Sleduju celý boj se zaujetím asnažím se udržet si celkový přehled. Nehodlám se do toho zapojovat, tohle je záležitost lovců.

Přesto však sleduju průběh jednotlivých soubojů. Zároveň si v duchu přeříkávám různá zaklínadla a přemýšlím, které by bylo v případě nutnosti nejlepší. Nechci však plýtvat magií do okamžiku, kdy to nebude záležitost přežití

Překonám chuť přeseknout ten natažený krk a naprosto neočekávaně vlítnu mezi zbylé Gomony a pokusím se je vyvést z míry rychlím a brutálním sledem útoků...
Má sekera se několikrát rychle mihne mezi Gomony a pokaždé najde neodvratně svůj cíl..

Jakmile jsem schopen odpoutat se od očí umírajícího Gomona snažím se dát nějak dohromady. Hlava mě bolí jak kdyby mě do ní bacili a nepřipadám si o nic lépe motorný. Sekeru jsem však neupustil, i když si připadám jako trpaličátko s čerstvě narostlím chmýřím, sekeru jsem držel jak jsem nejlíp uměl. Pokynu směrem k Hisime, že už jsem téměř v pořádku a rozhlédnu se kolem.
Jakmile uvidím Gomona, s kterým Hisimé uspěšně zapasí, vydám co možná nejnepřátelštější řev (i když Tellovi to musí v uších znít jak řev novorozeně:) a s sekerkou se rozeženu vzhůru Gomonovi.
Snažím se ho obstoupit z druhé strany a udeřit ho nečekanou ranou. Zvedám sekeru na "trpa" a s rozmachem ji nechám zacíleně letět.

Bolest hlavy zmizí, tak rychle jak přišla. Snažím se znovu napnout tětivu, ale mám strach vystřelit.
Ksakru! Ksakru!zakleju pro sebe.

Chvíli uvažuju, zda pustit luk a popadnout svůj krátký meč, se kterým tak obratná nejsem.
Podívám se na Tella, který bojuje ze všech sil.
Když už sjem se jedou do boje pustila, tak své přátelee rozhodně nenechám na pospas červům.

Odhodím luk a tasím meč, vyhlídnu si nejbližšího gomona a snažím se ho zmást.

Překvapivě na mě jeho pohled nepůsobí, takže se odvážně dívám do jeho očí a sleduji jeho pohyby. Kdyby chtěl plivnout, odhadnu jakým směrem. Což mi dává menší výhodu.
Sekám mečem a uskakuju ...

Hisime trefi leveho krajniho gomona . Neni to vsak dobra rana , zasahne ho do spodni casti jeho tele a to jeste jen tak zkraje. Gomon vyciti smer , ze ktereho priletla strela a zadiva se tam na okamzik svymi paralyzujicimi oci , ktere se stretnou s Hisimimi . Hisimi na okamzik pociti bolest ale ta v mziku ustane .Uz na ni gomonovy pohledy nemaji zadnou moc. nasledne na tohoto gomona zautoci jeden z lovcu a plaz se soustredi na neco jineho . Hisime vsak uz nemuze strilet , protoze mezi ni a cily je mnoho lovcu a mohla by je zasahnout . Muze pouze pockat jak boj skonci , ci se pripojit do boje tvari v tvar .

Tell se vrhne na gomona po levici , Aldo po pravici . Trp zasahne potvoru svoji dvouruckou a po kuzi ji tece tekutina , vyverajici z jeji rany . Stale vsak bojuje a vrhnese na Tellchara s vymi jedovatymi zuby a chce jej hryznout . asi uz nema dalsi sliny , jinak by po nem urcite plivla . Takhle udela vypad , ale Tell v posledni vterince uhne a gomoni zuby hryznou do prazdna ...

Ignoruji zranění způsobené kyselinou na noze. Neni to poprvé co jsem něco schytal a už rozhodně ne naposledy..

Když se to tak vezme, tak neustále mám nějaké zranění..

Jednám instinktivně a mechanicky. Okamžitě zaútočím na dalšího Gomona. Tentokrát zvednu sekeru nad ramena a udeřím ..

Bolest hlavy je velice nepříjemná, snažím se ji nějak potlačit, ale moc mi to nejde. Chvíli zůstanu jako opařená. Jakmile si všimnu Murmëa, který se celý chvěje, dojde mi, že bych měla začít něco dělat, než bude hůře.
Jsi vpořádku? zašeptám a nespouštím oči z pískové pláně, kde se zjevují další a další gomoni.

Vzduchem proniká zápach spáleného masa a neurčitá chemikálie, kterou citím poprvé v životě.
Nemarním čas a chystám se na boj.

Odstoupím trochu od Murmëa, aby případná sprška toho hnusu nezasáhla taky jej. Pak napnu tětivu a soustředím se na jednu potvoru, která je na kraji skupiny.
Napadne mě, že kdybych ji strefila někde mezi oči mohla by být paralizována. Ale s tou bolestí hlavy netuším, zda se mi to podaří.
Opřu se útlý kmen menší palmy a vší silou napnu tětivu. Zamířím a pálím.
Nečekám na výsledek a snažím se posílat šípy průběžně.
Při tom, vždy rychle uhnu z místa, odkud jsem střílela s cílem zmást je a neschytat spršku...

Tellchar se s Aldem vrhne na gomona , ktery se objevil prvni . Prekvapive je Tell rychlejsi nez Aldo a je u nej prvni . Rana se mu vsak nezdari a mine , druhym sekem se vsak gomonovi zaryje do slizkeho tela . Ten vsak po nem staci plivnout jedovatou slinu a terfi ho do , takze se mu na noze objevi spalenina . Aldo gomona dorazi naslednou ranou a ten spadne do pisku bez zivota .
Je mozno videt , ze s dalsimi tremi gomony bojuji ctyri muzi . Dva jsou po levici Tella a Alda a jeden po pravici ...

Když zaregistruji povel k boji, nenechám se samosebou přemlouvat a se svým bojovým pokřikem na rtech se vrhnu na nejbližšího nezaměstnaného Gomona...
Rychle svou obouručkou dvakrát zaútočím vodorovnými seky, tolik znýmými právě díky trpaslíkům..
Pak už se ale musím bránit..