| |||
Fea zasahuje muže znovu do ruky , tentokrát citelněji , přesto je však ten nadále schopný boje a útočí na ni . Ta jeho útok však kryje . Strigg je na tom hůře, poté co druhý muž vykryje jeho ránu . Lapka přejde do protiútoku a zasazuje mu ránu do stehna a okamžitě se vyvalí proud krve a zbarví Striggovi kalhoty ... |
| |||
Sakra už ani mlut neumím... Zakleji si v duchu, když mi postupně doteče, co jsem pronesla. Když vidím, že se jeden z protivníků odvrací a že zde mám posilu, přestanu se krýt a povzbuzena útočím. |
| |||
Do hajzlu!!! Že se nestydíte!!! Dva na jedné!!! Ulevím své morálce... HLedám nějaký pevný bod, kde bych si mohla stoupnout alespoň ke zdi, či stěně skály, nebo stromu - prostě cokoliv, abych si kryla záda něčím pevným a abych vzala možnost kolem mne kroužit. Postupně, jak se bráním k něčemu postupně nacouvám a snažím se akorát odrážet jejich rány. Na to abych se pokusila o útok, tak by se museli hodně odkrýt. |
| |||
Zdravim... Ježiši co to zas kecám... Zanadávám v duchu, je vidět že na přímí souboj moc nejsem.. Zkusit se to musí.. A tak udělám rychlí krok dopředu a bodnu dýkou v levačce, snažím se přitom krýt krátkým mečem co mám v pravačce.. Nějak to dopadne... |
| |||
Sem v křoví a snažim se pořádně postavit na nohy, abych se mohl vrhnout za oním utíkajícím, to se mi ale nepodaří, šíp v noze bolí jako čert a překáží jakémukoliv pohuby, proto si do pudy vrazim rukoje» dýky a šíp přelomim načež vytáhnu obě jeho půlky ven. Jakmile to udělám celé tělo se povolí a svalim se na zem, snažim se znovu zvednout, ale nejde to, rána je na moje tělo až moc silná, snažim se tedy doplazit zpátky pro luk, abych byl aspoň trochu nápomocný. Jakmile se tam doplazim zvednu ho i se šípem, natáhnu a se snahou dát do toho všechnu sílu vystřelim na muže, jež mě zranil |
| |||
Strigg dobíhá k Fei aby ji pomohl . V posledním okamžiku to však uvidí ten z lapků , na kterého chtěl vést útok . Obrátí se tedy proti němu nechá Feu druhému a mečem odvrátí útok Strigga . Teď stojí jeden proti Striggovi a druhý proti Fei . |
| |||
Vytáhnu z něho sekeru a vduchu si pomyslím: Dobrej boj Ale bitva ještě není u konce. Rozhlédnu se a vidím, že Nymphea je v těřké situaci. Na nic nečekám a rozběhnu se jí pomoct. S jasným úmyslem vyřídit jednoho z útočníků, který je ke mně nejblíž.. |
| |||
Vykašlu pár doušků krve, když ležím na zemi, sevřu pevně v pravé ruce bastard a převalím se tak abych viděl na bojujícího Tellchara. Natáhnu k němu levou riku jako bych se ho chtěl dotknout a vyřknu tato slova. Požehnej mu bože života, a» jeho další úder rozhodne. Pak ruka pomalu spadne na zem a já upadnu do bezvědomí. |
| |||
Tellchar zaútočí na Kaderuse . Jeho sekyra opíše oblouk a dopadne do oblasti břicha protivníka , při tom mu ještě přerazí ruku . Kaderus se jejím nastavením snažil ránu trochu zmírnit , na víc už neměl sílu a už mít nebude . Se sekyrou v útrobách se složí pomalu , bez hlesu k zemi , k Tellovým nohám , kde vydechne naposledy a z huby se mu vyřine krev ... |
| |||
Tak a ted de do tuhýho.. No na co čekáš chlape mazej ji pomoct, celou dobu ses tady valel tak už konečně něco dělej..Nadávám si v duchu, odhazuji luk a rozebíhám se směrem k Albě.. No potěž.. to si tomu zase dal.. říka mi vnitřní hlas.. ZApudím ho a ještě v běhu tasím dýku a krátký meč.. Pokusím se plnou rychlostí narazit do jednoho z těch chlápků co ji ohrožují.. Dýku mám v pokrčené ruce připravenu mu ji zarazit do těla.. |
doba vygenerování stránky: 0.35421204566956 sekund