Ghost hunt
hrálo se Denně
od: 23. listopadu 2007 18:55 do: 09. října 2009 23:02
Dobrodružství vedl(a) Kuroi
| |
 | Svět, ve kterém žijeme, je plný tajemství, jehož pravou podobu zná jen málo. Jedni z těch, kdo vidí pod pokličku nevysvětlitelného a nadpřirozeného, jsou ti, jež se s tímto setkávají téměř každý den. Někteří toho daru, který jim umožňuje vidět nadpřirozené tajemné věci, zneužívají, jiní to používají aby někomu pomohli. Tito lidé se ale stále ještě dělí na ty, jež nadpřirozeno vnímají jen lehce okrajově, a na ty, kteří mají moc s tím něco dělat. Někdy se dokonce objeví silné spirituální spojení mezi skupinkou takto nadaných lidí a jejich osud je přivede k sobě. A pak se začnou dít zvláštní věci. |
| |
| Začala zima, sníh začal padat na cesty a na střechy domů. Vše se brzy zalilo do čistě bílého pláště, který byl narušen jen špínou cest. Na tomto ročním obdoobí je nejhezčí, že duchové nejdou tolik vidět, takže jsou média a jim podobní lidé velmi spokojení. To ale neznamená, že se duchové neobjevují...je jich stále stejně a stále se lidem zdá, že na ně hledí. Začíná vánoční shon...i když Vánoce nepatří k originální japonským svátkům, tak se zde uchytily poměrně rychle a slaví se. Je něco okolo týdne před štědrým dnem, kdy je ten shon ještě větší....a zdá se, že tento den si na noční obloze vybrala jedna hvězda k tomu, aby zasvítila mnohem zářivěji než všechny ostatní...a aby spojila osudy několika lidí. Pátek, 17 prosince Eita V noci se ti zdál velmi zvláštní sen, který si bohužel nedokážeš zapamatovat, ale něco ti říká, že to nebyl jen tak obyčejný sen. Ráno, když si vybereš poštu, na tebe vykoukne obálka se zvláštní starobylou pečetí. Když ho otevřeš a přečteš, tak ti dojde (po několikaterém opakování této činnosti) co po tobě odesilatel vlastně chce. Je tam napsáno, že je to strýc Aillena a že by byl rád, kdyby jsi se dostavil do domu onoho strýčka dnes večer. A taky, že tam pozval nejen Aillena ale i Takamota a ještě jednoho chlapce (Kouyou). Takamoto V noci se ti vůbec nespalo dobře. Sice se ti nedál žádný zvláštní sen, ale měl jsi nepříjemný pocit, jako by tě někdo upřeně sledoval...skoro jako kočka svou kořist. Když ti služebná donese tvou poštu, tak tak najdeš dopis od známého tvých rodičů...a očividně se také jedná o Aillenova strýce. Dopis pochopíš okamžitě...ten strýček po tobě chce, aby jsi se k němu dnes večer stavil u něj doma...neudal sice důvod, ale že je to důležité..a že tam bude Aillen i Eita. A také nějaký kluk, jehož jméno je ti naprosto neznámé, ale je u něj napsáno, že by tě tahle osoba určitě zajímala. Aillen Celou noc se cítíš jako na trní, vypadá to jako kdyby na tebe přišel náhlý záchvat horečky, nebo něco podobného. Takže se přirozeně v noci moc nevyspíš. Vzhledem k tomu,že jsi zase jednou u strýce na návštěvě, tak by se to dao vysvětlit náhlou změnou lůžka na spaní. Na nočním stolku najdeš malé psaníčko, ve kterém tě strýček upozorňuje, že pozval na večeři Takamota a Eitu...a taky jednoho tobě neznámého kluka. |
| |
 | Ráno se probudím se zvláštním pocitem, že se mi zdálo něco, něco neobyčejného, ale bohužel sen se s ránem vypařil jako pára nad hrncem a zbyl z něho jen pocit. A tak to dál neřeším. Oblíknu se a vyjdu z pokoje. V obýváku na mě čeká na stole moje pošta. Posadím se a listuji postupně, kdo mi co píše. Většinou je to obyčejný psaní, přání a nějaké účty, které nechám na stole pro otce. Poslední dopis, co mi zbyl na vyřizování, je se zvláštní starobylou pečetí. Otevřu ho a několikrát za sebou čtu, co se to tam píše. Cože?....já ke strýci Ailena....co tam budu dělat? Proč tam jdou ještě ostatní? .....Třeba mě naši nepustí. Odložím dopis stranou. Účty nechám na stole a vrátím se do pokoje. Jen co má otec čas, zajdu za ním s prosbou o návštěvě strýčka Ailena. Naši Vánoce moc neslaví, otec by nejradši vůbec a tak nemá důvod mě držet doma. Den proběhne v klidu, tak nějak tradičně a tak se nachýlil večer a já se dostavím k uvedeném domu s dopisem v ruce a s nervozitou na srdci. Zazvoním a čekám spíš jen odmítnutí nebo vysvětlení, než nějaké vřelé přivítání. Tak je to tu...co bude? Bude fajn vidět zase kámoše..ale proč zrovna tady? Kdo s tím vůbec přišel...ten strýček...kdo to vůbec je? Proč..Co já tu vůbec dělám? Před dveřmi stojí asi 170 cm vysoký devatenáctiletý kluk, s tmavěhnědými různědlouhými prameny vlasů. V uších má několik naušnic, v pravém dokonce dvě spojené řetízkem. Oči podobné barvy jako vlasů, blížící se k černé. Plnější rty a nos nijak moc nevyčnívající z obdélníkové tváře. Postava je normální, asi jako každého druhého kluka v jeho věku. Na sobě má tlustou černou bundu s okraji ozdobenými umělou kožešinou, na hlavě slušivou bílou čapku, ruce v prstových bíločerných proužkovaných rukavicích, teplejší kalhoty bílé barvy s pár řetízky kolem různých kapes. Na nohou vysoké, černé, těžké boty, které hřejou jeho prokřehlé prsty. |
| |
 | Ten divný pocit co mám v noci mě zas tak nepřekvapuje. Nějaká dušička si zase hraje v mém domě. I když je mi divné že má kočka Miyu nijak nereaguje ale nejspíš se prostě jen někam vyplížila. Zbytek noci se jen tak převaluju a přemýšlím jak hrozně budu zítra vypadat když budu nevyspaný. Ještěže nemám moc práce. Když ráno vstanu nejvíc času mi zabere se dokonale obléknout, učesat a namalovat. Když jsem konečně spokojený nechám si přinést snídaní a s tou přichází také pošta. "Účet...pozvání...pozvání..pozvání...ti lidi si nedají pokoj, být žádaný je tak vyčerpávající..a hele pozvání!" dodám znovu otráveně, když si všimnu že tenhle dopis je moc zvláštní. Zatímco ostatní dopisy skončili na zemi kam jsem je zahodil, tenhle položím na stůl. Služebná sesbírá to, co jsem tu rozházel a s úklonou odejde, zatímco já se dám do čtení. "Dýchánek s přáteli...bezva," poznamenám po jeho přečtení ale kyselý tón prozrazuje, že mi to tak bezva nepříjde. Někdo po mně zase něco chce...otrava. Vrhnu pohled na nedokončený náčrt šatů na stojanu. No...do večera času dost. Když dokončím návh a odnesu ho šéfovi, přičemž se nevyhnu zaplnění mnoha dalších dní v mém rozvrhu, které bych určitě uměl využít líp, vydám se na tu tajemnou schůzku. Když dorazím k domu už tam stojí Eita. "Yo Eita-chan!" plácnu ho po zádech snad trochu větší silou než by bylo nutné. Kluk který se právě dostavil je o něco vyšší než Eita. Má hnědé vlasy s blond proužky sahající přibližně k ramenům a se sestříhanou ofinou. Vypadá vůbec jako vystřižený z Visual Kei módního časopisu. Má na sobě až po zem dlouhý plášť s řetízky a přívěsky velmi dobře padnoucího střihu, pod ním jsou vidět černé kalhoty se spoustou přezek, úplé a zastrčené do vysokých černých bot. Na rukou má bezprsté kožené rukavice a nehty jsou černě nalakované a stříbrný prsten na pravé ruce. Z bledé tváře září pár hlubokých kočičích hnědých očí. V pravém uchu má řadu kroužků. |
| |
 | Ráno se probudím. . . vstanu tak akorát na oběd. Když člověk celou noc nespí asi těžko se probudí. Že by zase nějáká zbloudilá dušička? Je to divné, protože tady se mi to moc neděje. Bude to asi tím že mám zaae tu velkou postel. . .je na můj vkus moc měkká. Vydám se tedy do jídeny na oběd. Mám rád tenhle starý dům, ale občas mi příjde že je tady více tajemství než je zdrávo. Často se po cestě chodbymi zastavuju protože se mi něco nezdá. Ani dnes tomu nebylo jinak. Strýček u oběda opět nebyl. Nepřekvapilo mě to. Trávím tu celkem dost času, ale jeho vidám jen minimálně. Chtěl jsem aby mi vysvětlil důvod proč dnaska pozval moje přátelé. No. . .třeba ani žádný důvod neměl. Třeba mi jen chtěl udělat radost. No nic, už to nebudu řešit. Ale opravdu se těším na večer. Do večera je času dost, takže se musím něják zabavit. Skočím si jako vždy do stýčovy knihovny pro nějákou knížku o japonské historii, aby měl podklady ptro skreslení. Potom si sednu k počítači a začnu kreslit. S blížícím se večeremse blíží i dokončení mého díla a jakmile soubor uložím a zaklapnu notebook ozve se zvonek. Budou to asi kluci, takže jim zajdu dolů otevřít a přivítat je. Vidím to tak že otevřu dveře a skočím na ně . . . horší když tam bude někdo jiný. Otevřou se domovní dveře a v nich stojí 19-ti letý chlapec, který vypadá trochu mladší než je. Má černé vlasy sestříhané tak že mu překrývají pravé oko a na levé straně má konečky obarvené na červeno. Vzadu má vlasy svázané do copu, který mu sahá do poloviny zad. Tmavé oči, resp. oko, protože to pravé není vidět, má orámované černými linkami. Nehty má nalakováné na červno jen u prsteníčku levé ruky je lak rudý. V levém uchu má kroužkovou náušnici. Na tváři mu září úsměv, jak je rád že opět vidí své přátele. Na sobě má bílou košili s volánky na konci rukávu a fiži u krku. Krátké kraťasy a vysoké černobílé proužkované punčochy a černé šněrovací boty které ho dělají trochu vyšší než ve skutečnosti je. |
| |
| Natolik jsem zabraný do myšlenek, co tu vůbec dělám, že nezjistím příchod Takamota. Takže jen heknu pod ránou do zad a udělám malý krok dopředu. "Kon...." hovořím, zatímco se otáčím na toho, od koho jsem to slíznul. Uvidím Takamota a na tváři se objeví úsměv oproti dosti rozladěnému výrazu předtím. " Ach....Yo..Takamoto-kun, taky jsi dorazil na tu schůzku?" zeptám se s již mnohem lepší náladou, že ho vidím. Co je venku ze školy, tolik příležitostí ho vidět nemám. Než mi nějak stačí odpovědět, otevřou se dveře. Přestanu se mu věnovat a instinktivně se podívám, kdo nám přišel otevřít na zazvonění. Strýčka bych nečekal, ale Aillena taky ne. Přivítání proběhne v trochu přívětivějším rázu, a na jeho skočení na mě ho jen přátelsky obejmu na úvítanou a hned se zase rovnám. " Yo, Aillen-chan....tak jsme dorazili na to pozvání...a vypadá to, že ty jsi nás čekal....Povíš, o co tu jde?" Zeptám se rovnou, protože tato otázka mě tíží od přečtení, několikanásobném přečtení, doručeného dopisu. |
| |
| Než stihnu vůbec něco Eitovi říct, konečně se otevřou dveře a v nich stojí Aillen. Neviděl jsem ho co mě vylili ze školy ale nezdá se, že by se nějak změnil. "Zdravím," kývnu na něj a přidám k tomu elegantní gesto. Můj pohled se obrátí na Eitu, když se začne ptát. "Jo taky by mě to zajímalo, ale nemůžem nejdřív dovnitř? Mrznou mi prsty," ušklíbnu se a vrazím kamarádovi před oči ruce v bezprstých rukavicích, které jsou teď už docela bledé, jak jsem promrznul. |
| |
| Když otevřu dveře dostaví pocit absolutní radosti že zase vidím oba svoje kamarády. "Hiiiii!" Skočím Eitovi do náruče, jako to dělám vždy. Ale dřív než tohle stihnu udělat i Ta-chanovi, obrátí se na mě Eita s dotazem. Trochu se zarazím. Ale potom co vypustí Ta-chan poznámku a ukáže mi promrzlé prsty zase se rozesměju. "No . . . pojďte nejdříve dál." Ustoupím od dveří aby mohli projít dovnitř a neodpustím si poznámku na Ta-chana. "Tak proč ty rukavice nosíš když je ti v nich potom zima? " Usměju se na něj. Jakmile vejdou zavřu za nima dveře a provedu je do haly. "Když už jsi se zeptal, Eita-chan . . . já vlastně ani nevím o co to tu jde. Chtěl jsem se zeptat strýčka, ale služebná mi řekla, že je mimo město. Je to divné." Najednou ke mě příjde sluha a začne něco šeptat. "Bernard mi teď řekl, že večeře už je nachystaná. Určitě máte hlad. ^^ Sevlečte si ty bundy a Bernad je uklidí." Podívám se nejdřív na ně a potom na Bernarda. Jakmile se sevlečou dovedu je do jídelny kde už je prostřeno pro pět osob a stůl se jen prohýbá. "Posaďte se, kam chcete." Ukážu jim s úsměvem na prázdné židle a potom se posadím mezi ně. "Chvilinku počkáme, co vy na to? " usměju se na oba. |
| |
| Po přivitání a po poznámce Taka nás Aillen pustí dovnitř. Jak vstupuji, směji se. " Taka-kun, ty z té svojí mody jednou zmrzneš a odpadnout ti všechny prsty.." Zavtipukuji na jeho účet, rád s ním riskuji, co si u něj můžu dovolit. Většinou to ode mě bere dobře. Aillen mi odpoví na mojí otázku danou mu venku, spíš přizná, že sám neví. Než stačí cokoliv dalšího dodat, je přerušen a následně my vyzvání k odevzdání bund. Stejně si jí už rozepínám a tak odepnu poslední knoflík a sundám svojí teplou zimní bundu. Přitom rukavice jsem už sundal a nastrkal do kapes. A to samý čepice. Vlasy jen prohrábnu, na nehtech u rukou mám starý sedřený černý lak. Jsem nějak líný se ho úplně zbavit. Upravím mikinu s lebkou, které krvácejí oční důlky a na zádech s nápisem: Když uvidíš záblesk, už je pozdě. Těžké boty jsou už dávno z mých nohou dole. Nechám sluhu, at si s tím poradí jak chce a vydáme se do jídelny. Na tváři se rozjasní úsměv, i když stále nechápu, co to má znamenat. Usadím se na nejbližším volným místě a očima projíždím, co to tu všechno je. " Jo...počkáme..já ještě stejně nějak velký hlad nemám." Poznamenám, a odtrhnu pohled od stolu. Jsou tam dobroty, ale opravdu hlad nějak velký nemám, abych nad tím slintal.Tak to jsem zvědavý, co to tu bude za sešlost...třeba se máme najíst ted..pak už nebude chut....ne...ach jo..proč já nezůstal doma? Povzdechnu si vduchu, přesto na druhou stranu jsem rád, konečně se vidím s Aillenem mimo školu a s Takou, po kterým se mi často zasteskne. |
| |
| "To víš, pro krásu se musí trpět," ušklíbnu se v odpověď na Aillenovu otázku. Myslím že mě zná dost dobře aby věděl, co je v životě moje priorita. Vzhled první a pak až praktičnost. S trochou nejistoty předám sluhovi svůj kabát a vražedným pohledem (který s mým make upem a bledou pletí vypadá skutečně nebezpečně) mu naznačím, že by na něj měl být velmi opatrný. To co na sobě nosím by vydalo nejmíň na jeho měsíční plat. Pod kabátem mám černou košili a na ní vestu se spoustou řetízků, jak se to na VK sluší a patří. Narozdíl od Eity si nesundavám boty, na to nejsem zvyklý. Vydám se za Aillenem a usadím se ke stolu vedle Eity, hned nakraj. "To je zajímavý...pozve si nás a pak tu ani není?" poznamenám, ale nezdá se, že bych byl nějak zvlášť otrávený. Prohlížím si ubrus, jako by na něm bylo něco fascinujícího a očividně mě zajímá víc než co nám mohl chtít Aillenův strýc povědět. |
| |
| Snad jako by Aillenův strýček čekal až se všichni usadíte a začnete se divit, že tady ještě není, se ve dveřích objeví malý hodně staře vypadající dědula. Tenhle dědula, oblečený do velmi dobře vypadajícího, skoro aristokratického oblečení, je Aillenův strýček...vy ho vidíte poprvé, a Aillen asi počtvrté. "Konnbanwa," pozdraví vás s mírnou úklonou. "Jsem rád, že jste se na mé pozvání dostavili." Očima, které se lesknou jakýmsi potměšilým lišáckým způsobem, s vás přejede a tajemně se usměje. "Omlouvám se za své spoždění, ale byl jsem vyzvednout čtvrtého, který je jako vy. Nejsem si jistý, ale tuším, že o sobě nevíte, ačkoliv se znáte velmi dlouho, tu hlavní věc...docela důležitou. O tom, co vidíte vy a ostatní to vidět nemohou. a taky to, že jste všichni čtyři navzájem propojení svými osudy...a jiné podobné řečičky, které se obvykle říkají v oklultistických věcičkách, nebo romantických příbězích. Každopádně...než budu mluvit dál..myslím,ž e vám představím Kouyoua..." Strýček mluví dlouho, a když dopoví poslední slovo, tak se otočí ke dveřím a zavolá na toho posledního jménem. |
| |
 | Dnes ráno jsem taky dostal zprávu o tom, že by si se mnou chtěl promluvit nějaký mi neznámý muž. Nejvíc mě na tom, co mi napsal zaujalo, že prý našel mé dvojče. Každopádně já jsem nikdy nebyl ve čtvrti, kde chtěl, abych zašel, takže jsem se rozhodl, že se to nějak pokusím najít...a pak mě po cestě ten dědula potkal a svezl sem. Jakmile mě přivezl, tak mi nařídil, ať si zatím sundám kabát a počkám, než mě zavolá. Tak jsem taky udělal... Ani ne půl minutý poté, kdy mě zavolá, se objevím ve dveřích a vejdu dovnitř... Jsem tak nějak průměrně vysoký (cca 175 cm) a je hodně štíhlý, skoro až vychrtlý. Má tvář je oválná a hodně bledá, stejně jako zbytek mé kůže, kterou můžete vidět. Mám krátké rovné vlasy odbarvené na blond a hluboké tmavé oči, které jsou obtáhnuté černými linkami a tmavými stíny. Momentálně na sobě mám oblečené obyčejnou bílou mikinu a černé kalhoty. Na krku mám řetěz s kladkou. V tu chvíli, kdy vejdu, začnu doslova zírat na jednoho z těch kluků, kteří sedí za stolem, protože vypadá úplně jako já. Odmažeme-li fakt, že na sobě má podstatně dražší a hezčí oblečení. Kirei, okomentuju, jak vypadá mé dvojče, zatímco na něj nepřestávám už docela neslušně hledět. |
| |
| Skoro se polekám, když se objeví ten muž a najednou promluví. Když ho tak poslouchám, nevím, jestli se mám začít smát. Mluví jako by vážně vylezl z nějakého příběhu v knize. "To je v pohodě dědo, dlouho jsme nečekali. A zdá se že se ještě pobavíme," ušklíbnu se a vzápětí se podívám po svých kamarádech. Sice netuším o čem to Aillenův strýček mluví ale jedno jsem pochopil dost dobře. "Vy fakt taky vidíte duchy? Jaktože to o sobě teda nevíme?" pozvednu obočí. Je mi divné, že jsme na to nikdy nepřišli. Pěkně znám svoje kamarády. Dřív než se mi dostane odpovědi příjde ten poslední kluk a mě dokonale ztuhne úsměv na rtech. Zírám na něj stejně jako on na mě. To je moje tvář...moje tvář... rezonují mi ta slova hlavou. Malý okamžik se možná cítím zrazený ale pak příjde úplně jiný pocit... Někdo tak krásný...musím ho mít...bude můj ať mě to stojí cokoli... Nezmůžu se ani na slovo, nemůžu se ani pohnout. A to se mi opravdu nestává. |
| |
| Příchod starého muže, nejspíše strýčka, mě odtrhne od přemýšlení. Prohlídnu si ho dost kriticky, ale nakonec si usmyslím, že k tomuto sídlu jeho oblečení patří. Mírná uklona zanikne v tom, co říká. Zpozorním a dost podezřívavě se podívám na své přísedící kamarády. Ještě k tomu Taka-kun přidá svojí zvídavou otázku. Jen se od něj otočím, odmítám mu na tohle ted odpovídat. Sice je to dobrý kámoš, ale tohle jsem nehodlal říct ani jemu, svýmu nejlepšímu kámošovi, a ted to tu kecá nějaký starý chlápek. Od dalších překvapení mě však nedělí dlouhá chvile. Nastane vstupem dalšího do místnosti. Střídavě se dívám jak na Taka-chan, tak na novýho, Kou-chan. " No to mě podrž, Taka-chan, ty Vo*e, ty máš dvojče. " Zareaguji a pak se začnu smát. Tímto se totiž řešení nějakých duchů přesune jinam, což jen uvítám. Opřu se a založím ruce křížem. " Hm...a ted?..Dojemná rodinná chvilka?...nebo co to je za kluka?" v hlase je uštěpačný ton, protože kvůli tomuto tady být nemusím. Na to si mohl pozvat jen Taka, a né sem tahat mě. O tom, co vidím, se nehodlám jen tak zničehonic bavit. Nevidím jediný důvod, proč bych tohle měl přiznávat. |
| |
| Chvíli zírám na svého strýčka Vlastně je to asi tak po čtvrté co ho vidím...a obvykle zase rychle zmizí ne jak teď... Chvíli ho poslouchám a potom se udiveně kouknu na své kamarády. Oni...Oni to vidí taky? To snad ne! Jakto, že to nevím...ale já jim to vlastně taky neřekl. A jakto, že o tom ví i strýček? Chvíli na něj koukám a vidím toho staříka v jiném světle než doteď...v ještě podivnějším. Jsem tak zamyšlený, že si ani nevšimnu že strýc někoho zavolal. Zvednu hlavu až když se Ta-chan vedle zarazí. Podívám se nejdřív na něj a potom směrem kterým se dívá on. ne...nemožné.... Na chvíli ztuhnu a následně si promnu oči protože tohle je...nemůžu tomu uvěřit. "Ú-úplně...stejní!" Vydechnu překvapeně. Párkrát zamrkám protože to se mi asi musí zdát. Opřu se Eitu. "Promiň Eita-chan...ale asi jsem už unavený...vidím dvojmo" Omluvím své chování. A teď opravdu nevím co mám řešit dřív. Nejlepší by však bylo probudit se...dříve něž příjde ještě něco horšího. |
| |
| "Tak..teď nevím, co vám vzalo dech víc...ale myslím, že asi Kouyou, ne?" řekne strýček pobaveně. Opravdu se zdá, že má radost z toho, že vás takhle hezky překvapil. "No..abych vás představil..tohle je Shiroyama Kouyou, Takamotův mladší bratr, asi tak o minutu, pokud já vím," řekne nejdřív k vám u stolu, pak se otočí na Koua a promluví k němu. "Hizoku Takamoto, tvůj bratr. Eita, jeho nejlepší přítel, a Aillen, jejich další kamarád...a můj synovec," představí vás ostatní Kouyouovi a pak ho posunkem pošle, ať si sedne ke stolu. Jakmile se tak stane, tak si sedne do hlavy stolu a dá se do jídla, což posunkem doporučí i vám, přičemž pokračuje v další řeči. "Jak jsem již říkal. Všichni z vás vidí duchy a máte také jiné schopnosti, které jsou jiným lidem cizí. Také jsem říkal, že jste všichni navzájem propojení, i když nejvíce to jde vidět u vás tří...protože jste přátelé. Co se týče Kouyoua, ten má největší spojení se svým bratrrem, ale s vámi ostatními je to spojení také. Vlastně, abyh to řekl nějak přesněji...několikrát v minulosti jste se potkali, aniž by jste o tom věděli, nebo si to pamatovali," strýče pokračuje ve své litanii, která očividně ještě bude nějakou dobu trvat. "Zasvětil jsem hledání svazků v mé rodině velmi dlouho, a teď jsme konečně našel vás čtyři, kteří jste spolu spojení velmi silně. Čímž se dostáváme k hlavní věci dnešního večera. Když se objeví takovéto lidé, tak by se s tím vždy mělo něco dělat...vlastněz takto spojených lidí se často stávají skupinky exorcistů a jiných podobných organizací, které mají co dočinění s okultizmem a jinýjmmi nadpřirozenými věci. Já sám jsme kdysi k jedné patřil a můžu říct, e to byla velmi zábavná a zajímavá práce. A taky hodně výdělečná...ani by jste nevěřili kolik aristokratů se bojí duchů..a taky jich je v jejich sídlech přehršle. Proto jsem vám chtěl nabídnout, jestli by jste se nechtěli stát "lovci duchů"...sponzorovat vás budu zatím já, dokud se nějak neosvědčíte v akci a nebudete vydělávat." Strýčkova řeč je dlouhá, přičemž vám ned čas nic namítnout, nebo cokoliv. Dkud neskončí svou řeč. |
| |
| Trochu mě zabolí hlava, když si uvědomím, že slyším něco, co bych neměl...teď tomu ale raději nějak moc pozornosti věnovat nebudu...není na to čas. Konečně odtrhnu svůj pohled od Hizokuovy tváře a prohlídnu si i ostatní a snažím se zapamatovat si jejich jména a tváře. Pak se jim mírně ukloním na znamení, že mě těší, ale nic neřeknu...však oni brzy zjistí proč nemluvím. Sednu si ke stolu, jak mě k tomu ten dědula pobídl. Vzhledem k tomu, že nám dědula nedalpříliš moc času a prostoru na nějaké seznámení, tak se aespoň začnu znovu dívat na své dvojče. Pořád ještě nemůžu uvěřit tomu, že jsem se s ním setkal. Po chvíli se zadívám do talíře přede mnou, ale vůbec nemám chuť na jídlo..stejně už jsem dneska jedl dostatek, anavíc na to teď nemám náladu...a myšlenky mi to taky nedovolí. Za okamžik se podívám na toho dědulu a pak na Eitu a Aillena, než mi zase sklouzne pohled na Hizokua... I když vypadám, že se v myšlenkách něčím zabývám, tak pozorně poslouchám, co dědula říká... K*revsky zajímavá nabídka, jen mám dojem, že na to ty pako jedeš moc rychle..ale co se dá taky čekat od starého senilního páprdy. Hlavou mi po konci jeho proslovu zazní tohle a ještě pár nadávek...i když navenek se jemně usmívám...vlastně jsem i přes tohle celkem rád. |
| |
| Aillen se mi začne omlouvat, čímž mě znova donutí se pořádně zasmát. " Klidek Ai-chan, tohle se ti nezdá, protože by to byl hromadný sen. Jsou dva úplně stejný." Přitom se ho na zklidněnou dotknu na rameni a velmi zlehka stisknu. Hned na to se vrátím do své obranné pozice s tím, že se znova zaměřím na toho strýčka, s čím ted příjde. Hovoří o nějakých dalších jejich rodinných záležitost, podle mě, jen protočím oči ke stropu. Jo jasný...potkali jsme ho a ted mám lovit v paměti kde?Nevím...to řeknu rovnou...a nevymyslím kdy jo...protože tohle mě nezajímá..nezajímá...asi se seberu a půjdu domů. Nejvíc mě však jeho řeč nakrkne, když se vrátí k původnímu tématu. Vidění duchu. Odvrátím pohled a dívám se ke dveřím ven. Jo tak...nabídneš nám něco a my jako blbci máme naletět? Co si myslíš....že ti tady začnu něco povídat. " Sice krásný, co nám to tu povídáte...přeji Taka-chan jeho nově nalezeného bratra...maj si určitě co říct...ale to, co říkáte o tom vidění...jak jste vůbec došel k tomu, že někdo z nás tady něco takového umí....teda, Taka-chan asi jo, když se tu tak hlasitě k tomu přihlásil...ale co sakra můžete vědět o mě?" V hlase je znát, že tohle téma se mnou není moc dobrý rozebírat, nejsem na to zrovna přátelsky naladěn. |
| |
| Jsem opravdu hodně mimo, ale ne tolik, abych Eitu za jeho pitomé poznámky nemohl dloubnout loktem do žeber a to dost silně, protože do mě se nebude navážet ani když je to můj nejlepší kamarád. Oči mám přilepené na Kouyově tváři a očividně nemám vůbec zájem o jídlo. Jestli jsem měl předtím hlad, tak teď mě docela přešel. Spustím pohled z Kuyoua až když ten stařík domluví, ale i teď k němu sem tam zaletím pohledem, jako bych se bál, že když se moc dlouho nebudu dívat, zmizí. "Hele já nemám čas na pohádky. A i kdyby to teoreticky nebyl podfuk, mám rád svou práci, je to nejlepší práce na světě a na nějaké honění zdivočelých duší nemám čas. A hlavně na to nemám náladu. Ne děkuju," ozvu se konečně ostře. Očividně na téma mého právě nalezeného dvojčete nemám slov, protože se k tomu nejsem schopný nijak vyjádřit. Ale vždyť on taky pořád mlčí... Vypadá to, že tohle setkání všeobecně nebude mít velkého úspěchu protože Eita zřejmě ztrácí nervy. Tedy pro mě už úspěch mělo a víc nečekám. |
| |
| Tak teď jsem zmatený ještě víc. Oba mí přátelé jsou podráždění a já opravdu nevím, co dělat. Ta-chan stále kouká na svého bratra a Eita vrhá zlé pohledy střídavě na mého strýce a střídavě do stropu. Jedinný Kou-san vypadá v klidu. Mě si opět nikdo nevšímá. No co se dá dělat. Naložím si lákavě vypadající jídlo, ale ihned potom zjišťuji že nemám na jídlo vůbec chuť. Takže do něj pouze dlubu vidličkou, abych se zabavil a poslouchám strýce. Říkal...říkal exorcisti?, bleskne mi najednou hlavou a já ihned zpozorním. Lovci duchů. . .že by to konečě bylo něco v čem se můžu uplatnit? Měl..měl bych to snad příjmout? Ale co když budu jedinný? Z úvah o téhle nabídce mě vytrhn poněkud podrážděný Eitův hlas. "Ale. . .Eita-chan. . ." Sice zareaguju, ale nenapadá mě co říct. Lepší bude asi nic neříkat. . .zřejmě má důvod chovat se takhle. Trochu posmutním, protože jsem se opravdu těšil na příjemný večer se svými přáteli. Určitě mají důvod proč se tak chovají, je to v pořádku, mají na to právo . . . Ale já jsem pevně rozhodnutý. Jakmile v místosti nastane chvíle relativního klidu, rozhodnu se to říct. "Já . . .já bych do toho i šel." Podívám se rozhodně na strýčka. "Tedy...Vím to jistě. Chci to zkusit." Řeknu nakonec o poznání jistěji. |
| |
| Když Eita promlví, tak se na něj trochu zamračeně podívám. Má docela hezky pravdu...i když bych se tím, že umím vidět duchy netajil...kdyby to šlo. Po svém dvojčeti vrhnu na okamžik docela nehezký pohled, protože se mi nelíbí jak o duších mluví, ale rychle sjedu i Aillenovi, nad kterým jen lehce zavrtím hlavou...taky bych do toho sice šel, ale něco se mi na té nabídce nelíbí...jako by tam bylo nějaké "ale". Jakmile ze všech tří spustím pohled, aniž bych cokoliv řekl, tak začnu šátrat ve své mikině...po chvíli z ní vytáhnu přenosný tablet s pamětí (tzn: může se na něj psát i když není připojený do počítače). Zapnu ho a tužkou do něj něc napíšu...jakmile tak udělám, tak ho otočím na ostatní, aby si mohli přečíst, co jsem napsal...nepředpokládám, že někdo z nich umí znakovou řeč. Já bych byl taky pro, kdyby to nesmrdělo podfukem. A jinak mě opravdu moc těší, že vás poznávám. Hlavně svého bratra. Slova jsou napsána naprosto nádherně čitelnými znaky, že by se jeden divil, jak to dokážu. Jakmile jsem si jistý, že si to přečetli, tak si dám tablet zase před sebe...určitě se ještě bude pořádně hodit. |
| |
| Od svého nejlepšího kámoše slíznu dloubanec do žeber, což mě ovšem nijak netrápí. Jsem na to zvyklej, že si občas vjedem do vlasů,ale přátelství mezi námi to neohrozí. Stále tak nějak čekám, kdy se ten stařík vyjádří k tomu, co o mě ví. Místo něho se ozve Aillen, jen se k němu otočím a zvednu pravé obočí na znamení, že čekám, co z něj vypadne. Co...co chceš říct....něco na mě...nikdo tady neví, co se mi stalo..nevíte o mě nic...tak tu na mě nedělejte ksichty, at jsem nějaký schovívavý. Místo další řeči se však Aillen otočí na svého strýčka a přizná, že by tu nabídku bral. Chystám se něco říct,ale zaujme mě Kouyou, jak něco hrabe ve své mikině. Vytáhne tablet a něco napíše. Dokonce nám to dá přečíst. Změřím si ho podezřívavým pohledem. Copak on nemluví?.....Taka má dvojče, co nemluví....aspon nějaká zábava, sledovat dokonalého Taka a jeho nemluvicí dvojče..jen nesmím nic na tohle kecnout, to by bylo horší než dloubanec do žeber. Po přečtení vzkazu se podívám na Taka i Aillena, u kterého by mě zajímalo, co mi to chtěl říct. Nakonec se zase opřu s pohledem do neurčitého místa na stole. " Souhlasím s tebou, Kou-chan." řeknu a dám schválně delší pauzu. " Taky tě rád poznávám. Ale s tím prvním ..můj názor znáte...nevěřím někomu, koho vidím poprvý v životě a tečka." Dopřesním svojí informaci. |
| |
| Vrhnu pohled po Aillenovi, který nabídku okamžitě naivně příjme. Ale je to jeho věc, mně to může být ukradené. Vzhledem k tomu, že stále sleduju své dvojče všimnu si okamžitě jeho počínání a vzkaz si přečtu nejspíš jako první. Co tohle znamená? Je němý...? Škoda... povzdechnu si v duchu. Kdyby měl stejný hlas jako já to by bylo...úžasné. Vypadá to, že má Kouyou stejné myšlenky jako já. Taky se mi tohle vůbec nezdá a proto jsem to okamžitě zavrhnul. Tahle situace mi vůbec příjde hrozně bizardní. Prostě jen tak přivede mé x let ztracené dvojče a nechá nás si užít toho šoku, než na nás vybalí nějakou pohádku. Všichni vidíme duchy..no dobře divný, ale co mě to zajímá? Jediný důvod proč tu ještě sedím je Kouyou, protože bez něj neodejdu. Je tu spoustu věcí co chci vědět. |
| |
| Trochu zklamaně se podívám po ostatních. No, je to jejich věc... povzdechnu si a zvednu se ze židle. "Jestli mě omluvíte, šel bych si lehnout. Není mi něják dobře. Eita-chan, Ta-chan děkuji, že jste přišli. " Pokusím se na ně usmát. "Kou-san, rád jsme tě poznal." Mírně se mu pokloním. Potom se ještě kouknu na strýčka. Žádné námitky nemá a proto odejdu do haly a následně do svého pokoje. Kde si lehnu na postel a jen tak civím do stropu. Nechci na nic myslet a spát se mi ještě nechce. Měl to být příjemný večer...to to zase dopadlo. Povzdechnu si a nepřestávám civět do stropu. |
| |
| Strýček vaše povdání sledoval tiše, ale s nemalým zájmem. "Nečekal jsem, že by jste to vzali hned. No...kdyby jste si to rozmysleli, můžete mi dát vědět," řeknu po chvíli a zvedne se od stolu. Pak oodejde z jídelny zadními dveřemi. a vás ostatní nechá ať si děláte co chcete. |
| |
| Znovu něco napíšu do tabletu, než to otočím obrazovku zase k nim...tedy spíše k Eitovi. Nehezký zážitek? Touhle otázkou mířím k tomu, co říkal už předtím...určitě se mu muselo stát něco...zvláštního a nehezkého. I když do toho mi nic není. Na Aillenovo rozkloučení lehce kývnu hlavou, než se otočím k Aillenovu strýčkovi, který zase plácnul dokonalou pitominu. On je vážně šílený... Pozvednu obočí, když odchází a pak si zaťukám na čelo, když si sem jistý, že už mě neuvidí. Je to fakt cvok. |
| |
| Odsunu se od stolu, na jídlo nemám náladu a už stejně jíst nebudu. V tom si všimnu, jak Kouyou něco píše a pak to namíří převážně na mě. Zamrkám než mi docvakne, na co se to vůbec ptá. Neodpovím hned, protože se rozloučí Aillen a hned na to ten jeho strýček. Aillen je smutný, což mě trochu zamrzí, ale odchod toho strýčka uvítám. Nejraději bych ho ještě do těch dveří dostrkal, aby zmizel rychleji. Pro sebe se musím usmát, jak si Kouyou zatuká na čelo. Vstanu od stolu a jen pokrčím rameny. " Tak já taky půjdu..nic novýho jsem se nedověděl a na jídlo nemám hlad....nechám vás tu vy nalezenci k soukromému hovoru....a jo, nebylo to nic hezkýho. " rozhodnu se aspon na toto odpovědět, i když i to je dost těžký. Ale co, to si může dopátrat každý s trochou šikovnosti, jako ten dědula. " Sayonara Taka-chan a Kou-chan." Ukloním se a odejdu ven z jídelny. Dnešní nálada byla mizerná od rána, ale ted je přímo hrozná. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po jeho odpovědi k němu vyrazím, sice trochu pátrám,ale nakonec mám dojem, že stojím před jeho dveřmi. Zatukám a opatrně je otevřu. Do škvíry strčím svojí hlavu ještě v čepici. " Ai-chan. ..jsi tu?" zeptám se připravem zmiznout v případě mýlky či letící věci k mé hlavě. |
| |
| Ani se nedivím že Aillen odešel a odchod toho staříka mě jenom potěší. Trochu znejistím, když Kouyou napíše tu otázku na Eitovu minulost. Nemyslím si, že je dobré se ho ptát a netuším jak by mohl zareagovat. Naštěstí ho jen odbyde. "Matta ne Ei-chan," rozloučím se s ním a jemně mu stisknu rameno. Sleduju jak mizí a pak se obrátím na Kouyoua. Myslím že jsem nervózní. Já nikdy nejsem nervózní...jenže v téhle situaci to není zas tak nepochopitelné. "Je to vážně divné...pořád si na to nemůžu zvyknout, tak se omlouvám že se chovám jako idiot..." ušklíbnu se na něj. Opravdu mě nenapadá nic inteligentního. Vlastně jsem rád že jsem na něj konečně promluvil. Teď už to snad půjde líp. "Mohli bychom si jít někam promluvit? Myslím že máme o čem...tedy ty asi nemluvíš ale...oh bože já jsem vážně blbec...ale nečekal jsem něco takového, je to pro mě sakra šok," zakroutím hlavou a pokusím se dát dohromady něco smysluplnějšího. "Můžeme jít třeba ke mně? Pokud nemáš nic v plánu?" zeptám se konečně celkem souvisle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Hm...jsem." Řeknu úsečně protože se mi teď moc mluvit nechce. Ale přece jen, když už přišel, měl bych být na něj alespoň trochu milý. "Pojď dál jestli chceš." Dodám proto v zápětí a počkám jestli vejde nebo ne. Stále ležím na posteli, jsem tak mimo že se mi opravdu nechce vstávat i když vím, že tohle není moc slušné. Snad to pochopí. Zadoufám. |
| |
| Zavřu oči a lehce kývnu Eitovi na rozloučenou. Do paměti si přitom zapíšu, že se ho na to nemám ptát. Ale to nevadí, o některých věcech se mluvit nemá. Pak se zaměřím na to, co mi říká Hizoku, než se zase skloním k tabletu a začnu psát. Píšu celkem dlouho, protože toho píšu hodně...ale za chvíli to zvládnu a ukážu to co jsem napsat Hizokuovi. Kdybych mohl mluvit, tak bych na tom byla si tak stejně jako ty. Ale narozdíl od tebe mě na tohle ten páprda trochu připravil. I tak je to ale docela překvapující. Nic v plánu nemám, stejně jsem si byl jistý, že pokud se opravdu sektám se svým dvojčetem, tak se nerozloučím po deseti minutách. Zatímco nechám Hizokua číst, tak se zvednu od stolu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V ruce protočím čepici a zase si jí nandám. " Asi bych měl jít...nevypadáš na někoho, kdo by stál ještě o společnost." poznamenám a zase vstanu z postele. No, jsem tu jak šašek..sedím, řeknu dvě pitomý věty a zase mizím...že já sem lezl ..a nešel hned pryč...ta moje dobrota mě jednou bude stát život. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Bydlím kousek odsud, v lepší čtvrti...měl jsem při adopci štěstí. Budeme tam za chvíli," upozorním ho jenom, když vyjdeme před dům. Nemůžu se na něj přestat dívat. Je to skoro jako pohled do zrcadla, který mám velmi rád, ale mnohem lepší, protože se ho dá opravdu dotknout. Což jsem vlastně ještě neudělal...měl bych. Zanedlouho se skutečně dostaneme k mému domu. Je to větší vila s rozlehlou zahradou oddelená od zbytku světa kovovým tepaným plotem se zdobnou bránou. "Vítej v mém království," řeknu s úsměvem a brána se otevře sotva k ní příjdu. Takové malé kouzlo. Jakmile dorazíme až k domu služebná už čeká aby nám zase vzala kabáty. Této důvěryhodné osobě ho svěřím bez zaváhání. V přijímacím salónku pohladím bílou kočku, která si hoví na pohovce a jen se trochu protáhne, když ji minu. Všechno je tu zařízené jako v dávných dobách, šlechtické kořeny rodiny se nezapřou. Ale vypadá to velmi krásně. Vedu Kouyoua až do své pracovny, tam budeme mít víc soukromí. Je tu jak pracovní stůl zahrabaný pod hromadou náčrtů tak menší stolek se dvěma koženými křesly(což poněkud v porovnání s dobovým nábytkem nezapadá) kam se posadím a gestem ho vyzvu aby udělal to samé. "Já bych byl rád kdyby jsi mi o sobě něco pověděl první. Kde jsi vyrůstal, kde jsi studoval, kde bydlíš...chci to všechno vědět...snad si nevypíšeš ruku," pousměju se. Mám tendenci přistupovat k němu hrozně opatrně a sám nechápu proč... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jestli chceš tak běž. Ale rád bych aby si tu zůstal ještě alespoň chvíli." Posadím se na postel a ukážu na místo vedle sebe. "Jsem tady vždycky tak sám a už mě to štve. Nemám žádného nejlepšího kamaráda tak jako jsi ty a Ta-chan. Nemám si tu koho pozvat a s kým tu být." Vyliju si svůj stesk, ani nevím proč. "Oh...omlouvám se. Nechtěl jsem si tu tak vylívat své pocity." Nachvíli se zase odmlčím. "Spěcháš domů?" Zeptám se po chvíli trochu ostýchavě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po cestě očima neustále bloudím k jeho obličeji, protože...je úplně stejný, i když vypadá hezčí...možná dospělejší. Nebo je to jen tím, že má na sobě dražší hezčí oblečení. Nejsem si jistý. V domě, který je velmi přepychový, se nemůžu na všechno okolo sebe vynadívat. Když si představím, kde bydlím já...je to podstatný rozdíl. V jeho pracovně si sednu na to řeslo a za chvíli se dám do psaní. Vlastně toho na psaní moc není. I tak mi ale trvá poměrně dlouho, než to všechno sepíšu. S adopcí jsme měl jak se zdá menší štěstí než ty, co se týče peněz, ale i tak byli mí adoptivní rodiče velmi hodní a laskaví. Bohužel mi táta před pár lety zemřel, takže žiji jen s mamkou. Vlastně nevím, co bych mohl napsat, to nejzajímavější už stejně víš, že vidím duchy a tak. A taky je umím vyfotit, což se mnoha lidem nepovede. Co se týče mých zálib, tak je to focení a okultizmus. Nic jiného ostatně jako němý pořádně nemůžu dělat, protože mě na žádnou lepší školu nedostanou, a taky nemám peníze. A co ty? Tohle se objeví na obrazovce, když ji otočím k Hizokuovi, aby si to mohl přečíst. I když píšu celý život...takovéhle věci nepíšu vůbec nijak často. Jakože o sobě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Tu pustím a sednu si vedle Aillena. Znova si sundám čapku a bundu si aspon rozepnu, přeci jen by mi pak byla zima. " Já nikam nechvátám, u nás doma se nic neděje a spíš se to tam hádá, zda Vánoce budou či ne." řeknu to spíš už jako samozřejmost. Nejsou to typické hádky, protože otec vždy vyhraje. Ale matka si každý rok podle něj dovoluje víc a víc. Položím ruku na jeho rameno a usměji se. "Ai-chan, jestli budeš mít potřebu společnosti, klidně dej vědět. Já klidně zajdu, Taka-chan má poslední dobou čím dál více práce a vídáme se jen velmi málo. " Mrknu na něj a hned se rozhlídnu drze po pokoji. "Co tu vůbec celý dny děláš, když tu nikoho nemáš?" Zajímám se a přitom důkazy jeho činnosti hledám po místnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přečtu si co napsal, když ke mně obrátí tablet. Jistěže se nemůžu dozvědět všechno, to bude ještě dlouho trvat. "Jistě něco takového se dá čekat...ano měl bych říct něco o sobě než budu mít další dotěrné dotazy že?" usměju se na něj, i když můj úsměv nepůsobí moc mile, ale za to nejspíš může můj makeup. "Jak vidíš adoptovali mě bohatí rodiče. Vždycky jsem měl co jsem chtěl. Studoval jsem uměleckou školu ale kvůli jistému incidentu mě vylili. Teď se živím jako model a příležitostný návrhář...mí rodiče žijí jinde takže tenhle dům je jen můj. Bydlím tu jen já Miyu, moje kočka a služebná," řeknu co mě napadne a zamyslím se, jestli jsem nevynechal něco důležitého. Ale myslím že ne. Však se může zeptat. "Jen by mě zajímalo...jsi němý od narození?" zepám se ještě na další věc. Hlavou se mi honí milión věcí a mám co dělat abych si všechny ty myšlenky uspořádal. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je zvláštní, že jsme každý skončil v úplně odlišené rodině. Ale na druhou stranu máme něco společného...oba nestudujeme, i když z odlišných důvodů. Na jeho dotaz o tom, že jsem slepý lehce pokrčím rameny...nevím, jestli od narození, ale asi ano, nebyl jsem schopný mluvit co si pamatuju. Po chváilce přemýšlení ještě dodám přikývnutí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chci se ho dotknout...kami-sama jak moc chci... projede mi hlavou a přímo hltám očima linie jeho tváře. "Jsem moc rád že jsme se setkali...a doufám že se odteď budeme vídat častěji..." Nejen že doufám. Já se o to zasadím, protože myšlenka na kohokoli jiného v jeho přítomnosti mě najednou začíná dost rozčilovat. Tohle je moje tvář...moje tělo...on mi bude patřit...není tu nikdo jiný kdo by měl právo. "A co se týče peněz, dám ti kolik bude třeba...na soukromého učitele...na cokoli budeš chtít. Jsi můj bratr. postarám se o tebe," velmi dobře se o tebe postarám, dodám v duchu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Co se to děje?...něco takového se mi ještě nestalo..doufám, že už nešílím. Lehce zatřepu hlavou. Doufám, že to byla jen má představivost, než cokoliv jiného. Problémem je, že se ten samý "šum", snad jen trochu zřetelnější, ozve hned poté, co Hizoku domluví. Teď na to ale nemám čas příliš hledět, protože musím Hizokuovi napsat odpověď. Taky bych byl rád, kdyby jsme se vídali často...musíme dohnat ten čas, kdy jsme spolu nebyli. A já jsem spokojený s tím, jak si teď žiji. Více méně. A stejně jsem chtěl jít na uměleckou, na focení. K tomu učitele nepotřebuji. Napíšu na tablet a zase to Hizokuovi ukážu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne nevěřím, že bych si ho nemohl alespoň trochu naklonit penězi... "Každý po něčem touží...chci abys věděl, že cokoli budeš chtít, tak odteď můžeš mít, ujistím ho znovu. "Případně bych se mohl zeptat na nějakou práci pro tebe v agentuře...ale na to jen kontakty nestačí, musíš být opravdu dobrý ve focení. Třeba by jsi pak jednou mohl fotit i mě," zasměju se. To by bylo vážně zábavné... Ale proč ne. Kdyby pracoval na stejném místě jako já alespoň bych ho měl pod dohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nejspíš. Znovu se dám do psaní...bohužel, jinak s ním komunikovat nemůžu. Jaká škoda...kdybych mluvil, určitě bych si s ním hezky popovídal. To bych musel nejdřív přijít na to, po čem toužit. Doteď jsem prakticky toužil potkat své dvojče, což už se stalo, takže opravdu nevím, jestli tady něco, po čem bych toužil. A pokud by to šlo, mohl bych ti nějaké své fotky ukázat zítra, kdyby jsi se ke mně stavil. Určitě taky budeš chtít vidět, kde bydlím já. Pak se můžeš rozhodnout, jestli bych na tu práci stačil alespoň podle tebe. Zase na něj otočím obrazovku tabletu. Tohle je hrozně zdlouhavý způsob domluvy...příliš moc zdlouhavý. Ale nedá se nic dělat, nějak se to zvládne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jestli máš všechno co si přeješ...pak musíš být opravdu šťastný...a co tvůj hlas? Nechtěl by jsi ho zpět?" zeptám se ho vcelku bezohledně. Ne že bych si nebyl vědom, že ho to určitě trápí, spíš proto, že by se s tím možná dalo něco dělat, kdyby chtěl. "A tohle...je skvělý nápad. Rád se podívám kde bydlíš. A ty fotky chci určitě vidět...a pokud budou dobré můžu pak nějaké vzít do práce...vlastně pak klidně můžeš jít se mnou," navrhnu. Jistě...čím víc budeme spolu tím líp, přikývnu v duchu nad svým nápadem. Bude ještě nějakou dobu trvat než ho budu mít pod kontrolou tak jak já chci a trpělivost není zrovna mou ctností. Snad to půjde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro slyším to znovu...trochu zřetelněji, ale pořád nevím co to je. Začíná mě to trochu trápit, takže se trochu zamračím. I když tohle by se dalo taky brát jako reakce na to, co řekl Hizoku o mém hlase. Hned ale pokrčím rameny a zase se dám do psaní. Neměl jsem hlas od začátku. Nedalo by se říct, že by mi nechyběl, ale žiji takhle celý svůj život, takže mi to nepříjde jako něco důležitého. Jen psaní je pomalé, to je pravda. Ka-san nebude zítra doma celý den, takže můžeš přijít, kdy chceš. Nejsem si jistý, jestli by bylo dobré aby o tom ještě věděla, nějak ji na to musím připravit. Neslyšíš něco divného? Z toho psaní už mě pomalu bolí ruka...ale opravdu se nedá nic dělat...alespoň se ho můžu zeptat na ten šum..no, možná to bude něco co tadyde slyšet normálně. Kuso. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Když si říkal, že máš čas, nechtěl by si někam zajít? Na kafe nebo čaj...nebo na něco sladkého?" Zeptám se ho po chvíli protože opravdu nemám náladu sedět tady mezi těmi čtyřmi stěnami. A doufám, že mé pozvání příjme. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po nějaké chvíli se mi podaří najít adresář. "Napiš mi svoji adresu a já dorazím...můžu přijít před polednem, pak bychom mohli jít spolu na oběd," navrhnu ještě před tím, než zareaguju na to co napsal jako poslední. "Když o tom začínáš...slyším...myslel jsem, že se mi to jen zdá..." Zatvářím se podezřívavě a rozhlédnu se okolo. Ne...kdyby to byl duch to by bylo jiné..cítil bych to..kde je Miyu? vzpomenu si na svou kočku a vykouknu za dveře. Ale ona si stále stejně mírumilovně leží na pohovce. Ne duch ne. Vlastně to spíš znělo jak hlas... Zabodnu pohled zase do Kouyoua. Co to má znamenat?! |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sjedu pohledem na Aillena a zrovna ve chvili, kdy dostanu od něj nabídku někam zajít. " Ai-chan, a kam chceš jít? Do jídelny bych nešel, co vyrazit ven? Je tam sice zima, ale po té zalézt do nějaké cukrárny, o to je to milejší." Příjmu svým způsobem pozvání a postavím se. " Tak pojd, nebo si to ještě rozmyslíme." Zatím se ale nezapínám a nenasazuji čepici, počkám na Aillena, až se začne oblíkat. Nálada se mi pomalu trochu vrací, konečně to vypadá na lepší část dne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli uslyším zase ten šum, ne...teď to znělo už skoro úplně jako hlas...hlavně to poslední slovo. Miyu. Není to jméno jeho kočky? Trochu překvapeně a nevěřícně se podívám na Hizokua, který se po něčem podíval za dveře...a pak se docela nehezky podívá na mě. Hned vzápětí to uslyším znovu...a už mi dojde, že to bylo něco, co udělal Hizoku, protože je to jeho hlas, jen zní naštvaně a zdá se, že i křičí. Prudce sebou trhnu, takže mi vypadne prupiska z ruky na zem. ...telepatie..? Nechci na tohle myslet, ke všem mým schopnostem aby se přidala ještě další, to by nebylo hezké...anebo to dělá jen Hizoku? Rychle se sehnu, abych zvedl prupisku, protože se mi teď zrovna na Hizokua dívat nechce...z nějakého důvodu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zkřížím ruce na hrudi a zamyslím se. Trochu moc šoků za jeden den... "Stává se ti tohle normálně? Protože mě se to ještě nestalo nikdy..." zeptám se a obrátím k němu tázyvý pohled. Je vidět že jsem si vůbec neuvědomil, žejsem ho vyplašil. Chvíli mě tohle zjištění štve ale pak si začínám uvědomovat výhody toho všeho. Mnohem snažší komunikace...ah...a těžší hlídání tajemství... ušklíbnu se dost nepříjemně. Nejsem si jistý jestli to Kou slyšel, ale bylo by vážně nepříjemné, kdybych ani ve svých myšlenkách nemohl být svobodný, přestože spolu budeme moct snáz mluvit. Snad to půjde nějak vymyslet... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tohle se minelíbí. Nebo..valstně to bdue snažší, ale...nechápu proč a co se děje. A zrovna teď. Konečně ze země zvednu prupisku a položím ji na stůl. Je to děsivé..když křičí. Trochu nervózně si upravím okraj mikiny, protože tohle vůbec není hezká situace. Hlavně nevím, jak na tohle bude Hizoku přesně reagovat... Když mi položí otázku, tak se na něj konečně podívám...a zakroutím hlavou. Takže jemu se to taky nikdy nestalo...co to ale znamená? Vrátím se ke křeslu, kde jsem nechal tablet, který vezmu do ruky a začnu trochu nervózně poklepávat perem o obrazovku. Tohle je divné...civnější než obvyklé divné věci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Stejně je to ale sakra divné...ale svým způsobem dobré... Silnější pouto rovná se víc kontroly nad mým odrazem. Jen si budu muset dávat pozor na to co si myslím a to bude zatraceně těžké. I když stále neslyším všechno ale každé slovo je zřetelnější a zřetelnější... "Myslím že bude trvat než si na tohle zvyknu..." povzdechnu si a usadím se zpět do křesla. "A omlouvám se...nemohl jsem vědět..." dostanu ze sebe poněkud neúplnou větu, když si uvědímím, že jsem ho nejspíš vylekal. Už si nemůžu řvát ani v duchu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Myslíš, že bych u tebe mohl přespat? nechci se tu vracet. Když teď někam půjdeme, budu mít dobrou náladu a když se sem vrátím bude zase všechno fuč." Trochu posmutním a vzápětí mi dojde, že to byl trochu troufalý dotaz. Ale opravdu to tak cítím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsou to různé zapamatované útržky informací ohledně telepatie, které jsem zatím přečetl....zkouším si dát dohromady, co by tohle mohlo být. U dvojčat se podle různých zdrojů informací může vyskytovat něco jako telepatie. Sice to není tak, že by si dokázali číst myšlenky, ale myslím, že když už oba vidíme duchy, ta je tohle silnější. Nejsem si jistý, jestli to všechno Hizoku uslyší, ale musím zkusit, jak moc tohle funguje. Ale myslím, že bude lepší, když se tohle anučíme správně "používat" nebo jak co ohledně tohodle, než z toho zešílíme. Zatím alespoň můžeme komunikovat trochu rychleji-...ajá si neupíšu ruku. Nemusíš se omlouvat... Podívám se na Hizokua, přičemž se lehce usměji. sice mě to vyděsilo, ale to se spraví. Jako bych na to nebyl zvyklý. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otevřu dveře a vyrazím k hale, kde se dooblíknu a nasadím si boty. No..ještě že naši nekontrolují počet lidí v pokoji..i když otec stejně bude zaměstnán svými argumenty proti Vánocům...takže s tímhle si rozhodně dělat hlavu nebudu." Přemýšlím, zatímco si šněruji boty. " Ai-chan...povedeš..vůbec nevím, jakou cukrárnu myslíš....takže se nechám odvést." ujasním Aillenovi, když jsem připraven k odchodu do té zimy. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Zvykl jsem si vídat duchy zvyknu si i na tohle...i když bych byl rád, kdybych se naučil některé své myšlenky nenechat číst...ne že bych měl nějaká velká takemství, ale občas si myslím....veskrze lidské věci které bych si radši nechal pro sebe," ušklíbnu se. Jsem si jistý že je na tom stejně...ale tohle by se mělo dát nějak ovládnout. Přinejhorším si to vizualizuju jako mé duševní útoky ohnivými znameními. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pokrčím rameny. Tenhle způsob komunikace se mi líbí...protože když si něco myslím a něco u toho dělám, tak je to přirozenější, než když to píšu. Na tváři se mi objeví jemný úsměv. Přeci jen je tohle lepší. Tak mě napadá...můžu se tě dotknout? Je to zvláštní...za tu dobu, kdy spolu jsme...ani jednou jsme se nedotkli, ani neobjali, nic...což by jsme měli, když...tak dlouho, vlastně vůbec, jsme se neviděli...ani nevím jestli je na dotek stejný jako já, nebo je jiný. Hodně rád bych se ho dotknul. ...doufám, že žádnou z těhdle myšlenek nezachytil. Nebylo by to hezké. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jsem zvyklý i na měnší prostory. Bydlel jsem s rodičí než . . ." Zarazím se. "Než jsem šel na střední. Teď tu sice bydlím, ale moc se tomu nedá říkat domov. Spíše tak běhám mezi školou, bytem a tímhle sídlem." Vysvětlím nakonec a doufám, že se Eita nebude ptát, proč jsem se zarazil. Dojdeme do haly kde chvíli počkám než se obleče a potom konečně vyrazíme. "Asi zavolám taxíka co ty na to? nebo se ti chce jet metrem a potom pěšky?" Pro jistotu už si vytáhnu mobil, připraven volat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kontrolovat myšlenky není snadné ne-li nemožné...budu na to muset přijít co nejdřív. Je to divné, jak to co říká v myšlenkách je jako by mluvil nahlas..je to zvláštní ale pohodlné. Na veškěré tyhle starosti zapomenu ve chvíli, kdy položí svou otázku. Ano tohle už jsem chtěl udělat od chvíle co jsem ho uviděl. "Jistě...myslím že jsme byli oba tak roztržití, že jsme docela zapoměli...je to zvláštní když má někdo tvou tvář že? A člověk pak přemýšlí jestli je to skutečné," řeknu zamyšleně. Nečekám až se mě dotkne, ale příjdu k němu a chytím jeho ruku. Přitáhnu si ji k obličeji aby se mohl dotknout mé tváře a přitom ho nepřestávám upřeně sledovat, jako bych chtěl přečíst každou jeho reakci. Mezitím sám položím ruku na jeho tvář a jemně po ní začnu přejíždět prsty jako bych se skutečně musel přesvědčit, že se mi to jen nezdá. Je to tak zvláštní....tak hrozně zvláštní...dotýkat se jej...je to podivný pocit... unikne mi jedna myšlenka ale v tu chvíli si to ani neuvědomuju. Vím co je na tom pocitu tak zvláštního...jako bych ho dávno znal, přestože dnes ho vidím poprvé... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pro důraz svých slov, vyrazím směrem k metru. " Ai-chan, ten taxík zavoláme, až nám bude moc velká zima a nebudou nás hřát ani ty rukavice." Usměji se, aby nebyl už tak smutný a před obličejem mu zakmitám svými prsty v rukavicích. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je hodně hebká, myslím, že o něco jemnější než ta moje, ale to nepoznám. Kirei.. Vypadám skoro jako bych byl Hizokuovou přítomností zhypnotizovaný, protože se mi dívám do tváře a jemně přejíždím přes linie jeho obličeje. Vlastně po chvíli zjistím, že mi jedna ruka nestačí na to, abych zjistil, jaké to přesně je, takže druhou rukou se dotknu jeho vlasů. Jsou jemné a hladké...hladší než ty moje. Tak mě napadá, jestli t není tím, že si může dovolit dražší a lepší šampón a tak. Vypadáme sice stejně, ale na dotek je to jiné...a o "kvalite" by se taky dalo hodně co mluvit. Trochu se na okamžik nad touhle myšlenkou zamračím, než mi do hlavy vnikne Hizokuova vlastní myšlenka. Musím se nad tím trochu pousmát...protože to samé cítím i já...je to hodně zvláštní. Ale hezké. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne nejsme úplně stejní, na něm je poznat, že si na vzhledu nijak zvlášť nezakládá, ale o to já se už postarám. Tenhle pocit blízkosti a Kouovy doteky ve mně probouzejí čím dál silnější pocity a nakonec se přistihnu přitom, že přemýšlím o to, že bych ho chtěl políbit... Doufám že nic z toho nepostřehl...to by nebylo vhodné...vyděsilo by ho to. Ale nemůžu si pomoct, protože kromě toho, že vypadá nádherně, jsou i jeho doteky nesmírně příjemné. Moje doteky na jeho tváři už se změnili ze zkoumavých na obyčejné hlazení. Jeho pleť by si zasloužila víc péče...ale přesto je to opravdu příjemné. Teď se hlavně musím soustředit na to abych neudělal, ani si nepomyslel nic čeho bych pak mohl litovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A není to myšlenka, která by byla zrovna...nejnormálnější. Trochu pozvednu jedno obočí a probodnu Hizokua pohledem. To nemyslíš vážně, že ne? Nezní to ani naštvaně, znechuceně, nebo tak..spíš jen nevěřícně. Nevím, proč by mě měl chtít políbit..tohle dvojčata nedělají, ne? No...možná ano, ale... Nedokážu pochopit, proč by to chtěl udělat. Proto mám ve svých myšlenkách zmatek, i když se to snažím udržet... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ještě chvíli bojuju s tím pokušením. Mé prsty pomalu sjedou k jeho rtům, kterých se jemně dotknu. Velmi jemně, jako bych se bál. Je to tím že vím, že bych neměl. Nakonec ruce spustím, ale zůstanu u něj stejně blízko, dokud se mě dotýká. "Omlouvám se..." je první co ze sebe dostanu a musím se zadívat na zem, abych se ovládnul. "Je to vážně těžké...když můžeš slyšet všechno co si myslím...zapomeň na to dobře? Někdy přemýšlím nad pitomostma, jako asi každý," pokusím se z toho vymluvit. Nechci aby se mě můj malý bráška bál. Chci aby mě měl rád, aby se držel pořád u mě. Nemůžu ho teď vyděsit... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dobře... Nejsem si sice jistý, jestli tohle je pravá příčina, ale zatím to vezmu jako tak, že je. Navíc, kdybych se ho vyptával, tak bych se stejně nic nedozvěděl, lepší bude, když ho nechám zase někdy takhle ujet. Pomalu stáhnu své ruce zpátky k sobě. Najednou vůbec nevím o čem bych s ním mohl mluvit. Co chceš dělat teď? Má otázka není sice zrovna nejjasnější, ale nemám ponětí, co by mohl chtít dělat. A já ani nevím, co bych měl dělat sám. Někdy jsem vážně jako idiot. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No stejně nepojedeme metrem moc dlouho, odtud jsme za chvíli v centru ." Usměju se a cítím jak mě chladný vzduch štípe do tváří takže teď musím vypadat jako bych se červenal. Eita mi zamává svými prsty před obličejem a já se rozesměju. Taky mi to připomene že bych si mohl obléct ty svoje. Zastavím se teda a zašátrám po nich kapsách. Nic však nenajdu. Asi jsem si je dal do tašky. Vytáhnu si je v metru. Rozběhnu se za Eitou, který si asi nevšimnul, že jsem zůstal stát a šel dál. Kousek od něj mi to však podklouzne a já prudce dopadnu na zadek s hlasítým "UÁÁÁH..." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skloním se k němu, bez nějakých okolků ho obejmu podpaží a začnu se narovnávat spolu s ním. "Ai-chan..co tu děláš? Nebolí tě něco krom zadku?" Ptám se trochu starostlivě. Jen co stojí, pustím ho jednou rukou a druhou ho stále přidržuji kolem pasu. Oklepu z něj sníh a špínu. Nepouštím ho, očima zhodnotím jeho stav. " Nechceš se mě radši držet, ..snížíme riziko pádu a když padnem, tak oba." mrknu na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsem o ale idiot takhle se nechat nachytat.... Chytím ho za bradu a natočím si jeho tvář k sobě. Krásná...velmi krásná... projede mi hlavou a je mi jasné, že já a sebeovládání nejde dohromady. "Máš hlad? Protože ani jeden jsme se jídla vůbec nedotkli tam na té slavné večeři. Takže bychom se mohli navečeřet teď," navrhnu, když ho zase pustím. Snad u toho zapomene na mé divné chování. Nechci nic zkazit... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A ticho...hluboké ticho, když tady neproudí myšlenky. ..narcista. Je to hodně tichá a slabá myšlenka, doufám, že ji nezachytil. Ale myslím, že kdyby Hizoku nebyl narcista, tak by neřekl, že je má tvář krásná. Když si uvědomím tohle, tak mi dojde, že to samé jsem svým způsobem udělal i já, čímž se to pro mě ještě zhorší. A ještě horší to bude, jestli se nějaká z těhdle myšlenek k Hizokuovi dostane. Jídlo je dobrý nápad, mám celkem hlad. Lehce se usměji, což je celkem změna od toho starostí plného výrazu, který jsem měl před okamžikem. Začínám mít dojem, že můj život se od tohodle dne hodně změní...a bude mnohem zajímavější. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To já ne...To ty boty." Ukážu na své boty s tak 10-ti centinetrovou platformou. "Už mají celkem ochozené podrážky a potom to klouže." Vymlouvám se na boty. "No trochu mě bolí zadek, ale jinak nic...jen mě studí ruce." Ukážu na své holé prsty protože jsem nenašel rukavice. Potom co mě Eita postaví a opráší, stále mě přidržuje jednou rukou kolem pasu. Není mi to nepříjemné jen cítím, jak trochu červenám, ale teď už to není zimou. Na Eitovu otázku přikývnu. " Asi to bude lepší." Zahuhňám a sklopím hlavu. Působí to dojmem, že kontroluju jestli jsem celý. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Trvá mi to a jelikož se mě má držet, tak pro jistotu zpomalím. Konečně jsou obě rukavice dole. Podám je Aillenovi a znova ho chytnu. " Tak ...koukej si je nandat....já jsem se zimou kamarád. " hovořím uvolněně a vůbec jakobych nereagoval na to, jak se Aillen trochu červená a klopí hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ale Eita-chan..." Chci zaprotestovat. "Děkuji." je však to jedinné na co se nakonec zmůžu a začnu si oblíkat jeho rukavice. Potom se na něj usměju. Jakmile vejdeme do metra a zrovna nám přijíždí metro . Nastoupéme a já se posadím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vystoupíme a já naposledy dýchnu na svoje prsty, chytnu Aillena kolem pasu a vyrazíme k místu, kde nás čeká ten vytoužený teplý čaj či něco sladkého. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chvíli jdeme centrem a Eita mě už zase drží kolem pasu. Za pár minut dojdeme k oné cukrárně a vejdeme dovnitř. Celé to tam vypadá trochu nostalgicky a zároveň vznešeně. "Kam si sedneme?" Otočím se na Eitu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Tak co mi tu doporučíš....já jsem tady ještě nebyl a tak dám na tvoje doporučení. ...Kolikrát jsi tu vůbec byl, Ai-chan?" ptám se, a teprve pak se otočím. Prsty už cítím a tak si můžu dovolit se Aillenovi se naplno věnovat. |
| |
| Posadíme se ke stolu a Eita se uhned otočí k topení. Trochu mě to zamrzí, protože je to moje vina. Sevleču se a opatrně si sednu. "No mají tu dobré čaje, hlavně ty ovocné...a taky čokoládu. a potom tu mají ještě dobré dorty. Třeba čokoládový, jahodový a skoicový je taky moc dobrý." Odpovím na otázku. Usmívám se a potom, co se na mě otočí, vezmu jeho ruce a držím je, abych mu je alespoň trochu zahřál. "Chodím tady celkem často. Často tady kreslím. Právě u tohohle stolu." Zasměju se. Potom podám Eitovi jídelní lístek aby si vybral. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odložím lístek a začnu si sundavat zbytek věcí. Bundu s čapkou a vše dám za sebe. Opřu se na místě a zadívám se Aillenovi do očí. " A co si dáš ty? Na co máš chut?" Nespouštím z něj pohled, ostatně já mám vybráno a chci si ho taky trochu prohlídnout v jiném světle, než jen ve třídě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Studí tě ještě ty prsty?" Zeptám se abych prolomil ticho a taky doufám, že se snad ne mě nebude tak upřeně koukat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan, co zadek? V metru jsi sebou trochu neklidně seděl." zeptám se a přitom se opřu a ruce rozhodím tak, že jednou rukou jsem jakoby za ním, jen ho obejmout. " Ai-chan..jak to, že nemáš s kým pokecat? Občas mi přijde, že ve třídě mluvíš. Opravdu nemáš nikoho, komu se svěřuješ?" zeptám se opatrně, s pohledem zase na něj, ale už normálně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Myslím, že jsme hodně odlišní, i když to nejspíš ostatní lidé nevnímají," řeknu najednou jako by mě to právě napadlo. Je to pravda, nicméně mě to moc nezajímá. Kdykoli se na něj podívám vidím svůj odraz... Vezmu Kouyoua jemně za zápěstí abych ho zavedl do jídelny. Normálně tu nejím, stůl je pro jednoho člověka příliš velký. Usadím nejdřív svého bratra a pak zajdu do kuchyně objednat večeři pro dva a to sakra rychle. Když se vrátím sednu si naproti němu. Takhle mám perfektní výhled. "Škoda že jsme se neznali už dřív...víš o kolik věcí jsme takhle přišli...? S tímhle by bylo perfektní dělat si srandu z kamarádů a radit si při písemkách a zkoušení," zasměju se. Je to vážně zábavná představa. Ale stejně by to bylo k ničemu, když mě ze školy vyhodili. Alespoň bych se ale pobavil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechám se odvést a usadit ke stolu, aniž bych se nějak bránil. Sice si nejsem jistý, co můžu od Hizokua čekat, když ho občas napadají divné věci...ale to mě taky, takže v tomhle jsme asi stejní. Nejsem si jistý, ale myslím, že by jsi se bavil jen ty. Já bych tohodle neměl jak využít k zábavě. Pokrčím lehce rameny, protože zatímco on by mohl říkat věci za mě, já bych nemohl dělat to samé, takže by se bavil nejspíš jen on. Ale kdyby jsme se znali už dřív, tak bych byl spokojenější. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale teď když jsme se našli, jsem opravdu rád..." usměju se, abych svá slova potvrdil. Jistě co víc bych si mohl přát. Nepotřebuju nikoho než jeho...dokonalého... "A teď, když už se můžeme snáz dorozumívat mi můžeš říct víc o své rodině...máš sourozence? Jaká je tvoje máma? začnu vyzvídat. Je to vlastně takový průzkum konkurence. Sourozence nezmiňoval tak těch se snad bát nemusím, ale jeho máma...pokud ho budu chtít k sobě úplně připoutat mohla by být překážkou. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A to, že jsem měl mít dvojče mi řekli zároveň s tím, takže jsem to bral tak, že skutečně jsi. Odpovím mu, zatímco si sundám mikinu, protože je tady docela teplo. Nemám pod ním triko, ale nátělník..a na rukou několik černých náramků. A taky jeden střbrný řetízek. Nemám sourozence. Moje máma nebyla schopná mít děti. Proto se s tátou rozhodli pro adopci. Máma je hodná, občas se mi zdá, že trochu přehnaně ochranitelská, ale to je asi způsobeno tím, že jsem němý. Má o mě pořád strach. Podívám se k oknu. Zajímalo by mě, co máma teď v práci dělá. Má dobrou práci, dokáže z toho uživit sebe i mě. a když jakž takž pracuji i já, tak se máme celkem dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přehnaně ochranitelská maminka pro mě určitě nevěstí nic dobrého...ale já ho stejně budu mít jen pro sebe...dřív nebo později a udělám pro to cokoli... "A přátele? Máš hodně přátel?" ptám se dál. Je to ošklivé že toužím po tom, aby byl opravdu opušťený, ale odhánět od něj spoustu lidí by mě stálo mnoho sil. Než se můžu dočkat odpovědi konečně nám přinesou večeři. Je toho hodně a vypadá to luxusně, obzvlášť když uvážíme před jakou chvilkou jsem o ni byl požádat. Naleju si víno a naložím si na talíř nějaký salát ve kterém se začnu rýpat, aniž bych spouštěl oči z Kouyoua. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Podívám se na jídlo, které před nás postaví a chvíli přemýšlím co to všechno je, než se natáhnu pro tu nejbližší věc. Vypadá to hodně chutně...a taky to chutné je, když sním jedno sousto. Vlastně, je tady pár lidí, se kterými si píšu na internetu, ale vzhledem k faktu, že sjem se nesetkal ani s tím, se kterým si píšu denno denně, tka by se moc za přátele považovat nedali. Vidím další výhodu, téhle komunikace. Můžu u toho jíst. A ostatně Hizoku taky, takže si můžeme popovídat, aniž by jsme porušili zásady etiky a nemluvili při jídle. Tahle myšlenka mě trochu pobaví... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je mi líto...ale já budu tvým přítelem. Kdo může být pro tebe lepší přítel než tvůj bratr...dvojče?" usměju se źnovu. Vypadá to, že se ani teď pořádně nenajím, protože víc než večeři se věnuju sledování Koua. "Moji kamarádi teď na mě taky nemají moc čas protože buď mají oni školu nebo já práci. A tady je to osamělé," přejedu očima zdi jídelny. Nikdy mi to nijak nevadilo. Vlastně bych málokoho snesl tady každodenně...dost snadno se naštvu a mám rád své soukromí. Ale Kou...to je jiná věc. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce si povzdechnu, ale hned na to se vrátím k věnování se své večeři. Chutnná to moc dobře, klidně bych si na to i zvyknul, kdybych takhle jedl častěji. Což se mi teď může snadno stát, když budu as hodně času odteď trávit s Hizokuem. Kam budeš chtít zítra jít na oběd? Zeptám se Hizokua. Už to začínám ovládat docela dobře, tohle mluvení. I když mi ještě bude trvat dlouho,, než se naučím myslet na něco a říkat něco v myšlenkách odděleně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já si nestěžuju...mám kamarádů hodně. Eita je můj nejlepší přítel...ten kluk co byl dnes trochu podrážděný...i když je samozřejmě škoda, že nemáme moc času," dodám ještě. Ale od chvíle co jsem potkal Kouyoua mě to netrápí vůbec. "Kam? Mě na tom zas tak nesejde...doma jím jako pán tak když jím venku většinou zajdu prostě někam do sushi baru nebo do fast foodu...takže nechám vybrat tebe. Záleží na tom co máš rád. Klidně tě vezmu do luxusní restaurace," zasměju se, protože pochybuju, že by po tomhle Kouyou toužil. Pravda je že já většinou zapadnu nakonec do karaoke baru a pak párty až do rána...ale nebylo by dobré se takhle špatně uvést hned na začátku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Svou myšlenkou jsem myslel Aillena. Vypadalo to, že se docela hodně znají a taky kamarádí, ale teď ho do výčtu nezařadil, takže si nejsem zas tak jistý. Mně je to jedno...dokážu sníst prakticky cokoliv. Lehce pokrčím rameny. Zajímalo by mě, kdy si Kou uvědomí, že je mi hodně věcí úplně jedno. Ale ho možná bude zajímat jn to, že mi není ukradený on. Navíc teď, dkyž jsem ho našel. Možná by nebylo špatné, kdyby... Lehce zatřepu hlavou...začínám mít špatné myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vlastně kromě Eity jsem si s níkým nebyl blízký...jak smutné. "Tak půjdeme kam nás napadne. Co na tom sejde...můžeme si třeba hodit mincí," ušklíbnu se. Když mu neudělám radost tím, že ho nechám vybrat tak mi vůbec nesejde na tom kam se podějeme, dokud bude on se mnou. "Mimochodem..." začnu a nevědomky si přitom ťukám do rtu vidličkou, přičemž Koua propaluju pohledem. "Máš přítelkyni?" zeptám se důvěrným bratříčkovským tónem. Doufám že ne, zatím to tak nevypadá. Byl by to průšvih. Z cesty bych ji odstranil snadno, ale co kdyby ji měl opravdu rád. Ani nemyslet. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce se pousměji. I mezi němými jsem byl ten, kterého ve škole mezi sebe nevítali moc dobře. I když jsem jim neřekl, že vidím duchy...vždycky ze mě měli špatný pocit. Říkám, že mi je to jedno. Znovu pokrčím rameny a skoro lišácky se usměji. Zvláště teď...mohl bych si z Hizokua trochu vystřelit, když už se mě ptá na takhle důvěrnou otázku. Rád si dělám z někoho srandu, ale možná tohle bude ještě zábavnější. Jsem asexuál. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale tohle mi vrtá hlavou už nějakou dobu. Je to opravdu divné... Po jeho odpovědi na mou zcela nevinnou otázku se ušklíbnu. "To je výborné, alespoň se nebudu o svého malého brášku bát. Nehrozí, že by jsi se dostal do ´špatné společnosti´ ." Kdepak...někdo takový... načnu svou myšlenku ale nedokončím ji. Opravdu bych si měl dát víc pozor na to co a kdy si myslím. Jen tak si na to nezvyknu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pokrčím rameny. Sice je to zvláštní, ale není to nemožné. Navíc mohla top být klidně i náhoda, Hizokua snad už někdy viděl alespoň na fotce,a mě mohl spatřit náhodou. Třeba. Dělal jsem si legraci. A do špatné společnosti se nedostanu. Ta stejně nestojí o lidi jako jsem já...ˇ Neudělal sice žádnou zvláštní reakci, ale to nevadí. Můžu se pobavit jindy a jinak. Však já ho někdy na něčem načapám. Když už jsme u toho, ty někoho máš? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přesto nejsem zcela přesvědčený...ale budiž nebudu se už o něj starat. Co mi sejde na nějakém dědovi. "Nestojí o lidi jako jsi ty? Tak to bych se divil...ale já tě stejně nedám," ujistím ho. Nedám nikomu. "Ne...teď zrovna ne," zakroutím hlavou a dám si asi druhé sousto salátu. Docela se divím, že už tak dlouho s nikým nechodím...asi měsíc? Ale teď už bych stejně na děvče...nebo chlapce čas neměl. Ani náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chvíli zírám do svého talíře, než se dám zase do jídla. Snad se o mě nebojíš? Tohle mě celkem pobavilo. Ani se pořádně neznáme, a užo mě má strach. Dobře, siice se neznáme, ale jsme bratři, takže klidně může. Jen mi pořád nesedí ta toužebná myšlenka z předtím. A kolik jsi jich měl? Dodám další otázku, když se zdá, že někoho měl předtím. Doufám, že se ho nedotknu, le nepředpokládám, že by chodil jen s jedním člověkem... Člověk? Pravda...mohla to být jak holka tak kluk. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Radši se napiju trochu vína. Přinejhorším se najím později. "Jistěže bojím. Jsi můj malý bráška...přece bych nedopustil aby se ti něco stalo," ale opravdu...to bych nerad... proletí mi ještě hlavou. I když to říkám poněkud podezřelým tónem pochybuju že by si to vyložil nějak špatně, protože se vyjímečně tvářím vážně. "Kolik? To chceš abych je počítal?" zasměju se. Ne vážně, bylo jich hodně... "Jsem krásný a bohatý model...s možností pohádkového dědictví...hodně lidí má zájem," ušklíbnu se. O citech se vůbec nezmiňuju. Už jsem ztratil iluze. Člověk na mém místě si nikdy nemůže být jistý. Na jeho poslední myšlenku reaguju pouze lišáckým úsměvem. Přece bych mu nemohl něco říct...nechci ho vylekat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tohle je opravdu zábavné...hodně hodně zábavné. Mluvíš skoro jako moje máma... epřestávám se usmívat. Doufám, že nebude taky tak přehnaně ochranářský, byla by to otrava. Navíc já se o sebe umím postarat dost dobře. Ale na to raději ani nebudu myslet, ještě by si to vyložil špatně. To, že mají zájem neznamená, že s nimi musíš chodit...nebo je ti to spíš jedno a rád se bavíš? Trochu pozvednu obočí. Tohle by mě zajímalo. Navíc, co se týče můžů, a hlavfně mladíků, tak je nejčastější hovor o sexu...a my se tam docela blížíme. Opravdu by to mohlo být zajímavé. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kdepak tohle není ochranitelský komplex. To je jenom posedlost. "Jistěže se rád bavím...vlastně jsem nikdy nebyl zamilovaný. Je na tom něco špatného?" zeptám se ho s tázavým pohledem nevinného vlka. Ne mě by nevinnost nikdo nespolknul. "Skoro to vypadá jako bych byl nějaký zhýralý padouch. A co ty? Chodíš s děvčaty z lásky?" pozvednu obočí. Zajímalo by mě jestli je to ten typ věrného pejska...nevypadá na to... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pokrčímlehce rameny a konečně odsunu talíř od sebe. Jsem už najezený...tedy tak nějak najezený, abych nemusel jíst do snídaně. Nevím jestli je na tom něco špatného, nebo ne. Tohle není o dobrém a zlém...může mi to být vlastně úplně jedno. Na tváři se mi přesto objeví podivný úšklebek, jako bych si vzpoměl na něco zvláštného, ale neunikne mi jediná myšlenka, která by něco naznačovala. Nechodím s děvčaty...vlastně jsem ješt nikdy s nikým nechodil. Pokud nepočítám svou rodinu, tak jsem k nikomu nepocítil nějakou větší náklonost. Nepatřím k lidem, kteří by chodili s někým jen proto, že se mi líbí jejich obličej, postava, nebo hlas...a bohužel zaky nejsem člověk, který je schopný se dobře s někým seznámilt, abych poznal jaká ta osoba ve skutečnosti je. Tahle telepatie je k tomuhle účelu celkem dobrá...kdyby tady nebyla, tak by jsme si asi moc nepopoovídali, a nemohl bych zjistit jaký jsi. Zdá se, že jsem přešel plynule z jednoho tématu na jiné...pravda je, že mám svého bratra už teď rád...a pokud ho takhle poznám ještě víc, tak by tenhle pocit mohl ještě vzrůst. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejsem si zcela jistý že tohle v duchu nedělá, ale snad můžu ve svého brášku vložit trochu důvěry. Takže on je... nepodaří se mi opět udržet své myšlenky na uzdě ale naštěstí se alespoň včas zastavím. Kouyou je nikým neposkvrněný. Takže moje ruce budou první co se ho dotknou...já budu první kdo ho políbí já budu první kdo... Začínám mít pocit že trochu předbíhám. A navíc nechci aby se něco z mého nadšení doneslo k němu. "To je pravda moc lidí asi neumí tu...znakovou řeč," zamávám rukama ve vzduchu abych ilustroval co přesně myslím. "Je to hodně pohodlné to je pravda, nějak mi ani nepříjde že na mě doopravdy nemluvíš...ale bude mi trvat než své myšlenky usměrním na společenskou míru," uchechtnu se. Občas mluvím vulgárně, ale to co si myslím je zcela nezveřejnitelné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odpovím naprosto nehezky, na čemž se dá poznat, že cos e týče myšlenek a názorů, nejsem zas až tak úplně neviňátko. Mohl bych tě znakovou řeč naučit, ale myslím, že by to bylo zbytečné. Lehce se ušklíbnu. Teď už to opravdu nebude nijak nutné. Leda by se nám tahle schopnost komunikace ztratila. Já se tímhle netrápím...občas mám myšlenky opravdu neslušné. Jenže, dokud to neříkám, tak si lidé myslím, že sjem milý slušný hoch. Můj úsměv se změní do mírně omluvného, protože za tohle opravdu nemůžu. a taky s tím nic nenadělám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Měl bych se snažit prezentovat v lepším světle. "Vlastně až se budeme nudit můžeš mě pro legraci něco naučit...jako když někomu nadáváš milým hlasem v cizí řeči. I když já lidem nadávám přímo...ale stejně, mohlo by to být zábavné," zamyslím se nad tím. Proč se nenaučit pár slov z jazyka jakým mluví můj bráška. "To každý...jenže jsou věci které vědět vůbec nemusíš," vypláznu na něj jazyk. "Stejně mám pocit že o sobě za chvíli budem vědět první poslední...odporná myšlenka," mrknu na něj, abych mu dal najevo že to nemyslím v nejmenším vážně. Čím míň tajemství tím míň nás bude oddělovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když se nad tím trochu zamyslím, tak se tohle dá použít taky jako jsitý způsob, aby mi nevyčetl to, na co přesně chci myslet. Je toho tolik, že nerozezná nic konkrétního. Opravdu teď nemyslím na nic moc příjemného, co by měl slyšet. Možná na to učení nějaký ten čas najdeme. Vlastně asi ho najdeme hodně, když spolu jak předpokládám budeme teď trávit velkou spoustu času. Konečně se ozve nějaká tazřetelná myšlenka, kterou nebude problém pro Hizokua přečíst. A tím, že o sobě budeme věět hodně jsem si naprosto jistý. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Skvěle...jen nevím co tě za odměnu naučím já. Hraješ na nějaký nástroj? Třeba bych tě mohl naučit hrát na kytaru," navrhnu. Miluju hudbu a miluju svou kytaru. o co lepšího bych ce s ním mohl podělit? "Ve skutečnosti mám tak málo tajemství že k tomu nejspíš dojde hodně brzo...stydím se za to jak hned všechno vykecám," zasměju se. Je to pravda jsem nechutně přímý a nestydím se skoro za nic. A pokud si své myšlenky neuhlídám nejspíš opravdu brzo bude Kou vědět úplně všechno..brr. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce se pousměji. Zdá se, že tohle máme v krvi oba...myslím jako hudbu. Jestli hraje na kytaru, tak ho to bavit musí. Já myslím, že už nemám žádné tajemství, o kterém by jsi už nevěděl. U tohodle dalšího úsměvu odhalím své bělostné zuby. Vlastně to je asi popvé, kdy jsem od sebe, krom jídla, oddělil rty. Nemám to zpotřebí, když nemluvím, takže to nedělám...a asi proto mám pořád suché rty, když si přes ně vůbec nepřejíždím jazykem. Baka, na co to zase myslíš...? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je super! Takže si můžeme zahrát spolu. Ve dvou to zní vždyckky líp," vyjádřím se nadšeně. "Ale budu muset přijít na nějakou jinou věc co tě naučím...já vynikám ve všemožných pitomostech takže určitě na něco příjdu," ujistím ho, aby si nemyslel, že o něco přijde. Přinejmenším výroba výbušnin mi jde skvěle... Jeho krásný úsměv mě na chvíli zhypnotizuje, takže mu neslušně zírám na rty dost dlouhoud dobu..než se ozve znovu. "Cože to?" zeptám se ho, ale nezní to zvědavě, protože si nejsem jistý, jestli to patřilo mně nebo jemu. Myslel jsem snad zase na nějakou špinavost? snažím se vzpomenout si, ale marně. Já na neslušné věci totiž myslím pořád. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jen jsem si uvědomil, že vypadáš líp než já. Víš...máš hladší pokožku, a jemnější vlasy...a všechno..narozdíl ode mě. Musí to vypadat, jako kdybych se vůbec nestaral o svůj vzhled. Teď změím svůj úsměv na mírně nerózní a prohrábnu si rukou vlasy. Doufám, že si o mně nebude myslet, že sjem divný, když myslím na něco takového. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ah..totiž od tebe to znělo opravdu hezky...každopádně...to jsou hloupé starosti. Já mám profesionální kadeřníky a stylisty a všechny ty lidi okolo kteří se o mě postarají a taky mi přesně řeknou co mám dělat," usměju se mile doufajíc, že moje přednchozí myšlenka, která musel vyznít opravdu úchylně, neupoutala jeho pozornost až příliš. "Vidíš tohle tě můžu naučit...pěkně o sebe pěčovat...protože když jsi krásný, musíš se o sebe starat," ušklíbnu se a rychle zaženu další myšlenku kterou by Kou nemusel slyšet. "Ale už mě začíná štvát jak si nemůžu myslet co chci," zasměju se, ale je pravda že je to akra těžké a zrovna moc mi to nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Třeba hned zítra, když už budeš u mě...určitě nezapráskáme ten čas do oběda jen koukáním na mé fotky. Konečně se zase usměji šťastně. Myslím, že Hizokua potěší, když mě bude něco učit, nebo tak...vypadal, že by ho to bavilo. Takže proč mu nějaku takovou radost nedopřát, že? Možná bych mohl pro dnešek odejít. Stejně, uvidíme se zítra, a navíc si budeš moct chvíli myslet na to, na co chceš. Dodám s o něco menším úsměvem, ale ještě pořád vypadá spokojeně. Stejně bych musel jednou odejít, máti by se zbláznila, kdybych na noc nepřišel domů. Alespoň do té doby, než jí řeknu o tom, že sjem našel své dvojče bych měl chodit spát domů. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro I když já už bych se mohl klidně za profesionála považovat taky. Moje veselá nálada poklesne, když mi oznámí že by měl jít. Až teď si uvědomím únavu...ale to nic nemění na tom, že se mi myšlenka jeho odchodu vůbec nezamlouvá. "Můžeš tu zůstat..." navrhnu, ale je to přeci jen jediný den co se známe a nemyslím si že to udělá. Dnes ještě nejspíš ne... Ještě mu záleží na jeho starém domově. Ale brzo už nebude...brzo už budeme jen my dva...protože když já něco chci, dostanu to. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zeptám se trochu škádlivě. Možná bych na něj mohl být chvíli neilý, kdyby odmítl učit mě sám...ne myslím, že bych to neudělal. Přeci jen je to jeho rozhodnutí, ale byl bych radši, kdyby mě to naučil sám.. Máma by měla strach, i kdybych ji poslal zprávu, že někde přespím. Ale zkusím ji přemluvit, a mohl bych tady zůsta zítra. Znovu se naprosto nevinně usměji, což znamená, že se na to celkem těším a že se budu snažit toho docílit. Bude to zábava, a navíc se poznáme ještě víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vážně bych se měl krotit. "Dobře to zní jako hezký kompromis...a pokud by ti to chtěla zakázat, příjdu za ní osobně vyjednávat...myslím že by měla celkem šok viď?" Vypadá to, že mi ta představa příjde opravdu zábavná. Pokusím se zahnat myšlenky na to, co bych mohl provést zítra večer, když tu budeme sami...na tyhle myšlenky se budu soustředit radši až Kou odejde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na tváři se mi zase rozhostí ten roztomile šťastný a spokojený úsměv. Velmi mě potěší, když budeme něco dělat společně, alespoň pro začátek. Jsem si jistý, že časem najdeme mnoho společných věcí, které budeme moct dělat. Myslím, že by měla šok. Proto ji na to chci připravit, než jí o tom řeknu. Ale neboj..budu se snažit ji přemluvit. Pomalu vstanu od stolu. Pak si zase obléknu svou mikinu. Opravdu to s tím svým odchodem myslím vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vstanu zároveň s ním. Pořád se mi vůbec nechce nechat ho jít, ale co mi zbývá...stačí malý chybný krok a bude se mi to velmi zle napravovat. "Příjdu teda zítra dopoledne," potvrdím pro jistotu naši schůzku zatímco ho vyprovázím ke dveřím. Objetí na rozloučenou...neublíží že? těžko říct jestli se ptám sebe nebo jeho. Přesto ho k sobě přitáhnu, když dorazíme ke dveřím a držím ho déle, než by bylo nutné. Na chvíli se mnou zacloumá touha ho nepustit, ale moc dobře vím že musím. Zatím ještě ano. "Matta ne," rozloučím se, když ho neochotně pustím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rozejdu se spolu s Hizokuem ke dveřím. Po cestě se i obléknu do kabátku a zapnu si ho. Když dorazíme ke dveřím, tak nestačím odpovědět na jeho otázku, když už mě obejme. Nejsem nijak proti, vlastně bych to udělal já, kdyby to sřív neudělal on. Na tu chvíli kolem něj obtočím ruce a lehce se přitisknu. Je to hezký pocit, i když jen takhle krátký. Matta. Zamávám lehce rukou, když otevřu dveře a výjdu ven. Pomalu se vydám cestou k bráně, ale ještě se jednou s úsměvem otočím., než přidám do kroku. Za chvíli zmizím za brankou a vydám se opatrně, ale rychle domů. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Noc není o moc klidnější než ta předchozí, tentokrát proto, že moje hlava je plná starostí a představ, které mi nedají spát. Ještěže jsem přirozeně bledý a nevyspání na mně není tak vidět. Ráno zase strávím nejvíc času v koupelně, ale vyšetřím si pár minut na pořádnou snídani, vzhledem k tomu, že včera jsem se pořádně nenajedl a mé nebohé tělíčko už volá po něčem k snědku. Jakmile jsem najezený, ještě se chvíli věnuju práci. Něco před dvanáctou usoudím že je akorát čas vyrazit. Nezapomenu dokonce na adresu, kterou mi Kouyou napsal. Nemusím se moc namáhat s hledáním, protože stejně jedu taxíkem. Dorazím kolem poledne. Dojdu ke dveřím a stisknu zvonek. Dnes na sobě mám nečekaně zase Visual Kei. EGA nosím dost vyjímečně. Je vidět že nevím co s penězi, protože můj dnešní model je jiný než včerejší a očividně přinejmenším stejně drahý. I když vzhledově se zas tolik neliší. Ale hlavně když mi to sluší. A vybrat si na sebe oblečení já umím moc dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ve chvíli, kdy Hizoku zazvoní jsem u svého počítače u sebe, takže mi chvíli trvá, než se dostanu dolů. Ještě jsem si na sebe nedal makeup ani nic, takže krom vlasů vypadám úplně obyčejně. Což podtrhuje i můj naprosto normální černý nátělník a kalhoty...oboje vypadá jako to samé co včera. Konnichi wa. Jakmile otevřu dveře, tak se mi na obličeji rozlije zase ten hezký úsměv, i když teď nevypadám tak dobře jako včera, tenhle úsměv je pořád ještě hezký. Pojď dál. Vyzvu ho hned vzápětí, a odsunu se stranou, aby mohl projít dovnitř. Pak za ním zavřu dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Zadek už mě tolik nebolí. Díky za starost." Usměju se. "Ale myslím, že když se tak ještě párkrát zeptáš, budou si lidi myslet, že jsme to co nejsme...chápeš?" Zase trochu zčervenám, ale za chvíli jsem zase v normálu. "Já s něma možná dost mluvím...a může to vypadat že se i bavím, ale opravdu to tak není. C si s nima povídám je většinou že mluvím na prázdno. V podstatě o ničem. Nemám komu se svěřit. Jen snad jedinnému člověku...Ale to nemyslím, že by tě to mohlo zajímat" usoudím nakonec. Servírka zrovna donese námi objednané pití a dobroty. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitom se nahnu k jeho oušku a spiklenecky zašpitám " A o tamtom už mluvit nebudu...aby si lidi nemysleli něco...že jsme ...i když u mě je to jedno..at si to myslí....do postele mi nevidí." Hned se narovnám a začnu se věnovat svému dortíku. Vem lžičku a zabořím jí do té lákavé čokolády. Vložím jí i s dortem do úst a přivřu oči. Krásné potěšení. Ještě se lžičkou v ústech se otočím na Aillena, zda mi řekne,kdo je ten jedinej. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se ke mě nahne a začne mi něco šeptat do ucha. Nečekal jsem to a taky na něco takového nejsem zvyklý. Poměrně slušně zrudnu a chvíli trvá než se zase uklidním. "Já...nevím jak už ti to říc. Nemyslím si že by tě to zajímalo, protože je to téma o kterém nechceš mluvit. Nechci aby si měl zase špatnou náladu, ale jestli na tom opravdu budeš trvat, klidně ti to řeknu." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zamyslím se nad jeho odpovědí ohledně osoby, které věří. Vyndám lžičku a udíbnu si další kousek z dortu. " Hm...myslíš svého strýčka...mě osobně nevadí, když nebude štourat do mého života...tomu jedinému ty věříš?Proč...proč se teda u něj necítíš?" Hned na to si olíznu kus dortu a znova vychotnávám dost spolu se lžičkou v ústech. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Víš on to není můj strýček komu se můžu svěřit." Vysvětluji, aby nedošlo k omylu. "Jedná se o mojí mladší sestru." Dodám trochu neochotně, protože jsem viděl Eitovo chování na tohle téma. Nicméně se mě ptal a přece jen je to stále můj kamarád. Ocutnám svůj dort. "Nechceš zkusit?" Zeptám se ho jen tak, protože je ten dort opravdu moc dobrý. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dostane se mi nabídky ochutnat jeho dort. Šibalsky se usměji a vytáhnu lžičku z úst. Natáhnu se a lžičkou oddělím od jeho dortu kousek. Vložím do úst jeho jahodový dort. " Hm...dobrý....zkus ten můj čokoládový." přitom přisunu svůj kousek blíž k Aillenovi. Vychutnávám si ještě zbytky chutě v ústech, když se zkusím i přes moje tušení vrátit k tématu sestry. " Tvoje sestra....to má něco společného s tím, co říkal tvůj strýček?" zkouším hádat, ale nechci to říct naplno, co kdyby to nebyla pravda. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Sjedu ho pohledem. To jak vypadá jen dotvrzuje, že o sebe nepečuje. Vedle něj teď musím působit jako hezký kontrast. "Vypadáš jako by jsi právě vstal," řeknu rádoby přísně. I když by to bylo klidně možné. Když nepracuju taky občas vstávám hodně pozdě. Ale byla to pouze poznámka na to, že si po svém domě chodí tak "obyčejně". Uvědomím si, že v takovýchle domech bych si měl vyzouvat boty a tak se dám do šněrování, což bude chvíli trvat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem rád, že si teď Hizoku šněruje boty a nemůže vidět, že se koukám docela zahanbeně. Ale když já něco doma dělám často, klidně celý den a nikdo mě nevidí, takže nemám potřebu na sebe něco patlat. Navíc jsem si řekl, že by jsi to mohl udělat ty, když už tady budeš. Dodám jen tak a opřu s eo dveře. Jsem všeobecně mizerný hostitel. Moc lidí taky ke mně nechodí, takže nevím jak přesně některé věci dělat. Doufám, že tady nebude Hizokuovi nic moc vadit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pochválí mi můj jahodový dort.Těší mě to a tak se usměju. Nabídne mi ať ochutnám ten jeho. Chvíli váhám. Ten dort už jsem měl tolikrát. Pochybuju že bude byť jen trochu jiný. Nakonec však, abych neurazil, vezmu svojí lžičku a ukraju si kousek dortu. Strčím ho do pusy. Hm...přece jen je trochu jiný. Chutná jako by byl sladší...a čokoládovější.Asi jsem si měl dát čokoládový. Usměju se protože ten dort byl tak dobrý že se hned cítím líp. "Máš ho moc dobrý." Usměju se na Eitu a pochválím jeho opravdu skvělý dort. "Společného s tím co říal strýček? Celkem dost řekl bych. Nevím, ale...jsi si jistý že o tom chceš mluvit tady?" Zeptám se ho pro jistotu, protože si stále nejsem jistý jeho reakcí. A taky...Co kdyby mi tady přede všema řekl že jsem cvok? Mám z toho trochu obavy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odložím dort a vemu si svůj čaj. Je horký a ta do něj párkrát fouknu, abych rychleji zchladnul. Nechám Aillena přemýšlet a dívám se na hladinu čaje. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Bude to asi lepší promluvit si o tom v klidu. Byť i relativním, jak ty říkáš." Trochu se usměju. Nechci se z toho vyvléct, jen to asi bude pro Eitu lepší. Potom však nastane trapné ticho. Koukám ne svoji čokoládu a napůl snězený dort a nevím co říct. Nenapadá mě momentálně žádné téma k rozhovoru. Zase mám pocit, že jsem totálně k ničemu. Ale stále se slabě usmívám. Snad aby Eita nedostal podzření. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jo něco s tebou provedu," ušklíbnu se a trochu pozvednu svoji tašku, ve které jsem si přinesl i nějaké ty zlepšovadla. Vezmu ho jednou rukou kolem pasu, jako bych tu byl pánem domu já, ale není tu tak těžké se vyznat, vzhledem k tomu, jak je to tu malé, takže nás odvedu do obýváku. "V takovém domečku bych asi brzo dostal klaustrofóbii po tom na co jsem zvyklý," v podstatě mu naznačuju že by mu to mělo vadit. Ale on mě stejně určitě jen odbyde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce přikývnu a pak se podívám lehce...skoro rozčarovaně, když mě Hizoku odvede do obýváku, a ještě mě drží kolem pasu. Nakonec nad tím jen pokrčím v duchu rameny. Už dod začátku se zdál, že by se mu něco takového mohlo líbit. Jestli máš problémy se zvládnutím tohodle...počkej až uvidíš můj pokoj. Zní to trochu jako bych si ho dobíral. Ale je pravda, že zatímco obývák a vlastně všechny pokoje v domě jsou uklizené, neválejí se tam věci a tak...zatímcoo můj pokoj by se dal nejlépe přirovnat k skladišti. Aniž bych na tohle příliš myslel, tak si sednu na gauč a tázavě se na Hizokua podívám. Zajímalo by mě, co všechno se mnou udělá. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan....chodíš sem často? Víš , že ani pořádně nevím..jaký jsi mimo školu..to je docela špatný...myslím....co kdybychom někdy vyrazili takto častěji?" Navrhnu mu, sice možná jsem to nenápadně naznačoval u něj, ale ted jsem více přímočarý. " Co nejraději děláš venku? Doma to už vím." Nechám čaj zahřívat mé dlaně a znova se pohledem střetnu s Aillenovýma očima. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se mě zase začne ptát. Není mi to nepříjemné..možná jen trochu. Ale jsem rád že se alespoň někdo zajímá. Napiju se čokolády. "No...ano chodím tu celkem často. Většinou si tu kreslím a občas si ke mě přisedne někdo neznámý. To se opět bavíme o různých věcech...no takže vlastně opět o ničem....A to že mě pořádně neznáš nevadí. Teď ještě záleží na tom, jestli opravdu chceš poznat jaký jsem." Odložím hrneček. "Nemyslím to špatně. Ale jen jestli jsi ochotný zjistit kdo vlastně jsem a to se vší všudy...i s věcma co by se ti nemuseli líbit." Opět se na chvíli odmlčím a napiji se. "Ale rád bych s tebou někam zašel častěji." Usměji se na něj. "Jsi můj kamarád...jeden z mála." Dodám a poslední větu řeknu poněkud smutna a to aniž bych chtěl. "No venku...ven moc nechodím. A jestli jo, obcházím cukrárny a čajovny aby zjistil kde mají co dobrého. A taky jestli mě tam nechají kreslit. Kreslím totiž dost často. Jinak sem tam chodím do parku a pozoruju vodu ve fontáně. Nebo ještě někdy zajdu do lunaparku na ruské kolo. Je od tama krásný výhled a taky vidím spoustu věcí co bych mohl nakreslit." Usměju se. Ale po chvíli se nad tím zamyslím...vlastně kamkoliv chodím...jsem vždycky sám. Občas je to smutné. Zamyslím se a úplně zapomenu, že je Eita se mnou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nechám ho domluvit a ke konci mi příjde smutnej. Naberu na lžičku poslední kousek svého čokoládového dortu a pak lžičku položím. Nakloním se blíž a štouchnu ho ukazováčkem do nosu. " Nesmutni....já klidně podstoupím i něco, co by se mi nelíbilo...i když nějaké to tajemství mi ponecháš, ne?..A ruský kolo..vidíš, tam jsem ještě nebyl..tak to někdy můžem zkusit...ale až bude teplo...ted bych nahoře asi umrznul." hovořím zcela uvolněně a usmívám se na tu smutnou hromádku vedle mě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já mám 2 tajemství a o jednom vím že bych ti ho rád řekl." Usměju se. "Já taky na ruské kolo nechodím v zimě." Je mi najednou o hodně líp. Za chvíli mám snězený svůj dort a dopíjím svou čokoládu. "Nepůjdeme už? Já už jsem skoro dojedl." Usměju se a ukážu na zbytek čokolády. Začnu lovit v tašce peněženku a najdu přitom své rukavice, tak je vytáhnu a položím si je na stůl. "Šel bych zaplatit." Usměju se a jsem připravený jít jakmile mi dá pokyn. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co padne návrh na to, vyrazít, kývnu. Rychle dopiji svůj ted akorád teplý čaj a vylovím ze zadní kapsy peněženku. Dost ošoupnanou,ale já jí mám rád." Tak jo, vyrazíme, ke mě domů je to ještě chvilka cesty. " Stoupnu si, rychle se obleču a dojdu zaplatit za svoje objednané jídlo. Vyjde mi to akorád, na Aillenovo bych ani neměl, kdybych ho chtěl pozvat. Počkám, až zaplatí i Aillen a vyrazíme společně ven a k metru. " Budem muset metrem a potom pár zastávek autobusem, pak proběhnem asi dvě ulice a jsme u mě. ....Vidíš..ani nevím, zda víš, kde bydlím." Docvakne mi až po té, co mu cestou k metru vysvětluji trasu, jakou se musíme dát. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Sednu si k němu na pohovku a hodím svou tašku na stolek. "Dobře tak teď co s tebou..." zamyslím se, vezmu ho za bradu a ne moc jemně si jeho tvář zvednu a natočím k sobě. Chvíli si ji celkem zbytečně prohlížím. To co neznám z každodenního pohledu v zrcadle jsem si okoukal a osahal včera. "Tohle je fakt katastrofa," bodnu ho prstem do tváře. Vlastně jsem rád, protože mám záminku abych si ho mohl pořádně osahat. Vytáhnu z tašky dvě krabičky. Jedna je plná nějaké kosmetiky a do té druhé není vidět, protože je potažená něčím, co přinejmenším připomíná krokodýlí kůži. "Tady tohle je základ," ušklíbnu se. Nečekám že to všechno bude používat. Vlastně si to nejspíš ani nezapamatuje, ale na tom nesejde. Udělá co uzná za vhodné. Dám se do vysvětlování k čemu který přípravek je a přitom mu většinu z toho předvedu, jen proto, abych ho mohl osahat. Pak po něm ten balíček v podstatě hodím. "Když to budeš dodržovat budeš taky tak krásný jako já. A teď ti namaluju ti nějaký pěkný obličej dobře? Jen mi řekni co si představuješ," zazubím se na něj jako šelma připravená k lovu. Další osahávání...jen nevím jak od něj budu moct odtrhnout pohled, když si ho ještě zkrášlím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Trochu se ušklíbnu, ale nechám toho jakmile si mě Hizoku začne pořádně prohlížet. Nad jeho komentářem oo katastrofě se trochu dotčeně usměji, ale pravda je že narozdíl od něj já vypadám hrozně. Ono to není tak, že bych se o sebe nestaral. Jen na polovinu z těchdle serepetiček nemáme peníze. Takže používám většinou máminy věci. Zní to skoro jako omluva, ale spíš se snažím ostravedlnit, že opravdu nejsem zas až tak špatný, jak si může myslet, v tomhle ohledu. Obvykle si dělám jen něco jednoduchého. Nic moc přeplácaného...myslím, že by mi to nijak moc neslušelo. Nemám nejmenší ponětí, co by mi mohl na obličeji udělat. Já se spokojím s jednoduchou černou tužkou a řasenkou. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak teď už máš. Já se postarám aby jsi o svoji tvářičku hezky pečoval," ujistím ho. Ne že by mi moc záleželo, jestli je jeho tvář na dotek hebká nebo ne, ale chci aby mu dlouho krásná vydržela. "Tak já ti něco vymyslím," pokrčím rameny, když má zase jako vždycky nulový názor. Chvíli si pohrávám s myšlenkou, že bych mu stvořil stejný make up jako mám já ale to by asi nebylo vhodné. Navíc přestože jsme dvojčata on je jiný typ člověka než já a bude se k němu hodit jiná kombinace. Míň mrtvolná řekl bych. Dám se do díla a zatímco nanáším na jeho tvář líčidla volnou rukou se ho neustále jemně dotýkám, jako bych měl tendenci si jeho tvář přidržovat. Vytvořím mu jen jemný makeup, jak si přál, ale přesto je vidět že prokouknul. Hlavně protože jsem mu hodně zvýraznil oči a jeho tvář je teď tak nějak zářivější. Když skončím jemně přejedu prsty po jeho tváři, což je vážně už prosté pohlazení a nedá se to opravdu považovat za letmý dotek v zápalu práce. Ale to mi snad odpustí. "Tohle si nechej..." přistrčím k němu tu krabičku z hadí kůže plnou líčidel. Jsou od profesionálních maskérů. Pro mého bratříčka jen to nejlepší. Pak ještě vytáhnu z tašky malé zrcátko ve zdobeném stříbrném rámu, aby se mohl podívat jak vypadá. "Doufám že je to alespoň trochu podle tvých představ." |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Celou cestu se potom držím blízko něj, abych nespadl, protože on mě už nedrží. Cestou metrem mi popisuje cestu k němu domů. A potom si najednou uvědomí že asi ani nevím kde bydlí. Musím se začít smát. "To opravdu nevím." Zalžu. Vím, kde bydlí...párkrát jsem ho sledoval. Vím, že bych se tím neměl chlubit a proto to taky nedělám. Po chvíli chuze a další chvíli čekání už nastupujeme do metra. Jsem trochu nervózní, protože ač vím, kde bydlí ještě jsem u něj nebyl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odpovím na jeho zasmání. Však on uvidí jak moc velké skladiště to je. Zatímco pracuje na mém obličeji, taks e rozhodnu mluvit. Vymyslel bych si na obličej něco sám, ale stejně si myslím, že něco hezky obyčejného se ke mně hodí víc. Stejně tak jako k tobě se víc hodí...když vypadáš tak jak vypadáš. Nejsem si jistý, jestli bych se cítil jako já, kdybych měl na obličeji to samé jako ty. A o oblečení platí to samé. Vlastně jsem nikdy neměl příliš moc zdobené věci, které vypadají...nádherně. Domluvím asi tak nějak, když Hizoku dodělá můj obličej, tkaže se na sebe můžu podívat. Vypadá to skoro jako normálně, jen je to živější. Vypadám opravdu lépe. A pořád si připadám, že jsem to já. Vypadá to hoodně dobře. Znovu vykouzlím úsměv, který se k tomu, jak mě Hizoku namaloval, hodí velmi moc. A vypadám ještě zářivěji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Teď mám ještě větší chuť se jeho tváře dotýkat. Ale to si budu muset odpustit. Musím se chovat jako zodpovědný starší bráška. "A když budeš chtít, můžu navrhnout nějaké oblečení jen pro tebe. Taky si spoustu věcí navrhuju sám, je to mnohem lepší než si objednat něco, co může mít kdokoli jiný." Navíc když mám inspiraci pracuje se mi hned mnohem lépe. " Tak...ukážeš mi ty své výtvory? Vážně by mě zajímalo, jak dobrý fotograf jsi," zeptám se a zvědavost mi opravdu zní v hlase. Já pevně doufám, že je opravdu dobrý, protože by to znamenalo ho mít u sebe ještě častěji, kdyby ho vzali u nás. Čím víc tím líp. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rád bych něco poznamenal, ale příjde mi to blbý. A tak ho jen mezi přestupu hlídám, jdu blízko a jsem připraven pomoci v případě dalšího pádu. Cesta uplyne jako voda a to jedeme v tichosti. Zastavím kousek před vchodem do našeho malého baráčku. Je přízemní a jednoduchý. Než vejdem, zlehka chytnu Aillena za ruku a přidržím ho. " Jo, ještě....musím to říct našim, .... a otci tě představit. Je to jen formální...ale otec si to vyžaduje.....je to chvilka formálnosti a trapnosti..tak to vydrž...hned na to vlítnem ke mě do pokoje a zavřem se. ... a neměj strach..naši nekoušou...teda až na mladšího brášku." promluvím tiše a v duchu se modlím, aby naši neměli nějaký ze svých prudčejších večerů. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pokrčím rameny, protože je to pravda. Bylo by setsakramentsky složité docílit toho samého, kdyby to dělal nějaký profík. Dokážeš udělat něco jednoduchého? Nebo alespoň jen mírně složitého? Zeptám se ho vážně, protože on spíš vypadá jako někdo, kdo je hodně na složitosti. Nevím jestli bych byl schopný chodit v něčem hodně přeplácaném. Vstanu z gauče a s myšlenkou, která by se dala interpretovat jako, že mě má Hizoku následovat, se vydám po schodech do druhého patra. Zastavím se před dveřmi, na kterých visí cedulka: "Nerušit, vyvolávání fotografií." a otevřu je. V mém pokoji je zprvu tma, ale když rozsvítím, tak se ukáže jak moc velké skladiště to je. Je tam jen malá ulička na procházení, a i tak by se tam zabil i člověk zkušený se v takovém prostoru orientovat. Vlastně dvě stěny jsou zakryté skříněmi a policemi, které jsou plné časopisů, složek, knih a různých starých serepetiček, a taky foťák s příslušenstvím. A samosebou je v jedné skříni mé oblečení. Pod oknem (se zatáhnutým závěsem a žaluziemi. je postel, na které je položeno, spíše pohozeno, několik složek a dva polštáře. Poslední stěna je nejzajímavější.Psací stůl s počítačem (přes židli u něj je přehozených pár kousků oblečení). Celou plochu stěny pak pokrývá korková nástěnka, na které je připevněno nepřeberné množství fotek, na kterých fiigurují jen duchové. Což je samo o sobě zvláštní, protože duchové se zachycují na fotkách velmi špatně, pokud vůbec, ale na těhdle jdou vidět nádherně zřetelně. Tohle je moje malé titěrné králoství. Řeknu trochu nervózně, protože tohle vypdá spíše jako jeskyně, než cokoliv honosného. Rozejdu se k oknu, abych roztáhl závěsy, takže sem vnikne i trochu světla zvenku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jeho další poznámkou se cítím skoro uražený. "Jediné co nenavrhuju jsou věci, co se mi nelíbí," ujistím ho. No fuj ten má o mě ale zkažené mínění. Vzápětí ho následuju nahoru do jeho pokoje. Měl pravdu jeho pokoj je hrozný... "Spíš než království mi to připomíná boudu," poznamenám, ovšem nijak útočně, zatímco se rozhlížím okolo. Jejich dům by se vešel do mého přijímacího salónu. Jeho pokoj je tak moje komora na smetáky. Vrhnu letmý pohled k jeho nástěnce ale nijak to nekomentuju. O téhle schopnosti mi už Kou říkal včera. Dívím se že duchů ještě nemá plné zuby a ještě je fotí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Stojíme před jeho domem. Poznal jsem ho i když jsem ho viděl jen párkrát. Eita mě chytnul za ruku. P-Proč... Vytřeštím trochu oči. A následně zčervenám...nikdo mě ještě nedržel za ruku. Ani jen tak ani jinak. Otočí se ke mě a vysvětluje mi že mě musí představit rodičům. Usměju se. "To je v pořádku. Je to slušnost se představit, když někam vejdu." Při poznámce o jeho bráškovi se zasměju a potom jdu s ním směrem ke dveřím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odpovím mu s naprosto nevinným úsměvem. Jo..všechno, co dělám je focení, dělání věcí na kompu...a hraní na kytaru, kterou mám v šatníku. Kdyby Hizoku věděl, že je kytara v šatníku...zajímalo by mě, jak by se tvářil. Celé dopoledne jsem hledal fotky, na kterých by nebyl jediný duch...takže to bylo celkem složité. Tamto všechno je plné mých fotek... rukou mávnu k poličkám se složkami, které jsou plné fotek. Sice jso hezké, ale vždycky je na nich nějaká ta figura nebo jen silueta ducha. V dnešní době je těžké najít místo bez nich.a já si na ně tak moc zvykl, že už tuhle schopnost nevypínám...takže je přirozeně vždycky vyfotím. Bohužel, tohle je všechno co zbylo. Přesunu z postele těch pár složek na stůl, zatímco jednu si nechám a pak ji podám Hizokuovi. Jen jedna jediná složka, okolo sto fotek, na kterých není jediný duch. Je to docela hezká směsice, je tam vyfoceno pár budou, jezera, řeky, les...pár fontán a starých staveb. Ale zase na druhou stranu jsou naprosto nádherně vyfocené. mám v tom mnoheletou praxi, čemuž se nedá při tom množství, kolik toho nafotím, divit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hned si sundám boty , bundu a čapku pověsím svoje místa a udělám místo i pro Aillena věci. Počkám, dokud se i on nevysvleče z teplých svršků a vyrazíme mezi ostatní. Jen co projdu dalšíma dveřma, kolem nohy se mi omotá bráška. Něco zamumlá s obličejem na mé noze a hned spatří Aillena. Ukáže na něj prstem. Omluvně se podívám na Aillena a bráškovi dám ruku dolů s hraným rozlobeným výrazem. "Konban wa.....a tohle se nedělá....a pozdrav a běž si zase hrát." řeknu jemně a odlepím ho od své nohy. Hned jak mě pustí, doběhnu do kuchyně, kde jsou výjmečně oba rodiče. " Tak jsem doma...dneska tu přespí Aillen..spolužák ze školy...a jídlo..já si něco pro nás najdu." Na to začnu šmejdit po kuchyni a hledat něco narychlo k jídlu. Malý bráška stojí před Aillenem a najednou se na něj usměje. Přejde k němu a něco zamumlá. Je to roztomilý kluk, s většíma očima, černými hedvábnými vlásky a předškolního věku. Hned na to se rozeběhne ke svým hračkám a začne jim něco živě vyprávět. Už u nich nemumlá. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Divím se že je fotíš. Mě už lezou krkem i tak," neodpustím si poznámku na téma duchů. Vlastně jsou mi dost ukradení, už jsem si zvyknul. Ale jsou situace, kdy vám ta bledá postava co se najednou před vámi objeví pořádně zkazí náladu. "Vypadá to dobře...dle mého názoru velmi dobře...ale záleží na tom, co řeknou v agentuře. Ale myslím že by to mohlo vyjít," ohodnotím fotky, které mi dal Kouyou do rukou. Prohlížím si je pozorně a občas se u některé zastavím déle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pokrčím rameny. Myslím, že nuda je ta nejhorší věc na světě, takže se jí snažím uniknout za každou cenu. No...já je fotím už docela přirozeně. Vždycky se všude někde objeví...a tak nějak se mi zdá, že kde nějaký je, tak tam patří, proto by bylo celkem nefér, kdyby na fotce nebyli. Ale můžu to klidně přestat dělat, to není problém. Očividně jsou mi duchové taky vesměs ukradení, tedy to, že je vidím, a beru je jako naprostou samozřejmost. Můžeš jim to donést...možná bych mohl ještě zkusit něco nafotit až budeme venku. Město zahalené sněhem uprostřed radovánek je skvělé na focení. Mírně se ušklíbnu. Ne že bych vánoce nějak prožíval, spíše vůbec, ale lidé se baví a takové věci se fotí nádherně. Vždycky to trochu pozvedne náladu... Zajímalo by mě, jaké to bude v Harajuku touhle dobou..asi plné lidí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Projdu kolem brášky, který když mě spatří tak se začne smát a tře si nos dlaní. Druhou rukou ukáže na Aillena a hned se začne škrábat ve vlasech, protože ukazovat se nemá. Jen mě to donutí se usmát. " Povoleno....Ai-chan..vzal jsem něco na chut a k pití, kdyby to večer na někoho přišlo. Já občas večer dostanu hlad. A ted ti jdem uspořádat postel, nebo spíš tě nějak seznámit s prostorem." Otevřu svůj pokojík, který je už od pohledu maličký a útulný. Sice je tu jen to nejnutnější a vše různě poschovávaný či udělaný tak, aby to zabíralo co nejméně místa, ale i tak je znát, že je to malý pokoj. Nejvíce tomu dominuje moje postel s pracovním stolem, na kterém je počítač. Jinak jsou tu nenápadné květiny v malých květináčích, nějaké plakáty, zavěšené kravinky, malá hifivěž a na posteli ještě leží v napůl rozepnutým pouzdře elektrická basovka s sešitem písniček, klávesy jsou za stolem opřený o zed tak, aby nezabíraly místo. V pokoji talíře postavím na stůl, kde vyjmečně nic není a flašku postavím u stolu. " Posaď se bud na židli a nebo na postel...jiné místo tu zatím není,ale udělám." Přitáhnu kytaru a zapnu pouzdro. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když za něco člověk chce peníze většinou musí dělat věci, které se mu moc nezamlouvají. V tomhle jsem měl dost štěstí. "Ani bych neřekl...všude davy lidí co po sobě šlapou...všichni schánějí dárky i když vlastně neví, proč tenhle cizí svátek slaví...romantika," ušklíbnu se ale nakonec nad tím jen mávnu rukou. On určitě dokáže zachytit něco pěkného. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pokrčím rameny. K tomu druhému, co řekne, nemám co dodat, takže mlčím. Posadím se na postel a pak si na ni lehnu zády, nohy mám pořád na zemi. Chceš ještě něco dělat, než půjdeme? Zeptám se ho po chvilce zírání do stropu. Fotky už si prohlídl, a to je ymslím úplně všechno, na co se tady dá koukat. Ale možná by něco vymyslel...něco co by ho bavilo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pár věcí by tu bylo... proletí mi hlavou, když se nad ním skloním a ruce položím vedle jeho ramen, takže se mu můžu pohodlně dívat do očí. Dívám se poměrně dlouho a mírně se usmívám, jen opravdu maličko. Nakonec si zase stoupnu. Kdepak teď si to ještě kazit nebudu. "Zrovna mě nic nenapadá takže můžeme jít...beztak už je čas na oběd," prohlásím naprosto bezstarostně, jako by mé předchozí jednání bylo jen klam. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ve skutečnosti to vím, a připadá mi to trochu divné, ale taky. Vůbec nijak mi to nevadí...jen mu to nebudu říkat. Dobře, jdi se obout, já si jdu na sebe vzít něco slušnějšího. A taky čistšího. Vyprovodím Hizokua před svůj pokoj a zavřu dveře. Pak se začnu přehrabovat ve skříni, abych si vybral něco dobrého. Nakonec si obleču bílé triko a černou mikinu...nic zvláštního, ale je to lepší než to co jsem měl včera. Jakmile jsem oblečený, tak si ještě vezmu foťák a pár serepetiček, které schovám do černéího batůžku, a teprve pak se vydám ke dveřím, abych se oblékl a obul. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mezitím přemýšlím kam bych ho vzal. Nejspíš někam kde je hodně lidí, aby mě nepřepadaly choutky ale taky zábava, abychom se pořádně nasmáli a líp si na sebe zvykli. Tedy spíš aby on si zvyknul na mě. Sotva boty došněruju vrátí se Kou, takže můžeme vyrazit. "Myslím že by bylo nejlepší jít do nějakého baru nebo klubu...slušného pochopitelně, kde se dají vyvádět hlouposti, nerozdíl od restaurací. Pokud nemáš nic proti," sdělím mu svůj návrh. "A taky pokud máš nějaké oblíbené místo řekni mi to včas než tě někam zatáhnu," usměju se na něj lišácky, jako bych ho chtěl vzít kdoví kam. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odpovím mu a začnu si taky hrát se svýma botama. a čím víc lidí, tím lepší fotky...teoreticky. Dodám ještě, když si zašněruju boty a natáhnu se pro kabát, do kterého se rychle obléknu. Pak si ještě přes záda přehodím batoh. Zajímalo by mě, jak se na nás budou lidi koukat... Trochu rozradostněně se usměji, protože tohle by mohla být opravdu zábava. Moc takhle hezky vypadajících a stejně vypadajících dvojčat běžně na ulici nikdo nepotká. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je to vážně cvok do focení...divím se že ho to pořád baví. "Takže tě prostě někam vezmu...ale pak si nestěžuj," oznámím mu a vydám se prostě rovnou za nosem. Uvidíme kam dorazíme. "Vidíš...vůbec jsem na tohle nemyslel, že by na nás lidi mohli divně koukat když vypadáme stejně...pořád jsem si nejspíš úplně nezvyknul," zasměju se. Ale na to, že na mě lidi zírají zvyklý jsem, takže to stejně nebudu vnímat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Uklidním ho, aby si nemyslel, že se budu věnovat jen focení a jeho nechám na holičkách. Ostaně, tohle bych mu nemohl udělat. Mohl by jsi se po cestě někoho zeptat, aby nás spolu vyfotil. Tohle nezní vůbec jako špatný návrh. Doufám. Navíc alespoň nějaká hezká památka. Mohl bych začít vyměňovat fotky na tabuli za jiné. ..tohle bude hezké. Ulítne mi jedna z těch myšlenek, které se lidem občas v hlavě objeví. Ale pravda to je, nepochybuji, že dnešní den bude nádherný. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Až na to že mi zase mrznou prsty...pořád jsem ještě nevyměnil své rukavice za nějaké praktičtější. No jo, pýcha. "To by bylo skvělé. Popravdě nemám vůbec ponětí jak vedle sebe vypadáme," zasměju se. A je to pravda. Pořád ho beru tak nějak jako součást sebe sama. Bude to vypadat jako bych byl na fotce dvakrát? projede mi hlavou a ta myšlenka je vážně směšná. "Zkoušel jsi někdy svoje fotky poslat do nějaké soutěže?" zeptám se když uvažuju o tom, jaktože se ještě neuplatnil, když se focení tak moc věnuje. Možná to prostě ještě vůbec nezkusil... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hodně široce se usměji a rozkopnu nohou hromádku sněhu na kraji chodníku. Zima je nádherná...možná bych mohl. Ne raději tu myšlenku potlačím ještě dřív, než mě vůbec napadne. Nemůžu je nikam posílat, když jsou plné duchů... Čtverýcky se ušklíbnu, jako bych to myslel vážně, nebo fotil duchy právě proto, abych je nemusel nikam posílat. Ale pravda je, že mě to vůbec nijak nikdy nelákalo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nevzpomínám si. Otázka je co na to řekne pan skoroprofesionální fotograf. "Ty jsi vážně divný. Fotíš tak rád a nechceš své výtvory ukázat světu?" zakroutím nad ním hlavou. Tak takhle skromný já bych nikdy být nedokázal. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se vedle Aillena a kriticky přejedu po pokoji. " Jak zvládneš spaní na jedný posteli? Nechci být pesimistický, ale jak na to koukám, tak se mi to náhradní lůžko pro návštěvy sem nevejde. " Dodám smutně a mouřím oči, jak ještě jednou poměřuji. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Udělám pár kroků dopředu a schválně stoupnu do další hromádky sněhu. Celkem se baví, takhle jít s někým, se svým bratrem, po ulici, v zimě...jsem hodně šťastný. Na okamžik se zastavím, aby mě Hizoku dohnal, a pak se zase rozejdu. Já nevím...chybí mi taková důležitá věc...nebo ji mám v malé míře...proto nemám potřebu tohle dělat. Jsem si jsitý, že Hizoku ví na co myslím. Ale já prostě nemám skoro žádné ambice, ani nic podobného, co by mě hnalo dopředu... Zatím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mám pocit že Kou je nechutný flegmatik. Což na druhou stranu zase tak nevadí. Nebude se tak moc bránit, kdyby s mými plány tak úplně nesouhlasil. "Já vím co ti chybí...mozek," odpovím na jeho poznámku a plácnu ho dlaní do čela. "Kdyby jsi ho měl dávno by jsi svůj talent prodal," ušklíbnu se. Ale ty jsi musel počkat na svého staršího bratříčka...až tě povede za ručičku... dodám už v myšlenkách vyjímečně si plně vědom, že mě Kouyou slyší a dokonce k němu opravdu natáhnu ruku a znovu se rozesměju, aby bylo jasné že to nemyslím vůbec zle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zatvářím so docela pobaveně. Takovýhle rozhovor jsem nikdy nevedl. nikdy jsem s nikým nedokázal takhle mluvit.. A proto jsem hodně rád. Jakmile ale řekne, že mi chybí mozek, tak mi úsměv povadne. Idiote. Nezní to naštvaně, spíš skoro uraženě...nebo ještě lépe, jako kdyby se mě to dotklo. Otočím hlavu nastranu, abych se na něj alespoň chvíli nemusel dívat. Myslel jsem to úplně jinak... dodám, aby si nemyslel, že na něj sjem nějak naštvaný. Nejsem zvyklý, když si mě někdo až takhle moc dobírá. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nic nezní krásněj, než urážka od sourozence," usměju se a je to úsměv naprosto upřímný. Myslím to zcela vážně. Bratři jsou tu i od toho aby se člověk měl s kým popichovat. "A já jsem to myslel z legrace. Nesmíš si všechno tak brát. Obzvlášť ode mě ne," pocuchám mu vlasy a pro jistotu o krok ustoupím, kdyby se chtěl ještě vztekat. I když si ho nedokážu vzteklého představit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Konečně se na něj otočím a lehce si povzdechnu. Je to zábava, jen o sobě nevíme skoro nic, krom toho, co jsme si řekli. Taky se dá poznat, jak moc jsme odlišní. Zajímalo by mě, co je na nás stejného, krom vzhledu. Já jen, některé uážky, popichování a tak neberu nejlíp. Dokážu toho snést hodně, ale některé věci mi docela vadí. Nechci aby si myslel, že jsem nějaká citlivka, ale opravdu...člověk se umí chovat dobře a nereagovat na některé věci, kdežto jiné je dokáží naprosto vytočit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ideální kombinace ne? Teda snad si takhle nebudeme brzo lézt na nervy... "Nebuď hloupý neměl jsem v úmyslu tě urazit. A když by se mi to náhodou povedlo, tak mi to prsotě vrať. Sourozenecká hádka je určitě taky super věc," ušklíbnu se. V tuhle chvíli už jsme na jedné z rušnějších ulic takže se poohlížím po oné kabince, kde bychom se mohli vyfotit, protože svého nápadu jsem se ještě nevzdal. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na tváři se mi objeví lišácký úsměv. Je pravda, že kdybych mluvil, tak bych se nedržel tak moc stranou od lidí...a vyrostlo by ze mě něco hodně špatného. Proto jsme celkem rád, že němý jsem...jistým způsobem. To by jsi mě nejdřív musel naučit hádat se...víš..abych pravdu řekl, tohle je vlastně druhý den, kdy nepoužívám k mluvení znakovou řeč, nebo prupisku..takže se hádat neumím. Vlastně se celkem divím, že s tebou mluvím celkem normálně. Koutkem oka zahlédnu nějakou holku, která na nás vyjeveně hledí. Nejsem si jistý, jestli to je tím, že vypadáme stejně nebo. Možná by jsi mohl nemluvit, určitě to vypadá divně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vlastně mi to takhle vyhovuje. Kdyby mluvil určitě bych se o něj musel víc dělit...a to by se mi vůbec nelíbilo. "Se mnou se to určitě naučíš. Já lidi umím štvát opravdu bravurně," ujistím ho a ani to nevypadá, že by mě to nějak mrzelo. "Myslíš že vypadám jako cvok? No a co? Mě může být ukadené co si myslí třeba tam ta káča kterou vůbec neznám," ukážu na nějakou slečnu co jde okolo a ta se na mě pohoršeně podívá a zrychlí krok. "Navíc pořád mi přijde divné mluvit v myšlenkách.." I když na druhou stranu by mi to mohlo pomoct se tuhle schopnost naučit řádně ovládat...uvidíme. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pomalu jím sýr, jak poslouchám to, co Aillen říká. Jím čím dál pomaleji,ale žvýkat nepřestávám. Jen co ve mě kousek zmizí, už se pro další nenatáhnu. Jen se na Aillena dívám. On vidí duchy...po tak hrozném zážitku...myslím že to má spíš za trest než jako dar...i když jak tohle může být dar...já sám to jako dar neberu...já to beru jako prokletí. pomyslím si v duchu,ale navenek jsem stále stejný. Domluví, jen se na něj usměji. " Budeš vůbec o mojí společnost stát, když mám takovou konkurenci? A odhánět tě nebudu, možná do koupelny, než půjdem spát. I když to můžem i ted, co ty na to? Máš vůbec něco na spaní?" mluvím dál jakoby se nic nedělo. Ale je to spíš z toho, že chci nenápadně odbočit od tématu, aby to náhodou neotočil otázku proti mě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Začnu se v duchu smát, což dělám podvědomně..hlavně to ale vypadá, jako bych se smál i ve skutečnosti, protože si zakryji tvář rukou. Vypadá to divně, když se směji a nebydávám u toho vlastně žádný zvuk. Na to si zvykneš. Máme ještě spoustu času. Navíc by mě zajímalo na jak velkou vzdálenost tohle funguje. Vlastně by bylo docela dobré to vědět. Zatím jsme takhle mluvili jen, když jsme byli blízko u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan?...Neboj, nebudu se tě na nic ptát...jen jsem to potřeboval někomu říct." Chvíli se tvářím smutně,ale potom se nakonec usměju. "Eh...vidíš na spaní nic nemám...zapomněl jsem si pyžamo vzít. A do koupelny mě klidně můžeš odehnat už teď." Zasměju se jakoby se předtím nic nestalo. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vstanu a přejdu ke skříni, otevřu jí a začnu se přehrabovat. Nakonec vytáhnu jedno volný dlouhý triko s popisem Jrockové skupiny. Mám ho tu po jednom koncertě i když mi je velký. "Stačí ti tohle a nebo do koupelny potřebuješ ještě něco?" O pár poliček doleji podám Aillenovi ještě ručník. " Mýdlo a vše ostatní je tam, můžeš použít co chceš. Jsou to dveře odtud poslední v pravo." přejdu k talíři, vemu další kousek sýra a začnu jej pomalu sežvýkávat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Triko mu je velký a svůdně ukazuje rameno. Potěšeně vnitřně zavrním, ale dost potichu, aby to on neslyšel. " Koukám, není malý a koupel se líbila. Skočím si tam taky rychle, zatím si udělej pohodlí a najdi si stranu, kde chceš spát." Vemu si svoje věci a než odejdu, tak jen podotknu. " Jestli se ti ta muzika nelíbí, hod tam něco jiného. " Na to odejdu do koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan, tak jak jsi se rozhodl, kde budeš spát? Máš hlad a nebo ještě něco, než tě vyženu do postele. Protože mě bude po sprše zima a rád se zachumlám." hovořím tiše se snahou ho nevylekat. Pohledem sjíždím z jeho obličeje k odhalenému ramenu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já budu spát na téhle straně postele." Ukážu na pravou polovinu a posunuse se více tém smšrem. Čekám jestli se Eita posadí. "Už chceš jít spát?" Usměju se na něj a opět si spravím tričko protože při sebemenším pohybu mi padá a odhaluje rameno. stále sleduju Eitu a mlčky se usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Můžem dělat skoro cokoliv. Můžu i něco pustit, ale nevím, jaký film by se ti libil a ted na to nějak nemám náladu....Ai-chan..jaký ty máš názor na Vánoce?" Zeptám se zničehonic, protože se za dveřma ozve otcův hlas, nejspíš zase rozčílený ohledně Vánoc. Jen si povzdychnu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co se sám překreji, tak abych si mohl hřát nohy, se rozhodnu vyzvídat dál. "Dárek pro mě?.... A můžu vědět jaký? Jak to že máš pro mě dárek?" Jsem čistě překvapený, že mi Aillen něco chce dát jen tak. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přizná že lhal a že ho dostanu až na Vánoce. Zasměji se s ním. Jen co si opře hlavu o rameno, začnu mu hladit vlasy. Sehnu hlavu a taky zašeptám. " Víš, že ta krabice není špatný nápad, to abych vytáhnul ty provazy,co mám schovaný pod postelí. " koutky mi cukají, přesto se snažím mluvit vážně. Ruka sjede na záda a rameno, lehkým pohybem nahoru a dolů se snažím Aillena zahřívat, aspon to, co není pod dekou. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jeho druhá poznámka mě ale trochu vyvede z míry. "Ah ty myslíš že...páni doufám že to nebude fungovat na moc velkou vzdálenost, nerad bych abych si pomyslel něco doma v koupelně a ono to dorazilo až k tobě," řeknu s vážnou starostí. A kdyby jenom v koupelně... pomyslím na všechno, co by si pak Kouyou musel vyslechnout. "Asi se tohle budu muset vážně co nejdřív naučit ovládat nebo se z toho oba brzo zcvoknem," vyřeším to nakonec. Je pravda že když člověk něco v duchu říká a opravdu si něco myslí, j e to trochu jiné, ale ještě to nedokážu pořádně oddělit natož abych tuhle schopnost ovládnul, když to ještě nezvládá ani Kou, který v myšlenkách mluví pořád. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Mrknu na něj." Nebo jestli jsi tak vylekanej z provazů, tak to bylo jen jako vtip jako ta tvoje krabice. Pod postelí nic nemám, až na pár krabic z věcma z dětství. Klidně se podívej." Ovšem stále mi vrtá hlavou jeho vzdychnutí. Proč vzdychnul? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zeptám se ho porád ještě s pobaveným úsměvem. Nemůže přeci jen myslet na nic víc hrozného, než každý kluk v jeho věku. četně mě. No...co jsem si zatím všimnul, tak to nepůsobí na moc velkou vzdálenost. Celé dopoledne ke mně žádná tvá myšlenka nepřišla... Trochu se zamyslím. Tohle může mít několik řešení, ale...raději to ještě nebdeme zkoušet, možná to opravdu nejde na moc velkou vzdálenost. Zatím to určitě nepůjde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zarazím se. Řekl že se můžu podívat. Slezu tedy z postele, kleknu si na všechny čtyři a koukám pod postel. Za chvíli se narovnám a zalezu zpátky do postele k Eitovi. Opět se k němu přitisknu, aby mi nebyla zima. "Nejsou tam..." Zašeptám, když se k němu nakloním. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitisknem se k sobě a já ho začnu opět zahřívat lehkým pohybem dlaní po pažích. " Ulevilo se ti a nebo by jsi chtěl, aby tam byly?" zeptám se úplně přirozeně a přitisknu si ho více na své tělo. Jak ho hladím, snažím se zjistit co nejvíce o tom jeho tělíčku. " Ai-chan, kdyby ti byla zima....tak můžem zalézt pod peřinu a přitulit se k sobě...živočišný teplo nejvíce hřeje." dám mu radu, kterou bych ted klidně bral. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zpomalým pohyby po jeho těle a ted už nezahřívá, ale úplně jasně hladím. "Ai-chan...když se ted zeptám...prosím neutíkej ode mě..jen mě to zajímá...necítíš se u strýčka dobře..přesto si na ten jeho návrh jako jediný kývnul...tomu tak věříš?" zeptám se potichu a stejně mám pocit, že tady znova zhoustne atmosféra, jenže mě to zajímá. Já chci vědět, proč mu tak věří. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po chvíli ticha mi opět položí otázku. Opět se zamyslím. "To je v pořádku že se ptáš...klidně se zeptej na co chceš, pokud budu vědět odpovím ti. ...Tu práci. Já lidem moc nevěřím..ale je to můj strýc..můj příbuzný. Chtěl jsem to vzít hlavně proto, že je to konečně něco co bych mohl dělat...kde bych mohl být užitečný. ale má to být tým exorcistů, a protože nikdo jiný nechce...nic z toho nebude a můj život se opět vrátí do starých kolejí. S tím se nedá nic dělat. " Trochu trpce se usměju. Po chvíli ho pohladím po ruce. stále jsem červený. Opravdu nejsem na to být někomu takhle blízko zvyklý. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Víš,....já moc lidem nevěřím...teda, těm, co o mě tvrdí něco, co ....prostě to neumím....takže jsem si tam přišel tak trochu mimo..jakobych tam nepatřil. Ty vidíš sestru, Taka-chan nejspíš taky a to jeho dvojče ..to nevím, ale když by na to přistoupilo, tak asi taky něco vidí. Já ne." Poslední větu řeknu rázně, snad abych přesvědčil i sám sebe. Já nic nevidím...nemůžu vidět..ohrozil bych brášku..nemůžu dopustit..aby dopadnul stejně. Má ruka se chvilema zastavuje a nevědomky Aillena trochu stisknu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To že Line umřela není v rodině tajemstvím. A to co umím...viděl to. Ve městě je plno duchů, a já si ze začátku asi nedával dost pozor a zřejmě to viděl. Ale...nevím jestli mu věřím, spíše mu důvěřuju protože je to můj příbuzný a nemyslím si, že by mě chtěl využít." Odpovím mu na otázku tak jak to cítím. Eita mi začne vyprávět dojmy z večeře...vzpomenu si jak byl podrážděný, zdá se mi to jako před dlouhou dobou. Na chvíli přestanu Eitu poslouchat protože zavzpomínám na večer. Proberu se až když ucítím, že jeho stisk je trochu silnější a uslyším jeho poslední slova. "Au!" Vyjeknu trochu i když jeho stisk není tak silný aby mě to bolelo. Znělo mi to spíše jako by se snažil přesvědčit sebe než mě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na obrazovce počítače skočí spořič, ve kterém jsou jak různé skupiny , tak jednotlivý kluci a holky jak reálny, tak kreslený. Očima však místo abych to zastavil, brouzdám po místě, kde jsem Aillenovi ublížil. " Nechceš něco přinést, nemáš na něco chut...víš..já...tvůj strýček by se měl naučit získat si důvěru lidí a potom teprve po nich toto chtít." Podívám se k talířům,ale vstávat se mi od Aillena nechce.Natáhnu k němu ruku jako omluvu,ale hned jí stáhnu. Nechci mu více ublížit, než jsem to udělal ted. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale vpravdě jsem si dost jistý, že některými mýmimyšlenkami, především těmi, které se týkají jeho, by vyděšený nejspíš byl. "To je jen dobře," usměju se. Ale když uvážím, že nějakou dobu trvalo, než se v nás tahle schopnost spustila..kdoví jak se bude vyvíjet... Sotva zahlédnu u arkády jednu z těch fotografických kabinek bez varování Koua popadnu za paži a vtáhnu ho dovnitř. Pak ale nastane, problém, protože z kapes začnu vytahovat samé papírové bankovky, ale naštěstí se mi po chvíli podaří vytáhnout i nějaké drobné, které naláduju do automatu. "Sý~~r," upozorním Kouyoua aby se usmíval, než se spustí spoušť a přitáhnu ho za ramena k sobě, aby naše tváře byly těsně vedle sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zase se ve své hlavě zasměju a překryju si rukou rty. Nestačím ani pořádně zareagovat, když mě Hizoku popadne za ruku a vtáhne do kabinky. Na chvíli mi úsměv trochu povadne překvapením, než se na Hizouovu výzvu zase usměji. Příště mě varuj, když něco takového uděláš. Upozorním ho teprve, až po vyfocení nás dvou, kdy vylezu z kabinky ven. Škoda, že sjem zatím nenašel žádné místo, kde by se dalo něco hezkého nafotit. Ale ono možná něco ještě příjde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vypadám docela uchváceně, když vydím naše tváře, odlišující se jen makeupem a tím, že mé vlasy jsou až na pár pramenů hnědé. Připadá mi to ale jako zanedbatelná maličkost, protože opravdu vypadáme, jako bychom byli nakopírovaní. Úplně stejně. Ne že bych to předtím nevěděl, ale vidět to takhle je pořád trochu divný pocit. "Je to skoro děsivé," zasměju se aniž bych od fotek odtrhnul oči. Když se na naše tváře tak dívám, moje chuť mít KOua jen pro sebe ještě roste, je-li to vůbec možné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hlavou mi probleskne myšlenka, že byh si z něj mohl trochu vystřelit. Alespoň maličko. Doufám, že to nezaregistruje, je dost daleko na to, aby to nezaregistroval. Nejspíš. Přehodím si přes hlavu kapuci a vmísím se do davu tak, abych měl Hizokua pořád na očích, ale on mě nenašel tak snadno. Doufám jen, že ho nevyděsím moc...a že se na mě nebude pak zlobit. Kdyžtak se mu pakomluvím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Až po chvíli se na něj otočím, když si uvědomím že jsme blízko klubu ale...tam kde jsem ho čekal není. Zastavím se a rozhlédnu se. Já ho ztratil? projede mi hlavou. Spíš něž vyděšený jsem zmatený. Nebojím se že by si Kou neporadil ve městě ve kterém žije, jen by mě opravdu mrzelo, kdybychom si dnešek tak hloupě zkomplikovali. Proč jsem si sakra nevzal jeho číslo?! vztekám se na sebe. Rozhlížím se okolo, než do mě někdo vrazí a já nespadnu na zem jen díky tomu, že narazím zády o zeď. Doufám že tě přejede auto idiote! nadám pachateli toho zločinu alespoň v duchu, protože mi hned vzápětí zmizí z očí. Hádám že tady Koua nemám šanci najít. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vypadá hodně zmateně, asi byl hodně zamyšlený, jinak by mě asi neztratil. Na chvíli se trochu vyděsím, když do něj někdo vrazí...tohle asi opravdu nebyl dobrý nápad. Na chvíli se pokusím na nic nemyslet, když se k němu přiblížím zezadu a pořádně ho obejmu. Omlouvám se. Na tváři mám omluvný a starostlivý výraz, který ukazuje, že mě to opravdu mrzí. Asi jsem si neměl dělat legraci tahle moc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Můžeš se ztratit ještě jednou? Chci víc takových objetí, usměju se a vůbec si neuvědomuju, že jsem na něj promluvil v myšlenkách. Očividně se ani trochu nezlobím. "Řekl bych že jsi po mně...ve špatných věcech," ušklíbnu se a jemně mu projedu prsty vlasy, jako bych mu odpouštěl nějaký zločin. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zní to ještě trochu omluvně, ale ne zase tak moc. Jakože vidím, že se na mě nezlobí, tak to nebude tak vážné. Ale ten chlap byl chuligán..takhle do tebe vrazit. Tohle zní napůl naštvaně, napůl rozmrzele. Nejspíš bych tomu chlapovi dalt co proto, kdybych ho ještě jednou viděl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale hlavně že jsme se doopravdy neztratili...byla by to moc velká škoda," dodám nakonec. Ne že by bylo těžké mě naštvat, ale na Koua se jen tak zlobit nemůžu. Vlastně myslím že jemu bych odpustil věci, za které by jiní mohli skončit v nemocnici. "Tady se to stává pořád..." pokrčím rameny. Jen mě mrzí že jsem tomu chlápkovi ani nestihnul vynadat. "Chtěl jsem ti říct, než ses mi ztratil, že už tam budeme," ukážu na příjemně vypadající klub pár metrů od místa kde stojíme. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zdá se, že toheje jediná obrana, kterou ke svému počínání mám. A taky to, že je Hizoku můj bratr...předpokládám, že v tomhle je alespoň trochu stejný. Vypadá to hezky...doufám, že to bude stejné i vevnitř. Okomentuji klub, na který Hizoku ukáže a konečně se rozhodnu ho pustit. Myslím si, že jsem ho objímal dostatečně dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Na obrazovce počítače mu najede spořič. Náhla změna přitáhne můj pohled. Chvíli si obrázky prohlížím. Jsou tam i kreslení kluci a tak. Eita-chanovi se líbí i kluci? Chvíli si obrázky prohlížím ale potom jen uhnu pohledem a tiše si povzdechnu. Eita na mě opět promluví. Usměju se na něj. Je na něm trochu vidět, že ho mrzí že mi ublížil, i když to skoro nebolelo. "Ne, děkuji. Nic nepotřebuju ani nemám hlad...Já vím. Za svého strýce se omlouvám. Ale bohužel myslím, že už se nezmění. Je mi to líto." Skloním trochu smutně hlavu. "Nechceš už si lehnout?" Zeptám se a opět kouknu směrem k počítači. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vezmu ho kolem ramen, a můj výraz jasně dává najevo že je to opatření, aby se mi znovu neztratil. Zamířím do klubu a jakmile vejdeme dovnitř, spoustu lidí mě začne zdravit a zahrnovat mě otázkami. Jednak sem chodím docela často a taky tu často provádím věci, které lidi donutí se mě zapamatovat a jednak na ně moje tvář hledí z mnohých časopisů a plakátů. Všechny jen rychle odbydutím, že Koua nahlas představím a nechám je ať si moje nalezení ztraceného dvojčete probírají do aleluja. Kromě hlavní místnosti, kde jsou stolky s křesly jsou tu ještě malé "soukromé salónky" a právě tam s Kouem zamířím, protože jinak bychom nikdy neměli klid. V salónku je stolek pohovka a dvě křesla, je tu i karaoke. Prostě spíš útiulný pokojík, než cokoli jiného. "Líbí?" ujistím se, že tohle Kouovi není proti srsti a usadím se na pohovku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro I tak nemám moc času na prohlídnutí si hlavní místnosti, když mě Hizoku odvede do jednoho ze salónků, které tady jsou. Ten si taky pořádně prohlídnu a začnu si sundávat kabát. Vypadá to tady hezky. Ještě jednou si to prohlídnu a pak se posadím vedle Hizokua...ne hned vedle něj, je mezi námi nějaká mezera. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Teprve když se na něj dívám a na to, kam kouká on, mi dojde spořič. Jen se usměji, pečlivě jsem vybíral, koho si do něj dám a tak i pohled na něj je mi příjemný a spraví mi náladu i kdyby byla co nejhorší. "Copak Ai-chan..líbí se ti tam někdo? Nebo jestli ti vadí, mám tam spořič mě a brášky a taky pár fotek, když jsem byl malej. " řeknu z pod deky a žertovně zvednu obočí k popohnání odpovědi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když číšnice přinese lístek rovnou si objednám, protože stejně vím co tu mají. Dnes si dám rybu...jak nečekané. Požádám ji aby ještě počkala na Kouyoua, než odejde. "V tomhle salónku často slavíme...nebo jen tak máme párty s kamarády...až zase nějaká bude pozvu tě taky. Teda nevypadáš jako někdo kdo vymetá večírky...ale určitě by ses bavil," povím mu o své oblíbené zábavě. Někoho opít a pak ho donutit zpívat je k popukání. "Nejpozděj očekávám že to bude až dofotíme kolekci...což by mohlo být brzy. To vždycky jdeme zapít. Teda pokud nejsi proti takové zábavě," podívám se na něj skoro podezřívavě. Čekám jestli mi nepotvrdí teorii o tom, že je velice nudný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jinak si nikdy nikde neobjednávám. Jakmile to děvče odejde, tak se podívám na Hizokua... Nikdy jsem na oslavě nebyl, takže nevím jestli by mě to bavilo, ale za zkoušku nic nedám, že? Nezapomenu dodat ještě naprosto okouzlující úsměv. Myslím, že bych byl docela dobře schopný se bavit, když u toho bude Hizoku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Můžu....můžu si tě nakreslit?" Zeptám se trochu ostýchavě a vytáhnu si tužku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Sice říkal že nemá moc přátel, ale přeci jen...žádná párty...to musela být pěkná nuda. "Tak to budu muset kolegům říct aby se krotili, aby na tebe hned na začátku neudělali špatný dojem," slíbím mu se smíchem. Myslím že si dokáže představit jak se tyhle večírky umí zvrhnout...i když občas se zvrhnou nepředstavitelně. "To ve svém volném čase pořád jenom fotíš?" zeptám se ho napůl škádlivě a napůl zvědavě a pak se napiju vína, které mi číšnice právě přinesla. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odpovím s pokrčením ramen. Já si sice alkohol taky občas dám, ale ne moc...a navíc jsem ještě nikdy nebyl opilý. Ani nevím, jak bych se choval. A nechci to vědět. Nefotím...vlastně převážnou část svého volného času trávím na internetu. Vykecávám se s lidmi, kteří se zajímají o okultizmus a tak. A taky sleduju docela hodně anime. Trochu se pousměji...doufám, že si o mě nebude myslet, že jsem nějaký přehnaný fanoušek...což nejsem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Co...co to provádíš...malovat mě?" Následuje další výbuch smíchu. " Jestli si chceš kazit papír mojí podobiznou, tak prosím.....ale stejně to zmačkáš a vyhodíš." Dívám se na něj z okraje postele a směji se naplno, jen ta představa být modelem mi příjde směšná. Aillen vytáhne i tužku a zkusím zklidnit smích. " To..ty to myslíš vážně? A jak se mám tvářit? Zamračeně, neštastně, vesele, bojovně a nebo hrůzostrašně?" Ptám se a přitom dělám různý grimasy obličeje, které se podle mě nejvíce hodí k tomu ,co říkám. Vypadá to ovšem dost komičně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nedokážu si představit jaké to je být němý...já bych se nejspíě zbláznil. "Ale neboj já ti to vynahradím," slíbím. Raději mu to ale budu vynahrazovat svou vlastní přítomností. Jen my dva...spolu...nic víc není třeba. "Aw otaku!" ukážu na něj prstem a dám se znovu do smíchu. Ale myslím že u lidí v mém věku je tohle naprosto běžná zábava i když se jí já sám nevěnuju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na chvíli se podívám před sebe, než se opřu o opěradlo gauče a zakloním hlavu dozadu. Začnu pak zírat do stropu. Jak mi to chceš vynahradit? Zeptám se ho hned vzápětí. Doufám, že to neudělá tak, že mě bude zvát všude možně a nemožně. A nejsem otaku. dodám ještě a byl bych se na něj nepříjemně podíval, kdybych chtěl zvednout hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Myslím to vážně Eita-chan. Chtěl bych si tě namalovat. Zkus se posadit a vvářit se normálně." Doporučím mu a sám si sednu na židli u psacího stolu. Otevřu blok tak v polovině, přehodím si nohu přes nohu a položím si blok na klín. Dlouho se na Eitu dívám a snažím si zapamatovat každou linku v jeho obličeji, abych ho mohl nakreslit co nejlépe. "Jsi připravený?" Zeptám se ho s úsměvem a spravím si tričko, které mi na rameni opět sklouzlo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale hlavně budu pořád s tebou, dělat ti společnost," usměju se, jako bych byl hrdý na svůj geniální plán. Ale od té chvíle co mi vstoupil do života opravdu nemám touhu být s kýmkoli jiným. "Ale tvůj způsob života by tomu napovídal... snad to s tebou nebude tak zlé," ušklíbnu se. Vypadá to, že si zase připadá mojí poznámkou uražený. Bere některé věci zbytečně vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když s nikým nemůžeš prohodit ani jedno slovo, tak se s moc lidma nespřátelíš. Když se nepřátelíš s moc lidma, tak tě nikdo nebvezme se někam bavit. A když tě nikdo nevezm se někam bavit, tak se zkrátka musíš zabavit jak je ti libo sám... A tohle je jeden z těch způsobů jak se zabavit. Nevím proč mu tohle povídám. ale je to můj bratr, takže by tohle mohl alespoň trochu pochopit. A vlastně, by taky mohl chápat, že to opravdu není má vina, že jsem takhle nespolečenský a nudný. Zkrátka on byl ten šťastnější... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " No snad jo...ale co tu budu dělat, když ty mě budeš kreslit...to se nemám hýbat? " ptám se pro ujasnění, protože model jsem ještě nebyl. Ani mě to popravdě nenapadlo. " Co dělají lidi, když je druhý kreslí?" Zamyslím se nahlas, představa sedět v jedný poloze hodinu mě rozhodně netěší. Snad to Aillenovi nebude trvat tak dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Doufám že se na mě nezlobí za mé poznámky. Chci aby byl jenom můj...chci aby byl pořád se mnou. A tohle mi hodně pomůže. "Kdykoli tě napadne že by jsi někam chtěl, stačí říct. Kino, koncert, lunapark, výlet, i divadlo bych kvůli tobě přetrpěl," zasměju se a jemně a zcela zbytečně mu odhrnu z tváře pramínek vlasů, jen abych se ho alespoň letmo dotknul. "Víš nedokážu si dost dobře představit, jaké to je, když nemůžeš mluvit a taky začínám zapomínat, že jsi němý, protože mi tahle komunikace už přešla do krve," přiznám se. A čím dál víc mi to vyhovuje. Už tak často nemyslím na hlouposti, i když jsem si jistý že se mi to nebude dařit pořád, ale s takovouhle jsem v podstatě jediný, s kým se může Kouyou pořádně bavit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Trochu se ušklíbnu a zase se lehce zasměji. Konečně se na Hizokua podívám. Já nikam nechodím, ani nevím kam bych mohl chtít jít, takže myslím, že tohle nechám s výběrem na tobě...a pak ti řeknu, kde se mi líbilo nejvíc. Myslím, že takhle to bude nejlepší. Vlastně bych takhle mohl přijít i na to, co zajímá jeho....všechno co ho zajímá a čím by se taky mohl bavit. Už vidím jak moc divné to pro mě bude, až budu mluvit s mámou. Taky jsem si na tohle zvykl. Lehce se usměji. Je to pro mě pohodlnější, než psaní, nebo znaková řeč. Ale ono to jde stejně automaticky, takže je to jedno. To mi připomíná, že mi dovolila u tebe přespat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře budu pro tebe všechno plánovat. Jsem to ale obětavý bráška. zajímalo by mě, jestli se mi dostane nějaké odměny," zamyslím se a nachvíli se zahledím na své víno, jako bych nad tím opravdu musel uvažovat důkladně. "To je výborné," otočím se zpět na něj a můj úsměv se ještě rozšíří. je vidět že mám opravdu radost. Kdoví..třeba mě nechá spád vedle něj...to bráškové můžou ne? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nepřestívám se usmívat. Jsem hodně rád, že je Hizoku takhle milý, alespoň na mě. No a za nějaký čas budu určitě trochu rozhodnější v tomhle ohledu. Nevím jakou odměnu bych ti mohl dát...vlastně mám dojem, že nemám nic, čím bych ti tohle mohl oplatit. VVypadá to, že se konečně taky trochu zamyslím. Opravdu nemůžu přijít na nic, co bych mu mohl dát, nebo pro něj udělat... No..alespoň můžu být s tebou. I když to je dobré pro oba dva... Lehce pokrčím rameny. Zatím opravdu nemám co lepšího vymyslet. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak až tě něco napadne dej mi vědět," mrknu na něj. Myslím že cokoli od něj kdy budu chtít si stejně vždycky vezmu...dřív nebo později. Následně nám konečně přinesou oběd, takže se s přáním dobré chuti dám do jídla. Což mi ale nebrání pořád mezi sousty mluvit. "Chceš ty fotky odnést do agentury ještě dnes, nebo je tam mám hodit až půjdu do práce?" zeptám se ještě, pro případ, že by měl náhodou nějaký názor. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Potom vezmu do rukou knížku. Je celkem ohmataná...zajímalo by mě co Eita čte a tak jí otevřu zhruba uprostřed. Je to psané rukou. Než si uvědomím o co jde přečtu si pár vět z vrchu stránky. ..Deník!.... poděsím se a knižku ihned zaklapnu a podám jí Eitovi. "Promiň...Eita-cha...jen jsem jí našel pod polštářem." Urychleně mu ho podám protože nechci číst Eitovi osobní věci. Je to jeho soukromí. Trochu se stydím a tak se otočím raději zády. Zkazil jsem to...teď se na mě určitě bude zlobit... Je mi trochu do pláče. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přikývnu lehce, ale dál se zatím nedostanu, protože mi donesou jídlo. Lehce se ukloním na znamení díků a chvíli si ještě jídlo prohlížím, než se do něj pustím. No...to by asi záleželo na tom, jak je to daleko. Kdyby hodně, tak se tam stavovat nemusíme...a kdyby to bylo blízko, tak bych tam zašel ať to máme z krku. pravdus e ta telepatie hodí, když můžu mluvit při jídle. Bez sebemenšího problému. Chutná to dobře. No, tak dobře to zase nejde, když mi semtam ulítne samovolně nějaká myšlnka, kterou nechci. Ale to snad časem zvládnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Je to...možná čtvrt hodinky shinkanzenem. Taky záleží na tom, jestli pak budeš ještě někam chtít jít nebo půjdeme už ke mně," odpovím po krátkém zamyšlení. Pak se znovu pustím do jídla a za chvíli ho mám v sobě. Na to že jsem model jím hodně rychle a taky rád. "Ale nejsem si jistý dokdy tam jsou...a pokud se ti nechce nemusíme tam," dodám, jako bych vůbec nepřestal mluvit. takový malý zlozvyk. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen příjde za mnou a najednou sebou hodí do postele. Zrovna na špatném místě a nalezne můj deníček. Pouta mě ani tolik nezajímají,ale nespouštím oči z knížky , kterou si ze začátku nechává u sebe. Pouta držím v ruce a tisknu je, jak vidím, jak se na to chystá si to číst. Neee....to je moje..vrat mi to. Volám poplašeně v duchu. Vlastně moc nemusím, jen co zjistí, co čte, vrací mi deníček ještě tak rychle, jak to jen jde. Jen co mám deníček v ruce, schovám ho pod postel do jedný z krabic, pohledem sjedu na pouta a Ailllena ke mě otočenýho zády. Přiblížím se a objemu ho tak, že se předním objeví pouta. " Vem si je, ať je můj Vánoční dárek dokonalý." zažertuji blízko jeho ucha tak, že cítí můj dech na kůži.Pouta mu spadnou do klína. Znova se zadívám na blok. Držím ho před sebou a přejdu hlavou k druhé straně. " Jaký jsem byl model? To si mě budeš pamatovat či budu muset najít zase tu pozici?Ai-chan....já se na to podívám..dobře?" Než stačí odpovědět, vrhnu se k bloku. Jen co ho mám ve svých rukou, začnu zběsile jím listovat a hledat svojí kresbu, přitom si rychle procházím to, co tam má. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce se ušklíbnu, jakmile dojím sousto, ale pak se zase vrátím k jídlu. Chutná to opravdu líp, než co dokážu udělat já sám. Takže asi zajedem do té agentury a pak k tobě. Nevadí? Raději se ještě zeptám, jestli je to opravdu v pořádku, než abych o něčem rozhodoval jen tak. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře, jakkoli chceš bratříčku," kývnu na souhlas. Vlastně je to možná ještě lepší varianta. U mě budeme mít maximální soukromí, třeba mi z toho vyplynou nějaké výhody. Honem zaženu nekalé myšlenky a raději se zahledím někam do zdi. Vím že mnohým lidem nedělá dobře, když je někdo pozoruje při jídle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se s tímhle poperu, tak se začnu smát nanovo, tentokrát bez nebezpečí, že se mi něco stane. Nepamatuji si, že bych se někdy tak moc smál, ale tohle mi příjde hrozně moc legrační, takže nevím jak přestat. Mám pořád skloněnou hlavu a rukou si zakrývám pusu, abych utlimil už tak tichý smích, ale pořád ještě se třesu. Nakonec to nevydržím a svalím se na gauč, kde si zabořím, stále se smějíc, hlavu do rukou, které mám položené o opěradlo gauče. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Mám trochu starost, že se udusíš," poznamenám, když sleduju jak se Kou svíjí po pohovce. "I když jsem rád že jsem tě potěšil," dodám. Je mi jasné že si asi ještě počkám, než ho to přejde a třeba mi pak vysvětlí proč mu to přišlo tolik vtipné. Mírně se usměju. Alespoň k něčemu ty hlouposti co vypouštím z pusy jsou. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nejspíš na mě půjde ještě vidět něco z toho, jak moc jsem se smál. Široký úsměv s odhalenými zuby, lehce červené tváře, taky cítím, že mám v očích slzy..a ještě ke všemu pořád dýchám trochu zrychleně. Nepamatuju si, kdy jsem se naposledy smál nějak takhle...vlastně asi ještě nikdy. Omlovuám se... Raději se omluvím, nevím jestli bylo vhodné se takhle z ničeho nic rozesmát. Navíc...on vlastně nic moc vtipného neřekl..bylo to jen lehce vtipné. Asi na mě působí to, že se s ním cítím celkově skvěle. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dokud se směje takhle tak jsem rád, jediný druh smíchu který rád nemám je obyčejný zákeřný výsměch. Pokud ho má slova tolik rozesmála, tak je to jen dobře. Setřu mu palci slzy, které vystoupily z očí jak se tak šíleně smál, než stihnou poničit mnou stvořený makeup víc, než už to zvládl Kou sám. Navíc si přece nenechám uniknout tu příležitost. I když netuším co na tom vlastně bylo vtipného... zamumlám si jen sám pro sebe. S takovou tu budeme ještě do zítřka. Ale já mám času dost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Z tohohle stavu se proberu až když Eita zase promluví a já uslyším šustění papíru, jak listuje mým blokem. vrhnu se kněmu ve snaze získat blok zpátky. "Eita-chan...ne...vrať mi ho!.." Jednou rukou však dopadnu tak nešikovně že se mi pouta zacvaknou kolem jedné ruky. "Ouch!" Docela to bolí. Ale teď je hlavní získat ten blok zpátky než bude pozdě. Kouknu na blok...Už je pozdě...Povzdechnu si a vzdám to...sednu zi na zem a zády se opřu o postel...Tohle Eita neměl vidět. Je mi do pláče. Zkazil jsem co se dalo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dodám ještě a na chvíli zavřu oči. Určitě to bylo nevhodné, a taky trochu trapné, ale co se s tím dá dělat, že? Já taky ne Přikývnu k jeho zamumlanému podivení. Možná jsem se chtěl prostě smát už nějakou tu chvíli. Možná bychom už mohli jít..raději, než mě zase nějak rozesměješ. Na veřejném místě to není zrovna nejlepší. Úsměv už se mi zredukuje do toho jemného milého, který mám obvykle. Stejně mi sluší asi nejvíc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře...pojďme," souhlasím. Zvednu se z křesla protáhnu se a obléknu si kabát. Než se Kou připraví, zajdu zaplatit. "Pojedeme Shinkanzenem do Agentury a domů to pak můžeme vzít klidně pěšky, není to daleko," oznámím mu a pak se vydám k nejbližší stanici. A tentokrát si ho pořádně hlídám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Než zaplatí, tak se oblíknua pak vyrazím za ním skoro jako pejsek. Ostatně on vede. Vypadám, že mi vůbec nijak nevadí, že si mě Hizoku hlídá...vlastně to vypadá, že si ho chvíli nevšímám, protože se dívám všude okolo...a v duchu si říkám pořád věci jako "tohle se nehodí", "tohle není ono" a jiné podivné komentáře. Po chvíli se zastavím, když něco hezkého uvidím, na což následuje spokojený komentář. Vytáhnu si oťák a namířím s ním na jednu dubovu...zprvu se zdá trochu nehezká, ale při podrobnějším pohledu jde vidět, že se celkem hezky matně leskne a vypadá trošku zajímavě. Jediný problém je, že se kousek od vchodu motá duch nějaké dívčiny. Normálně bych ji vyfotil, ale tenhle film má být výhradně bez duchů, takže se soustředím na to, že ji tam nechci mít, a vyfotím tu budovu. Pak se otočím na Hizokua, kterého sjemvlastně nechal jen tak bez vysvětlení.... Gomen... Omluvím se mu automaticky. Asi bych ho mohl vždycky varovat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vypadá to hezky, když je tak zaujatý, takže ho jen beze slova sleduju. "Přestaň se pořád omlouvat za hlouposti. Mě to nevadí, jen foť," ujistím ho. Občas se chová jako pěkný rošťák ale většinou prostě jako strašně slušný a uťáplý kluk.Kdo se v tom má vyznat. "Nikam nespěcháme no ne?" obdařím ho dalším úsměvem a pomalu se zase rozejdu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem rád, že mu to nevadí...hodně lidem by tohle vadilo, a hodně.Vyadám se za ním, ale pořád se okolo sebe rozhlížím. Ale stejně se mi nepovede nic najít, než se dostaneme ke stanici, kde foťák zase schovám. Navíc bych se měl Hizokuoovi věnovat...už jsem si ho nevšímal myslím, že dost dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Konečně najdu kresbu, co dělal nejspíš ted. Otočím se na něj a teprve ted si všimnu zacvaknutých pout kolem levé ruky a jak smutně tam sedí na zemi u postele. Vstanu a sednu si vedle něj. V ruce mám blok otevřený na kresbě z této chvile. " Ai-chan, víš že dobře kreslíš..za takovou chvilku a tak dobře jsi mě vystihnul..i když těm předchozím se to tolik nevyrovná." Otočím před ním pár stránek na mě v lavici, jak místo poslouchání výkladu hledím zasněně z okna a mé rty jsou mírně pootevřený. Podám mu blok a v očích je jasná otázka, proč mě kreslí. Proč zrovna mě. " Jestli chceš, tak mi to řekni,ale nutit tě nebudu. Upřímně přiznám, že by mě to zajímalo....co s těmi pouty, sundat?" Přišoupnu se k němu blíž a také se jako on opřu zády o postel. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vždyť jsem taky nečetl jeho deník...Proč to udělal...Proč se ke mě chová tak hezky, ale taky mě téměř pořád škádlí?...proč? Už ani nevnímám, že mě pota na levé ruce trochu tlačí. Vnímám jen smutek který se najednou objevil v mém srdci. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vstanu a převezmu jeho blok, kterýho si vůbec nevšímá. Položím ho zpátky na stůl a vrátím se k Aillenovi. " Pojd...půjdem si lehnout...nevypadáš zrovna nejlíp." Natáhnu k němu ruce, abych ho zvednul a dopravil do postele. Nenechám ho sedět na zemi, ještě by prochladnul. Nevypadá, že by mě moc vnímal a tak se sehnu úplně a obejmu ho, abych ho zvednul. Jenom vzdáleně v tuto chvili slyším, jak se mi pod pravou rukou dostaly pouta a druhá část zaklapla mě. V objetí a trochu silou postavím Aillena na nohy a chci ho položit do postele, když spatřím své zajetí k němu. Zvednu ruku a tím i jeho. Sakra...co ted..říct, že jsou to jen dětský pouta a nemají zámek na klíč a nebo....uvidím, jak zareaguje..ale jestli bude takto mimo...tak si ho tu nechám dokud se mu nálada nespraví. Prohlížím si pouta. "Vypadá to, že ten klíček....budu muset najít....jen si vzpomenout, kam já ho dal." řeknu s pohledem na Aillena. " Ted si s tím nelam hlavu, jdeme spát...vypadáš vyřízeně." zavelím a sám se posadím vedle něj tak, abych mu dal prostor na délku řetízku od pout. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Je mi zima..." Přitulím se k němu. "Víš..rád kreslím krásné věci.." Zahuhňám víceméně do deky. A chvíli doufám, že to neslyšel. "Omlouvám se, jak jsem se choval..." Tulím se k němu a je mi moc dobře. A taky teplo. Jako bych zase po dlouhé době někam patřil...i když to není pravda. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zahuhná do deky něco, co mě potěší. " Ty se přece nemusíš omlouvat, choval jsi se výborně. Já jsem asi neměl hrabat na ten blok, jen jsem byl zvědavej." Volnou ruko si ho přitáhnu a něžně ho hladím po zádech. Chvili ho hřeji a snažím se tisknout co nejvíce na sebe. " Je ti ještě zima...já...kdyžtak bych měl ještě jeden způsob, jak se zahřát víc...ale ted chci nechat jen když ti bude stále zima. " zašpitám tiše jen pro něj, jako by to bylo naše velké tajemství, o kterém nesmí nikdo další vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ukázal bych ti ten obrázek...ale jen ten, nechtěl jsem, aby sis myslel, že tě sleduju...ono to tak není...ne úplně." Při posledních dvou slovech ztiším hlas co nejvíce to jde. "Ještě trochu je..." Zašeptám velice potichu. Napůl to řeknu ze zvědavosti, napůl proto, že ještě stále cítím chlad. A potom ještě proto, že chci být s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu svoje triko na spaní a jednou rukou ho ze sebe stáhnu, ovšem díky našemu spoutání zůstane na pravé spoutané ruce. Jen co je triko dole, znova se zachumlám pod deku. Přitáhnu si Aillena blíž k sobě, na svojí holou kůži, která hřeje jako kamínka. Spojím naše spoustané ruce a položím je na svoje tělo. Může citit hlubokou jizvu na žebrech na pravé straně, kterou může znát od vidění z tělocviku. " Kůže hřeje líp přímo než přes oblečení. Budu ted tvoje osobní kamínka. " obejmu Aillena zpátky a loktem nadzvednu trochu i jeho triko, takže jak si ho přitáhnu k sobě, břichem se dotknu jeho. Snažím se svým tělem zahřívat co nejvíc Aillena. "Ai-chan...jak to zvládáš? Stejně se za ten blok omlouvám,ale určitě si nemyslím, že by jsi mě sledoval...i když nechápu to tvoje né úplně." zasměji se potichu, protože mi to příjde spíš k hrdosti a potěše, než abych se na něj zlobil či byl uražený. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jemně se mě dotýká různě na těle. Nohy má propletené v mých, jeho dlaň na mé, ruku má položenou na mých zádech a neše břicha se jemně dotýkají. Po chvíli se však odhodlám k dost razantnímu kroku. Podadím se a tentokrát si sevleču svoje tričko i já. "Je...je mi velké..." Dodám, ovšem jen proto, abych měl důvod k svému počínání. Rukou jemně nahmatám jizvu co má na pravé straně hrudi. Něžně po ní přejedu prsta potom se k němu přitulím, takže aniž bych si to uvědomil, jemně se jí dotknu svými rty. "Copak to je?..." Zeptám se celkem zvědavě..Jistě, vidím, že to je jizva. Otázka je spíše myšlena proč tak vlastně ta jizva je. "Na tak dokonalém těle...." Poznamenám velice potichu. Tak že to i Eita těsně u mě jen stěží zaslechne. Eita se ještě jednou omluví za blok. Přitisknu se k němu. "Už se neomlouvej..." Vydechnu tiše...Dýchat musím zhluboka, protože bych tohle jinak nezvládnul. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen se najednou posadí a i on si svlékne triko. Využiji toho a v šeru si prohlídnu pořádně z blízka jeho tělo. Na jeho výmluvu o sundání se jen usměji, mohl a nemusel ho sundavat. Jeho prsty přejedou po jizvě a na to se přitulí. Vím, že plno lidí jizvy lákají. Jenže další dotyk na jizvě je jeho rty. Otevřu oči dokořán a dech se mi zrychlí. Ještě že jsem nevzdychnul. Jeho otázka je předpokladatelná, přesto se z ní necítím dobře. Přitisknu ho k sobě,rukou ho hladím po zádech a mé tělo mu předává teplo stejně jako odezvy mého rychle bijícího se srdce. " Jizva...ale....zranění z dětství...nešikovnost a ..a..padnul jsem na klouzačku....která už měla něco zasebou." Hlas je trochu nervozní ale to můžu zkusit svést na blízkost nás dvou. Taky mi říkali, že nebude vidět..a je pořád jako před těmi tety. Doufám, že má odpověd bude pro něj dostatečná. Skloním se a dám Aillenovi jen opravdu lehkou pusu do vlasů, sotva to může zjistit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tisknu se k jeho hrudi co nejvíce můžu. Chci mu být co nejblíže, jako by to měl být naposledy co mám šanci se ho dotknout. Třeba je...Proběhnou mi mé obavy v mysli. Občas ho volnou rukou pohladím po zádech. nadzvednu hlavu a vzhlížím k němu. Chtěl bych se mu teď podívat do očí...a nezčervenat u toho... Chvíli ho pozoruju...nakonec však jen zavřu oči, zhluboka dýchám a vím, že dnes stoprocentně neusnu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Cítím na hrudi pohyb hlavou a jak na mě kouká. Neotevřu oči, jen se usmívám. "Ai-chan, je to lepší, už ti není zima?" zeptám se a pomalu otevřu oči. Podívám se na něj a hladím ho jak jen můžu. Ruka vjede i do jeho vlasů. Jak by asi reagoval..kdybych ho políbil..ne...šoků jsem mu způsobil už dost. Přesto neodolám a jak máme propletený nohy, přejedu mu po lýtku svým chodidlem pomalu a s tichou otázkou, která nelze jen tak vyslovit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Usmívá se a potom na mě potichu promluví. "Zima už mi není...ale zůstaň tak prosím..." Požádám ho velice potichu jak se stydím to vyslovit. nemohl by...ne..dost...nesmíš na to myslet...jsem jen jeho spolužák...nic víc... Pohladí mi nohy...Začnu zase dýchat zhluboka. "Eita-chan...nemohl bych...u tebe ještě někdy přespat?" Zeptám se ostýchavě a stydlivě zrudnu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V šeru se mi zdá, že rudne,ale asi se mi to jen zdá a nebo je to z té jeho otázky, která není nejspíš příjemná, aby se takto přímo zeptal. Rukou si ho přitisknu. " Víš, jsem docela rád, že jsme ted spoutaný...těma poutama." podotknu a viditelněji mu dám pusu do vlasů jako bych to dělal svýmu malýmu bráškovi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Mimochodem tak mě napadá...řekl jsi o mě své mámě, nebo jsi jí jen řekl, že budeš přespávat u kamaráda?" ušklíbnu se. Podle toho co říkal jí to nejspíš ještě neřekl, ale zajímalo by mě jak na to bude reagovat. taky bych o tom našim mohl říct, jen proto, abych věděl, jak budou šokovaní. "Taky bych ji rád poznal, nemůžeš mě zapírat," uchylím se k nenápadným výhružkám. Nevím ale jaký by jeho matinka měla zážitek z mé návštěvy...myslím že moje chování ke Kouovi by se jí nemuselo líbit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odpovím mu s úsměvem, zatémco se stále rozhlížím okolo...kdyby náhodou něco stálo za to. Ne, raději se rozhlížet nebudu, řekl jsem si, že se teď budu zase věnovat Hizokuovi. Řekl jsem jí, že budu u kamaráda. Lehce pokrčím rameny. Myslím, že by tím byla celkem šokovaná...takže počkám tak ještě pár dní, raději, abych si byl jistý, že jí to můžu říct bez starostí. Otočím se na Hizokua a zdá se jako bych si ho měřil pohledem. A jak je to s tvými rodiči? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita si mě přitiskne blíže. "Já...jsem taky rád..." Přitisknu se k němu abych schoval svůj rudý obličej. Nechci aby na mě něco poznal. Dá mi pusu do vlasů. Trochu mě to překvapí. Podívám se na něj. Dám mu vlasy pryč z obličeje a pohladím ho. Potom se na něj usměju. Zavřu oči a položím hlavu na polštář. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Taky položím hlavu kousek od jeho , stále se na něj ve tmě dívám. " Aspon něco dobrýho z té večeře je....máme možnost poznat se blíž a nejen ve třídě....třeba i přes nepříjemný začátek bude sladký konec." Vzpomenu si na čokoládový dort a olíznu si rty. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Cítím jak položil hlavu kousek ode mě...cítím jeho pohled a tak otevřu oči a zadívám se mu do tváře. Opět promluví. "Jsem rád že můžu být s tebou a poznat tě líp...to jak žiješ..." Blíž? Teď jsme opravdu blízko... Pomyslím si a snažím se opět nezčervenat. " Stále sleduju jeho tvář a snažím se být klidný. Kupodivu se mi to daří. Sladký konec?...on..olíznul si rty...! V té chvíli se trochu poděsím, ale nedám to na sobě moc dát znát. "Co...co myslíš tím sladký konec?" Zeptám se a uhnu pohledem, snad aby nezačal něco tušit. Po chvíli se však na něj podívám, protože nezvládnu mít ho vedle sebe a nedívat se na něj. "Eita-chan?...Máš dívku?" Vyhrknu najednou. Ani nevím, jak mě to napadlo. Potom si rychle přikryju pusu. "Já...promiň, nic mi do toho není." Omluvím se rychle a přetočím obličej na druhou stranu...pouta mi však drží ruku v té Eitovi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Co se dostávám z překvapení, Aillen se otočí ode mě. Proč se mě ptá na holku.....asi se chce ujistit, že nejsem..jenže já jsem...bude zajímavý sledovat, jak sebou bude škubat....až bude chtít ode mě utéct...no..když mu to řeknu, tak...tak to na padesát procent řekne ve třídě..ale co..zase tam už dlouho nebudu a tu chvili s tím přežiji. Mé myšlenky jsou rychlé jako blesk a tak vše trvá jen chvili. Podepřu se na posteli a spoutanou rukou se přiblížím k jeho obličeji. Tím beru i jeho ruku. Otočím jeho obličej ke mě a na tváři mám úsměv s lyšáckým pohledem. " Jestli někoho mám, není tajemství, protože já nikoho nemám. Ani holku, ani kluka. " Prsty přejedu po straně jeho dolní čelisti. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nedořekl si to s tím koncem..." Připomenu mu rychle po chvíli snad aby zapomněl na mé hloupé otázky. Potom se opět podívám jinam. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak jsem si myslel neřekl jí to. Možná, kdyby to věděla, neměla by nic proti aby byl u mě často, když jsme ztratili tak moc času... "Moji rodiče? Už nějakou dobu spolu moc nemluvíme...vídáme se málo. Nic jsem jim ještě neřekl. ALe až se mi bude chtít s nimi mluvit povím jim o tobě, chci vidět jak se na to budou tvářit," ušklíbnu se při té představě. Jakmile přijede vlask jemně chytím Koua za paži aby se mi zas neztratil a nastoupím. Tady asi nebudu moct mluvit nahlas...to bych opravdu vypadal jako totální cvok. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro To samé je s tvými rodiči....taky asi budou hodně překvapení, ne? Na okamžik se podívám Hizokuovi do obličeje, enž přijede vlak. To se raději soustředím na to, abych o něco nezakopnul. Vevnitř se posadím a začnu koukat z okna. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Hm...jak to říct....kluci mají něco....co mě láká víc než holky." Nespouštím z něho oči a obzvláště při této větě. Spíš než abych tu přiznával svojí orientaci, beru to jako hru. Baví mě sledovat jeho reakce na moje jednání a slova. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Překvapení budou.." začnu nahlas, ale pak pro jistotu dodám zbytek už jen v mysli. Ale já se osobně moc těším na to, jak zareagují...totiž...nejsem tak ohleduplný jako ty a taky naši takový šok myslím ustojí, ušklíbnu se. Víc než já určitě šokovaní nemůžou být. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Celkem rád bych je poznal. Je mi jasné, že je poznám. Jak jinak, že? Přeci jen...jsou to převzatě řečeno taky moji rodiče. Jak bych jim vůbec měl říkat? Nejsem si jistý, jestli by se hodilo říkat okaa-san a otou-san... Je to hodně složité. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechci tě zklamat ale obávám se, že je jen tak neuvídíš...pokud vůbec. Mají spoustu práce a já sám je vídám fakt málo...beztak o nic nepříjdeš. Máma je praštěná a otec upjatý, pokrčím rameny a znovu se vrátím očima k jeho tváři. K mé tváři.. Hah, tak tohle mě vůbec nenapadlo...nemám ponětí...je to divné...myslím že bych tvou mámu oslovoval příjmením... vyslovím svůj názor. Jsme bratši a každý máme jiné rodiče...komplikované, skutečně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce si povzdechnu a zadívám se na jednu slečnu, která stojí opřená u dveří. Má docela krátkou sukni na to, že je zima. Divím se, že takhle neumrzne. No..ty alespoň poznáš mou mámu. Je hodně milá...a příjemná, určitě se ti bude líbit. Lehce se pousměji, ale nespustím pohled z té dívky. Ne, že bych neměl na co jiného koukat, ale ona je přímo naproti mě, takže je celkem přirozené se tam dívat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zvedne se ve mně vlna žárlivosti a přesto že se snažím přesvědčit, jak je to hloupé, nemůžu si pomoct. Jsem jím opravdu tolik posedlý? Otočím hlavu na druhou stranu a stisknu zuby. Musím se teď soustředit na to, aby ke Kouyouovi nedolehla žádná z mých myšlenek. Bylo by divné, že já jako jeho bráška žázlím na úplně cizí holku jen poto, že na ni tak upřeně kouká...tak zaujatě a ... Nesmím se zase prozradit..ne..jsem odhodlaný nenechat k němu dolehnout jedinou mou myšlenku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je ke mně otočený, a vypadá, že je trochu naštvaný. Ale co já vím, tak jsem neudělal nic, co by ho mohlo naštvat... Položím mu ruku na rameno. Není ti nic? Doufám, že jsem něco neřekl špatně. Ale taky, čím jiným bych dosáhl tohodle?... Jsem docela hezky zmatený a hlavou mi probleskává jedna myšlenka za druhou, co jsem mohl opravdu udělat špatně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne nic....jen...nad něčím jsem přemýšlel, promiň, zakroutím hlavou. Je dobře že si naprosto neuvědomuje o co jde...pochybuju že by mohl jenom tušit jak moc ho chci jen pro sebe...on vůbec neví, jak se na něj dívám...a ještě nějakou dobu to tak bude muset zůstat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce přikývnu hlavou a opřu se o stěnu za sebou. Zavřu přitom oči a taky nechám ruku zklouznout z Hizokuova ramena. Rád už bych byl na místě, vyřídil to a pak byl zase u Koua. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsi už unavený? zeptám se po chvíli s jemným úsměvem. I když jsem pořád zcela nespolknul tu hořkost, ale nechci aby si myslel že něco není v pořádku. Nerušil bych ho ale vlak za okamžik zastaví v naší stanici. Nerad bych ho tu nechal. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nejsem. Jen je tady nepříjemné světlo. Lehce se usměji a znovu alespoň trochu přivřu oči. Ne není to světlem, jen se mi zdá, že to je lepší, než kdybych se díval okolo na lidi. Už tak sjems e díval příliš moc na to děvče. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vypadá, že o tom přemýšlí, protože se zdá, že je smutnější. Ale jistý si nejsem. Jeho oči se dívají na mě tak, jako do ted ne. " No, já vím....neměl bych se tím chlubit...ale já už to nezměním....co to, že se nesnažíš utéct a dostat se z mé blízkosti...copak se nebojíš, že bych po tobě vyjel?" vyzvídám, jako bych chtěl přijít na kloub, proč mu to nevadí. Čím dál víc jsem rád, že máme pouta.Tak ted se urazí, nebo otočí a nebo se bude chtít dostat z toho....hm...jak by reagoval, kdybych po něm opravdu vyjel? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To jsem rád, nerad bych tě zbytečně tahal všude možně, pokud by jsi se na to necítil..." prohlédnu si ho trochu podezřívavě, ale nakonec se zase usměju. "Je to odsud jen kousek a pokud tam Ken bude, může ti rovnou říct co si myslí," informuju ho a zamířím na ulici. Kdyby se můj fotograf chtěl cukat stejně ho svým přirozeným šarmem určitě přesvědčím aby dal Kouovi šandi...nebo jinými prostředky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mírně se ušklíbnu a vstanu. Za chvíli jsme zase venku ve městě, takže se nejdřív zhluboka nadechnu, než se vydám za Hizokuem. Ken? Myslím, že se předtím o žádném Kenovi nezmiňoval. A podle jeho řeči stejně nepoznám, jestli ej fotograf, nebo co v té agentuře. Jen to, že je od tama a že ude asi na něm, jestli budu přijat nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Má pro mě tak trochu slabost tak myslím že se mu budeš líbit i ty," zasměju se. I když myslím že vzhledem k tomu, jak jsou naše ossobnosti odlišné tu taková záruka není. Po chvíli beze slova ukážu na vysoukou prosklenou budovu. Ještě bude trvat pár minut než se tam dokličkujeme ale vzhledem ke své velikosti je už teď dost dobře viditelná. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže hlavní fotograf. Doufám, že u něj nepohořím. To by vůbec nebylo hezké. Líbíš se mu? Zeptám se spíše jen ze zvědavosti, než aby v tom bylo něco víc. Prostě to jen chci vědět. nechám se Hizokuem vést, zatímco sleduji pohledem onu budovau. Vyapdá hezky. Moc hezky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "A řekl bych že bude překvapený že mám dvojče...a taky bude překvapený jak moc se lišíme povahou. myslím že ještě hodně lidí šokujeme...to bude zábavné," představím si výrazy mnohých svých známých a spokojeně se usměju. Mít dvojče je docela zábavné. Po chvíli dorazíme k budově a já pustím Kouyoua dovnitř. Všechno je tu krásné, nové a stylové. A hlavně je tu spousta lidí co pobíhá sem a tam a všichni mají očividně spoustu práce. Většina příliš na to, aby si mě a Koua všimli, ale ti co čas mají zírají a nebo na mě něco pokřikují. Moc si jich ale nevšímám a zamířím do druhého patra. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hlavou se přiblížím k jeho hlavě. " Co by jsi dělal, kdybych ti chtěl dát pusu...dostal jsi někdy pusu od cizího a né od rodiny?" Sice se mi chtělo spát, ale únava je dávno pryč. Tohle se mi líbí víc a víc. Nespouštím z jeho obličeje oči, tak moc chci vidět jeho reakce na moje slova. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zeptáms e ho s nemalým úsměvem,. Zajímalo by mě trochu, jak na to bude reagovat. I když předpokládám, že se bdue smát a vůbec mu nebude ta otázka vadit. Už se na to šokování těším. Trochuse zasměji, ale nemyslím to nijak moc zle. Jen se mi líbí ty překvapené pohledy lidí...hlavně teď v budově. Hizokua znají, ale když ho takhle vidí v přítomnosti někoho, kdo vypadá jako on, nepočítaje make-up...musí jim to přijít velmi šokující. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kou si ze mě nejspíš jen dělá legraci, ale stejně mě udivuje, jakým směrem se jeho myšlenky ubírají Máš štěstí že nemůžeš mluvit protože takhle to budu já kdo bude muset odpovídt na všechny ty dotěrné otázky, mrknu směrem k těm všem zvědavým obličejám které se za námi otáčí. Když dorazíme až ke studiu nemusím se ani namáhat Kena hledat, protože do něj prakticky vrazím ve dveřích. Ani ho nepozdravím, ale on by to stejně neslyšel. Jen si užívám šokovaný výraz v jeho tváři. Ken je očividně starší než já, nebo alespoň vypadá dospěleji, ale vypadá skvěle. To každý tady musí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jsem moc poděšený a nervózní na jakýkoliv pohyb. " A-Ale...ty mi nechceš dát....pusu...nebo..nebo?...neřekl jsi...ale..." Zmateně koktám. Po chvíli už však raději mlčím, stále však napůl v obavách a napůl v očekávání sleduju Eitu.. Na druhou otázku tak už jen zakroutím hlavou. Ležím na posteli a třesu se...Eita je nademnou a neustále mě sleduje...dívá se mi do očí a já nemůžu uhnout. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Stručná odpověď a taky nesmírně pravdivá, protože mě to zkrátka jen tak napadlo. Nic hlubokého se za tím neskrývalo. dokonce ani škádlení. Buď rád, že jsi starší...představ si, že by jsi byl mladší...to bych se cítil trapně, takhle mám alespoň výmluvu. Trochu se ušklíbnu. Někdy se umím opravdu chovat mírně zle. Ne, rozhodně nejsem nijak moc nevinný. Když Hizoku do někoho po chvíli vrazí, tak nasadím na trech ten nejnevinnější psměv, který umím, a který nádherně kontrastuje s tím, co sjem ještě před chvílí říkal, že se tomu člověk může i divit. Velmi divit. Pak tomu mladíkovi Lehce zamávám jakože na pozdrav, než se podívám na Hizokua. Vůbec nevím, že tenhle muž je Ken, protože jsem ho nikdy v životě neviděl a Hizoku mě neupozornil, že je to on. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ahoj Kene...tohle je moje dvojče...Kouyou...Kouyou tohle je Ken," představím je a nasadím široký úsměv, očividně se touhle situací moc bavím. "Přišel jsem se zeptat..vnímáš mě Kene? Přišel jsem se zeptat jestli by jsi ho tu nemohl zaměstnat jako fotografa...je němý takže nebude moct být drzý," ušklíbnu se, čekajíc až se Ken vzpamatuje. Prozatím jen zvládne podat Kouyouovi ruku s dost nepřítomným výrazem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile nás představí, tak se lehce ukloním...pak se na chvíli zadívám na ruku, kterou mi podá, ale po chvilce ji přeci jen stisknu..s další úklonou. To je jen v tak velkém šoku, nebo se takhle chová normálně? Pustím Kenovu ruku a otočím se na Hizokua..jestli je hlavní fotograf vždycky takový. No potěš koště tedy. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ken se nakonec rozesměje, což znamená že už se snad vzpamatoval. "Tohle je opravdu hodně velký šok," přizná stále se smíchem. "Tak se na to podíváme," usměje se a já ho následuju do studia, naznačujíc Kouovi aby udělal to samé. "Omlouvám se, že tě zdržujeme," řeknu opravdu upřímně a podám mu složku s fotkami. Upřeně pak hladeím na jeho tvář, abych odhadnul dopředu nějakou reakci, když si je prohlíží, ale moc to nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se oba rozejdou do studia, tak se za nimi vydám..vlastně dohoním Hizokua, kterého jemně šťouchnu do žeber. Zrádče. Ušklíbnu se a vypláznu na něj jazyk. Pak se ale začnu věnovat Kenovi a tomu, jak si prohlíží mé fotky. Zajímal by mě, jaký bude verdikt. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zatvářím se vítězně a chytnu jeho ruku, která je se mnou spojená. Nechci, aby pouta potom přetrhnul. " Tak tohle je velmi prostá a jednoduchá pusa." špitnu těsně předtím, než se mé rty dotknou jeho jen na pár vteřin. Nezavřu oči a velmi rychle se vzdálím tak, abych viděl jeho reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zatímco čekáme poplácám ho po hlavě jako hodného pejska, jako bych chtěl říct že se musí chovat slušně. "Není to zlé i když je pořád na čem pracovat...kdybych si ho vzal do ruky..." začne Ken a já začnu kouzlit psí pohledy plné slibů a proseb. "No dobře zkusím to s ním. Jen ať se někam zapíše do mého rozvrhu...to ty zvládneš Hizoku," usměje se na mě a okamžitě zase přejde do pracovního procesu, jen se s námi v rychlosti rozloučí a věnuje poslední ohromený pohled Kouyouovi. Vezmu si jeho fotky zpět a popadnu ho za rukáv abych uděal, co mi Ken řekl. Vidíš? Takhle to tu funguje pořád...nikdo nemá na nic čas...v jednom kuse se tu spěchá. Říkám to ale s úsměvem, takže mě to očividně moc netrápí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přesto, co Ken řekl, je mi naprosto jasné, že na mě má "čas" jen proto, že po něm Hizoku házel ty prosebné pohledy. Jinak bych neměl šanci. Na okamžik se usmívat přestanu, ale neměl bych takhle moc přemýšlet..takhle to na světě zkrátka chodí. Jsi si jistý, že mám nějakou šanci? Zeptám se ho, jakmile už není Ken v dohledu. Tedy, jakmile se nám přestane úplně věnovat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kdyby si nemyslel, že máš šanci nevzal by tě a mohl bych se ksichtit jak bych chtěl, ujistím ho, aniž bych vzhlédl od papíru. Konečně najdu něco menší důležitosti a přepíšu to na jindy, abych tam mohl vměstanat Koua. Pokud jsi měl čas zítra v jedenáct tak teď už ho nemáš... upozorním ho a vrátím rozvrh té dámě. Můžeme jit? zeptám se pro případ, že by měl Kou ještě nějaké přání. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nic jsem na zítra neměl...půjdeš sem se mnou? Vlastně by se mnou jít mohl...přeci jen u něj budu přespávat, a sem se vydám asi rovnou od něj. Místo odpovědi na jeho otázku ho vezmu za ukáv a vydám se s ním zpátky před budovu. Tady není nijak těžké se vyznat. Jen teď nevím jak odtud k jeho domu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jasně že půjdu s tebou...budu ti dělat pokusného modela chceš?" zašeptám mu rovnou do ucha a pak se zase rychle odtáhnu, jako bych to vůbec neudělal. "A musím taky pracovat víš? Chodím tam skoro každý den, když fotíme kolekci," vysvětlím vzápětí. MYslím že mám čas než začnu fotit abych mohl Kouovi dělat pokusného modela ale nevím jstli mě Ken nechá...škoda... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Položím se vedle Aillena a hlavu dám k jeho. " Ai-chan...netušil jsem, co s tebou obyčejná pusa udělá....a pocity..dobrý..špatný? Nebo by jsi radši od holky?" hovořím tiše a dívám se na něj z polštáře. Pravou zamčenou rukou ho pohladím zlehka po jeho levé zamčené ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nepřestanu se usmívat. Vydám se za Hizokuem a přitom se kolem sebe rozhlížím, hlavně proto, abych si zapamatoval cestu. Jistě...ale doprovodit mě můžeš i tak. Jistě...nejspíš sem půjdeme spolu. Doufám. TEdy bylo by lepší, kdyby jsme šli spolu, protože já se tady ještě nevyznám a navíc Hizoku se tady se všemi zná. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nakonec však promluvím. "Já...Eita-chan...nejde to, nemůžu ti říct v jeden den obě svá tajemství..." sklopím hlavu. Najednou se ozve kostelní zvon a odbije půlnoc. Zarazím se...Je to znamení? Mám mu to říct? Přemýšlím nad tím a chytnu Eitu za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Najednouse do tmy ozve jeho hlas. Co..jaký dvě tajemství...v jeden den..copak je to druhý? Z přemýšlení, jak to Aillen myslel, mě přeruší hluk z venku. Podívám se na hodiny a zjištuji, že už nám začal další den. Povolím objetí a trochu se nadzvednu, jen co ucítím, jak mě Aillen chytil za ruku. Zlehka jí stisknu, abych mu dodal odvahu. " Tak máš další den....ale jestli to řekneš je na tobě...můj názor je...rád bych slyšel i tvé druhé tajemství." Usměji se na něj a tvářím co nejpřívětivěji. Snad aby si to nerozmyslel, opravdu bych to rád slyšel. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Stále držím jeho ruku, přitáhnu se k němu blíž a v očích je zvědavost. " Ai-chan, ty se mi omlouváš? Proč? Proto jsi byl tak mimo z pusy? Náhodou, tohle je něco, co mě nutí k jedné mojí zásadní otázce." udělám menší pauzu. " Nepřitulíš se blíž? Protože ted si tě budu muset chránit. " přiblížím se k jeho uchu a hovořím vážným tichým hlasem. " Ai-chan, opravdu se mi líbíš. To myslím vážně." Maličko se oddálím a dívám se na něj. I přes vyrovnanou řeč se stále vnitřně musím srovnávat s něčím, že je někdo na mě jako na pohlaví. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po tom, co jsem řekl Eitovi i své druhé tejemství, už nejsem tak moc nervozní...ožná e to ale ještě jen z toho šoku, že to přijal, tak jak to přijal. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan....ty mi nevěříš? To víš, že se mi líbíš. ..Hm..moje zásadní otázka? ...Jak dlouho jsi na Eitu?" Zajímám se tiše a stále se na něj dívám. Ovšem ted jinak než předtím, protože ted vím věci, který mi dost změnily pohled na Aillena. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jeho starosti jsou vážně milé. "Vždyť by jsi se akorát ztratil, kdyby ses pokoušel sem dorazit sám," neodpustím si malé rýpnutí, naznačujíc ten jeho dnešní vtípek. Vážně umí být pěkný uličník, ale jeho obětí budu nejspíš hlavně já, protože ho slyším. Takže si budu muset zvyknout. No... já už si ho zkrotím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Já se neztratím tak lehce. Mám chuť na něj vypláznout jazyk, ale raději to neudělám. Už jsme zase venku, ke jsou lidi a tohle by bylo hodně divné, takže se budu krotit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já...no...tobě věřím...jako jednomu z mála." odpovím a zčervenmám, když mi řekne, že se mu opravdu líbím. "Ta...ta zásadní otázka je...dost ...záludná...no..ale..Já nevím, jak ...jak dlouho...uvědomil jsem si to ...asi...asi před rokem...ale neměl jsem odvahu...no říct ti to." Sklopím pohled protože některé věci říct, je pro mě trochu nepříjemné. Obzvlášť to přiznat Eitovi. "Eita-chan...? budeš...budeš pořád ještě můj...kamarád?" Zeptám se na to z čeho mám obavu. a trochu smutně se na něj podívám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Je příjemné slyšet, že mi věří a trochu mě zarazí, že teprve po roce se odhodlal mi to říct. Jeho otázka je trochu zavádějcí a tak nevím, jak na to odpovědět. Chvili jen mlčím a hladím ho. " To víš, že budu tvůj kamarád...a můžu být i víc....hm...třeba tvůj dobrý kamarád...a nebo...někdo ti blízký, když už o mě za ten rok určitě víš spoustu věcí." Usmějí se a ruka sjede k jeho tváři, kde ho pohladí. Cítím, jak hoří a tak mi snadno dojde, že je rudej až za ušima. Moc si přeji ho vidět za světla v tuto chvili. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Chtěl bych..aby si byl...já nevím....co to znamená být...někdo blízký? Ale zase tak moc věcí o tobě nevím..." Vím co to znamená někdo blízký...asi. Ale netuším, co to znamená pro Eitu. Pohladí mě po tváři. Je to moc příjemné. Přisunu se ještě kousek k němu. Potom se zhluboka nadechnu a dám mu pusu na tvář. V té chvíli má moje tvář určitě ten nejrudější odstín jakého může dosáhnout. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přisune se a dá mi sám od sebe pusu. Pootočím hlavu a zadívám se mu zhluboka do očí, jak to jen v těchto podmínkách jde. " Ai-chan...za co jsem dostal od tebe pusu?" v hlase samotná nevinnost. Pouta zachrastí, jak zvednu obě ruce a vemu jeho obličej do dlaní. " Klidně tak blízký, abych mohl říct na otázku, zda někoho mám, ano..mám." Moje oči se vpíjí do jeho a jen vnímám horkost jeho tváří. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se diví, proč jsem mu dal pusu. Dobrá otázka....já sám to nevím. "Prostě...prostě jsem...chtěl...Tobě..vadí ti to?" Vezme můj obličej do dlaní, zadívá se mi do očí a potom mi odpoví, jak myslel slovo blízký. Chvíli jen koukám a potom už to neudržím a rozpláču se. Štěstím samozřejmě. Nechtěl jsem před Eitou brečet, ale prostě jsem to nevydržel. Ale přece jen mě nco trápí... "Neměl bys tohle říct...někomu koho máš rád...a ne kdo se ti jen líbí?" Zeptám se trochu nejistě...ale prostě to musím vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Stále však nevím, co bych komu odpověděl, protože ten dotyčný se ještě nevyjádřil , zda by o to vůbec stál." Mám však tušení, jaká bude odpověd, podle slz. Znova setřu jeho slzy z tváře, přitom palcem pravé ruky se dotknu Aillenových rtů. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Neměl bych mít zítra tolik práce, budeme jen dolaďovat pár věcí a tak bychom pak mohli zase jít spolu na oběd pokud by jsi chtěl," navrhnu. Tedy doufám že mě tam nebudou držet dlouho. "Ovšem taky pokud tě tvá máma nebude postrádat," reaguju na to, že se jí musel ptát když u mě chtěl přespat. Určitě bude mít starost když se dlouho neobjeví. ALe na to by si měla zvyknout. KOuyou teď se mnou bude často. Velmi často, o to se postarám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Trochus e v hlavě zasměji, ale vůbec to nezní, že bych ho obviňoval. To ani náhodou. Prostě myslím, že ani jeden z nás není kdo ví jaký andílek. Myslím, že oběd bych ještě s tebou mít mohl...ale na večeři bych měl být raději doma. Myslím, že mámka by se hodně strachovala, kdybych na večeři nepřišel. Hodně, a to by nebylo dobré. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A navíc kdyby mě pořád ně znal věděl by, že já jsem ta poslední osoba, která by někoho mohla učit slušnému chování. I když v tuhle chvíli už to stejně nejspíš dobře chápe. "To je škoda...ale předpokládám že se pak stejně zase brzy uvidíme, takže to snad nějak přežiju," dodám už s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Znovu se zasměju a poplácám ho jemně po rameni. Pochybuji, že by ze mě vyhnal tohodle čertíka, i kdyby to náhodou myslel vážně. No..já se budu snažit, aby jsme se viděli co nejvíce. Musíme toho tolik dohnat. Způsob jakým to řeknu je skoro jako kdybych mu to sliboval...a taky to tak skoro myslím. Vlastně to tak myslím. Budu se hodně snažit být s ním co nejvíce. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Výborně bude to jako neporušitelný slib a to uvidíš, že se z toho nevyvlíkneš," ušklíbnu se skoro výhružně. Jsem rád že něco takového říká, ale i kdyby to neřekl, stejně bych si ho u sebe držel co nejčastěji a co nejblíž. Dokud ho nebudu mít jen pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já myslím...asi by..." Otřu si oči a zhluboka se nadechnu. "Stál by o tebe." Řeknu tiše a až neuvěřitelně klidně. Se smíšenými pocity očekávám, co bude dál. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zní to docela škádlivě...a taky se mi zdá, že bude dobré, když se spolu budeme i takhle...bavit. Vlastně mě to baví, takhle sním mluvit. Kdo by se z toho chtěl vyvlíkat? Další škádlivě znějící otázka. Možná se ještě pobavíme, než dojdeme k Hizkuovi domů. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne nebudu ho trápit...alespoň do té doby, než udělá něco, co se mi nebude zamlouvat. "No to víš já nemůžu vědět co tě popadne. Třeba se ti nebude líbit jak se chovám a pak si řekneš že bude lepší držet se dál. Ale já tě stejně nenechám." Říkám to sice stále s úsměvem ale nezní to tak škádlivě jak mělo. Je v tom podivný přízvuk vážnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rychle si upravím vlasy zase do jejich normální pozice, protože takhle bych už vypadal opravdu hrozně. Ani nechci vědět, jestli už mám rozmazané to, co mi na obličeji udělal Hizoku. Co by se mi od tebe za chování mohlo nelíbit? Pořádně se usměju, protože mě nemůže napadnout nic, díky čemu by mě mohl dohnat až tak daleko, abych od něj zmizel. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale vlastně to už je úděl sourozenců aby si čas od času provedli něco nehezkého...i když třeba budeme vyjímkou," mrknu na něj, ale už teď vím, že to tak s největší pravděpodobností nebude. "Spoustu věcí které dělám nejsou lidem po chuti. Poznáš to sám," pokrčím rameny, můj úsměv trochu povadne, dívám se na něj teď spíš trochu zvědavě, jako bych se snažil zjistit, kolik by toho opravdu vydržel. Myslím že to brzy poznám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tedy to v případě, že nebudeme zamýšlet se spolu trochu pobavit nějakým škádlením a tak. Myslím, že takhle to bude nejpravděpodobněji vypadat. Tedy vlastně já doufám, aby to takhle vypadalo, protože by to pak bylo skvělé...spíš by to bylo ideální, jen nevím jestli není 19 let příliš dlouhá doba. No..až to poznám, tak si o tom udělám obrázek sám, ne? Zazubím se vypláznu na něj jazyk. Možná mi to, co vadilo ostatním, nebude vadit tolik...nebo mi to nebude vadit vůbec. Anebo mi to zkrátka vadit bude. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jo...nejspíš," usměju se konečně trochu normálně. To si na chvíli předtavím, jak by to bylo krásné, kdyby chtěl být jen se mnou...kdyby... Jenže to jsou plané naděje..on není jako já. V tomhle ne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Teď je na mě abych rozcuchal vlasy jemu. Vůbec se mi nezdá otravný. Možná trošku divný, ale to jsme oba. Usměji se na něj, než se otočím a začnu se zase dívat okolo sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Za chviličku jsme zase u mě, naštěstí bydlím dost blízko agentury. "Máš nějaké speciální přání? " otočím se na Kouyoua jakmile vejdeme do domu a já předám svůj kabát služevné, která stále čeká, jestli budu ještě něco chtít. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile vejdeme do domu, tak předám s mírnou úklonou kabát té služebné. Pak na Hizokua lehce zavrtím hlavou. Ne nic nechci... Znovu se pořádně hezky usměju. Nepamatuji si, že bych se kdy takhle hodně usmíval...ale to je hlavně kvůli Hizokuovi...předtím tady nebyl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jestli chceš můžeš se tu porozhlídnout ale fakt tu není nic zajímavého....a tak si můžeme spolu zahrát na kytaru. Mám tři takže ti jednu můžu půjčit, když na ni budeš hodný," navrhnu, nezapomínajíc na to, jak si stěžoval, že ještě neviděl celý můj dům. Koneckonců já taky viděl jeho pokoj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pokrčím rameny a omluvně se usměji. Opravdu nemůžu za to, že jsem takhle skromný a nenáročný. Kdybych byl...asi by ze mě byl Hizoku. No...když chceš, můžeš mě provést....ale myslím, že se mi víc líbí ta možnost hraní. Jo..myslím, že bych si s ním na kytaru zahrál hodně rád. Vlastně sjem ještě s nikým nehrál, takže nevím jak mi to půjde, ale předpokládám, že to nebude moc hrozné. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Občas tu blbneme s klukama. Taky se na těhle udělátkách dá všechno nahrát," mrknu směrem k elektronickému pultu. U jedné stěny je stojan se třemi elektrickými kytarami kytarami plus dvěmy klasickými. "Design by Hizoku Takemoto," řeknu hrdě docela dobrou angličtinou, než ze stojanu vytáhnu lesknou černou kataru se stříbrným lemováním. Je tu ještě jedna černo-červená a jedna černo-bílá. Každá má jiný tvar a vypadají opravdu dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Wow....tohle vypadá úžasně. Tohle je jediná moje reakce na tu místnost. ale podle proudu dalších myšlenek, které jsou slabší, ale pořád pochvalné, se dá poznat, že se mi tohle opravdu hodně líbí. Přejdu ke kytarám a začnu si je prohlížet. Černo-bílá nebo černo-červená? Ptám se sám sebe a vypadá to, že je to pro mě důležitá otázka. Miluji černou barvu, stejně tak jako bílou a červenou. Proto nevím kterou si vybrat. Ale asi tu... Můžu si půjčit tu černo-červenou? Otočím se na Hizokua...ta červená má navíc i ttrošku hezčí tvar, tedy mně se líbí ten tvar více. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Půjč si kterou chceš," ujistím ho a dál se věnuju ladění. Když jsem jakž takž spokojený, zase k němu zvednu oči. "Támhle je spoustu not, kdyby jsi potřeboval. Co by sis rád zahrál?" ukážu nejdřív na dost velkou hromadu sešitů a papírů kousek od stojanu, než se začnu zajímat o jeho oblíbence. Tedy vlastně nemůžu vědět na co si troufne, protože netuším jak pokročilý je v hraní. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nepotřebuji na to ladičku, mám dost dobře vyvinutý cit na to, abych uměl něco takového udělat bez ladičky. Levou zadní. Umím toho zahrát hodně...a s notami ještě víc. Ale co bych si tak zahrál...hmmmm...Miseien od Gazette? Je to první písnička která mě napadne, protože tam jdu dobře slyšet kytary...navíc jak Aoi, tak Uruha hrají oba na elektriku. Takže to bude znít dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Velký dík patří Naně, za to, že mi tohle všechno abecedně seřadila," vyjádřím nahlas svou spokojenost s výkonem mé služebné. Požadované noty najdu vzápětí a položím je do stojanu. Pár hmatů si zkusím předem, než přikývnu. "Já můžu. Pokud budeš taky potřebovat noty..." ukážu k hromadě ze které jsem před chvílí vylovil ty svoje. Očekávám ale že tuhle umí, když ji navrhnul. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přiblížím se a s pohledem pronikající hluboko do jeho očí se na něj usměji. Mé rty se dotknou jeho nosu. Hned se zase vzdálím." Tak odted budu říkat, ano mám. ...a vždy, když budeš se cítit sám a samota bude trápit tvé srdíčko, ozvi se a já jí od tebe zaženu...třeba výletem na ruské kolo." Pustím jeho tváře a položím se hlavou na polštář. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nemámk vůbec právo se mu smát, když jsem na tom s udržováním pořádku stejně, ne-li hůř. Ale já si v tom udržuji svůj vlastní pořádek, zatímco Hizoku na to musí mít služku. Miseien mám v malíčku. Ušklíbnu se. Tuhle písničku přímo miluju, takže je tady ppramalá šance, že by mi někde ujel nějaký ten akord. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Bezva tak začněme," usměju se a v očích se mi zablesknou plamínky. Jak já rád hraju! K smrti rád... Nahlas odpočítám a uhodím do strun a je z toho cítit má přirozená divokost. Pohupuju se v rytmu skladby a za chvíli sebou už dost divoce házím, ale ne tak, aby to vypadalo špatně, vypadá to, že dobře vím co dělám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Sice mi chvíli trvá, než se s ním sehraju, ale i tak se zdá, že hraju bravrně, vlastně úplně dobře. I když hraju častěji na baskytaru, na kytaru nikdy nezapomínám. Trochu se uchechtnu, když si všimnu, co Hizoku dělá. Vážně se předvádí jak jen může, i když ho přitom sleduju jen já. Já takový moc nejsem, sice sebou pohupuji, ale je to docela malý pohyb, i když jde vidět. Vžívám se do hudby, ale nedávám t tolik pohybově znát. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan...je mi trochu chladno." Obejmu ho. "A vůbec se mi nechce spát..." Pohladím ho a zase se posunu o kousek blíž k němu. Cítím se takhle moc dobře...moc moc moc dobře...a v bezpečí, když mě Eita objímá. Je to zvláštní pocit...tolik štěstí najednou. Jen nechápu jednu věc...jakto, že se Eita-chan rozhodl tak rychle? Co když to dělá jen ze soucitu? Jenom protože je mu mě líto...Nechci aby to tak bylo...moc by mě to potom bolelo. Stejně kdyby to všechno byla jen hra. Věřím mu a o to by to potom bylo horší... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když dohrajeme, na tváři se mi usadí spokojený úsměv. "Vždycky když hraju napadá mě, že být j-rocker musí být taky sakra dobrý job. Vyměnil bych to za své současné zaměstnání," zasměju se. A na okamžik zakmitám jazykem, skoro jako had. "Co si zahrajeme dál? Svrbí mě prsty," vybafnu na Koua a prsty přejíždím nedočkavě nad strunami. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ai-chan....ty hodně často ponocuješ a nebo je to ted se mnou?" Nemůžu uvěřit, že se mu nechce spát, protože mě už únava znova dostihla a zatnula do mě své drápy plnou silou. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zasměju se. Tohle by byla hodně dobrá "práce" jen je problém, že jsme neznámí a nemáme další hráče. Mohli by jsme si teď zahrát raison d'etre od Dir en grey, ne? Myslím, že tohle je taky docela hezká písnička na procvičení našich prstů a na zabavení se. Určitě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Stále ho zahřívám,ale pohyby jsou pomalejší a až ustanou úplně, usnu nedlouho po tom, co zavřu oči s příjemným pomyšlením, že on je ted v mém náručí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Něžně shrnu jeho vlasy z obličeje a prohlížím si ho. Stále vypadá jako v hlubokém spánku. Zavřu oči a ruce ho začnou znova zlehka hladit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsou to jen sny. "No výborně, k tomu nebudu muset ani hledat noty," souhlasím okamžitě s jeho výběrem a vzápětí se dám do hraní. ANi tentokrát se nijak nekrotím, spíš naopak. Moje vystoupení je opravdu pěkné jak na pohled tak na poslech a já si u toho perfektně vybiju energii, které mám většinou nezdravý přebytek. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně by to sice jen kazilo požitek z hudby, ale to je právě to. Kazilo by to požitek z hudby. A taky by to Hizokuovi mohlo zkazit náladu, takže budu raději zticha. Svými prsty se zahraju do písničky tak poc, že přestanu vnímat všechno ostatní, dokonce i Hizokua a začnu si do hudby dodávat zvuky ve své hlavě. Ani si neuvědomím, že by to mohl Hizoku slyšet. Ale to taky nevadí. Tak moc. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Dobré ráno Eita-chan." Usměju se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jen škoda že v případě dvou kytaristů se nedají pořádně dělat fanservisy...v tomhle případě tedy spíš servis pro mě. Ale mám smůlu. "Jde ti to vážně skvěle. jak se dalo očekávat, talent máš po bráškovi," usměju se lišácky, když dohrajeme. Vlastně je to jeho jediná šance, jak se vyjádřit, když nemá k tomu hlas...takže je to celkem pochopitelné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Miluju hraní. Nepřestávám se usmívat, i když v hlavě mi smích nezní. Přesto jde poznat, že mě tohle opravdu hodně těší, že můžu s Hizokuem hrát. Mohl bych takhle pokračovat ještě hodně dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po několika hodinách urputného hraní se ale svalím na zem a roztáhnu se jak dlouhý tak široký, kytaru položím vedle sebe. Jsem z toho svého řádění sakra unavený. "Páni...nemůžu...ani popdanout...dech," vyjádřím se za chraplavého smíchu, kdy se opravdu snažím pořádně nadechnout. "Tohle bychom mohli dělat častěji, je to zábavnější, než si tu soukromničit," usměju se a na chvíli zavřu oči, abych trochu doplnil energii. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně ono to je hlavně tím, že on sebou pořád házel, zatímco já jsem hrál klidně. Nic toho nevydržíš. Nezapomenu si do něj rýpnout. Vypadá to, že už hrát nebudeme, takže vrátím kytaru na její místo. Pak přejdu k Hizokuovi, tam kde leží, a dřepnu si. A následně mu pořádně pocuchám vlasy. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Netroufej si, i když to vypadá že už nemůžu, tak ještě stokrát můžu. Jsem neporazitelný," vycením zuby ve výhružném úsměvu. Jednu ruku mu držím na podlaze a druhou mu nechám volnou, aby se mohl pokusit bránit. Ale je to příjemný pocit, mít ho takhle v šachu...ve své moci... Radši bych neměl myslet na žádné špinavosti. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chvíli na něj jen tak hledím, než se mi na tváři rozhostí úsměv. Jsi rychlý... Sice ho pochválím, ale vymrštím svou volnu ruku a chytím jí Hizokuovu ruku, kterou mi drží mou druhou ruku na zemi...a pořádně ji sevřu. Jinak ostatně nemám co udělat, protože v téhle pozici se blbě brání. Prostě budu muset doufat, že mě pustí...a pak už si s ním nějak poradím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "A kromě toho, že jsem rychlý, mám taky docela sílu, i když se to nezdá," ujistím ho a ani mě nenapadne povolit sevření. Volnou rukou mu mezitím zase začnu cuchat vlasy. Mě osobně se to totiž vůbec nelíbí, žek očekávám, že z toho taky nebude nadšený. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pozvednu obočí a pak svou ruku přesunu hodně rychle k jeho vlasům, které znovu pocuchám... A pak přejedu k jeho boku, kde ho začnu lechtat...doufám, že je lechtivý, protože kdyby ne, tak by to nebyla zábava. A když bude, tak se rozesměje a budu mít věštší šanci ho ze sebe dostat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Víš ne že bych nebyl lechtivý, ale umím se ovládat," řeknu s vítězoslavným výrazem a chytím i jeho druhou ruku. Začínám mít zase tu nesnesitelnou chuť udělat něco, čeho bych pak mohl litovat, takže je čas s touhle hrou skončit. Škoda. Přiblížím svou tvář tak těsně k jeho, že cítím teplo jeho rtů. "Nezlob mě nebo budeš litovat," zašeptám a konečně ho pustím. Zvednu kytaru a odnesu ji zpět do stojanu, než se vrátím k e Kouovi a natáhnu k němu ruku, abych mu pomohl vstát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zní to hodně jako postěžování. chtěl jsem se takhle pobavit ještě chvilku, ale když nemůžu..smůla no. Zůstanu ležet na zemi, dokud nepříjde Hizoku. S jeho pomocí se postavím a pak protáhnu. Následně si začnu pročesávat rukou vlasy, abych si je alespoň trochu srovnal a nevypadal jako bych právě vstal. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nejsi vůbec unavený?" zeptám se ho, když si stěžuje, že jsem se s ním dál nekočkoval. Vypadá hrozně křehce... Uklidím noty a pomalu zamířím zase dolů. Čaj o který jsem požádal už bude dávno studený, ale myslím že te´d nám příjde k duhu, když ho Nana ohřeje. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Prohlížím si ho, jak se pomalu probouzí a očima sjedu na pouta, zda je nemá moc těsná a neškrtí ho. Usměji se a rukou ho pohladím po tváři. Mé oči se ptají, zda to vše bral jako sen a nebo si to Aillen pamatuje tak jako já. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nezapomenus e škádlivě ušklíbnout. Opravdu...sice je to můj starší bráška, víc se vyzná...ale je hodně divoký a neumí se moc ovládat, když cokoliv dělá. Vydám se dolů za Hizokuem...i když nevím co tam. Co chceš teď dělat? á otázka je docela důležitá...navíc už je asi tma a taky čas na večeři. Zajímalo by mě, co nechá Hizoku udělat. A taky co bdue chtít potom provádět. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dostatečnou odpovědí na jeho otázku je to, že zamířím do jídelny, ale stejně mu to pro jistotu osvětlím. "Nana už na nás určitě čeká s večeří." Naznačím mu, ať se posadí ke stolu a já zatím zajdu do kuchyně abych služebné oznámil že chceme večeřet. Za chvíli se vrátím i s ní. Obskládá stůl talířky se saláty, nějakou rýží, sushi a taky je tu mísa s teplou polévnou a konvička čaje. Sám si hned naložím a s přáním dobré chuti se dám do jídla, protože mi po tom divočení docela vyhládlo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro " Eita-chan? Myslíš...že bych mohl dostat pusu?" Zeptám se stále ještě ostýchavě a i přesto, že nechci tak zčervenám. "Asi bychom už měli vstávat...nemyslíš?" Zeptám se a opět se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce pohnu hlavou tak, aby si myslel, že jsem se urazil. V jídelně si sednu ke stolu a po obsloužení si na talíř naberu pár věcí, než začnu jíst. Dokonce jsem ani neřekl dobrou chuť..asi mi to v hlavě nepříjde, že bych to měl dělat, po těch letech, kdy jsem němý. Rzhodnu se na Hizokua ještě nějakou dobu nijak nemluvit, dokoncezablokuju co nejvíce to jde všechny své myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "A nezlob nebo dostaneš na zadek. Ještě ti moje ukázka toho, kdo je tady šéf nestačila?" ušklíbnu se, ale vzápětí nasadím vážný výraz, nevinnost sama a spořádaně pokračuju v jídle. Jenže mě se to stejně nedá věřit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Vstávat..no,.za chvili...nejdřív musíme domyslet toto" Zvednu ruku s pouty a tím i jeho ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro V tichosti se vrátím k jídlu. Jistěže jsem si jistý, že je silnější a lepší všeobecně...ale to jak mě teď ještě trochu víc urazil, i když k tomu přidal i kompliment, mě neodežene od toho, abych se nechoval takhle....tvrdohlavě. Po chvíli mám jídlo snězené a tak se jen opřu o opěradlo židle a začnu zírat někam do zdi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Obejmu ho zezadu kolem krku a sehnu se těsně k němu, takže mám rty u jeho ucha a můžu mluvit opravdu tiše. "Nedělej hlouposti, nebo tě začnu obtěžovat, jak se budu nudit, když se mnou nebudeš mluvit," řeknu a tentokrát to zní opravdu výhružně a i když Kou nevidí momentálně jak se tvářím, může si být i tak jistý, že můj úsměv nahání husí kůži. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mám tě! Jednou rukou ho rychle chytím za ruce a stáhnu je dolů ke svému klínu. Pak mu druhou rukou zajedu do vlasů. A začnu se smát. sice takhle docela riskuju, že mi Hizoku něco udělá, ale zase se budu alespoň nějak bavit. A taky se na něj nedokážu dlouho zlobit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když ukáže na pouta musím se zasmát. "Proč je normálně nevezmeš a nerozděláš?" Šikovným pohybem otevřu pouta a má ruka je venku. Usměju se na něj. "Eita-chan, já možná jsem trochu naivní, ale ne tak, abych nepoznal dětské pouta od pravých." Usměju se na něj, pohladím ho po tváři a dám mu na ni pusu. Potom ho obejmu a ležím dál vedle něj. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jak jsi krutý....bratříčku," zašeptám mu do ucha. Jediný důvod, proč se nebráním je, že kdykoli je takhle blízko chci se ho dotýkat, chci ho políbit... A musím znovu bojovat se svými myšlenkami, aby mě neprozradily. Jediné co teď napovídá tomu, jaký boj v sobě svádím je, že zatínám nehty do dlaní. Vážně to nechci zkazit. "Přiučil jsi se ode mě další špatnosti..." poznamenám, skoro jako bych ho chvílil, i když to zní napůl odevzdaně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po chvilce pustím jeho ruce a ještě jednou přejedu přes jeho vlasy, abych mu je urovnal. Sice jsem se teď pobavil, ale opravdu ho nechci trápit. Co chceš dělat teď? Zeptám se ho znovu. Neřekl co bude chtít dělat po jídle. A já bych to rád věděl Jinak asi skončíme tak jak jsme teď...rozdivočení. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Odstoupím od něj dál, abych zase získal zpět svůj rozum. "Chceš vidět moje návrhy? Můžeš se pak rozhodnout, jestli by jsi něco podobného chtěl pro sebe," řeknu po chvíli. Tak jako byl Kouyouův pokoj plný fotek, já mám všude možně poházené náčrty a návrhy. Je to něco co dělám často, něco co mě baví a čím se částečně živím...proto to navrhuju. Pokud mě chce poznat...možná z nich něco vyčte, i když jsou všechny velmi odlišné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Myslím, že by to bylo fajn. A bylo by moc hezké, kdyby jsi mi nějaké to oblečení opravdu..udělal. Rychle vstanu a otočím se na něj s pohledem, který říká, že se na to, abych jeho práci viděl, ohromně těším. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova ho začnu hladit po zádech. " A po snídani půjdeš už domů a nebo máš něco v plánu? " Opravdu se mi ho nechce pouštět jen tak zase domů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já nevím, co bude za 5 minut natož co budu dělat po snídani." Zasměju se. "Jsem pánem svého času...a jestli chceš můžeš být se mnou. Takže...nějáký plán?" Usměju se na něj a chytím ho za ruku. "Chtěl bych být dneska s tebou...jestli by to šlo." Sklopím hlavu, ale stydlivě se usmívám. Přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Máš nějaký nápad, mě napadlo dát si snídani a vyrazit ven a nebo můžem být tady a ty můžeš kreslit a já si zahraji, třeba něco složím." navrhnu mu několik možností a rukou sjedu na jeho tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se a jen se chvili dívám, jak se Aillen chystá oblíkat. " Záchod? Jak je koupelna, tak hned ty další dveře dál." Ukáži mu směr a sám ze sebe sundám deku a přejdu ke skříni. Otevřu jí a očima vybírám, co si dneska vemu nasebe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen příjde a položí takovou otázku, až se musím začít smát. "Ai-chan..to myslíš vážně..omlouvat se za tohle..já nejsem Taka, klidně si nos oblečení za sebou tři dny, ... tohle je to nejmenší..jediný problém, co v tom vidím, aby ti v tom nebyla zima." odvrátím se od skříně a prohlížím si jeho oblečení. Svoje triko od něj převezmu a hodím ho na hromadu s mým trikem na spaní. " Co budeš chtít k snídani? Máš na něco chut? Já že bych přemluvil naše na uspořádání něčeho speciálního pro tebe." řeknu a pohledem se vrátím do skříně a rozmýšlím se mezi černou a hnědou mikinou. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "K snídani?" Otočím se na Eitu a zamyslím se. "No...já většinou nesnídám, protože nevstávám tak brzo...takže nevím. Ale cokoliv bude v pořádku." Usměju se nakonec a obleču si košili. Potom přejdu k Eitově skříni, ukážu na černou mikinu a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když vejdeme dovnitř, pokusím se rozházené návrhy trochu urovnat. "Tohle jsou jen hrubé nákresy," ukážu na tu hromadu na stole. Některé jsou jen načrtnuté tužkou, jiné částečně vybarvené a některé dovedené k naprosté dokonalosti. Jsou to návrhy hlavně Visual Kei oblečení, ale také jenom vzorů, z nichž některé jsou obravdu složité a také lolita šatů. "Tyhle jsou oficiální," kývnu pak ke stojanu a šikmému stolku kde jsou tři větší papíry na nichž jsou velmi propracované jedny lolita šaty, černé se složitým modrým vzorem a dva Visual Kei komplety. Okolo se ještě povalují tužkou načrtnuté návrhy doplňků a jedné kytary. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Okomentuju jeho přístup a dál ho bez připomínek následuji do pracovny. Pak si s nějakými pochvalnými poznámkami začnu prohlížet jeho nákresy, návrhy...vlastně úplně všechno. Když se obrátím na ty oficiální návrhy, tak mi chvíli trvá, než to dokážu přesně ohodnostit. Úžasně to vypadá tak jako tak, ale jde o to, že je to opravdu úžasně propracované. Odkud bereš inspiraci? Zeptám se ho docela hodně zvědavě...na takových umělcích je tahle fantasie opravdu záviděníhodná. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Inspiraci...? Všude možně...hodně mi pomáhá hudba, ale nápady prostě přichází kdy se jim zachce," odpovím a pokrčím rameny. "Kdyby jsi viděl něco, co by se blížilo tvojí představě řekni. Nebo mi nadiktuj jak si přibližně své oblečení představuješ a já podle toho pak něco stvořím," požádám ho. Vypaalo to, že se mu můj nápad líbí a já...myslím že to stihnu udělat než odevzdám své ostatní návrhy,a le budu muset začít co nejdřív. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jistě. Já fantasii skoro žádnou nemám...a pokus ano, taks e ještě moc neprojevila. Ale Hizoku má nádhernou fantasii...hodně moc dobrou. Já...já nevím. Líbí se mi takové rockové oblečení, VK, ale ne všechno. Možná když je to spíš do punku, než do gothiky. A taky mám rád černé a bílé věci s menším množstvím červené. Vlastně mám hodně rád červený tartan. No..nevím jestli by z této představy dokázal něco vymyslet, ale já opravdu nevím co přesně bych si jako tak představoval. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Něco nakreslím a pak ti to ukážu a ty mi řekneš, co se ti na tom nelíbí, tak to bude nejsnažší," usměju se. Doufám že dovedu udělat něco, co se mu bude opravdu zamlouvat. "A fantasii...nepochybuju že ji máš taky. Ty dovedeš zase dělat báječné fotky. já umím tak akorát před foťákem pózovat," zasměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přikývnu a přestanu se návrhům věnovat. Zadívám se docela dlouze na Hizokua, než zase něco řeknu. To, že umím fotit neznamená, že mám dobrou fatasii. A já...myslím, že ani pózovat moc dobře neumím. Mám dojem, že Hizoku má všechno, co nemám já...ale i to je u dvojčat běžné. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jestli pořád potřebuješ vybít energii, můžu ti ukázat svoje DDR. Nebo už jsi unavený a mám vymyslet něco klidnějšího?" zeptám se a sednu si na okraj stolu, abych si neponičil návrhy. Vypadá to, že Kou už s prohlížením skončil, protože se dívá na mě...trochu divně...ale já mám rád když se na mě dívá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na okamžik se zamyslím. No...možná by opravdu nebylo špatné s ním mít nějakou tu fotku, ale nejsem si jistý, jestli by to dopadlo dobře. Myslím, že něco klidnějšího...aby jsi to mohl dělat i ty. Nechtělo by se mi samotnému něco dělat, aniž by se k tomu připojil Hizoku. Nebyla by to vůbec žádná zábava. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co je připraven, vylezem z pokoje a zamířím do kuchyně. Nikdo tu není, rodiče šli nejspíš s bráškou na nákupy. Na stole je připravené nakrájená zelenina, pečivo, pomazánky a další věci. Ihned se posadím na své místo a jen tak letmo ukáži Aillenovi, at se posadí kam chce. Z konvičky si naleji čaj a hned na to začnu si připravovat snídani tak, jak na ní mám zrovna chut. Namazaný pečivo, trochu zeleniny, a malé kousky ryb v sladké omáčce. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Můžeme se jít projít. Taková noční procházka je příjemná věc. Mám moc rád všechna ta světla města a kousek odsud je takový menší kopeček s jednou z těch městských svatyní a je odtamtud krásně vidět na město," navrhnu nakonec... Sice by mi čerstvý vzduch mohl pomoct normálně myslet ale zase romantická procházka ve tmě...kdoví co z toho může být.. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No...hizoku vypadá, že má pořád hodně energie...takže se není čemu divit, že touhle dobou ještě blbne venku. Myslím, že procházka by byla výborná. Souhlasím nakonec s jeho návrhem. Myslím, že by se mi takováhle procházka opravdu líbila. I když jsme se dneska toho nachodili dost. No..ale zase jsme vždycky někam mířili, takhle půjdeme jen tak bezcílně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechám Nanu přinést naše kabáty a zamířím se obout. Vlastně by bylo dobré, kdybych nechal Koua pořádně promrznout...pak bych ho mohl zahřívat. Tyhle myšlenky ale radši honem zaženu, než si jich Kou stačí všimnout. "Doufám že se nebojíš tmy, zasměju se a otevřu dveře. Dovnitř zavane ostrý chlad. Zůstanu stát ve dveřích, čekajíc až bude Kouyou připravený. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem hotový chvíli poté, co Hizoku otevře dveře. Jistě, že se nebojím. Vypláznu na něj jazyk, aby si nemyslel, že jsem nějaká bábovka. Což už stejně musel poznat dávno. Výjdu před dům a trochu se otřepu, protože vzduch je teď opravdu hodně studený. Ale i tak je hodně příjemně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Zatím se nebojíš...ale se mnou jsi taky ještě za tmy nikde nebyl," zašeptám mu do ucha výhružně. Když ho pustím mám ale na tváři úsměv, který rozhodně nevypadá děsivě, takže mým slovům moc na váze nepřidává. Zamířím na ulici a zabočím vlevo. Chrám který jsem zmiňoval je odsud jenom kousek ale pak si vyšlapeme opravdu hodně schodů. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro To je pravda, ale ty by jsi mi neublížil. Tímhle jsem si jistý. On by mi zaručeně neublížil, takže se od něj nemám čeho bát...leda by mě několikrát vyděsil, ale tomu se potom stejně můžu zasmát. Vydám se za ním a po cestě občas rozkopnu nějakou hromádku sněhu...je o celkem zábava, tak proč to nedělat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Uvažuju, nakolik má pravdu...ne myslím že bych mu ublížil...kdyby mě chtěl opustit..ublížil bych mu. Raději sklopím zrak a při té příležitosti zzjistím, že se mi rozvázala bota. "Jdi napřed..." řeknu jen a sehnu se abych si pořádně utáhnul šněrování. Jakmile jsem hotový, napadne mě, že když už je ke mně Kouyou zády, dalo by se toho využít. Moje prsty jsou sice už te´d pořádně promrzlé, ale stejně udělám ze sněhu dvě koule a jednu z nich po Kouovi hodím. Podaří se mi ho zasáhnout do zad, což ocením vítězným výkřikem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A pak "bác", do zad mě praští sněhová koule. a pak se ozve Hizokuův výkřik. No počkej..tohle si vypiješ. Udělám pár kroků vzad a rychle se sehnu, abych nabral sníh. Začnu z něj dělat kuličku teprve až se postavím. Hodím ji celkem rychle a nemířeně, takže neškodně proletí kolem Hizokuaovy hohy. Automaticky se sehnu pro další sníh, abych udělal další kuličku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ha jsi levý! Neumíš mířit," vysměju se jeho snaze mi můj nádherný zásah vrátit a vrhnu po něm předpřipravenou kouli. Hned poté se rozeběhnu k jednomu ze stromů, které rostou podél cesty a začnu na Koua podnikat křížovou palbu. Výborně...když bude mokrý, bude se muset svléct že? Zašklebím se pro sebe a znovu se nahlas zaraduju, když trefím Koua do ramene. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rozběhnu se kousek dál, abych byl mimo Hizokuův dostřel a začnu vyrábět jednu kuličku zadruhou. Když jich mám asi tak pět, tak se zase přiblížím, ale spíše to udělám jako skoro střemhlavý let k Hizokuovému úkrytu. Myslím, že takhle budu schopný trochu uhýbat, i když něco určitě schytám. Doufám, že začne Hizoku utíkat, jinak by to bylo jednoduché ho dostat.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Na svatém území se mě nemůžeš ani dotknout...leda že by jsi mě dohnal," ušklíbnu se a provokativně po něk hodím dalších pár koulí, než se dám do zdolávání těch schodů. V hodně rychlém temtpu. Snad nejsou namrzlé. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Konečně taky nějaká ta odplata. Pustím se za ním a ušklíbnu, se, když se začne takhle slovně bránit. Hodím po něm další kouli a rozběhnu se po schodech za ním. Naneštěstí se mi povede ukloiuznout a praštit se do kolene o schod. Přitom mi spadnou zbývající kuličky, ale zrovna teď se nemíním zastavit. Vezmu si do každé ruky jednu kouli a rozběhnu se zase za Hizokuem...nepředpokládám, že by si všiml, že jsem sletěl...a navíc z toho budu mít maximálně odřené koleno...a modřinu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro SKutečně je ještě hodně daleko když já už jsem nahoře. je tu malá svatyně obklopená stromy a slibovaný výhled na město je opravdu nádherný. Te´d se ale ještě nemůžu kochat. Stoupnu si k červené tori a udělám si pár dalších koulí, než se sem Kouyou vyšplhá, abych ho řádně vytrestal. Už naposledy, moje ruce totiž mrznou úplně hrozně a skoro je necítím, takže nebudu schopný moc dlouho pokračovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nahoře se ani moc nerozhlížím a jednoduše hodím po Hizokuovi obě mé zbývající koule. A pak se rychle klidím z cesty, kdo ví co si na mě všechno nachystal. Trochu přitom zasyčím bolestí, zdá se, že to oleno bude ještě chvíli bolet. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vzdáváš se?" zeptám se hlasem, který mu jasně dává najevo, že prohrál. Ležím teď napůl na něm, i když jeho ruce nedržím. Ani si neuvědomuju jak sníh studí, když jsem tak blízko něj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Začnu se zase tiše smát. Takhle sjem se nepobavil dlouho. Myslím, že jsem prohrál. Přiznám se bez mučení. Začíná mi být trochu zima, jsem docela mokrá od sněhu, navíc na něm teď nežím...a taky mě trochu bolí noha. Ale nemáíním se přestat jen kvůli takovým maličkostem bavit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pojďme si užít ten pěkný výhled, než nám bude moc zima abychom ho vnímali," vyzvu ho a vydám se k zábradlí kousek od schodů, odkud je svítící město krásně vidět. Vpiju se očima do toho obrazu a v duši mě hřeje příjemný pocit, že je tu Kouyou se mnou... Nehřejou mě ale moje ruce...jsou jako led...vážně je sotva cítím. "Kou...můžu tě chytit za ruce? Zahřejeme se navzájem...mrznu," otočím se na něj a omluvně se na něj usměju. Myslím že ani oheň by mě nezahřál tak, jako jeho dotek. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vypláznu na něj jazyxk, rozhodně určitě alespoň v něčem půjde porazit. S Hizokuovou pomocí se vyškrábu zase na nohy a hned se vydám za ním. Výhled vypadá nádherně. Myslím, že příště si sem vezmu foťák..byla by to nádherná fotografie. Je to totiž naprosto nádherný a úžasný výhled. No..já taky trochu mrznu... aniž bych cokoliv dalšího říkal, tak ho chytím za ruce. Moje jsou přeci jen o něco teplejší...i když za chvíli mi zase moc teplo nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Od úst mi stoupá pára. Je vážně zima. Položím si jeho ruce na hrudník, aniž bych ho pustil, aby byl ještě blíž. Nechám ho, ať se dívá, sám ale skloním hlavu a zavřu oči. Je mi takhle dobře, daleko od všech, když cítím jeho dotek. On je já a já jsem on....jsme jedna bytost a nikoho jiného nepotřebujeme. Připadám si teď trochu jako nervózní puberťák na prvním rande, takže se na chvíli tiše zasměju, ale pak zase ztichnu a užívám si ten pocit... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po chvíli, kdy takhle stojíme, se k němu opravdu ještě víc přiblížím, takže se dotýkáme. Pak si položím bradu na jeho rameno. Je to hodně příjemné, i když mě teď ruce studí o mou bundu...pořád cítím Hizokuovo teplo. Možná bychom takhle mohli stát dlouho...ale ono začíná být opravdu hodně zima v tom mokrém. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jednou rukou ho obejmu a přitáhnu si ho ještě blíž k sobě a druhou, která se třese, možná zimou, nebo nejistotou, se jemně dotknu jeho tváře a po chvíli ho začnu opatrně hladit. Jsem si dobře vědom, že jeho tvář je teplá a moje ruka zatraceně chladná, ale teď hrozně toužím se ho dotýkat...dokud mě neodhání, využít té hypnotizující blízkosti. Říkal jsem mu...že by se měl bát... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Stojím takhle ještě chvíli, než konečně zvednu hlavu. Je mi zima... Je mi hodně velká zima. Dokud jsme se hýbali, tak to ylo fajn, ale teď stojíme, i když takhle u sebe, a navíc jsem mokrý...a Hizoku vypadá že taky. Chci se vrátit někam do tepla..a to rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Už víš, co budeme dělat potom? Co kdybychom ještě chvíli byli tady a potom můžeme jít ven. Jestli chceš." Navrhnu. Hlavně teda kvůli těm hloupým punčochám. "Mohl by si mi něco zahrát." Kouknu se na něj a usměju se. "Všiml jsem si že máš klávesy...já se učil hrát na klavír...ale už dlouho jsem nehrál." Zase se usměju a kousnu si do housky. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dožvýkám sousto."Jo, vždyt jsem to navrhoval. Klidně ti je půjčím, já na ně ještě moc neumím, radši hraji na basku." Znova se zakousnu a pokračuji v jídle, trvá to chvili, než znova pokračuji. " A co by jsi chtěl zahrát, něco od někoho a nebo něco mého? Hádám, že domů nechvátáš, tak klidně tu zůstanem do oběda a pak se rozhodne, co bude dál." dodám a dál pokračuji se snídaní. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No...domů opravdu nechvátám...i když, aby sis nemyslel...mám svůj vlastní byt, nebydlím u strýce." Napiju se čaje. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojí a jen tak na mě s čajem kouká. Usmívám a najednou ztuhnu po jeho slovech. Spolknu sousto a zadívám se na něj. " Vlastní byt? A proč..ty jsi přistoupil na to mačkání, aby jsi byl se mnou...a nebo jsi jen nechtěl být sám? " Uvědomím si, co jsem za kravinu vypustil a omluvně se usměji. " Gomen, Ai-chan....do tohoto mi nic není...ale jsem rád, že jsi přistoupil na přespání u mě i přes malé prostory." Raději dochroupu snídani a dopiji čaj. Nasnídaný se opřu dozadu a rozmýšlím, zda vstát ted či až za pár minutek. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jo...mě taky, měli bychom se jít rychle domů usušit," souhlasím tedy a nakonec se od něj neochotně odlepím, ale ještě chvíli držím jeho ruce, než se donutím poodstoupit ještě dál a pustit ho úplně. "Snad kvůli mě nenachladneš...budu ti muset za trest půjčit něco na sebe," pousměju se a pak kývnu ke schodům a vydám se zase dolů. Alespoň jsme se vyblbnuli a stálo to za to. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce přikývnu a chvíli hledím na to, jak se mu moc nechce mě přestat objímat, ale stejně to po chvíli udělá. No..máme štěstí, že jsme stejn, takže v tom nebudu plavat. Trochu se zasměji...opravdu jehodně výhodné, že jsme dvojčata. Vydám se za Hizokuem a za chvíli ho dohoním, takže s ním můžu srovnat krok. Doufám, že tam budeme co nejdřív...a že zase nesletím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Neublížil jsem ti?" zeptám se trochu poplašeně, když dojde ke mně a já si všimnu, že má prodřené kalhoty. Doufám že to není moje práce... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nezapoměl jsem na to, že sjem sletěl, ale na to, že jsem si roztrhl kalhoty už ano. Sletěl jsem na schodech, když jsem běžel nahoru. Nezním jako by mě to kdo ví jak moc trápilo. Prostě to beru tak, že jsem si svou vlastní blbostí ublížil a patří mi to. Neměl bych běhal ta namrzlých schodech. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zanedlouho dorazíme k mému domu. Otevřu Kouyouovi bránu a Nana nám otevře dveře, jakmile se u nich objevíme. Požádám ji o teplý čaj a pak vezmu Koua do svého pokoje. Je jednodušeji zařízený než zbytek domu a je tu honě místa, zato málo věčí, přesto to vypadá hezky. Postel je široká, že by se tam vlezlo pět lidí a celou jednu stěnu zabírá dlouhá tmavá skříň. Na zemi je měkký koberec. "Najdi si tu honem něco na sebe, ať si můžeš dát teplou sprchu. Čím míň budeš v těch studených šatech, tím líp," vybídnu ho a sám si ze skříně vyndám nějaké oblečení, abych se mohl převléknout. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita dojí. Chvíli na něj koukám, ale potom se zeptám. "Ehm...tak co budeme dělat teď?" |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile jsme tam, tak se zase Naně ukloním k pozdravu. Pak následuji brášku do jeho pokoje. Sundám ze sebe mokré věci, které zatím sundat můžu, takže bundu, mikinu a triko, které je taky trochu navlhlé. Bez menšího otálení se přesunu ke skříni, kde se nejdřív podívám jak moc roztodivné věci tam má, než si vyberu něco jednoduchého..prakticky jen černé kalhoty a bílou mikinu s nějakým potiskem. Máš tady víc než jednu koupelnu? Na tohle se ptám hlavně proto, aby jsme se mohli osprchovat oba dva a nemuseli čekat. Ale předpokládám, že tady dvě..alespoň dvě koupelny jsou... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já půjdu do té druhé," usměju se a pocuchám mu znovu vlasy. Škoda, kdyby tu byla jen jedna koupelna, třeba by mě nechal koupat se s ním..to přece bráškové dělají ne? Nakonec se otočím a vydám se do koupelny ve spodním patře, abych se sám dal dopořádku. Potřebuju trochu prohřát, opravdu potřebuju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V pokoji narychlo ustelu a vytáhnu klávesy. Zapojím je a taky vytáhnu basku a i tu zapojím. Ovšem kytaru zatím položím na postel a počkám na Aillena." Ai-chan, kam je budeš chtít dát a jak se ti dobře hraje? V sedě, ve stoje?" zajímám se,abych mu to podle potřeb nastavil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vydám se ke dveřím do koupelny, kterou hodlám opravdu hodně zneužít. Zamknu za sebou dveře a svleču ze sebe zbytek oblečení. Po chvíli hledání najdu nějaké ty věci na umytí, takže si pustím sprchu a začnu se vyhřívat pod proudem teplé, skoro hodně horké vody. Teprve po chvíli se začnu umývat...a to hodně pořádně, jak jsem zvyklý. Za pár minut se dospchuju a pořádně usuším..pak obléknu a vejdu do pokoje. Hizoku tady ještě není, takže se pložím na kraj postele a začnu chvíli zírat do stropu než zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zajdu do kuchyně a vezmu od Nany tác se dvěma hrnky a konvičkou teplého čaje. Když vyjdu nahoru, dá mi trochu zabrat otevírání dveří, ale nakonec se mi bez nehody podaří dostat do pokoje. Když vidím Kouyoua takhle...no nevím co bych udělal nemít v rukou ten tác s čajem. Trochu si nad sebou povzdechnu. Nevím co budu dělat...naprosto se v jeho přítomnosti neovládám. Položím čaj na stolek, sednu si na postel k němu a jemně mu odhrnu vlasy z tváře. Nejsem si jistý jestli už únavou neusnul... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně jen čekám, až ke mně dolehne nějaká ta podivná myšlenka, kterých má Hizoku v hlavě kopec. Dřív než ale nějakou myšlenku zachytím, ta si ke mně Hizoku sedne s odhrne mi vlasy z obličeje. Už je ti teplo? Otevču ooči, kterýma se upřu na Hizokův obličej. Není to otázka jako kdybych to musel nutně vědět, ale spíš že nevím jak jinak se ozvat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Tak si to vyzkoušej, jen tak udělej pár experimentů, zda to půjde. Tady tím se dá nastavit, aby hrály jako klavír, jestli budeš chtít." Ukáži na příslušný tlačítko na klávesách, je jich tam spousta a různých variant. Sám se přesunu na postel, pohodlně se usadím a opřu a na klín si vemu svojí basku. Zlehka prsty přejíždím po strunách. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Přinesl jsem nějaký horký čaj," kývnu pak směrem ke stolku kde jsem nechal tác s konvičkou a šálky, ale neodtrhnu oči od jeho tváře. Když si uvědomím že se známe vlastně jen dva dny...nevěřím tomu, vůbec mi to tak nepřipadá. Jako by tu byl vždycky...snad je to tím, že má mou tvář... A tak moc mě pokouší... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Trochu pozvednu obočí, ale nic jiného nedodám. Jakmile Hizoku kývne směrem k čaji, tak se pomalu postavím a přejdu ke stolku, kde naliji čaj do obou šálků a pak se s nimi vrátím na postel. Mohl by jsi mi něco vyprávět. Navrhnu. Nevím, co jiného by jsme oba teď mohli dělat. Nemáme skoro žádnou energii, a navíc...myslím, že ani Hizokuovis e nebude chtít do ničeho moc aktivního. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nastaví mi klávesy aby hráli jako klavír. Jemně položím ruce na klávesy. Začnu pomalu a trochu s ostychem hrát. Jen na rozehrání si zvolím něco pomalejšího. Začnu tedy skladbou Für Elisa. Ale zahraju jen kousek a po chvíli skončím. "No myslím, že to nebylo tak špatné na to že jsem celkem dlouho nehrál, ne?" Zeptám se trochu stydlivě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak skončí, zatleskám. " Jak že jsi to dlouho nehrál? Znělo to dobře, upřímně jsem to čekal horší a že třeba budeš hledat, která klávesa je C." Zasměji se a vybrnkám rychlou melodii, kterou jsem vymyslel před třemi dny, bohužel jen tento kousek. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vezmu si od Koua čaj a trochu se napiju. Pak si na něco vzpomenu. "Co tvoje koleno? Nepraštil jsi se moc?" zeptám se, když si uvědomím, že jsem mu slíbil, že se o něj postarám a místo toho bych na to málem zapomněl. I když nečekám že by to bylo zranění, které by ho nějak doživotně poznamenalo, ale jistota je jistota. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Projedu si rukou vlasy a na chvílis e zahledím někam za Hizokua. Mám ho trochu odřené a budu tam mít modřinu...nic co by se mi ještě nikdy nestalo. Trochu se zasměji a upiji trochu svého čaje. Byl bych slabý jak čaj, kdyby mě skolila takováhle maličkost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jestli chceš, zahraju ti něco co by si mohl poznat...pokud to ovšem zahraju správně." Usměju se a položím ruce na klávesnici. Jen čekám na jeho pokyn. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odložím kytaru do klína a usměji se na Aillena. " Jasný, zahraj, kdyžtak budu vedle a ty mi to prozradší...jak začnu moc tápat." Narovnám se a našpicluji uši, aby mi neutekla ani notička. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak mě napadá...pokojů pro hosty mám hned několik...ale když budeš chtít, tak můžeš zůstat přes noc se svým bráškou..." zamrkám na něj nevinně. Vlastně si ale nejsem jistý, co bych udělal, kdyby souhlasil. Respektive ve chvíli, kdyby se můj návrh stal skutečností..protože dobře vím, jak se chovám v jeho blízkosti a jemu už taky nejspíš jsou některé mé reakce podezřelé takže na to stejně nepřistoupí, ale odpustit jsem si to nemohl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zasměju se tomu, protože by to opravdu bylo nejspíš velmi zábavné, posllouchat to. Ty mě tady necháš...? Jen tak? Myslel jsem, že by jsi mě mohl chtít vyhodit do nějakéh jiného pokoje. Ale i tak...myslím, že bych se nedal a stejně bych zůstal tady. Navíc, když budeš něco vyprávět, tak u toho můžu usnout. Nevím jestli mě baví ho takhle škádlit, nebo mi to prostě jen tak příjde přirozené. Každopádně je to docela zajímavé. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jen nevím jak je to bezpečné pro něj, když tu zůstane, ale třeba se ovládnu...možná. "Tak já ti to teda povím," dostanu se k té další věci. Přitom ještě stlumím světlo na minimum, jen abychom si viděli do tváře, ale aby nás zbytečně nerušilo. "Bylo to ve čtvrťáku...smutné že jsem tam nevydržel vážně. Každopádně...při nějakém surfování po netu jsem si našel nějaký zaručeně vyzkoušený návod, jak vyrobit takovou neškodnou třaskavinu a to bych to nebyl já, abych to nezkusil. Tehdy jsme se ještě se dvěma dalšíma mě podobnýma klukama rozhodli, že největší legrace bude nechat to vybuchnout v umývárně, až tam půjde co nejvíc lidí. Takže večer, ještě než tam začali všichni chodit jsme tam tu naši podomácku vyrobenou výbušninu nastrčili a tešili se, jak se pobavíme. Čekali jsme, že to trochu očnoudí stěny, možná nakřápne několik kachliček. Jenže když to bouchlo a díkybohu tam zrovna nikdo nebyl, jinak bychom měli mnhem větší průšvih, urvalo to několik umyvadel a udělalo řádnou díru do zdi a taky vysklilo všechna okna...škola byla vyplavená a my vyhození...ale byla to vážně ta největší blbost co mě kdy napadla! Ale to jsem celý já, prostě jsem to musel zkusit," zasměju se své blbosti. Teď už mě to nemrzí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Poslouchám ho docela pozorně, i když mluví o docela nehezké věci. To byl pitomý nápad. Jin ak to nijak neokomentuji. Prostě to byla opravdu pitomost, a tay jsem rád, že tohle byla si ten největší výstřelek, který udělal...a že se mu u toho nic nestalo. Taková blbost by fakt nenapadla každého. Docela se mračím. Tohle se mi nelíbilo ani trošku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Na konci si utírám slzy a koukám na Eitu, jestli skladbu poznal. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kdyby se někomu něco stalo, neodpustil bych si to, ale takhle na to můžu vzpomínat s úsměvem." Nedivím se, že se mračí, i když by to neměl brát tak vážně. "Ale notak.. Tvůj brácha je prostě idiot na to si budeš muset zvyknout. Říkál jsem ti, že ode mě můžeš čekat věci, které se ti nebudou líbit. Tak se na mě nemrač..." házím na něj psí pohledy a jemně mu položím ruku na tvář, jako by na jeho odpuštění závidel celý můj život. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Řekl někomu, asi přitom na sebe nemyslel, protože jinak by se takhle nesmál. Doufám, že něco takového už pravdu nikdy neuděláš. Nevypadá to, že bych se ně naj dokázal zlobit příliš dlouho...a navíc, pokud to opravdu nikdy víc neudělá, tak to bude v pořádku. I tak jsi ale pitomý. Prsty mu zajedu do vlasů a trochu mu je rozcuchám. Pak se začnu zase jemně usmívat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skončí a vidím, jak si stírá slzy. " Hm....bylo to dost smutný.....hm....počkej....si vzpomenu....Gackt?" skoro vykřiknu, že jsem si vzpomněl. Jen nevím, zda chtěl Aillen slyšet i jméno písničky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nakonec se ale jen usměju. "Slibuju, že nic takového už neudělám. Já jen prostě hrozně rád vyvádím hlouposti," řeknu omluvně. Zajímalo by mě, jestli o mě opravdu má strach... Jsem ale hlavně rád, že už se zase usmívá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Můj úsměv zase povadne. Nejsem si vůbec jistý, co bych dělal, možná bych už nemohl žít nijak normálně...nejpíš. Ale myslím, že když mi slíbíš, že budeš opatrný, tak se budu cítit spokojenější. Znovu se lehce usměji... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Slibuju...nebudu provádět žádné hloupisti a přidělávat ti starosti...koneckonců teď, když mám tebe musím být opatrný, musím se o tebe přeci starat," řeknu tentokrát bez jakýchkoli grimas, jen se stále usmívám. Role hodného brášky je vážně hezká věc...jen si nejsem jistý, jestli budu schopný připoutat k sobě Koua blíž předtím, než se na něj vrhnu, protože on je prostě nádherný... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Trochu se začnu smát. Hizoku je někdy hodně zábavný. Vážně. Ale vůbec by mi nevadilo, kdyby jsi se o mě staral...já zase budu dohlížet na to, aby jsi si nic neudělal. JEho ruce na mé tváři jsou hodně příjemné. Krom mamky se mě takhle nikdo důvěrněji nedotýkal. Nejsme na to zvyklý, ale od Hizokua mi to nepříjde...vlastně se mi to hodně líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je tedy dohoda...já tě budu oprčovávat a ty mě fackovat, když se budu snažit dělat pitomosti?" zasměju se, snažíc se moji mysl odpoutat od všech těch nevhodných nápadů, které vyvolává Kouova blízkost...zase. Vážně nevím, jak to zvládnu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začnu hrát další smutnou písničku. Pořád koukám do zdi. V polovině písničky však skončím a nepokračuju. Slzy mi tečou po tvářích. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na tváři se mi zase rozhostí ten spokojený úsměv. Jen tě budu brzdit a rozmlouvat ti některé blbosti. Tohle zní jako takový menší slib. Vážně bycha si nebyl schopný ho praštit...kdyby si to opravdu nezasloužil, což zatím ne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale nečekej že se vzdám svých vylomenin...copak ty nikdy neděláš věci, kterými štveš ostatní lidi, nebo je šokuješ jen proto, aby jsi se pobavil? Každý kluk provádí hlouposti ne?" nakloním tázavě hlavu. On na to nevypadá, ale už párkrát mi takovýhle vtípek vyvedl, takže vím, že je to jen zdání. "Třeba dnes když jsme šli na oběd...měl jsem starost víš?" pozvednu obočí, aby si uvědomil, že je taky pěkně nezodpovědný. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ovšem nelíbí se mi, jak se zasní a začne znova hrát smutnou písničku. Skončí brzo a po tváři mu stékají slzy. Ihned dám kytaru stranou a přisednu zezadu k němu. Obejmu ho jednou rukou a druhou mu utřu slzy. " Proč hraješ takový smutný, když z toho brečíš...copak neznáš nějakou veselou...ted toho na chvili nechme...jsi z toho rozladěný..a tam by tě hudba dostávat neměla." Tahem se ho snažím přitáhnout ke mě a od kláves. Chci, aby se o mě opřel. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím proč přesně se bráním, ale myslím,ž e tohle opravdu nebylo tak moc špatné...tedy bylo, ale stejně jsem se mu omluvil. TEď, když už se mě Hizoku nedotýká, tak se cítím trochu divně, ale to bude asi tím, že jsem si na jeho doteky zvykl. Lehnu si na záda a začnu se dívat do stropu..zase. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak doufám že budeš se mnou dost často na to, aby jsi mě ohlídal," dodám. Vím že jeho máma mi pořád ještě stojí v cestě, to jsem věděl od počátku...ale chci ho mít u sebe co nejčastěji. I když mě to stojí tolik sebeovládání. Když už nic jiného, když si Kou lehne, začnu ho alespoň jemně hladit po vlasech. Působí to nenuceně a přirozeně a trochu mě to uklidňuje. zatím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pomalu zavřu oči. Takhle můžu lépe vnímat to, že mi Hizoku pročesává vlasy. Říkal jsem, že toho musíme hodně dohnat....takže s tebou budu tak často, jak ejn budu moct. Ujistím ho...Opravdu mu budu věnovat co nejvíce svého volného času. Teď když jsme se našli je to celkem přirozená věc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Chtěl bych tě mít u sebe pořád ale je mi jasné, že tvoje máma tě bude postrádat, když budeš málo doma...takže nemůžu být tak sobecký jak bych chtěl," pousměju se. Nejradši bych si ho sem nastěhoval hned...ale než mu tohle navrhnu...budu muset počkat na správnou chvíli... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Neznám jiné než smutné písničky. Vždycky podtrhovali mou náladu a samotu." Odvětím a opřu se o něj protože mě táhne dozadu. Jsem teď rád, že je se mnou. Moc rád. "Děkuji ti Eita-chan..." Zašeptám velice tiše po tém, co se o něj opřu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tohle říkám proto, aby si Hizoku nemyslel, že dávám své matce přednost před ním...ale taky nedávám jemu přednost před svou mámou. Snažím se najít nějaký hezký střed... Zdá se mi, že to, jak mě teď Hizoku hladí, nmě uspává..ale strašlivě se mi to líbí, takže nechci aby s tím přestal. Podvědomně dokonce přiblížím obličej víc k jeho ruce, abych vnímal jeho dotyky ještě lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "...protože už teď tě miluju bratříčku..." přejdou mi přes rty slova, která by se dala vyložit různě. Miluju ho opravdu jako bratra, nebo v něm nevidím nic víc, než svůj odraz? Sám nevím jak ho vnímám, jen vím, že je krásný a že toužím dotýkat se ho...v ničem jiném si nejsem jistý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Já tebe taky... Víc už ze sebe nedostanu...sice ještě nespím, ale myslím, že pokud sebou nezačne Hizoku náhle házet, nebo něco v okolí nebouchne, tak asi za chvilku usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nevím, jestli jeho slova byla dílem ospalosti, nebo jestli to myslel vážně, ale cítím se hodně potěšený tím, že to řekl. "Oyasumi," zašeptám mu do ucha. Jsem si vědom toho, že už skoro spí a říkat cokoli jiného by bylo zbytečné. Nepřestávám ho hladit po vlasech, i když ho teď držím v náruči. myslím, že ho to bude uklidňovat a snad se mu tak bude lépe spát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak teprve se odhodlám ještě k další myšlence.. ...oyasumi... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hned se pohledem vrátím zpátky. " Pokud by jsi chtěl, tak já ti něco veselýho zahraji, můžeš si vybrat zda basovku či klávesy, ale upozornuji, na klávesy to umím o dost mín." dám mu návrh,ale mnohem raději než ted hrát ho chci objímat a dát mu najevo, že sám už není. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Chci aby si mi něco zahrál...a je jedno na co." Na chvíli se odmlčím, ale potom zase pokračuju. "Ale nešlo by to až za chvíli?...Protože takhle se mi takhle líbí a chtěl bych u tebe ještě nachvíli zůstat." Chytnu ho za ruku a druhou no jemně pohladím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Udělám si sám pohodlí a přitáhnu si Aillena, aby se o mě naplno opřel. " Budeš chtít pak dokreslit ten portét?" zeptám se nenásilně a podívám se směrem k jeho bloku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "A co teda budeme zatím dělat?" Zeptám se ho abych zjistil, jestli jsou i tady naše myšlenkové pochody stejné. Zeptá se mě na portrét. "No...dokázal bych ho dokreslit i zpamněti." Přiznám. "Ale jestli ci ho chceš nechat...klidně ho teď dokončím a dám ti ho." Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " A ted to vidím tak, že se budem objímat, užívat si blízkosti dokud se jí trochu nenabažíme. A ty dokud nezískáš pocitu, že máš společnost a taky, že někomo máš." Znova ho zlehka políbím na ucho, a rukou ho pohladím po těle. Opravdu si chci užít toho, žeje tak blízko mě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Opravdu máme stejné myšlenkové pochody." Zasměju se. Otočím se a dám mu pusu. Potom si lehnu a stáhnu ho k sobě. Tiknu se k němu. Záda mám těsně na jeho hrudi a nechávám se hladit. "Eita-chan?...já už se necítím sám...ale nemusíš přestávat." Řeknu a trochu zčervenám. Líbí se mi jak mě hladí...je to příjemné. Po chvíli vezmu jemně jednu jeho ruku, přitánu si jí blíž a něžně jí políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ucítím, jak bere mojí ruku do své vlády. Nechám jí, abych zjistil, co chce dělat. Přitáhne si jí a políbí. Zavřu oči a vydechnu spokojeně. Ruka jen co přestane jí líbat ho něžně otočí obličejem ke mě. Přiblížím se k jeho rtům a něžně se dotknu svými rty jeho, přitom se jemným pohybem svými rty snažím jeho rty dostat od sebe. Chci Aillena políbit pořádně, s jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pohladí mě jemně po obličeji a potom mě otočí tak abych se koukal na něj. Potom mi dá pusu. A...ale co to?...co to dělá?... Trochu pomateně reaguju na jeho pokus rozpojit mé rty. Trochu poděšeně ucuknu. "E-Eita-chan...!? Co to děláš?" Jde o zřejmou otázku protože já opravdu nechápu jeho počínání. "Totiž...omlouvám se. Jen jsem tohle nikdy nedělal a tak...nevím cochceš dělat..." Přiznám omluvně a zčervenám. Kouknu se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova se k němu pomalu přiblížím a očima hledám odpověd na to, zda to chce. Naše rty se spojí a já jen sám trochu pootevřu rty a nechám na něm zda to zopakuje či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přiblíží se ke mě a já zavřu oči. Dotkne se mých rtů, jako když mi dává pusu, ale potom je trochu pootevře. Udělám tedy to samé a s napětím a strachem očekávám, co se bude dít dále. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Normálně bych okamžitě letěl do koupelny abych ze sebe zase udělal člověka, ale bez make upu mi to taky sluší a dívat se na spícího Koyoua mi teď připadá mnouhem lákavější. Jedním prstem lehce přejedu po jeho paži, přes hrdlo až se nakonec jemně dotknu jeho rtů, jen tak, abych ho nevzbudil. Ty budou taky moje....budeš celý můj...jenom můj... pomyslím si potěšeně, když prsty přes jeho rty opatrně přejedu. Cítim jejich teplo...ale nemůžu riskovat že by se probudil zrovna ve chvíli, kdy bych se ho pokusil políbit, takře zůstanu jen u jemných doteků. Hladím ho na hrdle a po tváři a sleduju jak spí, jako by tp bylo to nejúžasnější, co jsem kdy viděl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přeco jen ale otevřu oči a trochu zamrkám, ež se pořádně rozkoukám. "Ohayou," pozdravím Hizoku a začnu si lehce protírat oči. Jsem ejště docela spací, i když jsem se probudil...a vůbec, chce se mi ještě nějakou tu půlhodinku ležet. A třeba se i mazlit, to je jedno... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho rty se po mých trochu pootevřou.Nechvátám a začnu ho líbat jen tak bez jazyka. Jak se přidá, a nebude tak nervozní, přejedu po jeho rtech jazykem se zvědavostí, jak bude reagovat na něj. Pokud reaguje dobře či spíše nevnímám negativní reakci, tak špičkou jazyka vjedu mezi jeho rty, velmi pomalu mezi zuby a až do jeho úst. Tam si začnu jazykem hrát a probádat jeho ústa. Chvili vyzívám jeho jazyk ke hře a nakonec se zase stáhnu. Vše dělám pomalu a něžně, aby se nelekl a případně mě nekousnul. Ukončím polibek a malíčko se oddálím. Mé oči se ptají, co na to říkal. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zanedlouho vše ukončí a trochu se oddálí. Kouká na mě, ale já se na něj podívat nekokážu. Cítím, že jsem v tomhle nebyl moc dobrý. Sedím tedy před ním se sklopenou hlavou a smutným výrazem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Usměji se na něj, i když si uvnitř dost nadávám. " Už ti budu dávat jen pusy, né polibky. Jen nějak takto vypadají." řeknu jako nějaký učitel, který svýho žáka seznamuje s novou látkou. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je to zvláštní ležet takhle vedle něj v posteli...moc zvláštní. Jako bychom byli milenci....ale tak mi to připadá hlavně kvůli tomu, že nemám jiné sourozence a nejsem na tohle zvyklý...a taky kvůli svým touhám... "Tak co ospalče...už jsi plný energie?" zasměju se, když vidím jak utahaně vypadá. Já narozdíl od něj přímo srším energií, ale stejně bych mnohem radši dál ležel vedle něj a dělal...různé příjemné věci. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ne...jsem jetě ospalý," odpovím mu na jeho otázku a znovu zavřu oči. Pak se k němu zase přitulím. Ještě chci odpočívat... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Znovu ho začnu jednou rukou hladit po vlasech. "Tolik jsi se včera vyčerpal?" zeptám se stále tiše. Je to zvláštní, že mu tahle blízkost nevadí...i když možná začne, až to nezvládnu...jen doufám že to nebude teď...ale jistý si tím opravdu nejsem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "No...nejsem zvyklý na pobíhání po venku a házení po sobě sněhovýma kuličkama," odpovím na jeho otázku a ještě víc se k němu přitulím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Zvykni si...jsem moc velký blázen na to, abych se vzdal takových blbostí," oznámím mu. Opět ho začnu hladit po tváři a postupně jsou mé doteky tak nějak míň nevinné, když přechází k hrdlu a semtam mé prsty přejedou ještě níž, kolem výstřihu jeho trička. Pořád se ještě ale relativně ovládám, i když vím že už tohle mu musí připadat nepřiměřené. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po chvíli zase otevřu oči, když si všimnu, že Hizokuovy doteky už pomaličku překračují jistou hranici. Ale taky může patřit k těm lidem, kterýmk takovéhle věci nepříjdou a dělají je přirozeně. "Možná to pro mě nebude tak hrozné, když si na to zvyknu," řeknu po chvilce, aniž bych se snažil Hizokua nějak od sebe odehnat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nebo se mě můžeš pokaždé pokusit uklidnit...na vlastní nebezpečí," zašeptám. Moje doteky neustávají , i když vím, že bych měl přestat, dokud to jde. Pokud takhle chce Kou ještě nějakou dobu ležet, měl bych se uklidnit... Jsem vážně jako dítě... "Těšíš se na první den v práci?" zeptám se. Mluvení mi pomůže, nebudu se tak moc soustředit na jiné věci... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Celkem se těším...tedy budu se těšit, až nebudu takhle spací," trochu se zasměju a pohnu se, aby se mi ještě lépe leželo. Na Hizokuovy doteky raději ještě nereaguji... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dokud mluvím, tak se jakž takž ovládám, takže i mé doteky se zase pomalu vrací na únosnou míru. Snad to zvládnu....mám velké štěstí, že se ještě nebránil doteď, i když se nedivím, pokud si myslí, že takhle jednám s lidmi normálně... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chci se opravdu ještě nějakou tu půlhodinku pelíškovat a odpočívat. Tky se pořád ještě cítím hodně utahaně, i když jsme se z toho vyspal...no...jednou za čas se to stane každému. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je to jakoby můj odraz vystoupil ze zrcadla. Jen má příliš moc vlastní vůle. Tolik moc, že mě to mate. Tolik moc, že si nemůžu dovolit nakládat s ním tak, jak bych si přál. Jen ho dál mlčky sleduju, svírajíc ho v náruči. Pokud budu úplně nehybný určitě se uklidním a alespoň ho nebudu rušit, když odpočívá. Asi jsem ho včera vážně unavil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že už by jsme mohli pomalu vstávat," řeknu jako by jsme mohli oba dva za to, že ještě ležíme v posteli. Každopádně...je to z části pravda...kdyby mě Hizoku nenechal ležet v posteli, tak bych se z ní vyhrabal dřív. Takhle za to tedy taky může. Navíc tady zůstal ležet taky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen mi padne do náruče a tentokrát on se snaží políbit mě. Jsem tak překvapený jeho náhlým rozhodnutím, že neudržím rovnováhu a spadnu zádama do peřin. Stále však jednou rukou Aillena objímám. Jeho polibek je dost nezkušený,ale já proti němu nic nemám. Naopak se mi líbí a dělám vše tak, jak si sám Aillen určí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Máš ještě něco co by si mě chtěl naučit?" Zeptám se tiše a pohladím ho. Najednou mi zazvoní mobil. Jako melodii mám skladbu ve které jseou slyšet varhany. Chvíli ležím. Snad ho to přestane bavit... Říkám si, ale nepomáhá to. Mobil zvoní dál. Nakonec se tedy neochotně zvednu a dojdu pro mobil. "Moshi moshi...?" Zvednu příchozí hovor. Celý telefonát trvá asi tak 5 minut. Z mé strany je to povětšinou..."Ne...ano...mám se dobře...ještě nevím..." a tyhle slova se neustále opakují. Když po 5 minutách volající zavěsí, úlevně si sednu na postel a vydechnu si. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nadechuji, abych mu odpověděl, neřeknu ani slovo. Začne mu zvonit mobil. Tázavě se tedy podívám na něj a pak směrem k mobilu, přitom vydechnu odpověd na jeho otázku. Aillen se zvedne k mobilu, aby si provedl nezbytný hovor. Nechci ho poslouchat, a tak zavřu oči a jen přemýšlím nad jeho poslední otázkou. Co ještě ho budu chtít naučit..vše...je toho tolik a polibek je to nejmenší..ale říkat mu to takto přímo...kdoví, jak by reagoval. Hovor skončí a Aillen dosedne na postel. Otevřu oči a nevidím tam nic hezkýho. Vstanu a přesunu se k němu, posadím se vedle něj a dám mu ruku na nohu. " Dobrý, Ai-chan?" nechci moc vyzvídat,ale kdyby se měl trápit, tak to at se radši svěří. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Můj šatník je i tvůj šatník," usměju se na něj a sám si ze skříně vyberu další z mých Visual Kei oblečků. "Přijď pak dolů...řeknu Naně ať udělá snídani," upozorním ho ještě a zmizím z pokoje do koupelny. Budu tam asi o dost déle než on takže je možné že stejně začne snídat dřív než se já vůbec dám dopořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pomalu se vypeleším z postele a přejdu ke skříni, odkud vytáhnunějaké lesklé snad polokožené kalhoty s přezkami a bílou košili prapodivného střihu, která se k tomu bude hodit...a taky si půjčím černou opřezkovanou vestu. Jakmile se obleču tak zapřemýšlím, jestli si jít něco vymyslet s obličejem teď do druhé koupelny, o které nevím kde je a taky nemám ponětí, jestli tam Hizoku něco na obliččej má, ale rychle to zavrhnu. Výjdu z pokoje a zamířím dolů do jídelny, kde se pak posadím. Mezitím, než někdo příjde, si alespoň rukou učešu vlasy...tedy pročešu a trochu upravím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Otočím se na Eitu a přitulím se k němu. "Budeme pokračovat...nebo chceš dělat něco jiného?" Zeptám se abych se zbavil tématu a myšlenek na rodinu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitulí se a já ho bez protestů přivítám ve svém náručí, uklidnuji ho hlazením a tisknu si ho k sobě. " Jestli máš ještě náladu a chutě pokračovat, můžem pokračovat..a nebo můžem zkusit bud pokračovat v hraní a nebo můžeš dokreslit ten obrázek...možností je, co můžem dělat." hovořím na něj tiše a přemítám, zda mu mám ted odpovědět na jeho otázku či to nechat vyšumět. Vyhraje druhá možnost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nechtěl by si třeba potom zajít ke mě domů...třeba na večeři...uvařil bych. Ale nemusí to být dneska." trochu zčervenám, ale podívám se mu do očí a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen mi nabídne večeři u něj doma. Usměji se na něj a souhlasně kývnu. " To víš, že to beru...snad nejsi kuchař jako já....nejde mi udělat vůbec nic..vaření mi moc nejde...a kdy, to si rozhodni sám..já mám čas pořád." odpovím s pohledem do jeho očí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Řekni mi kdy chceš přijít a já uvařím...kdykoliv. Pro tebe klidně i uprostřed noci...jen mi musíš říct, co rád jíš." Usměju se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " A co mám rád...sladké a taky ostré..ale né dohromady...a nebo chceš vědět konkrétní jídlo? To totiž bude horší...ztěží si ted vzpomenu na své nejoblíbejnější jídlo." odpovím, zatímco se k němu tisknu. Rukama ho hladím a jednou zajedu dokonce na jeho zadek a pohladím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Hm...sladké mám taky moc rád." Usměju se. "A něco ostrého snad budu umět uvařit." Nepřestávám se usmívat. Užívám si Eitovo hlazení. Teda do chvíle kdy mě pohladí po zadku. To ve mě trochu hrkne, protože to nečekám. Ale za chvíli je vše zase v pořádku. Začnu ho jemně hladit po hrudi a přitulím se co nejblíže. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ruka ze zadku hned jede zpátky na záda a druhou si ho tisknu k sobě. Moc dobře jsem vnímal cuknutí a tak zůstanu už na zádech. " A kdy bych měl přijít..kdy budeš mít čas a náladu mi uvařit..a nebo mi dáš vědět přes mobil? " Představa, jak mi Aillen dělá jídlo, mi způsobí tiché zakručení v břiše. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Opět mě hladí už zase jen na zádech. Znova se eptá kdy může přijít. "Můžeš přijít kdykoliv budu doma. A když nebudu stačí zavolat...A už jsem ti přece řekl, že pro tebe uvařím klidně i uprostřed noci." Zopakuju mu. Usměju se na něj a dám mu pusu. Spokojemě zavřu oči a dál se nechávm hladit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zavře oči a nechá se dál hladit. Usmívám se a neváhám hladit jeho tělíčko. Vypadá tak sladce a k sežraní takhle jak spí. " Jak tak na tebe koukám....chtěl bych si tuto chvili uchovat..asi na to potom něco složím." řeknu tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Otevřu oči a kouknu na něj. "S-složit? Cože?" Překvapí mě to. "Proč by si to dělal?" Zajímám se dál. Opět si položím hlavu na jeho hruď a odpočívám. Chytnu Eitu za ruku a dám mu na ní pusu. "To budeme pořád jen ležet?" Zašetpám a pohladím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ne, nebudeme ležet, to můžem jindy. Chceš pokračovat v hraní a nebo se pustíš do kreslení?" zeptám se,ale zatím Aillena nepouštím. Teprve až ucítím, že chce vstávat a něco dělat, teprve pak ho pustí, dřív ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po několika dalších minutách však už vstanu. Sednu si na postel a přejedu prsty jemně po strunách Eitovy kytary, jako bych jí hladil. Potom si ale sednu ke klávesám a přehodím je z klavíru na varhany. chvíli jen tak začnu mačkat klávesy, ale nehraju. Podívám se po Eitovi. Usměju se na něj. Nakonec však sáhnu po bloku a tužce a začnu dokreslovat obrázek z minulé noci. Sem tam se kouknu na Eitu. Ale to spíše aby si nemyslel, že si ho nevšímám, protože jako model už ho nepotřebuju. Opravdu bych jej dokázal nakreslit z paměti. Ať však dělám cokoliv stále se usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se a vemu kytaru, ale Aillen se přesune k bloku. Usmívám se a chvili ho jen tak pozoruji, jak dokresluje kresbu. Vypadá štastně a to mě těší. Hrábnu do strun a začnu hrát veselou melodii, vždy se po několika akordech zastavím, přejedu to ještě jednou a nebo něco obměním. Zkouším vymyslet melodii, která by vystihovala pocity, co mám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po pár minutách dokončím kresbu. ani jí nepodepíšu a Přejdu k Eitovi. Sednu si za něj na postel a obejmu ho. potom před něj dám portrét a dám mu pusu na tvář. "Líbí se ti alespoň trochu?" zeptám se ho a dám mu další pusu. Potom ho obejmu kolem krku. mám hlavu tak že musí můj teplý dech cítit na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zjistím to až když mě objeme. Usměji se a přestanu hrát. Zadívám se na můj vlastní portét před sebou.Na tváři ucítím jeho rty. " Líbí? Je to nádherný..takhle snad ani ve skutečnosti nevypadám." Pochválím a přitom natočím hlavu tak, abych mu mohl dát pusu na rty dýl než jen pár sekund,ale do polibku nepřejdu. Jeho dech na krku mě dráždí tak, že se mi zrychlý tep. Ale držím se, abych se na něj nevrhnul a nepolibil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nechceš hrát dál? Rád si to poslechnu." Usměju se. Sednu si pořádně tak, že roztáhnu nohy a Eita mi sedí mezi nima...tak jak jsem ještě před chvíli seděl já. Opět ho obejmu a čekám jestli bude hrát nebo co bude dělat. Je fakt že ho trochu provokuju, ale chci vědět co udělá. zase mu dám pusu na krk a opět se o něj opřu. Na tváři mám šťastný úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Než začnu hrát, znova mi dá pusu na krk, jen tiše vydeuchu a následně cítím celé jeho tělo opřené o mě. Ještě že mám kytaru na klíně. Jediné co mě může prozradit, je můj tep a horkost těla, která se zvyšuje. Hrábnu do strun a začnu hrát od Ancafé jednu z veselejších písniček, wagamana. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mám na sobě černé tričko s našitými koženými pásky spojenými na hrudníku šněrováním, černé kalhoty s řetízky a kolem krku obojek se stříbrnými cvočky. Můj makeup je jako vždy dokonalý a dodává mi trochu nebezpečný vzhled. Prudkým pohybem odsunu židli a sednu si rychle, jako bych se bál, že mi ji někdo ukradne. "Omlouvám se, ale mi modelové musíme dbát velmi pečlivě o svůj vzhled," zašklebím se na Koua a pustím se do jídla jako bych tři týdny nejedl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Než Hizoku příjde tak už jsem najezený..a prakticky jen čekám až Hizoku příjde. "To je mi jasné," přikývnu na jeho konstatování. Jsem celkem rád, že se nemusím líčit tak moc jako Hizoku...ale mám takový nehezký dojem, že se ze mě může stát to samé jako z něj, když uvážím, že vypadáme úplně stejně. "Můžu si půjčit tvé šminky?" zeptám se ho hned poté, protože bychs e taky mohl alespoň trochu upravit, dkyž už jsme u toho, abych nešel do práce neupravený. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Máme to tak akorát, tak ať to stihneš, než se nasnídám," dodám a dál se věnuju snídani. Měl by vypadat k světu, aby udělal na Kena co největší dojem. Pak ho třeba vážně nechá aby mě někdy fotil...a to by bylo moc hezké. A Ken je docela vybíravý....ale vzhledem k tomu že je Kou můj bratr, tak myslím že to vyjde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ale to nebylo to co si skládal." Usměju se a dám mu zase pusu na krk...výš prostě nedosáhnu. "Zahraj to co si složil..." Zažadoním a čekám jestli mi vyhoví. "Chtěl bych to slyšet..." Zašeptám mu do ucha. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Místo však pochvali či kritiky mé písničky, vyjádří své přání. Znova dostanu pusu na krk a dostanu se do stejného stavu jako předtím. Tak k sobě přitisknu ještě víc kytaru, aby náhodou něco neviděl. " A proč chceš slyšet to, co ještě není složeno a pořád to není ono?" Zeptám se, přesto začnu hrát ten kousek, co jsem zatím složil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nechceš se jít zase tulit?" Usměju se na něj a nahnu se abych mu dal další pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otočím se na jeho návrh se tulit, a jak se nahybá, dostane ode mě pusu na rty. " Tak tulit....rozhodně nejsem proti...jsem rád ve tvý blízkosti." Položím kytaru na klín a jednou rukou zašátrám dozadu, abych Aillena k sobě přitáhnul a dost neobratně pohladil po zádech,spíše jen po bedrech. Co to dělám..jestli příjde, co skrývám pod kytarou..jak asi bude reagovat...doprčic.proč to musí být tak vidět. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posune se k boku a dostanu pusu, která se změní v polibek. Rukou v jedu do jeho vlasů a přidržím si ho nenásilně v polibku. Jeho snaha je tak lákavá a jak se zlepšuje. Nejdřív nechám jen jeho, aby mě líbal podle sebe a když to chce skončit, ujmu se vedení. Sám si s jazykem začnu hrát s jeho a ukazuji mu něžný polibek v mém podání. Druhou rukou si přidržuji kytaru v klíně tak,aby nic nezahlídnul. Ukončím polibek a usměji se na něj. " Jak si představuješ to blíže, Ai-chan?" zeptám se a doufám, že bude chtít třeba jen obejmout zepředu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizokuovy koupelny, abych ze sebe mohl něco udělat. Zatím co si dám na obličej makeup a pudr, tak si vymyslím, co bych tak asi mohl udělat se zbytkem obličeje. Vlastně si jen dám tužku na oči a tmavě šed stíny, tentokrát to ale udělám tak, abych vypadal jako nějaká šelma. Nejsem si jist jak moc se to bude Hizokuovi líbit, ale ani tak nevypadám zrovna špatně. Vlasy si upravím do docela rozježeného účesu, který dodává na divokosti. Ještě si pak upravím oblečení aby dokreslovalo tenhle dojem, a teprve pak se vydám zase dolů. Myslím, že jsem si na sobě hrál dost dlouho na to, aby byl Hizoku po snídani, takže se dám rovnou do obouvání svých bot. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Začnu se taky obouvat, tentokrát do vysokých bot se spoustou kovových přezek, které vypadají, že jsou dost těžké. Naštěstí se do nich dá obout rychle. Obléknu si černou koženou bundu, která sice perfektně dokresluje moji image ale rozhodně nevypadá, že by byla jakkoli teplá. A i dnes si nasadím jen bezprsté kožené rukavice, takže to vypadá, že mám v úmyslu zmrznout. "Připravený čelit budoucnosti?" pronesu teatrálně a otevřu dveře s vážným výrazem, jako by Kou mířil div ne do války, a ne do práce. A jeden by mi to snadno věřil, s mými hereckými schopnostmi. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rychle se doobuji a obléknu si svůj kabát. "Myslím, že připravenější už nemůžu být," znovu se zasměju a vyrazím ven. Hned tam se pořádně nadechn studeného vzduchu, což mě protáhne chladem, takže se trochu rozkašlu. Aniž bych se příliš moc díval na to, jestli Hizoku už jde, protože vím, že půjde, taks e vydám směr moje možná nové budoucí prácoviště. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co oddělím naše rty, omluvně se usměji, tváře jsou narůžovělé. " Dobře, tak já si odskočím a hned jsem zpátky. At tě to tulení nepřejde." Přestanu řešit, že uvidí moje plné kalhoty, stejně se toho za chvili zbavím. Zvednu se z postele a vyrazím na toaletu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To si jen myslíš...Ken má pěknou tvářičku a zní neobyčejně mile... ale umí být opravdu krutý, pak už tě zachrání jen pokud s ním nepracuješ...nebo jsi já, k čemuž ty pravda máš dost blízko. Vůbec to není fér...tomu by se dalo říkat vrozená protekce...i když myslím že ti to stejně nepomůže," ušklíbnu se a pomalu pokračuju v cestě, pozadu abych se mohl na Koua dívat, než mě dožene. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Jo...to je možná pravda, ale na tohle se opravdu nedá moc připravit. Takže s tím stejně už nic nenadělám," lehce pokrčím rameny a vydám se za Hizokuem. Bylo by celkem zajímavíé, kdyby o něco zakopnul a spadl...ale zase by si neměl moc ublížit. To by nebylo hezké. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ležím a mám zavřené oči. Přemýšlím o různých věcech a najednou mi na mysl příjde záludná otázka. "Myslí to se mnou Eita vážně?" Zamračím se nad tím a snažím se nepříjemnou myšlenku zahnat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Potichu a skoro nenápadně se k němu přiblížím, nadkláním se nad ním a pak mu dám bez varování pusu. Položím se vedle něj a dlaní přejedu po jeho tváři. " Co se mi tu tváříš tak zamračeně? Co se ti honí hlavou?" Rukou sjedu na jeho ramena a nechám jí tam položenou, připravenou si ho kdykoliv k sobě přitáhnout. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Na chvíli se na něj podívám opravdu skoro smutně...nebo přinejmenším opravdu smrtelně vážným pohledem. Chci ho mít u sebe pořád.... "Já to vím, jen jsem zkoušel tvoji odhodlanost a tvé sebevědomí, ale ani mě nepřekvapuje, že se nenecháš tak snadno rozhodit. To bych od tebe nečekal," usměju se zase, když po chvíli reaguju na jeho slova. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "O mé sebevědomí se bát nemusíš...to je ve velmi dobrém stavu," nezapomenus e usmát. Opravdu mě někdy překvapuje, jak o mě Hizoku smýšlí...ale zase je to celkem milé. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Máš velkou výhodu že jsi němý, alespoň tě Ken nemůže vyhodit za blbé kecy. To se už stalo osudným mnohým před tebou," zasměju se a uhnu pohledem z jeho tváře k ulici před sebou. Odtud už je vidět vysoká budova agentury, takže tam budeme za pár minut. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chvíli se navzájem hladíme a potom se mi stane nepříjemná věc. Zakručí mi v žaludku. "eh...promiň." Zčervenám a začnu se omlouvat. Přitisknu se blíž k Eitovi. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Když nad tím tak přemýšlím...ten kdo řekl, že jsi se narodil dřív než já byl Aillenův strýc, že? Takže to taky nemusí být pravda...a můžu být starší já," řeknu po chvilce. Problém s Kenem je teď vedlejší. Tedy, alespoň myslím, že je to vedlejší... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Navíc musí ti být jasné že já jsem stvořený pro roli staršího bratra nehledě na to, o kolik minut je který z nás starší doopravdy. Zásadní ale je, že já tě vždycky přeperu. A proto jsem tady boss," shrnu to všechno tónem aka- nemá cenu odporovat a vezmu Kouyoua kolem ramen, jako bych ho chtěl ukonejšit, aby si z té hrozné skutečnosti nic nedělal. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillenovi zakručí v břiše. Zastavím prstem na rty jeho omlouvání a zakroutím hlavou. " Proč se omlouváš? Máš hlad, tak se jdem najíst. Určitě něco najdeme, a třeba bude už oběd. Viděl jsem mamču, jak už něco v kuchyni dělá." Pohladím Aillena a posadím se na posteli. Otočím se na Aillena a usmívám se. " Tak jak? Je to velký hlad a nebo ještě chvili vydrží tulení?" Oči se mi smějí. Kdy se ho mám zeptat...co ho trápí? Nechci, ..aby se trápil...ten telefonát a nebo něco jiného...Ai-chan..co tě trápí? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "S tímhle ale vůbec nesouhlasím...ani rozum ani síla nejsou ukazatelem tho, kdo má být starší," začnu se mírně smát a vymaním se z Hizokuova objetí. Pak uskočím stranou, přičemž na Hizokua vypláznu jazyk. Následně se nepředvídaně rozběhnu směrem k budově agentury. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak dlouho...jak dlouho to může trvat, než mi bude patřit...? Ubíjí mě to..jak moc ho chci... povzdechnu si v duchu, než znovu nasadím úsměv. "Počkej ty bídáku," zakřičím na celou ulici a dám se do běhu za ním, i když ho nemůžu dohnat. Vsadím se, že jsem rychlejší než on ale má příliš velký náskok a moje boty jsou dost těžké...jen ať si své vítězství užije... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tenhle běh byl docela osvěžující, i když mi dal trochu zabrat. Přeci jen je zima a moje plíce nejsou z ocele. Počkám ještě tak aby byl Hizoku nejmíň deset metrů ode mě, než vejdu dovnitř. Zastavím se někde uprostřed haly, kdy si všimnu, že si mě pár lidí plete s Hizokuem... Někdy je tohle podobenství opravdu kouzelné. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ještě to vydržím." Přikývnu a usměju se. Sedí na posteli. Posadím se mu tedy na klín a zase se k němu přitisknu. Dám mu pusu na tvář. Zase se na něj usměju. Opět se přiblížím a mírně rozevřu rty. Zajímá mě co udělá, abych zapomněl na hlad. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Můj asistent ode mě dostane facku a Kenova sekretářka jenom výhružný pohled, který ji vystraší natolik, že upustí všechny papíry. Vezmu si svůj rozvrh a nechám je tam, ať se porovnají. "Je to vážně legrační. Kdyby jsi sem přišel místo mě asi by jim trvalo než by si uvědomili svůj omyl...i když nepochybuju že mnozí by si všimli," pousměju se, když vidím Kena, který narozdíl od ostatních zamíří bez rozmýšlení ke mně. "Měl by jsi jít s ním, já mám ještě pár věcí na rozvrhu," upozorním Koua potom co se s Kenem přivítám. Neodvratně se teď budeme muset alespoň na pár hodin rozdělit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Dobře, tak ještě nebudeme chvátat, dokud ti nebude kručet v břiše ještě víc a nebo dokud už budeš cítit velký hlad." říkám, zatímco mě hypnoticky přitahují jeho rozevřené rty. Přiblížím se k němu a začnu ho něžně líbat. Tentokrát ho vedu od začátku a vyzývám jazykem jeho jazyk ke spolupráci a ke hře. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Jo..asi jo," ještě hodím po Hizokuovi pobavený pohled, než se ukloním Kenovi místo pozdravu. "Zatím se měj," mávnu rukou na Hizokua. Pak se otočím na Kena, který si mě odvede k sobě. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Cos e týče Koua, tak ten asi bude pravděpodobně u Keie, kde jinde, domů by asi nešel. Když se tam dostavíš, tak uvidíš, že si Ken o něčem s Kouem "povídá". Tedy spíše, že Ken mluví a Kou mu odpovídá na svém tabletu. Zatím si tvého přichodu do místnosti nevšimli, protože jsou na druhém konci a docela zabraní do toho, co dělají. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zůstanu stát ve dveřích, využívajíc toho, že si mě ještě nevšimli, abych si poslechl, na čem se domlouvají, ale vypadá to, že Ken je spokojený. Doufám že už jsou taky hotoví, abych mohl Koua vzít na oběd, ale nebudu je zatím rušit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Na to co říká nestihnu nic než kývnout. Potom mě políbí. Cítím, jak se jeho jazyk dotýká toho mojeho a moje srdce buší čím dál rychleji. Obejmu ho a začnu ho hladit ve vlasech a po zádech. Mírně se do něj opřu a tím mu naznačím aby si lehl. Stejně ale čekám jestli to udělá nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ležím na posteli a líbám ho, přitom rukou vjedu do jeho vlasů a druhou ho stále držím za zadek. A nevypadá to, že bych ho chtěl ukončit. V tom se rozlítnou dveře a do pokoje mi vlítne malý bráška a bez zbytečných řečí se začne drápat na postel k nám. "Já taky..já taky..Ei-san." brmlá při tom. Jen co zaslechnu jeho hlas, přeruším polibek a udiveně se dívám na brášku, jak mi leze do postele, přitom povolím sevření Aillena, aby mohl případně uniknout, kdyby chtěl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nemůžu mu ale jen tak říct, že duchy...takže mu napíšu, že lidi. Jakmile k němu otočím tablet, tak si všimnu něčí přítomnosti. Je to jen takový ten pocit, že mě někdo sleduje. Otočím hlavu ke dveřím, kde je pravděpodobné, že někdo bude, a skutečně tam uvidím Hizokua. "Už jsi zpátky," zamávám na něj volnou rukou, což přiměje Kena, aby se podíval stejným směrem jako já. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já už jsem skončil...počkám až budete taky hotoví. Ale pospěšte si už mi řádně kručí v žaludku," ušklíbnu se. Pak se otočím a vydám se zařídit si nějaké drobnosti a promluvit s kolegy. Však Kou si mě pak najde. Třeba se objeví někdo, kdo bude chtít večer někam vyrazit...možná nějaká z těch nových modelek...abych zahnal svoje choutky, když nebudu s Kouem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zdá se mi že slyším jak se otevřou dveře..ale nevěnuju tomu moc pozornosti...dokud se neozve hlas. Ei-san...?! Podivím se v duchu a ohlédnu se. U postele je malý Eitův bráška a snaží se dostat nahoru. Eita mě pustí z objetí a já jen udiveně koukám na toho malého klučinu. Po chvíli se vzpamatuju a usměju se na něj. Podám mu ruku abych mu pomohl na postel a čekám jestli se jí chytne. Po té co Eitův bráška vyleze na postel znovu se na něj usměju a jen tak mu podám ruku. "Já jsem Aillen...ale můžeš mi říkat Ai-chan." Představím se mu, ani nevím proč...možná proto, že čekám jestli mi poví svoje jméno a já konečně zjistím, jak se jmenuje. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za nějakých dvacet minut, kdy ze mě dostane všechno možné, mě konečně propustí a já se vydám hledat Hizokua. Bohužel nemám nejmenší ponětí, kde by mohl být, takže nakonec skončím v hlavní hale u recepce, kde se mi povedlo najít nějakou slečnu, která umí znakovou řeč, takže jsme se dali do řeči. Navíc, tady mě Hizoku určitě najde.. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Já si trochu oddechnu, že se Aillen nenaštval a nebo nezačal panikařit. Dojdu zavřít dveře a posadím se na postel. " Co tu děláš? Neměl bys být ve svém pokoji, víš že sem nesmíš." Naoko mu vynadám, nemám sílu se na něj zlobit, ani když nás vyrušil z rovna v této chvili. Omluvně se podívám na Aillena a pokrčím rameny. " Rád se tulí, obvykle využívá mě a nebo mamku, takže když by ti byl dotěrnej, tak já si ho převezmu." Natáhnu k bráškovi ruce,ale ten se ještě více tiskne k Aillenovi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Se spokojeným smíchem je vyprovodím k východu. Očividně to nikoho nepřekvapuje takže je tu asi běžným jevem že s modelkami vycházím opravdu dobře. Až když se se mnou rozloučí (dost důvěrně na to, že se známe sotva pár hodin) si všimnu Koua a vůbec se mi nelíbí, že se baví s nějakou slečnou. Umí znakovou řeč...nevím kdo to je, ale myslím že jsem ji viděl v maskérně...myslím že tu není moc potřeba...nebylo by od věci, kdyby agentura trochu snížila stavy... Ani si neuvědomím, že se pořád tvářím poněkud rozzlobeně, když k nim dojdu. "Můžeme?" zeptám se jen, přerušujíc jejich debatu. Na děvče vrhnu nepříjemný pohled, takže se nervózně omluví a rychle zmizí. Na Koua se ale mile usměju, tak jak to dělám vždycky, když jsem s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce přikývnu a rozejdu se k východu. "Nemusel jsi být tak nepříjemný, byla celkem milá..."zastěžuji si trochu, když po Hizokuovi při chůzi vrhnu nehezkým pohledem. Vůbec se mi nelíbí jak se chová k jiným lidem..třeba předtím ta facka a teď tohle. Budu ho to muset odnaučit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vážně se jí budu muset zbavit..štěnice...co na ní vidí? "Promiň...jsem nejspíš přepracovaný," vymyslím si tu nejpitomější možnou výmluvu. Nesnesu aby se k němu někdo příliš přibližoval...obzvlášť pěkná děvčata. A je taky pravda že k lidem dokážu být pěkně krutý. Moc na city ostatních nehledím, přestože většinou vypadám přátelsky a Kou ještě neměl šanci si toho moc všimnout. Jakmile mi někdo stojí v cestě, nebo dělá něco, co se mi nezamlouvá, projde si peklem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Už jse si celkem hezky všimnul, že ke mně necítí jen tak obyčejnou náklonost, ale nevypadá to, že by se endokázal udržet. Možná tedy jen žárlí na to, že s někým můžu mluvit. "Víš jak je pro mě těžké najít někoho, s kým můžu mluvit? Kolik lidí si myslíš, že umí znakovou řeč?" zeptám se ho docela nehezkým tónem, skoro jako bych ho obviňoval, že je to jeho chyba...ve skutečnosti se na něj zlobím jen proto,ž e se na tu slečnu tak nehezky podíval... Doufám, že ji nevyplašil tak moc, aby se mnou vůbec mohla někdy prohodit nějaké to slovíčko. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechci se ale Kouovi jevit jako tyran, takže se snažím svůj vztek krotit, i když mám stejně pocit, že ho vycítí. Já ho nikomu nedám...nikomu...já jsem ten jediný, kdo s ním může mluvit a tak to i zůstane. "Omlouvám se, nechtěl jsem tě rozčílit. Někdy jsem prostě...trochu nepříjemný...ale před tím jsem tě varoval," upozorním ho. Trochu nepříjemný...no je lepší používat jemná slova. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Usměju se a připomene mi to jak jsem byl menší a takhle se ke mě tiskla sestřička. Stěží zadržím slzy. "To je v pořádku." Pokusím se usmát na Eitu...vidím ho strašně rozmazaně. Zavřu oči ausmívám se. Tiše si k sobě tisknu jeho malého brášku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Určitě s ním nebudu nijak pořádně mluvit, dokud nedorazíme někam, kde se bude chtít najíst. Teď zrovna jsem na něj naštvaný dost, abych na něj vydržel nemluvit nějakých těch pár minut...a možná i déle. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nechci aby ses na mě zlobil...ale prostě po mně nemůžeš chtít, abych měl rád každého člověka. Je tu milion lidí, které nesnáším a miliarda těch, kteří jsou mi ukradení. A chovám se k nim tak, jak uznám, že si to zaslouží....pokud se ti ta slečna líbí, proč si s ní nedomluvíš rande? Můžete spolu být častěji a já ti nebudu dělat problémy," řeknu jako by to byla pouze dobře míněná rada bratra, ale citlivý člověk by v mém hlase dokázal rozeznat hořkost a můj pohled říká, že se cítím zrazený a zklamaný, i když se to snažím nedávat najevo. Ale nevím co jsem čekal...tolik ho toužím mít pro sebe a nedochází mi, že to tak prostě není...že okolo něj jsou i jiní lidé... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Bráška se však jen tulí a objímá Aillena." Ai-chan, tuli..tuli." řekne dost nahlas a zavrtí hlavou na jeho hrudi. Zvědavost nade mnou zvítězí, přisunu se k Aillenovi a jen brášku pohladím po hlavě. " Ai-chan, ...co jsi to říkal..já ti nerozuměl, jak jsi špital." vysvětlím mu snad dostatečně, aby si vzpomněl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Teď momentálně se mnou můžou mluvit jen mí spolužáci, kteří si stejně myslí, že jsem cvok, moje máti a Ty. Pak už to jsou jen lidé, kteří jen náhodou umí znakvou řeč. Mně se konečně povede se s někým takovým dát do řeči a ty se k němu hned chováš jako k nějakému vrahovi... Pochybuji, že si se mnou to děvče bude chtít ještě někdy promluvit," z těhdle myšlenek jde hodně cítit, že jsem na Hizokua kvůli jeho chování naštvaný...a taky zklamaný. Myslel jsem si, že je milejší...choval se pořád hodně mile, doteď. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se k nám přisune a pohladí Norita po vlasech. Chce po mně abych zopakoval co jsem si šeptal...víceméně pro sebe. Jsem však v rozpoložení, že bych nedokázal říct ne a už vůbec ne Eitovi. "Říkal jsem, že jste si moc podobní." Usměju se na něj. "A jestli chceš přesně vědět co jsem říkal tak to bylo...Celý bráška.." Nejraději bych si je oba k sobě teď přitisknul...kdybych se nebál že Noritovi ublížím. V tom mi však znova zakručí v žalůdku. A já zase zrudnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Rozčiluje mě to a zraňuje. Je to šílené. Jenže on Má vlastní vůli...nemůžu ho jen tak spoutat jak se mi zlíbí, byť bych to udělal nejradši ze všeho...izoloval ho od všeho a od všech...nedá se to vydržet... Zastavím se. Nevím, co mu mám říct, abych mu neublížil. Vím, že mé myšlenky by se mu nelíbily. Ale zároveň si ho potřebuju udobřit. Budu muset asi improvizovat.... Pevně ho zezadu obejmu...tak pevně, že by neměl šanci se mi vytrhnout. "Odpusť mi, že jsem tak sobecký Kou...ale teď, když jsem tě našel po tak dlouhé době...mám tak hloupý strach, že o tebe příjdu...jsem hrozně paranoidní já vím ale tak najednou tě potkat byl pro mě šok a teď si tě chci hlídat...aby mi tě nikdo nevzal...držet u sebe aby nás už nic nerozdělilo...odpusť mi to," dostanu ze sebe a konečně trochu povolím sevření. Radši budu vypadat jako paranoidní přehnaně ochranitelský bratříček než posedlý narcista. To by se mnou asi dlouho nezůstal. Nemůžu uvěřit, že se tak ponižuju. Být to kdokoli jiný dávno bych mu jednu vrazil a odešel. Ale kvůli němu udělám cokoli. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Doteď jsem an ně nereagoval, protože jsem nechtěl, ale myslím, že to byla chyba... "Myslíš si, že nevím o tom, co si o mně myslíš? JAK na mě myslíš? Co si představuješ, když mě vidíš?" zeptám se ho zatímco chytím jeho ruce. Měl bych se vyprostit z jeho sevření, ale nějak nevím jestli by to byl dobrý nápad. Vlastně by to byl dobrý nápad, ale nejsem si jistý, jestli bych mu hodně neublížil... "Jsem na pochybách, jestli o mně smýšlíš jako o bratrovi, nebo o někom, něčem jiném..."dodám po chvíli. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chvíli jen mlčím. Netuším jak zareagovat. "Jak si tedy myslíš že tě vidím...bratříčku?" řeknu tiše, dost podivným tónem, ve kterém snad zaznívá úzkost. Jestli skutečně ví, jak o něm smýšlím, proč je ještě pořád tady? Možná... Ne já vážně nevím...nerozumím tomu. Ale děsí mě to. Co když teď prostě odejde? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně, i když jeho myšlenky slyším a vím co se mu často honí hlavou. Nevím jak si to všechno dát dohromady a něco z toho vyvodit. "Nejsem si jistý, co přesně si o mně myslíš...pokud jsi narcista, což vypadáš, tak je to jen proto, že jsem jako ty...jen odraz něčeho tak dokonalého jako jsi ty. Nebo taky můžeš mít incestní sklony...poslední možnost, že by jsi viděl něco jen čistě na mě raději nebudu vůbec nadhazovat, protože to pravděpodobně není to," promluvím po chvíli, aby si nemyslel, že nějaký ten obrázek utvořený nemám. "A nejpravděpodobnější je, že jsem podle tebe jen ten odraz, protože tyhle myšlenky vypouštíš už od prvního dne, co se známe, a to jsi ještě nebyl schopný říct jaký jsem." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Všechno se hroutí...tohle je moc brzy...teď se to ještě nemělo stát.... Otočím ho k sobě a jemně přejedu prsty po jeho rtech a po tváři. V očích mám nefalšovaný strach. Bojím se, že mě opustí. Protože co by ho dál drželo po mém boku? Divím se, že zůstal až doteď... "Už jsem ti to řekl...miluju tě..." řeknu tiše. Nemyslím že to k něčemu bude. I kdyby věřil, že ho nemiluju jako odraz sebe sama, což mu moje mysl nejspíš v tomhle okamžiku stejně potvrzuje, utekl by, protože...jak jinak by mohl reagovat. Jsem kluk a ještě k tomu jeho bratr...dvojče. Nikdy jsem tu schopnost čtení myšlenek tolik nezatracoval jako teď. Do pekla s tím... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Sice sjem mu na to odpověděl, ale já ho mám rád jen jako bratra, alespoň si to myslím. Nejsem si tím úplně jistý. "Nech mě si to promyslet...ozvu se ti až si to v hlavě srovnám," dodám po chvilce a ustoupím od něj pár kroků. Opravdu si tohle potřebuju projet hlavou...zase. Myslím na tohle těch pár dní, ale ještě jsem na nic nepřišel..potřebuji ještě čas. "Matta," rozloučím se sním a pak se dám na ústup, vlastně se vmísím do prvního davu, na který narazím. A pak se vydám domů. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Opouští mě... Nějakou dobu jen tak stojím...neschopný pohybu. Co jsem to provedl?! projede mi hlavou a já bych se za ním byl rozběhnul a přitáhnul ho zpět...ale už je pozdě... Ne...jde jen o nějakou dobu...řekl že se potřebuju rozmyslet ne? Kami-sama tomu nevěřím že ne?! On už se nevrátí... Stisknu pevně rty. Od chvíle co jsem ho potkal pro mě byl jediným smyslem. Kolem něj se točil můj svět a chtěl jsem aby to cítil stejně...ale nedokázal jsem to. Nevím co budu teď dělat...jsem jím posedlý. Nemůžu bez něj být...ať to znamená cokoli. Ale nejdřív..nejdřív se půjdu opít, než vymyslím jak se z tohohle dostanu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Norito zaslechne zakručení velmi zřetelně. Zvedne hlavu a začne se na Aillena usmívat. " Kručí břicho...jídlo..pojd." Chytne Aillena za ruku a začne slézat z postele. Viditelně ho chce odvést do kuchyně. Ovšem slézání mu dělá problém a tak se pustí ruky a začne pozadu slézat z postele. Dole se postaví a nastaví ruku na Aillena, aby s ním šel zahnat kručení. Já sedím jako zařezaný, zakručení vůbec nevnímám. Jen očima sjíždím brášku a Aillena. Ne..nejsem jako on..není jako já....nesmí..nesmí...to přece není pravda...určitě to tak nemyslel." ruce se zatínají v pěst, jak ve mě stoupá vztek sám na sebe a na můj vzhled. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Ale vypadá to, že začal chodit za Kenem, který ho přijal. Jen se zdá, že chvíle, kdy s Kenem pracuje, koliduje s dobou, kdy pracuješ ty, takže se ti snadno vyhne. Ken ti jednou řekl, že pracuje velmi dobře a má hodně velký talent a vůli se zlepšovat... Je něco málo po obědě, na odpoledne už nic nemáš, takže jsi doma. Zazvoní ti telefon, na kterém se ukáže SMS z neznámého čísla...když otevřeš, tak okamžitě poznáš, že ti napsal Kou. Už jsem si to promyslel, jsem teď nahoře u chrámu. Kouyou Nic víc, nic míň. Ale vypadá to na pozvání, že s tebou chce mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jediný, kdo je v bezpečí je Ken, od kterého žebrám každou informaci a sem tam z něj svými metodami dostanu i nějakou fotku, kterou Kou stvořil a která nebude tak chybět. Nemám vůbec ponětí co můžu dělal, ale jsem čím dál odhodlanější použít jakékoli zoufalé metody, abych ho dostal zpět. Dřív než ale udělám nějakou blbost Kou se ozve...což mě neuvěřitelně překvapí. Nejspíš mi chce dát definitivně sbohem a vmést mi do tváře jak jsem sobecký a sebestředný. Sakra že jsem a jiný už nebudu. Vypadá to, že místo na které jsem mohl mít alespoň dobré vzpomínky bude teď znehodnoceno touhle událostí. Jenom popadnu bundu a rozeběhnu se tam...nevím co budu dělat ale alespoň ho můžu vidět, to je jediné, na co teď myslím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile Morito uslyší kručení mojeho žalůdku, ihned mě tahá do kuchyně. Počkám chvéli než sleze a potom ho zase chytnu za ruku. Eita zůstává sedět zatím co mě táhne Morito so kuchyně. "Eita-chan...přijď za námi....určitě musíš přijít..." Je to to poslední co mu stihnu říct, než opustíme pokoj. Nechci tam jen tak sedět i když s Moritem. Ale nechci tam sedět bez Eity...mám z toho trochu strach. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně jsem sem k chrámu přišel z nějakého náhlého popudu...a tu SMS jsem poslal stejně tak spontánně. Vastně vůbec ještě nemám přesně promyšlené nic...jen sjem si ujasnil jednu věc, ale stejně asi hodně věcí záleží na Hizokuovi. Bez něj se nehnu. Nicméně jsem alespoň trochu ještě než jsem vyšel en z domu, myslel na to, jak vypadám, protože jsem nalíčený a krom toho pohledu vypadám jako by se nic nedělo. Jsem rád, že makeup zakryje všechny stopy po nespaní a tak. Sedím na těch dlouhých schodech, kde můžu alespoň hezky vidělt, kdy Hizoku příjde. i tak sjem nečekla, že příjde takhle brzy...i když. Možná mu na tomhle opravdu záleží. Sleduji ho, ale to je tak všechno. Můj pohled je docela prázdný, stejně jako v mé hlavě, kde nekrouží žádné myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chtěl bych ho obejmout a už nikdy ho nepustit...ale mám pocit, že je mezi námi neviditelná zeď, která mě zastaví. Ta zeď to je jeho vůle, jeho city, jeho rozum... Chtěl bych věřit že on je já...ale všechno vypovídá o opaku. Nepřemýšlí jako já. Nevím co budu dělat až promluví... Sleduju jeho prázdný pohled. Probodávám ho upřeným pohledem, který prosí, aby už něco řekl, aby mě nenechával v nejistotě...ale sám mlčím. Už jsem napáchal dost škody. Ale co může říct? Nic co by mi nějak pomohlo...nic co by mě utěšilo. A to jak se tváří mě vůbec nepovzbuzuje. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nemám nejmenší ponětí co říct...co udělat. ale asi by bylo nejlepší se nejdřív zeptat. "Jako co mě miluješ...?" tohle je všechno, co řeknu. Hizoku si to může přebrat jak chce, ale nejspíš tuší, co tím chci říct, co potřebuji vědět, co chci vědět. Znovu k němu zvednu pohled a zadívám se mu do obličeje. I když...pořád je můj pohled stejně prázdný. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Co mu můžu říct? Že ho miluju jak sám sebe..? Jistě...jenže to je právě to, co slyšet nechce. Že ho miluju jako svého bratra? Už dávno pochopil, že to není pravda. Nejsem si jistý jestli ho miluju jakkoli jinak. Byla to zábava být s ním...kdyby se stal loutkou bez vůle, byl by to pořád on? Nevím...ale je to tvář, do které jsem se zamiloval. Moje tvář. Ničím jiným si nejsem jistý. "Nedovedu to vyjádřit jinak...miluju tě...nejvíc ze všech lidí...nemůžu bez tebe být...proč se na něco takového ptáš Kou? Přišel jsi mě trápit?" Z mého hlasu zní raněná pýcha, ale taky zoufalství. Když teď odejde...co bude dál? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Chci vědět jako co mě miluješ," zopakuji, i když teď se zdá, že chci ještě něco dodat. Na to ale ještě počkám pár sekund. "Chci slyšet jestli miluješ jen můj, vlastně svůj, obličej...nebo ejstli mě miluješ jako osobu celkově...anebo cokoliv. Něco konkrétního," z toho, co teď řekl jsem jen poznal jak moc miluje..jenže nevím co. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Norito dovede Aillena do kuchyně, kde se na stůl připravuje oběd. Moje matka, malá nenápadná žena, po které máme oba oči, se na Aillena otočí a usměje. "Konnichi wa, Aillen-kun." Mírně se ukloní. Ihned ho posadi na moje místo a převezme si Norita. Nandá Aillenovi jídlo a odvede ho do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Co mu ale mám říct? Je s tebou zábava, jsi opravdu milý, ale to co miluju je mé já, které se v tobě odráží? To by bylo jako podepsat si ortel. Navíc si sám nejsem jistý, co pro mě znamená on, jako člověk. Kdyby měl jinou tvář... "Já...já nevím," dostanu ze sebe nakonec a přitisknu si ruce na spánky, jako by mě ten chaotický proud myšlenek zraňoval. Začínám být opravdu zmatený...nemůžu mu říct pravdu abych ho neztratil, ale dá se tomu ještě zabránit? A co je vlastně pravda...? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nejsem si jist, jak moc dál se dokážeme takhle dostat...já už svou odpověď na své otázky mířené na mě znám ale...nevím jak je to s Hizokuem. "Popřemýšlej o tom, prosím," promluvím tak, že to zní skoro jako šepot. Hodně tiše, doufám, že to přes ten jeho proud myšlenek zaregistruje. "Jdu se podívat na město," dodám po chvíli a otočím se, abych se šel podívat na město z toho místa, kde jsme stáli předtím, když jsme se na něj dívali v noci. Přidřepnu si tam a začnu hledět na střechy budov. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Sedí na posteli a celý se třese. Přiběhnu k němu a prudce ho obejmu. "Eita-chan?...Eita-chan co se děje?" Rozhlédnu se pozorně kolem, ale nikde žádní duchové nejsou. takže nemám ani potuchy co se stalo. "Eita-chan prosím řekni mi to..." Sevřu ho v náruči a dám mu pusu. Potom si opřu svoje čelo o jeho a neustále ho objímám a hladímaby se už netřásl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Co si myslí? Že když mi dá pět minut odpovím mu jinak? Sesunu se na schody a vjedu si prsty do pečlivě upravených vlasů. Chvíli jen sedím a mlčím, než se prudce zvednu a dojdu k němu. "Dobře...chceš slyšet pravdu...stejně poznáš, když budu lhát, takže je to k ničemu. Miloval jsem tě od první chvíle co jsem tě viděl...ano protože máš moji tvář... celou tu dobu jsem o tobě uvažoval jen jako o věci, která mi jednou bude patřit. Jenže ty...nejsi vůbec jako já. Ta tvář a to co máš v sobě se neschodují. A já proto nemůžu říct co cítím...ale ano miloval jsem tě od začátku protože vypadáš jako já. Teď...už nevím co si myslím," dostanu ze sebe. Mluvím prudce z čirého zoufalství, jako bych se bál, že uprostřed mých slov se rozběhne pryč. "Ale cokoli ti řeknu...ty mé pocity stejně nepřijmeš ...tak k čemu to je? Jedním si ale jistý jsem...nenechám tě jít Kou...už nemůžu..." dodám skoro výhružně. Ale už bez něj opravdu nemůžu být... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zase mlčím, dlouho, než vstanu a udělám krok k němu. "Zavři oči," řeknu tiše. Rád bych něco vyzkoušel, něco udělal, i když je mi jasné, že Hizoku asi odmítně, pokud se tak bojí abych neodešel, je tady podle něj i možnost, že bych mu utekl kdyby to udělal...ale já jen... "Prosím." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Prosí mě...to je vtip... Nakonec přeci jen oči zavřu. Mé rty se jemně třesou. Byť se rád tvářím jinak, jsem jen člověk. Teď zrovna člověk zmatený a na pokraji sil. Když uteče...najdu si ho. Třeba na konci světa. A když mě uhodí...přestojím to. Nebyla by to první rána a navíc přestože se nedokážu od svého vidění světa odprostit, vím že není správné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Představ si...představ si nějaké své oblíbené místo. Pláž, zasněženou krajinu, bar..cokoliv," promluvím hodně tiše a melodicky. Mohlo by ho to alespoň trochu uklidnit. "Představ si, že je všude klid, nic nenarušuje tvé myšlenky, soustřeď se čistě jen na to, aby jsi si prožil atmosféru toho místa," pokračuji a můj hlas už se zdá, že skoro uspává. "A teď si představ to, co si představuješ pod jménem Kou..." na chvíli se odmlčím. "...a řekni mi co to je." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Můj třas je menší, přesto je. Jen vzdáleně vnímám objetí od Aillena, ale na pusu nereaguji. Ani na jeho slova, ty jdou jakoby mimo mě. Hledím dopředu a to, že se mi v zorném úhlu pohledu objeví Aillen, nic se na něm nemění. Proč...proč ho nedokáži zabít....kdybych ho tenkrát.i ted zabil...nešáhnul bych na něj..kam zmizel...at se mi nepomstí na bratříčkovi...at Norito nevidí...prosím....at nevidí nic z toho, co vídím já. Jediný hlazení mi pomáhá a třas se postupně ztrácí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chvíli mám chuť odpovědět, že je to jméno prázdné...že nevidím nic...ale... "Co bych si měl představit, než tebe?" zeptám se, aniž bych otevřel oči a snažím se, aby se mi netřásl hlas. "Když si představím to, co mi říkáš vidím tebe...a usmíváš se, tak jako se usmíváš jen na mě. Nebo tomu chci alespoň věřit," upřesním. Tohle je hloupé. Nerozumím, čeho chce tímhle dosáhnout. Stejně je to k ničemu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Myslím, že sjem mezi jeho slovy našel to, co bych mohl považovat za odpověď na svou otázku. Je zmatený, ale taky....kdyby mě opravdu viděla hlavně jen jako sebe, řekl by, že vidí sebe...ale on řekl, že vidí mě. Na tváři se mi objeví mírný úsměv...a taky už se netvářím tak prázdně. Rukou mu zakryji oči, aby ho nenapadlo se dívat. Druhou ruku položím zezadu ne jeho krk... A pak ho jemně políbím na rty. Tohle je to, an co jsem přišel po těch čtyřech dnech...a po tomhle. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Uvědomím si jako první přítomnost Aillena a jeho slz. Pomalu ho obejmu a přitisknu k sobě. Beze slov ho začnu hladit po zádech, oči mají stále zvláštní výraz.Rukou mu vjedu do vlasů a pohladím ho, než s rukou sjedu, abych mu otřel slzy. Dělám vše zase něžně, ovšem nemluvím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když mě políbí, překvapením ztuhnu a nedokážu vůbec reagovat. Po chvíli ale jednou rukou jemně odsunu tu jeho, kterou mi zakrývá oči. Stejně je nechám zavřené. Obejmu ho a přitisknu k sobě. Nechce se mi tomu věřit...ale nemíním ho pustit. Konečně mu jeho polibek vrátím, se vší vášní, kterou jsem v sobě dusil a přesto něžně. Nerozumím tomu...tohle je poslední, co jsem čekal. Ale toužil jsem po tomhle příliš dlouho, než abych se ptal proč. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile po chvíli polibek přeruším, tak mu položím prsty na rty, aby v tom nemohl pokračovat...zatím. "Řekl jsi něco, co mi naznačilo, že mě nevidíš jen jako svůj odraz..." promluvím, abych mu tak nějak vysvětlil své počínání. "...ale ještě si nejsem jistý...vším tímhle," pokračuji, i když vlastně nevím co přesně bych měl ještě říct. "A taky bych nechtěl, aby jsi v tomhle zašel moc daleko, dokud si nebudeš i jistý ty sám..co vlastně chceš," dkončím. Hizoku si to může přebrat jak chce...ale jedna věc je jistá, neuteču mu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A mně je to jedno. Položím mu ruce na tváře, hledím na něj, jako bych hledal nějaký náznak toho, že to nemyslí vážně. "Proč..." dostanu ze sebe jenom, ale pak mi dojde, že je mi to jedno. Vypadá to, že jsem ho k sobě přeci jen připoutal. I když po mně chce příliš. Nikdy nebudu schopný se na něj podívat aniž bych viděl svou tvář. I když vím, že si velmi dobře uvědomuju jeho osobnost, je to má tvář co mě k němu táhne a nemůžu to jen tak změnit. A taky dobře vím co chci. Chci aby mi patřil. Myslím že bude ještě trvat, než dosáhneme nějakého konce, ale přeci jen...tohle je víc, než v co jsem mohl doufat. "Myslel jsem...že mě budeš nenávidět..." promluvím konečně. Pořád mu vůbec nerozumím. Ale je vidět že se mi opravdu ulevilo...neodejde. Alespoň ne teď. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pohled se vrátí k němu a přímo se vpíjím do jeho očí. " Taky tě mám rád, Ai-chan...gomene....nechtěl jsem, aby jsi tohle viděl." něžně mu dám pusu na rty jako omluvu. Proč..proč jsi mi říkal..že je jako já....není..a nikdy nebude...NEBUDE. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že mám dvojče jsem byl prakticky posedlý tím, abych ho našel. Dlouhou dobu to byla jediná věc, která mě udržovala na životě...a taky při smyslech. Když jsem tě potom viděl, tak...bylo to jako kdybych viděl něco, po čem jsem toužil celý život. I tak mi ale došlo, že by nebylo dobré se na tebe dívat jako na své dvojče, které musím mít zaručeně rád, protože je to mé dvojče. Prakticky jsi pro mě byl cizí..velmi cizí, i když máš stejnou tvář. Pořád jsi byl czinec. Ale choval jsi se ke mně mile, cice jsi trochu divoký, někdy nepříjemný, ale pořád milý...to proto jsem tě začal mít rád. A během těch posledních pár dnů jsem si uvědomil, že tě nemám rád jen jako bratra...ale něco víc. Jen jsem si nebyl jistý, co na mně vidíš ty...jestli jsem pro tebe opravdu jen odraz...nebo něco víc. Ale vypadá to, že jsem něco víc...možná sice jen trochu, ale jsem pro tebe něco víc, než jen obličej. To proto..." Nevím proč jsem mu řekl všechno tohle, ale myslím,ž e má práo to vědět, když já vím tolik o tom, na co myslel on... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan...to nevadí. Jsem tu úro tebe stejně jako ty pro mě." Pokusím se na něj usmát. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Já...já...nic ..nevidím." řeknu dost nervozně a podívám se kolem sebe po pokoji. Jizva mě svrbí a tak rukou vjedu pod triko a poškrábu jí až je červená,skoro do krve."Nemůžu...Ai-chan." jen poznamenám, opravdu nevím, zda bych to někomu dokázal říct. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pere se to ve mě a jsem dlouho ticho. Jen se občas podívám na papírek na čele. " Já...já ti ...věřím...jen..ty si nemyslíš, že jsem blázen....kdybych dejme tomu přiznal...že..že něco vidím." dostávám ze sebe a vypadá to, že je to asi jediný pokus, jak ze mě cokoliv dostat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Můj dech je nevyrovnaný a i přes poměrný chlad cítím, jak se potím. " Já...vidím je od malička...co si pamatuji...naši to brali jako dětstkou hru, když jsem jim o tom říkal...ovšem po tom,co mě jeden z nich napadnul a málem zabil,..ta jizva je od klouzačky,po té co mě na ní hodil...v nemocnici mi bylo řečeno, že pokud o tom budu mluvit...skončím v ústavu...jako blázen...ale já je stále vidím...a bojím se o Norita...aby se mu nestalo to..co mě...aby ho nepotkal...jen náhodou jsem ho tenkrát zahnal...ale nezabil....nechci, aby napadnul Norita..." dostávám ze sebe velmi pomalu a špatně. Celý to vše prožívám a znova se začnu klepat. " Jsem blázen...Ai-chan...já jsem." Položím hlavu na Aillenovo rameno, mám zavřený oči a rty mám seknutý k sobě. Aillen je první, komu jsem to řekl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Položí hlavu na moje rameno a řekne že je blázen. Vypadá to, že se sám přesvědčuje. Jemně vezmu jeho hlavu do svých rukou a něžně sundám papírek z jeho čela, abych mu na to místo mohl dát pusu. "Nejsi blázen Eita-chan...nejsi, já to vím. A i kdyby si snad byl. Kdyby ses sám o tom dokázal přesvědčit...já tě budu mít stále moc rád a pro mě blázen nebudeš." Usměju se na něj a přivinu si jej k sobě. "Tak co? dovolíš mi teď chránit Noritu s tebou? Taky nechci aby se mu něco stalo." Moc mu chci pomoct. Tisknuho k sobě a hladím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Chvili se k němu jen tisknu, nemám potřebu nic říkat, nechci nic říkat. Tak a je to venku...co bude ted...bude opravdu Ai-chan se mnou i přes to všechno? Zlost mě přešla a ted si příjdu maximálně vyčerpanej. Taková zpověd mě sebrala sílu. Zůstanu o něj opřenej. " Ai-chan..gomene...nechtěl jsem, aby jsi byl svědkem tohoto...opravdu tě tím nechci zatěžovat...sám máš svý starosti...byl jsi smutnej...proč jsi byl dneska ráno smutnej?..Jak jsem přišel ze záchoda?" zeptám se tiše.Držím se Aillena v objetí a rukou zajedu pod jeho triko, potřebuji cítit teplo lidského těla. Jen položím dlan na jeho záda a víc nic nedělám,jen vnímám teplo Aillenova těla. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Potom nic neříká...jen se tiskne.Tisknu si ho tedy k sobě a jsem moc šťastný. Eita konečně promluví...zní trochu unaveně, ale nedivím se mu, když mi to všechno řekl. "Mě to nevadí. Budu rád když mě budeš, jak ty říkáš, zatěžovat s takovými věcmi. Pro mě to není zatěžování...Smutný...byl jsem smutný....měl jsem hloupé myšlnky...moc hloupé...že to snad se mnou nemyslíš vážně?!" Přiznám své myšlenky z rána nechci ho teď klamat a trochu se zastydím. "Nevím proč jsem si to myslel...i když vím že to tak není." Usměju se. Nemůže to tak být...jsem si tím jistý... Ucítím, jak mi zajel rukou pod tričko a potom jeho dlaň na mých zádech. Chytnu jeho druhou ruku a trochu jí sevřu a potom si jí držím u srdce. Nic už neříkám, jrn tiše držím Eitu u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ani nevíš, jak jsi mě vyděsil...myslel jsem že mě opustíš," řeknu aniž by to znělo vyčítavě. Spíš je poznat, jak se mi ulevilo. On už teď musí vědět, jak moc jsem jím posedlý. "Už to neuděláš...že ne?" zeptám se bez jakékoli jistoty. Já vidím že on chápe, že můj pohled na něj není ideálně takový, jaký by chtěl. Když se na něj podívám pořád vidím svou tvář, která mě tolik láká. Nevím, jestli když budu déle s ním, jestli dokážu vidět jeho, tak jak on si přeje, i když určitým způsobem se mu to už částečně podařilo. Pohladím ho prsty po tváři, jako bych nemohl uvěřit že je tady. Vážně jsem měl strach. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dlouho nic neříkám.Nemyslím vážně....copak bych mu něco takového řekl,kdybych mu nevěřil a nemyslel to vážně....s každým okamžikem víc a víc ho mám rád a on řekne...nemyslí vážně...Aillene, myslím to s tebou vážně. Podařilo se mu zahnat moje myšlenky na něco jiného."Ai-chan....myslím to s tebou vážně...já...tohle nikomu neřekl..prosím, nikomu to neříkej." Vím však, že on to nikomu neřekne. Pomalu zvednu hlavu a zadívám se Aillenovi do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...ale myslím, že už to opravdu neudělám. Pokuxde se tedy budeš chovat hezky," na tváři se mi objeví lehký úsměv. Myslím, že teď ho opravdu neopustím..jen tak. A navíc, myslím, že se budu pořád snažit, aby ve mně viděl něco víc, než jen svůj odraz. A sjem si jsitý, že to bude těžké. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro " Já vím, že myslíš...jen si chtěl vědět co mě trápilo...bylo to tohle a já ani nevím jak...Ale vím že to není pravda...že to se mnou myslíš vážně. vím, že by si mi to jinak neřekl." Usměju se na něj a potom ho pohladím po tváři volnou rukou. " Neboj...nikomu to neřeknu." Ujistím ho i když tuším, že to ví. Pomalu zvedne hlavu a potm se mi podívá do oči. Pohled mu opětuju. Můj pohled se vpíjí do jeho hnědých očí, které mi připadají naprosto krásné...a to už hodně dlouho. Na co myslíš Eita-chan? Doufám, že mi opravdu věříš...protože ti opravdu chci pomoct...kdykoliv to bude v mé moci...a dokonce i když nebude...Budu při tobě. Usměju se na něj a pomyslím si jak se onen nešťastný včerejší večer nakonec krásně vyvinul. Upravím Eitovi pramen vlasů z obličeje a pořád se mu dívám do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak ho držím v náručí, dochází mi, že mu kručelo v břiše. " Ai-chan....máš ještě hlad a nebo už jsi jedl?" zeptám se přímo do jeho ucha a na toho políbím. "Jestli budeš chtít, tak ti budu říkat dokola, že to myslím s tebou vážně a že tě mám rád, dokud toho nebudeš mít dost." navrhnu mu. Pomalu se mi vrací zpátky má nalada. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nakloním se k němu a políbím ho. Teď už vím že můžu a tak si to chci užít a taky se ujistit, že je to všechno pravda. Nechám naše rty aby se jen jemně dotýkaly, ale za okamžik už stejně neodolám a nechám svůj jazyk proklouznout do jeho úst. Cítím jeho chuť a je mi najednou nádherně... Snad to zase nepokazím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když mě políbí, tak zavřu oči. Tu chvíli, kdy nechá aby se naše rty jen dotýkaly, si nádherně užívám. Mám dojem, že jeho rty jsou hebčí než ty moje, ale to mně spíš těš, prtože alespoň vím, že nejsme úplně stejní. Když ve svých ústech ucítím jeho jazyk, tak mě to zprvu docela překvapí, ale hned se vzpamatuju a přejedu svým jazykem zkumo přes ten jeho. Neumím se líbat, protože jsem to nikdy nedělal, ale myslím, že dělám dobře...a i kdyby ne, určitě se to rychle naučím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechám ten polibek trvat dlouho a naplno si užívám, že konečně smím. Nic neskrývat je koneckonců mnohem snažší. Když konečně polibek přeruším, na chvíli se na něj jen tak dívám, než ho pevně chytnu za ramena....možná až moc pevně, ale dělám to nevědomky. "Chtěl bych...aby jsi bydlel se mnou," řeknu pevným hlasem a dívám se na něj tím svým nezdolným odhodlaným pohledem. Vím, že je malá šance, že to příjme, ale dokud je vůbec nějaká musím to zkusit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile Hizoku přeruší polibek a chytí mě za ramena, tak se na něj zadívám trochu překvapeně. Nevím co chce dělat. Po jeho otázce se podívám neúsměvně někam k jeho hrudníku. "Myslím, že to nepůjde...ne takhle rychle. Měl bych zůstat s mámou...alespoň ještě nějakou dobu," odpovím mu. Vím, že by Hizoku hodně chtěl, abych byl u něj, ale já opravdu ještě nemůžu...i když bych rád. "Možná...možná bych tě mohl dneska představit mámce..." řeknu po chvíli...není to až tak odvedení tématu. Mohlo by se to brát jako jeden z dalších kroků, aby to bylo jednodušší...a aby mě máti snáz pustila bydlet jinde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Obzvlášť teď bych ho chtěl u sebe pořád, ale prostě to nejde...není to jen na mě, není to tak jednoduché jak si to často představuju a jak bych to chtěl. "Každá minuta bez tebe je pro mě úplně ztracená...chci tě mít pořád u sebe, ať je to jakkoli sobecké, řeknu s očima přilepenýma k jeho tváři a prsty mu skoro majetnicky projíždím vlasy. "Dobře...pokud myslíš..." souhlasím nakonec, jako bych předtím nic neřekl. Počkám když budu muset...nějakou dobu počkám. Ale ne věčně... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jistěže se uvidíme velmi často, protože máme společné pracoviště, a taky musíme dohnat spoustu věcí...a vůbec. Uvidíme se hodně často a dlouho. "Máti bude doma až večer...takže..."začnu. Mám na mysli, že teď máme do večera čas na cokoliv...a já nemám nejmenší nápad na to, co by jsme mohli dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Až večer...tak můžeme jít ke mně...pokud ti to nevadí," navrhnu a znovu ho políbím. Tentokrát krátce, ale o to vášnivěji. Líbal bych ho mnohem déle...ale je tu zima a přes oblečení se mi ho špatně ochmatává. Pokud bude souhlasit a půjde ke mně, přesně vím, k čemu to bude směřovat. A on to musí vědět taky, takže nepochybuju, že mi to buď vmete do obličeje, nebo můj návrh odmítne. Ale toužím po něm až příliš, než abych se pro jeho dobro snažil ovládat. Zrovna v tomhle ohledu je mi jeho dobro ukradené. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu jen na chvíli, protože můj proud myšlenek je na okamžik přerušen dalším polikem. "No...myslím, že můžu jít k tobě," uním docela nejistě. Je mi jasné o co Hizokuovi jde, a tak si nejsem jistý, jestli ho nechat, nebo jít raději někam jinam. Ale když už nic jiného..myslím, že kdyby zašel moc daleko, tak bych ho praštil a bylo by to. Trochu si oddechnu a chytím Hizokua za ruku...pak se vydám ke schodišti. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Něco už jsem snědl. Ale ještě né všechno. Čekal jsem na tebe a když si nešel, nechal jsem jídlo jídlem a šel za tebou." Usměju se na něj. Zašeptá mi to do ucha a mé srdce se opět rozbuší o něco rychleji. "Nechci aby si to říkal stále. Chci aby, když to řekneš, se mi rozbušilo srdce. Chci to procítit. Ale když bys to říkal dokola...zevšednělo by to a už bych necítil to co cítím teď." Usměju se na něj. Snad to pochopil co jsem tím myslel. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Tak to jdem dojíst, at to tam nevystydne a ty nemáš za chvili zase hlad. " doporučím mu a sundám ruku z jeho zad, ovšem ze srdce ne. Dívám se mu do očí a usmívám se. Jakoby před chvili nic nebylo. Vnitřně stále nějaké pochybnosti mám,ale věřím v jeho pomoc a to mi pomáhá se srovnat tak rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechám ho aby mě vedl jen než sejdeme ze schodů, abych případně mohl zastavit jeho pád, ale když jsme dole, přidám do kroku, takže zase vláčím já jeho. Nejradši bych ho teď samou radostí umačkal. Když dorazíme ke mně, Nana se u dveří krčí a vrhá po mě pohledy plné čiré hrůzy, jak čeká, že jí zase bezdůvodně vynadá a očividně se jí nesmírně uleví, když mě vidí s Kouem a naprosto spokojeného. Předám jí svoji bundu a pak se zase otočím na Koua. "Máš žízeň...hlad?" zeptám se pro jistotu, ale přitom pomalým krokem postupuju směrem ke svému pokoji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Dobře.." Tiše souhlasím a přikývnu. Sundá ruku z mých zad, ale druhou nechá na svém místě. Dívá se mi do očí. Pomalu se k němu přiblížím a dám mu pusu na rty. Potom ho chytnu za ruku a odvedu do kuchyně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dole převezme vedení zase Hizoku, takže teď se stačí dívat jen jemu na záda. U něj doma se zase Naně jemně pokloním místo pozdrav u a předám ji i svůj kabát. "Něco k pití by nezaškodilo," odpovím na jeho dotaz. Ještě se ani nepohnu z místa...nejsme si jistý, jestli bych neměl nejdřív dostat něco k pití a pak teprve se vydat k Hizokuovi do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nechám Aillena sednou na jeho místo a dojíst jeho porci, sám si svojí nandám, protože tu nikdo není. Nejspíš vyrazili ven s malým na procházku. Jsem klidný, dokud vím, že rodiče u brášky budou. Nandám si jídlo a zasednu vedle Aillena. " Tak se do toho pust." vyzvu ho, následně si popřeji a pustím se do jídla. Nemám toho moc, přes to všechno nemám moc hlad. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile dojím sklidím ze stolu prázdné nádobí co po mě zbylo a začnu ho umývat ve dřezu. Když Eita pojí umyju i jeho nádobí a s úsměvem mu podám útěrku. "Já myju a ty utíráš." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Můžeme si na chvíli sednout tady," pokrčím rameny a sednu si na opěradlo starožitného křesla. To, že tudy může kdykoli projít někdo ze služebnictva mě stejně nemůže zastavit od toho, abych se na Koua vrhnul, když se mi bude moc chtít. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naluji si do hrnku trochu džusu a pořádně se napiji. Ve sklenici mi zůstane ještě něco džusu, kterým začnu točit dokolečka. Očividně mě nenapadá, o čem bych mohl mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Tak fajn,ale at se to jen blýská." pozbudím ho, zakroutím utěrku a zlehka Aillena švihnu přes zadek. Hned na to začnu utírat nádobí. Doděláme nádobí, uklidíme ho a hned na to vemu Aillena za ruku a odtáhnu si ho zpátky do pokoje. Posadím ho na pokoj a posadím se vedle něj. "Ai-chan..tak jak..vyrazíme ven a nebo chceš zůstat ještě tady? V kolik budeš chtít jít domů? Upřímně, nechce se mi tě pouštět, ale že bychom podle toho udělali program." řeknu a dívám se do jeho krásné tváře. Zvednu ruku a pohladím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Odvede mě do pokoje a posadí na postel. Zeptá se mě kdy chci odejít. Trochu mě to rozesmutní, ale když přizná, že mě ještě nechce pouštět, usměju se a zčervenám. " Co kdyby si teď rozhodnul ty jestli půjdeme ven nebo tu zůstanem?" Usměju se na něj a pokračuju. " A nechceš dneska ty přespat u mě?" Trochu mi zrudnou tváře, ale stále se usmívám. A pohladím ho po ruce, kterou mě hladí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Jestli souhlasíš, tak já to jen napíšu na papír a můžem vyrazit. Mám si sebou něco brát, počítám, že tam se nebudem muset mačkat jako tady u mě. Teda, nedobrovolně." Usmívám se a toužím vypadnou ven, chci zapomenout na to, co se odehrálo před chvili, na svůj stav a na to, že jsem mu to řekl. Připravím si černou mikinu a taky papír s tužkou a čekám, jestli s tím Aillen souhlasí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Měl by jsi mi povědět co se stalo za ty čtyři dny, co jsme se neviděli..." Jsem si dost jistý že on má o mém řádění zprávy velmi podrobné, protože všichni co mě potkali v agentuře ze mě byli na prášky. "A jak ti jde nová práce...snažil jsem se z Kena něco vytřískat, ale on se jen smál a říkal, že to to jde dobře," zamračím se trochu. Ken je vážně moc umělec na to, aby z něj člověk dostal kloudného slova. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ani moc nevím...hlavně jsem moc nespal...pořád jsem přemýšlel...a Ken mi řekl jen to, abych fotil fotil a fotil, že se ještě zlepším...jinak nic," promluvím. Vlastně toho nemám moc na povídání, protože není o čem. Po chvíli si lehce povzdechnu...ani jsem si neuvědomil jak moc jsem unavený, ale tímhle Hizokua zatěžovat enbudu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Je mi líto, že jsi kvůli mně měl tolik starostí...budu ti to muset vynahradit...vymyslím něco a vezmu tě ven...koncert, nebo můžu svého malého brášku vzít do lunaparku," zasměju se. Neočekávám, že by sám něco navrhnul, na to už jsem si stihnul zvyknout. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já nevím, zrovna teď chci odpočívat," odpovím mu. Je mi momentálně jedno, co udělá zítra, pozítří...to se uvidí až k tomu dojde. Teď je důležité zrovna teď...a teď jsem utahaný...i dkyž nechci aby si o mně dělal Hizoku starosti, takže se budu muset ještě chvíli držet. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Můžeš tu zůstat? Mohl by jsi tu přespat a tvoji mámu bychom navštívili zítra..." navrhnu. Když už nic jiného, bylo by fajn, kdybych se s ním mohl alespoň tulit v jedné posteli. Po těch čtyřech dnech co jsem ho neviděl by se mi to opravdu moc zamlouvalo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Musím jít domů...máti by o mně měla strach...ale možná by jsi mohl ty zůstat u nás," řeknu takový menší nápad. Vlastně by to nebylo zase až tak špatné. Máti by si s ním určitě taky chtěla promluvit, takže by se zdržel...a moje posel je malá. Což by taky přišlo Hizokuovi k dobru. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jen myslím, že v jeho domě, s jeho mámou nebudu moc vyvádět žádné špinavosti. Mám takový pocit, že s tím Kou počítá. "Dobře, jak chceš," přikývnu. Dokud můžu být s ním, je mi to vlastně jedno. "Pokusím se na tvou mámu udělat dobrý dojem, aby mi tě častěji půjčovala," usměju se na něj a jemně ho pohladím po tváři. Tenhle pohled mi opravdu chyběl... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne, nezakázala by to, dokud by se nedozvěděla o tom, co mezi námi je...bude. Trochu přivřu oči...začíná mě přemáhat spánek,ale je příliš brzy na to, abych usnul, navíc jsem si jistý, že kdyby se tak stalo, tak by mě Hizoku nevzbudil a nechal by si mě tady. Což já nemůžu dovolit, takže se tomu budu statečně bránit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jen jestli nebude příliš šokovaná...mimochodem...kam si tak myslíš že se v té tvojí boudičce plné fotek vlezu?" ušklíbnu se. Záměrně mluvím velmi tiše. Kdybych mluvil nahlas, udržoval bych ho při vědomí, ale tenhle tichá, klidný hlas ho bude ještě víc uspávat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Postel je dost velká na to, aby si tam lehli dva...velmi blízko," řeknu trochu škádlivě. I když Hizoku mluví potichu, to o čem mluvíé mě ještě udržují bdělého. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Když velmi blízko...tak to souhlasím..." usměju se a můj hlas je ještě tišší. Nakloním se k němu a opřu se svou tváří o jeho, abych cítil jeho teplo. Nepřestávám ho přitom hladit po vlasech. Já bych chtěl být ještě blíž než jenom takhle... Mimochodem by mě moc zajímalo, co by se stalo, kdyby nás jeho máma přistihla v nějaké..výmluvné situaci. Je docela lákavé to vyzkoušet...i když by mu pak mohla zakázat se se mnou vídat, takže si nejsem jistý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že máti nebude proti..aby jsi u nás přespal..." dodám po chvíli. Když se ke mně Hizoku přiblíží a já můžu nádherně cítit jeho teplo, tak lehce přivřu oči, protože je to velmi příjemné. Jednou rukou mu projedu vlasy..a pak mu přejedu po rameni a pak přes paži až k dlani ruky, kteou mě hladí po vlasech. Pak pustím ruku volně k tělu.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jemně se dotknu rty jeho hrdla a pak ho na něj několikrát políbím. Rukou mu přejedu od pasu, přes hrudník a nakonec ho obejmu kolem krku, abych si ho mohl těsněji přitáhnout. Slova pro mě očividně právě ztratila význam. Teď, když vím, že mu moje doteky a moje blízkost nevadí, chci si vzít to, co mi doteď odpíral...i když si uvědomuju, jak moc špatná chvíle tohle je. Nemůžu se udržet a ani jsem to neplánoval. Prozatím se mé polibky vyhýbají jeho rtům a jsou opravdu jemné, ale z mého horkého dechu je vidět, že moje úmysly nejsou nejčistší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rukou přejedu k jeho obličeji a pak najdu jeho rty, na které položím své prsty, zabraňujíc mu tak v dalším líbání. "..teď ne..." je to tichá myšlenka, al eo nic méně důležitá. Kdybych ho nechal ještě zajít dál, tak by se mohl přestat ovládat, a pak by toho litoval.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tohle je k ničemu, pokud nechce. Teď to ještě zvládnu...že? Nejsem si ale tak úplně jistý, jestli je to únava, nebo něco jiného, co ho přimělo mě zastavit. "Nedokážu čekat moc dlouho..." zašeptám mu přímo do ucha a alespoň ho k sobě přitáhnu. Vím že si teď moc nelichotím, ale už příliš dlouho jsem se držel zpět a těď už nechci... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naštěstí mě brzy pustí...a pak mě jen obejme. "Já...já ještě nemůžu..." odpovím mu tiše. Ještě na tohle rozhodně nejsem připravený...a navvíc teď na to není zrovna vhodná chvíle. Nicméně, aby si nemyslel, že ho od sebe odháním, tak kolem něj obtočím ruce a chytím si je za jeho zády, protože jinak bych je asi neudržel.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pořád mi moc nevěříš..." konstatuju. Proč by taky měl. Dobře ví, jak ho vnímám. Musí se cítit zle. Jenže já s tím nic neudělám. Nemůžu to jen tak změnit. Ale pokud mě nechá moc dlouho čekat, nevím, co bych mohl udělat. Nechci to zase pokazit a riskovat, že mě opravdu opustí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Kdybych mu nevěřil, tak bych neměl oodvahu tady zůstat..a taky bych nejspíš taky nedokázal usnout v jeho náruči. Opřu si o něj hlavu jako bych hledal oporu, pak se mé ruce rozpojí a já se opřu celou svou vahou o Hizokua.. Ale to už nevnímám..jsem už více méně ve spánku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Připadám si snad provinile za to, jak se k němu chovám? Nikdy se za svou sobeckost necítím provinile... Vezmu ho opatrně do náruče a odnesu do svého pokoje, kde ho uložím do postele. Sám si skočím do sprchy, než se k němu vrátím. Nemám v úmyslu ho budit. Dlouho jen tak sedím na posteli a dívám se jak spí. Přitom ho jemně hladím po tváři a užívám si ty nepatrné doteky jak to jen jde. Jak dlouho to bude trvat, než mě k sobě pustí, než přestane mít strach? Přísahal bych, že tak sedím hodiny...a hodiny, než se odhodlám konečně zhasnout světlo a lehnout si vedle něj. Přitisknu ho k sobě a zůstanu zírat do tmy. Je u mě...a já zařídím aby to tak zůstalo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro přestože jsem se neprobudil za celou tu dobu, kdy tady byl Hizoku, tak tohle je zvuk, na který reaguji vždy... Proberu se tedy okamžitě a chvíli jsem naprosto zmatený, než si uvědomím, kde jsem. Opatrně se posadím, protože kolem sebe cítím Hizokuovy ruce. Rychle nahmatám mobil...máti vypadá, že o mně má opravdu strach, protože už mi napsala, kde jsem. A já teď nevím, co jí mám napsat...že jsem u kamaráda a přespím tady, nebo že budu za chvíli doma...? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jakmile je v pokoji zase ticho, začínám se propadat zpět do spánku. Sám jsem toho za poslední dny moc nenaspal a navíc jsem na svých záchvatech vzteku vyplýtval nepřiměřené množství energie, takže přestože to předtím nevypadalo, potřebuju spát a Kouův pohyb mě neprobudí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mohl bych odejít, ale to by znamenalo, že se Hizoku probudí sám a bude zmatený, naštvaný či něco podobného. Nakonec do zprávy napíšu, že jsem u kamaráda a že jsem snul...a že u něj přespím. A taky ještě dopíšu ať se o mě nebojí. Zaklapnu mobil a položím ho na stolek u postele. Pak si zase lehnu ale tentokrát obejmu Hizokua já. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Každopádně co tě překvapí, když se probudíš je, že to nejsi ty, kdo objímá koua, jak jsi byl, když jsi šel spát, ale Kou objímá tebe. A vypadá, že ještě pořád hluboce spí...asi byl vyčerpaný víc než ty. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jestli chceš vyrazit...klidně můžeme. Vezmi si sebou co uneseš...klidně i postel...ale nebudu ti s ní pomáhat až nebudeš moct. A je u mě celkem dost místa, takže si vem opravdu co chceš." Zasměju se. Eita chvíli čeká na moje rozhodnutí. "Teď jsem si vzpomněl, že mám u strýce notebook. Co takhle pro něj zajet a potom můžeme ke mě domů, kde si necháme věci...no já bych se asi i převlíkl a pak vyrazíme ven?" Usměju se a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začnu se balit, své věci do báglu jako oblečení, nějaký ten blok s tužkou , a další případné věci. Na kytaru jen smutně koukám,ale sebou si jí nevezmu. Po určitě době jsem sbalený a připravený. V ruce držím lístek pro rodiče, který dám na naše smluvený místo. " Tak jsem připraven a co ty?" Usmívám se a přistoupím k Aillenovi. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Čekám než se Eita sbalí. "Kytaru si sebou nebereš?" Zeptám se ho když vidím, jak se na ní smutně kouká. "Co kdybych chtěl aby si mi něco zahrál?" Usměju se na něj. Jakmile je Eita sbalený, odejde ještě někam dát lístek pro rodiče a já se zatím zajdu obout. Jakmile sáhnu po kabátu Eita už je vedle mě. "Zase chceš jít pěšky a metrem?" Zaptám se ho s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Doběhnu a obuji si svoje zimní boty. Postavím se, zamknu a klíče schovám. Nandám si rukavice a zcela jakoby nic chytnu Aillena za ruku a druhou přidržuji na zádech kytaru v pouzdře. " Tak jdeme na to metro?" A udělám krok směrem k metru. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tak jako se už ukázalo, trvá mi menší dobu, než načerpám energii, než Kouovi. Já jsem zvyklý spát málo, ale on ne. Tak mě napadá, že než se probudí, mohl bych mu přinést snídani do postele, alespoň z ní nebudeme muset jen tak vylézt. Jemně odsunu jeho ruce a políbím ho na hřbet jedné z nich a pak se jako myška vykradu z pokoje. Nechám si od Nany připravit tác plný samých dobrot a taky přiberu dva hrnky čaje. Když se vrátím, položím podnos na stolek a vklouznu zpátky ke Kouovi. Obejmu ho o přitáhnu k sobě. Jen ať spí. Já si budu užívat jeho přítomnost. Nejhorší, co se může stát je, že nám vychladne čaj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Trvá mi ještě nějakou tu půlhodinku, než se konečně proberu a otevřu oči. Chvli se jen tak dívám před sebe, než se pohnu a dám najevo, že sjem vzhůru. "Ohayou..."pozdravím Hizokua tiše a ještě zavřu na okamžik oči. Hned je ale zase otevřu a posadím se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile se obuje a zamkne, chytne mě za ruku. Trošku zčervenám a sklopím hlavu. Venku je zima a tak si přes pusu a přes nos natáhnu šálu a potom si spravím tašku na rameni. "Jdeme." Zahuhňám mírně přes šálu a přitulím se k jeho ruce. K metru dojdeme bez jakéhokoliv klouzání a pádů. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vypadá to, že jsi vážně hodně přemýšlel, když tě to takhle vyčerpalo," zasměju se a pohladím ho po vlasech. Natáhnu se pro tác a položím mu ho do klína. Má velmi příhodné nožičky, které ho i takhle dobře stabilizují a nemusím se bát, že bych měl postel politou čajem...i když to se mi stejně může povést vlastní hloupostí jak se znám. Snídaně až do postele...to doma nemáš viď?" řeknu hrdě a jeden by věřil, že jsem ji nejen přinesl ale i připravil a možná dokonce sám upekl pečivo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Předpokládám, že taky vypadá hrozně...ani jsem se včera, než jsem usnul, neodlíčil, takže mám rozmazanou půlku obličeje. Nicméně funguju docela dobře na to, abych nalil čaj do svého a Hizokuového hrnku a napil se. "Myslím, že na tohle bych si zvykl velmi rychle..." přejedu si rukou vlasy a zvednu z tácku něco, co vypadá velmi chutně, a taky to chutné je, když to sním. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kdyby jsi bydlel se mnou...mohl by jsi tohle mít každý den...a vůbec bych se o tebe postaral," zašeptám mu do ucha. Očividně se téhle myšlenky nemíním vzdát a budu ji Kouovi předkládat velmi často. Nicméně to nezní jako nějaké naléhání, prostě to konstatuju. Stejně doufám, že se mi tohle přání splní...brzy. "Takhle jsme jako skutečný pár...ale když mi odejdeš za mámou, to tu iluzi trochu nabourává," zasměju se, aby věděl, že to nemyslím zle, jen z legrace. I když mě to doopravdy trápí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem do metra a nastoupíme směrem k jeho strýčkovi. Nepustím ho, najdu volný dvě místa a usměji se na Aillena. Sundám ze zad kytaru a posadím se na jedno volný místo a naznačím druhou rukou, aby se i on posadil. V metru se na Aillena usmívám a ostatních si nevšímám. Tak a už abychom jeli od strýčka..nechci ho potkat...snad ho to po tom včerejšku přešlo..nechci si kazit náladu..zase se kvůli nim dostat do stavu, který se mi nelibí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Dneska jdeš za mámou se mnou...když jsme tam nezašli včera," dodám ještě, aby nezapoměl. Když nad tím tak přemýšlím... "Budeš vánoce slavit s rodinou...?" |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já vím, neboj se, nezapomněl jsem," ujistím ho. Vlastně se divím, že nic neřekl na to, že tu spal i přestože to odmítnul, když jsem mu to navrhnul. "Vánoce? S rodinou? Blázínku!" reaguju an jeho otázku smíchem. Vánoce slavím nanejvýš tím, že se jdeme s kolegy opít a moji rodiče...i kdyby čirou náhodou chtěli být se mnou, jakože nemají čas, tak já bych nechtěl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zanedlouho vystupujem. Od stanice je to jen kousek starou alejí ke strýcovu sídlu. Před branou se zastavím a otočím se na Eitu. "Počkáš prosím tady?" Podívám se na něj naléhavě. "Já budu za pár minut zpátky. Bude to jen chvilka." Usměju se na něj a ani nečekám na odpověď a vkročím na půdu strýcova sídla. Uvnitř nikoho nepotkám. Příjde mi to trochu divné, ale vydám se na cestu do svého pokoje. Tam sbalím složku s výkresy, notebook a nějáké oblečení co jsem si tu přinesl. Odcházím tedy s další taškou přes rameno. Dojdu k bráně a usměju se na Eitu. "Už jsem tady." Projdu bránou a na druhé straně se ho opět chytnu za ruku a vydáme se zpátky k metru. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro To, že Hioku nejí mi nevadí...pokud už jedl, tak je zbytečného do toho nutit, což je zbytečné, i když nejedl. "No...já je budu slavit s máti...myslím, že by jí nevadilo, kdyby jsi tam byl taky. Prakticky jsme rodina..."řeknu důvod, proč jsem se ho na to ptal. Bylo by sice hezké poznat i jeho rodiče a nějak se sejít...všichni i s mou mamkou, a promluvit si...v mezích možností. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem k sídle jeho strýčka, zastavíme a poprosí mě, abych zde počkal. Usměji a kývnu, že ano. Ovšem to ani nemusím, protože to už běží k sídlu. Přecházím před branou a čekám, než se znova objeví. Trochu mi mrznou prsty a tak přehodím kytaru na opačnou stranu. Po chvili se Aillen objeví a chytá se mě sám za ruku. Stisknu mu ruku, moje je už dost prokřehlá a vyrazíme k metru. "A kde ty vůbec bydlíš? Je to daleko a nebo jak se tam dostanem? Metrem a dál?" Zajímám se, protože nemám tušení, kde vůbec Aillen bydlí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Bylo by hezké, kdybych mohl být s ním...opravdu bych si to přál. Jenže...cítil bych se jako vetřelec. On chce slavit se svou mámou, ne se mnou. A ona o mě ani neví. Nevadilo by jí to... Ne rozhodně mezi ně dva patřím jedině jako klín, který je od sebe bude vzdalovat. Nic jiného. Nejsme rodina. Já a Kou ano...ona ne. "Já nevím. Nemám rád rodiné oslavy...vážně jsem spíš ten typ co se půjde s kamarády do baru opít...tohle myslím není pro mě," ozvu se nakonec. Zase nedokážu mluvit upřímně. I když tohle je pravda, jen ne celá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Byl to jen návrh..." řeknu s úsměvem. Hizoku nevypadal, že by pro něj rodina, vyjma mě, něco znamenala, takže se není čemu divit. "Tak spolu budeme slavit Silvestr," ušklíbnu se. Předpokládám že Hizoku bude mít hodně rachejtlí a tak, když už se rád baví a trocpí hlouposti. Takže by měla být pořádná zábava. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To by bylo skvělé," souhlasím o něco nadšeněji. Přeci musím vykročit do nového roku s ním... "Jen si nejsem jistý, jestli tě můžu nechat vidět mě opilého...někdy vyvádím vážně hrozné věci," zasměju se. To už k novoročním oslavám automaticky patří a pochybuju, že by mě Kou udržel střízlivého. To už spíš já opiju jeho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Výjdeme ven a i když centrum není moc daleko tady je ticho a klid. Procházíme podel dlouhé zdi za kterou je hřbitov. Kousek za ním se zastavíme. Stojíme před nevysokým bílým domem. vejdeme do vnitř a vystoupáme do 4. patra. Zastavím se u jedněch dveří v chodbě a vytáhnu klíče. Odemknu a vstoupím. "Jsem doma!" Zavolám, ale je to víceméně ze zvyku protože v bytě bydlím sám. Sezuju se a sevleču si kabát. Otevřu skříňa pověsím ho dovnitř. To samé udělám s Eitovou bundou jakmile se sevleče. "Tak tě tady vítám." Usměju se na něja pozvu ho dál do bytu. Z předsíně se vchází do velkého pokoje, který slouží jako kuchyň, jídelna obývák a pracovna zárověň. Odtud vedou 4 dveře. Na záchod, do koupelny a do dvou pokojů z nichž jeden je zamčený. Celý velký pokoj je laděný do světlých barev, především do bílé a béžové. Nábytek je dřevěný v odstínu hnědé s nádechem do červena a kovovými doplňky. Na protější straně jsou velká okna s výhledem na hřbitov a za nimi balkón. Celý byt je moderně zařízený. Béžová kožená sadačka Velké širokoúhlé LCD na stěně...atd. Vejdu do této místnosti, vytáhnu notebook, postavím ho na stůl a zapojím. "Udělej si tu pohodlí. Já se jen převleču a jsem zpátky." Usměju se a ukážu na sedačku. Potom vejdu do jednoho z pokojů a zavřu za sebou. Uložím oblečení co jsem přinesl od strýce a vybírám si do čeho se převleču. Po pár minutách si obleču červenou košili s pásky na rukávech a dvěni kříži na límci a k ní černé kalhoty s různými pásky a řetízky na nohavicích. Jdu zpátky za Eitou. "Nemáš žízeň? Nechceš něco než zase výjdeme? Jinak záchod je támhle." Ukážu na jedny dveře a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vezmu do rukou tácek a položím ho, s nemalou námahou, na stolek. Nebylo by dobré, kdyby spadl, když to vypadá, že se chce Hizoku mazlit. "Mámka odchází ve dvanáct do práce a vrací se v šest...takže domů zajdeme buď rovnou teď, nebo to necháme ne vačer...u čehož je pravděpodobné, že skončí jako ten včerejší, takže bych to nedoporučoval," řeknu po chvíli. Měli by jsme tam jít hned...s máti bych se potom domluvil, jestli bych zůstal večer doma, nebo šel zase k Hizokuovi... Uvidíme. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře...jak chceš... souhlasím, ale nevypadá to, že bych se nějak moc chystal vyrazit, protože začnu Koua zase jemně líbat na krku. Tentokrát zcela nevinně, jak jen tahle činnost může být. Nakonec ho políbím na tvář, ale nepustím. "Chceš si zase půjčit něco na sebe?" zeptám se a začnu mu odhrnovat vlasy z tváře, jako bych se snažil prsty vytvořit nějaký účes z toho jeho rozcuchu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že půjdu ve svém...jen si budu muset zase půjčit tvé šminky,"íodpovím mu jakmile se dochichotám. Pak ho jemně políbím na rty a vymaním se z jeho sevření. "Jdu ti zneužít koupelnu," vypláznu na Hizokua jazyk a zmizím do koupelny, kde ze sebe ze všeho nejdřív dostanu zbytky včerejšího líčení, než si začnu hrát s tím, co si vytvořím teď. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V jednom domě vystoupáme do 4 patra a vypadá to, že jsme tam dorazili. Vejde dovnitř a uvitá se, jako by tam ještě někdo byl. Vstoupím a rozhlídnu se kolem připraven pozdravit případné další lidi. Sundám si bundu a nechám ho, at mi jí pověsí. Vejdu do bytu a rozhlížím se. Ovšem jen abych našel volnou židli, na kterou bych se posadil. Posadím se ke stolu, kam zapojil notebook a vedle stolu postavím svojí kytaru. Rozhlížím se a sundám i batoh, který opřu o své nohy. Jen odkývu,když mi zahlásí o svém převlečení. Teda..má to tu pěkný..kde asi budu spát...zvláštní..tak velký byt a je tu sám..jak se může divit, že na něj ta samotá padá. Příjde převlečení, prohlídnu si ho a musím ho v duchu pochválit, sluší mu to. " Ne, dobrý..jen kam můžu dát svý věci a kde asi tak budu spát, abych si tam dal kytaru." Nasadím andělský výraz, jakože zatím nic nezamýšlím. " A co vůbec budeš vařit, abychom věděli, co nakoupit?" zeptám se a postavím se, jednou rukou si vemu batoh a hodím si ho na jedno rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chvíli uvažuju, co bude lepší přístup. Obléknout si něco EGA a vypadat slušně a vychovaně, získat si přízeň Kouovi mámy a přitom jí tajně podrážet nohy, nebo to dělat na rovinu, obléknout si Visual Kei a chovat se jak jsem zvyklý? Nakonec se rozhodnu pro něco, co vypadá jako kombinace obou stylů- černé tričko s pár úzkými řetízky, vestu a jednoduché kalhoty s několika přezkami. Můj make up ale stejně jako vždy vyvolává dojem, že na koho se podívám chci v nejbližší době zabít, i když se usmívám. Když vyjdu z koupelny zamířím rovnou ke dveřím. Nepochybuju že Kou už čeká s tím jak mi to vždycky trvá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Počkám a Hizokua venku, kde si chvíli ukrátím tím, že zašnu stavět minisněhuláka. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Myslíš, že můžeme jít? No s tou večeří ještě nevím...kouknem se co mají v obchodě a podle toho uvidíme. Co ty na to?" Usměju se na něj a táhnu ho zase ke dveřím. Obujeme se oblečeme a opět vycházíme ven. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ah malý bráška by si chtěl hrát? Teď na to není čas zlatíčko, ale slibuju že jak příjdeme postavíme si celou rodinu sněhuláků," promluvím na Koua přehnaně sladkým hlasem, jaký se používá na malé děti a poplácám ho po hlavě, když vidím, co dělá. Normálně bych se k němu hned přidal, ale nechci si zničit oblečení dřív, než se odehraje tohle setkání. Je pro mě hodně důležité. Chystám se totiž potkat svého největšího konkurenta v boji o Koua. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Haaaaaaiii~" protáhnu v hlavě souhlas, zatímco nechám sněhuláka sněhulákem a vydám se za Hizokuem. Chtím ho zase za ruku a začnu vést k nejbližší vlakové stanici...rychleji to domů opravdu nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Můžeme jít potom spolu na oběd? Pořád ti jeden dlužím ještě od té chvíle kdy jsem to všechno...zkomplikoval," řeknu trochu omluvně. Chtěl bych abychom spolu zase dnes byli co nejdéle, takže doufám, že to bude možné. Jeho máma stejně nebude doma, tak by to nemělo vadit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že by to šlo. Vlastně myslím,ž e mamka ještě nezačala připravovat oběd, takže jí můžu říct, ať se nenamáhá, že budu jíst jinde," odpovím mu po chvíli chůze.. Sice mě mrzí, že jsme neobědvali u předtím, ale bohužel se nedalo nic dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Výborně," usměju se, rád, že mi to prošlo. Mám skoro pocit, že Kouova matka musí odsouhlasit každý jeho krok. Je to opravdu otravné, jen nevím, jak to udělat, abych to skočil...nejlepší prozatím asi vážně bude získat si její důvěru. Když procházíme kolem pouličního stánku s květinami, koupím jednu růži. "Musím se tvé mámě vlichotit, aby se nebála, že na tebe budu mít špatný vliv...jakože u mám," ušklíbnu se na vysvětlenou. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně už je jen za rohem, jen doufám, že nám pojede rovnou nějaký vlak. Byla by škoda, dkyby jsme ještě museli nějakou dobu čekat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Máš rád růže?" zeptám se ho najednou, jako by to bylo nějak zvlášť důležité. Já mám rád květiny, protože jsou tak křehké. A nejradši ze všeho mám růže. Protože mají trny. Vlastně by mi ta kytka posloužila mnohem lépe, kdyby Kouově mamince ukázala nač ty trny má. No...snad se jí alespoň růže líbí a budu mít u ní nějaké plus body. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mám rád kytky všeobecně...hezky se fotí a je v nich jisté kouzlo," odpovím mu, když se na něj konečně podívám. Usmívám se, všechno to špatné a divné, nad čím sjem přemýšlel těch posledních pár dní je pryč, takže jsem štěstím téměř bez sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kouzlo..." zasměju se. Zní to tak nějak naivně ale určitým způsobem pochopitelně. Zajímalo by mě, jestli mám v jeho očích taky takové kouzlo. Alespoň větší než kytky. "Kdy jdeš zase do práce? Teď toho moc nemám tak bych mohl jít zároveň s tebou," zeptám se po chvíli, když už se zmiňuje o focení. Třeba bych mohl přesvědčit Kena aby konečně nechal Koua fotit mě. Alespoň by si ty fotky mohl nechat a nepochybuju že to by ho potěšilo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Vlastně tam mám být až 26.," dodám pro informaci. Jsem celkem rád, že v agentuře dávají takhle volno...i když já bych možná i rád, kdybych pracoval normálně bez svátků. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co je Aillen připraven, vemu ho za ruku a vyrazíme spolu k výtahu. " To jsem zvědav, na co narazíme v obchodě. Na nákup jedem do centra či je tady v okolí i nějaký obchod? A co je tu za hřbitov?" zeptám se při čekání na výtah. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mám donést nějaké návrhy a odsouhlasit fotky do magazínu, ale to mám za chvilku, to můžu udělat na vánoce....Kou se mnou nebude. A pak půjdu do práce s ním. Trochu zklamaně se na něj podívám, když mě pustí. "Je ti zima?" pozvednu obočí. No já ho budu klidně zahřívat i teď a tady. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ne...zima mi není, jen se mi ohnul okraj rukavice," odpovím mu s úsměvem. Chytím ho zase za ruku, zrovna včas, protože přijel náš vlak, takže dovedu Hizokua dovnitř a sednu si. Ani teď mu nepustím ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jestli chceš stavíme se nejdříve do centra do cukrárny pro něco sladkého jako dezert a potom až můžeme jít nakoupit. Jednem dobrý obchod je celkem blízko." Na otázku ke hřbitovu se zarazím. "No je to docela normální hřbitov. Některé hroby tam, jsou už dost staré. Celý ten hřbitov je starý. Pochází ještě z éry Azuchi-Momoyama." Vysvětlím a usměju se na něj. Výtah přijede a my nastoupíme. Dojedeme dolů a opět se vydáme do té zimy. Čekám až se Eita rozhodne kam teda půjdeme. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Hm..cukrárna..to zní velmi dobře...jdeme...a potom zajdem do obchodu." odsouhlasím a prohlížím si ho ve výtahu, kterým klesáme dolů. Vyjdeme ven. Pevně ho držím za ruku a ještě ho stisknu. Zkontroluji pohledem, jestli ted si vzal konečně rukavice. Usmívám se a zadívám se do dálky. " Tak jdem do té cukrárny, ved mě, Ai-chan." Sjedu pohledem na hřbitov. Teda, tak starý hřbitov...ani nevím, zda bych se tam chtěl podívat..na jednu stranu láká..na druhou stranu mě děsí..nechci zbytečně vidět víc než musím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nastoupím do vlaku, nebo se tam spíš nechám zatáhnout a na chvíli se zahledím na plánek, abych odhadnul, jak dlouho bude cesta trvat. Mám ale dost práce s tím, abych nepustil Koua a přitom uchránil růži od umačkání davem. "Proč jenom musím bydlet v jednom z nejzalidněnějších měst světa?" zaskučím, když mi někdo šlápne na nohu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po chvíli se ale natáhnu a vezmu růži do ruky, protože u mě bude ve větším bezpečí, když sedím..i tak si ale raději budu dávat pozor, aby na ni někdo, třeba Hizoku, nesletěl. "Nevím, ale kdyby jsi tu nežil, tak by jsme se nepotkali," odpovím mu hodně mile. Vlastně ono, kdyby jsme nežili v tomhle městě...třeba v mnohem menším, tak by jsme se potkali dřím...ale sjem rád, že žijeme alespoň v tom samém městě. Jinak by jsme se nepotkali vůbec. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro To je čistě teoretické...mohli bychom se i tak potkat...a tady bychom se nemuseli nikdy potkat stejně, kdyby nezasáhl Aillenův strýc, zavažuju tentokrát v duchu. Na chvíli mi hlavou proběhne myšlenka...jedna z těch náhlých, nad kterými nemá člověk žádnou kontrolu, jestli by nebylo lepší, kdybychom se nepotkali, protože můj život se tím obrátil naruby. Okamžitě ale jen zatřesu hlavou a zaženu ji, nechci aby si toho Kou všimnul. Když je tady jsem opravdu rád. Víc než to. Pohladím ho po vlasech, jako bych chválil hodné dítě a znovu se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na okamžik kouknu z okna, než se zase obrátím s pozorností na Hizokua. "Je celkem fajn, že jsme dvojčata...i v tomhle věku se nemusí ostatním zdát divné, když se budeme dotýkat...dvojčata jsou v mnohem intimnějším vztahu než kdokoliv jiný, takže to nepřipadne kolemjducím divné," řeknu jednu ze svých trochu starších myšlenek. Opravdu je To docela výhoda, protože s Hizokuem...on se mě bude určitě rád dotýkat i na veřejnosti... A navíc se věčně držíme za ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale já mám rád pozornost. "A navíc myslím že ani dvojčata se nemůžou na veřejnosti líbat, aniž by vypadali divně," ušklíbnu se a opravdu se k němu nakloním, ale nakonec se jen dám do smíchu a zase se narovnám. Nechci ho znejistit a v téhle pozici, kdy je na mě nalepených pět cizích lidí by to bylo stejně dost nepohodlné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že v harajuku by to prošlo...nebo by jsme mohli založit rockovou kapelu," řeknu s mírným úsměvem. Když se ke mně Hizoku nakloní, tak se zase lehce oddálím, i když by mi nevadilo, kdyby mě políbil, opravdu by to tady vypadalo divně, takže s tím nesouhlasím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Lidé okolo...ať už si myslí co chtějí, tě nemůžou nijak ovlivnit...taky bys tak měl přemýšlet," pocuchám mu vlasy. Stále se usmívám, takže je vidět, že si to nějak moc neberu. Kdybych měl opravdu velkou chuť ho políbit, udělal bych to beze slova a bez přemýšlení, ať už bychom byli kdekoli a ať už by Kou souhlasil nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nemůžu za to, že mám ve zvyku nad vším příliš moc přemýšlet. Naštěstí už tohle emusíme rozebírat, protože vlak zastaví v naší stanici, takže za ruku vyvedu Hizokua ven. Jakmile jsme na zastávce, tak mu vrátím růži. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po necelé půlhodince cesty a povídání se dostaneme do centra. A za chvíli i do cukrárny, ale jiné než včera. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem do další cukrárny. Tentokrát už mám peníze a tak vejdu a najdu pro nás volná místa. " Tak a dneska tě už můžu pozvat...co si dáš?" A podám lístek s nabídkou Aillenovi, aby si vybral. Přitom se k němu přisunu tak, abych mohl koukat s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojdeme do cukrárny a oba se posadíme. Eita mě prý tentokrát pozve. Neodporuju jen se usměju. Potom kouknu do lístku. "Děkuji...no asi si dám Schwarzwaldský dort a Earl Grey." Usměju se na něj a za to, že mě pozval, mu dám pusu. "A co si dáš ty?...Ale ten dezert po večeři zaplatím já." Řeknu nesmlouvavě, ale usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Obsluze nadiktuji naši objednávku. " Ty chceš platit dezert po večeři..dobře..ale moc si nezvykej ... sice nejsem nejbohatší,ale tebe si chci trochu hýčkat." pod stolem mu přejedu po noze, jen zlehka po stehnu a přitom na něj mrknu. Obsluha příjde brzo a donese nám objednaný jídlo a pití. Než se však do toho pustím, tak se zadívám na Aillenův dort a přitom naberu svůj dort a ten první kousek dám před něj, aby si ho vzal dřív, než se zakousne do svého. " Moc rozmazlovat...a ve všem." dodám tajemně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pomalu bych měl být nervózní co? Připadám si skoro jako bych šel přádat o ruku své přítelkyně a ne se představit nevlastní mámě svého bratra," zasměju se. Žádná nervozita na mě není ovšem patrná a to z jednoduchého důvodu- nervózní vůbec nejsem. Spíš už se docela těším a plánuju, co udělám, až ji poznám. Protáčím růži mezi prsty, jednou se dokonce seknu o trn ale nevěnuju tomu pozornost. Mám na mysli důležitější věci. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli jsme tam, rukou mu naznačím ať je potichu, než otevřu dveře. Nakloním se zpoza dveří a přelítnu vnitřek, jako bych zkoumal, jestli je tam nějaký vetřelec...když zjistím, že tam máti není, tak vejdu dovnitř, sundám si kabát a zuju boty. "Hlavně slušně pozdrav...a chvíli tu počkej." upozorním ještě Hizokua, než se vydám najít máti..myslím, že bude v obýváku. Nebo v kuchyni.. No, najdu ji v obýváku jak si čte knížku. Něco ji ukážu na prstech, než se vrátím pro Hizokua, kterého pak dotáhnu do obýváku a ukážu mámě, která se na něj dívá..docela překvapeně. Ale předtím jsem ji na tohle připravil, takže to překvapení není tak moc...nápadné. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Řekl jsem přece, že ti udělám večeři a to k tomu patří ne? To nejlepší na konec...dezert." Usměju se. Trochu sebou trhnu, jak mi přejede pod stolem po noze, ale usměju se a začervenám. Chytnu ho za ruku a položím jí na stůl. Tu svou nechám na té jeho. Jakmile nám donesou dorty a pití, Eita nabere na lžíci svůj dort a nabídne mi ho. Trošku zčervenám, ale otevřu pusu. "V čem všem?" Zeptám se ho až dort sním. Napiju se čaje a taky mu nabídnu první kousek ze svého dortu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Poslušně počkám, než se pro mě Kou vrátí a pak ho následuju do pokoje. "Takamoto Hizoku desu, je mi opravdovou ctí že můžu poznat člověka, který celá ta léta držel ochrannou ruku nad mým bráškou a staral se o něj," představím se a zároveň jí i jakýmsi způsobem poděkuju. Hluboce se přitom ukloním a pak jí s okouzlujícím úsměvem podám růži. "Možná bych se měl chovat jakože rozumím znakové řeči, jinak bude komunikace zbytečně složitá. Pokud tedy nechceš své mámě vyprávět, že spolu mluvíme telepaticky, promluvím v duchu ke Kouovi aniž bych se na něj podíval. Pochybuju že si bude chtít zase vypisovat zápěstí a takhle to bude nejspíš nejlepší. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po mém nevinném pohlazení jsem vyhozen rukou od jeho nohy a dá mi mojí neposednou ručku na stůl. Na oko se zatvářím smutně, ale přeci jen prsty si držím tu jeho ruku na mé do té doby, než nám přinesou objednané věci. Po té, co Aillen sní nabízený kousek dortu, příjmu já kousek jeho. Olíznu a pochvalně se usměji. " Výborný dortík, ..a v čem všem?...Nech se překvapit, Ai-chan..přeci ti nemůžu zkazit překvapení." znova se zatvářím tajemně a slastně se napiji své vídenské kávy. Po té se pustím do svého dortu. Dojím dort dřív, než vypiji kávu a tak zbytek času, co čekám než Aillen dojí, popíjím kávu a dívám se po cukrárně,ale více po Aillenovi. Snažím se ho nenápadně pozorovat při jídle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mei Shiroyama," řekne má matka, než se podívá na mě, pak na Hizokua..a zase na mě. Tohle udělá ještě několikrát. "Velmi mě těší, nemyslela jsem si, že bych tě někdy mohla vidět," promluví po chvíli a stoupne si blíž k Hizokuovi. Vypadá, že je úplně dojatá, že ho vidí.. "Vy vypadáte opravdu oba úplně stejně," řekne po chvíli a jemně Hizokua pohladí po tváři. "Máti o mně ví, že vidím duchy..a věří tomu, zvláště kvůli těm fotkám, myslel jsi si, že o tom neví? Telepatie pro ni bude jen další talent, který mám," promluvím mezitím na Hizokua, čímž mu dávám možnost, aby se rozhodl sám, jestli jí to chce říct, nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Všímám si jak se po mě Eita díá, ale snažím se na to moc nereagovat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova se vrátím ke své kávě a upíjím. Jakmile máme oba dojedeno a vypito, zaplatím a připravím se na odchod z cukrárny. " Tak ted do krámu, Ai-chan?" ujištuji se v našem plánu a znova se snažím Aillena chytit za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když mi Kou oznámí, že jeho máma o všem ví a taky že mu věří, je to pro mě opravdu překvapení. Otočím se na něj a v očích mám poněkud zvláštní pohled. Jednak to vypadá, že má se svou mámou opravdu dobrý vztah, možná jí opravdu nemůžu konkurovat...a k tomu si nedokážu představit, že bych to já řekl svým rodičům... Když se mě Kouova máma dotkne, pořád se dívám na něj a tolik se polekám, že sebou prudce trhnu a skoro to vypadá, že se začnu bránit, než si uvědomím, co dělám. Opravdu nemám rád, když se mě dotýkají cizí lidé. Jak myslíš... odpovím pak Kouovi, když se trochu seberu a na jeho mámu jen omluvně kývnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Z toho, že sebou hizoku trhnul si nic nedělá, mohla to čekat. Když se na mě znovu podívá, tak ji začnu něco ukazovat na prstech...dělám to bezmyšlenkovitě, takže u toho nemyslím na to, co dělám. "Opravdu?" zeptám se mě potom máti a znovu nás oba sjede pohledem. "No...mohlo mě napadnout, že by jste tohle mohli mít společné..ale telepatie...no..tohle mě trochu překvapilo," řekne po chvíli. "Ah...málem bych zapoměla, chcete čaj?" zeptá se okamžitě. Já ji na to lehce přikývnu, takže máti dejde do kuchyně udělat čaj a nechá nás o samotě. "Běž za ní..promluvit si s ní.." řeknu jakmile zmizí...mohlo by to být dobré, kdyby si spolu promluvili o samotě. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Cítím jak se ve mně zvedá nenávist vůči té hodné a Kouem milované bytosti, ale tentokrát to nesmím dát najevo, takže se zase začnu usmívat. Jen přikývnu a vydám se do kuchyně. Co jí ale teď můžu říct...při tom, co cítím? "Milujete jej že? Koua...budeme se teď o něj muset dělit," zasměju se, jako by to byl jen vtip, ale mé oči jsou stále temné a chladné. "On je moje rodina...vlastně my dva jsme rodina, máme jen sebe navzájem. Je to zvláštní takhle ho najednou mít zpátky...doufám, že vám nenaruším plány, když jej budu mít často u sebe," řeknu jak nejpřátelštěji dovedu, i když můj pohled se nezmění. Tohle je to co mi nejvíc leží na srdci. Čí vlastně Kou je.... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile dojím svůj dort a dopiju čaj, Eita se vydá zaplatit útratu. Rozhlížím se co koupit jako dezert k dnešní večeři. Koupím 2 kousky šlehačkového dortu s jahodama a ještě několik kousků drobnějších zákusků. "Zase se projdeme, ne? A potom zajdem do toho obchodu...je to kousek od mojeho bytu." Navrhnu. Výjdeme ven, kde se už pomalu stmívá a podám mu ruku aby mě za ní chytl. Jdeme pomalu a klidně zasněženou krajinou. Na ulici už pomalu ubývá lidí i aut. Jakmile dojdeme k obchodu už je tma. Vevnitř je jen pár lidí. Jakmile vejdeme začnu si prohlížet zboží a přemýšlet co dneska Eitovi uvařím. Nakonec koupím nějákou zeleninu a maso, ale opravdu ještě netuším, co z toho bude. Výjdeme z obchodu a zamíříme si to domů, kde jsme za pár minut. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Něco v jejím hlase tě upozorní na to, že něco rozhodně není v pořádku. "Jsem ráda, že jsi se objevil teď...alespoň se nebudu muset strachovat o Koua, až tady nebudu," promluví po chvíli. Zdá se, že má ještě něco na srdci, ale odvrátí se od tebe a začne se věnovat přípravě čaje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Co tím myslíte?" nenechám se odbýt. Z hlasu je patrné, jak mě její slova rozrušila, naštěstí není poznat, že mám radost z toho, že by mi mohla jít z cesty. Sám bych to nedokázal, odstranit ji. Vím že ne. Kou ji má až moc rád. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem do obchodu a mě už se v hlavě rýsuje dábelský nápad. Nakoupíme vše potřebné a možná i nepotřebné, protože stále není jistý ,co k té večeři bude. Dojdem až k němu domu a já neodolám. Před vchodem si nenápadně sundám rukavici a zatímco Aillen otevírá, zabořím ruku do sněhu. Naberu si trochu a nechám ho cestou k němu do bytu roztávat v mé ruce. Trpělivě vyčkávám a dávám si velký pozor, aby nic nezaregistroval. Jen co odemkne byt a odloží nákup, přiskočím k němu a strčím mu mojí ledovou ruku zezadu na krk. " Pozdrav z venku, Ai-chan." Provokativně přitom poznamenám. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Jsem vážně nemocná...do týdne tady nebudu," oznámí ti jako by to bylo něco naprosto obyčejného. Pak se k tobě otočí zády, aby se mohla věnovat přípravě čaje. "Neměla sjem to srdce to Kouovi říct, je to tak hodný a milý hoch..."na chvílis e ve své činnosti zastaví. "Postaráš se mi o něj, až odejdu?" zeptá se tě, když se na tebe zase otočí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kami-sama jsem totálně zkažený...radovat se z něčí smrti...jsem sebou znechucen, ale nemůžu jinak. "Myslím že je lepší když to neví," řeknu tiše ve chvíli, kdy si uvědomím, jak Kou bude nešťastný. Ale však já ho z toho dostanu. V těžké chvíli budu stát u něj...to náš vztah jen posílí. "Postarám se o něj to přísahám. Nedovolím aby kdy strádal," slíbím alespoň. Je jediné dobro nad to Kouovo a to moje. Jinak se postarám, aby si žil jako v pohádce. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Jsem ráda, že jste se našli..nedovedu si představit, jak by to pro něj mělo být těžké, kdyby zůstal úplně sám," řekne po chvíli, zrovna když dovaří čaj. Rychle ho zalije a postaví konvičku na tácek spolu se třemi hrnky. "Kažopádně...myslím, že seznamováním čas stráct nemusíme...a také ti předem děkuji," Mei se ti lehce ukloní a vezme do ruky tácek, aby ho mohla odnést do obýváku, kde Kou sedí v křesle a odpočívá. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Právě se mi opravdu ulevilo. Na druhou stranu o sobě mám určité pochybnosti...jsem strašný sobec. A ani necítím za svou radost výčitky, jen je mi líto, že bude Kou zklamaný. "Není za co děkovat, dělám to protože ho mám rád," ujistím ji a vydám se za ní do obýváku. Sednu si do volného křesla a jemně se na Koua usměju. Opravdu...tvoje máma je moc milá, poznamenám. Jsem to ale bestie. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Říkal jsem ti to, je hodně milá," řeknu s úsměvem. Chvíli si ještě hraji s rukávem od své mikiny, než se podívám na oba dva. "No..myslím, že mám tak akorát čas na to, abych si vypila jeden čaj a pak musím do práce," řene moje máma a uusměje se na nás oba. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Taková škoda, že spolu nepobudeme déle," povzdechnu si a v duchu slyším něčí ďábelský smích. Ten hlas je dost podobný mému. "Musí to být pro vás těžké, když žijete s Kouem sama," poznamenám ještě, než se chopím svého čaje. Ještě že jsem tu teď já, abych se o bratříčka postaral. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Proč se v duchu tak hrozně směješ?" vyjedu na něj mírně zamračeně. Jsem rád, že to máti neslyší. To by fakt vůbec nebylo dobré. "No..je to těžké, ale naštěstí se to dá zvládnout, viď?" moje máma se otočí n a mě, k čemuž ji vesele přikývnu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nebere to jako legraci,ale spíš mi příjde naštvaný. Natočím hlavu nastranu a přistoupím k němu s omluvným výrazem. "Ai-chan..nezlob se....já tě nechtěl naštvat..jen poškádlit...však košile uschne...a určitě není jediná, co máš." Zvednu ruce a rozepínám jeho košili z opačné strany co on, jak mu chci pomoct. Přitom stále na něj házím své smutně štěněcí oči. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kami-sama, kdyby věděl, co mě přivedlo k takovému veselí, nikdy by mě už nechtěl vidět. A tenhle fakt mě konečně uklidní. Jen mu nedat nic najevo... Na jeho slova raději nereaguju. Nemám mu to jak vysvětlit. "Teď když má Kou mě určitě to bude mnohem lepší...navíc má taky práci," usměju se. Kouovi se teď dostane veškerého komfortu, který si bude přát. I který nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Já na to lehce pozvednu obočí...nevím co si ti dva řekli, ale vypadá to, že už si rozumí hodně dobře. "O čem jste si povídali?" zeptám se Hizokua zvědavě, i když je mi jasné, že mi nepoví vůbec nic. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "A nebuď zvědavý, zvědavost je smrtelný zlozvyk" dodám ještě. Nepochybuju že by byl hodně v šoku, kdyby to věděl. Bude lepší, když příjde k hotové věci. Ušetří si tím alespoň pár dní trápení. A já ho teď můžu alespoň škádlit. Jak dlouho říkala...týden? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že asi už půjdu..vy dva si spolu toho stejně máte ještě hodně co říct, že?" moje máma se zvedne i se svým hrnkem. Pak se nám oběma pokloní a odejde do kuchyně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Omamná představa. "Půjdeme na oběd? Máš už hlad?" zeptám se Koua, když jeho máma zmizí. Ani jsem na jídlo nepomyslel. A vlastně teď tu budeme sami..měl bych využívat toho, že je Kou v relativně dobrém rozmaru. Myslím že tak za týden s ním nějakou dobu nic nebude. Trochu se ušklíbnu a ne tak vesele jako obvykle. Když si to uvědomím znovu se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když se vrátím, mám na sobě svoji oblíbenou bílou mikinu se spoustou pásků. Dojdu do kuchyně. "Dáš si něco k pití?" Zeptám se zatím co vybaluju nákup a opět uvažuju, co vlastně budu vařit. Prozatím si jen přehodím přes krk zástěru a uvážu si jí kolem pasu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mohli by jsme jíst tady..myslím, že máma už něco uvařila, jinak by jen tak neodešla, takže tě můžu pozvat..." Na chvíli se podívám k oknu. "Navíc se mi už nechce ven...na nějakou dobu, možná až večer," dodám ještě a vypláznu na Hizokua jazyk. Nejraději bych teď jen seděl...a dělat méně aktivní činnost. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen se objeví v nových věcech a společně se dáme do vybalování. " Já bych si dal něco studeného..cokoliv...docela mám žízen po té kávě." Prohlížím si Aillena v zástěře a usmívám se. "Copak to dneska bude, kuchaři?" přistoupím a stoupnu si vedle něj. Zkouším z jeho pohledu hledět na kuchyn a zkouším uhádnout, co to bude. Co asi uvaří..něco tradičního..anebo naopak nevšedního...teda, čím mě překvapíš, Aillene. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen začne čistit zeleninu a tak odložím skleničku a pomůžu mu s krájením zeleniny a následně masa. Co začne restovat, tak se vrátím ke svému džusu a pozoruji Aillena v jeho zástěře. Teda...ten je ale kawaii...v té zástěře. Na konci vaření se však stane nehoda. Aillen si popálí jazyk a nejspíš asi hodně. Přiskočím a chytnu ho kolem pasu. Přitáhnu si ho a aniž bych mu cokoliv vysvětloval, začnu ho líbat. Ovšem jinak, snažím se předevšim svým jazykem jeho uklidnit a zchladit. Přitom sundám výsledek z plotýnky a jak ho držím za pas, vedu ho k ledničce. Otevřu jí a vytáhnu kostku ledu. Teprve ted přeruším polibek a přidržuji si jeho bradu tak, že ledem přejíždím po jeho jazyku. "Je to lepší?" pokračuji do té doby, dokud mi Aillen neřekne kladnou odpověd a zbytek ledu si hodím do džusu. Dostane jako bolestné další poiibek. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když Eita s chlazením skončí, hodí si zbytek kostky do džusu. Nemám ani čas na tohle zareagovat, protože mě zovu políbí. Nejspíše proto, abych na bolest zapomněl už úplně. Při polibku se mi trochu podlomí kolena, ale jsem opřený o skříňku tak to tak není vidět. Jakmile Ukončí polibekčnu chystat připravené jídlo na dva talíře. Donesu je na stůl spolu s příbory, sklínkami a džbánkem džusu. Potom se ještě vrátím do kuchyně a začnu něco hrabat ve skříňce. Nakonec vítězoslavně vytáhnu flašku saké. "Dáš si?" zeptám se ho a trochu zčervenám. Nečekám na odpověď a postavím flašku na stůl a posadím se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nachystám skleničky a hned pro nás naleji každému stejné množství saké. Zvednu skleničku na přípitek." Tak na nás a at nám chutná." popřeji a počkám, dokud to Aillen neodsouhlasí svojí sklenkou. Po té se spolu s ním napiji a pustím se do jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile dojíme hlavní jídlo. Odnesu nádobí a přinesu na dvou talírcích šlehačkový dort s jahodami a zvlášť ty další kousky sladkostí. Nabídnu mu na ochutnání svůj dost i když vím, že má stejný. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojíme a Ai-chan odnese ndobí a přinese dort. Usměji se na něj překvapen a zároven potěšen. " Teda, ty jsi skvělí hostitel..se budu stydět před tebou..já jsem selhal." Příjmu kousek od jeho dortu a sám mu nabídnu svůj. Po té se pustím i do dezertu. Po snědení dezertu a všech sladkostí se ještě mlsně olizuji, když odnáším špinavé nádobí. Vemu si svojí skleničku a stoupnu si k Aillenovi. " Tak ated si dáme ten poslední chod...kde si ho vypijem?" zeptám se a přitom si napiji dalšího loka, takže už tam toho saké mám půlku a zatím mi jen červenají tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nabídne mi svůj dort a já si ho s chutí vezmu. Jakmile dojíme i dezert a sklidíme nádobí, Eita se zeptá, kde si dopijeme to saké. Kouknu se trochu zoufale po svojí stále plné skleničce. "No..asi bychom si mohli sednou na pohovku, ne?" Navrhnu a trochu neochotně si vezmu svoji skleničku sebou. Posadím se doprostřed pohodlné pohovky a nechám eitu ať si sedne vedle mě. Opřu se o něj a v rukách si točím plnou skleničkou saké. Přemýšlím jak to skočí, když dopiju skleničku a budu opilý. To bude ostuda Pomyslím si a napiju se. "Co bys chtěl dělat teď?" Usměju se na Eitu. tváře už mi zrůžověli a to jsem si jen dvakrát lokl. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova se napiji a drcnu jemně do jeho. " Asi bych měl něco říkat, aby jsi měl čas pít, protože to vypadá, že se ti do toho moc nechce. A to tě čeká ještě jedna sklenička. ...minimálně." zálibně se na něj usměji a znova mu rukou přejedu po noze. " Víš, že ti to sluší v té tvojí zástěrce....jsi kawaii." řeknu mu kompliment, který myslím vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Poděsím se trochu. "Totiž...nemusíme to přece vypít najednou ne?" Pokusím se skrýt své obavy. Eita mě pohladí po noze. Trochu zčervenám a srdce mi začne bít rychleji. Jeho ruku však přryč nedám. Pochválí mi mojí zástěru. "Děkuji...dostal jsem jí kdysi od sestřičky." Zase zčervenám. Napije se ze skleničky a tváře mi zase o trochu zrůžoví. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Je opravdu krásná....dobrý vkus...a já bych ti měl něco vyprávět..tak mi řekni, chceš slyšet tamto ted a nebo si to necháš přímo jako pohádku na dobrou noc....o tvém rozmazlování." přistoupím, že mu trochu poodhalím své záměry. Napiji se a mé saké se pomalu blíží ke konci. Jsem hold zvyklý pít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Usměju se na něj a napiju se. Asi bych měl tu sklínku dopít. Eita už má saké téměř vypité. "Lepší bude když mi to řekneš až později. Budu se těšit...i když mě opravdu nemusíš rozmazlovat..mí stačí že jsi se mnou." Usměju se na něj a dopiju saké a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skleničky nechám na stole a objemu Aillena kolem ramen. Převážím ho tak, aby si mi lehnul do klína a začnu ho hladit ve vlasech. " Jestli ti stačí jako rozmazlování být s tebou, tak to bude to nejlehčí...rád s tebou budu...klidně celý dny." Sehnu se a dám mu pusu na nos. "Ai-chan...copak ti mám tedy vyprávět..něco o mě....ale už toho asi dost víš...Jak ty vůbec tady žiješ sám dlouho? Nepřemýšlel jsi někdy o nějakém spolubydlícím?" rozhlídnu se po bytě, příjde mi pro jednoho opravdu velký. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita si mě položí do klína a já se k němu přitulím. Dostanu pusu na nos. "ale když mě obejmeš nebo políbíš...nebude mi to vůbec vadit." Usměju se na něj. Červenat se nemusím, protože mám už i tak růžové tváře. "Nemusíš mi nic vyprávět...jen buď tady." Nechi aby mi Eita vyprávěl o své minulosti. Nechci aby byl potom třeba smutný. Zamyslím se nad další otázkou. "Hm...Přistěhoval jsem se když jsem šel na střední. Takže tu bydlím od jedenácti." Zase se na něj usměju. "Spolubydlící?!" Musím se na chvíli posadit, abych se nezadusil smíchy. "Kdo myslíš, že by chtěl bydlet s klukem, co vidí duchy ve čtvrtém patře s výhledem na hřbitov?" Příjde mi to směšné. Obzvlášť ta věta. Chvíli se ještě směju a potom si zase lehnu k Eitovi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Docela mě překvapí, jak dlouho je svým způsobem Aillen na vlastních nohou, a jak vlastně dlouho se cítí sám. Začnu se s ním smát, jak uslyším jeho odpověd na spolubydlícího. Ruku vložím do jeho vlasů a čechrám je. " Jo, takto vysvětlený to chápu, že sem nikdo nechce....tak ti budu tu samotu vyhánět já..protože mě tohle nevadí." Zadívám se na skleničky,ale podávat mu jí nehodlám, zatím. V břiše mi zapracují střeva, jak tráví výborné jídlo. " Ai-chan..kdo tě vůbec učil vařit? Zástěru máš od sestřičky...a ten um? Sám a nebo jsi měl učitele..protože jsi to ukuchtil vážně dobře...co kdyby jsi mě učil vařit?" mrknu na něj dolů do klína a pohladím ho po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Vařit?...to jsem se naučil u strýce. Často jsme tam byli oba, já i Line a neměli jsme co dělat, tak jsme chodili do kuchyně a tam byla moc hodná kuchařka a taky moc šikovná. Naučila mě moc věcí a my jsme jí potom pomáhali.Říkala mi že jsem moc šikovný. Byla úžasná ale už umřela." Usměju se. Trochu se zasním a vzpomínám. "Jinak děkuji moc za pochválené jídlo. Moc mě těší, že ti chutnalo. A jestli chceš učit...klidně tě něco naučím." Usměju se na něj. Chytnu jednu jeho ruku a tu políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Přijímám...moc rád se budu učit vařit pod tvým dozorem..jen bud na mě hodný, nemám talent jako ty." poznamenám po polibku a opět se k němu sehnu. Usmívám se a dám mu pusu na tvář. " Chodit sem budu klidně tak často, jak budu moct,....protože bydlení se mnou by jsi nevydržel a odstěhoval by jsi se dobrovolně na hřbitov." zažertuji. Natáhnu se pro svojí skleničku a trochu se napiji. Pak dám zbytek před Aillena, zda se sám ještě napije. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Postaví přede mě skleničku. Vezmu si jí usměju se a vypiju zbytek toho saké. Potom se k němu nakloním a dostane další pusu. "A co teď?" Usměju se a dostanu další pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ukončím polibek a uvědomím si, že bych se měl mírnit. " Ted? Ted můžeme jít ještě chvili ven, dále tu máme saké, tak tu jen tak popíjet a nebo máš tu nějakou hru? Třeba karetní?" zeptám se a rozhlídnu se. "Taky je tu možnost mě tu provést, sám ti zkoumat byt nechci, jít se opláchnout a natáhnout se, a něco sledovat." dám mu zase několik možností na výběr. Držím se od dalšího polibku, tak se na něj jen dívám a prstem jezdím po jeho obličeji a krku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita mi nabídne tolik věcí co můžeme dělat. Nevím co si vybrat. A ani nemám možnost se na to soustředit. Kouká na mě a jezdí mi prstem po obličeji a po krku. Trochu to lechtá, ale chvílema se cítím tak divně...divně ale moc příjemně. "Co by si chtěl dělat ty? Nechci dneska rozhodovat...nechám to na tobě. Taky proto jsem se tě ptal." Usměju se a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Stále si hraji prstem po jeho obličeji a nyní se zaměřuji na dráždění po krku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Asi bychom se ale měli zvednout, když si chceš odnést věci ne?" Začnu se pomalinku zvedat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Probere mě až jeho pohyb, jak se začne zvedat. Otevřu oči a usměji se. " Jo, už se zvedám." Pomůžu mu posadit se a teprve pak se zvednu a dojdu si pro svoje věci. Na záda hodím batoh a do rukou vemu kytaru. Přistoupím k němu a čekám, kam mě odvede a jak mě tu vůbec provede |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojdeme do ložnice, kde dominule manželská postel s nebesy z tmavého masivního dřeva. Je tu pár nočních stolků, nějáké skříně, toaletní stolek s líčidly a velké zrdcadlo. "Věci si dej, kam chceš. Jestli si je chceš uložit, polovina téhle skříně je volná...nemám tam co dát." Ukážu na příslušnou skříň. "Eita-chan? Vadilo by ti , kdybych se šel osprchovat už teď?" Zeptám se ho trochu nejistě. "Jestli ještě budeme pít...nevím jestli to potom zvládnu." Tak trochu přiznám, že se opiju celkem rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otočím se a jen se usměji. " Jen běž...asi půjdu po tobě ..pít saké můžem i umytý." Nechám ho odejít a sám si začnu z batohu vybalovat pomalu věci a dávat je do skříně tak, aby nebyly až tak moc zmačkaný z toho mého balení. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co to tam mám, tak se postavím a protáhnu si nohy. Z batohu vytáhnu svůj ručník, kartáček, hřeben a sprcháč. Hodím to k věcem na spaní a čekám na Aillena, až příjde. Posadím se zatím na zem a položím hlavu na postel tak, že zírám na nebesa. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Proč si nesedneš na postel? Takhle nachladneš." Upozorním ho a suším si konečky vlasů. Kolem pasu mám ručník. Dojdu k němu a dám mu pusu. "Jdeš se sprchovat, nebo koupat?" Usměju se na něj a sednu si na postel vedle místa, kde má opřenou hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po chvili se teprve zvednu a začnu sbírat svoje věci. " Tak já jdu na to, abych tu byl co nejdřív...saké je stále tam, půjdem na sedačku a nebo budem tady? Spíš tam, ne? " Jen se informuji, ale na odpověd si nepočkám a odejdu do koupelny. Možná i proto, že nechci Aillena vystrašit tím, jak moc se mi líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita je mo roztomilý, když se kouká pořád nahoru na nebesa. Po chvíli se však zvedne, posbírá si své věci a zeptá se mě na pár věcí. Než však stihnu odpovědět odejde. Dosuším si vlasy a otevřu skříň. Přemýšlím, co si obleču. Nakonec se rozhodnu pro své kožené kraťasy a bílou tak trochu průhlednou...no celkem dost průhlednou košili, kterou si zapnu jen do půl hrudi. na krk si vezmu kožený obojek a dlouho šňůru perel. Sednu si na pohovku a čekám, až se Eita vrátí z koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odnesu si věci do ložnice a přisednu si k Aillenovi na sedačku. Obejmu ho okamžitě kolem pasu a dám mu pusu na tvář. " Stýskalo se ti, Ai-chan?" Mám mokrý jen konečky,podle níž se dá poznat, že jsem se opravdu sprchoval. Všimnu si, co to má na sobě a přejedu po obojku, který se mi náramně líbí. " Teda, obojek....to tu nosíš normálně a nebo jen ted pro mě?" Prstem zajedu za obojek a přitáhnu si ho. I přes náznaky jsem stále něžný i v následném polibku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vypadá to, že se Eitovi zalíbil můj obojek. Usměju se. Vzápětí se však leknu, ale jen na velice krátkou chvíli, když si mě za něj přitáhne a políbí. "Nosím ho i normálně...ale teď ho mám na sobě jen a jen pro tebe." Usměju se a odpovím mu po tom, co ukončí polibek. Hned v zápětí ho však políbím já. Potom se zvednu a pustím hudbu na hifi věži. Postavím se před Eitu. "Nechceš třeba něco na pití, nebo tak něco?" Vyzvídám, protože chci aby se mu tady líbilo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přesunu se na jeho křeslo a sednu si mu čelem k němu na klín. Ještě že vážím houby a můžu si tohle dovolit, protože Kou je jinak taky pěkné vyžle. Zajedu mu rukama do vlasů. "Ale nejdřív tě budu muset zulíbat," ušklíbnu se a skutečně ho dost vášnivě, ale ne divoce, políbím. Je mi úplně jedno, jestli jeho máma už odešla z domu nebo ne. Teď už mi ho vzít nemůže a navíc pořád si myslím že kdyby tohle věděla byla by to vlastně vážně legrace. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak mě začne líbat, aniž bych měl čas mu v tom nějak odporovat, takže se do toho polibku na chvíli ponořím, než ho ukončím a zase položím Hizokuovi prsty na rty. Jakmile tak udělám, tak se ozve zaklapnutí dveří, máti už tím pádem odešla. "Příště počkej, než odejde...jsi hrozně nedočkavý," vyhubuji jemně Hizokuovi, ale vůbec to nemíním nijak zle. Valstně je to celkem...roztomilé, ale nejsem si jist, že by se mu tahle myšlenka líbila. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Roztáhnu se na pohovce a počkám, dokud nepříjde. " Chceš s něčím pomoci a nebo to zvládneš sám?" ujištuji se, a jsem připraven i přes své pohodlí se zvednout a jít mu pomoct. Jen co máme dobroty a pití, tak si Aillena chytím znova za obojek a přitáhnu si ho k sobě do klína. " Nemáš k obojku ještě něco...tak přemýšlím, že jsem si měl vzít ty moje pouta...na dobrou noc." Posadím si ho tak ,že je ke mě předem a já si o obejmu nohama a jeho nohy dám kolem mého pasu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Je mi jedno kdo tohle bude vědět...ať ví celý svět, že tě miluju," usměju se a není pochyb, že je mi skutečně jedno, kdo bude o našem vztahu vědět. Znovu ho políbím a přitisknu se k němu tak těsně, že ho přitlačím k opěradlu křesla. Pořád ještě nemůžu uvěřit že se to děje...že smím...a o to víc si to užívám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Klidně ať si to ví celý svět...ale máma ne," řeknu s úsměvem, když mě Hizoku políbí na ruku. Pak se nechám naprosto dobrovolně přitisknout ke křeslu...jeho polibek mu oplácím snad se stejnou vášní, jen stále s tou jemnou nezkušeností. To ale přeci jen stále nebrání tomu, abych to pořádně prožíval...a Hizoku je na tom asi stejně.. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile vše položím, jsem opět přitáhnut Eitou k němu. Vypadá to že se mu ten obojek líbí a já si ho vzal vlastně jen proto, aby mi moc nešahal na krk. "Mám..." Přiznám trochu neochotně. K obojku byli totiž ještě kožená pouta a vodítko. Sice jsem nechtěl aby to Eita věděl, ale lhát mu nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pak se to ona nedoví," slíbím mu. Jindy bych takhle nemluvil, ale vím, že je jen málo času a už se jí nepotřebuju zbavit, takže nemusím Kouovi ani jí působit žádné nepříjemnosti. Ještě jednou ho políbím, tentokrát velice jemně, jednu ruku mám stále v jeho vlasech a druhou přejíždím po jeho hrudníku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Arigato," odpovím mu, zatímco se snažím popadnout dech. Mezitím mě ale Hizoku už políbí a začne mě hladit po hrudníku, což i v téhle situaci lechtá. Trochu se zašklebím, než se začnu lehce smát. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nejsi ty nějak moc lechtivý?" zeptám se, když uslyším Kouův smích. Trochu se ušklíbnu. Není mi to zrovna po chuti, ale kdo by se na něj mohl zlobit. "V takovýhle situacích by ses neměl smát," zasměju se taky a jemně ho políbím na krk. Znovu už ho nepolíbím, ale alespoň ho ještě hladím po tváři, nechce se mi ho hned pustit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Konečně ho pustím z mého sevření obojku a rukama sjedu na jeho pas. " Já tady zatím naleji zbytek saké, aby ta láhev tady nestála jen tak." Mrknu na něj v mé představě dokonalého plánu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ještě chvíli mi trvá, než se přestanu smát. "Moc lidí se mě nikdy nedotýkalo, takže jsem na doteky hodně citlivý..." dodám a lehce se usměji. Mám dojem, že sjem mu právě prozradil moc důležitou informaci, ale stejně myslím, že by na tohle brzy přišel sám. Maličkou chvíli vyčkávám, než se rozhodnu ho políbit tentokrát já...není zrovna nejlepší, když to dělá jen on sám, takže proč bych to nezkusil i já. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chvíli přemýšlím nad jeho slovy. "Do-dobrá...ale jen že jsi to ty...." Zčervenám a jen co mě pustí odejdu d ložnice kde se začnu hrabat v šuplíku jedné ze skříní. Jakmile příjdu mám vše schované za zády a opravdu nejsem moc nadšen z toho, že bych to měl ukázat Eitovi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen příjde a vůbec nevypadá nadšeně. Usměji se na něj a zvídavě se koukám na ruce za jeho zády. " To je to tak hrozný, že se za to stydíš? Ale no tak, Ai-chan, trochu mi věř. Posad se...vem si saké...a ukaž mi to." hovořím na něj pozbudivě a poplácám rukou na místo vedle mě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Stydím se a nevím, co dělat. Dám mu tedy pusu na tvář a když se na mě otočí políbím ho. "Nejsem úchyl...koupil jsem si to jen kvůli tomu obojku..." Vysvětlím to z čeho mám strach a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dostanu pusu a tak na chvili nechám vodítko a pouta napokoji. Odměna mi je následný polibek. Začnu smát, jen co vysloví svojí obavu. Přitáhnu si ho k sobě a pořádně objemu. "Ai-chan...ty se bojíš..že si to pomyslím..ale kdepak...co jsi si myslel ty, když jsi našel ty pouta? Hm?" Ujistím ho a pro jistotu, že se nic neděje, ho začnu zlehka hladit po těle. Očima zabloudím k poutům. " Ai-chan..máš od nich klíčky...že bychom se zase připoutali.....jen ted s pořádnými pouty a né jen s dětskou hračkou....teda pokud by jsi chtěl....jestli ne...tak to klidně uklid..já si tě přitáhnu kdyžtak za obojek." říkám tiše a po domluvení se k na něj podívám a pohladím ho ve vlasech. " Jsi krásný, Ai-chan." Skloním se a políbím ho do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se zeptá na klíče a já si vzpomenu na včerejší noc...jak mi bylo moc dobře. "Mám." Přikývnu a doufám, že to Eita pochopil jakou kladnou odpověď. Hladí mě po vlasech a mě je oprvadu moc dobře. A jakmile řekne poslední větu cítím, jak mi srdce poskočilo, zčervenám a přitisknu se co nejblíže. "Mám tě moc rád Eita-chan" Zašeptám. začne hrát krásná pomalá písnička. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vysloví slova, který hřejou moje srdce. Do toho pomalá písnička, jakoby to bylo naplánovaný. Jemně zvednu jeho hlavu tak, abych mu viděl do očí. " To já tebe taky, Ai-chan." Se zavřenýma očima ho dlouze políbím. Ukončím polibek až ke konci písničky a narovnám se , přitom se stále dívám na jeho obličej. Rukou vemu pouta a nechám je viset na ukazováčku. Dám je mezi nás a roštácky na něj mrknu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita mezi nás strčí pouta. trochu se zarazím."Už?" Začne hrát další pomalá písnička. "Chtěl bych si s tebou zatančit než nás k sobě připoutáš...S pouty to není ono." Vysvětlím a dám mu pusu. Postavím se a počkám na jeho reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Chytnu si ho kolem pasu a přitisknu se na něj.Jen co se mě i on drží, začnu se pomalu v rytmu ploužáku pohybovat po místnosti, či spíš jen v takovém malém kolečku dokola. Ruce během písničky ho hladí po zádech a občas sjedou až na jeho zadek. Písnička skončí a já se zastavím. " Chceš ještě taneček?" přeci jen času máme dost, tak proč si ten společný večer pořádně neužít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tančíme přitisknutí k sobě. Eitovi ruce mě hladí po zádech a občas spadnou i na můj zadek. Ale nechám ho. Opřu si hlavu o jeho rameno a vychutnávám si tanec. Písnička skončí. "Jestli máš náladu...klidně s tebou protancuju čtvery střevíčky." Zasměju se. "Nebo si zase sednem, připoutáme se a dopijeme to saké." Podám další návrh. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začíná nová pomalá písnička a já se rychle dostanu do rytmu a ploužím se s ním v malých kruzích. Chvilkama mu dávám pusu do vlasů či jen tak ho pohladím i po tváři. Tancuji tak dlouho, dokud znějí pomalý písničky. Při známějších je i Aillenovi broukám do ouška. Začnou rychlý a to se zastavím." Tak a na tohle už tančit nebudu..to by jsi přišel o nohy." poznamenám, něžně ho vemu za ruku a dovedu ho zpátky na sedačku. Tentokrát nechám na něm, zda si veme pouta a připoutá nás. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu i já svojí skleničku a přiblížím se k němu. " Budeme pít a pak se vzájemně povedem do postele, kde padnem a usnem." řeknu jako vtip a přitom nazvednu skleničku, naznačím přípitek a napiji se. Postavím sklenku a začnu něco málo ujídat z dobrot, co sem donesl. "Ai-chan...ty toho moc nesneseš,hádám...kdyby toho bylo na tebe moc, tak už to nepij..za bolení břicha to nestojí." ujistím ho, že to nemusí vypít, pokud se na to nebude cítit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitulí se ke mě a začne mě líbat na krk. Zavřu oči a zavzdychám potěšením. Jeho slova jsou tak lákavá. Převezmu od něj vodítko a zacvaknu ho na obojku. "Ai-chan....tak jo...jdem...vem láhev...přeci ještě zvládneš zbytek." Dopiji svojí skleničku, podám mu ještě jednu misku a jen co to pevně drží, vemu ho do náruče a odnesu si ho do ložnice. Položím si ho na postel a vemu mu láhev i misku. Přitáhnu si ho vodítkem k sobě a začnu ho líbat, přitom koncem vodítka zajedu na jeho holou kůži na břiše. " Ukaž hezky Eitovi, jak se chceš mazlit." vyzvu ho a tahem si ho přitáhnu k tělu, aby pochopil, že mi má ukázat, co mi on sám dovolí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Celkem rychle pochopím, co se po m chce. Posadím ho na postel a sednu si na něj. Políbím ho a potom ho jemně kousnu do ucha. Sundám mu tričko jak jen to jde. Položím ho a začnu mu dávat drobné polibky na hruď. Sem tam mu přes hrudník přejedu jazykem nebo ho políbím. Ale stále ho rukama hladím téměř po celém těle. "li...líbí se ti to?" Ujistím se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Drobné polibky na hrud a různě si hraje. Vychutnávám si to a dech se mi zrychluje s tepem. " Moc se mi to líbí....Ai-chan" ujistím ho a nechám ho dál si hrát. Ale jen chvilku. Narovnám se a usměji se na něj. " Ai-chan..je to moc hezké...ukáži ti to." poznamenám a znova využiji obojek a jemně ho od sebe odtáhnu. Skloním se k němu a políbím ho od obojkem, a začnu sestupovat níž. Přitom rozepnu košili a sundám jí z jeho těla. Líbám ho nahrud a hraji si jeho krásným tělem. Přejdu k bradavce a jemně jí rozdráždím jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Netrápím ho dlouho a přestanu. Narovnám se a koncem vodítka přejedu po jeho těle. Nechám ho, zda bude chtít si hrát zase on či to nechá na mě a přitáhnu si láhev saké, s kterou už mám další umysly. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Potom však přestane a posadí se. Opět mi přejede vodítkem po těle a já zase stáhnu břicho. Chvíli to vypadá že na něco čeká. Vezme si láhev saké. Natáhnu k němu ruce. "Eita-chan...ještě..." Zažadoním a pokusím se vstanout, což se mi nepovede. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Loknu si saké z láhve tak, že to nespolknu a přitáhnu si ho k sobě. Dopřeji mu polibek spolu se sakém. Jen co to vzládne, něžně ho položím na postel a skloním se nad ním. Láhev otočím nad jeho tělo a po kapkách poleji jeho tělo tak, aby se nic nerozlilo na postel. Jsou je opravdu jen kapky. Hned na to dám láhev stranou a začnu saké slízávat z jeho těla. "Líbí..Ai-chan?" špitnu mezi slízávání kapky na bránici. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vidím jak se přímo z láhve napije sakéa nevšimnu si, že by ho polkl. Za krátkou chvíli ucítím polibek a saké ve svých ústech. Opatrně ho polknu. Položí mě na postal a otočí nad moje tělo flašku tak, že z ní na mou kůži kape saké. Při dopadu každé kapky se mírně zachvěju. Eita odloží láhev a začne se věnovat kapkám na mém těle. Slízává je a já cítím na své kůži teplo jeho jazyka. "..li-libí...haaa...Eita-chan...haa..." Opět vzdychnu a když si to uvědomím přikryju si volnou rukou pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co vše slížu, natáhnu se pro láhev a než znova naleji na jeho tělo, nazvednu jeho hlavu a dám mu pořádnýho loka, aby se nevyhnul své porci saké. Tentokrát dám více saké na jeho tělo a hraji si víc.Můj jazyk více prozkoumává hrudník a obzvláště u bradavek a další místa, kde zaslechnu jeho vzdychnutí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Něžně líbám okolí a jazykem vjedu pod obojek a následně postupuji nahoru k uchu. Zastavím se u ušního lalůčku a něžně ho do něj kousnu. " To vodítko a obojek využijem i příště a pouta trochu jinak." zašpitám a volnou rukou ho pohladím po noze. " Mám pokračovat a nebo toho bylo dneska na tebe dost?" zeptám se, nechci zneužít jeho svolnost díky alkoholu, i když mě to dost láká. Ovšem mám Aillena rád a tak chci postupovat pomalu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Položí mi otázku, na kterou si nejsem jistý odpovědí. "...chceš pokračovat..?" Zeptám se ho místo toho, abych sám odpověděl. Políbím Eitu, když je u mě tak blízko. Usměju se na něj a spojím naše spoutané ruce dohromady. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Volnou rukou znova přejedu po noze, tentokrát spíše po vnitřní straně stehen, ale mizi nohy mu nezajedu. Chytnu poutko na obojku a přejedu mu po těle. Nejdřív sleduji jeho reakci na chladivý kov i kožené poutko putující po těle a teprve pak ho znova začnu něžně dráždit na hrudníku, kde ho začínám i zlehka kousat. Poutko vodítka nechám zajet mezi jeho nohy a dávám pozor, aby tam se ho dotýkalo jen poutko a né moje ruka. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ucítím Eitův jazyk zase na svém hrudníku. Musím zhluboka dýchat abych se uklidnil. Tep se mi strašně zrychlil a své srdce slyším tak nahlas jako by bylo vedle mojí hlavy. Najednou ucítím poutko vodítka ve svém rozkroku. Zavzdychnu..."E-Eita-chan...tam ne..." Chtěl bych se bránit, ale nemám na to síly. Slastně přivřu oči a volnou rukou se ho dotknu na hrudníku v místě, kde má bradavku a jemně po ní přejedu prsty. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho kůže je tak chutná a líbal bych jí celý dny. Jak vjedu poutkem mezi nohy, zavzdychá,ale nesouhlasí. Stejně jako tam poutko vjelo, s ním vyjedu na břicho. Jeho ruka mi přejede po bradavce, jen vydechnu. Povolím vodítko a studený kov dopadne na jeho břicho. Toto naše mazlení ve mě probouzí chutě po něm, chutě na milování, na provokující doteky na mé tělo. Nechám studené vodítko padnou přes hrud a zbytek stočím na břicho, takže ho to bude studit, dokud kov vlastním teplem nezahřeje. Rukou pohladím jeho na mém hrudníku a pak jí na sebe přitisknu. Tak moc chci, aby se mě dotýkal víc. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dotkne se mé ruky a pohladí jí. Tuším, že chce, abych pokračoval. Splním mu tedy jeho přání. Hladím ho rukou po jeho hrudi. Jemně se dotýkám jeho krku, přejíždím po jeho klíční kosti a hladím ho po bradavkách a sem tam i po jeho jizvě. Přiblížím svůj obličej k jeho hrudi. Jemně podráždím jeho bradavku svými rty a potom ho dál hladím. Podívám se mu do očí a přiblížím se k němu pro polibek. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro I přesto, že si to užívám, nepřestávám vnímat, jak na to vše reaguje Aillen. Jeho snaže se ke mě přiblížit obličejem vyhovím a zastavím v jeho něžném dráždění. Jeho rty se dotknou mé bradavky, na ten moment zavřu oči a tiše vzdychnu. Vzdálí se a dál mě hladí. Jen maličko otevřu oči a usmívám se. Jsem rudej, a nejen díky saké. Znova se ke mě přiblíží, přitáhnu si jeho obličej za obojek,zavřu oči a něžně ho začnu líbat. Ruka při polibku si ho přidržuje za obojek a druhá ruka znova stiskne jeho. Nechci ten polibek ukončit, dokud on sám neřekne dost. V polibku je znát, jak moc ve mě probudil chut na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Poprosí o to jít spát a já jen se jen usměji a kývnu, vidím, jak zívá a že se mu chce spát. Radši to ukončit ted, než by se to opravdu zvrhlo. Jeho ruka mě objeme a nemusí mě moc přemlouvat a já se na něj napůl položím, stále se snažím na něm neležet plnou vahou. Rozepnu vodítko a hodím ho z postele, protože mě samotnýho zastudilo na břiše. Prsty zabrousím na obojek a i ten rozepnu a letí za vodítkem. Jemně se dotknu jeho rtů. " Vůbec mi to nevadí....Oyasumi nasai, Ai-chan." zašeptám a natáhnu se pro deku, abych nás oba přikryl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Položím se vedle něj a přisunu si ho k sobě, aby se mohl ke mě ve spánku přitulit. Volnou rukou ho chvili jen tak hladím a pozoruji jeho obličej. Prstem přejíždím po jeho tváři a uvnitř mě se probouzí cit, který roste každým takovýmto okamžikem. "Oyasumi...Ai-chan." zašeptám více méně pro sebe. Položím hlavu vedle něj na polštář a rukou sjedu na jeho pas. Tam jí nechám položenou a stále se na něj dívám. Je nádherný...milý....hodný....jak se může takový kluk zamilovat do mě....který dokáže být výbušný, prudký a nebezpečný....je tak kawaii....já ho mám asi vážně rád...hodně rád...ach Ai-chan...jak jsi to udělal? Zavřu oči a nechám své myšlenky postupně slábnout tak, jak usínám. Ve spánku se usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale jistě že myslím. No on má určitě nějaké to tušení, že bych hodně vyváděl, kdyby se ho někdo jiný dotýkal, vzhledem k tomu, jak jsem byl proti, když se jen bavil s tou slečnou v agentuře. Když mě políbí s chutí jeho polibek opětuju, přitom mu ale nepřestávám přejíždět rukou po hrudníku. Bude si na to muset zvyknout, protože já s tím nemíním přestat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Příliš moc se mi tohle líbí na to, abych to jen tak přerušil. To duělám teprve, až mi začne zase docházet dech. "Doufám, že potom vyvážíš ty doteky, o které od ostatních příjdu," lehce se ušklíbnu. Jsem si jistý, že se mě bude dotýkat jak jen bude moct...pořád a pořád. Ale i ttak si ho rád dobírám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Taková odporná provokace. "...ale ujišťuju tě, že je to to poslední o co by ses měl bát," dodám. Jakoby mu to už nebylo jasné. Jako důkaz a taky odpověď na jeho provokaci mu vjedu rukama pod tričko. Dotek na jeho holé kůži je tak opojný... Na chvíli přesunu své polibky na jeho hrdlo, alespoň dokud jsem schopný se ovládat. I když to nemusí trvat dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vzápětí do sebe prudce nasaji vzduch, když se Hizokuovy ruce dotknou mého břicha. Jeho ruce jsou studené, což vytváří velmi zvláštní kontrast s mou poněkud teplejší kůží. "Máš studené ruce," postěžuji si, když lehce nakloním hlavu tak, aby měl Hizoku větší prostor na líbání na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Proto se je o tebe ohřeju," zašeptám mu do ucha a dovolím si ho jemně kousnout, než se přesunu k druhé straně jeho hrdla, abych ji zahrnul stejnou péčí. Kou vypadá, že nemá nic proti, což mě dost povzbuzuje abych pokračoval. Moje ruce vyjedou o něco výš, čímž mu částečně vyhrnu tričko. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Což se ovšem nedá tvrdit o těch ostatních věcech, které Hizoku dělá, takže se vůbec nepokusím ho od sebe odstrčit a nechám ho, ať si teď dělá co chce. Pokud by zašel dál, enž by se mi líbilo, tak ho zastavím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jakmile se ale teploty našich těl jakž takž vyrovnají, začnu rukama po jeho hrudníku přejíždět. Sem tam, spíš jakoby nevědomky, přejedou mé prsty jemně přes jeho bradavky. Možná to je moc troufalé, ale moje sebeovládání pomalu prohrává s chtíčem...není se čemu divit, když mě nechá. Ještě chvíli ho líbám na krku, než se zase vrátím k jeho rtům a uzamknu je vášnivým polibkem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile mě zase začnelíbat na rty, tak chytím jeho ruce a stáhnu je dolů zpátky k mému břichu. Nejsem si jsitý, jestli bych zvládl, kdyby se mě Hizoku dotýkal tímhle způsobem takhle brzy. A taky si nejsem jistý, co tohle přesně dělá s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak dlouho to bude trvat...? Ne...měl bych být vděčný i za tohle. Ani ve snu mě nenapadlo, že mě k sobě nechá přijít tak blízko takhle brzy. Spíš jsem čekal, že dobrovolně to neudělá nikdy. Položím ruce na jeho boky, tentokrát už na tričko, dokud není moc pozdě a ještě jednou ho políbím. "Budeme obědvat?" zeptám se jako by nic, když přeruším polibek. Potřebuju rozptýlit pozornost. I když na Kouovi pořád sedím, takže zas tak akutní to nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Můžeme," přikývnu lehce ale neudělám nic pro to, abych Hizokua popohnal, aby se zvednul. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Prostě ho jen chci mít ještě chvíli tak blízko, že ucítím, jak mu v hrudi bije srdce. To je taky moje. Je to polovina toho mého. Nakonec se přeci jen odtáhnu a vstanu. "Tak co máme dobrého?" zeptám se zase s širokým úsměvem a trochu se protáhnu, jako bych se před chvílí probudil. Vlastně jsem byl doopravdy krutě probuzen...ale nastane chvíle, když už mě Kou nezastaví... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tohle je neškodné. Když se odtáhne, tak se na něj dlouze zadívám... "Nevím...ale brzy to zjistíme," pokrčím lehce rameny. Rychle vstanu a odkráčím do naší skromné kuchyně, kde se okamžitě začnu rozhlížet, copak bude k obědu. Po chvíli zjistím, že máti jen koupila nějakých pár instatntních věcí, takže mi dojde, že nevařila vůbec nic. Asi měla moc věcí na práci. "Můžeš si vybrat..máme tu...ramen, ramen...a ramen," řeknu, když do rukou vezmu těch pár sáčků jen proto, abych zjistil, že je to všechno ramen. Mám raději, když máma něco uvaří. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Trochu se usměju. "To je těžká volba...ale hádám že se asi rozhodnu pro ramen..." řeknu skutečně zamyšleně, když mi Kou nabídne jen jedinou věc. Instantní ramen mi nijak nevadí. Jsem sice zvyklý na nóbl jídlo, ale když jsem někde na večírku s klukama v baru, nebo jedu na pár dní někam s kamarády, většinou jím mnohem nechutnější věci. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se pustím dopřípravy...aka postavit vodu a dát obsah sáčků na misek. Jakmile tohle udělám, tak se otočím zase na Hizokua, protože teď máme pár minut na to, než se uvaří voda. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Škvírkama očí se podívám před sebe a zívnu aniž bych se snažil nějak zakrýt ústa. Rozmazaně vidím někoho před sebou, tak párkrát zamrkám, dokud se mi Aillenův obličej více nezaostří. "Ai-chan....vyspaný?" pronesu dost ospale a chci si promnout oči. Znova si zívnu.Ovšem jak jsem ospalý, tak použiji spoutanou ruku a tak nevědomky ho zatahám. Druhou ruku mám stále položenou na jeho boku, což mi nedochází. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ai-chan..neměl bych spíš hlídat já tebe? " Pronesu rozespale, a naše spoutané ruce po pohlazení spojím. Jen co ho držím, přitáhnu si jeho ruku k sobě a odmítám jí pustit. Políbím ho na ruku a můj dech se začne pomalu zase prohlubovat, jak upadám do polospánku. " Ai-chan....já si tě ochráním...před vším...jako Norita." zamumlám, než znova usnu. Během tohoto druhého spánku se mi něco zdá, pohybuji rty a oči se pod víčky jen běhají. Probírat se začnu asi o půl hodiny později a o poznání rychleji než předtím. Prudce otevřu oči a stisknu jeho ruku. Nezajímá mě, co dělá a přitáhnu si ho beze slov k sobě tak těsně, jak to jen jde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ležím celou dobu jen tak vedle něj a pozoruju ho. Nevnímám kolik je hodin a ani jak ten čas letí. Jen pozoruju jeho tvář. Ale nevypadá to že spí klidně. Uvažuju jestli ho mám probudit, ale nekonec usoudím, že se potřebuje prospat. O chvíli později však prudce otevře oči a přitáhne si mě. Nechápu co se děje. "E-Eita-chan?! Děje se něco?" Vypadá to že se mu nejspíš zdálo něco ošklivého. Pohladím ho po vlasech a obejmu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Uklidním se a pustím ho ze svého sevření, přitom ho za trpělivost odměním pusou na tvář. Dívám se mu do očí, moje zorničky jsou ještě trochu rozšířené od prudkého vstaní, takže celkově jsou oči černé jako noc. " Tak jaký je plán na dnešek, Ai-chan?" vyzvídám, protože já nemám nejmenší představu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pustí mě a dostanu od něj pusu. "Plán...?! Hm..." Zamyslím se. "Až vstaneme, půjdeme se nasnídat." Usměju se. To jedinné vím totiž téměř jistě. Pohladím ho po tváři a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitisknu se k jeho ruce a pusu převrhnu v polibek jemným podržením jeho hlavy u své. Má volná ruka vyjede do jeho vlasů a silněji si ho podržím na první chvile polibku,než ho pustím nadechnout. Polibek je ze začátku hrubší,ale hned zjemním. Ukončím polibek tak rychle, jako jsem ho začal a v držení našich spoutaných rukou se smíchem vyskočím na posteli na nohy. "Dobrý plán...jdem...mám hlad." Držím Aillena a táhnu za sebou v poklusu z postele a z ložnice do kuchyně. Tam se teprve zastavím a rozhlídnu se kolem. " Hm...a co dáme...co si dáš k pití?" ptám se, zatímco očima rengenuji kuchyn. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vytáhne mě z postele a pádí do kuchyně na snídani. "Hezký plán to možná je...ale nemohl by si trochu zpomalit?" Zeptám se ho, protože tak rachlé vstávání jsem už dlouho nezažil. Eita se začne rozhlížet po kuchyni. Donutí mě to zasmát se. "Dal bych si čaj." Odpovím na jeho otázku a pokračuju ve smíchu. "Co kdybychom začali v tom tvojem učení s první lekci: "Jak připravit teplou a dobrou snídani pro velice pozdní ráno" ?" Navrhnu a zasměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Navrhne mojí první lekci já nadšeně souhlasím." Dobře,takže asi nedřív dát vařit vodu na čaj...a dál?" zajímám se, a už nás oba vedu ke konvičce a následně pro vodu. Činím si obratně i s jednou rukou a tak mi nijak nevadí druhou si ho přidržovat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem ke sporáku a já začnu se svým pokusem vařit. Snažím se nedat najevo, že vařím poprvý sám, vlastně skoro vše z toho dělám poprvý. Čaj umím. " Tak míchaný vejce..dobře...jdu na to...takže dám máslo...a pak vejce..a míchat...nebo se do toho ještě něco dává?" Na pánvičku hodím kus másla, který se mi náhodou povede tak akorád. Ovšem jak vemu do ruky vejce, nastane problém. Místo na pánvičku mi skončí rozdrcený v ruce. Rozšířím svůj úsměv a vyhodím zbytky vajíčka. Umeji si ruku a zkusím druhý pokus. Pro změnu chvili honím vejce po stole a snažím se ho pořádně chytit, abych ho mohl rozkřápnou do pánvičky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Chytni ho jemně a vůbec na něj netlač. trochu s ním prašť o hranu pánvičky a až skořápka praskne hezky to vejce vylij na pánev a vem si další. Myslím, že jestli budeš taky jíst tak asi tak 4 vejce budeme potřebovat určitě, takže si to můžeš pořádně procvičit. Hlavně se ale nespal." Dávám mu rady a usmívám se ně něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vejce rozbiji o pánev a povede se, vemu další a to se rozbije trochu hůř, takže lovím skořápku po pánvičce. Třetí se povede jako první a poslední aby tono nebylo málo mi spadne do pánvičky celý, takže lovím skořápku skoro celou. Jen co jsou podle mě skořápky venku, začnu s vejcema míchat. Usmívám se i když zápolení s vejci mi trochu dalo zabrat. " Bude ještě potřeba nebo už jen míchat?" pohledem sjedu na svého učitele. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Hm...bylo to celkem dobré. Zkus tam dát ještě jedno vejce pro jistotu. A potom přidej teplotu a pořádně míchej. Ale opatrně ať to nevysypeš ven. Prostě udělej to tak ať to jsou míchané vajíčka v pánvičce." Usměju se a dostane ode mě pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Snažím se to nespálit a je vidět, že se snažím. Sice mi občas něco z pánvičky vyletí,ale hrozný to není. " Jde mi to..to jsem rád..bál jsem se, že mě odtud vykážeš a že na vaření nešáhnu...ty jo..víš, žej e to celkem zábava." Sleduji, jak se vejce na pánvičce mění. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Tak s čím si ty vajíčka dáme? Já bych si je dal s topinkou. Chceš jí udělat na pánvi nebo v topinkovači?" Usměju se na něj a zajdu vytáhnout talíře. "Jo a mimochodem...už ti tu chladne voda na čaj." Ukážu na rychlovarnou konvici a zasměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odložím pánvičku a přesunu se ke konvičce dát znova vařit vodu. Vytáhnu hrníčky a připravím je jen zalít. Hned na to se nechám Aillenem odtáhnout k topinkovači a nakrojím chleba, abych ho pak dal do přístroje a stvořit topinku. Voda cvakne a zaleji čaj a hned na to vyběhnou topinky, které vytáhnu a dám je k vajíčkům. Ustoupím a čekám, co na to učitel. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Děkuji za snídani. Byla moc dobrá." Poděkuju, usměju se a dám mu pusu. "Teď bychom se už asi měli odpoutat, ne? měli bychom se obléct." Podívám se na sebe a stále mám oblečenou jen skoro průhlednou košili a kožené kraťasy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojíme a zapiji to čajem. Zadívám se na pouta a moc se mi s nimi loučit nechce. "Asi bychom měli....i když upřímně líbí se mi být s tebou tak krásně blízko a vědět, že se nevzdálíš." stisknu jeho ruku a vstanu od stolu. Přejdu k němu a sehnu se k němu, abych mu dal pusu. " A takto ti sluší....opravdu takto chodíš normálně do postele?" mrknu na něj jako že jsem vše odhalil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nechce se moc loučit s pouty, ale asi nám nic jiného nezbývá. Příjde ke mě a dostanu od něj pusu. "Neřekl jsem, že v tom chodím spát...jen tak občas chodím po bytě." Usměju se a vlastně přiznám, že jsem si to vzal kvůli něj. Vstanu a obejmu ho. Tulím se k němu a jsem rád. Najednou zazvoní telefon. Nechám ho zvonit a doufám, že to volajícího brzo přestane bavit. Nepřestane. Znuděně tedy dojdu k telefonu a Eitu táhnu za sebou. Zvednu sluchátko a jakmile uslyším kdo volá nachvíli stuhu. "To si jako nemohla říct dříve? To myslíš, že teď přijedu. Mám už jiné plány, víš?...A co je mi po tom?...Jí do toho netahej..." Začnu poněkud rozhořčeně reagovat. Po chvíli znovu promluvím. "No dobře...ale nedělám to kvůli vám. A ještě jednou se to bude opakovat tímhle stylem tak se na to vykašlu..." Trochu silněji položím sluchátko. Otočím se k Eitovi se smutným výrazem a obejmu ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Chvili na něj nereaguje,ale nakonec jde ho zvednout. Jdu za ním a sednu si zády, zacpu si jedno ucho a nechám ho telefonovat soukromý hovor. Díky našim poutům přesto vše slyším ataky vím, kdy to ukončil. Otočím se a objemu ho beze slov. Hladím ho a nechám ho, aby z něj vyprchal vztek. Teda ve mě by po tomto byl. Až po nějaký době promluvím. "Ai-chan...nějaké zlé zprávy?"zeptám se tiše a nepouštím ho z objetí. Ted tuplem nechci pouta sundat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| Uslyším, že mi zmizne. Jen vytřeštím oči a silněji ho obejmu. "A...jak dlouho tam budeš? Až se vrátíš...tak se stav...budu doma...s největší pravděpodoboností....ven ted chodím málokdy." Představa, že za tři hodiny budem od sebe mi nedělá dobře, ale protivit se nemůžu. Něžně ho políbím na krk a povolím objetí. Zadívám se mu do očí a usměji se. " Tak to opravdu budem muset rozepnout..chceš pomoct balit a nebo mám hned vypadnout....a nesmutni...až se vrátíš, tak tady budu ..a budu na tebe čekat...vydržel jsi to jak dlouho..vydržíš i těch pár dní." Zkouším mu dodat veselou náladu a přitom ho hladím po rukách. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podívá se na mě a má na tváři úsměv. "Ještě je dost času. Nemusíme to ještě chvíli rozepínat. Zabalit si zabalím sám, al byl bych rád, kdybys tu se mnou zůstal a třeba mě potom i doprovodil na nádraží." Pokusím se usmát a dám mu pusu. Ještě dlouhou chvíli se k nmu jen tisknu a nic nedělám. Nic, než že si užívám jeho blízkosti, než se odloučíme. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Mé ruce ho hladí po zádech a užívám si těchto chvil, kdy jsem s ním. Aillene..já tě nevidím....jak dlouho...sotva jsme se dali dohromady...dověděl jsem se pár věcí a musíš pryč...snad se vrátíš brzo..ani dárek pro tebe nemám....na ty vánoce. V tu chvili si něco uvědomím a zesmutním. " Ai-chan...já....já pro tebe ale nic nemám na vánoce....jaksi jsem nečekal,..že se ta večeře u tvého strýčka takto...vyvine...a tak....sice jsem ti dal tu maličkost, co jsme si dávali ve třídě....ale to jaksi...bylo všechno jiné." Celou dobu si ho tisknu k sobě a doufám, že se na mě nebude moc zlobit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zasměju se nadtím, co Eita říká. "Ale Eita-chan...Vánoce přece nejsou jen o dárcích. Je to o tom být s těmi, co máš rád." Namítnu a pohladím ho. "Žádný dárek nepotřebuju, když budeš se mnou." Vysvětlím mu a dám mu pusu. Potom se zvednu a odejdeme do ložnice. Vytáhnu ze šuplíků u nočního stolku svazek různých klíčů a klíčků a jemně a poněkud neochotně rozepnu pouta, která nás fyzicky spojovala. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Tam se naše pouto rozdělí, respektivě pouta. Jen se smutně dívám, pak vstanu a k nim dám i obojek s vodítkem. " Tohle schovej a až budeš mít chut, tak to zase vytáhnem....moc se mi to na tobě libilo a rád bych si to zopakoval." Usměji se, přesto že mi moc do smíchu není. Přistoupím ke skříni a oblíknu na sebe věci, jen si kromě mikini vemu košily s trikem. Ani mi nevadí, že mě Aillen vidí, jak se převlíkám.A to celý. Jen co se oblíknu, oblečení ze skříně nahážu do batohu a připravím si i kytaru. Dám si to stranou a počkám, jestli se Aillen bude balit či ještě ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita mi podá pouta, vodítko i obojek a já všechno strčím do nočního stolku, aby to pro příště bylo po ruce. Zčervenám, když Eita řekne, že se mu to na mě líbilo a že by si to zopakoval. Zatím co se Eita převlíká, vytáhnu si kufr a nabalím si do něj prozatím spodní prádlo. Další věci skládám na postel, kterou předtím ustelu. Kromě normálního oblečení na postel položím i kimono. Potom si zajdu do koupelny nabalit higienické potřeby a hodím je do kufru, kde potom naskládám i oblečení a boty a vše zavřu. Potom se až začnu převlíkat. Vezmu si obyčejné rifle a košili. Potom si ještě dobalím věci do tašky. Doklady blok a podobně. notebook sebou neberu, protože tam stejně není připojení. Zase příjdu k Eitovi a obejmu ho. "Bude se mi moc stýskat a bohužel tam není ani internet ani signál...nevím, jak to přetrpím..." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Snažím se mu být pevnou oporou a držím ho v objetí do té doby, než zahlídnu, kolik je. "Ai-chan...budem muset jít..jestli to máš stihnout." Políbím ho a pustím ze své náruče. Přejdu ke svým věcem a hodím si je na záda. Připraven odejít čekám na Aillena, abychom oba odtud odešli společně, ruka v ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Políbí mě a potom mě pustí ze svého objetí s odkazem na hodiny. Trochu neochotně posbírám svoje věci a jdu do předsíně. Obujeme se, oblečem a jakmile výjdem ven pořádně za námi zamknu. Výjdeme ven a jdeme na metro, aby nás dostalo k nádraží. Cesta vyjímečně trvá velice rychle a tak zanedlouho stojíme v hale , já s lístkem v ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Stojíme spolu na nádraží a bez ohledu na lidi ho držím za ruku. Přitáhnu si ho a objemu přede všema. " Ai-chan....dávej tam na sebe pozor...a až přijedeš..ozvi se..budu na tebe čekat....já a moje baska.....nejspíš konečně dokončím tu skladbu a až přijedeš, zahraji ti jí." Pevně ho k sobě tisknu a nechci, aby to přijelo. Chci, aby to mělo zpoždění. To mít však nebude a minuty jsou tak neúprosné. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan? Vadilo by ti, kdyby si mě tady políbil?" Zeptám se stydlivě, ale opravdu po tom toužím. Přece jen ho neuvidím několik dní. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sehnu se a přitisknu moje rty na jeho. Jazyk se vplíží do jeho úst a maličko nakloním hlavu tak, abych ho mohl naposledy na čas odloučení vášnivě políbit. Lidi kolem mě jsou mi putna. Vnímám jen Aillena. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když ukončíme na nějáký čas náš poslední polibek, je čas už nastoupit do vlaku. Naposledy ještě Eitu obejmu. "Dávej na sebe a na Norita pozor zatímco tu nebudu a chovej se slušně. Něco vám od tama přivezu." Usměju se a snažím se tvářit statečně i když mi po tvářích tečou slzy. "Mám tě moc rád a bude se mi moc stýskat." Přiznám vzlykavě. Dám Eitovi poslední pusu a nastoupím do vlaku. Hodím kufr na první volné sedadlo a stoupnu si k oknu a smutně se dívám na Eitu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Velmi nerad ho pouštím a jen se dívám, jak přistupje k oknu . Stoupnu si k němu a položím na něj dlan. "Mám tě rád, Ai-chan. " řeknu a během chvile se vlak rozjíždí. Ustoupím a jen můžu vidět můj smutný obličej, jak stojí na naádraží a dívá se za mizícím Aillenem. Odjede, smutně se nadechnu, podepřu basku na zádech a vydám se domů. Nemám na nic náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Moje zpráva už k němu nedorazí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Konečně jsem byl propuštěn ze spárů mé rodiny. Ihned jsem si sbalil a teď jsem na cestě na vlak. Moc se těším na Eitu a na to, jak zase budeme spolu. Jakmile zapnu mobil dorazí mi zpráva od Eity ještě ze dne odjezdu. Usměju se nad ní. Nastoupím do laku který mě odveze domů. během cesty si zprávu ještě hodně krát čtu. Do města dorazím něco po šesté hodině. Nechci zatím psát Eitovi. Chci ho překvapit. Říkal přece, že bude doma. Čím více se blížím k Eitově domu, tím jsem šťastnější. Už stojím před domem. Jemně zmáčknu prstem zvonek a čekám, co bude následovat. Jak si se asi měl. Čekáš na mě Eita-chan? A jak mě přivítaš? Říkám si v duchu, jak se těším. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V tom zpoza rohu se objeví Norito a běží rovnou domů, tváře červené od zimy a na tváři úsměv. Přiběhne a hned k tobě nastavuje ruce, aby jsi ho vzal do náruče. " Ai-chan...tuli , tuli." naznačí, ale to už ho drží moje matka a omluvně se natebe dívá. " To ne, to je Aillen-kun ..jak mu to říkáš..pojd dovnitř, převlíknout a dostaneš teplý čaj." Otočí se i s Noritem ve dveřích a odejde dovnitř. Já se vynořím zpoza rohu chvili po Noritovi, ploužím se s pohledem k zemi, s nákupem na zádech a v rukách a očividně ve špatný náladě. Můj směr domov rozhodně tak radostný jako Noritův není. Jo, nákup...takových kravin, co jsem měl koupit..se určitě zase hádali...se na nějaký vánoce můžu vyprdnout...co je mi po tom..nechci nic slavit..jen se u toho hádaj...otec je tvrdohlavý a matka taky...mám já tohle za potřebí...ještě že Norito z toho nemá rozum a před ním se krotí...Ach..Ai-chan....snad se máš líp. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vykročím směr dovnitř, ale zarazím se, když zaslechnu Noritův hlas. Usměju se na něj, ale jeho maminka mě předběhne a vezme ho do náruče ona. Trošičku Noritovi vyhubuje, jak mi to říká. Chci jí vysvětlit,že jsem mu to dovolil, ale ona se otočí a s Noritem v náruči odejde do domu. Zůstanu chvíli stát před dveřmi. Zaslechnu kroky a otočím se. Uvidím Eitu, tak se vrací domů, na moji tváři se ihned rozjasní šťastný úsměv. Vypadá zamyšleně, jde a kouká do země. Zatím si mě nevšiml. Okamžiztě dostanu nápad a ihned ho uskutečním. Rozběhnu se k Eitovi a skočím mu konem krku. "Eita-chan...!" zakřičím radostně. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nezvládnu to, a padnu zcela na kontrovaně na zadech, nákup v ruce jen dopadne za mnou a z tašky se vysypou nějaké koření, a nějaké pytlíky s nudlema, rýží a další suroviny. Dívám se na Aillena a v očích je prvních pár vteřin překvapení, které vystřídá radost. "Ai-chan....co tu děláš....jak jsi se sem dostal?" Ptám se, ale už si ho přitahuji k sobě a dám mu pusu na tvář. Zadek začíná bolet, ale to skoro vůbec nevnímám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita nejdříve kouká dost překvapaně. Potom se však usměje a já poznám, že je rád. Chci vstát, ale Eita si mě přitáhne k sobě a dá mi pusu. Usměju se a postavím se na nohy. Začnu sbírat eitův nákup a počkám až se postaví. Potom mu ho podám. "Omlouvám se, že jsem tě tak přepadl. Ale říkal jsem, že příjdu hned jak dorazím, ne? A jak jsem se sem dostal? Metrem přece." usměju se na něj. "Přivezl jsem vám ty dárky." Usměju se na něj a pokračuju směrem k domu, na tváři radostný úsměv z toho, že jsem zase zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem k nám, otevřu dveře a pozvu ho dovnitř. Zavřu za ním a sundám boty s bundou. Vejdu dál, odevzdám nákup mamče a vydám se s ním do pokoje. Usadím ho zatím na postel a začnu se převlíkat z věcí , co jsem byl na nákupu do svých pohodlných maskáčových kalhot." Povídej..nejdřív co si dáš a než se převlíknu, tak jak bylo a tak." vyzvu ho a peru se s páskem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jdu hned za Eitou. Taky se sezuju a sevleču a následuju ho do pokoje, kde si sednu na postel. Eita se převlíká a já se rozhlížím po pokoji. Nic se nezměnilo. "Ten čaj bych si dal. Ale hlad ani nemám." Usměju se. Ve vlaku jsem jedl, takže hlad opravdu nemám. "Jak bylo? No normálně...Jako na rodiné návšzěvě v sídle v horách, kde jsi naprosto odloučený od světa a jediné co můžeš dělat je přemýšlet a doufat že už brzo bude zase večer, aby si mohl jít spát." Popíšu mu svou návštěvu u rodiny a usměju se. Opravdu to nebylo nic moc na vyprávění. "Ale něco jsem vám přivezl, jak jsem řekl." Vzpomenu si a začnu se přehrabovat v tašce a vytáhnu pár balíčků. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vrátím se po chvili s čaji pro nás oba. Podám mu jeho a sám si sednu k němu a pozoruji ho. " Tak a ted jsem jen tvůj. ... a na co jsi při tom přemýšlení přišel..jestli to teda není tajný." Je znát, že víc než dárkům se chci věnovat jemu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chvíli sedím v pokoji sám a čekám až se Eita vrátí s čajem. Jakmile dostanu hrníček napiju se. Eita si sedne vedle mě a kouká na mě. "Nepřemýšlel jsem nad ničím zvláštním. Spíše nad hloupostma. Takové ty věci co ti příjdou na mysl, když se nudíš. Asi jako...proč je nebe modré, shíh studený a Eita tak roztomilý..." Upřesním a opět se jakoby nic napiju čaje. Potom mu podám balíček. "Tohle je pro Norita. Snad se mu to bude líbit. Je to pro štěstí." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podá mi balíček pro Norita. Na chvili odložím čaj a převezmu ho. " Arigato i za něj....ale donesu mu ho později..jestli tě to neurazí." Odložím balíček vedle čaje a přisednu si blíž k Aillenovi. Rukou ho obejmu kolem pasu a dám mu pusu na tvář. " Chyběl jsi mi, Ai-chan." Teprve po té, co mu to řeknu, mu dovolím, aby pokračoval v tom, co začal. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přeměřím je pohledem a zesmutním. " Koukám, tady asi nebude dárek pro mě, jak jsi mi říkal...velká krabice a v ní ty." po očku sleduji, jak na to zareaguje. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Tohle jsou jen dárky z mojeho výletu. Ze svatyně co je v horách nad sídlem mé rodiny. Vánoční dárky budu dávat až zítra." Usměju se a dostane ode mě další pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ai-chan ..a co s nimi zamýšlíš? Povíš a nebo chceš na ně dát nějaký batoh, že se ti tam už nevešly?" Znova si ho k sobě přitisknu, tak moc si ho chci přitisknout na tělo a cítít jeho teplo, ujistit se, že je opravdu tady, u mě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Co s nima zamýšlím?" Musím se usmát. "Ty jsou přece pro vás. ...hm...dobře až na...tyhle 4." Dám čtyři balíčky nabok a zbytek přisunu k Eitovi. "A tenhle je pro tebe." Přisunu mu balíček. Paradoxně je nejmenší ze všech. "Ale nedívej se na to že je malý...je to dané ze srdce a má velkou moc." Usměju se a dám mu pusu. Opatrně se k němu přitulím blíže. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Já ti na ty balíčky pak něco donesu a nebo ti dám jeden ze svých batohů." Prohlížím si dárek a hladím ho ve vlasech a po zádech. " Arigato...Ai-chan." Přestanu ho na chvili hladit a začnu dárek rozbalovat. Ai-chan..proč jsi vůbec dneska takový opatrný..nebo se mi to zdálo....asi už blouzním. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan. Já asi za chvíli půjdu." Řeknu trochu smutně. "Jsem ještě tak trochu utahaný a chtěl bych si odpočinout. ale co kdybychom se sešli zítra." Navrhnu mu a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitisknu si ho a zlehka začnu hladit jeho tělo, skoro jakobych se ptal, co se děje. " Chápu..máš za sebou dlouhou cestu....moc rád se s tebou zítra sejdu..řekni kdy a kde." Usmívám se na něj a hlídám jeho reakce na ruku, která jezdí opatrně po jeho těle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne mě hladit. Vypadá to jako by měl podezření. Sakr...musím rychle pryč... Stále se však usmívám a nedám na sobě nic znát. "Můžeme se sejít kdy chceš. Jestli chceš, můžeme hned ráno a nebo až večer. Uvařil bych něco slavnostního na večeři. A jestli chceš, můžeš vzít sebou i Norita." Navrhnu i když vím, že tohle Eita neudělá. Kouknu se na hodinky, jako bych chtěl upozornit, že už je opravdu nejvyšší čas jít. "Už bych opravdu měl jít. Za chvíli by mi měl přijet taxík. Omlouvám se, že jsem tu nebyl moc dlouho." Sklopím hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Jen běž, já tě držet nebudu. O tom zítřku mi písni sms, zda mě budeš chtít vidět už ráno či večer...já stejně ráno odtud odejdu...a Norita nevemu...na vánoce bude doma. Snad jindy." Odtáhnu ho od sebe a je znát, že se mi to nelíbí. Vstanu a vemu dárek pro brášku. " Zatím si sbal ty věci, já mu to odnesu. A podívám se, zda tu máš to taxi." Na to odejdu z pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odejdu k sobě a podívám se na ostatní. Vemu je a i svojí rolničku. Přejdu do obýváku a tam nechám dárky, at si je rozbalí kdo chce. Druhou rolničku dám bráškovi na ruku. Dostane další pusu a nechám si ho hrát s jeho panáčkem. Přejdu do pokoje a zkusím mu zavolat, aby mi vysvětlil, proč odjel tak rychle. Vypnutý mobil je poslední kapka. Zahodím mobil na postel a chnapnu svojí basku. Bez velkého rozmyšlení a oblečení se odeberu a odejdu z domu. Hajzl.....co si myslí....zahraje mi tu divadlo..jak mě obdivuje...a pak si odjede a zkusí si mě uplatit nějakými pitomými dárky...s tím jdi někam....nemám zájem....nechci od tebe ochranu....a já debil mu to říkal..jsem idiot...opravdu....zkur*ený vánoce....zkur*ený cit...o tohle nestojím." |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když o čtvrt hodiny později nastoupíme do auta cítím se už o hodně líp. Po chvíli jsme na místě určení. "Mm počkat?" Zeptá se. "To je dobré. Domů už dojdu." Hodím mu malý balíček. "Šťastné a veselé Sei-kun. Tohle kouzlo určitě ještě nemáš." Otočím se a odcházím do velkého starého domu či spíše rodinného sídla, kde zřejmě mají nezvaného hosta, jinak bych tu nebyl. "Díky." Řekne Sei jak rozbalí balíček a pověsí malé dřívko popsané znaky na zpětné zdrcátko. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Procházím zvláštní čtvrtí, kde nežije zrovna střední třída. Nedochází mi to, kde jsem. Potřebuji chodit a chodit. Procházím kolem domů a vztek mě přechází, dokonce dostávám chut hrát. Najedou spatřím Aillena s nějakým klukem. Zastavím se a jen zírám, vztek se mi vrací zpátky. Cože...jo unavenej..lhát mi do očí...sprostě mi lhát do očí....hazjl jsi..jinak to říct nejde....mám toho dost. Nehledím na odjíždějící auto a jdu přímo k tomu domu. Stojím skoro minutu před dveřma a doufám, že jsem se zmýlil.Ovšem pak zvítězí moje povaha, rozevřu dveře a vejdu dovnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Není moc silný. Začnu uskakovat protože jsem se k němu dostal blíže než jsem chtěl a on zaútočil. Dostal jsem se opět do haly. Najednou ucítím studený závan a všimnu si, že ve dveřích někdo stojí. V pořádku....démon to není. Ujistím se pokračuju v boji jakmile zjistím, že od příchozího nehrozí žádné nebezpečí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sleduji boj a vypadá to, že to Aillen zvládá. Co tohle...má znamenat...to dělá pro toho strýčka sám...proč něco neřekl..proč mi lhal..proč je neupřímnej...tohle mi vysvětlíš, Ai-chan. Přistoupím blíž a stoupnu za Aillena tak, aby i on byl chráněn mojí přirozenou obranou. Nedotknu se Aillena a držím mezi námi mezeru. Pro ted se přestanu věnovat jemu a zaměřím se na démona. Svůj vztek přesunu na něj a velmi brzo pocítí nepříjemnou bolest, kterou mu způsobuji a ztěžuje mu boj a útok na Aillena. Stále si ho držím ve své ochrané bariéře. Zbytek nechám na Aillenovi, at si s ním dělá co chce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Boj je u konce a já zůstanu ležet na zemi...kousek ode mně je lístek s přeškrtnutými znaky-to jedinné co po démonovi zbylo. Zavřu oči a chytnu se za bok. "Eita-chan..." Zašeptám tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Boj skončí a Aillen se zhroutí k zemi.Démon je pryč. Nepřestávám kolem nás držet ochranu a stále zezadu k němu kleknu. Drží se za bok a mě se to nelíbí. Zrovna z toho boku mi sundal ruku. Zvednu ho ze země a nechám ho opřít o mé tělo." Ai-chan....co to tu sakra vyvádíš.. víš, že jsi mě dost naštval...nejradši bych ti jednu fláknul." V hlase je znát ještě vztek, ale víc se tam prolíná strach o jeho zdraví. Silou sundám z jeho boku ruku a vyhrnu mu oblečení. " Ukaž mi, co tě bolí...a opovaž se mi ještě lhát." Varuji ho, aby to ani nezkoušel. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyskočím na nohy a chytnu ho za ruku. Otočím ho čelem ke mě a obejmu ho tak, abych se vyhnul obvazu.Držím ho pevně, aby mi neutekl. "Ai-chan...jak tohle můžeš říct..jak můžeš říkat, že to nepochopím...že tě nepustím...nemyslíš, že kdyby jsi mi to řekl, tak by to vše proběhlo jinak?" Dívám se mu do očí a rozhodně si tohle chci vyjasnit. " Jak tě mám chránit, když mi nic neřekneš a vystavuješ se nebezpečí? Já....já ti věřil..a řekl jsem ti...tamto...tak proč mi sakra nevěříš?" Moc bych si přál, aby v mém hlase nebyla znát zrada, přesto je trochu znát. Držím ho a sjedu pohledem na bok. " Ai-chan...." dál raději nepokračuji a podívám se zase do jeho tváře. Vztek a pocit zrady vystřídal strach a zklamání. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Moc dobře vidím, že by chtěl polibek, ale zatím se ktomu nemám a jen ho objímám. Sehnu se jakobych ho chtěl polibil,ale uhnu a dám mu pusu na tvář. " Odted mi to budeš říkat...ano?" Teprve ted ho políbím a po polibku k sobě přitisknu. " Ai-chan...já si myslel, že to vše byla hra...se mnou...a to před tvým odjezdem." Podepřu ho a povolím objetí. Udělám spolu s ním pár kroků ke dveřím. "Jdem...převážu ti to." hlas je už nekompromisní a aby se nehádal, znova mu dám pusu na tvář. Zkusím se usmát, přesto to není ono, jeho chování mě dost zranilo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vypadá to že Eita už chce jít. Zarazím ho. vytáhnu mobil a vytočím číslo. "Sei-kun? Máš čas?...no jo no, já vím, že říkal. Ale situace se změnila. Mohl bys pro mě přijet?...Ne, nezacákám ti sedačku od krve...díky moc." Zaklapnu mobil. "Takhle to bude rychlejší. A taky nechci, aby si mi nachladl...a ještě kvůli mě." Otočím se na Eitu, sundám si šálu a omotám mu jí okolo krku. Pomalu výjdeme ven, kde chvíli počkáme než přijede červený taxík. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyjdem ven a než přijede taxík, držím si ho blízko sebe. "Ai-chan....jak moc je to vážný? Nebylo by lepší jít s tím do nemocnice." očima kontroluji jeho stav, i když takto moc nevidím. Začíná mi být zima na prsty, ale neschovám ruce. Jednou rukou stále ho držím v podpaží, a druhou jsem připravem mu dělat jištění. Jak přijede taxík, jeho řidiče uvitám pátravým pohledem, kdy si pečlivě hlídám jeho pohyby. Něco ve mě ho bere trochu jako konkurenci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pozdravím Seiye kývnutím a já i Eita nastoupíme dovnitř. "Díky, že si přijel tak rychle Sei-kun." Sesunu se úlevně na sedačku. "Čekal jsem, že zavoláš." Přizná a auto se dá do pohybu. sei si ve zpětném zrcádku prohlíží Eitu. "Ty jsi Eita, co? Ani se nedivím, že mě Ai už rok a půl odmítá kvůli tobě." Promluví ne Eitu Sei. "Sei-kun..." Trochu se leknu. Nechtěl jsem, aby tohle Eita věděl. Přisknu se k němu. "Ale jedno ti nezávidím. Hlídat Aiye je někdy fakt fuška. Dost často příjde k úrazu." Pokračuje Se dál. "Sei-kun!" Ozvu se poněkud pobouřeně, když Sei řekne další věc která se mi nelíbí. "Náhodou...to není pravda." Snažím se bránit, ale situace ve které jsem mi moc nenahrává. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otočím se na Aillena,abych zarazil jeho bránění, které je viditelně mimo. " Ai-chan....myslím, že v těch zranění má Sei pravdu....a tak si pamatuj na to, co jsem ti řekl..nebo si mě nepřej." odpovím mu něžněji. Pohledem se vrátím na řidiče a jako si prohlížel on mě, tak si prohlížím já jeho. Rok a půl..se o něj snažíš....jak to, že o mě víš ...ty jsi se o něco pokusil..doprčic co žárlím....tak měl nebo mohl mít někoho přede mnou..já taky někoho měl...hm..a neví o nich...naštěstí. snažím se uklidnit a zapudit v sobě žárlivost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Naštěstí jsme za chvíli před domem. Oba vystoupíme a já poděkuji Seiyovi. "Půjdešse mnou nahoru? Byl bych rád." Zeptám se opatrně Eity. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Před domem padne otázka, která mě zarazí. " Ai-chan, ty jsi mě neposlouchal?" Sehnu se a něžně ho políbím. Nezvednu se, jen ho obejmu a zašeptám. " Jsem ti slibil převaz, tak dostaneš převaz. ...jen...mi musíš ukázat, kde máš lékarničku a obvazy." dám mu pusu na ucho a bez dalších řečí otevřu dveře a stále mu pomáhaje vlezem do výtahu k němu do bytu. Pomůžu mu až k vchodovým dveřím a tam hold musím počkat, dokud neotevře. Jen co tak učiní, tak mu pomůžu dovnitř, tak se zuji a čekám, dokud mě někam neodkáže. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Posadím se na okraj vany a začnu se sevlíkat. Všechno oblečení co jsem měl na vrchní části těla letí na podlahu. Jediná co mi zůstává je obvaz, který je na levé části mojeho boku trochu zkrvavený. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přejdu ke skříni a vytáhnu obvazy a nějaký mastě a dezinfekci. Připravím si to u něj a ustaraným pohledem ho pohladím po tváři. Kleknu si před něj a pomalu sundavám z jeho těla obvaz. " Ai-chan....víš, že si dost zahráváš? ..Příště půjdu s tebou...pokud teda budeš chtít...ale rozhodně tuhle skřín bych chtěl snížit a nebo aspon snížit počet jejího užívání." říkám vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita odmotá obvaz a uvidí na mojem boku tenkou, ne moc hluboukou, ale zato dlouho ránu. Začne mi jí ošetřovat. Při desinfekci trochu syknu bolestí, ale potom už je vše v pořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co je vše zavázáno, obejmu ho a dám mu pusu do vlasů. "Ai-chan...mě nejde o prachy..sice nejsem bohatej,ale na tohle rozhodně nestavím svůj život...mě jde o tebe...a když půjdu, tak protože chci být s tebou a třeba trochu pomoct..i když moje pomoc je jen opravdu mizerná...v tomhle." Dám věci zpátky do skříně a zavřu ji. "Tohle se ti stalo kdy...ted na tý návštěvě?"zkusím zjistit, který duch či démon mu tohle provedl. Jeho oblečení mu podám a pomůžu mu na nohy. " Ted si asi budeš chtít odpočinout...a nebo tu můžu ještě zůstat a něco pro tebe udělat." Vemu špinavý obvaz na vyhození a postavím se tak, aby se o mě mohl opřít, pokud bude chtít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No jo...odpočinout..." Dojde mi, že jsem tak trochu unavený a zívnu. "Děkuji ti moc za to ovázní." Dostane pusu. "Asi si půjdu lehnout. Ale jestli chceš klidně tu zůstaň. Byl bych rád, kdybys tu byl se mnou. Alespoň do doby neý usnu. Potom už tě tu nedržím." Dojdu ke skříni a vytánu z ní pyžamo, které si obleču a mikinu, kterou podám Eitovi. "To máš, až půjdeš domů, aby si mi nezmrznul." Podám mu jí a zalezu do postele. "A Eita-chan?...Ještě jednou se moc omlouvm...je mi to opravdu líto." Smutně se na něj kouknu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hovořím k němu tiše a přitom ho hladím po tváři. " Mrzí mě, že tě tam vaši vytáhli jen kvůli...boji....a Ai-chan...o mé tajemství se neboj....budu vždy jen v pozadí jako dneska...už nebude solo...už bude vždy duo....my dva..Ai-chan." sehnu se a dám mu pusu na rty. " Oyasumi Ai-chan." a dál ho jen hladím, aby se mu dobře usínalo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Hladí mě a já se spokojeně usmívám. Dostanu pusu na dobrou noc. "Tebe to přece mrzet nemusí...ty za to nemůžeš. ...Eita-chan? Není na vždy moc dlouhá doba? Taky bych s tebou chtěl být navžy, ale je to moc dlouho, aby si to ty nebo já mohl vědět. Ale stejně tě mám moc rád. Moc moc moc moc moc moc...." Usměju se a čekám, jestli mě Eita něják přeruší. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pokračuji v hlazení a jsem zamyšlený. " Asi máš pravdu....navždy je to na dlouho...tak na co nejdelší dobu..co to jen půjde." usměji se na něj a dám mu pusu na tvář. " Těší mě, že by jsi mě tu chtěl i na noc, ale já tady nic nemám...i když to je ten nejmenší problém....víš co, já to nějak vymyslím." zašeptám a v hlavě už rozmýšlím, jestli zůstanu či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Na nejdelší dobu, co to půjde bych i bral Usměju se po tom, co dostanu pusu na tvář. Usmívám se na něj zatím co přemýšlí, jestli zůstane nebo ne. Klíží se mi oči a já pomalu upadám do spánku a než se naděju už spokojeně spím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po určité době, kdy venku už padla tma, se seberu a nahodím na sebe mikinu. Zkontroluji, jak spí a vyrazím ven. Vemu si sebou jeho klíče a svojí basku nechám u něj. Dojedu domů a vemu si k němu nějaké své věci, ze skříně vyhrabu dárek a taky z postele seberu svůj mobil, na kterém jsou dva zmeškaný hovory. Ani se nepodívám kdo to byl. Vemu klávesy a taky nějaké noty k písničkám, který jsem složil. Než opustím pokoj, ještě to zběžně prohlídnu, ale nakonec jen mávnu rukou, přeci jen jdu tam na den a jsem kousek. Tentokrát se teple oblíknu a vyrazím zpátky. Cestou ještě se stavím v obchodech, které znám a mají ted ještě otevřeno. Jak procházím kolem hřbitova, jen se na něj podívám než ustrašeným spíš vyzívavým pohledem. Mám ted na ochranu dva človíčky, které mám rád. At si kdokoliv cokoliv zkusí. Dojdu k němu a velmi tiše si otevřu a následně zamknu. Své věci hodím do skříně a začnu připravovat pokoj na jeho probuzení. Jeho mikinu dám zatím do chodby.Dokonce jsem sehnal maličkej stromeček, ozdobím ho jednoduchými ozdůbkami a položím ho na stůl v obýváku. Pod něj dám malý dárek, který pro něj mám. Klávesy mu postavím v obýváku na výšku, která mu vyhovolala. Přeci jen na ně hraji méně a trénovat můžu případně i u něj. Vše je nachystáno, už zbývá připravit snídani. Svítá a tak jen pro jistotu zkontroluji, jak spí. Pohladím ho a zálibně si ho prohlížím. Jsi tak kawaii..když spíš. A začnu připravovat snídani. Jedu podle maličké kuchařky, kterou jsem našel v malém obchodě a je tam krok za krokem. Povede se mi udělat rýže a tak pokračuji v přípravě příloh k ní, což mi trvá rozhodně dýl. Bytem se začíná rozlévat vůně připravovaného jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Probouzím se asi tak půl hodiny, během níž se různě převaluju. Nakonec však vstanu a rozhodnu se jít do koupelny se umýt. Jakmile však vejdu do obýváku čeká mě šok, sice příjemný, ale šok, při kterém moje únava padne. "Eita-chan? Copak tu děláš tak brzo?" Zeptám se ho trochu překvapeně a dojdu k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Za chvili nesu na stůl čaj, rýži a další věci k snídani. Vemu i porci pro mě a posadím se vedle. Usmívám se a doufám, že má aspon trochu radost. Mé triko nese stopy boje v kuchyni,ale toho si ted nějak moc nevšímám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jím pomalu a přitom se rozhlížím kolem. " Na tyhle svátky...asi to, jak se ted tváříš...jak se ti to líbí ...a chutná ti jídlo ode mě....moc rád bych mohl s tebou strávit dnešní den...ale nechci se nikam cpát....jen prostě...tyhle dny chci být někde, kde mi bude fajn...a doma to není." hovořím v pauzách v jídle. Jak dojíme, tak se zvednu a odnesu nádobí, abych ho potom umyl. Příjdu k němu a posadím se zase vedle. " Opravdu se ti to líbí? A ..a co bok..je to lepší...jak vypadá ten obvaz..ještě to krvácí?" rukou ho pohladím přes rameno pomalu na bok a jak ucitím obvaz, tak se zastavím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Moc se mi to líbí. Tohlr pro mě ještě nikdy nikdo neudělal. A bok vypadá, že je v pořádku. Nebolí a asi už ani nekrvácí. Já se sice hojím rychle, ale tohle určitě vyléčili tvije kouzelné ruce." Nejdříve si vyhrnu pyžamo, abych mu ukázal obvaz a potom vezmu jeho ruce do svých a každou zvlášť políbím. "Tak...a teď, jestli tady zůstáváš, měli bychom vymyslet něco, jak udělat tenhle den jedním z nejlepších dnů alespoň v tomhle roce. " Usměju se na něj a dám mu pusu. "Jo a děkuji za snídani." Usměju se a dostane další pusu |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ještě větší radost mám z toho, že rána nekrvácí. Ani po té, co se podívám na obvaz, mi to nepříjde nějak zlé. Usmívám se a nechám ho líbat mi ruce. "Ted přeháníš, Ai-chan....jen jsem udělal to, co ty." A nechám si od něj dát pusy. Na oplátku se k němu nahnu a políbím ho. " To víš,že zůstávám a za jídlo nemáš zač....jinak přinesl jsem ti klávesy, aby jsi si mohl případně zahrát..nebo můžem spolu a taky...musím ti uklidit v kuchyni...zatím tu sed a zkus něco vymyslet ..a já jdu uklízet." Zasměji se a pustím se do uklízení spouště po mém vaření. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tohle jíš často?" zeptám se s úsměvem. Skoro to tak vypadá. Možná má jeho máma moc práce kdo ví. Ale jestli ano měl bych se postarat, aby v budoucnu jedl jen samé výborné věci. "Neumíš vařit?" zamrkám na něj. On? Nedokážu si to představit. Nejspíš protože ho soudím podle sebe...pořád. Ale nemyslím si že umí, jinak by nejedl tohle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ne nejím. Obvykle máma něco uvaří, ale když to neudělá, znamená to, že má moc práce...nebo, že má s něčím nějaký problém. Jenže to se mnou obvykle stejně nechce řešit, aby mě nezatěžovala svými starostmi," odpovím mu a na konci věty už se zdá, jako bych mluvil celkem smutně. Ona je totiž pravda, že mě trápí, když se o mě máma pořád stará a nenechá mě, abych ji občas taky s něčím pomohl. U jeho druhé otázky ho přejedu pobaveně pohledem. "Popravdě...nemám ponětí. Nikdy jsem to nezkoušel," přiznám se. Ono, když pro mě někdo pořád vaří a jen občas se stane, že ne, tak není moc příležitostí na to, abych něco vařil já sám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Co takhle si třeba nejdřím zajít na procházku a potom se můžeme pustit do vaření večeře...počítám s tím že jako kuchař už budeš můj rovnocenný partner po tom, co si udělal sám takovou báječnou snídani. ale první to vidím tak, že se půjdu osprchotat, když už ta rána nekrvácí. Hned jak domyjeme to nádobí." Řeknu mu svůj návrh, ale jkonečné rozhodnutí nechám na něm. "dneska nechám rozhodování úplně na tobě. Udělám všechno co budeš chtít...skoro všechno." Dodám však nakonec a zčervenám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nádobí je utřeno a já se protáhnu.Začínám pocitovat nedostated spánku jakmile se zastavím. " Tak se jdi umejt..já se na chvili natáhnu...až příjdeš, tak mě vzbud..dobře?" Uvelebím se na pohovce, složím ruce pod hlavu a zavřu oči. Nechám ho v klidu se umejt a přitom podřimuji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nesprchuju se moc dlouho, protože nechci riskovat, že mi ta rána něco udělá. Výjdu ven v županu a všimnu si, že Eita dříme na pohovce. Sám pro sebe se usměju a jdu se do pokoje převléct. Vyhrabu ze skříně dárek pro Eitu a nějáké oblečení. Nevím proč, ale mám chuť se obléct do bílého, takže bílé kalhoty a bílý svetr a rozpustím si vlasy. Eita usnul a já ho opravdu nechci budit. Vezmu si velký polštář a dám si ho na zem před pohovku, kde spí. Sednu si na něj a hlavu si opřu o pohovku tak, abych mohl pozorovat Eitu. Spí...jako malý andílek bez křídel... Usměju se sám pro sebe a zavřu oči. Ponořím se do polospánku a tam se rozhodnu zůstat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přisunu se k němu už opatrněji a pohladím ho. " Ai-chan..jsi vzhůru?" Ptám se skoro šeptem, co kdyby jsem měl štěstí a nevzbudil jsem ho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sehnu se a políbím ho. " Máme čas, Ai-chan..celý den pro sebe...a třeba i celou noc." pohladím ho po rameni a sjedu po ruce až na jeho stehna. " Norito ti děkuje za dárek, ta liška se mu libila."vzpomenu si na bratříčka, který se usmíval stejně jako ten lišák. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Celou noc? Bleskne mi hlavou a jak mě Eita pohladí po stehně trochu se zatřesu. ¨"Jsem rád že se mu to líbilo...ještě dostane vánoční dárek." Řeknu a záměrně nereaguju na první část. Políbím Eitu a přitulím se. Jsem už celkem probraný. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rozmýšlím cestu, a podívám se ke kuchyni. " Tak se kdyžtak jen někde stavíme, když tu vše je a připijem si třeba džusem....to se rozhodne až venku, zda to saké vemem či ne....ale brát jen saké mi příjde zbytečný." hovořím tiše v zamyšlení a dál ho hladím. Po nějaké době mám už plán. " Až se budeš cítit, tak řekni , už mám promyšlenou cestu...a bude se ti libit." usměji se a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Natáhnu k němu ruku a začnu si hrát s jeho vlasy. "Takhle tě budu muset ještě víc rozmazlit a bude z tebe spratek jako jsem já," ušklíbnu se. Ale rozmazlovat ho mám v plánu už od začátku. Vždyť jsem mu to taky řekl...cokoli bude chtít dostane. Od chvíle co jsme se potkali jsem se zapřísáhnul se o něj postarat. A už brzy budu jediný koho má... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hned poté cvakne konvice, takže to znamená, že je voda už uvařená. Rychle vezmu do rukou konvici a naluji do misek horkou vodu, pak misky přikryji pokličkami a přesunu na tácek, kam ještě přidám hůlky. "Ještě tři minuty a můžeme jíst," řeknu s mírným potěšením a vezmu do rukou tácek, který odnesu do obýváku na stůl, kde položím každou misku před jedno místo na sezení. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tři minuty!" prohlásím s jistotou po chvíli zírání, odkryju misku a pustím se do jídla. "Itadakimasu," dodám ještě už s plnou pusou. Ani se nesnažím o nějaké slušné způsoby. Vlastně mám dost hlad a tak bojuju s nudlemi po svém. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za okamžik ho následuji a pusím se do svých vlastních nudlí. Za chvíli to mám všechno v sobě a jsem docela najezený, takže se spokojeně opřu o opěradlo gauče a zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Když říkáš, že se mi to bude líbit, tak snad abychom už vyrazili, ne?" Usměju se na něj a vstanu. "Můžu jít v tomhle, nebo se mám převléct?" Usměju se ně něj. Jde mi o to, abych se mu líbil. Zaběhnu si ještě do pokoje pro ponožky a zy chvíli jsem už zase u Eity. "Vstávej vstávej...chci vidět, kam půjdeme." Popoháním ho a zvedám ho na nohy. Po chvíli ho nechám a jdu se obléct a obout. Počkám na Eitu v předsíni. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Prohlídnu si jeho bělostné oblečení a zvednu palec nahoru. " Budeš ladit." Poznamenám a tím dám najevo, že se mi to líbí. Odběhne a hned je zptáky a nutí mě vstát. Postavím se a protáhnu. Jen naposledy zívnu a zmizím k němu do ložnice si pro věci. Převlíknu a než dojdu ke dveřím, už tam stojí a natěšeně čeká. Líbí se mi jeho radost, tak se rychleji oblíknu a vyjdem ven. Jdeme kolem hřbitova na metro. Jen se znova podívám na zed a stisknu jeho ruku, za kterou ho zase držím. Jen co jsme za hřbitovem, přitisknu se k němu blíž a obejmu ho kolem pasu. Dojdem do metra a vemem to pár zastávek metrem a pak autobusem. Celou cestu si tisknu Aillena k sobě a sem tam mu dám pusu, usmívám se. Vystoupíme u zimní zahrady, která je přístupná pro veřejnost. Jsou zde díla ze sněhu jak malých dětí, tak i dospělých. Chvili se jen tak procházíme, a tiše obdivuji umění ostatních. Uvidím volný plácek s dostatkem sněhu a ukáži na něj. " Máš chut něco vytvořit a zanechat to pro obdiv ostatním?" Usmívám se a hádám, zda to příjme či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vystupujeme a vypadá to že jsme u cíle. Stojíme na prostranství, které vypadá jako sněhová zahrada. Všude je plno soch ze sněhu, je to celé moc krásné. Skočím Eitovi kolem krku. Za chvíli Eita najde volný plácek a zeptá se jestli bych si chtěl taky něco postavit. "To je skvělý nápad. Rád bych to zkusil. Ale jen když mi pomůžeš. Ale co bychom postavili?" Zeptám se ho a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Nejdřív mě napadlo, že by jsme mohli udělat nás.jako ty mě a já tebe...a nebo něco společného...třeba jako hrad..ale né z písku,nýbrž ze sněhu...co ty na to?" Sehnu se a hodím po něm hrst sněhu, která na něj dopadne tak, jako kdyby sněžilo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Tak pojd, uděláme malého Norita. Můžem ho dělat spolu a jeho výška je optimální...proč mě to nenapadlo hned..teda pokud se ti chce dělat jednoho malýho kluka...můžem zkusit i tvojí sestřičku...ale já bohužel..tam bych moc nepomohl." Pokrčím rameny a přejdu do prostřed plácku. Kleknu do sněhu a začnu připravovat základy. Tedy nahromadit co nejvíce sněhu a začít mu dávat hrubé obrysy. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Je hotový a já se podívám na obrázek, hlavně na tu holčičku. " Myslíš, že zvládnem lišku....já teda, je to divný,ale lidi tak nějak ostatní poznaj..ale lišku...j bych jí dal jako poslední možnost a když nám zbyde sníh." Zadívám se na postavu, co jsem zatím vytvořil. " Hm..tohle by mohl být Norito....a sestřičku bych udělal někde tady." Ukáži na místo kousek od něj, které by tak odpovídalo obrázku. " Udělej tam prosím značku, at víme, kde jí potom postavit a asi nejdřív doděláme brášku a pak se pustíme do ní."rozmýšlím nahlas, jak by to asi bylo nejlepší, přitom už prsty tvaruji sníh k obrazu svého milovaného brášky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po nějáké době jsme konečně hotovi s našimi sourozenci. Bohužel, či bohudík na lišku už sníh nezbyl. Spokojeně se na výtvor dívám. Teď teprve začínám cítit, jak mě zebou prsty a začnu třít dlaně o sebe. "Celkem se nám to povedlo, že?" Usměju se na něj a poodstoupím. "Líbí se mi to ...moc. Škoda, že to tak nemůže být doopravdy." Usměju se přitulím se k Eitovi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro S Aillenem společně ustoupíme a musíme se pochválit. Je na ně krásný pohled. " Opravdu se nám povedli....myslím, že můžem vklidu odejít a nechat je si spolu hrát." Přitulí se a já mám tendenci ho pohladit. Ovšem se ho dotknu, vůbec necítím. Nemám cit v prstech a tak ho jen k sobě tisknu. Sehnu se a zašeptám mu do ouška. " Tak a ted nastává další etapa trasy..něco na zahřátí." Stále ho beru kolem pasu, aby mi byl co nejblíž. Projdem zbytek zahrady a dojdem na zastávku autobusů. Zase musime chvili počkat a autobus nás odveze více do centra města. Vystoupíme na celkem rušném místě, všude je plno lidí, rodin a tak trochá sváteční atmosféra. Zamířím si to přímo do kavárny kousek od zastávky. Je zde příjemné prostředí a i přes ruch venku, klid. A co víc, je tu teplo. Vejdem dovnitř a obsadíme jeden z mála posledních volných stolů. Sedíme tak nějak uprostřed lokálu a donesou nám lístky na objednání. " Tak...sem občas zajdu...teda chodím sem na vánoce..ale sedím tamhle." ukáži na opuštěné místo v rohu, kde je jen jedna židle." Vaří tu a tak jsem se vždy najedl a zmizel zase ven. " Začnu s prstů sundavat rukavice a zjištuji, že jsem prokřehlej až na kost. Svým horkým dechem se snažím vrátit svým prstům cit, zatímco se dívám na něj, jak jemu se tady líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začne listovat jídelníčkem a já mu drze nakukuji přes rameno. Nakonec se narovnám a naposledy protáhnu prsty,už je cítím a tak ho zase držím kolem pasu. " Budu následovat tvého příkladu a dám si jí taky. " Hovořím k Aillenovi, a dívám se do lístku, zatímco on na jmelí. Příjde obsluha a řeknu jí naše přání. Za chvili nám jí donesou. Mlsně na ní koukám,ale při sebemenším doteku mi brní prsty a tak musím počkat, dokud nebude teplota čokolády trochu nižší. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chytnu Eitovy ruce a začnu je zahřívat ve svých teprve napůl rozpuštěných rukách a usmívým se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Jsem rád, že ti chutná. Snad tě aspon zahřeje a můžem pak pokračovat v procházce. " Nakloním se k němu a políbím ho. Veřejně, něžně a dlouze. Ruce začínají být rozehřáté, tak si přestanu hřát a pohladím ho po tváři. Otočím se k čokoládě a ochutnám jí. "Opravdu výborná." Otočím se ke stolu a začnu pít čokoládu, ruka znova jakoby nic ho pohladí po rameni. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když konečně dojím otočím se na Koua a musím se usmát. Vypadá jakoby spal. Tak nevinně...vsadím se že já nevinně nevypadám ani když spím. Z nějakého vnitřního popudu se k němu přitisknu, obejmu ho okolo krku a položím si hlavu na jeho rameno. Zavřu oči. Někdy dělám věci, které jsou docela milé. Ale co se Koua týče...miluju ho ať už jakkoli, takže chci být s ním, i takhle...jen ho objímat. A na chvíli si představovat, že jsme jen my dva...my dva jako jeden. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Otevřu oči a podívám se na něj, vlastně jen na jeho vlasy, protože víc vidět nemůžu, aniž bychs e pohnul, což nechci, protože by ho to vyrušilo. Přesto se pohnu alespoň nějak, a to tak, že obtočím své ruce kolem jeho pasu. A pak znovu zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To budu rád." Usměju se a dostanu velice něžný polibek. Trochu zčervenám, protože jsem si ještě nezvykl líbat se s Eitou na veřejnosti. Vypadá to, že Eitovy prsty už jsou dostatečně teplé. Ještě mě pohladí a potom už se věnuje své čokoládě. Udělám tedy to samé, abychom brzo mohli vyrazit dále. Zaplatíme a vydáme se dál směrem k centru nebo možná zase na metro. Nechávám se tedy vést Eitou protože opravdu netuším, co má v plánu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyrazíme do centra, kde zamířím na výstavu různých náboženství , hlavně s tématikou Vánoc. Zaplatím za nás oba vstup a procházím se po galeriích, a občas ukáži na zajímavý článek. " Občas jsou tam dobrý postřehy a někde je ještě znát, že to nebyla jen lidská fantasie." Dál to nerozšiřuji, však on to pochopí. Vedu si ho za ruku po celou dobu a chvilema zajíždím pohledem na jeho bok. Asi to tady ukončíme a půjdem vařit..aby mu to zase nezačalo krváce. Zastavíme před jedním z velkých obrazů z nějakého starého anglického kláštera. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vůbec se mi nechce zvednout hlavu nebo otevřít oči. Chtěl bych takhle zůstat. Přes svou obvyklou aktivitu je mi takhle nádherně. Líp něž kdykoli, s kýmkoli. A navíc vím, že v tuhle chvíli patří Kou jenom mně. Venku je tolik lidí a věcí, které mi ho můžou vzít ale teď a tady se není čeho bát. "Je mi s tebou tak dobře Kou..." řeknu potichu. Je to jeden z těch mála okamžiků, kdy jsem vážný. Ale teď si nechci tyhle hezké pocity kazit a vtipkovat, nebo cokoli vyvádět. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dokázal bych takhle sedět hodně dlouho, opravdu hodně. Skoro na nic nemyslím, dokud na mě Hizoku nepromluví, přičemž sebou lehce trhnu, protože mě to, že promluvil, překvapilo. Ihned se ale uklidním a lehce se pohnu, abych ho lehce políbil do vlasů. "Mně taky," ozvu se hodně tiše. Je mi s ním opravdu velmi příjemně...a sjem si jistý, že tenhle pocit budu zažívat odteď velmi často. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jsou tu nějaké zajímavé věci, ale převážně je to hodně známé. " Já..nikdy jsem tu předtím nebyl...ale myslel jsem, že bych sem s tebou mohl zajít...jen doufám, že jsem neudělal krok vedle....po tomhle můžem bud do krámu a nebo rovnou k tobě vařit...ale hlavně se najíst." hovořím, jak postupujem po exponátech. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Byl to dobrý nápad...líbí se mi to tady." Usměju se na něj a dám mu pusu. "A jestli máš hlad stačí říct." Kouknu na hodinky. "Taky už za chvíli bude nejvyšší čas jít vařit." Zanedlouho opustíme výstavu a vydáme se směrem k metru, které nás odveze domů. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem k němu domů, svléknu se a zuji. Doběhnu do kuchyně a vytáhnu tu mojí kuchařku, nekuchařku. " Tak co chceš dělat." Začnu v ní listovat, ale jsou tam většinou opravdu jen jednoduchý věci. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Vydržíte tak opravdu dlouho, vlastně až do večera. Pak by se ale mohlo stát, že příjde Kouova máma, která se o tomhle nesmí dozvědět a Kou, i když je mu takhle příjemně, začne být lehce nervózí, což nějak prostě vycítíš, i když se vůbec nehýbe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Promiň normálně nejsem tak neaktivní ale takhle...je to hrozně příjemné..." usměju se. Připadám si, že s ním si dovedu nádherně odpočinout. "Tvoje máma...se brzo vrátí že?" ptám se vlastně nepřímo na to, co bude teď, jestli mě už vyhodí... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "To je," potvrdím Hizokuova slova s úsměvem. Po jeho otázce se ale lehce zamračím, nejsem příliš šťastný z toho, že musí odejít, ale jinak to nejde. "Rád bych aby jsi zůstal, ale myslím, že bude lepší, když půjdeš...navíc zítra budeš trávit den se svými přáteli, ne?" řeknu jako by mě opravdu mrzelo, že ho musím vyprovodit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Jsem připraven." zahlásím a nad výběrem se moc nerozmýšlím. Nechám ho přitulut se a láskyplně ho hladím po pažích." Ai-chan..já bych to moc nepřeháněl...dezert sám rozhodně nezvládnu..něco jiného podle kuchařky pro absolutní amatéry jednoduchou snídani a něco jiného dezert....já budu tvoje nešikovná levá ruka." Tiše a krátce se zasměji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já myslím, že by si to zvládnul." Pustím se do omývání kuřete. "A co kdyby si byl moje šikovná pravá ruka? Tu bych potřeboval více." Dám mu pusu. "Tak a teď úkoly...Tady máš zeleninu a udělej z ní nějáký dobrý salát. Já zatím připravím maso a oškrábu brambory. Dezert uděláme potom spolu." Mrknu na něj a otočím se k prkénku a kuřeti. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co je zelenina na kousky, hodím jí do mísy a najednou si příjdu bezradný. Nepříjde mi, že by to bylo všechno. Chtělo by to zálivku, jenže na tu potřebuji něco vědět. Což nevím. Tak se jen začnu vytahovat koření, nějaký oleje a přemýšlím co by tam tak mohlo jít. Podívám se zoufale na Aillena, v očích tichá prosba o pomoc. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Každou chvili ochutnávám, abych něčeho nepřehnal, ale nakonec uznám, že je to dobrý. A nebo mi tím zkoušením odešli chutové bunky. Hotový, podle mého přesvědčení, salát dám stranou a pomůžu Aillenovi s bramborama. Přitom se na něj usměji a dám mu pusu na tvář. " Pozorovat tě u vaření, ..to je něco..je na tobě vidět, že tě to baví." Sjedu na zástěru a musím se usmát. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když je všechno uvařeno a upečeno začnu chystat stůl k večeři. Nanosím vechno jídlo na stůl a donesu svícen se svíčkou. "Vadilo by ti, kdybych se šel převléct? Chtěl bych vypadat hezky na slavnostní večeři." Usměju se a zčervenám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vše je hotovo a tak připravíme stůl, Aillen nanosí jídlo a dokonce přinese i svíčku. Zálibně si prohlížím místečko, kde budem večeřet, než slavnostně to vypadá romanticky. Trochu zlumím světlo, aby vynikl pak svit svíčky. " Jo, taky bych se měl převlíknout...to triko se k tomu stolu vůbec nehodí. Jdi první, půjdu za tebou." Nechám Aillena odejít se převlíknout a připravím zapalovač na zapálení,ale to až tu budem oba. Jen co příjde, tak si ho moc neprohlížím a vlezu si k němu do ložnice, kde mám své věci z domova. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Hi Kyoshi! Mám chvilku než začneme večeřet a tak jsem ti chtěl popřát Veselé Vánoce. Chtěl jsem ti koupit dárek ale potom mi došlo, že bych ti ho stejně neměl jak poslat. Ale je to škoda. No, raději už budu končit. Kdo ví kdy Eita příjde. Jo vidíš, to jsem ti chtěl říct. Mám přítele.^^ A vůbec mu nevadí, že vidím duchy a dokonce mi to i věří. Taky mi nabídnul, že mi bude pomáhat, když budu mít zakázku. Prý si mě ochrání, aby se mi nic nestalo. A má moc roztomilého brášku. ^^ Sem teď tak moc šťastný. Zrovna spolu jsme a slavíme Štědrý den.^^ A je na mě opravdu moc hodný a nikam nespěchá. To jako...no...že mě netlačí do postele....=^^= Raději už budu končit...už ti tu plácám hlouposti. Moc se těším až se zase potkáme na netu. Už mi to rozmlouvání s tebou chybí. Tak si hezky užij Vánoce. Bye A-chan ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Usadím ho ke stolu a dám mu pusu. Zapálím svíčku a dáme se do jídla, přitom ho bez výhrad pozoruji. Moc se mi líbí jeho oblečení, obzvláště košile. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vzpomenem si na dezert. Jen ho pohladím po ruce a uklidním. " Tak to přeci není tragedie...bud ho uděláme potom a nebo si dezert dáme zítra..a nebo si ho něčím nahradíme." Přejedu prstem po perlách, která má na krku. Dám mu pusu a začnu jíst. Však mi docela při přípravě vyhládlo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když dojíme seberu ze stolu nádobí a strčím ho do myčky. Potom si zase sednu ke stolu k Eitovi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadí se zpátky ke stolu, jen si ho prohlížím. " Tak jak, Ai-chan...pustíme se do dezertu...máš chut ho ted dělat?....hm..a jaký by jsme si dali?" Přivřu oči a představím si čokoládový dort. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jak ti vlastně chutnalo?" Zeptám se ho po chvíli a opřu si hlavu o sepnuté ruce. "Eita-chan? Dáme si víno teď a nebo až později?" Usměju se a trochu zčervenám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Proberu se z představ další otázkou. " Och..bylo to výborné..jen se podívej." Ukáži na pupek a své rozepnuté kalhoty. Při vyslovení vína se zarazím a podívám se mu do očí. " Ty máš víno?...Ai-chan..nechceš mi říct, co tu vůbec všechno máš..já myslel, že jsi tu měl saké na přípitek....dáme...přípitek a na dobré trávení." s nadšením se zvednu a zamířím tam, odkud vzal minule saké. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Při pohledu na Eitovo břicho se začnu smát. Další věta mě však zarazí. "Eh...no víno mám...ale..." Chci ho zarazit, ale Eita vstane a zamíří ke skříňce, kde jsem minule vytáhnul saké, rychleji než stihnu cokoliv udělat. Takže je jasné že najde mé zásoby alkoholu. "To...není to tak že bych pil...to strýc mi vždycky něco dá...a je mi trapné mu to vrátit..." Snažím se vysvětlit, ale vůbec netuším jestli to Eita vezme. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ukáži mu jí a mrknu na něj. Nedávám znát, co si o tom myslí, schválně to držím po pokličkou. Jen se na něj dívám a v rukách držím likér. To bych nečekal..tak to tě někdy vemu sebou...zas tak nevinný nebudeš...a na strýčka to neházej..jen tak by ti to sem nedával. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zkroušeně se jdu posadit na pohovku a koukám se na vlastní ruce. Tohle neměl vidět... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podám mu skleničku a všimnu si, jak vypadá. " Co se děje, Ai-chan..jestli nechceš..tak já to zase uklidím...však nemusíme pít...nebo je to jen myšlenkama na samotu...já tě budu navštěvovat...no tak, Ai-chan." Položím skleničky k lahvy a objemu ho. Přitisknu si ho na sebe a rukama ho hladím po zádech a občas pošimrám nehtem na krku, jak přejíždím po perlách. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dveře se za ním zavřou, jen se zhroutím na pohovku. " Já jsem ale ...pako...jinak to říct nejde....proč já se vůbec snažím....proč já sem nešel domů. " Vstanu z pohovky a uklidím likér zpátky tam, kde jsem ho vzal. Kopnu do sebe, no spíš nechám natéct, svojí sklenku a jeho nechám na stole. Na kus papíru připíšu vzkaz. " Ai-chan, netušil jsem,ale to není omluva. Stále tohle je tvůj byt a já jsem jen host. Neuvědomil jsem si to a tak jako nezvaný host se vracím domů. Prosím zavolej mi dřív, než zase vyrazíš na boj. Dovol mi ti aspon chránit a dělat ošetřovatele. Tvůj Eita." Posbírám svý věci ze skříně, na záda hodím kytaru, klávesy jsou ted pro něj, si našetřím případně na jiný, kdyby mě sem už nepustil. Naposledy vše zkontroluji než opustím jeho byt. Netrvalo mi to dlouho, spakovat jsem se vždy uměl. Zabouchnu za sebou a se skleslou hlavou vyrazím k výtahu a ven. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Se svými přáteli..." zopakuju jen a marně přemýšlím jaké jsem měl plány na zítřek, protože se mi všechno vykouřilo z hlavy. Věci, které se netýkají Koua mají najednou tak malý význam... "Jak to přežiju...den bez tebe..?" zeptám se a i když by to mohlo znít jako vtip, tvářím se příliš vážně, takže to tak nejspíš v nejmenším nemyslím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vypadá to, že moje existence je pro tu jeho momentálně velmi důležitá...a pravděpodobně v budoucnu bude ještě více. Chvíli vůbec nevím co dělat, aby se přes tenjeden den necítil moc špatně, když se mnou tedy nebude. Nakonec se k němu zase na okamžik přitisknu a políbím ho na rty. Po malé chvíli seodtáhnu. "Přežiješ to, když ti to pak vynahradím, až se zase uvidíme?" zeptám se ho docela vážně. Opravdu by to pro něj mohlo být lepší, kdybych mu takhle něco slíbil na oplátku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Já vím že nesdílí moji posedlost. Mám hrůzu z toho, koho by za ten jediný den mohl potkat, s kým by mohl mluvit, kdo by se ho mohl dotknout... Přemýšlím, co s tím můžu udělat, ale stejně nakonec docházím k závěru, že nic. A teď bych měl být trochu míň sobecký a nechat ho být se svou mámou víc...už nemá moc času...jen proto... "Nevím, pokusím se," odpovím stejně vážně jako předtím. Konečně spustím ruku, která doteď spočívala na jeho tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nechci tě vyhazovat nijak rychle, ale když neodejdeš teď, tak se odtud pravděpodobně nedostaneš. a zítra by se ti pa nechtělo odejít zase a přišel by jsi o svůj den s přáteli. Neměl by jsi na ně zapomínat, i když chápu, že chceš být teď co nejvíce se mnou," promluvím na něj, aby si nemyslel, že ho chci takhle vyhodit jen tak. Mám k tomu své důvody...a taky jsou pro jeho dobro. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nikdo jiný kromě tebe...nikdo jiný už pro mě nic neznamená... Těžko říct, jestli je to jen myšlenka která mi unikla, nebo jen slova, která nechci říct nahlas. Ale každopádně se přitom na Koua dívám stejně upřeně jako před chvílí, i když vzápětí sklopím zrak, vezmu si kabát a začnu se oblékat. "Ja ne," rozloučím se už nahlas jaky by nic a políbím ho jemně na čelo. Tolik nerad odcházím. je to těžší a těžší se od něj odloučit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je to celkem roztomilé. Vlastně hodně roztomilé. Když mě políbí, tak na okamžik zavřu oči, než si ho k sobě přitáhnu za rukáv a projedu prsty jeho vlasy. "Uvidíme se pozítří, příjdu k tobě dopoledne, ano? A domluvím se s máti, že u tebe přespím," řeknu stále s tím úsměvem. Když mu teď tohle slíbím, tak zítřek prožije mnohem lépe. "Matta ne." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nestojím tam dlouho, ta slova se mi nelíbí. Vystoupím ze svého úkrytu a vídím, jak se klepe zimou a hlavu má v dlaní. Sundám kytaru s batohem a okamžitě sundám bundu. Nandám si kytaru s batohem a teprve pak mu dám bundu kolem ramen. Než stačí zaprotestovat, vemu ho do náruče. " Tak a jdeme zpátky..do tepla..a nechci slyšet prostesty...a když, tak jen malý." Rozejdu se s ním po schodech k výtahu. Přeci jen bych takto výšlap nezvládnul. Zatímco přivolávám výtah, dívám se na tu zkřehlou hromádku v náručí. " Proč bych se s tebou měl rozejít, Ai-chan?" zeptám se na věc, co mě opravdu udivila. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vydám se pryč a ani jednou se neohlédnu. Stejně počítám, že za mnou hned Kou zabouchne dveře. Nemám nijak moc náladu se s někým kontaktovat, takže když se vrátím domů, začnu se věnovat práci, čímž se nejlépe zaměstnám. Když tu Kou není všechno je prázdné...přestože ho znám tak krátkou dobu. Ale tohle je jako nemoc...nemůžu s tím nic dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začnu mu sundavat boty" Blázínku....nikdo není dokonalý...a choval jsi se správně..neměl jsem lézt někam, kde jsem neměl co dělat...jsem host, ale nechovám se tak...a aby jsi věděl, tak lehce se mě nezbavíš..to mě zase nepodcenuj." Držím v rukách boty, šly dolů velmi lehce, nebyly zavázaný. " A boty zabavuji..aspon na večer..aby jsi mi zase neutekl..když budeš chtít být sám, tak do ložnice..ale né ven." řeknu napůl žertovně, napůl výhružně. Sehnu se k němu a dostane pusu na usmířenou. " Nechceš něco přinést, nebo já ti udělám čaj..pěkně jsi se tam klepal zimou." Rukama přejedu po jeho ramenech, na nichž je moje bunda. Chci, aby mu bylo teplo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova ho chytnu a přitisknu na sebe, rukou si ho podjedu a Aillen se znova ocitá v mé náruči. " Hold, když nemůžu od tebe, tak půjdeš se mnou." Dám mu pusu na tvář a odnesu i s ním boty do chodby. Tam je pustím k zemi a vrátím se do obýváku. Zastavím se a podívám se mu do tváře. "Hřeji tě a nebo se chceš zase hřát tělo na tělo? Někde pod peřinkou?, dokud ti nebude teplo." Navrhnu a přitom si ho nasměru jakoby k ložnici,ale nevykročím tam. Čekám, až mi řekne, zda se půjde zpátky na pohovku a nebo do ložnice. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hladí mě ve vlasech a já jak si mě přitáhne, se skloním a začnu ho líbat. Něžně, s příchodí čokoládového likéru. Přitom se natáhnu pro deku, a při polibku donutím Aillena si lehnout. Skláním se nad ním jen na jedné ruce a druhou přes nás natahuji deku. Nepoložím se pod dekou na něj, ale vedle a obejmu ho tak, aby si mohl brát z mého těla teplo, které ted potřebuje. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přitulím se k němu ještě blíže. "Budeme jen tak ležet? Nebo máš nějáké speciální přání co by si chtěl dělat?" Pohladím ho a přitulím se ještě blíže. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho slova jsou dráždivá. " Ai-chan...ty by jsi mi chtěl splnit nějaké přání....no, moje přání jsou něco víc než jen polibek....ale pokud budem jen ležet, zlobit se rozhodně nebudu. .... Jsem s tebou rád..hlavně ti nablízku...protože mám jistotu, že nevymýšlíš blbosti." Je tak blízko, že se nemusím moc namahat a dostane ode mě něžnou pusu na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eitova slova mě trochu znepokojují, ale jsem už od přírody tak trochu zvědavý a tak mi to nedá, abych se nezeptal. "Tak copak by si chtěl? Přinejhorším řeknu, že to neudělám a budeme se jen tulit." Usměju se a jeho pusu mu oplatím. "Mám tě rád a tak bych chtěl vědět, co by se ti líbilo." Usměju se a tentokrát ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Je zvědavý a tak se jen usmívám. " Tak co bych chtěl? Dobře, tak já ti to ulehčím. " rád si od něj příjmu pusu. " Tak ty chceš vědět, co by se mi libilo....hm.. a co za to, když ti to řeknu...už vím, já ti to řeknu a ty si pak můžeš hrát." zasměji se a přitáhnu si ho k sobě. Dostane se mi polibku a já ho rozhodně nechci hnedtak ukončit. Přesto skončí a já se k němu skloním a jazykem přejedu po oušku. " Mám hooodně citlivý záda....dělá to se mnou...no řekněme dost divoký věci....tak co...budeš se tulit a nebo si budeš hrát?" o kousek se oddálím a prohlížím si jeho obličej a hádám, jak se rozhodne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Líbí se ti to?" Vydechnu tiše a poktračuju si v hlazení Eitových zad. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Líbí ... a moc." vydechnu a přitom vzdychnu pod dotykem jeho jazyka. Cítím tlak v kalhotách a se nenápadně překulím na břicho, aby to neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho ruce zabloudí dopředu, nadzvednu se na a nechám jeho prsty jít na moje bradavky. Zavzdychám a podívám se na něj, ve tváři se trochu červenám od rozbouřené krve. " Ano...Ai-chan...co....co potřebuješ?" Jedna ruka mu přejede po stehně. Trochu se natočím a opřu e o lokty, čímž více odhalím hrudník a trochu břicho, ale i přesto všechno si hlídám, aby pro ted neviděl moje vzrušení v kalhotách. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ai-chan....teda...ty mi dáváš krásný dárek...takto si hrát...ještě si hraj, ještě a víc tě chci cítit. znova se opřu o lokty a nechám mu místo, aby si mohl hrát i vepředu. Je jen na něm, jak moc tohoto využije a bude poznávat moje tělo. Protože pak budu poznávat já jeho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho ruka sjede na břicho, které zatáhnu, jako bych se styděl za vystrčený pupek. Tiše u toho oddychuji a na pusu na krk zareaguji krátkým vzdychnutím. To je nádhera,..víc..Ai-chan..víc. Přitiskne se na mě a já jasně cítím jeho tělo. Otočím se na záda a přitom si ho přitisknu na břicho. Najdu si jeho rty a začnu ho líbat. V duchu doufám, že nebude moc kopat, protože ted by mě to rozhodně bolelo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "haa...Eita-chan...jsi takhle moc roztomilý..." Usměju se a políbím ho zpátky. Potom sjedu k jeho bradavkám a opatrně se jich dotýkám jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho slova mě na moment rozesmějou. "Ai-chan....já a roztomilý....to jsi první...a....Ai-chan" přeruším smích a zavzdychám, jak sjede na moje bradavky. Stisknu jeho ruku ve vlasech za zápěstí a podívám se na něj. " Ai-chan....ty provokuješ...ale krásně." Položím se na postel a jen dýchám. Zavřu oči a druhou rukou vjedu do jeho vlasu a něžně ho přitisknu na své tělo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nechceš si teď na chvíli hrát ty?" Usměju se na něj...přece mu nepřenechám všechnu zábavu. Zase ho políbím a rozhodnutí a zbytek nechám na něm. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Moc rád se ti budu věnovat....a necháš se jako já...co jen budu chtít..a nebo mám nějaké zákazy?" Překulím se tak, že jsem ted nad ním a vypláznu na něj jazyk. "Ale varuji, kolikrát zákazy netoleruji a jdu přes ně." což může věštit cokoliv a taky nic. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hraji si dost dlouho na krku a když se jakžtak nabažím, sjedu níž, na hrudník. Hraji si jeho žebry, jezdím po jejich délce jazykem, zuby si hraji s bradavkama a sem tam udělám náznak saní při polibku, ale značku nezanechám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přes krk se potom dostane k mojemu hrudníku. Cítím jak se jeho jazyk dotýká mé kůže v místech, kde mám žebra...dotyk zubů na mých bradavkách...zavzdychám jak poprvé ucítím náznak sání při polibku. Obejmu ho kolem krku a přitáhnu si ho ještě o kousek blíže na mé holé tělo. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ruka vyjede do pasu a udělá tento pohyb ještě jednou. Já si přestanu hrát s jeho bradavkama a vracím se na místa , kde vzdychal, chci ho slyšet víc a taky si ta místa zapamatovat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pro teď nechá mé bradavky a vrátí se zpět ke krku. Jen jak se ho poprvé dotkne zavzdychám a potom už při téměř každém dotyku. Stále více a více, čím více se mě dotýká tím více vzdychám a rudnu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ruka sjede na vnitřní stranu stehna a přiblíží se rozkroku, kde těsně uhne. Jasně ho dráždím tím, ale nedotknu se víc, než by bylo třeba. Jeho krk je lákavý a dobré místo si ho nenápadně poslechnout. Hraji si a občas sjedu níž, ale držím se v té části, kde je hodně citlivej. Ruka pomalu vyjede ze stehna na hrudník a bez okolků zmáčknu jeho bradavku mehi prsty, než na ní začnu kroužit. Olíznu si prst a dál dráždím bradavku, kolenem zajedu mezi jeho nohy a mírným tlakem, aby ho to nebolelo,ale vzrušilo, se dotknu jeho rozkroku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jeho prsty zmáčknou mou bradavku. Unikne mi obzvláště hlasitý vzdech. Potom po ní začne prsty kroužit. Vzrušuje mě to čím dál více. Jakmile však ucítím jeho koleno na mém rozkroku, začnu se bránit. "E-Eita-chan...ještě...ještě ne ...prosím..." Vydechnu, protože i když ještě nechci aby se věnoval tomu místu, stále mě to vzrušuje. Snažím se vztáhnout ruku k jeho kolenu, aybch mu v případném pokračování zabránil. Podívám se na něj prosebným pohledem a doufm, že mé žádosti vyhoví. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan....já bych nešel až tam.....nemusíš se bát...já na tebe nebudu chvátat." zašeptám a znova ho políbím. Položím se vedle a jen propletu nohy tak, že se koleno ještě více vzdálí, jakoby tam vůbec nebylo. Dívám se na něj a pohladím ho po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po trochu delší chvíli vstanu a obleču si košili zpátky. Usměju se na něj a naznačím ať už taky vstává. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vstane a začne se oblíkat. Posadím se na posteli a pozoruji ho. " Ai-chan....copak budem ted dělat...dárky? Svůj máš pod tím stromečkem ...sice je malinký..ale snad ti udělá radost." Zůstávám sedět a v duchu se vsázím, zda poběží se podívat a nebo ne. Tak..odběhne...vypadá to, že počká na mě...ne..jsem zvědav jak bude reagovat....Taka vždy....a sakra....Taka. Zničehonic zvážním a celý ztuhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitulí se ke mě na klíně, začnu ho hladit a líbat ve vlasech. " Ai-chan....já...musím ještě dát jeden dárek..někomu...málem jsem na něj zapomněl...ale nejlepšímu kamarádovi to prostě udělat nemůžu..jenže mě se od tebe nechce...ale budu muset ..na hodinku či dvě odejít...gomen, Ai-chan." přitáhnu si ho k sobě a políbím ho. Přesto, že jsem mu řekl, co se stalo, se cítím sklesle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sedím a hypnotizuji dveře, dokud nepříjde. Přinese dva krásně zabalený dárky. Popřeje mi a já si ho stáhnu a dám mu pořádný polibek. Poté dostanu dárek i pro Taku. Usměji se na něj a zadívám se mu do očí. " Nechceš tam jít taky a dát mu to sám? Neukousne tě. popíchnu ho a odložím dárek pro Taku stranou. Sám se podívám na svůj. Než ho rozbalím, vstanu a dojdu pro můj dárek pro něj. Přijdu k němu a podám mu ho. " Ai-chan..tohle je pro tebe...sice je to jen maličkost..ale snad ti to udělá radost." Teprve ted začnu pomalu rozbalovat svůj dárek od Aillena. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podá mi svůj dárek, co má pro mě. S velkou radostí si ho opatrně vezmu. "Děkuji ti Eita-chan." Přitisknu s dárek k sobě a až potom ho začnu opatrně rozbalovat. Vytáhnu blok v pevných deskách...a jakmile ho otočím uvidím Eitovu fotku. "To..to je krásné Eita-chan..." Padnu mu kolem krku a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rozbaluji svůj dárek a vykoukne na mě CD, které jsem scháněl před třemi měsíci a nemohl jsem ho sehnat. Oči se mi rozzáří štěstím. Podívám se na Aillena a on zrovna rozbaluje můj. Dívám se na jeho výraz trochu s obavami, přeci jen nevím, jak to příjde. Vypadá překvapeně a hlavně štastně. Obejmu ho a polibek mu vrátím. Přitisknu si ho nasebe a nechci ho pustit, i když tuším, že budu muset. " Tohle jsem nejkrásnější vánoce, jaký jsem kdy zažil..jen díky tobě, Ai-chan." poděkuji mu, jak ho svírám ve svém náručí. Objímám a nechci ho pustit. Smutně si povzdychnu. " Nechce se mi od tebe....ale musím za ním doběhnout.....abych byl co nejrychleji...zpátky." Zarazím se a podívám se na něj. " Teda..jestli ti tu nebudu vadit...pokud bych se sem pak vrátil....ale pokud by jsi chtěl být sám...tak..to nevadí." dodám, protože jsem si znova uvědomil, kde to jsem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Oh, ahoj Alice. Promiň,ž jsem ti dřív nenapsal, ale měl jsem docela dost fofr. Však to znáš, jak je to kolem vánoc, ne? Navíc jsme našel svého ztraceného bratra. Ale...počkej. Napsal jsi Eita? Zrovna před pár dny jsem jednoho potkal...n takovém podivném sezeníčku s nějakým podivným dědulou...a taky jsem se tam potkal se svým dvojčetem. Heheh. Byla by docela zábava, kdyby jsi tam byl taky. :D Tak mě napadá, že se tam jeden kluk jmenoval Aillen...docela podobné tvé přezdívce. Huh...tak mě napadá...nejsi náhodou Aillen? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přitiskne si mě k sobě. "Pro mě to jsou taky jedny z nejkrásnějších vánoc." Usměju se a je to pravda. Uslyším Eitův povzdech a pochopím o co jde. "S úsměvem Eita-chan...jdeš za svojím nejlepším kamarádem....to se přece neůžeš tvářit smutně, ne?" Snažím se ho povzbudit. "A jistě že se můžeš vrátit...a od teď...chovej se tu jako doma." Usměju se a dám mu pusu. Vstanu a jdu k předsíni. "Pojď, doprovodím tě kousek." Usměju se a začnu se oblíkat. Jakmile výjdeme chytnu se Eity za ruku a jdu s ním směrem k metru. V polovině cesty se však zastavím, otočím se na něj a usměju se. "tak já zase půjdu zpátky. Nezapomeň pozdravit Ta-chana a dát mu ten dárek. A dávej na sebe pozor a chovej se slušně." Zasměju se, obejmu ho a políbím. Potom se otočím a rozběhnu se zpátky. Ohlednu se, zamávám mu a běžím dále. Cestou se ještě stavím do jednoho obchodu. Ještě chvíli a zavřeli by mi. Ale prodavač je hodný a zná mě a tak mi ještě pomůže. Jakmile dojdu domů, sevleču se sezuju a dojdu do obýváku. Všimnu si že z notebooku na pracovním stoe na mě bliká zpráva. Sednu si tedy a pustím se do čtení. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Rád tě zase vidím Kyo-chan ^^ To je v pořádku s tím se okolo vnoc počítá. ^^ Jinak nevím kdo by předvánoční zmatky neznal. Je to hotová cvokárna. Ale jak tak koukám, tak si to přežil. To jsem moc rád.^^ Ty máš ztraceného bráchu Oo...to jsou Vánoce asi fakt období kouzel...všude se nacházejí ztracení bratři Oo Tak toho svojeho pozdrav. Ta-chan...můj kamarád taky jednoho našel. Dokonce svoje dvojče. Šílené, nemyslíš? Oo Svět je někdy fakt celkem malý... Eita? Oo Ty znáš Eitu? ...no moment řekl jsi dvojče? Oo No jo...já se jmenuju Aillen, ale jak ty to u všechvšudy můžeš vědět? Oo ...neříkej mi že...ty jsi?...Kou-san? Oo |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nabídne mi, že mě doprovodí. Jsem rád, vemu si své věci a ze skříně vytáhnu svůj batoh s věcma. Oblečenej a připravenej si ho chytnu za ruku a jdeme společně k metru. V půlce se zastaví a já vím, co bude. " Vše vyřídím a předám dárek." zachrastím s batohem a usměji se. " Ano..jistě...já se chovám jedině slušně, Ai-chan....a mé myšlenky jsou pořád u tebe....tak moc neškytej." obejmem se a políbíme na rozloučenou. Jen se dívám, jak mizí zpátky a rozhoduji se, kam. Nakonec to otočím a jdu k metru. Než dojedu do klubu, kde se setkáváme, dojedu domů vyhrabat jeho dárek z pod postele. V jedné z krabic jsou hodl i tajné věcičky a málokdo se do nic podívá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Kouyou desu.... Myslím, že jsme se měli představit už dávno. Moc věcí by to ulehčilo. A nebyly by teď takové zmatky :D Jinak jsem ale rád, že konečně vím, kdo jsi n_n Vlastně sice m ěnikdy dřív nenapadlo, že by jsme se mohli setkat, ale vypadá to, že osud se o to postaral sám :D Když už píšu o osudu...přemýšlel jsi nad tou nabídkou svého strýčka? Já bych něco takového klidně dělal...jenže bez jeho podpory, vůbec se mi jeho nabídka nelíbí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Aillen Fey des..^^ Když to teď tak říkáš a přemýšlím o tom, tak určitě. teď nám ale nezbývá asi nic jiného než se tomu zasmát.XD To já jsem taky rád. A co takhle to setkání něják dohonit? Teď když už dokonce víme kdo je ten druhý.^^ Já bych se stebou i rád setkal. Já nemám nad čím přemýšlet. Já už to nějákou dobu dělám...vlastně si tím dost slušně přividělávám. Nejdřív to sice bylo s podporou strýce, ale teď už jedu solo. ^^ Proč se vám vlastně jeho nabídka nezdá? Oo Já jí chtěl vzít hlavně kvůli toho, že bych nebyl sám. Často se totiž zraním a kdyby náhodou někdo uměl bariéru, bylo by to mnohem lepší. takže ty by si do toho jinak šel? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Heh...sejít by jsme se mohli, to by vůbec nebyl problém. Jde je o to, že zítra jsem zase s Hizokuem, takže nevím, jestli bych měl nějak čas...hmmm...ale mohl bych ho přemluvit aby mě zavedl k tobě domů, protože já nevím kde bydlíš. Pokud by se mi to povedlo, tak bych ti poslal od Hizokua zprávu. No..takby se mi líbilo, kdybych mohl něco takového dělat, ale Hizoku by mi to asi nedovolil. Leda bych ho přesvědčil, že to budu dělat tak jako tak, že s tím nic nezmůže...a možná se pak taky přidá :D Bohužel bych asi mohl dělat jen fotodokumentaci...moc schopností s vymítáním nemám...a nevím jak na tom je Hizoku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Copak tě Ta-chan drží na řetězu? XD I když fakt, že já jsem teď taky většinou s Eitou. Já jen nevím, jestli ta-chan ví, kde bydlím. Myslím, že u mě nikdy nebyl. Oo Ale zkusit to můžeš, když tak se sejdeme někde jinde a můžeme tu přijít. A na tvoji zprávu budu čekat. ^^ Copak musíš Ta-chana prosit o povolení? Nejsi už dospělý. Já chápu, že je to tvůj bratr a že má o tebe asi strach, ale mě eita taky nebrání v tom, abych to dělal. Takže ty nevíš, co vlystně Ta-chan umí, jo? No já umím čistě vymítat...sice zatím jen nižší démony, ale zatím mi to stačilo. A co je vlastně to, co umíš ty? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Spíš o mě má děsivý strach XD Myslím, že tím, že se stal teď za někoho zodpovědný, mu vlezlo ddo hlavy, takže se o mě nebývale hodně stará. Co si tak všímám, tak je na všechny hodně nepříjemný, ale na mě je velmi milý. No a popravdě...já své schopnosti moc neumím využívat...tedy spíš jsem dobrý jen na vyhnání nějakého slabšího ducha...a pak umím duše fotit. To je tak vše.... Oh ano...a když jsem blízko Hizokua, tak spolu můžeme telepaticky komunikovat...to se hodí, knečně můžu s někým mluvit takhle nádherně snadno. :3 |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Hele...a jsi sijistý že mluvíme o stejném člověku? Oo já znám Ta-chana ze školy a jediné o co se strachoval byli tak možná nehty a jestli má stejné ponožky Oo...Ale milý Ta-chan Oo...asi se praštil do hlavy...nebo tě má rád...ale to by musel opravdu opravdu opravdu moc tě mít rád...no to asi budeš první člověk...tak to gratuluju ^^ Fotit duše? Oo...páni. To zní fakt dobře...no..teď už jen zbývá zjistit, jako schopnost má Ta-chan a bylo by to super tohle dělat. ^^ Telepatie...yay..to musí být fakt dobré a pro tebe hlavně takové...uvolňující? Oo No to jsem rád že alespoň něják máte tu komunikaci usnadněnou ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Myslím, že mluvíme :D Ale fakt je, že jsem viděl jak vyjel po jedné milé dámě v agentuře...svému asistentovi dall facku a rozdával hodně děsivých výhružných pohledů. Každopádně na mě je opravdu milý a já jsem rád n_n No...myslím, že se ho zítra můžu zeptat...a pak můžeme něco podniknout. Byla by to zábava :3 A telepatie je opravdu moc hezká..ani by jsi nevěřil na co všechno Hizoku nemyslí O:) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...to co teď říkáš zní víc jako Ta-chan XD Ale budu ti věřit...i když. S tím jak vypadáš by na tebe nikdo zlý být nemohl...respektive o tom velice silně pochybuju XD Tak se ho zítra zeptej a jestli tozjistíš, dej vědět ^^ docela rád bych to věděl i já ^^ A podniknout bych určitě něco podniknul ^^ Někdy bych nechtěl ědět, co si Ta-han myslí...i když u toho Ta-chan, co znáš ty by mě to i celkem zajímalo ^^....nechceš mi něco prozradit, když už si to tady tak vytáhnul? ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro O tom nepochybuji :) Počkat..co myslíš tím, že by na mě nemohl být nikdo zlý? O_o No. Jen opravdu nevím jaký na to bude mít názor...hodně si mě opečovává a nerad by, abych se pořád s někým vybavoval a nevěnoval se jemu. No...myslí na dost zajímavé věci, to je všechno co ti můžu říct, aby se to netýkalo přímo jeho soukromí :P |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro no...jestli máš někde blízko zrdcadlo tak se tam koukni...možná pochopíš XD No, abych pravdu řekl, Eita taky celkem žárlí. Ale zase ti dva jsou nejlepší kamarádi...co takhle jim domluvit schůzku a my bychom pak mohli někam jít? ^^ Jen je problém v tom, že jsou spolu dneska taky by to asi muselo chvíli počkat. :( Ale to co říkáš vypadá že je Ta-chan celkem žárlivý XD Zajímavé věci? Oo XD...celkem rád bych to věděl, jak to tak říkáš XD...ale máš pravdu necháme jeho soukromí napokoji...teda já ho nechám XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pořád nevím co tím myslíš...:D Protože kdybych byl roztomilý nebo něco takového, tak by jsi to musel tvrdit i o Hizokuovi, což není pravda XDDD Říkáš to skoro jako kdyby byl Hizoku můj manžel :3 A žárlivý je...hctěl by mě mít jen pro sebe...nemůže se mě nabažit, asi to bude ten mnoharoční skluz, kdy jsme se vlastně ani neznali. Myslím, že je lepší se v tom zbytečně nehrabat XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No to je fakt...Oo Ale přece jenom...i když jste dvojčata....furt mi příjdeš hezčí a roztomilejší než Ta-chan XD...hlavně mu to ale neříkej XD manžel? Oo Ta-chan je sice tak trochu narcista...ale nemyslím že tak, aby si vzal vlastní dvojče XD...nebo se ti zdá že jo? Oo Jenomže přesně to mi na Ta-chanovi nesedí...opravdu si nepamatuju chvíli kdyby se nestarel první o sebe, potom o nehty a oblečení a potom někde vzadu snad o zbytek světa...no nejdříve možná o Eitu...přece jen to jsou přátelé...ale jestli to říkáš tak...upřímě ti tak trochu závidím znát ho takhle...ale jen trochu XD taky že už nebudeme XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hned zítra mu to řeknu, ale nepovím, kdo mi to řekl XD A opravdu jsem hezčí? Jakto? No...já nevím. To, že je narcista vím...jak moc velký narcista je? Proč jen trochu, :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Neeee...neříkej mu to ....jestli to zjistí...jsem mrtvý Oo....budu tě chodit strašit *w* Jak to mám vědět? XD...prostě mi to příjde ^^ asi to není jen otýzka vzhledu, ale i povahy ^^ No já ho pořádně ani neznám...on se vždycky kamarádil hlavně s Eitou se mnou ani moc ne. Ale kdo ví....zkus pokračovat a možná to časem zjistíš...nebo se ho zeptej XDDD "Oni-chan? Vzal by sis mě za manželku?" Velké smutné oči to jistí a máš odpověď XD Protože i když je třeba hodný ...je to furt Ta-chan XD..to se nezmění XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No..já mu to řeknu tak jako tak..chci vidět jeho reakci :D No...když to tak říkáš...možná na tom něco bude. Možná :D Myslím, že by byl schopný mě po tomhle znásilnit na místě XDDDDDD Sranda. emyslím si, že by byl dobrý nápad tohle mu říkat...co kdyby chtěl? :D A co kdyby mi pak něco udělal? XD Ale já ho mám i tak rád.... ...celkem :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Bylo by to zajímavé...rád bych to viděl taky...ale vzhledem k tomu že jsem to vypustil z úst já to nuebudu riskovat...takže díky, ale tvou nabídku musím odmítnout XD Ale dej potom vědět ^^ No...říkám jen svůj názor...nemusí to tak být ^^ znásilnit? Oo..tak jestli by to byl schopný udělat tak to je jasné XD To je fakt...Ta-chan když něco chce tak si to vezme....ještě teď mám trauma z toho jak mi vzal lízátko Oo T^T To je dovře..myslím že ta-chan i přes to jaký je potřebuje aby ho měl někdo rád a staral se o něj. ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Očima prošmejdím lokál a najdu ho u našeho stolu. Drží si svoje oblíbený místo a svým způsobem se stále divím, jak to dělá. Razím si cestu k němu, a zastavím se krok od něj. " Štastný a veselý, brachu. Jsi rád, že mě vidíš?" Zařvu na něj, aby mě pořádně slyšel přes ty kecy ostatních. Sundám ze sebe bundu a z hlavy sundám svojí čapku. Rukavice skončí v bundě a batoh skončí pod hromadou mého oblečení. Je tu teplo a to jsem rád. Mám jen košili s trikem a to by mě moc nezahřálo. " By jsi nevěřil...ale zase jsi prý byl hodný...a dost." Přitom se šklebím, protože to říkám dost sarkasticky a Taka ví, že je to mojí nechutí k tomuto svátku. Mávnu na obsluhu a objednám si saké. Hrábnu po batohu a přisunu si ho blíž, abych dárky mohl bez problému vytasit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zkusím to vyfotit :D Ale i tak díky za kompliment :) Jo..proto to nebudu zkoušet :D No právě....ale myslím,ž e i tak je hodný...opravdu :) A starat se o něj budu, to se neboj. Baví mě to...už jsem ho několikrát poučil o tom, že některé věci opravdu nesmí dělat a tak n_n |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No jo..ale bachy ať to neodskáče foťák XD řekl jsem jen pravdu....teda co si myslím ^^ ne...to raději nezkoušej XD hodný...mysli si co chceš..ale když někdo vezme lízátko tak hezkému klukovi jako jsem já Oo...dobře teď kecám..ale to lízátko mu neodpustím -_- a co třeba nesmíš dělat? teda pokud to ovšem znovu není zásah do soukromí. ^^ Třeba se Ta-chan trochu změní....( |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro To doufám, že ne XD Heheh..ale díky. Nebudu, tím si buď jistý. No...byl snad ještě dítě, ne? Nepředpokládám, že by něc takového udělal teď. Noo....je to zásah do soukromí :) Promiň :( |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Taky doufám ^^ opravdu není zač ^^ to jsem rád, že máš dost rozumu XD dítě? Oo Bylo to minulý rok! Jedinná chyba byla že jsem byl pomalý...kdybych ho stihnul olíznout už by si ho asi nevzal XD...ae bylo to moje oblíbené...a poslední -__- heh...v klidu XD...zase tak po tom netoužím... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přesto jsme si jistý, že by mému foťáku nic neudělal, to by spíš zničil film, ale jestli by mi něco duělal s foťákem, tak bych ho přetrhnul jako hada. Heheh :DDDD Minulý rok? O_o No to já ho za tohle určitě budu muset sjet. Tohle se v jeho věku nedělá... :P A jaks e vůbec máš ty? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro no...jak tak koukám ty možná budeš v hodně věcech pro Ta-chana vyjímka. Ale myslím, že i kdyby ti ho třeba rozbil...koupil nový foťák..ale asi jen tobě...XD Prostě si člověk, který zná Ta-chana jinak než ostatní. Snad je to dobře...^^ No s přetrhnutím...možná by to byl dobrý nápad někdy ho za něco potrestat XD Na to už kašli...přežil jsem to...musel XD a je to už dávno. Navíc už Ta-chan s náma do školy nechodí T^T Občas se mi po něm dost stýská... No...já se muám opravdu moc dobře..eita si mě celekem rozmazluje ^^ Přece jen k něčemu ta hloupá večeře u strýce byla ^^ No..a jakuž jsem řekl Eita je na mě moc hodný a hezky se o mě stará...^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No, možná to bude tím, že jsme dvojčata. Vlastně myslím, že to je tím. Kdybych byl někdo jiný, tak by se ke mně choval asi stejně jako ke všem ostatním. A trestat ho budu, zaslouží si to :3 Jak dlouho spolu chodíte? A jak daleko už jste zašli? :) Pokud to tedy není moc osobní. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro no...jiné vysvělení nevidím...jedině že by...to taky ne...kdyby tě měl rád asi by na tebe kladl dost vysoké nároky No jo...myslíš, že by Ta-chan dokázal být zlý na někoho kdo vypadá jako on? To by musel být zlý sám na sebe XD a to Ta-chan neumí...teda o tom dost pochybuju XD No...chodíme...asi..den po té večeři. Je to vlastně tak týden No a jak jsem řekl...je na mě moc milý a hodný. ještě nikdy předtím jsem nikoho neměl a tak je na mě moooc hodný a jde na všechno něžně a pomalu ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hehe :D Takže je až takhle narcistický, jo? XDDDD Ah..takže takhle moc hodný. Máš štěstí že máš někoho takhle milého a příjemného :) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro no...říkám ti jen to co si myslím a to jak se mi až do těď Ta-chan jevil XD Ale ty by sis měl udělat svůj vlastní názor. Třeba se ti povede poznat, kdo opravdu Ta-chan je.^^ Je hodný a moc. Jsem moc rád, že mám zrovna jeho. ^^ A co ty? Líbí se ti někdo? nebo máš někoho rád? ^^ Teda pokud to není osobní ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Máš pravdu. Už si svůj obrázek sice dělám, ale rád bych taky znal názory ostatních, víš? Nemůžu ho posoudit jen ze svého pohledu. :) Takže hodně šťastný? No já, teď jsem v jakémsi druhu vztahu, ale vůbec si tím nejsem jistý, takže nevím co bych ti na to měl říct, no. :) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Takže já ti teď řeknu svůj názor trochu uceleně...hm...Ta-chan je člověk, co ví co chce a jde si za tím. Není to špatné, ale myslím, že by někdy mohl být míň egoistický a narcistický. ^^ Ale pořád ho mám rád ^^ Jsem...jsme strašně moc šťastný. Obzvlášť když teď...tak asi po roce mlčení...můžu klidně říct Eitovi, že ho mám moc rád a vědět, že on ke mě taky něco cítí ^^ oh...hm...abych řekl pravdu...z toho posledního teda moc nechápu XD..ale nevadí ^^ Pokud tím ovšem nechceš naznačit, že si tě Ta-chan opravdu chce vzít XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Asi máš pravdu. Někdy je moc sebestředný. A taky ho mám rád :D No ono je vlmi dobré, vědět, že tě někdo miluje a jsi si jistý,ž e tě miluje kvůli tomu co jsi. Já si tím jistý nejsem. Víš ono je to hodně složité, ale mám dojem, že mě ta osoba miluje jen proto, že mu vyhovuje jak vypadám, a že kdybych vypadal jinak, tak by mě rád neměl, nebo by se ke mně choval jako ke každému jinému člověku. Nebo by mě nenáviděl...nevím jestli mě miluje taky kvůli toho, co jsem. Je to těžké. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Je jaký je...a je fakt, že v jeho případě už s tím nic asi neuděláme ^^ Já jsem moc rád za to že mě má Eita rád a ještě více za to, že mě má rád a ví že vidím duchy a umím věci co umím. ^^ to je dost povrchní...mít někoho rád jen proto, jak vypadá...>.< hm...už jsme tu mluvili o něčem podobném, ne?...tehdy se jednalo o Ta-chana...že se k tobě chová hezky a je to možná proto, jak vypadáš...nemůže se jednat o stejnou osobu? Oo...no i když nevím....já mám sice Ta-chana rád, ale někdy si nejsem jistý jestli má v srdci i místo na někoho jiného....(jestli má srdce XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Asi ne no. Hizoku je hizoku :) No..a on to umí? Zapíral to, ale myslím, že jen proto, že s tím má špatné zkušenosti, než aby to neuměl...a taky má kolem sebe tu zvláštní auru. Neřeš to, o koho se jedná, jánevím co s tím všeobecně. Víš, prostě si nejsem jistý, jestli bych tenhle vztah měl rozvíjet, jestli to má cenu... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To je pravda...nechtěl bych vědět co by se stalo někomu, kdo by ho změnit chtěl Oo Jestli to umí to nevím. Říkal že ně a já mu věřím. My jsme to moc nerozebírali...já byl tehdy hlavně rád že se se mnou dále bavil a neřekl o mě, že jsem cvok. A kdyby něco takového uměl, asi má dobrý důvod proč to neříct. Upřímě...s tekovým vztahem mám asi takovou zkušenost jako s jinými...takže 0 Ale říká se že se někdy stávají zázraky...někdy se možná stane, že ten povrchní člověk zjistí, že há rád taky kvůli něčemu jinému než vzhledu. A to že jsem tipoval Ta-chana ber spíše tak z legrace...prostě se mi připomnělo o čem jsme mluvili...^_~ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No, já ho nějak už změním. Jen nevím jak..ale nedopadnu špatně, to se neboj. O mně si myslí, že jsem cvok pořád....všichni. Tedy máma si na to zvykla, ale jinak jsem pro všechny prostě blázen. :) No...on mi řekl, že si není jistý tím, co ke mně cítí teď, poté, když jsme mu ukázal, že pod tímhle obličejem je taky někdo živý a má svou vlastní hlavu. Jen nevím, jestli ho to náhodou nepřejde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...snad se ti to povede bez úrazu ^^ Držím palce ^^ Jakto? Oo ...říkal si že umíš vyfotit duše, ne? Copak to jiní lidé na těch fotkách nevidí? Oo To máš moc hodnou maminku...mě moje rodina vesměs jen zneužívá, když něco potřebuje...měl jsem vlastně jinou rodinu...ale ta mi umřela...už je to dávno ...^^ Bylo by to hodně špatné, kdyby ho to přešlo? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Díky :D Vidí, ale stejně si myslí, že to je jen fotomontáž, nebo tak něco. Prostě ti neuvěří ani kdyby jsi to do nich namlátil betonovou dlaždcí :) No..já ho mám rád, víc než jen rád....a kdyby mě přestal milovat, tak nevím co bych dělal. Je to těžké. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Děláš to pro blaho lidstva ^^ To jsou cvoci! Oo a umíš to s jakýmkoliv foťákem...nebo ti to dělá jen jeden?....že by si jim přeba ukázal polaroid a možná...ale ne ...ani to by je asi nepřesvědčilo...-_- XD Oh...tak to ti moc držím palce ať ti to výjde...a jestli tě odmítne jen proto že si tím kdo jsi a ne bezduchá loutka s kawaii ksichtíkem...osobně ho příjdu vyfackat jestli budeš chít >. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lidstva? XDD Umím to s jakýmkoliv foťákem, s kamerou, se vším nahrávatelným. Je to doce fajn, jen když je nechci fotit, tak se na to musím soustředit :D Troufáš si :D Ale díky :3 |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro a ne? XD ^.~ Tak to je dobré...Oo...já bych prostě neměl jak ty lidi přesvědčit...teda až do chvíle, kdy už o přítomnosti ducha či démona ví a mě potom zavolají abych jim pomohl -_- jsou tak nevděční... Měl bych se bát? Oo Ale pro kamaráda bych i to klidně podstoupil ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jak to mám vědět? Já nejsem lidstvo :D Lidé jsou zmije. My to víme a oni to vědí taky, jen si to nechtějí přiznat. Jsou to idioti. Ale stejně nemá cenu to řešit, o tomhle jsme mluvili několikrát...nemá to prakticky žádné řešení. Měl by jsi se bát :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To je fakt ^^ Raději to tak necháme...jestli se to dozví Ta-chan roztrhne mě jak hada XD No jo...já vím...znám to moc dobře na své "rodině" ...ale zase mě teď napadá otázka...jsme taky jenom lidi...myslíš, že jsme lepší? Tak já se bojím Oo...co to plácám? XD...Eita mě ochrání ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No..nezabije tě, neboj XDD O to se postarám :) No..vím,ž e jsme lidi, ale máme jiný pohled na svět. XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když to říkáš XD...budu ti věřit ^^ Ale to přece neznamená, že jsme lepší, nebo myslíš, že jo? ...fakt, že se to tak brát nemůže, protože je každý jiný...ale v celku..nejsme stejní? Oo ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když mě Kou opustil tak si to užiju. Ve chvíli, kdy dorazí Eita mám v sobě už dost alkoholu abych byl veselý, ale očividně stále plně při smyslech. V tomhle ohledu snesu Opravdu hodně. "Hej Eito! Věděl jsem že si tenhle milý zcela japonský svátek nenecháš ujít a oslavíš ho s námi," přivítám svého kamaráda a chvíli to vypadá, že se pokudím skočit na stůl a vrhnout se na něj, ale nakonec se toho nápadu vzdám. Já jsem pořád hodný, že děvčata?" otočím se na dívky sedící okolo mě a na chvíli jedné z nich vrazím tvář nestydatě do výstřihu. Slečně to ale očividně nijak nevadí. "Napij se zlatíčko." V tuhle chvíli už mluvím zase na Eitu, protože k němu přisunu sklenku saké. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No..alespoň se o to pokusím O:) Já nevím. Já na to mámdost osobní pohled. Někteří lidé mě štvou, ale jiní jsou fajn.... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Převezmu saké a mrknu na něj. " Tak na tebe, ty oslavenče...nebo ty tu neslavíš..podle stavu vypadáš, že jste tu pěkně dlouho...tak o kolik jsem pozadu?" Kopnu to do sebe a položím práznou sklenku na stůl. Položím dlan na jeho tvář a zapudím touhu ho poplácet. " Tak dávej bacha....dostaneš to, co jsi si zasloužil." začnu vytahovat z batohu dárek od Aillena. " Tohle ti posílá Ai-chan...ani nevím, co to je ...a tohle máš ode mě." podám mu druhý dárek, který je vkusně zabalený. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ono celkem postačí, když se mu o tom nebudeš zmiňovat XD...já se tím taky nebudu chlubit XD No jo...je to tak že každý člověk je jiný...jen většina z nich nás nedokáže pochopit...smutné |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jasně, chápu. Jen mu řeknu, že o mně někdo řekl, že jsem hezčí než on XDDDD Opravdu chci vidět ten výraz :D Jo no...bohužel. Ale takový je svět jak to tak vidím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tak to mu klidně řekni ^^ to mi vadit nebude XD...ale jinak tě musím poprosit o zachování mlčení...totiž gomen...víš, co myslím ^^''' Nejsi sám kdo ho tak vidí...občas se mi z lidí dělá špatně...nejradši bych někdy svůj dar ani nepoužil...-_- |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jasně. Nepromluvím o tobě ani slovo...ehm...nebudu na tebe myslet XD No..já se tímhle zatím zabývat nemusím...nikdy jsem žádného duch aodniku nevyháněl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Do hajzlu...dárky? Jsem ti nic nekoupil, zapomněl jsem," poškrábu se na hlavě a zůstanu na balíčky hledět. Takhle je to kadý rok. Zapomenu a pak mu koupím něco děsně drahého abych mu to vynahradil. Ale co můžu si to dovolit. "No víš jak...pak si se mnou půjdeš něco vybrat až vystřízlivím," zazubím se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Normálně bych se asi urazil, kdyby si řekl, že na mě nebudeš myslet...ale v tomhle případě udělám vyjímku XD No já jo...nejdřív se lidé většinou smějou. jdu náhodou kolem a ucítím mrtvou existenci....smějou se...ale potom jsou ještě rádi, když příjdu...lidi jsou...no prostě lidi... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po jeho reakce se směji tak, že div nevyleji obsah láhve. Drcnu ho jemně do ramene. " Baka...ti to dávám jen tak....já nic nechci." Ovšem tohle říkám každý rok a každý rok mám radost, když i on si vzpomene, i když dodatečně. Kriticky se podívám na jeho stav a na to, jak do sebe obrátil novou sklenku. " No jasně....takže pozítří, až se prospíš. ....jo, Aillen tě pozdravuje a .." Obejmu ho jen tak, na pár vteřin. " Tak.....to je jen tak ode mě...mám hodně dobrou náladu...původněj sem ti chtěl dát pusu...ale to by ty slečny tady žárlily." pohodím hlavou k holkám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Myšlenky jsou nebezpečné 8) A teď tím tuplem mezi mnou a Hizokuem :) Říkám, že jsou pitomí...stejně jako my XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Upřímě ti tohle závidímtak jen napůl XD my nejseme itomí...jsme vyjímeční...a to tak akorát na svěrací kazajku...hádám že už někde mají moje míry XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zavidíš, protože by jsi chtěl vědět co se Hizokuovi honí hlavou...a nezávidíš, protože si nejsi jistý jaké hrůzy to jsou? XD No. Myslím,ž e já už mám předplacenou nějakou tu měkoučkou polstrovanou, a velmi příjemnou na dotek, celu xD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ne...nezávidím protože by ten druhý viděl na co myslím a já svoje myšlenky neumím moc schovat..ať jsou jakékoliv XD co víš...třeba budeme sousedé ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No, já už se to naučil docela dobře, ale Hizoku to neumí tak parádně, takže si můžu občas něco pospojovat dohromady XD No..a třeba s námi bude i Hizoku, kdo ví, že? XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro chudák XD...a nebo raději ne....XD No...ale pokud žárlí tak jak říkáš tak zase skončím sám...ostatně jako vždy Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně je to docela zábava. Když se to vezme kolem a kolem, má nad ním v tomhle navrch xD No..možná tam bude i Eita? :3 |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To je fakt...že by konečně něco co náš pan dokonalý neovládá tak úplně dokonale? XD Co by tam dělal Eita? Oo Eita vůbec netuším, jak by se tam mohl dostat...je naprosto normální...teda až na to že nemá zas tak úplně normálního přítele Oo XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jo. Přesně tak XD A navíc mu můžu jeho myšlenky tak nádherně číst...je to někdy opravdu zábava :D No..když ti věří, že je vidíš, tak je napůl kroku k tomu, aby se do takové hezké polstrované cely dostal :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No já bych chtěl někdy vědět na co myslí Eita-chan ^^ Ale jenom někdy... Ale nevím jestli bych mohl to samé říct o Ta-chanovi Oo Myslíš?...Co myslíš, mohli by nás strčit do stejné cely? ^^ Jinak doufám, že to polstrovhání bude bílé...jde mi to k pleti a k vlasům ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No...to nevím. Ale je to docela zábava XD No, možná za nějaký příplatek by to šlo. Jen nemaj postele XD...ale to asinevadí, je tam hodně měkkého prostoru i tak :D A bílé jsou snad všechny, ne? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To věřím..ale opravdu si nedokážu představit, na co by Ta-chan mohl myslet...Oo Myslíš? XD a na co postele? Oo To já nevím...ještě jsem tam nebyl XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Někdy jsou to zajímavé věci...ale docela často taky perverzní XD No postele...na spaní rozhodně ne XDDD No já myslel, že když jsou ve filmech vždycky bílé, tak jsou takové i ve skutečnosti, ne? :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Perverzní? Oo Cože? Oo...no ty mi stejně žádnou neřekneš tak to je fuk -_- hm..to je fakt Eita pod postel obvykle schovává věci XD Jinak nevím na co postele, když ne na spaní...Oo Já na filmy moc nekoukám...ale když to říkáš asi na tom něco bude... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Překvapený? Zapoměl jsi na to, že je Hizoku stejně starý jako ty...takové představy má každý normální mladík tohodle věku. :D Vy jste s Eitou nezašlo moc daleko, že ne? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...napůl... No jo..já zapomněl...já prostě nikdy normální nebudu -_- Podle toho co to znamená daleko...^^''' |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro V podstatě jsi až na pár detailů normální O:) Daleko...no....daleko jako jestli jste spolu už spali. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tak to musí být pár hodně velkých detailů -_- to by mě zajímalo jakých... Jo tyk daleko...no to ne...vždyť...říkal jsem přece...že mě do postele jště netlačí...*blush* =^^= |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale noták :D Tohle není nijak moc zlé ;) No...v takové polstrované cele postel potřebovat an nebudete :) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro pro tebe možná ne...vypadá to že jsi normálnější než já...to není féééééér XD Kyo-chan...o co ti jde?......XD Kam mě to tlačíš? XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zapoměl jsi, že jsem ještě ke všemu němý. To ti přidá na divnosti ještě více. Já se jen bavím, víš? :D Dlouho jsem s tebou nemluvil a tak :P |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No jo...to je fakt... No já jsem taky divný...furt něco kreslím. I když jsem na umělecké nikdo tam nekreslí tolik co já Oo...A v mojem bloku...je přeEitováno Oo XD No jo no jo...ty by si určitě nejraději slyšel že mě hned první noc porazil na postel, co? XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Říkáš, že je Eita tvá obsese už z dřívější doby? Protože by nebylo přeEitováno, kdyby to tak nebylo...naposledy jsi ještě byl sám. :) Hai~ :3 Víš, já taky nejsem zase takový andílek, jak vypadám. Ale zase na druhou stranu je dobře, že naa to jdete pomalu...já na můj vzat s tou osobou vůbec nespěchám. Sice hodně vidím,že on by rád něco víc, ale já nechci tak rychle...dokud si nejsem jistý. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jistě že XD...Eita je moje úchylka už více jak rok ^^...jen to nikdo, včetně něj nevěděl. A když už o tom tak mluvíme....už se mi stýská T^T A to není zase tak dlouho pryč. Oo...tak zase tohle jsem od tebe nečekal XD Jo no...hodně věcí není jak se zdá. ^^ Třeba Eita neví, že umím otvírat pouta XD Je to dobře...moc dobře...Nechci mu dovolit více. Mám ho sice moc rád a věřím mu, když mi říká, že on mě taky...ale schytal jsem toho od lidí už dost, abych si dával pozor....a to i teď. Nechci, aby mě zneužil a odešel...i když věřím že to neudělá. Tou osobou...hm...je to zvláštní že tak o tom člověku mluvíš...abych nepoznal pohlaví...takže co je to kluk nebo holka? :3 Nespěchej...bude to tak lepší ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Aha...to je moc hezké tedy :D No, a taky je tohle dobré, protože kdyby jsi thle nedělal, tak by to mohlo dopadnout špatně. Sice nemám nic proti Eitovi, ale prostě ho enznám, i když z tvých slov to vypadá, že je to velmi dobrý mládenec. No, já ti můžu klidně říct, že je to kluk, ale nebudu používat jméno, dokud si nebudu jsitý,ž e je to s ním vážn...jako s tím jak moc mě má rád a tak. Tedy jako co mě má rád. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...jak se to vezme. Musel jsem na ten blok vždycky dávat bacha, aby ho někdo neviděl XD Obzvláště Eita. No jo...Eita je moc fajn. Je opravdu moc milý ale zase je fakt, že se dokáže rychle naštvat a to hodně. Myslím, že už i na mě se jednou naštval. Ale zkončilo to dobře. Zdálo se mi něják, že si to, že chodím s klukem vzal něják moc klidně. Většina lidí by mě nazvala nechutným a už by mi nenapsala. Ale jsem rád že si to tak neudělal. ^^ Ale musíš mi potom říct, jak to dopadlo. ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No...už ho viděl? :D Co jsi udělal, že se naštval? No, cítil jsem z tebe takové ty vibrace už od první chvíle, kdy jsme spolu mluvili. a jakože, já jsem v tomhle docela otevřený...a teď mám s klukem vztah. Takže XDDDD Víš co tím myslím, ne? XDDDD No a vědět ti dám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jo už jo...tím to vlastně všechno začalo. Kreslil jsem ho (< - a vyjímečně o tom věděl XD) A potom jsem nebyl dost rychlý, abych mu ten blok vzal a tak ty kresby uviděl. nakonec jsem se mu přiznal, že ho mám rád...a asi to bylo dobře ^^ No...byl jsem na několik dní u rodiny....samozřejmě mě opět zneužili a já musel vyhnat jednoho démona. Zranil jsem se přitom. To bylo ten den, kdy jsem od tama odjížděl a jakmile jsem přijel, šel jsem ihned k Eitovi. Ale musel jsem brzo odejít, protože jsem měl ještě další zakázku. Nechtěl jsem, aby zjistil, že jsem zraněný a kdyby to nhodou zjistil, nebyl jsem si jistý, že by mě pustil bojovat. Takže jsem odešel, jakmile on byl v pokoji svého brášky...a vypnul jsem si mobil. Naštvalo ho to...přirozeně. Ted už vím, že to dělat nemám. Opravdu si to cítil? Oo To jsem rád, že tobereš takhle...já vlastně ani nevím, co jsem...jestli jenom na kluky...nebo i na holky...vlastně jsem zatím měl rád jenEitu a tak říkám, že jsme na Eitu XD...poprvé co jsem tohle na něj vybafl ho to zarazilo XD To budu rád...a ať ti to výjde...teda jestli o to stojíš ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ah...jo takhle. Rána osudu a náhody XD Heheh...To je celkem k popukání XD No..to bych byl asi naštvaný i já.Bylo to docela nesmyslné, a nedospělé. Už by jsi to neměl dělat pro své vlastní dobro. No, to se nedivím XD Určitě by něco takového zarazilo každého kluka. Máš štěstí, že cítí to samé jako ty a neudělal něco zlého. Myslím...myslím, že chci aby to vyšlo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jo no...ale tehdy mi to moc k smíchu nepřišlo XD...teď tak trochu...možná za nějákou dobu se budu smát ještě více XD No já....teď už to vím. Jen...já chci tak moc pomáhat lidem a být užitečný, že někdy jen málo myslím na to, co by se mi mohlo stát...a tenhle problém už jsme s Eitou vyřešili ^^ Už mu nebudu lhát....ovšem pokud to nebude nezbytně nutné....Oo což upřímě doufám, že nebude, protože lhát mu nechci Já vím no...ale prostě, nevěděl jsem v tu chvíli co říct. bylo to v noci a já měl v hlavě úplné prázdno a byl jsem dost vyděšený co bude dál...vůbec jsem nedoufal v to, že mě bude mít rád. tak to ti držím pěsti a hodně štěstí ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No mně to směšné tedy příjde XD Však za chvíli se z toho potrháš smíchy, až si na to vzpomeneš XD No. Neměl by jsi mu lhát. Vlastně by bylo úplně špatné, kdyby jsi mu lhal. Myslím, že by to porušilo to pouto...mezi vámi. To je docela pochopitelné. Nevěděl jsi přece, že byjsi se mu mohl líbit, nebo, že by tě mohl mít rád, ne? Pak je to naprosto přirozené. Díky :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když to říkáš...možná to tak bude..ale určitě ne hned XD já vím...ale opravdu jsem měl strach, že by mě nepustil...a já si musím dokázat že tu pro něco jsem a že něco umím...Poto by to přerušilo to určitě... teď mě napadá...pouto určitě, ale jak by to bylo s těmi pouty to nevím XD Ale už mu nebudu lhát...to vím Nevěděl..přirozeně, kdybych věděl nedržím to více než rok v tajnosti XD Ale kdyby se tak nestalo...zajímalo by mě co by bylo kdybych to Eitovi řekl a on mě opravdu neměl rád....nenáviděl by mě? řekl by to všem?...brr...nechci na to myslet T^T To není vůbec zač XD |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Bakayaro...copak se můžem opusinkovávat? Blé," vyjádřím svůj názor se smíchem. I když já nijak neskrývám, že se mi líbí i kluci, ale Eita je můj nejlepší kamarád, takže to prostě nejde. "Hmm když mi Ai posílá dáreček taky mu budu muset něco poslat...pro něj myslím....hmm která by se mu tak líbila?" zazubím se a hodím ruce kolem krku těm dvěma slečnám co sedí vedle mě. Aillen mi vždycky připadal dost málo průbojný na to, aby si sehlal děvče. Musí to být nuda. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podívám se po holkách, co nabízí jako dárek Aillenovi. Musím se znova začít smát, a chytám dech. Rukou naznačím odpor, že je vedle. Konečně chytnu dech a tak se rozmluvím. " Tohle ...to nebude ten správný dárek....a já se už o takovýto dárek postarat." Zazubím se a v očích mám pěkný rarášky. Povytáhnu obočí na znamení, že v této oblasti se o Aillena plně postarám a znova se napiji. " Jak to vůbec zvládáš, ted..když máš někoho, kdo je ti jako by ti ze zrcadla vypadnul?" zeptám se na to jeho dvojče, protože jsem ho od té večeře neviděl a nemám žádné nové zprávy, což mě tak trochu rozčiluje. Chci být informovaný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jistěže :D S jakými pouty?O_o O čem to mluvíš? :D Tak bna to raději ani nemysli XD Pochybnosti jsou to nejhorší. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...eto...Eita vypadá že se mu líbí, když jsme připoutaní k sobě pouty Oo...ale zase je to milé...jsme si pořád tak blízko *_* Dobrá...už na to nebudu myslet ^^ Hele...víš, jak sem ti říkal, že jsem ti chtěl koupit dárek? Teď, když už víme, kdo do opravdy jsme...co by si chtěl k těm Vánocům...vím, že už je pozdě, ale lepší pozdě než ještě později ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu? :D To zní hodně zajímavě XDDD No. Já nevím, co bych tak mohl chtít XD Navíc už jsi druhá osoba, která se na tohle ptá. Nevím. Možná něco, co by mi podle tebe slušeno jako oblečení... xD To je jedno. Budu rád za cokoliv. A co by jsi chtěl ty? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...tak trochu. Mohl bys to taky zkusit ^^ XD Hm...oblečení...snad něco hezkého seženu ^^ To nebude tak těžké, vždyť tobě musí slušet všechno XD Já...já už asi nic nepotřebuju...mám letos krásné vánoce...mě potěší cokoliv ^^...téměř cokoliv Oo XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím jestli se mu to bude líbit...no... No..asi jo...může mě pak ošahávat ještě víc XD Já nevím co mi může slušet XDDDD No..něco zkusím vymyslet :3 |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...když to říkáš XD...budu ti věřit...takže tě nechám udělat co uznáš za vhodné XD A kdo to má vědět? XD...já už ti něco zkusím vybrat XD Ono to asi zase tak složité nebude ^^ Letos totiž není nic, co by mi scházelo ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dobře. to je dobře. Zkusit bych to sce mohl, ale opravdu si nejsem jistý co na to on XDD No..já se v oblečení nevyznám, víš? Tedy ne moc XD No...já ti koupím nějakou drobnost :) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...musel by ses ho zeptat..ale to si nejsem jistý, jestli by to nevzal jako fakt, že po něm jedeš XD Já taky moc ne...nosím to co se mi líbí..Ale Eita říká, že mi to moc sluší =^^= Ale s oblečením to máš asi trochu těží, ne? obzvlᚡ,když máš za bratra vždy dokonalého Ta-chana..musím říct, že on má vkus dobrý Oo Ale tobě to slušelo, když jsem tě viděl. Jen to podtrhovalo tvojí přirozenou krásu ^^ budu rád když vůbec něco dostanu ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Asi tak nějak XDDD No, ale zkusit to asi zkusím XD No...já mám na sobě levné obyčejné věci, jen Hizoku vypadá, že by mě oblíkal do něčeho jiného. Ale je fakt, že já a Hizoku nejsme stejní... Dobře :) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Fakt? Oo...tak to mi dej taky zkusit...ale nech si u sebe jeden klíč pro jistotu, že by ti ten druhý vzala nechtěl dát nebo úmyslně zahodil XD To už je i vědecky prokázáno, že ani dvočata nejsou stejné ^^ obzvláště když vyrůstají od sebe a nepůsobí na ně stejné vlivy...( < - No teda...kde jsem vzal tak učené řeči? Oo) Co takhle zkusit se obléct tak, jak tě chce obléct ta-chan...jemu to udělá radost a ty vyzkoušíš něco nového...přinejhorším je vrátíš ke svému starému stylu. Jen rada...dvojčata co jsou oblečené stejně jsou hezké, jen když jsou malé....XD ^^ Arigato |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No...ne! XDD Ale ten klíček si nechám, neboj :D Já vím, já vím XD My už na tohle taky přišli xDDDD A já bych vypadal příliš moc jako on...vždyť by to ke mně ani nesedělo XDD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro to mi potom taky můžeš říct, jak to dopadlo XD To chceš říct, že už tě zkoušel oblíkat? XD To bych chtěl vidět XD....dokonalý ta-chan a někdo kdo jde vedle něho a je stejný jako on XD...ta-chan pořád dokonalý..ale už ne jedinečný XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jistě XD Však se asi uvidíme častějc zase ;) Nezkoušel, ale vím, že chce XDD N já nevím..je jedinečný stejně jako já ;) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To bude fajn... ^^ I když já třeba nevím jak si zvyknu být bez Eity...teď jsem s ním skoro pořád...ale ono to takhle nejde...nemáš nějákou radu? Možná kdyby si mu to jednou dovolil přestal by XD to je...ale už by nebyl, kdyby jste na ulici šli stejně oblečení XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vydržet to. Já taky musel naslibovat Hizokuovi věcí, aby byl i přes dnešek spokojený, protože nemůže být se mnou. :3 No..nevím, mám dojem,ž e jakmile mu to dovolím jednou, tak bude chtít zas XDDD A já si nikdy nevezmu na chlup stejné oblečení jako on ve stejný den :3 |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vydržet to...hezký....XD A co si třeba nasliboval? ^^ To je ale docela možné XD Ne?...jen v o odstín jiné barvě, co? XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nic jiného se na to nedá doporučit XD No...že mu to patřičně vynahradím XD Samozřejmně XD |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Natáhnu se po další sklence a jednu taky podám dívce napravo s dlouhými rezavými vlasy, která už očividně nejednu vypila. "Kou...Kou je úžasný, ale neseznámím vás protože jsem sobecký," ušklíbnu se. To samo o sobě Eitovi řekne dost, protože on ví, jak moc si chráním ty věci na kterých mi opravdu záleží. Jsem nechutně majetnický. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ty jsi mi teda sobec, ani mě neseznámí s bratrem." poštouchnu ho a nakloním se k němu. " Nescháním holku někomu, koho chci já.....docela jsi mě nakazil....a zkazil." ušklbnu se a oddálím. Dostanu další záchvat smíchu a jen co trochu poleví, napiji se. " Řeknu ti, zažívám ty nejhezčí vánoce za celý svůj život." poznamenám a odstrčím jednu dívku, co se snaží přeze mě dostat k Takovi. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To je asi fakt...Ale musím si zvyknout...nemůžeme být pořád spolu :( A jak mu to vynahradíš? XD vezmeš ho do lunaparku? XD já to věděl XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jop...jestli si na to zvykneš, být pořád s ním, tak se ti to vymstí. No..on chce vzít do lunaparku mě XDD Dělám si srandu. Hizoku noví moc složité oblečení... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Závidím ti tvé krásné vánoce...moje by byly krásné kdybych mohl být s mým bráškou ale ten mě nechce," povzdechnu si a obrátím do sebe další sklenku. "Ty Eito...opovaž se opít protože až budu namol budeš mě muset dopravit domů," zazubím se na kamaráda. Přestože mluvím normálně a mé pohyby jsou více méně jisté, skelný pohled napovídá, že už mám v sobě hodně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Já vím právě proto se ptám jestli na to nemáš nějáký "lék"? ^^ Já chcu taky do lunaparku T^T Hele...přitáhni už si toho svojeho Ta-chana donů...protože dřív mi asi Eitu domů nepustí XD to vím XD...taky jsem si všimnul, že ty jsi pravý opak ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Obrací do sebe sklenku jednu za druhou a mě dochází, že ještě chvili a už no neunesu ani na zádech. " No jasný, půjdem spolu a společně až k tobě domů." Znova do něj drcnu, jen abych zjistil jeho reace a jsem připraven uhnout před ranou, která většinou příjde. " A brášky si nic nedělej, však to musel být šok i pro něj a určitě potřebuje trochu odpočinku..uvidíš ho zítra...a ted přiznej hříšníku, dal jsi mu dárek?" popíchnu ho a přitom naznačím obsluze, aby připravili účet. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nekoupil, ale já ho budu zahrnovat dárky pořád...pořád, takže na tom nezáleží," řeknu už trochu vláčně, když se chopím další skleničky a chvíli na ni zírám, než ji do sebe obrátím. "Já myslím že nepůjdeme...teda já už určitě nepůjdu," zazubím se na ně a vrátím mu ten šťouchane, ovšem s mnohem větší razancí, než on použil na mě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na tohle je jediný lék a to, přestat milovat tu osobu. Což nechceš. Tak si tam zajdi s Eitou :D Já nemůžu...nevím kde Hizoku je...a navíc jsem domluvený, že se za ním stavím až zítra ráno. Jo..taky by se dalo říct :D Ale máme pár věcí stejných. Tvrdohlavost, a jistou zákeřnost XD |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vstanu a vemu sebou dvě láhve. " Ty si ho budeš rozmazlovat jo...to jsem zvědav, na co všechno s tebou přistoupí. " ukáži mu láhve a jednu položím na stůl. Volnou rukou ho drapnu a snažím se ho postavit na nohy. "Pojd, potřebuji procházku a taky další lekci z tvého vlivu....potřebuji zjistit, jak si uplatit nevinného kluka." Zašklebím se a snažím se ho navnadit na rozhoupání a dostání ho z tohoto místa. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Můj krok je trochu nejistý, ale přesto kolik jsem toho vypil jsem na tom poměrně dobře. Koupím ještě další dvě lahve, protože dvě mi stačit určitě nebudou. "Myslíš že je něco co by mi zakázal?" poznamenám ještě na jeho slova. No bohužel tu pár věcí je...ale to se podá. "Tak ty chceš abych ti radil jak se dostat Aillenovi do kalhot? To nezvládáš sám?" zasměju se Eitovi, ale nic nenamítám. Nikdy bych mu neodmítnul pomoc ať už v čemkoli, i když tedy nevím jak bych mohl někomu radit ve vztazích. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No to jistě že ne! Oo takže nic jiného není...hm...tak to se nesmím od Eity vzdalovat XD No jo...ale teď ho drží Ta-chan ve svém zajetí T^T (:P) a Ty ani nevíš, kde je XD zákeřnost? Oo Ta-chan možná...ale ty? Oo Fakt? Oo mám se tě bát? Oo |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro O poznámce o mě a mém umění si ho jen přeměřím jakoby zlým pohledem, ale koutky mi cukají. " No pouč mě... o tomto jsem s tebou se moc nebavil a tak si rád poslechnu tvůj názor ....ale nemusíš..já se do nich dostanu, jen co ho dostanu znova do toho jeho oblečku, co mi slíbil." Zašprýmuji a nechám Taku, aby mě poučil. Moc rád poslouchám jeho rady i když poslechnu je málokdy. Ale ted potřebuje mluvit a toto je ideální téma. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Spíš si stačí zvyknout XD No...říkal, že se bude vavit se svými přáteli, předpokládám tedy, že je v nějakém baru. Ne :D Zatím jsem to použil jen na Hizokua XD |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale co s tebou se taky dá vydržet," zazubím se na Eitu a trochu se ho přidržím, když se mi zatočí hlava, ale brzy zase najdu rovnováhu. "Jo chceš poradit...jediná věc: pokud nechce dobrovolně, svázat a vzít si co chceš násilím," ušklíbnu se. Kdyby to bylo tak jednoduché... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nebo...ale moje verze se mi líbí více XD Jo..Eita se myslím zmínil o baru...ale teď si nejsem jistý...Oo Opravdu? Oo To jde? Oo a jak prosim tě? Oo |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho rada mě však donutí zastavit a smát se na celé kolo. " A tohodle se držíš, .....že se mi tomu nechce věřit...ale neboj...počkám, až se sváže dobrovolně a nebude se moct bránit." odsouhlasím naoko jeho plán, přesto se snažím držet se aspon trochu vážný. " To mi teda řekni, co se stane pak, když si to vemeš bez dovolení ?" Zatočím na křižovatce k jeho domovu, jsme tak uprostřed naší cesty. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nedivím se XDDDD No. Hizoku o baru mluvil. Takže budou asi tam. Docela sjem ho zmátl XDDD Jsem se mu ztratil v davu a pak vybafnul zezadu... XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro že jo? ^^ tak to asi jo...ale už by se mohl vrátit...ne že bych si s tebou nepovídal rád to povídám..jen mám pro něj ještě jeden dárek ^^ lol XD A co dělal? Pobíhal zmateně kolem a hledal tě? XD A co ti potom na to řekl? Zlobil se? Eita by se asi zlobil....musím to někdy vyzkoušet ^^ A doufám, že se alespoň lekl XD A pořádně...i když vlastně mluvíme o Ta-chanovi...tak to nevím Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Kdo by se divil, že? XD No. Jestli sjou v baru, tak tam budou asi dlouho..takže se nevrátí jen tak brzy. No..koukal se zmateně kolem sebe, pak se rozešel, snad aby mě našel... a pak do něj někdo vrazil A pak jakmile sjem se objevil, tak si myslel, že jsem někdo jiný, takže mě propálil nehezkým pohledem, než si uvědomil že jsem to já XD A pak mě za to pokáral, že to nemám dělat XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jistě ^^ Ach jo... -.- T^T Ještě že tu mám alespoň tebe ^^ Xd...to zní zábavně...chtěl bych to vidět...ale jo...taky to udělám Eitovi....budu sice neoriginální, ale co XD Ale asi nebyl moc tvrdý, co? ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro :) Jo. Já jsem taky rád. Máma už šla spát, je v poslední době moc unavená. :) Ne ne ne XD Bylo to fajn, jen říkal, abych to už nedělal xD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro :P A Copak dělá tvoje maminka? ^^ Ty bydlíš jenom s ní? Co ne? Oo nemůžu to udělat Eitovi? Oo A uděláš to znovu? XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Teď spí. A ano, bydlím jen s ní... :) Ne, já to myslel, jako že mi Hizoku nic neudělal XDDD Znovu, no uvidím :3 |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro já myslel, kde pracuje, nebo tak... No já bydlím sám...ale občas příjde sestra to je moc dobře ^^ XD...chudák Ta-chan |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Reklamní agentura, sekretářku. Jakto, že jen sestra? No, ale nevím, můžu ho vystrašit ještě jinak XDDD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Máš asi hodnou maminku, co? No..asi proto, že já jsem jeinný, kdo jí vidí?!... až příjdeš i na jiný způsob, dej mi vědět ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Velmi moc. Ah...promiň. Jistě XD Budu ti dávat rady XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To se máš...doufám, že jí moc nezlobíš ^^ To nic...je to už dlouho....a zbytek mojí rodiny se o mě nezajímá...teda dokud něco nepotřebuje Oh...cool XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vůbec nezlobím :3 Ah. To je celkem zlé. Chceeš momentálně teď s něčím pomoct? :3 Ohledně tvého vztahu? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro XD...to se tvoje maminka má...má hodného syna a ty hodnou maminku ^^ ani není...kdyby to bylo na mě už bych je nechtěl vidět...je to jejich vina, že Line umřela. Zatím asi ne...teda podle toho v čem přesně by si mi chtěl pomoct ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pravděpodobně xD Ah. Promiň...neměl jsem o tomhle začít mluvit. To je vcelku jedno :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jak to tak vidím, tak určitě XD Jak říkám, už to nevadí ^^ ono s mrtvou sestrou jsem ve spojení pořád ^^ Ale s živou rodinou jsem taky a to bych raději nechtěl být XD Tak já se tě zeptám...ehm...hm...bolí..eh...bolí to? Oo =^^= |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro n_n Heh :D To je smůla no XD ale když se to tak vezme, pokud udělaáme nějakou tu "skupinku" vymítačů a tak...nebyl by jsi pořád doma :D No...tak zrovna tohle bych nečekal. ale popravdě já jsme to na vlastní kůži ještě nezažil, takže nevím. Ale co se dá přečíst, tak by to nemělo bolet, pokud se na to půjde pomalu a s použitím nějakého krému, jestli víš, co tím myslím. Pokud dodržíte tohle, tak by to mělo bolet jen lehce, a to lehce stejně překryje to, jaký pocit z toho budeš míst celkově. Ehm... :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...jak jsem už řekl...stejně bydlím sám XD ale abych měl pokoj od rodiny, musel bych jít někam kde není signál na mobil...matka mi volá 3x týdně minimálně. Mám pocit, že jí strýc kdyby to nedělala přestane dávat peníze, či něco podobného....protože do teď o mě neměli zájem. Oo Uhm...aha...=^^= No díky za rady...i když to se asi bude hodit spíše Eitovi....=^^=.......možná. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No...tak si změň číslo :3 On by tohle měl vědět XD |
| |
| Od Alien Alice: Jenomže to nejde...oni by se to stejně dozvěděli. a potom je tu ještě strýc, který mi dává dost pěněz na bydlení. Kdyby to zjistil i on, jako že ten by to zjistil asi jako první, nevím co by se potom stalo. a stěhovat se ze svého bytu opravdu nechci. Líbí se mi tu. A je fakt, že by se tu nikdo jiný asi nenastěhoval a možná mi snížili nájem, ale ani tak bych na to neměl...:( no..snad jo ....ale ptát se ho rači nebudu =^^= |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nejsem si jistý, jestli by opravdu nebylo lepší, kdyby jsi se přestěhoval. Nějakou práci by jsi si našel, nebo...umíš zpívat? :3 Jo..to až příjde čas, co? XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ale stěhovat se nechci! Oo mám krásný byt ve 4 patře naproti hřbitovu Oo Zpívat?...no umím hrát na klavír...ale na zpěv se zeptej mé sprchy nebo sestry XD Oo no...heh...asi no...já nevím *bluuuush* |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No..protože, pokud by jsme chtěli dělat nějakou duchařskou práci, tak by jsme mohli v mezičase dělat i něco jiného... Já a Hizoku hrajeme na kytaru, a já na basu...možná by jsi mohl zpívat nebo umíš hrát na bicí? XD Udělali by jsme si krycí kapelu, víš? XDDD Asi jo ;) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro ohhh....Oo Já...na bicí neumím...jen na klavír...a zpívat..to by mi někdo musel říct, já to asi nepoznám...pořádně se neslyším -_- Eita hraje taky na basu ^^ To zní jako by si viděl i do budoucnosti XD =^^= |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro To je skvělý xD Každý na něco hraje :D To by šlo, ne? XD Možná XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To jo no ^^ Ale já na klavír moc neumím...:( teda dle mého...musel by ses zeptat asi Eity...ten to slyšel XD Ale ty bicí nám chybí :( Určitě...jen se zeptat zbytku XD možná? Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jasně. Zkusím se zeptat ještě Hizokua XDDDD Ten by s tím možná, možná souhlasil :3 Že nevím XDDD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No pokus se ^^ S kapelou by nám teoreticky mohl pomoct i Eita i když asi jenom s tím...s tím exrcistickým zbytkem už asi ne ^^ Ale musíš se potom ozvat. XD XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jasně. Provedu pane :D Heheh...doufám,ž e to výjde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro heh? Oo XD Ty seš ale cvok. To by si tak moc chtěl kapelu? Oo No...asi bych měl zjistit, jestli umím zpívat, co? XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Myslím, že tohle máme v rodině XDD A ty jsi taky cvok :P Bylo by hezké, kdybych v nějaké byl...moc mě baví hrát. A ano...když už numíš na bicí tak alespoň zpívat XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nejsme náhodou příbuzní? XD No já nevím jestli mě to bude bavit...každopádně, kdybych vám k něčemu byl, rád se přidám...^^ to se mnou můžete počítat. ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pochybuji :D No..kdyby do toho šel Eita, tak by to šlo, ne? :P |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jsi si jistý? XDDD Teď nechápu, co by mělo jít Oo já bych šel určitě...ale jak už sem řekl...jestli vám budu k něčemu platný XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nejsem, ale myslím, že nevypadáme ani nijak moc podobně XD Budeš :P A kdyby šel i Eita,tak by tě to bavilo, ne? :P |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To jsou jen genetické odlišnosti naších předků během několika pokolení XD ( < - není to z mojí hlavy XD) No...když to říkáš XD Bavilo by mě to i tak...ale kdyby tam byl Eita tak nejspíše ještě více ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No to jsitě XDD No vidíš...víc důvodů proč to zkusit :D |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Co ty víš...možné je všechno...ta-chan třeba taky netušil, že má dvojče a má XD....nebo to věděl? Oo hele...Eity ses ještě neptal....takže to nevíš XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Věděl to. Jen se o to nestaral. Já se ho ptát nebudu, na to jsi tady ty XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro O tom jsem nevěděl Oo...no fakt, že nejsem jeho nejlepší kamarád... Cože? Oo Já? Proč já? je to tvůj nápad? A co bych mu podle tebe tak měl říct? Oo |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ani nevím kam jdu. Mám co dělat, abych se soustředila na své myšlenky a Eitova slova a tak se jen nechám poslušně vést a nepouštím se ho, protože jinak bych se hned ocitnul na zemi i s lahvemi a to by byla příliš velká škoda. "Co by se stalo..? Zřejmě by mě nenáviděl. Takže to nejde...jen tak," zamyslím se, aniž bych si uvědomoval, jak si pouštím pusu na špacír. Přeci jen Eita by neměl vědět, že mám něco s vlastním bratrem a z toho jak mluvím by to mohl vytušit. Jenže jsem opilý a neuvědomuju si to. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mám dojem, že to ani Eit nevěděl. ale nejsem si jistý... Ty znáš Eitu líp XDDD No...nejlepší by bylo, kdyby jsme si tohle nechali pro sebe a prom luvili si ot om všichni čtyři později XD |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Mojí všeobecnou otázku si otočí na sebe a jak pokračujem, dochází mi až po pár krocích, co řekl. Ovšem neudělám nic a dál ho podpírám. " No,...to by určitě nebylo dobře....tak to zkus tou mojí pomalejší variantou..ale na dárky nespoléhej...ty jsou po čase na prd." Na moment zastavíme a já si vemu jednu z lahví a napiji se. Rozhlídnu se po noci a pak se zadívám na Taku. Je mi jedno, jaký máš intimní život...ale spíš mě zajímá..ty je jako Aillen taky vidíš...jak to..jak to, že to o tobě nevím? Zakroutím hlavou, což je u mě známka blbých myšlenek a rozejdu se dál. " Už máš něco vyhlídnutýho, co mu koupíš?" snažím se udržet jeho kecavou náladu. I to se dá případně zneužít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...já to stejně vidím tak, že je to tu dost zamotané celé...Oo No...tak trochu XD To mi fakt příjde jako nejlepší nápad XD |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jeho dárky nezajímají. Tak jsem v koncích. Umým si lidi získat jenom svým vzhledem nebo si je prostě koupit ale u něj to nejde," postěžuju si. Je pravda že vůbec nevím jak jsem k sobě Koua tak připoutal doteď. A o to míň vím jak to pouto posílit. Jsem dost bezradný. "Nevymyslel...víš že jsem v tomhle packal...nechávám lidi aby si dárky ode mě vybírali sami..." ušklíbnu se a ještě víc se o něj opřu, aby se mi nepodlomily nohy, když se zastaví. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Asi je XDDD No vidíš :D |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Už jste si na sebe trochu zvykli a nebo se stále ještě poznáváte?" Spatřím auto a přidám do kroku. Pevně ho chytnu za pas a donutím jeho nohy se pohnout. Na chodníku zase zpomalým. " Teda.....tohle si od tebe vyberu..ale až budeš při smyslech...ještě než mi usneš..budeš chtít uložit do postele či ti stačí hodit do obýváku?" popíchnu ho,ale v duchu si trochu přeji, abychom už tam byli. Kamarád, nekamarád, je těžší čím dál víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Do postele Eita-chan...půjdeš se mnou?" zeptám se sladce a těžko říct, jestli si dělám legraci, nebo jsem dost opilý na to, abych začal "svádět" svého nejlepšího kamaráda. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro asi...^^ to ty tu máš takové nápady XD No jak tak koukám je čím dál později. Jestli se Eita brzo nevrátí...půjdu do postele bez něj -_- Co ty? nechce se ti už spát? |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Než stačím reagovat, odpoví mi kam chce. Z jeho sladkého hlasu se mi skoro podlomí kolena. " No jasně, Taka-kun...půjdu s tebou.....přikreji tě, povím pohádku na rychle usnutí a dostaneš sladkou pusu na dobro noc." Odpovím laškově sladky, na tu jeho opileckou hru jsem přistoupíl. Moc dobře vím, že není tak namol, aby si na mě něco zkusil. Za prvé jsem jeho kámoš a za druhé nejsem jeho typ. Dovedu ho k němu domů a opřu ho o zed. " Taka-kun..kde máš ty klíče....no tak...a opovaž se mi tu spadnout." Prohledávám jeho kapsy a moje ruce pracují rychle a mrštně, dokud nanejdu klíče. Odemknu a znova ho podepřu, abychom spolu mohli vejít do jeho království. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro :P Já vydržím nespat hodně dlouho...takže mi to nevadí. A navíc, dokud se ti Eita nevrátí, tak ti můžu děllat společnost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No..dobře...tak já to tvoje dělání společnosti mě beru XD....budeš mi dělat společnost ^^ Ale bacha...Eita je žárlivý Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ano, budu ti dělat společnost :D Bude Eita žárlivý na písmenka? >:D |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pohádku...dobře..." usměju se a nechám se opřít o stěnu, když dorazíme ke mně. Mám co dělat, abych zůstal stát, ale daří se mi to. "Ale jdeš na to nějak rychle lásko," zasměju se, když začne Eita hladat klíče. Teď už je jasné, že si opravdu dělám legraci. I když mám v hlavě zmatek, pořád ještě nejsem dost mimo na to, abych si neuvědomoval s kým tu mluvím. Znovu se do něj zapřu a pokračuju do domu. Opít se ještě víc, ať už s Eitou nebo sám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na jeho poznámku o rychlosti se nebezpečně zazubím. " Jo a to jsi mě ještě neviděl v akci, cukroušku." a taky se dám do smíchu. V celkem dobré naladě vejdem k němu domů. Znám to tu a tak ho hned vedu k posteli. Posadím ho na ní a převezmu od něj láhve. Sundám z něho bundu, boty a chystám se začít sundavat jeho oblečení, abych ho uložil. " Tak a ted se půjde spát...a nemysli si, že ti ted pro něco někam poletím." naoko ho varuji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To se dá zjistit jen jedinným způsobem XD...vyzkoušet! XD Kdybychom měli skupinu...kdo by nám psal texty? Oo Já jen proto. že to většinou dělá zpěvák! Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hai! XD No...můžu psát já, nebo Hizoku... TEdy nevím jak píše Hizoku, ale jás e psaním živím celý život XDDD Jakože, umím toho napsat hodně a na vysoké úrovni, takže myslím, že v tomhle problém nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro ok...jdeme zkoušet XD uff....uklidnil si mou třesoucí se dušičku...XD Já bych to asi nezvládnul ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jop, jen aby nám to vydrželo, než Eita příjde :D No. Možná by jsi to zvládl trochu později :D Ale zatím to budeme tělat asi my dva. ;) |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro to je taky fakt XD No...nebo taky ne XD eh...to vůbec netuším...Oo nějáký nápad? Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Každopádně je to celkem fajn...zase se s tebou po tak dlouhé době vybavovat :3 Ne XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jo to je...konečně někdo kdo mi rozumí....tedy krmě Eity přirozeně ^^ jakto?XD A kdo ho má mít? XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ani nevíš, jak je hezké, když s tebou vůbec může někdo nějakým způsobem mluvit. :D Nevím. Možná Hizoku XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To nevím...to je fakt...doufám že jsi alespoň rád ^^ Zavolej mu a zkus se ho zeptat ^^ XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jistě, že jsem ;) A co bych mu tak asi pověděl? XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro To jsem taky moc rád ^^ "haló Hizoku?! Nemáš nějáký nápad, co bych mohl dělat s Aillenem?" XD...dokážeš si představit oba ty zděšené obličeje? XD ono ....není dělat jako dělat XD |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A jak to mám proboha udělat? :D Říct mu to v morseovce? XDDDD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...co já vím...mluvil si o telepatii, ne? XD Ale to se přece nedá jen tak mluvit o ničem Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tahle telepatie jaksi nefunguje při použití mobilu XD Bohužel musím být docela blízko něj, zatím... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak to ne mami noc je ještě mladá já se ještě napiju. Ty snad už nezvládáš? No nikdo tě nenutí," vypláznu na něj jazyk a začnu bojovat s uzávěrem lahve a vipadá to, že se za chvíli dostanu k tomu, abych urazil hrdlo. "Co bude s tou pohádkou?" loupnu po Eitovi očima, jako bych se vážně zlobil, že ještě nezačal. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro heh...no vidíš..to mi nedošlo ^^''' Gomen nasai Zatím? To chceš říct, že později to půjde? Oo ...nebo že je to možné? Oo |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro :P Jakože.... Nevím. Je možné, že to později půjde. Třeba doteď, než jsme se znali, tak to nefungovalo...no Takže fakt nevím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sám se natáhnu a otevřu si druhou. Posadím se vedlě něj a odložím si bundu, boty schodím vedle jeho. " Tak pohádku....to víš..a jakou by jsi chtěl? O malém zlobivém klukovi a nebo o krásné a svůdné gejše?" dám mu na výběr a v hlavě už připravuji pohádku o gejše. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jestli je hodně svůdná tak to povídej o té gejši. A hodně podrobně," vyzvu ho a upřu na něj pohled, jako bych byl vážně malý osmiletý kluk, co se nemůže dočkat příběhu před spaním. Ale já se taky často chovám jako dítě, takže jako bych byl. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nejdříve mu popíšu gejšu jako hodně svůdnou, smyslnou, nevynechám v popisku jejího těla jediný detail, aby si i v tomto stavu mohl udělat představu. " Tato gejša byla nádherná a líbivá. I když se může zdát, že měla vše, co si dívky jako ona přejí, nebylo tomu tak. Byla slepá. Tento nedostatek vynahrazovala tancem a taky hrou, kdy ona tukala dřívkama o sebe či pohyby vějířem v rytmu, jaký určil host. Byla to hra, která bavila a přilákaval spoustu zákazníků a tak byla tato gejša velmi žádaná společnice." Vyprávím příběh o gejše, jenž její hudební sluch se dostal až do vysokých míst a taky se o ní jeden velmi vážený muž začal zajímat. Povídám o jejím životě, miostných věcech i o váženém muži, který se jí snažil dostat jen pro sebe. Můj hlas během vyprávění je krásně naladěn a tak i atmosféra by nejspíš na nás dýchla, kdyby každý z nás nedržel láhev. Bohužel mě pití jde pomaleji díky mluvení ,ale i tak si chvilkama loknu. Přitom sleduji, co to s ním dělá a zda vůbec u toho usíná. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No já se ptám jen proto, že si řekl "zatím" XD Co vlastně teď děláš...kromě toho, že si píšeš se mnou samozřejmě^^ děláš vlastně něco? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Protože nemám nejmenší páru XD No..teď poslouchám D'espairsRay..ale přemýšlím o Gazette. A jinak se probírám svýma fotkama z minulého týdne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tak to jo XD To zní jako zábava...chci taky XD Jak dopadly? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Co se týče duchařiny, to zvládám levou zadní..ale cos e telepatie týče...ani za mák tomu nerozumím. :D Tak si něco pusť, ne? XD Jsou celkem fajn..dokonce na nich není žádný duch xD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Co se týká vymítání a malování či kreslení...vše ok...co sy týká milostných vztahů . . . Jenomže já nevím co. :( To je dobré...někdy mi je musíš ukázat ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No..já taky v milostných vztazích nevynikám Xd Jen zkrátka vím co chci ;) Cokoliv, ne? :D Třeba Hydea...White song...to je ten vánoční XD Jistě XD |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro No...ale já jsem v tomhle úplné ucho XD Aco chci to nevím...teda vím - Eitu..ale dál už nevím..Oo no...zrovna Hydea nemám :(...no nic, se stane ^^ ''' Už se na to moc těším ^^ |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naučíš se XD Můžu ti nabídnout přátelskou pomoc v tomhle směru........jakože pokud jsi nezkušený, tak bych mohl..ehm, s něčím pomoct...i když sám na tom nejsem dobře...ale mohl bych n_n Škoda :D Alice nine.? To abych si je nějak speciálně připravil, co? XD |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přitom ale stihnu při vyprávění vyhrát boj i s druhou lahví a vyzungnout ji taky. Není tedi divu, že za chvíli mi začně padat hlava. Ke konci Eitova vyprávění už spím jako dřevo a nevnímám svět. Jsem řádně opilý a zítra mi nejspíš bude pořádně zle. Ale co musím nějak zapomenout na to, že si mě Kou celý jeden den nevšímal. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro tak mi něco poraď...něco co by překvapilo Eito až příjde domů. ^^ no..to bych mohl...nedávno jsem to stáhl a ještě neposlechl...co mi od nich doporučíš? ^^ jestli se ti chce XD ale chtěl bych vidět i nějáké s duchy ^^...jestli by to šlo... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zkontroluji, zda je v pořádku, nechám ho vyspat. Potřebuje to. Opustím potichu jeho dům a vydám se na metro. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyjedu výtahem nahoru a přemýšlím. Vtrhnout tam..ne...to není slušné...snad ještě nespí. Zatukám na dveře tak, abych dal vědět, že jsem už zpátky. Čekání, zda otevře, si kracuji tichým hvízdáním. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro někdo klepe...vypadá to, že Eita je už doma. Tak už budu končit ^^ rád jsem se s tebo dneska pobavil a zjistil toooooolik věcí ^^ tak se měj a zase bye v brzké době ^^ Ai |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jsem rád, že jsi doma." Usměju se a dám mu pusu. "Stýskalo se mi." Dám mu další. Dovedu ho do obyváku. "Mám pro trbr ještě jeden dárek...jen si ho musíš najít." Usměju se na něj a sednu si na pohovku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Svléknu se a dojdem spolu do obýváku. " Cože...ještě jeden dárek.....teda..já musel být hodný....hm..a budeš mi aspon napovídat, jak jsem blízko?" poprosím a očima bloudím po obýváku. Rozejdu se a začnu se nanápadně koukat na místa, které by mohli být brány jako úkryty pro malý dárek. Velmi často si však podívám na Aillena. " A jak jsi se měl, Ai-chan...copak jsi dělal?" Hm...kdeje ta krabice,,..z který mi máš vyskočit jako dáreček? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po chvili hlrdání Eita dárek konečně najde. Je to malý klíč od mojeho bytu s velkou rudou mašlí. "A teď mě můžeš navštěvovat kdy budeš chtít." Usměju se a dám mu pusu. "Líbili se ti alespoň trovchu moje dárky?" Zeptám se trochu nejistě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Drapnu ho do náruče a zasypu polibky na tvář a krček. " Tak a ted mi řekni, co jsi mi tady prováděl...jinak Taka tě pozdravuje a nejspíš si tě vytáhne na nákupy....což je vybereš si dárek..ten tvůj ho velmi potěšil." O pokusu mu koupit ženskou se nakonec radši nezmíním. Došlo by mu, v jakém stavu byl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem celý plný energie a po cestě se celkem bavím, protože si občas zase něco vyfotím. Jakmile dojdu k Hizokuově domu, tak zazvoním a otevře mi služebná, které se jako obvykle ukloním. Oznámí mi, že Hizoku se včera vrátil pozdě a ještě ke všemu opilý. Napůšu ji na tablet, že by měla uvařit kávu a přichystat prášky proti bolesti, což má za chvíli, takže jen počkám než mi to donese, abych zašel nahoru za Hizokuem. Nenamáhám se zaklepat, prostě jen otevřu a postavím tácek s kávou na stolek. Hizoku ještě spí, jsem tady brzo, takže si sednu k němu na postel a začnu ho pozorovat, dokud se nvzbudí. Ještě, že služebná udělala tu kávu do termosky, takže bude teplá, i když se probere později. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne mě líbat nakrku. Slabě se rozvzdychám. "Opravdu...To jsem rád. Doufám, že jste si to tam alespoň trochu užili. " Usměju se na něj a políbím ho. "Já? Já sem si zatím psal s kamarídem. Píšu si s ním už delší dobu..ale dneska jsem zjistil, že to je vlastně Kou-san. Ta-chanovo dvojče...Moc hezky jsme si popovídali. a říkal, že by chtěl založit kapelu..no není to fajn. chtěl by nás tam taky." Usměju se na něj a znovu ho políbím. Nakloním se k němu. "Ale je mi líto, že pro tebe nemám ten poslední dárek. Omlouvám se...nenašel jsem dost velkou krabici.Ale..ale jestli ho chceš...a jestli ti bude stačit bez krabice..." Místo abych to dopověděl mu dám pusu na krk a potom ho jemně políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Až se příště uvidíme, tak ti donesu celou krabici svých fotek s duchy;) Jinak doporučuji všechno od alice nine. A taky si užij zbytek vánoc... Měj se. Kou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na poslední dárek se těším a při polibku na krk ha ještě více nastavím. " Já...myslím, že mi ten nejlepší dárek , ty...budeš stačit i bez krabice." políbíme se znova a já mu přejedu po tváři. " Ještě by se ti mohlo v krabici něco stát a to bych si neodpustíl." Pevně ho držím u sebe a rukama ho hladím po bokách a po bříšku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita mě uklidní, že mě chce i bez krabice. "A chceš tedy ten dárak tak jak jsem prvně říkal?...jen bez té krabice..." Zčervenám a zase se sehnu k jeho krku a následně na něj dostane pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zmínili se o mě...jak o mě.....kvůli tomu, co jsem provedl u večeře a tak se poznali....hm....zkusím se ho zeptat..ale né ted..ted chci být s ním a užít si ten čas v jeho přítomnosti...chyběl jsi mi, Ai-chan. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadí se mi na klín a já rukama obejmu kolem pasu. Nabízí mi svá pouta nezvyklým způsobem, usměji se a jednou rukou převezmu jeho pouta. Jen co zmizí z jeho úst, začnu ho líbat. Rukou s pouty zajedu za záda a druhou rukou vemu jednu jeho ruku. Stočím mu jí za záda a první kroužek pout zacvakne kolem jeho ruky. Nenásilně tak učiním i s druhou rukou, pouta znova cvaknout. Jednou rukou si ho stále přidržuji na klíně a natáhnu se pro obojek s vodítkem. Zacvaknu vodítko k obojku a ten nandám k jeho krku. Prohlížím si ho a držím u sebe. Jednou rukou sjedu po jeho rtech, po krku až pod jeho košily. Za celou dobu nic neříkám,ale oči mi jen svítí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Do hajzlu..." okomentuju svůj stav, protože mi v hlavě duní, jako obvykle, když si dopřeju tolik alkoholu co včera. Projedu si rukou vlasy a až v tu chvíli si uvědomím, že tu někdo je. "Kou?" zeptám se, zírajíc na něj, skoro jako bych nevěřil, že je to opravdu on, nebo si myslel, že se mi něco zdá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nic neobvyklého...ale teď vypadá ještě zábavněji, tkaže se neudržím a na rtech se mi objeví rozpustilý úsměv. "Dobré ráno," pozdravím ho tak,ž e jde poznat, že se vnitřně směji. Jemu. Zvednu do vzduchu ruku a prsty mu zamávám jako bych ho vítal. "Musím říct, že vidět tě takhle je nádherný zážitek," řeknu se stále se zvětšujícím pocitem smíchu. Natáhnu se ke stolku, kde z termosky naliji do jeho hrnku kávu, kterou mu podám spolu se dvěma prášky proti bolesti. "Po tomhle ti bude líp." |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Tak mi pověz...né co dělat nesmím...ale co dělat smím....at se tím skoro moc netrápím." V hlavě se mi vybaví jedna rada, že když něco chci, mám si to vzít i násilým. Zašklebím se na Aillena a ruku vyndám. Sjedu na jeho břicho a jedu naopak pod košilí nahoru od břicha, přitom mu jí pomaličku rozepínám. Dávám si na čas, aby mi mohl odpovědět dřív, než dám na tu radu.A že mě to láká. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jo tak teď víš, jak by jsi vypadal, kdyby jsi se opil," zašklebím se na něj. Jeho nataženou dlaň s léky zavřu a přitisknu mu ji na hrudník. "Ne děkuji, něco takového do svého dokonalého těla dávat nebudu," odmítnu. Očividně mi vůbec nevadí nalít do sebe čtyři lahve sake ale dva prášky proti bolesti už je něco jiného. "Navíc já nejsem nějaká změkčilá slečna," pozvednu obočí, jako bych chtěl dodat- na rozdíl od tebe. Pak se zvednu a začnu hledat oblečení, abych se mohl dát do pořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Počkám si až se na mě začne dívat, než promluvím pak.. "I když...včera jsem slyšel, že prý jsem hezčí než ty," řeknu s mírným pobaveným úsměvem. Jo, to by bylo fakt fajn, kdybych viděl jeho reakci na tohle...abych to pak mohl povědět oné osobě, která to řekla. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Na svůj vzhled jsem alergický a on to ví. Proč mě provokuje? "To je pitomost vždyť vypadáme úplně stejně," řeknu rozladěně. Konečně se na něj otočím s vážným výrazem, jako by to bylo něco životně důležitého. "Nebo si to snad taky myslíš?" zeptám se. Z hlasu mi nelze přečíst vztek. Nezlobím se. Spíš by mě mrzelo kdyby to byl i jeho názor, přestože jde o zdánlivou hloupost. jsem prostě moc povrchní. Ani mi nedochází, že bych ho tím třeba mohl urazit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Druhou si ho přitáhnu tak moc, aby se o mě opřel. Nedám mu šanci se narovnat. "Ai-chan...tohle má být štastná chvilka pro oba..nejen pro mě...já chci veselý dáreček..jestli se tu chceš přemáhat, tak o to teda nestojím...stačí jen to jediné slovo..pustím tě a půjdem si lehnout....tak jak?" nedovolím se narovnat natož aby se na mě podíval. Dýchám mu na krk a něžně ho začnu líbat. Zavřu oči a snažím se uklidnit, znova se ve mě trochu roznítil vztek za to jeho chování, za to, že mi nevěří. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Co se týče mě osobně, myslím, že vypadáš líp ty. Jak co se týče pohledu, tak i doteku. Všechno na tobě je hezčí, hebčí, jemnější a příjemnější...než na mně," řeknu s mírným pokrčením ramen. Sice mi trochu vadí, že je hezčí, ale zato jsem alespoň rád, že je mezi námi nějaký rozdíl. I když takový skoro neznatelný. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Chyběl si mi Eita.chan....a tohle...teď....dělej co chceš...chci....a věřím ti..." dostane ode mě pusu na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vím o sobě jak na lidi působí. Asi proto mám jen dva skutečné přátele. Je těžké se mi dostat pod kůži a vydolovat ze mě nějaké city. Jiné už to asi nebude. "Děkuji ti," přijmu jeho slova. Ale z mého pohledu je jasné, že o tom sám už taky pochybuju. Něco takového hloupého...ale pro mě je to moc důležité... Kou je lepší než já...a to moji pýchu hrozně bolí. Zamířím do koupelny. Snad ze sebe smyju ty chmurné myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se za ním zavřou dveře, tak sebou plácnu o postel. Včera jsem si psal s Aillenem dlouho do noci, takže jsem se pořádně nevyspal, abych tady byl brzo. No vlastně jsem čekal, že na mě bude Hizoku netrpělivě čekat a on místo toho spal..a vyspal se víc než já. A já si ještě potřebuji odpočinout..a zahnat taky ty myšlenky na to, že tohle opravdu není fér... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Povolím vodítko a vyjedu rukou. Sjedu na jeho nohy a přitisknu si je více na sebe, pak ho podepřu na jednou zadku a druhou na zádech tak, aby se o mě opíral. Zvednu se a zamířím do ložnice. Vejdu dovnitř a dveře za námi kopnutím zavřu. Posadím se s ním na okraj postele tak, jako jsme seděli předtím. " Lepší? Můžem pokračovat." aniž bych čekal odpověd, vjedu mu rukou znova pod košili na hrud a pustím se do posledních pár knoflíčků. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když se vrátím vypadám stejně dokonale jako obvykle a na sobě mám volnější černé kalhoty, které jsou na některých místech jakoby natržené a černou košili s bílým potiskem a řetízky. Sednu si ke Kouovi na postel. Vlastně je to dost lákavé, když takhle vedle něj sedím, ale ani ho nepolíbím, nedotknu se jej. Ne že bych neměl chuť to zase ano, ale jsem pořád trochu rozladěný a navíc on by mě stejně zastavil a já bych jenom zbytečně trpěl. Radši se budu ovládat, dokud to jde. "Jsi unavený?" zeptám se ho bez svých obvyklých úšklebků. Umím být překvapivě občas i vážný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Večer jsem mluvil se svým kamarádem, kterého jsem poznal na netu..na jedné okltistické stránce. A zjistil jsem, že je to Aillen...docela hezká náhoda, nemyslíš?" řeknu mu místo odpovědi. Vlastně mu to může říct, že jsem včera nešel spát zrovna brzo, a že mám právo na to, být takhle hezky unavený. Překulím se na bok a položím ruku na jeho nohu, alespoň takhle se ho dotknu, když on nevypadá, že by to udělal první. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pustí voditko a já se od něj kousek oddálím. Dotkne se mých nohou a já jen zesílím jejich stisk. Ucétém jeho ruku na mém zadku. Trochu zavzdychnu a přimknu se k němu ještě více. Dojde i se mnou do ložnice a posadí se na okraj postele. Chce pokračovat, ale ani nčeká na odpoveď či povolení. "Co...co chceš, abych....udělal?" Zeotám se ho zydýchaným hlasem a přisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kdepak takhle mě provokovat...já se nedám. Nebo alespoň ne hned. "Neměl jsi sem chodit..." vyčtu mu, ale i jemu musí být jasné, že jsem neuvěřetelně rád že tady je. "Klidně se můžeš vyspat teď...tady.....já tě budu hlídat," vybídnu ho. I kdybych se na něj měl hodiny dívat jak spí, stačí mi to. Hlavně když je tady. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce poklepu, snad nervozitou nebo tím, že jsem zvyklý něco pořád dělat, prsty o Hizokuovu nohu. Dělám to podvědomně, ale taky možná hlavně proto, že se ho chci dotýkat, i když jen takhle. "Slíbil jsem ti že příjdu...a spát bych neměl, nebylo by to slušné," řeknu po chvíli, zatímco se lehce pohnu, abych byl u Hizokua blíž. Nemám nejmenší ponětí, proč se mě ještě nezačal dotýkat, ale nejspíš to brzy zjistím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Co je slušný je mi jedno, jen chci, aby se měl můj bráška dobře. A nebudu tě někde sbírat až pak omdlíš. Kolik jsi naspal? Pěkné houby co?" pozvednu přísně obočí a trvám na svém nápadu. Takhle bych se na něj akorát zákonitě vrhnul, když se ke mně tak má...a to by zas nedopadlo dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ai-chan....co máš dělat....myslíš, že se citíš na to, aby jsi dělal to, co ti řeknu a nebo budeš chtít dělat to, co budeš chtít ty sám. ...vyber si, bud ti nechám volnou ruku...teda ústa a nebo ti budu dávat něco jako doporučení či příkazy." přejedu poutkem od vodítka po tváři a potom sjedu dolů po hrudi až k podbřišku a zastavím. Nedám ho pryč, nechám ho tam položený. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Budu spát jedině pod podmínkou, že se ke mně připojíš...opravdu bych se necítil dobře, kdybych spal jen tak..." řeknu bezúsměvně. Očividně se mi nelíbí, že na mě mluví Hizoku takovýmtónem, ale má vlastně pravdu, měl bych se vyspat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co má sundanou košili, teda napů. jednou rukou si sundám svoje triko, Nezdržuji se s tím a sundám si i kalhoty a tak jsem tam během chvilky jen v trenkách. Skloním se a líbám jeho hrud bez nějaké specifického dráždění. " Ai-chan....chci, aby jsi vzdychal, dával bez okolků najevo, co to s tebou dělá." přitáhnu si ho za vodítko blíž a pevným hlasem vyjádřím své první přání. " Chci , aby jsi mě líbal...všude." Na podporu svých slov ho přitáhnu k sobě. Ruka sjede na jeho krajkové spodní prádlo a jezdím po krajce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Sundá si triko i kalhoty. Zamrkám....napůl překvapeně a trochu poděšeně. Začne mě líbat na hrudi a já vzdychám čím dál více. Vysloví své přání. Jen zčervenám a kývnu. Přestanu tlumit svůj hlas a při dalším dráždivějším doteku vzdychnu hlasitěji. chce...chce líbat....a...VŠUDE?!...co...co tím myslí?.... Začnu ho líbat na krku a na hrudi, protože to mám nejblíže. Pomalu sjíždím dolů, ale po chvíli se vrátím zase o kousek nahoru. Ještě ne...ještě to nedokážu... Usítím dotek na svém prádle. Eita jemně hladí krajku. Při každém jeho doteku zavzdychnu. Začínám si myslet, že ví, co to se mnou udělá, když se dotkne v té a té části mého těla. Je to až strašidelné...ale líbí se mi to. Když se mě dotýká. Ale nejde popřít, že teď mám trochu strach. Věřím mu, ale nevím co udělá a nemůžu se bránit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na pokyn mě začne líbat po krku a hrudi .Ukáži mu ,jak se to prožívá. Prohnu se a rukou jezdím po jeho prádle poslepu. Přivřenýma očima si užívám jeho rtů a naplno vzdychám, jak se mi to líbí. Moje doteky se mi nejspíš líbí, podle toho, jak vzdychá. Přejedu po jeho krajkách a sjedu na vnitřní stranu stehna a zase zpátky tak, abycho ho dráždil co nejvíce a tím nejméně drastickým či způsobem. On však stále nemá odvahu a jde jen na hrud, a tak mu chytnu vodítko a stáhnu si ho na břicho. Nenutím ho níž,ale podle mě by břicho ještě zvládnout mohl. Břicho přitom zatáhnu, abych ho moc jeho tvarem nepolekal. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vypadá to, že Eitovi se moje polibky líbí. Začnu se ho tedy i dotýkat i jazykem. Jeho pohlazení a tak blížko rozkroku mě dost vzrušuje "Eita.chan....L Zašeptám vzrušením a impulzivně se prohnu jako to udělal on. Eita mě stáhne dolů k jeho břichu. Opět ho začnu líbat. Dokonce i sjíždím dolů. Jen se potom opět seknu a musím vyjet kousek vzhůru. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pod rukama cítím, jak se prohne a vzdychá. Skoro to vypadá, že ho to vzrušuje. Rukou se vrátím a znova si hraji s jeho krajkama, tentokrát za lemem okraje na podbřišku vjedu pod dva prsty a pohladím ho po kůži. Moc bych si přál vidět jeho vzrušení. "Ai-chan.....jde ti to....výborně." nechám mu ještě chvili a pak ho znova zatáhnu a donutím si ho kleknout na posteli předemnu. Prsty zajedu pod obojek a přitáhnu si ho. Políbím ho a přitom si ho přidržuji za obojek. Ukončím ho až po chvili a jedu polibky po jeho krku dolů. Hraji si už pořádně, rty i jaykem na různých místech a ted už jeho bradavky nevynechávám. Ruce hladí jeho tělo. Zastavím při okraji spodního prádla a pod okraj vjedu jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nad jeho podmínkou chvilku přemýšlím...sotva jsem se upravil...ale taky jsem pořád dost unavený a...prostě nemůžu ho odmítnout. "Dobře...když si to přeješ," přikývnu, ale přesto se ho ani teď nedotknu a ani si nelehnu, jako bych na něco čekal. SPíš pořád doufám, že mě nechá jen tak sedět a dívat se na něj. Jsem v dost špatném rozpoložení, hlavně protože je mi zle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Navíc mu zjevně ještě není dobře, a je ve špatné náladě. A já nechci, aby byl ve špatné náladě. Navíc, i když říká, že se ke mně připojí, vůbec to tak nevypadá. Chvíli ještě přemýšlím co udělat, než se posadím a obtočím kolem Hizokua ruce, pak si ho, i dyby protestoval, stáhnu dolů na postel vedle sebe. "Myslím, že si ještě potřebuješ odpočinout," řeknu potom. Nepustím ho, to ani náhodou, ještě by se vysmekl a zmizel. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mít ho zase v náruči je ten nejlepší lék na všechno. Začnu ho jemně hladit po tváři, jako bych se omlouval za své chování. "Kdyžtak mě prober," zašeptám ještě, protože si nejsem jistý, kdy se probudí dřív. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizoku vypadá, že je opravdu ještě vyčerpaný, možná víc než já, ale i kdybych se probral dřív než on, tak bych ho neprobudil. Začnu ho nepřítomně hladit po vlasech, snad abych ho dřív uspal, nebo abych ještě dělal něco předtím, než usnu. Což ostatně není zas tak dlouho, než mi ruka sjede k jeho krku, protože už jsem příliš pmoc unavený na to, abch dělal byť jen to...a pak usnu konečně úplně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pochválí mě a já si dál ještě chvíli hraju. ucítím zatažení vodítka, které mě přinutí si kleknout před Eitu. Následně mě však Eita přitáhne k sobě. Dostane se mi dlouhého sladkého polibku. Jakmile skončí, sjede polibky na můj krk u kterého dost vzdychám, jak ho líbá. Pokračuje dál. Dostane se k mým bradavkám. Hraje si s nimi jak rty, tak jazykem a při slabém stisknutí zuby mi unikne tichý sten. A zkdyž k tomu přidá i hlazení začnu dýchat čím dál rychleji jak se mi jeho hraní líbí. jeho jazyk sjíždí čím dál níže. Najednou ho ucítím za lemem svého prádla. Impulzivně sebou trhnu, ale zase se mi to moc líbí a já neprotestuju. Jen tiše a zrychleně oddychuju a vzdychám. Chci obejmnou Eitu, ale najednou si uvědomím, že mám na zápěstí pouta. 5etízek pout tiše zacinká, jakmile povolím napětí mezi oběma rukama, které způsobila snaha Eitu obejmout. "Ha...ha...líbí...líbí se mi to ...ha..." Zašeptám jen velice tiše a dost zčervenám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dále pokračuji a dráždím ho. Po tom si ho znova obojkem přitáhnu a znova spíš niž než výš. " Zkus to...a neboj se, Ai-chan...je to příjemný...mě..tvoje kůže moc chutná a láká poznávat víc a víc." lákám ho ke svému tělu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Políbím ho a po té sjedu svými rty na jeho ouško. "Ai-chan...libilo se ti to...a nebolelo ti, že.....už tě pustím,jen mi řekni, kde máš klíček....a můžem pokračovat ..třeba jen s obojkem." zašeptám a líbám ho dolů na krk okolo obojku a čekám, jak se rozhodne či spíše prozradí jejich skrýš. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dostane se mi polibku a následně cítím Eitův dech na svém uchu. Už jen to mě donutí znova zavzdychat. "Moc...líbilo se mi to...klíček...no...v pravém boku..." Řeknu tak trochu neurčitě, ale potom stočím pohled na své prádlo. "Klidně...můžeme...pokračovat..." Vzdychám během toho, jak mě líbá na krk. S napětím očekávám, co bude dále. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začnu ho líbat a přitisknu se v kleče na jeho tělo. Naše hrudníky se dotýkají a mě i jeho chladí vodítko mezi náma. Ruce i s jeho spodním prádlem jdou pomalu, velmi pomalu dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Velmi zlehka, sotva se ho dotýkám, mu přejedu po rozkroku a hned na to položím ruku nízko na břicho. Hladím ho a nechám ho rozhodnout, někdy stačí málo, aby se druhý přestal bát. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Co..co by se stalo...kdybych...kdybych souhlasil?..a kdyby ne...?" Položím trochu váhavě a zadýchaně otázku. Jakmile jeho prsty přejedou po mém rozkroku, zdá se že je rozhodnuto. Ale přece jan bych radiji chtěl rozdělat ty pouta. "Budeme....pokračovat..ale nejdříve ty pouta....chci..chci tě obejmnout." Políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nechám klíček s pouty spadnout na zem. Okamžitě ho k sobě přivinu a zoubkama zatahám za ouško. " Co by bylo....sundal bych ti oblečení a hladil bych tvé krásné nahé tělo..pak bych se k němu přitulil a nechal tě usnout v mém náručí....a kdyby jsi nesouhlasil, tak by bylo stejné, jen se spodním prádlem." zasměji se jeho strachu. Příjde mi opravdu zbytečný. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Něžně položím ruce na okraj mých trenek a nechám na něm, zda mi je sundá či ne. Já sám rukama jezdím nejem po jeho rozkroku,ale i po břiše a hrudi a hladím jeho krásné , nahé tělo, v očích štastný výraz. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Položí mi ruce na svoje boky a já nahmatám lem jeho trenýrek. Po chvíli rozhodování, mu je přece jen jemně stáhnu. Rukama zpět však vyjedu po vnějí stran jeho stehen. Hladím ho jemně špičkami svých prstů. Seberu všechnu odvahu a celý rudý se podívám Eitovi do očí. Vypadá šťastně. Usměju se ale vzápětí začnu ihned vzdychat. Vzrušuje mě, jak mě teď Eita hladí a to, že jsem před ním nahý taky. Nyní však moje vzrušení není už jen slyšet. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dokonce najde odvahu a sundá mi trenky. Zadívám se mu do očí a políbím ho. Přitisknu si ho na sebe a nechám na něj působit moje vzrušení. Cítím jeho vzrušení a rukou znova přejedu po jeho rozkroku. " Jsi nádherný, Ai-chan...nechápu. ...proč se tak stydíš.....pojd , lehnem si." Obejmu ho a něžně ho položím na postel. Na toho se přitulím a přikreji nás. Líbám jeho tváře a přitom rukama pod dekou zkoumám velmi něžně jeho tělo. Sám jsem přitom vzrušenej. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Celé mě to vzrušuje a líbí se mi to, ale a ni tak se nedokážu ubránit spánku, který mě pomalu, ale jistě dostává do své moci. Ale zatím to ještě není moc poznat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho otázka mi vytvoří na tváři úsměv a objemutím si ho přitáhnu a políbím. " Ai-chan..líbí se mi ...moc a moc ...celý se mi líbíš...mám rád tvojí povahu...vzrušuje mě tvůj hlas....a jestli nevěříš, tak ." Vemu jeho ruku za zápěstí a jeho dlan nechám spočinout na mém ztopořeném údu. Jen mu slabě zavzdychám, jak se jeho dlan dotkne. Moje ruka ho pustí a nechá, at si dělá co chce a znova ho obejmu, položím hlavu a zavřu oči, čímž mu naznačím, že se půjde spát, jak jsem již řekl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Posadím se a projedu si rukou vlasy, jako bych doufal, že mi to pomůže, ale samozřejmě to zůstává jen mým zbožným přáním. Obrátím se na spícího Koua a ten pohled mi dá na okamžik zapomenout i na tu bolest. Přesto neudělám nic, jen se dívám. Tak si říkám, že tahle strategie-dotýkat se ho naprosto minimálně, by mohla k něčemu být. Pokud mě opravdu miluje, začne mu to vadit...a pak by mě mohl nechat, abych si ho vzal... Už to nutně potřebuju, potřebuju aby byl jenom můj, jeho duše i tělo. A protože s duší to bude složitější začneme u toho těla, po kterém tak nezměrně toužím. Navíc pokud se mi to nepodaří, než jeho matka zemře bude to ještě těžší... Takže teď místo toho, abych se s ním mazlil, jako bych to udělal normálně, vstanu a odejdu z pokoje. Zajdu si na čerstvou kávu. Kou bude stejně ještě nejspíš nějakou dobu spát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro V první chvíli, kdy zjistím, že tady Hizoku není, sebou trhnu. Měl tady být...nebo spíš...mohl tady zůstat. Nemám nejmenší ponětí, co se děje, protože ještě předevčírem se mě dotýkal skoro pořád, nedal dopustit, abych se ztratil z jeho dohledu. Ale teď odešel a nechal mě tady samotného. Zajímal by mě, co se mu honí hlavou...možná si uvědomil, že opravdu nemiluje mě ale jen to jak vypadám...nebo, že mu vadí i tohle. Nechápu to, vůbec. Sednu si na postel a začu zírat z okna...vůbec se necítím nijak dobře...ani náhodo |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejde mi z mysli to co Kou říkal...ani nemá ponětí jak mě to zranilo. Pro někoho jako já slyšet že je někdo hezčí než on je opravdu kruté. Zajímalo by mě, kde jsem udělal chybu. Dopiju kávu a začnu na kus papíru čmárat nějaké oblečení. Měl bych už něco pro svého brášku vymyslet, když jsem mu to slíbil. A ani jsem mu nedal nic k vánocům. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naštěstí se trefím docela brzy. Příjdu zezadu k Hizokuovi a nahnu se přes něj tak, abych viděl na čem zrovna pracuje. Ani se ho přitom nedotknu, když nechce on, tak já to tady nebudu chvíli dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Cítím jeho blízkost, ale nepromluví. Taky nějakou dobu mlčím. "Už je ti lépe?" zeptám se jakmile odložím konečně tužku. "Nemáš hlad, nebo žízeň?" zeptám se ještě a otočím se na něj. Přestože se tvářím úplně normálně a taky s ním normálně mluvím, moje oči prozrazují, že mě něco trápí, ale toho on si nemusí všimnout. Nemoct se ho dotýkat je mučivé. Nevím jak dlouho to vydržím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nemám hlad...a žízeň taky ne," odpovím mu, když s emu podívám do očí. Trochu zamrkám, protože v nich uvidím něco...něco o čem se mnou asi nebude chtít mluvit. Nejspíš. neměl bych ho nutit, a pokud už by to bylo zžíravé, tak se prostě zeptám..jen tak. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vypadá to, že mě Kou míní za mé chování jen trestat, možná se takhle vážně nikam nedostanu. Začínám si připadat dost bezradný. Ale nedivím se že nevím co mám dělat. Nikdy jsem k nikomu necítil to co k němu, nikdy jsem neměl takový strach, že někoho ztratím a zároveň touhu ho k sobě navždycky připoutat. "Chceš se jít projít? Nebo zůstaneme tady?" zeptám se ho pak. Já nerad trčím doma ale záleží to jen na Kouovi. Možná nebude chtít do zimy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Každopádně ho z toho nemíním nijak obviňovat, má o mě starost, to je dobré..alespoň něco. "To je na tobě, " řeknu se zavřenýma očima. Tenhle den bude asi podle jeho režie, když už o jeden den se mnou přišel. I když...já bych se nedokázal jen tak rozhodnout, ani kdybych měl rozhodovat jen já sám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zdá se mi to, nebo je Kou dneska nechutně jedovatý? A už mi to dělá zase...zase mě nechá rozhodnout. Ne že by mi to nějak výrazně vadilo, přeci jen, pořád jsem si přál, aby byl jen loutka v mých rukou, ale dnes mi není dobře a pomohlo by mi, kdyby Kou něco navrhnul. Navíc začínám mít pocit, že to on si hraje se mnou... "Tak půjdeme ven, potřebuju čerstvý vzduch," rozhodnu bez dlouhého přemýšlení a zvednu se od stolu. Neměl jsem pít. A taky bych neměl přemýšlet o hloupostech. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Už sjem si na tenhle hezký servis zvyknul docela hezky...vůbec nijak mi to nevadí, spíš více méně vyhovuje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Máš nějaké přání...myslím kam bychom mohli jít...nebo to zas necháš na mně?" zeptám se, ale předpokládám, že nic nenavrhne, takže už v duchu přemýšlím nad místem, které by nevadilo jemu a pro mě nebylo náročné, vzhledem ke stavu v jakém se nacházím. Než se dočkám odpovědi obléknu si bundu a dám se do obouvání. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Káva by mu mohla pomoct, i když už dneska měl, ale to nevadí. a navíc v kavárnách je příjemně, útulno a taky v nemalé míře teplo. Jakmile sjem oblečený tak výjdu vena počkám, než se ke mně Hizoku připojí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Cokoli chceš..." přikývnu. Jsem rád, že má konečně místo, kam by chtěl jít, takže tam s ním pochopitelně půjdu. A když to bude na veřejnosti, alespoň bude snažší se ovládnout a neosahávat ho. Vyjdu před dům chvíli po něm a pro jistotu strčím ruce do kapes. "Kam to tedy vlastně jdeme?" zeptám se, protože předpokládám, že má na mysli nějaké konkrétní místo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mám naštěstí na ruce rukavice, takže mi nebude zima, a taky tohle ani moc neberu jako nějaký extra dotek. Vyrazím směrem k centru, kde je i ona kavárna...moc hezké místěčko, jak Hizoku sám pozná. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Duchové...Kouyou mi skoro připadá, jako by je měl rád...já je tedy rád nemám. A nemám vůbec chuť jít někam, kde budou...vůbec. Ale pokud to Kou chce pak tedy přetrpím i tohle. Pro něj. Přinejhorším pošlu nějakého ducha zase jednou do pekla. To by mi mohlo zvednout náladu. Trochu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli jsme u oné kavárny, hned u vchodu stojí jeden duch, vypadá na pošťáka, kterému lehce pokynu hlavou, než se vydám dovnitř. Vevnitř není moc lidí, vlastně jen tři, výjma obsluhy. Duchů je tam pět...dva jsou milenecký pár, který sedí v kóji nejblíž k oknu, jeden je malé dítě, které okupuje místo u automatu na bombóny, a pak jsou tam ještě dvě slečny, které klebetí...ty sedí nedaleko od okna. Vím, že Hizoku nemá duchy moc v lásce, takže ho zavedu do zadní kóje, odkud nejde nikdo z těch pěti vidět. Za chvíli příjde servírka, na kterou jen kývnu hlavou, což u ní znamená, že mi má přinést to, co obvykle. "Je tu hezky, ne?" zeptáms e hned vzápětí Hizokua. Doufám, že se mu tady líbit bude. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Za normálních okolností je naprosto ignoruju, někdy se s nimi i dohaduju. Ale tady je jich prostě moc a nemám z toho dobrý pocit. Usadím se ke stolu, ke kterému mě Kou dovede ale moc to nepomůže. I když je nevidím, pořád je cítím. "Kou...ty máš duchy...rád?" zeptám se a pozvednu obočí, jako by to bylo něco nemyslitelného. Jen párkrát se objevil nějaký duch, kterého jsem si oblíbil a snažím se to neděla, protože oni jsou už mrtví...jinak je spíš likviduju. To je mnohem víc potěšující a jednodušší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Spíš je to tak, že si o mně duchové nemyslí, že jsem blázen...a můžu s nima docela hezky komunikovat, aniž bych byl kvůli tomu podezřelý," odpovím mu, zatímco si začnu hrát s talířkem, na kterou se dávají sáčky od evropského čaje. "A navíc, zbavovat se jich moc nemůžu..i jeden duch mě hodně vyčerpá," dodám ještě. Jistě, já ve vymítání nebyl nikdy moc dobrý. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nikdy se jich nedotkneš...nikdy nevíš co od nich můžeš čekat...oni už jsou jen stíny někoho, kdo kdysi chodil po tomhle světě..." Ani se na něj nedívám. Stejně mě nebude poslouchat. Je moc tvrdohlavý. Můžu se jich pro tebe zbavit...kdykoli budeš chtít...řeknu už v myšlenkách, protože si nejsem jistý, jestli tohle Kouyou bude chtít slyšet. Konečně k němu zvednu oči. Tvářím se vážně. Nelíbí se mi jak moc je Kou s duchy v kontaktu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne, on si to očividně neuvědomuje. "Kdyby tady bylo víc lidí, e kterými bych mohl mluvit, tak bych to dělal a nemluvil s duchy, ale těch lidí je opravdu málo...nic jiného mi nezbývá," řeknu už o poznání smutnějším tónem ale i přesto si neodpustím zamračení poté, kdy řekne svou nabídku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se připraví ke spánku a zavře oči. I když se mi ještě před chvílí zdálo, že není šance, že bych usnul, teď mi to tak nemožné ani nepříjde. Teplo jeho těla a jeho hlazení je mi moc příjemné a pomalu mě ukolebává k spánku. Jak se pomalu propadám do krajiny snů, žačínám si vzpomínat, že velice podobně to bylo tu noc, co jsme se dali dohromady. Jen s tím rozdílem, že jsme měli trenky a pouta na rukou. Pouta teď už nepotřebujem. Pojí nás pouto, které je silnější než želízka. S tímto pocitem absolutního štěstí, jsem konečně usnul. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ty jsi živý...oni mrtví...a neměl by sis se světem mrtvých zahrávat. Ty patříš sem, oni na druhou stranu. Nejsou to naši přátele," řeknu o něco tišším hlasem, přesto pořád přísně. V těchto slovech se neprojevuje nic jiného než moje starost o něj. Nechci o něj přijít a cokoli, co se zdá být nějak nebezpečné mě opravdu znepokojuje. A já vím, že duchové mohou být nebezpeční. Duchové a démoni...proto je raději likviduju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Začínám se zlobit kvůli tomu, co říká. Lehce. "A navíc sjem připravený, kdyby se objevil nějaký zlý duch nebo démon...nemysli si, že chodím sem, nebo kamkoliv jinam jen tak," dodám pro jistotu už trochu mírněji. Tak akorát příjde servírka a položí přede mě a Hizokua kávu. Děkovně se na ni usměji než se otočím zase na Hizokua, přičemž okamžitě svraštím obočí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Není vůbec jako já... projede mi hlavou ale já si vůbec neuvědomuju, že to Kou mohl slyšet. Pořád nedovedu krotit své myšlenky. V téhle se ovšem spíš než zklamání z toho, že Kou není má přesná kopie zračí zmatek. Čím dál míň mu rozumím. On má vlastní sny, názory, touhy...skoro jako bych s tím vůbec nepočítal...a já nevím jak s ním nakládat. Nevím jak se chovat, abych mu neublížil. jeho mysl je jiná, i když tvář stejná, a já jí nerozumím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak spí, otevřu oči a přitulím se k jeho oušku. " Oyasumi nasai, Ai-chan.....mám tě rád." přitom čekám, zda se pohne, řekne či zareaguje. On však spí a tak moje ruka, která stále hladí, mu zajede ve spánku mezi nohy a pohladí ho. Proč se jen stydíš...takový hezký...tak lákavý to je....a ty se stydíš...jak tě toho zbavit. něžně mu přejíždím po něm dlaní bez touhy ho vzrušit, jen si užít toho doteku, důvěry, kterou ukázal. Přitisknu si ho k sobě a ruka se vrátí na jeho záda. Zavřu oči a spokojen s jeho důvěrou ve mě , i když jí nabývám tak pomalu, usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Podle tohodle je jasné, že vím, že dělám chybu, ale prostě si nemůžu pomoct. Je to zatraceně těžké. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Štvu si ho proti sobě, vzdaluju si ho...je to pro mě zatraceně těžké. Čím víc si uvědomuju, jak je jiný, tím víc ho ztrácím, tím víc nerozumím a ztrácím jistotu. Přál bych si o to víc aby byl jen odrazem. Bez vůle, bez odporu. Krásným odrazem, který by jen poslouchal a nikdy by neutekl. Nesmím ale dávat najevo žádnou slabost takže prostě...ne...já prostě nevím co udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak mi pohled sklouzne ke kávě, takže si ji připravím tak, jak ji mám rád, než se napiju. "Jen..ono je opravdu těžké, když se mnou nemluví moc lidí...nemám to rád, i když jsem si na to zvyknul..hodně toužím po tom, abych mohl mluvit s lidmi..normálně, jako teď s tebou. Ani nevíš jak moc jsem rád, že s tebou takhle můžu mluvit," řeknu po malé chvíli. On asi opravdu neví, jak moc jsem rád... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ano..teď máš mě...potřebuješ snad někoho jiného?" zeptám se a potlačím ze svého hlasu veškerou úzkost, takže zním možná až příliš klidně. Ale já chci abychom byli jen mi dva. Mám strach že jemu by to nestačilo...ale já nechci aby tu byl kdokoli mezi námi..kdokoli. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu myslím, že by mi stačilo, kdybych měl Hizokua a mohl s ním mluvit takhle, jako s nikým jiným. Sice bych občas chtěl mluvit i s někkým jiným, ale...Hizoku mi stačí...opravdu. Alespoň teď.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne on potřebuje svět, nechce zlatou klec, kterou mu nabízím, nechápe. Přesto mě jeho odpověď potěší. Ale přál bych si aby rozuměl, že ho chci jen pro sebe. Mé oči to na něj zoufale volají, ale nedokážu mu říct to co cítím nahlas...ani dovolit svým myšlenkám, aby k němu dolehly. "To je dobře...nechci aby se ti něco stalo...a chci být pořád s tebou," řeknu smířlivě. Alespoň tohle. Stejně by měl už touhle dobou začínat chápat mou posedlost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Myslím, že v tomhle rozpoložení bych se nebavil i kdybych byl kdekoliv... Možná u Hizokua doma se to zlepší...vlastně jsem si až doteď neuvědomil, že tam není jediný duch. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kávy se ani nedotknu. Jednak jsem jí už dnes vypil dost, a jednak teď nemám vůbec na nic chuť, takže jen pozoruju Kouyoua a čekám až dopije svůj šálek. "Omlouvám se," řeknu ještě po chvíli. Je spoustu věcí, za které bych se dnes měl omlouvat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nandám polívku do misek a ty spolu s ostatníma věcma a jídlem na tácek. Vykročím směrem k ložnici, kde pokojně spí můj Eita. Odložím tác na bok sednu si na postel a usměju se na něj. Začnu ho hladit po ruce, která mě předtím objímala, ale teď jen klidně leží na posteli. Sehnu se k němu a dám mu pusu na tvář. Dál s ena něj tiše usmívám a čekám až se vzbudí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pomalu dopiju kávu a na stůl položím útratu za obě dvě kávy, než vstanu a chytím Hizokua zase za ruku. "Mámu něco trápí...a já z ní nemůžu dostat co to je," upřesním proč jsem v téhle náladě, když vytáhnu Hizokua z kavárny. Pomalu se vydám zase zpátky k jeho domu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Taky nejsem ve své kůži..." odpovím celkem zbytečně. Myslím že to nelze přehlédnout. Při zmínce o jeho mámě pocítím na chvíli bodnutí viny. "Určitě to bude zase dobré. Třeba má jen starosti v práci," pokusím se ho uklidnit. Vůbec se netěším na to, v jakém stavu bude, až ho jeho máma opustí, i když se těším na to, až mi půjde z cesty. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A ještě víc zničeně se i tvářím, když promluvím po chvíli. "Mám o ní starost," a to opravdu hroznou. Včera to bylo docela fajn, protože byla šťastná, ale chvílemi jsme mohl vidět, že ji něco trápí i tak. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A navíc vůbec nevím jak mu mám pomoct. Já... "Já...jsem bezradný," řeknu po chvíli a zastavím se. Dochází mi, že moje city jsou v takovém chaosu, že už nedokážu pořádně myslet. Už nerozumím ničemu a mám strach že Koua nějak zklamu. Zase. A pak mě opustí... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Otočím se na něj a chvíli ho svým pohledem zkoumám..nemám vůbec ponětí o čem mluví. Ale asi jsem měl víc poslouchat jeho, co říká...a nestarat se tolik o vlastní problémy...jsem někdy opravdu sobecký. "Proč?" Nemám nejmenší ponětí, proč nemůžu nikomu pomoct...máti si mě nepustí k sobě, aby s ní řešil její probémy...a z nějakého důvodu mi uniklo, že by Hizoku mohl mít taky nějaké své. "Omlouvám se." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nikdy jsem k nikomu necítil víc, než přátelství a tak nevím co mám dělat...abych tě nezklamal," dodám a nevím, jak vysvětlit Kouovi, že prostě neumím milovat.... A o to je to horší, že nevím, co přesně k němu cítím. Přestože si často přeju, aby byl jen má tvář bez vůle, taky si nejsem jistý, jestli by mi pak Kou nechyběl. Kou je někdo jiný než já...a to mě tolik mate. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Teď tady venku mu rozhodně nemůžu ani pomoct ho utěšit...obějmout ho, cokoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Znovu se rozejdu a jen mlčky následuju Koua, ani se nedívám na cestu. Stejně to není třeba, když mě vede. Když dorazíme domů, trvá mi věčnost něž se svleču z pláště a snad ještě déle, než si sundám boty, takže je vidět, že jsem myšlenkami někde úplně jinde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když se vrátíme k němu domů, tak jde stále poznat, že je mimo...takže se zuju a počkám na něj. Pak ho znovu chytím za tlapku a dovedu ho do jeho pokoje. Tady konečně kolem něj obtočím ruce a přitisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otevřu pomalu oči a široce rozevřu ústa, jak si zívnu. " Konnichi wa, Ai-chan....jak dlouho už jsi vzhůru?" zeptám se pomalu, jen co ho trochu zaměřem. Posadím se na posteli a přitáhnu si ho, vůbec mi nevadí nebo nereaguji na to, že jsem nahý. Políbím ho a teprve po tom prvním pořádném polibku ho pustím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Už se nebráním, už to nedovedu. Zklamal jsem. Prostě mi moje závislost nedovolí, abych k němu byl jakkoli nevšímavý. Položím mu ruce na tváře a opřu se čelem o jeho. Pak mu zajedu prsty do vlasů a chvíli ho hladím, než kolem něj taky obtočím své ruce. Nepomáhá to léčit mé zmatení ani to nijak neodpovídá na mé otázky, ale prostě mě to uklidňuje. Když je se mnou...když je v mém obětí...mám všechno co potřebuju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím co teď s ním..vypadá to, jako kdyby měl v hlavě zmatek..ne ono to tak je, dokážu to cítit z toho víru nečitelných myšlenek, které mu víří v hlavě. Ale přesto to vypadá, že tohle objetí je více než vítané, takže nepřestávám být takhle blízko, i když se pohnu k posteli. Jsem si jsitý, že takový zmatek musí být docela vyčerpávající...a navíc, já bych si taky rád sednul, nebo lehnul...v Hizokuově náručí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejdřív jen tak ležím a hladím ho po vlasech, než mé prsty najdou jeho rty. Jemně ho přesně pohladím a nakonec ho políbím. Opravdu jsem celý den trestal jen sám sebe s teď si to chci vynahradit. Pořád je mi těžké uvěřit že tohle všechno smím...a chci si to dosyta užít. Takhle zapomínám na všechny starosti...i když jsem si jistý že bych takhle taky brzo mohl zapomenout na svou soudnost... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nijak se nebráním, když mě políbí, vlastně ho políbím nazpátek...taky se teeď cítím líp, i když tu záležitost s mámou budu muset vyřešit co nejdříve. Ale teď musím utěšit tady Hizokua...nevím proč, ale začíná pro mě být více důležitý než máma...a přednější. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přesto vím, že si to budu muset brzy ujasnit.. "Chtěl bych abychom byli jen my dva...nikdo jiný...všechno by bylo mnohem snažší a krásnější..." zašeptám mu do ucha ale vzápětí ho znovu políbím. Jemně ho přitom hladím po hrdle a pak i po hrudi, jen přes tričko abych ho nevyděsil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zatím ho nechám, ať si dělá co chce, i se mnou...pokud zajde moc daleko, tak ho zastavím...ale teď bych mu rád pomohl, i když to bude znamenat nechat to zajít i o kousek dál. "Kdyby jsme řili takhle, tak bych tě začal nudit," odpovím mu, když ho políbím nazpátek. Takhle můžu mluvit i když dělám něco jiného..jistá výhoda oproti normální komunikaci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mám pocit že bych ho tím co říkám mohl děsit. Vím že on necítí to co já...vím že mu záleží na jiných lidech. To zase děsí mě. Přitáhnu si ho trochu blíž a pomalu mu rukou zajedu pod tričko. Hladím ho jemně po bříšku, výš si zatím netroufnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zase řekl tebe a ne mě....jsem rád, že mě považuje za jinou osobu, než za svou součást...jsem hodně rád. Lehce sebou trhnu, když se dotkne mého břicha, ale rychle se uklidním..měl bych si na jeho doteky zvyknout. Abych ho ale nezklamal, tak ho začnu líbat s trochu větším prožitím než doteď...skoro jako bych se omlouval za mou předchozí reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Teprve ted si všimnu, že je tam jídlo. Podivím se a změřím si ho přísněji. " Opravdu jsi vzhůru chvili a co to jídlo, Ai-chan?" ovšem v hlase přísnost není, jen zvědavost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se na mě trochu přísněji podívá, ale jakmile promluví, jeho hlas přísný není. "Jídlo?...no už je asi studené. Hodinka není moc dlouho, víš? A když tě sleduju...čas plyne rychle." Usměju se na něj. Není to omluvný úsměv. Jen takový normální roztomilý a neviný. Dostane další pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zasměji se a zadívám se na něj zrovna, když se směje tak krásně nevině a dostanu pusu. Přitáhnu si tak, aby neutekl a rukama sjedu po jeho těle až na bok. "Ai-chan....copak mě stále sleduješ? Ještě stále tě to baví.....a ke všemu hodinu....jsem ani netušil, že jsem tak moc zajímavý. " Políbím ho a pohladím ho po tváři. " Nemáš nějaký můj další obrázek? A co hlad, máš? " jen tak se podívám na jídlo na posteli, ale víc mě nezajímá. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Budu moc rád, až mi ukážeš mojí roztomilost..bohužel sám sebe ve spánku moc nevidím a ani zrcadlo mi na to nepomáhá. " zasměji se a políbím ho tentokrát já, rukama jezdím po jeho zádech. " Tak to abych tě s polibkama moc a pořádně nakrmil...a když to nepomůže, tak dáme to jídlo." a začnu ho zahrnovat polibky a pusinky nejen na rty,ale i na krk a tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zase se zasměje, taky mě to rozesměje. Dostanu polibek a pohladí mě po zádech. Trochu se zatřesu, ale vše je v pořádku. Tiše přikývnu a zašpitám. "Ano...nakrm mě prosím..."přitisknu se k němu co nejvíce to jde. Jakmile se mi začne dostávat jeho polibků, tak při polibcách jinde než na pusu zavzdychám. "Eita-chan...mám tě moc rád.." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Držím ho a překulím se tak, aby byl pode mnou. Rukou začnu jezdit po jeho hrudníku a taky po nohách. Zase se však jeho rozkroku vyhybám. " Nejraději bych tě zahrnul polibky všude...úplně všude." naznačím, že bych se žádnému místu nevyhnul a začnu se přesouvat na jeho hrud. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přestanu ho líbat a zadívám se mu do očí. "Moc rád bych tu s tebou byl celý dny...Ai-chan." Pustím ho ze svého sevření a posadím se. Přitom se natáhnu pro jídlo a dám ho nám obou na kolena. " Tak pojd jíst, Ai-chan.....dobrou chut." vyzvu ho, aniž bych slyšel jeho hlad. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile dojíme, odnesu nádobí do kuchyně. "Zajdu se osprchovat, ano?,/b" Zavolám na Eitu a vejdu do koupelny, kde pustím sprchu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojíme a odnese nádobí dřív než můžu cokoliv udělat. Slyším, jak se chystá do koupelny, jen za ním křiknu souhlas. Zatímco je ve sprše, zvednu se z postele a začnu se oblíkat. Jen co si vemu nový trenky, navlíknu na sebe schválně potrhané triko a přes to košily. Kalhoty khaki si vemu stejný jako minule. Ustelu a dám vyvětrat ložnici. Zatímco se větrá, vemu kytaru a v obýváku se posadím a začnu hrát. Stále se snažím vyladit mojí skladbu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro V koupelně se osprchuju a ještě si chvíli po tom užívám teplou vodu. Potom se osuším a v županu výjdu ven. Uvidím, že Eita hraje na kytaru a tak se tiše odeberu do ložnice, abych se pevlekl. Vezmu si černé dlouhé kalhoty a na to úplou světle modrou mikinu s nápisem "Boys don't Cry". Příjdu zezadu k Eitovi a obejmu ho, jak sedí na gauči. Dostane pusu a dál ho jen objímám a poslouchám, jak a co hraje. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ucítím jeho ruce a hned dostanu pusu. Usměji se ještě víc a otočím se k němu. Dostane polibek a hned na to se na něj prosebně podívám. " Ai-chan..mohl bych tě poprosit o kritický názor? Myslíš, že to takto jde a nebo by jsi tam ještě něco změnil?" Zeptám se a začnu hrát tu skladbu, jejíž skladbu již začátek slyšel, ovšem ted je jakoby dokončená. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Co budeme dělat celý dnešek? Jen tak lenošit? Nepo půjdeme ven? Bruslit nebo já nevím..." Dám pár návrhů a tvářím se šťastně, že můžu strávit další den po boku mojí lásky. Sednu si vedle něj na pohovku a přitulím se k němu. "Eita-chan?" Vyžádám si jeho pozornost. "Uhm...no...nic..." Rozmyslím si to nakonec a dále se k němu tulím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Dneska....chceš jít bruslit..to bych se musel stavět doma a vzít si brusle.....a nebo se ti chce lenošit...dneska je ještě volno a tak se může lenošit." zasměji se a obejmu ho hned, jak se přitulí. Vysloví moje jméno a tak se na něj podívám. " Ai-chan...copak jsi chtěl...a nic neříkej..co tě napadlo...no povídej." hladím ho ve vlasech a po tváři, občas rukou sjedu na jeho tělo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "To lenošení stejně budem muset omezit a občas se zvednout a najíst se či bych se měl taky dojít umejt.....přeci ti tu nebudu dělat ostudu." zašeptám a políbím ho do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sundám ruku z očí a začnu ho líbat. Držím ho tak, aby mi neutekl a přitom ho položím na pohovku a já se skloním nad ním. Líbám ho a v uších mi zní jeho slova. Až po pěkně dlouhý době ho pustím z polibku. " To jsou ta nejkrásnější slova....co jsi mi mohl říct..a proč jsi mi je chtěl říct až večer?" zeptám se a dívám se mu přímo do očí.Nevzdálím se od něj však ani o kousek. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Až když se oba potřebujeme pořádně nadechnout, přerušíme polibek. Zhluboka se nadechnu a políbím ho na krk. " Ai-chan...na to nepotřebuješ tmu...atmosféru nedělá tma...ale zúčastněný lidé....jestli chceš tmu, zatáhnu a rozsvítím svíčky..bude to lepší?" sehnu se a znova ho líbím po krku a po tvářích. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ruce ho hladí a hřeji, dokonce začnou zajíždět pod oblečení a hřát ho na bříšku. Promluvím až po pěkně dlouhé době, co tak trval polibek. " Neodejdu od tebe, Ai-chan....budu s tebou a nehnu se od tebe." znova ho něžně políbím na tvář a pokračuji v polibku. Skončí a já se nadechnu a hledím do jeho očí. " Ai-chan....takto lenošit se mi líbí...nejraději bych takto s tebou strávil celý den.....ale to bychom asi nezvládli..a nebo ano?" mrknu na něj a dostane pusu na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Netrvá dlouho a překulím se nad něj, můj polibek se ještě prohloubí a zvědavé ruce vyjedou výš. Zase jako už nejednou přestávám myslet na cokoli jiného než na něj...a jediné co teď chci je on...ještě pořád mám v sobě kousek soudnosti ale už jen opravdu maličký a jeho hlas pomalu odumírá. Dlouho ho líbám, než se nabažím jeho rtů a pak se přesunu k bříšku, které už jsem svýma šátravýma rukama odkryl a začnu na něj rozsévat jemné polibky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro I když na to ještě nejsem zvyklý, nechám se od něj dotýkat na svém těle. Ve chvíli, kdy se se svými polibky přesune k mému břichu, tak sebou zase znovu trhnu. Mám obavy, aby mu to opravdu nepřelezlo přes hlavu. Nechci, aby na mě byl naštvaný, ale znovu ho rukama zastavím a pak se k němu přiblížím tak, že skoro sedím a mám tvář kousek od té jeho. Pak ho políbím na rty. Mohl by pochopit, že zatím opravdu ejště nejsem připravený na to, abych ho nechal tohle dělat...i když dotýkat se mě může. To mu potvrdím hned vzápětí, když ho chytím za zápěstí a navedu je ke svému bříšku, na které mě před chvílí ještě líbal. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jeho polibek přijmu bez námitek, ale jakmile zavede mé ruce zase k svému bříšku prudce sebou trhnu, chytím ho za zápěstí a přitisknu jeho ruce k posteli aby se nemohl hýbat. Chvíli se na něj jen dívám, než konečně promluvím. "Proč..? Proč mě nenecháš?" Zeptám se vyčítavým tónem. Můj stisk je opravdu pevný. Ne tolik aby to bolelo ale dost na to, aby neměl šanci se vyprostit. "Miluju tě víš to..? Myslel jsem že ty...proč mě takhle trápíš?" zešeptám a tvář mám v tuhle chvíli těsně u jeho. Zastavím se rty tak blízko jeho, že se téměř dotýkají, ale nepolíbím ho. Chci slyšet co řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak sklopím zrak a lehce si povzdechnu. "Ještě nejsem...připravený," odpovím mu tiše. Opravdu, jediná věc, která mě ještě drží od toho, abych ho nechal je to, že se na to necítím. "Taky tě miluju...ale mám z toho strach...nikdy jsem s nikým..." mé myšlenky se brzy roztěkají natolik, že už není rozumět ničemu dalšímu, i kdybych vůbec věděl, co ještě dodat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak...nevěříš mi..." řeknu snad trochu smutně. Položím ruce na jeho tváře a opřu se čelem o jeho. "Já bych ti přece neublížil Kou...jsi moje všechno..." Nejsem si tím tak jistý. Mám strach, že bych mu mohl ublížit právě proto, jak moc pro mě znamená. Ale nechci... Tolik po něm toužím...a zase nedostanu nic...asi si to zasloužím... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já ti věřím...já jen..." znovu kolem něj obtočím ruce a přitisknu si ho k sobě. Chtěl bych mu dát všechno, i tohle...ale ještě nemůžu...ne, že bych se bál, že by mi Hizoku nějak ublížil...ale prostě...nedokážu překonat ten pocit. "Opravdu se na to ještě necítím...vím, že by jsi chtěl být ten, který bude nahoře...vím, že mi i tak neublížíš, ale já ještě..nemůžu, promiň..." zní to skoro jako šepot. Vím, že ho tohle mé odmítání musí bolet, ale jinak to nejde... "..já...mohl bych....mohl bych ti udělat dobře..." při těhdle slovech se mi před očima objeví, co těmi slovy myslím, a jsem si jistý, že Hizokuovi taky dojde, co přesně myslím tím "udělat dobře"...a navíc, tohle by ho mohlo alespoň trochu uspokojit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A navíc moje tělo se rozpálí při sebemenším kontaktu sním a já to prostě potřebuju... Jenže ani teď, po tolikátém odmítnutí, které mě ponižuje a zraňuje si ho nedokážu vzít násilím. Nemůžu riskovat, že by mě nenáviděl. Myslím že za tu dobu, co se mi hlavou ženou tyhle myšlenky jich Kou může dost pochytit. Pochopit... Čekat...pořád musím čekat...nevydržím čekat... Přitisknu ho k sobě a snažím se uklidnit zrychlený dech. Nic nebude... Po jeho posledních slovech se mi ale dech div nezastaví. "To...to myslíš vážně?" Nevěřím že to řekl. Ale asi mu musí být jasné, že to potřebuju. Dost těžko se to dá nepoznat. Přesto mi to připadá příliš neuvěřitelné než abych jen tak souhlasil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce přikývnu hlavou...myslím, že tohle udělat můžu. "Z tohodle strach nemám...navíc..myslím, že to potřebuješ," odpovím mu, zatímco ho jemně políbím na rty. Teď už jen počkat, jestli s tím opravdu bude souhlasit a nebude mít nějaké námitky. Což asi nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když nic jiného...můžu to považovat za krok lepším směrem. Dřív nebo později ho budu mít...ať už se mi podaří získat jeho plnou důvěru, což netuším jak bych mohl udělat, nebo ji úplně zklamu. Ale budu ho mít. Jen ještě chvíli počkám... Pro teď si nechám nadělit alespoň předkrm. Něco takového bych ani nemohl odmítnout, obzvlášť když mé tělo po tom tak volá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro O chvíli později už si hraji s jeho zapínáním. Jkmile mu rozepnu kalhoty, tak přeruším polibek a krátce se na Hizokua podívám, než znovu ulovím jeho rty. Vjedu jednou rukou do jeho kalhot, kde nejdřív jemně přejedu přes jeho penis, než ho začnu dráždit. Jsem si jsitý, že Hizoku už to nepotřebuje, ale já ano... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jakmile mě začne dráždit přeruším polibek a unikne mi několik tichých vzdechů. Zavřu oči a chvíli se snažím popadnout dech. Nakonec se mi podaří nabýt dost jistoty alespoň na to, abych ho znovu začal líbat a to ještě víc vášnivě než předtím, jestli je to vůbec možné. I mé doteky jsou teď hladovější a já se dotýkám jeho kůže všude kde dokážu, dokonce začnu prsty jemně přejíždět přes jeho bradavky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro I to, ale po chvíli přestanu dělat, když položím ruce na jeho ramena a zatlačím ho trochu dozadu...vlastně trochu víc než jen trochu, protože ho prakticky položím na postel. Teď jsem nahoře já, ale myslím, že v tomhle stavu to bude Hizokuovi úplně jedno. Políbím ho na krk, než celý sjedu níž, dokud nemám obličej v úrovni okraje jeho kalhot. Ty po chvíli stáhnu lehce dolů, abych mohl pokračovat mnohem lépe v tom, co mám v plánu.. Chytím jeho penis do ruky a pak obemknu vrchní část jeho penisu mezi svými rty. Následně přes něj začnu přejíždět jazykem. Sice nejsem nijak v tom, co budu dělat, zkušen, ale v posledních dnech jsem se líbal s Hizokuem tak často, že se pohyblivost mého jazyku velmi zvýšila... Ale i kdyby ne, myslím, že tohle si Hizoku bude užívat tak jako tak...i když zatím ještě ne dostatečně na to, aby vyvrcholil...na to bude mít ještě chvíli času. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jediné co mi vadí je, že mu to nemůžu nijak oplatit, prakticky se ho v tuhle chvíli nemůžu ani nějak dotýkat. Alespoň natáhnu ruce a zajedu prsty do jeho vlasů. Trochu se prohnu v zádech, jak mnou jako elektřina probíhá rozkoš. Kouovy doteky jsou mnohem víc vzrušující než doteky kohokoli jiného. Vlastně je to všechno úplně jiné než co jsem dosud zažil. Nejspíš proto, že Kou je pro mě opravdu důležitý. Nesnažím se nijak skrývat, jak moc se mi to líbí, takže nechávám vzdechy volně plynout přes mé rty. Čím déle v Kou pokračuje, tím víc jich je a také se zdají být hlasitější. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takhle tohle můžu dělat, aniž bych se něčeho bál, a Hizoku vypadá, že mu to nevadí. Vlastně spíše to je, jako by si to užíval úplně naplno. Alespoň vím, že to dělám dobře. Ještě chvíli se takhle věnuji jen vrcholu jeho penisu, než ho po chvíli vezmu do úst celý. Nemůžu říct, že by na mě tohle nemělo vůbec žádný účinek, vlastně cítím hodně intenzivně, co mi tohle dělá... Přejedu jazykem, jak jen mi to jde, po povrchu Hizokuova penisu, než ho napůl vysunu ze svých úst... Pak už ho začnu naplno uspokojovat, jak pohyby hlavou, tak i jazykem, když se mi naskytne příležitost. Opravdu chvi, aby si tohle Hizoku užil co nejvíce. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Můj dech je tak těžký že mám pocit, že se snad udusím. Ještě nějakou dobu odolávám, jen mé vzdechy jsou hlasitější a hlasitější, ale nakonec už to nevydržím, mé tělo se celé prohne a já dosáhnu vrcholu. V tuhle chvíli mám pořád prsty zapletené v Kouových vlasech a tak ho za ně chytím a znemožním mu uhnout. Jen mě ochutnej Kou... promluvím na něj v mysli bezostyšně. Mluvit nahlas...toho teď nejsem schopný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro V tu chvíli je mi úplně jedno, co říká, nebo si myslí. Automaticky polknu všechno jeho sémě, které mám v puse...a teprve pak se od něj odtáhnu. Dýchám docela zhluboka, protože teď se konečně můžu pořádně nadechnout. Snažím se přitom vůbec nemyslet na to, jak moc jsem teď vzrušený, protože si nejsem jistý, co by Hizoku udělal, kdyby to věděl...i když on to musí alespoň tušit. Snad se najde nějaká chvilička, abych se mohl jít uspokojit sám do koupelny...tedy pokud nemá Hizoku nějaký jiný nápad...což si nejsme jistý, jak by to skončilo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když už jsem trošku při smyslech sednu si a jemně Koua políbím. "Moc jsi mi pomohl...jsi opravdu šikovný," pochválím ho, jako by mi právě pomohl otevřít sklenici okurek. Ale v tuhle chvíli si dost užívám stav, v jakém se teď Kou nepochybně nachází. Což si potvrdím, když mu bez okolků sáhnu do rozkroku. "Sám by jsi teď potřeboval pomoct viď? Ale já ti nemůžu pomoct...na to co jsi udělal teď ty mně jsem moc hrdý a sexu se bojíš...promiň..." pokrčím rameny. Není pochyb že je v tom určité zákeřné zadostiučinění. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Než mu stačím na něco odpovědět, tak se jeho ruka octne v mém rozkroku, a v tom stavu, v jakém momentálně sjem, se na to nedá zareagovat nijak jinak, než v mém případě jistou obdobou vzdechnutí..přičemž ještě obrátím oči v sloup, protože je to opravdu hodně intenzivní. "Jsi mizera, víš to?" dostanu ze sebe jakmile se mi to v hlavě trochu uklidní na to, abych mohl normálně přemýšlet... což stále ještě nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne...nikdy ho nemám dost. "Já vím...nemáme snad tuhle vlastnost tak trochu společnou?" pousměju se a přejedu mu jazykem po krku, jako bych ho chutnal, než se zakousnu. "Ale sám sis vybral..." upozorním ho na tu očividnou pravdu. Dal bych mu rozkoš...a jak rád. To jen on se brání. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Očividně a taky pochopitelně jsem teď na takovéhle doteky hodně citlivý. "Já se bojím přímo...toho," odpovím mu, aby si nemyslel, že se bojím sexu všeobecně. Jen prostě nevím jaké to přesně je, když ve mně někdo bude, vlastně Hizoku....jen toho se bojím, protože nemám nejmenší ponětí, jaké to bude. Jinak mi nijak moc věci ohledně sexu nevadí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nepřestávám s jemnými doteky-sem tam ho políbím, nebo olíznu, jednou ho i jemně kousnu do krku. "Není se čeho bát...řekl jsi že mi věříš, tak mě nech ti ukázat že na tom není nic děsivého..." zašeptám mu do ucha. Přejedu prsty kolem okraje jeho kalhot. Však já moc dobře vím, jak se cítí. "Řekl jsem ti přece, že bych ti neublížil..." ujistím ho znovu. Nejsem si jistý, jestli to pomůže ale pokud mám někdy šanci ho přesvědčit tak když je v tomhle stavu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vím, že si se mnou teď hraje jako kočka s myší, ale nějak se mi nechce odtud odejít...možná už se lámu. "Já nevím...mám z toho i tak strach" zní to skoro jako vydechnutí. Opravdu si nejsem jistý, jestli chci, aby to bylo takhle brzy...jediné co vím je, že chci aby se o tenhle můj problém teď postaral Hizoku...i kdyby to mělo být čistě ručně. Ale jinak asi ne... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zatlačím jedním prstem na jeho hruď, abych ho donutil si zase lehnout. Pak mu kolenem zatlačím do rozkroku a znovu ho začnu líbat. "Přece se nechceš zbytečně trápit..." zašeptám ještě, než pokračuju v polibcích. Je mi jasné, že tohle je moje poslední šance ho přesvědčit. V nejbližší době. A tak si dávám záležet. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mám rád, když se mě dotýkáš...ale ještě nejsem...připravený na tohle..." Obrátím hlavu na stranu, takže se nedívám na Hizokua, ale někam do stěny. "Nemůžeš to udělat...jinak...?" zeptáms e ho po chvíli. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechápu jak může pořád odolávat...jak může? Myslím že na tohle nemám. Začínám si připadat dost uboze...můj drahý bratříček mě prostě nechce. "Ne," řeknu prostě a nesmlouvavě. Kdepak...necítím se mu ani trochu zavázaný za to, co udělal. Dělal to spíš pro sebe. Jinak by mě neuklidnil. I když to stejně nemělo moc velký efekt vzhledem ke stávající situaci. Dívám se na něj pohledem ve kterém se zračí jak zklamání, tak zloba. Moje pýcha i city jsou raněné. Přesto se nehnu. Pořád jsem nad ním, stejně blízko, i když už ho nepolíbím a tlak v rozkroku zmizí, když posunu nohu trochu dozadu. Možná pořád trochu doufám, že to nemyslí vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po jeho odmítnutí se v jisté podstatě docela vyděsím a začnu se jemně třást. Nechci tohle udělat do doby, než budu opravdu připravený. "...prosím," pokusím se ho naposledy přemluvit. Jestli tohle nepomůže, tak budu asi nucený mu utéct...protože já prostě jen tak nemůžu. Mám z toho opravdu strach...a ten se zvětšuje vzhledem k tomu, že mě do toho nutí. A jde mi to přečíst v obličeji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsem prostě slaboch, když přijde na Koua. "Dobře," souhlasím nakonec bez sebemenšího nadšení. Nemůžu ho tak trápit, byť každému jinému bych to provedl s nadšením. Vážně mám pocit, že mě Kou dokonale ovládá. Bez okolků mu rozepnu kalhoty a začnu rukou dráždit jeho po dotyku volající penis. Moje doteky jsou cílené a zkušené. Nemíním to protahovat. Dám mu co chce stejně polovičatě jako on mně. Dokonce ho ani nepolíbím, jen ho svými doteky rychle a bez vášně směřuju k vyvrcholení. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se mě dotkne, tak mi z úst vyjede docela hlasitý vzdech...a po něm mnho další. Zvrátím hlavu dozadu a zaryji nehty do prostěradla, abych ze sebe to vzrušení nějak dostal. Ale ani jsem se nemusel moc namáhat, protože Hizokuovy pohyby jsou zkušené a taky to chce rychle ukončit, což se mu povede. Dosáhnu vrcholu velmi brzy a přitom mnou projede pocit tak intenzivní, že to skoro nevydržím...kdybych měl funkční hlasivky, tak bych určitě vykřikl, nebo udělal něco podobného... Takhle může Hizoku cítittu velkou spoustu myšlenek a pocitů, velmi příjemných a intenzivních, které ze mě skoro vytryskly. ...taky se není čemu divit, když tohle bylo poprvé, kdy jsem tohle prožil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jenže to je pramalá útěcha. Když je po všem, mám nejvíc ze všeho chuť ho pohladit, nebo obejmout, ale moje pýcha je raněná a já si připadám jako ubožák, když musím takhle žadonit...a stejně nic. Asi mi nebude nikdy patřit. Abych trochu ukonejšil svou pýchu i své city vstanu a odejdu do koupelny, beze slova. Připadám si zrazený a ponížený. Po tolikáté odmítnutý. Co dělám špatně...? může Kou zaslechnout mou myšlenku, než za sebou zabouchnu dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím proč, ale čím více se zbližujeme, tak se zároveň od sebe vzdalujeme. Mám dojem, že vím o čem budu přemýšlet dalších pár dní. Ano nebo ne. Pro teď jsem ale vyčerpaný...jak z toho, co sjem pro Hizokua udělal, tak i z toho, co on udělal pro mě...i když mám dojem, že ani jedno ho moc nepotěšilo. Zapnu si kalhoty a vklouznu pod přikrývku. Jsem příliš moc unavený na to, abych za Hizokuem šel, nebo dělal cokoliv. Asi brzy zase usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Cítím jeho ruce opět na svém břiše. Je to moc příjemný pocit. Jakmile skončíme tenhle polibek promluví. "To jsem moc rád." Vyslechnu ho a rychle odpovím, dříve než se opět začneme líbat. Opět skončíme a já začnu zhluboka dýchat, abych popadl dech. Zvednu pohled a dívám se na Eitu. "Kdo ví...ale dokud to nezkusíme, nebudeme to vědět...chceš to zkusit...Můžeme přece celý den jen tak lenošit a hrát si, ne?"Navrhuju po tom, co dostanu pusu a sladce se na něj usmívám, jako bych ho rovnou lákal ke zkoušce. Chvílli čekám na odpověď, ale potom ho zase políbím. "Miluji tě Eita-chan...a chci být dneska jenom tvůj..." Zašeptám mu něžně do ouška, jakmile ukončím polibek a dám mu pusu na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skloním se a začnu ho líbat, ruka z břicha se přemístí nahoru na hrud a hladí ho po těle, prsty občas zastavím a stisknu bradavku, jindy ho něžně zkusím poškrábat,ale opravdu něžně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zase skončíme tím, že se vzájemně zahrnujem polibky. Eitovi ruce se přesunou více nahoru a hladí mě. Jakmile se dotknou bradavky nahlas zavzdychám. Občas mě Eita poškrábe...to mi taky dělá moc dobře. Teď už jistě vím, že Eitu chci. Ale pořád je dost brzo a já se s nám nechci milovat, dokud je světlo. Nevím proč. Třeba nechci aby mě viděl. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přestanu ho líbat a skloním se tak, že ho začnu líbat na podbřišku a laškovní náladou si hraji jazykem na jeho kůži, přemistuji se nahoru a slíbávám jeho tělo. Přitom ho stále jednou rukou hladím po boku a zkusím i hladit jeho nohy a trochu se přiblížit k rozkroku, abych zjistil jeho reakci. Jsi tak nádhernej....Ai-chan...moc bych si přál ti ukázat jak je to vše krásný...že se nemusíš bát...ne..nebudu na tebe tlačit...však ty sám poznáš..až bude čas...vydržím to..však tě mám rád..záleží mi na tobě. Ruka se vrátí jen na bok a je znát, že se snažím držet zpátky, nechci chvátat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přejedu až nahoru a něžně jazykem objedu jednu bradavku. Pak se přesunu k jeho uchu. " Ai-chan...ty...líbí se ti to...mám pokračovat?" zeptám a čekám, co odpoví. Přitom ho líbám po krku a rukou zajedu pod jeho kalhoty, ovšem jen na podbřišek, kdyby náhodou nechtěl, abych mohl zase couvnout. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Moc se mi to líbí...pokračuj...chci vědět, jak daleko zajdeš... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Lákám ho, aby se sám zapojil a přidal, pokud by chtěl víc. Jen ho laskám a ukazuji, jak je vše krásné a nemusí se ani milovat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dokonce si nasliní prsty a dráždí mě víc. Podvolím se a vzrušení ve mě stoupá. Vzdychám a sem tam ho něžně kousnu do bradavky, ale jen něžně. Ruka vjede mezi jeho nohy a já zlehka vemu do dlaní jeho penis. Velmi pomalu a opatrně po něm začnu jezdit dlaní a v případě sebemenší obrany jsem připraven přestat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Cítím jeho ruku opět ve svém rozkroku, jak se nžně dotýká mého penisu. Hladí ho. Pomalu a moc něžně. Začnu vzrušeně oddychovat a Nevědomky stisknu okraj pohovku trochu více. Po malé pauze však dál pozkoumávám Eitovo tělo. A jeho hlazení se stále nijak nebráním. "E-Eita-chan?...je..je to krásné..." Přitáhnu si ho k sobě a pořádně ho políbím. Jsem teď tak blízko vrcholu, že stačí aby mě políbil na krk nebo ještě chvíli pokračoval a moje vzrušení se projeví ještě více. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po polibku se na něj usměji a jako on, tak i já si nasliním prsty, ovšem moje ruka jde znova k penisu a nasliněnými prsty ho dráždím na jeho špičce. Jemnými kroužívými pohyby si hraji s jeho údem tak, aby si to užil co nejvíc. Takto ho dráždím dokud jsou mé prsty trochu mokré a pak ho obejmu dlaní a o ždibec rychleji s rukou pohybovat nahoru a dolů. Skloním se k jeho uchu." Já vím...a může to být i krásnější." prozradím mu a něžně ho políbím na krk než znova sjedu na jeho rozkošné tělíčko. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Skloní se k mému uchu a zašeptá. Jsště než se vrátí k posévání mého těla polibky, dostane se mi i polibku na krk. Zavzdychám. "Chci....Chci to Eita-chan..." Vícemnéně zakřičím mezi vzdechy a tisknu se k němu. Snažím se mu sundat kalhoty. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro To je dobře. Nevím co bych mu teď mohl říct. Chvíli přemýšlím, jestli se chovat jako rozmazlený fracek a uraženě odejít, ale nakonec to vzdám a lehnu si k němu. Obejmu ho a přitisknu k sobě. Bylo by zbytečné chovat se naštvaně a uraženě, vyhýbat se mu. Konec konců jsem to já, kdo bez něj nemůže být, trestal bych jen sebe a nakonec bych za ním stejně přišel. Je to ponižující, ale nemůžu s tím nic dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zavzdychá, že to chce. Přestanu v jeho dráždění a ruku zrychlím, přitom si ho však prohlížím. "Opravdu...Ai-chan....já..já ti ale neukázal všechno...takže si ještě počkáš." rozhodnu se ho trochu trápit a nazvednu se, aby mi mohl sundat kalhoty. Vím, že jsem vzrušený a pokud to chce vidět a už se nestydí, at se podívá. Sjedu polibky níž a níž a rty se dostanu na jeho podbříšek a jazykem přejedu po špičce, jak ho dráždím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A taky, že spím poměrně dlouho..ten včerejší, tedy prakticky dnešní ranní rozhovors Aillenem mi opravdu nenechl moc času ke spánku. Starosti o mou máti k tomu vůbec nic nepřidávají, a i to co jsme s Hizokuem dělali mi energii nepřidal. Proberu se za pár hodin, ale vůbec se mi nechce otevřít oči, takže se jen více přitulím k Hizokuovi... Nevím, jestli je vzhůru nebo ne, ale kdyby byl, tak by možná poznal, že už jsem vzhůru. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co se blíží vyvrcholení, vložím si ho do úst a hlavou začnu jezdit nahoru a dolů, a pomalu zrychluji, přitom rukou ho držím u kořene a pomáhám si jemními stisky tak, aby si to užil jak nejdýl to půjde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ucítím, jak si Eita vloží můj penis do úst. Zase zasténám. Je to moc příjemné. Užívám si jeho péči a i když cítím, že se můj vrchol snaží oddalovat, nakonec přece jen příjde. Zavzdychám. "...haa..." Vykřiknu a ve stejnou chvíli se moje napnuté tělo prohne. Následně si uvolněně zase lehnu na pohovku a zluboka oddychuju. Po tváři mi steče slza. "Eita...Eita-chan..." Po chvíli si ho přitáhnu k sobě a políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Položím se vedle něj a pohladím ho po tváři. Osloví mě a já ho obejmu. Příjmu jeho polibek a něžně mu ho oplácím. "Ai-chan..tak jak se cítíš...mě se to moc líbilo...chutnáš výborně." Přitisknu si ho na sebe a hladím ho po těle, jako bych ho uklidnoval. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kdyby to tak zůstalo... Přece bych mu neublížil, jen abych si z něj udělal poslušnou loutku že ne? Půjde to po dobrém...určitě... Zanedlouho se opravdu ponořím do spánku a všechny ty znepokojivé myšlenky mě opustí. Naštěstí. Jestli mě Kou bude takhle dlouho trápit mohl bych mu totiž nakonec opravdu ublížit a to bych nerad. Jsem asi hrozně povrchní, ale jiný být neumím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Prostě se k němu přitulím a začnu ho sledovat. Doufám,ž e nebude nijak moc naštvaný, až se probudí. To bych opravdu nerad. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Aniž čekám na odpověď pomaličku jehu rukou dolů. Od jeho krku, přes hruď a boky až na podbřišek, kde se zastaví. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho ruka sjede dolů a já sám zatáhnu břišní svaly, abych působil na Aillena co nejlépe. Pohladím ho a položím se, aby si mohl hrát, přitom ho jednou rukou stále hladím po boku, abych mu dodal odvahu, kdyby přeci jen chtěl to zkusit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chvíli si takhle hraju a ruzně ho olizuji a hladím. Potom ho pomalu strčím do pusy a snažím se napodobit to, co dělal Eita s mým penisem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dostane se až podbřišku a následně dostanu pusu na špičku. Zasténám a mírně se prohnu. Ruka vjede do jeho vlasů a pohladím ho. Olízne mi ho a pak si hraji. Mé vzdychání je procítěné a prohybám se pod jeho péčí. " Ai-chan....jsi ...talent." pochválím ho mezi steny slasti a on pokračuje a vloží si ho do úst. Zalapu po dechu a zasténám. "Ai-chan....jsi...skvělý." rukou ve vlasech mu pomáhám s pohybem a naznačím mu, jak rychle a kdy přidat a kdy zpomalit. Vše něžně, jako bych ho hladil. Cítím, jak s každou chvilkou, kdy si takto hraje, se blíží moje vyvrcholení, a tak ho něžně zatlačím, aby to ukončíl. " Ai-chan...já...já budu." Nechci ho nutit, aby hned ochutnal mé sperma. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita přímo řekne, že se blíží jeho vrchol. Snažím se tedy o to více. Stále mám jeho penis v puse a jsem připravený příjmout vše, co mi nabídne. Začnu ho prsty jemně hladit na podbřišku a u kořene penisu. Zavřu oči a očekávám, kdy Eitovo vzrušení vyvrcholí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vše trvá jen pár sekund a já se s těžkým nadechnutím uvolněně položím na pohovce, rukou hladím jeho vlasy. Prudce oddychuji a cítím, jak se mé tělo jemně zpotilo. "Ai-chan....to...to jsi nemusel....ale děkuji." dostane ze sebe nepravidelnými výdechy, než se mi ustálý dech. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Lehnu si k Eitovi. "Já vím, že jsem nemusel...chtěl jsem. Lí..líbilo se ti to alespoň..trochu...?" Zeptám se ho ostýchavě, protože tohle bylo poprvé, co jsem něco takového vůbec dělal. Přitisknu se k němu a políbím ho. Položím si hlavu na jeho hruď a jemně mu na prsou kreslím špičkou prstu. "Miluji tě...moc moc a moc..." Schovám stále ještě červený obličej. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co mi hlava spadne zase na pohovku, položí hlavu na mojí hrud a kreslí si na ní. Hladím ho a se zavřenýma očima vnímám jeho něžné šimrání. " Ai-chan...já tebe...taky." vydechnu maximálně spokojen a otevřu oči. Zvednu jeho obličej ke svému a znova ho políbím. Pak ho nechám dál si hrát a jen ho hladím a nechám ho poslouchat, jak mi rychle tluče srdce. " Ai-chan....ted se mi chce lenošit ještě víc než předtím....nemáš nic proti, kdybychom po této krásné chvili spolu..jen tak hodinku či dvě ..leželi." nechce se mi nic dělat, jen ho mít u sebe, vnímat jeho přítomnost a citit jeho hraní si na mé kůži. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přeci jen sebou začnu házet po pár hodinách, vzhledem k tomu, že mé unavené tělo už mělo spánku dostatek a teď už se dost dobře nemůžu dál vyhýbat realitě. Otevřu oči a setkám se s Kouovou tváří. Na okamžik se zamyslím, ale nakonec se rozhodnu mu nic nevysvětlovat. On sám by měl chápat že mi jeho odmítání nevadí jen proto, že se mnou mlátí hormony, ale že mě to taky zraňuje. Tolik strachu ze mě..? Tolik nedůvěry....začínám si pomalu myslet že opravdu nebude můj nikdy....a s tím se já nehodlám smířit. Nakonec neřeknu vůbec nic, ani ta omluva, kterou jsem měl na jazyku se neprodere skrz rty. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zvednu hlavu a usměju se na něj. Políbím ho a potom si lehnu zpátky. "Vůbec mi to nebude vadit...budu jen rád, když vedle tebe budu moct chvíli jen tak ležet. Takové krásné nicnedělání..." Usměju se a dám mu pusu na hruď. Jen tak, nemá ho vzrušit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho tvář mě hřeje a já si ho k sobě tisknu. Zavřu oči a na malý moment se nechám unášet vším, co jsem před chvili prožil právě s ním. Moje srdce radostí plesá a já cítím, jak ho mám rád čím dál víc, a kdyby se mě ted zeptal, s čistým svědomím mu odpovím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "vyspal jsi se do růžova?" zeptám se ho, ptože mě nenapadá nic lepšího. Ano, mohl bych s ním mluvit o tom, ale myslím, že by to vyvolalo zase nějaký konflikt, a to já nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro To budou ty problémy. Nejsem zvyklý mít problémy. V mém životě bylo vždycky všechno bez problému...protože jsem se nemusel na nikoho ohlížet... No zeptám se Kena, třeba mi poradí co dělám špatně. On přeci jen má s city nějaké zkušenosti. "Hmm nejspíš...protože růžová je fakt hnusná barva," odpovím po pěkně dlouhé době, jako by se Kou zeptal teprve teď. Nedívám se na něj a mluvím dost nepřítomně, takže je vidět, že jsem myšlenkami někde jinde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro I po odpovědi vypadá silně duchem někde jinde. "Dneska jsi opravdu v mizerné náladě," konstatuji jistý fakt. Jsem si jistý, že zčásti za to můžu já, a z částitaky to jeho včerejší flámování. To první za to ale asi může víc, i když si nejsem jistý. Každopádně ať je to jak chce, věnuji mu polibek...když už mu nemůžu dát nic moc víc, tak alespoň tohle. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Teď si to u mě chceš žehlit jo?" ušklíbnu se, když mě Kou políbí. Sice se tomu nebráním ale ani nijak nereaguju. Pomalu si sednu a projedu si párkrá prsty vlasy, abych je trochu vrátil do původní polohy. Mevím k čemu jsem se dával do pořádku, když teď jsem zase ve stavu jako bych právě vstal. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mám celkem hlad, ty ne?" zeptám se ho, abych převedl řeč někam jinam, protože takhle by jsme se pravděpodobně pohádali, nebo něco takového. A já se rozhodně s Hizokuem hádat enchci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jo docela jo...pojďme se podívat co Nana nachystala," odpovím mu pak a vydám se do jídelny, aniž bych na něj čekal. Nana pochopitelně už má dávno připravenou večeři. Zanedlouho je stůl obložený dobrotami. Vezmu si kousek ryby neslušně do rukou a začnu se s ní piplat jako by to byl můj úhlavní nepřítel a já ho chtěl co nejvíc mučit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vidím, že už je jídlo hotové, takže si spořádaně sednu ke stolu a dám se do jídla. Dělám to narozdíl od Hizokua způsobně. a taky dojím dřív než on...překvapivě. I když mám hlad, tak toho moc nesním...mám příliš moc starostí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To už jsi najezený?" pozvednu obočí a nakonec jen pokrčím rameny. Nechám Nanu odnést jídlo a naleju si sklenku vína. Pak ji přisunu ke Kouovi, kdyby chtěl náhodou taky trochu. "Kdy jdeš znovu do práce?" zeptám se ho, zatímco si prohlížím sklenku jako bych čekal, že v ní objevím něco tajemného. Já jsem se rozhodl jít zítra. Musím mluvit s Kenem. ten bude mít radost... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale ono já si opravdu zvyknul jíst a vyjít z mála...takže to pro mě není nijak zvláštní. Když ke mně Hizoku přisune sklenku s vínem, tka na ni na okamžik zírám, než ji vezmu mezi prsty a lehce se napiju. Chutná to.divně..asi ne můj styl alkoholu, nebo za to můžu jen to, že nejsem zvyklý. "Pozítří," odpovím mu po chvíli. Zítra mám ještě svátek, takže tam nemusím jít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro On se červená....to je tak kawaii...je tak roztomile k zuliíbání. pomyslím si a něžně ho cvrknu do nosu. "Nacopak myslíš, Ai-chan....že z toho červenáš?" zajímám se o jeho myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Z myšlenek se proberu teprve až se Eita jemně dotkne mého nosu a položí mi otázku na kterou nevím, jak odpovědět. "Já...já na nic nemyslím...vážně!" Snažím se ho přesvědčit, ale zčervenám ještě více. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Snaží se mě přesvědčit, že na nic nemyslel, ale červená ještě víc než předtím. " Ai-chan...copak jsem ti řekl o tom zamlčování...já se ti smát nebudu...no tak..pověz mi to....prosííííííííím" Hovořím nejdřív naoko výhružně,ale potom už na něj jen dělám psí oči. Pohladím ho ve vlasech a políbím ho, abych mu dodal odvahu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Udělám na něj oči. "Eita-chan? Řekneš mi to?..ale jen jestli to myslíš vážně." Nakloním se k němu a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " A nechceš mi říct tvůj nápad, co bychom mohli dělat po večeři? Co tě napadlo?" Zajímám se dál o to, co se mu rodí v hlavě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Trochu zčervenám a chvíli sbírám odvahu. "Co...co takhle třeba...koupel? A potom...mohli bychom se zase mazlit." Podám mu svůj návrh i když pořád ne vše na co jsem předtím myslel. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Něžně ho políbím na ouško. " Souhlasím s koupelí...a mazlit se s tebou chci...a chceš jako jsme se mazlili ted a nebo i trochu jinak? " Rukou sjedu ze zad na zadek a něžně ho přes něj pohladím. I kdyby mi řekl, že chce se jen mazlit a ani né tak, jako před chvilou, můj cit k němu to nezničí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já...můžeme se mazlit i jinak. Chci, aby si mě potom hladil...po celém těle. Jemně a s láskou... Vydechnu tiše svou představu a zčervenám, když mě pohladí po zadku. Opět se ponořím do představ našeho společného romantického večera. Obejmu Eitu a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ani se ho neptám jestli tu přespí. Vlastně mě pořád ještě bolí hlava a cítím se dost uražený, takže bude lepší, když se nebudu dál ponižovat. Ani nic dál neříkám, nenavrhuju, jen pomalu upíjím vína. Kou bude taky mlčet a nakonec se bude nudit tak, že odejde. Nejspíš potřebuju klid, i když taky potřebuju jeho. Ale teď jsem v moc špatném stavu, abych mohl tuhle touhu nechat zvítězit nad ostatními pocity. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ale jak si přeješ...budu tě hladit s ještě větší láskou a jemností, než doposud." a bříškama prstů, sotva se ho dotýkajíc, přejedu po jeho zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Měl bych už jít, ale nechce se mi...přesto musím.. Máma na mě čeká. "Měl bych už jít," promluvím potichu a očima zklouznu jinam. Doufám, že ho nezklamu, když takhle narychlo odejdu...ale měl bych, Hizokuovi stejně teď náladu nezlepším. "V kolik mám zítra přijít?" zeptám se ho hned poté, protože mám zaručeně v plánu zítra alespoň na chvíli přijít. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Až jednou vybuchnu opravdu mu ublížím. Děsím se toho. Bude lepší když odejde. "Já nevím, půjdu do práce, i když možná jen na chvíli...tak nejspíš někdy večer," pokrčím rameny a stále se na něj nedívám. Opravdu nevím jak dlouho se v agentuře zdržím. Moc na práci tam toho snad nebude, jen si chci dlouho popovídat s Kenem...což taky záleží na tom, jestli bude mít čas. Ale chtěl bych Koua vidět...jistěže ano... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Až budeš doma, tak mě prozvoň, já přijedu, ano?" řeknu, zatímco k němu příjdu a políbím ho na čelo. Pak se pomalu vydm ke dveřm a začnu se obouvat, zatímco mi Nana přinese mou bundu. Sice se mi nechce odejít, ale musím. Pro dobro nás obou...zatím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Až když se ke mně obrátí zády zahledím se za ním a nechce se mi ho nechat jít. Ta posedlost...má to co společného s láskou? Nevím...já už nic nevím. Bude ale lepší když půjde. Nic mu neudělám a třeba si to trochu srovnám v hlavě. Zůstanu sedět u stolu a naleju si další sklenku. Tak nevím jestli se zvládnu neopít a přijít do práce v relativně normálním stavu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se lehce ukloním Naně a výjdu z Hizokuova domu. Doufám, že stihnu ještě nějaký hezký spoj a cesta nebude trvat dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Jakmile jsi už příliš moc unavený i na tohle, tak odejdeš spát. Probudíš se překvapivě velmi brzy ráno...možná za to může to napětí a taky to, že prostě Kou není to, co chceš aby byl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Jinak než hlazením....to necháme na situaci..třeba to přijít nemusí vůbec...a moje doteky budou vždy cilivé a láskyplné....a jsem rád, že to z toho i cítíš..moc rád." Skloním se a políbím ho do vlasů. Pak ho dál jen hladím , poslouchám a střežím celou dobu, co spí. Prohlížím si jeho tvář a je mi dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kalhoty plné řetězů zvoní s každým krokem a ještě podtrhují nebezpečný dojem. Jakmile se nasnídám, popadnu návrhy a vydám se do agentury, kde je odevzdám a vyslechnu si pár názorů, ale k mým věcem stejně nebývají připomínky, nebo ne velké. A ty drobnosti ať si upraví sami. Jakmile skončím vydám se najít Kena. Snad nebude mít moc práce a najde si zas jednou čas na poslouchání mých puberťáckých stesků, když už se mu nezpovídám často. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začnu si pomaličku protahovat nohy a chystat se na vstávání. Co si mám obléct? V čem by si mě rád viděl? už to mám...sám mi vybereš to co bych si měl obléct, ano? Prosím...moc rád bych to tak udělal." Usměju se na něj a zaprosím. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Vlastně třídí použitelné a nepoužitelné fotky, ale to ty teď nepoznáš. Když vejdeš tak si toho okamžitě všimne a pozdraví tě s jedním z jeho příjemných úsměvů, za kterým seskrývá kdo-ví co nebezpečného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ken-chan..." zavrním mu do ucha a jemu už v tuhle chvíli musí být jasné, že po něm něco chci. Jinak takhle přítulný nejsem. "Máš na mě chvilku viď. Potřebuju aby jsi mi udělal v hlavě pořádek a nebo mi aspoň jednu vrazil a řekl mi že jsem idiot," pokračuju v tom prosebně znějícím projevu. Je jasné že druhá možnost nepadá v úvahu. Přece ani jeden nem zájem o to abych si ničil svou pěknou tvářičku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Protahuje se a chystá se vstát. Já zatím jen ležím a nechám ho vstát tak rychle, jak potřebuje. "Ai-chan..máme čas...nemáme tam rezervaci na hodinu...a co si vemeš..hm.." poprosí mě, abych mu něco vybral. "Pokud mi tak věříš, rád ti pomůžu něco vybrat." Nechám ho vstát a já vstanu po něm. Přejdem k jeho oblečení a já chvili se dívám dovnitř. Nakonec mu vyberu jedny kalhoty, které mi příjdou sexy a těsný, a k tomu košili a sexy svetřík, protože je venku zima. " Přibližně tohle,doplnky nechám na tobě ..a ted porad ty mě." řeknu jemně a mrknu na něj, čímž naznačím, že nečekám odpor. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Položí fotky na stůl a znovu se na tebe usměje. "Copak se děje tak výjimečného, že po mně potřebuješ radu?" zeptá se tě mile. Ostatně jako vždycky je klidný a příjemný. I když se občas umí i naštvat, nemá to v povaze. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To můj kluk..." povzdechnu si. Alespoň vím že mu to můžu říct, on žárlit nebude. Ví že on je pro mě nezastupitelný, že má v mém srdci místo, které je jen jeho a to se nikdy nemění. "Nevím jestli ho miluju....a taky vlastně nevím jak milovat....jak poznáš jestli to co cítíš je láska, nebo posedlost? Jak se máš k tomu druhému chovat?" zeptám se ho zatím na dvě zásadní věci. Dívám se někam do zdi a vypadám hodně rozladěně. Ken ví, že jsem nikdy k nikomu necítil...v podstatě nic. On a Eita jsou tak mí nejbližší lidé. Dál jsem nepokročil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojdu ke svému oblečení, které jsem si položil na postel. Začnu se pomalu oblíkat a zahaluju tak svoje nahé tělo. Když jsem oblečený, kouknu na Eitu. Vypadá to, že zápasí s knoflíky u své košile. Zasměju se a dojdu k němu. Jemně mu začnu knoflíky zapínat a když skončím, dám ruce kolem jeho krku a políbím ho. Usměju se na něj a otočím se, abych se mohl trochu upravit před zrcadlem. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Zná tě zdá se příliš moc dobře na to, aby tohle nebral na lehkou váhu. "Když jsi někým posedlý, tak ho nedokážeš z hlavy vyhnat stejně jako, když někoho miluješ. Rozdíl je v tom, že když někoho miluješ, tak chápeš, že mu musíš dát nějakou volnost, a taky tě těší, když je ten člověk čšťastný, a že mu to štěstí a úsměv na tváři přinášíš ty. Vlastně pokud jde o lásku, tak je pro tebe nejdůležitější ten člověk, kterého miluješ. U posedlosti je to jiné. Je to naprosto sobecký pocit, protože ti na ničem takovém nezáleží a jde ti jen o to, aby jsi s tou osobou byl co nejvíce...a taky přitom vlastně myslíš jen na sebe...a nehledíš na to, co chce ta osoba, kterou jsi posedlý. Navíc...posedlost tě oslabuje a láska posiluje,...ale to je jen můj osobní názor," řekne ti po chvíli Ken, i když mluví takovým způsobem, že ti to moc nepomůže. "Možná bych ti pomohl lépe, kdyby jsi mi řekl nějaké podrobnosti," Ken se na tebe podívá tak, že se ti zdá jako by pro něj bylo opravdu důležité, aby jsi toho řekl co nejvíce, aby ti mohl pomoci. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Já sám přejdu do koupelny a upravím se tam. Je to rychlý a nezabere mi to moc času, vlasy jen tak prohrábnu. Mám na ně štěstí, drží mi tak, jak chci a tak se o ně nemusím tolik starat. Chvili váhám, zda mám podmalovat oči,ale nakonec se rozhodnu, že oprýskaný lak , co mi drží na nehtám ,stačí. Vyjdu z koupelny a jdu ho zkontrolvat, jak je na tom. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Myslím že jsem posedlý..." oznámím pak. Z toho co řekl mi to tak připadá. "Chci aby byl šťastný a nechci aby se mu něco stalo, ale taky ho chci jen pro sebe. Chci ho vlastnit za každou cenu. I když bych moc nerad...byl bych schopný mu ublížit, aby byl jen můj," vyslovím své myšlenky nahlas. Na druhou stranu si teď připadám, že Koua zrazuju. "Podrobnosti....řekl jsem že ho miluju....jen protože má moji tvář. Kou," řeknu na rovinu. Původně jsem mu to nechtěl říct ale vím že Ken mě neodsoudí. Možná to spíš čekal. Zná mě dost dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "No...takže, nejen, že jsi narcistický a homosexuální, ale taky incestní..i když spojíš svou homosexualitu s narcismem, tka se nedalo nic jiného ani čekat," okomentuje nejdřv tvou osobu, i když z jeho úst to zní spíš pobaveně. Každopádně tím není nijak zhnusený. "Co se týče toho...myslím, že nejsi posedlý..alespoň ne úplně. Kdyby jsi byl, tak by ti bylo úplně jedno, co se mu stane. Ale ono, láska je sobecká taky, jistým způsobem. To, že nechceš, aby ti ho někdo vzal, a aby byl jen tvůj dokazuje, jen míru tvé žárlivosti. Posedlost se projevuje jen tím, že by jsi mu dokázal ublížit...ale doteď jsi to neudělal, jestli jsem to dobře pochopil. Předpkládám, že jsi se do něj zamiloval na první pohled, že? Jaké byly tvé pocity předtím...a jké jsou teď? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro CHovám se k němu opravdu většinou spíš jako k milenci. Ale ono je mé chování dost uvolněné zakže není divu. "Ale ty přece víš že se mi líbí i slečny, tak na mě nebuď tak zlý," ohradím se ještě, než si vyslechnu jeho další slova. "Zarím jsem mu neublížil, ale čím víc mě odstrkuje...totiž nechce se mnou spát. Je to možná hloupost ale připadám si uražený, že mi tak moc nevěří. Už jsem dostal několikrát po prstech...a čím víc mě odmítá, tím víc mám chuť ho prostě praštit a svázat. Zatím jsem mu neublížil, ale myslím na to. A víš že u mě od myšlenky k činu není vůbec daleko," vyklopím tedy už všechno. Jemu to říct můžu. "Co jsem cítil předtím? Byl pro mě jen odraz. myslel jsem že je úplně jako já. Bylo to jako by ten koho vídám v zrcadle ožil. Moje druhá polovina. Nic víc nic míň. Ale pak mi postupně došlo, že i když má stejnou tvář je úplně jiný. Přesto si nejsem jistý že to není právě a jenom tvář co mě k němu táhne," přiznám se. Je to se mnou těžké. Ale já se nikdy nestaral o lidi kolem sebe a tak jsem teď dost zděšený a bezradný. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přitulím se k němu a odejdeme do předsíně se obléct a obout, abychom už mohli vyrazit na cestu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odeberem se do předsíně a oblečeme se. Jen co jsme hotový, pro jistotu ještě vemu náhradní prachy, a vyjdeme ven. Okamžitě ho vemu za ruku a vykročíme k metru. Zamíříme do centra města, kde je jedna výborná italská restaurace. Zajdem tam a já poprosím obsluhu o naše speciální přání, jen se usmějou a posadí nás ke stolu pro dva a zapálí svíčku. Na to donesou jídelní lístky. Usmívám se a nechám ho vybrat jako prvního. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Ale teď zrovna slečny neřešíme, nemyslíš?" Ken se konečně pořádně zazubí a jde na něm poznat, že ho tohle pošťuchování teď celkem baví. možná má už pro dnešek dost té práce, takže se chce pořádně odreagovat. "Ale řeknu ti k tomu tohle. Možná to není tím, že by ti nedůvěřoval. V mnoha vztazích, i když si oba dva partneři důvěřují, jeden nemusí chtít mít sex...ne proto, že by se mu to nelíbilo, nebo to nechtěl dělat, či to nechce dělat se svým partnerem. Stačí aby se necítil připravený a pak ho jen tak nepřesvědčíš, dokud si nebude jistý, že to zvládne. Je docela možné, že se bojí toho, aby to s tebou nezvoral a ty by jsi ho pak neodkopnul. Navíc, jestliže je Kou němý, tak je tady už jedna věc, kterou si myslí, že tě může zklamat...přeci jen, když s někým spíš tak tě těší, když ten druhý pro tebe vzdychá a volá tvé jméno, ne? On to udělat nemůže. TEď bych ti radil, aby jsi mu dal čs, dokud si nebude jistý, že to opravdu chce...a taky bych ho ujisťoval, že se nemá čeho bát. Jen na něj zbytečně netlač, protože tím by jsi docílil přesně opačného efektu.." Ken je okamžitě docela vážný. Ať už se chce bavit jak chce, tak pro něj jsou tvé problémy důležité. "Vadí ti, že má Kou svou vlastní osobnost?" zeptá se tě potom. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nechápu to. Nerozumím co znamená že se necítí připravený. Prostě mi jen dost nevěří nedokážu v tom vidět nic jiného. Já budu čekat. On m ještě mnohokrát odmítne. Mnohokrát...ale nevím kdy nastane zlom a já mu opravdu něco udělám," pokrčím rameny. Já s tím opravdu nemůžu noc dělat. Vážně ne. "Vadí...ze začátku mě to k smrti štvalo. Teď mi to sem tam vadí, ale občas přemýšlím že kdyby neměl svou osobnost možná by mi pak tenhle Kou chyběl...tak já nevím...vážně," povzdechnu si. Dávám mu najevo, že proto jsem přišel za ním, aby mi to pomohl urovnat. Ale vím že chci moc. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jen co výjdeme z bytu chytne mě za ruku a já se nebráním. Dojdeme k metru a nasedneme na linku vedoucí k centru města. Nechám se vést Eitou, protože to vypadá, že ví přesně ví, kam půjdeme. Dojdeme do restaurace a mě se moc líbí, jak t tam vypadá. Je to tam krásné. Ani si nevšimnu, že Eita si něco říká s obsluhou. Obdivuju to tam dokud nás neusadí a nezapálí svíčku. Chvíi bezradně koukám do jídelního lístku, ale potom mi z ničeho nic vyhrknou slzy z očí. Snažím se je schovat, ale vypadá to, že si Eita nemohl nevšimnout. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přisunu se blíž a položím ruku kolem jeho ramen, druhou odložím lístek a něžně vemu do své jeho ruku. "Ai-chan..co se děje..co se stalo...proč ..proč brečíš...udělal jsem něco špatně...představoval jsis to jinak...co je důvod tvého smutku?" zajímám se a v hlase mám o něj obavy. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Pak tě začne hladit po vlasech aby tě snad ještě trochu utěšil. "Představ si ho takového, jakého by jsi ho chtěl mít...a porovnej tu představu s Kouem...koho z nich potom budeš mít raději?" položí ti Ken otázku. Zdá se, že na tuhle otázku dal více váhy než na jiná slova při tomto rozhovoru. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Přál bych si abych tohohle Koua nikdy nepotkal a nemuselo se mi pak po něm stýskat. Ten Kou jakého jsem si vysnil...byl by poslušný a nebyly by s ním problémy. Mohli bchom teď dělat úplně jiné věci než se radit," ušklíbnu se, ale je vidět, že si nedělám legraci. "Jenže on má svou osobnost s tím nic nenadělám. Sice mi to asto bližuje ale na druhou stranu jsem si ho oblíbil a chyběl by mi," dodám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Opravdu Eita-chan...jsem moc šťastný." Usměju se na něj a pohladím ho po ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Stisknu jeho ruku a podívám se do lístku. " Co by jsi řekl na špagety...a na společném talíři...dvojitou porci..a budeme mít výmluvu, proč se k sobě tak hezky blízko se tisnit....co ty na to? Souhlasíš?" pohladím ho po tváři a usmívám se s naději, že se on bude taky smát. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Kdyby byl Kou tak poslušný a takový jaký sis ho vysnil...za jak dlouho by tě to s ním přestalo bavit?" Ken si lehce povzdechne. Nejspíš už neví co ti k tomu říct, protože se pořád točíte dokolečka. "Víš...kdyby pro tebe dělal všechno co by jsi chtěl, a byl poslušný, jen tvůj, dělal by to co mu řekneš...brzy by tě začal nudit...ale tenhle Kou...nejsem si jistý, že tě unudí..." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale to záleží jen na tom, jestli mi dojde trpělivost nebo ne. Aspoň zatím můžu zjistit, co k němu opravdu cítím...protože to pořád nevím," zamyslím se. Miluju ho? Nebo ho beru jen jako svůj majetek? Nevím... "Ale děkuju ti...je to ode mě ošklivé, že tě takhle zneužívám. Copak by jsi chtěl za odměnu?" zeptám se nakonec a strčím mu ruce pod tričko. Jeho odměna je můj klid. Vážně mě uklidňuje když se ho dotýkám. Přestože Koua z hlavy nevyženu. Teď a asi nikdy... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro A ujasnil bych si to být tebou co nejrychleji," odpoví Ken. Znovu tě políbí do vlasů...už si na tohle chování s tebou zvykl. Sice to nemyslíš vážně a on taky ne, ale to mu zjevně nevadí. "Však ty víš, co bych rád," ušklíbne se Ken a velmi vášnivě tě políbí. Asi se opravdu potřebuje nějak hezky odreagovat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To zní jako moc dobrý nápad. To se mi líbí. Naprosto s tím souhlasím." Odkývu mu nápad a usměju se. "Chtělo by to ještě víno. Možná červené...nebo co nám doporučí." Usměju se na něj a trochu se přisunu. Zadívám se na plamen svíčky a následně na rudou růži vedle. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Donesou nám ochutnávku vína a já ochutnání nechám na Aillenovi. Ukáži na něj a číšník mu podá sklenku se vzorkem vína. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Co by bylo potom? Nenáviděl by mě pochopitelně. Chtěl by být co nejdál ode mě. ALe já nevím jestli dovedu být trpělivý a vůbec se kvůli němu obětovat... Jsem vážně strašně zkažený. Myslím že Ken mi teď nabízí nejlepší rozptýlení pro mé myšlenky. Přestože má pravdu a já bych se měl rozmyslet brzo, nevím, jestli to dokážu. Vrátím mu jeho polibek s nemenším zápalem, zatímco ho jemně hladím po holé kůži. Alespoň vím že on mi neuteče. Jenže Koua nenahradí, i když ho mám moc rád. Nikdo nemůže. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Za okamžik se vrátí k líbání, i když teď přejde ke krku. Vypadá, že ti chce takhle pomoct co nejvíce. Nicméně se po chvíli odtáhne a na chvíli vypadá, že o něčem usilovně přemýšlí. "Jestli chceš v tomhle opravdu pokračovat, tak by jsme se měli přesunout do temné komory, ta nás nikdo nebude rušit," promluví jako by ti ještě dával na výběr, jestli by jsi nechtěl couvnout, protože tohle silně hraničí s podváděním. Ale zase si je Ken jistý, že to opravdu potřebuješ, takže si o tobě nebude myslet niš špatného ať už se rozhodneš jakkoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tiše sedím a čekám na to, až nám donesou jídlo. Zamilovaným pohledem sleduju Eitu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu svojí skleničku a usmívám se na něj. " Co si připít ještě než nám přinesou jídlo. Naše objednávka je na přípravu rychle, takže já bych si s tebou rád připil už ted." Zadívám se na něj a podám mu jeho skleničku. Pozvednu jí a nespouštím ho z pohledu. " Tak na nás a at se ti plní sny jen do ještě lepších podob, noční můry neberem." zažertuji a vyčkávám na Aillena. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Donesou nám jídlo a já se na kopec špaget s masovými koulemi a rajčatovou omáčkou mlsně dívám a olíznu se. "To bude dobrota." Usměju se na Eitu a chopím se příboru. S jídlem vak čekám na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Za chvili ho donesou a vidím, jak se Aillen oblizuje. Musím se smát a přisunu se k němu blíž. " Tak do toho, at ten kopec zdoláme....dobrou chut." A pustím se do jedení špaget a snažím se nesrkat, ale i přes snahu mi to někdy ujede. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Bylo to báječné...ale už nemůžu" Usměju se omluvně. V tu chvíli však dostanu nekontrolovatelnou chuť na dezert. Nic však Eitovi neřeknu, jen se usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po jídle se opřu a spokojeně si oddechnu. Mám touhu si říhnout,ale ovládnu se a v restauraci to neudělám. Obsluha zatím odnese talíř a zeptá se, co by jsme si ještě přáli. Já se natáhnu pro víno a jen se podívám po něm, jestli bude něco chtít a nebo mám říct, že nic nechcem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu květinu ze stolu a přejedu mu lístky po tváři. " Těším se až budeme spolu sami." mrknu na něj, a znova ho něžně pohladím okvětními lístkami růže. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když mi přejede růží po tváři, trochu se zatřesu. Oznámí mi, že se těší, až zase budeme sami. "Já...já taky..." Špitnu celý červený. Zase mě začne hladit a já celý červenám. Trochu mě to vzrušuje, ale dokážu se ovládnout. Upiju vína a skleničku zase položím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rudne pod lístky a to se mi líbí. Proto ještě jednou přejedu po tváři a růží sjedu i na jeho krk. " Tohle mě baví...asi si tu růžičku vemu sebou." naznačím, co mám v plánu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dál si hraje s růží. Tentokrát však přejede i po mém krku. Trochu nahlas vydechnu. Oznámí mi, že má v plánu si růži vzít domů a já jen hlasitě polknu a přejede mi mráz po zádech. Ale není mi to nepříjemné. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Chvili tam s nimi stojím a něco rozmlouvám a nakonec se spokojeně vrátím a usadím. Růžičku dám zpátky do vázičky. Neřeknu ani slovo, jen si ho prohlížím a dost je na mě vidět touha po něm, či něco udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Můj pohled se nemění a na svojí tiramisu se ani nepodívám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co sní první sousto, spokojeně se usměji a otočím se na svojí a ukrojím si první sousto. Vložím ho do ust a vydechnu. "To...božské." dostane se ze mě a slíznu jí a hned si dám další sousto. Opravdu je to vynikající. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojím, ani nevím, jak rychle zmizela a spokojeně se usmívám. " A co tobě...chutná ti to..tohle jsem ještě neměl...kde jsi na to přišel?" zajímám se, kde sebral takovou dobrotu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojíme s Eitou zhruba stejně. "Moc mi to chutnalo. Děkuji. No...celkem často chodím do cukráren a tak, takže znám spoustu dezertů a jiných sladkostí." Vysvětlím a usměju se. "Teď...Asi půjdeme domů, co?" Zeptám se trochu ostýchavě a líčka mi trochu zčervenají. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Jistě, jdeme domů...zaplatím a sejdeme se venku..a nebo na mě počkej tady." Vstanu a odejdu k obsluze zaplatit a taky si ještě něco zařídit, co jsem měl rozjednaný před dezertem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já...raději počkám venku, ano?" Obleču si svůj kabát a krk si zahalím šálou a výjdu ven čekat na Eitu před restauraci. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Potom ho chytnu za ruku a vyrazíme k metru a k němu domů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po nějáké době, konečně dorazíme domů a já odemknu a pustím nás dovnitř do tepla. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přítáhnu si ho k sobě a dlouze ho políbím a to tak dlouho, dokud to sám neukončí , aby mi odpověděl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile se Eita zvedne z pohovky a kousek odejde. Uteču do koupelny a zamknu se tam. Začnu napoučtět vodu s bublinkama a rozestavovat svíčky. Taky vytáhnu ze skříňky pod zrcadlem láhev červeného vína a dvě skleničky, které jsem si tam schoval. Trcohu se upravím a jakmile je vana plná odemknu dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se na pohovce a zasním se do dnešního dne. Příjde mi to všechno jako sen. Uslyším cvaknutí a zadívám se směrem ke koupelně. " Ai-chan..jsi hotový....můžu si taky dojít opláchnout?" zeptám se a čekám, dokud nevykoukne aspon hlava. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile vejde, zavřu za ním dveře a jen tak zamknu. Obejmu ho. "Pamatuješ? Chtěl jsem se koupat s tebou." Připomenu mu svoje přání a jemně mu začnu rozepínat košili a hladit ho. Přiblížím se k němu pro polibek. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co uvidím, co tam připravil, už jsou dveře zamřený a objímá mě. " Takže...my se budem společně koupat...Ai-chan..to je ...bomba." a nechám si rozepínat košili, přitom si přitáhnu jeho obličej a políbím ho. Nechám ho, at se pere s košili a pak pomůžu, aby šla dolů. Přitom rukama vjedu na jeho pas a něžně ho začnu hladit po pasu a břiše. Pomalu postupuji pod svetrem po košili a rozepnu jí. Po tom stejně pomalu vjedu na jeho hodou kůži a hlazením stoupám nahoru a tím z něj sundavám jak svetr, tak košili. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Usměju se na něj. Dám mu pusu na krk a potom ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sundam kalhoty sám nohama a nechám je pod sebou. Znova mě políbí a políbíme se. Po polibku se na něj usměji a začnu polibky sjíždět po jeho těle ke kalhotům, přitom si předním klekám. Sundám mu kalhoty se vším až dolů a dám je k jeho košili. Pomalu se postavím vedle něj a přitom jak jdu nahoru, tak stejně jdou nahoru moje ruce, jen po jeho těle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To by jsi rád viď?" usměju se na Kena. Čichá svoji šanci a taky že správně. Já nemám nic proti mu jeho přání vyplnit ale...dobře vím kdo z nás dvou má navrch i když to tak často nevypadá a tak se musím chvíli zamyslet... "Myslíš že si zasloužíš abych ti dělal ženskou?" zeptám se a zkoumavě na něj hledím, jako bych čekal, jestli mi dá nějaký pádný důvod, pro který bych trochu potlačil svou hrdost. Přesto ale velmi pomalu zamířím ke zmíněné místnosti, aniž bych ho pustil. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Příjmu jeho ruku a vlezu si k němu do vany. Ponořím se do horké vody s pěnou a jakoby zmizím pod pěnou. A za chvili vypluju blízko u něj, na hlavě ještě pěnu a dívám se na něj pěkně zblízka. Políbím ho a obejmu. " Nádhera, Ai-chan....tohle je super....budeš chtít umejt záda..já budu chtít." zažertuji a dám kousek pěny na jeho nos. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Najednou se zatvářím trochu vyděšeně. Stčím ruce pod vodu a nahmatám své spodní prádlo. "Já vlezl do vany ve spodním prádle!" Zahraju zděšení nad tím, co se stalo a mrknu na Eitu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro A jen co mu spadne pěna z nosu, dám mu tam novou várku. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Okamžitě tě začne znovu vášnivě líbat a osahávat, což ale přeruší, aby ti mohl konečně odpovědět i na tvou druhou otázku. "Tak za prvé...nehodím se na to abych byl ženská. Za druhé jsem ti dneska doufám hodně pomohl. A za třetí se potřebuji odreagovat," odpoví to Ken a vjede rukama pod tvé oblečen, aby si tě mohl pořádně ochmatat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile dostanu pěnu z nosu pryč dostanu další. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale tuším... Jako bych nevěděl jak moc mě Ken chce už od začátku. Takové věci já nepřehlížím. A kdyby to tak nebylo, náš vztah by vypadal úplně jinak. "Máš štěstí, že mě můj zatracený bratříček nechal nespokojeného, teď ti budu muset dovolit, aby jsi to napravil," usměju se nevinně a docela se přestanu hýbat, abych si mohl vychutnat jeho reakci na mé oficiální svolení. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Stačí takto, Ai-chan.....nebudu koukat a pokud to bude pořádně a nebude to odfláknutý, tak ti to vrátím." zatím na hru přistupuji,ale je znát, že začínám pochybovat, zda to nepřeháním. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Po tvém svolení mu jedna ruka zašátrá mnohem výš, až začne přejíždět přes jednu tvou bradavku, zatímco druhá sjede dolů a Ken tě začne dráždit přes tvé kalhoty. "Víš o tom, že je tohle poprvé, kdy jsme zašli takhle daleko?" začne si z tebe Ken dělat trochu legraci, protože jsi mu nikdy nic takového ještě nedovolil. A on po tom ani nijak moc netoužil, prostě tohle bere tak jak to je. Místo toho ab yse vrátil k líbání tvých rtů, tak tě začne líbat na krku a také lehce kousat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Líbilo se vám to Eita-san?" Zahraju opět uťápnutého ukeho. "Vrátíte mi už moje spodní prádlo?" Zakrývám si rukama tvář jako když rudnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vždycky jsme si jenom hráli..." pousměju se. Vlastně i teď je to nejspíš jen hra..nebo ne? Já si vlastně vůbec nejsem jistý tím, co Ken cítí. Jestli jsem pro něj jen jeho krásný model, nebo něco úplně jiného. Ale vlastně na tom ani nesejde. Teď jen vím že mě chce a já jeho taky. Jedna z mých rukou pod jeho tričkem sjede k opasku jeho kalhot, kde ho chvíli hladím, než ho začnu rozepínat. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Ještě tě políbí a kousne na krk párkrát, než se odtáhne dostatečně na to, aby mohl nerušeně sjet dolů i druhou rukou a rozepnout ti s jistou zkušeností kalhoty. "Meříkej, že tohle už nepovažuješ za hru," uškléíbne se, zatímco ti stáhne kalhoty někam ke kolenům spolu se spodním prádlem. následně tě začne naprosto bezostyšně dráždit rukou. A tky se k tobě znovu přitiskne. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podám mu spodní prádlo, nebo to tak aspon vypadá. Ale než stačí pro to šáhnout, stáhnu si prádlo k sobě. " Dám ti prádlo..ale ještě je potřeba umýt záda tobě...takže se otoč a já ti je umeju." a prádlo skončí ve vodě, schované pod vrstvou pěny. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "A ty?" vrátím mu jeho otázku s jistými obtížemi. Jistě jestli tohle někdo pořád bere jako hru tak jsem to já. On mě zná. Hraju si takhle s lidmi pořád, protože s mým vzhledem je to příliš snadné. Abych nezaostával, rozepnu konečně jeho kalhoty a vjedu do nich rukou. Moje doteky jsou ale jemnější a míň přímé, o to ale dráždivější. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro A tohle by se dalo brát jako oboustranná přátelská výpomoc. Znovu tě políbí na rty. Pak tě chytí za ramena a ani nevíš jak, ale jste oba na zemi..takhle to ostatně bude mnohem pohodlnější. Vyhrne ti tričku a začne rozsévat polibky na tvém hrudníku a břiše, zatímco jeho ruce se zbaví tvých kalhot úplně (kalhoty pak skončí kousek od vás na zemi). "Nikdy bych si nemyslel, že bych ti tohle mohl někdy udělat," ušklíbne se, kdež se vytáhne zase nahoru, aby tě políbil na rty. Pak do tebe vnikne prstem. Docela hezky z něj vyzařuje jak se u tohodle baví...hlavně, když do tebe vsune i dalšídva prsty, se kterými pak začne hned pohybovat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro No jen ať si to užívá. Je to nejdál jak se se mnou může dostat. Ale to je nám oběma jasné. Když se ocitnu na zemi, jsem chvíli trochu překvapený, ale vzápětí se jen usměju a znovu zajedu rukou do jeho kalhot, i když teď je to pro mě ještě míň snadné a tak jsou mé doteky ještě jemnější. Přestanu s nimi až ve chvíli, kdy v sobě ucítím jeho prsty. Prohnu se a slastně vydechnu. Přivřu oči a užívám si každý jeho dotek. Mé ruce teď už jen hladí jeho záda, protože na víc se nezmůžu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co jí najdu, a chystám se houbou dotknou jeho zad. Ovšem díky vlasům má záda mokrý a né od pěny a tak se sehnu a začnu ho líbat zezadu na krk apostupuji pomalu po páteři až k vodě a zase nahoru. Takhle ho dráždím asi deset minut a plně se mu věnuji. Teprve potom začnu pracovat houbou a pořádně mu umeji záda. skončím a vzdálím se, aby se mohl otočít. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Pohyby jeho prstů čím dál tím víc zrychluje, dokud je náhle nečekaně nevytáhne ven. Pak ti zvedne nohy a trochu si tě poupraví, než do tebe vnikne svým penisem a hned naráz úplně nadoraz. Sám u toho hluboce vzdychne a na chvíli nic nedělá, než začne pohybovat pánví...nejen proto, aby si to užil co nejvíc on, ale i ty. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když do mě najednou tak prudce vnikne, celé mé tělo se ještě víc napne a já se prohnu v zádech. Unikne mi dost hlasitý vzdech, dokládající mé pocity. Přitisknu se k němu jak to v téhle pozici jen jde a začnu se mírně pohybovat spolu s ním, abych prohloubil ten tolik příjemný pocit. Je vidět, že už jsem vzrušený opravdu hodně. Ani nepamatuju, kdy naposledy jsem někoho nechal aby byl nade mnou...zdá se mi to hodně dlouho. Ken by měl být poctěný...a myslím že je mu to jasné. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Za chvíli už to nevydrží a z jeho úst se vydere docela hlasitý vzdech a ty v s sobě ucítíš jeho sémě. Ken se přesto ještě nepřestane pohybovat, snad aby odehnal odeznívající prožitek, nebo kvůli tobě. Nakonec se ale přeci jen zastaví a sesune se na zem vedle tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chvíli lapám po dechu se zavřenýma očima,než se připlazím pro své kalhoty. "To je věc...člověk si s tebou příjde vážně promluvit a ty ho rovnou zneužiješ. Děláš tohle všem nebo jen mně?" neodpustím si ho trochu poškádlit, zatímco se oblékám. Kou říkal že ještě příjde a já si musím dát předtím sprchu. Co jsem chtěl už jsem vyřídil. Ještě se ale na chvíli ke Kenovi přitisknu a znovu ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Já nemůžu za to, že jsi se nechal," namítne Ken. Vlastně tohle by se opravdu nestalo, kdyby jsi nechtěl..a Ken to moc dobře ví. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Musím letět, mám ještě schůzku. To víš můj rozvrh je moc plný a já nečekal že se takhle zdržím," ušklíbnu se a vlepím mu pusu na tvář. "Papa Ken-chan, až budu zas mít problémy obrátím se na tebe," zamávám mu s lišáckým úsměvem a vyletím z místnosti jako by nic. Očividně se vzpamatovávám hodně rychle. Myslím že jemu to bude trvat déle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Skončí a zřejmě čeká, že se otočím. Ale ját o neudělám. Jen se opřu o okraj vany a dál si užívám klidné atmosféry a tepla vody. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Výjde z temné komory chvíli po tobe, poté co zhasnul světlo.. Ty se vydáš zase domů, kde nejsi vůbec nijak brzy, proto měli v dopravě problém, takže jsi se domů dostal pozdějc, než jsi očekával. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vydám se do pokoje, kde si vezmu ze skříně nové oblečení. Myslím že na tom starém je znatelné co jsem před nějakou dobou prováděl. Nechám špinavé oblečení v pokoji na hromadě a vyberu si černé tričko s bílým potiskem andělských křídel a úplé kalhoty. Pak se vydám do sprchy a taky si upravit make up než Kou příjde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Někdy odpoledne se konečně dostanu k tomu, že se vydám za Hizokuem, kde se zdá už mě očekávají, protože na mě Nana už prakticky čeká u dveří. Zdá se, že se hizoku zrovna sprchuje, takže vejdu do jeho pokoje a rozhlédnu se okolo...vypadá to, že se právě vrátil z práce. Zatím, než se osprchuje., si sednu nma postel. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Konnichiwa," pozdravím ho a změřím si ho podivně zvědavým pohledem, jako bych čekal, že odpověď na mé otázky příjde tak nějak sama, když se na něj podívám. Ale to bude ještě trvat, než si věci ujasním. Zakopnu zatím staré oblečení pod postel, pak ho dám Naně, teď tu ale nemusí strašit. Na Koua se jen ušklíbnu, jako bych říkal, ať se tváří, že nic neviděl. "Máš hlad? Řek jsem Naně ať připraví večeři," promluvím na něj jako by nic. Očividně se už nezlobím, ani nejsem tak rozladěný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Něco se mi na něm teď nezdá, ale nevím co...možná, že není naštvaný a má dobrou náladu narozdíl od včerejška? "Ani ne...jedl jsem než jsem odcházel," odpovím mu a lehce sklopím hlavu. Takhle bude jíst asi sám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitisknu ruce na jeho tělo a tím se dotknu naplno jeho podbřišku, přitom ho dál líbám na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Můžeme jít ven, pokud budeš chtít, ale až později, teď jsem vylezl ze sprchy a mohl bych se nachladit," zasměju se. "Do té doby...máš nějaké speciální přání?" zeptám se a přisednu si k němu. Je to fajn, když už v sobě necítím ten hrozný tlak, který vybičoval moji touhu po Kouovi do nesnesitelných rozměrů. I když on se znovu vybuduje. Už teď to cítím. Ale zatím jsem spokojený. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Copak jsi dělal tak náročného, že jsi se musel sprchovat už teď?" zeptám se ho aniž bych se příliš moc zmínil o tom, co bych dělat teď chtěl. Ostatně povídání taky není špatný nápad. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne mě líbat na krku a já začnu dýchat zrychleně. "Eita-chan...není na to ještě čas?" Usměu se na něj a otočím se, abych ho mohl políbit. "Do rána času dost, ne?" Pohladím ho po stehně. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitáhnu si jeho obličej a políbím ho, přitom ruce rozpojím a otočím proti sobě i jeho tělo, takže jsme proti sobě nahý. Rukou sjedu po jeho nahým hrudníku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Políbí mě a potom si mě otočí k sobě. Dám ruce za hlavu a hytnu se okraje vany, abych nesklouznul dolů a neutopil se. Pohladí mě po hrudníku. Zavřo oči a vydechnu. Odevzdám se plně do jeho moci...téměř. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otočí se podle mě , jak chic a dokonce se chytne vany a nebrání se. POhladím ho ještě jednou a skloním se. Využívám toho, že je kolem nás teplá voda a tak ho jemně zasypávám polibky. " Ale Ai-chan...líbat tě můžu třeba celý večer...a nemusím dělat nic dalšího...a kdy by jsi chtěl začít pořádně se mazlit..až v posteli?" zeptám se a něžně ho políbím na ouško. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ještě...něco tady mám." Šáhnu pro flašku vína a dvě skleničky. "Dáš si?" Zeptám se ho a ukážu mu láhev. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dám mu radostí velkou pusu a natáhnuse pro skleničky a víno. Okamžitě ho otevřu a naliji obsah do skleniček. Jednu podám jemu a druhou si nechám. " To je prima překvapení....a na co si tady připijem...aby voda byla co nejvíce teplá?" rýpnu si a opřu se vedle něj o hranu vany. Ovšem její okraj studí a tak vydechnu, než si to místečko zahřeji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Postanu od něj pusu a následně i skleničku s vínem. Červené víno má ve světle svíček tak zajímavou barvu. "Vypadá jeko krev..." Zamyslím se na dvhíli a dívan se skrz sklínku na svíčku. Sedne si vedle mě a zeptá se, na co si připijeme. "Nepřipijeme si raději na to, aby ta voda byla co nejdříve studená a my mohli jít do postele?" Navrhnu a zasměju se. Opřu se o něj a užívám si příjemné atmosféry. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen přirovná víno ke krvi, sám se podívám na víno skrz svíčku. " Možná jo...ale krev je hustčí a o trochu tmavší." uklidním ho, žej e to opravdu víno. Opře se o mě a já ho rukou obejmu. " Pokud se tam tak těšíš, tak tam vyrazíme co nejdřív. ...tak na studenou vodu a následné noční hrátky." dám připitek a nechám na Aillenovi, zda si na toto přitukne či příjde ještě s lepším. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile se opřu obejme mě rukou. "No těším....no, tak napůl. Jsem zvědavý, jestli mě naučíš něco nového." Usměju se a vůbec se to nedá popsat jako neviný úsměv spíše naopak. Na jeho přípitek si přiťuknu a naráz vypiju půlku skleničky. "To víno je moc dobré." Řeknu si tak trochu šťastně. Na to vypiju druhou půlku skleničky a potom políbím Eitu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skloním se i s ním k lahvy a doleji mu do skleničky další víno. Já sám víno vypiji a také si naleji, aby neřekl, že ho chci opít. Ale s tímto stylem se opije sám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan? Chceš se se mnou milovat? Ne teď...jen někdy. Bolí to poprvé?" Zeptám se s ostychem, který je ale zmenšel každým lokem vína. Zčervenám a přtáhnu se k němu ještě více. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zničehonic se mě zeptá na dost choulostivou otázku. " Milovat...no rád bych se s tebou jednou miloval...ale chvátat na tebe nebudu...a jestli to bolí....může to bolet pokaždé, nemusí to bolet vůbec...hodně tady záleží na tom, jak moc se věnujete předehře a ehm...jak dobře si tě partner připraví....ale co mě bylo řečeno, tak...tak jsem to zvládnul dobře..i když v tomhle směru jsem nezkušený....ale kdyby jsi se bál...tak..no." Dopiji víno a přitáhnu si ho blíž. " Můžu....dejme tomu to poprvý zažít s tebou...a sám uvidíš, jaký to je." Mrknu na něj a natáhnu se pro láhev, abych si zase dolil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pozrně ho poslouchám. "Podobně to říkal i Kou-san, když jsem se ptal."Vzpomenu si. "Já se s tebou chci taky jednou milovat. Jen s tebou...Ale budeš na mě hodný a budeš se snažit, aby to nebolelo, že ano?" Podívám se na něj psíma očima. Dopiju víno a doliju si další. Celou skleničku vypiju téměř na ex. Tulím se k Eitovi a hladím ho volnou rukou po hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jen jestli ty nejsi moc zvědavý," ušklíbnu se. Rozhodně nemám žádné výčitky. Svědomí mě nikdy netrápilo, takže na mně není nic poznat. "Jenom jsem se potřeboval osvěžit to je vše. A copak jsi ty dělal cvelý den? Umíral jsi nudou beze mě co?" usměju se lišácky, jako bych byl naprosto přesvědčen, že beze mě se Kou nedovede zabavit. No...kéž by. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "To se snad nesmím ptát?" ušklíbnu se lehce, zatímco se k němu přisunu blíž, abych měl snadnější přístup k jeho vlasům. "Nudit..oh ano...dalo by se to tak říct. i když jsem pracoval, tak sjem se nudil.." odpovím mu a nakloním se k němu, abych ho políbil na tvář. Znamená to, že jsem se bez něj opravdu nudil. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dopiji víno a naleji si zbytek z láhve. " Ty jsi se o tomhle bavil s Kou-san? Teda...co vy všechno neproberete...a copak ti ještě poradil?" zeptám se při dalším polibku do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Už nic, protože jsem se navíc neptal. A on to ještě nezkoušel, takže mi to řekl jen teoreticky. Kou-san je moc hodný...musím mu potom ještě zajít koupit dárek k Vánocům." Vzpomenu si. Napiju se vína a skleničku odložím. Dám Eitovi pusu a potom se opřu o okraj vany a zavřu oči. Pomaličku sjíždím dolů až jsem celý ponořený ve vodě a v bublinkách. Jen tam tak ležím s obličejem pod vodou a čekám, jestli a kdy mě Eita vytáhne. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Je pod vodou asi půl minuty a mě to příjde divný. Dopiji víno a odložím skleničku. Rukama zašátrám pod vodou a vytáhnu mu obličej nad vodu. " Ai-chan...jsi ..jsi v pořádku" Otřu mu dlaní obličej od vody a pěny. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chci si dolít skleničku, ale láhev už je prázdná. "Aww...Ty už sis dolil...hm..." Řeknu tak trochu zklamaně. "Dáš mi napít?" Zeptám se ho trochu záludně. Přitisknu se na něj, tak, že cítí mou hruď na té svojí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitáhnu si ho a hladím ho po zádech a škrábu ho něžně na zátylku, dokud to nevypije. Po té převezmu skleničku a dám jí stranou. " Jak se cítíš...jsi toho vypil víc než normálně." poznamenám a hlídám ho,aby se mi zase nepotopil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsem vážně rád že jsem se s Kenem takhle spustil, protože jsem teď zase v dobré náladě. "To jsem si myslel, nevydržíš bez svého milovaného bratříčka ani minutu že?" usměju se. Dobře vím že je to spíš jako bych mluvil o sobě. Kdepak, jeho nezabije ani pár minut, ani pár hodin, ani pár dní. I když mě to mrzí, vím to... "Pracoval jsi? Dělal jsi fotky...pro Kena?" zeptám se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " To je prima...tak a ted se budeme jen válet, dokud bude voda teplá." ponořím se s ním do vody tak, aby mu koukala jen hlava a mě kus hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ponoří se i se mnou do vody. "Jestli je to tvoje přání...budeme se válet." Zasměju se a políbím ho na hruď. "A co budeme dělat u toho válení?" Optám se ho zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitom ho něžně koušu do ouška a líbám na něj, dokud nepříjde s nápadem,co se dá dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Minutu možná jo...ale celý den je mod dlouhá doba," odpovím mu myšlenkami během polibku, když už tohle dělat můžu, tak si toho patřičně užiju. "Ando, dělal jsem fotky pro Kena," odpovím mu jakmile se přestaneme líbat. Docela by mě zajímalo, proč to řekl tak divně, ale ptát se nechci...vypadá, že je spokojený, taže to muselo být něco dobrého. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sám se rychle taky osuším a v náručí a v osušce si ho odnesu do postele. Položím ho a rukou jedu po jeho noze a zajedu kousek pod osušku. "Jakou chceš masáš a které části tvého těla?" zadívám se a dychtivě na něj koukám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No teda...kdy budeš fotit mě? Ken by byl určitě rád když jsem jeho nejoblíbenější model," v mnoha směrech... ujede mi. Nevadí Kou stejně neví o co jde. Ale měl bych si své myšlenky líp hlídat. "Přece už musí vědět, že jsi dost dobrý fotograf no ne? Chválí tě alespoň?" zeptám se zvědavě. Ken moc lidi nechválí co se fotek týče a když už ano tak to tedy něco znamená. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "To nemám ponětí, Ken se ještě se mnou vůbec nedostal k focení kohokoliv jako modela..." pokrčím docelarychle rameny a zase se vrátím k pročesávání vlasů. "No...tráví se mnou víc času, než s jinými fotografy, kteří tam chodí...ale nechválí, jen se ke mně chová hodsně familiárně, asi kvůli tobě," odpovím na jeho poslední otázku a podívám se na Hizokua trochu zkoumavě. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No to je teda na nic...měl by jsi mu ukázat že umíš ne? Když se ti tak moc věnuje, tak to bude asi proto, že tě musí ještě naučit co dělat," ušklíbnu se a je tudíž poznat, že ho trochu provokuju. Každopádně i když je Kou dobrý fotograf, tedy alespoň podle mě, bude trocha cviku ještě zapotřebí, takže mám nejspíš stejně pravdu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Položí mě arukou mě hladí na noze. Vyjíždí na ní čím dál výš. Kouká na mě a vypadá to, že už se nemůže dočkat. "Chtěl bych..namasíruj mi záda...ale buď jemný." Usměju se na něj a překulím se na posteli na břicho, aby měl k mojím zádům lepší přístup. Nadzvednu nohy a začnu jima jemně kopat do vzduchu a doufám, že ho moje nožky alespoň trochu provokují. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Bavím se. "Anebo si myslí, že jsem k ničemu a drží si mě tam jen proto, aby mě mohl osahávat místo tebe," lehce našpulím rty. Ken se ke mně opravdu chov tak, jak bych čekal, že by se choval k Hizokuovi..možná jen trochu méně familiárně, než k Hizokuovi, ale přeci jen dost.. Asi to je opravdu jen proto, že mám stejný obličej jako Hizoku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Chvili ho hledám,ale nakonec ho najdu. Vlítnu do ložnice jako velká voda a posadím se na něj obkročmo a přímo na zadek. Zašklebím se jako dábel a otevřu mléko. Zmáčknu tubu a nechám to studené mléko kapat na jeho rozpařená záda, přitom se usmívám nad jeho reakcí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To mi věř že by se nikdy nestalo. Mohl bych se před ním plazit, ale kdyby jsi nebyl dobrý nevzal by tě. A navíc mě nemůže nikdo nahradit. Máš možná stejnou tvář ale to je tak všechno," ušklíbnu se, když mu sdělím fakt, na který jsem sám přišel teprve nedávno. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně to, že máme stejný obličej dělá sice věci snadnějšími, ale taky i složitějšími. "Ale sjem rád, že pro tebe nejsem jen odrazem," vypláznu na něj jazyk...těsně předtím, než ho políbím na rty. Opravdu bych asi nepřežil, kdyby mě Hizoku považoval jen za odraz. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro To jsou mi ale starosti. Ken říkal, že mu to jde dobře tak to tak taky je. Opětuju jeho polibek s nemalým zápalem a když ho přeruším musím si vzpomenout co to vlastně říkal. "No byl by jsi dost pokroucený odraz," reaguju na jeho slova. Pořád si nejsem jistý, že se mi to zamlouvá, ale už vím že Kou je jiný člověk než já...i když má moji tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Z nějakého důvodu bych se ho teď rád nadotýkal a naobjímal co nejvíce. "Což by platilo i obráceně,"nezapomenu si lehce rýpnout, když se ještě k Hizokuovi víc a pohodlněji přitisknu. Opravdu už mi chyběl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ty jsi dnes ale nějak přítulný. Čímpak to je?" zeptám se, když opětuju jeho objetí, jako bych mu pořád trochu vyčítal všechna ta odmítnutí. No jistěže vyčítám, ale teď si tím nechci kazit náladu a ani jemu. Začnu ho jemně hladit po vlasech. Dnes vím, že mi to nepřeroste přes hlavu. Nejspíš. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Chyběl sji mi," odpovím mu jednoduše. Trochus e zavrtím, když mě začne hladit po vlasech, ale vypadá to jako zavrtění z příjemnosti, než cokoliv jiného. Hodně se mi to líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když se vrátí má v ruce tělové mléko. Sedne si na mě a začne mi kapat mléko na záda. Studí to a tak se při každé kapce prohnu. "To..to už stačéí, eita-chan..." Dýchám zhluboka, protože to pořád ještě trochu studí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale nepovídej. Obvykle jsem to já, kdy nemůže vydržet ani hodinu co nejsme spolu. Jak se tohle stalo?" usměju se ještě víc, protože mě opravdu těší, když to říká, jen nevím, jestli z toho můžu něco vyvozovat, nebo jsou to jen řeči. Byl bych rád, kdyby ke mně byl opravdu tolik připoutaný, jako já k němu. Ale do teď se mi nezdálo že by to vůbec mělo v brzké době nastat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Zvykl jsem si trávit s tebou teď hodně času, navíc spolu..chodíme, jestli se tomu dá takhle říct..je to celkem přirozené," namítnu. No..vlastně je to pravda, když nejsem s Hizokuem, tak se nesmírně nudím a nemám do čeho píchnout. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Moc rád tohle od něj slyším. Cítím se trochu líp, i když tak úplně mě to taky neuklidňuje. "Zajdu si aspoň pro trochu čaje než půjdeme ven. Nechceš taky?" zeptám se pak, protože myslím že za chvíli budeme moct jít. Když už ale Nana něco dělala tak alespoň ten čaj nenechám vychladnout. Budu mít teplo v zásobě. Venku je pěkná zima. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím jestli mě to přejde, nebo ne...to záleží. Ale nevím na čem. "Čaj bych si dal celkem rád," přikývnu na jeho nabídku. Zdá se, že teď skončí chvíle tulení se a půjde se na promrznutí ven. No, alespoň až se vrátíme, tka nám bude zima tak akorát na další mazlení. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Výborně tak jdeme," zvednu se možná trochu prudce. Pak se otočím, vezmu ho za ruku a vydám se do jídelny. Požádám Nanu o čaj a ten je za chvíli před námi na stole. Trochu se napiju a přitom mi skoro vyhrknou slzy, jak je čaj horký. To se ale dalo čekat...jsem jen prostě asi do všeho moc hrr... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dobře mu tak, nebá být zbrklý. Já si svůj čaj nejdřív pofoukám aby trchu vychladl, než začnu pít. "Máš vymyšleno kam jít?" zeptám se ho zkrátka proto, abych to věděl. I když...překvapení by nebylo naškodu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Prsty zkušeně lítají po jeho zádech a nevynechají jediný sval. Jen co se mléku vpije, skloním se a začnu ho místo masáže po zádech líbat. Jedu jazykem po páteři a zase nahoru.Slíbávám jeho záda a přitom jezdím rukou po jeho boku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já věci moc neplánuju dopředu. Dělám co mě napadne," přiznám se, ale myslím, že toho už si mohl Kou dávno všimnout. "Máš snad nějaké přání?" zeptám se pro jistotu, ale ani se moc netvářím, že bych čekal odpověď. Už jsem si na tohle u něj zvyknul. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Už se cítím celkem uvolněně, ale Eita stále pokračuje v masáži. Najednou však na zádech ucítím docela jiný dotek, než jsou Eitovi ruce a prsty. Jeho rty se něžně dotýkají mých zad a o něco později ucítím i jeho jazyk. Sjíždí jím po páteři. Začnu zrychleně dýchat. Dál mě líbá na záda a potom hladí po boku. Zavzdychám a otočím hlavu, abych na něj viděl. "E-Eita-chan...nechceš pokračovat...v masáži...třeba...třeba zepředu?" Už zase jsem červený. Zrovna ve cvhíli, kdy domluvím, ucítím opět jeho jazyk a slastně přivřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne jestli se mu duchové nelíbí, tak se jim prostě budeme vyhýbat. "Doufám, že se ale hodláme vrátit dřív, než bude venku úplná kosa," lehce se zamračím nad myšlenkou, že bych promrznul a onemocněl, to bych pak ležel doma a neviděl Hizokua nějakou tu chvíli. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Uvidíme potom...můžeme se jen tak projít. Ale jestli budeš zlobit jako minule, tak uvidíš," připomenu tu procházku, kdy jsme se div nepoprali a byli oba úplně mokří. "A neboj, vrátíme se kdykoli budeš chtít. Nechceme přeci abys onemocněl," ujistím ho a pomalu dopiju svůj čaj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se přestanu takhle šklebit, tak se hraně zbaběle stáhnu k východu, kde se začnu obouvat a pak si taky obléknu kabát, který mi mezitím donese Nana. A pak rychle prchnu ven před dům. Nicméně tentokrát na něj nic nekuju...dokonce ani neudělám jedinou sněhovou kouli. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Trochu se nadvzvednu a v mysli počítám do deseti, kdy má Aillen šanci se otočít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ještě chvíli po tom, co se nadzvedne pod ním odevzdaně ležím na břichu. "A nemohl...by si mě otočit ty? Chci, aby ses mě dotýkal..." 5eknu tiše a dál ležím a nehýbu se a čekám, jestli to Eita udělá. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukama se dotknu jeho boku a nadzvednutý ho začnu pomalu otáčet. Ruce po boku vystoupí nahoru a pohladí ho po hrudi, jen co leží na zádech. Vemu si mléko a znova na něj tu studenou tekutinu nechám nakapat. Jen co tam toho má akorát, prsty začnou tančit po hrudi a bez známky vzrušování ho opravdu masíruji. Až skoro ke konci ho jen tak, občas , přejedu přes bradavky s jasnou hrou dráždění, ale tvářím se jakoby nic. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Otočí mě a jen co ježím na zádech začne mě hladit. Položím si ruce nad hlavu, jako symbol odevzdání se. Jakmile mi zase začne kapat mléko na tělo zavřu oči. Chladná tekutina na mém těle mě opět donutí zhluboka dýchat až do doby než začne mléko roztírat po mé kůži. Celou dobu mě obyčejně masíruje a nedělá žádné věci, které by mě mohli vzrušovat. Snad až na to, že se dotýká mého těla. Později mi však začne přejíždět přes bradavky a dráždí je. Tváří se však u toho pořád stejně jako u masáže. Začnu vzdychat a cítím, jak pod jeho prsty mé pomalu bradavky tvrdnou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ovšem neskončím tam a masíruji jeho stehna, stále vše jakoby nic nemělo znamenat jiného než masáž. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ovšem tím, že pro mě končí masáž neznamená, že ho pustím. Ruce znova stoupají po jeho nohách,ale nemasíruji,ale ted ho hladím a něžně škrábu, jak mu dávám najevo, jak moc se mi jeho nožky líbí. Vyjedu přes lýtka, stehna na pas. Posadím se pohodlně na jeho nohy a jedna ruka vyjede nahoru na bříško a pokračuji na hrudník, kde ho něžně škrábu a druhou sjedu znova na jeho třísla a tam ho neškrábu, jen hladím. " Nebo se ti líbí spíš tato masáž?" hlas je stále neutrální. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ale i když masáž už skončila Eita mě stále nenehává a hraje si. Nevadí mi to, protože se mi jeho hraní líbí a já ho jen nechám, ať si hraje. Hladí mě rukama po nohách. "To se ti moje nožky tak líbí?" Tiše se zasměju a dál si užívám jeho hlazení. Pomalu však vyjíždí nahoru a čím víc se blíží k mojemu rozkroku tím více mě to dráždí. Sedne si mi na nohy. Jedna jeho ruka vyjede na mojí hruď a já tam cítím jemné dotyky jeho nehtů. Líbí se mi to a tiše vzdychám. Jakmile však ucítím, že hlazení jeho druhé ruky na mých příslech, zhluboka vydechnu a začnu vzdychat hlasitěji. "Tahle masáž?...Je..je to moc...příjemné..." Odpovím mu mezi vzdechy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Druhá ruka si začne víc hrát v jeho rozkroku a zaměří se více na hlazení jeho penisu a varlat. Jen je hladí a něžně se ho snažím vzrušit. Líbíš se mi..moc Ai-chan...nejraději bych tě zulíbal, slíbal, ochutnal a pořádně si to s tebou užil...třeba si užíval celou noc. Prsty obejmou jeho penis a palcem něžně přejedu po jeho špičce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ruka, kterou mě až doteď hladil na tříslech, sjede už rovnou do rozkroku. Hraje si s mým penisem a varlaty. Dost nahlas zavzdychám. To jemné hlazení mě b´vrušuje. Pomalu, ale jistě. Jakmile jeho prsty obejmou můj penis a palec se ho dotkne na špičce, zasténám. "Su..sugoi..." Vydechnu a je pro mě čím dál těžší udržet ruce nad hlavou, aby nepřekážely. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Kolenem vjedu mezi jeho nohy a tím ho donutím, aby své nohy trochu roztáhnul, ovšem nezajíždím nikam rukou dál, než doted. Svým způsobem si dělám jen prostor pro svoje hraní rukou. Pomalu se dostanu zase nahoru a políbím jeho krk. " Ai-chan....jsi nádherný...roztomilý...kawaii....chtěl bych si stebou takhle hrát....celou..celičkou noc." Než stačí odpověd, tak ho políbím a do polibku dám více vášnivosti a touhy po něm, kterou stále držím silou vůle, abych si ho nevzal hned. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ucítím, jak mi jeho koleno vjede mezi nohy. Roztáhnu je. Eita však zatím nedělá nic víc než dotěď. I když to jsou jen roztáhnuté nohy, jeho dotek mě tím vzrušuje více a více. Dostanu polibek na krk. Začne říkat, jak moc se mu líbím, a že si chce hrát celou noc. Dříve než však odpovím, mě políbí. Prudčeji a vášnivěji než kdy dřív. Pochopím jak moc mě chce. "E-Eita-chan...chci..aby sis hrál...miluji tě..." Zavzdychám a políbím ho zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dráždím ho a jak cítím, jak mu vzrušení stoupá, o to silněji svírám jeho penis a nenápadně ho začnu honit, přitom jednou za čas dlaní přejedu po varlatech a i po otvoru, jen takové zkušební pohlazení. Přitom sjedu rty pomalu přes krk na jeho bradavky a začnu jej dráždit jazykem a něžnými kousanci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita-chan...líbí se mi tvoje hraní...hraj si, nechám tě...myslíš, že?....jak mu říct, že bych chtěl...bylo by to krásné završení....dnešního úžasného dne...Eita-chan....chceš to taky zrovna teď...milovat se? |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Aillen...je to příjemný a nebo to raději dělat nemám?" zeptám se a dlaní jen trochu zatlačím u otvoru,ale nejedu dovnitř, jen co s ním udělá ten tlak. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile opět zajede dlaní k otvoru a mírně na něj zatlačí. Moje tělo se s hlasitým stenem prohne a všechno napětí a vzrušení se uvolní. na otázku už mu neodpovím. Jen před ním ležím na posteli. Oči zavřené a hluboka dýchám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Položím se vedle něj a obejmu ho,a přitisknu se k němu. " Jak já tě miluji, Ai-chan....no prostě moc." Vnímám, jak odpočívá a přitom rukou jezdím stále po jeho těle a něžně ho vzrušuji svými nenápadnými doteky. Jak na bradavkách, tak zajíždím i dolů a kroužím podél otvoru a i hladím jeho penis. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Lehne si vedle mě a obejme mě. "Já...já tebe taky...miluju, Eita-chan...hodně moc tě...miluju..." Začnu se přást novou vlnou vzrušení, jakmile ucítím jeho dotyky. Hlazení jak bradavek, tak penisu mě nutí opět prohloubit dech. A při pohlazení blízko otvoru jsou slyšet moje mělké vzdychy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ruka sjede z jeho penisu, a něžně znova zatlačím na otvor, znova dlaní a potom začnu kroužit kolem jedním prstem, nežně. Po chvili prst nasliním a pokračuji jen v něžném kroužení. " Je..je to tak?..Mám pokračovat i tady?" zajímám se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne místo s penisem, hrát s mým otvorem. Dlaní na něj něžně tlačí a potom mě tam začne jemně dráždit jen jedním prstem. Začnu dýhat rachleji než doteď. Nasliní si prst a pokračuje dál. Unikne mi vzrušený vzdych. "Je...je...po-pokračuj...prosím..." Zasténám mezi vzrušenými vzdychy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova se k němu skloním a jazykem dráždím jeho bradavku, a velmi pozorně přitom sleduji jeho reakce. Prst po dalším jemném tlaku zajede pomalu dovnitř, ale jen na délku prvního článku a hned s ním zase vyjedu ven a pohladím ho přes otvor jako poděkování, že to vydržel. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podráždí jazykem bradavku, což mě trochu zmate ale zároveň i vzruší. Potom však opět ucítím jemný tlak a následně pomalé proniknutí jeho prstu do mého otvoru. Nahlas zavzdychám a snažím se uvolnit. Hned však s prstem zase vyjede a potom mě znova přes otvor pohladí. "E-Eita-chan..ne...nebolelo to...ani trošičku..no...jenom malinko...ale bylo...to krásné..." Snažím se popsat svůj pocit z toho, co teď udělal. Prosím...buď na mě hodný...jako do teď... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ai-chan...já....omlouvám se...je to ještě krásnější...ale potřeboval bych..gel...aby tě to nebolelo..nechci pokračovat..pokud by to znamenalo tvojí bolest." zašeptám a políbím ho. " Nemáš tu náhodou...něco..jako gel...já...se podívám..ale moc s tím nepočítám..vlastně s tímto jsem ...jaksi..nečekal jsem to." přiznám a znova ho políbím, než se posadím a podívám se směrem ke skříni, kde mám svoje věci. V hlavě mi šrotuje, zda tam něco mám či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tiše ležím a čekám, co bude dál. Zhluboka oddychuju, abych se alespoň trochu uklidnil, než mě zase Eita začne dráždit a vzrušovat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odložím to stranou a položím se vedle něj. Zhluboka oddychuje a uklidnuje se. Moje dlan se položí na jeho hrud a poslouchám skrz ní jeho srdce. " Jsi samý překvapení, Ai-chan...příjemný překvapení." upřesím a políbím ho. Ruka sjede ze srdce na něžné jeho hlazení a nenápadné znovu dráždění. Nechci na něj nastoupit naplno hned, jen co dostanu gel, přeci máme celou noc. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Lehne si vedle mě a položí mi ruku na srdce. "No a...jaké třeba?" Zeptám se trochu zvědavě, protože si kromě tohohle nemůžu nic vybavit. Než odpoví políbí mě. Jeho ruka pomalu sjíždí dolů a hladí mě. Její pohyb i dotek mě mírně dráždí. Začnu ho taky jemně hladit, protože si uvědomím jak moc jsem byl až do teď sobecký. Jemně ho začnu líbat na krku a potom vyjedu na jeho ucho. Jemně ho kousnu a potom ho začnu prozkoumávat svojim jazykem. A to docela důkladně. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vjede na ucho a jsem rád, že jsem už dopověděl, protože kousnutí mě donutí nahlas zasténat a jeho jazyk mi dopřává tu nežnou rozkoš dotyku jeho jazyka. Rukou najdu jeho bradavky a něžně je stisknu. Po tom ho chvli hladím a znova se vracím k bradavkám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Hraju si s jeho ouškem a on mě zatím hladí a dotýká se mých bradavek. Jakmile je stičkne jemně vzdychnu a na oplátku ho zoubkama zatavám za konec ouška. "Máš moc naušnic..." Postěžuju si trošku, protože takhle se nemůžu jeho oušku věnovat tak, jak bych chtěl. Potom mu, zatím co jeho ruce bloudí po mé hrudi, sjedu jazykem na krk a zase ho začnu dráždit. Rukama sjedu na jeho hruď k bradavkám. Zatím co jednu dráždím krouživými pohyby, druhou jemně stisknu mezi prsty. Nahnu se k Eitovi a vášnivě ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Moje ruka pomalu jede na bříško a podbřišek, a zatímco mě na krku dráždí, hraji si a něžně ho škrábu. Přitom se můj dech zrychluje a já vzdychám pod jeho doteky. Ruka vyjede nahoru a s něžným škrábáním mu znova si hraji s bradavkama. I on začne a jen co mi jednu stiskne, prohnu se a zasténám. "Ai-chan!" Ruka na jeho hrudi ho škrábne trochu víc. Raději sjedu zase na bříško a podbřišek, kde hřbetem ruky se otírám o jeho penis. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Doktne se bradavky a já se trochu prohnu a rukou se chytnu jeho penisu jako nějaké záchrany. Políbí a začne si hrát. Vzdychám mu a jen jemu, přitom rukou jezdím po jeho penise a i znova hladím jeho pytlík a dlaní sjíždím i k otvoru. Tisknem se na sebe a já pokaždé, kdy použije jazyk, něžně zatlačím,ale dovnitř už nejdu, nebo spíš ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita sjede dlaní k otvoru. Jakmile se dotknu jazykem jeho baradvky, jemně zatlačí. Poprvé dost nahlas zavzdychám. Dojku k závěru, že tahle bradavka si už užila mojí péče dost a začnu se svými ústy věnovat té druhé. Předtím si ale pečlivě nasliním prsty a dál dráždím jeho pravou bradavku krouživými pohyby nasliněnými prsty. Občas ji mezi nimi jemně sevřu. Jazykem jemně olíznu jeho druhou brazavku a potom ho do ní jemně kousnu a zatahám. Chvilku může cítít i něžné sání. Druhou rukou nahmatám jeho penis a začnu po něm jemně přejíždět a hladit ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Moje ruka ho hladí stále v rozkroku a čím dál častěji kroužím kolem jeho otvoru. Na moment se natáhnu pro krabičku a rozšroubuji jí. Naberu trochu gelu a stále krouživými pohyby jej nechám působit kolem otvoru. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ucítím trochu chladivý dotyk kolem svého otvoru. Zavzdychám. Jeho prst jemně roztírá gel krouživým pohybek kolem mého otvoru. Snažím se dál věnovat jeho penisu, ale nejsem si jistý, jestli bych to měl zrovna teď dělat. "Mám...mám přestat?..." Zavzdychám a pro jistotu se ho zeptám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Položím se na záda a jeho si přitáhnu na sebe, aby mohl pokračovat. Druhou nyní volnou rukou ho hladím ve vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jezdí hlavou nahoru a dolů a čím dál rychleji .Svírám jeho vlasy a vzdychám nahlas, jak to mnou projíždí. Ovšem ruku z jeho zad nesundám, jen neškrábu a jen ho hladím. Netroufám si ho ted škrábat a nechci mu ublížit. Jak si hraje čím dál víc, mé vzrušení stoupá a tím i se blíží vyvrcholení. " Ai-chan...nepřestávej.....prosím....kimochii" zasténám a více sevřu jeho vlasy. Jestli nepřestane, pocítí jak se blíží vyvrcholení a jak se mé tělo mu naplno odevzdává. Stáhnu ruku az hlavu a chytnu se polštáře. Sténám nahlas, prohybám se a mým tělem prochází menší křeče. Jak se to blíží, tak spolu s ejakulací zakřičím slastí. Pak jen dopadnu a zhluboka dýchám, tělo spocené ,ale na tváři štastný úsměv. Ruku stále v jeho vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po polibku se položí a poslouchá mé splašené srdce. hladím ho a znova ho jemně škrábu. " Ai-chan..bylo to..nádherný..ale to jsi.určitě pocitil." moje ruka se pohybuje opravdu pomalu a já nabírám síly, protože tímto končit nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Cítil...bylo to opravdu nádherné..." Pomaličku se mi klíži oči únavou a alkoholem, ale spát nechci. Párkrát pořádně zamrkám a protřu si oči. "Půjdeme spát nebo máš ještě něco v plánu?...já...já spát nechci...ale to musíme něco dělat, abych neusnul...." Trochu posmutnám. Potom se nad ním však rozkročím a sednu si mu na břivćho. Ovšem tak, že mou váhu téměř necítí. Zase ho políbím a začnu ho hladit po celém těle. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sedne si obkročmo na mě a já ani nevím, že sedí. Chytnu ho za pas a posadím si ho na sebe plnou vaou. Políbíme se a on mě hladí. Já natáhnu ruce a hladím jeho hrudník a něžně přejíždím kolem bradavek. Zajedu i dolů a dlaní přejedu po jeho varlatech i penise. " Zvládneš to a nebo tě už nemám dráždit a půjdem spát?" ruka se vrací na hrud. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chytne mě za pas a stáhne mě na sebe celou mojí váhou. Já se však stále znažím, aby mě na sobě moc necítíl.Po polibku mě začne hladit, stejně jako já jeho. nejrřív dráždí okolí mojích bradavek a potom sjíždí pomalu dolů. Za chvíli cítím jeho ruku na penise i varlatech. "Já...já...chci ještě Eita-chan..." Zavzdychám a jak cítím, že se jeho ruka vrazí na hruď, zatáhnu pod jejím dotykem břicho a zavzdychám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ruce si s ním hrajou, jedna mu jezdí ve vlasech a po zádech, druhá vepředu po hrudi a zataženém bříšku, kde kroužím kolem jeho pupíku. " Co by jsi si moc přál,Ai-chan...řekni si." řeknu a kousnuté místo na krku oblíznu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jeho ruce mě hladí. Jak ve předu na hrudi a bříšku tak i vzadu na zádech a ve vlasech. Zavzdychám a následně ucítím jeho jazyk na mém krku, právě v místě, kde mě předtím kousnul. Zavzdychám a nechám svoje ruce jemně sjed na jeho hruď. Mé prsty opět dorazí k něho bradavkám a začnou si jemně a něžně hrát. "Já..já...chtěl bych se...cítit dobře...ještě lépe než teď..." Políbím ho na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po krátkém objetí má ruka sjede na jeho zadek a něžně jej stisknu, než rukou zajedu ještě doleji. Druhá ruka si hraje na pupíku, a abych ho udržel na sobě, vyjede nahoru a já se skloním a něžné kousání se přesune na hrudník. " Takže budem pokračovat, dokud ti nebude ještě líp...než ti je ted." řeknu mu a zkousnu bradavku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro jeho ruka sjíždí dolů až se dostane na zadek a já ucítím její stisk. Zavzdychám. Potom však jsede ještě níž. Dýchám zhluboka a nepravidelně a při každém pohybu jeho ruky zavzdechnu. Svými polibky a jemný kousáním sjede z krku na hrudník. Jemně si zuby pohrává s mojima bradavkama. Obejmu ho a skloním hlavu k té jeho. Začnu mu vzdychat do ucha, jak mě dráždí a mě se to líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po chvili hraní rukou vyjedu a obejmu ho tak, že se trochu i nazvednu a s menšími potížemi,ale přeci, ho položím na postel a já se skláním nad ním. Líbí se mi být nad ním. Jen co je pode mnou, kleknu si mezi jeho nohy, tím ho donutím je roztáhnout a rty začnu pomalu sjíždět od jeho bradavek k pupíku, kterému také věnuji svojí jazykovou péči. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když s rukou vyjede začne mě pokládat na postel. Pomalu otevřu oči a nad sebou uvidím jeho obličej. Líbí se mi, když je nade mnou...moc se mi to líbí. Jemně mě donutí roztáhnout nohy a klekne si mezi ně. Jazyk se čímdál více vzdaluje od bradavek. Zastaví se u mojeho pupíku a cítím na něm jeho něžný dotek. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pří něžném dráždění a kousání opět jeho bradavek, hrudníku a krčku, ruka sjede dolů a pohladí ho po penise. Několikrát přes něj přejedu, aby se trochu prokrvil a sjedu níž. Dráždím ho kolem otvoru do té doby, dokud si nebudu myslet, že by chtěl víc a třeba i mě vevnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jeho ruku ucítím na svém penisu. Několikrát ho pohladí a potom ruka pokračuje čímdál níže. Opět se kruhovými pohyby věnuje mojemu otvoru. Začnu vzdychat nahlas a rychleji. Jeho ruka se mu věnuje dlouho a mě to vrušuje čím dál více, až jsem těsně před vrcholem. "Go...gomene..." Omluvím se tiše za mé zřemě neplánované vrušení. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rozhodnu se ho netrápit moc dlouho a že mu pomůžu. Jazykem mu přejedu po penise a i pytlíku. Pak mu ovšem více roztáhnu nohy a jazykem zakroužím kolem jeho otvoru.Udělám několik koleček a zase vyjedu nahoru až ke špičce penisu. Dráždím ho a ruka se vrátí k dráždění otvoru, zatímco já si jeho penis vsunu do úst a začnu pohybovat hlavou rychleji a rychleji. Přitom ještě rty svírám jeho špičku a vždy po chvili zastavím a trochu nasaji ze špičky tzv. kapičky štěstí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Následně ucítím, jak jeho jazyk přejede po mém penisu. Roztáhne mi nohy. Hlasitě zasténám protože ucítím jeho jazyk jak krouží kolem mého otvoru. Začnu opět velice hlasitě vzdychat a moje vyvrcholení už je blízko. Potom se jazykem přejede opět k mému penisu a k dráždění otvoru se znova dostane ruka. Další zasténání však vydám hned, jak ucítím, že si vložil penis do úst. Pohybuje hlavou rychleji a rychleji a já čím dál více vzdychám. občas ucítím jemné sání na špičce. Jakmile opět jemně zatlačí na můj otvor, moje tělo se napne a prohne a já vykřiknu vzrušením a opět nabídnu Eitovi své sperma. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po jeho dostatečném očištění od spermatu se olíznu a táhlým pohybem jazyka od podbřiška k jeho klíčním kostem se na něj velmi zlehka položím. " Líbí se ti moje péče...chceš pokračovat či pro dnešek stačí?" a jako naschvál zakroužím prstem okolo otvoru. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitom se nad ním skláním a líbám ho na krku. " Budu dělat jen to..co chceš...a když pokračovat...tak pokračuji...ale stále platí..sebemenší bolest a zaraž mě." a něžně ho kousnu do krku. Tělem zlehka hladím jeho tělo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Stále mě líbá na krku. "...já...ozvu se...a zatím...nebolí to..po-pokračuj..." Vzdychám a když mluvím už skoro křičím. Kousne mě do krku, ale oproti jeho prstu v mé otvoru mě to vzrušuje jen minimálně. Pustím jednou rukou prostěradlo a chytnu se ho kolem krku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po trpělivém vzrušování za chvili do něj vjíždím celým prstem a v pohybu zrychluji a mírně kroužím, abych ho připravil případně na další prst. Přitom rty vyjedu na jeho ouško a po krátkém doteku rtů na jeho lalůček a po té ho začnu líbat. Vášnivě a s touhou přidávat až si ho konečně vemu. Ruka přidává a jen co je více uvolněný zkusím přidat druhý prst. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jemně mě políbí na ucho a potom se začneme opět líbat. Ucítím, jak Eita prst vyndá a s novou dávkou gelu teď dovnitř strká prsy dva. Zavzdachám ještě více než předtím a prohnu se. "Do...dobrý..." Ujistím ho, aby věděl, že to nebolí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po dostatečném hraní přidám třetí prst,opět gelem. Nejdříve pomalu na to Aillena připravuji a potom jak do něj vniknu a pomalu zrychlujícími pohyby ho připravuji na sebe. Sjedu se rty po jeho těle, a znova aby neřekl, něžně dráždím jeho bradavky. Ovšem pak sjedu dolů a něžně olížu jeho rozkrok. Zadívám se na něj a stále zrychluji třemi prsty. " Ai-chan...opravdu..opravdu to chceš?" chci se ujistit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita podráždí mé bradavky, ale hned potom zase sjede níže. Přejede jazykem po mém rozkroku. Cítím, jak zrychlil pohyb prsty. Zeptá se mě, aby se ujistil. "A ty...chceš to?..." Odpovím mu otákou mezi vzdechy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zadívám se do jeho očí a něžně ho políbím. Pak zvednu obočí a čekám,co odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Miluju tě..." Přitáhnu si ho k sobě a o něco více roztáhnu nohy. Rozechvěju se. Na půl nervozitou napůl v očekávání, co bude dál. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Mám nasazeno a ještě vemu trochu gelu a prsty vjedu do něj.Položím se více tělem na něj a sleduji jeho reakce. Přesunu se k jeho uchu a něžně ho líbám. Vyndám prsty a špičkou penisu zakroužím kolem jeho otvoru. Připravím ho a pak něžně vemu jeho ruku a dám si jí na zadek. Chci , aby si sám určil tempo, i když kdyby byl moc rychlý, tak to zpomalým, a taky chci, aby se opravdu projevil nejen slovně. "Miluji tě, Ai-chan." zašeptám a něžně ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Něžně ho přitom líbám na tělo a uklidnuji jak sebe, tak jeho. Začínám mít nepříjemnou touhu do něj naplno vjet a vášnivě si to s ním rozdat. Neudělám to a držím se zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Čímdál více cítím lásku mezi náma. Opět jemně zatlačím rukou na jeho zadek. Tentokrát o něco více než předtím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vjedu do něj pomalu a na celou délku, jak narazím nakonec, tiše vzdychnu. Na moment se zastavím a začnu vyjíždět. Nevyjedu úplně, jen kousek a znova do něj zajíždím. Pomalé tempo udržuji chvili, než se mi plně odevzdá a já můžu začít opatrně přidávat. Rukou se opírám a držím se deky, abych se neřidil pudy. Už tak mám dojem, že vybuchu a on si to ani neužije. Být v něm, jak je těsný, přesto poddajný a můj, pocity se šíří po mém těle a já přivírám oči a vychutnávám si ten pocit být v něm. Dýchám na jeho kůži a z úst se mi derou slastné vzdychy rozkoše z tohoto požitku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vezmu ho za ruku a rozejdu se k parku. "Naše kroky ve sněhu zní...vlastně hezky," řeknu po chvíli co opravdu poslouchám. Je docela divné, že říkám něco takového, snad hloupého. Jen mě to napadlo. Působí to teď jako bychom byli opravdu pár a docela se mi to líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pomalu do mě vjíždí, až je ve mě celý. Jakmile to ucítím slabě vykřiknu. Sundám ruku z jeho zadku a nyní už oběma rukama ho obejmu. Začne pomalu vyjíždět a zase zajíždět dovnitř. Začnu nahlas vzdychat. Úplně se mu odevzdám a on zrychlí tempo. Vůbec mi to navadí. Moc mě to vzrušuje a cítím se tak dobře jako ještě nikdy. Nebráním svmu hlasu a vzdychám nahlas, tak aby Eita věděl, že si to užívám. Najdu si jeho ústa a vášnivě ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sehnu se k němu a něžně ho líbám po krku a po tvářích a on se rozhodně mě líbat. Líbá vášnivě a je znát, že je do toho ponořen. Oplácím mu to stejně, vášnivě a hladově, jak si to žádá moje tělo. Mé tempo je po určité době pěkně rychlé a já cítím, že to dlouho nevydržím. Jsem rád, že mě předtím vykouřil, protože bych to takto dlouho nevydržel. Přirážím trochu tvrději a s každým přírazem se prohnu,jako bych chtěl do něj dál. Pevně ho držím a tisknu jeho rameno proti sobě, abych mohl co nejhlouběji. Vzdychání přidá na síle a já se k němu skloním. Dýchám tak rychle jak to jen jde. " Ai..Ai-chan....já...mi..miluji..miluji tě." dostanu ze sebe a cítím, jak příjde mé vyvrcholení. Naplno přirazím a slastně zasténám, skoro zakřičím. Opouští mě síly a já se chvěji, přesto si nedovolím na něj padnou a jen na nej koukám, vlasy spocený, zda chce ještě či už ne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jen ho doženu, abych nebyl za ním, ale šel vedle něj. "Máš pravdu...dvoje kroky zní mnohem lépe, než jedny," odpovím mu skoro stejně jako on promluvil a podívám se do boku. Zdálo se mi, že sjem tam viděl nějaký pohyb..ale to může být taky nějaká neškodná duše. "Kam jdeme?" zeptám se ho...sice míříme do parku, ale Hizoku už musí mít nějaký plán proč tam. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Stále zrychluje tempo a čím je rychlejší tím více a nahlas já vzdychám. Začne přirážet čím dál tvrději a mě dochází, že se už brzo udělá. Vzdychá stále více nahlas. Cítím jak s každým přírazem jsem i já blíž a blíž svojemu vrcholu. Stihne mi říct, že mě miluje a potom pořádně naposledy přirazí. Vykřiknu. Jeho zasténání a můj výkřik zazní zhruba ve stejné době. Stále se drží nade mnou a unaveně na mě kouká. Šáhnu si jemně na břicho a potom ruku zvednu, je celá upatlaná od mého spermatu. Jen se trochu usměju. Jsem celý mokrý, jako bych právě vylezl ze sprchy. Mokrý, upatlaný unavený ale to nejdůležitější...jsem šťastný a zamilovaný. "Miluju tě Eita-chan" Nadzvednu se kousek k němu a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já nevím," zasměju se jeho otázce, jako by byla nesmírně hloupá. "Nemusíme mít vždycky cíl ne?" usměju se a stisknu jeho ruku, jako bych dodával-dokud jsme spolu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je to hezky romantické, navíc tu teď není moc lidí, takže je tenhle pocit ještě silnější. "Nemusíme, ale ty vypadáš, jako by jsi někam mířil..i když já nemám ponětí kam," odpovím mu s úsměvem. Jsem rpávě teď ve velmi dobrém rozpoložení..stejně jako Hizoku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitom něžně položím ruku na jeho břicho a začnu vyjíždět. Ruka přejde k okraji kondomu a přidržím ho. Vyjedu z něj pomalu a šetrně a okamžitě si sundám kondom. Nepřemýšlím a jen ho ho položím vedle. Teprve ted ukončím polibek a svalím se vedle něj na postel, zhluboka oddechuji. " Taky...taky tě moc miluji...Ai-chan....ne..nebole tě to..já se ke konci už ..nezvládnul držet." omluvím se za své nedostatečné držení zpátky,ale to už nešlo. Svojí ruku položím na jeho hrudník a vnímám, jak dýchá. " Asi by to chtělo další sprchu....co myslíš?" zasměji se unaveným smíchem. Přesto jsem za tento okamžik rád. O kousek si ho k sobě přitáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Mířím...vpřed," ušklíbnu se lišácky. Vlastně tuším, že by tu mohl být někde stánek s takoyaki a to by bylo taky romantické, dát si je třeba i napůl. A když je tu dnes mít nebudou nevadí, prostě se jen projdeme. "Nemusíš mít v životě všechno naplánované," ťuknu ho jemně volnou rukou do čela. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu ještě nejsem zvykl na to, že jsme vlastně pár...i když. to co jsme dělali včera večer. Při té myšlence, která musela dojít až k Hizokuovi se lehce začervenám. "Je pravda...že nemusí," odpovím mu ještě mírně pod vlivem té myšlenky o včerejšku. Lehce si odkašlu a raději se ani nepodívám na Hizokua, který se mi teď určitě směje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale jo je to vážně pitomé, ale člověk si nemůže pomoct. Kouovy myšlenky nechám na pokoji. Sice to co udělal pro mě bylo opravdu příjemné, ale celý ten den se velmi nevyvedl, což vyústilo v útěchu, o které kdyby věděl, nejspíš by ho to přinejmenším hodně mrzelo. Musím se teď pekelně soustředit, aby mi neunikla nějaká myšlenka, snad je mi to soustředění i vidět ve tváři. Mít tajemnství je teď sakra těžké. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je to vážně mírně pitomé, ale opravdu romantické. alespoň mi to z hlavy vyhnalo ty myšlenky na včerejšek. Doufám, že bych to mohl zopakovat, alespoň jako vynahrazení za to, že mu zatím opravdu nemůžu dát víc. Ale já...chci ještě chvíli počkat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nohy mě neposlouchají a tak jen vemu použitý kondom a odnesu ho do koše. Tou malou procházkou se trochu rozpohybuji a získám i zpátky sílu. Přejdu k Aillenovi a políbím ho. " Doufám, že jsi mi tu neusnul...jde se do sprchy." Podeberu ho za krkem a taky pod koleny. Čekám, až se mě chytne kolem krku, abych ho mohl vzít do náruče. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Alespoň ale rozptýlím své myšlenky a nebudu se tak vystavovat nebezpečí odhalení mého malého tajemství. I když by k tomu nikdy nedošlo, kdyby mi Kou dal to, co chci. Ale myslím že tyhle argumenty by ho neukonejšily. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Děje se něco?" zeptám se ho, protože se chová... Něco se mi na jeho chování nelíbí, ale nevím co to je. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Odejde s použitým kondomem a když se vrátí bere mě do náruče. Chytnu se ho okolo krku a přitisknu se. Políbím ho a nechám se donést do koupelny a do sprchy. "Děkuji." Zašeptám když mě zase postaví na zem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ne nic..." ujistím ho. Nevím...proč se ptá teď? Může snad něco poznat? Ne určitě ne... Nechci teď mluvit o tom, co mě trápí. Ne teď. Teď chci být prostě s ním a nemyslet na to. Utěšovat se tím, že to přejde. Ale i to, že odmítnul můj polibek mě mrzí. Kdyby mu na mně záleželo z poloviny tak jako mně na něm, bylo by mu jedno, co si lidé okolo myslí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vůbec nevypadám, že by mě to těšilo. ale co s tím nadělám, že, Stisknu Hizokuovu ruku a rozejdu se. Tentokrát vedu já, i když jdu stejným směrem jako předtím Hizoku. Potřebuju si ěnčím zvednout náladu...a Hizoku...hmmm..nemám ponětí co s ním je. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu do rukou mýdlo s houbičkou a začnu mu omývat tělo, jako bych myl svoje vlastní, nevynechám jediný kousek. Jednou rukou si ho přidržuji a velmi často ho zkontroluji polibkem, zda ještě nespí. Po očistě těla mu ještě do vlasů vpravím šampon a opláchnu ho. Podám mu ručník a nechám ho, at se s ním osuší, zatímco já se taky rychle namydlím, umeji vlasy a spláchnu. Jen co je utřený, rychle se taky utřu a pomůžu mu z vany. Tam ho znova vemu do náruče a odnesu do postele. Uložím ho a položím se vedle něj, za celou dobu neřeknu slovo. Ted však zívnu a pevně ho k sobě přitisknu. " Tak...ted jestli chceš, tak děkuj...ale nevím, jak dlouho tě budu vnímat." zasměji se,ale víčka mi těžkou každým okamžikem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je možné, že dávám tolik najevo co mi běží hlavou aniž bych o tom věděl? Je to těžší než jsem si myslel, něco před ním skrývat. Teď jsem poněkud zmatený jeho slovy a taky nevím jestli se nezlobí...nebo cokoli, takže ho nechám, aby mě vedl a beze slova ho následuju. Přemýšlím, čím jsem se mohl prozradit. No stejně neví nic určitého takže to nevadí, ale zase mám pocit, že jsem zkazil náladu. Opět. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nerad bych tohle ještě rozpitvával, takže se soustředímna nalezení nějakého hezkého místa, kde by nebylo moc lidí... "Nevyznám se tady," dodám abych upřesnil proč se ho ptám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vezme mě zase do náruče a odnese do postele. Jsem tak unavený, že ještě vnímám, jak si vedle mě lehne a přitiskne mě. Jeho poslední větu však už neslyším, protože spím jak mimino. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Proberu se ráno a stále ho objímám. Něžně ho políbím na ouško a znova se položím. " Dobré ráno, Ai-chan...už se těším, až se probudíš." přitulím se a dýchám mu zezadu na krk, oči zase něžně zavřu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Dobré ráno Eita-chan." Zkouším, jestli spí a hladím ho po rukách, co mě objímají. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Políbím ho zezadu na krček a přitulím se. " Teda...máš nějaký plán..já jsem po tom našem večeru nějaký stále vyřízený." zasměji se,ale už je to jen štastný smích. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já jsem taky ještě utahaný...co takhle zase jen lenošit?" Usměju se a dám mu pusu na ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Naznačím mu, aby zůstal ležet a zmizím na čas do kuchyně. Objevím se asi po půl hodce a nesu jak croissan, tak kakao. Pohladím Aillena po ruce a dám před něj tác a posadím se vedle. "Dejsi...dobrou chut." a sám si potichu popřeji, vemu své kakao a začnu chroupat jeden croissan. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Celý lenošící den byl, překvapivě...plný lenošení. Večer jsem se rozloučil s Eitou. Rozhofdl se teď pár dní strávit doma i když nerad. Takže jsem zase sám, ale to mi nevadí, protože vím, že se ke mě někdo vrátí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Za hodinku už odemykám jeho byt, potichu vejdeme a jen co bratříčka odstrojím, už běží za Aillenem s jeho roztaženýma rukama. "Ai-chan....Ai-chan." volá a prohledává byt dokud ho nenajde a neskočí mu radostí kolem krku. Na krku má obě rolničky pro ochranu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zrovna ležím v posteli a čtu si, když zaslechnu, jak mě volá dětský hlásek. Za chvíli už držím Norita v náruči a jdu se přivítat s Eitou. Dám mu jen pusu a obejmu ho. "Jdete akorát v čas.Stihneme si ještě zajít ven pohrát a za chvíli je čas vařit oběd. Copak by si chtěl na oběd Norito-kun?" Tisknu ho k sobě a usmívám se na něj. pořádně oblečení výjdeme všichni tři ven a tam se válíme ve sněhu a děláme andělíčky a sněhuláky. Jakmile jsme už promočení a je čas jít vařit, jdeme domů. Jen, co se dozvím jeho přání začnu vařit za jeho pečlivého dozoru. Dokonce mu dám i šefkuchařskou čepici a do ruky velkou vařechu. A taky ho varuju, ať nechodí moc blízko plotny. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova ho oblíknu a vyrazíme ven. Norito se baví a nejen on,ale i já a odstřeluji Aillena sněhovými koulemi ataky ho schazuji do sněhu, a po posledních andělíčkách jdeme zpátky. Nechám Norita s Aillenem a jdu dát sušit naše věci. Příjdu a Aillen vaří nejspíše kuře, jediné jídlo, co Norito miluje, a můj malý bráška se mu motá u nohou."Norito-chan...chovej se slušně..ano?" upozorním ho a zároven pohrozím. Sám přistoupím a pomůžu mu. Za chvili je vše hotovo, připravíme s Noritem vše na oběd a pak se do něj pustíme. Dívám se na Aillena a usmívám se. Norito se láduje a tiskne se k Aillenovi i během oběda. "Doufám, že ti moc nevadí....po obědě ho odvedu...aby naši neměli strach...nechceš jít se mnou?" usměji se na oba a dál jím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když Norito dojí, utřu mu pusu ubrouskem a odejdu ho opláchnout do koupelny. Eitu necháme ať uklidí nádobí a odejdeme spolu do ložnce, kde se oba natáhneme na postel a přikryjeme se tenkou dekou, jen nám nebyla zima z průvanu. Norito se ke mě a k mojemu plyšovému králíčkovi, co jsem mu půjčil. Vezmu knížku a začnu mu číst pohádku. Zanedlouho usne a já s ním. Hezky se k sobě tulíme a je nám dobře. Připomíná mi to dobu, kdy jsem ještě měl svoji malou sestřičku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pojď," řeknu prostě a trochu se usměju. Za chvilku se zastavíme u stánku s takoyaki. "Není to sice nějak moc hezké místo ale dobré jídlo dělá ze všeho pěkné místo ne?" mrknu na něj a objednám jednu misku. Můžeme jíst spolu abychom dostáli očekávání zamilované dvojice. "Doufám teda že je máš rád. Ale takoyaki má rád každý ne?" podám mu misku aby si vzal. Sám si hned dám jednu kuličku do pusy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " No...měl..ale nechci, aby tě tady otravoval....ani s tím oběděm jsme nepočítali." přiznám, že jsem s Noritem šel opravdu jen na procházku a k němu na krátkou návštěvu. Ovšem Norito to rozhodne za nás oba a chce pohádku. Znova pohrozím prstem , aby se krotil. Dojí a odejdou do koupelny a pak do ložnice. Chopím se úklidu a vše dám do myčky a zapnu jí. Co tam nejde, to umeji, uklídím na stole a zkontroluji naše mokré oblečení. Potichu vejdu do ložnice, protože je neslyším. Spí tam oba jako dva andílci a já se nad tím pohledem jen rozplývám. Kawaii....oba dva...jak já vás mám rád...moje srdce skáče radostí. přejdu k nim a upravím jim deku. Každého pohladím a dám mu pusu na čelo, aby se jim dobře spalo. Rozmýšlím se, zda mám s nima být,ale nejspíš bych je rušil a možná i probudil a tak jen za sebe položím vedle Aillena jednu růžičku a v tichosti opustím ložnici. Začnu jim připravovat svačinu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Oba vzaneme z postele a já ho pošlu, ať najde Eitu. Skočí na něj a obejme ho a já pomalu příjdu za nimi a obejmu je oba najednou. "Tak Norito-kun, je čas jít domů za maminkou." Usměju se a zase ho pohladím po vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nepamatuji se kdy naposledy jsem takoyaki jedl..asi ještě v době, kdy byl táta ještě naživu. Na okažik si na něj vzpomenu, když se zadívám do misky. Docela mi chybí. "Neměl jsem je celé věky," odpovím mu s mírným úsměvem. Opravdu mi to připomíná dobu, kdy jsem byl ještě malý. Vezmu jednu kuličku do ruky a na okamžik se na ni zahledím, než si ji dám do pusy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Příjde ke mě Aillen a obejmě mě. Pustím jednou rukou Norita a obejmu Aillena kolem ramen. " Ai-chan má pravdu..posilněte se a jdeme domů....za chvili bude tma a naši by se báli." Pustím je a Noritovi podám kousek namazaný housky Noritovi a druhou Aillenovi. Pohladím je a vydám se zkontrolovat prádlo, zda je už suchý, abychom se měli do čeho oblíknout. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No pak ti budu muset přenechat i svou porci aby sis jich pořádně užil. A jez je rychle než vystydnou ať se pěkně zahřeješ," poučuju ho jako by mu bylo osm. Ale co je to můj mladší bráška ne? Zase se rozejdu, dál parkem. Měli bychom chodit aby nám nebyla zima. Pro jistotu ale zabočím vpravo, abychom to neměli daleko zpět. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Děkuju." Poděkuju Eitovi za housku a vytáhnu dva talířky. Jeden podám noritovi a na druhý si položím housku, abych nám mohl nalít čaj. Posadíme se s Noritem ke stolu a pomalu jíme svačinku, co nám Eita nachystal. Když oba dojíme, nastane čas odvést Norita domů. Všichni se pořádně oblečeme a vyrazíme na cestu k nim domů. Já i Eita držíme Norita za ruku a on jde spokojeně mezi námi. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Sice vím, že si mě Hizoku dobírá jen tak, ale pořád si to beru příliš moc. "Díky," dodám po chvíli, než sním i ten zbytek. Rozejdu se a azase doženu krok skoro stejně k Hizokuovi a začnu si prohlížet okolí. Zapoměl sjem si vzít foťák, ale snad to nebude vadit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Míchá se to a není nám rozumět, Norito se k Aillenovi tiskne a je jasné, že tohle vnímal už dlouho. "Ai-chan....pojd si hrát." je jasné, že to nechce poslouchat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No a teď už stejně nejsi sám, takže jich můžeš sníst tři kýble," poplácám ho po hlavě jako hodného pejska. Ani se nedivím že mě hledal. Vypadá to že byl opravdu hodně osamělý. Proč mi tedy nemůže plně věřit, když jsem jediný, koho má? Nebo alespoň brzo budu.... "Jak se má tvoje máma?" zeptám se najednou, víc ze zákeřnosti než starosti o něj. Prostě mě to nepřejde. Musím být zlý...ale takový už holt jsem. Moje vlastní dobro bylo vždy důležitější než všechno ostatní. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Má tvář se okamžitě zachmuří, na tohle sjem nechtěl vůbec myslet. "Nevím...z nějakého důvodu ej doma pořád méně a méně často, a když už doma je, tak se mnou nemluví, nebo spí," odpovím mu smutně. Nevím co dělat, když mi máti ani nechce říct co jí trápí. a to mě bolí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro No buď už se její čas krátí, nebo je pitomá, že nechce své poslední okamžiky strávit s Kouem. Tak je to lepší alespoň ho mám jen pro sebe...i když pro něj to asi lepší není... "Určitě ji to přejde. Nejspíš má starosti v práci, ale to přejde. Nic netrvá věčně. Všechno jde vždycky nahoru a dolů," pokusím se ho uklidnit. Už aby byla z cesty. Pak bude sice Kou ještě nešťastnější, ale až ho to přejde bude to zase o hodně snažší. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po chvíli se do hádky zapojí i Eita. Sice jsem slíbil, že tu počkáme, ale moc se mi tu nechce stát s Noritem a poslouchat to. On sám potom navrhne, že si půjdeme hrát a tak ho postavím na zem chytnu za ruku a nechám se jím vést do nedalekého parku. Pryč od hádky. "Copak chceš dělat Norito-kun? Co takhle postavit sněhuláka? Postavíme Eitu jako sněhuláka." Zasměju se. Vezmu hrst sněhu a vahodím ho do vzduchu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chtěl bych aby měl pravdu, ale něco mi říká, že takhle jednoduché to nebude. Každopádně sjem mu vděčny, takže se zastavím a obejmu ho. Pořádně se k němu přitisknu, přičemž si opřu hvu o jeho rameno. Nevím co dělat... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podívá se na Aillena a zazubí se, jeho oči se smějí a vypadá štastně. Mezitím já to doma vyřídím a vyjdu před barák. Nevidím je a tak vemu mobil a začnu volat Aillenovi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro S jemným úsměvem kolem něj obtočím ruce a přitisknu si ho ještě blíž. Na chvíli zavřu oči, než ho začnu konejšivě hladit po vlasech. "Neboj se...cokoli se bude dít jsem tu pro tebe. Budu pořád s tebou v jakékoli situaci, abych tě podržel," zašeptám mu do ucha. Jen ať si vezme kolik času bude chtít, aby se uklidnil, mě je takhle dobře. Jsem to vážně hnusný podrazák, takhle mu ubližovat...vždyť jsem věděl jak bude reagovat... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Sevřu ho trochu pevněji, pomáhá mi to se uklidnit. Jen se teď tady nerozbrečet, to by vůbec nebylo dobré. Jen..opravdu mám o mámu strach a nevím co s tím udělat. Jsem slaboch. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po chvíli mi začne zvonit mobil a já ho vytáhnu a podívám se, kdo volá. Uvidím na displeji Eitovo jméno, ale mobil nezvednu. Podám ho Noritovi. "Máš telefon." Opatrně mu sundám jednu rukavici a podám mu ho. "Řekni hezky moshi moshi...a kdyby se ptal na mě...tak Ai-chan umřel..." Usměju se, mrknu na něj a plácnu sebou do sněhu, jak dělám mrtvolu. Norito se nejdříve začne smát a potom zvedne telefon. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jsem připraven na souboj,a chvili běhám, než je uvidím. Aillen leží na zemi a já se k němu vrhnu a první nahmatám pulz. "Ai-chan....Ai-chan.." jsem vyklepanej a najednou mi dojde jejich vtip." Ai-chan.....proč..proč ..víš jak jsem se bál?" zeptám se ho vyčítavě a pomůžu mu vstát. Přesto ho pohladím a dám mu pusu. " Co bych tu bez tebe já i Norito dělali...ty jeden..." Norito mi skočí kolem krku a tak ho vemu na záda a spolu s Aillenem vstanu a vydám se domů, kde je už klid. Dorazíme k nám a Norita svléknu a pustím, ihned běží do pokoje a pak chytne Aillena a táhne ho k sobě do pokojíčku. Já se jen svléknu a jdu pomalu za nimi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Teď má jen starost a je z toho hotový...co bude dělat potom? "Jsi silný ne Kou? Já vím že jsi. Tak se snaž mámě pomoct. Teď se nesmíš vzdát, ale musíš něco dělat. Jsi chlap ne?" vezmu to trochu z druhé strany a použiju poněkud přísnější tón, i když pořád mluvím tiše. Je to ode mě vlastně dost zrádcovské takhle ho povzbuzovat, při tom, co si myslím a co vím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Jenže...já nevím jak," řeknu potichu. Ne, opravdu nevím jak bych jí mohl pomoct. Vždyť ani nevím, co jí je. A místo toho, abych se ji snažil ještě víc pomoct, tak se pokouším si s Hizokuem pozvednout náladu...a enmyslet na to. "...jsem odporný," opravdu jsem hodně sobecký. Teď se vůbec nemám nijak moc rád. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dorazíme k nim domů, kde už je ticho. Sevleču se a sezuju a už jsem Noritem tahnutý do jeho pokojíčku. cestou procházíme kolem kuchyně, kde je Eitova maminka. Zastavím se, pozdravím a ukloním se ještě než mě Norito stihne odtáhnout do svého království. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Občas se podívám na naše,ale vypadá to, že to konečně pochopili. "Budete něco chtít a nebo to tady zvládnete...Ai-chan...myslíš, že můžu jít pak s tebou a nebo mám ještě zůstat tady?" zeptám se a dívám se na Norita, jak právě ukazuje dřevěného koně a hned za tím svoje autíčko. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak to vůbec není. Jsi strašně hodný ale třeba jen potřebuješ pomoc. Od toho jsem tu já víš? Jenže teď ti můžu nanejvýš dodat odvahu. Máš o mámu strach. Tak jdi za ní a promluv si s ní. A nenech se odbýt za žádnou cenu," dívám se mu zpříma do očí a mluvím pevným hlasem. Nevím proč tohle dělám, ale prostě musím. Ten kdo je tu odporný jsem já. Takhle být prolhaný a falešný k tomu, na kom mi nejvíc záleží... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vím, že bych měl Hizokua poslouchat, ale prostě se nemůžu zbavit toho pocitu, že nedělám dost, že bych tady teď neměl být a měl bych se raději věnovat mámě. A se mi z toho zle. "Já si prostě nemůžu pomoct," má slova, i když jen jako myšlenky, zní skoro jako bych už opravdu brečel..uvnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Copak ty chceš jít někam pryč? Pojď si tu s náma hrát." Vstanu a dotáhnu ho k Noritovi na postel. "Jestli chceš tak klidně můžeš jít se mnou." Usměju se a přitulím se k němu. "Co kdybychom si něco zahráli? Ztřeba...co třeba divadlo?" Navrhnu a zase pohladím Norita. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No tak Kou! Jestli budeš brečet tak se neznám! Seber se konečně! Prostě jdi za ní a řekni jí jakou máš starost! Nebuď zbabělec sakra!" Jo to není to nejlepší co jsem mohl udělat...křičet na něj. Vím jak se tehdy vylekal, jen když jsem křičel v duchu. Jenže já se děsím jeho slz, děsím se svého pocitu viny. A on je přitom tak křehký...tohle si vůbec nezaslouží... Jenže nevím co dělat...už ani co si myslet. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začnu se smát a dám své královně pusu. Norito se položí na postel a říká, že je nemocný princ a že ho bolí bříško . A ukazuje si na pupík. Já se však dál směji, jak mi to příjde směšný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vím, že má pravdu..jsem hrozný zbabělec. musím za ní...hned..už bude doma. Musím s ní mluvit. Už se chystám něco Hizokuovi povědět, když se ozve můj mobil. Zpráva. Sice na to teď nemám myšlenky, ale automaticky ho vytáhnu a přečti si, co mi kdo poslal. Je to z mámina mobilu..ale napsal to náš známý...doktor. Napsal, že mám přijet do nemocnice..rychle. V obličeji se mi objeví docela velký šok...mámě se něco stalo. Začnu se lehce třást. "Máma je v nemocnici..." |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Kde že tě bolí, synu...povídej..uděláme ti naši rodinnou medicínu." ptám se bratříčka a on ukazuje na bříško. Nadechnu se a zaprdím mu na břicho. Norito se začne smát a já pokračuji dalším lechtáním na břicho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pokračoval bych,ale Norito sleze z postele a začne Aillena lechtat a kříčí na něj, at se jeho maminka vzbudí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Norito sleze z postele a začne mě lehtat. I když moc lehtivý nejsem začnu se smát, abych mu udělal radost. Potom ho vezmu do náruče, poděkuju svojemu synáčkovi za záchranu a přitisknu si ho. Potom za odměnu dostane pusinku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadí se a já zatleskám na štastný konec. Pak se zamyslím. " Teda, a je tu závěr...ale ..ale..jak to, že ubohý, starostlivý král to vzládnul....teda." Chytnu se za srdce a pak je oba obejmu. " Král ted zajde pro něco k pití, protože mu ta starostlivost tak dala zabrat, až dostal žízen." Zasměji se a vstanu, a odejdu na moment pryč. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita odejde pro něco k pití a tak zůstaneme s Noritem na chvíli sami. "A copak by si chtěl dělat teď?" Usměju se na něj a pohladím ho po vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Já příjdu a přinesu každému skleničku s vodou na zahnání žízně a sám se posadím za Aillena, obejmu ho rukama i nohama, a dívám se, jak ho Norito zaučuje. " Víš, že ty to s dětma umíš..krásně si s nimi rozumíš." pošeptám a dám mu pusu na ucho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen se stáhnu a napiji se. Norito si všímá jen Aillena a je celý bez sebe nadšením, že se mu tak věnuje. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Mám...mám jít s tebou?" zeptám se, protože je mi jasné, že musí za ní. Nepřítomně ho hladím po vlasech, snažíc se ho dost nemotorně utišit. Chci aby zmizela...jeho máma, aby zmizela a nechala ho jen mně. Jenže teď si nejsem jistý, jestli to není až příliš sobecké. Ať už je to jakkoli nic s tím nenadělám...ona zemře. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V tom se postavím a zadupu nohou. "Norito-chan...tak na něco jsi zapomněl..koukej to uklidit a pak si jezdi kde chceš." řeknu poprvý přísně a vážně, a Norito to pozná a okamžitě začne uklízet. Po uklizení vesele pokračuje autíčkem , zatímco já už zase sedím na Aillenem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Je to...na druhé straně města," řeknu jako bych byl úplně mimo sebe. Hlavně se tam musím dostat co nejdříve, jenže vlakem se tam tak rychle nedostanu. Ale i tak to musím zkusit. chytím Hizokua za ruku a rozejdu se, spíše rozběšhnu, směrem k nejbližší zastávce...alespoň co si pamatuju, které jsou blízko Hizokuova domu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Myslím že počkám tady..." řeknu radši. Neměl bych se do toho moc plést, mám obavu že bych to jen zhoršil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po další hodince dovádění a hraní si se začnu zvedat. "Norito-kun, budu muset jít domů. Za chvíli bude venku tma a já se bojím. Ale dneska byla sranda, že? Klidně zase někdy vem brášku a přijď za mnou, ano? Tak tu buď hezky hodný a nezlob. Nebudeš zlobit, že ne?" Usměju se na něj a pocuchám mu vlasy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Určitě se klepu. Máma nebyla nikdy moc v nemocnici, ale kdyby ji nebylo opravdu dobře, tak by mi řekla...a teď je v nemocnici tak náhle. To není nic dobrého. "Arigato," přikývnu Hizokuovi a zatahám za rukáv první sestřičku, kterou uvidím. V tu chvíli se v čekárně objeví doktor, který mi psal zprávu, a vezme mě za ruku, aby mě odvedl za mámou. Vrátíme se asi po půlhodině. Vypadám úplně mizerně, vlastně brečím a skoro celý se klepu. Doktor mě posadí do křesla vedle Hizokua a otočí se na něj. "Shiroyama-san zemřela. Měl by jsi se o něj postarat," řekne ti tiše, abych to neslyšel. I když já to vím, jen by mě to asi vyšokovalo ještě víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Teď se musím opravdu snažit, nebo se mi Kou vážně zhroutí. Jenže já si uvědomuju že nevím co dělat... Ne teď není čas panikařit, teď si musím být jistější než jindy. Obejmu Koua a přitisknu k sobě. Je mi jasné, že bude potřebovat nějaký čas než se trochu vzpamatuje, abych ho mohl vzít domů. Mám strach, že ho nedovedu utěšit ale přesto musím udělat všechno proto aby se mi to podařilo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Máma je mrtvá, už tady nemám nikoho...jen Hizokua. Začnu v jeho náruči brečet ještě víc, a teprve teď chytím Hizokua za oblečení, abych se k němu trochu víc přitisknul. Teď ho potřebuji víc než kdy jindy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po hodině to ukončí a já povolím sevření. Norito to chápe a jen to odkýve hlavou a pak ho obejme na rozloučenou. Nakonec z něj vypadne, že ho chce vyprovodit a pak se podívá na mě, zda jdu s ním. "Norito, jdu s ním, a přesvědčím se, že dorazí v pořádku...však já zase příjdu...do tý doby budeš hlídat, aby maminka s tatínkem byli hodný.Ano?" odkýve a naznačí, jak bedlivě je bude pozorovat, musím se zasmát a jdu s Aillenem se oblíknout, abychom mohli vyrazit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Já i Eita se oblečeme a ještě neposledy se rozloučím s Noritem a potom vyrazíme na cestu. Chytnu se Eity za ruku, ale až kus cesty od jejich domu se k němu odvážím přitulit. Naše sesta je plná dojmů z dnešního dne a sněhu. Brzo dorazíme před dům. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu Aillena za ruku a on se potom ke mě i přitiskne. Dojdem k němu před dům a já se zastavím. " Tak a ted mi řekni, chceš abych šel s tebou a byl tam zase chvili a nebo se mám vrátit...já..já se netajím tím, že bych zase chtěl usínat a mít tě v náručí...chybíš mi, Ai-chan." Přitisknu si ho k sobě a před vchodem políbím. Skoro ho namáčku na zed, jak vášnivě mu dám najevo, jak moc mi chyběl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Políbím ho zezadu na krk a tentokrát víc než u Norita v pokoji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitisknu si ho na sebe a dám mu znát, jak mám zase plný kalhoty a i ten slabý dotek s jeho kůží, jak mě vzrušuje. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na jednu stranu mě to uráží, na druhou mě to nutí taky se smát. A tak se na něj usměji, přitom se očima ptám,co to má všechno znamenat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zadívám se na něj a vydechnu. "Ai-chan...tobě by slušel...taková krásná sestřička by jsi byl..od tebe bych se nechal ošetřovat celý i noci." poznamenám a příjdu k němu . "Myslíš, že by ti ještě byl?" jemně se prsty dotýkám látky a přitom si obleček pečlivě prohlžím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Aniž bych čekal na odpoveď, odejdu si ho do ložnice odléct. Sukni mám o trochu kratší, než by měli být a punčochy mi taky nesahají nijak vysoko. Vezmu si však ještě bílé boty na podpatku a vlasů si uděmám drdol, aby mi čepeček s červeným křížem lépe držel. Celý rudý pomalu výjdu z ložnice za Eitou. "Co-co myslíš? Byl bych dobrá sestřčka?" Trochu se usměju a schovám obličej. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přijde po čase a sukýnku má kratoučkou, punčošky a taky drdol. Srdce se rozbuší a kdyby to nebyl Aillen, tak už si ho táhnu do ložnice a vemu si ho. Ale udržím se, přejdu k němu a odhrnu jeho ruce z obličeje. " Jsi krásná sestřička..sice je to ti trochu menší..třeba ta sukýnka..ale jak jsem řekl..nechám se od tebe ošetřit kdykoliv...takže...pojd..pacient volá...zahrajem si." při zmínce o sukýnce mu jí jednou rukou trochu zvednu a hned pustím. Odvedu ho zpátky do ložnice a položím se na postel, zavřu oči a usmívám se. "Tak a máš pacienta v bezvědomí." řeknu a naposledy se jedním očkem na něj kouknu, je to velmi roztomilý, vzrušující a krásný pohled. Zavřu oči a čekám, co jako sestřička vymyslí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Naše rty se spojí a já ho chvili nechám mi dávat umělé dýchání a nakonec toho využiji a políbím. Ovšem jak se vzdálí, stále ležím a oči zavřený. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Oh ..sestři...ta vaše péče by probrala..snad každého....ale mě...víte...mám problém...trochu se sebekontrolou...a s tím...dole...poradíte?" zahraji si právě probuzeného pacienta a očima naznačím, že problém je mezi mýma nohama. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Sebekontrola? Můžu se vám na to podívat, jestli chcete." Pomaličku se nadzvednu a začnu mu rozepínat kalhoty. Potom mu je sundám, ale spodní prádlo mu nechám a jeně si sednu na jeho rozkrok kde ucítím jeho vzrušení. "Mám se vám tedy na to podívat?" zeptám se ho a jen tiše sedím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nadzvedne se a rozepne mi kalhoty. Dokonce mi je sundá a sedne si na mě. Mírně se prohnu a ruce mají tendence opět vyjet nahoru. Penis ve spodním prádle se snaží postavit a tak tlačí na jeho stehno. "Sestři...jestli poradíte bez toho, aby jste se podívala, tak prosím...ale radši bych..aby jste se podívala...co já vím, co s tím mám...občas mě to tak ovládá, jako bych to ani nebyl já." hovořím jako zoufalý pacient. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ucítím jeho reakci a taky jeho penis na mém stehně. "No tak..podívám se vám na to." Zase se jemně nadzvednu a teď mu stáhnu i trenky. Zahraju údiv a dám si ruku před pusu. Potom se prsty jemně dotknu špičky jeho penisu. "Hm...uvidím, co se dá dělat..." Začnu mu penis jakoby prohmatávat a kontrolovat. Potom jemně sjedu i na jeho varlata. "Kdy se vám to obvykle stává?" |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nadzvedne se a sundá mi trenky, trochu zčervenám nad tím, jak na to kouká a ještě si zakrývá ústa. "Je...je to vážné, sestřičko?" zeptám se zoufale. Jak se mě dotkne špičky, vydechnu a penis se napřímý. Pokračuje a dotýká se ho více a dokonce i na varlatech. Tiše vzdychnu nad těma jemnýma dotekama. "Pokaždé..když...když vás vidím..sestři....a je to horší...a horší...někdy stačí..jen myšlenka." hovořím tiše a snažím se trochu krotit, přeci se na prohlídce nevzdychá. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Jestli zůstanete...splním vám přání." slibuji a držím se, abych ho nepolíbil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Teď se prosím posaďte, musím udělat odběr." Nechám ho, ať si sedne a opře se o čelo postele. "Roztáhněte prosím nohy." Počkám, až to udělá a potom si kleknu mezi jeho nohy, zlehka chytnu jeho penis a strčím si ho do pusy. Opatrně jezdíl nahoru a dolů a stále zrychluji. Něžně ho přitom hladím prsty u kořene. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Odběr?" zeptám se a oči se rozšíří překvapením. Posadím se a opřu se, podle přání roztáhnu nohy a jen se dívám, co jde dělat. Můj penis zakrátko skončí v jeho puse a jeho rty mi po něm jezdí. Zakloním hlavu a hlasitě začnu vzdychat, nohy se roztáhnou ještě víc. Rukou mu jezdím ve vlasech pod kloboučkem a druhou jezdím po jeho těle a kostýmku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dokonce mě i chvili trápí a já se jen zničeně dívám, jak si upravuje drdol a čepeček. Smutně se na něj dívám, toužím po něm. Přijde mi to jako věčnost, než se mi zase začne věnovat. Rukama už oběma jezdím po jeho těle a vlasy už nejdu. Nechci další přerušení. Nejdříve se mi věnuje jazykem a pak postupně pokračuje tam, kde přestal. Prohybám se a jedna ruka sjede z jeho těla a zatne se do postele. Vzdychám nahlas a tělo se napíná pod jeho doteky a pod blížícím se vzrušením. " Sestři....ten odběr...bude do..ruky?" zeptám se mezi vzdechy a zasténám, jak vyjede rty nahoru. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Klidně pokračujte dál jako do ted, bylo to přímo skvělé...a ten problém...polevoval." vysvětlím a pohladím ho rukou po tváři. Trochu se chvěji,ale i tak se mi povede ho pohladit s citem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vzrušení stoupá a já cítím, že tentokrát to neoddálím. Vzdychám a ruka se zatíná do postele, druhá ho tiskne na těle a snaží se co nejvíce ovládat. Netrvá to dlouho a s touto něžnou péči mě dostane, zasténám a i druhou rukou se chytím postele, prohnu se a Aillenovi se dostane dávky potřebné k odběru. Zavřu oči a jen dýchám, skácený na posteli a v plné moci sestřičky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro V tom vrušení ho však polknu. Zarazím se a přikryju si rukou ústa. Eita leží na posteli přede mnou. "Já...já...omlouvám se pane, ale...já...je to...polknuté...moc-moc mě to mrzí...prosím...potrestejte mě..." Kleknu si před ním a hluboce se ukloním. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co to udělá, strhnu si k sobě naklín a vášnivě ho políbím, Strhnu z jeho vlasů čepeček a rozpustím mu drdol,kterým mě trápil. " Za trest....budete..." řeknu a rukou mu zajedu pod sukýnku mezi nohy. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Posadí si mě na klín a políbí mě. Dokonce mi i zozpstí vlasy. Přitom já, jako poslušná sestra držím jeho příkazů a jeh trestu. Sjede mi pod sukni do rozkroku. "Ne to ne pane..." Vydechnu tiše a mé tělo zaeaguje na jeho dotyk. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Cože..ještě protestuje..a já svůj trest ještě nevyřknul...jak si to představujete?" Ruka vyjede a já ho s nabývající silou chytím za boky a otočím tak, že je ke mě zády. "Překlon se" Nakáži vyhrnu mu sukýnku a stáhnu prádlo ze zadku, jakobych se mu chystal naplácat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Pa-pradon..." Zatvářím se trochu vystrašeně. Otočí si mě a já jsem k němu zády. Vyzve mě k předklonu. "A-Ano pane.." Přikývnu a předkloním se tak, jak si přeje. Vyhrne mi sukni a potom mi i sundá prádlo. "Očekávám...váš trest a..pokyny..." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Roztáhnu mu více nohy a dráždivě jezdím po jeho penise, i okolo otvoru. "Jsem vám chtěl naplácat..ale ted to bude teda horší." na to se sehnu a přejedu mu po pytlíku jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Cítím, jak mi roztahuje nohy ještě více. Začne mě dráždit a jezdí jak po penisu, tak okolo otvoru. Sehne se a jazykem podráždí má varlata. Moje ruce i nohy se roztřesou. "Ho-horší?....jak...jak moc? A za co?...já netvrdil...že jsem slečna...já..já..." Snažím se něják obhájit, ale asi to nevýjde. Jednou jsem slíbil, že mě může potrestat a tak mi to vadit nesmí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zničehonic přestanu a otočím ho na záda, takže leží přede mnou a já se nad ním skláním. "Jen to bude s bonusem." poznamenám a bez okolků vjedu rukou pod sukni. I přes to, že to vypadá na drsné zacházení, při kontaktu s jeho citlvými partiemi se chovám něžně a opatrně. Stále to beru jen jako hru, nechci ho trestat doopravdy. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Otočí mě na záda a poněkud drsně my vjede rukou pod sukni. "S...s bonusem...?" Vykoktám mezi vzdychy způsobenými něžným zacházením. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přestanu si hrát a stáhnu jeho prádlo úplně a odhodím ho stranou. "Sestři...ta vaše sukýnka...proč pod ní nosíte takové blbosti..jak vás mám trestat, když mě takto od toho zdžujete?" nasliním si prsty, znova neurvale vjedu pod sukni a nasliněnými prsty kroužím po špičce, přitom se na něj dost uchylně dívám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přestane a sundá mi prádlo. "O-Omlouvám se...ha...promiňte..." Omluvím se i když vlastně není za co. Zase prudce vjede pod mojí sukni a ucítím jeho nasliněné prsty na špičce svojeho penisu. Zleknu se jeho pohledu a přikryju si tvář rukama. Jinak však nevzdoruju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Chcete vědět bonus....opravdu...co asi udělá člověk..když vidí svojí oblíbenou sestřičku...a má na ní chutě?" sjedu níž a zakroužím kolem otvoru. Stále mám ten úchylný hlas. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To...to snad ne...copak...vy chcete...ale já...jsem kluk...to...to nejde..." Snažím se brátit a trochu sebou zmítám, obvláště, když se jeho ruka přiblíží k mému otvoru. "To...to nemůžete..." Řeknu tichým roztřeseným hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začne sebou zmítat a já stále držím jeho ruku, skláním se nad ním a své nohy mám mezi jeho, takže je má roztažený. " Ano...jstekluk...a o to větší mám na vas chut..takový krásný klučík....který si o to tou sukýnkou říká." bříškem přejedu kolem okraje otvoru a vrátím se k jeho penisu, který s láskou hladím. "Řekněte mi důvod..proč nemůžu?" na to se sehnu a políbím ho. Jazykem proniknu do jeho úst. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kou...půjdeme domů..." zašeptám mu jenom do ucha, neustále ho hladíc po vlasech. Ano domů. Teď už budeme mít jen jeden domov, oba. Spolu. Už není nic, co by ho drželo jinde. Vím, že nejhorší by teď bylo, aby teď Kou zůstal v tomhle prostředí, takže ho prostě popadnu do náruče, protože nevím, jestli by byl schopný nějak rozumně jít, a odnesu ho ven, kde za okamžik zastaví taxi. Usadím ho na zadní sedadlo a tentokrát nechám řidiče jet opatrně. Jakmile dorazíme domů uložím Koua do své postele a nechám mu připravit čaj. Za celou dobu ho ani na chvíli nepustím a i teď si sednu na kraj postele a tisknu jeho ruku. Musí si odpočinout, ale vím že ho nemůžu nechat samotného, takže se od něj nemíním ani na krok hnout. Tvářím se opravdu ustaraně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Držím ho a ruka se vrátí pod jeho sukynku. Ještě předtím jí opět nasliním. Přejedu po špičce jeho penisu a sjedu k otvoru, Aniž bych pronikal dovnitř, tak zatlačím. "Sestři...a pokud to nechcete..proč tak vzdycháte....líbí se vám to...tak to přiznejte." jemně ho kousnu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nasliní si prsty a opět je rukou pod mojí sukní. Dotkne se špičky mojeho penisu, ale potom sjede k otvoru a zatlačí na něj. Trochu hlasitěji zavzdychám. "Já...to...to nejde...jsem vaše sestra...a vy...jste pacient..." Snažím se vyhnout tomu, abych musel říct, že se mi to líbí. Kousne mě a já opět nahlas zavzdychám. Chvíli sebou ještě vzmítám, ale potom už to vzdám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jediné co dělám je, že se pevně držím Hizokua. Teď je jediný, koho mám, takže ho nemíním pustit. Neustále ale brečím...máma, ještě než zemřela, tak mi řekla, že mi tohle zatajovala, abych se netrápil. Vím, že měla pravdu, kdybych o tom věděl, tak bych se hodně trápil. Chvíli jen tak ležím v Hizokuově posteli, než se řpestanu dívat do prázdna a zavřu oči. Cítím se moc unavený. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ta bolest přejde. Přejde a všechno bude v pořádku. Budeme už jen my dva. Nikdo nám nebude stát v cestě. Brzy...určitě to přebolí. Nepřestávám ho hladit a nemíním přestat, i když je to nejspíš k ničemu, nechce se mi spát a klidně u něj budu takhle sedět celou noc, abych věděl, že je v pořádku. Cítím se teď trochu provinile a tohle je to nejmenší co můžu udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Můj pohled je pořád stejně prázdný jako včera, jen už nebrečím. Už nemám žádné slzy. Dívám se do stropu, i když tam vůbec nic nevidím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Odejdu jen na maličkou chvíli abych přinesl snídani, kterou zatím Nana připravila. Sám se jídla nedotknu, jen položím tác na stolek a znovu chytím Kouovu ruku. Zanedlouho se mi podaří taky usnout, byť v dost nepohodlné pozici, napůl v sedě. ANi se tomu nebráním. Trocha spánku mi prospěje a jídlo tu Kou má, takže když se probere, může se zatím nasnídat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ruka vyjede nahoru a chvili ho ještě dráždí a pak zničehonic přestane. Pustím ho a sednu si do čela postele, a obejmu své nohy. Nasadím výraz ztrápeného kluka. "Moje sestřička..moje sestřička..vidíte to...tohle mi to dělá..pořád a stále...já ...nejraději bych vás láskou stále objímám, líbal vás a vzrušoval..copak to jde...a aaaa...pomozte mi sestři.....je mi jedno..že jste kluk..já..Já vás miluji." dívám se mu do očí a natáhnu k němu ruce, jak prosím o pomoc. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Měl bych se najíst, ale víc teď potřebuji jeho.. Pomalu vstanu a obtočím kolem něj ruce, je mi jedno, že teď spí, já tohle potřebuji. Přitisknu se k němu a opřu si o něj hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Začnu ho znovu hladit po vlasech a chvíli mlčím. Nejsem si jistý co říct, jako by ho každé neopatrné slovo mohlo ranit. "Kou...měl by jsi se najíst..." vypadne ze mě nakonec. Nejsem si úplně jistý, jak na tom je, takže jsem raději opravdu obezřetný. A navíc nejvíc mu stejně nejspíš pomůže, když se vrátí do běžného života, když všechno bude zase normální a on nebude mít čas přemýšlet nad zlými věcmi. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Teprve po chvíli lehce přikývnu, ale neudělám jediný pohyb, který by naznačoval, že bych to chtěl udělat brzy. Nechci se ho te'd pustit...a jít se najíst rovná se pustit se jej. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ano..je to pravda...líbím se ti..o..to je dobře..teda to rád slyším....já..já to vím..a proč nešlo...jo takhle...slibuji...budu jemný." Odpovídám a jak se přibližuje, udělám mu místo až skončí u mě v náručí. Hladím ho po vlasech a něžně ho do nich líbám. " Teda..ještě chvili...a vážně bych se neudržel...opravdu ti to sluší, Ai-chan." čímž nenásilně ukončím hru. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan?" Otočím se po chvíli na něj. "Ty by si chtěl? Zase se milovat? Já...taky bych chtěl. Ale zase nechci to dělat pokaždé co se vidíme, víš..." Řeknu trochu smutně. Nechci aby to skončilo tak, že půjde jen o sex. I když Eitovi věřím...chci se ujistit, že to tak neskončí. "Eita-chan? Ale měl by si asi dokončit, co jsi začal..." Řeknu tiše otočím se na něj a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Já...to víš, že bych chtěl s tebou se milovat....jsi skvělý milenec...jak bych po tobě nemohl netoužit?" přitáhnu si jeho obličej a něžně ho políbím. " Neskončí to jen na sexu....jen milování bude součástí vztahu." ujistím ho. Osloví mě podruhý a já zbystřím. Políbí mě a já si ho něžně přivinu a otočím tak, aby se ted on opíral o čelo postele. "Ai-chan....copak mám dokončit....ty...chceš nakonec taky odběr...jestli ano, milerád ti ho udělám...přece bych tě nenechal trápit...takovýho nádhernýho kluka." poznamenám a přiblížím se k němu, rukou jedu po jeho noze,ale u okraje sukýnky se zastavím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přitisknu ho těsněji k sobě, aniž bych ho přestal hladit. "Pár dní si odpočineš...vím že je to teď těžké. Omluvím tě v práci...ale nemůžeš přestat žít. Slib mi, že to nevzdáš, že budeš silný. Pro mě...pro nás. Dobře?" podaří se mi nakonec alespoň trochu sesbírat myšlenky. Je mi trochu úzko z toho, že vůbec nevím, jestli bude schopný mi tohle slíbit, ale věřím že ano. Chci věřit že dokud jsem s ním, zvládne to. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...pokusím se..." ozve se slabounký hlásek. Nevím, jak dobře tohle zvládnu přežít, ale opravdu mi nezbývá nic než pokusit se to překonat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já budu s tebou...neboj se budu tady pořád. Pokud pro tebe můžu cokoli udělat...jenom řekni," zvednu k sobě jeho tvář, abych se do ní mohl na chvíli zahledět, ale vidím jen smutek. Nemyslím, že teď můžu něco udělat, kromě toho, být s ním. I když bych moc rád...snad na něco příjdu. Jinak bych byl ostudný bratr...i milenec. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce přikývnu hlavou, ale nijak jinak se nepohnu. Nemám ani tu nejmenší sílu dělat něco jiného, než nechat sebou teď hýbat jako s panenkou. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Otočí mě a já se teď opírám o čelo postele. Řekne, že jsem nádherný a já se jen začervenám. "Prosím Eito...udělej mě..." Zavzdychám když ucítím jeho ruku, jak mi sjíždí po noze. Potom se ale zastaví u sukně a moje vzrušení to jen zvětší, to jak to oddaluje. "...Prosím...Eita-chan..." Zavzdychám, aby pokračoval. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Roztáhnu něžně jeho nohy a kleknu si mezi jeho nohy. Skloním se a líbám jeho nožky, jeho stehna a postupně jedu nahoru.Rukou dám nastranu sukýnku a pokračuji v polibkách až k tříslům. Něžně líbám jeho penis i jeho varlata. Jazykem sjedu i k jeho otvoru a zase zpátky. Přitom rukou chytím jeho penis a ve zrychlujícím pohybu ho dostávám do plného vzrušení. Jazykem znova vyjedu nahoru a jazykem si přitom hraji na špičce, teprve po dostatečném vyhrání si ho dám do pusy a pohybuji jak hlavou,tak rukou posunutou o kousek níž. Rty stiskavám jeho špičku a pokračuji tak dlouho, dokud se neudělá. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak jsem si myslel...teď nemůžu dělat nic, jen mu dát čas. Vážně se mi tohle vůbec nelíbí. Nemyslel jsem si že by to mohlo být takhle zlé... Jaký já jsem idiot. Nechápu žádné pocity. Proto mě to teď tak mate, když se s nimi střetávám, díky Kouovi, víc a víc. Teď ale nesmím zaváhat. Teď musím stát pevně, aby se o mě mohl Kou opřít. To je jediné, na co se musím soustředit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po chvíli zavřu oči a pokusím se nemyslet na mámu. Jenže mé myšlenky jsou roztřepené a já je nedokážu zachytit. Před očima se mi míhají chvíle, které jsem pročil s mámou, kdy jsme se smáli, hráli si... Nedokážu na to zapomenout, vyhnat to z hlavy. Ale já na to nechci myslet, protože to bolí ještě víc. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sukýnku mu zase narovnám a přesunu se nad něj. Dívám se na jeho krásný obličej, na jeho vyčerpanost a pohladím ho po tváři. " Ai-chan..tak jak se ti to líbilo..jsi spokojen?" na tváři mi hraje usměv, protože o jeho spokojenosti jsem přesvědčen. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vážně se musíš najíst..." řeknu prosebně a trošku ho od sebe odtáhnu, aniž bych ho pustil. Vím že není dobré nechat ho takhle odmítat svět to prostě nejde. Jen by se všechno zhoršilo. "Já nikam nejdu. Tak...prosím tě?" požádám ho opatrně. Je na mně vidět, jak moc jsem bezradný a nejistý. Dost vzácný okamžik. Opravdu se mi to nestává často. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po jeho slovech sklopím zase zrak. Opravdu bych měl něco sníst..ale. "Nepustíš mě, že?" zeptám se ho s mírným strachem. Potřebuju. abych cítil, že opravdu neodejde, potřebuji aby se mě teď dotýkal. Jinak bych na tom byl opravdu zle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Neboj se. Jsem tady jenom pro tebe," ujistím ho a stisknu jeho ruku pevněji, abych ho ujistil, že dokud nebude chtít, tak se od něj nehnu. Nepustím ho. "Ty to přece víš ne? Neopustil bych tě, jsi moje všechno. Nebo myslíš, že ti lžu?" Dívám se na něj pevně a vážně. Myslím že mu muselo dávno dojít, že je to pravda. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Teprve pak ho pustím a podle slov mu pomůžu svléknout oblečení sestřičky a vemu jeho věci, dám mu je do náruče a přenesu si ho do koupelny. Políbím ho. "Tak se mi tu hezky vypucuj a já jdu ti vyžrat ledničku a pak si sem taky skočím. Hrát pacienta bylo dost náručné." poznamenám a znova ho políbím,než ho konečně opustím a nechám ho osprchovat. Já se odeberu vyhledat, co tu má k jídlu pro absolutní nekuchaře. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Znovu se o něj na chvíli opřu, než se otočím ke stolku s jídlem. Ještě chvíli váhám, než vezmu talíř do ruky a položím ho na postel. Teprve pak začnu pomalu jíst...a pořád držím Hizokua hodně pevně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Budeme teď pořád spolu...jestli chceš, nepůjdu do práce. Zůstanu s tebou, pokud se na to necítíš," nabídnu mu. Myslím ale že by se měl on sám co nejdříve do práce vrátit. jednak Ken není trpělivý a navíc ho to bude rozptylovat. Ale teď ještě...chápu že je příliš brzo. A přece ho tu nemůžu nechat samotného v tomhle stavu... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Chci být tady.."řeknu tiše. Nechci do práce..nechci aby šel Hizoku do práce. Zůstal bych tady pak sám. Při té myšlence omylem stisknu Hizokuovu ruku ještě silněji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře...udělám co chceš," ujistím ho a jemně ho políbím na čelo. Pak se o něj opřu svým čelem a palcem ho hladím po tváři. Neumím víc, než ho takhle utěšovat, i když vím že je to málo. Dřív než do pohřbu ho stejně nemůžu zapojit do normálního života, to nepůjde, pak by se stejně sesypal znovu. A do té doby musím něco vymyslet... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne vstávat a pomůže mi se sevléct. Potom mi podá moje věci a vezme mě do náruče. Usmívám se a chytnu se ho kolem krku. Donese mě do koupelny, postaví mě na zem a políbí mě. Začnu se smát tomu co říká, ale on můj smích přeruší polibkem. Odejde a já si odložím věci a jdu se osprchovat. Za chvíli vylezu dobře se osuším a obleču se. Ještě se trochu upravím a odejdu za Eitou do kuchyně. Zezadu ho obejmu a dám mu pusu na krk. "Tak co dnes bude k večeři mistře kuchaři?" Usměju se na něj, pustím ho a přitočím se vedle něj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem rád, že se mnou zůstane. I když vím, že bych měl ještě něco s níst, nemám na to chuť, takže už nepokračuji. Místo toho obtočím svou volnou ruku kolem Hizokua a přitisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojím a nechám ho, ať se jde osprchovat. Mezi tím uklidím nádobí a strčím do mikrovlnky popcorn. Eita vyleze z koupelny. "Nechceš se jít dívat na nějáký film?" Zeptám se ho a v ruce držím misku s popcornem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Netrvá mi to dlouho a tentokrát mám mokrý jen konečky. " Film..domácí kino..no výborně....co máme za nabídku..hm..popcorn..Ai-chan..co tu ještě skrýváš?" obejmu ho a společně ho odvedu ke stolku, kam odložíme popcorn. "Tak kdepak jsou filmečky..na co máš chut..komedie...drama..horor?" něžně mu dám pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když konečně něco najde odejde to pustit. Zeptám se co to je, ale odmítne mi to říct s tím, že uvidím. Potom si sedne vedle mě a já se k němu přitulím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se vedle a obejmu ho kolem ramen a přitáhnu si ho k sobě, přitom jednou rukou chroupu popcorn. V televizí komedie, kterou jsem tam náhodou našel, Formule 17. Tisknu si ho k sobě a v některých momentech si ho a dám mu pusu do vlasů či na tvář. "Líbí a nebo tam mám dát něco jiného?" jen se ujistím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Film skončí já se na něj podívám. "Eita-chan? Uděláš pro mě něco? Chtěl bych si s tebou zase zatančit." Prosebně se na něj podívám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak běží titulky, vysloví své přání. Usměji se a pohladím ho po tváři. " Ale jistě..moc rád...tak počkej." vypnu video a pustím muziku. Najdu krásnou pomalou muziku a předstoupím před Aillena. Pokloním se před ním a natáhnu k němu ruku. " Smím prosit?" požádám ho o tanec. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita souhlasí s tancem a dokonce i odejde pustit hudbu. Potom se přede mnou pokloní a požádá mě o tanec. Moc mile se na něj usmeju a příjmu nabízenou ruku a postavím se. "Děkuji." Špitnu, trochu zčervenám a položím ruce kolem jeho krku. Po chvíli si i položím hlavu na jeho rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skončí muzika,ale já nekončím a dál tancuji ve stejném rytmu, dokud nezačne hrát další pomalá písnička. Vlastně jsem připraven takto tancovat do doby, co tam budou ty pomalé písničky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ai-chan...copak..líbí..nebo si přeješ ještě něco...kdybych tak dokázal číst myšlenky, odhadnout na co myslíš. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ty snad umíš číst myšlenky, Eita-chan...Jsi úžasný...miluju tě... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizokuova přítomnost a tichá hudba mě uklidňují. Po několika minutách už se zase cítím hodně vyčerpaný, takže znovu usnu. Nic jiného mi teď stejně nezbývá...než na tom budu lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejdřív si zajdu pro něco k jídlu, protože už mám taky zatracený hlad a pak se vydám k telefonu, abych vyřídil ty méně příjemné záležitosti. Byl bych rád, kdyby byl pohřeb co nejdřív, aby ty nepříjemné zážitky pro Koua skončily. Do té doby nembudu mít žádnou šanci dát ho dohromady. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Do té doby se Kouův stav vůbec nijak nezlepšil, vlastně jediné co celé dny dělal bylo, že spal, jedl, anebo byl co nejblíže u tebe. Zdá se, že jeho svět je úplně roztřištěný, i když vypadá den ode dne trochu lépe.-..ale ne dost. Snad se topo pohřbu zlepší. Po všech možných vyřizovačkách bylo určeno, že pohřeb bude dnes v jednu odpoledne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro V den pohřbu se rozhodnu nechat ho spát jak dlouho bude potřebovat, ale já sám vstanu brzo, abych zařídil poslední detaily. Vytáhnu ze skříně dva černé obleky a položím je v sále na pohovku. Dám se do snídaně a obvolám ještě pár lidí, abych věděl že všechno bude jak má být. Nikdy jsem si nemyslel že je to tak namáhavé, zařídit pohřeb. Jsem z toho zničený. Doufám alespoň že to půjde hladce. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Tancujeme takto několik písniček, dokud to nezastavím a neusměji se. "Tak a ted do postele....nebo máš ještě hlad..mám tam něco vzít, pití, jídlo?" zeptám se a rukama vyjedu na jeho boky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po několika dalších písničkách se zastaví a usměju se na mě. Úsměv mu oplatím. "Ne děkuji. Už nic nepotřebuji. Kromě tebe, aby si spal vedle mě zatím co budu spát." Řeknu své jediné momentální přání. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chvíli mi trvá, než si uvědomím, že dneska je pohřeb..a taky to,ž e tady není Hizoku..ale..taky se na něj nemůžu věšet věčně. Po malé chvíli vylezu z postele a začnu se oblékat do obleku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když se Kou konečně probudí, už jsem oblečený. Jen ho pohladím po vlasech. "Vem si něco k jídlu pokud máš hlad, auto tu bude za chvíli," pousměju se jemně, snažíc se mu alespoň tak dodat trochu odvahy, i když to asi bude k ničemu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ráno se probudím a tiše vstanu, tak abych ho nevzbudil a odejdu do kuchyně udělat nám snídani. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne, teď bych do sebe nic nedostal. Zase ho chytím za ruku. i když jsem si řekl, že bych to raději neměl dělat...pořád se bojím, že příjdu i o něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Probudím se a Aillen vedle mě není. Zvednu se a mžouravě a šouravě se vydám z ložnice. "Ai-chan?" zeptám se ještě ospale. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pojďme počkat ven," vybídnu ho a odvedu ho do předsíně, kde se obuju, ale hned potom ho zase chytnu za ruku. Aspoň takhle mu můžu vyjádřit podporu. Zanedlouho přijede černá limuzína. Snažil jsem se aby pohřeb byl co nejkrásnější. Možná z pocitu viny se snažím alespoň svými penězi vynahradit svou bezcitnost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když dojede limuzína, tak nastopíme dozadu. Tam se k hizokuovi zase přitulím, než dojedeme k hřbitovu. Stojí tam jen pár aut, vlastně všichni, kdo přišli na pohřeb jsou mámini spolupracovníci a známí. Nikdo další z rodiny. Hizoku se opravdu ukázal s tím, jak hezky to zařídl...jen nevím jak moc mi to pomůže. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile si sedne, posadím se naproti něj. ",b>Dobrou chuť Eita-chan." Popřeju mu a naliju si do hrníčku čaj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přišourám se ke stolu a ještě cestou zívnu. "Díky...tobě taky." znova zívnu a bez energie si nandám palačinku, namažu jí marmeládou a začnu jíst. Ovšem je to jedení, jako bych v půlce měl usnout. Oči mám jen jako škvírky, které násilý držím vzhůru. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po chvíli se na to už nemůžu dívat. "Vstávej. Jdeme spát." Řeknu přísně a postavím ho na nohy. Podepřu ho a odvedu ho do ložnice. Pomůžu mu, lehnout si na postel a sám si lehnu vedle něj. Stihnu nás akorát přikrýt a on už spí. Zůstanu však ležet vedle něj a po nějáké době taky usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Proberu se až po hodině a všimnu si ho u sebe, Přitáhnu si ho a znova zavřu oči. Už nespím, jen dýchám jeho vůni. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro I když to není asi nejvhodnější, držím stále Koua za ruku. Ti lidi okolo jsou mi ukradení. Když bude chtít, pustí mě sám. Připadám si tu trochu jako vetřelec, protože nikoho z těch lidí vlastně neznám a Kouovu mámu jsem potkal jednou...ale jsem tu jen kvůli svému bratříčkovi. Jen přetrpět ten obřad a věci zase budou lepší...určitě. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Jistě to má na něj hodně špatný vliv, i teď. Jakmile celý obřad skončí, tak začnou všichni účastníci třást rukou Kouovi s upřímnou soustrastí. Kou se přitom zmohl jen na lehké pokyvování hlavou. Za hodinu se všichni začali rozcházet pryč... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přítáhnu si ho a dám mu pusu na tvář. "Jak se ti spalo?" vyzvídám a hlas zní už jako normálně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Myslím že...měl bych tě tu chvíli nechat aby jsi se mohl s mámou osamotě rozloučit," řeknu nejistě. Ale tohle asi bude chtít udělat. "Pak...můžeme jet pro tvoje věci nebo domů, podle toho na co se budeš cítit," oznámím mu ještě, než konečně pustím jeho ruku a pomalu se vydám k autu, počkat na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Máma už tady není, její duše je pryč...takže budu mluvit jen do vzduchu, ale myslím, že mi to pomůže i tak. Píjdu k autu asi za deset minut.. "Chci domů," neupřesním kam domů, ale hizoku by mohl rozumět. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když se vrátí jen přikývnu na jeho prosbu. Ani na okamžik nezaváhám. Už považuju za jeho domov ten můj. Teď už ho budu mít pořád u sebe. Otevřu mu dveře od auta a nechám ho nastoupit, než sám nasednu. Dnes ho ještě musím nechat v klidu, to je mi jasné, ale musím vymyslet, čím ho zítra potěším a jak ho zase vrátit do života. Nemůžu dovolit, aby se dál utápěl v žalu . "Máš hlad?" zeptám se, když dorazíme domů. Měl by obědvat. V poslední době sotva jí. Sako hodím Naně a rozepnu si pár knoflíků na košili, abych se zase mohl cítit trochu volnější. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně ani nevím jak se domů s Hizokuem dostaneme. "Mám," přikývnu lehce, když si začnu zouvat boty. Odložím si sako stranou, než se zase dostanu myšlekama úplně nějak mimo a zastavím se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Spalo se mi hezky, alespoň jsem se ještě prospal." Oplatím mu pusu polibkem. "Copak budeme dělat dneska? Ještě dneska můžu být s tebou...ale bohužel mám zítra nějákou práci." Trochu posmutním. Ale jinak se k němu tisknu a usmívám se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zmíní se o práci a já se na něj jen podívám. "Cože....do práce?Jaká práce? Vždyt máš prázdniny a nebo..je to jako v tom domě..zase?" zeptám se přímo a zbystřím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ne...taková práce to není. Musím jet ke strýci a něco po mě chce. Ale s vymítáním to zřejmě nebude mít nic společného. Slibuju. A jestli jo, odmítnu to. Ano?" Dám mu pusu a lehnu si na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "A jestli strýček řekne něco o duchách, tak nejen odmítni,ale i zavolej. Nedopustím, aby tě někam hodil a já o tebe přišel." řeknu a znova ho políbím. Ai-chan...já se do tebe tak zabouchnul...a ty mě ted skoro odkopáváš..proč jsi najednou tak krutý..proč nemůžem být spolu...co ti na tom vadí...ach proč...proč najednou ..asi ti tedy vrátím klíč. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Slíbil jsem přece, že ti dám vědět. Neboj. To by si netroufl udělat a já ti určitě zavolám. Nepříjdeš o mě...já se o sebe umím postarat." Usměju se a snažím se ho uklidnit. Potom ho políbím a začnu se zvedat. "No...snídaně je sice studená...ale je. Pojď jíst." Lákám ho za sebou a sám dojdu ke stolu a ptom nechám ohřát čaj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Žít normálně...copak se válíme...jestli chceš, můžem vyrazit někam večer do klubu,ale zítra máš práci a tak to asi nevyjde....hm...úkoly..jasný..jako vždy....copak mě neznáš? Já jsem přeci ten slušný, vzorný žák na škole." Ukazuji na sebe a přitom mám ještě marmeládu v koutku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "takže si to rozmysli a můžem tam na hodinku či dvě skočit...jen tak, aby jsi si začal zvykat." mrknu na něj a dám si další palačinku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Na co myslíš? Vypadáš jako v jiném světě," zeptám se ho. Jen doufám, že neuslyším nic o smrti, toho mám dost. Ale potřebuju aby mluvil, aby trochu vnímal svět. Teď už musím dělat všechno pro to, abych ho zase rozveselil. Jenže jeho si dárky nezískám, to už vím. Takže se budu muset vážně snažit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Přemýšlím...co budu dělat," odpovm mu tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Tak už víme, co budem dělat, půjdem do klubu. Jen si řekni v kolik a v kolik mě vyrazíš domů, aby jsi se vyspal na strýčka." ušklíbnu se. Hold jsem mu stále neodpustil tu večeři. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já nevím...asi to pro tentokrát nechám na tobě, ano?" Usměju se na něj a na poznámku ke strýčkovi se nevyjadřuju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Hm...kdy vyrazíme..mrknem na film.nějakou komedii....potom dáme oběd a vyrazíme...at tě mám večer taky ještě chvilku pro sebe, než mě vyženeš domů." řeknu mu svůj plán a mrknu. Potom zkousnu do palačinky a z druhé strany vyteče trochu marmelády. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když dojíme začnu uklízet a pošlu Eitu, aby vybral nějáký film. Potom si sednu na pohovku a počkám i na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po dobu filmu ho hladím, nenápadně ošahávám a tisknu si ho k sobě. Ovšem oči z obrazovky nedám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když film skončí, uvařím obět a jakmile ho sníme a uklidíme po sobě, zajdu do ložnice a začnu si vybírat oblečení. "Eita-chan? Půjdeš mi poradit?" Zavolám na něj, zatím co před skříní stojím jen ve spodním prádle. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro stojí tam jen tak a tak neodolám a obejmu ho a políbím na krk. " teda, jestli tady budeš stát ještě na sebe, tak tě tu přepadnu." Zadívám se mu přes rameno do skříně. " Já bych to viděl na černou barvu....aby jsi byl co nejvíce nenápadný...tak co tu máš černého. "Postupně začnu ukazovat, co by si měl vzít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdem do jednoho z klubů, kam velmi často chodím. Je taky příjemné prostřetí zvláště tak brzo. Zasednu ke stolku vzáději a objednám pro sebe pivo a pro Aillena to, co si řekne. "Tak jak se ti tady líbí?Není to tah rozný,ne?" ujistím se a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dorazíme do klubu, kde je opravdu příjemně. Obědnám si prozatím pomerančový džus. Vzápětí však dříve neš džus, dostanu od Eity pusu. "Je tady hezky." Usměju se, protože se mi tu opravdu líbí. Dostaneme objednávku a já se přitočím k Eitovi. "Můžu si cucnout?" Ukážu na sklínku a následně se napiju. Postavím skleničku na stůl a její obsah se zmenšil o čtvrtinu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ukáže na pivo a já mu dám napít. "Tak co..mám to dobrý či ne?" zeptám se a něžně poíbím jeho rty přitáhnu si ho a napiji se i já, čímž ve mě zmizí půl skleničky. Dokonce tu ještě není nikdo známý. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale jistě já jsem slepý. Vidím jen nás dva. On vidí dál. "A na co jsi přišel?" zeptám se nakonec a zadívám se raději na jídlo, které právě přinesla Nana. Pořád musím uvažovat, jestli Kouovo utrpení za to stojí. I když ta moje sobecká část říká jasně že ano, je tu něco, co mi říká, že ne. A jak jsem se na tohle těšil...není to vůbec takové, jak jsem si myslel. Vidím věci moc jednoduše. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jo je dobré...dobře vychlazené." ;Přitáhne si mě a sám se napije "Eita-chan...příjde tu někdo, koho znám?" zeptám se na půl s obavou, ale nápůl by se mi to i líbilo. I když Eita mi docela stačí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naštěstí už se mi jí lépe než den po smrti mé mámy. Přesto ale nejím dostatečně dost..možná ještě chvíli nebudu. "Chci zůstat s tebou.."řeknu po chvíli. I když, tahle slova co sjem řekl byla jasná, že budou pravdivá, ještě než jsem je vyřkl. Opravdu si teď nepřeji nic jiného,než být co nejvíce s Hizokuem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podívám se ke vchodu a příjdou další náštěvníci. Jen na ně zamávám,ale oni zamíří jinam. " Koukám, někdo příjde i známý, ale zatím budem mít klid. Ovšem jestli toužíš po společnosti, není problém, v mobilu pár známých mám." Zasměji se. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Už budeš pořád se mnou. Nenechal bych tě jít, ani kdybys chtěl," řeknu popravdě, i když si uvědomím, že to možná znělo výhružně, i když jsem to řekl jemným, klidným hlasem, takže se alespoň trochu usměju. "Budeš už chodit do práce? Myslím že bys měl...pomůže ti to a navíc Ken si nebude brát servítky. A já budu muset taky, nebo oba poletíme," upozorním ho, stále nijak naléhavě, ale myslím že už by mu to mělo být jasné. Obzvlášť při množství telefonů, kterými mě z agentury v poslední době zahrnují. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli jsem po jídle. Vzhledem k tomu, kolik toho sním se není čemu divit. "Možná bych mohl zkusit jít do práce zítra," řeknu po chvíli. Nejsem si jsitý, jestli to zvládnu úplně, ale budu se snažit, navíc to bude jen na pár hodin. Možná to vydržím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kdyby ti nebylo dobře, nebo se prostě cokoli dělo, přijď za mnou a já tě vezmu domů," slíbím mu. Máme připravovat další kolekci a tak je nejvyšší čas abych konečně do práce přišel, nemůžou to kvůli mně pořád odkládat. A Kouovi to jistě prospěje. "Pak tě můžu někam vzít na oběd, nebo kamkoli budeš chtít," navrhnu, přemýšlejíc nad místem, které by ho mohlo rozveselit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chvíli přemýšlím, co bych tak mohl teď dělat, ale nakonec prostě vezmu Hizokua za ruku. Pak se vydám k němu do pokoje, vlastně je to svým způsobem už i můj pokoj, protože jsem v něm pořád. Praštím sebou do postele. Jsem pekelně unavený. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Chodíš tady často?" Zeptám se ho a přitulím se blíže. Je mi tu s ním moc dobře. Napiju se džusu a zase skleničku odložím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Za normálních okolností bych téhle situace zneužil, ale teď si to nemůžu dovolit. Mučivé. "Chceš už spát? No jak chceš...jsi asi unavený...ale já si nejdřív skočím do sprchy. Odpočívej," políbím ho jemně na čelo, popadnu nějaké oblečení a zamířím do druhé koupelny. Nechci Koua rušit a navíc když bude spát můžu ještě chvíli pracovat, měl bych zítra donést alespoň jeden návrh a nemám žádný dokončený. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se stočím do klubíčka a přitisknu se k posteli. Měl bychs e sebrat, ale i přesto...tohle je opravdu bolestivé. Snad na tom budu lépe až začnu chodit zase d práce. Za chvíli se mi povede usnout...cítím se těch posledních pár dnů opravdu vyčerpaný, hlavně psychicky. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Chodím jsem....no, co je to často...řekněme dost na to, abych tu znal obsluhu a pár pravidelných hostů...stačí takto..ale pokud se ti tady líbí, rád tě sem budu brát a třeba i častěji...a nebo můžem vyzkoušet i jiné kluby." přejedu mu dlaní po tváři a něžně ho políbím do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Yo Taka-kun, tak jak je? Snad tě hlava ještě moc nebolí. Kdyby jsi chtěl, a měl čas, sedíme já a Ai-chan u spícího páva. Eita. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když se mi to podaří, zrovna zazvoní telefon a já najdu sms od Eity. Kou spí...a do rána bude, bylo toho na něj hodně, takže se nemusím bát, ale přesto si nejsem jistý, jestli bych ho tu měl nechat o samotě. Nakonec řeknu Naně, ať ho hlídá jako oko v hlavě a kdyby se cokoli dělo ať mi zavolá. Pak se obléknu a vydám se za Eitou a Aillenem. Už jsem s nikým nemluvil moc dlouho a leze mi to na mozek, tak se na chvíli vyvenčím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Takže říkáš, že ty kluby a já cukrárny?" Zasměju se. "To to budeme muset něják prostřídat." Roztomile se na něj usměju po polibku do vlasů. "Co tady vlastně budeme dělat, kromě toho, že budeme pít?" Zajímám se, protože to mi není úplně jasné. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Jo, ..střídat to můžem..jen nevýhoda je, že já sladký rád a tak půjdu rád do cukrárny, ale ty a kluby..tady se poslouchá muzika, popíjí a kecá....takže my se tu budem tulit, povídat si a poslouchat muziku...a nebo si můžem...hm..zahrát šipky..chceš?" zeptám se ho a jen tak se podívám na terč, který asi moc zajmu návštěvníků klubu nemívá. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vytáhnu ho ze sedačky a dojdem k baru. Všimnu si nějakých hracích automatů, jak taneční, tak i jiné. "No vidíš...a nebo jít sem...teda...tam jsem ještě nešel..a nebo šel,ale to jsem musel být dost pod obraz..nevěděl jsem, že to tady mají. Jak umíš dobře zpívat?" ukáži na soukromé karaoke. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Trochu se poděsím. "Ka-karaoke?" Vypadne ze mě nakonec a trochu poblednu. "Já...já nevím, jak umím zpívat. Já se neslyším a před nikým jiným jsem ještě nezpíval...ale jestli tam chceš jít, můžeme to vyzkoušet." Snažím se alespoň předstírat nadšení a radost. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Poděsí se a pobledne. "Ai-chan...ty vypadáš, jako kdybych tě měl posadit na elektrický křeslo...však nemusíme, pokud nechceš...nebo se na to necítíš. ... jen se podíváme, co tu všechno je." Znova ho chytnu za ruku a dojdem ke Karaoke. Projíždím různé písničky. "Tak ..kterou znáš?" zeptám se a přitom ho sleduji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No jestli by si chtěl, tak to zkusit můžeme. Nějáké písničky taky znám ale...jde o to...Víš přece, jak jsem na tom s trémou." Zastydím se, že mě něco jako tréma přemůže. Přitulím se k Eitovi a přes rameno mu koukám na písničky a ukazuju na ty, co znám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zadívám se na písničky, které ukazuje a vyberu jednu, kterou znám i já. " Tak co třeba tuhle...zkusíme to...a vždyt tu nikdo není...ani noha...kromě mě...a mě by jsi přeci zazpíval." zaprosím a otočím hlavu k němu a dám mu pusu na tvář. "Jestli chceš, můžu to zkusit s tebou, však víš, jak já zpívám. Slyšel jsi mě." usměji se a přistoupím k přístroji. Propletu naše prsty a přitáhnu si ho k sobě. Druhou rukou vemu jeho a dám jeho prst na tlačítko start. Pak se na něj jen zadívám a nechám ho, at se rozhodne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ukazuje písničku a já se na ní chvíli dívám. "No tak...dobře...ale ze začátku mi to asi moc nepůjde. Později to už snad bude lepší." Podvolím se, jako že budu zpívat. Dostnu od něj pusu a to mě maličko povzbudí. "Klidně to můžeš zkusit se mnou. To není problém." Usměju se na něj trochu. Přitáhne si mě k sobě a potom mi položí ruku na tlačítko. Ruka se sice trochu klepe, ale po chvíi tlačítko zmáčknu. Začne hrát hudba a já začnu trochu nejistě zpívat. Ze začátku se mi hlas trochu třese, ale zpívám čistě. Postupně se uklidním a hlas se přestane i třást. Písnička skončí. "Eh..no jaké to bylo?" Zeptám se trochu nejistě na výsledek. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Písnička skončí a on je znova nejistý. Obejmu ho a políbím ho. "Zpíval jsi krásně...dokonce jsem z tebe zapomněl slova...a tak jsem si tě mohl poslechnout..nechceš zkusit další, baví tě to?" zajímám se a chci, aby se se mnou cítil dobře a nenudil se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zadívám se do seznamu písniček a vyberu další, kterou já neznám,ale Aillen tvrdil, že jí zná. " Tak a tahle je zcela na tobě...já u ní neznám slova." Prst se objeví na tlačítku start a zmáčkne ho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Písnička skončí a on se posadí a hledá džus. Příjdu k němu a obejmu ho, potom ho odměním pusou na rty. "Zpíval jsi dobře....sice tam bylo pár chyb,ale na to, jaká to byla písnička, já..nepřestávám tě obdivovat. ..dojdu ti pro džus a já to pivo asi už budu mít pěkně prohnaný větrem. " Vzdálím se a ještě na něj mrknu. "Zatím si vyber další písničku." Odejdu pro naše pití ke stolu. Za chvili jsem zpět a s úsměvem mu podám jeho džus. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když se vrátí, už jsem trochu v pořádku. Chytnu sklínku a hltavě se napiju. Písničku sem však ještě nestihl vybrat a tak se otočím k Eitovi, aby mi poradil. Nakonec však najdu jednu šílenou písničku, která se mi kdysi dost líbila. Je to sice pop, ale byla v jednom anime. Pustím ji a začnu zpívat. Je opravdu dost veselá a šílená a tak se celou dobu usmívám a dokonce i začnu tančit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vybere jí až když jsem s ním a s jeho výběrem souhlasím. Sice jí neznám moc dobře,ale párkrát jsem jí slyšel. Je trhlá. A podle toho se i on začne chovat. Zpívá a vypadá to, že do této písničky se i vžil a tancuje. Tleskám a taky se přidám s trochou do mlýna a udělám pár tanečních pohybů. Písnička skončí a já jí s nadšením pustím ještě jednou a nyní s ním zpívám taky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nechceš zkusit najít něco, co bychom mohli zazpívat společně? Nějáký duet nedo něco takového." Otočím se na něj a usměju se. Potom však stále ještě rozdováděný písničkou mu skočím do náruče a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan..znáš nějakou, kde by se hodil tvůj hlas a ten můj bručák....co tahle?" ukáži, kde zpívá v originále jedna holka a jeden kluk. S nevinným úsměvem hledím na svého kawaii kluka. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ukáže na písničku. "Ale..ale..to bych musel zpívat holku." Namítnu, ale co bych pro Eitu neudělal. Nakonec přikývnu a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Tak se připrav...začneme." upozorním ho a pustím vybranou písničku. Začíná on a já se po pár taktech přidávám. Zpíváme duet a docela nám to jde. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen má u sebe džus a já pivo , a svým chováním, tím že zpívám, to vypadá, že určitě není moje první. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začnu zpívat a Eita se ke mě o něco později přidá. Myslím, že nám to spolu celkem jde. Písnička skončí a já mu zase skočím do náruč e. "To bylo krásné Eita-chan...že jo?" Směju se a jsem šťastný z našeho výkonu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Budem pokračovat či si dáme chvilku pauzu...máš tu ještě zbytek džusu a už tu na tebe čeká další." zajímám se a projíždím seznam písniček, který tento automat nabízí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No...dopil bych alespoň ten jeden džus." Usměju se na něj a otočím se k džusu. Jeho nechám, ať si prohlíží písničky. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přejdu k němu a obejmu ho. Vemu si nové pivo a než se napiji, dám mu polibek, na to pivo vypiji skoro celé najednout. " A co to doplnět i tancem, náhodou se krásně pohybuješ." dám mu pusu na čelo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Obejme mě a políbí. Potom se věnuje svému pivo a skoro celé ho vypije. "Myslíš? Já...moc to teda nedělám. A...nejsem si jistý, jestli v tom jsem tak dobrý...ale možná dáím na tvoje slova." Usměju se a pusu mu oplatím. "Tak co teď? Zpíváme spolu nebo zpívám já? Mě se moc líbilo zpívání s tebou" Usměju se na něj a tisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Můžem zpívat spolu, pokud se ti to líbí a nevadí ti ten můj bručounský hlas." zasměji se a ukáži na jednu ze dvou písniček. "Tak tuhle...odpočítej si to a já to na jedna zmáčknu." Připravím prst a jen co mi to odpočítá, zmáčknu start a hudba začne hrát. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Mě se líbí tvůj hlas...ty se mi líbíš celý. A zpívat s tebou je moc příjemné..." Ukáže na písničku a potom mi nakáže ať to odpočítám. Udělám tedy tak, jak chci a potom začneme oba zpívat. Pomalu se uvolňuju a začínám se bavit a tak začínám zpívat více nahlas. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Písnička začne hrát a já zpívám s ním, i když postupem času jak on přidává na hlase, já se trochu ztrácím. Nejsem zvyklý zpívat v tak velkém prostraství a tak hned jak dozpíváme dopiji pivo a objednám si další. " Jsem rád, že se ti líbí můj hlas....a jak se ti líbila písnička..ještě je tu druhá..dáme zase duet?" ptám a viditelně mě moc těší, že má radost a baví ho to. Přitáhnu si ho k sobě dřív, než stačí odpověd a dlouze ho políbím. Tolik bych mu toho chtěl říct,ale vyjádřit se umím jen takto. |
| |
| Všimnu si jich vzápětí a tak se vydám k jejich stolu. Usměju se na Aillena a pořádně praštím Eitu do zad. Přisednu si k nim a objednám si pivo, abych netrhal partu. "Tak já sem přišel na pořádnou pařbu a vy tu cvrlikáte karaoke. Snad nechcete abych vám předvedl svůj božský hlas?" pozvednu obočí. Zpívám dobře, mám hudební sluch a hlas vytrénovaný hraním na kytaru, přesto karaoke není mou nejoblíbenější zábavou. Spíš je jen tak popichuju, ani nemám moc zájem se předvést. Vyjímečně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Všimnu si, jak k nám jde Ta-chan a ukážu na něj. To už však Eitu přátelsky poplácá po zádech. en se na ty dva hezky usměju a napiju se džusu. |
| |
| Oplatím Ta-chanovi jeho úsměv. Potom se zasměju tomu, jak přátelsky poplácal Eitu po zádech. "Hlavně mi ho moc neponič...ještě ho budu potřebovat." Zasměju se a zastanu se tím Eity. Stejně jako Eita i Ta-chan si objedná pivo a já si rázem se svým džusem mezi něma připadám jako dítě. "To byl Eitův nápad. Ale když už jsi u toho, klidně svůj hlas předvést můžeš...jestli se mi bude líbit, poctím tě duetem s mou osobou." Usměju se na jeho vytahování. Více méně jsme na to s Eitou zvyklí. Není to poprvé ani naposledy. |
| |
| Pořádně bych si jeho příchodu nevšimnul, kdyby mě nepoplácal po zádech. No, spíše nepraštíl, až to ve mě zaduní. Jen se na něj otočím a zašklebím se. " Taky tě rád vidím...tohle mi chybělo." a hned se vrátím pohledem na Aillena, který se mě zastává. "Jak budeš potřebovat...na co? To já potřebuji tebe." usměji se a dám tím najevo, že i když se zlobím, je to jen naoko. Takova pozornost se přesune na Karaoke. " No jasan, můj nápad...šipky ho nelákali a kluky ho balit nenechám...tam mám své výsadní právo...a jestli budeš zpívat ty, Taka-chan." zadívám se na něj a prstem naznačím, jak přemýšlím o jeho hlase, jako bych byl na rozpacích, co mu na ten jeho božský hlas říct. " Tak...to abych radši zpívat přestal, to už budu vážně medvěd." zasměji se a dám si další pořádný lok z piva. |
| |
| "Oh vy hrdličky," nasadím rádoby znechucený výraz, ale vlastně jim v téhle chvíli spíš závidím. "Neboj zlatíčko, klidně můžeš zpívat, někdo vedle mě musí vypadat jako idiot a Aillen v tom určitě nebude chtít být sám," zasměju se Eitovi do ucha a pro jistotu se vzápětí odtáhnu, abych se vyhnul případné obraně. "Tak to abych si něco vybral, nemůžu tu zůstat moc dlouho, zítra musím do práce," zatvářím se otráveně a dám se do výběru písniček. Když chtějí slyšet jak zpívám tak jim to nemůžu odpírat. |
| |
| "Copak závidíš?" Zeptám se ho s úsměvem. Koukám jak se Ta-chan přibližuje k Eitovi ale jen se usmívám. "Myslíš, že vedle tebe budu vypadat jako hlupák?" Usměju se na něj, když zaslechnu, co mu říká. "Ta-chan, jestli chceš soutěž, klidně ti jí poskytnu, ale potom nebreč." Opět se usměju, protože moje sebevědomí po Eitově pochvale a troše piva výrazně vztouplo. "A náhodou..Eita-chan taky zpívá hezky." "No tak, Ta-chan, nebuď tak otrávený...jindy ti to určitě nevadí..." Šťouchnu do něj trochu prstem, ať alespoň naznačí úsměv i když si nejsem jistý, jestli alespoň to umí. |
| |
| Jak se příblíží a zašeptá, oženu se po něm rukou a jen tak tak se uhne před fackou. " Já ti dám zlatíčko....nebo příště nebude pohádka na dobrou noc." zasměji se, jak minule usnul. Přejde k vybírání písniček a já jen sleduji, jak do něj Aillen štouchá. Zasměji se a dál se radši věnuji svému pivu. " Však mi tu taky nebudem dlouho, asi půjdem spolu...Ai-chan chce jít dneska brzo spát, zítra má taky nějakou práci..a já budu doma..hm...no ..Taka-chan, nemáš někdy čas? I s tím tvým bráškou, mohli bychom se sejít....tady Ai-chan ho chtěl vidět i dneska,ale já to zapomeněl připsat. Však víš, jaký jsem, hlava děravá." zasměji se a dám si další lok, přitom ty dva sleduji. |
| |
| "Myslíš si, že máš šanci vyhrát nade mnou?" pozvednu obočí, jako bych Aillena naprosto nechápal. Pak se zase zadívám do seznamu. Když se ze mě snaží vyloudit úsměv jen na něj výhružně vycením zuby. "Usmívám se jen na toho, kdo si to zaslouží," zavrčím a přeci jen se pousměju, ale vypadá to snad ještě děsivěji. "Koua vidět nemůžete...umřela mu máma je na tom zle," upozorním Eitu po jeho slovech. První část toho co řeknu zní jako velmi přísný rozkaz, než se vzpamatuju a dodám vysvětlení. I když bych raději řekl, že ho nemůžou vidět nikdy...a nikdo. Ale to dost dobře nejde. "A já teď taky nebudu moct nějak moc lítat všude možně. Musím být s ním. Ale dám ti pak vědět, kdy se můžeme znovu sejít," dodám ještě. |
| |
| Jen pokrčím rameny, jeho stavy znám. " Jasný...zase práce a práce..nám nastane zase škola. ...to bude pruda." O Kou se raději nezminuji, protože to vypadá, že je na něj háklivej než o vánocích. "Tak co, už jste něco vybrali.. a neškleb se mi na něj...ještě mi ho vyděsíš...a kdo bude o mě pak pečovat?" upozorním ho a přitom naznačím kopnutím,ale neudělám to. Jen nohu zastavím a zase jí vrátím na původní místo, k druhé noze. |
| |
| Po Ta-chanově otázce se trochu zamyslím. "Hm..jo mám. Ale ty by si to stejně nepřiznal, ani kdyby si mě slyšel. " Usměju se nakonec a potom se trochu zasměju, když na mě cení zuby. "Eita-chan...Ta-chan mě chce sníst." Volám na Eitu, ale spíše než aby mě ochránil, tak proto aby to věděl. "Copak já si to nezasloužím?" Udělám na něj velké psí oči. Ale on se pousměje. "Uáááá...už se raději neusmívej." Zakřičím na něj a kryju se, ale je to myšleno jen ze srandy. "Co-cože?" Teď se zděsím doopravdy a celkem hodně. "Jak...jak je to možné?...přece...oh..." Trochu roztřeseně a popadnu Eitovo pivo, které do sebe naráz vypiju. "To je strašné...vím, jak mu je...eh...omluvte mě, jen si skočím na záchod." Roztřeseně odejdu. Ale spíše než šokovaný ze smrti Kouovi matky jsem roztřesený, kvůli toho že si vzpomenu na sestřinu smrt. A zase se mi vybaví, že to je moje vina i když se už pět let přesvědčuju, že to tak není. Když se vrátím už je mi lépe a dokonce se i trochu usmívám. |
| |
| Chvíli jen lítám očima z Aillena na Eitu, než ale stihnu cokoli říct, Ai zmizí na záchod, dost rozrušený. "Eito...zab mě taky," požádám ho a sesunu se na desku stolu. Vrhnu na něj pohled, který je jasným voláním o pomoc, ale než se může ujistit, že to tak opravdu je, vrátí se Aillen a já se znovu narovnám a zahledím do seznamu. "Pojďme na Metamorphoze od Gackta. Je to nudný chlap ale se sakra dobrým hlasem," oznámím svůj výběr, jako bych zapomněl na všechno, co jsme řešili předtím. |
| |
| Aillen mi zdrhne na záchod a já jen zamrkám. Tohle nedal...toho vzalo , co se mu asi honí hlavou. Jen co zmizí, sesunu se i Taka. " Cože...to snad nemyslíš vážně, Taka-chan." řeknu a než stačím zareagovat, je Aillen zpátky. Chovají se oba líp, přesto já si zamávám pro další pivo a na jejich výběr jen kývnu hlavou na souhlas. " Taka-chan...rád bych tě pozval potom na panáka....Ai-chan zatím vybere písničku....další." usměji se na oba, ale v duši mě hlodá strach, jak to oba zvládnou. |
| |
| Vrátím se a Ta-chan sdělí svůj výběr. "No...jak si přeješ." Řeknu nakonec a pořád se slabě usmívám. Otočím se na Eitu. "Jistě...když tak si i sám zazpívám. Ale kdyby jste si potřebovali promluvit na déle, není to problém. Domů trefím sám." Nabídnu a koukám ještě chvíli na písničku, co vybral Ta-chan, abych si pořádně vybavil slova. Přece jen Gackta moc neposlouchám a ztrapnit se zrovna teď před Ta-chanem se mi taky nechce. |
| |
| "Pozvání na panáka...to beru pokaždé. Jen aby jsi mi pak opravdu nemusel znovu povídat pohádky," ušklíbnu se na Eitova slova. "Přece vám nebudu kazit večer miláčkové," ušklíbnu se na Aillena a raději se začnu věnovat karaoke. Zadám vybranou písničku a dám se do zpěvu. Nezní to jako Gackt, to se není čemu divit, ale zpívám čistě a můj hlas je melodický. Znám písničku dobře, takže neváhám. V polovině předám mikrofon Aillenovi, aby se taky ukázal. Ale jak řekl. I kdyby zpíval líp, nahlas to nikdy nepřiznám. |
| |
| Aillenova slova mě zarazí a trochu zabolí. "Ai-chan,..řekl jsem, že tě opustím..přivel jsem tě a tady tě odtud odvedu..jen si tady pohovořím se starým kámošem." Obejmu Taku kolem ramen. "Neboj, líbat se nebudem..vid Taka-chan." zasměji se a trochu do něj dloubnu. Hned ho potom pustím a ustoupím, kdyby se ohnal. Příjme panáka a já se potěšeně usměji, popíjím pivko a poslouchám, jak zpívají. Do rytmu občas hodím hlavou, očividně jim tu soutěž nechci kazit svým hlubokým hlasem. |
| |
| "Pro mě za mě se s ním klidně i líbej...mě to bolet nebude, protože než se opijete tak, aby ste se do toho pustili, tak já už budu dávno doma." Zasměju se. Ta-chan se na mě zašklebí a já mu škleb opětuju. Přejde ke Karaoke a začne zpívat. Má opravdu hezký hlas...občas bych do něj některé věci ani neřekl. V půlce mi předá mikrofon a můj hlas nahradí ten jeho. Povede se mi zpívat čistě a ani v textu se nezadrhnu. "Zpíváš hezky...i když vím, že ty to zřejmě slyšet nepotřebuješ a ani já od tebe nic takového neuslyším. Ale líbí se mi tvůj hlas. Další písničku ale vybírám já." Usměju se a odložím na chvíli mikrofon. "Jdu ještě na záchod. Zatím si můžete popovídat." Usměju se a odejdu. |
| |
| Když dozpíváme sednu si zas k Eitovi a na chvíli zase nasadím znechucený výraz. "Líbat jeho? To to teda pěkně děkuju," zasměju se nakonec. Ale opravdu bych to neudělal, alespoň ne z vlastní iniciativy. Na Aillenovu pochvalu reaguju jen samolibým úsměvem, který jasně říká, že vím, jak jsem skvělý. Jakmile Aillen odejde, obrátím do sebe sklenici piva a zadívám se na Eitu, nakonec ale nic neřeknu. |
| |
| Oba zpívají dobře a já jsem rád, že nemusím zpívat, opravdu bych tam byl jen jako idiot. Oběma nakonci zatleskám. Taka si sedne vedle a zašklebí se. Vypláznu na něj jazyk, čímž dám nejavo, že po něm taky netoužím. " Oba jste zpívali velmi dobře...potěším vás, oba líp než já." usměji se a jen po chvili sleduji, jak se Aillen vytratí. Posadím se naproti Takovi a probodnu ho pohledem. " Co jsi to tu kecal...proč mě o tohle žádáš? On tě ted potřebuje...stal jsi se součástí jeho rodiny..a ty po mě chceš, abych tě..zabil? zaútočím přímo a jen matně vnímám, jak nám obsluha přinesla panáky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nejsem takový zbabělec. Jen prostě nerozumím citům a teď nevím co dělat, když je tak nešťastný. Co udělat abych mu pomohl," pokrčím rameny, jako bych to říkal jen tak mimochodem a vůbec mě to netrápilo. Ale trápí a hodně, jinak bych o tom vůbec nemluvil a navíc je mi to vidět na očích. Je vidět jak nerozumím situaci ve které se nacházím protože nevím co cítím, protože jsem tkové věci nikdy necítil. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " V první řadě....musíš mu být ted oporou..bud sním, snaž se ho zabavit, at na to tolik nemyslí..dělej mu společnost, malé radosti, něčím ho překvap ....pokud však bude chtít být chvili s myšlenkami, tak neodcházej a bud s ním, třeba ho jen drž za ruku...aby věděl, že jí nemá,ale má tebe." poplácám ho po rameni. " To zvládneš...máš ho rád a tak tě bolí vidět ho neštastnýho...to k lásce patří." zasvěcuji svého kamaráda. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kdybych věděl co to je...." Myslím že Eita ví, že jsem nikdy k nikomu něco tak silného necítil a není divu že jsem teď tak vyvedený z míry a nejistý. "Měl by jsi jít za ním," řeknu nakonec. Aillen vypadal ve špatném rozpoložení a oni stejně chtějí být spolu víc, než řešit moje problémy. Dál se shazovat...má to vůbec cenu? Nejspíš ne. Jsem prostě neschopný. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Divil by jsi se,ale nikdo pořádně neví, co je láska. U každého se to projevuje jinak a s každým jinak. A u tebe to vypadá na tu velkou hlubokou životní lásku. Vlastně láska je ten divný cit, co ted zažíváš a co tě tak rozhazuje. Je to to, co ti rozklepe nohy, když ho třeba jen uslyšíš. Dává ti touhu ho chránit a nikomu nedat. ...to se nedá definovat, jen se prostě těm pocitům nebran." pokrčím rameny a posadím se pohodlněji. " Nejlepší je, když pro tuto chvili vypneš mozek a budeš dělat to, po čem toužíš. ..přiznej si to...co chceš udělat, když ho vidíš?" zeptám se a vypadá to, že se mu opravdu snažím pomoci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Přivázat ho k posteli a znásilnit?" zvednu k Eitovi oči s naprosto vážným výrazem. Už mě kolikrát tohle napadlo ale vím že to nesmím udělat. A teď si vlastně ani nejsem jistý, jestli tohle chci nejvíc. Možná bych si víc přál, aby ho nic netrápilo...zase... nevím... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak však řekne, co si přeje a ještě tak vážně, otevřeně na něj zírám jak na zjev. " Tohle..to si přeješ....Taka....tahle to nejde..rozhodně né ted, když přišel o sobě blízkého člověka...tak ho můžeš ztratit." chci ho dál poučovat,ale moc dobře vím, jak je krásný a lákavý mít toho druhého bezmocného. " Na jednu stranu tě chápu...jenže na něj ted musíš jít jemně, třeba ho jenom obejmout a dát mu pusu...zkus si získat jeho důvěru." mrknu na něj. " Zkus si představit sebe na jeho místě...představu máš, máš na to práci..tak tohle zmákneš..dělej jen to, co by se líbilo tobě, aby ti dělal...představ se svázaný a on by tě znásilnoval..libilo by se ti to?" Nakloním se blíž, protože tohle by mě vážně zajímalo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zírám na sklenici jako na pachatele nějakého hrozného zločinu. "Jenže on mě nenechá abych si ho vzal a upřímně...jsem sakra jenom kluk, který má taky nějaké potřeby... zamračím se. Kou to nedovolí. Eita taky říká že je to záležitost důvěry. Takže mi opravdu nevěří. "Já vím že je to špatné, že by mě za to nenáviděl...ale ty mě znáš...když něco chci...vezmu si to. A proto ti říkám- Nevím co je to, co cítím, nevím jestli je to skutečné a nevím co s tím dělat. Nechci mu ublížit ale jsem prostě idiot, vidíš ne? " praštím sklenicí o stůl, až se polovina piva vylije na desku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Za prvé nejsi idiot a přestan si tady přede mnou nadávat. Tahle tě můžu nazývat jen já. " pohrozím mu a jen se dívám na mokrý stolek. Však oni to potom uklidí. " Znám a vím, že to tak děláš..jenže u něj to nejde..nejde ti to..to něco, co ti brání je to, že ho máš rád a nechceš ho ztratit...tak si to uvědom..hold to budeš muset zkousnout a i jako kluk své potřeby nějak chladit....získej si jeho důvěru a pak ti dá dobrovolně....a nediv se, že ted nechce...doprčic..on si taky moc dobře uvědomuje, že jsi jeho brácha..neuvědomuješ si, že i třeba to ho může brzdit a tebe se snaží odehnat?" vím, že jsem ted narazil na velmi citlivou oblast,ale někdo mu to říct musí. Taky jednou nemůže vidět jen sám sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když Eita zmíní tu poslední věc...můj vztek z tváře na chvíli zmizí a já se na něj dívám dost překvapeně, skoro jako by mi to vůbec nedocházelo. Správně...jsem jeho bratr...tak. Doteď jsem to neviděl jako překážku. Ani jednou jsem se nezamyslel nad tím, že by to mohlo Kouovi vadit. Až teď... "Do hajzlu!" zanadávám si znovu a praštím do stolu pěstí, což následuje další sprška piva a sklenice tříštící se o zem. K tomu nemůžu nic říct. "Takže ty myslíš...že je to špatné...všechno co dělám...všechno co cítím...a proto mi nikdy nebude patřit?" zavrčím a vrhnu na Eitu vražedný pohled. Ne nezlobím se na něj. Zlobím se na sebe, na svou hloupost, na osud...na něj ne. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V mysli zvažuji, kdo je mi přednější. Taka vyhrává, Koua moc neznám. " A proč na něj nejdeš lstí? Když ho tak moc chceš, proč jdeš tak přímo a průhledně. ... využij jeho smutek ve svůj prospěch...lidé ve smutku se rádi tulí a dotýkají se druhých....nikdo , ani Kou ti to nebude vyčítat, když se ted na něj budeš lepit a dotýkat se ho. ...příležitost zjistit blíž..tak se hned nevzdávej...vždy jsou možnosti a cestičky." hledím do jeho tváře, chci vědět, zda mě vůbec pochopil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale pokud se mnou nechce opravdu mít nic společného, pak už nemám co ztratit ne? Ale pořád...být s ním alespoň takhle...není to lepší, než s ním nebýt vůbec? Nakonec nevím, co udělat. Co bych měl a co chci...už ani to. "Chci ho a budu ho mít," řeknu prostě nakonec. To je jediné co vím. Kdy a za jakých podmínek...uvidím časem. "Matta ne Eita-chan," rozloučím se, popadnu bundu a zamířím ven z baru. Jemu taky musí být jasné, že není moudré, abych tu teď dál zůstával. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho rozhodnutí je jasné a přímé. Jen kývnu a panákem mu dám znamení, že i kdyby nic, mojí podporu má.Na ex panáka vypiji. "Matta Taka-chan." pokynu mu na rozloučenou a jen se dívám, jak zase mizí, na devadesát procent za Kou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Kde jsi tak dlouho..neříkej...že tam stavíš hrad....Ai-chan..co je s tebou...to Kou a jeho úmrtí v rodině...ach ta pitomá smrt...všude kolem a pořád zasahuje do našich životů. Vydám se k záchodkům a vejdu dovnitř. Nevolám, jen ho očima hledám. Teprve pokud ho neuvidím, začnu volat jeho jméno. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejdřív ze všeho se zeptám Nany, jestli je všechno v pořádku a mezitím rozmýšlím kde budu spát. Buď ve svém pokoji a něco Kouovi udělám, nebo budu naštvaný vyspím se jinde a poruším co jsem mu slíbil. Ale nebudu daleko...myslím že to přeci jen bude lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Vlastně už si zase zvykl se tě tolik nedotýkat, i když to pořád dělá často a sám od sebe. Dokonce se už začíá občas i smát...vypadá, že se opravdu vzpamatovává. Nebo lépe řečeno...že se vzpamatoval skoro úplně... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale nevím, jak dlouho to ještě můžu vydržet. "Kou...chtěl by jsi svůj pokoj?" zeptám se najednou, když sedíme u snídaně. Celou tu dobu bydlel v mém pokoji. Ale jestli to bude pokračovat nedopadne to dobře. Chci ho od sebe snad držet dál, po tom co Eita řekl....a přitom se bojím že odpoví že ano...vážně bojím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po Hizokuově otázce se na něj podívám, enž dojím sousto, přičemž si promyslím, co mu odpovědět. "Jestli tím myslíš, ten kumbálek s fotkama jako můj předchozí pokoj, tak klidně...ale pokud by to nevadilo...mohl bych zůstat spát v tvém pokoji?" řeknu jako by to nic nebylo, dokud se ho nezeptám...protože nevím jestli mě nechce vyhnat. A já bych nerad, kdybych musel spát sám... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Myslím opravdový pokoj," ujistím ho. Je tu dostatek velkých a prázdných pokojů, které by mohl použít. Snažím se nedat najevo, jak se mi ulevilo, když řekl, že chce pořád spát u mě, ale myslím, že je to na mě stejně poznat. Trochu skloním hlavu a zahledím se do talíře. "Ale pokud ti nevadí těsnat se tam se mnou...tak..." pokrčím rameny. Nedovedu mu říct že bych byl rád a nemůžu říct že to nevadí, takže větu nedokončím, ale on to jistě dobře chápe. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu nepotřebuji k přebývání nic víc, než jeho pokoj...s ním. A kdybych na něj byl někdy naštvaný tak, že bych s ním v pokoji nechtěl být, tak bych šel sát do nějakého pokoje pro hosty...to není problém. "....a budu s tebou spát nadále velmi rád," ujistím ho s dalším úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak dlouho budu ještě moct spát vedle něj aniž bych se přestal ovládat? Jeho poslední věta mi zní tak mnohoznačně, že se mi div nedělají mžitky před očima. Tak vážně nevím, co budu dělat. "Co jak vůbec tráví spolu volný čas...sourozenci?" zeptám se vzápětí. Eitova slova mi otrávila mysl. Jen tak se jich nezbavím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro nevadilo by mi, kdybych si mohl zařídit pracovnu už teď..vlastně by mi to ubralo trochu nepříjemných myšlenek. A taky stejně zatím nemám kde pořádně vyvolávat fotky a musím k tomu zneužívat temnou komoru v agentuře, což Ken zatím přehlíží, ale nevím jak dlouho ještě. Jeho otázka mě trochu překvapí. "No...myslím, že spolu hrají hry, dívají se na televizi, chodí se bavit...nevím vlastně. Možná by jsme si mohli spolu zahrát na kytaru...nebo by jsi mi mohl pomoct se zařizováním pracovny. Vlastě sourozenci by myslím spolu mohli dělat vlastně cokoliv," odpovím mu po chvíli přemýšlení. Nad tímhle sjem vlastně ani nepřemýšlel...hlavně proto,ž e my jsme sourozenci, ale zároveň jsme již i něco jiného. Milenci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ani moc neposlouchám, co všechno říká na mou otázku. Vůbec se nepozastavil nad tím, proč se ptám. Proč bych to měl chtít vědět, když se nechci chovat jako jeho bratr. Chci být mnohem víc než jen jeho bratr. On to přece ví... Jenže on nás nejspíš pořád vidí jako sourozence. Jistěže...Eita měl nejspíš pravdu. "Jasně...bratříčku...pomůžu ti," přikývnu jenom a nijak se k tomu dál nevyjadřuju. Koneckonců v našich žilách koluje stejná krev. To proto máme stejnou tvář. S tím nic neudělám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pořádně se k němu přitisknu a políbím ho na tvář..a pak na rty. "Kam jsi..kam jsi vůbec dal věci z..."najednou se zaseknu, když si vzpomenu na svůj starý domov. Je to jen drobný zásek...naštěstí. "...mého starého domu?" dodám jako by se snad nic nestalo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Trochu se zamračím. Mám pocit že už mi to všechno vlezlo na mozek. "Kromě těch co máš tady tam všechno zůstalo. Pořád jsem čekal až budeš schopný říct co s čím provést. Přeci jen patří tobě, nemám právo s nimi cokoli dělat, stejně jako se samotným domem," pokrčím rameny. "Pokud budeš chtít, můžeme to dát do pořádku taky, když už jsme u toho zařizování," navrhnu, i když nevím jak moc se Kouovi bude chtít vrátit do toho domu teď, když už se přes to všechno jakž takž přenesl. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale já nějak nechci do toho domu jít...připomíná mi, že máma už tam není. "Stačí mi zatím převést věci z mého pokoje sem...ten zbytek uděláme později," rozhodnu nakonec. Takhle se tam opravdu nebudu muset vracet, prostě se jen vezme všechno z mého pokoje a doveze se to tady, abych si to mohl přetřídit a vůbec tam nemusel jít. "Myslím, že se mi tam ještě nechce," dodám po chvíli. Ne opravdu tm nevkrčím..ani teď...a možná ani nikdy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan...děje se něco...to tak...ozvi se." procházím naposledy místnost a pak chci jít ven. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hladím ho po vlasech a utírám jeho slzy, přesto stále ten pohled mi drásá srdce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na moment ho posadím u stolu a oblíknu ho. Zaplatím a upravím mu bundu. Na to ho znova vemu do náruče a jdu s ním ven. Cesta domů ubíhá pomalu a v metru ho posadím na sedačku, hladím a nabírám sílu. Ovšem ani slovem si nestěžuji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře jak myslíš já ti teda pro ty věci zajedu," souhlasím nakonec bez jakýchkoli poznámek. Nemám zájem o to, ho teď znovu rozhodit, když už se docela uklidnil. "Pokud chceš můžu hned po snídani. A ty si můžeš zatím najít pokoj co ti bude vyhovovat. Nana ti ukáže, které se nepoužívají," navrhnu. Vypadal dost nadšeně tak se do toho klidně může vrhnout hned. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro V polovině cesty se už však snažím dostat dolů, aby mě pořád nemusel nosit. To jsem však už pomalu u metra a tam mě už sám posadí na sedačku. Tiše sedím a už je mi o něco lépe, obzvláště, když mě hladí. Opřu si hlavu o jeho rameno. Jakmile výjdeme z metra, už mu nedovolím, aby mě nesl. Jdu vedle něj sám, ale opírám se o něj. Dojdeme domů. Odemknu dveře a jakmile jsem v bytě s úsměvem se na něj otočím. "Máš hlad? Dáš si něco k jídlu?" Usmívám se na něj, jako bych ještě před chvíli nebyl skoro na dně. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Neodpovím a jen ze sebe sundám bundu a boty a jemu z toho taky pomůžu. Vemu ho do náruče a tentokrát ho nedovolím , aby zaprotestoval a donesu ho do obýváku, kde ho posadím na sedačku a já se posadím k němu. Posadím se před něj a nespouštím z něj oči. Natáhnu k němu ruku a pohladím ho po tváři, přitom palcem zkontroluji, zda znova nebrečel. "Ai-chan...co se stalo...tady jsi v bezpečí...můžeš mi to říct." Rukou sjedu k jeho a stisknu jí. Chci, aby věděl, že jsem tu jen pro něj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Paks e k němu pořádně přimáčknu, abych si byl jistý, že Hizoku ví, že ho mám na světě opravdu ze všeho nejraději. "Budeme si hrát na stěhováky," zacvrlikám se smíchem, když políbím Hizokua ještě jednou. Tohle hlavně beru jako hru, ale dalo by se toho využít k různým věcem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hladím ho a tisknu na sebe. "Ai-chan...tak to není..nezabil jsi ani jeho matku...ani svojí sestřičku....ty za to nemůžeš....osud si je vzal..nemohl jsi se tomu protivit...i když tu byla jen krátce, její svíčka zhasla a ona musela jít...ale neopustila tě...zůstalo tady po ní spoustu věcí...a rozhodně by nebyla ráda, kdyby tě ted slyšela...no..co by udělala, kdyby tu ted byla...určitě by se nesmála...Ai-chan...ty jsi nikoho nezabil..slyšíš..nezabil." hovořím tiše a snažím se ho uklidnit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ztichnu a jen ho hladím. já budu vždy s tebou....jenom s tebou.....a podle mě za to nemůžeš..a nepřesvěčíš mě o tom. tisknu ho k sobě a doufám, že po čase se uklidní sám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sleduji jeho obličej avím, že bych měl jít,ale nedokáži to. Nemůžu ho opustit v tomto stavu, zvlášt když jsem k tomu tak trochu pomohl. A tak jen sedím a dívám se na něj, hladím jeho ruku a nechávám ho spát. tak krásný je....a přesto je k sobě tak kritický a má temný stín na duši...ach Ai-chan...odežen ten mrak. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podívám se ven atam už je tma, naši si zvykly, že nechodím kolikrát domů a tak se před ním svléknu a jen v trenkách k němu zalezu pod peřinu. Obejmu ho a nechám ho, at se přitulí a lehne si, jak jen bude chtít. "Je to lepší..hřeji tě...nerad bych tě studil, a mám pocit, že to dělám, protože tvé tělo mě hřeje na kůži." zašeptám a políbím ho na čelo. " Ale ted už spi..budu tě hlídat třeba klidně celou noc." ujištuji ho, kdyby přeci jen na něj přišel znova stav úzkosti. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ráno se probudím a je mi o moc lépe. Tulím se k němu a nepříjde mi, že musím vstávat a jít ke strýci. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ráno se probudí a já ještě spím. Něžně ho objímám a pravidelně oddychuji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Hraje si s ohněm...skoro mi to připadá, jako by mě provokoval, ale to je proto, že jsem už pořádně mimo a leze mi to na mozek. Dopiju čaj a trochu moc prudce se zvednu. "Dobře pojedu teda hned...Nano!" zavolám služebnou a setřesu ze sebe Koua. "Ukaž Kouovi volné pokoje, ať si nějaký vybere," požádám ji a vydám se najít řidiče, abychom mohli zajet pro Kouovy věci. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Od té chvíle, kdy mi umřela máti se ke mně chová odměřeně..až příliš moc odměřeně. Skoro jako by mě přestal.. Ne, nemě l bych na tohle myslet..raději ne. "Zatím se měj," zacvrlikám ještě, než se vydám s Nanou najít mi vhodný pokoj. Neměl bych teď myslet na nic nehezkého..i kdyby to měla být pravda. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když dorazíme zpět, tak je prozatím vynosíme do sálu, odkud je pak budeme nosit do Kouova pokoje, ale to postupně, až si řekne co kam chce. Vydám se ho tedy najít, aby mi pověděl, jaký pokoj si vybral a jak bude všechno pokračovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně pak nedělám nic do chvíle, než příjde Hizoku. Vlastně se ukryju v chodbě, tak aby mě neviděl, a pak na něj skočím, přičemž kolem něj obtočím ruce. "Okaeri," zacvrlikám a dám mu další pusu na tvář. Potřebuji se ho pořádně dotýkat, jinak bych to asi nevydržel. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Doufám že tu najdeš všechny své věci. Pomůžu ti je odnést a případně urovnat v tvém pokoji jak budeš chtít," nabídnu mu. "Jaký pokoj jsi si vybral?" zeptám se pak ještě, abych věděl, kam zamířit. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dál ho hladím a snad si ani neuvědomuji, že musí dneska někam jít. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ale byl jsi pryč, to tě nesmím přivítat?" zeptám se ho s mírným našpulením rtů. Nakonec ho ale přeci jen trochu zklamaně pustím s vezmu do ruky jednu krabici s mými věcmi. "Je to ten pokoj přímo táámhle," kývnu hlavou, i když Hizoku enmůže mít ani ponětí, o kterém pokoji mluvím, takže se vydám s krabicí k pokoji a vejdu dovnitř. Krabici položím na zem a vrátím se vzít další. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zakroutím hlavou, nad jeho popisováním směru a radši honem popadnu jednu z krabic a vydám se za ním. "Měl jsi si vybrat větší pokoj," poznamenám jenom, když vidím že Kou si vybral snad ten nejmenší v celém sídle. Je to jeho věc, jen jsem myslel že by chtěl mít víc pohodlí. Pokračuju dál v přenášení krabic. Je jich tolik, že nechápu, kam se to všechno Kouovi v tom malém pokoji vlezlo a ani kam to teď dá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se nám povede naskládat všechny krabice dovnitř, tak začnu věci z nich vytahovat ven a stavět je n aurčitá místa v pokoji. "Navíc, kdyby byl moc velký, tak bych se v něm brzy ztratil," dodám po chvíli. Měl bych si to tady zařídit nějak útulně.. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pomáhám mu vyskládat věci z krabic, přitom se zamyslím. Tak dlouho jsem čekal na tuhle chvíli, až se ke mně Kou nastěhuje a teď...teď má tahle událost hořkou příchuť. Je to můj bratr,který se sem stěhuje, abych se o něj postaral, nebo můj milenec, který přichází žít po mém boku..? Hloupost...myslím že už jsem ho prohrál...už jsem unavený být ten jediný, kdo to takhle cítí. Jednostranné pocity umírají rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je pravda, že zatím si mě získal svým chováním...a svými doteky a vším tím, o čem ani neví, že dělá. "Navíc...vzdaluješ se," dodám už bezúsměvně. Hizoku se mi opravdu zdá, že se ode mě pokouší vzdálit co nejvíc...nedotýkat se mě.... Skoro jako by se snažil mě od sebe odehnat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Tak co dneska....kolik je? " zeptám se a i přesto, že se ptám na hodiny, odmítám ho pustit dál než je to nutné,ale vůbec ne z mého dosahu. Jen kousek ho od sebe pustím,ale hned na to si ho přitáhnu zpět. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Cože?" podívám se na něj poněkud překvapeně. Na chvíli vůbec nevím o čem mluví, pak mi to začne docházet, ale myslím, že bude lepší, když se budu tvářit že nemám ponětí. Proč si vůbec stěžuje? Je to on kdo mě donutil se takhle chovat. Co ode mě očekává? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zastavím se v půlce pohybu a chvíli si projíždím v hlavě, co mu říct. "Od chvíle kdy...od chvíle, kdy mi umřela máma...nechováš se ke mně jako předtím. Vlastně...začínám mít pocit, jako by jsi mě začínal nenávidět a trpěl mou přítomnost jen proto, že jsem tvůj bratr." Trochu se přikrčím. Valstně ani nevím jako co mi tohle připadá...jen mám dojem, že mě prostě..Hizoku přestává mít rád. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vadí ti, když se k tobě chovám jen jako k bratrovi? Je to tvé chování, které mě k tomu přimělo. Nerozumím, proč ti to vadí. Líbilo se ti, když jsem se plazil u tvých nohou jako pes, toužící po tom, aby jsi opětoval moje city...zbytečně? Já se taky unavím," promluvím chladně. To mluví moje raněná pýcha. Kvůli Kouovi jsem se tolikrát ponížil...a stále nedostal to co jsem chtěl... "Když jsem řekl Eitovi o tom, jak to mezi námi je, odpověděl, že mi nevěříš, že mi nechceš být příliš blízko, protože jsme bratři. Myslím že měl pravdu. A i kdyby jsi k tomu měl jiný důvod...nebudu tě dál obtěžovat tím co cítím, co si přeju, protože vím že to nikam nevede," dodám. Nevím proč se chovám tak krutě, proč takhle mluvím...vždyť já ho stejně neopustím. Jsem jeho otrok, i když jsem chtěl být pánem. Tímhle ubližuju sobě i jemu. Ale jsem zvyklý říkat co mi příjde na mysl a to taky teď dělám. Nepřemýšlím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro On si myslí, že ho nemám rád? Že ho nemiluju...ne, to nemůže být pravda. Vždyť já bych pro něj udělal všechno. Jen nejsem připravený na tu ejdnu věc...a nemůžu za to, že je to věc, kterou po mně chce Hizoku nejvíc. "Řekl jsme, že nejsem připravený..ne, že tě nemiluju..ne, že ti nevěřím...!" zní mi to v havě skoro jako ječení. Hizoku si opravdu myslí tohle? Začnu brečet...Hizoku už mě opravdu nemá rád..je unavený...a znechucený mou přítomností. Zvednu se na nohy a vyběhnu z pokoje pryč. Doběhnu ke dveřím ven a ani se nestarám o to, jestli je někde nějaký kabát, který bych na sebe mohl navléknout...prostě se jen rychle obleču a vyběhnu ven. Pryč...Hizoku už mě nechce...tak nemá cenu tady zůstávat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "" Hodin?" Zvednu hlavu a rozhlížím se po hodinách. "Asi...bude devět..." Řeknu, když uvidím budíka. "Neměl jsem dneska něco udělat?" Zeptám se sice sám sebe, ale i tak nahlas. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nevím co ke mně cítí, jestli mi věří, jestli mi někdy bude patřit. Ale i tak je pro mě nejdůležitější....i tak si ho chci držet u sebe. Vyběhnu z pokoje, ale je mi jasné, že jsem váhal moc dlouho. Když mi pak Nana řekne, že běžel ven a ani si nevzal kabát, vylekám se. Popadnu svůj i Kouův kabát a vyběhnu ven. Doufám že ho najdu. V duchu neustále opakuju jeho jméno, i když vím, že mi nejspíš neodpoví, ani kdyby mě uslyšel. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Obejmu ho víc a pozoruji ho. " Já...kdyžtak tam pojedu s tebou a vemu to na sebe." snažím se ulehčit to, že už je devět. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nech mě být!" zaječím v hlavě, aniž by mě napadlo, že bych takhle mohl Hizokuovi naznačit, kam běžím. Vlastně je mi to jedno..vůbec na to nemyslím. Myslím jen na to, že už mě u sebe Hizoku nechce mít. Vyběhnu nahoru...ještě dojdu k oné vyhlídce, než sletím na kolena a začnu brečet ještě víc. Bolí to..hrozně to bolí...Hizokuova slova, všechno.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zamířím ke svatyni. Neřekl jsem mu tam poprvé, že ho miluju? Vyběhnu schody vražedným tempem, takže když jsem nahoře, sotva popadám dech. Přesto když uvidím Koua, zapomenu i na únavu. Okamžitě přes něj přehodím plášť, aby nenastydnul a jemně ho chytím za ramena. "Kou omlouvám se...moje slova byla příliš příkrá. Já...nevím co cítíš a nevím jestli kdy vyslyšíš moje přání, ale i tak, přece víš, že tě chci mít pořád blízko, že tě neopustím. Jen jsem to prostě už nedokázal unést. Nejsem zvyklý, doprošovat se, být nejistý. Ale tebe se nevzdám, za žádných okolností. V posledních dnech mě ale moje pochybnosti tak dusily, že mi ujely nervy...jsem moc horkokrevný. Je mi to líto," pokusím se mu své chování nějak vysvětlit ale jsem z toho pořádně zamotaný, což je nejspíš poznat. Raději chytím okraje kabátu, kdyby mi chtěl náhodou utéct. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizoku za mnou přišel..ale proč? I když říká tyhle věci...nejsem si jistý... "Miluji tě...to jsi nepoznal? A věřím ti ze všec lidí na světě nejvíc.." nepřestávám brečet a raději zabořím obličej do dlaní. "..ale i tak ti to nemůžu dát...nejsem připrvený..a ty mě kvůli tomu začínáš nenávidět.."začnus e třást. Je mi pořád zima..ale taky už tohle pomalu psychicky nedokážu zvládnout...je toho příliš moc. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nemusíš se mnou jezdit Eita-chan. Vím, že nemáš strýčka rád. Klidně můžeš jít domů...nebo jestli chceš tu můžeš i zůstat. No klíč máš, tak tu můžeš kdykoliv přijít." Usměju se a zase ho začnu hladit. Zvednu k němu hlavu. "Eita.chan? Řekni mi, co se stalo včera. Musím to vvědět...já nepamatuju si na to." Řeknu naléhavým tónem a dívám se mu do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Náhle se zastavím a zadívám se na něj. " Ai-chan....ne....já řekl hýčkat, né tě trápit." Přitisknu si ho k sobě a jen si smutně povzdechnu. " Včera jsme byli v baru, zpíval jsi a dobře se bavil, pak přišel na chvili Taka a jedna informace tě rozbrečela...nemohl jsme tě utišit, brečel jsi i tady, dokud jsi vyčerpáním z pláče neusnul..prosím nechtěj vědět, co to bylo." poprosím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Poslouchám, co se včera stalo, ale vypadá to, že to hlavní mi nechce říct. "No jo...vzpomínám si. Byli sme v baru na karaoke....máš krásný hlas, líbí se mi." Usměju se a dám mu pusu na tvář. "b>Už zase se to stalo? Nemusíš mi ani říkat, co jsem zjistil. Je mi to jasné? Kdo to byl? Prosím, řekni mi to. Nechci někomu svojí nevědomostí ublížit, když zrovna někoho ztratil." Poprosím ho a přitisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Kouova matka." řeknu tak tiše, že se to snad ani nezdá. I tak se mi zdá, že jsem to řekl nahlas. Tisknu ho k sobě a připravuji se na jeho pláč, který mě tak bolí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Velice potichu řekne odpověď. Na okamžik se zarazím. "Kyoshiho maminka...to...je mi to moc líto. Chtěl jsem jí poznat, musela to být úžasná žena." Chvíli mlčím a jen si to probírám v hlavě a jsem rád, že Kyou-kun našel svého bratra a že je teď alespoň někdo s ním. "Omlouvám se moc, že jsi to musel vidět Eita-chan. Normálně se mi to stává, když jsem sám. Ale děkuji moc, že si se mnou byl." Řeknu trochu smutně. Ale teď už nebrečím ani nic jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan...já rád budu s tebou kdykoliv a kdekoliv." Kasím se a sleduji, aby nebrečel. " Hodně často ..se ti tohle stává a ... nepamatuješ si ,co se stalo ...potom?" zkouším zjistit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Myslím že Kou už si sám dobře všiml, že jsem zmatený a že nechápu, proč tohle dělá, že nechápu jak přemýšlí. Jsem zmatený pořád ještě naprosto všemi pocity a to co mi tu říká Kou je pro mě naprosto nepochopitelné. "A mám strach, že ti ublížím..." dodám trochu nejistě. Nevím jestli je dobré mu tohle říct, pokud mi skutečně aspoň trochu věří. Jenže z toho mám vážně strach. Nechci být přícinnou jeho bolesti, ale jak už jsem řekl Eitovi...když něco chci, vezmu si to. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím jak dlouho bych dokázal ještě zůstat bez jeho podpory. "Já tě potřebuju..." zní to jako šepot. I když mi ubližuje...pořád ho potřebuju. A teď mnohem víc, než kdy dřív. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Děkuji." Přitulím se a jsem rád, že tohle říká. "No...moc často ne. Většinou, když se dozvím, že někdo umřel. Tak to většinou začne. A druhý den...no později si začnu vzpomínat. A když mi to někdo připomene, jako ty teď, tak to vzpomínání jde rychleji." Usměju se a tisknu se k němu, jak jsem rád, že je se mnou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Snad tohle bude špatná zpráva na dost dlouhou dobu.....nejraději bych tě před každou takovou zprávou nějak chránil,ale to nepůjde...tak tu pokaždé budu s tebou, aby jsi nikdy už nebyl v takové chvili sám." Políbím ho do vlasů. Chci, aby věděl, že chci být jen s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já..budu se to už snažit zvládnout. Budu se snažit, aby se to už nestávalo. Slibuju." Oblímám ho a tulím se co nejvíce to jde. "Pomalu bych měl asi vstávat, nemyslíš? Teda...pokud mě ovšem pustíš." Usměju se na něj a dám mu pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začne mluvit o vstávání a nasadím i přes pusu na tvář grimasu nechucení. "Teda..vstávat..no jen proto, že musíš,..jinak bych tě tu dneska držel celý den." Pustím ho, aby mohl vstávat,ale mě se viditelně z postele nechce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Usměju se na něj a dám mu další pusu. "Děkuju, že si mě pustil. Ty klidně ještě můžeš ležet. Udělám ti potom snídani." Usměju se na něj a odejdu se do koupelny umýt. Po několika minutách příjdu zase do ložnice s ručíkem kolem pasu. Otočím se ke skříni a ručník ze sebe shodím a vybírám si oblečení. "Co by si chtěl k snídani?" Mluvím zatím co prohledávám skříň. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Příjde si jen tak v ručníku a i ten shodí. Zatímco si vybírá věci, vstanu a potichu ho zezadu obejmu. Ruce mám kolem jeho pasu a sjíždím s nima dolů, zatímco zezadu se na něj tisknu. " Opravdu musíš jít....už tě pustit nechci...jak tě tak vidím." ruce se zastaví na podbřišku a hladí ho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Líbám ho vášnivě a tisknu své tělo na jeho, rukou ho hladím jak po hrudi, tak sjíždím i dolů na jeho nohy. " Chvilku...to ne..já chci chvíly." poznamenám a začnu ho líbat na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já budu pořád s tebou," ujistím ho. Dokud říká že mě potřebuje budu tu s ním. A budu tu s ním i potom, ať už chce nebo ne. Ale vím že mezi námi pořád visí pochybnosti...hlavně já je mám. A bude určitě trvat, než se vzduch vyčistí. Já ale nemůžu jinak, nemám žádnou jistotu a vím že Kouovi pocity nejsou stejné jako moje. To mě znejisťuje. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže Hizoku mě nakonec ještě nezačal nenávidět, to je dobře...jem rád. Nepřežil bych spoustu věcí...kdybych ho u sebe neměl, kdyby mě začal nenávidět. "Taky se omlouvám," myslím, že mám proč se mu omluvit. Chovám se jako idiot...a navíc, musím se mu omluvit i za to, že ho k sobě nedokážu ještě tak moc pustit, že mu nemůžu dát to co chce..a že mi kvůli tomu nevěří. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Líbá mě a tiskne se na mě. Jeho doteky cítím téměř po celém těle. Začne mě líbat na krk hned po tom, co se mě snaží přemluvit o více času. "Jenože...chvíle...to je moc dlouhá...Jestli...jestli slíbíš, že to stihnu...dám ti i chvíli." Tiše vzdychám a chvilinku na to se mu úplně oddám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Já bych tě chtěl ted, tady, se vším všudy...žádné limity...žádné přepadovnky...takže bud..a nebotto budeš mít jako sladkou odměnu, až přijedeš." zasměji se, protože vím, jaký to je odjet a být dost načatý a vzrušený. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ne Eita-chan...ne až když přijedu...teď...prosím...udělej to teď...já, klidně zavolám...že nepřijedu..." Trochu se mi pod jeho doteky podlomí kolena. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Olíznu jeho ucho a zvednu ruku a olíznu si prsty. Hned na to sjedu zase dolů a moc se s tím tentokrát nemazlím. Palcem přejedu kolem a potom už ukazováčkem pomalu začnu vnikat dovnitř. " No nevím...jak by jsi to zvládnul..volat ted..ale můžeš to zkusit." zasměji se a dál ho jazyčkem dráždím po kůži na krku a ramenou. Druhá ruka ho hladí po boku a občas zajede i na bradavku. Prst pomalu mizí v jeho útrobách až je tam celý a já s ním pohybuji v pravidelných intervalech, dokud se pořádně neuvolní. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Konečně po chvíli popadnu dech. "Eita-chan...prosím...na-na postel..." Sténám mezi vzdechy, protože jen tak stát u zdi bych celou dobu asi nezvládnul. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Poprosí mě po chvili, abychom šli k posteli a tak vyndám prst a popadnu ho do náruče. Položím ho na postel a sjedu na jeho bradavku, kterou dráždím jazykem. Přitom se rukou natáhnu a z té jeho skřínky vytáhnu gel. Přeci ho nenechám zažít bolest větší, než je nutné. Vím, že ted to asi trochu bolet bude, pokud se neuvolní,a tak to chci zminimalizovat.Co kdyby ho zvonek nějak vyrušil. Gel nandám na dva prsty a nejdřív do něj opět vjedu jedním a po pár tempech i druhým prstem. Přitom ho kousnu do bradavky a znova jedu ke krku, abych ho v závěru, než vsunu třetí prst políbil. " Ještě nějaké....přání...Ai-chan." I přesto, že ho jen dráždím, jsem tím jeho hlasem tak vzrušenej, že i já mám co dělat, abych dýchal tak nějak rozumně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Myslím že Kou dělá chybu...protože já opravdu nemůžu už dlouho čekat. A jestli se mě bude dotýkat, jestli chce abych se ho dotýkal, jednou mi prostě povolí nervy...uvidíme, co si bude myslet potom. "Pojďme domů...je zima," řeknu nakonec a chytím Koua za paži. Zvednu ho na nohy, ale pořád ho držím, kdyby ztratil rovnováhu. Pak ho chytím za ruku a zamířím k domovu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Neměl jsem čas si pořádně obléct kabát a nebudu to zkoušet ani teď, zvláště, když za chvíli stejně budeme doma. Jen si k sobě přitáhnu obě strany kabát a nechám se vést. Mám dojem, že jsme vůbec nic nevyřešili, ale snad..možná trochu něco. Doufám. Když dojdeme k Hizokuovi domů, taks e zuju a sundám kabát. Je tady podstatně větší teplo než venku.. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co je uvolněný, znova vemu gel a přejedu po okraji. Po té rukou sjedu na svůj penis a velmi pevně se uchopím a pár rychlými pohyby ho dostanu do plné velikosti. Špičkou se přiblížím k otvoru a zakroužím, než začnu pomalu vstupovat dovnitř. Přitom ho něžně koušu do krku a líbám na ucho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když ho přinese, podám šálek Kouovi a jen kývnu, aby ho vypil. "Budeme pokračovat? Myslím v úpravě tvého pokoje," zeptám se, očividně jsem se pořád nezbavil jakéhosi zmatení. Nevím jak se teď chovat, po tomhle co jsme si řekli. Kou je snad jediný člověk, který mě takhle vyvádí z míry. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vezmu ho za ruku a odvedu ho do mé nové budoucí pracovny. "Už jsi dodělal ten návrh?" zeptám se ho, když se vrátím ke krabici i s hrnkem čaje. Neupřesním o jakém návrhu mluvím, ale Hizoku by měl vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ne omlouvám se..." vzpomenu si na svůj slib. Ne že bych zapomněl nebo tak něco, to nehrozí. jen... "Je to těžší než jsem si myslel. Chtěl bych pro tebe stvořit něco vyjímečného, ale nic se mi nezdá dost dobré," pokrčím rameny. "Ale já na něco příjdu, už brzo. Slibuju." Byla by ostuda, kdybych tohle co nejdřív nesplnil. Ale teď stejně nebyl čas nad tím přemýšlet. Teď už se do toho ale můžu zase pustit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Napiji se zase ze svého hrnku, než se začnu přehrabovat v další krabici a vytahovat věci zatím na zem. "Ale budu hodně rád, ať už to bude hotové kdykoliv," dodám s dalším úsměvem. Možná mu to alespoň na chvíli odežene myšlenky jinam. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Určitě ti navrhnu spoustu věcí, ale začít je vždycky nejtěžší," pousměju se trochu. Alespoň trošku se mé myšlenky rozptýlily takže jsem uvolněnější. Ale vím že to přejde...bohužel. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vyprázdněných krabic pořád přibývá a mám dojem, že nebude trvat moc douho a bude všechno vybalené..a pak jen to dát tady někam všude možně po pokoji. "Jen nevím..jestli to bude hodně perfektní..jestli bych to náhodou nezničil a ty by jsi se kvůli tomu nezlobil," řeknu s o něco menším úsměvem, skoro jako by mě dopředu mrzelo, že se to stane... Což já předpokládám, že se stane. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pokud oblečení co pro tebe stvořím roztrháš a obnosíš bude to pro mě jen důkaz, že ho nosíš rád. A pak ti navrhnu další. Není přece od toho aby jsi se na něj koukal jako na obrázek," ujistím ho. Kdyby kdokoli jiný roztrhal můj design asi bych ho taky roztrhnul, ale Kou může všechno, na něj jediného jsem hodný. Myslím že jemu je to taky jasné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem schopný to udělat, i když myslím, že budu to oblečení raději nosit. Když nad tím tak přemýšlím, taky bych mohl Hizokuovi něco dát..udělat...ale ani nevím co. Hmmm...možná bych mohl něco vymyslet s Kenem. A myslím, že už vím co. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To mi připomíná že jsem ti pořád ještě nedal nic k vánocům, jsem strašný viď? Půjdeme spolu něco vybrat. Zítra po práci?" vzpomenu si a ihned navrhnu čas. Slíbil jsem dárek i Eitovi, ale ten bude muset počkat, Kou je přednější. A teď ještě pár dní chci být jen s ním, než uvidím, že je úplně v pořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já ti taky ještě nic nedal..a zítřek zní hezky..a.."už dlouho jsem se nějak nebavil...takže se vymrštím a srazím Hizokua rukama k zemi. "...mám tě!" řeknu vítezoslavně, jako bych byl generál, který právě obsadil novou nepřátelskou základnu. Potřebuju se bavit a myslet na něco jiného než na mámu a na problémy, které ještě chvíli s Hizokuem asi budou trvat. Ale já...ne, nemůžu si pomoct..ještě ne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Mohl jsem si ublížit víš?" postěžuju si,ale zase mi to tak nevadí. To jen Kou sám sebe staví do nebezpečné situace. Myslím že přes všechno co jsem mu řekl pořád ještě nechápe, jak jsem napjatý a co mi způsobuje každý dotek... "Tak....to tě budu muset nějak potrestat," ušklíbnu se, přitáhnu si ho blíž a políbím ho. Vím že bych měl být opatrnější, aby mi to nepřerostlo přes hlavu, ale nejde to, když je takhle blízko. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechám se dobrovolně jako onen trest přitáhnout blíž k Hizokuovi a nechám se políbit. Tohle mi opravdu chybělo. Začnu Hizokua líbat nazpátek s jistou vášní, která se najednou objevila..asi to bude tím, že jsme se nelíbali pár dní. A taky za to může to, že sjem teď při líbání nahoře, což je trochu jiný pocit, i když Hizoku pořád ještě vede...a já nejsem ten, kdo má být v tomhle vztahu ten nahoře. Položím si ruce tak, abych se mohl prsty dotýkat Hizokuovy tváře a přitom to nebylo nepohodlné ani pro mě ani pro něj. Myslím, že ho opravdu miluju.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ještě chvíli neuškodí že? Aniž bych přerušil polibek, položím mu ruce na boky a přejedu k jeho pasu tak, že mu zároveň trochu vyhrnu tričko, takže mé ruce teď částečně leží na jeho holé kůži. Jak dlouho jsem tohle teplo necítil? Zdá se to věčnost. Už zase mnou projíždí dravá elektřina...měl bych přestat...měl bych... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Cítit Hizokua takhle, ten pocit, když se naše jazyky spojují v jakémsi tanci. Být takhle s ním je opravdu nádherné. Tentokrát sebou nijak nezatřesu, když ucítím Hizokuovy prsty na své kůži..ne, teď je to vítané, jen...opravdu nevím jak dlouho to ejště vítané bude. No..budu v tomhle pokračovat dokud to nebude opravdu příliš nebezpečné. V duchu, tak aby to Hizoku neslyšel, se modlím za to, aby to dokázal ještě nějakou dobu vydržet...než si budu opravdu jistý, že to bude v pořádku... I když Hizokuovi věřím ze všech lidí na světě nejvíc...pořád z toho mám strach. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kou musí slyšet, že můj dech je už teď zrychlený. "Jestli nechceš abych se zbláznil měl by jsi přestat zlobit," varuju ho, ale přestože se snažím vtipkovat, tvářím se dost vážně. Ani teď nemám sílu se usmát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po jeho slovech přivřu oči a zatvářím se opravdu hodně omluvně. "Já vím...je mi to moc líto...můžeš..můžeš ještě chvíli počkat?" zeptám se ho a jemu bude určitě jasné o čem mluvím. Dám mu po čem touží, jen ne teď. Ještě ne. Uvolním se a lehnu si úplně na něj..a opřu si své čelo o to jeho. "Slibuju, že až se pořádně seberu..tak potom..." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Položím mu ruce na ramena a zavřu oči. Snažím se uklidnit, ale moc to nejde, dokud je pořád takhle blízko. "Já se snažím, ale pokud budeme dělat tohle...mohl bys prosím tě..?" otočím hlavu na stranu abych mu naznačil, že má vstát. Prosí mě sice, abych čekal,ale přitom mě sám provokuje, i když on je tak naivní že mu to nejspíš vůbec nedochází. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zase jsem to zpackal, ale...no. Potřebuju o tomhle ještě popřemýšlet. Vlastně...stačí si to jen všechno pořádně probrat v hlavě. Hizoku a já budeme takhle rozhádaní dokud se s ním nevyspím...a já ani tak nejsem příliš moc proti tomu s ním spát. Jen mám jakýsi nepodložený strach, kterého se sám nedokážu zbavit...a já.. Nemám nejmenší ponětí jak to vyřešit... Ale asi to budu msuet projednat stejně s Hizokuem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Taky vím že tímhle Koua nepřímo nutím aby udělal co chci, ale nemůžu dělat nic jiného. Kdybych tohle dovedl ovlivnit, tak to udělám, ale já už tak vynakládám všechnu svou vůli abych se na něj prostě nevrhnul. A někdy si říkám proč vlastně... Vrátím se k práci taky mlčky, nevím co si Kou teď myslí, nebo jestli se nějak nezlobí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně jakmile skončím se vším tím ukládáním, tak to tady vypadá skoro jako ta kůlnička, kterou sjem měl předtím..jen tu nejsou mé osobní věci a je tu víc místa. Taky si uvědomím, že už musí být docela pozdě... "Mám hlad," postěžuji si, když si docela vyčerpaný sednu na zem. Využil jsem taky ten čas i k jinému třídění, než k fotkám..a to myšlenek. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Není nic snažšího, než se jít najíst," pokrčím rameny a natáhnu k němu ruku, abych mu pomohl vstát. Jsem si jistý, že Nana má jídlo dávno nachystané, takže nebudeme muset čekat. Je pravda, že jsme při tom stěhování tak nějak zapomněli, že bychom se měli najíst. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak pořádně silně chytím Hizokua za ruku a vydám se do jídelny. Už jsem se tady zabydlel dost na to, abych se tady velmi dobře vyznal. V jídelně si sednu ke stolu ale ani teď nepustím Hizokuovu ruku. "Co chceš dělat po jídle?" zeptám se ho s nadějí, že vymyslí něco zajímavého než příjde večer, kdy budu mít asi něco zajímavého já pro něj. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Po jídle? No jsem trochu unavený tak se mi nechce dělat nic moc aktivního. Můžeme si zahrát nějakou hru, nebo kouknout na film, jako normální sourozenci," připomenu to, co mi odpověděl na moji poněkud divnou otázku dříve. Opravdu si připadám poněkud unavený a nejspíš to nebude jen taháním krabic, takže volím něco klidného. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "No..jestli jsi unavený, tak by ten film asi nezaškodil...máš na mysli nějaký konkrétní?" zeptám se ho, když už jsme u toho. Za chvíli se začnu v jídle jen přehrabovat, než se do něj pustím s dalším a to ještě větším apetitem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jeho prsty jsou najednou pryč. Ale jen, co si to uvědomím, ucítím jak jeho penis pomalu krouží kolem mého otvoru. Potom ho pomalu vsouvá dovnitř a kouše mě mezitím jemně do krku a střídá to polibky na ucho. Obejmu ho jednou rukou a nevědomky zatnu nehty do jeho kůže na zádech a trochu zasténám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Tlak a to teplo, jeho hlas a nehty, vše umocnuje pocity a já ho chci čím dál víc slyšet sténat a vzdychat. Pohyby pánví mu dopřejí jen chvilku pomalé vnímavé rozkoše a už přecházím do rychlejšího dravějšího tempa. Kousance jsou o trochu silnější,ale né tolik,abych mu cokoliv na krku zanechal než otisk zubů na pár minut. Líbám ho a koušu a jednou rukou se opírám o deku a do ní zatínám prsty. Při líbání vzdychám a můj horký dech naráží na jeho již tak dost poznamenaný krk ode mě. Mé pohyby jsou rychlé a i postupně i s tvrdšími přírazy. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro jeho teplý dech, co cítím na krku, jeho kousání, líbání, vzdychy a v neposlední řadě jeho pohyby a tbrdé přírazy, to vše dohromady ve mě vyvolává čím dál větší vzrušení. Cítím napětí po celém těle a nehty zaryju ještě hloub do jeho zad. "E-Eita-chan..už...už budu..." Zasténám celkem nahlas a pokračuju ve vzdychání, které se každou chvíli zrychluje. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyvrcholení příjde s mým tlumeným výkřikem díky zubům na jeho krku a následně zpomaluji,až nakonec zastavím v pohybech. Pustím jeho krk a jen dýchám. Stále se držím nad ním i v něm. Pomalu a s vypětím sil se narovnám na ruce a zahledím se do jeho očí. "Arigato Ai-chan...nebolel tě to?" nespouštím z něho oči. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Všimnu si, že spomaluje, až skončí, ale neustále zůstává ve mě. Po chvíli i ppustí můj krk ze sevření svých zubů. Otevřu očí a všimnu si, jak se na mě dívá. Povolím ruku kterou ho objímám. "Jenom...jenom trošičku..." Přižnám slabou bolest a přitáhnu si ho, abych ho políbil. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Při polibku se na něj trochu položím a vyjedu z něj.Ukončím polibek a posunu se vedle něj, ruku stále přes jeho hrud. Oddychuji a mám zavřené oči. " Ai-chan...opravdu musíš pryč?...Mám tu zůstat a nebo ..mám raději odejít a přijít až zítra?" zeptám se potichu a uklidnuji se. Přitáhnu si ho a políbím ho na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pravidelně dýchám a otočím se na záda a jen tak ležím a jak se vrátí, tak chvili po tom jen zabrumlám jeho jméno. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře. Mám jich spoustu. Chtěl bys nějaký krvák, nebo horor? Ale to by jsi se pak zase bál a moc sebou ve spánku házel. Taky bys mě mohl skopnout z postele," poškádlím ho a zároveň mu naznačím ať si vybere sám . Popravdě i když je to ostudné, nemám ponětí, jaké filmy má Kou rád a co by se mu tudíž mohlo líbit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Co bych si tak mohl vybrat...co by bylo...? "Myslím, že horor by nezaškodil..už jsem stejně dlouho žádný neviděl," zazubím se na Hizokua. Myslím, že pořádný horor nám oběma prospěje..a Hizoku se bude moct soustředit na něco jiného, než na mě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Tak já už půjdu, abych byl brzo doma. Kdyby si chtěl jít domů, tak prosím pořádně zamkni." Usměju se na něj a dám mu pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Proberu se až k polednímu, kdy už je Aillen dávno pryč. Vystřelím na nohy a vše poklidím, aby až se vrátí. Odpoledne mu připravím něco k jídlu a dám to do lednice. Není to nic složitého a zase jsem používal tu mojí kuchařku pro úplné laiky. Ani nevím, zda mu to bude chutnat. Na lístek mu o jídle sdělím a taky aby se ozval, zda bude chtít mojí přítomnost, že si ještě něco zařizuji ve městě. Když se ozve, rád mu budu dělat společnost po zbytek večera. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dobře tak horor..." přikývnu a počkám než Kou dojí. Pak ho odvedu do sálu, kde je i televize, opravdu velká, takže zážitek bude nepochybně skvělý. Otevřu jednu ze skříní, která je plná dvd a dvě police zabírají horory. "Jen si vyber," vybídnu ho s úsměvem a vyložím se na pohovku, než se Kou rozmyslí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Strýc po mě potřebuje zpracovat nějáké fakta a data z historie a tam se do toho pustím. Ve čtyři odpoledne je mi jasné, že to do večera nestihnu a tak napíšu zprávu Eitovi, že se omlouvám, ale že tu budu muset přespat. Zároveň mu však sdělím o jaký druh práce jde a že je to naprosto bezpečné. Odhadnu, že se domů vrátím asi zítra po poledni a pozvu ho na Silvestra s tím, že klidně může vzít i malého Norita. Nakonec mu ještě pošlu pusu se vzkazem, že na něj myslím. Teprve o půlnoci se vydám do postele a už v sedm ráno jsem zase vzhůru, abych to stihl domů co nejdříve. Ale i tak a i přes minimum přestávek dělaných během práce se domů doplazím až ve čtyři hodiny odpoledne. Zmoženě se opřu o dveře a začnu odemykat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nakonec se rozhodnu pro nenávist..je to celkem povedený film. Rozejdu se k přehrávači a chvíli si s ním hraju, než příjdu na to jak přesně to funguje,a bych to mohl zapnout. Jakmile to pustím tak si sednu na pohovku a docela pohodlně se tam usadím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po té ho vemu do náruče a přenesu do koupelny, kde má už nachystanou vanu a jsou tam jen pro něj dvě maličké svíčky. Dodám tam teplou a ještě trochu pěny a políbím ho. " Umej se a odpočin si, večeře bude za chvili a připravuji něco k snědku na večer....Norita jsem bohužel už musel odvést, Silvestra tráví doma s našima." Znova ho políbím a nechám ho samotného v koupelně, já se dál věnuji přípravám na večer. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vylezu, když si všimnu, že už mám pořádně vymočenou kůži a začnu se sušit. Natáhnu na sebe župan a jdu si do ložnice olbéct něco hezkého na sebe. Vezmu si ty kožené kraťásky, k nim vysoké vylněné bílé nadkolenka a dlouhý bílý svetr. Kolem krku si uvážu stužku s mašličkou a vlasy sy vyčešu nahoru do copku, který ozdobím stejnou stuhou, jako krk. Dojdu k Eitovi. "Děkuju za koupel. Bylo to přesně to, co jsem potřeboval." Usměju se a odměním ho polibkem. "Copak dobrého vaříš a jaké plány máme na dnešní večer?" Vyzvídám od něj dál, abych se dozvěděl více. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na to mu udělám místo a posadím ho ke stolu. Dám před něj špagety i omáčku a sýr a at si nandá podle hladu. Dívám se na něj a usmívám se. Jen co si nandá, dám si taky a s tichým přáním dobré chutě se pustím do jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Někde v polovině už ani nevnímám co se tam děje a Kouovo teplo je tak příjemné, že se vzdám a zavřu oči. Spím sice jen tak napůl ale i tak je to příjemné, po dlouhé době starostí, které ještě stále přetrvávají, ale teď je Kou alespoň jakž takž v pořádku. Potřebuju si trochu odpočinout, a teď si to můžu dovolit, dokud se Kou dívá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Taky jsem tenhle film několikrát viděl, není špatný, a dá se u něj nádherně vidět, jaké mají lidé o duších představy. A zrovna tady se jim povedla docela hezky...zmučená ztrápená duše. Skoro ke konci filmu se opřu o opěradlo gauše a zavřu oči. Jsem hodně ospalý a navíc Hizoku už skoro spí taky.. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Posadí mě ke stolu a přinese jídlo. Mám opravdu hlad a tak si naberu plný talíř špaget a naliju celekem dost omáčky, nakonec ještě všechno posypu kopečkem sýra. "Dobrou chuť Eita-chan. A děkuji za jídlo." Promíchám si špagety a strčím do pusy první sousto. Není to sice vynikající, ale j to opravdu chutné. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jemně ho pohladím po tváři a na druhou ho políbím. "Jsi moc unavený? Chceš jít spát?" zeptám se tiše, abych ho neprobudil, v případě, že by spal hlubším spánkem, než se zdá, to bych ho pak jen odnesl do postele a nebudil ho, byl by ještě unavenější. Mě docela tenhle odpočinek pomohl a zítra jdu naštěstí do práce později, čili se pořádně vyspím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sklidím ze stolu a vemu Aillena za ruku. " Pojd, vybereš další věci na večer." Posadím ho na pohovku a dám před něj cd. " Vyber muziku a já vyberu filmy a pak mi řekni, co by jsi chtěl dřív...hm..jaký žánr by jsi rád z filmu?" Zahrnu ho dotazy a mezi prsty přejedu po mašli v jeho vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pomalu otevřu oči a podívám se na něj. "Ne..jen ten film byl trochu..překvapivě uspávající," odpovím mu s úsměvem, než se nakloním lehce dopředu a jemně ho políbím na tvář. Myslím, že jsme teď zacpali díru v odpoledni, ale ještě je nějaký čas, než by jsme měli jít spát. a já nemám nejmenší ponětí co dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale pořád nemám náladu na žádnou přehnanou aktivitu...tak mě napadá..." najednou mi přijde na mysl něco, co považuju za dobrý nápad, ale větu nedokončím, nechám to Kouovi jako překvapení. "Můžeme si zahrát na kytaru pokud chceš, už dlouho jsem na ni ani nesáhnul. Nebo vytáhnu ze skříně nějakou klidnou hru, i když já jsem v nich překvapivě nemožný," usměju se, ale je pravda že v deskových hrách nejsem nejlepší, hlavně kvůli svému nedostatku trpělivosti. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hlasuju pro oboje. "Jsem pro tu kytaru...tak mě napadá, přivezl jsi mi sem tu co jsem měl u sebe v pokoji, že?" zeptám se ho, protože vím tak akorát, kde jsou mé pracovní věci, ale nemám ponětí, kde je oblečení a jiné věci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Sklidí ze stolu tak rychle, že mu ani nestihnu pomoct. Dostanou se mi do ruky CD a poznám, že to jsou jak moje, tak Eity. Vyberu dvě CD jedno moje a to je takový můj výběr, kde je od každé zkupiny, co poslouchám trochu a potom od Eity albuum withering to death od Dir en grey. Obě CD odložím bokem. "No já nevím...měl bych i chuť dívat se na horor. Co ty na to?" Navrhnu a usmívám se u toho. Přejede rukou po mašli v mojich vlasech. "Líbí se ti?" Zeptám se ho jen tak. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Počkám tě ve zkušebně, zkouška jestli trefíš," usměju se a vydám se po schodech do vyššího patra, kde se chopím své černé kytary a zapojím ji, než Kou příjde. Začnu si přehrávat nějaké skladby, abych si procvičil prsty a taky doladil kytaru a nastavil aparaturu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A netrvá mi to ani moc dlouho. Za chvíli jsem i se svou červenou kytarou u Hizokua ve zkušebně, tuhle místnost jsme si zapamatoval dobře, protože je dost důležitá na zapamatování. ani se Hizokua nezeptám, jestli se mu moje kytara líbí...rovnou se přesunu ke kombu a začnu zapojovat a následně ladit kytaru. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyberu pěkný horor, který jsem jednou viděl,ale vím, že si ho moc nepamatuji atak jsou tam momenty, kdy se budu bát i ted a znova. Vložím ho do videa a přejdu k Aillenovi. Obejmu no a nechám ho dívat se, přitom ho hladím po boku a po mašličkách jak na krku, tak ve vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Šikovný," pochválím ho, že se neztratila konečně nechám kytaru utichnout, než si ji Kou doladí. "Co by jsi dnes rád hrál?" zeptám se ho pak. Snad se mu podaří trefit něco, na co nepotřebuju noty, používám je dost nerad a je to nepohodlné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "No..já nevím...miyaviho asi ne, k tomu se dvě kytary nehodí...Dir en grey..nebo D'espairsRay?" proomluvím po chvíli přemýšlení o tom, co by jsme měli hrát. Vlastně je to celkem jedno, zvládám toho hodně... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je ideální skladba pro dvě kytary...a můžu ti dát noty pokud chceš," nabídnu mu a nedočkavě zakmitám prsty nad kytarou. V téhle písničce zní obě kytary skvěle a výborně se doplňují. "A pokud si teda troufneš pochopitelně," neodpustím si trochu popichování. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "A troufnout si jistě, že troufám..jsem v hraní dobrý, i když se mi víc líbí baskytara..." řeknu s uličnickým výrazem v obličeji. Už zase jsem plný energie. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No jen aby jsi se pak nedivil až se ti zasukujou prsty," nepřestávám ho provokovat. Počkám až si porovná noty a až se připraví, než na něj kývnu, odpočítám a konečně začnu hrát. Hraju se stejným nadšením jako obvykle, jen sebou míň házím, protože se nechci ještě víc strhat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se stihnu ještě docela připravit předtím, než začne Hizoku hrát. I když se dívám skoro celou dobu do not, tak mé prsty jedou automaticky, podle toho co vidí, takže hraju výborně. Nijak sebou moc neházím, jen se lehce pohupuju ze strany na stranu, abych měl noy pořád na očích, ale dokázal si té písničky užít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Moc se hororů nebojím, protože někdy mi příjde můj život o dost horší horor. Je pravda, že se občas leknu, ale bát se nebojím. A ani tenhle není vyjímkou. Je ale dobrý a když mě Eita hladí. Jemně se mi ježí chloupky na rukách a přebíhá mi mráz po zádech. Ale nepříjemné mi to není. Tulím se k němu a koukám na horor. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Film skončí a já si ho k sobě přitáhnu. " Líbilo? Dáme další, či si jen pustíme muziku? ...Rád bych si s tebou zatancovat a taky zazpíval...krásně zpíváš a já bych tě chtěl slyšet znova zpívat." prozradím mu své přání a skloním se k němu s tichým dotazem, zda ho můžu políbit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No nebylo to tak špatné, možná z tebe ještě něco bude," ušklíbnu se, když dohrajeme. Je to vážně fajn, když nemusím hrát sám, přestože ho pořád provokuju. Hrát sám je o poznání větší nuda. "Pro teď vyberu víc písniček, ať se nemusíme pořád zdržovat," rozhodnu se nenechávat další výběr na něm a vytáhnu štos not písniček, které umím nazpaměť a podám je Kouovi. Jsou to především věci od Dir en grey, něco od DespairsRay, které Kou předtím navrhoval, Nightmare, X Japan a podobně. Myslím že máme dost dlouho co dlat, než to přehrajeme. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro On se z nás opravdu snaží vyždímat úplně všechno. "Jsi si jistý, že to do večeře zvládneme?" zeptám se ho a přejedu prsty po strunách prvních pár akordů jedné z písniček, kterou Hizoku vybral. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po filmu si mě přitáhne blíž. "Byl to fajn film. A klidně bych těď pustil nějákou hudbu. Přece jen, do půlnoci to už není tak dlouho, aby to bylo na film. A klidně ti zazpívám a když si s tebou budu moct zatančit budu jenom rád." Odpovím mu ještě předtím, než mu kývnu na dotaz o políbení. "Jsem rád, že můžu být dneska a zítra s tebou. Víš, co se říká, ne? Jak na Nový rok, tak po celý rok." Usměju se a políbím ho nazpátek. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podívám se na muziku, co vybral. Vyberu jeden z mixu a dám je do přehrávače. Pustím muziku a kleknu si před něj, rukou ho vyzvu k tanci. "Smím prosit?" jen co příjme, přejdem na náš provizorní taneční parket, přitisknu si ho na sebe a rukama na jeho zadku se pohybuji do rytmu hudby. " Tak..na pomalé tancujem...a ty rychlejší..ty zpíváme...co ty na to?" dám návrh během tance a políbím ho na mašličku na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "A budu zpívat...takový medvěd jako pozadí ti snad ten zážitek z toho nezkazí." políbím ho na rty a potom se opřu o něj a zavřu oči, vžiji se do hudby a naší blízkosti. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nemusíme to stihnout všechno, jen máme už vybráno a nemusíme se tím zbytečně obtěžovat. tak můžem?" usměju se a zahraju pár not než znovu odpočítám a dám se do hraní. Tentokrát už sebou neházím skoro vůbec, protože bych jinak fakt brzo odpadnul a to nechci, protože mě tohle dost baví. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Políbí mě. "Ne, to nezkaz. Obzvláště, když to bude tvůj medvěd." Zasměju se tiše a opřu se o něj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dělám to stejně jako předtím..jen lehké pohupování, a plná koncentrace na noty a to co hraju. Je to zábava, jen bych to opravdu měl dělat častěji. Prohrajeme takhle ještě několik dalších písniček, než začnu mít zase celkem hlad...a taky být trochu unavený. "Myslím, že už nemůžu," povzdechnu si po konci poslední písničky a doslova sebou fláknu o zem. Ještě nejsem unavený úplně, ale docela mě bolí prsty. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vidíš...kytarista z tebe nebude, jsi pěkně měkký, jak bys chtěl odehrát turné s takovou výdrží?" nepřestávám ho škádlit a pocuchám mu vlasy. Pořád se ale usmívám, takže se to nedá brát nijak zle. "Ale co, já si tě vytrénuju," slíbím mu ještě, protože nepochybuju, že spolu budeme hrát víc, teď, když tady bydlí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Písničky skončí a začne hrát rychlejší. Zastavím a zadívám se na něj, až začne zpívat, a já se přídám až po prvních tonech, co zjistím, co to vůbec za písničku je. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Začnu se pomalu vymotávat z popruhu kytary, protože se mi vůbec nechce vstávat...což by bylo sice pak jednodušší, ale prostě se mi nechce. "Mám celkem hlad a ty?" zeptám se ho, zatímco se podívám na hodinky abych zjistil, že je něco kolem půl osmé. Dost na to, aby se šlo na večeři..ale pak nevím co ještě dělat..na spánek se ještě necítím, nvíc by byla ostuda jít spát takhle brzo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak tedy vzhůru na večeři," zavelím a vydám se zase dolů do jídelny. Nana je jako vždy připravená, takže začne hned nosit na stůl. Tentokrát už jsem docela hladový, takže se do jídla pustím , sotva Kouovi popřeju dobrou chuť. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vydám se za Hizokuem do jídelny, kde taky popřeju dobrou chuť a začnu jíst. Tentokrát toho sním mnohem víc, než jsem zvyklý i normálně. Opravdu jsem ze sebe vydal hodně energie. "Co budeme dělat teď?" zeptám se Hizokua jakmile dojím poslední sousto. Oprvdu..ještě je příliš moc brzy na to aby se šlo spát. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne hrát rychlejší písnička a protože jde o moje CD, hned v prvních chvílích vím název, autora i slova. Začnu zpívat a slova mi sma vyvstávají v paměti. Čekám, až se Eita přidá. Není to žádná náročná pícnička a tak očekávám jeho doprovod. Pár dálších písniček je podobně laděných jak ta před chvílí. Potom však příjde změna. Začne hrát to těžká písnička, co jsem dostal za úkol zpívat na karaoke. Opět si říkám "štěstí, že jsem nepil." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začne hrát písnička, co hrála v klubu a co jsem rozhodně nedával. Omluvně zakroutím hlavou. " Tohle nedám..to nechám jen na tobě." usměji se na něj a dám mu něžnou pusu na tvář, aby se nebál a zpíval od srdce a naplno. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Tu písničku mám moc rád. Jako celou skupinu, od které je a jejich zpěvák je mým velkým vzorem. Tahle písnička je na motiv mojeho oblíbeného filmu...Fantoma Opery. Je vlastně o zhrzené lásce a neopětovaných citech a přitom je tak krásná, že člověk občas pláče dojetím. Písničku zpívám a vkládám do toho kus sebe. Na konci mi dokonce z očí skane pár slz. Ale jakmile je setřu už zase se usmívám a přitočím se k Eitovi, aby mě provedl po praketu, protože teď zase budou chvíli hrát pomalé písničky. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Písnička skončí a on se přitulí a znova se roztancujem po parketu. Mé ruce sjednou na jeho zadeček. " Krásný..zpíváš nádherně..moc se mi líbí tvůj hlas..Ai-chan...mohl bych ho poslouchat pořád..a tahle písnička se ti opravdu povedla." zašeptám a při tanci ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Budeš jen se mnou? Na pořád?" Zašeptám tiše a přitulím se. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zamyslím se nad tím co Kou říká. "Myslíš že by vadilo, kdybych se na chvíli věnoval návrhům? Můžu tě zatím pustit k počítači, nebo můžeš využít cokoli co je tu v domě ke své zábavě. Jsou tu místa, které jsi ještě neprozkoumal," pousměju se. Zodpovědnost je u mě vzácná věc, ale pokud Kou řekne, že chce abych s ním strávil i zbytek dne, tak to bez zaváhání udělám, práce nepráce. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Od zítra taky začnu pořádně pracovat doma a vím, že Hizoku by stejně měl pracovat. Takže já se pobavím jinak. "Myslím, že si zahraju na průzkumníka," řeknu s mírným lišáckým úsměvem. Opravdu si asi zahraji na piráta...nebo dobrodruha či archeloga. Beztak se musím podívat po pár důležitých věcech tady...kvůli večeru. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hrají tentokrát zase tři písničky a po nich znova začnou rychlé. Podívám se na něj, zda chce ještě zpívat a udělám mu prostor, aby mohl. Pohladím ho přitom rukou po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "A zamčené dveře se nesnaž vyrazit," upozorním ho. Chvíli hledám po kapsách a pak konečně najdu klíče, které mu s úsměvem podám. Nepoužívané pokoje jsou zamčené a taky moje "herní místnost" kde je karaoke, DDR a jiné zábavné herní automaty, jaké jsou jinak v zábavních centrech. Když tuhle místnost Kou najde sice ho pak nebudu moct později překvapit, ale alespoň se zabaví. Ťuknu ho ještě jemně do čela a vydám se do pracovny. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Projdu si zběžně všechny pokoje, než se vydám do koupelny u naší ložnice. Začnu tam prohledávat skříňky...potřebuju najít něco co se bude hodit.. Nakonec to stejně vzdám a svalím se v ložnici na postel. Možná bych mohl k ukrácení času prohlídnout věci tady, ne? Začnu otvárat jednu skříňku za druhou... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Protáhne se a jeden návrh, který jsem dokončil nechám schnout na stojanu. Pak si zajdu za Nanou pro čaj a prohodím s ní pár slov, taky abych se zeptal jestli neví kam šel Kou. Nic se ale nedovím a tak se jej vydám najít. Nejdřív do jeho pokoje, pak ke mně a pak kdekoli jinde by mohl být. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tedy dokud se nedostanu k té zamčené. Nevím, co by mohl mít v zamčené skřínce, ale možná od ní mám klíč..tedy jsem si jistý, že jsem některé klíče z toho svazku nepoužil. Postupně vyzkouším některé z klíčů, než se trefím, odemknu... A pak mě polije studená voda. I když bych mohl od Hizokua čekat hodně..pouta.... Tohle bych jen tak nedokázal očekávat. Naštěstí tam najdu jeden předmět, který se určitě bude hodit...vytáhnu ho ze skříňky, kterou okamžitě zavřu a zamknu..a schovám tubu s lubrigantem pod polštář mé strany postele. Pak se rozvalím na postel a pokusím se vyhnat si z hlavy obrázek toho, co jsem všechno viděl vté skříňce...a pak, že se nemám bát. Naštěstí, teď mám klíče já.. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak co, objevil jsi poklad?" zasměju se a sednu si k němu na postel. Očividně mě vůbec nepálí, že jsem mu dal Všechny klíče. Já před ním nechci mít tajemství. Ono je stejně sakra těžké je udržet, i když taky jsou věci, které bude lepší, když se nikdy nedoví...jako to co jsem udělal nedávno... Tuhle myšlenku radši honem zaženu abych se neprozradil a soustředím se jen na Koua. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím ho na pohovku a já si sednu k němu a přitáhnu si ho, hladím ho po zádech. " Budu tady s tebou..pořád a pořád....dokud mě v tom něco nezabrání a to ještě pořád o tebe budu bojovat." Skloním se a začnu ho znova něžně líbat přes mašličku na krku a druhou rukou zajíždět do vlasů, i když mu tím narušuji účes. " Miluji tě, Ai-chan...jsem jen tvůj." šeptám přitom. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...opravdu hooooodně zajímavý poklad," vypláznu na něj jazyk. Nemám v úmyslu mu prozradit, co sjem našel, dokud... Dokud Hizokua trochu nepoškádlím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Opravdu?" nakloním se k němu a zatvářím se nebezpečně, jak já to umím. "A copak to bylo?" zeptám se rovnou, aniž bych příliš přemýšlel nad tím, co všechno mohl objevit. Vypadá to stejně, že mě chce hlavně pozlobit, ale ať si poslouží, já ho taky pořád jen popichuju a nedivím se, že mi to chce vrátit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "-tak by to nebyla zábava," přiblížím se ještě víc a velmi rychle obtočím své ruce, kolem jeho krku, než ho políbím. Vášnivěji než kdy dřív. Nevím, jestli to dělám proto, že už jsem se rozhodl..nebo po tom, co sjem viděl v té skřínce, protože ať už to bylo jakkoli překvapivé...je to docela vzrušující. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A to po tom co jsem mu řekl...provokatér... Jenže tohle je příliš krásný polibek, než abych ho přerušil. Oplatím mu ho se vší vášní, která ve mně je, takže to skoro vypadá jako bych ho deset let neviděl. Obejmu ho a přitisknu ho na záda na postel, jen aby se mi leželo pohodlněji. Tělem se mi už zase šíří mrazení a stačil mu k tomu jen jeden polibek...je to se mnou špatné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mé srdce teď bije snad stokrát rychleji, než normálně...a já se cítím opravdu nádherně. Rukama začnu Hizokua hladit po zádech, než pomalu sjedu k okraji jeho trička, abych ho mohl vyhrnout a dotknout se jeho kůže. Vím jaký to má účinek na mě, takže na Hizokua to bude mít asi ten samý, nebo možná jiný účinek..ale nějaký určitě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitáhnu víno a rozleji ho do připravených skleniček. "Tady, příprava na půlnoc." vysvětlím a podám mu jednu skleničku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zadívám se na něj, jako bych se ho ptal, proč si hraje s ohněm... "Kou..." dostanu ze sebe jenom přidušeně, což odpovídá tomu, jak se cítím. Nejsem si vůbec jistý, jestli o ještě dovedu pustit. Jen ho prostě nechci zklamat a tak se snažím ho varovat, ale když cítím jeho ruce na své kůži,...zdravý rozum mi pomalu vypovídá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Celkem mě těší, že na něj mám takový účinek..opravdu, tohle je něco, co opravdu... Přestanu se usmívat jen proto, aby se mi na tváři objevil odhodlaný výraz. Jednou rukou opustím Hizokuovo tělo a vjedu s ní pod polštář, abych od tama vytáhl lubrigant, který sjem tam dal před chvílí. A pak jím jemně praštím Hizokua do hlavy. Myslím, že tohle pochopí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nemůžu tomu uvěřit. Ne nevěřím že mě to opravdu nechá udělat...ale i kdyby nechtěl, teď už mu nedovolím couvnout. Srdce mi buší tak, že to musí být slyšet na míle daleko. Vjedu mu rukama pod tričko, hladově se o dotýkám kam jen dosáhnu a očividně si nesmírně užívám, že smím. "Miluju tě víš to? K smrti tě miluju..." zašeptám mu do ucha, když na okamžik přeruším polibek. Jistě, proto se teď taky chovám jako zdivočelé zvířátko. Chci ho jako nikoho před ním. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Taky ho šíleně chci..teď, v sobě...potřebuju to stejně jako on..ani nevím proč, ale potřebuji. I když mi vjede rukama pod triko a začne se dotýkat, tak se nezačnu chvět...jen se cítím jako v sedmém nebi, takže upustím tubu z rukou a začnu zase obouruč Hizokua hladit. "Taky tě miluji," odpovím na jeho slova, než ho zase políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vstane a nalije do skleniček víno. "Já vím." Uklidním ho. "Pojďme na balkon." Usměju se a dojdu nám pro šály a bundy. Obléknu se a se sklínkou vína výjdu na balkon. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ovinu ruku kolem jeho pasu a přitáhnu si ho k sobě. Políbím ho na krček. " Je mi s tebou krásně....zažívám samé hezčí chvilky....at vánoce, tak silvestr." na poděkování ho políbím a to už se blíží půlnoc, zbývájí minuty. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Výjdeme ven a on si mě přitáhne k sobě. "Však já taky Eita-chan...s tebou jsem jak v nebi." Přiznám a políbíme se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Stále ho líbám a ukončím to až když je nebe rozsvícené jako velká svíčka a je světla jako ve dne. " tak ta ted se budeme celý rok jen líbat.....Miluji tě, Ai-chan ....a at vše v novém roce je ještě lepší než byl ted ten závěr." zvolím přípitek a nastavím skleničku pro Aillena a jeho tuknutí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je to nádherné, když mi teď jeho tělo patří a já se ho můžu dotýkat jak se mi zlíbí. Moje pohyby jsou plné vášně, ale přesto nikam zbytečně nespěchám. Přece jen vím jak moc měl strach a určitě se pořád aspoň trochu bojí. A vzhledem k tomu že jsem první, a taky jediný, kdo si ho vezme, měl bych se snažit. Nezapomenu podělit polibky i jeho hrdlo a nevyhýbám se ani kousání. Pravidelně se vracím k jeho rtům, kterých jsem ještě zdaleka neměl dost. Nakonec sjedu k jeho bradavkám a začnu si s nimi hrát jazykem. Sem tam ho něžně kousnu, ale nijak to nepřeháním. Pak ještě po jeho hrudi přejedu jazykem, než se zase na chvíli vrátím k jeho rtům. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nádherné a opojné. Hizoku by se mě mohl takhle dotýkat celý den, celé věky...tohle by mě rozhodně dkázalo dostat kdykoliv. Ale já vím, že tohle nebude stačit...ne jemu tohle nestačí. A mně asi taky ne, v téhle fázi. Mé tělo se pod jeho doteky a polibky prohýbá podle toho, jak moc citlivý dotek to byl...a můj dech se stále zrychluje a zrychluje. Ještě pořád se to ddá ale zvládnout, ještě pořád ano. I když, dlouho to nepotrvá a já už to zvládat enbudu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Skončí a pomalu se od sebe odtáhneme. "To bude tento rok nádherný. Na nás a na budoucnost, kde budeme neustále spolu." Usměju se a přťuknu si s ním. Potom se trochu napiju a zase se přitisknu k eitovi, ale tak, abych se mohl dívat na ohňostroje, které momentálně vypadají, že vybuchují přímo nad tím starým hřbitovem, před domem. "Miluji tě Eita-chan." Zašeptám tiše a dám mu pusu na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na moment si kleknu a položím skleničku na zem kousek do nás, pak si vemu i jeho skleničku a tu taky položím k zemi. Opřu se a objetím ho na sebe přitisknu. Políbím ho do vlasů a sleduji nebe nad hřbitovem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mé polibky teď už zase směřují přes jeho hrdlo k hrudi, až se dostanu k okraji kalhot, kam položím linii polibků, než kalhoty rozepnu a zbavím se jich. Ještě chvíli se věnuju jeho bříšku a pak, přestože jsem ho právě vysvlékl, se vrátím k jeho tváři a dotýkám se jí rty jen velmi něžně, jako bych mu dával šanci si na chvíli oddechnout, ale myslím že současná atmosféra k tomu stejně nedává prostor. Moje tělo je napjaté jako struna, naplnění vzrušením, mi tohle zpomalení dovoluje jen neochotně. Po chvíli, aniž bych se přestal tak něžně starat o jeho tvář a také hrdlo, sjedu rukou alespoň k jeho podbřišku, kde ho začnu hladit. Mé nezbedné prsty při každém pohybu zajedou o něco níž. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takhle jen velmi zrychleně dýchám a třesu se rozkoší pod každým Hizokuovým dotykem. Už pomalu ani nevím, proč sjem se tak dlouho bránil tomu, aby jsme s Hizokuem byli takhle...ale to už je vedlejší. Když se zbaví mých kalhot tak lehce syknu..ne proto, že by mi to vadilo, ale je to příliš opojné. Vím, že ani jeden z nás nemůže dlouho čekat a můj mozek funguje ještě dostatečně na to, abych zašmátral po tom lubrigantu, který sjem předtím upustil...nechci aby mě tohle bolelo, když je to naše poprvé. Sice ho po chvíli nahmátnu, ale nejsem v dostatečném rozpoložení na to, abych s ním teď mohl něco dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Neboj se," zašeptám mu do ucha a políbím ho, jako bych tím sliboval a ujišťoval ho, že mu nijak neublížím. Konečně se dotknu jeho penisu a začnu ho rukou dráždit, i když myslím že nebude potřebovat moc času, aby byl připravený. Spíš bych si měl dát pozor, abych to nepřehnal. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro O chvíli později zvrátím hlavu dozadu, protože ten dotek na mém přirození je opravdu opojně opojný. Pomalu už to nedokážu zvládat. Ale ne, ještě musím vydržet, přeci jen jsme teprve skoro na začátku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Opatrně Kouovi vezmu gel, který svírá v ruce, jako by mu to mělo i takhle pomoci a nanesu si ho na prsty. Pak se vrátím k líbání a přitom do něj velmi opatrně vniknu jedním prstem, abych ho připravil. Je jasné, že to bude bolet i tak, ale tímhle to bude o něco snažší. Začnu prstem pohybovat a za neustálého hlazení a záplav polibků postupně přidám další dva prsty. Snažím se jít pomalu, ale nemůžu zase moc dlouho čekat, myslím že oba jsme opravdu hodně vzrušení. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A taky přitom využiji příliežitosti, že mě Hizoku nedráždí, k tomu, a bych se na chvíli uvolnil. Tahle chvíle netrvá moc dlohuo, protože do mě o chvíli později vjede Hizoku svým prstem. Je to hodně divný pocit, cítit jeho prst uvnitř mě...ale taky je to hodně hezký pocit. A tenhle pocit se ještě prohloubí, když do mě zajede Hizoku ještě dvěma dalšími prsty. Měl by si pospíšit...nebo to opravdu nezvládnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chvíli zůstanu v klidu, abych mu dal šanci si zvyknout a po chvíli se začnu opatrně pohybovat. Opatrnost mi ale dlouho nevydrží, protože mé tělo mě za chvíli přestane poslouchat, když se mě zmocní vášeň a rozkoš, jakou jsem doteď ještě nepoznal a to přestože jsem už byl s tolika lidmi, že je to opravdu překvapující. Už Koua k sobě jen tisknu, sem tam ho ještě políbím, ale můj zrychlený dech a čím dál častější vzdechy mi nedovolí dělat cokoli jiného a moje mysl je teď stejně úplně prázdná, až na ten nádherný pocit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Odloží naše skleničky a přitáhne si mě k sobě. Ucítím pusu do vlasů a tisknu se k němu ještě více. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Není to nijak jiný pocit od toho, kdy ve mně byly jen jeho prsty, ale teď mě může obejmout a přitom vytvářet tu nádhernou rozkoš v mém těle svýmy pohyby. Obtočím kolem něj ruce, jak se snažím ještě alespoň chvíli bojovat s tou přemírou rozkoše, která mi probíhá tělem... Moc dlouho to nevydržím. Za chvíli mnou projede opravdová vlna extáze, když dosáhnu svého limitu. Vzápětí hodně vyčerpaný zakloním hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Tak se půjdem projít, jen co trochu zmírní ta nádhera." řeknu rozhodně a znova ho políbím do vlasů. Ohnostroj trochu zmírnuje a tak se sehnu, vemu skleničky a Aillena za ruku a vedu ho dovnitř, abychom se oblíkli a mohli vyrazit ven. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chvíli se vydýchávám a užívám si poslední zbytky toho nádherného pocitu, který mé tělo pomalu opouští a zanechává únavu, ale taky naprostou spokojenost. Jen si zapnu kalhoty a lehnu si vedle Koua. Obejmu ho a přitisknu se k němu. Je to trochu ostudné, že jsem se ani nesvléknul, ale myslím že to ani jeden z nás teď vůbec neřešil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Oetevřu oči a podívám se na Hizoua...pak se lehce usměji, než se k němu přitisknu. "..miluji tě," řknu potichu. Opravdu ho miluji...víc než cokoliv jiného. A je mi jedno, že má stejnu tvář, že je to můj bratr... Prostě ho miluji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já tebe taky...nekonečně...jsem rád, že jsi se odhodlal, ani nevíš jak mi to pomohlo. Byl tvůj strach opodstatněný?" zeptám se a opravdu mluvím jako bych byl najednou o deset kilo lehčí. Je mi mnohem lépe, i když se kvůli tomu cítím trochu povrchně, že jsem po něm tohle tak moc vyžadoval,ale prostě jsem po něm tak toužil, že se to nedalo ovládnout. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Na Eitův návrh kdy vyrazit jen přikývnu. Po nějáké době posbírá skleničky a Chytne mě za ruku. Vejde dovnitř a mě dojde, že za chvíli vyrazíme. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu si nejsem jistý, jestli byl můj strach jen tak, nebo ne...každopádně se mi to líbilo...hodně. "Ale jedno vím jistě..." dodám po chvíli, dky se od něj trochu odlepím a natáhnu se pro tubu s gelem. "...určitě bych se bál, kdyby jsi teď použil ty hračičky, co jsi měl zamčené spolu s tímhle," klepnu ho do čela tou tubou a podívám se na něj lehce lišácky. Myslím si, že v poutech bych si tenhle zážitek, hlavně když je to poprvé, opravdu neužil takhle... I když...v budoucnu, kdo ví. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vejdem dovnitř a rychle si vemu pod bundu ještě jednu mikinu a taky si vemu jiný kalhoty. Aillen vypadá, že se převlíkat moc nechce atak se za chvili obujeme a vyrazíme ven. Venku ho chytím za ruku a vydám se dopředu. Poslouchám ohnostroj a přitáhnu si ho k sobě. " Tak kam chceš vyrazit, Ai-chan?" zeptám se a dál bez cíle postupuji dál. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Proč by jsi se bál? Jsou opravdu zábavné. Není nic lepšího, když je člověk, se kterým se miluju úplně bezbranný, vydaný mi na milost , " ušklíbnu se nevinně a nechám na něm, aby si přebral, nakolik vážně to myslím. Ale je snad jasné, že ty věci nevlastním jen tak na ozdobu. A očividně mě vůbec netrápí, že je Kou viděl. "A jsi pěkný zvědavec, takhle mi prohledávat věci," řeknu rádoby přísně, ale stejně mi to nevadí, tohle je teď i jeho domov tak proč bych měl před ním něco schovávat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Navíc je to pravda, líbilo se mi to. "Ty by jsi mě tak chtěl? Spoutaného, bez možnosti útěku...? Nemohl bych se tě přitom dotýkat," lehce na něj vypláznu jazyk. Mně by se to příliš moc nelíbilo, ale Hizokuovi zjevně jo.. "Příště mi nesmíš dávat své klíče," zašklbím se na něj, protož eto opravdu nebyl dobrý nápad. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita se zajde převléct a já nezi tím čekám už i obutý u dveří. Výjdeme ven a držíme se za ruku. Přitáhne si mě k sobě a dál jdeme jen tak, pryč od domu. "Já nevím...co takhle se jen tak projít?" Navrhnu a přitisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Venku ani on nemá nápad, kam jít a tak jen kývnu a bez cíle se procházíme. Vídáme plno ohnostrojů a někdy zastavím a nějakou pěknou rachejtly mu ukáži. Pokračujeme a dostaneme se do města, kde lidi oslavují na ulících a pobíhají s úsměvem. Pozornost některých lidí přitáhneme a ještě víc, když dojdem na jedno z menších náměstí, kde si ho přítáhnu a podívám se kolem sebe. " Je to krásný...takto večer a přitom je všude světla jak za dne...líbí se mi tu...a co tobě?" dám mu pusu a zadívám se k obloze, která jen svítí všema možnýma barvama. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dorazíme na malé náměstí a tam si mě více přitiskne. Všude je dost lidí a není nikdo kdo by oslavoval. "Je to nádherné. Oto více, když můžu být s tebou." Tulím se k němu a taky zvednu hlavu k obloze. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Díváme se k obloze a já ho objímám, ani nevím jak dlouho. Ovšem jak jen stojíme, začne mi být trochu zima a tak ho políbím na ucho." Tak bychom asi měli vyrazit zpátky...vememe to oklikou, přes parčík." Pustím ho a chytnu ho za pas, a pomalu se vydáme zpátky. Cestou narazím na muže, který prodává prskavky a tak od něj dvě a zápalky koupím. Jednu podám Aillenovi a i sirky. "Pojd, přidáme se k slavícím lidem, aspon s těma prskavkama." usmívám se a nechám ho zapálit je. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu Aillena do náruče a políbím ho. " Tak a dneska chci být stále a pořád s tebou...pro dnešek se mě nezbavíš...ani kdyby jsi mě vyháněl." políbím ho , mám radost, že ho mám, že je se mnou a že jsme spolu. Pak ho pustím na zem a znova pokračuji v chůzi, oči mi září štěstím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po jeho otázce se na chvíli zamyslím, jen abych si onu situaci mol představit. "Jistě, moc by se mi to líbilo," souhlasím nadšeně a trochu si olíznu rty, jako bych už viděl Koua naservírovaného na stříbrném podnose. "Tobě by se to nezamlouvalo?" zeptám se nevinně a čekám že mi vynadá, ale nemohl jsem si to odpustit. "Mě nevadí že jsi viděl moje poklady, alespoň jsem se mol pochlubit," zasměju se. Očividně mi to opravdu vůbec nevadí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "No..tobě by se to možná líbilo. Ale já si nejsem jistý, že by se to líbilo mně. Víš...nejsem si jistý, jestli bych byl schopný si něco užít, kdybych u toho měl kolem zápěstí želízka," řeknu mírně stěžovatelským tónem. Vlastně ani nevím, jestli by se mi to líbilo, nebo ne...ono, představit si to je jedna věc, prožít je něco jiného. A i když mě představa opravdu docela...vzrušeuje...opravdu nevím jak moc by se mi to líbilo přímo naživo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pomaličku ale jistě přicházíme domů. Pomalu už je vidět hřbitovní zeď v dálce. Zívnu. Celkem už se těším na postel. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je škoda...asi si na takovou zábavu budu muset najít nějakého jiného, poslušnějšího mazlíka," povzdechnu si a po očku sleduju, jestli to s Kouem aspoň trochu hne. Kdyby jen věděl... "Popravdě jsem nikdy nebyl spoutaný, ale nemyslím si, že je to tak špatné...a tobě by to tak slušelo...taková škoda," přisadím si a zahledím se někam na strop, ztracený v představách. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ty si chceš, užít, tak se prostě rozhodneš, že nebudeš na nikoho brát ohled. Ty mě chceš vidět spoutaného a je ti jedno, jestli by se mi to třeba vůbec nelíbilo...a to vyhrožování s nějakým jiným mazlíčkem je taky to, že se všechno točí okolo tebe," vychrlím ze sebe a trochu naštvaně stáhnu obočí, než otočímhlavu tak, aby mi neviděl do obličeje. Opravdu mám dojem, že se všechno točí jen okolo něj samotného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Znovu ho k sobě přitisknu a posunu se tak, abych měl rty u jeho ucha. "Opravdu si to myslíš? Kdybych byl vůči tobě sobecký, věř mi, že by jsi teď vůbec nebyl rád. Kdybych byl sobecký dávno bych si tě vzal násilím, dávno bych udělal spoustu věcí, které by se ti vůbec nelíbily," zašeptám a zní to velmi vážně. Opravdu, kdybych na něj nebral ohled, někam bych ho zamknul a nepustil ho ven. Dělal bych si s ním co bych chtěl. A já bych toho byl schopný. Ale mám ho na to moc rád. "A navíc...ty jsi já a já jsem ty...jsme jedna bytost, jedna duše. Takže co se týká mě, týká se i tebe," dodám. jsme každý jiný a přeci jsme jeden...alespoň já to tak cítím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vidíme zed a už zívá. Políbím ho a přitisknu si ho blíž. Pokračujem a já vidím, jak už je unavený. Nakonec ho vemu do náruče a ten kousek ho donesu. Vystoupáme do jeho bytu a já zavřu. Položím ho a jen co si svlékne boty a bundu s šálou a zbytkem, ho chytím a sám již svlečený ho s polibky donesu do ložnice. Uložím ho a skloním se nad ním. " Krásný nový rok..Ai-chan...a ted..at se ti zdá o naší budoucnosti." pohladím ho po tváři a přikreji ho. Sám se svléknu a nechám si jen trenky a mašličku kolem krku a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je to poslední poznámka, kterou vůbec udělám, protože hádat se s ním se mi teď rozhodně nechce. Teď bych rá dbuď dpočíval, nebo spal..nebo nedělal nic. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Myslím že bude trvat nějakou dobu, než usnu, protože mám zase nad čím přemýšlet. Opravdu jsem tak špatný, že mu budu pořád ubližovat? Opravdu se chovám tolik sobecky? On nemá ani ponětí, jak by to vypadalo, kdybych byl sobecký, jak moc by trpěl...ale ani tohle chování, které já považuju za extrémně milé mu nestačí... Tak teď jsem zase v bludném kruhu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nicméně se lk němu přitisknu zády a chytím jeho ruce. teprve teď se uvelebím tak, aby se mi pohodlně leželo a hlavně i spalo. A že se mi povede usnout jen za moment...jsem docela unavený, to je taky pravda. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Postaví mě až v chodbě. Sevleču si boty a bundu a jen co to udělám odnese mě do postele a po cestě mě líbá. Položí mě na postel a popřeje mi krásný nový rok. "Tobě taky Eita-chan...a o tom se mi po tom krásném dnešku určitě zdát bude." Přikryje mě. Sevleče se a potom si lehne vedle mě. "Sevlečeš mě taky? Takhle mi bude horko. Ale opatrně..!" Požádám ho a trochu mu pohrozím. Potom se ale usměju a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak je jen ve spodním prádle a s mašlí kolem krku, přikreji ho a já se k němu přitulím. Přitáhnu si ho k sobě a dlaní ho chladím po zádech. "Ještě nějaké přání můžu mýmu miláčkovi splnit?" zašeptám a políbím ho na krček. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kvůli všem těm věcem co mi Kou zase nasadil do hlavy usnu i přes únavu opravdu pozdě, takže předpokládám, že zítra nebudu moc odpočinutý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mám sto chutí se jít najíst, nebo alespoň napít čaje..ale jak tak ležím v Hizokuově náruči, tak se mi to toho vůbec nechce. Jen se k němu zase otočím čelem a políbím ho na rty, než se mu opřu hrudník a zase zavřu oči, abych mohl v klidu počkat, než se probudí. A omluvit se mu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Divám se mu do očí a očekávám nějaké bláznivé přání a nebo mi popřeje dobrou noc, ovšem at to bude cokoliv, za svým slovem si stojím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jsem rád, že letos budu jen s tebou..." Usměju se tiše a dám mu pusu ne krk. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Moc rád ti toto splním, Ai-cham." Nejdřív ho políbím. " Jen se mnou, to bude krásný rok....Miluji tě....a přeji ti krásné sny." na to mu dám pusu na rty a položím se vedle něj. Nechám ho se přitulit a hladím ho po jeho holé kůžu dokud neusnu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Příjdu o půl hodinky později a s tácem se snídaní. Položím ho prozatím na zem a sehnu se k Aillenovi. Políbím ho na tvář a pak se přesunu k jehou oušku. Odhrnu mu z něj vlasy. "Ai-chan...vstávej...nebo prospíš celý den....a to není dobrý na nový rok....snídaně už čeká." zašeptám a něžně ho pohladím po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdu pro tác a položím mu na nohy tác, na němž je osmahnutý vajíčko a k tomu pečivo a šálek čaje, který je ted akorád. " Dobrou chut, miláčku." popřeji mu a nechám ho se probudit a najíst se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se vedle a s pohledem na něj čekám, až v klidu dojí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojím a usmívám se. Uklidím nádobí a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skloním se k němu a dám mu pusu do vlasů. " Ai-chan....ty jsi tak krásnej..jak to, že jsem si už dřív nevšimnul tvé náklonosti." zalituji toho, že jsem to zjistil až teprve po roce o jeho lásce ke mě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Trochu melancholicky se pousměju. "Já...děkuji...Víš, no...já to kryl. Bál jsem se. Nechtěl jsem aby si to věděl." Přiznám a trochu posmutním, potom se ale pousměju a zčervenám, když si na tu dobu strachu a smutku vzpomenu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posmutní a pak zčervená. Přitáhnu si ho blíž a zvednu mu něžně obličej, abych na něj viděl." Ai-chan...čeho jsi se bál..proč jsi to skrýval? Vždyt jsi se musel hodně trápit, protože já vím, že jsem se k tobě nechoval zrovna nejhezčeji, ostatně po vyhození Taky na nikoho jsem nebyl milej." Políbím ho jako omluvu za moje chování v minulosti k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dívám se na Eitu. "Já...bál jsem se tvojí reakce. Toho co se stane, když se na to příjde. Měl jsem tě rád a tak jsem chtěl alespoň uchovat ten vztah, co jsme spolu měli. Trápil jsem se. Neříkám že ne. Ale to jak ses ke mě choval mi nevadilo. Byl jsem rád i za to. A po tom, co vyloučili Ta-chana...snažil jsem se ti pomoct. I když jsem věděl, že ho nahradit nedokážu. Ale nechtěl jsem se dívat, jak se trápíš." Trochu zavzpomínám a skoro se nad tím rozpláču. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Mám sto chutí ti to všechno vyhradit....co by jsi říkal za každý měsíc polibek a za každý den pusu?" navrhnu mu odškodnění za jeho dny trápení. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přestože jako první si hned po probuzení vzpomenu na to, co mi Kou večer řekl, rozhodnu se z toho teď nedělat vědu. Leží v mé náruči, takže snad není tak naštvaný. A s tím problémem se budu pak muset nějak poprat. "Ohayou," pozdravím ho tiše, obejmu ho a zabořím mu tvář do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Líbí se mi to. "Vidím, že jsi se vyspal docela dobře...vypadáš nádherně roztomile, když spíš, víš to?" promluvím po chvíli. jo..Hizoku nemá nejmenší ponětí jak moc roztomile vypadá, když spí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To jistě protože se ve spaní netvářím zákeřně a mlčím," odpovím s tichým smíchem. Předpokládám, že už byl nějakou dobu vzhůru, ale ani se nedivím, musí být docela pozdě. "Ale ty vypadáš nepochybně ještě roztomileji. Alespoň co můžu říct ze svého dosavadního pozorování," dodám a políbím ho na čelo. "Měli bychom se vyhrabat abychom nepřišli pozdě do práce," upozorním ho ale sám nejevím žádnou snahu se z postele zvednout. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale vlastně je to pravda, on říkal, že jsem roztomilý i normálně..kdežto Hizoku je roztomilý jen když spí. "Hentai..takhle mě zákeřně pozorovat," znovu na něj vypláznu jazyk. Ale nemám co říkat, já ho pozoroval taky. "..jestli se ti do práce chce..." řeknu hraně ospale. Očividně se mi taky nikam nechce. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Hentai bych byl kdybych tě ve spánku znásilnil...nebo alespoň osahával, ale já se jen díval," ušklíbnu se a snažím se mezitím psychicky připravit na to že vstanu. Ale k činu se zatím nemám. "Nechce, ale taky nechci umřít bolestivou smrtí. Slíbil jsem odevzdat nový návrh, ale ty klidně můžeš zůstat doma. Jen tě pak Ken asi roztrhá na deset dalších malých Kouů," usměju se na něj sladce a pomalu se posadím a protáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechce se mi vstávat, ale sjem si jistý, že musím..a Ken by opravdu vůbec nijak nebyl rád. "No...on by mě nemohl roztrhnout, víš? Jsem na to příliš moc roztomilý a příliš moc vypadám jako ty," odpovím mu s naprosto sladkým roztomilým úsměvem, kterému se prostě nedá odolat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To si jen myslíš...on je hrozně zuřivý, co se týče práce. Však poznáš. A moje tvář tě neochrání protože ty nejsi vůbec ale vůbec jako já," usměju se, když se zase vrátím k posteli, vlepím Kouovi pusu a zamířím do koupelny. Musím rychle, protože tam nepochybně zase strávím půl dne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To nepotřebuju Eita-chan. Prostě to k tomu patřilo a byla to tak něják moje volba. Přece jen, klidně jsem ti to mohl říct dřív, ale neudělal jsem to. Nejlépe mi to vynahradíš, když budeš se mnou." Přitulím se k němu a jeho návrh jemně odmítnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro NechámHizokua odejít do koupelny, zatímco já si dám ještě chvíli načas, než se začnu z postele vyhrabávat. Přejdu ke skříni a vezmu si od tama pár věcí na sebe, je vlastně jedno, jestli to jsou moje nebo Hizokuovy věci, když jsme úplně stejní. Pak se vydám k druhé koupelně, protože se ještě musím osprchovat.. I tak nepředpokládám, že by mi to trvalo moc dlouho, včetně nalíčení. Hizokuovi to bude trvat mnohem déle. Takže jakmile sjem hotový, tak zajdu do jídelny, kde už je hotové něco k snědku a dám se do jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Tebe zajímá, co jsem tehdy udělal...já toho ten večer udělal...co myslíš? Že jsem ti vzal blok s náčrtkama nebo proč jsem se večer k tobě tak tulil a hrál to na tebe s těma dětskýma poutama? " snažím se ujasnit, co přesně pod tím to Aillen myslí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zasměju se. "To je fakt. Ten večer si pořád něco prováděl. Můžeš mi vysvětlit třeba oboje. A teď mě napadá. Co sis vlastně myslel, když si tam uviděl všechny ty obrázky sebe? Co ti tehdy proběhlo hlavou?" Zajímám se dál a trpělivě čekám na odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "A to následný s poutama, chtěl jsem zjistit, jak to je a tak nějak si zajistit, aby jsi neutekl. ... a to tulení...to bylo proto, že jsem chtěl..aby ti bylo dobře...za prvé jsi byl bez nálady z tý večeře a pak jsem tě ještě já sám dost rozhodil tím blokem....nemohl jsem tě nechat ještě mrznout...a dvě těla se hřejou nejlépe." a schválně se k němu i ted přitisknu, aby cítil, jak hřeji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Koua už najdu v jídelně, ale není divu, ještě aby kvůli mně hladověl. "Itadakimasu,"pronesu s úsměvem když se posadím ke stolu a naložím si jídlo. "Nezapomeň, že spolu půjdeme vybrat ti nějaký dárek po práci. A taky na oběd zajdeme," připomenu mu, i když on by mi snad ani tak nikam neutekl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já bych ti taky něco dal, ale bohužel vůbec nevím, co by to mělo být," zareaguji na jeho připomínku o dárku. Oprvdu, zatím pro něj nic nemám, i když jsem chtěl dneska něco prověst s Kenem, něco co by se mu opravdu líbilo. A hodně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Tak už jsi vymyslyslel, co budeme dělat? Já totiž nemám vůbec ponětí, co bychom mohli dělat." Hladím ho a tulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "dneska si zahrajem a budeme si dělat dobře...budeme si povídat, společně jíst a společně trávit naše chvilky.....ale vstávat se mi ještě nechce, chci tě ještě cítit blízko sebe." zašeptám plán a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "S tím si nedělej starosti. Já už teď mám všechno, co chci," ujistím ho aniž bych zvedl oči od talíře. Za chvíli dojím a vydám se do chodby. Už tak nejspíš příjdeme tak akorát. "Šup šup, nebo bude Ken řádit," popoháním ho, zatímco si obouvám boty a oblékám se. Jakmile je Kou hotový vyrazím spěšným krokem k agentuře. Ještěže je to tak blízko. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro V cuku letu jsem u dveří a za chvíli jsem obutý a oblečený. Vyrazím s Hizokuem do agentury...docela spěšně. "Co vůbec budeš dneska dělat?" zeptám se ho po cestě. Docela by mě to zajímalo, i když má zatím jen odevzdat návrhy, ale nevím jestli nebude muset ještě něco jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Připravujeme další kolekci takže předpokládám že se budu muset účastnit příprav, ale kdyby jsi skončil dřív, udělám si volno hned," ujistím ho. Tyhle části mojí práce mě dvakrát nebaví, takže když se tomu vyhnu nevadí. Fotit se ještě nebude, a na moje názory oni stejně houby dají. Stejně ale myslím že Kou taky nebude mít tak rychle všechno hotové. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přidám ještě víc do kroku,i když je mi to houby platné, protože k Hizokua se stala motorová mašina a šine si to k agentuře ještě rychleji..pokud je to ještě možné. "Navíc ani nevím všechno budu dneska dělat..." řeknu po chvíli. Opravdu by mě zajímalo, co mi Ken vymyslí za práci..pokud nebude taky něco připravovat, s čímž bych mu asi musel pomáhat...hodně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Flákat to se rozhodně nebude, toho se nebojím. I když ho Ken stejně bude asi zneužívat k drobnějším úkolům, bude mít sám dost fofr. Za chvíli se přiblížíme k agentuře a sotva vkročím dovnitř vrhnou se na mě lidi jako hyeny. "Uvidíme se odpoledne," pustím Koua a zamávám mu, než mě ten zuřivý dav odvleče s sebou. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Matta," zamávám na něj ještě než se vydám nahoru do studia za Kenem. Opravdu doufám, že po mně nebude chtít nějaké složitosti...zvláště ne něco, kdy budu msuet něco vyřizovat, což bych prakticky nezvládl. No, snad dnešek přežiji...a odpoledne budu zase s Hizokuem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejsem si jistý, jestli už Kou skončil a nechci se moc dostat Kenovi do rukou, kvůli tomu co jsem mu řekl, co se stalo. Mám pocit, že bych se musel před Kouem prozradit. Proto jen pošlu nějakého kluka co pracuje s dekoracemi aby Kouovi vyřídil, že ho čekám v hale. Sejdu dolů a sednu si ke stolku co je tam pro takové jako já a dám se do řeči s nějakou kostymérkou, co je zrovna na pauze. A je docela hezká. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Strávím takhle docela dlouhou dobu, než se Ken vrátí od své vlastní práce...vlastně příjde s nějakým klučinou, který mi vzkáže, že Hizoku na mě čeká v hale. Podle Kenova pohledu se dalo poznat, že by si mě tady ještě na nějakou práci nechal, ale nakonec mě přeci jen pustil. Když příjdu do haly, tak mi trá jen chvíli, než uvidím Hizumiho, takže si stoupnu za něj a opřu se o opěradlo jeho křesla. "Můžeme jít," řeknu mu jemně, aby se nevyděsil, a mohl se chovat tak, aby nešlo poznat, že jsem na něj vůbec promluvil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Doufám že tě Ken moc netrápil," usměju se na Kou a pomalu ho vedu ven. Vlastně ani nevím kam bychom měli jít ale prozatím zamířím dál po hlavní ulici. "Kam se chceš jít najíst? Máš na něco zvlášť chuť?" zeptám se, i když se dá předpokládat, že on to jako vždy nechá na mně a tak skončíme v nejbližší restauraci nebo fastfoodu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechám se odvést před budouvu, a paks e vydám libovolným směrem..chytím u toho Hizokua zase za ruku, aby jsme se sami sobě neztratili. "Mám chuť na sushi," řeknu po chvilce. Zrovna teď bych si opravdu dal nějakou rybku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Dobře..uděláme to tak, jak říkáš...a vstávat ještě nemusíme. Klidně tu s tebou budu ležet až do konce světa." Usmívám se a rukou mu jezdím po zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Rozhlédnu se okolo abych si vzpomněl, kde je tu nejbližší restaurace a nakonec se vydám přes ulici. "Půjdeme sem, když to máme blízko, doufám že nemáš nic proti," ukážu na sushi bar pár metrů od nás. Moje otázka vlastně znamená že nemůže mít nic proti, protože ho bez čekání na odpověď stejně hned zatáhnu dovnitř. Je to tu sice skromné ale útulné. Jsou tu dřevěné stolky oddělené přepážkami a já Koua zavedu k jednomu dál od okna, víc v rohu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Když tu budem tak ležet a objímat se do konce světa, může můj drahoušek říct, kde je lechtivej...abych ho mohl zmučit." se smíchem se jakoby zašklebím a rukou lechtivě jedu po jeho žebrech a hledám místečko, kde je lechtivý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Usmívám se přitom jako nějaké koťátko, aniž bych vlastně věděl proč, jen mám hodně dobrou náladu. Asi proto, že ji má dobrou i Hizoku. Posadím se a hned si vytáhnu menu,a bych si mohl vybrat sprvný druh sushi, který by mi teď chutnal nejvíce. Nakonec si vyberu jeden s větším množstvím ryb, než jiných ingrediencí a ukážu na něj prstem, aby ho Hizoku mohl objednat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No já...to ti přece neřeknu." Usměju se nakonec. Chystal jsem se mu říct, že lehtivý nejsem, ale přece mu nebudu kazit radost. Jak mi jede po žebrech začnu se zhruba uprostřed smát, jako že mě to lehtá. Hraju to celkem dobře, takže nemyslím si, že by mi neuvěřil. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vrátím se znova na to místečko a dívám se mu do tváře a trochu zrychlím. chci zjistit, jestli se opravdu směje a nebo to jen hraje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Výhoda těchto restaurací je, že jídlo je tu už předchystané takže budeme čekat jen chvilinku "Už máš ponětí co by jsi rád jako opožděný dárek?" zeptám se, i když pochybuju, že měl čas se tím v práci zabývat. Ale já bych zas nerad celý den jen běhal po obchodech, je to hrozně únavné a navíc můj šatník praská ve švech. I když... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro opravdu nemám ponětí, co bych si tak mohl přát...většinou myslím víc prakticky, než jinak, takže moc fantasii na dárky nemám. Za chvíli nám donesou jídlo, takže popřeji Hizokuovi dobrou chuť a dám se do svého dnešního obědu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pozoruje mě a začne mě opět lehtat. Trochu zrychlí a já se začnu smát víc a snažím se jeho ruce od tama dostat. I když mě to nijak nelehtá. "Přestaň...přestaň Eita-chan..." Bráním se a snažím se ho odehnat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vůbec mi nedojde, nebo spíš nepoznám, že to hraje. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po polibku se jen o kousek nadzvednu. "Za tak krásný polibek...ano, už tě mučit nebudu lechtáním...ted tě umačkám." zasměji se a přilepím se na něj v těsném objetí a na moment na něj ležím plnou vahou, než se zase seberu a odtáhnu, aby mohl dýchat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přitáhnu si k sobě talíř a dám se do jídla. Je to dobré i když tenhle podnik je tak malý. Nebo možná právě proto. "Ale kdyby jsi cokoli chtěl, pořídím ti to. Určitě tu něco je," usměju se na něj. Jak jsem řekl, chci ho rozmazlovat a nemíním se jen tak vzdát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "A neboj se...kdybych něcochtěl, tak ti řeknu...abych ti udělal radost," zazubím se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chytnu se ho kolem krku a on se přetočí. teď jsem já nahoře a on dole. "Takhle je to lepší." Usměju se a dám mu pusu. "Budeme se mačkat..." Lehnu si na něj, ale stále to ještě není plnou váhou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak to mi řekni, jestli po obědě chceš jít domů a nechat mě, abych ti něco vybral, nebo se budeš chtít jít někam podívat," upozorním ho. Ten můj hloupý nápad...nevím jak moc bude mít velký úspěch tak by asi bylo lepší, kdyby si i něco vybral sám, ale pokud opravdu nic nechce nutit ho nemůžu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já nemám nejmenší ponětí, jestli bych našel něco, co by se mi hodně líbilo, a ani nevím, kde bych to mohl vidět, když nevím co to je....klidně se někam podívat můžeme, ale já opravdu nevím..." rád bych s ním někam šel, ale nejsem si jistý, jestli by z toho něco bylo. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Ai-chan...kdy budeš chtít vstávat?" zeptám se a hned potom ho políbím na krček a na ucho. Hned na to mu dám pořádného francouzáka. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Stačí, když řeknu že nikdy?" Usmívám se a mírně zavzdychám při políbení na krk a na ucho. následující polibek dlouho udržuju. Téměř až jsem na konci s dechem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odhrne mi vlasy z obličeje a jezdí mi po rtech, jen povolím a pootevřu ústa. Zavzdychá a při polibku to protahujem co nejdál, přesto ho musíme ukončit. "Stačí...a já tě tedy už z této postele nepustím." stisknu jeho zadek a potom sjedu pod jeho spodní prádlo až na kůži a znova mu ho pohladím. "Ai-chan...ty mě překvapuješ." podívám se na ruku na jeho zadku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ne...nepouštěj..." Zašeptám tiše a vlastně tím řeknu, že to je přesně to, co chci. Cítím, jak mi zajel rukou pod spodní prádlo a pohladil mě. "Možná tě překvapuju...ale všechno ti nedovolím." Usměju se mile a rázvě vytáhnu jeho ruku zpod mojeho spodního prádla. Potom si jí opět položím na svůj zadek a dál se usmívám. Nakloním se k Eitovi a začnu ho pusovat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Skloní se a začne mě pusinkovat.Nejdřív se nechám a jen zavřu oči a slastně vydechuji,ale pak poslepu se přidám a oplácím mu pusinky kam to jen jde,takže se pusinkujeme navzájem. Několkrát se trefím na rty a několikrát i úplně jinam, než sjem chtěl, jak mi uhne hlavou. za chvili se u toho směji,ale nepřestávám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Z něžného pusinkování pomalu, ale jistě přejdu k láskyplnému líbaní. Jemně ho přitom hladím po líčkách i krku a jemně vlastně po celém obličeji. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hladí mě a přitom mě obsypává pusinky. Líbí se mi to a směji se, přitom mu je vracím a něžně ho hladím po zádech a zadečku. Chvilkama přestávám já a nechám se unášet jeho doteky a chvili převezmu iniciativu a jemu zabráním mě chvili pusinkovat a sám ho jimi zahrnu. Přitom se znova překulím nad něj a svojí váhu rukama nadvzednu, takže na něm ležím jen díky spojení našich nohou. Hrudník mám nad ním a pusinkama zajíždím i na jeho krček. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sjedu svými rty na krk a hned zase na tvář a snažím se mu věnovat co největší péči, protože si jí podle mě zaslouží. Ovšem pak zničehonic přestanu a jen se na něj zadívám. "Ty..už nechceš...hm...já budu smutný." něžně mu pohrozím a zkusím udělat moooc smutný obličej. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po chvíli se mě snaží uplatit smutným obličejem. "Nevím o tom, že bych něco takoho řekl...pokračuj..." Zašeptám tiše a opět ho začnu líbat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak na něm dělám smutný obličej, tak i tak nevypadá, že by to nějak platilo,ale chce pokračovat. Sám ně začne líbat a já rozhodně nezůstanu pozadu a pokračuji v zasypávání jeho obličeje a krku svými něžnými polibky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitisknu se sám na něj a velmi dobře cítím, jak s každým polibkem a pohlazením na něj mám větší a větší chut. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak se rozmysli," poručím mu stále s úsměvem a mám chuť ho hned tady políbit, ale vím, že jemu by se to nelíbilo. "Je tu vůbec něco co víš? Ty jsi tak nejistý že nevěřím že jsi můj bratr," můj úsměv se ještě rozšíří. Jeden by řekl, že jsem si na tohle už zvyknul, ale mě to stejně vždycky znovu pobaví. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "No vlastně vím jednu věc....na celém světě, tebe miluju nejvíc," prohlásím věc, kterou sjem mu možřná už řekl..nebo si ji alespoň věčně říkám pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zašeptá mi do ouška a políbí mě na něj, jen tiše vzdychnu. "Ai-chan, ..jak jsi přišel na to, že mě trápíš....já si to totiž neuvědomuji."odpovím a pokračuji pořád ve stejném vášnivém líbání a hlazení jeho zadečku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova zajedu pod jeho oblečení,ale ted na zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zajede pod moje oblečení na zádech. Trochu se prohnu a zavzdychám. Sehnu se k němu a začnu ho líbat. Ruce stále na jeho hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na to ho políbím a znova se s ním překulím na druhou stranu postele, ale ted jsem zase nahoře já. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tohle asi znamená nebýt sobecký. Myslet neustále na názory a přání toho druhého...to já neumím. Úsměv mi zmizí z tváře, ale jen na chvíli, než Kou znovu promluví. Podepřu si rukama bradu a zatvářím se opravdu jako zamilovaný idiot, čili nasadím nekonečně zasněný pohled. "To je tak romantické," pronesu stejně zasněně jako vypadám. Trochu snad Koua zlobím. Ale opravdu...tohle se moc hezky poslouchá. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vrátí se na záda a ja se na něj maličko přitisknu,ale stále ne plnou vahou. "Ale já se ovládám...jen ten dole ne...ten je jaksi mimo mé ovládací schopnosti." zasměji se a prohnu se tak, že ho nejspíš trochu můj penis tlačí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Jestli nemáš rád romantické věci, tak už se o romhle nebudu zmiňovat," zatvářím se částečně nakvašeně, jako by mi jeho divadelní představení bylo proti myslí. Ale spíše mě to baví..vlastně se oba teď docela hezky bavíme, jak to tak vidím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sjedu níž a rukou si udělám cestičku k jeho kůži na hrudi. Něžně ho pusinkuji i tam a usmívám se. Nemůžu jet dolů,a tak se pohyby spíše nahoře, než u bránice,ale i tak mi to stačí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne mě jemně líbat na hrudi. Líbi se mi to, ale najednou se staně něco, co jsem nepředpokládal. Zakručí mi v břiše. Sice potichu, ale i tak je to slyšet. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho penis se začíná stavět a já díky velmi těsné blízkosti to cítím. Líbám ho a těší mě to. Zakručí mu v břiše a já díky blízkosti to velmi dobře slyším. Zvednu hlavu a usměji se. "A právě jsem dostal znamení, že je nejvyšší čas jít...takže mi dej tak deset minutek." Políbím ho a slezu z něj, na to zamířím na toaletu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita zřejmě uslyší, jak mi zakručí v břiše. "Ale...ale to nemusíš...ještě chvíli to vydržím...určitě..." Posadím se a zkusím ho přesvědčit, ale on odejde na záchod. Zase si lehnu a zavřu oči. Dýchám pomalu a zhluboka a snažím se uklidnit. Dokonce se mi to daří. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pohladím ho po ruce a zadívám se do té jeho roztomiloučké tvářičky. "Tak ....kampak zajdem..viděl bych to dneska na obyčejnou restauraci....kousek odtud....pokud ti nevadí to, že je to jen restaurace." navrhuji, co bude dál. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pohladí mě a kouká na mě. "Nevadí, že je to jen restaurace...co jiného by to taky mělo být? Půjdu s tebou kamkoliv...jen se obléknu." Usměju se a pomalu vstanu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co jsme oblečený, zašátrám po kapsách, kolik mám a po kontrole k mé spokojenosti, se společně dojdem oblíknout, abychom mohli vyrazit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojdeme do předsíně, abychom se oblékli a obuli a potom varazíme ven. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Netrvá to dlouho a už jsme na cestě, držím ho za ruku, usmívám se a mám dobrou náladu a broukám si nějakou veselou písničku, ke který neznám slova. Nejpíš jsem jí jen někde slyšel. Dojdem k obyčejné restauraci kousek od metra a já najdu volné místo. Nechám Aillena posadit prvního a já se posadím hned vedle, příjde okamžitě obsluha, co si dáme k pití a dá nám jídelní lístky. "Já bych si rád dal kafe a co si dáš ty, Ai-chan?" zadívám se na svého přítele a stisknu mu jeho ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita mě dovede k restauraci a společně vejdeme dovnitř. Sevleču se a posadím se a on vedle mě. Příjde čisník. "Já...dal bych si kolu." Usměju se, popadnu jídelní lístek a začnu v něm listovat. "Nevím co si mám dát." Řeknu po chvíli bezradně. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zadívám se do lístku a za chvili mám vybráno. Ovšem můj přítel si nemůže vybrat a tak se k němu skloním a dám mu pusu na čelo. " Můžeš si dát to , co já...já si dám kuřecí polévku a taky kung pao....a na co vůbec máš chut?na těstoviny, maso?" a nakláním se,abych mu mohl pomoci vybrat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Číšník přinese objednané pití a já mu nadiktuji naši objednávku. Znova odsouhlasí objednávku a odejde. Jednou rukou si přitáhnu kávu a přivoním. "A na jakou zmrzlinu máš chut..nějakou s ovocem, či jednoduchou a nebo potom dáme zmrzlinu pro dva?" chytnu cukr a snažím se ho jednou rukou načít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak zápasím, ozve se a já se na něj otočím. "Pustit..tebe...blázniš...ale pomoc beru." a dám mezi nás cukr, aby mi mohl pomoct. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Při jeho obraně na má předchozí slova se zatvářím ublíženě. "Já jsem naopak velice romantický. Chceš to vidět?" zeptám se, ale podle plamínků v mých očích je jasné, že slovy nic dokazovat nechci. Ostatně už jsem mu nespočetněkrát řekl, jak moc ho miluju. Ale myslím že se nenechá nalákat a dělat mě co si zlíbím. Ale nemůžu jeho popichování nechat bez odezvy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Napiji se a opravdu mi to chutná. "Ai-chan..jak jsi spokojen s dnešním dnem,....nějaké doplnující nápady kromě zmrzliny...máš doma nějaké skladby či ne?" zeptám se a znovase napiji. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Podívám se na něj skoro jako kdybych vysoce pochyboval jak moc může být romantický. "To by mě opravdu zajímalo," lehce zamrkám, jako bych mu opravdu vůbec nijak nevěřil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Zatím je tenhle den nádherný a nemám k němu žádné výhrady. Ale myslím že skoro žádné skladby doma nemám...ale to se dá lehce napravit. Můžeme si klidně vytisknout přímo ty, které budeme chtít hrát." Usměju se a napiju se koly. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Čísník nám donese dvě polévky a zase odejde. Odsunu kávu a přisunu si polívku. Než pustím jeho ruku, tak ho políbím a stisknu. Na to ho pustím a skloním se k němu. "Dobrou chut, Ai-chan." Otočím se k polévce, popřeji si a začnu jíst. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Políbí mě a přitiskne a až potom pustí mojí ruku. "Tobě taky Eita-chan." Popřeju a trochu hladově se pustím do polívky. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co Aillen dojí, donesou nám i objednané druhé jídlo a prázdné nádobí odnesou. Jen na něj mrknu a pustím se do druhé porce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zanedlouho mím dojezeno a tak jen tiše sleduji, jak jí Eita a upíjím u zoho kolu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojím a usměji se na něj. "Tak jak jsi plnej? Dáme zmrzlinu či ne?" zeptám se a připravuji se při příchodu číšnika si říct o lístek s poháry. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když dostaneme lístek, nakloním se k Eitovi, abych do něj taky viděl. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro V lístku jsou všemožné druhy pohárů a mě se líbí dva, jeden plný ovoce a k tomu vanilková zmrzlina a druhý pro dva, v gondole a plný kopečků a čokolády. Ukáži je Aillenovi. "Tak který?" a ukáži na ně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dám gondolu mezi nás a podám mu lžici. "Tak at dobře doplujem." popřeji, naberu kousek jahodové a místo sobě jí nabídnu jemu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Když myslíš, ukážu ti svůj smysl pro romatiku. Budeš se divit, čeho jsem schopný," usměju se. Mohl ostatně něco takového čekat. Provokovat mě...to nikdy není bezpečné a já se jen tak nenechám porazit. Když si něco vezmu do hlavy, tak mě od toho nikdo neodvrátí, obzvlášť pro mé nekonečné sebevědomí. Jakmile tohle řeknu, v rychlosti ho políbím na tvář a beze slova vysvětlení vyletím ven z restaurace, nechávajíc na stole pár bankovek za které by si Kou mohl koupit deset dalších obědů a ještě by mu zbylo. Vyběhnu ven a okamžitě vytáhnu telefon a začnu zařizovat věci. Nejdřív vyberu jednu hodně frekventovanou křižovatku a objednám si na určitý čas, aby místo reklam ze všech obrazovek, kolik jich tam je, svítil nápis: Miluju tě, Kouyou. Sice se tomu směju ale je to tak hrozně ponižující....ah v tom asi bude smysl romantiky. Člověk se musí neuvěřitelně ponížit, čímž tomu druhému dokáže, jak upřímné jsou jeho city. Znepokojivé...nechutné...a účinné. Dál si v jednom obchodě koupím bílé EGA oblečení se zlatými lemy-košili, kabát a kalhoty. Nejdelší dobu mi zabere, sehnat kočár s koňmi, který bude mít v dopravě trochu problém. Pro kočár pořídím lokaje, který by z křižovatky odvezl Koua domů, kam se vydám já sám. Pro jistotu se schovám, kdyby Kou byl touhle dobou už doma a pak mu pošlu sms, ve které mu pošlu adresu oné křižovatky a čas, kdy tam musí být. Zaplatil jsem všechny ty reklamy jen na pár minut tak by bylo zlé, kdyby to změškal. Jakmile jsem si jistý, že Kou doma není, nebo je už pryč, vydám se zařizovat věci tam. Nechám si přivést spoustu a spoustu plátků růží, kterými zasypu postel a celé květiny dám do mnoha váz okolo. A nakonec koupím i jeho dárek. Pak nechám před dům roztáhnout červený koberec a u dveří čekám až Koua kočár přiveze. Jestli mě po tomhle bude Kou ještě někdy hecovat, tak asi radši skočím z mostu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "K čertu," zakleju, když se pomalu vydám směrem k domu, protože mě napadne, že stejně jinam jít nemohl. Nejspíš. Než se mi tam povede dojít, tak dostanu zprávu, že mám být za půl hodiny na nějaké křižovatce, takže se vydám tam. Příjdu tam o docela hodně dřív, takže čekám..a pak se mi oči rozšíří překvapením, když uvidím ty reklamní banery. Hizoku má docela smůlu, že tady není, protože já při tom úplně zrudnu...tohle je opravdu hodně. A aby tho ještě nebylo dost, tak za mnou příjde lokaj a požádá mě ať jdu s ním, že to vzkazuje Hizoku. Nezbývá mi tedy nic jiného, než si sednout do kočáru a nechat se odvést domů. Když přijedu domů, tak na mě čeká ještě větší překvapení..červený koberec, Hizoku v bílém. Jakmile vystoupím, tak vlastně vůbec nejsem schopný cokoliv udělat...nevíma ni co bych mu měl říct.. Nejraději bych někam utekl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ty jsi tak roztomilý," ťuknu ho prstem do nosu, s výrazem, jako bych byl ženská obdivující mimino své kamarádky. Usměju se tentokrát hezky a podaří se mi udržet relativně v klidu. Vezmu Koua za ruku a položím druhou na kliku. "Teď tě čeká dárek tak pozor," usměju se a ukážu tři prsty. Jeden schovám, pak druhý a třetí a v té chvíli otevřu dveře a na Koua se vrhnou dvě "štěňata" zlatého retrívra, jedno opravdu zlaté a jedno černé. Jsou už poměrně velká, ale stále opravdu štěňátka. Začnou po něm skákat a olizovat ho. "I když popravdě je to dárek trochu i pro mě. Myslel jsem že se mi ten černý bude hodit k oblečení," zamyslím se. "Alespoň budeme ladit se vším všudy. Oni jsou taky bráchové. Že jo?" začnu drbat černé štěně za uchem, což mu nebrání aby pokračovalo v obtěžování Koua. Když se zvednu můj široký úsměv mluví jasně. Čekám na Kouovu reakci a očividně jsem na sebe velmi hrdý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Navíc nemám ponětí, jaký dárek mi Hizoku koupil, takže si asi budu muset nechat svůj komentář napotom... Když Hizoku otevře dveře, tak se na mě vrhnou ty dvě štěňata s takovou vervou, že skončím na zemi. Takhle se mi můžou velmi snadno dostat k obličeji, čehož využijí, aby mě mohli důkladně olízat. "Jsou hezcí.." je moje jediná myšlenka, když začnu opatrně drbat toho zlatého retrívra za uchem, což se mu velmi líbí, takže nakloní hlavu tak, abych ho mohl drbat líp. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já z toho svého vychovám zabijáka...pak mi ho musíš pomoct pojmenovat," ušklíbnu se. Jsem jako malý kluk, očividně se bavím. "Neválej se tu po zemi, mám pro tebe lepší místo," usměju se lišácky, zvednu ho za paži a zavolám Nanu, aby se o ty dva raubíře zatím postarala. Vedu ho do pokoje, zaplaveného růžemi. "Jak se ti líbí všechny moje důkazy?" zeptám se, ještě než otevřu dveře. Rád bych to věděl, dokud jsou jeho zážitky čerstvé a dokud mám čas mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Na bezpečné zakotvení v přístavu." Usměju se. Vezmu si podávanou lžíci a naberu na ní zmrzlinu. Ve stejném okamžiku udělám to samé jako on. Totiž nabídnu mu zmrzlinu. Usměju se tomu a vděčně příjmu jeho zmrzlinu. "Hm...je báječná." Nechávám si zmrzlinu roztéhat v ústech a požitkářsky se přitom usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chtěl jsem toho zlatého ještě chvíli drbat...vlastně bych si s nimi docela rád hrál. Přesto se nechám celkem dobrovolně odvést..jsem přílišmoc překvapený z toho všeho, na to abych Hizokuovi nějak pořádně odporoval. Když se mě potom Hizoku zeptá, tak jen naprázdno otevřu ústa, skoro jako bych se snažil něco říct normálně, mimo myšlenek, ale žádná hláska ani myšlenka se nedostaví. Tedy pokud k tomu Hizoku nepočítá to enormní zmatené množství náhodných myšlenek, které nedávají smysl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro To myslím brzy poznám. Otevřu dveře a vedu ho stála za ruku až k posteli. Nedá mi moc práci ho na ni shodit v jeho momentálním stavu. Sednu si obkročmo na něj a naberu dlaně plné růžových plátků. Zasypu mu s nimi tvář a pak je zase jemně odhrnu, abych ho mohl políbit. Přitom si sundám kabát, hodím ho někam na stranu a rozběhnu se rukama po jeho pažích. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na to skloním a pomalu začná jíst zmrzlinu, vždy jednou za čas nabídnu Aillenovi a naschvál se vyhybám srdíčkám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nicméně, když mi na obličej pustí růže, tak se mírně pousměji. Tohle je opravdu hodně romantické. Když mě políbí, tak mírně přivřu oči, ale do polibku se zapojuji jen mělce...myslím, že něco hodně vášnivého by v tuhle chvíli kazilo tenhle dojem. I když to se může lehce změnit, zvlláště, když se jedná o Hizokua. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vezmu jeden plátek růže a jemně jím přejedu po Kouově tváři a hrdle. "Vypadáš tak křehký...stejně jako ty růže," řeknu tiše a mírně se usměju. Tohle není věta na dokreslení nálady, ale opravdu něco, co mě v tu chvíli napadlo a je poznat, že to tak doopravdy myslím. Ještě jednou ho pohladím tím lístkem, než stejnou cestu vyznačím letmými polibky. Pak vložím jeden polibek do jeho dlaně a na chvíli přitulím k jeho ruce tvář a zavřu oči. Je to vlastně příjemné, všechno dělat takhle pomalu a užívat si jeho blízkost. Ale já sám nejlíp vím, že mi to dlouho nevydrží. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Měl bych se trochu sebrat a nějak mu konečně odpovědět. "Ty jsi taky jako růže..i když jinak, ale jsi," řeknu mu, jakmile se jeho tvář dotkne mé ruky. Začnu ho opatrně hladit, abych ho nijak moc nevydráždil. "Opravdu tě strašlivě moc miluju," řeknu ještě po chvíli nejistý co jiného bych měl říct. Nic mě totiž nenapadá. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jako růže...vypadá krásně, ale umí ranit," řeknu tiše. Kou může teď cítit můj horký dech, když mám jeho ruce u svých rtů. Myslím na to, že mu pořád ubližuju a nejspíš ještě budu, protože prostě jsem jaký jsem... Lehnu si k němu a celou tu dobu neotevřu oči, ani teď. Jednu ruku mu obtočím kolem krku a druhou stále držím tu jeho. Být trochu romantický občas nezaškodí, jestli se k tomu tohle počítá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nic mu na jeho slova nepovím, má celkem pravdu, a já mu to enchci potvrdit..a taky nechci lhát. Když si ke mně lehne, taks e k němu natočím tak, abych na něj mohl viděl. Chvíli jen tak koukám, jak se tváří, než ho jemně políbím na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojím svojí část a vemu jedno srdíčko na lžičku. Dám je před jeho ústa. "Tak a tohle srdce je ted tvé, celé tvé. " A nechám na něm, zda ho sní či s ním provede něco jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pořád jsem čekal že poslušně udělá všechno, co budu chtít. Ale milovat ho, snad je to skutečně láska, co cítím, milovat ho mě tak vyčerpává...neustále se snažit a omezovat. Nikdy kvůli nikomu jsem to neudělal, nikdy. Zajímalo by mě, jestli Kou tohle vidí, nebo se dívá jen na ty špatné věci, které mu dělám. Jeho tichý souhlas s mými slovy mě bodne u srdce, i když sám jsem to řekl, protože vím, že to tak je. Pořád slyším jeho slova...i když se se mnou miloval, pořád byl nejistý. Asi si na nějakou dobu budu užívat bokem. A pak se rozhodnu, jestli se kvůli Kouovi budu dál omezovat, i když mě to tak vyčerpává, nebo prostě začnu být skutečně sobecký. Pro teď prostě jen zůstanu ležet a držím ho blízko sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím proč, ale po tom, co všechno pro mě teď udělal, mi tohle nepřipadá správné...navíc ještě před chvílí vypadal, že chce dělat něco jiného. Nevím proč, ale tenhle druh chování se mi na Hizokuovi nelíbí...i když si pořád stěžuju, že na všechno jde rychle, že je sobecký...myslím, že to jsou ty věci, které mi k němu sedí njvíc, které ho dokreslují...a které mám svým způsobem rád. Snad abych zapudil tyhle myšlenky, nebo abych Hizokua trochu vyprovokoval, tak ho začnu jemně líbat na krku... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nevím proč to dělá a nejsem si jistý, který z nás je tu krutý a s tím druhým si hraje. Momentálně si spíš připadám jako hlupák. Všechny jeho výčitky a obavy mi zní dokola v hlavě a já neotevřu oči ani jinak na jeho polibky nereaguju, přestože jim ani nebráním, jen ho dál objímám a tisknu jeho ruku. Ne že bych ho nechtěl...ale myslím, že bych neměl. A pokud budu jeho laskání opětovat, tak se určitě neudržím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chci aby se mě dotýkal. Nepřestávám ho líbat, i když teď svými rty sjedu k jeho ohryzku a odtud až k prohluvni mezi klíčními kostmi. Políbím ho tam dvakrát, než ho na tom místě lehce olíznu. Nevím co přesně dělám, ale vím proč.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A na to já nejsem zvyklý, to mě hodně rozčiluje. A v tomhle stavu by nebylo ani dobré abych se s ním miloval. Mohl bych mu ublížit. Zakryju mu dlaní pusu, aby nemohl pokračovat, i když sám po tom neskonale toužím. Můj dech se jemně třese, což je toho důkazem. Neměl bych se na něj zlobit. On za nic nemůže...je naprosto nevinný...je to všechno jen moje pýcha, moje ego...jak mi Kou správně připomněl. Ale já už nejspíš nebudu jiný. Už jsem se kvůli němu hodně změnil, ale některé věci změnit nedovedu a možná ani nechci. Podle mého pohledu, když otevřu oči je jasné, že už nejsem vůbec v romantické náladě. Je v nich jasné varování. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Proč mi nechce dovolit ho líbat? Proč mi tohle dělá? Copak nevidí, že ho potřebuji...? Víc než kohokoliv jiného, víc, než bych si dokázal kdy dřív představit. Ale on...i když se ke mně chová mile, občas se objeví tahle jeho stránka...ta, která mě k němu z nějakého důvodu přitahuje..možná taky nejsem zase tak úplně normální. I když, ani incest není normální, vůbec není...a tohle taky ne, ten pocit, když se chová tak jak se teď chová. Nevím co to je, mohl by to být masochismus, nebo čistě jen pocit toho, že sjem mu nějakým způsobem podřízený...nevím... Jisté ale je, že tohle se mi opravdu líbí...a vůbec nemám strach z toh, co by mohl v příští chvíli udělat...na to, jaký jsme měl strach jen z toho, že bych s ním mohl mít sex...ale to se včera změnilo...hodně věcí se od včerejška změnilo....a já teď nevím co se se mnou děje. Nedbám na jeho varování a lehce přivřu oči, když se jazykem dotknu jeho ruky, kterou mi přikrývá ústa, a olíznu ji. Možná si opravdu hraju s ohněm...ale nemůžu si pomoct. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jenže on zřejmě předpokládá, že to neudělám. Snad mě zkouší? Ano to musí být ono... A já se nenechám porazit...ne. Ani svou touhou ani svým vztekem. Určitě nenechám... Stisknu rty a trochu povolím sevření. Můj pohled není o nic míň výhružný, přesto nepromluvím. Moje ruka sklouzne z jeho rtů, takže se konečky prstů dotýkám jeho hrdla, skoro jako bych chtěl stisknout. Nejhorší je, že se teď nedovedu jen tak zvednout a odejít, byť se přesvědčuju, že bych měl. Jednak bych ho tím určitě taky ranil a navíc si připadám, že to teď nedovedu. Jsem skoro jako zhypnotizovaný... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro V každém případě, dotek jeho prstů na mém hrdle je docela nádherný, přesto takhle nemůžu pořádně nic udělat. Protkám prsty své ruky s těmi na ruce, kterou se mě Hizoku dotýká, a chytím ho tak, aby to nebylo moc silně na to, abych ho z tohdle stavu probral. Znovu se k němu přiblížím a začnu ho zase líbat na krku... Opravdu asi riskuji, i když si to očividně neuvědomuji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Můj rozum se začíná zatemňovat. Má vůbec ten hlupák ponětí, co bych mu mohl udělat? Proč nebere na vědomí mé varování? Proč mě dál provokuje, jako by se mi vysmíval? Jistěže ví...ví že mu nechci ublížit, ví, že mě má v hrsti...ale moje pýcha se nenechá jen tak beztrestně pošlapávat. Stisknu rty a stejně tak jeho ruku, která je spojená s mojí. Je to poměrně silný stisk a je to jediné varování, které jsem schopný mu v tuhle chvíli dát, kromě toho, že ho druhou rukou jemně odstrčím. Připadám si, jako zbavený hlasu...nedovedu nic, než držet všechny ty pocity v sobě, snažit se neudělat chybu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nicméně, já se nehodlám vzdát...to, že mi sevře ruku a já cítím bolest, je pro mě důlkazem, že mé počínání na něj nějak působí...i když to teď vypadá jako bych ho znechucoval, nebo štval svým počínáním, ale alespoň takhle může vidět, že opravdu nejsem takový andílek, jak si o mě myslí. Využiji toho, že mě od sebe odstrčil k tomu, abych se opřel o svou volnou ruku a přehoupl se přes Hizokua tak, že jsem teď nad ním a tisknu jeho ruku k posteli. Opravdu už asi šílím. Znovu ho začnu líbat...mohl bych ho i ochmatávat, ale nemám volné ruce...a navíc vím, že kdybych přestal udržovat jednou rukou rovnováhu, tak by mě Hizoku mohl sníze shodit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dech se mi zrychlí tak, že už je to velmi patrné. Kouovo chování, je šílené, když pomyslím na to, jak se chová normálně. Ale tohle jsem chtěl...tolik jsem chtěl aby po mně toužil... Jenže nevěřím, že je to tak, jak to vypadá. Vidím v tom jen zákeřnou zkoušku, vidím v tom krutou provokaci. Už nedovedu přemýšlet jasně. Už nevím co jsem vlastně chtěl, jen si pamatuju, že mu chci zabránit, aby tohle udělal. Vzrušení se zmocňuje mého těla a já si přeju, abych si vzpomněl, proč tohle dělám...ano....nechci mu ublížit... Jenže pokud bude pokračovat, tak nesplním, co jsem si předsevzal. Nakonec zcela automaticky napřáhnu volnou ruku a vrazím Kouovi pěknou facku. Nevím co to do mě vjelo, ale prostě jsem to nedovedl zastavit. Můj dech je těžký, jako bych uběhl maraton a je vidět, že mě tahle situace nevýslovně vyčerpává. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jenže pak mě z tohodle polosnění probere rána...a bolest v obličeji. Hizoku mi dal facku..asi se opravdu chovám šíleně, ale já si nemůžu pomoct. Chvíli se dívám na bok, směrem kde se zastavily po oné ráně mé oči a obličej. Zase začínám mít pocit, jako by mě Hizoku nenáviěl..stejně jako před pár dny...nevím pročtohle dělá vždycky když po něm opravdu něco chci. Docela mi trvá, než se na Hizokua zase podívám...ale můj pohled je teď docela prázdný, i když je v něm poznat to, že jsme teď neskutečně vzrušený..ale to by se dalo čekat. Jsemkaždopádně už moc daleko v tomhle na to, abych tu jen tak zkončil. Znovu se k němu přiblížím, tentokrát ale pustím jeho ruku, kterou zajedu za jeho krk, aby se mi nevyvlíknul, kdyby se o to chtěl pokusit. A taky se o druhou ruku opřu jen loktem...než ho začnu znovu laskat svými rty, po tvářím, na krku.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro O to víc mě překvapí co udělá, což mě naprosto umlčí, když už jsem se chystal omluvit. Srdce se mi rozbuší ještě rychleji. Tolik vzrušení probíhá mým tělem, že mám pocit, že se zalknu. Je to na mě hodně patrné. Čím víc jsem vzrušený, tím víc ve mně stoupá vztek, když vidím, jakou nade mnou má Kou moc a to přesto, že jsem ho právě uhodil, což jsem nikdy nechtěl. A ani to ho nezastavilo... Prudce sebou trhnu a převrátím Koua na záda. Přitisknu jeho ruce k posteli a z mého pohledu srší blesky, přestože je tam vycítit i nějaká těžko potlačovaná bolest a mé tělo přímo křičí jak moc Koua chci. "Kouyou do hajzlu přestaň s tím! Mám toho už dost!" zařvu, byť mám poněkud problém vystačit s dechem. Tisknu jeho zápěstí tak pevně, jako bych mu chtěl rozdrtit kosti. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chce abych přestal, ale já nechci...nemůžu, i když teď asi nemám na výběr. Při jeho skovech se lehce zatřesu. Nelíbí se mi, když na mě křičí takhle... Nějakou dobu na něj hledím, než sklopím zrak a přivřu oči. Možná jsem tohle opravdu neměl dělat..ale já si opravdu nemohl pomoct. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechtěl jsem na něj křičet, nechtěl jsem ho uhodit, ale přesto mám chuť udělat to znovu. Ukázat mu, že si se mnou nemůže beztrestně hrát, že já jsem tady ten, kdo rozkazuje. Potřebuju vědět, že nejsem jeho loutka a přitom mě mučí, že vím sám dobře, že jsem. Už to ale dál nechci snášet. Co s tím můžu ale dělat? Zajedu si prsty do vlasů a snažím se uklidnit svůj dech i divoce bušící srdce. Bude mi asi chvíli trvat, než se proberu z toho divného stavu, než se dokážu na Koua podívat aniž bych si přál ho ponížit, nebo mu ublížit. Je to tak ubohé...jen tím dokazuju, že jsem mnohem míň než on... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podá mi na své lžíci marcipánové srdíčko. Nejdříve mě to trochu zarazí, ale potom si ho s úsměvem vezmu. Nestrčím ho však do pusy, jak by mnoho lidí určitě udělalo, ale schovám si ho do kapsy u košile. Takže mám srdce od něho jenom kousek od toho svého. Veznu svoje srdíčko z ještě nedojezené zmrzliny a podám mu ho. "Za tvé srdce já ti dám to svoje jako náhradu. Je sice jenom z marcipánu, ale věř že kdybych mohl, dám ti i vlastní." Natáhnu ruku se srdíčkem k němu. Potom se přitisknu a políbím ho. "Miluju tě Eita-chan." |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu jsem se choval hrozně...a bolest ve tváři mi to ještě potvrzuje, stonásobně. Podívám se na Hizokua, ale nevím, co bych mu měl říct...ale něco bych měl. Omluvit se mu. Přiblížím se k němu a obejmu ho zezadu, přičemž si opřu obliej o jeho záda. "Gomen...já jen...nedokážu.."nevím co přesně mu mám říct...ale snad alespoň tohle trochu pomůže, menší omluva, zatím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vztek alespoň částečně pomalu vyprchá, ale vzrušení, to bude trvat déle. Kdybych se ho dotknul, bylo by to zlé. J ako by nestačilo, že se ke mně tak tiskne, že cítím jak se mu zvedá a klesá hruď, když dýchá. Nedovedu ho odstrčit, už tak jsem na něj byl víc nepříjemný, než jsem si mohl dovolit. V hlavě mám pořád zmatek a bojuje ve mně strach, že Kou odejde, kvůli tomu, jak jsem se choval a stále stejná nepolevůjící touha vypustit své pocity, které celou dobu dusím, na svět. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ani nemluví...a já nevím co mám dělat, a co se děje...a jsem úplně zmatený. "Co se děje?" zeptám se ho po chvíli. Pochybuji, že mi odpoví, ale prostě jsem se musel zeptat. Normálně by Hizoku dělal úplně jiné věci..ale tohle...tohle mě trochu děsí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nabídne mi své, usměji se a převezmu od něj srdíčko." No a co , že je z marcipánu, je tvoje a ted ho mám já." řeknu po našem polibku a spojím na moment naše rty. "Taky tě miluji...Ai-chan." zašeptám a srdíčko si schovám do kapsy, protože jinou než u kalhot nemám. Usměji se a přitáhnu si ho blíž k sobě. " Jako náhradu chci ještě ten zbytek..ale marcipán už neberu." lžičkou s novou zmrzlinou se dotknu jeho nosu a potom z něho kousek té zmrzliny slíznu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jen vím, že už nechci riskovat, že mu něco udělám a taky se potřebuju uklidnit, takže se po pár minutách dusivého ticha nejistě zvednu a trochu opilým krokem se vydám do koupelny. Dveře za sebou nevybíravě zabouchnu a zamknu. Nemám ani sílu jít si byť jen opláchnout tvář. Sesunu se u dveří k zemi. Kami-sama nepamatuju si, že bych byl v takovémhle stavu kdy kvůli někomu jinému. Připadá mi, že se ze mě stává totální cvok. Moje pocity a myšlenky jsou v totálním chaosu. A ve středu toho všeho je Kou, který je jedinou příčinou a jedinou věcí na světě, na které mi záleží, kromě mě samotného. Stisknu rty, rozepnu si kalhoty a zajedu si do nich rukou. Musím se zbavit alespoň tohohle problému, takhle vzrušený nemůžu pořádně přemýšlet, nebo se vůbec soustředit. Myslím že v tomhle stavu to nebude dlouho trvat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se za ním zabouchnou dveře, tak se rozbrečím... Sedím takhle s obličejem v dlaních několik minut, než si utřu slzy a vstanu z postele. Teď tady nemůžu být. Sejdu do své pracovny, odkud si vezmu foťák, se kterým se vydám ke dveřím. Obuji se a vezmu si plášť, který mi podá Nana. Posunkem jí naznačím, že jdu fotit, ať to řekne Hizokuovi, kdyby se ptal. Pak výjdu z domu a vydám se na lov obrázků, abych si alespoň nějak pročistil hlavu, i když vím, že to nebude snadné. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ken...vím jak by to dopadlo, kdybych šel za ním. Asi bude nejlepší, když půjdu někam sám. Jen popadnu koženou bundu, rukavice tentokrát zapomenu i ty bez prstů. Vydám se ven a zamířím na zastávku. Nastoupím na nejbližší vhodný vlak a nechám se vést daleko...daleko od všech starostí a pocitů, kterým nerozumím. Zvuk jedoucího vlaku mě uklidňuje. Pojedu dlouho...ale i tak nevím, jestli něco vyřeším. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Strávíš v okolí docela dlouhou dobu, aby jsi si pročistil hlavu..přestože to enní nijak jednoduché. Něco kolem půlnoci si uvědomíš, že by jsi měl něco dělat..buď se vrátit..nebo si a.lespoň najít nocleh. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejlepší by asi bylo zavolat jednomu z těch dvou. Ken mě ale takhle přece nemůže vidět. Před ním musím být vždycky krásný a vůbec cool i když už za ním příjdu s problémem. Eita mě vždycky chápal. Umí mi poradit a je vůbec nejlepší člověk, kterého bych mohl požádat na chvíli o azyl. Ale on teď má určitě lepší věci na práci. Nakonec zavolám jedné modelce o které vím, že bydlí poblíž. Vlaky teď stejně skoro nejezdí. Ona bude ráda, že se může tulit a nebude se ptát. Já se budu mít kde vyspat a oddálit další přemýšlení. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jeho další otázka mě znova rozesměje. Odložím lžičku se zmrzlinou a přisunu se k němu tak blízko, aby to slyšel jen a jen on. "Zbytek..myslím zbytek...chci tě celého, nejen tvoje srdce..ale i tvojí duši, tvé tělo...prostě všechno...jsem ti ještě neřekl, že jsem moc a moc majetnickej?" žertovným hlasem dodám a začnu ho objímat a tisknout k sobě, aby pochopil, že je prostě jen můj. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Takamoto, proč voláš takhle pozdě?" zeptá se tě ta modelka trochu podivným hlasem. Zdá se, že je buď v klubu, nebo tam byla, nebo měla oslavu, protože podle hlasu poznáš, že je opilá..a ne málo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Miláčku jsem na cestě k tobě. Chci u tebe přespat tak mě čekej," oznámím jí tím nejveselejším hlasem, jakého jsem schopný. Pokud není moc opilá bude teď mít dost radost na to, aby mě čekala ve dveřích se skleničkou šampaňského...i když bez skleničky by to bylo asi lepší... Natáhnu krok. Potřebuju se vážně vyspat. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Za pár minut jsi u jejího domu, kde tě už čeká, bez skleničky šampaňského, ta modelka. Jakmile se objevíš u dveří, tak je otevře a vtáhne tě dovnitř. Zdá se, že je opilá tím správným způsobem... "Dáš si se mnou skleničku?" zeptá se tě okamžitě, jakmile si je jistý, že ji plně vnímáš...vlastně ona si tím jistá není, jen chvíli počkala, než ti položila tuhle otázku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ty už jsi měla dost zlatíčko. A já...já si dám i za tebe, když tak naléháš," ušklíbnu se, sotva zahodím svoji bundu a vyzuju si boty. Posadím se v obýváku do křesla a počkám, až mi nalije, pak si ji posedím na klín a dám se do pití. Takhle se mi bude líp usínat a zapomenu na všechny ty starosti, které mě zevnitř tak drásají |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Je opravdu v dobré náladě, protože se tě začne okamžitě dotýkat a přejíždět po tvém těle rukama. Očividně tuhle návštěvu taky považuje z aněco, co má skončit v posteli. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pokud ale bude dlouho pokračovat nejspíš jí vyhovím a trochu si ulevím. Třeba do té doby usne, nebo se moc opiju. Vůbec mi to nebude vadit. Nechám ji, aby se dotýkala a naleju si další skleničku. A pak další... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Aůe snad to je tím, že jí to trvá dlouho, nebo, že je moc opilá...každopádně po pár dalších skleničkách cítíš, že odpadla. Asi toho moc nevydrží...nebo toho měla příliš moc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Docela nehezky si ji shodím z klína a nechám ji ležet na zemi, než vyprázdním velkou část jejího domácího alkoholu. Pak sám stejně usnu na křesle, protože nemám sílu se dopravit do ložnice, natož tam vzít i ji. Moje vědomí je alespoň velmi příjemně zamlžené a já si nepřipouštím nic z toho, co se dnes stalo. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Ale to tě netrápí tak moc jako tvá kocovina...hlava tě opravdu bolí moc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Moje hlava bolí zatraceně, ale zasloužím si to. A ta bolest mě alespoň rozptyluje. Vydám se zase na vlak a absolvuju dost dlouhou cestu zpátky. Ani teď nejdu domů. Zastavím se v parku a vytočím Eitovo číslo. Nebolo by špatné s ním promluvit. A navíc snad má nějaký led, ten by mi teď pomohl. A káva... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Takže, buď teď půjdeš ještě někam jinam...nebo za Kenem. Nebo,ž e by jsis e vydal zpátky domů...? Než se stihneš rozhodnout, tak se ozve zazvonění mobilu...je to krátké, ale je to volání...stihneš se jen podívat na displey, kde je Kouovo jméno, než tón dozní a Kou (který tě zjevně prozváněl) položí sluchátko. Nejspíš o tebe má starost. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Očividně sám osud chce, abych se rozmyslel sám a tak se rozhodnu nikomu nevolat a uklidím se do jedné malé rstaurace, kde se jednak můžu najíst, taky určitě dostanu led a budu mít dost času na přemýšlení, i když nevím, jestli mi to pomůže. Co se týče vztahů jsem totální idiot. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Vypadá to, že má opravdu starost, když se tě v ní ptá, kde jsi a jestli jsi v pořádku... I tak, zrovna teď by asi opravdu nebylo nejlepší s ním mluvit, takže to necháš být. Bohužel klidu se ti dopřeje jen dvě hodiny, než ti začne znovu zvonit mobil..tentokrát se po tobě shání Ken. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Hledím na telefon, když zavolá Ken a přemýšlím, jestli zvednout nebo ne. Koneckonců jstejně jsem pořád uvažoval jestli bych s ním neměl mluvit...no a třeba mi dá nějakou práci, která mě chvíli zaměstná a tak ho nakonec zvednu a pozdravím ho co nejveselejším hlasem, jako by se vůbec nic nedělo. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Jenže jeho hlas zní jinak. Tak zní jen v případě, že mluví o něčem vážném. Po pozdravu nastane malá odmlka než promluví. "Pohádal jsi se s Kouem," řekne. Zní to spíše jako konstatování faktu, než cokoliv jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Sakra drby se tu ale šíří rychle," povzdechnu si snad trochu naštvaně, ale vlastně bude lepší, když si s Kenem promluvím. A takhle přes telefon to bude i bezpečné. "Volal ti?" zeptám se rádoby otráveně. Docela by mě ale zajímalo, co si teď Kou myslí. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Byl tady, v práci, narozdíl od někoho...rád bych ho ta dy nechal, ale vypadal jako mrtvola a třásl se tak, že mu skoro všechno vypadávalo z ruk, takže jsem ho poslal domů, ať si odpočine," promluví po chvíli. Tvůj tón hlasu ho vůbec nijak neuklidňuje..a taky se zdá, že ti o něčem ještě nepověděl..a je to něco důležitého, podle jeho tónu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Kdybych to věděl dřív..." Povzdechnu si, jako by zklamaně. "Stejně bych tě pořád miloval...a ani teď už to nejde zpátky...ani po tom nijak netoužím. Chci tě mít takového, jaký jsi." Zašeptám mu, jak je u mě. Nechám se objímat a taky se plně přitisknu k němu. Tak že cítím jaho tělo skoro přímo na svém. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Chceš říct, jaký jsem..jsem mooooc majetnickej..moooc žárlivej....a mooooc zamilovanej." zasměji se a pohladím ho po vlasech. "No dobrá..tak jen to poslední je pravda....majetnickej jsem trochu a žárlivej taky...i když občas přes tu mojí vzteklou cholerickou povahu jde těžko poznat, co zrovna se mnou cloumá." odpovím už vážněji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Někdo neměl na práci náladu...a myslím že při přípraváchstejně jen každému lezu na nervy, když jim kecám do jejich práce a nejsem s ničím spokojený, tak co. Nebo je tu snad něco, k čemu je má přítomnost životně nutná? Jinak by jsi nevolal ne?" vyzvu ho tak aby přešel rovnou k věci. Nechci slyšet o tom, jak je Kou nervózní a nešťastný. Nechci na to myslet. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Jde mi o odřeninu na Kouově obličeji," řekne Ken. "A taky, jakožto jeho nadřízený, by mě zajímalo, proč vypadal jako by nespal nejmíň týden...mohl by jsi mi to trochu ujasnit? Doufám, že jsi mu neudělal něco hodně zlého," dodá po malé pauze. Buď po tobě chce vědět, co se stalo, nebo má o Kouův stav, anebo o tebe, starost....zná tě docela dobře na to, aby věděl, co v určitých situacích dokážeš dělat. Ale tohle mu asi nejde jen tak vydekukovat., o co přesně jde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Moc majetický...hm, taky si to co je moje hlídám...žárlivý...tak to ani moc nejsem. I když teď nevím. Už jsem ti říkal, že mám krásného a užasného přítele? A kdybych ho voděl s někým jiným..nevím, třeba se líbat. Asi bych je proklel...oba. Ale to on neudělá. Já vím že ne. Věřím mu a moc." Usměju se na Eitu. "Takže to znamená, že jsem i zamilovaný...no, takže jsme si trochu podobní, vidíš?!" Zasměju se znova. "Ale cholerik nejsem. Teda ještě jsem si toho nevšimnul. Nebo myslíš, že jsem?" Zeptám se ho a dám mu pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Poslouchám jeho slova a usmívám se. "Tak já jsem tvůj krásný a úžasný přítel....jé to se krásně poslouchá,...ještě." zaprosím a položím hlavu na jeho rameno a dělám psí oči. "A nebudeš mít důvod mě proklít..protože moje srdce máš ted ty ...a to by někdo musel přes tebe a ty by jsi mu ho musel dát." dám mu pusu na tvář a na nos. "Cholerik jsem jenom já....a je to dobře..protože dva vedle sebe bychom nevydrželi...a to bych potom byl hoooodně neštastný cholerik." Dívám se na něj a na zmrzlinu už nemyslím, ani na to, že jsme v nějaké restauraci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro No jo...neumím odhadovat svou sílu. Je možné, že ta rána byla větší, než jsem si myslel. Což mi moc nepomáhá, cítím se teď ještě hůř. Jen mě překvapuje, že to Kena zajímá. A taky jestli se stará kvůli Kouovi, nebo kvůli mě. Zaplatím a vyjdu před restauraci, abych mohl mluvit trochu volněji. Vydám se ani sám nevím kam. "Bojíš se co jsem mu provedl..? No jo znáš mě dobře," pronesu jedovatě. Ale nemůžu se tomu divit. "Jo praštil jsem ho, ale nic víc...nemusíš mít strach. Je to chlap ne? Jedna facka ho nesloží. A pokud jsi zvědavý co se mezi námi stalo...to je složité a nejsem si jistý, že tomu sám rozumím. Každopádně ne, neudělal jsem mu zatím nic, co by ho mělo nějak poznamenat, jen jsme se nepohodli," ujistím ho. Pořád mluvím docela nabroušeně. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Facka ho nesloží to je rpavda..spíš by mu mohl ublížit důvod, proč jsi mu ji dal. A pokud tomu sám nerozumíš...nepotřebuješ jen tak čistě náhodou další radu?" zeptá se tě Ken. Buď je to víla, která se vám dvěma snaží pomoct..nebo mu to jen vadí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jistě potřeboval bych radu z nebes...ale myslím, že něčeho takového se mi nedostane a tak si to budu muset srovnat v hlavě sám. A ty..nevím jak by jsi mi mohl pomoct," řeknu pořád dost odměřeně, i když jsem i tak rád, že s ním mluvím. Alespoň si na něm můžu vylít vztek, byť si to nezaslouží. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Na okamžik slyšíš, že zakrývá slluchátko..asi s někým mluví. Trvá to pár minut, než znovu promluví. "No to já taky nevím, ale možná bych něco vymyslel, kdyby jsi mi řekl o co jde," Ken mluví stejně jako obvykle, trpělivě, ale s mírnou stopou starostí, která u něj není zase až tak obvyklá. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Proč se nezeptáš jeho?" odpovím mu otráveně ale je to jen taková téměř dětská tvrdohlavost. " Mohl by jsi pochopit alespoň trochu...zapomeň na to..." ukončím svou větu hned v začátku. Nevím jestli jsem schopný a jestli mám sílu mu to všechno vysvětlit, obzvlášť takhle nepohodlně přes telefon. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Navíc..podle toho, co můžu zatím vydedukovat, Kou ti udělal něco špatného, což si neumím představit co by mohl tak zlého udělat, a ty jsi ho za to praštil," řekne Ken a jde taky slyšet mírný povzdech. "Mám strost o vás oba...o tebe, protože vím, že jsi v těhdle věcech nezkušený a všechno tě může mást...a o Koua proto,ž e je mnohem citlivější, než si umíš představit." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já se o sebe postarám...jestli máš strach o Koua, jdi si za ním," skoro do telefonu zakřičím a konečně položím. Vím že se chovám jako idiot ale prostě mám nervy v kýblu. A Ken to stejně pochopí. Kdybych ho viděl, nemohl bych se k němu takhle chovat, ale když je to přes telefon, trochu jsem se neudržel. Bude lepší, když si najdu nějaké klidné místo k přemýšlení. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Brzy dorazíš k parku...můžeš si všimnout, že je tu trochu víc lidí než obvykle, ale nic velkého...vypadá to, že tady je jen pár stáhnků s teplým jídlem, proto se tady schází. A taky je tady pár volných laviček...i když zase je kolem i kavárna, dke by bylo tepleji. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Děkuji ti...znělo to krásně...a jen si mě hlídej...protože tak budu navždy jen tvůj." zasměji se a on se nahne a políbí mě. Využiji svojí váhu a při polibku ho položím tak, že se musí opřít na židli.Rukou ho přitom pohladím po krku. "Můj Ai-chan....jen můj krásný, kawaii Ai-chan." zašeptám a povolím sevření. Stisknu jeho ruku a podívám se na naši roztávající gondolu zmrzliny. "Mám dojem, že se za chvili potopíme..pojd, at můžem vyrazit zpátky." Něžně stisknu jeho ruku, chytnu se lžičky a pustím se do zbytku zmrzliny, přitom se na něj se štastným úsměvem na tváři obracím a pozoruji ho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nakonec ani nevím jak, zanesou mě nohy před mé sídlo a já už nemůžu dál tuhle chvíli odkládat. Bylo by to zbabělé a zbytečné. Nakonec...už mě to unavuje...máme s Kouem jedny myšlenky...takže bude nejlepší, když mu prostě řeknu pravdu, řeknu mu, co se mi honí hlavou. Ať se stane cokoli...rozhodnul jsem se. Vydám se do domu a pak hned najít Koua. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Každopádně ti řekne, že se Kou nevypadá dobře a že je spolu se štěňaty ve své pracovně. Když tam dojdeš, tak ho uvidíš ležet na zemi...vypadá to, že spískoro úplně schoulený do klubíčka, a obě štěňata jsou u něj a tulí se k němu, i když jsou vzhůru. Kou má přes zlaté štěně přehozenou ruku, jako by ho zrovna přestal hladit, a to černé je u jeho obličeje a občas ho olízne po obličeji, na kterém jsou vidět stopy po nevyspání a pláče..a také jde moc dobře vidět lehká odřenina na tváři, kam jsi ho včera uhodil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak bych mu mohl říct tolik krutých věcí, když ho tady teď takhle vidím a bolí mě co jsem mu všechno provedl. Připadám si jako ten největší hajzl. Dřepnu si k němu a chvíli se na něj dívám. Kousnu se do rtu, div mi nevytryskne krev a nakonec složím hlavu do dlaní. Nevím co mu mám říct...nevím jestli dokážu sebrat odvahu a říct mu co jsem chtěl...všechny mé sobecké myšlenky...když ho vidím, chci ho jen obejmout a stokrát se omluvit...jenže tím nic nevyřeším... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Když se podíváš kdo to je, tak zjistíš, že je to to černé štěně, které ti jemně kouslo do rukávu a tahá tě za něj. Nejspíš si chce hrát...nebo p tobě chce, aby jsi něco udělal. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jenže teď mám jiné starosti. Zvednu k němu oči, které jasně mluví o mém trápení, jako bych mu chtěl vysvětlit, že teď to nejde a nemůžu si s ním hrát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pomalu otevřu oči, které se okamžitě zastaví na Hizokuovi. V první chvíli mám chuť po něm skočit a obejmout ho, přivítat ho doma...ale pak si vzpomenu na to, co se včera stalo, takže neudělám nic. Nicméně se mi alespoň uleví...Hizou je zpátky a je v pořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Omlouvám se Kou...neměl jsem tě uhodit...promiň mi to prosím," začnu. Mluvím tiše, protože si vůbec nejsem jistý svými slovy. A co teď...co mu mám říct teď? Sice mě to mrzí, ale to neznamená, že to neudělám znovu? Jsem prostě hrozný grázl a budu ti pořád ubližovat? Nedokážu se odhodlat říct mu co jsem chtěl...a tak zůstanu mlčet. Snad...snad se mi podaří přesvědčit sám sebe. Snad když uvidím, že je Kou v pořádku...ale moc tak nevypadá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro To, že mi dal facku by mi možná nevadilo, kdybych věděl, co přesně jsem udělal špatně...jakou chybu jsem udělal. Jenže já nemůžu přijít na nic. Hizoku přeci jen chtěl, abych s ním spal už od začátku..a když už to konečně chci i já...tak mi to nedovolí. Jsem z toho zmatený... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já vím...jsem zmatený...nikdy jsem k nikomu necítil to co k tobě a tak jak si jindy vím ve všem rady teď...teď je všechno zamotané a já nerozumím svým vlastním pocitům..." přiznám se i když moje pýcha teď řve ve smrtelné agónii. "Když jsem šel domů, šel jsem sem s úmyslem říct ti, co všechno se mi honí hlavou. I když to je to stejně zmatené jako všechno co teď cítím. Ale nejsem si teď jistý, jestli to chceš slyšet," stisknu rty a teď už z něj nespouštím oči |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že.." nadechnu se...nevím jestli to chci nebo nechci slyšet. Ale asi bude lepší, když ano. "...chci," možná to bude bolet, ale nevidím jinou možnost. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Od první chvíle co jsem tě viděl...věděl jsem že musíš být můj. Že budeš můj. Tehdy jsem tě viděl jen jako krásnou věc, kterou chci. Nic víc. To se opravdu dost změnilo, i když ne úplně. Tehdy ta slečna v agentuře...nebo kdokoli se k tobě přiblížil...chtěl jsem ho od tebe izolovat, chtěl jsem tebe izolovat od světa, aby jsi byl pořád jen se mnou. Věděl jsem dokonce, že tvá máma umře a měl jsem z toho radost, protože i ona mi stála v cestě. Měl jsi ji rád...i když potom co jsem viděl, jak to na tebe zapůsobilo jsem dost pochyboval... Vlastně celou tu dobu mluvím v minulém čase, tak to není správné...pořád to chci. Aby jsi patřil jenom mně. A udělám proto cokoli. Je to láska...je to posedlost...udělám cokoli, aby jsi zůstal... i kdyby tě to mělo ranit, i kdybych ti musel opravdu ublížit. A ...důvod proč jsem se včera choval jak jsem se choval...neustále jsi nejistý...viděl jsem to a pamatoval jsem si tvá slova. A taky to že si myslíš, že jsem sobecký a tak jsem ti chtěl dát čas....jenže ty jsi mě sváděl, jako by jsi mě zkoušel, jako by jsi se radoval z toho, jak jsem vůči tobě slabý...ponižuju se pro tebe, omezuju se pro tebe..tak jako nikdy pro nikoho před tím a můžu říct s jistotou že pro nikoho jiného nikdy nebudu. Cokoli jsi chtěl, udělal jsem. Změnil jsem své chování... Ale já nechci být ovládaný...já chci být ten, co má věci pevně v ruce...nechci být jako poslušný pes. Když jsem si uvědomil, jak moc mě máš ve své moci, rozčílilo mě to. Nevím co si teď myslíš...miluju tě a nechci aby jsi byl nešťastný, jsi pro mě všechno... ale ano, jsem hrozně sobecký a radši tě vlastníma rukama sprovodím ze světa, než aby jsi patřil někomu jinému." Konečně zmlknu. Celá ta řeč mě tak vyčerpala... Nevím co teď Kou udělá ale rozhodně nebude rád....mám hrůzu z jeho reakce. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Můj obličej několikrát zbledne...a oči se rozšiřují stále víc a víc..mám dost co dělat, abych se rovnou nerozbrečel, zase. Jakmile domluví, tak zavřu oči. Potřebuju nějakou chvíli, abych si to v hlavě srovnal. "Nemůžu..nemůžu říct, že mě to netěší, že chceš abych byl jen tvůj. Je to část toho, co považuji za lásku. Ale..to s mou mámou je hrozné...sice nevím jak jsi to věděl, ale není hezké se radovat z něčí smrti..."tady se na chvíli zastavím. Opravdu je to odporné, ale je to přesně takové, jaký je Hizoku. "Včera...já to myslel vážně..chtěl jsem se s tebou vyspat, chtěl jsem...moc.-..víš já..začínám mít rád i tu druhou stránku ebe, kterou skrýváš..tvou sobeckost, prudkost..všechno. Vlastně, krom toho, že jsem nevěděl, proč jsi mi dal tu facku..z nějakého důvodu mi to nevadilo..vlastně se mi to skoro až líbilo.." promluvím....při posledních slovech se znatelně začervenám. Nejsme si jistý,ž e t bylo dobré mu říct. ...možná jsem opravdu masochista, nebo něco podobného.. ujede mi myšlenka, o keré si nejsem jistý, jestli ji Hizoku slyšel nebo ne..vlastně mi ani nepříjde, že mi to prolétlo hlavou, aže by to Hizoku mohl slyšet. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Řekla mi to..." objasním mu nejdřív tuhle věc. Místo toho, aby byl zděšený, že bych byl schopný ho zabít, abych o něj nepřišel, raději je znechucený tím, že jsem byl rád, že mám jeho mámu z cesty. "Já vím že je to něco co to připadá hrozné, ale jsi to jediné co já chci a nechci se o tebe dělit. S nikým. Je to možná děsivé, tahle posedlost...ale já s tím nic neudělám..." zakroutím mírně hlavou. Jeho další slova mě ale okamžitě umlčí. "Kou neříkej to...přál jsem si abych ti nikdy neublížil a místo toho ti ubližuju víc a víc...nechci aby to pokračovalo tímhle směrem. Když vidím tu ránu na tvojí tváři připadám si hrozně...nechci se k tobě chovat hrubě...pokud nebudu muset..." řeknu trochu přiškrceným hlasem, ale je na mě poznat, že to co řekl mě fascinuje. Už předtím jsem mu řekl, že vidět ho bezmocného by se mi moc líbilo...a taky mě ta představa nejspíš teď bude pronásledovat. Ale na druhou stranu jakkoli mě to vzrušuje, kdyby měl ode mě byť jen další modřinu, připadal bych si hrozně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vezmu štěně do náruše a zaznu ho jemně hladit. Pak docela dlouho mlčím, než konečně něco řeknu. "Ty máš své klady a zápory, stejně jako já. Stejně jako ty emůžeš přestat myslet na to, že nechceš, abych se s někým stýkal...já zase nemůžu přestat yslet na to jaké by to bylo kdybych byl opravdu svázaný ve tvé moci. Nemůžu za to stejně jako ty..." Nejsem si jsitý, jestli jsou tohle moudrá slova, ale bohužel, opravdu na to, od chvíle, kdy mi o té své představě řekl, nemůžu přestat myslet. A on na to myslí stejně, jen ze svého pohledu. "Ale nebo bych tě prostě mohl znovu vyprovokovat, myslím, že to nebude tak těžké..ty si příjdeš na své stejně jako já..."dodám ještě pro mě neobvyklým chladným způsobem. Jsem schopný ho provokovat, schválně...abych tohodle dosáhnu, pokud budu muset. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jistě ta myšlenka je neuvěřitelně lákavá a moc rád bych ji přijal...jenže na druhou stranu bych mu mohl opravdu ublížit, protože kdoví, co by mi přeskočilo v hlavě, v takových chvílích, kdy mě ovládá vášeň na myšlení vážně není čas a prostor. Slíbil jsem si, že ho budu ochraňovat a od chvíle, co jsme se nepohodli a já ho uhodil jde všechno špatným směrem. Mám co dělat, abych potlačil svoji touhu se na něj místo odpovědi vrhnout a splnit mu jeho přání. "Mohl bych ti ublížit...neodpustil bych si to," namítnu. Mám ale takový pocit, že mu právě o tohle jde, i když si tím očividně není úplně jistý. Což mě taky dvakrát nepovzbuzuje. "O co si vlastně myslíš, že mě žádáš?" pátrám v jeho tváři po čemkoli, co by mi prozradilo, co si Kou vážně představuje. Pořád si myslím, že nemá ponětí. To že ho přivážu k posteli ještě neznamená, že k němu budu hrubý, možná že právě tohle si myslí. Jenže já si nejsem jistý, jak moc bych byl schopný na něj v takové situaci být něžný...protože to ve mně vzbuzuje zcela jiné touhy. A toho se bojím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jistěže vím, co po něm chci...o co žádám. "Ubližuješ mi už teď, pokud ti jde o tohle...a taky si myslím, že k tomu dojde, dříve či později..." odpovím po chvíli Hizokuovi. Jistěže k tomu dojde...teď jsme prakticky oba jako časovaná bomba, čekající na ten správný popud...a je celke jedno ze které strany to příjde dřív, protže když už jeden z nás začne, ten druhý se přidá...bude stržen tím druhým. Tím jsem si naprosto dokonale jistý. "A víš moc dobře o co žádám...tedy pokud mě dokážeš pořádně vnímat, moje myšlenky, pocity..."odpovím mu. Opravdu, kdyby se snažil, tak by mu neušly moje značně podivné představy, které nejsou jen o svazování...ani náhodou. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nějakou dobu mlčím a moje hruď se zvedá v rychlejších intervalech, než je normální. Začínám se v duchu přesvědčovat, že když se budu krotit, tak to půjde...bude to prostě jen trochu divočejší než minule... Jen si nejsem tak jistý jak moc se zvládnu krotit. Ale když se na něj dívám, přesto jak moc mě ta představa vzrušuje, vůbec mu nechci ublížit. Vypadá tak křehce a nevinně... Nakonec se přiblížím k němu a jemně odstrčím štěně z jeho klína. Přejedu rukou po jeho noze, přes boky a hrudník až k tváři a políbím ho. Nevypadá to tedy vůbec, že bych chtěl být nějak hrubý, ale už se nedokážu ovládat...ten tlak, který ve mně zůstal od včerejšího večera je už nesnesitelný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechám ho aby odstrčil to štěně a pak se lehce zachvěji, když se mě začne dotýkat...není to ale zachvění strachy, ale spíš nedočkavostí a vzrušením. Políbím ho nazpátek, ještě pořád je to jemné...ještě totiž nemůžeme...ne dokud tu budou obě štěňata. "Nemáš na chodbě nic rozkousatelného, že?" zeptám se ho, když ukončím polibek a lehce kývnu hlavou směrem ke štěňatům, aby si uvědomil, o čem mluvím, kdyby už měl moc zatemněnou mysl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Všude mám něco rozkousatelného...." Vezmu Koua za ruku a pomůžu mu vstát. Tady v téjeho kůlničce na dříví pokračovat stejně nemíním. Odvedu ho na chodbu a štěňata v jeho pokoji prostě zavřu. "Takže bude lepší, když rozkoušou tvoje věci," usměju se pobaveně a aniž bych dal Kouovi čas protestovat, zavedu ho do svého pokoje a položím na postel. Pak teprve pokračuju v tom, co jsem začal. Sednu si obkročmo na něj, skloním se, a znovu ho políbím, přičemž se ho jemně dotýkám, přejíždím po jeho hrudi a pažích. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Stejně si myslím, že si dřív vylámou zuby, než aby tam něco rozkousali. Nechám se odvést do Hizokuova pokoje a pak i položit na postel. Když mě začne líbat, tak mu to hezky oplatím. Vlastně mu to oplatím s mnohem větší vervou, než obvykle, a je to dokonce i vášnivější z mé strany, než z Hizokuovy, v tuhle chvíli. Nezapomenu ho u toho taky hladit, a ochmatávat... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přizpůsobím své polibky jeho, vzhledem k tomu, že vášeň, kterou cítím si tohle tempo sama diktuje. Nejradši bych ho rovnou svléknul a výrazně zrychlil tempo, ale na druhou stranu si tohle chci užít se vším všudy a taky chci vidět co Kou udělá proto, abych mu splnil jeho přání. Nemůžu se nabažit jeho rtů, nikdy mi polibky nepůsobily takovou rozkoš jako s Kouem... Netrvá dlouho a moje ruce už si pohrávají s lemem jeho trička a za chvílise začnu dotýkat jeho kůže, která vydává tak příjemné teplo a je nádherně hebká. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Začnu ho líbat na krku, na bradě, vlastně všude, kam můžu v těchdle podmínkách zajít...výjma uší, ty si nechám na později. Rukama docela nevybíravě zajedu pod jeho tričko a chvíli ho hladím na jeho kůži tam, než po chvíli zajedu prsty kousek do Hizokuových kalhot. Jen tak abych ho vydráždil, alespoň trochu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Moje polibky jsou v okamžiku ještě dravější. Přeruším je na chvíli jen proto, abych si dosyta užil jeho polibky. Zakloním hlavu a zavřu oči, vnímám každý dotek jeho rtů a pak i doteky jeho rukou. Po chvíli i já přesunu své polibky k jeho hrdlu, ale nejsou o nic míň divoké, jen se prozatím zdržuju kousnutí, i když bych si i tohle moc rád dopřál. Ale tak trochu Koua provokuju taky. V momentě se zbavím jeho trička, které mi jen zbytečně zavazí, takže se ho můžu dotýkat volněji. Párkrát prsty přejedu přes jeho bradavky, ale je to jen tak, aby chtěl víc, ale víc zatím nedostane. Mé ruce se rozbíhají všude možně a jejich doteky jsou teď ještě stále jemné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naprosto dokonale si to užívám...takže na chíli přestanu se svými pohyby. Za chvíli je moje triko dole a Hizoku se rozhodne mi jen lehce dráždit bradavky, ale i to po chvíli přestane. Já se hned nato vrátím k dotykům...dotýkám se jen schválně tak, abych ho co nejvíce dráždil a provokoval... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je to krásné, cítit Kouovi doteky, vědět, že mě chce stejně jako já jeho. Je to úplně jiné, než být s kýmkoli, ke komu nic necítím, jakkoli může být krásný. Přejíždím rukama po jeho bocích, sem tam zavadím prsty o okraj kalhot, ale zatím neudělám nic víc. I když moc dlouho to trvat nepochybně nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem ještě dost nezkušený i tak, takže bych se nedivil, kdyby jsme vůbec nedošli tak daleko, jak bych rád. Ale jednou k tomu dojde tak jako tak...ať už dnesak, nebo někdy jindy. Teď Hizokua nemůžu líbat, takže to všechno alespoň vynahrazuji svými stále dravějšími a vášnivějšími doteky na jeho těle, kam jen dosáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po chvíli chytím jeho ruce a pokládám polibky na jeho pravou paži od jeho ramene až k dlani. Pak ho jemně kousnu do prstu a zopakuju to samé s levou rukou. Alespoň mu dám trochu času. Znovu se vrátím k jeho rtům a nějakou dobu ho jen líbám, než se přesunu k jeho hrdlu a tentokrát si neodpustím pár jemných kousnutí. Nic co by zanechalo výrazné stopy. Moje ruce si mezitím začnou pohrávat se zapínáním jeho kalhot. Pomalu je rozepnu, ale i poté ho zatím jen hladím po bříšku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Teprve, dkyž mě začne líbat na krku a občas i jemně kousne, tak si uvědomím, co jsem to po něm chtěl původně. Dokážu poznat, že takhle ho nijak nevyprovokuju...ale vím, co přesně by ho dokázalo naštvat. Kdybych udělal něco já jemu. Přejedu svýma rukama po jeho zádech, pod tričkem, a pak mu zaryji nehty do zad...zatím to není moc silně, ale můžu mu do kůže udělat pár škrábanců, když budu muset...a to by ho mělo vytočit úplně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jenom krásný a kawaii?" Zasměju se. Tahle dvě slova mi však úplně stačí. "Tak to si musíme pospíšit, abychom se nepotopili." Usmívám se na něj a stejně jako on i já popadnu svou lžičku. Následně začnu jíst zmrzlinu. Dojíme i poslední zbyteček zmrzliny. "Uf...jsem plný. Stejně to už je asi všechno, ne?" Podívám se s úsměvem na Eitu a potom kývnu na číšníka, abych mohl zaplatit. Příjde a podá nám účet. Mrknu na něj a vytáhnu z peněženky peníze. Zaplatím a potom se cgystáme k odchodu. Oblečeme se a výjdeme ven. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Na chvíli stisknu rty ale nijak jinak na to nereaguju. Pokračuju v líbání a prsty jemně zajedu ho jeho kalhot. Dotýkám se jeho penisu nejdřív jen letmo a provokativně, ale nakonec ho začnu dráždit pořádně, aby ho alespoň přešly hloupé myšlenky. Ještě jednou ho kousnu, tentokrát o něco silněji, než se mé polibky znovu promění pouze v jemné doteky. Na chvíli. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizoku mě dráždí skoro tak, že bych se takhle dokázal velmi brzy uvolnit..až příliš moc brzy. Tentokrát schválně mu zaryji nehty jedné ruky do zad, a druhou chytím jeho ruku, kterou mě dráždí, aby toho nechal. Nemůžu se udělat takhle brzy-...nechci a navíc chci aby se ke mně Hizoku choval alespoň trochu hruběji. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojíme a já se svalím vedle Aillena. "Jo, to je všechno...ted jen rozhýbat tělo a vrátit se k tobě domů...a asi až po menší pauze v trávení bych se pustil do hraní." navrhnu a jen se dívám, jak platí. Moc se mi to nelíbí,ale má moje slovo. Oblíkneme se a společně vyjdeme ven, ruce spojené. Venku ho obejmu a přitáhnu si ho blíž a pomalým krokem zamířím k němu domů. "Najedl jsem se krásně a dostatečně...jen mě tak napadá, co bude k večeři?" zeptám se, abychom tak nějak společně zkusili si vzpomenout, co tam vůbec máme k jídlu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zabrání mi v tom, abych ho dál dráždil. Zajímalo by mě, jak dlouho si myslí, že tohle vydržím. Přesto přestanu a alespoň mu sundám kalhoty docela. Přitisknu se k němu blíž, takže může cítit přes kalhoty moji erekci. Ještě víc se přiblížím boky, abych mu tak způsoboval určité vzrušené, ale ne tolik, jako před chvílí, takže to není nebezpečné. Prozatím se vrátím k jeho rtům a začnu si s nimi hrát, můj jazyk prozkoumává jeho ústa velmi důkladně, sem tam ho do rtu jemně kousnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Znovu hlasitě vydechnu, když se rozhdoně mě i tak dráždit tímhle způsobem, ale nic nenamítám...jen ať si to dělá, když chce. Chvíli se s ním vášnivě líbám, abych zaplnil to, co nemůžu dělat rukama, protože by mě mohl Hizoku rychle zneškodnit, abych mu už nic neudělal. Ale já mu musím ještě něco udělat, abych dostal to co chci. Kousnu ho tedy trochu silněji do rtu a znovu mu zaryji nhety do těch míst, kde jsou to udělal před chvílí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Víš o tom, že krvácím?" zašeptám mu do ucha, ale nenechám ho odpovědět, protože ho hned znovu políbím, nedbajíc na mírnou bolest ve rtu, která ale po chvíli poleví. "Vážně tolik chceš abych na tebe přestal být hodný?" můj chladný tón a rozzlobený lesk v očích mu můžou napovědět, že je akorát tak na správné cestě. Natáhnu se někam za Koua a z pod matrace vylovím kovová pouta. Následují dva rychlé, sotva postřehnutelné pohyby, kterými zvednu Kouovi ruce nad hlavu a připoutám je k posteli. Ani se moc nezajímám o to, jestli je to pohodlné, protože nemám zájem o další krev. Moji. Spokojeně se usměju a přejedu prstem po jeho hrudníku. Takhle se mi moc líbí...zcela v mojí moci. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zkusím s poty trhnout, spíš jakoby to byl nějaký popud, enž abych to dělal úmyslně. Každopádně to vypadá, že jsou pevná, dostatečně nepohodlná a hlavně jsem teď opravdu jen v jeho moci. "Myslím, že kdybych to nechtěl, tak bych to nedělal," odpovím mu s mírným úsměvem. Teď už ho sice nemůžu nijak dráždit a popichovat, ale ymslím, že jen to, že už jsem spoutaný je pro něj dostatečné lákadlo na to, aby pokračoval dál. A kdyžtak na něj ještě můžu mluvit... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přejedu jemně prsty po jeho pažích až k zápěstí, obkroužím jednou pouta, jako bych se mu tím pohybem vysmíval a pak se k němu znovu přitisknu. Políbím ho jemně na bradu, na rty a na nos, než se usměju tím svým nebezpečným úsměvem a znovu ho začnu líbat pořádně...na hrdle a na hrudi a prakticky všude kam dosáhnu. Jsou to vášnivé polibky a při kousnutích, které teď rozdávám se vůbec nekrotím, takže bude mít asi pěkně barevné vzpomínky na tuhle noc. Jednou rukou přejíždím po jeho boku a druhou se vrátím k jeho penisu, ale dotýkám se ho jen jemně, abych ho dráždil, ale zabránil aby se uvolnil dřív než si taky řádně užiju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Od polibků, po doteky, všechno co stihnu...dokud mě zase nezačne dráždit, což mi je sice příjemné, ale je to příliš moc jemné. Sice jeho polibky a kousance to trochu vynahrazují...ale ne dostatečně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Eita-chan...sotva si dojedl oběd už se ptáš na večeři." Začnu se smát. "Na večeři bude to co uvařím. Ale jestli mi pomůžeš budu moc rád." Už jsme kousek od bytu. Pustím se ho a popoběhnu kousek dobředu. Sehnu se a udělám ze sněhu kuoli, kterou po něm jemně hodím. Potom na něj vypláznu jazyk a utívám pryč se mu schovat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zasměje se mé starosti o jídlo a já se naoko urazím. "No dovol..mám starost o naše blaho..protože mě se pak nikam chtít nebude...ale rád ti pomůžu..pokud to nebude nákup." zašklebím se a on se mě pustí. Jen se koukám, jak běží k bytu. Nechám ho, dokud nespatřím, jak dělá kouli. Rozběhnu se za ním a on jí hodí. Obratně se vyhnu a nestarám se o další,ale chci ho chytit. Doběhnu ho za chvili a on se schovává. Podaří se mi chytnou jeho ruku a stáhnu si ho k sobě. "Házet..p omě..sněhem..no počkej." Najdu nahromaděný sníh a spolu s ním do něj skočím. Jeho hezky držím v náručí a tak jen co dopadnem, začnu na něj hrnout sníh. "Tak ..tady máš...a tady..." směji se a snažím se ho sněhem zasypat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tahám ho dost silně a navíc v téhle poloze to musí být opravdu nepříjemné samo o sobě. Po nějaké době ho přestanu dráždit docela a pustím i jeho vlasy. Polibky teď směřuju přes jeho hruď a i mé ruce přes ni pomalu přejíždí. Po chvíli s polibky přestanu a s podivně zákeřným, poněkud fascinovaným výrazem zaryju Kouovi nehty do kůže a přejedu s nimi přes jeho hrudník. Mám nehty dost ostré, takže na stržené kůži hned vyvstanou krůpěje krve. Začnu je slíbávat a olizovat a jakmile jsem se svým dílem spokojený, nechám nehty opsat stejnou dráhu znovu, tentokrát ale přitlačím tak, že se mi jeden z mých pěstěných nehtů zlomí a Kouovy rány se hned naplní krví. Po dalších polibcích už vypadám dost děsivě, se rty potřísněnými jeho krví..je to zvláštní pocit, když je to Kou, ale moc se mi to líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dožene mě, chytí mě a letíme oba do sněhu. Začne na mě házet sníh. Studí mě všude po tváři a trochu i za krkem. "Přestaň....dost...vzdávám se...přestaň, nebo už nebude...ani jedna pusa...." Směju se. Opatrně se bráním a snažím se nepolykat sníh. Něžně mu vyhrožuju, ale nemyslím to vážně. Byl by to dost velký trest i pro mě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po chvili boje z něj slezu a pomůžu mu vstát, sám vstanu chvili po něm a okamžitě ho beru kolem pasu, abych s ním mohl pokračovat do vchodu a do bytu. Tisknu se k němu a snažím se z něj svým horkým dechem dostat všechen sníh, co na něm zůstal. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nakonec si ho však přitáhnu blíže a dám mu jemný malý polibek. Líbí se mi moc jeho škemrání...Kdyby to tak dělal častěji...je u toho moc roztomilý... Pomůže mi vstát a já se snažím oklepat. Trochu sněhu ze sebe shodit stihnu, než mě chytne kolem pasu a pomalu vede do domu. Cítím jeho teplý dech a trochu mě to vzrušuje. Dojdeme ke dveřím bytu a já odemknu. Dříve než však stihne vejít do dveří, tak se mezi ně a něj postavím. Jemně ho pohladím po tváři. "Myslíš, že bych tě měl pustit dovnitř za to, že si mě venku málem pohřbil pod sněhem?" Kouknu na něj ale koutky mi cukají. "Budeš si to muset odčinit. Je mi teď trochu zima. Takže ty teď půjdeš dovnitř. Počkáš tady v předsíni a já se za půjdu osušit. A za pět minut tě čekám v ložnici. Dáme si malou pauzu a ty mi nahradíš topení." Usměju se na něj a vejdu dovnitř. Sezuju se sevleču a jdu se do koupelny trochu otřít. Potom dojdu do ložnice a obleču si na sebe zase bílé kalhoty a k nim tlustý bílý svetr. Stejně je mi jasné, že půjde dolů. Lehnu si do postele a čekám na něj. Usměju se a vezmu si růžičku z vázy. Lehnu si a zavřu oči tak, abych vypadal jako spící princezna, co čeká na prince. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdeme až k jeho dveřím a než stačím vejít, zahradí mi cestu. Zadívám se na něj a nechápu, co se děje. Jak začne mluvit, sklopím hlavu a tvářím moc smutně. "Ale Ai-chan...to...byla jen legrace." snažím se potichu ospravedlnit. Jeho návrh se mi líbí, zvednu hlavu a usměji se. "Tě zahřeji, až se budeš potit." Nechám ho vejít prvního a dám mu čas, aby se usušil. Sám vejdu, zavřu dveře a svléknu se. Zatímco je v koupelně, dojdu si pro něco k pití. Chvili hrabu, než vyhrábnu mlíko. Zatímco piji, slyším jeho kroky směřující k ložnici. Dojdu tedy do koupelny, upravím se a dojdu do ložnice. Leží tam tak sladce, s růžičkou v rukách. Na tváři se objeví spokojený úsměv a hned ze sebe ještě za chůze svlékám oblečení. Chvili poskakuji po noze,ale kalhoty spadnout. Vlezu si k němu do postele a pohladím ho po tváři. "Tak jsem tu..tvá kamínka přišla...pustíš mě k sobě, princezničko?" klečím u něj a skloním se, abych mu dal pusu na rty. Jen lehkou a krátkou, takovou, co budí princezny. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zívnu. "Oh...děkuji ti za probuzení statečný princi." Usměju se na něj a podám mu růži. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Začnu ho hned svékat ze svetru a jen co ho má dole, přikreji nás peřinou a přitáhnu růžičku. Přitisknu se na něj a okvětními lístky jezdím po jeho zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přesto jak je to hrbé, tak mi to vůbec nijak nevadí. Vlastně je to poněkud nádherné. Bolest, kterou teď cítím, je podivně příjemná...dokonce i poté, kdy mi začne zarývat nehty do těla. Zakloním hlavu, abych si to mohl ještě víc užívat...sice tajně doufám, že mi tělo nepoškodí nijak moc extrémně, ale na druhou stranu se mi tohle líbí až příliš moc na to, abych mu to řekl.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vrátím se k jeho rtům a dravě ho políbím, takže teď může svou krev ochutnat taky, z mých rtů. Rukama přejíždím po jeho hrudníku a záměrně ještě dráždím rány, které jsem mu způsobil. Tentokrát už se nedotknu jeho penisu, protože mě předtím zastavil, ale myslím, že je stejně vzrušený až dost. Vniknu do něj, prudce a stejně prudce se i začnu pohybovat. Zrychlený dech a občasné vzdechy dávají jasně najevo, jak na tom jsem. Pohybuju pánví čím dál rychleji a za chvíli mě slast naplňuje tak, že už skoro nevím o světě. V tu chvíli mé ruce najdou Kouovo hrdlo, obejmu ho prsty a stisknu. Není to nijak jemný stisk, kdybych to přehnal nepochybně bych ho uškrtil, protože mu nedávám šanci dýchat. Sevření povolí až za nějakou dobu, ve chvíli, kdy dosáhnu vrcholu a lehnu si vedle Koua abych se vzpamatoval, ještě si vůbec neuvědomuju, co jsem všechno provedl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Celou dobu, kdy mě líbá mnou proudí jak vášeň, tak i bolest, když se Hizoku tak nehezky dotýká ran, které mi způsobil. Tenhle pocit se ještě vystupňuje, když do mě Hizoku prudce vnikne..určitě bych teď řval bolestí a vzrušením, kdybych toho byl schopný. Takhle jen velmi nepravidelně a rychle dýchám. Ale za chvíli se můj dech zasrtaví, tedy spíš, j bych ještě dýchal, ale Hizokuovy ruce mi v tom brání. Je to velmi zvláštní pocit, když mě má takhle opravdu v moci...ani pomalu nevnímám, když vyvrcholím, protože hned vzápětí ztratím vědomí, kvůi nedostatku kyslíku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Začnu si v duchu nadávat, že jsem se nedokázal zastavit a udělal jsem přesně co jsem nechtěl...a ještě horší to je, když si uvědomím, že Kou omdlel. Rychle zkontroluju jeho dech, jestli je skutečně jen v bezvědomí a trochu se mi uleví, ale stejně...při myšlence co jsem mu mohl provést mi není nejlíp. Zapnu si kalhoty a obléknu Kouovi ty jeho. Pak mi teprve dojde, že je pořád připoutaný a konečně pouta odemknu. Vezmu ho do náruče a odnesu do toho nejhezčího pokoje pro hosty, protože by nebylo dobré kdyby zůstával v mé posteli, než ji Nana uklidí...chudák Nana. Ale za ty roky si ale už zvykla prát mé povlečení zašpiněné opravdu vším možným. Ona se neptá a nestěžuje si. Taky jí za to ale královsky platím. Zajdu do koupelny a přinesu odtamtud namočený ručník. Začnu Kouovi jemně otírat z hrudníku krev. Snad bude v pořádku... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem úplně mimo, ani nevím, jak dlouho můžu takhle v bezvědomí být. Alespoň se mi dech dostává do normálu a nic vážného mi nebude... Jen teď budu ještě nějakou dobu spát. Stejně potřebuju načerpat síly, tohle bylo opravdu hodně vyčerpávající. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je mi jasné, že bude spát dlouho. Musí být vyčerpaný. "Já ti to říkal...vidíš...já ti to říkal...ty se teď na mě budeš zlobit a já se budu zlobit na sebe, budu si vyčítat co jsem udělal...jsi tak tvrdohlavý bratříčku...jako já," promluvím k němu velmi tiše, i když vím, že se neprobudí, vím, že mě neslyší. Opřu se a zavřu oči, aniž bych Koua přestal hladit. V téhle poloze stejně nejspíš neusnu. Chci si být jistý, že je v pořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro První co si uvědomím je lehká bolest z těch škrábanců, a taky trochu na krku. Pak si uvědomím, že mě někdo hladí po vlasech, a když otevřu oči, tak uvidím, že je to Hizoku. Nikdo jiný by to ani nemohl být. Lehce se usměji a pohnu se tak, abych ho mohl obejmout a přitisknout se k němu. "Říkal jsem, že to uděláš," řeknu opravdu velmi jemnou myšlenkou. Opravdu jsem měl pravdu, dkyž jsem říkal, že ho k tomu dokážu velmi dobře vyprovokovat. A taky toho nijak nelituji...i když příště by se to mohlo obejít bez škrábanců..ale to teď nevadí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Říkal jsem ti, že to nemáš zkoušet. Víš co jsem ti mohl udělat?" odpovím tiše a přestanu ho hladit. Už mě pořádně bolí ruka. "Už to nikdy nezkoušej. Prosím," požádám ho a z dobrého důvodu. Příště bych se mohl ovládat líp, ale taky bych se nemusel ovládat vůbec a mohl bych sevření kolem jeho hrdla uvolnit příliš pozdě. Jako by nestačilo, že omdlel. Už tak si to vyčítám. Jako bych neměl už dost věcí které si ve spojitosti s Kouem vyčítám. Alespoň to nevypadá, že by se zlobil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Líbilo se mi to..."řeknu jen, po chvíli. Nevím co jiného říct, protože slíbit mu to, že to nezkusím znovu, nemůžu, protože vím, že to udělám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Přestaň! Vždyť jsem tě mohl zabít rozumíš?! Já tohle nechci...ne za tuhle cenu," zakroutím hlavou. Přál bych si aby si uvědomil, co říká. Přál by si aby pochopil co cítím. To že jsem schopný mu ublížit..jakkoli, když jsem mimo, ať už to znamená vášeň nebo vztek, to neznamená, že toho nelituju, že si to pak nevyčítám. Je snad tak naivní nebo se mě znovu snaží mučit tím svým rafinovaným nevinným způspbem? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Promiň," omluvím se mu. Možná to nebyl zase tak dobrý nápad, i když jsem se cítil dobře...ale Hizokuovi se to nelíbilo. Takže z toho asi sejde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ne...to já se omlouvám..." řeknu už zase tiše a jemně ho obejmu. Opřu si hlavu o jeho rameno, i beze slov prosím o odpuštění. "Nechci ti ublížit, nedejbože tě ztratit, kvůli své vlastní hlouposti. Ta trocha potěšení...nestojí mi za ty výčitky a strach," zašeptám, aniž bych zvednul hlavu, takže Kou bude mít možná trochu problém mi rozumět. Každopádně nemůžu říct že to neudělám znovu, pokud mě rozčílí...pokud budu žárlit...ale dobrovolně ne... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechápu proč máme tenhle nádherný dar si navzájem takhle ubližovat...nikdy si nedokážeme v ničem najít nějaký střed. Buď něco nesedí mně nebo jemu. "Myslel jsem si, že by se ti to mohlo líbit...že by jsi mohl být rád...ale...tobě se to vůbec nelíbí, že?" řeknu potichu. Ovšemže s emu to nelíblo, nebo možná líbilo ale už ne..ne potom co se to stalo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "O to vůbec nejde...jde prostě o to, že tě nechci vidět trpět...ať už je mi to jakkoli příjemné, nezáleží na tom, když ti to ubližuje," promluvím stejně tiše, tisknouc se k němu, jako bych se chtěl schovat a neslyšet už další jeho slova. Kou nerozumí. Možná ho jeho bolest opravdu těší...a pak by pro něj bylo těžké rozumět. Nechci aby se mě snažil záměrně rozčílit jen abych mu ublížil...náš vztah by tím znovu hodně utrpěl. I když my si umíme pořád nacházet nové věci, kterými se zraňujeme. Kterými já zraňuju jeho... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Já chápu o čem mluví, co nechce dělat...ale protě se na tuhle věc nedokážu dívat pořádně z jeho hlediska...protože nejsem on. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nikdy nebudu dost dobrý...abych ti neubližoval. Vím to. Jsem příliš sobecký, máš pravdu. Přál bych si aby jsi se mnou byl šťastný, ale neumím tě udělat šťastným. Odpust mi Kou. Jsem špatný milenec a špatný bratr. Ale miluju tě," promluvím tak upřímně jak dovedu. Vlastně je to mnohem snažší, říkat, co mám na mysli. Neskrývat to. Ať už je to cokoli. Ne...jsou věci, které mu říct nemůžu. Pro jeho vlastní dobro. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že se to časem nějak zlepší..doufám," řeknu po chvíli. Ano, opravdu doufám, že se to brzy všechno ustálí na nějakém bodě, který bude vyhovovat nám oběma. A kdy si enbudeme ubližovat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ne...to není možné. Jsme jako noc a den, černá a bílá. Úplně jiní. Vždycky se budeme zraňovat tak moc jak se milujeme," zakroutím lehce hlavou aniž bych povolil sevření. I moje láska je nesrovnatelná s tou tvou... projede mi hlavou ale už je mi jedno, že mou myšlenku slyší. Ať slyší cokoli si myslím. Je to o tolik snažší... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zase myslíme na špatné věci, nevím proč k tomu stále sklouzáváme. "Jednou jsem slyšel, že láska by nebyla láskou, kdyby ji neprovázelo vzájemné ubližování si...proto..myslím, že se tomu prostě nevyhneme, ale snad to bude lepší...víš, ještě o sobě toho tolik nevíme..." snažím se být opravdu optimistický... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já nevím...nikdy jsem ani nepřemýšlel nad tím co to znamená, natož co to obnáší, někoho milovat," řeknu popravdě. Ani teď to vlastně pořádně nevím, i když některé věci už mi dochází. Pomalu ale jistě. "Bolí to..?" zeptám se pak možná se dá z mého hlasu vyčíst nepatrná stopa starosti, ale jinak zní spíš nějak nepřítomně a odevzdaně. Ptal jsem se původně na jeho rány ale uvědomuju si, že moje otázka v kontextu zní trochu jinak a možná ani já sám nevím na co jsem se nakonec zeptal. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nad jeho otákou začnu přemýšlet. Nejsme si jistý na co přesně se ptal, ale prostě mu nějak odpovím..a popravdě. "...bolí," špitnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Omlouvám se," je ta neinteligentnější věc, kterou ze sebe dokážu dostat. Chtěl bych to nějak napravit ale netuším jak...jsem v tomhle tak špatný... "Je tu cesta, jak bych to mohl napravit?" zeptám se snad trochu prosebně. I kvůli sobě, abych se zas dny neutápěl v pocitu vinny a milionu trýznivých myšlenkách, potřebuju to nějak odčinit a dosáhnout alespoň částečně jeho odpuštění. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu, některé věci se nedají napravit, spravit...nic. "Ale dá se to...zmírnit..."dodám, abych ho zbytečně neděsil. Hned nato ho jemně políbím. "Nechceš sem donést štěňata? Ještě jsme jim nedali jména...i když předpokládám, že Nana už to stihla," řeknu po chvíli, abych nám oběma odvedl myšlenky jinam. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale připadám si, že mi to patří. To co jsem mu udělal...včetně toho o čem neví, a to co mu ještě nepochybně udělám...jsou věci, které se neodpouští. Dnes jsem ho málem uškrtil. Připadám si mizerně, ale taky tak nějak podivně spokojený se svým trestem. Není horší trest než tohle pro mě ne...neodpustí mi to a ta myšlenka...jako bych byl navždycky poskvrněný. Jsem zlo v jeho životě, něco temného, jsem démon... Jsem jeho prokletí... dojde mi konečně to správné slovo a bez zaváhání ho nechám zářit ve své mysli. Jako prokletý budu navždycky trpět tím, co jsem mu provedl, aniž bych byl schopný to napravit nebo to zastavit. A to utrpení je pro mě největší trest. Po téhle myšlence zmizím z pokoje a zamířím se podívat co ti dva provedli v Kouově pokoji. Courám se ale pěkně pomalu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jen asi budu muset chvíli nosit rolák. Každopádně teď se potřebuju umýt, takže vlezu do sprchy a rychle se osprchuji, abych to stihl než příjde Hizoku. Ďo svého pokoje teď nemůžu, protože je tm Hizoku, a do Hizokuova taky ne, protože tam asi bude Nana...takže se zase oblíknu do toho, co jsem měl předtím a vrátím se do pokoje, kde se posadím na postel, abych na Hizokua počkal. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Sednu si na chvíli na zem a začnu se s těmi nezbedníky mazlit. Vrtí ohonem a ožižlávají mě. "Hele ďáblíci nechcete si to se mnou vyměnit? Já budu běhat okolo, mazlit se a vrtět ohonem a vy budete udržovat vztah s mým milencem a bratrem co myslíte? Hmm to jsem si myslel, nechce se vám do toho..." obviním je, když na mě jen hledí velkýma hnědýma očima a nedočkám se žádné odpovědi. "Tak jdem psiska. Aspoň ho rozveselte, když já to neumím," zvednu se a vydám se zpět do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizokuova příchodu si asi nejspíš nevšimnu, dokud neudělá něco radikálního, nebo hlasitého... Nebo cokoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Honem se pokusím chňapnout šťeňata za obojek. Černé bylo blíž u mě, takže to zastavím, ale zlaté se vrhne na postel a začne Kouovi olizovat obličej, čímž ho musí zákonitě vzbudit. Je to docela zábavný pohled, takže se mírně pousměju, ale pořád cítím v hrudi tíhu, jako by mi tam někdo narval kilo olova a tak se nedokážu celé té scénce ani pořádně zasmát. No chtěl abych mu je přivedl tak tady je má... Sednu si ke Kouvi na postel a čekám až se vyhrabe z pod štěněte a pomůže mi vymyslet nějaké to jméno. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chvíli se pokouším to ignorovat, ale nakonec se lehce pousměji a pokusím se ho odsunout kousek stranou, aby na mě neležel celou vahou. Nakonec se mi to povede, když začnu štěně drbat za uchem. Podívám se na Hizokua pokusím se ho alespoň trochu povzbudit mírným úsměvem...vypadá skoro jako bez života, i když se mu ani nedivím. "Už jsi nad tím alespoň trochu přemýšlel?" zeptám se ho...protože já nad tím nepřemýšlel snad vůbec. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Co třeba..ďábel a ďábel?" ukážu nejdřív na jdno a pak na druhé štěně, přičemž to mé jakoby v souhlasu s mnou vybranou přezdívkou se mi zakousne do rukávu a já se s ním začnu přetahovat, pořád s tak nepřítomným výrazem, že to vypadá, že štěně tenhle souboj snad i vyhraje. "Ne...já nad věcmi nikdy moc nepřemýšlím..." dodám když bitvu vzdám a nechám černého můj rukáv žižlat bez odporu. Myslím že to ani říkat nemyslím, Kouovi je to jasné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Akuma a Tenshi by byla asi docela otřepaná jména, ne?" řeknu po chvíli, jako bych na nic jiného nedokázal přijít. Očividně nad tím přemýšlím doct usilovně, i když mi to taky zjevně vůbec nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já nevím...jak myslíš...já určitě na nic lepšího nepříjdu," řeknu popravdě, protože teď nemám ani sílu nad něčím přemýšlet. Moje oči bloudí po Kouově hrdle, kde se začínají tvořit nehezké fialové fleky. Jestli tohle Ken uvidí, co si bude myslet pak? Ale vlastně mi to může být ukradené. On, celá zatracená agentura. Nic nenapraví co jsem udělal. Nasadím alespoň jemný úsměv, falešný tak, že to bije do očí a začnu štěně drbat za ušima abych nějak rozptýlil svou pozornost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mě taky nic lepšího nenapadne. Na chvíli se přitulím k Tenshimu a drbám ho za ušima, než se podívám na Hizokua už s mnohem spokojenějším úsměvem. "Víš o tom, že tohle je ten nejhezčí dárek, jaký jsem kdy dostal?" zeptám se ho potichu, zatímco Tenshiho hladím už jen jemně. ale pořád hladím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ani nevím, proč mě to vlastně napadlo," přimhouřím oči, jako bych tak mohl nahlédnout do minulosti, ale pak jen pokrčím rameny. "Ale nepochybně to bude moc hezké, dívat se jak si s nimi hraješ," řeknu o něco spokojeněji. Vybaví se mi ten obrázek, když spal na zemi mezi štěňaty. Když pomineme co to bylo za situaci, bylo to vážně neuvěřitelně roztomilé. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "No..určitě bude hezčí, když si s nima budeme hrát oba, nemyslíš?" zeptám se ho s mírně nadzvednutým obočím. Jistě, že si s nimi budu hrát i sám, ale bude podstatně větší zábava, když to budeme dělat všichni čtyři společně. Taková malá rodinka. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jen by mě zajímalo jak se snesou s Miyu. Od té chvíle co jsem je sem přivedl jsem ji ani neviděl a to ona je skoro pořád v mém pokoji nebo v sále na pohovce. Snad se neporvou. A psa jsem taky nikdy neměl...tak nevím jak se s nima zachází. O kočku se člověk nemusí vůbec starat, stačí ji nakrmit a ona se postará sama, jen se občas příjde pomazlit, když si řekne, že jsem na ni byl hodný, zamyslím se a naštěstí se na chvíli přestanu díky tomu soustředit na špatné věci. "Já si s nima ale taky budu hrát, to víš že jo," slíbím mu. Jsem rád že je Kou spokojený. Když už nechce abych ho rozmazloval budu rozmazlovat aspoň naše psy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Doufám, že alespoň Nana ví jak se o psy starat.." řeknu s mírným povzdechem. Někdo by to vědět měl... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Stačí jednat podle instinktu...nebo si něco přečíst na internetu, ale nemůže to být tak těžké ne?" zamyslím se. Krmit je a venčit je...to jim k životu musí stačit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Snad to stačit bude..."přestanu štěňata hladit a projedu si rukou vlhké vlasy. Pak se na chvíli vrátím k hlazení obou pejsků, než toho nechám, abych se mohl k Hizokuovi naklonit a políbit ho na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Moje další slova ale omlčí jeho polibek, takže jen přivřu oči, ale přesto nepřevezmu kontrolu, jak bych to udělal jindy, jen ho nechám aby mě políbil. "Nemyslíš, že tohle může mít na štěňata špatný vliv? Víš jsou to bráchové..." podotknu, když se mírně odtáhnu a na mé tváři je kamený výraz, který by člověka přesvědčil, že to myslím smrtelně vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...jestli to má špatný vliv, tak toho můžu nechat," našpulím hned vzápětí rty a odtáhnu se od Hizokua úplně. Vypadá, že se líbat nechce, takže ho trochu pozlobím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Promiň...ale přece nemůžu Miyu opustit, je tak nevinná a bezbranná..." naznačím mu nenápadně, že volím kočku, ale ani kdybych se u toho netvářil tak retardovaně nikdy by nemohl pochybovat, vždyť jsem mu sám řekl, že ho nikdy nenechám jít, za žádnou cenu. "Rozumíš...může to na ně mít hrozný dopad. To nejde," řeknu znovu s tím hrozně vážným výrazem a nijak se nesnažím Koua přesvědčit, že by měl pokračovat. Stejně až ho budu chtít políbit, udělám to tak jako tak. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Pak tedy myslím, že se odeberu k sobě do pokoje, protože jinak bych je určitě pohoršoval ještě více," přikývnu mu na souhlas k tomu, že by jsme se neměli líbat ani nic podobného. Poměrně rychle vezmu obě šěňata, i když s obtížemi, do náruče, skoro jako bych se opravdu chystal s nimi odejít pryč, i když se zatím nezvednu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak to abych ji rychle našel..." dodám spíš sám pro sebe, ale nijak se nesnažím Kouovi zabránit v odchodu. "Akumo ty zrádče, s tebou si to ještě vyřídím," vrhnu pouze pohled po černém štěněti, které mě tak snadno prodalo za teplo Kouovi náruče. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když tam dojdu, tak si povzdechnu, protože nepořádek je tu pořádný. Položím štěňata na zem a začnu uklízet věci, které okousali a taky to tu začnu upravovat tak, aby už se to příště nestalo...v tomhle počínání mi Tenshi a Akuma vydatně pomáhají. TEdy spíš naopak. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vysvleču si tričko a hodím ho někam na zem. To je nejlepší. Pak se vydám do svého pokoje, kde si najdu nové tričko a ještě napůl svlečený se vydám za Nanou. Ta není nijak šokovaná. Zažila se mnou už takové věci, že ji jen tak něco z míry nevyvede. Dovím se, že Miyu se byla ráno najíst tak se bude nejspíš potulovat někde po okolí. Vydám se ji tedy hledat, stejně mě teď Kou enchce vidět. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak si s nimi začnu hrát...vlastně docela hezky dovádět. Sice nemám nic, co by mi moli aportovat, ale jejich honění se za mou rukou, je vyčerpává ddostatečně. Hrajeme si takhle nějakou dobu, než se oba unaví, takže je oba přenesu do postele a lehnu si k nim, abych je mohl obejmout a ještě se s nimi mazlit, než usnou. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vidíš to Miyu? Chvilku tu nejsi a tatínek už zase všechno zvoral...kde jsi byla štěstí moje když jsi mi měla radit hmm? Jseš taková specialistka na vztahy...." vyčítám kočce a v duchu se směju svému pitomému zvyku mluvit se zvířaty. Jakmile je Miyu zase krásná, přemístím se i s ní do pracovny, abych udělal nějaké návrhny. Kou teď bude chtít stejně odpočívat a nejspíš bude taky nějakou dobu uražený. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "E...Eita-chan...hlaď...hlaď mě prosím...chci cítit tvoje ruce....Chci cítit tebe..." Tisknu se na něj celý rudý v obličeji. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Poprosí mě, abych ho hladil rukou. Odložím růžičku nad nás a přitáhnu si ho co nejvíc na své tělo. Dlaní jezdím po jeho zádech a nohama se propletu s jeho, aby mi neutekl. "Budu tě hladit všude..a nejen hladit, Ai-chan." zašeptám a mé rty se zlehka dotýkají jeho krku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jemně se začnu konečky prstů dotýkat jeho krku. Jednou nohou ho obejmu kolem pasu a své stehno přitisknu na jeho záda. Nakloním se k jeho oušku. "...miluju tě..." zašeptám tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak je tak blízko, moc dobře slyším jeho vyznání lásky. Něžně ho kousnu do krku a potom jazykem to místo oblíznu jako omluvu. Přesunu se ke klíčním kosti. Zadívám se na něj, přestanu ho líbat na tělo a přiblížím se k jeho rtům. " Já tebe taky, moje zmrzlá princezno." zašeptám a dlouze ho políbím. Rukou ho stále hladím a sjíždím až na jeho zadek. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Něžně ukončím polibek a začnu se věnovat s chutí jeho krčku, který se mi obzvlášt líbí dráždit. Něžně ho líbám rty a hned na to ho zkousnu a mírně nasaji,ovšem né tak, aby po mě stop. "Miluji tě, Ai-chan." zašeptám vzrušeně a přitisknu si ho k sobě. Druhou rukou ho pohladím po tváři a potom prsty zajedu do jeho vlasů. "Toužím po tobě, .....moc." vyslovím svojí nenápadnou prosbu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Taky bych měl nějaké z nich přetřídit a vlastně...musím trochu pracovat, jinak mě Ken vyhodí. Navíc teď k tomu budu mít dost času, alespoň si to myslím... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ukončí polibek a jeho rty opět sjedou k mojemu krku. Potichu vzdychám. To však jen do té doby, dokud mě do krku zase nekousne a neucítím sání. Přitiskne se na mě a zašeptá mi svá slova lásky. Pohladí mě a zajede prsty do mých vlasů. "a..ale Eita-chan...víš, co jsme říkali...dneska ne...hm..." Tiše zavzdychám. "..no..ale...možná...večer..možná...ale jen možná..." Políbím ho zpátky. Taky mě to vzrušuje a začínám teď pociťovat, že nejen on chce mě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sjedu kousek níž a líbám ho už i na hrudi, občas sjedu až k bradavkám, kterým taky věnuji svojí speciální péči a od vzrušujícího olizování , přes něžné kousance až po sání. "Je ti tepleji, Ai-chan." zeptám se jen na kontrolu a aniž bych přestal v jeho dráždění, se na něj podívám. Druhá ruka si stále hraje s jeho zády a zadečkem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Sjíždí pomalu i dolů z krku. Jeho péče, kterou věnuje mému tělu je vzrušující a mojemu hrudníku, obzvláště bradavkám se věnuje velice pečlivě. Postupně cítím jeho jazyk i zuby a také jemné sání. A jakmile k tomu ještě sjede jeho ruka na můj zadech, trochu hlasitěji zavzdychám. "A-ano...je mi tepleji...je mi moc teplo...jsi úžasné topení Eita-chan..." Nakloním se k němu a zašeptám mu do ouška. Ještě k tomu přidám pár vzdechů. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zavzdychá mi do ouška, vzrušení ve mě roste a já cítím, že nejen ve mě,ale i penis nabývá na rozměrů. Přitáhnu si ho rukou blíž a zahryznu se do jeho bradavky. Stisknu jí a trochu zatáhnu, na to jí olíznu. Zvednu hlavu a olíznu si prst, který hned na to krouží kolem bradavky. "Musím ti vynahradit mé kruté zacházení....s tu zimu, kterou jsi zažil." usměji se a rty začnu postupovat níž, pomalu ale jistě k podbřišku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jak je přitisknutý, cítím jeho vzrušení. Kousne se do mojí bradavky a ucítím jemné zatahání a následně jeho jazyk. Nahlas zavzdychám a sevřu prostěradlo. Dotkne se prsty mé bradavky a začne jemně kroužit. Trochu se podivím tomu, co říká. "Vynahradit? Co vynahradit? Není co vynahrazovat..." Zavzdychám a a trochu překvapeně sleduju jeho pohyb směrem k mému podbřišku. "Co...co chceš dělat? Zavzdychám a pohladím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pomalu směrem k podbřišku. "Líbí se ti to? Jen jsem chtěl zkontrolovat, jak moc se ti to líbí, mám? zeptám se a jazykem obkroužím kolem pupíku. Rukou sjedu z jeho zadku na nohy a k vnitřní straně stehen, přitom se je zkusím roztáhnout. Něžně a nenásilně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukou jedu po noze po kalhotech , hladím jeho nožky a udržuji si je od sebe. "Hm.....to vypadá špatně." zkonstatuji a pokračuji v jeho dráždění na špičce penisu jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Hladí mě po nohách a dál dráždí můj penis svým jazykem. Trochu se poděsím, když řekne, že to vypadá špatně. "...špa-špatně...co-co je špatně?..." Zeptám se trochu smutně. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na to ho znova políbím. " A taky proto, že princ chce slyšet svojí princeznu vzdychat." ujasním ještě více svůj záměr a znova začnu klesat dolů. Ruka sjede ke kořeni penisu a z hlazení přejde do pravidleného pomalého honění. Přitom můj jazyk pokračuje v dráždění špičky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Chceš ...abych princezničku udělal štastnou?" zašeptám a znova si vložím jeho penis do úst a začnu sát. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Chci...chci...prosím..." Zasténám nahlas a potom dál vzdychám. Náhodou se dotknu nohou jeho rozkroku a všimnu si jeho vzrušení. Jemně se začnu nohou otírat o jeho rozkrok a dráždit ho tak. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zajede nohou mezi moje nohy, tiše vzdychnu a trochu sevřu jeho penis. Druhou rukou mu sevřu deku. "Ach....Ai-chan...co to..děláš?"řeknu v pauze, kdy na chvili jeho penis jen olizuji a pak jej znova kouřím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukou přitom sjedu mezi jeho nohy a pokračuji aspon v honění, aby mi nepolevil a nebo nezhasnul jen pro krátký rozhovor. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co jsem tam, na uvítání ho oblíznu a hned na to ho vsunu do úst a pokračuji v jemném sání přitom si pomáhám rukou u jeho kořene. Nechám Aillena, at si s mým tělem dělá co chce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zvednu ruku a rozepnu jeho kalhoty. Pomalu a něžně. Chvíli si s jeho penisem hraju rukou a potom ho něžně olíznu a vsunu do úst. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dotkne se mého penisu a hraji s ním, vydechnu a rukou vyjedu po jeho hrudi a prsty kroužím kolem jeho bradavky. Pokračuji dál, když ucítím jeho jazyk. Na moment vyjedu ke špičce a slastně vydechnu. "Ach...Ai-chan." zašeptám, než pokračuji v jeho kouření.Mé břicho se zatíná a můj dech se zrychluje jako moje pohyby hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přesto čím více si hraje, tím rychleji se zaměřuji na jeho penis a jeho laskání. Zrychluji čím dál více a můj dech taky. Můj vlastní penis se mi zvětšuje do maximálního vzrušení a čím více on si hraje, tím více se blížím vyvrcholení. Dokonce pánví jedu penisem do jeho úst v pohybech milování. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Mé pohyby se dostanou do mírných křečí a několikrát se prohnu a více stisknu jeho penis, jak mnou projíždí vlna vzrušení. Vyvrcholení příjde a já musím na chvili přestat se věnovat jemu a slastně zasténám, když mé sperma jde do jeho úst. "Ai-chan..." zavzdychám jeho jméno a místo odpočinku, který bych ted bral, se znova začnu věnovat své princezně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Cítím, jak pomalu, ale jistě dosahuju vrcholu. "E-Eita-chan..." Zavzdychám a trochu si přikryju rukou pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nepřestávám, dokud nebude ani moje princeznička udělaná. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Lehnu si potom vedle Eity a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hladím ho po zádech a ve vlasech, přitom tiše oddychuji. "Tak a ted budu odpočívat..ted bych nestihnul zahrát ani základní akordy." políbím ho na ouško a zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Hladím ho po hrudi a ve vlasech. "Dobře...odpočineme si. Ale potom půjdeme hrát." Usměju se a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Kývnu na souhlas. "Jistě..však to jsme chtěli , hrát a trénovat...opravdu myslíš, že dáme dohromady skupinu?" zeptám se tiše a znova ho něžně políbím na krček. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Proberu se asi po dvou hodinách a více si přitisknu Aillena k sobě. Znova ho začnu hladit a vnímám jeho přítomnost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Půjdeme teda hrát?" Zeptám se ho tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro " Ty chceš jít už ted hrát...počkej ještě chvili, chci přivonět své princezně do vlasů a upusinkovat jí." poprosím a přitáhnu si ho blíž na tělo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Dobrá...můžeš, ale jen pod podmínkou že potom už opravdu půjdeme hrát. Musím se přece pořádně procvičit...opravdu bych moc chtěl hrát ve skupině. Obzvláště se svými kamarády." Usměju se a přitulím se blíž. tisknu na něj své nahé tělo a on mě moc krásně hřeje. "Ale slib, že budeš při tom pusinkování na svou princeznu jemný." Pohrozím mu, ale usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pusinkuji ho a po nějaké době ho nechám a jen se k němu tulím."Princ je spokojen...může jít hrát..pokud má stále princezna zájem." zašeptám a dál si ho tisknu k sobě. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pusinkuji ho a po nějaké době ho nechám a jen se k němu tulím."Princ je spokojen...může jít hrát..pokud má stále princezna zájem." zašeptám a dál si ho tisknu k sobě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Potom se ke mě jen přitulí a teď ho začnu hladit. Zašeptá mi tiše do ucha. "Já...mám pořád zájem. Takže můžeme?" Usměju se a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Kývnu hlavou a povolím objetí. " Jak si jen moje princeznička přeje." zašeptám a posadím se. Pohladím ho po tváři a pomůžu mu posadit. "Co si vůbec zahrajeme?" zajímám se a přitom hledám jeho oblečení, aby se mohl obléct. Svoje si oblíknu až po něm. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zastavím se za ním a políbím ho na krček, mé tělo ještě stále hřeje a to i přes jeho oblečení. " Tak moje krásko....dáš si taky pití..a chceš pomoct...a nebo mám jít připravit nástroje?" políbím ho do vlasů a nechám na něm, kam mě vyšle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Naliju pití a odnesu ho do obýváku na stolek. "Připraven?" Usměju se na něj a zatím se posadím na gauč. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Aillen se posadí na gauč a já dál doladuji kytaru. Je to připraveno, jen zahraji pár tonin a přesunu se k němu na gauč. "Tak je vše připraveno a co ty...co tedy budem hrát?" hned si vemu jednu sklenku a napiji se, pořádně a z plna hrdla. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Co jsi to hrál....zkusíme začít tím a ty u toho můžeš i zpívat či broukat.....abychom vypadali vzdáleně jako skupina." řeknu s optimismem a znova hrábnu do strun. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No já bych zpíval i tak, ale nemůžu tím pádem hrát všechny písniřčky, protože neznám všechny texty...ale je to dobrý nápad." Zasměju se a přikývnu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zkusím vybrnkat melodii té písničky a vzdáleně se mi to povede. Zasměji se. "Vidíš....nikdo není dokonalý..taky to moc neumím." přiznám a mrknu na něj. Potom mu pošlu vzdušnou pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pokusí se zabrnkat on písničku a musím uznat, že to vůbec není špatné. "Ale bylo to dobré a máš to o to jednodušší, když ta skupina hraje s basskou, ale ne s klávesy." Trochu se zamračím a zkusím zahrát začátek. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přejdu k němu a jen co dohraje ho políbím na tvář. "Dobrý..zkusím něco." zkusím zahrát kousek,ale vůbec mi to nejde. Tak ten začátek zahraji na basku. "Slyšíš...takto nějak...zkus to ještě." podpořím ho a je znát, že mu chci pomoci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Párkrát něco zkusím zahrát a zní t spíše jako jednotlivé pasáže než jako celá písnička. "Hm..asi to mám." Usměju se na něj po chvíli. Přitulím se k němu a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zkouší zahrát různé pasáže a já sleduji prsty, jak běhají po klávesách. Jde mu to výborně a i kdyby tu písničku netrefil, stejně už ted umí mnohem lépe hrát než já. Opřu hlavá o krk a jen ho poslouchám. Po chvili to asi má, je nadšený a přitulí se. Políbíme se a já ho obejmu. "tak to je super..to jsi na to přišel rychle....hrani hnedtak nezapomneš a ty jsi mi to ted potvrdil." pohladím ho a nechám ho, at mi to zahraje celý. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Celkem se mi to povede a já se s úsměvěm opět obrátím na Eitu. "Tak jaké to bylo?" Usmívám se a jsem připraven zahrát to znova i se zpěvem. Najednou však zazvoní telefon a já popněkud poblednu. Podívám se na Eitu a dojdu telefon zvednut. Mluvím asi něco přes pět minut a několikrát zvednu hlas. Položím telefon a má předchoz nálada je ta tam. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zvedne to a s někým hovoří, dlouho a dokonce to nevypadá na klidný hovor. Vrátí se přešlý a tak odložím basku a přejdu k němu. Obejmu ho a dovedu k pohovce. "Ai-chan...kdo to byl..proč jsi tak přešlý..stalo se něco?" mám o něj slyšitelnou starost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu ho do náruče a odnesu ho do ložnice. " Na hraní dneska kašleme, nebo maximálně později, ale v téhle náladě tě hrát nenechám...dáš si něco k pití?" položím ho na postel a pohladím ho po vlasech. "Rád bych viděl tvůj úsměv, ne tvůj ztrápený obličej." zašeptám, než se sehnu a ho políbím do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pohodlně si lehnu a přikryju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdu do kuchyně, vemu jednu sklenku a naleji do ní vodu. Přinesu jí Aillenovi do pokoje a něžně ho pohladím po vlasech. Posadím se k němu na postel a pomůžu mu se posadit. "Tady máš vodu, v klidu se napij." Hladím ho po zádech a nechávám ho pít. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Oba dva jste s Kouem strávili každý noc ve svém pokoji. První noc, kdy nejste spolu, od chvíle, kdy se sem nastěhoval. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsem tak hloupý...proč jen nejsem schopný překousnout některé věci, když stejně vím že nakonec za ním příjdu, protože bez něj nemůžu být. Vylezu z postele, dám si sprchu, udělám si make up a obléknu se, jako vždy do jednoho ze svých Visual Kei oblečků s mnoha řemínky. Pochopitelně první co udělám je, že zamířím do Kouova pokoje. Cokoli se mezi námi stalo...stejně chci být s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nebýt toho, že štěňata se ke mně tisknou pod peřinou, tak bych určitě neusnul...ale i tak se mi to povede až k ránu. Proto si přirozeně Hizokuova příchodu do svého pokoje nevšimnu...zato štěňata ano, protože Akuma už vystrkuje hlavu z peřiny, skáče z postele dolů a rozběhne se potěšeně k Hizokuovi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kou musel být unavený, ani se nedivím. Ještě spí... Sednu si k němu na postel a začnu ho jemně hladit po vlasech. Znovu mi v hlavě zazní jeho slova...nikdy mi neodpustí...a přesto...přesto budeme vždycky spolu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro ale i tohle je dostatečné k tomu, aby se pořádně probral i Tenshi, který vyleze taky z pod deky a olízne mi obličej, než se začne trochu zmateně rozhlížet okolo...a pak začne jemně kňučet, když neuvidí Akumu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jemně ho políbím na tvář a znovu ho začnu hladit. Musím se snažit abych to nepřehnal a hladil ho jen po tváři a po vlasech, ale teď ho nechci vzbudit a navíc po tom jak jsme se neshodli by to bylo asi trochu nevhodné ho začít hned ráno jen tak osahávat. Myslím, že by mohl být proti. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli už jsem zase klidný, i když se mě Hizoku takhle moc dotýká. a líbá... Asi si myslím, že je to součástí mého snu, nebo jsem příliš moc unavený na to, aby mě to probudilo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jemně odhrnu jeho vlasy a prohlédnu si jeho krk. Pořád jsou na něm nepěkné stopy po tom, jak jsem ho škrtil. Stisknu rty a začnu ho konečky prstů velmi něžně hladit po krku, jako bych doufal, že takové doteky vyléčí jeho bolest. Miluju tě...je mi to tak líto... pomyslím si i když mě teď nemůže slyšet. Stejně jsem si jistý, že to ví. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Může to být půl hodiny, nebo hodina, od chvíle, kdy Hizoku přišel, když se začnu probouzet. Trochu překvapeně se na Hizokua podívám, když ho uvidím u sebe... "Ohayou..." řeknu tiše. A pak sklopím zrak...nevím co bych mu měl říct...přeci jen jsme se včera nepohodli. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Omlouvám se...omlouvám se...moc se omlouvám..." Vždycky se znovu omluvím a vždycky mu znovu ublížím. Myslím že to tak bude pořád. Protože jsem jeho prokletí. Ublížím mu a pak se připlazím jako pes a budu prosit o odpuštění. I když on mi neodpustí. To nevadí. Zasloužím si to. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nemusíš se omlouvat..." Opravdu nevím, jestli tohle bude stačit. Ale já ho nechci vidět, aby se omlouval...on stejně za nic nemůžu. To já... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přitisknu se k němu ještě víc. Ne není to dobré...mučí mě to, když vím, že je v něm jizva, jizva kterou jsem já způsobil. Která nikdy nezmizí. "Tolik jsem ti ublížil a pak jsem se choval jako idiot a nechal tě samotného...pořád se chovám jako idiot...a přitom tě tolik miluju a chtěl bych aby jsi byl šťastný. Je mi to líto...tak moc..." nepřestanu se obviňovat. Kou už nemá nikoho než mě...ani já nemám nikoho jiného, nechci nikoho jiného. A přesto nám to pořád tak ztěžuju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne myslím si, že bych Hizokua neměl tolik rád, kdyby byl jiný. Vlastně pochybuji, že bych se do něj zamiloval, kdyby byl jiný. "...a navíc za to můžu i já," dodám ještě. Kdybych i já nebyl takové pako, všechno by bylo jinak. A lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Co bych dělal, kdyby jsi tu nebyl...?" zašeptám a chvíli si hraju s jeho vlasy, než ho políbím na čelo. "Jsme usmíření? Můžeme se jít najíst?" zeptám se a tázavě nakloním hlavu. Radši bych teď dělal jiné věci ale myslím že v momentálním rozpoložení a vůbec s Kouovým stavem si ještě počkám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nevím..nejspíš by jsi dělal poklidně nadále to, co jsi dělal doteď," odpovím mu na jeho zašeptání, i když bych nemusel..ale přesto odpovím. Na jeho druhou otázku, tentokrát už mířenou přímo na mě, přikývnu. "Jen se umyju," usměji se a vstanu z postele. Ze skříně si vezmu něco čistého na sebe a pak odejdu do koupelny, abych se mohl osprchovat a řádně dát do pořádku. Udělám to v co největší rychlosti, takže se nestihnu nalíčit, ale hlavně, že sjem zase zpátky ve svém pokoji, abych mohl jít na snídani společně s Hizokuem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když dorazíme do jídelny, stůl je už obložený jídlem a já mám hrozný hlad, takže se do toho hned pustím. "Dneska musím do práce, jinak mě Ken zabije. Kdoví jestli už se nezačne fotit. Dostal bych po čumáku, kdyby se to kvůli mně muselo odložit. Jdeš taky, nebo zůstaneš doma? Možná bys měl ještě odpočívat..." podívám se starostlivě na jeho hrdlo a pak trochu provinile sklopím oči zase ke svému jídlu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nevím...Ken by mě asi zabil taky, kdbych nepřišel...tedy pokud bych neměl nějakou výmluvu proč zůstat doma," odpovím Hizokuovi zamyšleně. Sice jsem trochu unavený, ale myslím, že mi jeden den v práci nijak neublíží. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Když tak vynadá mně. Vlastně bych tě měl dnes uložit do postele a běhat kolem tebe ale vážně musím do práce. Ale až příjdu udělám, co ti na očích uvidím slibuju," přikývnu sám pro sebe, abych svá slova potvrdil a rychle dojím své jídlo. Spal jsem dost dlouho tak bych si měl radši pospíšit nebo vážně dostanu kázání. Vlastně ho dostanu i tak. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rychle dojím své jídlo. Měl bych ho alespoň vyprovodit, když už zůstanu doma. Snad se vrátí brzy...a já se zatím nějak zabavím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Budu zpět jak nejdřív to půjde," slíbím mu. Sám se těším až se vrátím a budu se o něj moct starat. Třeba z toho budou pro mě plynout nějaké výhody. Usměju se na něj a konečně se vydám do práce. Snad mě tam nebudou držet dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chvíli potom ještě stojím na místě, než se rozejdu najít štěňata. Vlastně ne...nejdřív si sednu k počítači a začnu hledat nějaké informace o vychovávání psů, než se vydám za nimi. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Odejde a po tom, co se vrátí, si sedne vedle mě. "Děkuju." Špitnu, když mi pomůže se posadit a podá sklenici s vodou. Napiju se a potom si zase lehnu. Držím Eitu za ruku a něžnými pohyby ho táhnu k sobě. "Pojď ke mě..." Zašeptám a posunu se dál. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sundám kalhoty, abych mu do postele nelezl nějak moc oblečený. Přitáhnu deku a sám se přitulím k Aillenovi. Oba nás přikreji, obejmu ho a políbím na krk. "Odpočin si, Ai-chan.....já tě tady budu hřát a chránit a nikdo na tebe nemůžu....ani špatný zprávy." šeptám, aby věděl o mé podpoře. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nehnu se od něj a dál se k němu tisknu. Spát se mi zatím nechce a tak mu pobrukuji svým medvědím hlasem tichou melodii, než sám usnu. Spím a stále ho držím, můj spánek je lehký a jsem schopný se při sebemenším hluku probudit. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Ken přijal tvou omluvu za Koua bez problémů, i když se na tebe tázavě podívá. Každopádně jsi tam jen tři hodiny, a už můžeš jít, protože tě tam nikdo nepotřebuje..tak závažně,. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když se vracím domů padne mi v jedné výloze do oka malý prstýnek. Je stříbrný, drobná vážka s čirými kamínky na úzkém kroužku. Z nějakého důvodu mě napadne, že by Kouovi slušel a tak ho bez přemýšlení koupím. Co blázním...tohle je divný...je to přece jen kluk, bude si myslet já nevím co...přece mu ho nemůžu dát... přemýšlím po cestě domů a nakonec ten nápad zavrhnu. Jakmile dorazím domů vydám se hned najít Koua, ani se nenajím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro valstnějsemsi k sobě do pokoje zase vzal štěňata a chvíli jsme si hráli, než se zase unavily, takže sjme se všichni tři přesunuli do postele. A pak jsem si začal číst knížku, abych zaplácal další čas, protože spát se mi ještě nechce... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Začínám je podezřívat že s nimi trávíš víc času než se mnou. Asi na ně začnu taky žárlit," poznamenám místo pozdravu, skloním se k němu a políbím o na tvář. "Je ti lépe?" zeptám se a trochu nadzvednu jeho hlavu abych zkontroloval jeho hrdlo. Pořád jsou na něm fialové skvrny i když se to lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Možná trávím...ale zase s nimi nemůžu dělat jisté věci," ušklíbnu se tak, aby Hizoku věděl co sjem tím měl na mysli. Opravdu...takovou úchylku nemám. "Jo je mi líp," znovu se jen jemně usměji a na okamžik zavřu oči. "Co říkal Ken?" zeptám se ho. Rád bych věděl, jestli je na mě rozzolobený, nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vlastně nic moc...myslím že má teď jiné starosti s přípravou kolekce. Dokonce mě nenutil abych se zdržel," pokrčím rameny a začnu Koua zase jemně hladit po krku, jako dnes ráno. "Něco jsem ti přinesl," vytáhnu z kapsy volnou rukou velmi pěkně zabalenou krabičku čokolád a položím mu ji do klína. Snad mu udělají alespoň trochu radost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ale když jsme tam teď nebyl, tak měl asi o jednoho člověka méně, ne? Na pomoc..." řeknu a lehce se zamračím. Ale to mi vydrží jen do chvíle, než mi dá Hizoku krabičku s čokoládou. "Jéé..arigatou," úsměv se mi opravdu hezky rozšíří a já krabičku okamžitě otevřu a vezmu si jedu čokoládu, abych zkusil jaká vlbec je. Automaticky přitom rukou nabídnu Hizokuovi ať si vezme taky. "Chutná to skvěle," okomantuju okamžitě tu čokoládu, kterou jsem právě vyzkoušel. Opravdu chutná moc dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Trochu se usměju, když se Kou tak nad mým dárkem rozplývá. Když nabízí, taky si vezmu, abych se ujistil, že mi nelže, jen aby mě potěšil. Ukousnu kousíček čokolády, jako bych se bál, že je jedovatá, ale zdá se, že je vážně dobrá. "Jsem rád že ti chutná. Nevěděl jsem vůbec, co bych ti tak přinesl, abych ti zlepšil náladu a potěšil tě...nic lepšího mě nenapadlo," řeknu skoro provinile, ale stále se usmívám. Dívat se na jeho nadšený výraz mě velmi těší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "No..já mám čokoládu rád..a opravdu mě to potěšilo," následuje další úsměv. A pak se nakloním k Hizokuovi abych ho mohl políbit...chutná po čokoládě, stejně jako já. "Ale jako úplatek to nepoužívej často," řeknu s drobným úsměvem, když mu pak rozcuchám vlasy. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Proč ne? Když vím, že to funguje..." zatvářím se lišácky. Ale myslím že by to zas tak moc dlouho účinné nebylo. Budu muset vymyslet nějaký další originální plán. "Tak...slíbil jsem že kolem tebe budu běhat a starat se o tebe, až se vrátím. Co by jsi si přál jako první," zeptám se s jemným úsměvem. Oh to já bych věděl jak toho zneužít, kdyby tohle nabídnul Kou mně. Ale to si můžu jen přát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se mě zeptá co bych si přál, tak se zamyslím. "Horkou čokoládu, něco k jídlu, bublinkouvou lízeň, masáž..." vyjmenuju pár věcí. Podle toho jakým způsobem to říkám, je jasné, že si dělám tak trochu legraci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tvé přání je mi rozkazem," zasalutuju. Je mi jasné že polovinu z toho nemyslel vážně ale to to neměl vypouštět z pusy. Jako by mě neznal. Už měl tu čest pochopit, že hecovat mě je sebevražedná zábava. Opustím pokoj a zajdu do kuchyně pro horkou čokoládu a něco dobrého k jídlu a při té příležitosti Naně dám instrukce aby připravila koupel ve velké koupelně a taky vychladila šampaňské. Přinesu Kouovi jídlo a čokoládu a s hrdým výrazem si k němu sednu. "Koupel už se chystá a s tou masáží...nevadí když budu improvizovat? Nikdy jsem to nedělal...a taky...můžu si do té vany vlézt s tebou?" zamrkám nevinně, doufajíc že tedy budou nějaké ty výhody. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro tu chvíli, kdy je pryč se věnuji štěňatům. I když toho moc nenadělám.. "Díky, " poděkuji Hizokuovi, když mi podá něco k snědku a mou horkou čokoládu. "Jistě, že můůžeš...jen by nebylo špatné, kdyby šli tihle dva nezbedníci spát jinam," řeknu, čímž mu povoluji jít se mnou do vany, i tu masáž...ale zároveň, že se musí nejdřív postarat o psíčky, než se k tomu dostaneme. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No jasně psiska dám Naně ať je vyvenčí a postará se o ně. Zavedu je tam než se najíš," přikývnu a popadnu Akumu za obojek. Tenshi je hodný, ten půjde sám. No jo, jaký pán takový pes. Jakmile štěňata odvedu, vydám se zkontrolovat koupel. Je už napuštěná, plná pěny a šampaňské se chladí. Perfektní. Vrátím se ke Kouovi do pokoje, tentokrát už si ani nesednu. "Koupel už je připravená," podám mu nejnovější zprávy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak, než se zase vrátí, už se mi povede dojíst to, co mi Hizoku přinesl, a taky vypít čokoládu. Takže když příjde, tak jsem připravený jít. "Tak jdeme," usměji se a příjdu k hizokuovi, abych ho obejmul. A pak se vydám do koupelny...zajímalo by mě, jaké to bude se s Hizokuem koupat...buď zábava, nebo se to zvrhne. Což bude taky zábava. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pomůžu ti s oblečením," usměju se zase tím nebezpečným způsobem a aniž bych čekal na povolení, vjedu mu rukama pod tričko a přitom ho políbím. Jemně se dotýkám jeho kůže, zatímco mu vyhrnuju tričko čím dál výš, až mu ho přetáhnu přes hlavu. Aby si nemyslel, že chci zneužívat situace, což vlastně chci, tak kalhoty nechám na něm, jen mu je rozepnu. Pak přejdu k vaně, naleju do sklenic šampaňské a položím Kouovu sklenici na odkladnou plochu, zatímco ze své mírně upiju. Chci se nejdřív dívat jak se svléká...můj pohled je intenzivní a rozhodně se míním dívat pořádně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Příjde mi to zábavné. Když mi začne sundávat tričko, tak mu pomůžu jen až mi ho začne přetahovat přes hlavu. A pak se na něj trochu zvědavě podívám. Zdá se, že si mě chce prohlížet při svlékání. Budiž. Sundám si zbytek oblečení, ale nedělám u toho žádné okolky, ani toho nezneužívám k napínání Hizokua. Udělám to prostě jako kdyby tady vůbec nebyl. Jakmile sjem nahý, tak kolem Hizokua projdu a vlezu do vany. Voda je opravdu příjemná... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když jsem nahý, vlezu si ke Kouovi do vany a chvíli si jen užívám teplé vody. Je to nádhera. Pak vezmu Koua kolem pasu a přisunu si ho k sobě. "Musím se toho hodně vynahradit...jako malí jsme se nemohli koupat spolu...tak teď si to musíme udělat o to zajímavější," poznamenám klidným hlasem, ale můj úsměv naznačuje, že si ho pochopitelně míním pořádně osahat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Počkám než si vleze do vany, i když do té doby si vodu nádherně užívám. Když si mě k sobě přitáhne, tak se o něj na okamžik lehce opřu. "To předpokládám, že ano.." usměji se a uvolním se, abych si pořádně hezky odpočinul. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Trochu se otřesu a radši na to honem zapomenu. "Někdy by jsi mě mohl fotit...takhle, to by bylo pořádné umění," navrhnu mu a lišácky se usměju, když vedu jeho ruku po svém hrudníku, abych mu naznačil co myslím. A myslím že Ken...tomu by se něco takového taky líbilo. I když ne že by mě nikdy neviděl nahého. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ráno se proberu a jsem stále v Eitově objetí. Tisknu se k němu a začnu ho pusinkovat na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ostatně já ne že bych měl málo síly, ale prostě teď nemám náladu na to, abych se do něčeho takového zapojoval aktivně...pokud to ode mě nebude vyžadovat přímo. "Já nevím...to by jsi mě pak nemohl ošahávat," odpovím mu na jeho nápad. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Právě teď vypadá, že by to spíš ocenil. Ale tím se já nenechám odradit. "Neboj se, to bych zvládnul. Jsem přece profesionální model," ujistím ho a přitisknu si ho o něco blíž, i když to není moc bezpečné. Čím blíž ho cítím, tím rychleji ztrácím klid. Přitáhnu si jeho ruku ke rtům a políbím ji, než ji zase pustím a začnu si hrát s jeho vlasy. Druhou rukou ho hladím po zádech, ale dávám mu jasně najevo, že nezajdu dál, než si bude přát, což nevím, jak se mi poštěstí, nevypadá nadšeně. A nedivím se mu. Přinejhorším si pomůžu jinak, ale pokud nebude chtít, spokojím se jen takhle s málem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechám ho, ať si se mnou ještě chvíli hraje, než ho políbím na ry. Je to ejmné, ostatně jako vždy ode mě...ale nechám ho trvat dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Líbám ho, jako bych ho měsíc neviděl a z nějakého důvodu mi to po všech těch hádkách tak skoro připadá. "Proč jenom ti nevěřím?" zašeptám, když polibek skončím. Pročesávám mu prsty trochu mokré vlasy. "...to protože jsi tak chladný..." odpovím si sám. Nejspíš to nemyslím vážně ale jeden nikdy neví, když to říkám smrtelně vážným tónem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ráno se Aillen probere první a já až při prvním pusince na krk. Vydechnu a začnu se probírat. Přitom nechávám Aillena si hrát a přitom tiše vydechuji jak se mi to líbí. "Dobré ráno, Ai-chan...jak se cítíš...vyspal jsi se?" zeptám se tiše a dál ho nechávám hrát a přitisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Uraženě se podívám někam jinam. "Nemám tě rád," dodám ještě...i když to nemyslím vážně, a taky to jde poznat. Jen teď řekl něco opravdu ošklivého... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Říkám že jsi chladný..." Přejedu rukama po jeho hrudníku až k tváři a jemně ho otočím zpátky k sobě. "A přesto tě miluju...nejsem já blázen?" Tentokrát už se usmívám naprosto upřímně. No jistě že jsem blázen. Když to příjde na něj, chovám se šíleně. A je mi to jedno. Znovu ho pohladím po tváři a upřeně se mu dívám do očí. Je tak roztomilý, když hraje uraženého. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Možná jsem přespříliš klidný, ale rozhodně nejsem chladný. "Myslím, že jsme blázni oba," opravím ho, když ho políbím ještě jednou. Opravdu jsme asi oba padlí na hlavu... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Hraju si s jeho rty, zkoumám jeho ústa, jako by to bylo poprvé, co ho líbám. Jen se v duchu smiřuju s tím, že moc dál mě jít nenechá a tak si užívám co dostávám. "To bude možná tím, že jsme bratři...a ještě k tomu dvojčata..." zašeptám pak a jemně ho kousnu do ucha. Tentokrát už to nechci přehnat takže i tohle je vážně jen jemné stisknutí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...a taky milenci," dodám k jeho výčtu důležitou informaci. "Můžu ti teď splnit já nějaké přání?" zeptám se ho potichu. Rád bych pro něj taky dneska něco udělal...když on pro mě připravil tuhle koupel, |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nejsem to já, kdo má plnit tvá přání dnes?" zeptám se. Ale přesto, nemůžu přece jen tak odmítnout tak štědrou nabídku. Znovu ho políbím, tentokrát jemně a pak se zase zahledím do jeho očí. "Víš co já chci bratříčku...chci tebe..." zašeptám. Myslím, že věděl co mu řeknu už ve chvíli, kdy se ptal. Koneckonců je jediný na koho myslím, je všechno co chci. Přesto neudělám nic, jako bych skutečně čekal na svolení. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nebyla by to žádná zábava, kdyby jsi plnil jen ty má přání," usměji se. Políbím ho jemně nazpátek. "Jestli mě chceš...tak si mě vem," znovu ho políbím. Zajímalo by mě, co teď udělá. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Znovu ho políbím, tentokrát zase vášnivě, jak to mám ve zvyku, sjedu rukama na Kouův zadeček a přitisknu si jeho boky blíž k sobě. Je cítit, jaké je ve mně napětí z jeho blízkosti, z toho, jak moc ho chci a je to poznat i z mého horkého dechu. Začnu se ho dotýkat na hrudi, na zádech i pažích, jemně ho hladím, abych mu plně vynahradil své předchozí hrubé chování. Po chvíli, když si dost užiju jeho rtů, ho začnu velmi zlehka líbat na bolavá místa na jeho hrdle, jako by mé polibky měly léčivou moc. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jeho doteky jsou opojné, zvláště teď, když jsme ve vodě, oba nazí. V jeho polibcích se skoro rozpouštím...a stejně jako já cítím, že je Hizoku vzrušený, on může cítit to samé ze mě. Když se přesune se svými rty na můj krk, tak už může slyšet jak je můj dech těžký a přerývaný. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po chvíli přejíždění rukama po jeho hrudníku se zastavím u jeho bradavek a začnu si s nimi prsty jemně hrát, tak aby to bylo dost vzrušující, ale abych mu nijak neublížil. Mezitím ho dál jemně líbám na krku, sem tam sjedu ještě o něco níž ke klíční kosti. Jeho kůže je nádherně hebká... Když usoudím, že jeho bradavkám už jsem věnoval dostatečnou pozornost začnu ho pro změnu hladit na podbřišku a sem tam nechám své prsty sklouznout i níž. Jsou to jen lehké dráždivé doteky. Přitom ho nepřestávám líbat. Musím se docela krotit, abych ho nekousnul, ale nechci zajít moc daleko a navíc jeho kůže teď ještě bude citlivá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hrudník se mi zvedá čím dál prudčeji a já musím dokonce lehce zaklonit hlavu, aby se mi lépe dýchalo, jinak bych to nezvládal. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nebo je to tím, že se tě dotýkám já?" doplním svou otázku. Jistě jak by to mohl vědět. Nikdo jiný se ho nedotýkal...alespoň doufám. Ještě chvíli ho jenom provokuju svými doteky, než ho konečně začnu pořádně rukou dráždit, ale dávám si pozor, abych zašel jen tak daleko, aby byl připravený. Nesmím to přehnat. S jeho citlivostí by se to mohlo snadno stát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...já..." je jediné co se ozve. Mám v hlavě příliš moc velký zmatek, způsobený vzrušením, na to abych se mohl soustředit na to, abych mohl mluvit. Chytím se rukama okrajů vany, když mě začne dráždit, abych byl vůbec schopný to vystát. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jde to mnohem snáz než kdy předtím, zdá se, že je Kou čím dál víc zkažený. To je dobře... Jakmile mám pocit, že je Kou dostatečně připravený, otočím se tak, že se naše pozice prohodí. Přitisknu ho těsně k sobě a vniknu do něj. Pak se začnu pomalu pohybovat, i když moje tempo se brzo zrychlí, i když ve vodě je to obtížnější. Můj dech je teď opravdu těžký, je cítit, jak moc jsem vzrušený. Už ani nemám sílu ho dál líbat, jen ho k sobě tisknu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vždy, když mi způsobí ještě o něco intenzivnější pocit vzrušení, tak se to odrazí na mém dechu. Ani nevím jak dlouho, nebo spíše krátce, poté, kdy do mě vnikne on sám, dosáhnu vrcholu. Mám dojem, že tohle bylo nějak moc rychlé...ale taky se tomu nedivím, když na to ještě nejsem zvyklý, a zatím jsem s Hizokuem ještě neměl sex nijak podobně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Uvolním se a můj dech ještě chvíli zní jako po dlouhém běhu. Znovu k sobě Koua přitisknu. Připadám si teď perfektně spokojený. Jen bychom měli z vany vylézt a tak to udělám první a pak Koua chytím za ruku a pomůžu mu ven taky. Zabalím ho do osušky, sám si obléknu župan ale ani se nenamáhám ho zavázat a začnu Koua utírat. Nechám přitom mou hlavou plynout zřetelně slyšitelné myšlenky o tom, jak je krásný. "Ještě ti dlužím tu masáž," usměju se, když ho řádně usuším a políbím ho na čelo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Alespoň mě suší on, takže se o to nemusím starat. Přitom poslouchám, co si o mně myslí...je to celkem roztomilé. "Jo..to bude nádherné," řeknu a v mých myšlenkách jde poznat, že jsem se z toho mírného opojení ještě nedostal úplně. Hlavně se jemně usmívám..ale takovým spokojeným úsměvem, než tím mým obvyklým. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Znovu ho vezmu do náruče a odnesu k sobě do pokoje, kde ho uložím do postele a znovu políbím. Klidně bych si to zopakoval...ale nemůžu být sobecký a moc svého brášku unavovat. Sednu si tak, aby byl ke mně zády a sundám mu župan do půl těla, abych mohl začít tu slíbenou masáž. "Musíš mi říct jestli to dělám dobře, vážně vůbec nevím jak na to," zasměju se a začnu mu masírovat ramena jak myslím, že je to nejlepší. Mám pocit, že mi to docela jde. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Co si dáš k snídani?" zeptám se a dál ho k sobě tisknu. Zavřu oči a znova mám touhu usnout,jako by mi lehký spánek nestačil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když mě donese do pokoje, tak se posadím tak, abych byl pořád uvolněný a Hizokuovi šlo masírování lépe. "Masírování není nic jiného než prohmatávání kůže...prakticky...zvládne to každý," promluvím po chvíli. Občas s epod Hizokuovým doykem prohnu tak, že si může být jistý, že se mi jeho doteky více než líbí, že jsou příjemné a uvolňující. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak mě napadá...jeden způsob masáže by mohl být taky hezký...a to když použiju taky rty," napadne mě a hned to vyzkouším, takže kromě doteků taky jemně Koua líbám na krku. Pořád to ale ještě vypadá alespoň trochu jako masáž, ale nemůžu zaručit, jak dlouho to vydrží. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu je to pro mě příjemně uklidňující. Za chvíli se trochu víc zasměji, když Hizoku promluví znovu a pak mě začne líbat na krku. Zase. "Tobě to ještě nestačilo, že?" neodpustím si drobnou poznámku. Ne, Hizoku nevypadá, že by byl spokojený jen s tím málem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jak by mi to mohlo stačit? Tebe nemám nikdy dost a nikdy mít nebudu," políbím ho jemně na ucho a pak znovu pokračuju v masírování, i když je to už teď tak napůl spíš ochmatávání. "Myslel sis že mě takhle odbudeš?" zasměju se tiše a přidám pár polibků na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Místo toho se o Hizokua opřu plnou vahou. Masírování už jsem si užil dosyta,...a on určitě taky. Teď zase něco jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "K snídani? Dal bych si...asi lupínky. Křupky s mlíkem. To by mi asi stačilo." Přitisknu se k němu a políbím ho. "Tak co teda bude?" Usměju se a sednu si na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jsi unavený?" zašeptám mu do ucha otázku. Moje masáž, ta ho asi moc neuvolnila a nejsem si jistý, jestli by teď chtěl odpočívat, nebo co by rád. "Je tu ještě něco co pro tebe můžu udělat?" zeptám se tedy. Nevím, jestli jsem mu dnes víc pomohl, nebo ho unavil, ale asi spíš to druhé, ale vlastně jsem mu to, že se o něj dnes budu starat stejně navrhoval poněkud s postranními úmysly. I tak to ale ještě pořád můžu dohnat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Můžeš mě nějak hezky uložit ke spánku," odpovím mu na obě jeho otázky zároveň. Jsem unavený,i když bych možná ještě mohl pro Hizokua ještě jednou... jen si nejsem jistý, jak bych byl pak zítra použitelný. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Dneska....já ti ani nevím...můžem pokračovat v hrani, minule jsme tomu moc nedali." navrhnu a přitáhnu si ho k sobě. Sjedu ze zadku dopředu a zajedu mu mezi nohy. Ovšem jen dráždivě, protože hned na to se začnu zvedat, abych uchystal snídani. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nejlepší bude, když tě nechám usnout ve své náruči ne?" rozhodnu nakonec, zatlačím mu na ramena, aby si lehnul a přikryju ho. Pak si lehnu k němu a obejmu ho, jak jsem slíbil. Jednu jedinou noc jsme nespali spolu v jedné posteli a mě už to připadá jako věčnost. Aby se mu lépe usínalo, začnu ho hladit po vlasech a po tváři, jen jemně, aby ho to nerušilo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Hai," přikývnu. Nechám se uložit do postele a počkám, než si ke mně Hizoku lehne, abych se k němu mohl přitisknout. Díky tomu, že jsem unavený a Hizoku je ke mně tak něžný, tak usnu velmi rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Navrhne, že bychom mohli hrát, když se nám to včera něják nepovedlo. Potom si mě však přitáhne blíže a taky zajede rukou ještě níž. Zarazím se a tiše vzdychnu. Začne se však zvedat a tak z něj slezu. "No...s tím hraním bychom asi měli něco udělat...je to dobrý nápad." Usměju se na něj a stále ještě ležím v posteli, jen ho pozoruju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Donesu mu je do pokoje a podám mu jeho misku. "Tady máš snídani, lásko." sehnu se k němu a políbím ho. Hned na to si popřeji a začnu sám spořádávat svojí porci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vstanu a nechám dveře do ložnice otevřené. Vemu do ruky basku a začnu vybrnkávat melodii, kterou jsme včera hráli. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojdu za Eitou a ten už má v ruce svojí basku a brnká včerejší melodii. "To je moc hezké." Usměju se. Postavím se ke klávesám, nastavím si je a zahraju to samé, akorát v klávesové verzi. "Takže...přemýšlel jsi o nějákých písničkách?" Usmívám se na něj a zkouším si klávesy, vyťukávám různé čísla a jen tak si hraju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Už se chystám zahrát další, když se mi ozve mobil. "Oh...promin...skočím se podívat, co se děje." omluvím se a skočím do ložnice pro mobil. Chvili s někým mluvím a po ukončení hovoru se z ložnice nevracím. Je slyšet jen moje tiché mumlání pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ozve se Eitův mobil. Odejde to vyřídit a já jen kývnu a usměju se. Zkouším hrát něco dál. Eita se však delší dobu nevrací a ani to nevypadá, že ještě telefonuje. Přestanu tedy s hraním a odejdu opatrně za ním do ložnice. "Euita-chan?" Nakouknu tam opatrně. "Děje se něco, miláčku?" Zašeptám tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sbalím si kytaru a i tu si hodím na záda. "Stavíš se za mnou?" zadívám se na Aillena a teprve ted je vidět, jak moc lituji toho, že musím odejít. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Obejmu ho, aby se mu nezdálo, že se na něj zlobím. Vůbec to tak totiž není. "Jistě...Kdy se mám stavit? Kdy mě chceš vidět?" Přitisknu se ještě blíž a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojdu do chodby a oblíknu si bundu a obuji se. "budu se na tebe těšit každý den, každou minutu.....miluji tě, Ai-chan." Naposledy ho obejmu a dlouze políbím, pak se jen rychle otočím a odejdu, jen dveře se za mnou zavřou. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojde se oblíknout a já ho následuju. "Taky tě miluju, lásko." Nechám se obejmout a potom i políbit. Potom se však rychle otočí a odejde. Ani se mu nedivím. Taky bych nějáké delší loučení nezvládnout. Zavřu za ním dveře a potom se vrátím ke klávesám. |
| |
| Přejde několik dí a ani se nenadějete a je 15. ledna. Před několika dny se Aillen a Kou dohodli (jako dokončení jednoho předchozího rozhovoru na netu), že by nebylo špatné, kdyby jste se všichni čtyři sešli. Vlastně se domluvili jen oni dva, na tento den, ale ještě o tom neřekli Eitovi a Hizokuovi... Ale domluvili se hned na následující den v 1 hodinu odpoledne v nákupním středisku v Shinjuku.. Takže je poslední možnost o tom dát jim vědět....a přemluvit Eitu a Hizokua tam jít, kdyby se jim nechtělo. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přišel k Eitovi na návštěvu, akorát je to neohlášená návštěva, tak je trochu nesvůj, jestli nejde nevhod. Chvíli stojí na mrazu a zahřívá si ruce. Tiskne k sobě tašku ve které má bombónky pro Norita. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zvednu se a usměji se na Aillena, pozvu ho dovnitř a zavřu za oběma dveře. "Vítej Aillene....přišel jsi se na nás podívat?" pomáhám mu z oblečení. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Usměji se a přisednu si blíž. "Trochu mi naháníš strach...ale povídej...o čem si chceš promluvit..at máme tu nezáživnou část za sebou." hovořím klidně a nevypadá to, že bych se nějak zlobil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nemusíš mít strach." Usměju se na něj a pohladím Norita po vlasech. "Jde jen o to...Zítra mám schůzku s Kyo-kunem. No a rád bych, jestli by si šel se mnou. Snad říjde i Ta-chan. Půjdeš teda?" Usměju se na něj a dám mu čas na rozmyšlenou a zatím si hraju s Noritem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Poslouchám, kvůli čemu Aillen přišel a uklidním se. "No...jako jestli chcete, abych tam byl, tak klidně...ale nechci vás rušit v přátelské konverzaci...tak kdy a kde se sejdem...a nebo tady dneska přespíš?" navrhnu a já i v tu chvili Norito uděláme na Aillena psí oči. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No...domlouvali jsme se s Kyo-kunem, že bychom se mohli sejít všichni čtyři...kdyžtak můžeme probrat i tu věc s tou skupinou. Nebo si jen normálně povídat." Navrhnu, co můžeme dělat a taky to, že se s nimi počítá. Zeptá se mě na čas schůzky a následně se zeptá, jestli přespím. On i Norito na mě použijou psí oči. Nejdřív trochu ucuknu a potom se rozesměju. "Vy jste opravdu bráškové, co? Tak jestli opravdu chcete, klidně tu přespím." Usměju se na ně, každému dám pusu a obejmu je. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Norito si během vyjednávání strčí další bombon do pusy a tak můžu mluvit i já. "No, pokud je to takhle, klidně se můžeme sejít...mě to nevadí a přespat tu můžeš kdykoliv a jak vidíš, chceme tě tady oba. " Zasměji se a sednu si dozadu za Aillena, obejmu ho a nechám ho si hrát s Noritem, který mu ted podává jeden ze svých bombonů. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile si Norito vezme bombon, pustí se do mluvení Eita. Se schůzkou souhlasí a uklidňuje mě, že přespat tu můžu kdykoliv. Sedne si za mě a obejme mě. Trochu se o něj opřu a pohladím ho po rukách, které mě objímají. Norito mi nabídne bombon a já jen otevřu pusu. Jakmile ho dostanu, dám spokojeným mlaskáním najevo jak moc mi chutná. "Hm...je moc dobrý Norito-kun, děkuji. Nechceš se podělit i s Eitou? Nebo se mám podělit já?" S poslední větou se otočím na Eitu. "Tak kde teda budu spát?" Usmívám se a střídavě se dívám z jednoho na druhého. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "A nebo můžeme tady spát všichni tři, i s Noritem." Jak to vyslovím, tak bráška zatleská a dostanu i já bombon. A tak za chvili i já cumlám sladkou odměnu, Norito kouká na Aillena, tvářičky nacpané bombony. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Tenhle nápad se mi líbí daleko více...co myslíš Norito-kun?" Položím celkem zbytečnou otázku, protože Norito už Eitu za tenhle nápad odměnil. Přitáhnu si k sobě Norita a dám mu pusu na čelo jako odměnu, že se nakonec přece jen rozdělil s Eitou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dojde mi, že nebudu moct nic si dovolit k Aillenovi a tak trochu posmutním. "No..aspon Norito zabrání, abych tě otravoval...a že bych chtěl." pošeptám tak, aby to slyšel jen Aillen, ale v tom mi Noritu strká další bombon a cpe se mezi nás. Očividně si vyžaduje pozornost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jednu noc to snad vydržíš, ne? A navíc...prospěje ti to..." Ušklíbnu se na něj a ještě mu dám pusu na tvář, než nás Norito rozdělí. "Chceš si hrát Norito-kun?" Zeptám se a usmívám se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Norito se cpe mezi nás a já mám zase tendenci na něj žárlit. Překousnu to a nechám Aillena se věnovat Noritovi. Ten jen kývá a za chvili přibíhá s hrou, kterou jsme spolu hráli. Je to skládanka různých obrázků se slovy. Zase ukazuje Aillenovi, jak se to hraje a zuřivě vysvětluje, tak se zase projevuje, že moc dobře na svůj věk mluví. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Každý den strávím pár hodin s Kenem v agentuře, občas sám doma, ale to jen pracuji, nebo mluvím s Aillenem přes net, nebo si hraji se psy...a pak se věnuji Hizokuovi. Dneska je zase další den, kdy to bude stejné...vlastně ne, nebude...dneska musím s Hizokuem mluvit ohledně zítřka. Ještě, že k tomu budu mít příležitost vlastně kdykoliv...od chvíle, kdy se probudím, protože spím samozřejmně zase s Hizokuem v jeho posteli... Ráno se probudím a posadím se. Opravdu už jsem si na to tady zvyknul. Protáhnu se a podívám se vedle sebe na svého brášku...usmívám se. Proč by taky ne, že? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Norito přikývne že si chce hrát a tak ho na moment pustím, ať donese nějákou hru. Přitulím se k Eitovi. Za chvíli se však Norito vrací a nese s sebou i hru. Začne mi jí vysvětloat a jde mu to moc dobře. "Tak..chápu. Jdeme hrát." Přikývnu a nechám ho, ať hru připraví. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Hrajeme dlouho a ani se nenadějeme a už do pokoje vejde matka s tím, že je čas na večeři a zda tu Aillen zůstane. Norito musí jít s ní a my dva s Aillenem zůstanem sami. "tak, jak se ti hrálo? toto poslední dobou hraje dost často." zasměji se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Hra však skončí, když do pokoje vejde maminka. Pokloním se jía usměvem potvrdím, že zřejmě zůstanu, protože mě oba její synové přesvědčili, že mě tu chcou. Ona i Norito potom odejdou a v pokoji zůstanu jen já a Eita. "Byla to fajn hra. Jste si s Noritem dost podobní. A Norito je moc chtrý kluk na svůj věk." Usměju se a sdeělím mu své dojmy. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zadívám se ke dveřím a začnu skládat hru a uklízet i rozházené bombony kolem, jak je Norito spravedlivě rozděloval. "Za chvili půjdem na večeři..máš hlad?" pozeptám se při uklízení. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pomůžu mu s úklidem. "Ani moc ne." Zakroutím hlavou na otásku s hladem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na stole už je jídlo a čeká se na nás, všichni až na Norita, který už jí, teda hraje si s jídlem. Usedneme a po popřání dobré chuti se pustíme do jídla. Neostýchám se a usmívám se i při večeři na Aillena a vím, že mě pozoruje otec, ale nereaguji na otcův pohled. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Natáhnu k němu ruce a přitáhnu si ho k sobě, takže ho donutím si zase lehnout. Zabořím mu tvář do trička a obtočím kolem něj ruce. "Kam zase spěcháš, ještě je brzo," řeknu rozespale, nicméně se usmívám. Trochu sebou zavrtím abych našel lepší pozici a znovu zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Obejmu ho nazpátek a nezapomenus e doširoka usmát. "Já nejsem lenoch jako ty...ale když se ti ještě nechce," zasměji se a políbím ho do vlasů. Pak se uvelebím tak, aby se mi dobře leželo. Pokud se Hizokuovi ještě nechce, tak nebudu ještě vstávat ani já. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nechce se mi nikdy..." protáhnu líně a jako kotě se otřu o jeho tričko. Když jsem rozespalý, chovám se jako malé dítě, ale dělám to hlavně proto, aby Kou nevstával. Jeho teplo by mi chybělo a nakonec by mě stejně z postele vytáhnul. Začnu ho jednou rukou jemně hladit, aniž bych otevřel oči. Takhle jsem spokojený. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Co kdyby jsme uělali zítra něco..něc jiného, než jindy?" zeptám se ho. Vím přesně kam mířím, což on vědět nemůže...a navíc to bude alespoň něco, co jsem vymyslel prakticky sám. S Aillenovou pomocí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Dojím, pochválím jídlo a poděkuju za něj, přitom se opět ukloním. Zeptám se Eitovy maminky, jestli bych nemohl pomoct s nádobím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Něco jiného než obvykle? Něco zábavného?" zeptám se zvědavě. "Jasně...cokoli si budeš přát, pokud to nebude návštěva nemocnice, práce či podobné příjemné záležitosti," ušklíbnu se. Očividně si dělám legraci. Předpokládám že Kou myslí něco jako jít na nějakou fajn akci..počkat to on nedělá...ale třeba vyjímečně? Jsem docela zvědavý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "S Aillenem jsme mluvili o tom, že by jsme se mohli zítra, všichni čtyři, sejít..." řeknu po chvíli. Nevím jestlis e tohle Hizokuovi zdá jako dostatečně zábavné, ale možná. uvidíme. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Mě si po jídle odvolal otec a tak s ním na pár minut zmizím v pracovně. Po chvili třísnou dveře a já na chvili vypadnu z domu ven. Musím to trošku prodýchat, nemusím ty jeho kecy o mravnosti a taky jsem mu řekl svoje. Jen tak se opřu o stěnu a dýchám chladný vzduch, protože kdybych se neuklidnil, asi bych provedl něco, čeho bych litoval. A tak jen vztekle kopu do zdi. Otec přejde k matce do kuchyně, veme si Norita a zašeptá Aillenovi, aby to nedělal, že to je ženská práce. Na to ho matka spraží pohledem, otec pustí Norita a odejde zase do pracovny, ve tváři má znova vztek. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No když myslíš. Už jsem Aie a Eitu dlouho neviděl. Když chceš, proč ne..." souhlasím nakonec. Sice bych byl radši s Kouem sám ale tohle je dobrá příležitost jak vidět své přátele aniž bych se od něj musel oddělit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Arigato," poděkuji mu a plíbím ho zase do vlasů. Pak se k němu přitisknu a začnu ho hladit po zádech a po vlasech. Jsem moc rád, že s tím souhlasil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Domyju nádobí a odejdu do Eitova pokoje. Není tam a tak chvíli jen tak sedím na posteli a přemýšlím, kde by mohl být. Po chvíli vstanu a dojdu do předsíně. Obuju se a hodím na sebe bundu. Výjdu ven a rozhlídnu se, jestli tam není Eita. Chvíli jen tak stojím, ale ať koukám, jak chci, nikde ho nevidím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No jo co bych pro tebe neudělal. A taky jsou to tak trochu i moji kamarádi," ušklíbnu se. Musel jsem si trochu rýpnout ale usmívám se, takže to rozhodně nemyslím nijak zle. S položenou hlavou na Kouově hrudi teď poslouchám jak mu buší srdce. A ten zvuk mě úspěšně znovu uspává.... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Odlepím se konečně od zdi a vyrazím dovnitř, přeci jen tam mám návštěvu a v tom spatřím, jak stojí před dveřma jen narychlo oblečený. Přijdu k němu zezadu a obejmu ho. Dám mu pusu na krk, je ledová a můj dech je naopak horký. "Copak tu děláš..chceš mi umrznout...pojd dovnitř..jdeme si připravit spaní, Norito chodí brzo spát." Uvítám a už ho v objetí tlačím ke dveřím. Otevřu je a nechám ho se vyzout, sám jsem zutý okamžitě a bez ohlédnutí na jediného rodiče si Aillena táhnu v objetí do pokojíčku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nepřestávám ho hladit a laskat, zvláště, dkž teď vypadá, že by i spal znovu. Možná bych se mohl jakmile zase usne, vyplížit ven a věnovat se na chvíli štěňatům, než se vzbudí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když ho objímám a mám ho blízko, spí se mi neuvěřitelně dobře, jako nikdy dřív a dokud mě nechá, míním toho plně zneužívat, protože jsem strašně líný. Vždycky jsem měl ten názor že všechno ostatní počká a myslím si to pořád. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se mi to tak nějak povede, tak ho pořádně přikryji dekou a zmizím z pokoje. Krom toho, že se chci na chvíli věnovat psíkům, tak se potřebuju najíst, protože mám docela hlad... Doufám, že to všechno stihnu, než se Hizoku probudí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zrovna rozkládám deku, když si všimnu, jak tam stojí u dveří celý nesvůj. "Co se děje, Ai-chan.....stalo se něco...nebo...otec ti něco řekl?" při posledním se zarazím a dívám se, moc si přeji, aby z toho otce vynechal. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po puse ho obejmu a přitisknu si ho na sebe. "To víš, že o tobě vědí....oba...vědí , že jsem gay a tak se matka smířila s tím, že vnoučat se dočká až od Norita, proto si ho tak piplá....a co se týče otce, stále zkouší, zda to není přechodný, protože jsem starší...takže kdyby ti něco říkal o tradicích a nebo do tebe nějak začal hučet, odejdi....já mu to pak vysvětlím." ujistím ho a potom si otočím jeho obličej ke svému a dlouze ho políbím. "Miluji tě, Ai-chan a nedostane mě od tebe." zašeptám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přitiskne si mě blíže. Přitulím se trochu na něj. Teochu ohromeně hledím na Eitu když mě ujišťuje že o našem vztahu i o jeho orientaci oba jeho rodiče vědí. Jsou na mě tak hodní...i když ví, že chodím s jejich synem. Nejsou vůbec jako moji rodiče...ti by se mě nejraději zbavili...kdyby měli jiného exorcistu, co by jim dělal práci zadarmo.... Povzdechnu si v duchu. "Neboj Eita-chan...já se o sebe umím postarat. Obhájím si své postoje a i lásku k tobě." Přesvědčuju ho a s úsměvem se na něj otočím. Dlouze mě políbí a já ho při polibku obejmu a přitáhnu si ho blíže. "Taky tě miluju...a zůstanu s tebou." Usměju se na něj a dám mu ještě pusu. "A co teď?" Zeptám se stále s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyjdeme z pokoje a zamíříme k Noritovi, který je už v pyžamu a tiskne k sobě autičko a hned vysvětluje, že bude spát s námi a dává nám svoje hračky, co chce vzít sebou. Neodmlouvám a vše přenesu k sobě, zatímco on běhá mezi námi a má energie za dva. Poklidíme hračky na posteli tak, aby jsme se tam vešli a uložím Norita. "Tak, ty spát a ty, Ai-chan..nechceš se skočit umejt?" nechám ho, zatímco ze sebe sundavám věci a přikrejvám brášku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jsem tam jen něco přes pět minut a už se chystám ven a do Eitova pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otec si všimne Aillena, jak jde z koupelny a dojde za ním. Lehkým poklepem na rameno si upoutá jeho pozornost. "Aillen-kun, mohl by jsi promluvit s Eitou a domluvit mu. Má určité povinnosti vůči rodině, jen po něm chci, aby si tu uvědomil. On mě neposlouchá, ale na tebe dá. Jste mladý, nemáte ještě rozum, tohle jsou jen chlapecké rozmary." zkouší, zda povolíš aspon ty. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vemu si triko na spaní spolu s trenkama a rozejdu se do koupelny. Norito se okamžitě natiskne k Aillenovi a už poslouchá, co mu bude povídat, i jeho autíčkem tlačí do stehna. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Než se Eita vrátí zpátky, pohádku mám dočtenou a Norito už spokojeně spí. Pohladím ho po vláskách a na okamžik zavřu oči. Alespoň než příjde Eita z koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zavřu oči a položím hlavu na polštář. "Miluji tě ...vlastně oba dva....jste pro mě jediný a nejvzácnější človíčci na světě a já slibuji, že vás budu chránit i za cenu vlastního života. " zašeptám do tmy a pak jen oddechuji, ale nespím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukou hladím Aillena dál po boku i po noze. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Položím se na polštář a zavřu oči, přitom ho objímám, tisknu se na něj a zase ho hladím po noze. " Ráno bude zvonit budík, tak se nelekni, ale aspon stihnem tu schůzku." zašeptám naposledy do ticha noci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přitiskne se opět na mě a jeho ruka opět sjede na moji nohu. Tiše se usměju. Varuje mě před budíkem. "To nevadí...mě stejně budík obvykle nevzbudí." Usmívám se a cítím, jak mě pomalu dostává spánek. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ráno mě asi jako jediného probere budík. Rychle ho zaklapnu, než probere i ty dva. Vstanu a jdu jim připravit snídani. Po tom se přesunu do pokoje a opatrně vemu Norita a přenesu ho k němu do pokoje. Vrátím se k Aillenovi a polibkem ho probouzím. " Prober se, Ai-chan...snídaně na tebe čeká." zašeptám do jeho ouška. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ráno mě probere až Eita. Opět svým něžným buzením...polibkem. "Ještě ne Eita-chan...buď tu chvíli se mnou..." Protestuju šeptem, oči ještě zavřené, ale moje ruce už ho objímají. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Obejmu ho rukama kolem pasu a i nohama. Znova ho přikreji a sám zavřu oči, abychom se mohli ještě chvili tulit. najednou se mi vůbec nechce vstávat, i když nás čeká chutná snídaně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Obejme mě a to pevně. Začnu ho jemně hladit po zádech a sem tam mu dám pusu. Potom moje ruka vyjede výš a začnu mu něžnými pohyby cuchat vlasy. "Asi bychom už měli vstávat." Řeknu po chvíli, sice trochu neochotně, ale konečně se mi povede rozlepit oči. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ležíme spolu a po chvili se začneme zvedat. Posadím se a pomůžu i Aillenovi. Oblíknu se a nechám ho oblíknout, než společně vyrazíme ke stolu, kde je už nachystaná snídaně pro dva a všichni okolo ještě spí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pomůže mi vstát a já se obléknu. Potom se k němu přitulím a dostane pusu na dobré ráno. Následně spolu odejdeme do kuchyně, kde už nás čeká snídaně. "Teda Eita-chan...to vypadá báječně." Posadím se a nevím, čím začít. Nakonec se rozhodnu pro vajíčka. "Nejen že vypadá...chutná to taky dobře...skvělé." Pochválím mu jídlo a napiju se čaje. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co dojíme, sbalím použité nádobí a začnu ho umývat dřív ,než se kdokoliv probudí. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po jídle začne umývat nádobí a já se chopím útěrky a abych mu pomohl, začnu ho utírat. "Ještě jednou díky za tak báječnou snídani." Usměju se a dám mu pusu na tvář. Potom dál pokračuju v utírání. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po jídle mi ještě jednou poděkuje. Nahnu se a dám mu pusu. " Bylo pro mě potěšení jí pro tebe udělat." řeknu potichu a doděláme nádobí. Odebereme se ke mě do pokoje, kde se posadím na postel. " Tak kolik máme času ,než budeme muset jít? Já co bychom mohli dělat." vemu autičko a jezdím s ním po noze, přitom se na něj koukám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co je deka na nás, moje ruce se pustí na průzkum po jeho těle, ale nezajíždím mezi nohy, protože ho chci jen hladit, a tak moje ruce jsou na zádech, na nohách a na pažích. Přitom ho líbm na tvář jemnými polibky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Čas uteče jako voda a za chvíli je tu jedenáct. "Eita-chan...už je jedenáct. Musíme vstávat." Usmívám se na něj, ale i já ještě chvíli ležím a až potom se začnu zvedat. "Tak pojď." Vybídnu ho a začnu ho tahat z postele jen co jsem na nohou. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyrazíme k Aillenovi a cestou si koupíme malý oběd, který sníme dřív, než dorazíme k jeho baráku. Vyjedeme nahoru a já čekám, než se Aillen připraví, přitom hlídám čas. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Oblečený a namalovaný jsem tak za čtvrt hodiny. Výjdu ven, na sobě černé úplé kalhoty s černou krátkou rovnou sukní. Je to vlastně komplet ze stejné látky. A k tomu mám světlou košili s vysokým postaveným límcem a černou mašlí komel něj. Na velkých zahnutých na rukávech jsou místo knoflíků stříbrné kříže, stejně jako cípech košile u zapínání a ke košili černé rukavice. Vlasy mám trochu nagelované do rozruchu. Tmavé oční linky s rudými stíny a tmavoz rtěnku. "Můžeme jít?" Postavím se před Eitu a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyrazíme na schůzku, vedu se s Aillenem za ruku a odcházíme na místo schůzky. Na místo se nechám odvést Aillenem, protože já toho moc o této schůzce moc nevím. |
| |
| Něco před jednou hodínou dorazíme s Eitou na místo schůzky. "No...máme ještě čas. Asi se můžeme ještě posadit. Nebo...nezajdeme si pro něco k pití?" Navrhnu a jen tak hodím rukou k nedalekému fastfoodu. "Já mám i docele žízeň." Usměju se potom a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ještě chvíli ležím, konečně otevřu oči, ale jen tak zírám do stropu. Nakonec se přesvědčím vstát a nastěhuju se zase na hodinu do koupelny. Když mám konečně na obličeji make up, dnes poněkud...vlastně hodně děsivý, který mi dodává vzhled někoho mezi mrtvolou a vrahem, vydám se dolů do kuchyně na snídani. Kou bude už nejspíš po snídani a někde běhat se psi...všichni jsou to nevděčníci. Že já si je pořizoval...všechny tři... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro O Tenshiho nwemám starost, že by mi utekl, protože je to klidný mazel, ale na Akumu si dávám pozor, protože je divoký a opravdu by se mohl začít za něčím honit. Ještě, že je sníh a že na něm jde Akuma tak hezky vidět. Nicméně se vrátím domů, jakmile se už štěňata dostatečně vyřádí a navíc jim už musí být i zima. Sundám si bundu a boty a pak je jdu společně s Nanou umát a usušit, aby nenastydli. A pak si s nimi začnu znovu hrát vevnitř...ještě nejsou tak unavení, abyš šli spát. |
| |
| Podívám se k fastfoodu a usměji se. " No jasně, jdeme, snad tu pak budou mít i záchodky. " dám mu pusu na tvář a potom i s Aillenem vyrazím ke stánku, stále si ho držím za ruku. Podívám se na nabídku a přemýšlím. "viděl bych to na colu a co ty, copak si dáš? Tohle platím já. " zasměji se, protože to je jen rejp. Vytáhnu peněženku na řetízku a zkontroluji finance. " Jo, nabídka platí, vyprázdnil jsem prasátko. " ujistím ho, že si může dát cokoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když se vrátí, tak zase pobíhá a stará se o štěňata a sotva dojím, jde si s nimi hrát. "Teda asi fakt začnu na ta psiska žárlit. Místo toho, aby jsi se se mnou mazlil, tak si jdeš hrát s chlupáčema..." řeknu velmi vážně, takže se nedá poznat, jestli to myslím z legrace, nebo se doopravdy snad cítím dotčený. Zmizím v kuchyni, kde odchytím Miyu a vrátím se za Kouem. Sednu si na křeslo a začnu se mazlit alespoň s ní, když už mi nikdo jiný nevěnuje pozornost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zůstanu tady a ještě si hraju se štěňaty, které vypadají, že se brzy unaví a půjdou spát..tedy alespoň Akma, který toho dneska už naběhal docela hodně. Jenže...jeho energie se mu vrátí hned, jakmile se objeví hizoku, kdy začne zkoumat Miyu...a jakmile si Hizoku sedne, tak se rozběhne se s ní seznámit. Se štěkotem a vrčením... |
| |
| Dostanu pusu na tvář a potom dojdeme k fastfoodu. Eita se rozhodne mě pozvat a já se jen usměju. Ještě mě po prohlédnutí peněženky ujistí, že nabídka platí. Zasměju se když řekne, že rozbil prasátko. "Já bych si dal asi ten mléčný koktejl. Hm...jahodový asi." Usměju se a sdělím mu svůj výběr. Když dostanu svůj kelímek odvedu Eitu k lavičce a posadím se na ni. Nechám na něm, jestli si sedne taky nebo ne. "Teď musíme už jenom počkat na Ta-chana a Kyo-kuna." Usměju se a pomalu ucucávám koktejl. "Chceš zkusit?" Nabídnu mu po chvíli a strčím kelímek před něj. |
| |
| Vybere si mléčný jahodový koktejl a já souhlasím. Dojdem na řadu a tak řeknu objednávku a jak jsem řekl, tak i zaplatím a společně zamíříme k lavičkám. Poasí se na jednu a já se posadím vedle něj. Taky se pustím do své coly, když dostanu nabídku. "No jasně, že ochutnám. " sehnu se a pořádně si loknu koktejlu a pak mlasknu. " Výborné...ty asi obyčejnou colu nechceš. " nabídnu a zamíchám kelímkem před jeho obličejem. " No, snad aspon jeden z nich umí chodit na čas. " poznamenám na adresu těch dvou. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pak se přířítí Akuma a začne to být divoké. Pes vrčí a Miyu prská jako blázen a zatíná mi drápy do rukou až mi vytryskne krev. "Zlý pes! Zmizni!" zavrčím pro změnu já na Akumu. Ten stáhne ocas a klidí se právě včas, než by mi Miyu vlezla až do obličeje a doplnila můj make up. Trochu si asi na Akumovi vážně vybíjím vztek, i když neprávem. Jsem vážně hrozný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vlastně se ke mně stáhne, jako dítě k mamce, když mu otec vynadá. "Nesmíš být na něj tak zlý...je to ještě štěně.." řeknu opatrně, ale jemi hned jasné, že to nijak nepomůže. Možná bude hizoku prskat i po mně. Chytím Akumu do rukou a přitisknu si ho k sobě... |
| |
| Eita ochutná a pochválí mi můj koktejl. Potom mi sám nabídne svou kolu. "Ale jistě že zkusím." Usměju se a trochu se napiju. "Máš jí výbornou...lepší než normálně." Usmívám se a dál upíjím svůj koktejl. "Já myslím že jo. Kyo-kun byl na internetu vždycky včas, když jsme se domluvili...teda myslím. Už je to dlouho, co jsme si naposledy povídali. A řekl bych že příjdou spolu. Přece jen jsou to bráchové, ne? A ještě mají chvilku čas. Přišli jsme tu o něco dřív." Usměju se a dám Eitovi pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "A co chudinka Miyu? Vyděsil ji. A nemluvím ani o ztrátách na životech," zevednu svou ruku, po které z úzkých škrábanců stéká krev. Začnu kočku uklidňovat a na tu chvíli zase působím až nezvykle něžně když na ni šeptem mluvím a hladím ji. Dávám si přitom pozor abych nezakrvácel její sněhově bílý kožíšek. Připadám si vážně odstrčený kvůli psovi? Já a Miyu? To je vážně nejpitomější pocit co jsem kdy měl... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechci se s Hizokuem hádat kvůli takovéhe blbosti, ale myslím, že Hizoku to bere jinak. "Je to tvoje chyba," řeknu po chvíli a vezmu Akumu na ruce...pak se s ním rozejdu za Nanou, aby mu dala nějěký pamlsek na uklidnění...a Tenshi se k nám přidá. Nechám štěňata u Nany, aby se o něš zase postarala a já sám odejdu do svého pokoje, kde si sednu k posteli. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale vím...žárlím na hloupé štěně...jak hluboko jsem klesl..? Pochopí to vůbec někdy Kou? Ještě chvíli nepřítomně hradím Miyu a podaří se mi nakonec nechtěně nanést do jejího kožíšku krev. Proto ji odnesu Naně, která chudinka už teď má práci se štěňaty, aby ji očistila. Pak se vydám za Kouem, tak nějak automaticky. Zase se ponížit...tohle není dobré. Vejdu do jeho pokoje bez zaklepání a beze slova si k němu kleknu a obejmu ho. On mi nerozumí...ale tomuhle rozumět musí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro No jo pohnu se, ale to jen tak, že od něj odvrátím hlavu na stranu. Nejsem si jsitý, jestli jsem jen uražený nebo se na něj zlobím...nebo cokoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale co můžu jiného dělat, když pořád dělám chyby...pořád dokola.... "Kou..." začnu. Chtěl bych mu to nějak vysvětlit ale mám pocit že už nemůžu a tak nakonec neřeknu nic. Vím že takhle jen riskuju, že se zvedne a odejde ale já vůbec nevím co mu říct... A přitom je to tak hloupé...jen protože si hrál se psi, které jsem mu sám daroval... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Co, Chceš s emi zase omluvit? Už mě to nebaví, když vždycky uděláš nějakou pitomost, která se mě dotkne a zas a znovu se mi musíš omlouvat..." řeknu když od něj zase odvrátím obličej. Ne, opravdu mě to nebaví, a znechucuje mě to... Ale taky vím, že s tím nic nenadělám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Cítím tu touhu říct mu, dokázat mu, že nemá právo se mnou takhle zacházet jako s kusem hadru, že jsem to já, kdo tady má navrch... Ale vím jak by to dopadlo, musel bych se znovu omlouvat a ještě bych litovala, že jsem mu znovu ublížil, takže to držím v sobě jak nejlépe dovedu. "Už nevím co mám dělat Kou..." řeknu prostě. Ta touha zavřít ho někam, kde k němu nikdo nebude moct, izolovat ho, mít ho jen pro sebe...ta touha neopadá naopak, čím déle jsem s ním, tím je silnější, tím víc jsem alergický na kohokoli v jeho blízkosti... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já se nemůžu věnovat jen tobě...potřebuji volnost, moc si povídat s kým chci, hrát si se štěňaty aniž by jsi byl na mě nebo na ně naštvaný... Miluji tě a nikam ti neuteču, to víš...jsi pro mě to nejdůležitější na světě, ale já prostě...nedokážu být..." Nevím jak jinak mám pokračovat...doufám, že to Hizoku pochopí...a nepochopí to špatně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já vím...rozumím...nechci tě trápit...já prostě nejsem v pořádku...je to jako nemoc..." řeknu podivným hlasem, skoro jaky bych už vážně zešílel. "Já vím že ty to nechápeš a že zdaleka necítíš to samé, ale dokud budeš se mnou, tohle bude pokračovat...vlastně myslím, že to bude horší...tahle posedlost se nedá ovládat. Trestám se sám tím jak ti pořád ubližuju...ale trestám hlavně tebe a to nechci. Jenže to prostě nebude jiné. Dokud budeš se mnou...budu ti ubližovat z hloupých důvodů...protože tě chci jen pro sebe," řeknu na rovinu. Žádné omlouvání. Jen pravda. Stejně jsem si slíbil, že už mu nebudu nic tajit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mám strach, že když se budu pořád jen věnovat tobě, a že nebudu mluvit s niým jiným, nebudu se s nikým vídat...tak ěm omrzíš...a já nechci aby se to stalo..." začnu se lehce třást. Vím, že kdybych neviděl a nestýkal se s nikým než s ním, tak by mě opravdu mohl omrzet..a to by bylo to nejhorší, co by se mohl stát...protože bych ho ztratil, a on by ztratil mě. A to já vůbec nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ruce mi sklouznou z jeho zad, ani si to neuvědomuju. Jak může něco takového říct..? Dívám se na něj pohledem, který děsí a přesto je nejvíc ze všeho prostě strašně nešťastný. "Už jsem ti řekl Kou, že tě nenechám jít. Víš..." Pohladím ho po tváři. Usmívám se, ale v mých očích je pořád víc než patrný hrozný strach... "Kdyby jsi mě chtěl opustit...jeden z nás by musel zemřít," dokončím větu a je nepochybné, že to myslím smrtelně vážně. Zdá se, jako bych teď byl úplně mimo, jako v transu. Ta myšlenka...to že to vůbec vyslovil... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Děsí mě to...děsí mě, co jsem řekl, ale jsem si jistý, že by to takhle dopadlo...příliš moc jedné věci pořád dokolečka, bylo by to nevyhnutelné. "...nechci tě ztratit.." je moje jediná myšlenka. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nelži mi Kou...kdyby to byla pravda, nemohl by jsi pochybovat...ale to je jedno...já tě nenechám jít. Bez tebe nemůžu žít... Budu si tě držet u sebe třeba násilím, ale nedovolím ti odejít, ať už jsou tvoje city jakékoli...i když mě to zabíjí..." Teď se opravdu cítím, jako bych krvácel z otevřené rány a při vědomí se udržoval jen napůl s největším úsilím. Nikdy jsem nemyslel, že bych mohl být takhle ubohý...že bych mohl cítit, říkat něco takového...vlastně si ani plně neuvědomuju že to říkám a je na mně vidět jak moc jsem mimo. Jsem vyděšený a raněný. Netušil jsem že to může opravdu bolet jako skutečná rána. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jen brečím...a mé myšlenky jsou natolik zmatené, že bych stejně Hizokuovi nedokázal něco říct...nedokážu se na to soustředit. Jen ta představa, že bych ho mohl ztratit je pro mě tak bolestivá..ještě když se k tomu přidá pár myšlenek na to, jak bych ho mohl ztratit...a pak už se cítím jenom naprosto na dně. Neměl sjem o tom mluvit, neměl bych an to ani myslet...neměl bych se zmiňovat o svých pochybnostech, o svém strachu.... ...Hizoku to stejně nechápe. A to mě bolí ještě víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A já nevím, jestli si víc přeju ho obejmout...políbit a utišit, nebo mu zacpat pusu, přirazit ho k podlaze a vybít si na něm všechno, co ve mně probudil. Ruka kterou jsem ho doteď hladil se v nerozhodnosti zastaví. Teď je vidět, že se taky třesu. To co vidím mě děsí. Jednoho dne...jednoho dne bych mu mohl vážně ublížit. Mohl bych splnit svou výhružku. Začíná mi docházet že mě opustí. Jednou se to stane. A já bych byl schopný mu prostě zlomit vaz... Děsím sám sebe. Chtěl bych mu říct ať uteče, dokud může, ale něco takového neopustí má ústa...nemohl bych ho odehnat, když ho tolik potřebuju. A nedovedu se ani omluvit. Už ne. Jsem naprosto na pokraji svých sil. Nakonec ho přeci jen obejmu i když teď to stejně nejspíš nebude mít ten požadovaný účinek. Musím ho děsit... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Moje nervy jsou v poslední době úplně na dranc...začalo to máminou smrtí..a skončí to čím..? Ještě chvíli brečím, když se mi před očima míhají ne moc hezké věci...a také se mísí s tím, na co myslí Hizoku...na mou smrt. Ano tak by to opravdu mohlo skončit... Můj mozek po chvíli vypne následkem přetížení. Opravdu u ž to nezvládám... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jemně Koua položím jen tak na zem a políbím ho na čelo. Jak je krásný, když má zavřené oči...nehýbe se, nemluví. Nikam neuteče, neřekne něco tak bolestivého, jako před chvílí. Kdyby věčně spal... Chvíli na něj jen tak hledím a pak mu lehce přejedu prsty po hrdle. To co mě alespoň trochu probere jsou zhmožděniny od toho, jak jsem škrtil...a vzpomínka na bolest, kterou mi přineslo jak jsem mu ublížil. Začínám si uvědomovat, že asi opravdu blázním. Je to zlé...hodně zlé... Opřu se o postel a zahledím se do zdi. Je stejně prázdná jako moje mysl. Jsem v koncích. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mé bezvědomí se změní ve spánek...ale i tak trvá pár hodin, než se proberu. Otevřu oči, ale skoro jako kdybych nic neviděl..zase se mi před oči vrátily ty obrazy z předtím. Nechci na to myslet, nechci.... Zavřu oči a pokusím se myslet na něco hezkého, příjemného...a uvidím Hizokua...když se směje, když mě objímá, když mě líbá. Nechci ho ztatit...přestože si nejsem jistý, jestli už se to neděje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsem schopný se do té doby, než se Kou probere alespoň trochu vrátit k vědomí a přemýšlet o něco normálněji, ale to co řekl, mi pořád zní v hlavě a způsobuje urputnou bolest v hrudi. Něco se stalo, teď. Něco se změnilo, nebo jsme jen odkryli něco, co jsme si nechtěli přiznat...ale nevím, co bude teď, jak bude Kou reagovat, jak mám já reagovat, co mu říct, jak se dál chovat...nevím. Jen dál zírám do zdí, zmatený, vyvedený z míry...nešťastný...ano... Ani když se Kou probudí, nevšimnu si toho. Moje oči jsou upřené někam mimo tuhle místnost, prostor a čas... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Otevřu oči a posadím se..nejsem si jistý, co bych měl teď udělat..ale, když s epodívám na Hizokua, tak si uvědomím, že mi na něm záleží jako na nikom jiném. Sice mu nemůžu dát všechno, co on chce, ale budu se snažit. Znovu si lehnu,ale tentokrát tak, abych měl hlavu k jeho klíně a nepřítomně ho začnu hladit rukou po noze. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Položím mu ruku jemně na rameno a pak ho najednou pevně stisknu a zatnu mu nehty do kůže. Nechci ho pustit...nechci aby zmizel, ani abych mu něco udělal.... Možná bylo lepší lhát a přetvařovat se. Když jsem to dělal, byl šťastný.... Skloním se k němu až se ho mé čelo dotkne. Pořád se třesu, jako při záchvatu. Kdoví, třeba je posedlost vážně nemoc a tohle je jen záchvat, poblouznění, které přejde... Ne...vím moc dobře že ne. Nevím, jestli je ještě možné tohle nějak zastavit...zvrátit...nevím... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne proto, že bych se bál, že by mi něco udělal...fyzickou bolest dovedu svést...ale proto, že nevím co se děje. navíc se Hizoku začal třást jako by měl nějaký záchvat...nchci aby takhle trpěl. Obejmu ho a přitisknu se k němu, jako bych to chtěl zahnat... "Hiz-chan..." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dlouho neřeknu nic. Jen se k němu tisknu, ujišťuju se že je tady, se mnou...a z vlastní vůle... Zatím... "Kou...." prodere se mi konečně přes rty alespoň jeho jméno, tiše, chraptivým hlasem, jako bych dlouho nemluvil. Nedovedu hned pokračovat, takže následuje dlouhá pauza. "Všechno jsem zničil že? Všechno o co jsme se snažili..." šeptám. Ale to všechno byla stejně jen iluze. Iluze ze lží...byla mnohem lepší než tohle... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím co mu na to mám říct...nevím jestli už je všechno ztracené, nebo ne.. Je tu jen jediná věc, kteoru vím určitě. "...miluji tě..." o ničem víc si jistý nejsem..miluji ho, nechci abych ho ztratil, potřebuji ho... Ne, nemyslím si, že bych bez něj dokázal žít. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je, jeho miluji tě nemůže nikdy bolet. Je to to jediné k čemu se teď můžu upnout. "Jak můžeš...pořád...?" dostanu ze sebe několik nesouvislých slov, které sotva dávají smysl. Chtěl bych se omluvit znovu a znovu...ale vím že už to k ničemu není. "Taky tě miluju a cokoli co dělám nebo říkám z toho vychází i když to tak často nevypadá...snad mi jednou budeš moct odpustit...snad jednou pochopíš moji chorobnou mysl," zašeptám. Jen to, že ho teď k sobě můžu tisknout mi ještě dodává sílu. Vím že mi neodpustí, nejspíš nikdy. A ani si to nezasloužím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro a chápu jeho počínání..jen s ním ne vždy souhlasím. "...chci po tobě jen volnost...chci aby jsi zbytečně nežárlil na to, že s někým mluvím, že si hraju se psy...já vím, že je to pro tebe těžké, protože mě chceš mít jen pro sebe....ale já už ti patřím..já ti neuteču, neodejdu...jsem jen tvůj, ničí jiný..." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jeho slova mě těší, tak moc se stydím za to, co dělám, když ho slyším, vidím jak je mnohem rozumnější než já. "Zkusím to...pro tebe Kou, se budu snažit to překonat..." slíbím mu na konec. Je to jen slib lži. Budu dělat že nic necítím, že mi to nevadí. Ale jak dlouho to můžu vydržet...možná minutu...možná hodinu....nebo i den...ne. Ne dlouho. Ten slib je jen odklad. Odklad katastrofy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vím, že tohle nebude trvat dlouho, ale já...možná to bude za něco stát..nebo ne,..ale pokud ano...chci aby si zvyknul..možná až si zvykne, tak to bude lepší. nebo příště...příště budu já ten, kdo se bude muset obětovat...a to hodně, velmi hodně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne že bych se nechtěl snažit, ale vím, že to nedovedu ať udělám cokoli...a je mi to nesmírně líto. Alespoň jsme teď dosáhli nějaké dohody, příměří, tichého přijetí viditelné lži, oba jsme se rozhodli vrátit se do své krásné iluze...i když teď už je nerušená mnoha slovy, které se nedají zapomenout. Přiblížím se k němu a velmi zlehka ho políbím. Moc to teď potřebuju. Je to jediný lék... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Doufám, že tohle hizokuovi chvíli vydrží... vlastně bych rád, kdyby mu to vydrželo co nejdéle. Nevím, co bych měl dělat, kdyby se to všechno zhroutilo dřív, než se mi povede se z tohodle dostat. Každopádně...myslím, že štěňata si u nás dlouho nepobudou... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Už jsem zase při smyslech jak jen to jde a uvědomuju si že jsem udělal velkou chybu, ale teď už s tím nic nenadělám. "Jsem vážně hlupák..." řeknu tiše a opřu se čelem o Kouovo. Teď nemá cenu utápět se v tom. Až to příjde tak to příjde. Teď si budeme možná tak trochu lhát, ale alespoň nebude Kou nešťastný. "Měl bych se omluvit i tomu štěněti, vzpomenu si a zadívám se na dveře. Vypadá to, že to myslím vážně. Nebylo to opravdu fér si na něm vylívat zlost a žárlit na něj byla ta největší hloupost. A stejně nevím kdy to můžu udělat zas... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Jsem unavený," řeknu mu. Sice jsem teď nějakou dobu spal, ale jsem pořádně unavený... "Nebude ti vadit, když tady zůstanu?" zeptám se ho. Myslím, že omluvit se Akumovi zvládne sám, a navíc já bych si rád odpočinul. "Pokusím se neusnout, než příjdeš." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Opustím pokoj a vydám se za Nanou. Ta právě přesvědčuje Akumu a Tenshiho, že sežrat Miyu není dobrý nápad. "Jste pořád stejně nevychovaní, ale i tak...jste jen hloupá a celkem roztomilá štěňata...a já nemám právo chovat se jako idiot," kleknu si k nim a povzdechnu si. Pak vyndám ze skříně nějaké pamlsky a něco jim dám. Chvíli se s nimi ještě mazlím, než si od Nany vezmu Miyu a pomalu se vydám zpět do Kouova pokoje. Vyznělo to, že chce abych se vrátil, takže za ním půjdu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jen co Hizoku odejde, tak zavřu oči. Pokusím se neusnout, ale povede se mi to jen napůl, prtotože, když se Hizoku vrátí, tak to skoro ani nezaregistruju. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nemám teď odvahu lehnout si k němu a tak si jen sednu k posteli a chytím ho za ruku. Jsem stejně pořád dost ztracený, abych tady dokázal sedět dlouho a jen přemýšlet. Možná nakonec taky usnu i když to dnes asi nebude snadné, ale klidně budu spát jen tak na zemi opřený o jeho postel, jako pes. Stejně jsem dokázal že i ti psi jsou lepší než já. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak ho jemně stisknu. to je ale všechno čeho se dočká, protože už je to spíše jen podvědomá reakce..já už spíše spím, než abych byl vzhůru. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Taky se není čemu divit, když jste ještě neobědvali, ani jeden z vás. I tak ale kouovi trvá mnohem déle, než se probudí, protože je unavený asi až příliš moc, |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když se začne probírat, políbím ho jemně na tvář. Nepouštím jeho ruku, počkám, až se úplně probere. Určitě bude mít hlad. Já mám koneckonců pořádný, ale nějak si to nepřipouštím, když mám teď jiné starosti. Přesto jak si nepřeju abych byl jen Kouovým otrokem, který dělá cokoli on si zamane, teď bych se před ním plazil, aby mu bylo lépe, aby mi alespoň trochu odpustil... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A pak si začnu uvědomovat, jak moc velký mám hlad. A ještě mi zakručí v břiše...ne moc nahlas, ale dostatečně na to, abych se kvůli tomu začal červenat. "Omlouvám se," řeknu. Je to napůl mluva zato, co jsem předtím řekl, a napůl za tohle. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já se omlouvám, že tě nechávám hladovět. Pojďme obědvat. Nana se zas bude zlobit, že jsme nechali jídlo vychladnout," pousměju se. Neustále držím Koua za ruku, takže toho využiju, abych mu pomohl vstát a pak ho zavedu do jídelny. Nana hned servíruje oběd, aby ho nemusela ohřívat, jdeme tak akorát. Jen Kouovi popřeju dobrou chuť a dám se do jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tam se posadím a s jemným popřáním dobré chuti se dám do jídla. A že toho sním hodně, mám hlad jako vlk a navíc potřebuju dočerpat energii, kterou sjem dneska ráno ztratil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Snažím se přijít na způsob, jakým bych si to u Koua trochu vyžehlil. Ale nevím, jestli existuje... "Jsi pořád unavený? Jak se cítíš?" zeptám se. vypadá pořád trochu přešlý...a nerad bych ho unavoval. "Půjdeme pak spolu vyvenčit psy? Myslím že jako omluvu bych se jim teď měl věnovat," pousměju se, ale nepůsobí to moc skutečně. Pořád si při vzpomínce na to, co se stalo připadám absolutně hrozně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak odložím hůlky a vstanu. "Jdu se oblíknout," mírně se usměji a odejdu s jídelny. Potřebuji se nejen obléknout, ale taky probrat, na což bude nejlepší, když si umyji obličej studenou vodou. A pak se teprve začnu dávat do pořádku... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když si sednu na skříňku, strčím ruce do kapes a něco tam nahmatám. Vytáhnu to a uvědomím si, že je to prstýnek s vážkou, co jsem koupil pro Koua, než mi došlo, že to bylo hloupé. Netuším, co s ním teď udělám... Strčím ho zpět do kapsy a vypustím zvířata ven, než se Kou přiloudá, aby mě pořád nenapadali. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Kde je Tenshi a Akuma?" zeptám se ho, když sáhnu pro kabát a začnu se oblékat. Jakmile to udělám, tak si sednu na zem, abych se ohl obout. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vypustil jsem je ven, jinak by mě asi sežrali," odpovím mu. Tady stejně nemají kam utéct, nanejvýš mi v mém krásném trávníku vykopou ošklivou díru a zahradník bude mít zas jednou co dělat. "Můžeme zase zajít k chrámu, je tam spousta místa a skoro nikdo tam nechodí, tak se budou moct vyblbnout," navrhnu pak, po chvíli přemýšlení, kam ty dva vzít, aby nikdo nepřišel k újmě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že chrám bude dobrý nápad," úsměv se mi ještě víc rozšíří a já vyrazím ven, kde se na mě štěňata vrhnoou hned, jakmile si mě všimnou, takže jsme zase jednou na zemi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jen aby mi z něj něco zbylo až s ním budete hotoví," ušklíbnu se na psiska. Zavřu dveře a vydám se k bráně. "Myslím že s rafanama se ta čtvrthodinová cesta protáhne tak na tři hodiny," zakroutím hlavou. Sice bych je mohl dát na vodítko, ale to bych si nejspíš rovnou podepsal svůj ortel smrti. Jsou už pořádně velcí a já přeci jen nevážím tolik, takže nebudu riskovat, že bych byl Kenem zabit za hromadu odřenin. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Však oni se za půl hoďky uklidní...a pak pošlapou klidně. Jen doufám, že je tomů neponeseme," zasměji se a rozběhnu se napřed. Psišťata se rozběhnou za mnou, protože si chtějí pořádně hrát. A já si rádtaky zahraji, i když nechi, aby to skončilo jako ráno...ale doufám, že se hizoku zase nenaštve. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jdu za nimi klidně, jen ho pozoruju. Vypadá zase vesele a mě ani nenapadne, abych to teď nějak zkazil. Naposled mi to bohatě stačilo. Chci ho vidět jak se usmívá a pokud mu tohle dělá radost tak z toho budu mít radost taky...určitě... Je teď vážně jako malé dítě. Neuvěřitelně roztomilý, když si tak hraje... Trochu přidám do kroku, aby mi neutekli, ale zase nechci, abych se stal terčem štěňat taky, takže se pořád držím dál a pozoruju je s jemným úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A štěňata po nás obou začnou skákat. Dožadují se naší pozornosti, jak je zvykem takových malých mláďat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nevšímám si těch dvou darebáků, ani když mi skáčou po kalhotech. Jsem tak nějak rád že teď za mnou Kou přišel. Prostě...přeze všechnu snahu, pořád budu žárlit ať se věnuje komukoli jinému, i když to nedávám najevo. Neřeknu nic, jen zavřu oči a políbím ho. Je mi naprosto jedno, že jsme na ulici, kde nás může kdokoli vidět. Vím že Kou si je v tomhle ještě nejistý, ale já na to teď vůbec nemyslím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nicméně ho chytím za ruku a vydám se směrem k chrámu...když už nic jiného, držet za ruku ho můžu kdykoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Stisknu jeho ruku a pokračuju v cestě, aniž bych si stěžoval. Nechci mu opravdu kazit náladu, takže o tom nebudu mluvit. "Jeden by řekl, že když jsou dva, že si budou hrát i spolu, ale oni jsou prostě nekonečně společenští," ušklíbnu se, když po mně Akuma zase začne skákat. Jako by moje kalhoty už tak nebyly plné otisků pacek. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Psi jsou velmi společenská zvířata..." otočím na Hizokua hlavu a věnuji mu další úsměv. Pak se podívám po Tenshim, který se zdržuje trošku vzadu, ale pořád ještě jde za námi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Možná jsem měl radši koupit dvě kočky?" ušklíbnu se a ohlédnu se na ty dva výtečníky. Vzpomenu si na Miyu, která je chudinka teď odsunutá na vedlejší kolej a bojí se byť jen projít domem. No myslím, že s kočkama by to bylo jen horší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jistě, kočky dají více dřiny se o ně postarat. Tady alespoň myslím. "Jen aby jsme neměli brzy z domu útulek," lehce se ušklíbnu. To by tak ještě scházelo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ohlédnu se na Akumu a Tenshiho. Už neotravujou, ale stejně se zdá, že mají spoustu energie. No však ony je schody ke chrámu uklidní. Zpátky se budou plazit. Alespoň bude chvilku pokoj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pokud vím, tak sjem ji jen párkrát zahlédl..a mám dojem,ž e na mě žárlí, protože trávím s Hizokuem hodně času. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nemá ráda šťeňata a k tobě je nedůvěřivá. Snad ji to přejde, jsem na ni zvyklý a nelíbí se mi, že se v poslední době tak straní," zamračím se na chvilku. Miyu se mnou vždycky spávala v posteli a vůbec mi byla pořád v patách, ale teď ji sotva vidím. Asi ji budu muset alespoň s Kouem opravdu seznámit, třeba ji trochu přejde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu, myslím, že se Hizokuovi hodně podobá...jen není, není tak nebezpečná. "A snad začne vycházet i s Tenshi a Akumou, byla by škoda, kdyby se nesnášeli..." povzdechnu si a sevřu Hizokuovu ruku trochu pevněji. Opravdu by mě mrzelo, kdyby byla odstrčená. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro No jaký pán takový pes že? Tedy kočka v tomhle případě. Nahlas to sice neřeknu, ale jsem si jistý, že tuhle myšlenku musel Kou zachytit a nepochybuju, že si myslí to samé. "Kočka a pes se přátelí jen když spolu vyrůstali. Myslím že štěňata by neměla problém, ale ona chtít nebude, je moc hrdá na to, aby s nima běhala po domě," pousměju se zase. "Snad se naučí alespoň si jich nevšímat," zadoufám nakonec. Je pravda, že když jsem štěňata pořizoval, na tohle jsem nemyslel. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Je úplně jako ty," řeknu už s mírným úsměvem. Opravdu..Hizoku je stejný jako jeho kočka...nebo jeho kočka stejná jako on. "Myslím, že pokud spolu budeme my dva trávit hodně času, tak ji to přejde a bude si s nimi hrát, nebo cokoliv dělat, aby nebyla sama a nenudila se," nebo v tohle alespoň doufám. Bylo by lepší, kdyby spolu vycházeli, než aby na sebe vrčeli a prskali. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Radši nebudu téma své žárlivosti rozvádět, nechci na to ani myslet. "Možná máš pravdu. Třeba si na sebe zvyknou," souhlasím nakonec, ale doopravdy si to nemyslím. Ale nechci Kouovi kazit jeho dětské iluze a tak radši přijmu jeho názor. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže se automaticky otočím a políbím Hizokua na rty. Za chvíli už jsem ale o pár schodů níže, přotože štěňata jsou už moc unavená, takže jim musím pomooct nahoru. "Myslím, že je domů budeme muset odvést," řeknu, když dostanu nahoru i Tenshiho, který byl kousek níž. Opravdu oba vypadají úplně vyčerpaně...a pochybuji, že nějakou tu energii načerpají, než půjdeme domů. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Když to zvládli sem, zvládnou to i zpět. Alespoň budou pořádně utahaní a bude chvíli pokoj," ušklíbnu se. Myslím že by mi upadly ruce, kdybych ta telata musel nést a taky nechci aby se Kou unavil. Příjdu k němu a zezadu ho obejmu. Je mi sice docela líto, že se ke mně má, jen když okolo nikdo není, ale i tak toho chci využít. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu jsou hodně unavení, asi je při odchodu budeme must vzbudit. "Nevím jestli to zvládnou," řeknu Hizokuovi ještě než mě obejme. přu se o něj a zavřu oči. Je mi teď nevýslovně příjemně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale to bych raději říkat neměl ani na to vzdáleně myslet, abych náhodou Koua zase nerozzlobil. Když se o mě opře, taky zavřu oči. Tu chvíli mi to připadá, že se mezi námi nestalo nic zlého, že je zase všechno v pořádku. Krásná iluze. Přejedu mu rukou po hrudníku a políbím ho jemně na krk. Tady a teď patří jenom mně. Kéž by to platilo vždycky a všude... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po chvíli otevřu oči a otočím k Hizokuovi obličej, abych ho mohl políbit na tvář. "Moc tě miluju, víš to?" řeknu potichounku a políbím ho znovu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nikdy mě neomrzé tohle od něj slyšet, ani mu to říkat. Mohl bych to poslouchat od rána do večera a stejně mi při tom srdce pokaždé vynechá tep. "Já tebe taky...mnohem víc než moc..." ujistím ho a políbím ho, dlouze, ale jemně. Jsem rád, že jsme se jakž takž usmířili, měl jsem pocit, že už to ani nepůjde. I když vyřešeno to ještě nějakou dobu nebude, to je mi jasné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Obtočím kolem něj ruce a jakmile náš plibek skončí, tak se kk němu pevně přitisknu. "Co chceš ještě dneska dělat?" zeptám se ho po chvíli. Ne, že bych si tenhle okamžik neužíval, ale rád bych to věděl... ...i když je mi jasné, že Hizoku zase řekne něco o tom, že bych tohle neměl tak dopředu plánovat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nemám ponětí...je mi to jedno, dokud budeš se mnou," odpovím mu na jeho otázku. Kou vždycky chce vědět co bude...nikdy nic nenechává na náhodě. Ale myslím, že už jsem si na to zvyknul. "Pročpak? Máš snad něco v plánu?" zeptám se, i když myslím že by bylo lepší, kdyby dnes Kou ještě odpočíval. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že by jsme se měli vrátit...dřív než nám začne být zima," řeknu po chvilce a loupnu očkem po štěňatech, pořád ještě odpočívají. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechci nikam jít, nikoho vidět, chci jen být s ním. "Takže půjdeme domů a já tě zahřeju," usměju se lišácky a ještě jednou ho políbím, tentokrát jen krátce. "Jde se příšery! Ať tam nepřimrznete!" zavolám na psíky a znovu vezmu Koua za ruku, když se vydám ke schodům. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro I teď mají docela dost energie, přestože předpokládám, že jim velmi brzy dojde. "Ale stejně se o ně musíme nejdřív postarat," řeknu když začneme scházet ze schodů. Opravdu myslím, že budou k smrti unavení a hladoví. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Radši na to nic neřeknu. Nebudu mu odporovat a taky se nechci zase chovat jako idiot, i když už jako idiot myslím. "Vypadá to, že ještě mají skryté zásoby..." mrknu po těch dvou, když se za námi rozběhnou. Alespoň až příjdeme padnou a nebudeme o nich ani slyšet. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nepřestávám štěňata pozorovat, i když je mina očích poznat, že to dělám z největší části proto, abych se ujistil, že za námi vůbec jdou a že nepadají únavou už teď. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Bude to vzácný okamžik, kdy nebudou běhat po domě jako tornáda," ušklíbnu se. Už se na o moc těším. A Miyu bude konečně moct trochu pobíhat po domě jak je zvyklá, když budou ti dva mrtví. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naštěstí vypadají, že to zvládnou...alespoň ze schodů. Pak je asi přeci jen budeme muset odnést..ale naštěstí to bude jen kousek. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Chci si jen Koua dnes pořádně užít, když zítra máme jít za Eitou a Aiem a taky mu vynahradit svoje neomluvitelné chování a nechat ho na něj zapomenout. Alespoň pro dnešek. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím,ž e je přeci jen budeme muset odnést...pojď," lehce s povzdechnu, pustím Hizokuovi ruku, a přidřepnu si k těm dvoum, za což si vysloužím jejich pozornost a ještě více kňučení. Vezmu si k sobě do náruče Akumu, který mi hnd začne vděčně oblizovat obličej, a počkám na Hizokua až vezme Tenshiho, aby jsme se mohli vrátit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Stará se o ně až příliš. Však oni by to zvládli, Kou je na ně až moc hodný. A to mě rozčiluje... Nedám na sobě ale nic znát a popadnu Tenshiho do náruče. Hlavně mám starost o Koua. Ty dvě příšery jsou zatraceně těžké a on je tak křehký... Mám pocit, že ta psiska začínám zcela bezdůvodně nenávidět. Jsem vážně zkažený...je to ale jen moje chyba, že jsem si to tak zavařil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli jsme doma, takže položím Akumu dolů a začnu se zouvat...v tu chvíli taky příjde Nana, takže si hned to čertisko odvede, aniž by cokoliv řekla...a za chvíli se vrátí pro Tenshiho. "Myslím, že se o ně Nana asi postará sama," řeknu jakmile mám sundaný i kabát. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tenši mě olízne jen jednou, po čemž ho spražím velmi výmluvným pohledem, takže pochopí, že by neměl. Jakmile se dostaneme domů, položím s úlevou štěně na zem a než se vůbec vyzuju, Nana si pro oba psy příjde. Ona mi prostě čte myšlenky...někdy bych ji zulíbal. "Takže se teď já můžu postarat o tebe. Musíš být utahaný. Máš hlad?" začnu se hned starat, rád, že mám psiska z krku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ještě nemám hlad, ale možná by nevadilo, kdyby jsme si k sobě, ať už půjdem kamkoliv, vzali něco na zub. "Ale možná by neuškodila nějaká ta svačinka...a něco k pití," usměji se na něj. Pak si začnu přehrabovat vlasy...myslím, že se to zase pomalu uklidňuje. Nevím čím to je, ale jednou problémy zdánlivě nejsou a jednou bolí tak strašlivě moc skoro všechno. Teď bych na to ale neměl myslet. "Budeme u tebe v pokoji?" zeptám se ho hned vzápětí, abych mohl jít napřed, než to Hizoku všechno vyřídí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro " To víš, jako starší bráška se musím starat, aby ti nic nechybělo a navíc po takovém výdeji energie musí nastat nějaký příjem no ne?" mrknu na něj. Na jeho otázku jen přikývnu a zatím se vydám do kuchyně, požádat někoho, aby nám přichystal něco dobrého. Nana teď bude zaměstnaná štěňaty. Netrvá to dlouho a dostanu tác s konvicí čaje a různými dobrotami, takže se můžu vydat za Kouem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže se pohodlně usadím a sundám simikinu, protože tady je docela teplo, narozdíl od venku, takže bych se tady mohl taky připéct. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Papej co hrdlo ráčí," vyzvu Koua, jako by vážně byl malé dítě. Sednu si k němu na zem a tázavě nakloním hlavu. "Dneska jsme o patro níž?" zasměju se. Vlastně je to jedno, protože mám na zemi měkoučký koberec uzpůsobený právě k tomu, abych na něm mohl sedět, protože se na zemi roztahuju věčně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mám obavu, že kdyby jsme byli nahoře, tak bych ti usnul, pokud by jsi nedělal ěco zajímavého, což bych ti asi stejně ještě nedovolil, protože ještě není tma," řeknu a můj úsměv se stále více rozšiřuje. Aby si ale Hizoku nemyslel, že to myslím zle, tak mu vlepím další drobou pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pokud se ti chce spát, neměl by ses přemáhat. Nechci tě mít na svědomí," řeknu trochu ustaraně, ale jeho další slova mou starost alespoň na chvíli zaženou. "To je nejoriginálnější výmluva jakou jsem slyšel! Potřebuju já snad tmu abych mohl dělat zvrhlé věci se svým bratříčkem?" zasměju se a přiblížím se k němu, i když nic zvrhlého neudělám. Zatím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nakonce se zastavím v půlce pohybu a vezmu raději celý tácek a položím ho na zem, abych se už příště nemusel tolik natahovat. "I když...některé zvrhlosti můžou být asi na světle lepší...aby se líp prožily," přiznám po chvíli. Nevím skice jaká zvrhlost by to mohla být,ale Hizoku určitě o nějaké ví. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A taky když nevidím jeho...nebo dá se říct mou, krásnou tvář. "Za chvilku mi dáš i časový horizont, ve kterém jsou zvrhlosti zvrhlé ne? Kdepak...za světla je to nejlepší," zasměju se. Nemám teď ale v úmyslu dělat nic zvrhlého. Ne že bych neměl zájem, ale nechci Koua ještě víc unavit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne, spíš než špatného, zábavného, nebo hezkého. Každopádně Hizoku ví co tím chci říct. "A navíc..není zvrhlost jako zvrhlost," doplním ještě jeho předchozí myšlenku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Špatného vůbec nic. Naopak...zbožňuju jak se nádherně tváříš...vlastně kdykoli, ale nejlepší to je právě při těch zvrhlostech, tak si na to přece jen nebudu zhasínat?" zasměju se znovu. "To máš pravdu ale v mém případě, když mluvím o zvrhlostech, člověk si snadno udělá alespoň rámcovou představu že? " nasadím lišácký úsměv a natáhnu se pro trs hroznů, který jsem přinesl na tácku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Asi ano..." raději se podívám na tácek a vezmu si dalším pamlsek, abych něco dělal, a nedíval se na Hizokua, což mistejně moc nepomůže, protože to zčervenání už viděl, a ono stejně jen tak nezmizí. "U tebe se obávám žádná rámcová představa není..." řeknu jakmile sním své sousto. Myslím, že hizoku opravdu nemá...tedy s ním se nedá spojit jen určitý okruh zvrhlostí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Třeba teď se tváříš dokonale roztomile a to je taky svým způsobem svůdné," usměju se a dám si do pusy další hrozen. "A jestli mě budeš zahrnovat takovými komplimenty, asi se začnu taky červenat," reaguju na jeho slova. Je to pravda u mě se dá čekat mnoho věcí. Například bych pořád moc rád Koua seznámil se svou sbírkou hraček, nejlépe s těmi pouty, co jsou pořád tak opuštěné...ale potom jak to dopadlo posledně...raději ne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Sice se ještě červenám, ale už to nejde tolik vidět. "A tebe se nedá ani představit, jak by jsi se mohl červenat...nejsi ten typ, který by sedal k tomuhle dohnat jakýmkoliv způsobem. Ani kdybych ti řekl, že jsem se nikdy s nikým takhle zvrhlým nesetkal...a že mi to nevadí, že se mi to líbí..." zase se podívám na tácek a skloním hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jeho další slova mi na tváři vykouzlí zase ten nebezpečný úsměv. "Ale ale a já už se začínal bát, že jsem zdědil veškerou zvrhlost...přece jenom ne viď bratříčku...vlastně kdyby to tak nebylo, těžko by jsi dělal takovéhle věci s vlastním bratrem...dvojčetem k tomu," ušklíbnu se a abych mu ujasnil jaké věci myslím, políbím ho. Vášnivě a hladově. Já vím že je unavený...ale to on si začal s těmahle řečma. A já jak se rozpálím je těžké mě zastavit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ano, jistě, že jsem zvrhlý, ne tak jako on, ale myslím, že bych se mu dokázal brzy vyrovnat...alespoň v něčem. Stále v polibku si lehnu na záda, takže stáhnu Hizokua se mnou. "Myslím, že zvrhlosti máme v rodině," promluvím jakmile se na to zase můžu soustředit...takže až po polibku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Možná...a možná jsem tě zkazil já," ušklíbnu se a znovu ho políbím se stejnou vášní jako před chvílí, přičemž mu zajedu rukama pod tričko a začnu se ho hladově dotýkat. "Myslím, že bychom teď tedy měli něco zvrhlého udělat..." zašeptám mu do ucha, když na chvíli přeruším polibek, ale vzápětí v něm pokračuju, aniž bych dal Kouovi šanci promluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Já sám se ho dotýkám taky, i když jen přes tričko...hlavně ho ale hladím a užívám si každého doteku. Po chvíli pokrčím nohu a dotknu se kolenem jeho rozkroku. Ani mě nepřekvapí, že ucitím jak moc je vzrušený...já jsem určitě taky, a hodně. Po chvíli nicméně přeruším polibek, abych mohl promluvit. "Přesuneme se na postel, nebo zůstane zvrhle na zemi?" zeptám se ho pobaveně. I tak je mi už teď jasné, co si vybere...tu větší zvrhlost. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pak přejedu k výstřihu a až tehdy se rozhodnu mu odpovědět, protože se musím zvednout, abych mu mohl sundat tričko. "Že se vůbec ptáš bratříčku," ušklíbnu se. Ani mě nenapadne, abych se teď někam přesouval. I když je to jen minimálně zvrhlé, pořád se mi to líbí víc takhle. Vlastně i to, že mu teď neříkám jménem, ale připomínám mu, že jsme bratři ukazuje, jak moc si v tomhle libuju. Jakmile mu přetáhnu tričko přes hlavu, začnu ho líbat na hrudníku a sem tam po něm přejedu jazykem, abych cítil chuť jeho kůže. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Já se přitom pohybuji tak, abych mu tohle co nejvíce zpříjemnil, a abych to zpříjemnil taky sobě, ale bohužel jen minimálně, protže je movc nízkona to, abych se ho mohl nějak pořádně dotýkat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mezitím ho znovu vášnivě políbím a pak začnu jazykem laskat jeho bradavky. Jemné je to ovšem jen ze začátku, pak už si dovolím ho i mírně kousnout. Jako vždycky se chovám skoro jako bychom se jak dlouho neviděli. Na chvíli se ještě věnuju jeho hrdlu, než konečně uvolním jeho ruce a začnu ho znovu líbat na hrudníku, tentokrát sjíždím stále níž až k okraji jeho kalhot, kde začnu přejíždět jazykem, aniž bych se zatím pokusil je rozepnout, ale to nepotrvá dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Polibek mu oplatím snad se stejnou vášní, s jakou mě on líbá. A pak si už jen užívám jeho doteky jazykem a drobné kousance. Jen se postupně zrychluje můj dech, čím níže se Hizoku přesouvá. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Moc rád poslouchám jeho zrychlený dech a hlavně jeho vzdechy. Znovu projdu svými rty přes jeho hrdlo a hrudník až ke kalhotám, které tentokrát rozepnu, abych mohl rozsévat polibky i níž. Pak začnu rukou dráždit jeho penis, tohle ale dělám raději jemně, protože s jeho citlivostí by to jinak nebylo moudré. Vrátím se polibky k jeho hrudníku a hrdlu a opět mu nadělím pár kousnutí. Mám rád, když na něm nechávám stopy, takové malé podpisy, důkazy, že patří jen mně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem rád,ž e si Hizoku dává takhle načas, a že na mě jde jemně, protože jinak by jsme se dočkali konce velmi brzy, a to by se mi nemuselo zrovna moc líbit. A jemu ostatně taky ne. Jakmile mi začne masírovat penis, tak do sebe prudce natáhnu vzduch a mírně se prohnu. a pak začnu dýchat pokud je to ještě možé ještě rychleji. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Olíznu jeho hrdlo na místech, kde moje zuby zanechaly viditelné značky a pak ho kousnu do ušního lalůčku. Mezitím moje ruka se vší zkušeností přejíždí Kouův penis a když usoudím, že je čas na změnu, sjede o něco níž. "Líbí se to to, bratříčku?" zeptám se ho provokativně, jen abych měl příležitost slyšet jeho vzdechy naplněný hlas a přitom do něj vniknu jedním prstem, možná až moc prudce a začnu jím pohybovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Na jeho otázku mu zvládnu jen lehce přikývnout, než do mě vnikne prstem. Trochu to zbolí, ale není to nic, co by dokázalo vydržet příliš moc dlouho. Abych ze sebe smetl trochu toho vzrušení a nebyl u konce tak brzy, tak obtočím kolem Hizokua ruce a přitisknu si ho k sobě. Byl bych mu zryl nehty do kůže, ale raději to neudělám.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Teď je Kou v mé moci, patří jenom mně, na každý pohyb, který udělám, reaguje jeho křehké tělo tak nádherně citlivě... Chtěl bych k němu být jemný a něžný, dotýkat se ho jen jako vánek...a zároveň bych ho chtěl zlomit, obejmout jeho štíhlé hrdlo a pevně stisknout... Neudělám ani jedno, zůstanu při svém obvyklém divokém tempu a postupně se k prvnímu prstu přidá druhý i třetí, abych si byl jistý, že je dokonale připravený. Nějakou dobu jimi jen pohybuju, zatímco pokračuju v líbání. Po chvíli uvolním své prsty a chvíli jen sleduju Kouův výraz, než mu je jemně přiložím na rty a pak se probojuju už o poznání hruběji skrz jeho rty. Jen ať ochutná... Chci ho ještě chvíli napínat, takže teď se budu na moment jenom dívat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím jak dlouho mi bude trvat, než si mé tělo zvykne na tyhle věci a začne reagovat méně citlivě. Pak by jsme mohli dělat mnohem zábavnější a zvrhlejší věci. Ale teď ještě ne. Když ze mě po chvíli vytáhne všechny prsta a přiloží mi je ke rtlm tak chvíli ani nevím, co chce dělat...ale pochopím hned, jakmile se mi dostanou do úst. Vím co by bylo nejlepší, aby byl Hizoku spokojený, takže mu prsty olíznu a pak si s nimi začnu hrát jazykem a rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Moc hodný," pochválím ho po chvíli, jako by byl pejsek a políbím ho jemně na tvář. Teď je řada i na mě, abych si užil trochu potěšení. Přejedu rukama Kouovi po hrudníku, přes zadeček a stehna a trochu mu nadzvednu nohy, abych do něj pak mohl snadno vniknout, tentokrát raději opatrně a pomalu. Pak začnu pohybovat pánví, čím dál rychleji, jak se mé tělo naplňuje vzrušením. Netrvá dlouho a i můj dech začne být těžký a sem tam mi unikne pár vzdechů. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A pak, po další chvíli, do mě vnikne...a to už je pro mě příliš moc nezvladatelný pocit v tuhle chvíli. Přitisknu se k Hizokuovi mnohem pevněji a skoro křečovitě se chytím jeho trička. i když tohle jsem ani moc dělat nemusel, protože dosáhnu vrcholu jen o malou chvíli později. Opravdu ještě nejsem moc navyklý na tohle, jinak bych vydržel klidně i víc. Teď jen musím vydržet, než se uspokojí i Hizoku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Teď na to ale nemám sílu myslet, moje tělo ovládá vzrušení a já se nepřestávám pohybovat. Můj dech je těžší a vzdechy častější. Po chvíli i já dosáhnu vrcholu a konečně se zastavím. Mé tělo se trochu otřese a pak se uvolní. Lehnu si přímo na Koua, ani se neobtěžuju posunout. Vlastně chci být pořád u něj, i teď cítit jeho teplo. "Myslím že jsem tě přechválil bratříčku..." ušklíbnu se po chvíli, když se můj dech zklidní. "To tě tak moc moje doteky vzrušují, že jsi to nevydržel? Doháním tě k šílenství?" zašeptám mu do ucha, očividně stále plný energie. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Povolím sevření a nechám ruce spadnout volně na koberec. "Omlouvám se..." řeknu po chvíli. Je to moje chyba, že toho ještě nedokážu tolik vydržet...ale když ono se to ještě nedá. Ještě na to nejsem dostatečně zvyklý. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechci, aby se kvůli tomuhle Kou trápil. Je to zbytečné. Chci aby byl šťastný. "Neboj se...já tě zocelím...budu tě trénovat hodně často, aby jsi pak hodně vydržel," zasměju se a jemně ho políbím. Je to vlastně roztomilé, když vidím, jak je mu to líto. Já jsem hlavně rád, že můžu být s ním a něco takového mi to nezkazí. Prostě se to občas stává. A jen mi to připomíná, jak moc nezkušený je, což se mi moc líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem po tomhle celkem unavený. "Měl bych se jít umýt...a pak jít spát..." řeknu tiše a na okamžik zavřu oči. Opravdu ale jen na okamžik, protože jinak bych taky mohl usnout, což by nebylo zrovna nejlepší. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Byl utahaný už předtím, takže teď by měl vážně co nejrychleji do postele a odpočívat. "Tak utíkej, ať se můžeš pořádně vyspat," vybídnu ho a přejdu ke skříni abych si našel nějaké čisté oblečení a měl bych jít taky do sprchy. Stejně půjdu spát s ním, i když nejsem tak unavený, dívat se na jeho spící tvář je pořád lepší, než pracovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Doneseš mi něco na oblečení, že?" promluvím k němu a rozejdu se do koupelny. Nepochybuji, že to udělá, takže ani nečkám na odpověď. Zavřu za sebou dveře, ale nezamknu, takže za mnou pak může Hizoku přijít. Stáhnu ze sebe ty zbytky oblečení, co mám na sobě, a vlezu do sprchy, abych ze sebe mohl smýt dnešní den. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jen mu oblečení položím v koupelně a hned zase vypadnu, protože vím, jak by to dopadlo, kdybych se zdržel. Na to Kou už nemá sílu. Pak se vydám do druhé koupelny a sám si dám sprchu a převléknu se. Jakmile jsem hotový, vydám se zpět do pokoje. Kou už možná bude i spát, pokud ho ta sprcha moc neprobrala, ale pochybuju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli jsem čistý a voňavý, takže se obléknu do Hizokuových věcí a vrátím se do pokoje, kde Hizoku ještě není, takže vezmu ze země tácek, který jakýmsi zázrakem zůstal neponičený, a sednus i s ním na postel. Než stihne Hizoku přijít tak zase něco smlsnu. I když bych nemusel, ale prostě to udělám. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No tedy...jsi horší než ti psi. Nacpat se a jít spát," zasměju se. Vezmu mu tácek z rukou a pak ho prostě nechám spadnout na zem. Očividně je mi jedno jaký nepořádek jsem zapříčinil. Položím Koua na postel a políbím ho. "Nebyl tu někdo ještě před chvílí unavený?" nepřestávám se usmívat. Jen ho trošku provokuju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Chtě jsem zůstat vzhůru, než se vrátíš..." řeku potom a přitulím se k němu. Nebylo by ode mě fér, kdybych usnul ještě než by se vrátil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Takže beze mě bys nemohl usnout? Jak sladké..." zašeptám mu do ucha a tiše se zasměju. Pak si začnu prsty pohrávat s jeho vlasy, protože vím, že je to uklidňující. A taky musím uklidnit sebe, abych usnul a neotravoval Koua, když potřebuje načerpat energii, kterou jsem z něho stejně vysál já. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Dobrou," popřeji mu potom, ještě než zavřu oči. Jsem si totiž jistý, že za chvíli budu spát. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Oyasumi," zašeptám pak a zavřu oči. Ještě chvíli hladím Koua po vlasech, ale klidný zvuk jeho dechu a okolní tma mě pomalu taky uspávají. Nakonec mé pohyby ustanou, ale to už jsem si jistý, že Kou spí. Netrvá dlouho a usnu taky. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Ráno vás oba probudí sluníčko, které vám dopedne na tváře, které jsou stále ještě ak blízko u sebe. Opravdu, hezčí probuzení asi ani nemůže být. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Místo toho se k Hizokuovi ještě víc přitulím a pak zase zavřu oči. Ne, že bych zapoměl na ten srazík dneska, ale myslím, že ani jednoho z nás dvou enzabije, když ještě chvíli poležíme. A vlastně Hizoku rád vyspává. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vzápětí mi dojde, že Kou už je vzhůru, když se ke mně ještě víc přitulí. Nemám v úmyslu vstávat, jak je to u mě obvyklé, takže, se jen lehce usměju a pohladím ho po tváři. Byl bych ho i políbil, ale to by se jednak mohlo zvrhnout a na to hádám nebude čas a navíc jsem teď docela líný se byť jen pohnout, takže se rozhodnu dál jen tak ležet a užívat si Kouovi blízkosti. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže se od Hizokua po chvíli lehce odtáhnu a podívám se na něj jako bych se ho chtěl na něco zeptat. Nakonec ale řeknu něco úplně jiného. "Ohayou." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ohayou," pozdravím ho taky s úsměvem, ale nevypadá to, že bych i tak chtěl vstát, přestože jsem už vzhůru, jen si ho k sobě zase přitáhnu a políbím ho. Dokud mi neřekne, že musím vstát, tak to neudělám, jsem tak trochu v některých věcech jako malý kluk. Ale na tu schůzku se mi moc nechce a tulit se ke Kouovi, to se mi chce vždycky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Víš o tom, že takhle ležet už moc dlohuo nevydržím, že?" řeknu mu, což by mohlo znamenat, že za chvíli budu vstávat. S ním anebo bez něj. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je ale otrava," řeknu kysele, ale trochu mi zacukají koutky. To co jsem mu slíbil nemíním porušit, ale to neznamená, že ho nemůžu trochu poškádlit. "A co když tě nepustím?" ušklíbnu se ďábelsky a přitisknu ho k sobě ještě těsněji, aby neměl šanci mi utéct. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže se na něj podívám s trochu lišáckým úsměvem. "V tom případě se začnu prát," řeknu s ještě širším úsměvem. Když budu muset, tak se opravdu začnu prát...a navíc můžeme sletět na zem a to by snad už Hizokua mohlo vyburcovat k vstávání. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak to jsem moc zvědavý. V tom případě tě tedy rozhodně nepustím," oznámím mu a nepovolím stisk ani o píď. Jsem moc zvědavý, jak se bude prát a navíc by to mohlo být zábavné. Trochu jiné probuzení než obvykle. Já mám rád takové vzrušující věci. A Kou je navíc tak roztomilý...jako malé kotě co syčí a vystrkuje drápky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hned vzápětí se ale pokusím od Hizokua odtáhnout, což mi moc nejde...jsem o něco slabší než on, navíc on má tu výhodu, že mě drží, což je snadnější, než když se někdo chce ze sevření dostat. Takže udělám něco jiného, což je, že se přes ěnj překulím a donutím nás oba sletět na zem...bohužel jsem to trochu špatně vypočítall, takže jako první dopadnu já a Hizoku na mně. Nejen, že se teď od něj nedostanu, ještě to docela hodně zabolelo. Vlastně hned při dopadu zavřu oči a trochu se po nárazu otřesu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Hned zvážním, i když je jasné, že nic vážného se nestalo, stejně mám starost. "Jsi v pořádku?" zeptám se ustaraně a jemně ho posadím, abych se ujistil, že se moc nepraštil. Pak ho pohladím po vlasech a políbím na tvář, jako bych tím chtěl utišit jakoukoli bolest. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pakale jemně přikývnu na znamení, že mi nic nené, i když mě trošku duní hlva, ale to určitě za chvíli přejde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vezmu ho jemně do náruče a položím zpět do postele. "Dobře princezno, teď tady pěkně lež a hoj si bebí a já zajdu pro snídaní tak," přikryju ho, zatímco na něj mluvím jako na malou holčičku a špulím rty jako přehnaně starostlivá matka, což působí nesmírně komicky. Vlepím mu další pusu a pak se vydám k Naně do kuchyně, abych popadl něco k jídlu a mohl to odnést Kouovi. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nicméně, jakmile odjede z pokoje, tak vyskočím z postele a vejdu do koupelny, kde se začnu dávat do pořádku...i když nevím jestli to stihnu, než Hizoku příjde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Požádám Nanu aby se taky postarala o zvěř a pak si od ní vezmu tác se snídaní. Skoro očekávám, že někde po cestě potkám Kou, protože se mu určitě nebude chtít zůstat v posteli, když mě z ní tak násilně dostával, ale uvidíme. Nikde na něj nenarazím, takže se vrátím do pokoje. Snídaně v posteli nikdy nezaškodí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Bezatak ady není nikde jinde, kam si pořádně sednout. "Vypadá to chutně," řeknu, když se podívám na ten tácek s jídlem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Taky že je, vždyť je to práce Nany, ta umí jen samé dobré věci," zasměju se a naleju čaj sobě i Kouovi. "Kdy že se máme dostavit na to slavné setkání?" zeptám se, sotva se dám do jídla, abych věděl, jak moc se můžu flákat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže báječně. "V jednu...cože je ještě dost času," odpovím na jeho otázku a napiji se čaje. Pak se vrátím k jídlu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No jo. Nevím proč mě nutíš vstávat tak brzo," postěžuju si při představě, jak jsem se mohl hezky vyspat. "Alespoň budu mít dost času na to, abych se dal do pořádku," vezmu to nakonec z té lepší stránky a to, že budu moct hodinu trčet v koupelně jak mám ve zvyku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak si dám do pusy další sousto. "No..asi jo," vydechnu. Myslím,ž e Hizoku tráví v koupelně až příliš moc času, ale zase on si to může dovolit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Odtáhnu se a pokračuju v jídle, abych ze sebe mohl co nejrychleji udělat člověka. "Nechceš přece mít ošklivého brášku ne?" mrknu na něj, po jeho ne moc nadšeně znějící odpovědi. To jak si zakládám na vzhledu už pochopil dávno, takže by to už neměl ani řešit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já nevím...jsi krásný i bez hodiny v koupelně," odpovím mu s mírně povytaženým obočím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Však už začínáš být mou zvrhlostí slibně nakažený, takže se na mě neškleb," zasměju se. Jsem za to ale jedině rád, což mu je nepochybně jasné. "No jistě, ale chci být ještě krásnější," usměju se a pověsím se mu okolo krku, div nepřevrhnu tác. Je to nádherné, slyšet od něj, že jsem krásný. Chtěl bych to slyšet znovu a znovu... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Jsi opravdu přehnaně narcisistický...obvykle lidé chtějí abych jejich mileneci vypadali co nejkrásněji, ale ty chceš být krásný sám," řeknu, ale usmívám se u toho, což znamená, že jsem si na to už zvyknul. I když mi tohle stále trochu vadí... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale já chci být krásný kvůli tobě," usměju se svůdně. Samozřejmě taky kvůli sobě, protože se mám opravdu rád. Ale to nemusím Kouovi říkat a ani nechci. "A ty jsi přece pořád krásný," políbím ho znovu jemně na krk. Vždyť to je důvod, proč jsem se do něj zamiloval... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Arigato," poděkuji mu za jeho slova. Pak ho jemně políbím na čelo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když mě políbí na čelo, zvednu hlavu a zmocním se jeho rtů, abych si dopřál alespoň trochu vášnivější polibek. Prozatím. "Nemusíš děkovat, když ti jen říkám pravdu. Jsi krásný Kou," usměju se na něj. Je nádherné slyšet od něj, že jsem krásný, ale říkat mu to má taky své kouzlo. Navíc Kou není krásný jen protože vypadá jako já. Už si dokážu uvědomit, že je v něm něco jedinečného, něco co ho velice odlišuje ode mě, takže už mi nepřipadá jako odraz. Čím déle ho znám, tím víc si uvědomuju jak je jiný, ale přitom mi pořád zůstává blíž než by mohl být jakýkoli jiný člověk. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ale pořád..moc ti děkuji," usměji se a přitulím se k němu o něco víc. Mám teď dojem, jako kdyby se to včera ani moc nestalo, i když je mi jasné, že se to stalo, a že tahle příjemná atmosféra se může zase kdykoliv zlomit. Ale teď si tím nebuduraději zatěžovat hlavu, nebo to bude zlé... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když je takhle blízko tak mi nic nechybí, jsem úplně spokojený. Tedy až na to, že teď ho nemůžu pořádně osahávat, protože musíme na tu schůzku... No ale slíbil jsem mu to a po tom všem co jsem mu řekl si zasloužím se chvíli tímhle trápit a dopřát mu něčí společnost. Však už si ho ohlídám. Navíc Eita ani Ai o něj zájem mít v tomhle směru nebudou, naštěstí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nepamatuji si, kdy předtím, než jsem potkal Hizokua, jsem se cítit takhle hezky. Pochybuji, že by mě něco napadlo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pěkně se najez já si skočím do té koupelny," usměju se na něj, vydám se pro oblečení a zmizím v koupelně. Kou se asi než se vrátím bude nudit, ale nechtěl jsem mu navrhovat aby se věnoval psiskům, vzhledem k tomu jak to dopadlo posledně, však on si něco najde. Dám si sprchu a pak si začnu hrát s vlasy a pracovat na make upu. Trvá mi to jako vždy pěkně dlouho. Když jsem hotový, vydám se podívat kde je Kou a taky kolik je hodin. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak odejdu do svého pokoje, abych se oblékl do svého oblečení. Hizokuovo je sice hezké, ale já jsem přeci jen navyklý na to svoje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Rozhodnu se na něj počkat tady, stejně se budu řídit podle něj. Zajdu za Nanou a vezmu si od ní Miyu. Pak se vrátím do sálu, sednu si na pohovku a položím si Miyu na klín. Začnu se s ní mazlit a něco jí povídám, abych jí vynahradil co si zažívá od těch hlučných štěňat a taky že s ní jsem tak málo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Najdu ho v sálu, jak se mazlí se svou kočkou, takže si sednu vedle něj, ale ani mě nenapadne se k němu lísat, když už na to má někoho jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jestli chceš můžeme vyrazit dřív a jít pěšky, pokud jste si nedomluvili sraz někde daleko, alespoň bychom si udělali příjemnou procházku," navrhnu. Když už mám někam jít, tak si chci taky udělat chvilku jen pro sebe a Koua, abych pak nebyl třeba nepříjemný, což doufám, že se nestane. Ti dva jsou přeci jen moji kamarádi, i když jsem Kouem tak posedlý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Podívám se na ty dva, než se pousměji a opřu se o opěradlo. Vůbec nevím, co bych měl teď než odejdeme, dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Však já bych tě pak zahřál," mrknu na něj, ale rozhodně ho nemíním nutit, když nechce. Byl bych nerad, kdyby mi onemocněl. Sice by nemohl nikam chodit a já bych se o něj mohl starat ale bylo by mu zle a to by taky bránilo v zábavě. "Tak tedy pojedeme autem, když nechceš," usměju se, přistupujíc na jeho požadavky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Auto bude fajn," řeknu jakmile se začnu dívat zase normálně před sebe. "...a pěšky můžeme jít zpátky.." dodám ještě. To by mě po návratu opravdu mohl pak zahřát. Myslím, že by se mu to líbilo...a mně taky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je pravda, to je mnohem lepší nápad. Pak tě budu moct jít zahřát rovnou do postele," zašeptám mu do ucha a můj tón zní ďábelsky, jako bych mluvil o připravovaném zločinu. Jestli mě bude čekat taková odměna, tak s tou vidinou před sebou to snad dnes zvládnu bez nehody. Pokud se ti dva nebudou ke Kouovi moc mít tak se budu snad chovat naprosto normálně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli se ale přeci jen usměji, když mi Hizoku promluví do ucha. "Přesně tohle jsm měl na mysli..." ušklíbnu se. "A dneska si můžeš se mnou dělat co chceš..." slíbím mu ještě. Tedy to se stane pokud nebude zlobit, ale toho si je Hizoku vědom. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ty jsi ale zkažený bratříčku," zašeptám a alespoň ho políbím na ucho a velmi jemně kousnu. "Co chci...jen aby jsi toho pak nelitoval...ty si tedy troufáš...už teď se těším," dodám a z tónu mého hlasu je jasně poznat, že už teď vymýšlím, co bych mu tak mohl provést, když prý můžu cokoli. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nezapomeň ale, že se musíš chovat hezky," připomenu mu a jemně ho políbím n rty. Jistě, že na to nezapoměl, ale připomenutí neublíží. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Však už si tě vychovávám k obrazu svému," políbím ho na tvář a teď to v mém podání působí, jako bych dělal něco zvrhlého, byť je to jednoduchý polibek. "Jistě bratříčku, budu moc hodný, když mi na tebe nebudou moc sahat ovšem, mám motivaci být hodný," zatvářím se na chvíli jako štěně, ale jiskřičky v mých očích nedovolují mému nevinnému výrazu vypadat přesvědčivě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak zavřu oči a opřu se zpátky o opěradlo. Stejně teď není nic moc co dělat, bezpečného, do chvíle, než odejdeme. Takže můžu v klidu takhle sedět a nic nedělat. Skoro mě mrzí, že jsem vstal tak brzy. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zůstanu k němu přitisknutý, chvilku jen mlčky, než šeptem promluvím. "Miluju tě..." a všechno co dělám, dělám jen z lásky k tobě... dodám už jen v myšlenkách, i když vím, že je Kou stejně uslyší. Už se vůbec nesnažím je před ním zakrývat. Ať slyší všecko, nechci před ním nic tajit. Tedy skoro nic. Ale už mi nevadí když slyší mé myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Taky tě miluji," dodám, aby si nemyslel, že mu to neoplatím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Máme ještě trochu času a je mi jasné, že než půjdeme, budu se muset krotit a taky by bylo dobré zvednout si trochu náladu než půjdeme. "Pojďme si zahrát videohry," řeknu najednou, popadnu Koua do náruče a přenesu ho k televizi v mém pokoji zábavy, kde mám všemožné herní zařízení, ddr, karaoke a televizi jen pro hry. Je to super pokoj pro pařby s kamarády. "Co bys rád?" zeptám se a nechám ho vybrat z police, kde je opravdu různorodý výběr. Snad vezme něco, v čem jsem dobrý, abych mu to natřel. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile mě položí ve svém herním doupěti na zem, tak se rozhlédnu kolem sebe. ale opravdu nevím co bych si mohl zahrát. "Co tě baví?" zeptám seho. Já osobně moc hry nehraji, takže nevím co bych mohl hrát... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak třeba..." zamyslím se a nakonec vytáhnu Bujingai což mi docela jde. "Zkus tohle, je to zábavné, své doby jsem to hrál dost často," spustím hru a vrazím mu do ruky ovládání. Chci vidět jak se s tím popere tak mu nebudu moc radit...alespoň ze začátku. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Začnu hrát a za chvíli vůbec nevím co se kolem mě děje. Moc jsem se zabral do hry...ze začátku mi to nešlo, takže jsem se na to soustředil právě kvůli tomu...a apk jak mi to začalo jít, tak sjem se do toho ponořil, protože mě to začalo bavit. Zdá se , že sjem opravdu zapoměl úplně na všechno..i na Hizokua. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Snad se mi z něj nestane gambler. To bych se pak musel svých milovaných her zbavit. Neříkám ale nic, jen sem tam mu poradím, ale pak už ani to ne, jen se na něj dívám. Jsem rád že se baví a mě stačí k zábavě ho jen pozorovat, takže ani nechci aby mě nechal hrát. Sice ho teď nemůžu osahávat, což je škoda, ale když vidím, jak je do hry zabraný, tak se mi ani nechce ho rušit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro To si taky pak uvědomím, že jsem vlastně Hizokuovi vůbec nevěnoval chvíli pozornost. Takže se na něj otočím a dám mu pusu na tvář. Lehce se usměji a trochu si protáhnu prsty, abychs e mohl popřípadě vrátit k hraní. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jen hraj dál. Koukám že tě to baví, to jsem rád," pocuchám mu vlasy a zase ho pustím. "Já se budu dál dívat," usměju se. Nemám žádný problém v obdivování Koua pokračovat. Nikdy se mi neomrzí ho pozorovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu mě těší, že můžeme takhle strávit čas...já hraním, hizoku pozorováním. I když mám dojem, že Hizouovi by se víc líbilo, kdybych se mu věnoval úplně. Ale však já se mu budu plně věnovat až se vrátím´e. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přemýšlím co mu tak provedu až se vrátíme, abych si to řádně užil a využil toho svolení, ale taky abych mu nijak neublížil. Nejsem si jistý, jestli můžu použít pouta, což mě moc láká, ale zase kdoví kam by to vedlo. Taková škoda... Alespoň budu mít námět k přemýšlení na celý den. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Myslím, že už mám dost," řeknu tiše a zase s ek němu nakloním, abych ho políbil..tentokrát na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Neprovokuj mě," ušklíbnu se a jemně ho plácnu do čela, skutečně jako bych jen káral mladšího brášku. "Půjdeme už?" zeptám se pak, protože předpokládám, že Kou sleduje čas, na rozdíl ode mě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se podívám na hodinky, z čehož usoudím, že je tak akorát čas. "Myslím, žeby už jsme měli jít..."řeknu přesně to,, co si Hizoku myslel. Zvednu se ze země a lehce se protáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Počkám až je hotový i Kou a pak se vydám ven. Auto už je připravené. Dnes jsem vybral černý mercedes, který sice řve vysokou cenou, ale zase ne tolik, jako některé jiné modely v mé garáži, takže je to ještě celkem na mě skromné auto. Podržím Kouovi dveře a pak sám nastoupím. Potom nadiktuju řidiči kam má jet. Nebude to trvat dlouho je to odsud obzvlášť autem jen kousek. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nastoupím do auta, které si ale nejdřív prohlédnu, protože vypadá úžasně. Jakmile si Kou sedne ke mně, tak se o něj lehce opřu a začnu se dívat z okna, jak krajina ubíhá za okny. Myslím, že tenhle den bude nádherný. |
| |
| Vezmu Koua alespoň za ruku, když už nic jiného nesmím a opřu se o sedadlo přede mnou, abych se mohl dívat kde zrovna jsme. Jakmile dorazíme na místo, trvá mi chvilku, než zjistím, že tu už Eita a Aillen jsou, takže tu nebudeme první, což by bylo u mě divné a vůbec by to nesvědčilo mé pověsti. Hned k nim zamířím a přisednu si. "Konnichiwa," pozdravím oba přičemž do Eity řádně šťouchnu, aby se neřeklo. Jsem zvědavý co chtějí podnikat a co si ten můj podlý bratříček vymyslel. Snad bude alespoň legrace. Jsem rád, když se Kou baví a usmívá. |
| |
| Vystoupím spolu s Hizokuem z auta a následuji ho až k Eitovi a Aillenovi. Oběma jim zamávám a pak se lehce ukloním. Oni mi nebudou rozumět i kdybych mluvitl a já... "Zapoměl jsem si vzít tablet na psaní," řeknu Hizokuovi, na kterého se podívám hned jakmile si sednu ke stolu. |
| |
| Dostanu pusu na tvář a tak se na Aillena usměji. Popíjím colu a sleduji, jak do něj padá ten jeho koktejl. Zrovna se chystám poznamenat něco k tomu, co říkal Aillen, když je spatřím. Zamíří k nám a já zase slíznu bouchanec do těla. Málem vyleji colu a tak se jen otočím a praštím jen symbolicky Hizoka do ramena. " Konnichiwa, ty pako....málem jsi mi to rozlil...na dej si. " nabídnu mu svojí colu a nechám ho rozhodnout, zda jí bude chtít. Na Koua jen zamávám, mluvit on stejně nebude a tak zamávání určitě pochopí dobře. " Tak pohromadě jsme už dlouho nebyli...tak vyklopte to vy dva....stejně jste tajný spiklenci přes net. " popíchnu je s úsměvem. |
| |
| Čekáme jenom chvilku, než Ta-chan a Kyo-kun příjdou. Jen co dorazí až k nám, Eita schytá šťouchanec od Ta-chana, ostatně jako vždy. Trochu teatrálně se k němu přitulím a s hranou zlobou a starostí se kouknu na Ta-chana. "Ta-chan...nerozbij mi ho. Ještě ho budu potřebovat." Usměju se. Oba je pozdravím mávnutím rukou a vřelým úsměvem. Eita chce vědět, co jsme přichystali. "To máš pravdu...Ale nevím, že bychom něco chystali." Kouknu na Kyo-kuna, jestli nemá nějáký nápad. " No, ale když už tu tak jsme...vyřídil bych ty vánoční dárky. Slíbil jsem dárek Kyo-kunovi." Přejdu kousek k Ta-chanovi. "A ty mi taky dlužíš dárek. Nemysli si, že jsem zapomněl." Píchnu do něj prstem s trochu přísným pohledem. "Už se těším, co mi koupíš." Zasměju se a prudce, ale krátce ho obejmu. Potom se zase vrátím k Eitovi, chytnu se ho za ruku a upiju koktejl. |
| |
| Otočím se nejdřív na Koua. Taky jsem absolutně zapomněl, že nemá tablet, protože už jsem si zvyknul že s ním komunikuju jako by mluvil normálně. Co teď? zeptám se prostě. Nevím, jestli chce, aby ti dva o našem způsobu dorozumívání věděli a taky se mi moc nechce dělat mluvčího. "Jasné dej to sem," popadnu vzápětí Eitovu colu a obrátím ji do sebe, právě včas, než se na mě pověsí Aillen. "Nesnáším vánoce," poznamenám jenom otráveně, než zase nasadím svůj obvyklý, poněkud zákeřně vypadající úsměv. "A co by jsi tak rád?" zeptám se ho nakonec. No co obdarovat ho klidně můžu, beztak nevím co s penězi a dárky svým kamarádům vždycky kupuju i když tradičně s pěkným zpožděním. |
| |
| Na Eitova slova se jen usměji, nemám mu jak odpovědět...a stejně to udělal už Aillen. Svým způsobem. Trochu sebou trhnu, když se Aillen pak pověsí na Hizokua...a taky mi pak jeho slova taky připomenou, že jsem Hizokuovi nic k vánocům nedal. Ale s tím se teď nedá nic dělat...udělám to jindy. "Potřebuju alespoň papír a tužku," vypláznu na Hizokua jazyk. Já si o ní nikoho požádat nemůžu....ale on může. |
| |
| Taka mi bez nějakých výčitek vypije colu a následně mě i opustí Aillen aby ho obejmul. Jen ho pečlivě sleduji a jen kdyby udělal špatný pohyb, stáhnul bych si ho k sobě. Ale Aillen sám se vrátí a chytneme se za ruce. Stáhnu si ho k sobě na klín a druhou rukou si vemu jeho koktejl a bez zeptání se napiji. Poslouchám řeči o vánocích a musím se smát. " že s tím prokletým svátkem nejdete někam..nestačí to jednou ročně...sice se mi povedly první, ale nechci si to kazit ani přehánět." skloním se k Aillenovi a dost nahlas pošeptám. " A co pro mě dárek? Nemáš nějaký pod postelí či na posteli? " provokativně na něj mrknu. |
| |
| Povzdechnu si. "Vy jste teda...Ta-chan to slíbil...a já to zase slíbil Kyo-kunovi. A sliby nejsou jen pro blázny. A i kdyby, tak já blázen jsem." Trochu se zamračím. "A jestli se vám to nelíbí..." Zase si povzdechnu a sklopím hlavu. Někdy opravdu umí zkazit náladu. A i Eita. Jen co mi zašeptá do ucha, šlehnu po něm poněkud zlostným pohledem. "Děláš, jako by ti to nestačilo." Zase sklopím hlavu. Potom dopiju svůj koktejl a zvednu se, abych kelímek vyhodil. Projdu kolum Kyo-kuna a sehnu se k němu. "Příště jdeme jenom my dva." Zašeptám mu, aby to nikdo jiný neslyšel a potom se vrátím k lavičce na které sedí Eita. "Ale pro mě za mě...dělejte si co vás napadne. Já jen podal návrh." Zní to trochu uraženě. Ale to mají za to, jak mi zkazili hned ze startu náladu. |
| |
| Velmi dobře vidím, jak se Aillen naštval, ale nechám to být a na jeho pohled na mojí poznámku se jen usměji. Neberu si jeho slova nějak vážně, však já to ani vážně nemyslel. A rozhodně se nemyslím hádat kvůli maličkostem. Odejde vyhodit kelímek. Využiji toho a nakloním se k Takovi. " Teda, divím se, že tě sem vůbec Kouyou dostal. " rýpnu si do něj. Jen co příjde Aillen, tak si ho přítáhnu k sobě. " Ale Ai-chan...ty se hned rozčíliš, jen někdo pronee vtip.....hele, Taka ti určitě rád něco koupí jako dárek a ty sám můžeš dávat dárky komu chceš...tak se neurážej. " cvrknu Aillena do nosu a pustím ho, aby mohl dát ten dárek, pokud by chtěl. |
| |
| Trochu závistivě se dívám, jak se Aillen s Eitou k sobě mají. Vím, že Kouovi vadí, když se k němu chovám moc důvěrně na veřejnosti a zrovna mi to nepřidává na náladě. Na jeho slova jen přikývnu a zvednu se od stolu, přičemž se alespoň jemně dotknu jeho ruky, když už nic. Bude tě bolet pacička... vyšlu k němu myšlenku, ale nic víc nenamítám a jdu něco na psaní sehnat. Za chvíli jsem zpět a podám mu blok a propisku. Znovu se usadím ke stolu, zrovna abych vyslechl uraženého Aillena. "Vždyť jsem se tě ptal co bys chtěl. Tak co?" zopakuju svou otázku. Vlastně mi docela vyhovuje, když je uražený, mohlo by to tu brzo skončit. Když začne něco šeptat Kouovi tak se jen zamračím a radši se otočím na Eitu. "No jo...seš můj kamarád ne? Ale na druhou stranu, raději bych se doma bavil jinými věcmi," ušklíbnu se na jeho poznámku. |
| |
| "Nebudu psát zas tak moc," vypláznu na Hizokua jazyk ješě než odejde. Pak se očima věnuji chování těch dvou a jemně pozvednu obočí. Jakmile mi Aillen do ucha zašeptá, že by se mnou chtěl někdy zajít, tak mi hlavou prolétne myšlenka o tom, že by mě Hizoku kvůli tomuhle nejspíš zabil...nicméně se na Aillena lehce usměji. Každopádně už mám blok a tužku, takže můžu psát...což okamžitě udělám apak ukážu všem své psaníčko. Myslel jsem si, že by bylo dobré, kdyby jsme se takhle hezky sešli. Sice Eitu moc neznám a Aillena jen přes internet, ale oba jste Hizokuovi kamarádi, takže bych vás rád poznal více. |
| |
| Opět si povzdechnu. Otočím se k Ta-chanovi. "Ale Ta-chan...dárek je od toho, že někomu něco sám vybereš. Chci, aby si mi vybral něco, co myslíš že se mi bude líbit. Šlo by to? Na to mě přece nějákou chvíli znáš, ne?" Zeptám se už normálně, ale v hlese je cítit trochu smutek, protože se obávám záporné odpovědi. "Já se nerozčílil a už vůbec ne hned. Jen se nechce neustále bavit o sexu Eita-chan. Předtím jsme se přece dokázali bavit i normálně, ne?" Řeknu smutně a koukám se mu do očí. Kyo-kun začne něco psát a já si následně jeho psaní přečtu. "A co by si teda navrhoval dělat ty?" Otočím se na něj. "No, měl bych ještě jeden nápad. Co takhle tyhle dva zavřít do dětského koutku a porozhlídnout se tu?" Zašklebím se na Kyo-kuna a vypadá to, e si Ta-chana ani Eity nevšímám. |
| |
| Vypadá to, že Aillen vůbec není v dobré náladě a dokonce mi vyčte i mojí řeč a hovoří něco o sexu, což nechápu. Jen na něj zírám a v hlavě mi to šrotuje, co jsem kde takovýho řekl. " Ale Ai-chan....já ted...nemluvím o tom..vlastně na to ani nemyslím....tak...jak? " jsem jasn mimo. Tak jen sedím a raději už nechám Aillena dělat, co chce. Na Takamota jen pokrčím rameny, čímž dám jasně najevo, že ted to vůbec nestíhám a nechápu. |
| |
| Aillen má svou vlastní představu o tom co mu mám dát, ale já jsem v tomhle moc špatný. Nevím čím lidi obdarovávat, nemám ponětí, co by mu udělalo radost. "No jak myslíš, ale neručím za výsledek," souhlasím nakonec. Risknout to klidně můžu, když chce. Eita mi neodpoví, ale ani mě to moc nezajímá. Pozoruju Aillena, jehož pozornost je očividně zcela upřená na Koua. To by si tak zkusil odvést si ho někam. Nehnu se od něj ani na metr. Slib, že se budu chovat slušně má určité hranice. Doufám že se tomu Kou jenom zasměje, takže se snažím na sobě nedat znát žádné znepokojení či něco podobného. Zatím svůj slib budu plnit a chovat se hezky jak to jde. |
| |
| Nepřestávám se lehce usmívat. tohle hašteření je celkem závavné. Jakmile na mě Aillen promluví a navrhne zavřeníé těch dvou to dětského koutku, tak se tomu musím upřímně zasmát...i když to vypadá divně, že se směji, aniž bych vlastně vydával jakýkoliv zvuk. Ale na to se dá zvyknout. Nakonec Aillenovi přikývnu. Projít bych se s ním mohl. Otočím se na Hizokua...nejsem si jsitý jak to beze mě vydrží. "Vynahraím ti to až se vrátíme, ano?" usměji se na něj. Myslím, že přidávám další cifru na svůj účet, ale alespoň by ho to mohlo na chvíli uklidnit...navíc jsem mu už něco slíbil a to hodlám dodržet. "Nic se mi nestane," dodám raději ještě a popadnu Aillena za rukáv. Pak se vydám směrem k nejblížšímu obchodu. Hizoku a Eita se můžou vybavovat o svých věcech..a já se Aillenem pobavím v obchodech. |
| |
| Všimnu si, jak je Eita zmatený. Možná t ani tak nemyslel... Přitisknu se trochu k němu. "To je v pořádku Eita-chan. Omlouvám se." Usměju se. Sehnu se k němu a dám mu pusu na tvář. Potom ho chytnu za ruku a zlehka ho hladím. Otočím se na Ta-chana. "No, tak se budeš muset trochu zamyslet a nebo se zeptej Eity, a požádej ho, aby ti pomohl." Usměju se a trvám si na svém. Stejně nevím, co bych měl chtít. Všimnu si, jak se Kyo-kuna můj návrh začne smát. Jsem moc rád, že ho to rozesmálo. Potom však přikývne. Usměju se a udělá mi to radost. Ještě se otočí na Ta-chana. Nic nepíše. Udiví mě to. Vypadá to, jako by s ním mluvil beze slov. Potom mě však chytne za rukáv a táhne do obchodu. Nenechám se dvakrát pobízet a jdu za ním. Vejdeme do obchodu a vypadá to, že tu je jen oblečení. "Tak pojď, pokusíme se ti v tomhle obchoďáku koupit nějáký dárek. Budu se snažit vybrat něco hezkého." Usměju se a začnu obchod procházet a přitom táhnu Kyo-kuna za ruku za sebou. |
| |
| On to vážně udělal... Chytím pevně desku stolu, jako bych ji chtěl rozdrtit a sleduju jak odcházejí. Kou! zavolám za ním a zní to napůl bezmocně a napůl výhružně. Chce se mi dodat, že je mi to jedno, aby neodcházel, ale přeci jen mám ještě nějakou hrdost. Snažím se rychle uklidnit a říct si, že to nic není. Ale je na mě vidět, že mám co dělat, abych se za nimi nerozběhnul. Jsem dost rozzlobený. A to není dobré. Nerad bych Kouovi něco udělal až příjdeme domů. Nakonec si prostě objednám lahev sake. Na Eitu se ani nepodívám, popravdě je mi teď dost ukradený. |
| |
| Ještě než vejdu do obchodu, taks e na Hizokua omluvně podívám, ale já prostě Aillena odmítnout nemohl. A navíc, vynahradím mu to večer...to už jsem mu řekl. V obchodě Aillenovi na jeho návrh přikývnu a následuji ho hlouběji do obchodu. Tam se začnu rohlížet, ale prakticky nijak moc nemyslím na něco pro sebe, ale spíš bych chtěl koupit něco Hizokuovi. Po chvíli se otočím na Aillena a zatahám ho za rukáv, abych upoutal jeho pozornost. Pak mu posunkem ukážu na obchod, poplácám si hrudník na znamení, že jde něco o mně, a pak se zatvářím nepříjemně jako Hizoku a dvakrát si poklepu prsty hlavu. (Akak...chci tím říct, že chci taky něco pro Hizokua, a zjevně chci aby mi s tím pomohl.) |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co zmizí, obrátím svojí pozonost, pokud se to tak dá nazvat, na Taka. Ovšem ten mě nejspíš nevnímá a já dost dobře poznám, že žárlí až do morku kostí. Taky si pamatuji, jak mi říkal, jak ho má rád a jak se trápil a tak chápu, že ted by chtěl být nejradši s ním. " Oni se vrátí...vydrž to bez něj pět minut....on mu Ai-chan nic neudělá...jen mu koupí dárek." snažím se ho uklidnit,ale jak tak na něj koukám, dost pochybuji, že mě vůbec vnímá. Jen sleduji, jak si objednal saké a rovnou celou láhev. Povzdechnu si a rukama si opřu dlan a jen čekám, až se vrátí. Slíznout to oba. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsem pořádně naštvaný. Když na mě Eita promluví, vrhnu na něj vražedný pohled. Vím že to myslí dobře, ale já si prostě nemůžu pomoct. Nakonec naleju sake do jedné z prázdných sklenic a s třísknutém ji postavím před Eitu. jen ať se taky napije. Myslím že má důvod. A ještě bude mít, protože s takovou nejspíš Aillenovi jako dárek k vánocům pošlu krabici škorpionů, nebo otrávený dort. Kamarád nekamarád, na Koua mi nikdo sahat nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Taka dá přede mě taky saké a tak ho hned drapnu a jen s jemným gestem hlavy poděkuji a už je ve mě. " Dárek vymyslíš sám, to ti radit nebudu....protože to by pak nebyl dárek od tebe. " pronesu a už před něj strkám prázdnou skleničku, protože se chci taky ještě napít. A rozhodně nebudu koukat na Taku, jak se tu nalívá. " Prý myslí jen na sex......to tak. " zavrčím pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vím že dělám špatně, jsem na nejlepší cestě se s Kouem zase pohádat, ale nemůžu jinak. Sžírá mě žárlivost. Tohle v naší dohodě nebylo. Jak mě tu mohl nechat a jít někam s Aillenem? "Jasně...už mám určitou představu," zavrčím v odpověď na Eitova slova. Vybrat dárek, který se druhému líbí je těžké. Ale vybrat něco, co se mu za mák líbit nebude, to zvládnu bez problému. Leju do sebe jedno sake za druhým. Trvá mi než se opiju a tak musím pít rychle aby mi to k něčemu bylo. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zavrčí cosi o představě a já se začnu nahlas šíleně smát. " Hlavně né pouta, těch už máme dost.......a podělíš se se mnou o představu a nebo to bude tvé velké překvapení? " zajímám se a jazyk už se mi motá ,ale to mi nebrání v tom, abych si nedal dalšího panáka. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pouta hah...neboj se. Jen bych ti radil, aby jsi se k tomu jeho dárku nepřibližoval, obzvlášť pokud bude tikat. Sehnat si nového milence by mohl být dobrý nápad," odpovím mu nenávistně a překlopím do sebe další sklenici. Druhá lahev se pomalu blíží ke svému konci a tak mávnu na číšníka pro další. V takovéhle rychlosti jsem se neopíjel ani nepamatuju. A přesto jsem pořád ještě normálně při smyslech. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro To už se u nás objevuje třetí láhev, nečekám, až mi neleje a sám si nalívám, i když toho dost liji kolem skleničky. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Popřemýšlím o tom...." řeknu nakonec. Možná bych přeci jen mohl vymyslet něco krutějšího, rafinovanějšího....ale to až potom, teď už mi hlava taky začíná vnímat, kolik jsem toho vypil, i když pořád jsem na tom stokrát líp než Eita, který už asi vidí sklenici pětkrát. Nepřestávám pít. myslím že tu třetí sklenici dorazím víc sám, nebo ji Eita rozleje po stole. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nechci, abych vypadal jako měkkejš a tak se snažím pít dokud pije Taka, přeci jen sice jsem na tom blbě, ale stále se do mě ještě něco vejde. Ovšem jak odtud odejdu, to už nevím a taky nto neřeším. Zašmátrám po lahvi, na třetí pokus jí čapnu a znova si nalívám saké. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile se zatváří strašně nepříjemně, musím se začít smát. Je to dokonalé. "Promiň...ale...ale to bylo krásné. Dokonolý Taka." Ještě chvilku se směju a potom se zarazím a přemýšlím, co mi to chtěl. "Hm....takže ukázal si na obchod, na sebe a potom si předvedl Ta-chana....já na to příjdu...hm..." Jen krátkou chvilku přemýšlím. "Ty chceš něco koupit Ta-chanovi? Mám ti s tím pomoct?" Zkusím si typnout a doufám, že jsem to uhodl správně. Potom se ale zase zamyslím. "Hm...ten tvůj Ta-chan byl fakt dobrý...ale dokážeš si představit, jak by on dělal tebe?" Nejdřív se usměju, ale potom už mě opět přepadne smích. Tohle se ani nedá představit. Vidět Ta-chana tvářit se roztomile...To prostě nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile se uklidním tak Aillenovi lehce přikývnu a rozejdu se k prvnímu stojanu s oblečením, který najdu... Vůbec se nedívám na nic, co by se mohlo líbit mě anebos e to ke mně hodilo, ale projíždím jen věci, které by na sebe vzal Hizoku. Očividne chci nejdřív najít něco pro něj, než pro sebe. Taky mě trápí, že jsem ho tam nechal, a nevím jestli ho ta vidina toho co jsem mu slíbil dokáže udržet na uzdě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podle věcí na které se Kyo-kun dívá mi dojde, že asi nepůjde o nic pro něj. "Koukáš na něco pro Ta-chana? Tak to musíš vybírat nejen podle toho, co by se mu líbilo, ale i podle značky. Věř mi, čím drahší, tím lepší. Teda pokud pro tebe neplatí jiné pravidla." Usměju se a taky se trochu rozhlížím. "Co kdybybch taky něco koupil Eitovi? Hm..to není špatný nápad. Takže nejdříve koupíme něco klukům a potom tobě? Tak to chceš?" Usmívám se a dívám se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přeci jen nemám dost peněz na moc drahé věci. Po chvíli dojdu až ke stojanu na rukavice...to si taky vzpomenu, že Hizoku běhá pořád v těch svých bezprstých. Takže sezačnu přebírat v rukavicích, abych mu našel nějaké hezké kožené...vždycky si ten pár vyzkouším na sobě, vždyť jsme přeci jen stejní, takže pokud budou sedět mně, budoou sedět i jemu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile vyjedeme nahoru, tak se před námi objeví hotový rájj pro šperky...asi špatníé patro. Hodně náušnic, náramků a šperků všeho druhu. Jen pochybuji, že b ych si tady něco vybral, a Hizokuovi nevím co z toho bych vybral... Snad si tu Aillen najde něco pro Eitu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže to může znamenat cokoliv, ale vzhledem k tomu, že jdu za ním, tak mám zájem nakupovat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přesto na jeho žádost přikývnu a začnu se rozhlížet poněčem, co by see Hizokuovi opravdu mohlo líbit. Brzy najdu prsten, na kterém jsou dva velmi hezcí vytepaní hadi...jedne je s tmavého stříbra a ten druhý z čistě bílého.. Vzpomenu si u toho, jak moc podobní apřesto naprosto rozdílní s Hizokuem jsme. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Víš, že mi ten prsten připomíná tebe a Ta-chana? Ale neuraž se prosím, nemyslím to vůbec špatně, je to jen můj dojem." Snažím se ho rychle uklidnit, kdyby se mu to náhodou nelíbilo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Naštestí sedí, takže si dám ruku před obličej, hady k Aillenovi, aby se podíval. Pak se na něj lehce usměji, když promluví o tom, jak moc je nám dvěma podobný. má pravdu. Sundám si prsten a pak si ukážu na ruce, vlastně napodobuju rukavice. Tam dole nebyl dost velký výběr, ale myslím, že se něco najde, takže bychs e chtěl podívat, jestli tady nemají něco, co by sedělo Hizokuovi nějak lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Kouknu na Kyo-kuna a vypadá to, že mě opět žádá o dárek pro Ta-chana. "Ty rukavice? no, snad bude něco o patro níž...koukneme se tam. Měl by tam být podobný obchod jako je tenhle." Usměju se a jen co zaplatím ho zase táhnu k výtahu a už jsem o patro níž. Rychlými kroky se dostaneme k obchodu o kterém jsem mluvil a zatáhnu Kyo-kuna dovnitř. Dovedu ho k pultu vedle kterého mají stoján s rukavicema. všechny jsou kožené a já bych řekl přesně podle Ta-chanova gusta. Navíc ani jeden pár není stejný, proto taky nejsou nejlevnější. Vtisknu Kyo-kunovi do ruky kreditku. A s úsměvem si začnu prohlížet rukavice. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vypadá to, že tady si nějaké rukavice vyberu velmi lehce. Vděčně se na Aillena usměji a začnu se věnovat vybíráním rukavic. Po několika minutách najdu jedny, které se mi zdají pro Hizokua tak akorát. Jsou černé a je na nich několik kroužků, které musí u společenského oblečení vypadat elegantně, ale k Hizokuovému stylu zase rockersky. Vezmu je do rukou a docupitám s nimi k Aillenovi a ukážu na prodavačku, pak rukama vymodeluju ve vzduchu kostku, a pak jako kdybych an ni něco uvazoval...jiank řečeno, žáám ho, jestli by té slečně neřekl, aby mi to zabalila jako dárek. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile však jsme na odchodu, zaujme mě něco, co vypadá jako perfektní dárek pro mojeho miláčka Eitu. V malé vytrýně u vchodu mají vystavené šperky. Předtím jsem si jich nevšimnul, protože jsem co nejdříve chtěl Kyo-kuna dovést k rukavicím, ale teď mi naprosto učarovali. Teda, lépe řečeno jedna náušnice. Je to ocelový kroužek s přívěškem ve tvaru kytary. Ihned doběhnu k prodavačce s požadavkem na náušnici. Za okamžik už jdu spokojeně vedle Kyo-kuna s náušnicí v kapse. Moc se těším, až jí dám Eitovi. Snad se mu bude líbit. Zadoufám sám pro sebe. Potom se otočím na Kyo-kuna. "No...a teď mi zbývá už jen dárek pro tebe. Víš, alespoň, co by si tak zhruba chtěl?" Usmívám se na něj a sem tam se ohlídnu, když se mi zdá, že vidím něco zajímavého. "Hm....mohl bych něco koupit Eitově bráškovi." Zamyslím se, když procházíme kolem hračkářství. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile pak projdeme kolem hračkářství a on se zmíní o dárku pro malého brášku od Eity, tak ho chytím za rukáv a zatáhnu ho donitř. Jdu rovnou k plyšovým hračkám, kde se mi po chvíli povede najít malého plyšového vlčka. Myslím, že by se to Eitově bráškovi mohlo líbit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Potom se vydáme dál a já se stále rozhlížím, co bych mohl koupit Kyo-kunovi. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jamile ale řekne, že chybí jen dárek pro něj, tak zavrtím hlavou. Zastávám ho a dotknu se jeho hrudníku. Ještě nám chybí dárek pro něj. Hned na to ale pokrčím rameny, nevím co mu koupit. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nakonec se zase dotknu jeho rudníku a pak se zatahám za rukáv (jakože oblečení - triko)...pak se dotknu svého hrudníku a naznačím jakože řetízek na krk. Myslím, že teď už zbývá jen najít něco, co by se mu líbilo na oblečení, a mně za řetízek. ale to se nějak poddá... |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím co přesně by se ke mně hodilo, ale budu se snažit něco hezkého najít. Po chvíli se mi opravdu povede najít stříbrný řetíze s jednoduchým přívěškem, což je hvězda s černými kamínky. Hnedo to ukážu Aillenovi, abych se ujistil, že to na mě bude vypadat dobře...vlastně moc takové věci nenosím, ale jednou začít musím. A tohle vypadá hezky. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podle mě sedí Kyo-kunovi jako ulitý. "Teda...myslím, že tohle je dokonalé spojení. Líbí se ti? Chceš teda tehle?" Pochválím mu výběr a ujišťuju se, jestli je to on či ještě ne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Velmis e mi to líbí...tak a teď jen najít něco pro Ailena. Ukážu mu rukou, aby zašel za prodavačkou, a taky to, že půjdu napřed, podívat se na nějaké to oblečení. Jakmile to udělám, tak se rozejdu k prvnímu obchůdku s oblečením, který uvidím a začnu se tam dívat po čemkoli, co mi padne do oka. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Netrvá mi dlouho, než ho najdu. Prochází se po obchodě a vypadá to, že něco hledá. Jen ještě neví co. Zlehka mu položím ruku na rameno, snažím se ho nevylekat. "Tak co? Ještě nic? Asi bych mohl pomoct, co?" Usměju se a taky se začnu rozhlížet. Jediné, oc mi zatím padlo do oka byla volánková sukně. Upozorním na ní Kyo-kuna a začnu se smát. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A pak se rozesměju úplně, když ukáže na ty šaty. Za chvílis se ale naprosto uklidním, vezmu je a chvíli si je prohlížím, než je přitisknu k Aillenovi, abych se podíval, jestli by mu slušely. Slušely..ale asi mu je stejně nekoupím. i když se na něj podívám pohledem, který jasně říká, že pokud je chce, tak mu je vezmu...ze srandy. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro vypadá to, že v tomhle obchodě nic nekoupíme a tak to vypadá, že půjdeme dál. Tentokrát se nechávám já vést Kyo-kunem. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro tady je ale obchodů s oblečením docela dost, takže i když v jednom nic nenajdem, můžeme v druhém, nebo ve třetím.. A času máme taky docela hodně. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Prcházíme kolem obchodů a mě prostě nic nezaujme. Tada až do doby než projdeme kolem obchodu v jehož výloze mají vystavený rudý korzet. Ihned mě zaujme a téměř zůstanu přilepený obličejem na skle. Zatahám Kyo-kuna za rukáv a táhnu ho do obchodu. Když se tam zeptám na ten korzet, prodavačka se na mě sice trochu divně kouká, ale potom mi přece jen vyhoví a podá mi ho. No jo, peníze jsou peníze. Bleskově si ho zajdu vyzkoušet. Není tvarovaný, takže mi sedí celkem dobře, ukážu se v něm Kyo-kunovi, co na to říká. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A preference. Než se oblékne v kabince, tak prodavačce rukama tak nějak vysvětlím, že je do j-rocku, a že je fanoušek a tak.aby si nemyslela, že je to podivín. A ona tohle asi pochopí. Když se objeví Aillen, tka se na něj podívám a chvíli mi trvá, než to přesně zhodnotím. Přessto po chvíli přikývnu, že je to dobré. Sluší mu to. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Sevléknu si korzet a obleču se zase zpátky. "Tak jak Kyo-kun?" koukám na něj, protože na něm je konečn rozhodnutí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale pak jen přikývnu. Myslím, že v tom bude vypadat skvěle. Možná až příliš moc...ale pořád, sluší mu to a to ej hlavní. A taky pokud se to bude líbit Eitovi. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vedu ho k výtahu. "A teď? Chceš se ještě někam kouknout, nebo už jedeme za klukama?" Stále však pokračuju k výtahu, protože stejně někam jet musíme. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vezmu tašku do ruky a jedinou věc, kterou odtud vytáhnu je ten zabalený dárek pro Hizokua, který si přitisknu k bundě. Myslím, že už by bylo docela zbytečné se tady ještě zdržovat, takže ukážu, že už můžeme jít za nimi. |
| |
| Nastoupíme oba do výtahu a sjedeme až dolů, kde na nás čekají kluci. Vystoupíme z výtahu jakmile dojede a jdeme rovnou k nim. Teda spíše tam, kde jsme je nechali. Vypadá to, že tam stále sedí a tak se usměju na Kyo-kuna a táhnu ho za sebou, že ten kousek doběhneme. "Eita-chan..." S širokým úsměvem ho obejmu a dám mu pusu. |
| |
| Nechám se odtáhnout Aillenem až dolů. Vlastně až ke klukům Tak na ně zamávám a jemně se usměji se zavřenýma očima. "Jsem zpátky," špitnu trochu omluvně k Hizokuovi. Vypadá to, že jsme s Aillnem nakoupili docela dost, protože mám v ruce docela plnou tašku...a v ruce mám nějaký zabalený menší dárek. |
| |
| Nevím, kolikátou láhev saké už máme, vím jen, že sedím snad jen zázrakem a netrefím se ani na láhev na stole, vidím jí nejméně třikrát. A tak jen tak zírám před sebe a na Hizoka. Vůbec ve svém stavu nezaregistruji, že se vrátili. Jen vnímám obejmutí a pusu.Otočím hlavu a vláčným opilým pohybem do Aillena trochu strčím, aby se na mě tolik nelepil. " Hele....vrátili se....oba.....a stastný.....já bych si dal ještě panáka...co ty, Hizoku? " hovořím se značnýma obtížema a provrtávám Aillena pohledem, který rozhodně není nějak štastný. |
| |
| Ani nevím kolik toho mám v sobě když se ti dva vrátí, vím jen, že jsem na tom pořád o dost líp než Eita, který nejspíš brzo půjde pod stůl. Závistivě sleduju jak ho Ai obejme a políbí a okomentuju to jen pohrdavým "Pche". "Bavili jste se?" otočím se na Koua s neskrývanou záští v hlase a nehezkým úšklebkem. Alespoň nereaguju na Eitovu otázku, jen do sebe kopnu zbytek skleničky a odložím ji stranou. Pořád jsem ještě trochu při smyslech, ale jen dost na to bych věděl co dělám, ne abych dělal, co mám. |
| |
| Jakmile si všimnu v jakém je Hizoku...v jakém jsou oba stavu, tak se zamračím a pořádně. Možná bych ještě dokázal pochopit, proč by Hizoku pil...ale nechápu, proč by se zlil takhle hodně, a proč by to dělal i Eita...i když ho neznám. "Můžeš mi říct, co to provádíte?" zeptám se ho a vůbec to nezní hezky..ani náhodou. Jsem docela naštvaný na to, jak se Hizoku chová...ně´co jsme si přeci jen slíbili. |
| |
| Trochu se podivím, když mě Eita odžduchne. Ale nechám to tak být, když mě nechce. Teprve při pohledu na stůl mi dojde, co se tu dělo. "Eita-chan? Kolik si toho vypil? Asi půjdeme domů, co?" Snažím se zjistit, kolik toho má v sobě, ale můj hlas nezní naštvaně spíše ustaraně. Chytnu ho za ruku a zkouším, jestli vstane. Po chvíli to vzdám. Obrátím se k Ta-chanovi a zalovím v tašce. Vytáhnu malou krabičku a postavím jí před něj. "To je pro tebe Ta-chan." Ukloním se mu trochu a zase dojdu k Eitovi. Ta-chan nevypadá, že má dobrou náladu. Dost mě to mrzí |
| |
| Hizoku dopije to, co jsem lovil značnou chvili a ani jednou jsem se netrefil, asi jsem měl mířit na tu prostřední. Aillen na mě hovoří a vyzvídá, jen se zašklebím. Pokusí se mě postavit, nesnažím se a tak mu to moc dobře nejde. Nechá mě být a mě pomalu dochází, co říkal. Jen se dívám, jak předává dárek (dárky) Hizokovi. " Jo....jdu domů.....mějte se....jdu si uklidnit ty moje pudy....co Ai-chan. " řeknu dost nenávistně k němu a pokusím se postavit. Nedaří se mi to a tak několikrát se zase posadím. Po několika pokusech se mi to podaří a tak chůzí, plazením po stěne a po okolních předmětech a klikatou rychlou chůzi přebíhající k pevným předmětům se vydávám pryč. |
| |
| Sleduju nenávistným pohledem jak se Aillen stará o Eitu. Asi si tohle od Koua nezasloužím...ne... Bylo jasné že se bude zlobit. Měl by ale chápat, proč jsem to udělal. "Vy jste měli svou zábavu a my taky...vadí ti na tom snad něco?" povytáhnu obočí a nepřestávám se zákeřně usmívat. Neuvědomuju si ani že mu nahlas odpovídám na jeho myšlenky což by ostatním mohlo připadat divné...i když ti se teď asi na to soustředit nebudou. "Jak milé..." okomentuju uštěpačně Aillenův dárek a ušklíbnu se. Očividně jeho snahu vůbec neoceňuju. |
| |
| "Tohle je podle tebe slušné chování?" zeptám se ho. Zním opravdu docela naštvaně. Něco jsme si řekli a on to takhle poruší. Jen kvůli tomu, že sjem byl na chvíli pryč...abych mu něco koupil. "Jestli je tohle pro tebe důležitější než já, tak si tady klidně zhnij!" vyjedu na něj ve svých mašlenkách a hodím mu do obličeje dárek, který jsem koupil pro něj...první věc, kterou jsme tam koupili... Protože já sjem na něj alespoň nějak hezky myslel, narozdíl od něj. Jakmile se rukavice, zabalené v papíře, ovázané mašlí, jak jsem chtěl, aby to byl pořádný dárek, tak se otočím na podpatku a prostě uteču pryč... Chtěl sjem s ním jít domů, společně se projít..ale po tomhle. Nevím proč mi nedokáže věřit a proč dělá tyhle věci...ani si neuvědomuje, jak mě to bolí. |
| |
| Ani se nenaděju a dostanu ránu balíčkem. jasně že se Kou rozzlobil ale tohle jsem nečekal. Vybral něco pro mě? Myslel na mě zatímco já mu tady v duchu všecko vyčítal a porušil co jsem slíbil? Prudce se zvednu, ale vzápětí seznám že to nebyl dobrý nápad, protože se mi zatočí hlava. Budu se muset nejdřív probrat a pak Koua najít. Nevěnuju Eitovi a Aillenovi pohled ani slovo. Aillenův dárek nechám na stole, jen ten Kouův si vezmu a vydám se opláchnout si řádně obličej. Po tom co si chvíli omývám tvář studenou vodou a chodím se trochu vzpamatuju. Sednu si na lavičku venku a rozbalím Kouův balíček. Znovu se mi sevře srdce když uvidím rukavice a uvědomím si jeho starost o mě. Schovám je do kapsy. Jsem na sebe nehorázně naštvaný. A přesto vím že to nemohlo dopadnout jinak... Zvednu se a vydám se Koua najít. Snad bude doma nebo ho najdu někde po cestě. |
| |
| Eita se začne zvedat. Povede se mu to až na několikátý pokus. Rozloučí se se všemi a já chvíli nechápu, oc myslel tou poznámkou, kterou mi věnoval. Otočím se na Ta-chana. Nevypadá nijak nadšeně. "Doufám, že se ti ten dárek bude líbit Ta-chan." Ukloním se mu a otočím se na Kyo-kuna. "Děkuji moc za příjemně strávený čas. A za dárek. Tady je ten tvůj. Je mi líto, že to takhle skončilo." Vyhrabu pro něj dárek a podám mu krabičku s řetízkem. Potom se mu pokloním a usměju se na něj. Vezmu tašku, ještě jednou se ukloím, zamávám a odběhnu za Eitou. "Eita-chan!" Doběhnu k němu a podepřu ho. "Eita-chan...asi by si měl jít ke mě. Nemyslím, že by tvoji rodiče byli rádi, kdyby tě Norito viděl v tomhle stavu." Začnu hledat mobil, abych mohl zavolat Shunovi aby pro nás přijel. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro A doma není taky. Když se zeptáš Nany, tak ti odpoví, že od vašeho společného odchodu ho neviděla. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Povede se mi to, ale skončím na zemi. Jen taktak se mi povede kleknout jen na čtyři a nenabít si nos. Kašlu na okolí, vrčím zlostí nad sebou, nad tím, co si o mě Aillen myslí. Postupuji po čtyrech dál jako nějaký pes, s pohledem k zemi. Jo jasně......jsem uchylnej...pořád myslí na sex....kašlu na to....snažil jsem se jako debil...dělám co se komu zlíbí...jak se mu to zlíbí .....a jsem uchylák...příště někoho jen ohnu, udělám se a půjdu dál...to bude dobrý.....sakra, Ai-chan..jak si to o mě můžeš myslet...já tě miluji.....a nedělal jsem nic, co jsi sám nechtěl.....sakra. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vím že nemá přátele kromě Eity a Aillena co já vím, takže musím hledat na místech kam by mohl jít. Agentura, jeho starý dům, hřbitov, parky, chrám. Prohledám všechna místa, která mají v mé mysli s ním nějakou spojitost. Jsem idiot...zase jsem to pokazil a zase se musím omluvit....zase...k čemu to je? Začínám být ze sebe silně znechucený a to je pocit, který jsem před tím, než jsem Koua poznal nikdy neměl...celý svět mi obrátil vzhůru nohama.... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Asi jsi sem měl přijít dřív, protože jakmile se dostaneš nahoru, tak si všimneš ducha mnicha, který tady nikdy předtím nebyl...nebo byl doteď schovaný. Každopádně ti hned dojde, že to je hodně starý duch, když se začne zvonivě klaunsky smát. Nicméně zdá se, že nepatří k těm, kdo bydělali problémy a byli nebezpeční. Než zmizí, tak ti prstem ukáže jedním směrem, kousek od chrámu. Když se podíváš do sněhu před sebou, tak uvidíš čerstvé stopy...které vedou směrem, který ti ten duch ukázal. Vzhledem k tomu, že sem nechodí moc lidí, krom vás dvou, tak se rychle vydáš tím směrem, nikdo jiný než ou to být nemůže. A skutečně, jakmile vstoupíš mezi nedaleké stromy, tak ho uvidíš...na zemi, vypadá, že tady omdlel. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když vystoupám nahoru spatřím ducha, kterého jsem tu ještě neviděl. Okamžitě načrtnu do vzduchu dvě ohnivé linky, ale než znak stihnu dokončit uvědomím si že ukazuje na stopy. Mávnu rukou, nedokončené znamení zmizí a já se přestanu duchovi zcela věnovat. Rozeběhnu se po stopách a skutečně Koua najdu. Leží tu ve sněhu...může tu být hodiny... Projede mnou panika a strach. Sehnu se k němu a začnu jím třást, kontroluju jeho dech a teplotu. "Kou! Probuď se! Kou!" volám na něj a přitom si sundám svůj kabát a zabalím ho do něj. Začnu ho volat i v myšlenkách jak doufám, že tak k němu možná lépe dosáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Je úplně studený, promrzlý, jeho tvář je smrtelně bledá a rty lehce namodralé od mrazu, jeho dech je mělký, skoro by se nedalo poznat, že ještě žije. ale on ještě žije, to poznáš okamžitě. I když k němu nedoléhá tvé volání, ani tvé myšlenky, dokážeš cítit, že se mu v hlavě stále něco honí...nejspíš sen, nebo něco podobného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jakmile dorazím domů jen rychle zavolám řidiče a odvezu Koua rovnou do nemocnice. Chci mít jistotu že bude v pořádku, vypadá to s ním zle. Odvezu ho do soukromé nemocnice, kde má naše rodina svého lékaře, kterému můžu věřit a vím že se mi o Koua postará a dá mi vědět kdykoli bude něco nového. Jakmile zkřehlého Koua předám do péče doktorů, usadím se v čekárně. Nemíním odsud odejít dřív než si budu jistý že Kou bude v pořádku. Neuvěřitelně si vyčítám že mu pořád tak ubližuju...je tolik křehký a já ho postupně ničím...i když ho tolik miluju... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Čekáš docela dlouho, než za tebou doktor příjde... "Takamoto-san," osloví tě a počká, než mu začneš věnovat plě pozornost, aby pokračoval. "Váš bratr je naštěstí mimo nebezpečí. Přesto si ho tady budeme muset pár dní nechat. Předpokládám, že nechceš, abych tohle někam hlásil, že? Je to jen obyčejné podchlazení, i když kdyby zůstal venku déle, tak by to nemusel přežít. Myslím, že měl hodně štěstí, že jsi tam přišel včas." Jakmile domluví, tak za ním přiběhne sestřička, která mu něco pošeptá do ucha. "Vypadá to, že je vzhůru..." oznámí ti okamžitě. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Je mi jasné že tu bude muset zůstat...jen až bude moct jít domů rozhodně ho nepouštějte samotného. Dejte mi vědět, já si ho odvezu domů," požádám ho. Mám tady jistotu že to nepodělají a udělají co po nich chci. Nedopustím aby se Kouovi ještě něco stalo. Za chvíli dorazí sestřička a oznámí že se probudil. "Můžu za ním?" zeptám se. Nejsem si jistý jestli bych měl...ale potřebuju ho alespoň chvilku vidět... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Nechám sestřičku tady, takže kdyby váš bratr něco potřeboval, tak stačí říc," promluví doktor po chvíli, což je prakticky v jeho způsobu mluvy, že můžeš za ním. Vevnitř v pokoji to vypdá jako v jiném, je tam velké okno, všude bílo a velká postel. V té teď leží Kou a nemá v obličeji o nic víc barvy, než stěny. Je u něj kapačka s jakousi žlutou tekutinou, nejspíš něco, co mu může pomoct. Také je v pokoji velké teplo, hodně velké... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dívám se na jeho bledou tvář a rty se mi třesou stejně jako ruce. "Hlupáku! Vždyť jsi mohl umřít!" vykřiknu rozzlobeně, pak mi ale z očí začnou téct slzy, které potvrzují, že to říkám jen protože jsem měl hroznou starost. Sednu si na kraj jeho lůžka a obejmu ho. Slzy smáčí jeho tričko. Už mlčím. Kou se na mě musí hrozně zlobit to je mi jasné a já nemám čím bych se ospravedlnil než tím že ho miluju. Ale to říct nemůžu protože jsem mu tím tolik ublížil... Chci teď jen být chvíli u něj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale ne, on je to Hizoku, to mi dojde ve chvíli, kdy se na mě rozkřikne. Docela vyděšeně k němu otočím obličej. Nemám rád, dkyž se řve, o to méně, když on řve na mě. Chvíli si myslím, že je opravdu rozzlobený, ale pak si ke mně sedne a obejme mě. Nevím co mu mám říct, co mám udělat...ještě pořád mě mrzí to, co dneska udělal, a navíc, teď jsem opravdu udělal hroznou blbost. Mohl bych ho obejmout, kdyby mi pořád nebyla zatracená zima, i když ležím pod peřinou a je tady pro ostatní docela nepříjemné vedro. "Omlouvám se..." dostanu ze sebe po chvíli. Nevím co jiného říct. Hizoku o mě musel mít starost. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jsem pro tebe jed...pomalu tě ničím, vidím to a ty nemůžeš říct že to tak není...tolikrát jsem ti ublížil a tohle..." začnu tiše, aniž bych se pohnul. Mohl jsi umřít...jednou tě opravdu zabiju ať už úmyslně nebo ne...pokud to takhle bude pokračovat...ale já to nechci... pokračuju v myšlenkách. Nedokážu tohle říct nahlas. Otřu slzy, než zvednu hlavu, abych nevypadal až tak moc uboze a natáhnu se pro svůj kabát . V kapse je pořád ten štíhlý prstýnek s vážkou, který jsem se doteď Kouovi neodvážil dát. Teď ho vytáhnu a navléknu mu ho na prsteníček. Padne perfektně a vypadá krásně, jak jsem si myslel. Honem jeho ruku zasunu zase pod peřinu. Je pořád chladná jako led. Děsí mě to...ten chlad... "Nepříjdu tě navštívit...musím se nad sebou dost zamyslet...pošlu pro tebe, až tě doktoři propustí. Opatruj se," oznámím mu pak, když se postavím. Tenhle šok mi stačil na to abych chtěl o tom co dělám opravdu hodně přemýšlet a taky o tom co s tím. Nedám mu šanci odpovědět a vydám se pryč. Bolí to, když se od něj musím odloučit na minutu a teď...kdoví na jak dlouho to bude teď... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro A také ti doktor občas vyřídí, že s tebou chc Kou mluvit...chudák se musí teď trápit tím, že za ním nechodíš a že jsi se choval divně. Uběhne asi pět dní od chvíle, kdy jsi Koua do nemocnice zavezl, a doktor ti vzkáže, že Následující den už ho propustí... Takže zítra. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po zachycení pár slov se snažím dát dohromady to, co říkal. Ale nejde mi to a tak mu jen položím ruku kolem ramen, snad první pohyb k tomu, aby mi byl blíž. " Proč myslíš.....protože někdo...koho miluji...pro koho udělám cokoliv...si myslí...že jsem uchyl...já nejsem....raději se tě už nedotknu." ruka mi sjede z jeho ramen a jen tak visí podél těla. Ailen brečí, skoro to nevnímám, stále slyším jeho slova, co mi tak ublížila. Pomalu mi dochází, že mě pozval k sobě, skloním se a dívám se na jeho uplakaný obličej, samotnýmu mi začínají z toho pohledu téct slzy. " Ty chceš mě...doma...nebojíš se...že tě uchylák přeřízne...co Ai-chan. " jako bych neslyšel, nebo mi ještě nedošlo, jak se mi omluvil. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nedělám v podstatě absolutně nic za tu celou dobu. Když se ale dovím, že Koua mají zítra propustit, je mi jasné že bych měl začít. Jen nevím co... Nejdřív dám pokyny Naně a řidiči, aby pro Koua zítra zajeli a hlídali ho. Pak se stavím u starého známého o za pár milionů jenů později od něj dostanu štíhlé stříbrné pouzdro. Pak se stavím za právníkem a strávím půl dne zařizováním něčeho moc důležitého..a totiž závěti. V tom stříbrném pouzdře je injekční stříkačka, která zařídí, že pokud dojde na nejhorší, budu to já a ne Kou kdo zemře. A ten důležitý dokument se postará o to, že Kou dostane všecko co mi patří a nebude se muset už nikdy o nic starat. Kdybych byl jen trochu míň sobecký otrávil bych se rovnou. Ale já jsem hrozně sobecký a chci být s ním i přes to jak kvůli mně trpí. Ještě chvíli alespoň i kdyby to měl být jen den. Vím ale že zítra se s ním ještě nemůžu setkat, proto se ještě dnes napakuju k rodičům. Ne že bych je rád viděl ale chvíli je strpím, než vymyslím, jak se Kouovi postavit tváří v tvář a čím mu to co jsem udělal vynahradit. Všecko. Ubíjí mě když nemůžu být s ním...touha ho vidět a dotknout se je tak mučivá...netuším jak to ještě můžu vydržet...ale musím... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Celou dobu, kdy jsem v nemocnici, kdy si nemůžu s nikým normálně promluvit, tak sak jsem zvyklý s Hizokuem, a ničím, co bych mohl dělat, krom ležení v posteli...přemýšlím. Je tu tolik věcí, které musím promyslet. A taky konečně dojdu k nějakému tomu závěru. I když jsem původně nechtěl v moc věcech ustupovat, a dělal to Hizoku...teď udělám hodně velký krok zpátky. Když nechce, abych se s nikým vůdal, nebudu to dělat...nebudu nikam chodit, zůstanu u něj doma, klidně i sám. Celou dobu dělám jen to, že se probírám fotkami a většinu z nich ukládám zpátky do těch krabic, ve tkerých jsme je nedávno přivezli. Nechám si jen některé, a těch je málo. Dokonce zabalím i svůj vyvolávač, všechno, co se pojí s focením, včetně foťáku. Jakmile to všechno udělám, tak zajdu za Nanou a požádám jí aby to někam odvezla, je mi jedno kam. Pokud mám v tomhle domě zůstat, tak se musím zbavit toho, co by mě mohlo poutat k venku...což je moje vášeň k focení, přinejmenším. Stejně, odteď budu mluvit jen s Hizokuem a Nanou, a popřípadě možná Aillenem na netu...ne, měl bych vyhodit i počítač. Už ho potřebovat taky nebudu. Nebudu potřebovat nic. Jakmile všechno udělám (a nechám Nanu odvést i počítač), tak si sednu k sobě na postel...můj pokoj je teď úplně prázdný, vždycky jsem měl pokoj plný harampádí..teď tu není zhola nic. Asi si na to budu muset zvyknout. Položím se na postel a pokusím se usnout, i když si nejsem jistý jak moc dobře mi to půjde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dárek? Netuším jaká věc na světě by mohla vynahradit jak moc jsem mu ublížil. Kdyby to k něčemu dal bych mu své srdce na stříbrném podnose, aby pochopil jak moc ho miluju. Nakonec prostě seznám svou vlastí pitomost a rozhodnu se zajít za Kenem. Sice mě seřve že nechodím do práce, ale je to hlavně kamarád...vlastně jsme si blíž. A vím že mě nenechá ve štychu a snad ho napadne něco, co by mi pomohlo podívat se Kouovi do tváře a dál se snažit. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Jakmile vejdeš, tak po tobě vrhle jeden z těch jeho nespokojených pohledů, které jasně říkají, že kdyby jsi nebyl tak důležitý tak opravdu letíš. Ale to trvá je chvíli...zná tě dost na to, aby chápal, že něco jako vynechat práci je pro tebe naprosto nepřijatelné, pokud to nemá velmi dobrý důvod. "Tak," začne a raději ukončí práci, kterou právě dělal. "Co se děje s Kouem tentokrát?" |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ani se ho nedotknu jak bych to udělal normálně jen se s povzdechem opřu o stěnu. "Tentokrát jsem to fakt podělal..." ušklíbnu se hořce. Začnu mu vysvětlovat co se stalo. Je na mně poznat že se mi o tom mluví hodně zle a že jsem z toho hodně na dně. Jakmile vysvětlím Kenovi situaci zvednu k němu oči, protože tu celou dobu jsem se na něj nedíval. "Nevím co mám dělat...nevím čím mu to vynahradit...abych se mu mohl podívat do tváře, abych mu nějak vykompenzoval všecku tu bolest..." aby mi odpustil... dodám už jen v mysli, protože vím, že to je nemožné. Pak se zase zadívám někam mimo. Snad mi Ken poradí. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Jakmile domluvíš, a zeptáš se ho na radu, tak k tobě příjde a vrazí ti pořádnou facku. Normálně, vlastně nikdy jindy by to neudělal...nikdo si to nedovolí. "To si piš, že jsi to podělal," souhlasí s tebou Ken. Mračí se. Zdá se, že se mu tahle situace vůbec nijak nelíbí. "tohle máš z toho, že se neumíš ovládat. Celou dobu, co Koua znáš se choáš sobecky, přehnaně žárlivě, majetnicky. A ještě o tom celou dobu víš, a víš jak moc to Kouyouovi ubližuje. A přesto s tím nic neuděláš...ne vlastně jo, jakmile sedomluví, že si uděláte nějaký společný sraz, tak se zliješ a vyčítáš mu, že tě nechal jen na chvíli a šle do obchodu. a pak jsi zjistil co? Že myslel hlavně na tebe, že vůbec nezapoměl myslet na tebe v tom dobrém. Jenže tys to musel zpackat... A teď...poté, co se má vrátit z nemocnice zajdeš za mnou, aby jsi si tady postěžoval a ani si neuvědomuješ, že i tímhle můžeš kouovi pořádně ublížit. Celý týden byl sám v nemocnici, aniž by jsi za ním byl, myslíš, že tam byl někdo, kdo by si s ním tam mohl povídat. A teď? Co myslíš, že asi může doma dělat?" Ken mluví hodně. V jeho hlase se dá poznat, že je naštvaný, na tebe. "Netušil jsem, že jsi takovéhle děcko, až takhle moc pitomý. Kou tě miluje, to se z toho všeho dá poznat...myslíš si, že je pro něj někdo důležitější než ty? Není...a ty se k němu ještě chováš takhle. A ani se nepostaráš o to, aby se cítil lépe. Nebude tebe taky těšit, když bude šťastný?" |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vím že má pravdu, ale to jsem věděl celou dobu. Svezu se po zádech po zdi a zajedu si rukama do vlasů. "Já chci aby byl šťastný, ale očividně, jediné co mu stojí ve štěstí jsem já..." Možná bych mu měl jít opravdu z cesty...jenže i na to jsem nejspíš moc sobecký, alespoň zatím. "Nemůžu se změnit. Snažil jsem se ale nejde to. Snažím se alespoň svoje pocity krotit, ale přesto to dopadlo zase katastrofou...co mám udělat abych se mu teď mohl podívat do tváře, co mám udělat abych částečně vynahradil jeho trápení? zeptám se znovu na to, co chci nejvíc vědět. Ať se na mě Ken zlobí, může mě i zmlátit je mi to teď jedno. Jen když mi pomůže. Jsem idiot. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Budu odhadovat dobře, když řeknu, že mu vadí jen to, že mu bráníš v tom,a by se bavil s někým jiným, než s tebou. Protože tohle je zdá se opravdu jediná věc, která mu vadí," promluví po chvíli a sedne si k tobě. "On nevypadá jako člověk, který by nesnášel hodně věcí, podle toho jak ho vidím já. Ale taky na něm vidím, že je rád mezi lidmi...rád je poslouchá. On sám nemůže mluvit, možná je tohle, že chodí ven nějaká jeho kompenzace, nebo jeho vnitřní boj proti tomu, že je němý a nedá se s tím nic dělat. Je to pro něj důležité, aby chodil ven mezi lidi. Neumím si to představit, jaké by to bylo, kdybych nemohl mluvit, ale vím, že kdyby mě někdo zavřel doma a nenechal být venku, i když bych nemohl mluvit, určitě by se mi to nelíbilo. A tohle mu děláš ty, pokoušíš se ho uvěznit tím, že mu v tomhle bráníš.. Neříkám, že tě má kvůli tomu rád méně, ale pořád...nemůžeš ho nechat doma, aby s nikým jiným, než s tebou nekomunikoval, nebo ano?" Ken vlastně Koua nezná, takže ti nemůže nijak pomoct...krom toho, že se tě nějak vzdáleně pokouší navést ke Kouově situaci. "Podle mě by bylo teď nejlepší, kdyby jsi za ním šel, zůstal u něj...několik dní s nikým nemluvit, a musí se cítit sám. A pak...pak bych doporučoval aby jste se dohodli na několika pravidlech. Nemůžeš ho donutit, aby seděl celý život u tebe doma...ale zase tobě vadí, když mluví s příliš mnoha lidmi, ne? Zkuste spolu anjít nějaký kompromis," Ken se poté odmlčí. Buď toho víc nemá co říct, nebo si myslí, že tohle stačí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Já se snažím...rozumem chápu že je potřeba abych ho neizoloval, že je to hodně špatný nápad...ale moje pocity vždycky nakonec zvítězí..." Ta touha mít ho jen pro sebe, žárlivost...všecko je to moc silné. Kou pro mě začal najednou znamenat úplně všecko. A já ho chci vlastnit jako by byl věc bez vůle, se kterou si můžu dělat co chci...přestože ho miluju.... "Rozum...rozum mi nepomůže..." zakroutím znovu hlavou aniž bych zvednul oči. Doufal jsem že mi Ken poskytne radu jak Koua potěšit, vynahradit mu co jsem mu udělal...ale místo toho si jen víc a víc uvědomuju jakou přítěží a překážkou pro Koua jsem a stříbrné pouzdro v mé náprsní kapse mi připadá jako kámen. Jako by říkalo že je moje cesta ven...a já mám strach... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Já taky někoho miluji, a ten člověk je pro mě vším. Ze začátku jsem byl skoro tak žárlivý jako ty, majetnícký taky. Ale časem se to uklidnilo. Mít u sebe Koua je pro tebe něco úplně nového. Taky jsi nikdy dřív nikoho nemiloval, nikdo pro tebe neznamenal tolik jako on. Proto se to na tobě projevuje takhle moc. Když zavřu oči a pokusím se vžít do tvé situace...myslím, že ten hlavní pocit, který v tobě je je strach. Děsíš se toho, že ti osoba, která pro tebe tolik znamená zmizí ze života, viď? Tohle se nedá ovládnout...opravdu je provás dva lepší, když se zatím domluvíte na nějakých pravidlech, časem až si zvykneš na to, že od tebe odejít nechce, tak se tvé pocity trochu uklidní. Alespoň v to doufám...kvůli vám obou," promluví zase Ken dlouze. Vypadá to, že se opravdu snaží, i když ti přeci jen nedokáže pomoct... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tohle není dočasné pominutí smyslů. Tohle je prostě má povaha...nedokážu si představit že by se to kdy změnilo. Tyhle pocity jsou tak silné, že je nemůže přemoct nic...jen smrt. Pomalu vstanu a projedu si vlasy rukou. "Omlouvám se za všecko co jsem ti kdy způsobil Kene...a děkuju," řeknu nakonec aniž bych reagoval na to co řekl. Pak ho pevně, ale krátce obejmu. Kdo ví, co se stane a kdy ho zase uvidím... Pak se otočím a vydám se domů. Po cestě budu muset vymyslet co říct Kouovi...pořád mám strach mu pohlédnout do tváře, i když nevýslovně toužím po tom se ho dotknout znovu, po tak dlouhé době a to jediné mě žene domů, i když nevím co mu říct a jak se omluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hned skoro jakoby zpanikařím, když vidím, že mám úplně prázdný pokoj, ale přeci jen si uvědomím, že jsem si své věci vyhodil pryč. Posadím se a podívám se ještě jednou na sůj pkoj. Ty věci mi budou chybět, ale víc než tohle..nepřežil bych, dkybych jakýmkoliv způsobem příšel o Hizokua. I když to pro mě bude teď hodně těžké, než si zvyknu, že nebudu nikam chodit, ale budu si na to muset zvyknout. Vstanu z postele a přejdu k oknu, ze kterého se začnu dívat na sníh venku. Pochybuji, že na světě existuje jediný pták, který by se sám dobrovolně zavřel do klece...asi budu první. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zeptám se Nany, jestli je v pořádku a kde je a pak zamířím k jeho pokoji. Sáhnu po klice, ale pak se zarazím. Z nějakého důvodu mi to připadá nepatřičné. Zaryju nehty do dlaně. Připadám si naprosto vyvedený z míry. A netuším jak může být Kouovi... Nakonec se rozhodnu prostě zaklepat. Bude to tak lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odtrhnu se od parapetu a rozejdu se ke dveřím, které otevřu. Jakmile za nimi spatřím Hizokua tak se podívám k zemi. Nevím co bych mu tak mohl říct. Když jsme spolu mluvili naposledy, tak z pokoje vystřelil tak rychle, že jsem mu nic nemohl říct. a pak mi nijak neodpovídal. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Natáhnu k němu ruku a konečky prstů se dotknu jeho tváře. Tváře, která byť vypadá jako moje je vlastně úplně jiná. Trvalo ale dlouho, než mi to došlo. "Vím že to je k ničemu...ale omlouvám se Kou...zase jsem všecko zkazil...a nevím jestli to jde napravit," řeknu tiše prostě co mám na mysli. Jak bych ho rád prostě obejmul, ale visí tu napětí, které mi to nedovolí. Mám hrůzu z toho, že řekne že nejde...budoucnost se mi najednou zdá jako černá díra a jediné světlo je teď tady přede mnou...a já ho jenom dusím... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pořád nevím co říct, nevím jestli se to dá napravit, ani nevím jak hrozně se to zkazilo. Byla to jen moje chyba, že jsem se tak naštval...a napůl zmrzl. Jediné, jediné co jsem nemohl překousnout bylo, že mě nechal v nemocnici sám. Byl to nejhorší týden mého života...neměl jsem s kým pořádně mluvit. Udělám k němu krok a obejmu ho, přičemž se opřu čelem o jeho rameno. "Nenechávej mě samotného..."je jediné co řeknu. Nechci aby nikam odešel...potřebuju ho. Bolí mě to když s ním nejsem...bolí to tak moc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Obtočím kolem něj ruce a přitisknu ho k sobě. "Nenechám..." slíbím mu. Pokud je tohle to co si přeje tak mu to splním s největším potěšením. "Omlouvám se ale nemohl jsem tě vidět...nevěděl jsem co mám dělat...opravdu jsi mohl umřít...hrozně...hrozně mě to vyděsilo..." dostanu ze sebe, stále tiše, protože mi připadá nemožné to říct nahlas. Tak moc mi chyběl za těch pár dní...kéž by všecko mohlo být jako dřív... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "..byla to moje blbost...neměl jsem utéct...neměl jsem..." dostanu ze sebe. Opravdu za to můžu já. Kdybych alespoň jen utekl domů a zamknul se v pokoji....ale ne, já musel vyběhnout tam nahoru a pak omdlít... "...už zůstanu tady...doma..napořád.." řeknu o chvíli. Nic jiného dělat nemůžu. Nevím jak jinakk tuhle situaci vyřešit. Myslel jsem si, že to Hizokua přejde, ta jeho žárlivost, ale vypadá to, že opravdumusím zůstat takdy...jinak to nepůjde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To já porušil slib..." Hodně mě mrzí že jsem nedokázal dodržet něco takového...ale prostě jsem to nezvládnul, když mě tam jen tak nechal, i když s nejlepšími úmysly. Chvíli mlčím, než si uvědomím jeho další slova, jejichž význam mi nějak uniká.... "Jak to myslíš..?" zeptám se trochu zmateně. Jeho blízkost je omamná, snad kvůli tomu se nedovedu soustředit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím co přesně bych mu tak mohl říct. Copak to nedokáže pochopit sám? "..už nebudu chodit ven..budu jen tady..." řeknu. Nevím jak přesně bych mu to měl říct. To, že už nepřekročím práh tohodle domu..že budu jen uvnitř. Pro něj. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zapátrám v jeho tváři jestli to myslí vážně, ale teď by asi těžko vtipkoval nebo si mě dobíral. Dívám se na něj s neskrývaným překvapením ve tváři. "Kou..."dokážu ze sebe dostat pouze jeho jméno. Tohle jsem si přál celou dobu. Ale teď, když vidím jak je zničený mě to moc netěší. Navíc...já se pořád oháním tím, jak ho miluju a celou dobu mu jen ubližuju. A on je jediný, který se dokáže obětovat. Uvědomuju si co znamenají jeho slova. Obětovat celý svůj život, dát ho jen mně. Tahle myšlenka ve mně najednou probudí vlnu vzrušení a temné touhy. Je jen můj...tak jak jsem chtěl...spoutaný... Chytím ho za ramena a pevně ho stisknu. V mých očích se zračí chtíč, odráží se tam moje posedlost. Přitáhnu ho zase k sobě a sleduju ho se sobeckým zadostiučiněním. V tuhle chvíli neuvažuju už nad tím co to znamená pro něj. Moje jediná myšlenka je, že jeho život patří mě. Kou je jen můj... Můj pohled ale není nijak hezký...je děsivý, když ho přitáhnu ještě blíž a vášnivě políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Chce mě doma...i přesto mě tam chce..a nebo kecá...ale co...jdeme...bude zábava...pro něj..já se vněm zklamal. Znova se pokusím postavit a povede se mi přepadnou na ruce. " Tak jdeme.....mám žízen. " pokouším se postavit, ale nohy mi vypovídají službu. Už skoro stojím, když se svět se mnou zamotá a já žuchnu nekontrovatelně k zemi. Bolí mě bok i zadek, ale ta bolest mě nutí se smát a tak se směji, spíše se řechtám jako kůn. Skvělí..když se daří..tak se daří...zase přenocuji na ulici. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mám dojem jako bych právě prodal svou duši ďáblu.. Zbytek svého života strávím tady. Přeze všechno, přes to, jak ho miluji, nejsem si jistý jak dlouho tohle vydržím. Budu muset, nic jiného mi nezbývá...ale stejně se mi chce brečet. Už jsem opravdu jen jeho, takže ho nechám ať si se mnou teď dělá co chce...jen na jěho polibek nereaguji s moc velkou energií, teď to nedokážu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nehledím na jeho stav ani nešťastný výraz, momentálně mě dokonale ovládla moje posedlost. Chytím ho za zápěstí a přitisknu ke zdi, prudce, bez jakékoli ohleduplnosti. Znovu ho políbím, hladově a vášnivě, jsem jako zvíře. Jediné na co myslím je, že je můj...konečně jenom můj....tak jak jsem celou dobu plánoval, jak jsem si to přál. Pustím jednu jeho ruku, zajedu mu rukou pod tričko a začnu se ho dotýkat stejně hladově jako ho líbám. Je v tom všem ale jen chtíč, žádná něžnost... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro ale já to musím překousnout...nic jiného mi nezbývá. BezHizokua bych nedokázal žít...i když vím, že se mi tohle rozhodnutí brzy vymstí. Vlastně brzy je asi jen pár minut... Zavřu oči...už je mi jednoco se mnou udělá...může see mnou dělat cokoliv, já ho nedokážu nenávidět. Přesto to bolí...nevýslovně moc. Možná proto mi začnou z očí tést slzy...a myslím, že to nebudou poslední. Bude jich mnohem víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Uvědomím si co se děje a vrátím se do reality. Na tváři se mi objeví dokonale šokovaný výraz. Udělám několik kroků zpět a schovám tvář do dlaní. Jsem stvůra...odporné zvíře... projede mi hlavou, div si nezačnu škubat vlasy. Místo toho abych mu zakázal se tolik obětovat a snažil se najít řešení vhodné pro oba jsem se změnil v šílence a přivedl ho k slzám. Chci být s ním i kdyby to měl být už jen jediný den... projede mi hlavou moje předchozí dnešní myšlenka. Jen jeden den. Dokázal jsem mu ublížit sotva pár minut po tom co jsme se znovu setkali. Přejedu rukou po hrudi a nechám ji položenou tam, kde v náprsní kapse cítím stříbrné pouzdro. I kdyby jen jeden den... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mám o něj strach...z nějakého důvodu mě děsí to, že ustoupil...cítím, že od něj vycházejí velmi podivné vlny..pocity, emoce...něco, co jsem u něj niikdy nezažil. nevím co se děje...a to mě děsí ještě víc. Udělám k němu ttěch pár kroků a znovu ho obejmu...potřebuji se uklidnit, a neznám jinou cestu, než tohle..a myslím, že Hizoku se potřebuje sebrat taky. "Gomen," omluvím se mu. Tak rád bych mu pomohl, v tom jeho boji, ale nedokážu to. mám strach, že se stáhne pryč, aby mi už neubližoval..ale já.. "..nemyslím si..že bez tebe dokážu....žít..."dostanu ze sebe namáhavě. Ať už mi ubližuje jakkoliv, já bez něj nedokážu žít. Nedokážu ho nevidět každý den... Těch pár dní v nemocnici mi to ukázalo. Když tu nebude on...nebudu mít proč tady být i já. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ne Kou...ty nemůžeš žít se mnou," zašeptám. Dívám se na zeď mimo něj, dobře si vědom toho, co jsem před chvílí udělal a že se to může kdykoli stát znovu. Stisknu přes kabát stříbrné pouzdro. Mám dvě možnosti. Využít téhle cesty, kterou jsem si připravil, nebo se stáhnout do sebe, zabít svoje vědomí a zůstat s Kouem jen napůl živý. Mám z té první cesty strach. I když by byla pro Koua lepší, bojím se zemřít. Moc se bojím... Zůstanu stát zahleděný někam mimo napůl ochromený hrůzou napůl zoufalstvím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Sehnu se k Eitovi. "Eita-chan...pomůžu ti." Natáhnu k němu ruku a pomáhám mu se postavit. Jakmile stojí, podepřu ho a jdu s ním na parkoviště, kde už čeká Seiovo rudé auto. Pomůžu Eitovi nasednout a jen si zkroušeně sednu vedle něj. "Děkuji, že si přijel Sei-kun..." Špitnu tiše a opřu se. sei neodpoví. Jen ukáže, že je to v pořádku a rozjede se. Přijedeme před můj dům. Pomůžu Eitovi ven. Sei opět ni neřekne. Zřejmě mi to nechce pokazit ještě více. Trochu mě to mrzí, ale cítím, že to nemyslí špatně. Odjede. Vejdeme do domu a vyjedeme do čtvrtého patra. "Jsme tady Eita-chan." Oznámím mu, když vejdeme do bytu. Začnu ho sezouvat a sevlíkat mu bundu. Celou dobu mi tečou slzy po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nemůžu žít s tebou...nemůžu žít bez tebe...co mám dělat...?"nevím, nemám nejmenší zdání, co můžu dělat. Jsem v koncích... Chci s ním být, i když mě to ničí...protože bez něj by mě to zničilo ještě víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Potlačím tu svou chtivou temnou stránku někam daleko a ještě pevněji stisknu plášť. Nepokusím se ho obejmout ani se na něj nepodívám. "Udělám co budeš chtít..." řeknu nakonec. Už nechci Kouovi ublížit. Ještě mám zbytek dne abych se rozmyslel. Pořád mám hrozný strach otevřít to stříbrné pouzdro, ale větší je nejspíš můj strach co se stane Kouovi pokud bude déle se mnou. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Chci aby jsi zůstal se mnou...celý den...můžeš?" promluvím po chvíli. Chci s ním být co nejvíce...neviděl jsem ho tak dlouho. Nedotýkal jsem se ho tak dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Nic však neřeknu a jen nasednu. Pozoruji Seia i Aillena po dobu jízdy. Co by se stalo, kdybych ho tu polibil...žárlil by a nebo by byl rád...že se chladím choutky jinde.....proč zase k němu....todo mě bude hučet jak....co pořád na to myslím...tak si to myslí....přesvědčovat ho o opaku budu po svým. Zastavíme a já se vykolébám z auta, opět za pomoci. Dostaneme se do jeho bytu a už mě zouvá a svléká. Držím se stěny a jen co je ze mě oblečení dole, jen zabručím díky. Zamířím si to přímo k místu, kde schovává alkohol. Vytáhnu jednu láhev a už bojuji ze zátkou, abych jí otevřel. Nevím proč brečí, a nevím, zda se o to mám zajímat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Měl bych asi něco dělat, snažit se Kouovi všechno vynahradit, když mi dává šanci ale já jsem naprosto ochromený a kromě strachu ze smrti, zoufalství a šoku z toho co jsem udělal na mě ještě působí strach že se vrátí ta moje temná stránka, posedlost a že Kouovi ublížím znovu. Přeci jen takhle jsem se choval dřív normálně. To Kou ve mě probudil nějaké city, něco lidského. A já bych se toho teď chtěl držet... I přes to, že jsem souhlasil tak se ani nepohnu. Nejsem toho teď schopný. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mám dojem, jako by jsme oba trpěli...jinak, ale stále stejně. Kvůli jedné věci. Když se on nehýbe, tak to udělám já. Spustím ruce dolů a chytím Hizokuova zápěstí, abych ho pak mohl dovést k posteli a posadit ho. Pak ho zase obejmu a přitisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jakmile mu pomůžu z bundy i z bot odejde do kuchyně. Chvíli mi trvá, než dojdu za ním, vidím trochu rozmazaně a tak si nezvládnu sezout boty hned. Jakmlie však dojdu, uvidím ho s flaškou v ruce. snaží se vytáhnout zátku, ale naštěstí mu to nejde. Příjdu k němu a láhev mu seberu. "Eita-chan...prosím už nepij." Dívám se na něj uslzenýma očima a stále ještě brečím. chci mu pomoct, jen ještě nevím jak. Je na mě naštvaný, je starší, je větší a taky silnější. Kdyby se bránil, nemám šanci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je mi líto že tohle Kouovi dělám, ale je to lepší než ho znovu rozplakat, nebo vyděsit. Po chvíli ho taky obejmu, ale je to jiné než jindy. Moje objetí je teď jemné, ne pevné a upřímné jako obvykle. Skoro jako bych neměl v sobě žádnou sílu. Takhle to bude lepší, neudělám nic, co mu ublíží. Myslím že už tak jsem předvedl že mi to jde dostatečně dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rád bych, aby to bylo všechno zase jako dřív, jenže to už nikdy nebude. Ani si neuvědomím, že mi znovu začnou téct slzy. "Viděl sji můj dárek...?" zeptám se ho po chvíli. O něčem musím mluvit, jen nevím o čem. Nemám nejmenší ponětí, co říct, aby to nedopadlo nijak zle. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Podepřu se o stěnu a pomalu vstavám. Motá se mi hlava, ale je to snad poprvý, že jsem sem lezl. " Asi...bych měl jít domů.....nebudu ti tu dělat scény...a řvát, aby jsi si ze mě ještě víc utahoval. " otočím se na něj a na moment se na něj zadívám, i přes alkohol mě tohle stojí dost sil. Cit k němu je už pěkně hluboko v mém srdci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Začnu ho roztřesnými prsty hladit po vlasech, ale nemám dost síly aby to byl víc než letmý dotek. "Děkuju ti...pořád na mě myslíš...nesobecky...narozdíl ode mě..." odpovím mu. Já na něj taky pořád myslím, ale většinou opravdu sobecky o čemž on myslím nepochybuje. Nedokážu ho ani teď potěšit a rozveselit. Spíš mu jen víc ubližuju. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chce odejít...to ne. Dívá se na mě. Nevydržím to a vrhnu se k němu. Opatrně, ale přece jen trochu silně ho obejmu. "Eita-chan..." Kleknu si před něj. "Prosím...zůstaň tu...alespoň ještě dneska...jestli....chceš odejít...nech mě, ještě se o tebe postarat. Prosím." Klečím před ním a potom už se na něj anii nevydržím dívat. Cítím vinu. Obrovskou a neúnosnou. ale teď už je pozdě. Všechno jsem pokazil... Ještě jednou k němu krátce zvednu tvář. "Vím, že jsi říkal...že mi neubulížíš...ale...můžeš mi dát prosím facku.....zasloužím si jí...prosím..." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na odchodu mě při mém posledním zrakovém rozloučení obejme, zavrávorám a chytám rovnováhu a podaří se mi to. Prosí mě, abych zůstal a já se na tohle dál dívat nemůžu. Sehnu se, dost nejistě, ale chci, aby vstal. " Dobrá....tak já....zůstanu. " řeknu potichu krátce před tím, než mě požádá o facku. Ztuhnu a v tu chvili jsem naplno při smyslech. Nebo aspon na ten moment. Napřímým se a začnu od něj couvat, přitom zuřivě kroutím hlavou. " Ne...nebudu tě bít...nebudu ti ubližovat...ani facku...nic....ne...tohle ne. " Vystřízlivění trvá opravdu krátce a tak po pár krocích dozadu ztratím veškerou ztracenou rovnováhu a zakopnu. Dopadnu dozadu na roh stěny a jen to zaduní, nejen ve stěně, ale spíš v mojí hlavě. Sesunu se podél zdi k zemi a motá se mi hlava. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "..už ti nebudu dělat problémy...zůstanu tady..."zopakuji svá dřívější slova. Hizoku se nijak změnit nemůže. Ale já ano...já můžu. Můžu oobětovat alespoň něco....on nemůže. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Kdybych nebyl sobec neváhal bych ani na okamžik a šel mu z cesty ale mám strach ze smrti, protože ho nechci opustit....pořád si nejsem jistý. Ale když ho takhle slyším vím, že nejspíš není jiná cesta... Trochu se otřesu a na chvíli zavřu oči. Moje sevření zesílí, zesílí zase až nesnesitelně, jak se o mě pokouší stejný záchvat jako předtím. Tolik to chci...aby byl jen můj...toužím po tom úplně nezměrně. Ale ne za cenu jeho bolesti...ne za cenu jeho štěstí. "To nejde Kou...neříkej to prosím jinak já...." Můj hlas zní jako bych dlouho nepřetržitě křičel. Je těžké říct že tohle nechci, když on i já víme, že chci. Ale přesto bych to nesnesl. Ublížilo by mu to...už mu nechci ubližovat.... "Omlouvám se..." je jediný co jsem ještě schopný říct, než zase složím hlavu do dlaní. Nevidím žádné jiné řešení...a tak zoufale bych ho chtěl najít... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nikdy předtím jsem nemusel nic takovéhodle řešit, a vím, že mi to nejde. Když zase vypdá jako by se měl složit, tak kolem něj obtočím ruce a políbím hao na vlasy. "Pak....můžu chodit na místa...která určíš. Když jsem s Kenem v práci...to ti nevadí, ne?" promluvím. Zatím si ani jednou nestěžoval, když jsem byl v práci s Kenem. Možná by tohle pro start mohlo fungovat. Chodit alespoň do práce... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Potřebuju se zamyslet, pořádně si rozmyslet co udělám. Tohle je hrozně důležité. Důležitější rozhodnutí u v životě dělat nebudu a nikdo mi s tím nemůže pomoct. Obejmu Koua, takže na okamžik může spatřit můj prázdný pohled. Lehnu si a stáhnu ho s sebou. Přitisknu ho k sobě a zavřu oči. Chci ho teď prostě mít u sebe užívat si jeho přítomnost, vrýt si do paměti zvuk jeho dechu, jeho vůni a teplo jeho těla. Odpočinu si a budu přemýšlet. Už se musím rozhodnout co udělám. Už brzy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím na co Hizoku teď myslí, nedokážu se v něm vyznat. Ale když chce, abych byl s ním, takhle, tak budu. Ostatně nic víc pro něj udělat nemůžu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Je mi to všechno líto...tak líto. Já mu nechci ubližovat...nikdy jsem nechtěl...jediné co chci je být s ním....být s ním šťastný a aby on byl taky. Nic víc si nepřeju. Ale jestli to nepůjde jinak...jestli mu budu dál ubližovat...asi...asi mu bude líp beze mě...i když nechci...nechci už být sám... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Díky ráně více vnímám a poslouchám Aillena. Zdá se, že mě nepochopil. " Ai-chan.....ty mě miluješ? Já...tebe taky...moc...já....nechci, aby jsi si to o mě myslel.....není to pravda....vzrušuješ mě...ale vydržím to...klidně půl roku....já..nechci tě ztratit...nechci s tebou být jen...kvůli sexu. " hovořím a znova položím ruku na jeho záda a zlehka ho pohladím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Už si nezasloužím další šanci...už jsem jich dostal až příliš mnoho... Kou může žít jen když já zemřu... dojdu nakonec k tomu, co jsem věděl už nějakou dobu. Stisknu Koua pevněji v náruči. Ještě dnes...ale až večer...teď ho chci držet a být mu na blízku...protože zítra už nebudu moct... Rty se mi třesou při té myšlence. Zabořím tvář do jeho vlasů. Ani teď nemyslím na to, že myslet si takové věci v Kouově přítomnosti není bezpečné. Jenže moje celá bytost tohle chce před ním udržet v tajnosti takže pochybuju že by k němu něco dolehlo, i když v tomhle nejsem moc dobrý. Každopádně mi to teď ani nepříjde na mysl. Jsem teď moc na dně abych si uvědomoval ještě tohle. A v mé mysli je stejně hrozný zmatek takže i tak by se k němu nejspíš nedoneslo moc víc než pár slov. Jsem konečně přesvědčený o nutnosti tohohle činu, protože vím že se nezměním a že bych mu jen dál ubližoval. Navíc náš vztah už je rozbitý na kusy... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro ani nevím jak moc dlouho...a taky si uvědomuji jeho proud myšlenek. Ne, že by to bylo nějak jasné, ale cítím, že to na co myslí není nijak hezké. vycházejí z něho ke mně zvláštní vibrace... A navíc...ty slova, které občas zaslechnu. Netrvá mi dlouho, než se znovu rozbrečím. Hizoku mi chce odejít a já nevím jak ho zastavit...mohl bych mu to vymluvit, ale nevím, nevím jestli by mi to šlo. Přitisknu se k němu pevněji. Nedopustím, aby odešel, alespoň to můžu udělat...než budu vědět co mu říct. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Teď, když už jsem pevně rozhodnutý, když vím, co se stane, se najednou cítím podivně klidný a odevzdaný, jen smutný, že nemůžu být déle s tím, koho miluju. Loučit se je vždycky smutné. Začnu Koua hladit jednou rukou po vlasech a druhou ho k sobě tisknu. Nechci aby poslední co uvidím byly jeho slzy. Přitisknu rty do jeho vlasů. Moje doteky jsou jemné a něžné, snažím se ho ukonejšit. Nejlepší by bylo kdyby usnul. Stejně musí být unavený... Bylo by to pak snažší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechci aby zemřel, nechci... A tohle vypadá jako loučení. "Nechci..."promluvím ve svých myšlenkách. Nechci aby odešel...všechno by se pak rozpadlo. Vždyť krom Hizokua na tomhle světě nic nemám. "...nesmíš zemřít," ne. On nesmí...nemůže...já nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přece jen jsem si své myšlenky nehlídal dost? Zavřu oči a snažím se svou mysl docela uzavřít, ale vím, že se mi to vůči Kouovi asi nikdy nepodaří. "Co to říkáš?" reaguju tiše, tím klidným a vyrovnaným hlasem. On to ví. Já vím že to ví. A přesto nemůžu jednat jinak než to popřít. Přinejmenším ho můžu přesvědčit že slyšel něco jiného. Nechci aby se tím teď trápil, nechci mu ublížit i tím posledním, co udělám na tomhle světě, nechci mu ubližovat až do konce... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nemůžu ho nechat odejít. Ne... "Já to nechci...nechci být sám...bez tebe...nedokážu to..."dostanu ze sebe. "Jestli zemřeš ty...zemřu i já." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Všecko bude dobré Kou..." řeknu klidně v odpověď na jeho slova, jako by ho trápila jen noční můra. Beze mě bude všecko dobré... "Miluju tě..." dodám ještě. Jednou jsem mu řekl ať si pamatuje, že všecko co dělám, dělám z lásky k němu. A tohle je to nejlepší co pro něj můžu udělat. A bude to to nejnesobečtější co pro něj kdy udělám. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Rozpřáhnu se a praštím ho pěstí do ramene. Nemá ale skoro žádnou sílu..je to jen pokus... "Nemiluješ mě! Kdyby jsi mě miloval, tak by jsi tohle nechtěl udělat! Nemůžu bez tebe být a ty chceš odejít? Je to ta nejsobečtější věc..." nevím co mu mám říct. Jsem ztracený. Vím jen, ž eho nesmím nechat odejít. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nejsobečtější? Vždyť tohle je jediná nesobecká věc... "Jak to můžeš říct..?" řeknu jen raněně. Jak může říct že je to sobecké...a jak vůbec může po tom všem říct, že ho nemiluju? Nevím co udělat, ale konečně jsem se pevně rozhodnul. Jistěže Kou nebude souhlasit...ale bude pak šťastný...i Ken pochopil že mu jen ubližuju, že by bylo lepší, kdyby mě nikdy nepotkal... Proč jen jsem si na své myšlenky nedával pozor? |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ale Eita-chan...přece víš, že tě miluju...A moc...moc...a nechci...nechci a nepotřebuju, aby si měl celibát...já bych to taky nevydržel...já...já vím, že se mnou nejsi jen kvůli sexu...já...nemyslel jsem nic takového...Eita-chan...prosím....zůstaň se mnou..." Začne mě zlehka hladit a já se k němu tulím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Jsi zbabělec...jen se pokoušíš utéct!" už ani nevím co říkám...moje myšlenky jsou příliš moc zmatené na to, abych dokázal myslet nějak normálně. "Myslíš, že tím něco vyřešíš...? Myslíš, že mi tím pomůžeš...? Jen mě zabiješ spolu s tebou..." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zase zavřu oči. Připadám si, jako bych se propadal... "Kou...podívej co ti dělám...a nepřestanu tě ničit...mám strach že bych ti doopravdy ublížil...a i kdyby ne víc než jako do teď...takhle nemůžeme žít..." řeknu tiše. On to přece taky musí vidět. I já s mou sebeláskou se radši vzdám života aby on mohl žít šťastně. Tohle není život je to nekonečné utrpení. Nedovolím aby v něm dál pokračoval. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zadívám sen a něj a než vstane, tak ho pohladím po tváři. " Miluji tě....Ai-chan....gomene....jen...bolelo to....už to neříkej.....prosím. " zašeptám a pak ho pustím, aby mi došel pro led. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizoku se opravdu chová jako zbabělec...hodně. "Jestli zemřeš, tak mě zničíš úplně! Tobě nedochází, že jsi moje jediná rodina?! Jestli odejdeš nebudu mít nikoho...bratra...milence...nic..." už to nedokážu....vyčerpává mě to. ale mám strach se tomu vyčerpání poddat, mám strach, že toho využije a odejde. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podívá se na mě a pohladí mě po tváři. "Ne...neomlouvej se...Eita-chan...já se musím omlouvat...odpustíš mi? Neřeknu to...neřeknu to...není to pravda...já to vím...dojdu ti pro ten led...zůstaň tady..." Zvednu se a jdu k ledničce. Vytáhnu Led, nasypu ho do sáčku a potom ho dám do útěrky a dojdu k Eitovi. "Tady Eita-chan..." Podám mu ho a potom mu pomůžu se postavit a odvedu ho do ložnice. "Co kdyby sis odpočinul, Eita-chan?" Navrhnu mu a posadím ho na postel. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Už jsem tak na dně že níž už to nejde. Možná má pravdu. Možná kromě toho, že mu chci pomoct chci tak trochu i utéct. Ale nevidím už jinou cestu... "Tak mi řekni co mám dělat..." zeptám se nakonec. Kou na mě sice křičí, ale myslím že by brzo zapomněl a byl konečně šťastný... Měl jsem to udělat už dávno, nedošlo by to až sem... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Já...nemůžu bez tebe žít...nedokázal bych to i kdyby jsi jen odjel a už se nikdy neukázal. Potřebuji tě mít u sebe. Můžu zůstat nějakou dobu doma, než se to nějak vyřeší. Já opravdu nevím...můžeš si zajít k někomu pro radu...? Možná...já nevím. Já jen nechci aby jsi mi zmizel zeživota...nic by tady pro mě nezůstalo. A ubližování taky patří k tomu, když někoho miluješ...a já toho dokážu vydržet docela hodně, pokud budu vědět, že se mnou zůstaneš a že mě miluješ..." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se a stále tisknu na hlavu led. " Jo.....asi ti tu zůstanu....nějakou dobu. " spadnu do postele a zavřu oči. Hlava se už tolik netočí, ale jak nic nedělám, tak začínám usínat. Zívnu a podívám se na Aillena. " Opravdu....se ti to se mnou líbí?" dívám se mu s klížícíma očima do jeho očí. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale já jsem posedlý blázen, který ho pořát jen přivádí k slzám. "Uvědomuješ si Kou...že já se nikdy nezměním? Pořád to bude stejné...kdykoli se k někomu přiblížíš budu se vztekat...nevyděsil jsem tě snad před chvílí, když jsem na chvíli dal najevo, jak moc jsem tebou posedlý? Snažil jsem se to změnit ale nejde to....pořád se budeme hádat, pořád ti budu ubližovat. Uvědomuješ si to? Tohle opravdu chceš Kou?" zeptám se ho. Zahledím se mu do očí. Může doopravdy chtít něco takového? Přesto ve mě najednou roste naděje. I když jsem dokonale zoufalý...naděje že s ním budu ještě moct být...ještě alespoň nějakou dobu... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale jednu věc vím jistě. Jedinou věc, kterou nezměním, a která se nezmění ať už je Hizoku jakýkoliv. "Miluji tě." Tohle je má odpověď. Dokážu s ním být, i když bude takový jaký je teď...i když mi bude ubližovat. Ať už se stane cokoliv. Budu s ním, dokud mě třeba nezabije..ale alespoň to bude on, kdo ukončí můj život.a já budu alespoň nějak spokojený... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Přitisknu ho k sobě tak pevně, že to až musí být nepříjemné. Potřebuju ho, chci být jen s ním. Pokud on chce být se mnou pak to udělám. Vždyť chci být s ním... Ale stříbrné pouzdro nechám u sebe. I když se chci pokusit být lepší, netrápit ho, udělat ho šťastným i přes svoje majetnické sklony, nedopustím abych mu opravdu ublížil. Pokud by k tomu mělo dojít, přesvědčím se že mu opravdu půjdu z cesty. Teď jsem ale dostal další šanci, byť jsem byl přesvědčený že to už nejde... Tisknu ho k sobě a bez přestání mu do ucha šeptám, jak ho miluju. Nevím jak to dopadne...nevím...ale chci být s ním... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Takže se uklidním. Jeho slova lásky jsou teď tak nádhernná, nehledě na to jak silně mě objímá. Přitulím se k němu zavřu oči. Jsem unavený...přesto nevím jestli chci usnout....nevím jestli bych se ještě neměl dál bát. "Miluji tě,.." zopakuji ještě jednou. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kou...pojďme začít od znova..." zašeptám najednou. "Pojďme zapomenout na všecko co se stalo...znovu se poprvé potkat...třeba hned zítra..." Je to bláznivý nápad...ale takhle můžu zemřít a znovu se narodit. Třeba se pak budeme moct znovu usmívat, alespoň než moje špatná stránka zase vyplave na povrch. Jen nevím jestli to Kou dovede. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zavírá oči a vypadá to, že pomalu usíná. Zívne a podívá se na mě. Položí mi zvláštní a tak trochu hloupou otázku. Usměju se a pohladím ho po tváři "Líbí...a moc...ani nemůžu říct jak moc." Dám mu znova pusu na čelo a pohladím ho. "Odpočiň si, budu hlídat aby si měl klid." Dál ho zlehka hladím. Chci aby cítil moji lásku...všechen ten vřelý a krásný cit, co k němu cítím. Jen co usne, znova se rozbrečím. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Já bych to možná dovedl. Zapomenout..zamknout to hluboko v sobě. Já ano. "Ty by jsi to dokázal?" zeptám se ho. U mě nebude problém. Já mu nic z toho, co zatím udělal, nezazlívám...možná trochu, ale když začneme znovu, může to být jiné...a pak na to zapomenu úplně. Jen nevím jestli to zvládne on... |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zavřu oči a pomalu usínám. " budu...budu tu s tebou. " řeknu tiše a jen pro něj. Moje poslední slova před usnutím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pro tebe...udělám cokoli..." Tedy co je v mých silách... Ne nezapomenu na to všecko a ani nesmím zapomenout, protože když si nebudu pamatovat co jsem provedl, ublížím mu hned znovu. Ale chci začít znovu. Jinak se v tom budeme pořád plácat. Vím že to asi nevydrží dlouho ale za pokus to stojí. "Chci aby ses zase usmíval..." hlas se mi trochu třese když to říkám. Snad je to ještě možné... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Taky bych se rád usmíval, ale vím, že dneska, teď, by mu to připadalo moc nucené. "Kde se zítra sejdeme?" zeptám se ho. Musíme si přeci jen vybrat nějaké míst, kde se jen tak náhodně potkáme a poznáme... Jinak to nepůjde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Co třeba u chrámu?" řeknu první místo co mi příjde na mysl. Místo které je tak nějak naše, které s námi prošlo mnoha věcmi. Vezmu Koua za ruku a sundám mu z prstu prstýnek, který jsem mu navléknul v nemocnici. "Ještě mě neznáš," řeknu na vysvětlenou, postavím se a políbím ho na čelo. "Kdy?" zeptám se ještě. Chci se vyspat než nadejde ten den a bude lepší když oba budeme spát zvlášť po všem a před tímhle. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se postavím a políbím ho zlehka na rty. Poslední polibek teď. Kdo ví, kdy se k tomu dostaneme příště. "Myslím, že...v jedenáct? Ať mě můžeš pozvat na oběd," řeknu na jeho otázku o čase. Ano, potkáme se poprvé, a pak půjdeme na oběd. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Brečím a jak ležím, tak pomalu usínám. Pláč mě celkem vyčerpává a tak nakonec s uplakaným obličejem usnu a stále držím Eitu za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zajímalo by mě jestli to zítra dokážu...ale musím se snažit. Jestli chci aby to ještě někdy bylo jako dřív... "Sbohem," rozloučím se poněkud netradičně, ale je to naposled co se takhle vidíme. Zítra se potkáme znovu. Kéž bych mohl z jeho paměti doopravdy smazat všechno co se stalo.... Obrátím se a vydám se do svého pokoje, kde se uložím ke spaní. Nastavím si budík výjimečně na brzo abych mohl vstát dřív než Kou a nepotkal se s ním předčasně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak si sdnu na postel a chvíli ještě přemýšlím, než se uložím ke spánku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Otočím hlavu a vidím ho tam spát. Obejmu ho a přitisknu na sebe, začnu ho hladit po vlasech a po tváři, přitom cítím jeho srdci. " Gomene...Ai-chan....gomene.....neměl jsem se tak blbě chovat...snad...snad odpustíš....chci být s tebou...neplač už. " špitám tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pohladím ho po tváři a zadívám se na něj. Hlava mě bolí a je mi mizerně, ale Aillena mám tak rád, že to ted nevnímám. " Ai-chan....myslíš..můžu..ti dát..pusu? " zeptám se tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Pohladí mě po tváři a já se zadívám do jeho hnědých očí. Jsou tak krásné.... Zeptá se na pusu. "Můžeš Eita-chan..." Vydechnu tiše a usměju se. "A už na to prosím nemysli..." Snažím se ho zbavit myšlenek na to, co jsem řekl. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po polibku se zase usmívám, i když ten úsměv je stále trošku bolestný díky hlavě. " Zase dobrý..jako předtím...teda...až na tu hlavu....potřeboval bych ještě led. " poznamenám a něžně ho políbím bez otázky na krk, ale jen lehce a rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ukončí polibek a usmívá se. "Jako předtím Eita-chan...a led? hned ti ho přinesu." Usměju se. Políbí mě zlehka na krk. Trochu ucuknu, ale nevadí mi to, spíše jsem to nečekal. Než odejdu, sám mu dál ještě pusu na rty. Doběhnu do kuchyně a vyndám další led. Zbývá mi však už jedna plná formička a tak to trochu trvá, protože musím nechat udělat další. Po chvilce přiběhnu s novým sáčkem a zabalím ho opět od útěrky. Něžně ho přiložím Eitovi na hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Poslepu ho chytnu za ruku a políbím na ruku. " Oh díky....staráš se o mě tak krásně....si to snad ani nezasloužím. " poděkuji mu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Chytne mojí ruku a políbí jí. Usměju se, jak moc mě to potěší. "Zasloužíš...za všechno, co si kdy pro mě udělal...moc si to zasloužíš...a budu se o tebe starat...kdykoliv mi to dovolíš...a i kdyby si mi to nedovolil....takdlouho, jak jen to bude v mých silách." Usměju se, sehnu se k němu a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dá mi pusu a já se znova usměji. " Tak koukám, přeci jen z tebe bude dobrovolně taková moje sestřička ošetřovatelka....a já jsem ti vděčný....moc. " natáhnu k jeho tváři ruku a pohladím ho. " Víš, jsi vážně poklad....co já bych si bez tebe počal " poznamenám a dál ho jen tak držím za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To přece budu, kdykoliv to budeš potřebovat, ne?" Usměju se a přitisknu si jeho ruku ještě více k mému obličeji. "A co teprve já bez tebe?" Sehnu se a dám mu pusu. "Máš hlad? Nebo si chceš ještě odpopčinout?" Snažím se zjinstit, co mám teď udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Druhý den strávíš své dopoledne staráním se o sebe, aby jsi byl na schůzku připravený. U snídaně se s Kouem nepotkáte, asi si dává pozor, aby tě nepotkal před vaší schůzkou. Jakmile se hodiny dostanou na třičtvrtě na jedenác, což je tak akorát čas aby jsi to stihl, tak si všimneš, podle jeho chybějících bot, že Kou už odešel. Takže...teď na vás čeká váše nové první setkání. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitiskne si mojí ruku na tvář a já ho pohladím. " Kdepak....nemám hlad...chci být s tebou a vynahradit ti ten včerejšek ." usměji se na něj a ukáži hlavou na místo vedle mě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Opět mě pohladí po tváři. Řekne, že nemá hlad. A taky, že si chce vynahradit ten včerejšek, kdy nám to opravdu moc nevyšlo. "Hm...to jsem zvědavý, čím mi to chceš vynahradit?" Usmívám se a vyzvídám. "Ale kdyby si měl hlad, stačí říct, ano?" Usměju se a potom si lehnu vedle něj a v mžiku se k němu tulím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen tak ho políbím do vlasů a zadívám se na něj zamilovaným pohledem. Já chodím s tak nádherným a hodným klukem....pitomá slova. " Ai-chan.....a co by jsi si ty představoval...jako náhradu z mé strany? " zeptám se jen tak pro zajímavost. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Políbí mě dovlasů a cítím na sobě jeho pohled. Zeptá se mě, jak bych si představoval vynahrazení já. Na okamžik se zamyslím. "Já nevím...já myslím, že bych neptřeboval nějákou náhradu." Usměju se a zase se k němu přitulím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po chvili jen tak, co ležíme, se na něj zase otočím. " Ai-chan..a jaký to bylo vůbec s Kouem...jak to dopadlo? Copak jste celou dobu dělali? " zajímám se aspon trochu, i když se bojím, co řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Otočí se na mě. Zeptá se, jak jsem se včera vlastně měl. Na chvíli se zamyslím a potom se usměju. "No...ylo to fajn. Kyo-kun je moc hodný kluk. Celou dobu jsme se bavili a nakupovali jsme. Hlavně ty dárky. Zajímalo by mě, jak se Ta-chanovi líbil můj dárek." Zamyslím se potom nad dárkem, co jsem dal Ta-chanovi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Překulím se na bok a nespouštím z něj oči, je vidět, že mě to vážně zajímá. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak se zmíní dárkem pro mě, zarazím se. " Tak dárek pro mě...a copak to je...ty..tyjsi tam na mě myslel?" jsem v rozpacích. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Usměju se na něj, pohladím ho a dám mu pusu. "Ale Eita-chan...vždyť já na tebe myslím pořád. Jsem do tebe tak zamilovaný, že ani neumím myslet na nic jiného." Vysvětlím mu a znova ho pohladím. "Mám ti to přinést? A ještě mám dárek pro Norita a dárek, co jsem dostal od Kyo-kuna." |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pohladím ho a už ho nechám odběhnout pro dárky. Sám jsem zvědavý, co to má pro mě,ale ještě víc, co pro Norita. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Donesu jí do ložnice a položím na postel. První vytáhnu plyšového vlka, kterého jsme vybrali s Kyo-kunem pro Norita. "Myslíš, že se bude Noritovi líbit?" Zeptám se ho a usměju se. Posadím se vedle něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro První vytáhne plyšového vlka pro Norita. Vemu ho do rukou, prolížím si ho a usmívám se. " Vypadá opravdu nádherně..myslím, že Noritovi se bude moc libil...bude určitě překvapený." přiznám a vrátím vlka Aillenovi. Nahlížím, jaký dárek asi dostal on od Koua. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "A teď ti ukážu, co jsem dostal od Kyo-kuna." Usměju se a zahrabu v tašce. Vytáhnu tmavě rudý kozdet s černou krajkou po celém povrchu. "Líbí se ti?" Usměju se a podám mu ho, aby se na něj pořádně kouknul. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro I korzet mu vrátím a usmívám se. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jo...už jsem ho zkoušel, přímo v tom krámku. Mám si ho vyzkoušet i pro tebe?" Usměju se svůdně a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vezmu korzet a vstanu z postele. Ještě kousek poodstoupím a lehkým pohybem ze sebe sundám svetřík. Rolnička přitom tiše zazvoní. Začnu si oblíkat korzet. Jakmile ho mám na sobě. Ještě stáhnu a zavážu šněrování a potom přejdu k Eitovi. "Tak co, Eita-chan? Co na to říkáš?" Svůdně se k němu nakloním a potom ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Konečně ho má na sobě a já si ho prohlížím a olíznu se. " Teda...jsi nádherný...nech si ho chvili na sobě....a pojd sem ke mě....chci tě obejmout." Skloní se a políbí mě, při polibku obtočím ruce kolem jeho hrudníku v korzetu a přitáhnu si ho blíž. " Jsi skvělá sestřička..je mi už mnohem lépe. " zašeptám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To jsem moc rád, že se ti ten korzet líbí. Tušil jsem, že by mohl." Usmívám se na něj. Přitáhne si mě k sobě a objímá mě. "To jsem moc rád. Je něco, čím bych ti mohl ulevit ještě více?" Sehnu se a políbím ho znovu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Položím ho na postel a já si lehnu nad něj. " Tak to vypadá, že jste se měli fajn...a co ještě jste dělali...jen nakupovali dárky a nebo i něco jiného...užili jste si tu chvilku spolu?" ptám se a očima lítám po jeho těle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Položí mě na postel a sám je nade mnou. Vidím, jak se dívá na moje tělo. "Jo...byla to celkem sranda...teda až na ten závěr." Usměju se na něj. "Eita-chan...jestli mi chceš sundat ten korzet...tak prosim tě tak, abych ho nemusel celý zase navlíkat, ano?" Políbím ho a zase si lehnu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Znova rukou přejedu po korzetu a povolím šnůrku a potom zkusím svojí rukou zajet pod něj. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro cítím jeho ruku pod korzetem. Usměju se. "Ale...jdeš si hrát?" Pohladím ho po tváři a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukou sjedu na jeho nohy a hladím ho po nohách. " nerozbiji ti dárek..aleopravdu vypadá hezky...a hrát....však jsem řekl, že se budu držet....nebo si můžu hrát?" zadívám se do jeho očí a čekám na odpověd. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nakloním se k němu. "Eita-chan...co kdybych ti řekl, že mám dneska ty kožené tanga a punčochy s podvazky..." Zašeptám mu tiše do ucha a lehce ho do něj kousnu. Hned potom ho však zlehka olíznu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukou ovšem zajedu pod jeho oblečení a kontroluji, zda má opravdu na sobě tanga a podvazky., přitom ho dlouze líbám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukou jedu po tangách po zadku a po nohách na podvazky. Potom zkusím zajet mezi jeho nohy a tu tenoučkou látku od tang dám jen trochu nastranu a dráždím prstem jeho varlata. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Jezdí rukou po tangách. Dá bokem tenkou látku tang a začne prstem dráždit moje varlata. Začnu vzdychat. "Eita-chan...nebude lepší, když...mi sundáš kalhoty?" Zašeptám mezi vzdychy a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitom se tvářím jako bych nic nedělal a jen ho sledoval, jak se rozhodne. Nohou zajedu mezi jeho nohy a kolenem se třu o jeho vnitřní stehna. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zavzdychám ještě o něco více, když mě začne dráždit kolenem. Mezi tím se snažím si stáhnout kalhoty...a to dost neobratně. Ono to ani jinak v mojem stavu nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Na to potom vyndám ruce a dám i koleno pryč a tak může sundat nejen kalhoty. Sleduji ho a usmívám se, hodně si prohlížím ten korzet. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Cítím na sobě jeho pohled, jak bedlivě se dívá na korzet. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Natáhnu k němu ruku a zase přejedu po korzetu, ale nerozvážu šnurku ani no z něj nestrhávám, jako bych si vychutnával ten pohled jeho těla sepnutého tím korzetem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přejede rukou po korzetu, ale nic víc neudělá. Pomalu vstanu a chytnu ho za ruku. Pomůžu mu vstát a spolu odejdeme do druhého pokoje. "Já...asi bude lepší zamknout, co? Pro jistotu...a ty zatím zatáhni závěsy." Usměju se a kývnu směrem k oknům. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Posadím se na postel a pohodlně se opřu. " Tak šup....prostor na to máš..nikdo kromě mě tě neuvidí a nech si záležet...prosím....já ti pak klidně taky splním nějaké přání. " na nějakou hádku či odpolední pitku ani nevzpomenu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začnu se kolem ní svůdně plazit a obtáčet a pomalu si sundávám kalhoty. Jakmile jsou dole, trochu provokativně se začnu rozkrokem otírat o tyč a ještě trochu více se o ní otírám stehny. Začnu si pomalu rozvazovat a povolovat korzet, až se mě nakonec pomalu a zlehka sklouzne. Opět ze žačnu otírat o tyč a tentokrát i hrudníkem. Tyč studí a tak začnu tiše vzdychat. Pomalu si začnu sundávat i punčochy, které následně zůstávají na zemi spolu se zbytkem oblečení. Netrvá dlouho a zbýjí na mě jen tanga a jeden podvazek. Dál se však obtáčím kolem tyče a otírám se o její chladný kovový povrch. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Neruším ho v tancování, jen mu prstem jezdím po zádech a páteři a hned potom po nohách a pažích. " Jsi krásný, Aillene....jak se takto mám udržet?" zakroutím hlavou a hned na to se na něj vrhnu a přitisknu ho k chladné tyči, a dlouhe ho políbím, zatímco kolenem jezdím mezi nohama. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Přitiskne mě zády k tyči a políbí. Kov studí a já se prohýbám, aby se ho moje záda nedotýkaly. Tisknu se však k Eitovi a oplácím mu polibek. "Tak se nedrž..." Zašeptám tiše mezi polibkem a vzdycháním a přitisknu se k němu. Začnu ho líbat na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Postavím se místo tyče a zkusím zastavit své ruce, přesto ho občas pohladím, tak moc silnou vůli v této chvili nemám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pustím jeho ruku ,ale kalhoty pod ní se napínají. Dívám se na něj a zvednutým obočím čekám, zda přistoupí a jak to pojme. Ale moc dlouho čekat nebudu a pak už nebudu tyč, ale strop, co na něj spadne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zvednu se. "Eita-chaaaa~n...ty už se na to těšíš, že?" Usměju se nevinně a trochu ho prvokuju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jak jde nahoru, políbí mě a já jen tiše vzdychnu. " Na takového tanečníka se těším každý večer, co kolem mě tu krouží" přiznám a přitom krotím svůj stále se zrychlujicí dech. Rukama sjedu na jeho zadek a přitisknu si ho na sebe. " A jak to vidí tanečník?" přitom rukou zajedu pod tanga a doleji mezi nohy. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Rukou zajedu do tang, tentokrát zepředu a něžně mu stisknu penis do dlaně. " Jenom peřinu...a nebo i něco víc? " Kolenem mu zase rozrážím nohy od sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dráždím jeho penis než se mu pořádně postaví a jak stojí, začnu ho honit. Prsty si nasliním a hraji si špičkou penisu i tisknu jeho kořen. Kolenem přitom opatrně tlačím na jeho pytlík. " Chceš mě tam hned.....a nebo nejdřív si budeme hrát? " ozve můj trošku perveznější hlásek. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Nejdříve chvíli dráždí můj penis a až potom mi ho začne honit. Vzdychám a moje tělo se lehce propne. Hraje si s mým penisem. Tiše zasténám. Zatlačí kolenem na můj rozkrok a hned na to mi položí otázku. "hrát..." Vydechnu tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro "Vybereš si hračku sám a nebo to necháš na mě?" pokládám dál otázky a začnu ho líbat po těle, hlavně po hrudníku a krku. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Prosím...vyber..." Zašeptám tiše mezi vzdechy, jak mě líbá na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Příjdu hnedka, byl v blízkém šuplíku a začnu s ním kroužit Aillenovi po nohách, zatímco si připravuji gel na lepší připravenost jeho otvoru na tento vibrátor. Potřu vibrátor i okraje otvoru jak v něm tak i okolo a pomalými pohyby do něj začnu vibrátor zasouvat. Přitom vibrátor zapnu na slabý výkon. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Za okamžik je však zpátky. Připravuje si gel a zatím mi jezdí vibrátorem po nohách. Slabě se třesu. Ucítím na sobě chladný gel, jak ho roztírá vně i uvnitř otvoru. Cítím, jak do mě pomalu zasouvá vibrátor a já tiše zasténám a sevřu prostěradlo. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Lehnu si vedle něj a hladím ho a líbám na tělo a přitom do něj zasouvám a vysouvám vibrátor a postupně zvyšuji intenzitu, až je na plný výkon a tak ho do něj zastrčím nadoraz a začnu si hrát s jeho penisem a honit ho. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Stále mě líbá a hladí po těle a já při tom tiše vzdychám, jak se mi to líbí. Hraje si s vibrátorem a já cítím, jak pomalu přidává intenzitu. Čím více přidává tím více já vzdychám. Nakonec ho do mě úplně zarazí a začne si hrát s mým penisem. Teď už zatínám obě ruce do prostěradla celkem pevně. "E-Eita-chan...budu..." Zasténám celkem nahlas a mé tělo se propne. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Jen co je, vypnu a vyndám vibrátor. Natáhnu se vedle něj a hladím ho po tváři. " Libilo....chceš pokračovat. " rukou sjedu na jeho stehno a pohladím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Moje tělo dolehne opět na postel. Eita vypne a vytáhne vibrátor a já dost hlasitě vydýchám předchozí hraní. Lehne si vedle mě a hladí mě. Ptá se mě na pokračování. Nemůžu ani popadnout dech na odpověď. Začne mě hladit po stehně. "Já...jsem...trochu...vyčerpaný...ale můžeme..." Souhlasím nakonec a pořádně se u toho zadýchám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Po pěti minutách se k němu přitulím. Políbím ho a potom klesám polibky níž. Sjedu až k jeho podbřišku a sjedu jazykem na jeho penis. Po chvíli ho strčím do pusy a začnu mu ho kouřit. |
| |
| Tak jo. Na nějakou dobu tuhle jeskyni pozastavuji. Někteřé máte práci s maturitou, jiným enfunguje počítač a tak dále. Znovu to tady obnovím, až po maturitě nejdříve. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Raději si jako vždy nic neplánuju přece jen, jediné co musím udělat je dělat že si nepamatuju vůbec nic, představit si, že ho vidím skutečně poprvé a reagovat podle toho. I když až ho uvidím, nejsem si jistý že to dovedu. Myslím že Kou ano, on určitě chce zapomenout na všechno, co jsem mu udělal... Na snídani si vezmu jenom nějaké ovoce nemám ani hlad. Obléknu si kabát, obuju se a vyrazím k chrámu. Jsem dost nervózní, což mě štve protože já nikdy nejsem nervózní...ale tohle je opravdu důležité.... Zanedlouho dorazím k dlouhým schodům a vydám se nahoru. Teď to nesmíš zbabrat Hizoku, to by bylo naposledy... napomenu se ještě v duchu. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Nohy tě pomalu dovedou k chrámu, kde ti trvá jen chvíli, než si všimneš koua. Stojí na místě, odkud se dá nejlépe pozorovat město. Je k tobě otočený zády a zatím si tě zdá se nevšimnul. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pokusím se vymazat z hlavy všechno co se stalo a představit si, že jsem ho nikdy neviděl, že je to cizí člověk, co náhodou potkávám na svém oblíbeném místě. Pomalu dojdu k němu a nadechnu se. Děj se co děj. "Moc lidí sem nechodí...vlastně kromě mnichů jsem tu potkal opravdu málo lidí," promluvím na něj. Je to zvláštní...ale musím myslet hlavně na něj...aby to bylo zase..alespoň trochu lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zavřu oči a ussměji se, když se na něj otočím a přikývnu hlavou. Pak otevřu oči a začnu na něj zírat...skoro jako poprvé, kdy jsme se viděli...napůl překvapeně napůl zkoumavě. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Docela dobře si ten pocit vybavím a můj výraz je tedy docela dobrým odrazem velkého překvapení. "Tohle je dost divné že?" řeknu první věc co mě napadne. Platí to pro mou situaci z obou stran. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za okamžik se na něj podívám a lehce přikývnu hlavou...na rtech mám přitom drobný úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "No já taky skoro ztratil řeč ale snad to není tak zlé..." pozvednu obočí. Dobře teď můžu napravit všecko špatné co jsem kdy udělal alespoň trochu takže... "Já jsem Hizoku Takamoto a hádám že by nám prospělo si promluvit, co myslíš?" nepřímo mu předložím pozvání. Zase si bude muset vypisovat ruku... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Asi se upíšu..ale to nevadí. "Já jsem Kouyou Shiroyama. Olouvám se, jsem němý." Pak si k sobě tablet zase obrátím, abych mu mohl napsat dál něco, až bude mluvit. jen by jsme se měli bzy někam přesunout, jinak mi umrznou prsty, ale takhle to ejště chvíli vydržím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pojďme někam do tepla, je toho hodně a tady bychom umrzli," řeknu pak a bez rozmýšlení ho vezmu za zápěstí. Pomalu ho vedu dolů od chrámu. Nejspíš bude lepší ho teď vzít do kavárny, nebo restaurace, stejně se blíží čas oběda. Vyberu tedy první na kterou narazíme a která vypadá nějak slušně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro V kavárně si sednu někam dozadu, aby jsme mělo soukromí a nezapomenu se pořádně usmívat. "Nevím kde začít...řekni mi o sobě něco." Napíšu na tablet. Tady mi to jde rychleji, protože je tu teplo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vážně jsem doufal že se najdeme...jsem šťastný, že jsem tě potkal." Znovu a lépe. "A co ty?" zeptám se pak na něj. Hádám že na rozdíl ode mě jeho příběh bude teď trochu jiný, než když jsme se potkali. Přeci jen se pro něj věci změnily víc. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jinak je to všechno. Tedy, ejště napíšu, že jsem taky hrozně moc rád, že jsme ho našel... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Co si dáš k jídlu? Objednám nám," řeknu po chvíli přemýšlení. "Řekni co máš rád? Můžeme pak spolu ještě někam zajít, pokud máš čas," navrhnu. Když budeme hodně spolu můžu ho pak vzít k sobě. Budu ho moct obejmout...snad. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Mohli by jsme zajít do ochodního domu...ne že bych potřeboval něco koupit, ale dá se tam chodit a jetam teplo." Nechám Hizokua aby si to přečetl a mezitím se dám do vybírání jídla...jakmile to udělám, tak zabodnu prst do jídelníčku a ukážu to svému bráškovi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po chvili mě začne líbat a sjíždět, až nakonec mě začne kouřit. Propnu se a zasténám. Rukou okamžitě zajedu rukou na jeho záda a stisknu. Po té rukou jedu co nejníže, a přejíždím mu po noze, a nakonec mu hladím jeho penis. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Objednám sobě i jemu a než nám přinesou jídlo dám se do přemýšlení, jak to udělat aby šel večer se mnou domů a přitom tahle naše podivná hra nebyla narušena. "Dobře, jak chceš. Třeba tam narazíme na něco pěkného, co by se ti mohlo líbit," souhlasím. Najednou mě něco napadne, i když to možná není moc dobrý nápad ale zrovna já nejsem v tomhle moc dobrýá a je to jediné, co mi přišlo na mysl a totiž...opít ho. "Pak si můžeme zajít někam sednout na skleničku," navrhnu ve světle svého nového plánu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "To je možné. Ale s tím pitím nevím, moc alkohol nepiji...i když udělat výjimku někdy nezaškodí, že?" Znovu se lehce usměji a dál se docela rychle do jídla...nemůžupsát, když jím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro V posteli se trochu protáhnu a potom se přitulím k Eitovi trochu více než doteď. Tak krásně se vedle něj spí. A to že je tak blízko je mi opravdu moc příjemné. Jen...nesmím si moc zvykat. Co když se něco stane? Co když nebudeme potom moc být spolu. Bylo by mi moc smutno, kdybych se nebudil vedle něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Spím a ve spánku si přitáhnu Aillena blíž k sobě a rukou ho hladím po zádech. Usmívám se a zád se mi krásný sen. Dokonce ze sna špulím rty, jak se mi něco zdá a nevypadá to, že bych se chtěl sám od sebe probrat. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Když otevřu oči, první co uvidím je Eita. Když si všimnu jeho grimas hned se začnu smát. Snažím se smích tišit, ale tak něják se mi to moc nedaří. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To nic, lásko...jen si tak roztomile spal." Vysvětlím mu a dám mu pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jsem si jistý, že se Kou nechá taky hezky opít, když to bude třeba. A teď to je třeba. Musíme přece ostavit naše shledání. Opít ho nebude tak těžké. Těžké bude držet se na řetězu potom, co to udělám. Jakmile dojím, vyrovnám účet a počkám až dojí i Kou. "Takže chceš jít do obchoďáku? Myslím že tam někde blízko je jeden fajn slušný bar kam můžeme pak zajít oslavovat," navrhnu tedy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tablet prozatím schovám zpátky a vytáhnu ho až bude potřeba. V obchodě to asi použiji jen málo...stejně asi budeme věčně něco zkoušet a prozkoumávat, tkže jednoduchá gestikulace bude snad stačit. Zvednus e od stolu, počkám až to udělá Hizoku, a pak se s ním vydám do obchoďáku. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Hádám, že se teď budeme dorozumívat posunky," zasměju se. Ale myslím že to půjde. I bez myšlenek si rozumíme dobře. "Kam by jsi chtěl jít?" zeptám se ho. To on navrhnul jít sem a já nemám vyjímečně nic, co bych chtěl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když dorazíme, tak na jeho slova přikývnu, a pak ho chytím za ruku, abych ho dovedl do obchodu s elektronikou...mají tady počítače, tablety...ale také foťáky, vlastně všechno možné. Hned vezmu jeden foťák do ruky a začnu si ho prohlížet. ten svůj jsem vyhodil..ted alespoň řekl Naně, ať to udělá, spolu s dalšími věcmi..a teď nevím, myslím, že bude dobře, dkyby to neudělala. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Polechtá mě a hned na to mě políbí. "Když ono to potom už nešlo zastavit." Usměju se a přitulím se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Přitulí se a já ho obejmu, jsem rád s ním a s jeho přítomností. " Neměli bychom vstávat...co je vlastně dneska za den?" jen tak zběžně se informuji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zeptá se co je za den. "Neděle. Poslední volný." Řeknu a školu raději nezmíním, vím jaký je Eita...nemá školu moc v lásce. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zatáhne mě do obchodu s elektronikou a já se musím znovu usmát, když si začne prohlížet foťák. "Měl by sis vybrat nějaký lepší. Koupím ti jakýkoli budeš chtít," ujistím ho. Vím, že tohle mu udělá radost. Alespoň něco pro něj tedy můžu udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Myslím, že i on bude spokojený. Začu si prohlížet foťáky a zkoušet, který z nich bude nejlepší, enž si jeden vyberu. Je sice trochu dražší,a le nevím... Ukážu ho Hizokuovi alehce se usměji. Snad mu to nebude vadit,. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Chceš ještě něco? jen se neboj a vyber si co chceš," pobízím ho. Chci aby měl radost a taky bych mu měl nejspíš dopředu vynahradit to, jak ho opiju...snad jen to...i když myslím, že když už nebude vnímat, nebude mu vadit trocha mazlení...nic ošklivého...jen abych to ještě nějakou dobu vydržel... Oh bože asi jsem se pořád nepoučil... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Znaková řeč je trochu složitější...a s ním ji nebudu muset zase za chvíli potřebovat, i když..naučit bych ho to mohl..jindy. teď stačí, když mu to dostatečně naznačím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vezmi ti ho," řeknu jenom. nemusí ho celou dobu přeci tahat. "Tak kam teď?" zeptám se a už bez ptaní ho chytím za ruku. Když to jednou udělal on, můžu já klidně taky. Stejně mě tak bude moct pohodlněji vést. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když mě chytí za ruku, tak ji stisknu a vydám e do dalšího obchodu, tentokrát s oblečením. Ale myslím, že tady nechám výběr na něj, určitě mi vybere něco, co se ke mně bude hodit a slušet mi. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jsi si jistý? Myslím že by bylo lepší koupit něco pořádného...kvalitního...značkového?" zeptám se ho opatrně. Vím, že on si na to asi nepotrpí, ale já nenakupuju moc rád v obyčejných obchodech i když sem tam tu člověk narazí na něco zajímavého. Ale svého brášku chci hýčkat jen tím nejlepším. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Znovu se na něj zase usměji... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jen ho pevně držím za ruku a čekám, jestli tam tedy půjdeme, nebo jestli bude chtít jít někam jinam. Přeci jen nechci mu svými názory kazit radost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vede mě asi jen tak nazdařbůh, ale mě je to jedno, dokud ho můžu držet za ruku. Nechám ho, ať si vybere, kam chce, protože je to dnes jen na něm. Já ostatně vybral pozdější cíl - bar a do té doby to bude v Kouově režii. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile skončíme tady, tak jdu dál..stále přitom svírám Hizokuovu ruku, aby s emi neztratil. A abych ho cítil. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Ptá se, co budeme dneska dělat a já jen pokrčím rameny. "No...já nevím...copak by si chtěl dělat? Teda já bych chtěl být s tebou." Řeknu své jediné přání a zlehka ho hladím po hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To jako myslíš vážně?" Zeptám se trochu nevěřícně. Když mi však foukne na krk začnu se smát. "Ne Eita-chan...tam ne..." Bráníms e odstrkuju ho od svého krku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Bráním se odstrknuju ho, ale moc se mi to nedaří. Potom mě na něj ještě políbí. Trochu se oklepu, ale to není, že by se mi to nelíbilo. "Eita-chan...to lechtá...nechej toho..." Směju se a snažím se od něj dostat. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Ještě ho chvili lechtám, než přestanu a položím se vedle něj. " Pauza na oddech." zahlásím vesele a sám oddechuji. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Třeba...třeba proto...že mě to lechtá?" Směju se a dál ho bráním. Ale netrápí mě už moc dlouho a sám unavený přestane. Zasměju se a kousek se od něj odsunu. "Ne pauza....konec." Opravím jeho pauzu na slovo, co se mi líbí víc. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pak ho ale pohladím a přikývnu. " Jo, dáme konec.....ted se budeme válet." na to si ho přítáhnu a políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To mě nezajímá...řekl jsme konec." Zasměju se a dál se pro jistotu kryju. Nakonec ale s konec souhlasí a tak se rozvalím v posteli. "Dobře...ale ne moc dlouho..." Zasměju se a kousek se k němu přiblížím. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No...já jen že to je nakažlivé. Takže když tu budu dneska celý den, nebude se mi chtít příště vstávat." Řeknu mu svou teorii. Zčervenám, když mě pohladí po zadku, ale přitisknu se k němu ještě kousek blíže. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Vždyť jsem tu s tebou...a válím se tu v posteli...co by si ještě chtěl?" Usměju se a přejedu mu rukou po hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Zlahka se propnu kdkoliv mi přejede přes zadek,. "No jo...já vím...a poslední dobou něják moc často, co?" Zašeptám tiše, ale tisknu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ale Eita-chan...já vím, že to tak není...a taky vím, jak moc to máš rád..." Ujistím ho že to pochopil přesně naopak než jsem to myslel. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| Do týdne jeskyni ruším, pokud se tady nebude psát. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Netuším. Ale mohl by ses zeptat Ta-chana. Třeba mu zavolat a navrhnout mu to." Přitulím se k němu a obejmu ho. |
| |
| Souhlasně kývnu. " Dobře, tak já mu zavolám." Rukou kolem jeho pasu, druhou lovím svůj mobil. Chytnu ho a vytočím číslo Hizoka Takamoto. Nechám ho zvonit a doufám, že mi to zvedne. Tak doufám, že má na dnešek nějaký plán, protože já žádný nemám....teda radši bych si užíval, ale tak, potřebujeme být spolu, pokud máme spolupracovat. |
| |
| Souhlasí, že zavolá Ta-kunovi. Usměju se a přitulím se k němu. Poslouchám, jak telefon vyzvání a zřejmě stejně jako Eita doufám, že to Ta-kun zvedne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mám trochu problémy chránit před ním své myšlenky, ale pokud k němu něco dolehlo, jsou to jen nesouvislá slova, která ale dávají najevo jak jsem s ním rád. K večeru už mě tohle přestává bavit a tak se rozhodnou navrhnout svůj plán. "Musíš už být unavený. Chceš ještě něco, nebo si půjdeme někam sednout?" zeptám se, ale nemyslím si, že by bylo ještě po tom dni něco, co by mohl chtít teď. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Občas od něj něco zachytím, i dkyžvím, že se hodně snaží, ale nijak nedávám najevo, že to slyším, určitě by to všechno zkazilo. Počkáme s tím. Když se mě pak večer zeptá, co by jsem chtěl dělat dál, tak zae vytáhnu tblet a rychle tam něco napíšu. "Mám docela hlad, a unavený jsem taky tak trochu." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Usadím nás k nízkému stolu s křesly, každý je od ostatních chráněn přepážkami z bambusu, východ směřuje k malému jevišti, kde tančí lidé, zatím jich tu moc není, ale k večeru budou přibývat. Je tu přítmí, ale vypadá to na slušný podnik. Objednám lahev saké a naleju sobě i Kouovi. Pak mu přisunu jídelní lístek, aby si vybral, co je libo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Začnu si pak vybírat nějaké jídlo a výjde mi z toho salát s masem... Pořád lepší, enž ramen, který jím skoro pořád. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Objednám jídlo které si vybral dvakrát, ani neuvažuju o tom, co to vlastně je. "Nee Kou-chan...na naše shledání se přece musíš napít, nekaž mi radost. Čas od času to přece nezaškodí a řekni, jak často se stane že potkáš své dlouho ztracené dvojče nee?" snažím se ho přesvědčit. Kou by mohl pochopit, že mám těžkosti s tím, jak ho dostat domů...protože jinak než takhle to po prvním setkání nejde. Leda že by mi řekl že nemá kam jít, ale to se nestane takže...jinak ho budu muset asi únést násilím nebo co a to by nebyl dobrý nápad. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce přikývnua vezmu do rukou kalíšek se saké...myslím, že jsem ho pil jen jednou, ale to asi teď bude jedno. Trochu si usrknu, než vypiji celý obsah kalíšku...jen se potom zatvářím trochu kysele, protože mi to nijak moc...no, ne že nechutná, ejn nejseem zvyklý. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zanedlouho donesou jídlo, takže mu popřeju dobrou chuť a pustím se do toho, protože sám mám celkem hlad. "Tancuješ rád?" zeptám se ho pak, když dojím a zahledím se na parket, kde pořád lidí přibývá. Jistě hloupá otázka, nemá s kým...ale teď se přeci neznáme...takže je to jedno. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za chvíli donesou jídlo, takže se ukloním, což je místoItadakimasu, a začnu jíst. Dojím tak akorát, abych mohl Hizokuovi odpovědět na jeho otázku, takže zase vytáhnu tablet a položím ho na stůl, abych mohl psát. "Neměl jsem s kým tancovat, ani nevím, jestli mi to jde." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Mám doma i DDR i když tomu se moc nedá říkat tanec..." zamyslím se na chvíli. Ale bylo by to každopádně lepší protože... "Ale určitě tě nenechám na pospas nějaké slečně," usměju se lišácky. No ono to majetnické chování nikdy nezmizí...jen se nesmí přehánět...nesmí... Kdykoli se Kou napije, tak mu pečlivě dolévám a snažím se, aby si to ani neuvědomoval. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "To by mohlo být zajímavé. DDR jsem nikd nezkoušel, doufám, že to není moc těžké." Když dopíšu, tak ještě promluví o té slečně, načež se na nějznovu usměji. Myslím, že už mi saké stoupá do hlavy, ale zase Hizoku pije taky, takže to snad nepřeženu...doufám. A on by mě doufám opít nenechal.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Tak příště to můžeš se mnou zkusit, je to celkem zábavné," ujistím ho. Vypadá to, že už začíná být v náladě, což je dobré. Obrátím do sebe další skleničku a doleju i jemu. Myslím že já nebudu v náladě ještě v době, kdy on bude opilý. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Kde vůbec bydlíš?" zeptá se ho dalšími tahy pera na tabletu..teď už se to dá přečíst hůř, protože se mi trochu třepe ruka.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Oh jak jsem říkal mí rodiče jsou bohatí a já vydělávám dost sám takže je to dost honosná vila," ušklíbnu se a začnu mu barvitě popisovat svůj dům a všechno v něm a pak mluvím o Naně a Miyu a vůbec se starám aby si nevšiml kolik už vypil a jak je na tom hůř a hůř, protože kdyby psal, tak by si to uvědomoval, ale takhle už bude pozdě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile domluví, tak si k soě zase přitáhnu tablet a začnu něco ppsát, ale už se mi docela motá hlava na to,a bych zvládl napsat něco srozumitelného, dkyby vbec šlo psát, protože z toho je opravdu rozsypaný čaj v tuhle chvíli. Nicméně se u toho docela bavím i tak, protože se usmívám... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Bože jak je to těžké...ta touha zase začíná ovládat můj mozek...ale tentokrát ji nesmím nechat vyhrát, nebo ho ztratím...jeho nebo svůj život... Na chvíli zavřu oči a když je otevřu, zase mu doleju sake. Pokusím se přečíst co napsal, ale je to zcela zbytečné, takže se jen zasměju. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když vidím, že po mně hizoku nemůže to, co sjem napsat přečíst, tak se to pokusím napsat znovu, bez bvalného úspěchu. V tomhle stavu mi bohužel nejde moc si chránit myšlenky, takže unikají pryč a Hizoku je může zaregistrovat, jen sjou to blbosti, enbo je toho moc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ne ne ne....nesmím toho zneužívat, nesmím... prosím Kou spi...přece nechceš pít víc? Dostaneš otravu alkoholem... povzdechnu si v duchu. Ale je tak roztomilý... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nadopíšu ani poslední symbol, když sebou prostě paštím o stůl...pravděpodobně jsem usnul ještě dřív než jsem dopadl... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pak se ozve rána, div neposkočím jak sebou Kou praští o stůl a mě se nesmírně uleví. I když to, že je teď tak bezmocný jen vybízí k tomu, abych něco provedl...ale nesmím...slíbil jsem mu něco... Hodím na stůl peníze, zavolám taxy, vezmu ho do náruče a jakmile vůz přijede, naložím ho dovnitř a nechám nás odvézt ke mně. Jakmile jsme na místě, uložím ho do své postele. Jeho pokoj ještě teoreticky neexistuje a netuším jak mu říct, aby tu bydlel, ale mám celou noc na o, abych to vymyslel. Nakloním se nad ním a jemně ho políbím na rty. Nebyl to asi dobrý nápad, protože to ve mně vzbuzuje ještě větší touhu. Políbím ho znovu, o něco vášnivěji, ale pak honem vstanu, přikryju ho a vyletím z pokoje. Jinak bych udělal něco hloupého. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Ráno se probudíš docela brzy, asi v devět, protože ti začne zvonit mobil. Na displeji je Eitovo číslo... |
| |
| Ráno jsem nejdřív trochu zmatený, když zase nemám Koua po svém boku, ale po chvíli mi to dojde a dojde mi taky, co mě probudilo. Najdu bondu, kterou jsem někam odhodil a taky se mi podaří vyndat z ní telefon, který už nějakou dobu zvoní. "Hai, moshi moshi?" ozvu se poněkud ospale. Ani si neuvědomuju kdo volá, ještě jsem se dostatečně neprobral. |
| |
| Zvedne mi to a já zajásám a pohladím Aillena po zádech. " No nazdar ochrapo, ty jsi ještě spal, co? Teda, ještě že ti dělám budíka. ...máš na dnešek nějaký plán, jako já ty, Ai-chan a Kouyou-chan?" ptám se s pohodou v hlase. " No já nevím, tak mě napadlo, že by bylo dobrý se ještě sejít, než to nějak nepůjde....blíží se ta nuda a Ai-chan je až nechutně poctivý..a ty budeš zase v práci...kdo tě pak má uhánět.." hovořím dál do mobilu a čekám na jeho reakci. Nejspíš mě bude chtít ubít po telefonu. |
| |
| Poznám Eitův hlas a jeho nabídka se mi pochopitelně nehodí ani trochu. "Muri desu," odpálkuju ho rovnou bez jakékoli možnosti změnit tenhle fakt. Naprosto nemožné... "Nemám čas," dodám a položím telefon. Hodím ho někam mezi Kouův binec a odeberu se do koupelny, udělat ze sebe člověka. Telefonát se mi okamžitě vypaří z hlavy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vstanu z postele a nějak se mi povede najít koupelnu, kde prostě zapu studenou sprchu a strčím si pod ní hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pil jsi trochu moc viď?" ušklíbnu se. Je to legrační...i když mu tu bolest nepřeju. V první chvíli si ani neuvědomuju, že mi nemůže odpovědět, ale když mi to dojde, uvědomím si, kolik starostí mě s tímhle předstíráním ještě čeká. Vsadím se, že i Koua v tu chvíli musela zasáhnout vlna zoufalství. Nesnáším předstírání, nenávidím, když ho nemůžu obejmout, políbit...hrozně mě to vyčerpává. Ale slíbil jsem to...i když mám už teď pocit, že to nezvládnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak ukážu na vlasy, čímž mu chci naznačit, jestli by mi nepodal ručník, abych se mohl usušit, i dkyž jsem už docela hodně mokrý. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Začnu mu pomalu sušit vlasy. Už nechci hrát tuhle hru..už nechci hrát tuhle hru..už nechci hrát tuhle hru...nechci... zní mi v hlavě. Jakmile mu osuším vlasy, chytím ho najednou okolo pasu a přitisknu blíž k sobě. Ručník mi vypadne z druhé ruky a já ho obejmu i kolem hrudníku. Chci něco říct...chci říct...už nezvládnu dál předstírat...že tě nemiluju...že po tobě netoužím... tě sotva znám...ale copak bych tím všechno nezkazil? Chvíli může cítit jen můj trhaný dech na svém hrdle, než mu jenom opřu čelo o rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechám se obejmou a pak se o něj jemně opřu, alespoň mu můžu takhle dát najevo, že je pro mě důležitý a že ho má rád, i když mu to nemůžu říct přímo, ani v myšlenkách. Ještě ne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "G...gomen ne..." dostanu ze sebe, když se mi konečně podaří ho pustit. "Já jenom...jsem moc rád že jsi tady a...omlouvám se, že jsem tě nezastavil...ale neboj bude to za chvilku dobré," ujistím ho a pokusím se o úsměv. Musím to zvládnout. Jestli to tentokrát pokazím, už mi nikdy neodpustí... "Půjdu se podívat jestli už je snídaně. Pujč si klidně nějaké moje oblečení," řeknu pak a ztratím se tak rychle jak to jen jde, dolů do jídelny. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale říct mu něco takového by mu ublížilo mnohem více, takže to raději neudělám, dokud neuvidím, že to opravdu nezvládá. Jemně se na něj usměji, ještě než odejde a pak se dám do prohledávání jeho skříně, abych si vzal něco jeho na sebe...vytáhnu bílou košili a černé kalhoty... Pak se vydám dolů do jídelny, a udělám to tak, ab to vypadalo, že se tady nevyznám...jen pro případ. každopáděpotřebuji něco na tu bolest....a taky se mi trochu točí hlava. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Když Kou dorazí, snídaně je už na stole. S jeho porcí i prášky na bolest hlavy, které se určitě dnes budou obzvlášť hodit. Snažím se usmívat a nedát na sobě nic znát. Naznačím mu aby si přisednul a dám se do jídla. "Jak se ti líbí můj domov?" zeptám se ho sotva dojím první sousto. Zním trochu divně...ale snad tomu nebude věnovat pozornost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Když se ěm zeptá na svůj dům, tak si uvědomím, ž ejsem si nevzal tablet...takže se kolem sebe trochu nervózně rozhlédnu, jestli tady není nějaký papír, ale když žádný nenajdu, tak si lehce povzdechnu. Pak se na Hizokua lehce usměji a párkrát přikývnu hlavou, abych mu naznačil, že je to tady hezké. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Moment," vyhrknu, rychle přežvýkám další sousto a vyletím nahoru. Tablet tam opravdu najdu na nočním stolku, takže ho hned snesu dolů a dám ho Kouovi. "To je lepší ne?" pousměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se an něj zase vděčně usměji a přikývnu. "Moc se mi tady líbí," napíšu na tabletu. Zajímalo by mě, jak se to vyřeší s mým spaním tady, aby to vypadalo nějak přirozeně... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Nastěhuj se sem, měl bys tu bydlet, jsem tvoje rodina ne?" vypadne pak ze mě. Už moc nepřemýšlím. Chci to mít rychle za sebou a ten pocit mě nutí mluvit tak, že už to nevypadá tak přirozeně. I když já jsem unáhlený vždycky a tehdy jsem se ho taky zeptal velmi brzo, ale on odmítnul. Nedovolím ale aby se celý den, nedejbože noc, potuloval kdo ví kde kvůli naší hře...jakkoli je důležitá... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se na něj podívám značně překvapeně...vůbe nevím, co usdělat... Chvíli přemýšlím, než na tablet něco napíšu. "Opravdu bych mohl? Nevadilo by to?" zeptám se. Ani to taky nezní nijak moc přirozeně. Předtím, dkyž se mě ptal sjem ještě byl s mámou, ale ta tady teď není. A on mi asi stejně nedovolí být někde venku... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jistě..." řeknu trochu zaraženě, ale nakonec, jsem rád, že souhlasil, ušetří mi to spoustu starostí. "Byl bych moc rád," dodám už s úsměvem. Jinak to nejde...asi bych přišel o rozum hned tady a teď kdyby řekl že ne. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Velmi ti děkuji." Takhle to bude nejlepší. I když, Hizokuovi bude za chvíli asi chybět dotýkání...mně to chybí také, ale já to dokáž potlačit..on asi ne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vyber si jaký chceš pokoj," řeknu potichu. Když jsem to říkal naposledy, bylo to jiné, naprosté vítězství...měl jsem ho konečně pro sebe...ale bylo by asi lépe, kdyby se to nikdy nestalo. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dělám to opravdu jako kdybych to dělal poprvé, ale stejně jak předtím, i teď si vyberu ten samý. Možná jindy, jednou, si vyberu větší, ale předpokládám, že později budu stejně věčně spát s Hizokuem, takže tady budu zase jen pracovat, a proto nebudu potřebovat nic většího.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Povzdechnu si, zvednu se a vydám se pomalu za ním. Další den plný přetvářky, musím to zvládnout, pro něj. Nesmím se ho dotknout, políbit ho, nesmím, protože bych tím všechno zkazil. Je to mučivé už teď...jak jen to mám vydržet celou dobu? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tak rád bych se Hizokua nějak dotknul, nějak pořádně, ale vím, že nesmím, bude to pak těžké jak pro mě, tak hlavně pro něj. A já mu ubližovat rozhodně nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Asi nemá čas, co? Nebo říkal něco jiného?" Zeptám se tidě a dám mu pusu na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pohladím ho po vlasech a vzdychnu smutkem. " Tak co budeme dělat? mě se vážně nic dělat nechce." přiznám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "No jo, takový je prostě Hizoku. S ním už asi nic neuděláme." Povzdechnu si a přitisknu se ještě o kousek. Řekne, že se mu nic nechce. "Už zase Eita-chan?" Pošimrám ho na hrudi. "Eita-chan...co kdybychom šli do lunaparku? A mohl bych jít třeba jako tvoje krásná přítelkyně." Zašeptám tiše a znova ho pošimrám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pak ho přeci jen políbím a dám mu pusu na krk. "Pokud budeš moje krásná přitelkyně aspon trochu jako přítel, tak tě beru." zašeptám a dívám se na něj s rozpustilým úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Nech se překvapit, ale věř mi, že mě nikdo nepozná. Klidně se můžeme i vsadit." Usměju se a nabídnu mu sázku. "Ale to už by si musel vstávat." Zašeptám mu tiše do ouška a pohladím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Zašeptá mi do ouška a pohladí. Přitáhnu si ho a přitom ho do ucha kousnu. " a Neměl by jsi to být ty, když se mám připravit na tu proměnu?" zašeptám já, ale i tak si sednu a jen do mě strčit a už vstávám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "A co když mě nikdo nepozná? Co potom?" Ptám se ho a usmívám se. "No...já ze sebe udělám tvou přítelkyni a ty zatím uděláš něco dobrého k jídlu." Usměju se a požduchnu ho ať maže ke kuchyni. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Požduchne do mě a tak se postavím na nohy a neštastně se vydám do kuchyně. "Dobře a copak si bude přát moje přítelkyně?" zeptám se u dveří a upravím si trenky, aby mě nedřeli. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Dobře. S tím souhlasím, to je fér." Přikývnu a usměju se. Chce vědět, co bych si přál na snídani. "No, co třeba toastový chleba s arašídovou pomazánkou a marmeládou a k tomu nějáký moc dobrý čajíček?" Usměju se a potom vstanu i já, abych se převlékl. ale zatím jen ustelu. Když po 20-ti minutách vylezu, mám na sobě tartanovo-růžovou sukni, černou bundičku s bílou kožešikou kolem kapuce a černé podkolenka s růžovýma mašličkama u lemu. Na hlavě mám dva copánky zase s ašlema, náušnice, nějáké šperky a namalovaný jsem taky jako holka. "Ach...snídaně..to je tak milé." Řeknu vesele a hned si sednu ke stole a pustím se do snídaně. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Dám vařit vodu na čaj a připravím hrníčky, talíře a taky nějakou oblohu na talířky k těm toustům. Zaleji čaj a vyndám teplé tousty, když vejde. Usměji se a hned ho nechám, aby jedl. " Tak dobrou chut...a opravdu ti to moc sluší " přiznám a sám se posadím naproti němu, abych no nohou pod stolem obtěžoval a zajížděl mu pod sukni. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Eita mi pochválí obleček a jen co si sedne ke stolu naproti mě, jeho noha zajede pod mojí sukni. "Děkuji." Usměju se a poděkuju za jeho lichotku. Potom stále ještě s úsměvem odstrčím jeho nohu a přitisknu kolena k sobě, abych se v klidu najedl. "Dobrou chuť, Eita-chan." Popřeju mu s úsměvem a zakousknu se do toastu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Sám si vemu toust a pustím se do jídla, jen co si ho namažu marmeládou. " Tak na ruské kolo..a nebojíš se, že ti to zvednesukni?" provokuji ho při jídle. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Začne mě provokovat, že by mi ruské kolo mohlo nadzvednout sukni. Jen nad tím mávnu rukou. "Teda...ty v to snad i soufáš, co?" Usměju se a nenechám se vyvést z míry. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Teda...ty si něják fandíš. Myslíš, že mě dostaneš tak jednoduše? Ale ještě jedno pravidlo...když budeš podvádět a řekneš někomu, že jsem kluk, nebo jen naznačíš...prohrál jsi ty." Ukážu na něj a znovu se zasměju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Já myslím, že Ai-chan bude stačit. Kdyžtak mi můžeš říkat i Aila." Usměju se na něj a vstanu, abych uklidil po snídani. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Potom ho obejmu a dám mu pusu do vlasů. " Jen se obléknu a můžeme jít." řeknu a jdu se obléknout na ven, abych tu nechodil jen v trenkách. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Dobře. Počkám." Zasměju se a nechám ho odejít. "Jo, vem mi z pokoje ještě kabelku zlato. Nechala jsem jí na posteli." Zavolám na něj téměř dívčím hláskem. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Obléknu se a jak jsem oblečený vemu jeho kabelku a já s batohem na zádech vyrazím za ním. Podám mu kabelku a sám se začnu obouvat do svého tyického obutí a to jsou tenisky se speciálním sešiváním podle sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Podá mi kabelku. Nakloním se k němu a dám mu pusu na tvář. "Děkuji." Potom se postavím a zapnu si bundu. "Tak co? Připraven na výlet?" Usměju se a mám ruku na klice. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Potom pokračuji dolů a před vchodem ho chytnu za ruku a držím ho tak, pokračujeme společně k loretě. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Jen ve snu, drahoušku." Zasměju se a nechám se vést k lunaparku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Potom ho obejmu ap okračujeme. " Tak na co půjdeme jako první:" zeptám se a zkouším mu zajet rukou pod sukni. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Usměju se na něj a pohladím ho po tváři. Zeptá se kam první. "Co strašidelný hrad?" Zeptám se a usměju se. "A Eita-chan...nezajížděj mi pod sukni. Jsou tu i malé děti." Podívámse na něj trochu škaredě, ale potom se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Pak zamířím k strašidelnému hradu a koupím lístky. Obejmu Aillena kolem pasu a spolu s ním jako jeho či její velký ochránce vstoupíme do atrakce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To sice ne...ale ani nebude co vidět." Usměju se na něj a cvrnknu mu do nosu. Potom zamířím k vozíku a jakmile se usadí i Eita lehce se na něj anatisknu a vozík se rozjede. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Než dojedeme nakonec, dostanu se pod sukni. a dokonce se mi povede dostat skoro i pod spodničku, ale dál se nedostanu a vždy se musím stáhnout kvůli ostatním lidem. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Všude je tma a tak má dost prostoru pro svou oblíbenou činnost. Snažím se trochu bránit a odhánět jeho ruce. Ale je fakt, že je hrad trochu nudný a tak se přestanu dívat na příšery a více se věnuju odhánění Eity. Vyjedeme ven a on toho musí nechat. "Tak kam půjdeme teď?" Zeptám se ho s úsměvem a sundám jeho ruku ze svého zadku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vyjdeme ven a tam mi dokonce sundá ruku z jeho zadku, zatvářím se napůl uraženě. Pak se jen podívám a usměji se. " No ted půjdeme na ruské kolo, co ty na to?" zeptám se ho a jak tam míříme, vidím před sebou jednoho našeho společného spolužáka a tak mu na pozdrav zamávám. Zahlídne nás a zamíří k nám. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Trochu nejistě přikývnu. Ale potom uvidím jednoho spolužáka, jak jde k nám. Zblednu a potom se otočím na eitu. "Mám hlad. Skočím nám pro něco, ano?" Usměju se na něj a rychle odejdu. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Stojí se mnou dost dlouho a tak se loučíme a já vidím, jak se vrací a schválně na něj zamávám, aby musel reagovat a spolužák si ho musel všimnout. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Vypadá to, že už se loučí a tak se rozhodnu se i s jídlem už vrátit. Ale Eita na mě zamává a tak si mě všimne i spolužák a ještě chvíli zůstane. Nevím, co dělat a tak se rozhlížím kolem sebe. Všimnu si stánku, kde prodávají tradiční festivalové masky. Jednu si koupím a dám si jí na tvář. Potom se vrátím k těm dvěma. "Konnichiwa." Řeknu dívčím hláskem a ukloním se. Potom podám Eitovi jeho pití a párek v rohlíku. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro D9vám se na něj a směji se. " To budeš pokaždé mít masku?" divím se a pohladím ho po paruce. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To ne...jen když to budeš zkoušet na mě takhle." Vypláznu na něj jazyk a dám si masku bokem, abych se mohl zakousnout do párku. Přitom se ušpiním horčicí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro On sám si ho taky sní a ušpiní se. Přitáhnu si ho a kůži mu očistím jazykem. " A to oblečení musí pod vodu." řeknu a pak ho jemně chytnu za ruku a táhnu za toaletu veřejnou. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To možná že tu byl...ale kdo ví, jestli si na sebe neupozorňoval." Řeknu tiše a znova na něj vypláznu jazyk. Začne mi čistit moje skvrny od horčice. Ty co mám na kůži mi olízne a potom mě táhne na záchod, že to očistí. "Dobře...ale ne že se o něco pokusíš. Jen očistit." Řeknu přísně. Přece jen...tohle je hra a sázka, takové věci se u toho nedělají. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Vejdeme na pánský záchod a začnu mu čistit šaty. Přitom na nás často chlapy koukají a taky někteří se chtějí dotknout té krásné holky, ale já každého odháním jen dost přísným pohledem. Dívat ano, ale šahat ne. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "To si jen myslíš." Řeknu tiše a následuju ho na záchod. Vejdeme dovnitř a on mě opravdu začne čistit, zatímco odhání pohledem všechny kolem. Příjde mi to strašně zvláštní. Ještě nikdy jsem se na pánském záchodě necítil tak nesvůj. Sklopím hlavu a zčervenám. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Po jednom chlapovi vyjedu, ale vím, že ted se prát není dobrý nápad a tak zase přestanu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Slyším, co někteří říkají a tak se k Eitovi přitulím a zčervenám. Potom ho zatahám za ruku, abychom už šli někam jinam. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro pak pomalu vyrazíme dál a držím si ho jako poklad. Naštěstí už žádné spolužáky nevidím, protože ted bych po nich nejspíše vyjel. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Dokonce se vm daří se vyhýbat sami sobě i v práci. Ken je z toho sice trochu zmatený, ale raději se k tomu nevyjadřuje. Také Miyu a psiska vyadají, ž se spolu naučili tak nějak žít. Akuma na ni už neskáče a nesaží se ji ulovit (Teshi to nedělal nikdy) a Miyu je nechává na pokoji, ani po nich neprská, když jsou blízko. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mám ale pocit, že to už dlouho nezvládnu. Navíc opravdu jsem z toho unavený, moje tělo, ale hlavně mysl... Potřebuju ho...a jestli se brzy něco nezmění, bude tohle všechno na nic...i když to nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zatím to jde, ale nevím jak dlouho to ještě půjde. Hodně času tráím zařizováním pokoje, ve studiu, nebo prací na fotkách doma. Vím, že už se v tm zlepšuji a Ken je díky tomu spokojený, takže mu ačínám dělat takového mírně oficiálího asistenta. I ak mě ale trápí to s Hizokuem...douám, že se z toho bry dostaneme, oba... Navíc mi chybí s ním mluvit. Dneska je neděle, takže ráno zůstanu u sebe v posteli....pomalu si zvykám být trochu líný, i když to ještě ení ak hrozné, jak by mohlo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vezmu si zatím do klína Miyu, která spokojeně vrní, když ji hladím. Skoro nic nesním, protože jsem tak na nervy, jako hodně dlouho ne, když se musím tolik omezovat. Jsem někdo, kdo se moc nerad omezuje, kdo na to není vůbec zvyklý. A taky nevím jak dlouho to ještě zvládnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce na Hizokua místo pozdravu kývnu a pak si sednu na židli a dám se do jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je vidět, že do své snídaně jsem jen tak rýpnul a teď už jen piju kávu, abych se probral. Kupodivu mlčím, ale v poslední době to u mě není tak vzácné. Mermomocí se snažím neudělat chybu. Navíc nesmíme používat telepatii, což mi taky dělá problém, a tak by se Kou ani nemohl v klidu nasnídat, kdyby mi měl odepisovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak se na Hizokua adívám a uvědomím si, že jsem si neval tablet... Proto zaimprovizuju. Rukama naznačím dvě otevírající a zavírající se tlamy a ak ukážu na dveře. tím se ho chci zeptat, jestli by se mnou nezašel vyvenčit Akumu s Tenshim. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jen jdi," přikývnu a znovu se zahledím do novin. Bude lepší, když ho chvíli nebudu mít na očích. Opravdu už mám abstinenční příznaky. Možná se budu muset jít vyřádit alespoň někam do klubu nebo za nějakou modelkou z agentury, i když vím, že to pomůže ani ne na den. Koua mi nemůže nikdo nahradit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Tenshi mi poskakovat nebude, takže ho po chvíli pustím, ale Akumu nechám pořád na odítku, protože je to třeštidlo a mohl by mi utéct. Vrátím se asi za půl hodinky, nechám Nanu umýt je a pak s nimi zajdu do obýváku, kde si s nimi začnu na koberci hrát, aby se ještě vyřádili..tedy alespoň Akuma. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Vím, že jestli to tak půjde dál velmi brzy začnu ztrácet kontrolu. Velmi brzy. Abych měl výmluvu, že jsem šel ven, zajdu koupit pár věcí. Když se vrátím, Kou si hraje se štěňaty v obýváku. Vší mocí se přesvědčuju, abych se mu dnes raději vyhýbal, vím, že je to to nejlepší, co můžu udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Promiň, trochu mě bolí hlava, půjdu si lehnout," odvrátím se od něj, přemáhajíc touhu popadnout ho a políbit. Pak hodím tašku s věcmi na stůl a vydám se do svého pokoje. Třeba alespoň udělám nějaký návrh a trochu se uklidním. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vezmu tedy Akumu za obojek a zase se s ním vrátím do obýváku, i když teď už si s nii dál nehraji, jen je hladím a mazlím se. Když nemůžu s Hizokuem...tak alespoň s nimi. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Vylezeš odtud teprve večer a najdš Koua spícího na zemi, s vyčerpanými štěňaty přitulenými k němu, je pře něj přetáhnutá deka, aby se nenachladil..to asi udělala Nana, chudák, nemá dost síly, aby ho někam odnesla a teb nechtěla rušit... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Normálně bych Koua vzal do náruče a odnesl, ale mám strach mu být tak blízko, vím, že bych se neudržel. Proto se k němu skloním a zatřesu s ním. "Tady nespi Kou, jdi si lehnout do pokoje, nachladíš se," řeknu dost nahlas, aby ho to probralo. Pak se zvednu abych se šel najíst, ale ještě se chci ujistit, že opravdu půjde. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Ještě ne..." řeknu v myšlenkách, aniž bych si uvědomoval, že by to nemuselo být dobré. ale prostě jsem je hodně rozespalý a unavený. Znovu se zachumlám do deky a stočím do klubíčka, abych mohl spát dál. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jdi Kou, hned," zasyčím, ne moc nahlas, ale dost výhružně. Protože vím, že jestli nepůjde, asi ho znásilním rovnou tady, uprostřed obýváku, služebnictvo, neslužebnictvo. Už to nemůžu vydržet... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Nechci," zvu se. Pořád ještě si pllně neuvědomuji, co dělám, že s ním mluvím takhle, i když bych neměl... A že by to nemuselo dopadnout nejlépe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale místo toh, abych se vzdaloval, se k němu víc nakláním. Pak se ale honem zvednu aodejdu do kuchyně. Jen řeknu naně, ať ho probere a pošle do jeho pokoje, protože já sám se k němu opravdu nesmím přiblížit...obzvlášť ne, když jsem po takové době ticha mohl zase slyšet jeho myšlenky... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Najím se a pak s ezase vydám do svého pokoje, kde se sice chvíli snažím pracovat, ale nedovedu se na to sousstředit, takže za chvíli to vzdám a lehnu si do postele, byť ani usnout nemůžu, ale opravdu nechci nikam chodit, kdyby se Kou probral a já ho měl potkat...bude to takhle ale pořád? Přece se nemůžu pořád schovávat... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro vím že nesmím, ale nemůžu si pomoct...potřebuji ho...hodně. A tohle ničí mně i jeho. Zvednu se z postele a odejdu se obléct do lušnějšího oblečení...tedy do úplého černého nátělníku, na který si obléknu nezapnutou košili, a černé kalhoty. Pak si udělám lehký makeup a odejdu z pokoje. Zastavím se před tím Hizokuovým a zaklepu na dveře..doufám, že je u sebe... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale nemůžu všechnu svou snahu jen tak zahodit... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pokud nepůjde ani tohle..no netuím jak se dostat dovnitř, ale snad nemá zamčeno... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zajedu rukou k rozkroku, kde ucítím jasnou reakci těla na pouhé tyhle myšlenky...už jsem na tom opravdu hodně zle...takže mu logicky nemůžu otevřít...ani náhodou. Zavřu oči a snažím se prosby svého těla ignorovat. Alespoň než Kou zmizí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Sáhu po klice a zkusím otevřít...opravdu doufám, že nezamknul. Dveře se otevřou, což znamená, že to neudělal, takže vejdu dovnitř a hned zavřu dveře, aniž bych se po Hizokuovi vůbec podíval... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jdi pryč Kou. Není mi dobře. Na nic se neptej a prostě jdi," přikážu mu nesmlouvavě. Prosím...nechci aby se to teď všechno pokazilo. Vydržel jsem to tak dlouho...ale teď už nemůžu... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Vylezu tedy na postel a zezadu ho obejmu ak, abych si mohl opřít čelo o jeho rameno. Ani nevím, jestli na něj můžu promluvit...nebo to prostě nechám jít... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po chvíli jeho ruce pustím a začnu ho osahávat, opravdu to není hlazení, an to to není dost něžné. Vyhrnu mu tričko a dotýkám se ho stejně hladově jako ho líbám. Teď už je mi to všechno jedno...už nemůžu...už se nedokážu ovládat...chci ho... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale já nejsem proti, ani mé tělo není. Kdybych měl funkční hlasivky, tak bych vzdychal blahem...takhle může hizoku alespoň cítit nepřeberné množství myšlenek, které jsou téměř o tom samém, jak pln vzduch okolo... Rukama se ho začnu taky dotýkat...pořád ještě docela nezkušeně, ale rozhodně ne chladně...chci ho, sice asi ne tak moc, jako on mě, ale pořád hodně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A jeho souhlas jen povzbuzuje to dravé zvíře ve mně. Po chvíli přejdu polibky k jeho krku, ale střídavě ho taky koušu a rozhodně se u toho moc nekrotím, protože mu na hrdle po mých zubech zůstávají nepěkné fialové skvrny. Tisknu si přitom jeho boky ke svým, a k tomu jimi ještě mírně pohybuju, takže může cítit, jak moc jsem vzrušený. Políbím ho několikrát i na hruď, přičemž ho kousnu párkrát do každé bradavky, aniž bych se staral, že to opravdu přeháním a na mých rtech ulpívá Kouova krev. Dostanu se k okraji jeho kalhot, kterých se hned začnu zbavovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechávám ho dělat s co chce, s mým tělem, a přitom se ho dotýkám jak jen to jde. Když se začne zbavovat mýchkahot, tak mu v tom pomůžu. Moc ho chci, on asi ani neví ajk moc ho chci. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Momentálně mi vůbec nejde o jeho dobro, takže si hned rozepnu kalhoty, sáhnu pro lubrikant, který nanesu jak na svůj penis tak okolo Kouva otvoru. Nepředpokládám, že by byl dostatečně připravený, ale je mi to úplně jedno, byť ho to nepochybně bude bolet. Opravdu teď ale nepřemýšlím. Prudce do něj vniknu a začnu se rychle pohybovat. Z úst mi přitom unikají těžké tiché vzdechy plné chtíče. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizoku se pohybuje hodně prudce, takže ani nemusím nic dělat...jen ho držet a trochu si to usnadňovat...což taky není jednoduché. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Konečně vyvrcholím, ale nevypadá to, že by mi to stačilo, protože Kouovi ani nedám čas se vzpamatovat, obrátím ho jen na břicho a nadzvednu, abych do něj mohl vniknout znovu, stejně prudce. Jednou rukou si ho stále držím, druhou ho osahávám kam jen dosáhnu, sem tam ho políbím, nebo kousnu. Mám velmi málo času na to, vynahradit si tu dlouho dobu, kdy jsem nemohl nic...skoro to vypadá, jako bych se za to chtěl svou bezohledností Kouovi mstít. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zrovna teď se mi to ale všechno lbí i když to trochu bolí, vzrušení je pořád ještě o mnoho větší... Vím, že se pak nejspíš nějakou chvíli nepostavím...ani neposadím, ale nevadí mi to... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zase ho chytím za boky abych mohl lépe proniknout do jeho těla a po chvíli znovu vyvrcholím. Očividně mi to ale ani teď není dost. Znovu si ho k sobě otočím a začnu ho líbat. Po chvíli ho nehezky narazím na pelest postele, rozpojím naše rty a donutím ho vzít můj penis do úst, přičemž začnu pohybovat pánví skoro tak rychle jako před chvílí, což určitě není nic příjemného. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nestačí mu to ale a za malý okamžik mám v ústech jeho penis. Nemám čas cokoliv udělat, protože Hizoku stejně dělá všechno sám...tohle mi ale není moc příjemné. Přesto je to tak vzrušující že o malou chvli později znovu vyvrcholím, a to jsem se svého penisu ani nedotkl... I ak mám dojem, že tohle nebude naposledy... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Budu to s ním dělat dokud neomdlí...nevinná růže zlomená v mých rukou. Nemilosrdně ho shodím z postele. Hlavou mi probleskne vzpomínka na to, jak jsem jednou jedinkrát sevřel jeho štíhlé hrdlo...málem ho zabil...ale mám alespoň dost soudnosti, abych tohle neudělal. Vytáhnu ho na čtyři, abych do něj mohl znovu vniknout, ale znovu ho pak chytím za vlasy a hrubě přitisknu jeho tvář k podlaze. Chci mu dát jasně najevo, že je můj...jenom můj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nijak nerotestuji, zatím mě to ještě vzrušuje, a hodně...což mé tělo hned potvrdí tím že znovu vyvrcholím... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Už ani nevím po kolikáté do něj vniknu, pohybuju se ale stále stejně prudce jako předtím. Narazím Koua na zeď pokaždé, když přirazím, nijak jemně. Ale o to mi taky jde. Budu si s ním dělat co chci... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Teď už pomalu začíá převažovat bolest nad slastí...navíc začínám být unaený. Nejsem na něco takového zvyklý. Opravdu si myslím, že po tomhle se nějakou chvíli ani nehnu... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ještě několikrát Koua nehezky narazím na zeď, než z něj svůj penis zase vyndám, srazím ho na zem a přejdu k oknu, otevřu ho a zvednu Koua tentokrát hrubě za vlasy. Opřu ho lokty o parapet a znovu do něj vniknu, abych dokončil, co jsem začal. Lituju teď, že nemůže křičet. "Co myslíš, měl bych někoho zavolat, třeba Nanu, aby viděla, jak to dělám svému bratříčkovi a jak si to jako malá děvka užíváš?" zašeptám Kouovi do ucha, poprvé od chvíle, kdy jsem tohle začal. Můj hlas a má slova jsou stejně krutá jako mé chování a je jasné, že ta část, ta chtivá a temná, kterou jsem v sobě doteď kvůli Kouovi potlačoval, mě zcela ovládá a mstí se za to, co jsem si musel protrpět. Je totiž mou nedílnou součástí a tohle je jasný důkaz toho, že když se budu snažit být hodný, bude to pak jen ještě horší. Mnohem horší. A nejhorší je, že si vůbec neuvědomuju co dělám, nebo spíše následky. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Hizoku mě pk znovu shodí na zem, vytáhne za vlasy a opře o parapet. Pak do mě vnikne znovu a ještě tak nehezky promluví... Ne, jeho slova mi nevadí, ale ta boles...únava, už je to nesnesitelné... Jen se na něj podívám, než se mi na okamžik zatmí před očima a tělo mě přestane poslouchat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Moc toho nevydržíš bratříčku," zašeptám mu do ucha. Položím ho na zem, protože sám už se neudrží. Očividně je mi jeho stav ukradený, protože mu znovu roztáhnu nohy a pokračuju v uspokojování sebe sama. Kou pořád vnímá, je mi jedno, že už ani neustojí na vlastních nohou. Sám jsem sice taky už celkem unavený, ale ještě stále vzrušený. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zůstanu proto jen tak, bezvládně, ůežet na zemi, zatímco se Hizoku vzruuje na mém těle... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Od teď se už nebudu držet zpátky, kdepak...vezmu si ho kdykoli budu chtít. Položím foťák na stolek a pak si dám rychlou sprchu, než se natáhnu na postel, abych si po té námaze odpočinul a po chvíli se mi podaří spokojeně usnout. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Neuvolní pouta a nechá mě na zemi, a já se odtud sám nezvednu, takže zůstanu na zemi, i když sevrátí a lehne si do postele. Za chvíli únavou usnu, ale vím, že se moc neprospím.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ztuhnu a hruď se mi sevře hrůzou. Ano, to, co jsem mu provedl, to byly moje temné touhy. Nikdy jsem mu nechtěl ublížit, proto jsem se snažil začít všechno znovu, ale moje potlačené touhy mě nakonec přemohly...a já Kouovy dokázal, jak moc jsem špatný... Zatmí se mi před očima. Vím, že naše hra skončila...všechno to bylo k ničemu...k ničemu. Rychle seskočím z postele, kde Kou opravdu leží tak jak jsem ho nechal. Odemknu mu pouta, uvolním i jeho penis a odnesu ho do koupelny abych ho umyl a ošetřil mu odřeniny. S podlitinami asi nic moc neudělám, ty se musí zahojit samy, jen budou nějakou dobu dost bolet. Potom ho položím do postele a přitisknu k sobě. Bude mě teď určitě nenávidět...a právem...nikdy se nezměním. Vždycky budu uvnitř krutý bastard toužící ho vlastníma rukama zničit... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile to udělám tak se dívám Hizokuovi rovnou do tváře. Takže se o mě přeci jen postral, ikdyž mu to chvíli trvalo. Na chvíli zavřu ještě oči, než se dotknu jeho obličeje lehce se třesoucí rukou...jsem ještě hodně unavený na to, aby se mi netřásly prsty.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nedokážu promluvit, protože jsem Kouovi dokázal, jak jsem ve skutečnosti krutý. Když mu řeknu, že ho miluju, bude mi to stále věřit? Tohle byl znovu ten Hizoku, který by ho raději zabil, než aby ho měli i jiní lidé. A byť jsem teď zase při smyslech vím, že i kdyby teď chtěl odejít, protože by si uvědomil svou chybu, když chtěl zůstat se mnou, nenechal bych ho... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro evím co mu říct...ak dlouho jsme spolu enmluvili, že netuším co dělat.. "...mám tě rád..." řeknu po chvíli tiše. nevím, jestli nedělám chybu, když mu to řeknu, ale musím... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Moje láska k tobě mě zabíjí...a zabíjí i tebe," řeknu po chvíli. Asi je to opravdu příliš zvrhlé, příliš nenormální, nepřirozené...asi opravdu nemůžeme být šťastně spolu. Ničí mě, když je se mnou, protože mu ubližuju, ale zabilo by mě, kdybych o něj přišel... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Opravdu, nikdy by to jinak nešlo...vbec ne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jenže je zbytečné to říkat...nechci, ale... "...a přitom tě chci zabít...protože tě až příliš miluju...až příliš pro jednoho člověka," dodám, byť ho to nejspíš vyděsí. Opravdu, miluju ho tak nesnesiltelně moc, že si přeju ukončit jeho život, aby byl jen můj, aby patřil mně a nikdy už nepromluvil...nikdy se nepohnul...jsem zrůda... "Promiň mi to Kou...chtěl jsme začít znovu...ale já se nezměním..." řeknu nakonec. Dokonce teď ani nedokážu myslet na to, abych si kvůli němu vzal život...nedovedu to, chci být s ním...a přitom to bolí...nás oba... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Rád bych, aby jsme kvůli tomu tolik...netrpěli..ale nevím, jak to udělat...tohle nás ale ničí nejméně," promluvím dlouze. Když budeme spolu, bude to pořád leší, než kdyby jsme se už nikdy neměli vidět... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jemně Koua políbím, opravdu velmi něžně, moje horké slzy stékají i na jeho tvář. Chci aby věděl, že mu nechci ublížit...že ho opravdu miluju...a všechno co dělám dělám jen z lásky k němu...byť se za to často nenávidím. "Já tě nikdy neopustím...a nemůžu tě nechat jít...to se nezměnilo..." řeknu pak tiše. Je ale jen otázka času, kdy to Koua zase začne ničit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Je sice otázka, jak dlouho mu to vydrží, ale teď na tom nesejde. Zase si ho přitisknu k sobě. Jsem vlastně celkem rád, že ta hra je u konce. Možná mi přeci jen něco dala... Nechci teď přemýšlet jak zlé by to mohlo v budoucnu být...chci prostě být s ním. "Omlouvám se..." řeknu ještě, byť omluva nestačí, abych odčinil, co jsem mu provedl...zdaleka ne... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je to krásné. Zůstanu takhle tedy s ním ajen na jeho slova přikývnu, ale nic neřeknu. Nevím ani co bych měl říct, ale snad to teď bude zase chvíli lepší...vlastně doufám, aby už to nikdy nebylo zlé, ale vím, že takhle to nepůjde. Ale budu i tak rád, za každou ehzkou chvíli s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Trvá jen chvíli, než se ozve nové zaklepání na dveře... |
| |
| Jeskyně se do neurčitého data napůl zastavuje. Důvod: někteří dělají maturu, jiné jsou nemocní, nebo mají jiné důvody, jako moc práce. Hlavně tedy ta matura a příprava. (Napůl pozastavena znamená, že se tady občas, snad, něco napíše, ale ne nějak aktivně, asi. |
| |
| Doba se pomalu přetáhne do února, sníh začne tát, ze země začnou vyrůstat prvný výrustky trávy, a vše ožívá, i když na to ještě není čas, ale posledních pár let zimy nebyly ani dlouhé, ani tuhé. Během té doby jste se tak nějak domluvili (někteří donutili prošení a mrkáním ty, kdo nechtěli), že se sejdete s tím, že by jste mohli konečně udělat něco s tou kapelou... I když to pořád není stoprocentně jisté. Je ráno dne, kdy se máte sejít...slunce vniká do vašich ložnic, svítí vám na postel a příjemně hřeje na tvářích... Dnešek bude asi opravdu hezký. |
| |
| Ráno mě probere sluníčko, které mi zahřívá odkopané nohy. Jen co se vzbudím, vzpomenu si na dnešní sraz s klukama a hned mám dobrou náladu. Vstanu a jen v županu si dojdu udělat snídani. Vezmu si jí ke stolu, kde jí jím a koukám se na hřbitov. Myslím že za chvíli bude čas přihlásit se zase ke své oblíbené dobrovolné činosti. Ale pro dnešek hřbitov počká. Usměju se, jak mě ten pohled vždycky dobře naladí. Uklidím nádobí do myčky kterou zapnu a potom se odejdu do koupelny osprchovat a provést ranní hygienu. Ve sprše si dokonce zpívám, jak mám dobrou náladu. Zase vylezu v županu a dojdu ke skříni abych si vybral správné oblečení na dnešek. Nakonec si vyberu kalhoty se šňůrkama po boku nohavic a po celých nohavicích mají rudobílé nápisy. Na to sukni ze stejného materiálu. Vlastně je to takový pěkný komplet. A k tomu řerný svetr, který ma na některých místech schválně udělané oka. Potom už se jen domaluju, učešu a ozdobím nějákým tím stříbrem, než si obleču slušivý kratší černý kabátek, který nechám rozepnutý a kolem krku si uvážu černočervený šátek. Hodím si přes rameno tašku, obuju se, zamknu a potom vyrazím na metro abych zašel vyzvednout Eitu. Po cestě mu ještě telefonuju, aby věděl, že jsem na cestě nebo se konečně vzbudil. |
| |
| Ráno mě probudí slunce a tak se zamračím a otočím se zády k němu, takže mi hřeje záda. Ne...já nevstávám...ani za nic....vypadni...zalez...hnusný slunce. a odmítám se hnout z postele. Otevřou se dveře od mého pokoje a do postele mi skočí můj malý bráška Norito a začne mě sám budit a chce si hrát. Zabručím a strhnu ho ze sebe. Pak se posadím a pocuchám mu vlasy. Víc nestíhám, táhne mě z postele na do jeho pokoje. Jdu za ním a tak zívaje a mžouraje na jeho hračky si s ním hraji, dokud mě matka neosvobodí s tím, že se máme jít najíst. Hodím do sebe snídani. Během snídaně mi zavolá Aillen. " Jo, už vstávám...no jasně..jsem na cestě..sejdeme se u hřiště." a obléknu se., upravím se a vyrazím na sraz s klukama. Pak počkám na Aillena na smluveném místě. Na sobě mám kalhoty s přezkami, spínáky a různým šněrováním, taky s přívěšky na řetězu v podobě různých křížů. Teplou budnu bez kapuci, pod bundou je mikina tmavě modré barvy s bílou lebkou na zádech. Na rukách mám své rukavice bez prstů, náladu nemám nijak dobrou, ale to bude tím vstáváním. |
| |
| Tuhle noc jsem spal u sebe, protože Hizoku měl včera náročný den, takže jsem ho nechtěl při spánku rušit. Probudí mě sluneční paprsky dopadající mi na obličej a...chvíli se ještě válím v posteli, než vstanu a odejdu se umýt, učesat si pořádně vlasy a nalíčit se jemně jak mám ve zvyku. Pak se zajdu obléct...vezmu na sebe černé úplé triko, na něj obleču tenký kratší kabátek červené barvy se zapínáním na boku, takže to vypadá lehce čínsky, i když je to opřezkované černými pásky a má to na sobě pár černých šňůrek. Na nohy hodím černé kalhoty a kolem krku připnu tenký černý obojek. Hned nato jsem u Hizokuova pokoje a opatrně otevřu dveře a nakouknu dovnitř, nechci ho probudit, pokud ještě spí. |
| |
| Dojdu k hřišti a musím chvíli čekat než příjde. Ale jak ho vidím, už zdálky se na něj usmívám a mávám mu. Dojde ke mě a tak k němu přiskočím a obejmu ho. "Ohayo, Eita-chan..." Usměju se a dám mu pusu na tvář. Potom mu podám kelímek s moc dobrou horkou čokoládou a šlehačkou. "Říkal jsem si, že podle toho, jak si zněl tak mám dost času. Doufám, že máš chuť na čokoládu, ale jestli ne já si udělám chuť klidně i na tvůj šálek." Usmívám se a napiju se ze svojeho kelímku. Potom ho chytnu za ruku a jdeme spolu k metru abychom mohli dojet za klukama. |
| |
| Už tam čeká a tak se ke mě zdálky hlásí, jen mu mávnu zapátek. Příjdu blíž a už mě objímá a nabízí mi čokoládu. "Jo jasně..díky." příjmu a napiji se čokolády. Chytíme se za ruku a míříme na místo srazu. Cestou piji čokoládu a snažím se probrat z té uděsné noci. |
| |
 | Vážení a milí, jeskyně vypadá v současné době velice neaktivně, a proto bude za týden ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni, popřípadě posílejte poštu (nick Údržbář)). Prosím také všechny hráče, aby se vyjádřili – nejlépe zanecháním vzkazu v jeskyni – ohledně toho, zda chtějí svou postavu účastnící se tohoto dobrodružství vyřadit, nebo zabít. Pokud se někdo do týdne neozve, jeho postava bude vyřazena. Pokuste se sehnat Vypravěče. Popřípadě je tu možnost převedení jeskyně na někoho z Vás, hráčů. Systémově – stal by se Vypravěčem této jeskyně se všemi právy z toho vyplývajícími. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Údržbář |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro Všímám si, že je Eita trochu mimo a tak se k němu po chvíli přitulím. "Copak se děje, Eita-chan? Krušný večer?" Usměju se na něj a ví, že to nemyslím špatně. |
| |
| Aillen si všimne mé blbé nálady a ptá se, co se děje. Jen si odfrknu a mávnu rukou. " Blbý sny, to bude dobrý.....hele, nechceš spíš mi něco povídat, abych na to zapomněl." zeptám se čistě ze zvědavosti. Stejně tuto noc z paměti jen tak nevymažu. |
| |
 | Vážení a milí, jeskyně vypadá v současné době velice neaktivně, a proto bude za týden ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni, popřípadě posílejte poštu (nick Laakii - admin)). Prosím také všechny hráče, aby se vyjádřili – nejlépe zanecháním vzkazu v jeskyni – ohledně toho, zda chtějí svou postavu účastnící se tohoto dobrodružství vyřadit, nebo zabít. Pokud se někdo do týdne neozve, jeho postava bude vyřazena. Pokuste se sehnat Vypravěče. Popřípadě je tu možnost převedení jeskyně na někoho z Vás, hráčů. Systémově – stal by se Vypravěčem této jeskyně se všemi právy z toho vyplývajícími. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Laakii - admin |
| |
| Jeskyně se pohne n_n Jen je tu teď problém, že hráči jsou pořád někde mimo n_n Ale urguju je pořád. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Uběhnou asi tři týdny, kdy všechno vypadá lepší, Kou se více usmívá a v práci se baví. Vlastně se začíná bavit až podezřele moc a je nějak podezřele moc šťastný. Jeden den sedíte ráno u snídaně, kterou služka přichystala, než odešla, protože má nějaké pochůzky po úřadech, takže jste v domě sami. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Doufám, že jen proto, že ho práce tak moc baví. Ale jsem to já nemůžu nemít pochybnosti. I když je to kruté, protože chci aby byl šťastný ale... Rýpu se v jídle a je vidět, že mám myšlenky úplně někde jinde. Po chvíli zvednu hlavu a mile se na Koua usměju. Tak mile jak jen to dokážu. Možná je to trochu nepřirozené. Ale já jsem přeci jen dobrý herec. "V poslední době jsi hodně veselý...stalo se něco dobrého? Jsem trochu raněný, že jsi mi nic neřekl," řeknu nejdřív vesele a pak rádoby ublíženě. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Protože mi jde práce od ruky, Ken mě často chválí a pomáhám mu často s photoshooty," odpovím mu popravdě, zatímco si na talíř naberu další trochu jídla. Hned pak se pustím i do toho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To jsem rád," řeknu jen, ale povzdech, který si neodpustím, síš než úlevně, zní odevzdaně. Odložím hůlky, ani jsem skoro nic nesnědl. Čekám už jen až Kou dojí, abychom vyrazili do práce. Nejradši bych ho nikam nepustil...ale takové myšlenky si nesmím dovolit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Mezitím příjde Nana, která donese dopisní obálky, něco jsou účty, něco úřední dopisy, několik růžových fandopisů, a jedna obyčejná obálka, která vypadá, že v sobě nemá jen obyčejný papír, ptože je těžká. Nana se hned vzdálí s tím, že musí odejít nakoupit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Znuděně se zahledím do zdi. Jsem zvědavý, kolik toho dneska budu mít v práci...jestli se budu nudit, uteču jim, nemám dobrou náladu. Kéž bych měl zas brzo na programu nějaké pořádné focení... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak skočím k Hizokuovi a obejmu ho tak, jak sedí, abych ho mohl políbit na tvář. "Půjdeme?" zeptám se ho radostně. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Doufám, že mi práce dneska trochu pročist hlavu. Nemůžu se na KOua ani dívat, aniž by se ve mně neprobouzely ty staré pocity, které bych neměl vůbec mít... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile dorazímepřed budovu, tak ho políbím na tvář. "Uvidíme se po práci," usměji se na něj ještě. Dneska je nějaký zamlklý, doufám, že to bude potom po práci lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak jsem si slíbil, nečekám na něj, jakmile skončím, odejdu domů a dám si studenou sprchu. Pak si otevřu lahev vína a vydám se přetřídit poštu a přečíst si časopisy, co tam o mě hezkého napsali, než se Kou vrátí. Snad tou dobou už budu dost vklidu. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Fandopisy si pročteš a některé tě dokonce pobaví, takže ti lehce zvednou náladu. Poslední dopis si necháš nakonec. Z obálky vypadne kapsička s fotkami, kterých je asi deset, a na každém z nich je Kou....a eště někdo jiný...hodně nalíčený, skoro vypadá jako j-rocker, ale nepoznáváš ho (navíc je úhel lehce zezadu, takže mu nejde pořádně vidět do obličeje, není ani jisté jestli je to žena, nebo muž). Na prvních dvou fotkách je jen blízko Koua, který se usmívá, ale dalších osm je plných toho, jak ten neznámý líbá Koua, který nevypadá, že by se tam bránil... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Naleju si víno a otevřu poslední podezřelou obálku...ale kdyby v ní bylo cokoli, nemohlo by to být horší než to, co uvidím. Zatmí se mi na chvíli před očima a v hlavě něco udělá cvak...něco tichého...něco malého, ale nezvratného. Prázdně si prohlížím fotky, kde Kou...můj Kou...se dotýká někoho jiného...ale kdyby jen to...KOu líbá někoho jiného...už mi nechce patřit, jeho oči se dívají jinam...ale to já nedovolím....nedovolím... Popadnu lahev vína a mrštím jí o zeď. Pak přijdou na ředu židle...a vůbec za chvíli místnost vypadá, jakoby se jí prohnal hurikán. Pak můj pohled padne na dvě štěňata, která se plná strachu krčí v koutku. I oni mi brali jeho lásku...nikomu na tomhle světě to nedovolím. Vezmu vzpoužející se psy za obojek a dotáhnu je k pohovce, kam si sednu a vytáhnu je k sobě. A pak jim jednomu po druhém zlomím vaz. Položím si jejich hlavy do klína, z tlamičky jim vyteče trochu krve, která ulpí na mých rukou. Zanechám krvavý otisk na fotografiích, které stále leží na stole přede mnou, ušetřeny mého řádění, jako bych si je chtěl sebemrskačsky stále prohlížet. Čelem padnu na stůl a krčím ty prokleté obrázky, které mi do srdce vypalují kráter. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím, co se to s ním děje, je v trochu špatné náladě. Po cestě tedy zajdu do obchodu a koupím bonboniéru. Nevím co jinhého..snad ho to potěší. Dojdu domů a odemknu si, pak se začnu zouvat. Najednou mi příjde divné, že tady není Akuma a Tenji....vždycky mě vítají... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Proč neběží Koua přivítat? Ach tak, už nemůžou. Já už taky nemůžu. Nemůžu už ani dýchat. Nepřibližuj se Kou...nepřibližuj se ke mně... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nakonec na Hizokua narazím v obýváku...který vypadá jako kulna na dříví. "Tadaima," řeknu tiše. hizoku vypadá unaveně..a šťěňata mu leží v klíně, musela být unavená. Teprve apk si všimnu, že má na rukou krev, takže rychle dojdu k němu, bonboniéru položím na stůl a chytím ho za ruku. "Stalo se něco? Krvácíš," promluvím starostlivě, protože netuším, že ta krev není jeho. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dotkne se mé ruky a já se začnu jemně třást. Slzy. "Moje srdce...krvácí," řeknu jen v mysli, i když je to doprovázeno různými jinými myšlenkamy, ale ty jsou chaotické, spletité....výkřiky, šepot...zní to, jako bych s ezbláznil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Netuším, co s ním je, netuším, co mám dělat, takže ho jen obejmu a začnu ho hlait po vlasech. Druhou rukou vytáhnu kapesník a začnu stírat krev, kterou má na ruce...netuším, něco v ní drží, ale nemám ponětí, co to je... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Oženu se po něm loktem a srazím ho k zemi. Pak pomalu zvednu hlavu, vlasy mi spadají do tváře a s tím zlověstným pohledem vypadám jako démon. "Nech si svoji falešnou starost, ty malá proradná děvko," zasyčím, jako bych to ani nebyl já a hodím po něm hrst pokrčených a zakrvácených fotografií. Mám neskonalou chuť mu ublížit....a zabránit tomu, aby ještě někdy vyšel ven...tam, kde pro něj existují jiné lidé.... Všecko v mojí mysli vybuchne a ten neskutečný chaos už nijak nekryju, vysílám ho do Kouovy mysli, což je jistě neskonale nepříjemné. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro O čem to mluví? "...Hizo..ku?" dostanu ze sebě chabě, dkyž se na něj vyděšeně dívám....a pak o to víc, když mi do mysli začnou pronikat jeho myšlenky, tolik negativních hrozivých myšlenek... "...co se...stalo?" zeptám se ho... Má vztek, příšerný vztek, takovýhle jsem u něj ještě neviděl, a netuším proč. Co se děje? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jak se mě můžeš ptát, co se stalo?!" ukážu na fotografie. Nedokážu vyslovit nahlas jeho provinění... "Jak jsi mi to mohl udělat?! JAK JSI MI TO MOHL UDĚLAT?!" řvu na něj jako smyslů zbavený. Popadnu ho za límec a vytáhnu na nohy. Jednu ruku obemknu okolo jeho hrdla...zatím ho neškrtím...ale nemyslím, že by mě cokoli, co by mohl ještě říct mohlo přesvědčit, spíš mě něco v podvědomí ještě trochu drží. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Než mu stačím něco říct, tak mě vytáhne na nohy a skoro to vypadá, že mě hodlá škrit....nebo to opravdu chce udělat? "...to není tak...jak si myslíš...opravdu, můžu to vysvětlit...prosím," dostanu ze sebe. Jak,jak mu to ale vysvětlit? "Nikdy bych...nikdy bych tě...nepodvedl.." dostanu ze sebe. Jsem docela blízko k pláči, protože, takhle vyděšený jsem nikdy nebyl...Hizoku je opravdu hrůzostrašný. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak by to jen mohl vysvětlit.... Viděl jsem to na vlastní oči.... Podvedl mě...a ta myšlenka....ta myšlenka... Moje ruka okolo jeho hrdla pevně stiskne. "Miluju tě....víš, jak moc tě miluju...a přesto jsme musel vidět něco takového...nedovolím, aby se tě ještě někdy dotknul někdo jiný, než já. Raději tě budu mít mrtvého...než v cizí náruči," zašeptám mu do ucha. Očividně vůbec nedokážu smysluplně uvažovat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jak jen..jak? "..já nelžu...prosím..prosím...miluji tě...copak to...nepoznáš?" dostanu ze sebe. Copak...proč věří víc nějaké fotce, než mně samotnému? Mým myšlenkám? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "LHÁŘI!" zařvu na něj zase z plných plic. Smetu i druhé mrtvé štěně z pohovky, švohnu tam Koua, aniž bych pustil jaho hrdlo a kleknu si nad něj. Ještě víc sevřu jeho hrdlo, z očí mi už nepokrytě tečou slzy. Všecko....všecko je pryč....nemůžu ani políbit ty rty, které líbaly někoho jiného. Je pošpiněný... DO pekla se vším...do pekla s námi... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Strachem, bolestí, zoufalstvím, jaké teď cítím, z očí mi začnou taky téct slzy. Nemám ani sílu se bránit, před očima už se mi dělají mžitky z nedostatku vzduchu... Natáhnu k němu ruce, a dotknu se jeho tváře, stále, stále je krásnější než já...nádherný, dokonalý, i se svými kazy... Na tváři se mi objeví jemný úsměv, skoro až šťastný. Ve skutečnosti to nebude tak zlé, když zemřu jeho rukou. "...takhle..ti...nikdo...neublíží..." dostanu ze sebe ještě pár slov...možná už moje poslední... Ne...ještě mu musím říct... "...aishi...te...ru..." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Až když znovu zašeptá, že mě miluje, tak povolím stisk a zhroutím se na něj. Netuším, jestli jeho srdce ještě tluče...ale s myšlenkou, že by mělo bít i pro někoho jiného, než pro mě...raději ať mlčí navždy. Začnu ho hladit po vlasech a jemně rozsévat polibky po jeho tváři. Jeho rty však vynechám. Rty, které někdo ukradnul... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Jeho hruď se zvedá a klesá opravdu pomalu, nejspíš mají plíce stále potíže se vyrovnat s tím šokem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zůstanu jen ležet a snažím se nenechat se pohltit těmi hroznými hlasy v mé hlavě, neutopit se v myšlenkách na to, co mi Kou provedl a co já provedl jemu...ale mého těla se teď zmocňuje čiré zoufalství.... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro ...nebo to sen není? Za okamžik tenhle výjev zmizí a objeví se jiný....hrůzostrašný...děsivý, příšernný...monstrózní. Tolik krve, na stěnách, na tělech lidí...ne dětí? Malých dětí...rozsápaných, kousky těl, vnitřností....v rukou držím něčí hlavu....pamatuji si na její jméno...Miko... Její mrtvé oči s e na mě dívají....v tiché hrůze.... Pak uvidím něco, co se nedá popsat, jak se blíží ke mně...... "AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!" Probudím se velmi náhle, z noční můry? Ne, ze vzpomínek...tak děsivých, neskutečných. Co to proboha... Rukama, které se neskutečně třesou, stejně jako moje tělo, si zakryji tvář, je mi tak hrozně, neuvěřitelně hrozně... Teprve po chvíli mi dojde, že ten chraplavý řev, řev hlasem, který nemohl mluvit tak dlouho, patří mně... Nemám ani čas si to v hlavě srovnat, protože se mi z toho, co jsem viděl, udělá špatně takže sjedu z gauče na zem, a pozvracím podlahu... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A pak jeho výkřik. Ani mi nedochází, že by neměl být schopný křičet....vůbec mi to v hlavě nespíná. Málem spadnu z pohovky, když z ní KOu sknouzne, ale ani pak se nehnu. Zírám někam do prázdna. Všecko se zdá tak nereálné...Kou kterému je zle, mrtvá štěňata, zničený pokoj a ty fotky... Nechci nic z toho vnímat, protože pokud budu... Nahmatám stříbrné pouzdro v mé kapse. Pořád ho nosím s sebou. Dotek toho chladného kovu mě trochu uklidní. Pak už se ani nepohnu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nemůžu zavřít oči, abych se trochu vzpamatoval, protože pokaždé uvidím tu příšerně krvavou sconu, která se i tak dere na povrch, i když mám oči otevřené. S hrůzou se dívám na své vlastní zvratky, než lehce pohnu rukou a dotknu se něčeho studeného, chlupatého...když obrátím hlavu na bok, tak uvidím Tenshiho...mrtvého, s krví u pusy...krev...krev.... Chytím se za hlavu a zakřičím znovu, bolestivě, vystrašeně, celá ta scéna se znovu neuvěřitelně silně vynoří, a mám to před sebou znovu,...těla..krev... Slévá s e mi to dohromady....těla dětí...a do toho Tenshi a Akuma... Z čiré hrůzy se znovu rozbrečím...nejraději bych usnul,a el to bych..viděl bych to znovu...nechci... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tak hlučné...bolí mě ten křik... Pomalu se posadím, stále tupě zírám do prázdna a svírám v kapse to stříbrnépouzdro, protože část mé mysli, která přichází velmi pomalu k vědomí mi šeptá, že to, co se teď stalo, už jiným způsobem nenapravím. Z větší části jsem ale pořád dokonale mimo...jinak bych nedovedl jen tak sedět, když KOu zjevně trpí...ale všecko je teď jako zlý sen... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Chvíli na Hizokua hledím nadmíru vyděšenýma očima....ale...tohle je Hizoku, Hizoku...živý, silný....Hizoku... Po čtyřech se k němu skoro až doplazím a natáhnu k němu ruce, kterými pak pevně chytím jeho triko.. "....ta..s..ke..t...." dostanu ze sebe nakřáplým hlasem...nejde mi mluvit, ale....jinak nemůžu...mé myšlenky jsou tak mimo, že bych mu nezvládl nic říct... Pořád vidím tu krev, ale...Hizoku je tady, on mě ochrání, že? Pošle všechno zlé pryč.... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po chvíli sevřu jeho křehké tělo v náruči a přitisknu ho k sobě až příliš pevně. Zatínám mu nehty do kůže, bolestivě a hluboko. Je můj, že ano? Chci ho zlomit...zničit...aby už byl jen loutkou v mých rukou, kterou mi nikdo nevezme. Ještě zesílím sevření, jako bych ho skutečně chtěl ve své náruči rozdrtit. Jenom já vládnu nad jeho životem...patří mně... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pokusím se něco zašeptat, ale z úst mi vyjede nesrozumitelné chrčení. Rád bych si položil hlavu na jeho raměnu a nechal s eukolébat jeho přítomností, přestože to bolí...ale.. ...jakmile lehce zavřu oči, je to zase tady...krev. Otevřu oči dokořán a znovu skoro zařvu, ale hlasivky na to už nemají, tkaže je to jen vyděšené chrčení. Obejmu hizokua pevně....nechci,a by byl daleko...nesmí být daleko.... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jedna ruka vyjede po jeho zádech a prsty propletu jeho vlasy. Není to něžné, naopak, hrubé a bolestivé, jako bych mu chtěl vlasy vyrvat. Pomalu ho pustím i druhou a ta znovu zamíří k jeho hrdlu...ne ještě stále nepřemýšlím...a když je Kou teď tak mimo, ještě víc mě to přivádí k šílenství... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "..o..ne...gai.." zasípu, ale je mi jasné, že takhle to nepůjde..jsem strachy bez sebe, ale..ano ta bolest mě trochu vzpomatovává, i když ji je málo. "..donu..tili....mě..." zformuju v hlavě nějaká slova, ale je tam teď příliš moc myšlenek na cokoliv určitého... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jak rád bych políbil ty rty...ale nedokážu to. Nemůžu, s tou představou...s tou mučivou představou... Na jednu stranu ho chci odstrčit a vůbec se ho nedotýkat, ale na druhou ho chci rozdrtit ve své náruči, zastavit jeho dech...i svůj... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "..donutili mě...donutili mě....donutili mě..." začnu dokola chabě opakovat v hlavě... Prosím, ať přestane, ale takhle...nemůžu mu to vysvětlit.... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ano rozumím tomu....ale přesto nedokážu pochopit, jak to mohl dovolit...ani si nejsem jistý, jestli mu věřím...připadám si zrazený... Nakonec jeho hrdlo pustím a jen ho od sebe odstrčím, docela prudce. Pak se zvednu a odejdu do koupelny, kde napustím vanu a jen tak v oblečení do ní vlezu. Musím rozmyslet, co udělám, ale předtím se musím pořádně probrat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechci být sám, ale...nemůžu se ani postavit na nohy a odejít za ním....co kdyb yse to tady objevilo? Nechci to vidět... Pomalu, vyděšeně se odšoupnu ke stěně a pak do rohu pokoje, když se schovám tady, tam mě to nenajde, že? Achoulím se do klubka, ale pořád se dívám po obýváku...a nedovoluji si zavřít oči...nechci to zase vidět. Zas a znovu... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Pane, otevřete, je to naléhavé," ozve se Nanin hlas, která nepřestává klepat.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Omlouvám se Nana-chan, že toho všeho musíš být svědkem," řeknu nejdřív, než mi vysvětlí, co se děje. V9m, že ona by mě neopustila, ani kdyby s eze mě stal masový vrah, ale hlavně proto se vůči ní cítím provinile. A raději se snažím nemyslet na Koua...ale to dlouho nepůjde...i když jsme teď klidnější. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Sám se pak vydám dolů. Musím něco udělat. Ale nevím co...chce se mi utéct od toho všeho....chce s emi ho zabít...a hlavně se ho už nechci dotýkat...ale zase ho nemůžu takhle nechat...nejdřív zjistím, jak na tom je. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Dole je ticho, skoro jako kdyby nikdo v domě nebyl, ale ty víš, že Kou tady stále je. Najdeš ho řpesně tam, kde Nana řekla, že je...schoulého v rohu obýváku, stále se třesoucího, jako kdyby viděl samotného ďábla. Hlavu má složenou na kolenou, ale nevypadá to, že by spal... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Kou," řeknu jen, aby zaregistroval moji přítomnost, ale dál neudělám nic. Není nic, co bych teď mohl udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Za nějakou dobu příjde ještě někdo, ale tentokrát na mě promluví...Hizoku. Zvednu k němu vyděšenou tvář plnou slz. "..promiň..." dostanu ze sebe. Je to první věc, která mě napadne. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Promiň nestačí...promiň nic nevyřeší..." řeknu a můj hlas zní chladně. Působím teď nejak vyšší a zlověstnější... A když nad tím přemýšlím...byl jeho křik předtím jen v mé hlavě nebo...ale ne jak by mohl mluvit..? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...ublížili by ti...kdybych je neposlechl......" dodám...nevím jak mu to mám teď vysvětlit, víří mi v hlavě příliš moc myšlenek. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Radši bych byl mrtvý, než vidět tě líbat někoho jiného...s tím šťastným výrazem...nejhorší je...nedokážu ti už ani věřit," řeknu mu popravdě. Ano něco na tom možná bude ale pořád mě hlodá pochybnost... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...řekl bych ti to...jen...věděl sjem, že...by tě to ranilo...tak jsem mlčel...nechtěl sjem, aby jsi trpěl..." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Napůl je to pravda, nesnesu pomyšlení na to, že se jeho rtů dotýkaly rty někoho jiného, ale hlavně...tohle je zkouška. Zkouším, jestli mě miluje doopravdy tak jak říká...a sám tomu vůbec nevěřím. Ale pokud je to pravda, tak se mě nevzdá...chci aby se přede mnou plazil, aby prosil...aby ze sebe sedřel kůži jen abych mu odpustil...ale vím, že se to nestane...a až tomu nadobro uvěřím, pak jeden z nás zemře....nebo spíše oba...zabiju jeho i sebe...vím to, i když rozum to odmítá...divoké a vášnivé srdce nemůže jinak a ruzum zatmívá. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale to...já to nepřežiju, bez něj, bez něja jako milence i bratra...nemůžu být jen bratr, to nejde. Od začátku to tak nebylo. A teď teď ho potřebuju hodně... "Ne!" rychle se zvednu na nohy, a obejmu ho co nejpevněji to jde. Nemůžu ho ztratit, nemůžu. Nemůžu bez něj být, pokud to nebude tak, jak to bylo doteď. "...prosím, ne....cokoliv jen to ne..." začnu ho prosit a znovu se rozbrečím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Rozhodnu se to raději nekomentovat, přejdu to, jakoby se nic nestalo, přesto v hloubi duše se probouzí znovu zvířecí touha slyšet ho vzdychat a křičet...doopravdy...nahlas...tím jemným hlasem, ne zcela nepodobným mému. "Nedotýkej se mě," odstrčím ho. Uvidíme, jestli mu tohle vydrží...uvidíme, jestli projde mou zkouškou, ale předem s tím raději nepočítám. Pak se otočím a vydám se do své ložnice, ještě, že mě čeká víkend...po tomhle bych rozhodně do práce nemohl. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Potřebuju ho, a on mě nemůže ani vidět. Jsem pro něj nechutný, odporný, nečistý...mé rty se dotkly někoho jiného. Začnu si nehty rozdírat své rty, rty, které měly znát jen Hizokua, špinavé, nečisté, odporné rty... Nemůžu za ním, dokud nebudu čistý... Rozběhnu se do koupelny, kde vytáhnu kyrtáček, na který dám mýdlo a začnu si dřít už tak zničené rty, musím se toho zbavit.. Zastavím se teprve,a ž mám ruce úplně od krve, která stéká na mé oblečení a na podlahu. Ale...kde jinde se mě dotkli? Kde jinde? Na tváři? Ano nalevé tváři...musím to očistit...na rukou? Tam taky...sedřu si kůži všude, kde vím, že se mě dotkli, dokonce i na místech, kde si tak jistý nejsem, ale je mi to jedno. Jsem mimo, nemůžu o něj přijít, nemůžu... Jakmile jsem si jistý, že jsem dostatečně, i když ne úplně čistý, tak se vydám k Hizokuově ložnici, naštěstí je otevřná, takže vejdu dovnitř. "...už jsem dost...čistý?..." zeptám se ho, ale myslím, že už nejsem schopný slyšet jeho odpověď, jakoukoliv odpověď, protože se mi zatočí hlava, nejspíš ze ztráty krve, a hned v zápětí se zhroutím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Skloním se k němu...ano myslím, že ho už dokážu políbit...a taky to udělám, jemně se dotknu svými rty jeho a jeho krev mi na nich ulpí. Pohladím ho po tváři, teď nemusím nic předstírat, když neví o světě... Ale na to není čas...musí k doktorovi, nebo mu zůstanou nehezké jizvy a to by se mi nelíbilo. Odvezu ho tedy do luxusní nemocnice a tam mu nechám vzkaz, že až ho propustí, má si zaplatit taxi domů. V obálce taky nechám dost peněz. Jeho zkouška pořád neskončila. I když musím říct, že tohle bylo dost přesvědčivé...možná ho už ani nepotřebuju zkoušet, spíš krmím svoje ego. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jak jsem se dostal? Nechci tady být, musím domů. Hizoku. Chvíli zmatkuji, než se postavím, a uvědomím si, že jsem ovázaný. I na obličeji, a na rtech něco mám. Než stihnu někam odejít, tak dovnitř příjde sestřička, a položí mě zase na postel s tím, že mám zůstat v klidu. Zůstanu v nemocnici asi týden, než se všechno uzdraví, díky péči doktorů bez jediné jizvy. Ani na chvíli nezavřu oči, mám úplně ze všeho strach, celou dobu. ořád si pročítám Hiokuův vzkaz. Je pořád chladný.Nejspíš to nestačilo a já už ho nejsem hoden. Behem týdne jsem se domluvil se setřičkou, aby mi koupila nějaké oblečení, černé, takže se obleču, dostanu ještě nějakou mast, kterou si mám natírat na poraněná místa, a odjedu taxíkem domů. Nevím co tam. Hizoku mi neodpustil, nejspíš nikdy, pořád jsem stejně špinavý. Přesto vstoupím dovnitř. Měl bych jít za ním, ale nejsem ani hoden na něj promluvit, takže jen tiše zamumlám "tadaima"...takže to nikdo neuslyší, a odejdu do svého pokoje, kde si zase sednu do rohu, abych měl rozhled na celou místnost... Kdo ví, kde ten démon skončil, a jestli se stále nepotuluje okolo, blízko mě... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Dům je zase v původním stavu, jen dvě štěňata už tu nepobíhají...a to, že tu kdysi byla dokládají dva kopečky hlíny v zahradě, pod růžovým keřem. Taky jsou u stolu nové židle a několik nových prosklených skříní, které jsem ve svém hněvu zlikvidoval. Fotografie už dávno shořely v krbu. Když se Kou vrátí, jsem u sebe a zabývám se návrhy. Samozřejmě o jeho návratu nemám potuchy a tak mě ani nenapadne, jít do jeho pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Taky ti oznámí, že Kou se již vrátil a odešel do svého pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tužka skutečně projede papírem a zanechá rýhu i na naleštěném stole. Vyhodím návrh do koše a začnu kreslit nový. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro On mě jako milence už nechce, nemám právo chodit do jeho místností nepozván. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dále," řeknu celkem chladně a upřeně zabodnu pohled do návrhu, jako bych se nesmírně soustředil...hlavně se na něj ale nechci moc dívat...nechci dát najevo jakoukoli laskavost... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím, co bych mu měl říct, a vůbec...už stejně nejsem jeho milenec. Z očí mi začnou téct slzy, takže raději polžím hlavu na kolena, ab to Hizoku neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Proto zase zabodnu pohled do výkresu a i když ho moc nevnímám, snažím se moc nemyslet na Kouovu přítomnost a jeho křišťálové slzy... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro ...já už nesmím. Už pro něj nic nejsem, jen bratr, nic víc...někdo, koho musí živit, protože jsem rodina. A jsem pro něj odporný. Zradil jsem ho, nezasloužím si ho. Lehce, neúmyslně přejedu prsty přes jeho záda ve chvíli, kdy se otočím a vyběhnu z pokoje. Nemůžu tam být, nemůžu, protože už mě tam není potřeba. On mě nepotřebuje, a nechce. Doběhnu až do pokoje, kde se dám do dalšího pláče. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nebýt toho, že tak rychle zmizel, asi bych to býval i udělal...ale naštěstí mi to usnadnil. Netuším, co se mu honí hlavou ale moc to nevypadá, že by mínil ještě bojovat, což se mi nelíbí...ale čekal jsem to. Odložím tužky a srovnám návrhy, pak se vydám dolů na večeři. Jen řeknu Naně, ať Kouovi řekne a pokud nebude chtít jít dolů, ať mu ji odnese. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Dojdu dolů tak jak jsem, s lehce rozcuchanými vlasy, trochu poškrábanýma rukama, a očima rudými od pláče trochu černými z toho, že jsem celý týden nespal. Stejně už to nemá cenu, strat se o sebe...dělal jsem to pro něj, ale už...on už to nechce. Sednu si ke stolu a mlčky se dám do jídla, skoro jako opravdová loutka. Nevím co můžu dělat bez Hizokua...nic? Myslím, že mě měl zabít....bylo by to lepší...umřít jeho rukama by bylo krásné...a už je to nesplnitelné. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Vypadáš hrozně," podotknu, jakoby to nebylo zjevné, aniž bych zvednul oči od talíře. Říkám to nezaujatě, ale zase nechci, abychom docela mlčeli...i když to mlčení nejspíš bude brzy věčné, nevydržím to pokud se bude chovat takhle... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...hai," potvrdím jeho slova chraptivě. Vím moc dobře, že vypadám hrozně, ale proč ne? Není to tak, že už bych měl důvod... ...stejně jsem jen jeho pkřivený odraz. Odporný pokřivený nechutný. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Už dlouho to ticho a napětí tolerovat nedovedu... Zatínám prsty do dlaně... Vím, že čekat den...měsíc...rok...nic to nezmění...nic. Tak proč čekat... Lehnu si a zavřu oči. Než usnu, bude to zas dlouhý boj. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Odejdu do svého pokoje, kde najdu první oblečení, které mi Hizoku kdy koupil a obleču se do něj. Pak si sednu ke stolu a dlouze něco napíšu na papír. Dopis, jen pro něj, asi mu ho dám osobně, ale odpověď...stejně mi nebude chtit odpovědět. Odpověděl mi dostatečně svým chováním, už pro něj nejsem nic, než jen přítěž. Jakmile dopíšu, tak se vydám do Hizokuova pokoje, tentokrát nezaklepu, pokud spí, nechci ho budit. Bejdu dovnitř a přejdu až k jeho posteli. Chvíli se na něj dívám, i když v téhle tmě nic pořádně nevidím. Nahnu se nad ním a skoro se dotknu jeho tváře konečky prstů, ale zastavím se kousek před dotekem. Už nemůžu, jsem nečistý. Proto položím dopis na jeho hrudník. "...go...men..." zašeptám a s dalšími slzami se vydám ke dveřím. Tohle bylo nejspíš to poslední, co mu kdy řeknu... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Hizoku, už nemám právo s tebou mluvit v myšlenkách, a jinak mluvit pořádně nemůžu, proto mi nezbývá jiný možnost, než ti napsat, co mám na srdci. Velmi mě mrzí co se stalo, rád bych ti to vysvětlil, ale nejspíš by to bylo zbytečné a znělo to jako omluva za mou zradu. Je mi líto, že jsem ti ublížil, přestože jsem se snažil tě chránit. Už to nemůžu nijak napravit. Vím to. Nemám právo s tebou již mluvit, nemám právo se tě dotýkat, nemám právo žít pod stejnou střechou jako ty, jako milenec.. A být jen bratr... Máš pravdu, jsem nečistý, a ničím to nemůžu smýt, i když jsem se o to pokoušel. Pochopil jsem, že ať udělámj cokoliv, už jsem pro tebe navěky odporný. Nejspíš jsem skutečně jen tvůj odraz, ošklivě a neuvěřitelně pokřivený odraz. Odraz, který by neměl existovat. Ani nevím, jestli si tohle někdy přečteš, nejspíš to jen zahodíš do koše, nebo spálíš, protože už pro tebe nic nejsem, ale kdyby jsi to přeci jen někdy otevřel... Miluji tě." |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Honem se zvednu a rozeběhnu se za KOuem. Netuším, co chce dělat, ale tak jako tak nedovolím, aby mě opustil. Musel jsem příliš bojovat, abych ho měl stále nablízku a neodejde, dokud to já nebudu chtít...a to znamená, že cesta je jen jedna...do hrobu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Lehce se usměji, když se rozejdu od domu, ale úsměv mi moc dlouho nevydrží. Nemám proč se usmívat. Jdu bez myšlenek a nohy mě zavedou k oněm schodům ke svatyni, kde se zastavím. Chci jít nahoru, nebo nechci? Naposledy se podívat na ten krásný výhled na město? Místo, kde bylo vše tak krásné... Vždycky se všechno stalo tam..ale, nejspíš právě proto zůstanu stát na místě, pod schody, nechci pošpinit to místo svou přítomností...chci aby si na to Hizoku pamatoval hezky...pokud si na mě někdy vzpomene. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Zamířím tedy tam, kam utíkal vždycky...a přitom přemýšlím, že bych pak mohl kdyžtak zkusit ještě Eitu a Aillena, jestli neutekl k nim. Mám ale štěstí a najdu ho pod schody chrámu. Popadnu ho za zápěstí a táhnu zpět domů, beze slova. Kdybych na něj promluvil, tak bych byl zlý a já si na něm raděj už nebudu vybíjet vztek, už tak mám nervy v kýblu a mohl bych nehezky ujet... Rozhodně ale nikam nejde. Držím ho jako ve svěráku. Chci ho mít u sebe, pod kontrolou. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale nemám právo mu ani odmlouvat, takže jdu poslušně za ním. Ale taky nic neříkám... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Chováš se jako nevděčný spratek a měl bys o tom přemýšlet. Měl bys přemýšlet o tom, jak věci napravit a ne je jen zhoršovat," zavrčím, jasně hodně rozčilený. Pak se zase vydám zpět do ložnice, dokončit, co jsem začal...spánek. A jestli se Kou znovu pokusí o útěk, tak přísahám, že ho zabiju...tentokrát už doopravdy...už tak se sotva držím, abych nevybuchnul. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Napravit? Jak..? Tohle nejde, sám mi to dal najevo, nejde to napravit. Zůstanu tam kde jsem, prokřehlý, sám... ...jak můžu něco napravit, když vidím, že to nemá cenu, protože on...on to stejně nechce. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Pak odejde udělat snídani. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Sotva se dám do pořádku, tak se vydám na snídani, kterou zřejmě budu jíst sám, ale pohled na Koua by mě teď jen víc rozčílil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Asi za tři dny je mi v noci tak zle, že ani nemůžu ležet. před očima mám vidiny, skoro mám dojem, jako by ten démon z mých vzpomínek vyvstanul na povrch a je tady, kousek ode mě. Už skoro ani nemám pocit, že sjem u Hizokua doma, ale tam, kde se to stalo. Ale Hizoku, pořád je skutečný, že? Nebo ej to přelud? A pokud není, je tohle taky skutečné? Myšlenky mi víří v hlavě a já je nemůžu nějak chytit a usměrnit je. Už je to tak příšerné, že se skoro naslepo vydám do jeho pokoje...nemám nikoho jiného, jen jeho. Několikrát se po cestě za ním přerazím, ale dostanu se k němu do pokoje, nějak. Dojdu až k jeho posteli, před kterou vyčerpáním kleknu, už ani pořádně nevidím, když se sesunu hlavou na postel v pláči.. "...hi zo..ku...hi..zo ku..." opakuji pořád dokola mezi vzlyky, ale nevím jestli tady vůbec je, jestli mě slyší. Rukou sevřu deku, do které zabořím obličej... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro KdyžKou vejde do mého pokoje, snad zaregistruju něčí přítomnost a ve spaní se obrátím. Přesto nevnímám jeho vzlyky, ani jeho úpěnlivá slova. SPím příliš tvrdě a i kdybych nespal, nedokázal bych pro něj nic udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Tenhle pohled hned po ránu mi dokáže zhoršit náladu...sice mě bolí, že je v takovém stavu, ale pokud ke mně nechová dost silné city, tak ať trpí...tak jako trpím já. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Během dalšího týdne se jeho zdravotní stav sice zlepšil, dokonce i několikrát usnul, ale to vždycky poznáš, protože pokaždé, dkyž se probere, tak je to z nějaké noční můry, takže řve na celé kolo a jde to slyšet po celém domě. Nana, který tě vždycky jen tak okrajově informuje o jeho klesající teplotě, nebo zlepšení, už z toho začíná být vyčerpaná, ale pořád to tiše mlčký zvládá a snáší. Přesto trvá ještě nějakou dobu, než se Kou vyléčí skoro úplně, a zase řpestane spát, takže v domě je zase klid... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ani jednou, ani jednou tady nebyl. Nezajímám ho...tolik jsem mu ublížil, že ho nezajímám, že....on mě už opravdu nemiluje, ale...já to nevydržím. Jakmile je mi dostatečně dobře, abych mohl zase chodit, tak dojdu k němu k pracovně, a zaklepu... Ani nevím, jestli je doma, Nanu jsme ještě neviděl, abych se ji zeptal.. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Mám pocit, že v poslední době jsem naprosto odboural veškeré pocity, kromě zášťi a zloby, takže dívat se mu do tváře by tak jako tak už nebylo tak těžké, jako dřív, i když bych v ní měl vidět další slzy. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "..hi...zoku..." dostanu ze sebe, po chvíli. Opravdu s ním jinak nemůžu mluvit než takhle. V myšlenkách už to nejde, nemám právo tam být.... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Co?" zeptám se jen s pozvedlým obočím. Volat moje jméno mu k ničemu nebude, jen mě to otravuje. Raději se na něj přestanu dívat, ale vnímám ho pořád, kdyby ze sebe chtěl dostat něco kloudného... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nevím jak jinak začít, a myslím, že ho četl. Nejraději bych ho obejmul a nepustil, ale nemůžu, nesmím... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Jeho hlas...jeho hlas je stejně dokonalý jako jeho tvář... "Myslím, že to byla snůška blábolů. Tvoje činy mluvi jasněji než slova. Slova nikdy moc neznamenala," dodám. Myslí si snad, že mě tím mohl djmout, zvlášť, když se pak pokusil zmizet a znovu mě tak ranil? Ani omylem... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ne, nevěří mi...jsem pro něj špinavý, nechutný, zmetek, k ničemu... "...je n..ti p ře..ká ží m....chtě l jse m...tě..z ba vit..té od por né sk...skvr ny...ne mů ž u se tě...ne má m prá vo...ta dy...bý t..bo lí...tě má pou há..pří to m nos t...jak ta dy mů žu...zůs tat...kd y ž...vi dí ...že ...že..kvů li...ně ko ho..ni co t né ho tr píš..." hlasivky už mě začínají bolet, ale tohle je jediný způsob, jak s ním mluvit... Bo lí to, mluvit o tom, když vím, že už ke mně nic necítí...nevím kolik jsem toho za posledních pár týdnů probrečel..ale ještě to nebylo dost, protože mi začnou znovu téct slzy... Určitě si myslí, že jsem dokonale odporný....ještě obrečet svou vlastní chybu, svůj hřích, odpornost... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem jeho bratr, jen jeho bratr. Ale odporný, ať říká co říká... "...pr o č?...jse m...od por ný...zra di l jse m tě...ub lí ži l js em...je di né m u člo vě ku...kte rý...pr o mě...ně co...zna me ná... ...ty mě ne chce...š...a já...ne mů žu..ta dy...bý t s po myš le ní m na to...že už pro te be...nic nej se m... ...pro sím..." natáhnu se k němu rukou, takže ho chytím za nohavici kalhot, ale jakmile si uvědomím, že jsme si dovolil ho dotknout, tak mi z úst vyjede něco jako poděšený výkřik, rychle ho pustím a chytím si rukama hlavuk, kterou položím na zem. "...om lo u vá m se...ne mám na to prá vo..." dostanu ze sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Chováš se tak, že mě to skutečně znechucuje...začínám pochybovat, že jsi byť jen můj bratr...protože je nechutné takhle se litovat, říkat, že na něco nemáš právo a utápět se v slzách. Je to hnus... div si neodplivnu, když to říkám. Čekal jsem, že bude bojovat, ale přestože tvrdí, že mě miluje, tak jen sedí a lituje se...a to mě hrozně rozčiluje. "Jestli z tebe nadále bude taková troska, stačí říct a já dokončím, co jsem začal. Člověk, co nemá sílu bojovat za něco, na čem mu údajně záleží, mi skutečně nestojí za víc," zasyčím a probodnu ho pohledem, který je jako led. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro A já...opravdu nemám sílu bojovat, musím bojovat s tolika věcmi, že mě to ubíjí...je toho na mě moc, anemám se o co opřít, není tady nic nikdo, kdo by mi pomohl a já sám to nezvládnu. "...ře kl...jsi..že...se tě...ne mám do tý ka t....jse m ne čis tý...po řá d...ne mů žu...to smý t...zko u šel js em to....ale...ty jsi to...ne při ja l.......má m ze se be...sed ří t vše ch nu ků ži...a by jsi..mi u vě řil? Mi lu ji tě...po řá d...ale...už ne má m...ja k ti to do ká zat... Heh...ty mi...ne od pu stí š...a ni...když na so bě ne ne chá m...je di né...mí s to...kde se mě kdy moh l...ně k do do t k nou t... ...co má m u dě la t? ..po řá d je ště chceš...ne hyb nou lou t ku...kte rá...bu de jen do...ma a bu de tě pos lou chat...u dě lá m to...jes tli je to to co ch ceš...se d řu ze se be vše chnu ků ži.. jen aby jsi si ne mys lel...že jse m špi na vý....ni k dy už ne vý j du ven...u dě lám...co ko li v... ...jen...ne o pou š těj mě..." dostanu ze sebe...je mi zle...ale nechci o něj přijít... Udělám pro něj cokoliv, zabiju klidně svou duši a nechám mu jen své tělo, je mi to jedno, jen ho nechci opustit. Nechci aby mě opustil... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Udělej mě šťastným...dokaž, že mě miluješ...místo toho zbytečného dramatu a sebelítosti, dokaž svoje slova," zavrčím, když se k němu skloním a zase ho lehce chytím za tričko. Pak ho ale hned nechám být a otočím se od něj, jako bych ani nic neřekl. To je poslední, co mu můžu říct. Vím, přitom co dělá, měl bych už přijmout, že to myslí vážně, ale způsob, jakým mluví, mě jen dál odrazuje. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jediný způsob, jakým to můžu zvládnout je, že se dokonale zabiju a opravdu ze mně zůstane jen skořápka. "..mů žu..se tě...do tý ka t?" zeptám se ho po chvíli. Dneska to nezvládnu, ale od zítra, možná...pokud mi tohle povolí... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Ale nečekej, že tě budu utěšovat," dodám. Ne ani teď ho stále nedokážu litovat....to co se stalo mě opravdu hodně zasáhlo a dokonale to změnilo můj pohled na KOua, alespoň dočasně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je to tak příjemné, že se trochu pousměji, ale pak se zase rozbrečím o něco víc. "..o ya...su mi..." zašeptám tiše, když ho pustím a pomalu se vratce postavím. Potřebuju si odpočinout...i přesto, že nebudu spát.... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Ráno tě Nana překvapivě neprobudí, probudíš se sám. Koua ani Nanu nikde nevuvidíš, když zasedneš ke snídani, která se dneska zdá nějaká jiná. Vlastně vypadá skoro jako kdyby ji nedělala Nana, ale pořád je to chutné. Za chvíli do pokoje příjde Miyu, která je neuvěřitelně čistá a vypadá, že je u vyfoukaná fénem, a začne se k tobě lísat a příst. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Oak vám dojde zpráva, že byli oba neodkladně posláni do práce, a že začíná nová kolekce ve firmě, kde oba pracují, takže se nějakou dobu přes práci neuvidíte. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Oak vám dojde zpráva, že byli oba neodkladně posláni do práce, a že začíná nová kolekce ve firmě, kde oba pracují, takže se nějakou dobu přes práci neuvidíte. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po chvíli s evydám pořádně obléknout abych si vyrazil ven. Už jsem dlouho nikde nebyl a taky...mám chuť Koua týrat...i když v duchu vím, že toho budu hořce litovat...chcoi vidět jak s epřede mnou plazí a prosí.... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Miyu je hned u tebe a lisá se ti k noze, pořád vypadá stejně načechraně a umytě. Nana není v dohledu, ale slyšíš, že v kuchyni vaří jídlo. I když ti není jasné proč tak pozdě. Po Kouovi taky ani stopa, kdo ví, jestli se nevrátil zase do svého pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Její zvonivý smích naplní prázdné sídlo...ano je to tu v poslední domě jako na hřbitově... Pohladí Miyu, zdá se jí rozkošná. Vezmu ji kolem pasu, aniž bych se zajímal jestli má hlad, byť se zdá, že Nana vaří až teď. Vedu ji přímo do svého pokoje. A vím, že nebudeme potichu. |
| |
| soukromá zpráva od Aillen pro "Ale Eita-chan...uklidni se. Třeba to bylo něco důležizého." Snažím s eho uklidnit. "Můžu ti to zkusit vynahradit...pojď, zajdeme si někam." Usměju se na něj a potom ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Jakmile jste hotoví, tak to děvče odpadne vyčerpáním a opilostí. |
| |
| soukromá zpráva od Eita pro Navrhne, že můžeme někam zajít a pak mě políbí, vůbec mu to neoplácím a pak ho od sebe odtáhnu. "Kam chceš jít? Upřímně, nejradši bych šel domů." řeknu jasně a narovinu. Opravdu je vidět, že nemám dobrou náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Pak jsme šli s Nanou do obchodu, dkyž jsem ji o to požádal, abych si mohl přebarvit hlavu na tmavší barvu..už se nějak na blond necítím, nejsem už nijak čistý. Když se vrátíme, tak Hizoku už není doma, prošvihl jsem ho, a to jsem mu chtěl ukázat, že už je mi líp, že se snažím. Dám se do uklízení domu, kompletně, dokonce i lehce jeho pracovnu a pokoj, ale jen lehce, aby mu nevadilo, že mu hrabu v jeho věcech. Večer se zase dáme s Nanou do přípravy jídla, slyším i jak se Hizoku vrátil, ale zrovna mám spoustu práce. Jenže pak zaslechnu smích...ženský smích. Hizoku si někoho přivedl. chce se bavit a já jsem neschopný ho udělat šťastným. Dodělám jídlo, mezitím se několikrát spálím a pořežu, protže jsem myšlenkama jinde. Chci jít za ním, ale jen co výjdu na chodbu, tak to slyším. Slyším to... Už pro něj nic neznamenám...nemiluje mě, nepotřebuje mě...jsem pro něj špinavý, i když řekl ať ho udělám šťastným, já nemůžu, protože...on už to ode mě nepříjme, že? Nechal jsem cizího člověka, ač to bylo aby se hizokuovi nic nestalo, aby se mě dotknul...už na něj namám právo, jsem nechutný... Už nikdy se mě nedotkne takhle, už nikdy...bude se bavit s lidmi z práce, vodit si domů ženské a chlapy, aby se s nimi mohl vyspat. Určitě ho znechucuje jen myšlenka, že by se mě mohl ještě kdy dotknout. Zradil jsem ho, ublížil jsem mu. Je mi zle, ze mě samotného, protože bych teď chtěl být na jejím místě, ale vím, že to není možné, už nikdy. Jediné, co pro něj můžu už udělat je, že zůstanu doma, ven se neodvažuji jít, a budu mu dělat jídlo, uklízet mu domov...k ničemu jinému už mu nejsem. jinak budu jen přítěž. Ne...jsem jen přítěž, všechno tohle mu může dělat Nana, stejně jako to dělala doteď. já už...nejsem pro něj nic. Nějakým způsobem se mi povede dostat na záchod, kde se vyzvracím a zařvu...zoufale. Doteď byla ještě nějaká naděje, že ke mně něco cítí, ale proč by měl? Proč by měl milovat někoho jako jsem já? Je dokonalý, čistý, neposkvrněný, já jsem ten kdo ho zradil, kdo mu ubližuje, kdo mu způsobuje potíže. Nejsem nic než jeho hnusný pokroucený odraz v zrcadle. Vrátím se do svého pokoje, kde se v pláči svalím na postel. Nic už pro něj neznamenám...nic. Nezajímám ho, ani já, ani má bolest... Ale všechno tohle, ono to opravdu není důležité, že? Já jsem nicotný, vedle něj, mé problémy jsou nic.. Teď mi nezbývá nic jiného, než mu nezpůsobovat víc problémů, budu dělat, že se nic neděje, že je vše v pořádku, že mě nic netrápí, že mě nic nebolí. Moje bolest je vedle té jeho naprosto ničím. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ale v duchu vím, že spíš než kvuli nenaplněným potřebám tohle dělám, abych Kouovi ublížil tak, jako ublížil on mě...i když vím, že to vlastně nebyla tak docela jeho chyba, ale nedokážu mu to odpustit....alespoň teď ještě ne. Zůstanu ležet s ní v náruči, její teplo je ale cizí....vím, že ráno odejde a už se neuvidíme. Ale prozatím jí dovolím, aby mi pomohla zapomenout. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jakmile mi do pokoje začne svítit slunko, tka se seberu, na obličej si dám makeup, spíš proto, abych zakryl kruhy pod očima a nezdravě bledý obličej, než proto, abych vypadal k světu. hizoku ale nesmí poznat, že se mnou něco je. Tím, že mu budu přidělávat starosti pro něj nic dobrého neudělá. Pochybuji sice, že ho kdy udělám šťastného, nepotřebuje mě, ale nemám kam jinam jít, co jiného dělat...a pořád ho miluju, nemůžu ho jen tak opustit, i když mé city už neoplácí. A nikdy nebude. Zajdu do kuchyně, kde hned začnu dělat jídlo, ještě dřív, než příjde Nana. Sice to dělám zbytečně, ona to umí lépe, ale nemám co jiného na práci....nejsem k ničemu jinému užitečný. A i tohle není moje práce. Cítím se mizerně, ale přesto se usmívám...když se budu usmívat nikdo nepozná, že je mi zle, že? |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Pak sejdu dolů a dám se do třízení pošty, zatímco čekám na snídani. Dám si mezitím alespoň čaj. Nějak s emi ta pošta nahromadila, protože od té doby, co mi přišly ty fotky jsem neměl chuť se na žádnou další dívat. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Ale i tak, usmívat se, musím se usmívat. Nic není špatně, nic mě netrápí, nic si nemyslím o té holce, která s ním byla, usmívat se, usmívat. "O ha you.." pozdravím ho, když na stůl položím část snídaně a zase odejdu do kuchyně pro zbytek. Musím se usmívat...nesmí na mě poznat, že mě něco trápí, Hizoku trpí sám a víc...mou zradou, vším...já si tuhle bolest zasloužím za to, jak odporný člověk jsem. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Copak de dneška mi děláš služebnou? Víš, že nechci, abys tohle dělal, je to Nanina práce," oznámím mu. Je mi jasné, že se snaží pro mě něco udělat, ale tohle jsou zrovna věci, které nijak neocení, spíš mě štve ještě víc, když se ponižuje na tuhle úroveň. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Co jiného pro něj ale asi tak mám udělat? "Jen že..pak pro te be ne mám co dě lat...pro to že k ni če mu ji né mu.... mě ne po tře bu ješ...máš na to jiné li di..." odpovím mu, než se vytratím pro pití, keré mu pak donesu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Měl by vědět, že nechci aby se stal mým otrokem nebo tak něco...chci vědět, jak mě miluje, chci aby mi to dokázal, chci, aby mě prosil...ale to nejspíš nenastane...a já mu nedovedu jinak odpustit... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "..my s lím...že po vče re šku...ta dy..už žád ná..ne ní," odpovím mu s dalším úsměvem. Ale co, jemu na tom nezáleží. Nejsem pro něj už nic. Jako k bratrovi se ke mně nikdy nechoval, a jako milenec...o tom můžu už jen tak akorát snít, protože už se mě nikdy nedotkne... Nikdy už nebude laskavý, nikdy... Ale i tak, jediné co můžu dělat je, že tady budu, dkyž nemám dělat tohle...co tady v tom domě budu sám dělat? No to nevadí, něco se najde, že? Do té doby se budu jen usmívat, usmívat, jako by se nic nedělo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jestli chceš pro mě něco udělat, měl bys přemýšlet o tom, co jsem ti řekl...no...jdu pracovat," řeknu jen a vydá se do pracovny. Copak si myslí, že tím, že mi uklidí pokoj, nebo uvaří mi dokáže, že mě miluje, že mě tím udělá šťastným. Takový vtip... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Povzdechnu si, ale i tak se nepřestanu usmívat. Nad tím co řekl už jsem přemýšlel, ale stejně jak se můžu ucházet o přízeň někoho, kdo o mě nemyslí, že jsem víc než šváb? Sice bych to mohl zkusit, ale...už tak je toho na mě moc, nevím jestli to zvládnu. Přestože z mé pýchy užnic nezbylo...ne nezbylo. Co mám udělat? Plazit se před ním? Prosit ho? Jenže zrovna tohle ponižování ho znechucuje, sám to řekl, ne? |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Je na něm Kenovo číslo. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po nějaké době, kdy jsem už ztratil pojem o čase mi zazvoní mobil. Ken...zajímalo by mě jestli pro mě má práci, nebo jen bude strkat nos do mých zákežitostí...i když měl bych mu říct, že se KOu nějakou dobu neobjeví. "Hai," řeknu jen, když zvednu telefon. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro "Rád bych si s tebou jen tak pokecal, ale teď je to čistě pracovně. Připravujeme jeden projekt, a potřebuju k němu koua, jenže mi neodpovídá na SMSky, nemohl by jsi s tím něco udělat?" zeptá se tě přímo na to, co po tobě chce. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Promiň, měl jsem ti dát vědět dřív. Dej tu práci někomu jinému Kou má nějaké...problémy, nějakou dobu se v práci neobjeví. Pokud by se rozhodnul úplně skončit, zavolám ti," řeknu mu. Nejspíš bych se měl zeptat Koua, než tohle odmítnu, ale chci rozhodnout za něj. Nikam ho nepustím... |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Položím telefon na stůl s trochu větší razancí než jsem měl v úmyslu a pak se raději vrátím k práci. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro K večeru, když Nana dodělá jídlo, tak se nabídnu, že to Hizokuovi donesu. Zastavím se před jeho dveřmi, abych mohl zaklepat. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Seknu s tím a vydám se ke dveřím zrovna ve chvíli, kdy se ozve klepání, takže rovnou otevřu. Je to Kou, Kou s večeří a tak ho pustím dovnitř, aniž bych cokoli řekl a rovnou si od něj vezmu jídlo, zjevně mám vážně hlad, jen zamumlám tiše něco jako poděkování. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nechám ho se pořádně najíst, než si kleknu kousek od něj a podívám se na něj. "...co...mám udě alt..aby jsi byl šťa s tný?" zeptám se ho. Udělám cokoliv, ale nejdřív se ho zeptám, možná má něco na mysli, něco co chce, abych udělal víc, než co jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Chci aby jsi jednal podle sebe, neptej se mě," řeknu jenom. Řekl jsem mu, ať mi dokáže svoje city...kdyych mu nakázal co má dělat, nebo řekl, co si přeju, pak by to poněkud pozbylo smyslu, no ne? |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Zavřu oči, než se před ním ukloním tak, že se dotknu čelem země. "...pro sím.." zašeptám. Nevím co přesně bych měl říct...kdybych začal mluvit, tak bych ho zase naštval, určitě. "..od pusť..mi..." nevím jestli mi zbývá něco jiného, než ho prosit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro A možná proto zůstanu mlčet, jen se na něj dívám tím pohledem, který říká, že to beru, ale čekám, co ude dál, že to ještě nestačí...i když mám chuť ho popadnout...ale...moje pýcha...ta teď ovládá všecko, protože srdce krvácí a nemůže do toho příliš mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jestli mu tenhle způsob onižování mě vyhovuje a nevadí mu, udělám to, pro něj cokoliv. Na okamžik zavřu oči a snažím s evzpomenout si na něco, co je obvykle velmi ponižující, a konečně najdu něco, co můžu udělat teď, tak aby ho to potěšilo. Přišoupnu se k němu blíž a na okamžik se na něj podívám, než položím ruku na jeho nohu a sehnu se dolů, abych ho mohl políbit na prsty u nohy. Nevím jestli je něco, co by mě mohlo před ním ponížit víc než tohle. A dotknout se ho, ať už na jakémkoliv místě na jeho těle, je pro mě krásné... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Ano, přesně to chci...nechci aby se ponižoval...kromě tohohle...tohle je to, co chci vidět...chci vědět, že je na mě závislý, že mě potřebuje, že udělá cokoli, abych mu odpustil. Prozatím jen natáhnu ruku a lehce mu ji položím do vlasů. Kromě toho neudělám nic, ani nic neřeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Políbím ho na každý prst zvlášť, a pak se přesunu k jeho nártu. Alespoň tohle můžu dělat, dotýkat se ho, aniž by mu to vadilo...právě naopak. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nechám to na něm. Vede si dobře...třeba mi moje pýcha dnes dovolí, abych ho vzal na milost. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...one ga i..." řeknu tiše, než ho znovu políbím, tentokrát na kotník. Klidně mu zulíbám celou nohu, obě, když to bue nutné... Jen chci aby něco řekl, chci aby řekl, že mi odpouští. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Nejspíš bych se rozbrečel, radostí z toho, že ho tohle dělá šťastným, ale...on slzy nemá rád, a já už nesmím brečet. "..one gai...o ne ga i..."začnu šeptat. Opakuji to samé slovo pořád dokola, pořád... Chci aby mi odpustil, a chci aby byl hodně šťastný. Tohle ho dělá hodně šťastným, proto v tom pokračuji, pořád, nepřestávám ho prosit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Nakonec se k němu natáhnu, chytím ho za tričko a snad trochu bezohledně ho k sobě trochu přitáhnu, než ho políbím. Dravě, vášnivě. Jedna část mého já pořád říká, že netrpěl dost, ale ta, která po něm touží je přeci jen silnější. Už nechci dál čekat v povzdálí. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Najednou mě vytáhne docela hrubě nahoru a políbí mě. Chvíli nevím co se děje, on už mě přece emiluje, že? Myslí si, že jsem odporný...proč by to ale děla? Proč? I přesto ho políbím nazpátek. Pokud je tohle to co chce, pokud chce mé tělo, dám mu to, všechno co si bude přát. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Jestli se ještě někdy dotkneš někoho jiného, přísahám že tě zabiju...zabiju tě a sebe taky...víš že to udělám...." zašeptám mu pak do ucha. Měl jsem k tomu přeci jen nesmírně blízko, skoro jsem ho uškrtil, není pochyb, že to myslím smrtelně vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Hai," dodám ještě, ale nic víc neřeknu. Nemám právo nic dělat, dokud mi to Hizoku neřekne. Chci brečet, štěstím, ale nemůžu... ...rád bych se teď jen schouil v jeho náruči, rozbrečel se, nechal se konejšit, ale nemám na to právo. A nemůžu ani zavřít oči, nechci aby Hizoku věděl, že mám noční můry, že jsem pořád strachy bez sebe. Nic už není o mě, nesmí mít už kvůli mě starosti, nikdy. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pak ti odpouštím...ale nezapomenu," řeknu prostě. Znamená to, že se pořád bude muset snažit...ale to myslím chápe...a on vlastně nemusí dělat moc, aby mě potěšil...stačí, když bude sám sebou...jen...myslím, že toho zneužiju a budu si ho držet víc u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Jsem tak rád, že mi odpustil, že už to nedovedu ovládnout. Křečovitě ho sevřu, tolik ho potřebuju, tak moc. Potřebuju ho...a potřebuju pomoc...jinak to nevydržím. "...po moz mi.....pro sím..." dostanu ze sebe mezi vzlyky. On nebude vědět o co jde, nejsem si jistý jestli chce, ale...nemůžu ho dělat šťastným, když nevím jestli to psychicky zvládnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Po chvíli mě ale poprosí o pomoc a já netuším, c má na mysli.. "Co se děje?" zeptám se ho. Můj hlas zní o něco víc normálně, laskavěji, snad je v něm i stopa starosti. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Je teď tak laskavý, nedokážu to držet v sobě, nedokážu... Rozbrečím se ještě víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je dobré, mluv jako dřív...ale srozumitelně," řeknu, když ho zradí hlas. Vím, že má pořád problémy mluvit. A já potřebuju, aby mi to vysvětlil, jinak mu nebudu schopný nijak pomoct. Zatím ho jen hladím, abych ho utišil. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...bude jednodušší...když ti to ukážu.." řeknu trochu váhavě. Vysvětlování by bylo lepší, ale takhle pochopí lépe. Chytím ho pevněji a připravím se psychicky, nechci to vidět, ale...jinak to nejde. Zavřu oči. V tu chvíli se mé myšlenky, můj strach, všechno zase vrátí k té chvíli, kdy jsem asi pak ztratil paměť a hlas. Všechno je trochu rozmazané, ale dá se poznat, že je to třída ve školce, spousta dětí...pak se ozve rozbití skla, něco temného skoro průsvitného se vřítí dovnitř a začne trhat všechno na kusy, nábytek, děti, učitelku, všechno. Trvá to jen pár sekund, než se všechno zalité krví a hlava jednoho děvčete mi přistane v rukou..a pak se to temné otočí ke mně a natáhne ruku. Prudce otevřu oči a ještě pevněji obejmu Hizumiho tak, že mu zaryji nehty do zad. Nevím čím to, ale bylo to detailnější, než jak jsem to viděl předtím. Mám takový strach, že se to vrátí... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "To je v pořádku, neboj se, jsem s tebou. Umím s nimi bojovat, umím je zabít...nevrátí se to, je to už dávno...a kdyby ano, ochráním tě," slíbím mu. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "Chci být pořád...s tebou," promluvím tiše v myšlenkách. Může to přijít kdykoliv, vrátit se to, a pokud se mnou nebude Hizoku, tak... Nechci na to ani myslet, ale nejde se tomu bránit. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Pojď si odpočinout," řeknu pak a aniž bych čekal na odpověď, vezmu ho do náruče a odnesu do své postele, kam se s ním zhroutím, aniž bych ho pustil z objetí. Budu zase jednou spát s ním, konečně, po tak dlouhé době, trochu klidně. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "..nemůžu...spát...nemůžu zavřít oči..." řeknu i na myšlenky hodně tiše. Myslím, že ani s ním se nic moc tak rychle nezmění. I když je to hnusné a nechci aby si Hizoku myslel, že jeho přítomnost na tohle nestačí... Bohužel...nemůžu za to... |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro I když vím, jak je těžké nemyslet na to špatné...ale doufám, že ho moje přítomnost trochu uklidní, myslím, že se nutně potřebuje prospat. Doteď jsem si nevšimnul jak moc strhaně vypadá... |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Přitisknu se k němu a chvíli see ještě snažím uklidnit, než se odtáhnu. tohle bude asi poprvé, kdy to po něm chci sám....možná je to využívání ale nevím co jiného by mě mohlo donutit nemyslet na to. "...vyspi se se mnou.." požádám ho. Potřebuju se cítit hodně příjemně, aby to přebilo ty špatné vzpomínky. Něco takhle příjemného. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro "Dnes ne...promiň," řeknu jen a přitisknu ho blíž k sobě. Možná proto, že tohle vůbc není ta správná situace, prosotže ještě není ten správný čas...ještě se to nezahojilo docela. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro "...vyprávěj o něčem hezkém.." poádám ho alespoň o tohle. tohle snad půjde. |
| |
| soukromá zpráva od Hizoku Takamoto pro Začnu tedy vykládat různé školní historky, je to hloupost, ale zažili jsme toho hodně a já doufám, že mu to nějak pomůže i kdyby jen zvuk mého hlasu, že ho ukolébá ke spaní, že se bude cítit jistější. |
| |
| soukromá zpráva od Kouyou pro Po několika minutách už klimbám a klíží se mi oči, opravdu mi tohle pomohli, sice sebou trhnu, když zavřu oči, ale alespoň se mi před očima neobjevila ta odporná scéna. Spíše myslím na to, co mi říká...i když pomalu už nevnímám co přesně to je. Jakmile mije mysl zjistí, že žádná příšera nevyleze a ani s emi o ní nebude zdát, tak prostě vypnu. Nespal jsem tak dlouho, teď to asi doženu a kdo ví kdy se probudím. |
| |
| soukromá zpráva od Voice pro Když se ráno probudíš, tak Kou ještě spí, tvrdě. Jestli nespal celou dobu od své nemoci, anejspíš ještě nějakou dobu řped tím, možná už od chvíle, dky jsi se ho pokusil zabít, tak musí být opravdu vyčerpaný a ještě nějakou dobu bude spát. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR