Rozdělíme se a já s Tellem zamířím k místu, kde je propadlý strop a odkud by případně bylo možno stopovat majitele té tajemné tváře. Stopovat není těžké, stopy jsou ještě čerstvé. Tak tu přeci jen někdo byl a byli dokonce dva. Všechno hned sděluji Tellcharovi a vydáváme se za nimi. Stopy jsou tak zřetelné, že můžeme dokonce i běžet, najednou se na břehu střetáváme se zbytkem skupiny. Sakra, uplouvají nám a maní dost naspěch, teď už je skoro jasné, že to opravdu budou zloději té koule.

Spěchám za Tellem s Delphem, kteří zareagovali rychleji a začali tlačit člun na vodu, ale zarazím se, když se začnou vracet. Co to dělají? Hned mi ale dojde, co se stalo a co nám provedli. Tellova slova to vystihují nejlépe. Pokud ale nepřipluli s Elen, tak tu přeci ještě musí být jedna loďka. A opravdu je.

Pokud ještě u naší loďky zbylo veslo, popadnu ho a běžím pomoct s odklízením maskování i odtlačení lodi na vodu. Potom si hodím všechny věci na loďku a také se nalodím. „Jo, překvapení je teď na naší straně, ale musíme taky zabrat,“ řeknu, položím pádlo do vody a udělám první dlouhý záběr.

Eleno, na půl s údivem vyhrknu, musím říci, že to je skvělý! S nadšením běžím za ní a začnu odhazovat větvě s Elenou.
Takto, když zabereme, určitě je překvapíme. Nebudou čekat, že bychom tu měli druhou loďku.
Usměji se a je znát, že směr, kterým se události nyní vydaly, mi udělal radost.

Odhodíme poslední větve a dáme se do spuštění loďky na vodu. Pak rychle naskočím.

To jsou prašivci přidám Tellově hodnocení. To je fakt, skoro bych řekl, že tady na místě nám to půjde hodně ztěžka. Zamyslím se.

Stále přemýšlím, zda by jsme někdo nezvládli rychle doplavat za nimi, nebo raději ve dvou, ve třech. Zastavím se a pokračuji. Aby jeden nepadl do pasti, kdyby si na něj počkali. Vím, že je to riskantní, ale minimálně by mohl dovézt druhou loďku s kterou tam ti zloduši odpluli, mohli by přivézt nařádí na opravu téhle mávnu k díře v loďce a třeba by i zabránili těm ozembouchům úteci, nebo alespoň zjistili kterým směrem se vydali. Abychom věděli kam se dát, tedy pokud se je rozhodneme stopovat a vyřídit si to snimi.
Domluvím a podívám se po ostatních.

Když se nám s Delphem podaří naší bárku vytáhnout bezpečně na břeh, tak si zadýchaně sednu na zadek přímo na oblázkovou pláž..
No kamaráde určitě to nějak dáme dohromady, ale nemáme na to pořádné nástroje ani materiál. Bude nám trvat, než to dáme do kupy a s tam těmi se tak můžeme rovnou rozloučit.
Mávnu rukou nad vodní hladinu směrem kam zmizel druhý člunem.
Ať to byl kdo to byl, tak s námi teda pěkně "vyjebal", to ti teda řeknu a vsadím svoje škrpále, že si tu Eleninu kouli odvezl s sebou.

Rozběhnu se za Tellcharem a za běhu vyndám šipku z kuše a zmáčknu na prázdno spoušť, aby se uvolnila ramena a zbytečně se nepřepínala, stejně aby někoho zbytečně nezranila, kdyby náhodou něco. hodím kuši přes palubu a zapřu se do zádě loďky ve stejný okamžik, jak Tell začne tahat zpět. Tím vznikne dočasný zmatek. Společně ale stáhneme loďku zase zpět a já okamžitě vytahuji kuši, aby se nanamočila.

Sakra!
zadívám se na mizející loďku s nenávistným pohledem.
Já jsem na řemeslo byl vždy levej jak poleno. Zvládnem to nějak opravit?

Honem za nimi.. Musíme je dohnat!

Na nic nečekám, hodím svoji sekeru i s báglem do člunu a ihned se zapřu a začnu tlačit naše plavidlo směrem na vodu. Jde to pomalu, moje těžké boty se boří do oblázkové pláže, ale jakmile se loďka začne pohybovat, tak už je to jednodušší.
Podaří se mi člun dostat do vody, jenže pak mi to dojde.
Kurva mať!
Hledím jak se dírou ve dně lodi valí voda dovnitř. Rychle se vzpamatuji a začnu tahat člun zpátky na břeh, což se mi daří jen částečně, protože už tam té vody hrklo docela dost.

Rozdělíte se a vydáte se každý za svým cílem.
Tellchar se rozběhne společně s Warenem západním směrem honit nositele toho "obličeje", který viděla Elen a brzy vám zmizí z dohledu. Zbytek družiny společně s Elen si to střihne nejkratší možným směrem k člunu, který jste zanechali na jižní straně ostrova.

Docela překvapivá situace nastane, když si najednou všimnete, že po vaši pravé ruce vidíte běžet Warena s Tellcharem a z rychlého odhadu směru je jasné, že se střetnete na stejném místě a sice na jezerním břehu.

To se skutečně o chvíli později vyplní a vy tak můžete společně pozorovat, jak ve vzdálenosti asi tří set sáhů mizí člun s dvěma postavami u vesel jižním směrem.

Vydá se s ostatními ven a také se snažím spatřit cokoli podezřelé. Poslouchám Warrena s Elenou a když Tell rozdá úkoly, neváhám a přidám se k ostatním. Ještě než se odpojí, řeknu své myšlenky.
Asi bychom to ostatní mohli vzít trochu okolo chámu a dostat se co nejrychleji k hladině jezera, abychom se porozhlédli, zda tu není nějaký druhý člun, či zda s naším někdo neodjíždí. Ale zároveň bychom asi měli zůstat na doslech Tellovi a Warrenovi, kdyby cokoliv.
S myšlenkami na to vše co se tu odehrává a na odcházejícího Warrena a Tella, začnu tvořit trochu rojnici a mířím dál několik metrů od Delpha a vydávám se na cestu.

Stejně jako ostatní se rozhlížím po okolí, které se tváří jakoby snad ani nikdy nebylo přirozenější než v tuto chvíli. Chci Warenovi navrhnout aby jsme se šli podívat k tomu otvoru v klenbě, ale tomu bystrému mladému hraničáři není nutné nijak radit..

Ďáblíci nelítají na denním světle pokud si dobře pamatuji. To nebude ďáblík.
Musíme to tu pročesat a přijít tomu na kloub. Spíš bych to taky tipoval na nějakou konkurenci tady Eleny. Rozdělme se a prohlídněme to tu. Já půjdu s Warenem k té kopuli a očíhnem to tam. Jestli tam byl někdo před chvilkou, tak ho určitě půjde stopovat. Jestli chytneme stopu, tak na vás houknem..

Chci se tam dostat co nejdříve, protože jedině tak budeme mít šanci se "toho obličeje" poptat osobně a zjistit co tu chtěl. Nečekám tedy a rovnou vyrazím předpokládaným směrem.