| |||
Ghůl je mrtvý po Tellcharově útoku. Nějak nevím co dál a tak se sklopenou hlavou mlčím. Copak ten šotek nemůže být chvíli sticha? Chtěl bych jej okřiknout ale nemám na to právo. Nakonec si řeknu že je prostě jiný a že takoví se nemají soudit. Nikdo si mě nevšímá. Nakonec můj výstřel nebyl až tak špatný jak jsem se obával že by mohl být. Místnost je prázdná. Přijde mi to zvláštní vzhledem k tomu že tu ten ghůl jen tak stál, ale když ani tass nic nenajde tak se vydáme zpátky. Držím si své místo za Tellcharem a Murmeou. Připravím do luku další šíp. Proč strach, proč bolest, proč to všechno? Proč se trápit, beztak to nikdo nevidí... Říkám si když kráčíme opět chodbou. Hlavní je neudělat žádnou chybu a dopřát duším v tomto místě klid. Jak je na tom asi Lordenwie? Přemýšlím. Starost o ni mě zbavuje vlastního strachu. |
| |||
Marně se snažím zahlédnout co se uvnitř děje. Nakonec se donutím k tomu, abyhc se prodrala kousek dopředěj. To už zaslechnu Himronga, jak promlouvá. Prolezu až dopředu a hrdě se postavím vedle Himringa. Bohužel už nestačím vidět víc, než jak se ghul sklání mrtev k zemi. Obdivně se podívám na Tellchara, ale nic neřeknu. |
| |||
Šotek se ujme prohledávání místnosti . Prohledává ji důkladně , zkomá kameny i škvíry mezi kameny , ale nenachází vůbec nic . Teda našel dva malé pavouky , které vyhnal z úkrytu , ale po tajných dveřích nebo spínacím zařízení ani památky ... |
| |||
Vydám opět radostný výkřik, když se rozsekaný ghoul sesune k zemi. "To mě musíš naučit Tellchare, taky si koupím sekeru, tak velkou jako ty...whuuum wzuuum." opět napodobím máchání sekeru. To už ale ostatní koukají, kudy pokračovat, nebo jestli se budem muset vrátit. "Hmm, možná tady nic není, ale třeba je tu něco skrytého" A začnu hledat nějaké skrye dveře nebo nějaké otvírací zařízení... |
| |||
Tellchar znovu zaútočil na nemrtvého a dvěma zásahy svou zbraní sprovodil nemrtvého z tohoto světa . Nebylo to pro trpaslíka nijak namáhavé a nai při tom neutrpěl nijaké zranění . Pokud se rozhlídnete po místnosti nevidíte nic , co by se dalo vzít , krom širokého meče , který patřil ghůlovi . jinak odsud nevede žádná chodba budete se tedy muset vrátit zpět ... |
| |||
Tassův vrh nebyl taky z nijak povedených a ghůla minul . To už vystartoval trpaslík a vrhl se na ghůla a zasadil mu svou dvouručkou ránu až mu odťal jednu ruku . Ghůl jen saskřehotal a chtěl mu ránu oplatit , ale širokým mečem pouze promáchnul nad trpaslíkovou hlavou . |
| |||
Postoupím do místnosti, po bok Tellchara. S nevěřícným spíše s pohrdavím úsměvem se zadívám na ghoula. "Ty nicko. Co si o sobě myslíš? Snad nevěříš, že se tímto chabím pokusem zachráníte? Ty tvůj zkaženy a k smrti vystrašený Pán?Jenom se snažíš oddálit nevyhnutulné, ale to se ti nepodaří. Dnes zemřete. ty i tvůj pán. Fíre." Přistoupím blíže k Tellcharovi: "Skonči to s ním rychle, ať chytíme toho jeho pána. Nemůže být daleko..." zašeptám potichu do ucha mistra trpaslíka. "Podívej, tak skončili tví nemohoucí příbuzní." ušklíbnu se opět na ghoula, kdyžvytahuju z torny jeden z amuletů nalezených v prachu a kostech po kostlivcích. Hodím jej na zem a rozdrtím koncem své okované hole. "Khazad buruk" vyslovím začátek starého bojového pokřiku trpaslíků. "Sekery trpaslíků, sekery na Vaše hlavy" zvolám v obecném jazyce. Možná je to signál pro Tellchara k útoko. Možná trpaslík počká, zda ghoul něco odpoví, ale výsledek bude stejný, za pár chvil zemře podruhé. |
| |||
Hmm, takovej nějakej slušnej ghoul, to je nějaký divný. Skoro bych dal krk, že nám přes něj mluví náš nekromant pan Zet. Zabručím k družině a snažím se vzpomenout, co by mi z mích znalostí nyní pomohlo. Torchu káravě hodím pohled na Tasse. Nezapře se. Stojím nehybně a čekám až Tell napřáhne sekeru. Zajímalo by mě, zda se dají takový ghoulové nějkou milou lstí přimět k tomu, aby nám řekli něco co sami v puvodním umýslu něměli. Na drouhou stranu by to znamenalo, že přemýšlí a že mají i vlastní vůli. Myšlenky plynnou, srdce bije. |
| |||
Kristian vejde do místnosti a vystřeli šíp. Do háje, on mě předběhl, on mě předběhl... Pomyslím si naštvaně. Zasadím další mámen do praku, zatočím holí a kámen vyletí. Než včak staší dopadnout, Ghoul promluví. "Ups"zasměju se a zase při zachichotání dám ručku před pusu. |
doba vygenerování stránky: 0.32393789291382 sekund