| |||
Ze stopování se vracím až k podvečeru, ale nevypadá to, že bych nějak zdržoval, protože vidím, že ostatní také dokončují poslední práce na hrobu. Vypadá to však, že na moji zprávu čekají, obvzláště Tell. „Tak stopy šly sledovat poměrně snadno,“ začnu, „dlouho vedly lesem, až jsem přišel na cestu. Tam jsem objevil stopy vozu. Nejspíš naložili lup a odjeli směrem k městu. Ale tam vůbec nemusí mít namířeno, mohli kdykoliv uhnout z cesty.“ Vlastně jsou to stejné stopy, jaké by mohl někdo nalézt po nás. Ne, ale my jsme ti hodní, ti co trestají bezpráví a zločin, nejsme jako oni. |
| |||
Ve všeobecné shodě se dáte do pohřbívání kouzelníků.. Delph s Tellcharem vykoupou velikou jámu, která poslouží jako masový hrob, kam postupně umístíte všechny kouzelníky, které Kamerin s Murmëou přináší na nosítkách. Drengův bratr však není k nalezení. Celá práce vám zabere několik hodin, takže se blíží již podvečer a v tu chvíli přijde i Waren na jehož zprávy čeká zejména Tellchar, který projevil velkou nechuť vést družinu po stopách zbylých banditů, byť je celá záležitost velmi zvláštní a plná silných emocí Drenga a Kamerina, kteří museli snášet útrapy zajetí v tomto táboře.. |
| |||
Nad Drengovými slovami pozdvihnem oči dokonca aj ja, čo som tvrdil niečo podobné. Keď ho dopočúvam len sa zamračím a pomyslím si. Dreng sa začína správať podobne ako Tell vyčítal mne. Nenakričal tu teraz na Delpha a Tella veľmi podobne ako ja? On má na to kvôli bratovi ale právo... Nečakane sa ozve Icy: Pomsta je choroba. Nákazlivá a nebezpečná. Nespomínaj na to. Po jeho múdrych slovách radšej pokračujem vo vykopávaní hrobov. |
| |||
Co se třeba uklidnit všichni. Jo, je to tady humus. Ale pár bojišť jste už snad někdy viděli, ne? Pojďme alespoň pohřbít ty, co nebyly tak šťastní jako my. A potom... Zle se mi zableskne v očích, pokud se do nich někdo díval, možná si všiml malých plamínků. potom půjdeme někomu vysvětlit, jak se to má se svobodnou vůlí. A ano, ať se vám to líbí nebo ne, bude to pomsta! Pomsta, i získávání kořisti. Ale nebojte se, morální základ to stále má, přece nedovolíme aby začli znovu, no ne? Ale o motivace přeci nejde, nebo alespoň ne tak moc. Netvrď mi, Tellchare, že pár zlaťáků navíc tě nepotěší. A ty, Delphe, chceš mi říct, že to co zde vidíš si neříká o potrestání??? Proč to nepřiznat, důvodů i motivací našeho chování je vždy více než jen jeden. Domluvím, a dám se do hledání bratrtovi mrtvoly. Když jej najdu, začnu sám kopat menší hrob-jakoukoli pomoc však odmítnu se slzami v očích, do nějž ho uložím. Pak se vydám pomoct ostatním. |
| |||
Po Delphových slovách len zvesím hlavu a zmĺknem. Nasledujúce chvíle len trpezlivo vyhrbávam hroby a dávam do nich spolu s Murmeom kúzelníkov. Ešte predtým však odpoviem Delphovi na jeho otázku: Možné to je, ale neviem, či sa s Icym môžem dorozumievať neobmedzene. Možno sa naše telepatické spojenie po prejdení určitej vzdialenosti preruší. Nechcel by som to teda teraz riskovať. Icy sa nijako k tomuto neozýva a zabáva sa chytaním myší v okolí. Je to predsa kocúr. |
| |||
Konečně najdu použitelný nástroj na kopání a zabodnu ho do země, která se mi zdá nejvhodnější ke kopání, aby nebyla příliš kamenitá a neztěžovalo to práci. V ten okamžik zachytím Tellcharův pohled. Podívám se na Kamerina, který se zrovna přišel omluvit. Kame, chápu, že celý ten zážitek tady v tobě zanechal hlubokou a čerstvou jizvu. Každý si nějakou nesem. Doufám, že tě to posílí, ale budeš ji prvně muset nechat zahojit. Otevřené rány na těle i duši začnou hnisat a může to vést k zničující situaci. Teď je potřeba udělat to co je potřeba udělat, rozhlédnu se po mrtvých, a potom bych vyrazíme za těmi lumpy, aby nezačali někde jinde znova. Náš primární úkol je důležitý, ale když se nestalo nic desítky let, pár dní to snad nezmění. nohou zatlačím na rýč a podívám se na Icyho, Mohl bys poslat Icyho s Warrenem? Pokud spolu umíte mluvit na dálku, mohl by poslat rychlejší varování od Warrena pro nás. Přes Icyho na okamžik pohlédnu na Telclhara a pomalu kývnu. |
| |||
Kamerinova reakce mě trochu dostane. Netušil jsem, jak moc daleko může vše nechat zajít. Vidím však, že Tellchar vše vrátil do správných kolejí a tak necítím potřebu se ke všemu vracet, pouze je znát, že celou dobu Tellcharova výstupu nespouštím oči z Kamerina, a že s ním nejsem spokojen. Přesto přes všechno mě dal skvělý impuls jak zahnat vlky, stejně tak umí přidat ruku k dílu, ale někdy se chová, jak kdyby byl středobodem světa. To je zvláštní. Tiše přemýšlím a poslouchám Warrena i Tella s instrukcemi co a jak dále. Jsem rád, že se nenechá nic náhodě. Stejně však nechápu intence Tella a tak promluvím. Vím, že máme důležité úkoly a každá chvíle je drahá, ale stejně uvnitř sebe cítím potřebu zjistit, kdo a proč sem přišel zpět a proč se nezachoval pokorněji. Mohla to být jen okolo jdoucí cháska. Ale mám pocit, že v tom mohlo být více. Že to mohl být i někdo, kdo nad vším držel ruku a dovolil to. S tím domluvím a chystám se také vykopat hrob pro kouzelníky, kterým byl zmařen život. Potom si nachystám jedno velké dlouhé plátno a najdu vhodné klacky a připravím tak jednoduchá nosítka. Potom postupně naložím vždy mrtvé tělo a nosítka s ním dopravím k hrobu. Takto budu s ostatními pracovat tak dlouho, jak dlouho bude jen potřeba. V myšlenkách si promítám, co vše mohli daní lidé zažít a kdo na ně může doma čekat. Také si stále připomínám, že je pak nutné sehnat kameny na menší mohylu. Nebo alespoň větší kámen na každá z hrobů. |
| |||
Jsem rád, že jsi to pochopil Kamerine.. Mé rysy poněkud změknou, když se zdá, že si mladý kouzelník uvědomil, že to už vážně přehnal.. Ale slova jsou jedna věc a činy druhá.. Družiny ho přijme, až se začne chovat jako její člen a bude na něho spolehnutí.. Proč to tihle mladí zelenáči nikdy nechápou, že svět se netočí kolem nich a aby je někdo někam vzal, tak by měli být uctiví a ukázat nějaké kvality.. Ještě se po Kamerinovi podívám, ale pak se zabývám tím, aby jsme tu začali fungovat jako organizovaná banda.. Warene jak říkal Delph, jděte s Raukem po stopách, ať víme, kam se vydal ia jsme si jistí, že nejsou ještě někde okolo.. My pohřbíme kouzelníky, aby jejich kosti netahali vlci po lese.. Po tom, co se postarám o organizaci, tak hledám pohledem Delpha.. Protože ze všeho nejvíc mě zajímá, co si on o Kamerinově chování myslí.. Ze všech lidí v dobrodružství je tu Delph nejdéle a já na něj také nejvíce spoléhám.. |
| |||
Přijde k nám druhá skupinka a vypadá to, že většina je pro stopovat ty zloděje. „Už je hledám,“ odpovím, „snad se mi to povede.“ Hledám a při tom poslouchám dění ve skupině. Delph mluví rozumně, ale neudělali jsme to samé před měsícem? Někdy to tak jinak bohužel nejde. Prostě jen potrestáme další bandu darebáků a to co budou mít u sebe je bonus, který se nám však velmi hodí. Z dobrého pocitu bychom asi nevyžili, ale je samozřejmé, že se snažíme konat co největší dobro. Práce dobrodruha je bohužel těžká. Můžeme to brát jako odměnu za jejich dopadení, kterou nám nikdo nezaplatí, což také nemusí, protože je správné potrestat takovéto zloduchy. „Dobře Delphe, tak já najdu několik stop a potom Vám půjdu pomoci s kopáním hrobu.“ Poté nálseduje dosti peprná Kamerinova reakce na Delphovo mínění. Tak tohle trochu přehnal. Od té doby, co je s námi, tak zatím vyvolává jen samé hádky. Divím se, že to Delph přijal takhle v klidu. Tellcharova reakce ale rozhodně klidná není. Vždycky na něj byl trochu více nabroušený než ostatní a i toto se mi zdá příliš. Že by přeci jen fungovala ta nesnášenlivost elfů a trpaslíků? Vzhledem ke Kamerinově povaze čekám rozproudění další hádky, ale Kamerin celkem Tellova slova příjme. Tak jsem rád, že se to vyřešilo. Ale vypadá to, že Tell ty zloděje pronásledovat nechce, ale přeci jen asi větší část družiny ano, takže ty stopy musím najít. |
doba vygenerování stránky: 0.38457298278809 sekund