autorefresh |
| |
![]() | Galbatorix je mrtev. Na jeho trůn usedla mladá Nasuada, dcera Ažihada. Eragon, s Eldunarí opustil Alagaësii. Usadili se na dalekém ostrově na východě. Každá rasa má však jednoho vyslance který cestuje a hledá dalšího dračího jezdce který se připojí k Eragonoci a Safiře. Není však mnoho času. Zlo se blíží a temnota pohlcuje vše co jí přijde do cesty. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Eragon se s několika vyslanci vydal na ostrov připravit tam zázemí a bezpečí pro nové Jezdce. Angela se svým doprovodem odjela s ním. Všichni doufali že Čarodejnice zde zůstane po boku Královny Nasaudy. Nestalo se tak a zůstala po boku Eragona. Z každé rasy byli vysláni dva vyslanci s vejci aby objížděli svůj lid a hledali tak další Jezdce. Tvůj otec se chystal na dalekou cestu pro zboží. Bryn měl jet s ním. Měl v plánu toho vzít tentokrát více. Věděl že ti co mají peníze budou chtít svoje domy zase zkrášlit. Matka běhala s tvojí sestrou kolem otce a připravovali pro něj a tvého bratra věci na cestu. "Poslouchejte matku. Nerad bych na vás slyšel nějaké stížnosti." Řekl přísným hlasem otec tobě a tvé sestře. "Jen co se vrátím dohodli jsme se pozveme Marcuse a Torna. Aby jste se s nimi seznámili. Oba dva jsou z bohaté rodiny. Dokáží uživit jak vás tak i vaše budoucí děti." Matka s nadšením v očí potvrdila otcova slova. Válka je donutila přemýšlet víc o vaší budoucnosti. A pro vás tak tím končí vaše léta volnosti a svobody. Bryn se objevil mezi dveřmi. Musel běžet, byl udýchaný a celý rudý. "Otče, otče."Vyhrkne ze sebe a chytil se jeho ramen. "Musíme cestu odložit. Zítra ráno by sem měl dorazit vyslanec s dračím vejcem. Chci, chci to zkusit." Na otcově tváři se objeví vztek a znepokojení. "Ale notak Bryne. Přestaň s tím. Ty jsi se nenarodil pro to aby jsi byl Dračí Jezdec. Nikdo z mích dětí jím nebude. Ty můj synu budeš obchodním po mne. A děvčata se vdají, budou se starat o manžela a svoje děti. A už o tom nechci slyšet ani slovo. Za hodinu odjíždíme." Nechal vás tam a odešel zkontrolovat koně. Tvůj bratr vypadal dost popuzeně. Praštil do stolu a odešel nahoru do pokoje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Eragon se s několika vyslanci vydal na ostrov připravit tam zázemí a bezpečí pro nové Jezdce. Angela se svým doprovodem odjela s ním. Všichni doufali že Čarodejnice zde zůstane po boku Královny Nasaudy. Nestalo se tak a zůstala po boku Eragona. Z každé rasy byli vysláni dva vyslanci s vejci aby objížděli svůj lid a hledali tak další Jezdce "Vstávej Williame." Zatřese s tebou otec. "Máme dost práce. Žoldáci chtějí opravit svoje zbraně. A večer odjíždějí. Máme co dělat aby jsme to stihli." Víš že teď peníze potřebujete. Během války jste opravili mnoho zbraní a zbroje, nic jste z toho však neviděli. Otec je teď rád že konečně začíná zase vydělávat. Matka ti již připravila snídani. Dostal jsi chléb a hrnek čerstvého mléka. Tvůj otec šel zatím do kovárny aby se pustil do práce. Stejně tak i matka už gruntovala celý dům. Otec ti připravil hromadu zbraní které dokážeš opravit. V protější hospodě zabydleli majitelé zbraní. Vesele popíjeli a sledovali vaší práci. Otci to šlo od ruky. Opravoval zbroj za zbrojí. Lidé chodili kolem vás občas se zastavili aby s vámi prohodili pár slov. Vojáci v pravidelných intervalech chodí obchůzku aby sjednávali pořádek v ulicích. Při jednom kolečku se zastaví u vás. Na dřevěná sloup u kovárny přitlučou zprávu. Když jsi se po nějaké době dostal k tomu aby jsi si to přečetl zjistíš že zítra ráno vás navštíví vyslanec s Dračím Vejcem aby narekrutoval nového jezdce. "Budou hledat další desetiletí než zase někoho najdou. Je to jen ztráta času. Kdyby se tak jen posílila armáda." Ozve se ti za zády tvůj otec. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Zrovna jsem se vrátila z tržiště, kde mě poslali pro poslední jídlo na cestu. Přibrala jsem si i jablko pro sebe a nesla si ho v kapse jednoduchých šatů na běžné nošení, které jsem měla. Přišla jsem evidentně právě včas na udílení posledních pokynů, které byly vždy stejné, kam až má paměť sahá. Buďte hodné a poslouchejte. Jako vždy, otče. Ale tentokrát má přece jen informaci navíc. Zarazím se a nechám jablko na půli cesty ke své puse. Jen na vteřinku, než mi dojde, že je to neslušné, a tak jablko zase schovám. Tak další pánové na seznámení. Doufám, že budou fajn. Jiného než bohatého manžela ani rodiče neshání. Nedivím se jim. Trochu dětsky se přitočím blíž k tátovi. "A jsou pěkní? Mladí? A pracovití?" Usmívám se sladce. "Zabírám si toho hezčího!" Křiknu rychle na Ailu. Pak se zase odtočím k mámě a nasadím stejný sladký tón, jako před chvílí. "To budu možná potřebovat nějaké krásné nové šaty." Roztomile se na ni usměju. Je to trochu hra a všichni to víme, ale co, třeba klapne aspoň hezké oblečení, když by ne ta svatba. V tu chvíli do dveří vrazí Bryn. Vypadal velmi rozrušeně a očividně cestu sem běžel. Hned se řítil k otci. Jako první jsem se vyděsila, jestli se nestalo něco vážného. Naštěstí je vše v pořádku, ale v jeho rychlém shluku slov zachytím zajímavou informaci. Dračí vejce? Tady? Není to tak dávno, co skončila válka a oni už hledají nové jezdce? Proč si je nevychoval už Galbatorix, jako toho kluka s červeným drakem? Trochu nakrčím obočí. To bude nějaký podraz, král by pravé vejce určitě vyčmuchal. Otec se s Brynem ale moc nemaže a jako vždy rázně zakročí. Je mi ho trochu líto. Na druhou stranu, nikdy bych do něj neřekla, že by ho to lákalo. Ale chtěl změnit plány obchodní cesty jen kvůli tomu, aby viděl vejce. Zaujatě si prohlížím cestu, kudy odešel. Udělala jsem krok k Aile, aby nás neslyšela máma. Vytáhnu z kapsy jablko a zakousnu se do něj. "Ale my se jít podívat můžeme, ne?" Spiklenecky se na ni ušklíbnu. "Sice to podle mě bude podvrh, ale může to být zábava." Nechám zbytek rodiny kde jsou a mé další kroky směřují do bratrova pokoje. Chci se s ním hlavně rozloučit a možná se i nenápadně poptat na vejce. "Ahoj bráško." Začnu vesele, jako by se ped chvílí dole nic nestalo. "Jen tě jdu obejmout a popřát šťastné obchody." |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro A přes to, když v pozdních hodinách ulehám na svou postel a zavírám oči, zdá se mi o dracích. Vidím Safiru, nádhernou, modrou dračici, vznášející se vysoko v oblacích. Jaké by to asi bylo, moci na ní letět? Jaké by to bylo, být Jezdec? Ještě než ráno otevřu oči, slyším otcův hlas. Žoldáci.. zbraně. No jistě.. Pomalu se posadím a promnu si oči. "Dobře otče, hned tam budu!" Ujistím ho a zívnu. Vstanu z postele a opláchnu si obličej vodou, kterou mám v míse na stolku kousek od postele. To bude tedy den.. Obleču se a jdu do kuchyně za matkou. "Dobré ráno". Pozdravím ji mile a pustím se do snídaně. Mám moc rád mléko, vždy mi vážně chutnalo. Už od mala mi otec říkával že kovář by ho měl pít co nejvíce, aby byl silný a mohl později pořádně bušit kladivem. Nevím co je na tom pravdy, ale to je vlastně jedno. Po snídani se rozloučím s matkou a zamířím do kovárny za otcem. Hned si na sebe vezmu zástěru a rukavice, vyslechnu si co já budu mít na práci a pustím se do toho. Je toho opravdu dost, takže nesmíme ztrácet čas. Je mi jasné, že peníze teď potřebujeme, takže i já si dávám opravdu záležet, abych nic nepokazil. Musím to zvládnout, chci otci dokázat, že už spoustu věcí zvládnu i sám. Možná že bych zvládl i ty zbroje o které se sám zrovna stará. Rád bych mu s tím pomohl, ale není čas na experimenty. Vše musí být dokonalé. Když bude vše naprosto v pořádku, tak nám možná dají i nějaké peníze navíc, kdo ví... Nevím zda to byli minuty či hodiny, ale nějaké zbraně už mám hotovy a prozatím sem se svou prací spokojený. Cítím však studený pot, jak mi stéká po čele a hrudi. V ústech mám sucho a s tím se moc dobře pracovat nedá. Takže na chvíli odložím kladivo, sundám si rukavice a dojdu k vědru s vodou, které máme s otcem vždy při práci připraveno. Naplním naběračku a pomalu usrknu. Pak ještě a naběračku vyprázdním. Dám si ještě jednu a při té příležitosti se pak konečně podívám, co nám to sem vojáci přitloukli. "Hah.. Zítra ráno by tu měl být vyslanec s Dračím Vejcem". Řeknu trochu hlasitěji, aby to slyšel i otec. Vyslechnu si jeho poznámky, pousměji se a vezmu si zpět své věci. Opět se pustím do práce a při tom se zeptám. "Posílila armáda? Proti komu by jsi chtěl bojovat, otče? Snad by jsi nechtěl, aby mně odvedli někam bojovat.." Poslední větu řeknu s náznakem úsměvu a dál se snažím soustředit na svou práci. Armáda.. Dost na to, že se tu všude potulují ti vojáci. Né že by mi to nějak vadilo, ale je to zvláštní, vidět je skoro všude, přes to, že válka už skončila. Spíše mně více zajímá ten vyslanec. Pokud bych zítra ráno neměl žádnou práci, tak bych se mohl jít podívat. Né že bych doufal, že se Jezdec stane ze mně, to je přeci bláhové. Ale kdo ví, možná že tu bude někdo, kdo si tu poctu zaslouží. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Začala to vše jako běžné ráno. S matkou a otce jste se sešli u snídaně. Tak jako vždy bylo čerstvé ovoce a sladké placky. "Dnes večer přijede do města Královna, budu muset být na čestné stráži. Chce se s námi poradit nad obranou." Oznámí otec. Arya teď jezdí od města k městu a snaží se jim pomoct ohledně jejich obrany ale i zajistit dostatek jídla nebo byť jen jako morální podpora. Matka na otcova slova přikývne. Stejně jako včera a nebo předevčírem, i další dny předtím tvoje matka připravila talíř i pro tvého bratra. Otec to nekomentoval. Věděl že to hodně špatně nese. Přišla o své milované dítě. "Její návštěva však má i jiný duvod. Vozí sebou draří vejce. Hledá nové Jezdce. Všichni víme že náš národ je potřebuje. A je zázrak že zrovna naše královna jedním jezdcem skutečně je." Na jeho kamenné tváři se objevil nepatrný náznak úsměvu. Matka opět jen přikývla. Poslední dobou moc nemluví. Dál se snaží pomáhat ostatní ale vidíš na ní že jiná. Není jako dřív. "Starší připravují malou oslavu jejího příchodu. Možná by jste se měli zapojit a pomoc." Zkusí otec navrhnout. Tvá matka se zvedne a začne uklízet stůl. Otec jí chvilku pozoruje než i on sám vstane a vydá se na malou zahrádku za vaším domem. Sedne si na malou lavičku u vysokého dubu a zadívá se na třpytící se hladinu jezírka. I jeho ztráta tvého bratra velice ranila. Ale ví že mrtví se mají nechat mrtvímy. Pustit jejích duši dál. A nedržet je na místě kde ani oni sami už nechtějí být. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvůj bratr zrovna balil nějaké oblečení do sedlové brašny. "Co tu chceš?" Ohradí se vztekle na tebe. Rozhodně není v náladě kdy by chtěl rozebírat cokoliv co se týká dračích vajec. "Neměla by jsi matce pomáhat v kuchyni?" Otáže se a narve poslední košili do brašny. Přehodí si jí přes rameno a vydá se k odchodu. "Tak si to tu Reya hezky užij." Procedí skrz zuby a nechá tě ve svém pokoji samotnou. Zanedlouho slyšíš bouchnout domovní dveře. Šel si připravit stejně jako otec svého koně. Bylo na něm vidět jak je naštvaný, nechce se mu a na otce hází dost naštvané pohledy. "Rayo pojď dolu. Tvůj otec odjíždí." Ozve se ze zdola tvoje matka. Tvoje sestra už je nastoupená. Otec všechny políbí na čelo a ještě jednou vám nezapomene připomenout že máte poslouchat matku a být hodně. Bryn už se nevrátil. S matkou se nejspíš rozloučil už před odchodem ven. Matka se vrátí zpátky do kuchyně. Tvoje sestra jí jde pomoct. Víš že matka po vás dnes chtít nic nebude. Nechá vám zbytek dne volna. Zítra se ale prakticky nezastavíte. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Omlouvám se pane ale můj syn není kus dobytka. Tudíž není na prodej Pane." Pronesl aniž by se na muže koukl. Neznámí se na tebe chvilku díval než pokýval hlavou a odešel. "Williame vezmi si na zbytek dne volna." Neznělo to od otce jako prosba nýbrž jako příkaz. "Pomoz třeba matce v domě. A nebo protáhni naší kobylu." Neznámí se vrátil do hospody ke svým kumpánům. Zůstal ale na kraji aby měl celou kovárnu pod dohledem. Matka z toho byla poněkud nesvá. Celou tu dobu tě držela za rameno. Jako by se snad bála že odvedou jejího milovaného syna. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Opravdu? To je skvělé." poznamenám, když polknu sousto co mám v ústech a střelím pohledem po matce. Pořád je tak... smutná? Ne spíše zničená. Vím, že ji smrt mého bratra - jejího prvorozeného dítěte - zasáhla. Mě také. Ale ona se tou bolestí nechala až příliš pohltit. I já truchlila, ale brzy jsem si uvědomila, že Atrën by nechtěl, abych se tak trápila. Nechtěl by abych se stala jen bezcílně bloumajícím stínem mého bývalého já. Sice se už neusmívám tolik jako předtím a občas se v noci budím z nočních můr, ve kterých bratra vidím umírat, ale pomalu se přes to přenáším. Stejně jako otec. ,,Třeba se skrývá jeden neobjevený Jezdec v našem městě. Nebylo by to úžasné?" prohodím možná až moc veselým hlasem. Chci trochu matce zvednout náladu. Nad otcovým návrhem ani nemusím nijak zvlášť přemýšlet. Ráda pomohu. Stejně dnes nemám moc co na práci. Jen jsem chtěla natrhat byliny proti zánětu a dát je sušit, ale to může počkat. ,,Já půjdu." řeknu a také se zvednu, abych matce pomohla. Otec vstane a odejde. Nejspíše na zahrádku. Přikryji zbylé placky v proutěné ošatce bílým šátkem, aby na vzduchu neokoraly a na chvíli se zadívám na matku. Už nevím co bych udělala abych ji rozveselila. Ani návštěva královny jí náladu nezvedne? Při pohledu na ni mě vždy napadne: Dá se zemřít na žal? |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Jeden meč za druhým, někdy třeba i kopí. Od rána sem spravil už celkem dost zbraní, ale stále to není dost. Do večera budeme mít práce více než dostatek. "Děkuji". Řeknu matce když mi přinese jídlo. Věnuji jí milý úsměv a hned se do toho pustím. Voní to moc hezky, úplně se mi sbíhají sliny. Posazený na špalku který nám sloužívá přesně k tomuto účelu, si vychutnávám oběd a nespouštím oči z toho muže, který se potlouká kolem otce. Možná že jen dohlíží na svou zbroj, ale i tak se mi nelíbí jak se tu ochomýtá. To co pak otci řekne mně docela překvapí, ale také trochu naštve. Do učení? Myslí si snad že chci být žoldák? Už sem mu chtěl něco říct sám, ale otec to vyřešil bez větších problémů. Volno? To tedy né. Chápu proč mi to asi otec řekl, ale nemůžu přeci jen tak utéct. Dojím oběd, postavím se a podívám se na matku. "To je v pořádku, neboj se. S otcem to tu doděláme a přijdeme domů.. Oba dva budeme v pořádku, nic se nám nestane". Ujistím ji tiše a povzbudivě se usměji. Poděkuji za jídlo a vrátím ji tu misku. Pak se opět pustím do práce. Je mi jasné že otec nebude souhlasit, ale to nevadí. Přeci se nezaleknu nějakého žoldáka. Do večera máme spoustu práce, nemohl bych ho tu nechat samotného. "Do večera máme spoustu práce. Nenechám to všechno jen na tobě otče... A navíc, už mi není patnáct. Dokážu se o sebe postarat". Řeknu mu, kdyby třeba náhodou trval na tom, že bych měl jít. Předtím se vyjádřil jasně, ale to teď i já. Leda by byl opravdu dost naštvaný a skutečně by trval na tom, abych šel jinam. To bych pak šel s matkou, pomoci jí doma a trochu ji utišit aby se nebála.. Jinak ale skutečně trvám na tom, že se dál budu držet svého. Do večera práce dost a já nechci aby se otec sám strhal. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Otec mlčky pokračoval v tom co měl celou dobu. Muž vás pozoroval z hospody. Ani na chviličku vás nechce pustit z dohledu. Skoro po hodině otec odloží zbroj kterou pro něj opravoval. Viditelně se mu ulevilo. Ukázal směrem k hospodě že je hotovo. Dostali jste za ní zaplaceno. A cizinec se konečně začal vzdalovat od vaší kovárny. Na otci je znát že ano odchod neulevil jeho špatnému pocitu. Bolelo tě cel tělo. Celý den jsi pracoval a konečně to přineslo úspěch. Odložíš poslední hotový kousek. Jsi unavený a všechno tě bolí. Otec připravuje hromádky pro žoldáky až si pro svoje věci začnou chodit. "No Willieme, tak se zdá že už si skutečně můžeš dát volno. Já tu počkám než si pro ně přijdou a zajdu ještě na chvilku do hospody. Třeba seženu další práci na zítra." Poplácá tě po ramenou a oplachne se ve vědru s vodou. Smyje ze sebe tu nejhorší špínu a ulízne si zpocené a rozcuchané vlasy. Žoldáci si pomalu začnou chodit pro svoje věci. Otec od nich vybírá peníze a jak se zdá i kdyby jste na zítra žádnou práci nesehnali přežijete. Dneska jste si opravdu mákli. Otec ti hodí malí měšec s tvým výdělkem. Není to moc ale na to aby jsi si dal pár piv v hospodě to stačí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Přinutím se nasadit celkem milý úsměv a ten starostlivý zaplašit. O něco později, když vyhlédnu z okna, kolem zrovna prochází pár elfek mého věku. Nesou výzdobu na oslavu. Trochu sebou trhnu, jak matka znenadání promluví. Obrátím se k ní. Váhám. Můžu ji tu nechat samotnou? Znovu vyhlédnu ven a tentokrát spatřím jezdce - lidskou ženu. S velmi zvláštníma očima. A mečem. Vypadala jako někdo, kdo se s ním umí ohánět. Co tu dělá člověk? ,,Brzy se vrátím." slíbím matce, rozloučím se s ní a rychle vyjdu z domu. Ženy si zatím nikdo jiný nevšiml a ona se ubírá krokem dál. ,,Stůjte!" zavolám na ní lidským jazykem. ,,Potřebujete něco?" dodám s co nejlepší výslovností. Stále ale mám trochu těžkopádný přízvuk, zvlášť když už jsem nějaký čas lidským jazykem nemluvila. Doběhnu ženu a přejedu ji zkoumavým pohledem. Neusměji se ani nepozdravím. Ne dokud se mi ta žena sama nepředstaví. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "Možná měla, a co." Odpovím vztekle na jeho otázku, proč nejsem dole a nepracuju. Než stihnu odpovědět, tak se dobalí a odchází. Ani se neobtěžuju s odpovědí, jen zůstanu nevěřícně stát. "No to si ze mě musíš dělat srandu." Syknu naštvaně když uslyším prásknutí dveří. Zůstanu tam ještě chvíli naštvaně stát, než uslyším mámu. Zhluboka si povzdechnu a pomalu se vydám dolů. Cestou se vynadávám a vejdu s mírným úsměvem, ale blesky v očích. Na tátu se trochu nuceně usměju a obejmu ho. Na oplátku si taky veselým tónem zažertuju, aby byl opatrný a popřeju hodně štěstí. A vlastně jsem ráda, že Bryn tu už není. Je mi ho líto, ale zlobím se na něj. Copak já můžu za to, kde se narodil? Nebo kde jsem se narodila já? Taky bych nejradši někde létala na drakovi nebo kdoví co! Ne, klid Ryao, takhle nemysli. Prostě půjdu ven a trochu se rozptýlím. Udělám si hezkou hodinku, dvě, a zase se vrátím. Možná by to stálo i za noční projížďku na koni. Hned z té myšlenky se mi udělá o něco líp, i když si pravděpodobně otec ty nejlepší koně odvezl s sebou. Vyjdu ven z domu a jako první zamířím do stájí, abych zjistila stav - kdo tady zůstal a kdo je pryč. Pak si to zamířím do města. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Já byla ve válce a viděla umírat mnoho lidí i elfů. To vás změní." Přejdu zpět ke starověkému jazyku. ,,Možné to je. Zda vás přijme je už věc jiná." Pokrčím rameny. Pochybuji o tom, že náš "starosta" - jak ho nazvala ta žena - na ni bude mít čas. Chystá se oslava a má přijet sama královna. Když se žena přiblíží, krátce a ostražitě si ji prohlédnu. Její oděv i vzezření se tolik liší od elfského, vlastně i od typicky lidských žen. A navíc není cítit jako člověk. Podobný pach jsem cítila jen jednou. U kočkodlačice Moath. Když ke mně natáhne ruku, chvíli na ni jen hledím. Pak mi dojde, že je to gesto, kterým se lidé zdraví. Váhavě jí rukou potřesu. Možná to vypadá trochu nemotorně. Lehce se také pozastavím u jejího jména. Nëya? To je elfské jméno. ,,Mé jméno je Elian. Vítej v Cerisu Nëyo." Přejdu do lidského jazyka a po elfsku se ukloním. Neříkám typické elfské fráze pro pozdrav. Ona je člověk - minimálně tak vypadá - tak ji z úcty pozdravím po jejím. Z náměstí už je slyšet hudba, což mi na tváři vykouzlí lehký úsměv. Vždy jsem měla ráda hudbu. ,,Pojďme tedy. Ale nemyslím si, že tě přijme. Ne dnes." Opět starověký jazyk. Neptám se proč s ním chce mluvit. Mně do toho nic není. S tím jsem se rozešla směrem odkud se linuly zvuky všemožných nástrojů. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Váš starší Eruvëo zrovna vysvětloval jak by si představoval květinovou výzdobu. Jak se hýbal jeho bílí plášť zametá okvětní plátky lilii z kamenné podlahy. Nëya pozorovala lístky jak se vždy nadzvednou a odletí o pár centimetrů jinam. Nepotřebuje už ale aby jsi jí ukázala kdo to je. Rovnou šla za ním. Její kůň do tebe šťouchl aby si vynutil podrbaní. Nëya se k Eruvëo přišla a náležitě se s ním pozdravila. Jen co tak učinili stará Elf si jí k sobě přátelsky přitáhl a objal. Jak se zdá znají se velice dobře. Jinak by se k tomuto kroku neodvážil. Nëya mu předá svitek pergamenu. "Elien prosím připrav pro našeho hosta nějaká z volných domů. Myslím že ten vedle vás by byl velice vhodný." Obrátil se na tebe. Než se i se svitkem odebral do svého domu. Nëya se vrátila ke koni a z postranní brašny vyndá kus sušeného masa a zakousne se do něj. Ze zdvořilosti ti nabídne taky jeden proužek. "Je to jelen, není to chuťově kdovíjak dobré ale dá ti to potřebnou energii." Nečeká že by jsi si to od ní vzala. Moc dobře ví že vy se stravujete převážně ovocem a zeleninou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Vyšla jsem ven z domu, ale nestihla jsem dojít moc daleko, protože mi někdo zastoupil cestu. Překvapeně jsem zastavila a vzhlédla k osobě na koni. Zůstala jsem jen překvapeně stát, byla to zřejmě dívka, ale měla velice pomalovaný obličej, to se kde nosí?, a zářivé oči. Evidentně byla zdaleka, možná to ani nebyl člověk. Páni. A také její způsoby nebyly úplně běžné. Buď spěchala, nebo to prostě vychrlila jak byla zvyklá, každopádně jsem byla slušně vychovaná a trochu mě její jednání překvapilo. Ale nikoli zaskočilo. Nedám nic znát, nahodím lehký úsměv a klidným hlasem odpovím. "Vítej v našem městě." Během své řeči se jí dívám do očí, ale občas kouknu směrem k její zajímavé kožené zbroji. "Starostu najdeš v radnici na náměstí. Ale město je velké, mohu tě tam doprovodit." Zkusím se chopit příležitosti. Lehce se ukloním a celou dobu mám ten lehký, ale milý úsměv. Že by se tu taky konečně dělo něco zajímavého? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Ve vesnici je živo. Na náměstí probíhá výzdoba ve velkém. Jistě chce starosta vyslance přivítat ve velkém stylu. Všude jsou květiny. Stoly připraven na mísy s ovocem, masem a dalšími lahodami. Na malém pódiu zkouší hudebníci. Nëya se znechuceně otřese když zaslechne první tony. "Tohle je co? Nějaká oslava?" Zeptá se zvídavě. Uváže koně u fontány. Ten hned zaboří hlavu do vedra s vodou. Sundá ze sebe plášť a připevní ho na sedlo. Až teď si všimneš že i když má vlasy stažené do copu jedna strana je vyholená a jsou na ní jsou různé nápisy a klikyháky. "Asi jsem byla až příliš dlouho mimo lidi. Takové plýtvání pro nic." Uchechtne se. Zahlédneš starostu jak zmateně běhá s pruhem žluté dlouhé látky a snaží se udělat svatobránu. Vypadá že je to ten nejdůležitější úkol ze všech. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Dojde si pro koně a na tváři se jí usadí takový výraz, z kterého mi běhá mráz po zádech. Radši ji k němu rychle dovedu a půjdu si po svém. Starší zrovna rozebírá květinovou výzdobu. Nëya zřejmě ví, před kým stojí a vydá se k němu. Pozoruji ji a její kůň do mě najednou šťouchne. Pohladím ho po hebkém nose a zase obrátím svou pozornost k Nëye a staršímu. Oni se objímají?! Musejí se znát už z dřívějška. Tak takhle tedy prošla přes hlídku. Znají ji. Zajímá mě co v tom pergamenu je, ale pochybuji, že by mi to řekli. ,,Ovšem, starší." odpovím uctivě a ignoruji fakt, že mé jméno vyslovil špatně. Zase. Nejsem nijak zvlášť nadšená, že tahle žena bude moje dočasná sousedka. Ale copak mohu odporovat zrovna jemu? Znechuceně nakrčím nos, když se Nëya zakousne do masa. Dokonce má i tu drzost, aby mi nabídla jestli nechci také?! ,,Ne, děkuji. Chceš ukázat tvůj dům?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Náměstí je plné lidmi, kteří chystají a zdobí město. Zhluboka se nadechnu krásných vůní květin a nedaleko vyskládaného ovoce. Chvíli na ten mumraj zamyšleně hledím, ale nakonec mi cvakne. Jasně, Bryn říkal, že dovezou to vejce! Sice si pořád myslím, že to je spíš jen žert, ale začínám pochybovat. Co vím nic jiného se neslaví. Chvíli bloudím očima po davu, když si konečně všimnu starosty. Dokonce se osobně zapojil do příprav. Teda. To už musí o něco jít. Ze zamyšlení mě vytrhne Nëya, které evidentně není moc příjemná hudba. "No jo, asi se bude dít něco důležitého." Zazubím se. Koneckonců o té zítřejší slávě toho moc nevím. Sleduju návštěvnici, jak si sundala plášť a hned mě zaujmou její vlasy. Má velmi nezvyklý účes, ale vlastně se mi docela líbí. Na její poznámku se jen usměju, ale nic neříkám. Občas je dobré trochu plýtvat a beze všeho se radovat. Znovu se podívám k davu. Starosta zrovna pobíhá s nějakým kusem látky a tváří se velmi důležitě. A jéje. "No, starosta je támhle, koukej." Ukážu na něj. "Ten s tou látkou. Možná bude trochu... nevrlý, že ho někdo ruší, třeba by s ním za hodinku nebo dvě byla rozumnější řeč." Zkusím opatrně nadhodit. Moc se mi ho nechce zrovna teď rušit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Vykročíme tedy zpět. Po chvíli Nëya promluví. Její slova mě donutí se na ni otočit a udiveně pozvednout obočí. ,,Ty jsi znala mého bratra?" Co je tohle za ženu? Zastavím u volného domu. Nëya jde na zahradu, a tak ji následuji. Ani nevím proč. Už bych měla jít. Slíbila jsem přeci, že pomůžu s přípravami. Nëya odstrojí svého koně a sundá si zbroj. Černá tunika, kterou má pod ní je na rameni roztrhnutá a potřísněná krví. Stisknu rty do pevné linky. Potřebuje ošetřit. Už už jí chci nabídnout pomoc, ale zrovna na naši zahradu vyjde matka. Na tváři se mi zase objeví onen starostlivý výraz. ,,Ne." zamumlám v odpověď a odtrhnu pohled od matky. Obrátím se zpět k Nëye. Všimnu si, že v ruce drží jakousi zvláštní bylinu, kterou neznám. Asi něco, co používají lidští léčitelé. Ona si ji ale nedá na ránu. Místo toho ji zapálí a přiloží k ústům. Kolem se začne šířit podivný pach. ,,Co je to za bylinu? Tuhle neznám." Znovu nakrčím nos. Ten pach je mi nepříjemný. Ti lidé jsou vážně zvláštní. ,,Chceš to rameno ošetřit?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Hodina za hodinou, jedna zbraň za druhou.. Je toho opravdu hodně, už ani nevím kdy sem měl naposledy tolik práce najednou. Bolí mně snad všechno, ale mám z toho dobrý pocit. Jak se dívám na kousky které sem opravil, tak bych řekl, že je vše naprosto v pořádku. Zbraně jsou takřka jako nové, určitě bych byl spokojený, kdyby takhle někdo opravil meč třeba mně. "Dobře otče.. Teď už odpočinek uvítám". Odpovím mu s pousmáním. Sice unavený, ale spokojený. Vstanu a začnu se oplachovat, stejně jako otec. "Děkuji". Řeknu mu upřímně když dostanu peníze. Není to moc, ale je to dobrý pocit, když dostanete zaplaceno za poctivou práci a nemusíte se pak nikoho o nic prosit. Uklidím všechny své věci, ještě trochu se upravím a podívám se na otce. "Snad se ti tam zadaří.. Jen... zkus dnes přijít prosím dříve. Ať se matka nestrachuje". Rozloučím se s ním, vezmu svůj výdělek a zamířím domů. Rád teď pomohu matce s čímkoliv bude zapotřebí. Klidně si pak můžeme i chvíli povídat, dokud nepřijde otec. Snad to nebude trvat moc dlouho, rád bych se prospal, abych stihl vstát brzy a podívat se na toho vyslance od jezdců. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Pozoruji Neyu, jak rozmlouvá se starostou. Zamyšleně pozoruju, jak se k ní starosta chová a jak reaguje. Musí být asi hodně důležitá. Když se vrátí, zase jí předám otěže. Mince, které mi hodí, chytím jen z reflexu, ale rozhodně mě to nepotěší. Tohle nemám za potřebí, nejsem žádný poslíček nebo podržtaška. Trochu se zachmuřím. Ani ona nevypadá moc šťastně, asi jednání nevyšlo podle plánu. V hlavě mi však rezonují její poslední slova. Takže tohle bude ten někdo, kvůli komu je takový poprask? Zamyšleně si ji prohlédnu. Vlastně mě to nepřekvapuje. Možná to nebude nejlepší host, ale mohly by z toho plynout nějaké zajímavé... no, buď informace, nebo i nějaká ta výhoda. "Můžu ti doporučit hostinec, ale pokud chceš, můžeš přenocovat v mém domě. Máme spoustu místa pro tebe i Falku." Nabídnu a usměju se. Pokud nabídku přijme, nabídnu, že jí povedu koně a vydám se směrem k nám. Pokud bude chtít do hostince, nabídnu to samé, jen zamíříme opačným směrem. Cestou se jí ale musím zeptat. "Ehm, říkala jsi my?" Odmlčím se. "Ty jsi ten vyslanec co objíždí z vejcem? nebo vás je víc?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Otec se vrátí ve velky zachmuřené náladě. Nepřidá na ní ani šílení jeho ženy ohledně zítřka. Sedl si v kuchyni na lavici a natáhl se pro chleba. "Na zítra mám jen pár malých věcí. V kovárně to zvládnu sám. Takže ty budeš mít volno aby jse se pak celý den mohl věnovat té holce." Ušklíbne se a šibalsky na tebe zamrká. Tvůj otec o tom musel vědět ani se nad tím nikterak nepozastavil. Víš ale že občas svojí ženě ustoupí aby byl doma klid. Tobě se začíná kroutit žaludek. Z toho se už jen tak nedostaneš a tobě hrozí že v nejbližších pár dnech z tebe bude manžel. A později i otec. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Angela? To je ta čarodějka, ne?" Když Nëya vysvětluje, co že to má vlastně za bylinku, nadzvednu obočí. ,,S tímhle bych byla opatrná. Můžeš se snadno stát závislou." Založím si ruce na hrudi. ,,Ten hrot musí ven. Čí šíp to byl? Může být otrávený." Podívám se na zakrvácené rameno. Jsem léčitelka, nemohu ji takhle nechat. ,,Hned jsem zpět." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Už sem ji samozřejmě párkrát viděl. Je moc milá a také hezká, ale.. Stále mi přijde, že je na to všechno nějak brzy. Je mi úplně jasné, že nás naši rodiče chtějí dát dohromady, ale nejsem si jistý, zda sem na něco takového připravený. Vzít si nějakou ženu a mít s ní pak i děti. To je docela veliký krok. Srdce mi buší jako zvon, jen na to pomyslím. Když přijde otec, tak ho pozdravím a také si dám kousek chleba. Je mi jasné, že v hospodě asi neměl takové štěstí jako dnes, ale snad to moc nevadí. Pozítří bude určitě lépe. "Byl jsi také tak nervózní když sis měl brát matku?" Zeptám se ho zvědavě. Mají to tak všichni muži, nebo jen já? Klid Wille, nemůže to být přeci tak hrozné. Ne? Tiše si povzdychnu, dojím ten chleba a bude na čase se jít vykoupat. Ať matka nezačne hubovat, že mi tam stydne voda! Určitě se pořádně celý vydrhnu, ať ze sebe dostanu všechnu špínu a pot. Nezapomenu ani na vlasy, i ty musím mít upravené. Jak v té vodě tak ležím, musím stále myslet na zítřek. Eleanor.. Co si o mně pomyslí její rodiče? Bude nám to klapat, kdybychom nakonec byli spolu? Škoda že sem s otcem nešel do té hospody. Teď se cítím tak, že bych si jedno či dvě piva dal. Snad by mi to aspoň trochu pomohlo s nervama. Umyji se, usuším a obleču. Věci připravené od matky si dám stranou, abych si je mohl vzít ráno jak vstanu. Přeci nebudu spát přímo v tom, vypadal bych pak jako zmuchlaný kapesník. Ještě zajdu za matkou zda mohu s něčím pomoci. Nakonec se však vydám do postele. Zítra je "velký" den, tak ať sem aspoň odpočatý. Snad s emi podaří brzy usnout. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "Ach tak" Poznamenám trochu zklamaně. Chtěla bych vidět to vejce a doufala jsem, že ho bude mít u sebe. Nevadí. Koutkem oka pozoruju, co si to v ruce motá. Nějaká dýmka? Pomyslím si, když si ji zapálí. Kouř má zajímavou vůni, nemůžu se rozhodnout, jestli mi je příjemná. Ale Falce se asi moc nelíbí. Ty dvě vypadají, že spolu mají docela dobrý vztah. Už se blížíme k domu, když se mě zeptá, co já. "No nevím, jen bych se na něj chtěla podívat, musí to být zajímavé. Můj bratr to chtěl vyzkoušet, ale odjel." A vlastně proč by ne, stejně si mě nevybere, ale může to být zábavné. "Myslíš, že se tady jezdec najde?" Zeptám se zamyšleně. To se ale už blížíme k domu. Máma a sestra jsou pořád na zahradě. Co tam tak dlouho dělají? Pomalu padá noc. Myslím, že máma nebude mít s tak důležitou osobou problém. Nebo se tak alespoň nikdy netvářila. Bude to pro nás spíš pocta. Zamířím ke stájím, kousek od zahrady. "Mami, přivedla jsem nám na noc jednoho vzácného hosta. Je to vyslankyně samotné královny." Dám trochu důraz na poslední slova, abych ještě zdůraznila Neyin význam. Kdyby náhodou pochybovala. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Nečekali jsme tak vzácnou návštěvu. Omluvte tedy náš nepřipravený dům." Tvojí sestru rychle pošle nahoru aby připravila pokoj pro hosty a horkou koupel. "Nedělejte si kuli mne sta." Nëya to nestačí doříct tvoje matka jí rázně zarazí. "Žádné takové co by si o nás lidi ve městě pomysleli kdybychom vás nechali spát třeba ve stáji." Nëya Si vezme pod-sedlovou brašnu než odvedeš jejího koně do stáje. Matka ti připomene že se máš o koně řádně postarat. Falka s tebou spokojeně odpochoduje. Uleví se jí když jí odstrojíš. Byla dlouho na cestě a potřebuje si odpočinout. Když se vrátíš do domu Nëya je už v pokoji pro hosty matka se sestrou připravují večeři. I ty jsi zapojená do výrobního procesu. Nëya se k vám připojí již po koupeli. i Její oblečení je jiná. Kalhoty s vysokými boty sice zůstali ale byli vyměněné za čisté. Není ten tip co by se oblékala do šatů. Tunika je světlá a přes ní je přehozená vesta. Je to pohodlnějsí než to v čem cestovala. "Děkuji za to že jste mne u sebe nechali." Matka se jen usmála. Zato tvoje sestra se červenala a pořád si jí prohlížela. "Vaše dcery by to měli jít také zkusit. Myslím zítra ráno zkusit štěstí jestli neni jedna z nich vyvolenou." Matka si nedovolila odporovat někomu kdo byl velmi blízko královně. Přikývla. Ale bylo na ní vidět že tohle slyšet nechtěla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Poslouchám Nëyu a stejně jako ona upírám oči na koně. Lekci, kterou si zasloužili... Nemusím se ptát co to znamená. Vím to. Zabila je. Stisknu rty. ,,Dobrá tedy. Dojdu si pro své věci. Vytáhni si ten hrot." S těmi slovy se chystám odejít, ale vtom si mě všimne matka, která se zvedá od záhonku. Rychle zamaskuji překvapení. Nevím co říct a tak vypálím to první co mě napadne. ,,Matko, toto je Nëya. Je zde na návštěvě a je raněná. Potřebuje ošetřit." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Když zase odpoví vyhýbavě, trochu mě to naštve. To nemůže říct jasné slovo? V duchu si povzdechnu když vedu Falku a pozoruju její dýmící bylinu. Schová ji ještě než dorazíme domů. Jak jsem čekala, máma možná nebyla dvakrát nadšená, ale tak zakořeněná povinnost a podle mého i zvědavost ji nenechá s tím nic neudělat. Máma a Aila se ujmou Neyi a já, protože už Falku vedu, se postarám o ni. Ve stáji je hodně místa, a tak ji postavím do jednoho z lepších stání. Nejdřív jí napustím vodu a dám nějaké seno. Odstrojím ji a vybavení pověsím nedaleko. Pak vezmu hrst slámy a utřu její hřbet. "Jsi moc hezká, holka." Ráda si povídám s koňmi, když u toho nikdo není. "Na, tu máš ještě něco na zub." Podám jí jedno jablko když jsem na odchodu. Ještě se zastavím za starou Lenorou. "Promiň mi, dneska to asi nevyjde." Poplácám ji po krku omluvně a také jí podám jedno jablko. "Ale přivedla jsem ti kamarádku, je zdaleka, tak si můžete popovídat." Pohladím ji po nose a odejdu. Domácnost zase vypadá jako před pár hodinami. Všichni pracují, i Neya se zapojila. Měla jen lehké oblečení, které jí dle mého docela slušelo. Taky by se mi takové líbilo. Jsem už unavená a také bych si šla ráda lehnout. Když je vše hotovo, konečně si vezmu nějaké jídlo. Neya poděkuje a máma odpoví jako většinou jen skromným úsměvem. Aila se ale evidentně nemůže na návštěvnici vynadívat. Když Neya pronese poznámku o vejci, trochu ztuhnu. Tátův výbuch než odjel nevěstil nic dobrého a máma se také netvářila nadšeně. Koneckonců, máme další kandidáty na svatbu. Ale co, stejně z toho nic nebude. Nenápadně drbnu do Aily. "Bude tam velká slavnost dokonce starosta sám dohlížel na přípravu. Myslím, že chvíli bychom tam strávit mohly, ne?" Usměju se na ni uličnicky, ale na mámu zase mile. Bylo by milé mít její svolení, ale asi se i tak ztratím, alespoň se na tu parádu podívat. Když nic tak příležitost potkat nějakého pěkného kluka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Zdálo se ti o tvé stavbě. Všichni byli štastní a nevěsta se od tebe nehla ani na krok. Cítil jsi jak tě její láska svírá a potlačuje tvojí pravou povahu. Zanedlouho jsi to byl ty kdo jen tiše a nehnutě stál po jejím boku a ona udělovala rozkazy. Probudil jsi se brzo. Všichni v domě ještě spali. na ulici už ale začalo být rušno. Akorát pod tvými okny projelo čtyři jezdci na koních. Podle oblečení soudíš že to rozhodně nejsou žádní chudáci. Zastavili u hospody. Jeden z nich má u sebe vak a nese v něm něco velkého. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro I otec už je nucen se umýt a tak není důvod proč déle zůstávat vzhůru. "Dobrou noc". Popřeji rodičům, lehnu si a zavírám oči. Jak tam tak ležím, hlavou mi víří spousta myšlenek. I tak se mi ale podaří nakonec usnout. Aaaah.. U všech bohů! Vytřeštím ráno oči a setřu si čelo. To bylo hrozné, spíše noční můra, než normální sen. Skoro jako by se mně snažilo něco před svatbou varovat! Pomýšlel sem na to zda by se z toho nešlo nějak vykroutit, ale to bych matce nemohl udělat. Tolik se snažila, určitě bych jí tím ublížil. A jak bychom pak také vypadali, v očích Eleanor a jejích rodičů? Určitě by se brzy rozneslo že neumím držet slovo a s prací by to pak bylo na prd. Hold se budu muset modlit a doufat, že Eleanor zůstane taková, jakou ji znám. Myšlenky odvede aspoň ruch který vidím pod oknem. Hned sem během chvíle na nohou a dívám se ven, abych měl co nejlepší přehled. Ti jezdci.. Vypadají zajímavě. Všimnu si že jeden z nich má u sebe nějaký vak a hned mně napadne že by to mohli být ti vyslanci o kterých sem včera četl. To by znamenalo, že v tom vaku mají vajíce. Dračí vejíce! Moc rád bych něco takového viděl! A vlastně proč né? Do oběda je času dost. Určitě bych se za tu dobu stihl podívat po těch jezdcích a možná by se mi i podařilo zjistit, jak by chtěli vybrat někoho, komu to vajíce dají! Není nač čekat, obleču se a tiše, abych nevzbudil rodiče, se vyplížím ven. Pokud by se přeci jen někdo z nich vzbudil, tak řeknu pravdu, že se chci jen na chvíli podívat ven. Jinak otec věděl o tom že přijedou ti vyslanci, tak by snad tušil kde budu, až se probere. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Matka se jen podívá na Nëyu a zmizí uvnitř domu. ,,Zkoušela jsem ji rozveselit už tolika způsoby. Ale nic nepomáhá. Smrt mého bratra ji hluboce ranila a já nevím jestli se tohle zranění ještě někdy zahojí." Povzdychnu si a stočím pohled zpět k Nëye. ,,Zlomené srdce vyléčit nedokážu." Vzduchem se začnou linout tóny hudby. Hudebníci zřejmě nacvičují. Hudba mi vždy dokázala zvednout náladu. Stejně jako tentokrát. Nëya ale asi moje nadšení nesdílí. ,,Hned jsem zpět." S tím si nadzvednu sukni obyčejných zelených šatů a spěchám domů pro nějaké bylinky, misku vody a pár kousků čisté látky na omytí rány. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Starosta je bezpáteřní krysa a patolízal. Dostal jasné instrukce. Žádná velká sláva, jen svolej všechny lidi do hospody kam se přiveze vejce. Vejce si samo určí jezdce. A on z toho udělá největší slavnost. Peníze co dostal aby zvelebil město po válce rozházel tímto nesmyslným způsobem. " Tvoje matka po těchto slovech pevně stiskla rty. Bojovala sama se sebou aby vašeho hosta nevyhodila. Nëya rozhodně nevypadala že by se za tyto slova chtěla omluvit. A proč taky očividně to byla pravda a tvoje matka to velice dobře věděla. Jen si to prostě nechtěla připustit. "Myslím že by to bylo super kdyby jsme tam zašli." Přerušila to trapné ticho tvoje sestra. Matka jen lehce přikývla. I během jídla panovalo naprosté ticho. Proto hned po něm matka odešla za sousedkami na podvečerní drbání a Nëya se šla raději podívat do stáje kde zůstala dlouhou dobu. A tvoje sestra nevěděla jestli má jít za matkou, zůstat doma a nebo za vaším hostem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Příliš tu paži nenamahej. Rána by se ti mohla opět otevřít." poznamenám zatímco si utírám ruce. ,,Není zač. Je to má práce." Začnu sklízet své věci na úhlednou hromádku. ,,Děkuji. Ale nevím zda královnu něco napadne." Složím poslední zakrvácený čtverec látky. Musím je později vyprat. ,,Jen podle jména. Osobně jsem se s ní nesetkala." odpovím a periferním viděním zaznamenám na zahradě otce. To už je zpět? Vtom ve vzduchu ucítím vůni jídla. Oběd. Měla bych jít matce pomoci. Pohlédnu na Nëyina zvláštního koně a hlavou mi bleskne nápad. Možná by pomohlo, kdybych matce pořídila nějaké zvířátko, o které by se starala. Možná by jí to vrátilo trochu chutě do života. Nëya promluví a já k ní rychle otočím hlavu. ,,Nemyslím si, že jsem zrovna vhodný materiál na Dračího jezdce, ale proč ne. Zkusit to mohu." Slabě se při své odpovědi usměji. Jakou já mám šanci stát se Jezdcem? Jsem jen léčitelka a musím se starat o matku. Kdybych odešla i já, naprosto by ji to zničilo. ,,Matka vaří oběd. Chceš se připojit? Otec tě jistě rád uvidí. Tedy pokud ti nevadí, že nemáme žádné maso." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Jsem rád že jste se tu sešli. Budete chodit dovnitř po jednom. A uvidíme zda je tu někdo z vás kdo se stane dalším jezdcem." ?ůž ustoupí a pustí prvního z vás. Jsi asi pátý. I tohle jde pomalu. Každý je uvnitř kolem pul hodiny. Rodiče už jsou jistě vzhůru a strachu se o tebe Tvoje nevěsta se u vás za chvilku objeví a ty nikde. Už jsi byl na řadě když vidíš matu jak vychází z vašeho domu. Zavřeli se za tebou dveře. "Tak pojď, řekni mi svoje jméno." Vyzval tě mužský hlas z kouta místnosti. šero mu zahalovalo obličej. "A než se toho vejce dotkneš zamysli se jestli to chceš opravdu zkusit. Už nikdy víc neuvidíš svojí rodinu. Nepovedeš takový život jako do teď vše se pro tebe změní." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Trvalo to dlouho, dokonce sem už přemýšlel že se vrátím domů a budu jen koukat z okna zda pak neuvidím vycházet někoho s tím vajícem. Najednou se ale otvírají dveře a promlouvá k nám jeden z těch vyslanců. Pozorně ho poslouchám. Po jednom? Bylo mi jasné že to bude nějakou dobu trvat. A také že ano. Dvě hodiny! Dvě hodiny, než se na mně dostala řada! Už sem se bál, abych nezmeškal ten oběd! Nějaký čas by ještě měl být, ale i tak mně obavy neopouštěli. Vejdu dovnitř a mávnu na matku. Vůbec tedy nevím zda si mně všimla, ale ostatní jí snad řeknou že sem tu. "William, pane". Odpovím tomu muži z kouta místnosti a udělám krok blíže k jeho stolu, kde má to vejce. Natáhnu k němu pomalu ruku a pak se najednou zarazím když mně onen člověk varuje. Už bych neviděl rodiče? To né.. Nečekám že se to stane, ale kdybych byl jezdcem, mohl bych sem přeci létat na drakovi, až vyroste. A nebo né? Sám bych v tom neviděl problém. Ale i tak, to co ten muž řekl.. úplně mi z toho buší srdce. Být Jezdcem.. Taková příležitost se naskytne jednou za život. Mnoha lidem ani né! Ale ztratit kvůli tomu celou rodinu.. Teď bych si měl brát ještě Eleanor. Nemůžu přeci jen tak zmizet! Takhle nervózní sem dlouho nebyl.. "Když.. Když bych se stal Jezdcem.. Bylo by možné nějak zajistit moji rodinu?" Zeptám se ho. "Otec pomalu stárne a matka také všechno nezvládne sama... Pokud bych byl Jezdce.. Mohl bych poprosit Královnu aby je finančně zajistila?" Rozhodnu se zkusit nakonec. Rodiče bych tu nemohl nechat jen tak, ale když bych věděl že o ně bude postaráno a budou žít dobře. Možná, možná, že by to pak šlo. Podle toho co mi ten muž odpoví se pak vejíce dotknu a nebo né. //Jen tak pro info, jakou má vůbec barvu? ;D |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Zvednu pohled od čisté látky. Ruce si překřížím na hrudi. Nëye se ale do očí nepodívám. ,,Ale mě si nevybere. Kolem je mnoho lepších elfů než jsem já." Sbírám své věci. Snažím se zaplašit nepěkné myšlenky. Co se stane až se zamiluji? Vdám se a odejdu nebo zůstanu sama jen abych se mohla starat o matku? A zamiluji se vůbec někdy? ,,Jak si přeješ. Kdyby jsi něco potřebovala můžeš se obrátit na mě." S tím Nëyu opustím. Mám ale takový pocit, že se ještě shledáme. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "Teda, to bylo, co?" Poznamenám tiše. Nemyslím že z toho bude průšvih, ale šťastná máma určitě nebude, dokud Neya neodejde. No co, je to jen na jednu noc, to zvládne. "Tak co, těšíš se na zítřek?" Zeptám se jí zvědavě. Bylo by mi tu smutno, kdyby vybrali Ai, ale přála bych jí odsud vypadnout a zažít i nějaké dobrodružství. Ale kdoví, jestli by vůbec chtěla. Unaveně se protáhnu a po sestřiných odpovědích čekám, jestli někam odejde, nebo si se mnou bude ještě povídat. Přemýšlím, že si také půjdu lehnout, byl to náročný den. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Copak ti chtěla?" Zeptala se najednou matka uprostřed oběda. Soudě podle jejího tónu nemá vaši novou byť dočasnou sousedku v lásce. "Měla by jsi se od ní držet dál. Je stejná jako jako ta čarodejnice." Začne tě matka varovat. "I tvůj bratr to poznal. Byl ještě tak mladý a ona ho zničila." Odstrčila od sebe svojí porci. Nëya říkala že tvůj otec jí varoval aby se matce vyhýbala. Musí tam být něco z minulosti. A krou těch dvou žen o tom ví i tvůj otec. "Snad brzy odejde. Nesnesla bych aby žila vedle nás." Matka odnesla svojí misku. Vzala si věci potřebné pro sbírání bylinek a odešla. Dělávala to když se hlavně potřebovala uklidnit nebo chtěla plakat. Aby jí nikdo z vás při tom neviděl. |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Je jasně slyšet kolik lidí venku asi je. Neměl bych více zdržovat... Naposledy se podívám na toho muže. Řekl že královna moji rodinu zajistí a tak s tím tedy budu určitě počítat. Samozřejmě za předpokladu, že by se ze mně stal Jezdec. Kdo ví, možná že se vůbec nic nestane až se toho vejce dotknu. "Tak dobře.." Zhluboka se nadechnu, vydechnu a položím dlaň na to vejce, čekaje zda se něco stane, nebo zda sem se celou dobu strachoval zbytečně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Uprostřed noci tě vzbudí bouchnutí dveří sestřina pokoje. Její kroky vedou dolů. Když nahledneš z okna vidíš jak zamíří do stájí. Má na sobě docela pěkně šaty. Zmizí ti z dohledu. Nevrací se dlouho až skoro nad ránem. Jen chvilku potom co matka vstane a jde dělat snídani. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "Bezva, tak ráno. Těším se." Usměju se na ni, když odchází spát. "Nech si zdát o dracích!" Zvýším ještě hlas, aby mě slyšela na schody. Také bych měla jít spát. Neya se nevrací, její věc jestli chce přespat ve stáji. Ještě se napiju vody a po pár minutách se také odeberu do svého pokoje. Nemám klidný spánek, nevím, jestli kvůli naší návštěvě, zítřejší slavnosti nebo ještě něco. Každopádně jsem už jen v polospánku, když mě probudí tlumené přibouchnutí dveří. Asi se jde jen napít nebo tak. Já si ale uvědomím, jaký je tu příšerný vzduch. Ani mi tak nevadí, že musím vstát. Dojdu k oknu, otevřu ho a užívám si příjemný noční vzduch. A v tom zahlédnu něco zajímavého. Nějaká tmavá postava míří od našeho domu někam ke stájím. Soudě dle chůze to musí být Aila. Co ty tam děláš? Protřu si oči a ještě na ni zamrkám. Vypadá docela pěkně oblečena. V tu chvíli se mi po tváři rozlije úsměv. Ale ale, má malá sestřička má tajemství. Takto jsem také párkrát chodívala za klukama. Tak který pak je asi ten její vyvolený? Se širokým úsměvem ji sleduji, dokud se neztratí z dohledu. Pak si jdu lehnout, ale opět se mi nedaří moc dobře spát. I díky tomu ráno vstanu docela brzo a ustrojím se. Dnes bude ve městě spousta lidí a dnes je dobrý den na to vypadat dobře. Vezmu si hezčí šaty, které trochu vizuálně zlepší mou postavu a nechám si volně rozpuštěné vlasy. Když dojdu dolů, máma začíná chystat snídani, a tak se zapojím do příprav. Někdy tou dobou se vrátí Ai. Teda, byla pryč dlouho, to vypadá na zajímavou noc. Ušklíbnu se. Už jsem dlouho žádný vztah neměla a tohle drobné životní rozveselení mi začíná trochu chybět. Nechci si to přiznat, ale trochu Ai závidím. Počkám, až přijde dolů na jídlo. Nedám na sobě nic znát, jen jí donesu hrnek čaje. "Tak co, jak ses vyspala?" Zeptám se nevinně. "Připravena na dnešní velký den?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Jestli chcete tak běžte do města. Já budu doma." Oznámila vám matka. Nëya se prozatím s vámi rozloučila. Musela jít napřed. Připravila si Falku a vyrazila k městu. Sestra se vydala do města s tebou. "Co budeš dělat když tě vyberou? Skutečně odjedeš?" Začala se sestra zajímat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "To je dobře." Odvědím Aile. "Dneska nás čeká skvělý den a já jsem dost unavená totiž, takže ti tvou energii budu závidět." Posadím se vedle ní a dám se do jídla. Netrvalo dlouho a přišla i Neya. Měla krásné oblečení. Ale nezírala jsem, na to si dávám pozor. Občas jsem ale koukla a všimla si, že na sebe ty dvě nějak pomrkávají. Mírně nakrčím obočí, ale rychle odvrátím zrak a dělám, že jsem si toho nevšimla. V hlavě se mi okamžitě rozjedou různé teorie. Nevybavuju si, že by se Neya vrátila do domu. Ale mohla jsem spát. A dneska... Vlastně taky nepřišla po schodech. Nebo ano? Nech toho. Není čas na zbytečné teoretizování. Zjistíš to pak. Neya se rozloučila a my ještě dojedly. Můžeme vyrazit. Vezmu si s sebou nějaké peníze ať si můžu užívat. "Tak se měj mami." Mile se na ni usměju ode dveří. "Donesu ti něco dobrého na chuť nebo něco pěkného na sebe." Je mi trochu líto, že nás asi chtěla doma a my odcházíme. To ale spraví nějaká drobnost. Konečně. Už ode dveří je cítit to napětí a očekávání. Těším se. Ani ne na vejce samotné, ale na hudbu, dobré jídlo a kamarády, kteří tam určitě budou. Cestu si chci zkrátit rozhovorem a nenápadnou otázkou. "Viděla jsi Falku? Neyna koně? Je moc hezká." Začnu zlehka tónem, že o nic nejde. "Jen doufám, že mě mamka nezabije, že jsem ji pozvala domů, nečekala jsem, že bude taková přímočará. Ale je docela fajn, co myslíš?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Sestra se pousmála. "Ano viděla. Je překrásná." Letmo se na tebe podívá. "No jo Nëya je fajn moc fajn. Víš že bude doprovázet jezdce až na ostrov?" Aila se začervenala. "Bude i na tom ostrově. S Jezdci ,Eragonem a Safirou. Bude je pomáhat trénovat." Sestra toho skutečně ví hodně. A tim potvrdila co jsi si celou dobu myslela. Stravili spolu celou noc. A soudě podle výrazu tvojí sestry si jen nepovídali. Pomalu se blížíte na náměstí. Už teď je tam spousta lidí. U hospody se tvoří fronta zájemců o to vyzkoušet si být Jezdcem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Matka najednou promluví a přeruší tak ticho. ,,Mně? Nic. Potkala jsem ji cestou na náměstí. Sháněla se po starším, tak jsem ji za ním dovedla, a on mne požádal ať ji dovedu k domu vedle nás. Říkala že tu nezůstane dlouho. Brzy odjíždí." vysvětluji matce rychle. Svými dalšími slovy mě ale překvapí. ,,Co se stalo? Co Atrënovi provedla?" Bezeslova se dívám jak matka odnáší svou misku a bere si věci na sbírání bylinek. Jasně tak říká že náš rozhovor je u konce a že chce být sama a nemám ji rušit. Povzdychnu si, zvednu se a také svou misku odnesu a hned špinavé nádobí umyji. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "Jo, zmiňovala se mi." Usměju se. To by bylo dobrodružství. Po další větě Aily se trochu zarazím. Když to tak řekne znovu, zní to celé jako fikce. Draci... Ti, které už kolik let nikdo neviděl a najednou tady zase budou. Na okamžik pocítím tu touhu se na jednom proletět, mít v rukou sílu a takový nástroj, který by dokázal ničit města. Zadívám se podezřívavě na Ai. Teď už si to můžu dovolit, sama se prozradila. No... ona se snad červená? Je to jasné, byly spolu. Navíc, kdy jindy by mohla vidět Falku? Ai má docela zvláštní výraz, jsem zvědavá, co se tam odehrálo. Ale vypadala šťastně a zasněně. "To zní pěkně." Přitakám, ze snahy vylákat toho z ní něco víc. Jsem prostě zvědavá duše a navíc se jedná o moji malou sestřičku. "No jo, musí to být úžasné. Proděláš výcvik, a pak uvidíš celý svět." Zasněně se pousměju. "Žádná práce v domácnosti, nemusíš se vázat na manžela, a jsi úplně svobodná." Zarazím se, jakobych si najednou na něco vzpomněla. "Hele a viděla jsi tu divnou bylinu, co si Neya zapálila a vdechovala? Co myslíš, že to mohlo být?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Dobrý den, jsem rád že jste se přišli zúčastnit. Prosím postavte se do fronty dovnitř budete chodit jednotlivě. " Tvoje sestra si stoupne za tebe. Jsi asi čtvrtá na řadě. Po hodině a půl se konečně dostaneš na řadu. Uvnitř hospody je Nëya s dalším mužem. Na stole stojí stříbrné dračí vejce. "Poprosíme o jméno." Usmál se na tebe muž. "Mou povinností je abych řekla jestli si uvědomuješ všechno co se stane kdyby se z tebe stal jezdec. Svojí rodinu už nikdy neudivíš. Bude tě čekat tvrdý výcvik." Varuje tě Nëya. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Přišly jsme právě včas na uvítání a dobrá místa v řadě. Ano ano, vítejte a zařaďte se. Jako obvykle. Nemám v úmyslu kolem toho dělat nějaké okolky, prostě se na vejce chci podívat. Kolikrát za život uvidíte dračí vejce? Jsem hned na začátku, čtvrtá a Ai pátá. Výborně, to budeme mít rychle za sebou a pak si můžeme užít. Spokojeně se pousměju a už v davu hledám své kamarády, kdo tu všechno je. Co mě velmi zklamalo byla čekací doba. Byla to snad celá věčnost a už jsem několikrát málem odešla. To čekání mě málem zabilo. Alespoň jsem vedle sebe měla Ai, která se celou dobu tvářila, že se moc těší. Když mě konečně předvolají, mám už ztuhlé nohy a krk. Co se tam tak dlouho bude dít? Vevnitř je stůl, u něho ten muž, co nás pozval - zřejmě ten vyslanec, a Neya. Jsem ráda, že tu je známá tvář. Ale hlavně - na stole leží vejce. Veliká, stříbrné, blyštivé a nádherné vejce. "Páni..." Vydechnu při pohledu na něj. Už se vidím jako stařenku, jak vyprávím svým vnoučatům divoké historky z mládí a jak jim vyprávím o tomto okamžiku. Veliké vejce, které si mě ale nevybralo. Ale já ho viděla a hostila jsem tak vzácnou návštěvu. Myšlenku jsem rychle zahnala. "Raya" Odpovím pevným hlasem na dotaz na jméno. Pak začne Neya. Zajímalo by mě, jestli je to ještě baví. "To máte docela kruté podmínky teda." Poznamenám s úšklebkem. "Ale beru na vědomí." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Ani se nad tím nestačím pořádně zamyslet, když tu náhle mně oslepí světlo a cosi mně srazí k zemi. "Auu.." Bylo to hrozné, skoro jako by mně kopl kůň. Chvilku to trvá než přijdu k sobě a uvědomím si co se vlastně děje. Rád přijmu ruku toho muže a postavím se na nohy. Konečně pak uvidím co mi to koše boty. To není možné.. To je drak! Opravdový drak! Teď tedy spíše maličký, roztomilý dráček. Je jako nějaká kočka, nebo malé štěně. Těžko si představit že jednou z něho bude jeden z nejnebezpečnějších tvorů. "Dobře". Řeknu tomu muži nevěnujíc mu příliš pozornosti. Stále se z toho všeho musím ještě pořádně vzpamatovat. Chvilku poté co vyjde ven se zadívám ke svým nohou a pak se i skloním dolů. "Ahoj". Pozdravím to mrně s milým úsměvem. "Ty jsi drak.. To je neuvěřitelné". Chvilku si ho prohlížím a pak k němu opatrně natáhnu ruku, pokoušejíc se si ho pohladit. Pokud by to vyšlo, tak bych si ho rád vzal k sobě do náruče, abych ho mohl pohladit, podrbat a mít ho zkrátka blízko u sebe. Takže já teď budu Jezdec. Pořád mi to zní neuvěřitelně. Jako by to byl nějaký sen, ze kterého se nemůžu probudit. Vlastně ani nevím zda bych chtěl. Pokud je tu někde poblíž hostinský, tak se na něj podívám a dám rukou vědět aby si mně všiml. "Mohl bych poprosit malé pivo? Tohle musím aspoň trošku zapít.. A nějaký kousíček masa pokud by jste měl". |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Snažím se trochu uklidnit a dívám se na na podivný znak který mám na levé dlani. Vypadá to zvláště a ještě to stále trochu bolí, ale je to mnohem lepší než když sem se toho vejce dotkl. Takže já sem opravdu Jezdec.. Potkáme Eragona a Safiru.. Přemýšlím o různých věcech, když se náhle otevřou dveře. "No.. Ano. I když tedy není lehké něco takového vstřebat jen tak". Odpovím tomu muži a hostinskému poděkuji když mi donese ty věci. Pivo začnu upíjet a při tom nabídnu to maso svému dráčkovi. Je vážně milý, moc se těším až vyroste a budeme se moci nějak bavit. Vlastně teď ani ještě nevím zda je to samec a nebo samička. Budu to muset zjistit a vymyslet pak nějaké jméno... Dopiji své pivo, vstanu a podívám se na vyslance. "Dobře, rozumím". Přikývnu a vyrazím i s dráčkem na rameni do toho pokoje. Pokud tam bude postel, tak bych si na ní sedl a dráčka nechal aby dělal co chce. Třeba bych si s ním mohl i hrát, než přijdou rodiče. Nevím jak jim tohle vysvětlím.. Měly jsme nějaké plány a najednou je všechno jinak. Bude pro mně velmi těžké je tu jen tak nechat až vyrazíme na cestu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Zvednu hlavu od mytí. Zdá se mi to nebo slyším něco ze zahrádky? Otočím se a tam spatřím Nëyina koně. Plot je zbořený a Falka se prochází po zahradě. Tak jestli na tom doteď nebyla matka špatně, tak teď se doslova zblázní až to uvidí. Jen nad tou směšnou scénou zavrtím hlavou a chystám se jít koně odchytit, když tu se zrovna vrací otec a nese jablka. ,,To je Nëyin kůň. Vydal se projít po naší zahrádce." vysvětlím, vezmu z misky jablko a jdu Falku chytit a odvézt zpět na Nëyinu zahradu dřív než to uvidí matka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro V tom pokoji si pak s mrňousem samozřejmě hraju a starám se o něj jak to jen jde. Je vážně roztomilý. Jestli že budou následující dny né-li týdny v podobném duchu, tak to bude bude asi dost vyčerpávající. Hraju si s dráčkem, když v tom se otevřou dveře a v nich se objeví moji rodiče. Je to jako bodnutí do srdce. Vidět matku jak takhle pláče. A otec, zřejmě se snaží vypadat silně, ale určitě to bude cítit podobně jako ona. "Děkuju otče". Řeknu mu upřímně když řekne že je na mně hrdý. Jsem za to opravdu rád, znamená to pro mně hodně. Také ho pořádně obejmu a když se pak odtáhne, vezmu svého dráčka do náruče. "Mrzí mně to.. Nechce se mi nikam odcházet... Chtěl sem se jen podívat. Nečekal sem že by se mohlo stát něco takového". Řeknu vlastně zcela pravdivě. S tím vším co se teď plánovalo to musí být pro oba velmi těžké, především tedy pro matku. Tolik se dřela se všema přípravama.. Není pro mně lehké ji takhle vidět. Ten vyslanec říkal že odjedeme až večer, takže bych do té doby mohl strávit nějaký čas s rodičema. Když by mi tu dráčka pohlídali, tak bych s nimi šel rád domů. Zabalit si nějaké ty věci na cestu a také si dát kus z toho pečeného prasátka. Byla by škoda to nechat jen tak. Doufám jen, že se rodiče Eleanor nenaštvou. Jsou to milí lidé a jejich dcera je úžasná dívka. Nakonec mně i mrzí že si ji nebudu moci vzít. Než bych se pak s rodiči vydal domů, měl bych otázku na toho vyslance. "Je nutné abych se vydával na výcvik tak daleko?" Napadlo mně totiž něco jiného. "Murtagh je přeci mnohem blíže než Eragon. Určitě by mně dokázal něco naučit.. A nebo Arya. Vím že se mus starat o svůj lid, ale i tak je to Jezdkyně". Arya by asi byla ze všech nejblíže, takže bych v tom neviděl až takový problém. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Jistě o něj bude velice dobře postaráno." Usmál se na ní otec. "Už se stalo. Prostě jsi se ho dotkl. A čeká tě skvělá a zajímavá budoucnost." Otec se snaží být velice nadšený. Aspoň teď mu to jde. Vyslanec se pousmál. "Nevíme kde je Murthag. Chtěl být s Trnem osamotě. Aspoň nějaký čas. A co se týká královny Aryi. Má svých povinností dost. Navíc i ona cestuje s vyslancem a dračím vejcem. Každý jezdec se odebere za Eragonem. Arya se k nim připojí jen co její lidé budou zase žít v poklidu a blahobytu Díky svým povinnostem musí navštěvovat svůj lid. Říkal jsem ti že svoje rodiče neuvidíš. Věděl jsi do čeho jdeš. Pravidla jsou nastavená a já sem malí pán na to abych je měnil." Omluvně se usměje. "Pokud chceš bež s rodiči a užij si s nimi poslední chvilky. Já zatím pohlídám tvého draka." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro V tu chvíli se ale stane něco, co mě velmi vyděsí. Uslyším pukání. Okamžitě mě polije vlna horka a cítím, jak se mi začnou potit dlaně. To snad ne. Nestačím se na to ale příliš soustředit, místnost naplní ostré světlo a něco mě odhodí dozadu. Nečekala jsem to, tak to neustojím a upadnu. Hned ke mě přiskočí Neya a zvedne mě. Horko těžko, ale nakonec stojím. No to snad není pravda. Pořád nemůžu vstřebat, co se to vlastně stalo. Za lem šatů mě něco tahá. Podívám se dolů a spatřím nádherné malé stvoření, které mě úplně uchvátí. Hned co dostanu pokyn že 'mám chvíli volno' se k malému dráčkovi sehnu. Právě se vylíhl a vypadá podivně pomačkaný, ale je neskutečně roztomilý. Sednu si na zem vedle něj. "Ahoj maličký." Začnu k němu mluvit tichým hlasem. "ty jsi ale nádherný." Natáhnu k němu opatrně ruku a pokusím se ho pohladit po hlavě. Ale netrvá dlouho a mé myšlenky se zase rozběhnou. To je teda pořádný průšvih. Obrovský. Máma mě zabije. Táta mě zabije ještě dřív. Respektive asi spíš později, ale víc. Sestra možná taky, i ona chtěla pryč... No... teda Na druhou stranu ale cítím neskutečně pyšná a hrdá. Vybral si mě. "těším se na naše společná dobrodružství." Zašeptám dráčkovi. Jaké mu tak dám jméno? Po chvíli vstanu. "Mohla bych tedy vidět svou rodinu?" Ai čeká venku a určitě už slyšela co se stalo. A máma... No, aspoň budou mít o jednu starost míň. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Co to má znamenat?" zeptala se tě Matka a došla až k tobě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Ale bohužel mě čekají i další, nepochybně velmi těžké, chvíle. Přijde máma a sestra a budu se muset obhajovat. Zhluboka se nadechnu a zase vydechnu. Malý dráček usnul. Jsem tak nadšená, ale musím to teď trochu skrýt, abych je nezranila ještě víc. Bude to těžké. Přijdou současně. Máma i Aila. Pořád mám svého malého v náruči. Máma, dle předpokladu naštvaná. Ai, také dle předpokladu smutná. Je mi to docela líto. Zlověstné ticho prolomí máma. "Já..." Zadrhne se mi hlas. Najednou mi je i do pláče. Přijdu o rodinu. Až teď mi to pořádně dochází. "Já sama nevím. Chtěla jsem to jen zkusit, abych o tom mohla pak vyprávět, ale on" malinko nadzdvihnu dráčka, abych ho neprobudila, "si mě asi vybral." Nemůžu si otřít oči, protože mám plné ruce, a proto se mi začíná pomalu mlžit výhled. Trochu se stydím podívat se na Ai, vypadala, že si věří, že si ten malý vybere ji. Těšila na Neyu a na svobodu. A to vše mám teď já. Omluvně sklopím zrak. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Budeš skvělí jezdec sestřičko." Řekla s lehkym úsměvem. Nëya si odkašlala. "Pokud chceš můžeš jít domů. Sbalit si věci. Jen draka nech tady. Zatím není dost velký aby se mohl ubránit případným hrozbám." Matka stiskne pevně rty. Ai jen smutně sklopí hlavu. Snaží se na Nëyu nekoukat. Nevadi jí tak ani to že nemá draka. Jako to že přišla o způsob jak být Nëye aspoň na blízku. Dráček si povyleze trochu víš aby si svojí hlavu mohl opírat o tvoje rameno. |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro I s rodiči teď tedy zamířím dolů a promluvím s tím vyslancem. Opravdu sem doufal že aspoň jedna z těch možností vyjde, ale bohužel v tomto ohledu nemám štěstí. Dva jezdci, jsou tak blízko a přesto mi nemůže ani jeden z nich pomoct. Arya a Murtagh, oba jsou velice silní a schopní i bez toho aby je musel učit Eragon. Nechápu proč se musel tak hloupě rozhodnout že odejde z Alagaesie... "Dobře, tak já jdu". Řeknu mu jen na to a podívám se na svého dráčka. "Budu pryč jen chvíli, neboj se.. Buď zatím hodný a počkej tu na mně, jo?" Mile se na něj usměji a nechám ho tedy prozatím v péči toho vyslance. Pak kývnu na rodiče a můžeme vyrazit domů. Rád se s nimi posadím, najím a určitě i popovídám. Ten vyslanec řekl že už se nebudu moci vrátit, ale tomu já nevěřím. Až bude můj drak větší, tak sem budu létat jak jen budu chtít. Kdo by mně mohl zastavit? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro I Ai se přidá. Pořád smutná, ale aspoň ona se mě snaží povzbudit. "Děkuju." upřímně se na ni usměju. "Kéž bys mohla jet se mnou. Přijedu se na tebe podívat co to půjde." Slíbím jí. Asi to bude za dlouho... Ale určitě se bude dát na noc nenápadně zmizet. Ten ostrov myslím není zase tak daleko. Neya se zase vrátí. No jo, musíme asi brzy jet. Malinký dráček se zase probudí a vyleze po mě kousek výš. Vezmu ho do ruk a položím na stůl, kde jsou ještě zbytky vejce. Láká mě si jeden krásný kousek vzít do kapsy, ale všichni se na mě dívají. "Brzo se vrátím maličký." Zašeptám mu a usměju se na něj. Teď si konečně můžu otřít oči. Nechce se mi ho tu nechávat samotného, musím se sbalit rychle. "Tak...Já teda jdu." Pronesu jen tak do prostoru a do ticha. Ještě chvíli otálím a pokud se nikdo k ničemu nemá, vyrazím ze dveří. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Máš takové štěstí. Víš jak bude zuřit bratr?" Začne se konečně pořádně usmívat. "Otec mu to zakázal. A místo toho jsi mu vypálila rybník." Dole slyšíš jak cinká nádobí. Začíná to tak hezky vonět. "Slib že budeš psát. A občas mi napíšeš co dělá Nëya ano?" Koukla na tebe smutnáma štěněčíma očima. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Ai už vypadá trochu lépe a škodolibě připomene Bryna, který se chtěl jezdcem stát také. "No jo, to je pravda." Trochu ve mě hrkne. Vůbec jsem si na něj nevzpomněla. "To jo, ještě, že už budu pryč." Udělám vtípek a zasměju se, ale trochu mě mrzí, že se s ním už nerozloučím. Nebo s tátou. Sice nemáme pohádkový vztah, ale pořád ho mám docela ráda. "Řekneš jim oběma, že je mám moc ráda a že se loučím?" Poprosím Ailu. "A neboj, psát budu často." Usměju se. "I o Neyi." Mrknu na ni. Ta je z ní úplně vedle. 'Možná byste mě i mohly navštívit, vidět všechny draky a třeba tam mají další vejce." Povzbudivě se usměju. To by bylo super. Když jse sbalená a třikrát zkontrolované, že mi nic nechybí, Ai obejmu. "Budeš mi moc chybět sestřičko." Zase mi je trochu do pláče. "Mám tě ráda a díky a ty roky, co jsme spolu prožily." Možná jsem moc sentimentální, ale dlouho ji neuvidím. "Postarej se o mámu prosím. Budu na tebe myslet." Smutně, ale láskyplně se na ni usměju a snažím se si tuto chvíli zapamatovat. Pak se vydám zase dolů za mámou. "Nádherně to tu voní mami." Pochválím hned při příchodu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Hlavně se myj, jez a řádně se uč. Poslouchej aby jsi nám tam nedělal ostudu." Promluvila konečně matka. Vypadala že se s tím celkem smířila. Políbí tě na čelo. KOlem vašeho domu pořád stojí lidé a snaží se tě zahlédnout. "Ne stáji stojí zdatný hřebec. Chtěl jsem ti ho dát jako svatební dar. Teď se ti bude hodit aby tě odvezl i s tvým malím drakem." Hodiny plynuli a tvůj čas se začal krátit. BUdeš se muset začít balit a odejít. |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Doma se posadím s otcem ke stolu a rád si s ním přiťuknu tou medovinou. Alkohol sem nikdy moc nemusel, ale když už bych si měl rád, tak pivo a nebo taková medovina by by byla nejlepší. Jak ke mně oba rodiče mluví, dochází mi jak moc mi budou chybět. Skoro mi to až vhání slzy do očí. "Nebojte. Budu psát jak to jen půjde a vydám ze sebe to nejlepší. Nezklamu vás.." Maličko se pousměji a podívám se ještě na otce. "Děkuju. Moc si toho cením. Budu na něj dávat pozor, slibuju". Mám nového draka a teď i koně. To je tedy den.. Počkám až se posadí i matka a společně se můžeme pustit do toho jídla. Jindy bych to nedělal, ale nechci aby něco přišlo na zmar a tak sním tolik, kolik jen dokážu... Vůbec se mi to nelíbí, ale čas se pomalu krátí a já se musím začít balit. Vezmu jeden větší batoh a dám do něj hlavně své oblečení, tolik, kolik jen půjde. Osobních věcí moc nemám, takže by neměl být problém naplnit to oblečením a možná i nějakým tím jídlem na cestu, jak říkala matka. Batoh si pak přehodím přes rameno a podívám se na rodiče. Pokud budou chtít, tak budu rád když mně doprovodí až k městské bráně. Nebo aspoň ke stáji. Určitě se s nimi budu chtít pořádně rozloučit. Oba dva obejmu a matce dám polibek na tvář, s tím že ji ujistím že budu v pořádku, ať si nedělá starosti a že na ně budu stále myslet. A až můj drak vyroste, tak přiletíme na návštěvu! Nakonec však bude na čase vyrazit. To bych nasedl na svého nového koně (ještě se otce zeptám zda má nějaké jméno) a už bych musel vyrazit s vyslancem, kamkoliv mně má doprovodit. Svého dráčka bud mít samozřejmě u sebe, nerad bych aby se mi na cestě někde ztratil. Snad to půjde udělat, aby se ho ten kůň nebál, nebo opačně... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Mám tě ráda holčičko. Dej tam na sebe pozor. " Zavzliká ti do ucha. Doprovodí tě zpátky k hospodě. Hostinský tě pošle nahoru do pokoje. Nëya je tak i s tvým drakem. Tady se s tebou rozloučili. Sledovali jak jdeš po schodech náhoru. "Výborně už jsi zpátky." usmála se a zvedla se z postele. Seděla na ní a hrála si s tvým drakem. Na vedlejší posteli byko složené nové oblečení. Kalhoty, tunika, vesta a kabat. Stejně tak vysoké kožené boty. "Tady máš nové šaty. Nechal ti je tu vyslanec." dojde oe dveřím. "Půjdu připravit koně. Bude to dlouhá cesta." S tím odejde. Dráček se k tobě vrhne a začne se dobývat do tvého vaku aby ho prozkoumal. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Po jídle, když je čas odejít, nastává loučení. První mě obejme Ai. "Díky." Do očí se mi zase natlačí oči. "Užívej si života a projeď občas Lenoru." Mrknu na ni. A máma... I přes naštvání a smutek mě objala i ona. Moc se mi ulevilo, že to není tak hrozné. Ale teď už pláču úplně. "Taky tě mám moc ráda mami. Budu psát a co nejdřív se za vámi podívám." Odpovím přerývavým hlasem. "A díky za všechno. Budete mi moc chybět." Smutně se na ni usměju a cestou se s nimi držím za ruce. U hostince jim naposledy zamávám a na schodech se ještě zastavím, abych si usušila poslední slzy. Když naposledy vydechnu, cítím se smutně, ale zároveň vzrušená. Těším se na svého malého dráčka a na všechna dobrodružství, která zažijeme. Rozhodným krokem vyjdu zbylé schody a sebevědomě vejdu do místnosti. Neya tam sedí u mého dráčka a hraje si s ním. Pousměju se. Je roztomilý, ale zároveň mě někdy v duši bodne osten žárlivosti. Rychle ho zaženu. "Bezva, to je od něj milé. Usměju se. Vypadá docela hezky. Neya se zvedne a odchází připravit koně. Doufám, že to bylo množné číslo a že nemáme k dispozici jen Falku. "Ahoj, maličký." Usměju se na dráčka a pohladím ho po hlavě. "Měla bych ti vymyslet nějaké jméno, co ty na to?" Podrbu ho a jdu si sbalit nové oblečení. Už na sobě cestovní mám, a tak ho jen hodím do vaku, do jehož zkoumání se hned pustila malá stříbrná kulička. Boty si ale vyměním, protože ty nové vypadají kvalitněji. Mezitím házím očko na vak, aby mi dráček nesnědl moje jídlo od maminky. Samozřejmě se s ním podělím, ale nemůžu mu teď přece nechat všechno. Konečně se zvednu, vezmu si zpátky své věci a dráčka do náruče. "Pojď sem maličký. Tak co, připravený na dlouhou cestu?" Usměju se a vykročím z pokoje dolů do stáje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Ano. To tedy jsou." přisvědčila jsem s úsměvem. ,,Mimochodem promeškal jsi oběd." Zamyšleně přikývnu. Opravdu bychom měli něco udělat. ,,A co takhle matce pořídit nějaké zvíře. Musela by se o něj starat a třeba by jí i trochu rozveselil." navrhnu a přistoupím blíž k plotu. Obloha se začne zatahovat, nejspíš bude pršet. Krásná hudba se pořád ozývá odkudsi z náměstí. Kdybych byla sama možná bych si i zatančila. Na otce se usměji. Říkala jsem Nëye, že já nejsem nejlepší adept na Jezdce, ale proč to nezkusit? ,,Zkusím to. Slibuji." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Dole byl připraven tvůj nový kůň. Byl sedlán a čekal až se vydáte na cestu. Na druhém koni sedl muž tak kolem padesáti. Podle jizev na jeho obličeji toho zažil už skutečně hodně. "Tohle je Baldor.Tvůj doprovod." Vysvětli vyslanec. Muž se lehce usmál a poklonil se. Jen co nasedneš a drak se uvelebí vyrazíte. Pobídl svého koně do slabin a vydal se tryskem z města. Skoro čtyři hodiny jste střídali trysk s cvalem. Dostal jsi se tak daleko jako ještě nikdy v životě. Snažíte se vyhnout všem vesnicím, potulným kupcům a dalším živím lidem. Zastavíte u jezera na malé mítivce. Z jedné strany vás chrání skála. "Tady si odpočineme mladý jezdče. Potřebuješ nabrat sílu aby jsme mohli zase pokračovat." Zkontroluje vaše koně než je odvede stranou a přiváže ke stromu. Dojde rozdělat oheň aby jste byli v teple. "Máš hlad? A co tvůj drak?"Ten už přemýšlí co by vyvedl. Dvakrát proběhl ohništěm. Jednom se pokusil vykrást hnízdo. A když mu to nevyšlo rozhodl se po vás házet šišky ze stromu. Baldor se rozesměje. "No nudit se s ním rozhodně nebudeš." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "I já jsem tu velice ráda. líbí se mi tu. Bohům žel tvá žena není z mojí přítomnosti nadšen. Je lepší když jí zbytečně nechodím na oči. Ale..." Nadechne se. tvůj otec jí ale přeruší. "Ale tohle je jiná situace. Vím, jsem s tím obeznámen, a vděčen za to že se snažím vyhýbat mojí ženě." Nëya se na tebe podívala. "A tobě ještě jednou děkuji." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Neya na nic nečeká a vyrazí. Velmi rychle. V prvních několika minutách jsem nadšená a pobídnu svého nového přítele ke stejné rychlosti. Užívala jsem si vítr ve vlasech a ten pocit svobody a radosti z volnosti. Kůň i já jsme byli nabytí energií a životem a dráček také vypadal spokojeně. Musím vymyslet dvě krásná jména. Ovšem po těch pár hodinách už to není tak slibné jako na začátku. Dlouhá cesta si vybírá svou daň, mě už bolí tělo a svaly mám ztuhlé. Nechápu, že koně dokáží běžet tak dlouho. A bohužel jsme se vyhýbali všem zajímavým vesnicím a městům. Po chvíli začneme brzdit a mému hřebečkovi se trochu zašmodrchají nohy. Ou. Sesedneme a Neya se hned podívá, co mu je a chvíli na to přenášet věci. Moc se tím netrápím a poslechnu její radu. Odpočinek rozhodně potřebuju. A když vyrážíme podruhé, udiveně se posadím na Falku. Mé svaly zaprotestovaly, ale jen stisknu zuby a tvářím se že nic. Pořád trochu rozespale vnímám instrukce. Prostě na ostrov. Nakrčím obočí. Je snad Falka nějak kouzelná? Už už se chci zeptat, jak se dopraví ona, ale ze sedla už ji nevidím. Mé zmatené oči zírají na vlka s jasnýma očima Neyi. "Co u všech všude má- V tu chvíli se Falka rozběhne a málem mě tím shodí ze sedla. Okamžitě se chytím sedla a hřívy, protože mě to dost vyděsí. "Fuj, ty mi dáváš." Pořád se silně bušícím srdcem vezmu otěže a po chvíli váhání je držím jen jednou rukou - druhou se držím sedla. Koneckonců, už cestu nevedu. V průběhu cesty hlídám dráčka, mého koně, jestli za námi pořád běží a hledám očima vlčici. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Lidé chovají psy, nebo takové malé šelmičky podobné kočkodlakům, jak jen se jim... Kočky. Tak je to. A nebo mají ty velké statky, kde pěstují nejrůznější plodiny a chovají spoustu zvířat, jejichž názvy si ani nepamatuji. Možná bychom se mohli zeptat Nëyi až se vrátí." A Nëya se skutečně objeví. Pozvednu obočí. Jak to, že je najednou tak milá a vstřícná? ,,To je v pořádku. Nemusíš děkovat." Mávnu nad tím rukou jakoby o nic nešlo. ,,Mimochodem, tvůj kůň se rozhodl projít po naší zahrádce." Neodpustím si dodat tuhle drobnou poznámku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Když se Neya vrátí, zase ve své normální podobě, pomůžu jí se sedly se staráním o koně. Čas jít dovnitř. Dráčka mám spokojeného na rameni. Unaveně ho pohladím a jsem ráda, že ho mám při sobě. Vevnitř je to sice docela malé, ale nevypadá to zle. Dráček hned seskočí a najde si své útulné místečko. Usměju se. Taky bych dokázala celý den prospat. Během toho co Neya přikládá se jí zamyšleně zeptám na její proměnu. "Ney, to bylo hodně dobré. Jak ses to naučila?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Nic se nestalo." odpoví otec. Na tvář ti dopadají chladné kapky deště. Počasí se rozhodlo že vám příjezd královny trochu ztíží. "Angela přijede s královnou? A nebo jsi tu místo ní?" začne se otec vyptávat. "Budete si muset vystačit s mojí přitomnosti. Angela pomaja Eragonovi. Navíc díky Nasaude se nechce moc objevovat mezi lidmi. Její nařízení o tom že všichni čarodějové a xarodejnice musí být pod dohledem. A to se Angele nezamlouvá." povzdechla si. Falka do ní zatim šťouchla a vyžadovala se drbání. Nikomu zatím ten déšť nevadil. Ani hudebníkům ne. A ty vidíš jak se Nëya ošíva. Nejspíš jí ty zvuky vubec nedělají dobře. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Již je to několik měsíců co jste se po boji vrátili zpět. Snažíte se aby se všechno vrátilo do starých kolejí. Vedly jste ten poklidný život a sloužili svojí královně. Moc vám to ale nešlo. Neustále jste jezdili jako královnin doprovod. Nebylo to jednoduché když ona letěla a vy jste za ní jeli na koni. Dost často jste byli pryč i několik týdnů. Zrovna stojíš na stráži v trůním sále. Arya zde pročítá nějaké pergameny. Je to jeden z těch klidnějších dnů. Otevřou se dveře a dovnitř vejde jeden ze sloužících. "Omlouvám se Vaše veličenstvo za vyrušení ale právě přijela." Zdělí jí, ukloní se a posune se stranou. Arya odloží papíry vidíš že jí přelétne lehký úsměv na tváři. "Ať jde dál." Odpoví a pomalu dojde k oknu. Ani ne za minutu se ve dveřích objeví žena. Odhadovala by jsi jí kolem třiceti let. Měla zvláštně pomalovaný obličej, jantarově žluté oči jsi viděla i na tu dálku. Oděná byla v kožených kalhotách a jezdeckých botech. Vršek zakrývala zbroj z tenkých proužků kůže které byli zdobeny nějakými slovy. U pasu měla meč. Razným krokem se vydala k Arye. Zastavila se před ní načež se obě ženy objali. "Čekala jsem tě dřív." Dívka se jen posměšně usměje. "Chápu ale neuštvu kuli tobě koně. Angela by mne za to zabila." Rozhodně se k Arye nechová jako ke královně. Nejspíš se znají už nějakou dobu. "Řekni kdy můžu vyjet a hlavně s kým. Potřebuji se umýt a nechat odpočinout koně aspoň do zítřka." Rozhodně se nehodlá zdržet moc dlouho. "Jistě Nëyo. Hned se to pokusím zařídít. Vyrazili by jste zítra večer." Dívka se usměje a přikývne na souhlas. "Ahri prosím, dovedla by jsi tady Nëyu do jednoho z domů pro hosty? Jistě si potřebuje po dlouhé cestě odpočinout. Buď jí prosím k ruce kdyby cokoliv potřebovala." Usměje se na tebe Arya mile. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Čas od času jsme měli i větší výlet, ale nebylo možné udržet s královnou tak snadno krok. Přeci jen její Drak mávl párkrát křídly a byli pryč, což o koních se říci nedá. Leč naši koně byli vycvičení pro vytrvání nemohli jsme je uhnat. Já svého černého hřebce milovala nadevše. Nyní zůstal po mém boku opravdu jen on. Být stráží královny bylo únavné a ne každý ten nával emocí a povinností zvládal, ale pro mě to bylo vysvobození. Nemusela jsem přemýšlet a mohla jsem pouze jednat o to lepší jsem pak podávala výsledky během tréninků. Dnešní den vypadal poměrně klidně a já pohledem stále těkala po trůním sále, ať mi nic neunikne. Přeci jen všechno bylo nové, i po těch pár měsících, jsme ještě nebyli schopni plnohodnotně fungovat. Sledovala jsem služebného, který oznámil příjezd nějaké ženy, ale jméno nesdělil. Zůstávalo mi záhadou o koho se jedná, ale úsměv mé královny mě celkem překvapil. Čeká nějaké hosty? Jak to, že nic nebylo hlášeno? Cítila jsem se lehce nejistě, ale přesto jsem zanechala svoji tvář chladnou a nedostupnou. Překvapeně jsem jejich rozhovor sledovala a po pravdě spíše sledovala našeho hosta. Její obličej byl zvláštně pomalovaný, přesto to, ale působilo jaksi.. No řekněme mysticky a kouzelně, oproti tomu aby mě to děsilo. Další překvapení bylo jejich jednání. Opravdu se museli nějakou dobu znát, protože objetí bych pochopila, ale ta volba slov, kterou před naší královnou použila.. Lehce jsem zaťala ruce v pěst. Když uslyším, ale vyslovit svoji paní mé jméno jen se lehce pousměji a poukloním se. ,,Jistě má paní. Pošlu za vámi někoho dalšího z vaší stráže.“ Mrzelo mě, že jsem nemohla být po jejím boku, ale přeci jen i náš host musel být vzácný. Přijel bez ohlášení, takže nejspíše tajně a já se o ni měla starat. Nejspíše by mi mělo být ctí, ale nebyla jsem si zcela jista. Uklonila jsem se Nëye opět s lehkým úsměvem. ,,Prosím následujte mě. Doprovodím vás do vašich komnat. Budete si přát donést něco k jídlu a pití?“ vydala jsem pár kroků směrem ke dveřím než jsem se lehce přes rameno za ní otočila a vyčkala zda se za mnou vydá, či budou muset ještě něco s královnou probrat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Díky za nabídku. Ale v sedlové brašně mám sušené maso. Nějak mne ty vaše výhonky neuspokojí." Uskkidne se Nëya. Arya jen pobavene zakroutí hlavou. Před palácem čeká osedlaný kůň. Podle toho jak se žene k Nëye je to její kůň. Je krásná, nasvalená a svéhlavá. Šťouchne do Nëyi. "Jo jo ja vím už to bude výdrž jo." poplaca jí po pleci. Kůň jde pak za vámi. Poslušně. Dovedeš jí k jednomu domu na stromě. Je určen pro návštěvy. "Asi by jsi měla jít dovnitř. Conjsem tak pochopila Arya bude chtít mluvit i s tebou." Než vejdete do domu odstrojí ještě svou kobylu. Ta se hned zamíří napít do malého potůčku a začne se spokojeně pás. I se sedlem v ruce ti zdvořile podrží dveře. Sedlo hodí dovnitř na židli. Není zde poprvé podle toho jak se v době orientuje. Je to jen jedna útulná místnost s posteli, stolem a židlemi. Vedle je jedna z vašich krásných přírodních koupelen. "Promiň asi jsem se nepředstavila. Nëya." Natáhne k tobě ruku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Dobře. Vyčkám na vás s vaším hostem.“ Odvětila jsem než jsem svoji pozornost obrátila opět k té zvláštní ženě. Sušené maso? V očích jsem měla značnou dávku překvapení. Byla jsem učena žít s přírodou v míru a s láskou o to více mě děsilo její sušené maso. ,,Jistě, omlouvám se.“ Podotkla jsem potichu s naučeným letmým úsměvem. Neznala jsem její kulturu a nevěděla na co je zvyklá, ale přesto všechno to byla slušnost. Královna se jejím chováním očividně bavila, ale já byla stále ve střehu. I když bych nemusela. Pokud jí věří naše paní, proč já si jsem nyní nejistá? Její krásná kobyla byla opravdu.. no řekněme stejně zajímavá jako ona. Sice i můj Onyx byl stejně střelený a vychovaný si mě hlídat, tohle donutilo i mě se pobaveně pousmát. Vedle jsem ji mlčky jen kousek od paláce k jednomu z našich stromů pro hosty. Každý host musí být přeci poblíž paláce. Nad jejími slovy jsem jen překvapeně zamrkala. ,,Počkám venku. Vevnitř máte připraveno vše, ať si můžete dopřát klidnou koupel. Po dlouhé cestě by jste si měla odpočinou.“ Můj hlas byl tichý a přesto milý. Leč když přidržela dveře, ať vstoupím jen jsem lehce kývla hlavou a vstoupila. Zůstala jsem, ale stát u dveří a jen se rozhlédla po jejím pokoji. Nejspíše naše město znala, opravdu to zde měla otrkané. Já předtím s rodiči měla větší dům, ale nyní.. No byla jsem na tom podobně, jako ona, jen s tou výjimkou, že já doma netrávila příliš času, takže můj dům nebyl tolik udržovaný. Její představení mě překvapí a trochu zmateně pohlédnu na její ruku. Jsem pro ni přeci pouze stráž, proč tolik formality? ,,Ráda vás poznávám Nëyo. Mé jméno je Ahri.“ Pousmála jsem se mile a její ruku tedy stiskla. Můj stisk byl na ženu a k tomu elfku poměrně hodně pevný. ,,Dle roztáhlých nozder vaší klisny bych, řekla, že vaše cesta musela být opravdu velmi náročná. Vše potřebné ke koupeli zde máte a pokud se chystáte večer vyrazit na další cestu neotálela bych na vašem místě před odpočinkem.“ Promluvila jsem trochu nejistě. Vnitřní chvění v mém těle nebylo zcela příjemné. Neměla jsem ráda, když jsem ztratila přehled o tom co se děje a slova Nëyi, že se mnou bude chtít královna mluvit mi příliš nepomohla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Už jste se seznámili?" Nëya mlčky přikývla. "Skvělé takže. Ahri, jsi jedná z mých nejlepších. Věřím ti a proto mám pro tebe důležitý úkol." Otočí se na tebe. "Budeš elfský vyslanec. Budeš jezdit po elfských městech s draci a vejcem a hledat nové Jezdce. Tady Nëya bude tvůj doprovod. Když najdete Jezdce ty se vrátíš sem a Nëya se vydá s Jezdcem a drakem na ostrov. Poté se zase zchledate. Myslím že budete dobrá dvojky." Je to velká odpovědnost. Budeš chránit dračí vejce. Při pohledu na Nëyu se ti nelíbí její skelný pohled. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Pohled upřu na Nëyu a poslouchám co říká. Falka chce zase podrbat. Zdá se že ani hudebníkům déšť nevadí, protože pořád hrají a Nëye to zřejmě nedělá dobře. Jak někdo může mít nerad hudbu? ,,Já bych se možná měla jít zeptat jestli ještě nechtějí pomoci s přípravou slavnosti." řekla jsem a odhrnula si z tváře mokrý pramen vlasů. Snad přestane pršet až přijede královna. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "slyšela jsem o nich." Potvrdím nejistě. Ale moc toho nevím... Stručný a celkem smutný příběh. Vypadá naštvaně, a tak se jí radši dál ptát nebudu. "Tak... Tak tedy dobrou noc." Ještě se na ni zadívám a usměju se. "A díky žes mi to řekla, muselo to být těžké." Tak. Buď milá a dělej si kamarády. Jsem ale už dost ospalá, a tak chvíli potom co se otočím na té ne tolik pohodlné posteli usínám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Děkuji, ale nepiji." odpověděl jsem krátce než jsem si všimla změny intonace v jejím hlase. Královna rozhodla Ta slova od ní znělo lehce divně, ale její následná změna tepu byla o to více překvapivá. Cítila jsem její pod, který jsem brzy i spatřila na jejím čele a i si všimla její pozornosti směrem ke dveřím. Měla přehled brzy se ozvalo zaklepání a já se při vstupu své paní lehce uklonila. Její otázku ohledně seznámení jsem taktéž potvrdila lehkým pokývnutím hlavy. Následně jsem zůstala nevěřícně na svoji královnu koukat. V očích jsem měla zmatek a trochu i zalapala po dechu. ,,Emm.. jsem ráda za vaši pochvalu má paní, ale ..jste si jistá?" lehce jsem se kousla do rtu. ,,Nechci teda nevěřit vašemu úsudku, ale .. Mé místo je po vašem boku. Mám vás chránit." viděla jsem pohled své budoucí společnice a lehce si skousla ret. ,,domnívám se, že ani vám Nëyu se to příliš nezamlouvá.."pronesla jsem lehce nejistě. ,,Bylo by mi velikou cti, takto sloužit naší rase, jen bych si pak neodpustila kdyby se cokoliv stalo." má věrnost a loajalita patřila pouze Arye. neměla jsem nikoho a bála jsem se nyní přít i o ni. Zhluboka jsem se nakonec nadechla a s lehkým úsměvem se na ni podívala. ,,počítám, že je to, ale vaše přání a částečně i rozkaz.. Tudíž splním co si přejete, jak nejlépe budu moc." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Ne ja s tím nemám problém. Mám doprovázet vyslance a pak Jezdce. Těším se na naše spolecne chvíle." Usměje se a pokusí se vstát. Zachytí se ale o stůl. Je ti jasné že ten pohled nebyl kuli tobě. Na rukávů od tunika je čerství flek od krve a zvětšuje se. Arya k ní přistoupí a pomůže jí sundat koženou zbroj. Vidíš dost hlubokou ránu. V kosti je zařazen hrot šípu. "Nic to není " Dodá rázně Nëya a chytne Arye ruku když se jí to snaží ošetřit. "Angela říkala že njsi tvrdohlavá. A taky že léčitelská kouzla moc neovládáš" Pousměje se a nenechá se v ošetřování zastavit. Arya se podiva na tebe. "Myslím že se na svých cestách nudit nebudete." Nëya se ušklíbne. Arya jí obratně ošetří. Hrot ze šípu jí položí na stůl. Takoví jsi ještě neviděla. Je plný protihrotů. Nëya se snaží udržet při vědomí. "Cestou z ostrova jsem potkala různé lidi a tvory. Začínají vylézat když je Galbatorix mrtev." Zamumlám než odpadne. "Necháme jí vyspat zítra večer odjíždíte. Běž se připravit a pak přijď za mnou. Probereme cestu ano." vic než přátelský se na tebe usměje. Oplachne si ruce od krve a pak i s tebou vyjde ven. Zamíří pak zpět do oalace. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Nevěděla jsem co nyní k tomu dalšího říci a ani jsem neměla prostor. Nëya souhlasila, ze bude můj doprovod, ale jak Arya, tak i já jsem ucitily její stav. Nebyla na tom dobre což potvrdila krvavá stopa na její tunice. Do ošetřování jsem se nemotala pouze stala poblíž kdyby bylo něco zapotřebí. Vždy jsem obdivovala moc jezdců. Leč nejprve náš host protestoval přesto jej královna ošetřila. Hrot který vyndala z jejího těla mě donutil se zamracit. Nic takového jsem ještě neviděla ale zpracování bylo hladké. Podstranni hroty se dostanou do masa a hrot pak nejde vyndat, alespoň ne bez veliké ztráty krve. Slova o naši zábavné cestě jsem příliš nevnimala a přihlížela si hrot. ,,Práce na hrotu je hladká ten tvor,nebo rasa musí být už vyspělá pokud zvladnou opravovat kov. Bylo by dobre odnést nějaký čas na uklidnění, ať se muže v klidu vyspat má paní.” Navrhla jsem opatrně. Sice její ránu začlenila a vyléčila, ale energii takhle získat nemůže. Na krátký okamžik jsem opět zavrcela při slovech o Galbatorixovi. Nejraději bych jej oživila a zabila znovu a znovu sama několikrát za to utrpení které cele naši zemi způsobil. Nëya odpadla a já se zmizelé podívala na Aryu. Její úsměv byl jiný než obvykle a já jen s lehkým úsměvem prikyvla. Opatrně jsem našeho hosta vzala do náruče a přenesla na postel mezitím co si královna oplachla ruce od krve. ,,Sbalim si potřebné věci a dorazim za vámi má paní.” Odsouhlasila jsem její slova s lehkou poklonou a vydala se skoro až na okraj města do svého domu. Onyx mě na uvítání hned strkal do ramena dokud jsem mu nedala jedno jablicko. Věci jsem měla sbalene poměrně rychle a i připravené věci pro svého hřebec. Meč a luk s toulcem a šípy jsem nosila stále u sebe pouze nějaké čisté tuniky a kožené kalhoty. Stejně jsem měla v plánu jet ve své zbroji. Byla lehká ale velmi odolná a mohlo by nám to parkrat v budoucnu zachránit život. Když jsem kracela zpět do paláce cítila jsem na sobě pohledy ostatních elfů. Nevěděla jsem zda jít vědí o tom co se stalo či je to normální ale jistá jsem si jejich nevědomosti nebyla, ba naopak. Zastavila jsem se před dveřmi do komnat kralovny než jsem se zhluboka nadechla a lehce zatukala. |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro "Dobře, hned tam budu". Počkám až vyslanec odejde a podívám se na svého dráčka, který se právě probouzí. Pohladím ho a podrbu a pak se začnu převlékat. Je trochu nezvyk mít na sobě nco takového, ale je to příjemné. Ujistím se že mám u sebe všechny věci, včetně toho co mi sbalila matka a pak už s dráčkem na rameni vyrazím dolů. Dojdu k tomu svému koni a pozorně se na něj zadívám. "Ahoj. Jsi nádherný.. Budu na tebe dávat pozor.." Slíbil sem to otci. Opravdu si cením toho že mi dal takový dar, pořídit si koně není levné. Ale teď když sem Jezdec, tak doufám, že se o mojí rodinu královna postará. "Zdravím". Pronesu uctivě když se podívám na Baldora. Sem rád že se mnou jede někdo tak zkušený, kdo ví co by se mohlo stát během cesty. Nasednu na koně, ještě jedou se rozhlédnu kolem a pak už vyrazíme. Mimo Dras-Leonu sem byl několikrát, ale nikdy né tak daleko jako když jsme jely teď těch několik hodin. Celou tu dobu myslím na rodiče a doufám že budou v pořádku a také na svého koně. Na to jaké jméno bych mu asi měl dát. Napadá mně také co s mým drakem. Zatím ani nevím zda je to samec nebo samice, je pak těžké ho pojmenovat. Přestávku pak docela uvítám, obzvláště když je na tak pěkném místě. Aspoň si koně mohou odpočinout a napít se. Rozhlédnu se kolem a zatím co Baldor rozdělává oheň, můj dráček se ukazuje jako pěkný dareba. Jen chvíle co se vylíhl a má tolik energie. "Zatím ještě né. Jedl sem než jsme vyrazily. A když tak mám jídla zabaleno dost. A můj drak? To hned zjistíme.." Ze zásob vytáhnu kousek masa a podívám se nahoru na strom. Zrovna kolem mně prolétne šiška. "No tak ty mizero, přestaň s tím.. Nemáš hlad? Podívej se jaký mám krásný kousek masa!" Řeknu mu a trochu zvednu ruku ve které to maso mám, aby si toho všiml. Pokud to vyjde a nalákám ho, tak bych ho vzal do ruky a nakrmil. Jinak se posadím k ohni a zadívám se na Baldora. "Jak dlouho než dorazíme do cíle?" Zeptám se zvědavě. "A víš něco o dracích? Za jak dlouho vyroste abych na něm mohl létat?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Matka už má připravenou večeři je klidnější než byla ored svým odchodem. I otec se spokojeně usmívá. Nejspíš si promluvili a Tvoje matka se sem tam i usměje. Po dlouhé době je to velice příjemný čas s tvými rodiči. I atmosféra jenuvolnenejsi. Z celého dne jsi unavena. A už se těšíš do postele. Zítra že čeká další náročný den. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvůj kůň je šťasten. S Falkou si jste budou rozumět. A ty začínáš mít neblahý pocit že ta dvojka bude hodně zajímavá kombinace. Máš zbaleno rychle. Jak sama říkáš moc toho není. Arya tě uvítá ve své komnatě. Nabídne ti vaše jahodové víno. "Už máš po službě ne?" Usměje se a sedne si do malého křesílka před krbem. I tobě ukáže aby jsi se posadila. Na sobě má dlouhé tmavě modré šaty. Upije a Zadíva se na tebe. "Připravila njsem ti mapu měst které musíte navštívit. Je tam i jejích pořadí. Je na tobě jakým způsobem budete nechávat osahávat vejce. Jestli si vždy zamluvit hospodu nebo tak něco. V tomto máš volné pole působnosti. Každý večer pak očekávám hlášení. Stejně tak kdyby se dělo něco zvláštního." Opět se napije a chvilku mlčí. "Znám tě od mala. Jako bych se vzdávala něčeho ceneho." při těch slovech se ti ale nepodívá do očí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Otázka ohledně služby mě donutila lehce kyvnout a přijmout nabídku na jahodove víno. Nepila jsem opravdu jen velmi výjimečně a nyní to bylo zapotřebí. Usadila jsem se naproti své paní s vyckavala co řekne. Její tón byl vážný s já pozorně naslouchala každému slovu které řekla. Chvilku jsem i na znamení pochopení a souhlasu kyvala. ,,Určitě to s Nëyou zvládneme. Hlášení si přejete poslat po nějakém poslovi, či stačí na pergamen po některém z našich ptačích přátel?” pousmala jsem se mile. Svlazila jsem své hrdlo par doušky než jsem k ni překvapeně vzhledla. Myslela svá slova vážně? Pravda byla, ze mě znala od dětství, ale přesto jen velmi okrajove. My rodiče předním chránili její matku a já měla tu možnost trávit s nimi čas v paláci. Často jsem ji vidala jak se učí či musí dělat jiné povinnosti. ,,Sama jsem vám má paní řekla ze pokud chcete zůstanu po vašem boku. Sloužim vám a patří vám můj život a srdce.” odpověděla jsem mile s úsměvem. ,,byla bych nerada kdyby jste pak byla takto nešťastná. Rozhodnutí je pouze na vás a já jej plné budu respektovat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Často jsem si všímala, že na rtech v mé přítomnosti má jiný druh úsměvu, než běžně, ale neuměla jsem určit proč. S její otázkou jsem cítila lehký nával horka do tváří a odvrátila tvář do ohně. ,,Emm.. Vždy jste byla můj vzor a vždy jsem vás velice obdivovala.. přála jsem si být jako vy a moci se s někým jako vy přátelit. Už jako dítě jsem přeci jen pobíhala po těchto chodbách, ale vy jste byla a jste na úplně jiné úrovni než někdo jako já má paní. Jako malá jsem si přála si s vámi hrát, nyní je mi ctí že pro vás mohu sloužit a chránit vás. Jako říkám jsem ochutná pro vás udělat všechno a v nutnosti položit i svůj život." můj hlas byl tichý a lehce stydlivý. Vždy jsem byla ale upřímná a řekla jí své pocity narovinu. Ten fakt že byla krásná a přitažlivá nebylo zapotřebí zmiňovat, protože to by poznal i slepec. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Pokusím se to splnit má pa.. Aryo. Jen to bude nezvyk. Asi mi to nepůjde hned." přiznala jsem lehce nervózně s úsměvem. Každý jí obdivoval. Byla krásná, byla chytrá a byla silná. K tomu všemu byla jezdkyně a i královna. Obraz naprosté dokonalosti. S jejím dotekem jsem nejistě zamrkala, ale odložila jsem svůj pohár s vínem na stůl a následovala ji. Neměla jsem tušení kam mě vede, ale její dotek byl něžný a opatrný. Když se zastavila ucítila jsem o to větší napětí. Ona mě políbila? Když se odtáhla a vlídně a mile koukala do mých očí měla jsem v nich zmatek. Uctívala jsem ji byla pro mě jako bohyně a nyní.. Cítila jsem jak mé srdce buší jako na poplach. ,,Já..emm.." na chvilku jsem si nejistě skousla spodni ret než jsem lehce rukou zajede pod její vlasy na zátylek a naše rty opět spojila v něžný a nejistý polibek. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Jak dlouho jste..jsi to tajila?” Neměla jsem příliš moznost s ni mluvit když mě umlcela dávkou dalších polibků s já cítila jak se pod jejím náporem chveji. Nebylo to ze bych nechtěla spíše to byl strach z neznámého. Obzvlášť s ni jsem nechtěla nic zkazit. Zůstala jsem stát pouze v korzetu a kalhotkách. Mě ruce se na jejím snerovani chvely s nebyla jsem schopna jej povolit. ,,Někdo jako ty nemá důvod se bát..já..já jen nevím co mám dělat..”sklopila jsem zahanbene tvar k zemi. Sice se o mě par mužů pokoušelo ale nikdy se mi to nelíbilo. S ni to bylo jiné. ,,já..emm..nikdy jsem nic takového nedělala..a asi moc mluvím..”opravdu jsem se cítila hloupe a na okamžik schovanka svoji tvar do dlani. ,,nezvládnu to Aryo..ne hned..omlouvám se, ale mě zkušenosti nejsou příliš hezké a ..není to ze bych neměla zájem.. vzala jsem její ruce do svých s posadila se na její postel společně s ni. ,,ten je a veliký.. ustala jsem se a lehce pohladila její tvar. ,,jen mi musíš pomoc najít v tom to hezké ..zatím mám jen zmatek a strach..nerada bych přišla o svoji královnu, přítelkyni a i něco dalšího.” v očích jsem opravdu měla strach ale přesto i radost ze jsem s ni.po tváři mi stekla jedna slza jak radosti tak i smutku ze nyní ji nemohu ucinit stastnou. ,,nejste..emm nejsi naštvaná?” zeptala jsem se potichu nejisté. |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Více bych se bál o tu cestu lodí. Plul sem na loďce přes jezero Leona, ale plavit se na moři bude určitě něco zcela jiného. Doufám, že se mi třeba neudělá špatně. A co teprve můj dráček? Aby nebyl nějak zmatený z toho že nemůže běhat po zemi, nebo mu to zkrátka nějak nevadilo. "Brom?" Zopakuji tiše. Ano, něco mi to říká. To jméno sem už určitě slyšel. "O něm sem slyšel.. Nějakou dobu cestoval s Eragonem, né? Jeho přítel, nebo učitel". Nejsem si zcela jistý jaký spolu měli ti dva vztah a samozřejmě o tom tak nevím žádné podrobnosti. Samozřejmě sem pochytil něco z vyprávění o Eragonovo putování, ale ani v příbězích mnohdy není všechno. "Dobře.." Řeknu pak jen. Takže několik měsíců.. Několik měsíců, než se na něm budu moci projet. A zatím nás budou učit Eragon se Safirou. O sebe strach nemám, nějak to zvládnu, ale můj dráček.. Safira je pořádná dračice, snad na něj nebude příliš tvrdá. To by mně tedy nepotěšila. Lehnu si kousek od ohně, zadívám se na nebe a začnu hladit dráčka který se mi může uvelebit na hrudi. "Meče.." Řeknu po chvíli. "Jako kovář sem si všiml těch se kterými u našeho města Eragon a Murtagh bojovali. Není to obyčejná ocel... Slyšel sem něco o tom, že je dělali elfové. Dostanu pak taky takový?" Zeptám se zvědavě. Mít meč jako pravý Jezdec, to by bylo tedy něco. A pokud bych se třeba i mohl podílet na jeho výrobě.. tak to by byl zcela jistě můj nejlepší kousek. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Leč byla starší nez já nyní jsem její věk opravdu neřešila. Její postava byla opravdu bozska jen si troufnu říci, ze jsem měla více utly pas a možná drobatko větší poprsí, ale to byl jen můj odhad. Opravdu se nestydela, ale já totéž udělat nemohla.opravdu jsem v sobe měla blok který nebyl příliš hezky. V korzetu a kalhotkách jsem si lehla na druhou polovinu postele celem k ni na boku. Nevericne jsem poslouchala její slova nez jsem si lehla na zadá a s hlubokým nádechem a výdechem zavřela oči. ,,Omlouvám se, ale pouze.. je to pro mě šok.. můžeš mi kohokoliv si na světě vyberes a ty si vyberes mě..proč? “otocila jsem k ni své tyrkysove oči. ,,nejsem ničím výjimečná nejsem ničím zajímavá..Ohledně spolecne cesty bych měla námitky ale obavám se, ze jsou k ničemu. Stále jsi královna Aryo.. Emm..nesmis se nechat ovladat city.. Pouze jeden den s námi pojedes pak poletis zpět. Město te potřebuje. Já na sebe a Nëyu dam pozor. Pokud si vzpomínám i tebe jako jako dítě během cvičení porazila, ale i tak o mě mas strach?” pobavene jsem se na ni usmala. Viděla jsem její chtivost a dravost v ocich. ,,tímhle tempem mě za chvilku sníte pohledem my lady”usklibla jsem se pobavene než jsem k ni natahla svoji ruku ať muže blíže ke mě a já ji schovam do svého objetí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,divila jsem se, ze jsem poměrně dost mladá na to abych ti dělala osobní stráž. Ale každý říkal ze to je jen z důvodu ze my rodiče chránili tvoji matku, teď chapu, ze v tom bylo něco jiného.” Nelíbilo se mi pomyšlení, ze město bude tak dlouho bez své kralovny, ale nic jsem už dal nenamitala. U slov ohledně Nëyi jsem se lehce zamracila. Pokud opravdu byla až tak silná její zranění bylo vazne. Cestování s vejci nebylo příliš lehké a bezpecne. ,,co je vůbec zač? Nikoho jako je ona jsem jeďte neviděla.” přiznala jsem potichu než se ke mě přitulila a já cítila její tělo jak se lacne tiskne ke mě. ,, jsem rada ze budu cestovat s ni, alespoň budu mít s kým trenovat. Jen mě mrzi ze já ji nebudu moci vyléčit jako ty.” chvilku jsem byla zamyslena než jsem opět viděla její dravý pohled. ,,to vypada jako kdyby jsi chtela teď hned zkusit jestli mě stále porazis nebo ne”zasmala jsem se. Stačil rychlý pohyb, ať leží ona na zádech a já držela obje její zápěstí vedle její hlavy. ,, to ze se bojim neznamená ze te chci ale nudit..můžeme si ..emm řekneme hrát...sama z tebe silim ale je to pro mě něco nového..a “nejiste jsem se kousla do spodního rtu. ,, a v tomhle směru mi bylo hodně ublíženo, proto se bojim a jsem odtazita.”priznala jsem se potichu když jsem se k ni více sklonila a oprela se o lokty ať ji mohu pohladit po tváři. ,, stále čekám kdy se z toho probudim a tohle bude jen sen...” |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Nechala jsem se povalit já na záda a pobaveně se usmála. ,,O pohodlí nejde.. jen .. nemám tak krásné tělo jako ty." uculila jsem se nejistě. Posadila jsem se, tak že se její tělo více natisklo ke mě a já ji nechala lehce povolit svůj korzet, který jsem následně přetáhla přes hlavu a odhodila stranou na zem. ,,Já věčnost čekat nechci.." bylo v mém hlase cítit, že si nejsem jistá, ale věřila jsem jí. Opravdu pro mě byla něco jako bohyně. Svými city jsem si zcela jistá nebyla, ale věděla jsem, že její doteky jsou příjemnější než od můžu, kteří se na mě snažili šáhnout. Na svém těle jsem měla pár jizev a především v oblasti břicha a na zádech skoro jako po biči. ,,zájem jak jsem řekla mám a to veliký... pouze.. budeš muset být trpělivá.. tohle je pro mě ... trochu noční můra.." přiznala jsem, když jsem si rozpletla vlasy z drdolu a nechala tak zakrýt svá zada lehce vlnitými vlasy, až nad zadek. ,,Myslím, že ale povídání bylo už dost.." sama jsem v očích měla známku chtivosti a dravosti, ale přesto byla jen malá a schovaná. Převládal strach z neznáma a z možného zklamání jejího očekávání. Přitiskla jsem své rty na ty své. Jednou rukou jsem ji jemně držela kolem pasu a druhou propletla na zátylku do jejích vlasů. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Byla nezna a opravdu opatrná. Cítila jsem jak se mě tělo stále chvěje ale ne strachem nýbrž si troufnu říci vzrusenim s touhou. ,,a já se pokusím te nezklamal..” zaseptala jsem potichu než jsem se zády položila na melou postel a lehce zastenala do jejich úst když začala hladit me tělo s naše polibky více okorenila se svým dychtivym jazýčkem. Byla opatrná a já měla i na okamžik pocit ze opět zešílím. Lehce jsem rukou zatahla za její vlasy a zalapala po dechu. V očích jsem měla vzrušení ale přesto v nich mohla vidět nevinnost a nejistotu. Opět jsem ji povalila pod sebe a sama ruku rukou sjela na její stehno, až ke koleni a lehce ji nohu pokrcila a nechala ji ovinout kolem svých boku. Sama jsem to všechno chtela zkusit ale strach byl silný nepřítel. Opět jsem se k ni více naklonila a ukradla si jeden poradny a už více vášnivý a chtivy polibek. Nakonec opět naše rty rozdělila já a přesunula své polibky na její krk. Jednu ruku jsem měla stále na jejím zatylku a díky tomu si lehce naklonila hlavu, tak ať mám přístup ke krku a druhou lehce tiskla její stehno ke svému tělu. ,,je...je všechno v pořádku?” zeptala jsem se potichu skoro až septem do jejich ouška. |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Mého dráčka samozřejmě začnu drbat a hladit, jen ať je také spokojený. Ať si užívá dokud to jde. Jak řekl Baldor, pak to bude asi vážně těžké. Odpoví mi ohledně těch mečů a na tváři se mi objeví nadšený úsměv. Představa že bych se s nějakým elfem podílel na výrobě mého vlastního meče.. to je prostě úžasné! Jen na to pomyslím a těším se jak malé dítě. "Dobře.. Dobrou noc". Popřeji mu a zavřu oči. Tisknu k sobě svého dráčka a doufám že se nerozhodně někam vytratit, zatím co budu spát. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Pobavene se zasmeji, když opět skončím na lopatkách a ona mě umlci polibky. Nasledne pokračování bylo vzrušující, ale přesto jsem si já už nebyla jistá a me tělo bylo lehce ztuhle. Chvilku jsem se snažila vydržet a doufala ze ten pocit přejde, ale marně. Na tohle už jsem připravena nebyla. Bez neznosti jsem ji svalila vedele sebe a vydesene vstala z postele. Zády jsem se opírala o stěnu a se strachem a zklamáním ze sebe samotné k ni jen lehce zvedla pohled. ,,já ..já nemuzu..p-promiň..” i můj hlas se chvel a já zády po zdi sjela k zemi kde jsem si objala kolena. Ničeho jsem se nikdy nebala a můj výcvik byl tvrdý ale toto..to jen tak neprekonam. ,,jsem nemožná ..chceš abych odešla?”zeptala jsem se potichu s hlavou sklopnou k zemi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro I při jejím objetí jsem s sebou trhla než jsem si uvědomila ze je to opravdu ona. ,,chapu ze když člověk na něco čeká dlouho tak se těší..ale budes to se mnou mít ještě těžší..” Mluvila klidně a její hlas mi pomáhal uklidnit svůj vnitřní strach a jen jsem ji lehce vzala za ruku a šla si s ni lehnout do postele kdy jsem se k ni schoulila do klubicka. ,,připadám si úplně k ničemu.nechtela jsem ti pokazit večer..”vzhledla jsem k ni smutné. ,,měli by jsme se pokusit spíše vyspat..Pokud si přeješ ať jsem vyslankyne a viděla jsem jak na tom je můj doprovod asi budu potřebovat každou kapku energi..” pousmala jsem se lehce než jsem pohladila její tvar a lehla si vedle ni na břicho. ,,opravdu se nezlobis..?” |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Probudí tě cvrlikání ptáku a slunečný paprsky co se prodírají rozrostlí-my větvemi stromu u Aryina okna. Tvá Královna sedí vedle tebe a usmívá se. "Dobré ráno krásko." Zašeptá a políbí tě. "Jak jsi se vyspala?" V raním světle je její tělo ještě nádhernější než večer. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Spojení mezi jezdci a jejich draky bylo záhadou s já jen překvapeně vzhledla když mluvila o Nëyi a jejím drakovi jak defakto spolu loví. ,,nechci ať se na sebe zlobis..já jen...je toho opravdu moc.” povzdechla jsem si. Její hlazeni a doteky na zádech byly velmi příjemné a opatrne. Opravdu se nyní nejspíše bála mě reakce. Polibek na dobrou noc jsem ji opetovala a když zavřela oči začala jsem ji sama hladit po vlasech. Nebyla jsem schopna usnout. I když jsem ji měla vedle sebe, před očima jsem prožívala své peklo. Oči jsem zavřela až po několika hodinách, ale spankem se to nazvat nedalo. Kdykoliv se pohla okamžitě jsem byla vzhuru a ujišťovala se ze je vše v pořádku. Usla jsem přibližně hodinu před svitanim schoulena do klubicka na druhé straně postele. Probuzení bylo krasne, i když jsem moc energie nenabrala s myslela ze celá noc byla jen sen polibek mě ujistil, ze to byla skutečnost. ,,ty jsi tady ta kráska..” zaseptala jsem ještě unavene. ,,po pravdě?..nespala jsem..až teď tak poslední hodinu..jsem stále tak nejak v šoku..nemyslím jen z večera ale i z mého nového úkolu..”posadila jsem se a schovanka ji pramen vlasů za ucho. ,,musíme vylézt z te postele?” zaptala jsem se jak rozespale tak i nevinně. Objala jsem ji kolem pasu a svoji hlavu položila na její stehna. ,,doufam ze ty jsi se vyspala lépe.” |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Pousměji se když ho vidím skoro celého nacpaného ve vaku. Nebojím se, že by mi to snědl celé, je malý, tolik by se do toho ani nevešlo. A i kdyby, zdá se, že si s Baldorem můžeme vždy něco ulovit. "Omlouvám se". Řeknu mu upřímně, když mi ukáže své prsty. Nevypadá to nějak vážně, ale i tak to muselo bolet. Teprve dnes se ten malý mizera vylíhl a už má takové zuby. Na ten plášť jen s díky přikývnu a vezmu si ty rukavice. Rovnou si je nasadím a poslouchám další plán cesty. "Děkuju". Vezmu si toho králíka a přemýšlím o tom co řekl. "Není zbytečné takhle riskovat? Proč tu vesnici prostě neobjedeme?" Navrhnu. Nevím jestli to nějak jde, ale jet skrz pokud bychom nemuseli by se nám nemuselo vyplatit. Dráček je na boj stále malý a já ten meč ještě nemám. Podívám se na toho mrňouska a pobaveně se ušklíbnu. "Když takhle budeš pořád jíst, tak budeš tlustý. Jak bych pak na tobě mohl létat?" Malý kousek snad neuškodí. Odtrhnu nějaké maso a dám ho tomu prckovi. Sám se pak pustím do zbytku. Asi bych to měl sníst co nejdříve, abychom mohli vyrazit. Jakmile dojím, tak si vezmu ty rukavice a sbalím své věci. Vezmu svého koně, ujistím se že je v pořádku a nasedneme. Přemýšlím jak bych nejlépe mohl ukrýt svého draka a nakonec se rozhodnu, že by nemuselo být špatné, kdyby byl v mém vaku. Ten budu mít samozřejmě přes rameno a jak přes sebe budu mít i ten plášť, tak by zakrýval i můj vak. Tudíž je jen malá šance, že by si dráčka někdo všiml. Možná by z vaku občas vystrčil hlavičku, ale to mu nemohu mít za zlé. Ještě než vyjedeme, tak se mu to pokusím vysvětlit. Že za chvíli pojedeme mezi nepřáteli a budu potřebovat, aby byl potichu. Že pokud to udělá, tak mu pak dám pořádný kus masa. Nevím jestli tomu bude rozumět, ale za pokus nic nedám. Až budu připravený, tak kouknu na Baldora a můžeme vyrazit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Nebude ostatním divném že jsem tady s tebou?.." je pravdě, že stráže k ní do pokoje nikdy nechodili o to větší to může být pro okolí šok. Její objetí je také trochu chtivé, ale cítim, že se snaží ovládat zato jí jsem opravdu vděčná. ,,V mém životě do včerejšího večera nic dobrého nebylo.. těžko se pak věří." u nás elfů nebylo zvykem, ať jsme pesimisti, ale přesto se mé myšlenky hodně utápěly občas v temnotách a já si nebyla jistá co mám dělat. Otočila jsem se k ní zády a nechala se obejmout. ,,Maximálně dvě hodiny.. pak musím na trénink.. slíbila jsem Jeraldovi a Nicolasovi, že jim pomohu." pronesla jsem již, když jsem zavřela oči. Oba chlapci byly starší než já, ale ani jeden z nich si na mě nic netroufl. O to více kvůli situacím,. které se mi stali jsem se snažila více a více zdokonalit, ať se mohu bránit a případně bránit i někoho dalšího. ,,Ty tady budeš jen na mě koukat jak spím?" řekla jsem potichu ale pobaveně, když jsem se snažila usnout a cítila jsem na sobě její pohled. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vzbudí tě polibek od tvé drahé. Dvě hodiny jsou pryč a ty se cítíš odpočatější než předtím. Arya je stále nahá. Její tvrdé trčící bradavky tě lehtaji na zádech. Je jasné že stačí jen tvá přítomnost. Dotek na tvojí kůži a Arya je vurusena. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Ucitila jsem lehké lechtani na zádech a následně i polibek. S zamrucenim jsem se protáhla a prohla své tělo v zdech když jsem se na ne prekulila. Stále byla naha a nemusela jsem ani příliš zkoumat její tělo abych zjistila ze je stále od večera vzrusena. ,,připadám s hloupe..vypadas jako drak který se chce vrhnout na svoji kořist “ zasmala jsem se ještě trochu rozepale než jsem se posadila. ,,s náhlou změnou plánu jsem nepočítala a klukům jsem trénink slíbila už před delší dobou. Nebudeš se zlobit, když pouziji tvoji koupelnu a vydam se za nimi? Můžeš jít se mnou je podporovat. Víš moc dobre ze te tvůj lid miluje” pousmala jsem se. Mezi její lid jsem patřila i já s čekala jsem kdy položí otázku opět ohledně mnou recenych citu zda je tak cítím také. Pomalu jsem ji lehce polibila na tvar než jsem vstala a čekala na její svolení. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Když jsi vyšla z koupelny s úsměvem tě tam vystřídala. Vypadá to že tam bude déle než ty. Takže můžeš vyrazit napřed. Stráže tě pozdraví. Nikdo z nich nemá žádné poznámky. Pořád žijí v domnění že jste celou noc plánovali. Jered a Nicolas už ja tebe čekali. Zatím se protáhli. Pozdravili tě a čekali na tvojí tréninkovou lekci. Arya oděná v kalhotách a tunice se k vám připojila za půl hodiny. Chvilku po ní i Nëya. Kožené kalhity s vysokými jezdeckými botami byli doplněné o koženou lehkou vestu. Má tak odhalené paže. Rána je obazana. Když přijde blíž všimneš si vyrytých znaků v její kůži. Na rameni poznáš siluetu vlka. "Troufáš si kralovno. Víš že mne neporazis." Řekne pobaveně když dojde k Arya a i s ní sleduje tvůj trénink. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Pouze jsme kolem sebe prošli s já se rychle oblékla do své lehké výzbroje a vydala se má cviciste. ,, mas zpoždění..” ozvali se kluci spolecne ale přesto se pobavene usmivali. ,,jaká byla noc s královnou?” s jejich otázkou následoval trest. Ihned viseli hlavou dolu a kolem nohou měli omotame větve z blízkého stromu. ,, priste méně kecání a více makani..” odpověděla jsem pobavene a odlozila si bokem své věci. ,,dnes se nebudeme věnovat ani lukostrelbe a ani mecum. Pokud přijdete o obojí čeká vás vždy boj z blizka. V ten moment je většina z nás zranitelna. Sice máme rychlost a hbitost ale vy neumíte ani jeden používat dyky.” vzala jsem cvičné jen drevene a hodila jim je. ,, ten z vás který se dostane dřív dolu bude bojovat až jako druhy.” viděla jsem protesty v očích a já se bavila jejich snahou prerezat větve drevenou dýkou. Sama jsem se mezitím protáhla a vycesala si vlasy do vysokého culiku. Když přišla Arya s Nëyiou kluci již byli dole. ,, ani jeden z vás mě neposlouchal..i když Nicolas byl dole dříve..” pokynula jsem mu ať si jde sednout a sama jsem zustala bez dyk. ,, neřekla jsem ze se musíte dostat dolu pomoci toho dřeva co mas v ruce.. tvá mysl je omezena jen na tolik co ji dovolis. Použila jsem proti vám magii kdyby jste ji použili také jste dole hned..” usmala jsem se a lehce se prikrcila. ,, začni .. “ Vše bylo jak jsem očekávala. Používali stejnou techniku jako u boje s mecem a mě se vždy podařilo jim dýku vzít. Občas jsem i je povalila na lopatky a obkrocmo na nich seděla a dýku jsem držela u krku. Viděla jsem pohled Aryii možná lehce žárlila ale tohle byl boj nikoliv láska. ,,troufl by jsi si ty místo kralovny na boj s hostem?” bála jsem se který z nich řekne u otázku a já se podívala nejdříve naštvane na ne a pak s otázkou na Aryiu a následně na svoji budoucí partacku. ,,ačkoliv je to nevyrovnany boj na plné čáře prohrají a to i když jsi zraněna, ale věřím ze i na cestách se touto formou treninku budeme muset zabavit. Od koho jiného by bylo lepší se učit a dostat na prdel ze?” usklibla jsem se a čekala na vyjádření Nëyi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,já neřekla ze chci.věřím tvým slovům ze te neporazim..” řekla jsem lehce nastvane. Při výběru zbraně jsem se zamracila ještě více. Došla jsem ke svým věcem a vyndala z pochvy dýky mých rodičů. Vždy jsem bojovala spíše jako asasin, alespoň to říkal Oromis. Zavřela jsem oči a parkrat jsem se zhluboka nadechla a vydechla. Byla vlk byla zvíře a s nadpřirozenou silou. Mě oči byly po otevření plné vzteku a nenávisti byla jsem úplně jiná pokud se jednalo o boj. (Necháš mě ji alespoň skrabnout?:D) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Cítila jsem jak její horka krev postrikala i mě a já se vyděsila. Rána byla hluboká určitě až takový můj záměr nebyl. Unavene jsem padla na kolena a lapala po dechu. ,,musím...musím ti to vyléčit...” odpověděla jsem unavene a její ruku po podání stále držela a zavřela unavene a vyčerpane oči. Mohla cítit lehce pálení a štípání na své raně. Měla jsem málo energie a především ne takovou velikou praxi v léčení druhých ale především jen sebe. Bylo vidět jak mi z cela kape pot když jsem ji pustila. ,,dekuji..dekuji za souboj..nechtěla jsem ti tolik ublížit..” postavila jsem se na rozklepane nohy. Byla jsem zvykla bojovat ale proti ni.. využila jsem veškerou svoji vnitřní energii kterou jsem měla nahromadenou. ,,čekala jsem ze..ze uhnes na druhou stranu..proč..proč jsi nakonec šla na druhou stranu...nemyslím ze jsi ta..ta která by to udělala schválně.” sama jsem stále nechapala jak se mi to povedlo. Nevěděla jsem čím se mi ji podařilo překvapit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Byla jsi výborná." Pochválí tě Arya. Nëya oo těch slovech vytreštila oči a pak se jen pousmála. Nejspíš jí něco došlo. "Ano držela dlouho a zasáhla.mne to se povedlo jen pár bytostem. Hlavně Jezdcům." Ušklíbne se podaveně. Tvoji dva společníci na to nechaoave koukají. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Když mě Neya budí, mám pocit, že jsem snad ani nespala. Zívnu a protáhnu se. Mám hlad. Nachystala mi jídlo, to je od ní moc milé. "Díky." Usměju se na ni, probudím dráčka a vezmu ho do náruče. Po chvíli si všimnu, že je její oblečení špinavé. Jakoby od krve. A ona nevypadá úplně vyrovnaně. Strčím si do pusy kousek jídla a mému hladovému kamarádovi také něco dám. Opatrně a předtím prozkoumám stav jeho zubů. Nerada bych skončila bez prstů. Musím ti už konečně vymyslet jméno kamaráde. Po chvíli to nevydržím a prostě se (ale opatrně) zeptám. "Nei, jsi v pořádku?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Ty manávry dělal kvůli mě, když jsem znala jeho pohyby.. Ráda jsem ho přepadala nepřipraveného.. tímto se on bránil.." stále jsem ještě oddechovala a otřela si pot z čela. Lichotka od Aryi mě donutila se jen lehce usmát a poklonit. ,,děkuju.." slova od Nëyi mě překvapila více a já se zatvářila překvapeně. ,,Povedlo se to někomu jinému kdo nebyl jezdec? Krom toho včerejšího a dnešního zranění?" s jejím uměním jsem opravdu mohla potvrdit, že je snad neporazitelná. o to více mě zajímalo zda to opravdu zvládl někdo jiný než jezdec. Mě jezdec cvičil od dětství nebylo se čemu divit, i když jsem nebyla a nejspíše nikdy nebudu jedním z nich. Jako malá jsem si užívala dny, kdy jsem za odměnu mohla sedět na Oromisovo drakovi. nenechal mě nikdy letět, ale moci pohladit tak mocné zvíře, byl obrovský zážitek. ,,Woow.. to bylo super!" ozvali se kluci a v jejich očích jsem viděla jisky radosti. Viděli mě trénovat, ale nikdy ne v takovém boji. Především Oromisovi techniky jsem se snažila nahradit svými vlastními, ale bylo to těžké. ,,Zkuste si ted základy magie, které jsem vám říkala posledně.. ten z vás který první zvládne stát na vodě vyhraje." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Pak už se odeberu domů, kde na mě matka čeká s večeří. Zdá se mi už o mnohem klidnější a i otec se usmívá. Dokonce i matka se sem tam pousměje. To beru jako dobré znamení. Třeba to už teď bude lepší. Atmosféra je daleko uvolněnější než při obědě. Jsem ale unavená, a tak se brzo odeberu do postele. Usnu téměř okamžitě s myšlenkou na zítřejší oslavu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Necham si osedlat koně a připravím. Firnena." Usmála se Arya a zamirila ke stajim. Nëya si sedla ja zem a pozorovala ty dva o co se tam pokouší. Po očku sleduje i tebe. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,U razaků se divím. Jsou to celkem pomalá stvoření, ale záleží, asi jaký Stin jej povolal.“ Přiznala jsem nakonec a jen slabě zaslechla výzvu k přípravě na cestu. Kluci se opravdu snažili stoupnout na hladinu vody a já jen s ušklíbnutím protočila oči. ,,Neposlouchali jste.. Ne vždy se hraje fér..“ během svých slov jsem si stoupla na hladinu vody, která pod mými chodidly mrzla. ,,I led je voda..“ usmála jsem se než jsem se vrátila zpět a led zmizel. ,,Musíte poctivě trénovat.. až se vrátím tak si spolu zatrénujeme.“ Usmála jsem se na kluky, kteří jen lehce kývly. Viděla jsem v jejich očích náznak smutku, ale možná jen o mě lehce měli strach. Došla jsem si pro své věci a jen potichu zapískala. Brzy přiběhl Onyx a já mu přes hřbet hodila brašny. ,,Půjdeš rovnou taky Nëyo?“ zeptala jsem se přes rameno |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Arya se k vám připojila u městských bran. Její drak kroužil nad vámi. Nëya byla orioravena. Zase měla na sobě koženou zbroj. ArA ti oredala fialoví vak. "Tady je vejce. Nesahej na něj halou rukou. Pokud tery nechceš zkusit být jezdcem." Usměje se na tebe. Když ti vak předává pohladí tě při tom nenápadně po ruce. Nëya vás obkrouží než vyrazí cvalem z brány ven. Jede přes vámi a kontroluje terén. Arya se drží vedle tede a sleduje tě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Oba jsme se vydaly směrem k bráně města. Byla jsem rada, ze zde není příliš lidu. Nemela jsem příliš v lásce loučení. Stihla jsem se prevleknout do černé kožené zbroje s fialovým zdobením. Vlasy jsem měla spletene do dlouhého copu s hozene přes rameno. Od Aryi jsem s milým úsměvem převzala vak. ,,Nejsem toho hodna.. navíc mám jiné povinnosti.. řekla jsem s provokativními usmevem a pohladila ji po ruce než jsem se vyhoupla na svého hřebec a vak si prehodila přes rameno, ale tak ať jej mám na břiše. Nëya vyjela vpřed první s já s Aryou ji následovala. Cítila jsem její pohled a zpomalila do klusu když už mě její pohled lehce stval. ,,Co se děje, ze na mě takhle koukas?” zeptala jsem se vážnějším hlasem. V jejím pohledu jsem neviděla strach nebo lásku jako večer spíše jsem měla pocit ze mě zkoumá, což mi příjemné zrovna dvakrát nebylo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Nemusíš se omlouvat, jen se cítím trochu nesva”. přiznala jsem s úsměvem než se opět kolem nás začalo být rušno. Sama jsem pevněji chytla otěže Onyxe a na slova Aryi jen kyvla a následovala ji. Pocit bezmoci, ze musím jet stranou místo toho abych pomohla byl hrozny. Byla jsem zvykla, ze vždy pomáhám a teď.. teď museli oni chránit mě a především to vejce. Jeli jsme cvalem na opačnou stranu odkud jsem slyšela řev a rinceni ocele. Arya na mě mohla i vidět, ze mi tento fakt není příjemný, ale byla jsem si vědoma toho ze vejce je to nejdůležitější. Dojela jsem Aryu a prudce zastavila jejího i svého kone. Poslouchala jsem v okolí a vnímali les kolem sebe. Stále jsme nebyli zcela sami. ,,Rozdělili se..hledají i nás..musíme změnit směr.” zatahla jsem svému hřebci za otěže a změnila opět směr. Mě vnitřní instinkty byly na pozoru. Sice nebyly nepřátele vidět, ale věřila jsem ze když cítím já jejich přítomnost, tak určitě cítí i oni tu naši. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Ve skalách najdete ukryt až po nějaké době. Zajedeme do jeskyně. Arya přiváže koně dál od vchodu aby nebyl vidět. "Tady nás jen tak nenajdou. POužiji kouzlo aby se schoval vchod. Nëya s Firnenem mají zatím dost práce s nepřáteli. Je jich nějak moc. Už jsem nechala varovat i město aby jim stráž šla pomoct." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Za hodinu vidíte vesnici. Je tam dost živo. Nejspíš nějaká oslava. Všude hoří pochodně. Hraje hudba, lidé jedí a pijí. Sem tam slyšíš jak se ožralci dohadují. Baldor pobídne koně aby jel před tebou. Je ochoten za tebe položit i život. A je si toho vědom. Uprostřed vesnice vás pozoruje skupinka ožralích místních pobudů. "Hej vy dva. Pojďte se napít na naší královnu." Zařve jeden z nich. ¨ "Díky příteli ale je před námi ještě dlouhá cesta." Pobídne koně aby zrychlil. Cítíš že je tady něco špatně hodně špatně. Pocit že vás někdo sleduje je čím dál tím víc silnější. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro neměla jsem už náladu mluvit moje mysl byla stále roztěkaná, protože jsem je nechtěla nechat bojovat samotné. Koně jsem společně s Aryou stočila ke skalám, kde jsme hledaly úkryt. Připadala jsem si na této výpravě jediná k ničemu a zcela bezmocná. Arya byla jezdkyně a měla draka a Nëya byla.. no prostě zabiják, ale já?.. Já sice měla trénink, ale v porovnání s Nëyou úplně k ničemu a s Aryou jsem sice vyhrála v boji, ale neměla jsem její moc v magii. Na slova o zastínění vchodu jsem jen kývla a sedla si na zem. Vak jsem tak držela ve svém klíně a částečně naštvaně, ale přesto fascinovaně jsem na něj hleděla. Neměla jsem ani odvahu jej otevřít a na tož na vejce šáhnout. Byly jsem dobrá jako strážce, ale to bylo všechno. Nyní jsem musela být strážce vejce. ,,Vždy je barva draka podle barvy vejce?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Znám dva draky za celý život Aryo.. Takže ne, draky neznám. Ale nejspíše bych se měla učit, když se o jednoho teď budu starat více než o svůj život." bylo poznat, že jsem lehce nervozní. Její polibek jsem příliš neopětovala a při její otázce si jen povzdechla. ,,Nejsem si s sebou jistá ..Jsem schopná chránit tebe, nebo podobně, ale vejce? Je to ten největší poklad v Alagësii.."postavila jsem se a otočila se k ní zády a jen se sama rukama objala. ,,Nikdy jsem v životě neměla štěstí Aryo.. a i když jsem elf, který má být stále šťastný a plný radosti a optimismu, tak nejsem.. Nemám rodinu, nemám nejbližšího přítele.. nemám nikoho.. Teď tebe, ale jen na pár dní než se naše cesty znovu rozděli na bůh ví jak dlouho.. Vím, že se snažíš pomalu a být opatrná, jen... Já ti nechci ublížit a nevím kdy se ta rána po ztrátě všech milovaných zacelí." otočila jsem se k ní jen lehce přes rameno. Tyto své stavy jsem neměla příliš ráda a jen jsem zaťala ruce v pěst. ,,Omlouvám se.. jen po tom všem... Nesdílím s nikým své vnitřní pocity a občas.. to prostě bouchne." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Nenechala jsem ji ani poslední slova domluvit a prudce se k ní otočila a hladově s jejích úst kradla polibky. Pokud jsem si tento okamžik měla užít, tak s ní. Na okamžik jsem ji i přitiskla ke chladné stěně než jsem se odtáhla a pohlédla k východu. ,,už jsou tady.."řekla jsem potichu s lehkým zadýcháním. ,,Omlouvám se.. už takové věci říkat nebudu.. děkuji ti za tvoji důvěru.. Pokusím se tě nezklamat." pohladila jsem ji jemně po tváři než jsem se od ní na krok vzdálila. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Dobré ráno." usměji se a usadím se ke stolu. Matka mi naservíruje placičky. Možná víc než jsem schopná sníst. A matka mluví. Překvapeně se na ni podívám. Až když řekne: Je tu spousta mládenců, kterým se líbíš... Mi pořádně dojde, co tím myslela. Ztuhnu a chuť k jídlu mě rázem přejde. Ona snad... ,,A... A komu se líbím?" plácnu to první, co mě napadne a uchopím příbor. Trochu se mi třesou ruce. Raději vyhlédnu z okna. Spatřím Nëyu oblečenou ve svátečním oblečení. Bez zbroje vypadá úplně jinak. Zvláštně. Zamrkám, když se k Nëye připojí dívka a políbí ji. Nëya pak nasedne na Falku a odjede. Raději se vrátím pohledem zpět k matce. Jak jí jen jemně říct, že já zatím děti nechci? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Mlčela jsem a jen lehce chytla její ruku a posadila se vedle ní. ,,Myslela jsem, že v naší zemi už není žádná temnota od smrti Galbatorixe.. Přitom mám pocit, že to nyní je snad ještě horší." zamračila jsem se a lehce se přela o lokty a přitulila ji k sobě a hladila ji po vlasech. ,,Jak dlouho ještě s námi budeš cestovat? Jsi královna pro tebe to také není bezpečné." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Neya začne uklízet. Magií. Wau. Nechápu to a doufám, že se to taky naučím, bylo to fascinující. Zrovna jsem dojedla, když Neya začala uklízet postele. Dráček jako by taky chtěl vidět víc, a tak začne poskakovat a věci zase rozhazovat. Zamrazí mě. Nemáme čas, musím ho zarazit. "Počkej! No tak počkej, nech toho." Chystím ho do náruče a trochu ho pokárám. "Hádám, že odsud teď musíme rychle zmizet..." Tato tichá slova už patří spíše mě, nebo je to jen konstatování do větru, ani nevím. Jediné co vím je, že jsem zaslechla zvenku zvuky, které nebezpečně zesilovaly. Začínám se bát a dráčka v náruči instinktivně ještě víc stisknu. Popadnu svých pár věcí, které po chatce byly a stoupnu si Neyu, dráčka v náručí. Jsem připravená vyrazit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Nezapomínám na to kdo jsi Aryo. Pouze se tomu všemu snažím blíže porozumět. Jsem vycvičena k tomu jen chránit nic jiného neumím." Zavřela jsem oči at si užiju její přítomnost a i zklidním své horké nervy. ,,Věříš v to, že jednou zase jezdci nastolí v Alagësii mír?" zeptala jsem se zvědavě. ,,Zatím co vím, tak na ostrov za Eragonem nešel nikdo.. Jste prozatím jen čtyři jezdci a .. kolik je vůbec vajec? " byla jsem zvědavá a ráda jsem měla ve všem přehled a pořádek. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Stůj ty mrcho." ozve se v dálce za tvými zády. Blíží se k vám asi patnact ozbrojených mužů. Nëya vytáhne meč. A pomalu se i ním přibližuje. Falka zařehta a nervózně přešlapuje na místě. Ozve se řev. Jeden muž je v plamenech a další dva drží kořeny stromů. Zbytek se dá dá do boje. Nëya jim hladce ubíhá a vrací smrtelné rány. Je tak elegantní, jako kdyby tančila. Zatím co vidíš tak tvá ochrankyne s nimi nemá vůbec žádný problém. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Murtagh, ale Alagëii opustil, alespoň dle toho co se říká, že po bitvě odletěl pryč. Eragon se vydal na ostrov cvičit nové jezdce a ty jsi se stala královnou. Tudíž jsi jako jediná elfka jezdec.. To mi nepřijde zrovna fér.. Leč chápu, že si jezdce vybírá drak.. Mrzí mě, že jsme v menšině." přiznala jsem lehce nesvá. O slovech o Nëye jsem jen překvapeně zamrkala, ale jen jsem kývla. ,,Chápu její pocit. Leč věřím, že o tom někdy přemýšlela, že by se dotkla, ale její vnitřní pocit povinnosti je silnější. i já si vždy přála dotknout nějakého vejce zda něco ucítím zda se něco stane, ale nyní.." povzdechla jsem si. ,,Musím vejce chránit a to je mým posláním.. Nikoliv se stát dračím jezdcem. Navíc nemám takovou odvahu. Ráda budu jezdcům pomáhat na jejich cestách, ale nejsem si jistá zda jsem hodna na to být jedním z nich." přiznala jsem s úsměvem. ,,Navíc bojím se výšek, takže létání by asi nebylo nic pro mě.." přiznala jsem nejistě. Vždy jsem si to přála zkusit, ale i u Oromise jsem na jeho drakovi vždy jen seděla, ale jen co zamával křídly snad s křikem jsem utíkala. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Snad najdu správného jezdce z řad elfů." usmála jsem se. Její otázka mě zarazila a já jen zavrtěla hlavou. ,,Nechci.. Nebo ne nechci, ale nejsem si sebou jistá. I když mě trénoval Oromis a teď jsem byla tvá strážkyně.. Netroufnu si na to.. Třeba se to časem změní, ale teď ne." Natáhla jsem se pro vak a jen lehce jen rozvázala. Byla jsem zvědavá jakou vejce bude mít barvu. ,,ty hlad nemáš?" zeptala jsem se nějak tak duchem mimo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Až názor změním dám vědět." dodala jsem než se ode mě zvedla a vydala se za svým drakem a já překvapeně zamrkala na vlčici. Došla jsem k Onyxovi a z jeho brašen vytáhla obvaz a bylinky pro vyčištění rány. Pomalu a trochu váhavě jsem došla k vlčicí, leč jsem věděla, že je to Nëya měla jsem otázku v očích. ,,Tu ránu ti vyčistím a vyléčím. Přesto bych byla pro, že bych ti ji obvázala a nechala ti na ni působit ty bylinky.. Můžu?" nevěděla jsem zda jako vlk bude umět mluvit, ale čekala jsem i jen na kývnutí hlavou. nerada bych byla sežrána od vlka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Můj první instinkt mi velí utéct. Rychle, daleko, navždy. Druhý hlásek mě zarazí. Musím Neyii pomoct. A následující třetí myšlenka jak to sakra udělat. Rozběhnu se ke koním a dráčka, možná malinko hrubě, ale snažím se být opatrná, nacpu do jeho kapsy a zakryju, aby nebyl vidět. "Promiň, ale zůstaň tady." Houknu na něho. Oba koně odvážu pokud jsou přivázaní a naskočím do sedla svého. Falka určitě bude sama vědět co dělat a já můžu Neyi pomoci jen rychlou zmatenou jízdou. Zaslechnu řev a otočím se, jak to s ní vypadá. 'Kam jsem se to dostala?' Když uvidím co se děje, dostanu strach. Ne z ozbrojených mužů, ale z Neyi samotné. Proměna ve vlka a inteligentní kůň jsou sice super, ale... tohle? Jeden z mužů hoří a další dva drží... jsou to stromy? Falku nechám Falkou a pobídnu svého koně. Jediné co mě napadá je pomoci Neyi tím, že je trochu rozptýlím. Během jízdy ještě hmátnu přes kalhoty a botu a alespoň s malým zadostiučiněním ucítím svou dýku. Snažím se jízdou dostat se za záda mužů a tam kolem nich v dostatečné vzdálenosti kroužit, abych je alespoň trochu odlákala od Neyi. Přece jen pro ni bude lepší, když bude čelit méně mužům, než všem najednou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,, Nějaký čas to ještě zabere to jsi tekla ty sama, ale přesto skoro půl roku uběhlo a mám pocit ze je to stejně stejne.” Položila na na ránu opatrně prekrizene ruce a začala léčit. Modrá záře osvetlovala jeskyni a i když jsem byla pod tlakem tentokrat bylo mě léčení lepší sama jsem to cítila. A ránu jsem potom přidala ještě jednu směs bylinek a obvazala ji. Jen s úsměvem jsem se podívala do vlcich oči a usmala se trochu nervózně. ,,mohu?” i její kožich byl od krve s bylo zapotřebí jej umýt a přeci jen i jsem si trochu chtela sáhnout a tu chlupatou, ale lesknou srst. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Je něco jako vlkodlak.. Máš můj obdiv Nëyo.." pronesla jsem lehce přes rameno než jsem se podívala ven do deště a pobaveně se usmála. Déšť jsem milovala a vždy si v něm hrála. Vyšla jsem na okraj našeho vstupu a nechala se svlažit čerstvým studeným deštěm. Moje mysl stále příliš přemýšlela a chladný vítr a déšť byl více než příjemný. V hlavě mi hlodalo několik věcí.. Galbatorixovi vojáci, můj vztah s Aryou, moje nové povolání a krásné tmavě fialové vejce, které jsem musela chránit. ta barva byla výjimečná byla opravdu nádherná, ale přesto.. Neměla jsem odvahu k tomu to zkusit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Jak jsem říkala.. Není mojí prací být dračím jezdcem.. mám vejce chránit a najít jezdce ne se jim stát sama.. Barva vejce je nádherná a i si svedu představit, jak by drak vypadal, ale přesto.. Můj úkol je jiný a nerada bych se vzdálila ještě dál.."přiznala jsem potichu při jejím polibku než jsem zavřela oči. ,,Měly by jsme jít taky k ohni.. budeš ještě nemocná.. Potřebovala jsem se jen trochu zchladit." chytla jsem ji lehce za ruku a vzala z brašny lehkou deku kterou jsem jí přehodila přes ramena. ,,Zkus se vyspat vezmu si první hlídku a pak tě probudím na vystřídání." řekla jsem vážně a posadila na zem at si může do mého klína a já ji mohu hladit po vlasech. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "Aaau" Vykřiknu překvapeně, když ucítím šíp v noze. Zatnu zuby, ale v příští chvíli už letím k zemi. To snad není pravda, ty jsi takový idiot. Naplní mě vztek k onomu lučišníkovi a k sobě samé. Vlastně nemůžu dělat nic, tak jen rychle zkusím najít Neyu, abych zjistila, jak se jí daří. Sedím na zemi vedle koně a je mi líto, že za mé špatné rozhodnutí musí trpět i on. Doufám, že bude v pořádku. Také se pokusím zkontrolovat dráčka, přece jen, také spadl i s koněm. Pak se i rozhlížím a hlídám si, jestli po mě někdo nejde. Házení nožů mi docela šlo, jen nevím, jak bych to dokázala ze země a s takovou bolestí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Při matčiných slovech o Nëye zpozorním. Alespoň to odtáhne mé myšlenky na svatbu a děti. Co se stalo, že matka Nëyu tak nesnáší? Co ta bojovnice provedla mému bratrovi? Trochu strnu, když mě matka pohladí a políbí do vlasů. Jak dlouho už tohle neudělala? Sedne si a s neobvyklou chutí začne jíst. Ten nápad ji asi opravdu nadchl. Poněkud nuceně se usměji a i já se pustím do jídla. Ačkoli mě úplně přešla chuť. V duchu ale pořád přemítám: Co budu dělat? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Vykřiknu, když vytrhne šíp. Neskutečně to bolí, ale Neya to nějakým kouzlem zase spraví. Možná bych jí měla poděkovat, ale vážně na to nemám náladu. Ani nevypadá, že by o to stála. Hned skočí na Falku a vyrazí pryč. "Jo, příště se na tebe klidně vykašlu." Ucedím si pro sebe mezi zuby, přestože vím, že by jí to asi pomohlo. Vezmu dráčka. "Tak pojď maličký, musíme zase pokračovat. Neboj, už je to dobré." I koně nejprve opatrně pohladím po nose a po krku. "Promiň mi Alyne." Vybrala jsem pro něj jméno, než jsem usnula, ale neměla jsem čas ho použít dřív. "Bylo to hloupé, příště si dám větší pozor, slibuju." Ujistím se, že už je v pořádku a nasednu na něj. Neya se už mezitím kus vzdálila, a tak rychle vyrazíme, abychom ji dohnali. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Matka dosnídala a šla uklidit nádobí. Tebe pak vyhnala aby jsi si oblékla sváteční šaty. Sama se pak po úklidu šla připravit. Ohledně Nëyi musela udělat něco c naštvalo tvojí matku Tvůj bratr o ní nikdy nemluvil. Možná už jen prostě nechtěl její jméno slyšet nebo vyslovit. Tvůj otec hrdě stál na stráži. Na náměstí už bylo docela plno. Lehce vyvýšené pódium stálo zády k domu staršího. Nahoře stála Nëya s dívkou která byla ráno s ní. Každá stála na jednom konci pódia a bedlivě sledovali okolí co se kde děje. Zanedlouho na podium dorazí i Arya. Nad vašimi hlavami proletí zelený drak a mohutné zařve. Všichni se pokloní a Arya se usměje. "Jsem ráda že vás zase vidím. Byli teď hodně krušné časy. Ale teď už bude líp. Nastavají nám dobré časy. Era Dračích Jezdců se znovu vrací." Její drak se snesl kousek od ní na vyhraněné místo. Byl tak nádherný. Arya se na něj usmála a pokračovala. "Našim úkolem je udržet n vašich zemích mír. chránit je a být jim nápomocni. Byla jsem pověřená jako vyslanec abych našla dalšího jezdce. Doufám že tu jednoho najdu." Pak rozdala instrukce. Všichni kdo chtějí zkusit štěstí mají vytvořit frontu před nedalekým domkem. Uvnitř bude Arya s Nëyou a nechají vás postupně sáhnout na vejce. Tvůj otec na tebe mrkl a pousmál se. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Když už je připravená i matka, společně vyrazíme na náměstí, kde už stojí můj otec. Také tam je Nëya a ta dívka, kterou jsem s ní předtím viděla. Obě hlídají pódium, kde se má brzy objevit královna. Ta skutečně přiletí na nádherném zeleném drakovi. Uchváceně tvora pozoruji a společně s ostatními se pokloním. Královna nám řekne pár slov a nakonec dodá instrukce pro ty, kteří se chtějí dotknout vejce. Zachytím otcův pohled a slabě se na něj usměji. Žaludek se mi stáhne nervozitou. Slíbila jsem, že to zkusím. A kdybych se stala Jezdcem, mohla bych žít svobodně. Unikla bych svatbě, ale zároveň zlomila matce srdce. Chvíli váhám takto rozpolcena, ale nakonec sevřu potící se dlaně v pěst a nasadím klidný odhodlaný výraz. Rychle šeptnu matce stojící vedle mě, že to jdu zkusit a jistým krokem s rovnými zády vyrazím ke konci fronty, kde se poté postavím, abych vyčkala až na mě dojde řada. Pokud na mě dojde... |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro Chtě nechtě, za chvíli dorazíme do vesnice. Copak se to tu děje? Jako by nějaká oslava či co. Lidé vypadají celkem uvolněně a že je celkem vše v pořádku. Ale i tak mám z toho všeho dost špatný pocit. Kdyby šlo jen o mně, tak budiž, nějak bych si tu snad poradil. Ale mám teď sebou dráčka a mám strach právě z toho. Kdyby ho někdo spatřil, tak by to mohla být katastrofa. Klid, to zvládneme. Zatím se nic neděje. Já jen s milým úsměvem kývnu na ty opilé muže a následuji Baldora. Poznám že je nervózní, stejně jako já. Nečekám na nic a následuji ho, abychom co nejrychleji zmizeli z tohoto místa. I tak se ale snažím být obezřetný. Rozhodně nechci aby na nás někdo třeba zaútočil. Takové kopí a nebo i šíp by mohli představovat veliké nebezpečí. Doufejme že se všemu nepříjemnému vyhneme. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Sama jsem lehce pohladila Aryi ruku, ale přesto jsem zůstávala v sedu opřená zády o zeď a jen lehce zavřela oči. Nebyla jsem tolik unavená. nechtělo se mi spát, ale příliš jsem neměla na výběr. Mé emoce byly nyní velmi rozpačité a opravdu jsem se snad i styděla před jejím drakem a Nëyou. Cítila jsem pouze, jak ke mě došel Onyx, který si ulehl vedle mě, ať mě hřeje a já se o něj mohu lépe opřít. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Je mi jasné, že to vědí. mají lépe vyvinuté smysly.. ale.. Jde spíše o mě.. Neumím příliš dávat najevo city a obzvlášť na veřejnosti.. Prosím nezlob se, ale opravdu se pak cítím špatně a nerada bych udělala něco špatně co by ti vadilo." lehce jsem jí opět po ruce pohladila. cítila jsem jak se mi svírá žaludek. Neměla jsem ráda pozornost, alespoň ne v tomto směru. cítila jsem se nejistě. Přeci jen jsem voják nemám milovat abych mohla chránit to co je nejdůležitější. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Uvnitř jde dluhy dubový stůl. Uprostřed je z látek udělané hnízdo a na něm leží vejce. Má šedivou barvu. Jeho skořápka se leskne. Z druhé strany stolu sedí Arya a za ní stojí Nëya. "Vitej, Elian. Jsem ráda že jsi přišla. Mrzí mne strata tvého bratra. Byl to skvělí bojovník." Usmála se na tebe Arya. "Dovol jen abych ti řekla pár věcí. Pokud se oo tvém doteku vejce vylíhne stane se z tebe jezdec. Nebude už cesty zpět. Ještě dnes večer by jsi muela odjet na ostrov za Eragonem. Nëya by tě doprovodila. Rodina by tu musela zůstat. Těžko říct kdy by jsi je viděla." Vstane a dojde k tobě. "Nějaké otázky?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Viděla jsem její lehké zklamání, nebo jsem měla alespoň takový pocit a jen si povzdechla když zavřela oči. Sama jsem oči zavřela a snažila se prospat. Spíše jsem měla opravdu velice lehký spánek a vak s vajíčkem jsem si radši schovala do svého klína a lehce jej objala. Měla jsem jej chránit svým životem a byla jsem odhodlaná to udělat. Neměla jsem žádné sny párkrát jsem i otevřena oči a sledovala blesky, které vždy ozářily vchod jeskyně. nic vážného se nedělo, ale přesto můj spánek byl velmi lehký. Věřila jsem Nëyi, ale vždy se má každý spoléhat především na sebe a já to brala velmi vážně. Otevřela jsem oči, až když jsem slyšela lehký zpěv ptáků a cítila jak mi lehce vyklouzl vak z mého sevření. Přitáhla jsem jej zpět do svého klínu a přitiskla na svůj hrudník. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro Ukloním se královně, ale pohledem se pořád vracím k vejci. Až když Arya promluví, vzhlédnu a zadívám se jí do tváře. Ona zná mé jméno? A ví, kdo byl můj bratr? Pečlivě poslouchám a oči mi zase uhýbají k vejci. ,,Ne, královno." odpovím a přistoupím těsně k vejci. Krátce střelím pohledem po Nëye a zvednu pravou ruku. Chvěje se mi. Chvíli váhám, ale nakonec dlaň na vejce položím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Dneska by jsme měli dorazit k první vesnici. Zítra ráno se vrátím zpět." Sdelělila smutně. Nëya k ní přišla. "Jak dlouhou mne budete potřebovat?" Arya jí pohladila po tváři. "Ještě nějakou dobu ano. Promiň." Povzdechla si. Tahle odpověď Nëyu moc neuspokojila. Ale přesto se už dál neptala. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Déšť mi nevadí, alespoň skryje případné stopy.“ Otočila jsem se pouze za hlasem Aryi a lehce se pousmála. Její slova o návratu jí mrzela, ale i já se zatvářila trochu smutněji. Další rozhovor mě o to více zarazil. Myslela jsem, že Nëya se mnou bude dokud se neobjeví nový jezdec. ,,Myslela jsem, že Nëya tu bude dokud se nenajde nový jezdec. Mrzí mě, že tě tím držíme daleko od toho co máš sama ráda.“ dodala jsem mile a také došla k čistému pramenu, ať si opláchnu obličej. ,,Není možné, aby tě i někdo jiný nahradil? Vím, že dostat se na ostrov nebude snadné a musí tam putovat s jezdcem někdo kdo to zná, ale přesto. Je to cena tvého vlastního štěstí.. Nepřijde mi to fér.““ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Ano bude, dokud se nenajde nový jezdec. A vím může to trvat i několik let. S tím ale Angela musela počítat. A předpokládám že ti to taky řekla." Koukla se na Nëyu. Ta jen mlčky přikývla. "Ano ví to. I já sem to věděla. Ale o Angelu nejde. Jsme zvyklé že se moc často nevidíme. Nedaleko odsud je ale vesnice...." Arya jí zastavila a přikývla. "Rozumím. Večer a zítřek můžeš mít volný. Ve městě vejci nic hrozit nebude. Budeš mít tak dost času na to se tam jet podívat." Vezme si trochu ovoce. Nëya Začne chystat koně na cestu. "Nikdo jiný to vzít nemůže. Nemá takové zkušenosti jako Nëya. Víš sama jak dokáže bojovat. A lepšího průvodce pro Jedce nemáme." Usmála se na tebe Arya. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,I já doufám, že to snad roky nebudou." řekla jsem s trochu vyděšeným, ale zároveň i pobaveným hlasem. Jejich další rozhovor jsem nevěděla jaké vesnice se týká, ale nejspíše to pro Nëyu bylo něco s citovým poutem a Arya ji na dala volno. Sama jsem během jejich rozhovoru snědla trochu ovoce než jsem začala Onyxe opět strojit na cestu. ,,Vím, že je nejlepší bojovník kterého jsem kdy viděla, ale přesto.. Co její odpočinek?" cítila jsem trochu smutek, ale jen jsem si povzdechla a utáhla si na tělo koženou zbroj. ,,Ve vesnici o nás ví?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Chápu to, pouze mám pocit, že je brána jako jasná věc. Nikdo se nezajímá přímo o ni a o její pocity. možná je to můj názor a asi si jej radši nechám pro sebe. O to více se domnívám, že do té vesnice by neměla jet sama. Měla by jsi jet s ní." dodala jsem potichu, když nás neslyšela a vyvedla i já svého hřebce ven než jsem vyskočila na jeho hřbet. ,,Město zvládnu i sama. pokud je náš příjezd ohlášen není důvod se bát. Pokud vím starší vesnice leží přibližně jen půl hodiny cesty od města. Nemělo by se nám nic stát i když se rozdělíme. S Fírnenem by jsi byla zpět během okamžiku." dodala jsem vážně než jsem si urovnala u boku meč a do vysokých bot schovala dvě dýky. I já měla na zádech menší zdobený luk s toulcem na šípy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro V místnosti se rozzáří ostré bílé světlo a prožene se tudy vlna, která mě odhodí pryč. Nejspíš se při dopadu udeřím do hlavy, protože se mi zatmí před očima. Na hrudi cítím tlak. Když zase nabydu plného vědomí zjistím, že ležím na zemi a na hrudníku mi skáče malý dráček. Zaostřím na Nëyu s královnou Aryou. Nëya mě vytáhne na nohy a já jednou rukou podepřu dráčka, aby nespadl. Ten mi vyleze na rameno a začne mi okusovat ucho. Nevím, co si mám myslet a cítit. Úžas, radost, strach, nebo provinilost, že opustím matku, která si tolik přála, abych se vdala? Natáhnu ruku a dráčka jemně pohladím. Po tváři se mi rozlije úsměv. Jsem Jezdec! Dračí jezdec! Podívám se na královnu. ,,Smím se rozloučit s rodinou a blízkými?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Dobře nechám to tedy na tobě, ale pouze jsem řekla i svůj názor no. Takže do vesnice se mnou jdeš ty." pousmála jsem se mile na povzbuzení Pobídla jsem Onyxe, ať se tolik neloudá. ,,Všichni obyvatelé vesnice každého věku mají právo se vejce dotknout pokud dobře chápu. Je mi jasné, že si vybírá i drak, ale stalo se někdy, že si vejce vybralo třeba dítě, nebo naopak starce?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Další zastávka u potoka. Výborně, už bylo načase. Nechám Alyna, ať jde s Falkou napít. Opatrně vytáhnu malého dráčka, ale stejně se probudí. Zvědavě kouká kolem sebe. Je to jeden z těch nejroztomilejších a nejúžasnějších tvorů, jakého jsem kdy viděla. Usměju se na něj. "Tak pojď." Donesu ho k potoku, aby se taky trochu občerstvil a jestli se mu ve vodě líbí, začnu ji po něm trochu cákat a zkusím si s ním chvíli takto hrát. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Ale první osvěžení. Voda je příjemná a jsem za tu pauzu ráda. Neya přišla s tím, že se půjde podívat kolem. "Jasně. Budu tu." Jako bych měla kam jít... Ale co. Ohlédnu se za ní, abych věděla, kterým směrem šla. Ještě chvíli si s dráčkem hraju, jsem ráda, že vypadá tak nadšeně. Ale když začíná pokukovat po jídle, zasměju se a vylezu z potůčku. "No jo. Tak pojď, taky mám hlad." Sundám si horní vrstvu oblečení, aby proschla a zamířím k jídlu. Sednu si někde na sluníčko a první kousek masa hodím malému. "Tak dobrou chuť." Zasměju se, jak se na to vrhnul. Sama si taky vezmu. Lehnu si do trávy a užívám si paprsky a že mám chvíli klid. Už mě z toho koně bolí celé tělo, takhle dlouho jsem v životě nejela. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro ,,Nëyo?" zavolám za odcházející bojovnicí, ,,Seženeš mi prosím elfa jménem Nüiren? Je to můj známý. Chtěla bych se s ním rozloučit. Nejspíš bude stát někde na stráži s mým otcem." Pak se obrátím na královnu. ,,Královno Aryo, mohla bych mít prosbu? Nüiren se touží dostat do královské gardy a chránit vás. Je to velmi milý a čestný elf. Myslíte, že byste mohla... Nabídnout mu to?" zeptám se nejistě a sklopím oči k dráčkovi. Musím mu dát jméno. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Stalo se to už někdy, že si drak vybral až takto věkové rozdíly?" neměla jsem moc prostoru na odpověď, když pobídla svého koně k rychlejšímu tempu a já chvilku sledovala jen v klusu její vzdalující se siluetu. Hladila jsem svého hřebce po krku, když jsem se k němu sklonila a zavřela oči. ,,Jediná věrná láska budeš vždy jen ty neboj." pošeptala jsem mu s lehkým políbením do hřívy než jsem jej také pobídla do cvalu. cesta lesem byla krásná a tichá. nechtěla jsem opakovat předchozí situaci, přeci jen vejce je nejdůležitější a já bych musela utíkat pryč i když by šlo o život ostatním. Černý vak jsem měla ve svém přivázaný na svém hrudníku skoro u srdce. měla jsem spoustu otázek zda draci i když jsou ještě nevylíhlé vnímají okolí kolem sebe či nikoliv. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Vyrušily mě až nepravidelné kroky. Možná až trochu poplašeně jsem se zvedla a oddechla si, že se Neya vrátila. Ale nevypadala moc dobře, trochu se motala a byla hrozně bledá. Přeměřila jsem si ji zkoumavým pohledem. Ale hlas má pevný a na Falku vyskočila bez viditelných problémů. Něco mi už chvíli nesedělo, musím se jí zeptat. Můj původní vztek opadl a nahradila ho starostlivost a trochu strach. Vzala jsem od ní těžký plášť a také vyskočila do sedla. Mé tělo zaprotestovalo a já sykla. Snad už tam brzo budeme. Než jsme vyjedli, dráčka jsem schovala do sedlové brašny a přehodila si přes ramena plášť, který pak zakryl i onu brašnu. "Tak chvíli buď potichu, ano? Nechceme, aby se něco stalo." S bezstarostným úsměvem vysvětlím malému, proč ho schovávám. Pak se zase narovnám a doženu Neyu. "Děje se něco? Vypadáš nervózně a ne úplně zdravě..." Zeptám se opatrně. Chci vědět, jak na tom opravdu je a s čím můžu počítat. Vjíždíme do vesnice. Zřejmě tu mají nějakou oslavu. možná svatba? Kdo ví. Je tu cítit alkohol, jídlo a zábava. Normálně bych byla nadšená - a vlastně trochu jsem, ale zároveň i dost obezřetná a pozorně sleduju okolí. "Nevíš, co se tady slaví?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Něděl jsem že to dákážeš. Jsen na tebe strašně hrdí." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elian pro V očích se mi proti mé vůli objeví slzy a objetí mu opětuji. Nakonec se od něj ale odtáhnu a zamířím k matce. Ta se snaží usmívat. Nedávno přišla o syna a teď přijde i o mě. Ale já bych nemohla žít tak jak chce ona. Usadit se. Mít děti. Nebyla bych šťastná. Přesto mě bolí, že jsem ji vlastně tak trochu zradila. ,,Mám tě ráda a mrzí mě, že tě opouštím, ale já nemůžu žít tak jak mi to naplánuješ." Téměř šeptám a na konci svých slov ji krátce obejmu. ,,Budeš mi chybět." Nüirenovi pohledem lehce naznačím ať chvíli počká, že nejdřív potřebuju dořešit tohle. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,To jsem zvědavá jaké překvapení bude čekat na nás." usmála jsem se s pohledem na vek na svém hrudníku. Hudba byla veselá. Byla na uvítání královny a mě. Na takové ceremoniály jsem tolik zvyklá nebyla, ale přesto mi to vykouzlilo úsměv na rtech. ,,Dneska tedy nikdo, až zítra ráno? Tak snad nás tam neušlapou. Ti lidé jsou natěšení a budou muset čekat." poznamenala jsem pobaveně. Nikdo nerad čeká, ať je to elf, člověk, trpaslík a nebo někdo jiný. ,, Kdyby se vybral jezdec hned v první vesnici bylo by to hodně rychlé. Uvidíme co si na nás tajeplný vak připraví." zasmála jsem se než jsem zaslechla starostlivé otázky. Lehce jsem pokývala hlavou a můj úsměv se zmírnil. ,,Lehká nervozita je, ale jinak v pořádku. Mám pouze hlad a jsem trochu unavená. Nemusíš si dělat obavy." řekla jsem mile. Pomalu se před námi začaly zjevovat domy v korunách stromů a my se blížili do města. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "No teda... Máš pravdu, to by mohlo být divoké." Konstatuju trochu neurčitě, jsem zamyšlená. Lidé si vždy hledají důvod k oslavám, k pití a k hádkám. To se opravdu může velmi vyostřit. Snad to vojáci dokáží udržet pod kontrolou. Ovšem její informace o tom, že nás někdo sleduje, mě docela znervózní. "Jakto? přece nemůžo unic vědět..."Můj hlas tiše zanikne v dalších instrukcích. Pevně přikývnu. Stále rovně, ta vesnice nemůže být taková dlouhá. Kouknu se, jaká cesta mě očekává a hned se mi to zdá nekonečné. Už abychom byly venku. Moji bezděčnou pozornost ale upoutá podivný zvuk, kdesi z výše. Zvednu tam oči a statřím nějakého muže, jak běží po střeše. Nestihnu si ani udělat závěr, než se z ní odrazí a skočí. A tu se ozve řev. Hlasitý, děsivý řev velkého rudého draka, který muže zakryje. Vyrazí mi to dech. Na Neyu se nedokážu otočit, protože z něho nemůžu spustit oči, ale na mém hlase je zřetelně poznat zděšení. "Ne... Neyi, co se děje?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Omlouvám se za svojí ženu, poslední dobou není ve své kůži." Tyhle slova jsou smerováná spíše Arye než komukoliv jinému. Ta jen pokývne že je to v pořádku. Nüiren se snaží být neviditelný. I jeho reakce tvojí matky zaskočila. Na druhou stranu ho zaskočilo i to že tu teď vůbec je. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Bežte si zatím odpočinout a najíst se. Já se k vám připojím později." Řekla tvá královna omluvně a i se staršími zmizeli v jednom z domů. "Vy bydlíte támhle." Přitočí se k tobě mladý pohledný elf a ukáže ti jeden z domů na stromě. "Chcete doprovodit? Nebo donést něco k jídlu?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Povolání ochránce vejce není na krátkou dobu, ale jsem si toho vědoma. Kdyby to nevěděla, tak se do toho nepustím." odpověděla jsem vážně než jsem také pobídla Onyxe. Společně jsme vjeli do města mé tvář opět zvážněla. Úsměv byl opravdu velice decentní. Rozhlížela jsem se kolem a mapovala si město. Bylo zapotřebí, ať mám přehled v jakémkoliv případě. Na okamžik mě bylo i Nëyi líto. Mělo se počítat přeci jen i s její návštěvou a připravit občerstvení i pro ni. Seskočila jsem z sedla na zem a Onyxe pohladila po krku a plecích. ,,Děkuji ti za dnešní vyjížďku." pošeptala jsem mu než jsem lehce políbila jeho měkký a hladký čumák. To, že se od nás Arya oddělí hned po příjezdu se mi příliš nezamlouvalo, což mohla poznat z mé lehce zamračené tváře než jsem jí místo odpovědi jen lehce pokývla hlavou a přitáhla si kožený vak na svém hrudníku blíže k sobě. ,,Děkuji za informace. Byla by možnost se postarat o mého hřebce? Věřím že já si zvládnu udělat pohodlí v domě a následně se zapojit do oslavy." snažila jsem se vystupovat mile s lehkým úsměvem, ale nebylo to tak lehké. Sundala jsem z Onyxe brašny, které jsem si přehodila přes rameno a sedlo s uzdou vzala do rukou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Nëya se rozhodla vydat na svoji cestu a já ji jen s úsměvem kývla. Nebylo třeba slov. Věděla jsem, že se o sebe umí postarat a ona v mých očích musela vidět náznak starosti. Nelíbilo se mi, že jela sama, ale nyní měla každá z nás svoji práci. ,,Emm?.. Nemyslím si, že je tolik strašidelná. Není snadné se jí dostat pod kůži.. Ale s tím jak hovoříš ji znáš asi déle než já. Proč ti tedy přejede s pohledem na ni mráz po zádech?" zeptala jsem se zvědavě a pohladila svého Onyxe ještě než jsem pomalu vykročila směrem k domu, který mi ukázal. Potřebovala jsem si odložit své věci. Slavnostní oblečení naštěstí dnes nebylo povinnosti, ale na zítřejší hledání Jezdce již bude. Neměla jsem na sobě ráda šaty a měla jsem tušení, že mi Arya vybere něco velmi zajímavého, ale to jsem předbíhala. Nyní jsem ještě měla čas si užít večer.. Sama |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Ne každý chce projevit své city. Kvůli tomu pak nepřítel objeví tvoji slabinu." mrkla jsem vesele než jsem se rozešla směrem k domu. Měla jsem čas, tak akorát odložit věci svého koně než se vrátila Arya a já se na ní zvědavě koukala. Chtěla jsem vědět co bylo tak důležitého k okamžitému řešení po příjezdu, ale neptala jsem se. ,,ano v pořádku.. Jen doufám, že po mě nebudeš chtít, ať si na sebe beru šaty." přeměřila jsem si ji pohledem než se začala svlékat a já sama lehce odvrátila pohled. Stále jsem nebyla zvyklá na náš.. vztah, pokud se to tak dá nazvat. ,,Dojdu si po tobě.. Nechci tě zdržovat musíš ještě potěšit svým úsměvem ostatní občany města. Ještě večer musíš za starší radou, nebo jste vše probrali?" zeptala jsem se a hledala v jejích brašnách vhodné šaty na slavnostní večer. Na postel jsem jí položila jestli v lososových barvách, jako při západu slunce. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Když se vrátila voněla po malinách. Vklouzla do připravených šatů. "Děkuji." Pohladila tě po tváři a dala ti prostor se jít umít. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Drak, který mě před chvílí trochu vyděsil, je jasně rudý a docela veliký. Děsí mě, ale svým způsobem je krásný. Ale když nám letí nad hlavou, spíš cítím ten strach, než obdiv. Ale zřejmě nejsme jeho cílem zájmu, a tak se trochu uklidním. Můžou se draci navzájem vycítit? Třeba jako psi, nebo tak... Instinktivně sáhnu do brašny a letmo se dotknu svého dráčka. Draků se po světě moc nepohybovalo, a tak mi bylo jasné, o koho se jedná. Ale vlastně jsem ho nikdy neviděla na vlastní oči. Trn. A pravděpodobně tu bude i s Murtaghem. Co tu dělají? Ani Neya nevypadá moc šťastně a rychle volíme ústup. Vesnicí se nám naštěstí podaří projet docela rychle a bez potíží. Nepochybně za to může zásah velikého rudého draka. Zamíříme mezi skály, kde Neya vybere vhodnou skrýš. Zřejmě ho nějak začaruje, aby nás nikdo nenašel. To se hodí, ale proč to nepoužila i předtím? Ale moc nad tím nepřemýšlím, spíše se upínám k Trnovi. Podle jejího příkladu se i já postarám o svého koně, než začnu dělat něco jiného. Máme rozdělaný oheň a jídlo. A můžu si lehnout, takže jsem šťastná. Ukousnu si a pak podám kousek dráčkovi. "Co tam Trn dělal? A vůbec, myslela jsem, že je někde drží, když byli na straně krále." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Zaujatě poslouchám, co o nové královně povídá. Neznala jsem ji, ale vedly se války proti Galbatorixovi, aby na trůn dosedla nějaká nezkušená hloupá holka? Jestli jí odchází kouzelníci a šlechta, tak to nebude moc dobrá panovnice. Aniž si to pořádně uvědomím, také odpovídám tlumeně, hned jsem se naladila na Neyinu vlnu. Trochu se nakloním k ní a k ohni, aby mě dobře slyšela. "Proto jsou jezdci na tom ostrově? Mimo její dosah?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Připravila jsem si na lůžko šaty a pro sebe připravila uniformu.( 1 nebo 2 ) První varianta byla opravdu slavnostní, ale já tolik materiálu na sobě ráda neměla. Druhou jsem měla radši. Vyrobila jsem si jí za pomoci ještě svého velikého učitele Oromise a jeho draka. V kovárně nám samozřejmě pomáhal náš elfský mistr. Když se Arya vrátila její vůně byla jako od čerstvě natrhaných malin a já se jen pousmála, když jsem jí pomohla se šněrováním šatů na zádech. ,,Volbu uniformy ponechám na tobě." pousmála jsem se a sundala ze sebe valnou většinu oblečení ale ponechala si na sobě delší bílou tuniku a vek s vejcem si vzala také s sebou. Leč ona byla má královna a já ji plně důvěřovala.. Vejce svěřila pod moji ochranu a já jej chtěla mít stále na blízku a na očích. Vysvlékla jsem se ve vedlejší místnosti a tuniku jen nechala spadnou na zem. Pomalu jsem se ponořila do koupele a k sobě si vzala vak a jen s lehkým povolením sledovala tmavě fialové vejce skryté uvnitř. Touha se jej dotknout byla silná, ale můj strach byla stále silnější. Neuměla jsem si představit být Dračím Jezdcem. ,,Najdeme ti někoho lepšího."zašeptala jsem potichu s lehkým úsměvem když jsem ven utáhla a opřela si o něj čelo. Opravdu jsem se snažila mluvit s vejcem, které přesto bude němé. Možná jsem očekávala nějaké znamení, že se mám vejce zkusit dotknout, ale vzhledem k tomu že vejce mlčí.. Odpověď nepřijde, alepson dokud se jej nedotknu holou dlaní, což neudělám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvá rozmlouvá s vejcem byla jednostranná. Nepohnulo se ani nevydalo žádný zvuk. Aspoň jsi si ale příjemné odpočinula. Unava a vše špatné odtekli s vodou. Arya na tebe čeká pořád ve vedlejší místnosti. Když se vrátíš lehce se pousmála. "Nëya se dneska vrátí v rozjařeném stavu. Zůstala v hospodě u vesničanů. Fírnen ji tam nechal a letí zpátky." Informujeme tě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Koupel mi opravdu velmi pomohla. Únava a starosti z části spláchla vody, ale přesto jsem byla stále na pozoru. Už jsem kvůli cennému nákladu ,který jsem střežila. Leč mlčel, tak jsem jej musela chránit svým životem. Byla hloupé a naivní si mysle, že by se něco mohlo stát, ale příjemně, že mi to dokonce vykouzlilo i lehký pobavený úsměv na rtech. Do místnosti jsem se vrátila zabalená v delším plátně a z vlasů mi ještě kapala voda. U jejích slov jsem jen lehce kývla hlavou než jsem si začala oblékat zbroj. Kupodivu jsem ji měla na sobě i rychle. Byla jsem vycvičená k tomu se přeci jen umět připravit rychle kdyby se blížili nepřátelé. ,, Hlavní je, ať i ona se cítí dobře. Přeci jen napnutá atmosféra není to nejlepší." pronesla jsem s omluvným úsměvem kdy jsem došla k ní a chytla její dlaně do svých. ,,Nechci, ať jsi zklamaná mým chováním a tím, že nejsem připravena ti opětovat to co ty cítíš ke mě. Neumím do svého srdce někoho vpustit. Stále jsi pro mě má královna, kterou mám chránit a uctívat, proto je ještě těžší připustit nějaký vztah. Nechci aby to následně ovlivnilo mé chování. Za těch pár dní je toho na mě až příliš a potřebuji se soustředit na své poslání, který jsi mi předala. Budeme proto daleko od sebe a budeme mít více času přemýšlet. Pokud se i tvé city změní a tvé srdce objeví zalíbení u někoho jiného chápu to. Nechci, ať jsi fixována pouze na mě.." povzdechla jsem si a lehce ji políbila na tvář. ,,Chci jen, ať víš, že se budu snažit, ale opravdu velmi pomalu. Chráním tím jak sebe, tak i tebe. Nechci ani jedné z nás kvůli našim citům ublížit." možná má slova byla příliš vážná vzhledem k situaci, ale potřebovala jsem jí to říci. Potřebovala jsem mít čistou mysl, ať se mohu plně soustředit na svůj úkol. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "A ten slib... Je to nutné? Moc se mi to nelíbí. Ani jednomu z nich." Myslím královnu, nebo Eragona. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Opravdu jsem se až tolik bála vpustit do svého srdce někoho ke komu bych mohla projevit svoji náklonost? Opravdu jsem se tolik bála dát najevo své city? Neměla jsem hezké zkušenosti, ale přeci.. Ona mi nechtěla ublížit. Horší bylo, že já, ječ bych se snažila, nikdy jí nebudu schopna opětovat tolik co ona mě. Značnou chvíli jsem zůstala seděl v domě s vakem v klíně, který jsem lehce hladila přes látku. S hlubokým nádechem a výdechem jsem se nakonec odhodlala vydat ven na slavnost. Vak barevně ladil s mojí výstrojí a, i když každý věděl co v něm je, doufala jsem, že se nikdo nebude zbytečně snažit k němu dostat. Musela jsem jej mít s sebou. Venku již bylo rušno a já prozatím stále stranila spíše v zadních řadách. Měla jsem ráda tyto slavnosti, ale má nynější nálada a rozpoložení nebylo zcela ideální. I z dálky jsem viděla svoji královnu jak se baví se svým lidem, který ji miluje. Každý by za ní položil život, každý by si přál být na mém místě, tak proč já jsem z toho tolik zmatená? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Jistě, že se všichni chovali dle zákonů a jak se sluší a patří, ale já na úklony zvyklá opravdu nebyla. cítila jsem se z toho lehce v rozpacích. Mé kroky přeci jen zmizely v davu než jsem se dostala zezadu k hlavního stolu v čele s Aryou. Mé místo bylo po jejím boku, ale brala jsem to spíše jako její stráž a z pár procent kvůli našemu vztahu. Neměla jsem v plánu se už omlouvat a musela jsem přeci jen překonávat sama sebe. U takovýchto stolů se vždy řeší důležitá témata. Před časem jsem jim mohla naslouchat jako osobní stráž a nyní jsem byla členem kvůli svému novému postavení velvyslance. Lehce jsem pod stolem našla její ruku kterou jsem sevřela ve své dlani. ,,Přišla jsem o nějaké důležité informace?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Ano, a taky to byla ona kdo učil Galbatorixe a nebo Morzana. A když jsme jí potřebovali tak byla kde? Schovávala se jak zbabělí pes." Namítl nejstarší z nich a znechuceně si odplivnul. "Souhlasim S Erüwiem. Byla její povinnost nám pomoci. Po zradě Galbatorixe zmizela. A objevila se až teď. Nejsme nadšení když víme že dokázala zradit." Namítl další. Arya zvedla ruku aby umlčela další kteří se chystali mluvit. "Zmizela, protože její přísaha nedovolila jinak. Přísahala že neublíží žádnému Jezdci. Naopak bude je chránit. Kdyby neodešla zabila by nás všechny. A vy to víte." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Omlouvám se, že nedodržím tvé slovo má paní, ale toto téma nenechá ani moji mysl chladnou. Vaše slova uráží nejlepší bojovnici všech dob. Souhlasím se slovem naší královny, protože utkat se Nëyou a porazit ji je nemožná. Každý z vás kdo ji někdy viděl bojovat to musí vědět. Kdyby zde seděl Oromis taktéž by potvrdil slovo vaší královny. Musela utéct a být stranou dokud nenastane správný čas, ať se vrátí. Vždy zůstala věrná jezdcům. Kdyby se dopustila zrady o které zde hovoříte byla by na straně Galbatorixe." postavila jsem se a pohledem přejela každého jednotlivce z rady. ,,Má rodina zemřela v boji s Galbatorixem i můj nejbližší přítel a učitel Oromis umřel v boji proti jeho krutovládě. možná jsou má slova tvrdá, ale vy osobně jste ve válce nebyli. Vždy jste byly v radě a v dobách vašeho mládí nebylo zapotřebí řešit konflikty, protože v zemi panoval mír." zaťala jsem ruce v pěst. ,,Nechci tím nikoho z vás urazit, ale pokud jste nezažili válku na vlastní kůži a mluvíte pouze od stolu není to správné. Nëya byla, je a vždycky bude nejlepší mistrovskou učitelkou jezdců. Přesto je to také bytost, která má své city a osobnost. I mě uráží za ni slyšet vaše slova, kterými ji nazýváte." cítila jsem jak mé srdce bije jako zvon. Měla jsem díky Oromisovi o dost více informací než by se na můj věk a postavení očekávalo. ,,Hovořím pouze jako osobní stáž naší královny a učeň Oromise, kterým jen byla celý svůj život. Vše názory mě opravdu velice mrzí a pevně věřím, že takto hovoříte pouze z lehké nedůvěry a ne ze strachu, který by oslabil vaši mysl a srdce. Arya by nikdy nepřipustila nic co by mělo elfskou rasu ohrozit. Žádám vás tedy ještě jednou zamyslete se nad tím jaké máme štěstí, že našeho jezdce bude doprovázet právě Nëya. Že ho osobně bude chránit než se dostanou do bezpečí k Eragonovi. I já samotná se po jejím boku cítím mnohem více v bezpečí a jsem vděčná, že právě ona mi na mé výpravě bude dělat doprovod.". |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Eragonem byl proti to ano. Ale jen z toho důvody že by jí měl rád na ostrově. Aby i jeho mohla učit. A roz.... "Lžete sami sobě. Svým příběhem ze sebe udělala chudinku. Unesli jí jako malou. Dělali na ní pokusy. Měla by na to být hrdá. Naši kockodlakove jsou velké.osobnosti. a nikdo z nich si nestěžuje. Je hambou pro náš národ že je naším spojencem. Jeji rodina si zasloužila krutou smr......" Nedořekl to. Erüwiovi se z nosu spustila krev. Stejně tak z očí a uší. Drží se za krk a snaží se nadechnout. Ostatní vykřiknou a posunou se kousek dál. Díky tomu zahlédneš nasranou Nëyu. Soustředí se na Erüwia a nepouští z něj oči. Je jasné že za jeho momentální stav může ona. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Další dění bylo opravdu velice rychlé. Sama jsem trochu vyjekla, když Erüwio začal krvácet. Můj pohled se hned zaměřil na Nëyu. Chápala jsem její vztek a emoce, ale přesto její chování jim akorát hrálo do karet. Ihned jsem přeskočila stůl a rozběhla se k ní. Chytla jsem jí za ramena a stoupla si před ní. I já jsem z ní měla strach, ale nyní jsem spíše měla strach o ní. ,,Prosím.. prosím přestaň.. Cožpak nechápeš, že přesně k tomuhle tě chtěli vyprovokovat?! Hraješ jejich hru protože tě přemohl vztek. I já s tebou soucítím a jsem na tvé straně, ale ne takto."lehce jsem s ní zatřásla a jednu ruku položila na rukojeť meče. ,,Vím, že nemá smysl s tebou bojovat, ale tohle musí přestat, prosím, teď hned!" sama jsem trochu zavrčela a dívala se s prosbou do jejích očí. Neměla jsem v nich strach z ní, což musela i ona sama poznat, ale spíše opravdu strach o ni samotnou. Uvědomila jsem si až později, že jsem ruku z meče přesunula na kožený vak a rukou vklouzla dovnitř. Chtěla jsem sobě i starším dokázat, že já nejsem vyvolená, i když vnitřně mé srdce tlouklo na poplach, protože jsem se bála toho, že se opravdu vyplní Oromisova slova. Vždy mi říkal jako malému dítěti fialko a vejce v mém vaku bylo fialové. Díky němu jsem tuto barvu přijala jako svoji vlastní. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Vejce je hladké a tvrdé. Nikdy jsi nic tak krásného necítila. Ozve se krupnuti a pod prsty se ti začne propadat skořápka. Všichni soustředí pozornost jen ta tebe a na vak. Vejce je stále uvězněno uvnitř. Ale malí dracek se snaží dostat ven. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Když Arya strhne Nëyu k zemi pohledy všech přítomných se otočí ke mě. Nečekala jsem, že ten pocit bude, až tak silný. Cítila jsem nervozitu, ale po křupnutí snad konečný závan utěšení. Nečekala jsem, že křupnutí bude, až takto slyšet, ale spíše bylo podivné, když se vak na mém hrudníku začal všemožně vrtět. Posadila jsem se na zem a pomalu vak rozvázala, ať vidím dovnitř. Svoji ruku jsem pomalu vyndala ven a čekala zda ji dračí mládě bude následovat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Záře byla opravdu velice silná a má dlaň následně lehce pálila. Přeci jen značka Jezdce se do kůže vždy vypálí, takže kůže bolí. Hluk kolem jsem nevnímala a jen pohladila své draka, který byl v mé náručí. Opravdu jsi můj? opravdu jsem se stala dračím Jezdcem? V hlavě jsem měla hned spoustu otázek, ale do dění mě opět vrátil Arya s Nëyou, která se stále neuklidnila. Nepříjemné pohledy od starším jsem ignorovala. Nyní jsem byla dokonce výše postavená než oni. Pomalu jsem po čtyřech došla vedle Nëyi s Aryou a sama otočila tvář mé společnice směrem ke mě. ,,Podívej se.. Jen se podívej.. Budeš se muset uklidnit. Budu tě potřebovat jako doprovod a učitele." pronesla jsem s úsměvem. Malý dráček se na ní také podíval a díky blízkosti se k ní natáhl a lehce jí olízl nos. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Nejprve ho ale zabiju." Zavrčí. Je sice klidnější ale její pomsta je silnější. Arya jí vrazila facku. "Teď ne. Potřebuji ho. A teď plň svojí povinnost." Otočila jí hlavu směrem k tobě a slezla z ní. Nëya zůstala ležet a snažila se to vydychat. Dráček je spokojeně ve tvé náručí a hlavou šťouchá do tvé ruky. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Máš své povinnosti, přesně jak řekla Arya. Navíc bude mi potěšením moci s tebou putovat. Snad se od tebe stihnu naučit i další věci." řekla jsem mile než jsem sklonila hlavu ke svému dráčkovi. ,,Copak je? Máš hlad?.." pohladila jsem mládě po těle a vzhlédla k Arye. ,,Jak poznám zda je to samec, či samice.. A jméno.. Eragonovi, prý Safira to své řekla sama."byla jsme zmatená, leč jsem přesně věděla jak by se dráček mohl jmenovat kdyby to byla samice. Frëya.. Jméno Válečnice a silné ženy.. Jméno mé matky. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Prozatím jsem ještě nováček.. Tvůj drak už je veliký a můj.. no je ještě mládě, ale děkuju." pousmála jsem se než jsem si stoupla a podívala se na již z poloviny prázdný stůl rady. Sama jsem se nad tím pohledem lehce zamračila. ,,Měli by akceptovat volbu draka a přesto jich většina naštvaně odešla. Pokud jsem Nëyi slova pravdivá a oni zabili její rodinu nedivím se tomu, že chce pomstu. Není to hezká vlastnost, protože pramení z temných pocitů, ale pokud zabili její rodinu domnívám se, že i oni z ní udělali to co je a proto je nenávidí...Doufám že na cestu se dobře vyspí a bude už klidnější.. Nerada bych dopadla jako Erüeio." ostatní členové jej odnesli nejspíše někam na ošetření. Sklopila jsem pohled zpět k tmavě fialovému dárečku v mé náručí. ,,Teď ti hlavně dáme nějaké jídlo.." mládě se na mě jen podívalo očima, která měla zvláštní barvu (červenou, žlutou, nebo tyrkysovou, jako má Ahri?) |
| |
![]() | soukromá zpráva od William pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Obstarej si své povinnosti a pošli zprávu Angele. Půjdu za Nëyi a promluvím si s ní. Tuto situaci s ní řešit nebudu.. Je to její osobní záležitost a pokud se bude chtít svěřit a podělit se o své pocity udělá to sama. Jak jsi ale sama poznamenala mohla by mít maso pro mládě a to je teď důležité." lehce jsem pohladila její tvář a vydala se směrem kam zmizela Nëya. Mládě se ke mě stále tisklo a já věděla, že je opravdu nutné, ať se nají. ,,Nëyo..Nëyo prosím, kde jsi?! ... Potřebuji prosím tvoji pomoc." křikla jsem kolem sebe. Opravdu jsem ji nikde neviděla a ani neslyšela. Byla jsem již za městem a rozhlížela se kolem sebe. ,,Nejsem tu od toho, abych se na něco vyptávala pouze potřebuji pomoci se svým drakem. Jsi jediná kdo mi může pomoci prosím." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Soukromí budeme mít na našich společných cestách. Pokud nevadí zůstala.. Zůstali by jsme tady rádi s tebou." zeptala jsem se opatrně a posadila se na jeden vystouplý kořen, ať mohu z vaku vyndat kousek masa. ,,Je opravdu nutné mě oslovovat jako jezdce?.. Ještě jezdec nejsem.. Drak je ještě mládě." pousmála jsem se když drak byl v mém klíně a já pomalu trhala maso na menší kousky, ať se může pohodlně a v klidu najíst. ,,Pouze jsem chtěla říct, že mě to všechno mrzí." poznamenala jsem potichu když jsem sledovala mládě jak spokojeně kouše maso. ,,Počítám, že tedy hned zítra zase město opustíme. Bude opravdu nutné jít i do království a představit se královně Nasuadě jako nový jezdec?" měla jsem spoustu otázek a nakonec jsem se potichu zasmála. ,,Omlouvám se.. ale hlavu mám plnou otázek.. Pokud chceš být sama odejdu, ale jen pokud mi to řekneš. Jsme přátelé a ti mají držet pospolu." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Přála jsem si vidět království, ale možná na druhou stránku s mojí povahou budu radši, když kolem mě nebude žádný houf lidí. i tady mi to bude nepříjemné. všichni ty lidí jak jásají a křičí pak tleskají." lehce jsem se zachvěla. Pobaveně jsem dráčka sledovala, jak si pochutnává na masíčku. ,,I když jsem jezdec.. mohla bych tě požádat ať mi stále říkáš Ahri..? Ty jsi můj učitel a mistr, tak je zvláštní ať ty mě oslovuješ takovým titulem když já pro tebe žádný nemám." pousmála jsem se a jen souhlasně kývla ohledně plánu na další den. ,,Kolik je už Jezdců? Eragon, Arya a Murtagh... kolik je nových už na ostrově?" chtěla jsem jí dát jiné myšlenky sice se své povinnosti a vzpomínek nezbaví, ale mohla jsem jí alespoň rozptylovat svojí zvědavostí |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Asi se budu muset naučit spoustu věci. Mistr Oromis mě toho naučil spoustu to ano, ale ohledně spojení s drakem vím jen teorii, protože praxi jsem nikdy vyzkoušet nemohla. Ale myslím, že víš moc dobře co mě můžeš učit. Sice si troufnu říci, že umím dobře bojovat, ale tobě se přesto nevyrovnám." pousmála jsem se než jsem pytlík ještě s pár kousky masa zavázala a vrátila Nëyi zpět. ,,Moc hltáš budeš pak tlustý.. To by pak nevypadalo moc hezky kdyby elfové měli tlustého draka." zasmála jsem se a pohladila dráčka po hlavě. ,,Pokusím se domluvit s Aryou, ať naši cestu vezmeme rovnou přes království a následně rovnou na ostrov. Ráda bych ty davy měla za sebou co nejdříve." přiznala jsem se a zvedla dráčka v rukách nad sebe. ,,Jak poznám zda je to holka či kluk?.. Jakože.. vím jak, ale u draků si nejsem jistá.. Ráda bych hned dala jméno." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Tvá upřímnost je krutá, ale vím že máš pravdu. Reflexům zvířete, omlouvám se za to označení, se vyrovnat jako elf nemohu. Ale díky tomu jaké jsi a jaké máš schopnosti jsi dokonalý učitel a já jsem ráda, že se od tebe snad stihnu ještě něco naučit." překvapila mě ale její další slova a já sklopila hlavu k zemi a zavřela trochu ustaraně oči. ,,Problém je, že ani já sama nevím co cítím. Mužů se bojím, ale po pravdě se bojím i jí. Nesnesu, když na mě někdo chce šáhnout. Přesto všechno mi s ní je dobře, ale nejsem si jistá jestli jsem schopna opětovat její city v takové síle, jako jsou ty její. Nechci jí ublížit kdyby tomu tak nebylo." povzdechla jsem si. ,, To jsou vztahy vždy tak složité?" u jejích slov o krčmářce jsem se pobaveně zasmála.,,Mě ženeš za Aryou a sama by jsi se válela.. žádné takové! Jdeme obě." vstala jsem. Jednou rukou jsem držela mládě ve své náručí a druhou natáhla směrem k ní, ať jí pomohu vstát ze země. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Chápu co tím chceš říci. Promluvím si s ní o našem vztahu." souhlasila jsem a jen se nad ní pobaveně zasmála. ,,Jen prosím do té doby žádné .. no však víš." dodala jsem trochu nervozně. Nemohla jsem říct "žádné hlouposti", protože hloupost to nebyla. Zabili její rodinu. ,,opít se pivem není dobré, ale opít se láskou je prý horší tak pozor na to." mrkla jsem na ní pobaveně a vydala se zpět do města. Dráček v mé náruči klidně odpočíval. ,,Doufám, že z tvého velkého kamaráda nebude nervozní. Alespoň tedy méně než já. Doufám, že ten rozhovor zvládnu. Mám ji ráda, ale nelze říct, že ji miluji. Jistě obětovala bych za ní svůj život, ale to protože je to má královna. Nechci ranit její city a přijít tak i o dobrou kamarádku. Ale kvůli své minulosti opravdu nesnesu nikoho ve své blízkosti. ty a Onyx asi budete výjimkou." usmála jsem se během cesty co jsem dráčka hladila. Zastavila jsem se na okraji náměstí kde se stále slavilo a hleděla na svoji vypálenou značku Jezdce na dlani. ,,Oromis to věděl. Od samého začátku věděl, že můj drak bude mít fialovou barvu. možná proto jsem se tě tak bála. Přiznat si to. Moc mi chybí." sklopila jsem pohled k zemi a jedna z mých slz dokonce kápla na dráčka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Dění kolem bylo klidnější a i já byla za to vděčná. Ti co kolem mě prošli se vždy uklonili a podívali se na unavené mládě v mé náručí. Olíznutí mě donutilo se usmát a políbil své dráčka na hlavu. ,,Však já vím.. Mám mysl příliš ztracenou v minulosti a vzpomínkách." přiznala jsem spíše sama sobě než jsem se vydala směrem k Arye a k její společnosti. Ženu jsem neznala a během svého přibližování jsem ji pozorně zkoumala. ,,Aryo, Firnene ... Omlouvám se, že jsem se vytratila z oslavy, ale potřebovali jsme chvíli času pro sebe." Omluvila jsem se nejdříve než jsem svůj pohled otočila k oné ženě. ,,My se nejspíše ještě neznáme.. Jsem Ahri, těší mě." nemohla jsem podat ruku protože dráček v mé náručí se začal lehce vrtět a nakukovat na svého velikého druha. ,,Říkala jsem, ať se nebojíš." uculila jsem se a pobaveně se usmála. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,I já jsem ráda. Ohledně té pomsty.. Souhlasím, že chování starších nebylo moudré a především bylo.. ho ohavné.. ale pomsta není vše. Nevykoupí to její duši a zaseje to do jejího srdce jen temnotu." dodala jsem k jejich rozhovoru. ,,Nëya je za městem, když sejdete z cesty, tak po pravé straně." dodala jsem popis cesty a položila svého dráčka na zem. Mládě se hned vydala za svým velikým kámošem a hravě na něj začalo dorážet. S úsměvem jsem je pozorovala než jsem vzhlédla k Arye a má tvář zvážnila. ,,I my dvě si musíme promluvit.." přiznala jsem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Vím že musíme. Pojďme někam kde budeme mít klid." Ukázala k vašemu nynějšímu ubytování. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Myslím, že to by pro ní bylo dostačující za dostiučinění moci vykonat rozsudek." přikývla jsem souhlasně než se vydala pryč a já sledovala dva draky jak si spolu hrají. Chvilku jsem váhala a nervozne přešlápla na místě. ,,Pohlídá ho na chvilku?" zeptala jsem se Aryi. Nechtěla jsem jejího draka zatěžovat starostí o mé mládě, ale bylo hezké je pozorovat. Po odpovědi (počítám, že kladné) jsem se vydala mlčky k našemu nynějšímu ubytování. Sesunula jsem se do jednoho z křesel a svlažila své hrdlo vodou. ,,Tahle situace znamená ještě dlouhodobější odloučení nás dvou..Pokud pojedu na ostrov a budu se tam učit.. nemám ponětí jak dlouho to bude trvat." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Jsem ráda, že budu mít na ostrově, alespoň někoho koho budu znát.." poznamenala jsem mile než jsem sledovala její klidnou tvář. Vypadala vyrovnaně a nejspíše i smířeně s tím, že mé zprávy nebudou dobré a hezké. ,,Nechci objet bez toho, aby mezi námi bylo jasno. Přála jsi si, ať jsem upřímná a ať se stále nevymlouvám a neomlouvám, což je pro mě těžké. Nechci ti v žádném ohledu ublížit. Miluji tě jako svoji královnu a jako svoji kamarádku, ale obávám se, že po svých veškerých zkušenostech nejsem psychicky připravena na to mít vztah. Vím, že jsi říkala počkáš, jen nechci slibovat nějaké plané řeči. Opravdu nevím jak všechno bude.. Cítím se po tvém boku šťastná, ale přesto když se mě dotkneš.. Probudí se uvnitř mě strach." přiznám smutně a sklopím pohled k zemi. ,,Chtěla bych spíše prozatím náš vztah ponechat na úrovni přátelství a pokroky zkusila po mém návratu. Je toho na mě teď opravdu hodně. Začalo to vyznáním lásky, přes to, že ze mě byl vyslanec a teď jsem jezdec.. nestíhám to ani všechno správně vstřebávat." zakryla jsem si tvář do dlaní. ,,Opravdu ti nechci ublížit ale nemůžu ti lhát a nechci, ať se kvůli mě trápíš a ať ti případně stojím v cestě za štěstím. Můžeš poznat i někoho dalšího.. A možná i já, i když pro mě je tohle spíše osobní zkouška." potichu jsem se zasmála. ,,Zním jako šílenec.. Ale věřím, že mi rozumíš. Vždy jsi mě chápala, tak jako jsem vždy byla já po tvém boku, když jsi byla smutná." vzhlédla jsem k ní se slzami v očích a pomalu vstala a klekla si před ní. ,,Omlouvám se.. " sklopila jsem smutně pohled k zemi. ,,Mrzí mě, že tě nemůžu učinit šťastnou, alespoň ne nyní." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Když se mě chtěla dotknou zaváhala a já se jen omluvně pousmála než se vydala pryč. ,,Děkuji.." stihla jsem pouze říci než zmizela ze dveří a já zůstala sama. Vztah by opravdu nebyl to nejlepší a opravdu bylo zapotřebí vyřešit tuto situaci, která se týkala rady starších. Chvilku jsem koukala zamyšleně na jedno místo než jsem se lehce zachvěla a vydala se ven. Nebylo zapotřebí se ani příliš soustředit. Cítila jsem svého dráčka a viděla jej si ho ještě hrát s drakem Aryi. Lehce jsem se usmála a sedla si vedle nich na zem. Pozorovala jsem radost svého dráčka, který byl opravdu roztomilý. Věděla jsem, že ale i on cítí mé emoce, když se na mě trochu starostlivě podíval. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Draky jsem našla společně si stále hrát a sedla si jen kousek od nich, ať mohu sledovat jejich radost a nasávat jejich štěstí. Angela a Nëya opravdu vypadaly lehce směšně, když napětí mezi jejich těly by se dalo krájet. Takto vypadala pravá láska? Až tak moc toužit po někom, že to vyzařuje i jen z mého pohledu a pohybů? Vzhledem k tomu, že mířily do našeho společného domu neměla jsem v plánu se tam hned vracet. Potřebovaly pro sebe soukromí. Nakonec jsem si vedle dračí společnosti lehla na zem a na boku je sledovala. V hlavě jsem měla stále spoustu otázek. Pohled mi sklouznul opět k mé dlani, kde jsem měla vypálenou značku. Oromis to věděl celou dobu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Sleduješ ty dva ani nevíš jak dlouho. Přestala jsi vnímat čas. Tvůj malí se unavil. Došel k tobě a lehl si. Během chvilky usnul. Arya se pomalu přibližuje i vašemu domu. Neví že už tam nejsi a neví ani o holkách. Fírnen taky pomalu začíná usínat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Kvůli tomu, že jsem si nechtěla dovolit žádné city jsem byla strašpytel. Opravdu jsem se tolik bála toho dát najevo své city a povolit trochu uzdu svým hranicím? Stačilo se podívat na Angelu s Nëyou. Takhle jsem jsem dopadnout nechtěla. Mládě si ulehlo do klubíčka vedle mě a já jej jen opatrně vzala do své náruče. Musela jsem jednat dokud má mysl byla jasná. Musela jsem jednat dokud nepřijdou zbytečné otázky a strach. Arya nebyla ode mě až tolik daleko a když jsem ji viděla, že míří do domu rychle jsem ji doběhla a chytla ji za ruku, ať ji zastavím. ,,Měly by mít svoje soukromí.. A my taky.." můj hlas se chvěl když jsem ji přitáhla za ruku blíže k sobě a lehce rozechvěle, ale přesto s chutí ji políbila a to i s jazykem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Viděla jsem v jejích očích otázku a já stále byla lehce rozechvělá, když jsem ji pomalu svým tělem natlačila na stěnu a pramen vlasů ji dala za ucho. ,,I když se bojím, tak se má strach překonat.. Věřím, že mi s tím pomůžeš." pronesla jsem potichu do jejího ucha než jsem naše rty opět spojila v sérii francouzských polibků. Svou ruku jsem zapletla do jejích vlasů na týlu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Nejprve ti vadí, že se vymlouvám, teď ti vadí, že jsem se k tomu odhodlala.." jen jsem si ji dobírala a lehce pohladila její tvář. Cítila jsem jak s celá chvěje. ,,Jen mi neubliž.. " pronesla jsem potichu než jsem opět naše rty spojila. Nesměla jsem myslet byly zapotřebí pouze konat a já se k tomu odhodlala. Přála jsem si štěstí pro nás obě a přeci jen budu alespoň potom vědět zda to zvládnu či ještě ne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Po chvíli se Neya začne mečem hrabat v ohni. už to nevypadá jako milá zábava a po chvíli mě opravdu vyděsí svou žádostí. Zůstanu na ni němě zírat. "Cože?" vypadne ze mě po nějaké chvíli, když mi dojde, že to myslí vážně. Těkám očima z meče na Neyu a na její ránu. "Nejsem si jistá, jestli to zvládnu..." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Kolik mužů, nebo žen už měla?.. Když mě zbavovala zbroje a kusy padaly na zem. Hrála si, ale věděla jsem, že více dominantní bude nejspíše ona. Alespoň prozatím dokud se neuvolním. Při pádu do měkké postele jsem se potichu zasmála. Její tělo bylo krásné a jemné na dotek. Když se její tělo sklonilo k mému mohla i cítit jak mé tělo hoří. Její polibky mi ale nedávaly možnost se k tomu vyjádřit. Mé ruce hladily, nebo konečky prstů lehce šimraly její záda. Prsa jsem měla pevná, ale její jemné hubené prstíky dráždily mé bradavky, které postupně tvrdly a já už se nebránila, leč tichému, zasténání do jejích úst. Chtěla jsem víc, ale byla vděčná, že jde na mě pomalu, i když o to více bylo času přemýšlet. Vše má své pro a proti. To že jde pomalu pro mě znamená, že jí na mě záleží. kdyby se na mě vrhla nemám prostor přemýšlet a určitě bych jí ne neřekla. Ani jsem neměla v plánu jí to říct. Kdyby se mě hodlala defakto zmocnit, tak jako předtím jiní... U ní bych neřekla ne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Její prsty byly ale více drzé a já jen nohy lehce pokrčila, ať se mohu případně zapřít. I mé tělo začalo chvět a já s jejím proniknutím prstů do mého těla lehce skousla její ret. Ucítila jsem v ústech železitou chuť její krve a hned se odtáhla, ale ona nepřestala což mě donutilo tentokrát zasténat již skutečně a hlasitě. Své rty jsem přitiskla k jejímu krku, který jsem začala laskat a jednou rukou hladil její tvář mezitím co druhá svírala v pěst deku. I ona musela cítit, že mé tělo ztuhlo při tomto posunu hry. Nakonec mé ruka z její tváře sjela přes krk jen s krátkou zastávkou na poprsí taktéž k směrem níže, ale zastavila jsem se u bříška. neměla jsem příliš prostor pokračovat dále a navíc jsem měla stále co dělat, ať zvládnu ovládat sebe. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Opatrně od ní převezmu meč. Je lehčí, než jsem si myslela. Dráček se zastavil a zvědavě pozoruje. Asi neví, co se děje a dobře pro něj. "Tak jo, jdu na to." Uklidňuju spíše sama sebe, než Neyu. Nejraději bych zavřela oči a neviděla to, samotný pohled na ránu mi není dvakrát příjemný, natož ji vypálit. "Tak jo." Zadržím dech a napnu svaly. Nesmím si dovolit žádný třas v rukou. Natočím meč tak, abych ho do rány nevložila špičkou, ale trochu plochou. Ale jen tak velkou, jak je potřeba. Očekávám, že jí možná ujede výkřik, přece jen, rožhavené železo bolí i na zdravou kůži. Ale neuhnu, dokud mi k tomu nedá pokyn, nebo neuhne ona sama. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Ani její chůze není tak jistá, jako před pár dny. Ta rána musí být opravdu špatná. Sednu si a opřu se o stěnu. Mám krásný výhled na Neyu, která se kouká ven. Trochu to působí, jako ticho před bouří. "Taky by sis měla dát pauzu, jestli dojedeme o pár hodin později je jedno, ne?" Pokud malý dráček přiskáče až ke mě, zkusím ho chytit do náruče, aby se trochu uklidnil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Naše těla byla heboučká a dokonalá, i když byla značně starší než já na jejím těle to poznat nebylo. I mé prsty sjely lehce do jejího klína, který byl v jednom ohni. Lehce jsem prsty masírovala pysky než jsem se dostala ke klitorisu, který jsem následně začala také drážky. Celé mé tělo se chvělo jako kdyby křičelo o pomoc. Pocity v mém těle se mi líbili, leč moje srdce varovně křičelo. Bálo se bolesti, která může přijít. Polibky jsem sjela po jejím krku na její poprsí, kde jsem do úst vzala její jíž zvrdlou bradavku. Laskala jsem ji a jazykem i párkrát obkroužila. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Mezitím hladím dráčka, když Neya změní téma na něj. Jestli mám jméno? No, to bych taky ráda věděla. Ušklíbnu se. "Ne, ještě nemám... Přemýšlím nad tím, ale pořád mě nenapadá nic dobrého... Dost výstižného, ale rázného, chápeš." Zasměju se. "No jo, já a výběr jmen. No, nenapadá tě něco?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Já..já nemůžu.." sklopila jsem pohled dolů a otočila se od ní zády a své tělo schoulila do klubíčka. ,,Snažím se, ale nejde to hned..." mé tělo se lehce chvělo. I teď jsem překonala sebe samotnou, ale bála jsem se pokračovat. Lépe řečeno celé mé tělo zevnitř se chvělo a já musela přestat. Nemuselo by to dopadnout dobře, kdyby jsme pokračovaly. ,,Zlobíš se..?" zeptala jsem se potichu, ale zůstávala stále schoulená v klubíčku se skrytou tváří. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Počítala s tím, že spolu nebudeme poté jí vlákám do svých spárů a nakonec ji opět donutím odejít. Musela jsem vypadat jako úplný blázen. ,,Chci zaujmout roli jezdce.. Poradím se ráno s Nëyou." pronesla jsem potichu a hleděla na její záda když odcházela. Cítila jsem její napětí a i jsem očekávala, že by mohla křičet, ale nestalo se to. Ona své city najevo dala jasně, ale já.. Já si nebyla jistá co opravdu chci. Pomalu jsem vstala a oblékla si pouze bílý dlouhý župan, který mi lehce spadl z ramen a došla ven, kde jsem se pouze posadila na zem a hleděla na hvězdy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Sedíš tam už nějakou dobu. "To nebylo úplně taktické co?" ozve se ti za zády hlas Nëyi. Sedne si vedle tebe a spokojeně si zapálí. "Radila jsem ti aby jsi to vyřešila. Ale nevím zda byl tento způsob řešení ten správný."[/b ] Pousměje se na tebe. "Jsi v pohodě?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro Seděla jsem dále na trávě a hleděla na hvězdnou oblohu dokud mě nevyrušil známý hlas. Lehce jsem místo odpovědi potichu zamručila. Opravdu jsem nepotřebovala další popichování. ,,Snažila jsem se. Neumím prostě nikoho k sobě pustit a i tohle bylo pro mě hodně. Nezažila to co já, takže to nechápe a jen se podle ní vymlouvám.." mručila jsem potichu spíše pro sebe. ,,Jako kdyby se na to dalo zapomenou. Kdykoliv se mě někdo dotkne vzpomenu si na to co..." zachvěji se a přejede mi mráz po zádech přičemž sevřu ruce v pěst. ,,Nedělám to naschvál a nechtěla jsem jí ublížit, ale kdybych měla čekat kdy budu schopna podstoupit všechno, tak k tomu nikdy nedojde.. Nepochopila, že jsem se jí tím snažila dát najevo, že pro mě znamená tolik, že jsem se to snažila překonat." povzdechla jsem si a otočila se na ni lehce přes rameno. ,,Jsem ale ráda, že tobe je lépe." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro "Páni, už bylo na čase." Usměju se. Těším se, ale začínám cítit drobnou nervozitu. Ale i radost. Bude to skvělé. Změřím si Neyu pronikavým pohledem. "Budu." Odpovím tiše, ale myslím to vážně. "Dobrou noc." Dráčkovi ruku podám, lehnu si kolem něj a zkusím usnout. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Když se probereš vedle sebe máš připravenou snídani. Jsou to nějaké vajíčka a klobásky. Nëya už je sbalena a má odeslanou Falku. Vypadá o něco lépe než předtím. Je opřená o okraj jeskyně a sleduje krajinu před sebou. Nechala tě aby jsi se pořádně vyspala. Dráček se vzbudil a vrhl se na tvojí snídani chtěl toho ukořistit co nejvíc. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Probudím se vlastně docela dobře vyspaná a jedna z prvních věcí, které uvidím, jsou vajíčka a nějaké maso. Páni, doufám, že ještě teplé. Sednu si a pořádně se protáhnu. Neya stojí kousek ode mě a Falka už je připravená na odchod. "Dobré ráno." Usměju se. Dneska je hezky. Pořádně se protáhnu a tím vzbudím svého Malého.Ten jen začenichá a hned se neomylně vrhne za jídlem. "No tak to počkat, stůj!" Snad ho chytím, než mi všechno rozhrabe. Vezmu ho do náruče a opatrně, ale pevně sevřu, aby mi nemohl utéct. "To se nedělá, takto se vrhat na jídlo." Pokárám ho vážným hlasem. Má to vůbec efekt? Pobaveně se zasměju. "Sleduj." Naberu kousek jídla a podám mu ho. Pak naberu sobě a pak zase jemu a takto střídavě se nasnídáme. Pokud se ale v průběhu zklidní, tak ho pustím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Nechci se o tom bavit.. Není mi to příjemné.." možná můj hlas zněl více přísněji než obvykle, ale byl to pouze obraný reflex. Opravdu dané téma bylo velice osobní a já nebyla ještě připravená to nikomu říci, alespoň jsem myslela, že Arya o tom bude vědět, ale očividně to zůstávalo pouze mým vlastním tajemstvím. Pokládala další a další otázky a já schoulila hlavu do klína a snažila se uklidnit. Neměla jsem takový nápor ráda. ,,Já nevím co chci!" křikla jsem, sice potichu, ale bylo poznat, že téma ohledně vztahů je pro mě maximálně citlivé. ,,Nenávidím, když se mě chce někdo dotknout nebo jakkoliv sblížit. Byla jsem několikrát zneužitá a proto si ani neumím představit svoji budoucnost po někoho boku, ať je to muž či žena... Opravdu nevím co chci." zakončila jsem své emoce s povzdechnutím a setřela si slzy z tváře. ,,Omlouvám se..Nikdo o tom neví..ani Arya.." |
| |
![]() | Jen tak na cestě Jdu vám takhle po cestě, najednou první králík, jen se na mě podívá, hned se začne smát. Jdu vám takhle po cestě, najednou druhý králík, jen se na mě podívá, hned se začne smát. Jdu vám takhle po cestě, najednou třetí králík, jen se na mě podívá, hned se začne smát. Co pak jsem tu jenom, pro srandu králíkům, všechny je zabiju, udělám na mlíku, udělám na mlíku a nebo na smetaně, tím to pro mě hasne, seru na ně. Procházím se po světě a v hlavě mi utkvěla tahle krátká píseň, ani nevím kde jsem k ní přišel, prostě je v hlavě a já si jí pořád dokola opakuji. Občas si představím toho králíka jak leží na cestě a řve smíchy, když mě vidí. Musím se pousmát. Vidět mě nějaký pocestný asi si pomyslí že jsem se zbláznil. A třeba i jo, kdyby zažil co já, nechoval by se jinak, možná i hůř. Já se jen směji představě smějícího se králíka na cestě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Konečně vyjedete. Nëya se drží v předu. Mlčky jedete dál. Cítíš že je nějaká nesvá. Čím víc se blížíte k přístavišti. Trvá to skoro půl noci než ucítíš sůl ve vzduchu. Dojedete do přístavu. Je plný přiopilích námořníků. Motají se a hlasitě zpívají. Nëya sesedne z koně. "Protahni se na lodí takový prostor mít nebudeš. Seženu zatím kapitána ty buď neopatrná na no prostě buď opatrná." Do ruky ti vytiskne váček se zlatkama a nrkne spiklenecky na tebe. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Nedávám falešné naděje. Přitahuje mě a ráda bych s ní byla, ale nepřekročím své hranice tak rychle. Proto jsem se snažila. Vzalo to ale za špatnou stranu. nebyla to falešná bezmyšlenkovitá šance. Vím, že svůj strach překonám jedině tak když s ním takto budu bojovat, ale v určité hranici se prostě zastavím a nerada bych jí kvůli tomu ublížila." vysvětlila jsem svůj postoj. Měla jsem pocit, že to všichni berou spíše z ohledu toho, že nevím co chci a vymlouvám se. Nic ale nebylo výmluvou. věděla jsem, že můj strach je špatný a proto jsem se ho snažila překonat. S NÍ! Ale dle jejích a i Nëyiných slov jsem měla pocit, že to bylo spíše horší. Nepochopily to, že se snažím kvůli ní protože to myslím vážně. ,,Mám draka.. Ten potřebuje výcvik a další přátele. Tudíž pojedu s tebou na ostrov. V království bych se zdržela stejně jen na nějakou dobu než bych musela podstoupit výcvik." jen jsem lehce kývla hlavou když se vydala zpět do domu a já se vydala k domu dračích jezdců. Můj dráček ležel schoulený do klubíčka na jenom z malých hnízd a já si sedla jen vedle něj a lehce ho hladila. ,,Už se těším na naše dobrodružství." |
| |
![]() | Už se na mě dostane řada? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Netrvá dlouho a jsme opět na cestě. Pomalu si všímám, že Neya je pořád víc nervózní, čím víc se blížíme. Musím říct, že já taky. Lodí jsem nikdy nejela a po tolika monotónních hodinách mě čeká změna. Jsem za ni ráda, ale stejně, kdo ví, jaké to bude? Jen nevím, proč by měla být Neya taková nesvá. Je to dlouhý den a na jeho konci začínám cítit svá záda. A to jsem si myslela, že jsem už zvyklá.Už je tma a není pořádně vidět, když ucítím ve vzduchu sůl. Je to zvláštní. Ale naplní mě to novou energií a nabije zvědavostí. Ta ale trochu upadne, když se přiblížíme víc. Vypadá to tu velmi živě, ale opilé lidi nemá nikdo rád. Ušklíbnu se a dávám si pozor, abych se jim vyhla. Když Neya zastaví a sleze z Falky, následuji jejího příkladu a také sesednu. "Už se těším." Usměju se. Jsem unavená, ale ráda, že zase stojím na zemi a mám trochu prostoru. I když mě bolí snad celé tělo. "Páni, díky." Takový dáreček jsem nečekala. Ale stejně, napřed práce, potom zábava. "Kdy se sejdeme? Koně a draka vzít s sebou, nebo mají speciální ubytování?" Zeptám se zvědavě, abych věděla, co dál. Už se těším, až se napiju něčeho dobrého. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Dráček spokojeně spinká, zvedne víčko a zadívá se na tebe. přitiskne se k tobě a spokojeně usne. Ani tobě to dlouho netrvá a usneš taky. Máš bezesné spaní. Což je po dnešku poněkud překvapujicí. Dráček je u tebe celou dobu. "Vstávej musíme jet." Probudí tě Nëya. Už je připravená vyrazit. A ty by jsi měla být taky. Čeká vás hodně dlouhá cesta. "Počkám venku." Usměje se na tebe a nechá tě osamotě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro V hospůdce to nevypadalo tak špatně jako venku. Podnik vedla rázná hostinská s vlídným obličejem. Bylo celkem plno, většinu osazenstva tvořili námořníci. Soudě dle oblečení byla to ta vyšší vrstva. Příjemně to tam, vonělo po ovoci. I když pivo teklo proudem. Mezi stoly běhali tři holčiny které roznášeli nápoje a jídlo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Dle rozhovorů co jsi zachytil se zemí prohnala válka. Král byl svržen a země se začíná vzpamatovávat z krušných a krutých časů. Zaslechl jsi něco i o dracích a o Jezdcích. Lidé zpívají písně a vypráví básně. Jsou to pro ně hrdinové a zachránci. Několik z nich sedí u ohně, nad ním je kotlík ve kterém se nejspíš vaří něco pro celou vesnici. Vypadají dost ztrhaně a unaveně. I ženy a děti přiložili ruku k dílu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thobus pro Dobrý den, jmenuji se Thobus a z písní a vyprávění jsem se dozvěděl o dracích a jezdcích, lhal bych, kdybych řekl, že mě to nezajímá a nechci se dozvědět více. Mohu přisednout k vám? Zajímá mě více o dění tady a jestli bych se nemohl nějak zapojit. Pokud mě přijmou, posadím se na volné místo a budu poslouchat. Pokud bude třeba přiložím ruku k dílu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Když zaklapnu brašnu, vezmu Alyna za uzdu a vydám se směrem, který ukazovala Neya. Cesta mi nebyla moc příjemná, opilecké pokřikování moc nemusím. Ale vím, že jsou neškodní, tak jsem je jen ignorovala. Po chvilce opravdu uvidím onu hospůdku, o které mluvila Neya. Docela se mi ulevilo. Těším se, až se vyspím na pořádné posteli. Koně dle pokynů nechám venku, vezmu si s sebou jen brašny. Tu s dráčkem mám u těla a nejlépe chráněnou. Vevnitř v hospodě to naštěstí vypadá líp, než venku. V podstatě klasická hospoda. Musím se usmát, když ucítím tu vůni. Ovoce, moře, jídlo, a pivo. Spokojeně vydechnu a s úsměvem zamířím k paní, která vypadá, že to tady vede. "Dobrý večer, našel by se pokoj na přespání pro pocestného?" Jsem dobře naladěná, tak se ptám s úsměvem. Asi dám dráčka do bezpečí, dám si nějaké lepší šaty a půjdu se pořádně najíst. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,,Nejsem si jistá tím, že se obejde bez "nězností".. Očividně jí tahle stránka života dost chybí." poznamenala jsem již pro sebe samotnou než jsem společně s dráčkem usnula. Sny nebyly žádné, ale o to více jsem se bála toho jaké brzy přijdou. Bezesná noc pro mě nebyla příliš dobrým znamením. Nëya mě nemusela ráno budit dvakrát jen jsem kývla hlavou a vzala dráčka do své náruče a vydala se do pokoje Aryi. po pravdě jsem ani nečekala na svolení a vstoupila. ,,Nejsem si jistá zda mě pochopíš, protože vím že omluvy slyšet nechceš a ani další výmluvy, které mají dost veliký důvod.." zhluboka jsem se nadechla a sklopila pohled k dráčkovi ve své náručí kterého jsem hladila. ,,Nemám ráda když na mě někdo šahá. Po pravdě to zcela nenávidím a bojím se toho. Nemám v tomhle dobré zkušenosti. po pravdě mé zkušenosti jsou katastrofální a velmi ohavné, proto jsem tě od sebe opět ostrčila. Pro mě byl i uspěch jen to že jsem ti to dovolila, že se vůbec něco stalo, ale pro tebe to byla další zrada a mě je to moc líto. Jako mladší jsem byla několikrát znásilněná..." povzdechla jsem si. ,,Ráda bych byla po tvém boku, ale v tomhle okruhu života ti nebudu příliš nápomocná. POkud budeš mít trpělivost a zvládneš společně se mnou přetrpět tyto stavy, kdy opravdu mi bude bohužel i tvůj dotek ohavný věřím že to překonám, ale jsou určité meze..kdy se mi všechno vrátí a nemohu dál..."odmlčela jsem se. ,,Jen jsem chtěla ať to víš než se budeme muset vydat každá na jinou cestu." pronesla jsem nakonec s lehkým nejistým úsměvem když jsem k vzhlédla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro Otevřeš dveře a ocitneš se v prostorném pokoji. Postel je velká a čistá. Po pokoji jsou rozestavěné květiny. Svíčky a pár obrázků. Z okna máš výhled na moře. V krbu praská oheň. Po takové době konečně trochu luxusu. Dráček se dobývá ven. Nejspíš se chce proběhnout a má hlad. Z dola je slyšet jasavé přivítání. Začne hrát hudba a z venkci slyšíš jak dopadají kapky vody na parapet. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Thobus pro "No co bych chtěl vědět, zajímá mě ta část o dračích jezdcích a tak vše kolem nich. A jinak tak nějak vše kde bych mohl být nějak nápomocen. Což si myslím že asi zrovna skoro všude co." Pohlédnu na staršího muže a potom na celé okolí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Raya pro Ten ale vypadá opravdu krásně. Všechno je tu takové čisté, jak jsem to už dlouho neměla. Jen co si prohlédnu svíčky, květiny a oheň v krbu, hned mám o něco lepší náladu. Co mi ale trochu dělá starosti je můj malý dráček. Začne se dobývat ven, a tak ho pustím. Svážu si vlasy do ohonu, aby mi nepřekážely a podívám se do tašky, jestli mám nějaké jídlo. Pokud najdu, nakrmím dráčka a trochu si dám taky. Doufám, že zvládne pár hodin o samotě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,, Nikdo z nich by se nepřiznal.. Bylo by to zbytecne.” Nechala jsem ji následně se k tomu všemu vyjádřit a ke konci jen lehce sklopila hlavu k zemi. ,, Jsem teď dračí jezdec.. pokud mám případně Alagesii chránit musím mít výcvik to věřím ze chápeš. Proto je nejlepší volbou jet na ostrov za Eragonem a učit se.” Mluvila jsem vazne než jsem jen lehce chytla její ruku. ,, Bude mi cti být po tvém boku, ale přesto platí i má slova o tom, ze si můžeš vybrat koho chceš. Přeci jen tohle asi vyvolá lehké nepokoje u rady, ale to je zatím hodně dopředu takze to nechme být.” Lehce jsem její ruku pohladila než jsem ji pustila a otočila se zpět k odchodu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Vypravěč pro "Můžeme jet? Nebo se potřebuješ ještě někam odskočit?" Vyhoupne se do sedla. Počká až taky nasednes. Pobídne koně a vyrazíte do lesů. Jedete dlouho bez přestávky a ty už začínáš přestávám cítit zadek a máš hlad. I tvůj kůň už toho začíná mít dost. Konečně zastavujete v malé vesničce. Nëya sesedne z koně u místní hospody. "Najes se. Za dvě hodiny se tu sejdeme a Budeme pokračovat dál." Koně uvázala a pokračovala po svých k protějšímu domu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ahri pro ,, Jo můžeme jet..” byla jsem ještě lehce duchem mimo když jsem odpovidala a vyhoupla se do sedla. V brasne přes rameno a nyní před sebou v klíně jsem hlídala malého dracka. Cesta byla dlouhá po pravdě asi po čtyřech hodinách jsem ji přestala vnímat protože můj zadek již byl v troskách a já nechtěla Onyxe uhnat k smrti. Snažil se držet krok ale přeci jen na takto dlouhé výlety zvyklý nebyl. Také jsem seskocila z koně a lehce si Nëyi sledovala s zamracenim. Není příliš dobre se potulovat sama s mladým drakem. Nevěděla jsem kam jde ale nebyla jsem v pozici abych byla příliš zvědavá . V hostinci bylo rušno a já zabrala místo v rohu kde jsem si objednala dzban vody. Krajene hovězí maso s chleba. Dracek nastesti sodoocival ve vaku a já doufala ze zbytecne nebudu na sebe poutat pozornost. |
| |
![]() | Postava Ahri vyřazena na vlastní žádost. Bimba |
| |
![]() | Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. |
| |
![]() | Tvé dobrodružství jsem bohužel musel ukončit kvůli dlouhodobé neaktivitě. Aby se to příště neopakovalo, doporučuji přečíst si Pravidla pro dobrodružství a dodržovat je. Pokud budeš v budoucnu opět nucen(a) k dlouhodobé neaktivitě, napiš výrazně do jeskyně důvod a datum, kdy opět začnete hrát. Jestliže se ti nebude zdát reálné dobrodružství nadále zachovat, využij, prosím, svých možností Vypravěče a sám(sama) ho ukonči. V případě jakýchkoli nejasností se neboj zeptat mě nebo kohokoliv z online pomoci. Bimba |