Dračí Doupě II - Zrození legendy
hrálo se Jindy
od: 30. listopadu 2014 10:10 do: 03. srpna 2017 12:45
Dobrodružství vedl(a) Belgefor
| |
 | Zyre (Tinwe,Plamek) Dali jste se dohromady zhruba před týdnem sice oba jdete za svým osobním cílem a máte každý jiné zájmy, ale zjistili jste že se navzájem doplňujete. Tinwe i když jako žena vypadá křehce v se boji vyzná a to hlavně pokud jde o boj proti nadpřirozenému zlu. A jako mastičkářka ti může často ošetřit tvé zranění způsobené tvou zálibou pro oheň. Je pozdní odpoledne (něco kolem šesté) a vy jste právě jste dorazili do dost zašlé hospody na kraji města které se jmenuje Zyre. Lesní plody sice Tinwe vyhovují, ale tobě se už začínají zajídat a pokud by jste je měli mít opět k večeři přemluvil by jsi Tinwe nebo by jsi šel v případě nutnosti sám si opatřit maso. Jakmile vstoupíte do dveří udeří vás do nosu zápach kouře a přepáleného oleje a než se stačíte rozkoukat přijde k vám dost rozložitá hostinská. "Přejete si?" zeptá se vás a nad čímsi přemýšlí. Zřejmě jestli máte čím zaplatit hobit vedle zanedbané, ušmudlané dívky vypadá poněkud podivně. Ovšem hostinská tu otázku nepoloží a jakmile si objednáte tak něco zahučí a udělá cosi co by zřejmě měl být úsměv (i k dyž taky to může být co za šupáci mi tu vlezli). Pak odkráčí někam nejspíš vařit jídlo, ale asi za minutu vyběhne po schodech a udýchaně zapadne do jakéhosi pokoje. |
| |
 | Hospůdka u Zyre ,,Jestli budeme mít dneska večer zase ty zatracený borůvky, půjdu a budu pálit les tak dlouho dokud nebudu mít nějakou pořádně propečenou zvěřinu." S tím a s podobnými nářky a hrozbami přeci jen nakonec přemluvím Tinwe abychom se zastavili v hostinci na něco pořádného k jídlu. Jsem si téměř jistý že v torně ještě mám nějakou masovou pochoutku ale když už tu je hostinec, proč plýtvat vlastnimi zdroji? Jsme zvláštní dvojce, já v zčásti ohořelém a očouzeném rouchu s opáleným knírem a trpícím obočím mám víc než podivný až nebezpečný vzhled a poněkud spoře a jednoduše oděná Tinwe rovněž vzbuzuje otázky. Když vejdeme do hostince, má nálada se zlepší nejméně desetkrát, zvlášť díky tomu že v hostinci hoří oheň a je tu pořádně zakouřeno. A hned je tu hostinská a ptá se nás co si dáme k jídlu. ,,Pro mě pořádný stejk, dobře propečený a k tomu nějaký chléb." Spokojeně přikývnu když hostinská mizí vařit. Nad jejím podivným výrazem se ani nepozastavím ale co mě překvapí je že hned hostinská běží do nějakého pokoje. Přešlím že bych se jí zeptal kdy bude můj stejk ale vzhledem k tomu že zapandě do pokoje hned, nic nestihnu. Posadím se a prohodím k Tinwe. ,,Takový malý ubohý ohníček." Ukážu na plápolající polena v ohništi. ,,V pořádném hostinci by měl být pořádný oheň." |
| |
 | Další večer,další hospoda Je to týden co jsem se potkala s tímto podivným hobitem.Mám proto pochopení protože ostatní většinou nechápou to co dělám,ale mé služby neodmítnou.A když je potřebuji tak jim už ani můj zanedbaný vzhled nevadí.Plamek je zase divnější než čarodějové většinou bývají navíc ho ani tak nezajímá moc,jako spíš oheň.Kolikrát jsme ho už musela tahat z problémů ať už svými bojovými nebo mastičkařskými dovednostmi a tak nad jeho nářky v duchu protočím očima,ale nahlas řeknu. „A nebylo by lepší si to zvíře najít a pak upéct?Jsou osoby které by nebyly rády kdyby jsi jim pálil jejich les.“ A naštvat druida a k tomu v místě kde mu příroda dává sílu je jasná vstupenka na věčnost.Mně mají většinou druidi rádi protože zbavuji les různých běsů a jiných nepřirozených stvoření.Nakonec se mi podaří Plameka přesvědčit že podobné drastické řešení není nutné protože se blížíme k městu.Když vstoupíme do hostince ihned přitáhneme pozornost Plamek pro svůj ohořelý vzhled a já pro své oblečení které je poněkud vyzývavé a docela nevhodné.I když má špinavá kolena a nohy a zacuchané vlasy tento dojem poněkud kazí.A můj pohled společně s mými zbraněmi vysílá jasnou zprávu nepřibližovat se a nesahat. „Já si dám taky pořádný stejk,chleba a sýr.“ Hostinská si odpustí tradiční otázku zda na to mám protože si asi myslí že jsem ochranka toho hobita v ožehlém rouchu.Posadím se,ale jeho Plamekovy poznámky o ohni ve mně vyvolají vzpomínky plné bolesti. Křik toho golema budu slyšet ještě hodně dlouho.Sice se mi povedlo se vyléčit,ale potřebovala jsem k tomu všechno co jsem uměla a vlasy mi museli dorůstat přirozenou cestou pěkně dlouho. Vrátím se z minulosti do současnosti a můj nepřítomný pohled a zachmuřený výraz nahradí úsměv a rozhodný pohled. „Jasně,ale pokud tu něco podpálíš budeš mít k večeři místo stejku zelené housenky a borůvky.Sama ti je vymačkám.“ |
| |
| Rozhovor Tinwe mi připomene velmi věcnou skutečnost. Má tvář ztuhne při vzpomínce na ty děsivé věci co bychom mohli jíst kdybychom tu nebyli. Všiml jsem si že před tím než to Tinwe řekla, trošku sebou cukla. Nejspíš je to něco složitého ale mě přijde že je to jen vzpomínka na ty odporné bobule a jiné lesní... věci. Přikývnu. ,,Máš pravdu. Počkám s tím po jídle." Už se nemůžu dočkat až se pořádně najím. |
| |
| V hospodě (Tinwe,Plamek) Hostinská přivede dolů nějakého trpaslíka pak se na vás dívá poněkud divně.Pak „tajně“ (takovým způsobem,že to vidí celá hospoda) ukáže na vás dva.Hostinská se na toho trpaslíka vyčkávavě dívá zatímco co on protočí oči a pak jí probodne pohledem aby se otočil na podpatku a beze slova se vrátil na horu.Hostinská se za ním chvíli dívá,ale pak odejde splnit vaši objednávku ikdyž pořád vrtí hlavou.Do hostince vstoupí nějaká elfka a jeden muž se jí hned vydá přivítat.Potom co jí krkne do obličeje a potom pronese rádoby vtipnou poznámku o jejich uších začnou se všichni tři muži u stolu smát jako nepříčetní. „Páni já vidím dvě elfky.“ „Ne jsi ožralý a tak vidíš dvakrát.“ Na to se opět všichni rozchechtají a jeden pak spadne na zem kde něco zamumlá a pak začne chrápat.Ti dva pak vstanou,skloní se uchopí ho a tahnou ho nahoru.Když dojdou ke schodům,zvednou ho a muž promluví aniž by otevřel oči a následně se rozchechtá. „Já neříkal Vin říkal že jsme vilný ...“ Hostinská vám pak přinese vaši objednávku zatímco ostatní hosté se kolébají a žvatlají různé nesmysly a někteří si rozhodnou ustlat na stole nebo rovnou na zemi když spadnou z židle nebo i s židlí na zem.Ovšem vy se můžete konečně najíst což Plamek rozhodně uvítá. |
| |
| Konečně jídlo! Ostatnívěnuji moc pozornosti, přemýšlím o tom jak by co v této místnosti hořelo. Potěšeně mě napadne že ten dech plný alkoholu by jistě dobře vzplál. Ale pak přinesou jídlo a já se přestanu zajímat. Hlasitě žvýkám ale snažím se vypadat alespoň trochu civilizovaně. Usměju se na Tinwe a sleduju opilce. ,,Umějí se tady opít pořádně, to je pravda. Máme nějaký plán co dál?" Ukousnu si chleba a chvíli jen zamyšleně žvýkám. ,,Možná by tu pro nás někdo měl i nějakou práci. Peníze by se mohly hodit." |
| |
| V hospodě Hostinská přivede dolů nějakého trpaslíka pak ukáže na nás dva.Hostinská se na toho trpaslíka nedočkavě dívá zatímco co on protočí oči a pak jí probodne pohledem.Nevím o co tu šlo,ale v každém případě se to muselo odehrát v tajnosti což je nejspíš slovo ze kterého má hostinská vyrážku.Trpaslík se pak otočí na a opět se vrátí nahoru aniž by projevil zájem o nás nebo o hostinskou.Do hostince vejde nějaká elfka a někteří muži si s ní začnou utahovat zvláště jeden muž který jí krkne do obličeje po jeho roztomilém dotazu. Uvidíme zda mu brzo nebude vyrážet zuby o jeden stůl.Já třeba úchylné muže kteří v hospodách obchytávají ostatní ženy chytím za ruku a donutím je aby si klekli na koleno.Pak ochladnou. Ale to už nám přinesou jídlo a já se začnu věnovat jemu stejně jako Plamek. „No tohle ještě nic není.Jsou místa kde se lidé chodí pouze opít.“usměji se protože znám hospody kde nejste schopní s nikým pronést kloudnou řeč a často usínají na stole nebo na zemi. „No ohledně dalších plánů mám v plánu se umýt a pak ...“ Nedomluvím když se ozve rána až se hospoda otřese v základech.Aspoň tak se to asi zdá hostinské která se schová za barový pult zatímco na ní padají láhve a sklenky.Její už námitky zanikají v hluku zatímco se hospoda otřásá,padá omítka a z patra nahoru sem proniká duhové světlo. „Vypadá to že už asi práci mít budeme.Tedy aspoň já.“dodám zatímco hosté začínají pomalu,ale jistě střízlivět. |
| |
| Setkání v lese (Bran Retharr) Někdy se ti daří a někdy ne zatímco v jednom městě tě měli za hrdinu když jsi odhalil traviče v tom současném ti nemůžou přijít na jméno.A to to začalo poněkud nevinně souhlasil jsi s výrobou ohňostroje na oslavu a bylo vážně působivé bohužel poslední petarda se poněkud odchýlila od své dráhy a zapálila zrovna starostův dům.Už v té chvíli jsi zmizel a protože museli rozdělit své síly mezi hašením které bylo přednější a hledáním tebe podařilo se ti i zachránit něco ze svých výtvorů.Utekl jsi do lesa a snažil se být co nejvíc z dosahu hradeb.To se ti i povedlo a pak ses rozhodl jít za sluncem protože jiný směr jsi neměl neboť se ti povedlo se během té doby ztratit.Svítá a ty jsi vylezl z kořenů stromu ve kterém jsi přečkal noc a doufáš že nakonec přece jen najdeš známky civilizace.Jsi na cestě už třetí den tvé zásoby jídla se tenčí a ty a ty by jsi nerad zkoušel zdejší bobule a kořínky.Navíc máš pocit jako by tě zde něco nebo někdo sledoval.Jistě nevíš to určitě a celou dobu jsi nepotkal nikoho jiného kromě jezevce či lišky,ale ten pocit neustává.Nakonec stromy ustoupí a tobě se naskytne pohled na nevelké údolí ve kterém se nachází vesnice kterou tvoří shluk domů s doškovými střechami,ohradami pro dobytek a na půdě vyrvané lesu i několik polí.Dřevěná palisáda která jí obepíná působí dost primitivně stejně jako obě strážní věže a vesnice sama vypadá docela zapomenutě a omšele. „Vypadá to že jste se ztratil.“ozve se za tebou ženský hlas a když se otočíš všimneš si lidské dívky která tam dřív nestála.Dívkaje drobné postavy na sobě má bílé šaty a drobný přívěšek na krku.Je bosá,má hnědé oči a dlouhé blond vlasy které jí v drobných prstýncích spadají až na ramena.Je neozbrojena a bez torny či jakéhokoliv vybavení.Nevypadá že by tě chtěla napadnout či ti ublížit,ale co tu dělá?No na to se jí budeš muset zeptat sám. |
| |
 | Les Tak v tomhle městě se to úplně nepovedlo. Ale ohňostroj to byl parádní, to jo, ten se mi povedl. Kdyby to padlo na nějaký jiný barák, tak jim je to určitě jedno, ale takhle je to hold rozčílilo. Co se dá dělat, zkusím štěstí někde jinde, jenom vědět kde. Už abych narazil na nějaké známky civilizace, cesta už začíná být dost dlouhá. Konečně, nějaká vesnice, tak se zase dobře vyspím a najím. Najednou mě však překvapí hlas, který se za mnou ozve, otočím se a spatřím prostě oděnou dívku. Vypadá trochu, jak nějaká lesní víla, ale spíše to bude dítě z vesnice, co si tu hraje. „Ahoj,“ odpovím, „bohužel, je to tak. Ale už to vypadá, že jsem našel to, co jsem hledal. Co je toto za vesnici, kde leží?“ |
| |
| Před vesnicí s vílou (Bran Retharr) Dívka přešlápne a opře se o strom. „Tahle vesnice se jmenuje Roke je to dřevorubecká vesnice.Kousek odsud je město Lis a na opačném konci tohoto lesa jsou Ohnivé hory.Říká se jim tak protože se tam těží kámen kterému říkají ohnivec.Ale jako alchymista tomu asi budete rozumět.“odpoví ti pak a tobě dojde že to asi nebude vesnické dítě které si tu chodí hrát.Na vesnické dítě má až překvapivě moc znalostí.Navíc jak poznala že jsi alchymista jistě jde to docela dobře poznat,ale odkud to ví ona? „Já jsem Lilly žiju tu.“poznamená pak dívka a ty máš pocit že nemluví o té vesnici,ale o tomto lese.Proto jsi měl pocit že tě pořád něco sleduje.Nebo spíš někdo,ona zřejmě bude šamanka nebo druidka. „Moc trpaslíků přes můj les nechodí.“pronese pak a tobě dojde že to bude druidka proto j neozbrojená.Příroda ji chrání rostliny kolem a i země po které chodí.I její vzhled by tomu i odpovídal. „Ale poslední dobou tu nechodí ani moc návštěv.Přichází bouře všichni to cítí i oni.“dívka se opět podívá k vesnici a pak pokrčí rameny. „Ale vy jste si asi přišel odpočinout na vyprávění příběhů bude dost času později pokud budete mít zájem.“ |
| |
| V hospodě (Tinwe,Plamek) Trpaslík se neukazuje a i elfka potom co pěstí uzemní toho ožralu za tu poznámku ohledně jejich uší vyběhne ven jako by jí za patami hořelo.Co jí asi tak vyděsilo?Jistě se nelekla toho ožraly a nic jiného jí tu zatím nehrozilo.Nebo asi tušila jaké zemětřesení brzy hospodou proběhne.Jistě někteří tuší co by tohle mohlo způsobit,ale žádný alchymista by tak neriskoval.Tedy aspoň doufáte,hostinská mezitím posbírá láhve které to přečkali a nerozbili se.Potom překročí nepořádek a vydá se k vašemu stolu. „Zdravím vypadáte neohroženě a já bych se vás chtěla zeptat zda by jste se nepodívali nahoru co se tam vlastně stalo.Víte ... byla bych vám vděčná a nechala bych vás tu i nějakou dobu bydlet zadarmo.Můžu nabídnout i koupel.“ Během rozhovoru přejíždí pohledem mezi vámi dvěma a při zmínce o koupeli se podívá na Tinwe.Asi si myslí že někdo jako ona potřebuje ponořit do kádě a pořádně vydrbat a není jediná.Podle těch pohledů by hodně mužů bylo rádo kdyby to mohlo udělat protože drsná a spoře oděná Tinwe znamená výzvu.A i když tohle není zrovna to co jste čekali,ale jak se říká když neprší aspoň kape.A jistě se vám podaří usmlouvat i něco víc. |
| |
| Práce Díky bohu přečkám zemětřesení netknutý ale hostinská se zdá být pěkně zděšná, včetně elfky která také pěkně rychle zmizí. Nabídne nám že se tu můžeme zdarma vyspat. Pak v podstatě urazí Tinwe. Podívám se na hostinskou a pak na Tinwe. Pak k mé společnici potichu promluvím. ,,Nejdřív se půjdem podívat nahoru a pak té ženské vysvětlíme že lacinými narážkami a jední volným pokojem nás nezaplatí. Má prosperující hostinec, tak ať není skoupá." Zvednu se a odpovím hostinské. ,,Dobrá, půjdu se tam podívat." Počkám zda se Tinwe přidá a pak vyrazím nahoru, pokud se tedy už nic nestane. |
| |
| Práce? Sice nevím co se tu dělo,ale asi mám tušení.Navíc to vypadá že zde asi klid nebude možná proto odsud ta elfka utekla.Hostinská se dá dohromady a pak po nás chce abychom se tam podívali.A za to nám dá jen pokoj a koupel což je něco co bych si stejně objednala jistě už páchnu jako hnůj. Divím se že se Plamekovi ještě nenarovnal knír možná je to tím že je tak nízko u země.Nebo se jeho knír už narovnat nemůže. Když si pak všimnu že se na mně hostinská dívá tak jí ten pohled opětuji než hostinská skloní hlavu.Ovšem když se pak rozhlédnu kolem všimnu si že mně sledují i ostatní muži ovšem v jejich pohledu je něco jiného. Souhlasí že potřebuji ponořit do kádě a pořádně vydrbat a sní o tom že to budou oni kdo to udělají.Kdybych tu seděla sama jistě by mně už někdo oslovil. Jsem ráda že si tuhle otravnou scénu když ho chytím za ruku a donutím kleknout na koleno aby mu došlo že nemám zájem můžu odpustit.Nakloním se pak k Plamekovi a stejně tiše odpovím. „Jistě chápu že pro druidy nejsou peníze zrovna nejdůležitější a když mi někdo dá náhrdelník se zuby vlků které sám zabil řeknu si je to chudý lovec,ale zde nás takto neodbude.“ Pak vstanu vrátím si pochvu s mečem opět na záda (možná jako představení pro hostinskou si upravím pruh látky který mi zakrývá prsa a stáhnu trochu sukni) a beze slova se vydám za Plamekem.Pokud to totiž jde nehodlám nic měnit na dojmu že mluví Plamek zatímco za mně mluví ocel (nebo stříbro) šetři to čas. |
| |
| Les Roke. Lis. Ohnivé hory. Snažím se si vzpomenout, zda už jsem ta jména někdy slyšel a jestli by mi to něco řeklo o tom, kde zrovna jsem, ale zřejmě nikoliv. V Roke si mohu odpočinout, ale můj nový cíl bude asi Lis. I když výprava do Ohnivých hor by mohla být také zajímavá, nějaké zásoby ohnivce by se mi určitě hodily. Ale jak ta dívka ví, že jsem alchymista. No celkově toho ví nějak moc. Ona asi bude nějaká přírodní šarlatánka, nejspíš druidka. Takové nemají trpaslíky moc v lásce, nevypadá nepřátelsky, ale už abych byl pryč. „Určitě, děkuji a na shledanou,“ řeknu dívce a vydám se k vesnici, když dojdu až tam, vyhledám hostinec a zamířím dovnitř. |
| |
| Roke (Bran Retharr) Dívka ti neodpoví a zmizí stejně rychle jako se objevila.Možná je ráda že jsi opustil její les což je svým způsobem dobře protože rozhodně netoužíš naštvat druidku (i když ona nevypadala naštvaně spíš zvědavě).Když dojdeš k vesnici všimneš si zavřené brány a lidi kteří tě sledují na strážních věžích.Než se stačíš ohradit tak se brána přece jen otevře i když pomalu a neochotně a jen na takovou šířku aby jsi jí mohl pohodlně projít.Napůl očekáváš že se na tebe z obou stran vrhnou,ale nikdo tam nestojí.Vlastně nikomu nestojíš za pohled lidé před tebou uhýbají a zavírají dveře i okna.Možná měla ta dívka pravdu a můžou za to současné problémy nebo je to jen opatrnost k cizincům zvláště když jsou jiné rasy.Hospoda je stejně zanedbaná jako celá tahle vesnice a jakmile vstoupíš ihned tě udeří do nosu zápach kouře a přepáleného oleje.Možná to není to nejideálnější jídlo které sis představoval,ale snad bude aspoň natolik poživatelné a utiší tvůj hlad když už ne tvé chuťové smysly.Hospoda je poloprázdná a zrovna míjíš spálené místo na podlaze když si tě všimne docela rozložitá hostinská. „Přejete si?“zeptá se a pak udělá něco co zřejmě měl být úsměv ovšem ve výsledku to vypadá spíš jako by jí bolely zuby. |
| |
| Pátrání v hospodě (Tinwe,Plamek) Kráčíte opatrně po schodech protože oba víte že i když to nemusí být nic víc než jen nepovedený pokus nějakého alchymisty je důležité být připravená na cokoliv.Tinwe jde první a Plamek nejspíš za ní aby ho Tinwe mohla krýt a on zpoza ní mohl metat svá ohnivé kouzla nebo věrná kouzla.Když dorazíme do půlky schodiště tak si všimnete barevné blikající záře a později zaslechnete jak někdo běží.Ovšem ty zvuky se nepřibližují a pak je protne zděšený výkřik který vystřídají nadávky než i ony nakonec umlknou.Když vyjdete až na konec schodiště a vykouknete do chodby zjistíte že až na dveře zřejmě vyražené explozí je chodba prázdná.Z vyražených dveří se pořád line duhové světlo a taky se k vám donese silný zápach spáleniny hlavně spáleného masa a dřeva,ale i různých substancí které hlavně Tinwe pro její mastičkářské schopnosti něco řeknou.Při cestě ke dveřím na vás kupodivu nic nevyskočí a když nahlédnete dovnitř zjistíte proč.Zřejmě to byl skutečně jen nepovedený alchymistický pokus protože celá místnost je spálená a uprostřed leží zuhelnatělé tělo nějaké malé osoby zřejmě sám alchymista.Na zemi mezi tím vším nepořádkem se lesknou střepy a různobarevný prášek který asi vytváří to duhové světlo.Taky si všimnete docela jasných stop které vedou k oknu ovšem tam mizí,nicméně své slovo jste splnili.Podívali jste se sem a tak si to tu teď můžete blíž prohlédnout nebo se vrátit dolů a začít s hostinskou smlouvat.Pokud chce aby jste tuhle záhadu vyřešili musí pořádně přitlačit. |
| |
| Záhada Vycházíme nahoru a kolem se začne linout mě známá vůně kouře, ohně a spálenin. Když pokračujeme skutečně objevíme zčernalou místnost. Bohužel, všechen oheň už uhasl. Dívám se na tu překrásnou spoušť a řeknu Tinwe. ,,Je to na tobě. S tímhle už někdo udělal co bych já zmohl." Zhluboka se nadechnu a zamumlám si pod vousy. ,,Skoro jako ve škole." Pro jistotu se ještě porozhlédnu zda tohle bylo způsobeno kouzlem ohně nebo jinou nadpřirozenou cestou. (Učenost: 5 + 1 + 3 (zaříkávač) = 9) |
| |
| Roke No tady jsou teda všichni hrozně příjemní a přátelští, ještěže se tu nebudu moc dlouho zdržovat. Jenom se najíst a napít, přečkat do zítra hurá do Lis. Nakonec dorazím do zdejší hospody. No tady to vypadá úplně stejně blbě jako všude jinde, dokonce to tu i hrozně smrdí. „Dobré jídlo a pivo,“ odpovím hospodské a sednu si k jednomu volnému stolu. |
| |
| V hospodě (Bran Retharr) Hostinská přikývne a vydá se do kuchyně nejspíš vařit i když pochybuješ že by jsi tady byl schopný dostat dobré jídlo.Zatím co čekáš na jídlo a pivo se ve dveřích hostince objeví ta dívka kterou ji potkal na kraji lesa,ale co tu dělá?A proč by vůbec opouštěla svůj les?I když hned jak vešla už jí jde nějaký ožrala přivítat. „Ty pojď mně potěšit.“pronese a plácne jí po zadku než pěst té něžné a křehké dívky přistane na jeho oku.Muž se vypotácí ven a dívka se rozhlédne po hospodě než si tě všimne a zamíří k tobě.Pak se na tebe na tebe i usměje a posadí se ani nečeká co řekneš.Opravdu je poněkud vlezlá,ale pokud trávíš většinu času v divočině nemáš se jak zlepšovat v řečnickém umění. „Víte napadlo mně že se podívám do města a taky jste mně zaujal vy.Myslím si že máme něco společného.A asi by jste rád věděl co se děje.“ Stačíš jí ještě odpovědět a ona tě poslouchá s hlavou opřenou o stůl když přijde hostinská a přinese ti pivo a i to jídlo vypadá poživatelně.Aspoň nevypadá že by to maso bylo spálené i když to pivo by mohlo být lepší.A ta dívka možná je otravná,ale kdyby jsi jí vadil tak by za tebou nešla.Možná by se ti mohla hodit slyšel že někteří druidi dokážou čarovat i mimo les nebo přírodu. „Já si dám zeleninovou polévku a vodu a mohla by tentokrát v té polévce skutečná zelenina?“objedná si Lilly a hostinská zamumlá a odejde. „Zřejmě ne tu vodu ruším dám si pivo.“zavolá na ní Lilly a pak se otočí k tobě. „Ta voda posledně nebyla nejčistší.Myslela jsem že to je velmi říká polévka.“ |
| |
| V hospodě Během toho, co čekám na svou objednávku, se ve dveřích objeví opět ta dívka z lesa. Co tu chce? To jde za mnou? To mě pronásleduje nebo co? A je teda pěkně vlezlá. „To sis mě, holka, asi s někým spletla, nevím, co na mě vidíš, a řekl bych, že těžko máme něco společnýho,“ odpovím a když mi hostinská donese jídlo a pití dodám, „a nevím, co se tu děje, kromě toho, že tu maj hnusný jídlo a pití a všichni se tváří, jak kdyby jim tady někdo umřel. Ale klidně mluv.“ Potom už se pustím do jídla a pití a dívku poslouchám jen tak na půl ucha. |
| |
| V hospodě s vlezlou dívkou a praštěnými vesničany (Bran Retharr) „No myslím si že něco společného máme.Navíc jak jsem říkala moc trpaslíků přes můj les nechodí.Poslední dobou sem nechodí nikdo kvůli tomu co se tu děje.“ Když pak hostinská přinese objednávku tak dívka si jí kriticky prohlíží a pak řekne. „Jsem zvědavá jestli je tohle skutečně zelenina.No radši to nechci zjišťovat co kdyby jste tu šlichtu nalila zpátky a přinesla mi taky nějaké maso.“ Hostinská to naštvaně odnese a tak si všimneš že vstane jiný muž a odejde i když u něj půjde asi o nějaký jiný důvod. „No nevím i když jste to docela trefil.Lidi tady mizí a tak se ani neví zda umřeli nebo se jen ztratily.Mizí totiž beze stopy a to doslova,nikdo neví co se děje nebo kdo za to může.Pokud ...“ Dívka nedomluví a opět se otevřou dveře.Dovnitř se nahrne skupina mužů a rozhlédnou se kolem než jejich pohled padne na tebe. „To je on.“pronese muž který předtím odešel a ukáže na tebe.Dívka zakleje a tobě zatrne co proti tobě můžou chtít.Možná tu mají něco proti trpaslíkům a to jsi tu ještě nic nevyvedl.Skupina u dveří se roztrhne vystoupí plešatý muž středních let s černým knírkem který jako jediný vyjde vpřed a přitom z neznámého důvodu vykopává nohy.Když dosáhne poloviny vzdálenosti zastaví se a poněkud nervozně tě osloví: „Buďte pozdraveni velevážený pane a dámo jistě jste velmi schopní dobrodruhové které nám osud seslal aby nám pomohli v naší těžké chvíli.Naší vesnicí obchází zlo,lidé se ztrácejí beze stopy a nikdo neví co se děje či jak to zastavit.Pokud nám pomůžete můžete si přijít k jistým penězům.“ Vedle tebe uslyšíš dívčí smích zatímco muž během své řeči nervózně přešlapuje a pokukuje po ní. „A máte to.“ Možná ta vlezlá dívka nebyl ten hlavní problém teď očekávají že za ně vyřešíš jejich problémy.I když na druhou stranu ví že pokud promluví o penězích možná neřekneš ne. |
| |
| V hospodě Ta dívka je teda pěkně vybíravá, být hostinskou, tak už jí pošlu někam, ale asi je ráda, že má aspoň ňáký kšeft a ta dívka je mi zase takhle o něco sympatičtější, že si taky ráda dá kus masa a pivo a ne nějaké kořínky s vodou. Potom mi začne vyprávět něco o tom, co se tu vlastně děje. Mizí beze stopy? No nejspíš to tu už nemohli vydržet a odešli. Najednou však přijdou do hospody nějací chlapi a jeden ukáže na mě. Co proti mně mají? Že by neměli rádi trpaslíky nebo jakékoliv cizince? Za chvíli se však celé tohle jejich vystoupení vysvětlí, když před nás předstoupí nějaký jejich přednosta. Jasný, prostě chtějí, abychom za ně vyřešili jejich problémy, ale zase kdyby dobře zaplatili, tak by to nemusela být špatná příležitost si vydělat a vycouvat se z toho dá snad vždycky. „Dovolte mi nejdříve, abych se dle správných konvencí nejdříve představil, mé jméno je Bran Retharr, dále bych se chtěl zeptat, kolik si přesně představujete pod těmi jistými penězi?“ zeptám se toho muže, co k nám mluvil. |
| |
| soukromá zpráva od Tinwe pro Kráčím po schodech,jdu první protože jak jsem zjistila je nutné být připravená na všechno.Duhové světlo stejně jako další kroky a křik mně zaujmou a já zpozorním zvlášť když ten dotyčný narazí na něco co nečekal. Tohle povolání není zrovna snadné protože vidíme věci které by ostatní nevydrželi.Bojujeme se zlem často v té nejhorší formě a proto někteří skončí opravdu špatně.Ne tohle povolání rozhodně není pro každého. Vykouknu a uleví se mi když uvidím jen dveře vyražené explozí ze kterých vychází to duhové světlo.Zřejmě to nakonec přece jen vypadá na nepovedený alchymistický pokus protože se k nám donese silný zápach spáleného masa,dřeva a různých substancí.Když pak nakouknu dovnitř zjistím že místnost vypadá jako by tam řádil Plamek ovšem ty stopy v prášku mně zaujmou. „No ty by jsi tu ještě něco udělat mohl,ale prosím nefoukat.Ani vánek.“ Poznamenám pak i když větrné kouzla nepatří mezi jeho oblíbené.Možná tak ty které by mu pomohli s tím co nemůže uzvednout nebo by mu pomohly vznášet se (vzpomínám si na čaroděje který tak cestoval místo koně).Potom opatrně vyrazím k tomu spálenému tělu ne kvůli střepům na zemi,ale kvůli tomu černému prachu který je rozsypaný všude kolem toho spáleného těla.Trochu ho naberu do dlaně a když fouknu a z dlaně mi vyšlehne silný ohnivý závan. „Černý prach známý též jako dračí dech.Alchymisté ho používají do svých třaskavých a hořlavých věciček a někteří ho po smíchání využívají do svého golema.“domluvím a zachmuřím se když se mi opět vybaví křik toho golema.Plamek oheň zbožňuje ovšem já na něj mám vzpomínky plné bolesti. „Můžeš si ho později nabrat kolik budeš chtít.“dodám a opráším si ruce než se opět skloním k tomu tělu. „Na hobita je moc velký a ramenatý asi to bude trpaslík.Zřejmě mu praskla v ruce ta ampulka a stvořila oheň který spálil jeho i místnost.Ale co je tohle?“ Naberu duhový prášek a pak mně něco zaštípe na ruce.Bolest se stupňuje a pak si všimnu že se okolí mění. Má vize  Okolí se opět zamlží a já jako bych se probírala z nějakého snu.Jsem opět v hospodě a přede mnou stojí Plamek a mezi prsty mi uniká ten duhový prášek.Ruka mně pořad štípe asi se ten prášek dostal do nějaké rány. „To ten prášek.Nic nebylo skutečné,ale proč?Co to bylo za místo?“ Pro jistotu si prohlédnu ještě meč i šavli,ale obojí je v pochvách na svém místě. „Jsou čisté,žádná krev.O co tady šlo?“ Meč i šavli schovám a pak se s tou otázkou otočím na tu spálenou postavu i když ona mi to neřekne.Ať už tento pokoj skrýval jakékoliv tajemství vzal si ho ten nebohý muž sebou i když všechno ještě nemusí být ztraceno. |
| |
| Záhada spáleného pokoje (Plamek) Jak rozhlížíš po pokoji zjistíš že tohle nebyl přirozený oheň,ale ani ohnivé kouzlo spíš to vypadá na nějaký alchymistický pokus.Oheň vznikl na místě kde právě leží tělo a odtud se rozšířil a když dorazil k jedné zdi nebo spíš k tomu co bylo ve skříni tak to spustilo ten duhový efekt.Ovšem potom se už můžeš jen dohadovat o účelu či způsobu použití toho prášku možná to je esence kterou používají šamani nebo vědmáci.Ale to by ti řekla spíš Tinwe která začne zkoumat ten duhový prach,ale pak se její pohled změní jako by byla duchem mimo.Prášek jí uniká mezi prsty,ale Tinwe to nevnímá pak se však její nepřítomný výraz změní.Spatříš překvapení,hněv,obavy a po čele a spáncích jí začnou téct stružky potu.Potom se zachmuří a všimneš si výrazu který značí hluboké soustředění.Tinwe složitě proplete prsty druhé ruky a pak se její výraz uvolní než opět postřehneš obavy a výraz velké námahy.Když i ten zmizí Tinwe se probere ze svého transu a zmateně rozhlédne kolem sebe.Zdá se že je překvapená že to co viděla se skutečně nestalo a dokonce zkontroluje i své zbraně které jsou pořád na místě.Pak řekne že za to může ten duhový prášek a ty by jsi mohl zkusit ho prozkoumat.Nebo se zeptat Tinwe co vlastně viděla rozhodně tohle vypadá zajímavěji než jste si původně mysleli.A pokud bude chtít hostinský řešení ¨bude muset hodně zmáčknout svůj měšec. |
| |
| V hospodě (Bran Retharr) „Těší mně mé jméno je Gart a jsem starosta této vesnice.“představí se ten plešatý muž aby se dostalo zdvořilosti.Dívka se na něj pobaveně zašklebí a muž na ní vrhne pohled který ona vydrží. „A co se týká té částky myslel jsem čtyřicet grošů.“ Jeden z mužů k němu dojde a něco mu pošeptá a Gart pak dodá. „Dobře padesát grošů protože situace je opravdu vážná.“ Zřejmě je situace skutečně vážná i když jsi zvědavý kde chtějí sebrat tolik peněz.To se asi složí všichni ve vesnici kteří ještě neutekli. „Jak jsem už říkala tedy předtím než mně přerušili možná za to může ten velký pták z kouře kterého jsem občas viděla letět nad lesem.“poznamená pak dívka. „Možná to nebyl kouř,ale mlha.“pronese jeden muž a Lily po něm naštvaně blýskne pohledem. „To má být obvinění?“ Muž důrazně zavrtí hlavou rychle otevře dveře a zůstane stát za nimi.Váženě lidi zde jsou skutečně divní. „Myslíte si že za to může čaroděj?“zeptá se pak starosta. „To nevím nejsem čarodějka.“pokrčí rameny dívka. Starosta se pak podívá na tebe a čeká jestli budeš souhlasit.I když padesát grošů není zrovna málo možná by ses musel utkat s čarodějem.Ale možná tu bude jiné zcela normální vysvětlení. |
| |
| Spálený pokoj Jak se dá byl to nepovedený alchymický pokus. Tinwe si všimne černého prachu a ja zpozorním. Určitě se jejím nápadem, nabrat si trochu, zabývám, ale není to dvakrát bezpečná věcička. Oheň je jedna věc, ale tohle, to může být věc docela jiná. Zatím ho nechám být. Ta podivná duhová věc je mi neznámá ale když se jí Tinwe dotkne, jako by byla někde jinde. Trochu nejistě a s obavami na ní hledím. Když jí to přejde zeptám se. ,,Co se stalo? Co je to za duhové svinstvo? Jestli tohle ta hospodská chce vyřešit, tak bude muset připlatit. A nedopláct čaroděje se nevyplácí." Na druhou stranu, co zde můžeme zmoct? Musíme zjistit co je zač ten prášek. Pak možná dojdeme dál. Jenže zatím všechno vypadá na neopatrné zacházení s nebezpečnými chemikáliemi. |
| |
| V hospodě Čtyřicet grošů? Tak to už je slušná sumička. A tak dokonce padesát? Tak touž by se mohlo sakra vyplatit. I když vůbec nechápu, kde by v tomhle zapadákově sebrali tolik peněz. Potom proběhne nějaká slovní přestřelka mezi Lily a jedním z mužů, jejíž účel mi plně uniká. Takže tu máme co dočinění buď s velkým ptákem, nebo s čarodějem? To už tak dobře nevypadá. Ale nejspíš se to bude dát nějak racionálně vysvětlit. „Jo, jsem pro, pomohu vám“ odpovím starostovi, „ještě bych to všechno rád probral a zeptal se na podrobnosti, tak jestli tu počkáte na mě v hospodě nebo za vámi mám potom někam přijít?“ |
| |
| V hospodě (Bran Retharr) Celá tahle věc je divná nejen kvůli těm obyvatelům,ale i kvůli tomu to jak se chovají k té dívce.Jako by se jí bály,všiml sis že podivná chůze starosty má zřejmě mít jediný účel a to aby na prknech podlahy nezůstal moc dlouho.A pak tu je ten muž který jí obvinil potom dal velký pozor aby stál venku na zemi a ne v hospodě na dřevě.Ale to je mezi nimi navíc je jejich problém opravdu vážný když za jeho vyřešení nabízí tolik peněz.Ale utkat se s čarodějem to není jen tak. „Děkuji vám.Jen se tady klidně najezte a pak přijďte za mnou na radnici.“odpoví ti starosta zřejmě skutečně nadšený že našel někoho kdo jim pomůže.Ovšem Lily tak moc nadšená není protože její kyselý výraz říká Neměla jsem opouštět svůj les.Však to po ní nikdo nechtěl,ale máš takový pocit že půjde s tebou.Mohla by se ti hodit zvláště později,starosta se s vámi rozloučí a s spolu dalšími muži opustí hospodu zatímco ty jsi s Lily opět sám.Ona se mezitím pustí do masa s apetitem který by jsi u tak křehké dívky nečekal,ale že by jsi neměl posuzovat jen podle vzhledu (to jsi zjistil už při jejím příchodu do hospody).A až se najíte jistě vám někdo ukáže kde zde je radnice (to bude asi ten nezachovalejší dům) a tam si budeš moci dohodnout podrobnosti. |
| |
| Další tajemství spáleného pokoje Plamek se zajímá o to co se stalo.Jistě si všiml že jsem byla poněkud mimo,ale nevím co mu mám říct.O svém boji s elfy s tmavou kůži?A stalo se to vůbec?Podle toho co jsem zjistila ne zřejmě jsem neopustila tohle místo. Tohle byla jen vize,ale co znamenala? „Zřejmě se ten prach používá jako esence podobně jako to dělají šamani.Aspoň já jsem měla dost zvláštní zážitek.“ Podívám se na duhový prach a napadne mně že budeme muset najít někoho kdo bude vědět co to je protože tohle sahá za mé mastičkářské znalosti.Pak si opět všimnu těch stop,nejspíš to jsou mužské a míří k oknu.Když k němu dorazím a podívám se ven to co uvidím mně poněkud překvapí.Dole totiž leží muž v tmavém oblečené a v černém plášti s kápí které je teď odhrnuta a umožní mi pohled do jeho obličeje.Ten je ještě pořád stažený hrůzou,zřejmě to má co dělat s provazem který drží v ruce. „Ale to se podívejme máme tady dalšího účastníka.“ Na rámu okna najdu zbytek provazu a bližší průzkum potvrdí mé podezření.Ten provaz byl naříznutý a pak se zbytek utrhl když ho ten muž zatížil svou váhou.Otočím se od okna a řeknu Plamekovi. „Máš pravdu jde tu o něco víc.Byl tu ještě někdo komu zřejmě šlo o něco v tomto pokoji,ale když nás uslyšel zpanikařil.Chtěl utéct pomocí toho lana ovšem nevěděl že ho tu už někdo objevil a naříznul.Možná to byl sám majitel pokoje.“ Domluvím a počkám zda na to Plamek něco řekne nebo se bude chtít podívat k oknu. „No,ale teď bychom se mohli vrátit a domluvit s hostinskou pořádnou cenu.Já si taky vždy nechala pořádně zaplatit i když v mém případě jsem se moc často dohadovat nemusela.“dodám a protřu si dlaně. Vlastně poslední dobou skoro vůbec.Lidé se mně postupně začali bát jako všech kteří dělají tohle povolání. |
| |
| Spálený pokoj Ano, Tinwe mi potvrdí že se jedná o nějaké šamanské čáry s esencemi. Naštěstí jak se zdá, je v pořádku a nic se jí nestalo. Sleduje stopy k oknu a nalezne mrtvého. Hned jak mi o něm poví, hrnu se k oknu. ,,Nadělá tu takovou paseku a pak se bojí že se ho budeme ptát co tu proboha dělal. Nebo se snažil o něco... řekněme okultního s čím by místní nemuseli souhlasit. Jedno je ale jisté." Otočím se s Tinwe ke dveřím. ,,Za takovouhle práci bude třeba připlatit. " |
| |
| V hospodě Vypadá to, jako by se jí snad báli. No ať už tu s ní mají jakékoliv vztahy a zkušenosti, tak mě to nezajímá a doufám, že mě do toho nebudou vtahovat. Každopádně, když to teď vidím, tak budu určitě rád, když půjde se mnou. Zřejmě o tom bude vědět více, než kdokoliv z téhle vesnice a navíc, pokud by se jednalo o něco nebezpečnějšího, mohla by snad i pomoci. Druidi ve svém lese dokáží být opravdu nebezpeční. A často i mimo něj. „Dobře,“ zabručím pod fousy, když starosta i s celou jeho kumpánií odchází. Potom už se pustím do jídla se stejnou chutí, jako drobná slečna naproti mně, což mě opravdu překvapí. „Hele, vypadá to, že o tom všem něco víš. Mohla bys mi říci, jak to teda je? Rád si vyslechnu tvou i starostovu verzi.“ |
| |
| V hospodě Lily přestane jist,podívá se na tebe a pak řekne. „No jak jsem říkala lidi mizí beze stopy.Doslova jako by zmizeli z místa kde právě stáli nebo jako by je někdo odnesl.Nebo něco často jsem viděla jak tímto směrem míří velký pták.Někteří tvrdí že je složený z mlhy,ale je to kouř.“ Lily se opět skloní ke svému jídlu,ale pak pokračuje. „Poznám to protože to občas přeletí i nad stromy a pak míří směrem k Ohnivým horám.Ale nemyslím si že by letěl až tam možná má sídlo někde mezi a nejspíš půjde o čaroděje.“ Ano pokud se jedná o vzdušnou magii půjde o čaroděje,ale čarodějové dokážou být pěkně nebezpeční.Hlavně ti co preferují oheň nebo když se oba druhy magie spojí. „Ale ať už se tu děje cokoliv mému lesu se to vyhýbá.“dodá potom Lily ty by ses tomu nedivil.Rozzlobit druida v jeho lese je velmi nebezpečné a často to může být ta poslední věc kterou uděláte.Máš pocit že kdyby Lily vyhodnotila tvé jednání jako agresivní nebo nepřátelské tak by jsi pocítil její moc,asi proto se jí obyvatelé zde bojí a proto si dávají pozor aby nestali na dřevě. |
| |
| V hospodě No, takže vlastně toho neví nebo mi nechce říct o nic více, než už bylo řečeno. Ale alespoň se to trochu srovnalo do nějaké rozumnější formy, i když pořád to zní trochu jako pohádka pro děti. Čaroděj přeměněný v kouřového ptáka unáší lidi z bezvýznamné vesnice. Nebo je ten pták jenom jeho kouzlo a on si sedí v klidu někde ve svém sídle? „Díky, to mi pomohlo,“ odpovím slečně. Pomalu dojím a dopiju a potom se zvednu od stolu. „Já se půjdu podívat ještě za tím starostou,“ řeknu, „co budeš dělat ty?“ zeptá se spíše jen tak a ani nečekám na odpověď a vydávám se ven z hospody a potom na radnici. |
| |
| Před vesnicí (Gakrom) Další den a nové ráno na tvé cestě za poznáním.Svítá a ty jsi vylezl z kořenů stromu ve kterém jsi přečkal noc možná že dnes najdeš nějaké známky civilizace nebo aspoň dorazíš na konec tohoto lesa.Tento les se zdá nekonečný,ne že by jsi měl něco proti divočině nebo lesu,ale zde tě něco znervózňuje.Už od chvíle kdy jsi do něj vkročil máš pocit jako by tě něco sledoval nebo někdo.V předchozím městě jsi slyšel příběhy o dívce která v tomto lese žije a i když jsi po celou dobu nepotkal nikoho jiného kromě jezevce,lišky či jiné zvěře ten pocit neustává.Nakonec stromy ustoupí a tobě se naskytne pohled na nevelké údolí ve kterém se nachází vesnice.Dřevěná palisáda která jí obepíná působí dost primitivně stejně jako obě strážní věže a vesnice sama vypadá docela zapomenutě a omšele.Když přijdeš blíž zjistíš že jí tvoří shluk domů s doškovými střechami,ohradami pro dobytek a na půdě vyrvané lesu i několik polí.Když dojdeš k vesnici všimneš si zavřené brány a lidi kteří tě sledují na strážních věžích.Pokud je sám neoslovíš trvá to nějakou dobu než shora přijde odpověď: „Co tu chceš krolle?“ „Umíš vůbec mluvit?“ Ano typická přátelská rekce kterou jsi zažil už předtím vyvolaná buď strachem nebo předsudky ohledně tvé rasy. |
| |
| U starosty (Bran Retharr) Pokud se to lesu vyhýbá tak toho Lily moc vědět nemusí,ale nejspíš to bude tak jak říkala předtím a pokud se jedná o čaroděje má své sídlo před Ohnivými horami.Nemusel se v toho ptáka proměnit ptáka z kouře by bylo možní vytvořit,ale proč by unášel obyvatele z nějaké zapomenuté vesnice?Protože by to nikoho nezajímalo? „No já půjdu s vámi.“ozve se za tebou.Když opouštíš hospodu Lily začne další ožrala dělat návrhy za což schytá ránu do obličeje,slečna je zřejmě od rány.Najít radnici není problém protože to je nezachovalejší budova a taky nejsi jediný kdo k ní má namířeno.Ovšem většího poštu osob které míří k bráně kde si všimneš neobvyklého shonu. „Páni to je zmatek zřejmě tu mají dalšího hosta.“poznamená Lily a rozpustile se zachichotá takže máš pocit že ví o čem se jedná.Když dorazíte na radnici vběhne za vámi nějaký chlapík a celý zadýchaný řekne. „Před bránou stojí kroll s vlastním zvěřincem.Co máme dělat?“ „Co je to dnes za den?“poznamená otráveně starosta a naštvaně loupne očima po Lily která se opět rozpustile zachechtá. „Zjistěte co chce.“ Muž odejde s poněkud nespokojenými poznámkami o tom co zde asi ten kroll může chtít a starosta vám pokyne ať se posadíte. „Takže asi bych vám měl říct něco víc.První únosy začaly před dvěma týdny,děje se to většinou v noci.Lidé kteří se vydají ven už ráno nikdo nenajde.Nejsou známé žádné stopy jako by zmizeli z místa kde právě stáli.Možná za to může ten pták,sice nevíme proč by čaroděj unášel lidi od nás,ale kdo má osobám jako je on rozumět.“ Podívá se na Lily a pak pokračuje. „Možná je to protože že jsme v ideální pozici kdo by se staral o to zda se ztratí několik lidí v zastrčené vesnici.Máme i mapu míst kde došlo k únosům pokud by jste se chtěli podívat.“ Pak uklidí na stole před vámi tak že vše co bylo na něm shrne stranou a vytáhne kus papíru.Mapa je možná poněkud vzletně nazvaný hrubý nákres vesnice s šesti křížky.Tři se nacházejí poblíž hradeb,dva na plácku před hospodou a jeden v místě mezi hospodou a radnicí. |
| |
 | Před vesnicí Už dlouho se mu nestalo,aby se v lese cítil tak divně jako se citil v lese ve kterém trávil poslední dny. Nevěděl čím to je ale něco ho znepokojovalo,nebo někdo? Matně si vzpomínal na vzkazky o tom ,že v tomto lese žije jakási žena, vlastně by jí i celkem rád potkal měl vždy obdiv k těm co trávili svůj čas víc v lese než v bezpečí domů, možná by spolu našli společnou řeč a on by se pak v tomto lese necítil tak divně. Nakonec v těchtgo úvahách došel až na kraj lesa a stál spolu se svími zvířecími společníky před dřevěnou palisádou, musel na ně být skvostný pohled vysoký kroll oblečený jen do půl těla zejména do kožešin a hrubé látky opírající se o kopí s kostěným hrotem, vedle něj vlk mnohem větší než vlci tady sahající jemu až skoro k pasu. Ano on a jeho vlčice upouztavali pozornost velice takže si málokdo všiml malého lasičáka,který se obratně vyšplhal na Krollovo rameno a o Orlu který se vznášel nad nimi snad ani nikdo neměl tušení. Přivítali ho jak se na Krolla sluší. LEhce zabodl kopí do země aby měl volné obě ruce. "Jídlo." řekl pomalu a naznačil rukama že chce jíst. Pak promlul ruce v gestu které se naučil až mezi lidmi tedy gestu hraní si s penězi. "Koupit,Prodat." zněli další dvě slova,kterýma jim oznámil co chce. |
| |
| Návrat a smlouvání „No možná tu chtěl něco ukrást a majitel to zjistil a nařízl to lano.Jsou i místa kde se zloději věší.“poznamenám a radši neříkám z čeho bývám na těchto obviňovaná já. Nechť vzkvétají předsudky a ignorance i když obojí mi často pomáhá. Ale opět do současnosti i když důvodů je spousta možná je to je nehoda a možná spolu ty dvě věci nesouvisejí.Ovšem to se dozvíme až později,teď je nutné se vrátit dolů a smlouvat.Protože jestli jsem už předtím byla rozhodnuta nenechat se odbýt koupelí a pokojem zdarma teď jsme si tím jistá.Naberu ještě opatrně trochu toho fialového prachu (a po menších obavách i trochu toho černého prachu) do jedné z lahviček které tuhle spoušť přežili bez úhony a potom opustíme pokoj. Zvláštní mám pocit jako by nás někdo sledoval. Rozhlédnu se,ale nikoho neuvidím a to ani na stropě a tak nad tím jen pokrčím rameny.Možná to jsou jen zjitřené nervy z předchozího zážitku a tak se mi zdá že se na mně vrhne dívka ze stropu. Proč zrovna dívka? Znovu se podívám na strop,ale nikdo tam není a tak to nechám být.Dole nás už čeká nervózní hostinský který na nás vybafne hned jak nás spatří. „Tak co už jste něco našli?“ „Místnost plnou otázek.“odpovím a hostinský se zachmuří. „Myslíte že ten pokoj je prokletý?“ „I to je možné.“přikývnu a hostinský se zachmuří ještě víc. „Dobře nabízím ... dvacet grošů.“dodá pak a zacuká koutky.Nevím zda je to tím že musí vydat tolik peněz či že má prokletý pokoj. No vida ono to jde samo pokud znáš správná slova. Otočím se na Plameka a před další odpovědí počkám a zda k tomu taky nechce něco říct. |
| |
| Smlouvání Scházíme dolů a Tinwe ihned informuje hostinského že se nejedná o nic jednoduchého. Přikývnu a jsem rád že hostinský nabídl vcelku slušné peníze. ,,Dobrá, to stačí abysme se do toho opravdu pustili. Jestli se ale objeví komplikace, nu, možná budeme potřebovat trochu inspirovat." Kývnu na Tinwe. Tohle je tak akorát. Pokud se jedná o nějakou větší záhadu nechci z toho odejít jen s dvaceti groši ale nejspíš víc z hostinského nevymlátíme. Nechám Tinwe navrhnout další postup, ona má přeci jen lepší vyšetřovací vlohy než já. |
| |
| Pátrání začíná Jsem si jistá že tohle bude něco víc i když by nešlo o prokletý pokoj.Ale to se uvidí později a pokud bude potřeba si říct o poněkud víc peněz udělám to.Opět získám pocit že mně někdo sleduje,ale když se podívám na schody tak tam nikdo není. Možná se mi to jenom zdá. Ale teď není čas hledat přízrak který se za námi plíží.Nejdřív musíme zjistit co je to vlastně je za duhový prášek k čemuž budeme potřebovat alchymistu.Zaplatím za jídlo a hostinskému se uleví.Zřejmě k mému poněkud nedostatečnému oděvu a zanedbanému vzhledu pochyboval zda na to vůbec mám. Ale asi neměl odvahu se mně na to zeptat.Nebo nechtěl vědět kde mám peníze. „Nevíte jestli tady ve městě je nějaký alchymista?“ „Ano na konci města.Vyrábí lektvary a výbušniny často se odtamtud nesou výbuchy či barevné světlo.A taky umí léčit,je v tom vážně dobrá.“odpoví hostinský já mu poděkuji a potom Plamekem opustíme hospodu.Vydáme se místem který nám popsal hostinský a na konci města najdeme větší dům s ožehlým komínem ze kterého z nějakého podivného důvodu vychází zelený kouř. „Zřejmě jsme na místě.“ Zaklepu a když se nikdo neozývá vstoupíme dovnitř.Přední část domu slouží jako nějaký krámek kde se za pultem nad nějakým tyglíkem sklání prostě oděná dívka. „Roztok měl zezelenat.Měl být sytě zelený.“ Vtom si nás všimne a zvedne hlavu: „Omlouvám se čekáte dlouho?Přejete si?“ I když můj zanedbaný vzhled a oblečení které zakrývá jen to nejnutnější dívku zaujme obě otázky směřuje Plamekovi.Na to už jsem zvyklá,dobře tak ať si nejdřív promluví s Plamekem . |
| |
| Alchymistka Nechám Tinwe zaplatit za jídlo a ještě si užiju jak uleveně vypadá hostinský. Ale dostaneme i nějaké užitečné informace. Alchymista by nám mohl říci co jsme to vlastně našli. Takže se vydáme pátrat. Dům alchymistky najdeme snadno, zelený kouř se jen tak nevidí. Když jsem slyšel něco o náhodných výbuších, mé srdce zaplesalo, a když vidím ten překrásně hustý a dusivý kouř, na tváři se mi rozleje úsměv. Dovedu si vážit lidí kteří dokážou vyhodit celou budovu do povětří ve jménu poznání. Nebo ve jménu náhody a nehody. Nebo jen tak pro zábavu. Proto si tolik vážím sám sebe. Tinwe neúspěšně zaklepe, nikdo neodpovídá. Proto vejdeme (a nedbáme jakýchkoliv společenských pravidel, koneckonců je to veřejný krám a nechci si nechat ujít setkání s člověkem stejně explozivního charakteru). Jsme v nějakém alchymistickém krámu. Jsem mírně zklamaný že jsem uvnitř už celou vteřinu a ještě nic nevybuchlo ani nechytlo, ale opravdu jen mírně. Dívka stojící za pultem cosi vaří v tyglíku. Po chvilce si nás všimne a směřuje na mě zdvořilostní dotazy. Usměju se a odpovím. ,,Jen bychom rádi kdyby nám tu někdo pomohl s takovým práškem, potřebujem vědět co to je. A osobně obdivuji cokoliv co vybuchuje a zaslechl jsem že na to jsou alchymisté odborníci." Trochu doufám že se od alchymistky něco přiučím o všemožných tvarech a barvách kouře a ohně, zkrátka rozšířím své pyromanské obzory. Ale pátrání především. |
| |
| Ve vesnici (Gakrom) „Dobře počkej.My to oznámíme a potom ti dáme vědět.“odpoví ti jeden z vojáků na věži a následující doba je vyplněná čekáním. „Nejdřív trpaslík a teď kroll dnes je divný den.“poznamená někdo nad tebou zřejmě asi zapomněli že tu vůbec jsi.Nebo že by zapomněli i na tebe?To jistě ne,i když ten trpaslík tu jistě tak dlouho nečekal.A co zde dělal?Navíc musel projít přes les jak asi ta žena brala jeho přítomnost?Zřejmě dobře když je tu naštvat druida v jeho lese je často to poslední co ten dotyčný nebožák (nebo spíš hlupák) udělá.Když už tvůj neklid začíná růst a i tvá vlčice i lasička jsou neklidní konečně se otevře brána a ty můžeš vstoupit do vesnice.Za branou v uctivé a bezpečné vzdálenosti stoji jeden z těch můžu co stáli nahoře a ukáže na dům před vámi. „To je hospoda tam se můžeš najíst.Jistě tam najdeš i někoho kdo s tebou bude chtít obchodovat.“ Tahle vesnice je tak malá že ani nemá vlastní obchod,ale když byl tvůj cíl určen není důvod se zde zdržovat.Když se vydáš vesnicí je náhle všude kolem tebe prázdno,ale ty jsi zvyklý že tvůj vzhled dokáže některé lidi vyděsit.A platí to i zde,lidé se tě bojí,uhýbají ti z cesty a slyšíš jak se zavírají dveře i okenice.Když vstoupíš do hospody ovane tě zápach spáleného oleje a okamžitě přitáhneš pozornost všech hostů kteří jsou uvnitř.Hostinský se netváří moc nadšeně zřejmě uvažuje zda umíš mluvit nebo máš na zaplacení a jak si o to potom říct.Nakonec se však přece jen odhodlá a zeptá se tě. „Nějaké přání?“ |
| |
| Na radnici Jdeme společně s dívkou na radnici a cestou pouze vidíme, že je u brány nějaký shon, chtěl bych se jí podívat, co se děje a zda to nějak nesouvisí s únosy, ale když dívka pronese něco o dalším hostovi a vypadá to, že o tom zřejmě něco ví, tak dál pokračujeme k nejzachovalejší budově ve vesnici, kde se i dozvíme, co se to vlastně u brány děje. Potom nám starosta poví, co se tu děje. Převezmu od něj mapu únosů, i když mapou to téměř nazývat nejde a položím prvních pár doplňujících otázek: „Jak to můžete spojovat s nějakým ptákem, když lidé prostě zmizí? Jak ten váš pták teda vlastně vypadá? A kdy a jak jste ho viděli?“ |
| |
| Hospoda Skvělé takže, tu před ním byl trpaslík,což mohlo znamenat někoho kdo umí s kovem řemeslníka nebo cokoliv dalšího,tak jako tak členy téhle rasy tu nepotkáte tak často i když se jim jistě dostává menší čekací doby na cokoliv,ale to je možná vzrůstem. Tak jako tak ho jeho nohy dovedli k přímo do hospody kde vytvořil svoje malé Krollí vakuum nebo prostě prostor kde byl jen on vlčice fretka a jinak na hodně velkou vzdálenost nikdo. Hostinský nahodí výraz, někoho kdo nevěří že máte peníze,inu další klasika,ale uvidíme přeci jen hru na zlého Krolla mohou hrát dva. "Jídlo, práci....co tu dělá trpaslík?" zkusmo vylovil pár mincí,ale věrný krollím předsudkům to byli nejspíše mince úplně odjinud a jejich hodnota byla všelijaká. |
| |
| V hospodě (Gakrom) Hospodský vypadá nadšeně nevíš zda to je tím že umíš mluvit nebo že máš čím zaplatit,ale nejspíš to bude obojí. „Pokud jde o jídlo tak se posaď nějaké ti donesu pokud se jedná o práci tak to se dohodni se starostou.Co se týká toho trpaslíka tak se od něj očekává že naše vyřeší současné potíže.Od něj a od té druidky i když nevím mám pocit že ten pták byl z mlhy a ne z kouře.“ Z toho co ti ten hostinský řekl moc moudrý nejsi,ale zřejmě mluvil o té ženě která tě v lese sledovala.Pokud je zde taky možná by jste se mohli seznámit a pokud má tahle vesnice potíže tak by se jim tvá pomoc mohla hodit.Když se posadíš tak se lidé kolem tebe začnou zvedat a přesouvat jinam,ale na to jsi už zvyklý.Tvůj vzhled a tví společníci běžně děsí lidi což je občas docela výhoda protože se tě (pokud nespoléhají na pověstnou krollí hloupost) nesnaží podvést.Brzy je před tebou jídlo,pořádný kus masa který nevypadá ani spáleně a nachází se v míse aby ses do něj mohl pořádně zakousnout.Ovšem maso na talíři vedle vypadá poněkud sušeně a v polévce plave spíš tuk v nějaké hnědozelené břečce.Ovšem pivo nevypadá zakaleně jak jsi na to občas zvyklý a je i docela dobré. |
| |
| U starosty (Bran Rethar) Prohlížíš si mapu zatímco dívka šoupe nohama nebo s nimi vrtí ve vzduchu.Nevypadá jako druidka,ale možná moudrost přichází z věkem.Navíc by jsi neměl soudit podle prvního dojmu u tebe taky hned nepoznají čím se vlastně zabýváš.Jistě alchymisté mívají občas nějaké stopy svých nevydařených pokusů,hlavně se to týká lidí pokud se jim podíváte na ruce můžete to poznat nebo ucítit pach chemikálií.Bylo to i zde?To jde těžko říct,ale už tak máš jednu záhadu k řešení.Zrovna když položíš své otázky tak dovnitř opět vtrhne stejný muž a oznámí: „Ten kroll je v hospodě má sebou vlka a fretku a ptá se po nějaké práci.“ „Dobře tak ho potom pozvi sem.“odpoví starosta a pak se otočí opět k vám. „Je to docela logické protože je nikdo neviděl mizet.Našly se jen stopy které nikam nepokračovaly a tak je ten pták mohl odnést.Toho ptáka zde viděli často byl modrošedý s velkým rozpětím křídel a celý ten pták byl velký jako medvěd.Někteří říkají že aby se udržel ve vzduchu musel být z kouře nebo z mlhy.“ „A jaký bych měla důvod unášet lidi?“odpoví naštvaně Lily a starosta opět znervózní.Jestli to není tím že dívka se teď naklonila dopředu a bosýma nohama dotýká prken v podlaze.Zřejmě jí to někteří zde dávají za vinu a jí to dost vadí.Taky si vzpomeneš na tu divnou chůzi v hospodě kdy se starosta snažil strávit na podlaze co nejméně času i že ten muž potom opustil hospodu a dal si pozor aby nestál na dřevě,ale na kameni. „No možná protože se nechovali správně ...“ „Kdyby tomu tak bylo ztrestala bych je už v lese!“přeruší ho Lily a ty věříš že by toho byla schopná protože už v hospodě jsi viděl že nejde pro rádu daleko zvlášť když jí někdo uráží. „No ostatně to je názor ostatních ne můj.“dodá rychle starosta aby dívku uklidnil.Když se pak Lily opře a opět si přehodí nohu přes nohu částečně se mu uleví. |
| |
| Alchymistka Dívka nás poslouchá a přitom si mně prohlíží zřejmě uvažuje jak může mít někdo tak zanedbaný vzhled.No není první koho to napadlo,ale když děláte to co já dá se to očekávat.Něco podobného by se dalo říct i u ní,alchymisté mívají občas nějaké stopy svých nevydařených pokusů.Hlavně pokud se jim podíváte na ruce můžete to poznat nebo ucítit pach chemikálií. I když vykoupat bych se mohla. „Děkuji uznání od odborníka vždy potěší.“odpoví dívka a mile se na Plameka usměje.Potom si převezme od mně lahvičku s prachem,poprosí nás ať zde počkáme a zmizí vzadu.Chvíli se nic neděje,potom uplyne delší doba a pořád se nic neděje.Už začínáme být nervózní zvláště Plamek který se nedočkal svého výbuchu.Ale potom se ozve takový výbuch že to uspokojí jeho touhy takže jsme se sem aspoň podle něj sem netahali zbytečně.Jistě bude chtít vědět co to způsobilo,ale já přeskočím pult a proběhnu duhovým kouřem který se dovnitř nahrnul.Jistě spoléhání se na svou vědmáckou odolnost se nemusí vždy vyplatit což poznám už když se kolem mně obtočí dým a já ... no nevím co se to vlastně stalo najednou je dým pryč a okna jsou otevřená.A já tu stojím s pruhem který mám obvykle kolem prsou omotaným kolem nosu a úst a s tou dívkou v náručí.Dívka se nadýchá čerstvého vzduchu a pak se probere. „Děkuji,už mně můžete postavit.“ Učiním tak a co jí následuji opět do krámu vepředu si omotávám látku opět okolo prsou. „Ten duhový prášek vyvolává vize,reaguje s krví ovšem nejspíš jen na ty kteří v sobě nosí nějaké magické nadání.“odpoví dívka už nedočkavému Plamekovi a pak se podívá na mně. „Vy jste to viděla taky ...“ „Nevím bylo toho hodně a bylo to zmatené.“přestanu upravovat pruh látka a protřu si oči.Nejdřív potřebuji pochopit co se vlastně stalo tentokrát to bylo zmatenější než předtím a že to tehdy stalo za to. Mám jim říct co jsme vlastně zažila? „Můžu se zeptat kde jste to našli?Pokud vím tak v hospodě se usídlil nějaký divný alchymista než to tam prý vyhodil do povětří.“ |
| |
| Alchymistka Alchymistka si odnáší prach a jde ho nejspíše prozkoumat. Trochu lituji že nám proces neukáže a ještě více lituji že nezačne demonstrace výbušnin, ale za moment mě lítost přejde. Rána a výbuch otřese celým krámem, všude se valí kouř, oči mi slzí na nějaké kouzlení není ani pomyšlení. Tinwe kamsi zmizí. Ale po nedlouhé chvíli se dým vyvětrá a i já který jsem byl mimo hlavní epicentrum výbuchu jsem poněkud otřesen ale na tváři mi kvete úsměv. ,,Bravo! Mělo se to stát?" Ale jednalo se jen o součást testování našeho prachu. Je to jakýsi halucinogenní, vize vyvolávající látka spuštěná krví. Zajímavé, ale moc nám toho neříká. I alchymistka chce vědět kde jsme to našli a já nevidím důvod proč jí to neříct. ,,Ano, máte pravdu. Hostinský si nás najal abychom na něco přišli. Alchymista je pryč, nezbylo po něm nic než stopy po výbuchu a tento prach. Napadá někoho kdo ten alchymista mohl být a kam zmizel?" |
| |
| Dobře, tkaže tady nakonec mohl dostat oboje jak jídlo tak, nějakou práci evidentně měl trpaslík co dělat s Druidkou ohledně nějakého ptáka to konečně vypadalo ,něco co by ho mohlo zajímat navíc pokud to byla ta dívka co v místní lesy dělá nepříjemné na pobyt o důvod víc se s ní setkat. "Kde druidka? Muže ona příjít?" mluvil pomalu jako by mu to dělalo obtíže. "Divný pták, co o něm?" zeptal se a šel si sednou jídlo bylo, nu dobře nesnažili se ho natáhnout ,ale hostina to taky nebyla ale co už pokračoval v divadle toho strašidelného krolla, takže co se masa týká bylo rozděleno tak aby kus dostala fretka i vlčice a hlavně jej Gakrom pozřel spíš jako jedí zvířata než lidé ,tedy trhal jej mlaskal a všemožně se choval jako buran. Polévka byla spíše vypita než snědena a hodně jí skončilo kolem než v Gakromovi. Pivo do sebe hodil i když bylo dobré na vesnici a na to že bylo točeno Krollovi. Shrdnuto a podtrženo si místní hostinec zasloužil místo v popředí mezi hostinci kde už Gakrom byl, dokonce ho napadlo, že nebude hrát hloupého naštvaného Krolla ,který nerozumí systému placení a skutečně jím zaplatí, i když nejspíš bude muset použít trochu Krollího šarmu aby dostal cenu normální ne s vysokokrollí přiražkou. |
| |
| Na radnici No jasné, když se objeví dvě nevysvětlitelné věci, tak si je lidi hned spojí. Je ale možné, že v tomhle případě mají zrovna pravdu. Vzájemných narážek a popichování mezi dívkou a starostou si opět nevšímám. Jsou jako malé děti. „Když se začali v noci ztrácet lidi, tak proč někteří stále v noci opouštěli své domovy? Nevíte, jestli není mezi unesenými nějaká spojitost, nenapadá Vás něco? Nejsou to příbuzní nebo kamarádi? A byli mezi unesenými i ženy a děti? Doufám, že teď už jste vydal zákaz vycházení v noci, je to tak?“ vychrlím další svou sadu otázek, abych si mohl na zdejší situaci začít dělat trochu obrázek. |
| |
| V hospodě (Gakrom) „Ta druidka je u starosty někdo ti ukáže cestu.“řekne hostinský i když jsi zvědavý kdo to bude protože zatím se nikdo nemá k tomu že by byl ochotný to udělat. „Toho ptáka zde viděli často byl modrošedý s velkým rozpětím křídel a celý ten pták byl velký jako medvěd.Někteří říkají že aby se udržel ve vzduchu musel být z kouře nebo z mlhy.Možná to bylo dílo nějakého čaroděje.“ Odpoví ti hostinský ovšem pokud to byl kouř tak to nemohla být ta dívka.Nebo možná zde vzali ten nejpravděpodobnější scénář podobně jako u tebe.Svým chováním při jídle si rozhodně zapůsobil možná by se zde i divili kdyby jsi byl schopný aspoň nějakých způsobů.A dokonce jsi na ně způsobil tak že chtějí aby jsi co nejdřív odešel a tak ti dají rozumnou cenu. „My bereme peníze,ne kamínky a větvičky.“neváhá ti potom hostinský připomenout. „Venku ti potom někdo ukáže kde je dům starosty.“zopakuje opět hostinský a pokud nemáš další otázky mohl by ses vydat přímo tam.Uvidíme k čemu to bude a budeš si moci promluvit s oběma osobami. |
| |
| U starosty (Bran Retharr) Možná má starosta svým způsobem i pravdu,ale i když je ta dívka poněkud otravná a docela vlezlá proč by unášela vesničany?A zrovna ptákem z mlhy když by je mohla potrestat už v lese.Jak jsi viděl nechodí pro ránu daleko a pokud by jí vadili vesničané tak co teprve ty?Zvlášť při tom čím se zabýváš,ne rozhodně by jste spolu takto klidně nehovořily.Sice je pravda že lidi zde se jí bojí,ale spíš to vypadá jako by se obávají její moci.Možná je za tím přece jen čaroděj a tohle bude silné vzdušné kouzlo.Velmi silné a nejspíš si je čaroděj bude odnášet do své věže.Vzpomeneš si sice na příběhy o Daranu Sorcovi,čaroději obývajícím šestibokou věž,ale i kdyby někdo takový existoval sotva by se zabýval vesničany v místě kde i čas rezignoval na svou úlohu. „Proč lidé dělají nerozumné věci nebo můry létají k plameni?Samozřejmě že jsem už na začátku nařídil ihned zákaz vycházení.Každý kdo byl přistižen venku byl vrácený zpátky,ale nemám dost lidí aby stály u každého domu nebo prováděly kontrolu postelí.“poznamená starosta a ukáže ti nový plán který ti připomene spíš nějaký magický obrazec.Později zjistíš že to je způsob jak pokrýt celou plochu uvnitř vesnice aby neproklouzla ani myš.Na papíru to vypadá dobře,ale bude to skutečně fungovat?Ano vypadá to že se snaží,ale zde nejste ve městě kde strážní neúprosně konají svou povinnost.Zde mají jen to co mají a to není moc jak jsi právě viděl.Na tvé další otázky ti starosta podá další papíry kde je vidět soupis osob které se zatím ztratily.Jsou čtyři,dvanáctiletá holka,šestnáctiletá dívka,kluk stejně starý a třicetiletý muž,místní opilec (jeden z mnoha).A přesto že jsou záznamy o nich neobvykle důkladné žádnou spojitost nenajdeš.Aspoň zatím,jsou to jen čtyři lidi kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě.Ale zde se všichni znají a tak příbuzní nebo kamarádi by ti mohli pomoct. |
| |
| Hospoda a pak možná ke starostovi "Někdo ukáže...dobře."bylo mu celkem jasné ,že bude muset asi někoho přinutit, nebo nejlépe samotného hospodského,ale co už "Pták medvěd...hmmm." zamručel a pomyslel si co by dělali ,kdyby tu byl i jeho letající přítel naštěstí se ten vyskytoval nejspíš někde na jeho dohled,ale daleko od lidí, přeci jen ho nechtěl tahat do města když to nebylo nutné, ale případně by ho mohl zavolat, nicmeně rozhodně né tady, a teď to by minimálně nebylo rozumné. Na druhou stranu by si něco podobného klidně mohli vyložit, jako jejich bájného orla i když...snažil se nad tím zamyslet (+3; 6,1) už se zvedal k odchodu, když byl ujištěn o preferované formě placení. "Kamínky a větvičky aha." zatvářil se vítězoslavně a místo jedné mince hodil na stůl pár kamínků co sebral na cestě. Ano byla to hra na hloupého Krolla ,který to nepochopil ,ale co už. Pokud se ho hostinský snažil přesvědčit ,že opravdu nechce kamínky a větvičky setkal se nejspíš jen se zopakováním předchozí věty a výhružného pohledu typu, buď rád ,že máš těch kamínků tolik kolik máš. Onu poslední minci měl Gakrom v plánu hodit přes záda až půjde ven. Venku nejspíš došel k prvnímu domu nebo člověku co se nestačil schovat, na dům zabušil na člověka se zatvářil tak mile jak jen Krollové umí. "Starosta kudy?" zněla jednoduchá otázka. |
| |
| Alchymistka (Plamek) „Ano mělo k tomu dojít,ale nečekala jsem že reakce bude tak silná.A to jsem použila jen pár zrnek.“odpoví dívka zatímco si vytírá slzy z očí.Takže pokud by to bylo silnější tak radši nemyslet jak by to zde vypadalo.I když už v hostinci jste viděli co tento prášek dokáže možná umí víc než jen vyvolávat halucinace či spálit pokoj.Možná se jednalo o stejný černý prach o kterém mluvila předtím Tinwe ovšem dívka to už dál k tvému zklamání nerozvádí. „A nenašli jste tam ještě něco?Třeba ohořelé tělo?Protože ten alchymista by jen tak neodešel.“zeptá se tě pak ta dívka a pak pokračuje. „No vím že se tam zavřel a řekl že je připravený na velké dílo na jehož konci chce ostatním ukázat transcendenci.Taky mluvil o mocném modrém amuletu ve tvaru hvězdy a okolo jeho pokoje se ochomýtal nějaký chlapík.“ Ano oba jsi už viděl a dalo by se říct že měli méně štěstí.I když ten amulet vypadá zajímavě je to snad to co tam ten muž hledal? „Asi jsme vám moc nepomohla,ale takto se to těžko určuje vyžadovalo by to čas.Nebo pokud by jste mně vzali namísto činu mohla bych vám spíš říct o co tam šlo.“ Dívka se rozhlédne po vás dvou a je pravda že ona by tam mohla najít něco co vám ušlo zvlášť vlastně ani nevíte co tam máte hledat.A taky se víc můžeš dozvědět o různých dtuzích výbuchů (třeba jako byl ten předtím). „Mimochodem já jsme Elena.“přestaví se vám pak dívka a podá vám oběma ruku. |
| |
| Alchymistka Takže když tu máme na rukou potenciálně nejlepší dosavadní vynález lidstva, věc která i v malém množství dokáže udělat pořádné bum bác, jak to že ten alchymista v hostinci nevybouchl také? Třeba ho to roztrhalo celého úplně. Ale pak by musel být pokoj daleko zřízenější. Jak se zdá alchymista se připravoval na nějaké velké představení a zkoušky se mu vymkly z rukou. ,,Vy máte v tomto ohledu více informací než my dva dohromady, vždyť my odsud nejsme." Nenapadá mě jak pokračovat jinak než zkusit zde přítomnou alchymistku tam vzít a na něco přijít. Milerád jí potřesu rukou a představím se. ,,Plamek Rudozem. Říkejte mi Plamku. Nejlepší by asi bylo kdyby jste šla s námi se po místě porozhlédnout, pokud vás to tedy nebude obtěžovat." |
| |
| Na radnici Vzpomínám si, že jsem kdysi četl a slyšel o nějakém čaroději, který bydlel v šestiboké věži, Daran se jmenoval, ale kdo ví, co je na tom pravdy, a i kdyby opravdu existoval, těžko by si za svůj cíl vybral tuhle bohy zapomenutou vesničku. Na starostovo vysvětlení pokývám hlavou. Má pravdu, někteří lidé jsou hrozní, nic nepochopí. Potom se podívám do soupisu ztracených osob. No vypadá to, že si nevybírá. „Jenom, říkal jste, že jich bylo šest a tady jsou jenom čtyři záznamy, co ty dva zbývající?“ doptám se a začnu novou sérii otázek: „Poslední, co by mě ještě zajímalo je to, co víte o tom čaroději a o té jeho věži? Viděl ho někdy někdo z vesničanů? Je v nějakých legendách spojena vaše vesnice s tou jeho věží nebo dokonce s ním?“ |
| |
| U starosty (Gakrom) Možná ten pták nebyl skutečný pták,ale spíš dílo magie stvořené z řídkého vzduchu,kouře nebo mlhy.Důvodů může být víc proč čarodějové dělají to co dělají?Nebo pokud to nebyl čaroděj a mohlo jít o způsob průzkumu.Ale takové stvoření by bylo skoro nehmotné a nebylo by schopné kohokoliv unést.Hospodský potom zřejmě litoval že o kamíncích a větvičkách vůbec mluvil a pak byl překvapený že skutečně našel minci (nejspíš do ní i kousl jestli je pravá).Muž kterého jsi odchytil z toho není zrovna nadšený a tvůj úsměv to taky moc nevylepšil.Ono se těžko usmívá aniž by jsi přitom vypadal jako by jsi chtěl dotyčného sežrat. „Tudy.“ukáže ti muž k nejzachovalejší budově a když ho pustíš tak se mu částečně uleví.Ale úplně se mu uleví teprve až jsou vidět pouze tvá mohutná záda.Když dorazíš na místo které ti ten muž ukázal ani nestačíš zaklepat a už se dveře otevřou.Muž který v nich stojí si tě moc dlouho nepřemýšlí a pak řekne. „Už na tebe čekáme pojď dál.“ Aniž by čekal co mu na to řekneš jde před tebou a zavede tě do místnosti kde se tři osoby sklánějí na nějakým nákresem.Starosta bude nejspíš ten plešatý muž středních let s černým knírkem který mu po stranách visí dolů.Vedle se nachází obtloustlý trpaslík s dlouhými zrzavými vlasy a vousy ověšený vším možným.Taky se ti na chvíli zdá jako by jsi ucítil podivný pach,ale zatím ho nedokážeš přesněji přiřadit.Vzdáleně se to podobá tomu než se začne pracovat s kovem,ale pak tvou pozornost upoutá dívka která se vedle opírá o stůl.Dívka je drobné postavy má hnědé oči a dlouhé blond vlasy které jí v drobných prstýncích spadají až na ramena.Na sobě má prosté bílé šaty (všimneš si i drobného přívěšku na krku a dvou náramku každý na jedné ruce) a na rozdíl od obou mužů je bosá.Dívka sice působí křehkým dojmem,ale z jejího postoje vyzařuje i skrytá síla.Je možné že by to byla ta druidka?Dívka si mezitím všimne a mile se na tebe usměje.Je to první kdo to udělal,ale její další slova zodpoví tvou skrytou otázku. „Ahoj tak se opět setkáváme.“ |
| |
| U starosty (Bran Retharr) „O těch zbývajících dvou toho moc nevíme protože odsud nepocházejí.Přišli sem ubytovali se v hospodě a další ráno byli pryč.Bylo nalezené jen otevřené okno a stopy pod ním.“odpoví starosta a vytáhne další dva papíry.Skutečně toho moc není ani jméno buď ho ti dva neřekli nebo se na něj nikdo neptal.Je zde jen popis první je muž asi okolo třicítky krátké hnědé vlasy,neholené strniště,krví podlité oči,oblečený do kožené zbroje a tmavě hnědého pláště obojí pokryté prachem z cest.Vyzbrojený mečem který byl zjevně vyrobený z ušlechtilé oceli a kuší.Druhý host dívka asi přibližně stejně stará jako Lily,dlouhé hnědé vlasy a oči podobné barvy.Oblečená poněkud vyzývavě do kožené podprsenky a kožených kalhot,vyzbrojená šavlí z matné oceli a kuší.No zde by se už podobnosti našli i když je to jen co se týká vzhledu.Ty by jsi našel i u těch ostatních čtyř pokud by jsi je přesněji hledal.Na tvou další otázku však starosta nezná odpověď pochybuješ že by toho čaroděje některý z vesničanu nebo i on osobně vyděl.A podle toho že starosta ani neví o čem mluvíš tak nejspíš ani neví že někdo takový existuje. „Myslíte Věčnou věž?“ozve se nečekaně vedle tebe.Lily si mezitím opřela ruce o stůl a starosta opět znervózní přičemž vrhá pohledy na náramky které má dívka na rukách,ale tento popis souhlasí.Ale odkud o tom ta dívka ví?A co vlastně ví? „Četla o čaroději Daranu Sorcovi který obývá šestibokou věž i to že ten tvar je důležitý protože že ta věž je schopná pohybu.Ne jen z jednoho místa na druhé,ale i skrz různé světy.Ovšem k něčemu takovému by byla nutná opravdu mocná magie ...“ Dívka se zatváří zamyšleně a dodá. „S touhle vesnicí přímo ne,ale dřív ta věž prý stála zde.Tedy ne přímo zde,ale v této vesnici předtím než vůbec vznikla.V době kdy sem ještě sahal les.“ |
| |
| Místo kde čekají Krolly Ten pohled hostinského když mu dal kamínky a větvičky byl k nezaplacení a tak s lepší náladou vyšel ven hledat starostu, pravda jeho veselejší náladu si člověk ,kterého potkal vysvětloval ,že na něj cenní zuby,ale když mu to pomohlo se dostat blíž neprotestoval. Nakonec byl před starostovým domem a než zaklepal otevřeli se dveře a dokonce mu bylo naznačeno,že má jít dál jako by ho čekali. Trochu nechápavě se na ně podíval ale šel dál, jeho Lasičák spokojeně jel na velké vlčici ,která vcházela za ním. Podíval se po okolních lidech ,jeden byl starosta jeden trpaslík který voněl jako ...hmm jako když hodíte železný prach do ohně a pak dívka. Je pravda ,že ho patřičně rozhodila, vždyť na něj se nikdo z lidí neusmál znatelně dlouho a tak se na ní usmál po Krollsku. "Ahoj....vy čekat Gakrom...Gakrom tady.....starosta ty mít problém s pták-medvěd bere lidi-je kouř ne mlha?" zůstával v roli hloupého Krolla a podíval se na dívku. "Gakrom taky rád, že znovu vidět duch lesa. Teda vidět prvně, cítit dřív. Ty tu být ty chtít? Nebo oni držet?" zeptal se druidky zcela vážně jestli je tam dobrovolně nebo ne a při tom se dost přísně podíval na zbývající osoby v místnosti. |
| |
| U starosty Vyslechnu si starostu i tu dívku. Tak že by to byl opravdu nějaký ten Daran, ale k čemu potřebuje ty vesničany, že by dělal nějaké pokusy? Ale proč by odnášel i nějaké ty dobrodruhy nebo co byly zač? „No tak mě asi nenapadá nic lepšího, než se k té věži prostě vydat,“ řeknu a podívám se na tu dívku, „pokud tedy víš, kde teď stojí.“ Najednou do místnosti přijde nejspíš ten kroll od brány i s tím svým zvěřincem. „Zdravím tě krolle,“ vzhlédnu vzhůru, „mé jméno je Bran. Víš něco o tom čaroději nebo co to vlastně je?“ |
| |
| U starosty (Bran Retharr,Gakrom) Tohle začíná být divné jistě trpaslíci vnímají čas jinak než lidé,ale pokud zde byl dřív les znamená to že tu byla dřív věž.A pokud zde dřív byla věž tak se pak přemístila,ale proč?Ale kdo má čarodějům rozumět zvláště později.Bran si prohlédne si dívku a zvláště náramky kterým dřív nevěnoval pozornost.Jeden připomíná kůži,ale pak zjistí že to je kůra obtočená kolem ruky a něčím sepnutá.Druhý náramek je nejspíš že stříbra a v něm jsou zasazeny buď buď jako běžné kameny nebo jako kazové drahokamy.Je to proto aby mohla kouzlit i mimo svůj les?Bran si všimne starostova znepokojeného výrazu a nejen jeho.Jako by se jí tu báli nebo spíš její moci.Lily se zamyslí pak se poškrábe ve vlasech a vypadá to že přemýšlí. „Už je to nějaká doba tehdy jsem si myslela že budu .... no to je jedno.Co o tom vím je že Daran není jediný majitel.Nevím kdo jí vytvořil vím že ta věž si vybírá majitele sama jako to dokážou i jiné ... stavby.Tyhle stavby byly staré ještě v době kdy všechny tři kontinenty byly spojené.Možná že sem přišla i s jiného světa.“ Lily se zarazí a pak pokračuje. „Takže Daran prý tam přišel aby tam studoval.Jedna z teorií je že je to proto že ten kdo tam byl už umíral a ta věž si ho pak vybrala jako svého nového pána.Tím se totiž může stát pouze učenec který musí být chamtivý a sobecký,ale to nedůležitější.Musí prahnout po vědění a být schopen pro poznání obětovat vše.“ Když se jí pak Bran zeptá zda neví kde je teď ta věž je tak se zamyslí a pak řekne. „To sice ne,ale vím jak bychom se tam mohli dostat.Skrz skály dalo by se říct jejích nitrem.Voda nám ukáže cestu vím že to zní divně,ale viděla jsem to.“ No to sice skutečně zní divně,ale zároveň to dává smysl.Když přijde Gakrom starosta se nejdřív podívá ke stropu a pak odpoví. „Ano my tu máme problém s čarodějem ty jsi ho přišel utlouct svým kyjem?“ Není v tom žádný výsměch starosta mluví naprosto vážně jako by to byla jediná možnost jak tento problém vyřešit.Když Bran osloví krolla dívka se uchechtne a pak dodá. „Jo já tě taky ráda vidím moc osob tvého typu přes můj les nechodí.A ne nikdo mně tu nedrží.“ |
| |
| Cesta zpět Plamek se představí a potom se představím i já: „Těší mně já jsme Tinwe.“ Její ruka uvízne v té moji a já se jí snažím moc nezmáčknout.Vedle mé opálené ruky pokryté různými jizvami vypadá ta její s drobnými spáleninami trochu zvláštně. Jak může dívka takto zpustnout.To jsem slyšela často,ale mohla bych se vykoupat.A vyprat to co mám na sobě i když ... Zavrtím hlavou protože zjistím že jsem zůstala v obchodě sama a tak se vydáme zpátky do hospody.Když tam dorazíme a hospodský uvidí Elenu tak se jen podívá nahoru a zmizí vzadu.Vzápětí si uslyšíme jak tam něčím těžkým posunuje,ale to už míříme do prvního patra.Opět vás přivítá duhová záře a pach který ani teď nestačil vyvětrat.Projdeme kolem spálených dveří až k pokoji.Elena nakoukne dovnitř a zavětří než se vydá k duhovému a černému prachu.Dřepne a obojí si prohlíží. „Hm takže tento černý prach způsobil explozi.Ano to se dalo čekat ... no ...“ Prohlíží si pořád obojí stále z podřepu. „Ten duhový prach sám o sobě nebezpečný není.“ Elena vezme špetku prášku a vyhodí jí do vzduchu.Okolo se sice duhově zableskne,ale jinak nic.Potom však zaslechnu dívčí křik,pád a jakoby se válely sudy. A je to tu!Já tušila že se mi to jenom nezdá. Vrhnu se k oknu a když vykouknu všimnu si že se ze sudů hrabe mladá blonďatá dívka.Když mně uvidí vyděsí se a rozhodne se zmizet v nějaké tmavé uličce.Chci se vydat za ní,ale pak mi dojde že nejsem Plamek abych svůj pád zjemnila proudem vzduchu. „Vypadá to že je o to zde zájem.“dodám když se opět otočím od okna. „Hmmm ...“odpoví mi Elena která mezitím zkoumá spáleného spáleného tělo. „To není ten alchymista.Ale zdroj byl zde ...“ Málem si při vstávání přišlápne sukni,ale pak se vydá k troskám skříně. „Ano zde to přišlo do styku s černým prachem.Ten duhový prach však dokáže víc než jen vyvolávat vize.Mám pocit že pokud je správně použít může vás tam vzít.“ Elena se narovná a pak dodá. „I když to jen jen teorie abych si to ověřila muselo by se to nějak vyzkoušet.“ |
| |
| U starosty Dívka se rozhovoří o té věži, na což nemám co říct. „No tak půjdeme za vodou ve skalách, co se dá dělat. Rád bych poprosil o jídlo a nocleh a nějaké nezbytné vybavení a ráno bychom vyrazili,“ obrátím se na starostu a potom na krolla, „půjdeš s námi?“ |
| |
| U starosty Poslouchal je a tvářil se patřičně natvrdle první musel odpovědět starostovy. "Gakrom ne kyj Gakrom kopí." usmál se a zašermoval starostovy hrotem svého kopí před obličejem. "Jestli to dobrý na čaroděj Gakrom neví." pak se otočil na dívku a usmál se mile. "Nedrží? Ty jistá? Gakrom rozbít usměv všem kdo držet ty. Ale když nedrží tak všechny usměv celí... Gakrom taky nevidět moc ty jinde." pak se konečně mohl věnovat trpaslíkovy. "Vy chtít jít na kouzelník ne kouzelník ...neví kde je možná dělá divný pták? Jestli ona řekne že to problém Gakrom rozmyslí." podíval se na Druidku. " Ale ani Gakrom prace ne zadarmo...stejně jak vy říkat kuře taky ne....Jestli vy chtít voda ukazat cestu pak Gakrom bojí o to jak Gakrom vezme přátele s Gakrom." |
| |
| U starosty (Bran Retharr,Gakrom) „Jo jsme si jistá.Mně by tu jinak neudrželi.“zasměje se poněkud rozpustile dívka a starosta znejistí poněkud víc než když před ním Gakrom začne šermovat svým kopím.To pouze ustoupí poněkud dál,ale vám všem je jasné že až toho čaroděje najdete tak jenom kopí stačit nebude.Ovšem nejdřív ho budete muset najít,což taky nebude snadné vzhledem k tomu že ani přesně nevíte kde je.Možná to zjistíte pokud budete poslouchat co se vám voda snaží říct i když to bude spíš úkolem té dívky.Vaším úkolem bude vydat se tam kam se dosud nikdo nevydal.Nejspíš ani ona ne,vyzná se vůbec v horách?A opustila někdy svůj les?Proč by to dělala?Navíc vyznat se v horách to bude zase na vás. „Jistě zaplatíme vám.“odpoví starosta Garkomovi a pak se otočí na trpaslíka. „A dám vám zásoby a to co budete potřebovat.Nebo aspoň to co se tu najde.“ A to jak tušíš zřejmě nebude moc,ale máš tu dvě osoby které dokážou lovit.Ta dívka na to možná nevypadá,ale zdání klame jinak by se jí tu nebáli. „Přespat můžete v hospodě,máte ještě nějaké otázky?“starosta se podívá na Brana a Lily,ale pak vypadá jako by si na něco vzpomněl.Sehne se a potom vytáhne na stůl něco co je dlouhé a zabalené do látky. „To zbylo na místě po tom posledním muži.“ Starosta látku rozbalí a vy vidíte kovovou hůlku dlouhou asi do půlky Gakromova kopí,ale poněkud tenčí.Z jedné strany je hůlka opatřena zvláštním materiálem který není kov ani dřevo a na opačném konci je do ní vyrytý nějaký znak připomínající runu. |
| |
| U starosty Gakrom se široce usmál na onu dívku. "To asi pravda ty nenechat se držet někde kde ty nechtít jak moji kamarád." při těchto slovech poplácal velkou vlčici po zádech. Když vyslechl ,že je starosta připraven zaplatit zazubyl se i na něj. "Dobrý a jaký cena Gakrom vědět ,že člověk jako ty muset nejdřív dát...závaží ne ne záavaží zaloha ano dát záloha." řekl a tvářil se velice moudře pak se ale opět věnoval slečně. "Ty ještě neřekla ,že to duležitý. Gakrom myslet ,že je když sem lítat divný ptát ale Gakrom myslet, že ty tu starost aby všechno váha rovný. Teda rovnováha...A Gakrom omlouvá furt, říkat ty ty...Gakrom chtít vědět jak Gakrom tobě říkat aby ty věděla ,že Gakrom mluví na ty." Ostatní se tak nějak Gakroma netýkalo dokud nebyl vytažen onen zvláštní předmět. Gakrom nikdy nic takového neviděl celkové věci z kovu byli pro něj malinko nepřirozené a tohle bylo ještě opatřeno tím divným hrotem. " to mít člověk co pták ne pták unýst? Tu víc člověk s tak divný věc nebo oblečení?" zeptal se starosty se zájmem , skoro to totiž vypadalo ,že sem nepronikají jen divní ptáci ale i lidé. |
| |
| U starosty Tak najíst a přespat nás tu nechají, to je dobře. Opravdu se tu k nám chovají hodně zdvořile, vždyť ani neví, co jsme zač, klidně bychom jim to tady mohli vyrabovat a už se nikdy nevrátit. Musí být v opravdu hodně zoufalé situaci. Ke svým pokusům zde asi nic moc vhodného nenajdu, ale tak snad aspoň trochu jídla. A přeci jen tu bude něco zajímavého. Podívám se na hůl, kterou nám podává starosta. Zajímavý kousek. Potom ji přes hadr, ve kterém byla zabalena, uchopím a důkladně si ji prohlédnu, snažím se využít všech svých schopností a vědomostí, abych zjistil, co to je zač. |
| |
| Ostře sledovaná vesnice (Bran Retharr,Gakrom) Když se Gakrom zmíní o záloze starosta mu odpoví. „Jistě dostaneš zálohu ve výši jednoho groše.“ Zřejmě i zoufalost má své hranice klidně by jste se už nemuseli nikdy ukázat.Nebo být kdo ví co tedy aspoň Bran a Gakrom tu dívku tu zřejmě dost dobře znají. „Kdo má čarodějům rozumět,ale ano je to důležité.“povzdychne si dívka a pak se zarazí když jí nejspíš dojde že se Gakromovi ještě nepředstavila. „Jasně,já jsem Lily.“ Když Gakrom projeví zájem o tu divnou hůlku starosta zopakuje. „Ano to zbylo po tom posledním muži.“ Když si Bran hůlku prohlédne zjistí že runa znamená mráz,ale netuší zda se jedná třeba o ledový kužel nebo o ledový rampouch.Vypadá často používaná,všimne si spousty rýh které však nemají žádný určitý vzor jen je vytvořilo opotřebení.Hůlka má matný lesk a Bran si všimne i stop krve.Ty stopy jsou však malé a jako by byli přimražené,ale to se mu možná jenom zdá.Pokud bude chtít zjistit víc nejspíš ji bude muset vyzkoušet. „Černoprach?Ne ten vypadá jinak.Aspoň myslím.“ „Před bránou je nějaká polonahá divoženka.“ To první oznámí Lily to druhé muž který se tu náhle objeví.Jedná se o jiného muže než který oznámil Gakromův příchod a starosta zvedne oči ke stopu než nakonec odpoví. „Nemám teď náladu na žebráky.“ „Ona má dva meče a drsný pohled.“oznámí muž ovšem na starostu to dojem neudělá. „Zřejmě pokud chce vidět něco drsného podívá se do zrcadla.“oznámí pak starosta pro sebe než se otočí k tomu muži. „Dobře zjistěte co chce a pak se uvidí.“ |
| |
| A opět v lese Vyslechnu si Elenu a mezitím přešlapuji na místě.Plamek je nervózní a já dalo by se říct taky.Pořád tu chodíme v kruhu navíc tohle bude chtít dlouhou a náročnou práci.Jasně já to chápu protože jsem viděla co se děje když se ukvapíte,ale pak Elena řekne že bychom to mohly vyzkoušet. No zase to bude na mně jak jinak.Zbavte nás běsa,tam a tam straší bludičky nebo řádí vlkodlaci.Dělám věci kterých se ostatní neodváží ... Zavrtím hlavou dodám si odvahy a pak vykročím a sehnu se.Seberu trochu toho prášku a zatím co mi padá mezi prsty uvažuji o tom zda to skutečně chci udělat.Pak na sebe hodím kousek prachu,ale než stačím zformulovat přání opět ucítím pálivou bolest.Bolest se zvyšuje a já pak uslyším zvuk který jsem doufala že už nikdy neuslyším. Golem křičí a okolí zaplaví oheň.A pak už nic jen tma,tma,tma,tma ... Probouzím se a zjišťuji že už neležím na podlaze,ale na trávě a všude kolem mně jsou stromy.Jsem v lese a jsem tu sama,zřejmě za to může ten prach,ale je to skutečné?Vstanu odlomím od blízkého stromu kousek kůry a zjistím že to je skutečné.Potom odseknu kus kůry i s dřevem a zkoumám ho podrobněji přičemž mi na hlavu spadne kus větve. „Rozhodně skutečné.“dodám když si drbu hlavu.Nakonec se vydám směrem na sever protože když nevím kde jsem je tento směr stejně dobrý jako každý jiný.Po cestě najdu řeku kde se po dlouhé době vykoupu.Nakonec se rozhodnu i vyprat své oblečení a odpočinout si.Usnu,ale zbraně nechám tak abych na ně ihned dosáhla.A udělám dobře protože ze spánku mně probudí pocit něčí přítomnosti.Rychle sáhnu po zbraním a vstanu,ale nikoho nevidím.Přesto určitou dobu stojím zda se dotyčný neobjeví.Potom se obléknu a s mečem a šavlí v ruce se vydám na cestu lesem.A má ostražitost je odměněna když z křoví vyletí zajíc.Mrštím po něm mečem a nebohý zajíc je přibity zemi.Dojdu k němu vytáhnu meč a chvíli si ho prohlížím. „Bude z tebe dobrá pečínka.“ Pak mi dojde že tu není Plamek aby rozdělal oheň.Snad se později setkáme ovšem nevím jak daleko mně to odneslo z města ani kterým směrem bych se měla vydat. Pokud mám štěstí tak bude na opačné straně než zrovna jsem. Nakonec stromy ustoupí a mně se naskytne pohled na nevelké údolí s vesnicí kterou tvoří shluk domů s doškovými střechami,ohradami pro dobytek a na půdě vyrvané lesu i několik polí.Dřevěná palisáda která jí obepíná působí dost primitivně (stejně jako obě strážní věže),ale vesnice sama o sobě vypadá docela zapomenutě a omšele. „Takže jsme opravdu daleko.“poznamenám a vydám se směrem k dřevěné bráně na kterou brzy zaklepu.A nic,zaklepu tedy silněji a opět nic. Skvělé být tu Plamek přes tak by mně přes tu bránu přenesl. |
| |
| U starosty Zajímavá věcička, vypadá to, že náš zmizelý dobrodruh neměl k nějakému čáryfukovi daleko. Kdo ví, jak přesně to funguje, možná by se to mohlo hodit. „Černoprach?“ otočím se na Lily, „Co to je? Rozumíš těmhle … holím?“ Podám jí hůl zabalenou v hadru, když se zase přiřítí nějaký muž, který oznamuje další návštěvu ve vesnici. Zasměju se pod vousy. Těm se tu dneska brána netrhne. |
| |
| U starosty Gakrom se zazubil když mu starosta dal groš a ještě víc když mu dívka řekla své jméno téměř obřadně si poté ukázal na hruď. "Gakrom." řekl co bylo asi jasné všem pak ale pohladil mohutnou vlčici. "Un." po těchto slovech se mu po ruce prosmykl lasičák přeběhl po vlčici a nezapomněl Gakroma kousnout do prstu. "Du." zakřenil se Gakrom jako by řekl nejlepší vtip. Jeho povznesená a pobavená nálada přetrvala i když se mluvilo o něčem zvaném černoprach on sám taky netušil co to je ale na to se nebylo třeba ptát dvakrát. "Gakrom koukat vy mít velký provoz na brána třeba to tak cesta že dnes přijít kdo třeba jestli žena dva meč drsný pohled ona možná vědět o pták nepták a chtít zabít." nadhodil lámaně a pak se dál šibalsky usmíval. "Hum Gakrom myslet že jestli trpaslík voní jako kov jít s námi tak trpaslík taky říct jak Gakrom říkat trpaslík." |
| |
| Další práce? Čekám před bránou už docela dlouho a nakonec si začnu i podupávat když se brána pomalu a neochotně otevře.Vykoukne z ní nějaký chlapík a vybafne na mně co tu chci.Jistě i když jsem se vykoupala a moje vlasy už nejsou tak zacuchané jako byli předtím tak moje poněkud jednoduché oblečení vyvolává otázky a často ne zrovna dobré. Pokud něco nepotřebují. „Nemáte nějaký problém?“zeptám se pak a nakroutím si pramen svých zrzavých vlasů na prst.Muž se na mně podívá opravdu zvláštním pohledem jako by jeho jediným problémem bylo v současné chvíli to že mu před bránou stojí polonahá divoženka. „Pojďte za mnou.“povzdychne si potom a zmizí vevnitř. Takže ano. Projdu otvorem v bráně a ta se za mnou s rachotem uzavře.Potom následuji muže zatímco mně ostatní okukují dokud nedojdeme k nejzachovalejší budově budově. „Počkejte tady.“oznámí mi pak muž a vejde do budovy. Takže zde se bude odehrávat nový rozhovor s novým problémem snad to nebude tak divné jako to bylo předtím. Tedy aspoň doufám nezodpovězených otázek bylo zatím dost. |
| |
| Nový host (Bran Retharr,Gakrom) „Ano tak trochu.Tedy aspoň jsem o nich četla.“odpoví Lily a poškrábe se ve vlasech. „No není to tak úplně hůl,je to taková trubice ze které vylétávají střely.Jméno získala podle prachu který se používá k vhání těch střel.“ Když jí potom Bran podá hůl tak si jí Lily chvíli prohlíží a pak se z druhého konce (tam kde je ta runa) něco vysune.Je to průhledné a šíří se z toho chlad jako by šlo o nějaký rampouch. „To je ledový meč.“pronese Lily překvapeně. „Četla jsem o nich,ale žádný jsme neviděla.Je to bodná zbraň se schopností zmrazit místo zásahu.Pokud vypadá jako hůl tak budí zdání neškodnosti.“ Bran ještě stihne dívce odpovědět a případně se jí na něco zeptat když do místnosti opět vtrhne ten muž a oznámí: „Ta divoženka je venku a nabízí nám pomoc.“ „Jak jinak,dobře ať tedy vstoupí.“povzdychne si starosta.Lily mezitím zasune ledovou špici zpátky do hole a hůl zabalí do látky.Pak do místnosti vstoupí vysoká poněkud spoře oděná dívka se zrzavými vlasy které jí spadají až na záda.Vlasy jsou rozcuchané a na jejím opáleném těle si všimnete spousty jizev některé starší jiné novější.Její oblečení (pokud se to tak dá nazvat) se skládá z vybledlého kusu látky který má omotaný okolo prsou a kožené sukně která jí končí nad koleny.Kolem krku má dívka přívěšek s několika zuby na zádech má pověšenou pochvu s mečem a u pasu si všimnete další pochvy s šavlí.Dívka složí ruce na prsa a zkoumavě si vás všechny prohlédne poněkud pronikavým pohledem svých modrých očí. „Prý máte problém o jaký problém jde?Bludička,vlkodlak nebo nějaký jiný běs?“osloví vás nakonec všechny najednou aniž by se na někoho z vás zvlášť dívala. |
| |
| U starosty Když na mě kroll promluví, podívám se na něj s mírným rozhořčením: „Já už jsem se ti Gakrome představoval na začátku, jmenuji se Bran.“ Žádný kroll mě tu nebude poučovat o slušném vychování. Pak už se ale věnuji Lily, které jsem předal prapodivnou ledovou hůl. Jo, tak ona myslí klasickou bambitku a starý dobrý střelný prach. No tak to to není určitě, to mu rozumím dobře, a i kdyby ne, tak je přeci jasné, že led a oheň nejdou moc dobře dohromady. Pak ale Lily přijde na to, co to je. Jo takhle, on je to jenom obal a to důležité je vevnitř. Led a meč, dvě věci, co mě moc nezajímají, ale to spojení by mohlo být zajímavé a stálo by to za podrobnou analýzu. „Pokud budeme opravdu čelit čaroději, tak by to mohlo být nějak platné proti jeho ohnivým kouzlům, případně by se dal použít jako předmět vyjednávání,“ řeknu, ale to už do místnosti přivádí další osobu, tu ženu od brány. Další nějaká přírodní žínka, kam sem se to dostal? Hned se zeptá na problém, který tu mají, a tak se jen otočím na starostu a čekám, jestli začne s vysvětlováním jako osoba nejpovolanější. Sám si to taky rád poslechnu ještě jednou. |
| |
| U starosty (Bran Retharr,Gakrom) Tahle žena vypadá jinak než Lily,i když i Lily působí jako dívka od rány tahle žena postrádá její jemnost.Je spíš tvrdá jako kámen což se dá poznat už podle jejího postoje i podle stop na jejím těle.A s těmi dvěma meči jistě umí zacházet i když je otázka proč právě dva meče.Navíc tahle žena je oblečena poněkud méně tak aby byly zakryté pouze jisté části jejího těla.Tohle oblečení však působí poněkud vyzývavě (aspoň by působilo nebýt jejího zamračeného pohledu) a i docela nevhodně.Taky to vypadá že už má zkušenosti s nadpřirozenými silami zatímco starosta se na ženu podívá celkem bez zájmu muž za ní si jí prohlíží poněkud pozorněji. „No my nevíme co přesně to je někdo nebo něco unáší lidi.Někteří říkají že to dělá velký pták z mlhy nebo kouře ...“ Následuje popis osob které byly,kdy byly unesené i míst kde byli unesené je ukázaný nákres (protože nazvat to mapou je poněkud přehnané) i vaše teorie o čaroději v šestiboké věži stejně jako obrazec případných opatření.Dívka starostu pozorně vyslechne se stejně zamračeným výrazem a zdá se že není nadšená že tak možná lehkomyslně nabídla svou pomoc.Potom se zeptá: „Dobře kolik za to?“ „Padesát zlatých.“odpoví starosta. „Takže vážný problém.“poznamená dívka se stále zamračeným pohledem pak se zamyslí a dodá. „Říkáte čaroděj?Ne alchymista?“ |
| |
| U starosty Když Bran zopakuje svoje jméno s tím ,že už ho říkal Gakrom se jen usmál a začaljeho jméno potichu opakovat, vypadá to ,že se ho prostě snažil zapamatovat a opakování pomáhá. Jejich dohady o holi co je vlastně meč moc neřešil tohle byli věci,kterým nerozuměl, přeci jen tam odkud byl bylo zmrzlé úplně vše, tedy skoro vše. Naštěstí ho z opakování jména vytrhla žena,která tu způsobila podobné pozdvižení jako já, dva meče menší známky o používání bylin a hlavně její otázky dost říkali o tom čím se zabývá, bylo tedy důležité udělat dojem. Udělal proto několik kroků k ní a když byl tak na jeden a půl kroku k ní pořádně začmuchal, bylo to jako když pes poznává nového člověka. Gakrom se jenom spiklenecky usmál. Neznámá dívka dokonce vyslovila teorii ,že to mohl být alchymista,což Gakroma trochu zmátlo. "Alchy....místa? Gakrom neví. Ty myslet míchač? Ti né volat pták ne pták unášet lidi, nebo oni volat? Navíc mi tu myslet, že pták ne pták a lidi s divná věc objevovat díky mág co zapomenout tu kouzlo, oni chodit z míst daleko né tady." |
| |
| Kam jsem se to jenom dostala? Prohlédnu si všechny kteří se v místnosti nacházejí a čekám na odpověď.A taky doufám že aspoň tentokrát to bude normální problém.No aspoň normální v mém pojetí a vnímání protože otázek a hádanek jsem si zatím užila až dost.Cítím pohled muže který mně sem přivedl,ale na tyhle pohledy jsem zvyklá. Když jsem začínala na této nové cestě měla jsem toho na sobě ještě méně ... Slova plešatého muže s knírem který bude nespíš starosta mně přivedou opět do současnosti,poslouchám ho a přitom si prohlížím ostatní.Velký kroll s vlkem a kopím v ruce,trpaslík ověšenými různými věcmi a nakonec dívka (nejspíš starostova dcera) v prostém bílém oblečení která sedí na stole kývá nohama.A která si mně se zkoumavým výrazem si mně prohlíží.Starosta mezitím mluví o tom že se jim ztrácí lidi že je unáší pták z mlhy nebo kouře že by za to mohl nějaký čaroděj (o kterém jsem v životě neslyšela) a je mi ukázán nákres míst odkud nejspíš zmizeli a další nákres o kterém nemám tušení co bych si vlastně měla myslet. Jako by mi některý nápis byl k něčemu platný. „Ehm ...“pronesu a začnu si třít čelo. Kam jsem se to jenom dostala? Na mou otázku ohledně alchymisty zareaguje překvapivě kroll který se mně předtím rozhodne očichat.Potom musím nejdřív počkat abych si přebrala co se mi to vlastně snažil říct a dodám: „Dobře řekněte mi víc o tom čarodějovi.“ Tedy pokud ví víc,své problémy s alchymistou si nechám na později vypadá to že zde mají dost svých. Jistě že mají,vždy to bývá. |
| |
| Dobře tak ještě jednou (Bran Retharr,Gakrom) Sešli jste se náhodou v této opuštěné vesnici kvůli problému o kterém toho moc nevíte a protivníkovi kterého naznáte.Tedy aspoň ne všichni máte jen nejistou stopu od někoho kdo toho zřejmě taky neví o moc víc než vy.Lily chvíli sleduje okolí pak přestane kopat nohama ve vzduchu a seskočí dolů.Upraví si šaty a začne opět s výkladem: „Takže mluvili jsme o čaroději Daranu Sorcovi který obývá šestibokou ten tvar je důležitý protože že ta věž je schopná pohybu.Ne jen z jednoho místa na druhé,ale i skrz různé světy.Daran není jediný majitel,spíš poslední ta věž si vybírá majitele sama jako to dokážou i jiné ... stavby.Tyhle stavby byly staré ještě v době byly kdy všechny tři kontinenty spojené,možná že sem přišla i s jiného světa ... “ Nasleduje že ten čaroděj tam přišel aby tam studoval a ta věž si ho pak vybrala jako svého nového pána protože ten kdo tam byl už umíral.Že novým pánem se může stát pouze učenec který musí musí prahnout po vědění a být schopen pro poznání obětovat vše.A taky že dřív ta věž prý stála zde než vesnice vůbec vznikla.V době kdy zde nebylo nic jiného než les.Lily skonči a starosta se vás pak zeptá zda máte ještě nějaké otázky.Pokud ne tak vás odkáže na toho muže který stojí za vámi aby jste jemu oznámili co budete potřebovat a pokud to bude možné bude vám to doručené do hostince. |
| |
| U starosty "Tak tak. Divný čaroděj divný věž Lily říkala voda dovede . Gakrom myslel ,že Lily říkala že voda dovede. Gakrom chtít mluvit s Lily o tom jak najít voda moc pomoc." řekl Gakrom pomalu. " Gakrom chtít vědět jak jmenuje žena dva meče." usmál se Gakrom. " Gakrom ne třeba víc Gakrom myslet jen mluvit s Lily o řeka a věc.To ale dlouhý slova a nuda pro ostatní Gakrom myslet" řekl protože si myslel ,že mimo toho vědět kde začít cestu nepotřeboval vědět mnohé navíc mohli využít jeho třetího přítele na vytyčení cíle cesty. |
| |
| U starosty Starosta společně s Lily nově příchozí zopakují asi vše, co zatím víme. To byla pěkná rekapitulace. „Shodli jsme se, že nevíme, jak to tu řešit , a chtěli bychom se vydat přímo k tomu čarodějovi nebo alespoň k té věži. Lily ví, kde bychom měli začít s hledáním.“ Když se Gakrom dívky zeptá na jméno, počkám, zda odpoví a pokud ano, také se ji představím: „Mé jméno je Bran, těší mě.“ „Já už žádné otázky nemám, myslím, že bychom mohli vyrazit zítra ráno,“ řeknu a vydám se k muži, na kterého nás starosta odkázal. „Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, zda tu máte nějakou bylinkářku nebo někoho takového? Rád bych se u ní zastavil. A dále bych vás poprosil o zásobu nějakého trvanlivého jídla, alespoň tak na pět dní, děkuji.“ |
| |
| Popojedem Poslouchám tu dívku i starostu se zamračeným výrazem když zjistím moje že přání o tom aby tohle byl jednoduchý problém se bohužel nesplní.Nevadí mi když se to ukáže být složitější a obvykle mi ani nevadí další hádanky kdybych jich už předtím neměla dost. Takže tu máme čaroděje a nějakou věž a místo o kterém nejspíš nikdo neví kde se nachází.Pokud to ovšem neznamená poslouchej co ti voda říká.Udělej první krok a cesta tě zavede tam kam se ještě nikdo nevydal. No neřekla bych nikdo spíš málokdo i když to druhé se mi teď víceméně splnilo. „To je šavle.“opravím krolla,vytáhnu jí vyhodím do vzduchu a pak jí chytím tak aby si jí mohli všichni prohlédnout.Potom když vrátím šavli zase zpátky do pochvy dojde mi že jsem se nejspíš nepředstavila. Ano já vím zapomínám na vychování jak by řekl ... no to je něco jiného pokud bych se rozhodla pro jinou dráhu možná by se mi všechny ty rady hodily,ale takto nemám moc příležitost vybrušovat své společenské způsoby. „Já jsem Tinwe.“když se potom trpaslík představí tak přikývnu.Trpaslík se potom vydá za tím mužem který mi celou dobu civí na zadek.Poslouchám co říká a napadne mně že bych mohla jít s ním a potom si promluvit o té cestě s tou dívkou.Případně bych se mohla toho trpaslíka zeptat zda neví něco víc o tom duhovém prášku. Ano mohla jsme ho vyzkoušet i jinak a teď bych měla všechny odpovědi,ale kdo měl tušit že mně to sem teď rovnou vezme.A kde to vlastně jsem? „Máte tu nějakou mapu okolí?“zeptám se pak starosty a doufám že mi opět neukáže ten nahrubo nakreslený náčrt. |
| |
| Nečekané drama a soptící dívka „Dobře pokusím se vám pak vysvětlit jak jsem to myslela.“dodá pak Lily i když to vypadá jako že o tom jenom slyšela nebo to spíš viděla,ale ještě to sama nedělala.Pokud ano tak to bude ještě zajímavé.Druhá žena se představí jako Tinwe a když vám nacvičeným pohybem ukáže svou šavli všimnete si že má stříbrnou čepel.Starosta zřejmě není z tohoto předvádění o moc víc nadšený než když mu Gakrom šermoval kopím před nosem a tak je rád že se vás zbaví.Muž potom co ho Bran osloví se zamyslí a dodá. „Zásoby vám donesu do hostince a někoho kdo umí léčit tu máme,ale ... no pojďte se mnou.“nedořekne a pokrčí rameny.Opustíte starostův dům a kromě Brana muže následuje i Tinwe a Lily.Gakrom má na výběr zda se k ním připojí nebo na ně třeba počká v hostinci.Dojdete k domu ze kterého z nějakého důvodu stoupá zelený kouř Lily vstupuje první a vy se ocitnete v místnosti naplněné snad vším možným.Do nosu vás udeří silný pach bylin smíchaný s podivným zápachem ve kterém (hlavně Bran) rozpozná známky různých chemikálií.Když se pak rozhlédnete zjistíte že bylinky a různé předměty (často ze dřeva a peří) se společně se spoustou lahviček nacházejí snad všude kolem.A mezi vším tím nepořádkem stojí dívka v rudých šatech se zrzavými vlasy a přívěškem ve tvaru hvězdy který má na krku. „Žasneš?“osloví ji Lily než to stihne někdo z vás a usměje se.Dívky se zřejmě znají a i ta druhá dívka se usměje a dodá: „Vida kdo to opustil své lesní království,no ten stařík ani k jedné z nás nebyl upřímný.“ „Já si nestěžuju.“namítne Lily. „Ano,ale je to skutečně to o čem jsi snila?“ Lily tentokrát neodpoví podle jejího výrazu to vypadá že jí tento rozhovor nebo spíš tohle téma není příjemné. „Kdo tu říkal že bude nejmocnější čarodějkou kontinentu?“ „Já svou moc mám a ty jí můžeš poznat!Nezapomeň že stojíš na dřevě!“pronese Lily naštvaně a ukáže na ní prstem zatímco druhou rukou se chytí přívěšku.Tahle hrozba by vysvětlovala podezření které někteří z vás mají i to poněkud zvláštní chování lidí zde. „To vypadá jako výzva,ale já se tě nebojím.“usmívá se dívka a složí si ruce na prsou. „Sklapni!Slyšíš ... sklapni!Nic nevíš,já ....“ Ještě jste neviděli Lily tak vytočenou,dívky zřejmě řeší nějaký starý spor a už to vypadá že kvůli němu i poperou když se najednou Lily rozmáchne rukam a odmlčí se.Ptom se otočí a už klidnějším hlasem dodá: „Počkám na vás v hostinci.“ Naštvaně odejde a nezapomene praštit dveřmi až se lahvičky kolem zacinkají zatímco dívka konečně věnuje pozornost vám: „Ech omlouvám se že ... no ... co by jste si přáli?“ |
| |
| Krollí tajemství. "Šav-le?......Meč" Usměje se Gakrom vítězoslavně a dokáže tím ,že pro něj je vše co aspoň trochu připomíná meč je prostě meč i kdyby se tomu říkalo ve skutečnosti jinak. Gakrom dokonce zvážil možnosti zásob,ale tak nějak si byl jist svou schopností lovit na druhou stranu ,třeba na to teď na chvíli nebude mít tolik času. Když se ostatní vydali k lečitelce šel Gakrom s nimi ,ale jeho důvod byl mnohem prozaičtější chtěl s Lily mluvit o samotě. Proto vlastně počkal před domem s divným kouřem a onu hádku slyšel spíš z venku. Když se Lily vyřítila ven rozzuřená doběla šel prostě v klidu vedle ní a nic neříkal vlastně si počkal až pokud na něj vypálila něco jako co chce nebo prostě dokud mu nenaznačila ,že na ní muže mluvit. "Hum Gakrom chtít mluvit ty nikdo ne slyšet." vysvětlil Gakrom opatrně a rozhlédl se okolo a pak pokračoval v podstatě šeptem. "Vlastně jsem ti chtěl dát návrh." řekl Gakrom bez zasekávání a sledoval Lilynu reakci. " Jestli jsem to pochopil tak vlastně nevíme kde začít hledat. Mám ještě třetího přitele,který se vznáší v oblacích až vyjdeme za město přivolám ho a můžu ho poprosit aby se rozhlédl ze shora, dostaneme tak mnohem vetší rozhled." Gakrom se zastavil v řeči jako by přemýšlel. " Jde o to že až to udělám nu budu potřebovat někomu kdo...kdo dá pozor na moje tělo a no komu mám věřit něž někomu kdo je taky spojený s přírodou." Gakrom se usmál a narovnal a ukázal Lily univerzalní gesto pro utišení lidí. "Gakrom myslel ,že ty teď vědět ale ty neříkat jiný člověk....Gakrom sám až věřit." |
| |
 | Tajemství za tajemství (Gakrom) Vyjdu ven a chvíli se naštvaně dívám na dveře.Původně jsem neměla v úmyslu tak vybuchnout původně jsem jí chtěla poškádlit já ona mi to vrátila i s úrokem.A já vybuchla,kvůli vzpomínkám na život který jsem žila i na ten ke kterému jsem vzhledem k svému původu byla předurčená.Nebo jsme si to aspoň myslela a kdyby mi Daran tak nepřipomínal otce zůstala bych.Projedu si rukama vlasy a vyrazím k hospodě zabraná do svých myšlenek. Na rozdíl od prostých lidí byla moje cesta už předem daná.Proto jsme taky odešla ... no dobrá ono to ani v jednom případě nebylo jenom proto ... Důrazně zavrtím hlavou a mi vlasy lítají z jedné strany na druhou,ale konečně se začínám uklidňovat.Pak si všimnu že vedle mně někdo celou dobu jde a musím opravdu zaklonit hlavu abych si všimla že to je ten kroll.On si vlastně chtěl promluvit,no aspoň mi nebude pokládat otázky o co zde vlastně šlo.Potom co mně osloví se zastavím a když se ke mně nakloní tak z následující řeči nejsem moc překvapena (aspoň to na mě není tak znát). Ne že bych to nečekala i já jsem opatrná.Jsme si oba podobní i když on zastrašuje už svým vzhledem zatím co mně většinou nazývají divoženkou z lesa,Obávají se mně a zároveň mně podceňuji. Vyslechnu si co mi Gakrom říká jistě slyšela jsem o tom že šamani dokáží vidět očima těch kteří je provázejí a někteří dokáži i měnit podobu.Jsem ráda že se mi kroll rozhodl věřit a tak se mu rozhodnu že mu taky něco řeknu.Když se narovná udělám gesto aby se ke mně sklonil a až to udělá tak taky šeptem řeknu: „Chápu opatrnost musí být.“ I když se lesem neprohání otec se svou loveckou družinou a psy aby našel nezvedenou dceru. „Víš já asi tuším kam bychom mohli jít,ale ta věž už tam nemusí být.Je logické že se přesunula ... já ... my ... obě jsme tam studovaly.Ale obě jsme pak odešly nevím proč to udělala ona,ale ... Teď může být ta věž jinde a jistě bude a já na tebe ráda dohlédnu.Jen bych jim to ... že to tam znám lépe řekla spíš sama až bude vhodnější chvíle.“ |
| |
| Den plný překvapení Usmál se tušil ,že Lily bude čekat trochu víc v tom Krollovi než je vidět, možná to přeci jen bylo pouto osob pracující s přírodou. Když mu naznačila aby se sklonil udělal to a vyslechl i její tajemství. Stejným šeptem jí odpověděl. "Nejde o opatrnost chtějí tupého krolla mají ho divila by jsi se co se dovíš když si lidi myslí že jsi tupá." vysvětlil hlavní důvod toho proč se chová jako kdyby neuměl do pěti počítat. " nu pokud víš kde by mohla být a chceš se vyhnout dotazům proč to víš...mužeme sehrát divadlo. Udělám rytuál kde to místo uvidím třeba jej popíšu a ty ho prostě budeš znát a zavedeš nás tam." zauvažoval. " Ano promiň že se ptám a můžeme o tom mluvit jindy. Je možné že vás ta věž hledá nebo chce dostat k sobě aby jste nastoupily jako další mág? A vlastně to odejití nebojíš se vrátit některé odchody totiž návrat moc nepodporují." trochu vyzvídal situaci v jaké musí Lily být ,ale nechtěl se pídit po důvodu odchodu a tak to mu bylo jedno. |
| |
| Rozpaky (Gakrom) No už jsem viděla jak se Gakrom chová dřív a dokážu poznat co kdo asi dělá,ono to není tak těžké když víte na co se zaměřit.Když mi pak Gakrom odpoví přikývnu,často se od lidí dozvím hodně když mně považují za prostou dívku.I když nevím jak to Gakromovi vysvětlit nebo zda by to pochopil. Navíc by nebylo bezpečné šířit kdo jsem.Slyšela jsem že otec vypsal velkou odměnu tomu kdo mně přivede,nevím sice jak velkou,ale jistě je to tolik že by dotyčný nemusel už do konce života pracovat. „No já to nevím přesně.Vím se nachází někde mezi hvozdem Smutku a Ohnivými horami,ale taky vím že není na tom místě ze kterého jsem z ní odešla.Rituál mně napadl taky,pokud je tu studna mohla bych se zkusit napojit na proud vody který do ní přitéká a sledovat ho.“zamyslím se,nakrčím nos a skloním hlavu ke svým bosým nohám.Při další otázce zvednu hlavu a zamyslím se protože Gakrom může mít pravdu.Nejsem si jistá kolik Daranovi je,ale vím že příběh o něm je starý,velmi starý.Potom však zavrtím hlavou. „Ne kdyby nás ta věž hledala tak by se objevila přímo před námi.Aspoň Daran říkal že se ta věž objevila přímo na nádvoří hradu kde právě byl.A co se týká důvodů mého odchodu chyběla mi příroda.“ A taky tu byly osobní důvody.Ano některé návraty nebývají snadné,ale teď už se nevracím jako učednice. |
| |
| Takže přece jen alchymista Jistě teď už všichni ví kdo jsem a vidím že starosta je nadšený mojí přítomností ještě méně než přítomností toho krolla.Ano nejsme moc oblíbení,lidé se nás bojí a koluje o nás spousta pověr. Ale vždy když je to potřeba tak za kým chodí? Ten trpaslík se ptá na léčitele a já se rozhodnu jít za ním protože nějaké bylinky by se mi hodily.S námi jde ještě Lily a když dorazíme k domu se zeleným kouřem mám zvláštní pocit.Lily vstoupí dovnitř a pak se obě dívky začnou kvůli něčemu hádat.Už čekám až na sebe skočí budou se válet po zemi a tahat za vlasy. Dobře to přeháním.Vypadá to že Lily chce použít magii,no to bude zajímavé. Ovšem pak se Lily otočí a rozpálená doběla vyběhne ven přičemž nezapomene pořádně praštit dveřmi.Ta druhá dívka si nás všimne a já si vzpomenu na to co jsem chtěla u starosty. „Máte tu nějakou mapu?“ Dívka přikývne a chvíli něco hledá než nakonec vytáhne stočenou roli papíru a rozvine jí na stole. „Dobrá,takže jsme někde zde.“ Ukáže dívka prstem do místa mezi hvozd Smutku a Ohnivé hory,ovšem mně zaujme něco jiného „Takže Zyre je zde.No nejsem tak daleko jak jsme čekala zřejmě mně to přeneslo na opačnou stranu lesa než kterou jsme do ní vstupovali.“dojde mi že jsme to řekla nahlas a rozhlédnu se kolem.Jistě řeknu jim mně sem vlastně zavedlo,ale vypadá to že zde mají svých problémů dost. „A když už jsem u toho nevíte co je tohle?“zeptám se pak a vytáhnu ze své torny malou lahvičku naplněnou duhovým práškem.Dívka si ho prohlédne a pak dodá: „Budu to muset podrobněji prozkoumat?Ještě nějaké přání?“dodá se pak a podívá na toho trpaslíka. |
| |
| Strategie "Hmm... Já spíš myslel ,že jim řeknu že jsem udělal rituál a řeknu jim o téhle pozici i když tam věž už není. Nebo jestli myslíš že pomůže ten rituál s vodou technicky bych se mohl podívat do snového světa...Jenže to tady bude nebezpečné vlastně by bylo kdekoliv." odmlčel se. "A kolik vás vlastně bylo myslím těch co by teď mohli být mágy." pak se Gakrom usmál. "Volání přírody. To znám to je silné opustíš kmen svou známou oblast a jdeš kam tě přiroda vede . Potkáš přátele." poplácal svou vlčici po bocích. " Zjistíš že jsou věci důležitější než peníze, než moc, nebo postavení." usmál se. " ale většina lidí tady na to nikdy nepřijde a nikdy jim to nevysvětlíš..." zasnil se na chvilku. "Prostě asi budu jeden kdo chápe jak muže příroda chybět a jak ten pocit mít kolem sebe přírodu zvítězí nad vším ostatním." |
| |
| Strategie „Ano já to tak pochopila,ale myslím že nemá cenu chodit někam kde asi nebude.S tou vodou by to možná mohlo zabrat ...“ Skloním hlavu a prsty rýpám v udusané hlíně,vzpomínám na elfího šamana a i když jsem všechno co říkal nejdřív nechápala věřila jsem mu.Aspoň tak jak jsem věřila Daranovi ... i když on no to byla jiná situace. „No byli jsme dvě já ta dívka se kterou jsme se pohádala.Ona by tu byla ještě jedna možnost to zrcadlo,ale k tomu je potřeba magie kterou mám já nebo někdo jiný věděl co má hledat.Udělala bych to sama,ale v současné situaci ...“ Opět se otočím ke dveřím a přemýšlím až se mi nakrčí čelo.Snový svět by byl taky možnost,ale tyhle věci vyžadují a přípravu a pití jistého odporného lektvaru u kterého jsme si vždy slíbila že se ho nenapiju.Kroll se pak zasní ano tohle už jsme taky slyšela i když u mně se jednalo o něco jiného.Ne že by bylo snadné opustit tvrz,ale zase bylo osvobozující zbavit se všeho čemu jsem byla předurčena. Stejně jako ... Zarazím se a cítím že se začínám červenat. „I když pokud to bude nutné tak to udělám.Nebo můžu říct tomu trpaslíkovi jako alchymista bude mít stejné nadání.“ Ano poznala jsem to podle toho čím byl ověšený a pak alchymisté jsou často cítit látkami které používají. |
| |
| Bylinářka Muž nám slíbí donést zásoby do hostince a zavede nás za místní léčitelkou a bylinářkou. Hned, jak vejdeme, tak mě nos upozorní na to, že žena nebude pracovat jenom s bylinkami. Tady se možná bude dát pořídit více, než jsem čekal. To jsem v takovém zapadákově nečekal. Hned se také ukáže, že se znají s Lily a v podstatě ihned se začnou kvůli něčemu hádat. Tak proč sem vůbec s námi chodila, když mají takový vztah. Neřeším ale teatrální odchod Lily stejně jako Tinwe, která se hned dala do hovoru s rusovlasou ženou a nahlas přemýšlí nad vypůjčenou mapou. „Dobrý den, jmenuji se Bran,“ začnu, „jak možná víte, byli jsme zde ve vesnici požádáni, abychom vyřešili případ mizejících lidí. Chtěl bych se vás proto, zřejmě jako jednu z nejschopnějších lidí z vesnice zeptat, co si o tom všem myslíte? Opravdu to dělá nějaký ten kouřový pták a mohl by to být výtvor nějakého čaroděje?“ |
| |
| "Hmm to je taky pravda... nu můžeme všichni zkusit to co umíme a ono se uvidí co nám přinese informace, protože nahánět věž co se přemisťuje bude obtížné i když budeme vědět kde je v tuto chvíli." to bylo přesně přeci jen mu to připadalo jak lovit divoké koně bez toho aniž by jste zhruba tušili kde v jejich teritoriu máte aspoň začít a to koně dělají stopy. "Jen ty a ta dívka, takže je nakonec možné že ty nebo ta dívka budete muset do té věže...Předpokládám,že ani jedna z vás nechce...nu to pak bude trochu problém. Ale jesti je to jen o mágovi...Jak to myslíš se zrcadlem?" zeptal se zájmem a když padlo na to ,že by to udělala sama jen jí položil ruku na rameno. "Nemusíš to udělat sama. Někdy ti příroda a osud přihraje přátele." usmál se na ní široce. Pak se Gakrom trochu zamyslel. "nooo a není možné že ten pták a to všechno, že to jde po lidech co mají magii nebo jí maj u sebe, že to je něco jako hledač vhodného kandidáta?" při těch slovech sebou trochu ošil. |
| |
| Vysvětlení Ano já vím navíc možná že za to Daran nemůže slyšela jsem ještě o jednom příběhu,ale o tom jsem radši nemluvila abych je ještě víc nezmátla.Nepotřebujeme příběhy potřebujeme odpovědi a ne hledat další místo o kterém nevíme kde je. A zde nevím ani zda to místo existuje.Jediný záznam je v deníku ... „No já se tak úplně neobávám toho vstupu přece jen teď ani jedna z nás není učednici ... No to zrcadlo ti ukáže budoucnost,ale pouze pokud víš co hledáš.Víš jak takové věci fungují jinak to funguje náhodně.“ Když mi Gakrom položí ruku na rameno usměji se.Ano někdy mi osud a příroda sešle přítele i když pak ... no to teď řešit nebudu nevím zda by to Gakrom pochopil. „Dobře zkusím to vysvětlit pokud se podíváš do toho zrcadla napojí se to na tvou mysl a ukáže ti to něco z tvé minulosti.Záleží na tvém rozpoložení pouze pokud víš co máš hledat a jak k tomu přistupovat tak by ses mohl dozvědět to co potřebuješ.“ Jistě neřekla jsme vše třeba že i když ti to ukáže budoucnost nemusíš tomu porozumět.Nebo to může být vzdálená či pravděpodobná budoucnost která se vůbec nemusí stát. „Díky i když já myslela že po té hádce ... no nebyla by to moje první hádka.“ Jasně čeho se vlastně bojím,vždy jsme byla hrdá na to že porušuji a překračuji pravidla.Tedy aspoň ta některá. „Ne věž si sama vyhledá někoho s magickým nadáním a pak se před ním objeví.Navíc žádný z těch které ten pták unesl zřejmě neměli magické nadání.“ Jistě nemůžu to vědět přesně,ale je to logické. |
| |
| Před zrcadlem (Bran Retharr) Lily odejde rozpálená doběla podobně jako její šaty,je to zvláštní dívka jako by se u ní střídalo rozumné období s nedospělostí malé dívky.Co se týká té druhé ženy možná se vám bude hodit když narazíte na nadpřirozeného nepřítele pokud se ukáže že za to nemůže ten čaroděj. Dívka se usměje když jí osloví Bran a pak řekne: „Mně taky těší já jsem Deidre.No možné to je,ale proč by unášel lidi.I když kdo má čarodějům rozumět.I když byla by tu ještě jedna možnost.“ Dívka se otočí k zrcadlu kterého sis sice předtím všiml,ale nevěnoval jsi mu pozornost.Dívka se ho dotýká a je vidět že se soustředí.Obraz zrcadla se změní a už neodráží toto místnost,ale nějakou jinou.Vidíte ženu v modrém rouchu s kápi stojí k vám zády a kápi má zvednutou takže jí nevidíte do obličeje.V ruce drží průhlednou kouli velikosti jablka zatímco druhou rukou ovládá tyče ze stejné průhledné hmoty které se nacházejí před ní.Pak se obraz změní vidíte lesní mýtinu a na věž postavenou do tvaru šestiúhelníku.Ozývá se hřmění a věz začne odspodu mizet a zase se objevovat než nakonec zmizí úplně.I tento obraz zmizí,dívka se zarazí a řekne pro sebe. „Zcela jistě to byla Věčná věž,ale kdo je ta žena?“ |
| |
| Vyjasnění zmatků "Zrdcadlo co ukazuje budoucnost? No jestli je na tom stejně jak vykládání z kostí nebo sny tak...no vidět ,že jíš jelena ti neřekne kde jsi na něj narazil ani jestli to bylo bez problémů." usmál se vážně znal sám svoje sny které ho občas směrovali jinám pochopit co vlastně vidí a proč bylo složité. Když Lily vysvětluje víc jak funguje zrdcadlo začne se Gakrom usmívat. " Jo to je jak říše snů, s největší pravděpodobností se tam ztratíš a když najdeš to co hledáš tak se stejně musíš umět zeptat jinak to je k ničemu." pak se ale zatvářil trochu nechápavě. " co myslíš ,že po té hádce? I přátelé se hádají , nikdo není úplně si hned nemusíme rozumět." s těmito slovy se podíval kde se momentálně nachází lasičák, který jako by věděl ,že je hledán sleze z Gakroma a nezapomene ho kousnout do nohy. "Vidíš on a já jsme taky nebyli vždy kamarádi on mi kradl návnady a přiváděl mě k šílenství...teď jsme přátelé i když spoustu věcí vidíme jinak a občas mě pokouše." Gakrom se usmál. "Takže ten pták bude asi jen něco co přišlo s věží ... nebo tak něco každopádně to ,že se tu kdykoliv a kdekoliv muže před někým objevit věž mě trochu děsí." |
| |
| Bylinářka Zeptám se ženy na její názor ohledně situace ve vesnici, načež provede něco opravdu nečekaného. Než aby mi nějak normálně a smysluplně odpověděla, začne se dotýkat zrcadla, ve kterém se začnou objevovat moc divné věci. No co tohleto je, čeho se tím snaží dosáhnout? „Ehm,“ odkašlu si, abych opět upoutal její pozornost, „můžete mi prosím říct, čeho jsme to právě byli svědky?“ |
| |
| Před zrcadlem (Bran Retharr) Deidre se na tebe otočí a chvíli se taky dívá poněkud překvapeně než si položí ruku na čelo jako by jí něco došlo a pak dodá: „Omlouvám se nejsem tu zvyklá vysvětlovat nikdo by to stejně nechápal.Dobrá takže tohle zrcadlo by nám mohlo poskytnout odpovědi.Ukáže vám to budoucnost pokud víte co hledáte nebo jak takové věci fungují.Věděla jsem co hledám,ale možná to ukázalo vzdálenou či pravděpodobná budoucnost která se vůbec nemusí stát.Přesto se tak můžeme dozvědět něco spíš než bych vám to mohla říct já.Protože já trčím v téhle díře už pěkně dlouho a zatím se tu nic nedělo.Proč by taky mělo?“ Poslední otázka je spíš řečnická dívka si projede rukama vlasy nespokojeně se rozhlíží kolem a pak dodá: „Můžu to zkusit znovu nebo se o to můžete pokusit i vy.Dotkněte se rámu a myslete na to co chcete zjistit.Musíte mít tu myšlenku pevně vklíněnou ve své mysli a jistě se dozvíme co potřebujeme.“ Jistě to moc srozumitelné nebylo,ale zkusit to můžeš.Ublížit ti to zřejmě nemůže a pokud to nevyjde snad to půjde i jiným způsobem. |
| |
| Vyjasnění (snad) zmatků „No to zrcadlo ukazuje budoucnost pokud víš co hledáš nebo i něco ... jiného.“dodám skloním hlavu a přejedu prsty po udusané zemi.Ale chápu jak to Gakrom myslí to zrcadlo nám nemusí ukázat to co budeme potřebovat nebo se to nemusí stát.Když pak Gakrom mluví o snovém světě tak to chápu (i když zapomněl říct že předtím musíme vypít nějaký odporný nápoj) pak se však rozmluví o tom jak přišel k tomu lasičákovi a já zvednu hlavu a usměji se. „To chápu,my jsme si s Deidre už ze začátku úplně nerozuměli a nerozumíme si doteď.“ Neměla jsme v plánu tak vybuchnout,ale ... ne já svého cíle nelituji.Vzepřela jsem se osudu a rozhodla se ho tvořit sama což je u někoho mého postavení nemyslitelné. „Ale nejdřív bych to mohla zkusit jinak.Nebo můžeme počkat s čím přijdou zřejmě toho mají dost co probrat.“ Ano skutečně se mi tam nechce nejen kvůli Deidre,ale i kvůli tomu trpaslíkovi který se nejspíš bude divit proč tam vůbec chodím když s ní mám takový vztah či jestli nechci začít další hádku. „Jinak chápu tvé obavy,ale než by se tu ta věž objevila tak bychom slyšeli zvuk jako když padají kameny a i samotné objevení nějakou dobu trvá.Je to jako by ses díval na něco co se od spodku objevuje a pak mizí.“ Počkám zda Gakrom ještě nechce něco říct a pak se začnu poohlížet po studni abych mohla uskutečnit svůj plán. |
| |
| V lese,jo v lese (Daheyra) Připadá vám to jako věčnost od doby kdy jste vstoupili do tohoto lesa a už nejspíš začínáš chápat proč se mu říká hvozd Smutku.Stromy jsou vysoké a světla sem dopadá právě tak aby jste dostatečně viděli na cestu a okolí,ale o prosluněném lese kterým by bylo radost kráčet se mluvit nedá.Možná u někoho spřízněného s přírodou,ale to ani jedna z vás nejste.Vedle tebe kráčí bosá dívka s blond vlasy které ji padají až na záda,oblečená do obnošeného oblečení a s dvěma dýkami u pasu.Jmenuje se Vivien a setkali jste se náhodou když jste opouštěli Lešno ty proto aby ses vydala na další cestu a ona proto že Lešno bylo město kde byly dobří lidé vítaní a ti špatní věšeni.Tohle ti bylo oznámeno už při příchodu a tento nápis visel i na náměstí nad šibenicí jako případné varovaní.Možná ne moc velké pro její nenechavé prsty,ale měli jste společnou cestu a našli jste i společnou řeč.Zjistila jsi že Vivien není jen všetečná zlodějka,ale i docela dobrá mastičkářka otázka proč se tomu nevěnuje však zůstala nezodpovězena protože o této části minulosti Vivien nerada mluví.Ale i ty máš vzpomínky které ti nejsou příjemné tak jsi nenaléhala.Ovšem teď jsou na řadě důležitější věci vaše zásoby se krátí a už by nebylo na škodu najít zase nějaké město.Bohužel jste se poněkud odchýlili od kurzu a tak nemáte tušení jaké město by to mělo být. „Stromy,stromy,stromy copak jsem nějaká druidka?Já chci pryč.“postěžuje si Vivien která jede vedle tebe na vlastním koni a na hlavě jí přistane šiška.Pak však obě uvidíte že se stromy rozestupují možná vedou na mýtinu možná konečně tento les končí. „Zatraceně.“ozve se vedle tebe když se před vámi objeví lesní hřbitov.Vypadá opuštěný Vivien si prohlížíš si náhrobky i okolí,ale ani jedna z vás žádnou živou duši nenajdete. „Okolí je klidné.Jistě jde o hřbitov a všichni zde jsou už dávno mrtví,tedy aspoň doufám.“poznamená Vivien a je vidět že se jí setkání s nějakým nemrtvým zrovna nelíbí.I když pokud by tu byli nemrtví vaše koně by je už dávno ucítily,úplně vzadu hřbitova se vám naskytne pohled na ohromnou hrobku z černého kamene.Vedou k ní kamenné schody které po obou stranách střeží dvě sochy pěkně ošklivých oblud.Mají křídla přesto to vypadá že mají i šupiny,rovněž si všimnete i drápů a zubů které se na vás cenní z otevřených tlam. „Tak a co teď?“otočí se na tebe Vivien a zřejmě se rozhodla nechat na tobě co budete dělat dál.Opustíte hřbitov a budete dál bloudit lesem nebo ho prozkoumáte? |
| |
 | V lese, jo v lese (Daheyra) Dneska jsem byla nějaká svěží. Na slunnou procházku to nijak nevypadalo, ale pořád nebylo nic co by mi kazilo náladu. Byly jsme v lese s moji novou známou a celou cestu mi přišlo divné jako ty stromy dokáží tak dobře zakrýt sluníčko. Kdybych dala stranou pocity ohledně Vivien, tak jedinou další podivnou věcí byl ten plácek před námi. "Hale! Vidíš tamhle je světlo.“Ukážu prstem na rozestupující se stromy "Asi to tam pokáceli dřevorubci.“ Zůstala jsem zticha, když zaklela. Hřbitov jsem uprostřed lesa nikdá nečekala. Zmateně a udiveně zároveň jsem se rozhlížela po okolí. Bylo ticho, přerušované jen zvuky lesního života. Nevěděla jsem co dodat. Sesedla jsem z koně a zahákla ho o jeden ze stromů. “Okolí je klidné což? Čekáš, že tu na nás za rohem vybafne nějaký ghůl? Já si nemyslím. Hřbitovy uprostřed lesa nebývají. Tohle tu bude asi nějaký pátek. Z masa na mrtvolách už nic nezbylo. Podívej jak je to tu zarostlé.“ Zakroutím udiveně hlavou a přejdu k jedné ohromné hrobce. Prohlížím si dvě zachovalé sochy. Vypadají celkem živě. Vivien se zeptá na další postup, ale já dlouze zaváhám s odpovědí. Nespouštím oči z černé hrobky a dokonce ohmatám rukou i kámen, který jí tvoří. Zajímalo by mě z jakého materiálu to je udělané. "Každý hřbitov na který narazíme nemusí být kouzelný.“ Pronesu ještě jednu narážku na její předchozí obavy a vlídně se usměji. "Cennosti jsou pravděpodobně už dávno vybrané, ale nemůžeme to nechat jen tak. Kdybych neoblézala každý podivný hřbitov, tak už bych byla bez práce.“ Započnu ukazovat prstem trasu. “Obejdeme to tady po okolí, a pak se vrátíme k téhle hrobce. Ta je tu asi nejzajímavější.“ Dám se do chůze a prohlížím si okolí. |
| |
| Na hřbitově (Daheyra) „No je to možné zvlášť vzhledem k té pěkné hrobce.“poznamená Vivien a ukáže na hrobku vzadu.Některé hřbitovy bývají prokleté nebo slouží jako ochrana před nezvanými návštěvníky podobně jako když alchymisté používají golemy.Když prozkoumáš sochy tak zjistíš že jsou z nějakého černého kamene,ale i když vypadají děsivě a tak realisticky jako by měli každou chvíli ožít nebo aspoň zařvat tak nic se nic z toho nestane.Vivien nakonec seskočí taky uváže svého koně a opatrně se vydá směrem k prvnímu náhrobku,zřejmě moc uklidněná není protože během cesty opatrně našlapuje a svou cestu si předtím ohmatává prsty.Tam se zastaví a chvíli si ho čte než prohlásí: „To by mně vážně zajímalo co tím myslel.“ Když k náhrobku dorazíš tak tam najdeš tento nápis: Tamal Smrt je jen brána čas je jen okno „Povzbudivé.“poznamená Vivien.O kousek dál narazíte na další náhrobek do kterého někdo pod to co tam už je vytesané vyškrábal ne zrovna úhledným písmem: Pozor na oživlý kámen „Milé.“pronese Vivien a podívá se k hrobce,ale sochy tam stojí dál stejně nehnutě jako dřív.V další chvíli uslyšíš křupnutí vyjeknutí a Vivien ti zmizí z dohledu.To křupnutí vzniklo když dívka šlápla na lýtkovou kost jednoho kostlivce při bližší pohledu to bude nejspíš někdo kdo zde zemřel a je mrtvý už nějakou dobu.Jediné co zbylo je zvláštní přívěsek který se nyní nachází v hrudním koši,prsten na pravém prsteníčku a železná hůlka s malou hlavicí kterou pořád svírá v pravé ruce. „Já jsem tady.“ozve se vedle tebe a když se ohlédneš (nebo když se budeš dívat předtím) zjistíš že Vivien propadla ztrouchnivělými prkny a skrz malou vrstvu hlíny do jednoho hrobu přímo na nebožtíka jehož kosti poněkud rozdrtila.V rukou něco drží a to potom dopadne vedle tebe,jsou to zbytky torny ze kterých tímto pohybem vykoukne nějaká velká kniha.Pokud chceš pomoc Vivien zjistíš že se o to snaží sama,skoky a přeskoky se nakonec dostane a na vrchol kde jí už můžeš podat ruku (nebo se vyšplhá sama). „Dost nepříjemná zkušenost.“poznamená dívka a pak se podívá po své kořisti.V torně naleznete akorát skleněnou kouli (vypadá to na sklo ovšem je zvláštní že se ještě nerozbilo a že na něm nejsou vidět žádné prasklinky) a větší knihu ve vázaných deskách se zrezivělým zamykáním.Přesto však vypadá že i kniha poněkud zdárně odolala působení zubu času.Prsten který má kostlivec na prstu je z kosti a je do něj vyrytá lebka ovšem hůlku drží tak pevně že mu budete muset zlámat kosti aby jste jí získali.Amulet v hrudním koši je vyrobený ze zlata je tak velký že se ti skoro vejde do dlaně na nahoře má dva rohy a středem kruhu který se táhne pod rohy je napsáno LOTH.Pokud se rozhodnete pokračovat v průzkumu už nic dalšího nenajdete.Jen plevel,kořínky,oprýskané a otlučené náhrobky,kousky skla které leží na zemi mezi dvěma náhrobky a zrezavělou vidličku která leží poblíž rozbitého skla. |
| |
| Bylinářka Cože? To tady ve vesnici mají zrcadlo, co vidí do budoucnosti? Co je tohle vůbec za osobu? „Takže mi chcete říci, že tu máte zrcadlo, pomocí kterého se lze dívat do budoucnosti? Mohu se zeptat, kde jste vlastně takový artefakt získala? A pokud disponujete takovou mocí, tak proč zůstáváte zde ve vesnici? A ve vesnici jste tedy žádnou magickou aktivitu během únosů nezaznamenala?“ vychrlím na Deidre sérii otázek, protože už vůbec nerozumím ničemu co se tu děje, pak si ale uvědomím, že jsem to asi trochu přehnal, „Omlouvám se, že jsem to na vás takhle všechno vysypal, ale tahle vesnice, která mi s prominutím připadá jako největší díra, co jsem kdy viděl, mě nepřestává překvapovat.“ „Nebojíte se třeba, že byste mohla být také cílem toho únosu? Přeci jen tu byli nedávno prý uneseni dva celkem zkušení dobrodruzi.“ |
| |
| Vítek Čipera Přepadení v lese Tvá nová cesta vede skrz les samozřejmě s početným doprovodem protože na tebe zapůsobila už jenom ta mohutná masa zeleně.Jsi součástí toho doprovodu protože se ti je podařilo přesvědčit že jím můžeš být užitečný.Dále s tebou jede deset vojáků a jedna bosá dívka s hnědými vlasy jejíž oblečení se skládá z kožené podprsenky,kožených kalhot a hnědého pláště.Na krku si všimneš amuletu z modrého kovu do kterého jsou vyryté zvláštní znaky a na zádech má připevněný meč.Dívka je tichá a moc toho nenamluví,pokud se jí na něco zeptáš tak ti sice odpoví,ale sama rozhovor začínat nezačíná.I ostatní vojáci se jí i přes její poněkud vyzývavý vzhled straní a i přes veškerou snahu zjistíš že o ní ví jen o něco málo než ty.Dívka se jmenuje Brynn a šušká se že je to prý čarodějka.Co by asi říkali kdyby měli tušení co jsi ty?Lidé (a nejen lidé) nemají rádi když se jim někdo může vrtat v jejich mysli.Jste na cestě už třetí den a ty se nemůžeš dočkat až nebudeš muset spát na mezi a jíst veverky a vačice.Navíc se dnes zvedla mlha která zahaluje okolí i údolí do kterého právě sjíždíte. „Léčka.“vykřikne jeden voják,ale vzápětí leží na zemi s šipkou v hrudi.Dívka tasí meč přejde dopředu a vykřikne: „No tak postavte se mi vy zbabělí kastráti.“ Nejen ty jsi překvapený ať už tím že se konečně ujala slova,jejím odvážným výrokem nebo snad tím že jste mýlily ohledně jejího zaměření.Takto se chová válečník,ale ne čaroděj.A brzy se k vám vydá skupina deseti mužů držících v ruce kuše.Ti muži se rozstoupí a utvoří místo muži který sedí na koni a na rozdíl od nich má honosnější oblečení.Muž má úzkou tvář,pichlavé oči a rozcuchané hnědé vlasy. „Ó to je krvavá výzva,ale já se nebojím.Tento les patři mně a kdo se sem vydá musí počítat s následky.“ Vojáci se mezitím rozjedou k muži,ale když na ně zbývající muži namíří kuše zastaví se. „Tví muži mají tolik odvahy jako chlapci kterým ještě nesestoupily varlata.“pronese dívka a mužům se zachvějí ruce zatímco jejich tváře nabudou rudé barvy.Urazit je muž už dávno by ho ztrestaly,ale zde váhají.Přesto je otázka jak dlouho ještě jejich sebeovládání vydrží. „Moc ti to mluví děvče.“pronese muž na koni a zamračí se. „Říká se že slova jsou jen slova jimi nemůžeš zranit.Nebo ano?“dívka zasune meč zpátky do pochvy a potom ukáže na muže na koni.Když se však podíváš blíž zjistíš že neukazuje na něj,ale na ocas jeho koně.Když se pak chytne amuletu na krku zatím co druhou rukou luskne prsty už asi tušíš co bude následovat. „Hoř.“pronese dívka a koňský ocas začne prskat což kůň nese poněkud nelibě.Když se pak ocas rozhoří poněkud víc kůň se zblázní úplně a muž má co dělat aby se na něm udržel.Navíc poskakuje i mezi muži s kušemi a rozbije tak jejich formaci neboť muži musí uskakovat pokud nechtějí být pokopání.Vojáci kteří tě doprovázejí to berou jako příležitost a s bojovým křikem se vrhnou dopředu.Co uděláš ty je na tobě,muž na koni se nachází tak blízko aby jsi po něm mohl hodit střelu z praku,ale i když se v současné době nemůže bránit jak se kůň zmítá aby se zbavil ohně který má doslova u zadku je muže těžké zasáhnout (ohrožení 4). |
| |
| Těžký život alchymisty (Bran Retharr) Deidre tě vyslechne a pak se usměje. „Jistě chápu že vám to přišlo divné,ale no já nepocházím odsud a nejsem ani bylinkářka.Jsem něco jako jste vy.“ Deidre se mezitím opře o stůl a ty si všimneš drobných jizev na jejich rukách kterým by ostatní nevěnovali pozornost,ale ty v nich najdeš známou souvislost.Alchymisté pracují s nebezpečnými látkami a tyto látky často poznamenají jejich ruce neboť ne každý pokus se podaří.I když to víš z vlastní zkušenosti kdy se často obávaly kdy je při jednom ze svých pokusů vyhodíš do vzduchu. „A ne já nedisponuji takovou mocí navíc to zrcadlo nefunguje spolehlivě.Magickou aktivitu jsem zaznamenala,ale když jsme se pokusila zjistit zdroj byly výsledky nejisté.Můžu vám o tom povědět víc,ale ohledně toho kdo jsme a co tu dělám to je poněkud dlouhý příběh.“ Deidre se posadí a počká zda se posadíš i ty a pak ti začne vyprávět svůj životní příběh.Možná tě to překvapí,ale když skonči zjistíš proč ti to všechno říkala. „Začínala jako prostý ranhojič a chtěla se vypracovat výš a nakonec se mi to i povedlo když jsem získala místo v jedné tvrzi.Ale jednoho dne jsem jí musela opustit kvůli neshodě s jedním zbrojnošem.“ Deidre neříká o jakou neshodu šlo a pokračuje ve vyprávění. „Vydala jsem se do lesa abych to zkusila v jiném městě,ale jednoho dne jsem uviděla Daranovu šestibokou věž.Daran poznal můj talent a rozhodl se ho rozvíjet,zde jsem se právě setkala tou nafoukanou husou Lily.Lily však jednoho dne odešla protože jí prý sházela příroda ...“ Deidre vypadá že tomu nevěří navíc se (jak už jsi viděl předtím) obě dívky moc nemusí. „Ale já jsme tam zůstala,když měla pocit že toho umím dost tak Daranovi poděkovala a odešla.Usadila jsem se v jednom městě kde jsem léčila,vyráběla elixíry a možná jsem měla u toho zůstat.Jednou se mi jeden můj pokus poněkud vymkl z ruky a já vytvořila pětimetrový ohnivý sloup.Nemusím říkat že z toho nebyli zrovna nadšení a mně se sotva podařilo utéct z města.Bohužel se nevyznám v lese a tak jsme zabloudila a došla sem.Rozhodla jsem se tu zůstat než se dám do kupy,ale pak jsem objevila jak funguje tohle zrcadlo.Nevím čí je když jsem přišla byl tento dům prázdný a to zrcadlo zakryté.Ostatní ve vesnici se tomuto domu vyhýbají protože říkají že je prokletý,myslím že se jenom bojí toho zrcadla protože nerozumí tomu co umí.“ |
| |
| Na hřbitově Rozhlížím se klidně po okolí a přemýšlím nad tím jestli mi tu náhodou není něco povědomé. Bývala jsem velký knihomol, nebo možná ještě jsem. Nic mě zrovna nenapadne, a proto se obrátím k Vivien, která zrovna zkoumá nějaký náhrobek. Škoda jen, že jsem nedávala pozor na to jak moc opatrně tu našlapuje. "Co jí asi nutí k tomu hledat past na každém rohu." "Zřejmě nějaký myslitel co žvaní hodně kolem a neříká věci na rovinu. Takové typy nemám ráda." Přejdeme k další hrobce. Podívám se na něj blíže, jestli náhodou nebude poznat jak čerstvě je to vyryté, ale jsou to jen čáry.... co já poznám na rýhách. Na rozdíl od Vivien se hned poté neotočím směrem k sochám, ale rozhlédnu se po ostatních náhrobcích. Nic na to neříkám, ale vyděšeně vyjeknu, když se moje kolegyně propadne. Strach mě samozřejmě rychle přejde. Pomůžu jí ven. "Loth. To je zajímavý. V překladu z drowštiny je to myslím „paní Jam.“, nebo tak nějak." Zabručím a prohlédnu díru pod prkny, načež se podívám na získané artefakty. "To je divný. Ten nápis „pozor na oživlý kámen“ patří k téhle hrobce? Možná je to ta skleněná koule." Prohlédnu předměty jestli nezjistím něco víc. "Nějaké nápady?" |
| |
| Jdeme na to Gakrom zřejmě nemá už co říct a tak se vydám najít studnu u které zrovna dvě ženy probírají místní drby ovšem když mně uvidí tak odejdou.Ano lidi zde se mně bojí potom co jsme musela několik z nich umravnit.Často to byli ožralové či jiné horkokrevné osoby kteří se mně v hospodě rozhodli osahávat. „Ty šaty by se mi líbily.“ „Já nevím nejsou moc krátké?“ Ponořím ruce do vody a soustředím se abych se napojila na místo odkud přitéká a pokusila se zjistit co se nachází v místě kterým tok protéká. 6+5+4=14 manévr přesně,zvláštní schopnost Mlha a led. Ucítím brnění v rukách a brzy se okolím roznese poněkud truchlivá píseň.Obě ženy se rozpláčou a jedna dokonce začne vzlykat na Gakromově hrudi.Přítomnost krolla ji tentokrát zřejmě nevadí,ale já už jsem často viděla že na slabší povahy to takto působí.Ale potom začne působit kouzlo a můj zrak jako by byl veden dopředu daleko od této vesnice skrz les který protéká. Jít po souši,po moři ... a led může tát ... Potom mně však něco zaujme protože tento zvuk už znám,nejdřív to vypadá jako by se blížila bouřka,ale obloha je bez mraků.Pak se ozve jako by se na horách spustila lavina a nakonec se začne odspoda objevovat a pak zase mizet jistá šestiboká věž. To je Věčná věž,páni nečekala jsem že se mi to povede.Já vím nic tohle ještě nic neznamená,ale aspoň máme směr. Ven však vyjde nějaká žena v modrém plášti s kápi a vzhlédne k obloze.Potom si sundá kápi a zvedne k obloze něco co připomíná větvičku.Zaklíná se jmény různých světu a pak pronese: „Žádám vás o pomoc,jsem čarodějnice ze Zagouly.“ Zableskne se a větvička zazáří bílým světlem.Procitám protože jsem viděla dost a rozhodnu se o to podělit z Gakromem.Žena na jeho hrudi přestane vzlykat vyděšeně vzhlédne a potom uteče.Chvíli sbírám síly a potom se vydám ke krollovi,počkám až odejde a pak řeknu: „Našla jsem tu věž,ale Daran v ní nebyl.Ven vyšla nějaká žena kterou jsem nikdy předtím neviděla.Řekla že je čarodějnice ze Zagouly,protože to bylo nejspíš součástí rituálu k obnově jejího magického předmětu.“ Domluvím počkám až si to Gakrom přebere a potom se otočím opět ke dveřím.Protože oba jsou alchymisté tak si jistě mají co říct.Nejspíš teď probírají to jak něco co nejvíc vyhodit do vzduchu. |
| |
| Na hřbitově (Daheyra) Hřbitov vypadá staře a opuštěně,ale zdání může klamat.Vivien je opatrná možná vzhledem k jejímu povolání drzé chmatačky.Nebo se jí možná tento hřbitov nelíbí,ale když dojdeš k prvnímu náhrobku tak ti to jméno něco řekne. Tamal,černokněžník usilující o nesmrtelnost ... no zřejmě se mu to moc nepovedlo ... U druhého náhrobku ti to jméno nic neřekne,ale ten druhý nápis vypadá čerstvě a zřejmě ten kdo ho zde vyryl měl docela naspěch. „Díky.“řekne Vivien když jí pomůžeš potom začne rýt prsty do hlíny a rozhlížet se kolem.Díra mezi prkny ti ukáže pohled pouze na pochroumané kosti nebožtíka,ale pak si vzpomeneš že Loth byl i slavný válečník a tento amulet mu měl dodávat štěstí.Ovšem Loth byl i poněkud arogantní a tak se nesměl dívat do zrcadla pokud ho měl na sobě.První myšlenka však asi správná není protože osoba na kterou sis vzpomněla se jmenuje Llolth krutá pavoučí bohyně a paní temných elfů. „No já myslím že to patří k té hrobce.“pronese Vivien která přestane zkoumat sklo a vidličku přesune se k nalezeným věcem.Ty je právě prohlížíš a zrovna se díváš do koule jejíž povrch se zakalí a ukáže ti dlouhou chodbu osvětlenou ohnivými koši kterou kráčí několik mnichů v černých rouchách.Ruce mají zastrčené do rukávů,kápě stažené tak že jim není vidět do obličeje a do jejich kroků se line jejich truchlivá píseň ze které ti naskakuje husí kůže.Potom obraz zmizí a koule zase čirá.Vivien mezitím zamířila k tomu kostlivci a stáhla mu prsten z prstu a nyní mu páčí hůlku z ruky.Její povaha zlodějky se asi naplno projevila. „No můžeme se podívat do té hrobky,nebo odejít a zase bloudit lesem.Nebo se zeptat té koule.“dodá Vivien ukáže dýkou na tu kouli.Zřejmě neví že jsi to už udělala. |
| |
 | Přepadení v lese Sedím rozmrzele na svém oslu. Opírám se o své nevelké nemalé zavazadlo a přemítám nad tím, jak by teď bylo nádherně, kdybych byl zachumlaný až po nos ve velké nadýchané peřině a v klidu vyspával. Je to hezká představa, ale je daleko od pravdy. Kdyby aspoň nebyla ta příšerná mlha. Ještě se nachladím! Přitáhnu si kabátek ještě trochu víc, když tu někdo zavolá, že na nás někdo nalíčil past. Okamžitě mě to vytrhne ze všech myšlenek a já přitáhnu oslíkovi otěže. Tomu je očividně jedno, co se děje, a tak se se stejným výrazem, jako před vteřinou zastaví. Já jsem naopak překvapen, když se naše spolujezdkyně začne ohánět mečem a slovy tak silnými, že bych je ani já nepoužil. Aspoň ne v takové situaci. Věci ale dostanou rychlý spád, když po výměně slov se potvrdí, co si vojáci mysleli. Naše společnice umí využívat magii. Koňský ocas žhne jako pochodeň, a to se jeho majiteli i jezdci dost nelíbí. Ten posledně zmíněný s tím ale nedokáže nic udělal, protože kůň začíná jančit jako… jako by mu někdo zapálil koudel u zadku. Musím se usmát, protože tohle vytržení ze všednosti není ani tak špatné. Ve městě by za tohle divadlo dali lidé i poslední groše. Bohužel, teď se strhne bitva. Naši už se rozběhli na nepřátele, kteří se snaží vyhýbat rozohněnému koni. A co s tím udělám já? Co bych s tím měl dělat? Můj doprovod je plně ozbrojen a vypadají, že to mají plně pod kontrolou. “Do nich! Bijte ty lapky!“ zakřičím na ně. Hned potom zašeptám oslíkovi, aby zacouval ke stromu nebo keři, kde bychom se skryli. Pro případ ale vytáhnu prak a připravím si kámen. |
| |
| Po boji (Vítek Čipera) Muži nepotřebují tvé pobízení a ty pochybuješ zda tě vůbec slyšeli.Zatímco u lapků si můžeš všimnout hněvu že tak krásně vymyšlené přepadení bylo naprosto zmařené díky jedné skutečnost.Koně mají panickou hrůzu z nemrtvých a ohně a té druhé věci právě dívka dokonale využila.Vidíš že lapkové se snaží ještě vystřelit z kuší,ale nemá to valný účinek.Jeden muž i ve snaze pořádně zamířit přestane dávat pozor a schytá ránu do kopytem hlavy.Kůň mezitím shodí svého jezdce a s planoucím zbytkem ocasu ho přeskočí aby za chvíli zmizel za stromy.Mezitím se bitva posune mimo tvůj dostřel lapkové upustí kuše a popadnou meče.Muž se probere po pádu z koně tasí a už se chystá zasáhnout když se zvedne vítr ten víří listí a prach kolem bojiště tak že do něj zvenčí není vidět.Muž zakleje a otočí se k dívce,ale to se touto clonou prodere pět lapků aby mu pomohli utéct.Ale i ti jsou ihned napadeni zezadu,dva skončí s mečem v zádech a třetí se musí bránit přesile dvou mužů zatímco zbývající dva podpírají svého vůdce.Podaří se jim zmizet za stromy než jejich vůdce klopýtne o jednu větev která se jakoby náhle zvedne do vzduchu.Když ho ti dva zvedají zabodnou se jim do zad šipky z kuší které někdo zvedl,všimnete mužova rudého,vztekem staženého obličeje než se otočí a zmizí mezi stromy.Mezitím opadne i clona z prachu a kouře a je po boji.Na vaši straně je jen jeden mrtvý,ale všude kolem jsou mrtvá těla lapků.Jejich vůdce sice utekl,ale teď si nejspíš bude lízat rány a na podobné přepady nebude mít čas.A tak zatímco co si někteří starají o raněné další hledají tebe. „Kde je ten hobit?“ „Myslím že jsem jeho písklavý hlas slyšela odsud.“odpoví dívka ukáže přibližně tvým směrem.Zároveň uslyšíš šramot jako by se tvým směrem někdo prodíral,vidíš jak odhrnuje křoví aby si udělal cestu a šlape po větvích. |
| |
| Dům se zrcadlem Trochu očekávám, že se se mnou Deidre přestane bavit, ale místo toho mi začne vyprávět svůj životní příběh, sednu si a poslouchám. No tak jestli je alespoň jenom polovina z toho, co mi tu říká pravda, tak se nám to začíná pěkně zamotávat. „No, abych pravdu řekl, jsem zde z podobného důvodu, v tom vám rozumím.“ „Takže toho Darana vy i Lily znáte, to se nám vůbec nepochlubila… Myslíte, že by mohl mít něco podobného na svědomí, dokázal se přeměnit na nebo vytvořit nějakého toho kouřového ptáka, o kterém tu všichni mluví? Nebyla jste svědkem nějakých únosů, když jste tam byla? Nebo že by už měla věž nového majitele, byl tam nějaký další učeň v době, kdy jste tam vy dvě byly? A nemůžou mít ty únosy nějakou spojitost s tím, že se tady poblíž nachází dvě jeho učnice? Nebo snad s tím zrcadlem, protože tohle rozhodně není taková díra, jak jsem si myslel, na to se tu děje až moc zajímavých věcí.“ |
| |
| Po boji Napjatě sleduji z poměrného bezpečí celou potyčku. Šipky létající vzduchem, meče třeštící o meče a výkřiky raněných a umírajících. Rozhodně si to hodlám zapamatovat – jednou z toho bude dobrý příběh. A vše začalo malým plamínkem. Uchechtnu se. Pak se ale k mé nevůli zdvihne vítr, který oddělí celý výhled. “Hrom do toho.“ ulevím si. Na výsledek si musím počkat, až větrná zástěna opadne. Když se tak stane, vypadá to slibně. Pobídnu oslíka, aby vyrazil z příšeří ke zbytku naší výpravy. Najednou se však někde vedle mě ozve praskání větviček a já se polekaně otočím automaticky přitahujíce otěže. “Kdo je tam? Ať jsi kdo jsi, vylez ven.“ Zním sebejistě, ale polknu strachy. Mám bujnou fantasii. Mohl by to být kdokoli. Nebo cokoli. Do praku dám kámen a mírně napnu. |
| |
| Přehlídka moci Nějak neví co má říct, přeci jen vztahy se zvířaty pro něj byli jednoduší než s lidmi i tak asi trochu chápal ten problém toho všeho...Nemělo to být snadné a vlastně ani nikdo nechtěl aby to bylo snadné. "Víš vy vlastně ani nemusíte být super kamarádky,ale aby se neobjevila ta věž možná by jste spolu měli mluvit." navrhnu,ale to už je nejspíš Lily ponořena do rytuálu. Její síla na mě udělá dojem i když od sebe díky tomu musím odhánět obě ženy ale stačí ukázat zuby a zatvářit se nepříjemně a jen co Lilino kouzlo povolí jsou pryč. "Říkáš ze Zagouly...Tobě to místo něco říká? Neb mě moc ne." snažil se vzpomenout ,ale nejspíš to bylo marné "No ale pokud ta žena je čarodějnice a je v té věži nemůže, do ní patřit? Tedy není už noví učeň nalezen a věci by měli odeznít sami?" ne že by věřil ,tomu že to bude tak snadné, ale je dobré si zachovat naději. "Tak jako tak bychom si asi měli promluvit s ní ne?" hodím hlavou k domu za kterými probíhají nejspíš alchymistické debaty. |
| |
| Vítek Čipera Nová hrozba? Tvoje fantazie se nakonec přece jen ukáže jako poněkud bujná protože nakonec se z křoví vynoří právě ta dívka která o tobě před chvíli mluvila. „Měla jsem pravdu tady je.“dodá potom a i když asi všichni tušili že ses ukryl mimo boj tak jsou rádi že se ti nic nestalo.Následující chvíle jsou vyhrazené odpočinku,kopání hrobu do kypré půdy pro vašeho jediného mrtvého zatímco o lapky nejeví už nikdo zájem.Pokud chceš můžeš jejich těla prohledat a najdeš dohromady dvacet osm grošů,váček s tabákem,dýmku,ohmatané karty a váček se třemi krystaly modré,červené a žluté barvy.Brynn mezitím sklízí blahopřání za svůj dobrý nápad a ty si všimneš že se i červená.I ty můžeš využít této příležitosti k posezení a případně prozkoumání toho co jsi našel.Nebo se můžeš té dívky zeptat co to asi je,ale to by znamenalo pochlubit se svým nálezem.Po určité době je vydán rozkaz k odchodu a vy se opět vydáte vstříc svému cíli.Další cesta už proběhne bez problému neboť jediné s čím se setkáte je zajíc či divočák a i ti zmizí jakmile se objeví.Nakonec se před vámi objeví hradby města Neuburgu muži zrychlí a před polednem jste u nich.Stráž se ptá na účel vaší cesty a potom vám věnuje už jen malou pozornost,jen tobě a Brynn se dostane pozornosti o něco více.Za hradbami se všichni vojáci s tebou rozloučí a pobídnou koně směrem do města. „Tak jsme tu zůstali sami.“ponese nakonec dívka když tu zbudete jen vy dva. „Nevadilo by ti jestli bych šla aspoň zatím s tebou?“ Zřejmě nečeká že by jsi řekl ne,ale pokládá za slušné se aspoň zeptat. |
| |
| Dům se zrcadlem (Bran Retharr) „No Lily nerada mluví o své minulosti zvláště před cizími lidmi.“odpoví Deidre a tobě to přijde zvláštní protože Lily ti přišla poněkud vlezlá.No nejen vlezlá,ale i prchlivá s poněkud výbušnou povahou. „Ano s Lily se známe se,byl jste někdy v Neuburgu?Lily se tam narodila,přesněji v tvrzi nad městem.Ale k věci,myslím si že by toho Daran mohl být schopný tedy aspoň vytvořit toho kouřového ptáka.A ano byla jsem svědkem jednoho únosu,ovšem tento se nepovedl.Jednalo se o dívku která toho ptáka zahřála zevnitř a on se rozpadl.Potom jsem si s ní tady mluvila,ale ani ona mi nebyla schopná říct proč si ji ten pták vybral.Ta dívka byla čarodějka,hnědé vlasy modré oči a dost odvážné oblečení.Já bych si ho na sebe tedy rozhodně nevzala.“ O téhle dívce starosta nemluvil,buď tam byli pouze úspěšné únosy nebo si toho nikdo další nevšiml.Ohledně tvých dalších otázek se Deidre zamyslí,ale pak zavrtí hlavou. „Ne byli jsme tam jen my dvě a pak jsem tam zbyla už jenom já.Věž sice může mít nového majitele,ale ten předchozí musí předtím zemřít navíc věž prodlužuje svému majiteli život takže přirozenou cestou to půjde obtížně.Taky mně napadlo že únosy mohou mít spojitost s námi,ale spíš bych to viděla na tuhle vesnici.Buď proto že tu ta věž dřív stála nebo proto že tu bylo něco ... jiného.Vím že to zrcadlo nějak souvisí se zdejší minulostí,ale zatím jsem nezjistila jak.“ |
| |
| Nové potíže Ano moje problémy s Deidre jsou teď vedlejší navíc není to naše první a nejspíš ani poslední hádka.A z toho co mi ukázalo kouzlo nejsem moc nadšená.Možná má věž už nového majitele,ale co se vlastně stalo s Daranem. A co tu vlastně Deidre dělá?Že by to bylo kvůli tomu zrcadlu? Když kouzlo přestane účinkovat a ženám dojde komu to vlastně pláčou na rameni tak dostanu očekávanou otázku.Kreslím prsty na zemi různé obrazce a přitom vzpomínám. „Zagoula je město které se nachází v poušti na jižní straně Khulu.Četla jsem že tam vládne černá magie a velmi staří zlí bohové.“ Zvednu hlavu a i já bych byla ráda kdyby tomu tak bylo,ale nejspíš to tak snadné nebude.Možná že ona může za ty únosy. „No já nevím,může mít své vlastní plány a pokud tam už Daran není mohla by za těmi únosy být ona.“ I já se podívám ke dveřím a pak dodám: „Dobrá tak půjdeme?“ Pokud Gakrom nemá námitky tak se vydám ke dveřím opatrně je otevřu a pak řeknu: „Neruším?Omlouvám se že jsme tak vybuchla,ale na něco jsem přišla a nebude se vám to líbit.“ |
| |
| Dům se zrcadlem Poslouchám další Deidrinino vyprávění. No alespoň začíná dávat smysl, proč si vybral tuto vesnici. Na to, jaká je to díra, se tu nachází až příliš mnoho mocných osob a předmětů. „No děkuji vám tedy za všechny ty informace, je toho na mě nějak moc. Starosta nám nabídl odměnu, když těm únosům zabráníme, ale vůbec nemám nápad, jak. Jediné, co mě napadá, je dojít přímo za tím Daranem, ale nejsem si jistý, jestli je to dobrý nápad. Dokonce ani nevíme, kde ho hledat. Lily říkala něco o nějakém sledování vody, nevíte o tom něco?“ |
| |
| Ve městě Následuje dlouhý oddech, poté, co se zjeví naše čarodějná společnice. Sklopím a uklidím svůj prak a poklidně vyjedu zpět na cestu. "Vedli jste si dobře." řeknu takřka znalecky vojákům. Pak uvážu oslíka a zatímco se většina stará o našeho padlého, já se postarám o jejich padlé. Obratně se vyhýbám kalužím krve či jiných nečistot a po jejich důkladném odlehčení nebožtíků se vrátím ke zbytku skupiny. Kouzelnice je nyní středem pozornosti. Na to, že je obvykle magie přijímána negativněji jsou pánové ze stráže nadšení, že mají kouzelníka ve svém středu. Inu, je to její chvíle a já nemám nejmenší důvod to kazit. Ale ani se nehodlám přidat k davu fanoušků. Takže si raději sednu poblíž svého oslíka, který jistě chroupe travičku nebo cokoliv, na co dosáhl, a jmu se podívat na věci, co jsem našel, zvláště pak na zvláštní krystaly. Další část cesty už je klidná. Jedu vedle jednoho vojáka a povídám si s ním o nesmrtelnosti chrousta a dalších běžných a nezajímavých věcech. A pak se dostaneme až k branám Neuburgu. Náš doprovod je zřejmě znám či očekáván. Já a Brynn jsme asi trnem v oku. "No dovolte?" řeknu dotčeně, když se mě stráž zkoumá pohledem od hlavy k patě. "Jsem snad nějaký lapka nebo zloděj?" Vrhne po mě pohledem. "Jen tudy procházím, víte?" pak už mě nechá být a my se tak dostaneme do města. Vojáci se s námi loučí – každý si jde po svém. Tedy až na Brynn. Vypadá to, že nemá žádný cíl cesty, alespoň prozatím. Tak jsme na tom dva. "Ale vůbec ne!" řeknu nadšeně. Vždy je vítané mít společníka – zvlášť tak nadaného, jako je Brynn. "A mám výtečný nápad. Zvu tě na oběd jakožto zachránce dne! Zasloužíš si to." řeknu s velkým úsměvem. A já si to ostatně taky zasloužím. Pak se zběžně rozhlédnu, jestli uvidím nějaký hostinec nejlépe se stájí (pokud tu není společná městská stáj) popřípadě se zeptám nějakého strážného poblíž na správný směr. Pak už popoženu oslíka správným směrem. Doufám, že ten hostinec nebude žádná špeluňka, ale něco s dobrým jídlem a měkkou postelí. Hod na krystaly - dvě šestky :) Nevím, jestli něco přidávám, ale asi není potřeba. |
| |
| Začíná se to komplikovat "Temná magie a zlí bohové...no to nezní jako domov někoho komu by jsi chtěla svěřit magii nabytou věž že?" ujistím se že mé myšlenky jdou stejným směrem jako myšlenky Lily. "Hmm..napadá mě pokud by ona byla za únosy neexistuje magie která by vyžadovala lidské oběti a umožnila třeba změnu majitele věže bez jeho smrti...nebo získání moci k zabití Darana?" jak rychle pár informací dokáže změnit celkem dobrou zprávu na pohromu. Stále mě také přišlo ,že ti co by se do věže hodili o ní vlastně nestojí a ti co by tím získali nesmírnou moc a potenciál ohrozit všechno a všechny se mohou přetrhnout se do ní dostat. "Půjdme." souhlasím nakonec a otevření dveří do místa kde je víc lidí ze mězase udělá prostého krolla. "Tak Lily koukat voda vidět moc fuj věci Lily říct ..líp mluvit." |
| |
| Když se zápletka zaplétá(Gakrom,Bran Retharr) „No to by jste se museli spíš zeptat jí,ale vím že druidi dokáží vidět to co se odehrává poblíž místa kterým voda protéká.Ono tohle neplatí jen o vodě,ale i o zemi.“ To by vysvětlovalo Branův pocit že ho v lese pořád někdo sleduje,Lily zřejmě věděla o každém jeho kroku.Ale to se už otevřou dveře a dovnitř opět nakouknou Lily a Gakrom,Deidre přikývne a zřejmě tu už to co se tu předtím stalo pustila z hlavy.Lily mezitím dojde ke stolu shrne některé lahvičky pak si na něj vyskočí a dá nohu přes nohu. „Podívala jsem se kudy protéká voda ze studny a podařilo se mi najít tu věž,ale už má jinou majitelku.Ano je to žena slyšela jsem jak říká že je čarodějnice ze Zagouly,protože to bylo nejspíš součástí rituálu k obnově jejího magického předmětu.Nejspíš si věž vybrala nového majitele ...“ „Nemusí předtím ten předchozí umřít?“zeptá se Deidre. „Ne nezbytně stačí když opustí věž a poblíž je někdo vhodnější ...“ Lily složí nohy před sebe a dívá se na prsty. „Nevím proč to udělal,ale dotyčného majitele už Daran zajímat nebude.A co týká Zagoula leží daleko na jihu v Zhamitské poušti i kdyby se tam někdo dostal ta pravá zkouška by ho teprve čekala.“ Bran si může vzpomenout na starou mapu ukazující vzdálenou část Khulu přesněji skalnatou krajinu,zdejší hory prý dřív obývali trpaslíci než je vyhnalo zlo které povstalo z podzemí.Zde se však popis rozcházel zatímco někteří tvrdili že to byl černokněžník který si podrobil jednoduchou mysl skřetů a obrů podle jiných to byl samotný démon. „No pokud chceme najít Darana mohlo by nám pomoct to zrcadlo ...“ Lily se k tomu už dál nevyjadřuje a buď čeká až to vstřebáte nebo až přijdete s vlastním nápadem.A co se týká Lily tak to zřejmě nebude prostá dívka za jakou se vydává a tohle nebude jen jejím zaměřením,jejího chování chování může občas působit nedospěle,ale také je poznat že patří k lidem která patří kteří jsou zvyklí rozkazovat. |
| |
| Ve městě (Vítek Čipera) Co se týká krystalů tak v nich cítíš magii a pak si vzpomeneš si že jsi slyšel o krystalu ve kterém byla soustředěna moc čtyř živlů a který byl později rozdělen.Pokud je to pravda a tohle je skutečně ten krystal tak se jedná o jednotlivé živly červený je oheň,modrý voda a žlutý by mohl být vzduch.V každém případě ještě jeden krystal chybí,zelený který představuje živel země.Ovšem i tyto tři krystaly můžeš použít (pokud zjistíš jak) buď samostatně nebo spojené dohromady.Ale na to budeš mít dost času později.Stráž před bránou je věrná předsudku že hobiti umí jen krást a Brynn přitahuje pozornost svým poněkud vyzývavým vzhledem. „Dobrá,ale musíme dál takhle blízko u hradeb jsou hospody kam se ostatní chodí akorát opít do němoty a pak vyzvracet na podlahu.“přikývne a vydáte se do nejbližší vhodné hospody.Opouštíte hradby a jak putujete městem vzbuzuje pozornost ovšem ne jako u hradeb nejspíš si myslí že Brynn je tvá ochranka a ty jsi nějaký bohatý kupec.Nakonec se zastavíte u hospody s nápisem U trpoše a zatímco ty se vydáš ustájit svého oslíka Brynn se vydá přímo do hospody. „Přeješ si chlapče?“osloví tě muž který se odlepí od zdi a když přijde blíž dodá. „Aha omlouvám se.“ Převezme od tebe oslíka a dovede ho mezi další tři koně.Zjistíš že ustájení o polovinu méně než je obvyklé a když vstoupíš do hospody Brynn se právě dohaduje s hostinským. „Teď ne chlapče ... a omlouvám se tak to je jiná.Posaďte se hned to bude.“odpoví hostinský potom co si tě blíž prohlídne a potom odejde dozadu.Brynn si oddychne a potom dodá: „Díky než jsi přišel tak jsem se ho snažila přesvědčit že máme na zaplacení.Zmínila jsem se i o tobě,ale byla jsem konfrontována s předsudkem o vaší rase.“ |
| |
| Do hospody "Výborně. Tak tedy jedem." odvětím na větu, že musíme dál od hradeb.. Nemůžu se dočkat, až si dám dobrou pečínku a měkkou postel. Je zcela vidět, že jsem od vstupu do města pookřál. Naštěstí jsou místní vřelejší, než strážný u brány a nekoukají na mě, jako na zloděje. NA druhou stranu na mě koukají jako na kluka, jak záhy poznám, když dojedeme k hostinci a já jdu ustájit oslíka. "Přeju si." odvětím trochu kysele na stájníka. Zaplatím mu, ale nepřidám ani haléř na spropitném. "Zavazadlo mi dopravte do pokoje, prosím." řeknu mu při odchodu. Pak už zamířím do lokálu. Brynn není těžké najít. Ostatně, ani hostinského bych nepřehlédl. "Ehm ehm." zdvořile si odkašlu, aby si mě všiml. "Doufám, že..." hostinský mě ale odbude. "No dovolte!" Tohle už má kýžený efekt, takže se jen usměji a přisednu k Brynn a kmitám nožkama ve vzduchu v očekávání dobré krmě. "Jo, to se mi stává pořád. Někde jsou na hobity zvyklí. Když jsem ještě jezdil se strýčkem Jerem, to nás většinou vítali, protože jsme měli vždycky nějaké dobré zboží. Od té doby se na mě všichni dívají skrz prsty." na moment mi vzpomínka posmutní obličej, ale toho si všimne jen dobrý pozorovatel. "Jeden se musí naučit to ignorovat. Stačí zacinkat mincí, použít správný tón hlasu nebo si i přidupnout, když jsou lidi moc podezřívaví a dostaví se očekávaný efekt." zakončím s velkým úsměvem a hodím hlavou směrem k hospodskému. Dám si malou pauzu - rozhlédnu se po lokále, abych měl přehled, kde co je a jestli je tu nějaká muzika, tak se do ní zaposlouchám. "A kam vlastně míříš? Nebo jen tak bloumáš po světě a křičíš kletby na kdejaké lapky?" zeptám se s úsměvem. |
| |
| Na hřbitově „Vypadá to tu celkem opuštěně, ale je mi divné, že zrovna tady byl pohřben Loth. Mám dojem, že to byl nějaký válečný hrdina, či něco takového.“ Rozhlédnu se znovu po okolí. Opravdu to nevypadá, že by to bylo místo, které je často navštěvované. „Co se asi stalo, že to tu tak zarostlo.“ Obrátím se na Vivien a sleduji jak se snaží vypáčit kostře hůlku z ruky. Přikrčím se a popadnu nebožtíkův amulet štěstí. „Třeba by se to dalo prodat.“ Projde mi hlavou, když si ho nastrkám do kapsy. „Asi bych ještě obhlédla vnitřek té velké kobky. Třeba tam budou nějaké cetky co by šli prodat.“ Pronesu a vydám se tím směrem |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR