Chvíli hledím na Tellchara, ale oboum nám je jasné, že klášter by zůstal tím více zavřený, když by ještě snad zjistili, že by se jim něco mohl přihodit.
Přeci jenom tam jsou samí mniši či co, a ti by tak byli k uvytržení se do něčeho, jako otevřený boj, hrnout. Zamluvím svou otázku s ušklebkem ve tváři.
Poseroutkové jedni. Měli strach jen nás tam pustit, na tož aby nám ještě pomohli. Ušklebek dospěl do neurčité grimasy, která davá jasně znát, co si teď zrovna o klášteru myslím.

Čím více se neurčité šoupaní nohou blíží, tím více je mi vše nějak podezřele divné.. Ukrňa, přeci jenom, tady něco nesedí. Kdyby to byl např. dav nějakéjch zatracenej ghoulů, což by byla opravdu zatraceně velká výzva, pousměji se očima na brašuleho tak by přeci, tedy alespoň co jsem tak různě četl, měli být cejtit ty jejich prohnilý kosti na několik metrů. Zapochybuji o celé bizardní situaci.

Zapojím zkušenosti a zkusím zaostřit mysl. Jakmile se mi začne v mysli utvářet infraobraz okolí, je mi jasné že mé schopnosti nejsou až tak uplně netrpasličí. Zaostřím směrem k davu. Něco se však ale muselo stát. Znehybním. Hlavou my pulsují stahy srdce. Cítím se jak v ohni.

Jediné co vidím je, jak se 4-ři postavy rozbíhají do místa, kde by měl být rozvášněný dav. Nic jiného však nevidím.
By mě dali amplion, nedokážu jim říct ani ň. Musí jít snad o nějakou iluzy. Asi, by nás někdo zastraši či co.. Kurňa. Kurňa. A my málem odpelášili na ponících. probleskne mi absolutně bez příčiny napjatou myslí.

Uvolním soustředění a bolestí se chytnu za levý spánek. Koukám nechápavě, jak iluze, kterou jsem infraviděním ani nezaznamenal, mizí a zůstává jen jemná mlha..

Chudák Nymphea , Strigg , Morth a Sredr, koukají jak by je polili hrncem studené vody.
Zamyslím se s bolestí nejen v hlavě ale i v duši, vyčitám si, že jsem je včas nezastavil.

Nešlo to. Nemohl jsem ani pípnout..

MH : muzete psat ...

Nymphea , Strigg , Morth a Sredr vyrazili dopredu , jakoby hnani jakousi silou . Vrazili mezi ty otrhance a zacali mavat meci a sekyrami . Protinali vsak pouze vzduch .
Trhani sli dale a aprochazeli jejich tely , byli to pouze preludy .
Toto vojsko doslo az ke klasternim hradbam , kde se rozdelili na pul a zacal mezi nimi boj . Tento boj vsak byl zcela tichy , beze hlasku a trval jen velmi kratce , pak se vsichni rozplynuli jako by tu nikdy nebyli . Nic tu po nich nezustalo ...
Koukate na to nechapave , vice ti ctyri , kteri nepoznali , ze protivnici jsou nehmotni .

Poté co jsme se s Hisime dohodli vyjdeme na společnou cestu směrem k zadním hradbám klášteru. Vrátíme se když všichni téměř usínají a Tellchar začíná svou hlídku. Vedle ohniště chrápe Šrédr. Jsme celkem unavení, alespoň co za sebe mohu mluvit. Promluvím ještě k Hisime Mára lómë melin Hisimë usměji se a nachvilku si ještě sednu k Tellcharovi k ohništi. Kouknem na sebe a je nam vše jasné. Už dříve jsme vždy naráželi u sebe na to, že jsme každý z nás dosti, ne-li uplně jiný. A přesto, přesevšecho jsme jak bratři. I když nesem sto to přiznat, nejsem správný trpaslík. Oproti Tellcharovi mě vždy lákal spíše les a záhady přírody. Díky tomu jsem se pak stal alchymistou. Nejsem opravdový trpaslík, ale to mi nic neubírá na váze cti.

Promin brácho. Jsem taký jaký jsem.
Chytnem se s Tellcharem pevně za ramena a vydám se co nejdále od chrápajícího Šrédra. Ihnes jak se zachumlám pod keř do svého pláště usnu jak když tě položí do nejjemnějších peřin.

S krásného snu mě probouzí až volání odkudsi zdálky. Očividně se Striggovi nepovedlo mě uplně probrat, nebo spíše jsem si znova lehl. Tellchar právě přibíhá. Všichni už jsou v pozoru s vytáhnutými zbraněmi. Jen já zas ještě mžourám. Donutím se probrat a zakleju si pod vousy. Jakmile Tell zhodnotí situaci a vyhoupne na poníka neváhám a učiním totéž. Podívám se po ostatních a pak k směru odkud nám hrozí nebezpečí. Zakleji. Odpovím nechápavě šeptem Tellovi
Brašule co se děje? Ne že bych to zase prospal, ale co je to doprčic za hrozný zvuky? To snad ani nemůžou bejt lidi... asi ani nedoufam, že by mi na tak hloupou otázku mohl odpovědět, ale přidám ještě Hmm, z klášteru asi pomoc čekat nemůžem, viď? Odmlčim se..