| |||
Na Warrenovu otázku sa pozriem na Icyho a zamyslím sa. Hmm, vlastne ani neviem čo dokáže.... Icy, ukázal by si to? Kocúr sa mi zahľadel do očí a po chvíľke sa mi telepaticky poslal odpoveď: S radosťou, len si buď istý, že toho hafana tvoj spoločník drží. Nechcem aby po mne niečo také vybehlo.. Otočím sa teda k Warrenovi a poprosím ho, nech Rauka stále pevne drží. Icy mi v tej chvíli zlezie z ramena a pomalými krokmi odcupitá na voľné priestranstvo. Čelom sa otočí k najbližšiemu stromu. Chvíľu zostane stáť, a v tom ho zrazu obklopí modrá žiara, ktorá okamžite vo forme blesku vypáli do dreva celkom hlbokú dieru. Tak to je teda niečo. Paráda.. pomyslím si. Icy veselo zamraučí a znovu mi vyskočí na plece. Napadne ma pozrieť na ostatných a spýtať sa čo robia. Delph a Tell vyzerajú, že sa z niečoho tešia, Warren má zase pochmúrny výraz v tvári. Riešite prijatie Drenga do družiny? spýtam sa, a ani nečakám na odpoveď a, možno pre nich trošku prekvapivo pokračujem. Výborne som za. Vyzerá byť celkoms schopný a keď sa ma znova nepokúsi zbiť nemám so skutočnosťou, že by bol v družine žiadny problém. Aspoň budeme mať konečne zodpovedného kúzelníka nie? Pri poslednej vete sa veselo zasmejem. No, možno nie až tak veselo... |
| |||
Takže je to vojenský mág? Tím se hodně vysvětluje. Tellchar pošle Drenga také nabrat magické síly. Nevím, jestli je dobrý nápad mít tu dva kouzelníky s veškerou magenergií, kteří si šli ještě před chvílí po krku. Slova se ujme Delph a po něm hned Tellchar. To jsem jediný komu to nepřipadá jako až tak výborný nápad. Asi přeci jen tolik nemohu posoudit jeho kvality, i když to, že jako jediný přežil z toho tábora banditů, ukazuje velké schopnosti. „No, jenom se bojím, aby Kamerinova a Drengova vzájemná blízkost nedělala problémy, jinak jsem také samozřejmě pro jeho přijetí do skupiny, čímž se dostáváme na stejný počet i složení, jako když jsem přicházeli do Hvaru,“ usměji se, když Rauko najednou začne štěkat a vrčet. Otočím se jeho směrem a uvidím Kamerina, jak stojí u ohně. Výborně, tak už skončil. „Klid, co to do tebe vjelo, to je jen Kamerin, vždyť ho znáš,“ řeknu, ale poté si všimnu, co zaujalo jeho pozornost. Kde se tu vzala ta kočka? A proč na sebe s Kamerinem tak koukají? Rauko už se chce rozeběhnout, a tak ho pro jistotu chytnu: „Ne, nesmíš.“ Kamerin k nám přichází a představujeme nám Icyho, kterému se Rauko asi také moc nelíbí a jeho zasyčení opětuje Rauko zavrčením. „No tak.“ Ale proč zrovna kočku, je tolik jiných užitečnějších zvířat. „A k čemu nám ten kocour bude dobrý, co umí?“ zeptám se ho. |
| |||
Moja myseľ putuje po magických planinách. Vidím modré vlny, ktoré ma unášajú stále hlbšie a hlbšie. V tom sa tam objaví biela a skočí na mňa. Ako na mňa môže skočiť farba? Precitnem. Otvorím oči. Hlava ma zabolí, ale uvedomím si, že je to zpôsobené zaostrovaním vôle. Moja magická sila je však v poriadku a zase v sebe cítim tú silu. Silu, ktorá mi prúdi celým telom.... Vedľa seba začujem slabý práskavý zvuk. Otočím hlavou a vyvalím oči. Vedľa mňa na zemi sedí a pozerá na mňa mačka. No, podľa veľkosti to bude asi kocúr. Je totižto riadne mohutný. Už si spomínam. O tomto nás majster čarodej pri výcviku učil. Ak dosiahneme určitý počet magických znalostí, zjaví sa nám náš predurčený priateľ, ktorý nás bude sprevádzať. Môžeme dostať jedného z troch typov priateľov a to havrana, diablika, alebo čiernu mačku...... počkať Pozriem znova na zviera. Je biele. Kocúr zdvihne hlavu a ja zbadám jeho prekrásne oblačno-modré oči. Úžas. Krajšie zviera som v živote nevidel. No, je to síce nezvyčajné, ale aspoň že mám konečne niekoho s kým sa môžem baviť tak, že mi nebude skákať do reči..... Čo tým myslíš? To mám byť akože v kuse ticho? ozve sa neznámy hlas v mojej hlave. Od údivu vyskočím na nohy a zjajknem. Ostatní si takto môžu všimnúť, že som už dokončil svoje získavanie magickej sily. Čo vlastne dohadujú...ach to je teraz jedno... Znova pozriem na kocúra. Stále poslušne sedí predo mnou a pradie. To museli byť tie zvuky, čo som počul. Čo iné by to podľa teba malo byť? Čakal si snáď rozzúreného draka? znova mi zaznelo v mysli. A vtedy som si spomenul na majstrove slová o tom, že sa s našimi priateľmi môžeme dorozumievať telepaticky. Tak, prečo to neskúsiť? Sústredím sa a pomaly v hlave sformujem vetu: Ahoj, som Kamerin.... rozumieš my? Kocúr zamraučí a telepaticky na mňa skríkne: Nespadol som predsa z jahody páneček. Jasné, že viem ako sa voláš, som predsa kocúr, ktorý bol určený pre teba. A prosím ťa, nesnaž sa zo mňa robiť nejaké hlúpe zviera. To by som si vyprosil. Hmm, na môjho "priateľa" sa správa dosť drzo.. A nezabúdaj, že počujem všetky tvoje myšlienky, či si to želáš a či nie. No, som rád, že si prišiel, ehm, teda, že si sa zjavil. Ako sa voláš? Nemám žiadne meno. Najprv mi musíš nejaké dať. pri týchto slovách sa kocúr postaví na všetky štyri a začne sa mi obtierať no nohy. Pokiaľ viem, toto mačky rady robievajú. Pozriem na jeho snehovo biely kožúštek a modré oči. Ľad...... Už viem, budem ťa volať Icy. Pri tejto myšlienke kocúr veselo zapriadol a mohutným skokom mi vyskočil na plece. Celkom dobré meno Kame. Tak a teraz poď, pozrieme sa o čom sa tam dohaduje tá banda. Musíš ma predsa predstaviť nie? Zasmejem sa. Môj kocúr ma výnimočný zmysel pre humor. Rýchlymi krokmi sa vydám k bande, ktorá sa o niečom dohaduje. Pridám sa k nim zo slovami: Tak a som oddýchnutý. Čo tu riešite? A mimochodom ukážem na kocúra sediaceho na mojom pleci toto je Icy. Priateľ, ktorého som si bol schopný privolať. Icy zapradie, ale keď zbadá Rauka naježí srsť na chrbte a zasyčí. No, s týmto ešte len budú problémy... |
| |||
Jakmile je Dreng z doslechu, chci se ihned vyjádřit, ale Delph mě předběhne, ale jakmile domluví, tak si okamžitě vezmu slovo, jako bych nechtěl, aby mě snad ještě někdo předběhl.. Podívám se po Delphovi a okamžitě naprosto změním kukuč.. I já jsem nadmíru spokojen! Tohle je talent, který se nesmí promrhat.. Kurva mať u všech rohatejch jestli se pletu.. Konečně budeme mít v zádech zase kouzelníka, na kterého se budeme moct maximálně spolehnout.. Tenhle chlapík se mi naprosto zamlouvá a to přeci víte, že jsem tady v téhle bandě už měl tak 30 lidí.. Mám na to čuch Je na mě úplně vidět, že z toho chlapíka mám radost.. |
| |||
Jakmile na mě Tellchar promluví, celý můj postoj se uvolní. Jasně. Rozumím tomu, že je docela nezvyk aby někdo přijel do tábora, někomu vrazil pěstí, a pak žádal o přijetí do družiny. Každopádně máš recht, meditace neuškodí. A...díky že mě rovnou neposíláte ke všem čertům. Vydám se k ohništi, a ještě si zamumlám pro sebe, stejně jako pro případné posluchače: Těch vojenskejch manýrů bych se taky měl zbavit. Posadím se k ohništi, pokud je to třeba, přidám trochu dřeva, a jakmile se plameny rozhoří zadívám se do nich. Moje mysl se v nich nejprve ztrácí, jak jsem rozhozen událostmi posledních dní, ale postupem času se koncentruji více a více. Moje mysl začíná čerpat energii. |
| |||
Počkám až ti dva odejdou a promluvím. Teda řeknu vám, tohle je kouzelník do nepohody. Ten se neroztřese při hlasitějším zakašlání v noci a pravděpodobně bude stát v ten největší vřavě, jen aby byl co nejvíc platnej. Řekl bych, že pokud si zaslouží naši důvěru a my tu jeho, bude to možná první kouzelník, kterýho bych chtěl mít po boku od dob co odešel Himring. střelím pohledem po vzdálené siluetě Kamerina A snad mu nebudou ujíždět nervy jako někomu... nechám větu vyset ve vzduchu. |
| |||
Tak a teď pohov mladej.. Zavelím po Drengově hlášení a velice se zakaboním, což na moji už tak tvrdě střižené tváři už příliš nemění, ale rozhodně to vyjadřuje co si o tom všem myslím.. Delphovi musí být naprosto jasné, že mě tohle vůbec netěší, našinec by řekl, že jsem docela "geladen".. Chvíli koukám po Delphovi, pak přeletím pohledem po ostatních a nakonec se vyjádřím.. Brát někoho neznámého do party není zrovna nic, co by mi dělalo radost. Ty se Drengu pěkně vydej opačným směrem než Kamerin, proveď někde svoji meditaci a my si tu zatím o tom pěkně promluvíme. Řeknu to tak, že k tomu není potřeba nic dodávat, takže počkám, až Dreng odejde a pak pohledem svolám Murmeu, Delpha a Warena.. |
| |||
Kamerinovo vysvětlení mě zarazí a překvapí. To je vidět i na mém obličeji. No jo, možná že jsem se unálhil. Ale sakra proč se nepokusil vzít nás sebou? Nebo nám jinak pomoci? Když utekl, chtěli nás ti hajzli popravit ,,dokud lektvar funguje". Stálo je to život, všechny je to stálo život sakra. Tohle udělat doma, a přežít, bičujou mě aspoň dva dny co půl hodiny. Ale asi ho to mrzí. Měl bych se omluvit, jenže... To není tak lehké. Když na mě Delphenae promluví, pozorně poslouchám, a přemýšlím co o sobě říct. Nakonec se rozhodnu, že lež by mi moc nepomohla, a já prostě potřebuji někam patřit. Navíc...nelehký úkol? To by mohla být sranda, a snad i prostředek k vlastnímu zlepšení. Promluvím proto v předpisovém pozoru, jako když podávám hlášení. Jsem Dreng z Mazáru. Do nedávna vypomáhající jako Vojenský mág v pohraniční pevnustce Stobol, střežící jeden ze Skřetích průsmyků. Otec voják, matka kurva. Talent oběven v nedávné době, základy mě učil staroch s podobným osudem jako mám já. Trochu se vyznám v ledasčem, pořádně...no řekněme že nejlépe v magii. S mečem sice taky něco umím, ale předchozí zranění a nedostatek cvičení... Není to nic moc, ale lepší než nic... |
| |||
Když uvidím,že se Kamerin uklidnil, pustím jej, ale pořád zůstávám v pohotovosti. Naštěstí to není potřeba. Vypadá to, že si všechno vyříkali. Následuje ale překvapivá otázka, na to jestli se může přidat. Pohled na Warrena mi prozradí, že on čeká na mé a Tellovo rozhodnutí. Kdy se stalo ,že jsem spoluvůdce družiny?.. proletí mi hlavou. I já vyšlu krátký pohled na Tella a pak se otočím k Drengovi, jak jsem pochopil, že se jmenuje. Co a kdo jsi zač? Máme jisté poslání, které není určeno běžným uším a nebude lehké. To že se vrátil Kamerin nám hodně pomohlo a můžeš nám pomoci i ty. Ale potřebujem vědět kdo jsi a co umíš. My ti pak povíme, kam jdem, ale určitě ne proč, dokud si nebudem jisti. |
| |||
Když se vzbudím, tak Kamerin i ten muž, co přišel večer, ještě spí. Přijmu od Delpha hrnek s čajem, napiji se a oznámím, že se půjdu s Raukem trochu projít, při čemž provedu i meditaci. Vyrazíme nejlépe k nějakému lesu, nebo alespoň shluku stromů. Při chůzi provedu zběžnou rozvičku a pocvičím trochu i Rauka. Když dojdu na mnou vybrané místo, tak dám Raukovi povel hlídej a sám se vydám do světa myšlenek. Po nějaké době se vracím k vědomí ne příliš příjemným způsobem. Slyším nějaký křik směrem od tábora, a tak se tam rychle vydám. Sakra, co se to tam děje. Určitě za to může ten nový příchozí. Být to na mě, tak ho u nás jen tak bez žádného vysvětlení přespat nenechám. Když doběhnu, tak ten muž leží na zemi a Kamerina s krví na obličeji drží za límec Delph. Mezi nimi stojí ještě Tellchar. Vypadají jak majitelé dvou válečných psů co se do sebe pustili. Vypadá to ale, že už se situace uklidňuje. Nic nedělám a pouze sleduji rozhovor mezi těma dvěma. Takže Kamerin jim překazil plán, a proto ho Dreng chtěl zmlátit? Asi to opravdu spoustu mužů stálo život, ale jak měl Kamerin vědět, že oni už nejsou pod vlivem lektvaru. Pokusil se utéct, když k tomu měl nejlepší a možná také jedinou šanci. Tak by vlastně pomohl i ostatním, kdyby došel pro pomoc. Nevím, jestli je moudré ho přijímat. Není asi zrovna nejklidnější povahy a Kamerin také ne, to by nemuselo v družině dělat dobře. Kdo ví, co je vlastně zač? Všichni měli být kouzelníci, ale co ta vojenská uniforma a meč? Další kouzelník by se nám ale asi hodil. Nechám to na posouzení Delpha s Tellem. Vypadá to, že se prozatím smířili. Když se Kamerin odebere načerpat magickou energii, zůstaneme v táboře při vědomí pouze my čtyři a Dreng. Teď by byl možná pravý čas, pořádně vyzpovídat Drenga, ale já se do toho rozhodně pouštět nebudu. |
doba vygenerování stránky: 0.32418894767761 sekund