| |||
Venku se uz seserilo a tak koupi zasob a koni nechate na pristi den . Rano se sejdete a vydate se podle toho jak se rozdelite do mesta neco koupit a zjistit ... |
| |||
Když Himring vysloví mé jméno ve spojení se sháněním zásob na cestu nijak neotálím. Přikývnu mu na znamení, že svůj úkol přijímám a začnu si pomalu ale jistě dávat v hlavě dohromady co všechno vzít, aby to bylo nejen trvanlivé, ale přišlo to k chuti všem... "Měli bychom se dohodnout, na jak dlouho ty zásoby budeme chtít... A také zda budeme mít k dispozici koně, nebo jestli si pořídíme alespoň nějakou mulu ,která by nám pomohla zásoby nést..." "Mno, zajdem se s Morth podívat do města po nějakém tom jídle, ale chtělo by to vědět, zda budeme mít nějaké koně, nebo alespoň muly, abychom mohli popřípadě vzít toho jídla více. Pokud by to nevadilo šla bych se teď ptát po koních také a až bude vědět na čem jsme došla bych objednat na další den zásoby jídla. Co vy na to?" Rozhlédnu se po ostatních. V obličeji se mi zračí, že už jsem se v podstatě rozhodla a že jediný důvod, proč se ostatních ptám je slušnost. |
| |||
Výborně, omylem mírně udeřím tlapou do stolu myslím, že takto to bude nejlepší. Tedy hned ráno jak slunce vyskočí z pelechu, a já budu mudet taky, mýrně se poumračím se půjdem s Feou a Himsei podívat po nějakých stájích, abychom sehnali dva poníky a pět koňů, tož pak taky mrknem po okolních obchodnících nabrat nějaké ty zásoby a hyn pak možem vyrazit do těch kraséch hor. Měl bych si nakoupit i něje to pivko a tabák, šak určitě bude tuho. Nesmím zapomnout na křesadlo, lano a lampu. Ikdyž jej ostatní určitě mají, nikdo nikdy neví. Přeříkávám si mírně nahlas co nesmím zapomenout. Tak na kutě kamarádi, my s Tellem to tady ještě dotáhnem a pádíme taky. Patrně nás čeká nějaký ten den, či týden cesty. To zjistíme hned zítra jak Tellchar s Himringem dojdo s mapou. |
| |||
Sedím a poslouchám Homringa, který se konečně, jako jeden z mála, vyjádřil k naší situaci.. No Himringu. Abych byl upřímný, tak sem předpokládal, že svitek nepůjde rozluštit tak snadno. Myslím, že varianta je jen jedna. Musíme se vydat dál do hor a dostat se do kláštera mnichů Kolestýnů. Pokud mám posuzovat podle cesty z Dusaru. Rozhodně by to už nemělo být zas až tak daleko. Ale stoprocentně to chce koně. Pěšky by to bylo moc na dlouho. Myslím, že Morth a Fea by se o to opravdu mohly postarat. Pokud jde o mě, já už mám vše potřebné sbaleno. Od vás ostatních bych chtěl, aby jste si nakoupili nějaké zásoby, vyřídily nákupy a pozítří ráno vyrazíme na cestu.. Podívám se po ostatních a doufám, že v jejich očích objevím souhlas.. Jinak Himringu s tou mapou to neni špatný nápad. Zítra zajdeme za kartografem nebo nějakým knihovníkem a pokusíme se zakoupit co nejpřesnější mapu.. |
| |||
Týdny jsem strávil v osamocení. Vylepšoval svoje znalosti magie, trénoval koncentraci, vylepšoval meditaci a studoval nová kouzla. Těšil jsem se, že se dozvím spoustu nových věcí i nového mistra. Doufal jsem jsem také, že se mi podaří rozluštit tajný svitek. Snad jen v tomhle byl můj měcíc a půl absence mimo družinu neúspěšný. Přesto všechno, že jsem se na studium a trénink těšil, jsem rád znovu mezi lidmi, kteří mi za tu dobu přirostli k srdci. Hlavně díky tomu, co jsem s nimi prožil a vím, že mě nenechají v nouzi. Neobvykle srdečně se pozdravím se všemi, kteří jsou v krčmě přítomni. Zarazím se když vidím dalšího trpaslíka po boku Tellchara. Záhy však poznám, že je to jeho přítel a jeho chování je vstřícné. "Vítej Murmëo, když ti Tellchar věří a říká, že si jeho přítelem, věřím mu. Elen sila lúmenn omentielvo. Nechť hvězdy svítí na hodinu našeho setkání. tellchar už mě představil. pokynu hlavou Tellcharovi. "Nerad bych, abys z toho nabyl dojmu, že jsem všemocný. Moje schopnosti jsou do značné míry omezeny. Ale někdy mohou znamenat jistou výhodu" také jsem se neobvykle rozhovořil. proto se nyní odmlčím, přiťuknu si se všemi přítomnými a a po trpaslíčím způsobu vyprádním korbel. Týdny jsem nepil a tak dlouhý proslov mi vysušil hrdlo. Další korbel piva však odmítnu a raději si objednám medovinu, kterou po zbytek večera opatrně usrkávám. Když se směr hovoru opět stočí k onomu svitku, zbystřím. je na čase, abych prezentoval, co si myslím: "Bohužel se mi s mým mistrem nepodařilo svitek přeložit. Nezbývá nám než se znovu vydat cestu a hledat pomoc u starších a moudřejší. Nyní nastává ta chvíle, aby všichni přiložili ruku k dílu. Já s Tellcharem bych se pokusil zjistit více o směru naší cesty a případně sehnat nějakou mapu. Naše dámy Nympheu a Morth bych vyslal zajistit proviant na cestu.Nejnutnější věci věci potřebné pro cestu - základní jídlo a vodu. A Morth,Murmëa spolu s Hisimë by mohli zkusit zjistit, jak se tu ve městě pohybují ceny koní či poníků. Ať si putování ulehčíme.Má-li někdo speciální požadavky na vybavení, nechť si to zajistí sám. Souhlasí všichni? dodám s úsměvem, čekám, že ostatní také připojí svoje názory. |
| |||
U stolu sedíme jen pár minut, ale už jsem do sebe obrátil tři korbele.. Nu což, trpové takle pijou, zvlášť, když se šťastně shledají.. Ale máš recht můj příteli. Už mě tady nebaví sedět na zadku. A ten svitek! Musíme to prostě rozluštit. Určitě se za tím mnoho skrývá. Minimálně další velké dobrodružství.. Při těch slovech mrknu po ostatních.. Pak také dám signál hostinské, aby jsem neseděl nasucho.. :) |
| |||
Děkuji Vám za velmi vřelé přivítání, věřte nebo ne, ale cekem jsem se bál k Vám s brašulem přijít. On pořád abych šel a protáhl mě celým městem až k Vám do hostince. He he. Kouknu na pivo co mě Fea velmi diplomaticky vrátila. Nic se neděje, promiňte ctěné paní, pač já jsem si to moc při tom všem ani neuvědomil. Faralandil je také neměl moc rád, ale co bych za trpa. Mám pivo moc rád, ale to u Dlouhých stojí za sud vos. Není nad těžké trpasličí. He he. Moc děkuj, ani tak však nepohrdnu. Lupnu okem po Tellcharovi zda má korbel při ruce. Chopím se nabízeného piva od Fei a s hlasitým řachnutím si ťuknu s Tellem. Na nás. na všechny. Dopiji pivo, utřu si vousy rukávem a kopuknu po ostatních. Tak co dále přátele, Tellchar mě cestou do hostince seznámil s vašimi útrapami. Myslím, že by stálo zato, abychom se s Himringem pokusili rozluštit ten svitek, pokud se mu to již nějakým kouzlem nepodařilo. Přeci jen v něm bude něco velmi dosvědčujícího. Přeci neprosedíme celý týden v hostinci. I když nejsem proti. He he. |
| |||
V hostinci Celý měsíc uběhl strašně rychle... Ani nevím jestli umím vše, co jsem se učila, ale určitě budu mít příležitost si to vyzkoušet... Přijdu ke stolu mezi posledními. A chvíli po mě přijde i Tell s novým přítelem... Když se nám trpaslík přestaví elfským jménem trochu více zpozorním... Je opravdu zajímavé... Když ho řekne zašilhám po ostatních elfech u stolu a sleduji jejich reakce... Začnu se nadechovat, že u nás trpaslíka uvítám, ale předběhne mě Hísimë. Když se představí, představím se také... "Aiya tára perino nildi!" (Vítej vznešený trpasličí příteli) Jmenuji se Nymphea Alba. Je mi ctí Tě uvítat u našeho stolu. Pozvednu svou číši s vínem a na pozdrav ji pozvednu. Pivo nechám stát před sebou. "Snad se neurazí, když mu jej nabídnu zpět. Pivo se mi opravdu velice špatně polyká." Než mu však pivo nabídnu zpět počkám až dopije to své. Zpět mu jej nabídnu následujícími slovy. "Neuraž se, příteli! Ale já pivo opravdu nemohu pít. Budu velice ráda, když jej přijmeš zpět." "Urazí se... určitě se urazí!" Mé obavy jsou vidět i v mých očích... |
| |||
V hostinci Příjde mi šílené, že tyto tváře vidím po více než měsíci. Původně jsem myslela, že se tady ani nestihnu dostat. Ale nakonec mi počasí přece jen přálo. Téměř celý měsí jsem pobíhla po lesích nedaleko velkých hor a hledala Narma. Bohužel marně, beznaděj střidal vztek a obavy, že se mu snad něco stalo.. Nic naplat byla to zbytečná práce. I když pohyb, čerstvý horský vzduch a koupele ve vřídle mi opět napravily mé pocuchané zdraví. Už jen dvě velké jizvy na boku a rameni dávaly připomenout události, která se stala před více než měsícem. Takže až tak marné to přece jen nebylo... Pečlivě si všechny prohlížím. Změnili se... všichni se trochu změnili... Můj pohled se zastaví na nově příchozím. Jeho úvodní řeč mi přijde trochu neučesaná, ale upřímná. Při vysvětlení jeho jména mi lehce cuknou koutky. Alespoň s ním bude zábava. Nányë alassëa omentielvanen, nildi! pronesu srdečný pozdrav ke všem, pak se otočím na nového člena naší družiny: Jsem Hísimë. Je mi ctí, že Tě poznávám. |
| |||
Vyslechnu si od Tellchara představéní mých budoucích přatel mírně se usmívám a dodám začíná se mi tady mezi Vámi velmi líbit a zamyslím se ne že by byli prácníci, hi hi. Snad zvádnu pomoci i já. Myslím, že taky alchymista skoro schází. Já snad taký něčím přispěji. Zrovna jsem po městě sháněl jednu důležitou ingredienci do nového lektvaru, ale to počká. Já tedy budu zase ten, co Vám, pokud mě vezmete s sebou, pomůže se zraněním, či nějakou tou vylepšenou vlasností.. Kouknu k šenku a vyzívavým pohledem dopiji další korbel. Doufám že to šenkýř pochopil. |
doba vygenerování stránky: 0.3721649646759 sekund