Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Království Dusar II
Ukončená jeskyně!
Družina
družina zatím neexistuje
| |||
 | „Dreng, těší mě,“ představím se neznámé a poněkud podezřívavě si prohlížím katafalk. Dokonce i trochu přistoupím, abych si lépe posvítil lucernou. Ano, to musí být ono. „Pánové a dámo, myslím že nás něco předběhlo,“ oznámím zamyšleně a trhnu k té věci hlavou. „Ta koule byla uzavřená uvnitř a pokud tady... Eleanora že? No pokud tady slečna neumí nějaký kouzelný trik jak zařídit aby ta koule přestala zářit a schovala ji do kapsy, máme tady něco nebo někoho dalšího, kdo se o tu věc zajímá a v tuto chvíli ji nejspíše i vlastní.“ Jsem osmnáctiletý mladík s hřívou světlých vlasů sahajících po ramena a obličejem posetým jizvami. Vojenské boty i nohavice naznačují bývalou příslušnost k armádě, stejně jako černý meč u pasu. Místo zbroje však mám jen černou halenu a kožený plášť. | ||
| |||
 | Vhodíme dovnitř lano, které s Dlephem pevně podržíme. Nahoru po něm vyšplhá někdo, koho bych zde určitě nečekal, půvabná zrzavá dívka. Je opravdu hezká. Ale co tu dělá? S úsměvem od ní převezmu šíp, „Dík,“ odpovím pouze. Začne nám vyprávět o nějaké kouli. O čem to mluví? Asi si ji někdo najal, aby ji získala, to musí být dost odvážná, když se vydala na toto místo. Ale co to je za kouli? No ale pusa jí docela jede. „Těší mě, mé jméno je Warren,“ lehce se ukloním, případně ji políbím ruku. Jsem středně vysoký a hubené trochu svalnatější postavy. Na hlavě mi rostou delší hnědé vlasy, které obvykle nosím rozpuštěné a z nichž někdy vykukují lehce špičatější uši a které často zakrývají celkem pohledný mladý obličej. Nosím vyšší kožené boty, plátěné kalhoty, tmavou halena a na ní sepnutý kolem krku sponou zelený dlouhý plášť. Jsem chráněn kroužkovou zbrojí a přes rameno je vidět, že mám na zádech dlouhý luk, toulec a meč. U pasu mám také meč a dýku a teď také lehkou kuši. U mého boku stojí můj věrný lovecký pes. Začnu smotávat lano a dál poslouchám její vypravování, smotané lano poté uklidím do torny na zádech. No zdá se být docela šikovná. Ale o té kouli my opravdu nic nevíme, vlastně ji tu ani nikde nevidím, i když to vypadá, že by měla stát na tomhle podstavci uprostřed. Třeba jsme ji někam smetli při boji. Rozhlížím se kolem po podlaze, zda ji někde neobjevím nebo od ní někde nenaleznu stopy. Nebo taky spadla dovnitř, když se to poprvé otevřelo. | ||
| |||
 | Když se ta žena přehoupne přes hranu kamenné šachty, tak je mi okamžitě jasné co je zač. Ne že bych věděl kdo to je nebo proč tu je, ale na základě mnohaletých zkušeností vím zcela přesně čím se živí.. Přeci jen takových pěkných céreček se za ta léta v bandě protočila celá řada. Na okamžik se lišácky usměji, když se zavzpomínám na dílčí podrobnosti, ale pak se hned koutky úst vrátí zpátky na svá místa a já jsem opět ten starý podmračený trpaslík.. Nechám ostatní aby se seznámili a když je smotané lano tak lehce ostentativně opřu sekeru na jiné místo, přičemž kamenná deska zajede zpět na své místo. Když dozní poslední zvuk, tak si odkašlu.. Ehmm.. Milá Elen obávám se že nás dohromady svedla náhoda. My jsme tu nepřišli hledat žádnou kouli, ale jen se vypořádat s těmi létavci, kteří sužovali malou rybářskou vesnici na břehu jezera. Když se tak koukám na ten strop, tak mi je jasné jak se dostali ven. Pohledem přejedu po díře v kupoli a pak moji pozornost na chvíli upoutá kamenný katafalk, který tvoří středobod celé místnosti a vyvýšený podstavec uprostřed se zdá být tím nejlepší místem, kam by někdo mohl umístit magií pulzující kouli, jenže tam momentálně žádná koule není.. Tak trochu čekám kdy si to uvědomí.. (spoiler= Popis) Jsem 1,5 sáhů vysoký trpaslík v plátové zbroji z jejíž vzhledu je jasné, že boj je můj denní chleba. Výrazným dojmem působí můj světlý plnovous i dlouhé kníry, ale především velký frňák. Celkové vyznění pak dokresluje tmavá kápě a vrásčité čelo, které vytváří velmi přísný výraz a především obouruční sekera pokrytá runami, jež tak nějak přirozeně působí jako moje nedílná součást. Co se týče mého vystupování, tak ze mě vyzařuje především jistota a klid. Tak nějak automaticky je jasné, že jsem toho zažil o dost více, než zbytek družiny.. (/spoiler) | ||
| |||
 | "To nestojí za řeč." usměju se.
Otočím se k trpaslíkovi a spustím."Proplížila jsem se kolem těch tříhlavých psů. Všechno šlo naprosto dokonale. Byla jsem příliš zbrklá a nerozhlídla jsem se, uviděla jsem tu kouli, vydala jsem se pro ní, spustila se past a já spadla dolů. Asi před dvěma dny. Když to beru kolem a kolem mám neuvěřitelnou kliku, že jste se tady objevili zrovna teď. Dneska mi došla voda, takže lepší nedomýšlet. Každopádně měla jsem dost času přemýšlet. Možná to nebyla úplně klika, možná bohové vyslyšeli má přání. Těžko říct. Nemyslím, že bych pro vás byla v tomhle stavu kdovíjakou hrozbou. Nepatřím k těm, kteří vám za záchranu života poděkují kudlou v zádech. Ovšem moje čest mi nedovolí odejít od rozjednané zakázky." kývnu na tu kouli.
"Někdo ji chce a mě poprvé začíná zajímat k čemu. Nevíte náhodou co to má umět? Třeba dokonce pracujeme pro tu samou osobu." | ||
| |||
 | Když poslední ďáblík zmizí v katafalku docela mě to překvapí. No to snad ne. Co je to tady za divnou zvyklost, hned se nechat uložit k věčnému spánku. Zabrblu si pod fousiskama. Nepřemýšlím nad tím však moc dlouho a vydám se posbírat šipky, stejně jako odebrat dvou ďáblíkům vše, co by se dalo použít. To co přijde dál, mě však překvapí ještě víc. Hlas ze záhrobí, tak to tu dlouho zase nebylo. Pomyslím si. Nestačím se pořádně ani uleknout a mladá dáma se vyhoupne dříve než Delph s Warren stačí zabrat. Když nám předává střelivo, vezmu si jej od ní a pokývnu. Velké díky, budou se ještě hodit. Upřímně se mi pro ně moc nechtělo, o to více, když teď vím, jak je katafalk hluboký. Zatímco s Delhem očividně něco hýbe a je na něm značně znát, že jej nový objekt pozornosti velmi zaujal, zůstávám nedůvěřivý. Mohu se vás zeptat, mladá dámo, Eleno, co se vám tu stalo? Zkoumavě si děvče prohlédnu. A kde jste se tu vlastně vzala? Loupnu pohledem trochu nedůvěřivě po mladé slečně. Popis  | ||
| |||
 | Když se přes okraj díry přehoupne osoba, málem se mi zastaví srdce a málem bych upustil lano, kdyby na něm ještě vysela. Dlouhé zrzavé vlasy byli vždycky moje slabost a když v záři lampy zahlédnu odlesk očí v barvě zelených smaragdů, mám pocit, že jsem právě dostal požehnání. Nejsem schopen promluvit a možná by na mě bylo vidět, jak na tom jsem, ale zrovna mám výhodu že stojím za světlem lampy relativně ve stínu za Warrenem, zatím co dívce světlo svítí do očí. Přesto pokud se na mě zadívá uvidí: Popis | ||
| |||
| Netrpělivě podupávám nohou, čekajíc jestli se znovu otevře strop. Už přestávám doufat, když v tom mi někdo hodí lanu. Radostí poskočím. Děkuji bohové, tak ty kytky jednou za měsíc, domluveno. Rozhlédnu se, vytáhnu z démona ten šíp a šipku. Určitě budou rádi, když jim to vrátím. Vezmu všechny svoje věci. Sbohem smradlavá díro. Zatáhnu za lano, abych se přesvědčila, že je pevně uvázané, pak vyšplhám, elegantně se přehoupnu přes okraj. Opráším šaty a prohlédnu si své zachránce. „Fakt, děkuju, už jsem myslela, že se odsud nedostanu. Tohle by se Vám mohlo ještě někdy hodit.“ Natáhnu ruku a v ní držím šíp a šipku. „Přišli jste taky pro tu kouli, že? Tak do práce, mrkneme, jestli tady nejsou ještě nějaký pasti. Na zbytku se domluvíme, až se odsud dostaneme. Blbý tlačítko, mělo mě to napadnout. Pozdě bycha honiti.“ Mnohem pozorněji si prohlédnu celou místnost a hledám další pasti. „Takže kdyby to někoho z vás zajímalo, jmenuju se Elena“ Jo to je vcelku hezký jméno. Popis
| ||
| |||
| Dokončáím obhlídku chrámu a vrácím se k bandě, když Tellchar vykoumá jak udržet otevřený otvor s tajemnou osobou. Zastčím zbraně do pochev a přidám ruku k Warrenovi a společně podržíme lano. Pak kývnem na Tellchara aby dal povel. Když zazní, zapřem se o to víc. | ||
| |||
| No ogaři myslím, že je jen jeden způsob jak to všechno vygómat.. Ať je to kdo je to, tak nejlepší bude ho dostat ven a optat se ho osobně.. Počkám až Waren nachystá lano.. Prvně musíme zkusit, zda je možné ten mechanismus držet otevřený nebo bude nutné propadlo zablokovat.. Počkejte já to zkusím.. Opět najdu to správné místo a spustím ho toporem své sekery. Tenkorát však držím tlačítko stisknuté po celou dobu a počkám co se bude dít.. Víko opět zajede a otevře se tunel, který vede někam dolů do hlubin. V tomto případě však kamenný dekl zůstane ve své "otevřené" poloze.. Warene hoď tam lano. Delphu ty mu pomož držet druhý konec a Delph tam bude svítit. Já budu hlídat mechanismus. Počkám až je lano hozeno dolů a pak zavolám do šachty.. Hej ty tam dole, polez nahoru! | ||
| |||
| Nakonec se nám s Murmëou podaří sestřelit i posledního létavce. Tak tohle šlo až nečekaně snadno, to se mi nějak nelíbí. A co je tohle za mechanismus, kam to zmizel? Snad to není nějaké pokračování podzemí, kde by jich bylo více. A jak se to vůbec otevřelo? Tellchar začne obhlížet kamenný podstavec a já se chci jít vydat si sebrat šípy, když se mu povede tajné dveře otevřít a ze spodu se ozve lidský hlas. Deska však opět zajede na své místo a je ticho. Přesunu se za Tellcharem a v torně najdu lano. „Stopy by to vysvětlovalo, ale stále to nevysvětluje, co tu dělá,“ řeknu, „vytáhneme ho?“ zeptám se. „Telle, zkus to znovu otevřít, hodím mu lano.“ Pokud souhlasí a učiní tak, vhodím dovnitř lano a zkoumám, za co by bylo vhodné druhý konec zavázat, či zda ho budeme muset držet. | ||
529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1