| |||
U ohně Tušila jsem kam tento rozhovor povede. A jsem celkem v rozpacích z toho zda vážně stojí za to utkat se s těmi bestiemi. Ještě než kdokoli nabídku přijme či odmítne namítnu směrem ke kupci. A vy tušíte kolik se jich tady vyskytuje? Kdysi mi někdo vykládal, že některé rodiny mají i desítky členů pokud mají dobré podmínky. Padnout jim za oběť ... Úmes mára! To by nebylo dobré! řeknu ostražitě a pohlédnu na ostaní členy družiny, i když tuším, že někteří by dobrodružství uvítali. Nevím, co je na tom pravdy, ale zjistit znalost a přehled jaký o nich mají nebude na škodu. Je nás teoreticky celkem dost, ale bylo by dobré vědět kolik bue jich. |
| |||
Aldo se podiva na Tellchara a sarkasticky se usmeje . Nevim s cim jsi bojoval v dolech , ale gomoni jsou zakernejsi a urcite i chytrejsi. Oni neutoci sami , vetsinou tak tri az ctyri . jeden upouta pozornost a ostatni pak utocnika napadnou ze stran ci zezadu a zabiji. Clovek si muze myslet , ze nemaji rozum , ale svoji zabijackou taktiku maji celkem dosti propracovanou . Pak se obrati na kupce a tazave se na nej zadiva . Ten vstane z kamene a poskrabe se ve vousu . No snad byste nam mohli pomoci pri lovu gomonu , pokud byste chteli . O vytezek a nasledny zisk bychom se nejak podelili . Tazave se na vas podiva a ceka na to , jestli byste sli do tohoto nebezpecneho dobrodruzstvi ... |
| |||
Povídání o těch pouštních červech mě zaujme.. S podobnými tvory jsem jich bojoval v dolech.. Jsou to věčně nenažraní zabijáci s hmyzí inteligencí. Bojují slepě a zuřivě, ale právě proto je boj s nimi tak zajímavý.. Možná bych se jim i rád podíval na zoubek.. Odmlčím se a nenápadně pokouknu po ostatních, co oni na to.. Když se to tak vezme, tak nespěcháme, poslání nám neuteče a malé rozptýlení v tomto písčitém a vyprahlém kraji bych celkem rád uvítal.. |
| |||
Kupec dožvýká maso a otočí se směrem k Hísime . Tak dáma už měla to potěšení se s nimi setkat . Nebo aspoň slyšela o tomto .... Pak se otočí ke své družině a zavolá : Aldo, pojď sem ! A na to se oddělí jeden mladší muž a přijde k vám . Hádáte mu tak kolem třiceti let , má zelený klobouk, pod nosem černého kníra , na bradě velkou jizvu a za pasem dva tesáky .Postaví se vedle kupce . Pověz jim Aldo něco o gomonech , vyzve ho Max a přehodí si nohu přes nohu . Před pár lety jsem se s nima poprvé setkal . Nebylo to tady , bylo to dole , na velké jižní poušti. Byl jsem tam se třemi dalšími zkušenými lovci . Hnala nás tehdy chuť po penězích . Jed gomonů je zvláště ceněn ...Chvilku se odmlčí. Ty potvory jsme podcenili , čehož výsledkem je jizva na mé bradě a poleptaná levá část mého těla .Přežili jsem to já a ještě jeden . Dva tam zůstali a jed jsme stejně nezískali žádný . Jsou to nebezpečné potvory . Jsou až čtyři sáhy dlouzí a mají pískovou barvu . Velkou , zploštělou hlavu rychle vymršťují z písku a pokoušejí se vás hypnotizovat . Pak po vás plivnou jed , který vás paralyzuje a zároveň postupně otráví a leptá .Zabít se dají jakoukoli zbraní , ale není to jednoduché . Máme tady kalbu , rostlinu , jejíž aroma je přitahuje . Jak říkám jsou to nebezpečné potvory ... |
| |||
U ohně s kupcem Sedím trochu stranou a příliš se do rozhovorů s neznámým, ale zajisté zajímavým člověkem nezapojuji. Tvářím se nezaujatě a jen občas vzhlédnu, abych se podívala jakou kožešinu právě popisuje. Většinu zvířat znám. Až na kovala. Ten mě celkem upoutá a má pozornost se tak k onomu muži s tmavým plnovousem na chvilku přesune. Pak se, ale opět věnuji péči svému luku, který změny podnebí snáší velmi nelibě. Oheň problikává do černé noci a sem tam ozáří zaujaté tváře některých mých spolucestovatelů. Jsem vděčna za trochu odpočinku. Cestování na hřbetu mého čtyřnohého přítele mě celkem zmáhá. GOMONY? zazní mi najednou hlavou pojem, který kupec vysloví. Vážně mluví o těch pouštních potvorách? Nemohu uvěřit svým uším. Ještě teď si živě pamatuju, jak mi jeden dobrodruh vyprávěl, co ty velké bílé mrchy dokážou. Skoro se otřepu při představě jeho spálené kůže a jizev, které si ze setkání odnesl. Napřímím se, svraštím obočí a podívám se na Maxe. To bych řekla, že je to nebude jednoduché! pronesu z ničeho nic. Vím, že jejich jed, který s oblibou plivou na nezvané hosty je ceněný. Jen si nejsem jista, zda se vyplatí potýkat se s tímto bezmála čtyři sáhy dlouhým červíkem. řeknu směrem ke kupci a čekám jak bude reagovat. |
| |||
Vetsinou kozesiny ze severu . Vracime se odtama , z rise Arian. Same prvotridni zbozi , pokud byste meli zajem rad predvedu , a ani neceka na souhlas a uz vola na sve lidi , aby mu nejake kozky prinesli . Za chvili je pred vas na zem pomalu rozlozi . Tohle je kozesina z jaka , tahle ze snezneho vlka a tady , tady vidite skvost . Rozlozi pred vas kozesinu sah na sah velkou s jemnou , ale velmi hustou srsti, asi coul dlouhym chlupem . To je z kovala , mozna neznate , ale s timto kdyz se zabalite , tak vam ani v treskutem mrazu nebude zima a budete se citit jako u krbu . Pak kozesiny necha a zakousne se do masa . My tu jsme vsak i proto , ze si chceme dneska ci zitra v noci pocihat an poustni cervy , hady nebo jak se jim taky rika gomony . Maji v tlame tekutinu , ktera se da vyhodne zpenezit . Delaji se z ni velmi silne lektvary . Jeden z mych lidi uz je kdysi chytal , tak se o to pokusime tady , ale nebude to jednoduche a je to taky velmi nebezpecne ... doda s plnymi usty . |
| |||
Cesta je dlouhá, a já neumětel jízdy na koni jsem už tomu alespoň trošku přišel na kloub. A tak je cesta snesitelnější a zadek už tolik nebolí. jedem a jedem, Každej zabranej do vlastních myšlenek vymejšlí jak dostat toho zrádnýho mnicha.. Stejně by bylo nejlepší se tam vloupat a knížku šlohnout.. Další den je za náma. Oáza je docela velká ale když na druhej konec přijede karavana prostor se dost zmenčí.. kupec vypadá docela přátelsky a to maso ještě líp.. Zahodím za sebe ostych a nabídnu si něco z masa. Sakryš ten kupec má ale dobrý koření. No vždyť je to vlastně kupec.. v duchu se zasměju. Takže v dnešních dnech se obchod pořád vypatí?? Ptám se A jesi mohu být tak zvědavý co máte v nákladu teď pane Maxi?? |
| |||
A jen tak bez cíle ... usměje se Max na slova Murmme o vaší cestě . Obchodujeme skoro se vším . Na severu koupíme kůže a kožešiny , jinde je prodáme . Jinde mají kvalitní zbraně , které jiní potřebují . Pak jsou tu šperky , zlato či suroviny na výrobu lektvarů . Za tu tobu mého života už vím , kde se dá výhodně koupit a pak prodat . Sjezdil jsem Dusar i okolní království křížem krážem . Základnu a rodinu však máme v hlavním městě Dusaru , ale obvykle nejmíň půl roku strávíme mimo něj , odpoví pomalu , mezi jídlem kupec Max . |
| |||
Kdyby byly včecky kraje takto krásný, nikdo by nevěděl kam dřív. Pač, nechat se takto opájet krásou luk, lesů, kopců, strání či horských štítů, to stojí za to žít! Myšlenky plynou. Velmi zainteresovaně si celou cestu krajem zamyšleně prohlížím reliéf a chuť okolí. Miluji pocit volnosti a radosti z ní. Při pohledu k dalekým horským štítům je v mích očích možno zahlédnout hrdost a lítost, že nejsem zrovínka u nich. Nejde o to, že si každý hledí své cesty, a nemůže si toho všimnout. Avšak vše mírně opadne když se z krajiny začínají vytrácet všechny obvyklé pěknosti a nahrazují je stále odolnější rostliny, až zůstane jen pár travin, které na poušti dokáží vegetovat. Po vidině oázy se mi nálada opět trošku zvedne. Občas se někdo pobaví a podělí se s názory na nastávající dobrodružství. Jdeme společně za jedním cílem. A to je síla. Lidé, elfy, trpové, gnóm. Tak jiní a přeci to jde. Poté co se utáboříme také si všimnu přijíždějících kupců. Je v nich vidět poctivost a laskavost. Hmm, vlastně si nedovedu představit, jak dokážou smlouvat a dražit zboží. Třeba jen hezky kouknou. He he. Možná bychom v případě potřeby mohli minimálně zjistit, zda bychom nemohli doplnit zásoby. Probleskne mi myšlenka ve chvíly kdy se Max představuje a ujišťuje nás o svých úmyslech. Zrovna si vybaluji na nadcházející noc. S láskou vytahuji svou látkovou deku, která mi poslouží proti prochladnutí od země, takže nestihnu včas opětovat představení. Navíc by se to možná nehodilo. Ne, ne. To by měl spíš Tell, přeci jen je náš... ...vůdce. Nadruhou stranu to slovo zní pěkně divně. He he. Později, když už sedím u ohně a vytahuji něco ze ještě trochu méně trvanlivějších mňamek, se mnou trhnou všechny čmuchový buňka a frňák se mi sám otočí směrem k ohništi kupců. Kuuurňa mať. Ty kokšo. Tak to je moooc. Taková vůně. No tak to je rozkošný. Ehm. začnu se mírně kontrolovat, ale moje nosisko ne.Teda jako.. no chápete... He he. No a když ještě uvidím, že se Max zvedá a přichází s takovým kusem pečeně. No skoro padnu slastí. Pane Maxi, no musím podotknout, že si od nás zasloužíte více než vlídné slovo. Jste neuvěřitelně skromně štědrý. Opravdu nevím jak Vám máme poděkovat. Abych byl upřímný, myslel jsem, že se tady uslintám jaká to byla nádherná vůně. A teď když tu nádhernou pečeni i vidím, no nevím co dodat. Zalovím po paměti do torny po loveckém noži, a přiložím jej láskyplně na nabízenou pečeni, načeš si odříznu kusanec masa akorát velký na připravený krajíc chleba. Trošku nedočkavě se zahryznu a s poloplnými usty pokračuji. No, jinak jsme zkrátka na cestě. Putujeme a to celkem dlouho, což nám ani zas tak moc nevyhovuje. mírně se zašklebím a pokračuji Je mi jasné, že handlování po celý den a pak další dlouhá cesta domů nebo do dalšího města, každého víc než vyčerpá. S čím vlastně obchodujete?, smím-li se ještě vrátit k vašim unavným starostem. A kam dále cestujete? |
| |||
Kupec odejde ke svým lidem a ti mezitím připravují večeři . Rozdělají oheň a opékají pořádný kus hovězího . Vůně pečeného masa dojde i k vám a vám se sbíhají sliny . Po chvíli spatříte kupce Maxe jak se k vám blíží i se svým synem a kusem pečeného masa . Položí ho na kámen před vás . Je to pořádný kus , aby se z toho celá vaše družina s chutí najedla . Prosím , vezměte si , máme toho dost . Včera jsme to dostali . Je to čerstvé ... a když vidí vaše rozpačité pohledy , utrhne si kus sám , aby vás přesvědčili , že v tom nic není a není to ani otrávené . Pak si sedne na nejbližší větší kámen a přežvykuje maso . Víte , rád se pobavím s lidmi . Pořád jen smlouvat o zboží a cenách , to člověka pomalu unavuje a postupem času přestává bavit . Proto zaučuju tady syna Maxe mladšího a později se odeberu na odpočinek. Smím-li se zeptat , co vy pohledáváte v těchto končinách ? |
doba vygenerování stránky: 0.32438397407532 sekund