| |||
Vyjdu ze strážnice na ulici, rozhlédnu se a vyrazím směrem k hostinci, kde máme mít sraz... A co s tím zlatem? Trpaslíci říkali, že v hlavním městě za nej dostaneme víc... Hm... Uvidíme, s jakou příjde Tellchar. Dojdu do hostince, objednám si polévku, kuře, chléb, pohár ovocného, nebo červeného vína a korbel pitné vody. Když Telchar příjde a předá mi 72,5 zlatých. Pevně se rozhodnu, že zatím zlato měnit nebudu. (Jen takový detail - váček se zlatem mám upevněný za poutko kalhot, tak aby byl schován co nejvýš pod sukní. Bezpečnější místo snad ani nemám :o) |
| |||
Čas strávený u trpaslíků věnuji k prozkoumání okolí a meditacím v lesích a na březích jezírek. Cítím se tam dobře a velice jistě. Často si přes den ustelu na postarším doubku, kde strávím odpolední siestu, převážně spánkem. Pravda, ze začátku trávím dost času u Pepase, ale ten se zotavuje celkem rychle a nechci být vlezlá, tak svoje opatrování čím dál tím víc omezuji. A jdeme do města... Super město... Procházím ulicemi a nějak mi unikají čistí obchodníci a spokojená vyšší vrstva, ale vnímám malé děti, které pobíhají po ulicích, špinavé,v roztrhaném oblečení a i přez to přeze všechno š»astné. Vnímám tváře jejich opatrovatelů (né vždy bych je odhadhla na rodiče) ztrhané unavené. Dost často žebrající. Není jich tu moc, ale jsou tu. Asi jako v každém městě... Nenávidím města. Velká koncentracelidí na moc malém prostoru. Mám asi dvacet zlatých. Nic moc, ale na dokoupení několika šípů by to mohlo stačit. Jak tak procházím městem poohlížím se, zda někde nejsou odrostlá š»ěňata. Vždy jsem chtěla mít vlastního psa. Jednou jsem potkala člověka, který měl dokonce vlka. Byl to výborný společník a já byla tak často sama. Když už tak po těch štěňatech koukám, tak se dívám i po jejich matce. Chtěla bych psa, který by mi mohl pomoci a né jen mazlíka. Tímto způsobem dojdu až ke zbrojíři. Zajdu dovnitř a požádám o 10 šípů. Zaplatím požadovanou sumu a s poděkováním a slušným rozloučením se vydám ven. Snažím se najít místní hlídku. Pkud žádného nepotkám na ulici a ani nenarazím na strážnici, tak se někoho zeptám. Když některého potkám, nebo až se dostanu na strážnici zeptám se jich, kde shánejí služební psi a za kolik se dá koupit 4 měsíční štěně... A když už budu u otázek, zeptám se jich na onon opuštěný důl, doufajíc, že to pro strážníky také není tabu. |
| |||
Když zjistím, že máme tři týdny čas, než se vydáme do dalšího pátrání, okamžitě se odeberu do místa, kde budu. Tam se věnuju zaostření mysli, abych opět načerpal plně svoji magickou sílu. Po celou tu dobu se hodně procházím po horách a okolo jezera. Když konečně dorazíme do města, snažím se získat nějaké informace.O tom, kdo momentálně vládne v království a co si o něm lidi myslí. jak vnímají vztahy se sousedními královstvími a jestli jsou tu případy kupičství a útěku do hor časté. mluvím jak s prostými lidmy, tak se zástupci vrstvy bohatých, majetných-aristokratů i obchodníků. A hlavně chci získat informace o tom, kde může být ten důl.Určit se zde najdou nějací staří havíři a snad se najdou i nějaké informce v knihovně. pokud tohle město něco jako knihovnu má. Zbude-li mi nějaký čas, neopomenu zavítat k alchimistovi... |
| |||
V hospodě přerozdělím všem peníze vydělané na lupičích. Na každého to činí 72,5 zl. Před všechny krom alchymisty postavím komínek zla»áků.. Takže tady to máte. Pořádek dělá přátele, zvláště v penězích.. Potom zavolám hospodského a dám si tuplák pifka + oběd.. |
doba vygenerování stránky: 0.29823803901672 sekund