Vypravěč - 29. srpna 2021 19:34

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 20:33

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Prolog: Útěk Běžela jsem rychle. Moje noha klapala a dělala podivné zvuky, dokonce jsem zakopávala, jak pružinky začínaly protestovat a já? Já se bála. Bála jsem se toho nejhoršího, že mě mágové chytí a tak jsem udělala to jediné, co se mi zdálo spásné. Vběhla jsem do chrámu. Proběhla jsem dlouhou chodbou, která vedla do obrovské knihovny, kde spoustu knih již odešlo do věčných lovišť. Držela jsem své tři tašky, upravila si pás s lektvary a přidržela si krátkou sukni, která mi zakrývala jediné stehno. Pod ní pak byly normální kalhoty, vysoké boty. Měla jsem pak korzet, bílou košili pod ním, koženou pelerínu se zlatými kapkami a okraji a kožené rukavice bez jednoho jediného prstu. Chyběl prst na levé ruce, prsteníček, někde jsem ho ztratila a za Tvůrce nevím kde. Jak jsem se ale pozastavovala nad svým zjevem, můj čas se krátil a já opět slyšela běh. Rozběhla jsem se opět, proběhla místnost, kde byly jakési další knihy a sochy a kde byl jakýsi rozcestník a já vběhla doprostřed a kouzlem jsem strhla dveře. Kameny popadaly, ale já věděla, že to mágy neudrží dlouho a velmi frustrovaně jsem si sedla k jakémusi sarkofágu uprostřed místnosti. Popadala jsem dech, připravovala se na konec... Než jsem si všimla soch vlků. "Jaký elf by si nechal u hrobu postavit Fen'Harela?" zamyslela jsem se poněkud zmateně a pak... Posunula víko a k mému překvapení... Neviděla jsem mrtvolu v rozkladu ale... Krásného elfa ve zlaté zbroji. Musel spát! To byla má šance!! Rychle jsem vzala jeho levou ruku a vytáhla jehlu a inkoust a započala své dílo... Vytetovala jsem svou přezdívku na jeho zápěstí... Sevřela jeho ruku a zamilovaně na něj hleděla. Naštěstí se neprobudil! Probudil se až když jsem na něj foukla takový prášek a natáhla se nad něj. "Medvídku můj, mužíčku!" promnula jsem jeho ruku ve svých dlaní. "Čekala jsem na tento den roky, kdy konečně uvidím tvé oči znovu..." ozvala se první rána.

Solas - 29. srpna 2021 21:07

soukromá zpráva od Solas pro Útěk Vylezu na kluzký kámen, na kterém ještě před vteřinou seděl obrovský pavouk, který teď cupital ze svahu dolů. Jen na okamžik si na něj kleknu, abych mohl natáhnout ruku k dívce, která se mnou cestovala. Vytáhnu ji k sobě na kámen a přidržím, když si všimnu, že po jeho povrchu pomalu klouže dolů. "Myslím, že je to támhle," ukážu k nepatrnému útvaru kamenů, které vypadají jako brána. "Jsi si jistý, Solasi?" Zeptá se rudovlasá dívka, když seskočím z kamene. Odvážný to krok, vzhledem k tomu, jak je tu všechno odporně kluzké. Snad jsem si v tu chvíli přál, abych měl stejné nohy, jako ten pavouk. Trochu zabalancuji, než najdu znovu oporu pro druhou nohu. Tohle nebylo vůbec elegantní... zakleju, když se podívám na dívku, která si sfoukne pramínek vlasů z čela, a pak projde kolem mě. Jistě. "Podívej!" Chytí mi obličej a natáhne hlavu dopředu, tak že málem opět spadnu. Ukazovala mi toho pavouka, který se rychle vzdaloval právě k té bráně, kterou jsme viděli. Podívám se na dívku, ona se podívá na mě... vzácný moment, než mi podjede noha. Naštěstí se zachráním kouzlem. Oba sejdeme dolů. Pevná zem je o něco přívětivější, i když se i tady dají našlapat místa, která jsou stejně odporně kluzká. Jdu první, v ruce svírám svou hůl, dívka jde za mnou. Obloha vztekle prská zelenou barvu. Jediný důvod, proč jsme tady je, že se odtud rozlézají démoni do částech, do kterých se předtím nikdy neodvážili. Jako cestovatel jsem nabídl duchům pomoc, a proto jsem tady. Proto jsme tady. Ještě několik kroků přes mrtvou zem. "Jsou to dveře," poznamenám, když se dostaneme nadohled. Byly vloženy do kamenného oblouku. "Magické?" Zeptá se dívka, ale já jen pokrčím rameny. Vypadaly obyčejně. Natáhnu k nim svou hůl a pomalu se přiblížím. Dívka se zdržuje za mými zády, když v tom mě upozorní na celou hordu pavouků, která se kolem žlábku, ve kterém jsme, stahuje. Jen co udělám další krok, pustí se ta osminohá havěť dolů, dívka zakřičí a já holí praštím do dveří. Zajiskří to, odhodí nás to a já pevně zavřu oči. Když je znovu prudce otevřu, už to není v Úniku. "AAAAAGH!" Vydám ze sebe a býval bych z hrobu vyskočil, kdyby mi něco, někdo neblokoval cestu! Všechno je zatím jen velká silueta, co se to děje?!

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 21:16

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Prásk! Rychle jsem se natáhla přes něj, vzala jsem ho za tváře a hladila ho palci po nich. Dýchala jsem rychle, mé srdce závodilo a já sama lapala po dechu. Bylo to bezpečné? Bylo bezpečné si hrát s mužem a tvrdit mu, že jsem jeho družka a že na mě zapomněl, ale nechal si vytetovat mé jméno? Že... Jsem ho našla, ale byla jsem pronásledovaná? "Prosím, prosím, dýchej!" apelovala jsem na něj starostlivě a pohladila ho po hlavě. "Hledala jsem tě roky, drahý, já... Jsem tak ráda, že jsi tady... Dokážeš vstát?" sykla jsem nejistě, vylezla z jeho sarkofágu a držela starostlivě jeho ruce než jsem prsty... Přejela jeho tetování aby si ho všiml. "Jsem tu s tebou, našla jsem tě..." vydechovala jsem jak kdybych ujišťovala sama sebe a pak... Pak se ozvala další rána, která otřásla celým klášterem a já se prudce otočila a zacouvala... Zatímco se mi zlomila noha a já klesla na tvrdou zem a lapala po dechu jak jsem si ho pádem vyrazila. Velká špatná!

Solas - 29. srpna 2021 21:25

soukromá zpráva od Solas pro Únik Mé vědomí padalo do Úniku a zároveň mě z něj něco vytahovalo. Chtěl jsem zpět, chtěl jsem vědět, co se skrývalo za těmi dveřmi! Ale nemohu, mám otevřené oči dokořán a ty si pomalu přivykají novému světu, světlu a jeho obrazům. Nedokážu ve svém hrdle najít slova, která by šla vyslovit, je to jako být němý. Nechápavě hledím na dívku, která ještě před několika okamžiky byla se mnou v Úniku. Co se to tady děje? Zakňučím zoufale, ale nenacházím hlasu. Chytím se rukama rámu své hrobky a vytáhnu se ven. Mám tetování? Odkdy.... Nevzpomínám si na nic, jen Únik a království, tolik informací chybí. Mám družku? Měl bych být vůbec naživu? Jakým zvláštním jazykem to mluví... *PRÁSK* Ozve se za dívkou a já sleduji, jak se místnost pomalu začne plnit cizími čaroději. Pak jeden z nich bleskem zničí sochu vlka... mou sochu. Podívám se na dívku... a pak na ni začnou pokřikovat, jejich slova mi plní hlavu, která ještě před chvílí byla plná klidu a Úniku. Padnu na kolena a chytím se za spánky. Oči mi začnou děsivě zářit modrým světlem a tesáky prodlužovat, jak mé vnitřní Já křičí a chce pryč.

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 21:33

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vlk na scéně! Polkla jsem, když jsem viděla, co se děje přede mnou. Najednou... Jsem tušila, že jsem si vybrala celkem nevhodný cíl, pro svůj příběh. Ten mág musel být velmi mocný! A navíc... Uměl se proměnit! Snad mě to děsilo, ale jen jsem v úleku zalezla za hrobku zatímco se mágové pomalu přibližovali k hrobce a něco křičeli. Křičeli na mága, křičeli na mě a chtěli zpátky to, co jsem jim vzala. Chtěli zpátky kamenné srdce prvního arcidémona... Křičeli dál a snažili se dostat, ale když viděli znetvořenou pusu elfa a nepřirozeně velké tesáky, snad v úleku couvli a připravovali si své hole a já polkla. A pak svou zlomenou elfštinou začala křičet... "Prosím! Zabij je! Prosím, prosím prosím!" křičela jsem a rychle se opět schovala za sarkofág a zoufale objímala tašku. Ten elf byl má jediná šance, on je mohl zničit... Ale já ne a tak jsem ani nechtěla vědět... Ani jsem nechtěla koukat na to, co se děje za mými zády! Bylo to tak... Bestiální!

Solas - 29. srpna 2021 21:44

soukromá zpráva od Solas pro Proměna Slezly mi oči, když se mi protahovala tlama. Nebyl jsem zvyklý, v Úniku jsem se neproměňoval, a tak to ani teď nešlo dokonale. Vyčerpaně jsem se podíval na mágy, a s krutým zavrčením se proti nim rozběhl. Neznal jsem je, ale jejich slova působila, že mě bolela hlava. Zakousl jsem se prvnímu do ramene a škubl. Cítil jsem, jak přetínám svaly a šlachy, až nakonec se mé zuby dotkly kosti. Dva strachy utekly a další dva začaly střílet magické střely. Bodaly a řezaly jako meče. Ledové rampouchy se odrážely od mé staré zbroje, plameny ji pálily a s tím i kůži pod ní. Zavil jsem se a vrhl se na ně drápy. Jednoho jsem rozpáral od krku až k břichu a třetího zničil svou vlastní magickou střelou. A když byli útočníci mrtví, otočil jsem se k dívce, stále napůl proměněný, s krví kapající od mých úst a zářícíma očima.

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 21:57

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Clap, clap Nevydržela jsem to. Nakonec jsem zpoza sarkofágu vykoukla a viděla ty jatka. Mágové utíkali, ti co se nebáli, ty mág rval svými vlastními čelistmi a já byla... Unešená. Magie mě nikdy nepřestávala překvapovat, zdála se mi úžasná a fascinující a v rukách někoho, kdo s ní uměl manipulovat? U Tvůrců, to byla podívaná! A kor, když mi tímto krvavým činem neznámý muž zachránil krk... Ale měl stejně mnoho důvodů k tomu rozervat ty mágy jako rozervat mě... Ti mágové si nepřišli pro něj, ale pro mě... A on... Neznal ani ty mágy, ale neznal ani mě. Byla jsem stále v nebezpečí a byla jsem dost chytrá na to, abych přestala být ostražitá... Pomalu jsem se postavila a hleděla na jeho dílo. Polkla jsem. Dala si ruku na srdce a pak... Jsem ukázala na své zápěstí, pak jsem ukázala na něj a pak jsem ukázala na sebe. Chtěla jsem mu naznačit, že to tetování, co měl... Že jsem byla já a s trochou štěstí jsem mohla uniknout dříve, než by mu vůbec došlo, že ho klamu...

Solas - 29. srpna 2021 22:07

soukromá zpráva od Solas pro Elfka Pozoruji elfku, v uších mi zvoní a je to víc než nepříjemné, a pak... ztratím koncentraci. Mé drápy začnou mizet, tlama se mění zpět na ústa a ačkoliv si všimnu divoké gestikulace, oči se mi protočí a já ztratím vědomí. Neměl jsem moc sil a pokus o proměnu s kouzlem mě stálo mnoho. Nevzpomínám si, co se dělo s mým tělem, ale vím, že jsem otevřel oči v Úniku. Ležel jsem na zemi a ta dívka bojovala s pavouky. Přetočil jsem se, popadl hůl a udeřil jí do země, přičemž jsem udělal tlakovou vlnu. "Trvalo ti to," poznamená s úšklebkem a já jen přikývnu. Ani jeden jsme neměli vysvětlení. Rychle zatlačím na dveře, vyplním magické runy a vtáhnu ji dovnitř přesně ve chvíli, kdy by jí cvakly čelisti pavouka. V ruce vykouzlím plamen, který ozáří tmavou místnost, ve které jsme. Tedy, nebyla to místnost, jen průchod. "Co se ti vlastně stalo? Omdlel jsi?" Začala se zajímat elfka. "Já nevím," řeknu upřímně a chytím její ruku, abych jí do dlaně vložil plamen.

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 22:14

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Kostky byly vrženy... Muž omdlel. To se mi více než hodilo a hned, jak padl... Myslela jsem si, že uteču, že se mi to podaří, ale... (19/100) Má noha se zlomila úplně a já padla vedle něho. Povzdechla jsem si. Pokusila jsem se odplazit, ale byla jsem sama příliš slabá z běhu. Od té doby, co jsem neměla nohu, dělal mi běh obrovské potíže a já musela běžet hodinu... Utíkala jsem před mágy, dokonce jsem musela běžet do lesa, abych se vyhnula koním, aby slezli z koní... A to se nakonec ukázalo jako má výhoda. To že jsem neměla koně. Když jsem tam tak seděla u dveří hodinu, objímala jsem svou tašku a hladila ji, nemohla jsem si pomoct a blíže pohledem prozkoumat muže. Je to skutečné zlato? Mohla jsem ho prodat a koupit si koně? Novou protézu? Mohla jsem se odtud vůbec odplazit bez jeho pomoci? Nemohla jsem použít srdce... Ještě ne a proto jsem nakonec usnula v únavě zatímco se moje rány na rukou pomalu a až nepřirozeně rychle zacelovaly a krev na rukávech mého oděvu černala...

Solas - 29. srpna 2021 22:23

soukromá zpráva od Solas pro Procházeli jsme chodbou a dívka mě držela za rukáv. Oba jsme drželi jeden plamen a osvětlovali jimi zdi. "Je to dávná civilizace," poznamenám, ne elfská, jen jiná. Bylo zvláštní, že se v chodbě zvedal vítr, ale my šli stále dopředu. Nebyly tu jiné chodby, do kterých by se dalo odbočit. Vítr se nakonec zvedl natolik, že jsme kroky vpřed nutily, plameny zhasly a my se posouvali jen velice pomalu. Nakonec dívka stiskne mou ruku a převalí se se mnou do první uličky, která se objeví. Musím vydechnout úlevou, když se tak stan. Zakloním hlavu a usnu... Pomalu zamžourám. Znovu ta místnost... podívám se ke zdi, kde sedí elfka. Sám se opřu o kamennou desku, která zakrývala místo mého věčného odpočinku. Jen sedím a snažím si přivyknout všemu. A pak pomalu vstanu a natáhnu se po tašce, kterou svírá elfka.

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 22:34

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Boj o tašku Spala jsem dobrou další hodinu. Dokonce jsem pootevřela pusu, jak jsem zabrala a snad na chvilku uvolnila stisk tašky, kterou jsem měla přes rameno a držela jsem si ji zároveň na klíně. Zdálo se mi o očích. Rudé oči kolem mě lítali a pak se objevil on. Stál tam hrdě, hleděl na mě a měl takový... Vřelý vyčítavý pohled, jako kdyby věděl, co jsem provedla, ale dával mi šanci se přiznat. Já jen zavrtěla hlavou a jeho pohled zpřísněl. Mračil se, šel ke mně, pomalu rozevíral čelist, připravovala jsem se na bolest a místo toho... Ucítila jsem jeho rty. To mě dokonale probudilo, pevněji jsem sevřela tašku a zavrtěla hlavou na muže, který stál nade mnou. Byl čas zmizet! A tašky se nesměl ani dotknou! Zatímco jsem se opírala o stěnu, zvedala jsem se, snažila jsem se skákat pryč. A na něj jen zavolala: "Drahý, naše odloučení mě tíží, ale mám M I S I!" vysvětlila jsem stroze a spěšně skákala pryč.

Solas - 29. srpna 2021 22:41

soukromá zpráva od Solas pro Nechápavě zamrkám, co měla v té tašce tak důležitého, že kvůli tomu skákala na jedné noze pryč? Pomalu jsem vstal a ještě pomaleji jí šel v patách. Nemohla mi uniknout, ne takhle. Po chvilce jsem ji dohnal a stiskl její rameno. "Co je v té tašce?" Zeptám se tím nejvznešenějším tónem, který dokážu vyloudit. K mému zářícímu brnění je to jen doplněk. Zastavím ji a přiložím ruku na druhé rameno, téměř ji držím ve vzduchu. Pozoruji ji svýma očima a čekám na odpověď.

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 22:47

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Ukázalo se, že jeho ruce jsou silnější než zeď. Jen takhle mě dokázal držet pohodlně vzpřímenou a aniž bych příliš vrávorala zatímco jsem na něj zírala a objímala tašku. Snažila jsem se tvářit, že toho muže znám. Snažila jsem se tvářit, že jsem dokonce jeho družka, ale jediné, co mi na tom muži bylo známého bylo písmo na jeho zápěstí, které patřilo mě. Byl to dočista neznámý muž, snad mocný mág a ptal se mě na obsah mé tašky. Byla jsem v nebezpečí. Snad ve větším nebezpečí, než když mě honili mágové a co hůř! Teď už jsem nemohla utéct. Lapla jsem po dechu předtím, než jsem mu dokázala odpovědět a i když jsem mu odpovídala, nedokázala jsem mu hledět do očí a raději jsem koukala do země. "Artefakt. Zplozenecký..." nelhala jsem. Ale zároveň se srdci arcidémona těžko dalo říkat artefakt... "Musím ho dostat domů. Sama." řekla jsem dost nesmlouvavě ačkoliv jsem stále koukala do strany. Dávala jsem podmínky nejspíše o dvacet let staršímu muži, to byl úlet...

Solas - 29. srpna 2021 22:56

soukromá zpráva od Solas pro "Co jsou zplozenci?" Podíval jsem se na ní dosti nechápavě. Mluvila zase jinou řečí? Jaký artefakt by mohl být mocnější než něco z dávno zašlého elfského impéria? Znovu pohledem sjedu na tašku. Měl bych jí věřit? Snažila se mi utéct. Zamračím se. "Těm slovům o družce nevěřím. Inkoust, který jsi použila," kývnu na svou ruku, "ještě se maže a mísí s mou krví. To bylo uděláno dost narychlo. Kdo jsi?" Zabručím a víc stisknu její ramena. Na někoho, kdo sotva před půl hodinou vstal, začínal jsem nabírat na síle.

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 23:01

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Ajaj! Nebylo to dost dobré, ale stačilo to na to, aby mě nezabil! To jsem považovala za úspěch ačkoliv to, že mě držel byl úspěch už o něco menší a já polkla. "Dobře, dobře, elfové říkají, že jsem celkem hezká a že vypadám jak elfka z Arlathanu tak jsem myslela, že když udělám... Tohle, že spíše mě nezabijete až budu křičet, ať zabijete ty mágy, já... Zpanikařila jsem, omlouvám se... Mám ještě inkoust, mohu vám to... Zakrýt..." nabídla jsem úslužně a podívala jsem se mu do očí abych mu odpověděla na tu vážnější otázku. "Zplozenci jsou... Bytosti nakažené... No, Nákazou, jsou přetvoření, takoví živí mrtví a ničí vše, co je živé a jsou vedeni arcidémonem a právě... Začíná další nákaza a já ji chci zastavit, protože ti, co nás před nákazou chrání... Téměř nejsou..." řekla jsem svůj cíl. To že jsem to chtěla udělat jen proto, že bych pak byla oslavována jako hrdinka jsem si nechala pro sebe. Bylo to moc... Sobecké.

Solas - 29. srpna 2021 23:07

soukromá zpráva od Solas pro Pomalu ji položím na zem a pustím. Natáhnu k ní svou ruku, kterou snad hyzdilo tetování a řeknu rozkazovačně: "Zakryj to," vyzvu ji, když nabídne, že tetování skryje. Pořádně si ji při tom prohlédnu a zamračím se, až na ten přízvuk by klidně z Arlathanu být mohla, ale její elfština vůbec nezní honosně, tak jak by znít měla. "Kde teď žijí elfové, když Arlathan padl?" Zeptám se klidně a poslouchám cosi o Nákaze. Nějaká nemoc mě moc nemusela zajímat, chtěl jsem teď cestovat po kraji a vidět své lidi. Jistě mají elfové ještě větší království než Arlathan a žijí v ještě větším přepychu. Nějaké Nákazy se nemusí obávat.

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 23:12

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vytáhla jsem znovu jehlu a pomalu začínala kreslit obrazce na ruku zatímco... Jsem zkoušela udělat tetování hezčí. Sedla jsem si s ním zatímco jsem měla jeho ruku ve svém klíně a zakrývala tetování daleko pečlivěji a snažila se ho udělat... Hezčí... "Já se omlouvám, pane, já nevím... Utekla jsem z domova a můj otec mě držel zavřenou ve sklepě, o zemi nevím nic, doufala jsem... Že najdu někoho, kdo mě bude učit." přiznala jsem možná až moc upřímně a dala si pramen vlasů za ucho. Bylo toho na mě moc, byla jsem unavená, ale... Věděla jsem, že mám misi, kterou musím splnit. A jen jsem nevěděla, jak začít... "Říkejte mi prosím, co se vám líbí a co ne... Brzy to snad bude..." říkala jsem a dál píchala jehlou. Snad provinile...

Solas - 29. srpna 2021 23:28

soukromá zpráva od Solas pro Velmi neochotně se posadím a sleduji, co dělá. Myslel jsem, že použije kouzlo, kterým tu ohavnost zruší, ne že k tomu přikreslí něco navíc. Dlouze vzdychnu, ale ruku jí nechám. "Kdo tě držel ve sklepě?" ignoruji její prosbu o tom, co se mi líbí a co ne. Neznal jsem jí a ona neznala mě, očividně. Kdyby ano, dávala by si lepší pozor na všechno. Ale ona po mě bez ostychu kreslila, jakoby nevěděla, co ty sochy u mého hrobu znamenaly. Ušklíbnu se. Je to jen hloupá holka. "Kdo v zemi vládne?" ptám se dál, nemohla být dutá jak poleno, musela něco vědět!

Avallon Cornigera - 29. srpna 2021 23:33

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro "Nerada se opakuji..." řekla jsem lehce arogantně. Už jsem mu říkala, že mě ve sklepě držel můj otec. Kreslila jsem dál a snad schválně lehce minula a píchla do nervu, jeho arogance si zasloužila trest! A já se mu podívala do očí... "Četla jsem knihy, král Cailain vládne Fereldenu, v Orlais vládne královna s těžkým jménem, v Tevinteru vládne senát..." otřásla jsem se nad vzpomínkou a na chvíli... Koukala tupě do zdi, jehla mi vypadla z ruky do mechu a já si ruce dala na podbříšek, jak bych tam cítila bolest. A pak jsem prudce zavrtěla hlavou, vytáhla čistou jehlu a začala přidávat do kresby rudý inkoust! "Elfové... Elfové... Jsou otroci..." jen jsem řekla stroze. "Chci bojovat proti tomu a mám plán..."

Solas - 30. srpna 2021 15:06

soukromá zpráva od Solas pro Zůstanu na ni hledět, ani necuknu, když trefí nerv. Bylo to schválně, čtu jí to ve tváři, nedám jí to potěšení z mojí bolesti, ačkoliv se moje vnitřní Já schoulí do klubíčka a zakňučí. Nechám ji dál tetovat, nedívám se na to, co na ruce vytváří, až budu chtít, nechám tetování zmizet... jako jsem udělal už mnohokrát. Vydechnu, v zemi vládnou lidé a mágové? Zorničky se mi pak zúží, když vysloví, že elfové nevládnou ale že jsou vlastně otroky lidí. "Cože?! Elfové mají vládnout nepředstavitelné moci, magii. Mají být svobodní, nikdo je nemá poutat k sobě nebo do pout!" Bylo snad všechno, co jsem v posledních letech bdělosti udělal k ničemu? Jestli elfové nenašli pevnou půdu pod nohama, ale jsou otroky... je to moje vina? "Jak může smrtelná rasa spoutat do okovů někoho, kdo je nesmrtelný?" Zeptám se jí viditelně roztřesen.

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 15:13

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Sledovala jsem na chvíli jehlu aby se mohl uklidnit. Mohl by cuknout a zatím mi nepůsobil žádné další nepohodlí a tak jsem ho nechtěla trestat. Naopak, o to více jsem se snažila, aby tetování vypadalo k světu a vlastně... Se mi i líbilo. Byl to takový abstraktní vlk s rudýma očima, byl takový kouřový, takový... Jakého jsem viděla ve snu. Když se do něj i nedokonale proměnil, prostě mě to inspirovalo a proto jsem se i snažila! Mrkla jsem na něj, když se pak ptal a smutně jsem pootočila hlavu, než jsem se podívala na sebe a pak na něj. "Jsem poslední dítě Arlathanu... Jsem Dítě bez Závoje..." řekla jsem a ušklíbla jsem se, podívala jsem se opět na jeho zápěstí a tetovala. "Jsem poslední dítě, které se narodilo nesmrtelné... A už jsem přišla o nohu, myslím, že budu ráda, když se dožiji čtyřiceti let... Lidé rádi ničí všechno hezké..." zasmála jsem se pobaveně a dokončila dílo. Uklidila jsem inkoust a jehlu zahodila.

Solas - 30. srpna 2021 16:25

soukromá zpráva od Solas pro Bedlivě ji poslouchám a pak se zarazím. Všechno sedělo, Závoj a Únik k tomu patřili, já Závoj vytvořil, ale... "40 let?" Spal jsem jen 40 let? Měl jsem pocit, že jsem v Úniku několik stovek let, čtyři desetiletí. Za 40 let se dokázalo elfské impérium takhle propadnout? Nechápavě se na ní podívám. "NEní možné, abych byl pryč jen 40 let. Jestli jsou elfové v okovech, určitě to muselo trvat minimálně několik stovek let. Nevzdali se bez boje jen tak, vím to. Kolik ti doopravdy je?" Dožaduji se odpovědi, a pak se podívám na tetování. Vlk? Věděla, kdo jsem, proto sem přišla. Podívám se za sebe, kde v sarkofágu leží můj magický orb. Vezmu ho do rukou a zamračím se. "Co byl ten tvůj plán?"

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 16:29

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro "Je mi 25... Já.... Moje matka spala, když jsem byla v jejím břiše, usnula jako ty a probudila se až... Po tisíci letech, nevím, jak dlouho to bylo..." o svém věku jsem samozřejmě lhala... A jakmile jsem viděla, že se otočil, nadechla jsem se, vyhrnula si rukáv a otevřela rány abych si vytvořila krvavou magií nohu a pak... Jsem vzala nohy na ramena! Nemohla jsem tady být s ním, byl nebezpečný, mohl mi ublížit a co víc! Mohl mě znásilnit!!!! Uf! Utíkala jsem před nejhorším možným osudem, nemohlo se mi nic stát, když jsem byla sama! A doufala jsem, že poslední síly magie jsou dost na to, aby mě dostali do bezpečí od elfa, kterého jsem nechtěně probudila (56/100)...

Solas - 30. srpna 2021 16:33

soukromá zpráva od Solas pro Vzal jsem svůj orb a prohlížel si ho. Bylo očividné, že ho nedovedu otevřít, zapečetil jsem ho, když jsem byl v plné síle a teď jsem se ani nedokázal plně proměnit ve vlka. Otočím se zpět na dívku, která... tam už nestojí. Zamrkám, ale není to nic, co by mě mohlo trápit. Schovám svůj orb k sobě, a pak si na zemi všimnu kapiček krve (78/100), po kterých se pomalu vydám, snad ven z této kobky. Překročím mrtvolu mága od druhého si vezmu jeho magickou hůl, bude se s ní lépe čarovat, když dojde na věc...

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 16:38

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Utíkala jsem dál, vypadlo mi z tašky pár papírů, ale žádné z nich nebyly důležité. Důležitý byl jen ten artefakt. Jen ten artefakt... Držela jsem ho, pevně svírala a snad se rozběhla ještě rychleji v naději, že mě muž nebude pronásledovat, protože se mnou neměl žádné spojení. Neměl se mnou jediný důvod být, doufala jsem, že tohle stačí k tomu, aby nešel za mnou, protože jsem mu sama nemohla pomoct a proto... Jsem snad i věřila tomu, že mě nebude pronásledovat. Až za hodinku, kdy se pomalu stmívalo, jsem se schovala pod kořeny obrovského stromu, zachumlala do své deky a uvelebila jsem se tam jako malé dráče, které hlídá svého vejcovitého sourozence. Potichu jsem odpočívala zatímco... Solas mohl natrefit buď na mě, prázdnou cestu nebo v dálce mohl vidět ohýnek malého tábora... Rozdělí se naše cesty?

Solas - 30. srpna 2021 16:50

soukromá zpráva od Solas pro Jdu dál po cestě, na kterou dopadaly kapky krve a postupně z ní sbírám papíry, které vypadaly. Prohlížím si je a skládám k sobě. Když jsem konečně venku na čerstvém vzduchu, na okamžik zapomenu na to, koho jsem sledoval, ale pak si všimnu opět krve a pomalu se dám do pohybu. Po několika metrech zahlédnu malé blikající světýlko v dáli... oheň! Pomalu se k němu blížím a mezi kořeny najdu elfku. Možná jsem dlouho spal, ale něco mi říkalo, že rozdělávat oheň na takhle okatém místě, kde ho nic nekryje si říká o nalezení. Začnu u její hlavy vyskládávat papíry, které jí vypadly...

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 16:54

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Objímala jsem svou tašku a odpočívala, snad jsem měla i hezké sny... Na papírech byly mé studie, kouzla, na některých jsem si dokonce vybíjela frustraci z toho, že sama jsem kouzlit neuměla... Bylo toho na mě hodně, ale papíry pro mě nebyly důležité. O to více mě překvapilo, když mě probudilo šustění a já pomalu otevřela oči a před sebou jsem uviděla elfa... Více jsem sevřela tašku a stulila se do klubka, snad jsem byla naivní a myslela si, že si mě nevšimlo, ale proč by jinak takhle příhodně vykládal papíry? Byla jsem hloupá! Tak hloupá! A tohle byla zásadní chyba! Polkla jsem a vytáhla z tašky potichu kořen, který jsem potichu jedla aby jsem se přestala tolik bát...

Solas - 30. srpna 2021 18:42

soukromá zpráva od Solas pro Dovykládám papíry, dám je na úhlednou hromádku a podívám se na ní. "Šel jsem po tvé krvavé stopě... To nebude normální, přírodní magie. Vypadá to nebezpečně a nelidsky." Podívám se na ní a oči mi zaplanou. Z opasku u svého brnění pak vytáhnu kratší dýku a přiblížím její čepel k noze, kterou si přičarovala krvavou magií. "Magie, která ke své existenci čerpá životní esence jiného je špatná." Zahlučím nepřirozeně hlubokým hlasem.

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 18:49

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Podívala jsem se na elfa, když se dýkou přiblížil k mé krvavé noze... Roztekla se a já polkla, zacouvala jsem a opřela se zády o kořeny zatímco se mi rány na ruce zacelovaly a já se... Bála. Bála jsem se, že jsem udělala něco, co mě prokleje a co ho donutí mě zničit. Byla jsem nejistá, vystrašená... A nemohla jsem si pomoci, klepala jsem se a dívala se jinam... Pak jsem se mu podívala do očí a vydechla. "Je... Ale já... Já nemám na výběr..." přiznala jsem poněkud vystrašeně.

Solas - 30. srpna 2021 23:15

soukromá zpráva od Solas pro Skloním dýku a podívám se jí do očí. Ty moje přestanou tak žhavě plát a snad se na ní zle usměju. "Ale ano, každý má možnost si vybrat. Nikdo ti nedrží dýku u krku a nutí tě kouzlit pomocí krve, ale je možné, že někdo udělá přesný opak." Vydechnu. Tohle se muselo ze světa odstranit. Tahle magie smrděla nebezpečím a toho jsem se bál. Jakoby nestačilo, že světu vládnou lidé a sláva elfů je pryč, za což můžu já... "Kam máš teď namířeno?" Zeptám se nakonec.

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 23:20

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Sledovala jsem muže poněkud nejistě a vyděšeně. Sledovala jsem ho a ani na chvíli neměla v plánu povolit. Nechtěla jsem cestovat s ním, nechtěla jsem se s nikým kamarádit, chtěla jsem se spoléhat jen na sebe... Jen sobě jsem mohla věřit! A tak jsem jen polkla, sledovala dýku a pak se podívala na svoje rány, než jsem mu kývla na srozuměnou než jsem se podívala do strany a přemýšlela nad svou další odpovědí. Byl krásný. Dokonce okouzlující, jeho oči mě propalovaly a já se nedokázala ani pohnout. Snad jsem na malý moment... Málem jsem mu podlehla a prosila ho o to, aby šel se mnou, aby mě chránil, ale pak jsem si připomněla, že to byl jen cizí cizinec. "Cestuji sama. Nic vám do toho není..." řekla jsem a pevněji objala tašku. Mužské plémě bylo nebezpečné...

Solas - 30. srpna 2021 23:42

soukromá zpráva od Solas pro Viděl jsem, jak se na mě dívá, jak těká pohledem od mého obličeje a detailů na něm. Moje jizvy, oči, uši, nos, rty. Já sám pozoroval její rysy. Byla krásná, ale to ji neopravňovalo k užívání zakázané magie. "Ukradla jsi něco, pro co jsem zabil lidi," ukážu prstem na tašku, věci mi docházely rychle. "Myslím, že si zasloužím vědět, kam ta věc míří." Natáhnu k ní ruku a lehce se dotknu jejího zápěstí.

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 23:45

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Otřásla jsem se, snad vzrušením... Nikdy se mě muž nedotýkal takhle lehce a já... Já na to přirozeně reagovala ačkoliv jsem nechtěla a o to pevněji sevřela tašku. Nemohla jsem dovolit, aby se mi dostal pod kůži a proto jsem polkla a snažila se tvářit co nejsvědoměji to šlo. Snažila jsem se vypadat nad věcí a neokouzlena jeho přítomností. Vždyť tě vůbec neznám! "Je to srdce arcidémona, plánuji s ním zabít arcidémona a uzavřít do něj jeho duši. Mířím s ním tam, kde bude arcidémon..." nebyla to úplně pravda, ale jako vysvětlení to snad bylo dostačující. Úplná lež to taky nebyla...

Solas - 30. srpna 2021 23:52

soukromá zpráva od Solas pro Jen lehce se její ruky dotknu, a pak se k ní nebezpečně nahnu. téměř se nad ní nakloním, jen abych jí hleděl do očí a vyslovil tiché: "Kam s tím jdeš, prosím?" chtěl jsem slyšet lokaci, ne co to nese. Navíc, jak by srdce nějakého démona mělo pomoct elfům vrátit výsluní, které je právem jejich? To bylo trošku zcestné, ale přeci mluvila o nějaké Nákaze, tohle asi bude souviset s tím. Možná byl její plán zastavit Nákazu a jelikož je elfka, tak by za to měla zásluhy!

Avallon Cornigera - 30. srpna 2021 23:55

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Zrudla jsem a sledovala ho. Začala jsem se regulérně klepat a zasekla jsem se, koukala mu do očí. Polkla. Jednou. Dvakrát. Sledovala jsem, jak byl blízko, ale snažila jsem se vydržet, snažila jsem se sama sebe ujistit, že mi nechtěl ublížit, ale stále jsem si vše pamatovala jako kdyby to bylo před pár minutami a já stále byla to zneužité dítě... Potichu jsem... Fňukla a více se zády opřela o kořen, koukala na něj ztuhle... "Do.. Do... Do... Hluboké... Cesty..." vymáčkla jsem ze sebe. Byl pohledný, líbil se mi, ale byl to stále muž a já... Nedokázala věřit, že muži dokáží ženě dělat hezké věci. Proto jsem panikařila. Proto jsem byla bledá, s narudlými tvářemi... Proto jsem se... Bála...

Solas - 31. srpna 2021 00:00
	soukromá zpráva od Solas pro Oddálím se, pohodlně se posadím a podívám se na ní. Schovám svou dýku zpět do krytu své zbroje. "Doprovodím tě. Jestli jsem tvůj plán pochopil správně, a pokud je to tak nebezpečné, jak to zní, budeš potřebovat každou schopnou ruku. Nabízím se ti." Počkám pak, aby se vyjádřila jak se rozhodla. Pravdou bylo, že jsem tady nikoho neznal a nikoho jsem tu neměl.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 00:04

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Zavrtěla jsem hlavou a podívala se do země. Po čele mi stékal pot... "Nechci to..." kníkla jsem a dívala se stále do země a už přemýšlela, jak uniknu. Nevěřila jsem, že cestovat s mužem bude bezpečnější, bála jsem se a... Chtěla jsem být sama. "Nepotřebuji další ruce! Zvláštně ne mužské! Vystačím si docela v pořádku sama!" štěkla jsem na něj a kníkla než jsem polkla a sáhla do tašky abych vytáhla krystalky lyria a ty si strčila do pusy a rozkousala. Uklidnilo mě to a já se snad aspoň maličko uvolnila. "Měl bys odejít tam, kde budeš vítaný. Tady nejsi." oznámila jsem mu a více sjela po kořenu tak, že mé nohy se dotýkaly jeho nohou a mé tělo bezvládně a uvolněně se smálo na něj zatímco já... Přivřela očka...

Solas - 31. srpna 2021 00:13
	soukromá zpráva od Solas pro Podíval jsem se na ní, rozhodně jsem čekal jinou odpověď, tahle byla asi až moc upřímná... "Tohle jsem slyšel už mockrát," odpovím jí a podívám se ven do tmy. "Zůstanu do rána, a pak odejdu, nebudu tě déle obtěžovat." Ujistím ji a posadím se na druhou stranu, co nejdál to půjde.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 00:17

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Snad jsem... Se konečně uklidnila a touhle klidnou reakcí si u mě získal respekt. A já se usmála. Lehce. Snad láskyplně, že mě vyslechl, že respektoval mé přání a pak jsem konečně usnula. Netrvalo dlouho a snad po hodině jsem se probudila a... Nedalo mi to, cítila jsem k němu takový respekt a jistý... Zájem? Že jsem nemohla potlačit nutkání a přitulila jsem se k němu, stočila jsem se mu v klíně a objala ho, pevně stiskla a pak... Znovu pomalu zavřela očka. Ačkoliv jsem nenáviděla muže, on byl... Jiný... S ním se svět zdál v pořádku a kompletní, s ním jsem se zdála v bezpečí a proto snad... Byl prvním mužem, vedle kterého jsem dobrovolně spala a kterému jsem dobrovolně předávala své teplo.

Solas - 31. srpna 2021 00:39

soukromá zpráva od Solas pro Po tom rozhovoru jsem asi do patnácti minut usnul. Nebylo to nijak těžké, pořád jsem byl dost unavený. A budil jsem se v Úniku. Otevřel jsem oči a zamžoural. "Ty jsi mi ale spáč," zabručela dívka, která seděla naproti mě a do pootevřené pusy mi už hodinu házela kamínky... Vyplivnu je na ní. Poprskám ji. Provede náležitý škleb a začne se otírat. Já mezitím vykouknu zpoza zdi, u které stojíme. Nikde nikdo, chytím dívku za ruku a vyběhneme společně do prázdné chodby a následně až na její konec. "Proč by hlídali něco, kde nic není?" Vydechne dívka a já se postavím před zeď a začnu kouzlit. Byla tu iluze. Odkryl jsem dvě cesty, vlevo a vpravo. "Každý si vezme jednu stranu?" Zeptá se elfka. Zavrtím hlavou. "Jdeme vlevo," kývnu a začnu ji táhnout tím směrem. Něco tímhle směrem příšerně páchlo. Oba jsme si museli zacpat nosy, když jsme pomalu pokračovali chodbou. Na jejím konci nás oba oslepilo světlo. "Agh!" S trhnutím se probudím. Instinktivně chytím dívku, co mi ležela v klíně. "Co se stalo?" Zeptám se jí, jako kdyby mě měla probudit ona.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 09:33

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Usínala jsem pomalu a přitom... Měla snad halucinace, déšť bubnoval na naše kořeny a já stáhla ještě papíry dovnitř. Když už je přinesl... Byli jsme vlhcí, od vody, ve vzduchu bylo hrozné vlhko a to bylo nepříjemné a tak jsem vyčarovala malý plamínek, který plápolal ve vzduchu aby jsme se trochu zahřáli... A pak chtěla znovu usnout, ale halucinace mě pronásledovali. Viděla jsem krev. Svou vlastní. Démon vytahoval svůj úd a drápal se po mých hlubinách, chytal mě za stehno a chtěl si mě vzít. Byl to... Démon touhy, démon hladu, byla to nějaká odporná karikatura... A já křičela a otec to jen pozoroval. Snad sám měl ruku na klíně, sám se chtěl uspokojit a nasytit démona a já na něj koukala ve zradě. Klepala se a v tu chvíli... Jsem poprvé cítila magii. Byl to nádherný pocit. Bylo to jako kdyby kousek země se probudil, jako kdybych našla svůj úděl, svůj osud... Jako kdybych konečně byla kompletní... A to mě dostalo z Úniku zatímco otec byl nucen bojovat s démonem. Prudce jsem otevřela oči a zamrkala na elfa, sledovala jeho oči, rty, stále se lehce klepala a hlavně mi byla zima kvůli dešti. Polkla jsem, ale... Nebála jsem se, neklepala jsem se protože jsem se bála, se zájmem jsem ho pozorovala... Protože jsem nikdy nebyla tak blízko hezkému muži... "Já... Omlouvám se, byla mi... Zima..." přiznala jsem a odtahovala se, pokud to bylo to, co mu vadilo ačkoliv... Jsem se odtahovala tak, aby to tak jen vypadalo. Teplo jeho těla... Bylo vítané.

Solas - 31. srpna 2021 13:00

soukromá zpráva od Solas pro Také mi byla zima, celé tisíciletí jsem ležel v jedné zbroji, která na zimu nebyla moc stavěná. Vydechnu a začnu si ji rozepínat. Jestli se mám rychle zahřát, půjde to lépe bez ní. Kolem našeho kořenu vyčaruji magickou bariéru, která brání dešti, aby na nás dotěrně klepal. Sundám si téměř všechno a starou zbroj složím vedle sebe, sedím tam jen v kalhotách a staré košili. "Takhle je to mnohem lepší," řeknu klidně a sám vyčaruji plamen, který nás oba hřeje. "Tobě se zdál nějaký sen, viď?" Chvěla se ze spánku, to by jinak neudělala. Noční můra? Nebo se možná dokázala spojit s Únikem a tam se jí stalo, a snad o tom ani neví. Ale pokud nedokáže ovládat přirozenou magii, ne to je nemožné.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 13:44

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Sledovala jsem ho, jak se svléká. Dokonce jsem si sedla spíše vedle něho, aby měl prostor a sledovala, s jakou lehkostí čaruje, jak nás oba chrání... A na chvilku zatoužila potom, aby tato noc nikdy neskončila, abychom navěky byli v tomto dešti a já mohla zůstat v jeho bezpečí. Nezdál se, že by byl agresivní či ke mně nepřátelský, naopak... Mluvil se mnou a nikterak povýšeně. Staral se jak o sebe, tak o mně a... Nijak se mi nenutil, což bylo sympatické. Jeho otázka mě vytrhla z transu, podívala jsem se na plamen a objala jsem si kolena zatímco jsem přemýšlela. Polkla jsem a rozhodla se mu říct pravdu za všechny nesnáze, které jsem mu způsobila. "Nemám Únik... Jsem... Narodila jsem se s ním přímo propojená, ale jak... Fen'Harel strhl závoj, moje tělo se rozhodlo, že kolem mě vytvoří bariéru a tak... Dovedu čarovat, občas cítím Únik, ale zatím jsem... Nedokázala strhnout tu oponu a no... Můj otec to jednou zkusil a... Dostal mě do Úniku a protože nemám závoj, dostala jsem se do něj hned fyzicky a tam..." zbledla jsem a více se objala. "Se stalo hodně špatných věcí..."

Solas - 31. srpna 2021 14:03

soukromá zpráva od Solas pro Suším si kus pláště, když začne vyprávět. Podívám se na ní a naslouchám tomu, co mi říká. Znalecky při tom přikyvuji, že rozumím. Nechápal jsem sice, jak to myslí s tím Únikem, protože vstoupit do něj fyzicky? Ale dál jsem přikyvoval. Na věci, co se v tom Úniku staly, jsem se neptal. Chyběla jí noha, takže jsem si to mohl celé snadno domyslet. Znovu přikývnu. "Rozumím, nemusíš o nich mluvit, nejspíš to pro tebe bylo těžké," řeknu a teď už suchý plášť jí přehodím okolo ramen, ačkoliv jsem pochyboval, že se v tuhle vzácnou chvíli klepala zimou. Její oči tak krásně zářily a já musel uhnout pohledem, aby si nevšimla, že ji pozoruji...

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 14:10

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Poslouchal mě. Bylo to snad poprvé, co mě někdo poslouchal a já... Lehce narudla, protože jsem se cítila respektovaná. Líbilo se mi to až jsem si musela dát pramínek vlasů za ucho a usmát se na něj. Jeho plášť jsem si více přitáhla přes ramena a od té chvíle se usmívala... Voněl po něm a všimla jsem si, že kouká. Muži koukali... Ale on byl jiný. Nekoukal na mě jako predátor, koukal na mě... Jinak. Krásně... "Chtěl mě tam znásilnit démon touhy a nevlastní otec si nade mnou udělat..." řekla jsem a pak... Mi stekly slzy. Ale... Usmívala jsem se. Nekontrolovaně jsem začala plakat a schovala si hlavu do kolen, ale pak jsem se... Smála? "Já.. Já... Já... Jsem tak šťastná!" vzlykla jsem. "Jsem venku! A žiji! Nezlomil mě!" zasmála jsem se a zakryla si rukama obličej rukama aby neviděl, jak moc brečím... "Prosím, prosím... Nesuď mě, já... Nevím proč brečím... Proč... Proč... Se Směju!" kníkla jsem, ale emoce šli ven... A já po měsících cítila úlevu a s úsměvem jsem se podívala na plamen zatímco moje tváře byly pokryté vodopády. Podívala jsem se na papíry s únikovými plány a usmívala se na to než.... Jsem to nechala vzplanout a pak je vypustila jako malé zářivé světlušky pryč... "Ah!"

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 14:19

Solas - 31. srpna 2021 14:29

soukromá zpráva od Solas pro Nechápal jsem její emoce stejně jako ona. Natáhl jsem se přes malý plamínek a objal ji, když začala plakat. Muselo to pro ní být hotové peklo, není divu, že se chtěla mstít. Tedy... chtěla se vůbec otci mstít? "To je v pořádku, nejsi tady sama," snažím se jí nějak uchlácholit, ačkoliv s rozbřeskem odejdu, jak si to původně přála. Teď nejspíš jen hrály její emoce, to jí do rána přejde. "Chceš se otci pomstít za to, co ti způsobil?" Zeptám se klidně a sleduji její iluzi. Odtáhnu se od ní a posadím se zase do své předchozí pozice, kdy se zády opírám o kořen. Neznal jsem tu nikoho a hodně věcí se očividně také změnilo, byl jsem zmatený a sám... ale teď tu byla ona. Na tom záleželo.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 14:36

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Natiskla jsem se na něj, když mě objal a ačkoliv slzy ustávaly, sama jsem cítila hurikán emocí a... Dostala se přes plamínek, chvíli kalkulovala svoje kroky a pak... Se mu natiskla na rty, dala jsem mu ruce na tváře a natáhla se přes jeho tělo a láskyplně ho políbila jak kdyby byl můj milenec a já ho viděla po dlouhé době. Byl to naléhavý polibek, ale plný štěstí a radosti. Takový polibek, který dá milenka vojákovi, který se vrátil z války aniž by ho znala, jen proto, že je tak šťastná, že zachránil její zemi. Usmívala jsem se do polibku a znovu své rty natlačila na ty jeho než jsem se odtáhla a nejistě. na něj zamrkala a narudla... "Omlouvám se já... Nevím, co mě to popadlo já... Tě prostě chtěla políbit..." zachichotala jsem se lehce pobaveně a trochu provinile a stydlivě, než jsem se začala odtahovat zpátky na svoje místo zatímco jsem stále myslela na jeho horký dech na mých rtech...

Solas - 31. srpna 2021 14:49

soukromá zpráva od Solas pro Otočil jsem obličej tak, abych viděl ven, když v tom se mi natlačila na rty a já se posunul kousek dozadu, jak jsem to nečekal. Nechal jsem ji, vytřeštěně na ni hleděl, a když se pak odtáhla, chytil jsem ji za zápěstí jednou rukou a druhou jí položil na tvář, přitáhl jsem si ji znovu do polibku a tentokrát ho prohloubil, než jsem ji nechal se odtáhnout. Nevím, co mě to popadlo, nejspíš fakt, že byla tak krásná, nebo jsem jen zoufalý z té tisícileté samoty. "Ne, nemusíš se omlouvat," sám se na ní podívám s lehce narudlými tvářemi a znovu uhnu pohledem. Byli jsme oba jako děti, sakra!

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 14:53

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Mé srdce závodilo. Usmívala jsem se na něj. Samozřejmě, že jsem mu polibek oplatila! Bylo to celé tak vzrušující a nové... A krásné! Užívala jsem si to, usmívala se a pak... Se pomalu odtáhla a znovu si sedla ačkoliv to nebylo na to samé místo. Bylo to jen... Kousek od něj, neboť i jeho tělo mi poskytovalo určité teplo, které se mi líbilo. Nemohla jsem si pomoci a usmívala se dál do plamínku. Bylo to krásné. A i já jsem se mu líbila! Naplňovalo mě to štěstím. "Nechci se mu mstít, chci být volná..." přiznala jsem upřímně a pak se na něj podívala, než jsem se... Pomalu opírala a zavírala oči. Nechtěla jsem ho více obtěžovat, jen... Snít o jeho rtech a o jeho teple než nastane ráno a užívat si tento posvátný okamžik plný pochopení a... Radosti a lásky...

Solas - 31. srpna 2021 15:03

soukromá zpráva od Solas pro To jsem pochopil moc dobře, přikývl jsem a pohodlně se opřel, zavřel jsem oči, ale už se mi nepodařilo usnout. Raději jsem pak hlídal oheň a pozoroval, jak klidně spí. Opravdu jsem se nechal takhle snadno unést? Používá zakázanou magii! Ale je tak roztomilá... sakra, Solasi! Zabručel jsem a víc se opřel o strom, a k ránu si začal nandavat své brnění. Bylo krásně vyhřáté, což jsem do chladného rána jedině uvítal. Když jsem v plné zbroji, skloním se k elfce: "Vstávej, je ráno," začnu ji opatrně budit, aby mi náhodou nevyrazila zuby leknutím.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 15:08

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Měla jsem hezké sny. Snad nádherné sny, myslila jsem na pohádky a vymýšlela jsem vlastní, než mě probudil známý hlas a já se rozespale a snad zamilovaně podívala na elfa... Byl tak krásný v té zlaté zbroji! Byl tak... Okouzlující, ale moje poblouznění smyslů muselo počkat. Musela jsem splnit misi... "Oh... Jsi můj vlk ve zlaté zbroji..." zasmála jsem se pobaveně nad nešikovným flirtováním, zavrtěla hlavou a pomalu se zvedala a vrtěla hlavou. Venku bylo hezky... Voda rozzářila přírodu a stany dále od nás se pomalu začali balit. Já s elfem vyšla zpod stromu a zvědavě jsem se rozhlédla než jsem polkla a naposledy se podívala na elfa. Usmála jsem se na něj a pak jsem se nesměle podívala do země a znovu se zachichotala. "Víš... To byla moje první pusa..." kousla jsem se do článku ukazováčku jak jsem se styděla! Ale křenila jsem se tak šťastně...

Solas - 31. srpna 2021 15:20

soukromá zpráva od Solas pro Vylezu zpod kořenů a hned se protáhnu. Tohle jsem potřeboval! Promnu si oči a podívám se na elfku, a pak do krajiny. Jsou to opravdu stany? Proč jsme se krčili tady, když támhle jsou stany? Podívám se na ní a usměju se, kéž bych mohl říct, že má také, ale... "Pak je mi líto, že tvůj první polibek patřil mě," řeknu jako kdyby toho snad měla litovat. Rozhlédnu se kolem sebe. "Přála sis, aby se naše cesty rozdělily," připomenu jí, snad v naději, že mě nasměruje k nějakému městu nebo osadě, k čemukoliv.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 15:25

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro "Mě je jen líto, že jsi nezkusil jazyk..." mrkla jsem na něj a opírala se o svou hůl a pak se na něj podívala... "Myslím, že bys měl vyrazit k těm stanům... Cestovatelé bývají vstřícní, mnohem více, než elfové v lesích... Za nimi se vydej, až budeš připraven na dávku nepřátelství." zasmála jsem se pobaveně. A pak se otočila abych se podívala na svou cestu. Nadechla jsem se. Zkontrolovala srdce a pak kývla. Naposledy jsem se za ním otočila. "Děkuju za všechno..." usmála jsem se na něj naposledy a vyrazila k cestě, abych mohla naskočit na nějakou karavanu...

Solas - 31. srpna 2021 15:34
	soukromá zpráva od Solas pro Zabručím, že jsem ho zkusil, ale jestli to byl její první polibek, bylo zbytečné se hádat. Přikývnu a ukloním se jí. Bude mi chybět, ale měla své poslání a já měl to svoje. Podívám se na stany, pak na ní a když udělá první krok směrem pryč, sám se rozejdu ke stanům a přitom pevně sevřu svou hůl, nevědom toho, co mě u lidí může čekat.

Vypravěč - 31. srpna 2021 15:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Elfka se na něj... Poněkud zklamaně koukala a broukla, doufala v ještě jeden ale... Když viděla, jak se vzdaluje, sama se vydala pryč a až nepřirozeně rychle se dostala na cestu, proběhla ještě kolem pár stromů a pak... Zmizela docela. Jistě musela vlastnit více artefaktů, než ten jeden a to bylo... to jí pomohlo dostat se pryč. Když se Solas nakonec dostal ke stanům, zjistil, že to je výprava proti Arcidémonovi. Zjistil, že je vede šedá strážkyně a seznámil se se všemi, kteří v táboře byli. Jen jediná postava mu zůstávala neznámá a to byla čarodějka z pustiny, která ho podezíravě pozorovala celé týdny, co spolu cestovali jak kdyby znala jeho tajemství... Jak kdyby znala vše, co má za tou klidnou fasádou a jak kdyby věděla, že ta zbroj je něčím jiná od normálních zbrojí... -- Konec prologu Kapitola I. Dračice a čarodějka "Vstávej." poručil Solasovi vysoký ženský hlas a čarodějnice z pustiny s ním znovu zatřásla. "Zase slintáš na polštář jak pes se vzteklinou." rýpla si než se postavila a ještě mu novou šťouchla do nohy aby ho pomalu budila. A najednou... Solas díky svým vlčím smyslům ucítil vůni elfky, kterou tři týdny zpátky poznal. Morrigan se na Solase ušklíbala. "Musím ti něco ukázat. A ty ukážeš něco mě." poznamenala a nestarala se o to, jestli o to elf stojí či nikoliv.

Solas - 31. srpna 2021 16:05

soukromá zpráva od Solas pro Kapitola I. Dračice a čarodějka V Úniku se mi nedařilo, nevím čím to bylo. Nedostávali jsme se nikam, pořád jsme s elfkou stáli v jedné chodbě a kolem dokola nás stály pevné zdi. Nevím, čím to mohlo být způsobeno, nejspíš přítomností Morrigan, něco mi na ní smrdělo už od začátku. Často jsem ji pozoroval a snažil se přijít na to, až jsem zjistil, že ona dělá to samé. Byla čarodějka, dokázala se dostat do Úniku? Určitě nějak mé spojení blokovala! A když si pro mě to ráno přišla, sledoval jsem ji se zabijáckým pohledem. Ukončit Nákazu bylo ušlechtilé, ale ona měla jen sobeckou motivaci, cítil jsem to. "Zato tobě to po ránu sluší, těžko říct, jestli ty rozcuchané vlasy způsobila divoká noc, nebo pět let neviděly šampón." Ušklíbnu se, vstanu a jdu za ní, ať mi tedy ukáže to, co chce vidět. Jen doufám, že na mě nevytáhne své přirození, to bych nejspíš nerozdýchal... Naše verze Solase

Vypravěč - 31. srpna 2021 16:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vydechla, v ruce držela papíry, které si prohlížela než Solase dovedla k malé chalupě. Byla... Zatuchlá, ale když vstoupila dovnitř, byla stále suchá. Někdo v ní musel být a topit, vlhkost nebyla vevnitř. Ale stejně... Byl tam nepořádek. Všude byly papíry. Z knih byly vytrhány užitečné stránky a užitečné knihy tam nebyly vůbec. Byly pryč zatímco v kuchyni byly použité všechny pláty a pohozené v lavoru, kde se měly po použití umýt. Vše se zdálo... Opuštěné ve spěchu. U postele byl dokonce pytel, se špinavým prádlem, který Morrigan dala na postel a zasmála se, když vytáhla mokré ponožky a pak také malou podprsenku. "Majitelka zřejmě nezná mytí prádla a nechala tu všechno, co se jí už nehodilo." zasmála se a odhodila to než sebrala jeden z papírů a dala ho Solasovi. Byly tam... Povedené kresby intimních scén s elfkou. Sexuální scény, ale i romantické... "Oh, spletla jsem se!" zasmála se a podala mu jiný papír, kde bylo vyobrazeno srdce arcidémona a vedle toho popis rituálu, jak zachránit šedé strážce, ale že je k tomu potřeba... Dítě. Nenarozené. A Morrigan vydechla. "Co si o tom myslíš?"

Solas - 31. srpna 2021 17:50

soukromá zpráva od Solas pro Zamračím se, věděl jsem téměř okamžitě, komu prádlo patří a kdo tu přebýval. Pečlivě si prohlédnu každý jednotlivý podaný papír a vydechnu. "Co bych si o tom měl myslet? Možná bys měla najít majitelku spodního prádla a zeptat se jí na to přímo..." podám jí zpět papír, na kterém byl detailní popis rituálu. Nevěděl jsem moc, co si od toho Morrigan slibuje, nebo co přesně z mých úst chce slyšet. Jestli chtěla dítě, měla oslovit Zevrana a ne mě. To bych si ho raději uřízl, než s ní mít dítě. "Alistair by ti mohl pomoct," mrknu na ní.

Vypravěč - 31. srpna 2021 17:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Morrigan se zasmála a zavrtěla hlavou. Vzala pak z pytle kalhotky a zkušeným chvatem je po něm střelila. "raději umře než abych s tebou měla dítě. Na tu vážnější notu, srdce arcidémona je silný artefakt, ale... Nebezpečný." postavila se. "Pokud si elfka plánuje dítě nechat... Pokud nebude zvolen vhodný otec, roztrhá jí to." pokrčila rameny. Pak přešla po místnosti. "Cítila jsem ji. Běhala jsem jako vlk touhle divočinou a cítila jsem ji. Čím blíže jsme království trpaslíků, tím silnější byl pach, ale najednou... Se to otočilo a už jí necítím blízko." přiznala. A pak zkřížila ruce na prsou a podívala se vážně na Solase. "Ta holka věří, že najde duši Mythal a chce, aby dítě nosila Mythal." přešla pak blíže a ukázala mu na řádky. "Dovedeš si představit tu zkázu, kdyby se narodil drak, který... Má nakažené srdce?"

Solas - 31. srpna 2021 18:03

soukromá zpráva od Solas pro Odcvrnknu ze sebe spodní prádlo, a pak sáhnu do batohu. Chvíli v něm lovím a nakonec vytáhnu malou nádobku s horkou vodou a listím. Napiju se. "A nás by to mělo zajímat, protože...?" Podívám se na ní, aby mě doplnila. Pak vodu dopiju a zakřením, odpornost. "Morrigan, jestli víš směr, kterým se ten pach táhl, podívám se na to, vrať se do tábora za ostatními." Řeknu po chvíli, kdy uklidím nádobku zpět do tašky a Morrigan počastuji dlouhým tichem a celkově pauzami mezi řečí.

Vypravěč - 31. srpna 2021 18:09

soukromá zpráva od Vypravěč pro Morrigan se zamračila. Zkřížila opět ruce na prsou a pak... Se proměnila do havrana a rychle letěla pryč jak kdyby sama se rozhodla vzít věci do svých rukou. Zjistila, že Solas se o její zjištění nezajímal a tak jí ani nezajímal vztah jeho a té elfky. Věděla ale něco jiného a tomu chtěla zabránit. Tušila, že to má s ní spojitost... Jako elfka tušila, že je v problému a že musí co nejrychleji zmizet, aby jí nikdo neobjevil. Věděla, co musí udělat a věděla, co je pro ní nejlepší. A závod s časem začal. Chtěla získat elfku a šla na to jinak poněkud. Vylétla nad bažiny a rozhlížela se po stopách zatímco se nad její hlavou objevil drak a ona strnula. Drak zase rychle zmizel, ale bylo jí jasné, že elfka se pouštěla do něčeho, o čem nebyla poučena. A věděla, že to zasahuje do jejích plánů.

Solas - 31. srpna 2021 18:16

soukromá zpráva od Solas pro Když byla Morrigan pryč, počkal jsem asi tak ještě pět minut než jsem se proměnil do velkého vlka, na sál vůni té elfky, a pak začal čenichat kolem tak dlouho, dokud jsem nezachytil její stopu. Netušil jsem, co má v plánu ta čarodějka a vlastně jsem si ani nebyl jistý tím, co má za lubem ta elfka. Běžel jsem lesem a snažil se dávat pozor, abych náhodou nenarazil na tu potrfenou vránu. A když jsem zvedl hlavu, uviděl jsem draka! Byla to Mythal? Byl tam tak krátce! Znovu jsem se dal do běhu a snažil se elfku vyčmuchat první!

Vypravěč - 31. srpna 2021 18:21

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ačkoliv stopy byla jasná a dokonce po 30 minutách viděl Solas i stopy elfky, nikdy po ní nebylo ani vidu, ani slechu. Splnilo se mu ale něco jiného a když se mu podařilo doběhnout na jakýsi plácek, před něj klesl obrovský drak a zařval. Sám se rozběhl směrem, kterým běžel Solas, než se ozvalo křupnutí. Drak se polekal a okamžitě se proměnil ve starou ženu, která prozkoumávala zdroj křupnutí a když zjistila, že to byl jen barbar, oddechla si a rozhlížela aniž by si všímala vlka. Vyrazila dál směrem, kterým Solas cítil elfku a šlo vidět, že společně s dračicí mají stejný zájem a dračice... Jeho smysly pohltila silná a známá vůně. Byla to vůně jeho dračí královny. Ta žena, ačkoliv nebyla Mythal, byla její součástí a to dodávalo místu podivnou důležitost...

Solas - 31. srpna 2021 18:42

soukromá zpráva od Solas pro Běžel jsem tak rychle, až mi od huby lítaly sliny, musel jsem vypadat jako vzteklé zvíře, ,ale pak jsem ji spatřil! Draka, obrovského, tedy dračici! Zastavil jsem se jen na chvíli, když si sedla a proměnila se. Tohle nebyla Mythal. Zavětřil jsem. Možná ta žena nevypadala jako ona, ale byla tak rozhodně cítit! Iluze! Běžel jsem dál za dračicí, která by mě nejspíš mohla dovést i za elfkou, ale teď byla hlavní Mythal! Srdce mi bušilo jako o závod, když jsem ji pomalu dobíhal a chtěl jí skočit na záda!

Vypravěč - 31. srpna 2021 18:46

soukromá zpráva od Vypravěč pro A Solasovi se to povedlo! Flemeth vykřikla a otočila se a pak se podívala na zvíře a... Prudce ho objala! Smála se a usmívala, než dala zvířeti ruce na tváře a dál se usmívala, než jí zarazila jeho přítomnost. Samozřejmě, byla chytrá, došlo jí, že možná taky hledal tu elfku, kterou hledala ona a polkla. V jejích tvářích se objevilo chvilkové zaváhání, než se znovu usmála a pomalu se stavěla na nohy. "Dávný příteli!" vydechla nadšeně. Snad jako kdyby mu mohla číst myšlenky, sladce se usmála a udělala půlkroužek abych si ho prohlédla jako predátor si prohlíží kořist. "Pokud mi to dovolíš, ráda bych se opět věnovala svému cíli, než bude pozdě. Můžeme si promluvit tento večer, pokud je to vyhovující?" povytáhla obočí a zastavila se. Na starou babču měla dost odhalující oděv!

Solas - 31. srpna 2021 19:29

soukromá zpráva od Solas pro Jen co na ní dopadnu, proměním se z vlka zpět. Je to zvláštní pocit, ale jsem tak šťastný. A pak se jí zadívám do očí a zavrtím hlavou. "to nepůjde, Mythal. Máme stejný cíl a jestli máš v plánu té dívce ublížit, nedovolím ti to." Řeknu snad chladně. Byla to má dávná přítelkyně, strávili jsme spolu mnoho času a stejně jsem si dokázal začít bránit jinou dívku. Snažím se jí koukat do očí, tahle žena byla zvláštní, ale nesla v sobě skutečně rysy Mythal. Zastavím jí, zastoupím jí cestu. "Co chceš dělat, až jí najdeš?" snad na ní otázku zavrčím.

Vypravěč - 31. srpna 2021 19:45

soukromá zpráva od Vypravěč pro Flemeth se zamračila a podívala se na Vlka. Pak se zamyslela a podívala se před sebe, než se rozhodla pomalu odpovědět. Věděla, že by ho ta odpověď nemohla potěšit, ale zároveň... Věděla, že nemá právo být naštvaný, bát se, protože ve své podstatě dívce ublížit netoužila, naopak, chtěla jí pomoci, ačkoliv se to na první pohled mohlo zdát pochybné. "Vlku," oslovila svého přítele. "Dívka mě k sobě volala a je jediná, kdo může nést příštího potomka trůnu. Je v mém zájmu... V našem zájmu vyhovět jejímu přání. Já to její dítě ale neponesu..." zasmála se. Křečovitě. Pichlavě. Jako správná stará rašple.

Solas - 31. srpna 2021 19:59

soukromá zpráva od Solas pro Promnu si kořen nosu a znovu jí zastoupím cestu. "Jakého potomka, o čem to mluvíš? Je snad těhotná? Je tu ještě jiný elf z naší doby, který by jí mohl dát to, co ti elfové v lesech už nemají?" zavrčím teď už rozhodně. Mythal tomu vůbec nepomáhala, nejspíš jí v tom starém těle zestárl i duch a především mozek. Nemohla jí dát dítě, ona sama byla dítě a tady byla válka, nebo tak něco... Nákaza! Odtud se hne jen přes mou mrtvolu!

Vypravěč - 31. srpna 2021 20:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro "Solasi..." vydechla klidně, jak kdyby mu četla myšlenky a podívala se do jeho očí. Znala jeho jméno. Mythal jí ho pověděla a obě ženy spolu spolupracovali. Promnula si kořen nosu. "Pokud to dítě neponese, zemře šedá strážkyně. O dítě navíc projevila zájem moje dcera, což nepřichází v úvahu!" prudce máchla rukou. "Potřebuji, aby toho potomka nesla ona. Zachrání to šedou strážkyni, šedé strážce zatímco ona bude nosit nového boha. Když ho neponese ona, riskujeme, že ho ponese někdo jiný... Třeba moje dcera." vysvětlila a přešlápla. "A je v našem zájmu to dítě zařídit, ať už bude s kýmkoliv. Přednostně s elfem." "Ale já dítě nechci nést." předstoupila elfka a v ruce svírala černou koženou tašku, kterou objímala. Pak se podívala na Solase... A pak na Flemeth. Místo nohy měla klacek...

Solas - 31. srpna 2021 22:49

soukromá zpráva od Solas pro Zamračím se, tohle rozhodně nebyla cesta ani řešení. "Proč by dítě nemohla nést Morrigan? A co je mi po šedých strážcích? Znáš jejich plány? Chtějí zabít všechny arcidémony, ještě než se z nich démoni stanou, aby předešli dalším Nákazám. To je pošetilost. Nevidím tedy jediný důvod, proč by dítě měla nosit ta elfka. Nehledě na to, že je pod mou ochranou." Založím ruce na hrudi, kovové rukavice o sebe třesknou. A pak vyjde ta elfka a jen potvrdí má slova. "Vidíš? Nenuť ji do toho, když sama nechce."

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 22:52

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Flemeth vydechla a zasmála se. Pak se na Solase odhodlaně podívala a stoupla si mezi nás. Nohy rozkročila a pevně zabořila do země, opřela se o hůl a zavrtěla hlavou. "Dítě si vezmu sebou. Pokud mi to nedovolíš, budu o ní bojovat. A pamatuj, jsi vzhůru... Ne moc dlouho, já... Jsem drak.." vycenila na něj ostré zuby a já se na ně vyděšeně podívala a pak polkla. "Budu mít dítě! S ním!" vyjekla jsem a Flemeth se na mě ohlédla a povytáhla obočí. Byl to úhybný manévr... A celá jsem narudla studem těmi slovy, které jsem řekla. Nemyslela jsem to vážně... A Flemeth mi nevěřila a znovu se postavila do bojové pozice...

Solas - 31. srpna 2021 22:58
	soukromá zpráva od Solas pro Jsem připraven bojovat, dokonce se snad začnu pomalu měnit. Mythal zapomínala, že jsem u sebe měl svůj orb, a pak do toho skočila dívka. Zůstanu na ni nechápavě hledět, podívám se na Mythal. "Ano, budeme mít dítě spolu," přikývnu a sleduji její reakci. Chytím přitom elfku za ruku a stáhnu za sebe, za svá záda, aby na ni Mythal nemohla.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 23:03

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Zamrkala jsem překvapeně a nad jeho rychlostí, kterou se ke mně dostal a Flemeth... To sledovala a podrbala se zmateně po hlavě... Velmi hluboce pochybovala o našem vztahu a já hleděla na muže jako na svatý obrázek a polkla zatímco jsem jeho ruku více stiskla a pak se na naše ruce podívala a... Znovu polkla a sama se podrbala na temeni hlavy než jsem se podívala na Flemeth, která se uvolnila a narovnala. Její zuby zmizely. Pokrčila rameny. "Dobře, proti tomu nemohu protestovat. Přece jen nebude Avallon poslední dítě Arlathanu." usmála se vítězoslavně a já se podívala na Solase zatímco Flemeth mířila k nám. A já zacouvala za Solase... "Naposledy si vzplanul pro mě, Vlku... To už ti nejsem drahá? ~"

Solas - 31. srpna 2021 23:11

soukromá zpráva od Solas pro Ušklíbnu se na Mythal, zavrtím hlavou. To už bylo tak dávno, tak zatraceně dávno, a hned potom ji zabili. Zapomněla snad? Určitě ano. Vydechnu. "Nezměnilo se nic, jen už je to moc dávno, žiješ teď v tomhle těle, máš dceru, kterou jsem osobně potkal... Máš za sebou život tady mezi všemi. Víš a znáš věci, Mythal, ty o kterých já nemám ani zdání, ty které čekají tam někde, až je objevím. Má přítomnost by tě jen nudila." Odpovím a kývnu jí na odchod.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 23:14

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Flemeth se zasmála svým skřehotavým hlasem, zavrtěla hlavou a rychle přistoupila. Já sklopila hlavu a ona políbila krátce Solase na tvář jak by si ho nárokovala a pak se proměnila v obřího draka a odletěla... A já přemýšlela, jestli se vrátí, protože bylo jisté, že dokud nebudu mít břicho, bude mě chodit kontrolovat... Jen jsem se znovu nejistě podívala na naše ruce a pak polkla, než jsem zvedla očka a podívala se na Solase a pak... Na jeho zápěstí, jestli stále má tetování ode mě... "Já... Tak zas půjdu já... Jsem ráda, že jsi v pořádku..." vykoktala jsem nejistě a podívala se mu do očí.

Solas - 31. srpna 2021 23:20

soukromá zpráva od Solas pro Prudce ji zastavím, pevně stisknu její ruku. Měl jsem na sobě rukavice, takže mé zápěstí neviděla. "Oh, ne tak rychle. Dlouho jsem tě hledal. A teď mi máš i co vysvětlovat," řeknu klidně a přitáhnu si ji k sobě. "Jak jsi přišla na to, že se s tebou vyspím?" Začnu se vyptávat, jednou rukou jí sklouznu na bok, druhou lehce zvednu a propletu s ní prsty, a pak přivřu oči a začnu s ní tančit.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 23:24

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Kdybych byla pes, asi bych si i uslintla. Tradičně jsem se otřásla strachy, ale i vzrušením a moje ruce se kompletně uvolnili, netušila jsem, co dělat se svým tělem a jen křečovitě jsem se jím nechala vést. Zalapala jsem po dechu a sledovala jeho oči, než jsem kompletně zrudla jako rajčátko a přemýšlela, co vyžvejknu. "To bylo jako! Aby ti neublížila! Bála jsem se!" vykníkla jsem a snažila jsem se poslouchat jeho kroky ale marně... Podklouzl mi klacek a udržela jsem se jen díky jemu pevnému sevření. "Já, já... Studovala...... Studuje se.... Nejlépe o samotě........."

Solas - 31. srpna 2021 23:35
	soukromá zpráva od Solas pro Když jí odpadne "noha," víc ji na sebe natisknu, téměř ji ve vzduchu držím sám, dotýká se jen špičkou nohy, otáčím se s ní v rytmu mého pobrukování. "Opravdu? Vypadala nebezpečně?" Usměju se, jsme na sebe těsně namáčknuti. "Vezmu tě do našeho tábora, budeš moct pohodlně studovat tam, nikdo tě nebude rušit. Jen já."

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 23:39

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro "Ale ale ale... Já se rušit nenechám!" řekla jsem rozhodnutě a pak se uchechtla. "Proč bych se nechala rušit tebou... To klidně mohu stále cestovat sama.. Hehe... Stejně se potkáváme, nechyběla bych ti dlouho, jistě bychom na sebe znovu rychle natrefili..." zasmála jsem se nejistě a sledovala jeho rty, pak pohyby, pak oči a polkla jsem. On mě pokoušel! "Pokud opravdu chce dítě, bylo by fajn, kdyby tím... Neotravovala tebe, víš... Máte dost vlastních starostí s arcidémonem!" dostala jsem ze sebe nejistě a snad... Se více uvolnila!

Solas - 31. srpna 2021 23:48
	soukromá zpráva od Solas pro Zatočím se s ní a usměju se. "Já a starosti s arcidémonem? Ale běž, já jen celé dny čtu knihy. Tohle není moje bitva a nechci se v ní moc angažovat," řeknu klidně, a pak ji postavím na zem, podpírám. "Nebudu tě u sebe držet násilím, pokud chceš opravdu jít, tak jdi." Stále ji však podpírám.

Avallon Cornigera - 31. srpna 2021 23:51

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Sledovala jsem ho poněkud zmateně a nejistě a když mě pustil, stále jsem se ho držela o podporu a... Sledovala jak jeho oči tak rty, polkla jsem a snažila jsem se sama sebe uklidnit. Bylo toho hodně... A já nechtěla být nikomu na obtíž. Naposledy jsem si prohlédla celý jeho obličej než jsem sklopila hlavu a odvrátila pohled. S rudými tvářemi. V mé misi nebylo čas... Na takové zybtečnosti! "Jo... Jo... Asi... bych měla jít... Jsem ráda, že jsi v pořádku..." přiznala jsem nejistě.

Solas - 31. srpna 2021 23:56
	soukromá zpráva od Solas pro Usměju se na ní, byla skutečně ještě dítě. Chytím ji za bradu a políbím na rty, než ji skutečně pustím a nechám jít. "Hodně štěstí, Avallon... hm, to zní jako otrocké jméno. Budu ti říkat... "Ember"- tak tedy, na shledanou, Ember." Kývnu na ní a sám se otočím k odchodu, kde asi lítá Morrigan? Doslova... vrána jedna pošahaná.

Avallon Cornigera - 01. září 2021 00:02

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Políbil mě a já se po jeho rtech natáhla jak člověk žíznivý po vodě v poušti a než jsem stihla jakkoliv polibek prohloubit, pustil mě a pro mě to bylo jak navrácení do reality. Uhodilo mě to, tvrdě a já spadla na zadek a zoufale sledovala jeho záda. Couvla jsem a vzlykla. "Svádíš mě, flirtuješ se mnou, ukradneš mi první polibek a pak si prostě odejdeš!" uhodila jsem pěstičkou do země. "Ty... ty... TY!" kníkla jsem a nasazovala si klacek, ale v tu chvíli na mě slétla vrána a chytila mě za vlasy a po mé noze čarodějka střelila plamen. Já strhla rukavici a nehty otevřela ránu, odstrčila jsem ji a ruce mi zrudly, klacek obalila krev a já se rozběhla pryč zatímco po mě Morrigan střílela ledová kouzla. "VRAŤ SE!" vykřikla a rozběhla se za mnou zatímco já běžela pustinou, kterou jsem znala... A ona se proměňovala do psa.

Solas - 01. září 2021 00:12

soukromá zpráva od Solas pro Podívám se na ní, jak zápasí s Morrigan. To jsem přesně tušil. Natáhnu k ní ruku, čapnu ji za rameno. "Jdeš se mnou, Morrigan ti nic neudělá, když se budeš držet po mém boku." Řeknu a už ji táhnu do tábora za ostatními. Je to pěkné kvítko, ony obě. Věnuji dlouhý pohled vrabčákovi, teda Morrigan. Vždyť jí nebylo deset, aby se chovala jako malé dítě, co mu na hřišti někdo sebral oblíbenou bábovičku.

Avallon Cornigera - 01. září 2021 00:17

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Rychle jsem opustila magii a natiskla se k Solasovi zatímco jsem sledovala obezřetně Morrigan a cupitala za Solasem. Tašku jsem si dala dopředu, abych na ní pořád viděla. Ale pak mi to nedalo... A stejně jsem se podívala na Solase a pevněji stiskla jeho ruku a pak znovu a zatahala za ní. Chtěla jsem jeho pozornost, aby se na mě podíval těma krásnýma očima a když jsem... Jeho pozornost měla, polkla jsem. "Uděláš to... Prosím znovu?" zamrkala jsem na něj jako dítě, co prosilo o přídavek jídla. Morrigan v tu chvíli ignorovala a ta hypnotizovala mou tašku a přemýšlela, jak se k ní dostat...

Solas - 01. září 2021 00:24

soukromá zpráva od Solas pro Netáhnu ji nijak surově, pořád máme dost času a tak se na ní podívám. "Co si přeješ?" Zeptám se klidně, zatímco náš tábor se přiblíží. Přemýšlím, jestli ji budu muset nějak zdlouhavě představovat a bránit před Zevranem, ale nakonec to zaženu. Při nejhorším prostě odejdeme pryč dřív, než se kdokoliv z nich vzbudí další den ráno. To znělo jako dobrý plán, který Morrigan jistě taky napadl. Chudák čarodějka.

Avallon Cornigera - 01. září 2021 00:29
	soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Zrudla jsem. Polkla. Pak zavrtěla hlavou. Jednou. Dvakrát. Nemohla jsem mu to přece říct! Jen jsem mávla rukou a kývla, nadechla se a jen na něj lehce zatlačila, aby pokračoval v cestě. Nakonec jsem se rozhodla nic neříkat. “Ne nic.” zabručela jsem a Morrigan se plácla do čela podrážděně. ”Moc ti to nejde, svůdníku.” rýpla si a prošla kolem nás…

Solas - 01. září 2021 00:39

soukromá zpráva od Solas pro Překvapeně zamrkám na Morrigan, pak na Ember. "Ty chceš, abych tě znovu políbil? No, jestli máš nosit mé dítě... tohle bychom si měli schovat do stanu," mrknu na ní a spolu s ní vstoupím do tábora šedého strážce. Brzy vyrazíme zase na cestu, ale zatím tu byl klid a krásné prostředí. "Jestli máš hlad, u ohně sedí Alistair, jistě něco ulovil... nebo se spíš zeptej Stena." Ukážu na qunarijce. taktéž sedícího u ohně.

Avallon Cornigera - 01. září 2021 00:43

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Pustila jsem jeho ruku a polkla. Vyrazila nejistě k ohni a tam si sedla a… Požádala o jídlo zatímco se Vaya družně přidala k Solasovi, opřela se o jeho rameno a natáhla obličej až těsně k jeho obličeji. Její rty byly jen kousek od jeho kůže a Solas cítil její horký dech. Uculila se na něj a pak se podívala na mě a pak… Znovu na Solase a tlačila ho o kousek dál! “Koho si nám to přivedl? Je roztomilá ~” uculila se a já jedla šunku na špičce nože…….

Solas - 01. září 2021 00:49
	soukromá zpráva od Solas pro Lehce zacouvám, nechtěl jsem, aby nás takhle Ember viděla. "Elfka, kterou jsem potkal před nějakou dobou. Myslel jsem, že by s námi mohla cestovat, co ty na to?" Usměju se a raději se zakousnu do jablka. Nechtěl jsem, aby se mě snad pokusila políbit! Měl jsem své zásady! A JABLKO!!

Avallon Cornigera - 01. září 2021 00:55

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro “Oh! Jablko! Symbol hřešení! Ohoho, ty svůdče!” zasmála se Vaya a už jazykem přejížděla po jeho bradě, aby slízla šťávu, co vystříkla od jablka a já… Dál jedla a dokonce si nechala ošetřovat ránu od Alistaira a Zevrana. Byli… Moc milí… Vaya se mezitím pokusila zatlačit Solase o něco dál, ke svému nebo k jeho stanu. Byla žíznivá po něm. Byla hladová… A její apetit jí neopouštěl! “Noci jsou chladné a můj stan je velký… Proč mě nepoctíš svou přítomností? Oba jsme elfové a oba jsme svobodní ~”

Solas - 01. září 2021 01:02
	soukromá zpráva od Solas pro Jablko bylo symbolem toho, že mám hlad. Nedojedené jsem ho upustil na zem a když jsem se otočil, utřel jsem si bradu. U panteonu bohů, ona byla divná. Usměju se na ní a zacouvám, ale spíš, abych se jí vyhl, než že bych chtěl k ní do stanu. "Já v noci chrápu, to bych tě určitě budil," přiznám, zasměju se a chci zmizet pryč!

Avallon Cornigera - 01. září 2021 01:07

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Nechala ho tedy… Podrbala se na hlavě a nakonec pokrčila rameny a vesele vykročila za mnou a přidala se k oběma mužům zatímco jsem špičku nože měla v puse a nejistě dění kolem mě sledovala. Nikdy jsem nebyla v obklopení tolika osob a přirozeně jsem byla nervózní… A tak, když mi Zevran dal do ruky jakousi lahev, slušně jsem se napila…. A kupodivu to chutnalo dobře, pila jsem dál! A do toho jedla šunku!

Solas - 01. září 2021 01:11
	soukromá zpráva od Solas pro Očima vyhledám Ember, když Vaya laskavě odejde, a plácnu se do čela. To mi mohlo být hned jasné, Zevran se ji snažil opít! Za bílého dne! Dojdu pro ní k ohni. "Dobrý pokus, ale ona alkohol moc nemusí," řeknu příkře a chci Ember odtáhnout od ohně a ostatních. Bylo by mi jedno, že pije, ale jak znám Zevrana, bude s ní chtít do postele a to by opravdu nešlo!

Vypravěč - 01. září 2021 07:58

soukromá zpráva od Vypravěč pro Zevran se pobaveně postavil a rovněž elfku chytil za ruku, políbil ji na hřbet ruky a Vaya začala fandit. Ember to zmateně sledovala a škytla zatímco se podívala nejistě na Solase, což využil vrah k tomu, aby se k mladičké elfce mohl přiblížit o to více, aby téměř cítila jeho dech a pak se Solasovi podíval do očí. "Líbí se jí tu. Nech ji si trošku užít, v tvé společnosti musí chřadnout. Vidíš ty oči?" vzal dívku za bradu a zvedl ji. Podíval se do jejích chladných ale zářivých očí a usmál se a poté svým hřbetem ruky pohladil elfku po tváři, která byla celá rozechvělá. "Touží poznávat svět..." vydechl potichu a o to blíže se přiblížil. Elfka nebyla schopná pohybu, jen více sevřela Solasovu ruku a zmateně sledovala mladšího elfa.

Solas - 01. září 2021 15:15

soukromá zpráva od Solas pro Promnu si kořen nosu, dnes již po několikáté. Bylo mi jasné, že s tím Vaya souhlasí, když mě sama chtěla pro sebe. "Vidím její oči a taky vidím tvé úmysly, dělají ti bouli na kalhotách. Dej si studenou sprchu," zavrčím na Zevrana. Nikdy předtím jsem s ním problém neměl. Jednou jsem ho od sebe odehnal magickou holí a od té doby to bylo v pořádku, ale tohle bylo parazitické! Podívám se na Vayu: "Nechceš ho odtáhnout pryč?"

Vypravěč - 01. září 2021 15:19

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vaya jen pokrčila rameny a pobaveně zavrtěla hlavou zatímco sledovala Zevrana a elfka se nejistě podívala tam, kam Solas naznačil a pak se odtáhla. Prudce. Sama zavrtěla hlavou a sledovala nejistě všechny kolem sebe. Srdce jí divoce bušilo a z nosu jí začala téct krev - nebylo to nebezpečné, měla jen vysoký tlak, což Solas cítil, už jen podle toho rychle bušícího srdce. "Chudinka je vyděšená... Měl bych jí ukázat jezero a pak ji provést po táboře." nabídl se Zevran a nabídl elfce rámě zatímco ona stála jako zkamenělá a hypnotizovala Zevrana pohybem. "Nikdy jsem neviděla tolik lidí na jednom místě..." přiznala potichu a nejistě. A pak si už snad instinktivně přitáhla tašku na hruď a pevně ji objala.

Solas - 01. září 2021 23:11

soukromá zpráva od Solas pro Odstrčím Zevrana dál. "To je od tebe ušlechtilá nabídka i čin, ale po táboře ji provedu sám a k jezeru ji vezmu také. Jdi se raději starat o někoho jiného, třeba Morrigan, jen podívej, vypadá jak dáma v nesnázích," kývnu směrem, kde stála Morrigan a začnu Ember táhnout pryč. "Jsi v pořádku? Ten tlak je u tebe normální?" Začnu se jí vyptávat a podám jí kus hadříku. Nakonec ji zavedu ke zmiňovanému jezeru a posadím se na jeho břeh.

Avallon Cornigera - 01. září 2021 23:15

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Sledovala jsem nejistě oba muže a stále mi bušilo srdce. Olízla jsem si rty a… Cítila krev a pak nejistě zamrkala a kníkla a pak se podívala na Solase a zavrtěla hlavou. Chytila jsem rozechvěle jeho ruku a stiskla než jsem se mu podívala do očí. Znovu. Kníkla. AAAAAAH! “Já… Já… Ne ne já… Jen je toho hodně.” přiznala jsem a rovněž si sedla k jezeru a začala si omývat obličej a pak ho hadříkem od Solase utřela. Nadechla jsem se. Vydechla… “Já… Se mu líbím?” zeptala jsem se… Ne zamilovaně nebo zakoukaně. Poněkud vyděšeně, jak bych se dozvěděla, že mě chce někdo zabít a pak se podívala znovu na muže… “Já… Děkuju…”

Solas - 01. září 2021 23:21

soukromá zpráva od Solas pro Podívám se na ní, pak se usměju a opřu se o lokty. Zadívám se na oblohu, na které létají ptáci a zavrtím hlavou. "Zevran už je takový. Pravděpodobně by s tebou dlouhodobý vztah nechtěl, on je přes sex. Párkrát by si s tebou užil, a když by se kolem tábora mihl někdo lepší, vyměnil by tě. Tak to u něj chodí, a proto si na něj raději dávej pozor. Neříkám, že rozptýlení ve válce je špatné, ale mohl by ti zlomit srdce, kdybys mu propadla." Řeknu nakonec a podívám se na ní. Pochopila to vůbec?

Avallon Cornigera - 01. září 2021 23:27

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro “Rozptýlení? Užít si?” zeptala jsem se zmateně a pak se začala omývat i nohy. Jak to vůbec myslel? Mohli jsme si užít jeden druhého… Ne? “Spala jsem v posteli jednou s otcem a bylo to odporné. Muži v posteli hrozně smrdí a hrozně funěl… Myslím, že jsem na holky…” zabručela jsem. A řekla mu svou teorii. Přece… Šlo o to, kdo je hezký, ne? A Solas byl… Nádherný, ale přece muž! A holky by měly držet při sobě……. Při té myšlence jsem se pomalu položila na záda a přemýšlela, jak to všechno vlastně myslel………

Solas - 01. září 2021 23:31
	soukromá zpráva od Solas pro "To je dost možné," odpovím jí, a pak si začnu svlékat zbroj. Když už byla u tělesných pachů, rychlá koupel by mi vůbec neuškodil. Sundal jsem si všechno a proběhl kolem ní, abych mohl skočit do vody a vlnou ji pocákat. "Oh, no to se omlouvám," zasměju se, když vypadá jako zmoklá slepice.

Avallon Cornigera - 01. září 2021 23:38
	soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro “VŠICHNI MUŽI JSOU STEJNÝ!” vyjekla jsem naštvaně a prudce se postavila a jak to bylo rychlé… Ztratila jsem balanc a sama spadla do vody. Rychle jsem se vydrápala a podrážděně se plazila a pak odcházela pryč. Byl hrozně hloupý! Prostě jako každý chlap! Furt by mě jen pošťuchoval! Vždyť to od něj vůbec nebylo hezké! A s tichým mumláním jsem mířila k táboru…

Solas - 01. září 2021 23:41
	soukromá zpráva od Solas pro Zasmál jsem se a padl zády do vody, ať si dělá, co chce, ale až ji Zevran dostane a ona mu bude povolná, ať si za mnou pak nechodí stěžovat. A já začnu v jezeře spokojeně plavat, měl jsem vodu rád!

Avallon Cornigera - 02. září 2021 10:11

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Utekla jsem. Sprostě jsem utekla, protože jsem na něj byla naštvaná. Ničemu jsem nerozuměla, bylo to snad poprvé, co měl o mě muž zájem a Solas... Měl o mě snad taky zájem? Ne! Nemohu si dělat závěry! A užít si co? Času spolu? Co by bylo špatného na tom hrát šachy? Všechno bylo tak podivné a zmatené! Bylo mi z toho až nevolno a nebavilo mě to! AGH! Dostala jsem se rychle do stanu, co mi Vaya připravila. Dokonce mi dala i nějaké hygienické potřeby a nějakou polévku, seznámily jsme se a pak... Jsem šla spát. Takhle začínalo moje dobrodružství... -- Konec I. Kapitoly Bonusová kapitola: I. Velekněžka Uplynul týden. Všechno bylo v pořádku, Morrigan mě dokonce přestala otravovat a srdce arcidémona bylo v bezpečí. Aspoň prozatím. Hodně jsem studovala, Solas mohl poznat knihy z jeho chrámu, kde se probudil a většinu času jsem byla ponořená v knihách nebo jedla. Tolik jídla jsem v životě neviděla! Všechno bylo tak nové a poprvé v životě jsem se nemusela bát o to, že vyhladovím! Bylo to skvělé! Ale všechno skvělé má i své stinné stránky a to, že výprava byla velmi sdílná. Sotva mě zajímaly rozhovory, ale to neustále ševelení mě už tak rušilo! I v noci, kdy byla výprava vzhůru, jsem nemohla ani spát, dělat lektvary, nic... A proto... Jednu noc, co Vaya opodál kouřila se Solasem elfský kořen a mluvila s ním jsem si sedla k ohni a napila se medoviny. A u Tvůrců! Byla dobrá! Musela jsem se napít znovu zatímco se ke mně Zevran naklonil a špitl mi do ucha. Okamžitě jsem narudla a podívala se na něj. Kouzlo bylo v tom... Že se mě ani nedotkl, sváděl pouhým pohledem a já... Polkla. "Máš fascinující oči... Viděl jsem kdejakou krásku, zdolal jsem kdejakou krásku, ale žádná neměla oči jako ty..." vydechl unešeně na moje rty a já na něj furt zírala. "Moc nenamluvíš, co?" uculil se, pak mě vzal za ruku a běžel se mnou pryč. To se Vaya prudce posadila. Narozdíl od Solase, který si to s největší pravděpodobností vychutnával, ona kouřila jeden za druhým a teď pohodila už asi třetí. "Té holce je 19! Ona ani neví, že muži mají penis a on raději lichotí panně než aby se bavil se mnou!" rvala si frustrovaně vlasy a pak se podívala na Solase. "Ono to je vlastně logické, že...." povzdechla si otráveně a pak si opucovala kolena a vyrazila směrem, kam vyrazil i Zevran se mnou.

Solas - 02. září 2021 19:48

soukromá zpráva od Solas pro Elfroot Opíral jsem se o strom a balil si elfský kořen. Moc jsem neholdoval alkoholu, pokud to nebylo kvalitní červené víno, a to tady na cestách byla obrovská vzácnost, takže jsem si krátil dlouhé časy tímhle. Nadrcený kořen jsem znalecky rozprostřel po papírku a ten olízl a zapálil. Podíval jsem se na Vayu, která jela jeden za druhým. Možná trochu plýtvání, ale co už. Vydechnu kouř a podívám se na Zevrana a Ember. Otíral se o ní celou dobu, co tady byla a ona na mě nejspíš byla naštvaná, moc jsme nemluvili. I to je nejspíš jedno. Znovu si potáhnu, to už ti dva běží pryč. "Co tě na tom vlastně tolik žere?" Podívám se na Vayu a snad když se zvedne a jde pryč, jdu za ní. Viděl jsem celý panteon elfských bohů a bylo to značně nepříjemné. Potřeboval jsem někoho, kdo mě v kouřovém opojení přivede na jiné myšlenky. "Je jí 19, třeba toho viděla už dost," začnu mumlat sám pro sebe, i když vím, že tohle není pravda. Jestli jsem byl její první polibek, rozhodně se jí do kalhotek ještě žádný nepodíval. Zevran nejspíš bude mít tu čest, a pak si znovu lehne k někomu jinému, aspoň si bude moct označit zářez.

Avallon Cornigera - 02. září 2021 19:55

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vaya se natiskla na strom a sledovala nás, zatímco Zevran se se mnou postavil doprostřed louky, kde poletovaly světlušky a chytil mě za obě ruce. Pak se podíval na hvězdy, šeptal mi o nich a pak se mi podíval do očí a já polkla. Kulila jsem je na něj, ani nedýchala, jak jsem byla nervózní a snažila jsem se zachovat si chladnou hlavu. Nevěděla jsem, co chce... "Připomínáš mi mladé dívky z bordelu," uraženě jsem se na něj podívala a dal mi prst na rty. "Ne ty, co spaly s muži. Ty, co se staraly o dívky a jen díky nim to mohlo celé fungovat... Víš... Takové ty holky, co si je muži berou, aby si je vzali... Dokázal bych si tě představit po svém boku..." a dal mi ruku na tvář a já na něj pořád koukala. Naštvaně, snad. "Takový prosťáček jako jsi ty mě nezajímá! Má duše patří Fen'Harelovi!" "A nemá Fen'Harel moc práce, že tu není s tebou... Ale já tu s tebou jsem..." usmál se a několika zkušenými kroky mě dostal na kraj, natiskl mě na strom a pak... Se mi natiskl na rty a políbil mě zatímco já se opřela o jeho hruď a pokoušela se ho odtáhnout. "UGHM!"

Solas - 02. září 2021 20:09

soukromá zpráva od Solas pro Šel jsem za elfkou, a když se zastavila u stromu, vrazil jsem do ní. Oba jsme spadli a já byl nad ní a sledoval její obličej, a pak polkl. Sakra, takhle jí to vlastně i docela slušelo. Uhnu pohledem a pomůžu jí vstát. Podívám se na louku, kde už Zevran začal s předehrou. "Asi jsme je oba ztratili," promluvím nečekaně klidně směrem k elfce, nemilovala ona snad Zevrana? I když... Vaye se tady líbil kdekdo.

Avallon Cornigera - 02. září 2021 20:12

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vaya se podívala na Solase. Vydechla. Snad... Mu dala ruku na tvář a pod vlivem kořenu... Prudce se na něj natiskla a začala ho sama líbat. Snad byla vzrušená z toho, co viděla před očima. Mě Zev vzal za ruce a držel mě zatímco se odtáhl a zamilovaně na mě hleděl a já vzlykla... Šlo to... Slyšet hlasitě a Zevran zmateně zamrkala, pohladil mě po tváři a pevně me objal zatímco jsem znovu vzlykla... "Pojď... Nenechám tě samotnou, jsi dost sama..." vyzvedl mě do náruče a tahal pryč zatímco jsem schovala obličej do jeho ramene... Proč se tohle dělo mě...

Solas - 02. září 2021 20:16
	soukromá zpráva od Solas pro Nečekal jsem to, zarazilo mě to, ale snad jsem se k ní sklonil a začal jí také líbat. Snad za to všechno mohl elfský kořen, který jsme vykouřili, ale já si to snad i užíval? Co se dělo na louce mě okamžitě přestalo zajímat, ani jsem nic neslyšel, jen hučení vlastní krve. Víc se k Vaye skloním, ale nijak nepokračuji dál, u polibku to začne ale i skoční!

Avallon Cornigera - 02. září 2021 20:20

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vydechla mu do rtů a více se na něj natiskla. Ruce mu dala na klín a stiskla, spokojeně zamručela než... Se ozvalo zakašlání. Byl to Zevran, já už stála na nohou a on mě držel za ruku, sledoval ty dva a při pohledu na Vayu... Se kousl do rtu a začal mě tahat. Samotná jsem byla v transu, sledovala Solase a pak... Se vytrhla Zevranovi a utíkala pryč zatímco Zevran jen mávl rukou a šel zpátky do tábora. Mohl to zkusit jindy, věděl, že v těch nejlepších věcech se musí být trpělivý...

Solas - 02. září 2021 20:27
	soukromá zpráva od Solas pro Vydechnu Vaye na rty, když mě stiskne tam dole. Šla na to moc rychle, ale snad jsem si tentokrát ani nechtěl stěžovat. Na Zevrana se jen podívám a pokrčím rameny, nejspíš to šlo u nich rychle. Pohledem se pak vrátím na elfku. "Jdeš za ním, nebo chceš pokračovat?" Zeptám se jí a snad se trochu odtáhnu, aby měla prostor pro to, aby vyklouzla a běžela za Zevranem.

Avallon Cornigera - 02. září 2021 20:29
	soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro "Máš ho většího..." vydechla a Zevran naštvaně sykl a šel pryč zatímco si elfka klekala a chtěla se pustit do akce. Zevran to snad ani nemohl komentovat, z druhé strany lesa pak jen vyletěly vrány... Ale všechno snad bylo tak, jak si Solas přál a Vaya se pustila do otevírání jeho kalhot!

Solas - 02. září 2021 20:38

soukromá zpráva od Solas pro Ušklíbl jsem se, tohle byl nevyvratitelný fakt, ale pak jsem Vayu přeci jen odtáhl. "Jsem moc zhulený na nějaký sex, promiň," vydechnu a chci se postavit a jít pryč. Ona toho přeci měla mnohem víc než já, jak na tohle mohla mít pomyšlení? Já všude viděl Mythal a další bohy, koho asi viděla ona? Jestli teda vůbec někoho viděla. Promnu si čelo. Pomalu vstanu a chystám se odejít na kutě.

Avallon Cornigera - 02. září 2021 20:41

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Chtěla se po něm znovu natáhnout, alel marně. Spadla na zem a podrážděně zabručela a osamoceně pak tedy také vyrazila do tábora a velmi podrážděně nadávala zatímco... Čarodějnice šmírovala v mém stanu zatímco já v něm nebyla a prohledávala každou knihu, kterou tam našla. Leliana se držela u ohně a i Alistair mířil k mému stanu... Ale to jen proto, aby vytáhl Morrigan ven a dal jí přednášku o tom, že nemá sahat na cizí věci a že pokud ode mě něco chce, že mě má osobně požádat... Morrigan nebyla potěšena.

Solas - 02. září 2021 20:54

soukromá zpráva od Solas pro Nevšímal jsem si ničeho a nikoho. Vlezl jsem do svého stanu, pořádně ho zavřel, sundal si svou zbroj a zachumlal se do deky. Vzal jsem si pak knihu a ještě chvíli četl, než jsem nad ní usnul. Stejně to bylo jedno, chtěl jsem jen vidět, co umí Nákaza a pak se od nich všech stejně nenápadně odpojím. Tohle nebyla moje bitva a nikdy jsem se do toho neměl plést. S tváří na knize začnu spokojeně vydechovat a nebudím se dřív než druhý den ráno-

Vypravěč - 02. září 2021 21:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro -- konec I. Bonusové kapitoly Kapitola II. Věž Mágů Druhý den byla Ember pryč. Ve stanu nechala jen několik knih s bajkami a nějaké knihy o bozích. Snad mohly tyto knihy dobře posloužit na dlouhé večery a přinejhorším mohli přijít na podpal. Vaya ráno jen otráveně vystoupila ze stanu a protáhla se zatímco analyzovala situaci. Byla frustrovaná, ale snad mnohem více jí mrzelo, že její družina byla o člena kratší. Zevran vypadal překvapivě provinile, přemýšlel, jestli to je jeho vina a snad díky Ember se Solas dočkal delšího spánku. Výprava čekala hodinu a půl na její návrat... Ale marně. Vaya usoudila, že zemřela v divočině či jí výprava nevyhovovala a tedy se jejím zmizením více nezabývala a popohnala koně, co táhl povoz, aby vyrazil. Alistair se po Ember také ohlížel, slíbila mu, že mu udělá k snídani ten výborný sýrový salát, co se naučila v lesích, co utíkala před otcem a když pochopil, že Salát nebude, sám byl dost zklamaný. Netrvalo ani celé dopoledne a celá výprava se dostala k jezeru Calenhad. U něj stál templář a Vaya to poněkud podrážděně sledovala... Morrigan mezitím přistoupila k Solasovi a šťouchla do něj. "Kde nechalo to děvče tu tašku? ~"

Vypravěč - 02. září 2021 21:42

Solas - 03. září 2021 14:47

soukromá zpráva od Solas pro Kapitola II. Věž Mágů Samozřejmě mě dost zarazilo, když Ember zmizela. Pochopil jsem, však jednu zásadní věc - Ember byla utěkářka, a proto ať by jí kdokoliv řekl cokoliv, stejně by utekla. Ve své hlavě živila představu, že snad skrz srdce démona zastaví nákazu a k tomu bude mít dítě. Dokud jsme byli v táboře, Mythal se za námi neodvažovala. Nejspíš stejně komunikovala s Morrigan, která jí dávala časté zprávy o tom, jak se situace vyvíjí. Ovšem teď, když utekla, nemá ji kdo chránit. Mythal ji určitě najde a bude nutit k nějakým věcem. Prudce jsem zavřel oči, ani jsem si to nechtěl představovat, ale ta dívka si vybrala sama. Dojeli jsme k jezeru a já sledoval věž. "Vayo, co je to za věž?" Zeptám se zmateně. Kdo by stavěl takovou věž přes jezero... panovník? "Já nevím, Morrigan, proměň se do netopýra a leť si to zjistit sama," zabručím na čarodějku z Pustiny, byla v poslední době jako komár, jen ji někde rozplácnout.

Vypravěč - 03. září 2021 16:19

soukromá zpráva od Vypravěč pro Morrigan se na Solase podívala poněkud otráveně a šla za Vayou zatímco se Zevran opřel o Solase a kousl ho do ucha! Uculil se pak pobaveně. "Ta holka na tebe myslela, myslím, že utekla protože nechtěla mě, ale tebe... Ale byla tak roztomilá!" vydechl snad smutně, že je dívka pryč a pak se o to více opřel o Solase. "A měla ten nejhezčí zadek, co jsem kdy viděl... Zabořil bych nos do něj a snědl ji se šlehačkou... Jaká škoda, že je pryč. Příště si lámání srdce rozmysli, ať z toho potom taky něco mám!" zasmál se a pak se odtáhl a zamířil za ostatními. Zrovna se rozdělával oheň, aby se dalo kde přespat! Ráno se všichni mohli vydat do věže...

Solas - 08. září 2021 15:42

soukromá zpráva od Solas pro Odstrčil jsem od sebe Zevrana, když se ke mně přiblížil moc blízko. Osobní prostor mu zřejmě nic moc neříkal. Žaludek si mi zhoupl jako na vodě, když začal mluvit o zadku té elfky, jako o nějakém zákusku. Tak ji měl sníst a mě z toho vynechat, aspoň bych teď nechtěl zvracet, zatraceně! A jakmile odejde, odplivnu hnusnou pachuť do křoví a snad chvíli přemýšlím, jestli se vydám za ostatními. Nakonec se obrátím k lesu a vyjdu tím směrem. Když už nic nenajdu, bude to aspoň příjemná procházka...

Avallon Cornigera - 08. září 2021 17:20

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Solas mohl jít snad hodinu. Měsíc docela zapadl a jak tak Solas bezcílně bloumal, mohl uslyšet hlasy. Známý hlas vlastně, připomínalo mu to tu ženu, co se pokoušela získat mě a moc jí to nevyšlo. Jaké štěstí! Z nadávání mohl poznat, že mě dost neúspěšně hledala, ale co dál mohl najít bylo něco docela jiného. Jeho kroky byly nešťastné, Solas se zřítil pod kořeny stromu jak uklouzl a tam... Spatřil mé tělo. Iluze se opět zatáhla a já objímala svou tašku a pod tenkou dekou spala. Stále jsem měla rudé oči a obličej zkrvavený. Měla jsem... Vallaslin Fen'Harela, kterou jen málokdo znal a skoro nikdo by si ji nenechal dobrovolně vytetovat. "Mruu..."

Solas - 15. září 2021 17:45

soukromá zpráva od Solas pro Procházel jsem se, snad jsem ji ani záměrně už nehledal a hlasů si nevšímal. Všichni tady byli docela dost divní a já nechápal, proč. Kraloval tomu samozřejmě Zevran, ze kterého mi pořád ještě nezmizela husina. To bylo to nejdivnější, co se mi kdy v mém dlouhém (opravdu dlouhém) životě přihodilo. Znovu se při té vzpomínce otřesu, udělám přitom jeden nerozvážný krok vpřed a propadnu se. Jaké štěstí, že se neuhodím do hlavy. Začnu nadávat v elfštině, a pak si všimnu té dívky. To byla její iluze! Zabručím nespokojeně a chci ji probudit, když v tom si všimnu elfského tetování na jejím čele. "Ale ne, cos to provedla?" Řeknu si pro sebe. Znal jsem spolehlivé kouzlo, které dokáže její vallasin odstranit, a možná bych ho měl použít dokud ještě spí. Kleknu si k ní a chci začít kouzlit...

Avallon Cornigera - 15. září 2021 22:29

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Spala jsem celkem tvrdě. Když pak narušil iluzi, rozezněly se mi zvonky v uších a já se pomalu začala budit. Probudila jsem se až když už bylo příliš pozdě a on u mě seděl! Nejistě jsem zamrkala a polkla, jeho ruku, co měl nad mým čelem jsem chytila jako bych se snad bála, že mě chce zabít a vyděšeně jsem na něj hleděla. Znovu jsem polkla. Kousla se do rtu a prohlédla si ho celého než jsem se rozhodla promluvit. "Co tu... Děláš... Jak jsi mě našel..." ptala jsem se nejistě. Bála jsem se po našem posledním setkání, kdy mě Zevran chtěl pojmout...

Solas - 20. září 2021 20:46

soukromá zpráva od Solas pro Na konečcích prstů mi lehce zajiskřilo, jak se kouzlo začalo pomalu formovat, a zmizelo úplně, když otevřela oči. Nic jsem neříkal, hleděl jsem do jejích očí a v duchu si přál, aby ještě pět minut spala. Pět minut by mi bohatě stačilo k tomu, aby jí ta ohavnost zmizela z obličeje. Takhle jsme seděli naproti sobě, držela mou ruku a vypadala jako zvíře, které se právě někdo chystal zabít. Snad instinktivně se podívám k otvoru, kterým se lezlo ven. "Nehledal jsem tě úmyslně, jestli si myslíš tohle," promluvím nakonec a obě své ruce stáhnu. "A už vůbec jsem ti sem nepřišel ublížit." O jejím vallaslinu prozatím držím jazyk za zuby. Velmi rychle jsem poznal, že je mladá a nezkušená. Tohle pro ní bylo nejspíš něco jako... symbol rebélie, co si tím ale chtěla dokázat, to mi bylo záhadou. Ale upřímně, byl jsem rád, že ji nenašel Zevran první. "Měla by ses vrátit do tábora," řeknu tiše do šustění listí, kterým venku zametá vítr. Je zima a chlad, a ona je tu uprostřed noci téměř sama. Mohlo by se jí stát cokoliv.

Avallon Cornigera - 20. září 2021 20:58

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Zamrkala jsem na něj nejistě a sledovala jeho chladné oči. Nechápala jsem, proč mi stále lezl do života. Nejspíš nějaký komplex. Vždy si přišel, nechal mě pak snadno jít. Bylo mu to jedno, jestli jsem s ním nebo někde jinde. Prostě jsem nechápala, proč se tohle dělo. Ani teď, když tu seděl naproti mě, nevypadal, že by mě chtěl poblíž, že by o mě stál. Nehledal mě... Ale chtěl, abych se vrátila do tábora... Posadila jsem se a promnula jsem si očka abych na něj zamžourala a zívla si do dlaně. Ani jsem s ním nechtěla mluvit, muži mě nezajímali, Zevran byl dost odstrašující. Už jsem nechtěla, aby se mě kdokoliv dotýkal a chtěla jsem jen a pouze mít klid. "Můžeš stejně neúmyslně odejít. Zevran o tebe stojí stejně jako o mě a stejně tak Vaya a... Nestojím o to se tam vracet." řekla jsem mu a napila se vody, co jsem měla u svého batohu. "Příroda ubližuje méně, než lidé..." podívala jsem se mu do očí...

Solas - 20. září 2021 21:09

soukromá zpráva od Solas pro Mám co dělat, aby mi necukal koutek do úšklebku, když tam tak sedím a poslouchám ji. Byla svým způsobem roztomilá. Nepochyboval jsem o její síle, ale uprostřed Nákazy se tu chtěla krčit a čekat? Je pravda, že jsem se probudil nedávno, ale i já stihl spatřit, co ty zrůdy dokáží, jak vypadají a jak přemýšlejí. Být pozřen zaživa asi nebyla její představa pro ideální život, ale pokud tady zůstane skryta pod pouhou iluzí, asi jinou vyhlídku ani neměla. Natáhnu k ní ruku. Výraz a obavy v mých očích snad mluví za vše, když řeknu: "Nezůstávej tady sama. Vím, že tábor je plný pochybných existencí, ale je to lepší než tady být na vlastní pěst." Mohla mi věřit? Mohla se zvednout a já s ní jít zpět? Mohl jsem ji tu nechat, neřešit nic, co se týkalo jí nebo Zevrana, ale něco vzadu v hlavě mi říkalo, že bych se o ni měl postarat. "Prosím."

Avallon Cornigera - 20. září 2021 21:16

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Mohl si vzpomenout na starou povídačku o bohyni, co spala pod kořeny stromu a její sny byly počátkem všeho. Byla to bohyně, co se nikdy nenarodila a přesto její sny sahaly na existenci každého. Byla to bohyně, co se starala o ostatní a na sebe zapomínala... A legendy pravily, že by zemřela pro svého milovaného i přesto, že by ji bytosti naučily nevěřit v ně a v jejich dobrá srdce... Byla laskavá. Podívala jsem se na něj, sledovala ho, těkala očima z jeho očí na jeho rty a na jeho celý zjev... Nechápala jsem ho. Nechápala jsem, proč měl zapotřebí si mě držet u těla, ale snad jeho slova mě donutila se zamyslet nad odpovědí a pak jsem si povzdechla a zavrtěla hlavou než jsem se postavila a zrušila iluzi. Nebylo nad námi nic, jen pár kořenů, co zbylo po stromě, který zasáhl blesk ještě předtím, než jsem si ho vybrala jako skrýš. Vyrazila jsem a pak se otráveně otočila na něj, byla jsem stále trošku naštvaná. "Tak jdeš nebo?"

Solas - 20. září 2021 21:28

soukromá zpráva od Solas pro Na okamžik se zamračím, jako bych nad něčím přemýšlel, a pak k ní zvednu hlavu a pomalu přikývnu. Proč byla najednou nabručená? Zachránil jsem jí! Znovu se zamračím, tohle byl nevděk! Navedu ji směrem k táboru a pomalu se vracíme. Jakmile padla noc, skutečně se ochladilo a i já se musel zatřást. Měl jsem na sobě kožený kabát a stejně jsem se oklepal. Podívám se na dívku, a pak trochu nastražím uši. "Mám takový divný pocit, že nás něco sleduje..." řeknu po chvíli, svou hůl jsem nechal v táboře, ale to bylo jedno. Pokud Avallon pořádně zavětřila, mohla cítit pach rozkládajícího se masa. Docela určitě se nám oběma zvedl žaludek a já si začal dávat dvě a dvě dohromady. "Zplozenci?" Zeptám se sám sebe a trochu ji k táboru popoženu, minimálně varovat ostatní.

Avallon Cornigera - 20. září 2021 21:30

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Kníkla jsem, sama jsem se objala a nasála vzduch než jsem se otráveně podívala na muže a pak kolem nás. Přidala jsem do kroku a zakňučela. "Solasi, já nechci bojovat..." zakňučela jsem unaveně a pak se dál rozhlížela kolem nás jen proto, abych vzala svou černou tašku a pevně ji objala a sevřela. Na té tašce závisel můj život, nesměla jsem ji ztratit a musela jsem na ni dávat pozor... Ani jsem mu nic neřekla a rozběhla se pryč!

Solas - 20. září 2021 21:33

soukromá zpráva od Solas pro Musel jsem s dívkou souhlasit. "Já také ne, v tom případě musíme utíkat a varovat ostatní," řeknu až děsivě klidným hlasem, chytím ji za ruku a běžím s ní směrem k táboru, kam se očividně ještě žádná Nákaza nedostala. To byla skvělá zpráva! "Poslouchejte všichni!" Popadám dech, podívám se na Avallon, jestli doběhla v pořádku, "v lese jsme narazili na Zplozence, kteří nejspíš míří sem! Nevím, kolik jich je, ale jsou tam..." ačkoliv to také mohli být ghúlové...

Avallon Cornigera - 20. září 2021 21:40

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vaya vytřeštila oči a zamrkala na muže a pak se podívala kolem. Pak na templáře a ten se díval vyděšeně na nás. Ona mu hodila peníze a on připravil člun a rozvazoval i druhý. Najednou to všechno urychlilo a já vyděšeně polkla. Byla jsem odpadlík... Krvavý mág, tohle bylo špatně. "No tak nasedejte, na co čekáte!" Vaya nasedla. Stejně tak Zevran a Alistair a další. Sten začal obsazovat druhou loď a já polkla a chtěla udělat to jediné, co mě napadlo. Chtěla jsem utéct!

Solas - 20. září 2021 21:48
	soukromá zpráva od Solas pro Chtěl jsem nasednout do loďky a odplout, ale jen, co jsem byl jednou nohou z pevniny, zaslechl jsem rychlé kroky. Utíkala pryč? Věděla, že sem běží zplozenci a ona utíkala zpět do lesa? Podívám se na dvě loďky, a pak dlouze vzdychnu. Popadnu své věci, svůj batoh a svou hůl a běžím za ní do lesa. Jestli oba umřeme budu ji celé věky trápit jako duch!

Avallon Cornigera - 20. září 2021 21:51

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vaya vykřikla ať se Solas vrátí. Křičela a natahovala se a nakonec... Řekla, ať se pro ní vrátí a rozběhla se za Solasem... Chtěla být takovým vůdcem, na kterého by mohla být hrdá. A proto běžela za Solasem. Já mezitím běžela. Zakopla, ale běžela jsem dál a nakonec zahučela pod kořeny stromů a objímala srdce, popadala jsem dech a vystrašeně se klepala a stulila se do klubka. To byl tak špatný nápad. Jak jsem si mohla myslet, že bych kdy mohla být někde vítaná? Byla to hloupost, mohla jsem přežít jen na vlastní pěst...

Solas - 20. září 2021 22:00

soukromá zpráva od Solas pro Snad ke tvému zděšení, tvé kroky byly stopovány, ale tentokrát do díry nenakoukl Solas. Hleděla jsi tváří v tvář zplozenci, který na tebe cenil žluté zuby. Kdysi to mohl být nejspíš lidský válečník, teď byl jako živá mrtvola. Bylo hrozné, co s lidmi Nákaza dělala. Promluvil k tobě obecnou řečí, ale přes všechen strach jsi mu nic nerozuměla. Ale slyšela jsi další kroky, mohli to být jeho posily?

Avallon Cornigera - 20. září 2021 22:06

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Vykřikla jsem. Šťouchla ho holí do oka tak, že jsem mu ho vypíchla a pak... Se škrábala pryč zatímco udeřil blesk a Vaya křičela a hledala nás. Bála se a když jsem viděla díru na druhé straně a dostala jsem se ven a pak... Jsem viděla další zplozence... Vykřikla jsem a vytáhla z tašky srdce, zplozenci ho viděli a zasekli se, sledovali to temně rudé cosi, jak to stále pulzovalo a já pak... Spěšným krokem jsem se snažila co nejrychleji vypadnout dokud je srdce zajímalo více než moje smrt...

Solas - 20. září 2021 22:15

soukromá zpráva od Solas pro Zplozenec Nebyl to příjemný pocit, když jsi mu vypíchla oko. Zaúpěl a odtáhl se! Měla jsi dost času se prosmýknout ven a ostatní nadšeně křičeli, když viděli čerstvé maso! Mávl rukou a jejich křik utichl. "Dnes... zemřeš..." řekne odporným hlasem, ale pak si všimne artefaktu, který držíš a couvnou zpět. "Dej mi to!" štěkne a natáhne se po artefaktu a to zaslechnu já (79%), otočím se k místě toho křiku a běžím se podívat, co se děje. Je to daleko! Mohlo mě ale napadnout, že uteče zpět pod kořeny, zatraceně, Solasi! Ty idiote!

Avallon Cornigera - 20. září 2021 22:19

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro Nedala jsem mu to. I přesto, že ho držel pevně v rukou, jako koule jsem se navinula na artefakt a pevně ho sevřela, kníkla jsem a držela artefakt, snažila se vydržet a vykníkla jsem znovu, když jsem ucítila kopanec. Nemohla jsem mu to dát! A poprvé jsem pochopila, co Solas svými slovy myslel... Chápala jsem, že jsem byla v nebezpečí a chápala jsem... Že měl pravdu.

Solas - 16. října 2021 02:13

soukromá zpráva od Solas pro Snažím se ji rychle dohnat a pomoct jí, až v dálce zahlédnu siluetu postavy, jak se sklání nad kořeny stromu. Ano, to bylo to místo, kam se musela ukrýt! Jen víc se zamračím, když mi dojde, že se po ní natahuje zplozenec, a jen o okamžik později si všímám dalších postav, které postávají skryty ve stínu lesa. Má tu celou armádu. Jako vlk přeskočím kořeny a vrhnu se na zplozence, zakousnu se do něj a trhnu vší silou! (95%)

Avallon Cornigera - 16. listopadu 2021 21:50

soukromá zpráva od Avallon Cornigera pro V lese Už se otíral o jeho kůži. Byl téměř na něm, prakticky mohl cítit jeho smrdutý oděv. A já to ubohé zvíře viděla. Vykřikla jsem a strčila mu tam svou falešnou nohu, tu zakousl (92%) a oba nás strhl ale... Podařilo se mu srazit zplozence, který se nabodl na větev. Já prudce objala vlka, vzlykla a pevně sevřela jeho krk a ani se nebála, že to může být nebezpečné zvíře. "Hlupáčku!" kníkla jsem a zvedala se. "Stal by se z tebe zplozenec..." a rozběhla jsem se se srdcem pryč. Poběží vlk za mnou? Zůstane? Je v bezpečí? Nevěděla jsem, ale prostě jsem chtěla uniknout a pak jednou... Najít Solase a za tohle celé se mu omluvit. Pro mě velká věc... "Poběž, Chlupe!" zavolala jsem ještě na vlka. Třeba mě poslechne!

Bimba - 01. ledna 2022 19:04

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Bimba - 17. února 2022 18:23

Tvé dobrodružství jsem bohužel musel ukončit kvůli dlouhodobé neaktivitě. Aby se to příště neopakovalo, doporučuji přečíst si Pravidla pro dobrodružství a dodržovat je. Pokud budeš v budoucnu opět nucen(a) k dlouhodobé neaktivitě, napiš výrazně do jeskyně důvod a datum, kdy opět začnete hrát. Jestliže se ti nebude zdát reálné dobrodružství nadále zachovat, využij, prosím, svých možností Vypravěče a sám(sama) ho ukonči. V případě jakýchkoli nejasností se neboj zeptat mě nebo kohokoliv z online pomoci. Bimba

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR