| |||
Hostinec Málem se nahlas rozesměji, když vidím s jakou chutí se Himmring do kuřete pustil a jeho otázka... mne vážně dostala... Naštěstí už jsem vážně sytá. Ulomím si kousek chleba, abych zajedla kuře, které jsem před chvílí spolkla, v klidu jej dožvýkám a polknu. Na líci mám milý pobavený úsměv: Ne, nebudu. Pokud chceš, tak to můžeš zpracovat... Pak kývnu na hostinského a požádám ho o ještě jeden pohár vína a doplnění korbele s vodou. Pak se nakloním k Himmringovi a špitnu: O městě si popovídáme až za chvilku... Ju? V podstatě ani nečekám na odpověď. Ladně se zvednu od stolu a propluji hostincem až ke dveřím, které se za mnou zavřou. |
| |||
Hostinec: Uchutnám kuře od Feji: Po pravdě kuřata moc nemusím..ale tohle je opravdu lahodné.A ty už nebudeš? zeptám se. Pak hledám pohledem hostinského: "Nějaký sýr, okurky a rajčata bych prosil. Taky nějaké sladké červené víno nebo medovinu, prosím a také džbánek chladné vody." Ukončím svoji obědnávku. "Jak si pořídila ve městě?A jak se ti líbí?" otočím se opět na Nympheu |
| |||
Hostinec K Himmringovi Porovnám si sousto v ústech a plknu...Děkuji za přání... Co bych doporučila? Težko říci, objednala jsem si kuře a obávám se, že ho ani nesporcuji. Ale je opravdu velice dobré. Konec konců můžeš ochutnat...A opatrně, abych něco, nebo někoho nezmastila, posunu talíř, kde je ještě dorbá půlka kuřete a úhledně srovnané kostičky... A k pití? to je ještě těžší. Řekla bych že to záleží na chuti. Já mám nejraději vodu... pokusím se o úsměv... |
| |||
Když vyjdu z domu, nasadeím si na hlavu opět kápi a pevným krokem kráčímk hostinci, ve které jsme si dali sraz. Porozhlédnu se, než najde někho z mých společníků. přisednu si k Feji, která se právě láduje. "Dobrou chu» přeji. Stojí to jídlo za to? Co bys mi doporičila?" Řeknu příjemným, téměř přátelským hlasem. zdá se, že jsem něčím potěšen, nebo s něčím spokojen. |
doba vygenerování stránky: 0.33452200889587 sekund