| |||
Když dojdu k Pepasovi a Tellcharovi, prohlédu si také jejich nález: "Myslím, že Barahir by si tu kuši mohl nechat. Rozhedně se mu může hodit. jsem si jistý, že se ji brzy naučí slušně ovládat." Pak si kleknu a podrobně prohlížím (tedy jak to čas dovoluje) se snařím prohlédnout další věci. Snad prsten a hrodka zlata. Vezmu si kus hadu ze zbytku oblečení a přes něj sinalezený předmět prohlížím. Možná je úplně obyčejný,ale pokud je tu nějaká kledba, jak se o ni mluvý, měl bych ho více prohlédnout. Třeba najdu nějaký nápis nebo symbol. V tomhle světle však nic nenajdu. Po pár vteřinách, které jsem strávil zaujatým zkoumáním strčím prsten v hadříku do kapsy. Pak vezmu hrudku zlata a podám Telcharovi: "Uschovej to, pak se zase rozdělíme. Jen se ještě kouknu, jestli nezjistím, čí je to kostra a měli bychom pokračovat." Pokud to byl vskutku prsten, byl to jednoznačně humanoid. Vždyť tu jsou i zbytky obleční.Ale jaká to asi byla rasa. V té skupině banditů byli lidé, trpaslící i skřeti. Bandyti mohli mít zlaté ozdoby. Horník by si na práci asi zlatý prsten nevzal.také to mohl být nějaký dobrdruh...Spousta možností. opravdu to budu muset nějak prozkoumat. |
| |||
Prsten to byl . Hrouda je lesklá , vypadá jako zlato smíšené s kamením . Z mrtvoly nepoznáš příčinu smrti , z těch pár kostí to ani nejde , navíc i ty už podléhají rozkladu ... |
| |||
Hmm promiň kamaráde, ale tobě to už k ničemu nebude.. Sundám mu prsten, teda jestli to prsten je a detailně si prohlédnu tu leskloucí hroudu... Dále prohlédnu ještě jednou mrtvolu, tentohrát s umýslem zjistit, jak ten nebožák zemřel.. Barahire, myslíš, že bys mohl vzít tu kuši? Ve městě by jsme za ni mohli dostat nějakej ten zlaťák.. |
| |||
Pokračuju uprostřed skupinky. Všimnu si, že pepas zastavil. Sleduji ho, jakou to má příčinu a pak vidím, jak se pouští do rozhovoru s Pheou. tak takhle se tedy věci mají. Nu, nebudu se jim do toho plést.. barbar a elfka.Nechutné Ale mohli by si to alespoň nechat na vhodnější příležitost. pak bude Alba zase ronit krokodílí slzy, až něldo příjde o život. Rychle však rozptýlím své úvahy, když si uvědomím svoji poslední myšlenku a opět věnuji svoj plnou pozornost místu, kde se nacházíme. |
| |||
Jak správně předpokládal Tell je to mrtvola , tedy to co z ní zbylo . Teď už jen hromádka rozpadajících hadrů a kostí . Mezi tím leží meč a lehká kuše . Taky se na jedné kůstce cosi leskne a pod šaty najdeš lesknoucí se hroudu kamene ... |
| |||
Rozhodně je nutné to prozkoumat.. Sem zvědavý, co ta hromada hadrů je, popřípadě byla, takže využiju toho, že se celá skupina zastavila.. Barahire, poď a sviť.. Musíme si to pořádně prohlídnout.. Zamířím si to k hromadě hadrů.. Jdu opatrně, sekeru připravenou na nějakou tu kulišárnu.. Beztak to bude nějaká mrtvola.. No ale mám pocit, že by mohla něco objasnit.. Rád bych zjistil, co se s tímhle dolem doopravdy stalo.. |
| |||
Jdete tedy za Tellcharem doleva . Je tady celkem vlhko a když se dotknete stěn, tak jsou mokré. Ujdete asi dvacet sáhů a zastavíte se u výklenku , který vede z chodby doprava . Světlo lucerny , kterou drží Barahir , prosvítí tuto odbočku a vy vidíte , že je asi slepá , čili končí skálou . Vidíte , tedy ti co jsou vepředu , že na zemi cosi leží , jako by nějaké hadry či cosi jiného. Vepředu asi chodba pokračuje či zahýbá doprava podle toho jak se lámou paprsky světla lucerny ... |
| |||
Nymphea prošla kolem bez většího náznaku zájmu o mou přítomnost. Jsem hlupák. Pak se však najednou ohlédla s nervózním úsměvem. Který jsem opětoval a polohlasem pověděl Je tu místo pro dva, nechtěla by jste jít semnou, měl bych lepší pocit, že jsou všichni v bezpečí se mírným úsměvem. Vlastně celkově lepší pocit. Cítím se zvlástně příjemně, když je na blízku. |
doba vygenerování stránky: 0.38122296333313 sekund