| |||
Hmm, ta díra se mi vůbec nelíbí, ale co nadělám, snad to bude v pohodě... no lucerna by se mi mohla hodit Nejdřív chci vytahovat lucernu, ale jak vidim že už se jedna lucerna vytahuje nechám toho Přece se s ní nebudu tahat, ještě by se jí něco mohlo stát "No, tak se tedy vydáme dovnitř, sem zvědavej, co nás tam čeká " Podívám se po ostatních s né zrovanu spokojeným výrazem ve tváři |
| |||
Otočím se na Himringa.. Já sice potmě slušně vidím ,ale světlo se občas hodí.. Sundám si tornu a vytáhnu dvě flašky s olejem běco zabalené v látce. Poté zase tornu sbalím a podám flašky a tu zabalenou věc. Tady máš moji milou a ověřenou lucernu, tak ji máš na starosti.. Tasím obouručku a hrnu se dopředu, aby mi náhodou někdo nevyřral nějakou příšeru.. |
| |||
"Ale, ale... Himring je nějaký chtrý... 'Na řeči o strašidlech nevěřím...' Bych Tě chtěla vidět v bezprostřední blízkosti ducha... Brrr. Jsem o nich jen slyšela co dokáží, když se jim chce... " "Tak co? Budeme tady stát a povídat si, nebo se tam půjdeme podívat?" Rozhlédnu se po skupince a zastavím se pohledem na vstupu do důlní šachty Chvíli hodnotím, co bude v šachtách lepší, zda luk či šavle...Nakonec pravou rukou přejedu po záštitě své šavle a tasím. Pak sáhnu po tesáku do pravé boty a po oku mi přeběhne lišácký plamínek... |
| |||
"Od toho jsme přece tady" přisvědčím "Na řeči o strašidlech moc nedám, ale určitě bychom si měli dávat pozor. Slyšel jsem ve městě, že důl je plný pastí. Navíc, pokud tu žili ti lapkové, muže tady ještě někdo být. Vyzná se někdo v hledání pastí?A má někdo nějaké světlo?"připomenu svým společníkům |
| |||
Spokojeně se podívám na Barahira.. Moje řeč chlape. Prostě se tam pujdem podívat. Nezapomínejme proč jsme sem přišli.. No přce prolízt ten prokletej důl, ne!? Podívám se vyzívavě po ostatních.. Inu, tak kdo se k nám přidá..?! |
| |||
,,Pro začátek by sme mohli.Proč ne." ohlídnu se na ostatní a přidám se k Tellcharovi. |
| |||
Dojdu ještě blíž k ceduli a znovu si jí přečtu.. Hmm. No já nejsem hrabivý.. Prostě mám rád zlato a chci být na stáří zajitěnej. snad si to nikdo špatně nevyloží.. Tak co bando. Jak se tak koukám na tu černou ďůru v té skále. Tak mě jen tak napadlo.. Že by jsme se tam mohli jít podívat.. Otočím se směrem ke vchodu do jeskyně, dolu nebo co to bude a je evidentní, že tam pudu.. |
| |||
Cesta uteče celkem rychle,většinou jen přemýšlím o slovech mnicha a názorech ostatních.Nápis mě nějak nepřekvapí,co jiného bych taky mohl čekat od nečeho prokletého. ,,No,něco takového sem čekal."konstatuju,a další myšlenky si nechám pro sebe,radši si vyslechnu názory ostatních |
| |||
Chvilku se ještě dohadujete o mnichovi , který vám už zmizel za ohybem stezky . Pak se rozhodnete jít dále k Prokletému dolu . Dáte se tedy směrem , kterým vás navedli různí lidé , kterých jste se ptali na cestu . Po slabé hodince chůze vidíte , že cesta rozšiřuje a vy vidíte v dálce jakousi mohylu z kamenů . Vedle této mohyly je tmavé díra , která ústí do skalního masívu . Kousek od kamenné mohyly stojí jakási tabulka na dřevěnném kůlu . Pokud přijdete blíže vidíte , že je na ni cosi kostrbatě vytepáno . Při bližším pohledu můžete přečíst : Pomni , že mamon zaslepuje rozum i srdce . Duše těchto zemřelých zlatokopů nechte spočinout v pokoji a myslete na to ve vašem životě . Střez se hrabivosti . |
doba vygenerování stránky: 0.29465293884277 sekund