| |
![]() | Toto dobrodružství se bude hrát za pomocí pravidel Dračího Doupěte 2. |
| |
![]() | Zdravím. Prosím o upravení dobrodružství do podoby, která by odpovídala Pravidlům pro zakládání dobrodružství. Pokud se tak nestane do dvou týdnů, budu bohužel muset dobrodružství ukončit. Zároveň doporučuji přečíst si v zájmu bezproblémového soužití s ostatními Andořany i zbytek pravidel. Drag Oncave |
| |
![]() | Začátek Vy všichni jste začali jako běžní zelenáči, z různých důvodů jste se vydali na cesty, ať již jste utíkali před dohodnutou svatbou nebo před zákonem. Spolu jste založili družinu, jelikož jste usoudili, že cestovat ve společnosti je bezpečnější než o samotě. Začátky byly těžké, noci strávené na tvrdé zemi u táboráku, častá přepadení bandity, zima, hlad... ale vy jste přetrvali. Časem jste se zlepšili, ačkoliv peněz bylo stále málo. Nyní spolu cestujete lesem, v blízkém městě jménem Drchov mají prý problémy se skřety a tak se tam vydáváte s vidinou práce a odměny. Je pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas. Prozatím jste nenašli vhodné místo k utáboření, tak hledáte dále, do úplného setmění je ještě čas, takže to až tak nespěchá. Náhle mědvěd Senlin zabručí a otočí se někam ke křoví, větříc ve vzduchu. Poté hned uslyšíte pronikavý, táhlý křik skřeta: Zabijte je! Okolo vás z lesa vystoupí na lesní pěšinu čtyři menší skřeti ozbrojení zbraněmi nevalné kvality. Vás ovšem zaujmou dva o něco větší, zahalení v černých kápích. Zdá se, že boji se vyhnete jenom těžko. |
| |
![]() | Na cestě lesem + Skřeti Jdeme lesem, na cestě do města Drchov. Já jen mlčím a přemýšlím o tom, co udělám jako první, až tam dojdeme. Tak asi nejdřív jít do hospody se ubytovat, potom můžu zkusit najít nějakého čaroděje, nebo se porozhlédnout po obchodech... Vtom na nás z lesa vyskočí skřeti! Čtyři malí, ti nebudou až taková hrozba, ale potom sou tam dva zahalení v kápích. Ti asi nebudou jen tak někdo. Naštěstí ale vypadá, že jsou shluknutí. Tak teď nebo nikdy. zasměju se a mocným gestem s holí hodím na místě kde jsou skřeti obrovskou ohnivou kouli, která vybuchne a snad je dost popálí (zvýšení ohrožení). Používám manévr rozsáhle a lstivě. 6 + 5 + 1 = 12 |
| |
![]() | Setkání se skřety : Naše skupinka - tvořená krollem, mladou dívkou lidské rasy, dvěma trpaslíky a stejným počtem elfů - měla namířeno na Drchov, abychom pomohli místním s hordou skřetů, kteří už překračovali únosné hranice a dovolovali si stále více a více. Ač jsem se snažil být neustále ostražitý, každou další ušlou mílí má ostražitost upadala, a tak nebylo divu, že když se před námi objevila právě banda skřetů, že jsem zůstal překvapeně stát a s otevřenou pusou se zpočátku nezmohl na jediné slovo. Až reakce Lindana mě zcela probrala. ,,Tak si pojďte pro nakládačku vy zbabělci.. vy darmošlapové, vy chudáci!" ,hledal jsem správná slova, abych ukázal, že mám pro strach uděláno a že udělali velkou chybu, když se nám rozhodli zkřížit cestu. Nejdříve čekám, jak se zadaří útok Lindanovi a poté se rozeběhnu vstříc přeživším skřetům. Mým cílem budou každopádně ti dva s kápěmi na hlavě. Určitě se jedná o čaroděje, či alchymisty a neznám nikoho z tohoto odvětví, komu by vyhovoval boj na blízko. Čím méně času budou na své čáry, či vrhání jedovatých lahviček mít, tím lépe! ,,Na ně!!,, ,pozvedl jsem svůj meč a rozeběhl se proti nim. * Pokud jsem se dostal byť k jedinému z nich, pokusím se ho zabít co nejrychleji svým mečem, mířeným na hlavu, či břicho... |
| |
![]() | Vida skřeti Lindan povídá co všechno udělá až dorazíme do Drchova a nejspíš i ostatní se se těší až tam dojdeme ovšem mně to vyhovuje spíš zde v lese.Už dříve mně to lákalo spíš zde do lesů.Poskytovalo mi to rozptýlení a taky útěk od častých sporů doma o tom jak by se měla chovat správná dívka.Kdyby se mně aspoň otec zeptal zda se chci vdávat.I když si nemyslím že by vzal moje ne jako odpověď.Zcela jistě by padly slova dokud budeš bydlet pod mou střechou tak mně budeš poslouchat Správná dívka poslouchá své rodiče.Správná dívka by se neměla pořád toulat a přespávat v lese či se oblékat jako muž.A moje řešení právě tohoto problému otec nepochopil protože správná dívka by to neudělala.Ostatní aspoň pochopili že se nechovám jako správná nebo spíš běžná dívka. Proberu se ze vzpomínek,podívám se po ostatních a na chvíli se zaposlouchám i do zvuku lesa.Les mi po mém útěku dal svobodu a poučení a i když počátky nebyly snadné stala jsem se jeho součástí.A proto vycítím že zde je něco špatně.Když někdo žije v přírodě tak dlouho jako já tak pozná někdo sem nepatří.Už však nesahám po luku a snažím se zjistit víc ovšem vetřelec se nakonec prozradí sám. Vida skřeti problém si nás našel dřív než jsme čekali. Rozhodnu se nejdřív zamířit na ty dva v kápi ovšem Lindana to napadne taky.A nejen Lindana,ale i Strimfona které je nejdřív poctí nadávkami a pak aby se nepřipletl do cesty Lindanově ohnivé kouli se tam vrhne se svou trpasličí vervou. Jistě Lindan ovládá oheň,ale já zase ovládám zemi.Tu po které chodíte a vy jste právě ve velkém průšvihu. Skloním hlavu přitisknu chodidla k zemi a prsty zabořím do hlíny.Soustředím se a mým cílem jsou taky ti dva skřeti v kápi.Snažím se změnit zem na které stojí v mazlavé bláto i když nezapadnou bude se jim hůře pohybovat (zvýšit jim ohrožení). Hody 6+3+6=15 Manévry lstivě a rozsáhle |
| |
![]() | Boj se skřety Se svými společníky jsem opět na cestě kamsi do města Drchova za dalším dobrodružstvím. Cestujeme lesem, nastává večer a my hledáme nějaké vhodné tábořiště, ale najednou nás přepadli skřeti. Boj je nevyhnutelný. Nemusím ani využívat své schopnosti znalosti výzbroje, abych viděl, že jejich zbraně jsou mizerné. Rozeběhnu se proti nim. "Chcípněte vy bestie!" Napřahuju se v běhu se svou sekerou a sekám jednomu menšímu skřetovi po krku s manévrem přesně. Podle odhadu nepřítele je bychom měli zvládnout. Věřím zkušenostem naší skupinky. Hody: 4 + 4 = 8 |
| |
![]() | Boj Na svých cestách jsem se spojila se skupinkou dobrodruhů. Už spolu nějakou dobu jsme a vzájemná spolupráce nám celkem jde. Jsem štíhlá elfka vysoká asi 170 cm. Hnědé vlasy mi sahají po ramena a z nich vykukují špičky mých dlouhých uší. Mám hnědé oči, malé rty a nevýrazný nos. Jsem velmi spoře oblečena. Kolem pasu mám krátkou sukýnku ze suché trávy a kolem krku velký náhrdelník z ptačích per, kůstek mrtvých zvířat a větviček, který mi kryje poprsí. Na rukou i nohou mám ještě několik náramků z podobného materiálu. Na pravé ruce mám velký medvědí dráp. Po celém těle mám různé hnědé a občas i zelené krycí malování, které dělá dojem, že má kůže je snědá a v lese se dobře schovám. V rukou nosím dřevěnou hůl o něco vyšší, než jsem já. Všude mě doprovází můj medvěd, na kterém někdy i jezdím. Je ještě mladý, ale už dost silný, a je v dobré kondici. Hnědá lesklá srst pokrývá celé jeho tělo, tlama je plná ostrých zubů a na tlapách jsou dlouhé drápy. Jsme teď na cestě do Drchova, kde máme pomoci místním obyvatelům s tlupou skřetů. Do vesnice se nijak zvlášť netěším, většinou stejně zůstávám pouze v okolí. Lidé na mě a mého přítele nereagují úplně nejlépe. Se skřety však ráda pomůžu, přírodě nijak neprospívají, a pokud je to v souladu s přesvědčením naší skupiny, rády je lesa zbavím. Pomalu se stmívá a my hledáme vhodné tábořiště. Dongvu je však neklidný a i já cítím, že něco není v pořádku. Jsem ostražitá, ale než stačím zjistit, co mého přítele zaujalo, naši skupinku přepadne 6 skřetů. Je vidět, že se blížíme k Drchovu a že zkazky byly pravdivé. Ti v kápích vypadají opravdu nebezpečněji, ale ti tři si s nimi snad poradí. Pevně uchopím hůl ve svých rukách a vydám se rychlými skoky k jednomu z menších skřetů. „Dongvu, zkus jim nahnat strach,“ vydám povel a už stojím u skřeta. Chci ho silně udeřit do břicha koncem hole, čímž si ho i budu držet v bezpečné vzdálenosti. Dongvu se mezitím postaví před dva zbývající skřety. Vyzdvihne se na zadní a s mohutnou ránou dopadne zpět na všechny čtyři, při tom ze sebe vydá silný řev. |
| |
![]() | Boj – 1. kolo Jako první na nastalou situaci zareaguje Lindan a proti dvěma skřetům v kápi pomocí hole vysílá ohnivou kouli. Jeden z nich vytáhne v rychlosti dýku z rukávu a chce ji po něm hodit a zároveň uskakuje z nebezpečného místa výbuchu. Uskočí, avšak když vrhá dýku, zasáhne jeho nataženou ruku oheň a oslnění zároveň způsobí, že se netrefí a dýka se zabodne do stromu. (Vyčerpal 2 zdroje) Druhý chce vrhnout připravený flakonek, ale než se napřáhne, zasáhne ho v plné síle ohnivá koule, čímž upustí flakonek, z něhož začne unikat hustý červený dým a skřet se hlasitě rozkašle. (Zvýšení Ohrožení o 2) To už se proti nim rozbíhá Strimfon a rychle se dostává ke skřetovi, který chtěl vrhnout flakonek. Pozvedá svůj meč, aby zasadil smrtící ránu, ale skřet rychle šáhne k pasu a hodí mu do očí jakýsi prášek. K Strimfonově štěstí, však zavane vítr a tak ho prášek nezasáhne v plné síle, ale naopak v plné síle zasáhne skřeta, který okamžitě začne silně slzet. Strimfona to však natolik rozhodí, že mine. (Vyčerpal 4 zdroje) Zora se spojí s půdou pod nohama a sesílá kouzlo magie země. Skřet, který vrhal dýku, se rozeběhne proti Zoře a ve výskoku roztočí řetěz, který má na konci závaží a chce jím Zoru zasáhnout do nohy, čímž jí chce zvýšit Ohrožení (13). Druhý skřet se snaží před blátem uniknout na strom a snížit si tak Ohrožení (16). Weisz zatím útočí na obyčejného skřeta a podaří se mu useknout hlavu. Druhý skřet však svou sekerou útočí na krk trpaslíka a ten padá mrtvý k zemi. Senlin útočí na skřeta holí, ten se však pokusí hůl chytit a potom přitáhnout Zoru k sobě a tím ji nabodnout na svou dýku (12). Skřet, kterého se pokusil zastrašit Dongvu, vypadá dosti nebojácně a vrhá se na medvěda s mečem a chce oddělit jeho hlavu od těla (12). |
| |
![]() | Boj je v plném proudu, a i když nemám moc času sledovat to, jak si vedou ostatní, kovové údery zbraní, a těžké oddychování je jasným důkazem, že boj nebude tak krátký, jak jsem předpokládal. Dokonce i má sekera skřeta minula, ale naštěstí se skřet - nechtěně a jen na malou chvilku - sám oslepil. ,,Aaargh..,, , pomohl jsem se k silnému rozmachu řevem a snažil se skřeta udeřit sekerou do pasu. Ať už ho to zabije či ne, předpokládám, že je jeho tělo snadnějším cílem, než hlava. Švih vedu zleva a snažím se skřeta pokud možno rozpůlit, nebo alespoň vážně zranit. |
| |
![]() | Skřeti se jen tak nevzdají, to je jasné. Pozvednu hůl a do vzduchu nakreslím plamenem ohnivý kruh. Vzápětí se kruh rozplyne a kolem Strimfona v kruhovém tvaru vyšlehnou plameny, přesně tak umístěny, aby spálily všechny skřety kolem něj a jemu nic neudělaly. 3+4+1=8 Manévr přesně a rozsáhle. |
| |
![]() | Boj – 1. kolo Opravdu nečekám, že skřet dokáže zareagovat a chytnout mou hůl. Tím víc jsem překvapená, že si mě přitáhne blíže a už na mě míří jeho dýka. Na poslední chvíli se mi podaří rukou vyvést dýku ze své dráhy, aby mě nezasáhla přímo do břicha. Při tom se však bohužel pořežu o ostří. (Vyčerpala jsem se) Ani Dongvu si nevede nejlépe a na poslední chvíli skloní hlavu, takže mu meč skřeta neusekne celou hlavu, ale pouze kus jeho kůže z temene. (Vyčerpal se) |
| |
![]() | Boj pokračuje No čekala jsem že ty skřeti v kápích budou něco jiného,ale řetěz?Ne to není podceňování navíc od těch v kápi se to dalo očekávat. I když tím jak ten skřet poskakuje s tím řetězem vypadá poněkud legračně tedy kromě toho o co se snaží.Podaří se mi sice uskočit,ale docela bolestivě se udeřím do zad o něco na zemi.Možná to byl kořen nebo kámen. (vyčerpala jsme se) Au tohle nebylo legrační.Až z hlubin země sešli na ně bezmezný mráz.Dobře mráz ne co něco jiného?Že by mlha?Ne ... ležím na zemi. Zapřu se a rozhodnu se nechat vyrůst své řetězy.Nebo přesněji šlahouny,velké a silné a ať je jich hodně,pak uvidíme.Toho druhého skřeta zatím nechám protože i když se dostane na strom tak si moc nepolepší.Můžu ten strom poprosit aby zahýbal větvemi a shodil ho. Takže snažím se vyvolat šlahouny které by spoutali toho skřeta s řetězem a zvýšili mu tak ohrožení.Manévr přesně,pokud je to nutné opět se vyčerpám. 4 + 3 + 1= 10 |
| |
![]() | Boj – 2. kolo Mě ani Dongvuovi se nedařilo a byli jsme jen kousek od smrti. Horší však je, že se jim podařilo zasáhnout Weisze, který padl k zemi. Snad se nestalo to nejhorší. Na to se však teď nemohu soustředit a už se rozmachuji svou holí na skřeta, chci ho s ní pořádně přetáhnout přes hlavu a omráčit ho. „Dongvu, trhej!“ zavolám na svého medvěda, když vidím, že zastrašování bylo zbytečné. Dongvu zvedne hlavu, vrhne se na skřeta a chce ho svýma obrovskýma tlapama srazit na zem, čímž mu chce zvýšit Ohrožení. |
| |
![]() | Boj – 2. kolo Proti skřetovi ohrožujícímu Zoru řetězem se rozeběhne Strimfon se sekerou. Ten se stačí otočit a snaží se po něm švihnout řetězem tak, aby se omotal kolem jeho sekery, a tu mu chce vyškubnout z ruky a tím mu zvýšit Ohrožení. (12) K Strimfonovi běží i další skřet, který ho chce svou sekerou zasáhnout a zabít ho, je však zastaven plameny, které kolem Strimfona vyšlehnou a zvýší mu Ohrožení na 3. Skřet s řetězem se jim také snaží vyhnout a chce uskočit, roztočit pořádně svůj řetěz a snížit si tím své Ohrožení. (10) To už kolem něj začnou ze země vyrůstat šlahouny, které se snaží sekat svým roztočeným řetězem a potom ho roztočený vyslat směrem k Zoře, čímž jí chce zvýšit Ohrožení. (12) Senlin útočí na skřeta, který se chce uhnout, přišlápnout její hůl a zlomit jí. Není však dost rychlý a hůl ho silně udeří do ramene. (Vyčerpal se) Skřet stojící proti medvědovi chce záměrně upadnout na záda a až se na něj bude medvěd vrhat pouze natáhnout ruce s mečem proti němu. Dongvu však meč srazí na stranu a dopadne na něj svými tlapami a zvýší mu Ohrožení na 3. Poslední skřet se mezitím lstivě vytratil z Vašeho zorného pole a snížil si tím Ohrožení na 2. |
| |
![]() | Boj 2. kolo Z hole mi vystřelí blesk, který se rozvětví a zasáhne skupinku skřetů stojících u sebe, snad je to alespoň nachvíli paralyzuje (zvýšení ohrožení). Používám přesně a rozsáhle. 5+1+1=7 |
| |
![]() | Vyčerpání Když vidím, že skřet chce uskočit, napnu své síly na hranici a plameny ještě zvětším, abych mu to znemožnil. Ovšem dost mě to vyčerpá. |
| |
![]() | Skřet se mi snažil řetězy obmotat sekeru a tím mě odzbrojit. Nebráním se jeho záměru a sekeru bez problému pustím. Následně využiju toho, že má skřet plné ruce (řetězu i mé sekery) a vrhnu se na něj. Když jsem u něj, chytnu mu zezadu hlavu a snažím se mu dát tolik hlav, dokud mu nerozdrtím obličej, nebo neomdlí. Zároveň doufám, že o druhého skřeta se postarají ostatní. Bránil bych se mu až v případě, že se ke mě dostane na dosah a bude mě ohrožovat svými zbraněmi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | Další kolo boje Strimfon se mi rozeběhne na pomoc a ten skřet se začne věnovat jemu.Další skřet který se k trpaslíkovi rozeběhne je však zastaven plameny které Lindam vytvořil.Strimfonovi se povede skřeta zaměstnat a pak se na něj vrhne s úmyslem ho uškrtit,uhlavičkovat nebo udělat něco jiného.Plameny které Lindam vytvořil ještě vzrostou a pak si všimnu blesku který se rozdělil ovšem vidím že obojí elfa poněkud vyčerpává. Není sám,možná bych mohla posílit růst těch šlahounů nebo přivolat mlhu která by se zvedla ze země a zakryla mně. Ale to až později protože v současné době ležím na zemi a odpočívám.Obě kouzla mně poněkud vyčerpaly,ale vypadá to že šlahouny svůj úkol splnily.To zda řetěz projde budu řešit pak,ale možná ho to zpomalí na tolik abych se ho v případě nutnosti mohla vyhnout.Blízkost země mně uklidňuje a až naberu více síly budu řešit co dál,ale zatím si potřebuji odpočinout.Takže jenom ležím a nabírám síly pokud se tomu skřetovi podařilo s tím řetězem šlahouny prorazit zřejmě s tím nic neudělám a nechám se zasáhnout. |
| |
![]() | Rytíř na cestách Tak, zase jsem jednou na cestách... A zase jsem jednou sám. pomyslím si, zatímco jedu na svém koni po lesní pěšině. Nato ale hned zaslechnu zvuky boje. To budou určitě ti skřeti co terorizují Drchov. Ať už útočí na kohokoliv, budu je muset zastavit. Mám chuť tam najet na svém koni, ovšem uprostřed lesa se na koni útočí špatně, takže nakonec z koně sesednu a uvážu ho poblíž, potom vylezu na mýtinu (nebo kde to jsou) kde se odehrává souboj. Naskytne se mi pohled na dva elfy, lidskou ženu a trpaslíka, kterak na ně útočí šest skřetů, z toho dva v kápi. Já již nelením, naběhnu na dva skřety v kápi a dvěma mocnými a rychlými seky je chci učinit o hlavu kratší. Manévry: Rozsáhle, Velmi Mocně 2+5+5=12 Používám manévr obrana, který mám zdarma ze štítu (snad to funguje takhle). Ať již můj útok na skřety dopadne jakkoliv, všimnu si skřeta, který řetězem ohrožuje tu druidku (Zora). Jakmile se napřáhne, aby ji zasáhl, přiskočím k nim a vyblokuji řetěz štítem, čímž chci skřetovi zvýšit ohrožení. 2+5+5=12 (náhodou úplně stejné hody :D) Manévr: Velmi Lstivě |
| |
![]() | Boj – 3. kolo Přibývají zranění, ale naštěstí přibíhá nějaký rytíř. Co je zač? Snad nám pomůže. Opět však nemám čas přemýšlet a už se musím věnovat skřetovi. Když jsem ho udeřila do ramene, chci dostat hůl za jeho hlavu a strhnout ho k zemi k mým nohám, čímž mu chci zvýšit Ohrožení. Ani Dongvu v boji se svým skřetem neváhá, když ho dostal na zem, chce mu svou tlamou prokousnout hrdlo a zabít ho. |
| |
![]() | Boj – 3. kolo Lindan začne čarovat a skřet v kápi rychle vytáhne zpod svého pláště hvězdici. Hodí ji proti čarodějovi, nesnaží se trefit nějaké místo, aby mu tím způsobil nějaké těžší zranění nebo přímo smrt, snaží se pouze trefit kamkoliv do Lindana, aby to však cítil a zastavil sesílání kouzla. Chce mu zvýšit Ohrožení. (8) To už se na něj vrhá trpaslík, který se ho snaží umlátit hlavou. To si však skřet nenechá líbit. Chytne také jeho hlavu a strhne ji ke svému kolenu, které rychle vymrští vzhůru. Chce mu zvýšit Ohrožení. (15) |
| |
![]() | Boj – 3. kolo Senlin se snaží strhnout skřeta, ten se jí však pokusí shodit s sebou. Senlin se naštěstí stihne včas uhnout a skřet padá k zemi. K jeho štětí se mu však včas podaří dát před sebe ruce, o které se opře a vyzdvihne se opět nahoru. Při tom si však poranil zápěstí. (Vyčerpal se) Skřet se pod Dongvuem snaží zmítat, ale není mu to nic platné. Medvěd se zakousne do jeho krku a chvíli počká, než se skřet přestane hýbat. |
| |
![]() | Bohužel jsem se ze skřetích spárů nedostal dostatečně včas a po chvilce jsem už doslova žral skřetí koleno. Rána to byla obrovská, ale snažil jsem se s tím počítat a v momentě, kdy klesnu na kolena, mu podtrhnu stojnou nohu. Pokud upadne, okamžitě ho zalehnu svým těžkým tělem a roztočím kolotoč pěstí do té doby, než úplně neodpadne. Rozhodl jsem se nevyčerpávat |
| |
![]() | Boj – 3. kolo Vržená hvězdice se Lindanovi zabodne do předloktí, který tak už nemůže pozvednout svou hůl a vyslat z ní své blesky. (Zvýšení Ohrožení o 1) Najednou odněkud z lesa vyletí šipka, která míří přímo na Sandora. Nemíří nikam do nebezpečných míst, pokud však nic neudělá, určitě ho zasáhne a zvýší mu Ohrožení. |
| |
![]() | Boj – 3. kolo Sandor je ostražitý a šipky si naštěstí všimne. Jelikož má štít, nedělá mu problém nastavit ho proti střele a šipka se zabodne do štítu. |
| |
![]() | Boj – 4. kolo Jakmile Strimfon chňapne po skřetových nohách, pokusí se skřet uhnout a zároveň shodit Strimfona úplně na zem, potom na něj chce dupnout kolenem, čímž ho chce udržet, kdyby případně chtěl vstát, vytáhnout rychle břitvu a podříznout ho. (13) Druhý, obyčejný, skřet si vybere za svůj cíl ležící Zoru, kterou zřejmě pokládá za slabšího protivníka. Rozeběhne se se svým mečem a chce ji seknout, čímž ji chce zvýšit Ohrožení. Skřet u Senlin se snaží jejich souboj trochu uklidnit. Chce zvýšit její Ohrožení tím, že ji znervózní a trochu vyděsí. Začne obcházet kolem ní a přehazovat si dýku z jedné ruky do druhé a při tom něco nesrozumitelného mumlat syčivým hlasem. |
| |
![]() | Boj – 4. kolo Ten se jen tak nevzdá. Naštěstí Dongvuovi se vede. Nenechám se chováním skřeta nijak znejistit a počkám si, kdy bude při obcházení zády k mému medvědovi. Věnuji Dongvuovi jen letmý pohled, aby věděl, co má dělat, a hned se soustřeďuji na skřeta. Vyčkám na správný okamžik a rychlým pohybem mu holí chci vyrazit dýku při přehazování z rukou a tím mu zvýšit Ohrožení. (10) |
| |
![]() | Boj 4. kolo : Skřet můj záměr bohužel vystihl a pokusil se mě shodit zcela na zem. Já se ovšem jen tak jednoduše odmítám vzdát. I za cenu toho, že mě skřet strhne na zem a já hubou padnu do měkkého a smradlavého bláta, se okamžitě vyšvihnu zpět na nohy a odskočím od něj co nejdále. Sice skoro nic nevidím, a bláto mám všude, včetně očí, ale hlavně, že jsem zase na nohou. ,,Zaměstnejte toho zkurvyskřeta, než se zase vyzbrojím!,, ,křiknu a začnu ustupovat do té doby, než najdu dýku. |
| |
![]() | Boj - 4. Kolo Šipku naštěstí dokážu včas vykrýt, ovšem další z těch lidí, na které jsem narazil jsou očividně ve velkých problémech. Strimfon zdá se má velké problémy s jedním skřetem. Rychle tam naběhnu a štítem se skřeta pokusím srazit na zem dříve, než se o něco může pokusit. (Zvýšit ohrožení) Používám zdarma obranu ze štítu. Manévry: Velmi lstivě 6+4+5=15 Poté hned přiskočím k Zoře a hned jak se skřet pokusí ji seknout, zbraň mu mečem srazím stranou a pokusím se o protiútok, který by jej měl konečně vyřadit z boje. Používám obranu zdarma z meče. Manévry: Přesně, Velmi mocně 3+6+5=14 |
| |
![]() | Boj: 4. Kolo Když Sandor skřeta u Strimfona praští štítem a odběhne na pomoc Zoře se na skřetově místě objeví spalující plameny, které dokáží roztavit železo. Pokud se jim skřet nedokáže vyhnout je spálen na prach. Používám manévr mocně. 6+4+1=11 |
| |
![]() | Boj 4.kolo Zásah tím řetězem nebyl nic příjemného,ale vypadá to že se mi ostatní snaží pomoct.Všimnu si toho rytíře jak ke mně běží a pak taky plamenů které vyvolal Lindam.Strimfon vypadá že je ve svém živlu i když pak skočí na zemi a plive bláto. Ano je poznat že není druid. Usměji se nad tou myšlenkou i když je pravda že les se na trpaslíky dívá s nedůvěrou.Strimfon hledá svou zbraň já bych mu ráda pomohla kdybych v současné situaci neřešila svůj vlastní problém. Jsem blízko toho toho skřeta proklít a odebrat mu sílu,ale to bych se ho musela dotknout.Ale na to abych ho uškrtila šlahouny nebo utopila v tekutém písku se ho dotknout nemusím.Dobře Zoro uklidni se a zkus něco méně vyčerpávajícího. Soustředím se a pokusím se na svém místě vytvořit mlhu která by mně zakryla (zvýšila skřetovi ohrožení). Hody 6+3+1=10 přesně (vyčerpám se) |
| |
![]() | Boj – 4. kolo Skřet chce přidupnout Strimfona, ten se však i přes všechny nesnáze dostane zpět na nohy. To už na místo střetu nabíhá Sandor, který ho sráží svým štítem na zem a zvyšuje mu tak Ohrožení na 4. Poté se hned obětavě vrhne zachraňovat Zoru. Skřet, který si vybral Zoru za snadný terč, se rozhodně přepočítal, nejdříve mu Zora zmizí v mlze, a tak mine. Následně se pod ním rozhoří plameny, které ho opravdu ošklivě popálí, a jeho trápení ukončí Sandor svým mečem. Vede se i Senlin, které se povede vyrazit skřetovi dýku z ruky a zvýšit mu tak Ohrožení na 4. V tom okamžiku se rozeběhne Dongvu, kolem kterého při běhu prolétne šipka, které si ani nevšimne. Postaví se na zadní za skřetem a zakousne se z vrchu do jeho krku. Skřet pod náporem medvědovy váhy i zranění klesá k zemi. |
| |
![]() | Boj kolo 5 Jakmile vytáhnu meč ze skřetova těla, neváhám a znovu naběhnu na skřeta u Strimfona. Tentokrát jej už nechci jen nachvíli omráčit, ale useknout mu hlavu. Manévr: Velmi mocně 6+3+5=14 |
| |
![]() | Boj - 5. kolo Je vidět, že skřet na svém těle něco hledá, než to však najde, Sandor je u něj a odděluje jeho hlavu od těla. |
| |
![]() | Po boji „Výborně Dongvu,“ pochválím svého medvěda, když skřet padne mrtvý k zemi. Ještěže ho netrefila ta šipka. Podrbu ho na krku, a když se na mě podívá, řeknu: „Ještě ne, počkej.“ Když vidím, že padl i poslední viditelný skřet, přiběhnu rychle ke zbytku skupinky. „Jste všichni v pořádku a co ten, co utekl do lesa?“ zeptám se, ale potom rychle zamířím k Weiszovi, který leží na zemi. Snažím se zjistit, jak na tom je a případně mu pomoci. Doufám, že nedošlo k nejhoršímu. |
| |
![]() | Po boji : Nebýt ostatních, jistě bych zde zemřel. Nezvládl jsem ani jednoho skřeta a to nahlodalo mé sebevědomí. Seber se, Strimfone. Nejsi sice žádný velký bojovník, ale ne vždy ti za zadkem bude někdo stát a krejt tvoje stará záda.. Když si otřu bláto z obličeje a otřu si špinavá kolena, rozhlédnu se kolem sebe. ,,Jak je na tom Weisz? Žije?,, ,otočím se k Senlině, která se naklání nad trpaslíkem. ,,A děkuju za pomoc. Bez vás bych tady určitě skapal, jak ti zkurvení skřeti.,, ,řeknu všem a vydám se k tělu skřeta, se kterým jsem bojoval a začnu ho prohledávat. Zbraně, peníze a cenné vybavení si skládám na hromádku vedle jeho těla. |
| |
![]() | Po boji Klečím u Weisze, ale začíná my docházet, že došlo k nejhoršímu. Když se mě optá Strimfon, otočím se na něj a pouze zakroutím hlavou se smutným obličejem mluvícím za vše. Postavím se na nohy a řeknu: „Měli bychom se postarat o jeho důstojné pohřbení. Zoro, mohla bys…?“ Byl to dobrý trpaslík a dobrý bojovník, hlavně ale dobrý přítel. |
| |
![]() | Prohledávání Strimfon se dá do prohledávání mrtvoly skřeta v černé kápi. Z různých míst mu odepne asi 5 vrhacích nožů a 5 hvězdic, které jsou vždy v koženém pouzdru, připravené k vytažení. Dále u sebe měl 2 dýky a ještě jeden řetěz, stejný, jako předtím hodil na Zoru. Všechny zbraně jsou v perfektním stavu. Od pasu mu uřízne měšec, který není přeplněný, ale něco v něm přeci jen bude. Dále najde také malou koženou brašničku, v níž jsou podle zvuku a ohmatání nějaké skleněné lahvičky nebo flakonky. Poslední věcí, kterou najde, je nějaký pergamen stočený do ruličky a zapečetěný provázkem s černou pečetí. |
| |
![]() | Po boji Rytíř srazí skřeta a pak se vydá zachraňovat mně.Ovšem mlha která se zvedne způsobí že tentokrát mine.Uslyším křik a pak zápach spáleného masa.Asi Lindam ovšem pak uslyším další výkřik plný bolesti,zachroptění a nakonec pád. Zřejmě ten skřet neustál střetnutí s něčím mečem.A není jediný vypadá to že jsme vyhráli. Všimnu si že i ti skřeti se kterými bojuje Senlin a její medvěd jsou mrtví.Všichni skřeti jsou mrtví kromě toho skřeta který utekl. „Ano jsme v ... pořádku“řeknu když vstanu.Strimfon nám poděkuje a pak se rozhodne prohledat ty skřety.Usměji se,ale pak mi úsměv ztuhne když můj pohled padne na Weisze.Tak přece jen nás to vítězství bude něco stát.Postarala bych se o něj,ale vypadá to že Senlin se mu už snaží pomoct. Tím se za to platí,krví.Ano já vím co musím udělat ... Vstanu pomalu dojdu k Weiszovu nyní už mrtvému tělu a skloním se k němu. „Sbohem.Byl jsi dobrý bojovník i přítel a zasloužil by sis víc než můžu nabídnout,ale je to to pořád víc než bych mohla nabídnout dřív.“ Rozhlédnu se kolem zda nechce někdo něco říct a pak se soustředím.Pokusím se postupně otevřít zemi aby přijala trpaslíkovo tělo a usnadnila nám tak jeho důstojný pohřeb.Možná budeme muset ještě trochu hrabat či zahrávat,ale nakonec by měl být Weisz bezpečně pohřben v zemi. Hody 1+3+1=5 vyčerpám se |
| |
![]() | Les Dívám se za pomalu mizejícím Weiszem a přemýšlím a vzpomínám, kolik jsme toho společně zažili. Po improvizovaném pohřbu se na mě Dongvu opět podívá. Ten skřet, musel opravdu utéct, snad už je bezpečno. „Dobře, můžeš,“ řeknu mu a on se vydá pro skřeta, kterého zabil. Odtáhne si ho do křoví, odkud se začnou ozývat nepěkné zvuky trhání masa a mlaskání. Já přesunu svou pozornost, na nově příchozího během boje, jehož přítomnost jsme kvůli smrti družiníka nějak vypustili. „A kdo jsi ty plechový muži?“ zeptám se jistým hlasem. |
| |
![]() | Mezitím, co skřeta šacuji a jeho vybavení dávám na jednu velkou hromadu, si povšimnu muže, který s námi sice necestoval, ale který nám pomohl udolat tu skřetí havěť. Jen pohřeb zapříčinil, že jsem se za mužem nevydal okamžitě. ,,Nechť je ti země lehká, příteli a bratře. Tví předchůdci by na tebe byli jistě hrdi, stejně tak, jako jsem na tebe hrdý nyní já.,, *** Když je po pohřbu, a Dongvu si stranou pochutnává na jednom ze skřetů, vyrazím na cizincem, abych mu poděkoval za pomoc. Nebrání mi v tom, ani Senlin, která muže oslovila jako první. ,,Ano, to zajímá i mě. Ale nejdříve bych ti za nás všechny moc poděkoval. Kdyby ses tu neobjevil, bůhví, kolik nás by tady ještě zemřelo.,, ,podám muži ruku a hluboce se ukloním. ,,Strimfon, jméno mé. Vítej v naší nevelké družině. Kdo ví, co je zač. Může to být nějaký šlechtic, či dokonce nějaký král, či princ, který si jen vyjel na lov. ,pomyslím si a odůvodňuji si tak své možné ponížení, že se klaním možná jen obyčejnému poutníkovi. *** Pokud seznámení proběhne v klidu, a nebude zapotřebí něco na rychlo řešit, ustoupím stranou a rozbalím pergamen, abych si ho přečetl. |
| |
![]() | Po boj Netrvá to dlouho a všichni skreti jsou mrtví, ovšem za cenu určitých ztrát. Trochu zamračene se dívám na mrtvolu trpaslíka, kterého ostatní oplakávají. Ať už si kdo si, další skret, kterého zabiju bude za tebe. Poté si svuj meč očistím o trávu, aby nebyl absolutne prosáklý skretí krví, to už ale uslyším otázku na mou osobu, alespon myslím. I když plecvhovým muzem bych se nenazýval. Sandor Elandiel, nejmladší syn Barona Elandiela a rytír ve službách Jeho Veličenstva, potešení je na mé strane, slečno. Jsem rád, ze sem mohl pomoci, ackoliv ne vsichni vyvázli živí. odvetím a pohlédnu na mrtvolu trpaslíka. Abych rekl pravdu, tohle rozhodne nevypadalo na jen tak obycejné prepadení... skreti vetsinou útočí na menší skupinky a ti dva v černých kápích rozhodne nebyli jen tak nekdo. |
| |
![]() | Svitek – Strimfon Když rozbalíš pergamen, na první pohled poznáš skřetí písmo. Samozřejmě ve skřetím jazyce nijak zběhlý nejsi, ale na nějaký ten znak a jeho význam si vzpomeneš, v časech kdy trpaslíci bojovali se skřety, bylo třeba rozumět svému nepříteli a nějaká slova a písmena jsou si dokonce i trochu podobna. Ve svitku stojí něco jako toto: Vy zváni…odplata…vy přijít…artefakt…Slunce…boj…zpět…vy nechtít přijít…artefakt…my vzíti…Měsíce…sídlo…vy přijít…pavučiny ukázat To je vše, co přečteš. |
| |
![]() | Les Asi jsem měla také poděkovat, no, nikdy mi jednání s lidmi nijak nešlo. Takže z království? To jsi daleko od domova. „Mé jméno je Senlin, a tam v křoví je můj přítel Dongvu,“ pousměji se a otočím se tím směrem, „co tě přivádí do takových končin, jakými jsou tyto?“ zeptám se a pokračuji, „ale máš pravdu, že na jen tak nějaký přepad to nevypadalo. Nevím ale, jak by se o nás dozvěděli, že byli takto připraveni nebo čekali na úplně někoho jiného anebo jsme je jen vyrušili, kdo ví? Ten jeden nejspíš utekl, takže musíme být obezřetní, aby se nechtěl pomstít, ale snad si na nás teď už netroufne. Teď bychom se ale i přes všechny nesnáze měli asi utábořit, přeci jen už je docela pozdě.“ Najdu vhodné nejbližší místo a začnu se připravovat ke spánku, případně ostatním pomohu s přípravou tábořiště, i když to dělám jako vždy s velkou nechutí. |
| |
![]() | Nový člen Země Weisze přijme a Senlinin medvěd si odtáhne jednoho skřeta a pak se rozhodne že se jím nakrm.Já chvíli hledím na místo improvizovaného pohřbu a pak se rozhodnu taky zjistit něco o tom to muži ve zbroji.Strimfon pak osloví toho muže až na můj vkus přehnaně uctivě a pak se věnuje pergamenu. „Zdravím,já jsem Zora.Děkuji za pomoc.“oslovím toho muže potom taky a snad je v tom co jsem řekla všechno.Tohle mi nikdy moc nešlo a když se touláte přírodou a často nevidíte inteligentní život tak si moc své řečnické znalosti nevybrousíte.Navíc všechno co jsem se naučila doma jsem stačila zapomenout. Myslím že to nahradili zaříkávací formule ještě než jsme se stala druidem. Senlin navrhne že bychom se měli utábořit co je dobrý nápad a tak pokud je to nutné tak ostatním pomůžu s utábořením. Pak se uložím sama pod velkým stromem který mně bude aspoň trochu chrániť pred případným deštěm a od kterého budu mít současně dobrý výhled.Pak ještě najdu nějaké suché větvičky a snažím se je rozsypat okolo stromu abych slyšela když by se někdo ke mně blížil zezadu.Vím že to není nic moc,ale jsem moc vyčerpaná než abych vytvářela nějaký ochranný obrazec.Ovšem taky chci být připravená kdyby si ten skřet povolal posilu. |
| |
![]() | Přenocování, cesta, Drchov Nakonec se všichni odeberete k provizornímu tábořišti a připravíte se na noc, každý podle svého uvážení. I Sandor uvážil, že nemá cenu v tuto pokročilou denní dobu nikam dál cestovat, a i kdyby se k vám nechystal přidat, tak s vámi přenocuje, už jenom z důvodu, že by se skřeti náhodou vrátili. Rozdělíte si hlídky, ale noc je naštěstí klidná a během ní se nic nestane, alespoň ne něco, co byste mohli postřehnout a nějak vás to aktuálně ovlivnilo. (Všichni si můžete obnovit 3 zdroje dle svého uvážení) Sbalíte se a vydáte se na cestu. Opět kráčíte po cestě lesem, která vede stále na západ. V této části jste už opravdu hodně daleko od středu království, které se nachází daleko na východě u břehu moře. Proto tu také na nikoho během cesty nenarazíte, což je možná po zkušenosti se včerejším setkáním dobře. Jdete dlouho, podle vašich odhadů by měl mít Drchov, vesnice, která si vás zavolala na pomoc, ještě celý den cesty daleko. Jak slunce stoupá výš, má čím dál tím větší sílu, ve stínu stromů různého druhu i stáří je však stále příjemně a pro cestování přímo ideálně. V poledne, kdy je slunce nejvýše na obloze bez mraků, poobědváte, chvíli si odpočinete, ale neleníte a pokračujete po cestě. Když slunce míří k obzoru a v lese se začíná stmívat, vidíte před sebou v dálce Drchov. V království by to byla jenom větší vesnice, tady to však je jedno z větších měst. Když přijdete blíže, všimnete si, že je obehnán provizorní dřevěnou palisádou. Už předtím se od vás jako vždy oddělí Senlin s tím, že se s vámi ráno shledá. Lidé ji a hlavně jejího medvěda nesnášejí úplně nejlépe a proto je lepší, když se od vás před každou civilizací odpojí. K brance se dostanete právě ve chvíli, kdy se tudy vracejí lidé z polí. Někteří si vás nervózně prohlíží, jiní vám nevěnují ani chvilku pozornosti. Vypadají dost ztrápeně, všichni jsou oblečeni v potrhaném ubohém oblečení, nesou si s sebou své nástroje a vedou dobytek, hlavně krávy. Najednou k vám jeden z vesničanů popojde blíže a řekne: „Buďte pozdraveni Vážení pánové a dámo,“ doplní rychle a pokračuje, „to budete určitě Vy, ti velectění dobrodruhové, které nechal zavolat náš pan správce. Po tak dlouhé cestě Vám určitě přijde vhod něco dobrého k jídlu a pití, hostinec Vás již bude čekat.“ Poté se připojí k ostatním a odkráčí do vesnice. Byl mladší, odhadem asi 20 let, rozhodně nebyl tak vyhublý jako ostatní a i jeho oblečení neslo méně záplat a děr, v obličeji byl lehce opálený, měl oholenou tvář a delší černé vlasy. Když i vy vejdete dovnitř, dva poslední vesničané zavřou branku a zajistí ji velkou masivní závorou. Kolem vás se nachází několik domků ze dřeva. Většina vesničanů míří na plácek přibližně uprostřed, kde se rozchází do všech stran. Uprostřed stojí studna a nejblíže jí dva větší domy. Ten menší z nich vypadá velmi dobře, nejlépe ze všech a nemusel by se za něj stydět ani kde kdo z království. Jeho zdi jsou u základů kamenné, a i když stěny pokračují ve dřevě jako u ostatních, je vidět, že tady si dali mnohem více záležet a bylo vybráno i lepší dřevo. Druhý dům je zase největším z celé vesnice, je jediný dvoupatrový, celý ze dřeva. Jeho dveře a všechny okenice v přízemí jsou otevřené a je jimi uvnitř ve slabém světle svící vidět několik stolů a lavic. |
| |
![]() | Cesta do Drchova Keď sa skupina rozhodne ostať na noc v tábore a prenocovať,nemám nič proti a súhlasne prikývnem. Predsa len,nie je najbezpečnejšie túlať sa krajinou neskoro v noci...aj keď ostávať na mieste tiež nie je zrovna najlepšie...Sandor ma nakoniec upokojí,keď povie že budú rozdelené hliadky. Aspoň sa nebudeme musieť obávať nevolaných hostí...len dúfam,že sa ti škreti nevrátia.... Ponúknem sa,že si vezmem prvú hliadku.Nič sa však neudeje,okrem pár nevynných zašuchotaní v kríkoch,či nejaký diviak ktorý prebehne cez les.S tým,že nič nikde nie je predám hladku nasledujúcemu a rozhodnem sa trochu vyspať,preto zaspím hneď čo si lahnem.Ani by som as nedivil,súboj bol dosť vyčerpávajúci.... ráno sa zobudím spolu s ostatnými,teda,skôr nás zobudil ten,kto držal hliadku.Pobalím,čo môžem a vydám sa spolu s ostatnými na cestu.Kráčam viac vzadu,opierajúc sa o svoju palicu.Sem tem sa obzriem,alebo poobzerám po lese,aby som sa uistil,či nás niekto nesleduje.Počas cesty som ticho a sem tam do rozhovoru pridám nejaký svoj komentár alebo odpoviem na otázku.Sám nijak rozhovor neotváram.Keď je slnko vysoko vo vzduchu,mal som mierne obavy s tepla,avšak tieň stromov nám dal chládok,ktorý bol nevyhnutný k pokojnej ceste.Začal som ďakovať bohom za stromu,ktoré nám dávali provizornú obranu pred slnkom. Na obed sa zastavíme na krátky obed,počas ktorého prehodím pár viet typu Ako je to ďaleko alebo čo za pomoc asi Drchov vyžaduje?. Keď sme sa znova vydali na cestu,znova sa nič zaujímavé nedialo.Znova a znova som sa zamýšlal nad tým,čo by mohli v Drchove chcieť,a či po nás pôjdu znova škreti.Keď sa zotmelo,moje obavy z prepadnutia vzrástli,a kvôli tme si vytvorím drobné tlmené svetielko-dostatočné na to,aby som videl a minimálne,aby ho videl niekto iný.Svetielko nechám levitovať pri mne a pokračujeme v ceste. Kedy sa tam k čertu dostaneme?...hlavne nech škreti neuvidia to svetlo...hračej však budem čeliť škretom,než kráčať poslepiačky a dolámať si väzy poviem si sám pre seba a znova vďačím bohom,keď uvidím palisády,ktoré vyzerali,akoby ich stavali narýchlo,boli neustále prestavované kvôli bojom alebo prírode. Po ceste som videl niekoľkých ludí,ktorý sa vracali z poľa.Moc mi nevyhovovali pohľady ostatných roľníkov,preto som si potiahol kapucňu nižšie do tváre. Keď sa k nám jeden dedinčan prihovorí,nechám rozhovor s ním ne niekoho iného,ale na súhlas letmo prikývnem hlavou.Následujem ho do osady,pričom si ju prezriem.Uvedomil som si svoj hlad a smäd,preto som túžobne,hladel na hostinec rozhodnutý sa poriadne najesť a napiť. aspoň si klude pospíme ..bez obáv zo škretov. Premerám si celkom pekne vyzerajúci dom.Asi starosta dediny...Aj tak ma ovela viac zaujíma hostinec a samozrejme,mám plno otázok pre ich správcu. (ako zdroj si dopĺňam 2 telá a 1 duša) |
| |
![]() | Po úvodním seznámení s cizincem - který se nám představil jako Sandor Elandiel, rytíř ve službách jejího veličenstva - jsem kousek poodstoupil a snažil se přečíst nalezený pergamen. ,,Lidi, dokážete z toho přečíst více, než já? Skřetí řeč není mou silnou stránkou. Slova, který zde vidím, ale nevěstí nic dobrého - ,,Vy zváni…odplata…vy přijít…artefakt…Slunce…boj…zpět…vy nechtít přijít…artefakt…my vzíti…Měsíce…sídlo…vy přijít…pavučiny ukázat,,. ,domluvil jsem a natáhl ruku se svitkem tomu, kdo projevil zájem. Zanedlouho jsme se utábořili, najedli se a šli na kutě. Ráno jsme se sbalili a vydali opět směr Drchov. ... Když nás potkali vesničané před branami vesnice, slova se ujal jeden mladík. ,,Zdravíme. Ano, dle popisu očekáváte nás.,, ,přikývl jsem a, když se za námi zavřeli vrata, nakoukli jsme do velkého domu. Hmm, todle bude hostinec a ve druhém patře budou pokoji pro cizince a poutníky.. ,,Jdeme dovnitř, mám hlad jako vlk.,, ,křiknu a vezmu za kliku. *** Doplním si 3 zdroje Těla (pokud v Deníku dobře chápu vyčerpané zdroje) |
| |
![]() | Hostinec Všichni se asi shodnete, že nejlepší teď bude zajít do hostince. Správně určíte jeho umístění v největší budově ve vesnici a tak tam zamíříte. Přes malou předsíňku s krátkou lavicí a několika dřevěnými kolíky na zavěšení vcházíte do velké podlouhlé místnosti. Na levé straně u oken je za sebou poskládaných 6 stolů, vždy obestavěných židlemi a lavicemi. Na pravé straně jsou ve stěně nejdříve dveře a potom celkem dlouhý pult, za kterým stojí starší, asi okolo 40 let, otylý muž s kulaťoučkými tvářemi a dobře udržovaným knírkem. Jeho olysalé čelo se leskne od světla všudypřítomných svící a vlasy mu začínají růst až na skráních. Jeho velké břicho kryje bílá košile s vestou a u pasu má zavázanou zástěru. Vedle něj postává mladík, se kterým jste již měli tu možnost se seznámit a který už se stačil převléci do podobného oblečení jako muž stojící vedle něj. Za nimi na stěně je několik polic s lahvemi a váčky různých tvarů velikostí a také průchod někam dál krytý závěsem. U stolu nejblíže místu, kde stojí tito dva, sedí 6 starců, jejichž šedivé vlasy a vrásčité tváře vypovídají o jejich dosti pokročilém věku, napříč tomu však vypadají velmi vitálně a celkem živě spolu hovoří. Každý má před sebou položený korbel a pár z nich potahuje z dýmky. Než stačíte něco udělat, už si to k vám šine ten mladík. „Buďte vítáni vzácní hosté. Račte se u nás posadit,“ řekne a začne utírat hadrem držícím v ruce stůl druhý od vchodových dveří, „jak vám mohu posloužit? Muselo vám jistě po takové dlouhé cestě vyhládnout. Mohu vám doporučit skvělého jelena s jalovcem, dančí na černo nebo snad srnčí na víně? A copak byste si rádi dali k pití? Mohu nabídnout skvělé tmavé pivo nebo medovinu a víno nejvyšší kvality.“ |
| |
![]() | Hostinec Konečne jedlo...a pitie!...konečne normálny spánok... Prebehne mi myslou len,čo vôjdem do hostinca.Najprv prejdeme cez predsieň,ktorej ja nevenujem nejak extra veľa pozornosti a prejdem do ďalšej miestnosti.Tam už vidím radu stolov aa za jedným z nich sedí pár starcov.Zaujalo ma hlavne s akým elánom sa bavili.Nestihol som sa ani nazdať a už nás mladík vítal a usádzal. Poprosil by som víno,najlepšie červené.Poviem pokojne a usadím sa tak,aby som mal dokonalý výhľad na tých starcov. Letmý pohlad venujem barmanovi a potom sa otočím späť a premerám si ostatných. |
| |
![]() | Cesta do Drchova Strimfon přečte něco z toho svitku,ale já na jeho otázku neodpovím protože skřetí řeči rozumím ještě méně než on.Ale to co jsme se dozvěděli rozhodně nezni dobře.Ale to počká minimálně do zítřka protože souhlasím ohledně odpočinku.Jsem z toho všeho kouzlení poněkud vyčerpaná a tak zítra je taky den.Zvlášť když nespěcháme.Udiví mně když si Lindam vezme první hlídku protože to kouzlení ho muselo vyčerpat taky.Vezmu si poslední hlídku ráno pak probudím ostatní a opět se vydáme se na cestu.To že nikoho nepotkáme mi nevadí zvláště po současném setkání se skřety.Cesta do Drchova trvá ještě den,ale já jsem zvyklá na dlouhé cestování navíc i když Slunce stoupá na své cestě pod korunami lesa je pořád příjemné prostředí.V poledne se zastavíme na odpočinek a oběd,ale já na otázky typu co říká Lindam neodpovídám.Pokud se někdo zeptá na něco jiného tak mu odpovím,ale jinak rozhovor začínat nebudu.Když pak míříme opět na cestu vypadá to že bychom tam do konce dne mohli být.když se stmívá tam Lindam vytvoří světlo ovšem já ho nepotřebuji. Ale chápu to i když máme jisté věci stejní nejsme. Nakonec před sebou uvidím dřevěnou palisádu která má zřejmě vesnici chránit před divokou zvěří,ale útok armády by nevydržela déle než pár vteřin.Senlin se od nás oddělí nevím zda ona nemá ráda civilizaci nebo oni jí.Vím že by se na ní a jejího medvěda dívali poněkud zvláštně,ale je to její rozhodnutí.Já bych to zase tak moc nehrotila.Když dojdeme k bráně tak se zrovna vracejí lidi s pole a poněkud nedůvěřivě si nás prohlížejí než si nás někdo všimne a spustí svou oslavnou řeč která podle mně není nutná.Když vejdu dovnitř a poslední vesničané zajišťují bránu závorou rozhlédnu se kolem.Pokud jste viděli jednu vesnici viděli jste všechny a tahle není výjimkou. Já v podobné vyrostla. Následuji ostatní do hostince kde se nám dostane dalšího uvítání.My zachránci Drchova i když jsme zatím nic neudělali.Posadím se a poručím si toho srnce a víno. Senlin neví o co přichází,ale je to její volba. |
| |
![]() | Když dorazíme do hostince, poznáme mladíka, se kterým jediným jsme zde zatím prohodili slovo. Takže on tu pracuje. Není špatné mít známého v hostinci. ,usměji se, zatímco nám mladík říká menu. ,,Jelena a pivo. Anebo rovnou dvě, mám žízeň, jako prase.,, ,poručím si hlubokým hlasem a šáhnu si do kapsy, zda mám u sebe nějaké mince. Že bych vás rozmnožil, miláčci?.. ,přemýšlím a užívám si jejich zvuku, jak se o sebe třou. Pak se postavím a odkašlu si. ,,Je zde někdo, kdo si chce zahrát kostky s trpaslíkem na cestách?,, ,zeptám se celé krčmy. Přece nebudu okrádat členy naší družiny, když je tu tolik jiných možností.. |
| |
![]() | Hostinec Mladík si poslechne vaše objednávky a hned na to odchází k pultu. Kývne na staršího muže, ten mu jeho gesto oplatí a mladík zmizí za závěsem. Během jeho nepřítomnosti se Strimfon postaví a pronese svou otázku. Po chvilce ticha promluví muž za barem: „S těmihle si asi moc nezahraješ, musíš počkat, jestli přijde více lidí, většinou pak k něčemu takovému sklouznou,“ při tom utírá skleněné číše. Za chvíli se mladík vrací, v levé ruce nese džbán a v pravé dva korbely. Korbely postaví před trpaslíka a džbán doprostřed stolu: „Tak tady to je. To nejlepší, co mohou naše sklepy nabídnout.“ Ještě odběhne k pultu a odtud přinese tři poháry, které měl před chvíli v rukou hostinský a postaví je před zbývající členy družiny. „Jídlo bude za okamžik,“ s tím mizí opět za závěsem. Nalijete si a napijete se. Za tu dobu na cestách jste měli možnost toho ochutnat opravdu spoustu, mezi tím i spoustu vín. To, které pijete, patří sice asi do lepší poloviny, ale k těm nejlepším rozhodně ne. Ani trpaslík jako znalec piva není úplně spokojený. To, co pije, muselo být někdy určitě dobré černé pivo, ale čas mu na jeho nejlepších chuťových vlastnostech již stačil ubrat. Sedíte a popíjíte, vaření trvá déle než jen okamžik. Jelikož je v hostinci ticho, slyšíte tlumený hluk z přepokládané kuchyně. V jednu chvíli do ní vstoupí i ten starší, a tak je hospoda chvíli bez obsluhy. Netrvá to však dlouho a mladík se vrací zpoza závěsu. V rukou drží čtyři talíře a míří k vám. Hned si na něm všimnete něčeho jiného, ale nevíte přesně čeho. Chová se trochu nejistěji a nervózněji, uhýbá vašemu pohledu. Postaví před vás talíře s objednaným masem, které na první pohled vypadá opravdu lákavě a krásně to voní. „Vaše jídlo.“ doběhne k pultu pro ošatku s chlebem, čtyři nože a vidličky a míří zase od vás k pultu. Chystáte se na jídlo… |
| |
![]() | V hostinci Naše objednávky jsou vyřízeny a Strimfon projeví přání hrát karty.To já neumím možná skořápky to by šlo,ale ti co to hrají mají pověst podvodníků.Brzo je nám přineseno víno a já ho ochutnám.Tohle víno je dobré a to že není nejlepší mi nevadí protože já zase nejsem takový gurmán jako někdo.Zřejmě ani Strimfon není nadšený s tím pivem,ale já se pohodlně opřu,natáhnu nohy,zavrtím prsty a čekám až mi přinesou jídlo.Vaření však trvá poněkud krátkou dobu a protože zde ještě není tolik lidí slyším nějaký hluk z místa které je nejspíš kuchyní a kam pak vstoupí taky ten starší muž. To si něco udělal?No vypadali že jsou zde poněkud schopní.Snad je v pořádku. Ale to už vystoupí ten mladík a nese nám naše objednané jídlo.Nevypadá zraněný spíš se zdá nervózní a uhýbá před našimi pohledy.Postaví před nás jidlo která vypadá docela dobře přinese nám příbor a chleba,ale mně tu něco nesedí. No to jídlo mi neuteče,ale můžu se zatím pokusit něco zjistit.Něco je na něm divné nebo jiné a pak taky ta nervozita.A hlavně předtím byl umluvený až hrůza a teď nás odbude dvěma slovy. Hody 1+1+3=5 vyčerpám se |
| |
![]() | Mé nadšení si s někým zahrát karty či kostky opadlo takřka v zápětí, co jsem svou otázku vyřkl. ,,Hmmm, jejich chyba. Mohli se něčemu přiučit.,, ,zabrblal jsem zklamaně pod vousy. Za chvilku už jsem do sebe lil lahodný rezavý a hořký mok a těšil se po delší době na pořádné jídlo – na jelena. Počáteční natěšení pomalu vystřídala naštvanost, protože jsme na jídlo čekali až neúměrně dlouho. To šli toho jelena teprve ulovit, nebo co? Kurvafix.. Po další nekonečné chvilce se mladík konečně s našimi jídly objevil, ale pro změnu se choval hodně roztěkaně, jakoby se něco stalo. ,,Seš v pohodě, mladej?,, ,povytáhl jsem obočí, ale odpovědi se nedočkal. Jak se hned ukázalo, nejen mě se chování mladíka nezdálo. Zora se na mladíka i jídlo dívala s velkou nedůvěrou, ale třeba se jí nezdál v pořádku její srnec, zatímco můj jelen mohl být v pořádku. I tak jsem pro jistotu popadl talíř, přiložil k nosu a zhluboka si k němu přivoněl. Bylo mi v tu chvíli jedno, zda tím někoho pohorším, či urazím, zdraví mám jen jedno. |
| |
![]() | Hostinec Je vám jasné, že něco je v nepořádku. Chcete být opatrní, a tak řádně prozkoumáte i vaše jídlo. Zora pozoruje jak mládence, tak se pak i podívá na jídlo. Strimfon se bez jakýchkoliv okolků rovnou pouští do zkoumání jídla a má jasno po čem jde. Mladík odešel za pult, kde začne utírat sklenice a talíře a čepovat pivo. Vidíš, že vás však stále pozoruje. Když se vaše pohledy setkají, rychle zase uhne. Opravdu bedlivě si ho prohlédneš od hlavy až k … hrudníku, protože zbytek těla má schovaný za pultem. Vidíš, že košile na jeho levém rameni, kterým je k tobě otočen, má buď kaz, nebo je natrhnutá a zdá se ti, jakoby kolem tohoto místa byli červené flíčky. Když si pak prohlédneš jídlo, které ti bylo doneseno, okamžitě se ti začnou sbíhat sliny. Všechno to krásně voní a maso vypadá dobře upečené. Když však do masa zakrojíš nůž, spatříš tam něco, co by tam rozhodně patřit nemělo, vypadá to snad jako nějaký kousek papíru stočený do ruličky. Strimfon vezme talíř do svých rukou a nejdříve k masu jídlu přivoní. Zdá se vše v pořádku. Vůně omáčky po jalovci, pečeného maso a také trochu spáleniny. Následuje však chuťová zkouška. Nabereš jemně na prst a vložíš ho do úst. Očekáváš lehce nahořklou chuť jalovce, která se také dostaví, ke konci však zesiluje na téměř nesnesitelnou chuť. Tohle rozhodně není normální. Hořká chuť je pro jedy typická a tohle jídlo ho s velkou pravděpodobností obsahuje. Poznal jsi to, i když si někdo dal velkou práci s jeho zamaskováním. Ostatní se s chutí pustili do jídla, nechápaje chování ostatních. Omáčka chutná opravdu dobře, maso z daňka a jelena je ale nějaké tužší, zřejmě to nebyl úplně nejmladší kus a maso nebylo nejčerstvější, také je trochu připálené. Srnčí maso je libové a dobře propečené, jenom omáčka je zase trochu kyselejší, než by asi měla být. |
| |
![]() | Drchov a hostinec Příjezd do Drchova byl vskutku nádherný, už u bran na nás čekal uvítací výbor a vesničané s námi jednali, jako bychom už Drchov zachránili jen svým příjezdem. Odejdu spolu s ostatními pryč od brány přímo do hostince, kde je shodou náhod i ten mladík, který na nás čekal u brány. Pomocníci v hostinci si nechávají čas k tomu, aby vítali u bran náhodné kolemjdoucí? Ať už budoucí zachránci nebo ne, ten kluk by na to neměl čas... nedá mi to, ale potom se rozhodne, že aspoň na okamžik přestanu být paranoidní. Ne na každém rohu na nás čeká tlupa skřetů a vrahové. Usadíme se ke stolu a kluk nám přinese porce jídla. Ostatní si možná všimnou starého, který jde do kuchyně, ale já k ní sedím zády, takže nic nevidím. Navíc mám moc hlad na to, abych se v tom jídle babral. Voní to vážně lákavě. S chutí začnu jíst a ani si nevšimnu, jakto Strimfon a Zora divně prohlížejí. Chutná to vážně dobře, ale ucítím tam nějakou divnou chuť. Přestanu jíst a na chvilku ucítím něco divného, zblednu a zatočí se mi hlava, po chvíli to ale odezní. Ne na každém rohu sou vrahové... Něco do toho přidali a naštěstí to nebylo tak silné. Když se vzpamatuji, mávnutím přivolám mladíka, dívám se na něj tak, že by i vlk stáhnul ocas a utekl. Mělo by mu být jasné, že jestli sem nepřijde, dotáhnu ho sem násilím. Pokud přijde, kouknu se na jídlo a naštvaně spustím. Tohle jídlo je vážně odfláklé, maso nedopečené a omáčka chutná jako skřetí chcanky. Tady, ochutnejte to. Uvidíte, že mám pravdu. řeknu a podívám se na něj pohledem, který napovídá tomu, že jestli to neochutná, tak mu narvu tu porci do chřtánu. Pokud s tím má něco společného, odmítne. A pokud ne, určitě hned začne hájit svůj pokrm a dá si aby nás přesvědčil, že s tím nic není. Odolání jedu: Hod - 6+6=12 Zastrašování: Hod - 5+5+5=15 |
| |
![]() | No do prdele.. to si snad dělaj prdel! ,cloumala se mnou zlost. Buď se nás hned po příchodu chtěli zbavit tím, že nám do jídla dali nějakou sračku, nebo je místní kuchař nehoráznej břídil. Než jsem stačil dát svůj hněv najevo, zavolal si mladíka už Sandor. ,,A až ochutnáš porci mého společníka, ochutnáš i moji! Nebo ne, ty ji celou sežereš, protože se mi zdá, že jste nějakou sračku dali to našich jídel záměrně!,, ,zvyšoval jsem hlas s každým dalším slovem. Hned jsem si ale vzpomněl, že mladej možná jen poslechl svého staršího kolegu a křičím na toho nesprávného. V ten okamžik jsem mladíka nechal na pospas ostatním a rázným krokem jsem se vydal za starším mužem. Pokud byl až v kuchyni, hodlal jsem si za ním dojít přímo až tam. *** Pokud jsem se k němu dostal, spustil jsem na něj zhurta a bez zbytečného otálení. ,,Co to má znamenat?! Strčit nám pod rypák tak hnusný žrádlo, bych možná ještě překous, ale pokusit se nás otrávit?! Řekni důvod, a hned!,, Celou dobu jsem připraven, že se mě pokusí napadnout, či naopak utéct. |
| |
![]() | Hostinec Sandor si zavolá mladíka. Ten se na něj podívá a pomalým šouravým krokem se vydá směrem k vašemu stolu. Přitom má pohled sklopený směrem k podlaze. Dojde k vám a jeho výraz se nijak nezmění. Nejdříve se do něj pustí Sandor a potom hned i Strimfon. Při tom se mladík rozklepe po celém těle a těká pohledem z jednoho na druhého. Zvýšený hlas a nadávky samozřejmě vzbudí zájem i u stolu, kde posedávali starší. „Nechte ho být!“ „Nic vám neudělal.“ „Vaří tu nejlépe široko daleko.“ „Nikdy by nikomu neublížili,“ ozývá se od stolu a jeden z nich dokonce vstal a vychází z hostince pryč. Vidíte, že mladík má slzy na krajíčku a roztřeseným tichým hlasem odpovídá: „Nnnnechtttetete mmmmě bbbýbýt, zza nnnininic nenemnemůžu, pppprosím. Ttttoto bbbybyli…“ Jakmile se však zvedne Strimfon a vydá se směrem k pultu, vrhne se mladík bezmyšlenkovitě za ním, pokusí se ho silně chytit za ruku a říká: „Ne, prosím, tam ne.“ |
| |
![]() | Je tu něco zhnilého a není jídlo Strimfon je netrpělivý asi jako každý trpaslík který čeká své na jídlo.Pak i se jemu na mladíkově chování něco nezdá a začne zkoumat jídlo. Že mně to nenapadlo hned.Zoro,Zoro.Ale nejsem mastičkář Strimfon ano. Ovšem já se dívám spíš na to mladíka a taky si něčeho všimnu.Možná to je tím že jsem lovec možná tím že jsem žena,ale všimnu si kazu na jeho levém rameni a taky nějakých červených flíčků.Když si prohlédnu jídlo uvědomím si akorát že mám hlad a tak se rozhodnu že se nejdřív najím a další věci budu řešit až potom.Překvapí mně rulička papíru tak ho vezmu rychle přečtu a pak schovám do kapsy u kalhot.Strimfon začne jídlo zkoumat poněkud pozorněji zatím co ostatní se do toho rovnou pustí.Při pohledu na Sandorův výraz jsem ráda že jsem to neochutnala protože tady nemám les aby mi pomohl. Svalila jsem se nakonec u kytky kterou když jsem rozžvýkala bylo mi sice ještě hůř,ale zvrátila účinky jedu. Sandor na to jde oklikou zatímco Strimfon to na něj vybalí rovnou.Mladík dojde pomalu k našemu stolu a celou dobu se dívá na zem jako by se snažil aspirovat na svůj vlastní stín.Pak celý rozklepe a sleduje zda ho Strimfon a nebo Sandor použijí jako zarážku do dveří,takže můj proslov že ochutná buď mé jídlo nebo čepel mého meče by v tom poněkud zanikltakže nic neřeknu.Strimfon pak vyrazí za tím starším s jemností vichřice která vtrhne do klidného lesa a zanechává za sebou spoušť.Vzdychnu podívám se nahoru a zavrtím hlavou.Navíc někdo odchází dřív by to nic nic neznamenalo,ale nyní pochybuji že by byl pobouřený.Spíš má někomu podat hlášení že plán s jedem nevyšel.Ten mladík se pak pokusí zarazit Strimfona aby nechodil do kuchyně a já zarazím jeho. „Proč?Co tam je?“ Jistě mohla bych mu pohrozit že ho zmrazím do ledového bloku přímo zde na tomto místě,ale zaprvé to neumím,zadruhé už mu vyhrožovali dost a za třetí ode mně by to asi nemělo takový účinek jako od Strimfona nebo Sandora. |
| |
![]() | Hostinec Zora vytáhne ruličku papíru z masa, otře ji od mastného a přečte si, co je uvnitř napsáno: Máte něco, co vám nepatří. Byli jste všichni otráveni, dejte mi to a nikomu se nic nestane. Potom ji opět stočí, uklidí do kapsy a zeptá se mladíka, ten se zastaví, otočí se na ni a zakroutí hlavou. Potom si přiloží levý ukazováček ke rtům a mávne na vás všechny, pravou rukou stále svírá Strimfonovu ruku. Gesto, abyste byli zticha, udělá ještě jednou a řekne normálně hlasitým hlasem: „Vidíte, naše jídlo je naprosto v pořádku, tak si nechte chutnat.“ Následuje opět prst přiložený na ústa a mávnutím rukou vám naznačuje, abyste k němu přišli blíže. |
| |
![]() | Hostinec : Situace se vyostřila více, než jsem čekal. Mou snahu - dojít si za starším kuchařem - zastavil jeho mladší kolega a vypadal, že je to to poslední, co by mu udělalo radost. V tom se ozval jeden ze štamgastů a další kvapem hostinec opustil. ,,Dobrá. Evidentně nechceš mít žádné problémy s tvým kolegou.. Ale pokud je nechceš ani s námi, měl bys nám vše vysvětlit. Pro dobro všech někde stranou.,, ,promluvím už klidněji a otočím se ke kuchyni zády, abych mladíka ubezpečil, že tam už nehodlám jít. ,,Máš dvě minuty, aby ses na něco vymluvil a zařídil nějaké soukromí. Jinak věř, že Sandor problém se zabíjením rozhodně nemá.,, ,mrknu na mladíka a ukážu na Sandora. |
| |
![]() | Hostinec Strimfone, počkej! zvolal sem na trpaslíka, sotva se vydal do kuchyně, ale ten mě ve svém rozčilení neslyšel. Chtěl jsem to všechno udělat o hodně nenápadněji. Snad se to dá ještě zachránit. Zvednu se, abych Strimfona zastavil, ale mladík to už udělá za mě. Takže je to jasné, kdokoliv je za to zodpovědný je tam a zřejmě není sám. Strimfon se už do něj mezitím pustí a začne mu vyhrožovat i mým jménem, snad to k něčemu bude. Já ale mám jasnou představu o té "výmluvě". Jo tak ty za nic nemůžeš, jo??? schmátnu mladíka a zařvu to dostatečně jasně, aby to bylo slyšet i v té kuchyni. Zním kolosálně rozzuřeně, ani to nemusím předstírat, protože přesně tohle cítím. Je dobré to občas uvolnit. Servíruješ nám sračky, který by nežral ani pes a ještě po nás chceš, abysme ti za to platili? pokračuji a hodím mladíkem o zeď, ne tak, abych ho vážně zranil, přinejhorším bude mít pár modřin, ale jde mi o autentičnost. Ty a já, teď hned. Já ti hned ukážu, za co můžeš a nemůžeš. Vezmu si tě pěkně venku a tam ti nabiju slušnost do tý tvý pitomý kebule! Jen poď, chlapečku! zařvu a mladíka odtáhnu pryč z hostince, ani nevím kam, na nějaké místo poblíž, kde bychom si mohli klidně promluvit (Třeba vedle hospody). Když tak udělám, spustím na něj klidněji, s výhružným podtónem. Tak tady máš svojí výmluvu, radši bys měl začít mluvit. Kdo přesně ti to nařídil a proč, kdo se to skrývá v té kuchani? Odhrnu si plášť, abych odhalil svůj meč v zdobené pochvě. Věř mi, že ses právě podílel na pokusu o vraždu šlechtice, takže pokud nechceš viset, řekneš nám všechno a pěkně nám pomůžeš. zavrčím na něj. Nemám v nejmenším úmyslu žádat o jeho popravu a upřímně pochybuji, že bych se toho lehce domohl, ale on nic z toho neví. 3+6+5=14 Zastrašování (Manévr přesně zdarma z meče, pokud na to pravidlo hrajeme. Stejně je to jedno.) |
| |
![]() | Sandor Velkomožný nebo Velkohubý? Utřu papír od mastnoty do ubrusu a pak si ho přečtu.Budu hádat bude to buď varovaní nebo výhružka. Máte něco co vám nepatří. Byli jste všichni otráveni,dejte mi to a nikomu se nic nestane.Takže výhružka o jak originální nad tím museli opravdu dlouho přemýšlet.A co máme udělat teď?Máme se sesypat? Možná by to zabralo na skupinu zelenáčů,ale to my už dávno nejsme.A tak zkušeným okem obhlédnu kolik je zde děr.Za prvé automaticky předpokládá že jsme se všichni najedli,za druhé předpokládá že jeho jed je nepřekonatelný,za třetí předpokládá že jedině on má protijed a za čtvrté jak jsem zmiňovala výš očekával že se automaticky sesypeme.Jo a za páté je to arogantní osel.I když bych si měla dát pozor protože moje moc je zde oslabená. I když někteří druidi umí ovládat přetvořenou zemi já to neumím.Ale aby působila základní kletba musím mít něco z dotyčného nebo se ho dotknout.To by se ještě vyřešilo. Ten kluk se něčeho nebo někoho bojí a to jsem mu ani nepohrozila že ho zmrazím do ledového bloku,utopím v tekutém písku nebo uškrtím šlahouny. Jo už dřív jsem ukázala že štvát druida se nevyplácí,ale dobře tak se budeme prát jindy ani po něm nebudu chtít ochutnat to jídlo. No zřejmě ten skřet co utekl asi řekl že výprava kterou k nám vyslali selhala a oni přišli i o ten svitek.Jen on se jako jediný zachránil.A ten svitek je to o co jde.Možná když bych se na něj podívala i když nevím jestli se ve skřetím jazyku vyznám.Zvednu hlavu od svých bosých nohou zrovna když Sandor táhne nebohého mladíka ven. „Půjdu se podívat jak ho Sandor zatluče do země.Možná ho přemluvím aby mu moc neubližoval a on mohl zítra aspoň srkat polévku slánkou.“dodám pak.Sice to zní necitelně,ale aspoň to dotvoří atmosféru.Vyjdu ven právě když zaslechnu Sandorův proslov a protočím oči.Strimfon měl pravdu no uvidíme k čemu to bude.Opřu se o futra a čekám jak se situace vyvine. |
| |
![]() | Hostinec Mladík se vám očividně snaží něco naznačit, ale váš přístup se příliš nemění. Během slov Strimfona opakuje stále to samé: „Já na svém jídle neshledávám nic špatného, klidně jezte dál, prosím nenechte se pobízet. Jen v klidu jezte, vidíte, že vám chutná. Nic se neděje, asi to byla jenom nezralá brusinka nebo nějaký nedopečený kus masa, za to se moc a moc omlouvám a teď už se nenechte rušit,“ při tom stále kroutí hlavou a ukazováček má přiložený u pusy. Mluví dost nahlas, jakoby se snažil Strimfona přehlušit. Do toho se stále občas ozve někdo ze štamgastů. Pak se do toho však vloží Sandor, který je mnohem ráznější. „Ne, prosím ne,“ vykřikne skoro až hystericky a dá se při tom do breku, „prosím ne, přestaňte, prosím.“ Stařešinové sedí na svých místech a volají: „Tak dost, nechte ho být, nikomu nic neudělal!“ „Přeci se tu nebudete jen tak z ničeho nic prát!“ „Kdo si myslíte, že jste, že si můžete tohle dovolit!“ To ho už Sandor táhne pryč z hospody, mladík se trochu brání, ale jeho odpor rytíř skoro vůbec nepociťuje, a tak ho má za chvíli před hospodou. Mladík se sesune na zem a kouká na vás všechny, co jste šli se Sandorem. Viditelně se klepe a nabírá dech po breku. Najednou však odněkud svrchu přilétne šipka a zabodne se mu do stehna. Pokud se otočíte směrem, odkud přiletěla, nic neuvidíte, což je také způsobené tím, že venku je už tma a vaši skupinku osvětluje pouze světlo z hostince. „Au, sakra,“ vyjekne a chytne se za stehno, z posledních sil rychle říká: „nějaké postavy v kápích, mají mého otce, prosím zachraňte ho, nechtěl jsem vám ublížit.“ Svalí se na bok a drží se za stehno: „Sakra, to je bolest, hrozně to pálí.“ „Co se tady děje?“ ozve se najednou hlas za vámi. Pokud se otočíte, uvidíte dvě postavy - muže, jeden z nich nese lucernu. Ten bez lucerny je starší a jeho tvář je vám známa, je to ten, co odešel před chvílí z hospody. „To sou voni,“ říká muži s lucernou. Ten je podsaditější menší postavy, na kulatém obličeji vidíte malý knoflíkovitý nos a široká ústa, hlavu má pokrytou hustými hnědými kudrnatými vlasy. Věk odhadujete na něco po 20 letech. Je oblečen v košili, vestičce a kalhotách volnějšího střihu. „Vítám Vás vzácní hosté, jsem rád, že jste dorazili, ale doneslo se mi na vás stížnosti, budeme to muset vyřešit,“ říká a míří směrem k mladíkovi, „Co jste sakra provedli Matějovi?“ |
| |
![]() | Já hlupák!! ,uvědomím si náhle, když zjistím, že se nás mladík celou dobu snažil varovat. To proto tak křičel! To proto nereagoval na naše otázky! ,křičel jsem uvnitř své hlavy. Nic jsem už ale dělat nemohl, jelikož Sandor mladíka mezitím vyvedl před hospodu. Rozhodl jsem se do toho nezasahovat, a spíše se snažil sledovat okolí. Mladík vypadal hodně rozrušeně - až mi ho bylo líto - když náhle odkudsi přiletěla šipka a zabodla se mu do stehna. ,,Sakra! Kryjte se, někde...,, ,nedořeknu větu, jelikož za sebou uslyším kroky. Jedním z nich je štamgasta, který jistojistě na nás přivedl toho druhého muže. ,,Také .. také vás.. vítáme... ,zakoktám, protože si uvědomuju, že se tohle bude opravdu špatně vysvětlovat. Podívám se na Zoru a hlavně Sandora - a jemně jim naznačím, aby drželi emoce na uzdě a nechali to na mě. ,,Ač se to zdá nepravděpodobné, nejsme tu, abychom dělali problémy. Jen se tady ..příteli ,ukážu na Sandora, ,nepozdávalo jídlo. A můj přítel je – pravda - trochu impulzivnější.,, ,pokrčím rameny a pokračuji. ,,Ale neměli bychom tady takhle postávat. Někdo na..Matěje zaútočil. Nejsme tady v bezpečí. Co si to vyříkat v hostinci?,, povytáhl jsem obočí a pokusil se o milý úsměv. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvůj příběh začal v jedné malé vesničce na severu elfy osídleného území. V těchto oblastech, na okrajích, už odnepaměti probíhají drobnější i větší konflikty mezi elfy a krolly. Krollové se brání, protože elfové zabírají stále více a více území, tvrdí však, že si pouze berou znovu to, o co přišli během Velké války, hlavního mezníku elfských dějin, války mezi krolly a některými dalšími skřetími rasami proti elfům. Život na okraji nebyl rozhodně jednoduchý a nikdo nevěděl, co přijde s dalším dnem. I když se elfové snažili vést svůj život v co největší rovnováze s přírodou, byl lov jedním z hlavních způsobů obživy. Pa se stala ta nešťastná událost, když tě chytili krollové, nechápal si, proč tě rovnou nezabili, myslel sis, že tě chtěli prodat do otroctví, ale u krollů by to bylo velmi podivné. Bohužel jsi to nezjistil, protože jejich jazyku jsi nerozuměl a naštěstí jsi však utekl. Po návratu domů jsi byl zdrcen tím, co se stalo. Vesnice byla napadena, většina byla pobita, několik jedinců opět zřejmě odvedeno. Pokusil ses je sledovat, už sis myslel, že je máš, když se ti náhle ztratili. Vrátil ses na území elfů, kde ses přidal k ozbrojencům, kteří se snaží bojovat proti krollům. Při jedné své výpravě jste zaútočili na osadu krollů, nikoho jste neušetřili. Jednomu krollovi se však bohužel podařilo utéci, povedlo se vám však odsud zachránit mladou elfskou dívku, které bylo okolo 15, byla hodně zdivočelá a nechápali jste, jak se ke krollům dostala. Dovezli jste ji do opevnění jednoho z dvanácti Domů dále na jihu. Dále byla tvá služba poměrně úspěšná a stával se z tebe stále více a více dobrý lovec, ať už jde o zvěř nebo krolly. I když vítězství střídali i občasné prohry, celkově se elfům asi dařilo lépe a posunuli se dál. Během těch dob se ti také podařilo najít dokonalého služebníka vlka a také koně. Teď jsi byl vyslán na další úkol, míříš opět na sever, tentokrát však východněji než kdy jindy, až do míst, kam už proniká lidská civilizace, jejichž království se začalo rychle rozrůstat na východním pobřeží, potom co přepluli Moře východu. Nově by se tu měla nacházet dobře skrytá elfská osada. V blízkosti by tu však měl být také nějaký kmen krollů a poslední zprávy hovoří i o skřetech, což by mohl být problém, protože už bylo zaznamenáno několik případů, kdy se tyto rasy spojili. Měl bys tu zjistit, jaká je situace a podle toho případně zajistit, aby nebyla elfská osada zničena, a vyjednat případné spojenectví lidí a elfů, které by tomu mohlo zabránit. Jedeš dlouho severovýchodně, jako první míříš do východnější ze dvou lidských vesnic v této oblasti. Podle tvých odhadů už bys měl být hodně blízko, a tak i přestože je již tma, pokračuješ v cestě. Nedá se však již jet na koni, a tak ho pouze vedeš s tvým vlkem na druhém boku. Najednou se vlk zastaví a začmuchá ve vzduchu, rozhodně zachytil pach, který ho zaujal. Zavrčí a připraví se do bojové pozice s rozkročenýma nohama a naježenou srstí. Vypadá to, že nechce jít dál. |
| |
![]() | U hostince Strimfon předstoupil před ostatní a promluvil na kudrnatého muže, který je jen o kousek větší než on. Ten poslouchá, ale nevypadá, že by ho trpaslíkova slova nějak přesvědčovala. Během toho Matěj stále sténá. „Uhněte, chci se podívat, jak na tom je,“ odpoví malý muž, „co to s ním ten tvůj přítel udělal?“ Matěj je celý bledý, klepe se po celém těle a drží se za nohu. „Kdo na něj zaútočil? Jedině tak tvůj přítel. To jste mi pěkní hrdinové, čtyři na jednoho vesnického kluka. Vydrž Matěji, to bude dobrý. Ale tady opravdu není dobré postávat a musíme ho zachránit, rychle, odneste ho do hostince a tam si můžeme klidně i promluvit.“ S tím přistoupí ke dveřím, otevře je a čeká, že půjdete dovnitř i s Matějem. |
| |
![]() | U hostince Domluvil jsem, ale zdá se, že jsem mladíka nepřesvědčil, a dál si mele tu svou. ,,Však ti sám Matěj řekne, že mi to nebyli! První se ptej a teprve potom suď!,, ,rozčílil jsem se a zvýšil hlas. Když otevřel dveře a čekal, až vstoupíme zpět do hostince, neváhal jsem ani vteřinu a ke dveřím vyrazil. Neodpustil jsem si chladný pohled do jeho očí, aby viděl, že si nenecháme všechno líbit. Po chvíli jsem už stál na prahu hostince, kdy mě do nosu udeřil opět typický pach piva, kouře a kuchyně. |
| |
![]() | U hostince Už vím proč nemám ráda města je to moc složité a komplikované a ... no myslíte si že když je rozloha menší budou menší i problémy,ale opak je pravdou. Vzdychnu jak nás ten mladík ujišťuje a jsem blízka Strimfonovu nápadu tam vyrazit a vytlouct z něj o co vlastně jde. Mít sílu je jedna věc a udržet si jí je něco jiného jak jsem už několikrát viděla.Když už jsme se do toho takto vložili nadešel čas to dohrát do konce.Já bych byla pro to řešit opatrněji a pokud by to nešlo tak provést frontální nájezd na kuchyni nebo je donutit vyjít ven.Třeba vyvoláním mlhy stáhnutím vlhkosti ze vzduchu. Ovšem venku se to ještě zkomplikuje ano vím že jsou lidé kteří se v tom vyžívají,ale já mezi ně nepatřím.Tyhle věci typu pláště a dýky mně nikdy moc nebrali,ale co se dalo čekat když se to zkomplikovalo už předtím.Rozplést tento uzel nebude rozhodně lehké.Být někde jinde něco by zažili.I když jsem už docela vyčerpaná nebránila bych se tomu poprosit nějaký strom aby se za nimi vydal.A jako by šlo o nějaké uhozené představení v tu chvíli se za námi ozve: „Co se tady děje?“ Prohlédnu si to druhého muže který bývá většinou známý pod slovy práskač-vyděrač. „Stížnosti?A od koho?Jo já vím od koho.To je tak ...“nedopovím a zavrtím hlavou. „No my nic to někdo jiný.“odpovím pak protože nemám chuť to řešit zde.To spíš někde jinde z dosahu slídících oči a zvědavých uší. „Jasně on ho střelil šipkou z téhle vzdálenosti to je jako pokusit se setnout mečem někoho kdo stojí na střeše.Vážně skvělá dedukce.“pokrčím rameny a následuji ostatní do hostince.Až toho dotyčného najdu mám pro něj připravenou kletbu po které bude svítit všemi barvami. |
| |
![]() | Hostinec Malý muž vám podrží dveře a čeká na vás, až vejdete a vnesete dovnitř i Matěje. Ten je opravdu ze všeho dění tak vyřízený, že se sice vůbec nebrání, ale také skoro vůbec nespolupracuje. Donesete ho dovnitř, kde ho položíte na zem. Za Vámi jde hned kudrnáč a dveře zavírá stařík. Když vejdete dovnitř, jeden ze štamgastů, s dlouhým knírem a krátkou bradkou, stojí za pultem, ostatní jsou stále u stolu. „Josefe?!“ volá do kuchyně ten za pultem, „Tak už jsou zpátky, kde seš?“ Ostatní se zvědavě zvedají a rádi by zjistili, co se stalo, proti nim se však vypraví ten, který byl venku s vámi. „Teď to neřešte, kde je Josef?“ Ostatní jen pokrčí rameny a podívají se směrem k tomu s knírem. „Nemůžeme se ho dovolat, už je to nějaký divný,“ s tím začíná odhrnovat závěs před kuchyní a chystá se nahlédnout, možná i vstoupit dovnitř. Mezitím si malý muž ihned klekne k Matějovi. „Tak jo, chcete mi pomoct, ať z toho ten kluk nemá žádný následky? Máte něco na obvázání a vyčištění rány, jestli ne, tak skočte pro nějaký silnější alkohol a čistší hadr za pult nebo do kuchyně…“ „Ne, do kuchyně ne!“ vyhrkne najednou Matěj. Muž se na něj tázavě podívá: „Pročpak ne?“ Matěj se otočí na vás a řekne: „Oni vědí.“ |
| |
![]() | Hostinec Za chvilku jsme už všichni zpět v hostinci. Pivo čepuje jeden ze štamgastů, a ostatní se k nám hned hrnou - jak se také dalo předpokládat. Všichni se shánějí po Josefovi, jen Matěj má pořád strach a víc, než jeho zranění se zajímá o to, aby nikdo nechodil do kuchyně. Tohle už je opravdu divné. I kdyby byl Josef nebezpečný, co zmůže sám proti takové přesile? A Matěj říká, že mi víme, ale co my OPRAVDU víme? Víme jen to, co říká Matěj a to není mnoho.. ,třídím si myšlenky a v první chvíli nevím, jak mám zareagovat. ,,My nic nevíme, Matěji..,, ,řeknu zklamaně a provinile se na Matěje podívám. ,,Jděte pro Josefa.. ,pokynu štamgastovi za pultem a rychle dodám A buďte opatrní! Něco tu nehraje!,, ,přičemž si sáhnu na dýku za opaskem, a čekám, co se bude v následujících vteřinách dít. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Na svém koni brázdím cesty, jezdím od vesnice k vesnici a vyjednávám spojenectví, většinou s lidmi. Na začátku to bylo těžké, ovšem postupem času jsem se v tom zdokonalil, věděl jsem už, co říct a kdy to říct. Vydržoval jsem si menší síť informátorů, kteří mi čas od času posílali zprávy. A věděl jsem, jak spolupracovat s jistými organizacemi a motivovat lidi k práci. Stavění palisád, vykopávání příkopů, sklízení úrody na jaře, vždy jsem dokázal najít způsob, jak tuto činnost zefektivnit a lidi motivovat. Proto na toto vysílali zejména mě. Zrovna jdu do další vesnice, koně vedu vedle sebe, když tu najednou můj vlk odmítne hnout dál a začne vrčet. Zastavím vedle něj a hned do luku založím šíp, mířím směrem, kterým se dívá. Ať už jsi kdokoliv, hned vylez. oznámím tomu, kdo se tam schovává. Stále mířím a snažím se najít si nějakou výhodnější pozici, pokud by mělo dojít k boji. |
| |
![]() | Hostinec Stařík u závěsu pouze kývne a vejde dovnitř. „Jak nic nevíte?!“ propukne Matěj v hysterický záchvat, „nechali jste ho tam jít, vy jste ho zabili. Zabili jste ho. Už je mi to jasný, jste s nimi spolčený. Zabili ho, proč, proč jste mi to udělali?“ „Uklidni se Matěji, možná se k tobě nechovali nejlíp, ale snad nikomu jinému neublížili, je to tak pánové?“ promluví kudrnáč a otočí se na vás, „A co bude s těma věcma? Čekám, že se budete alespoň snažit pomoct.“ To už vychází z kuchyně stařík, pohled má sklopený k zemi a kroutí hlavou. Dojde k pultu, o který opře lokty a do dlaní schová tvář. Vidíte jenom, jak se celé jeho tělo zdvihá a klesá v pravidelných nádeších a výdeších. Dlaněmi si přejede až k temeni a potom udeří pravou rukou do pultu: „Sakra, proč?“ Chvíli si ještě opře hlavu o dlaň, potom se podívá na ostatní štamgasty, zakroutí hlavou a řekne: „Nevím, co se to stalo, Josef se zabil.“ A poté opět obrátí hlavu k dřevěné desce. „Cože? Ne! Ne! To nemůže být pravda,“ vykřikne Matěj a omdlí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Promluvíš směrem, kterým se dívá a vrčí tvůj vlk. Chvíli se nic neděje, potom se však ozve táhlé hluboké zabručení a zašustění. Těžší kroky, pod kterými se ozývá veškerý lesní povrch, se pomalu blíží k vám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Chytnu koně za uzdu, zavolám si vlka k sobě a svedu je z cesty, do lesa. Na druhou stranu, než z které se ozývají ty zvuky. Tady jsem až moc nekrytý. Jakmile vejdu dost hluboko do lesa, odejdu trochu dál od koně, kterého jednoduchým uzlem přivážu (abych ho mohl v případě potřeby rychle odvázat) a schovám se v křoví o kus dál. Šíp mám založený v tětivě, ať už je tu kdokoliv, rozhodně chci mít první úder já. Vlkovi příkážu, ať hlídá koně. 4+4+5=13 |
| |
![]() | Hostinec Matěj byl stále rozrušený, možná až hysterický, ale já opravdu netušil, o co tu jde. Vše se vysvětlilo až příchodem staříka, který nám po chvilce řekl, že se Josef zabil. ,,Jak...? Proč?.. Proč by se kuchař jen tak.. jen tak z ničeho nic zabil??!,, nevěřícně jsem koukal po ostatních a uvědomoval si, že situace se stále více komplikuje a zamotává. Když Matěj omdlel, uštědřil jsem mu malý políček - jen takový, aby se probral. ,,Musíme Matěje probudit. Jen on ví, co se tady děje. Ví víc, než nám říká.,, ,řekl jsem kudrnatému mladíkovi. Potom jsem se podíval po mých společnících : ,,Proberte se konečně. Ty Zoro - podívej se Matějovi na tu nohu. Třeba mu pomůžeš víc, než jen kus namočeného hadru. A ty Lindane, podívej se opatrně oknem ven, zda někoho neuvidíš. Ten, kdo po Matějovi vystřelil, tam ještě může být. A Sandore, ty omrkni kuchyň, jestli tam nenajdeš něco, co by nám všechno tohle mohlo objasnit.,, ,rozdal jsem pokyny a postavil se zpět na nohy. ,,Můžete mi o Josefovi povědět víc? A také se nám můžete představit. Já jsem Strimfon, a vy?,, ,promluvil jsem už klidněji a podíval se na mladíka, i na toho staršího za pultem. |
| |
![]() | Zápletka se zaplétá Nesení Matěje nechám na těch dvou jistě nejsou to žádní siláci,ale to neunesou malého kluka?Vevnitř ho položí na zem a já si všimnu pohledu všech ostatních.V tuto chvíli chápu Senlininu touhu vyhýbat se civilizaci. Tohle všechno je složité moc složité a já pro to nemám ty potřebné vlastnosti.Možná Strimfon no rozhodně vyvrací to co se o trpaslících obvykle říká. Všichni se chtějí dozvědět co se stalo,ale taky se shánějí po nějakém Josefovi.Když se pak začínají starat o Matěje myslím si že tohle je Strimfonova práce.Já nejsem mastičkář spíš by mně zajímalo něco jiného Matěj se bojí něčeho víc něž jenom obyčejného člověka. I když je někdo sebehorší nejste z něho takto vyklepaní.Tady musí být něco jiného protože nikdo nic nezmůže proti přesile. „Ne my nic nevíme.“odpovím pak protože nám nikdo nic neřekl.Máme jen chabou výhrůžku a spoustu otázek.A někoho kdo se skrývá v kuchyni protože se vzhledem k jeho silným řečem bojí ukázat.Začíná mně to zajímat a rozhodnu se tam přece jen jít podívat když to Strimfon řekne někomu jinému. No nevím jestli to bude rozumné. „Ne my nic nevíme Matěji protože nám nikdo nic neřekl.Tak se uklidni ... aspoň jak to současná situace dovoluje.Takže co kdyby si začal pomalu a od začátku?“ Tohle mně už přestává bavit,my máme dobrou vůli a přitom se na nás jenom řve.Senlin má v některých věcech přece jen pravdu.Zjistím že zatoužím být daleko odsud v lese vzdálená od všeho tohohle zmatku. „Hele byla bych ráda kdyby si tu nezačal křičet ještě ty.“vybafnu na Strimfona.Ano já se Matějovi na to zranění podívám,ale on by mu mohl pomoct lépe. „Sandore stůj do té kuchyně se později podívám já.“dodám pak a skloním se aby mně slyšel Strimfon,ale ne ostatní. „Nemyslím si že by Sandor věděl co hledat i kdyby to bylo přímo před ním.Tady do toho mají co mluvit kouzla.Mám jistou teorii,ale potřebuji si jí prověřit.“ Pak se už začnu věnovat Matějovi.Naštěstí asi nemám co dělat s rychle působícím prudkým jedem to by už byl dávno mrtvý.Takže prohlédnout,vyčistit a případně i obvázat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Rychle sejdeš z cesty, no spíše jen takového méně zarostlého pruhu v lese, a uvážeš koně. Připravený a skrytý v křoví sleduješ místo, odkud se před tím ozývaly ty zvuky. Odtud najednou vyleze velký medvěd, zastaví se, rozhlédne se na obě strany a začichá. |
| |
![]() | Hostinec Po mém proslovu jsem nečekal už žádné dohady, ale jen souhlasné přikyvování. Óóó, jak jsem se mýlil - Zoře se nelíbilo, jak jsem role rozdělil, ale to přece nebylo tak důležité, abychom o tom vedli nějakou diskuzi. Když mi Zora řekla, že do kuchyně půjde ona sama poté, co se podívá na Matěje, přišlo mi, že dělá věci složitější, než jsou. ,,Ne. Jak jsem již řek, do kuchyně se půjde podívat Sandor. Není čas, abys vše dělala ty.,, ,řeknu rázně a snažím se Zoru přesvědčit o tom, že mám pravdu. Pokud se mi to povede, kývnu na Sandora, aby šel do kuchyně. Pokud se mi Zoru přesvědčit nedokáže, a Sandor si nepostaví hlavu, že si půjde kam chce, sklopím uši a vyrazím do kuchyně sám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Zdá se, že to byl jen medvěd. To je dobré, už jsem myslel, že na mě vyskočí skupina krollů. Koně odvážu a vedu ho přes les tak, abych se vyhnul medvědovi. 4+3+5=12 (tichý pohyb) |
| |
![]() | Hostinec „To snad ne.“ Položí si mladík ruku na čelo a otře si pot. Když Matěj omdlí, Strimfon ho z jeho stavu hodně rychle probere, Zora na něj promluví a Matěj se slzami na krajíčku začne: „Vždyť už jsem vám to říkal venku, nějaké postavy v černých kápích, objevili se v kuchyni, chtěli vaší smrt, vyhrožovali mně i tátovi. Musely to být ony, on by to nikdy neudělal. Pusťte mne za ním.“ Chce se zvednout, ale noha ani kudrnatý mladík mu to nedovolí. „Doufám, že mluvíš pravdu Matěji, tohle je zamotanější než jsem myslel, jestli jste opravdu ti slavní dobrodruhové, asi byste měli začít něco dělat, stejnak to vypadá, že vás dohnala nějaká vaše dobrodružná minulost,“ řekne kudrnáč ke konci s dosti pohrdavým výrazem. Jakmile Strimfon vydá rozkazy, postaví se proti němu Zora, která zatím okřiknutím zastaví Sandora před závěsem. Lindan však pozorně vyhlíží oknem ven a propátrává okolní temnotu. „Těší mě, ale na představování bude ještě dost času, zatím mi říkejte Kárle. Tu nohu mu ošetřím, chtěl jsem jenom, abyste mi podali něco na vyčištění a obvázání, ale to už teď není třeba.“ Otočí se a od staříka, který s ním přišel, odebere skleněnou lahev s čirou kapalinou a nějaký kus bílé látky, nejspíše utěrku, které předtím stařík pohotově najisto sebral za pultem. „Běžte raději zjistit, co se stalo v kuchyni.“ Na to už Sandor odkrývá závěs a udělá jeden krok do kuchyně, rychle k němu však přiběhne Zora a zastaví ho. Sama se potom vydává do kuchyně, v patách jí je stařík, ten s knírem stále stojí zhroucený u pultu, a také Strimfon. Mezitím Lindan hlásí, že venku se pohybují nějaké postavy a blíží se k hostinci. Když se ohlédnete ke dveřím, vidíte, jak vchází asi čtyři muži, které jste možná už dnes viděli před brankou města. Jsou však čistší a upravenější, než když jste viděli naposledy. „Teď není opravdu dobrá chvíle sem chodit, jděte domů a buďte u svých rodin, zůstaňte vevnitř,“ zastaví je Kárl a pošle je domů. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Jdeš potichu dál lesem, aby ses vyhnul medvědovi a když se ještě jednou otočíš na to místo, kde ses s ním málem střetl. Uvidíš, jak tam vyjde nějaký humanoidní postava, nevidíš u ní žádné zbraně. Vidíš, jak se přivine k medvědovi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Možná sem blázen, ale- Uvážu koně znovu o strom a vyjdu na lesní cestu. Zamávám přitom na postavu, která se tulí k medvědovi. Haló? Zdravím, víte, kudy se dostanu do nejbližší vesnice? Luk mám stále v ruce, ale šíp tam nemám. |
| |
![]() | Bez komentáře,radši Strimfon očekává že my všichni mu to odkýváme.Může za to ta trpasličí arogance nebo jsem prošvihla dobu kdy jsme ho zvolili za svého vůdce?Ale já to tady nemůžu všechno vysvětlovat i když co je nepochopitelné na tom že nechci aby mi to tam Sandor všechno podupal.Ovšem Strimfon to nechápe jasně Sandor by si tam poradil víc,ale nejspíš by nenašel to co já. A já nepřeháním tohle není jen tak,ale uvěří mi někdo?Kdybych se zeptala té stěny dostala bych lepší odpověď. Ale Strimfon se se mnou začne hádat že má pravdu.Ano má částečně pravdu že není čas abych dělala všechno já,ale asi mi nic jiného nezbude když se Lindam dívá z okna.Matěj opět promluví ovšem z toho co řekne nejsem zrovna moc moudrá.Podle toho co říkali se zabil sám pokud by to bylo tak jak říkal Matěj museli by tam zůstat stopy.Ovšem nic na to neřeknu stejně jako na slova toho kudrnáče.Přece nemohli počítat že to bude snadné my si to zpočátku mysleli taky než jsme narazili na ty skřety ještě než jsme sem vůbec došli. Ale že to bude tak zamotané to bych nečekala.Potřebujeme někoho kdo se v těchto věcech vyzná protože já to nejsem. Ano uznávám že jsem někoho naštvala,ale nikdo by nevážil cestu až sem.A už vůbec by se nesnažil nastrojit takovou šarádu pokud to ovšem nebyli začátečníci.A všechno napovídá tomu že tohle byli začátečníci.Hned jak je o Matěje postaráno doběhnu Sandora a sama se vydám do kuchyně a snažím se najít stopy po něčem nepřirozeném ať už na tom muži nebo někde tady v kuchyni. Hody 4+6+3=13 |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Vyběhnu z křoví, v kterém jsme se ukrývali na otevřenější místo v lese. Rychle se rozhlédnu, přestože jsem se již stačila trochu rozkoukat v té tmě, moc daleko nevidím, můj sluch je však dobrý. Nikde nic. Přivinu se k mému medvědovi. „Copak tě rozrušilo Dongvu, klid to bude dobrý, asi to nic nebylo.“ Jakmile uslyším kroky a uslyším první slovo, vím, že Dongvu zareagoval velmi dobře. Rychle otočím hlavu tam, odkud slyším zvuky a slabě zachrčím, jako nějaké zvíře, stejně tak udělá i můj medvěd. Jak jsem mu jen mohla nevěřit. Nějaký inteligentní humanoid, nevypadá nepřátelsky. Nejspíš se jenom ztratil v lese. „Už jsi blízko,“ odpovím, „jen se obrať a jdi přímo za nosem, za chvíli tam dorazíš.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Mohl jsem sice jenom poděkovat za radu a jít dál, nebyl bych to ale já, kdybych nezůstal. Bylo jasné, že mě nevidí moc dobře. Také jsem se o to snažil, kapuce a pláštěnka prozrazují jen málo z mých rysů, mohl bych stejně tak dobře být člověk místo elfa. Pohybuji se rychle a neslyšně. Narozdíl od ní já si ji mohu prohlédnout dost dobře. Je to elfka, to je jasně vidět na jejích základních rysech. A co vidím, zjevně má moc nad zvířaty a hluboké pouto s mědvědem, ke kterému se tulí. Z dlouhé hřívy hnědých vlasů jí vykukují špičaté uši, charakteristické znaky našeho lidu. Je jen spoře oděna, na sobě má sukýnku z trávy a po celém těle rozvěšené zvířecí trofeje. Kráčím blíže, gesty a konejšivými zvuky se přitom snažím uklidnit medvěda zatímco si luk pověsím zpět na záda. Il gorga, belekh vakla. I thel no mala. zašeptám směrem k medvědovi v jazyce elfů. Neboj se, mocný válečníku. Nemíním ublížit ani jednomu z vás. Nevím, jestli porozumí slovům, ale tónu určitě. A mohl by porozumět i slovům, koneckonců, jsme jedné krve. Lesní elfové a zvířecí svět. Sundám si kapuci a odhalím tak své dlouhé černé vlasy, které si rozhrnu, aby byly dobře vidět špičaté uši, které při styku s lidmi většinou schovávám. Spolu se štíhlým, věčně mladým pohledným obličejem prozrazuje mou rasu. Z mé zkušenosti lidé věří více své vlastní rase a nás se spíše bojí a nerozumí nám, proto se věšinou oblékám takto, pokud s nikým nejednám blíže. Ovšem je i spousta případů, kdy mi to že jsem elf velice pomáhá. Kdo jiný by byl více neutrální a schopen rozsoudit zbytečné spory bez nařčení ze zaujatosti. Necítím se mezi nimi moc dobře, ale musím s nimi jednat, takový je můj osud. Mám po pár vesnicích roztroušeno pár informátorů, kteří o mě sice moc nevědí, ale stříbro je odrazuje moc se ptát. A jejich hlášení se určitě budou hodit. uctivě skloním hlavu před elfkou na znamení respektu a poté se narovnám. Buď zdráva, moudrá šamanko. začnu elfsky. Jmenuji se Garadon, syn Laurelinův. Nemyslel jsem si, že někoho z lesního lidu naleznu tak hluboko na lidském území. Pověz, co tě sem přivádí? 6+5+5=16 Jednání se zvířaty |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Cestu už zná, tak proč nejde pryč? Sice nevím, jak ho teď v noci ve vesnici uvítají, ale cestování v noci má jistě své kouzlo. Že by to byl elf, ale elfštinu už dnes zná kde kdo. Při jeho slovech cítím, jak se Dongvu uklidňuje, zpomalí se mu dech a jeho napětí v těle povolí. Se zvířaty to tedy umí a taky to vypadá, jako by s sebou měl nějaká zvířata. Vypadá to na koně a psa, ne, to je spíše vlk. To by mohl být přeci jen příjemnější. Když přijde ještě blíže a odhalí vlasy a uši, není už o jeho rase pochyb. Určitě to udělal naschvál, aby ukázal, že jsme stejné rasy. Ale co na tom, že jsme podobného vzhledu a možná máme nějaké stejné předky, to nejsou věci, kvůli kterým bych se k němu měla chovat lépe, než ke komukoliv jinému. Promluví na mě elfsky. „Také tě zdravím,“ odpovídám velice klidně a tiše obecnou řečí, „já jsem Senlin a toto je Dongvu. A není to spíše tak, že oni jsou daleko na území, které není jejich?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Slyším její slova a nezbývá mi, než jí dát za pravdu. Poté, co mi odpoví obecnou řečí do ní také přejdu. Máš pravdu. Lidé si toho berou čím dál více, ačkoliv co s tím dělat a ani to nepotřebují. Tiše zapískám a přivolám tak k sobě svého vlka. Toto je Thirlan, můj vlčí společník. A jméno mého koně je Rodmar. Oba jsem je pojmenoval po svých dvou přátelích, které krollové odvlekli kdovíkam. A pokud mi nechceš říci, co tu děláš, tak to nevadí. povím jí s úsměvem a pokračuji. Jenom mi ještě pověz: viděla jsi tu v okolí krolly? Nějaký kmen? A skřety? Je to důležité. ptám se a výraz v mé tváři vypovídá o tom, že to vážně důležité je. |
| |
![]() | Hostinec – kuchyně Odhrnete závěs a vejdete dovnitř, v čele je Zora. Místnost, která je na první pohled bez pochyby kuchyní, je obdélníková, delší stěna je stejně dlouhá jako pult. Když projdete průchodem, který se nachází přibližně v půlce delší strany, uvidíte na stěně po vaší pravé ruce další průchod, velmi podobný tomu z lokálu. Přímo naproti vám je ve stěně větší krb a v něm právě dohořívající oheň. Vedle něj v levém rohu stojí velká kachličková kamna a na nich větší hrnec. Uprostřed místnosti stojí dva stoly složené do L, na nich je celkem ledabyle pohozeno spousta kuchyňského nádobí a také nějaké lahve, maso i chléb. Všude okolo na stěnách je spousta poliček s různými pytlíky, lahvemi a dalšími nádobkami. V místnosti to vůbec nevoní nějak vábně, je cítit kouř, mastnota a připálenina. Nejvíce vás však zaujmou dřevěné dveře ve stěně nalevo od vás, před nimi právě sedí mrtvý Josef zády o ně opřený. Vypadá stejně, jako si ho pamatujete, když jste ho naposledy viděli, jenom má na sobě špinavou umaštěnou zástěru. Hlavu má skleslou na stranu a v hrudi má zabodnutý velký kuchyňský nůž, kolem kterého je velká krvavá skvrna táhnoucí se dolů. Ruce má volně svěšené a položené na zemi. Zora se dá hned do prohledávání celé místnosti i samotné mrtvoly a pátrá hlavně po něčem nepřirozeném, magickém. Projdeš místnost opravdu důkladně, ale poté jsi si jistá, že tady magie opravdu nikdy nebyla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Když si k sobě přivolá svého vlka, ještě více se přitáhnu k Dongvuovi, o kterého se celou dobu opírám, aby cítil můj klid a zatím neutrální postoj k této trojici a nezareagoval nějak nečekaně. „Zdravím i Vás Thirlane a Rodmare, je mi ctí Vás i Vašeho pána poznat,“ udělám drobnější poklonu a zároveň k nim vyšlu několik jemných pocitů klidu a přátelství, aby jim bylo jasné mé postavení vůči nim. Krollové a skřeti? Možná tu je se stejným posláním jako my, ale že by tu měli být i krollové, o tom nevím. „Ano, několik skřetů na nás zaútočilo při cestě sem. A nebyli to jen tak nějací skřeti, měli černé kápě a pláště a chovali se jako cvičení zabijáci. Oni jsou vlastně důvod, proč tu jsme.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Hladové stíny! vyprsknu, když si ale uvědomím, že je tu Senlin, tak se uklidním. Skřetí nájemní zabijáci. Jsou mistry ve svém. Pokud tu jsou, tak je to zlé, hodně zlé. Buď si někdo opravdu hodně přeje vaši likvidaci, nebo máte něco, co skřeti vážně chtějí. |
| |
![]() | Hostinec Když se Matěj zmíní o nějakých mužích v kápi, vytřeštím oči. Vždyť nic takového předtím neříkal!! A ten mrtvý je jeho otec??... Už mi to začíná pomalu docházet! O Matěje je pochvíli postaráno, nově příchozí štamgasti nebyli do hostince vpuštěny, a my se můžeme konečně podívat do kuchyně, kam nám bylo tak dlouho zakázáno chodit. První vešla Zora, za ni já se Sandorem. Chvilku jsem Zoru pozoroval a nechával ji dostatek prostoru, ale nic nedělání mě nebavilo dlouho. ,,Až budu moc, položíme ho kousek stranou. Ty dveře.. třeba za nimi stále ještě někdo jde.,, ,nakloním se nejdříve k Sandorovi, a poté k Zoře, abych to řekl co nejvíce potichu. Do ruky popadnu svou dýku a opatrně našlapuji k mrtvému tělu Matějova otce. Když jsem u cíle, čekám na souhlasné přikývnutí mých společníku. Až ta doba nastane, šoupnu s tělem co nejrychleji - ale také co nejhumánněji - stranou a otevřu dveře tak, abych byl za nimi schovaný, a přitom měl Sandor prostor na útok svým ostrým mečem. Hody : 2, 1 - V případě potřeby se nevyčerpám |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Nejzápadnější království, jak se zdejší království jmenuje, není svou rozlohou nijak veliké. Proto se jim zřejmě podařilo již většinu běsů, netvorů a dalších potvor zlikvidovat nebo vyhnat dál do vnitrozemí pro dobře fungující a bezpečný stát. Vypadá to tedy, že zde Vaši pomoc nepotřebují, když se ptáte po práci, posílají vás většinou dál na západ do vnitrozemí, kde odvážné vesničky kolonizátorů pronikají dál do divočiny a vaše pomoc by se jim opravdu hodila. V poslední době prý kolují zvěsti, že mají problémy se skřety. Cesta netrvá nijak dlouho, po několika dnech se cesty výrazně zhorší a ubyde lidských stavení, obdělávaná půda přejde v les. Lesem cestujete již druhý den, začíná se stmívat, ale podle toho, co jste se dozvěděli od posledních obyvatelů relativně civilizovaného světa, byste již měli být blízko. Pokračujete tedy chvíli po tmě a opravdu to netrvá dlouho a vidíte v dálce pár světel. Když přijdete blíže, vidíte, že to jsou dvě louče osvětlující menší branku mezi nimi, která tvoří průchod dřevěnou palisádou kolem města, spíše jen větší vesnice. Na levé straně branky vidíte siluetu nějaké zřejmě lidské postavy od pasu nahoru. Dojdete na vzdálenost asi pěti metrů, kam sahá světlo z pochodní, a jste zastaveni hrubým mužským hlasem: „Stát, už ani krok, co jste zač a co tu chcete takhle pozdě v noci?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Už je to dlouho co jsme si vydělali peníze zabitím nějakého nestvůrného obra či ducha. Doputovali jsme do kultivovaného malého království. Dělali jsme co jsme mohli abychom nějakou potvůrku našli ale kde nic tu nic. Bohužel v tomhle království asi už žádná mostra nejsou. Právě proto teď jdeme tímto lesem a sledujeme stíny. Nejsem nejistý, protože vím, že Thorgar by mi řekl kdyby se na nás blížil nějaký stín nebo běs. A s hmotnou potvorou si zas poradím já. I tak jsem ale rád když uvidím palisádu. Pomalu se vydám k ní a když uvidím hlídku řeknu Thorgarovi. ,,Ty umíš líp mluvit s lidma. Kdyby nás nechtěl pustit dovnitř, vždycky mu můžu ukázat sekeru aby si to promyslel. Jenže pak by nás moc hezky nepřivítali." Podívám se na člověka a nasadím uvolněný, skoro až úlevný výraz. Podle nervozity hlídky a přichystanosti vesnice to vypadá že tu pro nás práce bude. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Tak vypadá to, ž Garadon se již s našimi útočníky setkal, možná tu jsou právě kvůli němu. „Nemyslím si, že bychom měli něco, co by chtěli, pokud by mi tedy družina něco nezamlčela, a ani si nemyslím, že by se nás chtěl někdo zbavit. Říkáš, že už si se s nimi setkal, nevím, jestli tě to potěší, ale jednoho z nich jsme zabili, ten druhý ale utekl, takže jsme asi v pořád v nebezpečí, že?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Je to už dlouho, co jsem byl tak rád, že vidím lidské město. Peníze se krátí, nohy bolí a v žaludku kručí a kde nic tu nic. Žádná práce pro dobrodruhy tu skoro nebyla a z každého města nás div ne hnali sotva jsme zaplatili za jídlo a nocleh. Posílají nás dál na samé hranice království, kde se to prý hemží skřety. Tam snad bude něco pro nás, i když podle našeho štěstí všechny skřety vybijou než se tam dostaneme. Je už pozdě v noci a s Dorakem konečně dojdeme až k palisádě. A tam nás nepřivítají zrovna nejlépe. Ale na druhou stranu je to dobré znamení. Tady práce určitě bude. Kouknu na Doraka a ten jako obvykle přenechá mluvení mě. Pohlédnu tedy na hlídku a spustím: Jmeji se Thorgar a můj společník je Dorak Sekera. Cestujeme krajem a řešíme lidské problémy, hlavně ty, které mají co dočinění s monstry, za slušnou odměnu, samozřejmě. Řekni mi, člověče, není tvá přítomnost a ostražitost jasným důkazem toho, že naši pomoc potřebujete? pousměji se a přijdu o pár kroků blíže. Odlož to kopí a ukaž nám, kde je tady hostinec. Už téměř necítíme nohy a můj společník je dost nevrlý, když je ospalý a unavený. A já bych byl rád, aby svou sekeru použil na skřety. Poté co promluvím pokynu Dorakovi a pokračuji dále kolem něj, strážného ignoruji, pokud mi nedá důvod se o něj zajímat blíže. Jen koutkem oka si ho prohlédnu, jestli vypadá jako zkušený voják, nebo jen sedlák z domobrany. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Kde jeden uprchl, další přijdou. Je velká smůla, že se vám nepodařilo je zabít oba. Teď mají informace, kde přesně jste a budou se chtít ještě pomstít. Doopravdy jste ve velkém nebezpečí. odpovím na její otázku. Říkalas, že cestuješ s dalšími? Kde jsou? A kolik vás je? Zatímco tady stojíme, Stíny už mohly podniknout další útok. |
| |
![]() | Kuchyně Jakmile Zora prohledá vše, co chtěla, a je si jistá, že Strimfonovým zásahem se nepoškodí žádný důkaz, který by mohla potřebovat, dá mu své svolení. Ten potichu dojde k mrtvole, rychle ji posune stranou a otevře dveře. Připravenému Sandorovi se však pouze naskytne pohled na malou prázdnou místnost. Po levé straně je velká dřevěná truhla, naproti delší dřevěná lavice, napravo jsou další dveře. |
| |
![]() | Netrvalo dlouho a otevřel jsem dveře, hledíc na Sandora a jeho reakci. Když jsem uviděl, jak dál v klidu stojí, opatrně jsem se podíval také. Nic.. Jen truhla a .. další dveře. ,,Otevřu i ty druhé dveře.,,, řekl jsem zklamaně, jelikož jsem si myslel, že jsou to pouze zadní dveře do hostince a za nimi bude jen potemnělá vesnice. Bez nějakého otálení jsem se pokusil dveře otevřít, ale jen proto, abych se ujistil, že má dedukce je správná. Pokud tomu tak bylo, dveře jsem zase zavřel a vrátil se za ostatními. ,,Našla jsi něco Zoro? Pokud ne, tak je jasné, že se sem ti muži v kápi dostali zadními dveřmi.,, ,řekl jsem, ale nevěděl jak dál postupovat. Pokud jsem měl dostatek času a prostoru, využil jsem toho k prozkoumání té truhly. Určitě tam nic cenného ani zajímavého nebude.. Možná nějaké hadry a haraburdí, ale nic, co by se hodilo, nebo nám pomohlo. ,vyrazil jsem skepticky k truhle. Hody : 1 a 3 |
| |
![]() | V kuchyni Vstoupím do kuchyně která je obdélníkového tvaru s pultem kde se připravuje jídlo a dalšími dveřmi po pravé stěně.Přímo naproti nám je krb a vedle nich jsou velká kamna.Podívám se do dohasínajícího ohně,ale já oheň neovládám to je spíš Lindanova práce.Všimnu si stolu s nádobím a další zásobami a poliček s různými lahvičkami a taky toho zápachu,ale zatím to zde vypadá docela běžně.Josef sedí opřený o dveře s nožem v hrudi bohužel ani při podrobném prohledání nenajdu stopy ničeho nepřirozeného.Zde magie použita nebyla,ale čeho se Matěj tak bál? I když je pravda že na magii by se zde nezmohli protože zde vypadají jako začátečníci. „Tady jisté věci nesedí neříkali že se Josef zabil?Proč tady neříkají všechno kdyby řekl že ho tu někdo zabil tak tu tak nešaškuji.“pronesu pak poněkud rozmrzele.Strimfon mluví o dveřích a já jen kývnou snad se to ukáže jako užitečnější stopa než tohle moje marné hledání.Strimfon pak odsune Josefa a otevře dveře ovšem za nimi je jen další místnost s lavicí a velkou truhlou. „Ne žádná magie tu použitá nebyla tak proč ...“ Ale pak mi to dojde a já opřu hlavu o zeď Matějovi nešlo o nás on se bál o svého otce.Ale zřejmě jsem nebyla jediná komu to nedošlo i když tohle je jen slabá útěcha.Chci se podívat do té truhly,ale tam už míří Strimfon a tak jen stojím s hlavou položenou na zdi. Tak tohle se mi vážně povedlo.Kdo je teď idiot? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Dorak hned nechá slovo Thorgarovi, který na vesničana promluví. Vesničan odpovídá velmi nejistým hlasem, když se Thorgar přiblíží: „Stát, jak mám vědět, že se mě nepokoušíte oklamat?“ … „Na skřety říkáš? No to by se nám asi hodilo, ale někdo už dneska přišel a my nesmíme nikoho v noci pouštět.“ pokračuje velmi nesměle a opatrně. Dojdete skoro až k zavřené brance, bez jeho další reakce. Když se na něj podíváte, jasně vidíte, že to není žádný zkušený voják, ale spíše, jak předpokládáte, člen domobrany. Vypovídá o tom zrezlé kopí a hodně opotřebovaná kožená zbroj. Prohlíží si vás: „No, opravdu vypadáte na někoho, kdo by si mohl s těmi bestiemi poradit, ale já opravdu nemůžu nikoho pustit dovnitř.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Vypadá to že problémy tu začli teprve nedávno. ten chudák chlapec vypadá jako by měl naděláno v kalhotách jen z toho že stojí na hlídce. Říká že jsou tu v okolí skřeti. Hned se ozvu. ,,Konečně dobrá zpráva! Se skřety jsem se nepopral už bůhví jak dlouho." On ale znejistí, nechce nás pustit dovnitř. Ani se mu nedivím. Něco bych mu řekl ale snad bude lepší když bude o našem vstupu vyjednávat Thorgar. Ještě bych něco plácnul a místo teplý postele by byla teplá krev. Jen se na mladíka pousměju a přemýšlím o možnostech tohodle kraje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Podívej chlapče, začnu přátelsky proti skřetům se hodí každá ruka. Jsou silní a zrádní. Viděls někdy skřeta? Já ano, pobil jsem jich už desítky, to mi můžeš věřit. Jsou asi o hlavu vyšší než ty, svalnatí jak dřevorubci a dokáží člověka roztrhnout vejpůl. Ať už jsou ti vaši odborníci kdokoliv, sami na to stačit nebudou. Přijdu k němu a pohlédnu mu do očí (jak mi to jako trpaslíkovi jde). Nocovat tady před branami nemůžeme, je tu moc nebezpečno. Jistě bychom si poradili, ovšem museli bychom jít o vesnici dále, kde by nás přijmuli lépe. A jsem si jistý, že nikdo z tvých sousedů by ti nepoděkoval za to, žes odehnal dva lovce skřetů, když je celá ves potřebuje jako sůl. Pokud nás pustíš, půjdeme rovnou do hostince a ráno hned za starostou, abychom se mohli pustit do práce. A tebe možná i pochválí za to, žes nás přivedl. řeknu mu a jestli nás vpustí dovnitř, kývnu na Doraka a vydám se k nejbližšímu hostinci. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Aha, takže ti dva asi nebyli sami. Myslela jsem si, že je to zlé, ale on vypadá, že tomu rozumí, a vypadá to, že jsme opravdu ve velkém průšvihu. Ten je ale zvídavý, už aby se přestal vyptávat. Ani nevím, co tu vlastně dělá on. „No, jsou v nedaleké vesničce, přišli jsme čtyři, ale na cestě se k nám přidal nějaký železný muž. Myslíš, že skřeti by mohli znovu zaútočit?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Jak jsem už říkal, není to otázka jestli vůbec zaútočí, ale kdy zaútočí. zopakuji. Měla by ses k nim vydat a varovat je. Já sám mám do té vesnice namířeno. Půjdeme spolu? |
| |
![]() | Hostinec Strimfon otevře dveře v očekávání venkovního prostoru za hospodou. Je však překvapen, protože nahlédne do další místnosti obdélníkového tvaru, kde dveře, které otevřel, jsou na levé straně. V jejím levém vzdálenějším rohu se nachází kachličková kamna, uprostřed stojí stůl, kolem kterého jsou rozestavěny čtyři židle, naproti v pravém zadním rohu stojí jedna postel. V levé stěně a ve stěně naproti je vždy jedno okno. V pravé stěně jsou další dveře. Ať už se k truhle nakonec vydá kdokoliv, najde tam přesně to, co tak nějak očekával. Několik naházených bot – vyšší holiny i sandály a asi tři pracovní ušpiněné oděvy. |
| |
![]() | K mému překvapení se za dveřmi nenacházela vesnice, ale další místnost. Ta byla tentokrát větší, pravděpodobně jídelna. Kromě dvou oken jsou v místnosti další dveře. Tak do třetice všeho dobrého!... a nebo špatného.. ,zakřenil jsem se a podíval se za sebe, zda mě alespoň někdo následuje. ,,Jdu otevřít ty dveře!,, ,křikl jsem, abych ostatní varoval k obezřetnosti. Okny jsem se ale také podíval ven. * Pokud jsem za nimi nic neviděl, pokusil jsem se otevřít dveře. * Pokud jsem za nimi někoho nebo něco spatřil, okamžitě - ať už tam bylo cokoliv - jsem se přikrčil, aby mě nebylo vidět. Hody : 5, 2 |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Bohužel si je celkem jistý, možná jsou opravdu v nebezpečí. „Do vesnice, no“ řeknu zdráhavě, „no, půjdu s tebou, ale asi ne úplně až dovnitř, najdeš a varuješ je za mne? Kdyby byl opravdu nějaký problém, tak bych zasáhla.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Vidím, že Senlin se zdráhá jít do lidské osady a ani jí to nemám za zlé. Vždyť i já jsem takový býval. Dobrá tedy, doproveď mě aspoň k hradbám. A řekni mi kdo jsou tví společníci, jejich jména a jak vypadají, abych je poznal, případně kde bych je mohl najít. Možná bys mi mohla dát i něco, podle čeho poznají, žes mě poslala ty. řeknu a pokud nejsou žádné námitky, vyrazím i s koněm, vlkem a Senlin s Dongvu do vesnice. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Jsem ráda, že mě už nepřemlouvá a pokračuji s ním k vesnici a při tom odpovídám na jeho otázky: „Myslím, že je poznáš snadno, nemyslím si, že by bylo ve vesnici více dobrodruhů, budou oblečeni podobně jako ty. Přesně to je trpaslík Strimfon, elf Lindan a lidská žena Zora a teď by s nimi vlastně ještě měl být ten muž v železném brnění. Budou někde ve vesnici, obvykle přespávají v hostinci, ale také ještě můžou něco řešit s nějakou vůdčí osobností. Myslím, že bude stačit říct, že jsi mě potkal, to bude dostatečný důkaz. Snad nebudou mít důvod ti nevěřit.“ |
| |
![]() | Vesnice Thorgar promluví a je jasně vidět, že jeho slova udělala na muže dojem. „No, no, asi máte pravdu, to nikam nechoďte, pojďte dovnitř.“ Muž na chvíli zmizí za palisádou, je slyšet drhnutí dřeva o dřevo a branka se se skřípění otevírá směrem ven. Vejdete dovnitř, muž vás obezřetně pozoruje s kopím v ruce. I přes tmu vidíte, že se kolem vás se nachází několik domků ze dřeva. Před vámi je plácek, v jehož prostředku stojí studna a nejblíže jí dva větší domy. U toho směrem od vás za studní vidíte stěží jen obrysy. Druhý dům je ale na první pohled největším z celé vesnice, je nejspíše jediný dvoupatrový, celý ze dřeva. Jeho dveře a všechny okenice v přízemí jsou otevřené a je jimi uvnitř ve slabém světle svící vidět několik stolů, lavic a také postav. Správně odhadnete, že právě toto je hostinec a vydáte se tam. Jakmile odejdete několik kroků tímto směrem, vesničan za vámi zase zavírá branku. Dojdete ke dveřím, kterými vstoupíte do menší předsíňky s jednou lavicí a několika dřevěnými kolíky ve zdi. Odtud vedou dveře doleva. „Chlapi, vezmu ho k sobě, pomozte mi s ním, ty Františku tu zůstaň s Frantou a zjistěte, jak jsou na tom v kuchyni“ slyšíte z vnitřku, a než se chystáte vejít dovnitř, dveře otevírá chlapík podsaditější menší postavy, na kulatém obličeji vidíte malý knoflíkovitý nos a široká ústa, hlavu má pokrytou hustými hnědými kudrnatými vlasy. Je opravdu jen o něco vyšší než vy. Věk odhadujete na něco po 20 letech. Je oblečen v košili, kterou má vyhrnutou až po lokty, vestičce a kalhotách volnějšího střihu. Za ním jsou asi čtyři staříci, kteří se právě chystají zvednout mladíka ležícího na lavici s obvázanou nohou a dosti mdlým výrazem. Obě dvě skupinky jsou značně překvapené, první však zareaguje menší kudrnáč: „Pozdrav pánbůh, to jsou k nám ale hosti takhle v noci. Co jste zač?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Vedu ho směrem k vesnici, když už jsme na dohled vstupu, dojdu co nejblíže, ale abychom byli stále ve skrytu lesa, a ukážu směrem k brance: „Tam je vchod, vypadá to, že je strážený, snad se dostaneš dovnitř, hodně štěstí.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro K vesnici přijdete z jihozápadní strany, ve tmě vidíte alespoň trochu osvětlenou mýtinu, na které je postavená, a také černou dřevěnou palisádu. Nevycházíte z lesa a chvíli jdete po jeho okraji, vypadá to, že Senlin zná cestu. Dojdete až do části lesa nejbližší vchodu, odkud je na něj docela solidní výhled, hlavně díky tomu, že je osvětlován světlem pochodně. Díky tomu také vidíte, že u brány stojí nějaké dvě menší, ale silnější postavy, brána se jim otevírá směrem ven, oni vcházejí dovnitř a po nějaké době se opět zavírá. Garadon se tedy také vydá směrem k brance, může si všimnout, že za palisádou na levé straně od branky se objevila nějaká postava, které čouhá pouze horní polovina těla. Jakmile dojdeš do světla pochodně, jsi touto postavou zastaven: „Stát, co jsi zač zase ty, co tu děláš takhle pozdě v noci a odkud to vlastně jdeš takhle z lesa?“ |
| |
![]() | Hostinec Díky Thorgarovým slovům nás mladík pustil do vesnice. Po chvilce je hned jasné kam zamířit a to do velké budovy jenž je jednoznačně hostincem. Projdeme tmou a vejdem do dveří. Už se těším až si dám pořádné pivo ale otevře nám další mladík. Za ním jsou další muži a zraněný ležící na lavici. Podívám se na něj a odpovím mu. ,,Já jsem Dorak Sekera a tohle je můj bratr ve zbrani Thorgar. Jsme lovci nestvůr, běsů a nejrůznějších potvor. Co se stalo tomu mladíkovi?" Se zájmem se podívám na raněného. Nejspíš je to jen zranění z rvačky ale lovec vždycky doufá že v jeho revíru se potuluje výstavní kanec, nu a pro nás jsou bojové potíže kořistí. |
| |
![]() | Hostinec Strimfon letmo prohlédne situaci za okny, ale ve tmě toho není moc vidět. V blízkosti však nic podezřelého ani žádný pohyb nevidí. Rozhodne se tedy pokračovat v otevírání dveří. Do třetice všeho dobrého, říká si. Když však otevře i tyto dveře, je opět překvapen, protože to zase není východ. Naskytne se mu pohled na ztemnělou místnost, podobného tvaru jako ta předtím. Po pravé ruce se nachází krb, po levé ruce okno. V levém rohu naproti stojí široká dřevěná postel, vedle ní jsou v protější stěně další dveře. |
| |
![]() | Celé mi to příjde velice zvláštní, a tak jen pozoruji mé kolegy jak dělají svou práci a když ze situace pochopím, že chtějí krýt a nebo potřebují abych někde šel první tak tak provedu, hlava mišrotuje nad jednou jedinou otázkou. Proč? Proč tohle to celé? Chápu, mrtvý lidé nikdy nejsou důvodem k oslavě, ale tohle vypadá jako byčejná vražda, které se dějí v podstatě pořád. Něco tady smrdí, ale ta kuchyň to nebude. Pozoruji trpaslíka jak si počíná při otevírání dveří a prozkoumání oken, pomaličku přejdu na stranu dveří kde se otevírají, přece jen kdyby měl někdo potřebu vyběhnout tak ani nebude vědět, že tam jsem. Ruku položím na jílec meče a očekávám co se za dveřmi naskytne, pokud tam však nebude nic zajímavého jen se ušklíbnu. Nepříjde vám to zvláštní? Mě teda ano, vůbec netuším oč tady jde... |
| |
![]() | Zase! Zase jen prázdná místnost a další dveře!... ,docházela mi trpělivost, když i po otevření dalších dveří jsem zjistil, že nejsou těmi posledními. Pak jsem uslyšel nějaké hlasy, ale když jsem mezi námi neviděl Zoru, usoudil jsem, že se baví s místními v jiné místnosti hostince. Z naslouchání, zda slovům neporozumím mě vytrhl až Sandor, který po delší době opět promluvil. ,,Otevřu i tyhle, ale jestli tam budou další dveře, tak ty už vzteky rozkopu..,, ,řekl jsem chladně a vydal se od oken ke dveřím. Hody : 5, 6, 1 |
| |
![]() | Hostinec Sandor se Strimfonem pokračují v procházení hostincem, ale ani otevření dalších dveří neposkytne kýžený pohled na ztemnělou vesnici, opět pouze vejdete do další mnohem temnější místnosti podobného tvaru. Chvilku se rozkoukáváte a pomalu rozeznáváte obrysy věcí. Na levé straně proti vám, přibližně uprostřed místnosti je kovová vana a vedle ní asi lavor a dva džbery. Na levé a protější stěně jsou dvě okna, jejich okenice jsou však zavřené a proto je tu taková tma. Žádné další dveře nevidíte, v pravé části místnosti je pouze dlouhý závěs na celou délku místnosti. Je trochu shrnut, a tak za ním můžete vidět nějaké harampádí, můžete rozeznat nějaké nářadí, jak pro práce v domě, tak na poli. |
| |
![]() | Hostinec – chodba „Teď se s váma roztrhl pytel, ale tomuhle jste zabránit nedokázali, já si myslím, že jste tomu dokonce přispěli. Budu vám věřit, že jste opravdu to, co o sobě říkáte, co se mu stalo, není vaše starost. A teď nám prosím pánové uhněte, rádi bychom prošli, Matěj na tom není nejlíp,“ řekne kudrnáč, drží dveře a pouští staříky nesoucí zraněného a počítá s tím, že se uhnete. Zranění, které si prohlédneš, je dosti nepravděpodobně z rvačky, zraněný má ovázané stehno a svrchu začíná ven prosakovat krev. |
| |
![]() | Ani za dalšími dveřmi se nenacházela vesnice, a jen jsem si povzdechl. Na druhou stranu v místnosti nebyli už žádné další. Rozhlédl jsem se po místnosti, ale chuť hrabat se za závěsem jsem rozhodně neměl. ,,Vrátíme se za ostatními. Možná se dozvěděli něco víc.,, ,řekl jsem Sandorovi a vyrazil zpět do kuchyně. |
| |
![]() | Hostinec Ustoupím mužům odnášející zraněného a pokrčím rameny. Stranou řeknu Thorgarovi. ,,Zdá se že tu víc než nějaké trable mají. Lidi nejsou zas tak našponovaní když se s nima normálně bavíme ne?" Jen co vyjdou, pusím se dovnitř a doufám že najdu pivo a noclech. Nebo alespoň práci. Jsem rád že jsme alespoň v teple, venku je docela nepřijemně. Docela mě zajímá copak se to tu děje. Skřeti, nemrtví či banditi to by byla pěkná práce. Lidi tu nejsou tak vystrašení aby tu byla nějaká skutečná bestie. |
| |
![]() | Hostinec - kuchyně Po projití zřejmě všech dostupných místností se rozhodnete vrátit zpět do kuchyně. Ta je stále ve stejném stavu, jen oheň v krbu se zase o něco přiblížil ke svému definitivnímu konci a tak je v kuchyni o něco tmavěji. Zora vyčkává u zdi nebo se prochází po místnosti a třeba ještě něco hledá. Hostinský je opřený vedle dveří. V kuchyni je stále stejný nepořádek, jedním závěsem sem proniká trochu světla z lokálu, ten druhý je stále zakrytý. Je tu tišeji, než když jste se dali na průzkum. Hlavně už není slyšet sténání Matěje. Pokud jste však potichu, můžete slyšet těžké kroky procházející se po podlaze v lokálu. |
| |
![]() | Hostinec Ustoupíte a starci v čele s tím menším odejdou pryč z hostince. Vy vejdete do velké místnosti osvětlené svíčkami. Vpravo můžete vidět hned další dveře. Jinak se místnost rozprostírá do dálky. Podél z vašeho pohledu levé stěny stojí šest stolů s lavicemi stojícími vedle nich. Přibližně uprostřed sálu u stěny naproti stolům je delší dřevěný pult. Za ním se nachází různé police s lahvemi a menšími lahvičkami a popotažený závěs, za kterým se zřejmě skrývá průchod někam dál. Celé vybavení působí opravdu skromnějším a straším dojmem, což odpovídá velikosti vesnice, kterou odhadujete, ale nepříliš odpovídá velikosti a velkoleposti celé budovy. Místnost není prázdná, za pultem stojí dva staříci, podobně oblečeni jako ti, kteří donášeli zraněného. U jednoho z oken postává mladík, po chvíli pozorování zjistíte, že se jedná o elfa. Je oblečen celkem slušně v černé róbě, v rukou má hůl a u pasu pochvu s mečem. Zatím nikdo nereaguje. |
| |
![]() | Hostinec - kuchyně Se zklamaným výrazem ve tváři se vrátím zpět do kuchyně, kde je situace skoro stejná, až na pár maličkostí. ,,Nic tam není.,, ,řeknu Zoře a hned dodám : ,,Můžeme se porozhlédnout venku a zjistit, kdo na Matěje zaútočil. Teda, jestli nám v tom místní skrčkové nebudou chtít zabránit. Vnucovat se nehodlám.,, Měl jsem na mysli toho mladého podsaditého muže s kudrnatými vlasy. Poté vyrazím k závěsu, který je stále zakrytý a opatrně ho odhrnu. Pokud za ním nic nebude, hned se vydám do lokálu zjistit, kdo se tam prochází. Hody : 4 a 4 |
| |
![]() | Hostinec Strimfon prozkoumá místo za závěsem, kde jak zjistí, jsou pouze police s různými váčky a nádobami a také větší sudy a pytle, očividně se jedná o skladiště potravin. Potom se vrátí do lokálu. Z původního osazenstva zbyli pouze dva staříci, které už jste měli možnost lépe poznat. Jeden je ten starší s plnovousem, který na vás zřejmě zavolal Kárla a druhý je ten s dobře udržovaným knírem, který jako první objevil Josefovu smrt. Také Lindan stále postává u oken. Přibyli zde však dva noví hosté, jsou jimi dva trpaslíci, kteří nevyhlížejí na jen tak nějaké obyčejné obchodníky nebo snad pocestné. Strimfonovi jsou hned nějak povědomí, stejně jako on jim. |
| |
![]() | Hostinec Rozhlédnu se po tichém lokále. Všimnu si trpaslíka a začne ve mě hlodat myšlenka, jestli já ho neznám. Nakonec nad tím pokrčím rameny. Opatrně dojdu k výčepu a podívám se po hostinském. Nikoho nevidím a tak se pohlédnu na další pijáky. ,,Eh. Nevíte kde je hostinský? Rádi bychom trochu piva a místo kde přespat." Celý bar na mě působí nepříjemně až nepřátelsky. Mám z toho všeho podivný pocit. |
| |
![]() | Když se vrátím do lokálu, uvidím dva trpaslíky, kteří museli vejít, když jsem s ostatními prozkoumával hostinec. Když se na ně podívám znovu, jsou mi nějak povědomí. Zaslechnu, jak se místních ptají po hostinském a o tom, co se zde událo, nemají nejmenší tušení. ,,Zdravím vás, bratři. Je to sotva pět minut, co se tady stal mord. Kuchaře někdo vodkrouhnul a jeho synka někdo před krčmou také napadl. Snažil se nás varovat před nějakými muži v černých kápích, ale.. bylo pozdě. Mladýho někam vodnesli, a my to tady prohledali, ale nic jsme nenašli.,, ,zahrnul jsem oba trpaslíky informacemi. ,,Jo.. a když na vás tak koukám.. neznáme se vodněkad? Vaše zjizvené tváře mi jsou povědomé.,, |
| |
![]() | Hostinec Mluvit začne jakýsi trpaslík. Je mi povědomý, stejně jako jeho hlas. Poslechnu si to co říká a několikrát kývnu. ,,Zní to jako že jsou tu pořádné trable. Jestli budete potřebovat navíc sekeru do boje, počítejte se mnou." Pak i on sám řekne že nás odněkud poznává. Hlavou se mi vine podezření na jednoho trpaslíka, známého spíš Thrgarovi. ,,Nejsi ty náhodou Strimfon? Myslím že si tě pamatuju z města Marealu..." Vzpomínám si jaká bída nás potkala po zničení dolu. Jestli mi paměť stále slouží, Thorgar a Strimfon byli dobří přátelé. Neznal jsem Strimfona tak dobře jako Thorgar ale vím že to byl rozhodně člověk vedle kterého bych rád stál v bojové vřavě. /Mareal - Prostě to město ve kterém jsme se potkali před těmi lety. Pokud se Průvodci název nelíbí, nemám problém se změněním :)/ |
| |
![]() | Hostinec V truhle je to co očekávám a to jenom špinavé oblečení a několik párů bot.A za dveřmi je jen další místnost s podobným vybavením a dalšími dveřmi.Strimfon není zrovna moc nadšený,ale nakonec se rozhodne že otevře i tyhle dveře.A Sandor má pravdu něco tady nesedí.ale co to je?Že by to bylo zde,ale ne já to tu prohledala a žádná magie tu není. Magie zanechává stopy a vytvořit obrazec není jen tak. A nakonec Strimfon najde další dveře a je poněkud naštvaný.Jak tu může být tolik místností?Navíc navlas stejné to bude asi to co zde nesedí.I když tady bude asi víc věcí které zde nesedí.A tak se opírám o zeď a pak se čekám až se Sandor se Strimfonem vrátí vzhledem k tomu že o Matěje je už postaráno.A taky abych si urovnala myšlenky něco tu nesedí,ale co? Vypadá to jako by zde byli dvě skupiny.Začátečníci a zkušení ... buď jsou to ti sami nebo tu něco nehraje.Tedy docela víc věcí. Pak se vrátí Strimfon a potvrdí to co jsem si už myslela.A tak i když už ti co zaútočili na Matěje budou už pryč někde začít musíme.Navíc tam možná najdeme víc stop a tak se rozhodnu nečekat až Strimfon dokončí průzkum a vydám se za ním ven. Snad to tentokrát bude k něčemu protože zatím se to čím dál zamotává. Vyjdu ven a snažím se najít nějaké stopy okolo hospody nebo i poněkud dále pokud to bude možné.Hledám stopy těch mužů kteří napadli Matěje případně jiné stopy někoho jiného kdo se zde objevil nebo aspoň zadní východ z hospody. Hod :2+6+3=11 |
| |
![]() | Vesnice – okolo hostince Trpaslíci zůstanou zatím uvnitř, zatímco Zora se aktivně vydá ven. Venku už je tma, a tak si k hledání musí rozsvítit lucernu nebo zapálit pochodeň, jinak by bylo stopování velmi náročné. Začne obcházet hospodu a hned začne nacházet stopy. Nejvíce stop samozřejmě vede od vchodu, které vedou chvíli společným směrem na menší prostranství mezi domy, jakousi náves a potom se rozcházejí různými směry po celé vesnici. Nejvíce však k druhému většímu baráku a od brány, což jsou také nejčerstvější stopy. Stopy samozřejmě vedou oběma směry. Okolo hostince také několik stop je, většinou vedou pouze okolo, někde se však oddělují a míří mezi ostatní domy. Všechny jsou však minimálně asi tak den staré. Když obejdeš hospodu, tak zjistíš, že žádný jiný vchod kromě toho, kterým jste přišli, tu není. |
| |
![]() | Ze dvou trpaslíků začal mluvit ten mladší, jehož jsem považoval za opravdu dobrého válečníka. Předpoklady k tomu minimálně měl. Mé podezření, že mi je trpaslík povědomí nebylo liché, dokonce znal moje jméno! ,,Ano! Už si vzpomínám...Torak..ne! Dorak … Sekera, že mám pravdu!,, ,pousmál jsem se, a hned se jal blíže podívat na druhého trpaslíka, který byl ve tmavém koutě a do obličeje jsem mu skoro neviděl. ,,Thorgar..?,, ,zeptal jsem se spíše sám sebe, abych tomu posléze uvěřil. ,,Thorgare! Seš to ty! Co tady děláte? Co vás sem přivedlo?!,, ,tikal jsem očima z jednoho trpaslíka na druhého a nepřestával jsem se usmívat. Tak pokud nám mohl někdo pomoct na cestách, byli to právě tito dva! Osud tomu tak chtěl, abychom se opět setkali.. Po chvilce jsem oba trpaslíky představil také ostatním - Zoře a Sandorovi. ,,Jsou to dobří trpaslíci, i když Doraka moc neznám, věřím, že nám oba dva budou hodně platní.,, ,mluvil jsem tak, jakoby už bylo předem jasné, že s námi budou cestovat společně. Ale to zatím nebylo moc jisté. Spíše jsem v to doufal. Pokud byl v hostinci někdo, kdo by čepoval pivo, sedl jsem si k jednomu stolu a vyzval všechny, abychom se napili, pár minut odpočinuli a rozhodli se, co bude dál. |
| |
![]() | Poznání Usměju se na Strimfona a řeknu. ,,Práce nás sem přivedla! Vyděláváme si na živobytí jako lovci nestvůr." Když nás představuje dalším vypadají docela dobře. ,,Rád vás poznávám, přátelé." Když se posadíme ke stolu hned se zvědavě zeptám Strimfona. ,,Tak co tu máte za problémy? A kam míříte? Celá vesnice vypadá jako pod útokem." Normáně bych nejspíš hrál tajemného nebo zlověstného trpaslíka, ale po těch měsících putování je příjemné vidět přátelskou tvář, zvlášť když nabízí práci. |
| |
![]() | Hospoda Takže, zdá se že se tu rozhodně lidi nenudí, co Doraku? ušklíbnu se sotva vejdeme do chaosem zmítané hospody. V těchle vesnicích kde se všichni znaj je každá věc velká událost a vražda jakbysmet. Kdyby se to stalo ve velkým městě, prostě by tu mrtvolu odvlekly stráže a pilo by se dál. Nezabili snad hospodskýho, že ne? zeptám se Doraka a v tu chvíli si všimnuže už vedle mě není. Místo toho ho zahlédnu u jednoho známého soukmenovce, jehož jsem u rozhodně nečekal. No to mě podrž, Strimfone! zaburácím na něj a zatímco se s ním baví Dorak dokvačím k němu a dám mu pěknou herdu do zad. Co tady děláš a kde si celou tu dobu byl? Pozval bych tě na pivo, ale jediná hospoda široko daleko je zdá se mimo provoz. povzdechnu si. No, snad jim nebude vadit, když si ho načepujeme sami. Necháme tu potom nějaký peníze. řeknu a sám se ujmu čepování piva a nošení nápojů na stůl, Dorak mi s tím snad pomůže. Když už jsme všichni sesedlí tak hned na Strimfona spustím. Tak povídej, co se tu teda vlastně stalo? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Jmenuji se Garadon a jsem jenom pocestný, který si chce jen odpočinout a poté zase jít dál. Snad mě tu nenecháte čekat před branami, aby mě sežrali skřeti? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro „Na nějaké pocestné, co jenom prochází, tu nejsme zvědaví,“ odpovídá nejistý hlas, „lepší, když tě sežerou venku, než když se dostanou dovnitř. A vůbec nemůžu vědět, že skřeti teď jenom nečekají, až otevřu bránu.“ |
| |
![]() | Hostinec Trpaslíci se hned potom, co se potkají, dají do hovoru. Zbylí dva členové výpravy – Sandor a Lindan tomu zatím jen nečinně přihlíží. V hostinci jsou pak ještě ti dva staříci, kteří vás zatím také jen poslouchají. Když se usadíte ke stolu, přijde k vám jeden z nich, ten s tím udržovaným knírem. „Sice netuším, jak jste se sem dostali takhle v noci, ale už jste tu, takže je to jedno. Jsem sice rád, že jste se tu možná po letech setkali, ale myslím si, že teď opravdu není čas na pitky s přáteli. Rád bych slyšel, co jste zatím zjistili a jak hodláte pokračovat?“ Mezitím vám ten druhý načepuje a přinese piva, která jste si tak mimo řečí objednali. Postaví je před vás na stůl: „Tak tady to je, pánové.“ Ten s knírem na něj vrhne dost nepříjemný pohled a ten s plnovousem se zase vrátí na bar. |
| |
![]() | Sotva se s oběma trpaslíky usadíme u stolu, abychom si řekli co je nového, co se zde stalo, prostě si trochu popovídali, přišel k našemu stolu jeden ze starších mužů. Jeho slova nebyla ani trochu milá, i když jsem na druhou stranu chápal jeho nervozitu a netrpělivost. ,,Eh...omlouváme se, ale opravdu jsme se dlouho neviděli. A pokud chcete, aby se vysvětlili dnešní události, neměli byste si rozhněvat někoho, kdo vám nabízí pomoc.,, ,zamračil jsem se, aby bylo jasné, že naše pomoc není samozřejmostí ani povinností. Ještě chvilku jsem se na muže mračil, aby věděl, že to myslím zcela vážně (6+2(+5?) Nekonečné vteřiny ticha a napětí přerušil až zvuk korbelů piva položených na náš stůl. ,,Díky.,, ,pokynul jsem druhému muži a opět se podíval na prvního, abych mu konečně odpověděl. ,,Nenašli jsme nic. V domě nikdo není, ale ven také nikdo nevyšel. Kromě.. kromě Matěje.,, ,náhle jsem se zamyslel. Těžko Matěj zabil svého otce, ale Matěj ty postavy v kápích viděl. Může nám tedy říct, kolik jich bylo a jak se mohli z hostince nepozorovaně dostat. ,,Kam ho ti muži vůbec odnesli? Může nám hodně pomoct, ale musíme si s ním promluvit.,, ,zeptal jsem již mnohem vlídněji muže s knírkem. Ať už mi odpověděl nebo ne, nejdříve jsem Dorakovi a Thorgarovi odpověděl na jejich otázky, byť jen ve zkratce. ,,Jsme tady sotva pár hodin. Hned u polévky se stalo něco, co nikdo z nás nečekal. Polévka byla otrávená, naštěstí jsme to na kuchaři poznali a zjistili včas. Je to mladý kluk jménem Matěj. Hned poté se nás snažil varovat, že jeho otce drží v kuchyni nějací muži v kápích. Byli jsme ale za celý den tak unavení, že naše mozky nepracovali tak, jak by měli. Vytáhli jsme Matěje ven, aby nám řekl vše, ale někdo na něj zaútočil odněkud ze tmy.,, ,nadechl jsem se a pokračoval. ,,Místní poté Matěje někam odnesli, aby ho ošetřili, zatímco my jsme vtrhli do kuchyně. Matějův otec tam ale ležel již mrtvý, a po útočnících ani stopy. Celý hostinec jsme prohledali, ale nic jsme nenašli.,, ,pokrčil jsem rameny a na dva dlouhé loky vypil celý korbel piva. ,,Matěj je naše jediná naděje, jak se pohnout z místa.,, ,utřel jsem si vousy od pěny a čekal na reakci ostatních. |
| |
![]() | Hostinec Nechám Strimfona mluvit, on by mohl ty místní spíš přesvědčit než úplný cizák jako já. Ale jak se dovídám ani jeho tu moc neznají. Chvíli poslouchám a vrtím hlavou. Když dokončí příběh řeknu. ,,Nevím, nevím. Moje parketa jsou spíš nejrůznější netvoři. Kdo myslíš že by to mohl být Thorgare? Ty toho o různých nadpřirozených potvorách víš dost." Napiju se piva a kývnutí poděkuji muži u baru. Pak se znovu podívám na Strimfona. ,,Jestli ty chlapy najdeš, budeš potřebovat každou ruku. Nezdá se že by to byli nějací slaboši." |
| |
![]() | Hostinec „Dobře, ale to, abyste se snažili, je i ve vašem záměru, přeci jen jste teď hlavní podezřelí,“ odvětí stařík po prvních slovech Strimfona. „Nejspíš bude v domě Kárla, teda našeho správce,“ opraví se při odpovídání. Poté se vrátí za druhým za bar a dál vás pozoruje. |
| |
![]() | Hostinec Vše se semele ráz naráz a najednou jsme zločinci my, Matěj je otrávený a kuchaře někdo zavraždil. Strimfon se ujme řešení situace a já to nechám na něm, protože mu to uklidnění aspoň vychází a má nějaké plány. Já se ještě posadím, alespoň na chvíli. Koukám na jídlo, které stále vypadá velmi lákavě, ačkoliv už nyní vím, že je otrávené. Škoda toho masa, kdyby tam do toho kuchař nedal jed, byla by to jistě delikatesa. Znechuceně odstrčím talíř stranou a pozoruji Strimfona, jak se snaží všechny uklidnit, Zoru jak prohledává kuchyň a posléze i okolí hospody a Lindana jak... se dívá z okna zatímco je všude poprask. No co, je to elf, ti dělají divné věci pořád. Při řečech starosty a dalších vesničanů mám chuť se do toho vložit sám, ale pomyslím si, že bych asi Strimfonovi práci jen ztížil, aspoň v tomto momentě. Následně i pomohu Strimfonovi s prohledáním hostince, bez valného úspěchu. Když Matěje odnesou a hospoda se vylidní, vejdou dovnitř dva trpaslíci. Hned se začnou se Strimfonem vítat jako staří známí. Jaká je to náhoda, že zrovna tady uprostřed ničeho narazí Strimfon na staré přátele. Ten svět je ale malý. Trpaslíci zatáhnou Strimfona k jednomu stolu a nějaký dědek jim přinese pivo. Chystám se k nim přidat, když tu zase někdo začne s tím, že jsme podezřelí. Sotva domluví, klidně se zvednu a přijdu ke stolu s trpaslíky. Zatím pokračujte v hledání, já mezitím půjdu navštívit našeho správce Kárla a vyřídím to s ním. Poté dojdu k muži s knírem. Omlouvám se, ale asi jsem vám špatně rozumněl. Kdo že je tu podezřelý? zeptám se ho přísným hlasem. Z vraždy kuchaře Josefa asi těžko, máme celou hospodu svědků, že jsme se ke kuchyni ani nepřiblížili, včetně tebe. Co se týče Matěje, nikdo z nás nemá kuši, takže o tom bych také vůbec nemluvil. Vypnu se víc do výšky, abych vypadal větší, důležitější a z opasku si odepnu meč. Řeknu ti, kdo je tu vinný ze zločinu. Je to Matěj, který se jedem pokusil otrávit čtyři osoby, z toho jeden je rytíř koruny a šlechtic. Ať už ho někdo nutil nebo ne. Snad není pochyb, který z nás to je. Podezřelý je každý v této vesnici a to z pokusu o úkladnou vraždu. Jestli tedy nechcete, aby se to řešilo jinak než domluvou, radím tedy přestat s těmi pomluvami a pomoci najít opravdového pachatele. Jistě do toho nechcete zatáhnout vyšší orgány. Přinejmenším pro Matěje by to neskončilo dobře. A už jen křivá obvinění se šeredně nemusí vyplatit. vyhrožuji, i když v podstatě naprázdno. I kdybych se toho snad mohl dovolat, neudělal bych to. A i kdyby ano, trvalo by to dlouho a skřeti by mezitím celou vesnici vypálili. Seberu tác s mým otráveným jídle a vtisknu ho starci do rukou. Jestli pochybuješ o tom, že se nás někdo snažil otrávit, tak si dej. Ale pokud jsi tak hloupý, že nevěříš, radil bych ti se poté pořádně vyzvracet, pokud nechceš ležet v hrobě. zavrčím na něj. Pojď, odvedeš mě k tomu vašemu správci, mám s ním co řešit. Jsem si jistý, že se vše vyřeší, pokud budeme navzájem spolupracovat. A vezmi to jídlo, kdyby náhodou také pochybovali. přikáži kníračovi a čekám, až mě k tomu jejich Kárlovi vezme. Je tam i Matěj, ten snad už bude vědět víc než předtím. 5+6+5=16 Zastrašování, chvástání se, prostě schopnost Sebedůvěra :) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Samozřejmě, to je jasné. Skřeti číhají všude. Sám jsem jich dost zabil. Vlastně jsem přišel s varováním a zprávou pro vašeho náčelníka od elfí aliance. Týká se to skřetů a krollů. Obcházím s ní všechny lidské vesnice v okolí, ovšem pokud je vážně takový velký risk, tak tuto vesnici prostě minu a půjdu k další. Věřím, že vám nikdo nebude mít za zlé, že jste nechtěl kvůli naší nabídce a zprávě riskovat vesnici. I když by jistě zachránila nějaké životy. Poté co na něj promluvím, nasednu na koně a pomalu, pomaličku ujíždím pryč. |
| |
![]() | Hostinec Poslouchám Strimfona a v duchu se mi už začíná rýsovat jakási podoba toho, co se asi tak stalo. Těžko říct, Doraku. odpovím na jeho otázku, zatímco se můj černý kohout prochází po hostinci a klove do všeho, co ho napadne. Jeden z těch dvou co tu zůstali při pohledu na něj sevře prsty do ochranného znamení a radši se vzdálí. Co by udělal kdyby věděl, že je to ve skutečnosti ohnivec bych raději nezjišťoval, proto si ho přivolám k sobě. Těžko říci, jestli to je vůbec nějaká nadpřirozená bytost. Tohle spíš vypadá na něco všednějšího. Nějaké mordýře. Možná skřety, i když nevím, jak by se sem dostali nepozorovaně. Slyšel jsem zvěsti o nějakých Hladových Stínech, nebo jak si to ti skřeti říkají. Ti jsou většinou prý v černém a libují si ve vraždách. Jako nájemní vrazi. zamračím se. Je jasné, že budeš potřebovat pomoc, Strimfone, a já bych byl pěkně špatný přítel, kdybych ti ji neposkytl. Mohu jít za tím Matějem a podívat se mu do vzpomínek. Možná tím zjistíme něco užitečného. A možná udělat i více... dodám šeptem. O svých magických schopnostech se těm dvěma vesničanům nevyplatí vykládat. Ten Strimfonův společník tam mezitím udělá nějaký humbuk a dožaduje se po knírači, ať ho dovede za správcem. Okamžitě se přifařím. S vaším dovolením tady asi už nebude moc co na práci, takže bychom asi měli jít spolu. Potřebuji vidět Matěje. Veďte nás, prosím. |
| |
![]() | Hostinec Poslouchám obhajobu Strimfonova přítele. Jsem rád že se ty hlupáky snaží přesvědčit o tom že nejsme nějací vrahouni. Kdybych mu to musel vysvětlovat já, nejspíš bych nám dvakrát dobrou reputaci neudělal. Při slovech ,,rytíř koruny" a ,,šlechtic". Vyjedou moje obočí vzhůru. Nikdo tady na to moc nevypadá, jediná logická volba je Sandor. Vypadá to že Thorgar přemýšlí spíš nad skřety a vrahy. Usměju se. ,,Nu dobrá, tím lépe, zbude víc práce na mě." Chvíli sleduji jak se prostí vesničani děsí černého kohouta. Pak se Thorgar zvedne a já se zvedám s ním. ,,Jdu taky, i když nemám co dělat dokud nenajdem ty potvory samotný." Docela se nám to zamotává. Většinou nám jen řeknou kam jí a co zabít ale tady to bude složitější. Ale i tak nakonec dojde na boj, podle toho jak se to vyvíjí. |
| |
![]() | Hostinec „Pardon, pardon,“ ustupuje před Sandorem stařík, „omlouvám se, nechtěl jsem Vás nijak urazit, jen jsem vás chtěl varovat, říct vám, jak to všechno vypadá z pohledu prostého vesničana. Věřím vám, prostě se tu stalo něco hodně zvláštního a myslím, že všichni budeme rádi, když se to vysvětlí. Tak tedy pojďme, i Kárl si s Vámi jistě rád promluví“ řekne nakonec a odchází s talířem z hospody. |
| |
![]() | Dům správce Vyjdete ven, venku už je tma a náves je osvícena pouze měsícem a několika málo pochodněmi, které jsou připevněny na stěnách několika domů. Jak jste asi předpokládali, František vás vede k druhému největšímu domu na návsi, kterého už jste se všimli, při svém příchodu. Vesnice se zdá být tichá a přesto, ale možná právě proto je v ní cítit jakési napětí. Ve většině domů už je tma. Jenom ti bystřejší dokáží zpozorovat v dálce, někde na kraji vesnice shluk více světel. Dojdete až k domu a stařík zaklepe na dveře, které se nachází na pravé straně domu. „Kdo to je?“ ozve se hodně tlumeným hlasem z vnitřku. „To jsem já, Franta, vedu ty dobrodruhy, chtěli by si s vámi promluvit.“ „Tak pojďte dál, je otevřeno.“ Stařík vezme za kliku a vchází jako první dovnitř. V té chvíli uslyšíte nějaký hluk, vycházející odněkud za vámi. Kdo se otočí, zjistí, že pocházel od branky, kterou jste sem přišli, která je právě zevnitř se skřípěním otevírána nějakou osobou a po chvíli se v ní objeví postava s koněm a nejspíše psem, která míří do vesnice. Pokud pokračujete do domu, vcházíte do malé místnosti s lavicí a věšáky po pravé straně. Pod lavicí je několik bot a na věšácích zavěšeno pár hezkých zimních i letních kabátů a sak. Na levé straně a naproti vám jsou dveře. „Jděte dál a posaďte se,“ ozve se opět odněkud hlas a stařík pokračuje dveřmi naproti do o něco větší místnosti, uprostřed které stojí podlouhlý stůl s několika židlemi, talíř pokládá na stůl a usazuje na jednu z nich. Ze dveří, které se nachází po vstupu do místnosti na levé straně, za chvíli vchází do místnosti i Kárl. Na sobě má bílou košili s vyhrnutými rukávy a hnědé tříčtvrteční kalhoty. „Tak Vás vítám u nás v Drchově, konečně si budeme moci v klidu popovídat.“ Usadí se k židli, která je nejdál od dveří, kterými jste přišli vy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro „Ne, tak počkejte, pustím vás a dovedu vás za správcem, s tím už si to můžete vyřídit,“ odpovídá a mizí za palisádou, chvilku se nic neděje, ale potom se branka začíná otevírat. Slyšíš, jak si něco mumlá a kroutí hlavou. V ruce má kopí a u pasu sekeru, oblečený je ve staré ošuntělé kožené zbroji. „Tak pojďte.“ Čeká, až vejdeš a má se před tebou stále na pozoru, za tebou začne branku zase zavírat. Když vejdeš, vidíš hned na relativně osvícenou náves, napravo se nachází jeden větší dům a přímo naproti další. U toho právě stojí nějaké osoby, které jsou jedinou známkou života v této vesnici. |
| |
![]() | Popojedem Venku se mezitím setmělo a tak se stopování neobejde bez zapálené pochodně.Nejvíce stop vede od vchodu na náves,ale pak se rozcházejí všemi směry.Nejčerstvější stopy vedou k druhému většímu domu který bude možná radnice.Nebo dům někoho zámožného rozhodně původně jednoduchý úkol se pěkně zkomplikoval ovšem to jsme už věděla když nás napadli sotva jsme ještě nedošli sem.Další stopy vedou okolo hostince ovšem pak se oddělují a míří mezi domy.Všechny jsou,ale moc staré a navíc tahle hospoda má jen jeden vchod. Skvělé zápletka se zaplétá na jedné straně fušeři a na druhé straně zkušené osoby tady něco nesedí i když tady nesedí více věci. Vrátím se do hospody abych řekla ostatním že jsem toho vlastně moc nenašla,ovšem Strimfon někoho našel a to své staré přátele.A ti se rozhodnou to shledání jak se patří zapít když už zde truchlí nad tím co se stalo. Ano je to hrozné,ale nemělo by jim to bránit v pití. Jeden z těch starších mužů je poněkud naštvaný jeho slova zase naštvou Strimfona a uklidní ho až pivo které je před něj postavené.Strimfon pak všechno shrne a já dodám: „Strimfon má pravdu,ale něco tady nesedí.Jako by tu pracovali dvě skupiny naprosto odlišných osob.Neschopní fušéři a pak někdo tak zkušený že dokáže zakrývat stopy.“ Navíc takto se kácí modly když jsem přicházeli byli jsme očekávaní zachránci a teď jsme hlavní podezřelí.Pak se do toho opět vloží Sandor se svým prohlášením že my jsme jeho družina. No pokud to vyjde,ale čekat tady a tlouct špačky nebudu. Ale ten trpaslík má pravdu kdyby zde bylo něco nadpřirozeného poznala bych to a i on zřejmě ví o čem mluvím.Nasleduji tedy ostatní a zjistím že nás František vede k druhému největšímu domu kam vede nejvíc stop.Zde nesídlí starosta,ale správce zdejší vesnice.Někdo v tuhle pozdní dobu vjíždí do vesnice na koni a se psem,ale to už vcházím za ostatními do správcova domu.Minu boty a věšáky a nakonec se posadím v místnosti kde nás přivítá Kárl a nechám zatím mluvit ostatní. |
| |
![]() | Po mých slovech se ozvali i ostatní - Dorak, Thorgar a také Zora, ale nutno přiznat, že nejvíce na místní zapůsobil Sandor. Jeho slova o šlechtici padla na úrodnou půdu a František svá předchozí slova hned mírnil. Netrvalo dlouho a vstali jsme od stolů, že se půjdeme podívat po Matějovi za Kárlem. Hrabl jsem si do kapsy, abych zaplatil své pivo, ale vypadalo to, že na to František a jeho známý úplně zapomněli. Tím lépe, stejně by to od nich byla troufalost.. ,pomyslel jsem si a vyšel z hostince ven jako poslední. Všichni jsme mířili k velkému domu, když jsme uslyšeli u brány, jak někdo do vesnice přijíždí. ,,Omluvte mě. Přijdu za vámi trochu později. Jen si něco ověřím.,, ,řekl jsem ostatním a pokud bylo nutné, tak jsem je ubezpečil, že to bude trvat opravdu jen chvilku a doprovod nepotřebuji. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Když jsem si byl jist, že jsem zcela sám, vydal jsem se k bráně do vesnice. Zajímalo mě, nejen kdo přijel v tuto pozdní hodinu, ale také, zda cestou dotyčný někoho nepotkal, nebo mu něco nepřišlo podezřelé. ... Pokud jsem se dostal na vzdálenost minimálně patnácti sáhů, pokynul jsem rukou na pozdrav. Ve druhé ruce jsem pro jistotu svíral svou dýku, kdyby bylo potřeba obrany. ,,Zdravím vás. Máte chvilku?,, ,zeptal jsem se co nejvlídněji. |
| |
![]() | Vesnice Strimfon se od vás oddělí a zůstane na návsi, zatímco zbytek zmizí v budově. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro „Počkejte, dovedu vás za našim správcem,“ řekne muž a začne za tebou branku zavírat, během toho, co zavírá, si všimneš, že všechny osoby vešly do velkého domu, u kterého stáli, kromě jediné malého vzrůstu. Ta zůstala stát na návsi, jakmile všichni zmizeli, tak se vydal proti tobě. To už tě tím samým směrem vede i ten muž od branky. Jasně poznáváš, že je to trpaslík. Strimfon: Pokud jsem se dostal na vzdálenost minimálně patnácti sáhů, pokynul jsem rukou na pozdrav. Ve druhé ruce jsem pro jistotu svíral svou dýku, kdyby bylo potřeba obrany. ,,Zdravím vás. Máte chvilku?“ zeptal jsem se co nejvlídněji. (Piš teď prosím soukromě Strimfonovi, taky doplň nějaký popis své osoby, včetně zvířat.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Chvilku čekáš, než všichni zmizí v budově. Během toho začne muž branku zavírat a nově příchozí čeká u něj, při tom vás však také pozoruje. Když jsou všichni pryč a muž konečně zaklapne petlici na bráně, vydáte se směrem proti sobě, muž od brány vede toho s koněm směrem na náves. (Část tvého příspěvku jsem poslal Garadonovi, takže teď by měl reagovat on. Další už posílej soukromě jemu. Mohl bys tam také přidat nějaký kratší popis své postavy.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Dobrá tedy, pokud to riziko není až tak velké... odpovím strážci a vjedu s koněm do vesnice, můj vlk vzápětí vběhne dovnitř za mnou. Sesednu z koně a vedu ho k velkému domu kam mě vede i strážce. Sotva ale přijdeme na dohled, vykročí mi naproti nějaký trpaslík. Přijde na to, co potřebujete? zeptám se trpaslíka. Sundám si kapuci a odhalím tak své dlouhé černé vlasy, které si rozhrnu, aby byly dobře vidět špičaté uši, které při styku s lidmi většinou schovávám. Spolu se štíhlým, věčně mladým pohledným obličejem prozrazuje mou rasu. |
| |
![]() | Chvála bohu, že na mou vlezlou otázku reagoval příchozí muž pozitivně a neposlal mě hned do patřičných míst. Když si rukou sundal kapuci, spatřil jsem špičaté uši. Elf?.. Tak to reagoval ještě lépe, než jsem si myslel.. Stoupl jsem si tak, aby i on věděl, s kým hovoří - i když dle vzrůstu a mohutné postavy to musel již tušit. Díky několika málo pochodním spatřil můj obličej - strhaný a unavený po náročném dni. Copy na svých dlouhých vousech jsem měl však pečlivě učesané a dávali důraz na mou rasu. Zbroj mám koženou a u pasu se mi houpe krátký meč na jedné straně. Pouzdro na dýku je prázdné. ,,Cestujete z daleka? Já jen.. nejedete v nejlepší chvíli. Jsme tu sice jen pár hodin, ale stal se tady mord. Právě jdeme za synem toho mrtvého. Byl u toho také zraněn, ale jen on nám může říct, co se zde opravdu stalo.,, ,shrnul jsem vše, abych teprve poté položil onu otázku : ,,Nepotkal jsem cestou někoho? Samotného poutníka, ale spíše početnější skupinu? Nebo jste narazil na nějaké čerstvé stopy?,, ,povytáhl jsem obočí, a čekal na odpověď. |
| |
![]() | Správce Kárl Vesničan nás vede ke Karlovi, nějakému správci či starostovi. Je tma a není dvakrát hezky. Strimfona se však rozhodně odpojit a podívat se po něčem co viděl. ,,Jen opatrně, kdo ví co tam venku číhá." My jsme uvedeni dovnitř a před Kárla. Ten nás uvítá. Vyslechnu si postřeh Zory a pak řeknu. ,,Jaké tu máte stráže nebo vojáky?" Vyšetřovat tohle v noci se mi vážně nechce. Pokud by byla vesnice jakž takž chráněná, nemusíme se bát. Jestli je tu ale jen pár chlapíků domobrany, životy všech ve vesnici mohou být ohroženy. |
| |
![]() | U správce Vesničan nás dovede k tomu svému Karlovi, Strimfon zahuhlá jen že si ještě něco zařídí. Asi si na něco ještě v souvislosti s tím pátráním vzpomněl a potřebuje si něco ověřit. Není mi moc pohodlné vystupovat jako vůdce skupiny, když k ní vlastně nepatřím. Podle toho co vím jsou Strimfon, Zora a ti dva elfové součástí nějaké skupiny dobrodruhů a já je potkal náhodně na cestě sem. Strimfon byl zjevně jejich vůdcem, ale jelikož byl pryč, tak vyjednávání připadlo zjevně na mě. Koneckonců, je to i v mém zájmu, sem jsem přijel také kvůli skřetům, vyslán na pomoc. Ano, také je i potěšením, že se můžeme sejít v prostředí, kde neřve jeden přes druhého a každý nás neobviňuje. Snad se tedy nemýlím. neodpustím si narážku a posadím se co nejblíže ke Kárlovi. Jmenuji se Sandor Elandiel, rytíř koruny. Toto je Zora Berreton, součást skupiny dobrodruhů trpaslíka Strimfona. Ten si ještě šel ověřit pár věcí v souvislosti s děním v hospodě. Snad Zoře nebude vadit, když o Strimfonovi budu mluvit jako o vůdci té jejich tlupy. Tito dva se jmenují Thorgar a Dorak Sekera. Jsou to Strimfonovi známí a lovci netvorů, jak jsem slyšel. Všichni jsme tu proto, abychom vám pomohli. Můžete být rád, že se nás tu sešlo tolik, jiné vesnice by byly rády alespoň za jednoho. odkašlu si, abych nabral dech a poté pokračuji: Nyní bych vám chtěl sdělit naši verzi toho co se událo, jen tak mezi námi všemi. Pohlédnu i na toho vesničana s jídlem. Bylo by lepší, kdyby se to moc neroztrubovalo, už tak je celá vesnice dost na nohou s pomluvami a drby, vystrašení a vy jste tomu jen pomohl. S tím teď ale už moc nesvedeme. Abych tedy začal, Matěj nás vyhlížel už u bran a zavedl nás do hostince, kde jsme měli dostat na uvítanou jídlo "pro hrdiny". Když jsme ochutnali jídlo tak jsme zjistili, že je otrávené. Chvilku se odmlčím, abych si promyslel co dál a dal kdyžtak možnost ostatním (hlavně Zoře) se vyjádřit. Matěj byl viditelně nervózní a popíral, že by na jídle něco bylo špatného, ale bylo jasné že lhal. Poté nám řekl něco o tom, že je v nebezpečí a musíme si někde promluvit bez toho, aby to slyšeli ti v kuchyni. Tak jsem ho vytáhl ven pod záminkou, že si tam s ním chci vyříkat kvalitu jeho vaření. Asi to nebyl nejšťastnější nápad, protože sotva jsme vyšli ven, někdo do něj střelil kuší. Nikdo z nás si nevšiml odkud to vyletělo ani kdo to vystřelil. Matěj nám předtím než omdlel sdělil, že jeho otce drží jako rukojmí a proto musel dělat jak mu nařídili a přidat do jídla jed. Dál to znáte. |
| |
![]() | Dům správce Sandor se posadí ke Kárlovi a začne mluvit za celou skupinu, kterou nejdříve představí. Kárl vždy na každého pohlédne a lehce pokývne hlavou. „Těší mne, mé jméno je Kárl Bosonoh a jsem správce této vesnice,“ představí se také během Sandorovi pauzy. Potom poslouchá jeho vyprávění. „Moc rád bych vám věřil, ale musíte se na celou věc také podívat z mého pohledu. Do vesnice přijdou nějací cizinci, kteří sem sice přišli za účelem pomoci, ale potom se stanou strašlivé a zvláštní věci. Lidé nemají rádi cizince, nic rozhlašovat nebudu, ale zemřel jeden z nejváženějších obyvatel Drchova, lidé se to dozví a pomluvy se už rozšíří sami. Nějak je musím uklidit a celou situaci objasnit… Vaše vyprávění opravdu může být pravdivé, ale situace se mi zdá komplikovanější, v hostinci všechno bylo velmi zmatené a konflikt mezi vámi a Matějem se zdál být větší. Až se Matěj trochu vzpamatuje, zeptám se na celou věc také jeho, pokud se mu o tom vůbec bude chtít mluvit. Přišli jste nám sice pomoci od skřetů, ale nejdříve musíme urovnat vnitřní záležitosti, potom se můžeme zabývat vnějškem. Rád bych tedy věděl, co jste zatím zjistili. Dál vám dávám 5 dní na to, abyste se obhájili a nalezli ty, kteří se tu opovažují útočit na vesničany.“ „A k vaší otázce, žádné vojáky tu nemáme, jsme moc daleko od království, aby mu stálo za to sem někoho posílat, máme pouze sestavenou domobranu.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro Trpaslík se začne vyptávat a já nevím, co bych mu měl odpovědět. Takže už se stal mord? Je tedy možné že už jdu pozdě. zamrazí mě, ale když řekne, že šlo o hostinského, uklidním se. Možná to spolu nesouvisí. Anebo možná ano a jen to zvorali. Přeměřím si trpaslíka a chladně se na něj zadívám. Víte, jsem zvyklý na to, že se před vyptáváním lidé představí, ale dobře, tak já začnu. Garadon je mé jméno. A myslím, že vím i to vaše. Hledám zde trpaslíka Strimfona a jeho společníku. Hrozí jim útok od Hladových Stínů, skřetích nájemných zabijáků. Poslala mě za nimi elfka jménem Senlin. Pochybuji že je tady více než jeden trpaslík, takže bych vám mistře Strimfone radil, abyste varoval zbytek svých přátel. Pokud mě omluvíte, já zde mám jednání se správcem vesnice. Poté si můžeme promluvit déle. Poté se se strážným vydám pomalu k domu správce, pokud mi Strimfon chce něco říci, může to udělat cestou. |
| |
![]() | Jednání se správcem Sandor se ujme velení a ještě nás všechny představí. Z jeho vyprávění se dozvím pár nových věcí a při zmínce o tom že byli otráveni trochu přihmouřím oči. Někdo se je pokusil otrávit? Tak to je zlé. Strimfone, do čeho ses to zase namočil. Poté co skončí se svou odpovědí i správce a odkašlu si. Chápu, že je vám těžké věřit tomu či onomu, ovšem Strimfona znám dost dlouho a jsem si jistý, že ten by se ničeho takového nezúčastnil. Nevíc, jsou tu kvůli penězům. A utočit na vesničany bezdůvodně moc peněz nepřinese, nemyslíte? odpovím klidně ke správci. Když už mluvíte o Matějovi, mohl bych jej vidět? Pokud budete souhlasit, mohl bych mu pomoci. A také bych mohl zjistit, co přesně si pamatuje z toho útoku. Případně mu osvěžit pamět a uklidnit jej z toho šoku, co zažil. Klidně pojďte se mnou nebo pošlete tady Frantu jako dozor. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Pečlivě jsem naslouchal a začal si dávat dvě a dvě dohromady. ,,Jistě, omlouvám se, opravdu se jmenuju Strimfon. I když je nás tu trpaslíků více. Sám vím o dalších dvou, kteří dorazili jen chvilku před vámi - navíc to jsou staří známí. A ta elfka Senlin cestovala - tedy cestuje - s námi. Jen nemá ráda civilizace, proto zůstala na okraji vesnice.,, Promnul jsem si vousy a přemýšlel o té skřetí skupině - to ona mohla zabít toho hostinského, a poté nepozorovaně zmizet. I jejich název zněl tak, že mohli být mistři ve skrývání a tichých příchodech i odchodech.. ,,Za správcem vesnice? Jmenuje se Kárl. Zrovna tam jsem se svou družinou měl namířeno, než jsem vás spatřil. Pokud vám to nebude vadit, zavedu vás tam, když máme společnou cestu.,, Pokusil jsem se o přátelský úsměv, protože jsem tušil, že se s tímto elfem budeme potkávat asi častěji. Proto by nebylo dobré mít mezi sebou konflikt jen proto, že se naše rasy nemají v lásce. Pokud neměl Garagon námitek, počkal jsem, až ustájí svého koně a vyrazili jsme spolu za ostatními - tedy za Matějem a Kárlem. Cestou - pokud se ke mě Garagon nechoval nepřátelsky - jsem mu nabídl tykání. |
| |
![]() | Jednání Jsme představeni a já se dozvím že vesnice je v podstatě bezbranná. Ovšem důležitější je to že to vypadá že nám hodí na krk vraždu! Ovládnu se a nenechám za sebe mluvit zlost, ač všímavější, například Thorgar, který mě znám, si všimnou že se tvářím daleko méně nápomocně a daleko víc rozzuřeně. Když Thorgar promluví zamyslím se. Pak se k němu nakloním a řeknu. ,,Nevím jestli je to nejlepší nápad, někdo po Matějovi jde a jestli se mu něco stane když u něj budeš, jsme v maléru a pořádném." Poté se otočím zpátky na Kárla. ,,Být vá poslal bych někoho z domobrany za Matějem. Chtěl jim něco říct a strefili ho. Myslíte že budou čekataž tam zajdem a vyptáme se ho na všechno? Může být ve smrtelném nebezpečí pokud ví něco o těch travičích." |
| |
![]() | Dům správce „Kvůli penězům? Tak to hned máme důvod k vraždě. Přeci jen hostinský patří vždy k těm majetnějším ve městě a vy mluvíte tak, jako byste s tím měl nějaké zkušenosti. Raději buďte zticha, než vás nechám zadržet hned. Nevím, jak mu chcete pomoci, takže vás k němu teď určitě nepustím. Myslím si, že v léčení se celkem vyznám a už jsem udělal vše, co jsem mohl. Dal jsem mu nějaké uklidňující bylinky, takže teď spí a nebude schopen s nikým mluvit, takže ani s jeho psychickým zdravím mu teď bohužel nepomůžete,“ odpoví celkem rázně Kárl a vypadá, že nepřipouští žádné námitky. „To je pravda, asi by raději měl být pod dozorem. Sice by měl být v mém domě v bezpečí, ale když se ti vaši útočníci dostali i do hospody, tak by se mohli dostat i sem. Františku, mohl bys prosím dojít za tím, kdo je teď na stráži u brány a domluvit se s ním, kdo by mohl hlídat zde u mě?“ zeptá se, načež František kývne a vydá se ke dveřím. Přes stěnu oddělující zasedací místnost, ve které teď jste, a chodbu, přes kterou jste sem přišli, slyšíte, že se stařík s někým baví. Potom se opět otevřou dveře do místnosti a v nich stojí František „Tenhle vám prý nese nějakou zprávu,“ ukáže na elfa stojící za ním „a tady je poslední člen vaší družiny,“ podívá se na vás a potom za sebe na Strimfona. Nechá oba dva nově příchozí vejít a potom odejde a dá se do hovoru s někým třetím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Hlídač od brány poslouchá váš rozhovor a čeká, až si vše vyřídíte, ale nervózně při tom poklepává nohou a stále se otáčí k bráně a kouká kolem sebe. „Tak to je dobře, že máme společnou cestu, ale půjdu s vámi, slíbil jsem, že vás odvedu k správci, tak to také udělám.“ Vydá se ve vašem čele k velkému domu na návsi. Když stojí u dveří a zrovna se chystá zaklepat, dveře se proti němu otevřou a v nich stojí stařec s upraveným knírem, ve kterém Strimfon poznává Františka z hostince, který je vedl ke správci. Garadon mezitím mohl uvázat svého koně před domem. „To je náhoda, zrovna jdu za tebou, skončil jsi na hlídce?“ zeptá se stařík. „Ještě ji mám, ale teď sem vedu tady pana Garadona, nese zprávu pro našeho správce, něco co se týká skřetů.“ „A vy už jste se koukám také vrátil, dobře, tak oba pojďte dál.“ Potom vás oba uvede do zasedací místnosti. |
| |
![]() | Ano jistě, já potřebuji vraždit hostinského o peníze. Výborný důvod, gratuluji. Máme celou hospodu svědků, která nám potvrdí, že jsme se ke kuchyni ani nepřiblížili, takže jediný, kdo by tu měl mlčet jste vy. Navíc přepadení za bílého dne před celou hospodou? To asi těžko. Nikdo z nás ani nic nevzal a ochybuji že zjistíte, že něco chybí. Ať už to udělal kdokoliv o peníze tu nešlo. Nevím, proč se pořád tváříte, jako by bylo už hned jasno, když co se týče důkazů nemáte skoro nic. řeknu Kárlovi. A co se týče Thorgara, tak ten do vesnice přišel až před chvílí. Nějak tedy nechápu, proč se k němu chováte jako k obviněnému. Myslel jsem, že jsme se domluvili na tom, že přestanete s obviněními a výhružkami. Asi to nebylo dost jasné. Tak s tím raději přestaňte, jedině se tím zesměšníte. odpovím Kárlovi stejně rázně jako on nám. Matěj se potřebuje vyležet, ovšem co nejdřív ho potřebujeme vyslechnout. Bez něj jsme zatím na mrtvém bodě. Hlavně by mě zajímalo, kdo nám dal do jídla tohle. řeknu a ukážu na talíř s jídlem, co Franta přinesl. Jestli nevěříte, že je to otrávené, tak to dejte prasatům nebo něco. Moc jich vám asi ale nezůstane. To už ale vejde ten elf a Strimfon. Hody: 4+5+5 Zastrašování |
| |
![]() | Kárl Když si ten správce dovolí něco říct o nás a vraždě kvůli penězům byl bych na něj hned vyjel kdyby mě nepředběhl Sandor. Jak si něco takového dovoluje! Nadechnu se a chci ho vypeskovat ale slyším co říká Sandor. Žádné další obviňování a výhružky. ,,Než začnete obviňovat, uvědomte si svojí situaci. Po okolí vám pobíhá vrah nebo vrahové, jeden vesničan je mrtvý a druhý zraněný a právě jste mohl urazit celou naší skupinu, hádám že vaší jedinou obranu před řáděním vrahů! Máte štěstí že chápu váš odpor k cizincům." Chci mu dát jasně najevo že hlavní nepřítel nejsme my a že v nebezpečí je celá vesnice. Zastrašování (zdrama manévr přesně - Šampión): 4 (bojovník) + 5 + 3 + 3 |
| |
![]() | Když hlídač u brány zaslechl můj rozhovor s právě příchozím elfem - Garadonem, přistoupil k nám s tím, že nás za Kárlem doprovodí. ,,Až po vás.,, ,ustoupil jsem stranou a nechal jít muže před námi. U dveří jsme se střetli s Františkem z hostince, což jsem nesl velice nelibě a hned jsem se na něj chladně ušklíbl. Garadon mezitím u domu uvazoval svého koně, a tak jsem na něj se vstupem do domu počkal. I tak jsem ale zaslechl několik Sandorových slov a všechny Dorakova, aby mi hned došlo, co se tady po dobu mé nepřítomnosti odehrálo. Jinak by nemluvili takovým tónem a nepoužívali taková slova. Tohle musí okamžitě přestat! ,křičel jsem v hlavě a nehledíc na Garadona rázně vtrhl do domu. ,,Co se tady do všech skřetů zase děje!? Už jsme vám jasně řekli, že s tím nemáme nic společného! Ví to i sám Matěj, ale pokud se ho sami nezeptáte, nebo nás k němu nepustíte, tak se tady budeme dohadovat pořád dokola! A už mi to začíná kurevsky vadit, jak se chováte k někomu, kdo se vám snaží pomoct! Nehledě na to, že i nás se někdo pokusil zabít!,, ,každým slovem zvyšuji hlas a na závěr udeřím pěstí do dveří, ve snaze do nich udělat díru, aby má slova brali smrtelně vážně (2+1 - vyčerpám se). ... Pokud se mi do dveří opravdu podařilo udělat díru, tak již klidněji – byť stále s chladným výrazem – dodám : ,,Až se vše vysvětlí a ty zkurvysyny, kteří za tohle mohou, dopadneme, tak ty dveře rád zaplatím.,, |
| |
![]() | Citové výlevy - má verze Co si to... vypadáte jako, že se v tom vyznáte... TO CO TÍM KURVA MYSLEL? rozhořčeně přemýšlím a snažím se uklidnit, abych si mohl promyslet, co na to odpovědět. Mezitím mu ale pěkně zhurta odpoví tři další, ten rytíř, Dorak navrátivší se Strimfon, který zjevně chce zdemolovat správcovy nové dveře. Ale no tak, není třeba se takto hněvat. Jsem si jistý, že pan správce nám tu svou poznámku jistě vysvětlí. mávnu rukou na znamení, že se mají uklidnit. Vlastně jsem si uvědomil, že jsem se dosud pořádně nepředstavil a ctěný sir Sandor to musel udělat za mě. Není divu, že je ke mně pan správce příkrý jako k nějakému hrubiánovi či vandrákovi a má mě za kdovíco. Tak to tedy napravím. Mé jméno je Thorgar z klanu Stříbrotepců. Jedenáctý syn vůdce klanu Aregara Stříbrotepce. Vím, nic extra. Proto také cestuji světem a vydělávám si zabíjením nestvůr. Tak jsem také potkal tady svéjo přítele Doraka Sekeru a Strimfona. Strimfona ovšem osud zavedl jinam, tak jsme tedy s Dorakem spojili síly a cestovali po celé zemi jako lovci nestvůr. Já jsem ten, kdo příchází s plány a pastmi, vyjednává s lidmi a nalézá informace o té dané nestvůry. Dorak sám je expert na jejich likvidaci, s čímž mu také pomáhám, ačkoliv nejsem ani zdaleka tak dobrý v boji jako on. Sám si myslím, že se doplňujeme dokonale. Takže vidíte, nemáte se ničeho bát. Máme i různá doporučení, pokud si je přejete vidět. Ovšem, raději bych abyste mě z ničeho neobviňoval a nijak to nerozšiřoval, pokud o tom nemáte pádné důkazy. Můj otec si vysoce lpí na pověst našeho rodu a... však víte jako to chodí. Nezáleželo by mu tak na mě jako na pověsti celého rodu. Nakonec bych se musel o tuto urážku vůči našemu klanu postarat sám a náš klan v takovýchto vážných věcech uznává jen souboj na život a na smrt. Pokud bych se o to nepostaral já, což tedy nechci, tak by vás jistě brzy navštívil některý můj příbuzný, který by to vzal do svých rukou. Nakonec by z toho ještě vznikla krevní msta. Věřte mi, mezi klany už se rozpoutaly války kvůli větším hloupostem. Snad neví, že jsem z klanu vyhnaný. Pochybuji, že tady o tom slyšeli, vlastně to ani nebylo rozhlášeno. Všechno co jsem dostal bylo prohlášení otce. Jdi. Odejdi. Vypadni z těchto síní a nikdy už se sem nevracej! Sám nevím, jestli mu stačilo tohle nebo si dal tu práci s tím, aby mě nechal vyhnat i oficiálně. 5+4+1(ovlivňování pocitů) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro |
| |
![]() | U správce Sandor se rozhodne to vzít u Karla opět na sebe a opět se do toho pustí svým obšírným způsobem i když se plete.Strimfon není vůdce v pravém smyslu rozhodli jsme se při jednání to nechat na něm protože se v tom vyzná nejlépe. „Tak to je divné vy jste nás prosili o pomoc.Potom přijdeme a vy nás vítáte jako hrdiny i když jsme ještě nic neudělali.A pak jsme najednou před soudem.Hledejte někoho u vás nevypadá to že by se vám tu moc hrnuli lidi co vám chtějí pomoc.Navíc věci se zamotali sami od sebe a až budete mít problémy,skutečné problémy nebudou vám hrozit od nás.“odpovím na Karlova slova. Proč jsme se na to nevykašlali.Už nemusíme brát každý štěk jako na začátku.Strašlivé a zvláštní věci?Zde by vyděsilo někoho i to že rozsype sůl.Jeden z nejváženějších obyvatel?To je tu skoro každý.Navíc jeden z nejváženějších obyvatel by nepracoval v hospodě.A to nemluvím o tom že až začnou skutečné problémy budou se divit. „Jasně my se rozhodneme dojít do nějakého zapadákova zabít hostinského kterého jsme nikdy neviděli kvůli penězům o kterých nevíme zda je vůbec má.A to za bílého dne před všemi svědky.Bravo,to plán hodný neduživého skřeta.“odpovím pak na Karlovo další obvinění.A pak přijde Strimfon a zuří tak že to možná odnesou i ty dveře. |
| |
![]() | Dům správce Všichni se po promluvě správce na něj vrhnete a výhružky létají vzduchem a účelně dopadají na malého správce, který se před vámi krčí ve své židli. „Omlouvám se, omlouvám se,“ začne poníženě Kárl, „prosím už nezvyšujte hlas a nic neničte. Moc se vám omlouvám, vůbec jsem vás nechtěl urazit. Je mi to hrozně líto. Nevím, co jsem to říkal. Vaší pomoci si samozřejmě velmi vážíme vzácní dobrodruzi. Jsem převelice rád, že jste vážili tak dalekou cestu k nám na západ a je velkou ctí tu mít tak slavné a schopné dobrodruhy. Je mi jasné, že s touhle patálií nemáte nic společného, vyčítám si, že mě vůbec napadlo Vás s ní spojovat. Vím, že jste přijeli našemu městu pomoci, takže Vás moc prosím, odpusťte mi to, jak jsem s Vámi hovořil, a pomozte nám prosím z téhle situace. Pokud mi neodpustíte, pochopím to, byl jsem k Vám nezdvořilý, ale nikdo ve městě Vám doufám nic neudělal, tak jim odpusťte jejich nezdvořilého správce a udělejte to kvůli nim. Zachraňte je prosím před dalším vražděním a najděte toho, jenž se vám snažil ublížit a může se pokusit ublížit komukoliv z nás. Poníženě vás o to prosím.“ |
| |
![]() | Správce se umoudřuje Když mu do duše promluvíme od srdce všichni (velký díl muselo udělat i to jak Strimfon prorazí svou rukou díru) tak se konečně umoudří a začne mluvit smysluplně. Pokývnu jeho řeči a řeknu. ,,Dobrá, já vaši omluvu příjímám. Koneckonců nejsme tu abychom páchali zlo. Ale příště to už tak hladce nepůjde, alespoň u mě ne!" Ještě mu trochu pohrozím ale je jasné že dostal lekci. Teď je na čase pustit se za těmi vrahouny. Ale tohle jednání se táhne už dost dlouho a to poslední na co jsem stavěný je hašteření s nějakým vesničanem. |
| |
![]() | Vypěnil jsem možná až příliš, což mi ostatní také dali najevo a začali mě hned uklidňovat, ale svůj účel to splnilo. Správce Kárl se hned začal omlouvat a kát se za své dosavadní chování, což mě sice uspokojilo, ale znát jsem to na sobě rozhodně nedal. ,,Dost mluvení! Každým slovem jen ztrácíme čas a nepřítel nám mezitím utíká.,, ,promluvil jsem opět rázně, ale poté jsem - tišeji, ale o to více starostlivě - dodal : ,,U brány jsem potkal elfa Garadona, který právě dorazil do vesnice. Mluvil se Senlin, která stále čeká za vesnicí. Prý nám hrozí nebezpečí od nějakých Hladových stínů, což je uskupení skřetích nájemních zabijáků. Matěj se nás přece snažil před někým varovat! A Zora navíc v jídle našla ten papírek se vzkazem! Co to tam jen bylo?!,, ,horlivě jsem přemýšlel, ale pak si nakonec vzpomněl. ,,Bylo tam psáno něco jako… : Máte něco, co vám nepatří. Byli jste všichni otráveni, dejte mi to a nikomu se nic nestane. To je ono, už mi to začíná všechno docházet!! Ti skřeti - Hladové stíny – byli celou tu dobu v kuchyni. Tam otrávili jídlo a donutili Matěje, aby nám ho přinesl. Jako rukojmí měli jeho otce. Když jsme si ale otráveného jídla všimli, museli improvizovat. Matějova otce zabili a nějak se dostali ven. Pravděpodobně oknem. Když jsme poté Matěje vytáhli ven, aby nám řekl vše co ví, tak nás skřeti už sledovali z nějakého úkrytu. Aby Matěje umlčeli, vystřelili po něm kuší. A jak to bylo dál, už všichni víme! Někde se tu musí stále ukrývat, protože máme něco, co chtějí, a těžko by se smířili s neúspěchem! Musíme počkat do rána, a poté prohledat celou vesnici a její okolí. Teď v noci mají výhodu oni, navíc ten jejich název - stíny - hovoří za vše.,, ,konečně se nadechnu a tikám očima sem tam, zda mi všichni rozumí. Pak mi ještě došlo, co mi řek elf Garadon, který mezitím uvázal svého koně a po celou dobu mého vyprávění byl už v domě s námi. ,,Senlin! To ona o těch skřetech ví! Určitě je viděla! Může vědět, kolik jich je, kam šli a co vůbec po nás chtějí! Musíme jít za ní, ale jak jsem řekl, teď v noci je to příliš nebezpečné. Máte někdo nápad, jak se k ní dostat, případně ji vzkázat, aby přišla ona sem?,, Poté Thorgarovi a Dorakovi vysvětlím, že Senlin je naše elfí společnice, která zůstala na okraji vesnice, jelikož civilizaci nemá příliš v lásce. Naštěstí pro nás.. Díky tomu nás nejenže varovala před nebezpečím, ale také přišla na to, kdo zabil Matějova otce a kdo se nás pokusil otrávit. |
| |
![]() | Dům správce „Konečně nějaké konstruktivní vysvětlení, pokud se vám ho podaří dokázat a chytíte ty skřety, tak vám budeme velice vděční. Jak vidím, tak je jejich dopadení i ve vašem zájmu. Cítím se totiž dost ohroženě, když mi tu říkáte, že se vesnicí nepozorovaně pohybuje skupina skřetích zabijáků. Nikdy jsem o nich neslyšel a připadá mi to tedy dost zvláštní, ale se skřety tu jsou problémy. Ale jak se sem mohli dostat? Můžou napáchat ještě nějakou škodu nebo jdou pouze po vás? A kdo je ta…?“ ptá se Kárl, ale to už mu na jeho poslední otázku odpovídá Strimfon, když vše vysvětluje svým trpasličím přátelům. „Ale máte pravdu, dohadováním jen ztrácíme čas. Možná teď mají výhodu, ale vesnice je v ohrožení. Tím spíš, pokud nezačneme něco dělat, takže jaký navrhujete postup?“ „Omlouvám se Vám za zdržení, vzácný hoste. Jak vidíte, řešíme tady teď velice důležité problémy,“ obrátí se potom na Garadona, „copak mi tedy nesete za zprávu? Můžete ještě počkat, nebo mi ji chcete sdělit ihned?“ |
| |
![]() | Dům správce Strimfon mě doprovodí dovnitř, ale nezdá se, že by situace uvnitř byla nějak přátelská. Vlastně se jedná o naprostý opak. Ještě jsem byl zaneprázdněn ustajováním svého koně, když tu najednou Strimfon vešel dovnitř a vypadal na to, že je rozzuřený na nejvyšší míru. Trochu mě to znepokojilo, protože na tokovéto výlevy emocí nejsem zvyklý. To elfové by něco takového považovali za vysoce hrubé. Zase jsou to ale trpaslíci. A lidé. Ti mají jiné zvyklosti. Vejdu dovnitř za Strimfonem a to už se stane něco, co mě ještě více ujistí v tom, že jsem zrovna nepřišel vhod. Trpaslík prorazí díru ve dveřích, zatímco početná skupinka uvnitř huláká na muže skrčeného na židli a vrhají na něj výhrůžky. Sám nevím, čím si to asi zasloužil, ale podle toho jak jsou rozhořčení to určitě nebylo jen tak. S nesouhlasným výrazem se postavím do kouta a čekám, až si ty své problémy navzájem vyřeší. Copak se nemohou chovat jako rozumné bytosti a vyřešit si to v klidu místo toho, aby na sebe vrčeli jako smečka zběsilých vlků? To už se ale skrčený chlap začne překotně omlouvat a ponižuje se přitom tak až je to trapné. Raději do toho nebudu zasahovat, nevím, co se tu stalo. Podle všeho nějaká obvinění? Možná to má něco společného s tím mordem. Asi z toho vinil je? Spíš to asi byli skřeti. No, hlavně že už je po všem. Snad. Aspoň jsem z té jejich konverzace pochytil spoustu věcí, které mi pomohou při vydedukování toho, jak se to všechno přihodilo. Do toho se vloží Strimfon, který začne se svými teoriemi o skřetech. Chápu, jak k tomu asi mohl dojít, ale asi ho budu muset zklamat. Trochu mě zarazí, že mě má za obyčejného posla od Senlin která všechno zjistila, když tu jsem musel přemlouvat, že v tom nebezpečí vážně jsou, ale vím, že ji zná a já jsem pro něj jen nějaký přivandrovalý elf kdoví odkud. Navíc jsem mu řekl, že mě poslala Senlin. Tím jsem mu asi trochu podsunul nějaký špatný dojem. Takže, co se to tu asi stalo... Byly to Hladové stíny, to je jasné, popis na ně seděl přesně. Co dále bych mohl vědět... Správce svou otázku opakuje ještě jednou, než se konečně probudím z transu. Ach ano, omlouvám se, trochu jsem byl ztracen v myšlenkách. odpovím po chvilce, zatímco všichni netrpělivě čekají na mou odpověď. Asi bych s tímto měl něco dělat, teď tu na mě všichni čekali a já tu zbytečně vytvořil trapnou situaci. Příště už se to ale určitě nestane. Pohlédnu na Strimfona, trochu omluvně protože mu asi zkazím radost. Zpráva může počkat, teď bych rád nejdříve vyřešil jistou věc. Musím vás zklamat, ale Senlin nikoho neviděla. Narazil jsem na ni sám v lese na cestě do vesnice. Když spolu mluvili, zmínila se o tom, že vás napadla skupinka skřetů a někteří z nich odpovídali popisu hladových stínů. Když jsem jí to řekl, moc mi nevěřila, nakonec se mi ji ale podařilo přesvědčit, že můžete být ve velkém nebezpečí. Řekla mi tedy, kdo jste a jak vás najdu. Sama ale do vesnice jít nechtěla, i když by to bylo bezpečnější. Asi jsem udělal chybu, měl jsem ji přesvědčit, aby šla se mnou. Ano, jestli se jí něco stane, tak je to má chyba. Co se týče toho, co se stalo, tak zde je má teorie. Hladové stíny čekaly poblíž vesnice, aby zlikvidovaly jakékoliv příchozí posily nebo dobrodruhy cestující na pomoc vesnici. Byl by to jasný způsob, jak se připravit na invazi. Když jste je ale porazili tak jste jim způsobili pěkné potíže. A zřejmě jste jim přitom i něco vzali. Podle toho co Senlin říkala jeden z nich přežil a utekl. Pokud jste těm dalším vzali něco z jejich mrtvol, tak to mohlo být něco pro ně moc cenného. Možná plán útoku, možná nějaký dopis, třeba i nějaký artefakt, nevím. Ten, co přežil na vás poštval zbytek svých bratří. Počíhali si na vás ve vesnici, dostali se tam zatímco většina obyvatel byla na polích a uvnitř zůstalo jen málo lidí. Klidně mohli přelézt i tu vaši palisádu, pro ně by to byla hračka. Zadním vchodem vrazili do hostince a hospodského donutili pod pohrůžkou smrti, aby vám naservíroval otrávené jídlo. Možná vás potom chtěli vydírat tím, že pokud jim dáte to co chtějí tak vám dají protijed. Spíše by vás ale stejně zabili. Když jim to nevyšlo, tak zabili hostinského aby zahladili stopy a chtěli asi zabít i toho Matěje, nevím kdo to je, to víte asi vy. Vytratili se z hostince a stejně jako přišli tak zase odešli. Pochybuji, že budou stále ještě ve vesnici. Byl by to příliš velký risk. Spíše mají tábor někde poblíž. Mohl bych se po něm podívat. Možná mají ve tmě výhodu, ale to já také. A les je mlj druhý domov. nabídnu jim. Sám mám zájem zjistit, co tu skřeti a hlavně Hladové stíny dělají. Poté se otočím na toho správce Kárla. Správce? Podivný titul. Co se týče té zprávy, tak ta vás jistě také nepotěší. Připadám si, jako posel neštěstí, který někam přijede a všem zkazí radost. Krollové vyšli do války proti našemu lidu a podle všeho se tento konflikt rozšíří i sem. Je možné, že se spojili se skřety, již v minulosti se to tak stalo. Poblíž by měl být jeden kmen krollů a rozhodně budou mít nepřátelské úmysly. Já jsem sem byl poslán vyjednat případné spojenectví našeho lidu a vašich vesnic proti nim. |
| |
![]() | Dům Poslouchám a mlčím. Všechno je teď tak složité, až se mi nechce věřit, že se to událo za jediný den. Svého ohnivce mezitím odvolám, aby se již nesnažil získat pro mě vlas nebo jinou tělesnou část správce. Nakonec se omluvil, takže jsem si to prokletí rozmyslel. Stejně by to nebylo nic až tak zlého, na to jsem až moc měkký. Navíc bych tím mohl přivodit spoustu problémů i nám. Takže, pokud to tak chápu, máte něco, co oni chtějí. Strimfone, mohl bys nám ukázat všechno, co jste těm skřetům vzali? Možná poznáme, co přesně jste jim to vzali že po tom tak touží. Zmínka o krollech, kteří se hrnou sem mě trochu překvapí. Mrknu na Doraka. Zdá se, že jsme právě narazili na zlatý důl. Jen toho umět využít. Snad to na nás nebude moc. Ano, není času nazbyt. Jenom je tu ještě otázka naší odměny. K tomuto jsme se nějak zatím nedostali. pohlédnu na správce a pohodlně se usadím. Strimfon je přítel, od toho nic nechci a pomůžu mu klidně zadarmo. Ovšem nakonec jsme tu kvůli penězům a práci a té nám správce dal dost a zatím se nezmínil o žádné odměně. A očividně tu jsou naše služby dost žádané. Stejně tak Strimfon a spol si jistě budou chtít přividělat, určitě sem nešli jen z dobroty svého srdce. Maximálně ten rytíř sem mohl jít za slávou nebo prostě chtěl okouzlit krásné vesničanky. |
| |
![]() | Dům Elf Garadon začne vykládat o tom co zatím stojí a co se děje. Popravdě ho moc neposlouchám, zpozorním když se ozve něco o krollech, za ty se dobře platí. Další promluví Thorgar a mluví mi z duše. Děláme tohle moc dlouho na to aby jsme si nenechali zaplatit. Usměju se pod vousy. Dělám to rád a ještě mi za to platí. Uvědomím si ale že Garadon říkal něco o soupeření Hladovými stíny a o spojenectví skřetů a krollů. Zatvářím se nespokojeně. ,,Jestli je to tak, pak potřebujeme armádu a ne skupinu dobrodruhů. Se skřety, byť Hladovými stíny, si za vcelku nízkou cenu poradím, ale krollo-skřetí spojenectví? Tábor krollů? To je i na mě trochu moc." Otočím se na Kárla. ,,Hádám že tu nikde blízko není žádná tvrz nebo hradiště kde by jsme mohli sehnat pár schopných bojovníků nebo alespoň pořádnou obranu?" |
| |
![]() | Mou verzi toho, co se zde během dne událo, trochu poupravil právě příchozí elf Garadon, ale pointa zůstala vesměs stejná. Ať tak či tak, šli po nás skřetí zabijáci a Senlin byla v nebezpečí. Bylo ale otázkou, zda by zde s námi byla ve větším bezpečí - sám jste o tom spíše pochyboval. To už jsem poslouchal mé trpasličí bratry a jen pokyvoval souhlasně hlavou. Skřeti a krollové, to nevypadá vůbec dobře. Živím se sice jako dobrodruh, ale .. tohle je možná nebezpečné až moc. Opravdu mám riskovat život kvůli vesnici, kde nám půl dne nevěří a hází klacky pod nohy, místo vděku? Když nastala chvilka ticha, otevřel jsem svou tornu a hledal v ní něco, co jsme ukořistili při boji se skřety. Na stůl jsem postupně odkládal různé zbraně, hlavně hvězdice, dýky a vrhací nože. Poté ale z torny vyndám stočený svitek, který měl jeden z mrtvých skřetů u sebe. ,,Možná hledají tohle!,,, křikl jsem náhle a svitek rozevřel. ,,Většinu slov ani nepřečtu, je to ve skřetím jazyce, ale poslouchejte : ,,Vy zváni…odplata…vy přijít…artefakt…Slunce…boj…zpět…vy nechtít přijít…artefakt…my vzíti…Měsíce…sídlo…vy přijít…pavučiny ukázat.,, Poté jsem svitek nabídl i ostatním, kteří si ho chtěli prohlédnout sami. ,,Pokud někdo umí skřetím jazykem více než já, tak tím lépe. Moc tomu vzkazu opravdu nerozumím.,,, pokrčil jsem rameny a ztěžka si sedl na dřevěnou židli. |
| |
![]() | Vesnice Po svitku hrábnu, sotva jej Strimfon nabídne dalším na přezkoumání. Znáš mě Strimfone, znalosti které by většina považovala za zbytečné, jazyky které se většina ani nenamáhá učit a podobné věci jsou v mé hlavě kromě dalších věcí. Jestli to je opravdu skřetština tak bych to měl hravě rozluštit. povím Strimfonovi a dám se do luštění. 6+4+5=15 Učenost |
| |
![]() | Dům správce „No tak tady díky vzácnému hostu tomu už začínám rozumět, a tak tomu mohu i věřit. Opravdu to ale není dobrá zpráva. Zatím jsme pozorovali pouze skřety, jestli se spojí s krolly mohlo by to mít příšerné následky.“ Potom se ozve také Thorgar. „No odměna je samozřejmě jistá, jen musíte pochopit, že jsme velice chudý kraj. Na skřetí hlavu je vypsaná odměna 4 groše. Pokud nám však pomůžete odvrátit nebezpečí skřetího útoku, budeme vám velice zavázáni a dostanete odměnu, jak za pobité skřety, tak si tím vydobudete i právo na nejlepší volné pozemky.“ „Bohužel, jsme dost daleko od království, takže jeho síla sem neproniká, má to své výhody i nevýhody. Ale tou nevýhodou zrovna je, že nehne ani prstem pro to, aby nás nějak chránilo nebo dokonce nasazovalo životy svých vojáků. Od začátku máme sestavenou domobranu, v níž jsou všichni bojeschopní muži z vesnice. Jsou to silní chlapi, to jo, ale umějí se lépe ohánět motykou na poli a sekerou v lese než bojovat proti skřetům. A vybavení je taky mizerný. A jaké jsou Vaše možnosti?“ obrátí se na Garadona, „říkáte, že jste přišel vyjednat případné spojenectví. Určitě můžete s naší pomocí počítat, kolik sil ale máte vy?“ „Dobrý večer,“ vejde do místnosti mladík v potrhané vycpávané zbroji a starým batvatem na hlavě. U pasu má sekyrku a celkově vypadá dost neupraveně. Je rozcuchaný a vypadá to, jako by před chvílí vstal. „Poslal mě sem Mnata, že je prý potřeba hlídat Matěje nebo co?“ „Ano, pojď, je tady ve vedlejším pokoji, posaď se tam, něco tu ještě s nimi musím dořešit a za chvíli zajdu za tebou a všechno ti vysvětlím. A buď na pozoru,“ dodá ještě Kárl. „Ano pane,“ zmizí mladík ve dveřích, které za sebou zase zavře. „Tak Josef zemřel jenom kvůli nějakému svitku, možná bychom jim ho měli zase rychle vrátit, než se stane další neštěstí,“ vyhrkne hned Kárl, ale to už se dá Thorgar do jeho luštění. „Vy zváni na velký sněm. My dohodnout na velká odplata těm nahoře. Oni dlouho už vládnout. Pokud vy přijít pak vy vzít váš velký artefakt s vámi. My mít zbytek 6 artefaktů, ty použít na stín Slunce. Pak bude boj na zem a my všichni si vzít zpět co nám patřit. Pokud vy nechtít přijít a s vámi vzít artefakt. Líto, ale my bojovat a vzíti si ho sami. Uctívači Měsíce s námi, my mít magie na naše strana. Naše sídlo vy jednoduše najít pokud vy chtít přijít. Cestu pavučiny ukázat.“ |
| |
![]() | Řešení Vypadá to že správce otočil a opět se chová jako na začátku.Jistě,ale nemohl by na to jít jinak?Myslím nemohl třeba říct Omlouvám se,přehnal jsme to.Protože dlouhý proslov plný omluv stejně každý přeskočí a vyslechne si pouze to co je k věci.Neříkám že se hodláme otočit a odejít do slunce západu když už jsme tady a když už jsme se do toho zapletli.Pak se do toho opět vloží Strimfon a začne mluvit o nějakých skřetech. No vida tím se to vysvětluje.Zřejmě tu bude jen jedna skupina nejspíš nebudou začátečníci,ale moc chytří taky nebudou.I když Strimfon má pravdu oni neodejdou a hledat je teď v noci jsme už zkoušeli ovšem bez úspěchu. I když dál s jeho nápadem nesouhlasím já bych za Senlin klidně zašla protože jí se sem moc chtít nebude.Já vesnice nebo města taky zrovna nemusím,ale takhle to nehrotím.A pak promluví ten elf Garadon a to co řekne vysvětlí proč jsme narazili před vesnicí na tak početnou skupinu skřetů kteří na něco čekali.Ano donutili jsme je utéct se staženým ocasem nebo spíš toho jednoho mít víc času na tom stromě by se dlouho neohřál.A ten svitek je asi hodně důležitý když kvůli němu všechno tohle vymysleli.Co se týká toho hledání možná se ke Garadonovi připojím pokud mně nebude potřeba tady. Bude to chtít místo a tak značky na stěny a na zem pokud to má ochránit celou budovu.Hmm krollové?Ale proč by to dělali jsou na to moc hloupí aby je to napadlo.Vidím že to je čím dál lepší,ale pořád jednáme jen s tupými prostředníky.Za tím musí být někdo kdo tyhle válečné psy řídí. Thorgar pak zmíní odměnu jistě je to trpaslík,ale jak se říká z tuřínu krev nevymačkáš.A co se týká armády tak ta je zde.Sedláci,řemeslníci a tak dále to není dobré.Strimfon vytáhne opět ten svitek ovšem jak jsme říkala už předtím já se ve skřetím jazyce moc nevyznám.Kárl nám nabízí pozemky které jsou mi na nic protože se tu usadit nehodlám. „Jasně my jim ho vrátíme a oni nám zdvořile poděkují.“odpovím pak na Kárlova slova,ovšem to už Thorgar čte co na tom svitku stojí. Jasně tohle je větší než jsme si mysleli,ale to jsem tušila. |
| |
![]() | Dům správce Poté, co jsem skřetí svitek nabídl ostatním, ujal se ho Thorgar. Chvilku si svitek četl v duchu a já mezitím poslouchal slovům správce. To je mi povedené království, když se nedokáže postarat ani o bezpečnost vesnice, která pod něj spadá. Pro daně si ale určitě vždy přijedou. ,kroutil jsem hlavou, ale má ústa zůstali zavřená. Tedy až do doby, kdy se Kárl zeptal, kolik sil máme my. ,,O naše síly se nemusíš bát. Raději zemřu v boji vyčerpáním, než abych se nechal zabít těmi zatracenými skřety.,, ,řekl jsem rázně, ale poté už mírněji dodal : ,,I když bych spánek více než uvítal. Jsme vzhůru celý den a neustále něco řešíme. Pokud skřeti počkají, rád bych se vyspal.,, V tu chvíli do domu přišel muž, který měl hlídat Matěje. Jen jsem kývl hlavou na pozdrav. To už se ale dal Thorgar do čtení celého svitku. Kupodivu dokázal přeložit a přečíst vše - Thorgar mě nepřestával udivovat. ,,Možná jim jde o ten svitek, ale sám o sobě nic neznamená. Mohli přece napsat nový. To že jim ho vrátíme, se ale přece nic nezmění.,, ,podrbal jsem si hlavu a dál přemýšlel na hlas. ,,Jestli tomu dobře rozumím, tak skřeti mají šest artefaktů a krollové jeden. Musí jich mít ale sedm, aby začala válka. Když ten sedmý artefakt nedostanou, vezmou si ho od krollů sami. Proč ho ale chtějí po nás? My ho přece nemáme, mají ho krollové! Nebo se pletu?,, |
| |
![]() | Dům Dopis je napsán skřetštinou, ale o dost otřesněji, než kdyby to napsali samotní skřeti. Mám chuť najít si pisatele a udělit mu zdarma lekce pravopisu, za pomoci Dorakovy sekery. Nemyslím, že to je od skřetů pro krolly Strimfone. Spíš naopak, proto ho ti skřeti chtějí tak usilovně zpátky, aby věděli, kam jít. Neradil bych jim ho ale vracet, protože i kdyby nás nechali na pokoji, tak ty artefakty určitě použijí na to, aby smetli všechen odpor z oblasti. Sami to tady tak píšou. Maximálně bychom to trochu oddálili. Tohle se jim už nesmí dostat do rukou, zdrží je to od té výměny a my zatím budeme mít čas jednat. Přinejlepším mezi nimi vypukne válka o ten poslední artefakt. Znovu se začtu do dopisu, snažím se si v něm udělat pořádek, protože se z toho vážně špatně chápe, o čem to je. Cestu pavučiny ukázat. Strašný pravopis a o gramatice nemluvím. Nejsou tu kolem nějaká místa, kde žijí obří pavouci nebo něco? Přinejmenším oblast, která by byla považována za vysoce nebezpečnou? Vím, že elfové a obří pavouci se nenávidí a vedou spolu válku. Možná jsou spojení s krolly proti nim. zeptám se správce a očekávám odpověď. Co se týče našich dnešních plánů, tak bych považoval za rozumné, kdybychom už šli spát, abychom nepadli únavou. Tím bychom nahráli jen skřetům. Ti si beztak taky někde lížou rány. Senlin si venku v lese snad poradí sama, jestli se vesnic bojí nebo je nemá ráda tak je asi v přírodě znalá a dokáže se v případě potřeby skrýt. Také ví o tom, že Hladové Stíny jsou stále nebezpečné a jdou po vás, takže bude ostražitá. dodám svůj názor a začnu se pomalu zvedat, potom až domluví ostatní a hlavně ten Garadon odpoví na otázky. Jenom... začnu a přemýšlím, jestli se tu o tom vůbec zmiňovat či ne. Nakonec se ale rozhodnu, že to riziko je příliš velké na to, abych to jen tak ignoroval. Pokud se Matěje vydá v noci zabít jeden z hladových stínů tak pochybuju, že tady... snažím se vzpomenout si, jestli ho oslovili jménem, ale tak nějak si žádné nevybavuji. ...mladej by pro něj znamenal více než jen další oběť. Mohl bych vám to tu o trochu lépe zabezpečit. Pokud chcete. V duchu už přemýšlím, co všechno bych potřeboval na vytvoření magického obrazce kolem Matěje. Bylo by potřeba, aby to trvalo až do slunovratu? jestli ho to bude zajímat, tak mi to bude muset říct sám. |
| |
![]() | Dům Dopis je rozluštěn a Thorgar se s ostatními baví o tom co se vlastně děje. Já se usměju a řeknu. ,,Já jsem tady jako svaly ale to že je to špatně napsané ještě neznamená že to nepsal skřet. Není málo lidí co umí mluvit a neumí psát, proč by to bylo jinak se skřety. Cestu pavučiny ukázat. Škoda že ten kdo to psal neumí líp pravopis. Ukažte cestu pavučiny nebo ukážeme cestu pavučiny by se mohlo taky hodit. Skřeti mají co dočinění s pavouky častěji než Krollové." Zívnu a dodám. ,,Měli bychom to nechat na ráno, už je vážně pozdě. Ale souhlasím s Thorgarem, Matěj by moh potřebovat větší ochranu." Snad ode mě nečekají víc. Už se těším až budou tyhle záhady rozluštěné a jediné co bude zbývat bude nepřítel na dosah mojí sekery. |
| |
![]() | Dům správce „O Vašich silách nepochybuji,“ odpovídá správce, „spíše mě zajímalo, kolik vojáků mohou poskytnout elfové?“ Po přečtení svitku se hned strhne diskuze nad jeho správným vyzněním. „Sám jsem nevěděl, že tu vůbec v blízkosti nějací elfové jsou, natož obří pavouci. Věděl, že jdeme do divočiny, ale netušil jsem, co nás tu všechno může potkat,“ odpoví správce Thorgarovi. „No každopádně to zní dost nebezpečně, možná by tohle konečně mohlo zburcovat království, ale silně o tom pochybuji, budeme si s tím asi muset poradit sami.“ „Máte ale pravdu, ráno moudřejší večera. Ale to, že tu stále někde ti skřeti mohou být, mi dělá starosti. Byl bych rád, kdybyste nám nějak pomohli se strážením vesnice přes noc, mohl byste snad alespoň držet vždy jednu hlídku? A jestli byste se tedy prosím mohl pokusit o nějaké lepší zabezpečení, byl bych také rád.“ Správce nakoukne do vedlejšího pokoje: „Mohl bys prosím tě naše hosty dovést do hostince a ukázat jim pokoje, víš snad, kde to je, ne?“ Mladík potom vyleze a všechny si vás prohlíží. „Takže se uvidíme ráno, ukáže vám vaše pokoje, kde můžete přespat. Budu rád, když pomůžete přes noc se strážením. A vy pane, jestli můžete to zabezpečení… o co vlastně jde?“ Mladík pomalu přejde ke dveřím ven a čeká, zda ho budete následovat. Potom se vydá od správcova domu zpět k hostinci. Jde nejistě v čele a stále se otáčí, zda jdete za ním, je očividně hodně nervózní. Vleze do sálu hostince a tam se dá po schodech nahoru, kde se nachází dlouhá chodba s dveřmi po obou stranách. „Tak tady to je,“ ukáže kolem sebe, „mohu jít?“ |
| |
![]() | Dům správce - Thorgar Správce tě vezme do vedlejší místnosti. Je to velká obdélníková místnost. Po vstupu dveřmi z jednací místnosti jsou napravo, na delší straně místnosti, dvě okna zavřená okenicemi, také jsou u stěny postavena větší kamna. Naproti ve stěně jsou další dveře. Nalevo hned vedle dveří je dřevěné lehátko, na kterém leží Matěj. Uprostřed místnosti je velký dlouhý nízký stůl a dvě židle. „Takže?“ podívá se na tebe správce. |
| |
![]() | Hlídka Zavolat království by bylo nejlehčí ale pochybuji že by přišli zachránit nějakých pár osad. Nakonec se dohodnem alespoň na tom že líp bude ráno, ale řekne nám zda by jsme mohli alespoň držet hlídku. Na to mu odpovím. ,,Když se tu kolem potulujou skřeti, oči navíc by se mohly hodit. Jestli jste pro, vezmu si první hlídku. Jsem na ponocování zvyklej." Thorgar jde se správcem udělat nějaký to zabezpečení. Mohl bych přispět svými pastmi ale raději bych to nechal na Thorgarovi, nechci aby se do nich chytil nějaký neopatrný vesničan. Pak jsme už dovedeni do hostince a je čas na spánek. Kývnu na dobrou noc ostatním a jestli jsme se nakonec usnesli na hlídkách tak vyjdu ven a stoupnu si opatrně mimo světlo. Váhám, ve tmě budu zranitelný zblízka, na světle zdálky. Ale snad když viděli jak velká ozbrojená skupina jsme, možná budou tuhle noc zdrženlivější. |
| |
![]() | Hlídka Ráno moudřejší večera - na tom jsme se nakonec shodli všichni, ale já se v hloubi duše nejvíc těšil na to, až zavřu oči a ulevím svým bolavým nohám a unavené mysli. ,,S hlídkou vám pomůžeme, ale byli bychom rádi, kdyby byl vzhůru také alespoň jeden z vašich lidí. Kdyby se něco semlelo, bude jako místní vědět, jak co nejrychleji zburcovat celou vesnici. A také se tady lépe vyzná – bude vědět kde se ukrýt, kde jsou zbraně a tak dále.,, ,navrhl jsem Kárlovi. Dorak se dobrovolně přihlásil na první hlídku, což jsem velice kvitoval - já bych při první nejspíše usnul. ,,Dobře. Pokud Doraka vystřídá někdo jiný, byl bych mu vděčný. Potřebuji spánek víc, než korbel piva, a to je co říct.,, ,zabručel jsem spíše pro sebe a tázavě se podíval po ostatních. Poté jsem se s ostatním vydal za mužem, který nám ukázal naše pokoje. Byl očividně nervózní a já začal přemýšlet, zda je to z nás jako dobrodruhů, kteří do vesnice přinesli zmatek a chaos, anebo z jiného důvodu. Když se ve dveřích zeptal, zda může odejít, rozhodl jsem se ho přímo zeptat. ,,Ještě jedna otázka, pokud dovolíš. Z čeho jsi tak nervózní? Bojíš se těch skřetů, nebo spíš nás? My jsme sem opravdu přišli v míru a pomoct vám, takže tvá nervozita je zbytečná. Leda..ledaže bys byl na ty skřety nějak napojen. To by pak tvá nervozita byla opravdu na místě. Ale pokud nám teď řekneš pravdu, nic ti neuděláme. Jestli si teda rozumíme.,, ,pousmál jsem se, ale mé oči zůstali chladné. Pokusil jsem se tak z muže vypáčit důvody jeho velké nervozity ... Pokud mě mužova odpověď uspokojila a přesvědčila, šel jsem si lehnout a vstal až na svou hlídku. |
| |
![]() | Hostinec „Ano, samozřejmě, jako vždy bude držená hlídka u brány a teď ještě tedy zřejmě i u Matěje,“ odpoví ještě správce Strimfonovi. Domluvíte se tedy, že hlídkovat budete a hlídky si rozdělíte, jste na to tak už zvyklí. „Já vím, že jste přišli pomoc, jo to jo, ale ty zbraně a všechno… ne se skřety nic společného nemám, prosím, neubližujte mi,“ odpoví zoufale mladík, který je tak vystrašený tak, že by nedokázal lhát. Potom už odejde Dorak na první hlídku. Vy se rozdělíte do podkrovních pokojů, pokoje jsou po 3 až 4, jednoduše zařízené, postele, stůl se zásuvkou a v rohu lavor, dřevěné dveře a střešní okno na jednoduchou záklopku. (Všichni si hoďte na výzvu na smysly.) |
| |
![]() | Hlídka Mám první hlídku a nakonec se rozhodnu že zůstanu ze světla, pro mé v dolech cvičené oči je světlo spíše nepřítelem. Jsem rád že jsem si vzal první hlídku a nikdo mě nebude muset budit až do rána. I když už jsem unavený a oči se mi přivírají, daří se mi zůstat vzhůru. Doufám že nedočkaví skřeti zaútočí hned zvečera pokud vůbec, dokud budu ještě jakž takž čerstvý. Postávám ve tmě a přejíždím okolí svým zrakem, hledaje náznaky nepřátel. |
| |
![]() | Se správcem Prostě bych udělal magický symbol kolem Matěje. Kdokoliv by vstoupil do místnosti k němu a buď neřekl domluvené heslo nebo by se jednalo o jinou osobu než o ty, které bych z působení symbolu vynechal, věděl bych o tom a nechával bych je prokletími svalené v křečích, zatímco, bych vás zburcoval. Poté bychom mohli toho útočníka sami zajmout a vyslechnout. Ano jsem Mág, jestli jste to ještě neuhádl. Prosím, nerozhlašujte to. Měl jsem špatné zkušenosti. Takže, chcete, abych to udělal, nebo mi stále ještě nevěříte? zeptám se a pokud souhlasí, dám se do práce. 2+2+5=9 Magické symboly |
| |
![]() | U správce a hospoda Když se mě správce zeptá, odpovím mu stručně: Poblíž je jedna naše skrytá osada, ještě jsem tam nebyl, ale moc velkou armádu k dispozici mít nebude, jelikož potřebujeme i vaši pomoc. Můžete si ale být jisti, že v boji budou jistě zkušení, u našeho lidu se umění války předává z generace na generaci. Možná později by mohly dorazit posily, ale na ty bych nespoléhal. Detaily bych dořešil zítra, dnes se už potřebuji vyspat. odpovím mu a již unavený odejdu s ostatními do hostince, vezmu si poslední hlídku. 5+2+5=12 Smysly |
| |
![]() | Dům správce – Thorgar „Magický symbol říkáte? No jestli myslíte, že ho to ochrání, opravdu bych byl nerad, kdyby se mu něco stalo, no dobře, dejte se do práce,“ odpoví správce a zpovzdálí tě sleduje. |
| |
![]() | Rituál Dobrá tedy. Prosím zatím tu počkejte. odpovím správci a vejdu do místnosti s Matějem. Na prahu dveří a kolem celé jeho postele nakreslím křídou tenkou bílou čáru a po celé oblasti pohodím dvě hrsti vílího prachu. Následně zkusím čáry trochu zamaskovat rohoží nebo nábytkem, tak aby to nevypadalo moc nápadně. Skřeti vidí ve tmě, takže by si toho mohli všimnout, já to ale nakreslil tak, že budu upozorněn hned jak jen vstrčí dlaň do Matějovy komůrky. Z efektu obrazce vyjmu správce, naši skupinu a pokud Matěje bude někdo strážit tak i jeho strážce. Následně správce poučím, aby kromě něj a Matějova strážce nikdo k němu do pokoje až do rána nechodil, protože nedokážu rozpoznat, kdo přesně tam vejde. Mohl bych zůstat na hlídce tady, nebo jít do hostince za ostatními. To je na vás. řeknu a jak rozhodne správce tak se zařídím. Buď zůstanu u něj, nebo si lehnu v hospodě k ostatním. 4+2+5=11 Magické Obrazce (Teď nevím, kolik surovin mám a kolik na to potřebuju, kdyžtak tam dám 3.) |
| |
![]() | Konec dne Asi jsme na okraji a tahle vesnice není dostatečně důležitá aby se sem poslaly vojáky.Zřejmě tu budou řídké návštěvy často jen kvůli daním i když to že tahle vesnice nemá starostu,ale správce hodně vysvětluje.I když se Strimfonem souhlasím taky bych si ráda odpočinula,ale tentokrát nebudu váhat plýtvat silami na ochranný obrazec. Jistě říká se že pod korunami jsou i korunovaní bezmocní.Tudíž napadnout druida v lese je stejně šílenství jako napadnout čaroděje v jeho věži.Ale tady jsme ve městě. Thorgar mně udivil i když na zvláštností jsem byla zvyklá už od Strimfona.Ovšem na jeho otázku mu odpovědět nemůžu.Co když nechtějí ten artefakt,ale ten svitek?Proč mám pocit že běháme v kruhu jako pes za svým ocasem.I když Thorgar má pravdu to není svitek od skřetů,ale pro skřety.A pak se zmíní o pavoucích jistě zde bych mohla pomoct ovšem nevím zda to bude stačit.I Thorgar mluví od odpočinku a já začínám uvažovat o ochranném obrazci.I mně znepokojují ti skřeti a hlídku bych brala a tak pokud na mně vyjde řada tak jí přijmu. Ale ohledně té ochrany tak to se obtížně vysvětluje někomu kdo se v podobných věcech nevyzná.Věřte mi vím o čem mluvím. Vstanu tedy a následuji ostatní ze správcova domu zpátky do hostince.Strimfon toho má dost a já taky,Potřebuji si odpočinout a nabrat síly budu je potřebovat.Strimfon se pak toho mladíka vyptá proč je tak nervozní a já zpozorním.Už nechci žádné překvapení.Chci mít klid dokud nepřijde čas na moji hlídku po Strimfonovi. 6+2+3=11 (Smysly-lovec) |
| |
![]() | Hostinec Propustíte mladíka, který se rychle vrací po schodech dolů a ven z hostince. Na konci chodby najdete naproti sobě dva pokoje se 3 a 4 postelemi. Ten pro 3 si vezmou trpaslíci a ten pro 4 Sandor, Lindan, Garadon a Zora. V očekávání spánku se rychle připravíte a padnete do postele… Na hlídkách se domluvíte tak, že po Dorakovi půjde Strimfon potom Thorgar, Zora, Sandor, Lindan a nakonec Garadon. |
| |
![]() | Dům správce – Thorgar „Věřím Vám, že je už takto chráněný, jak říkám, v mém domě by měl být v bezpečí a ještě u něj bude hlídač, takže si klidně můžete jít lehnout za ostatními do hostince,“ odpoví správce a sám odejde do místnosti vedle. V tom se do místnosti vrátí mladík, a tak ho krátce a srozumitelně informuješ o obrazci a odcházíš do hostince. Cestou přes nádvoří potkáš Doraka, který si vzal první hlídku, pouze na něj kývneš, zjistíš, kde máte pokoj a unavený se tam vydáš. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Během Dorakovy hlídky se nic zvláštního nestalo a tak s klidem jde probudit Strimfona, který se vydá na hlídku po něm. Noc je temná, je zataženo, měsíc moc nesvítí a do vesnice vrhají stín i stromy, ale klidná a tak pouze pozoruješ spící vesnici. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Všichni jste velice bystří, a tak v nás v noci probudí slabé šramocení nebo chlad. Nikdo z vás ještě nebyl na hlídce. Snažíte se nedělat prudké pohyby a pouze pozorujete místnost. Okno je otevřené a v pokoji je někdo pátý. Prohrabává se právě v něčích věcech, je to menší postava v černém, zřejmě o vás ještě neví, a tak máte možnost ho překvapit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sandor Elandiel pro Jdeme spát do jednoho pokoje spole s tím čarodějem Lindanem, Zorou a tím elfem Garadonem, zatímco trpaslíci si zaberou pokoj pro sebe. Jdeme spát, jsme ale ostražití a nakonec se to vyplatí. Poblíž mé postele je nějaký zahalenec a prohrabává se v mých věcech. Naštěstí jsem si meč nechal poblíž. A i kdyby ne, pěstmi umím bojovat stejně dobře jako mečem. Stisknu jílec meče v dlani a zatímco ten malý zahalený muž prohrabává moje věci, tak se na něj vrhnu. Jílcem meče jej chci přetáhnout přes hlavu, abych jej omráčil. Zabít jej nechci, aspoň zatím ne. Potřebujeme ho vyslechnout. 6+5+5=16 Boj zblízka (Manévr Mocně zdarma z Gladiátora) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro 5+6 Zvýšení ohrožení |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Ke štěstí skřeta si vás na poslední chvíli všimne, ale nezbývá mu už moc času jednat, i tak se pokusí o riskantní krok, uhnout se těsně tak, aby se nejen vyhnul vaším útokům, ale abyste zároveň narazili do sebe a zranili sami sebe navzájem. Zareaguje však opravdu příliš pozdě a vy se stačíte zkoordinovat tak, abyste do sebe nenarazili. Sandor ale hruškou svého meče mine hlavu, avšak trefí bok postavy, stejně tak Garadon, který promáchne, a v rychlosti vrazí rukou skoro do stejného místa. (Nepřítel se dvakrát vyčerpal.) Postava se po vás rozhlíží a okamžitě hodnotí svou situaci. Rychle najde pod svým pláštěm hvězdici a chce ji vrhnout po Garadonovi, aby se alespoň uhnul a on měl volnou cestu k oknu, ke kterému se také chce rychle vydat a chce jím vyskočit ven, během toho se chce ještě otočit a vrhnout jednu hvězdici po Lindanovi. Oběma hvězdicemi chce zabít. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Garadon pro 6+4+1 Pohyblivost kejklir |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sandor Elandiel pro Jakmile skřet hodí hvězdici na Lindana, hned vběhnu mezi ně a štítem ji odrazím, aby Lindana nezabil. 4+1+5 Osobní strážce Manévr přesně zdarma. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Zora Berreton pro 5+4=9 přesně |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Zahalený hodí hvězdici po Garadonovi, který nestačí dostatečně rychle zareagovat, hvězdice se mu zabodne do krku a on padá na zem. Lehce ho přeskočí a míří k oknu, tam se ještě otočí a vrhne hvězdici po Lindanovi, který se ještě pořádně nedokázal vzpamatovat z náhlého útoku. Sandor se ho snaží chránit a natahuje štít, ale má příliš krátkou ruku. Hvězdici rychle zamíří ke svému cíli – Lindanově srdci. Toho, že se otočí, využije Zora a snaží se ho znehybnit, naneštěstí ji však stačí zpozorovat, pokusí se uhnout jejímu sevření a chce vyskočit z okna. (Snížit si tak ohrožení) Hod: 11 (Napiš do zítra o vyčerpání nebo akce projde.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Postava se hbitě vyhne a vyskočí ven z okna. Při výskoku se chytí zavěšeného lana a zhoupne se směrem od hostince, když se vlivem zemské přitažlivosti vrací zpět, vytáhne něco z poza pláště a mrští to dovnitř. Bystřejší si mohou všimnout, že je to jakási ampulka, která se po dopadu rozbije a ihned z ní začne unikat narůžovělý dým s příjemně nasládlou vůní. Nestačíte zadržet dech a myslíte si, že k tomu ani nemáte důvod, vždyť je to tak příjemná vůně. Postupně upadáte do spánku, krásné růžové snění… |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Během Strimfonovi hlídky se nic nestalo a s tímto oznámením, že je noc klidná, probouzí Thorgara, posledního z pokoje trpaslíků, kdo nebyl na hlídce, aby za něj převzal stráž. Sám si jde zase lehnout. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvá hlídka je stejně klidná, jak o ní mluvil Strimfon. Noc je tichá a vůbec to nevypadá, že se tu dnes večer staly nějaké hrůzy. Po uplynutí svého času se vydáš probudit dalšího hlídače, vlastně hlídačku, kterou by měla být Zora. Vystoupáš nahoru do hostince, dojdeš na konec dlouhé chodby a otevřeš pravé dveře. Naskytne si ti však příšerný výjev… |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Do místnosti vstoupí Thorgar. Uprostřed místnosti leží na zemi Garadon v louži krve, v hrudníku má zabodnutou hvězdici. Od krve je i celá postel napravo od okna, v ní leží Lindan a vedle postele leží Sandor, v rukou má meč a štít, naproti nim, trochu blíže otevřenému oknu leží na dece Zora. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Během Strimfonovi hlídky se nic nestalo a s tímto oznámením, že je noc klidná, probouzí Thorgara, posledního z pokoje trpaslíků, kdo nebyl na hlídce, aby za něj převzal stráž. Sám si jde zase lehnout. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvá hlídka je stejně klidná, jak o ní mluvil Strimfon. Noc je tichá a vůbec to nevypadá, že se tu dnes večer staly nějaké hrůzy. Po uplynutí svého času se vydáš probudit dalšího hlídače, vlastně hlídačku, kterou by měla být Zora. Vystoupáš nahoru do hostince, dojdeš na konec dlouhé chodby a otevřeš pravé dveře. Naskytne si ti však příšerný výjev… Pokoj Do místnosti vstoupí Thorgar. Uprostřed místnosti leží na zemi Garadon v louži krve, v hrudníku má zabodnutou hvězdici. Od krve je i celá postel napravo od okna, v ní leží Lindan a vedle postele leží Sandor, v rukou má meč a štít, naproti nim, trochu blíže otevřenému oknu leží na dece Zora. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Dobře, já tušil, že to tak jednoduché nebude. Na Matěje nešli, můj symbol by mě upozornil. Tak kde sakra jsou? No jasně, v pokoji našich druhů. Škoda, že si to uvědomím až když je pozdě. Zoru asi už budit muset nebudu, podle toho co se tam muselo udát je už probuzená až dost. Zoro, zkus ty dva ošetřit, nebo aspoň udržet naživu. Sandore, běž po Strimfona a Doraka. Ten ork vyklouznul oknem, že? Vmžiku vezmu cokoliv, co by mohlo patřit vrahovi. Asi nejlepší kandidát je jedna z vrhacích hvězdic. Poté s hvězdicí vylezu na parapet okna a zkusím slézt z okna dolů stejně jako to udělal ten vrah, co nejrychleji. Naštěstí mám zkušenosti. 6+4+1 (Kejklíř) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Zora ani Sandor na tvé rozkazy nejprve nereagují, stačí však, aby si s nimi trochu zatřepal, a už se pomalu probouzejí. Na tvoji otázku pouze stačí kývnout. Vyndáš hvězdici z Garadonova hrudníku a vrhneš se do okna, shlédneš dolů a dáš se do šplhání. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Nejdříve ti noha ujede, ale udržíš se. Naštěstí potom zjistíš, že jsou mezi prkny celkem velké mezery, a tak dokážeš díky svým dovednostem a silným prstům pomalu slézt dolů. Stojíš dole pod hospodou, z druhé strany než je vchod. Kolem jsou další domy. Je tma, ale jako trpaslík se rychle trochu rozkoukáš, i když je zataženo. Noc je stále tichá… |
| |
![]() | Hostinec Sandor se zvedne, trochu se oklepe a následuje Thorgarovi rozkazy a vydá se ke dveřím protějších dveří, na které rázně zabuší a potom vtrhne do pokoje, kde se pomalu probouzí oba trpaslíci. „Rychle vstávejte, byli jsme přepadeni,“ zavolá na vás a vrací se do pokoje. Trpaslíci podle svých možností vstanou a vydají se tam také. Situace v pokoji se moc nezměnila. Uprostřed místnosti na zemi leží Garadon s rudým hrudníkem v kaluži krve. Od krve je i postel nalevo od otevřeného okna, na které leží Lindan. O oba se snaží starat Zora, ale vypadá dost beznadějně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Sice nejsem nejlepší lezec na světě, ale aspoň nějakou praxi mám. Každopádně to stačilo. Jako trpaslík vidím ve tmě stejně dobře jako jakýkoliv skřet, takže v tomhle výhodu mít nebude. Vyndám tu jeho hvězdici a použiji ji k vyvolání kouzla, kterým bych měl být schopen ovládnout jeho myšlení. 5+6+1 Použiju Neviditelného Loutkaře. |
| |
![]() | Přepadení Když dovnitř vejde Sandor a vzbudí nás, zvednu se jako by mě bodla vosa, rychle na sebe hodím oblečení, zvednu sekeru a vrhnu se dolů v domění že na nás stále útočí. V duchu si nadávám že jsem nic neslyšel. Když sejdu dolů podívám se po hostinci. Všechno je poněkd zmatené ale zdá se že už je po útoku. Na zemi leží Garador. ,,Co se tu stalo? Kde jsou útočníci? Proč jste mě nevzbudili dřív?" Podívám se na krvácejícího Garadora a ač nemám moc znalostí o léčení, snažím se pomoct Zoře. |
| |
![]() | Přepadení Sotva jsem usnul, Dorak mě probudil, abych ho na hlídce vystřídal. Rozmrzele jsem kývl a za chvilku zaujal jeho místo, neočekávajíc žádné větší problémy. A přesně taková hlídka byla - bezproblémová až nudná. Konečně.. ,oddychl jsem si, když mi hlídka skončila a já mohl jít pro Thorgara. S úsměvem na tváři jsem opět ulehl do své postele a během okamžiku jsem byl už v říši snů.. „Rychle vstávejte... Rychle vstávejte... Rychle vstávejte, byli jsme přepadeni!!,“ ,až napotřetí mi došlo, že slova, která slyším, nepatří mému snu, ale jsou reálná a z úst Sandora. Rychle jsem popadl svou zbraň a tornu. Bez věcí bych byl odkázán k rychlé záhubě - ať už při přežití v divočině, nebo při náhodném boji s divokou zvěří – a to v tom lepším případě. Společně se Sandorem a Dorakem jsme se rychle přesunuli do druhého pokoje. To, co jsem viděl, mě zasáhlo, jak dýka do srdce. Lindan a Garadon leželi v tratolišti krve... jejich krve. ,,Zoro! Kde je Thorgar?! A kdo držel hlídku, když nás přepadli?! Rychle mluv, záleží na každé vteřině!,,, křičel jsem hned poté, co Dorak domluvil. Nechtěl jsem ztratit sebemenší chvilku a doufal, že Zora nezačne zdlouhavě vyprávět, ale řekne hned jen zásadní informace. Přiskočil jsem k Zoře a podíval se na ní : ,,Žijí nebo ne? Mohu ti nějak pomoct, jsem vyučený mastičkář.,, ,připomněl jsem jí a snažil se nahmatat puls - nejdříve Garadonovi, poté Lindanovi. Dva elfové - když už, tak této rasy je mi líto nejméně.. ,utěšoval jsem se v duchu, ale poté se nad svými myšlenkami zastyděl. Pokud na tom byli oba stejně, rozhodl jsem se pomoct nejdříve Garadonovi. Sice jsem ho znal mnohem kratší dobu, ale... ale mohl nám pomoct mnohem více. Uviděl jsem i Doraka, který se nám snažil pomoct, ale jeho místo nebylo zde u raněných, ale na bojišti a pří ochraně nevinných lidí. ,,Doraku, ty jdi se Sandorem ven! Tady nejste nic platní, a venku jsou vrazi! Zburcujte celou vesnici! Všechny varujte a najděte Kárla! Když narazíte na ty zákeřné parchanty, kteří šáhli na naše přátele, usekněte jim jejich zkurvené hlavy!,, ,zaburácel jsem a doufal, že mě Dorak se Sandorem poslechnou. ... Pokud alespoň jeden z elfů ještě žil, pokusil jsem se zastavit krvácení a o rychlou první pomoc. |
| |
![]() | Strimfon Hned za mnou vyletí z pokoje Strimfon a mě potěší že alespoň někdo tu ví něco o léčení. Pak mi řekne to co už dávno vím a to že sakra nejsem mastičkář natož doktor. Na jeho žádost jen mlčky kývnu, nemám důvod se s ním přít. Vyběhnu z hostince a hledám očima útočníky ve tmě útočníky, když nikoho neuvidím, rozeběhnu se k správcovi. |
| |
![]() | Pokoj Trpaslíci rychle přejdou do druhého pokoje a hned vyzvídají, co se vlastně stalo. „Objevil se tady v noci, ale probudil nás, snažili jsme se ho chytnout, ale utekl. Byl v černém a měl kápi,“ vypovídá o útoku Sandor, „po Lindanovi a Garadonovi hodil hvězdici a potom…“ „Myslím, že sem něco hodil a to nás na chvíli vyřadilo, takže nás probudil, až Thorgar,“ pokračuje Zora, „to bude asi také on, kdo měl hlídku, protože my jsme tu byli všichni. Thorgar tu jenom rychle proběhl a také vyskočil z okna.“ Potom se už věnuje se Strimfonem pouze zraněným, když k ní Strimfon přijde, zoufale se na něj podívá a zakroutí hlavou: „Bohužel.“ Sám Strimfon zkusí nahmatat puls, ale ani u jednoho elfa žádný nenajde. I když se koukneš okolo na tu spoustu krve, tak se svými znalostmi usoudíš, že už také ztratily příliš velké množství krve, které se s životem neslučuje. Lindan má hvězdici zaraženou v krku, Garadon má díru v hrudníku. Mezitím už Sandor s Dorakem vyráží dolů do hostince a z něj ven. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vyběhnete před hostinec, noc je temná a klidná, nic nenasvědčuje tomu, že se tu před chvílí nejspíš odehrály další dva mordy. Rozhlížíte se, ale nikoho nevidíte. Rozhodnete se tedy jít za správcem, přijdete k jeho domu a zabušíte na dveře. Po delší době se dveře otevřou a v nich stojí Kárl se svíčkou v ruce a v noční košili, za ním vidíte toho mladíka, který tuto noc má hlídat Matěje. „Co se děje, stalo se něco?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Soustředíš se na magii mysli s pomocí hvězdice. Spojení je velmi slabé, ale dokážeš rozpoznat nějaké myšlenky. Sice jsem to nestihl, ale tam to nebude. Bude v tom pokoji vedle. |
| |
![]() | Bez komentáře,radši Na rozdíl od začátečníků předtím to je profesionál který si to moc dobře připravil.Bohužel pro nás,ale pokud se setkáme později až nebude moci použít své kejkle uvidí se.Teď to pro nás nevydá dobře i když nejspíš to nebude vrah.Zabíjí jen když musí takže to bude nejspíš lupič.Kdybych měla dost síly vytvořila bych zde obrazec který by ho ochromil.No pak by to pokračovalo způsobem který by se mu nelíbil ... Probouzím se a nade mnou se sklání vousatá tvář zrzavého trpaslíka.Thorgar,na jeho odpověď se zašklebím kudy asi.Měla jsem to prohlédnout a ten provaz naříznout to by pak zažil pěkné překvapení.Ovšem pustím se do ošetřování Garadona a Lindana i když nevím jak nejsem mastičkář.A to nejspíš není ani Dorak který se mi rozhodl pomoct. „Thorgar mně probudil a pak se rozhodl následovat toho muže ven.Ten muž byl jeden nejspíš lupič.Něco zde hledal,ale nenašel protože jsme ho vyrušili.Pak utekl oknem a hodil sem ampuli s něčím co nás uspalo“ Aspoň podle jeho stylu by to tak odpovídalo.Už jsem se s někým takovým setkala.Nevěděl zda ta kletba vyprchá než sem vesničané doběhnou,ale já ano.Ale teď není čas vzpomínat teď mi ani nevadí Strimfonovo panovačné chování.Je to trpaslík ti jsou vždy poněkud rázní. „To je dobře protože já mastičkář nejsem.Ale nevypadá to dobře.“ Nejdřív Weisz pak oni.Když se ošetřování ujme Strimfon začnu se utírat od krve,ale zdá se mi že se mi to moc nedaří. „Počkejte setnutí by bylo moc rychlé.Ať je oběsí na nejbližším stromě,ale bez katovské smyčky to je důležité.“doplním pak Strimfonova slova.Bez katovské smyčky jim to totiž nezlomní vaz,ale pomalu se udusí ve vlastních tekutinách.Je to dlouhá a bolestivá smrt. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Na tváři mám mrzutý a sveřepý výraz a rychle odpovím překvapenému správci. ,,Přepadení. Dva z našich jsou mrtví. Po útočnících se zem slehla. Zburcujte to tady!" Nadávám si že jsem nic neslyšel, jsem na sebe naštvaný že jsem v temnotě nic neviděl, a budu, i kdyby nebylo co slyšet ani co vidět, a to proto že to může stát další životy. Podívám na Sandora. ,,Tam v tom hostinci pro válečníky není místo. Nevím jaks na tom s temnotou, ale já v ní vidím jako kočka. Jdu je najít. Však já jim ukážu co je to vplížit se pod nos Sekeře!" Nečekajíc na Sandora se vnořím do temnoty a zkusím zjistit, ať už ze země nebo jakkoliv jinak, kde ti zatracení útočníci jsou. Uprostřed temnoty chvíli bloumám ale pak si kousek od hostince všimnu podivné čerstvé rýhy v zemi. Díky bohům za ty trpasličí oči! Poněkud se mi zvedne nálada že jsem obevil něco co snad povede k dopadení těch zloduchů. Pustím se po stopě jako vlk, teď když už vím po čem se dívat, je to přeci jen jasnější. |
| |
![]() | Ven z hostince Zora i Sandor mě hned informovali o tom, co se zde událo. Každým slovem jsem se mračil stále víc a víc. ,,Tohle už není žádná opatrná hra špehů a jejich intrik. Tady do několika hodin nebo dnů bude válka. Ti skřeti jsou až nezvykle drzí a troufají si čím dál víc. Zabijí kohokoliv, kdo jim zkříží cestu. Ti odsud jen tak neodejdou.,, ,vyjádřil jsem své obavy, než jsem se podíval na Lindana a Garadona. Stačilo ale jen nahmatat puls a pohlédnout na krev, která byla všude kolem. ,,Je... je mi líto.. Tady už nic nezmůžu...oba jsou mrtví.,, ,hlesl jsem a postavil se zpět na nohy. ,,Musíme dohnat Throgara i Doraka. Tuhle noc už nikdo z nás nezemře!,, ,řekl jsem Zoře a Sandorovi, abych se hned rozeběhl ke dveřím. Doraka dohoníme hned, ten má náskok jen pár sáhů, ale Thorgar.. Snad bude v pořádku... ,běželo mi hlavou, zatímco jsem utíkal ven z hostince. Doufám, že ti zkurvení skřeti shnijou v pekle! ,zamračil jsem se a vyběhl z hostince ven, zatímco jsem v pravé ruce držel svůj meč. |
| |
![]() | Vesnice „Cože, přepadení, kde?“ zvolá správce, „slyšíš, rychle zburcuj domobranu,“ nařídí mladíkovi, který si ihned rozeběhne po vesnici a volá: „Poplach! Do zbraně!“ V tom vyjdou i ostatní z hostince a vidí světýlko u dveří správcova domu a u něj Sandora s Dorakem, který však právě odchází a mizí ve tmě. Vrací se však k hostinci a vypadá to, že hledá stopy. Projdeš kolem hostince opravdu důkladně, ale žádné čerstvé stopy, kromě Thorgarových za hostincem a vašich u vstupu nenajdeš. Tuhle noc tu nikdo jiný kolem hostince rozhodně nešel. Thorgar stále stojí za hostincem pod oknem a společně s tebou se vrátí za ostatními před vchod. V ruce drží zakrvácenou hvězdici. „Zaslechl jsem jeho myšlenky. Něco hledá, asi má namířeno k nám do pokoje,“ řekne. Sandor stále stojí u správce a zřejmě mu něco vysvětluje. Ze všech domů pomalu začínají vylézat muži i mladíci ve velmi podobných výzbrojích. Na sobě mají něco připomínající brnění od několika vrstev látky přes vycpávané zbroje po zbroje s nějakými koženými a kožešinovými prvky hodně vzdálené klasickým koženým zbrojím. V rukou mají různé zbraně, sekyry, kopí, kladiva nebo jiné upravené náčiní a někteří mají dokonce prkenný štít. Většina z nich má pochodně, a tak se vesnice začíná pomalu rozsvěcet, všichni se začínají sdružovat na návsi. |
| |
![]() | Vesnice Chvíli nadšeně stopuji ale pak si uvědomím že se honím za přízraky. Nikde ni stopa. Až když se mi schladí hlava, uvědomím si že to co sleduju je jen shoda náhod a nic víc. Už vycházejí vesničané s pochodněmi. Dojdu k Thorgarovi. Zmateně na něj pohlédnu, chvíli nevím o čem mluví. Pak zahlédnu hvězdici. Asi udělal nějaké své kouzlo a zná myšlenky toho útočníka. ,,K nám do pokoje? K čemu by mu to bylo?" I tak se ale vydám do hostince, třeba tam někde bude. |
| |
![]() | Tam a zase zpátky Vyběhl jsem ven, aniž bych tušil, jestli i ostatní. Nicméně venku se nebojovalo, spíše panoval nefalšovaný chaos. Dorak opět zamířil k hostinci, Throgara jsem slabě zaslechl, jak říká, že mají namířeno do našich pokojů. Vždyť z našeho pokoje jsme teď všichni odešli, nikdo tam nebyl.. Celá situace se pro mě stala tak zmatenou, že jsem jen stál se svou zbraní v ruce a čekal, co se bude dít dál. |
| |
![]() | Vesnice Zmateni z nenadálých událostí stojíte před hostincem. Thorgar a Dorak se však rozhodnou jednat a vracejí se pátrat do hostince. Na návsi se již shromáždil dav, který kouká kolem sebe. Očima ve tmě pátrá po nebezpečí nebo po sobě nechápavě koukají a celým davem se nese šepot. To už Sandor domluvil s Kárlem, který na svou noční košili stačil hodit ještě vlněný kabát a se svíčkou v ruce rázným krokem vyrazil směrem k vám. „Zatím se uklidněte, nejsme v bezprostředním nebezpečí, všechno vám za chvíli vysvětlím,“ promluví během toho k davu. Se Sandorem v závěsu se dostane správce až k vám. „Takže jste byli napadeni a kvůli tomu jsem musel zburcovat celou vesnici? Myslel jsem, že na nás útočí skřeti a při tom to byl jenom ten váš záhadný zabiják. Co jim jako teď mám říci? Jak je tedy situace vážná? Můžeme očekávat útok? Jak bychom měli být připraveni?“ Mluví potichu, aby ho lidé neslyšeli, ale z jeho hlasu je poznat jisté rozhořčení, ale i obavy a nejistota. Napětí v davu očividně postupně stoupá. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vydáte se společně do hostince, ve kterém je ještě temněji než venku. V přízemí nic neobvyklého neobjevíte. Lokál vypadá velice klidně, jako by se ráno opět mohl se svým majitelem probudit k životu. Vyběhnete do patra k pokojům a dorazíte na konec chodby, nahlédnete do pokoje Zory a Sandora, ve které jsou stále obě mrtvoly a plno krve. Potom vrazíte do svého pokoje, kde naleznete postavu zahalenou v černém plášti, která právě prohledává vaše věci. Očividně jste jej překvapili a získáváte tak iniciativu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Pokud mužu skrz hvezdici skřeta proklínat, tak to udělám. Prokleju ho tím, že ho chytnou křeče a zvyšuje se mu ohrožení. Pouzivam lstive. 5+4+5=14 Pokud ne, tak po skretovi hvezdici hodím, abych ho zranil a zvysil mu ohrožení. Jakozto vrhací zbraň by mela mit zdarma lstive, tak to pouziju. 5+4+1=10 |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Necháme ostatní ať si to vyřeší s vesničany a rychle se s Thorgarem vydáme do hostince. Je klid, nevypadá to že by se něco dělo. Pohled na zakrvácené pokoje je trochu znepokojivý ale viděl jsem horší věci. Pak konečně dorazíme do našeho pokoje a v něm je tajemný návštěvník. Na nic neváhám a vrhnu se k němu. Svojí rychlostí, vahou a silou se ho pokusím srazit k zemi a přistát na něm abych ho znehybnil a přinutil se vzdát. Mám už v bojích něco zkušeností a tak si dám pozor na to aby i neuskočil nebo dokonce nestihl tasit zbraň. Iniciativa: 4 + 5 Chci ho shodit na zem, zabránit mu v útěku a zvýšit mu ohrožení. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Útočník, ještě stále zmatený, si hvězdice všimne na poslední chvíli, a tak se jí pokusí pouze vyhnout. Hvězdice je však vržena takovou silou a rychlostí, že sice netrefí postavu, ale přichytí její plášť k protější zdi a útočník se tak přidusí při rychlém úhybu na sponě svého pláště, který se poté odtrhne od zdi. (Vyčerpal se.) Teď už je však útočník plně obeznámen s Vaší přítomností a po troše zaváhání je připraven na další útok. Vykročí rychleji vpřed proti rozeběhnutému Dorakovi, v mžiku vytáhne dvě dýky a zřejmě chtěl těsně před Dorakem ukročit a nechat ho naběhnout na jednu svou dýku, ale silně podcenil Dorakovu rychlost a bojovou zkušenost, a tak se Dorakovi podařilo útočníka srazit na zem a znehybnit. (Zvýšilo se mu Ohrožení) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Jak vidim, že Dorak skřeta povalil na zem, chytnu ho za ruku a pronesu Ať tě klati křeče, služebníku temnot!. Snažím se skřeta proklínat az do usvitu a dát mu postih NEPRESNE na veškeré akce související s mrstnosti a akrobacii. Používám mocne. Stoji to jeden bod duse. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Zatímco Thorgar zaklíná, pokusím se vykroutit mu z rukou zbraň tím že mu jí zkroutím tak aby jí musel pustit. Spoléhám na hrubou sílu, konec konců v takhle těsném souboji jde o to ho pouhou silou svalů udržet na zemi a zabránit mu cokoliv udělat. Jakmile ho zbavím zbraně, bude bez mocný. Hody: Iniciativa: 7 Hrubá síla: 6 + 3 + 4 (bojovník) = 13 + Lstivě - Zvláštní schopnost Silák. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Thorgar popojde k útočníkovi a chce na něj seslat prokletí. Ten ho chytne za nohu a pokusí se ho strhnout k zemi. Jakmile však dojde ke kontaktu, začne Thorgar zaklínat a útočník se rychle pustí, schoulí se a nějakou svou vnitřní silou se pokouší prokletí překonat. I když ho to stojí spoustu sil a vypadá při tom jako zbabělec, povede se mu to. (Vyčerpal 4 zdroje.) Potom už opět bere své dýky a upírá svou pozornost k Dorakovi, který však obě jeho ruce rychle chytne a začne je kroutit tak, že za chvíli pouští obě své dýky a navíc mu ještě zhmoždí zápěstí. (Zvýší se mu ohrožení na 5.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Hned jak vidím skretovo počínání, trochu zklamane zalaterim nad ztrátou tak hezké kletby, ale nedá se nic dělat. Stálo ho to hodně sil ji odvrátit, takže uplne bez efektu to nebylo. Aspoň me taky pustil. Hromove zaburacim a chytnu se ho, abych mu nabalil další kletbu. Zbabelce! Nechť se ti roztresou kolena a celý svět pozná tvou hanbu! zahrmim, chytře využívajíc jeho zdánlive zbabělosti. Chci z něj svými prokletimi hlavně vysát silu, aby se nemohl bránit a Dorak ho mohl omracit. Zvyseno ohrožení. Používám Lstive zdarma z Divokého Talentu. |
| |
![]() | Vesnice Když sleduji nastalý chaos a zmatek, modlím se, aby se z místních nenašel někdo až moc aktivní. Pokud by se totiž někdo takový našel, jen by to situaci ještě více přitížilo. Pak jsem v dálce viděl Sandora, jak přivádí Kárla, což byl ve vesnici jediný kompetentní člověk, Když ke mně dorazil, hovořil sice potichu, ale jeho slova se mi vůbec nelíbila - stejně jako se mi celé jeho chování nelíbilo už od prvního setkání. Jemně jsem se ke správci naklonil, že mu chci něco pošeptat, ale hned jak jsem byl přesvědčen, že nás nikdo neuvidí, uchopil jsem ho levou rukou pod krkem za límec jeho kabátu. ,,Milej správče... ,tvoje chování se mi opravdu nelíbí. Možná jsme nemuseli budit celou vesnici, ale sami nevíme, jak moc je situace vážná. A že vážná je, je jasné už jen proto, že v hostinci leží dva naši přátelé v kaluži krve a bez známek života!,, ,neudržel jsem se a konec věty už jsem spíše křičel. Rozhlédl jsem se kolem sebe, abych se ujistil, že jsem nezpůsobil moc velký povyk, a pak pokračoval. ,,Během dvou dnů tady zemřeli dva naši lidé a Matěj mohl být třetí. Takže nikdo z celé vesnice nemůže být v bezpečí. A pokud chcete od nás pomoc, tak musíte více spolupracovat. Navíc to, že je celá vesnice vzhůru nohama je možná dobře, třeba to ty skřety alespoň na chvíli odradí.,, Poté jsem správcův límec opět pustil a už klidnějším hlasem jsem se ho zeptal, zda chce vidět těla našich mrtvých přátel. Pokud souhlasil, vyrazili jsme všichni tři zpět do hostince, kde už měl být i Dorak s Thorgarem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Je vidět, že útočník napne všechny svoje síly, aby prokletí odolal. Celý ztuhne a uslyšíte i krátké vzdychnutí. Po chvíli však leží nehnutě vyčerpaný na zemi. Podařilo se vám ho hodně unavit. (Vyčerpal 5 bodů Sudby a už mu žádná nezbývá.) |
| |
![]() | Vesnice Když přejdeš až do křiku, jeden ze sedláků se odhodlá a vystoupí: „Hej, co to tam děláš s naším správcem?“ „Klid, já to vyřídím,“ odpovídá mu Kárl. „Těla vašich přátel teď vidět nepotřebuji, věřím vám a navíc tady mám teď něco důležitějšího,“ pohlédne na skupinu na návsi, „omlouvám se, jestli jsem se vás zase nějak dotkl, ale pouze jsem k vám přišel pro informace a radu. Stačilo říci, že toho víte stejně jako já. Snažím se spolupracovat, proto jsem za Vámi taky teď přišel. Ale kdykoliv se s vámi snažím hovořit, tak hned přejdete do dost nepříjemného tónu. Promiňte, ale zatím u všech vražd, které se staly, jste byli vy. Ano, ty skřeti nebo co to je po vás něco chtějí a měli byste si to vyřešit dříve, než bude v nebezpečí opravdu celá vesnice.“ S tím od vás odstoupí a obrátí se k davu: „Tak, uklidněte se, vesnice je v bezpečí, skřeti na nás neútočí. Bohužel dnes večer, jak už možná někteří z vás ví, byl zavražděn Josef z hostince. Máme tu nejspíše ve vesnici vraha, proto buďte ostražití, ale nemusíte se bát, ve svých domovech jste v bezpečí. Zítra se určitě všechno vyjasní, od toho tu máme taky naše dobrodruhy. Ráno moudřejší večera, teď jděte prosím zase spát. Omlouvám se za vyrušení.“ Muži se začínají pomalu rozcházet do domovů. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Doraku, drž ho! zakřičim a Dorak tak učiní. Zatím co tam tak lezim, ja skřeta vezmu za ruku a pohlednu mu do oči. Vznikne mezi námi spojení a snažím se získat kontrolu nad skretovou mysli. ( Používám neviditelného loutkare). PS: Mohla by to prosim byt zkouška? Pochybuju, že ted má silu se bránit. Pokud mi to vyjde, řeknu Dorakovi, aby vytáhl z jedné brašny lano a skřeta svázal a odebral mu všechno a hlavně všechny zbraně. Skřet je díky te me magii mysli dokonce ochotný spolupracovat. Až bude svázaný a odzbrojeny tak s nim jdeme za správcem, ten svitek si radši vezmu sebou. |
| |
![]() | Hostinec Když se od vás správce odvrátil, nehledě na to, že nejde s vámi, se vracíte do hostince, také proto, že jste z něj slyšeli nějaké rány a hlasy. V hostinci je ještě větší tma než venku, ale Sandor vám svítí lucernou, kterou mezitím zapálil. Když vejdete dovnitř, uslyšíte ze shora křik „Doraku, drž ho.“ Zrychlíte a vyběhnete po schodech nahoru k pokojům, zamíříte k těm vašim a v pokoji trpaslíků najdete Doraka s Thorgarem. Dorak drží skřeta zahaleného v černém pevně na zemi obličejem otočeným k Thorgarovi, který na něj nehnutě zírá. |
| |
![]() | Ale ne už zase? Ano přichází bouře a my se brzy ocitneme v jejím středu.Chtěla jsem něco většího a ono se to splnilo.Někdo by si měl dávat pozor na to co si přeje mohlo by se mu to vyplnit.Tenhle muž si to velmi dobře naplánoval. Kdybych si tu místnost lépe prohlédla nebo aspoň to okno mohla bych to lano naříznout.To by pak bylo překvapení. Ovšem teď není čas myslet na podobné věci.Strimfon pak potvrdí to co jsem věděla taky aniž bych musela být mastičkář.Pak přikývnu a přidám se k Strimfonovi abychom dohnali ty dva trpaslíky.Dorak se rozhodne se hledat stopy ovšem Thorgar se vrací s hvězdicí toho muže v ruce i když to co řekne mně udiví. Zaslechl jeho myšlenky?On je mág? Ale dobře zřejmě jsme toho skřeta vyrušili a protože to co hledal je velmi důležité vrací se proto.Zvlášť když tu všude budou pobíhat ti lidé s vidlemi a pochodněmi které svedou pozornost jinam.Přesněji na náves ovšem my ho chytíme do pasti a tu pak zavřeme. „Něco tam hledal ovšem my ho vyrušili a tak utekl dřív než to našel a tak se teď vrací.“odpovím pak Dorakovi.Strimfon je zmatený a já ho chci probrat ovšem to přijde správce a i když jeho rozhořčení chápu všechny ve vesnici vzburcoval on.Kdyby se nás nejdřív zeptal co se to vlastně stalo nebylo by to nakonec nutné.Ovšem nic neřeknu protože v současné situaci by se napětí dalo krájet klidně tím Strimfonovým (nebo i mým) mečem.Navíc pochybuji že bych mohla být důraznější než Strimfon a tak tam jen stojím a rýpu se prsty nohy v zemi. Karl má v nějakých věcech pravdu,ale co čeká od trpaslíků? Karl uklidňuje ostatní a my se vracíme do hostince kde uslyším rány a nějaké hlasy.Zřejmě se ten skřet vrátil a nečekal že zde na někoho narazí.Nejspíš tam probíhá boj a když uslyším Thorgarův křik tak přidám což vyústí v to že si narazím prsty o schod.Potlačím zaklení dokulhám nahoru a všimnu si že Dorak drží toho skřeta na zemi a Thorgar na něho strnule zírá. Pokud je mág takto ho může vyslechnout a ten skřet nic nezatají. Rozhodnu se do toho zatím nezasahovat.Pak se uvidí mám několik možností jak s ním naložit.Třeba ho uškrtit aby se ten skřet přitom díval do zrcadla.Nebo se můžeme vrátit k oběšení. |
| |
![]() | Hostinec Skřet se díky mému drtivému útoku válí na zemi a já ho celou svou vahou znehybňuji. Thorgar se ho snaží proklít ale zdá se že skřetovi se to ani trochu nelíbí. Thorgar vykřikne abych ho držel a tak ho stisknu ještě pevněji. Dávám si ale pozor abych mu neudělal nic moc vážného. Myslím že se Thorgar pokusí o nějakou myšlenkovou magii. Nemám tuhle magii moc rád ale lepší než ho muset vyslýchat. Do pokoje vrazí ostatní hrdinové ale s křížkem po funuse, už je v podstatě po boji. Vyčerpaný skřet nemá jak by se z mého sevření dostal. ( 3 + 4 + 4 (bojovník - Hrubá síla nebo boj beze zbraně) = 11) |
| |
![]() | Hostinec Thorgar se stále upřeně dívá na skřeta, kterého Dorak pevně drží. „Dobře, mám moc nad jeho tělem,“ promluví skřet svým skřehotavým hlasem, který je vám však něčím povědomý, „teď ho svažte a odzbrojte.“ |
| |
![]() | Hostinec I když mám velkou důvěru v Thorgarovi schopnosti, přeci jen jsem optarný když ze skřeta vstávám a důkladně ho prošacuju kvůli zbraním, penězům nebo nějakým důležitým předětům. Když jsem hotov, stále ještě obezřetně o svážu kusem lana, oblečením nebo nejhůř prostěradlem, podle toho co je víc po ruce. Pak se na něj podívám a řeknu Thorgarovi, skrze skřeta. ,,Můžeš s mu pohrabat v mysli a zjistit něco o jejich plánech? Nebo ho budeme muset vyslýchat?" Zeptám se tak trochu s nadějí v hlase protože bych si na téhle mrzké potvoře docela rád vyzkoušel některé drsnější vyslýchací techniky při kterých by si nejmíň nadělal do kalhot. |
| |
![]() | Hostinec (Když už sem tady, tak aspoň jeden příspěvek) Nechávám skřeta, aby Dorakovi pomohl se svým odzbrojováním a svlékáním, ať už je to jakkoliv divné. Zkusím se mu dostat do hlavy. Myslím, že těžké to nebude. Vyslýchat ho můžeme vždycky později. mírním trochu Doraka, ačkoliv tomu skřetovi nepřeju nic lepšího než on. Pojďme teď za správcem. řeknu skrz skřeta Dorakovi a Strimfonovi, zatímco jej následuji, pokusím se mu proniknout do vzpomínek, pokud to nenaruší skřetovo ovládnutí mysli. 5+4+1=10 Magie Mysli |
| |
![]() | Pokoj Dorak začne skřeta šacovat, nejdříve najde kuši a toulec se šipkami, které mu bez problému sebere a položí co nejdál od něj. Potom narazí na zajímavé kožené pouzdro, serve ho skřetovi z opasku, ale ve chvíli, kdy do něj napůl nahlédne a uvidí, že se vněm skrývá nějaký flakónek s tekutinou, sebere skřet někde své skryté síly, pokouší se přemoci své ovládnutí a Dorakovi flakónek v rukou rozbít. |
| |
![]() | Hrom do skřeta! Pustím se do prohledávání a svazování. Za chvilku mám skřeta svázaného a odzbrojeného. Kdyžse začnu dívat po něčem zajímavějším, objevím jakousi lahvičku. Nedůvěřivě se na ní podívám ale dřív než mohu něco udělat, skřet začne dělat problémy. Vrazí do mě a pokusí se mi vyrvat lahvičku z ruky. Daří se mi jí držet ale skřet udělá nečekaně silný úder loktem přímo mě do břicha. Svalím se na zem a flakónek mi vadne z ruky a začne se kutálet po zemi. Vím že skřet se pokusí ho znovu rozbít, nejspíš rozšlápnout a tak ještě vykopnu ze země a svázaného skřeta zbavím rovnováhy. Lahvička je mimo můj dosah a ani se o ní nezajímám když na mě leží napůl bezvládný a napůl naštvaný skřet. Rána do břicha mi vyrazila dech a na nějaké odhazování skřeta zkrátka nemám sílu. Tak se ho alespoň snažím držet, i když je nade mnou, abych mu zabránil se k flakónku dostat. Jak se tak lopotím se skřetem, vykřiknu ještě na jednoho z přihlížejících přátel. ,,Flakónek! Seberte někdo ten flakónek!" |
| |
![]() | U skřeta Rozhodnu se nezasahovat dokud Thorgar nepromluví skřetovým hlasem.Jistě slyšela jsem že mágové dokáži ovládnout něčí tělo,ale teď to poprvé vidím.Jo svážu ho ráda bohužel si teď musíme vystačit s provazy. Jinak by ho čekalo pomalé škrcení ... i když to můžu udělat i zde. Ale co se týká výslechu budu si asi muset stoupnout do řady tedy pokud po Thorgarově výslechu bude ten skřet ještě něčeho schopný. No to by ani nebylo potřeba.I když já bych byla spíš proto vymlátit z toho skřeta co ví a pak jeho mrtvolu předhodit správci ovšem nevím jak by na to reagovali ostatní. Ano i já sama sebe překvapuji a dalo by se říct že i děsím.Navíc nevím zda by to správce neviděl jako další hrozbu. Třeba takto dopadne každý kdo se nám postaví protože pak by už ten skřet nejspíš nebyl zrovna v použitelném stavu. Rozhodnu se uklidnit později se uvidí možná nakonec přece jen dojde k tomu věšení.Ovšem během šacování Dorak najde nějaký flakónek a ten skřet se probere.Dojde k boji a Dorak mi to nemusí říkat a tak se rozhodnu chytit ten flakónek,ale tak abych se nesrazila s někým kdo má podobný nápad. Hody 2+3 na chytnutí toho flakónku,vyčerpám se |
| |
![]() | Pokoj Situace se na chvíli vymkne kontrole, když skřet málem rozbije Dorakovi v ruce flakonek s neznámou tekutinou. Díky Dorakově obětavosti je však vše zachráněno a Zora bezpečně zvedá flakonek ze země. Zareaguje také Thorgar, na jehož tváři zpozorujete úšklebek a mírně se pohne směrem dopředu ke skřetovi. „Omlouvám se, vytrhl se kontrole,“ promluví skřet, zvedne se z Doraka, aby mohl vstát, „jsi v pohodě, Doraku? Teď už by to mělo být v pořádku, pokračujte.“ |
| |
![]() | Pokoj Opatrně se zvednu a nedůvěřivě sleduju skřeta. Alespoň že Zora chytila ten flakónek. ,,Musíme o pořádně svázat a pak se uvidí. Teda tahle verbež mi vážně pije krev. Slabý jak větívka a když se na tebe rozzuřený vrhnou člověk neví kde se v nich ta síla bere. Má někdo kus lana?" Mezi takovou dobrodružnou skupinou a ještě k tomu ve vesnici určitě najdeme nějaké lano. Svážu skřetovi ruce i nohy a dám si velký pozor aby nezkoušel nějaké triky. Teď by ho ale měl mít Thorgar ve své moci. Už se s tou potvorou znova rvát nechci, ti všiváci jsou v těsném boji setsakra nebezpeční. Ale díky bohu že pořádná rána sekerou jim ukáže tak jako tak. |
| |
![]() | Pokoj Strimfon vyndá ze své torny lano a podá ho Dorakovi, ten začne bezbranného skřeta svazovat. Všechno jde dobře, skřet ve svazování i pomáhá. Za chvíli je tedy velice pevně svázán. Dáte se do dalšího prohledávání. Kromě kuše, toulce se šipkami a kapsičkou s flakonkem s neznámou tekutinou u skřeta ještě najdete další zbraně. Vzadu na opasku najdete dvě zahnuté dýky. Na koženém řemeni s několika úchyty, který má přes rameno, najdete dvě hvězdice. V malém koženém váčku, který najdete na zádech, naleznete tenkou strunu, která se používá ke škrcení a zajímavý kovový předmět ve tvaru kvádru. Vypadá jako krabička, na které je nasazeno víko, které do půlky zakrývá i boční stěny. Je asi dvacet krát dvacet centimetrů dlouhá a široká a vysoká asi 5 centimetrů. V obou vysokých kožených botách najdete jednu vrhací dýku. U pasu měl měšec s 10 groši. |
| |
![]() | Lup po prohledání skřeta věci odložím na postel a opatrně si prohlížm krabičku. Vypadá jako že v ní bude něco důležitého, nějaké křetí talismany, válečné listiny nebo alespň nějaký zlatý prsten na památku. Už už se jí chystám otevřít když si uvědomím že takovéhle krabičky mohou být také plné nejrůznější nepříjemných věcí a proto se raději podívám na ovládaného skřeta. ,,Thorgare, můžeš se mu pohrabat v mysli a přijít na to jestli je to bezpečné?" Vždycky jsem předpokládal že jakmile se Thorgar dostane do něčí mysli může si dělat všechno jak chce jako by byl doma. Otázka je jestli je to pravda. |
| |
![]() | Nájezd Bohužel se mu nemůžu jen tak prohrabávat v mysli bez toho, abych zrušil jeho ovládnutí. Na to nejsem ještě dost dobrý. promluvím skrze skřeta. Zatím to ještě neotevírej a půjdeme za správcem. Tam ho snad můžeme někam připoutat tak, abych se mu mohl v mysli hrabat tak, jak chci a dozvěděli jsme se vše, co chceme. promluví skřet a pokud nebudou nějaké námitky, tak se vydáme ke správci. |
| |
![]() | Pokoj Poté, co je skřet svázaný, promluvím jeho hlasem: Strimfone, přiveď sem správce. Myslím, že ho teď nějaké dobré zprávy potěší. |
| |
![]() | Pokoj Srimfon odejde po schodech dolů a za chvíli slyšíte kroky stoupající opět vzhůru. Za dveřmi slyšíte Strimfonův hlas: „Nebojte se, opravdu máme všechno pod kontrolou, nic se nemůže stát.“ Dveře se otevřou a v nich se objeví Strimfon a za ním správce. „Tak co se tedy stalo, dokážete mi to už nějak vysvětlit?“ |
| |
![]() | Vysvětlování Docela jednoduše, vašnosto. promluvím skrz skřetova ústa, sotva spráce vejde do pokoje. Zajali jsme tady Hladového Stína poté, co zkoušel najít řečený svitek ještě i v našem druhém pokoji. Tady se to naštěstí obešlo bez ztrát na životech. Po celou dobu co skřet mluví ho mé opravdové tělo jen pozoruje a něco si jakoby mumlá pod vousy, což správci zcela jistě přijde divné. Teď ovládám jeho tělo, ale nejsem dost dobrý na to, abych současně propátral jeho mysl. Takže sem raději před dveře postavte ještě jednoho z vašich lidí, myslel sem, že byste se rád zůčastnil jeho výslechu. |
| |
![]() | Vysvětlování Zatímco Thorgar a Strimfon řeší skřeta se správcem, já jen tak stojím a doslova a do písmene se škaredím. Tohle se mi nelíbí. Proti těmhle skřetům to ani není férový boj. Ani to není lov. To je sprostý vraždění. Když se zmíní o postavení mužů ke dveřím, přikývnu. ,,Nechcem ho ztratit. A jestli by vám náhodou nechtěl něco říct, jen na mě kývněte. Však já mu ukážu co je to plížit se, krást a paktovat se s vrahy. Možná je to vrah sám." Uchechtnu se. Nemám rád skřety a nepřeju jim nic dobrého. ,,Nechcete abych mu rovnou zlomil nohu? Se zlomenou nohou si jen tak neuteče. Nebo alespoň ruku, aby se nemohl tak dobře bránit." |
| |
![]() | Se skřetem Nakonec se sice s nikým nesrazím,ale kromě flakónku taky málem chytnu rovnováhu.A tak to co jsem pak chtěla udělat už neudělám protože vítězné zamávání tím flakónkem před obličejem skřeta by už nemělo ten efekt.Navíc zareaguje Thorgar jehož úšklebek se mi nelíbí,ale zřejmě upevnil kontrolu jakou měl předtím nad skřetovým tělem.Když pak promluví opět ten skřet je to divné,ale pro toho skřeta to musí být mnohem horší.Dorak pak začne skřeta svazovat a ten mu v tom pomáhá a tak se můžeme dát do prohledávání.Z věcí které najdeme mně stejně jako Doraka zaujme akorát ten kvádr který si začnu podrobně,ale opatrně prohlížet.Ani já tu krabičku neotevírám protože tam může být nějaká past,ale když se pak objeví měšec neodolám a s úsměvem jím zacinkám před skřetovým obličejem. Jistě mohla bych tak udělat se všemi dalšími věcmi,ale na to nemáme čas a bylo by to zbytečné zdržování. Ovšem to už promluví opět Thorgar a já odložím váček abychom mohli skřeta odnést ke správci.Nakonec však pro něj dojde Strimfon a přivede ho sem.Thorgar pak vysvětlí co se stalo což může sice vypadat divně,ale mám pocit jako by si správce začínal zvykat. „Lámání bych nechala až když by se začalo s výslechem,ale to je jen můj názor.“dodám pak když vidím jak se Dorak tváří.Sice se mračí na toho skřeta,ale radši neriskovat.Je jen málo věci které jsou horší než naštvaný trpaslík. |
| |
![]() | Se skřetem Na odpověď Zory se zašklebím. ,,No samozřejmě, přece bych ho nepřipravil o lámání nohou když je úplně mimo. To by potom k ničemu nebylo." Teď už začínám trochu žertovat s černým humorem. Ale je jasné že jestli se ten skřet ještě o něco pokusí tak mu tu nohu zlomím. A to mu klidně řeknu. |
| |
![]() | Pokoj Správce se nejdříve trochu lekne, když začne mluvit skřet, ale potom mu asi dojde, co se to tu děje, a se zamyšlením vás poslouchá. „Dobře, určitě se budu rád vyslýchání účastnit, i když tedy jak jsem pochopil, tak to bude probíhat touto myšlenkovou cestou, že? Určitě, počkáš za dveřmi, že…“ správce se otočí a vy za ním uvidíte mladíka, velice podobného tomu, který předtím, než jste od správce odešli, přišel střežit Matěje. „Ortell,“ ozve se mladík. „…ano Ortelli.“ Počká na mladíkovo kývnutí a potom zavře dveře. „Dobře, tak teď by mě zajímali plány skřetů, k čemu je ten svitek a co chystají?“ |
| |
![]() | Výslech Počkám až se skřet probere a ať už mu bude kdokoliv dávat jakékoliv otázky, všemožně se na něj šklebím, čistím si nechty nožem a tvářím se hrůzostrašně. Moje statná bojnická postava a dlouhý seznam jizev či příslovečná sekera by měli rovněž pomoci. (Zdarma manévr Přesně za Šampióna.) Měl by pochopit že odpověď ,,Já nevím," není ta kterou chci slyšet. Takový mrzký tvor jako skřet by měl vědět kde je jeho místo a i to jak neslavnou historii mají skřeti u trpaslíků. Jen doufám že ho nevystraším příliš. Hod: 3 + 2 + 5 (úroveň bojovníka) = 10 (pokud je to střet tak se nevyčerpám). |
| |
![]() | Výslech Ukončím ovládání skřetova těla a probudím se zase ve svém vlastním, poté se postavím před zmateného skřeta a promluvím: Vítej zpět mezi námi. Doufám, že se ti sedí pohodlně. nemůžu si odpustit poznámku a přejdu k věci. Potřebujeme od tebe jenom pár informací. Čím více nám toho povíš, tím lepší to pro tebe bude. Ukáži na Doraka, který se mezitím v koutě na skřeta šklebí zatímco si hraje se svou dýkou. Tady můj přítel Dorak skřety přímo nenávidí. Zatímco jsi byl mimo, tak vymýšlel, jak tě bude mučit. Zatím jsem jej dokázal přesvědčit, že budeš jistě spolupracovat dobrovolně, ale pokud ne, tak mu asi nebudu moci zabránit, aby se do toho zapojil po svém. povzdechnu si, jakobych byl radši, aby k tomu vůbec nemuselo dojít. Má slova jsou rituálem, skrz který soustřeďuji své kouzlo. Snažím se na skřeta magicky zapůsobit tak, aby mu připadalo, že to nejlepší co teď může udělat je říct pravdu. Lhát bych ti neradil, poznám to. Takže, pokud jsi připravený odpovídat na moje otázky a rozumíš mi, kývni hlavou. Pokud to udělá, tak pokračuji. Předně bych se chtěl zeptat, co jsi tu vlastně dnes večer dělal? zeptám se, jakobych nevěděl, že jim jde o ten svitek. Byla to jen kontrolní otázka, abych se ujistil, že mé kouzlo zabralo a bude mluvit pravdu, jinak bych to musel z něj dolovat. Pokud skřetova odpověď bude uspokojivá, položím další otázku. A teď, komu sloužíš a kolik vás je. Samozřejmě nebráním ostatním, aby se do výslechu také zapojili. 5+5+2=12 Magie Mysli |
| |
![]() | Výslech začíná Jasně Dorak mi odpoví tak jak bych čekala a já bych taky mohla říct že bych mohla nechat popraskat dřevo,aby se ta židle propadla dolů.A na rozdíl od zmražení do kusu ledu tohle dokážu.A nejen stolička ten pád zřejmě nevydrží skončí to pro něj spíš zlomením vazu.A pak tu přijde správce který stejně jako my chce získat odpovědi.Zatímco se Dorak mračí aby tomu skřetovi ukázal že pokud nedostane uspokojivou odpověď namaže si ho na chleba tak Thorgar ukončí kontrolu a skřet je opět pánem svého těla. Podle zmateného pohledu asi neví co se dělo. „Jo jaké to je když neurčuješ pravidla?“ Chystám se pokračovat způsobem buď nám řekneš co se děje nebo ti Dorak zláme všechny kosti (taky bych se mohla zmínit o houpání se na trámu celé hodiny zatímco se pomalu udusí v tělních tekutinách) ovšem to se do toho vloží Throrgar a já se rozhodnu nezasahovat přece jen od něj to bude znít lépe. A co pak?Předáme ho svázaného vesničanům ať si ho pěkně pověsí.Jistě se tím aspoň trochu uklidní. Zatím nechám výslech na Thorgarovi i když se divím proč to z jeho mysli nezíská násilím.Možná se rozhodl nejdřív zkusit tuhle cestu já tu taky nechtěla dělat nepořádek po všem tom zmatku který jsme už způsobili. Chudák správce má nervy napnuté k prasknutí. |
| |
![]() | Pokoj Thorgar skřetovi úspěšně vsugeruje pocit, že by měl mluvit pravdu, což ale asi nebylo až tak nutné, když vidíte, jak se skřet vystrašeně dívá na Doraka. Kývne hlavou na Thorgarovu výzvu. „Hledal jsem nějaký svitek, dopis,“ zní odpověď na první otázku a následují další dvě, „Pro Aenira, je nás hodně.“ |
| |
![]() | Vůdce skřetů? Schovám nůž a ledabyle vytáhnu sekeru. Je to dobrá sekera. Její ostří se krásně leskne ve svitu svíce. Podívám se na skřeta. ,,Aenir." Není to otázka. Záleží jen na skřetovi jestli se rozhodně odpovědět. (Zastrašování) 3 + 5 + 5 (bojovník) = 13 |
| |
![]() | Pokoj "Co chcete? Jen mi prosím neubližujte," zachvěje se skřet strachy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Dlouho jsi pobýval na pohraničním území lidí, kteří zde rozšiřují své území na sever a na západ, směry, odkud jsi přišel. Plnil jsi pro svoji obživu různé úkoly, které spočívaly hlavně v boji s divočinou a vším, co se jí týká, což ti nedělalo problém. Před nějakou dobou se ti začal zjevovat bílý bizon častěji než obvykle. Vždy přicházel z jihu nebo západu a opět tam mizel. Nejdříve si nevěděl, jak si to vysvětlit, ale potom jsi se rozhodl, že ho budeš sledovat. Dokončil si svou poslední práci v této oblasti, vybral sis odměnu a připravil ses na cestu. Vydal jsi se na jih až jihovýchod. Divočinou jdeš asi 10 dní, poslední tři dni už jsi bílého bizona nezahlédl, ale nedělá ti problém udržet směr. Jdeš stále lesem a už se začíná stmívat, nebude to trvat dlouho a v lese bude tma. Možná by jsi měl najít vhodné místo pro přenocování nebo zkusit cestovat i v noci. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Mored pro Ak môžem hovoriť o osude, tak ten ma zaviedol do tohto temného lesa. Nevedel som, čo ma na ceste skrz les čaká za nástrahy a spoliehal som sa na svoje skúsenosti. Väčšinu cesty na juh som bol od reality vzdialený ako zlodej od daní. Premýšľal som o tom, čo by odo mňa mohol bizón chcieť a čo vlastne očakáva, že urobím. No niečo sa vykonať muselo a práve na to som tu je. Zodvihol som hlavu k oblohe „Noc sa blíži...hmm...“ Zamyslene si škriabem bradu. „Ak sa utáborím, stratím čas, ktorého nikdy nie je prebytok.“ Zahľadím sa ešte raz hlbšie do diaľky lesa až napokon usúdim, že bude lepšie sa utáboriť. Predsa len ani netuším, čo v tej tme môže číhať a sily sa mi budú do ďalšieho dňa náramne hodiť. Zhodil som na zem svoju tornu, kľakol som si k nej a začal z nej vyťahovať potrebné veci. „Nie, to nie je dobrý nápad.“ Povedal som si len tak sám pre seba, keď som si uvedomil, že noc je bližšie, ako som si spočiatku myslel. Najskôr nazbieram nejaké to drevo. Zodvihol som zo zeme svoju tornu a spolu s ňou som sa vydal hľadať nejaké to drevo. Pri mojej výške nie je problém otrhať haluze aj z koruny stromu, no ja sa radšej pozerám po zemi. Hladanie dreva: Úroveň povolania lovec : 2 2k6 : 2 a 5 Pokus o založenie ohňa kresadlom : Úroveň povolania lovec : 2 2k6 : 2 a 6 Ak by ti to nevadilo, rád by som si hádzal doma svojimi vlastnými kockami. |
| |
![]() | Vůdce Skřetů Podívám se na skřeta a chvilku mlčím. Pak se zeptám. ,,Řekni mi něco o Aenirovi." |
| |
![]() | Pokoj „Moc o něm nevím, tuctovej elfí kníže, co bys chtěl slyšet?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Najdeš si vhodné větší prostranství, kde jsou stromy dále od sebe a zem je rovná. Nasbíráš dříví, kterého je všude dostatek a také nějaké chrastí na podpal. Založíš ohniště a rozděláš si oheň, brzy již hezky hoří a hřeje. Také osvětluje tvé místo přenocování, protože v lese už je tma. Vylovíš nějaké zbytky jídla, které ti ještě zbývají, a něco povečeříš. Sedíš u ohně, přikládáš a pomalu se chystáš uložit se k spánku. |
| |
![]() | Skřet Začínám se bát že skryté výhružky na tak hloupou potvoru fungovat nebudou. Zatím ale zůstanu klidný. ,,No tak řekni co víš." Mluvím lhostejně ale zvednu se a se sekerou ledabyle v ruce k němu dojdu a podívám se mu do očí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Mored pro S plnou náručou dreva sa vrátim k tomu miestu, kde som mal stánie minule a hodím ho všetko na kopu. Sadnem si vedľa tejto kopy a kresasdlom rozrobím oheň, pri ktorom mám v pláne spať. Snáď ma ochráni pred nočnými besmi tohto lesa. Len dúfam, že moje kroky vedú správnym smerom, predsa len ich vedie biely bizón. Vytiahnem tornu, z torny nejaké to jedlo na zahnanie hladu, najem sa a pečlivo ho zasa zabalím späť. Sem – tam do ohňa prihodím drievko, ale už sa zotmelo a je na čase ísť spať. Podložím si tornou hlavu a stále v rukách držiac svoj palcát sa chystám na spánok. Môj spánok je veľmi plytký, no to je pre mňa jedinou záchranou v prípade nočného prepadu. „Tak les, ukáž svoju moc.“ Ako dohovorím, vkročím do ríše snov. |
| |
![]() | Pokoj „A já se ptám, co jako sakra chcete vědět. Vypadá jako každý špičatý ucho, vysokej a vychrtlej, dlouhý světlý vlasy, zvláštně našňořený a děsně smrdí. Vládne takový menší osadě a lesu okolo,“ odpoví s odporem skřet a chladně se na tebe podívá. |
| |
![]() | Skřet Chlapeček se nám nějakosmělil. Však mi mu ukážeme. Nejdřív klidně kývnu a pak naprosto bez varování zarazím sekeru jen centimetr od něj. Vytrhnu jí a jakobych se napřahoval k dalšímu úderu řeknu. ,,Měj úctu ty odporný skřítě!" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Usneš brzy, obvyklé zvuky lesa tě nijak neznervózňují. I když spíš lehkým spánkem, začneš zanedlouho snít. Zdá se ti o něčem, o čem se ti po dobu cesty nezdálo, o bílém bizonovi. Tenhle sen je ale jiný než ostatní. Bílý bizon před něčím utíká, něčeho se bojí, cítíš jeho strach jako by to byl tvůj vlastní. Všechno vidíš, jako bys utíkal po jeho boku. Najednou vidíš, před čím to utíká, pronásleduje ho smečka vlků. Z jiné strany najednou přibíhá bílý jelen. Také před něčím utíká a zřejmě jsou to také vlci. Běží vedle sebe, ale cesta mezi stromy je úzká a dva se vedle sebe nevejdou. Přetlačují se, snaží se jeden druhého předběhnout. Bizon shodí jelena k zemi, ale ten ho stačí parožím zranit na noze, a bizon také padá. Oba dobíhají vlci, ještě vidíš, jak se jeden z nich zakousl vlkovi do krku, potom už jen vidíš tlamu plnou ostrých zubů, jak se zakusuje do krku bizona, cítíš to, jako by se ten vlk zakousnul do tvého vlastního krku. S tímto hrozným pocitem se probouzíš do černé noci. Na ohni jsou ještě poslední žhavé uhlíky, které oranžově září. Všude je ticho a nevypadá to, že by se to mělo v nejbližší době nějak změnit. |
| |
![]() | Pokoj Skřet zbledne strachy a spustí: „Ale já vopravdu nevim, co chcete slyšet. Najal si nás asi před třema dněma, abychom odkrouhli nějakýho lidskýho kolonizéra ve vesnici na západ odtud. Asi se mu nelíbilo, jak se ta lidská chamrať rozpíná, nebál se jednat, ale nechtěl si ušpinit ruce. Moc se to nestává, že by si nás najalo špičatý ucho, ale každej kšeft dobrej. Ještě něco?“ |
| |
![]() | Skřet Nakloním se k němu a přímo do očí mu řeknu. ,,Zatím ti budu věřit. Jestli ale zjistím že jen slovo z toho cos řek není pravda, usenu ti hlavu a narvu ti jí do krku." Pak se pohrdavě otočím a opřu se zpět na svém místě u stěny. Třeba se chce zeptat někdo další. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Mored pro Celý spotený sa zobudím a dlho nemôžem popadnúť dych. Strach, ktorý zvyčajne nemávam sa teraz zmocnil môjho tela. Čo mal ten sen znamenať ? Určite je to predzvesť pohromy. Dve armády, ktoré utekajú pred spoločným nepriateľom a nedokážu spolupracovať. Hmm...biely jeleň. Symbol používaný u elfov a vlk, symbol používaný u orkov. Asi ma čaká dôležité rozhodnutie. Síce nie som učený, ale z príbehov som sa dozvedel mnoho o mýtických a legendárnych stvoreniach. Teraz už nezaspím, radšej vyrazím na cestu. Schmatnem tornu, prehodím si ju cez rameno. Do druhej ruky vezmem palcát a vydám sa smerom hlbšie do lesa, avšak predtým ešte uhasím oheň hlinou. "V najbližšej dobe by som mal niekde nabrať čerstvú vodu. Táto už je zatuchnutá.[/b" Poviem sám pre seba, keď si odpijem z vaku na vodu. |
| |
![]() | Les Probudíš se ze snu a rozhodneš se už znova neuložit ke spánku, ale raději pokračovat v cestě. Sbalíš se, uhasíš ohniště, zorientuješ se a vydáš se přibližně stejným směrem, jakým už několik dní jdeš. I když ti cesta lesem nedělá problém ani v noci, přeci jen postupuješ pomaleji. I tak ale netrvá dlouho a brzy začneš pozorovat, že se v dálce občas mezi stromy objeví malé světýlko. Mohly by to být bludičky, které tě lákají do bažin, ale i tak se rozhodneš opatrně pokračovat. Za chvíli ti ale dojde, že to žádné bludičky nejsou. Jak se blížíš, začne ti docházet, že se blížíš k nějaké větší mýtině a že ta světla jsou světla ohňů, zřejmě se blížíš k nějaké civilizaci. Ještě chvíli pokračuješ a už i vidíš, že jsou to dvě pochodně, které vyčnívají nad dřevěnou palisádou, kterou je zřejmě ohraničena nějaká vesnice uprostřed lesa. |
| |
![]() | -- Les Cesta mi nerobí problém. Predsa len cestujem takmer celý svoj život. Ako zazriem palisády, pevnejšie uchopím svoj palcát a vydám sa k bráne. Cestoval som až príliš dlho, aby som mal teraz strach z nejakej dedinky. Pomyslím si, keď si spomeniem na môj posledný spánok v posteli. Potrebujem si to zopakovať Pristúpim k bráne a ráne zakričím svojím hrubým hlasom : "Otvorte bránu a pustite ma dnu." Nečakám na odpoveď, chopím sa svojho palcátu a tromi ranami do brány upozorním obyvateľov na moju prítomnosť. Kedy už konečne otvoria, nehodlám tu čakať ďalšiu noc. "Otvorte. Hľadám nocľah." Je mi jedno, koľko je hodín, ale zaumienil som si, že sa dostanem dnu, kde sa vyspím a to aj chcem dodržať. Možno toto je cieľ mojej cesty? Čo ak som ich vystrašil a oni neotvoria ? Čo ja by som teraz dal za pečeného divočiaka. Posledné dni jem len staré tvrdé pečivo a pijem zatuchnutú vodu. Zabúcham ešte tri razy päsťou do brány "Otvorte, potrebujem doplniť zásoby. Ak o mňa nestojíte, tak po doplnení zásob ihneď odídem" Pozriem sa na oblohu so slovami: "Čo odo mňa očakávaš ? Prezraď mi viac" |
| |
![]() | U brány Když se přibližuješ k bráně a vstoupíš na cestu vedoucí k osvícené bráně. Všimneš si nahoře vedle pochodně stojící postavy, která, jakmile si tě všimne, mladým mužským hlasem vykřikne: „Stát, už ani hnout. Co jsi zač?“ Přiblížíš se a řekneš svůj požadavek. Muž si tě teď zřejmě lépe prohlédne a začne křičet: „Poplach, skřet, skřeti útočí! Rychle!“ Zanedlouho je vedle něj další a míří na tebe lukem: „Zmiz a nechte nás na pokoji, cházko nenechavá!“ |
| |
![]() | --Urážka najväčšieho kalibru Všimnem si nado mnou nejakého mladého muža. Nič o tom, že ma ešte nevpustil dnu, ale ako sa opovažuje volať ma škret. „Ak sa nemýlim, tak škreti majú hrb a sú o veľa nižší ako sme my krollovia.“ Samozrejme som najväčší dôraz kládol na slovo „Krollovia“. „Dnes nemám náladu hádať sa s vami.“ Najradšej by som ich všetkých pobil na jednu kopu a po tej kope neustále dupal a dupal a dupal, až by som z nej urobil koberec a to všetko len za jednu urážku smerovanú na moju osobu. „Niekde tu leží môj osud a ak o pár sekúnd nebudem ležať v mäkkej posteli ja, tak budete už navždy ležať vy.“ No v tom pribehne ten druhý strážnik s lukom a začne na mňa mieriť. „Ak ten luk nezložíš, začnem sa naozaj chovať ako škret, ktorým mimochodom nie som.“ Nemal by som na nich byť taký zlý, robia si len svoju prácu. „Takto.....upime si z druhého džbánu. Moje meno je Mored a prichádzam k vám z veľkej diaľky. Od vás očakávam len porozumenie a teplú polievku. Nezdržím sa tu dlho.“ Ostanem stáť na mieste, hladím nahor, kde stoja stráže a čakám na ich reakciu. |
| |
![]() | U brány „Nás nezastrašíš ani neobelstíš,“ odpoví ti muž, ale moc jasně jeho hlas nezní. „Kroll, Mored, říkáš? Ne, nepustím tě, to musí rozhodnout náš správce,“ na chvíli se otočí a zmizí ti z dohledu, potom se opět objeví. „Tak musíš počkat, až přijde náš správce, do té doby se ani nehni.“ |
| |
![]() | Hostinec Vyslýcháte skřeta, když se najednou ozve klepání na dveře, do místnosti nahlédne mladík, který je hlídá, nejdřív jeho pohled spočine na skřetovi, ale potom stočí svůj pohled ke správci. „Máte prý jít k bráně, něco se tam děje, stojí tam nějaký skřet nebo kroll a chce dovnitř. Doufám, že to není zase nějaký planý poplach.“ „Tak tohle asi bohužel nepočká pánové, ale něco jsme z něj už dostali, jdu tam,“ řekne správce, „co se to dneska děje,“ zakroutí správce při odchodu hlavou. |
| |
![]() | Výslech Když správce odchází jen kývnu a zamyšleně hledím na skřeta. Nezdá se bychom z něj mohli ještě něco dostat. Pohlédnu na Thorgara a jemným gestem mu ukážu že jestli se chce na něco zeptat, dávám mu prostor, to platí pro každého v místnosti, snad až na skřeta. Skoro mě svědí pěsti jak rád bych mu rozbil tu jeho odpornou tlamu. |
| |
![]() | U brány Nějakou dobu čekáš, než muž, který tě poprvé spatřil, zmizí dolů a místo něho se nad palisádou vedle muže s nataženým lukem objeví menší kudrnatý muž. Prohlédne si tě, otočí se, dá lidem za sebou zřejmě nějaké znamení a otočí se zpět na tebe. „Tak ještě jednou a pomalu, protože od svých lidí jsem se toho moc nedozvěděl. Co jsi zač a co tu chceš?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Po odchodu správce zůstanete pokoji i v celém hostinci opět sami. Mladík, který hlídal dveře pokoje, odešel se správcem. Není tomu však dlouho, protože za chvíli ten samý mladík opět klepe na dveře. Vejde dál a rychle říká: „Posílá mě správce, u brány je opravdu kroll a je ozbrojený, prej, že by mohl být nějak spojen se skřety, tak vás prosí, jestli byste mu pomohli ho zajmout a vyslechnout.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Než stihneme pokračovat ve výslechu, objeví se mladík zase a mluví o krollovi. Přikývnu a otočím se k odchodu ,,Zatím je pro nás důležitější ten skřet. Thorgare, měl bys tu s ním zůstat. Myslím že jednoho krolla zvládnu docela dobře jen s pomocí vesničanů" Vyjdu ze dveří za mladíkem. Když dojdu k bráně zůstanu dole. Správce zrovna mluví s tím krollem. Dám mu potichu znamení že jsem tady a kdyby se cokoliv semlelo, jsem připravený. |
| |
![]() | U brány Počkám až ten menší muž dohovorí a začnem od znova. "Moje meno je Mored. Potrebujem niekde stráviť noc a doplniť zásoby. Nie som pre vám žiadnou hrozbou. Až na tamtoho strážcu, ktorý ak ma ešte raz nazve škretom, tak ho stiahnem s kože a povesím nad krb." Potichu sa zasmejem a na dlho sa zahľadím na onoho strážcu. Ako dohovorím, začnem prešlapovať zo strany na stranu čakajúc na odpoveď. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Zora Berreton pro Ten skřet řekne akorát že jich je hodně a jméno které mi nic neřekne a pak to že se rozhodl jít pro ten svitek.Asi ho nemají a nutně ho potřebují Dorak mezitím vytáhne sekeru a prohlíží si ji i když doufám že jí použije až zjistíme poněkud víc.A i Karl bude namítat nad tím nepořádkem který tu udělá. „Myslím si že Karl bude namítat pokud tu uděláš nepořádek.Krev se špatně čistí.“odpovím konverzačním tónem k Dorakovi potom co ten si skřet přeje být kdekoliv kde není rozzuřený trpaslík a ostatní kteří neudělají nic aby ho zastavili. I když zastavovat rozzuřeného trpaslíka není zrovna bezpečné. Ovšem pak mně udiví že ten skřet pracuje zrovna pro elfího knížete. „Proč by se někdo jako on měl špinit s vámi?“ Ovšem ano jen asi podle něj všichni elfové vypadají stejně.A Dorak se rozhodl přitvrdit ještě víc než předtím tedy aspoň doufám že to je jen způsob výslechu a nechystá se s ním právě skoncovat.A i když to co ten skřet řekne zní divně tak se k výslechu nepřipojím protože jsem na to nikdy moc dobrá nebyla.Navíc po Dorakově exhibici by zabralo akorát pokud bych řekla že nechám popraskat podlahu a on si pádem zlomí všechny kosti nebo že ho oběsím na prknu z podlahy.A protože problémy dneska nekončí tak správci oznámí že k bráně přišel nějaký kroll.A i když Dorak se rozhodne že půjde sám chvíli tam přešlapuji a pak dodám. „Dobře já jdu taky chci vidět toho krolla.“ To že si tu nepřipadám zrovna užitečná si nechám pro sebe. |
| |
![]() | U brány Malý kudrnatý muž tě poslouchá a při tom tě pozoruje. Když domluvíš, odpoví ti: „Žádáš o doplnění zásob a o nocleh, ale při tom vyhrožuješ našim obyvatelům smrtí. Věřím, že tě urazil a omlouvám se ti za něj. Věřím ti však, že pro nás nepředstavuješ hrozbu a rád tě vpustím dovnitř. Jenom bychom byli všichni klidnější, kdybys tu svoji zbraň nechal před branami.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vydáte se s pomocníkem dolů do hostince a odtud ven k bráně a on vám při tom vypráví, co vám ještě měl sdělit: „Dali jsme dohromady několik chlapů, kteří ještě neusnuli po tom planém poplachu. Pomůžou nám u brány. Správce s ním vyjedná, že ho pustí dovnitř, otevřeme brány a potom ho omráčíme a svážeme. Snad toho krolla s vámi zvládneme, no krolla, podle mě je to nějaký přerostlý skřet.“ Dojdete až k bráně, kde je z každé strany postaveno asi 5 mužů, kteří v rukou svírají lana, řetězy a dřevěné palice. Kárl stojí na výstupku u brány a hovoří s nevítaným návštěvníkem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Na plán vesničanů jen přikývnu. Je to dobrý plán, jednoduchá lest. Už se zase začínám cítit ve svém živlu, žádné vraždy v temnotách, teď si hezky zabojujem. Obhlédnu lidi kteří by nám s tím měli pomoct. Jsou to spíš farmáři než bojovníci ale taková práce vám vypěstuje pořádné svaly. Zamyslím se nad sekerou ale pak jí zavrhnu. Přiliš riskantní, nechci ho zabít. Stoupnu si k mužům a připravím se na toho krolla skočit jen co vejde. Už jsem proti těm bestiím párkrát bojoval, mají tuhý kořínek, ale přesila a překvapení je na naší straně. |
| |
![]() | -- U brány_Za bránou Muž dohovoril a mňa čakalo rozhodnutie. Začal som teda premýšlať, čo podniknem a či mám svoju zbraň naozaj nechať bez dozoru. Čo ak sú oni pre mňa väčšou hrozbou ako ja pre nich ? To ale nemôžem posúdiť ak nevojdem dnu. Dôležité je, že predo mnou chovajú aspoň aký - taký rešpekt a nie hoci kto sa ku mne odváži priblížiť bez zbrane. Musím im prejaviť dôveru. "Ak dovolíte vážený pane, svoju zbraň nechcem opustiť a tak ju zverujem vám ako prejav dôveri." Vytiahnem svoj palcát, položím ho na zem pred bránu a poviem : "Vpustite ma teda dnu." Ak ma napadnú, tak ich odzbrojím aj vlastnými rukami a ich zbraňami sa budem brániť. |
| |
![]() | U brány „Dobře, děkuji za důvěru, o tvůj palcát se ti postarám, nech ho zde pode mnou na straně, aby nebránil otevření brány, potom ho vezmu a uklidím. Potom už můžeš jít v klidu dovnitř.“ |
| |
![]() | U brány Správce se otočí, aby se ujistil, že je vše v pořádku a když vidí, že jsou všichni připraveni, přikáže: „Otevřete bránu!“ Jeden z členů domobrany nadzvedne závoru a opře se do jednoho křídla brány, která se se skřípěním začne otevírat. Otevře se, ale pouze na kousek tak, aby mohl kroll projít. Jakmile Mored vejde, zjistí, že vstoupil do pasti, z každé strany stojí asi pět mužů s palicemi a provazy, kteří se na něj chystají vrhnout. Všichni si hodí na iniciativu, ať víme, kdo začne. |
| |
![]() | Zrada nad zradu Vkročil do brány a u nej aj nechal svoju zbraň. Brána bola pootvorená len tak, aby som sa cez ňu prestrčil. Avšak na druhej strane brány ma čakalo prekvapenie. Stáli tu muži so sieťou a palicami. Sakra, prečo stále dôverujem ľuďom, keď už som sa toľkokrát sklamal? "Ja som svoje slovo dodržal, teraz dodržte vy to svoje. Nebudem sa brániť, avšak tí jediný škreti ste tu vy. Neznížim sa na vašu úroveň" Ak by na mňa zaútočili, tak sa pokúsim vyhnúť. |
| |
![]() | Brána Dveře se otevřou a dovnitř vejde kroll. Zařvu a skočím před něj. Snažím se ho pořádně praštit do břicha a tím ho alespoň na chvilku zastavit dřív než se o něco pokusí. Snad se ostatním podaří ho chytit. (Akce - Tvrdě zasáhnout břicho - zvýšit ohrožení. Hod: 6 + 2 + 5 = 13 (úroveň bojovníka)) |
| |
![]() | Uhučanec Pozeral som sa naďalej na skupinu ľudí, keď som si zrazu všimol, že jeden z nich je trpaslík. Než som stihol vôbec začať so svojim rozhovorom, tak ma prerušil a skočil predo mňa, pričom sa ma snažil zastrašiť krikom. Hmm...takých už bolo, čo sa snažili zastrašiť krolla. Nechápavo som sa naňho pozrel a opäť som sa pokúsil o svoj prehovor, ktorý som mal uložený v hlave. Avšak v tom ma opäť prerušil. Tentoraz to bolo jeho rýchlym pohybom, z čoho som si domyslel, že na mňa asi útočí. Všetko sa to zbehlo veľmi rýchlo, ale teraz som už nemal chuť sa rozprávať. Nemám rád, keď ma niekto neustále prerušuje. Pokúsim sa mu chytiť ruku a keď v nej drží nejakú zbraň, tak mu kolenom kopnúť do zovretej dlane a tým mu zbraň vyraziť z ruky. Popri tom ešte poriadne zakričím svojím hrubým a prenikavým hlasom, nech počuje, že s krollom sa nikto hrať nemá. (Akcia – Odzbrojenie/ Chytenie ruky. Hod: 4 + 2 + 4 = 10 (Úroveň Bojovníka - Silák) Nevyčerpám sa. |
| |
![]() | Boj u brány Poté, co kroll vkročí do vesnice, vesničané před jeho velikostí trochu couvnou. Vyběhnu proti němu však ještě menší Dorak, který ho zasáhne silně do břicha tak, že se kroll chytí za břicho a instinktivně se předkloní. Povzbuzeni tímto činem se na Moreda začnou vrhat i členové domobrany. Dva tě začnou mlátit silnými dřevěnými klacky, nejspíš násadami, do hlavy, čtyři se ti snaží vzít ruce a svázat ti je za zády, zbylí tři vyndají dlouhé na konci zašpičatělé tyče, kterými tě zdálky bodají. (Snaží se ti zvýšit Ohrožení) |
| |
![]() | Škreti v lese Nečakal som, že sa na mňa vrhnú všetci naraz a tak, prekvapený náhlim činom vesničanou som náhle zacítil tupú a opakovanú bolesť na zátilku. Avšak to nebolo všetko. Niektorý z nich ma začali bodať. Čo budem robiť ? Čo budem robiť ? Stále som si túto otázku opakoval v hlave. Keď v tom ma to napadlo. Z hlboka a s posledných síl som sa nadýchol, aby som mohol povedať, či skôr zakričať pár slov : „Pokiaľ sa nevrátim do hodiny do lesa, tak veliteľ vyhlási útok.“ (Akcia/Obrana – Zastrašovanie (Vliv) – Hod : 2 + 5 – Rasová ZS Odznaky hrdinstva (Nadanie na zastrašovanie) Manéver : Rozsáhle. Úroveň bojovníka-Sebadôvera-Zastrašovanie ľudí =4 ) Celkový hod = 2+5+4=11 |
| |
![]() | Boj u brány Když zařveš svoji vyhrůžku, všichni hodně znejistí, přestanou na chvíli útočit a i sevření povolí. Na to však okamžitě reaguje malý muž na palisádě, správce Kárl, který na ně zakřičí: „Nenechte se zastrašit, jestli tu opravdu jsou, tak jenom s ním v našich rukou máme šanci se proti nim ubránit. A do hodiny daleko.“ Trochu tím vesničany povzbudí a tak ti ruce za zády udrží, ale nestihnou ti je svázat, i úderů dostaneš daleko méně a mezi domobranou vznikne nejistota. (Vyčerpal jsem se) |
| |
![]() | U brány Jdu za ostatními dolů kde projdu hostincem a odtud vyjdeme ven k bráně a tam taky poslouchám co se vlastně děje.Takže máme plán i když na jednoho krolla možná až moc silný.Ale je lepší mít pořádný plán než něco zanedbat a pokud se ten kroll naštve nemusí to dopadnout dobře.Když dojdeme k bráně Kárl tam stojí a mluví s tím krollem zatím co kolem stojí muži s lany,řetězy nebo palicemi.Dorka se už připravuje a až kroll vstoupí tak bude všechno jasné. Tedy aspoň pro něj. Pak Kárl zavelí ať otevřou bránu a když je tak učiněno a kroll vstoupí dovnitř zjistil že vkročil do pasti.Kroll se snaží rozhořčeně něco říct,ale Dorak nechce nic slyšet a se zařváním na něj skočí.A o ostatní povzbuzeni jeho činem se sesypou na toho krolla jako vosy.A pak se to ten kroll rozhodne se lstí která nejspíš zabere na tyto prostoduché vesničany,ale ne na nás. I když toho by šlo využít. „Jo neposlouchejte ho,ten kroll si vymýšlí protože ví že jde do tuhého.Jen čeká až polevíte v obezřetnosti aby se pak mohl osvobodit a všechny vás pobít.A on to udělá pokud mu to umožníme.“ Sázím na strach a pověrčivost vesničanů a na jejich nenávist ke krollům a skřetům. Zastrašování/Vliv,Rozsáhle 2+3=5,vyčerpám se. |
| |
![]() | Peripetia Tlčenie ustalo a ja som sa mohol aspoň na malú chvíľu nadýchnuť a získať nové sily. Už som začal vymýšlať, ako ich všetkých zraziť k zemi, avšak v tom pribehla akási žena a začala presviedčať vesničanov, že klamem. Pokúsil som sa toho využiť. Zatiaľ, čo všetci venovali pozornosť novej rečníčke, ja som schmatol sieť, ktorú držali vesničania predo mnou a hodil ju na trpazlíka a ľudí, čo ma bodali do chrbta. Snažím sa im zvýšiť ohrozenie. Akcia-Zvýšenie ohrozenia, Hod : 6+6+(4) Úroveň bojovníka = 16 + manéver rozsiahle |
| |
![]() | Souboj Můj útok je úspěšný a alespoň na chvíli jsem krolla překvapil. Ten ale zařve cosi o nějakém vracení někam do lesa. Nedávám pozor a očividně to ani není směřováno mě. Naštěstí se objeví Zora aby mi pomohla a ukazuje vesničanům že si kroll vymýšlí. Ten využije chvilkového zmatku aby se zmocnil sítě. Chce využít své výšky a všechny nás do ní zamotat. Vrhnu se mu po ruce se snahou mu jí vykloubit nebo alespoň pořádně zranit. Tak uvidíme jak se mu s tím bude házet. Protiakce na jeho hod, chci mu zvýšit ohrožení. 2 + 1 + 5 (bojovník) = 8 - vyčerpám se. Vyčerpání: I když se mu vrhnu po ruce, to jediné co se mi podaří je do jeho ruky vrazit protože s ní, ten prevít, nakonec o trochu uhnul. To mu sice alespoň na chvíli zabrání v hodu ale rozhodně ho ta ruka nebude dost bolet aby pokračoval. Bylo by to krásné kdyby to takhle skončilo ale já ztratím rovnováhu když nepotkám očekávaný odpor a padám. Na poslední chvíli udržím rovnováhu nohou ale ošklivě jsem si natáhl několik šlak v ruce i v noze. |
| |
![]() | Boj u brány – 2. kolo Lidé povzbuzeni opět k akci, tentokrát od Zory, se vrhnou na Moreda, který však stačí zareagovat dříve a zaútočit. Chce sebrat síť jednomu z vesničanů, kterou chce použít proti ostatním. Nejdříve se však musí vytrhnout ze sevření čtyř členů domobrany, kteří mu drží pevně ruce za zády a snaží se mu je svázat. Kroll však trhne tak prudce, že vesničani neudrží a trhnutím jim dokonce zhmoždí zápěstí a ještě se o něj zezadu narazí. Potom Mored sebere síť a chystá se jí vrhnout, v tom se však do hry vrhá Dorak a síť se mu nakonec vrhnout nepodaří. (Vyčerpal jsem 1 bod Sudby) |
| |
![]() | Boj Stojím před krollem, kousek na stranu a boj začíná přituhovat Jak to sakra dělá?! Máme přesilu a on ani nemá zbraň! Už se s tím musím přestat mazlit. Je čas na špinavou hru. Napřáhnu se a vší silou pěstí strefím slabiny krolla. Nevím jestli to na ně funguje jak na lidi ale jestli to není kroll-eunuch tak by sakra mělo! Doufám že to přinese jeho hlavu blíž mojí pěsti. (Snaha zvýšit ohrožení) 3 + 5 + 5 (úroveň bojovníka) = 13 |
| |
![]() | Davové šílenství Celou dobu, vo Dorak pokládal skřetovi otázky jsem strávil napojen na skřetovu mysl, snažíc se odhalit, zda náhodou nelže a mírnými magickými zákroky trochu posílit jeho strach, aby Dorakovi vyklopil doopravdy vše, co ví. Podle toho, co jsem viděl, to však ani nebylo třeba. Dorak byl tak rozjetý až jsem se rozhodl, že by byla škoda jej přerušovat. Výslech je ukončen, když je správce odvolán k nějaké záležitosti s Krollem a Dorak se Zorou se k němu připojí. I tak jsme se asi už dozvěděli vše, co jsme mohli. Elfí kníže ve spojení se skřety? To se už ti špičouchové zbláznili, nebo co? dumám, zatímco tu sám skřeta hlídám. To však zaslechnu zvuky zvenčí a je mi hned jasné, že se děje něco zlého. Ve vzduchu přímo jiskří zloba a zášť. Už ne. Pro jeden den toho bylo dost... Stále ještě vidím mrtvého Lindana a Garadona před svýma očima. Musím zabránit dalšímu zabíjení, žádný další pohřeb se už konat dnes nebude... Ještě předtím, než odejdu si něco ze skřetových věcí vezmu sebou, podle svého nejlepšího vědomí vyberu nějakou věc, která by splňovala podmínky pro zprostředkování symbolického doteku. Dva ze správcových lidí pověřím, aby zatím hlídali skřeta, poté vyběhnu z hostince, abych najednou spatřil tu scénu. Popadne mě nezměrný vztek, na ně všechny. Copak to nevidí? V co je tahle válka mění? To musím těm tupcům otevřít oči k pravdě? Nasupeně vyšplhám na vrchol hromady beden, cestou začínám spřádat zaklínadlo, kterým to chci ukončit. Sotva dosáhnu vrcholu, zařvu úplně nejvíce, co mohu, abych přehlušil bojovou vřavu. PŘESTAŇTE! OKAMŽITĚ! Můj hlas míří přímo do duše všech přtomných, Zory, Dorak, krolla, davu vesničanů... kouzlo, které jsem začal spřádat již na cestě sem mým hlasem byl spuštěno doplna a tyčím se tak nad nimi, já malý trpaslík stojící na hromadě beden, v jejích očích vypadám ale tak majestátně, jako arcibiskup promlouvající ke svým ovečkám z oltáře posetého drahokamy. Všichni složte zbraně a uklidněte se! ŽÁDNÉ DALŠÍ ZABÍJENÍ TU TOLEROVAT NEBUDU! Chci aby cítili jen naprostý odpor a zděšení nad svými činy. Aby pochopili, co udělali. Všichni bez vyjímky. Lindan, Garadon... nezemřelo už dost lidí? STÁLE TOUŽÍTE PO KRVI? CO? ptám se jich všech a obviňujícím pohledem se jim zabodávám přímo do duše. Je tohle to, kam jsme dospěli? Jako zvířata se vrháte po nejbližší kořisti, co se namane? Jak to bude dál, začnete se žrát navzájem? Chováte se jako skřeti! zařvu a pohledem hledám ty, kteří se snad vzepřeli mé magii, abych je mohl znovu zklidnit. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Iniciativa: 8 Magie Mysli: 5+6+2=13 Používám manévr rozsáhle, který bych měl mít zdarma, jelikož mám ZS Davová psychóza. Dav lidí plus Mored a Dorak by se snad měli počítat. :) |
| |
![]() | Od mého rozhovoru se správcem uběhlo asi hodně času. Pamatoval jsem si jen to, že jsem poté odešel a vydal se zpět do hostince. Cestou se mi zamotala hlava a pravděpodobně jsem omdlel - nebyl jsem zraněn a nic mi nebylo ukradeno. Možná z vyčerpání, hladu a stresu. Celou dobu jsem ležel mezi dvěma domy, kam nedopadalo žádné světlo, proto na mě nikdo nenarazil ani nenašel. Když jsem se trochu probral a vzpamatoval, uslyšel jsem mohutný a hlasitý projev Thorgara. Rozhodl jsem se prozatím neukazovat a pokračovat dál do hostince. Třeba najdu něci, co jsme předtím přehlédli.. Vyrazil jsem a snažil se, aby mě nikdo nespatřil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Chceš osvobodit svou rodinu a zastavit zlého knížete, nejdříve se však chceš pomstít Hladovým stínům, kteří tvou rodinu unesli. I když si jako elf více cvičil své magické nadání, dokážeš najít jejich stopu a úspěšně je v lese pronásledovat. Míří od tvého domova na jihozápad. Po několika dnech dorazí do další elfské vesnice, odtud je opět sleduješ směrem na západ. Pak však udělají něco, co si nedokážeš vysvětlit, obrátí se zpět na severovýchod po lesní cestě. Víš, že bys mohl na cestě o něco více srazit náskok, který před tebou mají. Rozhodneš se tedy postupovat i v noci, to již nedokážeš stopovat, ale za chvíli uvidíš, kam cesta zřejmě vede. V dálce vidíš dřevěnou palisádu osvětlenou dvěma pochodněmi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Všechno je to tak nedávno, přitom se mi to zdá jako celá věčnost. Cestou se mi v hlavě honily různé otázky. Co Leighelas plánuje, zda je má rodina v pořádku a jak můžu Leighelase zastavit. Nosím na sobě černý plášť, který jsem ukradl jednomu Hladovému Stínovi, kterého na mě Leighelas poslal. Kompletně mě zakrývá tak, že se nedá poznat, co vlastně jsem zač. Dost se mi to hodilo, jelikož jsem poslední týden strávil skrýváním a stopováním na útěku. Vypadám také dost hrozivě a nebezpečně, což se také hodí. Stejně tak můj meč je od toho skřeta. Na cestách si nemohu zbraně vybírat. Mám jej v rukou vytažený z pochvy, kdyby náhodou na mě někdo zaútočil. Když mířím k bráně, použiju svou magii k tomu, abych zhasnul ty dvě pochodně osvětlující bránu. Chci tak zmást případné pronásledovatele. Opatrnost především. Otevřete bránu! zakřičím hrozivým hlasem, aby věděli, že nemají odmlouvat a hned mě tam pustit. Kdoví, co mě může sledovat a já bych radši noc strávil za hradbami než mimo ně. Tak tam čekám v temnotě se skřetím mečem u brány, rozhlížejíc se po případných hrozbách, i když v tom černém plášti od Hladového stína bych neměl bý vidět. Jedno těm skřetům musím uznat, vědí jak zůstat skrytí. Vevnitř se třesu strachem, ačkoliv navenek to nedávám najevo. Musím ty parchanty najít a zachránit svou rodinu. Jenže to se tak lehko řekne, najít elitní zabijáky, kteří trénovali celý život umění zůstat skrytí. Co já vím, možná mě teď pozorují, smějí se mé bláhovosti a již plánují, jak mě zlikvidovat... Nesmím riskovat. Takhle jsem tu odkryt a je jen otázkou času, než mě tu najdou a zabijí. Plynulými gesty kolem sebe začnu spřádat zaklínadlo, kterým si dokáži dát do vínku svých schopností let. Poté se vznesu do vzduchu a lehce dopadnu na druhou stranu brány. Vypadá to spíše jako nějaký podivný akrobatický kousek než vzdušná magie, jelikož chci být nenápadný. Pokud by mě někdo uviděl (což by se stát nemělo), tak by to spíše vypadalo, jako kdybych seskočil z hradeb, což by se vysvětlovalo lépe. (Magie vzduchu: 2+6+2=10) Používám schopnost Kvílení meluzíny za 1 zdroj Duše, takže můžu až do úsvitu létat a přeletět tak hradby (technicky přeskočit). |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Probudil ses a slyšíš Thorgarovu promluvu k ostatním. Zjišťuješ, že proslov není věnovaný tobě, a tak se rozhodneš odejít porozhlédnout do hostince. Snažíš se tam nepozorovaně dostat, což jde celkem snadno, protože jsou všichni zaujati Thorgarem. Vejdeš dovnitř a snažíš se přivyknout tmě uvnitř. Rozlišuješ stůl, u kterého jste dnes večer seděli, tam to všechno začalo, když vám krčmář donesl otrávené jídlo, tam začal ten strašný sled událostí, který vyústil smrtí několika nevinných a dokonce i několika z vás. Vlastně ne, všechno to začalo dřív, když jste porazili a obrali ty skřety, kteří vás přepadli. Anebo to snad začalo ještě dříve? Rozhlížíš se ve tmě a přemýšlíš. Kam jít. |
| |
![]() | Boj – 2. kolo (Mored a Dorak) Mored by chtěl Doraka skopnout na zem a zvýšit mu Ohrožení, ale Dorak je rychlejší, přiskočí k němu, a i když má kroll zvednutou nohu připravenou kopnout, udeří ho do slabin. Mored ucítí silnou bolest a nohu rychle položí na zem. Povede se mu to však tak, že při tom šlápne Dorakovi na nohu, což rozhodně není příjemný pocit. Kroll je tedy sice v předklonu a drží se za slabiny, Dorakovi to však pozici nijak nevylepšilo, protože musí vyprostit svou nohu zpod krolla a dost to bolí. (Mored se vyčerpal) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Pro získání symbolického dotyku uděláš to nejjednodušší, co znáš, uřízneš skřetovi pramen vlasů, zavážeš a schováš si ho. Nahoře už žádní členové domobrany nejsou, a tak sejdeš až dolů a pošleš tam dva, kteří postávali u dveří hostince. Potom začneš svůj proslov k ostatním. |
| |
![]() | Boj – 2. kolo (Dav, Thorgar) „Neposlouchejte ho, nejdříve musíme toho krolla zajmout, do té doby nejsme v bezpečí,“ křičí Kárl, ale není to nic platné. Hlas v hlavách všech mužů domobrany je příliš silný a zvítězí i hlavě Kárlově. Všichni muži svěšují své ruce a některým z nich vypadávají improvizované zbraně, otáčí se k Thorgarovy a očekávají, co jim řekne. |
| |
![]() | Zklidnění davu Kouzlo se povedlo a dav se zklidnil, stejně jako já. Vydám se jim vstříc a začnu je již nemagicky přesvědčovat. Copak jste se pomátli? Jen to že je kroll neznamená že je se skřety! To tu budete útočit na každého, kdo by s nimi mohl být spojení? Co příště, až kolem bude procházet nějaký elf, napadnete ho taky? 2+4+1=7 Ovlivňování pocitů |
| |
![]() | Thorgar Bolí mě noha ale jak se zdá to nenívůbec důležité. Thorgar totiž používá tu svojí magii. Nemám to rád. Ale má pravdu. Odstrčím krolla a vyprostím tak svojí nohu. Doufám že mi nepochroumal žádné kůstky. Otočím se ke krollovi a řeknu. ,,Dneska máš štěstí ale něco zkus a už se nebudu držet zpátky." Stojím tam a měřím si krolla, nabírám síly. Jestli se na mě vrhne, bude toho litovat. Nikdy jsem nebyl žádný velký myslitel an řečník a do teď co bylo dobré pro Thorgara bylo dobré pro mě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Pomalu jsem se přemístil do kuchyně doufajíc, že najdu nějaké užitečné přísady, bylinky a podobné ingredience. Takové, ze kterých bych dokázal vyrobit uspávací jed, popřípadě také jed smrtící. Snažil jsem se podícat do všech almar, šuplíčků i jinam, a doufal jsem, že se na mě usměje štěstí. * Pokud jsem něco na výrobu jedů našel, hned jsem se ho pokusil vyrobit. |
| |
![]() | U brány Thorgar promlouvá dál k davu, který se k němu otočil a poslouchá ho. I kroll přestal bojovat a naslouchá Thorgarovi. Jakmile Thorgar domluví, najednou vidíte, jak někdo přeskočil přes hradbu, je to osoba zahalená v černém plášti a u boku má nedobře vykovaný, zřejmě skřetí meč. Davem projede vlna zděšení, nikdo neví, co má dělat. |
| |
![]() | U Brány Od nočního útoku Hladových stínů už uběhlo dost času. Zatímco ostatní se věnovali skřetovi, já se šel vyspat. Na jeden den toho pro mne bylo až příliš a potřeboval jsem si pořádně odpočinout. Ráno mě však probudí zvuky vycházející od brány. Vyjdu z hostince a naleznu u brány dav lidí spolu s mými společníky a k nim promlouvající Thorgara. Mluví o tom, že nějaký kroll nemusí nutně být spolčený se skřety. No nevím, budeme to muset ověřit. Sotva však přijdu ke krollovi, zjistím, do jaké pasti jsme se to dostali. Když přes hradby přeskočí Hladový stín, je mi jasné, že se Thorgar mýlil. Ať už je to kdokoliv, jistě nebude sám. A při dalším útoku už nenechám nikoho zemřít. Zaútočím na skřeta a chci mu useknout mečem tu jeho odpornou hlavu. Boj zblízka proti lidem a zvířatům 5+5+5=15 (Manévry Zdarma: Velmi Přesně, Velmi Mocně) |
| |
![]() | Skřeti prší z nebe Dorak je rozumný, to je jasné. Lehce na něj mrknu aby věděl, že je vše v pořádku a chystám se vyrazit ke Krollovi, ovšem stane se něco, co zcela změní situaci. Z hradeb seskočí skřet, Hladový stín. UŽ NE! vykřiknu a zamířím na něj svou rukou. Pomocí své magie se snažím skřeta zastavit a ztížit mu cokoliv se chystá provést (Zvýšení Ohrožení). 2+1+2=5 Magie mysli (Tady mi moc štěstí nepřálo... dám tam manévr LSTIVĚ, kdoví) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Sotva jsem se, z nějakého důvodu jsem tam nenašel maximálně jednoho nočního hlídače, ale celý dav lidí. Někdo na mě dokonce vyběhnul s mečem a chce mě zabít. Ihned začnu široce mávat rukama a všude kolem mě začnou vát větry tak silné, že by se jim nevyrovnala ani ta nejsilnější vichřice. Tu jejich palisádu by to mělo rozfoukat jako domeček z karet a všechny útočníky kolem mě odfouknout, abych měl čas utéct. Snad i vážně zranit, aby mě nemohli pronásledovat. S rozbořenou palisádou by to neměl být problém. Mezitím cítím někoho, jak se mě pokouší magicky zneschopnit a zapojím svou sílu vůle k tomu, abych odolal. 6+6+3=15 Magie vzduchu, manévr ROZSÁHLE 1+5+5=9 Síla vůle manévr OBRANA, snížení ohrožení 1 zdroj těla na aktivaci Rychle, ať můžu jít první. 1 zdroj těla na manévr obrana na magii mysli 1 zdroj duše za aktivaci ZS Síla vichřice |
| |
![]() | Dodatek S pomocí magie mysli se snažím skřetovi nahnat strach tak, aby zmrznul strachy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Bohužel neuhnu, chlap s mečem mi ho zabodne do těla a já ho už jen dokážu jen tak tak odstrčit, než mě dokáže dodělat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro (Zapomněl jsem, že mám vlastně ještě zdroje) Když je jasné, že kouzlo použít nestihnu, vytasím meč a jakžakž jeho útok zablokuju, Přitom se mi ale meč roztříští. 3 Zdroje těla, 1 zdroj za udělení jizvy zbrani |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Přejdeš za pult a poté se vydáš přes dveře opatřené starým závěsem do kuchyně. Zde už jste včera byli, zde jste včera našli mrtvého hostinského Josefa. Začneš prohledávat suroviny v kuchyni, které nejsou opravdu nijak bohaté. V přilehlé komůrce najdeš sklad základních potravin. Ty se však koukáš po něčem, co bys mohl použít na tvé lektvary a jedy. Po delším hledání konečně najdeš několik léčivých bylinek, které bys mohl použít na léčivé čaje a masti. (Přidáno 5 surovin.) Nenajdeš však nic, z čeho by šel vyrobit jed, přeci jen se jedná o vesnickou kuchyni, kde nechce nikdo nikoho otrávit, nebo tomu tak aspoň do včerejšího večera bylo. |
| |
![]() | U brány Postava okolo sebe začne mávat rukama a všichni ucítíte, že se začíná zvedat vítr. Sandor však nelení a vydává se proti postavě s vytaseným mečem. Domobrana je překvapená a pouze se zapře tak, aby je vítr neodvál a upevnili svou pozici. Thorgarovo soustředění naruší náhlý poryv větru, čímž se přeruší kouzlo, které začal spřádat, a to je nenávratně ztraceno. Stejně tak v davu lidí je několik mužů sraženo. Sandor ve své zbroji však neohroženě postupuje vpřed a chystá se setnout zahalenou hlavu. Postava však hbitě vytáhne meč a zastaví tak jeho ránu, při tom však Sandor svou velkou ránou nepříliš kvalitní meč přerazí a ještě si postava pohmoždí rameno. (Vyčerpá se.) Začíná druhé kolo. |
| |
![]() | Skutečný boj Jak se zdá mírový pokec bude muset počkat. Objeví se skřet, jeden z těch odporných Hladových stínů. Však mi mu ukážem. Jenže noha mě pod bolí a je nějaký přehnaně sebevědomý. Když už se chystám následovat Sandora do boje poryv větru mnou trhne. Tak a dost. I jen Thorgarovi stěží toleruju to jeho ovlivňování. Nikdo si na mě tuhle magii tahat nebude. Ksicht toho skřeta v agónii si schovám na studené zimní noci. Nezajímám se o krolla a v ruce se mi objeví sekera. Je na čase lámat lebky. Vydám se ztěžka proti větru, spoléhaje na nízké trpasličí těžiště. Mě nějaký vánek neshodí. Jen co se k tomu ztracenému skřetu dostanu, hezky si ho obejdu ze strany, ať si se Sandorem nepřekážíme. A pak se rozhodnu udělat z té potvory dvě menší dlouhým sekem s bojovým křikem na rtech. A jestli mi uhne, alespoň z něj tentokrát bude Sandor nadělat fašírku. Bez meče nemá šanci. (Boj s lidmi a zvířaty - 4 + 4 + 5 (bojovník) = 13 - chci skřeta zranit nebo přinutit bojovat - zvýšit ohrožení. Díky Gladiátoru používám Mocně zdarma.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Počkejte! Nejsem nepřítel! zařvu a strhnu si kapuci z obličeje. Je možné, že si mě spletli se skřetem, ale to je hodně nepravděpodobné. Vím, že mám černý plášť a skřetí meč, ale postavu mám úplně jinou. Skřeti jsou malí a podsadití, já jsem ale vysoký a vyzáblý. Pokud i tak na mě budou útočit, zkusím je odstrčit magií větru (Zvýšit ohrožení). 4+1+1=6 Magie vzduchu |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Teď už tady jen ztrácím čas. Třeba mě potřebují jinde. Naposledy se rozhlédnu po hostinci, zda nespatřím něco důležitého, co nám předtím uniklo. Pokud mi do oka nic nepadlo, vzal jsem za kliku dveří, vyšel opět ven - na čerstvý vzduch - , a vydal se k bráně za ostatními. Možná se mi to jen zdálo, možná to byla jen píseň větru v korunách stromů, ale jakobych uslyšel zvuky boje a nastalé paniky. Raději jsem proto přidal do kroku - s jednou rukou na zbrani, a druhou se okamžitě bránit pěstmi. |
| |
![]() | U brány Do konfliktu se zapojí i Dorak, který se snaží zaujmout pozornost postavy, aby tak Sandorovi zjednodušil jeho konečný útok. Během toho se na něj zahalená postava otočí a míří na něj pahýlem meče, pak promluví: „Počkejte! Nejsem nepřítel!“ zařve a strhne si kapuci z obličeje. Objeví se poměrně hezký obličej s dlouhými zrzavými vlasy, skrz které vykukují dlouhé špičaté uši. Mává rukama a snaží se si větrným kouzlem udržet Doraka od těla (6). Dorak je však silnější a dostane se až k němu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Ještě jednou se rozhlédneš po hostinci a zbystříš všechny své smysly, když najednou uslyšíš nějaký hluk vycházející seshora. Takové dunění, jakoby na podlahu spadly nějaké těžké věci. |
| |
![]() | Přítel Jak běžím k tomu skřetovi, sthne kápi a objeví se podezřele neskřetí obličej. Možná že Thorgarovo nebojové kázání mě přeci jen trochu ovlivnilo a tak když se zjeví nová tvář ,oje nohy zpanikaří, ruce pokračují v útoku, hlava neví co dělá kdo a já se řítím k zemi k nohám neznámého. Okamžitě ale vyskočím a zamávám neznámému sekerou před nosem. ,,To se teprve uvidí! Co jsi zač a proč bych tě neměl rozsekat na hadry?" Vykřiknu rozhořčeně, koneckonců už jsem se těšil na nějaký pořádný souboj. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Potichu jsem se vydal ke schodům a po nich pěkně pomalu nahoru (akrobacie?). Cestou jsem uchopil svou dýku abych byl okamžitě připraven na boj. Snad nedělám chybu.. Nejsem žádný protřelý bojovník. A skapat dnes rozhodně nechci, tak bůh se mnou. ,snažil jsem marně dodat odvahy. Před posledním krokem (případně před otevřením nějakých dveří, které na mě nahoře čekali) jsem se zhluboka nadechl a zaujal jsem bojovou pozici - chytil jsem dýku za ostrou čepel, připravej ji po nepříteli okamžitě vrhnout. Chlapi, někdo tady je!! Pojďte rychle nahoru!! ,zakřičel jsem v okamžiku, kdy jsem sice se vyšel do volného prostoru, ale ještě dříve, než jsem někoho vůbec spatřil. Z prostého důvodu - zastrašit případného nepřítele tím, že jsou dole posily. |
| |
![]() | Elf nebo skřet - jedno a to samé Chystám se tomu skřetovi setnout tu jeho hlavu i přes všechny ty svoje větrné čáry co na mě zkouší, ale najednou mu spadne kapuce a zjistím, že to není skřet, ale elf. Jak to říkal ten skřet? Nějaký elfský kníže je najal? Aenir nebo tak? Je to jedno. Špičouchům nevěřím a ani ten Garadon ve mě nevzbuzoval moc velkou důvěru. Kdoví, co tu vlastně vůbec chtěl. Ať už to bylo cokoliv, kvůli jeho smrti se to nedozvíme. Neposlouchejte ho! Elfové jsou spojeni se skřety pod velením jednoho z jejich knížat! Ví že nemá šanci a chce si zachránit ten svůj mrzký život! Stejně tak ten kroll támhle! Určitě jsou spojeni! Jestli nezemře, srovná vesnici tou svojí magií se zemí! zavolám k ostatním a hlavně k vesničanům, které chci přimět, aby stanuli po mém boku proti tomuto zrádnému špičouchovi. S tím krollem se vypořádáme později, může být užitečný zajatec, ale žádného čarodějníka jako zajatce neberu. Je s tím více problémů než za kolik to stojí. Hned jak skončím se svým přesvědčováním vesničanů se oženu po elfovi, abych ho připravil o ruku. 5+5+1=11 Velení lidem v boji (nebo 5+5+5 Zastrašování, nevím co se hodí víc) 2+6+5=13 Boj zblízka (Velmi Přesně, Velmi Mocně) Smrtící akce |
| |
![]() | Oprava příspěvku Místo toho, abych mu chtěl useknout hlavu mu chci způsobit nějaké dostatečně velké zranění na to, abych mu ztížil pohyb (Zvýšení ohrožení). Čas na zdrcující úder přijde později. Místo Velmi Mocně dávám Velmi Lstivě. |
| |
![]() | Už je to tu zase... Nakonec se ukáže, že místo do skřeta jsme celou dobu bušili do elfa. No, ten černý plášť mě zmátl. Už už chci Doraka uklidnit a promluvit k elfovi sám, to už ale Sandor začne mluvit a oči se mi rozšíří zděšením když se po něm ještě ožene mečem. Ne! Počkej! vykřiknu a jelikož není času nazbyt, tak ač nerad, použiji na něj svou Magii mysli a pokusím se, aby zmrznul strachy a elfovi neublížil. 4+1+2 Magie Mysli (To si ze mě už děláte srandu...) |
| |
![]() | Velké odhalení Jsem Thallen a nejsem váš nepřítel! začnu překotně vysvětlovat trpaslíkovi, tomu lidskému hromotlukovi a všem ostatním. Potřebuji jen přístřeší a pomoc. Brána byla zavřená a bylo pro mě moc nebezpečné strávit noce venku, tak jsem jí přelezl. Nevěděl jsem, že tu bude uprostřed noci tolik lidí. Prosím, přestaňte a můžeme si rozumně promluvit! Jestli ten hromotluk ještě stále bude zkoušet na mě útočit, zkusím ho rozptýlit náhlým poryvem větru a vzedmutým prachem a tím způsobit, že mine. (Zvýšení ohrožení) 2+1+2=5 Vzdušná magie |
| |
![]() | Dobře, tak zajatec Když toho elfa tak slyším prosit o ten jeho mizerný život, rozmyslím se a místo toho ho udeřím jen naplocho a srazím ho na zem ještě předtím než se dokáže pokusit o nějaký další závan větru. Dobře, tak budeme mít zajatce dva. Thorgar na mě ovšem začne zkoušet ty své čáry-máry, čímž mě ale dost naštve. Jak by se jemu líbilo kdyby se mu někdo hrabal v hlavě? A s tím svým patetickým pacifismem mě již tedy vážně vytáčí. Musíme být nelítostní, stejně jako ti skřeti. Copak myslí, že oni by ho ušetřili? Jestli si dovolíme nějaká takováto absurdně naivní rozhodnutí a každého přivítáme jako našeho nového nejlepšího přítele tak tu všichni zahyneme. Otočím se k vesničanům a ke Kárlovi: Svažte mu ruce i nohy, dejte mu roubík a odvlečte ho do hostince. Nemusíte být něžní, on by taky nebyl. Hned ho vyslechneme i s tím jeho skřetím a krollím kumpánem. Uvidíme, co zajímavého nám řekne. Slyšíš krolle? Jestli je ti život milý, necháš se spoutat a odvést do hostince. A ty taky, elfe. Jestli budete užiteční tak vás možná i ušetříme. |
| |
![]() | Sandor ničitel Nejdřív Správce a teď Sandor. Jakoby se nic nezměnilo. Rozhořčeno si to nakráčím přímo k Sandorovi plný vzteku. Sandore, copak ti ta paranoia úplně zastřela mysl? Ty a tady správce jste úplně stejní! Tím, že tu budeš zajímat a krutě vyslýchat každého poutníka jako zločince ničeho nedocílíš! Akorát těm skřetům nahraješ! začnu mu domlouvat a poté promluvím k lidem a ke správci. Neposlouchejte ho, dejme jim šanci a nechovejme se jako barbaři! promluvím k lidem i ke správci a pokusím se to podat jako výborné herecké představení, čímž chci zapůsobit na jejich city. Snad přesila přiměje Sandora k tomu, aby se vzdal. 3+6+1=10 Ovlivňování pocitů (V případě prohry to nechám tak, zdroje Vlivu potřebuju.) |
| |
![]() | Trpasličí obhájce elfích práv Ne Thorgare. Oni poslechnou mě. A víš proč? Ten trpaslík mě vážně fascinuje. Myslel bych, že bude rozumný, on však stále nechápe, o co tu jde. Ten elf je čaroděj schopný napáchat velké škody a nejspíš jeden z Aerinových poskoků a spolčený s Hladovými stíny. Ten kroll je jistě také. Nemůže si dovolit jim jen tak věřit. Jestli, nebo spíše až nás zradí, budeme už moci jenom vykopávat hroby pro mrtvé. A následně přijde skřetí armáda a dorazí zbytek. To chceš? zařvu na něj. Ty tu jen sníš o světě, kde jsou všichni naprosto důvěryhodní a každý cizinec je tvůj nový nejlepší přítel. V noci už dva z nás zemřeli. Jestli poslechneme tebe, zemřou další. Jestli to nechápeš tak už nemá cenu se o tom s tebou dále bavit. Nedokážeš pochopit situaci a místo toho, abys nám pomohl nás očarováváš tou svojí magií, hrabeš se nám v mysli a proti naší vůli nás ovládáš k tomu, abysme jednali jen tak, jak chceš ty. Odpíráš nám tím možnost volby! zařvu na něj a zopakuji k vesničanům a Kárlovi svůj rozkaz. Sázím na pověrčivost a strach vesničanů. Sázím na jejich strach i zdravý rozum. Sázím i na Kárla, který jistě bude na mojí straně. Chci jim všem ukázat, že mé řešení je to jediné správné a Thorgar tady je jen velice naivní a vůbec neví, jak to chodí ve světě. Zoro, ty víš, že mám pravdu. Pomoz prosím vesničanům se spoutáním těch dvou. zeptám se jí. Vybral jsem si ji před Dorakem, jelikož ten je Thorgarův přítel a nechci se mezi ně dva zatím stavět. 4+4+5=13 Zastrašování (Jestli potřebuju rozsáhle tak si ho zaplatím, jelikož ale Thorgar řekl, že se nevyčerpá tak sem asi uspěl :D ) |
| |
![]() | Trpasličí terapeut Zdá se, že Sandorovo malé vystoupení si získalo oblíbenost davu o dost více, než můj pokus je umírnit. Typické, teatrálnost a hlasité řvaní často zvítězí nad chladnými hlavami. A tu Sandorovu by tedy někdo potřeboval pořádně schladit. A myslím, že by to prospělo všem. Sandore, uklidni se trochu! řeknu mu a začnu spřádat kouzlo. Zamumlám kouzelnou formuli, doplním ji příslušnými gesty a zkusím pomocí magie mysli Sandora uklidnit. 4+1+2=7 Magie mysli (Chci jen trochu zmírnit Sandorův hněv a uklidnit ho. Jestli neuspěju, tak se nevyčerpám, šetřím zdroje) |
| |
![]() | Mě se nikdo v hlavě hrabat NEBUDE! Ten trpaslík začne zase s jedním tím svým kouzlem, já se ale nedám. Přiběhnu k němu a než má možnost dokončit to svoje kouzlo tak mu vrazím pěstí, až z toho padne na zem (Pravidlově asi zvýšení ohrožení). Takže takhle... měl jsem pravdu. Místo toho, abys uvažoval rozumně se uchýlíš k těm svým čárům. soptím vzteky. Dobrá tedy, jak chceš. Svažte i tady Thorgara, je nebezpečný pro nás všechny! Zavřeme ho dokud nepřijde k rozumu! přikážu ostatním. Zatím se pokusím Thorgara nějak znehybnit. 6+3+5=14 Boj zblízka |
| |
![]() | Obklopen šílenci Zdá se, že Sandor můj pokus o uklidnění nevzal právě nejlépe. Dřív než ho stihnu dokončit mi jednu vrazí, až se sesypu na zem. Ještě ostatním přikáže, aby mě svázali a že jsem prý nebezpečný pro ně všechny. Tak teď už se ale úplně zbláznil. Doraku, pomoz mi. Sandor zešílel! supím v Sandorově sevření a doufám o pomoc od Doraka. Snažím se vyprostit, vyvléknout ze Sandorova sevření, jak to jen jde (Snížení ohrožení). 6+3+1=10 Mrštnost (kejklíř) |
| |
![]() | Jak chytit trpaslíka Thorgar je nebezpečný, ublíží sám sobě i ostatním! Musíme ho svázat a zavřít, dokud nepřijde k rozumu! Jak pro naše, tak pro jeho vlastní dobro. A TO HNED! Svažte toho elfa a krolla a potom mi pomozte tady s Thorgarem! zařvu k vesničanům a ostatním a mezitím zesílím stisk, ve kterém držím Thorgara. Snažím se mu nedat možnost upláchnout (Zvýšit ohrožení). Musím uznat, že to i trochu přeženu a Thorgar jednou i vyjekne bolestí, je to ale nutné. Pokud bych mu nechal volnou ruku, ještě by ty dva nechal upláchnout. 4+5+5=14 Hrubá Síla |
| |
![]() | Šílenství Zatímco elf se snaží představit a vyhnout se smrti, Sandor se rozhodně převzít iniciativu. Chce jeho a krolla svázat aby se vyhnul šanci na zradu. Nezní to tak špatně ale chápu proč se Thorgar za tohohle... Thallena postaví. Pak se stane něco opravdu nemilého. Sandor a Thorgar se ošklivě pohádají. Já jen hlídám krolla a elfa ale pak začne hádka stupňovat. Chci je nechat být, ale Thorgar je můj přítel. Zvednuté hlasy se rychle změní v boj a Sandor vykřikuje že se Thorgar zbláznil. Chytne mého spolulovce a chová se jako pomatený sám! Nemůžu dovolit aby si někdo tohle dovolil na mého bratra ve zbrani! Přiskočím k němu se sekerou v ruce a strčím mu jí přímo před obličej. Pak promluvím výhružným a důrazným hlasem. ,,Být tebou tak mého přítele pěkně rychle pustím. Pokud si teda vážíš vlastního nosu. Thorgar není nepřítel ale já bych klidně moh být. Nezapomeň že mi neříkají Sekera jen tak pro nic za nic." A zvýším hlas a otočím se k davu. ,,To platí pro všechny. Měli bysme se hlavně všichni uklidnit." Teď se můj vhružný pohled vrátí zpět k Sandorovi. ,,Potřebuje někdo s uklidněním pomoct?" Snažím se ukončit konflikt, nebo ho alespoň odložit. Pokud Sandor nepřestane, chci mu alespoň zvýšit ohrožení (znejistí, má proti sobě zkušeného válečníka). Použiji i manévr rozsáhle (1 zdroj vliv) abych zastrašil i dav lidí. 4 + 6 +5 (bojovník - zastrašování) = 15 |
| |
![]() | Obrana Dorak se mě pokusí zastrašit. Jistě, jak předvídatelné. Trpaslíci drží spolu, že? A jejich loajalita a bezmezná věrnost k tradicím jim naprosto zamlžuje mozek. A já bych tobě Doraku radil, abys ihned šel chytat toho krolla než kvůli tobě a tvému příteli uteče. A abys přestal svého kumpána bránit bezvýhradně. Varuji tě. Zůčastnil jsem se mnoha bitev jako rytíř jeho veličenstva. Porazil jsem lepší muže než nějakého zakrslíka co se narodil v díře v zemi a se zbraní máchá jako s krumpáčem. Snažím se Doraka tím umlčet a naprosto ho v očích Já jsem přece rytíř a nižší šlechtic. On je jen přivandrovalec odnikud. Pokud by někoho měli poslouchat tak mě. 6+5+5=16 Sebedůvěra (Ostouzení, Zastrašování) |
| |
![]() | Vyčerpání - Útěk ze Sandorova stisku Sandor mě doopravdy drží hodně pevně, já se ale nevzdám. Využiji chvíle, kdy je zaneprázdněn Dorakem a vší silou sebou začnu trhat. Dokáži se vyvléknout z jeho sevření za cenu spousty svých sil, ovšem vyčerpáním spadnu na zem a lapám po dechu (vyčerpal jsem se). |
| |
![]() | Vycerpani Hrube Doraka prerusim a mluvim tedy DOST nahlas. Uz me cela tahle hadka stve a vycerpava me (vycerpal jsem se). |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vystoupíš nahoru po schodech a vstoupíš do chodby, která je z obou stran lemovaná dřevěnými dveřmi vedoucích do jednotlivých pokojů. Zakřičíš, aby tě bylo v horním patře slyšet, a poté se opět zaposloucháš. Žádný hluk v patře už neslyšíš, doléhají však k tobě hlasité hlasy zvenku, jak někdo křičí a nadává. |
| |
![]() | U brány Dorakovi se podaří před marně čarujícím elfem, i když trochu nešťastně, zabrzdit a svůj útok zastavit. Na nečekané odhalení však nebere ohled Sandor, který se vydává tvrdě proti elfovi. I když se proti tomu pokouší zasáhnout jak Thorgar magií mysli, tak i elf se snaží bránit magií větru, je to proti Snadorovi marné a ten elfa jednou ranou mečem na plocho posílá do bezvědomí. Všechno sleduje zmatený dav lidí i Kárl, kteří jsou ještě stále uklidněni Thorgarovým kouzlem a nechápou náhlý příval násilí. „Zastavte to, stop, copak jste neříkali, že to nemá cenu!“ volá správce, ale jeho snaha je marná. |
| |
![]() | U brány – 2. kolo nového souboje Najednou se strhne hádka mezi Thorgarem a Sandorem, během čehož se ze zděšení proberou i Kárl s davem sedláků domobrany. Nastalého zmatku také využije kroll, který se vydá směrem ke studni do středu vesnice, možná si opravdu přišel jenom doplnit zásoby vody, jak říkal, nebo chce vesnici otrávit studnu, aby invaze skřetů byla jednodušší. „Rychle, chyťte ho!“ zakřičí Kárl a ukáže na krolla. Větší část ho poslechne a rychle se vydá za krollem, dva se však na Sandorův rozkaz vydají svázat omráčeného elfa. Dav vyběhne za krollem a chtějí na něj skočit a svalit ho k zemi. Kroll se však otočí a mocně na ně zařve, chce si tak snížit Ohrožení, tím, že si bude všechny držet od těla. Kárl však zařve: „Chyťte ho, na ztráty nehleďte!“ Čímž opět všichni trochu ztratí důvěru v něj, ale donutí je tak stále se přibližovat ke krollovi. (Vyčerpali se.) (Tak teď může reagovat Dorak.) |
| |
![]() | U brány - 2. kolo Kroll využije zmatku který stáhne i mě aby se o cosi pokusil. Naštěstí Karl a jeho lidé dávají pozor a snaží se ho chytit. Vrhnu se jim na pomoc. Kroll naštěstí není daleko ale stále ho nechci zabít. Jenže jak vidím lidé už začínají být vystrašení jeho obrovitostí. Tenhle obrázek mu vytrhnou nemůžu ale rozhodně mu můžu ukázat jak se řve po trpaslicku. Zhluboka se nadechnu a z mého širokého hrudníku má vyjít dunivý řev, snad dost silný aby otřásl krollem. Tohle ukáže tomu nafoukanci že tu ani jeho hlas nemá sílu. (Chci mu zvýšit ohrožení) Zastrašování: 6 + 5 + 5 (bojovník) = 16 (díky zvláštní schopnosti Šampión použiji zdarma Lstivě) |
| |
![]() | U studny – boj s krollem – 2. kolo nového souboje Kroll se pokusí vylomit jeden z kamenů studny a hodit ho po Dorakovi, z něj však vyjde tak příšerný řev, že to nikdo nečeká. Roztřesou se nejen vesničané, kterým ani nebylo zastrašování určeno, ale i tak ohromný kroll, který není s jeho klepajícími se rukama ničeho schopný. Pouze stojí zády ke studni opřený o její stěnu a nechápavě pozoruje Doraka. |
| |
![]() | U studny - boj s krollem – 3. kolo nového souboje Vesničani, opět povzbuzeni úspěchem Doraka a zaváháním krolla, se vrhnou proti němu, snaží se ho už konečně znehybnit a svázat, při tom koukají, zda jim půjde Dorak pomoci, protože kroll se úspěšně brání, každou chvíli vezme jednoho vesničana a ten skončí na zemi. (Zvýšil jim ohrožení.) |
| |
![]() | U studny - Boj s krollem Nechci zůstat pozadu a vrhnu se ke studni abych pomohl svázat krolla, protože vesničanům se to příliš nedaří. Proklouznu mezi nimi a objevím se před krollem. Vzhledem k tomu že na hádce mých přátel to začíná znít docela nepříjemně je na čase tohle rychle ukončit. Popadnu hůl jednoho z nebohých zraněných vesničanů a vší silou praštím krolla po hlavě, jako mečem. Jestli ho nesloží tohle pak nevím. Chci ho omráčit - vyřadit z boje. 6 + 4 + 5 (bojovník) = 15 - Mocně (gladiátor - zdarma) |
| |
![]() | Boj - Kolo 5 Sotva se Thorgar svalí na zem, hned se po něm vrhnu zase já. Chci ho jílcem meče omráčit a tak vyřadit ze souboje. 4+5+5=14 Boj zblízka (Manévry: Velmi Přesně, Velmi Mocně) |
| |
![]() | 5. Kolo Když vidím, že mě pokouší Sandor udeřit mečem, tak ho chmátnu za nohu. Chystám se mu způsobit prokletí křeče, ale Sandor je rychlejší... Rána je to vskutku silná a nemyslím, že zůstanu při vědomí dlouho. Doraku, já... zklamal jsem... S tímto se propadnu do sladké náruče bezvědomí. 1+2+5=8 Kletby a požehnání (To mě kostky nenávidí nebo co? :D Nevyčerpávám se, musel bych se jizvit a to nemá cenu. Takže jsem v limbu.) |
| |
![]() | Probuzení Ten rytíř nebo kdo to je mě uhodil pěkně tvrdě. Svalím se na zem a nějaký čas strávím v bezvědomí. Nakonec se mi ale podaří se probudit. Nemohl jsem být až tak dlouho mimo, protože se situace asi ani moc nezměnila. Vtom si všimnu dvou lidí, kteří mě snad chtějí dorazit či svázat nebo co. Rychle vyletím do vzduchu, nejvýše co za takovou krátkou dobu stihnu a pozoruji vesnici svrchu (Snížím si ohrožení). 6+4+1=11 Magie větru (Mám na sobě stále to vzdušné kouzlo, tak bych ho nemusel sesílat znovu). |
| |
![]() | Oprava - 5. Kolo V posledním okamžiku meč zachytím a odkloním ho, dost ošklivě si ale přitom pořežu ruku. Doraku... pomoz mi. lapách po dechu a snažím se nevnímat bolest z ošklivě pořezané ruky. (Jizva 1. úrovně) |
| |
![]() | 5. kolo I přes moje snahy to vypadá že Sandor zvítězí a nejméně omráčí Thorgara. Jenže mi trpaslíci se jen tak nevzdáváme. Když vidím jak ošklivě si Thorgar poranil ruku musím zasáhnout, zvlášť když uslyším jeho sten o pomoc. Ze strany odstrčím Sandora a vykřiknu. ,,Sandore! Jestli se Thorgara ještě dotkneš rozsekám tě na takový nudle že červové ani nebudou muset žvejkat! Jestli sis nevšim, tohle není čas na zabíjení spojenců!" (Zastrašování, Thorgarovi snížit ohrožení: 6 + 2 + 1 (přesně - Šampión) + 5 (Bojovník) = 14) |
| |
![]() | Obrana - 5. kolo (Zdarma OBRANA ze štítu.) Hned jak se mě Dorak pokusí odstrčit, silně do něj praštím svým štítem, hned poté následuje úder naplocho zakrváceným mečem (zvýšení ohrožení). Takže je to tak jak jsem si myslel. Vy trpaslíci jste všichni stejní. Místo mozku máte v hlavě kamení. 6+4+5=15 Boj zblízka (Manévry: Obrana, Přesně) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Venkovní hluk zesílil, ale já hodlám zůstat tam, kde jsem. Klidně to může to být moje, nebo klidně nás všech, jen a jen výhoda.. Rozhodnu se vstoupit do všech dveří, na které na patře narazím. Vždy jsem před vstupem obezřetný, ale tak tiše, jako do teď, už nenašlapuju - pokud zde totiž nic a nikoho nenajdu, chci být co nejrychleji venku s ostatními. Pokud ale narazím na zamčené dveře, pokusím se je i tak otevřít, a to díky své schopnosti lupiče - mistra klíčníka. Stále ale držím svou dýku a jsem připraven ji okamžitě použít! |
| |
![]() | 3. kolo nového souboje Dorak přiskočí ke krollovi a jednou rychlou ránou tak, že ani kroll nestačí reagovat, ho posílá omráčeného k zemi, kde ho vesničané začínají hned pevně svazovat. Spor mezi Thorgarem a Sandorem se mezitím začíná vyostřovat a přechází od slov k pěstem. Sandor přiběhne k Thorgarovi a vráží mu jednu pěstí, čímž ho posílá k zemi a zvyšuje mu Ohrožení. |
| |
![]() | Souboj – 4. kolo Sandor se snaží pevně držet Thorgara, aby se o něco proti němu nepokusil, a svým pevným stiskem mu ještě způsobuje bolest. Trpaslík se snaží vysmeknout za každou cenu, což se mu nakonec podaří, ale v zápěstí to nepěkně zakřupe a má ho nejspíše zlomené. (Vyčerpání jizvou 1. úrovně) Thorgara se vydává bránit Dorak, který začne Sandorovi vyhrožovat a snaží se mu nahnat strach. Sandor začne mluvit tak nahlas, že ani Doraka neslyší a jeho výhružky si k němu nenajdou cestu, takovýmto hlasitým žvaněním si však u nikoho respekt nezíská. (Vyčerpá se.) Během toho také dva vesničani už svázali elfa a odnášejí ho do hostince. |
| |
![]() | Souboj – 5. kolo Sandor chce omráčit Thorgara, ale ten v poslední chvíli meč odkloní holou rukou, což ho samozřejmě stojí hodně krve. Dorak se pokusí opět Sandora zastrašit, ale ten nedbá jeho výhružek a sráží ho štítem k zemi. Mezitím se Thallen přenášený do hostince probere, malým větrným kouzlem povolí uzly lana a potom už větším se vznese do vzduchu, aby si udělal přehled o situaci, a sníží si tak Ohrožení. |
| |
![]() | 6. kolo Zvednu se a už už se chystám k útoku. Ale pak si všimnu kolik krve se řine z Thorgarovi rány a otočím se k Sandorovi. Sekeru schovám. ,,Dost. Dost krveprolití, alespoň pro nás dva." Dojdu k Thorgarovi a pomůžu mu na nohy. Utrhnu z tuniky kus plátna a pevně s ním zavážu Thorgarovu ránu. Kdyby na mě Sandor zaútočil, každý uvidí že se snaží zabít nebo zranit nebojujícího muže, snažícího se jen pomoci příteli. Pak se otočím k Sandorovi. ,,Půjdeme. Raději než další boj. Dělej co chceš, Sandore. Věřím že tihle dobří lidé budou potřebovat pomoc proti skřetům. Mezi námi už je příliš zlé krve než abychom mohli bojovat po boku. Ale skřeti zaplatí. Jen doufám že mě nebodneš do zad." Začnu odcházet, podepíraje Thorgara (za předpokladu že se nijak nevzpouzí nebo nerozhodne zůstat ve vesnici). V bráně se otočím zpět k Sandorovi a vykřiknu. ,,Nezapomeň, Sandore, co začalo krví, skončí krví!" |
| |
![]() | 6. kolo Zatímco mě Dorak vleče pryč, stisknu v hrsti pár Sandorových vlasů které jsem mu vytrhl když jsme se prali a zvolám k Sandorovi: Proklínám tě, Sandore! Nechť tě ta tvá mocná paže zklame vždy, když to budeš nejméně potřebovat! Tak to bude dokud neuznáš své chyby a nezměníš své jednání! Poté se již jen nechávám Dorakem nést a upadnu do bezvědomí. Postih Nepřesně na Boj zblízka proti lidem a zvířatům. "Věčná" kletba, trvá do nejbližšího slunovratu či rovnodennosti nebo do splnění podmínek. 3 Vlivy. 6+1+5=12 Manévr: Mocně |
| |
![]() | 6. kolo Hned jak Thorgar začne odříkávat tu svou kletbu, na nic nečekám, rychle k němu doběhnu a štítem mu nečekaně třísknu do té jeho ruky tak, až mu ji zlomím a tím mu zabráním začarovat kletbu. 6+4+5 Boj zblízka (Manévr: Velmi Lstivě - způsobím Thorgarovi jizvu na těle 3. úrovně, zlomená ruka) |
| |
![]() | Vyčerpání Sotva se Sandor rozmáchne štítem tak rukou uhnu a tak mi nezlomí celou ruku ale jenom pár prstů. Vykřiknu bolestí a vztekem. (Jizva 1. úrovně) |
| |
![]() | 6. kolo Odlétám pryč z vesnice na druhou stranu než kam míří ti dva trpaslíci. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhodneš se prozkoumat všechny pokoje. Jdeš ode dveří ke dveřím, ale nikde nevidíš nic podezřelého, pouze běžné vybavení pokoje. Nakonec už jsou před tebou poslední dva pokoje, dveře napravo jsou od vašeho trpasličího pokoje a dveře vlevo jsou zbytku skupiny. Podíváš se nejdříve tam a najdeš tam dvě mrtvá těla Lindana a Garadona. Potom zamíříš do druhého pokoje, kde je situace až hrůzně podobná. Na zemi leží dvě těla, podle vybavení nejspíše členů domobrany. U jednoho ani nemusíš kontrolovat pulz, když vidíš jeho podříznuté hrdlo, abys zjistil, že je mrtvý. Vrhneš se tedy k tomu druhému, ale ten i bez viditelných zranění je také mrtvý. |
| |
![]() | Souboj – 6. kolo Dorak se rozhodne už dále s rozzuřeným Sandorem nebojovat a raději odejít z vesnice. Při tom pomáhá i Thorgarovi, který jde s ním. Ten se ještě pokusí o poslední prokletí proti Sandorovi, ten si jeho počínání však všimne dostatečně brzy a jeho čarování mu zarazí tvrdou ránou štítem. Potom už však trpaslíci dále odchází k bráně, kde Dorak nadzvedává závoru a mizí za palisádou. Během toho elf, který se vznášel nade všemi, odletí na druhou stranu vesnice, kde také klesne za palisádou. Lidé, kteří svazovali krolla jsou zděšení a nechápou situaci, stejně tak Kárl vypadá dost otřeseně. |
| |
![]() | Vesnice „Co to mělo znamenat?“ probere se správce. „Místo toho, abyste bojovali proti našemu společnému nepříteli, tak se tu perete mezi sebou? Prosím Vás, odejděte, hned. Co jste přišli, tak jsou ve vesnici jenom samé problémy. Myslím, že si poradíme lépe bez Vás." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Oddechnu si když vyjdu ven z vesnice a otočím se k Thorgarovi. ,,Utáboříme se někde z cesty. Ale na dohled. To že je v té vesnici ten nafoukaný blázen neznamená že necháme ty chudáky na pospas skřetům. Ale hlavně bysme ti měli najít doktora. Ta ruka nevypadá dobře. A ty prsty taky nejsou nic dobrého. Sakra, nejsem žádný doktor ale nějakou dlahu bysme ti měli udělat." Vydám se najít nějaké trochu skryté místo na táboření. Všude kolem jsou skřeti a tak se mi opravdu nechce rozdělávat oheň takže bude stačit jen malé místo. Dám si záležet na tom aby místo bylo nejen z cesty, ale abychom byli skryti v porostu. 6 + 2 + 5 (přesně) + 2 (lovec) = 15 (přežití v divočině) Poté co najdeme dobré místo k odpočinku promluvím k Thorgarovi. ,,Měl by ses pořádně vyspat. Ale hlídat musíme, kdoví co je kolem nás. Už do rána moc času nezbývá, klidně budu hlídat." (PJ, napiš o jaký odpočinek se u kterého z nás jedná.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Rychle vstanu, a chystám se informovat ostatní.. Vyběhnu z pokoje, ale pak se zarazím. Ostatní určitě těla prohledají a místní zabaví nejcennější věci, anebo je s nimi pohřbí. Tak či onak, co bych to byl za lupiče, kdybych alespoň mrtvá těla neprohledal.. Když jsem hotov (a je jedno, zda jsem byl úspěšný, či ne), vejdu do nejbližšího pokoje, nacházejících se vlevo, otevřu jedno z oken a promluvím k davu, který je již zcela zmaten, a jen se přeřvává. |
| |
![]() | Vejdu do nejbližšího z pokojů v patře, otevřu jedno z oken hostince a z výšky promluvím k davu, který je již zcela zmate "Buďte chvilku zticha, krucinál!! Zatímco se tady hádate a handrkujete mezi sebou, jsou tady další dva mrtví.. My nejsme nepřátelé, ti se nadále úspěšně skrývají, zabíjejí vás i nás, a tiše se nám vysmívají!" Poté se podívám na své společníky : "A my bysme se měli stydět! Místní do nás vkládají naděje, věří nám, a my se chováme jako ti zasraní skřeti!! Kárle, pokud nás vyhodíš, tak se možná situace na chvilku uklidní, ale skřeti toho brzy využijí a do jednoho vás zamordujou.. Takže pokud nás opravdu chceš vyhodit, počkej alespoň do rozednění. Děkuji.." Poté pokynu na své přátele, aby přišli za mnou nahoru, a okno opět rázně zavřu. |
| |
![]() | Idiot thy name is Sandor Boj mezi Dorakem a tím krollem s protahuje a vypadá vyrovnaně ovšem pak se do toho vloží Thorgar.Jistě,ale u mně plýtvá svou magii já o zabíjení nemluvila.Spíš o svázaní a výslechu a pokud ho pak vesničané budou chtít zlynčovat já jim bránit nebudu. Já ne i když vytáhnout tak velkého krolla je bude stát hodně úsilí. A Thorgar si jako mág umí zjednat pozornost nebo získat davy.Ani já bych se mu nemohla postavit ne pokud půjde o magii mysli. Možná bych mohla něco udělat s těmi bednami na kterých stojí. A už to vypadá že se to Thorgarovi podaří když přes hradby přeskočí nějaká postava v plášti.Sandor se ho pokouší setnout a Thorgar no nevím co se snaží udělat zrovna on,ale něco tu nesedí.Ten postoj a to jak se zvedá vítr vypadá na magii už jsem něco podobného viděla,ale pochybuji že by nějaký skřet byl toho vůbec schopný.Sandor se vrhá neohroženě vpřed a meče se střetnou ovšem ten jeho je kvalitnější a přerazí tak ten druhý vejpůl.A pak se tam přidá i Dorak ano osud toho dotyčného nedopadne dobře. Zemře rychlou a bolestivou smrtí. Ovšem pak se z skřeta vyklube elf což by mnohé vysvětlovalo ovšem Doraka to moc nepřesvědčí. Zvláštní že před chvíli tu Thorgar mluvil o elfovi. A Dorak je zklamaný že jeho sekera neochutná pořádný boj.A do toho se ještě vloží Sandor takže mám chuť odejít do lesa kde je klid pryč od toho šílenství. Ano to udělám.Ale nejdřív Sandorovi něco řeknu. „No myslím si že na to nemá dost sil.“ Asi jako já na srovnání této vesnice zemětřesením,ale čas rozumu nejspíš pominul.A to platí bohužel i pro toho elfa.Sandor je ve svém živlu a já jen protáčím oči a rýpu se prsty v zemi protože se obávám že tohle ani Thorgar nezvládne. To by chtělo nějaký uspávací prostředek kde je vlastně Strimfom? A pak jsem do toho zatažena taky a rozhodnu se že tomu udělám přítrž.Podívám se nejistě na Sandora a pak na zem pod ním Sandor je až moc zaujatý sám sebou že si nevšiml trhliny která se tam objevila.Bohužel víc zatím nedokážu aspoň ne dostatečně rychle pro můj plán.A pak se Thorgar a Sandor začnou prát a přidá se k nim i Dorak.A do toho ještě ten kroll přišel splnit svůj úkol a mně začíná pomalu,ale jistě docházet trpělivost.Posadím se na zem na zkřížené nohy podepřu si bradu a začnu sledovat okolí jako bych pozorovala mravence.Dorakovi se daří pacifikovat krolla a pak se vydávám na pomoc Thorgarovi.Oba trpaslíci pak opouštějí vesnici a já si musím přiznat že mi budou chybět.Taky ten elf je pryč asi se ven dostal stejným způsobem jako sem.Vstanu dojdu ke Kárlovi a řeknu unaveným hlasem: „Myslím si že neporadíte,ale budiž.Ale až ráno.“ V druhé větě je poznat že o tomto nehodlám smlouvat.Pak promluví Strimfon a když zavře okno tak se podívám na Sandora dodám: „Ano někdo by se tu měl stydět,ale já jsem moc unavená abych tu někomu dávala kázaní.“ Pak se vydám za Strimfonem abychom se poradili co dál.Zde by asi viděli radši ty skřety než nás. A ne já se jim nedivím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Dopadneš na tvrdou zem, za zády máš dřevěnou palisádou, před tebou se rozkládá les. Je stále tma, po ozáření pochodněmi na návsi se chvíli ve tmě rozkoukáváš… |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vyjdete z vesnice a vydáte se do lesa na jih. Po ozáření pochodněmi chvíli trvá, než vaše oči opět uvyknou tmě. Proto si také postavy přicházející proti vám všimnete až na poslední chvíli. Jste asi tři metry za okrajem lesa a proti vám stojí hubená vysoká postava s dlouhými vlasy, po boku jí stojí, což dobře rozeznáváte, medvěd a pes nebo vlk, vidíte, že je velice spoře oblečena, pouze krátká sukýnka a nějaký pás zakrývající poprsí. Podle postavy soudíte, že by se mohlo jednat o elfku, což se vám i hned potvrdí, když zahlédnete její špičaté uši. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Natáhnu proti oběma trpaslíkům svou hůl a řeknu: „Co jste zač a co se děje ve vesnici?“ Měla jsem tam jít hned, to, co jsem viděla a slyšela, vůbec nevypadalo dobře. |
| |
![]() | Vesnice Kárl, zřejmě potěšen, že uznáváte svou chybu, přistoupí na Vaše požadavky. „Dobře, ráno moudřejší večera nebo teda spíš noci. Jděte nahoru do hostince, přijdu tam za vámi.“ Potom sleze z vyvýšeného místa na palisádě a začne se opět věnovat návsi. „Nestalo se někomu něco?“ zeptá se na začátku, na což mu všichni odpovědí, že ne. Opravdu z toho všichni členové domobrany vyvázly bez vážnějších zranění, maximálně nějaké odřeniny a modřiny. „Děkuji vám, že jste dnes v noci statečně bránili naši vesnici. Myslím, že můžeme dnešní noční akci považovat za úspěšnou. Teď ještě zavřete a zajistěte bránu. Toho krolla odvlečte do hostince, kde ho ještě jednou pořádně svažte. Dva ať ho zůstanou hlídat. Jeden dojde zkontrolovat, zda je Matěj a jeho hlídač v pořádku. Potom pokračujte v normálním střídání hlídek, zbytek si může jít samozřejmě lehnout. Tím elfem se neznepokojujte, myslím, že pro naši vesnici opravdu nepředstavuje nebezpečí.“ Správce rozdá úkoly a dohlédne na jejich splnění, případně pomůže i s jejich provedením. |
| |
![]() | Hostinec Zora se Sandorem odejdou do hostince a zde vystoupají do horního patra, kde na ně na konci chodby čeká Strimfon. Dojdete až k němu a ocitnete se mezi dvěma otevřenými dveřmi do dvou vašich pokojů, v jednom z pokojů jsou vaši dva mrtví družiníci. V druhém pokoji, ve kterém jste drželi skřeta, jsou dva mrtví mladíci, členové domobrany. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Prohledáš oba dva mrtvé mladíky, členy domobrany, no není to rozhodně moc humánní. Kdyby tě někdo viděl, okrádat mrtvé spojence… Jsou oblečeni v košili a kalhotách a na košili mají oba koženou vestu, vesta jednoho z nich je starší a potrhaná, vesta druhého je v o poznatelně lepším stavu a ještě je z kvalitní kůže. Oba mají u pasu nůž, ten první má navíc ještě sekyru, obyčejnou, takovou jako se s ní štípe dříví, druhý má meč, ovšem nevalné kvality, vypadá spíše jako nějaké překované zemědělské náčiní. První má v kapsičce roztrhané vesty 3 groše. U druhého toho najdeš více, na krku má stříbrný řetízek s křížkem a u pasu má měšec s 10 groši. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Snažím se dostat těžce zraněného Thorgara někam do bezpečí ale dříve než najdeme místo kde bychom mohli strávit noc se před námi objeví jakási spoře oděná elfka. Už nemám sílu bojovat a tak se na ní jen unaveně podívám. Pak promluvím. ,,Můj přítel má ošklivě polámanou ruku a druhou skoro rozseklou. Potřebujeme léčitele. Jestli nám pomůžeš, zodpovím ti co budu moct." Jen doufám že se s námi nepustí do boje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Mí přátelé jsou možná v nebezpečí a potřebují moji pomoc, ale přeci tu nenechám toho trpaslíka zemřít a navíc potom snad budou sdílnější. „Pojď, polož ho sem,“ ukážu na místo vzdálené asi tři metry ode mě, kde nejsou žádné kořeny, ani jiné nerovnosti. „Zůstaňte,“ dám pokyn oběma zvířatům a popojdu ke zraněnému trpaslíkovi. Pokleknu u něj a začnu si prohlížet jeho zranění. Co to prováděli? „Budu potřebovat vodu, ty rány se musí vypláchnout. Také by se hodil nějaký obvaz nebo kus látky.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro S úlevou přikývnu a usměju se. Pak pomůžu malátnému Thoragarovi lehnout si na zem. Pak odpovím. ,,Neznám to tu ale jestli mě nasměruješ k nějakému prameni, vodu přinesu. S obvazy ti nepomůžu. Dal bych ze svého oblečení ale to není o nic čistčí." |
| |
![]() | Má slova, pronesená z okna hostince padla na úrodnou půdu. Kárl dav uklidnil, rozdal příkazy a Zora se vydala za mnou do hostince. Marně jsem vyhlížel své trpasličí bratry, Doraka s Thorgarem. Museli zmizet velmi rychle, ale doufal jsem, že je zase brzy uvidím. Okno jsem zavřel a zhluboka se nadechl, jelikož jsem zbla netušil, co si tady jen se Zorou počnu. Sandor byl viditelně nabroušený na všechny trpaslíky světa, a nebylo by příliš moudré mu teď chodit na oči. Pokud za mnou Zora dorazila, navrhnul jsem ji, že do rána, jak jsem prosil Kárla, tady čekat rozhodně nebudeme. "Dorak s Thorgarem zmizeli kdovíkde a ve vesnici jsme spíše posli smrti, než pomocnou rukou. Místní nás mají rádu, jak kravské lejno na podrážce, navíc jsme teď rozhádaní a to jim na morálce v boji se skřety nepřidá. Musím najít Doraka s Thorgarem, a to co nejdřív.." Nechtěl jsem řešit problém s krollem, skřety, ani vesničany, chtěl jsem chvilku klidu se svými bratry - u ohniště popíjet kmínku a taky se konečně pořadně vyspat, a načerpat nové síly. "Zkusíme najít ve vesnici nějakého stopaře, nebo chodce. Když mu nabídneme odměnu, určitě nám pomůže trpaslíky najít. Navíc nás vyvede z vesnice bez zbytečných otázek a dohadů, než kdyby jsme šli sami. Souhlasíš?" , zeptal jsem se Zory. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Strimfon pro Jako lupič jsem si na to již zvykl a výčitky jsem měl jen málokdy. Všechny mince, včetně dýk jsem si uložil do torny a z místnosti odešel, promluvit k davu. Poté jsem už jen vyčkal na Zoru a navrhl ji svůj plán. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro „No myslela jsem, jestli nemáte spíše něco z vlastních zásob. Žádný pramen jsem tu zatím bohužel nenalezla. Nevadí. Dobře. Za chvíli jsem zpět.“ Odejdu do lesa nalézt nějaké přírodniny, které mi pomůžou. Za chvíli se vracím s různými stébly, lupeny a větvičkami a dám se do ošetřování. Jednu lupeny, které vypadají jinak, než ostatní rozemnu mezi dlaněmi a vyčistím jimi řezné rány. Jsou léčivé a desinfikují. Potom pořezanou ruku zabalím do větších listů a obvážu ji a zpevním zápěstí dlouhými šlahouny a kapradinami. K zlomeným prstům přivážu dvě větévky a celé to také pevním listy a šlahouny. Při tom si pobroukávám tichou pomalou melodii a listy jakoby se sami ovíjeli kolem trpaslíkových rukou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Jsi lovcem skřetů, chodíš po světě a pomáháš lidem tam, kde jim škodí skřeti. Nedávno ses dozvěděl, že jistá lidská vesnici zvaná Borová, uprostřed borových lesů, se potýká s útoky skřetů. Rozhodneš se tedy, že jim půjdeš pomoci. Borová se nachází asi den cesty na západ od větší vesnice skoro až městečka známého jako Drchov. Máš ho po cestě a tak by možná neškodilo se tu zastavit, dobře se najíst a odpočinout na další cestu. Jako Noční elf cestuješ v noci. Putuješ lesem a vidíš, že se blížíš k Drchovu, který je osvětlen několika loučemi a je skryt za dřevěnou palisádou. Přicházíš ze severu, od skřetích hor, kde jsi naposledy bojoval se skřety. Podle dvou světel na palisádě poznáváš, že by brána měla být nalevo, směrem na východ. Najednou se ti však naskytne zajímavý pohled, z míst, kde je největší světlo, se vznese nějaká postava a jako by dopadla na druhý konec vesnice, než je brána. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Uažsle sleduji jak si elfka počíná. Většinu z nich znám jako neochotné nabubřelé hajzlíky. No, k čertu s předsudky, zvlášť kdy jde o zdraví. Když je chvilka na mluvení, řeknu. ,,Tisíceré díky. Kdoví jak by bez tvé pomoci dopadl. Ale teď je čas na to abych nás představil. Jsem Dorak Sekera a tohle Thorgar. Jsme lovci nestvůr a bestií." Jak nás představuji v mojí tváři se objeví leknutí. Zapoměli jsme tam Strimfona! ,,Chtěli jsme vesnici pomoci, ale jeden rytíř se tam trochu zbláznil a chtěl po nás abychom bezdůvodně porazili a spoutali elfa který do vesnice pronikl. Když se můj přítel pokusil mu odporovat, takhle ho zřídil. Jenže ve vesnici zůstal náš přítel Strimfon." |
| |
![]() | Je čas odejít Kárl souhlasí s naším návrhem a řekne že za námi přijde do hostince.Tedy až tady vyřídí jisté věci a podle jeho proslovu jich bude hodně.Ale teď je mi to jedno,jsem unavená tak doufám že Strimfonův proslov bude stručný.Jak říkal Kárl ráno moudřejší večera ovšem v současném stavu vydržím jen jeden proslov. Tedy pokud to bude něco podnětného v což nejspíš doufat nemůžu. Ovšem věci se mění a Strimfon chce odejít už teď v noci.Chápu ho tohle jsme nezvládli.Vybouchli jsme jako začátečníci,ale věci se začali kazit ještě než jsme sem přišli.Řekla bych že nás někdo proklel,ale neznám žádnou takovou kletbu. Pokud mám skutečně pravdu musel to udělat někdo schopnější než my. „Souhlasím už mám téhle vesnice a celého této zamotané situace dost.“ Nechci řešit Kárla,vesničany ani toho krolla.Nechci už řešit ani nic jiného chci si konečně pořádně odpočinout pod korunami stromů.A Strimfon chce vidět Thorgara a Doraka.Navíc pomoc potřebujeme neboť se Sandorem už nemůžeme počítat. Mám o válečnících své mínění.Jistě v boji se jim málo kdo vyrovná,ale taky jsou nafoukaní a arogantní. „Dobře,snad tu někdo takový bude.“odpovím pak když chce Strimfon najít někoho kdo nám pomůže najít oba trpaslíky.Já jsem na hledání stop unavená a ani Strimfonovi se asi moc nechce vysvětlovat proč odcházíme teď když jsme si vymínili že odejdeme ráno. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Již dlouho jsem dlouho na cestách v přítmí lesních stezek, cestu osvětlenou pouze měsícem. Roky samoty strávené pouze lovem skřetů mi probíhají před očima. Sám nevím, zda chci takto pokračovat či nikoliv. Za každého skřeta který padne se jich vyrojí celé hejno. Jeden by si myslel, že je tento boj marný. Jedu do Borové, kde by se mělo další hejno skřetů vyskytovat. Nejdřív se ale zastavím v Drchově a trochu si odpočinu. Chci přijet k bráně a projet dovnitř, potom si ale všimnu nějaké temné osoby, co seskočila z hradeb. Žeby byli skřeti i tady? pomyslím si, pobídnu koně kupředu a přijedu k temné osobě. Stůj, kdo jsi? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Tak teď se těm špinavým lidem pomstím. pomyslím si. Jsou zaneprázdnění a zmatení, takže toho využiju. Vyletím do vzduchu a jedním poryvem větru jim zdemoluju ten jejich hostinec. 4+4+1=9 Magie Vzduchu (Síla vichřice, zdemolovat nebo aspoň vážně poškodit hostinec, jako kdyby ho rozšlapal obr nebo by se ním prohnalo tornádo) (Rozsáhle) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Než Thallen stačí cokoliv provést a než se stačí vůbec vznést, vidí, jak se k němu někdo ze severu přibližuje. A najednou i promluví: „Stůj, kdo jsi?“ |
| |
![]() | Hostinec Zora se Strimfonem se tedy rozhodnou ještě teď v noci opustit vesnici. Sandor se rozhodne zůstat. Všichni však stejně jdete dolů ze schodů. Už jste dole v sále se stoly a židlemi, když se otevřou vstupní dveře a v nich se objeví Kárl a s ním dva starší členové domobrany. „Jdete vyslechnout toho krolla? To je dobře, budu tu s vámi. A co ten skřet nahoře, měli bychom je oba někam přesunout a zavřít.“ Potom se na chvíli odmlčí, přistoupí k Strimfonovi a optá se ho: „Říkal jste, že tu jsou další mrtví, co se stalo?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Lovci nestvůr? Jen jde o to, co si pod těmi nestvůrami představují, aby to pro ně nebyl každý druhý lesní tvor. „Mé jméno je Senlin, tohle je Dongvu a tohle je Garadonův vlk,“ ukáži postupně na medvěda a vlka. Rytíř? Sandor? A ten elf, že by byl Garadon? Ale proč by to Sandor dělal? Co se mu to stalo nebo je tam ještě někdo jiný? „Pokud je Strimfon váš přítel, potom i mne můžete nazývat přítelkyní, přicestovali jsme společně dnes večer. Ale ten rytíř, v královské zdobené zbroji, ohání se mečem a štítem, je to on? To by měl být také náš přítel, Sandor. Nevím, proč by chtěl někomu ublížit, co se mu stalo? Raději bych se tam měla hned vydat.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Zaslepen vztekem tě naprosto ignoruji, vznesu se do vzduchu a pokračuji ve svém záměru srovnat alespoň malou čásat té jejich pitomé vesnice se zemí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Chvíli váhám, nakonec ale vystřelím kuší po levitujícím elfovi. Chci vystřelit varovnou střelu, kterou ho vystraším a přimět ho tak, aby mě nemohl jen tak ignorovat (zvýšení ohrožení). Na něco jsem se tě ptal, takže se laskavě snes zpátky a odpověz mi. zařvu na něj. 2+2+5=9 Střelba (Velmi Mocně, Velmi Lstivě) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Všimnu si, že je taky elf, tak snad bude rozumnět. Jsem Thallen, elf na útěku před skřety. V téhle vesnici mě ale přivítali tím, že mě ztloukli, svázali a chystali se mě popravit. Jen tak tak jsem unikl, ale jednoho nevinného krola tam už vězní. Vyhni se téhle vesnici obloukem, radím ti. Jen dopadneš jako já. promluvím zoufale a snažím se ho přesvědčit. Chci se těm bídákům pomstít, zdemolovat to jejich vězení a zachránit odtamtud toho nevinného krola. Prosím, nech mě to uskutečnit nebo mi pomož. 1+3=4 Jednání s lidmi |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Přemýšlím. Sice mluví trochu kostrbatě, ale vypadá to, že mluví upřímně. Faleš poznám. Možná jsou z těch skřetů tak vystrašení, že berou jako zajatce každého poutníka ze strachu, že jsou to spojenci skřetů. Dobrá tedy, pomohu ti zachránit ty neprávem uvězněné pocestné. Ale s tou svojí pomstou prosím počkej. S velkou pravděpodobností by to všechno jen zhrošilo. Uvážu si koně ke stromu u palisády a dívám se na palisádu, jestli by se po ní nedalo nějak vylézt. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Jsem nadšený když si uvědomím, že mám nového spojence. S tou pomstou máš asi pravdu. Hlavní je osvobodit toho krolla a zajistit, že se to už dál stávat nebude. Pokud chceš, pomocí svojí magie tě přenesu za palisádu. Pokud souhlasí, tak tak hned učiním. Hned potom tam za ním doletím i já. Takže, co teď? Měli by ho věznit támhle. řeknu a ukážu na hostinec. 4+6+1=11 Magie vzduchu (měla by to být úspěšná zkouška) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro S Thallenovým plánem souhlasím a hned jak jsme za palisádou, obhlédnu si hostinec. Takže to využívají jako to své vězení? Dobrá, nemělo by být těžké se tam dostat. podle mě ho budou věznit někde v horním patře, aby mohli kdyžtak zatarasit schodiště. Pojď, jdeme tam. šeptnu THallenovi a za budovami se plížím k zadní části hostince tak, aby mě nikdo neviděl a neslyšel. 4+6+1=11 Přežití ve městě (Jestli to je zkouška tak sem uspěl) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Podívám se na zvířecí přátele elfky a uznale přikývnu. Pak se objeví překvapivé odhalení že se nejedná o nějakého místního ducha ale přítele Strimfona! A i přítele Sandora jak se zdá. ,,Nevím co to do Sandora vjelo. Do vesnice zkrátka vlezl elf a první co chtěl Sandor udělat bylo ho hodit do nějaké zatracené kobky jako zločince. Nejdřív byl klid a já hlídal jednoho zajatce, krolla, takže jsem neslyšel o čem se povídalo. Nevím jestli se Sandor opravdu snažil nás zranit, alespoň ne ze začátku. Měli bychom se vrátit do vesnice ale vypadali bychom jako schlíplé slepice. Zkrátka bez tváře. Jednou jsme odešli, dokud nás nepozvou zpátky, dovnitř nejdu. Můžem s tebou dojít k vesnici, já zůstanu s Thorgarem a ty můžeš se Sandorem a Strimforem něco domluvit." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Jaroda následuji a snažím se o neslišný pohyb. Napnu svou mysl až k prasknutí, abych to nepokazil. 6+1=7 Přežití ve městě (Jestli je ten hod potřeba, tak se vyčerpám) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Rozhovor Doraka a Senlin poslouchám jen napůl, stále mám pocit, jako kdybych měl teď jenom spát až do skonání světa. Ovšem každou chvíli se ve mě probouzí výčitky, že jsme tam Strimfona a vesničany nechali s tím šílencem. Doraku, vrátíme se do vesnice a přesvědčíme správce, ať toho blázna Sandora neposlouchá. Nenechám se tím hlupákem vyštvat a rozhodně ho tam nechci nechat, aby všechno jenom ještě víc zničil. A určitě tam s ním nechci nechat Strimfona samotného. Pojď, než začne vesničany natahovat na skřipec, teď už to s tou rukou snad nějak vydržím. zvednu se. Bolest už ustává a ta rána se snad zahojí. My ale musíme jít teď správce přesvědčit, že nejsme skřetí špioni. Senlin, říkala jsi, že je Sandor tvůj přítel. Pojď s námi. Pokud nás podpoříš tak snad Sandor bude naslouchat rozumu a nezaútočí na nás. Chceme jenom zabránit krveprolití. otočím se na elfku a snažím se ji přesvědčit, aby šla s námi. Pokud všichni souhlasí, tak se vydávám zpět k vesnici. 2+1+1 Ovlivňování pocitů (Kdyžtak se vyčerpám tím, že ji začnu prosit tak, až se trochu ponížím) |
| |
![]() | Hostinec K rozhovoru ostatních se nevyjadřuji. Jsem stále zadumán ve svých myšlenkách a nezajímá mě, co si snad myslí ostatní. Podle mě jsem jednal naprosto oprávněně. Sotva se nás správce zeptal na ta úmrtí, nepustím ke slovu Strimfona a promluvím sám. Ten skřet utekl a zabil ty dva, co ho hlídali. Díky Thorgarovi. Kdyby tam s ním zůstal a hlídal ho tak by ti dva ještě mohli být naživu. Aspoň že už je pryč i s tím svým přítelíčkem. zavrčím a pokračuju. Takže bychom asi měli rychle vyslechnout toho krolla, než nám uteče taky. Kam jste ho dali? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Hned jak jsme za hostincem, pošeptám Jarodovi. Počkej, požehnám ti. Nechť jsou tvé tělo a tvá mysl rychlé jako vítr! 6+3+5=14 Kletby a požehnání (Máš manévr RYCHLE zdarma, nevím jak to teda bude fungovat, když neházíme na iniciativu, ale snad to bude v pohodě). |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Jarod s Thallenem se nakonec domluví na spolupráci. I když Jarod uklidní druhého elfa, co se týče provedení pomsty, shodnou se na osvobození vězněného krolla. Thallen máchne rukama a přenese Jaroda na druhou stranu palisády, potom sám dvakrát mávne rukama jako křídly a sám se přenese přes palisádu a měkce dopadne na zem. Teď zase přichází Jarodova chvíle, který se ihned vydává kupředu mezi domy. Jako hostinec jasně určíte největší dřevěný dvoupatrový barák ve vesnici, hned u většího prostranství uprostřed vesnice – zřejmě zdejší návsi. Z vašeho pohledu se nachází vlevo. V Jarodových stopách se vydává Thallen, ale když několikrát spatří záda vesničanů, jejichž zrakům se jen tak tak vyhnul, nemá z toho dobrý pocit, když se jim tu takhle vkrádá do vesnice, zatím co oni si myslí, že jim už nehrozí žádné nebezpečí ani od krolla ani od něj. Nakonec však oba dorazíte k hostinci, z druhé strany než jsou dveře, u kterých, jak jste zahlédli, se před chvílí rozsvítila světla. Nad sebou vidíte dvě řady oken, první spodní řada je celá zavřená a opatřena okenicemi, okna jsou nepravidelná. V druhé řadě jsou okna pravidelně od sebe, jsou také zavřená, ale bez okenic, najednou si však všimnete, že poslední okno vpravo je pouze přivřené. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Nevím, to zní pořád nějak zamotaně, moc tomu nerozumím. Když poslouchám oba trpaslíky, rozhodnu se, že musím určitě udělat to, co nedělám úplně ráda, vydat se mezi lidi. „A co se s tím elfem nakonec stalo?“ zeptám se ještě. „Musíme jít, snad můžu zjistit, co se to se Sandorem děje a se Zorou, Strimfonem a Lindanem se nějak domluvíme, co dál,“ řeknu a vydám se k branám vesnice. „Vy dva tu zůstaňte, když vás budu potřebovat, zavolám,“ obrátím se na své dva zvířecí společníky, kteří mě už chtěli následovat. To by situaci jenom zhoršilo. „Můžeš chodit?“ zeptám se ošetřovaného trpaslíka, jo to je Thorgar, ale očekávám, že mu opět pomůže jeho přítel, Dorak. Společně se tedy asi vydáme k bráně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Všimnu si pootevřeného okna v druhém patře, mávnu rukou a okno otevřu úplně. Očaruju tě kouzlem, co ti konečně umožní létat. Asi to budeme hodně potřebovat. Potom vyleť nahoru a oknem do té místnosti, já tě budu následovat. řeknu a opatřím ho letem. Až vyletí do místnosti s oknem tak tam vletím taky. 2+6+1=9 Magie Vzduchu (Kvílení meluzíny) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Uznale pokývnu na Thallena. Nejen že mi požehnal, ale taky je zatím dost užitečný. S ním po mém boku bude tenhle úkol hračka. Hned jak mě přenese do otevřeného okna, rozhlédnu se po místnosti a zkusím najít místo, kam uvěznili toho krolla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Mé požehnání je místo RYCHLE zdarma teda takovéhle. Nechť jsou tvé kroky tiché jako rys. Zběhlost na tichý pohyb a skrývání. Hned potom co Jaroda magií vyzvednu k oknu se tam teda vyzvednu i já. Následuji Jaroda a taky se snažím najít zajmutého krolla. 6+4+1=11 Magie Vzduchu |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Thallen opět dvakrát provede sérii gest a mávnutí a oba dva se postupně pomalu s přidržováním stěny a popostrkováním a přidržováním větrem dostane k oknu, kde se chytnete a vyhoupnete se dovnitř. V místnosti je přece jen temněji, než je venku a tak vám celkem dobu trvá, než se rozkoukáte, kde jste se to ocitli. Pozorujete, že jste v obyčejném hostinském pokoji, jsou tu tři postele, nějaká skříň a v protějším rohu lavor. Nejste tu však sami, na zemi tu leží dvě těla mladíků, obě bez známek života, jeden z nich má podříznuté hrdlo a všude kolem je krev. Na protější straně jsou zavřené dveře. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Tady ty dva asi taky podřízli. Musíme rychle zachránit toho krolla, než ho taky zabijou. zašeptám vyděšeně a pomalu vyjdu ze dveří a rozhlédnu se kolem. |
| |
![]() | Hostinec Sandor vkročí do rozhovoru Strimfona se správcem a poví mu, co nahoře viděl. „Cože, takže za všechno může ten trpaslík? Nejen že nechal uniknout toho skřeta, ale ještě může za smrt dvou našich? Tak ten ať už se sem nevrací,“ říká pořád ještě dost tiše mezi Strimfonem a Sandorem. Potom jenom ukáže na svázaného krolla, který leží na zemi mezi pultem a stoly. „Dejte se do toho.“ „Jaromíre, Vladimíre,“ zavolá si stranou své dva pomocníky, kteří zatím zapálili na stolech několik svící, takže je v hostinci obstojně vidět. Slyšíte, jak jim vzadu říká, co se nahoře stalo a aby došly pro ta dvě těla a donesla je do márnice. Jakmile to vyslechnou, jeden z nich rychle ráznými kroky vyráží nahoru, druhý jde pomalu za ním. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro je to tu nějaké divné. Tihle nevypadají jako vězni. Spíš jim asi jeden z vězňů utekl. zašeptám Thallenovi a než může otevřít dveře, tak ho zadržím. Počkej tady. Já jdu zatím najít toho krolla. Až ho najdu tak se za tebou vrátím. Dobře? řeknu a plíživým pohybem se vydávám pryč z pokoje, koukám do všech místností jak nahoře tak dole a snažím se, aby mě nikdo neviděl a neslyšel. 6+6+1=13 Přežití ve městě |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Jarod vyjde ven z pokoje a rozhlíží se, nachází se v dlouhé chodbě, podél které jsou z obou stran dveře. Najednou slyšíš z druhé strany chodby rychlé kroky, jako by někdo běžel po schodech nahoru. Na druhou stranu pro tmu nedohlédneš, ale najednou se tam objeví nějaký muž. Pokud chceš, stihneš se ukrýt zpátky v pokoji, aniž by tě zahlédl. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vydáte se z lesa na jihu zpět k bráně. Dorak už jen lehce podpírá Thorgara, Senlin jde v čele. U brány stále hoří dvě pochodně a na bráně už zase stojí hlídka, jeden ze členů domobrany. „Stůjte, kdo jste a co tu chcete?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Schovávám se v přítmí a pozoruji nezvaného hosta. Předtím před jeho příchodem šeptem varuji Thallena. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Když mě Jarod upozorní na příchod nezvaných hostů, tak si z nějaké židle nebo poslete nebo něčeho utrhnu třeba dřevěnou nohu, aby sem ji mohl použít jako provizorní zbraň. 5+1+4=10 Hrubá síla |
| |
![]() | Hostinec Probouzím se. Pomalu ale jistě. Před očima mám stále Bílého Bizona, který mne dovedl na toto místo. Určitě mám důvod tu být, ale je dost těžké ho pochopit. Přišel jsem neozbrojený a důvěřivý, chtěl jsem jim dokázat, že se nemají čeho bát. Ale oni zradili mou důvěru. Porušili právo pocestného a zaútočili na hosta. Zavrčím, zatímco začínám přicházet k sobě. Předkové je proklejí za tuto zradu. Ale nejdřív se musím odsud dostat. Nebo je přesvědčit o tom, aby mě pustili. Ach Bílý Bizone, je tohle součást tvého plánu? Začnu se trochu vrtět abych vyzkoušel, jak pevně sem spoutaný. |
| |
![]() | Hostinec Ano, přesně tak. Ještě že už tu ti dva nejsou, akorát by kvůli nim umřeli další lidé. souhlasím se správcem a nakráčím k právě se probouzejícímu krollovi, který se právě pokouší dostat se z pout. Silně do něj kopnu, aby té svojí snahy zanechal a taky aby se probudil. Přestaň se vrtět a poslouchej. Jestli mi budeš lhát, tak se nedožiješ rána. Takže, kolik vás tu je a kde přesně jste utábořeni. A kde mají úkryt Hladové Stíny. Mluv! 4+2+5=11 Zastrašování |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Ano, teď už to nějak přežiju. Ale musím se ještě připravit. odpovím Senlin, nachvíli se soustředím a pomocí vhodného kouzla zvýším svou moc v Magii mysli. Chci také vylepšit Dorakovy schopnosti zastrašování, ovšem to se mi teď nepovede. Nevadí, můžeme to zkusit později. Tak už jsem připravený, můžeme vyrazit do té jejich vesnice. Jako hrdinové a ti, kteří se nemají za co stydět. Rozumíte? povzbudím Senlin s Dorakem a vedu je zpátky do vesnice. 6+6+2=14 Magie Mysli (Zběhlost na Magii Mysli do soumraku či úsvitu, 1 Vliv za Požírače duší) 1+1+2=4 Magie Mysli (Zdarma Přesně, Neúspěch, nevyčerpávám se) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Hned jak jsme u brány, pohlédnu na strážce a magií mysli jej přinutím, aby nám otevřel. Samozřejmě podbízivým hlasem. To jsme my, Thorgar a Dorak. Vracíme se a přivádíme další posilu v boji se skřety, elfku Senlin. Správce na nás určitě již čeká a jelikož nás už znáte, tak učitě není problém nás hned pustit dovnitř. A budím dojem, že to opravdu žádný problém není. Vlastně by to měl udělat hned teď. 5+3+2=10 Magie mysli |
| |
![]() | Hostinec Jakmile mě ten člověk nakopne tak zlověstně zavrčím. Jestli mě ještě jednou nakopneš tak ti slibuju, že ti tu nohu odtrhnu! zařvu na něj a přestanu se vzpouzet. Chci něco ještě říct, ale ten člověk mě přeruší a zastraší, takže se mi připravený proslov vykouří z hlavy. Jen slabě zavrčím a snažím si posbírat v hlavě myšlenky. Nevím, o čem to mluvíš. zavrčím. 4+2+5=11 Sebedůvěra (Prohrál jsem, takže asi zvýšené ohrožení) |
| |
![]() | Zatímco jsem Zoru informoval o svém plánu, tedy z vesnice odejít ještě před úsvitem, vešli do hostince další lidé. To mi zhatilo plány mít alespoň chvilku pro sebe a se Zorou se domluvit na dakším postupu. Naneštěstí sem přišel i Kárl se zajatým krollem. Když si vzal slovo Sandor, nesouhlasně jsem kroutil hlavou. "Neměl bys Thorgara soudit! Třeba by těm vraždám nezabránil on, ani nikdo jiný. Rozumím tomu, že ti hnul žlučí a srazil tvé šlechtické ego, ale krucinál.. opravdu bych za něj dal ruku do ohně! Tuhle vesnici přišel ochránit a místním chtěl pomoct! Stejně jako já, Zora, Dorak a i ty Sandore." Když dozněla má poslední slova, začal se řešit zajatý kroll. "Sandore, přestaň!!" ,zařval jsem a pokračoval : "Dám vám za svobodu toho krolla všechny peníze, co u sebe mám! Hned teď s ním odejdu z vaší vesnice, a dávám ti, Kárle, své slovo trpaslíka, že o nás už neuslyšíš. Ručím ti svým slovem, že mé úmysly vždy byly a jsou čisté a vždy jsem jednal čestně co se týče tebe i vaší vesnice. Myslím, že ten kroll mluví pravdu a poud ne, nechť za svůj omyl zaplatím svým životem." Hned poté jsem vytáhl měšec a hodil ho na stůl. "Bereš?!" |
| |
![]() | Hostinec Možná jsem na něj příliš příkrý, to je pravda. Asi to ani nebyla jeho vina. Především jsme toho skřeta všichni podcenili. připustím při Strimfonových slovech. Kdyby nám tak ale nesabotoval ten plán s krollem... abych řekl pravdu, tak by se jejich pomoc hodila. Snad se ještě vrátí. To se ale Strimfon vloží do mého výslechu krolla. Otočím se jak na Strimfona tak na správce. Ten kroll mluvil o nějakém útoku, který se prý odehraje za hodinu, jestli se nevrátí. To znamená, že není sám a pokud z něj nevytáhneme, kde jsou jeho kumpáni, tak celá tahle vesnice je v koncích. Strimfone, i kdybych měl v úmyslu dopustit, aby ti ten kroll utrhnul hlavu hned jak vstoupíte do lesa tak bys nebyl jediný, jehož život by tím byl zmařen. A tvou pomoc potřebujeme. Už odešli Thorgar s Dorakem, nechceme ztratit i tebe. Snažím se v nich vzbudit strach z toho co se stane, pokud z krolla nevytáhneme požadované informace. A já věřím, že pokud to nezvládneme tak se vážně stane něco moc zlého. 5+3+5=13 Sebedůvěra |
| |
![]() | Hostinec Žádný útok není! zařvu na ně. To byla jen lest, chtěl jsem aby jste mě nechali jít, když se mi tu dostalo takového přivítání! odplivnu si. Přišel jsem k vám hledat přístřeší a jídlo, přišel jsem s dobrými úmysly, veden Bílým Bizonem. Vstoupil jsem bez své zbraně, kterou jsem nechal před branou, jak mne požádal váš vůdce. Slíbil mi bezpečný průchod a přístřeší. Ovšem jakmile jsem vstoupil do vesnice, stal jsem se obětí zrady. Otočím se na správce a zlověstně na něj pohlédnu. Tamten zbabělec, lhář, podvodník a zrádce však porušil slib, který mi dal! Napadli jste hosta a poutníka. Za to vás vaši předkové proklejí! zařvu na ně s tím nejhlubším odporem. 4+6+5=15 Sebedůvěra (Akce směřovaná na správce) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Jarod se rychle skryje v rohu ve stínu, ale vidí, jak se muž rychle přibližuje jeho směrem. I Thallen slyší přibližující se rychlé kroky, a tak se rozhodne ozbrojit dřevnou nohou od postele. Pořádně zabere a nohu se mu skutečně s pořádným skřípěním podaří odtrhnout. Jakmile to provede, přicházející se na chvíli zastaví, vytáhne od opasku sekyru a silným, i když trochu rozechvělým hlasem řekne: „Kdo je tam?“ a vydá se ještě rychleji kupředu a už je téměř u dveří. Za ním se ozve hlas: „Jaromíre, nechoď tam, může tam ještě být, může být nebezpečný.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Thorgar si ještě něco zamumlá pod vousy a odcházíte k bráně, tam jste zastaveni strážným. Na něj však promluví vlídným hlasem Thorgar a strážný hned odpovídá: „Jistě, hned Vám otevřu.“ Mizí za palisádou a vy se pomalu vydáváte k bráně, ta se před vámi se zaskřípěním otevírá, vstoupíte dovnitř a strážný ji za vámi zase zavře a zajistí závorou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Jakmile jeden z těch chlapů přijde skoro k otevřeným dveřím, tak na něj skočím a začnu se s ním prát. Chci ho omráčit a vyřadit tak z boje, taky chci zabránit tomu, aby varoval toho druhého. Nechci ho zabít ani mu způsobit vážná či trvalá zranění. Jen ho vyřadit z boje třeba ranou do hlavy nebo něco takového. 5+6+4=15 Boj zblízka beze zbraně Manévr Přesně Zdarma ze Zápasníka (jelikož mám výhodu že na něj útočím z úkrytu a ještě v noci, tak by měl mít ohrožení aspoň 4). |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Zatímco Thallen bojuje s tím druhým, střelím toho druhého tak, že mu přišpendlím rukáv ke stěně (samozřejmě mu nic neudělám). Bleskově si přibiji kuši. Ani se nehni a ani necekni, rozumíš? zašeptám k němu a nechám ho si jen domýšlet co by se stalo, kdyby snad neuposlechnul. Samozřejmě mu nechci nijak vážně ublížit, ale to on neví. 3+4+5=12 Střelba Velmi Přesně, Velmi Mocně |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Tak a to by bylo. zašeptám k Senlin a Dorakovi. Tipuju, že budou v hostinci, takže se vydáme tam. řeknu a spolu se Senlin a Dorakem se vydáme za správcem do hostince. |
| |
![]() | Hostinec Zatímco probíhá výměna názorů mezi Sandorem a Krollem, kde se zdá, že má Sandor díky svému autoritativním vystupováním navrch. Rozhodne se Strimfon přesvědčit Kárla o vydání krolla. „Dobře, věřím ti,“ odpoví, vezme ze stolu měšec a potěžká ho, „vezmi si krolla a odejděte.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Muž se rychle přibližuje ke dveřím s napřaženou sekyrou v ruce, Jaroda v rohu si ani nevšimne a chce vkročit dovnitř, kde je však překvapen Thallenem, který se na něj vrhne a začne ho bít. Muž se snaží bránit, ale elf se do něj pustí s nevídanou silou, až se sám diví, kde se to v něm bere, a muž se zkrvaveným obličejem upadá do bezvědomí. Když se ti dva válí na zemi, odkryje se Jarodovi pohled na druhého muže, který už má v ruce připravený tesák, ale je také viditelně překvapen a che se dát na útěk, šipka z kuše mu však připíchne nohavici k podlaze. Otočí se na Jaroda a bez hnutí ho pozoruje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Zkontroluju toho, kterého sem omráčil. Jen mu teče trochu krve z nosu, to ale není nic vážného a samo to odezní. Zatímco je ten druhý připíchnutý k podlaze tak na něj taky vystartuju a uvedu ho do bezvědomí stejným způsobem. 3+6+4=13 Boj zblizka Zdarma mocně |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Thallen naštěstí dokázal pohotově zareagovat a jeden ze stráží je už v bezvědomí a hned se vrhne i na toho druhého. Přišpendlím mu šipkou k podlaze i tu druhou nohavici. 1+4+5=10 Střelba Velmi Přesně, Velmi Mocně Jestli se Thallenovi podaří ho omráčit, tak sejdu dolů a jdu obhlédnout dolní patro a Thallenovi řeknu, ať tu zatím zůstane. Hlavně také koukám po nějakém únikovém východu na později. Třeba vzadu přes kuchyň bychom mohli utéct. Nějaký zadní východ tu bude určitě. 6+2+1=9 Přežití ve městě |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Dobre teda, tak se tam jdi podivat prvni. Zatim mu o nas ale nerikej, dobre? reknu Senlin. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Tak teď to přijde, jestli nás pustí, nikdo mě nikdy nechce pustit. Už chci, promluvit, když to najednou vezme na sebe Thorgar. Ten tedy umí být přesvědčivý. „Mé jméno je Senlin a přicestovala jsem se skupinou dobrodruhů, kteří vám přišli na pomoc,“ představím se neznámému strážnému, když kolem něj procházím do vesnice. Tolik domů okolo, tolik pokácených stromů, necítím se tu nejlépe. Když Thorgar navrhne, že bychom měli jít do hostince, odpovím: „No, možná bych měla jít první, zjistit, co se to Sandorovi stalo, abyste opět nepřišli k nějaké úhoně.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Když vesničan vidí, že po něm elf střílí, dá se rychle na útěk. Jaroda to trochu překvapí a jeho nohavici netrefí, místo toho šíp proletí těsně kolem jeho nohy a zřejmě mu zasáhne lýtko, protože se chytne za nohu a kulhá pryč. (Vyčerpal se.) Za ním rychle vyběhne Thallen, vesničan chce ještě začít řvát o pomoc a bušit do podlahy, ale to nestihne, protože ho Thallen jednou dobře mířenou ranou posílá do bezvědomí. Během tohoto celkem krátkého konfliktu slyšíte ze spodního patra hluboký křik, slovům ale přesně nerozumíte. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Když Jarod jde prozkoumat dolní patro, tak já se mezitím postarám o ty dva. Podívám se, jestli je tu někde nějaké lano, abych je mohl svázat. Kdyby ne, tak použiju jejich oblečení a svážu jim ruce za zády. Potom je odtáhnu do jednoho z prázdných pokojů (teda ne toho, kse jsou ty dvě mrtvoly) opřu je tak aby seděli opřeni o stěnu a zavřu za nimi dveře. Potom počkám, až se Jarod vrátí. |
| |
![]() | Kárl naštěstí na mou nabídku kývl, a byť jsem přišel o všechny své peníze, byl jsem spokojen. Když mě ale Sandor začal přesvědčovat, že není nejlepší nápad teď vesnici opustit, promnul jsem si vousy "Dobře. Počkáme hodinu. Pokud nás nenapadnou krollovi spojenci, odcházím s ním z vesnice. Pokud vesnice bude napadena, tak tenhle kroll za to zaplatí svým životem a to mou rukou.. Do té doby mu nikdo nezkřivý jedinej vlas!, řekl jsem důrazně a poté, už mírněji jsem Kárla poprosil o něco k jídlu. "Pokud by vám nevadilo, tu hodinu bych si rád zkrátil nějakým žvancem a kmínkou. Šlo by to zařídit? A vzhledem k tomu, že jsem za krolla dal všechny své peníze, tak by to bylo na účet podniku." , pousmál jsem se - možná vůbec poprvé, co jsme do vsnice vstoupili.. |
| |
![]() | Hostinec Naštěstí to vypadá, že se mnou Stromfon souhlasí. Dobře, souhlasím. Myslím, že bychom se mohli najíst u správce a nechat tady členy domobrany, aby krolla pohlídali. Koneckonců už bych tedy vážně chtěl zkontrolovat Matěje. Možná si vzpomene na něco, co by mohlo bý užitečné. A taky se musíme poradit o tom, jak budeme pokračovat dál. Musíme skřetům zničit to jejich hnízdo. Podívám se tedy na správce a pokud bude souhlasit tak se vydávám do jeho domu. |
| |
![]() | Hostinec „Omlouvám se, omlouvám se,“ spustí správce, když se na něj kroll oboří, „jsme teď ve složité situaci, uznávám naši chybu. Pustíme tě s trpaslíkem, jak bylo dohodnuto.“ (Zvýšení Ohrožení) Potom se však Sandor dá do přesvědčování, že by nebylo moudré teď krolla pouštět a že by Strimfon neměl odcházet, nakonec se spolu domluví a vypadá to, že i správce souhlasí. „Dobře, to zní rozumně. Ale chcete teď jíst, vždyť tě chvíli po půlnoci? No dobře,“ odvětí, když vás vidí. „Ale to snad ne, před chvílí jste to zkritizoval a teď byste udělal to samé? Nechal byste krolla strážit někoho z nás a sám odešel? To ne, to už nedopustím, aby se ještě někomu něco stalo. Něco vám klidně uvařím, jestli jinak nedáte, ale zůstaneme tady,“ snaží se správce dospět ke kompromisu. (Vyčerpal se.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Zatímco Thallen svazuje oba vesničany, musí použít jejich oblečení, protože žádné lano nenajde, a táhne je do vedlejšího pokoje. Jarod projde chodbou, na konci které najde otevřené dveře a za nimi schodiště dolů, vydává se pomalu a potichu dolů. Hlasy, které jste slyšeli nahoře, jsou pro něj čím dál hlasitější a zřetelnější. Sejde dolů až na poslední schod a přes otevřené dveře vidí do slabě osvětlené místnosti, ve které se hýbe několik stínů a slyší jasně poslední slova „…klidně uvařím, jestli jinak nedáte, ale zůstaneme tady.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Tiše se snažím proklouznout dolů a někam se schovat, abych si mohl udělat přehled o situaci. Ještě předtím a zavolám Thallena, ať mě také následuje. 4+4+1=9 Tichý pohyb ve městě (Zdarma přesně z Thallenova požehnání) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Svážu ty dva a použiju k tomu jejich vlastní košile. Opřu je o stěnu vedle postele a ještě zkontroluju, jestli jim vážně nic není. Zdá se ale, že dýchají pravidelně a po probuzení je bude maximálně pár minut bolet hlava. To už mě Jarod zavolá, abych ho následoval dolů. Myslíš, že ho teda mají dole? zeptám se ho, podle hlasů které slyšíme ale asi i jo. Pomalu následuji Jaroda a skryju se někde v té místnosti, tak abych měl dobrý přehled o situaci v místnosti. 4+6=10 Tichý pohyb ve městě/Přežití ve městě (Nevím, co z toho se uplatní) |
| |
![]() | Hostinec Ano, to je vlastně pravda. Ačkoliv, to nebyla Thorgarova vina jako spíš to, že jsme úplně všechny poslali na krolla. povzdechnu si. Vážně jsem se s ním choval jako idiot. Snad ho ráno dokážeme vystopovat. Dobře, něco nám uvařte, my si zatím sedneme poblíž krolla a budeme ho hlídat. souhlasím se správcem a spolu se Zorou a Strimfonem si sedneme k nějakému stolu, ze kterého máme výhled na krolla. |
| |
![]() | Hostinec Potom co mě ten člověk kopne a začne mě hrubě vyslýchat, tak ho ten trpaslík zastaví a všichni se přesunou dál a o něčem se dohadují. Mě zase přepadne únava a mám co dělat, abych se udržel při vědomí, takže je moc dobře neslyším, ale vidím nějakého trpaslíka, jak tomu tlustému muži dává nějaký těžký měšec s penězi a mluví přitom o mě. To mě chtějí ještě prodat do otroctví? Já neumřu v nějakých trpasličích dolech. Nenechám se spoutat a používat jako věc, otrok. Při nejbližší příležitosti uteču! pomýšlím zuřivě a zařvu na správce svou úrážku, to čím je. Ten mi sice řekne, že mě za hodinu propustí, ale moc tomu nevěřím. Ano, propustíme tě do otroctví. Už jsem viděl z té jeho cti dost na to, abych věděl, jak to bude. Anebo že by teď mluvil pravdu? Nějak nevím, co si mám myslet. Ach, Bílý bizone, pomož mi prosím. Dej mi znamení. Pokud mě tedy plánujete pustit, tak mě aspoň rozvažte. Nikam vám neuteču ani nikomu nic neudělám. Navíc, i kdybych měl něco v plánu tak vás je mnohonásobná přesila a z téhle vesnice bych se ani tak nedostal. Tak mi ukažte, že své slovo myslíte vážně a odstraňte ta pouta. promluvím na správce. |
| |
![]() | Hod 6+4=10 Jednání s lidmi |
| |
![]() | Hostinec Když se kroll ozve, tak se kouku na ostatní a na správce. Chvilku chci všechny začít přesvědčovat o tom, že to je to špatný nápad, ale nakonec si pomyslím že trocha důvěry snad nezaškodí. Má pravdu, nedostal by se odsud. Strimfon zřejmě bude pro a Zora se o tuto situaci asi moc zajímat nebude. Dělejte jak uznáte za vhodné, ale pokud se stane něco zlého tak neříkejte, že jsem vás nevaroval. řeknu správci a nechám rozhodnutí na něm. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Po cestě k vesnici Thorgara podpírám a trochu mě trápí to co se dělo ve vesnici. Musíme přijít tak aby to neurazilo Sandora a my nevypadali že jdem škemrat o pomoc. Nejspíš postačí být zkrátka slušný. Dorážíme k vesnici a jako už často děkuji bohům za Thorgarovi schopnosti. Když jste všude vítáni je život daleko snazší, byť je to uvítání trochu nucené. Vejdeme dovnitř a je na čase rozhoudnout se kam dál. Na nabídku Senlin se zamračím ale přikývnu. Raději bych vešel sám a nenechal se ohlašovat ale jestli jsou na nás v hostinci naštvaní bylo by to jen nebezpečné. |
| |
![]() | Nečekaná změna plánu Očekávala jsem že se nám povede opustit hostinec nepozorovaní protože Karl tu bude ještě nějakou dobu svolávat své lidi a udílet rozkazy co je potřeba udělat.Našlapuji co nejtišeji a k tomu se mi hodí že chodím bosá.Jistě Kárl říkal že za námi přijde,ale jistě tu bude mít svých starostí dost.A my si tu někoho najdeme a ten nám už pomůže vysvětlit proč odcházíme teď když jsme předtím řekli že odejdeme až ráno.Ovšem jeden míní a druhý mění zvláště když se náhle otevřou dveře a do nich vstoupí Kárl i když on si myslí že jdeme vyslechnout toho krolla. Což o to to vyslechnout bychom ho mohli tedy pokud ho nebude vyslýchat Sandor tak by se mohl uplatnit hlas rozumu. Bohužel místo hlasu rozumu se ozve Sandor a já jsme moc unavená na to abych se s ním hádala.To přenechám na Strimfonovi ovšem ať Sandor očekává kletbu která rozhodně nebude pěkná. Thorgar není jediný kdo ho může proklít a i když nedokáži vytvořit tak silné kletby není to nutné. Pak však zjistím že ten skřet utekl a zabil ty dva.Sice nevím jak to udělal,ale nemyslím si že by to bylo kvůli Thorgarovi.Karl nám ukáže kde ten kroll je a pak se Sandor se vší jemností pustí do výslechu ovšem já jsem moc unavená na hádku a tak to nechám na Strimfonovi.A Strimfon se to toho pustí a zřejmě je už dost naštvaný.A Sandor si tvrdohlavě stojí za svým jsem si jistá že to je ten nejzarputilejší a nejarogantnější válečník kterého jsem potkala.Dokonce i víc než Godric a to je co říct. „Mám takový pocit že takto kletba nepůsobí.“dodám pak na krollův proslov.Ovšem Kárl nakonec souhlasí se Strimfonovým návrhem a ten se už asi nechce se Sandorem dál hádat.A já se o tom že jsem to říkala už dřív zmiňovat nebudu aspoň zatím ne. „Dobře taky bych se ráda najedla a pokud ten kroll blafuje což dělal doposud pořád tak se nic nestane.“ Ovšem správce trvá na tom abychom krolla hlídali což mi vyhovuje protože sama teď nic řešit nechci.Ještě se přesvědčím že kroll leží na dřevěné podlaze a posadím se s ostatními.Kroll pak chce rozvázat a Sandor se už nadechuje aby něco řekl,ale pak se už do toho nezapojuje. „Dobře dělejte co uznáte za vhodné.“pokrčím rameny. „Ale nezapomeň že stojíš na dřevě.“dodám pak k tomu krollovi.Jistě přetvořenou zemi ještě ovládat neumím,ale přetvořené dřevo ano. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Podle mapy mi prosím nějak detailněji popište, kam a jak se chcete skrýt, jak vidíte, těch míst moc není. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Senlin, ty tam zatím zkus přesvědčit Sandora o tom, že jsme doopravdy přátelé. My si zatím vyzvedneme pár věcí, co jsme tu nechali. Zanedlouho se k vám přidáme v hostinci. řeknu ještě Senlin. Hned jak Senlin odešla, otočil jsem se k Dorakovi a zašeptal mu. Zatímco Senlin přesvědčuje Sandora, co kdybychom šli zkontrolovat Matěje? Mám z toho špatný pocit a budu jen rád, když se ujistím že je ten kluk v pořádku. Navíc, jestli vážně spí, tak mu z hlavy můžu bez odporu prohlížet jeho vzpomínky a zjistit něco o tom útoku v hostinci. A co správce nevidí, to srdce nebolí. Pokud Dorak souhlasí, tak se vydáme do správcova domu za Matějem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Gestem ukážu Jarodovi za ten první stůl poblíž východu z hostinec, kam se můžeme schovat a je odtamtud výhled na krolla a skupinku těch věznitelů, které vesměs poznávám. Pomalu, tiše a opatrně se tam přesunu. Cestou tam zhasnu pár svíček magií ohně, abychom se mohli dost dobře skrýt. Ne tolik, aby to bylo už divné. Jen pár, tak jako kdyby prostě vyhořely nebo je sfouknul vítr. Zhasínám jen svíčky, které jsou poblíž místa, kam se chceme schovat. Znovu připomínám hod: 4+6=10 Tichý pohyb ve městě/Přežití ve městě (Nevím, co z toho se uplatní)/Používání magie ohně je jen na výpomoc s touhle akcí a podle mě je to dost triviální akce na to, aby byla automatická. Zhasínám je samozřejmě po jedné. Pokud není, tak: 5+1+1=7 Magie Ohně (Za ten jeden zdroj se vyčerpám. Ohrožení by teda u tohohle mělo bý max. 1) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Následuji Thallena za stůl a snažím se nepřitahovat pozornost osádky stolu. 4+4+1=9 Tichý pohyb ve městě (Zdarma přesně z Thallenova požehnání) - Tenhle hod by snad měl stále platit |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Nakonec nic nezhasínám a jen se plížím za stůl. |
| |
![]() | Hostinec V hostinci nakonec dojde k všeobecné domluvě o tom, kde se zůstane, ale že se bude jíst. Kroll však zažádá o to, aby mohl být rozvázán. Ostatní se k tomu staví neutrálně, a tak je rozhodnutí na správci. „No to bychom asi mohli,“ promluví, „ale nejdříve nám hezky řekni, kdo jsi a co tu chceš, odkud jsi přišel a kam míříš, jestli jsi někoho potkal cestou a proč jsi přišel právě do této vesnice a už žádné výmysly.“ (11) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Jarod sejde dolů do hostince, kde obhlédne situaci, potom se vrátí nahoru, aby řekl Thallenovi, že má jít s ním. Ten zatím oběma mužům svázal košile za zády a zkontroloval jejich životní funkce, které se zdají býti v pořádku, opravdu je asi po probuzení bude jenom pořádně bolet hlava. Potom už se společně vydáváte dolů. Na posledním schodu se opět zastavíte a obhlížíte situaci, posunky se potom domluvíte, kam zamíříte. Vydáte se na riskantní cestu za poslední stůl v řadě. Jelikož jsou však všichni zabráni krollem a podaří se vám přejít velice tiše a nenarazit na žádné vrzající prkno, dostanete se za stůl. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Trpaslíci se Senlin se domluví, že bude lepší, když půjde do hostince první ona až po domluvě se Sandorem a ostatními přijdou oni. Odpojí se tedy od nich a zmizí za prvními dveřmi vedoucími do hostince. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Když Senlin zmizí v hostinci, rozhodnete se dojít podívat na Matěje, přejdete kousek přes náves kolem studny k domu správce. Jestli vezmete za kliku, zjistíte, že je zamčeno. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Obejdu dům a snažím se najít okno do místnosti, ve které je Matěj. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Hned jak jsme s Jarodem za stolem, pošlu krollovi do uší krátkou, tichou a šeptanou zprávu na křídlech neslyšného vánku. Jsem ten elf, kterého chtěli zajmout s tebou. Jdeme ti na pomoc a chceme tě osvobodit. Až ucítíš, že ti spadla pouta, rychle vyběhni ven z hostince. 1+3+1=5 Magie vzduchu (poslat vzduchem krollovi do uší šeptanou zprávu, kolik to má ohrožení? Jestli 1 nebo 2 tak se vyčerpám) Následně se dám do rozvazování krollových pout. 2+6+1=9 Magie vzduchu (Nenápadně rozvázat krollova pouta) |
| |
![]() | Hostinec To už sem vám říkal. To to mám opakovat do nekonečna? Jmenuji se Mored. Přišel jsem k vám hledat přístřeší a jídlo, veden Bílým Bizonem. Chci pouze zjistit. co přesně znamenala vize, kterou mi seslal. S jeho pomocí jsem byl naveden až sem. Co je na tom těžké pochopit? Ano, nemají v plánu mě vůbec pustit. Pouze ze mě udělat otroka. už je mi to jasné. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro S plánem Thorgara souhlasím, i když jestli chceme aby byli našimi přáteli, plížit se jim za zády není dobrý nápad. Jenže Thorgarovi by se mohly hit všechny informace co bychom z Matěje mohli vytáhnout pomocí jeho magie. Mlčky ho následuji a u dveří mě jen na moment napadne vylomení zámku nebo rozbití dveří. Příliš nápadné, příliš hlučné. Pomocí svého vytříbeného zraku hledám s Thorgarem cestu dovnitř. |
| |
![]() | Hostinec Když slyším, jak tu ten kroll zase začne tu svou písničku typu "já jsem nevinný, to vy jste ti zlí, přivedl mě Bílý Bizon bla bla bla" tak už nevydržím a zase se na něj obořím. Abych řekl pravdu, tak mě už ty tvé hloupé řeči o nějakém bílém bizonovi taky začínají lézt krkem. Co kdybys konečně začal mluvit pravdu? Nebo tě taky můžeme zavřít někam do sklepa. Co ty na to? 6+5+5=16 Zastrašování |
| |
![]() | Hostinec Já už vážně nevím, co chcete slyšet! Pravda vám nevyhovuje, tak mám začít lhát nebo co? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Čekám, až Thallen dokončí svá kouzla. Jsem připraven kdykoliv vyrazit do akce. Bílý bizon? To zní zajímavě. Určitě o tomhle budu muset zjistit víc. |
| |
![]() | Hostinec Kroll začne odpovídat opět to samé. Na to Sandor reaguje opět cholericky a s výhružkami, ale ani po nich Mored svou výpověď nezmění. Asi to bude opravdu pravda. „Dobře Morede, tak nám ještě řekni, kdo to je ten tvůj bílý bizon a kam si myslíš, že tě vede. A odkud, z jakého směru nebo jakého kmene? A taky jaké máte vztahy se skřety?“ začne ještě vyzvídat Kárl. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvé ucho najednou začne ovívat slabý vítr. Slyšíš slova, jakoby ti je někdo šeptal do ucha, ale nikdo takový u tebe nestojí. "Jsem ten elf, kterého chtěli zajmout s tebou. Jdeme ti na pomoc a chceme tě osvobodit. Otoč se zády, rozvážu ti pouta. Až ucítíš, že ti spadla pouta, rychle vyběhni ven z hostince." |
| |
![]() | Hostinec Už mě to tu vážně unavuje. Otočím se na druhou stranu, abych se mohl tomu malému muži podívat přímo do očí. Odmítám vám něco dále prozrazovat. Hned mě rozvažte a potom si promluvíme. Nenechám se tu vyslýchat jako nějaký zločinec když jsem nic neudělal! zařvu na správce. Co já vím co je tohle za lidi. Zatím mi nedali ani jediný důvod, proč bych jim měl důvěřovat. Za to stovku důvodů proti. Podle všeho mě chtěli i prodat. Co já vím, možná že se mě Bílý Bizon pokoušel před nimi varovat. 5+3+5=13 Sebedůvěra |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Thallen udělá pár skromných gest rukama a potom začne potichu šeptat a nakonec ještě foukne do dlaně a pozoruje krolla, Jarod poslouchá rozhovor a vyčkává s ním. Najednou se však otevřou dveře za vámi a v nich se objeví hubená elfka s dlouhými vlasy, spoře oděná v oblečení z přírodních materiálů. |
| |
![]() | Hostinec S mírným zaskřípěním a šoupáním po podlaze se najednou otevřou dveře vedoucí sem z předsíňky, v nich se objeví někdo, koho byste tu rozhodně nečekali – Senlin. Vysoká, hubená elfka spoře oděná v oblečení z přírodních materiálů, v ruce drží dlouhou dřevěnou hůl, která je vyšší než ona. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Mored pro Když se otočím na druhou stranu, samozřejmě tak chci splnit požadavek toho tajemného elfa. Tak nějak ale nechápu, proč by pro mě nějaký elf tolik riskoval ani kde se vzal. Matně si vzpomínám, že jeden se tam ukázal hned po mě a sesypali se na něj jako vosy. Nějaký čaroděj nebo mág asi. Naposled co si pamatuju ho dva svázali, potom mě už ale ti lidé ztloukli do bezvědomí. Vlastně je mi divné, že ho tu nemají se mnou. To se mu podařilo utéct? Aspoň někdo, kdo má krapet cti a nenechá někoho jen tak v nouzi. Je mi jasné, že on je moje nejlepší šance, jak se odtud dostat. Těmhle bezectným psům nevěřím ani zbla. Jen doufám, že se v tom elfovi nemýlím. Až mi ta pouta tedy spadnou tak udělám co elf řekl a co nejrychleji běžím k východu z hostince. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Začnete obcházet správcův dům a podle toho, že Thorgar přibližně ví, kde v domě vytvářel kolem místnosti s Matějem ochranný obrazec, určí, kde by se měla nacházet okna do tohoto pokoje. Někde na zadní stěně, přibližně uprostřed. Tady se nachází pouze jedno jediné velké okno, je však zavřeno okenicemi. |
| |
![]() | Doplnění (Aby to teda bylo jako Sebedůvěra) Pomalu se postavím na nohy a opřu se levým bokem o stůl. Ne tak, aby to vypadalo jako nějaký pokus o útok. Pomalu, rozvážně a celou dobu hledím na správce. Copak ty nemáš vůbec žádný smysl pro čest? Nebudu se tu před tebou plazit jako nějaký spráskaný pes. Tak mi ukaž, že jsi opravdový muž, že máš kousek cti v těle a nejsi jen zbabělec, otrokář a křivopřísežník! Už dál odmítám tu trpět takové zacházení. Kdybychom byli v mém kmeni, již dávno bych tě musel vyzvat na souboj na život a na smrt. Naštěstí pro tebe respektuji lidské zákony. Ale raději zemřu, než aby tu se mnou bylo takhle dál zacházeno! Koutkem oka pohlédnu na nůž, který je na stole. Dávám ti na výběr. Vezmi ten nůž. A buď mě s ním osvoboď, nebo s ním stvrď svou zradu a propíchni mi srdce! Když zemřu, tak na nohou, tváří v tvář smrti. Ne jako zbabělec prosící o milost! |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thallen pro Hned jak kroll vstane a dokáži vidět jeho pouta, tak rychlým pohybem začnu splétat zaklínadlo. Rychle pohybuji prsty, jako kdybych něco rozvazoval a krouživým pohybem rukou dodávám kouzlu na razanci. Tu se za námi otevřou dveře a dovnitř vejde nějaká elfka. Nepřestávám, chci dokončit kouzlo a rozvázat krolla co nejdřív. Co se týče elfky tak doufám, že ji Jarod nějak zabaví. Tada můj původní hod - 2+6+1=9 Magie vzduchu |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Nakonec nalezneme okno ale je zajištěno okenicemi. Samozřejmě, tohle je odlehlá vesnice uprostřed divočiny a taková věc jako okenice je tu samozřejmostí. Nakloním se k Thorgarovi a řeknu. ,,Můžu ho zkusit vypáčit, tyhle okenice drží vždycky jen tak na dobré slovo. Ale musel bys mi pomoct nahoru." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Hlídám Thallenovi záda, zatímco on provádí své čáry. V tu ránu ale do hostince vstoupí nějaká elfka. Zatraceně! Jestli nás tedy uvidí, tak zatímco jsou všichni zaneprázdněni řečí krolla, já šeptem promluvím k ní. Počkej, neprozraď nás. Nikomu neublížíme, chceme jen napravit nespravedlnost, která se tu teď děje. Nech nás tak učinit. ukážu na krolla. Nikdo by neměl být vězněn a týrán bezdůvodně. 6+4+1=11 Ovlivňování pocitů (Kdyby bylo třeba tak se vyčerpám) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Dobře, tak tu okenici vypáč, potom tam vlezu já a zkusím zahlédnout Matěje. zašeptám Dorakovi. Okno je vv přízemí, takže ho vyzvedávat nemusím. Na to v pohodě dosáhne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Dorak Sekera pro Přikývnu a natáhnu se k oknu. Jen doufám že nemají zevnitř ocelové závory. Snad tam bude jen malá zástrčka. Chytnu stranu okenice, na hledání páčidla není čas. Zatáhnu za hranu okenice celou svou silou. Se zapraskáním odlomím kus laťky z okenice. Je to začátek. ,,Pojď se podívat jestli ho neuvidíš. Nechci nadělat víc škody než je nutné." |
| |
![]() | Na chvilku nastal klid, ale netrval moc dlouho. Přišel jsem o všechny peníze a situace byla stále stejná - výhružky, řev a obviňování. "A dost!! Nedal jsem všechny své peníze jen tak! Dal jsem je za to, že tady bude klid a v tom klidu se najíme! Nic víc dělat nebudeme, pouze čekat, zda se tady do necelé hodiny objeví krollovi spojenci, nebo nám chtěl jen nahnat strach, aby si zachránil život." , rozčílím se znovu. Bouchnu do stolu a pokračuji : "Takže buď tady bude ticho a všichni se v klidu najíme, nebo mi, Kárle, vrať mé peníze a já okamžitě odcházím! Je to jen na...." , nedokončil jsem větu, protože se rázem otevřeli dveře. Rychle jsem šahl po zbrani a čekal, kdo vejde. "Senlin? Co ty tady děláš?! Děje se něco? Tady se toho děje až příliš. Sedni si a mluv!" |
| |
![]() | Hostinec Zdá se, že ten kroll už je vytočený na nejvyšší míru. Zvedne se a začne správce přemlouvat, ať ho teda konečně pustí. Smrt nebo svobodu? To vážnš pro všechny krolly není jiná alternativa? Nedá mi to a uchechtnu se celé téhle situaci. To se do toho ještě vloží Strimfon a přijde dokonce i Senlin. Já nic nedělám, Koneckonců už jsem mluvil dost, jestli mě nechtějí poslouchat tak je to jejich chyba. Jen se houpám na židli s rukama na ramenou a užívám si představení. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Senlin pro Vejdu do hostince a naskytne se mi pohled na opravdu bizarní situaci. Tolik řevu a výhružek. A kdo je tohle? Chtějí zachránit krolla, to já přeci taky. Ale Strimfon zřejmě také… Tak proč tohle? Mám jim věřit? Vypadají přesvědčivě, snad to opravdu myslí dobře. Třeba spolupracují s námi. |
| |
![]() | Hostinec Na chvíli se zastavím ve dveřích, potom popojdu pár kroků dopředu k ostatním. „Nebojte se, nepřišla jsem nikomu ublížit. Přišla jsem, protože jsem slyšela hrozné věci o tom, co se tu děje. Bála jsem se o vás, vyčítala jsem si, že vám nemohu pomoci, proto jsem přišla. Tebe krolle i vás pane zdravím, mé jméno je Senlin,“ představím se neznámým, „omlouvám se, že jsem v tuto noční hodinu přišla do vaší vesnice, ale jak jsem řekla, bála jsem se, že jste v nebezpečí.“ |
| |
![]() | Hostinec Kroll se zvedne, opře se zády o stůl a začne opět vyhrožovat správci. Potom se k němu otočí zády a žádá o rozvázání pout. „Prosím, uklidni se. Já ti tedy ty pouta rozříznu, když si potom budeme moci v klidu promluvit. Pokus se prosím pochopit moji situaci, jsem zodpovědný za tuhle vesnici, za lidi a jejich zdraví. Teď se ukázalo, že se asi skřeti chtějí spřáhnout s krolly a nemohl jsem nijak vědět, že nejsi pro naši vesnici nebezpečný. Bojíme se, nejsme tak silní jako ty.“ Během toho už správce bere nůž a chce přeříznout pouta krolla, které z něj však najednou sami od sebe spadnou. „Ani naše provazy tě nedokáží udržet, omlouváme se, ale představoval jsi pro naši vesnici hrozbu.“ Celou situaci se snaží ještě uklidnit Strimfon. „Nic jiného bych si taky nepřál, než aby tu byl opět klid,“ odpoví Kárl zničeně, „dobře, dojdu vám tedy udělat něco k tomu jídlu.“ Ohlédne se však na dveře, ve kterých se objeví Senlin. První na ni zareaguje Strimfon. „Co to je za divoženku? Ta patří k vám? Jo, něco takového už jste říkali. Doufám, že nebude dělat problémy,“ odchází správce do kuchyně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Dorak přijde k okenici, zabere za hranu a se zaskřípěním dřeva se mu podaří odtrhnout jednu úzkou laťku. Potom přistoupí Thorgar a nahlédne vytvořenou mezerou dovnitř. Hledá lůžko na protější straně, na kterém by měl, co si pamatuje, Matěj být uložený. Na stole je položená svíčka, a tak je celý prostor trochu osvětlen. Jen díky tomu dokáže Thorgar v tmavém koutě zahlédnout Matějovu spící hlavu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thorgar pro Jo super, vidím ho. řeknu Dorakovi a už se soustředím na Matějovu hlavu. Snažím se mu vniknout do vzpomínek a prohlédnout události dnešního dne z jeho pohledu. 4+5+2=11 Magie lidské mysli |
| |
![]() | Hostinec Dobře. Tak aspoň vidím, že dokážete uznat své chyby. Aspoň to mu musím uznat. Ale stále jim tady nevěřím a necítím se tu bezpečně. Potřebuji si na chvíli urovnat své myšlenky o samotě a poradit se s Bílým Bizonem. Ale já už tady nezůstanu ani chvíli. Nechte si klidně to málo, co sem měl u sebe, ale je mi už jasné, že jsem se civilizaci vyhýbal oprávněně. Sbohem. Ještě vezmu ze stolu trpaslíkův měšec a hodím mu ho do rukou. Ty svoje peníze si nech. Já nejsem věc, která je jen tak na prodej. zavrčím a zamířím ke dveřím pryč z hostince. Pokud mě nikdo nezastaví, tak mířím k bráně. Prosby, abych se vrátil se snažím ignorovat. Jestli se mě někdo pokusí zastavit fyzicky, tak ho odstrčím a pokračuji v cestě. |
| |
![]() | Kroll na útěku Kroll se zdá se už chystá odejít. A to nemůžu dopustit. Měl by být rád, že jsme ho nakonec rozvázali a teď si chce jen tak odejít? To tedy ne. Ale ale, kam to jdeš, pěkně si tu sedni a čekej. Nikdo ti nedovolil nikam odejít. A máš nám nejdřív odpovědět na naše otázky. Vidím, že rozvázat tě byla chyba. Pokud kroll nezastaví a nevrátí se k nám, tak se ho na místě snažím udržet silou a v případě potřeby ho srazím na zem. 3+6+5=14 Hrubá síla/Boj beze zbraně (Nevím, co použít) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarod Shadowsong pro Hned jak slyším zvuky boje, je mi jasné, co dělat. Jsem výborný střelec. Nikoho nezraním. Jenom je zastraším. Prosím, nech nás ať krolla odvedem do bezpečí. zašeptám Senlin a potom vyskočím do akce. |
| |
![]() | EEE - Elitní Elfí Eskorta Vyskočím zpoza stolu a namířím na zbylé účastníky svou kuši. Vidí sličného nočního elfa, jehož rysy jsou skryty pod černým pláštěm. Kabát má sepnutý stříbrnou sponou ve tvaru srpku měsíce. Ani hnout! Jdeme si pro Moreda, nikdo nám v tom bránit nebude, jasné? Lupiče a otrokáře ve svém kraji trpět nebudu! zařvu na ně a pokud se Mored dostane z hostince tak jej hned pozadu následuji, stále varovně míříc kuší na zůčastněné. V případě, že by někdo neuposlechl mého rozkazu, tak po něm vypálím varovný výstřel, který jej přinutí hledat si úkryt, zastaví je nebo je přinutí vyhnout se mé šipce (zvýšení ohrožení). Děsivou rychlostí stihnu v jednom okamžiku vypálit dvě šipky za sebou na dvě různé osoby, pokud to bude třeba. Hned poté vyrazím ze dveří pryč z hostince. 4+6+5=15 Střelba (Manévry zdarma - Velmi Přesně, Rozsáhle) |
| |
![]() | Hostinec Snažím se krolla zastavit a srazit na zem, ale on je silnější, takže přepadnu místo toho já a strčí mě až někam za pult (nevyčerpávám se). To se už objeví ti dva elfové a mě je už všechno jasné. Já vám to říkal! Stačí ti to jako důkaz, Strimfone? Nenechte je utéct! řvu, zatímco se snažím posbírat se ze země. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Západní Zirta je jedno z větších měst Nového království, které, jak jeho název napovídá, se nachází v jeho západní části. Nacházíš se na tržnici, která se nachází kousek za hlavní bránou. Hledáš nějakou vhodnou oběť, které bys mohl pomoci od plného měšce. Náhle tě zaujme člověk, který přijíždí městskou bránou na koni. Zastaví se u stráží kousek za bránou, kde sesedne z koně. Na sobě má celkem kvalitní oblečení a vydá se směrem přes tržnici dál do města. Při své cestě nedává vůbec pozor na své okolí, to by byla vhodná oběť, navíc se mu u pasu houpe měšec, který určitě není prázdný a navíc zajímavé kožené pouzdro válcových rozměrů. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sam Potůček pro Tak tohle je Západní Zitra, jo? zahvízdnu, když na obzoru zahlédnu městské hradby. Slušnej bejvák, tak tady bude určitě dost pracháčů, co si svoje věci moc nehlídaj. pomyslím si šťastně. Hrábnu do strun své loutnu a začnu vyhrávat veselou písničku na cestu, kterou znám ještě z domova. Hej hou, hej hou, hobiti už jdou, zazpíjeme si vesele, a netvařme se kysele! Hej hou, hej hou, hobiti už jdou! Takto si vyhrávám až na tržiště, kde začnu hrát o peníze. Občas mi někdo hodí pár haléřů, ale jinak nic, zdá se že jsou všichni až moc zanerázdnění. Rozmrzele odložím loutnu, když tu si všimnu jednoho vhodného adepta na okradení. Přijel na koni, takže určitě to není jentak někdo. A podle svého oblečení si nežije špatně. Takže co, mám? přemýšlím. Nevím, jestli bych měl, ale... tohle je až příliš dobrá příležitost na to naplnit si kapsy. A tak jí musím využít. Přesto se ale snažím být opatrný. Vmísím se do davu a když prochází kolem, nenápadně mu uříznu měšec a seberu to jeho kožené pouzdro. Zdá se, že štěstěna je na mé straně a všechno jde velmi hladce. 6+5+5=16 Kapsářství (Zdarma Přesně ze Zloděje) |
| |
![]() | Po další roztržce jsem jen zavrtěl hlavou a pomyslel si, že mluvit do dubu by mělo větší smysl. V tom se ale stalo něco, co jsem nečekal - Kárl osvobodil krolla z pout, a to rozpoutalo další sled událostí. Kroll mi hodil měšec mých, v tu chvíli již Kárlových, peněz zpět a vydal se hned ke dveřím. Když se ale z úkrytů v hostinci zčistajasna objevili dva elfové, situace začala být až kriticky nebezpečná. Sakra, krucinál, co teď! Riskovat svůj život, nebo si zachovat cejch hrdiny a svou hrdost.. , přemýšlel jsem rychle a pak se odhodlal k činu. "Stůj, pokud máš čisté svědomí!!", zařval jsem, ale kroll nereagoval. Rychle jsem se před něj dostal, a zaterasil mu svým tělem dveře. V jeho výrazu jsem ale spatřil, že na má slova nedá. Rychle jsem se pokrčil a dýkou jsem krolla řízl do achillovky. Pokud mi dýka nesjela a já řízl přesně, musel zaúpět bolestí a jeho útěk byl v tu chvíli hodně zťížený. |
| |
![]() | Hostinec Když vidím toho trpaslíka, jak se s dýkou v ruce vrhá na Moreda, tak vyběhnu proti němu a než stačí bodnout svou dýkou, tak mu ji mečem vyrazím z ruky, čímž ho odzbrojím a srazím na zem. (Protiakce na Strimfona, mám Osobního Strážce, chci mu zvýšit Ohrožení) 5+4+5=14 Boj zblízka proti lidem a zvířatům (Zdarma: Přesně, Mocně (Pokud se vyčerpá), Lstivě (Pokud se nevyčerpá)) |
| |
![]() | Obrana (Manévr OBRANA) Já nejsem ten, kdo tu musí zpytovat své svědomí! zavrčím, když po mě zakrslík křikne. Když mě potom předběhne a pokusí se mě zmrzačit dýkou, tak už to nevydržím. Dobrá vůle vyprší. Oči se mi zalijí krví, doslova. Je to snad prokletí, snad požehnání, ale propadám se do záchvatu zuřivosti berserkra. Tohle hnízdo plné hadů TAKŽE TAKHLE!!!! Trpaslíka odkopnu, zvednu stůl a vší silou se jím pokusím Strimfona rozmáčknout. Jelikož se neovládám a jsem v záchvatu zuřivosti, chci ho tím teda omráčit nebo zabít a vyřadit ho tak z boje. CHTĚLI JSTE VÁLKU? MONSTRA? MÁTE JI MÍT!! CELOU TUHLE VESNICI SROVNÁM SE ZEMÍ, VÁS VŠECHNY ROZDRTÍM NA PADRŤ A TAMTOHO ZBABĚLCE ROZTRHÁM VLASTNÍMA RUKAMA! 6+2+5=13 Hrubá Síla (Mocně) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Ponoříš se do Matějových vzpomínek, chceš se podívat na celou věc z jeho pohledu. Ráno Matěj vstává z postele, pozdraví se svým otcem Josefem, nasnídá se a oba vyrážejí na pole, kde pracují společně s ostatními vesničany. Také jde pomoci ostatním s opravami a vylepšováním palisády, kácením a opracováváním dřeva. V poledne jdou na skromný oběd domů a odpoledne se opět vydává na pole, jeho otec už zůstává v hostinci. Vracejí se z pole a u brány potkávají dobrodruhy, kterých se většina vesničanů bojí. Matěj využívá příležitosti a zve dobrodruhy do hostince, od čehož si slibuje dobrý výdělek. Odejde do hostince a dobrou zprávu oznamuje otci, ten je také potěšen a jde rozdělat oheň do kuchyně. Matěj se jde zatím převléknout a připravit na vzácnou návštěvu, kterou se jme obsluhovat a nabízí jim samé delikatesy, za které by si mohl účtovat hodně peněz. Objednávku sdělí Josefovi, který odejde do kuchyně jídlo připravovat, sám zatím za pultem hostům přichystá pití. Poté odejde do kuchyně pomoci otci, a aby mohl jídlo odnést dobrodruhům. Když však přijde do kuchyně, uvidí postavu v černé kápi, jak drží Josefovi nůž pod krkem. Jídlo leží na stole a další postava v černém do něj něco přisypává, míchá, přičichává a opět přimíchává. Třetí k němu přijde z boku a podrží mu dýku u pasu. Syčivým tichým hlasem na něj promluví: „Cekni a ani jeden z vás to nepřežije. Teď dones to jídlo svým hostům. Pokus se cokoliv říci a ten tlusťoch to nepřežije.“ Matěj celý bledý pobere jídlo a donese ho dobrodruhům. Strimfon však jed odhalí a celé osazenstvo stolu se do něj pustí s výhružkami a nadávkami. Matěj se pokouší posunky utišit a hlasitými odpověďmi dát najevo, že se nic neděje a dobrodruhům chutná. Sandor jej však chytne a odnese ven před hostinec, kde mu chce dát pořádnou nakládačku. Matěj dostane až hysterický záchvat, protože tuší, že tohle už postavy zjistí a zřejmě se pomstí. Najednou ucítí šílenou bolest ve stehně, a když se podívá, vidí, že se mu do něj zabodla šipka. Přichází správce a pokouší se situaci uklidnit, se všemi se opět přesouvají do hostince, Matěje položí na stůl a Kárl se ho snaží ošetřit. Chtějí zjistit, kde je hostinský, ale jeden ze štamgastů přichází z kuchyně se zprávou, že Josef se zabil. Matěj se vyděsí a omdlí. Z mdlob ho probudí Strimfon a vymámí z Matěje, co se stalo, jak přišli do hostince temné postavy a v kápích, jak jim vyhrožovali a co mu přikázali. Dobrodruzi odchází do kuchyně a Kárl se dále stará o Matějovu nohu. Poté se rozhodne odnést ho z hostince k sobě, kde se v předsíni potkává s vámi. Matěj je donesen na lůžko v správcově bytě a ten do něj nalije silný bylinný odvar hořké chuti. Matěj unaven, vysílen fyzicky i emocionálně usíná. Jakmile projdeš všechny vzpomínky, vidíš, jak se Matěj najednou zvedl, rozhlíží se po pokoji a ptá se, kde je. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Přiblížíš se k tvé vyhlédnuté osobě. Ta opravdu nijak pozor nedává a míří s klidem vpřed. Na tržišti je spoustu lidí, kteří do sebe navzájem naráží a překřikují se, ale nijak víc si sebe nevšímají, proto jejich pohledům unikáš i ty. V klidu vytáhneš dýku a díky svým zkušenostem, aniž by muž něco zpozoroval, vlastníš najednou jeho kožené pouzdro i měšec, který je však teď v ruce lehčí, než jak vypadal u pasu oloupeného. |
| |
![]() | Zdarma Obrana ze Štítu Zkusím se krýt štítem proti elfově střelbě a naštěstí ho dokážu zvednout včas, ale ruka mě z toho zásahu zabrní. (Vyčerpám se za ten 1 zdroj, mám slevu z těžké zbroje). 6+4+5=15 Kryt štítem |
| |
![]() | Po celou dobu svého běhu ke dveřím jsem se modlil, aby po mě jeden z elfů nevystřelil, a pokud ano, tak mě netrefí. S tím, že Morada kurevsky naseru, jsem počítal a byl připraven snad na všechno. Morada se zastal jeden z elfů, který mi mečem chtěl vyrazit dýku a odzbrojit mě tím. To nee, to by byla má smrt!!, vyděsil jsem se. Jak se meč blížil k mé pravé ruce, rychle jsem před ní strčil ruku levou. Meč byl ostřejší, než jsem předpokládal, a rukavici přeřízl skoro jak máslo. "Aghrr!! Chcípněte prašivci!!", zařval jsem zlostně díky bolesti, kterou jsem náhle ucítil. Krev se mi z levé ruky linula, když jsem spatřil krollovi rudé oči a stůl, kterým mě chtěl rozdrtit. Co nejrychleji jsem se uskočil a udělal dobré dva tři sudy, abych se dostal z jeho dosahu. U třetího sudu jsem ale tvrdě hlavou narazil na nohu stolu, až se mi zatmělo před očima. To bude kurevsky velká boule, pokud tohle všechno přežiju... Vstal jsem na nohy a zvedl ruce nad hlavu. "Dost! Vzdávám se!!", křikl jsem rychle a doufal, že nepřátelé nemají skřetí, tedy zakeřnou povahu. |
| |
![]() | Hostinec Správce musí nejdříve ustoupit o několik kroků vzad a přikrčit se za pultem, když k němu přiletí šipka. (Zvýší se mu Ohrožení na 4.) Potom však vykročí o několik kroků vpřed. „Klid, prosím klid.“ začne hlasitě, „zřejmě tu došlo k nedorozumění. Nejsme žádní otrokáři, tobě jsem krolle teď dokonce povolil pouta, jak jsi chtěl. Myslím, že nám všem jde o to samé, aby se Mored dostal z vesnice, tak nač bojovat mezi sebou? Dnes již bylo dost krve. Pokusme se to vyřídit domluvou. Ukliďte zbraně.“ (Rozsáhlá akce proti Moredovi, Thallenovi a Jarodovi, mající za následek zvýšení Ohrožení.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sam Potůček pro Mám to! v duchu zajásám a hned se nenápadně prodírám davem a najdu nějakou uličku či jiné místo, kde se schovám a prohlédnu si svůj lup. 6+1+5=12 Přežití ve městě |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Nemusíš se ani moc snažit a nenápadně zmizíš v jedné z postranních uliček. Rozvážeš měšec a nahlédneš do jeho obsahu, na první pohled odhaduješ asi 20 grošů. Poté otevřeš i kožené pouzdro, které je na jednom konci opatřeno koženou zátkou. Z pouzdra vypadne stočený pergamen opatřený pečetí, podle toho co už jsi viděl, poznáš, že jde o královskou pečeť. |
| |
![]() | Hostinec Chvíli přemýšlím, zda bych mu měl věřit, ale je jasné, že tady budeme mít pro případné vyjednávání nevýhodu. A navíc, vážně mu nevěřím. Už jednou porušil slovo, co když to udělá znovu? Střelím po něm dřív, než může pokračovat a zasít do nás semena pochybností. Hlavně odsud rychle vypadnout a potom popřemýšlet o našich možnostech, Jestli bude nějaké jednání, tak podle mých podmínek. 5+5+5=15 Střelba (Obrana (Zdarma z Rodové Zbraně), Mocně) Zvýšen ohrožení. |
| |
![]() | Obrana Vezmu dřevěnou palici a pohlédnu na správce. Domluvou? zavrčím na správce a je jasné, že je zle. KDE BYLA DOMLUVA, KDYŽ MĚ TVOJI PODDANÍ TLOUKLI DO BEZVĚDOMÍ? rozmáchnu se po něm palicí a srazím ho na zem. KDYŽ DO MĚ TEN TVŮJ POSKOK KOPAL? Další prudká rána palicí. KDYŽ MĚ TEN TRPASLÍK CHTĚL ZMRZAČIT? VÁM LIDSKÝM HADŮM UŽ VÍCKRÁT VĚŘIT NEBUDU! CHTĚL SI VÁLKU, MÁŠ JI MÍT! I KDYBYCH MĚL ZEMŘÍT, TEBE VEZMU SEBOU! řvu a tluču do něho zběsile palicí, snažíc se dostát svému slovu. 5+4+5=14 Boj Zblízka (Obrana, Mocně) - Chci ho zabít, vyřazovací akce |
| |
![]() | Protiakce proti Správci Když ten kroll začne mluvit o tom, jak ho tloukli, vzpomenu si na celou tu strašlivou nespravednost a i to, jak mě málem zabili. Vzplane ve mě chladná zuřivost a rozběhnu se ke správci. Osvobodil jsem ho já! To já jsem se sem vrátil, aby ho nestihl bídný osud ve vašich rukou! Vyříznu ti to černé srdce, ty lidská svině! zařvu a vedu na něj přesnou ránu mečem. Vyřazovací akce. 3+6+5=14 (Přesně, Obrana) |
| |
![]() | Hostinec Správce popojde a začne žádat o klid, na to však nejrychleji zareaguje Jarod, který je velice dobře sžitý se svou kuší a vystřelí proti správci šipku, která zasáhne jeho rameno. Ten se se zaúpěním odbelhá zpět za pult a drží se za rameno. |
| |
![]() | Hostinec Co se to děje, proč na sebe útočí? Ne, tohle ne. Proč se musí hned bojovat? Musím zachránit své přátele. Ten kroll se úplně rozlítil, musím se pokusit ho uklidnit. Předstoupím před něj a pokusím se na něj klidným hlasem promluvit: „Prosím, poslouchej mě. Vím, že na tobě bylo asi spácháno mnoho nespravedlností, za to se ti omlouvám, ale slibuji ti, že už ti nikdo neublíží. Chci si s tebou promluvit. Zřejmě znám Bílého bizona, věřím ti.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozlomíš pečeť a rozhodneš si přečíst dokument: Zpráva z Dubové, kolonizačního města Nejzápadnějšího království, královskému vojsku Přes Věž posíláno vrchnímu veliteli vojenské osádky Západní Zirty – lordu Vojenovi z Kastru Píši z naléhavého důvodu ohrožení našeho poslání na západě. Kolonizační práce probíhají podle plánu. Z nejzápadnější vesnice Drchova však dostáváme znepokojivé zprávy o zvýšeném počtu skřetů, jejich shromažďování a častějších útocích. Velice uctivě vás proto žádáme o pomoc v boji, poslání oddílu královských vojáků, kteří by nám pomohli čelit skřetí hrozbě. Máme slabé dřevěné opevnění a domobranu složenou ze sedláků, obávám se, že by mohla být Buková kompletně zničena, roky práce a hlavně spousta lidských životů ztraceny. Ještě jednou prosím o pomoc. Kárl Bosonoh, správce Dubové. |
| |
![]() | Další kolo Hned jak se postavím zpět na nohy, už se ten kroll a ten elf vrhnou na správce s úmyslem ho zabít. Naštěstí se jim správce vyhne, stejně ho ale zasáhne šipka do ramene. Senlin se pokouší krolla uklidnit, ale to asi moc účinné nebude. Musím ho zastavit dřív, než správce zabije. Ty nikoho zabíjet nebudeš, zrůdo. Musíš projít přeze mě! zařvu na krolla, skočím před něj a tvrdou ranou mečem jej chci vážně zranit (chci mu udělit jizvu). Pro PJe: |
| |
![]() | Boj je v plném proudu Ten lidský červ se dokázal mým útokům vyhnout a odplazit se někam do bezpečí. V tu ránu mi do cesty skočí nějaká elfka. Nerozumím tomu, co říká, jelikož zuřivost berserka mě ohlušuje vůči slovům osatních a ona sama očividně váhá a stihne říci jen pár slov, než ji silně udeřím palicí a odhodím na stranu (zvýšení ohrožení). To už mi cestu zablokuje ten člověk, který do mě prvně kopal. Zařvu a napřáhnu palici k smrtícímu úderu, dřív než ale stačím udeřit mě trefí jeho rána mečem (nevyčerpávám se). 3+6+5=14 Boj zblízka proti Senlin (Mocně, Lstivě) 6+1+5=12 Boj zblízka proti Sandorovi (Obrana, Mocně - Nevyčerpávám se, jednu jizvu přežiju) |
| |
![]() | 2. Kolo Zatímco Mored je zaneprázdněný tím člověkem v brnění, já si najdu správce, který se krčí za pultem. Tady nemáš žádné své poskoky, kteří by tě zachránili. Zemřeš smrtí zbabělce! zařvu a chci mu mečem probodnout srdce (smrtící akce). 4+4+5=13 Boj s mečem (Přesně, Mocně) |
| |
![]() | Hrůza všech hrůz Mored s Thallenem se asi zbláznili. Oba dva se najednou vrhli na toho jejich správce a chtějí ho zabít. Zaprvé mě požádal o to, abych zachránil poutníka a ne o to, abych mu pomáhal v nějaké jeho pomstě. A zadruhé, i kdybych s tím souhlasil, tady rozhodně není vhodné bojiště. Thallene, jsme tu proto, abychom zachránili Moreda, ne kvůli zabíjení! zařvu na něj, ale mé prosby zřejmě přijdou vniveč. 3+2+1=6 Ovlivňování pocitů (Kdyžtak se vyčerpám, pravidlově teda asi zvýšení ohrožení) |
| |
![]() | Měl jsem ruce nad hlavou a oči přivřené z obavy, že i tak na mě zaútočí, když se náhle ozvala Senlin a poté i Kárl. Oba se snažili všechny přesvědčit, aby se uklidnili. Jak pošetilé! Tihle jednat už nechtějí. Ať tak, či tak, oba na sebe alespoň upoutali pozornost. Sebral jsem v sobě zbytky sil a odvahy, a co nejrychleji se vydal k oknu. Když už bylo dostatežně blízko, skočil jsem vstříc skleněné tabuli, i za cenu ošklivého pořezání - prostě jsem se chtěl z hostince dostat za každou cenu. |
| |
![]() | Hostinec Když se po mě kroll ožene, jsem tím velice zaskočená, naštěstí se mi povede zabrzdit o pult, při tom si však ošklivě narazím do boku, kde se mi objeví velká modřina. Ten už vůbec nevnímá. Co s ním? (Vyčerpala jsem tři zdroje těla.) |
| |
![]() | Hostinec – 2. kolo Situace se začíná vyostřovat a Sandor se vrhne před Moreda, na což kroll nestačí reagovat a Sandor mu bodne meč do břicha. (Způsobena jizva 3. úrovně) Následně vyběhne Thallen a přes pult se žene na druhou stranu hostince za správcem. „Ne, prosím ne, nezabíjej mě. Nikomu jsem neublížil. Udělám cokoliv, co budeš chtít, jen mě prosím nezabíjej,“ začne škemrat Správce a tváří se při tom opravdu vyděšeně. (Hod 14, snaží si snížit Ohrožení, Thallene, můžeš se na to vyčerpat.) Thallena se také snaží okřiknout Jarod, ale jeho slova nejsou příliš přesvědčivá. Během toho se zpod stolu zvedne Strimfon a vyskočí ven oknem, při čemž ho rozrazí a několik okenních tabulek se vysype. Do boje se také zapojí Zora, která doteď pouze postávala opodál. Jak krollovi už jednou vyhrožovala, začne svýma bosýma nohama do rytmu dupat na dřevěné podlaze a začne vydávat zvláštní hrdelní hučení, do kterého se občas v pravidelných intervalech ozve: „Probuď se!“ Kolem krolla, jako by podlaha ožila, začnou vyrůstat větve, které začnou krolla obepínat. (Snaží se mu zvýšit Ohrožení.) |
| |
![]() | 2. Kolo Hned jak žena začne zpívat a z podlahy začnou vyrústat větvě tak na ni zařvu tak zuřivě, až z toho úlekem padne na kolena. 6+6+5=17 Zastrašování (Obrana) - Chci jí přerušit koncentraci a zvýšit ohrožení 3. Kolo Potom sde rozmáchnu kyjem a mířím na toho člověka, co mi blokuje cestu (Sandora). 2+4+5=11 Boj zblízka (Mocně) - Chci ho rozdrtit |
| |
![]() | Další kolo v hostinci Když vidím toho krolla tak je jasné, že ten se jen tak nevzdá a jestli se s ním brzy nevypořádáme, tak brzy z někoho zbyde jen mastný flek. Je načase to ukončit. S tímto ve vzduchu zasviští můj meč, štít odkloní stranou krollův útok a můj meč tne, snažíc se krolla dorazit a zbavit se ho tak jednou provždy. |
| |
![]() | Vyčerpání Když vidím toho zbabělce škemrat o život, dost mě to rozlítí. Nemáš ani tolik cti, co by se ti za nehet vešlo! zařvu na něj a na chvilku tak pozdržím konečný útok. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Thorgar se odvrátí od okna a začne Dorakovi vypravovat, co viděl: „Ráno Matěj vstává z postele, pozdraví se svým otcem Josefem, nasnídá se a oba vyrážejí na pole, kde pracují společně s ostatními vesničany. Také jde pomoci ostatním s opravami a vylepšováním palisády, kácením a opracováváním dřeva. V poledne jdou na skromný oběd domů a odpoledne se opět vydává na pole, jeho otec už zůstává v hostinci. Vracejí se z pole a u brány potkávají dobrodruhy, kterých se většina vesničanů bojí. Matěj využívá příležitosti a zve dobrodruhy do hostince, od čehož si slibuje dobrý výdělek. Odejde do hostince a dobrou zprávu oznamuje otci, ten je také potěšen a jde rozdělat oheň do kuchyně. Matěj se jde zatím převléknout a připravit na vzácnou návštěvu, kterou se jme obsluhovat a nabízí jim samé delikatesy, za které by si mohl účtovat hodně peněz. Objednávku sdělí Josefovi, který odejde do kuchyně jídlo připravovat, sám zatím za pultem hostům přichystá pití. Poté odejde do kuchyně pomoci otci, a aby mohl jídlo odnést dobrodruhům. Když však přijde do kuchyně, uvidí postavu v černé kápi, jak drží Josefovi nůž pod krkem. Jídlo leží na stole a další postava v černém do něj něco přisypává, míchá, přičichává a opět přimíchává. Třetí k němu přijde z boku a podrží mu dýku u pasu. Syčivým tichým hlasem na něj promluví: „Cekni a ani jeden z vás to nepřežije. Teď dones to jídlo svým hostům. Pokus se cokoliv říci a ten tlusťoch to nepřežije.“ Matěj celý bledý pobere jídlo a donese ho dobrodruhům. Strimfon však jed odhalí a celé osazenstvo stolu se do něj pustí s výhružkami a nadávkami. Matěj se pokouší posunky utišit a hlasitými odpověďmi dát najevo, že se nic neděje a dobrodruhům chutná. Sandor jej však chytne a odnese ven před hostinec, kde mu chce dát pořádnou nakládačku. Matěj dostane až hysterický záchvat, protože tuší, že tohle už postavy zjistí a zřejmě se pomstí. Najednou ucítí šílenou bolest ve stehně, a když se podívá, vidí, že se mu do něj zabodla šipka. Přichází správce a pokouší se situaci uklidnit, se všemi se opět přesouvají do hostince, Matěje položí na stůl a Kárl se ho snaží ošetřit. Chtějí zjistit, kde je hostinský, ale jeden ze štamgastů přichází z kuchyně se zprávou, že Josef se zabil. Matěj se vyděsí a omdlí. Z mdlob ho probudí Strimfon a vymámí z Matěje, co se stalo, jak přišli do hostince temné postavy a v kápích, jak jim vyhrožovali a co mu přikázali. Dobrodruzi odchází do kuchyně a Kárl se dále stará o Matějovu nohu. Poté se rozhodne odnést ho z hostince k sobě, kde se v předsíni potkává s vámi. Matěj je donesen na lůžko v správcově bytě a ten do něj nalije silný bylinný odvar hořké chuti. Matěj unaven, vysílen fyzicky i emocionálně usíná. Teď se ale probudil, jako by se mu zdál nějaký hrozný sen, asi to způsobila moje návštěva v jeho hlavě.“ |
| |
![]() | Oprava 2. Kolo Když vidím, že mě obepínají úponky větví, rychle po té ženě hodím blízký korbel, abych jí narušil koncentraci a kouzlo přestalo (zvýšení ohrožení). 6+6+5=17 Vrh se ZS Letící Zbraň (Obrana) 2 Zdroje Těla, 1 Obrana, 1 Aktivace letící zbraně). |
| |
![]() | Hostinec – 2. kolo (Zora) Kolem krolla začnou vyrůstat větve, ale kroll vytuší, kdo je jich původce a hodí po Zoře nohu od stolu, kterou svírá v ruce. Ta ji zasáhne do hlavy, čímž ji vyvede z míry a kouzlo je tím přerušeno. |
| |
![]() | Další kolo S hnusením konečně mečem dorazím toho zbabělce, co na nás poštval vesničany (smrtící akce proti správci). 4+4+5=13 (Přesně, Mocně) |
| |
![]() | Vyčerpání Bohužel je člověk rychlejší a vážně mě zraní. Stihnu se odklonit tak, že nakonec jeho rána není smrtelná, ale i tak je dost vážná a hluboká (Jizva 3. úrovně). V mé zuřivosti berserkra mě toto však pouze ještě více rozzuří. |
| |
![]() | Útěk Zděšeně sleduji šílenství, které se tu odehrává a je mi jasné, že jeho součástí být nechci. Thallen mě nevnímá a Mored zešílel, takže volím ústup. Vybíhám z hostince dveřmi, vyšplhám přes palisádu, nasednu na koně a jedu pryč. Je mi jasné, že zde v tomto kraji se již nebudu moci nikdy ukázat. Vydávám se již co nejdál odsud a nezastavuji, dokud nepadne poledne. A již o mě nikdo z vás více neslyšel. |
| |
![]() | Kupodivu se mi podařilo hostince dostat, i když to úplně bez bolesti nebylo. Rychle jsem oknem nakoukl dovnitř a ještě více si uvědomil, že se situace zcela vymkla z rukou. Chudák Senlin, jak ona k tomu přijde.. Přitom je to také elfka. Co je to teď za dobu, kdy i elfové mezi sebou bojují.. Dále jsem se už zdržovat nemohl. Snažil jsem se co nejrychleji dostat na střechu hostince a poté k jeho komínu ( 3+4+3 [akrobacie] ) Ve chvíli, kdy jsem u komínu, popadnu největší věc, co je při ruce a do komínu ji hodím. Pokud při ruce nic nemám, neváhám do něj hodit i svou tornu. Mou snahou je způsobit v hostinci ještě větší zmatek - doufám v to, že pád do krbového ohniště způsobí v místnost tak hustý a černý dým, že nebude na krok vidět. Ať už se mi plán vydaří či ne, z plných plic začnu vsnici probouzet a varovat. "Přepadli nás!! Kárl i ostatní jsou v nebezpečí!! Do hostince vtrhli nepřátelé, pojďte bránit svého správce a tím i sebe. Pomóóózte nám!!" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Najednou se ti zatmí před očima, vidíš, jak proti tobě běží Bílý bizon. Míří přímo proti tobě, chceš se uhnout, ale nejde to. Doběhne až k tobě a srazí tě na zem, cítíš, jak padáš k zemi, potom upadáš do bezvědomí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Najednou se ti v hlavě ozve nějaký hlas: „Zadrž synu. Nezabíjej ho, přinese ti to zkázu. To jsem já, Solas. Tohle nejsou tvoji nepřátelé, nepřítele máte společného, můžete si pomoci.“ |
| |
![]() | Hostinec Mored se jen stěží vyhne smrtelnému zásahu Sandora a utrpí další těžké zranění. Taková ztráta krve je už zřejmě i na rozzuřeného krolla moc a tak se s velkým zaduněním svalí k zemi. I Thallen s napřaženým mečem proti správci se najednou zastaví, jako by se nad něčím zamyslel. Zvenku slyšíte Strimfonův hlas, jak svolává vesničany. |
| |
![]() | Vesnice Strimfonovi se podaří vylézt na střechu. Ví však, že přímo v sálu hostince žádný krb není, je až v kuchyni, a ani nenajde nic vhodného, co by mohl do komína hodit, a tak od svého původního plánu upustí, začne však vyřvávat na celou vesnici o útoku. „Cože? Zase?“ reaguje strážce u brány a rozeběhne se po vesnici budit ostatní. Na vesničany už však za dnešní noc bylo poplachů až moc a vzhledem k tomu, že jeden z nich byl dokonce planý, moc se jim nechce a jen někteří jen pomalu vylézají ze svých domovů, samozřejmě několik pilnějších, kteří brzy přiběhnou ke dveřím hostince, se mezi nimi najde. Během toho však vyleze mladík ze dveří domu správce se svíčkou v ruce a volá: „Rychle sem někdo pojďte, někdo se sem pokoušel dostat.“ |
| |
![]() | Vesnice Ukážu Thorgarovi aby slezl a pak se chystáme odkráčet pryč když někdo začne křičet, od hostince se křičí a někdo dělá poplach jak jsme se snažili vloupat do správocova domu. Vykročím k němu a zařvu. ,,Já se tady jak blbec snažím nedělat randál a ten hlupák tady začne řvát! Padej mi z očí holomku." Pak pokynu Thorgarovi a rozeběhneme se k hostinci. Co se to u všech bohů děje? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Už dávno ses rozhodl nezůstávat s ostatními elfy ve velkých hvozdech na západě, ale odhodlal ses, jako tenkrát několik mladých elfů, zkusit štěstí na východě v nově vznikajícím lidském království. Z počátku se to zdálo jako výborný nápad. Stal ses rádcem jednoho mocnějšího rytíře a dařilo se ti velice dobře, potom však zemřel, a ty jsi byl obviněn z jeho smrti. Od té doby se touláš královstvím a bereš jakoukoliv práci, která se ti namane. Posledním nabídka, na kterou jsi kývnul, je městský hlídač v Západní Zirtě. Je to jedno z větších měst, které leží na jeho západním okraji, daleko od místa, kde stál hrad tvého bývalého pána. Jelikož se město nachází už celkem daleko od hlavního města a zároveň je dost velké, aby se v něm dalo schovat, stalo se častým útočištěm různých zlodějů, kapsářů, lapků, ale i vrahů. Tvým úkolem je dennodenně střežit dění ve středu města, hlavně na trzích a případně zakročit proti případnému zločinu. Pozoruješ dnešní dění na tržišti, lidé se tlačí přes sebe, vyvolávají své nabídky, naráží jeden do druhého, tohle jsou opravdu ideální podmínky pro zlodějíčky. Tvou pozornost však najednou zaujme situace u brány, přijíždí nějaký muž na koni v lepším oblečení a vypadá to, že má celkem na spěch. Vydává se přes tržiště směrem k radnici tohoto města. Tím, že ho sleduješ, se ti povede také zaznamenat malého hobita, který se k neznámému zezadu přiblíží a odřízne mu jeho měšec i zvláštní válcovité kožené pouzdro a mizí s obojím do jedné z postranních uliček. |
| |
![]() | Hostinec Situace v hostinci se stává kritickou a já začínám propadat beznaději. Copak tu musí někdo zemřít? Proč si jenom všichni přejí smrt ostatních? Copak se všechno nemůže vyřešit v klidu a domluvou? Najednou však kroll padne k zemi. Tak, teď by se to mohlo uklidnit. Jeho bojová zuřivost tu nejvíce podněcovala. Vydám se rychle k ležícímu Moredovi. „Rychle, musíme mu pomoci, ať nevykrvácí. Ta rána je opravdu příšerná,“ zvolám a rychle zpoza pultu vylovím nějaký hadr a snažím se krvácení zastavit, „dojděte někdo pro Strimfona, ten se v tom vyzná lépe než já.“ „A vy prosím už také dále nepokračujte v boji,“ otočím se na oba elfy, „nejsme Vaši nepřátelé.“ |
| |
![]() | Na střechu jsem se dostal celkem snadno, ale marně jsem se ohlížel po něčem, co bych do komína hodil a způsobil tak chaos v hostinci. "Strimfone, ty blbej kozle, vždyť komín vede do kuchyně.." ,pronesl jsem pro sebe a plácl se do čela. Slabě jsem však z komína zaskechl íenský hlas, ať pro mě někdo rychle dojde. Došlo mi, že to bude Senlin. Když rychle, tak rychle.. ,pokrčil jsem rameny a snažil se co nejrychleji dostat ze střechy zpět na zem a do hostince. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Už dávno ses rozhodl nezůstávat s ostatními elfy ve velkých hvozdech na západě, ale odhodlal ses, jako tenkrát několik mladých elfů, zkusit štěstí na východě v nově vznikajícím lidském království. Z počátku se to zdálo jako výborný nápad. Stal ses rádcem jednoho mocnějšího rytíře a dařilo se ti velice dobře, potom však zemřel, a ty jsi byl obviněn z jeho smrti. Od té doby se touláš královstvím a bereš jakoukoliv práci, která se ti namane. Posledním nabídka, na kterou jsi kývnul, je městský hlídač v Západní Zirtě. Je to jedno z větších měst, které leží na jeho západním okraji, daleko od místa, kde stál hrad tvého bývalého pána. Jelikož se město nachází už celkem daleko od hlavního města a zároveň je dost velké, aby se v něm dalo schovat, stalo se častým útočištěm různých zlodějů, kapsářů, lapků, ale i vrahů. Tvým úkolem je dennodenně střežit dění ve středu města, hlavně na trzích a případně zakročit proti případnému zločinu. Pozoruješ dnešní dění na tržišti, lidé se tlačí přes sebe, vyvolávají své nabídky, naráží jeden do druhého, tohle jsou opravdu ideální podmínky pro zlodějíčky. Tvou pozornost však najednou zaujme situace u brány, přijíždí nějaký muž na koni v lepším oblečení a vypadá to, že má celkem na spěch. Vydává se přes tržiště směrem k radnici tohoto města. Tím, že ho sleduješ, se ti povede také zaznamenat malého hobita, který se k neznámému zezadu přiblíží a odřízne mu jeho měšec i zvláštní válcovité kožené pouzdro a mizí s obojím do jedné z postranních uliček. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Feltan pro |
| |
![]() | Hostinec Situace v hostinci se naštěstí začíná uklidňovat. Senlin se vrhne k zraněnému krollovi a hadrem, který vylovila za pultem, se snaží zastavit velkou krvácející ránu v boku. Také Thallen schoval svůj meč. „Dost bylo krveprolití, pojďme se domluvit, zřejmě máme společného nepřítele, tak nač spolu bojovat.“ Na to se správce zvedá pomalu ze země, ale stále se na Thallena dívá dost vyděšeně a drží si od něj odstup. „Omlouvám se, připadám si za tohle všechno zodpovědný tím, že jsem dal povel k zatknutí toho krolla. Bylo to unáhlené rozhodnutí, které jsem udělal ze strachu. Vím, že to byla chyba a tak se všem, kterých se to dotklo, omlouvám. Ale teď dost řečí, nejdříve musíme zachránit toho krolla, ne? Na tom se snad shodneme.“ Přejde přes hostinec ke krollovi. „Tak to je zlé. Skočím si pro něco domů. Zatím se tu pokuste nějak dohodnout a nepozabíjet,“ domluví Kárl a vydá se ven z hostince. |
| |
![]() | Vesnice Zpoza domu správce vyjde Thorgar s Dorakem, který zažene křičícího mladíka zpět do dveří s tím, že zřejmě o celé situaci ví a je součástí nějakého plánu a není třeba se tím znepokojovat. Potom oba trpaslíci zamíří k hostinci, před kterým se už začíná shromažďovat hlouček vesničanů se zbraněmi v rukách. Strimfon se zatím pokouší slézt zpět ze střechy na zem, ale podjede mu noha a neudrží se rukama a padá k zemi, kde špatně dopadne na levou nohu a vymkne si kotník (Jizva 1. úrovně) Najednou ze dveří vychází správce. „Jste v pořádku?“ vyhrkne jeden z nich. „Ano, ano, děkuji, že jste přišly na mou obranu, ale všechno je už snad vyřešené, omlouvám se, ale nejspíše můžete jít zase domů. Opravdu se omlouvám za další vyrušení, ale slibuji, že dnes už bude klid.“ Potom spěchá dál do svého domu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Sleduješ hobita a nalezneš ho v jedné z postranních uliček, kde si čte pergamen, který zřejmě právě vytáhl z ukradeného koženého pouzdra. Same, během toho, co si čteš dopis, zjistíš, že tvůj čin zřejmě neunikl očím všem. Na konci uličky stojí nějaká postava a v rukou drží ohnivou kouli. |
| |
![]() | Hostinec Chystám se pomstít svou rodinu a ukončit život jednoho z Leighelasových přisluhovačů, když tu se v mé mysli zjeví otcova tvář. Já... Otče? nechápu a jeho slova otřesou mou předchvílí neochvějnou myslí. Zděšeně složím meč a sednu se k nějakému stolu, poblíž Jaroda. Jsem úplně zděšený, zhrozený a nemluvím, jako bych o něčem úplně přemýšlel a zároveň ani přemýšlet nechtěl. |
| |
![]() | Konec bitvy Náš boj nakonec skončí dost nečekaně a o dost lépe, než sem čekal. Thallen zdá se na poslední chvíli přišel k rozumu a ten jejich správce mu to dokonce i hned odpustil. Mored byl ale vážně zraněný a teď sme tu byli uvězněni s pár ozbrojenými lidmi a venku se shromažďoval dav rozzuřených vesničanů. S povzdechem si sednu na židli a pohlédnu na všechny přítomné. Takže... vysvětlí mi někdo, co se tu teda sakra děje? řeknu chladně a očima těkám mezi Thallenem a těmi ostatními |
| |
![]() | U správcova domu Matějovy vzpomínky neodhalily nic zajímavého a já si jen zklamaně povzdechnu, Asi sem neměl čekat až příliš. To už nás vyruší nějaký vesničan, Dorak se o něj ale naštěstí postará. To už k nám ale už dolehnou zvuky z hostince a křik davu, který se před ním sešel. Propána, co se to tam zase děje. Pojď, musíme to zjistit. Zahlédnu postavu správce, který se prodírá davem a následně ho rozpustí s tím, že se nic nestalo. O čemž pochybuji. Mířím naším směrem, takže mu vyjdu vstříc. Počkejte chvilku, co se to tam stalo? Pochybuju, že o nic nešlo. zeptám se správce. |
| |
![]() | Hospoda Nakonec se teda ti útočníci vzdají, správce odběhne bůhvíkam a kroll krvácí na podlaze. Povzdechnu si a znaveně dosednu na židli. Nějak ani nevím, co teď dělat. Před pár vteřinami jsme bojovali na život a na smrt a teď tu jen tak sedíme. A přitom si už dost dobře uvědomuju, jak zbytečný to byl boj. Možná sou to elfové s tím zkaženým elfím knížetem... ale možná taky ne. Kdyby byli, tak by rozhodně nesložili zbraně a hlavně chování toho elfa s kuší tomu neodpovídá. Právě on vysloví otázku a já se rozhodnu mu odpovědět. Tahle vesnice je pod útokem skřetů a my jsme tu, abychom ji ochránili. Ti jejich hladoví stínové již zabili pár vesničanů a několik dalších dobrodruhů. Jsou spojení s krolly, takže proto se správce rozhodl tady krolla zajmout, když sem šel hledat nocleh. Tak trochu se to obrátilo proti nám, zřejmě. Teď už je ale zbytečné se tímto dále zabývat. Bojujeme tu mezi sebou a těm skřetům tím akorát vše zjednodušujeme. Je načase vyrazit proti nim. Rozhlédnu se po všech ostatních a doufám, že se mnou souhlasí. |
| |
![]() | Před hostincem Následuji Thorgara a několikrát kývnu když mluví. Narozdíl od Thorgara za sebou ale mám už dlouhou noc a chci se taky trocu prospat. Jak dokáže stále držet zájem, zvlášť když má pořád tu ránu na ruce, to je umění které ještě musím ovládnout. Zívnu a otočím se ke Thorgarovi. ,,Jestli nehrozí žádný akutní nebezpečí, nechal bych to na ráno. Teda, s tím jak jsem unavenej spíš tak na poledne." Když se rozhlédnu po unavených a opět probuzených vesničanech, příjde mi že asi budou souhlasit. |
| |
![]() | Snaha - být dole co nejdříve - se mi nevyplatila a po prudkém dopadu jsem si vymknul kotník. "Kurvafix!!" ,zaklel jsem a chtěl vejít dovnitř, když jsem spatřil Doraka s Thorgarem. "To mě kopněte do koulí! Kde vy se tu berete? Už jsem ani nedoufal, že se vrátíte. Od vašeho odchodu se situace ještě více zhoršila. Ale vrátila se Senlin a i díky ní je těžce zraněný jen ten kroll." ,v rychlosti jsem jim popsal situaci a poté vešel do hostince. Ihned jsem k Moredovi poklekl a ujal se mu dát první pomoc. Bohužel jeho zranění bylo opravdu ošklivé, a abych mu opravdu pomohl, musel jsem využít poslední zbytky energie, co mi po dlouhém dni ještě zbývali (1+1+2 - 4 a Vyčerpám se). Hned poté, co jsem své léčení dokončil, vyčerpáním jsem se zhroutil a omdlel. |
| |
![]() | Pořád v hospodě Karl se vyptává toho krolla a já jeho slovům rozumím.Zřejmě to bude šaman i já toužila dát se touto cestou než se okolnosti trochu změnily.Zrovna se ho rozhodnu zeptat jak to myslel,ale to se do toho opět vloží Sandor.Protočím oči a složím si ruce na prsou. Mé zkušenosti s válečníky nejsou zrovna dobré protože jsou to jsou pompézní a nadutí cholerici přesvědčeni o své nezlomné pravdě (aspoň ti se kterými jsem se setkala). Kroll se zatvrdí čemuž se nedivím taky bych toho měla už dost.A ten kroll není jediný a kdo tu toho už má dost.A pak se tu objeví Senlin čemuž se divím protože ona se vesnicím snaží vyhýbat. Jo já to chápu,ale Strimfon má pravdu.Tady se toho děje hodně a všechno se čím dál tím víc zamotává. Kroll je osvobozen a chystá se odejít.Já bych ho i nechala,ale Sandor se ho zase chystá zadržet.A pak se tu objeví oba elfové a i když jsou jejich úmysly šlechetné stěží by si dokázali vybrat horší načasování.Všichni skončí v jednom chumlu,kroll vespodu mezi těmi kteří ho chtějí zastavit a těmi co ho chtějí zachránit.Začínám ztrácet pojem o tom co se to tu vlastně děje a rozhodnu se zabránit jim aby se navzájem pozabíjeli. Tato podlaha byla dříve stromem,dřevo ze kterého jsou teď prkna si to ještě pamatuje ... Tentokrát můžu vytvořit větve kroll však taky použije dřevo.Noha od stolu mně pošle na podlahu a všechno se propadne do tmy.Něco silnějšího pak dopadne na podlahu taky a do toho někdo křičí.Pokouším se vstát zatímco moje hlava protestuje a všechno to dupání venku mi moc nepomáhá.Jasně venku se shromažďují naštvaní vesničané s úmyslem zlynčovat útočníky.Moc hezká situace,vzhledem k tomu že ten kroll už nemá dost sil ani na to aby na někoho vyplázl jazyk. Jejich svaly jsou pryč.Počkat co to říkala Senlin?Strimfon ... on tu není?Tříštění skla ... okno ... Otočím se a zjistím že jsme měla pravdu. „Dobře podívám se po něm.“přitisknu si ruku na čelo a nahmatám bouli. „Ale ty jsi taky mastičkář,že?“ „No to mi snad vysvětlíte vy.Zdálo se že v tom máte dost jasno.“oslovím pak toho elfa (Jarod). |
| |
![]() | Vesnice Thorgar zastaví správce a chce po něm vysvětlení. „Ten Kroll se snažil utéct, ale při pokusu mu v tom zabránit jsme ho hodně zranili, tak ho teď z toho musíme dostat, protože tam jsou nějací dva elfové, kteří ho chrání. Teď mě prosím pusťte, opravdu to spěchá.“ K vysvětlení se přidá i Strimfon. Je opravdu pozoruhodné, kde v sobě zraněný Thorgar bere tu sílu. Thorgare, cítíš se opravdu slabý, ruce tě bolí a opravdu rád by sis odpočinul. Dorakův nápad se ti celkem zamlouvá, ale to tak nějak platí pro všechny, po odeznění adrenalinu nastupuje únava. Dorak s Thorgarem zatím zůstávají před hostincem, zatímco Strimfon se odkulhá dovnitř. Správce už dávno odběhl do svého domu. Hostinec Uvnitř panuje stále jisté napětí, Jarod s Thallenem a Zora se Sandorem se navzájem pozorují a čekají jeden od druhého vysvětlení. K tomu se nakonec odhodlá Sandor a pokusí se elfům vysvětlit situaci ve vesnici. Potom ale dále vyčkávají. Senlin se během toho snaží zastavit krvácení krolla, což se jí celkem daří, ale po pomoci Strimfona, který do hostince přikulhá hlavními dveřmi, se jim podaří podat krollovi první pomoc a dostat ho z bezprostředního ohrožení života. Potom se však i Strmfon únavou a vyčerpáním skácí k zemi. |
| |
![]() | Znovu na cestu Zanedlouho se do hostince opět vrátí Kárl, který si s sebou nese menší truhlu. Spolu s ním také přijdou oba trpaslíci, Thorgar a Dorak. Když správce zjistí, jaká je situace, nejdříve vzkřísí Strimfona a potom ještě trochu upraví ošetřená zranění Moreda pomocí několika mastiček, vodiček a obvazů, které vyndá z přinesené truhly. „Bude se moci trochu hýbat, ale ještě potrvá, než se to všechno zahojí, jsou to hluboké rány.“ Potom se ještě podívá na Thorgarovu zmasakrovanou ruku, kterou řádně ošetří a odstraní improvizované obvazy. „Byl tu problém, někdo se dobýval ke mně do domu, ale tady pánové trpaslíci už mi to všechno vysvětlili a způsobenou škodu rádi uhradí. Doufám, že už se všichni přestanete prát mezi sebou a začnete konečně spolupracovat na tom, kvůli čemu jste sem přišli. Už jsme se všichni domluvili, že ráno raději opustíte vesnici, než jste sem přišli, tak jsme ve skutečnosti vlastně žádné problémy se skřety neměli, takže budeme rádi, když půjdete. O něco dále na západ se nachází menší vesnice Drchov, tam jste také měli nejspíše původně namířeno, odtud pocházejí ty zvěsti o skřetech, takže tam budete zřejmě více potřeba. Teď bude nejlepší, když si všichni půjdete lehnout. O hlídku se postarají naši lidé.“ Kárl vás vyprovodí nahoru do pokojů, kde se u nalezených zbitých a svázaných vesničanů málem opět rozpoutá boj, ale Thallen s Jarodem se omluví a všechno vysvětlí, a tak na něj naštěstí nedojde. Potom ještě pomůžete odnést těla dvou mrtvých mladíků, kteří hlídali uvězněného skřeta. Ještě si všechno mezi sebou vyříkáte a potom už se vydáte si lehnout do svých pokojů. Zbytek noci je klidný a ráno vás opět probudí správce. „Tak vstávat, Drchov vás již jistě očekává. Za den cesty byste tam měli být. Dole v hostinci máte každý něco k jídlu a pití, doufáme, že se vám podaří těch skřetů zbavit.“ Celou dobu vás popohání a doprovodí vás až k západním dveřím v palisádě, které vám otevře, a vy můžete jít ven. „Jak jsem říkal, stále na západ. Ještě nějaké otázky? Pokud ne, můžete vyrazit.“ |
| |
![]() | Cesta Se zíváním souhlasím se správcem, už mám téhle vesnice dost, něco tu visí ve vzduchu. Do růžova se vyspím a spokojeně ráno vstávám. Vyvalím se z postele a na správce se skoro i usměju. Pak jsme spěšně vypravení na cestu. Pokývnu ostatním ať jdou a zamumlám si pod vousy. ,,Snad tam bde víc společných nepřátel, jinak se tady pozabíjíme z nudy..." |
| |
![]() | Když se probudím z delíria, zíráa na mě správcova tvář, včetně tváří ostatních.. Postavím se zpět na nohy, a rukou pokynu na bratry trpaslíky, když se Kárl opět zmíní, že bude rád, když odejdeme. "Ani bůh vás před těma prašivejma skřetama neochrání.. Bez nás budete umírat po desítkách, ale to už nebude náš problém." ,reaguju chladně a arogantně, než se vydám pryč z hostince, abych přečkal poslední noc. Ještě než odejdu úplně, znechuceně si odplivnu. Usínám pomalu - tělo mám unavené, ale hlava mi pracovala až zhruba do druhé hodiny ranní, než mi dovolila konečně usnout. Ráno jsem rozmrzelý stejně jako večer, ale myšlenky na odchod z této...nepřátelské vesnice mi občas vykouzlí na tváři malý úsměv. Před odchodem jsem se chtěl zeptat na zdravotní stav Matěje, ale při pohledu na chladné tváře místních, jsem si to rychle rozmyslel.. Čekal jsem už jen na povel k odchodu, a byl zvědav, kolik nás nakonec půjde a v jaké budeme sestavě... |
| |
![]() | Odchod Nevím kolik je pravdy na tom co říká Kárl možná má pravdu a my to spletli nebo spíš se nás chce zbavit.Po tom všem zmatku na kterém máme svůj podíl by teď asi dali přednost těm skřetům a já se jim nedivím. Kejklíři budou skládat příběhy o tom jak jsme to pokazily. Navíc jsem už poněkud unavená takže se rozhodnu ignorovat Kárla i všechno ostatní co cestou do mého pokoje stane.Praštím dveřmi čímž dám jasný názor na celou situaci ani se nezdržuji se svlékáním a padnu do postele. Všechno ostatní může počkat do rána protože já teď nemám zájem cokoliv řešit. Ráno nás Kárl probudí protože se nedokáže dočkat až odejdeme.Uvažuji zda nemám odpovědět několika sprostými nadávkami vzhledem k tomu že se už neuvidíme,ale pak mně napadne něco jiného. „Jo já bych otázku měla víte co vás čeká?Až se sem vrátím tak vás tu nenajdu.Nikoho z vás tu nenajdu,tohle tu zaroste a na vás se zapomene.Takže sbohem.Už se neuvidíme.“ Otočím se k zachmuřeným a teď už nejspíš i naštvaným obličejům k ostatním kteří sem přišli. „No a my můžeme vyrazit.“ |
| |
![]() | Večer Je mi všechno už jedno. Jdu spát a správcův monolog mě nezajímá tak, jak by asi měl. Už je mi všechno jedno. Ještě včera jste nás div neprosil na kolenou, ať vám pomůžeme a teď jsme najednou problémy přitáhly mi? Prosímvás. Navíc když jsme sem s Dorakem přišli problémy jste tu už měli. Ale už je mi to jedno. Klidně si tu třeba shnijte. Správce po mě ještě chce, abychom mu prý nahradili nějakou škodu. Jen zavrčím a odbydu ho, takže se rozhodne tu záležitost nechat na zítra. Já jdu spát, předtím se ještě udobřím se Sandorem. Nemá cenu se tu mlátit mezi sebou. Ráno Vstanu a v kapsách nahmatám chumáč vlasů, které můj ohnivec předtím včera vytrhnul správci. To se bude hodit. Jsem naštvaný na něj, na celou tuhle vesnici a na celý svět, především na všechny skřety v existenci. Sotva se stačíme najíst, už nás Správce div ne vyhazuje z vesnice. Očividně nás chce mít co nejdál. No to ne, chlapečku. Je tu ještě jedna záležitost k vyřízení. Jen ještě počkejte, správce. Nezapomněl jste na něco? Najal jste si mě a tady Doraka na to, abychom vám pomohli od skřetů. Vypořádali jsme se s jedním Hladovým Stínem, skřetím elitním zabijákem a Dorak zde i s tím krollem, kterého jste ve své tuposti vyprovokoval. A jak jsem říkal, nepracujeme zadarmo. Takže, kde je naše odměna? Řádně nám zaplaťte a už nás tu tedy nikdy neuvidíte. Bohužel zřejmě nejsem moc přesvědčivý a správce nevypadá zrovna shovívavě. 1+1+1=3 Ovlivňování pocitů (Nevyčerpávám se) |
| |
![]() | Vesnice -> cesta -> vesnice „Vypořádali? Možná jste ho chytili, ale potom vám utekl a zabil při tom dva nevinné lidi. Nehledě na to, že tu byl vlastně jenom kvůli vám. A s krollem bylo také jen více potíží. A ještě chcete zaplatit? To si říkáte hrdinové a dobrodruzi? Jste jen pouhá banda potulných zlodějů,“ rozezlí se správce, „dobře, abyste neřekli, tady máte každý měšec,“ hodí oběma trpaslíkům měšec, který má v sobě po ohledání tucet grošů. „Můžete se rozdělit i s ostatním a teď už jděte,“ řekne a dalších výhružek a urážek si nevšímá a zavře za vámi dveře. Vyrazí vás tedy všech devět. Cesta je klidná a moc se při ní nenamluví, hlavně kvůli tomu, že mezi vámi nepanují úplně vřelé vztahy po včerejších potyčkách. Dorak s Thorgarem jdou spolu, snaží se držet co nejdále od Sandora, ale občas prohodí nějaké to slovo se Strimfonem, který jde v zadní části původní skupiny, která se skládá ze Sandora, Zory a Senlin, které jako zkušené lovkyně vedou výpravu. Na konci jdou třetí skupinka – dva elfové a kroll, jednak proto, že se raději drží stranou všech ostatních a také proto, že Moredovi jde chůze ještě velice pomalu a každou chvíli ho musí elfové podpírat. Jdete úzkou nepříliš udržovanou lesní cestou, vedle sebe by tu možná projeli dva jezdci na koni, ale o projetí nějakého i menšího povozu tu nelze uvažovat. Po pravé straně slyšíte tekoucí vodu menšího potoka, který teče na dně lehce se svažujícího údolí. Po levé straně zase máte mírně se zvyšující úbočí, které však zase rychle končí a následují roviny a další pahorkatiny. Vše je pokryto hustým smíšeným lese. V největším zastoupení jsou duby a smrky. Jelikož se zbytečně nezdržujete, cesta vám odsýpá a krátce po setmění přicházíte na mýtinu. Údolí po vaší pravé straně bylo zakončeno nevysokým vodopádem a řeka teď teče opět na vaší úrovni a zahýbá na jih. Kolem ní jsou rozmístěna pole, skrz které vede cesta dál. Dáte se po dřevěné lávce přes řeku a dál už vidíte ve světle vycházejícího měsíce siluety domů schovaných za nízkou dřevěnou palisádou. Vydáte se až k otevřené bráně, což napovídá tomu, že něco není v pořádku. To, že vás nikdo nejde vítat, by vám ani nepřipadalo až tak zvláštní, ale ve vesnici je opravdu hrobové ticho a za chvíli vám začne docházet, co se tu stalo. Některé dveře jsou dokořán, stejně tak okna, která jsou někde i rozbitá a sklo je rozsypáno kolem, nářadí a další věci jsou rozházeny mezi domy. Vypadá to, že vesnice byla přepadena. Není vůbec nijak velká, je to vlastně uskupení jen asi dvaceti menších či větších dřevěných domů a tak vám vůbec netrvá dlouho celou vesnici projít. Byla přepadena, o tom už není pochyb, ale jedno je velice zvláštní, nikde nejsou žádná těla. |
| |
![]() | Vesnice Už se chystám starostovi odvětit že by nám šlo všechno líp kdyby tady on nedělal zmatky s tou svojí na nic cháskou ale nakonec nám dá peníze. Když vidím jak se Mored vláčí otočím se k němu a podám mu čtyři groše a s úsměvem řeknu. ,,Bolestné. Není to dar, jen mi příjde že sis tu nakládačku vážně nezasloužil." Zbytek peněz schovám a ostatním zamumlám vysvětlení. ,,Pak vám všem koupím nějaký pivo a stejk. Nejlíp co nejdřív." Moje touha ale není vyplněna protože po cestě svěží krajinnou této divočiny docházíme do naprosto prázdné vesnice. Hned poté co vejdeme je jasné že byla vydrancována. Začnu se rozhlížet a snažím se najít nějaké přesnější stopy které by nás za unesenými mohly zavést. (4 + 4 + 2 (Smysly - Lovec?) = 10) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Hledáš ve vesnici jakékoliv další stopy a opravdu se ti povede něco nalézt. Když se podíváš pořádně, na různých místech ve vesnici jsou kousky nějakých bílých vláken. Odhadneš je na pavoučí sítě, což by nebylo nic zajímavého, ale když si je prohlédneš pořádně, zjistíš, že vlákna jsou mnohem silnější a pevnější, než normálních pavouků a že upletená oka jsou také daleko větší. |
| |
![]() | Tak takhle bude vypadat Drchov Je zvláštní jak se názory mění jistě ani my nejsme bez viny,ale nejdřív nás tady prosí o pomoc a oslavují div ne do nebe a teď je to naše vina?Takhle se kácejí modly i když jsem zvědavá jak Kárl dostane od Thorgara a Doraka zaplaceno za uhrazení údajných škod ve svém domě. Jistě když musel vrátit peníze Strimfonovi tak se rozhodl že to zkusí aspoň zde. Neúspěšně navíc Thorgar požaduje peníze od něj což Kárla naštve mnohem víc než můj předchozí proslov. „No když už o tom mluvíme tak vy jste spíš ten typ který řve až když je po všem,ale předtím se zmůže jen na to aby potížistům políbil boty.“poznamenám ještě než Kárl praští dveřmi.Pak se tím už nezabývám a spolu se Senlin vedeme ostatní k té druhé vesnici.Jsem ráda že jsem opět v přírodě od všech těch zmatků a nesnází.Neříkám že jsme byli bez viny,ale Kárl sotva stačí na řízení té vesnice a co se týká těch co mají bránit vesnici ještě nikdy jsem neviděla takovou sbírku budižkničemů.Když se setmí tak už dorazíme k poli před vesnicí a já si umíním že pokud je budu moci připravit nebudu to mít snadný. A rozhodně nebudu pobíhat od chalupy k chalupě a kreslit na ně ochranné znaky jako jsem to dělala dřív. Ovšem když si všimnu otevřené brány sáhnu po luku a obezřetně se rozhlížím kolem.Jenomže pocit že mířím do pasti pomine když projdeme bránou,tady se už není čeho bát protože tu už nikdo není. „Asi jsme chodili v kruhu a vrátili se zpátky do Drchova.“poznamenám a vrátím luk zase na záda,ale pak když se tu rozhlédnu dodám. „Ne tohle není Drchov je menší i když jsem si myslela že to není možné.“ Ale teď vážně,rozhodnu se prohlédnout zda tu zbylo něco použitelného nebo dokonce cenného nebo nějaká jiná stopa která by mi ukázala něco bližšího o tom co se tu stalo. 1+3+3=7 Smysly,lovec (nevyčerpám se) |
| |
![]() | Odchod Už mám pokrk toho arogantního a ignorantského vidláka, který nás obviňuje ze svých chyb a uráží nás. Jen tak tam stojím a pozoruji ho, jak se hned vytratí za tu svoji palisádu jako nějaký zbabělec. Navenek se můj výraz nezmění, ovšem uvnitř soptím. Jediná polehčující okolnost je to, že nám nakonec zaplatil, ovšem i to už je mi jedno. Sevřu v dlani chuchvalec správcových vlasů a začnu odříkávat kletbu. Ve jménu mých předků a mého klanu, nechť onen nestoudný člověk zaplatí za svou urážku vůči nám a naší cti. Nechť koktá jako slabomyslný a žádnému jeho slovu není téměř vůbec rozumět. Nechť je jeho hlas pisklavý a směšný a nikdo jej nebere vážně. 5+3+5=13 Prokletí (Dlouhodobá kletba) Tak, alespoň k něčemu to bylo. Teď ale vyrážíme do toho opravdického Drchova. Který se zdá být už zničený. Tak tady jsme už zbytečně... Mlčky pomáhám ostatním s hledáním a snažím se vycítit něaké známky magie. 2+2+5=9 Detekce magie |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Snažíš se najít nějaké známky působení magie ve vydrancované vesnici. Nejsi si úplně stoprocentně jistý, ale myslíš si, že tu žádná magie použita nebyla. |
| |
![]() | Ten pravý Drchov Kárla a tu jeho nevděčnou cházku necháme za sebou a upřímně doufám, že už je nikdy neuvidíme. Tak trochu je mi divné, proč nás nejdřív žádal o pomoc a potom jsme hned prý na špatné adrese. Tak, jeho rozhodnutí obecně moc nechápu. Teď už se s ním ale nemusíme zabývat. Aspoň že tak. Ale zdá se, že naším zdržením v tom "falešném Drchově" zatím pravý Drchov lehl popelem. Nic neříkám, slezu z koně a začnu prohledávat vesnici, hledám hlavně nějaké známky po přeživších. 3+6=9 Prohledávání vesnice |
| |
![]() | Zničená vesnice Ihned jdu prohledávat okolní lesy. Hledám stopy případných útočníků a snažím se zjistit, odkud přišli. 3+6+5=14 Hledání stop |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Prohledáváš celou vesnici, zda bys někde nenašel nějaké přeživší. Nikde však opravdu nikdo není, ani živý, ani mrtvý, žádná těla. Když se nad tím tak zamyslíš, tak kdyby se tu bojovalo na život na smrt chladnými zbraněmi, určitě by všude bylo spoustu krve, tu však skoro žádnou nenajdeš. Když tak procházíš vesnici, tak nakonec v chlévu jednoho stavení najdeš živou kozu a v domě naproti v kurníku tři slepice. |
| |
![]() | Nejen já, ale i ostatní odchází od Kárla a jeho lidí, více než s pocitem křivdy a nevděku.. Po cestě, která utekla až nezvykle rychle, jsme toho moc nenapovídali, ale každý si alespoň trochu srovnal své myšlenky.. Když jsme dorazili do opuštěné vesnice, jen jsem si povzdychl.. Tušil jsem, že nás opět čekají potíže.. Někteří z nás se ihned jali zjišťovat, co se tu stalo. Já jsem si jen odplivl a čekal, kdy očekávané potíže nastanou.. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vydáš se do lesa hledat stopy útočníků. Nejdříve nemůžeš vůbec nic najít a po prvním obejití vesnice nemáš žádné výsledky. Napodruhé už se ti ale daří na různých místech kolem celé vesnice něco nacházet. Jsou to ďůlky v lesní hrabance, jako kdybys do nich vrážel zašpičatělou násadou od hrábí. Před tím, než jsi je objevil, však byly velice důkladně zamaskované. Všechny se objevují od jistého poloměru směrem k vesnici. Odkud přišli, se ti však zatím najít nepodařilo. |
| |
![]() | Vesnice Po nějaké době se vrátím z průzkumu vesnice a počkám, až se všichni vrátí z průzkumu. Poté všechny svolám dohromady k poradě. Takže, je jasné, že jsme přišli pozdě. Ale něco tu na tom nesedí. Nikde nejsou žádné stopy po tom, že by se tu bojovalo, tedy alespoň ne v odpovídající míře. Nikde tu nejsou žádná těla, takže buď všechny zajali nebo obyvatelé vesnice utekli. Ale celé je to tu divné. Rozhodně to nebyl žádný obyčejný skřetí nájezd, to by tu po té vesnici moc nezůstalo. Takže, než se rozhodneme co dál, co jste zjistili vy ostatní? |
| |
![]() | Porada Jediné, co se mi podařilo zjistit je to, že tu nikdo nepoužil žádnou magii. Ať už se tu stalo cokoliv, žádné čáry v tom nebyly. Vím, také se mi tomu nechce věřit. Na chvíli se soustředím a zkusím prohrabat své znamenité zásoby vědění, zda na něco nepřijdu. 1+4+5=10 Učenost |
| |
![]() | Porada Začneme se dělit o naše společné zjištění. Já jen pozvednu kus bílého vlákna které jsem našel. ,,Pavučina. O dost silnější a lepší než běžná. Skřeti a pavouci? To nevypadá jen na nějakou loupežnou smečku." Pak rozhodím rukama abych všeobecně ukázal na vesnici kolem nás. ,,Je to tady všude kolem nás. Nejspíš ti velcí podzemní pavouci, alespoň bych to tak tipl. Co by je vyhnalo na povrch? Jen nějaký špinavý pakt se skřety. A těla si vzali k jídlu." |
| |
![]() | Porada ve zničeném Drchově Procházím prázdnou vesnicí aniž bych našla cokoliv použitelného.Nevím zda je to tím že nemám štěstí (nebo nehledám na těch správných místech) nebo tím že tu není co najít.Ovšem i tak to je divné pochopila bych kdybych tu nenašla nic cenného,ale co těla?Pochybuji že by útočnici projevili dost soucitu a namáhali se s jejich pohřbením. Pokud by se jich chtěli zbavit spálily by je na hranici,ale ani ta tu není. Sandor opět svolá poradu a tentokrát má pravdu.Možnost zajetí nebo útěku tu sice je ovšem to bychom tu nenašli vůbec nic jen trosky bývalé vesnice.Ovšem já nic nenašla (a on asi taky víc ne) a protože Sandor shrnul to co jsem už říkala připadal mi můj příspěvek k diskuzi poněkud zbytečný.Thorgar říká že tu nikdo nepoužil magii čemuž bych i věřila magie protože zanechává stopy. Jo chudák Karl a takto se ze správce stane vesnický blázen.Stálo mu to za to?Tuhle otázku si asi bude pokládat často. Ale zpátky k současnosti Dorak řekne něco o pavoucích což je poněkud možné ovšem otázka je co budeme dělat dál? „No to je možné nebo jim je skřeti naservírovali sami k jídlu,ale otázkou je proč.přece jen tu musí být nějaký důvod.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Když vám všem začne Dorak ukazovat vlákno a mluví při tom o skřetech, zapátráš ve své paměti, co jsi kdy slyšel a četl o pavoucích a skřetech. Víš, že jsi o velkých pavoucích a skřetech v nějaké souvislosti slyšel. Pak se rozvzpomeneš, četl jsi o jakémsi kmeni lesních skřetů, kteří místo na vrrcích, jak je u skřetů obvyklé, jezdí na zádech obřích pavouků. Říkalo se jim nějak jako Pavučinochodci nebo Stínošlapové, to už si nevzpomínáš. Každopádně dobře víš, že když jsi o těchto tvorech četl, myslel sis, že jsou to jenom nějaké vybájené popisy cestovatele, který chtěl zaujmout. Tady se však ukazuje, že by to mohla být pravda. |
| |
![]() | Vesnice Stojíte uprostřed opuštěné vesnice a přemýšlíte, co budete dělat dál. Máte sice jisté stopy a náznaky toho, co se tu mohlo stát, netušíte však, kam byste se měli vydat dál. Po chvíli diskuze najednou uslyšíte na jihu vesnice nějaké tupé rány a za chvíli skřípání dřeva. Všichni se rychle poschováváte za blízké budovy a zpoza rohů se mezi budovami díváte směrem, odkud přichází ten hluk. Po několika ranách v jednom místě s velkým zaskřípáním spadne velký kus palisády směrem dovnitř a ve stěně se tak vytvoří díra. V ní se objeví několik opravdu vysokých postav, které po chvíli určíte jako statné krolly. Ti postupně vstupují do vesnice, jsou oblečení v kůžích a v rukou většinou drží primitivnější zbraně, jako jsou kyje, různé sekeromlaty a kladiva. Napočítáte jich celkem osm, rozhlížejí se po vesnici a vypadá to, že si vás ještě nevšimli. |
| |
![]() | Krollové Ta kdo to mohl tušit. Zdá se, že namísto skřetů to tu zdevastovali ti krollové. Kárl by určitě byl štěstím bez sebe kdyby to viděl. Hned jak se poprvé objeví, rychle zapadnu do nejbližší budovy, odkud je můžu bezpečně pozorovat. Je tu zdá se i zadní východ na dvůr, takže případně budu mít kudy utéct. Zaměřím se na toho, který vypadá jako vůdce (pokud tam někdo takový je, jinak si prostě tipnu) a zašeptám magickou formuli. Zkusím mu přečíst myšlenky, abych zjistil, co tu vlastně pohledávají. 3+4+2=9 Magie mysli (Čtení myšlenek) |
| |
![]() | Vesnice Naši poradu přeruší náhlý vpád krollů do vesnice. Všichni se někam poschováváme, já odvedu svého koně někam za blízkou budovu, aby nás neprozradil. Zatím se neukazujte ani na ně neútočte, zatím je budeme pozorovat a možná zjistíme, co tu dělají. zašeptám k ostatním (pokud jsou poblíž) a čekám, co zatím krollové udělají. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Zaměříš svou mysl na krolla, který vstoupil do vesnice jako první a jde v čele celé skupiny. No moc se mi to celé nezdá, přeci jen nám nikdy nic neudělali. Ale teď už s tím nic nenaděláme a alespoň nám to pomůže. „Hledejte jídlo a kovové zbraně a nástroje.“ No doufám, že si nemyslí, že jim za to budeme nějak zavázáni. |
| |
![]() | Vesnice Kroll, který vstoupil do vesnice jako první a je v čele celé skupiny, se rozhlédne a potom silným hlasem řekne: „Hledejte jídlo a kovové zbraně a nástroje.“ Ostatní krollové se poté začínají rozcházet po celé vesnici. On sám se vydává dopředu, přibližně směrem, kde stojíte vy. |
| |
![]() | Paráda! ,pomyslím si, když spatříme krolly, jak se derou do vesnice jen chvilku po nás. Všichni jsme se porozhlédli po nějaké skrýši, kam se rychle schovat, ale já ne a ne spatřit správné útočiště.. Pak mé oči spatřili polorozpadlou střechu nejbližšího domu, a jen jsem pokrčil rameny - buď se mi akrobacie povede, nebo budu mít co vysvětlovat. Bylo otázkou, jestli by krollové o vysvětlení stály.. Rozeběhll jsem se k domu - jen pár sáhů vzdáleného - levou nohou vyskočil na dřevěný sud s vodou, pravou se zapřel o větev přilehlé jabloně a rukama se snažil zachytit prvních došek na střeše. Pokud se mi to povedlo a střecha mou váhu ustála, měl bych mít za pár okamžiků bezpečné útočiště a jako bonus i dobrý výhled na krolly a okolí. Pokud mohu a bude potřeba, vyčerpám se. 1+2 (+4 Akrobacie) = 7 |
| |
![]() | Krollové Tak vida, zdá se, že to přecijenom nebyli oni, ale jejich spojenci. Tak teď něco uvidíte. usměju se v duchu a začnu spřádat kouzla. Všichni krollové pocítí své výčitky svědomí a lítost nad touto událostí, jak se pozvolna zesilují. Cítí odpor nad tím, čeho se tu jejich spojenci dopustili. Nad tím, že se vůbec snížili k tomu paktovat se s tak mrzkými a temnými tvory. Všechna čest, kterou si vydobyli, jako by jim najednou byla odejmuta. Postupuji pomalu a lstivě. Jakoby mimoděk jim v mysli vyvstanou tváře jejich předků. Odvracejí od nich tvář a neznají je... Proč by také, již dávno oni a jejich kmen nejsou hrdými válečníky. Klesli na úroveň obyčejných zlodějů a mrchožroutů. Zrádci! Zbabělci! Zloději! Vrazi! uslyší všichni hlas přicházející jakoby zhůry. 4+4+2=10 Magie mysli (Manévr rozsáhle) PS: Ta iluze je tam jen pro dokreslení efektu magie mysli. |
| |
![]() | Nezvaní hosté No a co teď,můžeme se vydat za těmi pavouky,ale co tam budeme hledat?A bude se tam někomu z nás chtít?Mně osobně ta myšlenka moc neláká,ale je to naše jediná stopa a zde už žádné další nenajdeme i když bychom to tu převrátily na ruby. Což už udělal někdo před námi. Ovšem potom uslyším rány jako by se sem někdo dobýval.On se sem skutečně někdo dobývá,ale to zřejmě neví že se tu nedá nic ukrást. Tolik námahy pro nic. Ale teď přišel čas se schovat ovšem já při cestě k nejbližšímu domu do něčeho vrazím a opět si narazím prsty.Potlačím klení a dokulhám za zeď abych pak opatrně vykoukla kdo se to sem vlastně dobývá. Krollové a hned osm to není dobré.Možná by je mohl Mored přesvědčit. Ale potom dostanu jiný nápad a podívám na Thorgara.Nemohl by jim jako mág nařídit aby odešly?Na jejich jednoduchou mysl by to mohlo zabrat.Sandorova slova ignoruji protože jsem ani neměla v úmyslu na ně útočit.Nejsem tak zdatná abych se rozhodla postřílet všech osm na jednou (i když se to nejspíš ode mně očekává).Mohla bych se pokusit zabít jejich vůdce,ale zaprvé nevím kdo to je a zadruhé světlo už není na mé straně. Vida tohle je vůdce pokud se ještě přiblíží možná by to šlo.Možná pokud si pomůžu a změním zemi po které chodí v mazlavé bláto. No tohle použiji jako záložní plán a zatím počkám s čím přijdou ostatní. |
| |
![]() | Krolové Než můžeme pokračovat v průzkumu vesnice, objeví se nějací krolové. Nebezpečně vyhlížející krolové. Trochu se obávám že by snad nebyli součástí té skupiny co vtrhla do této vesnice. Možná ano, možná ne, není čas o tom přemýšlet. Zapadnu za Thorgarem který se pustí do své magie. Já jen vyčkávám, naše taktika je vždycky nejmíň dvoufázová a začíná tím že Thorgar zjistí o nepříteli co nejvíc. Ale pak uslyším jak Thorgar jim plete hlavu iluzí a zazubím se. Řvát umím lépe než jeho nejlepší iluze. Pokusím se dostat někam výš v domě a poté začnu dělat hromovou ozvěnu Thorgarově iluzi. 3 + 2 + 5 (bojovník) = 10 - Zastrašování Rozsáhle - Vyčerpám se pokud třeba (např. kdyby hrozilo naše odhalení) |
| |
![]() | Vesnice Všichni jste se poschovávali, Dorak s Thorgarem se ukryli v nejbližší budově, Strimfon si rychle vylezl na střechu, odkud má dobrý výhled a ostatní se poschovávali pouze za domy. Krollové se začnou rozcházet po vesnici, ale najednou se zastaví, protože Throgar začíná splétat svoje kouzla a lézt krollům do hlavy, kde je přesvědčuje o nesprávnosti jejich jednání. Na to ještě začne Dorak řvát slova, která slyší od svého kamaráda. „Zrádci! Zbabělci! Zloději! Vrazi!“ Zmatení krollové ani nepoznají, že zvuk vychází z jednoho z domů a myslí si, že jim stále zní takovouto silou v hlavě. Na to se jeden z krollů, který se vydal doleva, vrátí k tomu prostřednímu a povídá: „Skralle, asi jsi měl pravdu, asi to opravdu není správné, možná bychom to měli odvolat a vrátit se.“ (Zvedlo se jim Ohrožení o 2) |
| |
![]() | Rychlá porada Naše zastrašování zabralo. Krollové se ošívají na místě a my máme trochu víc času. Naznačím Thorgarovi že by bylo nejlepší odhadnout zda jsou silnější než naše malá výprava. Nechám to na něm, on lidem rozumí víc než já. Já začnu hledat nějaký vhodný předmět kterým bych ten jejich hlouček mohl hezky rozházet. Něco velkého na ulici čeho bych proti nim mohl využít jako zbraně hromadného mrzačení, trám, stůl nebo něco podobného. Obhlédnu zkrátka své zdroje pro případ mého oblíbeného improvizovaného boje alá hospodská rvačka. (3 + 6 = 9 (buď bojovnické znalosti nebo kejklířova orientace ve městě) - nejraději bych získal výhodu pro následující boj) |
| |
![]() | Když vidím, jak se trpaslíci snaží zastrašit ty krolly, take pomalými gesty začnu spřádat kouzlo. Pomalu se zvedne vítr a začne zlověstně foukat, vítr vydává zvuky jako duchové. Jedna polorozbořená chata, u které stojí krollové je zasažená bleskem z nebe a začne hořet,. "Hej Zoro, zkus udělat něco jako, že se začne třást zem nebo něco." 3+5+2=10 (Lstivě, Rozsáhle) |
| |
![]() | Krollové Mé síly mě již opouštějí, takže změním strategii. Jsou již mezi nimi zasety pochybnosti, strach a lítost. Teď se zaměřím jen na jejich vůdce. Proniknu mu zase do mysli a mnohonásobně zesílím jeho lítost a stud, Před očima se mu míhají obrazy toho, co se zde událo a ať už se dívá kamkoliv, jakoby se ty obrazy měnily ve skutečnost. Na okamžik zahlédne, jak mu u nohou leží hromada kostí, ovšem než mže nějak zareagovat, vzápětí zmizí, jakoby se mu to všechno jen zdálo. "Doraku, zařvi co nejstrašlivěji dovedeš." zašeptám. 4 + 5 + 2 = 11 Magie Mysli Chci mu způsobit jizvu na duši Výčitky Svědomí |
| |
![]() | Změna strategie Thorgar se připraví na skutečnou magii. Nechám být co jsem dělal a jsem připraven ho podpořit když se soustřeďuje. A opravdu, kombinace vytvořených iluzí a skutečného strašení už jednou fungovala. A Thorgar mi řekne že je čas někoho tentokrát pořádně vyděsit. Začnu řvát s plných plic. Je to řev ne útočný ale řev naplněný děsem a smrtí, ne výhružka ale příslib, takový který už jsem mnohokrát slyšel na nejrůznějších bojištích. Řev pomsty, možná i pomsty ze záhrobí. (3 + 2 + 5 = 10 (mocně - zdarma díky Šampiónovi)) |
| |
![]() | Jděte pryč K Thorgarovi se přidá i Dorak a vypadá to že se skutečně snaží,ale o co vlastně?Zapůsobit na ně?Zastrašit je?Zastrašit krolly nebude snadné to spíš poplést jejich jednoduchou mysl.Ale vypadá to že to přece jen funguje. Jděte pryč.Být trochu silnější nebo vás být méně možná bych se o něco pokusila,ale takto radši ne. Mohla bych zkusit nechat vyrůst ze země šlahouny a pak se pokusit jednoho po druhém odstřelit.Nebo změnit zemi po které chodí v bláto,ale mně z mých myšlenek vyruší Thallen se svou absurdní prosbou. Zemětřesení jsem ještě nezkoušela to spíš tlakovou vlnu nebo praskliny v zemi.Nebo tekutý písek,ale ani na jedno nejsem dost silná. „Dobře pokusím se.“odpovím mu a soustředím se jako bych vyvolávala kouzlo.Sevřu pravou ruku,přitisknu chodidla k zemi a přivřu oči na důkaz velkého soustředění.Možná to je ješitnost nebo spíš opatrnost že nechci tomuto elfovi přiznávat pravý stav věci.Jistě dřív nebo později to praskne,ale to už budu moci nějak vysvětlit. Doufám že to Thorgar vydrží a skutečně se mu povede krolly zastrašit.Pak si tu budeme moci odpočinout a poradit se co dál. Mezím zařve Dorak a nevím jak na ostatní,ale na mně to rozhodně zapůsobí tak žes sebou škubnu. |
| |
![]() | Podařilo se mi nepozorovaně dostat se na střechu jednoho z domů a relativně z bezpeči jsem mohl krolly sledovat, zatímco ostatní se pustili do jejich zastrašování. Ještě více jsem se přikrčil a čekal na reakci krollů. Pokud se nám nepodaří je zastrašit, naše situace se ještě více zkomplikuje. V tuto chvíli jsem mohl jen čekat a tak neprovádím žádnou akci. |
| |
![]() | vyčerpání Do kouzla vliju trochu více energie než je potřeba, aby sem si byl jistý, že bude mít ten správný efekt. |
| |
![]() | Kouzlení Kouzlení mi nejde tak, jak jsem čekal, možná to má souvislost s tím, jak těžké je se tady soustředit. Bohužel mě to unaví o trochu víc, než jsem čekal, ale kýžený výsledek se nakonec dostaví. |
| |
![]() | Vesnice – Zastrašování krollů – 2. kolo Na povel Thallena se zvedne vítr a začne zlověstně vát proti krollům, vítr profukující mezi opuštěnou vesnicí vydává strašlivé zvuky a v podvečer působí opravdu hrozivě a nahání strach. (Všem krollům se zvedne Ohrožení o 2) Poté se do svých kouzel pustí i Thorgar, který se zaměří pouze na krolla, kterého identifikoval jako vůdce. Ten se chytne za hlavu a na chvíli sklopí zrak, potom se beznadějně rozhlíží po vesnici a cítí velké výčitky svědomí. (Udělena jizva na Duši) Potom začne řvát Dorak, většina krollů vypadá vystrašeně, avšak dva se po sobě podívají a poté se zadívají směrem k domu, ve kterém je ukryt. (Buď popiš vyčerpání, nebo odhalí, že řve někdo z domu.) |
| |
![]() | Vyčerpání Vidím že dva z krollů nejsou tak snadno ošáleni a na moment zaváhám. V tom zaváhání ty dva vidí ještě větší důkaz v tom že se nejedná o žádnou nestvůru. Pokusím se ještě sveřepěji o zastrašující řev a něco v tom řevu se ke mě začne vracet. Nevím co to je ale jsem v tom tónu zcela pohlcen. Za chvíli naplňuje celou mou mysl. Nemohu na nic myslet, jen na ten křik, strašný, slitý řev stovek hrdel. V mysli se mi zjevují obrazy, strašlivá dění která jsem viděl za léta lovení nestvůr. Křik zoufalců kteří jsou loveni běsi, řev obětí odsouzených k uhoření, výkřiky pomalu umírajících, to vše se slévá v jediný křik smutku, bolesti, zoufalství a smrtelnosti. A pak mu v odpověď, řev vítězství, zabití, přemožení, zdařilého úlovku nebo jen zlého potěšení z ublížení bezbrannému a slabému. Slyšel jsem ho tisíckrát a věděl jsem že v té chvíli už není kam utéct a není se jak schovat. Když jsem proti němu stál sám, zachránili mě jiní, sám jsem byl ztracen. Ale právě ten řev je tím co není radno pokoušet. Křik nejen tvora odhodlaného a připraveného zabít a dobít ale tvora který si tuto moc uvědomuje. Možná že krollové ví že je něco v tom domě. Možná i ví že ten křik vychází jen z jednoho hrdla. Ale opravdu budou tito muži pokoušet svůj osud v tomto místě a v takovém čase? Ví že tady jsem. Neví kdo jsem a především, čím bych mohl být. Můj řev skončí, ticho udeří jako zvon. Padnu na podlahu, hlava se mi motá, po tvářích mi tečou slzy, vidím tváře svých přátel jak jsou sžíháni dračím dechem jen abych já, mladičký a hloupý, mohl uniknout. V té chvíli jsem rád že mě nevidí Thorgar. Kamenná maska povolí a já tiše lituji každého zmařeného života. Ale trvá mi jen jediný moment než zase uchopím uzdy svého já a uklidním se. Ale mí přátelé si možná všimnou že jsem vážnější a neklidnější. Děsím se hloubky mých vzpomínek a chvíli bude trvat než opět zariskuji a zavolám na pomoc své zkušenosti a schopnosti. Klidně budu bojovat, řvát a hadrkovat se, jen mě probůh nenechávejte s mými myšlenkami osamotě. |
| |
![]() | Vesnice – Zastrašování krollů – 2. kolo Dva krollové se po sobě kouknou a vyrazí jedním krokem k domu, ve kterém je schovaný Dorak, to se však řev najednou změní v něco hrůzostrašného a nelidského, co by rozhodně nemohlo být dílem smrtelníka. Krollové zavrtí hlavou a rychle se všichni vrátí ke svému vůdci. „To, co se tu stalo, bylo nečestné a zbabělé a toto místo je teď nejspíše prokleté a my bychom neměli rušit klid mrtvých, který si zaslouží. Věděl jsem, že to, co se chystáme udělat, není dobré a doufám, že už teď i vy vidíte, jak nízko jsme se to chtěli uchýlit. Odcházíme,“ řekne vůdce krollů a všichni ostatní souhlasně pokývají hlavou a odcházejí dírou v palisádě, kterou vytvořili. Ten, co se choval jako vůdce, jde jako poslední a ještě se otočí na vesnici. „Nechť Vaše duše dojdou klidu na Prériích hojnosti, budu se za Vás i toto místo přimlouvat u dobrých duchů.“ |
| |
![]() | Zastrašeni! Napjatě čekám na reakci krollů. Ale díky bohům, odcházejí. Byli jsme dost věrohodní, přesvědčili jsme je o nečestnosti jejich jednání. Počkám až všichni odejdou a až teprve poté zhluboka vydechnu. Jsem unavený a hlavou se mi točí nepříjemné myšlenky. Vím že všichni, nejen my jsme zbití, mnohdy dokonce ranění. Není bezpečné zde cestovat a když si uvědomím jakou úlevu cítím když nemusím s krolly bojovat, pocit který se mi do teď vždy vyhýbal, začne mi docházet že možná jsme si všichni ukousli příliš velké sousto. Pomalu se vrátím k Thorgarovi, unaveně vzdychnu a zavrtím hlavou. ,,Tohle tedy vážně není přátelský kraj. A nevypadá že by byl ani bohatý. Měli bychom najít ostatní a nějak se shodnout. Na chvíli snad budeme mít pokoj." |
| |
![]() | Je čas odejít Doufám že krollové odejdou protože se ani jeden z nás necítí na boj.Jsme unaveni a jich je docela dost navíc jediný kroll který by nám teď mohl pomoct leží v nějakém stavení a snaží se nevykrvácet. K tomu boji vůbec nemělo dojít.Ono k hodně věcem nemělo dojít a za některé můžeme i my.Dalo by se říct že jsme vršily chyby na sebe jako když se skládá dříví na hromadu. Vesnicí začne foukat vítr a vypadá to jako by zpíval truchlivou melodii nad dušemi které nemohou najít klid.A potom se do toho přidá něco co snad nemůže patřit žádnému živému tvoru. To byl Dorak?Ne jistě to byl nějaký přízrak který sem přišel pro duše do své sbírky ... Zatřepou hlavou abych zahnala tyto myšlenky až mi vlasy víří kolem,ale přesto se mi nepodaří je úplně uklidnit.Před očima mi probíhá naše cesta a já jsem si teď jistá jednou věcí. Neměli jsme sem chodit,neměla jsme vůbec opouštět les ... Něčí slova mně vyvedou z mých myšlenek je to Dorak a krollové jsou už pryč.To je dobře ovšem s úlevou přichází otázka co dál.Dorak má pravdu z toho předchozího Drchova nás vyhodily a sem jsme přišli pozdě.Možná bychom se mohli vrátit a zkusit se domluvit s novým správcem,ale nemáme záruku že bude sdílnější než Kárl.Dojdu k Dorakovi a Thorgharovi a potom řeknu: „No nevím jak vy,ale mně se nechce riskovat a pak shánět někoho kdo nám za to zaplatí.Myslím že bychom měli odejít.Odpočinout si a vyléčit se ... a později se sem možná vrátit.“ Sice se mi nechce tohle nechávat nevyřešené,ale zatím jsme moc úspěšní nebyli.A jak se to nejdřív zdálo snadné problémy si nás našli už než jsem dorazili k tomu prvnímu Drchovu a dál to bude čím dál horší. |
| |
![]() | Zatímco jsem se krčil na střeše a snašil se přijít na něco,co by odvrátilo konflikt, chopili se toho ostatní. Hlavně Dorak se vydal ze všech svých sil.. Netrvalo dlouho a krollové se opravdu zalekli a zmizeli tam, odkud před chvílí přišli.. Seskočil jsem zpět na zem a oponoval Zoře. "Nevím jak u vás, ale u nás se vždy říkalo, že pod svícnem je největší tma. Proč chodit pryč a někam, kde to vůbec neznáme?", podíval jsem se tázavě na ostatní. "Zůstal bych tady. Krollové se sem již neodváží, někdo další snad také ne. Snad tady najdeme něco k jídlu a určitě se vyspíme líp tady, než na vlhké zemi mezi stromy a pařezy.." Čekal jsem, zda mi dá někdo za pravdu, nebo vyjádří svůj nesouhlas.. |
| |
![]() | Vesnice "Neříkej mi, že tady v tomhle kraji chceš zůstávat, Strimfone. Z poslední vesnice nás vyhodili kvůli problémům, které si způsobili oni sami a tady téhle vesnici už teď nepomůžeme." domlouvám Strimfonovi. "Pro mě za mě, ať si toho jejich nafoukaného správce třeba dají skřeti k obědu. Ale rozhodně tady nechci zadarmo riskovat život se zlomenou rukou." "Přespíme tu a ráno se vydáme někam do civilizovanějších krajin, třeba do nejbližšího města. Najdem někoho, kdo má tenhle konec světa na starosti. Dáme jim ten dopis od skřetů a všechny informace. Ať se o to starají oni. Potom si konečně nechám ošetřit tu ruku. A jak vidím tak nejsem jediný, kdo potřebuje nějaký čas na zotavení." řeknu a podívám se na Moreda. "Jestli si nás na to někdo najme, tak dobře, ale zadarmo svůj krk už riskovat nebudu." |
| |
![]() | Vesnice Sandor se ihned chopil role vůdce, jelikož se zdálo, že někdo musí rozhodnout. "Zůstaneme tu přes noc, bude to tu o hodně více bezpečno. Venku v lesích může číhat kdeco." dám za pravdu Strimfonovi a Thorgarovi. "Pokud potřebujete čerstvé jídlo, tak tu ve vesnici zbyly nějaké slepice a pár dalších domácích zvířat, raději bych ale nerozdělával v noci oheň, přitáhlo by to příliš pozornosti. Takže se najezte z našich zásob." Rozhlédnu se po stavení, ve kterém se celá naše skupinka schovala před krolly. "Tohle vypadá na dostatečně bezpečné místo. Přespíme v téhle chalupě, já si vezmu první hlídku, potom bude na řadě Zora a potom Strimfon. Ráno se vydáme zpět do civilizace." Pokud tedy nikdo nemá žádné námitky, vydám se na hlídku. |
| |
![]() | Vesnice Když krollové opustí vesnici, je už celkem tma, a proto si vyberete jedno stavení s dostatkem místa a postelí, ve kterém se rozhodnete přenocovat. Rozdělíte si hlídky pro případ, kdyby do vesnice ještě někdo přišel nebo si to krollové ještě rozmysleli. Nic z toho se však nestane a vy se ráno v klidu probudíte, po dlouhé době odpočatí a svěží. Podle toho, jak jste se večer domluvili, se začnete připravovat na cestu. |
| |
![]() | Vesnice Tady jsme to taky dřív neznali,navíc proč spát na vlhké zemi?Ano já vím jak to vlastně myslíš,ale já bych dala přednost spíš stromům a pařezům tedy kdybych měla sílu tam vůbec dojít. Jsem příliš unavená i na to abych Strimfonovi odporovala. „Mám pocit že Kárl už správcem není tvoje kletba se o to nejspíš postarala.“odpovím akorát Thorgharovi protože jeho návrh zni docela rozumně.K tomu že za některé problémy jsme mohli my sami se už radši nevyjadřuji.Ani nenavrhuji že bychom se mohli zkusit dohodnout s novým správcem protože pochybuji že by se někomu chtělo se vracet (zvláště když nevíme zda by nám nový správce vůbec otevřel).K Sandorovi se nevyjadřuji vůbec a tak si po jeho proslovu vydám s ostatními najít vhodný dům pro odpočinek než na mně probudí Sandor.Během mé ani hlídky Strimfonovy se nic nestane a já se ráno probudím odpočatá.Protáhnu se a potom se rozhlédnu zeptat se někoho kdo se ještě probudil. „Dobré ráno.Kam teď vyrazíme?“usměji se pak vstanu a se slastným výrazem se protáhnu.Je mi opravdu dobře a jen jedna věc by současnou chvíli mohla vylepšit,ale nebylo by to vhodné. I když nepochybuji že by se to někomu líbilo. |
| |
![]() | Ráno Nechám ostatní mluvit. Dle mého by bylo nejlépe otočit a táhnou pryč. Ale nejdřív přečkat noc. Najdeme dům nejspíše nějakého mocnějšího vesničana a tam se všichni poskládáme tak jak to jde. Je příjemně, pohodlno a člověk by skoro zapomněl na ten děsný den. Vezmu si poslední hlídku a večer nepromluvím ani slovo. Jsem znavený a pomlácený a jediné co chci je trocha klidu. Toho se mi dostane. Spím dobře a naštěstí beze snů. Jsem rád za to jak jsem byl vyčerpaný jinak by mě nocí táhly temné myšlenky. Takhle mě hlídka probudí odpočatého a vyspalého, včerejšek je jen blednoucí vzpomínka a já se spokojeně usadím na hlídce a čekám na úsvit. Je na tom něco krásného, že i v této divočině vychází to samé slunce. Prozáří špičky stromů a proběhne chladnou vesnicí. Nese příslib, pro jednou, štěstí. Zamumlám si tiché poděkování bohům za tento projev přízně a s úsměvem sleduji jak se zlaté světlo rozlévá kolem nás. S tím stejným úsměvem pozdravím Zoru která právě vstala. ,,Ano, dobré." A kam dál? Zamyslím se. Tohle je divočina, nezkrocený kraj. Ale je to místo příležitostí. Dřevo je tu dobré a silné, půda pevná a nebahnatá. A už teď se na obydlených mírnějších planinách při moři lidé perou o zem pro sebe. Nesmíme se vrátit jako banda spráskaných psů. Musíme přijít s výzvou, přijít s příslibem bohatství a sehnat nějakého mecenáše. Máme dobrý základ. Nejen já a Thorgar, mnozí z nás mají zkušenosti s tvrdým prostředím. Mored by mohl být vynikající posilou proti místním, Sandor má mnohé přátele v království... Nebylo by k ničemu se teď rozejít. Tahle čistá a živá země mi připomíná domovinu nás trpasliků, tvrdý kraj pro tvrdý lid, který skrývá bohatství pro každého. Bez spolupráce je ale taková zem všem zapovězena. Proto Zoře odpovím: ,,Na východ. Do civilizace. Ale vrátíme se. V tomhle kraji je možná hodně nebezpečí ale pod nohama máme spoustu bohatství, to cítím v kostech. " |
| |
![]() | Ráno "Pár dní cesty odsud je město, takže bych hledal pomoc tam." mluvím s ostatními, zatímco osedlávám svého koně. "Celá tahle událost ovlivní celou oblast, takže místního zemana to určitě bude zajímat. Kdoví, třeba nás najme do svých služeb. Každopádně pokud budeme potřebovat pomoc, bude nejlepší hledat ji zrovna tam." Zahledím se na východ, směrem, kterým se máme vydat a povzdechnu si. Není to tak dlouho, co jsem do téhle nové neobjevené země přijel. Ovšem zatím jsem toho moc nedokázal, spíše jsem spoustu věcí zhoršil. Vzpomenu si na svou rodinu na starém kontinentě a doufám, že je ještě někdy uvidím. "Přísahám vám, vše se změní. Udělám vše pro to, abych toto nebezpečí zažehnal, pomohl obyvatelům a přinesl rodinnému jménu čest. A až se vrátím, vrátím se ověnčen slávou a bohatstvím." Dokončím své přípravy a otočím se k ostatním. "Pokud nikdo nic nepotřebujete tak navrhuji, abychom hned vyrazili na cestu. Na tomhle místě bych se nezdržoval déle, než to bude nutné." A pokud se rozhodneme vyrazit, nasednu na koně a vedu naši skupinu do nejbližšího města. |
| |
![]() | Cesta Sníte něco málo ze svých zásob a připravíte se na cestu zpět na východ, jediná Senlin se omluví, že se s Vámi vracet do civilizace nebude, toto je její rodný kraj a je jí tu dobře, pokud byste se někdy vrátili, tak Vás určitě najde. Všichni ostatní potom opustíte vesnici a vydáte se po lesní cestě, vyrazili jste brzy a cesta vám celkem utíká a tak ještě před setměním uvidíte dřevěnou palisádu Dubové, vesnice, kde jste si zažili své, a tak se rozhodnete jí objet lesem, abyste se tu už více nezdržovali, a před tím než se znovu napojíte na cestu, se poprvé utáboříte. Držíte hlídky, ale noc je klidná, stejně jako další dvě noci. Na konci čtvrtého dne cesty opustíte konečně hluboký les a naskytne se vám pohled na pole a pastviny, přes které vidíte už kamenné hradby města. Cesta míří přímo k bráně, u které stojí vysoká strážní věž, a tak o vás strážní ví daleko dopředu. Přijedete k dřevěné bráně, kterou hlídají dva muži v kožené zbroji a kovových helmách, v rukou drží kopí a štít a za pasem má každý z nich sekeru. Jeden z nich vykročí dopředu a promluví na vás: „Vítejte v Západní Zirtě, kdo jste, odkud a za jakým účelem přijíždíte?“ |
| |
![]() | Městská Brána A tak jak jsme se rozhodli, tak jsme učinili. Opustili jsme kraj, kde jsme nebyli vítáni a vydali se k městu. Cesta ubíhá překvapivě rychle a po čtyřech dnech jsme konečně vyjdeme z hustého lesa a spatříme městské hradby. U brány nás zastaví stráži a jelikož jedu v čele, ihned se ujmu slova. "Jsem sir Sandor Elandiel, toto jsou mí společnící." ukáži na ně a nechám každého, aby se sám představil. "Vracíme se ze západních oblastí, kde jsme bojovali se skřety. Rádi bychom si sjednali audienci u vládce tohoto města. Přicházíme se zprávou a žádostí o pomoc. Velice bych ocenil pokud byste mi mohli sdělit, kam se mám nyní vydat." |
| |
![]() | Městská Brána Vyrazili jsme z tohoto pochmurného kraje zpátky k civilizaci. Snad nám smůla už došla, možná se na nás jen naopak usmála štěstěna a celá cesta je klidná. I navzdory tomu držím své hlídky svědomitě a bděle, tento kraj nepromíjí chyby. Ale brzy opustíme ponuré lesy a před námi se klikatí cesta poli k hrdě stojícímu městu. Nevidím ho zrovna nejraději, zvlášť po klidné cestě. Mám pocit že mnohé nestvůry které porážím jsou jednodušší protivníci než někteří lidé. Ale při vzpomínce na tvrdost kraje se cítím lépe když vidím tak jasnou výspu civilizace. Spěcháme k bráně, nedočkaví na teplo a bezpečí za kamennými hradbami. V hlavě mi vrtá potenciál té divočiny. Je to dobrý kraj, o tom není sporu, ale kde vzít zdroje na to abychom ho vyrvali z rukou divochů a sjednotili ty roztroušené osady? Bude třeba hodně tvrdé práce, ale napadají mě někteří lidé, kteří by o takový kraj měli zájem. Staří trpaslíci například. Už se těsnají v přelidněných halách předků na Starém kontinentu a jsou unaveni útěkem a bojem s draky, jistě mnozí rádi vyrazili za touhle svobodou, za zemí která je toho, kdo si z ní kus dovede urvat a pak si ho i udržet. Vzpomenu si na utečence, kteří sem míří v nové naději. A nejen trpaslíci. Myslím na ně. Nikdy bych je nechtěl přesvědčovat a přemlouvat... ale v naší skupině jsou nějaké schopné jazyky a ti lidé by mohli být docela dobří osadníci. Budu muset počkat do města abych věděl jaká je situace. Ale je to svůdná myšlenka. Nesmím zapomenout jí někdy sdělit Thorgarovi. On to s lidmi umí lépe než já. Dorazíme k bráně. Stráž nás zdraví a já zaváhám. Hned mám pocit, že jsme něco provedli nebo že je nějaký zvláštní důvod proč nás zdraví. Ale cesta je jen prázdná a není tedy divu, že se stráž pro jistotu ptá nově příchozích. Dřív než stihneme nějak zareagovat, slova se ujme muž z nás nejspíš nejvíce povolaný dovolávat se jakékoliv místní autority. Počkám zdali to zvládne Sandor po dobrém. Nerad bych se do města musel vloupávat nebo se zbavovat místních stráží, ale další noc venku trávit nehodlám. Takže zatím jen pevně stojím za Sandorem a provrtávám strážného sveřepým ale nikoli nepřátelským pohledem a doufám že nebude dělat problémy. |
| |
![]() | Městské brány Celou cestu mlčím a snažím se držet tempo s ostatními. Není to zrovna lehké a když se na obzoru objeví městské brány, jen si povzdechnu. Mnu si poraněnou ruku, která se už začala hojit a držím se poblíž Doraka a Strimfona. Veškeré vybavování se strážemi nechám na Sandorovi, z nás všech je na to ten nejlepší. |
| |
![]() | Západní Zirta Muž, který na vás promluvil, kývne na svého společníka na stráži a společně vám otevřou bránu. „Ještě jednou buďte vítán v Západní Zirtě,“ řekne a oba vám pokynou rukou dovnitř. „Jen mě omluvte, ale musím se ještě zeptat na jednu formalitu, jak dlouho se chystáte v našem městě se svou družinou pobýt?“ Poté, co mu Sandor odpoví, dodá, „Jo, málem bych zapomněl, pokud chcete mluvit se správcem tohoto města, tak je to lord Jon Zirt a najdete ho v jeho sídle, to je tamhleten palác,“ ukáže přímo před vás na velkou kamennou budovu, „dobré pořízení,“ rozloučí se s vámi, když už jste všichni vevnitř a zavírají za vámi opět bránu. Vydáte se tedy širokou ulicí vpřed. Kolem vás jsou z obou stran dřevěnné domy, z níchž jen některé se mohou pyšnit kamennou podezdívkou. U většiny z nich jsou nějaké chlívky, ohrady nebo zahrádky a někde můžete vidět kryté dílny. Míříte ke kamenné budově, která má sice k nějakému paláci daleko, ale nějaké rychtářské domky, které jste viděli, zase nechává daleko za sebou. Je to velké sídlo, které dává najevo bohatství toho, kdo bydlí uvnitř. Samotná budova je ještě obehnána menší kamennou zídkou. Přicházíte k ní ovšem zřejmě zezadu, a tak ji musíte obejít a z druhé strany opravdu naleznete otevřenou branku, před kterou se rozprostírá velké prostranství se spoustou postavených stánků různých barev a velikostí a davy nakupujících a prodávajících. Probíhají tu trhy. Vyhnete se těsně tomutu shonu a projdete brankou, u které stojí strážný. Vydáte se po chodníku směrem ke vstupním dveřím, u kterých stojí další dva strážní, a vejdete do malé místnůstky zdobené nástěnnými malbami a gobelíny. Odtud vedou jen jedny další dveře a v místnosti postávají další dva lidé, kteří však tentokrát nevypadají jako strážní. Jeden je evidentně bohatší, oblečený v padnoucích lepších šatech. Druhý je oblečen v prostém, avšak čistém oděvu. Prohlédli si vás, když jste vešli do místnosti, ale dále vám žádnou větší pozornost nevěnují. |
| |
![]() | Západní Zirta Rozhlížím se kolem jistě možná kdybych začínala jako zaříkávač uvažovala bych o cestě čaroděje,ale ne zdejší život mi vyhovuje.Les a divočina nezkrocená člověkem můžeš šlapat po kamenech a máš pocit že kdyby jsi chtěla i skála se ti poddá. No možná jednou,ale zatím jsme spokojená.Jsem strážce přírody a příroda mně chrání.A já si dokážu svou moc udržet i mimo les. Ale chápu ostatní tohle mělo být snadné,ale nebylo a co jsme zatím dokázali?Radši pomlčet protože nechci aby se zpívali písně o tom jak jsme to tu pokazili.Navíc každý jsme dělali chyby tedy na začátku teď byla jen náhoda.Možná nás i někdo proklel nebo jsme své chyby už vyčerpali na dlouhou dlouhou dobu dopředu.Dorak mi potom odpoví a já s ním souhlasím i já se tu chci jednou se vrátit jistě zde objevíme něco jiného.Sandor mluví o blízkém městě pak nasedne na svého koně a když vidím jak odjíždí chápu proč nás mají za jeho družinu. Většinou to tak bývá.No dobře pokud to nebude přehánět tak nejsem proti. Senlin se s námi rozloučí což je mi líto,ale taky to chápu.Ani mně se nechce odcházet narodila jsem se tu,ale musíme jít dál protože tohle je pořád jen začátek.Mineme předchozí vesnici a pokračujeme dál vytyčeným směrem.Během cesty se už nic nestane možná že jsme události vyčerpaly stejně jako smůlu.Ne já si nestěžuji někteří klid jistě uvítají a já vlastně taky.A když vyjedeme z lesa je mi smutno,ale zase je před námi náš cíl.Už ne dřevěná palisáda,ale kamenné hradby.Jsme očekávaní a hned se nás ptají na důvod naši cesty a tak radši nechám mluvit ostatní. Ať klidně Sandor řekne Já a moje družina si zde chceme po delší době odpočinout. Ovšem Sandor se to rozhodne řešit rovnou zde a tak když mluví o nás jen nesměle zamávám.Teprve teď mi dojde že nejspíš jako jediná nevím co budu ve městě dělat.Ještě jsem v žádném nebyla ono to jaksi nebylo nutné a já ani neměla potřebu.Obešlo se to bez toho,ale teď si připadám nepřipravená.Skloním hlavu ke svým bosým nohám a čekám co bude dál. Což je další věc.Jsem ten nejošuntělejší člen hůř vypadají už jen šamani a vědmáci.Jsem rozhodně jediná kdo tu nemá ani boty. Když nám otevřou bránu uleví se mi že to nakonec přece jen vyšlo.Potom jsme vevnitř a já se rozhlédnu kolem,ale jsem trochu zklamaná přece jen jsem čekala o něco víc.Ale tohle je zřejmě poslední výspa civilizace dál jsou už jen roztroušené osady a vesnice.Míříme k velkému sídlu (a tohle je skutečně sídlo ne jen nejzachovalejší budova jak bývá ve zvyku) obejdeme jí mineme trhy na které se podívám později a nakonec dorazíme ke svému cíli. Dobře tak jsme tu a co dál. Asi by to měl zase vyřídit Sandor.Já se zatím rozhlížím po místnosti která je poněkud těsná (aspoň podle mého názoru) a prohlížím si výzdobu. |
| |
![]() | Západní Zirta Jsme vlídně přivítáni, snad na ně udělalo Sandorovo jméno, ale i tak se mi to zdá krajně podezřelé. Od lidí většinou čekám nějaký úskok. Tedy, většinou mě na něj upozorní Thorgar a já pak dotyčnému useknu nohy v kolenou, ale i tak, vím že není dobré příliš důvěřovat. Procházíme městem a já se pomalu začnu uklidňovat. Není to žádné krásné město, ale má své hradby a má své obyvatele. Ale nevypadá nijak bohatě. Tak tady asi mnoho mecenášů pro novou výpravu nenajdeme. Dojdeme k tomu co místní nazývají palácem. Není to náš palác, s horami zlata a šperků, se zdobeným trůnem a gardami ozbrojenců, ne, má to blíže k bohatší radnici. Ale vypadá velmi prostorně a ve srovnání s domky a chalupami místních to vskutku palác klidně může být. Uchechtnu se když se dostaneme dovnitř. Pustili si půl tuctu těžce ozbrojených mužů do svého středu. Mohli bychom jim unést lorda a požadovat výkupné jedna dvě. Ale kam bysme utíkali? Moc měst tady v okolí není a ukrást si loď zpět domů? Ne, děkuji. Nijak zvlášť nejsme představeni a mě začíná být poněkud nejisto. Neznám příliš šlechtických formalit, mezi trpaslíky je to všechno na mnohem rovnější úrovni, alespoň většinou... Nakloním se k Sandorovi. Je to náš jediný šlechtic a lidé většinou slyší hlavně na tituly spíš než na jména. ,,Máme se uklonit nebo tak něco?" |
| |
![]() | Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. |
| |
![]() | Prosím nekončit pokračovat se bude. |
| |
![]() | Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude automaticky ukončeno. Bimba |
| |
![]() | Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. |
| |
![]() | Ještě prosím neukončovat. |
| |
![]() | Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba |
| |
![]() | Postava Zora Berreton vyřazena na vlastní žádost. Bimba |
| |
![]() | Závěr A tak se naši hrdinové zdárně dostali až na audienci s lordem Jonem Zirtem. A právě jemu vylíčili vše, co se stalo v okolí vesnice správce Kárla a také vše o plánech skřetů a krollů a o hrozícím nebezpečí. Klíčovým důkazem byl právě onen svitek, který vypovídal o možném spojenectví skřetů a krollů a jejich shromažďování mocných artefaktů. To byla předzvěst velké hrozby, nejen pro tento vzdálený kraj, ale i pro království samotné. A tak se nakonec stalo (za menšího přispění Sandora, který svého šlechtického titulu patřičně využil), že do pohraničí byli vysláni vojáci na ochranu zdejšího kraje. Ztráta svitku nakonec způsobila konflikt mezi skřety a krolly. Zpráva ke skřetům nikdy nedošla, jelikož svitek zůstal pevně v rukou našich hrdinů a zbývající Hladové Stíny byly v lesích chyceni a eliminováni Jarodovými Nočními Lovci. Krollové tak mlčení skřetů považovali za odmítnutí a tak přesně jak slíbili na skřety zaútočili za účelem získání jejich artefaktu. Když se do konfliktu nakonec zapojily armády království, byly tak nakonec snadno poraženi a zahnáni do neprobádaných oblastí dále na západě. Naši hrdinové byli lordem Zirtem náležitě odměněni a nějakou dobu strávili v Západní Zirtě jako jeho hosté. Ovšem netrvalo to dlouho a jejich cesty se rozešly. Sandor vyrazil jako první. Povinnosti rytíře koruny jej volaly někam jinam. Ještě mnoho let bojoval ve jménu království. A když si pro něj nakonec přišla smrt, skonal v boji, při ochraně slabších. Jako pravý hrdina. Sotva si odpočinuli a vyléčili se ze svých zranění, vypravili se Thorgar s Dorakem se znovu na cesty. Přibrali k sobě Strimfona a společně všichni tři cestovali po světě a bojovali proti nestvůrám, tak jako již mnoho let předtím. Brzy po odchodu ze Západní Zirty dosáhli velkého úspěchu při obraně nové trpasličí kolonie před drakem. Dorak při té příležitosti získal novou zbroj z šupin dotyčného draka, kterou mu vděční trpaslíci nechali vyrobit a konečně tak dosáhl svého snu. Naše trpasličí trojice se po této události stala velice slavnou a jestli je nějaká stvůra nesežrala, tak draky a podobné nestvůry zabíjejí dodnes. Thallen strávil svůj pobyt v Západní Zirtě v hlubokém přemýšlení. Jeho rodina byla stále vězněna zlotřilým elfím knížetem a navzdory všemy nebyl ani o krok blíže jejich vysvobození. Proto se odhodlal požádat o pomoc právě Jaroda, který mu ji už jednou poskytl. A ačkoliv Jarod byl od událostí v hostinci dosti ostražitý, hlavně co se týče Thallena, nakonec se nechal odměkčit prosbami mladého elfa a slíbil mu svou pomoc. A tak se Thallen spolu s Jaredovými Nočními Lovci vydali osvobodit Thallenovu rodinu. Jak to nakonec dopadlo, to je již jiný příběh. Zatímco se Mored léčil ze svých zranění, stále se mu vracely vize Bílého Bizona, kterým rozumněl stále méně a méně. Nakonec proto přijal pomoc Senlin, která Bílého Bizona tké vídala. Po Moredově uzdravení se oba vydali za vizí Bílého Bizona, do neprozkoumaných krajů na západě. Není jasné, jaký byl jejich další osud, ovšem v království je již nikdo nikdy neviděl. Zora odešla jako poslední, po dlouhé době vyrazila na cesty sama, což jí po událostech ve vesnici vyhovovalo lépe. Snad to byla náhoda, snad se stesk po domově či zvědavost, její kroky ji nakonec zavedly do její rodné vesnice. Usmířila se se svým otcem, který ji předtím nutil do svatby, před kterou utekla. Ovšem na plánech se svatbou stále trval, dokonce jí našel nového ženicha. Zora mu důrazně vylíčila, co si o tom myslí, poté znovu odešla z domova, nyní již nadobro. Tentokrát ovšem neutekla jako vyplašená mladá dívka, ale rázně odkráčela jako silná žena, ze které měl nakonec i její otec strach. Vydala se znovu na cesty a stala se hrdinkou, o které zpívali bardi ještě po staletí. Vesnice správce Kárla byla díky našim hrdinům zachráněna, ačkoliv ne tím způsobem, jakým si vesničané představovali. Poté, co boje ustali se vesničané vrátili ke svým všedním životům. Mrtví byli pohřbeni a oplakáváni a nakonec události související s činy našich hrdinů přežily jenom ve vyprávění starých kmetů. Matěj se ze svého zranění a otravy uzdravil, i díky Kárlově svědomité péči. Po svém zesnulém otci převzal hospodu, vzal si za ženu dívku z vesnice a pomalu, ale jistě přestával myslet na den, kdy ztratil otce. To nešťastný správce Kárl si tento den pamatoval velice dobře. Brzy po odchodu našich hrdinů byl sesazen a nahrazen ve funkci někým jiným. Thorgarova kletba způsobila, že u vesničanů ztratil veškerý respekt a ani po jejím uplynutí se mu nepodařilo vydobýt si zpět ztracenou vážnost. Až do své smrti nezapomněl na bandu "hrdinů", kteří mu obrátili život vzhůru nohama. Konec |