1938: Road to War
hrálo se Denně
od: 06. února 2018 19:22 do: 10. dubna 2018 16:12
Dobrodružství vedl(a) Wraith
| |
 | N/A |
| |
| Herní systém:Zadávání a vývoj projektů: Středobodem veškerého systému je "vývoj projektů". Některé projekty budou striktně definovány (vojenský a hospodářský výzkum zejména), jiné budou ve vaší gesci a další budou tajné či bonusové (formou takzvaných "eventů"). Každá země začíná s volnými sloty jejichž počet je určen velikostí země a její ekonomickou vyspělostí. Maximální počet volných slotů je 5, minimální pa 2. U extrémně rozvinutých (USA, SSSR, Německo, Velká Británie) je možné získat při dalším rozvoji bonus na rychlosti vývoje, ale nikoliv další slot. U extrémně nerozvinutých či malých slotů je rychlost vývoje čehokoliv rapidně snížena (3 sloty Lucemburska nejsou totéž co 3 sloty Československa - například). Rychlost projektu a počet slotů: Rychlost projektů je odvíjena od "volné kapacity", která obecně určuje nakolik má Vaše země volné prostředky na vývoj projektů. Negativním faktorem je "údržba", která jakmile přesáhne mnou odhadovaných 10% volné kapacity dané země (včas budete vždy varováni, ostatně tento ukazatel budete mít v deníku) začne negativně ovlivňovat rychlost vyvíjených projektů. Pakliže budete chtít vyvinou některé projekty stejnou rychlostí jako při zcela volné kapacitě můžete nechat nějaký slot prázdný a tím "volnou kapacitu" nasměrovat do zbývajících projektů. Úvodní počty slotů jednotlivých zemí: 5 volných slotů (každý sebere 18% z celkové kapacity země): USA, SSSR, Německo, Velká Británie 4 volné sloty (každý sebere 22.5% z celkové kapacity země): Francie, Itálie, Japonské císařství 3 volné sloty (každý sebere 30% z celkové kapacity země): Československo, Švédsko, Brazílie, Polsko, Kanada, Austrálie, Turecko, Argentina, Belgie, Nizozemí, Jižní Afrika červeně označené země - země s potenciálem sestupu do nižší kategorie zeleně označené země - země s potenciálem postupu do vyšší kategorie země jež nejsou uvedeny ve výše sepsaném výčtu mají 2 sloty VOJENSTVÍ A VÁLČENÍ: Každý budete mít v deníky ode mě sepsaný seznam divizí, které máte - pokusím se i o historické názvy - stejně jako seznam plavidel a leteckých sborů (na úrovni "fliegerkorps" 1-4 perutě), které budete modernizovat a rozšiřovat v rámci projektů (i mobilizace je projekt!) jež budete vyvíjet. Dále si povedete neustále aktuální rozmístění armády a válčit budete vy (očekávám mapy s šipkami, rozkazy typu "nechť to generál zařídí" neakceptuju, znamená to totiž, že bych musel rozhodnout za Vás vaši strategii což nemíním dělat). |
| |
| Představení zemí Skandinávie:/flags-of-the-nordic-countries-on-flag-poles-against-blue-sky-173937956-597a0f95519de20011c2bcf5.jpg) Finsko - autoritářská a militaristická republika severu: Po krátké - leč krvavé - občanské válce na sklonku Velké války mezi bílými a rudými Finy, ve které současný generál Mannerheim tvrdě potlačil "dělnickou armádu" rudých Finů nastoupilo Finsko na cestu pozvolné a plíživé militarizace společnosti. Obavy z mocného souseda na východě vyústili nejen v tvrdé zúčtování s domácími "rudými" (váleční zajatci z 80% zemřeli v zajateckých táborech) a to nejen formou zákazu komunistické a později všech socialistických stran, ale hlavně formou politicko-militaristické indoktrinace. Armáda začala postupně hrát ve finské společnosti a v politice stále významnější roli a v roce 1925 dosáhla té míry, že došlo ke schválení zákona umožňující ženám vstup do armády. O pouhý rok později započala výstavba Mannerheimovi linie a v roce 1930 se Carl Gustav Mannerheim považovaný za "arcinepřítele komunismu" ve Skandinávii stal prezidentem a stočil kurz Finska do vod chladného antikomunismu, militarismu a k hybridnímu autoritářsko-demokratickému systému v němž dominuje armáda. Švédsko - pravicová monarchie, koruna severu: Klíčovým spojencem Finska je Švédsko v němž pod vlivem finského spojence došlo k ústupu sociálně-demokratické strany a k nástupu pravicových stran, zejména umírněných agrárníků, ale svých 10-15% ve volbách získávají i skalní antikomunističtí nacionalisté, kteří tvoří běžnou součást vlády. Švédská monarchie je však vůči Sovětům mnohem vlažnější, a i když je Švédsko blízkým spojencem Finska nezašli události tak daleko, aby razila švédská vláda doma podobnou rétoriku jako ta finská. Švédsko je také přístavem mnoha ruských immigrantů prchnuvších přes Finsko právě do Švédska, kde je podstatně vyšší životní úroveň i pracovní příležitosti. Švédsko opustilo formálně neutralitu v roce 1930 a podepsalo s Finskem alianční obrannou smlouvu namířenou proti případnému sovětskému napadení. Členem této smlouvy jsou též Lotyšsko a Estonsko. Dánsko-Norská Unie: Finsko-Švédské sbližování a alianční pakt vyprovokovali Dány a Nory k obnovení unie rozpuštěné v roce 1905. Volná spojenecká a hospodářská unie neznamená sjednocení země (každá má svou hlavu státu), ale představuje jakési protizávaží proti finsko-švédské alianci. Obě země jsou spíše levicově orientované s převažujícím sociálně demokratickým kabinetem. Nejsilnější je levice v Dánsku, v Norsku je vláda spíše středová udržující dobré vztahy zejména se Švédskem. V obavách z militarizace Finska posílilo Norsko významně svou armádu a za přispění Dánů vytvořilo vlastní obranou zónu ve Finnmarce (nejvýchodnější část Norska sousedící s Finskem). Sebevědomá Finsko-Švédská politika vůči SSSR motivovala též Dánsko-Norskou Unii k vyhoštění Sovětů ze Špicberk, které jednostranně Norsko anektovalo čímž vypovědělo předchozí Brity sjednanou smlouvu mezi tehdy Dánskem a Ruskem o Špicberkách. Kalmarská Unie: Aktivity Carla Gustava Mannerheima po léta cílí na hlubší integraci pobaltských a severských států (alespoň na tu vojenskou). Dílčím úspěchem se mu stalo vytvoření švédsko-finské aliance, ke které přistoupili Lotyši a Estonci (zejména Estonci mají k Finům velmi blízko), neúspěchem pak je rozhodně razantní nástup demokratické levice v Dánsku a vznik dánsko-norské unie což naplno odkrylo pozapomenuté třenice na severu a rozdílné zájmy dvou nejvýznamnější hráčů - Švédska a Dánska. V Dánsku je navíc finský militarismus považován velkou částí společnosti za stejný projev extremismu jako nacismus v Německu a finský "autoritářsko-demokratický systém" tam také nebudí mnoho sympatií. Sice se podařilo Kalmarskou Unii formálně obnovit (byla sepsána II. Kalmarská smlouva v roce 1936 která stanoví jasné hranice mezi jednotlivými státy a obsahuje i smlouvy o neútočení a přátelství), ale praktických výsledků kvůli jistým animozitám mezi švédskou a dánskou vládou nedosáhla. Na druhou stranu se tak podařilo aspoň zbrzdit švédsko-dánské soupeření a zbrojení na moři pro nějž jak Švédsko tak Dánsko hledalo pomoc v zahraničí (pomoc s výstavbou loďstva). Celkově vzato: Skandinávie a Pobaltí se za posledních 16 let hluboce proměnily v mnoha ohledech. Finský militarismus a aliance se Švédskem odstartovaly reakci Dánů a Norů a sever Evropy se tak léta nacházel v jakési "mrazivě studené válce" plné vzájemného podezírání se z pokusů o ovládnutí Skandinávie pod vlajkou "Jednotné Skandinávie" a samozřejmě zbrojení. Ten samý militarismus, který však tak neblaze rozštípl zamýšlenou jednotnou Skandinávii však vedl k výraznému posílení síly skandinávských a pobaltských států. Finy pobízená ruská emigrace rozšířila ve Skandinávii poznatky o SSSR (o hrůzách bolševismu) což se setkalo s reakcí domácího obyvatelstva v podobě vytrvale chladnému a odmítavému vztahu ke komunismu a k extrémním režimům (v Dánsku hlavně vůči Německu) obecně. Navíc země jako Lotyšsko a Estonsko nejvíce ohrožené potenciální agresí SSSR svým tlakem na Švédsko dosáhly velkorysé vojenské a materiální pomoci pro své armády a spojenectví Švédsko-Finsko-Estonsko-Lotyšsko tak i přes svou vnitřní různorodost není proti síle SSSR v oblasti baltského moře ani zdaleka bezbranné. A to ani na moři! Švédská flotila s podporou flotily Finska je považována za víc než nebezpečnou pro sovětskou baltskou flotilu. Pokud by navíc v případném konfliktu musel SSSR na moři čelit i Dánům a Norům nemohl by ani na vteřinu počítat s nějakou svou technickou, materiální či početní převahou ve vodách Baltu a Severních mořích. Finská Mannerheimova linie budovaná od roku 1926 navíc není "pár srubů v lese" jak by si leckdo neinformovaný mohl myslet. Betonové bunkry a pevnůstky táhnoucí se napříč Karelskou šíjí ne v jedné linii osazené elitními finskými jednotkami mají jasný úkol - zadržet Sověta do příchodu posil z týlu a Švédů s jejich mechanizovanými útvary. Léta společných cvičení staví před případný útok Sovětů až potenciálně 600 tisíc Finů (včetně žen) a 500-600 tisíc Švédů v uniformách a vyzbrojených kvalitními zbraněmi na zemi, moři i ve vzduchu. Obranná koncepce vedení války pochopitelně zůstává imperativem, nikdo si ve Finsku nedělá iluze o úspěšné ofenzivě do nitra SSSR, ale taktika odstrašení vlády Sovětů od případného pokusu zakousnout se do Karélie prozatím slavila úspěchy (měřeno tím, že si SSSR doposud Finsko - otevřeně nepřátelské vůči SSSR - netroufl napadnout... možná z obavy, že by si vylámal zuby, možná z toho prostého důvodu, že vládu Sovětů Finsko vůbec nezajímá, kdo ví...). |
| |
| Představení Československa: Československo... poslední demokracie ve Střední Evropě. V čele státu stojí Milan Hodža (vystřídal zesnulého T.G. Masaryka v roce 1935) a v čele vlády Ludvík Krejčí. Vládne ostře pravicová kapitalistická vláda, pro kterou jsou "Německo" a "socialismus" sprostá slova. Rázná orientace na liberálně tržní ekonomiku sice skončila s hospodářskou krizí, po které do hospodářství výrazně vstoupil stát svými restrikcemi a "strategickým spoluvlastnictvím" některých podniků (Škoda, Avia apod...) a i demokracie se zdá být za vlády generála Krejčího a silného prezidenta Hodži být trochu přistřižená (výrazně jí kritizují levicově orientovaní spisovatelé a umělci jako K. Čapek, Werich apod....), ale přesto všechno lze o ČSR říci, že je to asi jediná země ve střední Evropě, kde by chtěl každý žít. Životní úroveň oproti Německu dvojnásobná, silné státní a demokratické instituce, uvědomělé občanstvo, výrazná role armády a zabezpečené hranice na nichž odpočátku třicátých let roste tzv. "betonová hranice". Pokud má Československo někde své "stíny a slabiny" tak jsou spojeny zejména se Sudety a deficitními rozpočty a z nich vyplývajícím státním dluhem, který se pohybuje na úrovni 80% HDP (cca 1/7 československého státního rozpočtu je pohlcována náklady na státní dluh). Československý sen byl odepřen cca 4 milionům obyvatelům této země německé národnosti. Od počátku vzniku československého státu nebyla jejich situace nijak růžová (i v oblastech s více než 90% německého obyvatelstva byl starostou Čech a bylo jasné proč - příkaz z Prahy) a postupně se dále zhoršovala až dosáhla bodu, kdy Československo má vlastní obdobu "Norimberských zákonů" (chcete-li). "Zákony na ochranu Republiky - zapovídají obyvatelstvu německé národnosti účast na aktivním politickém životě, zakazují podnikání v míře větší než malé, zakazují či tvrdě regulují vlastnictví zbraní a velmi výrazný státní dohled je i nad kulturními a společenskými spolky německých obyvatel ČSR. Druhým stínem československého úspěchu je obří státní dluh, který narostl zejména v dobách hospodářské krize, kdy "stát vzal situaci do vlastních rukou". Obří projekty, které měly zajistit československou soběstačnost nejen potravinovou, ale též výrobní a energetickou, nemluvě o drakonické výstavbě opevnění poslaly rozpočet spravovaný doktorem Englišem z centrální banky do hodně rudých čísel. Co se podařilo a čím je ČSR proslulé: Překonání krize. ČSR je jedna z mála zemí, která krizi ustála "více-méně dobře". Průmyslová expanze třicátých let - výstavby přehrad na Vltavě, první dálnice (Cheb-Košice), nové železnice, přesun těžiště zbrojního průmyslu na Slovensko (Dubnica nad Váhom, Ružomberok, Banská Bystrica) či překotný technologický rozvoj, zejména v oblasti petrochemie (Heyrovský, Wichterle) a nakonec taky neutuchající nadšení zdejšího lidu na podílu ve výstavbě společného státu. V zahraničí je země pozitivně proslulá jako přístav zahraniční emigrace (z Německa, z Ruska), neboť jako "ostrov demokracie" představuje po desetiletí cíl pro mnoho emigrantů z diktátorských režimů a ze zemí se špatnou životní situací. Menší imigrační vlny dorazily do ČSR také z Polska, Rumunska či Jugoslávie (ač u těchto se to týká hlavně zahraničních pracovníků jdoucích do ČSR za prací. Co se naopak nepodařilo a čím je ČSR nechvalně proslulé: Země s cca 18ti miliony obyvatel z nichž 4miliony tvoří etničtí Němci (cca 22.5% populace) je známá svým až "apartheidistickým" přístupem k Němcům. Zákony na ochranu Republiky jsou často porovnávány s Norimberskými zákony a ČSR bývá zejména z Francie a Británie často kritizována za "zavinění radikalizace Německa" (či z podílu na současném napětí v Německu) právě díky ostrakizaci a šikanování německého obyvatelstva, které nesmí být zaměstnané ve státní správě. Přesto však i z Německa menší část Němců prchá do ČSR. Po dvaceti letech od vzniku ČSR také politika "čechoslovakizace" slaví (ač malé) úspěchy kdy cca 10% etnických Němců se hlásí k "československé národnosti" aby unikli šikaně úřadů. Jejich 90% soukmenovců je však v podstatě občany druhé kategorie. Čechoslovakismus - "Vlast je vše!" je oficiální heslo, které provází i jeho sestřička stvořená lidovou tvořivostí: "V Československu žijí jen Čechoslováci, jiní zde nemají co dělat!" Druhé heslo jež se občas s notnou dávkou sarkasmu říká na Slovensku či v Sudetech přesně vystihuje pražskou politiku. Razantní politika stavící ideu "národa československého" (primárně: Češi + Moravané + Slováci, sekundárně: každý kdo se přidá) vytváří neustálé napětí uvnitř státu. Národnostně heterogenní stát je nucen žít ve "vězení" čechoslovakizace a žádný ústup z této cesty neexistuje. Zahraniční politika: Československá zahraniční politika se jmenuje "Malá Dohoda" a "Betonová hranice". Přesně charakterizuje československou strategii v Evropě. Mít pár spolehlivých spojenců spřízněných slovanskou krví a kulturou a zabetonovanou hranici vůči Germánům a Maďarům. Malá Dohoda je pro Československo zjevně důležitějším paktem než pakt s Francií, ve který není mnoho důvěry. Úkol Malé Dohody je primárně vyřadit v případě války Maďarsko a zajistit manpower pro frontu s Německem v Československu. Pro Rumuny a Jugoslávce pak pakt s Čechoslováky znamená (krom společného zájmu na vyřazení Maďarů) přístup na tamní trh a blízký spojenec schopný být výrazným hráčem na mezinárodním i válečném poli. Vztahy s Polskem jsou komplikované. Polsko se svou ideou "Medzimorzie" narazilo právě na Malou Dohodu a Československo obávající se polských ambicí být "v centru takové aliance" nemluvě o mnoha nevyřešených konfliktech mezi ČSR a Polskem (obchodní válka, Těšínsko, Orava, Spiš...). Na druhou stranu se Polsko nejeví jako nepřítel ČSR ačkoliv jeho přátelství s Maďarskem a s Itálií svědčí o lecčems. Vztahy s Maďarskem jsou stejné jako vztahy s Německem. Špatné. Maďaři považují Československo za agresora a okupanta Slovenska, Rumuny za okupanta a Jugoslávce za... taky okupanty. Jejich primárním spojencem je Itálie. Vztahy s Rakouskem jsem tak složité že jim už asi nerozumí ani jedna strana. Germánsko-slovanský střet, habsburská historie, italské protektorování Rakouska, československá nedůvěra vůči tamnímu vládci, rakouské pohrdání Tschechei... a na druhé straně poměrně živý obchodní tok, 700 000 etnických Čechů žijících v Rakousku, kde tvoří skrytou (neregistrovanou) a současně největší menšinu (cca 12% populace) a společný odpor k Německu a socialismu. Kdo se v tom má vyznat? |
| |
| Představení SSSR: (Nash Vožď Stalin! Urá!) Sovětský Svaz... studená, mrazivá země v níž žije podivný národ Sovětů, tak cizích a vzdálených evropským národům. Národ jež vyhlásil komunismus a válku imperialismu a dosadil do svého čela nového "rudého" cara, který si nezadá v ničem s Petrem Velikým i Ivanem Hrozným... aspoň tak tuto zemi popisují někteří spisovatelé a žurnalisté na Západě. "Soudruh Stalin má vždy pravdu a vede naši převelikou vlast Sovětů ku světlým zítřkům! Ať žije soudruh Stalin!" (poslední slova Nikolaje Ivanoviče Ivanova, vězně 225-4411 z Vorkutského tábora vykřiknutá těsně před salvou popravčí čety) SSSR je každopádně pro mnoho Evropanů nepochopitelná a zvláštní země. Rudá revoluce jejíž plameny již dávno dohasly dnes překrývá monumentální kult osobnosti "cara" Josifa Vissarionoviče Stalina jež je upřímně milovaným a glorifikovaným vůdcem Svazu sovětských socialistických republik. New York Times přinesly svého času výpověď jednoho ruského emigranta, který vyprávěl o tom, že děti v SSSR často kritizují své učitele a učitelky za nedostatečnou lásku ke Stalinovi. Připomíná na zatýkání ve čtyři ráno, kdy si pro jeho sousedy přišli lidé z NKVD na udání jejich osmiletého syna, že tatínek prohlásil, že Stalin je "jenom" stejně veliký jako car Petr Veliký! SSSR je zemí, ve které hodina vlka udeří ve tři a končí ve čtyři (tehdy chodí soudruzi z NKVD pro kontrarevolucionáře a zrádce lidu). SSSR je zemí, kde se věří, že Stalinovi slzy jsou sladké jako víno z Krymu, kde se věří, že když přiletěl onehdá do Voroněže tak se objevila dvojitá duha a když se narodil jeho syn, tak ptáci v Moskvě celý den zpívali o "převelikém Stalinovi". Že je Stalin bohem na zemi možná Rusové opravdu nevěří... ale modlí se k němu určitě, co kdyby přeci jen jím byl. Odhlédneme-li od kultu osobnosti, který nemá nikde obdoby (snad jen v Japonsku je úcta k vůdci státu podobná jako v SSSR a to ještě jen možná), tak je SSSR rozhodně zemí, která "stíhá mílovými kroky svět". Těžko soudit nakolik jsou Pětiletky úspěšné (tamní propaganda hlásí překročení pravidelně o 140 a více procent), ale faktem je, že export obilí, uhlí, surové rudy, oceli, zbraní a dalších produktů roste každým rokem. Ani strašlivá zima v roce 1931 nepřerušila nárůst sovětského exportu obilí, který dosahoval rekordních hodnot i v letech 1932 a v letech 1933. Co na tom, že v Moskvě byl přídělový systém? Co na tom, že děti ve Voroněži žebrali u vojáků o kousek chleba. Co na tom, že za krádež potravin hrozil ve Stalingradu trest zastřelení na místě? Co na tom... země vyvezla miliony tun obilí, aby zaplatila za "kapitalistické technologie", aby stavěla přehrady na Dněpru a spouštěla stále nové a nové závody na Urale a daleko za ním. A že v té samé době si ukrajinský soukromý rolník nemohl vynachválit státní politiku výkupů obilí a velebil tento soukromý podnikající zemědělec soudruha Stalina stejně jako jen na přídělech přeživající dělník ve Tule? Co na tom! Tohle je SSSR. Země, kde neexistují žádné problémy, jen samé příležitosti a řešení. NEP ve službách, lehkém průmyslu a v zemědělství vedle tuhé zbyrokratizované centralizace v těžkém průmyslu. Půda v rukou rolníků, vedle vlastnictví všech surovin státem. Státní kapitalismus v dokonalé formě. A nad tím vším se tyčící monument Stalina zbudovaný v každém větším městě před nímž děti recitují básně o svém milovaném otci vlasti Josifu Vissarionoviči, který zachránil Sověty před hladem z kraje třicátých let. Který rozšířil průmyslovou základnu SSSR nejméně 10x (kdo ví jak je to doopravdy), a který bdí nad mírem ve vlasti Sovětů. Máte pocit, že je něco z toho nepravda? Tak si připravte teplé oblečení a otevřete těm pánům co u vás jistojistě zazvoní ve tři ráno... ...ne SSSR, tak jako je tato země proklamovaným rájem, tak je i noční můrou pro každého, kdo povinný sen Sovětů nesdílí dostatečně nadšeně. Žádné velké násilí, žádné plošné čistky... jen soudruzi ve tři ráno, pak Ljubjanka a nakonec nekonečná Sibiř. Ano... SSSR je země, kde mizí lidé. Chirurgicky přesná práce tamního bezpečnostního aparátu vedeného Lavrentijem Berijou je neuvěřitelná. Před NKVD i Scontland Yard bledne závistí ... vždyť která policie má objasněnost případů 101-105% a pochytá ročně na 210% zrádců státu? Tím se dostáváme na závěr... všichni ti kapitalisté a imperialisté již dávno vzdaly své naděje na převrat... NKVD učinila převrat nemožným a panuje (ve veřejném prostoru) značná skepse vůči schopnosti vlastních rozvědek k infiltraci této země, kde lidé mizí občas tak precizně a tajně, že druhý den deník "Moskovskije Novosti" vyzývá obyvatele k pomoci bezpečnostním složkám v kolonce "bezpečnost pátrá po zmizelé/zmizelém..." načež je dopsáno "...může být v ohrožení života." |
| |
| Představení Německa: "Dějiny Národně-socialistické strany Německa jednou vyjdou jako ženský román plný zrady, krve a nekonečné touhy po moci a revoluci pro revoluci samu." (president Paul von Hindenburg, 1934) Vývoj do března 1933: Léta 1929-1933 byla v Německu velice bouřlivá a je příznačné, že ještě bouřlivější byly v "nejrevolučnější straně Německa" v NSDAP. Konflikt mezi "pravým" a "levým" křídlem NSDAP probíhal na mnoha frontách. Levé křídlo se opíralo o oddíly Sturmabteilung (SA) zatímco pravé pak o osobu samotného Vůdce Adolfa Hitlera. Několik konfliktů mezi Strasserovci a Rohmovci na jedné straně a pragmatiky zaštítěné samotným Fuhrerem na straně druhé propuklo již na přelomu dvacátých a třicátých let nicméně podařilo se je - v zájmu vítězství ve volbách - horko těžko zažehnat. Šrámy se však zvětšovaly a rány uvnitř NSDAP se nehojily. Konkurenční boj mezi Hitlerem preferovanou SS a Strasserem preferovanou SA přerostl v roce 1932 po listopadových volbách v otevřené střety. Dvě křídla své strany zkropily asfalt německých ulic krví stejně jako léta před ním spory mezi sociálnědemokratický a komunistickými bojůvkami na jedné a Sturmabteilungem na druhé straně. Střety s sebou nesly to nejhorší co provázelo německou Výmarskou republiku celou dobu existence. Od "klukovských rvaček" mladých Strasserovců z SA s mladíky z Hitlerjugend, přes potyčky mezi SA a SS až po otevřený střet v lednu roku 1933, kdy celá situace vygradovala ve vyhlášení stanného práva tehdejším kancléřem Juliusem Streicherem. Strasser a Hitler se ocitli v otevřené válce a Hitler vynesl svůj nejsilnější trumf. Reichswehr! Němečtí vojáci vyrazili po boku SS do ulic a spustili otevřenou palbu (ne opravdu se nepodařilo Rohmovcům narušit integritu Reichswehru a ovládnout jej) do SA-manů a ti odpověděli. Stotisícový Reichswehr a několik tisíc příslušníků SS však stáli proti takřka milionové armádě SA. Pruský důstojnický sbor, versus rváči z ulice - psala tehdy zahraniční média. Ulice německých měst se barvily krví, Německo se ocitlo na prahu revoluce a stále rudější SA (až 90% nových členů SA byli bývalí členové komunistické strany) se rozhodla vyhrát za každou myslitelnou cenu a rozpoutala v únoru roku 1933 tzv."Rohmův puč". Tzv. "Rohmův puč" označuje období února-března roku 1933, kdy si levé křídlo NSDAP vzalo moci ve státě. Hitlerova teze o "demokratickém převzetí moci" se zhroutila, když jednotky SA dobyly v pouličních bojích Berlín a vstoupily před hořící Reichstag. V situaci, kdy se země de-facto nacházela v občanské válce musel zasáhnout prezident Hindenburg. Západ se zatajeným dechem sledoval hrozící "novou rudou revoluci" a v obavě před "zrudnutím Německa" povolil Hindenburgovi zahájit mobilizaci vojsk Reichswehru a překročit stav jednotek ze 100 000 na 300 000 mužů. Pod vedením Hindenburga a s podporou veteránského spolku Stahlhelmu se Ernst Rohm i bratři Strasserové ocitli před Sophiinou volbou. Buď povedou zemi do zničující občanské války, ve které bude sen o revoluci utopen v milionech litrů krve vlastních spoluoobčanů ostře rozděleného Německa, nebo se pokusí s Hindenburgem dohodnout. Hindenburgova volba byla podobná. Vzhledem k tomu co reálně hrozilo - praktické zničení Německa coby státu na mnoho let. Byl v Zossenu na generálním štábu Reischwehru podepsán dokument jež vešel v platnost jako Zossenský pakt. Tímto dokumentem formálně skončila v Německu demokracie i Výmar. Samotná dohoda vyvolala svého času ostré mezinárodní reakce (zavrhla články Versailleské smlouvy přikazující Německu svobodné volby každé 2 roky a demokratické instituce). Vývoj po březnu 1933: Dne 3.3.1933 byl na základě "Zossenského paktu" jmenován Ernst Rohm (nikoliv Strasser - Hindenburg řekl na rovinu, že se Strassery se vůbec bavit nebude) novým říšským kancléřem. Jeho prvním úkolem bylo překonat příkopy mezi armádou a SA. A že to jednoduché nebylo. Křehká dohoda, kterou se Reichswehr zavázal tolerovat "nacionálně-socialistickou vládu" neposkytovala mnoho manévrovacího prostoru a odpor generálů byl vůči nové vládě až příliš velký. Rohmův pokus jmenovat do čela Reichswehru Julia Streichera skončil jeho zavražděním a zvolna odcházející Hindenburg se snažil zoufale až do své smrti udržet "status quo" mezi vládou a Reichswehrem. Po jeho smrti jakmile Ernst Rohm převzal titul říšského prezidenta a sloučil jej se svým titulem kancléře (načež se prohlásil za Fuhrera Německa) bylo Německo znovu na pokraji občanské války. Rohm musel jednat a musel jednat rychle, protože při vší velikosti SA nemohl spoléhat na její bojové kvality proti Reichswehru, který navíc již nebyl "stotisícovou školou lidové armády" (jak je nazýval v minulosti) ale armádou s 500 000 muži, která díky Zossenské dohodě získala posty (ministr obrany, ministr Pruska) jež jí umožnily rychle posílit. Definitivní řešení se našlo v osobě pruského maršála Gerda von Rundstedta, který se výměnou za titul "Reichmarschall" zavázal loajalitou vůči německé vládě. Reichswehr získal zvláštní statut a NSDAP se zavázalo nijak nepodkopávat jeho pozice. Posty ministra Pruska a ministra obrany se staly "navěky patřícími Reichswehru" a velmi rychle vznikla dvojkolejný právní pořádek, který v podstatě znamenal, že vláda se přestala starat o Reichswehr (národně-socialistická revoluce se jej netýkala) a pouze platila jeho rozpočet a ten výměnou za to nezasahoval vůči revoluci. Křehká rovnováha sil mezi Reichswehrem jež narostl do 1.9.1938 na cca půl milion mužů a SA - cca 4 miliony mužů - se stala klíčovým faktorem německé domácí politiky pozdních třicátých let a současně determinovala Reichswehr jako "latentně opoziční" entitu, jakýsi "stát ve státě" vůči vládě a jejím SA. Bezpečnost Německa a případné výbojné plány spadly primárně na SA a Reichswehr vystupoval jako plně profesionální (v Německu formálně neexistuje branná povinnost) specializovaná síla. Masová "lidová armáda SA" na straně jedné a profesionální armáda na straně druhé. Je zajímavé, že tento konflikt méně poznamenal ostatní složky ozbrojených sil - Kriegsmarine si zachovala vlastní status a přešla z kompetencí ministra války do kompetencí ministra námořnictva (tudíž německá flotila je "revoluční"), totéž se stalo s Luftwaffe (poté co Goring uprchl do Švédska) jíž převzal Ernst Udet, která přešla pod ministerstvo letectví (tedy taktéž pod vládu). Dá se tak říct, že svým způsobem měl Ernst Rohm pravdu, když Reichswehr nazýval "školou lidové armády", neboť izolovaný Reichswehr (jež si však jako jediný uhájil nezávislost) se stal "vrchním dodavatelem důstojníků" pro jednotky SA a tak i přes řadu požadavků z řad radikálů uvnitř NSDAP si Rohm ani Strasserové netroufli do dnešních dnů Reichswehr "podřídit revoluci", neboť by tak nejen riskovali občanskou válku, ale hlavně by přišli o svou slepici snášící jim zlatá vejce pro jejich lidovou armádu SA. Interní politika Německa 1933-1938: Rohmovým pučem a čistkou strany (Hitler, Goring, Goebbels, Himmler, Heydrich a další... ) se NSDAP radikálně stočila doleva a začal prosazovat jednoznačně antikapitalistickou politiku zaměřenou na znárodňování průmyslu (proti Kruppům apod.), pozemkovou reformu (junkerů) a výrazně centralistickou plánovací ekonomiku ne zcela nepodobnou sovětské verzi. Tato politika způsobila masovou emigraci z Německa zejména z řad střední třídy, podnikatelů a inteligence. (Krupp, Thyessen apod...), mnoho význačných německých talentů uprchlo spolu s židy (1935-Norimberské zákony) do zahraničí (Willy Messerschmidt, Werner von Braun, Porsche....) nicméně tato politika přinesla i nemalá pozitiva. Znárodnění průmyslu (50% podílů minimálně, častěji však 100%, protože řada podnikatelů odmítla kooperaci se státem a své podíly prostě prodala a emigrovala) přineslo možnost systematizovat výrobu a koordinovat jí napříč Německem (odstranění složitostí uvnitř hospodářství Třetí říše) a ve výsledku jí tak masivně zefektivnit. Antisemitismus jdoucí ruku v ruce se znárodňováním jen prohloubil odliv Židů, kteří emigrovali z nemalé části podobně jako Němci do sousedního Československa, jež svou "nenávist vůči socialismu" dalo najevo podobně jako Finsko. Immigrační vlna zasáhla i další sousední státy a řada Židů (kupř. A. Einstein) emigrovala i do zámoří (USA, Brazílie). Socialismus rostoucí uvnitř NSDAP také způsobil vážný konflikt mezi NSDAP a Vatikánem a dá se hovořit směle o tom, že nacisté a katolíci jsou uvnitř Německa poměrně výrazně na nože (zejména kvůli socialistickým pokusům znárodnit (pro katolíky: ukrást) církevní majetky). Anšlus Rakouska v roce 1938 aneb "Prelude to War": Že je Rakousko v centru zahraničního zájmu Německa bylo zjevné už v roce 1934, kdy zde došlo k neúspěšnému nacistickému pokusu o převrat, který se však zhroutil nejen z vnitřních příčin, ale i z důvodu italského ultimata. V dalších letech se SA pokoušela infiltrovat dělnická hnutí v Rakousku se střídavými úspěchy a neúspěchy a teprve v květnu tohoto roku (1938) nastal generální pokus o převrat. Záměr "mírově obsadit Rakousko" však nevyšel už kvůli selhání pokusu o odzbrojení dvojice pohraničních rakouských divizí. Kancléř Schussnig jež byl tou dobou v Berlíně nepokrytě vydírán Rohmem (došlo i na vyhrožování bombardováním Vídně) v návalu vzteku na místě poslal Rohma ke všem čertům a odmítl podepsat "předání Rakouska do ochrany Říše". Tím mohla začít "malá válka" v Rakousku. Benito Mussolini tentokrát nezasáhl (vázán ve španělské občanské válce a uprostřed diplomatické války se západními spojenci o Ethiopii a italské angažmá ve Španělsku - hrozba sankcí vůči Itálii) a Rakušané tak zůstali sami. I přesto však obsazení Rakouska nebyla procházka "růžovým sadem". Rakousko bylo obsazeno během cca tří týdnů a ztráty jednotek SA dosáhly neuvěřitelných 44 000 mužů. Rakouská armáda byla prakticky zničena, ale některé její osobnosti zformovaly odbojové skupiny v Alpách. (Odhaduje se, že odboj ovládá 5-7% rakouského území při italské hranici.) Obrázky pouličních bojů oblétly svět a mobilizace maďarských a československých sil vedla k situaci hrozící přerůst v novou velkou válku k čemuž nedošlo hlavně pro britskou a francouzskou neochotu do této války "teď a tady" jít (slova N. Chamberlaina). Jisté je, že "Anšlus" Rakouska přivedl Německo do hluboké mezinárodní situace a v podstatě sjednotil všechny jeho sousedy v názoru na nové německé pořádky. Z Rakouska emigrovalo mezi květnem a zářím 1938 cca 700-900 tisíc obyvatel (hlavně do Maďarska, Československa a Itálie). Rakouský kancléř Schussnig skončil v zajetí Němců, president Miklas pak prchl do Československa odkud v radiovém rozhovoru vyhlásil exilovou vládu Rakouska a ilegálnost rakouské anexe. Závěrem: Německo dnes připomíná člověka "stiženého leprou". Prestiž Německa v zahraničí je v troskách a nemá prakticky žádné spojence v Evropě. Na Západě se několikrát zvažovalo zavedení námořní blokády vůči této "rudé hrozbě" v srdci Evropy, ale doposud se k tomu (v obavě před válkou) nenašla vůle. Silně nepřátelsky se vůči Německu staví Polsko, ČSR, Británie i Francie a země Beneluxu. Neutrálně pak Dánsko a Švýcarsko. Obsazení Rakouska uvrhlo Německo do silné izolace a stavu "studené války" prakticky se všemi svými sousedy (hlavně s Polskem, Československem, Maďarskem a Itálií). Ve španělské občanské válce Francesco Franco má podporu od Velké Británie a Itálie, naopak Republika od SSSR a Německa. Ekonomický výkon dosahuje velmi pozoruhodných hodnot (i přes revoluci trvající od roku 1933) a udržuje si svižné tempo růstu předčící veškerá očekávání. Potýká se sice s nedostatkem zahraničních investic, ale ty kompenzuje nuceným pracovním nasazením všech antirevolučních živlů. Dá se říci, že německý těžký průmysl a infrastruktura jsou na daleko vyšší úrovni, než jakou pro ní předvídali "pravicoví národní-socialisté" s Hitlerem v čele a to i bez Anšlusu. Na druhou stranu politická izolace prakticky omezila zahraniční obchod na pár spřátelených zemí. V červenci bylo Německo vyloučeno ze Společnosti Národů na návrh československého diplomata Edvarda Beneše. Zavedení sankcí vůči Německu (včetně námořní blokády) neprošlo (ale zůstává na stole). |
| |
| Představení Japonska: Japonsko prošlo poměrně zajímavým a vzrušujícím vývojem v první polovině třicátých let, kdy se armáda pokusila posílit moc císaře na úkor demokratických institucí. Výsledek skončil katastrofální porážkou armády v momentě, kdy Císař se otevřeně postavil proti jednotlivým frakcím a za parlament. Japonsko se na základě pokusu o převrat roku 1934 tak ocitlo na kraji občanské války jako šedesátých letech 19tého století, akorát že nyní v roli samurajů byla císařská armáda na níž dopadlo "kladivo císařovi vůle". Čistky, rozpouštění a "decimace" jednotek. Popravy a samozřejmě uzavírání letitých vojenských škol a propouštění do důchodu doslova zmasakrovaly japonský důstojnický sbor. Armádu opustilo na 80% generálů a 70% důstojníků vyšších hodností ať tím nebo oním způsobem, řada mladších důstojníků byla odeslána do války v Číně a "generálské seppuku" se stalo jakýmsi evergreenem právě v letech 1934-1937, kdy se konstituovala nová japonská moc, ve které byl středobodem silný císař opírající se o Diet (parlament). Čistky Japonsku výrazně pomohli v modernizaci armády a v jejím sjednocení (zakázaná rivalita mezi námořnictvem a pozemními silami). Spolu s modernizací Japonsko do praxe zavedlo výrazné změny ve vojenských kodexech směřujících k striktnímu dodržování mezinárodních válečných norem. Popravy vojáků i důstojníků jež porušili práva zajatců či civilních obyvatel v Mandžudsku a později v Číně pronikly i do tisku. Že císař Hirohito je "bohem na zemi" s nímž není radno polemizovat bylo potvrzeno i popravou prince Chichibu osobně jeho vlastním bratrem Císařem. Nařízená modernizace Japonské ekonomiky, armády i společnosti pod hrozbou tvrdých trestů (ono v podstatě všechno je v této rovině velezradou a ta se trestá jediným způsobem). Hlavním vymahačem císařských výnosů se tak stala Kenpeitai (vojenská policie), jejíž raketový vzestup v druhé polovině třicátých let byl patrně nezamýšleným důsledkem reforem (nevyhnutelným však pro prosazení císařovi vůle). Japonsko poprvé: Tvrdá pěst císařských reforem Keihōkyoku - "policejní úřad" (součást ministerstva vnitra) (Klasické policejní ředitelství sdružující pod sebou všechny civilní policejní složky s výjimkou metropolitní policie.) Keishichō - metropolitní policie (Samostatný civilní policejní útvar mají na starost "tokijskou metropolitní oblast", na území Tokia působí i klasická policie, ale tento útvar zde má "nadřazený status", takže zde v podstatě představuje konkurenta klasické policie) Kenpetai - vojenská policie (Především klasická vojenská policie jejíž civilní nasazení však může být kdykoliv schváleno vůlí císaře. Kenpetai má svou "paramilitární" formu a je vyzbrojena i těžšími zbraněmi. Jejími úkoly jsou udržování veřejného klidu (potlačování rebelií, boj s partyzány, potlačování vzpour apod.).) Tokketai - speciální vojenský sbor (Postrach generálů i admirálů. Tokketai je nejmenší policejní sbor, jehož většina členů obléká uniformy armády a existuje v anonymitě a podává zprávy o dění v armádě. Síť informátorů je namířena hlavně proti vlastním nejvyšším velitelům, kteří si tak často nemohou být jisti, kdo z nich není členem této strašné síly schopné zajistit likvidaci jakéhokoliv velitele, který snad neprosazuje dostatečně císařovu vůli.) Tokkō - speciální "vyšší policie" (japonské "gestapo") (Tajná policie s převážně civilním, ale též vojenským zaměřením. Částečně dohlíží na Kenpeitai, metropolitní policii i klasickou policii, ale nejčastěji se užívá k rozkrývání spiknutí proti císaři v politických kruzích. Je zřízena zákonem na "ochranu reforem Showa" a má chránit "modernizaci země"... ve skutečnosti jí lze použít na likvidace jakékoliv opozice.) Pod navenek blyštivým povrchem překotně se modernizujícího a liberalizujícího se Japonska, jež se orientuje primárně na "dobré vztahy se Západem" se jako neviditelný stín roztáhl skutečný policejní stát, který v prvních fázích posloužil k podřízení vojenských špiček vůli Císaře. Světem obdivovaná disciplinovanost Japonců zavádějících "demokracii" pod patronátem Císaře je tak do značné míry odůvodnitelná i existencí tohoto obrovského policejního aparátu, který se "už stará" aby demokratizace Japonska běžela jako na drátkách. Možná není úplně náhoda, že většina politických stran v Dietu říká prakticky to samé a liší se jen v detailech, a že i představitelé japonské komunistické strany často velebí císaře... možná není náhoda, že cizinci jsou v Japonsku vítáni s nervózními pohledy do okolí (zákon o slušném chování k cizincům), že pověstná japonská úslužnost je provázena jistou dávkou opatrnictví a strachu o vlastní postavení. Možná není náhoda, že redaktor co včera zveřejnil článek o policejním aparátu dnes již není redaktorem a jeho rodina dostala výpověď z tokijského distriktu a musí se odstěhovat na venkov. Japonsko je zkrátka pro cizince výkladní skříň... a co se děje uvnitř toho obchodu, to nemusí nikoho zajímat, policie se stará jen o to, aby kolečka byla důkladně promazaná a nic nedrhlo. Japonsko podruhé - hospodářský rozmach: S rokem 1934 a s reformami let 1934-1937 vzaly za své veškeré ideje o "soběstačnosti" Japonska a japonské hospodářství se začalo masivně orientovat na zahraniční obchod hlavně se Spojenými státy, které jsou klíčovým partnerem Japonska. Ostatně postavení Američanů a amerických obchodních společností v Japonsku je neuvěřitelné. Když v Japonsku svou pobočku otevřela Coca & Cola Comp. tak se tak dělo s obrovskou slávou a s velkou podporou ze strany místních úřadů. Být Američan v Japonsku znamená mít umetenou cestičku kamkoliv se chci podívat, mít po ruce vždycky pár Japonců, kteří "šišlavou angličtinou" mě provedou městem a zajistí mi servis, před kterým zůstává rozum stát. Do značné míry je to pochopitelné, protože investice amerických firem do japonské války v Číně a do okupace Mandžudska značně rostou. Zatímco celkově v důsledku hospodářské krize světová obchodní výměna klesla až o 60%, tak obchodní výměna mezi Japonskem a USA roste ročně o 10-15%. Američané importují zemědělské produkty, alkohol, spotřební zboží a exportují suroviny (uhlí, železo a ropu) a technologie. Americké firmy (Ford Company) otevírají své montovny v Mandžudsku a hospodářský zázrak, který díky americkým investicím Japonsko prožívá ostře kontrastuje se situací ve zbytku Asie. Japonsko potřetí - asijský hegemon? Obsazení Mandžudska či válka v Číně pochopitelně budí otázky. Ačkoliv i přes vyloučení Japonska z SN po roce 1931 a ochlazení vztahů s Evropou je Japonsko díky americkému přehlížení jeho kampaní v Asii stále zemí se silným diplomatickým postavením, tak evropské koloniální mocnosti sledují japonský rozmach s nemalou dávkou nedůvěry. Hlavně obava z možného dobytí Číny Japonci motivuje Brity, Francouze a údajně též SSSR k podpoře Číny. Americko-japonské vztahy však fungují jako dostatečně odstrašující síla pro kohokoliv, kdo by uvažoval o přímé konfrontaci s Japonskem. Tandem Japonsko-USA v Pacifiku - americká politika vůči Japonsku ovšem není pochopitelně naivní. Japonci museli opakovaně deklarovat, že Filipíny, Hawaii, Guam a další americké pozice v Pacifiku stejně jako "jihovýchodní Asie" (Indonésie apod.) jsou mimo jejich zájem. Američané si taky hlídají svou převahu na moři a i když tolerují japonské porušování Washingtonské smlouvy co do tonáže jednotlivých plavidel (a zdá se, že mají sami jiné plány s touto smlouvou), tak nelze říci, že by americká administrativa zaslepeně příjímala expanzi Japonska v Pacifiku a v Asii. Problém podpory Japonska ze strany USA je jiný... a ryze ekonomický. Japonsko má cca 30% HDP USA a z toho circa 1/2 přímo závisí na obchodu s USA (v překladu: napadení válka mezi USA a Japonskem by zdevastovala japonskou ekonomiku už první den války) a americké investice tvoří 90% objemu zahraničních investic, takže v USA se spoléhá do značné míry na to, že Japonsko si nemůže konfrontaci s USA dovolit a primárně není v jeho zájmu. Teze (zmiňovaná občas v konzervativních britských kruzích), že "Japonsko je americký ochočený pes" tak není daleko od pravdy. Američanům spolupráce s na nich závislým Japonskem zajišťuje námořní (amer+jap) dominanci v Pacifiku nad evropskými mocnostmi a to za tu pouhou cenu, že "o Číně se v USA nemluví". |
| |
| Představení Portugalska: S nástupem A.O. Salazara do úřadu premiéra země se začala psát nová epocha Portugalska. Tzv. politika "Estado Novo" (Nový stát) opírající se ultra-konzervativní hodnoty (katolická církev, rodina, nacionalismus) poskytla Portugalsku konečně odpočinek od turbulencí v politice i v hospodářství. Výrazná orientace na rozvoj kolonií a jejich katolizaci zajistila Portugalsku pozvolný vzestup z posledních příček ve světových statistikách. Klesající negramotnost, rostoucí životní úroveň i úroveň hospodářství. Rozvoj průmyslu i obchodu a samozřejmě nemalá imigrace z Brazílie, na kterou se A.O. Salazar jako na bývalou Portugalskou kolonii výrazně zaměřil. "Dobré časy" z let 1922-1931 byly přerušeny až hospodářskou krizí, která zasáhla především portugalské loďařství a námořní obchod. Nicméně vážnost hospodářské krize nedosáhla nikdy alarmujících hodnot srovnatelných s jinými zeměmi (hlavně díky odbytu ve vlastních koloniích a obchodním dohodám s Brazílií). Průměrný růst hospodářství kolem 3-4% ve dvacátých letech doplněný o růst z let 1934-1938 jež v průměru dosáhl až 5% zajistil Portugalsku praktické ztrojnásobení hospodářského objemu oproti letům 1918-1922. Prosperující ekonomika a vysoká míra stability státu umožnily tak Portugalsku se zvolna zbavit nelichotivého titulu "nejchudší a nejzaostalejší země Evropy". Lisabonské loděnice: Politika rozšíření lisabonských loděnic měla poměrně překvapivé a nečekané dopady. V dobách hospodářské krize se z Portugalska stalo největší vrakoviště obchodních lodí na světě. Díky laciné pracovní síly dotažené z Angoly a z Mosambiku bylo odhadem v letech 1930-1934 sešrotováno až 40% veškeré světové vyřazené tonáže obchodních plavidel. Do Lisabonského "šrotoviště" odprodaly lodě nejen britské společnosti (díky čemuž došlo k určitému úpadku loděnic na řece Clyde), ale i mnohé další. Nuzná životní úroveň mosambičanů a angolanů nikoho v dané době netrávila a šrot vytěžený z plavidel posloužil pro posílení obchodní výměny Portugalska s dalšími zeměmi. V letech 1930-1934 bylo tak Portugalsko dokonce vývozcem oceli a železného šrotu což bylo na stát s chronicky nedostatečným surovinovým bohatstvím nevídané. Angolský ekonomický zázrak: Velmi pozitivně se Portugalsku navrátily investice do rozvoje hospodářství v Angole. Nálezy nových surovinových nalezišť učinily postupně z Portugalska exportéra ropy (přes firmu Shell), diamantů a železa. Vývoz surovin k jejich následnému zpracování v Portugalsku vyvolal nemalou vlnu migrace černých Angolanů do Lisabonu a okolí, kde vyrostl nespočet rafinérií (vlastněných společnostmi Royal-Dutch Shell, Shell (UK)) a vysokých pecí (primárně stavěných pro zpracování šrotu z lisabonských loděnic). Nejen surovinami je však Angola živa, rozmach zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu způsobil, že je dnes Angola "živitelkou portugalského impéria". Mosambik: Pokud je Angola zemí ropy, zemědělství, železa a diamantů, tak Mosambik přispívá strategickým uhlím a vysoce ceněným zlatem. Současně se zde buduje největší světová přehrada, která poskytne elektřinu celé zemi. I přes pozoruhodný rozvoj Mosambiku však podle expertů jej skutečný rozmach teprve čeká v následující dekádě. Sao Thome: Malý ostrov v guinejském zálivu má největší světovou rafinérii na zpracování cukrové třtiny, dále se zde zpracovávají kakaové boby (čokoláda) dovážené zejména z britských koloní a z Brazílie. Ostrov je pozoruhodný svým "raketovým startem" tamní ekonomiky jejíž HDP rostlo meziročně i v řádech desítek procent několik let po sobě. Formálně vzato jde o nejbohatší část Impéria, která produkuje kávu, čokoládu, cukr (většinou z importu). Tamní obyvatelstvo má samozřejmě z tohoto bohatství jen menší profit, jeho většinu vlastní místní "baroni", kterým rafinérie a zpracovatelské závody včetně plantáží patří. Demografie: Pevninské Portugalsko mělo v roce 1920 cca 6 milionů obyvatel přičemž došlo k obrovskému nárůstu populace (v důsledku imigrace z kolonií a z Brazílie) a to v podstatě až k 10ti milionům obyvatel z čehož cca 75% tvoří etničtí Portugalci, 10% Brazilci, 10% Angolané a 5% ostatní. Angola má vzrostla populačně z 3 milionů na 4 miliony (i přes odliv 1 milionu do Portugalska) a to zejména výrazným zlepšením životních podmínek v zemi. Angolská populace je jednou z nejmladších na světě s průměrným růstem cca 5-6% a věkem pod 30 let. Mosambik má populaci cca 4 miliony obyvatel. Imigrace a multikulturalismus v Portugalsku: Lisabon dosáhl již v raných třicátých letech 1 milionu obyvatel a celá metropolitní oblast dokonce 2 milionů obyvatel. Přibližně 60% obyvatelstva centra je tvořeno imigranty a v celé metropolitní oblasti mají etničtí Portugalci křehkou převahu 55%, která se zdá stále klesat. Problémy spojené s imigrací vedou k jistým napětím (etničtí Portugalci se stěhují z centra do širší metropole vyklízejíc tak centrum města Angolanům a Brazilcům). Lisabon je tak každopádně jedno z etnicky nejpestřejších měst světa. Vznik černých a bílých (bohatších) čtvrtí však nebyl patrně žádoucím efektem a ačkoliv doposud soužití jednotlivých etnik v zásadě funguje (díky silné policii) a konflikty nepřerůstají běžnou úroveň, tak "lisabonské ghetto" (název pro soustavu čtvrtí v okolí přístavu obývaných hlavně Angolany a Brazilci) si již dnes žije tak trochu vlastním životem. Díky masivní imigraci tak do statistik Lisabonu pronikly mimo jiné i následující jevy: negramotnost lisabonského obyvatelstva je dvojnásobná oproti zbytku země, životní úroveň centra je o 30% nižší než metropolitní zóny, 10% populace se hlásí k jiné než katolické víře (populární jsou africká animistická náboženství, která působí značně exoticky). Pokud jde o imigraci tak dalším etnikem, které vstupuje do portugalského prostoru je etnikum indické (9 z 10 obyvatel provincie Goa jsou Indové jež sem přišli za prací - i zde je velké vrakoviště lodí sloužící britským a holandským společnostem). Indové migrují nejen do portugalských kolonií v Indii, ale také do Mosambiku, kam jsou často zavlečeni jako pomocná pracovní síla na plavidlech britských obchodních lodí jejichž majitelé využívají přeci jen vzdělanější Indy v Mosambických přístavech jako dělníky. V Lisabonu žije komunita asi 10 000 Indů (cca 1% obyvatel), která v současnosti představuje nejrychleji rostoucí etnikum (opět - je to dáno loďařstvím a britsko-nizozemskými zájmy, Lisabonský přístav slouží jako základna mnoha společností). Pro Portugalce je tak Lisabon městem, které "už není jejich", budhistická svatyně stojící vedle katolického kostela je rozhodně něco co tu bylo před dvaceti lety nepředstavitelné, stejně jako afričtí šamani, kteří jsou často "kápové" a skuteční vládci černošských komunit v přístavu. |
| |
| Představení německé armády:(představení z důvodu VELKÉHO odklonu od historické linie) Pozemní vojsko: Páteří německé branné moci jsou Reichswehr a SA(+NSKK) čítající v mírových dobách skoro 3 miliony mužů s tím, že zatímco o kvalitě výcviku jednotek SA mohou panovat jisté pochybnosti (formálně jsou sice na plných stavech, reálně řada členů jednotek SA vykonává běžné zaměstnání), tak o Reichswehru nikoliv. Reichswehr je v podstatě autonomní orgán uvnitř Německa a poskytuje německé vládě hlavní oporu v oblasti válečných "know-how" (svým způsobem může být chápán jako škola jednotek SA a NSKK). Jednotky SA jsou členěny do tzv. Gruppe majících 40-100 tisíc mužů a ví se o existenci 21 Gruppe. Tyto Gruppe se dále člení na dva druhy jednotek - klasické brigády a tzv. standarty. Standarty představují něco mezi plukem a praporem (cca 1k mužů) a užívají se primárně pro policejní a pohraniční útvary. Brigády NSKK (národně-socialistického motorizovaného sboru) pak představují veškerou motorizaci jednotek SA a disponují motorizovanými, mechanizovanými i pancéřovými brigádami. Reichswehr má k dispozici 5 armád po 100 000 mužích, armády dále člení na sbory divize (1 armáda -> 2 sbory -> 8 divizí (1 sbor = 4 divize)). Tankové síly NSKK se opírají hlavně o tanky Pz. I a Pz. II s přibývajícím počtem tanků typu Pz. III a Pz. IV se očekává poměrně rozsáhlá reorganizace tankových vojsk v blízké budoucnosti. Luftwaffe: Po útěku H. Goringa do exilu a smrti generála Wavera "zdědil" Luftwaffe letecký maršál Josef Kammhuber. Ten zorganizoval Luftwaffe do 12 ti leteckých sborů a 4 leteckých flotil. Odhaduje se, že současná Luftwaffe disponuje více než 3000 bojovými stroji. Páteřním stíhacím strojem Luftwaffe je Heinkel He-112: ((jako PJ jsem použil technické údaje Heinkelu He-110 jako zdroj, alternativní He-112 neodpovídá plně specifikacím historického He-112 dle wiki))  Letoun schopný dosahovat rychlosti přes 550km/hod a s doletem 1100km je sice v otázce rychlosti horší letounu Williho Messerschmidta (Bf-109), který dosahuje až rychlosti 640km/hod ale předčí jej výrazně v obratnosti a doletu (BF-109 pouze 660km). Messerschmidt žije v exilu a navrhuje své stroje pro zahraniční odběratele v Holandsku. Pomocným těžkým stíhačem je pak v Luftwaffe Focke Wulf Fw-187:  V oblasti těžkého stíhání se po útěku W. Messerschmidta prosadil fockewulfův letoun Fw-187, který se svou rychlostí přes 500km/hod a doletem až 1500km představuje ideální doprovodný stíhač. Nejtěžším bombardérem Luftwaffe je pak Junkers Ju-89:  Podobně jako jiné země i Luftwaffe zavedla strategický čtyřmotorový bombardér s doletem přes 3000km a nosností přes 2000kg pum. Ju-89 je nicméně považován za dosluhující bombardér (uveden do Luftwaffe v roce 1936) a brzy jej má nahradit Heinkel He-177 ve čtyřmotorové variantě, jehož dvou motorová (2xzdvojené motory) byla z důvodu problémů s chlazením odmítnuta. Otázka data uvedení nového bombardéru do sériové výroby je však ještě hudbou budoucnosti.  (Jeden z prototypů He-177 testovaných na továrním letišti firmy Heinkel.) Kriegsmarine: V tomto roce byly uvedeny do provozu bitevní křižníky Scharnhorst a Gneisenau, dále disponuje Kriegsmarine 4mi Panzerschiffe třídy Deutschland a 4mi těžkými křižníky třídy Admiral Hipper a 6ti lehkými křižníky. K dispozici je též několik desítek torpédoborců a ponorek. Paralelně vedle sebe běží projekty nových bitevních a letadlových lodí, které mají být uvedeny do služby do dvou let. |
| |
| Představení Brazílie (a jižní Ameriky): Brazílie prošla od roku 1922 dramatickým vývojem zahrnujícím dokonce občanskou válku (v letech 1923-1924). S portugalskou materiální a finanční pomocí se podaří Vargasovi získat dostatečné prostředky pro ovládnutí země a v roce 1924 vyhrává volby (přes 90% "ANO") bez protikandidáta. Tvrdé zúčtování s odpůrci z řad federální vlády a silný antiamerikanismus z brazilské strany vedl k praktickému krachu "panamerické dohody" z Chile (z roku 1923) a následnému selhání dalších jednání na panamerické konferenci roku 1928 v Havaně. Konflikt mezi Spojenými státy a Brazílii v diplomatické rovině následně přerostl do podoby obchodní války a války o vliv. Brazílie tahající za mnohem kratší provazu se mohla opřít jen o argentinského a chilského spojence z původního Paktu A-B-C. K nim se následně přidali ještě Bolívie, Uruguay a Paraguay. Šestice zemí vytvořila vlastní vojenský pakt, který měl být schopen vzdorovat americkému vměšování, aby toho však byl schopen potřeboval nalézt podporu v zahraničí a to u jiných mocnosti. Blízké vazby Argentiny na Itálii a Velkou Británii usnadnily jednání s Brity, kteří pakt neoficiálně podpořili obchodními dohodami a prodeji vojenského materiálu. Na druhé straně amerického kontinentu Spojené státy reagovaly posílením svého vlivu v karibských zemích, v Mezoamerice (zejm. Panama) a dále v Peru, Ekvádoru, Venezuele a v Kolumbii. Tím byl "hořký rozklad" původní panamerické ideje dokonán. Coolidgeova a později Hooverova administrativa zaujala strategii obchodní války vůči jiho-jihoamerickému bloku a uvalila vysoká cla a embarga spolu se svými spojenci na Brazílii a její spojence. Poté co Brazílie přitvrdila svou rétoriku (vůči kolonialismu) Spojené státy přerušily diplomatické styky a označily Vargase za "jihoamerického tyrana". Vůči Vargasovi se v té době vymezily (byť mírněji) též vláda Británie a vláda Francie. Poté co Vargas vyhlásil požadavek na kolonie Francie, Británie a Holandska odpověděly tyto země zvýšením vojenské přítomnosti v oblasti a "politikou dělových člunů" (formou demonstrativní přítomnosti Royal Navy v Karibiku po boku US Navy). Paradoxně se tak Brazílii podařilo sjednotit stanoviska vlád USA a Británie vůči vlastnímu režimu. Industrializace Brazílie: S podporou Portugalska (a přes Argentinu též Itálie) probíhá v Brazílii poměrně svižným tempem industrializace a kolonizace vnitrozemí s cílem využít potenciál této druhé nejlidnatější a největší země Ameriky. Pomoc Britů z dvacátých a počátku třicátých let vedla k vybudování pozoruhodně silné válečné flotily, pomoc Portugalců pak výrazně napomohla brazilskému exportu do Evropy a pomoc Italů se pak soustředila na infrastrukturu. Hospodářský růst Brazílie byl poznamenán dvěma hlavními faktory: 1) Opuštěním politiky "káva s mlékem" (což je terminus technicus označující oligarchistickou praxi let 1890-1920) a masivní industrializací země. 2) Rozvratem obchodních vztahů s USA a později též s Brity (+ Francouzi a Holanďany). Lze rozhodně říci, že Brazílie rostla svižným tempem (3-4%) od roku 1924 a velkým pozitivem bylo i to, že se zemi zcela vyhnula hospodářská krize (díky relativní izolaci způsobené postupným rozvratem obchodních vztahů s velkými mocnostmi), na druhou stranu růst mohl být patrně ještě vyšší, kdyby si brazilská vláda opakovaně neházela klacky pod nohy svou nesnášenlivou politikům vůči USA, Británii, Francii a Nizozemí. Pakt A+B+C: Brazilská politika také výrazně ovlivnila události v Argentině a v Chile. V Argentině nastoupil po smrti Hipolita Yrigoyena prezident Juan Perón (k moci se dostal napůl legálně, napůl vojenským převratem), který zde vedl nefalšovanou fašistickou diktaturu italského střihu. Argentina hraje roli vlivného spojence Brazílie se kterou se přetahuje o vliv v Paraquayi a Uruguayi. V Chile došlo k řadě událostí jež vedly k rozpadu původního prezidentského systému, které vyvrcholily ve zvolení Juana Estebana Montera (údajně s brazilskou podporou) a v zřízení "Socialistické republiky Chile". Pakliže to byl "brazilský pokus", tak selhat více nemohl. Socialistická republika se zhroutila o rok později pod střelbou chilských vojáků a po krvavém puči v červnu 1932 byla nastolena vláda vojenské junty ((event: end of chilean democracy)). K moci se dostal vojenský diktátor Arturo Puga, který následně rozprášil veškerou opozici (jak jinak než střelbou). "Krvavé léto" z roku 1932 vstoupilo tak do dějin Chile jako mezník mezi demokratickým obdobím a obdobím vlády "Nejvyšší junty" jež od té doby administruje Chile. Pro někoho překvapivě však Pugova vláda nevedla k rozkolu s Brazilci, takže brazilské údajné angažmá v nastolení "socialistické Chile" je přinejmenším diskutabilní. Chile však podobně jako Argentina prošla proměnou v plnokrevnou (byť bezideovou a vojenskou) diktaturu. Bolívie: Rozhodujícími mezníky ve vývoji Bolívie bylo americko-brazilské soupeření o vliv, ve kterém se Bolívie přiklonila na stranu paktu ABC a pak "válka o region Chaco" (1932-1936), ve kterém Bolívie válčila neúspěšně s Paraguayí (díky tomu, že ten získal podporu od Brazílie a následně i od Argentiny) a byla poražena. To do čela vyhnalo nového prezidenta, nyní již taktéž diktátora Germána Busche známého svým sympatiím k militaristickým a diktátorským režimům (včetně Německa). Celkově: Vargas, Perón, Puga i Busch tvoří zajímavou společnost diktátorů, kteří spolu soupeří o vliv a současně spolu spolupracují proti "common enemy" - tedy proti USA. Brazílie vede své slovní války s Brity, Francouzi a Holanďany a nárokuje si jejich území při karibském moři. Ačkoliv je koalice 4 diktátorů navenek rozhádanou, tak poměrně spolehlivě zafungovala v původním záměru... vyhnat "cizí mocnosti" z regionu paktu A+B+C. S trochou nadsázky by se dalo říct, že začínat si cokoliv s těmi "potrhlými blázny z jihu jižní Ameriky" nikdo nechce. Lidnatá a rychle se industrializující Brazílie, bohatá a technicky zdatná Argentina, "prušácky militaristická Chile" (je to mimochodem země, do které uprchlo velmi významné procento Němců a Rakušanů před tamním režimem) a nakonec nepředvídatelná Bolívie jež má v čele prezidenta jež ve své kanceláři k smrti umlátil bolivijského literáta... za kritický článek... těžítkem... |
| |
| Představení "Jihoslávie" (Jugoslávie): Jugoslávie podobně jako Československo vznikla na troskách Rakousko-Uherského mocnářství a byla záhy konfrontována s italskou dominantní rolí v regionu. Italská vláda zajistila na sklonku války, že velká plavidla Rakousko-Uherska byla potopena (útokem italských motoškaf po vyhlášení příměří), aby je nemohli získat Jugoslávie a Italům nevznikla konkurence. Spor o přístav Rijeka (Fiume ital.) v letech 1919-1921 vyřešený mezinárodní arbitráží ve prospěch Jugoslávie (ale až poté co Rijeku obsadil italský básník a fašista Gabrielle d´Annunzio) či další spory mezi Itálii a Jugoslávii v regionu velmi rychle narýsovaly nový půdorys případného budoucího konfliktu. Mladý jugoslávský stát tak potřeboval akutně řešit vlastní vnitřní stabilitu (což mohl s trochou štěstí a prozíravosti dokázat sám) a také spojence, proti Itálií, zhrzené z nenaplněných ambicí se kterými vstupovala do Velké války. Otázka dalmátská, rijecká či černohorská tak vypluly rychle na povrch. V souboji se stále agresivnější (byť diplomaticky a obchodně) Itálii jež na sebe oblékla háv "caesarovského fašismu" volajícího po obnově "římské slávy" získala rychle Jugoslávie spojence v Rumunsku a v Československu. Malá Dohoda se stala klíčovou jak pro zbylé dva členy, ale zejména pro Jugoslávii, jež nemohla spoléhat na početnou homogenní armádu jako Rumunsko, ani na silné průmyslové zázemí jako Československo. Naštěstí pro Jugoslávii byl a je král Petr II. Karadjordjevič velmi kompromisním člověkem, který se snaží vlivy jednotlivých etnik ve své zemi, aby sebral co nejvíc sil těm silám v zahraničí, které by mohly chtít rozpoutat uvnitř Jugoslávie národnostní třenice (Ustaša v Chorvatsku apod.). Podobně jako Československo tak přijala i bělehradská vláda zákony zakazující na komunismu a socialismu založené "revoluční strany" a upnula se na "smířlivou konzervativně-liberální" politiku, ve které se mísí pestrá směsice idejí odkazujících na tradice a "běžné hodnoty" (rodina, vlast...) spolu se zahraničním vlivem československým... ...československý vliv v Jugoslávii (hlavně v jeho srbské části) je patrný již od dvacátých let díky imigraci. Odhaduje se, že v posledních dvou dekádách se do Jugoslávie vystěhovalo cca 100tis Čechoslováků (což katapultovalo Jugoslávii na druhou pozici v nejčastějších cílech imigrantů z ČSR - první jsou USA). Do Jugoslávie míří hlavně nejrůznější vyslanci československého průmyslu i s rodinami, dále dobrodruzi, technici, vojenští poradci (Jugoslávie organizuje svou armádu podobně jako ČSR a hlavně využívá nemalé množství vojenské techniky s československým původem). Československý vliv s sebou přinesl hlavně "plamen pokroku" (a současně šoku). Ateističtí Češi šokují Srby i Chorvaty naprosto stejně svou ignorancí vůči "tradičním hodnotám" (už jen to, že nechodí pravidelně do kostela je šok) i svými sandály a bílými ponožkami. Nejznámější československou firmou v Jugoslávii je ČEDOK, který do země na sezóny přiváží stovky tisíc československých turistů rok co rok. Výrazný rozvoj turismu přinesla až poslední léta (po vybudování železničního koridoru přes podkarpatskou Rus, zřízení leteckého spojení Ruzyně-Užghorod-Bukurešť-Bělehrad-Záhřeb a rozvoj silniční sítě počítající s protažením "československé autostrády" z Košice až do Bělehradu), ale patrný vzestup byl již cítit v letech dvacátých. Dlouhá "trasa" československých turistů obchází Maďarsko a přivádí tak turismus i do Transylvánie v sousedním Rumunsku, ale většina Čechoslováků míří kam jinam než na Makarskou. Tento fenomén posledních let značně vylepšuje obchodní bilanci Jugoslávie s ČSR (která je jinak stále v rudých číslech) a umožňuje získávat Československé Koruny nutné na nákup dalších a dalších technologií, placení licenčních výrob, armády techniků a poradců. Češi mají slabost spíše pro Srby, Slováci pro Chorvaty, ale stejně všichni končí v Makarské a obecně v Dalmácii. ČEDOK skupuje celé kilometry čtvereční půdy v okolí pláží, kde bude ve spolupráci s předními českými podnikateli (zejm Baťa využívá "kolektivní závodní dovolené" jako formu pracovních benefitů a snaží se tak vše optimalizovat) a s vládou (možnost poslat sebe i kolegy na dovolenou v Chorvatsku na státní útraty si český úředník nenechá útect... a poslanec taky ne). Ale nejen československými turisty je Jugoslávec živ, ačkoliv role ČSR na podobě Jugoslávie je velmi znatelná. Rozvoj vlastních průmyslových kapacit v oblasti Bosny, stavba vlastních vojenských závodů (byť často s československou účastí) a prospektorská činnost (rozvoj těžby ropy nedaleko Osijeku či Mariboru) nejsou bělehradské vládě cizí. Ostatně země potřebuje přiblížit se československé průmyslové úrovni, protože to ohromné zboží z dovozu (ČSR) se nedá dlouhodobě platit. Státní dluh Jugoslávie je tak stále enormní ač to vypadá, že se začne zvolna srovnávat (a většinu ho naštěstí vlastní firmy a struktury ze spřáteleného ČSR). |
| |
| Představení Uherského království: Maďarsko... země, která paradoxně na výsledek 1. světové války doplatila asi nejvíce. Nejenže ztratila přes 50% populace a takřka 70% území, ale také země, která prošla peripetií "Maďarské republiky rad", válkou s ČSR a Rumunskem (Rumuni dobyli dokonce Budapešť kde sesadili vládu Bély Kuna), ale také země, která krom hranice s Rakouskem žila do roku 1938 prakticky obklíčená státy, které jí jemně řečeno "neměly rády". Nástup Otty Habsburského v Maďarsku (první pokus - ještě jeho otce - z roku 1921 skončil ještě nezdarem) nicméně ve dvacátých letech právě syn Karla Otto von Habsburg našel společnou řeč s Horthym, který sice i nadále držel titul regenta, nicméně uznal Ottu za "právoplatného dědice uherského trůnu" (jemu samotnému však na trůn vstup neumožnil). Každopádně Horthy přislíbil Ottovi nástup jeho dědiců na trůn uherský po jeho smrti (Horthym) či odchodu z úřadu (což se stalo v roce 1927 kdy bylo Ottovi 15 let a tedy mohl být zplnoletněn uherským sněmem). Plíživá obnova monarchie však vyvolávala velmi negativní reakce států Little Entente a za doby prezidenta Masaryka v ČSR bylo zřejmé, že by zvolení mladého Otty mohlo skončit "ošklivým konfliktem", ve kterém by Maďarsko bylo zbito tak rychle a efektivně, že ani nejkonzervativnější kruhy kolem Horthyho se do něčeho takového nechtěly pouštět. Když se však k moci v Německu dostala NSDAP v roce 1933 situace se začala rapidně měnit. Československá pozornost se zaměřila více na Německo a po odchodu Masaryka z politiky a nástupu "polovojenské vlády" v čele s premiérem Krejčím bylo zjevném že československá zahraniční politika se rozhodla za nepřítele číslo 1 považovat právě Němce a ne Maďary. (Ačkoliv čechoslovakizace jižního Slovenska a šikana Maďarů tam žijících pokračují dodnes.) Otto v roce 1934 (toho času 24ti letý) začal jednat s rakouským kancléřem Dolfussem o možnosti restaurace Habsburků, nicméně vzhledem ke kancléřově smrti při neúspěšném nacistickém puči z roku 1934 a odporu rakouských sociálních demokratů tato jednání nepřinesla mnoho výsledků. Každopádně prezident Miklas umožnil zrušení té části protihabsburského zákona jež zakazovala pobyt Habsburků na území monarchie. (Navíc Otto byl úředně veden již od 15ti let jako občan Maďarska, nikoliv Rakouska.) Fakt, že Habsburg nacistům (v Rakousku) vadil nakonec potvrdilo i to, že došlo k atentátu roku 1936 při oficiální návštěvě Otty a Horthyho ve Vídni. Kulky určené pro Ottu však našli cíl v admirálovi Horthym což nejen zachránilo život mladého "kralevice", ale hlavně mu otevřelo cestu k maďarskému trůnu jehož formálním držitelem se stal právě onoho pohnutého roku 1936, kdy byl zvolen uherským sněmem za "krále uherského". Před intervencí ze strany Malé Dohody uchránil Maďary fakt, že Československo zalévající své hranice "betonem" v Sudetech a budující armádu schopnou "jednou rukou odrazit Němce, druhou rozdrtit Maďary a třetí (nohou) kopnout Poláky do moudí" v dané chvíli soustředilo svou energii jinam. Ostatně Krejčího a Hodžova vláda zastávala jiné postoje než Masarykovci (reprezentovaní v té době hlavně Benešem jež neúspěšně usiloval o odsouzení nástupu Otty ve Společnosti Národů). Možná že přesvědčení "Ottu můžeme sesadit pomocí tanků do 2 dní kdykoliv" v onom roce 1936 paradoxně zabránilo válce. A pak přišel Anšlus Rakouska a Ottovy naděje na rakouský trůn vzaly zase (načas) za své. Jeho snaha o zabránění Anšlusu, vystoupení na půdě SN, ale též praktická materiální podpora Rakušanům v době "rakouské války" ho přivedly velmi blízko politikám Malé Dohody (ČSR soustředilo ve stejné době na rakouské hranici bezmála 300 000 vojáků), která zvažovala intervenci vůči Německu. (Tato padla poté co se ukázalo, že Británie a Francie neudělají zhola nic a válka Malé Dohody proti Německu se nejevila být "v zájmu ČSR" protože by musela pomáhat "jedněm Němcům, proti druhým Němcům".) Každopádně když Otto a Beneš mluvili oba na půdě SN pro intervenci byl nejparadoxnější moment poválečných dějin a možná bod zlomu, od kterého se jeví, že Malá Dohoda a Maďarsko mají jisté společné zájmy. Mezinárodní postavení: Maďarsko je obklíčeno nepřátelským Německem (Otto je svým způsobem "nemesis" Němců v Rakousku, protože zde nachází určitou popularitu) a velmi podezřívavou Malou Dohodou, která každé jednání s Maďary začíná slovem "Trianon...". Určité porozumění s Itálií - které by bylo možné - je na úkor vztahů s Jugoslávií (a tím pádem s Malou Dohodou) - a tedy nic neřešící a spíš věci komplikující. Spojence Maďarsko může nacházet i v Polsku, ale opět - to si ČSR vyloží jediným možným způsobem. Vzato kol a kolem je maďarská diplomacie v podstatě "v háji" protože buď musí jít na ruku sousedům (tedy přijmout Trianon), nebo se paktovat s nepřáteli sousedů (tedy riskovat konflikt s Malou Dohodou). Přátelsky tak vůči Maďarsku vystupuje zejména Polsko, Itálie a Bulharsko. Domácí politika Otty Habsburského: Otto von Habsburg primárně řeší celou dobu co je v úřadě vnitřní stabilitu Maďarska stavicí na konzervativních a středových stran jež aktuálně vládnou s křehkou většinou 52% křesel v obou komorách parlamentu. Silná nacionalistická opozice (tvořená části odštěpenců z Fronty národního sjednocení a Maďarské národně-socialistické strany) a taktéž výrazná socialistická opozice (jejíž nástup nadešel s novou maďarskou ústavou) situaci příliš nezjednodušují. Otto se opírá o zbytek strany Národní Jednoty (neplést s frontou národního sjednocení) a konzervativní lidovecko-venkovské strany. Nicméně se mu podařilo doposud udržet tuto koalici vedenou Miklósem Kállayem jež už od počátku třicátých letech vystupoval proti Horthymu a nelze ho podezírat z nacionalistických tendencí. Hospodářství: Maďarsko je na tom asi tak, jako vyspělejší části Jugoslávie (Chorvatsko, Vojvodina apod.), je zemědělsky soběstačné, má i celkem dobrý průmysl, ale jeho hlavním problémem je obchod. Obklíčeno nepřáteli či Malou Dohodou, ve které je ČSR ochotno prostavět klidně miliardu, aby postavilo dálnici jež obkrouží celé Maďarsko, než by se s ním dohodlo je hospodářství Maďarska závislé na exportu do vzdálenějšího zahraničí. Být uvnitř hospodářského prostoru Malé Dohody jistě by dokázalo vykazovat v příštích letech enormní růst ekonomiky (ačkoliv patrně spíš ve službách, zemědělství a lehkém strojírenství, protože československá průmyslová konkurence by maďarské firmy dokázala asi výrazně přetlačit na trhu). V současné situaci, kdy musí Maďarsko spoléhat na sebe a modlit se, že do něj ze západu nevtrhne SA (jejíž pátá kolona sedí v maďarském parlamentu) a ze všech zbylých stran Malá Dohoda se nedá hovořit o nějaké velké prosperitě. Ta asi ani momentálně není cílem, kterým je zjevně hlavně stabilita. |
| |
| Důležité přehledy:Změny v NPC zemích a organizacích (PJ set-up): USA - prezidentem je stále Herbert Hoover, politika je tvrdě antikomunistická Velká Británie - po Anšlusu Rakouska je premiérem Lord Halifax, konec appeasementu Francie - po Anšlusu Rakouska je premiérem Paul Reynaud (tvrdě protiněmecký) Itálie - Mussolini inklinuje k Velké Británii Společnost Národů - od roku 1937 je jejím generálním tajemníkem Edvard Beneš Faktografické změny: Československo - opevnění má cca o 3 roky náskok vůči historické realitě stojí 7 ze 17ti plánovaných dělostřeleckých pevností, dalších 8 je v různé fázi výstavby, nelze počítat s "obejitím" linie ani z Maďarska, ani z Německa (vč. Rakouska) ani z Polska (hlavně díky tamním horám na Slovensku), linie je v Rakousku slabší, ale každý kilometr hranice je pokryt Německo - má mnohem robustnější pozemní i leteckou armádu, jeho ozbrojené síly jsou vskutku hrozivé, i ekonomický růst je svižnější než v historické linii (cca o 50%), naopak nemůže počítat s řadou osobností Hitlerem počínaje (prakticky celá SS je out) a nemůže plně spoléhat na Reichswehr (oddělen od SA a NSKK), v podstatě autonomní a v rukách PJ (záleží pak na situaci a dohodě mezi vládou Německa a Reichswehrem) Francie a Velká Británie - od Anšlusu nabíhají na svižné tempo "znovuvyzbrojování", ve Francii čistky v generálském sboru Španělská občanská válka - SSSR a Německo podporují republikány, Itálie a ČSR frankisty, jiné země formálně neintervenují SSSR - neproběhl hladomor na Ukrajině ani velké čistky v sovětském štábu, kult osobnosti Stalina je však výraznější a cílená likvidace opozičníků (prostě těch na které Stalin ukáže prstem) je výraznější (+ fear effect) Světové hospodářství: Krize zasáhla výrazněji USA, které nepřistoupily na New Deal (naopak šly cestou nižších daní a liberalismu v ekonomické rovině) což výrazně oslabilo větší monopoly a status centrální banky (FED), krize také díky tomu více zasáhla Británii a na USA napojené ekonomiky. Paradoxně se toto netýká Japonska, které tylo /oproti realitě, kde obchodní dohody s USA v této rovině neexistovaly/ z ekonomických potíží na něž mohlo odpovědět výraznou obchodní výměnou s USA (došlo k první vlně "outsourcingu" z USA do Japonska a došlo též k prvnímu přelivu japonského kapitálu do USA - cynik by řekl "Japonci si už koupili Kalifornii"). Středoevropský prostor byl zasažen méně díky Malé Dohodě, Německo pak zažilo mnohem dramatičtější oživení po roce 1933, kdy došlo k centralizaci ekonomiky, vyvlastnění velkého kapitálu a "nalajnování" hospodářských priorit z centra. Zmizelo soupeření mezi frakcemi (které bylo v historické linii) uvnitř NSDAP, takže ekonomická politika je mnohem koordinovanější a řízenější. Jaké výstupy přinese v příštích 5-10 letech je stále ve hvězdách, ale momentální německý růst o 15-20% není vůbec nemožný. Světový obchod se v některých ohledech propadl mnohem výrazněji (obchod s Německem obecně šel do "kytek"), jinde (Japonsko) však rostl i v dobách hospodářské krize. Kapitál z USA se z velké části přelil z americko-evropské osy do americko-pacifické osy. Pacifik představuje pro USA mnohem významnější "hřiště" než tomu bylo v historické linii. Mezi "vítěze" (obchodní a hospodářské) patří - Japonsko, Holanďané (Royal Dutch Shell), Finsko, Čechoslováci, Němci, Portugalci, Brazílie a SSSR. Mezi "poražené" patří - USA, Kanada, Jihoafrická republika, Maďarsko, Francie, Itálie, Čína, Španělsko, Belgie, Lucembursko. (vítěz = zažil větší rozmach než v realitě, poražený = zažil výrazně větší úpadek než v realitě) |
| |
| Fenomény současnosti:Železnice:  (trocha motivační hudby: odkaz) Železnice prožívají v nejrůznějších zemích ohromující rozmach (daleko výraznější oproti realitě) a v letech třicátých se z jejich rozmachu stala již móda. V evropském prostoru se největším "stavitelem železnic" (v počtu nových kilometrů tratí v Evropě, v počtu kilometrů a podílu elektrifikace a v procentuálním nárůstu přepravy) stalo Československo, které se pustilo do velkorysé výstavby rozsáhlých koridorů protínajících zemi od Aše po Užghorod. Trať Cheb - Plzeň - Praha - Jihlava - Brno - Slavkov -Kroměříž - Zlín - Vsetín -Makovský Průsmyk - Bytča - Žilina - Poprad-Tatry - Košice - Užghorod - Mukačevo - Singhetu Marmatiei (rum.) se stala příkladem moderního železničního stavitelství. Českoslovenští železničáři a ženisté se dynamitem doslova prostříleli skrz kopce a celé horské masivy, postavili mnoho desítek kilometrů tunelů a mostů, aby vybudovali co možná nejrovnější trať uprostřed horského terénu, po které lze v každém úseku pelášit rychlostí 160km/hod. Parní lokomotivy z ČKD spoluvlastněné státem nejnovější generace dokáží na vybraných úsecích (zejména mezi Brnem a Jihlavou, kde trať do jediné rovné úsečky srovnal dynamit jak vojáky na bojišti) svištět rychlostí až 200 km/hod (technicky maximální rychlost je až 240 km/hod). Lokomotivy z ČKD si již vydobyly pozici jedněch z nejtěžších a nejrychlejší lokomotiv světa. Československé dráhy (ČSD) prožily v posledních dvou dekádách mohutný rozmach, výrazně se na nich podepsaly požadavky armády (co nejrychlejší přesuny velkých nákladů napříč republikou od Aše po Mukačevo) a také požadavky rostoucího turismu ve směru Černé Moře (rum.) a Jadran (jugoslávie). Neméně impozantní rozmach snad ještě ve větším prožily železnice v Japonsko, v Brazílii, v USA a v SSSR. V Brazílie bylo postaveno nejvíc kilometrů železnic vůbec (celosvětově) a nové železniční koridory spojující pobřeží s nitrem Amazonie patří mezi nejdelší rovné železnice vůbec. (Prostě se vzal buldozer a řeklo se jeď rovně tam... a pak se za ním postavil železniční koridor.) Japonsko zase postavilo obrovské množství železnic po obsazení Mandžudska hlavně kvůli dovozu surovin z nitra Mandžudska do Koreji ke zpracování a následně do Japonska. Rozvoj v SSSR a v USA pak šel tak výrazně kupředu (v SSSR se dobudovala plně transsibiřská magistrála (trojkolejnost + částečná elektrifikace) a rozběhla se výstavba bajkalsko-amurské dráhy). Nejzajímavější tratí (z nových) je železniční koridor Kyjev-Charkov dlouhý 400 kilometrů a narýsovaný podle pravítka, kde rychlost nejrychlejších vlaků neklesá pod 200 km/hod a je možno tak tuto cestu absolvovat za dvě hodiny (teoreticky, prakticky spíše za 3). Sovětsko-německé sbližování?  Těžko říci, jak je tomu skutečně, ale po Anšlusu hodně spekulují média a politici na Západě, že se blíží doba německo-sovětského sblížení (podobné ideologie a zájmy) a vzhledem k tomu, že skrz "Skandinávii a Malou Dohodu" zjevně ani pro jednu ze stran cesta nevede, tak na pozoru by se mělo mít (jak je vyobrazeno na karikatuře) zejména hlavně Polsko (spojenec Francie). Obavy z šíření komunismu a jeho subverze v podobně "národního-socialismu" či "brazilského integrálního státu" (což je ovšem spíš konstrukt politologů, neboť Vargas s integralismem aspoň oficiálně neoperuje příliš často) patří mezi jednoznačný politický fenomén současnosti. Protikomunistické země (USA, Británie, Francie) to vede k jistému sbližování a současně veřejnost v nich často spekuluje o riziku války, která může nastat. Herbert Hoover (USA) má se SSSR dodnes nevyřízené účty (ocelárny v Magnitogorsku byly jeho majetkem před revolucí) a Británie nevítá příliš vizi "rudo-hnědé východní Evropy". Rozhodnost některých se však mísí s obavami většiny, protože válka proti "Němcům a Rusům"... to slibuje jediné, že to bude mnohem větší a horší válka, než byla ta poslední... ...ale zatím je ticho po pěšině a čeká se jestli se "do sňatku" Němci a Rusové opravdu pustí či nikoliv. |
| |
| Speciální síly (alt-history only):((V tomto seznamuji nezahrnuji existující speciální jednotky, jež neprošly výraznými úpravami či specifikacemi ze strany PJ (kupř. franc. cizinecká legie apod.).)) NĚMECKO: 1. Spezialdivision "Brandenburgers": O této jednotky kolují spíš zatím jen pověsti, má jít o jednotku o velikosti divize jež sbírá zahraniční vojenský materiál a uniformy a její členové prodělávají vysoce specializovaný výcvik (zejména jazykový). Účel jednotky je zřejmý a v příkrém rozporu s ženevskými konvencemi - provádět operace pod "falešnou vlajkou" a pronikat v uniformách nepřítele do jeho řad. Provozovatelem této divize je zjevně Abwehr (německá rozvědka). 2. Spezialdivision "Oranienburgers": Tato jednotka je naopak již velmi "dobře" známá z Rakouska. Jedná se o represivní složku, která nebere zajatce, střílí civilisty a rovná města i vesnice se zemí. Její černé prapory oznamují smrt a Němci jí používají jako psychologický nástroj pro boj s nepřítelem, který "nechce skončit rozsekaný na kusy"... ale ještě vzdoruje (zkrátka se objeví tato jednotka na bojišti a nepřítel ví na čem je...). Jde o jednotku, která absolutně ignoruje ženevské konvence. "Oranienburgers" zasahovali mimo Rakouska taktéž v Lužici (proti tamním lužickosrbským obyvatelům) a od té doby žádná "lužicko-srbská" národnost v Německu formálně neexistuje. Jugendbund (NSDAP): (Jugendbund = mládežnická organizace NSDAP) Jugenbund aktuálně má k dispozici 3 divize, z toho jednu pancéřovou. Divize složené z absolventů takzvaných "Ernst-Rohm Schule" (Škol Ernsta Rohma) s dobrým rodinným původem (věrní příslušníci NSDAP). Mužstvo divizí tvoří chlapci ve věku 15-18 let, poddůstojnický kádr pak je ve věku 18-21 a důstojníci nejsou obvykle starší 30ti let. Podle odhadů půjde o "nový typ" vojska prodchnutý fanatickým národním socialismem. Jeden z regimentů (cca 500 mužů) z 3. JB Panzerdivision "Werwolf" ostatně již byl nasazen nedaleko Vídně, kde svými výkony ponechal své dospělé spolubojovníky daleko v hanbě za sebou. Zahraniční zpravodajci z "okupované Vídně" popisovali "mladičké německé ozbrojence" fanaticky neohrožené, naprosto ignorující nebezpečí a velice nebezpečné (na rozdíl od dospělých vojáků mají tito "teenageři" jednu vlastnost, která je naprosto typická pro mládež - jsou nepředvídatelní a nikdy nevíte, kdy vás "prostě zastřelí, protože prostě proto"). Fanatismus, nepředvídatelnost a neohroženost jsou jim vlastní. Nevýhodou mohou být pak vysoké ztráty. SOVĚTSKÝ SVAZ: Jednotky NKVD a SMĚRŠ: Krom faktu, že komisaři NKVD působí v jednotkách Rudé armády, má NKVD i zcela vlastní jednotky, které představují taktéž "výrazné novum" ve vedení války. Typologie: - Divize NKVD: Divize "vojenské policie zvláštního určení", které patrně poznají partyzáni a obyvatelé odbojných území, jednotky jsou vybaveny a vyškoleny pro vedení partyzánské i protipartizánské války a z uniklých zpráv se zdá být možné, že jsou vybaveny chemickými zbraněmi a školeny na "vypalování vesnic a celých území" (mohou to být však fámy či dezinformace) - úderné divize NKVD: Speciální divize pro použití na frontě. Mělo by jít o špičkově vybavené elitní útvary, které se mohou vyskytnout na hrotu útoku či představovat "ocelový štít obrany", mají být tím nejlepší co SSSR dokáže vyvinout a komunisté chtějí mít ve strukturách NKVD - policejní bataliony: Jednotky "rudých komisařů", které mají posilovat morálku Rudé Armády ranou do týla a kulometem v zádech, Rudá Armáda nikdy neustupuje, o to se už tyto jednotky postarají - komanda NKVD-Směrš: To nejlepší nakonec. Tyto jednotky mají zajistit, že váleční zajatci nepřítele či obyvatelstvo na dobytých územích bude ihned podrobeno "sítu" a všechny kontrarevoluční živly, třídní nepřátelé, agenti a také emigranti neuniknou bystrému oku NKVD, SSSR si je vědom, že v armádách zemí jeho sousedů slouží hodně "bývalých Rusů" (emigrace) a prakticky otevřeně deklaruje (existencí těchto jednotek) jak s nimi naloží (prostě zmizí...) BRAZÍLIE: Commando Sombra: Mafiánský kartel nebo armáda? Nebo obojí. Kolonizace Amazonie, nepřímé zapojení do některých pohraničních konfliktů či války o Chaco nechaly vzniknout tzv. "Stínové velitelství" které zastřešuje speciální síly ministerstev vnitra, spravedlnosti a financí (zkuste v Brazílii neplatit daně, tamní finančák má vlastní "armádu"). Tyto specializované útvary zajišťují prosazování "práva, pořádku a brazilských zájmů" v lokalitách působnosti a často vedou protiteroristické operace (proti gangsterům na vzdálených periferiích, proti mafiím, pašerákům apod.), aspoň to se říká v oficiální propagandě. Neoficiálně a mezi námi ... tyhle hrdlořezy potkat nechcete. Půlka z nich byla v gangu dřív než jste se narodili a jde o "profesionální paras" existující na pozadí Vargasovi diktatury, kteří za něj dělají "špinavou práci" přičemž jim pochopitelně tu a tam zůstane něco za nehty. Typ jednotky: mercenary-guerrila PORTUGALSKO: Sartajermos: Sarajermos ("černí dřevorubci") jsou černé a ještě černější jednotky rekrutující se převážně z Angolanů a Mosambičanů, kteří se vystěhovali z kolonií. Portugalská "černá armáda" je sice stále ve fázi formování, ale už teď je jasné, že její použití proti bělošským vojákům bude poměrně "zábavné" (rozhodně ne pro nepřítele). Psychologický efekt z po zuby vyzbrojených "divochů z Afriky", kterým někdo poskytl nezbytné vojenské know-how z nich dělají výborné vojáky pro prorážení do nepřátelských zákopů. Žádný útvar nemá vojáky schopné tak rychle uběhnout 100m na světě jako Portugalci. A když přitom mají v zubech nůž a na zádech samopal nevěstí to vůbec nic dobrého. |
| |
| START JESKYNĚ:PRAVIDLA HRY: 1.) Málokdy je jasné kdo má ve sporu pravdu, vždy je jisté kdo je Vypravěč. 2.) Vypravěč snese jakoukoliv kritiku (ie. reklamaci rozhodnutí), ale musí být vedena neveřejnou formou (FB, herní pošta), veřejnou formu (diskuze zejm.) považuji za útok na sebe se všemi následky. 3.) Pište (mě) jasně a stručně, žádné XA4 stránkové elaboráty na téma ekonomických reforem apod. číst nebudu. (Z časových důvodů.) 4.) Hrajte RP a dle nastavení svých zemí, chápu že se dá leccos oargumentovat, ale prostě nechci tady vidět účelová spojenectví dvou naprosto znepřátelených států, které "najednou" (díky vaší domluvě - obvykle přes FB - se skamarádí). 5.) Přísně zakazuji hru přes FB, do toho spadají i konzultace s PJ a vyptávání se na to "co máte dělat", či "jak konkrétně udělat takovou či onakou reformu", či "jaké bude mít dopady". Nebudu Vám radit (mimoherně), vše pište do hry. Konzultace přes FB či jiné mimoherní kanály mohou vzejít pouze z mé iniciativy. 6.) Pamatujte, že každý máte deník Vám šitý na míru. Divize sovětská je a bude vždy jiná než divize jiného státu apod. Neřešte a nepředjímejte své možnosti na základě vašich vlastních dedukcí. Jedinou předpověď výsledku či komparaci můžete dostat od svých poradců (tedy ode mě) a i ta může být chybná či neúplná nebo nepřesná. 7.) Každé mé rozhodnutí je konečné a žádné nezakládá precedens. 8.) Pro bitvy platí jednoduché pravidlo - dodejte mi data a MAPU (s šipkami), ze kterých jsem schopen něco vyčíst. Jen tímto způsobem můžete ovlivnit výsledek bitvy ve svůj prospěch/neprospěch. Čím lepší - jasnější - vámi dodané rozkazy budou tím se v nich snáze zorientuju. 9.) Projektem může být cokoliv. Vy ho zadáte a já Vám stanovím cenu i délku. Můžete zadávat projekty na armádu, letectvo, námořnictvo, hospodářství, rozvědku, politické či společenské reformy atd... cokoliv chcete. A pamatujte, že některé projekty se musí rozložit do více projektů (kupř. neexistuje nic takového jako projekt z roku 1938 na atomovou bombu, zkoumá se pěkně od začátku). 10.) Neřešte blbosti (konkrétní nastavení úrokových sazeb Bank of Japan - díky ti Balgore, na to nezapomenu do smrti), nezajímají mě, nevyhodnotím je, neocením je. Je to ztráta času pro obě strany a zbytečná půda pro zbytečný konflikt. 11.) Nejdůležitější věc nakonec - nebojujte se mnou, nehrajete se mnou, neválčíte proti mě, se mnou jako Vypravěčem nemůžete vyhrát, můžeme se jen vzájemně nasrat, tak se toho vyvarujte. Děkuji. PS: Má postava se jmenuje "Požírač Snů", víc Vás již varovat ani nemohu >:-) Hezkou hru přeji.  Jsem ďábel tohoto alternativního světa, tak mě prosím neserte, nebo poznáte peklo. :-) |
| |
| VÁLKA VE ŠPANĚLSKU: (Aktuální mapa k 1.9.1938.) Republikáni: - podpora z: SSSR, Německá říše, levicové kruhy z celého světa (Irsko, USA, Francie...) - u moci: Lidová fronta (z toho 30% komunisté a 15% anarchisté) Nacionalisté: - podpora: Portugalsko, Itálie, Československo (Malá Dohoda), konzervativní kruhy z celého světa (VB, Vatikán, Japonsko) - u moci: Francisco Franco (armáda) + CEDA (církev, konzervativní strany) + Falanga Stanovisko Společnosti Národů a mocností: - Velká Británie: prosadila přes SN námořní blokádu Španělska (RN blokuje pobřeží ve Středomoří spolu s Itálii, Německo a SSSR blokují pobřeží v Atlantiku) - Společnost Národů: proti jakékoliv intervenci (de-iure), de-facto jsou za intervence kritizovány především strany podporující republikány (po vyhození Německa z SN, Republikány hájí na půdě SN pouze SSSR) - Spojené státy: americký prezident podporuje formování nacionalistických interbrigád na území USA, USA také dodávají obilí v rámci humanitární pomoci do nacionalisty držených území - Portugalsko: portugalská pozemní hranice je jediným neblokovaným přístupem do Španělska pro mezinárodní obchod a podporu (z toho profitují výrazně Nacionalisté) - Francie: umožňuje jen velmi omezený pohyb osob a zboží přes svou pozemní hranici, dochází zde k určitému pašování, ale podpora skrze francouzskou hranici republikánům je v řádu jednotek % v porovnání skrze podporu jdoucí přes portugalskou pozemní hranici - Itálie: kritici poukazují, že přes svou zónu námořní kontroly pouští svou vlastní pomoc Nacionalistům (existuje o tom hodně důkazů), Británie však jakoukoliv kritiku ústy Edvarda Beneše (šéf SN) doposud vždy smetla ze stolu a každý takový důkaz byl označen za "podvrh Kominterny" Skandály spojené s občanskou válkou: - ČSR pašovala zpočátku zbraně Nacionalistům přes francouzskou půdu skrze systém přeprodejů a falešných objednávek francouzskými občany, když se na to přišlo ČSR se od všeho distancovala, nicméně podle všeho dodávky pokračují (nyní přes Portugalsko dál), tanky Lt-35 či Škodovácká děla r. 210mm či dokonce 305mm a jednotky jako "dělostřelecká baterie T.G.Masaryka" se ve Španělsku na straně nacionalistů prokazatelně vyskytují, stejně jako desítky poradců z ČSR - ponorka SSSR byla potopena loděmi Royal Navy, SSSR vše popíral do doby, než zachráněné členy posádky předvedla vítězoslavně Británie před komisi Společnosti Národů, poté dotyčné obvinil z "velezrady a z únosu ponorky", po repatriaci všichni "zmizeli" (krom těch co se rozhodli zůstat v Británii, kde dostaly těžké tresty pro "pirátství") - německá "Legion Kondor" dopravovala zbraně a nová letadla přelety přes Švýcarsko maskovaná jako "civilní letadla", dodnes zde jednotka působí a je zásobována patrně jinými cestami (ponorky, pašeráci?) - v souvislosti s ofenzívou nacionalistů odstřelovali lodě RN pozice republikánů na pobřeží, Admiralita to popřela a prohlásila za "protiteroristickou akci" směřovanou na pozice pirátů a pašeráků Aktuální vývoj: Nacionalisté mají díky výrazné podpoře ze zahraničí (v poměru tak 90-95:5-10) nad Republikány převahu, ale jejich postup je stejně pomalý (asi tak o rok oproti historické linii), je to způsobeno hlavně německou a sovětskou intervencí, která Republikány udržuje při životě, stejně jako stále brutálnějším charakterem války (začíná se jednat o takřka genocidní válku) z obou stran. Hlavní výhodou Republikánů (navzdory všem nevýhodám, které jinak mají) je fakt, že mají pod kontrolou zlatý poklad, který deponovali v německé Reichsbank, za který nakupují a pašují zbraně. Další výhodou je neschopnost/neochota Francie plně zarazit pašování zbraní a proviantu přes své hranice a konečně také fakt, že na území Republiky působí komisaři NKVD udržující jednak kázeň a disciplínu a druhak se vyznají v metodách krycích operací, které umožňují narušovat blokádu (i na moři). |
| |
| ŠVÉDSKO-FINSKÁ ALIANCE: Pansarlaiva "Helsinky" (třída "Pansarbaten Stockholm"), příklad švédského loďařského průmyslu a růstu námořní moci "švédsko-finské aliance")  (Finští vojáci před bunkrem Mannerheimovi linie)  (Švédský Strv 42/57)  (Saab 21, stíhací přepadový letoun) Jak již bylo řečeno, tak finská militarizace a Mannerheimovi mise do Švédska s cílem získat spojenectví proti SSSR výrazně "nakoply" švédský válečný průmysl, který objevil sice malého, ale celkem hodně ambiciózního odběratele nejprve ve finské armádě a postupně i v domácích silách. Jak výrazně tato militarizace uspíšila reorganizaci a modernizaci samotných švédských ozbrojených lze spekulovat, ale nejčastěji se hovoří o tří až pěti letech. Masivní výstavba Mannerheimovi linie z betonu a oceli má zajistit tomuto spojenectví především čas pro nástup švédských ozbrojených sil do konfliktu, stejně jako válečné námořnictvo Finska a Švédska mají prostý úkol - udržet baltskou flotilu SSSR ve Finském zálivu. Celkově lze říci, že finská armáda se výrazně přezbrojila švédskými zbraněmi, tamní (finský) průmysl zdaleka ještě nedosahuje takových kvalit jako letité švédské koncerny (zejm. Bofors, ale i SAAB a další), pro švédské firmy a stát z toho byl profit, pro Finsko nové zbraně. Švédsko uvedlo do zbraně též nové "pancéřové lodě" (podobné těm německým) třídy "Stockholm" a to rovnou v počtu osmi kusů (z nichž dvě získali Finové). Tyto poměrně malé, ale velmi obratné lodě jsou vyzbrojeny čtveřicí děl ráže 380mm (což je standardní ráže bitevních lodí) a to při nízkém výtlaku pouhých 18 000tun z nich dělá typického protagonistu námořního válčení na straně malých států, které nevidí smysl v utrácení milionů za velké bitevní lodě. Velký švédský zbrojní koncern AB Landsverk zase získal zakázky na několik stovek tanků Strv m/42, které spolehlivě překonávají většinu zahraničních strojů (jsa vybaveny rychlopalným kanónem ráže 57mm a hmotností přes 22 tun). Stroje přednostně dostaly zvláštní švédské jednotky situované u finské hranice a udržované ve stavu plné bojové pohotovosti pro případ konfliktu se SSSR. Aliance těchto dvou zemí se jeví jako nerozbornou a to i přes fakt, že Švédsko vyváží největší část své oceli a železné rudy do Německa, které je v některých očích vnímáno "také jako rudé". Jak bude či nebude reagovat Švédsko na sovětsko-německé sbližování, zda obětuje svůj profit s Německem či nechá Finsko svému osudu je předčasné soudit, ale faktem je, že takřka 6ti milionové Švédsko je po zuby ozbrojené moderními zbraněmi a je schopno "ze dne na den" vydupat do zbraně půl milionovou armádu, která nebude vybavena podřadnými zbraněmi. Švédské letectvo i námořnictvo jsou vážným soupeři jak pro Němce tak Sověty a Finsko samotné také není radno podceňovat. Stovky kilometrů dlouhá Mannerheimova linie přehrazující Karelskou šíjí a pokračující dál i za Ladožským jezerem, stejně jako pevnosti na dalekém severu (kolem Arktického přístavu Petsamo) nebyly vybudovány jen tak pro nic za nic. O stanovisku Švédska v případném konfliktu lze spekulovat, ale jasnou indicií je, že ačkoliv Švédská monarchie formálně udržuje "vlažné vztahy se Sověty" a nezakázala komunistické hnutí, tak tamní komunistická strana se pohybuje na hranici volitelnosti a švédská tajná policie tzv. HESTAPO (Hemligastatenpolis) celkem pravidelně chytá agitátory, soudruhy a švédské ministerstvo zahraničí nemá problém (byť to nijak zvlášť nerozviřuje) vyhostit sebevýše postaveného diplomata SSSR má-li podezření na trestnou činnost, mezi kterou patří i vyjadřování podpory (vměšování se do vnitřních záležitostí). No a švédští sociální demokraté (narozdíl od těch dánských) se SSSR a komunistů štítí jak čert kříže. |
| |
 | soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - jaká je situace v SSSR, je obyvatelstvo spokojeno se společenským stavem vyskytují se nějaká významná ložiska opozice, jaká je situace mezi národnostními menšinami jaká je postoj Ukrajinců k Sovětské vládě, vyskytují se nějaké jiné problémy - NKVD se zaměří na boj s korupcí a na zneužívání pravomocí stranickými funkcionáři má se postupovat nemilosrdně, ale dle zákona, jakékoliv excesy (vytloukání doznání, falšovaní důkazů a pod.) se nebudou tolerovat, nemá to být čistka, ale vymáhání práva - jaká je situace na našich hranicích je třeba pečlivě sledovat především Finsko a Polsko, jestli se tam neseskupují vojska je potřeba varovat před jakýmkoliv útokem z jejich strany - jaké je situace na Rusko-Japonském pohraničí Posílení Námořnictva - za účelem posílení Blatské Flotily bude zahájena stavba dvou bitevních lodí Projektu 23 lodě dostanou jména Sovetsky Soyuz a Sovetskaya Ukraina na tyto dvě lodě se soustředí sovětský průmysl Posílení letectva - Bombardéry TB-3 budou odsunuty k dopravním a jiným nebojovým úkolům - v jednotkách bombardovacího letectva budou nahrazeny stroji DB-3 a TB-7 - k dopravním úkolům budou stavěny stroje na Lisunov Li-2 a budou dislokovány přednostně k Západnímu, Severnímu a Ukrajinskému vojenskému okruhu - Pro posílení leteckých útvarů Ukrajinského a Západního vojenského okruhu bude objednáno 600 strojů série SB a 200 strojů DB-3, které budou rovným dílem rozděleny mezi 26. a 5. leteckou armádu Industrializace - v souladu s dalším 5-tiletým se pokračuje v budováním průmyslu - plán se nyní soustředí na výstavbu závodů těžkého průmyslu a autoprůmyslu v oblasti volhy, na a za uralem |
| |
 | soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Návrhy sbližování
Německý velvyslanec v Moskvě Friedrich Werner von der Schulenburg Německý velvyslanec v Moskvě Friedrich Werner von der Schulenburg požádal o schůzku u generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina. Když nastal čas jeho přijetí, velmi dvorně se s generálním tajemníkem přivítal. "Drahý soudruhu generální tajemníku. Situace v Evropě, zvláště rychlý rozvoj vojenství i v rámci menších států obrací vývoj proti socialistické revoluci! Tento nepříznivý stav je dle německého vůdce, stranického soudruha Ernsta Röhma životně důležité zvrátit. Můj vůdce se domnívá, že velké socialistické mocnosti, jimiž Sovětský svaz i Neměcká říše bezpochyby jsou, si již nadále nemohou dovolit jednat osamoceně a spolupracovat jen příležitostně, když někde hrozí zkáza socialistické vlády, jako je tomu nyní ve Španělsku. Dle mého vůdce, stranického soudruha Röhma, by měla být spolupráce mezi našimi mocnostmi prohloubena. Jistě, máme zde vojenskou spolupráci, trvající mezi našimi zeměmi již od roku 1922. Nicméně nyní je zdá se vhodná doba, kdy by mohlo býti vhodné rozšířit jí i do spolupráce politické ba přímo snad až k vojenské alianci. Můj vůdce si proto prosím dovoluje zvát Vašeho zmocněnce do Berlína, kde bude náležitě uvítán a kde bude možno probrat podrobnosti možného prohloubení vztahů. Samozřejmě, pokud ovšem budete souhlasit, soudruhu generální tajemníku." |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Návrhy sbližování Odpověď Německé vládě Vláda SSSR si je vědoma hodnoty naší vzájemné spolupráce a hodlá pokračovat v prohlubovaní a rozšiřovaní této spolupráce. Vláda SSSR nyní přistoupila k posílení svého námořnictva stavbou nových bitevních lodí a měla by hluboký zájem o pomoc v oblasti lodních pohonných systému, vývoje a výroby těžkého dělostřelectva a další podobné věci, kde mohou němečtí poskytnout pomoc Váda SSSR pošle do Berlína Lidového komisaře Zahrančních věcí k projednání podrobností |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro (zadány 3 projekty) Projekt 23: - Sovetskyi Soyuz + Sovetskya Ukraina battleships - proběhne od: 1.9.1938 do 1.9.1940 Modernizace bombardovacího a transportního letectva: - Petljakov Pe-8 (100ks měsíčně) - Lisunov Li-2 (100ks měsíčně) - probíhá od: 1.9.1938 do "neurčita" Industrializace: - rozvoj automobilového průmyslu v Povolží a za Uralem - probíhá od: 1.9.1938 do 1.9.1939 |
| |
 | soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Nabídka rozšíření pomoci Jelikož máme velký zájem o výhru Nacionalistické strany, tak bychom rádi nabídli rozšíření naší účasti v rámci probíhající občanské války. Konkrétně by se jednalo o vyslání expedičních sborů a vyslání důstojnického kádru, jež by doplnil jejich, válkou jistě poněkud prořídlý, důstojnický sbor a tím umožnil zefektivnění a lepší koordinaci bojových sil. Proběhne také tajné jednání v Londýně se zastupiteli podporovatelů Franca, kdy jim bude naznačeno, že se Portugalsko poněkud více zapojí do války a velmi by ocenilo, kdyby jakékoliv zvěsti o našem přímém zapojení byly smeteny ze stolu jako propaganda komiterny, jak tomu již probíhá u Italské účasti. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - Pro posílení leteckých útvarů Ukrajinského a Západního vojenského okruhu bude objednáno 600 strojů série SB a 200 strojů DB-3, které budou rovným dílem rozděleny mezi 26. a 5. leteckou armádu |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro (zadán 1 projekt) Portugalský expediční sbor: - 1x dobrovolnická pěší divize - 1x dobrovolnická dělostřelecká brigáda - 1x dobrovolnická jízdní brigáda + vyslání několik stovek důstojníků a poddůstojníků - probíhá od 1.9.1938 do 31.12.1938 |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro (zadán 1 projekt) Posílení letectva II.: 600 strojů Tupolev SB (150ks měsíčně) 200 strojů Iljušin DB-3 (50ks měsíčně) - probíhá od 1.9.1938 do 31.12.1938 |
| |
 | soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Společnost národů: Uherský velvyslanec na půdě Společnosti národů v Zurichu, pro někoho možná trochu překvapivě, požádal o malou schůzku v jedné ze švýcarských kaváren, svůj československý protějšek (tedy pravděpodobně doktora Beneše). |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro - jaká je situace v SSSR, je obyvatelstvo spokojeno se společenským stavem vyskytují se nějaká významná ložiska opozice, jaká je situace mezi národnostními menšinami jaká je postoj Ukrajinců k Sovětské vládě, vyskytují se nějaké jiné problémy Odpověď: Situace na území SSSR včetně Ukrajiny je poměrně stabilní, významná ložiska opozice nejsou detekována. Jisté riziko představuje emigrace z SSSR (směrem do Finska a Švédska a tamtéž i přes Pobaltí) a zahraniční centrály emigrace (zejm. Švédsko, Francie, ČSR, Finsko), které šíří protisovětskou propagandu často tolerovanou či podporovanou tamními vládami (zejm. ČSR a Finsko, které se vymezují otevřeně nepřátelsky) - NKVD se zaměří na boj s korupcí a na zneužívání pravomocí stranickými funkcionáři má se postupovat nemilosrdně, ale dle zákona, jakékoliv excesy (vytloukání doznání, falšovaní důkazů a pod.) se nebudou tolerovat, nemá to být čistka, ale vymáhání práva Odpověď: Soudruzi Vorošilov, Kirov, Kulik a Buďonný jsou rozvědkou považováni za "rudými barony-komisaři", kteří si své úřady a pravomoce užívají často i k privátním účelům v míře nadprůměrné. NKVD však nebude zasahovat bez výslovného nařízení soudruha Stalina (všechno jsou to tvoji kolegové či kamarádi (Vorošilov speciálně)). - jaká je situace na našich hranicích je třeba pečlivě sledovat především Finsko a Polsko, jestli se tam neseskupují vojska je potřeba varovat před jakýmkoliv útokem z jejich strany Odpověď: Situace je zdá se stabilní, neprobíhají žádné velké přesuny ani posilování vojsk. Poláci mají jednotky na mírových stavech a v normálním stupni pohotovosti v pohraničí. Finsko soustředí dlouhodobě síly na Mannerheimově linii a udržuje zde vysoký stupeň koncentrace, připravenosti i pohotovosti jednotek. Zdá se, že jde však o obranné rozmístěné. Ani švédské jednotky v Oulu (1x pancéřová a 1x mechanizovaná divize) nevyvíjejí činnost jinou než obvyklou. - jaké je situace na Rusko-Japonském pohraničí Odpověď: Klid. Kwantungská armáda v Mandžudsku zjevně slouží jako rezervní rezervoár pro japonskou kampaň v Číně. Narušení hranice jsou sporadické a nevymykají se normálu. Za posledních několik měsíců bylo zadrženo několik japonských vojáků, kteří zjevně z neznalosti překročili hranice sovětské či mongolské, došlo k výměnám za vojáky sovětské, kteří taktéž zabloudili na území Mandžudska. Normální situace na všech úsecích. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Úkol pro důstojnický sbor a generální štáb Naše přímé zapojení ve Španělsku má ještě jeden důvod a tím je aktualizace bojových plánů, získání bojových, taktických a strategických zkušeností. Náš důstojnický kádr, který bude vyslán do Španělska má tedy povolení(nesmí však být riziko příliš velké) pro zkoušení a testování nových technických vymožeností a taktik + bojových plánů, které náš generální štáb připravil po svém založení(po Brazilské občanské válce). Generální štáb pak má za úkol shromaždovat veškeré dostupné informace + výsledky a modifikovat, vyřazovat a zavádět nové taktiky a bojové plány, tak aby se dosáhlo maximální efektivity vzhledem k situaci a přiděleným prostředkům. |
| |
| Pravda Oznamuje-Soudruh Stalin bere vývoj situace do svých rukou
Pravda oznamuje všemu Sovětskému lidu, že soudruh Stalin, Velký kormidelník vedoucí Sovětskou loď rozbouřenými vodami na sebe převzal další odpovědnost a stal se předsedou Rady Lidových komisařů. Sovětský lid může nyní v klidu spát neboť nad jeho blahem a klidem bdí Velký Soudruh Stalin. Rada Lidových Komisařů- Nové složení Předseda: J.V. Stalin První Místopředseda: N.A.Voznesensky Lidový Komisař Zahraničních Věci: V.M. Molotov Lidový Komisař Obrany: K.V. Vorošilov Lidový Komisař Námořnictva: N.G. Kuzněcov Lidový Komisař Vnitra: L.P. Berija Lidový Komisař Spravedlnosti: N.V. Kyrylenko Lidový Komisař Financí: A.G. Zverev Lidový Komisař Potravin a Zemědělství: I.A. Benediktov Lidový Komisař těžkého průmyslu: L.M. Kaganovič ............ |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Společnost národů: Do kanceláře jugoslávského velvyslance ve Společnosti národů zavítal jeho Maďarský kolega, Pál Teleki. Jestliže byl přijat a po chvíli diplomatického tlachání, které je při každém takovéto jednání nutné, navrhl jistou věc: |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie: Maďarský velvyslanec v Berlíně požádal o schůzku s německým ministrem zahraničí von Ribbentropem. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - Armády fontového letectva budou převedené pod velení jednotlivých frontů zároveň bude ve štábech frontů zřízen post velitele letectva Frontu - Zároveň dojde k přečíslovaní leteckých armád frontového letectva - Letecká skupina Moskevského vojenského okruhu bude převelena pod velení Baltského VO a přejmenována na 3.leteckou armádu PVO Moskvy bude mít na starosti 14. letecká armáda RVGK |
| |
| HERBERT HOOVER: THIRD TERM!
Od 4.3.1937 je Herbert Hoover již ve svém třetím funkčním období v pozici amerického prezidenta. A celkově stojí v úřadě již dlouhých devět let a další tři roky nejméně bude. Jeho politika pro třetí funkční období je zkoušena opětovnou recesí ve Spojených státech (pokles v letech 1937-1938), na kterou reaguje jednak sílící kritikou americké centrální banky (chystá převod pravomocí FEDu pod státní tiskárnu cenin, tedy pod vládu) a také posilováním liberálních reforem a práv velkých vlastníků. V tomto roce vstoupily zákony omezující právo stávky (stávka se nepovažuje za placený čas) a také postihující účastníky stávky (lze skončit na dlažbě a to z důvodu "častého stávkování", zákon nespecifikuje co si pod "častým stávkováním" představit). Prezident Hoover, tak signoval zákony na ochranu "veřejného pořádku a hospodářství" před "rozvratnými elementy a cizími agenty", které jsou namířeny proti socialistickým stranám. Jak se čekalo, tak také prezident pardonoval šéfa FBI obviněného z použití nepřiměřeného násilí v průběhu loňských stávek v Pittsbourghu při kterých zahynulo 35 osob a dalších 112 bylo zatčeno, naopak potvrdil nejvyšší tresty pro všechny předáky tamní stávky, které obvinily státní zástupci dokonce z napojení na sovětskou ambasádu. Pokračující reformy: INDUSTRIAL RECOVERY ACT (1932) - stát se zavazuje pokrýt část výpadku zisků velkého průmyslu zadáváním zbrojních a jiných zakázek veřejného zájmu, tento rok bude vyhrazena opět rekordní suma na státní zakázky v oblasti loďařství RAILROAD RECONSTRUCTION ACT (1934) - vstup státních investic do drah a "nucené" nasazení nezaměstnaných (kteří chtějí pobírat podporu) do programu "Labour for Live" na rekonstrukci a výstavbě nových tratí v USA, levicové skupiny tento zákon kritizují jako "novodobé otroctví" (protože ač placení, jsou dělníci nuceni migrovat stovky či tisíce kilometrů za prací a pracují prakticky neustále) Nové reformy: SECURITY ACT (1938) - prezident nařizuje FBI a dalším bezpečnostním složkám lustrovat politickou příslušnost osob ve státní správě a ve veřejných službách a zjistit přítomnost komunistických či jiných rozvratných (socialismus, národní-socialismus...) živlů. V případě pozitivního nálezu budou dotyční okamžitě propuštěni. Tento zákon též lze aplikovat v soukromém sektoru u firem usilujících o státní zakázky. MONETARY ACT (1938) - dolar se definitivně odpoutává od zlatého standardu, již nelze proti jednomu dolaru dostat (byť teoreticky) ani gram zlata, začíná éra nekrytých dolarů a H. Hoover oznámil, že FED má za úkol provést "korekci" dolaru ve výši 4-5% (řízenou devalvaci) v průběhu tohoto roku či začátkem roku příštího, ekonomové si od toho slibují napumpování peněz do ekonomiky a rozběh poptávky v brzké době PACIFIC TRADE PACT (1938) - Herbert Hoover podepsal zákon jímž legalizoval přítomnost přibližně 500 000 obyvatel japonského původu na půdě USA a přiznal jim status občanů USA s akceptací dvojího občanství (též jsou či mohou být občany Japonska), dále v tomto zákoně je uvedeno rapidní (avšak reciproční, japonská strana jej musí ratifikovat) snížení dovozních i vývozních cel mezi Japonskem a USA. Zákon tvrdě dopadne na dělníky jejichž továrny se přesunou do Japonska zatímco pro USA to přinese profit lacinějších nákupů "vlastních výrobků" vyráběných jinde a příjmů z daní, které budou pocházet ze zahraničí (tyto firmy ač v Japonsku budou velkou část daní stále platit vládě v USA, ovšem v japonské měně což pomůže USA vyrovnat platební bilanci s Japonskem). Odhaduje se, že v následujících 3 letech zanikne v USA až 300 000 pracovních pozic díky outsourcingu. Pro Japonce to znamená přísun technologií a průmyslu z USA, nicméně taky fakt, že japonské podniky budou vystaveny drsné a technicky vyspělejší americké konkurenci, se kterou se budou těžko vyrovnávat. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro PRO PJ 1) Projekt masového zařazení Pz III. a Pz IV do pancéřových brigád našich Gruppen. Vyřazené modely Pz I. a II. nebudou sešrotovány, ale zakonzervovány do našich rezerv. 2) Projekt masového zařazení He 177 nejtěžšího strategického bombardéru do našich Kempfgruppen. Vyřazené modely Ju 89 nebudou sešrotovány, ale zakonzerovány a zařazeny do našich rezerv. 3) Projekt Bitevní lodě, mají být zařazeny do 2 let 4) Projekt Letadlové lodě, mají být zařazeny do 2 let. 5) Projekt by se měl týkat vývoje středního až těžkého tanku, bude ještě specifikován v nejbližší budoucnosti... |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Návrhy sbližování Odpověď Sovětské vládě: Německá vláda, včetně našeho vůdce Ernsta Röhma, Vaši náklonnost k prohlubování našich vztahů velice ráda uslyší. Německá vláda velmi ráda poskytne Sovětskému svazu bratrskou pomoc v oblasti lodních pohonných systémů a vývoje a výroby těžkého dělostřelectva. Německá vláda by naopak měla zájem o bratrskou pomoc Sovětského svazu v oblasti střední a těžké tankové techniky, neboť ta sovětská byla našimi vojáky a specialisty účastnícími se naší vojenské spolupráce vždy velmi oceňována pro své mnohé kvality a také inovativní řešení i návrhy v jejím rámci. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Zařazování Pz. III a Pz. IV do výzbroje: - Pz III + 100 ks měsíčně - Pz IV + 100 ks měsíčně - nahrazení stávajících Pz I a Pz II (ty konzervovány) - probíhá od 1.9.1938 do "neurčita" (odvolání) Zařazení letadel He-177 do výzbroje: - He-177 + 100ks měsíčně - nahrazení stávajících Ju-89 (ty konzervovány) - probíhá od 1.9.1938 do "neurčita" (odvolání) Bismarck-class projekt: - KMS Bismarck zadána - KMS Tirpitz zadána - probíhá od 1.9.1938 do 1.9.1940 Graf Zeppelin-clas projekt: - KMS Graf zeppelin zadána - KMS Horst Wessel zadána - Ju-87T zadána - He-112T zadána - probíhá od 1.9.1938 do 1.9.1940 |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Německé Vládě Vláda SSSR velice ráda uvolní patřičné projekty a jiné zájmové objekty Německé vládě. Vláda SSSR by měla zájem o prohloubení spolupráce v oblasti leteckého průmyslu. Především nových leteckých motorů a výrobních technologií. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro PRO PJ Po zjištění, že mám jeden slot navíc: 5) Vývoj 75mm dlouhého kanonu pro Panzer IV (případně pokročilejší vezte Pz IV., pokud se ti to tak bude lépe hodit) a jeho následná implementace do stávajících i nově vyráběných modelů. (Originálně to byl prý Hitler, koho napadlo hlavně u tanků prostě prodloužit, tak tady bych to za něj vzal s Röhmem). 6) Projekt pacifikace odporu rebelů a vzbouřenců působících v Rakousku, zvláště pak při hranicích s Itálií. Pokud možno bez ztrát na životech mezi ženami a menšími dětmi. Osoby štítíce se práce proti nám místo ní raději bojují, jejich ženy a děti jako příslušnice našeho národa, však nezasluhují trpět pro pomýlenost svých blízkých. - V rámci projektu možno navýšit počet operujících jednotek v Rakousku, částečně to bude učiněno přesunem jednotek z našeho vnitrozemí nebo neexponovaných oblastí. Částečně možným rozšířením stavů SA vojsk. S tím souvisí rozkazy pro Gruppe K potlačit odpor v Rakousku v souladu se zadáním projektu. Zatím přesunuty jednotky z Gruppe C (v celkovém shrnutí pod tím jsou stavy všech Gruppe po přesunech): 3x pěší brigáda 2x ženijní brigáda 1x dělostřelecká brigáda 1x NSKK motorizovaná brigáda Z Gruppe A 2x pěší brigáda 1x NSKK motorizovaná brigáda Z Gruppe S 2x pěší brigáda 2x policejní standarta 1x NSKK motorizovaná brigáda SA-Sturmabteilung & NSKK Přehled všech Gruppen, stavy po přesunech: Gruppe A (Gau Berlín): HQ: Berlin, Ernst Rohm 8x pěší brigáda 5x policejní standarta 1x NSKK motorizovaná brigáda 1x NSKK mechanizovaná brigáda 2x NSKK pancéřová brigáda (Pz. I, Pz. II) Gruppe B (Gau Brandenburg Ost): HQ: Frankfrut am Oder, Otto Wagener 10x pěší brigáda 2x policejní standarta 3x pohraniční standarta 2x NSKK motorizovaná brigáda 3x NSKK pancéřová brigáda (Pz. III) Gruppe C (Gau Brandenburg West): HQ: Potsdam, Viktor Lutze 5x pěší brigáda 2x protiletadlová brigáda 2x dělostřelecká brigáda 2x policejní standarta 1x NSKK motorizovaná brigáda Gruppe D (Gau Pommern): HQ: Stettin, Wilhelm Schepmann 11x pěší brigáda 4x pohraniční brigáda 1x brigáda říční pěchoty 1x protiletadlová brigáda 1x ženijní brigáda 3x policejní standarta 1x NSKK motorizovaná brigáda 1x NSKK pancéřová brigáda (Pz. III) Gruppe E (Gau Ost-Preussen): HQ: Konigsberg, Josef Ackermann 8x pěší brigáda 4x dělostřelecká brigáda 2x AT brigáda 2x protiletadlová brigáda 7x policejní standarta 1x NSKK pancéřová brigáda (Pz. I, Pz. II) 1x NSKK mechanizovaná brigáda Gruppe F (Gau Oberschlesien): HQ: Oppeln, Wilhelm Beiglböck 5x pěší brigáda 1x dělostřelecká brigáda 2x pohraniční brigáda 2x pohraniční standarta 3x policejní standarta 1x NSKK motorizovaná brigáda Gruppe H (Gau Niederschlesien): HQ: Wroclav, Joseph Berchtold 5x pěší brigáda 5x policejní standarta 5x pohraniční standarta 2x NSKK motorizovaná brigáda 1x NSKK mechanizovaná brigáda 2x NSKK pancéřová brigáda (Pz I., Pz. II) 2x NSKK pancéřová brigáda (Pz. IV. 1x NSKK pancéřová brigáda (Pz. III) Gruppe I (Gau Sachsen): HQ: Dresden, Richard Drauz 7x pěší brigáda 3x policejní standarta 1x NSKK motorizovaná brigáda 1x dělostřelecká brigáda 1x AT brigáda 1x protiletadlová brigáda Gruppe J (Gau Bayeruth+Gau Munchen): HQ: Munchen, Karl Ernst 10x pěší brigáda 5x policejní standarta 5x NSKK motorizovaná brigáda 2x pancéřová brigáda (Pz. I, Pz. II) Gruppe K (Gau Ostmark): HQ: Wien, Charles Edward, Duke of Saxe-Coburg and Gotha 30x pěší brigáda 22x policejní standarta 2x ženijní brigáda 5x dělostřelecká brigáda 4x AT brigáda 7x NSKK motorizovaná brigáda 3x NSKK mechanizovaná brigáda 3x NSKK pancéřová brigáda (Pz. I, Pz. II) Gruppe L (Gau Schwaben-Franken): HQ: Augsburg, Erich Koch 10x pěší brigáda 5x policejní standarta 4x NSKK motorizovaná brigáda 3x protiletadlová brigáda Gruppe M (Gau Baden-Wurttenberg) HQ: Stuttgart, Siegfried Kasche 3x pěší brigáda 7x pohraniční standarta 3x policejní standarta 2x dělostřelecká brigáda Gruppe N (Gau Westmark) HQ: Saarbrucken, Carl-Heinz Rodenberg 7x pěší brigáda 5x policejní standarta 5x pohraniční standarta 2x NSKK motorizovaná brigáda 1x NSKK pancéřová brigáda (Pz. III) Gruppe O (Gau Koln-Aachen + Moselland) HQ: Koblenz, Emil Ketterer 10x pěší brigáda 5x policejní standarta 3x protiletadlová brigáda 2x AT brigáda Gruppe P (Gau Dusseldorf + Essen): HQ: Dusseldorf, Wilhelm Brückner 5x pěší brigáda 10x policejní standarta 10x pohraniční standarta 5x protiletadlová brigáda 5x dělostřelecká brigáda 2x NSKK motorizovaná brigáda 2x NSKK mechanizovaná brigáda 1x NSKK pancéřová brigáda (Pz. IV) Gruppe Q (Gau Westphalen Nord+Sud): HQ: Munster, Friedrich-Wilhelm Krüger) 5x pěší brigáda 5x policejní standarta 2x protiletadlová brigáda 3x NSKK motorizovaná brigáda Gruppe R (Gau Hannover Ost+Sud): HQ: Hannover, Carl Röver 5x pěší brigáda 5x policejní standarta 2x protiletadlová brigáda 3x NSKK motorizovaná brigáda Gruppe S (Gau Hamburg): HQ: Hamburg, Walter Schimana) 3x pěší brigáda 5x protiletadlová brigáda 8x policejní standarta 1x NSKK motorizovaná brigáda Gruppe T (Gau Weser-Ems) HQ: Oldenburg, Hanns Ludin 3x pěší brigáda 2x brigáda námořní pěchoty 5x policejní standarta 5x pohraniční standarta 2x NSKK motorizovaná brigáda Gruppe U (Gau Sleschwig-Holstein + Mecklenburg): (HQ: Schwerin, Waldemar Magunia) 5x pěší brigáda 5x policejní standarta 2x protiletadlová brigáda 3x NSKK motorizovaná brigáda Gruppe V (Gau Kurhessen + Mainfranken + Hessen-Nassau): (HQ: Kassel, Cajetan Graf von Spreti) 10x pěší brigáda 5x policejní standarta 4x NSKK motorizovaná brigáda 3x protiletadlová brigáda |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německý ministr zahraničí (nevím jistě kdo, R byl u SS) přijal Maďarského velvyslance. "Pokud je Váš král připraven se vyrovnat s tím, že Rakousko se navrátilo do lůna Německého národa a je nedílnou součástí Německé říše, pak může mezi našimi státy a národy vysvitnout jistá naděje na sblížení. Maďarské království je obklopeno ze všech stran zeměmi, které nejsou jejími spojenci ani jí nejsou nakloněny. Německá říše, pro blaho nejen části maďarského lidu, který smýšlí národně socialisticky a Vaší německé menšiny, ale pro blaho maďarského národa jako celku, obdařeného neobyčejnou minulostí a snad i budoucností, je otevřena sbližování na politické rovině. Naším zájmem je zachování Vaší nezávislosti na tlacích Malé dohody a proto jsme připraveni vystupovat na Vaši obranu, pokud budou vyvíjeny. Přeci jen na rozdíl od té kapitalistické zvěře, Vy své socialisty necháváte vykonávat svá politická práva a ani jim nezasahujete do práv občanských, což v dnešní době zaslouží uznání. Německé obyvatelstvo v Rakouských zemích se navrátilo do náruče Německého národa a je s ním v jednotě. Malé skupinky banditů z řad osob práce se štítících namísto aby pracovalo pro blaho národa loupí a přepadá po horách. Tito kriminálníci budou potlačeni a opět nastane mír i blahobyt, který si Národ zasluhuje. Pokud chcete zaslat pomoc přepadaným, rádi si ji na hranicích převezmeme a budeme distribuovat na místa přímo potřebným, neboť si nechceme vzíti na svědomí, že by se mohla na našem území stát újma akreditovaným zahraničním státním příslušníkům, což by následně kapitalistický tisk velice negativně použil k naší diskreditaci." |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Sovětské vládě: První kroky byly učiněny, přislíbena bratrská pomoc v lodním pohonu a těžkém dělostřelectvu z naší strany a v středních a těžkých tancích z Vaší strany. Nyní je podle mínění naší vlády třeba jednat o politické manifestaci našeho bratrství a jednoty na mezinárodním poli. Pak, na pevných základech, můžeme spolupráci na bázi technické a vojenské snáze nadále prohlubovat. Vláda Německé říše netrpělivě vyhlíží příjezd Vašeho komisaře zahraničních záležitostí soudruha V. Molotova. |
| |
 | soukromá zpráva od Patrick Francis McDonnel pro Projekty Slot 1: Zlepšování vztahů v rámci Kalmarské unie - Kalmarská unie začne více spolupracovat - Dojde k prohloubení vztahů mezi členy unie - Postupné odbourávání nedůvěry mezi členy v rámci unie |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR nemá a nikdy neměla v úmyslu eskalovat napětí na naší vzájemné hranici. Vláda SSSR se domnívá, že normalizace vztahů mezi našimi zeměmi bude důležitým krokem prospěšným našimi oběma zemím. Vláda SSSR by následně velice ráda navázala přátelské obchodní vztahy s vládou Japonského císařství. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro (2 zadány) Projekt dlouhého kanónu vyšší ráže: (75mm dlouhý kanón pro Pz IV zamítám, nejdříve nutno vyvinout 5 cm KwK 38 pro Pz III., dlouhé dělo 75mm u Pz IV je až od roku 1942, dá se urychlit, ale ne takto moc, mimo to Pz IV má houfnici 75mm již teď, akorát nejde o rychlopalné dělo) Panzer III./Ausf. F (5 cm KwK 38) - projekt probíhá od 1.9.1938 do 31.5.1939, výsledek: Pz III/Ausf. F Pacifikace odporu v Rakousku: - Einsatzgruppe Salzburg - Einsatzgruppe Graz - Einsatzgruppe Innsbruck - Einsatzgruppe Klagenfurt - Einsatzgruppe Gmund - projekt probíhá od 1.9.1938 do 31.12.1938 |
| |
| Event: Messerschmitt, von Braun, Einstein & Porsche Německo stála jeho nacistická revoluce mnoho kvalitních mozků, které sídlí dnes v zahraničí a hledají uplatnění. Formou neveřejné "aukce" je lze uplácet. Neplatí pro SSSR a Německo, ty je nemají čím přesvědčit. Messerschmitt - žije v Holandsku, kde spolupracuje s firmou Fokker, jeho letoun Bf-109D již našel uplatnění v zahraničí (potenciál na vývoj stíhací linie Bf-109 a dalších) von Braun - žije v Norsku, spolupracuje s firmou Absalon a podílí se na vývoji meteorologických raket (tech bonus: rakety) Einstein - žije v USA, tamní vláda zatím o něj neprojevila zájem, každopádně vyučuje na fakultě kvantové fyziky (tech bonus: jaderné technologie) ((jako Žid požívá ochrany FBI, ochranu má) Porsche - žije v Rumunsku, kde pracuje pro firmu FAUR S.A. (vyvíjí tanky pro rumunskou armádu) |
| |
| Lidový Komisař Zahraničí Molotov v Berlíně
Agentura TASS oznamuje. Delegace SSSR na čele s Lidovým Komisařem Molotovem dorazila k dvoustraným jednáním do Berlína. Vláda SSSR očekává od jednání prohloubení Internacionální spolupráce mezi oběma národy. |
| |
 | soukromá zpráva od Petr II.Karadjordjević (Jugoslávie) pro Společnost národů Do jinak celkem klidné kanceláře , jugoslávského velvyslance Bogoljuba Jevtiće zavítal jeho maďarský kolega. Po úvodních formalitách, uvědomění ministra zahraničí Jugoslávie a jeho reakce , došlo na samotné jednání. Vy si myslíte , že budeme s vámi jednat ?! Jen abyste nám přetáhli turisty z ČSR od Jadranu k Balatonu , co ? Je také naznačeno , že se jedná pouze o vtip , zatímco se jugoslávský velvyslanec krátce pochechtl . "Nuže, pane kolego , když pohlédnete na zahraniční politiku Jugoslávie , tak uvidíte , že naše země se soustředí na to, aby jsme v zahraničí měli pouze minimální množství nepřátel. Proto Jugoslávské království je ochotno jednat za určité podmínky - Maďarsko se vzdá veškerých nároků na Jugoslávské království . Jedná se vskutku o jednoduchý požadavek . Naše spory jsou již staré , toto území patřilo , patří a bude patřit nám a proto je zbytečné o něj prolévat krev , když současná Evropa má mnohem závažnější problémy. Nemůžeme mluvit za ostatní členy Malé dohody , ale naše strana je ochotná jednat . Maďarsko není v jednoduché diplomatické situaci , ale věříme , že nás spojuje hrozba zrádné "revoluční" ideologie , která se jako mor rozšířila již do několika evropských zemí. Pokud projevíte vy zájem , mohli by jsme společně uplatnit naši politickou či vojenskou sílu později na Balkáně. Finální rozhodnutí - Jugoslávie je ochotná podpořit vstup Maďarska do Malé dohody . |
| |
| soukromá zpráva od Patrick Francis McDonnel pro MesserschmittZ Finska dorazil do Holandska dopis, ručně psaný a podepsaný prezidentem Mannerheimem pro pana Messerschmitta. Vážený pane Messeschmitte, rád bych Vám nabídl pracovní pozici vrchního leteckého vývojáře pro finskou armádu. Jak jistě víte, Finsko je již dlouhou dobu jedním z hlavních článků protikomunistické hráze, která drží SSSR daleko od Skandinávie a Pobaltí, abychom tak ale mohli činit co nejlépe, tak potřebujeme kvalitní letectvo. Vy jste třídou ve svém oboru. Pokud byste přijal mou nabídku a začal v Helsinkách pracovat pro Finsko a finskou armádu, tak můžete počítat s velice štědrým finančním ohodnocením, stálým přísunem kapitálu pro Vaši práci a plnou spolupráci s leteckou firmou Finnair. Komunismus je nebezpečí jako žádné jiné. Je třeba mít se před ním na pozoru a je třeba být na něj připraven. Budu doufat ve Vaši kladnou odpověď. S uctivým pozdravem Carl Gustav Emil Mannerheim |
| |
| Velká Británie: Lord Halifax
S nástupem Lorda Halifaxe do úřadu PM Velké Británie došlo k ostrému obratu v politice vůči Německu. S Anšlusem "padla poslední kapka" jak citují britská média komentující potupný konec politiky appeasementu. Hlavy padají nejen v britském kabinetu, ale též na ministerstev mezi úředníky. Ministerstvo vnitra, Scotland Yard a MI5 "loví sympatizanty s Německem" mezi bývalými protagonisty appeasementu a kombinací "veřejné mediální popravy" a "propuštěním do výslužby" je doslova profesně likvidují. Skončilo už 11 poslanců a 12 členů Horní Sněmovny, vyhozeno bylo přes dvě stovky úředníků a všechno kolem čeho se N. Chamberlain se svou politikou usmiřování otřel je dnes krajně podezřelé. Oficiálně se samozřejmě Downing Street 10 snaží vše kamuflovat, ale kurz současné Británie je poměrně jasný. Ono když jmenujete šéfem Admirality největšího odpůrce Německa W. Churchilla už jasnější signál asi vyslat nemůžete (ledaže byste začali ostřelovat rovnou druhý den Wilhelmshaven). Britské národní soustředění je tak jasné. Loďstvo, armáda, letectvo a zase loďstvo a loďstvo. Lord Halifax garantoval polské i československé hranice a vyhlásil doktrínu "nulové tolerance" jakémukoliv dalšímu německému postupu. Admiralita hovoří o "blokádě Německa" do 24 hodin od vypovězení války a kancelář premiéra zdá se, že po letech dělá všechno proto, aby dohnala co N. Chamberlain zameškal. Probíhající programy: KING GEORGE V. BATTLESHIP CLASS - od roku 1937 staví Británie zcela novou třídu bitevních lodí s cílem udržet si technologickou a námořní převahu, jejich aktivní služba se očekává v příštím roce BEF (BRITISH EXPEDITIONARY FORCE) ACT - od roku 1937 posiluje Velká Británie své jednotky jež mají být vyslány v případě války na kontinent. Podle odhadů aktuálně je schopna Británie vyslat cca 150 000 mužů během několika dní a Lord Halifax si přeje navýšit tento počet na 300 000 v první a dalších 600 000 v druhé vlně Nové programy: LION-CLASS BATTLESHIP PROJECT - v rozporu s Washingtonskou námořní dohodou chystá spustit nejpozději v letech 1941-42 na vodu 5 dalších bitevních lodí třídy Lion, které mají společně s loděmi King George V. být zárukou naprosté námořní dominance v Evropě odkaz ROYAL AIR FORCE - UNIVERSAL FIGHTER PROJECT - britské letectvo obdrželo již první kusy a rozjíždí se masová výroba nového stíhače Supermarine Spitfire, který má nahradit poměrně nové Hawker Hurricane během následujících 3 let, pro RAF má být vyrobeno na 3-4 tisíce těchto nových letounů do roku a půl či do dvou let NEW AIRCRAFT CARRIER - britské námořnictvo má obdržet (po dokončované třídě Illoustrious) další čtyři letadlové lodě třídy Implacable, s jejich dodáním se počítá do roku 1941 Event pro Francii, USA, Japonsko a USA: Británie de-facto porušuje Washingtonskou námořní smlouvu s odkazem na tatáž porušení ze strany jiných signatářů (zejm. Japonska v tonáži plavidel) a na námořní zbrojení Německa a SSSR. Její akce lze vykládat jak jako nezbytnou obranou politiku, tak jako snahu Impéria udržet si stůj co stůj zdrcující převahu na moři "třeba proti všem" |
| |
 | soukromá zpráva od Grandmaster Darth Comminor (Sith) pro
[/center]Vzhľadom na obmedzene kapacity ako aj nad situaciou okolo nás predlož Prezident Hodža spoločne s premierom, gen Krejčim niekoľko návrhov na projekty pričom by si radi vypočuli komentare od príslušných ministrov. Propaganda: Vlasť je vše  Obrana: Krejčiho linie Obrana: Letectvo Hospodárstvo: Rozširenie ťažkého priemyslu Vnutro: Štátna bezpečnosť Po prediskutovani sa urči presne poradie jednotlivých projektov v súlade s potrebami krajiny ako aj možnosti získať výsledky |
| |
 | soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro PONUKA PRE MESSERSCHMITT Francúzská vláda zaslala ponuku firme Messerschmitt v ktorej sa pojednáva o presťahovaní pobočiek Messerschmittu do Francúzska. Francúzska vláda uisťuje dostatok pracovnej sily a výhody, ako sú nízke (či symbolické) prenájmy pozemkov, daňové úľavy a podobne. Tieto výhody avšak nemôžeme garantovať večne. Firma Messerschmitt týmto môže získať kapitál a prestíž. Výrobky a vynálezy Messerschmittu dokáže Francúzská vláda využiť pre obranu demokracie v západnej Európe. Nie je pochýb, že, by to Holandsko nedokázalo, ale Francúzsko je chránené mocnou Maginotovou líniou, ktorá znamená pre Nemeckú armádu jasný STOP. Jediná slabina bude vzduch, odkiaľ nás môžu bombardovať a úplne zničiť. S vašimi lietadlami tomu môžeme zabrániť. |
| |
| soukromá zpráva od Petr II.Karadjordjević (Jugoslávie) pro Projekty 1.Projekt : морамо направити зид - Výstavba pohraničního opevnění Opevnění bude situováno na hranici s Itálií . Koncentrace těžšího opevnění bude v nehornatých částech pohraničí . Bude se jednat o soubor o několika linií opevnění . Také město Ljubljana bude vybavena protileteckou obranou . Vypomáhat při výstavbě , pokud jich nebude potřeba , budou ženisté z 7. armády od Mariboru . 2.Projekt : Ekonomická revitalizace Jedná se zejména o investice do průmyslu , daňové reformy . Podpora nově vznikajících průmyslových lokalit zejména v oblastech Bosny a Makedonie . Snaha o umoření státního dluhu . Vytvoření výhledové plánu pro Jugoslávskou ekonomika na další roky . |
| |
| soukromá zpráva od Grandmaster Darth Comminor (Sith) pro Československo má rozhodne záujem o dlhodobe a mierove vztahy zo svojimi susedmi. To je niečo o čo sa prezident Hodža snaží už od čias keď bol ministrom zahraničia pod premierom Švehlom. Situacia v Europe kde je Sovietsky zväz a Nemecko nielen autoritativnym režimom ale komunistickým režimom je nadmieru vážna. Ak by sa tieto dve krajiny rozhodli spojiť tak by sa krajiny strednej europy mohli ocitnúť v klieštach. V zásade by bolo možne obnoviť bilaterálne jednania a prípadne pokiaľ by sa jednania medzi Československom a Maďarskom ukázali že vedu dobrým smerom bolo by možne aby Maďarsko ukončilo svoju uzavretosť a mohlo spolupracovať aj s celou Malou dohodou. Predsa len ČSR by mohla pomôct v mene mieru tie vzťahy ujednať. Samozrejme o čom prezident Hodža rozhodne jednať nebude sú územne zmeny Trianonskej zmluvy. Maďarsko by muselo uznať že revize rozhdne nieje možna a súčasne hranice medzi Maďarskom a Krajinami Malej Dohody sú nemenné. |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie: Teleki tedy započal oficiální jednání a král Habsburský vyslal své velvyslance přímo do Prahy. Jako první by rád konečně otevřel hranice obchodu a zahraničním investicím a také by projednal otázku maďarského znovuvyzbrojení, tedy oficiálního vzniku královského letectva a obrněných složek - a to převážně od československých firem. Co se týče Trianonu, má král svou vlastní ideu. Samozřejmě uznává výsledky války i mírovou smlouvu, která Maďarsku přisoudila současnou podobu hranic. Snaží se ale, aby ostatní pochopili, že neexistují jen státy, ale také národy. Polovina Maďarů se nyní nenachází na území Maďarska a v okolních státech plní roli druhořadých občanů. Každý národ by ale měl mít právo projevit svou vlastní vůli, nebo alespoň žít ve svém státě důstojně a s chutí k životu. Proto král Otto navrhuje toto - v oblastech, které byly součástí uherské koruny do roku 1918, proběhne referendum, jestli se chtějí občané této země nechtějí opět připojit k novému a demokratickému Maďarsku. Většina území samozřejmě odmítne, jelikož je maďarská národnost prakticky všude v menšině a když už, tak jistě chtějí žít v bohatších státech s životní úrovní, kterou jim Maďarsko nemůže nabídnout. Král by ale rád svým občanům, kteří se do Maďarska nedostanou, rád zajistil možnost samosprávy a také ochrany maďarské právní moci. |
| |
| soukromá zpráva od Grandmaster Darth Comminor (Sith) pro Vypočujeme si návrhy z Maďarska a Hodža ktorý sa s Telekim stretol vraví. "Ano sú krajiny a národy avšak tými čislami preháňate. V roku 1920 bolo mimo súčastného územia Maďarska len štvrtina etnických Maďarov a v súčastnosti by ma prekvapilo ako by to bolo viac ako pätina. Každopádne to referendum je viac menej nepredveditelne. Nakoľko pokiaľ by sa jednalo o celoštatne referendum tak večśina odmietne pokiaľ by sa jednalo o referendum na menšom území tak by sa to mohlo deliť do ad absurdum na jednotlivé domy v jednotlivých obciach. Pričom by sa potom mali konať rovnaké referendá aj na území maďarska, či by sa niektoré obce nechceli pričleniť k ČSR, Rumunsku či Juhoslavii. Čo ste akosik nespomenuli. Kaźdopadne referendum o uzemnej celistvosti našej krajiny viesť nemienim. Je na vôli jednotlivcov či zostannú občanmi Československa alebo sa rozhodnú žiť v inej krajine. Každopádne v pripade spoluprace by bolo možné začať obchodovať medzi ČSR a Maďarskom. Ohľadne priamych investicii si myslíme že by bolo zatiaľ až príliš skoro. To treba čas, dôveru a skúsenosti. Taktiež by to chcelo aby sa Maďarsko vzdalo komunistickych a radikalne socialistickych myšlienok a idealne sa pridalo k "blokáde" Nemecka a ZSSR. Nakoľko režimy ktoré tam vládnu sú proti základným ľudským právam a slobodám." |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie: Referendum by se bralo podle národnostního členění v určitém datu a poté se vyhodncovalo experty, na to se nemusí brát ohled. Král ale zdůrazňuje, že se s revizí Trianonské smlouvy počítat musí alespoň částečně, protože: A) jeden z bodů zakazuje návrat Habsburků na uherský trůn - již porušeno, ač ne z vůle porušit tuto dohodu, ale navrátit zemi zpět stabilitu. B) dohoda zakazuje Maďarsku vytvořit armádu větší, než je 35.000 mužů - je snad i v československém zájmu, aby jejich nový přítel měl vlastní prostředky pro svou obranu, když by jediný útok nepřítele mohl vrazit klín mezi celou Malou dohodu C) většina Maďarů bere výsledek této dohody jako zradu, zničení naděje na její nápravu by mohlo vyvolat další rudou revoluci, a to nejen v Maďarsku, ale i v oblastech, kde se Maďaři nacházejí. Jisté národy by se o vznik a následnou kontrolu i vyzbrojení této revoluce jistě postaraly. Teleki zmínil, že Německo již projevuje nemalý zájem o posílení vlivu na maďarském dvoře i parlamentu. Naprosté minimum, které musí král Habsburský požadovat, je toto: - vytvoří se autonomní oblasti v krajích, které měly více jak 50% maďarskou populaci (měřeno od roku 1936, ode dne, kdy Otto Habsburský nastoupil na trůn, ne od roku 1918). Přibližně řečeno by se jednalo o jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus, Severní Transylvánii a Vojvodinu. Tyto oblasti by zůstaly dále pod kontrolou svých vlád, ale dostaly by větší možnosti, jak řídit své životy a jak rozmlouvat se svou domovinou - každý občan maďarského původu, který o to požádá, bude moci obdržet k tomu svému ještě maďarské občanství a bude se na něj tedy vztahovat maďarská legislativa Král Habsburský ústy Telekiho prosil o rozvahu a shovívavost v této zemi. Jeho zájmem je vládnout hrdé zemi, která se může považovat za rovnou svým sousedům, mezi kterými nebudou panovat žádné další nesváry, způsobené minulostí a společně budou hledět vstříc světlé budoucnosti. Souhlasil také, aby se na Maďarsko hledělo stejně a proto může vyjít vstříc maďarským občanům původem z národů Malé dohody. |
| |
| soukromá zpráva od Grandmaster Darth Comminor (Sith) pro Cez velvyslanca v Paríži sa dostal do rúk pana Reynauda nasledovný dopis Bonjour monsieur Reynaud, mračná nad europou sa sťahujú a komunistický Sovietsky zväz záčina spolupracovať s narodnesocialistickým Nemeckom. Malé Štatý ktoré aj Francúzko pomáhalo vytvoriť sa tak ocitajú medzi červeným kladivom a červenou nákovou. Spomínam si na slová maršala Pétaina o tom, že Versailleska zmluva je zmluvou a prímerí a nie o mieri. Kroky Nemecka to len a len povrdzujú. Preto zostáva otázkou ako sa Francúzko zachová? Môžu krajiny strednej a južnej Europy rátať s pomocou v prípade napadnutia Nemeckom s Francúzkou pomocou ale sú odkazané samy na seba? S pozdravom a úctou prezident Milan Hodža |
| |
| Uvítání soudruha komisaře pro zahraniční záležitosti v Berlíně  Okolo perónu, kam měl přijet vlak se soudruhem komisařem Molotovem, vlálo mnoho rudých sovětských vlajek, rozmístěných bok po boku s rudými Německými vlajkami. A poprvé od propuknutí první národně socialistické revoluce někde v Německu otevřeně hrála internacionála. Ano tato státní návštěva byla z německé strany pojata vskutku slavnostně. Po vřelém přivítání se soudruh komisař přesunul přímo do útulných prostor říšského kancléřství.  (Říšské kancléřeství) |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Jednání Lidový komisař Molotov pohlédl na stůl a na chvíli se zamyslel. Svou úvodní řeč začal rusky, vlastně nebylo tajemství, že je to jediný jazyk jaký ovládá Sovětský diplomat. "Mám pověření naší vlídy vyjádřit hluboký vděk za vynikající vzájemné vztahy. Naše vláda je otevřena dalšímu prohloubení naší spolupráce na všech polích. Byly mi udělena zmocnění uzavřít jakoukoliv dohodu, jaká bude ku prospěchu našich zemí. Jistě má Německá vláda v této věci jisté návrhy." |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Jednání v říšském kancléřství Po velkolepém uvítání, byl komisař pozván k jednání na říšské kancléřství. Zde jej uvítal osobně stranický soudruh a vůdce německé říše Ernst Röhm. "Drahý soudruhu komisaři, vítejte v Berlíně za tak příznivých okolností, jakými sbližování dvou socialistických mocností dozajista jsou." Vůdce si následně vyslechl komisařovu úvodní řeč a odpověděl. "Je to znamenité, že jsme se domluvili na prohloubení spolupráce ohledně lodních pohonů, těžkých děl a středních a těžkých tanků. Chci Vám soudruhu a soudruhu Stalinovi také Vašim prostřednictvím navrhnout spojeneckou smlouvu. Pochopím, pokud jí vzhledem k náladě ve světě nebudete případně chtít vyhlásit veřejně. V takovém případě by bylo ideální podepsat smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci v rovině politické a hospodářské, opatřenou tajným dodatkem o vojenském spojenectví. Ideální pochopitelně bude, pokud bude soudruh Stalin souhlasit, začít co nejdříve jednat s postupu na mezinárodním poli i dlouhodobých plánech tak, aby se naše země mohly harmonizovat pro zápolení s ohavnými kapitalisty a fašisty, kteří by si naše krásné říše nejraději koupili za zlámaný groš." |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Lidový Komisař Zahraničí přemýšlel jen krátkou chvíli. "Soudruh Stalin a naše vláda mají hluboký zájem na uzavření smluv o vzájemné politické a hospodářské spolupráci. Naše vláda si plně uvědomuje že obchod mezi našimi zeměmi budu tvrdou ránou světovému imperalismu. Navíc povede ke zvýšení surovinové bezpečnosti vaší země. Vláda SSSR ráda takové smlouvy podepíše. Pokud jde o tajný vojenský dodatek. Vláda SSSR odmítá jakoukoliv agresivní akci, ale velice ráda se zaváže k obranné alianci. Budeme ochotni vás podpořit pod podmínkou, že vaší obraně nebude předcházet útok. Jak jsem již máme na čistě obranné politice." Komisař udělal významnou pauzu. "Tedy prozatím obrannou. Naše vláda se cítí silně ohrožena jednáním Skandinávské aliance. Považujeme to za největší nebezpečí naší zemi." |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Vůdce pozorně naslouchal slovům překladatele, na závěr se optal na několik dodatků, snad aby si byl jist, že vše je správně přeloženo a pochopeno a pak německý odpověděl: "Znamenitě soudruhu komisaři, to nad míru rád slyším. Ano smlouvy o politické a hospodářské spolupráci, včetně vzájemného obchodu uštědří kapitalistům a jejich monarchistickým a fašistickým pohůnkům pořádně tvrdou ránu. Surovinová bezpečnost nám vskutku také leží velmi na srdci, neb aby mohl nějaký kapitalista vydírat surovinami socialistický stát, jako to má v rukou nyní Švédsko, je nepřípustné a ponižující. Oboustranná ochota podepsat smlouvy o přátelství a politické a hospodářské spolupráci je vskutku úspěchem, velmi umocněným tím, že jsme jej dosáhli tak rychle." Stranický soudruh Röhm se také na chvíli odmlčel, před částí proslovu, která měla být věnována delikátnějším záležitostem. "Obranný tajný dodatek je vskutku ideálním i pro Německou říši. Za stejných podmínek jsme i my ochotni Vás vojensky podpořit, pokud vyhlášení války Vám třetími stranami, nebude předcházet útok z Vaší strany. Ani naší říši se nechce vésti útočné války a preferujeme mírové soužití, zvláště když ještě stále registrujeme bandity a jiné odbojníky v nedávno připojeném Rakousku. Jak říkají latiníci, když chceš mír, chystej válku! Musíme zbrojit a svou navyšovanou mocí jednak odstrašovat nepřátele, ale zároveň být i připraveni, že to nepřátele neodradí a přesto zaútočí. Někdy je nutné i tomu předejít, když už to bezprostředně hrozí. I my jsme proto ochotni v budoucnu počítat s překvalifikováním tajného obranného dodatku na útočný. Skandinávská aliance nás znepokojuje, avšak ČSR a jeho agresivní politiku prezentovanou i přítomností ve Španělsku, považujeme v kontextu Malé Dohody zase mi za primární ohrožení naší říše. Buď jak buď, počítejme tedy i s možností, že konstelace v Evropě v budoucnu přinese i nutnost domluvit se na neutralizaci hrozeb, které se rozkládají mezi našimi říšemi." |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Porsche Naše armáda má již delší dobu zájem o vytvoření vlastního modelu tanku, jež by se dokázal vyrovnat modelům například z Německa, či Británie, nebo je dokonce i v některých oblastech předčil. Rádi bychom tedy nabídli místo v čele tohoto vývoje panu Porschemu. Bude mu nabídnuta nějaká hezká vila u moře, odpovídající plat, trošku lepší destinace než má v Rumunsku a rovněž odpovídající prestiž a ujištění, že celý jeden náš slot půjde na vývin a výrobu prvního tankového sboru s tím, že pokud to bude umožněno, tak dokonce získá i možnost otestovat si první prototypy ve Španělské občanské válce. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro "Já i moje vláda jsme nanejvýš potěšeni úspěšným vývojem jednání, které zakládají stále hlubší a hlubší vzájemnou spolupráci. Pokud jde o problémy, kterým musí čelit vaše vláda v Rakousku. Můžeme poskytnout specialisty NKVD aby působili jako poradci a pomohli vaší vládě ukončit tento problém. Naše vláda by velice na oplátku požádala vaši vládu o možnost navázat spolupráci s Německým leteckým průmyslem. Především schopnost výroby moderních stíhacích letadel je pro nás klíčová, pokud máme sloužit jako platní spojenci. |
| |
 | soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Americko-Japonská diplomacie, PTP a další Shrnutě: PTP podepsána, varováno před nástupem komunistů a Evropanů v Číně, především v souvislosti s podporou komunistů, poskytnuty garance k Americkým zájmům, navržena spolupráce na jednom projektu (níže) Američané jsou informováni o plánovaném Japonském postupu pro Čínu. Japonské císařství očekává s plnou a přímou inkorporací Čínského území pod Japonskou vlajku, které by mělo proběhnout královskou svatbou, odkazující se na jeden ze starých Čínských císařských rodů. Touto svatbou bude stvrzena sféra "Velké Východní Asie", obsahující Čínské a Japonské císařství, Korejské království a další, menší subjekty. Vznikne tak sféra, na kterou se bude vztahovat nyní podepsaný PTP a která bude zahrnovat přes 30% světové populace - a která bude plně otevřena všem Americkým investicím a akcím. Předpokládáme, že Evropské velmoci a Sovětský Svaz se budou této události - a celkovému spojení naší veliké země s Čínou - bránit všemi dostupnými prostředky a rádi bychom s vámi proto rovnou projednali případná protiopatření a případný společný postup. Přípojení Číny by nám otevřelo takřka nekonečné možnosti a definitivně posunulo těžiště globální síly z Evropy do Pacifiku. Čínský trh nabídne vše, čeho může být zapotřebí a Japonsko na něj Spojeným Státům zaručí více než spravedlivý přístup a bude garantovat bezpečnost všech investic či aktivit - což je to, čeho se Evropané a Sověti budou bát nejvíce. Nikoliv nás ve spojení s Čínou, ale Vás. Proto budou nadále podporovat samozvance Čankajška, proto budou spolupracovat dokonce i s komunisty - jen aby zabránili tomu, že se Vy dostanete na Čínský trh. Věříme, že se tomu pokusí zabránit jakýmkoliv způsobem a že neuhnou ani před těmi nejodpornějšími metodami. Nejvíce se obáváme, že navážou skutečně aktivní spolupráci s komunisty ze Sovětského Svazu. Budou úplně ignorovat možné důsledky této podpory, jen pokud tím Vám zabrání ve vstupu do Číny a omezí tak náš společný růst. Jestli totiž existuje nějaká hrozba pro světovou demokracii a stabilitu, je to hrozba Rudé Číny - vždyť jaká síla by potom byla schopna zastavit Německo, Sovětský Svaz a Čínu, pokud by všichni propadli iluzi komunismu? Jsme si vědomi, že náš postup může působit agresivně, avšak jednáme ve společném zájmu - rozvrácená Čína, ve které by mohl navrch získat jakýkoliv extrémní proud či vládce, je nepřípustná pro stabilitu v Pacifiku, jihovýchodní Asii a vlastně v celém světě. Problém, který rozvrácená, nerozhodná a zmanipulovatelná Čína představuje, musí být vyřešen - a pokud se nám ho podaří vyřešit jejím začleněním na náš velmi úzce propojený trh, pomůžeme tím nejen sobě, ale i Číňanům samotným a všem jejich sousedům, neboť jedině Čína, která bude součástí většího společenství, jedině kontrolovaná Čína, může přispět k prosperitě celé oblasti. Každá dosavadní snaha o zapojení Číny do světového společenství v moderním světě skončila katastrofou - my se nyní můžeme pokusit to napravit. Japonsko je více než ochotno poskytnout Vám garance a záruky toho, že Vaše zájmy v oblasti nebudou nijak ohroženy - naopak věříme, že jednáme zcela v souladu s nimi a jim ku prospěchu. Strategická, obchodní a snad i politická spolupráce s Vámi je pro nás klíčová a věříme, že když budeme spolupracovat, můžeme dosáhnout velikých věcí. Součástí těchto garancí by například mohla být vzájemná dohoda týkající se námořnictva, jejíž konkrétní podoba by byla vyjednána na případném setkání našich zástupců, avšak výchozí podoba, se kterou Vám toto navrhujeme, by počítala s poměrem 1:2 mezi námi, už jen z toho důvodu, že se musíte starat o dva oceány. Věříme, že takováto dohoda s dalšími specifiky, by mohla dát jasně najevo vzájemně dobře míněné vztahy a mohlo by se nám do ní podařit začlenit další podmínky regulující chování třetích stran především v Pacifiku - ať už jde o Evropské, jiho-americké státy, či kohokoliv jiného. Další garancí, kterou Japonsko jednostranně a okamžitě poskytuje Američanům, je nerozšiřování námořnictva po dobu nejméně dvou let o velké lodě, především letadlové a bitevní. Věříme, že tím dáváme dostatečnou záruku, že naše cíle neleží v konfrontaci s Vámi a to ani teď, ani v budoucnu. Rovněž bychom rádi zahájili jednání o námi nyní zahajovaném Projektu - Projektu opancéřování Japonské armády V rámci něj bychom rádi masivně rozšířili kapacity na výrobu tanků a součástek na jejich údržbu a zároveň bychom rádi vyráběli nové, lepší stroje - stroje, které budou udávat tempo pro další světový vývoj a které budou postrachem každého nepřítele. Věříme, že takové stroje dokážeme ve spolupráci s vámi vyvinout a vyrábět a že ze společného výzkumu budou těžit obě strany. Máme unikátní možnost každý prototyp vyzkoušet v bojových podmínkách a pokud budou naši geniální vědci spolupracovat, jistě dokážou vytvořit vskutku unikátní věci. Cíle projektu: Vyvinout nové, moderní tanky, které budou spojovat to nejlepší z aktuální světové produkce. Zahájit výrobu těchto tanků, vystavět potřebnou infrastrukturu pro jejich výrobu (nabízí se možnost výstavby továren v Mandžusku, co nejblíže místům těžby a zpracování surovin - "Fordovy Mandžuské závody"?), v Číně je průběžně testovat a zapojovat je do bojů. Prioritní je snaha o "skokové" překonání Japonského technologického deficitu při výrobě i vývoji spoluprací s Američany a snad i panem Porschem (viz níže). Doktrína pro využití těchto nových sil bude vytvářena opět ve spolupráci s Američany a bude vylepšována a upravována podle zkušeností z Číny k co největší dokonalosti: výchozí postoj je, že tanky jsou schopné sloužit jako extrémně efektivní podpora pěchoty a rovněž jako síla schopná prorazit linie nepřítele a následně fungovat za jeho liniemi - s podporou motorizované pěchoty. Pan Porsche V souvislosti se zahájením výše zmíněného projektu byl rovněž kontaktován pan Porsche, nyní pracující v Rumunsku. Kontaktován byl s nabídkou na účasti na dosud nejspíše největším projektu v historii tanků a pásových vozidel vůbec. Byly mu poskytnuty hrubé informace o tom, co je cílem tohoto projektu: vyvinout nové tanky využívajíc těch nejlepších technologií prakticky bez omezení, za spolupráce s Američany a Americkými firmami. Pan Porsche by, pokud by souhlasil, vedl Japonský výzkumný tým. //další projekty později, chci si trochu vyzkoušet jak to tedy funguje // |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Vládě Sovětského Svazu Zájem neeskalovat situaci na našich hranicích máme společný a to je slušný základ. Avšak jakékoliv změny v obchodních vztazích by musely projít trojstranným jednáním, kterého by se musely přímo účastnit Spojené Státy, obzvláště nyní, po podepsání PTP, neboť jakýkoliv náš krok by jistě zasáhl i Americkou ekonomiku. Pokud by jste měli zájem o zapojení Američanů do těchto jednání, můžeme je jistě zprostředkovat a vést. // cokoliv o normalizaci a tak bych nechal na to až budeme vědět co se děje v Číně // |
| |
| Washingtonská Námořní Smlouva Japonské císařství, vzhledem k vyhlášeným plánům zúčastněných států, navrhuje zahájit nová kola jednání o uspořádání námořních sil světových velmocí i států nižší námořní síly. Je totiž zřejmé, že Washingtonská smlouva je již přežitá a překonaná - dokonce ani ti, kteří byli s jejími výsledky v době podepsání spokojeni, ji porušují. Pravidla týkající se tonáže plavidel jsou překonána technologicky a ta týkající se tonáže loďstev zase ekonomicky. Svět se mění a má-li na moři nadále vládnout mír, zajištěn pečlivým udržováním rovnováhy, musíme se tomuto tématu věnovat. Rovněž by bylo vhodné reagovat na vývoj i jiných technologií, především pak ponorek, které svými parametry mohou snadno narušit pečlivou rovnováhu na hladině. Japonsko proto navrhuje zahájit nové jednání - ta by mohla probíhat přímo v Japonsku, kde bychom rádi uvítali všechny původní signatáře ve městě Hirošima, kde by jim byl poskytnut maximální komfort a kde by mohla jednání probíhat. |
| |
| Námořní Konference Vláda SSSR oznamuje, že plně podporuje ideu Námořní konference, které skrze rovnováhu sil pomůže udržet mír na světových oceánech. Vláda SSSR se je v této věci ochotna účastnit všech jednání a respektovat jejich výsledky, pokud na ně bude pozvána a pokud ji bude garantováno, že se bude moci účastnit jednání za rovných podmínek. Vláda SSSR má a vždy měla jen obranné úmyslu a ujišťuje své partnery že nemá v úmyslu nyní, ani v budoucnu eskalovat jakýmkoliv způsobem světové napětí. Naopak hodlá konat vše co je nezbytné pro zachováním celosvětového míru. Bojem za Mír k lepší Budoucnosti |
| |
| Námořní Konference  Německá říše, prostřednictvím ministra zahraničních věcí Konstantina von Neuratha potvrzuje, že se zúčastní Japonskem navržené námořní konference. Cílem Německé říše je celosvětový mír a klid na práci pracujících, proto ráda přispěje svou účastí i snahou k úspěšnému rozvinutí této promírové iniciativy. Je nepochybně třeba, aby spolu mocnosti pravidelně jednaly a předešlo se tak válečným konfliktům, které všude na světě nejvíce postihují právě dělnictvo. Již nikdy se nesmí opakovat nic, jako byla Velká válka! |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie: "O uznání záboru Rakouska se prosím nebavme. Jedná se o velmi důležitou otázku, k jejímuž zodpovězení nejsem oprávněn. Mému králi jde jen o to, aby se Rakušanům dařilo dobře a aby nepřišli o možnost samostatně si určovat svůj osud. Jak říkáte, můj král povoluje svobodné volby všech politických stran a ne jen těch, které se mu hodí. Doufá ale, že to samé bude umožněno i v Rakousku, kde mimochodem žije i nemalá maďarská menšina, uzmutá naší zemi Trianonskou smlouvou. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro "Stejně tak jsem na tom i já soudruhu komisaři. Rychlý a zdařile konstruktivní vývoj jednání je mi opravdovým potěšením. Banditismus řádící ve Východní Marce již vyřizují naše speciální síly a dozajista bude brzy potlačen. Zahájím rokování se svým generálním štábem a technickými poradci a odborníky, v jakém oboru by se nám hodila zase Vaše pomoc v rámci parity ku pomoci se stíhači či leteckým průmyslem. Jsem tedy toho názoru, že zatím již dojednané můžeme v klidu ratifikovat a tuto poslední otevřenou záležitost doladit a dokončit později. Od zintenzivnění vzájemného obchodu si slibuji autarkii našich socialistických velmocí, tudíž kapitalisté a jiná divá zvěr nebude mít páky k našemu vydírání hospodářské a vzhledem k naší spojené odrazující síle ani vojenské." Shrnutí: Německo ratifikuje a čeká na ratifikaci SSSR. - Smlouva mezi námi o přátelství, a také vzájemné politické a hospodářské pomoci. - Zintenzivnění vzájemného obchodu - Tajný dodatek o obranné alianci, pokud napadený před tím sám nezahájil útok na jiný suverénní stát. Námořní konference Jakmile vešla ve známost japonská iniciativa ohledně námořní konference. Německá říše skrze své zástupce vyjádřila nejprve potěšení, že se konference bude účastnit i Sovětský svaz. Sovětské vládě: Domníváme se, že tato konference bude ideální příležitostí k uvedení našich smluv do praktického pole působnosti. Pokud budou obě naše mocnosti jednat na konferenci svorně, spolupracovat a hájit vzájemně své zájmy, kapitalisté budou zaskočeni, nebo přinejmenším nebudou moci koncentrovat svůj tlak jen na jednoho z nás, budou muset jednat se silným blokem a dle toho se patřičně chovat a pokud ani to nesvedou, přijmout následky, že jim bude oponovat mocný blok rozsáhlé vojenské, hospodářské a taktéž politické moci. Těšíme se tedy na to, že nyní se situace ve světě značně změní ve prospěch dělnictva a pracujících. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Sovětská strana Ratifikuje následující dohody s Německou stranou - Smlouva mezi námi o přátelství, a také vzájemné politické a hospodářské pomoci. - Zintenzivnění vzájemného obchodu - Tajný dodatek o obranné alianci, pokud napadený před tím sám nezahájil útok na jiný suverénní stát. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - Pro konstrukční kanceláře OKB-115 "Jakovlev" OKB-301 "Lavochkin-Gorbunov-Gudkov" OKB-155 "Mikoyan-Gurevich" se zadává úkol zkonstruovat moderní jednomístnou jednomotorovou stíhačku, srovnatelnou s mezinárodní konkurencí, která by byla schopna plnit roli frontového stíhače k vytvoření vzdušné nadvlády i úlohu přepadového stíhače Očekává se, že konstruktéři využijí Německé zkušenosti otevřené nám na základě vzájemných dohod Na realizace a zalétání prototypů mají konstrukční kanceláře maximálně 4 měsíce za včasné dokončení a zalétání projektů je osobně odpovědný soudruh Berija |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSr podporuje váš návrh aby naše země na nadcházející konferenci jednaly jako jednotný blok. Jedině tak se nám povede zajistit aby byl náš názor byl vyslechnut a povede se nám vyhnout situaci, kdy by imperialisté vnutili naším zemím jednotlivě nevýhodné nebo zdrcující podmínky. Naše strana chce rovněž upozornit Německou vládu, že pokud bude omezena naše možnost účastnit se jednání nebo budeme postaveni před hotovou věc ke které se nebudeme moci vyjádřit, pravděpodobně opustíme jednání. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Porada s veliteli i vojenskými a technickými odborníky Díky naší od roku 1922 trvající a nepřerušené vojenské spolupráci se SSSR bychom měli mít poměrně dobrý přehled o tom v čem jejich technika vyniká. Proto se svých vojenských a technických poradců zeptám, jaké kvalitní či zajímavě inovativní technické prostředky má SSSR kromě těžkých a středních tanků, získání jejichž plánů a poradců jsme již v rámci naší podpory ohledně lodních pohonných jednotek a těžkého dělostřelectva vyjednali. //Snažím se taky hledat, ale zatím nijak úspěšně, co by měl ještě dobré// - Konstruktivní debata o tom, v čem nás SSSR technika překonává inovací či kvalitou a v čem tedy se SSSR ještě vyměňovat znalosti a zkušenosti. Vývoj na základě již získaných plánů těžkých a středních tanků ze SSSR Otázka na mé technické experty, jestli je od příštího, případně od jakého, možno vyvíjet střední a těžké tanky na základě sovětských poznatků, plánů a seznámení s nimi skrze jejich poradce. Místo výroby tanků Pz. III. a IV že by byl vyvíjen nový lépe obrněný střední tank z prototypu A 32 (model už měl být předveden armádě v roce 1938) - na T34/ 75 - k jeho kanonu se dopracujeme přes paralelní postupný vývoj kanonů 5cm a 7,5cm, který probíhá v jiném slotu (případně převezmeme spolu s plány i sovětský kanon 76,2mm, který využívá i KV-1. Místo výroby letadel He-177 bychom vyvíjeli na základě plánů a odborné pomoci ze SSSR těžký tank KV-1 (plány vypracovány 1938-39, ve službě SSSR od roku 1939). |
| |
| Námořní konference v Hirošimě (event): Pozvaní účastníci: Spojené státy americké: - vyjednavač: Charles Evans Hughes (vyjednával i Washingtonskou nám. konferenci) - předběžné podmínky: parita s Velkou Británie, tonáž BB a CV mezi 40-50k tun, limitace ponorek Velká Británie: - vyjednavač: A. V. Alexander, 1st Earl Alexander of Hillsborough (býv. 1. lord Admirality) - předběžné podmínky: parita s USA, převaha 2:1 nad Japonskem, 3:1 nad Německem, 4:1 nad SSSR, Francií a Itálií, limitace ponorek, zvýhodnění tonáže britských BB (mimo limitaci tonáže) o 10% (kvůli palivu, protože lodě VB musí plout po celém světě a brání vzdálené kolonie) Shody mezi USA a VB (předběžné): - tonáž USA a VB: až 1 000 000 tun pro bitevní lodě (+10% pro Brity), 300 000 tun pro CV, 300 000 tun pro CA, 200 000 tun pro CL a 200 000 tun pro DD (maximalistická varianta) - poměry sil: USA a VB: 100% Japonsko: 50-65% Německo: 30-40% Francie: 30-40% (parita s Německem) Itálie: 30-40% SSSR: 20% Brazílie: 20% - limitace tonáže lodí: (lodě mající děla větší ráže než je 8 palců (cca 210mm s tolerancí k jap. rážím jsou automaticky hodnoceny jako bitevní lodě, křižníky mající děla větší než 6 palců (cca 160mm) jsou automaticky považovány za těžké křižníky), ráže děl torpédoborců max. 130mm (stejně u děl ponorek) CV a BB 45-50k tun (50-55k britské) - dělostřelectvo ne silnější než 16 palců (+-410mm) CA 12-16k tun CL 8-12k tun DD 2-3k tun SS >1,5k tun - limitace ponorek: Tonáž ne přes 1500 tun (amer. varianta) či přes 750 tun (britská varianta), celková tonáž ne větší než 100 000t pro USA a VB, 50 000 pro Japonsko, 25 000 pro ostatní (Fr., Něm., It.), 15 000 pro SSSR a Brazílii Memorandum členům konference ze strany USA a VB (předběžné návrhy): - Británie i USA jsou ochotny se zavázat, že nebudou budovat velké vojenské přístavy v Honkongu a na Guamu (kvůli Japonsku) /Hawaii a Singapur tak zůstanou jejich hlavními přístavy nejblíž Japonsku/ - Británie i USA požadují právní úpravu zakazující střelbu nevynořených ponorek bez varování na hladinová plavidla (zákaz neomezené ponorkové války se rozumí samo sebou s jasnými tresty - posádky budou považovány za pirátské a vyjmuty z ochrany Ženevských konvencí) - Británie v případě neúspěchu konference informuje, že je připravena vybudovat 15 bitevních lodí v třídách King George V., Lion a Vanguard o úhrnné tonáži přes 600 000 tun a modernizovat stávající flotily, USA informují že hodlají spustit na vodu 17 bitevních lodí v třídách North Carolina, South Dakota, Iowa a Montana o úhrnné tonáži 950 000 tun a to samozřejmě nejsou započteny plánované výstavby a modernizace flotily letadlových lodí (USA a Británie takto zveřejňují v podstatě své záměry na budoucích cca 10 let) - Británie si vyhrazuje právo udržet si "zdrcují námořní převahu" vůči Německu, neboť to má převahu na zemi (Francie není do těchto kalkulací Brity počítána) - USA si vyhrazuje právo na udržení "strategické převahy" v Pacifiku při zachování "operačních obranných sil v Atlantiku" Ve společném prohlášení obou vlád je nastíněno, že "strategická rovnováha" na oceánech je základem mírové rozvoje na všech kontinentech a její narušení ze strany třetích stran by způsobilo nevratně rozklad základních pilířů míru na nichž stojí světový pořádek. Navrhované principy jednání: Všechny národy na konferenci jsou zastoupeny jedním hlasem, rozhodnutí padne shodne li se "kvalifikovaná většina" (4 z 6, nebo 5 ze 7) hlasů a aby nová pravidla vstoupila v platnost musí všichni signatáři konference tato pravidla potvrdit a jejich parlamenty ratifikovat (a učinit tak součástí domácího práva). Na konferenci může dohlížet přidělenec Společnosti národů bez práva hlasovat (bude to patrně E. Beneš, šéf SN). |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Naše vláda považuje předložené Britsko-Americké memorandum, za neakceptovatelné, zlovolné a podlé. Jeho přijetí nepřichází v žádném případě v úvahu, jelikož jeho přijetí by znamenalo konec schopnosti SSSR bránit svou mořskou hranici. Navíc způsob jednání zcela jistě implikuje převahu USA a Británie, která povede k automatickému přehlasování našich dvou zemí. SSSR hodlá předložit svůj protinávrh, kde hodlá předložit svůj pohled na dané záležitosti. Předně budeme považovat, aby se usnesení přijalo shodou hlasů Dále bude považovat navýšení kvót pro lodě všech tříd a navýšení paritní a tonážní kvóty pro SSSR. Naše vláda by ráda znala váš názor na danou věc a vaše požadavky. Rovněž se tážeme, zda Německá říše disponuje i nějakými jinými spojenci, kteří by umožnili případně zablokovat nevýhodnou dohodu. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - Rada lidových Komisařů se ptá a ráda by znala názor velení námořnictva na Britsko-Amarické memorandum - Rada Lidových komisařů by ráda viděla srovnání světových loďstev dle jejich reálného odhadu - Rada očekává že velení námořnictva předloží Radě to co považuje za nezbytné aby bylo dosaženo na jednáních, jinými slovy co potřebujeme k uhájení a navýšení naší námořní bezpečnosti mimo požadavku na navýšení tonáže BB z důvodů rozměrů Projektu 23 |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vládě Japonska. Vláda SSSR velmi brzy představí svého vyjednávače i své vstupní požadavky a představy ohledně jednání Námořní odzbrojovací konference. Vláda SSSR by velice ráda s vámi přednostně projednala jednu záležitost, konkrétní maximální tonáž na Bitevní loď. Rádi bychom předložili možnost navýšení tonáže na plavidlo této třídy na 70 000 000 tun/kus. Věříme že tento krok představuje i váš zájem a podporuje vaší tezi kterou jste předložili před začátkem konference. Věříme že se nám v dané věci povede zajistit i podporu Německa |
| |
| soukromá zpráva od Patrick Francis McDonnel pro Námořní konference v Hirošimě Skrze finského velvyslance v Hirošimě byla na úřad vlády Japonského císařství, doručena žádost prezidenta Finské republiky, Carla Gustava Emila Mannerheima, aby se konference mohl účastnit finský pozorovatel bez nároku na hlasování. Tímto pozorovatelem by měl být jeden z předních členů finského armádního sboru, a to přímo ministr obrany, generál Rudolf Walden.
Generál Rudolf Walden |
| |
| Vyslání pozorovatele Portugalsko se rozhodlo pro vyslání admirála Pereira da Silvy na námořní konferenci v Japonsku, který se celé události zúčastní jako pozorovatel. Vzhledem k tomu, že naše Impérium poměrně výrazně závisí na námořních trasách, přepravě zboží a obecně obchodu, tak by tato účast neměla nikoho překvapit, zvláště, když se bude jednat o dosti citelných změnách a úpravách v rámci námořního zbrojení. |
| |
| Představení Francie: Francie... poničený vítěz z Velké Války prošel v dvacátých i v třicátých letech turbulentními časy poznamenanými divokým bojem mezi pravicí a levicí. Žádná středostavovská selanka jako jinde, ale krev, bagety, rozlité víno a střelba do davů či bodákový útok na demonstranty. Nejprve v roce 1929 při zákazu populární Komunistické strany jejíž preference dosahovaly až 30%. To bylo zlé. Lyon v plamenech, armáda dobývá barikády v Marseilles. Lenin et Robenspierre! Gilotina, šmitec. Brutální rozbití komunistické strany byla největší rána komunistickému hnutí, kterou kdy demokratické strany, které je těžké podezírat z příklonu k fašismu či k extremismu zasadily. Francie zaplatila krvavou daň jako žádná jiná země. Tisíce mrtvých, desetitisíce deportovaných (Alžírsko, fr. Guynea), stovky popravených. Vše legálně a "podemokraticku". Byly to těžké časy. Nakonec zavraždili prezidenta Poincarého (komunisti) a poté socialistická Front Populare vyhrála volby. Opakované pokusy o zrušení zákazu PFC, hrozba vojenského převratu (střelba na parlament z tanků v roce 1931, armádní puč rozbit). Rok 1932... znovu volby, znovu vítězí Fronte Populaire vedená socialisty. Znovu bitky v parlamentě i v ulicích. Znovu krev a zlámané bagety. Bodákový útok na pokojnou demonstraci před Notre Dame. Revoluce požírá vlastní děti. Hospodářská krize, bída, hlad. Rok 1934 - drtivé vítězství pravice, vražda Eduarda Daladiera, vražda Pétaina. Střelba do davů pod Eiffelovou věží, na Mortmartu. Rudá vlajka nad Notre Dame. Stanné právo. Střelba, křik a nástup Raula Reynauda do úřadu prezidenta, drtivé vítězství Republikánů a Centristů. Zákaz Action Francaise. Komunismu a fašismus jedno jsou (nový zákon proti extremismu), reforma ústavního soudu, nová Ústava. Rebelie na severozápadě Francie. Potlačeno vojskem. "S teroristy se nejedenám!" vzkazuje prezident milionu protestujících. Generálporučík de Gaulle dobývá hořící Lile. Státní policie "Sureté" zatýká fašistické i komunistické agenty. Zbavování občanských práv (dle zákona o "naturalizaci" umožňující zbavit občanství a státní příslušnosti každého francouze, který jedná "proti francouzským zájmů"). Tábory v Alžírsku a ve Francouzské Guyaně. Deportováno na 50 000 lidí včetně žen a nezletilců z dělnických rodin. Severozápad dobyt. Revoluční duch zlomen. Ano... byly to děsivé časy ve Francii mezi lety 1924-1934. Odhaduje se, že při všech nepokojích zahynulo na 100 000 lidí a přes půl milionu bylo deportováno či posláno na galeje. Jen rozsudků smrti bylo v těch deseti letech vyneseno přes 10 000. Gilotina nezahálela. Někdo tomu říká "Druhá francouzská revoluce", někdo jiný "Velká kontrarevoluce" a někdo správně tuší, že šlo o jakousi ponornou občanskou válku mezi dělnickými (levými) městy a rolnickým (pravým) venkovem. O boj mezi politickými idejemi z nichž vzešel konzervatismus jako vítěz. Někdo soudí, že zvítězila armáda a zničila všechny "pacifisty a defétisty"... a konečně někdo tvrdí, že v demokracii "přísnost na chudý lid musí být". Buď jak buď od roku 1934 zná svět novou Francii. Žádný útulek levičáckých autorů, kubistů a jiných avantgardistů dvacátých let. Podmračená, venkovsky konzervativní Francie je na hony vzdálená té z "krásné epochy" přelomu století. Zvítězila Francie stavící betonové a ocelové pevnosti, Francie jež nenávidí Němce, komunisty, samotnou francouzskou revoluci z roku 1789. Zvítězila Francie v níž mají prestiž spolky bonapartistů, konzervativci a katolická církev... a samozřejmě armáda. Appeasement se jako první zhroutil ve Francii. Jakmile prezident Reynaud zkonsolidoval moc, tak od roku 1936 začal tlačit na formování protiněmecké koalice a nebýt N. Chamberlaina kdo ví, zda by nevtrhl do Německa již na jaře tohoto roku, když došlo na Anšlus. Tihle Francouzi se Bošů nebojí. Mnozí hovoří o "hranici na Rýně" a o tom, že i Belgie a Holandsko se musí podřídit Francii v boji proti Německu. Ve Francii koloniální šel život jiným směrem. Postupná liberalizace, zapojování tamních elit do správy a industralizace (masivní investice do infrastruktury (totéž v kontinentální Francii) a průmyslu). Ano - Francie má 50 milionů lidí a 100 milionů dalších v koloniích a své Impérium zvelebila víc než za předchozí dvě století. Vybudovala Maginotovu linii a modernizuje masivně údernou pěst armády (pancéřová vojska pod vedením "smutného hrdiny" Ch. de Gaulla, který dostal od nového režimu tolik poct, jako bylo slz matek oplakávajících své mrtvé "děti revoluce roku 1934" v Lile, které dobyl pomocí dělostřelectva, tanků a masivních útoků pěchoty). Francie, která hospodářsky prudce roste. Francie, která zažila "úžasnou epochu" ("Stálo za to být v té době Francouzem." (Pablo Picasso), během které se zrodila nová francouzská diaspora (Kanada, USA) stejně jako nová Francie nacionálně-konzervativní, republikánská až bonapartistická. Francie, která si vyhrnuje rukávy, zlým pohledem hledí směrem k Rýnu a slibuje "konečné zúčtování" s Bošem. "Hranice na Rýně nebo nic!" - je heslo mnohých radikálních členů Konzervativní mládeže (nemálo členů Action Francaise přešlo k nim). Tahle Francie nevypadá na to, že bude s někým vyjednávat. Jejími spojenci jsou hlavně Malodohodové mocnosti, méně pak Polsko a o Británii dost pochybuje pro její zájem na "kontinentální rovnováze" a oslabení Francie (na úkor Německa) z minulých let. Je to Francie, které porozumí asi jen Francouz jež má doma portrét Bonaparta, kardinála Richelieu a maršála Focha. Možná ten nejmírnější ze všech těch "nových Francouzů" je sám jejich prezident a jeho nejvyšší spolustraníci a vládní činitelé. Léta 1924-1934 změnila mentalitu Francouzů a učinila z nich radikální pravičáky volící konzervativní republikány, centristy a fanoušky bonapartismu (v jeho republikánské formě). |
| |
| FINSKÝ POZOROVATEL V HIROŠIMĚ I Finská republika vysílá do Hirošimy svého pozorovatele, který bude celou námořní konferenci, bez nároku na hlas sledovat. Pro Finsko jde o důležitou konferenci, neboť do budoucna určí maximální sílu sovětské flotily. Ačkoliv prezident Mannerheim se prý nechal slyšet že sovět na dohody stejně sere. Co je na tom pravdy je otázka, přesto, prezident Mannerheim má rad informace z první ruky. Pozorovatelem na konferenci za Finskou republiku bude ministr obrany, generál Rudolf Walden.
|
| |
| Sovětská Delegace na Námořní odzbrojovací Konferenci
Sovětskou delegaci na Námořní odzbrojovací konferenci v Hirošimě vede dlouholetý Lidový komisař Zahraničí a zkušený vyjednávač Maxim Litvinov. Sovětská vláda ústy svého vyjednávače vyjádřila hluboké pochopení pro podmínky Britsko-Amerického Memoranda. Sovětská vláda si cení především jasně a příznivě formulovaných podmínek jednacího řádu konference. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Námořní Konference Německá říše podpoří Sovětský svaz při jeho oprávněných nárocích na zvýšení limitů, tak aby mohl efektivně hájit klid a bezpečí dělnictva své říše i na moři. Podpoříme Váš protinávrh, jak v bodě aby bylo nutno dosáhnout jednomyslnosti pro přijetí dohody. Německá říše Vás podpoří i v požadavku na navýšení kvót všech tříd i tonážní kvóty pro SSSR. Německá říše by byla ráda, kdyby byl tento protinávrh předložen společně našimi zeměmi, aby tak získal maximálně na vážnosti. Německá říše má jen dva požadavky za sebe, a to navýšení maximální tonáže CA na 18k a dále pak výrazné navýšení ponorkových kvót Německé říše na úroveň Japonska (50k). Německá říše dalšími spojenci nedisponuje, možná bychom se společně mohli obrátit na Itálii, výměnou za to, že podpoříme i její požadavky. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR je vděčná za otevřený a pozitivní přístup vlády Německa. Vláda SSSR akceptuje německé požadavky a považuje je za nejvýše rozumné. Vláda SSSR navrhuje aby si obě delegace určily svého mluvčího, jenž bude jednotně přednášet návrhy. Vláda SSSR navrhuje svého vyslance, ale považuje tuto otázku za otevřenou. Pokud jde o navýšení tonáže Těžkých křižníků, považuje to naše vláda za rozumné a samozřejmé. Vláda SSSR považuje omezení ponorkové tonáže za nepřípustné a učiní vše aby limitace ponorem měla co nejmenší dopady. Ponorková otázka by se vůbec neměla na jednání otevírat. Vláda SSSR je ochotna připustit pouze regulace boje ponorek proti obchodním plavidlům. Nic více. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Vláda Německé říše s Vašimi poznámkami souhlasí, co se regulace boje ponorek proti obchodním plavidlům týče, to jsme také ochotni připustit. Německá vláda souhlasí s tím, aby mluvčím obou delegací byl zástupce delegace sovětské. Bude to prospěšné i z toho důvodu, že SSSR je stále členem SN a tak bude jeho hlas mít na mezinárodní konferenci větší váhu. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vzhledem k vaší předpokládané účasti na jednání námořní odzbrojovací konference vláda SSSR zastupující v této věci i vládu Německa by ráda navrhla vaší vládě účelové spojenectví. Vlády SSSR a Německa jsou ochotny podpořit požadavky Itálie na navýšení poměrových i tonážních kvót, jakož i jiných požadavků, pokud ty nebudou mířit přímo na SSSR nebo Německo. Na oplátku obě vlády očekávají že vláda Itálie podpoří jejich vlastní návrhy. Vláda SSSR se nebrání zasazení jednání Námořní konference do hlubšího síta mezinárodního vztahů a za podporu na konferenci je ochotna učinit ústupky v jiných věcech týkajících se Italského zájmu. Vláda SSSR je rovněž prohloubit a upevnit své vztahy s Itálií jak na obchodní tak na jiných úrovních. |
| |
| Mírová Konference-Vstupní Požadavky Vláda SSSR v jednotě s vládou Německa navrhuje aby výsledky konference byly přijímány jednohlasně s uplatněním zásady Liberum Veto. Vlády obou výše jmenovaných zemí považují tuto zásadu, za záruku zachování mírového soužití a všeobecné akceptace dohodnutých regulací. ¨ Vláda SSSR v reakci na podmínky Britsko-Amerického memoranda požaduje navýšení tonážních i poměrových kvót přiznaných SSSR na úroveň Japonska. Vlada SSSR tak jednak akcentuje svůj mezinárodní a hospodářský potenciál. Navíc vláda SSSR konstatuje, že takový požadavek je dán rovněž přírodními specifiky SSSR. Vláda SSSR podpoří i jiné země v jejich požadavcích na navýšení kvót, přiznaných jim dohodou. Vláda SSSR konkrétně navrhuje navýšení maximální dopuštěné tonáže bitevní lodí na 70 000 tun a Těžkých křižníků na 18 000 tun. Vláda SSSR v jednotě s vládou Německa, pokud jde o ponorky navrhuje vyřešit především otázky ponorkového nasazení proti obchodním trasám a lodím. Otázka regulace ponorek jako takových se jeví oběma vládám jako méně podstatná. |
| |
| hudba hraná kapelou Císařského námořnictva během zahajovací ceremonie Stalo se, co nikdo nečekal - kromě členů Tokkō, kteří se starali o bezpečnost. Na zahájení Hirošimské konference totiž vystoupil sám Císař a přivítal sem dorazivší státníky. Konference byla zahájena v Paláci průmyslu, navrženém Českým architektem Janem Letzelem, před více než dvaceti lety. Právě zde vystoupil Císař Hirohito s kratičkým proslovem v plynulé angličtině, kterou se zřejmě teprve nedávno naučil. "Pánové, děkuji, že jste přijali pozvání do naší krásné země. Věřím, že dokážeme vyřešit vzájemné rozpory a společně vytyčíme trasu, kterou budou naše země v následujících letech plout."
Po něm se již slova ujal Katō Tomosaburō, který vedl za Japonskou stranu jednání již před šestnácti lety ve Washingtonu, přivítal osobně všechny zúčastněné a poděkoval i zahraničním pozorovatelům z Finska a Portugalska za účast. Opomenut byl pak přidělenec Společnosti Národů, což není nijak překvapivé vzhledem k vzájemné historii. Hosté byli uvedeni do vnitřních prostorů Paláce, kde již byl připraven kulatý stůl pro hlavní jednání s vyvýšeným pultíkem a kde stály hostesky v očividně upravených uniformách námořnictva, některé s občerstvením, jiné s informacemi - o tom kde jsou toalety či místnosti pro soukromá jednání - a další čistě proto, aby se usmívaly a tvářily se přívětivě.
První věcí na pořadu dne, jakmile se odbyly všechny nutné procedurálie, bylo představení Britsko-Amerického návrhu, které obstaral zástupce Američanů, pan Hughes. Japonská delegace během představení návrhu jen souhlasně kývala, dokud nepřišla řeč na váhové rozdělení týkající se CV a BB. Nebýt notné disciplíny, nejspíše by se jednání zastavila již v ten okamžik. Jakmile to bylo možné, chopil se Japonský delegát, admirál Tomosaburō, slova. Podle něj je Britský návrh absolutně nepřijatelný, neboť by po Japonsku vyžadoval likvidaci necelé poloviny jeho existujících letadlových lodí - což je prostě absolutně mimo. Japonský protinávrh a výtky Vzhledem k tomu, že tento fakt pramení z fundamentálního rozdílu v doktrínách (Japonská založená na letadlových lodích), protinávrh Tomosabura proto činí u Japonska výjimku v tom, že - pouze pro Japonsko - prohazuje tyto dvě kategorie. Kromě toho se však Britsko-Americký návrh zdá přijatelný - Japonská strana by rovněž ráda dosáhla zvednutí tonáže jednotlivých plavidel na výrazně vyšší hodnotu, neboť se domnívá, že technologický pokrok to umožňuje a zůstane-li zachována celková tonáž, "není důvod to omezovat". Japonský návrh se zastavuje na váze 60 tisíc tun pro "Main Battle Ships" (BB-CV). Co se ponorek týče, souhlasí Japonská strana téměř s Britským návrhem tonáže pro jednotlivé kusy, avšak nikoliv s právní úpravou jejich činnosti - v bojových podmínkách by se pak ponorky nikdy nemohly účastnit boje s nepřátelským plavidlem vyzbrojeným zbraní. Pokud by však bylo vyhlášeno, že se toto bude týkat pouze transportních lodí, muselo by rovněž být přijato, že jakákoliv transportní loď bude úplně neozbrojená a její posádka, jakmile bude konfrontována, se nepokusí ponorku zničit vlastním plavidlem. V případě, že toto nemůže být zaručeno a vloženo do dohody není možné přistoupit na tento požadavek. Japonský delegát se rovněž vyjádřil proti Sovětským připomínkám - byť uznal, že Samotná Sovětská tonáž by měla být navýšena, kategoricky odmítá paritu s Japonskem, neboť to by úplně rozhodilo i rovnováhu Britů a Američanů a muselo by dojít k dalšímu plošnému zvedání. Tato čísla totiž nejsou tvořena ve vakuu, ale je nutné aplikovat je na skutečné reálie - Sovětský Svaz nebyl a není námořní velmocí a tato konference má zabránit zničení pečlivé rovnováhy a dále ji upevnit, nikoliv vytvořit více třecích ploch. Pro ilustraci postačí srovnání pobřežních vod, které každá ze zemí musí chránit i v dobách míru a délka námořních tras, které musí zajistit - rovněž i v dobách míru. Japonský návrh tonáže zní: USA: 115% VB: 100% Japonsko: 55% Německo: 30% Francie: 35% Itálie: 35% SSSR: 30% Brazílie: 20% CV a BB < 60k tun (66k britské) - dělostřelectvo ne silnější než 16 palců (+-410mm) CA < 16 500 tun CL < 12 500 tun DD < 3 500 tun SS < 1 000 tun Výchozí tonáž: BB: 1 000 000 tun (+10% pro Brity) CV: 300 000 tun (obráceně pro Japonsko) CA: 300 000 tun CL: 200 000 tun DD: 200 000 tun Ponorky: USA: 80 000 tun VB: 80 000 tun Japonsko: 30 000 tun Německo: 20 000 tun Francie: 20 000 tun Itálie: 20 000 tun SSSR: 20 000 tun Brazílie: 12 500 tun Japonsko souhlasí a je připraveno bilaterálně jednat o nestavění základen a přístavů v Pacifiku (Hong Kong a Guam) a jednostranně garantuje totéž s výjimkou Taiwanu, který již slouží a dále bude sloužit jako základna pro operace v Číně a omezení její činnosti by stálo Japonské životy. |
| |
| Námořní konference - britsko-americký protinávrh (reakce na Japonský návrh): Američané i Britové odmítají jakékoliv "prohazování" kategorií a výjimky pro jednotlivé národy. Poměrně shodně vyjadřují přesvědčení, že má platit "jednotný mustr" pro všechny. Jsou však ochotni upravit kategorie letadlových lodí, tak aby více reflektovaly (i jejich) realitu: BB/BC: max 50 (brit. 55) tisíc tun, celkově 1 000 000t (USA) a 1 100 000 (Brit) CV/CVL: max 35 tisíc tun, celkově 500 000t (USA, Brit) CA: max 15tisíc tun, celkově 300 000t (USA, Brit) CL: max 10tisíc tun, celkově 200 000t (USA, Brit) DD: max 2,5tisíce tun, celkově 200 000t (USA, BRit) SS: max 1,5tisíce tun, celkově 100 000t (USA, Brit) Ratia: 100% - USA, Británie (USA a Britové drží spolu co se týče parity) 50% - Japonsko 40% - Německo, Itálie, Francie 20% - SSSR, BRazílie |
| |
| Sovětská Reakce Sovětská vláda, podpořená vládou Německa vyjadřuje podporu Japonskému návrhu na navýšení maximální tonáže jednotlivých plavidel. Vláda SSSR, podpořena Vládou Německa souhlasí plně s Japonským návrhem, že pokud tonáž nedosáhne maximální povolenou tonáž, není potřeba dalších omezení. Sovětská vláda musí vyvrátit Japonský argument proti navýšeni Sovětské tonáže jako lichý, nerelevantní a chtělo by se říci doslovně hloupý. Ano Sovětský svaz nikdy nebyl námořní velmocí. Otázka, která se zde řeší se ovšem týká maximálního počtu plavidel a jejich dopuštěné tonáže. Ruské Impérium předchůdce SSSR v těchto otázka vždy patřilo k předním mořským silám. Pokud jde o otázku rovnováhy. SSSR nemá potenciál narušovat světovou rovnováhu. SSSR disponuje 4 na sobě nezávislými bojišti a musí je bránit všechny, proto staví takové a ne jiné požadavky. Tato situace ale způsobuje, že SSSR není schopen narušit globální rovnováhu námořních sil. Opakovaně předložený návrh Británie a USA směřuje k likvidaci VMF SSSR a tím i k likvidaci obraných kapacit SSSR. SSSR si uvědomuje ambici svého požadavku a je ochotno z něj ustoupit, ovšem na rozumnou míru definovanou jako 50-60% tonáže USA Otázku ponorek navrhuje SSSR podpořený vládou německa přesunout až po vyřešení otázek kvót hladinových plavidel. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Předběžné jednání o zajištění odběru starších kusů Zejména vládě Velké Británie, ale i s dalšími zeměmi je již dopředu navázán kontakt ohledně vyřazení a sešrotování starších kusů, které by si na starosti vzalo Portugalsko, jakožto největšího hráče v této oblasti. Toto samozřejmě souvisí s probíhajícím jednání v Japonsku, které napjatě sledujeme. V rámci tohoto je totiž možné, že dojde k vyřazení vskutku obrovského množství vojenských plavidel. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Příprava loděnic Projekt:Naše loděnice se připraví na přijetí možné přijetí nadměrného množství vyřazených plavidel. Pokud z celé dohody nakonec sejde a všichni půjdou především zbrojit, tak se naše loděnice naopak připraví na nadměrnou zakázku pro výrobu a využití našich zcela jistě uctyhodných kapacit a nadprůměrné průmyslové připravenosti na tuto variantu (slévárny, rafinerie hned vedle). Jako první bychom nabídli možnost je využít pro VB, jakožto našeho spojence, nicméně se nebráníme ani spolupráci se SSSR, který jistě má velké množství zastaralých kusů, které by vyměnil za moderní. My si z tohoto slibujeme masivní ekonomickou příležitost a výměnou za toto využití i buď získání nějakých licencí na výrobu svých lodí, či přímo odkoupení části vyrobených plavidel. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německý vyslanec na konferenci se obrátil na sovětského. Německo pochopitelně bude požadovat, aby mu byla přidělena celková kvóta kvóta 40% jak plyne z amerického návrhu, japonský s 30% v tomto odmítáme. Dále pak stále požadujeme kvóty ponorek pro Německou říši na 50%, stejně jako Japonsko dle amerického návrhu. Nakonec připomínáme náš požadavek u CA na zvýšení maximální tonáže na 18k. A Váš návrh zvýšení maximální tonáže bitevních lodí se nám také zalíbil, a proto navrhujeme aby jste z něj neslevili pod 55k na bitevní loď. Jinak pochopitelně všechny požadavky pro Vás podporujeme a stojíme za Vámi. |
| |
| Hiroshima Kagi Během jednání opět vystoupil Japonský delegát a ujal se slova. Už když vystoupil k pultíku bylo zřejmé, že něco je jinak - sám Tomosaburō, ostřílený diplomat, byl očividně nesvůj. A měl důvod. Japonsko totiž jeho ústy navrhlo připojit do připravované námořní dohody i konkrétní tresty pro ty, kteří snad v blízké době podepsanou smlouvu poruší. 1. stupeň: zákaz dovozu a vývozu vojenského materiálu 2. stupeň: zákaz dovozu a vývozu strategických surovin 3. stupeň: zákaz dovozu a vývozu nezpracovaných surovin, zvýšení cel 4. stupeň: kompletní embargo 1. stupeň je porušení dohody na nejnižší možné úrovni - tedy tonáží jednotlivých plavidel. 2. stupeň je porušení jedné z tonážních kategorií či opakované porušování tonáží jednotlivých plavidel 3. stupeň je poté kombinace obou či hrubé porušování jedné 4. stupeň je již aplikovatelný na ty, kteří očividně ignorují podepsanou smlouvu či se dopouští jejího hrubého porušování |
| |
| Otázka Tonáže jednotlivých tříd plavidel-návrh k hlasovaní Sovětská strana podporovaná v této věci Německou stranou a v návaznosti na Japonský návrh, navrhuje předložit ke hlasování následují návrh. Navýšení tonáže na Bitevní Loď na 60 000 tun/kus (66 000). Tento požadavek vychází z Japonského návrhu, který SSSR považuje za průchozí. Jaký druhý návrh předkládáme navýšení maximální tonáže třídy těžkých křižníků na 18 000, ovšem při zachování maximální tonáže na třídu. Požadavek vychází z ducha Japonského návrhu a i do budoucna umožní rozvoj oné třídy, při zachování patřičné rovnováhy stran. Sovětská strana v dané věci očekává buď protinávrhy, nebo souhlas. Sovětská strana apeluje na Japonskou stranu a účastníky aby udržovali kulturu jednání a umožnili uzavřít alespoň tuto kapitolu. |
| |
 | Námořní odzbrojovací konference v Hirošimě – brazilská účast Brazilskou delegaci na konferenci v Japonsku vede Henrique Aristides Guilhem, zasloužilý admirál, přítel brazilského prezidenta Getúlia Dornella Vargase, velitel námořních sil a ministr námořnictva v jedné osobě. Tento mu se zasloužil o významné rozšíření brazilského loďstva v posledních deseti letech a již nyní je jasné, že nehodlá námořní postavení Brazílie zahodit kvůli nějaké dohodě. Doprovod mu tvoří kromě jeho ženy Marii i brazilský ministr financí Artur de Sousa Costa. |
| |
| Hiroshima Kagi Okamžitě po Brazilcích, jejichž proslov jistě vyvolal nejméně vzrušené šeptání, se slova opět ujal Japonský delegát. "Děkujeme admirálovi Guilhelmovi za jeho proslov a za účast na této konferenci. Jistě z něj vzejde mnoho zajímavých úvah, které bude tisk s radostí publikovat. Nyní však k Sovětsko-Německému návrhu..." Japonsko souhlasí se Sovětským návrhem na zvýšení jednotlivých tonáží a věří, že ten je slučitelný s předchozím Britsko-Americkým návrhem na procentuální rozdělení. Rovněž se navrhuje, aby bylo do smlouvy dáno, že k otázce tonáží jednotlivých plavidel bude možné zahájit za daný časový úsek hlasování o navýšení - Japonský návrh počítá s příležitostí každých deset let, ale to není součást návrhu, jen dodatek a jedna z možností. BB/BC: max 60 (brit. 66) tisíc tun, celkově 1 000 000t (USA) a 1 100 000 (Brit) (+10k) CV/CVL: max 35 tisíc tun, celkově 500 000t (USA, Brit) CA: max 18tisíc tun, celkově 300 000t (USA, Brit) (+3k) CL: max 10tisíc tun, celkově 200 000t (USA, Brit) DD: max 2,5tisíce tun, celkově 200 000t (USA, BRit) SS: max 1,5tisíce tun, celkově 100 000t (USA, Brit) Ratia: 100% - USA, Británie (USA a Britové drží spolu co se týče parity) 50% - Japonsko 40% - Německo, Itálie, Francie 20% - SSSR, BRazílie |
| |
| Společnost Národů Maďarský velvyslanec v SN, Pál Teleki, svolal v době konání Hirošimské konference další z mnoha jednání. Na počátek zmínil, že Maďarsko hodlá začít novou éru své existence, ovlivněnou nikoli extrémistickým a izolacionistickým režimem admirála Horthyho, ale správnou a léty prověřenou stabilní konstituční monarchií. Aby ale tato éra mohla začít, musí se napřed vyřešit otázky minulosti.
Okamžitě dodal, že Maďarsko si nehodlá dále klást přímé územní nároky a nebude požadovat tvrdou úpravu hranic. Král Otto Habsburský i maďarská vláda plně respektuje výsledek Velké války a také fakt, že jí Uherská koruna prohrála a byla nucena platit. Mnoho Maďarů ale tuto dohodu považuje za nespravedlivou a mnohdy oprávněně, jelikož nechala maďarský lid ohlodaný na kost a donucený sledovat, jak jsou jejich bývalí spoluobčané mnohdy ve svých nových domovinách přebírat roli druhořadých občanů. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Dotaz na Admiralitu a možnosti našich loděnic Rád bych znal názor naší admirality na další směřování, jelikož mám v plánu jisté rozsáhlejší rozšíření a nevím, co přesně mám začít shánět za know-how, jaké typy lodí se nejvíce hodí. Platí, že pro operace naší flotily má naprostou prioritu Atlantik a hodláme ji raději držet pohromadě, abychom dali dohromady aspoň nějakou sílu v jedné oblasti. Další možnosti pro operace bude Karibik a Čínské moře, ale to jenom v extrémním případě. Pravděpodobný nepřítel pak USA/Japonsko, možná Belgie. Dále bych rád znal alespoň přibližný odhad kapacity našich loděnic, jež byly v průběhu 16 let několikanásobně rozšířeny, tedy s jak přibližně velkou výrobní kapacitou můžu přibližně počítat v porovnání například s Velkou Británií, jež se na moje loděnice rovněž začala v určitých oblastech spoléhat. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath odpověděl: "Musím Vás poupravit, nejedná se o žádný zábor Rakouska, ale o osvobození Východní Marky z rukou fašistů a následné sjednocení s Německem, jak si to tam lid přál již od konce Velké války. S tím souvisí to, že neexistují žádní Rakušané, pouze Němci obývající Východní Marku, která jest součástí Německé říše, pročež si pochopitelně tato oblast nemůže samostatně určovat svůj osud. Německo je revoluční říší, která se stále ještě revolučně přetváří, volby u nás v tuto chvíli jak sám víte neprobíhají. Co se týče menšin, u Vás žije velká německá menšina, považujeme tedy za slušné, že my se nebudeme plést do záležitostí ohledně té Vaší, dokud Vy se nezačnete plést do záležitostí ohledně té naší. Jistě chápete co mám na mysli, drahý velvyslanče. Pozorovatele nepřipustíme, jednak si nemůžeme dopředu být jisti Vašimi záměry, viz. předchozí Vaše přání. Druhak pak nemůžeme zajistit na plno jejich bezpečí a chceme se tak vyhnout skandálu, kdyby jim bylo ze stran práce se štítících banditů nějak ublíženo." |
| |
| Celkový poměr tonáží- Protinávrh Sovětská a Německá strana tedy považují navýšení výše uvedených tonáží na kusy plavidel, za předběžné schválené. Pokud se tedy někdo z delegátů nehodlá k této otázce vracet. K otázce celkových poměrů tonáží musí ovšem vláda SSSR tvrdě, opakovaně a neústupně nesouhlasit. Takový poměr tonáží tvrdě dopadá na námořnictvo SSSR. SSSR své důvody již uvedlo a nehodlá je opakovat. SSSR v této věci předkládá protinávrh, který považuje za přijatelný a akceptovatelný. navíc se jedná o návrh umožňující kompromis a reflektující i zájmy jiných stran. Ratia: UK: 110% USA: 100% Japonsko: 60% SSSR: 50-40% Francie: 40% Itálie: 40% Německo: 40% Brazílie: 40% |
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR oznamuje vládě Německé vládě Jednak jsme ochotni přijmout Britský návrh a akceptovat snížení tonáže bitevních lodí na 55 000 pokud protistrana bude akceptovat navýšení našeho a ratia na 40% Pokud se jedná o Americký návrh. Vláda SSSR ho považuje za akceptovatelný, tedy pokud ho považuje za akceptovatelný i Německá strana |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německá vláda oznamuje Sovětské vládě: Britský návrh je zajímavý, má však nedostatek v tom, že mají na mysli zřejmě 55k pro své BB a pro naše pouze 50k výtlak. Nicméně Německá vláda je ochotna jej přijmout a podpořit SSSR. Německá vláda považuje Americký návrh za velmi žádoucí a je více než ochotna jej přijmout. |
| |
| Tonáž Hladinových plavidel Vlády SSSR a Německa se rozhodly podpořit Britský návrh kompromisu ve věci tonáže Bitevních lodí, pokud Británie bude akceptovat nárůst ratia SSSR na 40% Vlády Německa a SSSR jsou rovněž ochotny akceptovat podmínky Amerického návrhu a vzdát se 1/3 svých kvót na letadlové lodě ve prospěch navýšení tonáže křižníků Otázka ponorek stále zůstává otevřená Ratia: USA:100% UK: 100% Německo:40% Itálie:40% Francie:40% SSSR:40% maximální tonáže typů plavidel BB: 50 000 (55 000) CA: 18 000 (výjimka pro třídu Deutschland) |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Lisabonská konference Portugalská vláda si již delší dobu všímá rostoucího nepřátelství mezi Brazílií a Velkou Británií spolu s Francií. Jakožto hlavní obchodní partner Brazílie a několik století starý spojenec a důležitý obchodní partner Velké Británie neseme toto zbytečné nepřátelství jenom s obtížemi. Z toho důvodu jsme se rozhodli v Lisabonu uspořádat konferenci, která by pod záštitou Portugalska měla zažehnat možnost jakéhokoliv budoucího konfliktu a naopak, v nejhorším případě dosáhnout neutrálních vztahů, doufáme však, že se podaří otevřít možnosti nové spolupráce minimálně na obchodní rovině, ze které by profitovaly všechny strany. |
| |
| 1.9-30.9.1938: BITVA NA EBRU ZAČÍNÁ!
Zatímco se velmoci dohadují v předaleké Hirošimě o tom, kdo kolik "plovoucí oceli" může vlastnit, tak republikánské síly Španělska zahájily svou ofenzívou proti městu Zaragoza ze západu a z jihu (od Madridu) bitvu na řece Ebro. Počáteční záměr republikánských sil obklíčit "nacionalistický výběžek a dobýt Zaragozu" zjevně narazil na mohutná uskupení Francovi armády a střetlo se tak v rozsáhlém střetnutí na cca 300-350 tisíc vojáků (100-150tisíc republikánských, 150-200 nacionalistických)). Doposud největší bitva mající všechny charakteristiky generální bitvy o se rozhořela s maximální prudkostí a naplno odhalila množství zahraničních intervencí ve Španělsku (opět a zase). Republikáni jsou vyzbrojeni novými sovětskými tanky BT-7 a vzdušné krytí jim zajišťují stíhačky Polikarpov i Heinkel, zatímco z protistrany přilétají škodovácké granáty ráže 305mm, které se sebesilnější technikou republikánů pohazují jako s hračkami. Franco i Republika v dalším z osudových střetů zde na poměrně malém úseku dlouhé fronty shromáždily, dle odhadů 40-50% veškerých bojeschopných sil a jsou rozhodnuté "jednou pro vždy" zúčtovat s nepřítelem. Republikánská armáda potvrzuje, že občanská válka je nejbrutálnější ze všech válek. Zajatci se neberou, civilisté se masakrují a na Zaragozu (předtím zmasakrovanou frankistickým generálem Mezzanem a jeho berberskou jízdou) se snáší déšť pum a granátů. Nacionalisté - ač mají početní převahu - mírně ustupují (což může být klidně i záměr) na křídlech fronty zatímco houževnatě brání svůj výběžek. Do boje proti Republikánům také vstoupilo na 30 000 Italů vyslaných sem Mussolinim v rámci italského expedičního sboru. A kde je civilizovaná Itálie? Tam kde její republikánští sovětští a němečtí protivníci... v hajzlu. V této válce je zjevně je všechno povoleno včetně nasazování chemických zbraní (Italové pochopitelně vše popírají) shazovaných z letadel. Portugalští, irští i britští dobrovolníci v řadách nacionalistů ukazují barbarství stejně, jako jejich němečtí, sovětští, američtí a mnozí další dobrovolníci. Není také bez zajímavosti, že v řadách republikánů bojují severní irové, zatímco v řadách nacionalistů hlavně ti jižní katoličtí. Smutná epizoda irské občanské války a války za nezávislost se tak přenáší do Španělska, stejně jako účtování Čechoslováků s Němci (a Rakušany) a obráceně. Reportéři z celého světa přinášejí opět šokují záběry vojáků obou stran, kteří ukazují, že civilizovanost je jen prachmizerný nátěr na zvířecí povaze člověka. A republikány znásilněné jeptišky či ukřižovaní ministranti jsou to nejmenší - už takový tradiční kolorit - nacionalisté oplácejí stejně, ne-li hůře. Zaživa pohřbení sovětští vojáci, brutálně umučení sovětští komisaři (být Tovarišč či Volksgenosse je ve Španělsku celkem bezpečná záruka dlouhé, pomalé a ponižující smrti). Nenávist, zmar a smrt se blíží k Zaragoze. Tohle bylo doposud k vidění naposledy v koloniálních válkách, taková jatka Evropa nepamatuje od válek s Turkem... a zdá se, že ani jedna ze stran nemá v úmyslu s tím přestat. N.Y. Times k příležitosti počátku 3tího roku občanské války vydal zajímavou analýzu sledující krok za krokem se stupňující genocidiální charakter této války. Rostoucí brutalitu, rostoucí % civilních obětí a rostoucí počet výroků (z obou stran) o "úplném a totální zničení/vyhlazení" soupeře. Reportéři tvrdí, že půjde-li to takto dál, tak ať vyhraje kterékoliv Španělsko, tak celkově bude země zpola vyhlazená a zničená a vítěz se pomstí na poraženém tak jako to doposud nikdo neviděl. Velkou kritiku také sklízí od NY Times celá Společnost Národů a velmoci, které "zjevně selhaly v omezení či zamezení dodávek zbraní", protože je zjevné že množství zásob původem ze zahraničí narůstá blokáda neblokáda. |
| |
| Hirošima Reakce italského vyslance byla to, co brazilský ministr chtěl slyšet: „Drahý pane Hughesi, je mi ctí vás informovat o přerušení obchodních kontaktů mezi našimi zeměmi několik let zpátky. Takový ten váš projekt, říkalo se tomu tuším krach na Wall Street a světová hospodářská krize? Ten se vám jaksi nepodařilo nám sem nikdy vyvézt. Nevím jak v USA, ale v Brazílii vyhrožovat sousedovi, že mu useknu hlavu deset let POTÉ, co jsem mu ji už usekl, postrádá valný smysl. |
| |
| FRANCUZSKÁ VLÁDA
Francúzsky denník Le Figaro uverejňuje denne zaujímavé politické články či už z domácej alebo z zahraničnej politiky. Mimo konferencii v Hirošime bol zverejnený aj najnovší zoznam ministrov Francúzska: Minister vnútra: Henri Roy Minister spravodlivosti: Georges Bonnet Minister zahraničných vecí: Paul Baudoin Minister námorníctva: César Campinchi Minister národnej ochrany a vojny: Maxime Weygand Minister verejného zdravia: Marcel Héraud Minister financií: Lucien Lamoureux Minister práce: Albert Sérol Minister školstva a národného vzdelávania: Yvon Delbos Minister hospodárstva: Paul Thellier Minister kolónií: Louis Rollin |
| |
| soukromá zpráva od Grandmaster Darth Comminor (Sith) pro Hodža si vypočuje tie komentare, na chvíľu ktorá trvala asi pol minuty ale pre Telekiho mohla pripadať ako večnosť mal Hodža svoje ústa zatvorené a jeho tvár mala neutrálny výraz. Potom prehovoril. "S prvou časťou nemám problem. Pokiaľ je to vôľa ludu je jedno či im vládne prezident alebo kráľ. Pokiaľ je zvolený v súlade z platnými zákonmy je to v poriadku. Ohľadne armady, myslím si že by sa dalo jednať o jednej motorizovanej divizii, 4 až 6 hraničných oblastí ako aj 5 tuctov stihacích lietadield na zabezpečenie hranice by bolo dostatočne. V pripade útoku Nemecka by rozhodne Málá dohoda a nezostala len pri prizerani a rozhodne by zasiahla. Ohľadne toho ako to berú Maďari je treba uvedomiť si že Rakusko-Uhorsko pokytlo Nemecku dôvod na veľkú vojnu. Okrem toho ekonomické výhody spoluprace s Malou dohodou by poskytli Maďarom rýchly nárast životnej úrovne a pochybujem, že by tento nárast kvality života sa obyčajný ľud rozhodol zahodiť len tak. Dvojité občianstvo je v rozpore z zákonmy Československej republiky. Pokiaľ si to obyvateľia praju, môžu sa kedykoľvek vzdať občianstva Československého a prijať občianstvo Maďarske avśak mať obe nieje možné. Pokus o zmenu tohoto záko nemá zmysel nakoľko Lidovci a HSĽS by to rozhodne nepodporili. A odpusťe mi ak to poviem na rovinu ale Maďarsko mi za robitie Koalice nestojí. Ohľadne samospravy si myslím že súčasne zákony povoľujú aby občania Maďarskej národnosti zastavali pozicie starostov ako aj čiastočne zastupenie na úrovni okresov. Pán von Habsburg by si mal uvedomiť že pomocou hospodarskej spoluprace a vďaka medzinarodnemu obchodu sa situacia v Maďarsku rozhodne zlepši. Bude dostatok tovarov pre všetkých a životná uroveń narastie. Okrem toho z dlhodobeho hladiska sa zníži aj nezamestnanosť a porastie aj spokojnosť." |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro Lisabonská konference Brazílie je ochotna se této konference zúčastnit s přímou účastí prezidenta Vargase, na pozadí jednání v Hirošimě. Pokud o tuto nabídku projeví zájem byť jen jedna z oslovených stran (Francie/UK), je prezident ochoten a připraven odjet do Lisabonu neprodleně. |
| |
| NÁMORNÁ KONFERENCIA V HIROŠIME Francúzsko sa taktiež účastní námornej konferencie na ďalekom východe. Hlavným zástupcom francúzskej delegácie je osobne minister námorníctva César Campinchi. Minister sa po vyjadrení britského a amerického stanoviska vyjadril následovne: "Vážený páni, podporujem názor pána Charlesa Evans Hughes z USA a A. V. Alexander, ktorý zastupuje Veľkú Britániu. Odmietame nejaké výnimky pre jednotlivé národy čo sa týka kategórií lodí a tým tiež podporujeme jednotlivú šablónu, ktorá bude platiť pre všetkých. V mene Francúzska taktiež podporujem spoločné pomery s Talianskom a Nemeckom, ktorá bude pohybovať medzi 40 až 50 percent. Francúzsko a Taliansko disponujú vlastnými kolóniami pre ktorých ochranu je potreba schopné a moderné námorníctvo. Nemecko dokážeme v tomto ohľade tolerovať aj napriek tomu, že žiadne kolónie nevlastní. Nerobíme si ilúzie, že pokus o degradovanie nemeckej Ratie skončí úspechom. To isté platí u Sovietského zväzu, ktorý podľa mojich vedomostí nevlastní žiadne zámorské oblasti. Podľa môjho názoru, by sa mala ich Ratia pohybovať maximálne pri 30%. Čo sa týka ponoriek a ich nasadenia, tak musím ako predtým vyjadriť podporu pre Britský návrh. |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro
|
| |
| Spoločnosť národovČechoslovenský vyslanec pre SN sa počas prejavu pána Telekiho len tak tak udržal na uzde aby na celu sálu nezvolal "Nastat". Nakoniec sa ovladol dokonca aj od chuti vyzuť si topánku a pri bode č 5. začať klopať podpätkom na stôl. Nie vyslanec bol profesionalny diplomat ktorý vedel ako plánuje Praha vyriešiť maďarskú otázku. Preto požiadal spoločnosť o slovo a po prejave pána Telekiho sa ujal rečníckeho pultu on. "Ctený vyslanci, v prvom rade mi dovoľte pripomenúť že Československo sa snažilo o nadviazanie lepších vzťahov z Maďarskom už od roku 1922 kedy sa premier Švehla a vtedajší minister Hodža snažili o väčšiu spolupracu. Avšak takéto veci sa rodia postupne. Nieje možné za deň otočiť politiku o 180 stupňov. Prezident Hodža spolu s vládou ma sami oprávnili navhnúť zlahčenie podmienok Trianonskej zmluvy pre Maďarsko. Avšak keď tak počúvam pána Telekiho mam pocit ako by prave skončila vojna a Maďarsko si ako výťaz kladie podmienky. Každopádne ak zhrniem pôvodný návrh Prahy a jej poziciu k jednotlivým bodom prejavu pána Telekiho prišiel by som k nasledovnému ústupku voči Maďarsku. 1) Nástup pana von Habsburga na trón ČSR neprekáža pokiaľ je to voľba ľudu a nie len nejaka salóniková dohoda. Pokiaľ pánovy von Habsburg zaleží tak veľmi na vôle ľudu a je fanušík referendier tak môže u seba usporiadať referendum či ho Maďarský občania vôbec na tróne chcú alebo si chcú ponechať právo voliť si aj naďalej svojich predstaviteľov. Každopadne zrušenie zakazu Habsburgom sedieť na trone Maďarskom nám neprekáža. 2) Bod č. 2 by sme v súčastnosti ponechali avšak v buducnosti by sa dalo diskutovať o jeho zrušení. V pripade, že by zastupcovia Veľkej Britanie, USA a Francúzka mali zaujem to prehodnotiť už teraz sme samozrejme otvorený diskusii. 3) Je údelom porazených platiť reparacie pokiaľ by sa tieto reparacie mali Maďarsku odpustiť navrhujeme zrušiť všetky reparacie ktoré boli uvalené na všetky nástupnicke štáty Rakúsko-Uhorského mocnárstva. Každopádne sme otvorený diskusii. 4) Je spravne že by Maďarsko malo mať dosť mužov na ochranu hraníc, predovšetkým pri hrozbe z Nemecka. Práve preto si myslíme že parita Maďarska z limitmi uvalenými na Nemecko Versaileskou zmluvou by bola idealne riešenie. Sto tisíc členov pozemnej armády ako aj letky stíhačou by mali postačovať na zadržanie Nemeckého útoku. Úprimne nrmyslím si že by bola Maďarská ekonomika v súčasnej podobe schopná postaviť a udržať armadu váčšiu ako 1 až 2 divizie a pár hraničných okruhov. Časom keď sa Maďarsko postavý opäť na nohy a vlada sa ukaže ako stabilná a kooperatívna s medzinárodnou obcoumôžem Vas uistiť že ČSR bude prvá krajina ktorá navrhne ďalšie zvýšenie ozbrojených sil. 5) Neviem ako u ostatných krajín ale v ČSR je také referendum protiústavne a ČSR odmieta o tom diskutovať. 6) Opäť nemôžem súdiť ostatné krajiny ale občania Madarskej národnosti majú v ČSR pravo určovať svoj osud. Nevidíme dôvod poskytovať občanom Maďarskej narodnosti výsadné prava ktoré nemajú ani občania či obyvatelia národností Rusinskej, Rumunskej či Srbo-Chorvatskej. 7) Maďari ktorý sa vzdajú československého občianstva majú možnosť získať občianstvo Maďarské už teraz. Dvojité občianstvo nieje v ČSR v súčastnosti možné. 8) ČSR nemá problem s nadviazaním obchodných vzťahov s Maďarskom za predpokladu že maďarsko potvrdí nezáujem ziskať akékoľvek územie hociktorého člena Malej dohody. Žiadosti pána Telekiho k bodom 4 až 6 vrhajú však vážne obavy ohľadne zamerov pána von Habsburga. Ďakujem za pozornost" |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Hiroshima Kagi - za zavřenými dveřmi Sovětský delegát byl požádán jedním z organizátorů, aby se zúčastnil setkání s Japonskými zástupci v jedné z oddělených místností. Jakmile dorazil, setkal se nikoliv s admirálem Tomosaburō, ale s panem Shideharou, bývalým ministrem zahraničí a jednu dobu i přidělencem při SN. "Vážený pane Litvinove, rádi bychom s vámi probrali další vývoj situace v Číně. Jak jistě víte, naše Císařství má jisté ambice na Čínském území a hodlá v jejich naplňování nadále pokračovat. Jednou z nich je svržení KMT a rádoby generalissima Čankajška, ale to je vedlejší. To hlavní o čem bychom s vámi rádi jednali je Vaše podpora Čínských komunistů a nacionalistů - o tom jakého je rozsahu, zda je či není, o tom bychom se neradi hádali, považujeme to za zbytečné. Rádi bychom s vámi probrali zde vznikající konflikt zájmů, který považujeme kontraproduktivní pro obě strany - plýtvání prostředky ve vzájemném boji v Číně není, alespoň se domníváme, v zájmu ani jedné strany." |
| |
| Pravda zveřejňuje kompletní složení nové Rady Lidových komisařů
Rada Lidových Komisařů- Nové složení Předseda: J.V. Stalin První Místopředseda: N.A.Voznesensky Lidový Komisař Zahraničních Věci: V.M. Molotov Lidový Komisař Obrany: K.V. Vorošilov Lidový Komisař Námořnictva: N.G. Kuzněcov Lidový Komisař Vnitra: L.P. Berija Lidový Komisař Spravedlnosti: N.V. Kyrylenko Lidový Komisař Financí: A.G. Zverev Lidový Komisař Potravin a Zemědělství: I.A. Benediktov Lidový Komisař Těžkého průmyslu: L.M. Kaganovič Lidový Komisař Obranného průmyslu: M.M. Kaganovič Lidový Komisař Lehkého průmyslu: Vasili Shestakov Lidový Komisař Potravinového Průmyslu: A.L. Gilinsky Lidový Komisař Ropného průmyslu: L.M. Kaganovič Lidový Komisař Zahraničního obchodu: A.I. Mikojan Lidový Komisař Obchodu: A. Lyubimov Lidový Komisař Železnic a Transportu: A.V. Bakulin Lidový Komisař Vodní dopravy: N.I. Pakhomov Lidový Komisař Komunikací: M.D. Berman Lidový Komisař Kontroly: Jānis Rudzutaks Lidový Komisař Školství: P.A. Tyurkin Lidový Komisař Zdraví: Georgi Miterev |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vyslanec Litvinov se podíval na své Japonské hostitele a nebyl vůbec překvapen. "Nebudu zastírat, že i naše vláda má v Číně jisté objektivní zájmy a vyřešení sporný bodů je v zájmu nás obou. Předně neživíme žádné sympatie ke KMT. Přesto naše vláda by předně ocenila, kdyby japonská strana byla ochotna garantovat hranice Mongolska a SSSR. Navíc by nebylo tyto garance i dodržovat, jelikož již v minulosti došlo k různého typu "incidentům" bez vědomí Japonské ústřední vlády. Považovali bychom tedy za vhodné uzavřít dohodu o neútočení mezi SSSR a Mongolskem na jedné straně a Japonskem na druhé straně Vzhledem k probíhající námořní konferenci by vláda SSSR velice ráda ocenila vstřícný přístup vlády Japonska k otázce kvót na ponorky. Požadavky zatím v této věci nebudu formulovat, ale budou směřovat k navýšení kvót na tuto kategorii plavidel. Vláda SSSR zatím ponechá otevřenou otázku CCP a jejího postavení v poválečném uspořádání Číny, ale nepovažujeme za propblém tuto otázku nějakým způsobem vyřešit. |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Hiroshima Kagi - Za zavřenými dveřmi Pan Shidehara byl očividně velmi potěšen slovy vyslance Litvinova sám k nim připojil několik poznámek. "Císař bude jistě velmi rád, že navzdory všem našim rozdílům jsme schopni o této otázce jednat jako civilizovaní lidé. Incidenty, spáchané snaživými veliteli v minulosti se jistě nebudou opakovat, neboť na armádě byla vynucena poněkud odlišná úroveň... poslušnosti vůči autoritám. Za předchozí události se tedy nemůžeme než omluvit." Při zmínění ponorek se pan Shidehara lehce pousmál. "Věřím, že v této záležitosti budeme schopni vás podpořit. Jsme přesvědčeni, že obzvláště na Britskou stranu by mohlo fungovat poskytnutí jistých pravidel pro vedení ponorkového boje, které by umožnilo zvýšit tonáže. Přímo garance hranic Sovětského Svazu či Mongolska bohužel nepřipadá v úvahu, avšak vzájemné dohody o neútočení a uznání sfér vlivu je něco úplně jiného. " |
| |
| Změny v brazilské vládě Před několika dny došlo k vytvoření pozic předsedy civilního a vojenského kabinetu, jejichž úlohou je poskytovat prezidentovi odborné poradenství stran civilního, resp. vojenského, sektoru. Ve stejné době došlo k výměně ministra zahraničních věcí, kterým se stal Osvaldo Euclides de Sousa Aranha. Tento muž již byl ministrem v letech 1922-1923 a je známo, že je osobním přítelem prezidenta, ale jeho rozdílné názory na spolupráci s USA vedly k jeho odchodu z funkce v raných počátcích Vargasova režimu Estado Novo. Jeho návrat do funkce po 15 letech vzbuzuje otázky o budoucím směřování země, dle jeho vlastních slov však vztah ke Spojeným státům americkým významně přehodnotil, ve srovnání s odchozím ministrem však vyznává kategoricky jiný přístup k jiným mocnostem světa a prohlásil, že je nutné, aby Brazílie odešla ze striktní izolace. Čas ukáže, kam těmito slovy míří. Ke dni 1. října 1938 tak sestava vládního kabinetu vypadá následovně: Prezident a předseda vlády: Getúlio Dornelles Vargas Ministr zahraničních věcí: Osvaldo Euclides de Sousa Aranha Ministr spravedlnosti a vnitřních záležitostí: profesor Francisco Luís da Silva Campos Ministr financí: Artur de Sousa Costa Ministr války: generál Eurico Gaspar Dutra Ministr zemědělství: generál Juarez do Nascimento Fernandes Távora Ministr vzdělávání a veřejného zdraví: Gustavo Capanema Filho Ministr práce, průmyslu a obchodu: profesor Agamenon Sérgio de Godoy Magalhães Ministr dopravy a veřejných prací: generál João de Mendonça Lima Ministr námořnictva: admirál Henrique Aristides Guilhem Generální konzul Republiky: Hahnemann Guimarães Předseda Správního odboru veřejné služby: Luís Simões Lopes Předseda civilního kabinetu: Luís Fernandes Vergara Předseda vojenského kabinetu: generál Francisco José Pinto |
| |
| Hiroshima Kagi Ratia: USA:100% UK: 100% Japonsko: 55% (Japonský návrh) Německo: 40% (Francouzský, Itálie: 40% Francie: 40% SSSR: 40% (Japonský a Sovětsko-Německý návrh) Brazílie: 40% (dle Britského návrhu) BB/BC: 1 000 000 tun (dva návrhy na maxima - USA/UK, SSSR, Japonsko: 50-55k) - definice BB: hmotnost nad 18k tun, děla silnější než 210mm (8 palců) - omezení: děla ne silnější než 18 palců (410mm) CV: 500 000 tun (maximum: 35 000tun na plavidlo) - platí stejná omezení jako pro BB/BC - Japonsko by rádo zvedlo tonáž na 40 000 tun (výměnou za snížení BB a pokles celkové tonáže) CA: 300 000 tun (maximum 18k tun, děla ne silnější než 210mm (8 palců)) - Japonsko navrhuje vrchní limit CL: 200 000 tun (maximum 12k tun, děla ne silnější než 160mm (6 palců)) DD: 200 000 tun (maximum 2,5k tun, děla ne silnější než 160mm (6 palců)) Přehled nezobrazuje udělené výjimky //bo je v tom bordel a nechce se mi to hledat//. Japonsko k ponorkám: Japonsko navrhuje zvednout limit tonáže SS na 200 000 tun a spolu s ním limit DD na 300 000 (vyšší než CL). Tonáž plavidel potom navrhuje nastavit na 1 000 tun. Důvodem k tomu je pokrok v ponorkách jako doprovodných plavidel a podpůrných plavidel - ať už jde o kladení min či průzkum. Japonsko se nebrání nastavení pravidel pro ponorkovou činnost za předpokladu, že tato pravidla budou rozumná a nebudou znamenat sebevražedné podmínky pro posádky ponorek. Souhlasíme s tím, že by nemělo být legální napadnout transportní lodě bez oznámení, za předpokladu, že: v dosahu není válečná loď nepřítele; že transportní lodě nebudou moci odpovědět palbou; že v případě připlutí válečného plavidla nepřítele k ponorce bude umožněno odplutí/internování Pokud toto není považováno za reálné pak vůbec není možná debata o omezení činnosti ponorek - jejich posádky jsou stále lidé sloužící svému státu, vojáci, zasluhující férovou možnost boje. |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Operace v Číně - Macao Na Portugalskou ambasádu dorazil posel se zprávou, která se týká Portugalského přístavu v Číně, Macaa. Podle této zprávy hodlá Japonsko plně respektovat územní integritu tohoto přístavu v jeho hranicích a nijak jej neohrozí svými operacemi, avšak očekává se, že Portugalci nebudou tohoto využívat k pomoci vojákům KMT či komunistů, neumožní jim přes své území průchod ani zásobování. Pokud by snad s tímto byl problém, je Japonsko ochotno a připraveno pomoci Portugalcům se zajištěním přístavu. Do budoucna se očekávají dobré vztahy mezi Portugalskem a Japonskem, což by znamenalo snadnější přístup Portugalců na Čínský trh. |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Japonsko hledá Císařovnu Pro korunního prince Akihita se hledá vhodná snoubenka - a to ne jen tak ledajaká. Hledá se totiž dívka, jejíž kořeny sahají k jedné ze dvou posledních Čínských dynastií - Ming, nebo Qing. Hledání je vedeno v tajnosti a jeho cílem je najít dívku v princovo věku a dopravit ji do Japonska. Následné plány jsou poměrně jasné - oznámit zasnoubení v budoucnu a zahájit kampaň oznamující spojení Japonského a Čínského císařství jedním rodem, který bude vládnout oběma zemím. Jednání s Brity V rámci Hirošimské konference je zahájen kontakt s Britskými vyslanci ohledně války v Číně. Japonské vyslance zajímá především Britská pozice k Japonským operacím v Číně. Japonsko v rámci jednání garantuje nedotknutelnost Hong Kongu a samozřejmě i všech ostatních Britských území v celé oblasti, jako je Austrálie, Singapur a další. Informace pro Američany Japonsko se jednostranně zavazuje nerozšiřovat přístavy či vojenská zařízení na východ od Taiwanu (ostrovy jako Iwo Jima) a nabízí garanci Filipínských hranic. Japonsko se rovněž zavazuje nepřesáhnout v žádném případě kvóty stanovené Hirošimskou konferencí s tím, že jím navržené sankce myslí vážně i pro sebe samé, pokud by je ostatní nepřijali. Projekt motorizace Japonsko zahajuje po boku projektu Armorizace podobný projekt, zaměřený na ostatní motorová vozidla. Projekty jsou si velmi podobné - Japonská armáda hledá firmy, které pomůžou s výstavbou kapacit na výrobu a údržbu motorových vozidel a které rovněž budou spolupracovat na vývoji nových vozidel, která mohou být testována na Čínském bojišti. Z Amerických firem jsou přímo kontaktovány: Ford (náklaďáky, tahače, továrny), American Bantam (průzkumné a menší vozy), Chrysler (továrny, motory) Očekává se spolupráce s Japonskými firmami (Nissan, Mitsubishi). |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Litvinov jen přikývl hlavou. "Sovětská strana se tady uspokojí, když mezi SSSR a Mongolskem na jedné a Japonskem na druhé straně bude uzavřena dohoda o neútočení. Pokud jde o otázku ponorek. Vláda SSSR nemá problém akceptovat i poměrně tvrdé podmínky jejich použití. Na druhou stranu bude Sovětská strana požadovat velmi masivní navýšení tonáže. Bavíme se tady o tonáži cca 300 000 tun jen pro naši zemi, abych mohli zachovat současné kapacity. Je nám jasné, že zrovna tato otázka bude velmi bolestná, ale nezbytné navýšení kvót požaduje i Německo a nejspíše i Itálie. |
| |
| soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro DIPLOMACIA Veľvyslanec v Paríži dostal jednoznačnú odpoveď od Francúzskej vlády. Francúzsko si svojich spojencov v strednej Európe váži a spolu s nimi sa teší ich ekonomickému, vojenskému a kultúrnemu rastu. Najdôležitejší spojenec Francúzska proti Nemecku je v tejto dobe ČSR, keďže Británia už preukázala svoju slabosť počas Anšlusu, kde sa snažili udržiať mier s Nemeckom, s krajinou ktorá o mier nestojí a musí byť znovu zrazená na kolená. ČSR a členovia malej dohody majú podporu Francúzska a v prípade napadnutia bude Francúzsko pripravené pomôcť. |
| |
| soukromá zpráva od Grandmaster Darth Comminor (Sith) pro DIPLOMACIA Cez diplomaticke kanaly sa dostala Francúzkej vláde depesa obsahujúca nasledovnú odpoved Ceskoslovensko a aj celá Mala dohoda je potesena postojom Francúzka. CSR vidi momentalne najslabsí clanok strednej Europy je momentalne Madarsko. Obavame sa ze by sa Nemecko pokúsilo získat tu vplyv priamo ci diplomaticky. Myslíme si ze urcité ústupky voci nim su nutne avsak Madari by mali ukázat ze stoja o pösobenie v demokratickej a civilizovanej Europe. Veríme ze pristúpia na postupné uvolnovanie Trianonu kazdeho polroka az rok podla toho ako spolahlivý sa ukázu. Kazdopadne zrusenie celeho Trianonu naraz bez zaruk ze sa ich spolocnost vyvíja spravnym smerom podla násho názoru nieje vhodne. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR se táže Německé vlády jak velkou tonáž ponorek v tunách bude potřeba, aby se Německý program nemusel omezovat. Vláda SSSR oznamuje Německé vládě je že ochotna akceptovat hluboké omezení ponorkové války, proti obchodním plavidlům, výměnou za povolení vyšší tonáže ponorek. Pokud to bude nezbytné jsme ochotni akceptovat i naprostý zákaz takového chování. Vláda SSSR se domnívá, že v případě vypuknutí konfliktu by byly podobná pravidla stejně jen cárem papíru. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německý velvyslanec se dostavil do sídla sovětské vlády s následující odpovědí: "Německé vládě v krajním případě pro její potřeby vyhovují kritéria japonského návrhu. Nicméně jako vždy předtím, je odhodlána podporovat sovětský protinávrh, který pokryje sovětské potřeby. Německá vláda bude v tomto případě chtít aby byl požadavek Německa a SSSR stejný. Tím jednak prohloubíme jeho váhu, druhak bude mít Německo možnost rozšířit svá hlubinná plavidla a znepříjemnit tak sny kapitalisticko-imperialistické klace v Společnosti národů. Německá vláda je v krajní nouzi také ochotna podpořit Vaše návrhy na zákazy palby ponorek pod hladinou, v praxi uznáváme tak jako vy, že jsou nerealizovatelné. Pochopitelně pokud pak někdo bude popravovat zajaté ponorkáře, budou oni pak popravovat trosečníky z potopených lodí. Budou-li chtít kapitalisté krev, dostanou jí více, než-li měli v úmyslu. Přesto se domníváme, že aby nezněla dohoda absurdně, na ozbrojená plavidla by mělo být možno torpédovat i palbou pod hladinou, ovšem pokud nebude zbytí jsme ochotni odsouhlasit pro vyšší kvóty i absolutní zákaz." |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Ratia: USA:100% UK: 100% Japonsko: 55% Německo: 40% Itálie: 40% Francie: 40% SSSR: 40% Brazílie: 40% Definice tříd plavidel BB-mezi 18 000 až 50 000 (55 000) CA-max 18 000 (vyjímka pro třídu Deutschland) SSSR navrhuje udělit výjimku i Třídě Dunkerque, která bude považována za křižník V otázce ponorkové války. Sovětská vláda bude souhlasit s návrhem na omezení dle Britského požadavku. Tedy zákaz útoku ponořených ponorek na obchodní plavidla. Posádky ponorek se musejí vynořit a pokusit se nejdříve plavidlo zajmout nebo dát čas posádce na opuštění plavidla. Za obchodní plavidla se považují taková plavidla, která jsou obsluhována obchodními námořníky a jsou zapsána do obchodního lodního rejstříku Považujeme za samozřejmé, že ochranná pravidla se nebudou týkat útoků ponorek na válečná plavidla. Tady nejsou omezení příliš přípustná, jelikož válečná plavidla se sama jsou schopna bránit. Vláda SSSR nemůže akceptovat vyjmutí posádek ponorek z Ženevských konvencí. Nebránila by se ale zřízení mezinárodního tribunálu pro otázky ponorkové války. Kde by po válce mohli být souzeni ti, kdo vydávají rozkazy v rozporu s konvencí Návrh SSSR základní tonáž 350 000 USA, UK:100% Japonsko, SSSR, Itálie, Francie:80% Německo:60% maximální tonáž na ponorku 1500 tun, výjimka pro Francii (Surcouf) Vláda SSSR navrhuje aby země, které svou tonáž ponorek nevyužily mohly tuto tonáž využít ke stavbě torpédoborců Vzhledem k našemu požadavku na podhladinová plavidla, vláda SSSR bude akceptovat navýšení základní tonáže torpédoborců na 350 000 tun |
| |
| Námořní Konference Ratia: USA:100% UK: 100% Japonsko: 55% Německo: 40% Itálie: 40% Francie: 40% SSSR: 40% Brazílie: 40% Definice tříd plavidel BB-mezi 18 000 až 50 000 (55 000) CA-max 18 000 (vyjímka pro třídu Deutschland) SSSR navrhuje udělit výjimku i Třídě Dunkerque, která bude považována za křižník V otázce ponorkové války. Sovětská vláda bude souhlasit s návrhem na omezení dle Britského požadavku. Tedy zákaz útoku ponořených ponorek na obchodní plavidla. Posádky ponorek se musejí vynořit a pokusit se nejdříve plavidlo zajmout nebo dát čas posádce na opuštění plavidla. Za obchodní plavidla se považují taková plavidla, která jsou obsluhována obchodními námořníky a jsou zapsána do obchodního lodního rejstříku Považujeme za samozřejmé, že ochranná pravidla se nebudou týkat útoků ponorek na válečná plavidla. Tady nejsou omezení příliš přípustná, jelikož válečná plavidla se sama jsou schopna bránit. Vláda SSSR nemůže akceptovat vyjmutí posádek ponorek z Ženevských konvencí. Nebránila by se ale zřízení mezinárodního tribunálu pro otázky ponorkové války. Kde by po válce mohli být souzeni ti, kdo vydávají rozkazy v rozporu s konvencí Návrh SSSR základní tonáž 350 000 USA, UK:100% Německo, Japonsko, SSSR, Itálie, Francie:80% maximální tonáž na ponorku 1500 tun, výjimka pro Francii (Surcouf) Vláda SSSR navrhuje aby země, které svou tonáž ponorek nevyužily mohly tuto tonáž využít ke stavbě torpédoborců Vzhledem k našemu požadavku na podhladinová plavidla, vláda SSSR bude akceptovat navýšení základní tonáže torpédoborců na 350 000 tun |
| |
| SPOLOČNOSŤ NÁRODOV Zatiaľčo francúzsky minister Námorníctva jedná v Hirošime na pôde Spoločnosti národov sa ukázal terajší minister zahraničných vecí Paul Baudoin, ktorý sa rozhodol vzať riešenie otázky Trianonskej zmluvy do vlastných rúk. Počas jednania v Spoločnosti národov vydal vyhlásenie k otázke Trianonskej zmluvy: "Vážený predstavitelia a vyslanci svojich krajín, Francúzsko bolo po veľkej vojne hlavný strojca tejto zmluvy. Každý bod tejto zmluvy mal určitý zmysel a určitý cieľ, no hlavným cieľom bolo nastoliť a zachovať mier v Európe a zabrániť civilným či ozbrojeným skupinám, ktoré boli nespokojné s výsledkom vojny, aby narušili stabilitu v strednej Európe. Musím hrdo vyhlásiť, že to aj na úkor niektorých negativných aspektov prinieslo svoje ovocie. Maďarsko prešlo za posledných 18 rokov od podpísania zmluvy pokrokmi a preto považujem niektoré žiadosti Maďarských predstaviteľov za oprávnené. 1, Rovnako ako Československý vyslanec sme ochotný zrušiť zákaz pre Habsburgskú rodinu získať Uhorský trón. Otto von Habsburg, aj napriek porušeniu zmluvy, bol snemom zvolený za hlavu štátu a pred dvoma rokmi prijal Uhorskú korunu. Tento akt bol ešte pred dvoma rokmi veľmi drzý a odvážny, ale musím mu z dnešného pohľadu vyjadriť podporu. Maďarská politika sa priblížila kulturovanej Európe a pokúsila sa svojou pomocou zabrániť podlej Nemeckej expanzii v Rakúsku. Okrem tohto Maďarsko neporušilo svoje záväzky voči zmluve a dokázalo, že si zaslúži byť o niečo viac rešpektované. Tento významný ústupok si taktiež vyžaduje ústupok Maďarskej strany a to úplného vzdania sa všetkých územných nárokov na územia Rumunska, ČSR, Juhoslávie a Poľska, čím zároveň potvrdí ich uznanie za úplne nezávislé štáty. 2, Maďarsko sa javí ako civilizovaná krajina, ktorá sa poučila z veľkej vojny a podnikla dôležité kroky k svojej náprave, avšak nemyslím si, že by sme mali všetko unáhliť a urobiť ústupky všade a každému. Preto sa chcem spýtať, čo presne Maďarsko v tomto bode požaduje? Určitá suverenita Maďarska je podľa mojich vedomostí už dávno prítomná a ekonomická, domáca, ako aj časť zahraničnej politky je v rukách Maďarských predstaviteľov. 3, Prístup "ak to nerobia Nemci, tak ani my." Mi príde trochu drzí, ale chápeme vašu situáciu. V tomto bode podporujeme zrušenie či veľké zníženie reparácií. Ochudobňovanie ľudu vedie k jeho radikalizácii a ako sme videli v Nemecku, môže to z ľudí a národa spraviť hniezdo hadov a zmijí, ktoré budú svoje ciele a ideály chcieť vždy ďalej a ďalej presadzovať. Následky vojny, čím myslím škody na infraštruktúre, sú už z veľkej časti odstránené a preto nepovažujem reparácie Maďarska za silno opodstatnené. Rovnako ako ČSR podporujeme zrušenie či masívne zníženie reparácii pre všetky nástupnícke štáty Rakúsko-Uhorskej monarchie. 4, Tento bod bol v Trianonskej zmluve zavedený pre dobrý dôvod, čím bolo, aby sa novo vzniknuté mladé štáty nemuseli obávať vojenského presadzovania Rakúsko-Uhorského presadzovania nárokov. Teraz sa situácia zmenila a Maďarsko sa nejaví ako hlavný agresor, tým je jeho nový sused - Nemecko. Preto podporujem navýšenie počtu Maďarskej armády až na 125 000 členov pozemnej armády ako aj povolenie zavedenia nových stíhacích letiek a iných obranných leteckých strojov. Avšak zákaz prevádzania vojenských cvičení a nasadenia nadmerného počtu mužov na hraniciach štátov Malej dohody považujem aj naďalej ako platný. Tento ústupok Maďarsku, podľa nášho názoru, zbavuje všetkých záväzkov ČSR, ktoré sa zaviazalo nestavať žiadne vojenské stavby v Bratislave na pravom brehu Dunaja. 5 a 6, Francúzsko sa nehodlá miešať do vnútornej politiky Rumunska, ČSR a Juhoslávie. Povolenie či zákaz referendier ponechávame na rozhodnutí krajín ktorých sa tieto body týkajú. Určite, ale podporujeme slobodné rozhodnutie Maďarských obyvateľov, ktorý sú nespokojný v cudzine a sú ochotný presťahovať sa do Maďarska. Žiadne zo štátov, ktorý je členom Spoločnosti národov, by nemal brániť ľuďom v odchode. 7, V mnohých krajinách je Maďarská menšina uznávaná a je a s ňou zaobchádzané ako s každou inou menšinou. Nevidíme hlbšie opodstatnenie tohoto bodu. 8, Otvorenie obchodnej spolupráce medzi Maďarskom a jeho susedmi, či medzi Francúzskom alebo Veľkou Britániou podporujeme. To umožní zahraničným zbrojným firmám príležitosť ponúknť svoje kapacity a tým urýchliť či zefektívniť obnovu Maďarskej armády. Chcem ešte podotknúť, že iné záväzky Maďarska musia byť naďalej dodržiavané. Maďarsko tiež súhlasilo s ochranou národnostných menšín, pričom nemaďarským národnostným menšinám na území Maďarska bolo priznané právo vyjadrovať sa ústne a písomne v rodnom jazyku na súdoch. V oblastiach, kde bolo podstatné zastúpenie menšín, malo byť týmto umožnené základné vzdelanie v rodnom jazyku. Spolu s ministrom sa objavilo nové meno, Zivony Peshkov. Zivony Peshkov je pôvodom rus, ktorý nárokoval počas veľkej vojny do Francúzskej armády. Vojna mu priniesla pocty a povýšenia, ale zaplatil za to pravou rukou, ktorá bola amputovaná po vážnom zranení. Po jeho pôsobisku ako dôstojník v cudzineckej légii a ako ambasádor v kolóniách a európskych krajinách je teraz najnovším kandidátom na nového ambasádora v Maďarsku, kde preberie diplomatické záležitosti Francúzska a zároveň preberie v mene Francúzska ako vojenský dôstojník dohľad nad tvorbou Maďarskej armády, tak ako bolo navrhované Ottom Habsburgským.
|
| |
| soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro Lisabonská konferencia Francúzská strana prejavila záujem o konferenciu v Lisabone. Rada si vypočuje Portugalské a Brazilské návrhy. Sme otvorený diskusiám a jednaniam. |
| |
| SPOLEČNOST NÁRODŮ Finský velvyslanec při SN jen tiše sledoval celé dění a přemýšlel jak co nejjednodušeji říct názor prezidenta Mannerheima. Co se bodu referend týče, tak tam by se dal shrnout osmi slovy. Proto když utichl francouzský ministr zahraničí, tak se finský velvyslanec zvedl a také přešel k pultíku, aby i on řekl několik slov. "Vážení velvyslanci, rád bych řekl také několik slov, a to hned k prvnímu bodu. Myslím že je zbytečné upírat Habsburkům korunu, kterou už stejně mají. Kdyby to někomu extra vadilo, tak už dávno zakročí, maďarský kolega jistě promine, ale Maďarsko by nemělo dostatečnou sílu na to aby případnou protihabsburskou akci zastavilo. To jen tak na zahřátí, a teď k důležitějším věcem. Maďarský návrh na vyhlášení referenda o připojení oblastí je, odpusťte mi ten výraz, zhovadilost. Pane velvyslanče, něco Vám o hranicích povím. O hranicích se nevyjednává, o hranice se bojuje. Co se uvolnění okovů pro Maďarsko týče, tak tam nelze než souhlasit. Přeci jen nechceme aby nám tu vyrostlo druhé Německo. A když už jsme u toho Německa. Ano, je nebezpečné, ale není ani zdaleka tak nebezpečné jako Sovětský svaz. Hrůzy bolševismu a toho co se tam dělo, děje a dít bude tu nemusím vykládat, jistě jste četli mnoho výpovědí očitých svědků, kterým se podařilo přes Finskou republiku uprchnout. Pokud vznikne osa Německo - SSSR a případně ještě nějaké další státy, tak jsme vážení a milí, nahraní. Doporučil bych proto se začít věnovat akutnějším a důležitějším otázkám, než je nějaké referendum, které stejně nikdy nebude schváleno. Děkuji za pozornost." S tím se velvyslanec odebral zpět na své místo, aby mohl zase začít tiše celou scénu pozorovat. |
| |
| Společnost Národů "Páni velvyslanci, dovolte mi prosím odpovědět na vaše námitky a obavy. Předně děkuji Československu za jeho skvělý nápad ohledně volby krále. Je to nápad tak skvělý, že už byl uskutečněn před dvěma lety. Ano, mého krále si zvolili zástupci všech našich občanů, demokraticky a podle práva. |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro NPC Předně než cokoli jiného ať se kontaktují páni Porsche a Messersmidt, kterým nabídnu možnost podnikat v mé zemi. Hodlám jak znovu založit královskou armádu i královské letectvo, ale přímo toužím po tom, aby mi pomohli s jejich výzbrojí. |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro Lisabonská konference Note: Ať se nezdržujeme, tak to sepisuju rovnou, pokud Brit přijme jednání za zavřenými dveřmi a dorazí, platí to i pro něj, pokud ne, tak ne. PJ si to jistě přebere, kde mluvím o Francii, myslím i Velkou Británii v tomto bodě jednání. Do Lisabonu připluli na obyčejné obchodní lodi s portugalskou vlajkou nejen prezident Brazílie, Getúlio Dornelles Vargas, ale i čerstvě jmenovaný ministr zahraničních věcí, Osvaldo Euclides de Sousa Aranha. Po příjezdu francouzské delegace se spolu s portugalskými hostiteli vydali k jednání za zavřenými dveřmi. Celé toto jednání drží portugalská vláda pod pokličkou, což by vzhledem k míře „svobody tisku“ v Portugalsku, stejně tak v Brazílii, neměl být žádný problém. |
| |
| Hiroshima Kagi Ratia: USA:100% UK: 100% Japonsko: 55% Německo: 40% Itálie: 40% Francie: 40% SSSR: 40% Brazílie: 40% CV: 500 000 tun (maximum: 35 000tun na plavidlo) - platí stejná omezení jako pro BB/BC - Japonsko by rádo zvedlo tonáž na 40 000 tun (výměnou za snížení BB a pokles celkové tonáže) CL: 200 000 tun (maximum 12k tun, děla ne silnější než 160mm (6 palců)) DD: 200 000 tun (maximum 2,5k tun, děla ne silnější než 160mm (6 palců)) SS Problém: Japonsko souhlasí s návrhem Sovětského svazu na samostatnou kategorii tonáží pro ponorky, neboť jedině tak jde dosáhnout shody a nevyhnat přitom celkové tonáže do absurdních výšin. Na druhou stranu však musíme trvat na tom, aby v případě navýšení globálních ponorkových tonáží byly zvednuty i tonáže torpédoborců, neboť ty jsou zpravidla nejlepším prostředkem protiponorkového boje a poměr 1:1 mezi DD a SS prostě není reálný a silně zvýhodňuje ty, kteří moře nepotřebují k ničemu jinému, než je obtěžování jiných. Navrhujeme posun obou kategorií - jak DD tak SS a jejich ukotvení v poměru 2:1 ku prospěchu DD. Země mají právo bránit sebe a své občany. Konkrétní tonáže jsou otevřené, ratia navržené Sověty nám přijdou adekvátní. Navrhovaná tonáž: SS: 280 000 tun - 1 200 tun DD: 600 000 tun (maximum 12k tun, děla ne silnější než 160mm (6 palců)) "uzavřené" záležitosti: BB/BC: 1 000 000 tun (USA/UK, SSSR, Německo, Japonsko: 50-55k) - definice BB: hmotnost nad 18k tun, děla silnější než 210mm (8 palců) - omezení: děla ne silnější než 18 palců (410mm) CA: 300 000 tun (maximum 18k tun, děla ne silnější než 210mm (8 palců)) |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Z rozhovorů s admirály vykrystalizovaly dvě cesty, kterými se může portugalská marína vyvíjet. 1) Sealane Interdiction Doctrine (Doktrína narušování námořních cest) /doba projektu: 24 měsíců/ "Jde o strategii založenou na narušování námořních tras protivníka. K tomu je zapotřebí mít rychlé a silné lodě (typicky bitevní křižníky) schopné ustát střet s bitevními sestavami nepřítele a rychle se stáhnout. A dále ponorky napadající konvoje nepřítele. Posledním pilířem je pak dálkové námořní letectvo, které se soustředí na zaměření cílů, koordinaci s hladinovými loděmi a ponorkami a na shazování námořních min, či na napadání jednotlivých plavidel nepřítele." - 4x BC "Manuel Pessanha", tonáž 30 000 - 36 000 tun, dělostřelectvo: 8x380mm , rychlost: 33-35 uzlů odkaz - v licenční výrobě: 30x T-class SS (britská) odkaz - v licenční výrobě: 100x Blackburn B.26 Botha odkaz - priority: bitevní křižníky, ponorky, dálkové námořní bombardéry 2) Power projection doctrine (Doktrína silové projekce) "Jde o strategii založenou na projekci síly v prostoru bojiště. Pro potřeby menších států je potřeba počítat s omezenou silou, nicméně její správná projekce (soustředění) v bojovém prostoru a zkombinování síly hladinového loďstva s námořním letectvem může vést k soustředění lokální převahy a k dosažení vítězství nad těžším a silněji vyzbrojeným soupeřem. Základní nevýhoda spočívá v nutnosti bezchybné spolupráce mezi letadlovými loděmi, doprovodnými plavidly a palubním letectvem." - 4x CVL "Lisboa", tonáž 13-16tisíc tun, 40-50 palubních letounů, rychlost: 25 uzlů odkaz (Šlo by o lehké letadlové lodě s nutným nákupem řady britských technologií, velké letadlové lodě nelze postavit (neznalost potřebných know-how, žádné zkušenosti). Spolupráce s Brity (případně USA či Itálií, nebo Francií) je klíčová.) - 12x CL "Madeira", tonáž 6-8 tisíc tun, dělostřelectvo 6x160mm, rychlost: 35+ uzlů odkaz - 20x DD "Tajo", tonáž 2 tisíce tun, dělostřelectvo: 6x130mm, rychlost: 40+ uzlů odkaz + 160-200 palubních letounů Blackburn Skua & Sea Hurricane Mk I. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Portugalský zbrojní program Rozhoduji se pro možnost, číslo 2. Všechny lodní kapacity, které není potřeba pro vyřízení našich obchodních zakázek na sešrotování a dalších již rozjetých konstrukcí, Portugalska budou zapojeny do tohoto projektu. Ohledně licencí budou první požádáni britové, kteří jsou naši několik set let staří spojenci, a kteří jistě pochopí, že se cítíme ohroženi například hrozbou Japonska, které nám již nyní prakticky zakázalo obchodovat s Čínou a je očekáváno, že se po její porážce vrhnou na vyhnání Evropanů z Asie. Pokud však odmítnou část, či všechno, tak požádáme o licence další země - SSSR, Itálie, Francie, doufáme však, že budou moudří. Jako další je rozsáhlejší zbrojní program, čímž chceme spolu s budováním námořnictva dát najevo, že nehodláme dělat děvku Japonsku a dalším zemím, které si zamanou, že budeme skákat jak oni pískají (kromě VB, tam se budeme co nejvíce snažit respektovat jejich zájmy - viz snaha o usmíření Brazílie a VB s Francií a preferování výrobků VB). Zde bychom to viděli spíše na zaměření na techniku a doktrínu maximální palební síly, neboť lidské životy jsou v rámci našeho nepříliš vysokého počtu obyvatel příliš cenné. Platí zde, že je vysoká šance na zapojení do bojů v Číně buď na straně Číny proti Japonsku, či proti Číně spolu s Japonskem (méně pravděpodobné, jelikož se obáváme, že budou chtít dále expandovat) a rovněž je možná nějaká akce vůči Belgickému Kongu, či Itálii, takže i mírné rozšíření koloniálních divizí a obecně rozšíření armády, jež by měla být dle dosavadního zaměření vysoce profesionalizovaná (včetně generálního a důstojnického sboru). Opět s podobným odůvodněním zkontaktovat první VB/Francii. Portugalsko se prostě rozhodlo projevit svůj ekonomický růst(zázrak) a v podstatě vstup mezi lokální mocnosti i do armády a námořnictva, jde zde o otázku naší hrdosti a prestiže, rovněž už máme dost toho, jak na nás tlačí mocnosti, proti kterým můžeme se současnými silami pouze ustoupit. |
| |
| Námořní konference - finální návrh k odhlasování:Výchozí tonáže (100%): BB/BC - 1 mio. / 1.1 mio tuo (UK) (ne těžší než 50k/55k(UK)tun, děla ne silnější než 410mm) CV/CVL - 500 tis tun (ne těžší než 35 000tun) CA - 200 tis. tun (ne těžší než 18 000 tun, děla ne silnější než 210mm) CL - 200 tis. tun (ne těžší než 12 000 tun, děla ne silnější než 160mm) DD - 400 tis. tun (ne těžší než 4 000 tun, děla ne silnější než 160mm) SS - 300 tis. tun (ne těžší než 3 000 tun) U torpédoborců platí, že mohou "dočerpávat" tonáž z tonáže vyhrazené ponorkám, obráceně to nelze. Konference neřeší plavidla lehčí 500t, ponorky nevyjímaje. Ratia jednotlivých zemí: USA a Velká Británie - 100% (+ 100 000t na BB/BC pro UK v rámci výjimky pro UK BB) Japonsko - 60% Německo, Francie a Itálie - 45% SSSR a Brazílie - 35% Komentář k návrhu: Jedná se o "finální návrh" USA a UK podaný ve stylu "berte nebo nechte být". Nebyly schváleny výjimky pro lodě Fr. Dunkerque a pro lodě Něm. Deutschland (které tak budou zařazeny do BB/BC tonáže). Rozdíl mezi ratiem SSSR a Brazílie na straně jedné a Fr. + It. + Německa vychází z italského požadavku na vyšší tonáž než jsou "bolševické diktatury" (SSSR) a "naprosto zaostalé" (Brazílie) národy. V případě, že jediný stát bude proti USA a VB dohodu smetou ze stolu a podepíší dohodu pouze mezi sebou (již je připravena a sepsána) o ratiu 1:1 a o sdílení informací o tonáži vlastních loďstev a budou udržovat svou převahu nad ostatními nelimitovaně. Podle odhadů (objektivních, nestranných) dokáží Američané postavit 3,5 milionu tun lodního prostoru během následujících tří let aniž by to jejich zemi zásadně vyčerpávalo a Britové přibližně 1/2-2/3 (nedeklarovali jasně kolik toho dokáží vyrobit, pokud budou chtít). Americký prezident komentoval konferenci v rozhovoru pro N.Y. Times slovy: "Nejde v pravém slova smyslu o odzbrojovací konferenci, protože nikdo nebude nucen sešrotovat ve výsledku jedinou loď či ponorku. V tomto ohledu buďme realisté. Je to konference jen o tom zda budou přijata nějaká mezinárodní pravidla námořního zbrojení či nikoliv. A pokud nebudou nic se neděje, jediný koho svazují jsme my a Britové, jsem si jist, že Spojené státy samotné dokáže zasypat potenciální nepřátele na oceánech takovou lavinou produkce, o které se jim ani nesní. Neexistuje šance, že by USA dovolily vzniku jiné mocnosti, která by ohrozila její výsadní postavení na oceánech a na americkém kontinentu. Společně s našimi britskými přáteli není problém nastavit taková pravidla, která neohrozí světový pořádek a mír na oceánech." |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR je připravena akceptovat návrh USA a UK, táže se tedy vaší delegace zda jste ochotni učinit to samé. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německá vláda je taktéž připravena akceptovat návrh UK a USA. Naše kvóta na ponorky nám poskytuje dostatečné rezervy, pokud Vám Vaše kvóta nebude dostačovat, neboť nový návrh jde mnohem mnohem níž, než všechny Vámi zvažované i předložené. Lze to vyřešit v duchu, že naše armády již 16 let spolupracují, naši vojáci se cvičili u Vás, když jsme je nemohli mít. Není tedy problém, na Vaše ponorky a plavidla co překračují kvótu nakreslit Německé výsostné znaky, oficiálně to bude plavidlo Německé říše, fakticky ovšem i s posádkou dál Vaše plavidlo. Každý úder, který se nám kapitalisté a fašisté pokusí uštědřit můžeme společně snadno odrazit. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR by velice ráda navázala na dobré vztahy jaké vždy panovaly mezi národy Jugoslávie a Ruskem. Naše země jsou velmi blízké, jsou součástí jedné velké rodiny Slovanských národů. Vláda SSSR obdivuje odvahu a odhodlání jaké projevili vaši otcové během obrany své vlasti. Rádi bychom s vámi normalizovali své vztahy a navázali hluboké obchodní politické přátelství. Uvědomujeme si jakému tlaku čelíte ze strany Itálie a velice rádi vám poskytneme jakoukoliv pomoc jakou budete potřebovat. |
| |
| Námořní Odzbrojovací Konference Vlády SSSR a Německé říše plně akceptují podmínky předložené v společném memorandu USA a Spojeného Království. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - Ponorky třídy D a L budou odzbrojeny, převedeny do rezervy a postupně vyřazeny aby se splnily požadavky Námořního odzbrojení Vládě Turecka Vláda SSSR by velice ráda navázala na dobré vztahy mezi našimi zeměmi a zároveň je prohloubila. Rádi bychom zahájili hlubší spolupráci v obchodní, politické i vojenské oblasti. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vaše nabídka je sice velmi velkorysá, ale naše vláda ji bude muset odmítnout. Plavidla budou vyřazena. Jedná se o techniku, která již dávno nedosahuje moderních standartů. Naše vláda se v následující době soustředí na modernizaci svého letectva a pozemních sil. Naše vláda ale hledá cestu jak s minimálními ne-li žádnými zdroji jak nejvíce uškodit Itálii. Začínáme se domnívat, že Itálie představuje jedno z hlavních nebezpečí jakému budeme muset čelit. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vládu SSSR by velmi zajímal postoj Německé vládě v otázce požadavků předložených Maďarskem. Z našeho pohledu na věc, jsou totiž požadavky Maďarska v některých bodech velmi oprávněné a v některých naprosto nepřípustné. Naši vládu by tedy zajímal váš názor abychom si mohli ujasnit naše stanovisko pro Společnost Národů |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Slot 1 - zlepšování vztahů s Kalmarskou unii, odstartováno, předpokládaný konec: 31.12.1938 (máš v deníku) |
| |
| Námořní konference: PRO PŘIJETÍ anglo-amerického návrhu: USA, Velká Británie, Německo, SSSR a Itálie čeká se: Japonsko, Francie a Brazílie |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Stanovisko německé vlády k otázce Maďarska je následující: Maďarsko učinilo velmi dobře, že se ve svých požadavcích nevymezilo i proti Německu, ale jen proti státům Malé Dohody. Německo tak může s jistým zalíbením pozorovat, jak se jeho kapitalističtí a monarchističtí sousedé sváří, zatím je to spor pouze diplomatický, nicméně Německo si od něj slibuje, že při příznivém vývoji by mohlo dojít k otřesu v Maďarsku k takovému, že by tam mohlo dojít i k socialistické revoluci. V případě, že by bylo Maďarsko napadeno Malou Dohodou, Německo nepřipustí jeho obsazení a bez územních nároků vůči agresorům, takové případně jen vytlačí z lokálního bojiště definovaného současnými Maďarskými hranicemi. Německo se neobává, že by po reakcích, které na maďarské požadavky, vytanuly mohlo dojít k šíření takových požadavků i do jiných zemí, jako je například Polsko, ačkoliv to pochopitelně není vyloučené, v takovém případě Vás proti Polsku plně podpoříme. |
| |
| Hiroshima Kagi Japonsko souhlasí s danými podmínkami smlouvy a přidává se tak k ostatním. Rovněž oznamujeme, že jakmile bude smlouva schválena zastavíme výrobu tří připravovaných supertěžkých bitevních lodí třídy Yamato, které měly dosáhnout tonáže přes 70 000 tun. Tyto lodě a jejich další osud budou dále řešeny vzhledem k existenci trupů lodí, avšak v žádném případě nepůjde o plavidla porušující tuto smlouvu. |
| |
| soukromá zpráva od Patrick Francis McDonnel pro Slot č.2 - Finnish air supperiority - Hlavním úkolem tohoto projektu je zajistit pro Finsko leteckou převahu proti SSSR nad finským územím. - V rámci tohoto projektu se Finsko snaží naverbovat na svou stranu pana Messerschmitta. |
| |
| Maďarská Otázka Vláda SSSR jednoznačně podporuje Maďarský zájem k prolomení některých ustanovení Trianonské dohody. Vláda SSSR především vyjadřuje hlubokou podporu Maďarskému lidu a domnívá se že nikdo jiný než Maďarský lid nemá právo ustavovat ve své zemi vládu a určovat její podobu a nebo personální obsazení. Vláda SSSR se rovněž domnívá, že obchodní blokáda uplatňována jistými státy vůči Maďarsku je kontraproduktivní a omezuje přirozený zájem svobodných států po rozvoji. Obchodní blokády považujeme obecně za nečestné a podlé řešení. Vláda SSSR rovněž nemůže jinak než podpořit Maďarsko v otázce posílení jeho ozbrojených sil. Maďarsko je ač se to jistým státům líbí nebo ne samostatný stát a jako takový má právo udržovat takovou ozbrojenou moc, jakou považuje za nutnou ke své obraně. Totéž právo konec koncům přísluší všem státům Ligy. Vláda SSSR se ale musí důrazně postavit proti požadavkům Maďarska zasahujících populace, nebo území jiných států. Takové požadavky jsou hrubým porušením zásady spořádaného soužití mezi státy. SSSR se hrubě staví proti použití národnostních sporů a menšin jako nátlaku na jiné státy. |
| |
| Vyjádření Rumunska: Maršál Rumunska Antonescu, současný regent, premiér a vrchní velitel ozbrojených sil oznámil, že věc mezi Maďarskem a Malou Dohodou musí být řešena pouze mezi nimi a každé vměšování Německa či SSSR nebo jiné strany pouze zhorší postavení Maďarska vůči Malé Dohodě, která je jediným subjektem jež je oprávněn případně revidovat Trianonskou smlouvu. Maďarsko se však musí explicitně a "navždy" zříci jakýchkoliv teritorílních revizí vůči ČSR, Rumunsku a Jugoslávii. Bez takového prohlášení nelze ani začít jednat. Stejně tak Antonescu dodává, že etničtí Maďaři žijící na území těchto států nesmí být nikdy předmětem jednání mezi Maďarskem a malodohodovými zeměmi. Jakékoliv požadavky na autonomie apod. nejsou akceptovatelné. |
| |
| soukromá zpráva od Patrick Francis McDonnel pro Kalmarská unie - jednání o návázaní oficiálních vztahů s Malou dohodou Prezident Carl Gustaf Emil Mannerheim svolal do Helsinek schůzi čelních představitelů členškých států Kalmarské unie. Prezident Mannerheim by rád navázal oficiální diplomatické vztahy mezi Kalmarskou unií jakožto celkem a Malou dohodou jakožto celkem. Jak je známo, tak Kalmarská unie je sevřena mezi dva silné státy a to mezi Německo a SSSR. Stejně tak má s těmito státy hranice i Malá dohoda, která vykazuje podobné, ne-li stejné smýšlení ohledně vztahů s Německem a SSSR. Prezident Mannerheim by proto rád ve jménu Kalmarské unie navázal s Malou dohodou kontakt a pokusil se dojednat možné dohody týkající se SSSR a Německa. Shrnutí: - Svoláno plénum Kalmarské unie - Jednání o jednotném postupu při navazování vztahů s Malou dohodou. - Apelováno na podobné politické smýšlení Kalmarské unie a Malé dohody vůči Německu a SSSR. - Možnost zisku silného spojence. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - ať GRU odhadne jakou silou disponuje Finská armáda, kolik má tanků a kolik má letadel jaké úrovni je jejich výzbroj v porovnání s naší - ať GRU odhadne jakou silou disponuje Polská armáda, kolik má tanků a kolik má letadel jaké úrovni je jejich výzbroj v porovnání s naší - ať GRU odhadne jakou silou disponuje Rumunská armáda, kolik má tanků a kolik má letadel jaké úrovni je jejich výzbroj v porovnání s naší - - ať GRU odhadne jakou silou disponují pobaltské republiky, kolik mají tanků a kolik má letadel jaké úrovni je jejich výzbroj v porovnání s naší, jaké mají lidské rezervy kolik se na jejich území vyskytuje Rusů, Němců, Židů a popřípadě jiných významných menšin Dotaz-Generální štáb - v jakém stavu je vlastně naše armáda, jaká je její bojeschopnost a kde vidí štáb největší nedostatky Rada Lidových komisařů chce pravdu, ne verzi pro článek v Pravdě Dotaz-Kominterna - V jakém stavu je vlastně v tuhle chvíli Komunistická internacionála jak jsou na tom Komunistické strany v Evropě, jak ty legální tak ty nelegální |
| |
| Revoluční národně socialistická vláda: Vůdce Německé říše (sloučená funkce kancléře a prezidenta): Ernst Röhm Ministr vnitra: Hans Michael Frank Ministr financí: Ernst Rudolf Huber Ministr hospodářství: Gottfried Feder Ministr práce: Franz Seldte Ministr justice: Otto Georg Thierack Ministr obrany revoluce a míru, dř. bez portfeje - velitel jednotek SA: Gregor Strasser Ministr války: Gerd von Rundstedt asi Revoluční ministr námořnictva: Karl Dönitz Revoluční ministr letectva: Ernst Udet Ministr pošt: Wilhelm Ohnesorge Ministr dopravy: Julius Dorpmüller Ministr výživy: Hans-Joachim Riecke Ministr revoluční lidové osvěty a propagandy: Otto Strasser Ministerstvo vědy, výchovy a lidové osvěty: Bernhard Rust Revoluční ministr, zástupce vůdce, dř. bez portfeje: Rudolf Jung Revoluční ministr, pro Východní Marku, dř. bez portfeje: Arthur Seyß-Inquart Ministr Pruska: Werner von Blomberg asi Ačkoliv pozice führera nebyla původně to co si zvláště bratři Strasserové představovali, nakonec došlo ke schodě, že v rámci revoluční transformace Německé říše bude její dočasné zavedení pro potřeby právní i vojensky reakční nejvhodnější.
Otto Strasser ministr revoluční lidové osvěty a propagandy. Zvláště ministr revoluční lidové osvěty a propagandy Otto Strasser, který již dekádu horuje pro spolupráci a dokonce pro vhodnost aliance se SSSR, byl nadšen z příjezdu sovětské jednací delegace v první polovině září roku 1938. Byl to právě on, kdo horoval za velkolepé uvítání Sovětů a měl při té příležitosti mnoho rozhlasových projevů o blízkosti národně socialistické a komunistické ideologie a vhodnosti toho, že by obě socialistické mocnosti měly prohlubovat své přátelství a spolupráci v zájmu jak dělnictva tak socialismu. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro 1) Anexe Uruguaye: - zadáno do deníku, dobrovolná anexe skrz stávající vládu zamítnuta, probíhá příprava převratu s cílem dosadit vládu, která to schválí, úspěch tohoto puče bude hodně záviset na stanovisku Argentiny, pakliže se Argentina postaví proti je nepravděpodobné, že by převrat uspěl, pak by zbylo pouze násilné obsazení s vyhlídkou na konflikt s argentinskou armádou 2) Tanky: - PJ není odborník na problematiku tanků v takové míře, aby ti dokázal (a chtěl) odpovídat, odborníci se tedy nedokážou shodnout co je pro Brazílii nejvhodnější, nicméně představa, že tanky vůbec nezavedeš je považována za nerealistickou (tanky nepřátel musí narazit na vlastní tanky Brazílie pokud má ta v poli obstát - to je většinový názor) 3) Licence na nákup plavidel: - NPC země I. třídy: Velká Británie a USA -> vzhledem k vztahům není reálné naprosto nic, zde je to zablokované požadavkem Brazílie na kolonie a celkovou anti-imperialistickou rétorikou - hráčské země I. třídy: záleží na dohodě s hráčem - významná by byla spolupráce s Německem, Japonskem - NPC země II. třídy: Itálie, Švédsko -> zde se dá dost věcí sehnat, mají zkušenosti i technologie na takové úrovni, že lze zde leccos vyjednat, Holanďani s tebou jednat nebudou (stejný důvod jako Británie a USA) - hráčské země II. třídy: spolupráce s Portugalskem by určitě mohla přinést posun v oblasti lehkých křižníků a případně i lehkých letadlových lodí RE: Jednání v rámci spolku ABC: 1) eliminace vlivu USA na "jihu Jižní Ameriky" -> souhlas všichni, není ovšem shoda na "boj s imperialismem" v oblastech severně od spolku ABC (Peru, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela a dál), panuje přesvědčení, že "nemá smysl probouzet spícího draka (USA)". 2) postoj k Velké Británii, Francii a Holandsku -> Argentina spolupracuje s Velkou Británii a vyváží tam velkou část své produkce a nemíní se nechat kvůli "tomu, že si Vargas pouští hubu na špacír" do jakéhokoliv konfliktu s ní... obecně ani jedna ze zemí nepovažuje za důvodné "vést spory s těmito zeměmi". 3) sféry vlivu - Argentina chce v takovém případě Paraguay a Brazílii přenechá Uruguay, každý si ve svém "sféře vlivu" zařídí "pořádek" po svém, anexe Bolívie je též možná nicméně je předem nutné stanovit "delimitaci sfér vlivu" a rozdělit tak Brazílii mezi všechny tři země se zvýhodněním pro Chile (ta neprofituje z likvidací paraguaye a uruguaye). 4) očekávají se tvé návrhy (konkrétní) |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Jednání: Jednání s Brity: - britská vláda nemá zájem na pádu KMT v Číně (čímž je řečeno vše) - nenápadně bylo naznačeno, že se dá jednat o jistých hraničních úpravách, ale pád KMT a Číny do rukou Japonska není něco co by Británie nečinně sledovala - rozvědka: Briti staví silnici z Barmy po níž hodlají KMT posílat zbraně a posily pro boj s Japonskem Jednání s Američany (námořnictvo): - velvyslanec Japonska dostal "kouř" od amerického ministra zahraničí za "zveřejnění 3 lodí o výtlaku 70 000tun" s tím, že nejde ani tak o to, že Japonci podváděli, ale že se mohla udělat taková dohoda, aby to bylo schváleno (teď už s tím půjde horko těžko něco dělat), další výtky byly namířené na to, že Američané nebyli informováni jako první (takhle si zrovna spolupráci nepředstavují) - americký návrh: co se týče námořního zbrojení a pravidel "hry" v Pacifiku Američané souhlasí s japonskými návrhy, nicméně ve středu jejich zájmu se nyní ocitly ony tři trupy 70 000t těžkých lodí, americká vláda navrhuje, že by je odkoupila (oficiálně za účelem sešrotování v loděnicích v San Franciscu) s tím, že by je využila k "vlastním záměrům" s tím, že jeden trup by se později vrátil do Japonska, japonskému atašé byl představen model projektu "Montana" (60 000t BB) odkaz vyzbrojený děly ráže 406mm, který Američané i přes limity schválené na konferenci plánují dokončit s tím, že by využily trupy lodí pro třídu Yamato (které prodlouží z 260m na 280m), Montana má zjevně hodně odlišný design a zejména u pancéřování, Američané jsou přesvědčeni, že "pro potřeby komisního přezkoumání" dokáží lodě do limitu "50 000tun nacpat" (v nejhorším si vyjednají výjimku na 55tis tun u Britů) Jednání s Američany (Čína): Američané nejsou také příliš nakloněni likvidaci KMT v Číně a to bez ohledu na profity, které něco takového pro Japonsko může pád KMT představovat. Jsou ochotni tolerovat "změnu a revizi" japonských hranic v Číně a jsou jí ochotni i podpořit výměnou za základny v Číně (letecké a námořní). Hooverova administrativa se domnívá, že Čína by mohla v budoucnu posloužit jako "hráz proti sovětskému bolševismu" a nevěří, že by samotné Japonsko (vyčerpané okupací Číny) mohlo případnému úderu ze strany SSSR na pevnině odolat. Projekty: Projekty motorizace a mechanizace japonské armády I.: - zadán: 1.9.1938, ukončení: 31.12.1938 Výstupy: - technologie: Type 97 ShinHoTo Chi-Ha (vylepšený Type 97) - střední tank M3 Stuart (General Motors) - lehký tank - jednotky: 1x 25. elitní tanková divize "Venkovská (Type 97 ShinHoTo Chi-Ha) 1x lehká pancéřová brigáda (M3 Stuart) - kusy: + 250 tanků Type 97 ShinHoTo Chi-Ha (výzbroj pro jednu divizi) + 500 tanků M3 Stuart (výzbroj pro dvě divize) Projekt "amerických investic v Mandžudsku": - zadán: 1.9.1938, ukončení: 31.12.1939 - cíl: lákat firmy jako Ford Motors Company, General Motors apod. do Mandžudska - výstup: zvýšení výroby automobilů a obrněnců (auta, tanky, transportéry) v Císařství |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Finská armáda: - v míru: 8 divizí, 10 brigád a 16 pluků - tanky nevlastní, letadel má kolem 300 - samotná výzbroj není lepší než výzbroj Rudé Armády -> ovšem: k okamžitému nasazení jsou připravené dvě velmi technicky vyspělé divize Švédska (mechanizovaná a pancéřová), úroveň finského výcviku je hodnocena velmi vysoko (NKVD se též obává nespolehlivosti Karelů a Laponců, neboť mnozí slouží ve finské armádě) a dále se upozorňuje na vysoký stupeň militarizace finského školství a společnosti. -> Mannerheimova linie: velice rozsáhlá síť opevnění mezi finským zálivem a Ladožským jezerem, pokračuje i severně od Ladožského jezera a pozvolna slábne až mizí zcela, další opevnění až na dalekém severu v oblasti města Petsamo Polsko: - circa 1 milion mužů, do 500 tanků (včetně tančíků) a 1000 letounů - úroveň výzbroje horší až srovnatelná - probíhá modernizace a reorganizace (v důsledku sovětsko-německých námluv) Rumunsko: - circa 1 milion mužů, cca 1 000 tanků (tančíky vyřazeny) a 1000 letounů - úroveň srovnatelná - opevnění v Moldávii opírající se o řeku Dněpr a dále o karpatský oblouk - rychle modernizuje (z československých technologií) Baltské republiky: - žádná nemá víc jak 40 000 mužů ve zbrani - trochu silnější Litva, tanky málo či vůbec (když tak tančíky) - letectvo všeobecně kolem stovky bojeschopných letounů (lépe Estonsko) GRU -> Lotyšsko, Estonsko + Finsko (švédská sféra vlivu) - zdá se, že v oblasti je přítomen silný švédský politický vliv, Estonci a Lotyši vyloženě spoléhají na případný švédsko-finský zásah - v Pobaltí probíhá rozsáhlá reorganizace a přezbrojování armád (Estonsko, Lotyšsko) na armádu finského typu (se švédskými zbraněmi), Estonsko minimálně na ostrovech v rižském zálivu vybudovalo dvojici letišť, které mají posloužit Švédům v případě války jako operační základny, v Rize došlo k rozšíření doků a loděnic na úroveň válečného přístavu Dotazy na STAVKU: - vždy záleží koho se ptáš - většina velení je přesvědčeno, že Rudá Armáda je silná dost na to, aby zadržela jakýkoliv útok jež může ze Západu přijít - v případě ofenzivních scénářů jsou ale viditelně opatrnější, Vorošilov sice soudí, že dobytí Pobaltí by bylo hotovou věcí v horizontu dvou týdnů - panuje shoda na tom, že pro ofenzivní scénáře je potřeba diplomaticky vyřadit Švédsko (Pobaltí+Finsko) a Malou Dohodu(Polsko, Balkán) Dotaz Kominterna: Nejsilnější KS v zahraničí (legální): PCE - španělská komunistická strana (v podstatě zvolna přebírá kontrolu nad Republikány ve Španělsku) Čínská kom. strana - vlastní území a zázemí, vlastní armáda (asi 30-50 tisíc) a významný vliv v Číně Dánská socialistická strana - člen Kominterny, ale odolala Stalinizaci (stalinisty vykopala ze svých řad a jejich KS je dnes na okraji zájmu dánského politického spektra), v podstatě je často kritizována (na půdě Kominterny) pro odmítání "vůdčí role SSSR" (v podstatě je otázka času než jí vyhodíte) Japonská komunistická strana - 7,5% křesel v Dietu a současné preference kolem 11%, relativně loajální (relativně zdůrazňuji, protože jsou to Japonci a Císař je jim furt bližší než Stalin) CP of USA - v podstatě na prahu vstupu do Kongresu a Senátu, Hooverův boj proti socialismu a komunismu, stejně jako šponování liberálního kapitalismu jí přivedlo mnoho stoupenců a členů, pohybují se v horizontu +- 10% ale být komunistou v USA je jako říct si o "vyloučení ze společnosti", hlavně na venkově jsou lynče "negrů a bolševiků" poměrně evergreenem CP of UK - mizivá (stalinistická), vlivnější je Labour Party, ale to jsou socialisti, kteří Stalina jako vůdce světové revoluce neuznávají Velké ilegální KS: Francouzská KS - značně zdecimovaná a pomasakrovaná, ve velké části je vedení buď v Moskvě, nebo na šibenici či na galejích, podhoubí však zůstává rozsáhlé a odhaduje se až 1 či 2 miliony sympatizantů (hlavně na severovýchodě Francie) Československá KS - v ilegalitě, Gottwald v Moskvě, částečně nalezli k sociálním demokratům (někteří komunisté), aktivnější v odborovém hnutí, cca půl milionu sympatizantů Německá KS - co přežilo a nenalezlo k NSDAP uprchlo do Moskvy či se nachází v hluboké ilegalitě Rakouská KS - tvrdě antinacistická, rakouští komunisté-socialisté tvoří páteř odboje proti NSDAP v Rakousku (cca 30-40 tisíc členů a partyzánů), od tebe očekávají pomoc |
| |
| US. MARITIME ACT: Americká vláda schválila a Kongres potvrdil předběžnou ratifikaci (čeká se na vyjádření zbylých signatářů) Hirošimské námořní konference. Dále byly schváleny plány na přezbrojení US Navy v letech 1939 - 1941 a to takto: Bitevní lodě: 3x New Mexico-class (96 000t) - 1917 2x Tennessee-class (80 000t) - 1920 3x Colorado-class (98 000t) - 1921 2x North Carolina-class (70 000t) - ve výstavbě (do 1939) 4x South Dakota-class (140 000t) - ve výstavbě (do 1940) 6x Iowa-class (280 000 t) - výstavba v přípravě (do 1942) 5x Montana-class (250 000t) - výstavba v přípravě (do 1943) --> tonáž BB celkem: 1 014 000t (snížení o 14 000t bude provedeno v roce 1943 vyřazením tříd New Mexico, Tennessee a Colorado a jejich nahrazením 7x 35 000t bitevními křížníky Alaska, což způsobí úbytek tonáže o úhrnných (vyřazené BB) 274 000t za současného přírůstku 245 000 tun (zařazené BC), tím se dosáhne po roce 1943 celkové tonáže 985 000tun) Letadlové lodě: 1x USS Langley (20 000t) 2x USS Lexington (70 000t) 1x USS Ranger (18 000t) 3x USS Yorktown (60 000t) 1x USS Wasp (20 000t) ---> aktuální tonáž: 188 000t ---> do výstavby: 9x Essex-class (9x34 000t = 316 000t) /do roku 1942/ ---> stav tonáže (1942): 504 000t (následovat bude vyřazení všeho mimo třídu Essex a zařazení třídy Ticonderoga (31 000t x 6) což bude představovat dlouhodobou tonáž na úrovni 186+316 = 502 000 tun při 15ti letadlových lodích Ostatní třídy lodí: V rámci ostatních tříd lodí schválil Kongres doslova "sériovou výrobu" plavidel, která mají nahradit kompletně stávající plavidla: - těžké křižníky: 14x Baltimore-class CA -> 14,250tun vážící moderní križník bude tvořit jádro americké križníkové flotily - lehké křižníky: 18x Cleveland-class CL -> 11tisíc tun vážící moderní križník má doplňovat novou generaci amerických těžkých križníků (do roku 1942) - torpédoborce: 200x Fletcher-class kompletně nahradí všechny stávající torpédoborce do roku 1943 (400 000t), dalších 100 000t (na úkor ponorek) dostanou velké torpédoborce typu Gearing (40x) jež vstoupí do služby po roce 1943 - ponorky: 40x Salmon-class (60 000t) a /po roce 1942/ 30x Balao-class (45 000t) Praktické dopady: Herbert Hoover a jeho administrativa rozjíždějí "kola zbrojní produkce" naplno. Kompletní obměna plavidel US Navy jež má proběhnout do let 1942-1943 je velmi ambiciózní projekt i na velikost Spojených států amerických. Pokud se současné vládě podaří program zrealizovat, bude mít v roce 1943 nejpozději Amerika nejmodernější flotilu. Takto specifikovaný program je hozená rukavice Britům, kteří jak se předvídá budou muset taktéž odpovědět. Krom výstavby nových plavidel se plánuje masivní rozšiřování námořního letectva (hlavně dálkových bombardérů) o typy B-17, B-24 (vyvíjen) a B-25 na jejichž vývoj a zařazení do masové produkce byl sjednán kontrakt s firmou Boeing. Sám H. Hoover avizoval, že chce pro Ameriku zajistit: "180 000 letadel, 120 000 tanků, 17 milionů tun lodního prostoru a 14 milionů mužů a žen připravených sloužit obraně Ameriky... a to vše do pěti let!" Tento výrok se bere jako spíš "přestřelený" nicméně jasně mířící k tomu, že Strýček Sam odhazuje holubici míru a plášť pacifismu a chápe se meče "připravenosti". ((pro hnidopichy: je to parafráze Rooseveltova projevu z roku 1942)) |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Dodatečná nabídka VB Velké Británii bude nabídnuta zbývající kapacita našich loděnic, kdy si můžou i předělat nevyužité šrotovací části na stavbu. Tato nabídka bude za zvýhodněnou cenu, jelikož tušíme, že budou chtít dorovnat USA a nemají na to tak silnou kapacitu. Výměnou za to bychom však uvítali modernizaci našich stávajících loděnic a poskytnutí některých licencí na výrobu naší plánované flotily a rozšíření armády. |
| |
| Commonwealth Maritime Pact: Vláda jeho Veličenstva společně s vládami dominií Kanada, Jižní Afrika a Austrálie podepsali "námořní pakt Commonwealthu", který zajistí modernizaci sil Royal Navy a nové jednotky silám kanadského a australského námořnictva. Royal Navy - bitevní lodě (1938-1942): 4x Iron Duke-class (100 000t) -> vyřazení po 1940 6x Queen Elizabeth-class (180 000t) -> vyřazení po 1941 5x Revenge-class (150 000t) -> vyřazení po 1942 2x Nelson-class (70 000t) 5x King George V.-class (210 000t) /aktuálně zařazován do služby/ 6x Lion-class (240 000t) /v přípravě na výstavbu, zařazení po 1940/ 7x Conqueror-class (385 000t) /příprava plánů, zařazení po 1942/ 4x Vanquard-class (180 000t) /příprava plánů, zařazení po 1942/ -> Royal Navy (BB) po 1942: 1 085 000 tun Royal Navy - letadlové lodě: 3x Glorious-class (60 000t) 1x HMS Eagle (22 000t) 1x HMS Hermes (11 000t) 1x HMS Ark Royal (22 000t) 1x HMS Unicorn (30 000t) - zařazován do služby 1x HMS Indomitable (23 000t) 3x Illustrious class (70 000t) - zařazovány do služby 2x Implacable-class (64 000t) - ve výstavbě (do 1940) 2x Audacious-class (74 000t) - plánovány (do 1941) ---> stav plánu: 374 000t (1941) 16x CVL "1942 Design Light Fleet Carrier" (211 200t) 8x CV "1942 Design Fleet Carrier" (160 000t) ---> stav plánu po 1942 (745 000t) -> plánováno vyřadit: Glorious, Hermes, Eagle, Royal Oak (115 000t) -> plánováno převést na Commonwealth: 130 000t (10x CVL "1942 Design Light Fleet Carrier") Ostatní: Royal Navy prozatím ještě nezveřejnila plány na těžké a lehké křižníky či torpédoborce a ponorky, nicméně již nyní počítá s masivní modernizací lehké křižníkové flotily. Obecně se soudí, že nová pravidla přivodí postupný zánik těžkých křižníků Royal Navy (postaví je, ale jako lehké, nikoliv jako těžké, pouze budou oficiálně vedeny v tonáži těžkých křižníků). Hodně se hovoří o plánech na 20 lehkých křižníků "Crown Colony" (220 000t), jež doplní aktuálních 16 křižníků Dido (96 000t) a dále na 10 křižníků třídy Minotaur (90 000t) a 6 křižníků třídy Tiger (72 000t)= celkem tedy 52 křižníků o tonáži 478 000t s tím, že 61 starších křižníků (třídy C, Arethusa, Danae, Emerald, Town, Leander) se bude vyřazovat či přesunovat do zemí Commonwealthu. Lze tak očekávat rapidní nárůst loďstev Austrálie, Jižní Afriky a Kanady (zejména v lehkých křižnících, lehkých letadlových lodích a v letadlových lodích) do kterých se tak "schová" přes 300-400 tisíc tun tonáže nových i starých plavidel. Austrálie, Kanada a Jižní Afrika: V rámci dohody s Británií byla podepsaná "Tranzitní smlouva" o přesunu vyřazovaných plavidel do stavů loďstev těchto zemí, která umožní oddělení těchto loďstev od RN (zajistí jim vlastní subjektivitu před mezinárodní smlouvou a dohledem nad jejím dodržováním ze strany SN). Reakce USA: Američané v reakci uvažují o zřízení Filipínského a Kubánského loďstva kam převedou až 200 000t tonáže svých vyřazovaných plavidel. Návrh zatím leží v Kongresu. Kapacity britských loděnic a financování zbrojení: - vláda Velké Británie zvažuje využití nejen koloniálních loděnic v dominiích, ale též jedné až několika loděnic v zahraničí pro sešrotování, modernizaci či výstavbu některých plavidel či jejich částí (hlavně trupů) - financování zbrojení půjde podle Bank of England v této rychlosti (do roku 1943) provést pomocí státních dluhopisů jež se vydají v hodnotě 1 miliardy liber (maximálně) a nabídnou se k odkupu zejména domácím investorům (nevylučuje se prodej některým spřáteleným vládám) a to s úrokem 5% ročně na deset let (z půjčené miliardy se zaplatí 1,5 miliardy) |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro - Pro konstrukční kanceláře OKB-115 "Jakovlev" OKB-301 "Lavochkin-Gorbunov-Gudkov" OKB-155 "Mikoyan-Gurevich" - projekt zadán: 1.9.1938, ukončení: 31.12.1938, cíl: vyvinout nové stíhačky |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Naše vláda má velký zájem na výkup těchto plavidel, jež jsou připravovány na vyřazení. Naším plánem je zapojit část do služby, ale hlavně většinu z nich sešrotovat, vzít pouze zbraně a další použitelné vybavení a získaný materiál a použitelnou výbavu namontovat na naši vlastní verzi BB (rádi bychom měli i trošku větší lodě, které by lépe demonstrovali naši sílu). |
| |
| KONFERENCIA V HIROŠIME Francúzsko akceptuje Americko-britský návrh. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro -17. a 20. mechanizovaný sbor se sloučí do nově zformované 1. tankové armády velitelství nové armády bude umístěno v Minsku velitelem bude jmenován K.K. Rokossovsky - 2. 21. a 44. pěší sbor se sloučí v nově vytvořenou 28. armádu velitelství nové armády bude umístěno v Slutsku velitelem bude jmenován R.Y. Malinovsky |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Deeskalace Pohraniční Situace Japonská vláda navrhuje Sovětům vytvoření - klidně tajné - smlouvy či dohody, která by vytvořila takové podmínky na společných hranicích, které by zabránily nechtěným, neplánovaným a nejspíše i nežádoucím konfliktům a výrazně posílila vzájemnou bezpečnost. Japonsko navrhuje konkrétně vytvoření demilitarizované zóny (dále jen "DMZ") ve specifikované hloubce po obou stranách hranice - v případě velkých měst či strategických uzlů (železnice, letiště) by byla hloubka DMZ přizpůsobena, aby nebyla ohrožena obranyschopnost ani jedné strany. To by se týkalo například Vladivostoku a k němu vedoucích komunikací či dalších vyjednaných oblastí. Dodržování této smlouvy by mohla zajišťovat společná komise, aby se vyloučila účast třetí strany, která by do celé věci mohla vnést nejistotu a nedůvěru. |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Hiroshima Kagi Již zhotovená děla budou využita jako prvky pobřežní ochrany - prozatím se nabízí možnost využít je buď na domácích ostrovech, u přístavů na Tchaj-Wanu, nebo na vybraných strategických místech v Mandžusku. Prozatím je na nich tedy dokončována práce a hledá se pro ně vhodné umístění. Oficiální heslo a motto vývojových týmů obou projektů: „Jedině Velkým Skokem vpřed můžeme zvítězit!“ Očekává se, že vývoj bude veden inovativně a s využitím všech dostupných informací i z jiných zemí. Projekt: „Naplnění kapacit CV a DD dle Hirošimské smlouvy“ Japonské loděnice, nyní zbavené projektu 3x lodí třídy Yamato, začnou s výrobou nových letadlových lodí, jejichž návrhy budou utvořeny. Očekává se využití maximální tonáže 35 000 tun na plavidlo – námořnictvo by mělo obdržet „letadlové lodě budoucnosti“ zaměřené na zisk absolutní vzdušné nadvlády v jakémkoliv střetu. Spolu s letadlovými loděmi budou vytvořeny nové návrhy pro torpédoborce, jejichž vyhrazenou tonáž hodláme využít. Od torpédoborců se slibuje především zajištění perimetru okolo budovaných (a stávajících) Letadlových lodí, které se s koncem projektu Yamato stávají definitivní páteří Japonského námořnictva. Očekává se, že tento projekt rovněž využije již zadané výroby pancéřování a menších zbraní (protiletadlové především). Projekt: „Vývoj letadel“ U letectva se nepočítá s okamžitou výrobou nových strojů, nýbrž s delším a důkladným vývojem, který se bude opírat o zkušenosti z bojů v Číně a který se pokusí okopírovat co nejvíce užitečných věcí z každé země, která provádí vlastní vývoj – Německa, Sovětského Svazu, Velké Británie, ale i Spojených Států. Teprve důkladně připravené a v malém rozsahu otestované návrhy budou v návazném projektu uvedeny do výroby. Projekt: „Podpora Japonska“ „Císař se odměňuje občanům za tvrdou práci a Veliké úspěchy, kterých v dosahují v jeho jménu!“ Dotační projekt „vracení daní“, který má za úkol podpořit Japonské podniky a občany napříč celou společností. Jednání s Američany (Čína + Yamato): Japonská vláda souhlasí s Americkým návrhem na zpracování třídy Yamato. Trupy jsou k dispozici okamžitě. V rámci Číny Japonsko plně podporuje myšlenku Amerických základen na kontinentu – nabízí se rovněž možnost základny například na pobřeží Manžuska, v přístavu Port Arthur, což by rovněž jistě usnadnilo a uklidnilo i činnost Amerických firem v Mandžusku, které by tak získaly další záruky bezpečnosti svých investic. V Číně hodlá Japonské Císařství dosáhnout územních zisků ve své „Nejdůležitější sféře“ a tou je především Čínské pobřeží a pohraničí Mandžuska, nikoliv vnitrozemí. Japonsko prozatím nemá připravené mapy, avšak existence KMT pro nás není nepřípustná, je však nutné zajistit její reformace a kontrola kýmkoliv z nám přátelského bloku – pro nás nejlepší by byla kontrola Spojenými Státy, v nejhorším případě Velkou Británií – úplně nejhorší scénář je zapojení Francie, avšak je rovněž přijatelný. Japonsko se v této otázce chystá zahájit jednání s Brity, které by v „reálném čase“ tlumočilo i Spojeným Státům. V rámci něj by Japonsko chtělo vyjednat své zisky, podmínky míru s KMT, spolupráci proti komunistům, Americké základny v Číně a další nutné záležitosti. Jednání s Brity (předáno rovněž Američanům, spolu s Britskou odpovědí): Japonská vláda souhlasí s tím, že úplný pád KMT není v současné situaci řešením Čínského problému a ani tak není cílem Japonského Císařství. Je však nutné provést v rámci KMT rozsáhlé, především personální a ideologické, změny – změny, které ukotví KMT jako součást proti-komunistického bloku, který je nutné vytvořit a který je nutné maximálně posílit. Japonsko se u KMT obává především neschopnosti zajistit kontrolu nad vlastní populací, vést funkční vládu a být přínosným členem mezinárodního společenství. Čína pod KMT nebyla doposud schopna ničeho dosáhnout, naopak, posiluje revoluční prvky v podobě komunistů svými přehmaty, jako bylo stržení přehrady u města Huayuankou. To si doposud vyžádalo nejméně 300 000 civilních životů, miliony dalších zničilo a vytvořilo doslovnou líheň komunistů, jak poslední tři měsíce zjišťujeme – doposud jde o zdroj největší ztráty životů v celé válce a jeho důsledky stále vyhodnocujeme. Je tedy nutné zajistit, že ve vedení KMT budou stát lidé, jejichž schopnostem a přesvědčení lze důvěřovat. Japonské Císařství nemůže riskovat, že jemu tak blízké pobřeží a území bude nekontrolovatelné a nepředvídatelné. Japonsko v této záležitosti navrhuje dále rozdělit Čínské území – nikoliv ku prospěchu pouze Japonska, které si nárokuje především pobřežní a pohraniční oblasti, ale i ostatních. Jmenovitě by šlo o vytvoření „Mandátů“ pro Británii (v okolí Barmy a Hong Kongu) a Spojené Státy (jižní Čína, pohraničí Indočíny). Zbylé území by bylo to, co by dle Japonského návrhu bylo pod přímou kontrolou KMT, především tedy Vnitřní Čína – to by zajistilo pořád ještě silný, avšak kontrolovatelný stát, který by kontroloval většinu společné hranice se Sovětským Svazem a zároveň neohrožoval legitimní zájmy všech ostatních. Japonsko má rovněž zájem na spolupráci s Britskou vládou, která by demonstrovala Japonskou ochotu a upřímnou snahu o to stát se legitimním partnerem nejen Spojených Států, ale rovněž Velké Británie. Konkrétně jde o spolupráci při rozšiřování Britského loďstva – Japonsko může poskytnout kapacity na výrobu lodí, jejich modernizaci či šrotování a o každou z těchto věcí má zájem. Dalším důkazem Japonské Vůle ke spolupráci je nabídka na odkup „významné části“ oznámených dluhopisů a to na začátku roku 1939. Odkup by provedla přímo Japonská vláda a garantovala by tak vlastní připravenost na to domluvit se s Velkou Británií. |
| |
| Japonsko představuje KMT Z kanceláře Ministerstva zahraničí vzešla zpráva, kterou na jednom ze zasedání SN představil pan Kijuro Shidehara, dlouholetý bojovník za lidská práva a spravedlnost jako takovou. Tato zpráva, které se ministerstvo poslední tři měsíce věnovalo, se zaobírá jedinou událostí - zničením přehrady na Žluté řece, nedaleko města Huayuankou. Nečekané zaplavení obrovské plochy v povodí Žluté řeky zabilo v prvních dnech tisíce Japonských vojáků a deseti tisíce civilistů - další tisíce umřely na následky povodní, navzdory Japonské snaze o co nejrozsáhlejší pomoc v zasažených oblastech, která stála další životy Japonských občanů. Navzdory tomu, že přívalová vlna, která smetla celé vesnice a vymazala z map mnohá města, je již pryč, lidské utrpení tím způsobené zdaleka neskončilo. Japonské prozatímní odhady mluví o 2 až 4 milionech uprchlíků, kteří přišli o své domovy a nyní zoufale hledají pomoc a bojují o holý život. Japonská vláda dělá co je v jejích silách, avšak rozsah události zdaleka přesahuje možnosti jednoho státu. Zatímco svět mlčky přihlíží, denně umírají stovky lidí hlady či následkem zranění, v oblasti raketově roste kriminalita a nebýt přítomnosti disciplinovaných Japonských vojáků, v oblasti by zavládla úplná anarchie.
Celá zpráva se zakládá na dosavadním, stále probíhajícím šetření Japonské Armády, která se nejprve obávala, zda nemohlo dojít k chybě v jejích strukturách, která by toto způsobila. Tato možnost však byla rychle vyvrácena, neboť v oblasti neoperovaly žádné Japonské jednotky a Japonské letadlo nebylo k nalezení v okruhu několika set kilometrů. Do vyšetřování, zpočátku vedené Vojenskou Policií, Kenpetai, se přidala i rozvědka a údajně i někteří členové Tokkō, nejvyššího bezpečnostního orgánu. Vyšetřování rychle odhalilo příčinu - ve dnech 5. až 7. Června byla úmyslně zničena část přehrady u města Huayuankou. Tento akt neuvěřitelné zlomyslnosti, důkaz naprosté bezcennosti lidského života pro toho kdo jej spáchal, udělal samotný Kuomintang! Jeho vojáci, dle všech dostupných informací, způsobili tuto katastrofu. Japonská vyšetřovací komise se domnívá, že šlo o pokus zpomalit postup Japonské armády, který se buď strašlivě nepodařil, nebo je důkazem čistého zla vedoucího Čínskou zemi. Japonsko tímto vyzývá Světové společenství k poskytnutí humanitární pomoci pro zasaženou oblast, kterou kontroluje Japonská armáda, která zde již nějakou dobu vypomáhá se zmírňováním následků. Vítaná bude každá pomoc, ať už formou dobrovolníků, finanční či materiální pomoci - Japonsko se, pro zajištění transparentnosti, nebrání přítomnosti pozorovatelů z SN či ustanovení speciální skupiny se zástupci participujících států, která by tam působila. Vzhledem k tomu, že hráz byla protržena v době těsně před sklizní a zasáhla nejúrodnější oblasti v regionu hrozí zde masivní hladomor a skutečně nedozírná katastrofa. Pokud by byl zahraniční zájem o vyřešení tohoto problému dostatečný, mohlo by se podařit opravit protrženou přehradu a limitovat tak další destrukci tímto způsobenou. Japonsko tímto, navzdory tomu že není člen, doporučuje zahájit jednání o zákazu enviromentálního boje, tedy využívání přírodních sil k dosažení vojenských cílů, neboť, stejně jako bojové plyny a jiné zakázané prostředky boje, příliš zasahují civilisty. |
| |
| Vyjádření KMT:
Vedení KMT zareagovalo velice rychle na prohlášení Tokia o úmyslném protržení přehrady "Huayuankou" následujícím prohlášením Čankajška - generalissima vší Číny. "Na můj rozkaz byla zničena hráz Huayuankou a to z jediného důvodu - z rychlého postupu japonských vojsk. Výsledkem je zastavení tohoto postupu, vojenský záměr znemožnit Japonsku rychlé obsazení pobřežních oblastí byl splněn a mohu jen konstatovat, že japonský postup směrem na jih přes Žlutou řeku se dodnes neobnovil v takové síle v jakou naši nepřátelé doufají. Naše vojska pevně a chrabře brání územní celistvost Číny a to za nesmírných obětí a vlastní krve. Též civilní obyvatelstvo je povinno nést svůj díl na boji s japonskými vetřelci, tak jako my vojáci. Huayuankou byla protržena na můj rozkaz a následky povodní lze přičíst jen a pouze japonským agresorům, kteří se snaží obsadit Čínu a stát se hegemony v Asii. Věřím však nejen v sílu čínského lidu, který tuto hrozbu překoná a zažene zpět do moře, osvobodí Mandžudsko, Taiwan i Koreu, ale též v duchapřítomnost a moudrost velkých globálních velmocí - ve Velkou Británii, Sovětský svaz a Spojené státy americké - že pochopí, že v Číně se bojuje i o jejich bezpečí, neboť padne-li Čína, budou dalšími oběťmi japonského hamižného imperialismu oni." |
| |
| Vyjádření Čínské komunistické strany: Taktéž čínská komunistická strana vydala své prohlášení k situaci v Číně a k japonskému výkladu události: "Dávno před tím, že se japonská vláda a její falešný bůh jménem Hirohito začali vyjadřovat ke Kuomintangu, tak jsme to byli my - čínští komunisté - kdo s KMT vedl lítý boj na život a na smrt za věc socialistické a pokrokové Číny. Ale stejně jako jsme bojovali, stali jsme se spojenci, abychom zničili japonskou agresi vůči naší společné zemi, Číně jíž si v srdcích chováme na prvním místě. Žádný japonský pes nebude vládnout čínskému draku a slibuji, že přehradu na Žluté řece po válce obnovíme a učiníme jí desetkrát větší a pevnější než byla ta dosavadní! S naším přítelem po boku - se Sovětským svazem - se nemá čínský lid čeho bát! Osud japonských imperialistů je již teď zpečetěn! Ať žije světová revoluce! Ať žije Stalin!" |
| |
| 7měny v americkém kabinetu: Ministr zahraničí: Henry Stinson Henry Ford odkaz (Výměna na ministerstvu zahraničí znamená, že odchází odpůrce existence státu Manchukuo i nacismu v Německu a střídá se s antisemitou, multimiardářem a vlivným podnikatelem, který udržuje styky s německou nacistickou emigrací (Goring, Hitler apod.), a který před "idejemi" upřednostňuje byznys.) Viceprezident: Charles G. Dawes James D. Mooney (Výměna na postu viceprezidenta znamená odchod bojovníka za práva rolníků a majitelů půdy a příchod výkonného ředitele firmy General Motors, který je nositelem italského řádu uděleného mu fašistickým diktátorem Mussolinim znamená další slovo velkého kapitálu v americké vládě. James D. Mooney má také blízko k německé emigraci (Goring, Hitler apod.) a hlavně k emigrovšímu německému kapitálu (Krupp, Thyesen apod.).) Americká reakce na dění v Číně: Podle tiskového mluvčího Bílého Domu se momentálně prezident seznamuje s událostmi v Číně a japonskou zprávou o záplavách ve střední Číně. Japonský velvyslanec stejně jako zástupce KMT již byli pozváni k předložení vlastních vyjádření a americká vláda momentálně nehodlá předjímat další svůj postup. |
| |
| Reakce Velké Británie:  Vláda Jeho Veličenstva se k situaci zatím nevyjádřila. Tiskový mluvčí čísla 10 jen informoval tisk, že Lord Halifax je v současné době právě uprostřed jednání, které zahrnuje čínskou otázku. Kdo se však vyjádřil byl Winston Churchill, který do tisku vypálil následující slova: "Kdyby se mi Japčíci producírovali po Whitehallu, tak bych se ptal svých podřízených proč už granáty naší Royal Navy neletí na Londýn! Válka je soubojem vůle a koho vůle je pevnější ten jí vyhraje." Vedení Admirality později informovalo, že Winston Churchill tato slova pronesl jako "bonmot", který chtěl přidat k "dobrému" v rozhovoru s novinářem, nikoliv jako oficiální reakci Admirality na události v Číně. |
| |
| Smrt Zlatého orla:
10.10.1938 přinesl světový tisk zprávu o smrti "Zlatého Orla" - albánského krále - jehož letoun se zřítil při návratu z Říma (kde byl na diplomatických jednáních) do Jadranu. Strašná zpráva pro albánský lid! Naštěstí královna Geraldina Albánská (roz. Apponyi de Nagy-Appony) jež je v očekávání přežila (zůstala v Římě), kde se jí ujal ihned italský duce Benito Mussolini, jež se prohlásil "ochráncem Albánie" a na základě žádosti albánské královny vyslal do Albánie vojska! Byl král Zogu zavražděn: Italská bezpečnostní organizace OVRA označil zřícení letounu za akt komunistických teroristů a pozatýkal několik podezřelých, které má momentálně "v prádle". Italský tisk již píše o "atentátu bulharských bolševiků" (v čele s Dimitrovem - jak jinak - jež je v moskevském exilu) na albánského krále jako o hotové věci. Italská invaze do Albánie:  (Italští výsadkáři v Tiraně.) Krátce po atentátu vyslal Duce do Albánie výsadkovou brigádu s přistáním v Tiraně, aby zajistila, že nedojde ke komunistickému převratu v zemi a nařídil italským ozbrojeným silám okamžité přepravení celé jedné armády do Albánie. Na 100 000 italských vojáků má převzít zemi pod italskou ochranu. |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie: Teleki během jednání na SN zavítal také na schůzku s britským velvyslancem. Toho pak požádal, jestli by Velká Británie nemohla sloužit jako nestranný vyjednavatel v otázce přojednávání Trianonské smlouvy. Maďarsko se obrací právě na Velkou Británii z důvodu jejího předního postavení coby světové supervelmoci a také pro její dobré vztahy jak s habsburským dvorem tak s pražským hradem. Král Otto doufá, že právě tento krok pomůže k mírovému vyřešení celé záležitosti. Maďarsko je připraveno smést ze stolu všechny požadavky ohledně referenda, plebiscitů i autonomie maďarských menšin v okolních státech. Jde mu hlavně o zrušení svazujících omezení Trianonské smlouvy a o umožnění lepších občanských práv Maďarů v zahraničí. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Britský premiér se domnívá, že dokáže pomoci, ale nechť nejprve projeví dobrou vůli Maďarsko a dá v nějakém formátu Malé Dohodě veřejně najevo, že nebude vznášet žádné územní či národnostní požadavky. |
| |
| Společnost národů: Pál Teleki, po mnoha dnech projednávání nové podoby Trianonské smlouvy přinesl nové vyjádření od svého krále. Ten si nadále nepřeje vystupovat z pozice požadujícího, ať již jsou jeho prosby jakkoli oprávněné, a vzdal se nároků na vypsání referenda v okolních zemích s maďarskou menšinou i požadavku na vytvoření autonomních oblastí. Maďarsko tedy již nepožaduje žádnou úpravu svých hranic ani změnu státní správy svých sousedů. |
| |
| Hirošima - Brazílie Brazílie prostřednictvím svého vyslance krčí rameny a souhlasí s finálním návrhem. |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro Projekty - Brazílie 1) přípravy pokračují, očekává se dohoda s Argentinou 2) návrh na vyvinutí nové generace lehkých tanků (jungle & mountain warfare-friendly), dále obrněné pásové transportéry a obecně motorizace armády (Porsche - dlouhodobá zakázka a záruka následné spolupráce jistotou) 3) projekt prozatím k chládku, nejdřív je potřeba znát výsledky Lisabonské konference a mít uzavřenou dohodu s jinými státy, MEZITÍM nový projekt související s 2) budování dokonalejší infrastruktury napříč zemí, motorová vozidla prostě potřebují silnice, posílí to efektivitu průmyslu, přesunu vojsk, těžby nerostných surovin, no vlastně prostě úplně všeho, i nejodlehlejší regiony je potřeba zpřístupnit "za každou cenu" Jednání ABC 1) v současné turbulentní době se zdá, že USA brzy upřou svůj pohled i síly do některého z vznikajících ohnisek v Asii či Evropě, tehdy lze využít jejich nepozornosti a posílit vliv na zbytku kontinentu, jinak jsem zajedno, že v současné chvíli to jinak není nejlepší nápad 2) Brazílie v současné chvíli má snahu zlepšit vztahy se zmíněnými a ukončit jí nastolený stav hostility 3) věřím, že došlo k omylu a jednalo se o dělení Bolívie a ne Brazílie, každopádně brazilský návrh zní: (mapy na konci) Uruguay - Brazílie Paraguay - Argentina/Brazílie (malá část zaujímající město Concepción, Paraguay je téměř dvakrát větší než Uruguay, pokud na toto Argentina přistoupí, tak jsme si kvit co se týče územních zisků a můžeme snáz dělit vliv v Bolívii, předání území by samozřejmě proběhlo až po začlenění Paraguaye k Argentině, ne během této snahy) Bolívie - Chile 50% (zbytek), Arg 25% (Santa Cruz), Braz 25% (Pando, Beni) 4) konkrétní návrh: plánuji nakoupení licencí a rozšíření brazilského námořnictva, vč. posílení jeho možností výstavby vlastních lodí - ty bych zde mohl vyrábět případně i pro ostatní členy spolku, mají zde možnost i v rámci vlastních projektů posílit tuto snahu u mě (a.k.a. spoluvlastníci), zatímco na jejich území by se daly zase vyrábět například letadla, vozidla, zbraně... prostě navrhuji sdílení výsledků výzkumu a silnou provázanost mezi našimi výrobními a vyzbrojovacími procesy, jestli máme vzdorovat vlivu USA, nemůžeme každý kopat za vlastní tým, pokud bude schválen projekt 2, jsem připraven do něj zahrnout i ostatní (jestli lze mít sdílený projekt tj. "třetinovej projekt", kdy každej ze tří států využije jen třetinu slotu a zbytek na další dva "třetinový projekty" - tj. tři projekty, tři státy, ale společná snaha? pokud by tohle šlo tak by šlo současně s tanky vyvíjet třeba letadla a námořnictvo ve zbylých dvou spolu-projektech, zde záleží na systému, tobě jakožto PJ a tobě jakožto zbytku spolku)   |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Portugalský přístup k Číně Japonské velvyslanectví opětovně kontaktovalo své Portugalské protějšky a opět jim předložilo tutéž zprávu, týkající se Portugalského přístavu v Číně s tím, že vzhledem k vyvíjející se situaci buď Japonské Císařství obdrží odpověď od Portugalců - jakéhokoliv rázu - nebo se bude muset zařídit bez odpovědi a jednat dle vlastního uvážení tak, aby zajistilo bezpečnost vlastních operací. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Britské stanovisko Rádi bychom znali stanovisko našeho spojence Velké Británie k Japonsku a situaci z Číně. Dostali jsme totiž následující dvě depeše od Japonského velvyslance. První Zobrazit SPOILER Druhá Zobrazit SPOILER Dle těchto zpráv usuzujeme, že v případě odmítnutí jejich požadavku, či neodpovězení proběhne buď námořní blokáda našeho území, či se jej pokusí rovnou vojensky obsadit. Neradi bychom jakkoliv poškodili zájmy Velké Británie v dané oblasti a proto bychom rádi znali Vaše stanovisko, abychom se mohli dle něj patřičně zachovat. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Portugalský přístup k Číně Japonské velvyslanectví dostalo odpověď, že momentálně čekáme na stanovisko Velké Británie a dle něj se zařídíme, jelikož jsou mnohem větším hráčem v Asijské oblasti a nehodláme jít proti jejich zájmům. Prosíme tedy Japonsko o strpení, než dostaneme jejich odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Macao Do Macaa se dopraví 1x elitní pěší brigáda (sartajermos) a připraví se na byť jenom možnou Japonskou invazi, rovněž proběhne na místě hromadění zásob, kdyby byla naše enkláva pod dlouhotrvající blokádou. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německá vláda již došla k závěrům, co by bylo vhodné společně zkoumat i z naší iniciativy. Společný výzkum leteckých prostředků, zvláště stíhacích, který byl navrhnut z Vaší strany, rádi akceptujeme a iniciujeme, abychom společně zkoumali raketové prostředky, zvláště tedy raketomety ať již tažené nebo, ještě lépe samohybné, které bychom u nás chtěli co nejdříve zavést. Souhlasí Vaše vláda s takovýmto návrhem? |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR se nebrání jakémukoliv vedoucímu k deeskalaci napětí. Sovětská strana se nebrání ani uvedenému konceptu DMZ. Klademe si ale podmínku, že do veškerých dohod bude zahrnuta i Mongolská Lidová Republika (dále MLR). Tedy že bude vytvořena podobná MDZ na hranicích mezi územím kontrolovaným vaší vládou a územím kontrolovaným MLR. Jako základní hloubku DMZ navrhujeme 30 km z každé strany hranice. V této oblasti by nesměly být umístěna letiště a umístěna jiná vojenská zařízení mimo pohraničního opevnění. Nesmějí tam být umístěna jiná vojska než jednotky Pohraniční služby a posádky obranných opevnění. DMZ by se netýkala ochrany nezbytných zařízení a oblastí dle Japonského návrhu Vláda SSSR dopředu oznamuje, že se tato dohoda netýká aktivity SSSR v Číně, především pak spolupráce mezi CPC a AUCP(b), jelikož v tomto případě se jedná o zásadní zájem vlády SSSR |
| |
| Reakce SSSR na Japonské Obvinění Vláda SSSR skrze velvyslance u SN vyjadřuje hluboký podiv nad předloženým Japonským požadavkem. Vláda SSSR samozřejmě uznává rozsah této tragédie a její hlubokou devastační sílu. Vláda SSSR se ovšem velmi podivuje, že tuto žalobu předkládá právě Japonské Císařství. Dovolíme si připomenout, že to Japonsko bez vyhlášení války nebo Causu Belli napadlo území Čínské republiky a učinilo tak opakovaně. Navíc není tajemstvím, že Japonské ozbrojené síly příliš neberou ohled na civilní obyvatelstvo a ochranu civilních cílů. Vláda SSSR tedy musí podpořit stanovisko KMT a CPC. Pokud má Japonská vláda skutečně zájem na životech Čínských civilistů nic jí nebrání aby stáhla svá vojska z výsostného území ROC. Reakce SSSR na Italská obvinění Vláda SSSR považuje Italská obvinění v Albánské otázce za směšná, hloupá a nepodložená. Tedy pokud se nejedná jen velmi hloupou záminku pro okupaci Albánie a její přičlenění do Italského království. Vláda SSSR důrazně odmítá jakoukoliv odpovědnost za Albánské události a viníky doporučuje hledat v Římě. A velvyslanec neoficiálně dodává. "Kdyby to byla naše práce, tak dneska nad Tiranou vlaje rudý prapor." |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro DMZ Mandžusko Japonsko souhlasí s navrhovaným rozsahem 30 kilometrů. Stále nebylo rozhodnuto, zda-li bude dohoda veřejná či tajná a jak bude ověřována, avšak to jsou detaily, které je možné určit později. Města představující výjimku pro pravidlo: SSSR: Vladivostok, Khabarovsko, Mateyevskaya, Blagoveschchensk. Japonsko: Heihe, Manzhouli, Seonbong, Rajin. Japonsko souhlasí s tím, že tato dohoda se nijak netýká aktivit kterékoliv strany v Číně. Souhlasíme rovněž s rozšířením i na Mongolsko. Ohledně Číny by Japonská vláda se Sověty zahájila jednání, které by mělo především vyjasnit Sovětskou představu "konečného Čínského uspořádání". Věříme, že obě strany mají důležitější věci na práci než řešit vzájemný konflikt v Číně a je v zájmu obou stran dojít v této záležitosti k nějaké shodě. |
| |
| WAR IN CHINA: Counterstrike!
Přišlo to náhle a nečekaně... ...s prvními říjnovými dešti se na japonské vojáky z VI. pěšího sboru majícího přes 30 000 mužů - který měl za úkol bránit město Zhengzhou na Žluté řece - vyřítilo na deset zbrusu nových čínských divizí KMT, které v ničem nepřipomínali KMT, který Japonci znali. V uniformách připomínající ty německé, s německy mluvícími poddůstojníky a samozřejmě s puškami Kar98 a kulomety MG34 a s taktikou hodnou úplně jiných úrovní, než na jakou byli japonští vojáci zvyklí zaútočili na japonské pozice a všechny do jedné je "z chodu" překonaly a začali tlačit VI. pěší sbor před sebou na Kaifeng. Ukazuje se, že "I. úderná armáda KMT" stvořená kompletně podle německého vzoru a zjevně z letité asistence německé mise vyslané do Číny ještě za Výmarské republiky přináší do Číny zcela nový způsob válčení. Čínské jednotky útočí podél jižního břehu Žluté řeky (tu využívají jako přirozenou bariéru proti útokům ze severu do svého boku a týlu) a rozlévají se jako voda ve směrech na města Kaifeng a Shangqiu v centrální Číně. Cílem KMT je zjevně rozbít střed japonské fronty a postupovat na Heze a dále na Jining patrně až k moři. Pro Japonce však špatné zprávy nekončí. Čas sklizní v Číně končí a KMT nabírá nové muže (mimo sezónu dosahuje početní stav KMT údajně až 12 milionů mužů), takže Japonská pozorovací letadla mohou vidět stovky tisíc čínských vojáků KMT pochodujících za elitními divizemi. Tohle je generální ofenzíva, kterou nemůže jediný sbor zastavit ani omylem. Tohle je "černý den" japonských sil v centrální Číně. Ti teď doplácejí plně na rozptýlení svých sil v oblastech kolem Žluté řeky i na hrubé podcenění sil KMT z počátku války. Čína není ani zdaleka na lopatkách a zdá se momentálně hnát Japonce zpátky centrální Čínou k moři.
Že je situace pro Japonce kritická je zřejmé i z projevu generalisima Čankajška: "...mí druzi ve zbrani! V minulých dnech započala generální ofenzíva proti japonským vetřelcům - té divé zvěři - kterou vyženeme z naší země! Naše vojska zasadila nepříteli zdrcující vítězství a postupují zpět k moři podél Žluté řeky. Dva miliony mužů - vojáků hrdé čínské republiky - nyní oplácejí synům falešného boha Hirohita jejich aroganci a ničí jejich sebevědomí. Pamatujte si tento den... samurajové prchají! Ale nebojte se nic! My je dostihneme a do posledního pluku zničíme! Za jednotnou a silnou Čínu!" |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Dostal jsi informaci ze Zossenu - z HQ Reichswehru - generál von Falkenhausen vítězně postupuje. Generalita očekává, že Německo zajistí další posily pro KMT v jeho boji proti Japoncům. Od svých "stranických špehů" (Gestapo apod.) víš, že německá generalita slaví v Zossenu (pořádají tam banket a nikoho z NSDAP "pochopitelně" nepozvali), podle informátorů víte, že celý plán německé ofenzívy proti Japonsku se zrodil v Berlíně a "šipky na mapách" maloval samotný Gerd von Rundstedt. Reichswehr zjevně vede "vlastní válku" v Číně a pokračuje tak v politice Výmarské republiky (která von Falkenhausena do Číny vyslala). Někteří z NSDAP se obávají, že až se ukáže, že za úspěchy KMT může německý Reichswehr tak jeho prestiž stoupne natolik, že zastíní "lidovou armádu" (kterou maršálové Německa beztak pohrdají a neopominou příležitost dát do "lidovým soudruhům" kdykoliv najevo) což by mohlo vytvořit pro NSDAP "hodně nemilou situaci" v samotném Německu. Ostatně to, že někteří němečtí generálové si dopisují s Wilhelmem II. Hohenzollernem (toho času v holandském exilu) víte taky. Možnosti: Možnosti nejsou bůhvíjaké. Že s Reichswehrem budeš jednoho dne na nože (protože oni NSDAP neuznávají, pro ně jste "hnědý póvl") bylo otázkou času a i když bylo správné v roce 1933 odložit konflikt s generalitou mající za sebou vojsko na časy budoucí tak... ...časy budoucí jsou zde. Reichswehr je problém, není a nechce být součástí revoluce. A i když nelze najít hmatatelné důkazy o tom, že by se chystali sesadit vaši vládu, tak není důvod pochybovat o jejich smýšlení. Při každém setkání s maršály Německa to cítíš jasně... neberou tě ani na okamžik jako svého nadřízeného, pro ně jsi "pucflek" a "hnědý sráč" (údajný výrok "von Bocka"). Otázka je co s tím. Nabízí se buď útok (noc dlouhých nožů) a úplné vyřízení Reichswehru, nebo přivlastnění si jejich zásluh a získání aspoň části z nich na svou stranu. Třetí možnost - nedělat nic - je tu stále, ale dýka v zádech NSDAP už bude jen mocnější a pouze ostřejší. Reichswehr do svých řad revoluci nepustí (nenabírají nikoho z NSDAP - je to neoficiální politika Reichswehru) a jejich sympatie patří "staré Říše" Wilhelma II., šlechtě a kapitalistům. Jo... je to k vzteku, ale je to důsledek toho, že jste v roce 1933 nemohli riskovat střet s Reichswehrem (protože byste skončili patrně špatně) a dnes to není o mnoho lepší (pořád mají jednotky mnohem kvalitnější než vy a o důstojnickém sboru ani nemluvě, ten je podle střízlivých odhadů vzdálen kvalitou tomu vašemu stranickému aspoň o světelný rok). Takže co teď? |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Urgentní zpráva k jednání s Británií (předáno i USA) Japonské Císařství věří, že právě spuštěná ofenzíva je jasným důkazem toho, že v Čínském konfliktu stojíme na té správné straně - spolupráce KMT s komunisty, nyní nejen těmi Ruskými, ale i Německými, jasně prokazuje, že tento konflikt je o úplně jiných věcech, než jsou proklamované Japonské ambice. Čína jako stát, jako myšlenka, selhala a nedokázala se přesunout do moderní doby. Náš návrh na vyřešení situace stále platí, avšak pozice KMT se z našeho pohledu stala naprosto nepřijatelnou, to však umožňuje vyjasnit náš návrh. Podle nás je totiž nutné zastavit socialistickou hrozbu za každou cenu. Věříme, že není v zájmu nikoho, aby režim, takto spolupracující s komunisty, vládl Číně. Proto proti němu povedeme úplnou válku, avšak naše nároky se nemění - ty se stále týkají především pobřeží a povodí Žluté řeky a řeky Jang-C-Tiang. Pokud se rozhodnete nadále podporovat KMT v jeho snažení, bude nás to velmi mrzet, avšak nyní nemůžeme přestat. Doufáme, že pochopíte proč a zač bojujeme a pokusíte se využít svůj vliv především v Jižní Číně k omezení prostředků KMT - v této oblasti vám i nabízíme případnou spolupráci. Japonský původní návrh předpokládal vytvoření Britského mandátního území v provinciích: Yunnan, Guizhou, Guangxi, Guangdong, Hainan Tento návrh stále platí a věříme, že vzhledem k spolupráci jádra KMT s komunisty by mělo být snazší přesvědčit tamní warlordy a vládce ke spolupráci, či alespoň neutralitě pod Britskou ochranou v tomto konfliktu. Dá se předpokládat, že v této záležitosti by mohlo být možné - a pro nás snazší - požádat o pomoc i Francouze, avšak rádi bychom nejprve nějak uzavřeli jednání s vámi. Urgentní zpráva pro Američany + změna projektu Pryč jde sotva zahájený projekt výstavby CV a DD, rovněž projekt "Podpora Japonska". Obě tyto volné kapacity jsou okamžitě přesměrovány na výcvik pěchotních divizí a výrobu vybavení pro ně. Do Washingtonu je vyslána zpráva žádající o pomoc s formováním těchto divizí, neboť Japonské Císařství odmítá vyklidit Čínu komunistům, kteří nyní jasně dokázali jak hluboko jejich moc a vliv uvnitř KMT sahá. Japonským cílem je nyní stabilizace fronty a zajištění strategických bodů - komunisté nesmějí tuto válku vyhrát. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Nákup vyřazovaných Amerických plavidel přeposílám tedy znovu tobě, předtím mi bylo řečeno, že by to nebyl problém, kdybych je nepřeprodal Brazílii, což se zavážu neudělat Naše vláda má velký zájem na výkup těchto plavidel, jež jsou připravovány na vyřazení. Naším plánem je zapojit část do služby, ale hlavně většinu z nich sešrotovat, vzít pouze zbraně a další použitelné vybavení a získaný materiál a použitelnou výbavu namontovat na naši vlastní verzi BB (rádi bychom měli i trošku větší lodě, které by lépe demonstrovaly naši sílu). Rovněž se zavážeme, že tento použitelné části lodí, ani samotné lodě nikomu dále nepřeprodáme. |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Americko-Japonská jednání a vztahy V Mandžusku probíhá projekt industrializace, v rámci nějž zde Americké firmy zakládají své pobočky, především v souběžnosti s podpisem PTP (snížení vzájemných cel, propojení trhů). Japonsko a Spojené Státy stále nijak neprobrali Čínskou otázku - Japonsko si v této věci činí nároky především podél pobřeží a v povodí Žluté řeky a řeky Jang-C-Tiang. Japonsko by počítalo s rozbitím idei "Velké Číny" v jejích historických hranicích (takový projekt prostě nefunguje). Nebráníme se existenci KMT za předpokladu, že půjde o vnitrozemský, přátelský stát (především jako štít proti komunistům). Jižní Čína by se dle Japonského návrhu rozdělila na mandátní Britské a Americké území. Američanům je rovněž nabídnut přístav Port Arthur jako vojenská základna, který by dále ubezpečil Americké investory a poskytl Američanům vhodnou základnu v Asii. Japonské Císařství nyní vyjednalo dohodu o vytvoření Demilitarizované zóny na společné hranici v Mandžusku a s Mongolskem o hloubce 30-ti kilometrů, s výjimkou pro velká města. Japonsko připravilo tři trupy plánovaných lodí třídy Yamato pro převoz do Spojených Států na zpracování. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Čína není záležitost Německé říše, ale věc Reichswehru (naznačení postoje, který předvedl Reichswehr pro věc Východní Marky), nicméně obrat ve válce v Číně je přesto velmi potěšující. Německá říše tedy nemá nic proti tomu, aby Reichswehr poslal do oblasti zbraně ze svých skladů a důstojníky, případně celé své vojenské brigády či divize. Tyto tam pochopitelně nemohou plout na německých lodích, které by Japonci potopili nebo obsadili. Pokud Reichswehr nemá vlastní cesty, Německá říše je dle svých skromných diplomatických možností ochotna požádat SSSR, aby tyto síly pomohl přemístit z Leningradu, kam je můžeme převézt po moři, až do Číny. Pochopitelně očekáváme, že vyberete nejschopnější a nejodhodlanější muže a oddíly, tedy muže, kteří při případném zajetí budou potvrzovat svou příslušnost k Falkenhausenově misi vydržované ze strany Čínské vlády, a že neposkytnou hlášením se k Reichswehru důvod Francii a Malé dohodě, aby se s případnou podporou ochránce Japonska, USA, pokusila napadnout Německo s cílem si jej parcelovat. Pokud by do oblasti směřovala delegace SN, čekáme, že se opět budou hlásit k tomu samému, jako v případě zajetí. Situace doma Gestapo a další stranické složky mají za úkol dále sledovat Reichswehr a jeho aktivity v Říši i v Evropě. Stejně tak jako shromažďovat důkazy o jejich činnosti. Současná situace nám nabízí mnohé výstupy, dle dalšího vývoje si vybereme ten nejsprávnější, ale ne nyní. Uklidním stranické soudruhy. |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro Lisabonská konference Note: Původní zpráva pro Frantíka, PJe-Brita a Portugalce jakožto pořadatele konference. Jelikož se PJ ani nestihl vyjádřit k tomu, zda se bude Brit konference účastnit, psal jsem následující příspěvek s poznámkou, že pokud se Brit rozhodne konference účastnit, bude to věnováno i jemu. Tj. dosaď si "Velká Británie" všude, kde je "Francie". Prozatím bez reakce Frantíka, i kohokoliv jinýho. Do Lisabonu připluli na obyčejné obchodní lodi s portugalskou vlajkou nejen prezident Brazílie, Getúlio Dornelles Vargas, ale i čerstvě jmenovaný ministr zahraničních věcí, Osvaldo Euclides de Sousa Aranha. Po příjezdu francouzské delegace se spolu s portugalskými hostiteli vydali k jednání za zavřenými dveřmi. Celé toto jednání drží portugalská vláda pod pokličkou, což by vzhledem k míře „svobody tisku“ v Portugalsku, stejně tak v Brazílii, neměl být žádný problém. |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro Note: a tohle je původní portugalská pozvánka ke konferenci samotný a důvodům k ní vedoucí Portugalská vláda si již delší dobu všímá rostoucího nepřátelství mezi Brazílií a Velkou Británií spolu s Francií. Jakožto hlavní obchodní partner Brazílie a několik století starý spojenec a důležitý obchodní partner Velké Británie neseme toto zbytečné nepřátelství jenom s obtížemi. Z toho důvodu jsme se rozhodli v Lisabonu uspořádat konferenci, která by pod záštitou Portugalska měla zažehnat možnost jakéhokoliv budoucího konfliktu a naopak, v nejhorším případě dosáhnout neutrálních vztahů, doufáme však, že se podaří otevřít možnosti nové spolupráce minimálně na obchodní rovině, ze které by profitovaly všechny strany. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR akceptuje předložené výjimky z DMZ v plném rozsahu Pokud se jedná o kontrolu daných ustanovení. Vláda SSSR povazuje za vhodné vytvořit komisi ze zástupců obou zúčastnenych stran, která se bude věnovat dodržování podmínek dohody. Vláda SSSR v tuto chvíli považuje za vhodné udržet tuto dohodu v tajnosti. Pokud jde o situaci v Číně. Vláda SSSR považuje tuto otázku za otevřenou k dalšímu jednání. Vláda SSSR ovšem akceptuje postoj CPC a proto ji nezbývá než v tuto chvíli i akceptovat jednotnou frontu mezi CPC a KMT. Vláda SSSR ovšem v této věci očekává protinávrh Japonské strany |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro První Zobrazit SPOILER Druhá Zobrazit SPOILER Dle těchto zpráv usuzujeme, že v případě odmítnutí jejich požadavku, či neodpovězení proběhne buď námořní blokáda našeho území, či se jej pokusí rovnou vojensky obsadit. Neradi bychom jakkoliv poškodili zájmy Velké Británie v dané oblasti a proto bychom rádi znali Vaše stanovisko, abychom se mohli dle něj patřičně zachovat. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Dodatečná nabídka VB přeposílám Velké Británii bude nabídnuta zbývající kapacita našich loděnic, kdy si můžou i předělat nevyužité šrotovací části na stavbu. Tato nabídka bude za zvýhodněnou cenu, jelikož tušíme, že budou chtít dorovnat USA a nemají na to tak silnou kapacitu. Výměnou za to bychom však uvítali modernizaci našich stávajících loděnic a poskytnutí některých licencí na výrobu naší plánované flotily a rozšíření armády. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Výkup vyřazovaných Britských plavidel Naše vláda má velký zájem na výkup těchto plavidel, jež jsou připravovány na vyřazení. Naším plánem je zapojit část do služby, ale hlavně většinu z nich sešrotovat, vzít pouze zbraně a další použitelné vybavení a získaný materiál a použitelnou výbavu namontovat na naši vlastní verzi BB (rádi bychom měli i trošku větší lodě, které by lépe demonstrovali naši sílu). |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - je třeba poskytnout nějakou pomoc Čínským komunistům poradce, zbraně, výbušniny, školení, vojenskou misi něco uměřeného (nechci jako projekt) GRU by měla poskytnout poradce především pro sběr informací, propagandu a partyzánský boj Námořní Cvičení - bude provedeno námořní cvičení Černomořské flotily, procvičen bude ponorkový a protiponorkový boj, minovaní přístupových tras obrana pobřeží a spolupráce s letectvem Ukrajinského a Kavkazského vojenského okruhu Italští Komunisté - jak jsou na tom Italští komunisté, jakou mají sílu jakou pomoc by ocenili |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR se nebrání spolupráci s Německem v oblasti reaktivních pohonů, raket a jejich aplikace do vojenské sféry. Vláda SSSR ráda zapojí do společných projektu odborníky institutu RNII, který má v SSSR tento výzkum nastarosti. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR nemá zájem ani nejmenší na akceleraci sporů a narůstání napětí mezi našimi zeměmi. Vláda SSSR má především zájem na mírném a přátelském soužití mezi našimi rozvinutými národy. Naše vláda by velice ráda zahájila jednání, která povedou k deeskalaci našich vzájemných konfliktů a normalizaci našich vztahů. |
| |
| Poplach nad Sevastopolem Tiché, klidné docela nudné Sevastopolské ráno bylo narušené mohutným hučením lodních sirén. Sevastopolci, kteří ještě pokojně spali proklínali Černomořskou flotilu, námořnictvo a vlastně celý svět protože už nemělo cenu se znovu pokoušet usnout. Na válečných lodích na rejdě oznamovaly, kopance, křik a píšťalky bocmanů vyhlášení bojového poplachu. Námořníci vyskakovali z postelí, proklínali důstojníky, námořnictvo a celý svět který je nutil uprostřed odpočinku nastoupit na bojová stanoviště. Nejeden rudý námořník si pomyslel, že té vodky bylo večer moc, Kruva jeju mať. Rudá Černomořská flotila zahajuje pravidelné podzimní cvičení
Parizhskaya Kommuna pálí na pozemní cíle v rámci nácviku obrany pobřežní linie
Pěst Flotily, Pozemní technici vyzbrojují bombardér DB 3 torpédy
Tashkent loví ponorku
Dneska platí kapitán torpédoborce. Posádka ponorky se vítězně vrací na základnu
Úsměv pro tisk |
| |
|
|
| |
| Konec aukce: Vyhodnocení Albert Einstein: Einstein dostal lukrativní nabídku od amerického ministerstva obrany na vedení vlastního projektu v oblasti atomové fyziky. Bližší detaily nejsou známy nicméně Einstein následně založil z peněz poskytnutých mu americkou vládou nadaci: "Atomy pro mír" která má financovat rozvoj atomové fyziky s cílem jejího průmyslového využití. Werner von Braun: Edsel Ford (syn Henryho Forda) zlákal von Brauna ke společnému projektu "Ford Space & Aviation", pro který získal z Ford Motors Company a z ministerstva financí nemalé prostředky. Proslýchá se, že von Braunovi nabídl, že "americký kapitál" zrealizuje do 10ti let pilotovaný let do kosmu. Edsel Ford v rámci toho nakoupil od amerického námořnictva rozsáhlé pozemky na mysu Canaveral na Floridě, kde má vyrůst do dvou let první světová raketová střelnice. Ferdinand Porsche: Ferdinand Porsche se přestěhoval do Maďarska, kde s podporou krále Otty Habsburského usedl do čela projektové kanceláře jedné z maďarských firem. Maďarská vláda mu poskytla štědrou podporu pro rozjezd vlastní firmy "Porsche Motorkraft" (Poršeho motorové závody), která bude patrně úzce kooperovat s některou z velkých maďarských firem. Willy Messerschmidt: Ten opustil Holandsko a dílny firmy Fokker a usadil se ve Francii, kam přímo do Paříže přestěhoval svou firmu Messerschmidt a s půjčkami od francouzské banky začal připravovat nejprve licenční výrobu svých letounů Bf-190D pro francouzské letectvo (objednalo zatím několik desítek kusů) načež po dokončení výrobní linky hodlá předvést nový model Bf-109E, který by měl jít do masové výroby již v příštím roce ("déčka" mají posloužit zjevně Francouzům jen pro seznámení s technologií). |
| |
 | soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro 1) PROJEKT "Atomy pro mír" - Kdy vláda podpoří výzkum v oblasti atomu a teoretické atomové energetiky. Mr. Albert Enstein bude postaven do čela projektu zabývajícího se štěpením uranu a určitě mu k ruce budou další schopní lidé z oboru. Necháme na něm, jakým způsobem projekt započne. Zároveň s tím rozjedeme i opatrnou (přes zpravodajské služby) politiku shánění mozků. Necháme na zpravodajských službách a na samotném Einsteinovi a jeho spolupracovnících, aby kontaktovali velké mozky v oboru v zahraničí a pokusili se je zlákat do tohoto projektu. Jedná se samozřejmě o osoby jako byl Enrico Fermi z Itálie, Leo Szilard z Maďarska a nebo Hans Bethe z Francie. Zpravodajské služby budou mít samozřejmě též úkol dohlížet nad celým projektem a zajišťovat, aby neunikali žádné informace ven. 2) PROJEKT NASA - Ve spolupráci s "Ford Space & Aviation" vytvořit polovládní organizaci (polo-soukromou, prostě nechceme ji řídit, ale chceme mít silný vliv, je to strategická "vojenská" oblast) organizaci, která zaštítí výzkum v oblasti raket a budoucí vesmírný program. Von Braun bude jmenován ředitelem, samozřejmě, pokud přijme. Jak ze státní, tak nejspíše i ze soukromého sektoru (Ford,..) dostane ohromný kapitál k tomu, aby započal svůj výzkum a zajistil nějaké postupné výsledky. Zpočátku asi teoretické, později praktické. Financí na to má dost. Stejně jako u bodu 1) i zde si může pozvat ze světa koho bude chtít. I zde se zpravodajci postarají o zajištění , že se nic neposere a že nikdo nebude nic vynášet. Opakuj, je to vojensky-strategické téma. 3) PROJEKT US FLEET - Viz Maritem Act. co již proběhl (sepsáno dříve PJ). - Nejsem si jist, jestli to spolkne tolik financí. Pokud by nespolklo, určitě to rozšíříme i na letecké síly a podporu průmyslu obecně. 4) CIA - Když už začínáme tu zpravodajskou činnost, je čas založit organizaci, která nám to všechno pohlídá. Myslím, že podmínky pro založení jsou velmi, velmi vhodné. Izolacionismus nemáme, tak je třeba zajistit, aby si s námi nikdo nezahrával na poli špionážním. Ne teď, když rozjíždíme tolik tajných projektů a hodláme začít hrát velkou hru...a nasírat lidi obecně. 5) PROJEKT - doposud neobsazen, dodám brzy, jen co si něco vymyslím, nebo se něco ukáže Otázka financí - Potvrzujeme, že jsme ochotni podepsat tisk nové měny. Devalvaci, jako správní Keynesiánci, si představujeme na nejvyšší možnou hodnotu. Hezky aktivně 5%. Pokud se nám podaří rozšířit trhy a zajistit další expanzi průmyslu, nemuselo by to být tak "tvrdé". Jak projekt 1), 2), 3) zajistí spoustu pracovních míst pro schopné pracovníky. Outsorcing bude tak spíše na suroviny a méně ceněné práce. Cena Americké práce by měla růst právě díky "technologickému" průmyslu. |
| |
| soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro PROJEKTY 1. INDUSTRIALIZÁCIA ALŽÍRSKA A SEVEROZÁPADNEJ AFRIKY - Investície do stavby infraštruktúry (letiská, prístavy, železnice a cesty) a do stavby fabrík. 2. ROZŠÍRENIE A MODERNIZÁCIA LETECTVA - Letecké spoločnosti získajú nové zákazky na výrobu a vývoj nových bojových lietadiel. Jedná sa hlavne o stíhače, ktoré budú slúžiť pre obranu vzdušného priestoru. Najvyššia priorita 3. ROZVIEDKA: PODPORA REBELOV A NACIONALISTOV V RAKÚSKU - Odbojové skupiny v rakúsku získajú finančnú a materiálnu podporu z francúzskej strany. Ich práca v týle nepriateľa z Nemecka je dôležitá pre zánik toho čo sa v Nemecku usadilo. Využijeme hlavne nespokojnosť v horských turistických a lyžiarskych oblastiach (napr. Kleinwalsertal, dolinka ktorá stratila status bezcolnej časti Rakúska a tým aj všetky výhody) , kde vysoko postavený predstavitelia režimu trávia dovolenky. Čím viac odporcov, tým väčšia šanca na separatistické akcie. 4. GRANDE BATTERIE! - Maginotová línia nebude nikdy dobytá ak sa k nej nepriateľ nedokáže ani dostať. Francúzska armáda sa spolieha na kvalitné a moderné delostrelectvo, ktoré svojou silou dokáže zastaviť každý postup nepriateľa. Trochu iný postoj ale rovnaký účel vyjadril aj terajší minister národnej ochrany a vojny Maxime Weygand "Ľudské životy sú drahé, náboje a strely sú lacné." --> Modernizácia a výskum delostrelectva |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Projekty: 1) Civilní rozvoj Ferdinand Porsche obdrží zelenou pro výrobu svých Wolkswagenů v maďarské režii. Rozvoj maďarského průmyslu a těžby surovin (železo, hliník, ropa, atd.) Projekt stavby první dálnice na trase Pešť - Budapešť - Debrecen Maďarské prestižní univerzity obdrží nové fondy na své projekty a podporu studia. Cílem je udržet si vlastní mozkové kapacity doma a nalákat i ty zahraniční, případně přimět k návratu ty naše co už odešly. Se zájmem si prohlédneme i pro jiné kontroverzní či revoluční projekty, které by mohly být přínosem pro naši společnost. 2) Vojenský rozvoj Ferdinand Porsche obdrží zakázku na vývoj nového moderního lehkého tanku, vhodného pro maďarskou armádu Seženeme vhodné konstruktéry či přímo firmu schopnou pro Maďarsko vyrobit vhodné moderní stíhací letadla a započneme jejich vývoj Přední maďarský zbraňový konstruktér Pál Király obdrží zelenou při vývoji svých automatických pušek, samopalů a lehkých kulometů. Požadujeme vhodné typy pro sériovou výrobu a použití pro naše vojsko. Raketový inženýr Albert Fonó obdrží zakázku na uplatnění jeho vynálezů ve vojenském použití. Nepohrdneme ani jeho prvotním návrhem revoluční munice ještě pro KaK dělostřelectvo, ale hlavní bude použití jeho raketových technologií, ať už pro použití jako motor, či jako raketovou zbraň. Započnou plány a první kroky k obnově Královské armády a Královského letectva (tedy logistika, výroba zbraní, součástek ze kterých budou letadla, atd.) |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie: Teleki během jednání na SN zavítal také na schůzku s britským velvyslancem. Toho pak požádal, jestli by Velká Británie nemohla sloužit jako nestranný vyjednavatel v otázce přojednávání Trianonské smlouvy. Maďarsko se obrací právě na Velkou Británii z důvodu jejího předního postavení coby světové supervelmoci a také pro její dobré vztahy jak s habsburským dvorem tak s pražským hradem. Král Otto doufá, že právě tento krok pomůže k mírovému vyřešení celé záležitosti. |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro Projekt 5) "PROJEKT COMPUTER". IBM a mnoho vědců po celém světě se již celá staletí (tisíciletí) snaží vytvořit počítadlo, které by zjednodušilo matematické výpočty. V posledních desetiletích a s nástupem moderního výzkumu (atom, rakety,..) se ukazuje nutnost získání technologie efektivního počítadla, které bude schopné provádět stovky, tisíce a možná i více operací za vteřinu a počítat tak složité výpočty rychleji, než by byl člověk kdy schopen. Pokud myslíme výzkum raket a atomu skutečně vážně (a nejen toho, počítadlo se bude hodit do všech odvětví průmyslu...a nejen tam), je třeba podpořit tyto výzkumy a obory moderními počítadly. Profesor von Neuman bude požádán o spolupráci spolu s IBM a dalšími soukromými subjekty na tomto výzkumu. Nechť jsou kontaktování odborníci po celém světě. Pokud doma vlády nefinancují tyto projekty (nebo je nefinancují takto monstrózně) mohou najít útočiště, dobře placenou práci a skvělá moderní pracoviště právě v USA. Co od toho očekáváme? Veškerý nám známý moderní a efektivní průmysl je tak efektivní jen díky automatizaci, výpočtům a možnosti programování. Veškerý moderní výzkum funguje JEN díky počítačům. Toto je první krok k uspíšení historie. (Klasika, vše pod dohledem zpravodajských složek) |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Japonská vláda souhlasí s tím, že úplný pád KMT není v současné situaci řešením Čínského problému a ani tak není cílem Japonského Císařství. Je však nutné provést v rámci KMT rozsáhlé, především personální a ideologické, změny – změny, které ukotví KMT jako součást proti-komunistického bloku, který je nutné vytvořit a který je nutné maximálně posílit. Japonsko se u KMT obává především neschopnosti zajistit kontrolu nad vlastní populací, vést funkční vládu a být přínosným členem mezinárodního společenství. Čína pod KMT nebyla doposud schopna ničeho dosáhnout, naopak, posiluje revoluční prvky v podobě komunistů svými přehmaty, jako bylo stržení přehrady u města Huayuankou. To si doposud vyžádalo nejméně 300 000 civilních životů, miliony dalších zničilo a vytvořilo doslovnou líheň komunistů, jak poslední tři měsíce zjišťujeme – doposud jde o zdroj největší ztráty životů v celé válce a jeho důsledky stále vyhodnocujeme. Je tedy nutné zajistit, že ve vedení KMT budou stát lidé, jejichž schopnostem a přesvědčení lze důvěřovat. Japonské Císařství nemůže riskovat, že jemu tak blízké pobřeží a území bude nekontrolovatelné a nepředvídatelné. Japonsko v této záležitosti navrhuje dále rozdělit Čínské území – nikoliv ku prospěchu pouze Japonska, které si nárokuje především pobřežní a pohraniční oblasti, ale i ostatních. Jmenovitě by šlo o vytvoření „Mandátů“ pro Británii (v okolí Barmy a Hong Kongu) a Spojené Státy (jižní Čína, pohraničí Indočíny). Zbylé území by bylo to, co by dle Japonského návrhu bylo pod přímou kontrolou KMT, především tedy Vnitřní Čína – to by zajistilo pořád ještě silný, avšak kontrolovatelný stát, který by kontroloval většinu společné hranice se Sovětským Svazem a zároveň neohrožoval legitimní zájmy všech ostatních. Japonsko má rovněž zájem na spolupráci s Britskou vládou, která by demonstrovala Japonskou ochotu a upřímnou snahu o to stát se legitimním partnerem nejen Spojených Států, ale rovněž Velké Británie. Konkrétně jde o spolupráci při rozšiřování Britského loďstva – Japonsko může poskytnout kapacity na výrobu lodí, jejich modernizaci či šrotování a o každou z těchto věcí má zájem. Dalším důkazem Japonské Vůle ke spolupráci je nabídka na odkup „významné části“ oznámených dluhopisů a to na začátku roku 1939. Odkup by provedla přímo Japonská vláda a garantovala by tak vlastní připravenost na to domluvit se s Velkou Británií. Urgentní zpráva k jednání s Británií (po ofenzívě): Japonské Císařství věří, že právě spuštěná ofenzíva je jasným důkazem toho, že v Čínském konfliktu stojíme na té správné straně - spolupráce KMT s komunisty, nyní nejen těmi Ruskými, ale i Německými, jasně prokazuje, že tento konflikt je o úplně jiných věcech, než jsou proklamované Japonské ambice. Čína jako stát, jako myšlenka, selhala a nedokázala se přesunout do moderní doby. Náš návrh na vyřešení situace stále platí, avšak pozice KMT se z našeho pohledu stala naprosto nepřijatelnou, to však umožňuje vyjasnit náš návrh. Podle nás je totiž nutné zastavit socialistickou hrozbu za každou cenu. Věříme, že není v zájmu nikoho, aby režim, takto spolupracující s komunisty, vládl Číně. Proto proti němu povedeme úplnou válku, avšak naše nároky se nemění - ty se stále týkají především pobřeží a povodí Žluté řeky a řeky Jang-C-Tiang. Pokud se rozhodnete nadále podporovat KMT v jeho snažení, bude nás to velmi mrzet, avšak nyní nemůžeme přestat. Doufáme, že pochopíte proč a zač bojujeme a pokusíte se využít svůj vliv především v Jižní Číně k omezení prostředků KMT - v této oblasti vám i nabízíme případnou spolupráci. Japonský původní návrh předpokládal vytvoření Britského mandátního území v provinciích: Yunnan, Guizhou, Guangxi, Guangdong, Hainan Tento návrh stále platí a věříme, že vzhledem k spolupráci jádra KMT s komunisty by mělo být snazší přesvědčit tamní warlordy a vládce ke spolupráci, či alespoň neutralitě pod Britskou ochranou v tomto konfliktu. Dá se předpokládat, že v této záležitosti by mohlo být možné - a pro nás snazší - požádat o pomoc i Francouze, avšak rádi bychom nejprve nějak uzavřeli jednání s vámi. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Změna projektů k 1. 11. 1938 Ukončené projekty: Zařazování Pz. III a Pz. IV do výzbroje:[/b] - Pz III + 100 ks měsíčně - Pz IV + 100 ks měsíčně - nahrazení stávajících Pz I a Pz II (ty konzervovány) - probíhá od 1.9.1938 do "neurčita" (odvolání) Zařazení letadel He-177 do výzbroje: - He-177 + 100ks měsíčně - nahrazení stávajících Ju-89 (ty konzervovány) - probíhá od 1.9.1938 do "neurčita" (odvolání) Výstupy: + 200ks He.177 + 200ks Pz. III. + 200ks Pz. IV. Nové projekty: Přechod na válečnou ekonomiku a výrobu Primární projekt nové stíhačky pro Luftwaffe, denní stíhače He-100, noční stíhače He-219, proudové stíhačeky za podpory Hellmutha Waltera He-176 a He-178, podpora bratří Hortenů a jejich samokřídla - Primárně nová stíhačka He-100, potřebujeme výkonnější denní stíhač, při překonání nedostatků He-112, se můžeme přesunout k rozvoji jeho vlastností do nového modelu He-100. - Sekundárně nový noční stíhač He-219, potřebujeme výkonnější stroj, k udržení vzdušné převahy i v noci. - Podpora společnosti Heinkel a vývojové společnosti Hellmutha Waltera, aby v střednědobém období vyvinuli projekt He-176, později pak kvalitní He-178, v nejdelším období pak buď zdokonalený model He-178 či lidový stíhač He-162 - Podpora vývojové společnosti samokřídel bratří Hortenů (žádný nepadne ve válce, budou pořád 3 tak, by mohli makat ještě lépe), aby ve spolupráci s Hellmuthem Walterem vyvinuli v dlouhodobé perspektivě své samokřídlo Ho-226 a později Ho-229 1000 stíhaček He-112 pro revoluční letectvo Luftwaffe Německo musí zajistit svůj vzdušný prostor, poté co Reichswehr zasáhl do dění v Číně, se hrozba války mílově přiblížila i pro Německo. Musíme se zajisti pro případ útoku Francie a Malé Dohody, případně vodičů japonského psa z USA. Musíme mít vždy jasnou vzdušnou převahu. Aktualizované rozložení vojsk s nově zařazenými stroji k 1. 11. 1938 Zobrazit SPOILER |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německá říše měla v reakci na Vaši žádost o podporu z naší strany v oblastech stíhacího letectva zájem jako o protislužbu o podporu z Vaší strany ohledně raketových odpalovačů, spíše než-li pohonů. Máme již jisté tažné odpalovače, ale rádi bychom vyvinuli samohybné, případně druhotně i kvalitnější tažné, abychom jimi mohli masově vyzbrojit naši lidovou armádu, v tom by se nám hodily Vaše zkušenosti a spolupráce. |
| |
 | soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Diplomacie: Velká Británie je ochotna dělat prostředníka v otázce Trianonské smlouvy. Návrh změn a úprav Trianonské smlouvy: 1) zrušení zákazu pro rod Habsburků přijmout uherskou korunu. Jelikož se tak již stalo a všechny země tuto skutečnost vzaly na vědomí a uznali ji, považuje tento zákaz Maďarská vláda za bezpředmětný. Ano 2) zrušení podmínky udržení si vlastní suverenity. Suverenita národa je výsada a nikoli silou přikázaná povinnost. Ano 3) odpuštění zbytku reparací. S minimem původního průmyslu i lidské síly a po Velké hospodářské krizi není dále schopno Maďarsko své závazky plnit, navíc celou tuto záležitost Maďarská vláda cítí jako již splněnou povinnost, zvláště když se tím necítí být vázáni ani stejně poražení Němci. Ano 4) zrušení všech omezení pro maďarské ozbrojené síly, přikázaných touto smlouvou. Maďarsko je suverénní stát s právem na vlastní obranu a zvláště v této napjaté době je existence bojeschopné armády nutná. Král Otto navíc, v rámci dobrých vztahů, umožní dohled francouzských a britských vojenských atašé nad tvorbou nové maďarské armády, aby bylo všem jasné, že nehodlá tuto výsadu zneužít k přípravě na jakoukoli možnou expanzi. Ano 5) umožnění všeobecného referenda. Na bývalém území Uherské koruny, konkrétně ve všech oblastech, kde maďarská menšina dosahuje počtu alespoň dvaceti pěti procent, bude umožněno svobodné referendum o tom, zdali se toto území nechce vrátit zpět do Maďarského státu. Národnostní rozložení pak bude bráno nikoli podle roku 1918, ale podle roku, kdy Otto Habsburský nastoupil na uherský trůn. Přesný rozsah oblastí by pak stanovili kartografičtí experti všech signatářských zemí. NE 6) v oblastech, které mají početnou maďarskou menšinu, ale v referendu se vyjádřili proti návratu, umožnit vytvoření autonomních oblastí. Místní občané mají právo na vlastní samosprávu a určování si vlastního osudu. Tyto oblasti by ale zůstaly samozřejmě pod kontrolou původních zemí, které by tak nepřišly ani o průmysl, příjmy či strategické pozice. NE 7) umožnění Maďarům, žijícím mimo území Maďarska, získat k jejich současnému statusu také maďarské občanství na základě jejich původu a národnímu cítění. Pokud daná země povoluje dvojí občanství tak ANO 8) zrušení faktického obchodního embarga, uvaleného na Maďarsko jeho sousedy. Maďaři již nadále nechtějí být izolováni od zbytku světa a touží po participaci na jeho společném zvelebování a účasti na světové ekonomice. ??? nevíme jak by tohle mohlo být vynuceno. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Výkup vyřazovaných Britských plavidel + Loděnice S výkupem vyžazených lodí Portugalskem nevidíme problém. Kapacitu loděnic zatím asi nevyužijeme, ale děkujeme za nabídku. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Lisabonská konference Nakonec přijeli na Lisabonskou konferenci i Britové. Ministr zahraničí vyslechl dlouhou řeč Brazilců, trochu se protáhl a poměrně suše odpověděl. " Nemáme problém s vámi znovu začít obchodovat a normalizovat vztahy, ale jak jste sám řekl, je to hlavně o vás a vašem jednání k "imperialistům". Vzhledem k dobrým vztahům s Portugalskem, jsme ochotni spolupracovat i s Vámi. Co si, ale v Americe uvaříte to je váš problém, pokud budete ctít naše, kolonie a državy, nebudete se snažit o rozvrat, pak Britská libra jistě bude i u vás ráda utracena. Muže to být začátek nejaké další spolupráce, uvidíme." |
| |
| Dálkové bombardéry táhnou.. .
Boeing B-17, Heinkel He-274, Piaggio P.108, Petljakov Pe-8, Bloch MB.162, Aero A-400, Nakajima G5N a Short Stirling ... jména čtyřmotorových bombardérů, která se objevují na stránkách NY Times a dalších tiskovin nedávají spát. Světové stejně jako regionální mocnosti hledají dle teorie "bombardéry projdou vždy" typ bombardéru schopného nést náklad více než 2000kg pum na vzdálenost větší než 2000km a požadavky stále rostou. Velká část těchto letadel ještě nevstoupila do sériové výroby, ale jejich vývoj předurčuje směr, kterým se chystají velké mocnosti vydat. NY Times v působivé reportáži nadepsané titulkem: "Woe to those who do not care about the airspace!" (Běda těm, kteří neuhlídají svůj vzdušný prostor.) popisují budoucnost leteckého válčení. Popisují mohutné svazy čtyřmotorových bombardérů schopných urazit tisíce kilometrů a shodit tisíce či desetitisíce tun pum na cíle hluboko pod nimi. "Příliš vysoko a příliš rychle přiletí nad města nepřítele, bezmocná zastaralá děla protivzdušné obrany a bezzubé stíhačky jež nedosáhnou potřebných výšek budou jen přihlížet příletu těchto andělů smrti, kteří vysypou smrtonosný náklad na milionová města a srovnají se zemí během několika málo desítek minut. Žádná vláda na světě se nedokáže vyrovnat s následky byť jediného takového náletu a musí okamžitě kapitulovat...." Hodně pesimisticky laděná reportáž byla zřejmě namířena hlavně na domácí protivzdušnou obranu ve Spojených státech, ale mnohokrát přetištěna vyvolala poplach i v mnoha dalších zemích. Francouzské deníky píší otevřeně o tom, že příští válku s Německem vyhraje Francie jen tehdy dostane-li nad Berlín své stroje dřív, než Němci ty své nad Paříž. Jak pravil penzionovaný francouzský generál letectva Joseph Vuillemin: "Příští válka bude rozhodnuta v několika málo prvních hodinách, kdy jedna strana zničí té druhé veškerá města dřív než ta stihne vůbec zjistit, že je ve válce. Žádné stíhací letectvo nedokáže bombardovací svazy pohybující se rychlostí 500 km/hod ve výšce 10km nad zemí ohrozit či snad zastavit." Možná, že pesimismus hraničící s defétismem stál tohoto leteckého generála svého času místo... Každopádně focus mnoha zemí na těžké dálkové bombardéry slibuje, že příští válka bude opravdu krvavá. NY Times zpracoval analýzu podle které pouhá 1000 letadel schopných nést mezi 5-10tunami munice by dokázala kompletně zničit Manhattan. Novináři deníku upozorňují na zvlášť ničivé dopady tzv. "kobercového bombardování" (termín popisuje scénář při kterém nepřítel vyšle mohutné svazy bombardérů s cílem "přeorat terén" na rozsáhlé ploše) v případě New Yorku a dalších měst plných mrakodrapů. Ve scénáři NY Times zahyne během prvních hodin války v případě náletu na New York na 100-200tisíc Američanů. Vedení amerického letectva pochopitelně označilo tento scénář za "fantasmagorický" s tím, že mezi Evropou a Amerikou se nachází Atlantik a neexistuje šance, že bude v dohledné době v rukou jakéhokoliv nepřítele letoun schopný jej překonat. Na dotaz NY Times: "A co když bude nepřítel startovat z Kanady." Odmítlo vedení amerického letectva odpovědět. |
| |
| soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro LISABONSKÁ KONFERENCIA MInister zahraničia sa vyjadril k celej záležitosti. "Vážení páni, nepochybne sme všetci politici a všetci sa vieme v tomto odbore pohybovať. Kroky Brazílie sú nám jasné a nepotrebujeme nejakú prednášku a propagandistické anti-americké prejavy. Francúzsko nemá a nikdy nemalo záujmy v južnej Ameriky a snáď to aj takto ostane, či sa to dokonca zlepší prostredníctvom obchodu. Preto vyjadrujeme záujem o otvorenie obchodu a možných politických konfrontácii na neutrálnej úrovni. Francúzsko má stále dobré vzťahy s USA, ktoré sa ukázalo ako dobrý a spoľahlivý spojenec počas veľkej vojny. Kto vie, možno by bez pomoci Ameriky vstúpili tie špinavé Nemecké nohy do Paríža. " |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro Lisabonská konference Slova se po vyjádření zástupců Británie i Francie ujal opět brazilský prezident: „Pánové, rozumím vašim pohnutkám, nebudu tedy na vás naléhat, jsem rád, že jsme se dobrali alespoň k závěrům o obnovení obchodu mezi našimi zeměmi. Po svém návratu do Brazílie veřejně oznámím stažení územních nároků na britské i francouzské území v Guyaně. Byl bych rád a tak trochu v to věřím, že se naše vztahy do budoucna bude dále vyvíjet. |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro Dovoluji si Vás oslovit s návrhem na schůzku za zavřenými dveřmi mezi zástupci Vaší země, ideálně Vámi, zástupci Sovětského svazu a mnou společně s mým ministrem zahraničím, kteří se aktuálně nacházíme v Lisabonu. Jakmile dokončíme jednání, které máme zde v Portugalsku, bylo by nám ctí se s Vámi osobně setkat a probrat možnosti společné spolupráce mezi našimi zeměmi. Podobně jako vaše se i naše země nachází v dosti silné izolaci a je možné, že najdeme společnou řeč. Vaši odpověď očekáváme do konce týdne, jinak se oba vracíme do Brazílie. S upřímným pozdravem Getúlio Dornelles Vargas prezident Spojených států brazilských |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Na brazilskou ambasádu do Portugalska, do rukou samého prezidenta Vargase dorazila následující odpověď: Vážený pane prezidente Vargasi, s velkým potěšením souhlasím s Vaším návrhem. Neprodleně informuji sovětskou stranu, aby do Berlína vyslala svého odpovědného zástupce. Těším se na Vás příjezd a vskutku souhlasím, že mezi námi, kteří jsme byli imperialisty štítivě odsunuti stranou, by bylo více než záhodno domluvit spolupráci. Po mém boku se na Váš příjezd těší také německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath a německý ministr revoluční osvěty lidu a propagandy Otto Strasser. s přátelským pozdravem Ernst Röhm Führer Německé říše, taktéž její kancléř a prezident. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Rádi bychom si dovolili pozvat Vašeho odpovědného zástupce, nejlépe ministra zahraničí do Berlína. Obrátil se na nás totiž brazilský prezident s tím, že by rád vedl společná jednání s oběma našimi stranami. Vidíme v tomto jejich návrhu potenciál na rozšíření spolupráce těch, které kapitalisté a imperialisté štítivě odsunuli stranou. O zájmu z naší strany a o tom, že pozveme i Vašeho odpovědného zástupce jsme brazilského prezidenta již informovali, čekáme tedy pana prezidenta v Berlíně co nejdříve. Zde je přepis brazilského návrhu: Zobrazit SPOILER |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Lisabonská konference VB souhlasí s vzájemným otevření, ambasád a normalizaci vztahů a také doufá, že vztahy se budou do budoucny zlepšovat. |
| |
| VB - podporuje Maďarský návrh na normalizaci vztahů Velká Británie je ochotna dělat prostředníka v otázce Trianonské smlouvy. Žádáme Francii aby se k revizi také připojila a stejně tak ostatní státy zapojené v této otázce. Návrh změn a úprav Trianonské smlouvy: 1) zrušení zákazu pro rod Habsburků přijmout uherskou korunu. Jelikož se tak již stalo a všechny země tuto skutečnost vzaly na vědomí a uznali ji, považuje tento zákaz Maďarská vláda za bezpředmětný. Ano 2) zrušení podmínky udržení si vlastní suverenity. Suverenita národa je výsada a nikoli silou přikázaná povinnost. Ano 3) odpuštění zbytku reparací. S minimem původního průmyslu i lidské síly a po Velké hospodářské krizi není dále schopno Maďarsko své závazky plnit, navíc celou tuto záležitost Maďarská vláda cítí jako již splněnou povinnost, zvláště když se tím necítí být vázáni ani stejně poražení Němci. Ano - Odpuštění i pro ostatní státy střední Evropy 4) zrušení všech omezení pro maďarské ozbrojené síly, přikázaných touto smlouvou. Maďarsko je suverénní stát s právem na vlastní obranu a zvláště v této napjaté době je existence bojeschopné armády nutná. Král Otto navíc, v rámci dobrých vztahů, umožní dohled francouzských a britských vojenských atašé nad tvorbou nové maďarské armády, aby bylo všem jasné, že nehodlá tuto výsadu zneužít k přípravě na jakoukoli možnou expanzi. Ano 5) umožnění všeobecného referenda. Na bývalém území Uherské koruny, konkrétně ve všech oblastech, kde maďarská menšina dosahuje počtu alespoň dvaceti pěti procent, bude umožněno svobodné referendum o tom, zdali se toto území nechce vrátit zpět do Maďarského státu. Národnostní rozložení pak bude bráno nikoli podle roku 1918, ale podle roku, kdy Otto Habsburský nastoupil na uherský trůn. Přesný rozsah oblastí by pak stanovili kartografičtí experti všech signatářských zemí. NE 6) v oblastech, které mají početnou maďarskou menšinu, ale v referendu se vyjádřili proti návratu, umožnit vytvoření autonomních oblastí. Místní občané mají právo na vlastní samosprávu a určování si vlastního osudu. Tyto oblasti by ale zůstaly samozřejmě pod kontrolou původních zemí, které by tak nepřišly ani o průmysl, příjmy či strategické pozice. NE 7) umožnění Maďarům, žijícím mimo území Maďarska, získat k jejich současnému statusu také maďarské občanství na základě jejich původu a národnímu cítění. Pokud daná země povoluje dvojí občanství tak ANO 8) zrušení faktického obchodního embarga, uvaleného na Maďarsko jeho sousedy. Maďaři již nadále nechtějí být izolováni od zbytku světa a touží po participaci na jeho společném zvelebování a účasti na světové ekonomice. ??? nevíme jak by tohle mohlo být vynuceno. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Žádost Velké Británie pro Malou dohodu + Polsko Británe garantovala hranice malé dohody jako odpověď na agresivní chování Německa, dnes však figuruje na scéně i jiný velký hráč SSSR. Cílem proč vznikly nové státy po Velké válce bylo vytvořit tzv Cordone Sanitare oddělující blok mezi Německem a SSSR, pokud ale budete vést žabomyší války tenhle blok nebude fungovat a je pro nás zbatečné se vubec angažovat v tomto prostoru. Proto žádám Malou dohodu a Polsko a Maďarsko aby se v rámci ohrožení z obou stran začali chovat jako jako rozumě uvažující země které chápou svoji ulohu. V první ředě je třeba vyřešit problém maďarska a zařadit ho do systému spojenectví a začít s ním spolupracovat pokud se tedy vzdá svých uzemních nároků. Také na této platformě začít spolupráci s Polskem a případně pobaltskými republikami. Byly bychom rádi aby cordon sanitáre sloužil svému účelu i za podpory Británie, pokud tomu tak nebude mohlo by se stát, že Británie stáhne své garance a bude apelovat na francii, aby udělala totéž. ´ |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Portugalský zbrojní program Portugalsko nehodlá nečině přihlížet tomu, jak světové mocnosti rozjíždí své zbrojní programy a byl schválen vskutku ambiciózní projekt, který by měl z Portugalska udělat úctyhodnou sílu na lokální úrovni, kde zkoncentruje svou sílu. 1. Projekt - námořní - proběhne plné využití našich volných kapacit loděnic, když VB nehodlá využít naše kapacity. Mělo by se jednat o velmi náročný projekt, neboť naše kapacity jsou obrovské vzhledem k velikosti naší ekonomiky. Hodláme však využít na maximum co již máme, tedy nahromaděný železný šrot a další suroviny, jež budou využity pro stavbu nových lodí. Rovněž proběhne šetření skoupených lodí z Velké Británie a USA (vyřazovaných) a proběhne buď jejich modernizace, či rozebrání a využití těch částí, které jsou použitelné na výstavbu nových (děla, pancíře,...). Rovněž také proběhne i výroba letadel pro naše nové letadlové lodě. 2. Projekt - armádní - Je zadán druhý projekt na masivní rozšíření pozemní armády. Zde bychom to viděli spíše na zaměření na techniku a doktrínu maximální palební síly, neboť lidské životy jsou v rámci našeho nepříliš vysokého počtu obyvatel příliš cenné. Platí zde, že je vysoká šance na zapojení do bojů v Číně buď na straně Číny proti Japonsku, či proti Číně spolu s Japonskem (méně pravděpodobné, jelikož se obáváme, že budou chtít dále expandovat) a rovněž je možná nějaká akce vůči Belgickému Kongu, či Itálii, takže i mírné rozšíření koloniálních divizí a obecně rozšíření armády, jež by měla být dle dosavadního zaměření vysoce profesionalizovaná (včetně generálního a důstojnického sboru). Celkovým cílem by mělo být půl milionu vojáků ve zbrani - profesionální vojsko a celkově 10 pěších divizí (koloniální). Také i rozšíření našich leteckých sil, ale na tom tolik nelpíme, budeme se spíše spoléhat na protileteckou ochranu, protože vzhledem k všem požadavkům už nebude zbývat tolik prostředků ještě pro letectvo. Jak toho docílit: Víme, že kapacita našich loděnic a obecně obrovské požadavky budou vyžadovat masivní investici, kterou hodláme podobně jako USA a VB získat pomocí částečné devalvace měny, jež by měla být vysoce stabilní a silná v současnosti (díky přílivu zlata z Angoly, které ji dobře kryje a obecně snaze Salazara o její stabilizaci a posílení). Rovněž se také poprvé upustí od Salazarova standartního přebytkového, či vyrovnaného rozpočtu a po 15 letech poprvé zase rozšíříme náš dluh, aby tuto zátěž naše ekonomika utáhla. Rozhodně se nebránit zahraničním expertům a nákupu vojenské techniky ze zahraničí, preferovat pak především VB a Francii(licence a tanky, mechanizované a motorizované + letadla), pokud to však bude potřeba, tak i experti z Itálie, Německa, USA, SSSR. |
| |
| Streská fronta aneb Duce v Brenneru:
Duce Benito Mussolini navštívil nečekaně italskou armádu v Brennerském průsmyku v rámci svých inspekčních cest a prones zde následující projev určený italskému tisku: "Neexistuje jediná šance, aby Germán překonal tuto soutěsku a neexistuje jediný důvod proč s ním vůbec o čemkoliv jednat. Itálie neuznává a uznávat nebude anexi Rakouska a budu vždy podporovat každý odpor proti odporné revoluci německé lůzy! Žádné soužití - natož mírové - neexistuje. Jen odvěký boj mezi degenerovanými a zaostalými Teutony a syny Říma, nositeli plamene civilizace! Vyzývám každého Rakušana, aby povstal proti náckovskému režimu v Berlíně a ujišťuji ho, že mu naše země poskytne vše co je pro takový odboj zapotřebí." Italská vláda dále potvrdila, že uvolňuje peníze na výcvik "rakouské armády v exilu", kterou hodlá vyzbrojovat a trénovat na italském území. Italský tisk píše o "naprosté bezmocnosti Německa" a jeho nemožnosti kdykoliv zvítězit v Rakousku (neboť dokud bude Duce podporovat partyzány tímto způsobem tak je to nemožné), protože by musel napadnout italskou armádu, která je pevně "a neotřesitelně" opevněna v Alpách a jako taková nemůže být s matematickou jistotou poražena. "Hun už bude jenom bit!" - napsal fašistický deník "Il Popolo". Efekty: - Itálie oficiálně vyzbrojuje rakouské partyzány - Itálie neuznává i nadále anexi Rakouska a uznává exilovou vládu Rakouska - Itálie mobilizuje jihotyrolské Němce do boje proti Německu - Itálie poskytuje zázemí partyzánským silám, které se mohou v "bezpečí vyzbrojovat" mimo dosah německých branných sil - Italská armáda posiluje pozice v Brenneru a na hranicích s Německem - italský "Alpský val" se i nadále rozšiřuje a zpevňuje - Itálie odmítá oficiálně "jakékoliv jednání a mírové soužití s Německem" na půdě SN (žádá jeho "věčné zatracení" z SN /Ducemu zjevně vyloučení Německa nestačí/) Benito Mussolini et Otto Habsbourg: - Itálie garantuje jednostranně hranice Maďarska - Benito Mussolini uznává Ottu Habsburského za vládce Maďarska - Trianon je podle Itálie "právně vyhořelý" nicméně jeho platnost i nadále trvá - Itálie je ochotna zprostředkovat jednání mezi Maďarskem a Malou Dohodou v otázce znovuvyzbrojení (stanovisko Itálie zní: Maďarsko má právo se nelimitovaně vyzbrojovat, aby mohlo odrazit jakoukoliv německou agresi) |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie Itálie, Rakousko Kontaktuji velvyslance Italského království a rakouské vlády v exilu. Těm pak během jednání sdělím, že jsem jednoznačně na jejich straně a považuji za svůj životní cíl osvobodit Rakousko a jeho lid. Nabídnu pak také svou pomoc, kterou prokonzultuji s Italy. Maďarsko je bez problémů podpoří ve všem, co by mohlo Rakušanům pomoci, ale nemůže se pouštět do žádného agresivního jednání, jelikož ještě nemá stálou armádu ani letectvo. Ve zkratce tedy - co můžeme udělat a jak můžeme pomoci? |
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Rádi bychom upozornili že předmětný institut je předním sovětským vědeckým zařízením ve věci výzkumu raket, raketových pohonů a to včetně jejich bojových aplikací. Navíc se již v této oblasti může pochlubit viditelnými úspěchy. Je tedy přesně tím zařízením se kterým by měla Německá strana komunikovat. Brazilská otázka Naše vláda vyšle do Berlína soudruha Molotova aby si poslechl Brazilské návrhy. Musíme ale upozornit, že naše vláda zahájila jednání s vládou USA na normalizaci vztahů, což se vzhledem k situaci skoro vylučuje s jakoukoliv spoluprací s Brazílií. Přesto si rádi poslechneme co mají v plánu Brazilci |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro
|
| |
| Británie odsuzuje nacistickou agresi a vraždění v Rakousku Velká Británie, volá k odpovědnosti nacistické Německo za zvěrstva v Rakousku. Současně však vyjadřuje znepokojení a morální pochybnosti nad těmi co válku nezodpovědně přiživují a tím se podílí na utrpení civilistů. Británie navrhuje zprostředkování mírové konference např. V neutrálním Nizozemí v Haagu, bude li tato země s tímto souhlasit. Ostatně Nizozemí je domovem Hohenzollernů, kteří by mohli také přispět k rozumné dohodě. |
| |
|
Hovoří Moskva, Hovoří Moskva, Hovoří Moskva. Slyšíte Rudé náměstí..... "Soudruzi a Soudružky, Občané Sovětského svazu. Vedeni věčným duchem Vladimíra Iljiče Lenina pokračujeme v budování Socialismu. Nám jediném v pravdě socialistickému národu na světě byl svěřen ten veliký úkol, skrze práce a naše ideály vybudovat nový svět. Svět kde nebude ani pánů, ani utlačovaných. Svět kde lidé práce dobrou svých práv a svrhnou tyranii kapitálu. Svět kde člověk konečně bude svým pánem a bude konečně svoboden. My národy SSSR neseme tuto pochodeň světla, abychom rozehnali temnoty kapitalistického útlaku. Takový úkol před nás postavil náš velký vzor soudruh Lenin. Nyní my, prostí sovětší lidé musíme přiložit svou ruku k dílu. Naše pracovní kolektivy, komuny a prostí rolníci musíme všemi prostředky bojovat za rozvoj a udržení našeho pokrokového zřízení. My sovětští občané, my prostí rolníci a pracující, úderníci a stachanovci, musíme přiložit ruku k dílu, abychom ubránili naší zem. Nesmíme šetřit ani potem ani krví pro obranu Leninova díla. Naše hospodářské plány musí být splněny a překročeny. jen tak můžeme ochránit naši zem od Bílého zla a nové intervence. Bojem za pokrok, bojem za naši svobodu, za naše právo. Bojem za mír pro Socialistického, nového člověka. Bojem za slávu nikdy neporažené Rudé dělnicko-rolnické armády. Bojem za socialismus v lepšímu světu. Bojem za mír, k pravé svobodě. Hurá!!!!
|
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro
|
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Uzavření Lisabonské konference Ratifikováno |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Fall Schwarz: Oslovilo tě velení Reichswehru s plánem na bleskové provedení operace "Případ Černý". Jde o plán na zimní (podle velitelů z NSDAP a stranických struktur neproveditelné) tažení skrz Alpy do Pádské nížiny s cílem rychlé eliminace italské hrozby. Plán je postavený na použití Gruppe K (SA) pro útok na pozice italských alpských střelců s cílem odvést jejich pozornost a následným průrazem vojsk Reichswehru na italsko-jugoslávském pomezí za Alpy a rychlé obejití veškerých pozic nepřítele. Autorem plánu je generál von Manstein, který operaci nazval "seknutí srpem". Von Rundstedt ti vysvětlil, že hlavním motivem plánu je "useknutí" hlavy celé italské armády (elitní alpské jednotky sdružené do Armata 1 až Armata 3. Odpor protivníka se odhaduje na 20-30 divizí s hlavním postavením v tyrolských alpách, které bude, ale zcela obejito. Reichswehr chce pro potřeby "ukázkové vojenské kampaně" pod své přímé velení Gruppe K, odpovídající jednotky Luftwaffe a kontrolu nad civilní správou v Korutanech a ve Štýrsku (což znamená stažení tamních policejních jednotek SA a Gestapa a nasazení vojenské policie Reichswehru). Von Rundstedt odhaduje, že celé tažení zabere 20-30 dní a nepřítel bude zničen dřív než se zmůže na odpor. Na námitku velitelů z SA, že je nepřípustné, aby celá "lidová armáda" byla jen návnadou pro nepřítele a utrpěla největší ztráty (dá se očekávat, že boje v Tyrolech budou velmi krvavé mají-li působit opravdově) odpověděl Rundstedt: "V každé armádě se nasazují ty nejlepší síly na průlom a ty nejhorší na jeho krytí. Vaše lidová armáda je odpad Německa, tak se smiřte na frontě s pozicí, která Vám náleží." Samozřejmě něco takového nemohlo skončit jinak než ostrou výměnou invektiv. SA nenávidí Reichswehr a ten jí naprosto a totálně pohrdá... označení "hnědé bláto" se zrodilo právě na půdě Reichswehru. Tak či onak... plán je na stole a ignorován být nemůže. Buď ho přijmeš a Reichswehr tě možná zbaví problému v Rakousku (a taktéž problému s Itálií), ale bude pod taktovkou Reichswehru a ten si pochopitelně ukradne všechny zásluhy pro sebe (pokud vyhraje), nebo odmítneš, ale pak nepočítej s jeho podporou. Von Rundstedt dal najevo, že nabídka toho, že "Reichswehr uklidí ten svinčík v Alpách" není na věčnost. (Pokud souhlasíš, nemusíš nic moc připravovat, invaze se připraví z "projektového slotu Reichswehru" a spustí se před Vánoci začátkem prosince.) |
| |
| Polsko: Pád Rydze-Šmiglyho Poněkud překvapivě došlo k odvolání Edwarda Rydz-Šmigliho v Polsku. Zdá se, že podlehl nějakým blíže nespecifikovaným zákulisním tlakům - hodně se spekuluje o britské nótě v níž byla polská vláda "profackována" jako malé děcko. Že by za změnou ve vedení polské vlády mohl být britský nátlak na méně nacionalistické vedení Polska se dá usuzovat i z jmenování Wladislawa Sikorského do pozice "Maršála Polska" a do úřadu premiéra polské vlády. Polský tisk hovoří o "rutinních změnách v polském kabinetu" a ex-maršál Rydz-Šmigly pak o přání věnovat se spíše reorganizaci polských jednotek z pozice generálního inspektora. Wladislaw Sikorski se ujal úřadu 3.11.1938 a mezi jeho první rozhodnutí patří propuštění několika ministrů (v čele s ministrem zahraničí s Josefem Beckem, kterého nahradil Józef Mackiewicz). Odklon polské vlády od ultrapravicového nacionalismu a příklon k tvrdé antikomunistické linii (o čemž svědčí jméno nového ministra zahraničí) signalizuje, že změny, které se dějí mají za úkol umožnit Polsku vést novou zahraniční politiku. Wladislaw Sikorski se v prvních vyjádřeních věnoval zejména Rumunsku, které považuje za "klíčového polského spojence v ochraně Evropy od záplavy bolševismu z východu" přičemž maršála Antonesca pozval do Varšavy na špičkovou státní návštěvu. Mezi dalšími tématy panoval polský vztah k Malé Dohodě, kterou označil za "velmi důležitý faktor v bezpečnosti Střední Evropy" a dále po vzoru Itálie garantoval maďarskou hranici a označil Ottu Habsburského za "jediného přijatelného partnera s nímž lze v budoucnu jednat o maďarsko-polských vztazích". |
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro //Napřed bych potřeboval, abys mi odreagoval ty nové projekty k 1. 11. 1938 viz diskuzní připomenutí , jsou tam i nově zařazené stroje, včetně do Gruppe K. + tam zmíněný přechod na válečnou ekonomiku// Vedení Reichswehru napomenu, že je hloupé a dětinské to neustálé urážení z jejich strany. Snad nám všem jde o zachování Německa v době, kdy se jej snaží mnoho nepřátel roztrhat na kusy. Invektivy jsou únavné a nepřinášení nic než rozkol v dobách, kdy by si Francie ráda uloupla kus Německa a její spojenci jistě také. Nicméně plán bude schválen, přesto Gruppe K bude nasazena tak, aby utrpěla co nejmenší ztráty, přeci jen se jedná jen o útok krycí a nikoliv skutečný. K podpoře útoku bude uvolněno také značné množství stíhacího letectva a hlavně všechno dostupné bombardovací letectvo, které podpoří útok Gruppe K i Reichswehru, tak aby došlo k co nejmenším ztrátám na životech. Očekáváme taktéž, že z důvodu mezinárodního mínění to bude Reichswehr, kdo utvoří dočasnou okupační vládu v Itálii. Bude to mít ve světě lepší zvuk, jako policejní akce Reichswehru, nežli NSDAP. Revoluční námořnictvo, lidová armáda i letectvo v ostatních oblastech země, budou mít pochopitelně v době útoku také pohotovost - o tom Reichswehr dopředu nemusí vědět. Kdyby náhodou bylo plánem Reichswehru zatáhnout nás do útoku na Itálii a pak započít převrat za pomoci cizí mocnosti, třeba i samé Itálie. Na tuto eventualitu bude připraveno i vedení Gruppe K a letectva dislokovaného pro útok na Itálii, chráněná částí Gruppe K, případně částí Gruppe A (2 pěší brigády třeba), tam speciálně k tomu přesunutou (letiště u Vídně). LETECTVO - LUFTWAFFE: Nová dislokace, útočná podpora Gruppe K je až dole. Zobrazit SPOILER |
| |
| Mírová konference Vláda SSSR podporuje Brity nastíněnou myšlenku mírové konference. Domnívá se že spory mezi Německem a Itálií mohou rychle přerůst v mezinárodní konflikt vysokého rozsahu a intenzity. Domníváme se že růst mezinárodního napětí v současné době vyžaduje aby byly podobné zápalné body řešeny diplomatickou cestou. Samozřejmě za obvyklých podmínek, jako je rovnost strana a akceptace svrchovanosti a územní celistvosti jednotlivých států. |
| |
| Rolling Thunder: Reichswehr vstupuje do Rakouska!
Jako temné zahřmění probudil obyvatele Linze brzy ráno 5.11.1938 rachot těžké techniky. Malá Heide Haupnisch dcera zdejšího restauratéra vyběhla na ulici a s otevřenou pusou hleděla - jak jen osmiletá dívka hledět může na mohutné pancéřové stroje s teutonskými kříži na bocích. Na jejichž věžích a korbách vojáci v uniformách německé branné moci... tohle nebyli ti zlí chlápci v hnědých uniformách co odvlekli jejího strejdu na dvorek, kde ho ubili jen proto, že se odmítal rozvést se svou židovskou ženou, kterou už Heidy od toho dne taky vlastně neviděla... ne tihle byli jiní. O něco později 15 km východně od Linz: "Doprdele Mansteine můžete mi proboha říct co má tohle zase znamenat?!" zařval vztekle maršál von Rundstedt a vylezl rázně ze svého Mercedesu opatřeného standartami polního maršála a velitele nově vytvořené skupiny Armád "Ostmark". Jeho štábní adjutant von Manstein mu chtěl odpovědět, ale protože mu až příliš cukaly koutky, tak jen pokynul maršálovi rukou, aby se podíval sám vědouc moc dobře co bude následovat. "No to si snad děláte prdel!" Zařval von Rundstedt a zamířil k "zmenšujícímu" se příslušníkovi "volks-polizei" SA, který držel v ruce červenou plácačku jíž zastavil kolonu. "Vojáku pozor! K čertu nahlaste mi svou hodnost a co to tady děláte?! Proč blokujete mou kolonu!?" Onen příslušník policejních sil SA chtěl nejdřív asi vzdorně prohlásit, že nepodléhá velení Reichswehru, ale výraz "tekutého železa" v maršálových očích poslal jeho nacistické sebevědomí kamsi hluboko do hajzlu a tak jen zasalutoval a odpověděl: "Pane maršále, stavím vás, protože dál jet nemůžete... je tam totiž... náš župní vedoucí... totiž... ehm..." Výraz maršála musel stát za to, protože SA-man se mnoho dalšího nezmohl... div že tam neomdlel. "Tohle bude vážně stát za to...," utrousil poťouchle von Manstein a mávl na řidiče ať startuje. SA-man jako opařeny i se svou plácačkou zalezl na okraj silnice, maršál nastoupil do auta a kolona se rozjela... ...a o pět minut dorazila do malebného městečka St. Valentin, které bylo v obležení hnědokošiláčů jež zde blokovali prakticky všechny silnice. "Tohle si někdo fakt za rámeček nedá!" vyletěl maršál opět z mercedesu a dlouhými kroky si to našpacíroval do středu sestavy šarží SA. "Co vy tu děláte? Reichswehr přeci...," "uvítal" ho slovy jeden z místních vedoucích SA načež se chudák dozvěděl od plných plic, že je to naprostý "hotentot, který si neumí zapnout ani opasek a zasalutovat, když mluví se svým nadřízeným". "Vy nejste můj nadřízený! Já sloužím pouze straně a Německu Herr General!" "Herr Feldsmarschal ty hnědé prase! Já ti dám takovou službu! Tak vy nevíte, že z rozkazu Vrchního velitele vstupuje Reichswehr do Ostmarky, aby zde uklidil ten bordel, který jste tu nadělali? A co má tenhle povyk tady ve městě znamenat? Koukám, že pan župní vedoucí žení syna co? A máte na to doprdele povolení? A za čí peníze se to organizuje? A kdo Vám schválil zavření všech silnic v okolí?! Vy sloužíte leda tak hovnu a ne Německu! Okamžitě pošlete všechny zpátky do kasáren a do služby, nebo pošlu hlášení do Berlína, že jsem v St. Valentinu potkal celou divizi hnědých hoven, kterak tu ve službě chlastají na státní útraty... a mimochodem modlete se ke všem bohům, které vy sráči máte, že mi váš nadřízený potvrdí, že tu máte právo vykonávat rozsudky smrti!" A ukázal na tři stromy u radnice, kde se houpala dvojice mladých mužů ověšená cedulemi jako: "Skrýval jsem Žida!" "Byl jsem partyzán." Ve Vídni: "Už jedou, už jedou....," ozvalo se volání nadšeným davem shromážděným na náměstí starobylé Vídně. Dnes tu bylo všechno jinak. Hnědokošiláči - jinak tak arogantní a nenávidění zdejším lidem - vypadali hodně nervózně a Vídeňáci to cítili. "Podívej se jak jsou posraní strany," prohlásil pobaveně Karl Jezschek s českými kořeny, který zde pracoval v prodejně obuvi "Baťa". "Jen počkej, tady budou ještě padat hlavy, jak znám Prušáky ti je pověsí všechny na kandelábry jak Spartakovce!"  Když první z obrněných vozů vjel na náměstí ozval se davem jásot. Čelo štábní kolony chráněné jednotkami 1. Kavallerie-Division pod vedením generála von Fritsche vjelo do centra Vídně a němečtí vojáci byli vítáni jako osvoboditelé. V očích obyvatel Vídně přijali zachránci před řáděním "nacistické soldatesky" z řad Sturmabteilung. Von Rundstedt to pozdvižení sledoval se skeptickým výrazem ze svého vozu a jen poznamenal k von Mansteinovi: "Pošleme do Berlína hlášení. Chci vojenský soud s gauleitierem - bez diskuze - ať se třeba poserou a s celou tou místní mafií. Sesbírejte všechny... všechno... chci důkazy o zvěrstvech těch hnědých sráčů, abych pak mohl nakráčet před Rohma a říct mu prostě, že je všechny pověsí, nebo ať jde do prdele. Jako bývalý voják by to mohl pochopit. Ačkoliv u nácků... mám jisté pochybnosti." Manstein je přikývl a poznamenal si do notýsku: "nácky pověsit" "Takže co teď? Nemáme tady legální policejní pravomoci..." Rundstedt se na ta slova zvedl a otočil tak, že čněl vysoko z automobilu a ukázal za sebe na tank Panzer IV.: "Tohle jsou naše legální pravomoci! Od dnešních 20:00 vyhlašuju v celé Vídni stanné právo a toho zmrda Seyss-Inquarta zatknu osobně. Zavolejte mi taky Charlese Edwarda co velí celé zdejší SA-Gruppe, je to přeci jen šlechtic, takže věřím, že bude spolupracovat. Dneska Vídeň, zítra celé Rakousko. V Berlíně si to s Vůdcem vyřídím pak sám... stanné právo a veškeré policejní pravomoci. Kdo se bude vzpouzet - SA, Gestapo či jiní šmejdi - postřílet na místě. Tady bude pořádek... jo a von Mansteine... zapojte na naší straně do akce i zdejší četnictvo, ten svinčík tady musí skončit okamžitě. Není možné, aby se tu stříleli lidi jen proto, že "vypadají jako židi, nebo partyzáni"... hergot... tohle kdyby v Berlíně viděli, tak by to tu snad museli srovnat se zemí, žádný div, že nás tu nikdo nevítá." Stanné právo v Ostmarce: K 7.11.1938 bylo vyhlášeno polním maršálem von Rundstedtem v celém bývalém Rakousku stanné právo. Zatčen byl Gauleiter a Reichsstatthalter Seys-Inquart a další všichni další gauleitierové v celém Rakousku (krom těch co stihlo utéct zpět do Německa), Josef Bürckel - šéf zdejšího Gestapa a Ernst Kaltenbrunner (šéf kárného tábora v Mauthausenu). Vojáci Reichswehru pozatýkali na několik set důstojníků a poddůstojníků vojenské i civilní správy a došlo i na případy "násilí" (vojáci Reichswehru dali "krátce řečeno" po hubě dozorcům v Mauthausenu, protože to co tam objevili bylo... není o tom nic moc známo, von Rundstedt na vše uvalil informační embargo). Reálně převzal tak Reichswehr kompletně správu Rakouska do svých rukou pročež se spojil s šéfem Gruppe K jednotek SA hrabětem Sasko-Koburským Charlesem Edwardem, který přiletěl z Innsbrucku do Vídně dát celé "akci" aspoň "jakž takž stranický rámec". Jak byl informován Berlín není známo, nicméně von Rundstedt a Charles Edwardem patrně již podaly formální žádosti na odvolání zatčených příslušníků SA, Gestapa a civilní správy z důvodů "korupce, zneužívání pravomocí, mimosoudních poprav atp., atp...". |
| |
|
|
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR by ráda požádala vládu Německé říše, pokud má nějaký vliv na společností Junkers a jejími konstruktéry, aby zamezila zemím Kolmarské unie přístup k technologiím, plánům a výrobním postupům letounu JU-90. Naše vláda se domnívá, že není v zájmu ani jedné z naších zemí aby státy Skandinávie disponovaly dálkovým letectvem. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - Získat co nejvíce informací o nově vyvíjených bitevních křižnících Kolmarské únie termíny vstupu do služby, počet jednotek, hlavní dělostřelecká výzbroj - Cokoliv o politice Dánských komunistů jaké mají představy, plány, jakou politiku chtějí realizovat, jak si představují socialismus co jim vlastně vadí na SSSR |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro První den se brazilské delegaci věnoval ministr zahraničí Konstantin von Neurath, zatímco sovětské delegaci vedené komisařem pro zahraniční záležitosti soudruhem Molotovem se věnoval ministr revoluční osvěty lidu a propagandy Otto Strasser. Druhý den, byla přímo na říšském kancléřství zahájena samotná konference, které byl přítomen i vůdce německé říše Ernst Röhm. Po zdvořilostním zahájení všichni napjatě čekali na brazilské návrhy. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro V tom případě se vše vyjasnilo a omlouváme se za nedorozumění. Nechť tedy započne naše spolupráce a pomoc, z naší strany se stíhacím letectvem a z Vaší strany s pomocí ohledně vlečných i samohybných raketově dělostřeleckých systémů. Bombardér na bázi Ju-90: Německá strana se vynasnaží, aby bylo skandinávským zemím zabráněno takto zneužít našeho patentu. Sami jsme překvapeni, že se již k těmto strojům dostali. Po otevřeně nepřátelských projevech dánského ministra zahraničí je toto o to urgentnější. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro - BC 1047 se mají vyvíjet na bázi holandského designu odvozeného od třídy BC Scharnhorst, specifikace: tonáž kolem 30-35tisíc tun, výzbroj: 9x280mm a rychlost 30-32 uzlů, výroba bude trvat 2-3 roky a má být postaveno pro Holandsko, Švédsko a Dánsko cca 9 jednotek - dánští komunisté a co jim vadí: stručně řečeno: vadí jim stalinismus a totalitarianismus SSSR, Larsen v SSSR kdysi byl a vše se odehrálo dle hesla "přišel, viděl a znechuceně odešel", odporný je mu systém fungování Kominterny, veškerý teror, politické čistky atd, atd, atd... odmítl "stalinizovat" KS Dánska a otevřeně se takovým praktikám postavil s tím, že označil svou cestu ke komunismu za "čistě demokratickou", odmítá také tezi o "násilném revolučním převzetí moci" - dánští komunisté a co plánují: tak předně chtějí budovat vlastní cestu ke komunismu (socialismu) ve Skandinávii a to bez jakéhokoliv spojování s Kominternou, je docela možné, že si založí vlastní mezinárodní komunistické hnutí, ve kterém odmítnou stalinismus jako takový na mezinárodní úrovni, momentálně plánují vládnout se sociálními demokraty a pokračovat v rozvoji "skandinávského sociálního modelu státu" |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Švédská strana chce vyvíjet svůj bombardér na bázi stroje Ju-90, to zabere nějaký čas. Pokud to bude junkeru zakázáno, mohou pokračovat na projektu sami, neboť na upravené varianty, neplnící definici kopie, se licence nevztahuje. Případně mohou zavést do svého leteckého parku stroje B-17 nebo Short Stirling, pokud jim je země je vlastnící dodají. Jaký je tedy názor sovětské vlády na další postup? Existuje i možnost, že že po zakázání daného postupu junkeru, může Švédsko v reakci zastavit prodej oceli. Je v takovém případě sovětská strana ochotná a schopná tento výpadek Německu nahradit svou kvalitní ocelí? Slyšeli jsme, že značně rozšiřujete zbrojní výrobu. Na druhou stranu bychom měli být schopni Vás informovat o všech případných nedostatcích a parametrech nového švédského stroje, což také není od věci, věříme že dozajista bude značně horší nežli obávaná B-17. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Von Rundstedt poslal do Berlína materiály (další dorazí letecky), které popisují dosavadní chování administrativy NSDAP, SA a Gestapa v Rakousku. Ze zprávy potvrzené hrabětem Sasko-Koburským (šéf Gruppe K) vyplývá, že civilní správa si udělala z Rakouska "vlastní divoký Západ". Díky válce a faktu, že Ostmarka byla plně v režii tamních autorit se jim dlouho podařilo toto tajit (ačkoliv šéf říšského Gestapa potvrdil nakonec pod tlakem, že jisté varovné zprávy měl již několik měsíců, ale neřešil je, protože vinily vysoce postavené šéfy NSDAP). Ze všeho vyplývá jedno - aparát Říše umožňuje utajovat "nepříjemné věci" před vedením státu a to zejména díky absolutní moci SA, která nemá problém kohokoliv "zválcovat", pakliže se jí znelíbí. Gestapo podezírá, že několik jeho lokálních šéfů bylo zavražděno SA-many (svedlo se na partyzány), protože na ně shromažďovalo nelichotivé informace. Von Rundstedt i šéf Gruppe K žádají přísné potrestání Seys-Inquarta a jeho lidí. Obvinění jdou i na další (Kaltebrunner z Mauthausenu) a zdá se, že důstojníci Reichswehru objevily přesně "ty věci", které se normálně Říše snaží tajit (a úspěšně), protože v Rakousku prostě vládl bordel a ne disciplína. Zpráva popisuje zneužívání moci a státního majetku k soukromým oslavám, nucení civilního obyvatelstva vycházet vstříc (kupř. hostiny na účet hostinského apod.). O rabování a krádežích uměleckých děl nemluvě. Možnosti: - vyvést Gestapo z podřízenosti SA a dát jí pod velení Rudolfa Dielsa (šéfem Gestapa byl do roku 1934, kdy byl odejit kvůli vazbám na Goeringa), nyní je Gestapo součást SA a to zjevně nedělá dobrotu (SA a Gestapo až moc spolupracují a vzájemně se kryjí) - vytvořit nový úřad RSHA (říšský bezpečnostní úřad), který bude dohlížet na všechny relevantní složky (SA, Gestapo, NSKK atp...) a podřídit ho někomu, kdo bude "nezkorumpovatelný" strukturami SA a NSKK... ideálem se jeví Arthur Nebe, který pracuje jako šéf kriminálky, jeho normálně nevýhodou (dnes výhodou) je to, že byl členem SS a jeho vztah k SA je tedy "velice chladný" což by mohlo pomoci s ohledem na nutnost mít tam někoho, kdo nepůjde gauleiterům, SA-manům a dalším na ruku - využít Sicherdienst (SD), jediný existující pozůstatek SS, který dnes vede poněkud nevýrazný úředník Adolf Eichman k zesílení dohledu a podřídit SD přímo pod RSHA --> samozřejmě znamená to svěřit dvě nadřízené kontrolní složky (RSHA a SD) pod lidi spjatými s bývalou SS a Gestapo pod "Goringova člověka", ale takto se dá efektivně dostat SA a celý její aparát pod kontrolu - otázka je co s Mauthausenem, tábor obsadil Reichswehr a z jeho půdy vzešel dotaz na to "co to jako má znamenat" (asi tak formulovaný) a pochopitelně je otázkou času, kdy se někdo začne zajímat o tábory v Dachau, v Buchenwaldu a na dalších místech, v Mauthausenu dělali to co "se čeká" a samozřejmě hodně věcí aktivně i navíc, že zneužívali práci vězňů pro soukromé účely je sice trestuhodné, ale problém je, že tohle není "ten problém" (mučení, teror a likvidace nepohodlných vězňů přeci jen je přímo státní politikou spjatou s tebou a SA), Eichmann "by o jistém řešení věděl" a to se jmenuje program "T4" (Aktion T4), který se používá pro "bezcenné osoby" (mentálně postižené), jde o rozdělení trestanců na dvě skupiny, skupinu "pracovní" která bude fungovat v normálních lágrech, kde se zlepší podmínky a skupinu "určenou k likvidaci", která skončí v sanatoriích pod dohledem SD, kde se "udělá co je třeba" (šlo by o nenapravitelné živly, politické odpůrce atp...) |
| |
| Úspěchy německé medicíny:
Na výzkumném genetickém institutu v Lipsku se koncem září narodila jednovaječná trojčata a nyní je zveřejněno, že nejde o úradek přírody, ale zásah člověka. Dr. Josef Mengele úspěšně upravil embryo v lůně matky tak, aby došlo k narození jednovaječných dvojčat. Matka (jejíž jméno nebylo zveřejněno) byla zapojena do programu "Lebensborn" (v překladu: Fontána života), který se věnuje rasovému a genetickému výzkumu. Cílem programu je vyšlechtit lidskou rasu a získat zpět pro budoucí lidstvo "árijský materiál" - tedy čistou bílou "nadrasu" jejíž mentální a fyzické kapacity předčí současného člověka (aspoň dle nacistické ideologie). Dr. Josef Mengele svým experimentem, který zveřejnil na půdě univerzity v Lipsku (v rámci profesury) tvrdí ve své práci, že dokáže "vhodným výběrem otce a matky" zajistit Německu "produkci" 100 000 kvalitních a rasově očištěných vojáků ročně a dále, že dokáže zajistit větší četnost dvojčat a trojčat čímž by dokázal akcelerovat populační nárůst Německa. V jeho práci se píše, že pokud bude programu Lebensborn věnována náležitá pozornost může Německo ročně získat 250-500 tisíc obyvatel nad rámec přirozeného růstu což umožní "naprosto přečíslit Francii" na bojových polích během 25-30 let (kdy k Německým 500 tisícům mužům v každém ročníku přibude dalších 500 tisíc což je úroveň blízká sovětské/ruské či americké). Za úspěšné vyšlechtění dvojčat byl již Dr. Josef Mengele navržen na Nobelovu cenu v oblasti lékařství, Nobelova komise hodlá ovšem navštívit jeho sanatorium v Lipsku, aby se zabývala etickou stránkou experimentu a vyslechla případné svědky experimentu a celkové práce na Institutu genetického inženýrství. |
/mengele12-56c1e3305f9b5829f867acb3.jpg)
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro 1. Výstavba opevnění na italsko-jugoslávské hranici (od 1.9.1938 do 1.9.1940) 2. Ekonomická revitalizace s důrazem na Bosnu a Makedonii + snižování státního dluhu (od 1.9.1938 do 1.9.1939) |
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro ČSR Do Maďarska si pozvu nového československého ministra zahraničí, spolu s některým z jejich důstojníků, který by mohl zasedat jako vojenský atašé a jednat s Maďarskem v otázkách armády, které si Československo položilo. Od Jánose Esterházyho očekávám představení nějaké konkrétnější podoby onoho československo-maďarského soustátí, tedy co všechno by to znamenalo a jak si to představují. |
| |
| soukromá zpráva od Petr II.Karadjordjević (Jugoslávie) pro Vládě SSSR Vláda naší monarchie je potěšena vaší nabídkou , jsme ochotni začít jednat s vámi , ale přesto nad toutu nabídku visí určitý strašák . I přes náš zákaz revolučních ideologií v Jugoslávii , panuje zde určitá nejistota , zda by se naše země nestala poté nestala cílem exportu vaší revoluce . I přes rozdílnosti našich zemí , panuje mezi námi pořád slovanské poutu . Nezáleží jestli v čele státu stojí předseda lidových komisařů nebo car , Rusko nám přispěchalo na pomoc během Velké války a za to si vás ceníme. Co se týče naší vzájemné spolupráce , představujeme si hlavně vzájemný obchod , například pro naše námořnictvo , ale klidně přijděte s vlastním návrhem naší spolupráce . Podepsán Petr II. král Jugoslávský |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR si uvědomuje velké rozdíly, které jsou mezi našimi zeměmi, přesto nemůžeme jen tak opustit velké pouto z minulosti. Naše vláda by samozřejmě uvítala zlepšení podmínek Komunistů v Jugoslávii, ale považuje to za čistě vnitropolitickou otázku a do vnitřní politiky Jugoslávie ani v nejmenším nemíníme zasahovat. Pokud jde o vzájemnou spolupráci. Naše země se velice ráda otevře obchodu s vaším královstvím. Samozřejmě u nás můžete nakupovat co budete potřebovat. Jsou možné prakticky všechny typy obchodu pokud o ně budete mít zájem. Naše vláda by rovněž ráda navázala i jistý druh společné obranné spolupráce. Jinymí slovy, je vás naše vláda ochotna podpořit proti Itálii pokud by nastala taková potřeba. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Zřídit RSHA - vedení dostane doktor práv a ekonomie Otto Bradfish (vstup do SS 1938) Podřízené složky: Všichni profesionálové (vedoucí) co dostanou úřad vstoupili do SS až po převzetí moci během roku 33, takže tady budou nejspíše jen v NSDAP. Gestapo - povede policejní profesionál Heinrich Müller SD - povede policejní profesionál Josef Albert Meisinger, Adolf Eichmann (do SS 32) a Odilo Gbocnik (Globočnik do SS červ. 1934) mu mohou být k ruce. SiPo - státní bezpečnostní policii povede policejní profesionál Franz Josef Huber. - Ať se jednotlivé složky kontrolují, policejní profesionálové zajistí korektní distanc od SA, ten bude beztak transformován. - Projekt Aktion T4 schválen za následujících podmínek. 1) Pracovní tábory pro nápravu prací budou dobře zásobené a úhledné podmínky, nemůžeme si dovolit před světem a Reichswehrem ostudu. Navíc zdraví a dobře živený nucený pracovník pracuje výkonněji. 2) Euthnanasia program (pro osoby prací nenapravitelné a mentálně nevyhovující) na klinikách povede psychiatr Werner Heyde. Může docházet k pokusům a podobně, ale vše diskrétně, nic se nesmí dostat ven. Zde se mohou vyřádit Eichmann a Globocnik. Waffen-SA: Transformace lidové armády do profesionální složky. Ministr obrany revoluce a míru: Gottlob Berger (SA, do SS 1938) Klíčoví pobočníci: Friedrich-Wilhelm Krüger (SA, jedno dobu osobní Röhmův štáb, do SS 36) Paul Hausser (SA, do SS listopad 34) Až doběhne boj proti povstalcům, dostanou vlastní projekt. Ministr pro Rakousko: Rudolf Jung Ministr zástupce vůdce: Gregor Strasser Mengele a jeho klinika: Reorganizovat, ať před komisí vypadá jako standartní klinika, navézt spokojené pacienty, nespokojené odvést jinam. Ať to zařídí Heyde a Eichmann. |
| |
| soukromá zpráva od Petr II.Karadjordjević (Jugoslávie) pro Vládě SSSR Naše bratrské pouto by nemělo býti porušeno i přes naše rozdíly, proto budeme s vámi spolupracovat . Jugoslávské námořnictvo ještě nedosahuje dostatečných počtů pro naši potřebu , proto by jsme se rádi podíleli na nákupu vašich ponorek . Co se týče vašeho zájmu na obranné spolupráci našich národů , navrhujeme tajnou dohodu o vzájemné obranné spolupráci proti Itálii či Turecku . Doufáme , že tato jednání zůstanou v tajnosti , jelikož máme obavy o reakci členů Malé dohody. |
| |
| soukromá zpráva od Petr II.Karadjordjević (Jugoslávie) pro Jugoslávská vlastenecká fronta - JVf Za krále a naši vlast ! Svoboda nebo smrt ! Ke konci roku 1938 , došlo k rozhodnutí o vytvoření nové vládní organizace . JVf - lidově přezdíváni Četnici , nové bezpečnostní organizace mající mnoho úkolů - od tajné policie v zemi , která spolupracuje s rozvědkou , přes paramilitantní sbory potlačující rudé partyzány v zemi a odpůrce režimu , rezervní vojenské sbory ,až po policejní jednotky , které udržují pořádek v zemi. Příslušníci JVf si projdou výcvikem v nově vzniklém výcvikovém táboře u Záhřebu , policejní jednotky dostanou černé uniformy , zatímco polovojenské sbory dostanu normální uniformy . Četnici budou úzce spolupracovat také se samotnou armádou, ale jejich velení bude spadat pod Dragoljuba Mihailoviće , který bude mít na starosti i samotnou organizaci vznikajících sborů Četniků .
Policejní jednotky se budou organizovat do krajských a regionálních sborů , které následně spadají pod zemská velení až po vrchní velitelství JVf v Bělěhradě . Postupně informovat vládu o průběhu výcviku a práci JVf . |
| |
| ODSÚDENIE NEMECKEJ MEDICÍNY "Úspechy" výskumu doktora Menegeleho pobúrili vo francúzsku katolické kruhy a reakcia francúzskej vlády nenechali na seba dlho čakať. "Nemecko je peklo na zemi. V Rakúsku umierajú rukami mužov z SA stovky civilistov a na nemeckých univerzitách sa praktikujú diabolské experimenty, ktoré vyvracajú zažité a staré hodnoty ľudí. Šokujúce je hlavne to, že tento výskum a tieto nekresťanské praktiky chcú zaviesť do "dennej praxe". Najsmutnejšie na tom všetkom je, že tento "vedec" a jeho výskum má plnú podporu Nemeckých autorít, ktorí hľadia na svojich ľudí len ako prostriedky k zisku moci a presadení svojich ambícií a ideologií. Pre Nacistov v Berlíne ľudský život, či už nemecký alebo iný, nemá žiadnu cenu a pre toho, kto si necení ľudský život si nezaslúži ani ten vlastný. Nominácia Dr. Mengeleho na nobelovú cenu považujeme za urážku tejto prestížnej ceny a preto vyzývame nobelovú komisiu o okamžité odvolanie nominície doktora Mengeleho na nobelovú cenu. Ak sa takto nestane vyzývam vedcov po celom svete, ktorí svoju prácu robia pre väčšie dobro a nie pre naplnenie nacistických idelogií či ukojení vlastných chúťok, aby z protestu bojkotovali tohto ročnú nobelovú cenu udeľovanú za medicínu. " |
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Americké pozemní síly: V současnosti mají USA ve zbrani 170 000 příslušníků pozemních ozbrojených sil (srovnatelné s Rumunskem). Jejich rozmístění vypadá takto: (Pěší divize = 15 000 mužů, Jízdní divize/Tanková/Obrněná = 10 000 mužů, Posádková divize = 5000 mužů) 1st Cavalry Division (Texas) 2nd Cavalry Division (Kalifornie) 1st Infantry Division "The Big Red One" (NY) 2nd Infantry Division "Indianhead" (Washington D.C.) 3rd Infantry Division "The Rock of Marne" (San Francisco) 4th Infantry Division "Ivy" (Fort Carson, Colorado) 5th Infantry Division "Red Diamond" (Manilla, Filipíny) 6th Infantry Division "Red Star" (La Havana, Kuba) 1st Armored Division "Old Ironsides" /M3 Stuart/ (El Paso, Texas) - G.S. Patton 2nd Armored Division "Hell on Wheels" /M3 Stuart/ (Ford Hood, Texas) 1st Garrison Division (Panama) 2nd Garrison Division (Honolulu, Hawaii) 3rd Garrison Division (Guam) 4th Garrison Division (Anchorange, Alaska) 5th Garrison Division (Los Angeles) 6th Garrison Division (Juneau, Alaska) 7th Garrison Division (Cold Bay, Aleutské ostrovy) 8th Garrison Division (Puerto Rico) Navrhované reformy: Reforma dle G.S. Pattona: - doktrína mobilního vedení války (ála Blitzkrieg) + 3x obrněná divize (nové) /M2 Medium Tank/ + 2x mechanizovaná divize (přezbrojení jízdních divizí) + 4x elitní pěší divize (+6x elitní pěší divize, přecvičení stávajících pěších divizí) + 3x mechanizovaná divize (nové) + 20x motorizovaná divize (nové) - vývoj středního tanku M2 (předchůdce Shermanu btw.) Reforma dle Douglase MacArthura: - doktrína třístupňové koncentrace sil (narozdíl od Blitzkriegu počítá hlavně s koncentrací úderů na ostrovy, pobřežní oblasti, celkově hodně diverzní a průrazná taktika soustředící se na vyloďování a výsadky) + 5x výsadková divize + 5x divize námořní pěchoty + 10x elitní pěší divize (přezbrojení 6ti stávajících + 4 další) + 5x mechanizovaná divize (přezbrojení jízdních + 3 další) -> zbytek volného prostoru pro rozšiřování USN a USAAF Reforma dle George Marshalla: - firepower concentration doctrine + 10x elitní pěší divize (přezbrojení stávajících pěších + 4 nové) + 3x jízdní polomotorizovaná jízdní divize (+ 2x přezbrojení stávající jízdy na lehkou motorizaci)* + 3x obrněná divize /M2 Medium Tank/ + 30x pěší divize + 10x dělostřelecká divize *s jízdními divizemi se počítá na ostrahu US.-Mexické hranice Resumé: Patton navrhuje vybudovat menší vojsko podle německého vzoru, MacArthur chce úderné síly pro výpady na pobřeží a dobývání ostrovů a Marshall chce nejdřív americkou armádu nafouknout (počítá s nejrobustnějším růstem) a teprve případně následně dál specializovat. Volba je ovšem na prezidentovi (zvol jednu ze tří variant, jsou fixní a nic nemíchej). |
| |
| Rovnováha sil v Pacifiku narušena bombardéry B-17:
Dost se mluvilo o dálkových bombardérech, ale praktický význam jejich nástupu do "strategické hry" mezi mocnostmi nebyl přímo znám. Aspoň ne dodnes. Dnes (10.11.1938) oblétly svět fotografie bombardéru B-17, který přistál na ostrově Midway po přímém letu ze San Francisca a to i s plnou výzbrojí (krom nákladu pum). Bombardér B-17 letěl s přídavnými nádržemi a bez nákladu pum, ale i tak je to pro špičky světových armád šok. Američané jsou schopni od dnešního dne přesunout bez mezipřistání do středu Pacifiku celé bombardovací perutě během. Letoun řídil pilot firmy Boeing a ačkoliv je letoun vybaven americkými výsostnými znaky jde jen o "tovární demonstrátor", který měl vyzkoušet při praktických testech své možnosti. Firma Boeing se pochlubila, že původní zadání znělo, že B-17 musí doletět na Havajské ostrovy (4500km od San Francisca) a firma se rozhodla toto zadání překonat a nečekaně přistát až na 6500km vzdáleném atolu Midway, kde je nové letiště. Šokováni byli i důstojníci na základně v Midway, kteří si ponejprv mysleli, že letoun přiletěl z Honolulu. Výkon B-17 znamená jediné, že Američané jsou schopni s jedním mezipřistáním přesunout do 24 hodin bombardovací letectvo z USA na Filipíny, odkud je mohou nasadit proti všemu do vzdálenosti 2-2,5 tisíce kilometrů (s nákladem pum kolem 3-4tun pum). Ze severu Filipín pak jsou schopné B-17 zasáhnout 1/2 území Číny a doletět až k jižním ostrovům Japonska. Boeing navíc slíbil v brzké době dodat letoun s ještě větším doletem než je zmiňovaný B-17, který se momentálně sériově vyrábí v USA. |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro Vzhledem k dění na Americkém kontinentu, kde se přátelé mění v zlobivé hochy a kde si nemůžeme být ničím jisti, nám nepřipadá varianta generála MacArthura jako schůdná. V případném konfliktu s Brazílií a Argentinou bychom mohli načas ovládnout tamní přístavy, ale tím by to skončilo. Válka by pokračovala dál. Na víc by nebyly síly. To nestačí. Generál Patton navrhuje dobrou věc, ale dobrou tak pro Severoamerický kontinent případně válku v Evropě a Asii. Znovu odkazujeme na problematickou situaci na jihu Ameriky. Dokud nebude JA nakloněna USA, musíme počítat s tamní hrozbou a tam tanky nevyužijeme. Proto volíme plán 3. Reforma dle George Marshalla s budoucí specializací dle MacArthura. |
| |
| "Rudá ofenzíva" slaví úspěchy:
Zaragoza padla a Republika slaví. Nacionalisté jsou tlačeni na sever mají těžké ztráty, fronta se jen pozvolna stabilizuje a vyhlídka na průlom nacionalistů ve směru podél řeky Ebro ke Středozemnímu moři mizí za obzorem. Váleční dopisovatelé píší ovšem také o těžkých ztrátách Republiky, které přichází ze zahraničí sotva 1/10-1/5 pomoci co nacionalistům, které se jí budou tím pádem mnohem hůře nahrazovat. Franco tak "zkrátil své linie" před zimou a může v relativně výhodných podmínkách vyčkávat a lízat si rána. Zima většinu ofenzivních operací stejně pravděpodobně zastaví. Jak už je ve Španělsku zvykem, tak všechno přebíjí ovšem zprávy o násilí obou stran, tato válka prostě nezná žádná pravidla jak ostatně dokládá i dobytí města Zaragoza. Kdo měl rozum a čas, ten prchl, kdo ne...  (Benzínem politá jeptiška a zdravotní sestra nacionalistů... krátce před upálením.)  (Katalánské bolševické milice, snad nejhorší z nejhorších.)  (Zabte je všechny! Jsou věřící, jejich Bůh je pozná!) ...není spravedlnosti na v krvi vlastních obyvatel máčeném Španělsku. Zaragoza srovnaná se zemí, 90-95% obyvatelstva zabito či na útěku. Zbylo jen město duchů, to co zbude z jedné polovice Španělska ať zvítězí kdokoliv. Republikánská vláda stále víc ovládaná extremisty i Franco a jeho suita už druhé straně přísahají zcela otevřeně naprosté a totální vyhlazení. Aneb z Francova projevu: "Na území takzvané Republiky už žijí jen zrádci! Tak s nima bude nakládáno po konečném vítězství!" A z projevu Enrique Lístera šéfa jedné z armád tvořené anarchisty a komunisty: "Omyjeme Španělsko krví našich nepřátel. Přišel čas zabít je všechna a spálit je v ohni jejich hořících kostelů společně s jejich bohem!" Mezinárodní Červený kříž varuje před nejhorším. Percentil civilních ztrát stejně jako celkové počty obětí letí geometrickou řadou vzhůru a brutalitu posiluje nejen liknavost velmocí a pašeráci zbraní z Francie (hlavně francouzští Baskové, kteří pomáhájí svým soukmenovcům vést brutální partyzánskou válku ve Francově týlu). Incidenty: září-listopad 1938 HMS Queen Elizabeth u Gibraltarovala najela na ponorku nacionalistů, která se dostala do mezinárodních vod. Neidentifikovaná ponorka torpédovala nedaleko Baleár civilní parník patřící italské společnosti. Německá letadla z Legion Condor napadla italský křižník a skórovala dvěma zásahy 250kg pum nedaleko Barcelony. Francouzská pohraniční stráž rozstřílela kulomety několik automobilů snažících se překročit nedaleko pláží středozemního moře hranici, ukázalo se že šlo o prchající civilisty... Pravděpodobně sovětská ponorka poslala nedaleko Islandu ke dnu španělskou loď patřící nacionalistům (jde o 3tí případ, kdy byla loď jedné z válčících stran potopena takto daleko od Španělska). Zahraniční intervence: - poklesly dodávky nacionalistům (z Itálie), neboť Mussolini nyní soustředí své síly na podporu rakouských partyzánů - žádné další změny, rostou dodávky z Portugalska, kde probíhá snad i trénink dobrovolníků pro frankistické oddíly, údajně měli Portugalci již vyslat několik vojenských poradců do tábora nacionalistů |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Vedení bezpečnostní služby Surete informovalo, že válka ve Španělsku je "požehnáním", protože velká část francouzských komunistů odchází bojovat tam což zlepšuje bezpečnostní situaci ve Francii, ve které se stále nalézá na 3-5 milionů lidí, kteří sympatizují nebo mohou sympatizovat s PCF (Kom. stranou Francie). Vedení armády vzneslo dotaz na režim na hranici. Zda dále trvat na zavření hranice (oficiálním) a neoficiálně nemít dost mužů pro její efektivní zamčení. Přes Francii pašují hlavně Republikáni zbraně ze SSSR a z Německa a to často přes plavidla třetích stran. Velení armády nesympatizuje rozhodně s Republikou, na druhou stranu varuje frankisté si s nimi v ničem nezadají a tak je otázka co dělat (a zda něco dělat). |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro USA - Frankistické Španělsko Kontaktujeme vyslance Frankistů v USA (pokud nějaký je), případně nějakého atašé Franka, kterého máme nejblíže. Skrz něj poté nabídneme (po projednání v kongrese) možnost vzájemné Americko-Španělské dohody. Hlavní pilíře dohody by byly: - Pronájem Kanárských ostrovů (primárně přístavy a letiště) USA - Možnost vyslání vojenské expedice (pozorovatelů, důstojníků a elitních oddílů na zaučení,...) do Frankistického tábora (vyzkoušet si naživo partyzánskou a krvavou válku po španělském brutálním vzoru. Někde musíme položit základy Rangers) - Bude nám na Republikánech umožněno testovat veškeré naše doktríny a nové technologie zaváděné do provozu. Od pěších zbraní, techniky až po letectvo. Zásobování prováděné loděmi bude doprovázeno Atlantskou flotilou, která si tím vyzkouší překonání oceánu při ochraně konvoje atd. - Frankistické Španělsko za to dostane dodávky zbraní a strojů, které legálně prodáme za "pronájem" Kanárských ostrovů. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro Probíhá poměrně dobře, ale je načase - pokud tedy chceme vítězství "našich" vložit se do hry v plné parádě. Před Stalinem se objevil návrh využít ponorkové flotily (hlavně jednotek "Maljutka") a naložit je sovětské lodě, které by křižovali Středozemním mořem a fungovaly by jako "mateřské lodě pro Maljutky". Dále by nebylo vůbec špatné se dohodnout s Ataturkem na transferu nějakých větších ponorek do Středozemí s opěrnou základnou někde v Turecku. --> celé to totiž směřuje k tomu, že Republika další rok či dva již nemá šanci vydržet, pokud jí opravdu vážně SSSR a Německo nepomohou a proto je potřeba dokopat Italy k opuštění blokády a toho se dá dosáhnout ponorkovými útoky na jejich plavidla (to je názor rudého námořnictva a "španěláků" (sov. oficirů ve Španělsku). |
| |
| Občanská válka ve Španělsku: Maďarský lid a král Otto Habsburský truchlí nad oběťmi krvavé Španělské občanské války. Takovéto zvěrstva nejsou omluvitelné, ani před lidem, ani před bohem. Zvláště pro krále Otta je to záležitost veskrze osobní. Vždyť to byli Habsburkové, kteří ve Španělsku po dlouhá staletí vládli. Vždyť to byl samotný Otto, kterému Franco nabízel španělskou korunu. Byla odmítnuta, v duchu šlechetné myšlenky že si monarchové své koruny nekradou. Nyní však král Otto svolal slyšení Společnosti národů. "Španělsko nesmí být již nadále střelnicí světa!" pronesl ve svém projevu, kritizujíc podporu zahraničních velmocí, které si na půdě Španělského království pouze testují své moderní zbraně. "Občanská válka je ta nejhorší z nejhorších. Souboj idejí se nikdy nesmí změnit v krveprolití. Demokracie je nejlepší vynález, který lidstvo kdy přineslo a mé srdce pláče když vidím, že se politické diskuze mění v ozbrojené střety. Vyzývám velmoci, aby přerušily svou podporu těm, kteří ji zneužívají pro své krvavé hrátky a svou politickou mocí pomohli vyřešit tento konflikt dříve, než nás generace budoucí zatratí. Ať zabrání dalšímu přísunu nástrojů smrti, které jen přinášejí zkázu! A vyzývám i národy Iberské, aby se zamyslely nad svým počínáním. Nezávislost žádného svobodného muže, jakkoli spravedlivá, nesmí býti postavena na horách těl padlých nevinných! Vaše právo musí býti zajištěno spravedlností a nikoli pohromou!"
|
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro MI5 sleduje "občanskou válku uvnitř občanské války" ve Španělsku. Oč jde? Irští katolíci bojují na straně Franca a severoirští protestanti často na straně Republiky. Royal Navy zaznamenala několik "drzých útoků" na britská plavidla ze strany často jen těžce identifikovatelných útočníků. Natvrdo: podle RN za 80% útoků ponorek stojí italská marína (všeobecně) a Mussolini si vede vlastní válku s cílem využít svého vlivu a zmocnit se dřív nebo později Baleárských ostrovů. Sovětské či německé ponorky se sice též vyskytují (sporadicky), ale nepředstavují hlavní procento ponorek ve Středozemí. Portugalsko se chystá intervenovat přímo do občanské války na straně Franca (zjištěno rozvědkou), nejspíš počátkem příštího roku. |
| |
| Změny v Německé vládě V Německé vládě došlo k několika personálním změnám, dosavadní ministr pro Ostmarku Arthur Seyss-Inquart byl odvolán a na tuto citlivou pozici byl z úřadu ministra zástupce vůdce přesunut jeden z původních ideologů strany, inženýr Rudolf Jung, který má velmi dobré znalosti jak prostředí Ostmarky, tak Československa. Jeho úřad převzal Gregor Strasser, na uprázdněnou pozici revolučního ministra obrany, velitele SA pak usedá Gottlob Berger. Revoluční ministr obrany, velitel jednotek SA: Gottlob Berger Revoluční ministr, zástupce vůdce: Gregor Strasser Revoluční ministr, pro Východní Marku: Rudolf Jung Reakce na francouzské výroky Novopečený zástupce vůdce Gregor Strasser, se veřejně vyjádřil k francouzským výrokům a obviněním vůči Německé říši: "Osobně považuji za velice smutné, že se francouzská vláda pokouší zatáhnout politický boj i do sféry mezinárodní vědy a jejího nestranného hodnocení a oceňování ze strany výboru pro udělování cen Alfreda Nobela. Za ještě podivuhodnější co se po stránce nízkosti týče, pak považujeme prapodivné výroky o tom, že Německá říše je peklem na zemi. Je nutno také uvést na pravou míru to, že pan doktor Mengele teprve žádá o podporu Německé vlády, výroky o její již trvající plné podpoře jsou tedy poněkud lživé. Stejně lživé jsou pak výroky o tom, jak nahlíží Německá vláda na své obyvatelstvo. Ostatně byla to ještě nedávno francouzská vláda, která vraždila své pokojně protestující dělníky a rovnala vlastní velkoměsta se zemí, tolik k tomu, kdo si neváží lidského života. Jednotky SA se naopak pokoušejí chránit civilní obyvatelstvo Ostmarky před vražděním ze strany banditů a teroristů z řad il duceho zaprodanců. Římský diktátor se ke všemu ještě veřejně přiznal, jedním dechem označil nás germány za podřadné a druhým dechem vybídl ty Ostmarské i Jihotyrolské, aby se s námi jako bandité a teroristé nesmyslně vraždili pro jeho potěšení, navíc i veřejně přiznal že jim cpe a ještě více bude cpát k tomuto účelu zbraně horem dolem. Odpovědnost za krev v Ostmarce náleží tomu, kdo jí podněcuje a vyvolává a tím je Benito Mussolini." |
| |
|
|
| |
| Německo odmítá britské výroky o agresi a vraždění v Ostmarce.
Německá vláda ústy ministra zástupce vůdce Gregora Strassera jednoznačně odmítla britské nařčeníí z agrese a vraždění v Ostmarce. Původcem vraždění je, jak se sám přiznal, il Duce a jeho krvelačná nenávist vůči německému národu, snaha jej skrze sobě zaprodané bandity a teroristy rozdělit a blaženě se koupat v jeho nesmyslně prolévané krvi. Německá říše sama odsuzuje krveprolití vyvolávané duceho vrahy našich civilistů i vojáků lidové armády. Zveme proto britského ministra zahraničí na jednání do Berlína. Sovětský komisař pro zahraniční záležitosti je tímto také slušně požádán o to, aby v případě britského souhlasu a zájmu, prodloužil svůj pobyt v Berlíně a jednání se účastnil taktéž. Nebude bráněno ani tomu, aby se dostavit i zástupce il Duceho, vysvětlit vměšování do teritoria Německé říše. |
| |
| soukromá zpráva od 陈树藩 - Chén Shùfān (Čína) pro
|
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro Vládě SSSR Vláda USA je určitě ochotná jednat o čemkoliv. Sice si aktuálně nejsme vědomi toho, že by USA a SSSR byly ve vzájemném konfliktu, ale SSSR nás určitě upozorní na problematické situace, jež ohrožují poklidné vztahy mezi USA A SSSR..tedy samozřejmě vyjma problematické minulosti, vyvlastnění amerického majetku v SSSR a podobně. V současné době si nejsme však vědomi jakéhokoliv nepřátelství mezi SSSR a USA. Ano, víme, že SSSR podporuje Mao C'Tunga v Číně a jeho komunisty, ale ani proti nim USA nevede válku. Víme, že podporujete Komunistické separatisty ve Španělsko, ale ani proti nim nevede USA válku, i když jejich rádoby-vládu neuznává. V čem by tedy SSSR rádo uklidnilo vztahy? Co ho tolik znepokojuje? |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Pokud jde o sporné body. Vláda SSSR má vzhledem k výrokům některých představitelů vlády USA učiněnými v minulosti obavy, že současná vojenská expanze USA má za cíl agresi vůči SSSR. Agresi motivovanou v politických kruzích touhou po odškodnění za ztracený majetek a ve vojenských touhou za porážku mezinárodní intervence. Vláda SSSR se musí opakovat, ale výroky a zájmy špiček vlády USA takové obavy vyvolávají. Pokud jde o situaci ve Španělsku. Nebudeme zastírat, že v nás vyvolává velmi vážné obavy. Vláda USA tím defakto naznačuje jednoznačnou ochotu nasadit do této války přímo a bez krytí vojenskou techniku a vojenský personál patřící přímo vládě USA. Takový krok v souvislosti s obecně známou linií politiky USA vyvolává jasnou otázku, jestli podobným způsobem nehodlají postupovat USA i v jiných oblastech. Vláda SSSR by tedy ráda ujasnila výše položené otázky. Navíc naše vláda se nebrání prohloubení obchodní spolupráce mezi našimi zeměmi. |
| |
| POSUN NA OBDOBÍ 1.12-15.12.1938:Projekty co máte zapsané v deníku platí (i ty co jsem ještě nepřetáhl do PJ části deníku nebo nepotvrdil herně), konzultace k nim poskytnu v průběhu týdne. Práce na denících: - Američan: hotové projekty + pozemní armáda (musím hodit do PJ části deníku) - Brit: ani ťuk, ale dodělám v průběhu týdne Ostatní věci (reakce na diplomacii) taky budou, berte že jednání se umí prostě vléct, kor mezi ČSR a Maďarskem to není na pět minut. Sám nevím jak to chci řešit. Jugoška - vím o tom, vyřeším. |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro Vládě SSSR Vláda USA nijak nezasahuje ve Španělské občanské válce. Ano, vláda USA uznala jako legitimní vládu generála Franca a pronajala si od něj Kanárské ostrovy. Jako protiplatba byla Francovi pronajata a prodána technika a pod. Legitimní obchod mezi dvěma vládami. Jelikož USA není členem SN nevztahují si ně na něj dohody v rámci SN a embarga uzavřená SN. U Franca budou koexistovat jen pozorovatelé US Army, které budou v rámci "Lend and Lease" zaučovat Španěli v používání prodané techniky. Toť vše. Veškerá technika bude používána Španělskem s jejich výsostnými znaky a obsluhou. Opakujeme, vojáci USA nebudou bojovat ve válce ve Španělsku vyjma pozorovatelů, jež budou zaučovat ozbrojené síly legální Španělské vlády. Toť vše. Je s tím SSSR spokojeno? |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR se na vás obrací s úmyslem projednání několika otázek, které nastínil poslední politický vývoj na světové scéně. Předně bychom rádi znali váš názor na situaci jaká se vyvinula ve Španělsku. Jsme si vědomi, že se nacházíme na opačných stranách konfliktu, domníváme se ale že přímá intervence USA silně mění poměr sil. Navíc tím USA získávají možnost kontrolovat důležité spoje v Atlantiku, jak jistě sami víte Druhou oblastí jakou bychom s vámi rádi konzultovali je Čína. Jistě chápete, že vzestup Japonska a oblasti Jihovýchodní Asie přímo ohrožuje vaše postavení tamtéž a může vést i počátku demontáži vašeho impéria v Indii. Rádi bychom znali váš názor jelikož je velice možné že se nacházejí styčné body mezi naší a vaši politikou |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Portugalská pomoc Při jednání o našem dalším zapojení bychom rádi již projednali naši budoucí spolupráci, konkrétně pak hlavně tu na ekonomické úrovni. Naším cílem by bylo vytvořit úzké obchodní partnerství, kdy by Španělsko výměnou za jak naši minulou, přítomnou a budoucí podporu a investice, zvolilo preferování Portugalských expertů, firem a společností při obnově a znovubudování Španělska. Je nadmíru jasné, že po zvláště takto kruté a zničující válce bude následovat rozsáhlá investice do opravy infrastruktury, průmyslu, zemědělství a dalších sektorů. Byli bychom tedy potěšeni, kdyby Španělsko preferovalo Portugalské výrobky, experty, společnosti, firmy a investory pokud to bude možné. |
| |
| Fall Schwarz: Blesk a Hrom nad Alpami V Alpách začalo pěkně chumelit už v půli listopadu a během 14 dní měli co odklízet pokud jde o sníh na obou stranách. Ale ani s příchodem sněžení se situace v Alpách na italsko-německé hranici příliš nezklidnila, spíše naopak. Přestřelky mezi italskými alpinisty a pohraničníky z řad SA začaly být na denním pořádku až koncem listopadu přerostly v regulerní pohraniční válku. SA se do toho opřely v Tyrolech a vrhly na poněkud zaskočené Italy na na 100 000 mužů podporovaných bombardéry Luftwaffe . Samozřejmě se stalo co muselo - 250 000 Alpinistů na pozicích - po celé délce italsko-německé hranice sice nebylo soustředěno přímo na úrovni Brenneru, ale i tak jich tam bylo víc než útočících Němců, kteří v pravdě "arktických podmínkách" se pustili do ostřelování štítů velehor a těžkých bojů. Z Berlína žádné vyhlášení války nedorazilo. Mussolini tak reagoval 5.12.1938 slovy ve svém projevu: "Mohu slíbit jediné... teď něco uvidíte! Celý svět zatají dech až se rozplynou mračna prachu z války Alpské. To budete koukat! Pošlu do Brenneru dvě celé kompletní armády a to budete teprve koukat..." Mezitím ve Villachu: "Volal Vůdce...," oznámil von Manstein maršálovi Rundstedtovi, který sledoval nízké mraky z nichž se snášel sníh. "A co chtěl?" Manstein chvíli mlčel načež odpověděl: "No nic..." Rundstedt pozvedl obočí a opáčil: "A cos mu na to řekl...?" Oslovený jen pokrčil rameny a odpověděl: "Taky nic... sněží." Von Rundstedt se po těch slovech otočil a zamířil do štábu umístěného ve zdejším malebném zámečku se slovy: "Tak tos mu řekl dobře..." "A šestého prosince přestalo náhle sněžit a sluneční paprsky prorazili si cestu skrze oblohu k zemi..." odkaz  (Fallschirmjagers vysazení na vrcholu hory.)  (Divize Dirlewanger v italských uniformách po dobytí italské pozice.)  (Momentka z průjezdu 1. pancéřové divize Reichswehru (Manstein) skrz Alpy nedaleko Tarvisia.)  (Roj Štuk startuje z Hermagorského údolí.) "...a my něco uviděli.... a to jsme koukali." (hrabě Ciano, Řím 15.12.1938) Dne 6.12.1938 po takřka týdnu bojů v Tyrolích, kde SA marně ztékala pozice alpinistů posílených o celou jednu kompletní armádu, která se z Pádské nížiny přesunula k Brenneru překročila u Villachu vojska Reichswehru italsko-německou hranici. Poté co Luftwaffe shodila výsadkáře na horské masivy po obou stranách útoku a poté co divize Dirlewanger v italských uniformách v noci přepadla a úspěšně zničila pozice italských jednotek přičemž odvysílala zprávu "že je vše v pořádku a nic se neděje". Potom všem a mnohém dalším vjela 1. pancéřová divize pod vedením generála von Mansteina do Itálie s rozkazem projet Alpami do večera a bleskově obsadit Udine - bránu do pádské nížiny. Na cestu dlouhou 60km byla vybavena výborným počasím neomezeným krytím Luftwaffe, která kolíkovala hřiště v širokém okolí a faktem, že prakticky nikdo v Římě netušil, že se děje cosi "velmi nepěkného" na méně kryté straně italské sestavy, kde byly v prvním hodinách útoku "vyřízeny" obě divize Alpinistů metodami, které ti dobří italští gentlemani nečekali. Za von Mansteinovými tanky se řítili již tanky 2. pancéřové divize Erwina Rommela, který stejně jako Manstein mířil do Udine a teprve za nimi motorizovaná pěchota. Celá armáda Reichswehru čítající přes 100 000 mužů měla jediný rozkaz... vkrást se do Itálie "zadním vchodem" tak rychle jak jen to bude možné, jakýkoliv odpor před Udine by znamenal vážný problém hrozící přerůst v katastrofu. Von Rundstedt ve Villachu hypnotizoval mapu a modlil se ke své bohyni štěstěně aby Taliáni neměli na té 60ti kilometrové trase jediný pluk pěchoty vybavený protitankovými děly. A aby italské letectvo bylo i nadále tak impotentní jak se zdálo být. "Kéž by se mračna na odpoledne zatáhla...," pomyslel si tiše... a opravdu. Odpoledne se obloha opět zatáhla a Manstein s Rommelem tak mohli kolem 4té hodiny odpolední ohlásit svou pozici z Udine lakonickou větou: "Průsmyk čistý... Schwarz uspěl!" Druhého dne: "Pošlete tam průzkumníky a lehkou kavalerii... jestli si Jugoslávci myslí, že nám budou dělat bordel v týlu tak se dost šeredně pletou, beztak tam nebude víc jak pět set mužů...," prohlásil arogantně Graziani a flákl s polním telefonem jak to jen maršál, který právě slavně rozdrtil nepřítele v Tyrolsku může. Ostatně neměl čas, letadlo do Říma mu letělo za pár minut a převzít vyznamenání od Duceho to není jen tak. Na 30 000 zabitých či zajatých SA-manů, zničené celé brigády nepřítele a postup - byť jen drobný - do rakouského území. "To ty parchanty naučí...," řekl ještě svému adjutantovi a nařídil 2a Armatě, aby taktéž zamířila k Brenneru. Po Novém roce spustí ofenzívu a požene ty šmejdy až do Mnichova. Jen 110 km vzdušnou čarou od něj zatím štábní vůz generála von Mansteina vjel do města Pordenone, kde poněkud překvapení a bezradní carabinieri sledovali (aniž by vystřelili ze svých pušek) německé tanky jak vjíždí na centrální benzínovou pumpu ve městě a tankují naftu. Mansteinovi ani nedošlo, že mluví s ozbrojenými policajty italského státu, když jim sděloval (přes tlumočníka), že mu mohou pomoci s řízením zdejší správy. Ti dobří muži mu nejen pomohli, ale i ochotně vysvětlili cestu dál. "Řekl bych, že netuší vůbec oč jde...," pronesl Mansteinův řidič a ten mu jen odsekl: "Abwehr vykonal jistě dobrou práci, když nechal rozšířit tu zprávu, že SA rozpoutala v Německu teror a Reichswehr prchá do Itálie... hledat azyl...," už to nevydržel a začal se smát. Představa, že tohle projde byla tak surrealistická, jako realita kolem něj. Div, že své okupanty Italové nevítali. Skoro poklidné obsazení Trevisa toho večera překazila jen zpráva von Mansteinův syn spadl se svým letadlem do minového pole a je těžce zraněný v polní nemocnici. Manstein si poznamenal: "Umírají pode mnou mnozí dobří vojáci Německa, cožpak si sám mohu stěžovat, když zemře můj syn?" Von Rundstedt seděl ve vlaku německých říšských drah a sledoval nehnutě krajinu kolem sebe... pokud vše půjde podle plánu, tak do Benátek dorazí o půlnoci. Benátky kapitulovaly bez boje 9.12, von Rundstedt nevěřil svým očím, celý jeden armádní sbor se bez boje vzdal nekompletní pancéřové divizi Reichswehru. "Proboha jak pohlídáme tolik zajatců, vždyť je jich padesát tisíc!" vydechl jen, načež mu Manstein ukázal na několik italských vojáků s bílou páskou na pravém rameni a odpověděl: "Máme dost dobrovolníků, řekl jsem jim, že zajatce mají chránit a tak to dělají." Von Rundstedt opět pozvedl obočí... nešlo se nesmát. Pietro Badoglio s hrůzou hleděl do mapy a přemýšlel jestli má zastřelit nejdřív Duceho, nebo Grazianiho, nebo oba, nebo rovnou i sebe! Duce pořád netušil co se děje, cenzura fungovala zdá se dokonale a Graziani chtěl Ducemu vše říct, až obdrží první dobré zprávy. Ale ty nebyly. A co hůř... ony nebyly vůbec žádné zprávy. "Jsou v Benátkách, teď odtamud přiletěl Italo Balbo.... podařilo se mu Němcům uprchnout v hydroplánu.. chce to jít oznámit Ducemu." Šeptal nervózní adjutant a Badoglio na to sarkasticky odsekl: "Ať jde a ať mu taky řekne, že oznamovat do rozhlasu jak máme rozmístěné jednotky je příčinou toho všeho! Sakra... 1 armáda je ztracená, 2 armáda taky ... musíme zachránit co se dá, velte 3, 4 a 5 armádě ať zaujme postavení na čáře La Spezia - Bologna - Ravenna!" Adjutant zamrkal a vyděšeně vyjekl: "Ale to znamená vzdát se celé severní Itálie! Dvě armády a dvacet divizí alpinistů tímto odsoudíte k smrti!" Maršál se na adjutanta jen útrpně podíval a opáčil: "Už jsou mrtví teď! Musíme zachránit co se dá, spojte mě s Admiralitou, musíme připravit evakuaci Savojských Alp, to snad ještě stihneme." 11.12.1938: Rommel dalekohledem z věže svého tanku sledoval rovinu před sebou a poněkud rozmrzele poznamenal: "Zatraceně, někde tu měla být jejich 4tá armáda... museli jí stáhnout... k čertu, to znamená že mezi námi a Milánem není nic..." Vojáci si v okolí oblíbeného generála jen povzdechli, docela se těšili na boj... a ono za tím nic. To von Manstein se nenudil, jeho jednotky překročili Pád a maršál obdivoval nejen krásný nepoškozený most, ale i krásné manévry italských pilotů, kteří opakovaně shazovali bomby do řeky. "A přitom je ten most tak velký že?" utrousil k adjutantovi, který se zakuckal smíchy. "Já věděl, že Itálie... to je jedna velká opereta, ale že to bude až taková fraška jsem netušil," dodal ještě a pohlédl znovu kupředu směrem do dáli kde tušil město Ravenna. O několik hodin již to fraška nebyla. Čelo jeho pancéřové divize narazilo na kompletně rozvinutou formaci 4a Armata, která vedená generálem Messim vytlačila von Mansteinovi tanky od obranného perimetru. Messi sledoval jeden z opuštěných německých tanků a poznamenal si: "Dvacet, pětadvacet tun... tohle by měli v Římě slyšet až příště budou mluvit o váze středních tanků." Von Rundstedt se mezitím přesunul z Benátek do Mantovy, po prohlídce zdejšího zámku si poznamenal do deníku: "Italská města jsou opravdu nádherná a zdejší zámky plné vybraného umění. Holt Itálie, kolébka civilizace. V létě to tady asi musí být krásnější." Jeho štáb trávil poslední tři dny díky neustálemu pohybu většinu času právě na zámcích či v galeriích, kde obdivoval italského umění a italskou neschopnost zmoci se na jakýkoliv odpor v celé Pádské nížině.  |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Vláda SSSR vyjadřuje hluboké znepokojení snad situací na jižní frontě. Vláda SSSR doporučuje vládě Německa nabídnout Musolinimu přijatelné podmínky uzavření míru a ukončení celé akce, čím dříve tím lépe. Vláda SSSR upozorňuje vládu Německa, že případné mezinárodní důsledky si vláda Německa ponese sama. |
| |
| Jmění, krev i život dáme, za císaře a naši zem! Byl chladný prosincový den. V Budapešti přesto bylo živo. Starší pamětníci mohli poznat to, co se dělo. Mladí, kteří tohle neměli šanci vidět, nebo byli v oněch pamětních časech ještě mladí, jen jásali a s pýchou hleděli směrem na západ. Tímto směrem pochodovali vojáci. "Zdar, vojáci!" zařval na celé náměstí mladý král Otto. "Sláva Vaší výsosti!" odpověděli do útvarů seřazeni vojáci. "Bylo to Německo, které vyvolalo velikou válku. Zaplatili jsme krví za pruské velikášství z Berlína. Zaplatili jsme svou ctí za Lebensraum! Můj předek, František Josef, ctěná budiž jeho památka, byl vmanipulován do války, která stála za zánikem celého jeho, celého našeho národa!" začala poněkud pesimisticky svůj projev jeho královská výsost. "Byli jsme poraženi vinou Němců. Byli jsme sraženi na kolena a donuceni pykat za naše chyby. Po dekády jsme všichni pilně pracovali na tom, abychom se vymanili z hříchů našich vlastních otců a dědů a mohli s hrdostí opět hledět do budoucnosti, po boku svobodné Evropy. Svým potem a snahou jsme budovali svobodný a rovný svět! Sláva Ti, hrdý uherský národe! Sláva synům Svatého Štěpána! Nad hlavou krále proletěla letadla. Pro mnohé obyvatele starobylé evropské metropole to bylo velikým překvapením. Vždyť mírová smlouva zapovídala Maďarsku vlastnit jakékoli válečná letadla. A přesto mohli vidět letky Messersmidtů, pomalovaných maďarskými výsostnými znaky, letících směrem k zapadajícímu slunci.
"A jsou to opět Němci, kteří vyvolávají další válku! Napadli Rakousko! Zabíjeli naše bratry v jejich vlastních domovech! A napadli i syny Říma, kteří přispěchali na jejich pomoc! Ještě jednou se snaží tito megalomani a velikáni vyvolat konflikt, který skončí smrtelnými křečemi celého světa! My se ale již znova ovlivnit nenecháme. Již nebudeme sloužit německým zájmům. Postavíme se proti nim! Vojáci, občané! Tímto vám slavnostně oznamuji, že maďarská královská armáda i maďarské královské letectvo již oficiálně existují a jsou připraveny k boji. Vojáci! Přestavuji vám vašeho nového velitele, maršála Gézu Lakatoše!"
Místo krále nastoupil na pódium do slavnostní uniformy oblečený generál. Ten si pro své vojsko připravil mnohem kratší projev. "Bratři vojáci! Do zákopů!" |
| |
| Duce odvolán z úřadu, v čele Itálie Badoglio!
Král Itálie odvolal Duceho z funkce a jmenoval do ní Pietra Badoglia, který sestavil ve dnech 12-15.12. nový italský vojenský kabinet. Itálie formálně vypověděla Německu válku (12.12.) a označila jej za agresora konfliktu. První kroky nové vlády ve zkratce: - spuštění mobilizace v centrální a v jižní Itálii - rozkaz pro obklíčená uskupení v Brenneru "opevnit se v alpské pevnosti" - mobilizace královského námořnictva a i letectva - přesun některých jednotek z kolonií do Itálie |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Nabídka Itálii Tímto nabízíme Itálii pomoc v podobě naší flotily, která je momentálně umístěna v Lisabonu. Dle posledních zpráv to vypadá, že Severní Itálie je již ztracena a nezbývá než nalodit co půjde. Jsme tedy ochotni pomoci při evakuaci vašich jednotek, nicméně jakmile se nepřítel dostane za obranný perimetr a bude hrozit jakékoliv nebezpečí pro naší flotilu, tak se stáhneme, nebudeme riskovat žádný střet. |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Jednání s Jugoslávií: Vzhledem k nenadálým událostem v Rakousku a Itálii sezval Pál Teleki velvyslance Jugoslávie a také přísedící Československa a Rumunska. "Pánové, musíme jednat!" pronesl okamžitě. "Německo si likviduje své konkurenty a my nemůžeme jen tak čekat. Můj král již povolal armádu na hranice ale vzhledem k dvacet let trvajícím omezením nemůže povolat do zbraně více, než sto tisíc mužů. Jestli Němec dokáže jen tak a bez jakékoli záminky k válce vyřadit z boje svého nejsilnějšího lokálního konkurenta, co asi udělá s námi? Proto bych rád navázal na návrh Československa. Můj král si již dlouho myslí, že rovnováhu v Evropě dokáže zajistit jen vytvoření pevnějšího svazku mezi státy Malé dohody a Maďarskem v jejím středu. Musíme se sjednotit a společně se postavit proti německé agresi! Teď a nebo nikdy!" |
| |
| USA k Itálii
|
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Jednání s USA Maďarský velvyslanec na půdě SN, Pál Teleki, zkontaktoval svůj americký protějšek. Tomu předal poměrně jednoduchou zprávu: maďarská vláda tímto žádá o možnost zapůjčení zbraní a válečného vybavení pro své muže (čím více tím lépe), přičemž Maďarsko za tyto služby zaplatí později, přinejhorším pomocí úvěru, své závazky ale splní. |
| |
|
|
| |
| Mobilizace sil ČSR: Československá vláda vyhlásila částečnou mobilizaci svých sil. Mobilizovány jsou předně takzvané "rychlé divize" obsahující motorizovanou pěchotu a tankové síly Republiky. Dle mobilizační vyhlášky se zbraně chápe 300 000 Čechoslováků. Formálně byl vyhlášen též "KRYT" hranice a armáda převzala kontrolu nad sudetskými okresy zatímco četnictvo preventivně zavírá sudetské Němce známé svými sympatiemi k Německé říši či k SSSR apod. ČTK také informuje o otevření letišť v Užghorodu a v Mukačevu a podpisu smlouvy s Rumunskem o mobilizaci části rumunských sil a jejich přesunu k hranici ČSR. Prezident Ludvík Krejčí stojící v čele vojenské vlády ČSR oznámil aktivizaci čtveřice rychlých divizí v "českém prostoru", dvou v "prostoru moravském" a dvou v prostoru "středního Slovenska". V posledním zmíněném převzal velení generál Lev Prchala jež energicky přesunul obě divize do nástupních prostorů severně od Budapešti. Vláda ČSR oznamuje, že částečná mobilizace je jen reakcí na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě za účelem zajištění obranyschopnosti země. Podle některých zpráv jsou Škodovy závody částečně evakuovány do Liptovského Mikuláše mimo dosah Luftwaffe. Hranice s Německem je počínaje 10. prosincem uzavřená od Bratislavi po Aš a od Aše po Ostravu. Výjimky pro přechod hranice se sjednávají na zastupitelském úřadě v Berlíně a dále ve Vídni. Nákladní vlaková přeprava může pokračovat po potvrzení grafikonu československou stranou. Letecká osobní přeprava může pokračovat nicméně civilní lety musí být řádně hlášeny a piloti musí odpovídat na pokyny letecké stráže ČSR, která byla ustanovena v celém českém a moravském prostoru. Československé letectvo si vyhrazuje právo sestřelit jakýkoliv letoun jež nebude odpovídat a reagovat na výzvy letecké stráže. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Vládě Itálie Úvodem opět gratulace k zbavení se diktátora Benita Mussoliniho jak králi, tak vládě, tak lidu. Německá vláda po zbavení se osoby, která nám vyhrožovala terorem a válkou nyní nevidí další důvod k nepřátelství. Jako kompenzaci za námahu a jako dřívější zřídlo teroristických vpádů do Ostmarky požadujeme z důvodu naší bezpečnosti opětovné vtělení území Jižního Tyrolska do Ostmarky. Tak bude zajištěna naše bezpečnost a nebude další důvod k nepřátelství mezi našimi zeměmi. Naopak, italský národ, zbavený onoho teroristy má naše vřelé sympatie. Proto jsme se také snažili v rámci policejní operace proti danému teroristovi italské životy co nejvíce šetřit. Doufáme v kladné vyřízení jednání i našich požadavků. V budoucnu, pokud budete mít zájem, budeme v rámci dobrých vztahů naopak podporovat Vaše oprávněné požadavky, budete-li je ovšem mít, k Vašim historickým územím ležícím v nynější Francii a nynější Jugoslávii. |
| |
| MOBILIZÁCIA VO FRANCÚZSKU A ULTIMÁTUM NEMECKU "Rakúsko sme opustili, Talianov zachránime!" Toto je jeden z prvých sloganov, ktoré sa objavili na plagátoch a v rádiach. Francúzsko sa začalo mobilizovať a muži zo záloh sa postupne hlásia u náborových staníc, kde sa prihlásia a pridajú sa k určeným divíziam. Po obdržaní overených noviniek z Talianskych álp, francúzska vláda takmer okamžite zaslala jasnú správu Nemecku. "Vpád do Talianska je jasné porušenie mieru na kontinente za jediným účelom - zväčšenie vplyvu a posilnenie moci. Tento akt nemôže ostať nepotrestaný. Francúzsko sa nepridá do vojny na strane Talianského kraľovstva len za následujícich podmienok: 1, Nemecká armáda (Reichswehr) sa stiahne späť na územie Nemecka. 2, Každý zajatec a každá ulovená technika bude okamžite vrátená Talianskej armáde. 3, Nemecko okamžite preplatí odškodné za túto akciu v plnej výške a bez výnimiek. " |
| |
| soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro ZMENY V PROJEKTOCH PRERUŠENIE PROJEKTU POMOC PRE PARTIZÁNOV V RAKÚSKU Prostriedky dôležité a potrebné pre značnú podporu odporu v Rakúsku sú v plnej platnosti využité pre mobilizáciu Francúzska. Generalita a dôstojníctvo musí čím skôr priviesť flotilu, letectvo a armádu do bojaschopného stavu. - PROJEKT: MOBILIZÁCIA |
| |
| Odpověď Itálie Německu:
V ranních hodinách dne 15.12.1938 se v Norimberku rozeřvaly sirény oznamující letecký poplach. Pozornému pozorovateli neunikly vysoko letící čtyřmotorové stroje mířící přímo na centrum města. A v nich - to už samozřejmě žádný pozorovatel vidět nemohl - seděli bombometčíci kteří měli oči pevně přibité k nitkovým křižům, ve kterých hledaly cíle jež měly na fotografiích. Žádné fabriky, žádné mosty, žádné strategické objekty... ...jen nacistické stavby v centru města... ...na tři stovky těžkých bombardérů ve výšce 9 000metrů otevřelo své pumovnice a vypustilo každý svých 3500 kilogramů pum na město pod sebou. Bomby mířili přesně... město nejde netrefit... a italští letci věděli co je jejich úkolem. Ukončit policejní akci a jásot Berlína nad lehkým vítězstvím a zažehnout skutečnou válku... zažehnout doslova a do písmene... tisíce zápalných pum o váze pouhých 2kg snášících se město v závěsu za tříštivotrhavými pumami. Jen o pár minut později se v Norimberku rozpoutalo pravé ohnivé peklo, na 1050tun bomb schozených ve schématu (tříštivotrhavé - zápalné - těžké demoliční) napachálo neuvěřitelné a do dnešního dne neviděné škody. Třištivé pumy probíjely střechy domů do nichž následně dopadly zápalné bomby, které zažehly domy zevnitř a dílo zkázy dokonalo těch několik desítek těžkých pum, které po dopadu způsobily tlakovou vlnou těžké poškození statiky i vzdálených budov. Zasaženy byly obytné čtvrti, i slavná místa nacistické historie a strany (včetně Reichsparteitagsgelände, kde tak často řeční předáci NSDAP). Celé čtvrtě Norimberka doslova zmizely z mapy. Luftwaffe zareagovala pozdě a špatně, nicméně několik italských strojů šlo přeci jen k zemi (cca 20). V té době Pietro Badoglio oznamoval národu: "Království Italské nachází se ve válečném stavu s Říší Německou a odpovídá na každou bombu, na každý dělostřelecký granát a na každý výstřel z pušky. Tato válka teprve začaly, ale mohu Vám již s radostí v srdci oznámit, že německé město Norimberk je již v plamenech a slibuji, že dřív než tato válka skončí promění naši stateční letci Německo v hromadu sutin. Itálie se nevzdá, Itálie se nepoddá, Itálie bude bojovat a Itálie zvítězí!" |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Německá vláda je překvapena jednáním Maďarska, které předstíralo korektní vztahy a přitom spolu s Benitem Mussolinim chystalo teroristické akty v Ostmarce a evidentně dle připravených vojsk spolu chystali i napadení Německé říše. V souvislosti s tím Vám chceme oznámit, že uznáváme nebezpečnost takovéhoto na terorismu postaveného státu a pokud Vy, nebo celá Malá Dohoda zatoužíte toto Habsburské nebezpečí neutralizovat. Německá říše nebude mít žádných námitek, pokud provedete podobnou protiteroristickou akci proti Habsburkovi, který dnes chce Ostmarku a zítra bude chtít ČSR a půl Rumunska a Jugoslávie. Jak poté naložíte se stávajícím Maďarským královstvím je také zcela na Vás. Německé říši jde jen o mír a klid, kterého jak věříme bude co nejdříve dosaženo. Jistě chápete, že po přiznaných teroristických vyhlášeních Benita Mussoliniho v rozhlase a dlouhotrvajících útocích na naše území z řad jím přiznaně vyzbrojovaných ozbrojenců, banditů i teroristů a taktéž i jeho uniformovaných vojáků, neměl Reichswehr jinou možnost, než Itálii od tohoto nepokrytého teroristy osvobodit a tento cíl byl úspěšně dosažen. |
| |
| soukromá zpráva od Ernst Röhm (Německá říše) pro Rozkaz pro Luftwaffe bombardovat stroji He-177 Řím. Stíhačky He-112 nechť je doprovodí jak daleko jen budou moci. Pochopitelně start z nejbližšího možného letiště. |
| |
| soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro ŠPANIELSKE HRANICE - Hranice s Španielskom sú okamžite a v plnej miere zatvorené. Francúzska vláda poveruje tamojšiu pohraničnú stráž okamžitým zatknutím každého, kto sa snaží dostať z alebo do Španielska (Či už pešo alebo dopravnými prostriedkami). - Toto vyhlásenie nebude zo začiatku verejné , aby efektivita zatykávania komunistických sympatizatov a pašerákov bola efektívnejšia. - Prísny zákaz na streľbu na civilné vozidlá. Výnimkou sú vozidlá, ktoré neodpovedajú na výzvy alebo sa správajú nepriateľsky či ohrozujúco pre posádku. |
| |
| soukromá zpráva od Paul Reynaud (Francúzsko) pro POVOLENIE VSTUPU ARMÁDY Z Paríža dorazila do Ríma oficiálna prosba najvyššieho veliteľstva francúzskej armády o oficiálne povolenie vstupu francúzskej armády na Talianske územie. K tejto žiadosti je pridaná aj prosba využívanie leteckých a námorných základní. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Rozšíření nabídky Portugalsko je rovněž ochotno pronajmout část svých leteckých sil Itálii, včetně našich pilotů. Nehodláme totiž zbytečně přihlížet Německé agresi, již jsme mohli už v menší míře okusit v probíhající Španělské občanské válce. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Rychlé setkání v Paříži 1. Erl z Halifaxu okamžitě po doručení zpráv z Itálie nased na letadlo a přiletěl do Paříže na osobní schůzku s francouzským prezidentem. Tohle nešlo projednat telefonicky, zde to zavání novou válkou a to velmi silně. Británie Francii navrhuje společný postup v globálním měřítku. 1. Napadení Itálie Německem. Ultimátum už bylo vydáno Británie se připojí. Okamžité vyplutí loďstva obou zemí a naprostá blokáda německa do vypršení ultimáta. Aktivizace malé dohody. Jakmile vyprší ultimátum Válka! Požadavky - okamžité stažení z Itále, reparace, opuštění Rakouska a v Rakousku vypsaný plebiscit kam chtějí patřit. Pod dohledem OSN. Odstoupení Röhma a celé vlády, vypsání v Německu nových svobodných voleb, pod dohledem OSN. 2. Situace ve Španělsku chceme podpořit Nacionalisty, ale ne Franka ideálně na ně zatlačit, že je nepodpoříme pokud nebude na jeho místě někdo kdo nemá plnou hubu krve. Každpoádně ve španělsku nemuže být žádná německo-sovětská enkláva. 3. Myslíme, že je na čase opět utužit vojenské spojenecké smlouvy a svazky. Navrhujeme během probíhajícího ultimáta aby na uzemí Francie byly dislokovány, Britské vojenské utvary, hlavně letectvo. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Vojenské akce - Vyplutí kompletní domácí flotily k břehům Německa, strategické rozprostření ponorkového lodstva k blokádě německa. - Částečná mobilizace domácích vojsk a příprava letectva a některých jednotek k přesunu do Francie nebo Itálie. - Doporučení malé dohodě, alespoň k částečné mobilizaci. |
| |
| Britská vláda se připojuje k ultimátu. Britská vláda odsuzuje útok na Itálii a rozhodně jeho pokračování nehodlá tolerovat. Připojuje se k Francouzskému ultimátu vůči Německu. Do vypršení ultimáta Británie zahajuje blokádu Německa. Pokud bude jakákoliv z našich lodí napadena, budeme to brát jako vyhlášení války. Přesné požadavky dodáme po dohodě s Francií Veškeré naše snahy o stabilizaci a nerozšiřování konfliktu byly Německem stornovány a zničeny, což ukázalo pouze jediné, Německo je agresor, který se nezastaví před ničím a proto mu musí být jasně vystavěny mantinely. Tyto pseudolidové režimy jsou brutální a agresivní jak vidíme v Německu i ve Španělsku, proto myslíme, že Německu muže pomoci jen restaurování monarchie. Tímto zároveň zvu Viléma Fridricha bývalého korunního prince a jeho bratry k návštěvě a diskuzi. Home fleet vyráží |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Situace ve Španělsku - pryč se socíky podporovanými Němci a SSSR Británe se rozhodnla podpořit Španělské nacionalisty, ale Franco je pro nás nepřijatelná fašistická zrůda. Proto Británie navrhuje společný postup. Podpořit nacionály, ale nějakou umírněnou kliku v rámci nacionalistů a dohlížet na civilizované válčení a né tyhle zvěrstva. Navrhujeme prosadit do čela monarchisty, jedno zda karlisty a nebo legitimistické bourbony. Společným tlakem na Nacionály mužeme tohle prosadit a zvěrstva zmírnit a stejně tak i legitimitu budoucí vlády. |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro Japonsko - USA - Přístav Porth Arthur určitě uvítáme jako vojenskou základnu pro naše lodě a případné vojenské pozorovatele a letectvo. - Americkým investrům bude nadále dána volná ruka v budování průmyslu na území Japonska a jeho držav. - Určitě podporujeme dohodu se SSSR (Mongolskem) ohledně demilitarizované zóny - Trupy lodí Yamato naši vědci a konstruktéři uvítají Americké plány s Čínou - Rozbití idei Velké Číny je i v zájmu USA. Rozhodně nechceme jednu velkou Čínskou říši, která by mohla v budoucnu konkurovat průmyslem USA - Dle nás by měla být Číny rozbita na několik "územních celků", přičemž každý tento celek by byl pod patronáte některé ze zahraničních mocností, které by tak kontrolovali jeho vývoj a nedovolili by jeho nárůst moci na přesppřílišnou úroveň - Představujeme si vznik "územních celků" závislých na SSSR někde v na dalekém západě Číny (Sinkiang) a v příhraničí s Mongolskem (Komunistická Čína, Severní oblasti Xibei San Ma). Na pobřeží Číny a v SV Číně by vznikl stát kontrolovaný Japonskem. Tibet a oblast Yunnanu. Oblast Guanxi v JV Číně by byla kontrolována Francií. Pak někde tam uprostřed by mohla existovat svobodná KMT, izolovaná od ostatních a víceméně bezmocná kvůli vzájemných uzavíracím smlouvám od zbylých 4 Dominů Číny. Toto bude navrhnuto Francii, VB, SSSR a Japonsku při plánované konferenci v Manile. - Samozřejmě je nám jasné, že primárně bude třeba rozdrtit odpor KMT, aby mohlo vůbec k nějakému dělení Číny dojít. |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro USA je ochotná podporovat mírnější frakce v rámci Španělských nacionalistů, pokud se ty dostanou k moci. USA jinak přímo do vnitřní struktury Španělského státu neintervenuje a pouze mu pronajímá a prodává zboží v rámci Lend and Lease. Intervence uvnitř Španělské vlády tak přenecháme přímo vládě VB, bránit vám v tom nijak nebudeme. Jestli na trůně budou karlisté, nebo Bourboni, to je nám celkem jedno pokud se bude jednat o konstituční monarchii po vzoru ...například Britském. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Jednání o dálném východě. Jednání proběhlo mezi čtyřma očima v soukromém klubu v Londýně mezi ministrem zahraničí a velvyslance USA v Británii. Prozatím stále nemáme, úplné informace o konfliktu na Dálném východě, ale rádi bychom se s USA dohodli na nějakém konsenzu na východě a ostatně i v rámci celosvětové strategie. 1. Dálný východ, pokud chtějí žluté opičky válčit a navzájem se vyhlazovat, ať to klidně dělají, pokud budeme z toho profitovat. Japonsko chtělo válku, ať si ji tedy užije, navrhujeme v konfliktu se neangažovat a prostě oběma stranám dodávat zbraně a blokovat pouze rozšíření konfliktu dále. 2. Španělsko viz předcházející zpráva podpora umírněných nacionálů se nám zdá jako dobrá cesta z konfliktu. 3. Německo, spojenes SSSR je značně nepříjemný a jeho zbrojovky jsou velkým konkurentem našich i vašich. Doporučujeme společný pistup a vyšachování německa a ideálně Monarchistický převrat. 4. SSSR navrhujeme společný postup blokády se sověty mohl by nám tu opět vyrůst nepřijemný konkurent. Takže oboustraně nedodávat, žádně technogie ani nic podobného. pak předá slovo Velvyslanci. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Španělsko pro PJ Po dohodě s USA přislíbíme Nacionalistům ve Španělsku pomoc podobně jako USA, ale chceme výměnu na vedoucích pozicích, už ty porážky mohou být dobrým důvodem pro sesazení Franca a nahrazení je umírněnými monarchisty. Franco samosebou pokud se rozhodne pro klidný odchod, nebude nijak persekuován, zůstane v armádě, ale ve vedení země bude nahrazen. Udělá to pro Španělko! čímž se tak rád ohání. Nepřijde o vojenskou čest ani nic podopbného. Máme případně nátlakový aparát, i z pozice portugaska a jeho dobrovolníků a hlavně zásobovacích cest. Také budou do země vpuštěny tzv. mírové jednotky kontrolujíci dodržování ženevských konvencí a následné odsopuzení zločinců. Pro novou španělskou nacionalistickou vládu by to mohlo být prospěšné, že když se začne chovat jak štakš lidsky, vina za zvěrstva padne hlavně na socíky. |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro 1. Souhlasíme. Necháme Japonce a Číňany aby se vzájemně masakrovaly a jen budeme dodávat zbraně a techniku. Japonsko, jakožto spojenec USA, bude informováno o možnostech Lend and Lease a tím intervence končí. Nechť se vzájemně pozabíjí. 2. Dohodnuto 3. Německo je příliš vzdálené USA a příliš "uvnitř" Evropy, než abychom tam mohli dosáhnout. Necháme na VB a spojencích jakožto národech Evropy aby tento problém vyřešili. Nabídnout můžeme pomoc v rámci L&L. Pokud bude Německo demokratické i kdyby jako konstituční monarchie, určitě nebudeme proti. 4. SSSR žádné technologie dodávat neplánujeme. Jeho aktivity a vyvlastňování US majetku v minulosti to zajistili. |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro Americká vláda je ochotná v případné válce Maďarska proti Německu podepsat dohody o Lend and Lease. Samozřejmě budou třeba jisté záruky, aby naše zboží nezmizelo ve výsledku v Německých rukách nesplaceno. Maďarský zlatý poklad (pokud nějaký existuje) by takovou záruku mohl činit. |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Nabídka zbraní a výzbroje Kompletně Malé Dohodě, Polsku, Finsku i Maďarsku jako valu proti Německu a SSSR. Jsme ochotni dodat moderní vybavení včetně, letadel, tanků i lodí. Na splátky i L&L. |
| |
| Německá reakce na ultimátum
Reichswehr provedl pouze polcejní akci proti teroristovi Benitu Mussolinimu, který veřejně do rádia přiznal, že vysílá teroristy do Německé říše, vyzýval k dalšímu krveprolití, sliboval další vyzbrojování teroristů i útoky své armády vůči nám s nimiž jeho teroristický režim nemůže být v míru. Bránili jsme se proti jeho nárokům a přislíbili pomoc i proti jeho historickým nárokům vůči Francii a Jugoslávii. Francie, místo aby ocenila naši snahu o zlepšení vztahů, zahrnula nás další dávkou jedu o Německu jako pekle na zemi. A teď podává ultimáta na ochranu země, která pokud by neměla choutky na Ostmarku, měla by choutky na území Francie. Maďarská vláda okamžitě svými nenávistnými projevy ukázala, že byla v terorismu v Ostmarce nejspíš také zaiteresována, chystala si armádu ke společnému útoku po boku Mussoliniho a teď se ho v zoufalství z neúspěchu teroristických operací přesto nesmyslně rozhodla realizovat. Německá říše pouze cche zabránit pokračujícímu teroru ze strany Itálie vůči Ostmarce a zajistit, že Jižní Tyroly již nebudou nadále hnízdem pro organizaci takovéhoto teroru. Německá říše nemá žádné nároky vůči ČSR, Polsku, Maďarsku, Jugoslávii ani Francii, Dánsku či Švýcarsku. Má zájem pouze o ukončení teroru na svých hranicích. Co se však událo? Italská vláda poračuje v terorismu, místo aby šetřila životy jako reichswehr a chovala se k civilistům i zajatcům zcela humánně, vybombardovala cíleně městkou zástavbu a tedy civilisty. Ohavné válečné zvěrstvo navazující na politiku terorismu Benita Mussoliniho a co předvádějí demokratické státy? Podporují tento terorismus. Američané budiž omluveni, že netuší, že když nadávají germánům do Hunů, nadávají do Hunů i sobě. |
| |
| soukromá zpráva od António O. Salazar (Portugalsko) pro Situace ve Španělsku - pryč se socíky podporovanými Němci a SSSR Portugalsko se v tomto ohledu připojuje ke Velké Británii, je třeba již konečně zarazit to šílenství a ukrutnosti, jež se tam dějí. Nicméně máme jisté obavy, aby nedošlo ke zbytečným vzpourám uvnitř frakce. Je pravda, že Franco by s tímto mohl souhlasit, neboť již předtím několikrát naznačil, že by rád dostal někoho na Španělský trůn. Doufám, že Franco zůstane stále ve vrchním velení armády, neboť přijít o dobrého velitele by zbytečně protáhlo tuto válku. Samozřejmě bude na všechny jednotky vyvíjen dostatečný tlak, aby zachovávali neutralitu vůči civilistům, kteří za nic nemohou. Rovněž Vás informuji, že brzy dorazí do Španělska následující expediční armáda, jež již dostala rozkazy o krocení všech krutostí, které jsou momentálně vykonávány. - 1x dobrovolnická pěší divize - 1x dobrovolnická dělostřelecká brigáda - 1x dobrovolnická jízdní brigáda + vyslání několik stovek důstojníků a poddůstojníků |
| |
| soukromá zpráva od Edward Wood Halifax (VB) pro Nabídka zbraní a výzbroje - PJ státy Kompletně kalmarské unii, Švédsku, Finsku jako valu proti Německu a SSSR. Jsme ochotni dodat moderní vybavení včetně, letadel, tanků i lodí. Na splátky i L&L. Totéž platí pro Čínský Kuomintang nabídnout místo peněz a surovin můžou i území. Společně s dodávkami zbraní, dorazí i vojenští zástupci zbrojovek, kteří naučí číňany zbraně používat. (v podstatě se bude jednat o variaci na "Východoindickou společnost" soukromou společnost s vládním podílem, dělající špinavé věci za Británii a jednoduše tam budou vojenští poradci.) Zde nám, ale jde čistě o zisk a získání nějakého uzemí a prachů, na rozdíl od Evropy. |
| |
| soukromá zpráva od Požírač Snů pro (aneb u kávy s prezidentem) Henry Ford přišel s návrhem na "výměnu německé vlády"... ostatně teď bude s ohledem na válku v Evropě kolovat kde co, a kdejaký pitomec bude mít svůj názor na to, kdo by měl být novým lídrem Německa. Podle Forda je "Rohm odkecanej" a "vyřízenej" - pro zahraničí - a to co reálně hrozí je návrat Hohenzollernů, kteří budou zobat z ruky Britům. Což možná není to co by se americkému průmyslu líbilo. Určitě bude nějaké navracení majetků (po pádu Rohma) a zase se obnoví německá konkurence a tak vůbec, víte jak pane prezidente, kapitál - ten americký - je nejlepší, když je pod kontrolou správných lidí a to "židi nejsou a nikdy nebyli" (poukaz na možné zapojení Rotschildů do byznysu v Německu po Rohmovi). A tak kdyby - prezident uvážil - se podařilo zajistit Německu muže, který by restituoval německý kapitál do rukou amerických společností a vytvořila se nějaká ta "nadnárodní spolupráce" (jedno jak se to už okecá) bylo by to vůbec dokonalé. A navíc... kdyby ten muž byl Rakušan a zabránilo se tak oddělení Rakouska od Německa (kvůli firmě Steyer v Linzi, na kterou si brousí zuby československá Škodovka a to je taky zbytečná konkurence) bylo by to vůbec nejvíc. Nehledě na to, že takový Otta Habsburský by určitě chtěl upřednostňovat klasickou "velkou čtyřku" v Evropě (VB, Francie, Rak-Uh a Německo) a USA by se tak dostaly na okraj a ztratily by pozici v jednání s Brity o námořní paritě a tak vůbec. Takže... samozřejmě, on Henry Ford by o jednom takovém muži, který by to všechno dokázal věděl, vždyť ho přivedl s sebou:  |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Rozkazy pro Válku v Číně Operace: Fuyu no Noroi / Winter’s Curse Zúčastněné jednotky: VI. pěší sbor (Takuro Matsui, Zhengzhou) Ústup k Heze - 2x pěší divize - 1x dělostřelecká brigáda - 1x policejní brigáda - 1x jízdní pluk III. pěší sbor (Ōshima Ken'ichi, Nenjiang) Přesun: v1: Anyang - Puyang v2: Xingtai - Liaocheng - 6x pěší divize - 2x jízdní divize - 2x dělostřelecká brigáda - 2x lehká tanková brigáda (Type 98 Ke-Ni) - 2x elitní jízdní pluk "Byakkotai" * V. pěší sbor (Yasuji Okamura, Shijiazuang) Přesun: v1: Puyang - Heze v2: Liaocheng - Jining - 1x horská divize - 2x pěší divize - 2x dělostřelecká brigáda - 2x policejní brigáda - 2x jízdní pluk Generální rezervy armády (Šanghaj): Přesun: v1: Shangqiu - Zhoukou v2: Xuzhou - Suzhou - 5x pěší divize - 2x jízdní divize - 1x motorizovaná divize - 1x lehká tanková divize (Type 98 Ke-Ni) - 2x elitní pěší brigáda "Byakkotai" - 1x gardová pěší divize "Showa" - 2x těžký pancéřový pluk (Type 97 Chi-Ha) - 2x mechanizovaný pluk I. Elitní sbor (Shizuichi Tanaka) Přesun: v1: Puyang - Heze v2: Liaocheng - Jining 2. elitní pěší divize "Odvážná" (Masao Maruyama) 7. elitní pěší divize "Medvědí" (Osami Okiie) 13. elitní pěší divize "Zrcadlová" (Shizuichi Tanaka) 18. elitní pěší divize "Chryzantémová" (Renya Mutaguchi) 20. elitní pěší divize "Ranní" (Shigeru Katagiri) II. Elitní sbor (Hisaichi Terauchi) Přesun: v1: Heze - Shangqiu v2: Jining - Xuzhou 5. elitní pěší divize "Kapří" (Hisaichi Terauchi) 8. elitní pěší divizi "Cedrová" (Shizuo Yokoyama) 9. elitní jízdní divize "Bojovníků" (Kenkichi Ueda) 14. elitní pěší divize "Zářící" (Kenji Doihara) 19. elitní jízdní divize "Tygří" (Kesao Kijima) III. Elitní sbor (Tomoyuki Yamashita) Přesun: v1: Shangqiu - Zhoukou v2: Xuzhou - Suzhou 3. elitní jízdní divize "Šťastná" (Shunroku Hata) 4. elitní pěší divize "Jeřábí" (Tomoyuki Yamashita) 10. elitní jízdní divize "Železná" (Tōichi Sasaki) 11. elitní pěší divize "Brokátová" (Mitsuru Ushijima) 15. elitní jízdní divize "Festivalová" (Kanji Ishiwara) V. Elitní sbor (Princ Kaya Tsunenori) Přesun: v1: Heze v2: Jining 23. elitní pěší divize mladých tygrů /byakkotai/ "Rumělkový pták" (Princ Kaya Tsunenori) 16. elitní pěší divize "Hradební" (Shiro Makino) 2. letecká armáda (Mandžudsko -> Čína): Velitel leteckých operací: Eikichi Katagiri 200x Nakajima Ki-27 100x Mitsubishi Ki-21 100x Mitsubishi Ki-30 3. letecká armáda (Čína) 200x Nakajima Ki-27 100x Mitsubishi Ki-21 100x Mitsubishi Ki-30 Taktický cíl: Zpomalit postup Čínských jednotek a zaujmout výhodná obranná postavení. Strategický cíl: Zabránit úplnému zhroucení fronty, vytvořit kapsu směrem k městu Jining a nalákat do ní síly KMT provádějící generální ofenzívu. Zásobování: Jednotky v této oblasti obdrží vyšší prioritu pro zásobování. Letecká podpora: 2. a 3. letecká armáda má za úkol plně podporovat ustupující jednotky. Zaměřuje se na zpomalení nepřátelského ústupu cílenou destrukcí především mostů a vyprošťování obklíčených jednotek. Námořní podpora: --- Definitivní obranná linie: Verze 1 (pokud se to stihne, nejlepší situace): Anyang - Puyang - Heze - Shangqiu - Zhoukou Verze 2 (pokud se nestíhá): Xingtai - Liaocheng - Jining - Xuzhou - Suzhou Jižní strana fronty - navazující část - Wuhan - Hangzhou - Shanghai je bráněna lehce a jednotky z ní jsou stahovány, výjimku tvoří velká města samotná. Jednotky VI. Pěšího sboru zahájí co nejorganizovanější ústup směrem k Heze. Bude vedena snaha o zachování co nejvíce jednotek pro další obranu a zároveň o zpomalení postupu nepřítele. Za tím účelem budou na vybraných místech, “chokepointech”, budovány dočasné obranné pozice, které by mělo letectvo pomáhat držet dokud to bude možné. Armáda za sebou bude strhávat mosty a to velmi důkladně. Kde to bude možné, bude narušována železnice (zasypání tunelů, zničení kolejí). Linie se opírá především o města, ze kterých jsou evakuování civilisté směrem k pobřeží. Ve městech jsou okamžitě zahájeny přípravy na obranu - jsou strženy vybrané budovy, především na okrajích měst, aby poskytly lepší obranné pozice, jsou přehrazeny ulice, připravena minová pole, provádí se výpočty na střelbu dělostřelectva. Ústup z této linie “nepřipadá v úvahu”. Jednotky zde umístěné budou informovány velícími důstojníky o tom, že “nyní se rozhoduje o osudu Císařství” a že “kdo zemře mimo svou pozici, ten zradil svou vlast”. Očekává se, že VI. sbor utrpí při ústupových bojích těžké ztráty, možná bude úplně zničen, avšak povede ústupové boje, žádné nekontrolované nabíhání do řad nepřátel - je na osobní zodpovědnosti velitelů ovládnout mužstvo, očekává se, že armáda prokáže svou profesionalitu. Special: Je připraveno rádiové vysílání, které bude vysíláno v předvečer bitev o tato města. V něm budou zpívány písně dětským sborem, zmiňující města, o která se bude bojovat, tedy: Anyang - Puyang - Heze - Shangqiu - Zhoukou / Xingtai - Liaocheng - Jining - Xuzhou - Suzhou Cílem je dále motivovat vojáky k odhodlanému boji do posledního muže. Přesouvající se jednotky budou mít absolutní prioritu v dopravě - bude jim přizpůsobeno vše. Okamžitá rekvizice všech tažných zvířat, zařízení, maximální využití všech dostupných kapacit, i městských taxíků. Vojáci budou během rekvizice těchto prostředků vydávat poukázky s popisem zabavené věci, které bude vyplácet Japonská správa v nejbližší možné době. Na dodržování těchto pravidel bude dohlížet vojenská policie. Operace: Sōdaina Sutoraiki / The Grand Strike Zúčastněné jednotky: I. tankový sbor (Urzhin Garmaev, Jixi) Přesun: v1: Anyang v2: Xingtai - 2x motorizovaná pěší divize - 2x lehká tanková divize (Type 98 Ke-Ni) - 2x těžká tanková brigáda (Type 97 Chi-Ha) - 1x těžký pancéřový pluk (Type 1 Chi-He) Taktický cíl: Prorazit linii nepřítele a vést rychlý postup na jeho území. Strategický cíl: Uzavřít kapsu vytvořenou Operací Winter’s Curse, obklíčit jednotky vedoucí Generální ofenzívu a postupně stahovat smyčku okolo nich. Zásobování: --- Letecká podpora: Jakmile bude zahájena operace očekává se pomoc 2. a 3. Letecké armády s postupem vpřed. Bude-li to možné zajistí rovněž operační průzkum a bude dodávat co nejaktuálnější informace postupujícím jednotkám. Námořní podpora: --- I. Tankový sbor okamžitě zahájí přesun z Mandžuska a připraví se na útok téměř “z pochodu” směrem do zad postupující Čínské armády, kterou má za úkol obklíčit. Úder povede z okolí města Xingtai nebo Anyang, podle toho kde bude fronta, odkud bude pokračovat na jiho-západ a uzavře vzniklou kapsu. Cílem je tedy postup k městu Zhengzhou ze severu. Special: Přesun je maskován jak nejlépe to jde a je utajován i před ostatními jednotkami (vůbec o něm neví). I. tankový sbor je stále veden pod Kwantungskou armádou a je oficiálně přesouván v rámci dodržení DMZ (informace pro Japonské velitele) do vnitrozemí Mandžuska. K maskování se využije i nemaskovaný přesun III. Pěšího sboru // rozkazy pro jižní Čínu později // Přehled projektů k 1.10.: Projekt motorizace a mechanizace Japonské armády I. Projekt "Amerických investic v Mandžusku" I. Projekt "Výstavba armády" I. (2 projektové sloty) Projekt "Vývoj Záchytného Stíhače" Opět ve spolupráci s Američany (Boeing pro zjištění slabin, North American Aviation a další pro vývoj) je vyvíjeno stíhací letadlo, jehož hlavním úkolem je schopnost střetnout se se svazy nepřátelských bombardérů ve vysokých výškách ještě předtím, než vyhodí svůj náklad. Bude tedy zapotřebí vysoká výška letu, rychlá stoupavost, dlouhý dolet a silné zbraně pro sestřelení velkých letadel. V překladu: Kromě dříve běžících projektů přechází země na režim "TOTAL WAR", bude vydáno patřičné prohlášení. Aktuální rozmístění námořnictva (aktualizováno v deníku): Námořnictvo |
| |
| soukromá zpráva od Queen Dido of Syraca (NPC) pro - Viz dohoda po FB - Soukromé podniky mají zelenou. US goverment si myje ruce. - Přes CIA mohou být použity nějaké finance jejichž původ nesmí být vystopován - Všechno jde na a přes Forda jako toho, kdo to zpunktoval |
| |
| soukromá zpráva od x God Emperor Hirohito pro Jednání o Číně Japonský velvyslanec opět kontaktoval Kreml, tentokrát ve věci Číny a především jejího dalšího uspořádání. Japonsko nemá zájem na úplném obsazení Číny, naše nároky leží především na pobřeží a v údolích Žluté řeky a řeky Jang-C-Tiang. V Číně bojujeme především za ideu, ve které zavládne na Asijském kontinentu mír - mír definitivní. Věříme však, že aby to mohlo nastat, musíme se jednou provždy vzdát představy, že Čína má být jednotná - takový stát byl, je a bude zdrojem konfliktů a nerovnováhy. Věříme, že každá z mocností v Číně operující má své pádné důvody proč tak činí a ty by měly být respektovány. Japonsko proto navrhuje vést jednání o rozparcelování Číny - v rámci Japonské představy "zbude" z Číny vnitrozemský stát bez větší moci, obklopený územím pod kontrolou okolních mocností. Aby mohly být utvořeny jakékoliv konkrétní nabídky je však nutné znát požadavky jednotlivých aktérů a proto vás kontaktujeme. Sami se domníváme, že Sovětský Svaz by se měl stát garantem Komunistické Strany Číny, která by ovládala oblasti jako je Sinkiang či Xibei San Ma. Japonsko rovněž oznamuje, že vzhledem k událostem v Evropě byla 1. Flotila uvedena v pohotovost a provádí hlídkování v Japonském moři. Jde o čistě obranné operace - zóna DMZ je plně dodržována a jednotky se naopak stahují ještě za ní. V případě, že by Sovětský Svaz cítil potřebu vyslat svou Dálnovýchodní flotilu z přístavu, Japonská vláda by o tom ráda byla informována předem, abychom se vyhnuli případným nechtěným střetům. |
| |
| soukromá zpráva od Otto von Habsburg (Maďarsko) pro Diplomacie: Do Kremlu zavítal velvyslanec Maďarského království. Po náležitém přijetí a úvodních ceremoniích přednesl velvyslanec poměrně krátké poselství. Král Otto prosí Stalina (jakkoli se toto slovní spojení zdá býti nesmyslné) aby pomohl uzavřít mír v Evropě. Německo se dostalo do války snad s celým světem, kterou z dlouhodobého hlediska nemůže přežít, ani jako země, a už vůbec ne jako socialistický režim. Král Otto věří, že Stalin jistě nechce vidět pád svého jediného spojence a uchopení silně pravicového režimu na jeho základech. A je si jistý, že svého spojence Německo vyslyší. |
| |
| Japonsko před SN Vyslanec Shidehara začal tím, že se kriticky vyjádřil k ofenzívě vedené v oblasti zaplavené Žluté řeky, neboť ta bude mít za výsledek jediné a to je markantní zhoršení životních podmínek těch, kteří již tak nevýslovně trpí kvůli zločinům KMT. Rovněž se domnívá, že využití toho, že Japonsko začalo situaci v oblasti řešit na mezinárodní scéně, je jen dalším důkazem netaktnosti a necivilizovanosti ze strany KMT v otázkách vedení války a přístupu nejen k nepříteli, ale i civilistům. Božský Císař ve své nekonečné moudrosti rozhodl o nutnosti zásahu v Číně nikoliv z majetnických důvodů, nikoliv z touhy po zisku, nýbrž z potřeby ukončit v Číně vládnoucí chaos a nastolit opět pořádek - a to jednou provždy, ne jen na pár let, než se opět objeví síla, která by chtěla narušovat poklidné životy. Právě z toho důvodu nyní Japonští vojáci umírají na Čínské půdě, daleko od domova, svých žen a dětí. Právě proto jsou to Japonští vyšetřovatelé, kteří zkoumají zločiny spáchané v průběhu mnoha let na civilistech různými stranami - ať již šlo o Kuomintang a jeho vojáky, či komunisty a jejich přívržence. Jedině Japonce zajímají životy Čínských civilistů, se kterými ostatní nakládají jako s pouhými čísly, ničím víc než statistikou. Nevěříme, že kterákoliv z nyní aktivních stran, prohlašujících se za legitimní vládce Číny, je schopna či ochotna skutečně se o Čínu starat - sami to možná prohlašují a vykřikují, ale jejich akce tvrdí úplný opak. Ať už jde o Šanghajský masakr z roku 1927, kdy policejní složky bezmyšlenkovitě střílely do každého protestanta a později pobíjely domnělé komunisty po stovkách či masakry po bitvě o Kashgar, samozvaní představitelé Číny demonstrují úplné opovržení lidskými životy. Excesy a nehody se mohou stát v každé armádě, v každé společnosti, avšak Vláda zde má být od toho, aby takovéto věci trestala, nikoliv schvalovala či glorifikovala. Japonské Císařství prostě nemohlo a stále nemůže dále nečinně přihlížet. Jak komunisté tak KMT se zoufale snaží odvést pozornost od toho, že nebyli schopni urovnat vlastní problémy a starat se adekvátně o ty, od jejichž vůle odvozují své právo vládnout. V křečovitém strachu z odhalení vlastních selhání se z této Války, kterou vyvolali svou neschopností, snaží udělat něco, čím není. Snaží se z ní udělat válku Totální, válku na život a na smrt mezi národy, která podle nich může skončit jedině úplnou porážku jednoho, nebo toho druhého. To jen dále potvrzuje, že navzdory vznešeným proslovům nebojují za ideály, ale za svou vlastní moc a své osobní touhy a cíle, natolik vzdálené těm, o které by se skutečně měli zajímat. Krátce před koncem proslovu ještě uvolnil místo generálu Tojovi, který již při příchodu k pultu vypadal značně neklidně. "Z vojenského hlediska Kuomintang pochválit pro skutečně originální přístup k vedení války - zatížit nepřítele péčí o vlastní civilisty jejich masivním obětováním po statisících a následně jej napadnout v době, kdy provádí humanitární akce, to je skutečně brilantní tah. Rovněž však jde o naprosto nelidské chování, horší než cokoliv, čeho by bylo schopné i to nejdivočejší zvíře. I to se totiž o své potomky stará s alespoň nějakou péčí. Obáváme se, že s Čínskou ofenzívou padají možnosti na zásah mezinárodního společenství v oblasti, neboť tam nyní budou probíhat rozsáhlé operace jak Čínské, tak Japonské armády a nemůže být zaručena bezpečnost žádné třetí strany, která by se v celém operačním prostoru Žluté řeky vyskytovala." |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Pokud jde o operace Japonské flotily, jsme velice rádi za upozornění na její činnost. V tuto chvíli nevidíme důvod aby naše lodě opustily Ochotské moře a přesunuly se na otevřený oceán. Pokud by ovšem vaše lodě vstoupily přímo do Ochotského moře považovali bychom takový krok za eskalaci a to si nepřeje ani jedna strana. Pokud jde o Čínskou otázku máme spíše ten názor, že dříve nebo později bude muset Japonská strana akceptovat jednotu Čínského národa. Považujeme tento spor ovšem za čistě filosofickou otázku. V tuto chvíli se nemáme zájem aktivně podílet na Čínských záležitostech ani poskytovat podporu nějaké z válčících stran. Nebudeme tedy zasahovat ve prospěch KMT v jeho současně probíhající ofenzivě. Rádi bychom ovšem požádali Japonskou stranu aby již Čínské záležitosti ne půdě SN. Působí to dojmem jako by Japonská vláda ztratila uměřenost, jelikož Japonské císařství je v Číně jednoznačně agresor. Japonská veřejná vystoupení přitahují pozornost k něčemu k čemu není třeba přitahovat pozornost. |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro Naše strana souhlasí s tím aby naše obranné společenství bylo udrženo v tajnosti. Chápeme v této věci obavy Jugoslávie. Rovněž velice rádi umožníme vládě Jugoslávie nakupovat naše ponorky a poskytneme ji cokoliv jiného co bude potřebovat. Jsme ochotni vládě Jugoslávie podstoupit některé naše ponorky aby se posílilo Jugoslávské námořnictvo |
| |
| soukromá zpráva od Josif Visarionovič Stalin(SSSR) pro - Vláda SSSR je ochotna podstoupit nějaké své ponorky vládě Republiky bezúplatně lodě se budou pohybovat pod španělskou vlajkou a budou mít španělské posádky - Admiralita pokud budou mít Španělé zájem podstoupí ponorky třídy D a L které jsou vyřazovány z aktivní služby |
| |
| Vláda SSSR k Italským událostem Vláda SSSR hodlá v Italské otázce zachovávat neutralitu, i když naše sympatie patří našemu spojenci Německu. Vláda SSSR se domnívá, že Italská vláda vyprovokovala útok na své území tím, že podporovala Rakouské partyzány a organizovala ozbrojené útoky na území svého souseda. Vláda SSSR upozorňuje vlády některých svých sousedních států, že pokud využijí situace k útoku na Německou východní hranici, bude to důvodem k tomu aby SSSR vystoupil celou svou vojenskou mocí na pomoc Německé říši. |
| |
| Ochutnávka pro další pokračování: "Pax Franconica 1930" (Upozornění: Jde o mapu "beta2" (druhou verzi), ještě ladím detaily.) Předpokládám, že jeskyně se bude odehrávat v alternativní realitě jíž od historické linky odklonilo drtivé vítězství franco-španělské flotily u Trafalgaru a následný pád Británie do rukou Napoleona. Tak se stala nikoliv Velká Británie, ale Francie dominantní silou Evropy a světa. V první polovině 19tého století byl hlavním rivalem španělský trůn, než se na horizontu objevil ještě nebezpečnější protivník v podobě Pruska jež se přerodilo v Německou říši. Velká Británie se mezitím rozpadla (Napoleon si vynutil nezávislost Skotska a Irska) a anglické království jen pomalu sbíralo znovu sílu. Na přelomu 19tého a 20tého století došlo v Rusku k pádu carství a k zániku Ruské říše jíž nahradil moderní ruský stát (ještě ladím jeho podobu - ale více méně půjde o sekulární autokratickou buď republiku, nebo naprostou vojenskou diktaturu). Francouzská dominance také významně ovlivnila události v Asii, Francie podporou samurajů zbrzdila reformy Meidži a byla to tak Čína a nikoliv Japonsko, která jako první se industrializovala, to mělo za následek obrovský vzmach Číny, která je považována počátkem 30tých let za formující se supervelmoc. V Americe mezitím proběhla občanská válka v níž Německo a Španělsko silně podporovaly Konfederaci, která tak uhrála "remízu" se Severem (jež měl podporu Francie). Německo také připojilo Mexiko (po občanské válce v USA) právě s podporou konfederace a německý císař se stal současně císařem mexickým. Německo-francouzská válka z roku 1871 nekončí sice drtivým vítězstvím Německa nad Francii (která uhájí i Alsasko) ale nastolí nový "status quo" mezi Francií a Německem. Francie je touto válkou "vyloučena z německých záležitostí" a 5 let později jí následuje v německo-rakouské válce i Rakousko jež je nuceno se vzdát práva zasahovat do německých záležitostí taktéž. To je prozatím z ochutnávky vše. Rezervace prosím ještě nedělejte ani nezkoušejte nic smlouvat. Co každopádně budu shánět pro start hry (aneb top TEN národů): Francouzské císařství (Bonapartové, může být i fiktivní Bonaparte, ale musí být Bonaparte) Německé císařství (Wilhelm II. Hohenzollern (prostě knír)) Španělské císařství (Manuel Carlos (fiktivní postava)) Anglické království (George V.) Portugalské království (Pedro II. Braganza, fiktivní postava, král Portugalska, císař Brazílie) Rakouské císařství (Maxmilian I., nezahynul v Mexiku (to naopak zhynulo pod pruským bajonetem)) Ruský stát (nemám ještě jasno oč přesně půjde) Čínský stát (stejně jako Rusko) Japonský šogunát (fiktivní postava šogúna, vládne vojenská junta v podstatě) Osmanská říše (Abdulbajard I., fiktivní sultán) Funny národy, pro funny hru: Skotsko - národ co má za národní symbol bodlák není zrovna někým koho chcete štvát, Skotská royal Navy není k zahození a skotská Kanada je nejlepší Kanada (a zkuste si tvrdit opak) Středoasijský chanát - máte rádi Dothraki, Kozáky a mongolskou jízdu? Obdivujete Tamerlána a Čingischána a chcete spíš plenit, drancovat a vraždit než budovat moderní stát? Země pro vás. Perská říše - rostoucí protiváha Osmanů, překotně se modernizující perská velmoc, můžete nakopat zadky všem svým sousedům (snad na Angličany bych nešel tak hrr...) Pro milovníky "strojní a zákopové války" doporučuji: CSA x USA - těch konfliktů mezi nimi už bylo více, žádný k ničemu v podstatě nevedl. CSA kryjí Němci a Španělé, USA výrazně podporují Britové. Oba státy jsou permanentně na pokraji války. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR