| |
Světem otřásla zpráva o zmizení nejsilnějších členů na ostrově Tenroujima, kde se odehrávala zkouška na S mága. Zhruba po třech letech od této zprávě byl založen cech jménem Iron Fist. Po dalším roce už patřila mezi silnější cechy na Fioře. Jen málokdo ví jak to dokázala, ale začíná přitahovat další mágy. Mezi dalšími jste i vy. Ovšem Mistr si vybírá, a vybírá přísně, takže rozhodně ne všichni projdou. Vám to štěstí popřálo a dostali jsme svou cechovní značku. A tady začíná náš příběh, v lokále cechovního domu, mezi ostatními mágy. |
| |
Sedíte pospolu ve výčepu cechu Iron Fist, poblíž krbu, kde hoří velký plamen. Je půlka zimy, která je v těchto končinách docela tuhá. Někteří členové přechází tam a zpátky, takže co chvíli táhne ode dveří zima. Ale od krbu jde příjemné teplo, takže to není až tak hrozné. Okolo vás sedí dalších tak 50 mágů, někteří mladší, těch je ovšem jen pár, pak vrstevníci a pak starší mágové. Za barem stojí Ayaka a podává jídlo a pití. Je to nejhezčí ženský mág z cechu a proslýchá se, i když to sama Ayaka několikrát popřela, že ne spíše na holky než na kluky. Dokonce několikrát měla fotky v Čaroději. U baru sedí i Cechmistr Manzo a probírá u lahve saké něco s Yasuou. Nedávno se vrátila z desetileté mise, takže se pravděpodobně baví o tom. O Yasue se říká, že ještě nikdo z nepřátel, kteří proti ní stáli, nepřežil, aby mohl ostatním říct, jak proti ní bojovat, jakou má magii. Říká se jí Temná Yasua. Tabule s úkoly teď je skoro prázdná, protože jen málo sem dorazí posel s úkoly z ostatních měst. Asi po dvou hodinách sezení v teplé místnosti dovnitř vrne nějaký muž, i přes hromadu kožichů se třepe zimou a kolem něj se tvoří šířící se louže vody, protože venku začalo chumelit. „Z-z-z-zdravím…“ vyblekotá přes cvakající zuby. „Mám-mám pro vás- nějaké úkoly.“ Najednou celý výčep ztichne a upře zraky na poslíčka, který vypadá že se z toho náporu zhroutí. Pak se ozve rána do stolu. „Jste jak hladoví psi. Nechte ho aspoň se ohřát, než se na něj sesypete jak roj vos.“ Zahřmí Manzo a pak se zazubí. „Jen poď a posaď se, venku je zima že ti cestou museli kalhoty nohavice přimrznout k nohám.“ Zasměje se a výčep se opět rozšumí, ale všichni jsou trošku ostražití. Když Ayaka převezme od poslíčka úkoly a podá je mistrovi, ten je je prolénte a kývne. Dá dva stranou a zbytek jí vrátí, je toho docela štos. Ayaka přejde k tabuli a vyvěsí je. Dva si nechá v ruce a někoho hledá. Pak se na vás usměje a přejde k vám. „Zdravím, nejste tu ještě moc dlouho, mám tu pro vás pár úkolů, které by neměli být až takový problém a mohli by vás zajímat, vyberte si.“ S úsměvem je položí na stůl a odejde. Rozložíte je na stůl. Úkoly jsou následující HLEDÁ SE Yanko Kuraha, nechvalně proslulý zloděj a lupič. Má na svědomí přepadení 5 bank a 3 obchodních cechů. Vypsaná odměna: 300 000 jewel. Pozn. Je ravděpodobně mág, i když se to ještě nepodařilo přesvědčivě dokázat. Zámožný kupec zaplatí 310 000 jewel za ochranu karavany na dva dny dlouhé cestě v Průsmyku stenů. Veškeré výdaje (jídlo, po zdárném příjezdu na místo přenání i lázně a ubytování) jde na vrub kupce. |
| |
![]() | Prostory cechu Proč zrovna zima? Ze všech počasí, které nesnáším zrovna to nejhorší. Naštěstí je nedaleko krb, který vyhřívá aspoň trochu, ale to nic nemění na tom, že teplo mi zrovna není. Nejraději bych teď stála na písčité pláži vyhřáté sluncem, ale realita je hold jiná. Je tu spousta mágů všech věkových kategorii, ale stejně jediného kterého poznám mám vedle sebe. Sice spolu nemáme dlouhou minulost, ale jedny menší trable už jsme spolu zažili. Poznávám sice ještě některé z významnějších postav cechu, ale to je z drbů a příběhů. Nejvíc mě samozřejmě zaujme Yasua, protože je kolem ní mnoho tajemna, které by jistě každý rád odhalil. Samozřejmě já to rozhodně být nehodlám, protože si svého života dost vážím. Jestli tahle zima brzo neustane, tak tady budu brzo sedět jako rampouch. Pomyslím si a zároveň se trošku otřesu, jako by mi myšlení na zimu připomnělo, jak to vlastně opravdu studí. Přemýšlení o zimě přeruší, až úsměv postavy, která se jmenuje Ayaka a nese k nám v rukou dva úkoly. Řekne nám, že si můžeme vybrat a že je to práce, kterou by jsme měli zvládnout. No proč taky ne, jestli nezačnu něco dělat, tak tu budu opravdu jako rampouch. Chopím se iniciativy a povím. "Musíme jít tam kde je větší teplo!" Než si uvědomím, že to neznělo úplně nejlíp, tak se trošku hloupě usměji a pokračuji. "No já a zima se nemáme moc v lásce. Jinak se mi ochrana karavany jeví, jako lepší nápad." Řeknu i zároveň svůj skromný názor, protože jestli jsou obě práce v nějakém užším okolí, tak se zimě nevyhnu tak či tak. Jak já to počasí nesnáším... Povzdechnu v duchu a vyčkávám na reakce ostatních. |
| |
![]() | Iron fist, hala cechu Sedíme nějakou tu chvilku u krbu a vyhříváme se ale mě až tak zase okolní zima nevadí. Pozoruju všechny mágy a přemýšlím nad jejich silou a tím co o nich vím. Nakonec ale začnu přemýšlet zase sám pro sebe. Měl bych si pořídit nové zbraně.. rozhodně potřebuju peníze a musím se víc vybavit jestli mám něco podnikat. Zjistím že co jsem se zamyslel jsem se zase sám podvědomě pošoupnul kousek dál od ohně. Nechám to tak být a sedím dál, rači jsem trochu mrznul než abych byl moc blízko ohni. Stejně jsem tam seděl se zapnutým kabátem a na rukou jsem měl svoje rukavice takže mi až tak zima nebyla. Mou pozornost ale upoutá někdo kdo přijde do místnosti. Okamžitě ztuhnu a vyhodnucuji jestli je nebezpečný nebo ne ale podle toho jak je promrzlý a jak se k němu chovají ostatní zjistím že o nic nejde. Nebo spíš že jde o úkoly. Nakonec knám dojde Ayaka. Veděl jsem co se o ní tvrdí ale neřešil jsem to. Každá informace se dá nějak použít. Usměji se na ni když říká že tohle bychom měli v klidu zvládnout a poděkuju jí. Zarazí mě Lumi když se hned ozve s teplem. Znovu se usměju vezmu jedno polínko chytnu ho do ruk a potichu zašeptám jednoduchou formuli, zkušenější mágove si bezrpoblému jistě všimnou malé modré záře která nachvilku z polene vyšla stejně tak jako z mých rukou. Nakonec poleno přiložím do krbu a ten se rozzáří o něco jasnějším a teplejším plamenem. "Zachvilku tady bude o něco tepleji." Pronesu prostě a pak se zadívám na oba dva úkoly. Tak zloděj?.. jistě že je mág jinak by jste ho chytli... takže konkurence jsem zvědavý na jeho techniku.. ale vsadím se že tentokrát půjde po té karavaně.. vlastně se to tváří na jeden jediný úkol huh? "Myslím že tu karavanu si nenechá ujít ani náš zloděj, proto by bylo moudré domluvit se prvně s tím kupcem předem a tajně. Měli bychom rozšířit informaci že místo velké ochranky si najmul jednu speciální osobu, někoho z nás to by bylo oficiální prohlášení a do toho by další z nás byl v karavaně v přestrojení za obyčejného poutníka a další by pak mohl jít paralelně s karavanou nahoře po hřebenu průsmyku a pozorovat okolí na případné pasti." Podívám se na své společníky a nechávám jim chvilku na vstřebání mého plánu, mezitím se kouknu do krbu kde polínko které jsem přiložil hoří víc jasněji než ty okolo a přesto ho jenom tak neubývá. Od krbu se touhle dobou už linulo větší teplo. "Klidně bych cestoval mimo karavanu nemám problémy s cestováním mimo silnice a stezky." |
| |
![]() | Hala Hmmm zdá se mi to nebo je tu zase nuda že by i mrtvej umřel...? Pomyslel jsem si sedíce obráceně na židli otočené operkou ke krbu a zíraje do žhnoucích plamenů, prakticky samovolně jako by ze zvyku při tomto hloubání okusuji opěrku a pomalu žvíkám naolejované dřevo. z mého letargického myšlení mě probrala Ayaka.... V tu chvíli jsem vykřikl... Sakra! a pak mírněji a více potichu zase jsem sežral skoro půlku židle.... No co ale byla dobrá zasměju se ukousnu si kus a s plnýmy ústy žvíkajíce své sousto se otočím a povídam Ward má pravdu ... ale souhlasím sním jen v tom že by se ten zloděj mohl ukázat... podle mě je skoro zbytečné zjišťovat více... prostě všechny co budou prudit zpráskáme na jednu véééélkou hromadu Pravím s takovým zápalem až mi vylétly třísky z úst při tom vzrušeně gestikulujíce rukama... polk jsem a otočil jsem se na Lumi a pravil Já taky nemam rád zimu, hlavně protože mi sníh ale vůbec nechutná, ale máš pravdu teplo je teplo ale to neni takovej problém zařídit zasměju se pak zašeptam aby to slyšlo jen pár lidí kolem mě ale to by se mistrovi moc nelíbilo a vám asi taky ne zašklebím se spiklenecky a prohlásím Jsem pro karavanu! Ukousnu si kus opěrky a otočím se zpět. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Po dohodě, že půjdete chránit karavanu, se seberete a zajdete za Ayakou. Ta se vědoucně usměje a papír na dopadení zloděje si vezme zpátky. „Já to dám Norrisovi, myslím, že to rád vezme. Vy si běžte sbalit, zítra ráno karavana odjíždí od severní brány. Dáme klientovi vědět, koho má čekat. A uhlídejte to, Průsmyk se v tuhle dobu hemží lapky.“ Podotkne a jde se věnovat ostatním hostům. Máte do večera ještě tak dvě hodinky čas, pak by možná nebylo špatné jít se vyspat a sbalit, případně ještě donakoupit nějaké vybavení. (čas na vaše reakce, jestli se rozejdete každej po svým tak šeptat, můžeme ještě odehrát něco sólo, ale rovnou napíšu i pokračování , takže kdyby nic co by vyžadovalo delší hraní, tak jen shronout a jedeme dáááál :D ;)) Ráno vás vzbudí nějakej kluk s tím, že se máte za půl hodiny hlásit u severní brány. Máte tak dvacet minut na snídani a pak vyrazit. Na místě setkání panuje čilý ruch, spousta lidí pobíhá sem a tam, naráží do sebe, dva se dokonce pustili do malého pěstního souboje, protože údajně jeden druhýmu vyrazil jídlo z ruky, protože je slepej a neschopnej. Uprostřed toho všeho pobíhání stojí důstojně kupec, vceklu hubený chlapík tak kolem 50 let, hustou hřívu vlasů, které už brázdí šediny, veselý výraz a vrásky smíchu po obličeji. Kývá spokojeně hlavou a když vás zahlédne, trošku se zarazí a zamává na vás. „Dobrý den, zdravím vás. No není dneska krásně, nesněží, teda zatím, a vítr se taky zklidnil. Jinak já jsem Matene Renji, zdejší kupec. Jsem velmi rád, že jsme přijali naší nabídku. Dovolil jsem si pro vás připravit nějaké oblečení, protože nahoře v průsmyku je opravdu zima a…“ sjede vás pohledem. „V tomhle co máte by vám byla asi velká zima, i když je to bezesporu zimní oblečení. Prosím, máte to tady.“ Ukáže na vůz se zásobami, kde čeká nějaký mladík. „Tamhle ten mladík je Yuko, pojede s vámi, má na starosti proviant. Naložil jsem dost zásob, takže byste měli vystačit. A teď k vašemu úkolu. Ochraňte karavanu, aby se dostala na místo, a odměna vás nemine. Myslím že odměna za to je více než štědrá. Prosím, dojděte k Yukovi, já tu dohlednu na poslední úpravy.“ A s tím se od vás vzdálí s hlasitými povely dalším zaměstnancům. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Jak tak máme ještě čas nenápadně se vytratím. Skočím si k sobě do pokoje a vezmu si zatím jenom svou okovanou hůl. Vše ostatní co zatím potřebuji mám u sebe. Vyrazím rychle ven a směřuju do města. Pokud ještě není moc pozdě. Pokusím se sehnat co nejpřesnější mapu onoho průsmyku stenů kudy se máme zítra vydat. Jestli se mi nic takového nedaří sehnat vydám se ještě do pár místních hospod a porozhlédnu se po osazenstvu. Je mi jasné že zde budou ubytování někteří členové karavany ale mohli by tu být také lapkové z ono průsmyku aby si vyhlédli své oběti. Zkusím štěstí s hostinským a zeptám se ho jestli ví kteří lidé patří ke karavaně a jestli se tu nechová někdo divně. Nakonec už ale nastává noc a já se musím vrátit jestli se chci vyspat. Jdu tedy zpátky do cechu Iron fist. Dívám se jestli zůstal ještě někdo v hale. Jestli je tam někdo ze starších členů zkusím je poprosit jestli by mi mohli poskytnout nějaké informace o onom průsmyku stenů. Poté ať už moje jednání dopadnou jakkoliv se vydám k sobě na pokoj a sbalím si zbytek věcí. Pak už jenom ulehnu do postele a usnu. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Přišel jsi trošku skleslý do cechovního domu a porozhlédnul ses tam. Manzo i dalšími se už téměř všichni někam vypařili, kam to jen opravdu těžko soudit. Ale pár starších mágů tam je. Jeden se zamyslí. „Průsmyk stenů? Tam je nuda. Jo, každoročně je tam na zimu vcelku dost banditů, ale od té doby, co jsme tam s pár mágy prošli, tak už se tolik neukazujou.“ Od srdce se zasměje. „Ale na žádného schopného mága jsme tam nenarazili. Pár takových rádoby mágů, jeden měl značku nějakého temného cechu, ale jediné co uměl byl rádoby uragán, vítr ne moc silnější než ten který tam normálně vane. Na co si dávej pozor je ta zima. Je tam hnusná zima. Lezavá. A skoro tě donutí k tomu cítit se malý a uvrhne tě to do deprese. Naštěstí tam deš s doprovodem a dalšíma nováčkama, takže to bude v pohodě.“ Zazubí se a vrátí se k pití. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Nakonec se mi povede dozvědět se nějaké informace od starších mágů. Vyslechnu a je zamyslím se nad nimi. "Výborně děkuju vám, jákákoliv informace se mi hodí." Odpovím s upřímným úsměvem a jdu si lehnout, ale zařídím si to tak abych se ráno probudil o něco dřív než je nutno. Ráno ještě dřív než nás vzbudí poslíček si nechám v kuchyni připravit dvě termosky ve kterých bude jenom kapička grogu a jinak výborný byliný čaj s troškou kofeinu na rozproudění krve. Pak se ještě vrátím do pokoje obleču se a vyzvednu si pak obě termosky a pečlivě si je schovám do malého batohu ve kterém toho moc nenesu. Nakonec už pak jenom vyčkávám v hale na naši cestu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Ráno jsem se už probral dřív takže jsem měl za sebou už i snídani. Nakonec jenom počkám na svoje společníky kteří sejdou z pokoju a kývnu jim hlavou na pozdrav. Mezitím do haly dorazí kupec který si nás najal. "Dobrý den, ano oblečení se nám opravdu bude hodit." Odpovím poté co nám řekne všechno co má na srdci. Ještě než se vydáme k onomu místu kde se máme dostavit se otočím na své společníky a potichu řeknu. "Ještě večer jsem to prověřil, ze zvrchu na nás jenom tak někdo nezautočí musel by to být silnější mág, a podle toho co jsem zjistil tak se tam nikdo takový nenachází takže můžeme jít klidně všichni dohromady s karavanou." Pak už se vydám na místo kam nás poslal kupec ke karavaně a pořádně se obléknu do teplého oblečení dbám i na šálu a pořádnou kapuci. A jestli budou nějaké brýle proti vánici tak si je rozhodně taky vezmu. Pak už zase chytnu svou okovanou hůl a čekám na společníky a až karavana vyrazí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Jděte mé phantazmi, hledejte v každé horší hospodě, je zima a po městě sou lokály, kde může přebývat kdokoliv, najděte ho, a podejte mu zprávu: někdo by se s ním mile rád setkal nevíte kdo to byl ale dal vám tuhle zlatou minci, říkal něco o... kševtu a jisté karavaně. Chce se sejít v hospodě : ... rychlé přemýšlení nad vhodnou hospodou U naditého měšce. Jestli nezná cestu tak ho tam zaveďte, ten pán říkal že vám dá další 2 zlaté mince. ( v přepočtu asi 1 zlatka = 1000 jewel Naditý měšec je hospoda ke které hlídka chodí jenom když jim někdo ohlásí že tam nikdo není. S tím se vydám k Měšci, cestou v nějaké uličce kde mě nikdo neuvidí se trošku iluzorně upravím, fyzickou stavbu nechám jak je, ale upravím si šaty, abych vypadal jako správnej biznis men klobouk se poupravím, aby mi bylo hůř vidět do tváře, hůře ne vůbec to je důležité. V Měšci si sednu a čekám na zprávu od phantazem přitom se rozhlížím jestlipak sem náhodou nenašel našeho Yanka nenápadně položím zlatou minci na stůl, abych nevzbudil pozornost, ale Yanko se jí všiml. Kdykoliv se někdo nezvaný přiblíží ke stolu iluzí mu vytvořím pocit, že SEM si rozhodně nechce sednout, z toho chlápka de krapet strach ne radši si sednu ... támhle. Phantazma která jej najde jej bude doprovázet i když nebude chtít dítě bude chtít více peněz, stejně jako všichni dětští poslíčkové. Pakliže jej nenajdete, hledejte na místech kde je teplo a málo lidí kolem, má spoustu peněz takže má mnoho možností, luxusní hotely kde mlčí za peníze nejsou také žádná rarita, ale ty jako poslední možnost. Pozoruji nenápadně vchod a čekám, od hospodského si případně dam pivko, kdyby se náhodou zajímal, přeci jen každej muže zvednout svuj zadek a obědnat si sám HE ? Znam hospodkého Měšce několikrát jsem tu byl ještě jako cestář, je to skvělé místo kde vás nikdo neotravuje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Skvělé...zima.. Pomyslím si a vybavím si počasí, který tak moc nemám ráda. No co se dá dělat, pokud nebudu pracovat, tak nebudu mít peníze, které by určitě přišli vhod. Rozhodnu se tedy prozatím opustit místní společnost a hlavně mé parťáky. "Tak zítra." Jediné co vypustím při svém odchodu a šinu si to přímo směr můj pokoj, který se nachází cechovní ubytovně. Ihned se začnu prodírat šatníkem a vyberu si sestavu oblečení, která se bude zároveň hodit do zimy a nebude mě nijak omezovat v pohybu kvůli možnosti boje. Poté přejdu k chystání výbavy, která je velmi strohá, protože všechno za nás obstará skoro obchodník, který úkol zadal. Takže sem si všehovšudy nachystala jen své meče. Doufám, že nebudou potřeba. Pomyslím si a tak nějak se i připravuji na spaní i když se mi teda moc spát nechce. Je to asi nervozitou nebo snad jen nepříjemným pocitem toho, že zítra se budu prohrabávat sněhem. S tímto pocitem naštěstí usnu, tak akorát abych se ráno probudila čerstvá a svěží. Když se konečně střetneme s osobou, která celou karavanu vede, tak se mu také představím. "Lumieree Ymelion k vašim službám." Netrvá dlouho a mé znepokojení ze včerejší noci je vyplněno, protože mě ihned zamrazí při jeho slovech "Dovolil jsem si pro vás připravit nějaké oblečení, protože nahoře v průsmyku je opravdu zima". NEEEEEEE Křičí moje mysl, ale na protesty je již pozdě, když už jsem tady, tak svůj úkol splním. Když nás přepošle za jedním z jeho podřízeným. "Je potřeba s něčím pomoct? Nebo máme čekat než vyrazíte?" Zeptám se, protože stát se mi zrovna nechce, radši tady budu běhat kolem kolečka, jen abych se víc zahřála. Takže tak nějak doufám, že buď budu moct s něčím pomoct. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Tak krásně se mi spalo a tak nepříjemné bylo probuzení od nějakého kluka, který mě přišel vytáhnout z pelechu a křičel na mě že přijdu pozdě. Ani jsem se neunavoval snídaní no co zhltnu něco pocestě oblékl jsem si lehké ale odolné oblečení a vyrazil jsem... Po chvíle chůze jsem dorazil na místo akorád ve chvíli kdy náš zaměstnavatel chtěl začít mluvit. *zíííív* pardon že jdu pozdě.... Mé jméno je Maikeru Ribu rád vás poznávám a pak už jen mlčím a povídám co mě čeká. Nejsem ani moc překvapen ani moc natěšen protože vím že nemají dost dobrého jídla na to aby uživili mě natože mě zasitili a aby měli dost i ostatní, při zmíňce oblečení jsem se celkem uchechtl jelikož si toho asi otatní nevšimli, ale kolem chodidel mi mírně taje sníh sice zatím né moc ale kdybych se snažil tak bych mohl ostatní i zahřát. Děkuji, ale oblečení nepotřebuji a jídlo mě opravdu potěší, v jakékoliv podobě a formě a s tím se vydám s ostatními k Yukovi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Tak krásně se mi spalo a tak nepříjemné bylo probuzení od nějakého kluka, který mě přišel vytáhnout z pelechu a křičel na mě že přijdu pozdě. Ani jsem se neunavoval snídaní no co zhltnu něco pocestě oblékl jsem si lehké ale odolné oblečení a vyrazil jsem... Po chvíle chůze jsem dorazil na místo akorád ve chvíli kdy náš zaměstnavatel chtěl začít mluvit. *zíííív* pardon že jdu pozdě.... Mé jméno je Maikeru Ribu rád vás poznávám a pak už jen mlčím a povídám co mě čeká. Nejsem ani moc překvapen ani moc natěšen protože vím že nemají dost dobrého jídla na to aby uživili mě natože mě zasitili a aby měli dost i ostatní, při zmíňce oblečení jsem se celkem uchechtl jelikož si toho asi otatní nevšimli, ale kolem chodidel mi mírně taje sníh sice zatím né moc ale kdybych se snažil tak bych mohl ostatní i zahřát. Děkuji, ale oblečení nepotřebuji a jídlo mě opravdu potěší, v jakékoliv podobě a formě a s tím se vydám s ostatními k Yukovi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Tak krásně se mi spalo a tak nepříjemné bylo probuzení od nějakého kluka, který mě přišel vytáhnout z pelechu a křičel na mě že přijdu pozdě. Ani jsem se neunavoval snídaní no co zhltnu něco pocestě oblékl jsem si lehké ale odolné oblečení a vyrazil jsem... Po chvíle chůze jsem dorazil na místo akorád ve chvíli kdy náš zaměstnavatel chtěl začít mluvit. *zíííív* pardon že jdu pozdě.... Mé jméno je Maikeru Ribu rád vás poznávám a pak už jen mlčím a povídám co mě čeká. Nejsem ani moc překvapen ani moc natěšen protože vím že nemají dost dobrého jídla na to aby uživili mě natože mě zasitili a aby měli dost i ostatní, při zmíňce oblečení jsem se celkem uchechtl jelikož si toho asi otatní nevšimli, ale kolem chodidel mi mírně taje sníh sice zatím né moc ale kdybych se snažil tak bych mohl ostatní i zahřát. Děkuji, ale oblečení nepotřebuji a jídlo mě opravdu potěší, v jakékoliv podobě a formě a s tím se vydám s ostatními k Yukovi. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Yuko vám podá oblečení. „Ne slečno, není to potřeba. Navíc, vy jste naši ochránci, naložení zvládneme sami.“ Usměje se a poté, co se převlečete a upravíte si na sobě svoje nevo éblečení, mírně se pokloní. „Děkujeme vám za vaši ochranu, když mě teď omluvíte, půjdu to ještě zkontrolovat.“ Sotva odejde, zvedne se nad karavanou hlas. „Za deset minut odjíždíme!!“ Pak začne teprve shon a někdo vás odstrká k jednomu vozu, kam si prý máte sednout a zatím nepřekážet. Než stihnete cokoli, dotyčný je už pryč. A za chvíli se karavana hýbne. Jedete sotva deset minut a Maikeru zezelená. Po dalších dvou minutách fialový a obličej se mu děsivě protáhne. A po dalších dvou minutách spíše vypadne hlavou ven z vozu než aby k němu přešel a začne zvracet. Ozývaj se zděšený výkřiky a celá karavana okamžitě zastaví. Přiběhne Yuko. „Co se….“ Pak se podívá na Maikera. „Co vám je pane?“ Chvíli si ho prohlíží. „Co… co to jen… paní Ayaka říkala.. hmm.. sakra.. kdybych já věděl co říkala…“ chvíli takhle stojí a drbe si hlavu a přitom usilovně přemýšlí. Přitom si něco bručí pod vousy. Po dalších deseti minutách se „rozsvítí světlo“. „AAAAAha! Tobě je blbě z dopravních prostředků.“ Vytáhne Maikera na sníh a hrstí sněhu mu omyje obličej. Když se tak nějak vzpamatuje, Yuko ho postrčí. „Tak po svejch.“ Zazubí se a vydá povel. Karavana se opět hne a v dálce je vidět první náznak Průsmyku stenů… |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Uvelebíš se na židli a čekáš. Asi po hodině si objednáš pivo, abys nebyl tak úplně nápadný, protože ač je to hospoda, kde se moc nazajímaj, sedět tam dlouho u prázdného stolu je divné i tam. Navíc člověk nikdy neví, kdo se schovává ve stínech. Čekáš další hodinu. Když začínáš čekat druhou půlku třetí, dveře se s lehkým vrznutím otevřou a dovnitř vstoupí Yanko s malým děckem. To si peláší pro zlaťák, nenápadně na tebe mrkne a zmizí do noci. Yakno se rozhlédne, mávne na hostinského, který s naprosto kamenou tváří načepuje a donese pivo. Položí ho na stůl a odejde. S naprosto prázdným a zasněným výrazem ve tváři začne čistit bar a sklenice. „O co jde, cizinče? Slyšel jsem o nějaké prácičce. Zaujal jsi mě. To se dlouho nepovedlo. Mimochodem použít takovouhle cestu k tomu abys mě našel…“ začne mluvit Yanko a zkouší se pohledem dostat do stínů tvého klobouku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Moji společníci se chtějí angažovat v karavaně nějak víc ale učástnici karavany je stejně nenechají a posadí nás na vůz. Jenže po chvilce přichází další divná věc. Maikeru doslova zezelená.. a po chvilce. No není to nic pěkného na pohled. Nakonec se schodnou na tom že musí jít pěšky. A my se začínáme přibližovat k průsmyku. Jak se tak stane otočím se na své společníky. "Půjdu dopředu a kousek před karavanou to prozkoumat. Někdo běžte dyžtak víc dozadu karavany a někdo se držte v prostřed." S tím vezmu svou hůl a seskočím z vozu. Přidám trochu do kroku a začínám se dostávat do přední části karavany až se nakonec dostanu do její čela a jdu kousek před ní. Spomalím chůzi a srovnám krok abych šel zhruba stejně rychle jako karavana a rohlížím se po začátku průsmyku a hledám cokoliv podezřelého takhle prostě pokračuji v čele karavany. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro warde počkej zavolám na svého společníka a rozběhnu se k němu... myslím si že bych měl jít vepředu já... už jen kvůli tomu že umim létat a hlavně věř mi že mít mě zasebou by jsi nechtěl... nic ve zlém spiklenecky na něj mrknu a čekám na jeho reakci |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Zarazí mě Maikeru když se rozejdu do předu. Sotva na mne ale zavolá spomalím a otočím se na něj s otázkou v očích. Když řekne o co mu jde pokrčím rameny a řeknu. "Dobře." Řeknu prostě a nechám ho tedy jít dopředu. Podívám se ještě na Lumi jestli si nechce vybrat na kterém postu v karavaně bude. Ale pokud nic nebude namítat vydám se tedy až nakonec karavany k poslednímu vozu. Oči našpičkách a uši nastražené pozoruji okolí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Pak se konečně dostaví můj host, když ke mě přijde ''dítě'' dam mu peníze, při tom mu položím ruku na rameno a řeknu Tady máš a neutrať to všechno na jednom místě. S tím ho necham odejít, pozoruji jak mizí do noci a při tom se usměju, pak se podívám na Yanka a prohodim Kdyby tak každá práce byla tak jednoduchá že pane Kuraha ? Pokynu mu aby si přisedl a podívám se na něj tak aby neviděl od očí víše, a při tom nasadím lišácký úsměv. Pane Kuraha věříte ve štěstí ? V náhodu ? nezávisle na jeho případné reakci pokračuji Já jsem donedávna podobné věci popíral, lidé jako já věří jenom ve své dovednosti, jenže pak jste přišel vy, pane Kuraha, a já začal věřit. Nechám ta slova chvíli vyset ve vzduchu a pak pokačuji v krasojízdě. Víte pane Kuraha, před nějakou dobou bylo vykradeno několik bank, a pár cechů, zabývající se financemi, což vedlo k tomu že tyto instituce nemohly vrátit peníze svým věřitelům, to je moc nepotěšilo, někteří z nich se z hodiny na hodinu octli bez peněz, jen si to představte velké společnosti, velké investice, a náhle nemají nic, jenom dluhy. Víte biznis to je rybník, kde ale plavou jenom dravci, jakmile je jeden kus slabší ostatní se na něj vrhnou, zavíří hladina a pak je ticho. Já jsem přežíval, jinak to nenazvu, ale pak jste vy z malé rybky udělal dravce, a za to pane Kuraha, si vás vážím. vydechnu a chvíly Yanka pozoruji a nechám ho přemýšlet ale ne příliš dlouho. Pak pokračuji již vážnějším hlasem Pane Kuraha jak pravděpodobně víte každý, kdo má chce více, to platí pro každého, více peněz, více slávy, více moci,... Já také chci více, a proto jsem vás zavolal. Pak se na něj podívám z očí do očí, nechám ho, ať se topí v náznacích ve stínu mého klobouku, vidí oči, vidí rysi ale nedokáže vidět nic víc. S upřeným pohledem na kořen jeho nosu začnu. Zanedlouho vyjede z města jistá karavana, JISTÉHO kupce schválně zdůrazním jistého kupce, aby bylo jasné o co, respektive o koho mi jde nejvíce Tato karavana pojede přes Průsmyku stenů, nebezpečné místo, kort v této době, všude banditi, lapkové, hladová zvěř. Myslím že kdyby tato .. karavana nedosáhla svého cíle, nikdo mi neměl sebemenší podezření, ale v jednom rybníku by zavířila hladina a poté by bylo sladké ticho. Krátký úsměv. Jenže obchodník je opatrný, nastaly nepříjemné časi Pane Kuraha, a tak náš opatrný kupec si najal ochranku, z magické guildy Iron first. Mám důvěrné informace, že tato ochranka čítá 3 osoby, zelenáče kterým jsou svěřovány pouze lehké záležitosti. Odmlčím se nechám ho přemýšlet ale vpadnu mu do myšlení, Tato karavana veze cenný náklad pane Kuraha, a já chci mít jistotu, jsem si jistý že kdyby byla karavana napadena někým přibližně VAŠICH schopností neměli by tito ... mágové šanci, avšak jistota je jistota a náklad se špatně nosí v jednom, proto bych vám svěřil mé staré známé, kteří by potřebovaly ZMIZET ... z města, jsou to hromotlukové. Při tom hlasitě zavolám Gonane ? v noční tmě se zhmotní tři hromotlukové, dva velcí a jeden vskutku obr, všichni jsou samý sval, samá jizva a tito tři včele s tím největším - Gonanem vstoupí do hospody vrhají drsné a namíchnuté pohledy na všechny strany. Myslím, že vám dobře poslouží. Pane Kuraha. S úsměvem pozoruji reakci Yanka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Posazená na vůz jen vyčkám odjezdu. Karavana se rozjede a já i s ní, takže teď už jí jen uhlídat. Hned ze začátku máme menší problém, protože Maikeru má zjevně trochu problém s cestováním. No tak hold půjde po svých což zase tak hrozné není. Oba moji parťáci se rozhodnou hlídat karavanu zepředu i na konci. Já osobně zůstávám tam kde jsem někde ve středu. Tak doufám, že ta původní Wardova spekulace ohledně toho zloděje, který by si mohl udělat zálusk na tuhle karavanu je nepravdivá. Doufajíc v jednoduchost a hladký průběh téhle mise sedím a nechávám se vést dál na naší cestě. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Jedete pomalým tempem dál. Ale nedostanete se ani do půlky průsmyku a začíná padat šero. Kočí zkušeně vytvoří z vozů kruh a rozdělají kolem nich ohně a jeden zapálí uprostřed kruhu. Yuko vám přinese asi třetí jídlo dnešního dne – všem docela bohaté porce – a pak se jde najíst sám. Všichni ostatní nacvičenými pohyby zajišťují koně a muly, vycpávají mezi vozy díry a kolem dělají různé nástrahy. Pak přijde jeden starší chlápek a posadí se k vám. „Tak, dnešek byl v klidu. Naštěstí. Ale teď to bude o to náročnější. Potřebujem hlídky, to je vám určitě jasné. Nějak si to rozdělte, necháme každému dva naše lidi k dispozici. Potom vám je přivedeme.“ S tím se zvedne a odejde. Mezitím se zase setmělo. Když se rozhlédnete kolem, zastavili jste na docela dobrém místě. Okolo strmé skály, rovný úsek cesty bez větších zákrytů, takže se není ani moc kam schovat. Roste tam jen pár křoví, ale teď jsou úplně holé. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro „Karavana s cenným nákladem říkáš. TO zní dobře, velmi dobře. A ta ochranka, víš o nich ještě něco? A co veze ta karavana?“ během rozhovoru vzdá snahy o nahlédnutí do stínu. „Dobrá, ale někdo jako vy si počítá jistě vlasní penízky, co z tohohle podniku budete mít vy. Neříkejte mi, že jsme mi jen přišel oznámit tohle. To byste nebyl moc normální.“ Usměje se, když se z noci vynoří ti hromotluci. „No, vidím, že jste připravenej na vše. Dobrá tedy, tak dejme tomu že to vezmu. Máte naplánovanej přepad?“ Vedete velmi dlouhý rozhovor, kde si ujasníte všechny detaily a plácnete si. Odejdete se každý vyspat a ráno společně vyrazíte za karavanou, která se k polednímu dostala k průsmyku. Tak Yanko odbočí na hřebeny chránící průsmyk a jde neznatelnou cestou mezi uvolněnými kameny a srázy, kdy by si neznámý pocestný zlámal vaz. Jdete skoro celý den a na Yankovi vůbec není znát, že by mu byla zima, i když vítr kouše jak vztekej vlk. Když se začíná stmívat dojde k jeskyni, kde hoří oheň. Do zad vám vpadnou banditi a namíří na vás. Další vás spoutají a přitom vám řeknou, abyste nedělali kraviny. Yanko tě na to upozorňoval, takže si zachováš klid a necháš se odvést. Yanko pak asi na hodinu kamsi zmizí a pak přijde v dobré náladě. „Tak, tihle chlápci nám pomůžou. My se postaráme o mágy, a oni se pokusí o zbytek. Nějaké dotazy?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Jdeme nějakou dobu a nakonec už se začne smrákat a my jsme nuceni se utábořit. Zkušená karavana okamžitě dělá kruh a ucpává různé průrvy aby se dalo uvnitř kruhu vklidu spát a odpočívat. Když pak za námi Yuko dojde s jídlem poděkuju mu a s chutí se do toho pustím. Nějaký starší člen karavany nám oznámí náš další úkol ale ten byl celkem jasný. Hlídky. Podívám se na své společníky a pokud někdo z nich zrovna něco neříká tak promluvím. "Kdyby vám to nevadilo rád bych si vzal až poslední hlídku." S tím tedy pokud nemají nic proti se podle toho zařídím, a jestli mě tedy nechají tak si půjdu zrovna lehnout. Jenom se ještě domluvím s těmi dalšími dvěma které mi pak mají dát k dispozici a pak si někde v teple a pohodlí lehnu ať už na voze jestli to jde či u ohně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Na místo odkud vyrážíme na cestu dojdu s Gonan a spol. a u pasu se mi pohupuje kord, na vysvětlenou uvedu že je to má malá osobní zbraň. Celou cestu za karavanou se snažím být dostatečně v teple pač je fakt kosa. Ten Yanko má ale tuhý kořínek zima že by to ani medvěd nevydržel a on na sobě nedá nic znát. Pozoruji ho s lehkým obdivem jeho otužilosti. Gonan a spol. jsou odděni v kožených zbrojích v barbarském stilu, teplé, odolné a stylové. Přes záda má jeden obouruční kladivo, jeden obouručák a Gonan Válečnou sekyru. Když nás lapí lapkové tak si zachovám ledový klid, ono v tom počasí to není tak těžké zůstat chladný, jelikož vše de podle toho co Yanko předvídal, i svázání nesu klidně, zato Gonan a spol. se to příliš nelíbí, ti dva se tváří ublíženě ale Gonan vrhá Pohledy před kterými by začal i tygr přemýšlet jestli to co se chystá udělat je dobrý nápad, ale neudělá žádnou blbost. Když se vráti Yanko a praví co praví tak se chladně usměji a prohodím Dle vstřícnosti těchto gentelmanů jsem neočekával nějakou jinou možnost pane Kuraha. A co se týče dotazů měl bych jeden. Úsměv a záblesk v očích Kdy ta šou vypukne ? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Když se nám povede utábořit na velmi dobrém místě, tak se zároveň mezi sebou musíme domluvit na hlídkách. Vzhledem k tomu, že se tu moc nevyspím, tak se rozhodnu pro následující. "Já teď na pár hodin odpadnu a pak můžu hlídat, až do rána. Moc bych se stejně nevyspala, takže tak." Řeknu celkem rozhodnutě, takže je mi putna jestli mají v plánu protestovat. Ihned na to si jdu sednout ke stromu, kde se zády opřu a schoulím se ke kolenům. Není to zrovna příjemná poloha na spánek, ale já sem se tu nepřišla taky prospat. Doufajíc toho, že mě moji parťáci proberou po pár hodinách a nenechají mě tu až do rána. |
| |
![]() | Tábor Mno jak tak koukám tak po našem utáboření bylo za mě rozhodnuto že o tom kdy budu držet hlídku bylo rozhodnuto... Tak co mi zbejvá... budu první no ušklíbnu se a vylezu na jeden z vozů abych měl dobrý výhled na obě dvě strany... mám takové neblahé tušení že na nás zaútočí zhora |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Jako první se vzal hlídku Maikeru. Své dva muže si rozmístil a sám pozoruje noční oblohu. JE docela klidná noc, vítr téměř nefouká, ale přesto je obrovská zima. Pozoruješ okolí několik hodin, ale krom občasného hnutí větvičky ve vzduchu se nic neděje. Maikerova hlídka proběhne naprosto bez problému, takže pak jde vzbudit Lumi a jde si lehnout. Lumi zachumlaná v teplém oblečení se rozhlíží okolo, ale nic podivného nezpozoruje. Ke konci hlídky se ale Lumi najednou přistihne, že na chvilku zavřela oči. Jen na chviličku. Rozhlédne se rychle kolem, ale nevidí nic zvláštního. Jen další dva pomocníci nejsou v dohledu, ale co, možná šli jen zkontrolovat ohně kolem tábora. Co je ovšem až trošku divné je to hrobové ticho, které skoro křičí všude okolo. I oheň jako by hořel tiše. Najednou začnou hory šeptat. Šeptají varování a výhružky, šeptají uklidňující slova i legendy dávno minulé. Lumi neschopna pohybu usíná… usíná… „Přepadení!“ Ozve se táborem, ale nikdo nevstává. Každý se pomalu přetáčí v posteli a probouzí se z hlubokého spánku a živého snu. Každému se zdá o něčem jiném, zajímavém a tak ten sen jen neradi opouští. „Přepadení!“ ozve se znovu a pak šílený řev a chechot. Do tábora vpadne tlupa banditů. Někteří už povstávali a chopili se zbraní, takže se celý tábor rozdělil na tucty malých soubojů. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Ti stojí ve tmě skoro neviditelní, začernění, s pochvami ovázanými látkou, aby jim necinkali, kroužkové košile vycpané, aby se na těle ani nepohnuly, veškeré šparky sundané a ukryté v truhlicích, aby je nezradily blýsknutím ve svitu měsíce. „Výborně, výbrorně. Chlapci, jdeme.“ Rozkáže Yanko a s tím začne sestupovat zpátky zrádnou pěšinkou. Jeden bandita tě vezme za loket a bezpečně tě provází skrz zrádnou cestu, na teré by sis ty ve tmě už minimálně třikrát zlámal vaz. Poté se bandité rozdělí na dvě poloviny a ty jdeš s Yankem ke karavaně. Okolo hoří několik ohňů. „Skvěle, skvěle. Něco ti ukážu.“ Zašeptá Yanko. Potom se mu cosi pohne kolem rukou, možná ještě větší tma než je okolo, nebo to byl jen oční klam? „Zajetí živých snů: Panoptikum“ Tábor najednou ztichne, i praskání dřeva v ohních se ztiší. „Jdeme. A víš co? Trošku jim to usnadníme, dnes mám dobrou náladu.“ Čekáte asi čtvrt hodiny a Yanko najednou začne ječet. „Přepadení!“ a za chvilku zase. „Přepadení!“ s tím vtrhnete do tábora a vidíš, že lidé v karavaně vstávají pomalu, převalují se v postelích a nechce se jim z toho snu zvednout. Někteří se probudili a chopili se zbraní, takže se okolím rozlehl řinkot zbraní. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Táborem přelétly výkřiky Přepadení!!! Přepadení!!! cože mě okamžitě probudilo a nabudilo stejně jako hnusný pach banditů. Vyskočil jsem na nohy a po táboře už byla neskutečná mela všude probýhali malé boje a já si pomyslim Do háje proč musí být všichni tak blízko, budu se muset hodně krotit možná nebudu muset ani povolovat limity.... jdem na to! do hluku soubojů se přimýsil jeden náhlý hlasitý a nebezpečný řev který dokáží jen dva druhy bytostí řev vzbuzující v lidech hrůzu a respekt Groaaaar!!! vy parchanti začali jste si se špatnou skupinou !!!! přihrbým se rozpřáhnu paže, kolem nich se začne tetelit vzduch žárem tak silným že to skoro vypadá jako by vzduch kolem nich měl každou chvíli vzplanout hlavně to nesmím přehnat jsou tu lidi které musím chránit... nejspíš nebudu moct pouřít ani genshi damu.... sakra ! |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Nedojde ani na mou hlídku a budí mě slova která jsem očekával. Přepadení! Okamžitě vyskočím na nohy a beru hůl do rukou. Jelikož si mě do teď nikdo nevšiml a bitevní vřava už vypukla využiju situace. Využiju svých normálních schopností a rychle se vytrácím do stínů a méně viditelných míst a z tama hned, jak zahlédnu první nepřátele kteří by chtěli utočit na někoho bezbraného či jiného vyběhnu potichu jejich směrem. Jako stín v bitevní vřavě probíhám ke svému cíli a případné utoky odrážím okovanou holí jak se blížím k svému cíli zašeptám potichu: "Bulls strenght! Čímž si značně zvednu sílu svých svalů a následující uder je tak ještě drtivější a ničivější. Hned po zásahu kouzlo okamžitě přeruším aby mi neubíralo zbytečně energie a zaměřuji se na další nepřátele svou holí. Měl bych najít jejich vůdce. Bleskne mi hlavou a pokud zahlédnu někoho podezřelého pokusím se k němu dostat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Ve svém vzteklém běsnění se rozhlížím kolem a kousíček ode mě tak čtyři metry stojí velmi mohutný a vysoký bandita s obrovským obouručním mečem a kolem sebe má tři "stráže" to musí být vůdce probleskne mi hlavou.... a jsou dohromady čtyří takže to nemohu brát až tak z lehka... *cvak, cvak, cvak, cvak* a *buch* jak na zem spadly dva mé předloktní chrániče a holenní chrániče myslím si že todle bude stačit značně odlehčený se otočím na svůj cíl a tím je mohutný válečník s mečem pokud se mi to povede mělo by to skončit rychle skřířím ruce na prsou chvilku se soustředím a pronesu Dai ichi ryufujjin, kai! zaplavý mě příval energije. Nemeškám už ani chvilku a vyrazím co nejrychleji k "obrovi" a napřahuji se k pravému háku přičemž připravuji malý výbuch na lokti a na pěsti. Na loketní výbuch dá úderu rychlost a exploze na pěsti při dopadu na ničivosti, ale to už se řítim k banditovi plnou rychlostí.... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Když jsme poblíž karavany sleduji Yanka jeho výstup když použije to své Panoptikum usměji se a zašeptam působivé. . Chvíle čekání pak vyrazí s křikem do tábora. Chvíli ho pozoruji a bleskne mi hlavou Ukázal mi svou magii a zárovň mi nic neukázal, nevěří mi, budu muset být přesvědčivý. s těmi myšlenkamy přijdu s Gonan a spol. ke karavaně, případné drobné nepřátele necham zneškodnit a při tom se rozhlížím po nějakém tom mágovy. Gonan a spol. většinou někoho vezmou naplocho nebo mu spůsobí bolestivé ne však smrtelné zranění většinou ale dost zraní aby padla oběť do bezvědomí. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Dai ichi ryufujjin, kai! Zakřicí a vzduch kolem něj se začne vlnit. Pak se rozeběhne proti oněm čtyřem s tím, že kolem ruky a lokte mu začalo trochu praskat. Úder pěstí, které inkasoval jeden z banditů, provázel ještě menší záblesk a výbuch a bandita proletěl táborem a rozmázl se o kolo od vozu. Loket, který mířil na barbara, vyšel na prázdno a barbar mu ruku chytl a praštil s ním o zem. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Ward mezitím likviduje ostatní bandity a vede se mu celkem dobře. Pak když se rozhlídne, kdo je podezřelý, vidí dalšího obrovského barbara tentokrát s obouručním kladivem. Mezi ostatními dost vyčuhuje. Pozn. Jelikož je to relativně malý prostor (dohromady něco kolem 15 m, je to kruh) tak se navzájem vidíte. ;) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Grráááá řítím se na vůdce, ale v tom jeden jeho kumpán mi vleze do cesty. Jen tak mezi řečí ho tříknu až odletí. Ale to už letím vzduchem a dopadam na zem. Ty parchante! odskočím, zavrčim a vztekle přihrbeně se otočím jako šelma. Máš jediné štěstí že jsou kolem lidé... te´d jsi mě fakt nasral zařvu na něj. *cvak cvak a bum* a na zem spadla i vesta snad se nikomu nic nestane rozkročím se ruce skřížím na prsou [/b]Grááááááá[/b] kolem mě se na zemi jako by poryvem větru vymetl kruh, ale větrem to nebylo.... vzducem se začal linout smrad pálené trávy hlíny a jiného bordelu z pod mích nohou. Najednou to z ničehož nic ustalo, ale jak se říká klid před bouří. Narovnal jsem se a udělal krok v před s vražebně klidným výrazem v tváři, při dopadi nohy na zem do všech stran vystřelila tlaková vlnka a vzduch kolem me se začal vlnit a tetelit vlivem obrovského žáru. Cítil jsem se jako už dlouho ne... plný síli, lehký a vzrušený bojem. Můj výraz se změnil do smíchu podobnému zlověstnému šklebu... Takže ty chce boj jo? nemam žádnej problém ale nedopadne to hezky zachechtam se. A vyrazím proti němu... Stačí aby ránu zablokoval a bude to bouchat |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Likviduju bandity celk účině ale pak si všimnu jednoho z nich trošku většího. Ale do toho mi došlo ještě něco. Lumi! "... lumi.. LUUUMIII!" Zakřičím z plných plic a nevědomky na svůj řev použiju trošku magie takže ho zesílím aniž bych chtěl až nachvilku přehuší bitevní vřavu, každý kdo můj hlas slyšel veděl že v něm byla magie. Začal se ve mě hromadit hněv. Musím to ukončit... a to rychle. Zamířím k velkému barbarovi rozrážejíc si cestu od nepřátel, jestli mi nějací jeho banditi stojí v cestě a dělají mu stráže začnu je pomalu ale jistě likvidovat svou holí i bez užití magie. Nakonec až jetli mi nikdo nebude stát v cestě podívám se na barbara s hněvem v očích a naznačím mu rukou ať jde na mě. V hlavě už mám nachystané kouzlo a pak vyrazím také proti barbarovi. Zatím se ale budu víc hlavně bránit abych zjistil jak bojuje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Co to je za hluk? Co se vůbec stalo? Poslední na co si vzpomínám, že tu bylo úplné ticho, když sem hlídala. Hlídala? Co se stalo? Kdy jsem ztratila vědomí? Celá zmatená se probouzím z pod vlivu zjevně nějakého kouzla, které mi pomohlo ke spánku. Naštěstí je kolem mě velký hluk, takže se kouzlo přerušilo brzo, ale to nic nemění na tom, že je situace celkem špatné, teda myslím. Snažím se zorientovat okolo sebe, ale je to dost těžké po tak rychlém probuzení. Poté se celkem velkým řevem po okolí ozve mé jméno. Co? Kdo? Už na nic víc nečekám a co nejrychleji se dostávám na nohy. Chopím se obou mečů, které mám u sebe a začnu se soustředit na nepřátelské cíle, když konečně adrenalin dostatečně probudí všechno v mém těle, tak trochu změním strategii. Hádám totiž, že kluci se půjdou vyřádit na nepřítele, tak já na rozdíl od nich rozhodnu vyhledávat členy karavany a chránit je, protože přeci jen nechci, aby se komukoliv něco stalo. Magii zatím šetřím pokud to vysloveně nebude situace, kdy někomu nebudu mít možnost pomoct jiným způsobem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Soustředím se na to abych držel phantazmi tak nějak na úrovni, a vyčkávám až nějaká padne Nebudu tomu bránit, prostě ji nechám po tom co na ní bude použit útok dost silný na to aby ji zničila tak vytvořím iluze jejího pádu, a mrtvé tělo na zemi, to by mělo stačit, a pak na mága. Tvář mi přejede zlomyslný úsměv Sakra ja se do toho záporáctví moc dostavam, ale nechce se mi riskovat ještě ten Yanko je moc,... záhadný ještě. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Když se kolem tebe začne zvedat smrad a teplo, barbar zkoumavě stočí hlavu na stranu a pak vycení zuby. Kývne a rozkročí se. Okolní bandté se raději roprchli do tmy, protože když vidí tohle a pak ještě magií zesílený hlas, není to něco, s čím by počítali. Věděli o mázích, ale tohle už je na něj přece jen trochu moc. Možná se přeskupí a zaútočí znovu, ale pro tuto chvíli je od nich klid. Když se proti nemu rozběhneš, chvilku před dopadením pěsti zmizí z dohledu a ucítíš na zádech náraz a pak letíš vzduchem. Barbar si spálil předloktí, takže se mu z něj kouří a naskakují mu puchýře. Skočí po tobě a začíná ti zasazovat jednu ránu za druhou. Podaří se ti mu jeden úder vrátit, pěkně na čelist a po výbuchu odletí a a zůstane ležet na zemi. S námahou se zvedáš a začínáš cítit, jak se ti magická energie trošičku začíná vymykat kontrole. Cítíš jak začíná vyvěrat z těla víc a víc, po okolí se šíří prakliny, jak země rychle vysychá. Během boje ses přestal na chvilku ovládat. Z boje si vyšel s pohmožděnými žebry, monoklem a řádně natřeseným ciferníkem. Ward Lupiči potom, co viděli jak Maikeru ze sebe shodil oblečení a země kolem něj začala sedět, se raději klidili z dosahu, takže jsi zůstal jen ty a barbar. Barbar se s opovržením zašklebí a pořádně uchopí svoje kladivo, které v jeho rukách vyhlíží opravdu nebezpečně. Trošku se protáhne a pak se proti tobě rozeběhne a rozmáchle se kladivem. Pak jen vidíš jak se k tobě hodně rychle blíží hlavice kladiva. Lumi Vyplížíš se do tmy a začneš obcázet vozy. Někde lidé ještě spí, s blaženým výrazem na tváři. Pak se jim výraz změní a začnou se šklebit bolestí a utrpením. Kolem tebe probíhají banditi, a ani se ti moc nevšímaj, jsou rádi že se od té bitky, co probíhá v kruhu z vozů, se dostali co nejdále. Několik raněných odtáhneš do bezpečí případně jim kusem oblečení stahneš ty ošklivější rány. Nikdo nezemřel, což je docela dobré, ale pár raněných, kteří vypadají ve vážném stavu tu je. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Pak se podíváš na Maikera, který si sundavá chrániče holení a předloktí, pak i vestu a pustí se do boje s tvou phantasmou. Ta mu celkem pomuchlá ciferník, ale s každým úderem dostává zpětné rázy od magie a ne malé. Pak se Maikeru ožene a dá mu pěstí do zubů. Víš, že phantasma se každou chviličkou roztříští. Pak se pustí Ward do křížku s tvojí druhou phantasmou. Ta se po něm ožene kladivem, on má jen okovanou hůl. Ale ostatní bandité to už moc psychycky nezvládají a zdrhají do tmy. Yanko zírá na celý průběh boje s otevřenou hubou… |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Uleví se mi když zjistím že banditi nehodlají bojovat nečestným způsobem na který já byl zvyklý a nedělal mi vůbec problémy jeji použít. Přesto teď doslova Dueluju barbara s kladivem. Kladivo se kemě blíží závratnou rychlosti a já jenom vypustím z formované kouzlo z úst. "Speed!" Pocítím okamžitý potenciál jak moje svaly zesílily zrychlyly a uhýbám kladivu přičemž se po barbarovi oženu holí a praštím ho kam jen to půjde ale opravdu rychle. Jak tak učiním udělám mezi námi nějakou vzdálenost pár rychlími kroky a zase svou magii přeruším. Nedávám barbarovi čas a hned formuji druhé kouzlo tentokrát ale na barbara a zašeptám "unbalance" Moje kouzlo rozhodí barbarovi motorické schopnosti asi tak jako kdyby byl řádně opilí nebo se delší dobu točil na kolotoči. Hned poté co tohle kouzlo sešlu na barbara se rozbíhám připraven uhnout nemotornému výpadu a pak mu hodlám uštědřit řádnou ránu holí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Vyrazila jsem tedy na cestu. Většinu času jsem trávila na hřbetě koně, to je pravda, občas jsem šla ale zase pěšky. Bylo to nezáživné a nudné. Vlastně nedojít tak rychle do města, asi bych se snědla nudou. Jenže jsem nečekala, že to bude takové. Že tu bude tolik lidí. Nejistě jsem se koukala kolem. Nejistá a celkem vyvedená z míry. Všichni pobíhají ze strany na stranu a nikdo nedává pozor. Několik lidí do mě vrazí, otočím se po nich, ale oni jsou hned pryč. Vyrazím pomalu dál. Nejsem moc nadšená že se tu děje tolik věcí najednou. Na druhou stranu bych mohla využít situace a trochu se pobavit. Ve městě jsem naposledy byla jako malá holka a vzpomínky na něj nejsou moc veselé. Když najednou ucítím ruku na rtech, pokusím se o výkřik ale nejde to. Vylekaně rozhodím rukama a začnu kolem sebe kopat a mlátit, pak mě ale teprve napadne sáhnout na nějaké tetování. Ruka mi vyletí k noze, kde je vytetovaný had. Nevím co dělat snažím se ho vyvolat ale jsem poblázněná a vylekaná… |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Snažím se ošetřovat lehká zranění a postupně se mi i podaří všechny dostat mimo boj. Vzhledem k tomu, že nemám léčivou magii a moje lékařské nadání není taky moc slavné mi nezbývá nic jiného než to přenechat někomu schopnějšímu. Zdá se že bandité ignorují mojí přítomnost ale to neznamená, že náš boj je u konce. Kdybych tak měla čas hledat někoho schopného uzdravit ty zranění co někteří utrpěli. Vzhledem k tomu, že se mi nelíbí prchající či vzdalující se banditi, kteří mě ignorovali rozhodnu se je pronásledovat a nějaké zezadu dobře mířeným úderem meče i vyřadit a svázat k něčemu, aby neutekli až se proberou. Podle toho, jak mi to půjde se případně budu zajímat i o průběh té šarvátky v kruhu z vozy, ale počítám s tím, že Maikeru a Ward si s tím nějak poradí. Pro urychlení pochytání banditů si sem tam dopomůžu i magii, ale rozhodně nehodlám vypotřebovat všechnu svou energii, jen pár skoků, které mi usnadní jejich dopadení. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Jakmile banditi spatřili mé běsnění tak až na dva velké se všichni raději zdekovali pryč jelikož si svých životů cenili,jeden z těch dvou velkých odvážných to už má za sebou... Chudák bandita odletěl jak hadrová panenka, sice mi zasadil pár ran ale přišel tak skoro o ruce. Obě ruce má nyní samý puchýř prasklynu a seštvařené maso, není to moc hezký pohled. Ale momentálně mám jiný problém a to jsem já sám... já a moje nestálost. Vyšší hodnota adrenalinu dělá své člověk je rozrušený a nesoustředí se, naštěstí momentální výkyvy nejsou nijak moc vážné jelikož jsem uvolnil pouze druhou pečeť tudíž bych je měl v pohodě uzavřít a nemělo by se nic dít. kurnik uzavření bymělo stačit hrozně nerad bych se teď vybíjel Stojím rozkročený a snažím se zkrotit vyvěrající energii která pustoší mé blízké okolí. Hluboký nádech a výdech a zase a zase ve snaze se uklidnit... fajn nejde to taže nucené uzavření Položim si ruku na prsa a pronesu Kyōsei heisa! Najednou tlak a žár přestal a na mém těle obličeji a končetinách se objevilo rudé tetování znaků které postupně pohasli až byli černé a pak zmizeli. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Se založenýma rukama se posunu ve zmatku zpusobenym prchajicimi bandity k Yankovy a tlumeným hlasem Tohle bude ještě zajímavé pane Kurama, prosím vyčkejme ještě.... zákeřný úšklebek chvíly. Pomocí iluze se snažím lehce maskovat naší přítomnost, prostě když člověk vyloženě neví koho hledá tak nás přehlídne, ale Yanko o tom nemá ani tušení,... snad. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Jakmile použiješ kouzlo zrychlení, prohneš se dozadu a jen tak tak se vyhneš rozdrcení hlavy. Kladivo ti prosviští těsně kolem nosu doprovázené celkem silným závanem vzduchu. Moc času nemáš takže bouchneš svého protivníka do ruky. Nic vážného, jen takový odvetný úder. Odtancuješ z dosahu a použiješ svoje kouzlo a…. nic. S obrem to ani nehne. Jen stojí a podívá se na tebe. Pak zaútočí znovu. Rozmáchne se kladivem, tentokrát na úder shora. Tentokrát akorát stihneš úder zablokovat svou holí. Úder tě dostane do kolen a v holi zapraská. Je ti jasné, že hůl se při dalším úderu rozletí. Obr tě kopne do hrudníku a ty se proletíš takových 5 kroků nazpátek. Přijde nad tebe a rozmáchne se kladivem… Lumi Pár banditů chytíš a svážeš, nicméně neustále tě to táhne k těm spícím, kteří se ve vozech už kroutí v agónii. Mezitím se těch těžších zraněných ujímají ti, kteří mají alespoň základy ošetřování. V kruhu mezitím Maikeru vyřídil jednoho obra, ale ten druhý si mezitím podává Warda. Maikeru Pokoušíš se ovládnout. Poté musíš energii potlačit, což tě na chvíli rozptýlí. Mezitim se na nohy nějak vyškrábe ten poražený obr a vztekle zařve. "Ty mrňavej čáryfuku!" A s tím se na tebe vrhne. Dostaneš pár dalších úderů pěstí a padneš na záda. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Ten tě pustí a zbělá jak svíčka. Bude to částečně asi tím, že mu had dost přiškrtil přísun kyslíku. Ale kolem tebe se objeví několik dalších postav a sledují tě. Někteří drží v ruce i nějaké zbraně, jsou ale dost ve stínu, takže nevíš přesně jaké. Nikdo nepromluví ani se moc nehne, možná je ten obtočený hadem důležitý, možná jen vstřebávají, co se vlastně stalo. Tvoje tetování hada trochu vybledlo, jak se magický inkoust vyčerpal. Chvilku mu potrvá, než se zase obnoví do původní síly a hlavně to značí, že je tetování aktivní a odebírá ti to po kousíčkách magickou energii. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Hodně mě překvapí když to s ním nic neudělá a naopak mě místo toho málem rozmlázne kladivem a pak mě odkopne. Nedá se říct že by to nebolelo. Naopak je to dost hnusné a já se zvedám ze země s nadávkami. "Tak dobře uděláme to jinak." Řeknu polohlasně co se vyškrábu na nohy. Už nečekám soustředím co nejvíc své magické síly a pak zašeptám: "Bull bull bull herd strenght!" Narvu do svojí síly snad hodně své magie a energie a pak se rozbíhám proti barbarovi, pár metrů před ním ale vyskočím do vzduchu a zautočím z výšky plnou vahou svého zesíleného těla jak holí tak nohama a pokud ho srazím na zem začnu ho mlatit burtálně pěstma kamkoliv kde se nebude krýt. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Všechno se z mé části zdá v pořádku, jen když věnuji pohled směrem k Wardovy, tak se mi to ani za mák nelíbí, protože zjevně dostává trošku zabrat, takže ten hlavní bandita bude mít trošku tužší kořínek. Nevadí...pozměníme. Vzhledem k tomu, že nejdůležitější je zbavit se toho posledního z posledních, tak se rozhodnu přidat se k ostatním i když sem si původně nemyslela, že to bude třeba. Nejsem si ale ani jistá, jestli moje pomoc k něčemu bude, protože jak se tak zdá, tak rozdíl mezi silou úderu mezi mnou a tím barbarem je šílená, proto bych spíš zaujala doplňkové útoky, kdy budu mít jistotu, že nebudu muset čelit přímému střetu s jeho drtivou zbraní. Hlavně opatrně. Říkám si v duchu, ale vzhledem k tomu, že jsem svědkem toho, jak Maikeru i Ward předvádějí "hospodský styl boje" aneb vzít všechnu sílu a udělat bezhlavý útok, tak jen čekám na výsledek jejich pokusu. Samozřejmě jsem připravena kdykoliv někoho zachránit rychlím teleportováním tam a zpět, kdyby hrozilo, že to ten barbar ustojí a bude chtít rozdat nějaké nepříjemné rány. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro „ Co po mě chcete?!“ Otážu se lehce naštvaně. Ruka mi sjede na tetování tygra, zatím ho ale nevyvolávám. „ Vypadněte nebo ho zabiju.“ Zavrčím nevraživě. Až si sama přijdu strašně cizí. Nikdy jsem se nepokusila někoho usmrtit. A už vůbec ne z vlastní vůle. Snažím se to nedát na sobě znát. Snažím se vypadat naprosto nad věcí a připravená je vyvraždit všechny. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Hned jak se vzpamatuješ z pár obrových ran, udeříš do něj plnou silou co tě dovolují omezovače a obr se na chvíli proletí. Vyletí z kruhu vozů, přičemž sebou vezme i plachtu jednoho vozu. Po dopadnutí už nejeví žádné známky života. Kousek od tebe stojí v hlíně zabodnutý jeho meč. Lumi se snaží nějak pomoci Wardovi, který se snaží složit obra na zem skokem ze vzduchu. Ward Když vyskočíš, obr odloží kladivo a soustředěně se na tebe dívá. Když začínáš padat, zapře se a zvedne ruce. Chytí ti hůl, ale zásah nohama do hrudníku ho složí na záda. Svou silou ti vytrhne hůl z ruky. Dostnane od tebe pár hodně tvrdých ran, ale pak jednou mineš a ruka se ti zaboří do zmrzlé hlíny. Obr se po chviličce zaváhání otřepe a dá ti čelem do nosu. Před očima se ti rozprosknou hvězdičky a dost se ti rozmaže vidění. Dostaneš jednu pod bradu a sedneš si na zem. Lumi Vidíš, jak po chvilce mlácení dostává Ward pár ošklivých úderů a obr pomalu vstává. Je ti docela dobře jasné, že pokud mu dá pár ran plnou silou, asi to nepřežije ve zdraví, pokud to vůbec přežije. Za chvíli se obr skutečně ze země zvedne a vzpamatuje a sáhne pro kladivo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro A máš to zmetku pravím a plivnu za banditou. Rozhlédnu se po ostatních vídím lumi jak běhá po táboře jak postřelená svině v kukuřici a vymýšlí jak pomoct bezradnému Wardovi který má nos jak fontánku a na okterého se řítí poměrně těžké kladívko. Vyvstává problém jak sejmout toho blba a aby ostatní zůstali pokud možno živí... napadá mě jen jedno... a s tím ukáži na banditu prstem. Ozve se *vzzuunnnn* jak se energie akumuluje našpičce snad je to dost málo. Mini genhi canon! a vystřelím tenký paprsek na banditu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Zdá se, že má pomoct bude nutná, proto rychlou teleportací k Wardovy chytnutí ho za rameno a útěk v podobě další rychlé teleportace zase zpět na původní místo mu zachrání kůži o nějakou tu ošklivou ránu od toho barbara. No tenhle je opravdu jeden velký výdržný kus.. Pomyslím si a v rukách již připravené své meče. Jsem si jistá, že můžu jít naplno, jako bych ho chtěla zabít, protože se jeho výdrží ustojí i nějaké ty sečné rány, takže se o to, že bych ho zabila bát nemusím. Důležitější je, aby mě netrefil, protože to dopadnu ještě hůř než Ward. Chvilka soustředění na další krok a v mžiku zmizím. Jeden rychlej teleport přímo za jeho záda a sada dvou úderů přímo na jeho nechráněná záda. Následně stejně rychlé zmizení jako předtím, které mě jen "posune" o nějakých kousek od barbara, ale stále ze směru, kterým jsem provedla svůj útok. Čekám, že mě asi bude chtít přetáhnout kladivem, takže stojím připravená vyhnout se jeho útoku teleportací a opět mu zasadit nějakou ránu do nechráněného místa na zádech a hned poté si zase udělat odstup. Při troše štěstí by ho jeho zranění, které má i další, které mu udělám mohli způsobit jeho vyřazení z boje. Tak tedy jen doufat a pokračovat v taktice: "Sekni a uteč". |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Útok se mi víceméně povede, skopnu ho na zem a dám mu pár pořádných ran ale očividně mu to nevadí. A pak.. chyba. Sakra Na víc už nestihnu pomyslet protože se šecko motá je rozmazané a já jsem vlastně mimo knouckoutován. konec? Napadne mě další myšlenka ale to už ucítím nějaký dotyk. Lumi? ... Lumi... zase mě zachraňuje.. Uchopím poslední zbytky energie uplně všechny jakože ještě nějaké jsou zvednu hlavu a podívám se směrem kde je Lumi, natáhnu směrem k ní ruku a zašeptám: "boost" S tím cítím jak země vyprchá snad všechna energie a na Lumi se nachvilku rozzáří světle modrá záře(barva jako aqua) a jako by na ní nachvilku hoří pak už nejde vidět ale Lumi může cítit že se jí všechny schopnoti zlepšili jak síla rychlost postřeh, tak i magie v sobě má daleko víc. Pak už jenom odpadnu do bezvědomí a jediné co vidím je tma .. nekonečná tma. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Lumi odtáhne Warda stranou, ten jí z posledních sil před omdlením vylepšil schopnosti i zásobu magie. Pár údery zasáhne obra, ale jsou to spíše povrchové rány, musí si dávat dost pozor, aby nechytla ránu od obra, který kolem sebe máchá kladivem jako by nic nevážilo. Pak se do toho vloží Maikeru a přilétne od něj tenonký paprsek, který zasáhne obra do hrudníku. Nadzvedne ho to a odhodí. Do jednoho vozu. Vašeho vozu se zásobami. Ten se roztříští a zásoby se rozlétnou na všechny strany. Deky, jídlo, papíry, voda, náhladní oblečení. Vše dopadá na zem. Obr už nevstal, leží mezi troskami z vozu a kouří se mu z hrudníku. Vše utichlo, kolem je hrobový klid nesoucí se průsmykem. Ward asi po deseti minutách přichází k sobě, potom co mu jeden z doprovodu narovnal nos. Maikeru z této bitky odešel s velmi vážně pohmožděnými žebry, pocuchaným obličejem a odřenými klouby. Lumi z toho vyvázle nejlíp, jen pár škrábanců, nic vážného. Ward momentálně má většinu své magické energie vypotřebovanou, bude trvat alespoň půl dne až den, než se mu obnoví. Maikeru je na tom co se magie týče lépe a lumci díky poslednímu kouzlu Warda taky, nějaká energie se jí stačila doplnit. Kolem karavany pobíhají lidé. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Obr, který bojoval s Maikerem padl, skoro hned co vstal, po zásahu dvěma pěstmi do brady a břicha, co se proletěl ven z kruhu a vzal sebou plachtu jednoho vozu. Obr s kladivem málem dostal Warda, který se na něj pokoušel zaútočit ze skoku. Zachránila ho Lumi, která ho od ráy kladivem zachránila teleportací. Stihla obrovi zasadit pár povrchových ran, ale přítrž tomu udělal opět Maikeru, který obra zasáhl do hrudníku soustřděným paprskem energie. Stačil si ho nahradit za mrtvolu, které se kouří z hrudníku. Obr sebou vzal vůz se zásobami a bandité se rozprchli. Yanko se na tebe zmateně podívá a začne ustupovat . „Tak to by mě zajímalo, na co mám čekat.“ Pronese a snaží se o to, aby ho nikdo neviděl a opatrně se snaží odplížit pryč. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Ou to jsem nechtěl pomyslím si když badita proletí vozem. Pardon za ten vůz zavolám do éteru a rozhlížim se kolem, kousem ode mě je v zemi zabodnutý meč,pomalým krokem k němu vyrazí .... Jsem moc rád že se nikomu nic nestalo, stačilo by jen trochu víc a bylo by to horší zasměju se a vytrhnu meč ze zemně uzavřít pečetě... hotovo zase se na mě objevilo rychle mizící tetování ,které mě drželo na uzdě, a začnu labužnicky pojídat meč a při tom se vydám pro kladivo. Lumi je Ward v pořádku? a podíva se jejich směrem, když v tom jsem si uvědomi že mám pošramocená žebra uchechtnu se až to zabolí ten mi dal hajzl jeden, nebýt karavany tak jsem takhle neskončil... bože za co mě trestáš. jak tak přemítám tak si uvědomím že jsme dojedl meč a už mam snězenou i půlku hlavice asi bych jim měl pomoct s odklizením těch tří těl první den a mam na účtě tři... hmmm zajímavé. Šéfe?! hhádam že mi to strhnete z platu co? zazubim se a hledam šéfíka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Můj přítel Gonan je jeden z domorodců žijících v pralesích, je to kmen divokých válečníků, jsou to více zvířata než-li lidé. Kývnu na Gonana On je poslední z kmene, ne proto že by byl kmen poražen, došli jim soupeři, a tak začali bojovat mezi sebou, o vůdcoství, o to kdo je nejsilneší válečník, o jídlo, o zbraně, o ženy, o děti ... a pak jen proto aby bojovaly. On je poslední, on je vítěz. úsměv a ďábelský smích ( není slyšet jinam než kolem mě a Yanka) Muhaha Muhaha MUHAHAHAHA. Můj milí deníčku právě jsem se asi zbláznil, posílám své výtvory na své přátele,... defakto, ale Yanko vypada že brzy odejde, mno a já ho doprovodím, ale musí to být dramatické jinak to nejde..... chjo i ty moje představení mě moc ovlivňují. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro pak najednou se zarazí jak prohlíží bojiště, rozhlédne se doprava a vidí kousek od sebe ležet barbara s kladivem, podívá se doleva vidí barbara s obouručákem, pak se podáví na naše kouzelníky odhodí tělo , asi 3 vteřiny zavládne dokonalé ticho ( posíleno malou iluzí, pro efekt) pak mu na spánku vyskočí žilka jako by v ní tekla řeka, jeho obočí sletí k sobě, vycení zuby, nadechne se a pak vypustí ŘEV jako divoké zvíře které propadla zuřivost, zuřivost která zabíjí, pak se rozkročí znovu se nadechne dá ruce před sebe a s trhnutím do předklonu a paže za sebe vypustí další ŘEV ješte silnější než předchozí, oči mu zrudnou jako nějakému démonovy, čpičáky mu v hubě vyrostou o dobrých pár centimetrů a celkově se začne zvětšovat až má něco přes 3 metry začne zuřivě dýchat jako divoký býk před kterým celá hora toreádorů mává šátky, a pak si se zad sundá válečnou sekyru ( dvojbřitá jenom tak btw.) udělá krok ke kladivounovy a vezme si do druhé ruky jeho kladivo rozmáchne se s oběma zbraněmi ( kladivo v pravý a sekyra v levý) udeří s kladivem o zem ( pěkná rána) a se sekyrou těsně nad zemí, prohne se v zádech dozadu a s obličejem k obloze ZAŘVE potřetí pak se vrhne do útoku moc se nekryje ale svými zbraněmi spouští lavinu útoků. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Probral jsem se uplně vyčerparný zrovna když mi někdo narovnal nos. Nebyl jsem sto ani vykřiknout bolestí. Zůstal jsem jenom ležet, potupa mě uplně přemohla. Prohrál jsem... zase.. jak proti Gerekovi... tak na útěku... a teď zase... slíbil jsem ji chránit a nic... k ničemu.. nezvládnu nic. Pokud na mě nikdo nepromluví tak já sám nemluvím jenom mám zavřené oči a ležím. Stejně jsem uplně vyčerpaný a energii nemám žádnou. Na tož abych byl schopný pohybu. Jenže chvilku později mě něco probere. Řev a obr ještě větší než předtím. V rukou má dvě obouruční zbraně a pustí se do běsnění. Absolutně to nechápu ale nezbývá mi nic jiného než bojovat. Vysoukám se na nohy a i když se kymácím zvednu svou hůl a vydám se do stínů a pak nepříteli do zad. Ale prnvě si počkám až na něj ještě někdo jiný zautočí zepředu, teprve potom seberu zbytky síly a udělám útok ze stínů do nějakého citlivého místa které nepřítel odhalí, ať už to bude kamkoliv můj utok směřuje na nejzranitelnější místo které můžu stoprocentně zasáhnout. Jestli umřít tak v boji a při obraně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Na Maikerovu otázku ohledně stavu Warda stihnu odpovědět jen: "Jo nic vážného mu není." Vzhledem k tomu, že nemáme čas ani na odpočinek po boji a je nám představen další nepřítel. Tentokrát to asi bude opravdový velitel celé té skupiny banditů. Jeho řev, který nám předvedl nevěstí nic dobrého, takže nás čeká asi ještě těžší boj než předtím. Nevím jak Maikeru, ale Ward na tom zrovna dobře teď v boji nebude. Počkám si jak na tom budou moji dva společníci, tedy spíš Maikeru či bude mít nějaký plán nebo bude pokračovat ve svém typickém boji. Jsem připravená je samozřejmě rychle zachraňovat, ale radši bych byla pro nějaký plán, který bude mít hlavu a patu než bezhlavou bitku toho kdo má větší sílu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro A heleme se kdo dorazil. Vůdce těch blbečků mohla by ním být sranda pomylím si. Jak tak sleduju činy bandity začíná se ve mě zvedat vlna vzteku Ty jsi mi sebral jídlo!! začínam bejt opravdu rozzuřenej ve chvíli kdy na mě zařval. Předkročím si pravou nohou a ruce zatnu v pěst v úrovni boků. Nahrbím se a zlostně na něj pohlédnu Dai ni ryufujjin, kai!... Opět jako už dnes několikrát kolem mě začala plát a výřit energie. Naběhllé žíli na čele značí že už toho mam tak akorád, ale to už se bandita jako blbec máchající zbraněmi řítí o překot. Na koho řveš! křiknu na něj zlostně takhle se řve! nadechni se a z plna hrdla zařvu. Jako by vše stichlo a toto ticho přeplnil můj řev který se ne málo podobal dravé bestii, ale spíš naštvanému draku... v tomto řevu bylo něco divného odlišného. Na obyčejný výkřik byl moc magický. GRÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ účinkem řevu byla mířená tlaková vlna na banditu. Snad to nebylo málo... a snad to nebylo moc |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Obr se bezhlavě ženě na Maikera, který se rozhodl stát mu v cestě a zkusit na něj zařvat magicky posíleným hlasem. Hm, pokuste se hýbnout hlasem například se stromem. Zařvání jako takové mělo na obra podobný vliv. Následná tlaková vlna už výsledek trochu zlepšila. Obr se sice nějak moc nezakymácel, nebo se nezastavil, ale snížil rychlost a trochu se vychýlil z trasy. To dává možnost protiútoku. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro „Omlouváme se, mago. Prosím pusťte našeho přítele. Nechceme prolít krev.“ Asi si uvědomuje, jak směšně to zní, když tě sem takhle dotáhl. „Mohli bychom se nějak domluvit?“ je vidět, že odvahy už moc nazbyt nemá, má co dělat aby nevycouval a nezdrhnul. Jedna věc je stát v okolí, druhá je stát pár kroků od fialovějícího kamaráda. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Zasyčím a podívám se na ně. Jakmile se ke mě jeden přiblíží, ucouvnu. " Nepřibližuj se. Na čem se chceš dohodnout?" Zasyčím a těknu pohledem k hadovi. " Běžte pryč, pak ho pustím a můžete si ho vzít." Těkne mi žíla ve spánku. " Ale pospěšte si. ještě pár vteřin a odumře mu mozek." |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Jak jsem očekával můj řev měl úspěch sice malý ale měl naskytla se mi šance kterou jsem očekával, šance která rozhodne o tom kdo bude žít a kdo zemře. Ano patříme me kladné guildy ale to neznamená že když jsem jejím členem že budu nechávat žít takové hajzli jako je on, svět bude bez něj lepší místo. Barbar tedy zavrávoral, teď pomyslím si a vyrazím vpřed Doragon suteppu jakoby jediným krokem jsem stanu přímo před barbarem a ve stejnou chvíli se už má pravačka nezadržitelně řítila, obklopená jasnou, bílou, pulzující, září, na jeho solar jen ne přímo, ale úder je veden zespoda nahoru tak že bych měl plnou silou nárazu skoro rotříštit hrudní koš a neměl by odletět na vozy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Jak se tak dalo čekat Maikeru to vzal do svých rukou a hodlá to zase rychle ukončit jedním úderem i když teď se zdá, že je protivník opravdu tvrdý. Tlaková vlna z řevu s ním jen trochu pohnula, tak se Maikeru rozhodl do něj pořádně praštit. Vzhledem k tomu, že si nejsem jistá tím, že mu to zase projde, tak mu pomůžu. Mezitím co on provádí svůj útok zepředu, tak já se teleportuji za jeho záda. Tam nechám na jeho zádech sérii sečných zranění. Nemyslím si, že se bude otáčet po mě, protože zepředu mu hrozí větší nebezpečí, ale i tak budu připravena vyhnout se protiúderu a v nejhorším se i odteleportovat do bezpečné vzdálenosti. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Hned jak jsem na hlavní ulici, začnu se poohlížet po nějakém ubytování. Přesto kolem koukám co kde mají, po prvním zážitku ve městě jsem dost nejistá a nevím co hned jen tak dělat. Raději dávám pozor na to co se kolem mě děje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Sleduji že Maikeru společně s Lumi mi dávají hodně velkou příležitost. Vytahám tedy všechny své zbylé síly a utočím na barbara z boku a užívám dlouhý dosach své hole a jdu po barbarových zranitelných místech na nohách či případně jestli dostanu možnost tak mu klidně zautočím na slabiny, ale udělám jenom jeden tenhle rychlý výpad ze tmy a pak opět zmizím do noci. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | Gonan padá k zemi po dlouhé bitvě davy jásají, ale opona se teprve zvedá. Chvíly po vypuknutí jásotu iluzí rozhostím ticho, a začnu tleskat, ironicky mezi jednotlivými dopady rukou jsou asi 3 vteřiny absolutního ticha trošku temným hlasem tet již všem Ale ale, to je mi ale .... překvapení, mocný Gonan poražen snůškou mágů. a vystoupím ze stínů a zamířím k poraženému Gonanovy Očekával jsem od vás víc pane Gonane, víte mě není radno ... zklamat. Zcela ignoruji ostatní, jak mířím ke Gonanovy nahradím sám sebe iluzí která pokračuje v cestě zatímco sebe maskuji tak že jsem neviditelný, a maskujce stále zvuky se přemístím za Yanka, Iluze dojde ke Gonanovy vytáhne kord a probodne mu srdce pak se otočí na mágy Nebojte se vás .... jakže se to ta vaše sebranka menuje ? Iron ksicht ? No na tom nesejde, vy totiž budete již brzy ...... na tváři se oběví šílený výraz, Mrtví Se svistnutím vzduchu, jako kdyby se něco pohybovalo ohromnou rychlostí iluze zmizí a oběví se za Wardem kord namířen tak aby probodl srdce, iluze bodá se slovy Coup de grâce a s tím probodnu Yankovy srdce aniž by měl šanci reagovat. Napíchlému Yankovy zašeptam do ucha víš, nikdy jsem nebyl úplně na tvé straně. Chvilka ticha, a pak zvučným a veselým hlasem zvolám k nebesům Je čas vyklidit jeviště !! rukama udeřím do vzduchu jako by tam byla neviditelná zeď a veškeré iluze mizí, přesněji Gonan a spol se rozstříští na fialově světélkující střepy, ticho zmizí, iluze mé postavy tak nějak přejdou postupně ve stín až se rozplynou, sotva zmizí poslední, ukloním se a prohlásím Sakkaku Norris, k vašim službám , narovnám se založím si ruce a s pobaveným výrazem pozoruji své kolegy z Iron Firstu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Náš jásot byl přerušen posměšnými slovy "kolegy" Sakkaku. Todle už bylo moc opravdu moc. Záchvat zlosti není dobrý ani když jste normální člověk natož když jste někdo jako já. K naším službám jo? zašeptam zlostně a začnu zrychleně dýchat. Ty na nás zaútočíš a myslít si že to vezmu s klidem?! pronesu klidně bez výrazně a tiše. Podívám se na něj zamračeným pohledem a celý se zlostí chvěju. ZABIJU TĚ TY PARCHANTE!!! zařvu a aniž bych to tak zamýšlel vložím do toho notnou dávku magie. Zmizte ode mě dokud se ovládam štěknu na lidi kolem. Pak se otočím zpátky chvíli se nic neděje, a najednou napnu všechny svaly a silou máchnu rukama od sebe Dai go ryufujjin, kai!.... Doragon fullpower! a do ticha jako když uděří hrom. Mé tělo je zaplaveno energií kterou jsem stále zadržoval, od té doby se má mysl upnula jen na jedno slovo "zabít!". Půda kolem mě pod žárem praská a černá a vzduch se chvěje neskutečným žárem. Jak se opovažuješ zranit členy cechu! rozevřu a sevřu dlaně a jakobych držel něco v rukou. A taky že skoro ano, nejprve to bylo slabé světélko ale postupně rostlo do velikosti pomeranče. Surová energie nahuštěná na místě Double Genshi dama a s tím se pychopaticky usměji na Sakkaka a udělám krok Doragon suteppu jakmile noha dopadla na zem stál jsem před ním s úmyslem mu obě dami narvat do těla silou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro A vypadá to, jako by zakopl.Kolem se ozve „Oni o mippū suru“ a pak před maikera dopadne cechmistr. Vypadá fakt že hodně nasraně a před Maikerovým útokem drží ruku, jako by takledabyle držel dveře. Jeho magie, která nabyla krvavě rudé barvy syčí a na maikerovo těle se rozěběhnou černé linky a spojí se v „tetování“ různých klikyháků. Poté nastane takové ticho, že i mrtvola v hrobě o půlnoci by si říkala, jakej to tam v tom hrobě má kravál. Maikerova energie se za chvilku vypaří a po takové hrozně, jako byla dvojitá Genshi dama, zbyde jen obláček kouře. Maikeru se sesune na všechny čtyři a cechmistr mu zasadí řádnou herdu do zad. „Ty idiote! Na cos sakra myslel?! Jaká byla pravidla a okolnosti pro otevření poslední pečetě?! Víš jakej měl důved na vás poslat svoje výtvory?!“ pak se prudce otočí nad Norrise, kterej si proti němu připadá hodně hodně maličkej a probodne ho očima. „A ty! Když už jsi tu udělal takovej brajgl, mohl ho aspoň chytit živýho. Mohl nám říct něco, určitě toho věděl dost!“ Pak se mu tvář drobet rozjasní. „Řekni jim, proč a co se stalo, nevynechej nic. Nebo takhle, řekni nám to všem, jediné co jsem viděl byl konec téhle rvačky. A odměna je tvoje.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Jenže nic. Otevřu jedno oko a dívám se cožeto, a vidím cechmistra. Oddechnu si tak záchrana je tu, ale já si to taky asi odnesu.. chvíli peskuje Maika a pak se otočí ke mě provrtá mě pohledem jako tenkrát, jenže za jiných okolností, vynadá mi a pak čeká na vyprávění. Lehce se stáhnu klobouk víc do očí Omlouvám se cechmistře za tu šarádu, ale chtěl jsem mít jistotu, jednal jsem zde s člověkem neznámých schopností nechtěl jsem podcenit situaci,.... podívám se na mrtvého Yanka a povzdechnu si Jenže jak se na to tak dívám, tak jsem situaci silně přecenil, má chyba. pohledem přejedu bývalé bojiště a co se týče vyprávění.... lusknu prsty a ve vzduchu stvořím iluzi na kterou promítám co se stalo , setkání s Yankem v hospodě, domluvení přepadení karavany:, Promiňte že jsem ohrozil členy cechu, avšak byl sem přesvědčen že 3 mágové + jeden v záloze by neměli mít problém i kdyby se něco zvrtlo. Krátký sestřih cesty, rozhovor s Yankem před přepadením, v okamžiku kdy řekne : „Ale na co zapomněli jsou malé cestičky, které znají jen bandité, kteří tady dokážou propašovat celou karavanu, aniž by si toho někdo všiml. Tenhle průsmyk není to, co si ostatní myslí, tady je skrytá velká síla. Musíš jí cítit i ty. Cítí ji tu asi každý. Ten hrozně kousavý mráz, hrobové ticho, skály občas šeptají... a jeho tvář skýtající šílenctví se zastavím a zakleju A SAKRA ! obrátím se k cechmistrovi nepovažoval jsem to za důležité, myslel jsem že jen tak žvatlá nesmysli. Poté již následuje bitva. Neznal jsem síly Yanka, viděl jsem kousíček jeho magie ale nemohl jsem si být jist, odpozoroval jsem že dokáže útočit na sny, jenže jsem neměl důkaz že nedokáže uspat, proto jsem se rozhodl pokračovat v bitvě do okamžiku kdy jsem si byl téměř jist že nebude mít šanci na protiútok a raději jsem jej zabil. s tím iluze zmizí Chápu že bylo unáhlené jej zabíjet, rozhodl jsem se tak na základě nedostatku informací o jeho možnostech. s těmito slovy si v rukou vytvořím klobouk a nervózně ho držím a očekávám ortel. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Už to skoro nemělo daleko do toho, aby tu vypuklo něco hrozného. Sled událostí, které začali zjevením osoby, která se ukázala jako člen našeho cechu a to jest Sakkaku Norris. Všechno by bylo v pořádku, kdyby se nám nepředstavil, jako nepřítel. Teda mě bylo hned jasné, že tu něco nehraje, ale zdá se, že Maikeru to bral vážně až moc. Naštěstí zasáhl cechmistr než mohl Maikeru zničit všechno v okolí. Dost se mi uleví, když je oba pořádně seřve a ještě si poslechnu celý příběh od našeho iluzionisty. Tak přece jen sem neusnula sama od sebe, ale někdo mi dopomohl. Poté si jen prohlížím okolí karavany a jsem dost ráda, že to tu stojí v celku. Konečně můžu schovat oba meče do pouzder a odložit je stranou, protože nás boj s největší pravděpodobností čekat už nebude. Podívám se na Warda a povím: "To byla zase noc..." Nečekám moc reakci, tak pokračuji k trojici Maikeru, Sakkaku, cechmistr. Lehce se ukloním cechmistrovy a povím: "Omlouvám se, ale kdyby jste nezakročil, tak by nikdo z nás nebyl schopný Maikera zastavit. A taky se omlouvám za mé selhání na hlídce." Není to sice, tak úplně všechno moje vina, ale je prostě fakt, že kdyby se tu cechmistr neukázal, tak je karavana rozmlácená a pravděpodobně by se tu Maikeru a Sakkaku i zabili. Začínám vážně uvažovat, že někteří jedinci v cechu jsou prostě nebezpeční. Hlavně ti co první jednají úderem pěsti a až pak přemýšlí. Nicméně s tím nic moc nenadělám, tak jediné co můžu, tak počkat co nám ještě cechmistr bude chtít říct a popřípadě pokračovat v úkolu, který jsme si na sebe připravili. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Podaří se nám porazit obra, jenže to co následuje je hodně zmatené a ještě víc pro mě nachvilku nepochopitelné. Nejenom že nemám náladu slavit, ještě se objeví někdo a představuje se jako nepřítel. Ona iluze která se přesune za mě a probodne mě jakože, mě i přesto ani tak moc nepotěší. Když se pak do něj Maikeru chce pustit ani se mu nedivím, sám bych mu nevěřil po tom co udělal. Nechápu sice kde se v něm pořád berou síly když si tu plítvá magii na všechny strany ale neřeším to. Dokonce zakročí i náš cechový mistr který se zjeví z ničeho nic. Ani moc nevnímám jeho slova ale vím že oba dva řádně sjel za to co udělali. Takže jsem měl pravdu.. ten zloděj se sem chystal. Jak kdyby mi to pomohlo v něčem... stejně sem zase selhal.... moje zbraň je rozbitá a k ničemu.. Lumi ke mě pronese celkem trefnou poznámku ale ani nečeká moc reakcí což odemě uhodla správně. Jak se teď tak strhla pozornost k mistrovi a těm dvou měl jsem chuť se prostě vypařit. Taky jsem do toho neměl daleko stál jsem už zase poblíž stínů. Jediná věc které můžu důvěřovat.. Doufal jsem jenom že si mě cech mistr nezavolá. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Procházíš velkou tržnicí, kde tě zaujmou různé stánky a nabídky všeho možného. Později dojdeš k hospodě Modrý permoník. Je krásné odpoledne a na obloze jen sem tam mráček. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro „Rozumím ti, zatím jsi mladý na to, abys vždy zachoval chladnou hlavu a udělal správné rozhodnutí na tak málo informacích. Neříkám, že bych byl nějak spokojený s tím co jsi udělal, ale rozhodl ses tak, jak jsi považoval za správné a abys chránil sebe i ostatní. Používal zvláštní druh hypnózy, kdy skutečně vstupoval do snů a upravoval je. Je to jedna z minima informací, které se mi podařilo sehnat. Některé osoby jím mučené se nikdy neprobudili. Ale to odbočuji. Zpět k vašemu problému. Maikeru ví, kdy a co si může dovolit a také ví, jaké riziko je spojeno s jeho obrovskou nezvládnutou a také obtížně zvládnutelnou drakobijeckou magií. Opakované otvírání a zavírání pečetí sebou nese určité riziko, i když u dvou pečetí je to riziko naprosto minimální, u čtyřech už hrozí nějaké poškození těla, protože jeho tělo a mysl zatím na takový objem magické energie není pořádně připraveno, ale pracujeme společně na zvládnutí téhle energie.“ Pak si odkašle, mezitím okolo vás nerušeně běhají lidé a připravují karavanu na další jízdu, protože už pomalu začíná svítat. „K boji. Noris si vedl dobře, i když se mi moc nelíbí, jak jsi nechal své kamarády takhle zřídit, ale o tom si promluvíme později. Lumi, tvůj styl je zákeřný jako zimní noc a ty toho umíš hodně dobře využít. Pokračuj v tom, ale ještě se máš hodně co učit. Warde, tvůj styl boje mě docela hodně zajímá a vidím, že se trápíš. Vidím ti na obličeji že si myslíš, že jsi zase selhal. Máš to hodně viditelně napsané v obličeji. Jedinou chybu, kterou jsi udělal a takhle jsi na to doplatil, byl tvůj útok z výšky. S tím, že jsi použil kouzlo na ohromné zvýšení síly, šel bych příště být tebou do přímého souboje. Myslím, že bys dopadl o mnoho líp. Neptrap se, až se vrátíte z této mise, pošlu tě za jednou členkou cechu, která by ti mohla hodně pomoci.“ Povzbudivě se usměje. „Tak, a zpátky do práce, já se vracím do cechu.“ S tím se zvedne, mávne na vás a odejde ještě něco probrat s vůdcem karavany, pak se rozejde zpátky do města. Hlavně Maikeru, ale i všichni ostatní jsou naprosto vyčerpaní, takže si zalezou do vozů a usnou. Pak se vozy daly do pohybu a začala další část dobrodružství. A o tom, jaká asi bude, se jim ani nezdálo… Později odpoledne se karavana dostae do města, které j určeno jako předávací místo. Plachy jsou potrhané a doprovod potlučený, takže karavana obchodníků vypadá spíše jako karavana zlodějů. Ale nerušeně projedou středem města a jedou ke skladištím, které jsou určené pro karavany. Tam se teprve probudíte a první, co vám zahlásí že jste naživu, jsou mnohé boule, modřiny a rány, které jste utržili. A také hladové kručení v břiše. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro „Rozumím ti, zatím jsi mladý na to, abys vždy zachoval chladnou hlavu a udělal správné rozhodnutí na tak málo informacích. Neříkám, že bych byl nějak spokojený s tím co jsi udělal, ale rozhodl ses tak, jak jsi považoval za správné a abys chránil sebe i ostatní. Používal zvláštní druh hypnózy, kdy skutečně vstupoval do snů a upravoval je. Je to jedna z minima informací, které se mi podařilo sehnat. Některé osoby jím mučené se nikdy neprobudili. Ale to odbočuji. Zpět k vašemu problému. Maikeru ví, kdy a co si může dovolit a také ví, jaké riziko je spojeno s jeho obrovskou nezvládnutou a také obtížně zvládnutelnou drakobijeckou magií. Opakované otvírání a zavírání pečetí sebou nese určité riziko, i když u dvou pečetí je to riziko naprosto minimální, u čtyřech už hrozí nějaké poškození těla, protože jeho tělo a mysl zatím na takový objem magické energie není pořádně připraveno, ale pracujeme společně na zvládnutí téhle energie.“ Pak si odkašle, mezitím okolo vás nerušeně běhají lidé a připravují karavanu na další jízdu, protože už pomalu začíná svítat. „K boji. Noris si vedl dobře, i když se mi moc nelíbí, jak jsi nechal své kamarády takhle zřídit, ale o tom si promluvíme později. Lumi, tvůj styl je zákeřný jako zimní noc a ty toho umíš hodně dobře využít. Pokračuj v tom, ale ještě se máš hodně co učit. Warde, tvůj styl boje mě docela hodně zajímá a vidím, že se trápíš. Vidím ti na obličeji že si myslíš, že jsi zase selhal. Máš to hodně viditelně napsané v obličeji. Jedinou chybu, kterou jsi udělal a takhle jsi na to doplatil, byl tvůj útok z výšky. S tím, že jsi použil kouzlo na ohromné zvýšení síly, šel bych příště být tebou do přímého souboje. Myslím, že bys dopadl o mnoho líp. Neptrap se, až se vrátíte z této mise, pošlu tě za jednou členkou cechu, která by ti mohla hodně pomoci.“ Povzbudivě se usměje. „Tak, a zpátky do práce, já se vracím do cechu.“ S tím se zvedne, mávne na vás a odejde ještě něco probrat s vůdcem karavany, pak se rozejde zpátky do města. Hlavně Maikeru, ale i všichni ostatní jsou naprosto vyčerpaní, takže si zalezou do vozů a usnou. Pak se vozy daly do pohybu a začala další část dobrodružství. A o tom, jaká asi bude, se jim ani nezdálo… Později odpoledne se karavana dostae do města, které j určeno jako předávací místo. Plachy jsou potrhané a doprovod potlučený, takže karavana obchodníků vypadá spíše jako karavana zlodějů. Ale nerušeně projedou středem města a jedou ke skladištím, které jsou určené pro karavany. Tam se teprve probudíte a první, co vám zahlásí že jste naživu, jsou mnohé boule, modřiny a rány, které jste utržili. A také hladové kručení v břiše. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Po celé včerejší noci se člověk ne zrovna dvakrát cítí skvěle. Po tom co cechmistr nazval můj styl boje jako "zákeřný" nemám zrovna radost, ale hold co se dá dělat. Naštěstí jsme již ve městě a jak se zdá karavana to celkem ustála téměř nepoškozená. Hmpf..jestli budou takovéhle mise pokaždé, tak to bude hrůza. Naštěstí těch šrámu z večeru nemám tolik, takže můj největší problém je hlad, který zažene jen pořádné jídlo. Otočím se směrem ke své skupině a navrhnu jim to co má stejně v plánu asi každý. "Zajdeme se někam najíst ne?" Ani moc nečekám protesty spíš by tu mohl někdo třeba znát nějaký podnik či tak. Vyčkávám na jejich reakce a jen tam stojím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Mistr mi ještě říká co jsem udělal špatně a zmíní se že mě pak za někým pošle. To je asi tak jediné co nějak upoutá mou pozornost a zůstane v mé mysli. Pak už prostě jak nás nechají si jdu lehnout protože jsem unavený a rozlámaný. Druhý den ráno samozřejmě není o nic lepší naopak je to horší. Přemýšlel jsem chvilku že bych si zkusil pomoct magii ale už tak jsem jí měl stále málo takže jsem to nechal být. Se skučením se ani nenamáhám. Ale když se Lumi zeptá na oběd akorát kývnu hlavou a víc ze mě nevypadne. Je mi celkem jedno kam půjdeme jíst jediné po čem se rozhlížím je nějaký obchod se zbraněmi.. nebo nějaká pofidérní ulička jejichž účeli sou mi dobře známé a všeobecně se vnich dá najít ledacos.. třeba i jinačí druh trhu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Je ráno sluníčko svítí vánek vane, ptáčci přimrzají ke střechál a naše karavana přijíždí do města. Všichnni spinkají jako andílci až na vozky a na mě. Jsem totálně unavený a hladový, jako jediný jsem musel jít pěšky celou dobu co ostatní spali a dyž už jsme dorazili na místo ttak jsem na spánek neěl ani pomyšlení. Vydal jsem se sehnat jídlo zatím co ostatní spí.Zajdu do postaní uličky vedle skladu Mmmm to vypadá dobře tomi dobyje "baterky" nasbírám plnou náruč a jdu zpět k vozům a mezitím ukusuji z jedné, krásné a chutné dlažební kostky. Zahlédnu Lumi a Warda a s plnou pusou na ně zavolám Pofkejde fen dohim a mujdu s fáma hodím kostky na zem a začnu se jimi ládovat. Narovnám se odříhnu podívam na ostatní Zase plný energie! a zazubím se až mě zabolí podlitiny a nalomená žebra Jdeme na obídek! a ujmu se vedení směrem do centra abych našel nějakou knajpu. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Poté se rozhlédne kolem, usměje se a odejde. Pak se tedy všichni vydáte nějít nějakou krčmu, kde by se dalo najíst. Když procházíte městem, všimnete si, že všude po hlavních třídách jsem květiny, malé parčíky nebo jen pár stromů na malém plácku zeleně. Město hned vapdá útulněji a víc jako větší vesnice. I lidé jsou tu docela klidní, i když po některých ulicích, kde se konají trhy, je hlava na hlavě a všichni někam pospíchají. Po asi půlhodině pátrání narazíte na krčmu Modrý permoník. Uvnitř je docela nátřesk, ale jakmile hospodský uvidí čtyři trochu potrhané a uspiněné pocesctné, kteří vypadají docela nebezpečně hned odklidí pár opilců a připravý stůl. „Tak co si dáte?“ Zeptá se a jde na něm vidět, že je trochu nervózní. Po objednání vám přinese vše co si objednáte a klidí se od vás. A nikdo vás ani moc neruší, takže si jíte víceméně nerušeně. Po jídle, které bylo vydatné, se všichni pomalu odeberete zpět ke karavaně. V jedné z menších ulic rovnoběžných s hlavní třídou se ve vzduchu pohupuje vývěska zbrojaře. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Povede se nám najít celkem dobré místečko na jídlo. Hostinský je z nás sice nervózní ale toho já si nevšímám. Moje nálada se pořád pohybuje někde na hranicí pod psa, a neutrální klasické špatné nálady kdy člověk nadává i na počasí. Nepomáhalo tomu že každý můj pohyb následovala bolest. Na jídlo si objednám kousek masa ale hlavně hodně zeleniny a i trochu ovoce a pak čaj. Zprvu to sice nevypadá ale nakonec se mi to povede všechno sníst. Musím dolpnit tělu všechno co bude potřebovat na ty škody.. Jím pomalu pečlivě a vůbec nehltám. A u jídla mlčím. Pak akorát zaplatím a poděkuju za jídlo. Co mě ale zaujme je obchůdek v postraní uličce, pokud ještě máme čas tak řeknu svým společníkům ať pokračují bezemě. Pokud nemáme čas zapamatuju si pozici obchůdku. Podle toho se tedy do obchodu vydám nebo ne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Když narazím na hospodu, vyrazím rovnou do ní. Proč by taky ne, že? Budu si muset objednat pokoj, pak se začít poohlížet po nějaké práci. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Dorazíme do lokálního krámu kde se nám podaří za slušné peníze pořídit jídlo dle našeho přání. Poté co se najím jídla, které sem si dle chuti koupila vyrazím zpět. Procházím se městem jestli mě něco zaujme, ale není zde nic co by mi přišlo natolik zajímavé, abych tím ztrácela čas. Vrátím se ke karavaně a jsem připravena jim pomoct, kdyby něco potřebovali nebo chtěli i když nepočítám, že by chtěli přeci jen jsme jen ochranka, která už jednou skoro selhala. Tu noc si budu vyčítat asi ještě chvilku, ale nevadí. Vezmu si k sobě své dva meče a jednoduše tam někde sedím popřípadě postávám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro "No takhle, šlo by to. Do kdy byste to potřeboval?" Zeptá se a dívá se na něj. "A taky to bude něco stát, dejme tomu 10 000 jewel." Nabídne zbrojíř a čeká na reakci. Poté co si vyřídí maikeru svou záležitost v kovárně vydáte se tedy zpět ke karavaně. Nenašli jste ji ovšem ve stavu, ve kterém jste ji opustili. jsou zde vidět známky boje a následného velmi pečlivého šacování karavany. Několik lidí chybí, někdo je mrtev a někdo je v bezvědomí, nebo se krčí v nějakém temném koutě. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Copa majkí není to na tebe příliš těžké ? MUHAHAHAHA..... Sakra už to na mě zase leze. Když si Maik vyřídí svou 10k jewelovou záležitost, vydám se přímou čarou ke karavaně a najdu ji mno .... ve stavu... Polohlasně A ssakra. A zamířím si to rovnou k někomu kdo je naživu a při vědomí a krčí se v koutě, sednu si vedle něj a klidným hlasem spustím Heleť já vim že se ti o tom asi nebude moc chtít mluvit, ale co se tady stalo ? Kdo nebo co se tady stal ? Musíš nám to říct ať jim pořádně zakroutíme krkem. Trošku mu pomůžu tím že mu iluzí odstraním pocit strachu, a zděšení nad tím co ta osoba viděla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Při návratu nás nečeká zrovna příjemné překvapení. Někdo přepadl a vykradl karavanu za bílého dne. Krom toho za sebou nechal několik mrtvých a nezvěstných. Celkem na to koukám a prvně tomu ani moc nevěřím, ale netrvá to dlouho a začnu realitu vnímat taková jaká je. Kdo to sakra mohl udělat? Nevyřídili jsme to náhodou večer všechno? Nebo tohle je někdo další kdo měl spadeno na náklad? Hlavou se mi zrovna teď prohání několik otázek, ale Sakkaku je pohotovější a již z jednoho z přeživších páčí informace. "Taky kterým směrem zmizeli." Řeknu, tak aby buď Sakkaku doplnil jeho otázky nebo mi na ně bylo odpovězeno přímo člověkem, kterého se Sakkaku ptá. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Dojdeme zpět ke karavaně, no a .. už to ani moc karavana není. Sakkaku se pustí do ptatí a já začnu hledat přeživší případně zraněné a pomáhat jim. Tváří se to tu jako kdyby to tu bylo po výbuchu. Jenže mezitím co se starám o zraněné se sem tam rozhlédnu po místě a hledám stopy které by mi mohli naznačit něco víc než jenom to že to hodně vypadá jako nějaký výbuch. Byla to práce žoldáka nebo zloděje?... nebo se dalo oboje dohromady? to spíš zloděj by takovou paseku zbytečně nedělal. Pokud bych našel někoho v kritickém stavu tak na něj použiju i svou magii abych mu zvedl výdrž nebo případně regeneraci a do toho se ho pokusím ošetřit s tím co mám po ruce nebo u sebe. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Kdo to byl zavrčím... Kdo to sakra byl!! Jakej zákeřnej zbabělej sráč!! zařvu do éteru. A v tu chvíli mi padne podled na Sakkaku... Ty podlej zákeřnej bastarde! prudce se k němu otočím... Nevěřím ti ani slovo! Měl jsem tě sundat jak jsem mohl! Už jednou jsi nás napadl! a vykročím k němu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro JAK SE OPOVAŽUJEŠ URÁŽET MOU LOAJALITU VŮČI CECHU ! JAK SE OPOVAŽUJEŠ ZPOCHYBNIT ÚSUDEK ČLOVĚKA KTERÝ MI DAL BUDOUCNOST ! JAK SE OPOVAŽUJEŠ ZPOCHYBNIT ÚSUDEK CECHMISTRA !! Poslední věta už zní jako řev bouře, Možná ma lepší bojové schopnosti než já, ale snadné to se mnou mít nebude,.... Pak se ale dostaví logický úsudek a dá vzteku náhubek, Ne tohle není dobré řešení, ne teď ne tady. Zklidním se a nyní již mým klasickým tónem : Podívej MAikeru, kdybych tohle měl na svědomí já, tak bych tu teď nebyl, případně to co by tu bylo místo mě by byla jenom iluze, a jaký smysl by bylo jí dál udržovat ? Přemýšlej, přestaň zuřit a radši zkus svojí energii investovat do hledání stop, nalezení toho kdo to udělal, přes hubu mi můžeš dát potom co se s tímhle vypořádáme. pro jistotu ale začnu ustupovat a připravuji se na sebeobranu. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokoušíš se léčit zranění, což se ti docela daří, nikdo není nikam hodně vážně raněný. Po ošetření téměř poloviny karavany, na které jsi na každého použil kousek své magie už začínáš pociťovat lehkou únavu - přece jen jsi se ještě pořádně nevzpamatoval z toho předešlého boje - ale děláš co umíš a kus posádky karavany ti pak nejspíše pořádně poděkuje. Lumi Procházíš se kolem karavany a prohledáváš vozy. Skupina lidí, která to tu prorabovala, nejspíše hledala něco konktrétního, protože zásoby jídla, ač hodně rozházené, jsou v podstatě nedotčené. Na druhou stranu krabice se zbočím zejí do poslední prázdnotou. V okolí karavany je možných 5 uliček, do kterých mohli poté útočníci uprchnout. Norris Když člena karavany oblbneš kouzlem, aspoň trochu se vzpamatuje. Chvíli ještě npřítomně zírá do dálek, poté ale na tebe zaostří a začne pomalu mluvit. "Oni... oni... oni nás přepadli... monstra... jako z pekelných... hlubin... jako samotní démoni z pekla." Poté barvitě popisuje jaká monstra je přepadla. Samý spár, dráp, zub a trn. Podle popisu je nejspíš přepadli i draci, ale zranění jsou až na pár vyjímek způsobena něčím ostrým, jako je meč, dýka popřípadě sekera. "Byl tam s nimi čaroděj, hledal něco konktrétního... snažil jsem se schovat, ale našli mě." Celý zbělal, obrátil oči v sloup a upadl do bezvědomí. Po rozmíšce s Maikerem se ti ho nepodařilo probrat k životu. Maikeru Po zklidnění v podobě silného argumentování ze strany napadeného jsi přesunul svou pozornost k pachům ve vzduchu. Na pekelné obludy je ve vzduchu málo síry, ale pot lidí a olej dobře udržovaných zbraní je ve vzduchu cítit velmi výrazně. Po následování tohoto pachu se dostaneš až k úzké uličce, která se mírně svažuje a končí vchodem do skladiště. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Pohled na vydrancovanou karavanu není hezký, ale pomohlo mi to zjistit, že šli po něčem určitém. Prázdné bedny od toho co vezla karavana nevěstí nic dobrého. Také se mi nelibí těch pět uliček, které mohli sloužit jako úniková cesta, ale bohužel do všech zároveň nemůžu. Všimnu si Maikeru něco "zavětřil" teda odhaduji, protože sem od někoho slyšela, že má dobrý čich. Pozoruji ho, jak zjevně něco našel, takže se k němu přidám. Třeba budou ještě někde ve městě..nesmíme je nechat utéct. Nečekám a rozhodnu se zkusit tu uličku a snažím se pronásledovat ty, kteří mají na svědomí tohle přepadení. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Skoro ignoruji že se ti dva tam chtějí zabít, jenom vím že mě to ruší, začínám pociťovat unávu a tak se trochu víc něčeho napiju a doslova si dám jenom jedno sousto jídla které mám sebou. Pak jdu znovu léčit, prostě v tom pořád pokračuji ať už obvazy na co nej jednoduší zranění či na ty horší svou magii. Najdu dokonce i jedno trošku horší zranění nebo spíš onen dotyčný to koupil víckrát. A tak do něj vkládám opravdu více energie. Až nakonec najednou začnu vidět mžitky před očima. I přesto se přesunu k poslednímu zraněnému a začnu ho léčit. Potíž je v tom že tohle už bylo opravdu moc mžitky před očima mě zmáhají a tak když se teď pokouším vstát tak sebou spíš fláknu na zem. "Eh.." Vzdychnu akorát a pak se pokouším doškrábat ke svým věcem kde mám svoje pití které by mě mohlo aspoň trochu povzbudit, nicméně takhle unavený daleko víc vnímám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro vyjde mi z úst když se probudím. První co pocítím na svých pootevřených očích je až nepříjemné světlo. Chci se ho zbavit. Pokusím si zakrýt obličej. Nejde to. Zkusím to ještě jednou. Zase nic. Rychle trhnu rukou, ale to mi způsobí jen bolest v zápěstí. "Co to kurva je" Podívám se na svoji ruku a zjistím že jsem přivázaný k posteli v nějakém pokoji ...počkat... jak jsem se sem vůbec dostal? Snažím se vzpomenout, ale nejde to. Zděsím se. Co se to sakra děje?! Začnu sebou šít, trhat ze strany na stranu. Stejně je to k ničemu ty provazy jsou moc silný. A taky mi kvapem utíká energie. Nechám toho a jen si oddechnu. Nelíbí se mi být takhle bezmocnej, ale co můžu dělat. Matně si vybavuju že tu už někdo byl a vzal mi krev. Takže jsem asi v nějaké nemocnici. Ale proč? Bože, je toho moc. Dokonce ani moje magie tu nefunguje. To bude asi tou kapačkou. Bezmocně tam ležím a přemýšlím co dál. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Chvíly si přehazuji slova toho napadeného v myšlenkách Démoni,... drápy, zuby,.... rohy,... hmm [/b] Démoni..... Pak kolem mě vybuchnou plameny, obloha potemní a hromový hlas můj zahřmí KDO SE MI TADY SAKRA MONTUJE DO PROFESE !!! pak iluze zmizí ach není nad to upustit trošku páry a k tomu pěkně stylově.... Pak se podívám na Warda lusknu prsty a použiji na něj iluzi která potlačí jeho únavu Je to jenom iluze, takže se moc nepřepínej, takhle se alespoň budeš moci bránit. S tím se urychleně vydám za Lumi a Maikem, jak běžím tak z mých zad vyběhne má kopie a zůstane u karavany s Wardem a hlídá. Kdyby se něco dělo dej vědět, klidně se i nech zničit aspoň poznám že je to akutní. Dodám instrukce phantazmě a pokusím se dohnat Maika s Lumi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Moje běsnění bylo najednou odsunuto na druhou kolej. Něco jsem zachytil, pach, jasný a zřetelný. Ale moje uklidnění bylo jen chvilkové. Prudce se otočím a pomalu vyrazím za pachem Dorazím ke skladu, koutkem oka zahlédnu Lumi... pokračuji až ke dveřím. Zapraštím klouby pravé ruky a doslova zhnoucí vztekem štěknu na Lumi Schovej se nebo alespoň ustup. Po té se již věnuji jen a jen dveřím... a relativně klidně a slušně zaklepu. Po chvilce kdy se nic nestane mi naskočí žíla na čele a rozpálím se eště víc. Pohled na tuto scénu by mohl být docela vtipný. Drakobijec který slušně zaklepe? to se jen tak nevidí. Ale todle nebyla slušnost, doufal jsem že někdo opoví aby si to odsral i se dveřma. Bohužel nikdo klepání asi neslyšel. Tak a dost... teď mě uslyší napřáhnu ruku a žár se přesune do pravé paže až září a pálí jako malá hvězda. Nasraně se zamračím na dveře a zařvuJE NĚKDO DOMA?!!!! A třísknu do dveří. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Maikeru, Lira, Norris Po zaklepání se nikdo neozývá. To Maikera rozpálí a řízne pěstí do dveří. Co se však nestane. Dveře začnou zářit až se skutečně zase rozední (začíná se smrákat) a poté se začíná vyjasňovat a vyjasńovat.... až je světlo nesnesitelné. Poté se ozve výbuch a po dveřích zůstane ve zdi díra jako dveře do Bilbova Dna pytle. Maikeru se ale válí na zemi a je odřený od kamení a třísek. jednu má zabodnutou pod ramenem ve svalu. Ale není to až tak hluboká rána. Až se usadí prach, čumí na vás s vyjeveným obličejem asi 7 stráží. Ward Po seslání iluze se ti uleví a dýchá se ti lehčeji. Norris se rozdvojí a jeden někam odejde, bůhví, jestli je to ten pravý nebo jeho iluze. Za chvilku zaregistruješ šílené intenzivní světlo a poté výbuch. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro TAk nikdo neni doma jo? pravim a zvedam se ze me. Pomalu se narovnavam a planoucim divam na straze. Muj postoj je pevny a odhodlany. Pravou nohou ukrocim dozadu a ruce prekrizim v urovni obliceje. A hluboce se nadechnu, ale to nebyl jen obycejny nadech mymi usty je videt jak kdyby mi svitili vnitrnosti a ten svit se stale zvysuje. S nadechem se pomalu zaklanim az nakonec zakloneny chvili setrvam v nehybnosti. GENSHI NO HOOKO! Prudce se predklonim a machnu rukama dostran za sebe a noc se zmenila v den z mych ust vyletel proud nicive energie ktera zabiji draky primo na straze. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Hmm možná se i trošku opálím. řeknu si jen tak prosebe. Ale docela by mě zajímalo co zbude z toho skladiště...... |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Po "slabém" řevu Maikera po skladišti pravda moc nezbyde. Skladiště se v podstatě propadlo do sebe, a mezi malými ohýnky a hromadou prachu - které si momochodem všimlo celé město a už slyšíte poplach. Když se prach trochu ustálí a usadí, všimnete si, že uprostřed všech těch sutin je místo - kruhové- asi tak 2 m v poloměru, kde jsou tři postavy. Jeden - stojící s rukama rozpřaženýma, z nosu mu teče krev a podle všeho sotva stojí - a poté dva, co se krčí u jeho nohou a jsou zpocení jak kdyby právě vylezli z vody. Vyděšeně se rozhlédnou okolo a když zahlédnou Maikera, kterému se ještě kouří z mordy, zblednou a div sebou neprásknou... To ale ten stojící cosi zavrčí a okolo se rozprostře dým... a když se i ten uklidní, vidíte jen prázdné místo na podlaze, jaksi nepatřičné k tomu co je všude okolo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Když uvidím roztržku, rychle se rozběhnu na pomoc těm čtyřem, při tom vyvolám svého tygříka. přeci jen bude o něco rychlejší než já a bude moct toho s kloboukem strhnout na zem, protože je očividně napadl. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Ležíš takhle asi deset minut a v tom uslyšíš zpoza dveří hlasy. Poté v zámku zarachotí klíč, a vejdou dva lidé. Zahalení do hábytů s kutnou k tobě přijdou, ani si nevšimnou jestli jsi vzůru nebo ne, evidentně jsi spal i s otevřenýma očima, zkontrolují kapačku, pak něco zabručí a odpojí ji. Pak tě odpoutají, něco ti jeden z nich píchne a odejdou. Cítíš, jak se ti po těle rozlévá divný pocit. Takové skoro pálení, poté jako by se ti žilami valil led a potom svědění po celé pokožce. Ale asi nepředpokládali, že tě to ještě nakopne. Protože se můžeš hýbat. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Ještě předtím, než vyrazíš, se situace trochu uklidní, ten s kloboukem nějak očaroval toho, jak léčil zraněné, takže teď vypadá aspoň trochu k světu - předtím byl býlí jak stěna a ztěžka dýchal - mezitím ten s tetováním na ruce něco zavětřil! a vyrazil do menší uličky. Když se snažil vyrazit dveře, stmívání se změnilo v den a vybouchlo to. Jeho to odhodilo několik kroků dozadu a má na těle několik zranění, včetně velké třísky v bicepsu. Zvedne se a začne "svítit". Třiska v podstatě vyhoří. Potom si zkříží ruce před obličejem a se zařváním "Genshi no hoko!" Vychrlý před sebe proud světla. Potom se celé skladiště zřítí a městem se ozve poplach... Uprostřed věech sutin na chvíli zahlédneš tři postavy, které potom zmizí... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Nevím kdo dovolil tomuhle zvířeti pohybovat se mezi lidmi a vůbec nechápu kdo by mu dobrovolně zadal někdy nějaký úkol. Je to totiž totální magor a nepřemýšlející idiot. Zboří naprosto všechno . Výborně idiote zbořil jsi budovu... Krom toho také zní městem alarm, takže tím pádem máme i problém a já vím co se stane jestli nás tady někdo najde. Půjde po nás celé město a to je další problém. "Vážně?" Řeknu směrem k Maikerovy nespokojeným tónem a netrvá dlouho a rozběhnu se pryč zpět ke karavaně doufajíc, že mě cestou nikdo neuvidí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Pulzujici krev nahrnuta v hlave je zvlastni vec je to divny pocit, clovek resi jen jednu vec. Emoce jsou hlavnimi katalizatory me sily a to predevsim vztek, zloba a nenavist. Moji jedinou prioritou je ulovit je. Coz nebude tak slozite jelikoz jejich pach neni daleko ale je jako by utlumeny. Nahore nejsou a okolo taky ne coz znamena. Rychle se priritim na misto kde zmizeli a bez vahani pokrcim nohu a steknu po Lumi Vazne! a dupnu na to pofiderni misto nohou obalenou energii. |
| |
![]() | Mílí deníčku Padl jsem tam na hubu a prostě se válel. Sakkaku mi nějak tak ulevil za což jsem mu byl vděčný, protože mi to hodněp omohlo v mém dalším plánu o kterém jsem ještě netušil. Další světlo a mě už asi tak napadá co se asi tak děje. Ok.. tohle nemá smysl, na tohle dlabu .. tohle nemá nic společného s ničím bůh ví co to je a ať si to nechá pro sebe nemám zájem asi se pujdu živit jako prodejce bot, jo to by mohlo být fajn. Spravovat lidem podrážky pomocí magie, proč ne že? hlavně dokud mi někdo nezboří barák může mi to být vlastně fuk.. jo super půjdu prostě vyrábět a spravovat boty.. nebo prostě.. jo nebo prostě kurva zdrhnu. Zvednu se ze země ale zjiťuju že nejsem ve svém HEROIC modu takže na mě ÚNAVA a ostatní věci platí, i přes onu iluzi která mi ulehčuje jsem vděčný za rychlejší chůzi takže zachvilku vidím přibíhající Lumi která od někud běží směrem teď ke sbírající se karavaně. "Hej Lumi! Padáme pryč? tady mi to přijde nějaký vadný co ty na to?" Zeptám se jí a nachvilku se zastavím čekám na odpověď a pak případně pokračuji v chůzi směr pryč, směr pryč z města. Opačným směrem než je ten zbytek čehosi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Zamaskuji se iluzí a přesunu se o pár ulic vedle, až dorazí dav se strážema tak zkusím něco zjistit o tom bývalém skladišti. Ještě vytvořím havrana, kterého pošlu svému já u karavany. Ok poslouchejte vy dva.... moment vy vlastně poslouchat ani nemusíte,... čert to vem prostě ty opeřenče buď u ''mě'' víš jak to myslim A NEHRAJ BLBÝHO, no tak se mi líbíš. Jo a ty, tedy já, no následuj zbytek skupiny, nerad bych aby utekli, kdoví co by mohli zase provést. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Maikeru se rozhodne jít pod zem. Skočí na kruh země jako by to byl terč... a prolítne dolů. Než stačí kdokoliv kamkoliv utéci, kolem se začínají stahovat lidé. jediný možný východ je tedy za Maikerem. Nezbývá vám teda než dojít k okraji díry. Maikeru Jakmile zasvištíš dolů, dopadneš asi o 20 metrů níže na podlahu. Jsou dva možné směry, ale v dohledu nikoho nevidíš, po několika metrech se chodba propadá do temnoty. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | Karavana Je mi jedno že už se tu srocují lidé a pokud mě nenechají odejít je mi to tím tuplem ještě víc fuk. Přeci jenom právě jsem tu vyléčil snad celou karavanu a to že někdo z naší skupinky to tu začal ničit bůh ví proč je mi ještě víc fuk. Takže si tam prostě kecnu zase na zadek a nikam nejdu. Prostě čekám až se mě někdo začne ptát na to co se stalo a v tom případě odpovím: "Nevím když jsem se vrátil ke karavaně byli tu všichni zranění a polomrtví tak jsem je začal léčit, jednomu z naší skupinky pak ruplo v bedně a ničil to tu.. teď je bůh ví kde ale z tama šlo naposled velký světlo takže bych řekl že zničil něco kus támhle já už s ním nechci mít nic společného." S tím tam sedím na zadku a čekám že mě aspoň někdo z karavany podpoří pokud ne tak na to ani nereaguju prostě se nechám vzít do basy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Vzhledem k tomu, že je už zjevně pozdě vytratit se od místa činu a nehodlám plýtvat magii na něco takového pokaždé. Rychle se otáčím a vracím se za těmi dvěma. Ohledně Maikera... no ten zjevně již našel místo pod zemí. Doufám, že z ní už nevyleze. Pokud mi dá Sakkaku přednost, tak skáču před ním, ale jinak půjdu poslední. Také doufám, že ten mamlas nezůstal stát přímo pod tím jak dopadl, protože na něj bych opravdu dopadnout nechtěla. Ihned co dopadnu dole, tak uhnu stranou aby mohl skočit i Sakkaku a následuji mlčky Maikera, který bude asi nejvíce spolehlivý navigátor díky jeho čichu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Tak nejdříve případní pronásledovatelé... Zaplním oblasti kde přicházejí čumilové iluzí kouře, hustý že je sotva vidět na krok, pěkný černý jako od požáru,... nebo výbuchu ? a rozběhnu se k díře, u níž je Lumi Dámy mají přednost. Prohlásím gentelmansky s mírným úsměvem. Chvíli počkám aby bylo místo a letím za ní, díru ještě zamaskuji iluzí trosek, přeci jen kruh kde nic není je vážne nenápadný. V díře se rozběhnu za Maikem, přitom ze mě vyběhne další moje kopie a drží krok za Maikem, přitom prohlásí Na NÁS nesmysli jako ta iluze neplatí, narozdíl od vás obyčejných smrtelníků .... Hej přestaň buzerovat a dávej bacha na cestu ! houknu na sebe ze zádu, tss sorry šéfe... a mlčky pokračujeme.... Myslím že jsem dotáhl schízu na zcela novou úroveň.... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Jako lampa žhnoucí bílím světlem se řítím chodbou. Polapen v loveckém běsnění, nic neslyším, nevnímám. Možná je venku menší rozruch, ale pro dnešek toho mam tak akorád... Vyhladím ty kdo my stojí v cestě, pomstím ty kterým ublížili Řev ohlušující, magií pln nese se vzduchem jak mořem pár vln vln, velých jak dům, dračí věk se s nimi nese kdo neuteče toho smete. Za zvuku řevu se Maikeru žene. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Maikeru se vyřítí směrem, kudy ho navádí jeho čich. Lumi a Noris dopadají za ním, a běží za pochodní, kterou Maikeru představuje. Později, ale do tunelu ještě dopadne další postava. maikeru pomalu letí chodbou na rozcestí. a tady ta jednoduchá část cesty končí. A´t čichá jak čichá, stopa tu končí respektive se dělí do nejabsurdnějšího směru. Totiž do všech. Nalevo i napravo a přímo vpřed. Není tu moc světla, takže těžko říct, kudy se vydali, ael nejspíš nějaký ten náskok mít budou. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Maikeru se chvíli zamýšlí poté do každé chdby pošle malou kuličku elergie, která po dopadu bouchne asi jako dělbuch. Takhle to zkouší na každé křižovatce a po dlouhých minutách dojdete do velké síně. U stropu problikává nějaký neznámí a neviděný druh světla, mění intenzitu a barvu, takže víc skrývá než osvětluje. Po chvíli se rozhodně Maikeru si posvítit po svém, takže si na ruce vytvoří genshi damu. Normálně by to možná pomohlo, ale tady to moc platné není. "Zabíječi, koukám, že ti to teď nějak nesvítí. A co tu vůbec děláš, chudáky adepty jsi skoro odrovnal." Zahučí pod stropem hluboký hlas. "Ale mám takový pocit že se mnou to nepůjde tak snadno. Dám ti vybrat. Nech tu jednoho ze sejch kamarádů a jděte dál, nebo tu zůstaneš ty, porazím tebe a pak dohoním a zabiju všechny ostatní." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Nic nepotěší zabijáka draků víc než výzva k boji tedy kromně jídla. Neváham ani chvilku Pokud nemáte námitky.... sejmu ho... vy najděte zbytek a ři tom bezmyšlenkovitě odepnu opasek který s hlasitým buch dopadne na zem... Tak vylez a ukaž se ať vím jestli mi stojíš vůbec za námahu!!! zařvu |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro No nic nemůžu to ztrácet moc času. Nikde nikdo. Nespustil jsem žádný poplach takže by to mělo být v klidu, ale nesmim se nechat ukolébat pocitem bezpečí. Vždyť ani nevim co je tohle za místo, nebo kde se "to" místo vůbec nachází. Pustim tu kliku a rozhlídnu se. Jsem uprostřed chodby a která vede bůh ví kam. Moc to neřešim a prostě se rozběhnu vpravo. Míjím jen další a další dveře. Jak je tohle místo vůbec velký? Nepatrné zadunění. Ucítim nějakou neznámou, ale nebezpečnou magii. A co mám teď dělat. Mám se otočit a běžet dál od toho zdroje, nebo se mám pomalu jít podívat co se stalo? Může to být fakt nebezpečný, ale taky bych mohl zjistit co se to tu děje. A je to jasný moje zvědavost převládla nad potřebou utéct. Rozběhnu se k tomu místu. Nevim co by mě mohlo potkat a proto jsem instinktivně připraven zmizet v jakémkoliv náznaku nebezpečí. Občas mi cestu blokuje nějaká stěna. Její smůla prostě jí proletim a jedu dál dokud necítim tu magii docela silně. Zpomalim a teď už se potichu plížim...i když po tom bordelu co jsem za sebou nechal mi to moc platný nebude. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Povzdechnu si kývnu na ''sebe'' Lumi za normálních okolností bych tu zůstal, porazil toho někoho ve třech a vesele pokračoval dal, ale vzhledem k tomu že bude bojovat Maik, bych se radši klidil...... hodně daleko. Mé druhé já pokračuje dále, já za ním, a u východu z místnosti hodím po Maikovy poznámku A pamatuj jsme POD MĚSTEM. Nechci z toho dělat divadlo ale pozorování ukázalo že od bojujícího Maika je lepší si držet odstup, nejlépe pár kilometrů. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Kolem tebe se valí hrozné množství lidí, kteří všichni míří k pozůstatkům skladiště. Pár lidí do tebe kopne, což tě donutí vstát a popojít stranou. Jak tak pozoruješ okolí, přiběhne pár stráží a začne vyšetřovat věci okolo skladiště. Ale je tam hroznej chaos. Jeden strážník si tě všimne a začne si šeptat z druhým. A ty ucítíš, jak tě někdo vzal těžkou palicí zezadu po hlavě. Svět se ponořil do temnoty... Když jsi přišel k sobě, ležels svázaný v nějaké místnosti, kde je absolutní tma. Nikoho neslyšíš, jen na zápěstích a kotnících cítíš silně utažené provazy. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Běžíš za skupinkou, která vnikla do podzemí. Když dopadneš skupinka tří lidí běží přímo chodbou. Následuješ je. Držíš se ve stínech a nevypadá, že by se ohlíželi nebo si kontrolovali záda. Na Každé křižovatce se chvíli zastaví, aby ten první zjistil cestu a pakrvá to nějakou dobu, nakonec se dostanou do velké místnosti ozářené velmi sporým proměnujícím se světlem. neslyšíš sice nic, ale vidíš jak ti tři uvnitř strnou a poslouchají. Ten s tím tetováním má v ruce kouli zářící magie. Něco si mezi sebou poví a pak ten s kloboukem a holka odcházejí jiným východem pryč. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Sedím si tam a čekám než si pro mě přijdou či něco takového ale co mě rozhodně překvapí sou lidé kteří se prostě hrnou jak zombie přezemě a normálně po mě začnou šlapat i když se okolo válí spousta zraněných a já tu prostě sedím. Člověk by si řekl že se někdo z nich zastaví a zeptá se co se tu stalo.. ale vypadá to že oni všichni ví kde bouchla ta druhá rána a jdou přímo tam.. cůj co stůj.. no co se dá dělat... a hurá už přišli.. Troška cynického optimismu která mi přišla oprávněná když svět zhasnul. Jak se tak probírám tak prostě sedím napokouším se pohnout jenom přemýšlím. Hmm.. njn očividně jsou tupí jak poleno a hned mláti lidi po hlavě i když nic nedělají... ah jo.. no nějak tak žiju .. Nepářu se s tím a prostě si vyléčím bouli na své hlavě. Ostatně ruce k tomu nepotřebuji prostě stačí trochu soustředit myšlenky když se sám léčím a používám na sebe svou magii. Jak si vyléčím hlavu tak prostě zakřičím: "Haloóóó? Je tu někdo? Rád bych aby jste mě vyslechli." Říkám zvednutým hlasem normálně. Kupodivu se mi povedlo zabít otrávení a našel jsem aspoň trošku něčeho pozitivního na tom že jsem se dostal částečně na svobodu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Lumieree "Lumi" Ymelion pro Když se nám do cesty připlete někdo o kom nemáme ani tušení kdo je, tak Maikeru už má zjevně jasno v tom co bude dělat. Popravdě byla jsem na odchodu už nahoře, takže se tu nehodlám zdržovat s tím všechno ničitelem. "Jo klidíme se spolu, protože já tu s ním taky nehodlám zůstat." Odpovím po tom co mi řekne Sakkaku a oba pokračujeme dál. Ale fakt..o co tady sakra vlastně jde? Jestli se mi dostane někdo pod ruku, tak ho nechám asi proletět... |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Lumi a Sakkaku odbíhají menším vstupem, než kterým jste přišli hluběji do podzemí. Nebo možná k východu? "O své kamarády si starost nedělej, už je neuvidíš." Hlas se zasměje nepříjemně znějícím hlasem. "Ale dost o tomhle. Koukám že máš nějaké těžké oblečení. Kdo by to byl řekl ty jsi i silák."Pronese dále kousavě. Ze stínu se vyloupne stařík. Dlouhé bílé vousy, černo-šedo-modrá kutna rozmazává obrys postavy, v ruce krásně tvarovaná hůl. Na vrcholku je opřená hadí hlava se smaragdy místo očí, zuby nejspíše ze slonoviny. Had se táhne okolo celé hole, ocas končí se špičkou hole. "Teď už mě taky vidíš. ale asi ti to moc platné nebude. Dál se nedostaneš." Stařík se usměje a vidíš, že má hodně pdobné zuby jako ten had na holi. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Běžíš podzemím a za tebou se hroutí zdi. naděláš přitom hromadu randálu, ale nezdá se, že by si tě někdo všimnul. Všude je naprostá tma, takže se řídíš podle toho, jak tě naviguje magie. Po chvíli, kdy takhle běžíš podzemím, se k té nebezpečně magii přidají ještě dvě další. jedna, snad ještě nebezpečnější, hlavně slizká a odporná magie a jedna, kterou nedokážeš zařadit. Ale na jedné křižovatce se ti postaví dva týpci. Oblečení v nenápadné šedivé róbě, bez viditelných zraní. Oba holohlavý, uprostřed čela podivný znak. vypadají, že na tebe čekají. Ten vpravo, sotva co vpadneš do místnosti pošle proti tobě ledový vichr. levý týpek odskočí ještě více do leva a zaútočí kopem na rameno. |
| |
![]() | Neočekávané shledání Když jsem se dostal na rozcestí čekalo mě tam nepříjemné duo. Dva divně odění týpci kteří nevypadali zrovna přátelsky. "Nazdar hoši já tu jen tak procházím nenechte se rušit" No...asi to na ně moc nezabralo. Jeden na mě poslal ledovej vichr. Trochu zima to je fakt a i výhled se zhoršil. Druhej někam odskočil a místo jeho těla jsem si všiml jen letícího objektu, který letěl mým směrem. Instinktivně jsem se kryl rukou a asi vteřinu po tom jsem ucítil poměrně silnou ránu. Sice to se mnou cuklo ale jinak nic moc. Nevim proč, ale svoji minulost si nepamatuju, za to používání magie mám opravdu živě v paměti. Rychle se skrčím a použiju magii na zem pode mnou. Probořim se o patro níž kde se přesunu na teoretickou pozici pod tim co mě ofouknul. V tu chvíli se odrazím od země. Sáhnu po magii a zakřičim "Stone fist!" Ruce se mi začnou obalovat kamene až nakonem mám kamenné pěsti. Udeřím do stropu nade mnou a probořim se zpátky k nim. Když se rozhlédnu tak ten větříček letí nade mnou a ten rychlík jen nevěřícně kouká. Pořádně se rozmáchnu a dám tomu chlápkovi pořádnou ránu mou kamennou pěstí. Ten ubožák spadnul na toho co jen tak koukal. Oba tam nějak leželi na zemi a pomalu se sbírali. Znova sáhnu po magii abych je mohl nějak ochromit, ale zjistim že mi ji zas tolik nezbylo. Asi mám furt v sobě nějakou drogu. Místo toho k nim rychle doběhnu a udeřím vedle nich do země. Ta se začne propadat a než se propadne úplně stihnu odskočit. Zhluboka dýchám. Takováhle rozcvička mi nedělá zas tak dobře. Pěsti se začnou drolit a já je nechám nakonec úplně spadnout. Konečně mi nic neubírá energii. A ti dva taky nevypadaj nějak použitelně. S pocitem úlevy se otočím a pomalým poklusem se šourám pryč abych se konečně dostal z těhle prostor. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Vyběhnete z místnosti a ucítíte lehké zadunění. To se Maikeru pustil do souboje. Při pokračování cesty se vám už začínají rozvěcet louče. Cesta je opracovanější a nakonec dojdete do luxusně upravené místnosti. V obvodu se rozsvítí pochodně. Veprostřed místnosti je tvýšený oltář v černé barvě. Nějak se vám nechce zkoumat, od čeho ta černá barva vznikla. Místnost je poměrně rozsáhlá, pravidelné sloupořadí připonímá chrám. V rohu místnosti poznáváte bedny, které jste měli chránit. Rozházené, rozmlácené. za chvilku uslyšíte zachřestění řetězů. Při rozhlédnutí neuvidíte žádný zdroj, ale při bližším ohledání si všimnete vůdce karavany. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Porazíš ty dva rádoby strážce. Hodně tě to vyčerpá, ale už pocítíš pomalý přísun sil. Prorážení zdí už nejde tak snadno, takže tě to značně zpomalí. po dalších několika minutách dorazíš k místnosti, kde se bojuje. Ale zarazíš se, když narazíš na Hinatu. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Maikeru Když se po puštení hadem chceš hýbat, moc to nejde. Ještě navíc po úplném uzavření magických pečetí se sotva hýbáš, natož abys byl schopen vyrazit vpřed. Před očima se ti pomalu zatemňuje a vidíš čím dál víc hvězdiček. Ten podivný dědek se zubí se svými vymlácenými a upravenými zuby. "Jo, po kousnutí Sethiho obyčejní lidi umírají, slabší mágové stěží přežívají a silní padají do mdlob. A ty se ještě držíš na nohou. Zajímavé. Opravdu zajímavé." Pomalu se začneš potácet k němu, ale po dvou krocích padneš na koleno. Nevidíš už skoro vůbec nic, ale zachytíš ještě mnicha, který se rozchází k tobě... Hinata a Gler Když na sebe narazíte, jste oba dost vylekaní. Je to nepřítel? Je to spojenec? Co od něj můžu čekat? Ale pak začne ta pravá mela v místnosti vedle. Týpek tam zůstane s podivně vypadajícím mnichem, který se opírá o hůl s vymodelovaným hadem se smaragdovýma očima. Pustí se do sebe a mnich vypadá, že bude celkem jednoduchá kořist, ale docela úspěšně se vyhýbá drtivým útokům a pak vyvolá hada. Ke konci souboje had toho týpka omotá a začne růst. Hodně rychle. Po několika minutách se pustí a odplazí se k mnichovi, který mu na tělo položí hůl, které se rozzáří smaragdové oči a had se smrskne skoro na polovinu, takže je velkej jako cca. 2 anakondy a má tak metr v průměru. Jejich protivník se sotva drží na nohou a snaží se k mnichovi dopotácet. Pak padne na koleno a kněz se k němu pomalu rozejde. Celou bitvu neslyšíte skoro vůbec nic. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Diť tomu sám nevěříš,... sklapni podvědomí. Uvědomuješ si že hádka sám se sebou je příznak toho že si víš co .... CVOK ? Ok jenom doufam že jestli on je tady šílenej záporák tak mě nebude po tomhle brát vážně, bohužel viděl něco z toho co umím takže oto hůř. Ale vážně o co tady sakra de ? Přijdu k tomuhle kontraktu jako slepej k houslim a ještě se tady dějou takovýhle nesmyslnosti, to muj kontrakt šel pěkně jako po másle ale tohle mi už začíná jít na nervy, pronásledování v tunelech pod městem sme snad nějací krysaři nebo co ? Ty vůdče karavany máš nějaký vysvětlení nebo tady je ještě NĚKDO kdo se schovává ve stínech a hraje tady velké divadélko ? S tím se začnu rozhlížet po místnosti jako bych něco hledal, v jeden okamžik se otočim abych prohlídl směr odkud sme přišli a přitom sám sebe nahradím iluzí která mě prozatím překrývá ale kdyby náhodou tak mohu ihned reagovat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro Prorážím si cestu co to nejrychleji jde, ale už to neni tak snadný. Ti dva blbci které jsem potkal mě docela vyčerpali. Bože ty stěny snad nikdy neskončí. Pořád se objevuje další a další. Vypadá to jako kdybych se dostal do nějakého nekonečného bludiště kterým se probourávám skrz. Pořád se posouvám dál až se dostanu do místnosti kde je několik pro mě neznámejch mágů. A co by to bylo za mágy, aby proti sobě nebojovali. Zarazim se a prokřupu si prsty a hlavu. Třeba bych to mohl nějak obejít. Ale i když je to taková řežba nějak mě to nevyděsilo. Zvláštní. Kdo ví třeba to se mnou nic moc nedělá kvůli tomu že jsem na to moc unavenej, nebo se mi mohlo něco už kdysi stát a tělu tohle přijde normální. Chci se pomalu zahrabat do země, ale v tom spatřim nějakou dívku. No skvělý takže už o mě věděj. A moment překvapení je v háji. Tak trochu nevim jak zareagovat tak jí řeknu jenom "Ahoj. Eto...hele kde jsme?" |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Roztržka a shledání Utíkám za těmi neznámými, které sleduji a když se rozdělí, vydám se za mužem. Ovšem nestačím mu natolik, abych viděla začátek souboje, sotva vběhnu do místnosti, zastaví mě dva velikánští hadi a dva bojovníci uprostřed. Vylekaně couvnu zpátky a sleduji co se tam děje, když se zničeho nic objeví ještě někdo třetí. A zjevně míří rovnou ke mně. Už už sadám na svá záda, že vyvolám Tanise, když na mě promluví. Trochu sebou trhnu a zadívám se na něj, zastavím se v pohybu s rukou ohnutou tak, abych dosáhla na tetování na lopatce a zadívám se polekaně rovnou na něj. Několikrát těknu pohledem k bojovníkům, jeden z nich akorád odpadává, když se vrátím pohledem na toho co mě oslovil. „ A-ahoj… To nemám ponětí.“ Odpovím trochu nejistě a zadívám se na bojiště. Ucouvnu a trochu se zamračím. Nevěřím tu ani jednomu a začínám si říkat, že jsem byla vážně hloupá, když jsem se sem vydala. Něco naprosto nenormálního. Totálně bláznivé. Rychle potřesu hlavou. „ Co si zač a jak si se sem dostal?“ Otážu se kluka, dlaň z lopatky nesundám a ostražitě se dívám co bude. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Síla mě opouští a začínam ztrácet vědomí. Takhle to nesmím vzdát, mám eště rezervy a zapátrám v hlubinách svého vědomí. V dálce spatřím zničující záři. Ležím na zemi a stařec jde ke mě. Nevnímám ho a vedu soukomí polohlasný rozhovor. To nesmíš nad tebou jsou lidi, co by na to řekl mistr. zašeptám pro sebe. Ale hned na to si prudce štěkavě odseknu Vyser se na něj! Obuj se do toho a ukaž co umíš! a znovu si odpovím Ticho! nejdřív se musíme dostat zpátky na nohy! Z těžka otevřu oči.Musím se najíst, musím něco sníst. Mám dost energie na zničení města ale nesmím jí použít. Druhá brána by měla stačit. Daini kaimon kai po schromlém těle se rozlije opojná svali vzbouzející energie... sice je o dost slabší než obvikle ale na to co mám v plánu bohatě stačí. Část energie přesunu do pravačky a zarazím jí podlahy a kus z ní utrhnu a nacpu si jí do pusy a začnu se cpát co to dá. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Po tvém vyřvávání se za chíli otevřou dveře. Nevidíš skoro vůbec nic, ostré světlo tě oslepilo, a když si už tvoje oči uvyknou světlo, dveře se se skřípotem zavřou. "Co tu vyřváváš? Kdo tě má vyslýchat? Zdrhnoul od svejch přátel jak pes se staženym ocasem, a chceš bejt vyslýchanej? A od koho? Ob bachařů? Tady seš trošku jinde kámo takže drž hubu." s tim ucejtíš kopanec na žaludku. Pak dotyčný odejde a nechá tě ve tmě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro To že dostanu kopec do břicha mě vůbec nerozhodí prostě tam sedím a začnu meditovat soustředím se na pouta a kdyžtak si je rozbiju pomocí své magie. Pokud jsou pouta nějakým způsobem odolná na mágy zvednu svou vlastní fyzickou sílu a prostě pouta rozlámu. Pokud nepudou zničit ani tak tak je prostě nechám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro Vypadá jako by právě vypadla z něčeho co jí zrovna nebylo příjemný. Možná že se dostala do stejnýho průseru jako já a neví co dál. A nebo možná je to jedna z těch kdo mě tu uvěznili. Kdo ví. Pro jistotu jsem připravenej okamžitě využít svoji výhodu kdyby to bylo nezbytně nutný. „ A-ahoj… To nemám ponětí.“ Sakra. Musim zjistit co se tu děje. Všimnu si jak se nekde v dálce pohybují dvě postavy a vypadá to že mezi sebou bojují. Tohle je vážně šilený. Támhle se mlátěj, přede mnou je nějaká holka který vypadá docela nebezpečně a možná nebezpečná i je. A já? vždyť ani nevim jak se vlastně jmenuju. Musim se odsud dostat. Ale jak? Třeba by to mohla vědět ona, ale musim si na ní dát pozor mohla by bejt nebezpečná. „ Co si zač a jak si se sem dostal?“ "Upřímně? Nemůžu ti odpovědět protože to nevim. Nějak jsem se tu prostě objevil a nevim kde jsem ani co tu dělám, natož kdo jsem. A ty? Co tu děláš ty?" Pomalu si přešlápnu tak abych mohl okamžitě vyrazit kdyby mi k tomu dala důvod a čekám jak se to tu vyvine. Je to fakt divný. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Když se najednou zeptá, co tu dělám já, trochu poblednu a zadívám se na něj. „ J-já… já jsem vážně strašně hloupá. Sledovala jsem nějakou rvačku, pak jsem sledovala nějakého chlápka, ale sama nemám ponětí, který z nich to je. A teď… jsem tady a ráda bych už byla pryč.“ Povím mu popravdě a skousnu si ret. Několikrát se nadechnu, mám nutkání už už zavolat Arga, ale co bych to byla za čarodějku, když bych nepomohla. Jenže… co já vím, který z nich je na který straně? A co když jsou to oba dva gangsteři a tenhle je taky nějakej jim podobnej? Podezřívavě si prohlédnu toho týpka co stojí vedle mě a zatnu dlaně do pěstí. „ Co chceš dělat? Znáš ty dva nebo ne?“ Zeptám se, ačkoliv mi tak nějak dochází, že je asi zrovna moc nezná, když se k nim nehlásí. Přešlápnu nejistě z nohy na nohu a těknu pohledem k bojujícím. Vůbec se mi to nelíbí. // jinak takhle moje postava vypadá : Popis: Pod zadek dlouhé černé vlasyLemují obálný obličej, světlé pomněnkové oči a posazené na téměř bílé pleti. A i když to není to první čeho si na ní člověk všimne, je to něco, co stojí za pohled. Upřímný svit v nezvykle zbarvených očích a téměř všudypřítomný úsměv na světlých rtech ji stále doprovází. Většina mužů si první všimne sporého oblečení, které odívá její mladé tělo. Tmavomodré tričko, bez ramínek s hlubším výstřihem obepínajícím větší ňadra na šněrování, po bocích s výkroji, ozdobené zlatým proužkem. To doplňuje dlouhá sukně s rozparky po bocích až k zlatému opasku a pod nimi bílé kraťasy. Na nohou má kožené páskové sandále. Nad levým loktem zlatý kroužek, pevně upevněný, kolem krku řetízek, který si chrání a moc o něm nemluví. Dále co je na ní velice zarážející je několik tetování. Levé lýtko Pravý kotník Levá lopatka Pravé předloktí Pravé rameno Za uchem na levo |
| |
![]() | Když se na ní koukám připadá mi, že se nemám čeho bát. Nojo jenže zdání často klame a většinou takovýhle na první pohled neškodný holky bejvaj ty nejzákeřnější. Když mi odpověděla byla docela bledá. To bylo tak těžký mi to říct? Prostě je asi ve špatnej čas na špatnym místě ale co nadělá. "A teď… jsem tady a ráda bych už byla pryč.“ No to nejsi jediná, ale kudy se odtud vůbec dostat. Trochu si protáhnu hlavu protože jsem pořád ztuhlej z toho jak jsem ležel na tom lůžku. Bylo fakt nepohodlný a ještě k tomu to tam smrdělo. Fakt bych si rád dal nějakou koupel. „ Co chceš dělat? Znáš ty dva nebo ne?“ "Já sakra ani nevim jak se jmenuju natož abych věděl co za magory se tu prohání." Nevrle se na ni podívám, ale pak mi dojde že jsem to trošku přehnal. Vždyť ona nic neudělala. "Promiň že jsem na tebe vyjel já jsem ze všeho docela zmatenej. Ale jak jsi řikala že by jsi chtěla pryč tak já na tohle místo mám úplně stejný názor jako ty. Nevíš tak náhodou kudy vede cesta ven? Já osobně jsem až do teď volil přímočarou cestu skrz tohle místo, ale pokud bys věděla kudy ven docela by se to hodilo nemusel bych plejtvat silou který neni zrovna nějak extra moc." Jo nějakou magii jsem spotřeboval, ale postupně cítím nával nově získané síly a to díky tomu že jsem teď nic neničil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro „ Neomlouvej se.“ Potřesu rychle hlavou a chytím ho za loket. „ Já sice vím kudy utéct, ale… ale myslím,že by jsme mu měli pomoct.“ Šeptnu k neznámému. Podívám se na ty dva co spolu bojují a skousnu si ret. Nakonec si sáhnu na levou lopatku a začnu se soustředit. Vyvolám tygra a zadívám se na něj. „ Tanisi, ty máš rozum… Poraď mi.“ Skloním se k tygrovi a zadívám se mu do očí. „ Jeden z nich bude horší než druhý, který to je.“ Podívám se na dva bojující. Ten s hady se mi líbí míň než ten druhý, ale opravdu nevím koho z nich napadnout dřív. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro "Chceš pomoct někomu koho ani neznáš? Co když pomůžeš zrovna tomu co potom po tobě půjde?" Jen tak zahodí šanci utéct...ale asi jí to fakt neni jedno že by se někomu něco stalo. Navíc vypadá docela dobře. Přece tý krásce nemůžu říct ne. Podívám se na ty dva. "Tak víš co jdu do toho s tebou jen mi řekni kterýho mám poslat k zemi protože já fakt vůbec netušim kterej je ten horší." Když se otočím zpátky na ni tak už tam nestojí jen ona, ale ještě nějaký tygr. Trošku překvapeně se zeptám "Hele...jak se tu ten tygr objevil? Předtim tu nebyl ne?" Poškrábu se na hlavě a ještě k tomu se přiblble usměju. Takovym tim nechápavam úsměvem. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Po vyvolání Tanise ucítíš silný nával únavy, z vyvolání hada ses ještě úplně nezvpamatovala a vyvolání tvého nejsilnějšího společníka tě dosti vyčerpalo. Po krátkém rozhovoru s Glerem a chvíli, po kterou Tanis hypnotizuje jak hada, tak jeho pána tak Maikera, který momentálně ryje hubou v zemi, vyšle telepatickou myšlenku. *Ten s tím hadem má kolem sebe silnou temnou auru, divím se že to necítíš. Zaútočíme na něj všichni naráz, a pozor na toho hada.* Přikrčí se a připraví ke skoku. Poté všichni tři vběhnete do místnosti. Při procházení ústím do jeskyně ucítíme divný tlak, jako byste procházeli medem. a kůži cítíte mravenčení a Tanis při dopadu zavrávorá, ale udrží se. Had se vine do klubíčka a pozoruje Maikera, který se zatím moc nehýbá, ale je při vědomí. Týpek se otočí. "Ale, ale, kdopak to přišel zachránit chudáčka zabijáčka? Neni to ten cizinec a tahle? o jseš zač? otočí se s otázkou na Hinatu. "Ono je to vlastně jedno, díky nasbírané magii od tohohle lazara ji mám víc než dost abych vás proměnil v prach. Následuje šílený smích, který se odráží od stěn jeskyně a vyvolává mrazivou ozvěnu. Had se rozvine a přesune pozornost na tři nově příchozí. Tady nastává maikerova šance. Otevře pečeť, mírný nával energie přesune do paže a začne bagrovat - tedy vlastně jíst. Než se mnich stačí vzpamatovat, Maikeru vybargruje - tady vlastně sní - hodnou část podlahy do hloubky asi metru a půl. Z díry začne zářit celkem prudké světlo a okraje díry začínají černat. Mnich trhne rukou a had zasviští do díry. On sám se postaví Hinatě a Glerovi. "Druhé kolo. Jde se na to." |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Sedíš v kobce. Po kopanci ses už celkem vzpamatoval, ale svoji magii můžeš používat jen omezeně. Nicméně můžeš. Po asi dvou hodinách, kdy ti náramky postupně odebírají magii, tvé neodbytnosti a používání magie se ti povedlo ty náramk rozbít. Rozvázat nohy už je potom hračka, ale stejně ležíš jakou dobu na zemi a sbíráš síly. Po nějaké době, která ti připadá jako věčnost se dveře znovu otevřou. Ale pomalu, jako by ten, kdo tě jde zkontrolovat ani nechtěl otevřít dveře naplno. Vstaneš a dveře mu rozrazíš do obličeje. Ten odlétne jako hadrová panenka přes místnost a sveze se na podlahu. V místnosti na tebe čekají další tři lidi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Podívám se na Glera a pak na Tanise. Vyčerpal mě. To je pravda. A nemám zrovna náladu na hloupé úsměvy a ještě pitomější otázky. Musím se na chvíli opřít dlaní o zem než se donutím zvednout se. Nakonec hrdě zvednu hlavu a postavím se. „ Musíme zaútočit všichni najednou.“ Povím tiše a vytáhnu svitek a pero. Několikrát se nadechnu a vydechnu, než začnu cosi črtat do svitku. „ Tanisi, asi mě odsud budeš muset potom vyvléct ven.“ Zašeptám potichu a začnu se soustředit. Dotknu se listu a téměř do něj vnořím ruku, pak jí ale vytáhnu a za ní dost dlouhý provaz, aspoň to tak vypadá, nakonec se z toho rozvine bič. Schovám svitek a vyrazím do místnosti s hadem. Dávám pozor co se kolem děje a podivný nátlak, je to dost nepříjemné. Podívám se na Tanise, který zavrávorá a nejistě si skousnu ret. Nevím jestli to byl dobrý nápad. Nebyl, já vím. Ale nechat ho tu jen tak na pospas? To by nebylo správné. Nelíbí se mi ozvěna, kterou vyvolává hlas toho cvoka. Těknu pohledem k tomu co leží na zemi a následně k hadovi, který upne svou pozornost na nás. Překvapí mne však, když se ten na zemi najednou začne hýbat, ba dokonce požírat zem. Trochu se otřepu, tohle jsem nepotřebovala vidět. Ale na druhou stranu, had si nás přestal všímat. Podívám se na mnicha, který pošle toho svého miláčka do díry po klukovi a pak na Tanise. „ Teď!“ Vykřiknu a rozběhnu se k mnichovi po boku s Tanisem. Musím si aspoň trochu věřit. Bojím se sice, ale kdo by se taky nebál. Jsem nervosní, rozhodně ano, ale všechno je přeci jen poprvé, že? Švihnu bičem až to za mnou praskne a zaměřím se na krk toho mnicha. Moc toho zkusit nemůžu, bojovat moc neumím, vždycky mě chránili moje zvířata. Podívám se na Tanise. „ Rozškubej ho.“ |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Bručíš si pro sebe, Lumi se zatím tak prochází a pozkoumává okolí. Vůdce karavany je zmlácený a v ústech roubík. Když se k němu přiblížíš, prosebně vzhlédne, ale pak uhne očima nějak do tmy. "Takže se konečně někdo ukázal. Ale jak jste prošli přes Rokibiho? Ono je to v podstatě jedno že?" hlas se nese místností a zanechává mrazivý pocit v zátylku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro Musim přiznat že mě to docela překvapilo, ale ne tolik jako to co udělala ta holka po tom co se zvedla. Jen řekla koho musíme dostat a hned k nim vyrazila. A proč zrovna toho s tim hadem? Je fakt že vypadá divně, možná by se dalo říct že i šíleně, ale i tak kdo ví. Než si stačim všechno promyslet ona už upaluje do té místnosti kde se ještě před chvilkou bojovalo. Sakra Ulevim si a rozběhnu se za ní. Kdž ji konečně doběhnu všimnu si že je na zemi had, týpek kterej nevypadá zrovna elegantně a ještě k tomu od někud vytáhla bič. No a co víc si přát než divnej smích na uvítanou. Ten chlápek se mi fakt nelíbí a nechci s nim mít moc společnýho. Ale co nadělám když zas nečekaně vyrazí...musim se jí pak zeptat jak se jmenuje...proti tomu šílenci a mě nechá kousek za sebou. Jo řikala že bychom měli zaútočit společně, ale já jsem se sotva od někud dostal, kde jsem bůh ví jak dlouho byl mimo, takže jsem trochu stuhlej. Než mi dojde co vůbec dělám už s´jsem ve vzduchu a sahám po magii. Instinktivně použiju to co je mi nejbližší. Stone fist! První věc která se mi vybaví v hlavě a asi teď ta jediná co potřebuju. Ruce se mi začnou obalovat kamením a když si vytvořím asi v průměru 20 cm vělkou pěst namířim ji na toho magora a se řevem se ho snažim zasáhnout do hlavy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Chvilka nepozornosti postačila. Jsem zpět. Daini ryumon kai Příval energie mě opět probral. Normální člověk by už dávno byl v limbu jak říkal. Okamžik po tom jsem zabořil ruku do podlahy a kus vyrval a sežral. A znova. A znova. S každým soustem víc a víc zářím a spadá ze mě únava a kámen kolem sebe jsem doslova spálil. Hmmm nové přírůstky... stejně ten zasranej mnich patří mě S tím v mžiku jednám Daisan kyumon kai Dlouho nepoznaný příval energie zasáhl mé tělo sice to není tolik jako jindy ale pro ted je to úžasný pocit. Tentokrát toho hada neovládá přímo... musim se vyhnout útokům magií na čelo Mezi tím jsem zaznamela že na mě letí ten otravný plaz. Chvilku počkám a těsně předtím než by se do mě zakousl tak uhnu uhnu a chytim ho za krkem a třísknu s ním vší silou o zem. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Maikeru Hadovi se vyhneš jen s obtížemi, je rychlejší než jsi předpokládal. Ale Jak vyskočíš, abys uhnul, tak místo chycení mu na ten krk dupneš. Přirazíš ho k zemi takovou silou, že mu z huby vystříkne jed. Ten se dostane až na protější zeď díry a tam se syčením kus skály rozleptá. Přitom ho proboříš o několik stop do země. Had se vyvlékne a stahne se. Přitom vidíš, že z kůže mu trčí pár odštěpků skály. Hinata a Gler Mnich se zasměje a celkem hravě uskočí švihu bičem a Gler ho jen o kousek mine svými pěstmi. Tanis mezitím běhal okolo. Při dopadu mnicha na zem ihned vyskočí a podaří se ho drápnout na zádech. Mnich zavrčí a sám zaútočí. A rovnou na Hinatu. Roztočí hůl že je z ní vidět pouze rozmazaná šmouha. Tanis skočí před něj a vychrlí na něj oheň. Mnich odskočí a hasí si hořící rukáv. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro „ Skvěle Tanisi!“ Houknu na něj a přiblížím se k mnichovi. Snad se tomu klukovi povede mnicha praštit dřív než se vzpamatuje a zaútočí na nás znovu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Ward Black pro Povede se mi dostat z pout ale já vím že to není konec ale naopak začátek. Horší na tom je úbytek energie. Nicméně moji nepřátelé mi nedávají šanci na nic a tak dkyž otvírám dveře zjišťuji že jsem jimi zrovna někoho odrovnal (otevíral jsem je poněkud naštvaněji). Nedávám svým dalším třem nepřátelům žádný čas na reakci a rovnou se rozběhnu na toho nejbližšího vyskočím při čemž použiji trošku magie do svalů v nohou a provedu kop oběma nohama zaráz do hlavy mého nepřítele. Kop je tak silný že mě odmrští zpět do zadu a hlavou dolů takže se odrážím rucemi od podlahy mírně se na nich zhoupnu a přetočím znovu za použití trošky magie a vystřelím ze spod pořádnou kopačku dalšímu nepřítely opět oběma nohama do brady. Přičemž mě to ještě vymrští nahoru a jednou nohou mu pak ještě přitanu na hrudník. Teď se postavím proti svému poslednímu zbývajícímu nepříteli a podívám se na něj s hodně naštvaným výrazem. Zjistil jsem taky že mě trochu zasáhli do zad ale to mě teď nijak moc neštve. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Gler Yuri pro "WOAHH!!" Jediná věc která se mi dostane z pusy před tím než uskočím a rozplácnu se o kousek dál na podlaze. Vyškrábu se na kolena a zakřičim. "Sakra dávejte si pozor na to koho pálíte" Vážně...tohle mě už nebaví. Nechám pomalu opadnout z mých rukou kameny. Instinktivně položim ruku na zem a vypustim magii. "Stone coffin!!" Okolo mnicha se začne třást podlaha, praskat a o malou chviličku později se ze země vyřítí balvan ve tvaru pěsti. Zmateně se na sebe podívám a tak nějak nechápu jak jsem to udělal, ale docela se mi to líbí. Co líbí už mi to zase začíná jít. Zase...proč zase? No kdo ví. Šibalsky se usměju a pomocí magie vyrvu ze země před sebou kosek podlahy udeřim do něho pěstí a ten se díky magii rozletí na několik kousků který mířej obrovskou rychlostí na mnicha. "Tak a teď se vyhni tomuhle." No a aby toho nebylo málo všimnu si nějakého zápachu, jako kdyby něco hořelo...a dokonce mi začíná být vedro. "Moje mikina!!" Rychle ji ze sebe shodim a začnu ji co nejrychleji hasit! |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Po tvém otočení před tebou stojí přibližně stejně vysokej chlápek jako ty, oblečený v zářivě až šíleně barevném kostýmu. Je celkem řádně při těle, obličej jako vepř v levé ruce malou vycházkovou hůlku s průzračným krystalem na vrcholu. "Zdravím, zdravím, vítejte v mém skromném příbytku. Co vás sem přivádí?" Zachrochtá a předkloní se, což vzhledem k jeho tloušťce vypadá dost bizardně. Prohlíží si Norise a zdánlivě odnikud vytahne nějakou sladkost a nacpe si ji do pusy. Přitom zamlaská až se z toho zvedá žaludek. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Sakkaku Norris pro Dobrá Norrisi tohle zvládneš zamysli se nad tím jak vypadá, šaty dělají člověka dost často takže co tu máme... Muž dožbrptlá, a ukloní se,.. pravděpodobně. Pravou ruku ohno v lokti skoro do pravého úhlu, položim si ji nad pas a lehce se ukloním, přitom nespouštím oči z neznámého při tom se představim Sakkaku Norris a opět se narovnám. Dobrá vystupování, pakliže se nepřetvařuje tak jeho výstup plus jeho ošacení, pravděpodobně má hravou povahu, a myslím si že když vidí že mu nic nehrozí tak se nebojí uvolnit se, o ostražitosti ovšem nemůžu moc mluvit ,ale to přijde případně samo . Zajímavé místo pro příbytek, vidím že si potrpíte na řádný standart ... A ano abych odpověděl na vaši otázku. Je to zvláštní víte je .... tedy přesněji BYLA tu jedna karavana která byla pod ochranou mích kolegů z cechu, jenže stačilo malinko aby povolily v ostražitosti a celá karavana leží v ruinách, jistě práce dobře organizované skupiny. Ačkoliv situace se zdá býti neřešitelná, jelikož útočníci nezanechali žádné stopy, se jeden z mých kolegů rozzuří doběla, a vrhne se ulicí a dříve než se úbec vzpamatujete už leží první dům v ruinách a ten šílenec se žene do podzemních chodeb. Jistě vám došlo že někoho takového nechat pobíhat v podzemí pod městem, je jako nechat kutálet sud plný vysoce výbušné směsi velice rušnou ulicí, která ústí v jarmark. Tak jsme ho následovali abychom zamezily větším ztrátám na životech, až jsme dorazily k Rokibimu který se již chystal zkrotit našeho divokého přítele, váš známí vypadal že je schopen zvládnout toho divocha, tak jsme se rozhodli vyklidit pole. A tak jsme skončili zde ve vašem vkusně zařízeném sídle pane ..... ? nechám tu otázku na jméno vyset ve vzduchu. Dobrá Norrisi on VÍ že víš že nás nenechá odejít, jenže všichni mají rádi vyprávění, poslechne si, možná bude i komentovat, pravděpodobně budeme měřit jeden druhého podle jeho jednání, jestli ta hra začne musim zjistit co nejvíc před tím než to jednoho z nás přestane bavit, ale pamatuj, NIKDY nepodceňuj někoho z kým budeš nejspíše bojovat. Analizuj postupuj pomálu ten kdo ví více má navrch. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Maikeru Ribu pro Hajzl jeden šupinatej odplivnu si. Musím na to jinak, mojí magii sežere. Počkat... zabrblam. Díra, kameny had.... A hned začnu. Z prudka se nadechnu a doslova flusnu po hadovi ostře zářící mini orb energie. Milisekundu po té se už na zem schýbám pro kámen velikosti pěsti a paží nabytou silou ho mrštím hadovy přímo do huby v tu samou chvíli co bude chtít sežrat orb. Tím by měl dostat ránu kamene a i magií jelikož ho zraním. Mno uvidíme. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Gler a Hinata Po zasažení mnicha do kutny na chvíli ztratí koncentraci a přestane dávat pozor. Gler vytvoří z kamene ruku, která mnicha chytne za nohu. Mnich zařve bolestí a vyšle proti vám vlnu vzduchu, která je tak nasycená magií že vzduch úplně praská. O tom, že by vás tahle vlna mohla rozpůlit, vůbec nepochybujete. Tanis i když pozdě se zakousne mnichovi do ramene, kde má hůl. Maikeru Hada se snažíš oslepit malinkatým orbem. Podaří se ti to pouze částnečně. Had uhne, takže orb prosviští kolem, ale kámen ho zasáhne a vytvoří mu ránu v první polovině těla. Had zasyčí a vystřelí na tebe jako vystřelený z kanonu s huou roztažneou tak, že by tě byl schopnej sežrat hlavu i s ramenama. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hinata Kiyoko Irezumi pro Bitva Sotva stihnu uhnout, když mnich vyšle vlnu, ve které praská magie. Na zem dopadne kousek konečků mích dlouhých vlasů, jak mi je to odsekne. Dost pobouřeně se otočím k mnichovi, kterého akorát chytí Tantalos za rameno, mám sotva čas vytáhnout svitek a udělat na něj pár čar. Okamžitě sáhnu do svitku, chytím nejbližší čáry a vytáhnu jí ven. No ne že by to bylo něco světoborného, ale nemám čas, takže tahle tyč bude muset stačit. Odhodím svitek na zem a dlouhou hůl pevně chytím. „ Tohle je strašná hloupost.“ Šeptnu potichu a pokusím se praštit toho šíleného mnicha do hlavy. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro Tlusťoch ze zachichotá. "Ale, ale, vám ten jazyk jede. Moje jméno? No... ano, já jsem ale hlupák nepředstavil jsem se... Jsem..." V tu chvíli se podrbe na hlavě. "Vy jste se taky nepředstavil... Takže co já vám budu říkat. A ten váš kamarád, který se jen bělá bojuje s Rikibim.. zajímavé, ano, velice. No, víte, ta karavana tu skutečně byla, támhle je velectěný vůdce karavany, takže nemůžu říci, že tu ta karavana nebyla že? Ano, ano, to by byla lež." Znovu se zasměje/zachrochtá. "Ale víte, on je tady jeden důležitý artefakt, který převážela, ovšem soudě podle vašeho výrazu asi o něm nic nevíte. Ono je to asi lepší že? Přece jen ten artefakt byl mocný a kdyby padl do... mých rukou, asi by se stalo něco špatného... Jenže.. já už ho mám." S tím se šíleně rozesměje. |
| |
soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
![]() | Konec bez konce To jak mnich zařve, mě překvapí, co překvapí normálně mě to zděsí. Nečekal bych že je takhle silnej. Moje mikina mi odletí bůh ví kam a já se na něho můžu jen s těží podívat. Musim uznat že ten její tygr je docela pohotovej. Hned co ten mnich skončil tak se mu zahryznul do ramene. Tohle by mohla bejt moje příležitost. Rychle se rozběhnu proti mnichovi. Mám menší výhodu, mnicha furt drží moje ruka a ještě k tomu musí něst váhu tygra. Nechávám vláčet ruce za sebou, pomalu do nich pumpuju poslední zbytky magie. Ruce se mi opět obalí kameny a já se připravuju na poslední úder do kterýho musim dát všechno. Se řevem se na něho vyřítim a začnu mu sízet jednu rázu za druhou do hrudníku. Pravá, pravá, levá, pravá, levá a zakončim to pravým hákem. Takhle ještě chvilku pokračuju. Poslední úder vedu zespoda. Dám do něho všechno. Koncentruju magii. Ještě kousek. Teď! Těsně před tim než ho udeřim se mi vechna magie nahrne do ruky a já ji vypustim při nárazu. Nejspíš to nebylo úplně nejinteligentnější, protože potom se začnu potácet zpátky, všechno se mi točí před očima. Na rukou už nemám nic. Pomalu se sesunu na zem kde zůstanu ležet. Pomalu zavírám oči...skoro nic necítím...když v tom...ucítím závan nějakého velmi známého pachu...něčeho...co jsem měl rád...asi...pomalu otevřu oči a jediný co před sebou uvidim je kus kamene. Kámen? Co to...z nějakýho důvodu se po něm natáhnu a přisunu si ho k nosu...opravdu voní dobře. Možná mám halucinace, ale to jsem nějak neřešil. Strčil jsem si kus kamene do pusy a skousl jsem. Najednou ucítím jak se mi začne vracet trochu síly. Sám jsem hodně překvapenej, co se to vůbec stalo. Ale na to teď neni čas. Na nic nečekám a začnu se ládovat šutrama a cítím jak se mi začně vracet síla...Najednou si vzpomenu...to mě učil otec...jak mi to jen říkal...ano...Lovec draků. |
| |
![]() | Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu!Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní. |
| |
![]() | jo hele vypada to ze to muzes zrusit...tady na to kaslou |