| |||
Boj vás překvapil a někteří si jeho následky ještě chvíli ponesou.. Každopádně dáte se zase do kupy. Murmea dokončí ohledávání těch potvor a preparaci částí, které by snad mohly být nějak užitečné. Tellchar vás přeskupí a dáte se znovu do prozkoumávání okolí a nyní se snažíte postupovat mnohem opatrněji, aby vás opět něco nezaskočilo.. V rozvalinách si všimnete určitého stupně uspořádání.. Jakoby před vámi byly pozůstatky nějakého dávného sloupořadí, které mohlo nebo nemuselo být zastřešené. Všude se povalují povalené články sloupů, které na sobě nesou zub času. Válí se tam i zdivo a různé ozdobné kamenné prvky u kterých je těžké určit jejich původ.. To celé je zarostlé vysokou trávou.. Po chvíli však naleznete něco co vypadá, jako napůl zbořený kamenný domek. Když se podíváte dovnitř, tak spatříte schodiště, jehož konec se černá kdesi ve tmě.. |
| |||
Vše, co uvnitř pekelných psů vyhodnotím jako užitečné, umě vyskládám a pozabaluji. Něco do flakónků, něco do plátna. Poté se semknu s ostatními do menšího kruhu a s opatrností sleduji vše před námi i za námi. |
| |||
Když je hotovo, Tellchar zorganizuje naši družinu do jednoho celku a vydáme se pátrat dál. Nyní mnohem ostražitější a připraveni na útok odkudkoliv. Oči tak těkají nejen v úrovni, ale i po zemi i nahoru, aby na nás něco neseskočilo, či nesletělo. Prohledávání - 1% |
| |||
Po boji se přeskupíme, aby jsme mohli opět pokračovat v našem pátrání po doupěti létavců. S ohledem především na naše kouzelníky, kteří neměli možnost obnovit své magické síly a s ohledem na nemilé překvapení v podobě těch pekelných psů se raději budeme držet blíže při sobě.. Byť by to mělo být na úkor rychlosti pátrání.. |
| |||
Rány se naštěstí zacelují, ale pořád je to dost zraněné a asi budu kulhat, než to všechno pořádně sroste. „Krvácení se zastavilo, ale chodit úplně pořádně asi ještě nebudu,“ odpovím Drengovi i Tellcharovi. My jsme se snažili, hlídali jsme, byli jsme pozorní, ale ti psi nás překvapili. Všichni na nás spoléhali a my jsme nevarovali včas, zklamali jsme. Rauko za nic nemůže, to já jsem zklamal. Po ošetření se postavím, upravím si zbraně a tornu. Také si dojdu pro svou vrženou dýku. „Tak můžeme pokračovat,“ řeknu a snažím se vypadat co nejvíce v pohodě, i když čerstvé rány dost bolí. |
| |||
Díváte se po okolí a přes ty různé rozvaliny nejde vidět, odkud by ti psi mohli vyběhnout. Warrenovi se po vypití lektvaru viditelně uleví a zacelí se mu rány na nohou , takže je schopen se postavit , ale přesto kulhá. Murmea vykuchá dvě nestvůry a vyndá z nich vnitřnosti , které by se snad daly následně zpeněžit , pokud jsou tedy nějak vyjímečné . Budete se muset dále prodírat rozvalinami ... |
| |||
Trochu zadumaně si prohlížím tu mrtvou potvoru.. Hmm s takovou bestií jsem se ještě nesetkal a to jak se tu z ničeho nic zjevily, tož to taky o něčem vypovídá.. Asi jdeme tím pádem správně.. Warena poplácám po rameni.. To bude dobrý kamaráde, trochu nás všechny zaskočily, jak se tu z ničeho nic vyrojily.. Kdo to mohl čekat?! Jak jsi na tom, už se to zahojilo? Můžeš zase normálně pokračovat nebo ti dáme ještě něco k pití? Usměji se na Warena pod fousiskama.. Pak se začnu rozhlížet po okolí.. Jestli ty potvory nehlídaly vchod? Musíme to tu pořádně prozkoumat.. |
| |||
Fuj, to byl ale humus. Co je to za mrchy? Můžem bejt rádi,že jsme to přestáli tak dobře. Jen by to chtělo zařídit, aby se podobná překvapení neopakovala, příště bysme nemuseli mít tolik štěstí! Po chvilce zamyšlení: Warrene, jak jsi na tom? Budeš bez problémů, nebo je to špatný? A napadlo mě, jestli by Rauko nemhl pomoct s varováním před odobnejma překvapeníma? |
| |||
Delph s Drengem už si se psem poradí a ten spadne těsně vedle mě. Ještěže se nesvalil na mě. Sakra, ty zranění vypadají příšerně, tohle přirozenou cestou nepůjde, tady bude muset zasáhnout magie. Přemýšlím, jestli použít svou nebo lektvaru, ale tu už ke mně spěchá Delph s lektvarem. „Dobrý, mám svoje,“ chci slušně odmítnout, ale to už je lektvar a otevřený a tak ho vypiji. „Děkuji.“ Pozoruji, jak se rány zacelují a hned se dám do dalšího ošetření, na které my zase Murmëa poskytne nějaké bylinky. „Děkuji, mockrát.“ Rauko sedí věrně při mně, když si ošetřuji svá zranění, a soucitně na mě kouká. Jsem úplně neschopný. V boji nedokážu vůbec pomoct. Jsem pro ně jenom přítěž. Zbytečně na mě plýtvají prostředky, kterými by měli zachraňovat důležitější životy. Tellchar si se psem poradil bez problémů, jenom mně musela přiběhnout na pomoc celá družina. |
| |||
Rozhodně to za to stojí, máš pravdu. Odpovím na dobrý postřeh Delphovi. Nevím, jak dlouho mě to zabere, a ani zda si povzpomínám, co by v téhle potvoře mohlo být užitečného, ale jednu zkusím a uvidíme. Minimálně to vždy jde zkulatit u některého z alchymistů ve městě. Ještě Warren... Rychle šáhnu do torny a vytáhnu čisté plátno, bylinku a flakónek s červenou tekutinou. Tady, rozhodně Ti to pomůže. Předám věci Warrenovi a přejdu k nehybnému zvířeti. Dloubnu do něj ještě nedůvěřivě holí a položím si ji pod nohy, s tím si kleknu a vytáhnu nůž. Jak to bylo, žluč, srst, játra. Co by to ještě mohlo být. Chvilku se soustředím a pustím se do trochu řeznické práce i když s chirurgickou přesností. |
doba vygenerování stránky: 0.3302149772644 sekund