Je dobré, že se Delph přímo zeptal na Drengovy kouzelnické schopnosti..
A je od mladého kouzelníka pěkné, že nám vše otevřeně vyjevil. Trochu se pousměji když si vzpomenu na to, co všechno uměl Himring, ale to už je dávno pryč..

Pak se mě ptá na velení..
No Drengu jsem zde nejstarší a jsem zde nejdéle, proto ostatní respektují mé slovo jako slovo rozhodující a já se na oplátku snažím rozhodovat moudře a ku prospěchu všech. To ale rovněž znamená, že vždy vyslechnu názory ostatních členů, než rozhodnu jak dále.. Proto se nikdy neostýchej říct co máš na srdci a na mysli.. Upřímnost a přímost cením vysoko..

Ten tábor je zdržení, ale jak řekl brašule, tak by bylo vhodné pohřbít Drengova bratra a ztrestat zbytek lapků, pokud tam ještě nějací budou.. Pojedeme se tam tedy podívat a po cestě koupíme někde Drengovi koně, zatím by mohl jet s někým z nás..

Drengu jak naznačil Delph, tak ohledně boje je dobré aby každý věděl, co má dělat.. Já s Delphem fungujeme jako nárazník za který se kryje zbytek družiny. Waren je dobrý jak ve střelbě, tak i v boji přímém, proto dělá, co je zrovna potřeba.. Murmëo stříli z kuše nebo používá nejrůznější výbušniny a lektvary, když dojde na boj, tak se umí velice dobře ohánět s tou holí a kde komu s ní vymlátí mozek z hlavy.. Od tebe a Kamerina se čeká, že se budete vyhýbat přímému střetu a používat především magii. Velice efektivní je, když zrychlíte mě nebo Delpha. Dokážeme pak útočit strašlivě rychle a prosekat se tak i přesilou nepřátel.. Když jde do tuhého, tak dávej pozor hlavně na sebe samotného, protože my se o sebe postaráme.. Pamatuj, že když se necháš zabít, tak už nám moc nepomůžeš, takže žádné blbosti a zbytečné hrdinství..

V kroužku při debatě o Drengovi

Musím souhlasit, projevil - pro mě - velkou dávku odvahy a určitě se nezalekne jen tak něčeho. Doufám, že nebude divočit nebo jednat zbrkle, ale jinak jsem za sebe pro.

Seznamování
Po Delphovi přijdu k mladíkovi i já. Jsem přibližně podobně vysoký jako Tellchar, ale je ze mě znát jakási jistá uhlazenost, skoro až netypická pro trpaslíka. Také na sobě nemám žádnou těžkou zbroj a velkou sekeru u boku, jak by se dalo čekat. Na sobě mám dlouhý tmavě zelený plášť, který skoro až tahám po zemi. Opřený jsem o okovanou hůl a pod pláštěm je znát lehká šupinová zbroj. Bílé fousy mi šahají skoro po prsa. Mám velký orlí nos.

Jsem Murmea Huo, řeknu s napřáhnutí pravice říkej mi prostě Murmeo. Jsem náš alchymista a rád Ti pomůžu, kdykoliv to budeš potřebovat nejenom při vyhazování něčeho do vzduchu. Po směji se a stiknu pořádně ruku na přivítanou.

Pak poodejdu a jak promluví Kamerin reaguji. Souhlasím, měli bychom se vydat na cestu, alespoň pohřbít vaše přátele a Drengova bratra. Smutně kouknu po Drengovi Pokud jsi to tedy již samozřejmě nepodnikl.

Na Drengove ospravedlnenie sa len usmejem a potrasiem mu rukou. Na jeho otázku o Icyho pôvode mu len zašepkám:

O tom potom. Máme dôležitejšie veci na starosti.

Odstúpim, pretože Tell a Delph sa chcú Drengovi predstaviť a privítať ho v družine. Pohľad na jeho prísny výraz mi vyčarí úsmev na tvári. Viem, ako sa pred chvíľou tešil.
Keď pristúpi Delph a spýta sa na naše kúzla a schopnosti, trošku sa zarazím.

No, Tell aj ostatní videli už veľa kúzelníkov a určite vedia o niektorých mojich kúzlach. Nerád sa o to delím, ale nevidím v tom problém...

A keď tak, nemusíš im povedať všetko. ozve sa kocúr.

Ja len pokrčím plecami a vymenujem Delphovi a ostatným triky, ktoré ovládam: Ako ste už mohli vidieť sami, dokážem do nepriateľov strielať blesky modrej a zelenej farby. Sú to výboje určené na ofenzívu a dokážu byť veľmi efektívne. To vám ale vravieť nemusím, určite ste ich už videli veľa, sú totiž najzákladnejšou zbraňou kúzelníkov. chvíľu sa odmlčím a potom pokračujem:

Dokážem sa premiestniť na určité miesta, zneviditeľniť sa, zrýchliť seba, alebo niekoho z vás, a taktiež mám kúzlo, ktoré má dokáže brániť pred útokmi.... a zarazím sa, ale rýchlo, aby si to nevšimli pokračujem. a to je všetko, čo by nám mohlo nejako pomôcť.

To posledné im nemusím hovoriť, sám so to ešte nevyskúšal a niesom si úplne istý, ako by nám to mohlo pomôcť. Skôr, či neskôr sa to dozvedia sami.

Potom si slovo zoberie Dreng a ja si vypočúvnem jeho schopnosti.

Nie je to nič, čo by som nečakal. Klasická kúzelná výbava kúzelníka, až na ten Zaklep...

Icy mi pri tej myšlienke vyskočí znova na plece a len tak dodá: Aspoň sa Tell nebude musieť snažiť tie dvere vyrážať. Máme teraz súkromného vrátnika..

Trochu sa usmejem. Icy má skutočne svojský zmysel pre humor. Počkám, kým sa predstavia Warren a Murmeo, trochu času nám zaberú Drengove otázky, ale hneď ako bude všetko dovysvetľované naznačím, že by sme mali konať:

Hej bando, myslím, že ak sme si už povedali všetko dôležité, mali by sme sa ísť pozrieť na ten tábor. Nenecháme tam predsa všetky tie cennosti ležať, nie? Teda, ak tam nejaké budú...

Meč, který je už dávno zbytečný schovám a po Tellcharovi přistoupím já s napřaženou rukou.

Já jsem Delphenae dea Sinuan, ale můžeš mi říkat Delphe, jako všichni ostatní. Mám to tak raději.

Můžeš vidět půlelfa, jemnější rysi než člověk, ale hrubší, než elf. postavu hodnou válečníka, ale úplně jiného, než je Tellchar. Svalnatý a pružný. Také zakut v plátové zbroji, starší, ale krásné. V pochvách mám dva krátké meče, což napovídá mnohé o tom, jak bojuji já.

když odstoupím podívám se na tebe i na Kamerina, aby zachytil mou pozornost.
Vím, že kouzelníci mají rádi tajemnosti okolo své moci, ale bylo by fajn vědět, co umíte za kouzla. Mohlo by se to hodit při plánování strategie. Kupříkladu v tom táboře. Říkal jsi, že se mají snad vrátit ti nejlepší z bandy.

Když se k nám blíží Dreng, tak se zase trochu zakaboním, aby neviděl, jaký jsem měl spokojený výraz..
Nasadím tedy přísný obličej a pravím..

Usnesli jsme se, že tě přijmeme na zkušenou. Vypadáš. že ti disciplína není cizí a že by jsi mohl být i správný chlap, na kterého bude spolehnutí. Toho si velmi ceníme..
Takže vítej mezi námi Drengu..

Tvé jméno už všichni známe, ale nyní se ti musíme představit i my..
Já jsem Tellchar.
Přijdu za ním a podám mu svou svalnatou mozolovitou pracku..

Ohledně toho jak vlastně vypadám
Na první pohled je patrné, že jsem toho už viděl a zažil opravdu hodně..
Je to vepsané nejen v mé přísné tváři, ale i všude na mém těle v podobě nespočet jizev, které však nemůžeš všechny vidět, protože jsem celý zakutý do trpasličí plátové zbroje vlastní výroby. Moje enormně svalnatá postava je zbrojí ještě umocněna, takže vzhledem k mé výšce by se dalo s trochou nadsázky tvrdit, že jsem širší než vyšší.. Jako bývalému vojákovi ti musí být jasné, že jsem válečník, který se specializoval na styl boje s těžkými obouručnímý zbraněmi. V tom. že jsem bojovník, tě utvrzuje i moje obouruční trpasličí válečná sekera. Pravděpodobně jsi nikdy takový exemplář neviděl, protože je to rovněž vlastní výrobek..

Doufám, že se s námi brzo sehraješ..
Poplácám ho po zádech a nechám ostatní, aby se rovněž mohli Drengovi představit..

Jáá... promiň.
Stydlivě koukám do země, pak se ale napřímím, a nabídku kamerinovi svou ruku.
Ukvapil jsem se. nemohl si to vědět, chtěl jsi pryč. a navíc, chtěl jsi se tam přecijen vrátiut, že... Omlouvám se, prostě me to vzalo.
Ale ten kocourek mě zajímá. Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel, budeš mi muset říct jak s ti povedlo ho získat. Nebo nsad vytvořit???
Zarazím se, přestože při dotazu na Icyho v mém hlase zazněl nefalšovaný zájem. Podívám se po ostatních.
A co vy? co se mnou tedy uděláte?
Každopádně ano, nepředpokládám že by tábor někdo našel, a jsou tam jen mrtvoly. tedy...pokud to tam celé neshořelo.

Ešte predtým, ako sa Delph, Tell, či Murmeo stihnú vyjadriť príde Dreng a pýta sa ako sme sa dohodli. Ja mu predstavím Icyho a, aj keď som nezabudol ako je na mňa naštvatý, s úsmevom na tvári mu poviem: Tak, ak sa ma znova nepokúsiš zmlátiť, čo by som ti neradil, som za, aby si sa k nám pridal.

Všímam si toho, ako Icy pri Drengovej prítomnosti vrčí.

Asi sám vie, že sa ma pokúsil zbiť a nemá ho v obľube. No, bude si musieť zvykať, keď si zvykám už aj ja.

Potom príde Warrenova otázka. Chvíľu porozmýšľam a potom mu odpoviem: Je to zvláštne, ale je to akokeby boli naše mysle prepojené, čiže to čo si pomyslím okamžite počuje. Tak ho môžem poprosiť o hocičo a nikto nebude mať možnosť sa o tom dozvedieť.

Icy sa ešte viac usalaší na mojom pleci. Potom príde Warrenov návrh, aby som mu požičal Icyho, nech ukáže Raukovi, že to nieje nepriateľ. Chvíľu váham, ale v tom sa ozve Icy:

O mňa sa neboj, takého psíka sa nezľaknem. Idem tam.

Warrenovi teda pozitívne odpoviem a on si už berie Icyho a spolu s Raukom vykonáva výchovnú procedúru.

Pri blízkom strete s Raukom Icy tentokrát nevrčí, ale zdá sa, akoby ohŕňal nad tým všetkým nos. Po treťom raze, keď Rauko už zjavne pochopí, že môj kocúr nieje na jedenie, pustí Warren Icyho a ten zase odbehne ku mne. Tentokrát sa len posadí k mojím nohám.

Som strašne rád, že to netrvalo dlhšie. Ver mi, ten zápach čo mu išiel z papule bol nechutný. Ale vyzerá na bystrého jedinca, takže by nemal nastať žiaden problém.

S chuťou sa zasmejem a prídem pohladiť Rauka po chrbte a pochváliť ho, ako dobre sa držal. Aj by som mu dal nejakú maškrtu, ale napadá ma, že vlastne nič nemám. Pozriem na Drenga, a ani ten na tom nieje o nič lepšie.

Preto sa otočím k ostatným, počkám ako sa dohodnú a vravím: Ak sme sa už o Drengovi naozaj dohodli a berieme ho, čo takto pozrieť na tábor tých lupičov. Mali by byť všetci mŕtvy a ak budeme mať šťastie ich cennosti a veci tam ešte budú. Čo si o tom myslíš ty Dreng?

Na mou výzvu kocour, po tom co mě Kamerin poprosí, abych pořádně držel Rauka, což taky udělám, sleze z Kamerina a vydá se k nejbližšímu stromu. Ty jo, takže to není jen tak nějaká obyčejná kočka, umí sesílat kouzla, tak ta určitě stojí za to, abychom si ji ponechali. „A jak ji dáváš své povely?,“ zeptám se ještě Kamerina, protože jsem nezaslechl jedivé slovo a Icy slezl a vyslal blesk.

Tak když Dreng v družině nevadí ani Kamerinovi, tak by to snad mělo být v pohodě. „Kamerine, mohl bych si Icyho na chvíli půjčit,“ zeptám se, „jenom chci Raukovi vysvětlit, že to není kočka, kterou by mohl beztrestně prohánět.“ Pokud svolí, zvednu se a pustím Rauka. „Místo,“ vyřknu povel a vydám se pro bílého kocoura. Uchopím ho do náruče a pohladím ho. „Neboj se,“ pošeptám, „klid.“ Vydám se zpět k Raukovi, který po dosažení určité vzdálenosti začne štěkat. „No tak,“ okřiknu ho a dřepnu si vedle něj, při čemž kocoura držím co nejdále od něj. Rauka chytnu za kůži na krku a Icyho postupně přibližím. Na to začne můj společník vrčet a kocourovi se to asi také příliš nelíbí. Rychle kocoura opět vzdálím a druhou rukou škubnu: „Fuj!“

Tak ještě jednou. Celý proces zoopakuji, ale výsledek je opět stejný. Po třetí už kocoura přiblížím, bez jediného štěknutí. Nechám Rauka kocoura očichat. „Tak je hodný,“ pohladím ho a rychle vyndám nějaký pamlsek. Potom Icyho pustím za svým majitelem. Ještě jednou Rauka podrbu na hřbetu a vstanu. „Tak to by snad bylo hototvo, asi z nich nebudou nejlepší přátelé, ale po krku už si snad nepůjdou.“

Pomalu se mi vyjasňují oči, a probouzím se z transu. Cítím jako by můj mozek, má duše byli zase kompletní a plné. Ten pocit je prostě k nezaplacení.
Dřív než si ale pořádně užiju pocit naplnění, do stromu na který se koukám narazí Modrý blesk.

Vyskočím na zemi, a okamžitě tasím.

Arta...
sakra, co to je?

Prohlásím, když vidím kočku, a za ní stojící skupinku. Pomalu schovám meč zpět do pochvy.

FUJ! tohle mi probohy nedělejte. No...
Stydlivě zavrtám oči do země.
Tak co teda se mnou, domluvili ste se? Pošlete mě do hajzlu, nebo to spolem zkusíme?
Do toho co máte za úkol mi nic není, až uznáte za vhodné, řeknete mi to. Ale vypadáte že nuda s Váma nebude, nouze o nepřátele, zisk ani nový poznatky taky ne... Fakt bych s Váma chvilku rád trajdal...