| |||
Zatímco se družina domlouvá na plánu, já si podrobněji prohlédnu dveře. Poté již přidržuji lucernu našim střelcům, aby si o ni mohli zapálit své vlastní nádobíčko. Jakmile je vše připraveno, stáhnu se dozadu a zvednu levačku se světlem co nejvýše, aby Warren s Murmëou viděli na případné cíle. Při pohledu na vnitřek místnosti zavrčím a pevněji sevřu jílec meče. Tady moc platný nebudu, přinejmenším ne jako kouzelník. Pohled mi padne na katafalk a já zbystřím. „K tomu podstavci uprostřed se raději moc nepřibližujte!“ zavolám na Delpha a Tellchara. Ty tři létavce nechám na zbytku skupinky, raději se pečlivě rozhlédnu kolem a hledám jakékoliv další známky nebezpečí. |
| |||
Vlítnu tam jako uragán a pak si jen v duchu zakleji.. Kurva zas ty podělaný ďáblíci Ještě mi stihnou blesknout hlavou myšlenky na ty jejich paralizující oči.. No snad si po tomhle zas nebude někdo slintat do klína.. Delph o tom taky přemýšlí, protože stihne ještě zakřičet svoje varování, ale pak už se všechno pochyby utopí ve víru boje a já už s Delphem po boku běžím těm potvorám naproti.. Co se děje za námi neřeším.. Plně důvěřuji sehranosti celého naše ansáblu a tomu že každý ví kde je jeho místo a co má dělat.. |
| |||
To co jsme spatřili jsem vážně nečekal. Vypadá to že jsme přišli spíš nějakým únikovým vchodem z chrámu, než do něj vešli hlavním vchodem. Ale to mi nezabrání rozběhnout se směrem k těm potvorám. Vydám se po levé straně, abych kryl Tellcharovu slabší stranu jakožto pravák a zároveň on kryl moji pravou stranu, jež je moje slabší. A v uličce mezi náma mohou střelci vyslat své střeli. Hlavně se jim nedívejte do očí! vykřiknu varování. Počítám, že minimálně jedno kolo strávím během k těm potvorám, tak si zatím nehážu, leda pak na obranu... |
| |||
Jak se dohodneme, tak uděláme. Zasazená šipka v mé kuši hoří a já celý napjatý čekám za Tellcharem. Ve chvíli, kdy se dveře pod Tellem a Delphem otevřou, jsem zaražen a vteřinu jen stojím a hlavou mi proběhnou myšlenky týkající se nově objevené místnosti. Po tomto mžiku se bez váhání rozjedu do akce. Udělám úkrok, aby mi Tell nestál v cestě a zhodnotím situaci nahlas. Tak to mě podrž, jestli tohle jsem čekal. Takovej vejměnek a ještě fajnový hlídači. A světla, jak kolikrát ani ve dne není. Posoudím, zda na létavce dostřelím. Pokud ano, zakleknu a zalícím. Vyhodnocuji, zda má smysl ještě chvilku počkat a dle toho v rychlosti zapálím další šipku od zasazené a v vhodnou chvíli zamířím a vystřelím. Poté znovu natáhnu kuši a zasadím novou hořící šipku. |
| |||
Velice rychle se tiše domluvíte na průběhu nadcházející akce. Waren s Murmeou si nachystají střelivo do svých zbraní a v momentě kdy jej od kahanu lucerny zapálí, Tellchar kývne na Delpha a na prstech ukáže raz, dva tři.. Delph napne svaly a zatáhne za kovový kruh na pootevřeném křídle dveří. To se se zaskřípěním otevře doširoka. V příštím momentu vlítne Tell do místnosti se svoji obouruční sekerou připravenou k boji.. Za ním v závěsu neméně připravený Delph a pak střelecká jednotka v podání Warena a Murmea. Rauko následuje svého pána a celou jednotku uzavírá Dreng s lucernou.. Vpadli jste do velké kruhové místnosti, kde překvapivě dopadá denní světlo dírou ve částečně zborcené kupoli. Uprostřed celého prostoru je jakýsi kamenný katafalk a nad ním se v kruhu vznášejí tři létavci, které váš vpád vyrušil a oni se ve vzduchu otočili na vás.. |
| |||
No to je teda zamotané.. Naštěstí je jen jeden způsob jak to zjistit, tu což.. Deme na to.. Delphe na tři otevři to jedno křídlo a já tam vlítnu, ty za mnou.. Postoupíme kus do předu aby bylo místo, děláme zeď a za náma se rychle vyrojí naše střelecká četa a pokropí to.. Zapalte si střelivo a jde se na to.. Počkám až se všichni připraví a pak jakmile Delph otevře do plna to pootevřené křídlo dveří, tak tam vlítnu podle plánu.. |
| |||
„Ty stopy, tu jsou pořád, jeden člověk, co šel směrem tam, ale už se nevrátil, jsou docela čerstvé,“ domluvím právě tehdy, když dojdeme k dvoukřídlým dveřím. Tak to by vysvětlovalo i tu škvíru mezi nimi. Ale co je zač, že by nějaký osamělý dobrodruh, kterému se také někdo zmínil o tajemném ostrově? Nebo snad nějaký pozůstalý mágů, co se přišel podívat na jejich bývalé domácí mazlíčky? „Souhlasím,“ přikývnu pouze na Delphův návrh a s připraveným lukem stojím v pozoru vzadu a čekám, co Delph svým prozkoumáním prostoru za dveřmi zjistí. Ale na to, že jsou dřevěné, jsou v dost dobrém stavu v porovnání s těma troskama okolo. |
| |||
Jdu pomalu s ostatními a držím se za Tellcharem. Kuši mám nataženou, šipku založenou. Vzduchem se line zvláštní směs vlhka, zatuchlého vzduchu a petroleje od šípů a šipek. Neváhám a u zdobených dveří se přitlačím ke zdi a čekám, s čím Delph příjde. Během toho si připravuji louč, abych si ji napálil od lucerny a byl nachystaný zapalovat šipky. Tak uvidíme, co nás tu čeká. |
| |||
Poprvé zalituju toho, že nepoužívám štít, ani Tellchar. Jít štítem napřed by bylo asi moudřejší. Jestli tam někdo je, tak o nás stejně ví díky světlu lucerny. Tak bych navrhoval ty dveře otevřít pořádně a čelit případnému nebezpečí za rovnějších podmínek, než kdokoliv sám protahující se úzkou škvírou. Přitom přistoupím ke dveřím tak, abych byl skryt za zavřeným křídlem dveří a nakoul co uvidím škvírou zešikma dál, ale i nahoru na strop i na zem. |
doba vygenerování stránky: 0.33004093170166 sekund