| |||
Hned jak uvidím kudůka bojujícího proti přesile skalních psů, tak hlasitě zařvu svůj válečný pokřik a popoženu poníka přímo proti psům.. Najedu si tak, abych měl čokly po pravé ruce.. Sekeru zvednu do výšky a pak ji nechám padnout obloukem spodním sekem přímo na ty psy.. V té rychlosti doufám, že jich trefím víc a pokud ne, tak rozjetý poník taky udělá svoje.. Po projetí ponyho zabzdím a otočím ho k případnému dalšímu nájezdu.. |
| |||
Projeli jste městskou bránou a vydali do Zlatých hor . Na křižovatce , kde se cesty rozbíhali do leva a prava jste se dali doleva , vpravo už jste absolvovali cestu k Proklatému dolu . Nejedete nijak rychle , ke klášteru se dá dojet za jeden den . Projíždíte cestou , kde se vedle sebe vejdou pohodlně tři jezdci na koních . Vy jedete s Tellcharem a Feou vepředu , za nimi Himring a Strigg, dále Morth s Murmeou a uzavírá to Hísime . Pojednou z dálky uslyšíte hlasité štěkání a vrčení a jakýsi nadávající hlas . Vychází to ze skal za zatáčkou . Dáte se do cvalu a po projetí zatáčkou vidíte jakéhosi kudůka , jak se brání asi šesti dotírajícím skalním psů . Šermuje dvěma sekyrami a u nohou mu už leží jeden mrtvý pes . Hlasitě u toho nadává ... |
| |||
Zaplatili jste a domluvili se na zítřejším zaplacení jízdních zvířat . Pak jste se ještě , kdo chtěl , rozešli do města , na poslední možnost nákupu věcí na cestu . Večer jste se domluvili , že po brzké snídani se dáte hned pro koně a vyjedete na cestu . Tak se i stalo . Po snídani jste se vydali za koňským handlířem , který už měl jízdu pro vás nachystanou . Vyinkasoval od vás peníze a vy jste se mohli vydat směr klášter na hoře Kách ... |
| |||
Hostinský se za ten měsíc ukázal jako fajn chlapík, takže mi těch 6 zlatejch líto není.. No bando pokud jde o jídlo, tak si myslím, že to nebude zas až takový problém. Nemusíme brát příliš zásob. Podle mapy je klášter nedaleko. Nějaké zásoby jsem už nakoupil a klidně ještě nakoupím. Neni to zas až taková suma, jako za ty koně.. Podle mého názoru by mělo každému stačit tak jídla na týden. Jestli někdo potřebuje prachy, tak ať řekne a já mu daný obnos dám.. |
| |||
Hostinský se jen na Himringovu otázku uculne. To není málo pane , šest zlatek tady zdatný obchodník jen tak nevydělá . Přece jen jsme v horách ... a naví c , doufám , že slávu mého hostince budete šířit dále a já tak dostanu další hosty . Vy jste byli více než dobrými hosty a byli jste tady dlouho , takže proto ta cena . Nemusíte se bát , že bych byl ztrátný a taky jste se u mě pořád nestravovali . Přeju vám příjemnou cestu ať to bude kamkoliv ... |
| |||
Kouknu na Himringa.. Asi máš pravdu.. Ale stejně kdyby někdo potřeboval mužu něco pučit.. chvilku jen tak přemýšlím, čekám jesi budu potřeba někomu něco půjčit.. Po chvilce podám hostninskému jeho šest zlaťáků. Tak tady máš chlape.. Hostinského už si moc nevšímám a věnuju se bandě. Nymphea ma recht na jídlo bysme měli taky myslet.. No přinejhorším máme k jídlu ještě ty koně že?? neodustím si poznámku..Zase na koni.. to bude peklo..Doufám že se mi zas nebude někdo pošklebovat... |
| |||
Ačkoliv jsem vyprovokovala celý rozhovor o tom, jak kdo co pořídil, tak jsem relativně hodně brzy přestala poslouchat... Naposled jsem zaregistrovala Tella, jak se ptá, zda budeme mít všichni peníze na svého koně. Ovšem vzápětí na to jsem se ponořila do vlastních myšlenek... Další kdo mne vytrhne z přemýšlení je hostinský s žádostí o zaplacení účtu. Podívám se na něj, sáhnu do kapsy a dám mu, bez bez řečí, do dlaně šest zlatých a pět měděných. Není to sice nic moc, ale chtěla jsem mu tím vyjádřit své poděkování, které nechci vyslovit. Až teď mi dojde, že tu padl dotaz ohledně peněz za koně. Podívám se na Tella. "Mno, brachu, já bych peníze na koně mít měla. Možná i kousek zbude na to abych někomu půjčila, ale měli bychom myslet ještě na peníze na jídlo." Pronesu s obavami v hlase. "Nicméně si myslím, že bychom se mohli obejít se zásobami trvanlivého pečiva a trochou sušeného masa zbytek bychom si mohli nalovit. Vím, že by to znamenalo zdržení, ale koně nám toho času, na oplátku, hodně ušetří." S touto větou se opět odmlčím. |
| |||
Gestem ruky zastavím Strygga, když hodlá vyrovnat účet. "Ne, tohle nebude třeba, já jsem schopnej zaplati sám za sebe.. Jen mě zajímalo co a jak, protože dobré účty dělají dobré přátele." usměju se na hostinského. ůŠetři si zláťáky na nákup koňů, Stryggu, to pude tvůj měšec potřeba asi víc" a po těch sloveh vytáhnu i jáze svého váčku požadovaný finanční obnos. |
| |||
Zamyšleně se díám po hostinci, z toho stavu mě vytrhne až hlasitý rozhovor u našeho stolu.. Chvilku poslouchám a pak se také zapojím.. TAk jelikož sem toho už moc dlouho nic neudělal můžu to za někoho zaplatit.. Peněz mám relativně dost bando.. Usměju se na ně. Tak.. vytáhnu měšec.. položím ho na stůl. začnu rovnat účty s hostinským.Zaplatím co je potřeba. Snad něco zbude jinak se asi budu muset toulat po nočních ulicích nebo ve velkejch davech.. Kdyby sme se s Morth spolčily snad bysme něco celkem rychle vydělali.. v duchu se zasměju.. |
| |||
No sice jsme byli na výcviku, ale jedli a spali jsme tu, takže vytáhnu šet zlatých a bez mrknutí oka je hostinskému dám Co to je šest zlatých? To je almužna, ale ti koníci budou horší.. |
doba vygenerování stránky: 0.29562401771545 sekund