| |||
Bohové, tohle se už nedá vydržet. Pánové, vím že jsem mezi váma novej, ale už nemůžu mlčet. Zdržujeme se tady už dobře půl hodiny, a od začátku co pět minut opakujeme, že se jede dál. Tak co přestat debatovat, a začít se hejbat, než padne tma úplně? |
| |||
Tak není tady nic tak neočekávaného. Hlavně nábytek co se nedá odnést. A pár kostí, pravděpodobně lidských. Což jen mění pohled na to co se tu mohlo stát, ale první nápověda byla ta stopa plazícího se člověka. Když nad tím ale přemýšlím, tak ty kosti by tu museli být hodně dlouho, aby byli už jen kostmi bez zbytků těla, zato stopy po plazení tak staré být nemohou. Ale třeba je to celé jen shoda náhod, která spolu nesouvisí. Ale pojedem ještě kus dál, ne? Tady by asi nikdo z nás spát nechtěl. |
| |||
Tellchar má ještě nějaké otázky na stopy, ale souhlasí, že bychom mohli ještě popojet a přespat někde jinde. Bude to tak nejlepší. Něco mi sice na tomto místě nesedí a rád bych zjistil co, ale nemůžeme se na naší cestě zdržovat, natož zbytečně riskovat, že by se nám něco stalo. Delph sice připomene, co se stalo na tom hrádku, což je ukázkový příklad, proč bychom tu neměli zůstávat, ale přesto vleze do jednoho z domků. Tak teď si svými slovy a činy trochu protiřečí. „Myslím Delphe, že bychom odtud měli co nejrychleji vypadnout,“ řeknu mu ještě a zatímco se on věnuje prohledávání domu, podívám se ještě jednou na ty stopy. Nejdřív se podívám na ty staré lidské a zkusím jejich stáří porovnat s dobou, po kterou jsou tyto domy opuštěné. Pak se zaměřím ještě na ty stopy někoho plazícího ho se a zkusím vystopovat, odkud vedou. Nakonec ještě obejdu všechna stavení a přesvědčím se, že sem zvenku opravdu nikdo nepřišel nebo nepřijel. Případně zkusím vybrat nějaké ze zachovalejších vnitřních stop a budu hledat jejich počátek. |
| |||
Když vidím, že tu není nic očividně nebezpečného trochu se uklidním, ale pořád se necítím pohodlně. Podíváme se dovnitř? Ale nezapomeňte, co se stalo v tom opuštěném hrádku s močuvkovou příšerou. To že to vypadá opuštěně, neznamená, že to není nebezpečný. S tím se vydám prohledávat domy. Zajdu do prvního který je po ruce, pak do nějakého hned vedle. |
| |||
Je to tu vážně zajímavé, takové osamělé místo. Muselo se tu stát mnoho věcí a mnoho osudů se tu muselo sřížit a ovlivnit navzájem. Plynou mi myšlenky myšlenky, když s Drengem obcházíme zubem času poničená obydlí. Muselo tu být tehdá docela fajnový. Teda, jako bydlení. A taky jako jedna z posledních zastávek před pouští. Pronesu k Drengovi s pohledem zaměřeným do pouště. Když si všimnu, že Warren s Kamerinem a Delphem stojí v kroužku a něco gestikulují otočím se a začnu se vracet. Pak už tam s nimi stojí i Tell a něco domlouvájí. Dojdeme se Drengem k ostatním, vyslechneme si co je navrženo. Já nic nenamítám a souhlasně přývnu. Pouze dodám. Myslím, že to tu mohlo být kdysi pěkný. Jak dlouho to tu takto asi chátrá? Docela rád bych znal příběh tohoto místa. Doříkávám, když mířím ke svému poníku, odvazuji jej od ostatních koní a vracím kuš zpět na postroj. Potom naskočím na mého ponnyho a jsem připraven k odjezdu. |
| |||
Nemyslím si, že jde o nějakou past nebo něco podobného.. To místo má spíš jistou auru událostí, které se zde zřejmě nedávno odehráli a podepsaly se tak na atmosféře, která tu panuje.. Objedu na koni shluk domů a nenaleznu nic zajímavého.. Mnohem lepší výsledky pak má Warenovo stopování.. Říkáš, že se odtud někdo plazil do pouště? To zní opravdu divně.. Ale kdy to bylo? Jak je tato stopa stará a jak jsou staré stopy těch lidí..Když se odtud někdo plazil, tak sem musel i přijít nebo přijet.. Že by přiletěl je nepravděpodobné.. Každopádně by jsme mohli najít jiné místo k přespání.. Pojeďme ještě kousek dál.. Přinejhorším se můžeme vrátit, pokud nic nenajdeme nebo se počasí moc pokazí |
| |||
Stopuji ve vesnici a ani si nevšímám toho, co dělají ostatní, a tak se trochu leknu, když nám dokluše Delph. Chvíli ještě chodím mezi domy a potom promluvím k těm dvěma: „Tak je tu hodně stop divokých zvířat, takže to vypadá, že zvířatům toto místo nijak nevadí a to mají velmi dobře vyvinutý šestý smysl. Dále jsou tu ale i stopy lidí. Jsou sice hodně staré, ale ty domy přeci jen vypadají, že jsou opuštěny delší dobu. A stopy karavan jsou sice okolo těchto domků, ale nevypadá to, že by nějaká z nich zamířila dovnitř, nebo tu dokonce tábořila. Nejvíc mě asi zaujali stopy, jako by se tu někdo odsud plazil do pouště. Já nevím, je to tu hodně divné. Jestli nechceme mít problémy, tak bych určitě ještě kousek popojel a raději bych přespal někde jinde.“ |
| |||
Neváhám a kývnu na odpověď Delphovi. Nachystám se s poníkem ku okružní cestě. Když v tom Dreng začne svazovat opratě koní. Díky Drengu. Takto to bude bezpečnější a koně nebudou moci utéci, kdyby se vylekaly. Promluvím k Drengovi, když mu předávám otěže. Když mě Dreng pokyne, abychom šli ve směru co říkal Delph, pousměji se, vytáhnu kuš a založím šipku. Vydám se za Drengem připraven, kdykoliv to bude potřeba, zasáhnout. |
doba vygenerování stránky: 0.29154801368713 sekund