| |||
Slečno, nebo mladá paní, uvítal bych kdyby se trošku počkalo a já mohl něco udělat s těma recema. Jsou po těch bleskách krapet citlivý a blbě se mi drží zbraň, pokud ovšem nemáte něco co by to zklidnilo. Myslím že i tady mistru Tellcharovi není po nich zrovna nejlíp, podle těch jeho nadávek., pak se trošičku pousměji, aby to nebrala zas tak vážně, ale že ty ruce bolí. |
| |||
Ucítím odpor a překvapeně zamrkám. Zjišťuji, že jsme se trefila a tka rychle uskočím stranou, což je však zbytečné. Kolem mě proběhne Tellchar a kouli smete na zem. Zklamaně skloním hlavu a jen na něj kývnu. Poté se sehnu pro lucernu. "Měli ybchom vyrazit dále."Rozhlédnu se po ostatních. |
| |||
To jsem se moc nepředved co? první souboj a už tu skučím jako holka. S prominutím dámy nerzně se usměji. Pak dodámAsi tu nemáte mezi sebou klerika nebo něoho kdo se vyzná v léčení či má něco léčivého. V těch popálených rukách se zbraně blbě drží., a výmluvně zvednu popálené ruce. |
| |||
Lilien se vrhne na kouli o kousek dříve nežli trpaslík. Praští ji svou okovanou holí , takže ji z té rány začne vytékat fialová tekutina . Sama se ale musí bránit bleskům, které po ni koule vyslala . Koule však , asi vlivem utrpěné rány, netrefila lilien a blesky se s praskotem ztratily v kamenném stropě . To už je u koule Tellchar a sekem své sekery ji nedává žádnou šanci . Koule , rozseklá na menší díly , padá na vlhkou zem a zalévá se fialovým slizem . Místnost je bez vetřelců . Šest fialových koulí , nebo toho , co z nich zbylo , leží na podlaze jeskyně . |
| |||
Začíná mi to docházet.. Moje brnění je pro ty blesky vodivé, a proto na mě působí mnohem více než na ostatní.. Z bolestí prosycených myšlenek mě probudí Lilien.. Safra, ta má ale kuráž! Čekal jsem, že mi pomůže někdo jako Hisime, Kristyán nebo Murme a zatím se do toho vrhla ta mlčenlivá kouzelnice.. No ale nemůži ji v tom nechat samotnou Lilien vyrazila dřív, takže stihnu ke kouli dorazit až po jejim útoku, ale přesto jdu.. Musím jí pomoci. Nechci aby ty blesky schytala za mě.. |
| |||
Vrhnus e dopředu a spatřím zase tu kouli. NAštvaně se proti ní vrhnu, tentokrát snad trefím. Hůlk svírám oběma rukama a je mi jedno co si myslí ostatní. |
| |||
Nevím co přesně se stalo v místnosti, sthil jsem to sotva sledovat, ale uznávám že Lilieniv výběh není tak docela moudrý a Deplphův hod dýkou by nemusel mít požadovaný úspěch a tak znovu nabiji a vystřelím, pokud ještě je po čem... |
| |||
Delfova dýka kouli minula a trefila pouze kamennou stěnu za ní . Lilien se propletla mezi Himringem a Kristiánem a chce se vrhnout na kouli , která zbyla . Ta je však dost vzdálená od ní , takže se dostane pouze na úroveň Tella , když z ní vyšlehnout další blesky . Jdou na kouzelnici , ale minou a skončí v kamenné stěně , těsně vedle Himringa . Koule zůstává jediná , a vznáší se a trošku rotuje ... |
| |||
Vrhnu se dopředu a pokusíms e svojí holí jednu z těhc potvor rozmáchnout holí. Lucernu předtím odložím u dveří na zem, aby alespoň všichni trohcu viděli. |
| |||
pokud někdo další kdo se ještě neozval nedělá nic dalšího (mág kouzlí nebo kdokoliv cokoliv) hodím po té kouly dýku i když ji hážu pravou rukou a ještě ktomu popálenou snad se nějak trefím. Po okamžiku kdy hodím tu dýku konečně trošku ustoupí ten původní adrenalin a zasáhne mě bolest v plné síle a pustím na zem i meč. Do hajzlu všech bohů to bolí. (opět hod na prapo a sílu |
doba vygenerování stránky: 0.35718894004822 sekund