Bludiště draka
hrálo se Domluvený termín
od: 09. května 2009 11:14 do: 24. srpna 2009 15:01
Dobrodružství vedl(a) MattyasXIV
| |
 | Všichni známe ten pocit být jiní, a všeci to chceme. Přiběh se odehrává v zemi jménem Losto, země mítů. Vydali jste se na cestu za svým cílem, být ti co projdou všemi pěti bludištI draků ve kterých musíte získat pět drahokamů a porazit jejich nositele, pět legendárních draků. každý drak má svůj živel, voda, země, oheň, vzduch, blesk. Jakmile získáte všech pět drahokamů můžete porazid Shadowlorda, pána temnot, abyste navrátili mír. Ale podaří se vám to? |
| |
|  tohle je drak vody, první drak kterého musíte skolit abyste získali drahokam vody |
| |
| soukromá zpráva od Lightlord pro |
| |
Hostinec -> Vesnice -> Divočina Prosmýknu se kolem opilého tlustého muže a aniž by si toho všiml, proříznu mu měšec. Jeden z nejjednodušších triků. Pak spěšně opustím hostinec. Vesnice je vylidněná. Jdu stínem, velmi ostrým pochodem. Jdu směrem pryč z vesnice, tady už jsem kradla dost dlouho. Padá soumrak, když opouštím vesnici. Netoulám se. Neznám to tu, ale netoulám se. Jdu rovně. V dálce zahlédnu oheň. Oheň znamená lidi, elfové oheň většinou nepotřebují. A lidi znamenají možné okradení. Pousměji se a ještě zrychlím. Netrvá mi dlouho a dojdu k táboru. Hodně zpomalím. Jako bych byla moc unavená. ,,Můžu si přisednout?" Zeptám se a lehce pohodím hlavou směrem k ohni. Můj hlas zní unaveně. Nečekám na odpověď, drze si přisednu a zírám do ohně. Prozatím. Mám kratší černé vlasy a šedozelené oči. Pleť mám nezdravě světlou, až popelavou. Nejsem moc vysoká a i přes volnější černý plášť je vidět, že jsem dost hubená. |
| |
| Tábor-divočina "Ale jistě, přisedněte"."Stopro zlodějka, tu si prohlédnu".Odpoví a řekne si zbytek pro sebe."Klid, my zloděje nezabíjíme, ale jak se na tebe takhle dívám, nechceš si hafo moc vidělat že bys mohla založit ten největší a nejlepší cecxh hrdinů?"Zeptá se zdvořile a čeká na odpověď."Stačí se k nám přidat a nic nám neukrást a vyděláš si na cokoli chceš. Můj pán mě poslal sehnat šest dobrodruhů kteří by porazily jeho rivala pěti drahokami. Šestý dal mě."Ještě dopoví a přiblíží se blýž aby ho neokradla. |
| |
 | Procházím lesem a náhle vidím blikat mezi stromy světlo. Možná bych tam mohl sehnat někoho,kdo by mi mohl říct kde to sakra jsem. Odplivnu si a připlížím se blíž. Vesnice je poměrně zchátralá, ale nějakou hospodu bych tu mohl najít. Jdu chvíli po cestě a náhle uvidím nějakou ženu, která dosti spěšně opouští hostinec, hmm nejdřív zkusím zjistit, kdo je tahle... Zamířím za ní. Vyšla s poměrně velkou jistotou ven z vesnice. Krucinál. Už už se chci otočit a jít zpátky, když tu náhle vidím jak se dívá na něco na nedaleké mýtině. Zadívám se tam také a vidím oheň. No hurá možná nějaký tábořiště... Plížím se několik metrů za ní...Asi bude zlodějka... Nu aspon bysme se k sobě hodili. Pousměju se, když se doplížím ke křoví vidím jak si sedá k nějakému muži. Chvíli je poslouchám a když zaslechnu slovo dobrodruh rozzáří se mi oči. Dál neposlouchám a o několik metrů dál vejdu na mýtinku: Dobrej večír, slyšel jsem že jste mluvili o nějakým dobrodružství...Mohl bych se přidat? Zeptám se přisednu si k nim |
| |
| "Samozřejmě, chybý nám tu nějaká chlapská ruka. Půjde vlastně o projetí pěti bludišti na jejihž konci žije vždy jeden drak kterej chrání svým živlem jeden drahokam. 3estý mám, ale Shadowlord má sedmý." Řeknu když se mě muž zeptá. |
| |
| Vyslechnu si ho a pak řeknu: Promiňte já se nepředstavil, Amtrin Velpa jméno mé, ale tady mě asi nikdo nezná...Jak se jmenujete vy a vy slečno...A nemáte čirou náhodou něco k jídlu??? Už je to dost dlouho co jsem něco jedl...Pousměji se a podívám se na muže. Chvíli se odmlčím a pak řeknu: Abych řekl pravdu docela mě to zaujalo a mohl by mi někdo říci, kde vlastně jsme??? Víte ve zdejších krajích se příliš nevyznám... |
| |
Tábořiště ,,Zlodějka?" Lehce nakloním hlavu, jako bych netušila, o čem mluví. ,,To jsi vzal zase kde?" ušklíbnu se ironicky. ,,A vydělat si ani moc nechci. Cechy nesnáším. A zvlášť falešné hrdiny," nezapomenu na nevěřícný pohled a už už se zvedám. Pak začne mluvit o smrti Shadowlorda. ,,Co jsi to říkal?" zeptám se najednou živě, během několika vteřin jsem před ním a nakláním se nebezpečně blízko, oči do sevřené do malých škvír. |
| |
| soukromá zpráva od Lightlord pro "A proč myslíš že tu máme oheň a kmeny jako stoly, Arween udělala stromy a přesekla je ohněm." |
| |
| soukromá zpráva od Lightlord pro |
| |
| soukromá zpráva od Lightlord pro |
| |
| "Takže kdo chce stehno a kdo prso, ten nejstatečnější dostane korunu z paroží, hehehe, a zrovna to byla Arween." |
| |
| Mě stačí stehno jestli nikdo nemá nic proti řeknu a rozhlédnu se po nich... |
| |
Tábořiště Samozřejmě, že mi nikdo nepodá bližší informace. Akorát se rozdává večeře. No úžasný. Obrátím oči v sloup. Z brašny, která dosud byla pod pláštěm, vyndám kus okoralého chleba. Nechtěně tak odhalím černorudý korzet a černé kalhoty. Nejstatečnější... pomyslím si ironicky a dovolím si jediný krátký pohled směrem k Arween. Vypadá to, že je taky člověk. U toho kluka, co se právě přidal, těžko říct, je moc špinavý. Ale elf to nejspíš nebude. Znovu hodím pohledem k Arween. Prý nejstatečnější. Jo, kéž by stačila k životu statečnost. To by bylo úžasný. |
| |
| Cesta k Bludišti 1 Procházíte se lesem, už jste dávno vyspaní a jdete na cestu. Jak tak jdete narazíte na pancířolva kterej nevipadá přátelsky. začíná boj( bude to jako v rpg, vy vy vy, pak on a pak vy). Jeho první útok je vyskočný útok. |
| |
| Tasím tesák a dýku a pomalu začnu pancířolva obcházet. Zdá se, že má nechráněnou hrud, ale tu si bude chránit nejspíše. Zaměřím se tedy na jeho nohy. Nejspíše utžím nějaké zranění. Rozhlédnu se po ostatních... |
| |
| Pancířolev se rozeběhl, vyskočil, otevřel tlamu a pukusil na tebe dopadnout ale povedlo se mu to, nyní mu držíš tlamu a snažíš se aby tě nezabil, tvoje kolo |
| |
| Vytáhnu jednu ruku zpod těla, zrovna tu s dýkou jaká škoda a pokusím se bodnout pancířolva do krku... |
| |
| prostě klikni na kostka šesti stěná a zjistíš co se stane. |
| |
| Podařilo se mi pancířolva odhodit. Bohužel jsem ho však nezranil a on se rozběhl... |
| |
| Tetokrát se rozběhl a trochu vyskočil, dal se do klubíčka a točí se naproti tobě. |
| |
| Pozoruji pancířolva. Zkusil jsem jeho skoku uhnout ale byl na mě příliš rychlý. Musel jsem ho uchopit rukama za což jsem si odnesl pár škrábanců a odhodil jsem ho... |
| |
Cesta Ten-jehož-jméno-mě-ani-trochu-nezajímá se začne prát s pancířolvem. Jen se ušklíbnu. Počkám, až oba na chvíli přestanou. Pak založím šíp do samostřílu, zamířím na břicho pancířolva a stisknu spoušť. |
| |
| Pancířo lev padl, nyní je nba tom kdo dostane kořist, Ariana ho dorazila ale Amtrin s ním bojoval a viřídil ho, kdo chce pancíř jako náramníky a kdo kůžy na plášť, maso bude k obědu. |
| |
Cesta Napřed se podívám na mrtvolu Arween, pak na mrtvolu pancířolva. No co. Myslela jsem, že to bude zajímavější. Zatím mám jen cestovat ve společnosti toho-chlápka-jehož-jméno-mě-ani-trochu-nezajímá a verbíře-který-si-myslí-že-je-děsně-vtipný-a-není. Úžasná společnost, co? Trochu pohodím vlasy, ačkoli to nemá skoro žádný efekt. Na to jsou moc krátké. Ze zvyku se podívám ostražitě kolem, ale tady by se stejně někdo inteligentní nepohyboval. No, aspoň je zřejmé, co si o sobě myslím, že. ,,Pohnem se už?" Zavrčím na ty dva. |
| |
| "Ale jistě už půjdeme, to bylo myslím pátý náhodný setkání za cestu, támhle vpředu je bludiště. |
| |
Cesta ,,Pátý? Snad první, ne? No, a pokud počítáš tamtoho, tak druhý," namítnu. Při slově "tamtoho" ukážu na toho-chlápka-jehož-jméno-mě-ani-trochu-nezajímá. Bludiště. Tak že se už konečně někam dostanem? Pomyslím si ironicky. |
| |
| "Ne, zatímcojste spali byl jsem na hlídce, sry Amtrime ale zaútočili na nás tři orkové a jeden drakohad."Řeknu a zároveňse omluvím. |
| |
| "Čekejte že uvnitř narazíme na jeskyní pštrosokoně. Jinak nezapomeňte náš hlavní cíl. Použiji drahokam světla na osvícení." |
| |
| Zastavil jsem se u pancířolva... Kruci tak rád bojuju jenom nožem nebo ručně a ona ho musela hned sejmou... Začal jsem pracovat s nožem. Šlo to ztuha ale nakonec se mi podařilo z jeho pancíře vyrobit náramníky a brnění. Mohlo by to být užitečné. Zachytil jsem její pohled, jako by jí bylo všechno jedno. Zvednu se otřu si pot z čela a rychle je dobíhám. Slyším jak se zmiňuje o pčtrosokoni: To je zase co??? Čtyřnohej pštros nebo dvounohej kůň??? povzdechnu si, copak tu nemůže být něco normálního...Ale snad najdeme ty drahokamy a pak už vypadnu... |
| |
| "pštros velikosti koně, co má trup a ocas koně, dvě nohy a hlavu koně se zobáke pštrose."Odpovím na otázku."je to oblíbené jezdecké zvíře, hned po lvoorlovy vám známému jako gryfon." |
| |
| Vyslechnu si ho a pak nakloním hlavu... Takže pokračujeme? Zeptám se a sednu si zatím na pařez. |
| |
| "Ano, pokračujeme."Odpovím a vytáhnu drahokam abych to zde osvítil." |
| |
| Procházíte bludištěm, když vtom se před váma objevísedm pštrosokoňů. Ihned vytáhnete lapací drahokami a začnete je chytat."Mám tě!" Zařve posel když chytí jednoho pštrosokoně a ihned začne chytat další. |
| |
| Jak je jako máme chytit vždyt jsou dost rychlý?otážu se a pokusím se jednoho lapit. Jen o kousek mi proklouzne. |
| |
| "Jou rychlí protože je tu kluzko, hoď na zem kudy poběží síť a on se zašmodrchá. potom ho lapíš prostě do lapacího kristalu."Odpovím na otázku a hodím ti síť a lapací kámen."ještě je nejdřív unav tím že je budeš honit, tady. Vypíj tenhle lektvar rychlosti 5 a chytíš ho rychleji." |
| |
| Chytím vše co mi hodí a odběhnu do vedlejší chodby. Tam rozprostřu na podlahu síť a pak vypiju ten lektvar. Podívám se nedůvěřivě na krystal, ale pak se rozeběhnu a začnu jednoho z nich nahánět. Chvilku ho pronásleduji chodbami a pak ho začnu nahánět k síti ladně se přes ní přenesu, ale nepříliš ladně dopadnu a pštrosokůň se do sítě zamotá. Rychle k němu přiskočím a přiložím naň lapací krystal... |
| |
Bludiště Pštrosokoňové nevypadají moc hezky. Ani obzvlášť přátelsky. Nesnažím se je chytat jako ti dva. V brašně nahmatám kus chleba, který mi zbyl od včerejška. ,,Pojď.." zašeptám nejbližšímu pštrosokoňovi. Chleba mám položený na natažené ruce. Hlas, kterým ho lákám, je velmi klidný a přátelský. |
| |
| "Já vůl, stačí kousek chleba a hned si tě oblíbí." Povím a prásku se do čela když to říkám."Teď si ho přivolám."Řeknu a zařvu jeho jméno." Spedyhore, doveď nás k drakovy." |
| |
| Nevěřícně čumím na to co Lnáš průvodce dělá a zkusím to po něm zopakovat. Čekám tedy co se stane. |
| |
| Jakmile řekneš jméno svého jezdeckého pštrosokoně udělá se nejdřív matný obraz a pak se zjeví úplně. |
| |
Bludiště To s tím chlebem se mi povede. Trošku se pousměji. ,,Ahoj," zašeptám pštrosokoňovi, když kde mě přijde. Pohladím ho po krku. Trochu se ušklíbnu, když zaslechnu toho verbíře-který-si-myslí-že-je-vtipnej-a-není. Jméno? Pomyslím si. ,,Co kdyby ses jmenoval.. Shadow?" zeptám se tiše pštrosokoně. Vypadá to, že souhlasí - otírá se mi hlavou o ruku. Možná, že není hezký, ale rozhodně je milý. ,,Tak jdem," řeknu a přemýšlím, jestli si mám na Shadowa nasednout. |
| |
| "To si ho budeš vozit pořád venku nebo na něm pojedeš? Od toho jsou a navíc mají supr zrak proto se tu orientují líp."Řekne a vyskočí na pštrosokoně."Mohli jsme narazit i na chocobo, to je takovej velkej pták co je pěknej a má rád čokoládu." |
| |
| To je horror vždyt se na tom nedá sedět postěžuji si a pak najdu správné místo a usadím se Aha, tak jedem ne? |
| |
Bludiště Trošku uraženě si nasednu na Shadowa. Pohladím ho po krku. ,,Tak mě tam doveď," požádám šeptem Shadowa, hlavu mám téměř u jeho uší. Ti pštrosokoňové nakonec nebudou až tak špatní pomyslím si. |
| |
| "Buďte ve střehu, Amtrine, zbývá ti ještě pancíř pancířolva a jeho drápy nebo zuby? Jestli ano tak můžeš udělat brnění na hlavu pštrosokoňů i se zbrání." Řeknu a čekám jestli něco vitáhneš. |
| |
| vytáhnu zbytek pancíře pancířolva a začnu se s tím pižlat nožem. Po chvíli se mi podaří vyrobit cosi a nasadit to na pštrosokoně. Ten se tváří trochu neštastně a já si sednu a podívám se na průvodce. |
| |
| "Tady uděláme tábor, je to tu měkší než jinde."Řekne a ihned začne připravovat oheň a spací pytle. |
| |
| lehnu si na zem, nu moc měkký mi to nepřijde pomyslím si. Pak se natáhnu pro kus masa a poté, co ho sním se natáhnu. Po chvíli usnu. |
| |
Bludiště Obrátím oči v sloup. Takhle se nikam nedostaneme. Sesednu z Shadowa. ,,Neutečeš mi, viď?" zeptám se ho. To, jak se ke mně přitulí, je mi odpovědí. Najdu si menší dolík a zachumlám se do teplé přikrývky. Po chvíli si vezmu kus masa. Shadow se masu vyhýbá, jen spásá trávu kolem. Netrvá mi dlouho, než maso dojím - už hodně dlouho jím málo, takže mi to ani nepřijde. Potom se otočím zády k ostatním a usnu lehkým spánkem zloděje. |
| |
| Bludiště "Nebojte, vstávat vstávat! už je podle nočních hodin den. Jo a zajímavost, v noci jsem se procházel a našel skrýš s pokladem, dokonce dvě. Ale potřebuji zloděje aby proskoumal pasti. Kdo se hlásí?Zeptá se a vytáhne si rovnou pštrosokoně. |
| |
| Tak ono už je ráno? Zajímavé. U nás byly kratší dny. Máš nějakou práci pro hbitý ruce? Tak to se poslušně hlásím |
| |
| Skvěle, jak dobře házíš s lasem a prohledáváš pasti?Zeptá se a vede tě k prvnímu stanovišti.Už jsem byl v jednom a tam se psalo na jednom podtavci: Sošku tuhle vezmeš li zůstaneš zde navěky. Pochopil jsem to že když někdo veme sošku v té místnosti a rychle neodejde spadnou dveře, proto potřebuji abys hodil tímhle lasem a co nejrychleji chytil tu sošku. Do drůhe místnosti tě dovedu až potom.Ještě řeknu a ukážu na tu sošku. |
| |
Bludiště Chvíli po tom, co usnu, je prý ráno. No úžasný. Nasednu na Shadowa a jedu s nimi, ale nemluvím. Poklady? Fajn. Ale nejspíš si to stejně nechá pro sebe pomyslím si a probodnu pohledem verbíře-co-si-myslí-že-je-vtipnej-a-není. ,,Takhle Shadowlorda nezabijeme," řeknu lehce ironicky. |
| |
| Ale mi to použijeme na zásoby a zbraně na poražení. drak je myslím v komnatě s druhým pokladem a naproti němu je příkop s vodou a naproti je ostruvek se žebříkem ven a vodním kristalem co dokáže spojit mrtvé s živými.Odpovím a vedu po tom co čekáme pryč. |
| |
Bludiště Trochu si odfrknu a vezmu do ruky kuš. Založím do ní šíp a pár dalších si dám k ruce. Uvidíme, kdo bude lepší pomyslím si. Občas jsem trochu moc soutěživá. ,,Tak, zlato, my jim to natřeme," zašeptám Shadowovi. |
| |
| 18 na kostkách znamená že jsi draka trefila do úst když chrlil vodu a zastavila jeho proudy, nyní na tebe útočí svými pařáty. |
| |
| jo umím to docela dobře. Kam teda pujdem??? Zeptám se Pak se otočím a z batohu začnu vyhrabávat potřebné vybavení... |
| |
Bludiště Drak. Přede mnou se objeví drak. Už téměř cítím, jak na mě dopadá proud vody. Pak vystřelím. Proud se částečně stočí. Vystřelím znovu a znovu ho trefím. Začne na mě útočit. Pařáty. ,,Na stranu!" Vyjeknu na Shadowa. Pak znovu vystřelím po drakovi. |
| |
| "Rychle Amtrine, chytni tu sošku a přeplav tuhle propast!"Zařvu a začnu nás bránit kristalem světla. |
| |
| Rychle jsem hodil lasem a to tentokrát sošku neminule, ale bylo to opravdu jen těsné...Přitáhnu si jí k sobě a vrhnu se do vody. Je docela studená. Plavu na druhou stranu |
| |
| Doplavu až na ostrůvek, je na něm trochu vody, ale vzhledem k tomu, že je vody okolo spousta tak se vůbec nedivím. Zatáhnu za páku a čekám co se stane... |
| |
| Jakmile jsi zatáhl za páku začal se vynořovat zu vody most a ukázal se podstavec s kristalem vody. Mezi tím ariana dorazila draka a přešla přes most. sebral jsi kristal a dal do váku."Takže máme první diaman číslo 1, teď nám už jen chybí čtyři a porazíme shadowlorda, potom bude možnáu další dobrodužství."Řekne a začne lézt po žebříku. |
| |
Bludiště Ha! Zabila jsem svého prvního draka. S širokým úsměvem se vydám po mostu. Tentokrát vedu Shada vedle sebe (Shade je Shadow, ale Shade je kratší :D). Pak si uvědomím, jak se tvářím. Rychle zase nasadím lehce ironický výraz. Ještě nezačni tancovat prohodí nepříjemný hlásek v mé hlavě. Kupodivu si ho moc nevšímám, stále jsem ještě v euforii. ,,Další dobrodružství? Proč si myslíš, že se tady bude chtít někdo dál táhnout a být se dvouma chlápkama, u kterých ani nezná jméno?" Zeptám se. To, že se můj příklad vyvinul v obyčejné obvinění, mi ani moc nevadí. |
| |
| Seberu krystal z postavce a hodím ho do vaku pak se zaposlouchám do toho co říká naše drahá vzteklá loupežnická společnost Nu tak já jsem Amtrin jestli ti vadí tohle, ještě něco bys chtěla vědět? Pak se otočím a lezu za naším průvodcem toho se zeptám Jakej drak nás čeká ted? Doufám, že nějkaej ohnivej, potřebuju si totiž usušit věci. |
| |
Bludiště Tiše zavrčím. Nesnáším chlapy. Pro tu jejich nadřazenost. A taky proto, že chlapům se vždycky věří víc. Když chlap uzná chybu, tak je to v pohodě. Ale když chybu uzná žena, stejně se na ní všichni dívají skrz prsty. ,,Vážně si myslíš, že další drak čeká hned za rohem?" Zavrčím. A doufám, že ten drak bude trochu dál. |
| |
| To upřímně doufám aspon budu mít tebe jakožto nepříjemnou společnost co nejrychleji za sebou. Pak se rychle obrátím a než něco řekne tak vylezu žebříkem ven. |
| |
| "Jde to takhle, voda-země-oheň-vzduch-blesk, ale země ti ho může zaprášit, ale klid. Nyní ale půjdeme do města nakoupit věci a přespat. Mám dokumet co nás nechá jíst a spát ve které hospodě chceme zadarmo. Řeknu a vzpomenu si na otázku Ariany."Jo a ještě něco, mě říkají Furer, to je německy průvodce. Čekejte že brzo uvidíte městečko North Park. lepší je mít pštrosokoně ve lapacích kamenech, nejsou dobří lezci, leda ti dost rychlí."Ještě dopovím a vytáhnu další lapací kámen ze kterého vyvolám obřího orla co je zlatý."Oblýbený o mého pána, zlatorel, chápete jméno. nasedat a letíme."Řeknu a nasedám na obřího zlatorla. |
| |
Bludiště Tohle mě urazí. Tohle mě vážně urazí. ,,Nápodobně. Už se nemůžu dočkat až zabijem Shadowlorda a já budu moct vypadnout," zavrčím. Debil pomyslím si a zamračím se. Pak se podívám na žebřík. Pak na Shada. ,,Pštrosokoně budem muset nechat tady, co?" Zeptám se verbíře-co-si-myslí-že-je-vtipnej-a-není. |
| |
| Neváhám a nasedám za Furerem...Kde se toho zlatýho ptáka máme držet jako??? otážu se kdyř málem zase hned sletím dolů.. |
| |
| "Za peří, jo a Ari, nemusíš ho zde nechat, zlatorel ho může chytit."Řeknu a čekám až Shada chytí abychom mohli vzlétnout. |
| |
Bludiště Zlatorel. Je trochu moc.. Velký. A moc zlatý. Raději mám stříbro. ,,Odkud znáš moje jméno?" Zeptám se okamžitě. Možná trochu moc ostře, ale nemůžu si pomoct. Já mu přece neříkala jméno pomyslím si a zamračím se. |
| |
| "Drahokam světla říká pravdu, našel jsem tvoje jméno když jsem se na tebe přes něj podíval a viděl že máš povolání zlodějka a máš ráda určitá zvířata co poznáš a jsou milá. Dokáže říct i myšlenky. |
| |
Bludiště ,,Už se přes něj ani NEPOKOUŠEJ dívat. Jinak ti zmizí dřív, než si toho všimneš," zavrčím. Čtení myšlenek bych mu brala, kdyby to byla schopnost. Ale takhle? Ani náhodou. |
| |
| Ale neboj, Ari, to by pak zmizel hodně rychle tobě.Tvrdě se na ní podívám. |
| |
Bludiště ,,Ach, promiň. Zapomněla jsem připomenout, že bych stejně rychle zmizela i já," zazubím se na něj. Vždycky mě bavilo se hádat. A zvlášť vyhrávat - hádky, sázky, boje.. Cokoli. |
| |
| "Hele, nedáš zápas v kostkách? Pokud ano Ari tak se připrav na nejlepšího hodce."Řeknu jakmile jsme ve městě v hospodě a čekáme navečeři a pivo. |
| |
Hostinec Nechce se mi hrát kostky. Sakra, vždyť jsem v hostinci. V hospodě se má flirtovat, popřípadě se s někým vyspat. Trochu se rozhlížím kolem - samozřejmě nenápadným zlodějským způsobem. Starých tlustých chlápků si nevšímám. Pak, když už jsem smířená s tím, že zamumlám "Hm..." si všimnu někoho, kdo nevypadá až tak špatně. Téměř okamžitě vstanu. ,,Myslím, že budu mít lepší zábavu," odpovím tiše. Rozejdu se směrem k baru, kde sedí celkem vysoký mladík, nejspíš o něco starší než já. Má kratší černé vlasy a je světlý - ne tak jako já, ale na rozdíl od jiných jo. |
| |
| A já zapomněl hlavně že jsem tě sledoval celou cestu z vesnice až k tábořišti a ty sis mě ani nevšimla. Myslíš, že bys mi dokázala utéci. A myslím, že se ke hře v kostky nezapojím. NA to jsem moc mokrej. Asi pujdu spát. Otočím se a na Furera a zeptám se ho Jakej mám pokoj? |
| |
| "Pst, nezapomeň, potichu a rychle zmyzet."Řeknu a jdu do pokoje nahoru ze kterého pomocí zvláštního přístroje koukám jak jí jde shánění peněz. |
| |
Hospoda ,,Ahoj.. Můžu?" Zeptám se vááážně krásného kluka. Hodím po něm okouzlujícím a zároveň odzbrojujícím úsměvem. Zároveň ukážu rukou na židli vedle něho. Překvapí mě, když zahlédnu zelenohnědé oči. Čekala jsem nějaké černé. Ale i tak vypadá ten kluk zatraceně dobře. Je tááááák sladkej pomyslím si, když se na něho culím. |
| |
| "A kurva, jestli zjistí že ji šmíruju jsem kaput a nechá mi rupnout pánev slastí. Shit, končím. Teďka Amtrin."Řeknu si a ihned přepnu na pozorování Amtrina. |
| |
| Vklouznu do svého pokoje a najdu tam ležet nové černohnědé oblečení a to si rychle natáhnu. Pak proskočím ven otevřeným oknem a začnu se procházet po vesnici. Sem tam se prosmýknu kolem nějakého opilce a tak ho jen tak pro procvičení prstů oberu. Pak se podívám směrem k hotelu a připlížím se k vchodu. Málem mě porazí vcházející parta opilců a já se skryji v ní. Dělá mi trochu potíže se tak kývat jako oni, ale nakonec proklouznu ke stolu v rohu a začnu pozorovat Arianu jak se culí na nějakého chudáka. Rychle k sobě přivolám hospodského a objednám si pivo. Sice se mi moc nechce platit, ale hned zaplatím. Potom co ho dopiji zase proklouznu ven a pod rouškou noci se vrátím do pokoje. |
| |
| Po chvíli bloumání po pokoji se zase vplížím dolů a ze schodů ty dva pozoruji. |
| |
| Chlapec se divně zatváři a začne se potit. "Ahoj, já jsem Samuel a ty?"Docela nervozně řekne a zařve."Barmane, amorovu vodku dvakrát prosím, a na mě." Řekne a nechá přinést drink. |
| |
| Pozoruji ho a právě vidím jak si nechává zavolat barmana a říká jí své jméno. A je ztracen. Tiše se zasměji a pak vytáhnu svůj deník a zčnu do něj něco škrábat. Přitom je však bedlivě pozoruji. |
| |
Hospoda Znovu ho obdařím sladkým úsměvem. ,,Ariana," odpovím velmi klidným hlasem a trochu nakloním hlavu. ,,Jé, děkuju," usměju se nadšeně, když zaslechnu to o té vodce. Ovšem to, co se mi vůbec nelíbí, je Amtrin (takový blbý jméno), který nás pozoruje. Nejspíš si myslí, že je neviditelnej (což není). |
| |
| Přijdu blíž a zavolám na Arianu...neboj plášť neviditelnosti jsem ještě nesehnal,ale Furer nám vzkazuje, že mámejít spát abysme mohli ráno vyrazit. A chlapče. Je mi líto, ale myslel sami.Ironicky se pousměju a čekám, až se Ariana zvedne... |
| |
Hospoda Naberu vzduch do plic. Já ho tak nenávidím. ,,Tak dobrou noc," řeknu nakonec. Mířím to na Amtrina. Bohyně Měsíce, ať ho odnese vulkán.. vyšlu žádost k jedinému bohu, kterého jsem kdy uctívala. ,,Jaké máš číslo pokoje?" Zeptám se Sama klidně, jako kdyby se nic nestalo. Ale dává mi hodně zabrat se uklidnit a někoho nezabít. |
| |
| Samuel: "Jsem v pokoji 52, příjdi."Řekne a jde nahoru. Furer: ůChjo, prd se děje, Ari si jenom našla kluka. počkat! cítím že je to pc, kněz bojovník, cha. Toho beru. |
| |
Hospoda Hodím po Samovi poslední úsměv. ,,Můžeš se spolehnout," zazubím se na něj. Pak se zvednu, projdu kolem Amtrina svým naprosto ignoračním způsobem a rychle vyběhnu těch pár schodů do "svého" pokoje. Tam se rychle převléknu do něčeho.. No, čistšího. Kartáčem u zrcadla si pročešu vlasy, dokonce se lehce nalíčím šminkami, které leží v šuplíku stolu. Nejspíš je tu někdo zapomněl. Vyjdu z pokoje, chovám se jako myška. Netrvá mi dlouho, než najdu dveře s číslem 52. Zaklepu. |
| |
| Samuel: "Vítej, potkal jsem někoho kdo se jmenuje Furer a říká že mě chce na nějaký dobrodružství do party."Řekne a začne vypravovat o svém životě a že není kdejaký nps ale pc že je kněz bojovník a že bude rát když byde moct na dobrodružství. Zbytek si domyslete. Furer."Kurrrrňa, prd mě napadá, musím jít do obchodu a koupit všem všechno a ještě věci tomu Samuelovy."Řekne si a veme všechno z pokladu a jde nakoupit všecko všem. |
| |
Pokoj 52 Ale ne pomyslím si, jakmile začne kecat o svém životě. Několikrát viditelně zívnu. Nevypadá však, že by si toho všiml. ,,Mimochodem.. To jsi si chtěl celou dobu JEN povídat?" skočím mu do řeči. |
| |
| Samuel:"Ne, ale nemůžu to dát do bubliny ani tady nejde cenzurovat. Takže musíme udělat"Tenhle text otiskneme až po 22 hodině večerní, a navíc by to bylo plítvání příspěvkama psát každej detail slasti. No, deme na to."Řekne a začne sfoukávat svíčky, dává si kon...., jakmile udělá přípravi zavede tě do postele a tam ulehne a..."Tenhle text opíšeme až po 4 hodině ranní." Furer: Jak se tak prochází dělá velký nákupy a pomáhá kdekomu. Jakmile všechno nakoupí vrátí se a zabalí to do balíčků."Ti se budou divit když najdou tyhle balíčky a otevřou je."Řekne si a jde na kutě až do rána. |
| |
| Samuel:Ráno Probudí se a začne se oblékat, najde správu že všichni a´t se dostaví do pokoje číslo 5. "Hej Ari, neměli bychom jít do pokoje 5, píše to Furer. Já na nic nečekám a jdu." Řekne a víjde z pokoje. jakmile se dostaví do pokoje uvidí balík na kterém je jeho jméno. "Nová výbava, každej má svůj balíček."Přečte nahlas a začne otvírat balík. Furer: "Konečně Same, čekál jsem až dojdeš abych pořádně poznal tvoje povolání a rasu. Vidím půl-elf kněz bojovník. Beru tě, ještě počkáme na ari a brzo víjdeme k druhému bludišti zemního draka."Řekne a posadí se a začne pít pivo co si nechal přinést. |
| |
Hospoda - pokoj 52 (Večer) Povytáhnu obočí. Teď už jsem si stoprocentně jistá, že s ním spát nebudu. Sice ho sleduji, ale nevyspím se s ním. Do svého pokoje však zpátky nejdu - ztrapnila bych tím sama sebe. ,,Nebudu s tebou spát," oznámím mu a posadím se do křesla. (Ráno) Probudím se jako první, přesto je to on, kdo najde dopis. Chvíli na to odejde. Trochu se protáhnu. Rychle prolustruju šuplíky, z měšce uberu nějaké peníze. Vrátím se do pokoje a převléknu se - teď na sobě mám šaty. Černé. Korzet je prošívaný rudě, sukně není moc velká, jako stvořená pro rychlou chůzi. Trochu si poupravím líčení - přeci nebudu mít pod očima linky až k tvářím. Rukou si prohrábnu vlasy, vezmu si všechny věci a vydám se na pokoj 5. ,,Čau," ozvu se směrem k ostatním a sednu si na nejbližší židli. Jsem unavená. A to ani nemám důvod. |
| |
| Ráno se probudím ve svém pokoji a na stole najdu ležet papír se vzkazem abych se dostavil do pokoje č.5 Sbalím si pár věcí a rychle doběhnu do pokoje. Vidím, že už tu všichni jsou. Rychle se posadím na zbývající židli. |
| |
| Furer:"Děkuji že jste se všichni dostavily, našim dalším cílem je dostat se do bludiště draka země, podle mých informacích, bylo pět dobrodruhů a každý měl jeden amulet, nikdo se nevrátil, protože je po cestě někdo zabyl, měli poslat zprávu že jsou v bludišti, když neposlali byli mrtvým před ním, když poslali nevrátili se zabil je drak, země byla jedna z těch co poslaly. Musíme si dát pozor na něj."Řekne Furer a povolí abyste si rozbalili balíčky, každý tam máte novou tašku na záda, novou výbavu na sebe a perfektní věci na práci ve vašich oborech. |
| |
| Právě jste vyšli z hospody, máte na sobě už novou výbavu a čekáte jestli se něco stane, všichni jsme na pštrosokoních a jedeme k jeskyni země. Stále jedete a najednou...(dále pokračujte sami). |
| |
 | Vážení a milí, jeskyně vypadá v současné době velice neaktivně, a proto bude za týden ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni, popřípadě posílejte poštu (nick Laakii - admin)). Prosím také všechny hráče, aby se vyjádřili – nejlépe zanecháním vzkazu v jeskyni – ohledně toho, zda chtějí svou postavu účastnící se tohoto dobrodružství vyřadit, nebo zabít. Pokud se někdo do týdne neozve, jeho postava bude vyřazena. Pokuste se sehnat Vypravěče. Popřípadě je tu možnost převedení jeskyně na někoho z Vás, hráčů. Systémově – stal by se Vypravěčem této jeskyně se všemi právy z toho vyplývajícími. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Laakii - admin |
| |
 | Myslím, že by to byla škoda ale na PJování nemám moc čas, tak snad někdo jiný |
| |
| Zrušit |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR