| |||
Kolem usti vstupu se chvilku neco hyba , Tell muze pozorovat pohyb nekolika postav . Pak se ozve hlas : Jak chcete , dali jsme vam na vyber ... Pak slysite dupot bot po kamenne zemi a v tme se vam v dalce zacinaji mihat postavy a vbihat na planinu . Krome Tellchara neumite spocitat jejich pocet ani , co maji za zbrane . U nich to bude ale pravdepodobne stejne ... Dupot se priblizuje |
| |||
Ano, moudrý nápad stoupnout si před světlo. O oheň se tedy nestarám a nechávám to na Himringovi. Při zmínce nepřátel o jakémsi pergamenu, absolutně netuším o co jde. Ale zřejmě je to pro NÁS důležité, když chce Tellchar riskovat život. Jsem proto rozhodnuta nabídnout i ten svůj. Mé šípy vás jistí z levé strany, soutěska není zase tak široká. Měli bychom se ubránit, když je sem budeme pouštět postupně. zašeptám a přesunu se s napjatým lukem před ohniště. |
| |||
"Do háje! Jaký pergamen? Co to žvatlaj?!" Prolítne mi hlavou. Pak se ale ozve Tell s tím, že cosi o nějakém pergamenu ví a navíc se o něj chce prát... Sakra o co tu jde?!" Nicméně i když nevím o čem se tu mluví, tak už se z toho vycouvat nedá... Bude boj... Čekám na první pohyb Tellchara a na podpálení klestí, abych také něco viděla... |
| |||
Hmm tak staré dobrodružství začíná ožívat.. Pánové by chtěli pergamen.. No tohle je nejlepší způsob zjistit o něm víc.. I přes špatné osvětlení je vidět, že jsem se zžetelně usmál.. Syknu na ostatní: Pergamen jim nedáme a zároveň se o něm víc dovíme.. Minimálně jednoho nechte na živu! Myslím, že neví o našem ohňovém překvapení, takže až dám povel, zapalte ohně a dáme jim na frak.. Stoupnu si přes haldu, aby mě potom neoslnila.. Svým viděním jasně poznám, až začnou útočit a pak písknu na Himringa.. Napřed je ale musím vyprovokovat.. Hej vy bando nezdvořilejch sráčů! Žádnej pergamen vám nedám! Tak si dobře rozmyslete, co uděláte.. Poslední větu řeknu s žretelnou výhružkou a ironií v hlase.. |
| |||
Chvilku se ještě ozývá lehký šramot , který pak utichne . Do tohohle ticha se ozve zaklení a vy uslyšíte hlas , který směřuje k vám : Hej , vy tam . Něco bychom od vás chtěli . Něco , co máte a my potřebujeme . Pokud nám to dobrovolně dáte , nic se vám nestane . Je vás málo a určitě nechcete zubytečně umírat . Hlas nachvilku zmlkne a pak se ozve znovu . Potřebujeme váš pergamen . Někdo z vás ho jistě má a rád ho nám přenechá . Vám je stejně k ničemu ...máte chvilku na rozmyšlenou , tak se rozmyslete dobře . Poslední slova byly řečeny s velkou výstrahou v hlase . Některým z vás začíná svítat a tuší o jaký pergamen jde , ostatní toho moc neví a netuší o čem je řeč . |
| |||
Zdá se to jako chvilinka, jen sem usnul a už mě zase budí.Rozespale se ptám Tell který je příčinnou toho smutného konce spánku.. Copak se děje?? Po jeho odpovědi už na mě skoro nejsou znát následky probuzení. Cože?? Zas nějakej boj?? Sakra už mě to unavuje, pořád jen krev a smrt.. Najednou si uvědomím co jsem řek..Myslim že Tell je na tom stokrát hůř s touhou po boji.. Tak se uklidni Striggu!! Omluvně se na něj podívám a tiše vstanu.Započnu s přípravami na boj, natáhnu na sebe koženou zbroj a do ruky si vemu dýku. Nevěřila bys babičko kolik už toho ta tvoje dýka zažila.. A to si mi pořád řikala že je jen na obtíž.. uchechtnu se a čekám co se začne dít.. |
| |||
Spal jsem docela tvrdě. V jeskyni se nespí zrovna pohodlně akouzlení dost vyčerpává. Přesto jsem navyklí být po prbuzení připraven na cokoliv a vím, že Tellchar by mě nebudil, kdyby to nebylo nutné. Bohužel nemám dost magů a nestihl jsem meditovat, budem to muset zvládnout nějak jinak. "Nemůžu moc kouzlit, tak se připravte, bude to asi tuhé, pokud dojde na boj. Nejsem v tom moc kovanej.Já ty ohně zapálím. Případně ještě můžu někomu pomoct rychlostí" dodám nakonec tiše a připravím si křesadlo a ostatní věci pro zapálení ohně. Pak přidám ještě jednu myšlenku, která mě napadla: "Stoupněte si před ty ohně, aby vás neoslňovali." |
| |||
Planina Spala jsme jen lehkým spánkem, hlavou se mi míhala spousta myšlenek. Proto mě probuzení Tellchara příliš nevyvedlo z míry. Při náznaku nebezpečí neotálím a ihned popadnu svůj věrný luk. Tentokráté budu připravena... Kouknu jak daleko mám k jedné z hromad klestí, abych mohla ihned zasáhnout. Napínám všechny smysly směrem k otvoru. Pomalu dýchám a pekelně se soustředím. |
| |||
Snažím se prohlédnout do tmy a zároveň šeptem komunikovat s Feou.. Myslím, že jich je tak 5 až 6, ale nevím to přesně.. sou moc daleko.. Pro jistotu se připravte na boj a zapálení našich hranic.. Syknu to aj pro ostatní.. Sem zvědavej, co se z tohohle vymrví.. |
doba vygenerování stránky: 0.35109806060791 sekund