V bitevní vřavě zaslechnu hlas Tella. Napdne mě, že je toopravdu velmi zdatný bojovník. když při té své těžké práci, má přehled i o dění jinde.
Lehce se usměju, ale neztrácím koncentraci.

Šípy jsou na cestě... prohlásím spíše pro sebe.
Napřímím se a tahám jeden opeřený klenot za druhým a posílám jej směrem k zombiím a ghůlům.

Tak pojďte příšery.
Adrenalin mnou přímo prostupuje. Bitva zdaleka není u konce...

Kostlivci se prede me postaví do úhledné řady..
No výborně.. Aspoň vás tu nemusím nahánět..
S úsměvem na rtech započnu další smrtící sérii úderů..
Během chvilky zaútočím na dva ze tří kostlivců, kterí jsou předemnou..
Tomu poslednímu se budu muset bránit a zničit ho až příští kolo..
Zombie a ghůlové.. Ale ti sou daleko.. Ne na dlouho.. Balistická křivka je oblouková..
Sejměte ty zombie a ghůly.. Máme velkou palebnou sílu.. Ať prší šípy.. Já se postarám o zbytek kostíků..

Zasyčm vztekem, když zase jako vždy minu. Dostanu šílený vztek na sovu hloupost a mrnotratnost.
Skloním pohled a nenápadně očekávám výsledek boje mezi kostlivci a Tellcharem. Netroufnu se ani podívat na Himringa, protože mám pocit, že by mě asi zabil.
Proč musím být já takové nemehlo?
Posmutněle mrknu nenápadně na Himringa a očekávám výsledek boje, ačkoliv nepochybuji o tom, že Tellchar vyhraje.

Vystřelil jsem a teprve potom si všiml Murmea. Když zakleje uvědomím si že máme něco společné. Oba chceme být co nejvíce užiteční a oba nechceme překážet.
Usměju se na něj ale jen letmo a pak už cílím dalším šípem přibližující se zombii.

Jeje, tak zase s krizkem po funuse! Kurna, krasna rana Kristiane. Postesknu si nad koulejici se lebkou kostlivce a smeknu pred Kristianem.

Kouknu po okoli. Kolem Tellchara je stale dost nemrtvich, ale nejsem si jist zda by nebyl nastvany, ze jsem mu ubral z jeho radosti. Proto jen postoupim smerem k Tellcharovi, abych byl pripadne schopen pomoci, ci zautocit na dalsiho nemrtveho.

Kristian vypustil sip spis nez Murmea dobehl ke kostlivci a byla to dobra rana , kostlivec dostal zasah do lebky a ta se mu kompletne roztristila na tisic kousku . murmea uz pribehl , kdyz kostlivec padal k zemi .
Tass ze zadni pozice prha kameny po kostlivcich a sem tam se i trefi , ale vyrazi pouze par kosti z jejich kostry . To Lilien ma snahu hodit svuj kouzelny vyrobek , ale bohuzel netrefi zrovna tak jak chtela a muze byt rada , ze nezasahla i nekoho z druziny ...
Hisime uz nemuze dala strilet , protoze chuml tri kostlivcu a Tellchara je prilis neprehledny a mohla by trefit i jeho .

Jakmile Tellchar začne mezi kostlivci tu spravnou parádu jdu raději kousek stranou. Okamžitě si všimnu kostlivce, který jde pomalu k Kristiánovi a vrhám se s pořádným rozběhem na něj. Snažím se, abych Kristiánovi ani v nejmenším nezavazel při jeho střelbě.

Hned jsem u tebe, snad něco zmůžu. Křiknu na Kristiána v běhu a ze zařváním vrhám meč na kostlivce.

hodil jsem si 4x, abych nemusel furt házet. padlo mi 5,5,2,5.
Počítám, že prak se bude počítat na obratnost jako všecky střelné a vrhací zbraně

Jsem sama překvapena, kolik prostoru mi ještě zbývá.
Zatím se mi střílí vážně pohodlně.
Tlupa kostlivců mířící k Tellcharovi se teď stane terrčem mých šípů.
Lehce povystoupím, abych zaujala co možná nejlepší palnou pozici a vysílám jeden šíp za druhým.

Uklidni se Hísímë. Hlavně nepanikař. Tiší mne vnitřní hlas, ale zatím trochu zbytečně. Mám vcelku klidnou hlavu a překvapivě přesnou mušku.

Zhluboka dýchám a po očku sleduji pomalu se přibližující zombie.

Dám na Himringovi rady a začnu kouzlit. Složitě gestikuluji a přitiom vyřknu kouzelnou formuli.
"Mala Mála"
Poslední dvě slova skoro zařvu, takže je můžou slyšet všichni.
Při troše štěstí se kouzlo povede a mě se v ruce zhmotní žlutá hruška. Pečlivě se rozhlédnu a zhodnotím situaci.
Přijdu si trochu blíže ke kostlivcům a teprve, když si jsme jista, že zasáhnu, hrušku po něm doslova mrsknu. Poté se znovu přiblížím k Himringovi.
"Nemám moc magenergie."
Smutně sklopím hlavu, protože vím, že když nyní budu kouzlit, budu pak muset zůstat na úkor jiných.