| |||
Pokusím se zamyslet nad tím, jak sem pod brněním asi popálený.. Delphe, to je v pořádku, drž se víc vzadu a bojuj, jen když to bude nezbytně nutné.. S těmi slovy se začnu rozhlížet po místnosti abych našel nějakou cestu dál.. Ta místnost není přece slepá.. Kde by ten nekromant teda byl? |
| |||
Tellchare jistě jsi si všiml, že ty bleskyp řitahovalo železo. Takže tobě to šlo po zbroji a možná i po hlavici sekery, ale po dřevěném topůrku už ne. Zato mě to po čepeli sjelo až do dlaní ve kterých ty zbraně musím držet. To mě teď krapet znevýhodňuje a může limitovat ale třeba ta bolest krapet ustoupí. A stále si chladím ruce protože mi to opravdu dělá příjemněji. |
| |||
Tuhle místnost bych mohl nazvat místností Telcharových vykulených očí.. Nejprve vykuleně hledím na statečnou Lilien, pak na Delpha, kterej mě nejprve překvapí svým skuhráním, ale naprosto dorazí slovy o tom, že mně neni nejlépe.. A zakončí to opět dokonale Lilien, když mi začne vykat.. Chvilku mi trvá než si utřídím myšlenky, přičemž pozoruji Tasse dělajícího opičky na Himringova záda.. Delphe to je vpořádku, nemusíš se omlovat. Lilien ano, půjdeme dál. Chtěl bych tě poprosit. Přesto, že jsem v lidském měřítku starý, tak na trpaslíka jsem mladík. Prosím nevykej mi,ju? Pak si všimnu Himringa.. Máš tam něco zajímavého nebo můžeme jít dál..?! Jo a Tassi, nechceč se tady trochu porozhlédnout, jestli by se tu ještě něco zajímavého nenašlo? Vím, že jsi velmi všímavý.. Při své poslední větě se zazubím na Tasse a pak se tázavě zahledím na Himringa.. |
| |||
Himring se sklonil a zkoumal mrtvé koule . Pak cosi našel na podlaze , zhruba uprostřed místnosti . Zvedne to a upřeně prohlíží . |
| |||
Po radě toho člověka vytáhnu vak s vodou a poliji si s ní ruce. Přinese to trochu úlevy, ale né moc. Tak zkusím přiložit ruce na stěnu té místnosti. Takhle v podzemí by mohli být chladnější. Ale prvně to místo trošku otřu loktem abych tam nedostal špínu a nezanítilo se mě to pak. Stále však Dávám najevo, že stačí gesto a můžu jít. |
| |||
Možnájsem zbytí jako štěně, ale taky jsem stál v první řadě proti nečemu magickému, což by měla být spíš tvoje partie jak jsem usoudil. Radši budu stát v první řadě a nadávat, nežli být v potichu a stát poslední a doufat, že na mě nic těžkého nezbude. S těmi slovy se ohnu pro meč a když se postavím už stojím zády k tomu elfovi a kouknu na Tellechara. Promiň za ten výlev, mistře trpaslíku, můžeme pokračovat budu v pořádku. |
| |||
Otočím se k tomu novému čelem. Pohledem rpozkoumám jeho popálené ruce. "není to vážné..jeslti mohu doporučit, je dobré na to něco studeného...ztlumí to tvou bolest..jinak sama ti nedokážu lépe pomoci." Zavrtím hlavou a otočím se k Tellcharovi. "Jste v pořádku a schopen dále pokračovat mistře trpaslíku?" Optám se a nechám Himringa prozkoumat ty koule. Nebudu se po něm opičit. |
| |||
Všecko se seběhlo tak rychle, ani jsem neměl čas roztočit svůj luk, jenom stojím s otevřenými ústy, ani jsem si tentokrát nedal ručku před pusu. Pak je po boji. Zklapnu panty, aby mi do pusy nevletěla nějaká moucha. Ale to už se Himring zase pustil do někoho dalšího, tentokrát je to náš nový bojovník. Stojím za jeho zády a čekám co Delph řekne tomu protivnému elfounovi. Já na Himringa za jeho zády vyplazím jazyk, pak se usměju na Delpha a povzbudivě na něho mrknu. |
| |||
Když mě Kristian osloví, abych ho pustil dál dopředu, jenom přikrčím obočí k nosu a zúžím víčka do nebezpečného pohledu. Nestačím však nic odpovědět, zaslechnu tellcharovi kledby a po chodbách se rozleje zvuk dalšího boje. V místnosti před námi se vznášelo 6 koulí a sesílaly blesky. Ten nový i Tellchar to pěkně schytali, ale naštěstí už je po nich. Lilien se zapojila, sice trochu nerozumně, ale pomohla. Druhý půlefl? Má v sobě slabosti z obou ras nebo sílu obou ras? Škodolibě se ušklíbnu, když Delph říká Lilien že ho bolí popálené ruce. "Kňučíš jako zbyté štěně, Delphe válečníku." řeknu ledově chladným hlasem bez špetky ironie. Dřepnu si k tomu co zbylo z jedné zkoulí a z blízka to zkloumám. |
doba vygenerování stránky: 0.28916478157043 sekund