Hory na severu DrD..
hrálo se Dvakrát týdně
od: 31. ledna 2012 21:06 do: 26. května 2016 12:39
Dobrodružství vedl(a) Grull
| |
 | Hra podle +- pravidel Dračího Doupěte téměř se vším co k tomu patří. |
| |
| **************************** Základní Informace obyčejné psaní, myšlenky, přímá řeč, odstavce, hlavičky Můžete psát i barevně, ale byla by to jen přímá řeč vedená v jiné řeči. Pokud by jste se chtěli domlouvat jen mezi sebou a nebo peprně klít v rodné řeči. Hrajeme na peníze Hrajeme na zkušenosti a když jich budete mít dostatek a najdete si učitele a toho si zaplatíte, přemluvite atd... tak postoupíte na další úroveň. Zkušenosti se získají zabitím nepřátel, plněním úkolů a dalšímy činostmi. Jednou za čas hodnotím hru a rozděluji zkušenosti za kvalitu příspěvků a tak podobně.. Homepage: Bývají tam užitečné informace, mapy, atd... Když se budete chtít na něco zeptat, ptejte se. |
| |
|  |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Po roce jsi se vrátil do své rodné vesnice na břehu Niavy. Strýc Tom tě neuvítal zrovna s otevřenou náručí. Byla tuhá zima a takhle daleko od hlavních cest byla nouze. Naštěstí se v dědině nacházelo pár dobrých lovců a tak všichni přežili zimu. Byl sice hlad, ale přežili. Když jsi se tedy vrátil, strýc tě ubytoval u sebe doma a sehnal ti práci u místního obchodníka se vším možným. Jmenuje se Talbot, je to starý kudůk, co v dědíně bydlí snad od narození. Jeho obchůdek je malý, o to větší má sklady. Někdy prázdné, někdy plné všeho možného. Dělá takového vesnického zásobovače. Vykupuje kožešiny, ryby, dřevěné uhlí a zase dodává nějaké to nářadí, vzácnější zboží z měst. Za služby u něj jsi se naučil poznávat různé kamínky, které mu tam lidi nosili, lovit ryby v řece a posílil svaly při práci ve skladě. Tam tě také jednou přistihl při provádění různých akrobatických cviků, které jsi se naučil u potulných kejklířů. Ukázalo se, že také občas provozuje černé zaměstnání a tak tě vzal do učení. Po několika měsících, kdy jsi se naučil co šlo, tě poslal se skupinou obchodníků na sever do tábora Grer na úpatí severních hor. *************** Bude pokračování... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dětství i počátek dospělosti jsi prožil v této trpasličí pevnosti. Je v úpatí hory, většinou skrytá hluboko ve skále, ven ční jen několik věží a vnější hradby. Pro lidi je to spíše podzemní město, ale pro tebe a ostatní trpaslíky je to jen trochu větší pevnost. Opravdové trpasličí město je ukryto hluboko v Severních horách. Tvůj život byl takový obyčejný. Práce v otcově kovárně tě naučila zacházet s kovem, dřevem i kamenem. Také jsi se staral o proviant. Respektive o „zpracování“ ovcí a selat, která občas sebou přivezli obchodníci. Znalost a záliba v drahých kamenech je asi u trpaslíků dědičná. Nakonec jsi toho měl dost. Neustále to samé, den za dnem, a přitom poslouchat otcovy příběhy z válek s orky. On a jeho kamarádi, co tam neustále chodili na kus řeči a pivo. Jednoho dne jsi se prostě sebral, vzal nějaké drobnosti a otcovy v kovárně pověděl o svém úmyslu na čas vyrazit na jih. Za dobrodružstvím, jaké znáš z příběhů. ********************* Bude pokračování... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pocházíš z královského města Kalahora, které leží na břehu Velkého jezera a ústí řeky Lodus. Tvá rodina opravdu pochází z poměrně vznešeného rodu, bohužel v poslední době se již na původ hledí stále méně a méně. Jak do města přichází stále více lidí, dochází k různým „výhodným“ sňatkům a tak se mezi lepší společnost dostávají lidé, kteří na to vůbec nemají vychování. Tvá rodina vlastní rodinný dům situovaný v lepší části na okraji města. Přilehlá zahrada je plná ovocných stromů a je tu také malé jezírko. Bohužel se i sem začíná pronikat ruch města a tak jsi jezdil do nedalekého lesa, kde je větší klid. Jak na toulky přírodou, studium magie z knih a svitků, tak i na další záliby. Samotný les ti imponuje, Les Mearö a z něj se vypínající Dračí hora. Jeho jméno pochází z elfštiny, kdy maereö znamená šedý nebo setmělý. No, ujalo je to takhle. Pak už ti přestalo stačit o dalekých krajích jen číst a vydal jsi se na cesty. ******************** Bude pokračování... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Z domova jsi si vzal kvalitní koženou tornu, dobré plátěné boty, trochu jídla, asi na 3 dny, svou jednoruční sekeru a koženou čapku, kterou používáš při cestách v tunelech. Také měšec se svými úsporami (1 zlaťák, 9 stříbrných a 12 mědáků). Což není moc, ale musí to stačit. Je to zvláštní, ale tvůj otec nebyl ani moc překvapený. Jen tě poplácal po rameni. Čekal jsem to, synu. Čekal. Máme to hold v krvi. Už nějaký čas tu pro tebe mám schované nějaké věci. Odejde dozadu do skladu a vrátí se s pytlem přes rameno. Z něj vyndal lovecký tesák a trochu ošoupanější koženou zbroj. Z hřebu na stěně kovárny pak sundal trochu omlácený okovaný štít. Tak, tady máš něco do začátku. Není to nic moc, ale musíš se naučit přežít s málem, aby jsi si pak vážil toho, co se ti podaří získat. Dnes vyráží pár mezků s nákladem do Greru, kde na ně čeká vůz. Můžeš jít s nimi. A rovnou mi tam něco zařiď. Mám tady pro jednoho starého přítele soudek kvalitního černého piva, tak bys mu to mohl donést. Bydlí v táboře u severní stěny, má tam takový malý důl na kasiterit. Také mi ho sem občas dodává, když potřebujeme vyrobit nějaký bronz. Jmenuje se Grael Drtištít, sloužili jsme spolu kdysi v armádě. Tak už běž, synu, a dávej na sebe pozor. Otec tě vyprovodí ven z kovárny a možná se ti to zdálo, ale zahlédl jsi mu v očích slzu. ******************* Bude pokračování... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vybavení:  kožená torna,  měch na vodu (nebo pivo),  jednoruční sekera, měšec, tesák,  kožená zbroj,  plátěné boty,  kožená čapka,  okovaný štít a  soudek piva. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro U hlavní brány najdeš skupinu tuctu naložených mezků a několik trpaslíků, co okolo nich postávají nebo upravují naložený náklad. Když vyjdeš ven, přijde k tobě jeden z nich. Vyšší než ty, vousy do ruda, holá hlava. Na sobě má také koženou zbroj a u pasu válečné kladivo. Zdravím, ty musíš být Kernak. Šéf říkal, že se k nám přidá nějaký mladý ucho. Hehe. Podá ti ruku. Jsem Brarg Rudá Brada, vedu dnes tudle sebranku do Greru. Co tě vede tam na jih? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Talbot si byl vědom toho, že bez nějakých zkušeností se nemáš šanci něco více naučit a tak využil příležitosti, že vesnicí projížděli obchodníci mířící k Severním horám. Hele, Jimmy, jsi dobrý pracant, ale jestli chceš nějak postoupit v našem řemesle, musíš získat zkušenosti jinak, než že budeš makat u mě ve skladu. Známí, co objížděj Bučinu se zbožím, právě míří do Greru. To je tábor na úpatí Severních hor. Je to překladiště zboží pro trpaslíky z hor a naopak, jejich zboží se tam překládá na vozy. Ty by tou stezkou k nim neprojeli. Takže tě vezmou sebou. A ty mi tam něco vyřídíš. Chvíli se hrabe na jedné polici a pak ti podá menší, zavázaný balíček a zapečetěný dopis. Todle doručíš do tamějšího obchodu a dáš to majiteli. Zbytek ti řekne on. Jo, pozor, je to míšenec, trpaslík s asi orkem. Moc na něj nezírej a neměj blbý poznámky. Je na to háklivý a povahou je to dost pruďas. Takže si sbal svých pět švestek a já ti něco přidám. **************** Bude pokračování .... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Balisan zastavil na okraji tábora Grer. Sesedat mladý, dál jdeš pěšky. Do zítřka musím být ve Sverově, mám tam nějakou hmm... práci. Mrkne na tebe a ty si uvědomíš, že takhle se ho na něco těšit jsi ho snad neviděl. Tady jsi téměř v divočině. Severní hory sice patří ke království a trpaslíci jsou naši spojenci, ale to neznamená, že je to tu bezpečné. Práce pro jednoho z nás se tu určitě najde. A musíš se také trochu otrkat. Lehce se zasměje. Dobře, takže, až něco zvládneš a budeš připraven na další výcvik, víš kde mě hledat. No, a když tam nebudu, určitě mě nějak najdeš. Budu tě také muset vzít do Pevnosti tě ukázat mistrům. Tak se snaž, ať na tebe můžu být hrdý. Nebo aspoň neudělej nějakou ostudu. Otočí koně. Svůj meč máš, není to kdoví jaká kvalita, ale každý musí nějak začínat. Základní vybavení také a v táboře je takový „zajímavý“ obchod. Hehe. Jo, tady máš jeden lektvar Protijedu. Třeba se ti bude hodit, nikdy nevíš co potkáš. Od pasu odepne pochvu s dýkou a podá ti ji. A todle je na tužší potvory. Je to kvalitní ocel a navíc má postříbřené ostří. Není to tak dobré jako čisté stříbro, ale lepší teť nemám. Hodně štěstí, snad ho nebudeš potřebovat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Odejdeš do svého koutku pod schody, kde máš téměř všechny své věci. Bydlíš sice u svého strýce, ale tam v podstatě jen přespáváš a jíš. Na hřebíku visí starší kožená torna a měch na vodu. Většinu oblečení máš právě na sobě, tak si jen vezmeš šedou vestu a hnědý plášť s kapucí. Sandále vyměníš za plátěné boty.Z truhly vyndáš vlněnou přikrývku  , kotlík, 10-ti sáhové lano, křesadlo a dvě pochodně.Měšec máš stále u sebe. Jsou v něm té úspory (6 zlaťáků, 2 stříbrňáky a 23 měděných).Hůl s okovanými konci  máš opřenou o stěnu a dýku za opaskem.Když se vrátíš do obchodu, kudůka nikde nevidíš. Zato na pultu leží menší balíček omotaný šňůrou a zauzlovaný. Pod jednu ze šňůr je zastrčený zapečetěný dopis  a vedle balíku leží dýka a 3 obvazy .Z venku zaslechneš Talbota, jak se s někým vybavuje a za ržání koně. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Doma jsi si vzal pár potřebných věcí a vyrazil na cesty. Není důležité, kde jsi všude byl, většinou jsi jen obhlédl okolní krajinu a pak zase dál. Nakonec tě osud, náhoda nebo vítr zavál na sever království. Malý, dá se říci lovecký, tábor na úpatí Severních hor. Grer. Povoz, který tě sem dovez, spolu s několika koši vajec, sudu nasolených ryb a několika beden s kdo ví čím, tě vysadil uprostřed vesnice. Pak pokračoval až k jedné budově se slámovou střechou v severní části, kde z něj začali sundávat zboží a připravovat na zpáteční cestu. Stojíš nedaleko místní varianty hostince – krčmy. Na vývěsním štítu je namalovaná nějaká nazelenalá postava s divnými tělesnými proporcemi. Na východ o tebe cesta končí u nějakého kopečku, který má dveře. Ve vzduchu je cítit kouř. Aby ne, v západní části je několik milířů. Oprášíš ze sebe slámu a prach a zkontroluješ si své šaty a vybavení, zda-li v pořádku přečkalo cestu. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dýka u opasku , jasanová hůl s okovanými konci v ruce a kvalitní kožená torna přes rameno. Uvnitř deník, psací potřeby , trocha jídla (na 2 dny), láhev s naředěným červeným vínem, měšec s hotovostí (5 zlatých, 13 stříbrných a 17 měděných mincí). Již je podstatně lehčí než když jsi vyrážel z domova.Moc toho nemáš, ale zatím jsi nic zvláštního nepotřebovat. Přespával jsi po hostincích a když jsi něco chtěl, prostě jsi si to koupil. Až teď si uvědomuješ, že tady končí civilizace a začíná divočina. Jsi v pohraničí. Když nad tím tak přemýšlíš, aspoň boty máš dobré, plátěné , ale kvalitní. Oblečení také není špatné. |
| |
 | soukromá zpráva od ------------------- pro Když se připravím na cestu , věci mám má strkané v torně i s balíčkem od Talbota. Dýky jsem si vložil do pochev které jsem si přesunul na ledviny.Připnul kolem krku plášť a kapuci hodil na hlavu.Tornu hodím na záda. Ještě jednou se ohlédnu jestli jsem někde něco nezapoměl. Něco na víc by se hodilo jídlo nebo ten prak co jsem tady někde viděl , ale co dýka a obvazi jsou milá pomoc na cestu. Vezmu hůl do ruky a vyjdu ze dveří a zamířim hned za Talbotem. Tak to vypadá že jsem připravená na cestu ehm ehm neměl by jsi mistře ještě pár těch zahnutých věci uhm takoví ty víš co myslím ty tyčky kovoví. |
| |
 | soukromá zpráva od Quirel pro Se svým učitelem Balisanem přijíždím k táboru Grer, kde se mám poprvé vydat na nějaké to dobrodružství. Škoda, že nemůže jít se mnou, ale asi má něco důležitějšího. Musím se snažit, nesmím ho zklamat, snad už něco budu moct dělat pořádně. Odeberu od něj vše, co mi dává. „Děkuji ti za všechno, co jsi pro mě udělal, že jsi mi ukázal nový směr mého života. Brzy naviděnou,“ rozloučím se s ním a vydám se do tábora. Tak zajímavý obchod? To bych ho měl navštívit. V táboře se vydám tam, kde předpokládám, že by mohl být obchod. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sleduješ jak Balisan odjíždí, když zmizí za ohybem cesty a výhled na něj ti zakryje les, se zhluboka nadechneš a rozhlédneš se po táboře. Ale než se někam vydáš, si nejdříve zkontroluješ své vybavení. Vycpávaná zbroj  , sice starší, ale funkční ti kryje horní část těla. Na nohou dobré plátěné boty a přes rameno pověšená kožená torna. Uvnitř křesadlo, jídlo na dva dni a měch s vodou. Na opasek jsi si právě připnul pochvu s postříbřenou dýkou. Chvíli svíráš v ruce flakónek se zelenou tekutinou. Letvar Protijed . Pak ho vložíš do torny k měšci (1 zlaťák, 5 stříbrných a 18 měďáků).Na druhém rameni máš pověšenou smotanou vlněnou přikrývku a přes hrud se ti táhne popruh od pochvy s jedenapůlručním mečem – katanou .Katana je meč, který je hojně používán zaklínači. Není to samozřejmě povinná zbraň, někteří našli zalíbení i v sekerách nebo kladivech. Má ale nespornou výhodu, že jde držet jak jednou, tak oběma rukama. Pak jsou rány jím působené větší a i se s ním lépe brání. Tvá katana je obyčejný kus kovu. Nedosahuje kvalit zbraně, kterou měl Balisan. Však také říkal, že to co máš je pro začátečníka. Až splníš Zkoušku, budeš mít nárok na pořádnou zbraň. Když jsi se ho ptal o co jde, jen se divně zatvářil, ale již nic více ti neřekl. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Talbot stojí venku u vozu taženého dvěma koňmi. Zrovna si tam povídal s člověkem co sedí na kozlíku. Na voze se naloženo několik pytlů, beden a dva sudy. I tak je tam stále trochu místa. Když se kudůka zeptáš, jen se zasměje a poplácá tě po rameni. Kluk je veselá kopa, že? Jimmy tohle je Simir Tal. Je to putující obchodník co objíždí Bučinu a okolí. Nebo spíše přepravce, protože mu lidi platí, aby něco někam odvezl nebo něco přivezl. Zrovna jede do Greru s nákladem mouky a dalšího zboží. Takže jsem se s ním domluvil, že tě vezme sebou. No a ty mu pomůžeš s vykládkou a nakládkou. Než dojedete do Greru se ještě stavíte ve Sverovu. Ale i tak budeš nejpozději zítra po poledni tam. Zatím co mluví, přiběhne ještě jeden mladík, nejspíše elf a na vůz hodí menší pytel. Tak to je vše Simire, jen tydle jabka. Jedem? A drápe se nahoru na vůz. Talbot se na tebe obrátí. Tak mazej nahoru a nezapomeň co jsem ti říkal. A stav se, až někdy půjdeš okolo. |
| |
| Tábor Grer Je to několik budov na úpatí Severních hor. Spíše než nějaký dřevorubecký nebo lovecký tábor to připomíná hodně malou vesnici. Je tu jen pár budov a naprostá většina z nich je jen z klád se slaměnou střechou. Jediné dva domy jsou kamenné s doškovou střechou. Jeden je menší, stojí u skály v severní části. Nedaleko se nachází vstup do místního dolu. Druhý je zhruba uprostřed a je to místní krčma U goblina. Také na vývěsním štítě je namalovaná neforemná zelená postavička. Poslední bytelnou budovou je dvoupatrová strážní věž u stezky vedoucí na sever do Karak-Taloku. V západní části hoří několik milířů a z východu se sem tam ozývá bečení ovcí. Mají tam slušně velkou ohradu. V jihovýchodní části vsi je nízký kopeček a do něj vedou dveře. Nad nimi je široká fošna s vypáleným nápisem. Za kopečkem jsou nějaké stodoly. Navíc se zdá, že snad u každého domu je nějaká hromada beden či sudů. A to je důvod, proč tu vůbec nějaká vesnice je. Zdejší místo slouží jako překladiště zboží putující k trpaslíkům nebo od nich. Ruch ve vesnici je koncentrován okolo budovy v severovýchodní části. To jsou stáje a zde se obyčejně překládá zboží. |
| |
 | U hostince Vybavení zdá se cestu přečkalo Přemítám si v duchu a kontroluji svoji výstroj. Ocitl jsem se zde na bohy zapomenutém místě asi po týdnu mé cesty. Už po příjezdu do této osady vím že zde chci přečkat jen noc, nevypadá to tu že by zde bylo o co stát. Takže popořadě: zajisti na noc nocleh, najíst se, sehnat nějakou celtu. Lépe spací pytel na přenocování v přírodě a druhý den brzy ráno opět na cestu. Zrekapituluji si pro sebe své plány a vstoupím do místního hostince. I přes nuznost tohohle místa jsem za něj přeci jen vděčný, s tím že mě čeká nocování v divočině už jsem se smířil, ovšem oddalování té situace se vůbec nevyhýbám. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Lišácky se usměji.Zkusit jsem to musel co by jste si o mě pomyslel. Obejmu mista Talbota Dík za vše a že se loučím i se strýcem nějak se mi nepodařilo zastihnout doma. Hodím tornu na vůz a vylezu na kozlik vedle Simira.Lehce se posmějí. Hjé Radostně křiknu. Poplácám vozku po zádech a podám mu ruku . Jimmy Simir to je ,ale divné jmeno kde k němu přišel , ale to je jedno jedu sním na voze tak co aspoň že nemusím jít pěšky |
| |
 | soukromá zpráva od Kernak Rudohřeb pro Karak-Talok Když řeknu otci své plány, očekávám výbušnou reakci, ale on zareaguje přesně naopak... Dá mi rady a dokonce i nějakou výbavu do začátku... Jsem štěstím bez se, když mi povolí, avšak cítím i smutek, protožre vím, že už jej asi nikdy nespatřím... Přísahám, při Thorovi, že se vrátím, stejně jako ty a budu Ti vyprávět svá dobrodružství... Pivo doručím mistru Drtištítovi, neboj... Pak se naposledy ohlédnu za svým otcem a vydám se na cestu... Odchod Kdy dojdu na místo, odkud se vydáme do Greru, osloví mě jiný trpaslík... Jo, já jsem Kernak a půjdu s váma... Na jih musím je že nesu důlnímu mistru Graeli Drtištítu soudek piva a jednak proto, že chci jít ve stopách svého otce a stát hrdinou... Grer Jakmile dojedeme do Greru, zeptám se nejbližší osoby, jež uvidím, kde bych našel Graela Drtištíta, mistra dolu na kasiterit... |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Zkontroluji si svoje vybavení a pak už vyrazím do tábora. Dojdu doprostřed a porozhlédnu se kolem. Tak kde je ten obchod? Postupně vyřazuji jednotlivé budovy, které obchodem očividně nejsou. A co je vlastně napsané támhle na tom trámu? Vyrazím ke kopečku a snažím se přečíst nápis. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jo, tak to je dobrý. Zasměje se Brarg. Toho starého trpaslíka znám, má dům v severní části. Sám si ho postavil, hned vedle jeho dolu. Chvíli zamyšleně přemýšlí a pak odejde k mezků. Když vyrazíte z města, máte sebou tucet mezků a kromě Brarga a tebe s vámi jdou ještě dva další trpaslíci. Jeden jde hodně v předu a druhý zase vzadu. Přes zbytek dne jsi se s nimi vůbec nedostal do kontaktu, až večer, kdy máte za sebou asi dvě třetiny cesty, se všichni sejdete na malé skalní plošině. Okolní stěny a velké kameny tu tvoří zavětří a tak rozdělat a udržovat oheň není nijak náročné. Po půldení chůzi jsi trochu utahaný, přeci jen to není nějaká cesta, spíše kamenitá ztezka po úbočí hory. A mezci občas nechtěli pokračovat. Ale naštěstí se nic nestalo a na místo nocování jste dorazili před setměním. Všichni si okolo ohně rozbalili přikrývky a dali se do jídla a pití. Pak jsi si všiml, že Brarg a jeden z trpaslíků hrají kostky. Nechceš se přidat? Zeptá se tě Brarg. Je to jednoduché a můžeš si i něco vydělat. Ten druhý se jen zasměje. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Chlapík ti také potřese rukou a rozloučí se s Talbotem. Pak vyrazíte na cestu. Než dorazíte do Sverova, zjistíš, že se elf jmenuje Carius a není mu moc do řeči. Stále jen sleduje okolí, oblohu a občas zkontroluje uložení nákladu. K večeru se utáboříte mezi stromy a rozděláte malý oheň. Vozka nad ohněm usmaží kus uzeného na pánvi a rozdělí se s vámi. K přikusování je chleba. Nechceš si zahrát kostky? Překvapí tě elf po večeři. Jednak, že na tebe vůbec promluvil a pak návrhem hrát hru. Nejspíše o peníze. Je to jednoduché, vsadíš nějaké drobné a kdo na třech kostách hodí lepší kombinaci, vyhraje co bude vsazeno. Na to se na nej obrátí vozka. Hele, nech toho. Už jsi prohrál skoro celou minulou výplatu. Když budeš mít zase smůlu, zůstaneš o chlebu a vodě. Pak ale zabručí. Pak neříkej, že jsem tě nevaroval. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dorazíš ke kopečku s dveřmi. Na dvou trámech zaražených do země po stranách dveří je nápis: OBCHOD a ZÁSOBY. Pod ním je drobným písmem ještě několik slov, ale hranaté písmo nedokážeš přečíst. Podle tvaru a jak by ta slova zněla v lidském jazyce to vypadá na trpasličtinu. Jinak, masivní dveře jsou zavřené a zamřížované okénko zhruba ve výšce sáhu a čtvrt je také zavřené. Pod ním je ale přidělaný bronzový kruh. Nejspíše klepadlo. |
| |
| soukromá zpráva od Kernak Rudohřeb pro Skoro by si i přál, aby nás napadlo několik málo skřetů, jen aby byla cesta záživnější... Nemohu se dočkat dobrodružství a připadám si jako malé dítě před zabalenou krabicí... Jájsem to dítě a ta zabalená krabice je svět, který je přede mnou. toužím konečně servat z krabice papír a podívat so co je uvnitř, avšak ještě nemohu... Ještě musím splnit slib, jež jsem dal otcia donésti Drtištítovi sud piva... Pohrávám si s myšlenkou sud načít, avšak docela se obávám z otcova hněvu a tak odolám... Nakonec se zatavíme a vypadá to, že si zde zřídíme tábor. Nabídku zahrát si s Brargem a dalším trpaslíkem v kostky se mi nějak nezdá, přeci jen jsem nevěnoval m času učením se počítat, a tak zdvořile odmítnu... Přesunu se k ostatním trpaslíkům a rozdělám si své "ležení". Vy jste také obchodníci, nebo jdete do tábora za jiným účelem? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vstoupíš do setmělého hostince, tedy krčmy, protože tohu se hostinec prostě říkat nedá. Přítmí je ředěno jen ohněm v krbu a úzkými špinavými okny okolo zdí. V pravé části je dlouhý pult a za ním průchod někam dál. Na zdi police se sklem a lahvemi. Vlevo schody dolů a nahoru a prostředek a zadní část zabírá několik dlouhých stolů s lavicemi. Za pultem středně vysoký hubený člověk, co se zrovna rýpal v nose a v „sále“ je jen několik hostů. Několik je tři. Jeden sedí vzadu v rohu a asi spí, dva zbylí sedí proti sobě, před každým je hromádka mincí a ozývají se nadávky a chrastění kostek. Když si tě hostinský všimne, přestane se věnovat svému nosu a začne se věnovat tobě. Brej den, chcete něco? |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak tady to je, výborně. To, že je toto místo spojkou s trpaslíky, je opravdu vidět všude. Doufám, že nemají zavřeno. Přijdu ke dveřím a třikrát rázně zabouchám klepadlem. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Přistoupíš ke dveřím a zaboucháš. Po chvilce uslyšíš těžké kroky a zvuk, jako když jde někdo po schodech. Krlach dak, Sarkhar!! Zaslechneš divnou, jako by hranatou, řeč. A vzápětí se otevře okénko a zahlédneš kousek něčí tváře a vousy. Aha, člověk. Počkej. Zarachotí klíč v zámku a dveře se otevřou dovnitř. Stojí proti tobě trpaslík. Starý trpaslík s šedivými vousy. Na sobě má obyčejné šaty, spíše hnědé či šedé barvy. Trochu špinavé, ale hlavně na kolenou. Za dveřmi je chodba se stropem podepřeným trámy. Po dvou krocích ale následují schody, které vedou dolů. Ne moc hluboko, vidíš místnost pod schody. Spousta polic, beden a nějaké sudy. Zdravím, prodáváš nebo kupuješ? Není mu moc rozumět, je to divný trpaslík. Kůži má místy do zelena flekatou a když mluví, vypadá to, jako by měl delší spodní spičáky. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kdepak obchodníci, i když také by se to dalo říct. Odpoví ti poslední z trpaslíků. My pracujeme pro Barina Tvrdý Zub. Má podnik na převážení zboží z Taloku do Greru a zpět. My se staráme o zvířata, zboží na nich naložené a aby se v pořádku dostalo tam i zpět. Jak vidíš, po tédle cestě by vůz projel jen hodně obtížně, tak se to dicky přeloží na mezky nebo poníky. Ukousne si kousek sušeného masa. Takže jen sem a tam. Občas si nás někdo najme i jako doprovod dál na jih, ale moc často ne. Co tebe žene dolů do nížin? |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Po vstupu do krčmy mě její vzhled nepřekvapuje, přesto jsem doufal že bych mohl být také jednou mile překvapen ale pravdou je, že si pomalu zvykám na svět mimo mé rodné město. Po hostinského oslovení se chvíli zamyslím a pak odpovím: Prosil bych víno a něco k snědku, také pokud by to bylo možné bych zde přespal. Kolik u Vás stojí noc ? Zakončím svůj monolog otázkou a jen se modlím aby zdejší jídlo, víno a pokoj nevypadal tak strašně jako vše ostatní doposud. Hlavně to jídlo Poté si sednu k prvnímu volnému stolu v nejzazší části krčmy čelem ke vchodu a pokud možno tak abych vyděl co nejlépe i na ostatní hosty v místnosti. Tornu si položím vedle sebe na lavici, hůl položím pod ni. Poté vytáhnu svůj deník a jen co ho překontroluji zakreslím do něj svůj poslední postup. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hostinský se zamyslí. K jídlu tu máme zelenivou polífku s vejcem a pak si můžete vybrat mezi skopovým nebo vepřovým. Oboje pečené s trochou omáčky. K tomu chleba. Víno nějaké máme. Dohromady 12 měďáků. Podívá se na stěnu, kde visí klíče s dřevěnými destičkami. Volný pokoj také. Jedna postel. Je v podkroví, dost malý. 8 měděných za noc. Kdyby jste chtěl zůstat déle, udělám vám cenu. Počká co na to řekneš a pak odejde dozadu do kuchyně. Sedneš si dozadu ke stěně. Ten co spí nedaleko od tebe se ani nehne, ti co hrají kostky si tě také nevšímají. Všimneš si, že nedaleko od tebe visí na zdi terč. Kruhový, černý střed a žluté okraje. Mezi nimi je ještě červené pole. On sám a jeho blízké i daleké okolí je plné děr. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Když dojím maso A dostanu nybýdku k hře v kostky tak se jen lehce po usměni a nesouhlasně zakroutím hlavou.Né děkuji , ale opravdu nezahraji si i kdyžbych rád. Pokrčím rameny.Ale peněz se mi nedostává. Vytáhmu přikrývku a začnu se připravavat ke spanku. Ještě abych přišel o těžce vydělané poníze. sáhnu si na krk jestli tam mám váček s penězy. lehnu si pod deku Až budu na ředě s hlídkou tam mě vzbu'dte |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Zeleninová polévka a to vepřové s chlebem, určitě i to víno. Podkrovní pokoj bude stačit, jídlo zaplatím ihned pokoj až ráno budete-li souhlasit. Řeknu a netvářím se že bych o tom chtěl diskutovat, vím že lidé se k vám chovají jinak když od vás peníze teprve čekají než když je mají ihned. Poté co doplním svůj deník a mezi tím než mi donesou jídlo pokusím se v tomto nedostatku světla rozeznat co je zde za společnost, jsou-li zde jen lidé nebo i jiní národové. A také co to tam ti dva řeší, samozřejmě v rámci nenápadnosti abych se ubránil oslovení "co tak vejráš" a podobně. Také hned poté co mi hostinský donese objednané mám v úmyslu optat se ho na význam terče a na nějakou zajímavost ve zdejším kraji. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro „Také zdravím, rád bych koupil. Slyšel jsem, že tu máte nějaké zajímavé zboží,“ odpovím trpaslíkovi, který mi přišel otevřít. Tohle je ale divný trpaslík. Vypadá, jako by byl křížený s nějakým skřetem. Myslel jsem, že se ale nemají moc v oblibě. Zatím se ho raději na to ptát nebudu, taky bych mohl přijít o obchod. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zboží je zboží. Nevím co je zajímavé zboží, tady nic moc zajímavého nebývá. Zabručí trpaslík a pokyne ti, aby jsi ho následoval. Sejdete po pěti schodech a tak se dostaneš do vlastního obchodu. Zhruba kruhová místnost s velkým stolem a židlí uprostřed. U vstupu jsou také dvě židle po stranách. Okolo zdí jsou police od podlahy ke stropu. Pár větších truhel a sudů. Když se okolo rozhlédneš, je ti jasné, že on tady zásobuje asi celou vesnici vším potřebným. Od nářadí na pole, krumpáče a sekery, po obilí, mouku a něco, co vypadá jako nějaké kamení. Poznáváš v tom železnou rudu a o kus vedle pytel plný dřevěného uhlí. Trpaslík přijde ke stolu a ukáže okolo sebe. Tak, chceš si vybrat sám nebo hledáš něco určitého? ********************* Chvíli počkej, udělám seznam zboží pro dobrodruhy (zbraně, zbroj, vybavení) co má na skladě. Bude to v Homepage. Pokud tedy nechceš něco jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Chlapík ti donese objednané jídlo a sklenici červeného vína. Když přijde řeč na placení, chvíli váhá, ale pak souhlasí, že peníze za nocleh mu dáš až zítra. Tedy, tady bývá zvykem, že se za postel platí předem. Chvíli na tebe kouká, jestli si to nerozmyslíš, ale pak pokrčí rameny a položí před tebe klíč s dřevěnou destičkou. Je na ní vyryto číslo 3. Nahoru a až nakonec. Ten terč je pro zábavu. Tedy spíše se někdo s někým vsadí a já jim půjčím tři vrhací nože. Hází se ze tří sáhů. Kdo trefí lépe, vyhrál. Občas se tu pořádá turnaj, kdy každý zaplatí hmm... vstupní poplatek a tři nejlepší si to pak celý rozdělí. Je to vyřazovací. Nejdřív se hází ze tří sáhů a nejhorší vypadnou. Pak z pěti a nakonec ze sedmi sáhů. Kdo zůstane, vyhrál. Vysvětlí ti krčmář pravidla hry. Jinak, co je v okolí zajímavého nevím. Skřeti v lesích, prej teda. Zajděte se pak podívat ke stájím, je tam taková tabule s papírama. Většinou hledají někoho na přeložení nákladu, ale bývají tam i jiná oznámení. Pokud již nic nechceš, popřeje ti dobrou chuť a odejde. Jídlo je... dá se jíst, nedá se řícz, že by bylo dobré ani špatné. Žaludek ti naplní. Pozorování hostů moc nepřineslo. Spící je trpaslík a ti dva co hrají kostky jsou lidé. Jednomu se asi daří. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro No jak chceš. Jen pár měďáků... Zamumlá zklamaně elf a už si tě nevšímá. Jdete spát, vypadá to že hlídat bude vozka. Celou noc hlídám sám, většinou se mi nechce stejně spát a když se něco blíží, tak mě stejně vzbudí koně dřív než on. Ukáže na elfa, který se zachumlal do přikrývky. Maximálně tě ráno vzbudím, aby udělal něco k snídani. Umíš vařit, aspoň trochu? Nějaký čaj a pár vařených vajíček snad zvládneš. Že? Vyptává se tě Simir. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Vařit umím a myslim že celkem obstojně hihihihi Zkontroluji hůl jestli je v dosahu a zachumlám se a snažím se usnout. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dětství i počátek dospělosti jsi prožila v této trpasličí pevnosti. Je v úpatí hory, většinou skrytá hluboko ve skále, ven ční jen několik věží a vnější hradby. Pro lidi je to spíše podzemní město, ale pro tebe a ostatní trpaslíky je to jen trochu větší pevnost. Opravdové trpasličí město je ukryto hluboko v Severních horách. Tvůj život byl ze začátku obyčejný. Pomáhala jsi v otcově kovárně a doma matce s domácností. Ve volném čase jsi trénovala se zbraní a štítem. U trpaslíků není neobvyklé, když žena vezme do ruky kladivo a brání svůj domov před nepřáteli. Tedy není to časté, ale děje se to. Domácí práce ale nebyl tvůj cíl a tak jsi se nechala najmout alespoň jako průvodce a ochránce skupin mezků a poníků, které vozí zboží z pevnosti do Greru a zpět. Není to kdovíjak dobrodružné, ale občas se přihodí věci, kterým by jiný nevěřil. Pracuješ pro Barina Tvrdý Zub, má tři skupiny, které téměř neustále chodí sem a tam. ************** Bude pokračování... |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Po rozhovoru s hostinským se pustím do jídla, jím pomalu a víno také jen upíjím, není kam spěchat. Sem tam po očku pozoruji hrající muže, když dojím pečlivě si sbalím věci a dojdu se podívat do svého pokoje. Zkontroluji skříně, zásuvky i pod postel se podívám, vyklepu deku i polštář z okna a pověsím na vyvětrání. Potom protože je ještě do večera času dost si vyrazím ven, obejít okolí a podívat se co píši na vývěsní tabuli u stájí, věci si beru sebou, všechny, pokoj pečlivě zamknu a hostinského bude-li starostlivě koukat vysvětlím že jdu jenom na obchůzku. Pokusím se také sehnat spací pytel na budoucí cesty. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hrající muži ti nevěnují žádnou pozornost, takže v klidu dojíš a jdeš nahoru do pokoje. Jak říkal krčmář, pokojík je malý. Nepřeháněl, je ve štítu, takže strop se z obou stran šikmý a narovnat se můžeš tak akorát uprostřed. Postel a slamník jsou v pořádku, deka ležící na něm také, ale je téměř jisté, že v té posteli sám nebudeš. Jinak je tam docela čisto, zameteno a malá skříňka v rohu je prázdná. Oblečení se asi věší na ty dřevěné kolíky co ční ze zadní strany dveří. Když vyjdeš ven, rozhlédneš se okolo sebe. Prostě vesnice. Stále vidíš na severovýchod od krčmy. Na východ je nějaký malý kopeček s dveřmi a nějakým nápisem na široké fošně nad nimi. Jak se přibližuješ, dokážeš ho přečíst. OBCHOD a ZÁSOBY |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Mé kroky směřují do obchodu, co koupit je jasné, spací pytel, popřípadě cokoli v čem by se dala přečkat noc v divočině, spaní venku nikdy nebylo moje tak ať je to pokud možno co nejpohodlnější. Také by tam mohlo být něco užitečného co by se mohlo hodit, určitě se v obchodě v klidu porozhlédnu, není kam spěchat, na cestu přeci vyrazím zase až zítra. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tvůj zaměstnavatel si byl vědom toho, že tvá práce není jednoduchá ani bezpečná a tak ti poskytl jisté základní vybavení. To samozřejmě nebylo zadarmo a tak ti to strhával ze mzdy. Nebyly to nijaké závratné částky a po nějaké době bylo to vybavení tvé. Kožená torna , křesadlo, 2 pochodně, měch s vodou, lovecký tesák, kvalitní kožené boty a vlněná přikrývka. To jsi obdržela hned při nástupu. To bylo tvé hned.Zato kopí  , lehká přilba a ošoupaná kožená zbroj tě stála nějaké ty drobné.Z domova jsi měla ještě měšec s úsporami (3 zlaté, 9 stříbrných a 18 měděných mincí), jídlo na 2 dny a drobný stříbrný řetízek s zeleným kamenem (vltavínem) od své matky pro štěstí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dorazíš ke kopečku s dveřmi. Na dvou trámech zaražených do země po stranách dveří je nápis: OBCHOD a ZÁSOBY Pod ním je drobným písmem ještě několik slov, ale hranaté písmo nedokážeš přečíst. Podle tvaru a jak by ta slova zněla v lidském jazyce to vypadá na trpasličtinu. Dveře jsou otevřené, tak máš možnost si prohlédnou opravdu bytelnou práci. Dvě vrstvy silných fošen zbitých dohromady silnými hřeby, zamřížované okénko zhruba ve výšce sáhu a čtvrt. Pod ním je ale přidělaný bronzový kruh. Nejspíše klepadlo. No, ale je otevřeno a tak vidíš dovnitř. Za dveřmi je chodba se stropem podepřeným trámy. Po dvou krocích ale následují schody, které vedou dolů. Ne moc hluboko, vidíš místnost pod schody. Spousta polic, beden a nějaké sudy. Tam v místnosti zahlédneš dvě postavy, jedna je menší, ramenatá s šedými vousy a druhá vysoká,černé vlasy. Na sobě má modrošedé oblečení s koženou tornou na rameni. Přes záda mu visí pochva s mečem. Zřejmě spolu o něčem hovoří. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ráno tě probudí třesení ramenem. Hej, tak vstávej. Mám hlad. Zasměje se Simir. Na to, že asi celou noc nespal vypadá čerstvě, no má drobné kruhy pod očima. Na oheň stačilo přihodit pár klacíků a po chvíli se rozhořel sám. Tady je chleba, kotlík a pytlík s čajem a cukrem. Vajíčka si vem na voze. Mě budou stačit dvě, klukovy taky. Zatím zapřáhnu koně a zkontroluji vůz. Chci být za dvě hodiny ve Sverovu, rychle to vyložit a pak směr Grer. Odejde se věnovat zvířatům. Kluka už také vidíš vstávat a urovnávat zboží na voze. |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Dobrého dne přeji Pozdravím přítomné hned poté co sestoupím do obchodu tak aby to nevypadal jako že se plížím a poslouchám cizí rozhovory, lidé to nemají rádi. Chvíli si prohlížím regály, police, zboží zde přítomné ale po marném hledání oslovím osobu která by mohla být majitelem obchodu a optám se na spací pytel či něco podobného. Ač se tvářím, že mě cizí lidé a jejich starosti nezajímají pozorně napínám uši co si ti dva vyprávějí, zvědavost je a vždy bude má druhá přirozenost. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zhruba kruhová místnost s velkým stolem a židlí uprostřed. U vstupu jsou také dvě židle po stranách. Okolo zdí jsou police od podlahy ke stropu. Pár větších truhel a sudů. Když se okolo rozhlédneš, je ti jasné, že on tady zásobuje asi celou vesnici vším potřebným. Od nářadí na pole, krumpáče a sekery, po obilí, mouku a něco, co vypadá jako nějaké kamení a o kus vedle pytel plný dřevěného uhlí. Na tvůj pozdrav se k tobě oba otočí. Jo, zdravím elfe. Majitelem obchodu je zřejmě tento starý trpaslík s šedivými vousy. Na sobě má obyčejné šaty, spíše hnědé či šedé barvy. Trochu špinavé, ale hlavně na kolenou. Není mu moc rozumět, je to divný trpaslík. Kůži má místy do zelena flekatou a když mluví, vypadá to, jako by měl delší spodní špičáky. Zatím co si prohlédneš vystavené zboží, ti dva již spolu nepromluví. Poslední co jsi slyšel bylo, ať se tu porozhlédne nebo zeptá. Jo, mám tu pár vlněných dek. 6 stříbrných za kus. Povídá trpaslík a ukáže na jeden regál, kde jsou srolované čtyři přikrývky. *************** Další příspěvek už šeptej Quirelovy :-) |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro To už je ráno? Vyletu z poza deky a nátahnu se k ohni a hodím do něj pár větviček.Pár chvil jen tak mžourám než se proberu a oheň se rozhoří. Z měchu naleju do kotliku vodu a hodím do něj čaj a položim jej na oheň. Cestou k vozu si rozmýšlím jak uvařit míchané vejce. Vezmu 7 vajec z vozu a začnu s přípravou na vaření. Dovednost vaření Když jsou vejce uvařená párkrát bouchnu dýkou do kotlíků Snídaně hihihihi snad to bude k jídlu |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zatím co ti trpaslík chce pomoci s výběrem, po schodech někdo sestoupí. Dobrého dne přeji. Oba se otočíte. Elf. Vysoký štíhlý elf s dlouhými tmavě hnědými vlasy. Oblečení je poměrně slušné na tento kus země. Jo, zdravím elfe. Ozve se trpaslík, zaslechneš v jeho hlase lehkou nechuť. Když se elf zeptá na přikrývky ukáže na jednu polici, kde jsou srolované. Jo, mám tu pár vlněných dek. 6 stříbrných za kus. ********************** Další příspěvek už šeptej Swallbardovy :-) |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Vidím, jak do obchodu vchází elf. Nějakej vyšňořenej. „Také zdravím,“ přidám se k trpaslíkovi, ale dál už si elfa nevšímám, a když mu trpaslík odpoví na jeho přání, promluvím k němu já: „Takže já bych si vzal tady jeden oštěp, tři pochodně, pět lahví s olejem a pět obvazů. Koukám, že tu máte také železnou rudu,“ ukážu na hromadu kamení, „Je tu někde v táboře kovárna?“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sejdete se na snídani. Koně jsou již zapřažení a jen oškubávají trávu a keříky okolo sebe. Pochutnáte si na snídani. Hlad je nejlepší kuchař a na vařených vajíčkách se snad nedá nic zkazit. Jo, dalo se to jíst. Prohlásí Simir. Dobře, sbalíme tábor a jedem. Za chvíli bychom měli být ve Sverovu. Mohli jsme tam nejspíše dojet už včera večer, ale nechtělo se mi na noc hledat ubytování. Takhle venku pod hvězdami je příjemněji. Ani ne za půl hodiny jste již na cestě. A za další hodinu a půl již vjíždíte do vesnice Sverov. Ta leží na úpatí kopce. Není moc velká ani malá. Zřejmě se tu přeci jen něco děje, protože se tu i staví jeden nebo dvě nové chalupy. Zastavíte u místního obchodu a hostince. Vyložíte něco z nákladu, Simir se chvíli dohaduje s hostinským a pak zase naložíte několik bedýnek zeleniny. Simir si vyleze na kozlík a hodí každému jablko. Jedem, prej jestli bych mu dovezl pár ovcí a kdo ví co ještě. Už mám zamluveno docela dost uhlí a nějaké železo. Jako bych tu měl kdoví kolik místa. No uvidíme. Ani není jasné, jestli to říká vám, nebo jen nahlas pro sebe. Když to půjde dobře, tak po poledni bychom mohli být v Greru. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík ti na stůl přinese objednané zboží. Každá z těch lahví má 1 čtvrtku(litr). Takže 5 olejů  za 15 mědáků kus, 4 obvazy po měděným, tři pochodně také po jednom měděným a k tomu oštěp . Ten je za 3 stříbrné.Povídá trpaslík. To je celkem za nějakých 11 stříbrných a 2 měděné. Vytáhne ohmataný bloček a tužku. Všechno? Jo, ta ruda. Kovárna tu sice je, ale na to, aby jste tu zpracoval tu železnou rudu by jste potřeboval pořádnou pec. On tam sice nějakou malou má, ale ta vyvine teplotu tak na tavení toho cínovce, co tam kope. Na železo to nebude stačit ani náhodou. |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Poté co mi trpaslík ukáže kde se deky nacházejí přistoupím k nim a vyberu si dvě co se mi budou nejvíce zamlouvat, pokud možno ty které budou co nejméně děravé od molů či co nejméně špinavé. Budou-li barevně odlišné vezmu si ty nejvíce tmavé. Poté co deky vyberu a chci je odnést k pultu mé oči spočinou na dvou vrhacích nožích volně ložených na polici. Na chvíli se zamyslím a poté si je položím na vrch dek, celý balík pak položím na pult a poslušně počkám až zákazník co tu byl předemnou dokončí svůj obchod. Jen co ho dokončí budu chtít také za své věci zaplatit. Chystáte výpravu na draka ? Zeptám se zákazníka a spíš než že by mě to zajímalo to pojmu jako konverzační otázku aby řeč nestála. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Deky jsou všechny stejně barevné, taková šedohnědá. Tak jsi si vybral alespoň ty nejčistší. Když to položíš na stůl a přidáš dva vrhací nože , trpaslík se na to podívá.Dvě přikrývky za 1 zlaťák a 2 stříbrňáky, dva nože za 16 stříbrných. Hmm.. Když si vezmete ještě jeden, dám vám na každý slevu stříbrňák. Takže by stály 21 stříbrných. Co říkáte? Probudil se asi v trpaslíkovy obchodní duch. Ty nože vypadají ale kvalitně, každý má svou pochvu s řemínky. *************** vrhací nůž útočné číslo 1+1/2+1 obrana 0 typ Lehká Jednoručná / Vrhací Dostřel 5/9/12 |
| |
| soukromá zpráva od Kernak Rudohřeb pro Tak nevím, takový život bymě nejspíš nebavil... No... Já chci jít v stopách svého otce a stát se hrinou... Pak se omluvím a jdu ke svému "ležení" kde se spokojeně vyvalím a zapálím si dýmku... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Stát se hrdinou? Jo, tadle práce není to žádnej med, ale nestěžuji si. Myslím, že stát se hrdinou je ještě těžší. No, tak ať se daří. Odpoví ti trpaslík a vydá se k těm co hrají kostky. Ty sám se posadíš na místo, které jsi si vybral na přespání. Po nějakém čase se i ostatní trpaslíci rozešli a určili, kdo kdy bude hlídat. Tebe se to netýkalo, tak tě nechali spát až do rána. Vzbudil tě nějaký lomoz, trpaslíci už vstali, ošetřují zvířata a nakládají na ně zpátky bedny a pytle se zbožím. Snídaně bude asi na pochodu, protože ohniště je již vyhaslé a jeden z nich chodí okolo a uklízí zbytky po nocování. Tak co, vyspáno? První noc venku pod hvězdami? Zeptá se tě Brarg. Nejsi si jistý, jestli čeká nějakou odpověď, protože vzápětí začne komandovat jednoho s trpaslíků, ať upevní ten náklad pořádně. Když to půjde dobře, tak okolo poledne budem v Greru. |
| |
| soukromá zpráva od Kernak Rudohřeb pro Ráno Když se ráno probudím, s úžasem sleduji, k jsem spal dlouho a že ostatní jsou již nějakou dobu vzhůru a chystají se jít dál... Ryhle tedy vstanu, sbalím si věci a koukám, kde bych jim mohl pomoci... Pokud mi někdo řekne, půjdu a pomůžu jim. Prej první noc pod hvězdami... Nejsem zas tak k ničemu jak vypadám... Již nejednou jsem spal venku... Sice nedaloko neho domu, ale spal. Zaraduji se nad informí, že okolo poedne bychom mohli být v Greru a tak už za chůze ukusiji suchar a nějaké sušené maso... |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Trpaslíkova nabídka nezní vůbec špatně, avšak tři mi přijdou zbytečně moc, ne však tolik aby to bylo zcela nezajímavé. Proto že v sázce není tolik pokusím se na něj uplatnit něco ze svých schopností vyjednávače. To je velice zajímavá nabídka ale jsem schopen ji přijmout leda, že by ty tři vrhací nože byly dohromady za 20 stříbrných, je mi líto ale za 21 si to kvůli jistým jiným výdajům nemůžu dovolit. Zalžu a doufám že mi to vyjde ale moc dobře vím, že mi nejde ani tak o ten stříbrňák. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro To jsem rád že tam budem tak brzy mám tam nějakou prácí a nerad bych to nechával až na další den.Dál na severu jsem nebyl jak to tam vypadá dal kdo tam žije ty hory v dálce vypadají nehostině ? Poposednu na vaze a nakloním se blíže k vozkovi Ten elf té práce moc nezastane Cestou na kozlíku se rozhlížím jest neuvidím vhodný strom nebo větev na výrobu luku. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Trpaslík mi začíná snášet věci, o které jsem si řekl. „Ne, je to jenom pár věcí, které se můžou hodit. A co vy? Jaké jsou vaše plány tady v táboře? Jestli se tedy můžu ptát,“ pokračuji v rozhovoru. Možná je to také dobrodruh, mohli by jsem vyrazit společně. Uklízím si všechny nově koupené věci do torny, oštěp uchopím do ruky a potom dám trpaslíkovi požadovaný obnos peněz. „Takže ve zdejším dole se těží cínovec?“ zeptám se ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Momentálně se nacházíš v Greru. Přišla jsi sem s karavanou dnes brzo po ránu. U stájí jste vyložili zboží. Což jsou většinou kovářské výrobky, ale i železo v prutech a pár prutů kvalitní ocele. Čeká se, až dorazí karavana co z Karak-Taloku měla vyrazit chvíli po vás. Takže jsi měla čas se chvíli odpočinout. Pak se na stezce nad táborem objevili první mezci. Do půl hodiny tady budou. Je tu již jeden vůz, co má zboží odvést dále na jih. Druhý má přijet až okolo poledne. Takže se čeká. Jak se karavana přiblíží, vidíš v čele jít Brarga Rudou Bradu. Je to vůdce třetí skupiny. Ty jsi členkou skupiny druhé. Hej, nestůjte a udělejte tu místo. To se ozval tvůj prozatímní šéf, Algor „Holá Hlava“ Křemenec. Za chvíli tu jsou. Takže ocel na vůz, nářadí tady. Ty železné pruty dejte bokem, ty patří na ten vůz co přijede v poledne. Jasný? Jak se karavana blíží, jsi si vzpomněla, že jsi se chtěla podívat na místní nástěnku na stěně stájí. Bývají tam vzkazy, oznámení o práci a tak podobně. No nic, příště. Pak si všimneš, že po boku Brarga jde další trpaslík. Kernak Rudohřeb. Znáš se s ním od vidění, potkali jste se párkrát na trénincích se zacházení se zbraní. ************* Takže můžeš začít psát. Takhle se píše, když mluvíš trpasličtinou a takhle když normální obecnou řečí (pokud ji umíš) Odpověď šeptej Kernakovy, já ji uvidím. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Necelou hodinu potom, co jste vyrazili, jste začali sestupovat s kopce a uviděli jste tábor Grer. Hele, vidíš? Ukáže ti Brarg rukou. Tam za tou nízkou věží jsou stáje. Je tam skupina číslo hmm.. dvojka, jo dvojka. Vede ji Algor Křemenec. Říká se mu i „Holá Hlava“, ale jen občas a jen přátelé. Hehe, nemá to moc rád. U stájí vidíš postávat několik lidí a trpaslíků. Také je tam skupina mezků a poníků podobná té vaší. Zboží mají sundané a kus se toho nakládá na vůz. Budem muset část toho naložit na ten vůz a část nechat stranou. A postarat se o mezky, ať si odpočinou. Povídá si spíše pro sebe. Ani ne za půl hodiny již vcházíte do tábora a blížíte se ke stájím. Jedna postava se ti zdá povědomá. Jak přijdeš blíže poznáš Tancë, trpasličí válečnici, se kterou jsi absolvoval několik tréninků při výcviku. Vypadá to, že pracuje v karavaně. ************* Odpověď šeptej Tancë, já ji uvidím. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jo, to by šlo. Takže i s přikrývkami je to za zlaťák a 22 stříbrných. Souhlasí trpaslík a pak si od Quirela vezme peníze za jeho nákup. Jo, kaserit. Tedy cínovec po vašem. A slovo těží bych nepoužil. Je to spíše koníček jednoho nahluchlýho trpaslíka. Ale ruda je kvalitní, dodává ji do Karak-Taloku. Otočí se zpátky na elfa, jak se rozhodne. Mezitím si něco napsal do té malé knížečky co drží v ruce. Pak se podíval na stůl a zase si něco poznamenal. |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Jenom procházím, na dnešek jsem si pronajal pokoj ve zdejší krčmě a ráno se vydávám opět na cestu. Takže pokud mohu hádat, jste také na cestě nebo zde máte nějakou práci ? Nepůsobí to tu zrovna živě jestli mi rozumíte. Odpovím Quirelovi na jeho dotazy. Trpaslíkovy místo odpovědí položím na pult příslušný počet mincí. Děkuji za dobrý obchod a přeji příjemný zbytek dne. Řeknu obchodníkovy poté co ho nechám si peníze přepočítat. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Postupně si vyslechnu odpovědi obou mužů na moje otázky. „No, chtěl jsem si tu najít nějakou práci. Co vy,“ otočím se na trpaslíka, „nevíte o něčem? Ale žádné normální zaměstnání, ale něco dobrodružnějšího, jestli mi rozumíte.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík si spokojeně nasype peníze od obou do měšce. Vám také, přeji pěkný den. Odpoví na elfovy, pak se obrátí na Quirela a promne si vousy. No, bych řekl, že nic nevím, napadla mě vlastně jedna věc. Kousek za mým obchodem jsou dva sklady. Teda spíše dvoje stáje, které jsem koupil a chci je předělat na sklady. Ještě jsem na to neměl čas a mezitím se mi tam zabydlelo hejno krys. Když vidí nechuť ve vašich obličejích, tak zamává rukama. Ne, nejsou to obyčejné krysy, co vyřeší kočka nebo pár pastí. Tydle jsou sakra velké. By si tu kočku dali k snídani. Když jsem tam byl naposled, tak jsem zahlédl jednu velkou jak psa. Tak nevím, jestli je to to co jsi myslel, ale jinak nevím. Zeptejte se ve stájích u trpaslíků, ti by něco vědět mohli. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro No, co. Hory. Pokus vím, tedy viděl jsem jednou nějakou mapu severních krajin, Tak ty hory jsou hodně na sever. Takové pásmo od východu k západu. Osídlené jsou hlavně trpaslíky, ale i nějaké lidi a kudůky jsem tam viděl. Jinak jsou to hranice království, takže se tam může potulovat asi cokoliv. Odpoví ti na tvůj dotaz Simir. Jinak cesta ubíhá stále dál a jedete docela rychle. Rozhlížíš se okolo po nějakém vhodném materiálu na luk, ale jestli si nechceš vyrobit takový ten dětský luk z ohnuté větve a provázku, nic vhodného nevidíš. Navíc výroba luku, dobrého luku, není něco, co bys zvládl bez nějakého nářadí na voze. Když slunce dospěje až nad vaše hlavy se na za lesem objeví nějaké budovy. Štíty hor jsou takhle zblízka hodně vysoké. Tak, Grer. Asi máme trochu zpoždění, tě vysadím u stájí. Jo? |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Krysy velké jako pes? Co je to za havěť? Možná bych mohl takhle začít svou kariéru dobrodruha. „Ale jo, dodocela jo,“ odpovím trpaslíkovi, „já bych vám rád pomohl, to nebude problém. Vrhnu se na to klidně ještě dnes,“ domluvím a zadívám se na elfa, zda se také nepřidá. |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Poté co na mě ulpí zákazníkův pohled je mi jasné že čeká na mou reakce, zda-li se také nepřidám. Po těch dlouhých dnech plahočení se pustinou by to mohla být příjemná změna. Rád vám s tím pomohu pane... Nedokončím větu a čekám zda se mi zákazník představí a jestli ano představím se i já jemu. Uložím si nepotřebné věci do pokoje jestli budete souhlasit a mohli by jsme ty stáje společně vyčistit, každá zlatka dobrá. Opět se odmlčím, tentokrát s pohledem upřeným na obchodníka jestli nám neprozradí částku odměny za splnění jeho problému. Pokud bude zákazník souhlasit a domluvíme-li se odnesu své nově zakoupené deky do pokoje, nově obdržené vrhací dýky tam nechám také, vezmu si jen jednu a přikurtuji si ji na levý bok tak aby byla rychle k mání. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Výborně, jde se mnou. „Jmenuji se Quirel,“ automaticky se představím, když na to elf narazí, „těší mě Swallbarde,“ potřesu mu rukou, když se představí i on. „Dobře, jdi si odložit. Já tu zatím počkám.“ Taky mě zajímá, kolik to vynese. Podívám se na trpaslíka. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Zklamán , že jsem cestaou nenašel nic vhodného na výrobu luku. Vubec nevadí jsem rád že jsi mě vzal s sebou , pomužu ti vyložit co je potřeba a půjdu si po svém. Zamyslím se a věnuji se svím myšlenkám Musim na jít nějaký vhodný strom koupit hoblík sekeruku tětivu a za pár dní bych mohl na cestě udělat luk s pár šípy a vrhací nože ty jsem si nechal u strýce zabodnuty v trámu.Je toho dost co mám na práci a ještě ten balíček na ten bych zapoměl. |
| |
| soukromá zpráva od Kernak Rudohřeb pro Grer - Tancë Když konečně dojdeme do tábora s úsměvem si jej prohlédnu... Tak teď jen zanést pivo a moje cesta může začít... Pak si všimnu známé tváře... Jo, je to Tancë moje dřívější přítelkyně... Dojdu až k ní a usměji se na ni... Zdravím Tě, Tancë... Je to jž dlouho, co jsme společně trávili čas tréningem, avšak doufám, že jsi na mě nezapoměla... Jsem to já... Kernak Rudohřeb... Co ty tady děláš? Vypadá to, že pracuješ pro tyto obchníčky... Co takhle zkusit štěstí jinde a vydat se cestou dobrodruha? Já jdu n výpravu, jako kdysi šel můj otec, avšak usím ještě odnést soudek tohoto výborného piva, našemu rodinnému příteli... Půjdeš se mnou? A pak jen čekám, co udělá... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík je vaším zájmem viditelně potěšen, ale pak se trošku zamračí a je na něm vidět, že v duchu počítá. Ale jistě, že to po vás nechci zadarmo. Ušetříte mi s tím dost práce, a navíc nemusím na to shánět jiné lidi. Jen nevím, jak to hmm... Chtěli by jste odměnu za vyčištění obou skladů nebo spíše za usmrcené krysy? Nebo ještě jinak... Vypadá to, že v duchu nalezl nějaký kompromis. Dám vám každému zlaťák za vyčištění od všech potvor a navíc stříbrňák za každou přerostlou potvoru. Co říkáte? Ale bude to ještě dneska. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dobře, to bude výborné. Souhlasí vozka a vy pokračujete dále do tábora. Nejdříve jedete po cestě rovně a pak zahnete doprava. Po levé straně míjíte budovu krčmy U goblina. Na vývěsním štítě je namalovaná nějaká neforemná zelená postava. Krčma, nic moc. Ale občas se jim povede i dobře uvařit. Hlavně teda zeleninu a skopové. Toho je tu dost. Pak na další odbočce zahnete doleva ke stájí. Míjíte takový nízký kopeček s dveřmi, ty jsou teď otevřené a nad nimi je na silné fošně něco napsáno, ale nevíš co, je to daleko. Tak, támdle jsou stále. Vidíš, jsou tu nejspíše dvě skupiny z Karak-Taloku. Povídá Simir. U stájí vidíš množství trpaslíků a lidí. Také je tam snad padesát mezků a poníků. Všichni něco dělají, ať již nakládají nebo vykládají na další vůz. Dobře. Vůz zastaví u budovy a vozka seskočí. Vůz hned obklopí několik trpaslíků a elf jim začne podávat zboží z vozu. Pomoz tady, já to zatím vyřídím. Oni vědí co kam patří. Simir seskočí a odejde do stájí, kde si začne povídat s jedním trpaslíkem. Ve vzduchu se slyšet tvrdá trpasličí řeč, které ale nerozumíš. Dokonce i elf na voze se s nimi snaží domluvit po jejich. Pojď sem nahoru, jen podávej co tu je, stejně se to musí vše vyložit. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Mezitím dorazil ten vůz, na který se čekalo. Trpaslíci jej začali hned vykládat. Vozka seskočil a šel si promluvit s vedoucím a na voze zůstal jen elf a nějaký člověk. Slyšíte, jak se elf snaží s trpaslíky dorozumět, neumí vaši řeč nijak dobře, ale na to, aby říkal co kde je to stačí. Ten druhý poslouchá elfa, s ním mluví obecnou řečí. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Po svém monologu nám trpaslík konečně řekne svoji nabídku. „Ano, to by šlo,“ řeknu si spíše pro sebe. Potom počkám, až se Swallbard vrátí z hostince. „Tak můžeme vyrazit,“ oznámím a počkám, zda nám trpaslík dá klíče nebo půjde s náma, poté už ale vyrazím k novému skladišti. Cestou se zeptám Swallbarda: „Co ty vlastně vlastně umíš? Koukám, že máš jenom tu jednu dýku. Jinak já to docela umím s katanou a umím použít magii k léčení.“ Je dobré vědět, co je váš parťák zač. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Vyskočím na zadní část vozu a začnu podávat věci trpaslíkům a těm co to nosí do té díry. Ještě bych se zeptal.Nevíš kde je tu obchod?Měl by tam být nějaký poloork nebo polo trpaslík? A jak se řekne Trpaslicky ahoj neumim to jejich řeč mluví jako kdyby měli všichni rýmu a plnou pusu preclíků.hihihihihi Podívám věci nosičům.Dovednost vzpěračství |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pokud vím, tak jediný obchod je tam na jihu, jak je ten kopeček. Jak jsme jeli okolo, myslím že tam bylo napsáno něco jako Obchod a zboží. Teda asi, bylo to dost daleko. A kdo to vede nevím, ale jestli bydlí takhle pod zemí to bude asi trpaslík. Hmm... nebo ti hobiti, ty taky mají podzemní sídla. Odpoví ti elf a dál pomáhá sundavat náklad. Ti moc neporadím, jak s nimi mluvit. Trpasličtina je dost těžký jazyk, sám v ní nejsem moc dobrý, ale na základní dorozumění to stačí. Jsi měl říct Simirovy, mohl tě něco naučit. Trpaslíci mezitím sundají všechno, co na voze bylo a nechali to naskládané úhledně u stěny stájí. Vypadá to, že je na Simirovy, aby dohodl, co se bude nakládat a kam. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyslechnete si trpaslíkův návrh. Quirel v podstatě ihned souhlasí, zato elf si to musí rozmyslet. Povídá, že si zatím dojde do hostince uložit věci, nechá si to projít hlavou a pak přijde. Bude jen chvilka. Pak odejde. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sledujete s obchodníkem, jak elf odchází. Když je pryč z obchodu, se na tebe obrátí. Divnej chlap, co? Zdělí ti svůj názor na Swallbarda. Hele, všiml jsem si, jaký vlastníš meč. Viděl jsem pár lidí s tímdle chodit. Zaklínači. Ale měli teda zbraně lepší kvality než máš ty. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Odejdeš z obchodu a zamíříš do krčmy, kde máš pronajatý pokoj. V spodním sále se nic nového neděje. Ti dva stále hrají kostky, krčmář něco dělá za barem. Cinká to. Jen ten trpaslík co spal vzadu v rohu je pryč. Vyjdeš nahoru do patra ke dveřím. Odemkneš a vstoupíš do pokoje. Vše je tak, jak jsi to zanechal. Tedy tak, jak to bylo původně, neboť jsi si tu nenechal žádné věci. Jen je tu více čerstvého vzduchu, jak jsi nechal otevřené okno a v něm zdejší deku. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Poté, co Swallbard odejde, pustí se se mnou trpaslík do hovoru. „Docela jo,“ přitákám trpaslíkovi ohledně Swallbarda, abych si nerozházel jeho přívětivost. Swallbard mi přijde docela v pohodě. „No, bohužel mám zatím jenom tohle, ale už brzy dostanu lepší,“ pronesu s lehkým nadšením v hlase. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Rozloučím se se všemi.Díky a sbohem snad se někde někdy uvidíme. Vyrazím k obchodníkovy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozloučíš se jak s elfem, tak se Simirem. Tak se měj. Třeba se někdy zase potkáme. Jezdíme okolo Bučiny. Až zase potkám Talbota, vyřídím mu, že jsi sem v pořádku dorazil. Jdeš dolů na jih k tomu kopečku, co má být obchod. A opravdu je, na dvou trámech je tam nade dveřmi přidělaná silná fošna a na ní velký nápis: OBCHOD A ZÁSOBY. Pod ním je ještě něco menším písmem, ale je to napsáno jazykem, který neovládáš. Masivní dveře jsou otevřené a tak vidíš dovnitř do pahorku. Kousek za vchodem jsou pár schodů dolů a pak chodba pokračuje pár sáhů rovně, kde ústí do větší místnosti. To bude vlastní obchod, protože se tem svítí a jsou tam vidět nějaké bedny a police. Také tam někdo je. Zřejmě dvě postavy, jedna menší a jedna větší, ale takhle z venku není tak dobře vidět, aby jsi poznal nějaké podrobnosti. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Opatrně vstoupím do obchodu s maximální opatrností sestupuji po schodech,Dávám pozor aby někde neuklouzl nebo něco neshodil. Když sejdu dolů tak zamžourám očima abych přivikl světlu svíčky a rozklídnu se po obchodě. Dobrý den všem Hledám majitel zdejší obchodu. Pěkná to díra ale někoho škaredýho jako je orkotrpaslík toho nepřehlídnu |
| |
| soukromá zpráva od Swallbard pro Když se opět vrátím do obchodu z pokoje v krčmě ve kterém jsem nechal co jsem chtěl a zavřel okno abych případně v noci nezmrzl Quirel tam na mě stálé čeká. Vyrazit můžeme, jsem připraven. Odpovím mu a vyrazíme na cestu. Umím pár kouzel, na cestě a zde jsem ale hlavně proto abych se toho naučil a poznal mnohem víc. V mém rodném městě a domově mi nic nechybělo ale někde uvnitř mi to nedalo a musel jsem vyrzit něco dokázat sám. Odpovím na otázku která mi byly udělena a možná jsem toho řekl až příliš, přeci jen je to neznámý člověk a svět není tak přívětivý jak se zdálo doma, proto dál už jen mlčím. |
| |
 | soukromá zpráva od Tancë pro Grer- Kernak Tož a je to v čudu... Žadný podívání se po jinej práci nebude Tancë.... Máš hold smolu... Kysele si pomyslím. Všimnu si známé tváře v přijíždějící skupince.... To mne snad klamů zraky... Neť možno aby to byl faktisimo Rudohřeb... He, on to je Kernak... Jů, já si chci do někoho zamlátit jako za mlada... Tož tež tě zdravim Kernaku... Jop, pamatuju si každé výprask cos vode mne dostal... Povytáhnu obočí... Já si pamatuju tvoje jméno Knurlhiem... Som tu s jednů karavanů... Tož to mne nemušiš pobízet dvakrat- s obchodníčky je strašna nuda... Jdu rada... Posbírám svoje věci a následuji Kernaka... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sleduješ trpaslíka a čekáš než se vrátí Swallbard. Pak uvidíš, jak někdo vstoupí nahoře do chodby. Vyšší postava, ale na elfa to nevypadá. Navíc má úplně jiné oblečení, než Swallbard. Když dojde do vlastního obchodu, uvidíš, že je to nějaký mladík. Hubený v obyčejných šatech, většinou nazelenalé a hnědé barvy. Na zádech si nese koženou tornu a v ruce okovanou hůl. Pak za ním zahlédneš další postavu, na schodech dolů. Ale to je již Swallbard, který se vrací. Dobrý den všem Hledám majitel zdejší obchodu. To se již ozve nově příchozí. A dívá se z tebe na trpaslíka a zpátky. ******************** Od teť jedem již otevřeně pro všechny, tedy pokud nechceš něco soukromě dělat :-) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vracíš se z krčmy do obchodu. Jak se blížíš, vidíš, jak dolů do podzemí vstoupil nějaký mladík. Než dojdeš do vchodu, je již dole a tak, když začneš sestupovat dolů po schodech je on již v místnosti se zbožím, kde vidíš i Quirela a trpaslíka. Dobrý den všem Hledám majitel zdejší obchodu. Ozve se mladík. Je vysoký okolo 170 coulů, hubený v obyčejných šatech, většinou nazelenalé a hnědé barvy. Na zádech si nese koženou tornu a v ruce okovanou hůl. Všimne si, že Quirel kouká za něj a otočí se i na tebe. Ale pak se obrátí na ty dva. ******************** Od teť jedem již otevřeně pro všechny, tedy pokud nechceš něco soukromě dělat :-) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sestoupíš po několika schodech dolů a pak dojdeš do obchodu. Zhruba kruhová místnost s velkým stolem a židlí uprostřed. U vstupu jsou také dvě židle po stranách. Okolo zdí jsou police od podlahy ke stropu. Pár větších truhel a sudů. Když se okolo rozhlédneš, je ti jasné, že tento obchod tady zásobuje asi celou vesnici vším potřebným. Od nářadí na pole, krumpáče a sekery, po obilí, mouku a něco, co vypadá jako nějaké kamení a o kus vedle pytel plný dřevěného uhlí. U stolu je vysoký člověk s černými vlasy. Na sobě má modrošedé oblečení s koženou tornou na rameni. Přes záda mu visí pochva s mečem a pak starý trpaslík s šedivými vousy. Na sobě má obyčejné šaty, spíše hnědé či šedé barvy. Trochu špinavé, ale hlavně na kolenou. Kůži má místy do zelena flekatou a vypadá to, jako by měl delší spodní spičáky. Na tvou otázku na tebe oba pohlédnou a ten v modrém se podívá také za tebe. Když se otočíš, vidíš, jak do obchodu po schodech sestupuje vysoký štíhlý elf s dlouhými tmavě hnědými vlasy. Oblečení je poměrně slušné na tento kus země. ******************** Od teť jedem již otevřeně pro všechny, tedy pokud nechceš něco soukromě dělat :-) |
| |
| Obchod v Greru - Jimmy, Swallbard a Quirel Trpaslík se podívá na Jimmyho. Já jsem majitel a todle je můj obchod. Vybereš si sám, nebo chceš poradit. Rozmáchle ukáže okolo na police. Nebo něco prodáváš? |
| |
| Obchod Konečně je tady. Nevšímám si nově příchozího a když se začne rozhlížet po obchodě nakloním se k trpaslíkovi: „Tak můžeme vyrazit. Půjdete tam s náma, nebo nám jenom řeknete, kde to je? A potřebujeme klíče?“ |
| |
| Obchod v Greru Usměji se přu hůl o jednu z beden a podám ruku obchodníkovi. Jsem Jimmy , nic neprodávám.Počkám až si to vyřídíte tady s pány , jen bych se torchu porozhlédl rád bych nakoupil pár věci. Počkám jestli přijme nabízející ruku, když ne pokrčím je rameny a dám se do prohlížení věcí co jsou na prodej. |
| |
| Obchod v Greru - Jimmy, Swallbard a Quirel Dobře, tak se tu porozhlédni, já si něco vyřídím. Odpoví trpaslík a začne se věnovat tomu chlapovy v modrém a příchozímu elfovy. Tak není to daleko, vyjdete ven a hned za kopečkem jsou dvě starší chatrče. Tedy stodoly, pokud se tomu tak dá říkat. Přijdu za váma, až si tady ten mladej vyřídí co potřebuje. Klíč není potřeba, nemaj zámek, jen dveře na petlici a zajištěné kolíkem. Ještě jsem se nepustil do oprav. Dobře? Pokud již nic nemáte a jdete oba ven, obrátí se na mladíka. Tak co? Vybráno? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kernak vysvětlí trpaslici co má v plánu a ta nadšeně souhlasí. Začne si balit věci a když je už už připravená, se za vámi ozve hlas. Hej, Tancë, kam si to hrneš? Ještě se nevracíme do Taloku. Za vámi stojí mohutný, docela vysoký trpaslík. Kvalitní oblečení doplněné okovanou koženou zbrojí, přilba a dvoubřitá obouručná sekera. Tebe neznám.. Ukáže prstem na Kernaka. ... jsem Algor Křemenec. Vedu tady tu skupinu. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Nenápadně prohlížím zboží co má obchodník v regálech a taky si prohlížim jak vypadají a co mají u sebe. Možná by se dalo něco půjčit aniž by si toho všimly. Pozorně pozoruji obchodníka jestli se na mě dívá. Připravuji se na dovednost získání důvěry Přestírám vybíraní zboží a čekám až ti dva odejdou. |
| |
| U stájí - Grer Já a Tancë Když už chci vyjít směrem k našemi příteli, zanést mu pivo, ohradí se na nás jakýsik další trpaslík... Toš je mi to lito, ale budeš si muset splašit iného helfra na nakádačky a vykladačky bazmenků... Tancë tady končí s robotů a ide se mnó pajzlovat po světu... Doufám, že nebude dělat problémy, přeci jen bude mít určitě nabojováno víc jak já s Tancë dohromady... Ináč ja su ňáký Kernak Rudohřeb, syn Rudohřeba z Taloku... A já vím, kdo jsi ty Algore - holá hlavo - Křemenče |
| |
| Obchod → stodoly „Dobře, děkuji,“ poděkuji trpaslíkovi za vysvětlení a už zamířím ke dveřím z obchodu. Při tom pouze mávnu na Swallbarda, aby šel se mnou. Když vyjdu ven, zamířím, jak říkal trpaslík, za obchod, kde opravdu najdu dvě dřevěná stavení. Vydám se k nim, do pravé ruky si připravím oštěp a do levé katanu. Najdu vchod do toho blíže k obchodu, otevřu dveře a vstoupím dovnitř. Tak se ukažte krysy, ať si to s váma mohu vyřídit. |
| |
| Skladiště – Swallbard a Quirel Opustíte trpaslíka a jeho obchod. Po opuštění podzemí se nadechnete čerstvého vzduchu a vyrazíte okolo kopečku na východ, kde vidíte dvě stodoly a pár sudů před nimi. Obě jsou zhruba stejně velké, bez oken, postavené z prken a slaměnou střechou. Vstup mají směrem k vám a k vesnici. Okolo je vysoká tráva, asi po kolena, jen okolo budov je nižší a místy ulehlá a suchá. Za nimi jsou vidět stromy a nějaké keře. Quirel neváhá a přijde k první z nich, té severní a vyndá kolík, který zajišťoval dveře. Ty otevře a nakoukne dovnitř. Je tam šero, ale jde tam slušně vidět. Podlaha je hliněná, pokrytá slámou, špínou a dřevěnými třískami. Na stěnách jsou sem tam skoby a prázdné poličky. Od vchodu je vidět nějaká stěna kus před vámi, vede na sever a pak na východ. Je v ní otvor velikosti dveří vedoucí také na sever, ale není tam vidět. Nikde nevidíte nic podezřelého. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Elf má na sobě poměrně kvalitní šaty a plátěné boty. Dřevěnou hůl s okovanými konci a za opaskem zahlédneš dvě dýky nebo nože. Ten druhý je vybaven jako nějaký pocestný. Obyčejné šaty a také plátěné boty. Trochu více ošoupané. Navíc má na sobě vycpávanou zbroj a přes rameno tornu, ta je dost naplněná. Na zádech má v pochvě nějaký dlouhý meč a za opaskem dýku. Také má oštěp. Když ti dva odejdou, trpaslík si něco poznamená do ohmatané knížečky a pak si ji zastrčí do košile. Ehmm... Už máš vybráno? Potřebuji na chvíli zavřít. Povídá trpaslík. |
| |
| Stáje – trpaslíci Starý trpaslík se podívá na Kernaka. Tebe neznám, ale znám tvého otce. A pochybuji, že by měl radost z toho, jak se chováš k někomu, kdo je několikrát straší než ty. A navíc, nemluvím s tebou, ale s Tancë. Ta tu pracuje a mám za ní taky nějakou odpovědnost. Otočí se na trpaslici. Tak jak? O co tu jde? |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Usměji se a mrknu svím zeleným okem. Položím tornu na pult a vytáhnu zní balíček s dopisem a přisunu jej před obchodníka. Něco jsem si vybral ,ale nejdříve by tady pro vás měl jednu maličkost od mistra Talbota. Říkal něco jako že mě budete dál instruovat. |
| |
| Stodola Vydám se přímo rovně, projdu kolem dveří po mé levé ruce a pokračuji dál. Snažím se projít celé skladiště, než najdu nějakou zmínku o tom, že by tu někde mohli žít ty obří krysy. Pohybuji se obezřetně a stále jsem připraven se bránit případnému útoku. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík se podívá na věci na stole. Jó. Talbot, toho asi znám. Má ten starej hobit ještě obchod ve Splavech? Pokud si pamatuji, prodával a kupoval vše možné. Jak se má? Dívá se na tebe, věcí na stole si dál nevšímá. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Má se dobře a na jeho bříše je znát i jak moc dobře.Nějakou dobu jsem u něj pracoval jsme totiž taky ze Spalvů a vzal mě do učení.Mám vás pozdravovat a posunu balíček blíže k obchodníkovi. A předat vám tuto zásilku.že prý už budete vědět |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Obchodník se po tvé odpovědi podívá na balíček a pak zpátky na tebe. Promiňte, ale asi jste si mě s někým spletl. Z výrazu jeho tváře nedokážeš vůbec nic přečíst. Jako by ho měl z kamene. Takže si ty věci zase vemte a jestli si tedy něco chcete koupit, tak řekněte co. Opravdu potřebuji zavřít, spěchám si něco zařídit. Jeho chování se docela změnilo, jako by jsi udělal nebo řekl něco špatného. |
| |
| Skladiště – Swallbard a Quirel Quirel vstoupí dovnitř, v první části nic není. Jen v rohu otevřený sud. Když postoupí dále do budovy, trochu se se šeří. Prkna, z kterých je stodola postavená, ne sebe sice nedoléhají těsně, ale i tak je tu dost šero. Když se Quirel dostane zhruba do prostředka, uvidí v místnosti za stěnou dvě velké krysy. Jsou snad šedesát coulů dlouhé a i s ocasem měří jistě přes sáh. Jsou u severní stěny, něco přežvykují, ale když jsi se dostal dá se říct mezi dveře, upustili na podlahu zbytky a upřeli na tebe oči. Velké černé korálky. Ta více vlevo, hnědá, téměř zasyčela, nebo co to vyloudila za zvuk. K tak známému myšímu písknutí to mělo hodně daleko. Quirel je u jižní stěny budovy, ke krysám to je nějakých 5 až 6 sáhů. Swallbard ale zůstal zatím venku. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro To jsem z toho jelen.řekl mi přesně:Todle doručíš do tamějšího obchodu a dáš to majiteli. Zbytek ti řekne on. Jo, pozor, je to míšenec, trpaslík s asi orkem. Moc na něj nezírej a neměj blbý poznámky. Je na to háklivý a povahou je to dost pruďas. Tak nevím jestli jsem tu správně? No neva. Zbalím balíček z pět do Torny. Tak bych potřeboval.Brousek ,dva vrhací nože , niť, 10 hrotů na šípy ale kovové, prak. Zamyslím se.získání důvěry A kolik by to stálo ? |
| |
| Stodola Procházím stodolou, když konečně uvidím to, co jsem hledal. Tak tady jste, připravte se na smrt. „Swallbarde, poběž sem, tady jsou,“ křičím během toho, co po kryse více vlevo vrhám připravený oštěp. Hned poté se vydám směrem k nim. útok: 12+1 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Poté, co odříkáš to, co ti o obchodníkovy povídal Talbot, se ti zdí, jak trpaslík celý ztuhnul. Na čele mu vyskočila žilka. Myslím, že mi právě došlo vše, o co žádáš. A pokud to tu někde vidíš, tak to je již zamluvené a zaplacené. Z hlasu je znát, že se jen tak tak ovládá a občas se mu do řeči připlete něco z jiného jazyka, kterému nerozumíš. A teď opusť můj obchod, zavírám. |
| |
| Stodola – Quirel a Swallbard Quirel vrhne oštěp po první kryse. A jeho hrot jí projede a připíchne ji ke stěně za ní. Nestihne ani vypísknout a je po ní. Byl to dobrý zásah, navzdory tomu, že tu nebylo dost místa pro pořádný rozmach. Pak se Quirel vrhne kupředu a to samé udělá i ta druhá krysa. Oba se k sobě blíží a za chvilku budou u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro jen nechápavě zamrká a uskočím o krok zpět Klid klidek jen řím co mi bylo řečeno při převzetí balíčku.Seberu všechny svoje věci včetně balíčku a hole a vyběhnu nahoru po schodech.Jste pěkný rapl a blázen. Vší silu bouchnu dveřma od nory. Kříženec s orkem? pche Spíš z malomocným rarache A rychle pospíchám z vesnice směr jih. |
| |
| Skladiště Můj útok je úspěšný a krysa padne. Jo! Kde je ten Swallbard? No nic, zvládnu to sám a alespoň dostanu více peněz. Proti mně se vrhne další krysa. Jdeš na smrt. Udělám proti ní ještě dva rychlé kroky a obouma rukama zaútočím katanou z jejího pravého boku na krk. Hned po té jsem však připraven bránit se případnému protiútoku. útok: 9-0 obrana: 7 |
| |
| Stodola – Quirel a Swallbard Quirel neváhá a jde proti kryse. Ta se také nijak nerozmýšlí a jak se Quirel dostane blíže k ní, tak po něm skočí. Meč je však rychlejší a ještě v letu ji téměř rozsekne vejpůl. Sice mířil na krk, ale i tak se to povedlo. Mrtvola dopadne poblíž té propíchlé první a hned se kolem ní rozlije skvrna rudé krve. Obě krysy jsou mrtvé a v té místnosti žádná další není. V téhle části stodoly je jen jeden sud v rohu a vedle něj starý stůl. Pod ním je docela dost slámy jakoby smotané do oválu. Zřejmě jejich hnízdo. Okolo je spousta malých černých bobků a kostřiček nějakých drobných tvorů. Také ten stůl má notně ohlodané nohy. |
| |
| Stodola Nádhera. Vychutnám si krásně provedený úder. Vypadá to, že je boji. Škoda, zrovna jsem se do toho začal dostávat, snad budu mít ještě šanci ve vedlejší budově. Vytáhnu oštěp z mrtvé krysy a opět ho uchopím do pravé ruky. Potom se ještě vydám ke stolu a jen tak pro jistotu špičkou katany prohrábnu jejich hnízdo. |
| |
| Greru Když vyběhnu z obchodu a rozeběhnu se k jihu tak se otočím a kouknu na dveře od obchodu jestli jsem je náhoudou neponičil jak jsem s nimy ve zlosti bouchnul. Rozeběhnu se směrem na jicho zápak kolem studny a kolem kamene kde se přikrčím a koukám jestli se zamnou neběží obchodník.Rapl jeden , jeden se mu snaží pomoc a ještě se naštve. Vytáhnu balíček z torny a kouknu se ne něj.Co teď s tebou?Začnu si jej prohlížet.Ale co když tě nechce tak co. Rozlomím dopis a dám se do čtení.Potom rozbalím balíček. |
| |
| Stodola – Quirel Prohrábneš hromadu slámy, ale kromě drobných kostiček a peří nenajdeš nic. |
| |
| Tábor Grer – Jimmy Vyběhneš z obchodu a běžíš až k tomu velkému kameni, který je nedaleko cesty na jih. Usadíš se na jeho jižní straně a vyndáš z torny dopis a balíček. Rozlomíš pečeť na dopise a otevřeš ho. ... |
| |
| Stodola Prohrábnu hnízdo, ale tam nic není. Jenom aby tam neměli mladý. Vrátím se dveřmi, kterými jsem vešel do místnosti a vydám se ještě do neprozkoumané části skladiště, kam jsem měl původně namířeno, než jsem se zaměřil na krysy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro 27Mah06 Zdravím Hragote Dlouho jsme se neviděli. Doufám, že obchody jdou dobře a očekávám zprávu o tvém podniku. Zašli ji, prosím, obvyklou cestou. Dále ti zasílám nějaké objednávky a pohledávky. Prosím, pošli to dál. Balíček, který je ti, doufám, také doručen je něco do tvé sbírky. Nalezl jsem to v jednom starožitnictví v Kolariku. Nejspíše to nalezli v ruinách starého města. Myslím, že vím, co to je, ale nechám se překvapit, jestli dojdeš ke stejnému názoru. Abych nezapomněl, ten mladík, který ti to doručil, u mě pracuje ve skladu. Vidím v něm jistý potenciál a myslím, že bych mu měl dát šanci. Dej mu ze doručení nějakou odměnu, myslím, že nějaké to „speciální“ vybavení by se mu hodilo. Doufám, že tam nějaké máš. Stačí starší, ať se něco naučí. S pozdravem Talbot. Pošli mi zprávu... No a dále pokračuje ten nesrozumitelný text. Vypadá to jako nějaká tabulka, tedy spíše sloupce, ale těžko říct. Když přeřízneš provázek, který drží ten balíček zabalený, kůže se rozbalí a ty uvidíš nějaký stříbřito-fialový znak  . Tedy spíše odznak, protože to ze zadní strany má nějakou sponu.Vypadá to staře, uprostřed je nějaký erb a okolo hroty nebo spíše nafialovělé hrany. Dole je něco napsáno, ale nedokážeš to přečíst. |
| |
| Stodola – Quirel a Swallbard Vydáš se do druhé části. Když vyjdeš ven z prostory, kde ji byl, uvidíš elfa, jak stále stojí venku a rozhlíží se. Asi se mu dovnitř nechce, nebo .... Těžko říct. Ve zbývající části je také prázdno, tedy až na špínu, slámu a nějaká prkna u východní stěny. Pak jsi všimneš otvoru v zemi u jižní stěny. Vypadá to jako nějaká nora nebo co. |
| |
| Stodola Tak tady možná bude nějaká hlavní nora. Nebo se sem tudy jen dostali. Vezmu katanu a strčím ji do té díry. |
| |
| Grer Dočtu dopis složim jej zpět a balíček zpátky zabalím. Nu dobrá.Jesti Hragote není ten chraploun z obchodu ale někdo jiný tak už opravdu nevím co stím.Jasně pujdu do hospody a tam se zeptám jestli někdo nezná nějakého Hragote. Vyskočím na nohy a rozeběhnu se k hospodě.Jestli ne tak snad stihnu ještě toho obchodníka co mě sem zavezl abych mohl Talbotovi vrátit ten balíček |
| |
| Tábor Grer – Jimmy Vyrazíš od kamene ke krčmě. Nejvyšší stavení v táboře. Spodní patro je kamenné, zbytek dřevěný. Pořádné fošny a trámy. Vstoupíš do setmělé krčmy. Přítmí je ředěno jen ohněm v krbu a úzkými špinavými okny okolo zdí. V pravé části je dlouhý pult a za ním průchod někam dál. Na zdi police se sklem a lahvemi. Vlevo schody dolů a nahoru a prostředek a zadní část zabírá několik dlouhých stolů s lavicemi. Za pultem středně vysoký hubený člověk, co se zrovna rýpal v nose a v „sále“ jsou jen dva hosté, sedí proti sobě, něco popíjejí a mezi nimi je miska s gulášem a u ní pár kousků chleba. Když si tě hostinský všimne, přestane krájet chleba a začne se věnovat tobě. Brej den, chcete něco? |
| |
| Stodola – Quirel Přijdeš k díře a prohlédneš si ji. Není nijak hluboká a ani dlouhá. Je v ní vidět světlo na druhé straně. Začíná kousek od dřevěné stěny a končí asi sáh za ní, kde ústí zase na povrch. Je zhruba okrouhlá, místy přes půl sáhu široká. Zhruba v polovině jsou v její horní části vidět okousaná prkna. |
| |
| Tábor Grer Jo je dobrej a co ten váš taky je dobrej ? Usměji se a podám hostinskému ruku Tomas říkejte mi Tomas Chodec nesu dopis Hragote nevite kde bych ho našel? rozhlídnu se po hospodě a prohlídnu si dvojici u stolu, potom se otočím, na hostinského Takle severně jsem ještě nebyl , je to moje nejsevernější spěšná zasilka. |
| |
| Skladiště → Skladiště Takže tudy sem jen vlezli. Zkonstatuji po prozkoumání díry. Tak a teď ještě ta druhá stodola. Vyjdu ven a mávnu na Swallbarda, který stále stojí venku. Ten trpaslík měl pravdu, vážně je nějakej divnej. „Co, půjdeš se mnou do té druhé stodoly, nebo se vážně tak bojíš?“ zavolám na něj a ať už je odpověď jakákoliv, tak se vydám k druhým vratům. Opět je obezřetně otevři a připraven k boji v cházím dovnitř. Tak se ukažte. |
| |
| Krčma v Greru – Jimmy Jo, pěkný. Povídá krčmář a smete drobky na zem. Hragot je trpaslík co vede místní obchod se vším možným. Najdeš ho, když se vydáš odtud na východ po cestě. Má to zařízený v takovým kopečku, tedy ten obchod má podzemí. To nejde předhlédnout. Nedáš si něco? Jídlo nebo pivo? |
| |
| Stáje v Greru – Kernak No jo, máš pravdu. Odpoví Tancë a otočí se na tebe. Promiň, Kernaku, ale zůstanu tady. Už jsem si na to tady docela zvykla a i se mi to líbí. Navíc jsem každou chvíli doma a naši mě vždy rádi vidí. Musím vydělávat peníze a tady mi za ochranu a doprovod dobře platí. Matka se musí starat o mladší sestru a navíc, je trochu nemocná a felčar je drahý. Tak ať se ti daří, já zůstávám. A někdy se stav doma, ráda tě uvidím. |
| |
| Stodola Otevřu dveře od stodoly a vstoupím dovnitř. Dohlédnu na druhou stranu, kde jsou zase nějaké sudy. Vydám se tedy kolem stěny po mé levé ruce a vstoupím do prvních dveří, které předpokládám, že ve stěně budou. |
| |
| Krčma v Greru Trpaslík říkáte zatvářím se sklamaně Tak to nevím jak se snim domluvím Chodí sem večer?že bych nu to předal zde. a mezitím bych si dal něco malého k jídlu a pintu piva mám chvilku na odpočinek zítra nejpozději musím jít dál |
| |
| Stáje - Tancë Budiž... nech só s tebó všeci bohové... Otočím se a jdu za našim rodinným přítelem, odnésti mu pivo od otce. dojdu k jeho domu a podívám se, zda jej neuvidím někde venku, Pokud ne, zatluču na dveře... |
| |
| Tábor Grer – Kernak Necháš Tancë u stájí a vydáš se k domu, který je poblíž vstupu do dolu. Projdeš mezi dřevěným stavením a malým rybníčkem obklopeným křovím. Pak dorazíš k bytelnému, kamennému domu. Má jen přízemí, stěny z pořádných kamenů a trámů. Střecha z dřevěných došek. Nedaleko je vstup do dolu. Díra zhruba sáh široká a sáh a půl vysoká. Orámovaná fošnami a pár prken je opřených přes vchod. Vedle vstupu je dřevěná deska a nějakým nápisem a několika znaky. Venku nikoho nevidíš, ale uvnitř skrz malé okno zahlédneš nějaký pohyb. Také z komína se kouří. Zaboucháš na dveře a po chvilce se ozve odsunování závory a pak se dveře otevřou. Jo? Co je? Před tebou stojí starý, prošedivělý trpaslík s dlouhým vousem zastrčeným za špinavou zástěru. Na sobě má obyčejné šaty, plátěné hnědé kalhoty a světle šedivou košili. Za ním vidíš prostornou místnost, u stropu se vznáší lehký oblak kouře a je cítit něco pečeného. Spíše chleba než maso. |
| |
| Krčma – Jimmy Jo, trpaslík. Ale mluví obstojně po našem, budeš mu rozumět. Odpoví ti krčmář. No, po večerech sem občas zajde na jedno nebo dvě piva, ale většinou, když dostanem dodávku od nich ze severu. Sice tu ještě nějaké tmavé pivo máme, ale už moc ne. A on to ví, zařizuje pro mě dodávky. Jestli ho hledáte, tak zajděte do jeho obchodu, je tam stále. Kromě obchodu tam má vykopaný i normální byt. Teda normální pro trpaslíka. Podívá se dozadu do kuchyně. Polívka už není, zbylo nám jen pečené skopové s trochou omáčky a chleba. Večer bude nějaký guláš, uvidím co najdu ve spíži. Pivo samozřejmě máme, a jak jsem říkal i trochu toho tmavého, trpasličího. |
| |
| Krčma – Jimmy Až večer a možná to je moc nejisté.Dík za pomoc možná se večer zastavím na gulašek. Otočím se a vyjdu ven. Kurňa to se to komplikuje. To by mě zajímalo kdo byl ten chlapek v té díře. Dojdu před obchod a zabučím na dveře. Hragote halo Hragote |
| |
| Grer - Grael Drtištít Jakmile mi otevře starší trpaslík, prohlédnu si jej a začnu mluvit: Nech při tobě stojí všeci bohové Graeli Drtištíte, menuju se Kernak Rudohřeb a nesu ti pozdrav od mého otce z Karak-Taloku, s kerym si byl v armádě. Také ti posílá sud dobrého tmavého piva... A podám mu zapečetěný soudek, jež mi pro něj dal otec. |
| |
| Skladiště – Quirel Elf opět nereaguje na tvá slova a dále se tiše rozhlíží okolo. Takže je to na tobě, vydáš se tedy k dveřím do druhé stodoly. Je podobná té první, jen je trochu delší a vyšší. Otevřeš dveře a vejdeš dovnitř. Vypadá to ta podobně jako v té vedlejší, jen je tam více světla. Stěny nejsou tak precizně udělané a mezerami mezi prkny sem proudí dost světla. Nacházíš se v dlouhé místnosti, spíše chodbě. Má dva sáhy na šířku, pak se rozšiřuje na tři. Na jihu jsou vidět sudy. Stěna po tvé levé ruce je vysoká něco přes dva sáhy, tak je to i dále. Takže neoddělují jednotlivé místnosti zcela, spíše se to podobá ohradě nebo plotu. Vnitřek střechy je také pobit prkny a z vnějšku je sláma. Je vidět mezerami. Jinak je napříč zpevněná několika trámy, které vedou nad „stěnami“ od jedné strany stodoly k druhé. Nikde nic nevidíš a vydáváš se tedy zhruba do poloviny místnosti, kde je nějaký roh nebo tam stěna končí. |
| |
| Skladiště – Quirel Když se přiblížíš k tomu konci dřevěné zdi, zahlédneš dvě krysy. Jedna, menší, je v prostoře na severu, nedaleko další díry v zemi, která vede asi ven. Druhou uvidíš v jižní části. Ta je podstatně větší. Asi dvakrát větší než ty, které jsi zabil v té první stodole. A navíc to vypadá, že jsi tě všimly. Obě dvě. Pozorují tě černými očky, ale nevypadá to, že by chtěli hned zaútočit. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Navíc se ti zdá, že jsi zaslechl další šramocení. Jde odněkud ze shora, vypadá to, že z jihu, jak je ta dřevěná zeď. Ale nevidíš nic, co by to mohlo způsobit. |
| |
| Skladiště Tak tady jste. A ty jsi dokonce nějaká extra přerostlá. A co je to za zvuk? Musím jednat rychle. Udělám ještě dva kroky směrem k menší kryse v severní místnosti, abych ji měl přímo proti sobě. Napřáhnu se a vrhnu po ni kopí. Ne, že mi utečeš. útok: 17+1 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Přistoupíš ke dveřím a zaboucháš. Po chvilce uslyšíš těžké kroky a zvuk, jako když jde někdo po schodech. Krlach dak, Sarkhar!! Zaslechneš hlas toho trpaslíka. A vzápětí se otevře okénko ve dveřích a zahlédneš kousek jeho tváře a vousy. To jsi zase ty? Co chceš? |
| |
| Skladiště – Quirel Rychlé dva kroky a přesný vrh oštěpem. Výsledkem je probodnutá krysa. Ale zase jsi ztratil z očí tu druhou. Ne že by to moc vadilo, máš tu za ní hned další náhradu. Další přerostlý hlodavec, tendle je snad ještě o trošku větší, než ten v té jižní místnosti. Je poblíž řady stolů, které stojí podél severní stěny. Nevíš, jestli jsi viděl správně, ale zdálo se ti, že ten hlodavec měl v packách něco skleněného. To teď zmizelo ve slámě pod jedním ze stolů. |
| |
| Skladiště A další velikán. Co to měla v packách? Tak tahle stodola už je zajímavější. K oštěpu se nestihnu dostat tak rychle abych ho mohl použít. Musím to vyřídit katanou. Udělám dva rychlé kroky směrem ke kryse a když jsem u ní, zaútočím obouruč dlouhým sekem. Hned po té jsem připraven na případný protiútok. útok: 7-0 obrana: 11 |
| |
| Skladiště – Quirel Přiskočíš k velké kryse a sekneš po ní katanou. Vedle. Podařilo se jí uhnout, ale těsně. Téměř jsi ji čepelí „pohladil“ po zádech. Očekával jsi protiútok, ale ten nepřišel. Místo toho krysa přeběhla do druhého rohu, co nejdál od tebe. Z díry v podlaze ale vylezla další, menší a zahlédl jsi i tu z vedlejší místnosti, jak vyběhla z poza dřevěné zdi. |
| |
| Skladiště Vedle, sakra. Bojíš se, co? Neutíkej! Náhle přibýhají další krysy. Tohle se mi přestává líbit. Rychle musíme vyrovnat počty. Doběhnu krysu, která mi teď utekla a pokusím se ji, tentokrát snad už úspěšně, seknout. Mě neutečeš. Pak jsem však připraven na útok, který může přijít od dvou krys najednou. útok: 9-0 obrana: 11 |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Co vy ? Zatvářím se neradostně. přišel jsem za Hragote . |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Malá dvířka ve dveřích se zaklapnou a pak se otevřou celé dveře. Jen tak tak stačíš uhnout. Jaký Hragote? Já se jmenuji Hragot Stínobor, takže jsi mě našel. Takže se vymáčkni co chceš. |
| |
| Skladiště – Quirel Dvěma kroky dostihneš utíkající velkou krysu. Ta se na místě otočí a vypadá to, že již utíkat nebude. Dřív než stačíš ty zaútočit, ožene se po tobě špičatými zuby. Vedle. Ta menší krysa na tebe také vrhne, ale nejdříve ty zaútočíš na tu velkou. A opět mimo. Jediné co jsi udělal je hluboký škrábanec na prkně za ní. Malá krysa se ti pokusila zakousnout do nohy, ale stačil jsi s ní ucuknout. Ta druhá velká je již v místnosti. Navíc, zahlédneš pod střechou další stín. Je kousek na jih od tebe, zhruba na té dřevěné přepážce. |
| |
| Tábor Grer – Kernak Trpaslík si od tebe vezme soudek, potěžká ho v ruce a prohlédne si ho. Tak starej Kar si na mě vzpomněl? Tak to je od něj dobrý. A ty jsi jeho syn? Ten čas dost letí, pamatuji se, jak mi tě ukazoval, ale to jsi byl asi poloviční. Vyjde před dům a posadí se na lavici před ním. Sedni si. Co tě sem přivádí? A jak se otec má? Stále dělá kováře pro Orkobijce? Vlastně co se ptám, když mu občas posílám rudu na bronz. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro To už je jedno . sundám tornu ze zad a vytýhnu zní baliček s dopisem tady máte co co jsem vám měl doručit a položim baliček na zem A jestli to nechcete tak to tu klidně nechte jdu na pivo Otočim se a odejdu do hospody |
| |
| Skladiště Zase vedle, já jsem ale levej. Tohle nevypadá dobře. Teď by se hodilo, aby tu Swallbard byl. Natáhnu se pro oštěp v mrtvé kryse a vrhnu ho proti té velké přicházející. Zůstaň, kde jseš! Při tom se snažím katanou bránit těm dvěma, co jsou u mě. útok: 13+1 obrana: 8 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Položíš balíček s dopisem na zem, otočíš se a jdeš pryč. Po chvilce se za tebou ozve. Vždyť je ten dopis otevřený a ten balíček byl taky. Hej... Co to má znamenat? Vidíš, jak trpaslík stojí u dveří a drží obě věci v rukou. Dopis je rozevřený, balíček ne. Ale nevypadá to, že by jej četl. Jen je překvapen, že je pečeť rozlomená. |
| |
| soukromá zpráva od ------------------- pro Nedbaje na co ten trpaslík říka jdu rychlím krokem do hospody. |
| |
| Tábor Grer – Jimmy Ignoruješ trpaslíka a svižným krokem dorazíš do krčmy. Obchodník tě nenásleduje, jen si všimneš, že zašel zpátky do obchodu a zavřel za sebou dveře. V krčmě se mezitím nic nezměnilo, chlap za barem na tebe kývne. Tak co? Našel jsi ho? Většinou tam bývá až do setmění, jen když tak musíš silněji zabouchat. Ti dva, co seděli u jednoho ze stolů tam sedí stále a o něčem si povídají. Pak se jeden z nich zvedne a dojde k vám. Zdravím. Pozdraví tě a otočí se na krčmáře. Hele, půjč nám na chvíli nože, chceme si trochu zatrénovat a zítřek. Víš jak, rozhýbat prsty. Usměje se a mávne na toho druhého. No jo. Odpoví krčmář a z pod pultu vyndá trojici vrhacích nožů ovázanou provázkem. A zkuste se trefovat do terče, ne že se budou odrážet kdo ví kam. Pak ještě zabručí spíše pro sebe. Musím vyndat novej terč, tendle je dost použitej. Pak se otočí na tebe. Dáš si něco k pití nebo k jídlu? |
| |
| U přítele Ano, otec stále dělá kováře, ale já z poslouchání jeho povídek o vašich společných dobrodružstvích jsem se rozhodl, že se vydám také na cesty Odpovím a dál jej poslouchám... |
| |
| Tábor Grer – Kernak Jóó dobrodružství. S tvím otcem to bylo opravdu napínavé a trpaslík nevěděl, jestli se dožije večeře. Ale tehdy to bylo jiné. Byla válka a hory se jen hemžili orky, skřety a trolly. Tehdy jsme vyhráli a tak je tu docela klid. Trpaslík se zavrtí na lavičce a natáhne si nohy. To víš, jiná doba. Ale i tak se dají nějací skřeti najít. Obzvlášť když je nehledáš. Vyprávěl mi jeden z vozků, co odvážejí železo a ocel na jih, že zahlédli nějakou skupinu skřetů pár mil na západ odtud. Krátili si cestu s pár mezky z Horního Randolu podél lesa a jednoho dne skoro narazili na skupinu skřetů. Viděli je z dálky a tak je skřeti nechali být. Ale někde tu jsou. Poklepe prsty na soudek. No, hlavně si dávej pozor. Skřet sám o sobě je houby bojovník a zbavíš se ho hned. Problém je v tom, že nikdy není sám a viděl jsem dobré trpaslíky co zemřeli v záplavě té havěti. Prostě se snaž, ať jich na tebe není moc najednou. Pak se nestíháš krýt a udolají tě. Jim je jedno, jestli jich pár zabiješ, množí se jak krysy. |
| |
| Tábor Grer Vyslechnu si vyprávění a rady trpaslíka a pak se postavím. No... rád bych si s váma povídal, ale to bych se daleko nedostal. Díky za rady. Snad se ještě někdy shledáme. Rozloučím se a vydám se do hostince. Vejdu do hospody, objednám si pivo a když mi jej dá, sednu si někam, kde je volno, je mi jedno, zda už u stolu někdo sedí, protože nikdo neví, že znám obecnou řeč. Možná mě budou považovat za hloupého trpaslíka, ale zdání někdy klame... |
| |
| Skladiště – Quirel Natáhneš se pro oštěp s probodnutou krysou. Musíš se sehnout, aby jsi ho ze země zvedl a v této nevýhodné pozici tě zastihl útok nepřátel. Během okamžiku na tebe zaútočili všechny tři krysy, které jsou okolo tebe. První dva útoky jsi se štěstím odrazil, i když jeden byl hodně těsný a krysa ti roztrhla kalhoty pod kolenem. Třetí jsi již nestihl vykrýt a zuby té největší, kterou ses snažil předtím zabít, tě poznamenali na levé paži. Dlouhá tržná rána, až jsi málem upustil katanu na zem. To se naštěstí nestalo, byl by to nejspíše tvůj konec. Navíc, kvůli množství nepřátel okolo tebe a potřebě se neustále bránit, se ti nepodařilo získat oštěp. Nevíc je na něm stále nabodlá mrtvá krysa a nejsi v situaci, kdy bys měl čas a prostor oštěp z ní vyprostit. Krysy se okolo tebe stahují, již jsi zahlédl i to co byl jen stín pod střechou. Je to další velká krysa, zatím mimo tvůj dosah, která postupuje po jednom z trámů. **************** Jsi v obklíčení protivníků. Získávají bonus k útoku. |
| |
| Tábor Grer – Kernak Rozloučíš se s trpaslíkem a vydáš se do krčmy na jihu. Dávej na sebe pozor a pozdravuj otce, až ho uvidíš. Zavolá ještě za tebou. Krčma – Kernak Vstoupíš do setmělého hostince, tedy krčmy, protože tomu se hostinec prostě říkat nedá. Přítmí je ředěno jen ohněm v krbu a úzkými špinavými okny okolo zdí. V pravé části je dlouhý pult a za ním průchod někam dál. Na zdi police se sklem a lahvemi. Vlevo schody dolů a nahoru a prostředek a zadní část zabírá několik dlouhých stolů s lavicemi. Za pultem středně vysoký hubený člověk a před ním stojí mladík vyšší postavy s bledým obličejem. Na sobě má hnědé oblečení, plášť s kapucí na zádech a plátěné, také hnědé, boty. Kožená torna na zádech a kovaná hůl v ruce mu dodává vzezření poutníka. Krčma – Kernak a Jimmy Otevřou se dveře a do krčmy vstoupí trpaslík. Asi sáh vysoký, silnější postava, černé dlouhé vlasy i plnovous a na tváři bledou jizvu. Obyčejné tmavší šaty, přes ně kožená zbroj, čapka na hlavě a na zádech torna a okovaný štít. Za pasem má sekeru a pochvu s tesákem. Další dva hosté jsou v zadní části. Oba lidé. Jeden zrovna tomu druhému podává nějaké nože a ukazuje na kruhový terč v zadní části na stěně. Trpaslík vejde a hned zamíří k volnému stolu. Hostinský si ho všimne hned a tak si hned objedná jedno pivo. Po chvilce mu přinese korbel. Zdravím, dáš si ještě něco? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sice jsi teprve začátečník, ale útoky na ní vedené byly správné, přesné a silné. Měla být mrtvá nebo alespoň zraněná, ale není. |
| |
| Krčma Já, Jimmy Když mi hospodský donese pivo, hltnu si... Pche, není nad pravý trpasličí pivo... Toto chutná jak zkvašený obilí přelitý horkou vodou... V tochosti zykývu hlavou na hospodského otázku zda si něco dám, ale pak se zarazím... vlastně i jo... Dobrej kus masa by bodl... povím mu to trpaslicu, pak si uvědomím, že mi asi nebude rozumět a povím obecnou řečí: Toš mi sem hoď třeba kósek čehosik pečenýho... |
| |
| Krčma No, máme trochu pečeného skopového s omáčkou a chleba. Večer bude asi guláš, ale ještě není hotový. Takže trochu té pečínky, dobře. Otočí se k odchodu. Hned jsem zpátky, dáte si ještě korbel? Počká jestli si ještě něco nedáš a pak odejde za pult a pak dozadu do kuchyně. Po chvíli se vrátí s dřevěným talířem s kusem pečínky. Vedle položí dva krajíce chleba a nůž. Pokud jsi si dal ještě pivo, to přinesl také. |
| |
| Krčma Když mi hostinský donese jídlo, zazubím se na něj a zeptám se ho: Hele kocóre, ňáké pořádné pivo by nebylo? Tento špeluňk pro lidi mi moc neleze... Pak se pustím do jídla. Hm... alespoň dobře vaří, když už nic... |
| |
| Skladiště Nepodaří se mi vytáhnout oštěp a navíc mě zraní jedna z krys. „Argh,“ vyjeknu bolestí a zároveň stoupajícím hněvem na moji neschopnost. Tohle není dobrý. Jsem v obklíčení, jsem zraněný a nemůžu tu krysu ani zasáhnout. Proč? Vždyť jsem ty údery provedl perfektně. Co když to má něco společného s tím, co před tím držela v prackách. Asi budu muset ustoupit. Bráním se krysím útokům a při tom se pokusím nohou prohrábnout slámu pod stoly v místě, kde ta krysa předtím ukryla ten tajemný skleněný předmět. obrana: 8 |
| |
| Krčma DObrej tak jsem zpět pane hostinský a dal bych si ten gulášek s chlebem a konev horkého čaje.A kolik to bude stát ?abych na to měl ? Sednu si kousek od dvojice co má v plánu trénovat hodu dýkou a občas kouknu jak jim to jde. A hodnotím jejich úroveň dovednosti. |
| |
| Skladiště – Quirel Ustoupíš do roku, na místo, kde jsi zastihl předtím tu velkou krysu a prohrábneš nohou slámu pod stolem. Zahlédneš nějaké sklo, skleněný hranatý flakónek  . Uvnitř je nějaká tmavá tekutina, ale je to v šeru, nejde poznat přesná barva.To se již musíš bránit útokům dvou krys. Ale tentokrát to nebylo obtížné je odrazit. Ta velká krysa po tobě nejde, místo toho míří podél zdi k té díře v zemi. A ta co byla nahoře u stropu se po stěně spustila dolů. Dlouhé drápky a hrubá prkna, takže se dolů dostala bez problémů. |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak No, mám vzadu ještě trochu černého piva z Taloku. Pravé trpasličí. Odpoví ti krčmář. Ale je ho opravdu jen pár korbelů a navíc je docela drahé. 4 měděné za korbel. Mám ho tu speciálně pro toho trpaslíka co vede obchod. Tedy spíše, on zařizuje, aby ho sem dovezli a pak na ně chodí. Ale občas si ho dá i někdo jiný, takže pokud máte zájem, mohu donést. Otočí se na Jimmyho. Tak čaj vám mohu donést hned, za měďák, ale guláš ještě není. Bude až k večeru, teď mám jen to pečené skopové a chleba, jako má támdle ten trpaslík. A ukáže na Kernaka. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Všiml jsi si, že hází ze tří vzdáleností. Odhaduješ to na 3, 5 a 7 sáhů daleko. Hody z největší vzdálenosti jsou již dost slabé. Oba vypadají stejně schopně, no, ten o trochu vyšší je asi zručnější. Podle dohadování zjistíš, že vyhrává ten co zasáhne ze tří hodů nejvíce černých středů. A že zítra má být nějaká soutěž nebo co. |
| |
| Skladiště Pod stolem naleznu flakónek s nějakým lektvarem. Tak ty se mi tu budeš dopovat lektvarama a já tě pak nemůžu zasáhnout. Ale kde se tu ten lektvar vzal? Ještě že utíkáš pryč. To, že se opět bez problémů vyhnu útokům obou krys a že ta nejsilnější utíká prozatím pryč, ve mně opět probudí naději, že bych je mohl zvládnout. Uchopím katanu obouma rukama a zaútočím na menší krysu, která stojí u mě. útok: 9-0 obrana: 17 |
| |
| Skladiště – Quirel Hrnoucí se krysy tě odradí od dalšího hledání. Vyhneš se útoku té malé a vzápětí ji probodneš katanou. Zbývající velké krysy tě obě také napadli, ale tentokrát jsi byl připraven a s velkou rezervou jsi jejich zubům unikl. Ta největší se na chvíli zastavila u díry v podlaze, dá se říci, že ti věnovala vzteklý pohled, a začala se cpát do díry v podlaze. |
| |
| Krčma Kouknu na hostinského.Tak to sí dám jen čaj a počkám na ten gulášek děkuji. Potom se podívám po trpaslíkoví.Ten se cpe až by prasknul. Taky bych si dal. Zaplaším myšlenky na jídlo a sleduji ty dva co vrhají těmi noži. |
| |
| Krčma Dojím, mastnotu z tváří si otru rukou a kouknu na hospodského. Toš kocóre hoď mi sem jedno to prave pivo. Dobrý žvanec je třeba spláchnót něčím pořadnym. Počkám na něj a konečně se napiji pořádného moku. Potom se podívám na ty dva šašky, kteří si hodlaj házet s noži. Esli někeho zraníte, toš to bude zlý... S takýma věcma byste si měli hrát venku kocóři. |
| |
| Výborně, už se do toho začínám zase dostávat. Kam utíkáš? Doufám, že nejde pro posily. Napřáhnu se a další svůj úder věnuji právě přiběhnuvší kryse. Pokud padne, pokusím se kolem stolů dostat z rohu. útok: 11-0 obrana: 14 |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak Dobře, hned jsem tu. Odpoví krčmář oběma a odejde do kuchyně. Mezitím ty dva provedou několik hodů a pak se ten menší z nich obrátí na trpaslíka. Jestli máš strach, tak si sedni dál. Zejtra se hraje o balík. Tedy o dost peněz, abych se moh naložit na pár dní do piva. Takže si hleď svýho a neotravuj. A začne si krokovat vzdálenost ke stěně. Na to se přidá i ten vyšší. Hele, neber si to tak. Alekovy to už několikrát nevyšlo, tak je trochu nepruzenej. Hmm... Nechceš zítra přijít a přidat se? Čím víc hráčů, tím větší výhra. Po chvilce přijde krčmář a položí na stůl před Jimmyho hrnek s kouřící tekutinou, dřevěnou misku s hnědým cukrem a před trpaslíka korbel piva. |
| |
| Stodola – Quirel Čepel katany zbaví života další krysu a ta velká mizí v díře v podlaze. Zbývající toho stále nemá dost a zuřivě na tebe doráží. Ale už v tom není takové nadšení, nebo spíše, když je sama, přece jen se útokům lépe uhýbá. V dalším okamžiku dorážíš i posledního nepřítele a souboj je u konce. Rozhlédneš se a okolní podlaha je pokrytá chlupatými těly a do půdy se vsakuje rudá krev. Ještě zaslechneš, jak se v díře sype hlína a kamínky, ale pak utichne i to. Vyhrál jsi. |
| |
| Skladiště Útok se mi povede a krysa padne. Poslední samotná krysa už nemá moc šanci a další můj úder ukončuje i její život. Tak se mi to nakonec povedlo. Ale co ta poslední, jak utekla? Každý stříbrňák se hodí. Doběhnu k mrtvé kryse, vytrhnu z ní svůj oštěp a vyběhnu rychle ven, kde předpokládám vyústění díry. Možná ji ještě stihnu, nebo se alespoň přesvědčím, zda ta díra pouze spojuje, jako v té předešlé stodole, venek s vnitřkem. |
| |
| Krčma Napiju se čaje a než stihnu položit hrnek tak se potutelně zahyhňám. Být trpaslíkem tak bych si rači přesedl, asi se zeptám jestli bych si to mohl zkusit do večera času dost a dneska už nemám co na práci. EHMEHM pánové když vás tak pozoruji a poslouchám mohl bych si to taky zkusit?Když jsem byl malí tak jsem byl u nás ve vesnici nejlepčí zaháňěč špačků. Začnu si odvazovat kápí a odložím jí vedle své cestovní hole. Strašně rád hraju různé hry a tadle mi přijde jednoduchá. |
| |
| Skladiště – Quirel Popadneš oštěp a sklepneš z něj krysu. Nejde to dobře, musíš ji přišlápnout. Pak vyrazíš ven ze skladiště. Očekáváš, že tam najdeš toho elfa, ale ten tam již nestojíš. Nijak se tím nezdržuješ a běžíš mezi skladišti a pak zahneš na jih. Doběhneš až k vyústění díry. Je stejná jako ta první. Je to jen pohrabaná dřevěná zeď. Velkou krysu, které tamtudy prolezla, ale nikde nevidíš. Kousek od díry je nějaké křoví a kus za ním další. Pak již začíná les. |
| |
| U skladiště Vyběhnu ven, ale zjistím, že Swallbard tam už nestojí. Srab jeden, zdrhnul dřív, než něco pořádně začalo, ale nakonec je i dobře, že utekl. Zvládnul jsem to sám, tak snad budu mít alespoň více peněz. A kde je ten trpaslík? Vždyť říkal, že hned za námi přijde. To už jsem u díry, která opět jen spojuje vnitřek z vnějškem. Třeba se schovala do toho křoví. Připravím si oštěp do pravé ruky, katanu položím na zem a do levé ruky uchopím kámen, nebo jakoukoliv věc, kterou následně hodím do bližšího křoví a pokud by se někde objevila krysa, vrhnu po ní svůj oštěp. |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak Po Jimmyho slovech se ti dva na sebe podívají a pak ten vyšší pokrčí rameny. Hele, klidně si to zkus. Jak říkáš, je to jednoduché. Vezmeš tři vrhací nože a stoupneš si pár sáhů od terče. No a zkusíš trefit co nejvíc středů. Tedy, mi trénujem ze tří a pěti sáhů. Ještě se hází ze sedmi, ale to nám moc nejde. Do toho se vloží i ten menší. Mluv za sebe, já se ze sedmi občas trefím. Pak se otočí na Jimmyho. Todle je jen trénink. Pravá zábava nastane až zítra, to se tu sejde pár lidí, vybere se od každého pár mincí, tady krčmář také něco přidá, protože to přitahuje lidi a prodá se víc piva. Hehe. No a pak se začne házet. První kolo je z tří sáhů, z toho vypadnou nejhorší. Druhé je z pěti a do posledního postupujou jen ti pár nejlepších. No a kdo vyhraje, dostane největší část, druhý taky něco a třetí většinou počáteční vklad a trochu navíc. Stodola – Quirel Sebereš nějaký kámen a hodíš ho do křoví. Nic. Tedy kromě rámusu, který udělal ten kámen. Jinak nic. Krysa je pryč a ty stopovat neumíš. Je slyšet jen šumění větví ve větru a ze severu se nesou slabé zvuky. Hýkání mezků a slabý křik. Nerozeznáš o co jde, ale takhle to znělo i předtím, když jste odcházeli z obchodu. Jen je to více tlumené. |
| |
| Stodola Tak nic. Tak utekla, s tím se nedá nic dělat. Raději ještě půjdu prozkoumat tu stodolu, než sem přijde ten trpaslík. Vezmu si katanu, otřu ji do trávy od krve a uklidím si ji zpátky na záda. Vrátím se do stodoly a vydám se do místnosti, kde jsem ještě před malou chvílí sváděl boj s krysama. Vezmu si flakónek, který jsem našel, a uklidím si ho do torny k lektvaru protijedu. Musím zjistit, co je to zač. Poté se dám do prohledávání slámy pod stoly, zda tam nenaleznu víc takovýhle pokladů. |
| |
| Krčma Tak o peníze hrajete , to zní zajímavě. Postavím se a dojdu na značku 3m a vezmu si nože. To se mám trefit do toho kruhu?Není to nějak daleko? Několikrát zamířím Pozor jdu na to. Hodím nože směr na terč. |
| |
| Stodola – Quirel Krysa ti unikla a trpaslíka nikde nevidíš. No, říkal, že za chvíli přijde, ale ty jsi obě stodoly vyčistil od krys docela rychle. A sám. Vrátíš se do druhé, na místo, kde jsi pobil ty krysy a z pod stolu sebereš flakónek. Pak se dáš do prohledání toho místa a hlavně slámy pod těmi stoly. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Malý hranatý flakónek s tmavou tekutinou uložíš do torny. Pak si klekneš a rozhrabeš slámu pod stoly. Nejdříve nenajdeš nic, tedy na zemi, ale pak se podíváš nahoru a pod deskou stolu najdeš zasunuté pírko . Když ho vyndáš, zjistíš, že je to spíše brk a jeho seříznutý hrot je černý od barvy. Zaschlé. A kousek vedle najdeš zasunutý přeložený papír .Když vylezeš z pod stolu a prohlédneš si ho na světle, najdeš na něm nějaké značky, kostrbaté písmo a u několika slov několik čárek. Jako když si dělá hostinský poznámky o vypitých pivech. |
| |
| Stodola Když najdu brk a papír. Dojde mi, co je to za „lektvar“. Tak to bude nejspíše inkoust. Ale co s tím měla společného ta krysa? Že by uměla psát? Ne, začínají mě napadat nesmysly. Bude to nějaký seznam skladovaného zboží. Ta krysa to prostě jen prozkoumávala, jestli to není něco k jídlu. Byla prostě jen hodně obratná a chytrá, že včas utekla. Usměji se a uložím všechno do torny. Může se to hodit. Otočím se a vydám se ještě prozkoumat vedlejší místnost. |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak Zatím co trpaslík beze slova popíjí pivo, Jimmy se rozhodl, že si vyzkouší tu jejich hru. Vyšší chlapík mu podá trojici vrhacích nožů. Jsou dost opotřebované a čepele jsou tupé, vypadá to, že schválně. Ale hrot je dostatečně ostrý. Postaví se na značku tří sáhů od stěny a postupně hodí na terč všechny tři nože. A všechny skončí v červeném kruhu okolo černého středu. (Terč: Kruh o průměru necelého půl sáhu. Uprostřed je černý střed o velikosti dna hrnku, pak následuje červený kruh o šířce asi deseti coulů a to celé je ohraničeno žlutým, také deseticoulovým kruhem.) Hmm... Dobrý, fakt docela dobrý. Ohodnotí tvůj výkon ten menší. Ale na prd, pokud by někdo trefil aspoň jediný střed. Ale i tak je to docela dobrý výkon. Dojde k terči a vypáčí z něj všechny tři nože. Pak se u vašeho stolu zastaví krčmář. Dáte si ještě něco? Ten guláš bude až za hodinu nebo dvě. |
| |
| Stodola – Quirel Prohledáš i druhou místnost, ale nenajdeš nic zajímavého. Když už s tím končíš a vyjdeš ven ze stodoly, potkáš tam toho trpaslíka. A dojde ti, proč mu to tak dlouho trvalo. Má na sobě navlečenou koženou zdroj a na rukou má okované kožené rukavice. Za opaskem vidíš dýku a dva vrhací nože a v pravé ruce svírá široký meč. Á tady jsi. Hmm... Jsem myslel, že jste se na to vykašlali. Tedy ne ty, ale potkal jsem před chvílí toho elfa a říkal, že něco takového je pod jeho úroveň a že tady to místo není nic pro něj. Ehmm... Zabouchá pěstí do hrudi. Tak jsem se vrátil pro nějaké to vybavení. Jsem si myslel, že jste odešli oba dva. No ... tak jak? Vidím na tobě krev, není všechna tvoje, že ne? |
| |
| Krčma To je docela dobrý si myslím ,ale s motivací by mi to šlo lépe.Co myslíte pánové? Čaj už mi došel tak co kdyby jsem si zahrály o pivo ? Taková pozitivní motivace. Jsme 3 tak poslední platí prvnímu pivo. A když se přidá i tady pan Trpaslík tak i třetí druhému.Co vy na to? Otočím se na trpaslíka.Co vy na to? Pane Trpaslíku Trocha zábavy o pivečko? Nebo snad zdejší trpaslíci házejí nožem hůř než kupečtí synci? |
| |
| Krčma Jen tak mlčky sedím a poslouchám jak se ti "frajírci" hecují o to, kdo lépe hází... Pak se ke mě ale jeden z nich otočí s výzvou a dokonce i lehkou urážkou... Zatracená mladá dubová hlava... Pronesu v své rodné řeči ale vstanu a jdu k nim. Toš o pivo? Ale o pořádné pivo, ne o ty břečky co pijí ti tví kupečtcí synci. A neurážaj Knurly, bo to bude posledné co v svým chbým životě řekneš. Dojdu k nim a kouknu na terč. Toš, co s těma bazmekama? |
| |
| Krčma Trpaslíkova reakce mě potěšila.Uvolněte místo pro veleváženého trpaslíka .. Chvilku zaváhám jelikož neznám jeho jméno. Teatrálně rozhodím rukama a pozvu jej mezí nás Trpaslíka Knurly To je jméno jeden by si přitom překousl jazyk Podejte mu nože a ustoupím tři kroky za žáru u které bude stát trpaslík |
| |
| Krčma To je ale idiot... Rozesměju se nahlas... Knurla je to samé co trpaslík, jen v naší řeči kocóre. Menuju se Kernak Rudohřeb. A ty si kdo holátko? Jdu ale dál mezi ně a čekám co se bude dít... |
| |
| U stodol Dokončím prohledávání, ale už nic zajímavého nenajdu. Vyjdu ze stodoly, abych našel trpaslíka nejspíše v jeho obchodě, ale potkám ho, jak jde přímo ke mně. Tak takhle je to se Swallbardem. Aby si náhodou neušpinil ruce. Chtěl mi pomoct, to je hezké, ale přišel už pozdě. „Všechno už je vyřízeno. Oba sklady jsou vyčištěny od všech krys. Bylo to těžké, ale zvládnul jsem to všechno sám,“ zdůrazním poslední slovo s vidinou vyšší odměny. „Můžete si to jít všechno zkontrolovat,“ nabídnu trpaslíkovi a čekám, jeslti se rozhovoří o odměně. |
| |
| Stodola – Quirel Ale to je výborné. Takže obě stodoly jsou bez těch přerostlých hlodavců. Dobře. Trpaslík je viditelně potěšen, asi se mu moc nechtělo to vybíjet samotnému. A kolik jich tu vlastně bylo? Dojde k první stodole a nakoukne dveřmi dovnitř. No, to bude práce to spravit, uklidit a udělat z toho pořádné skladiště. Ufff... |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak Hele, poslouchals, když jsem to vysvětloval tady tomu, že? Otočí se na trpaslíka ten menší. Jinak, jmenuji se Damien Lor a tady ten je Karik. Jen pro pořádek. Přijde ke značce na podlaze. Prostě vem tydle tři nože a snaž se trefit do černého. Ti dva, kteří budou mít nejvíce středů vyhráli a druzí dva platí pivo. Hmm.. tedy to trpasličí pivo. Jasný? Podívá se skepticky na trpaslíka. Rozumíš tomu? Chceš si to nejdříve vyzkoušet, nebo jedem na ostro hned? |
| |
| Krčma Smích ???? přejde hihihihi mu dám holátko pajzl jeden Já no já jsem Jimmy mrknu na trpaslíka levým smaragdově zeleným okem No je to jednoduché Podám trpaslíkovi tři lehce ztupené nože. Postavíš se zde na čáru a hodíš to do toho kruhu na stěně.Kapíruješto? |
| |
| U stodol „Tady v té první byly jen dvě, byly sice daleko větší než normální krysy, ale pořád byli malé oproti tomu, co se nacházelo v té druhé. Tam byly čtyři a tři z nich byly opravdu hodně přerostlé,“ vyprávím mu a při to s ním jdu k první stodole. „Ale už teď to vypadá dost obstojně, jenom je třeba zpravit v každé stodole díry, kterými se ty krysy dostali dovnitř. Ale ty stodoly už dříve fungovaly jako skladiště, ne? Tohleto jsem tam našel,“ vyndám nalezený papír, „je to nejspíš po trpaslicku, mohli by jste mi to jen tak zběžně přeložit.“ |
| |
| Kostky  _________________________________________________ Sice sem Knurla, ale ne blbej Dojdu si pro neže a postavím se na značku... Toš to ozkůšám jen tak cvičně, pak o to pivo, jo? A hodím těma nožema. Jinak já sjem Kernak Rudohřeb, syn kováře |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak Dobře, tak si to vyzkoušej. Řekne Damien a podá Kernakovy tři vrhací nože. Pak ustoupí za něj a trochu do strany, aby byl krytý sloupem. Asi moc trpaslíkovy nevěří. Kernak si stoupne na značku a po chvíli, kdy si potěžkal nože, je vrhne na terč. První dva se zabodnou do červeného pole, třetí skončí ve žlutém. Těsně u okraje terče. Jo, to není zlé. Takové průměrné z téhle vzdálenosti. Okomentuje tvůj výkon Damien a znovu dojde pro nože k terči. Takže, jak? Dáme jedno kolo z téhle vzdálenosti? O trpasličí pivo, jak navrhoval Jimmy? |
| |
| Krčma Když trpaslík dohází uznale pokývám hlavou.Slušné velice slušné začínám mít obavy a svoje stříbrňáky.Poplácám uznale trpaslíka po ramenou. No ale , abychom začaly.Pánové prosím můžete začít . Jste zdejší tak nám ukažte co ve vás je.Doufám že to budou horší hody než předvedl trpaslík jinak se můžu rozloučit se svíma stříbrnými miláčky. |
| |
| Skladiště – Quirel Trpaslík od tebe převezme papír a rozloží ho. Chvíli ho studuje a něco si mrmlá pod fousy. Tedy, tak z tohohle nejsem teda vůbec moudrej. Hele, tady to jsou skřetí značky. Je to hrozně naškrábaný, ale vypadá to, že je to dicky nějakej počet lidí, koní a trpaslíků. Taky beden a dalších věcí. Ukáže na jednu značku. Dívej, todle je značka pro vůz nebo nějaké povoz a tady jsou u ní tři čárky. To samé je u značky pro trpaslíka, jen je jich tam víc. Divný. Vypadá to na nějakej soupis toho, kdo a co se tu v táboře pohyboval. Kdes k tomu přišel? |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak Tak dobře, začnu. Prohlásí ten menší, Damien. A vrhne první nůž na terč. Čistý střed. Jo. Super. Zaraduje se a pak vrhne další dva nože. No, radost byla dost předčasná, protože jeden skončil kus vedle terče a druhý se dokonce odrazil od stěny a skončil pod stolem. Do hajzlu. Takový dobrý začátek. No, černá, to se počítá. Sesbírá nože a podá je tomu vyššímu, Karikovy. Ten zaujme postoj na značce a rychle, bez zaváhání nasází všechny tři nože do terče. Střed, žlutý okraj a další střed. Dvě černé, dost dobré. Usměje se na Jimmyho i trpaslíka a dojde pro nože. Ty podá Jimmymu. Jsi na řadě. |
| |
| Krčma Kdy přijímám nože od toho vyššího muže tak jen uznale pokývám hlavou. Bohové se na tebe usmály. Vezmu nože a otočím hlavu na trpaslíka.To bude fuška jej překonat. Přistoupím k čáře a chvilku pozoruji terč. Vezmu do dlaně jeden nůž a potěžkám jej v dlaní .Jdem na to. Bez přemýšlení naházím nože do terče. S úsměvem na tváři pozoruji svůj úspěch. No vida to jsem ani nečekal že jsem tak dobrej.Poplácám se po rameni. Červená černá a červená dobré jsem spokojen. Vydám nože z terče a podám je trpaslíkovy.Myslím že někdo bude muset sáhnout do měšce Jimmy má žízeň.Stoupnu si stranou. |
| |
| U stodol Skřetí značky? Kde se to tu vzalo? Možná … ano je to opravdu to nejrozumnější vysvětlení. Ta velká krysa musel být skřet, který to tu špehoval. Ale jak se proměnil? Buď to mohl být nějaký kouzelník, nebo nějaký druh lykantropa a to by vysvětlovalo proč jsem ho nemohl zasáhnout. „Obávám se, že tu asi máme takový větší problém,“ oznámím trpaslíkovi, „ten papír jsem našel schovaný pod deskou jednoho stolu ve stodole a byl tam i brk a inkoust. Když jsem přišel do stodoly, tak jedna krysa, která mi naneštěstí utekla, držela flakónek s inkoustem v prackách. Myslím si, že to mohl být skřet na výzvědách a kdoví, co chystají. Rád bych se vydal za ním, ale potřebuji nějakého schopného stopaře, nevíte o někom tady ve vesnici?“ |
| |
| Krčma - soutěž Sleduju jak hází oni a snažím se soustředit... Tak, Kernaku, dokaž, že nejsi hloupý Knurla a že v tobě něco je... Když ale vidím, jak jsou dobří, znervózním. Pomalu předstoupím a vezmu si od Jimmyho nože: Toš kocóre, chystej cinkavý, já pivo rád... Stoupnu si na značku a zadívám se na terč. Hm, nože sou nevyvážené, což jako kovář dobře poznám... Musím tedy... Hodím všechny tři... STŘED, STŘED A ŽLUTÝ OKRAJ otočím se s úsměvem na své spolusoupeře a promluvím: Toš... Noste pivo na stůl... |
| |
| Krčma – Jimmy a Kernak Takže.. Prohlásí Karik a vyndá nože z terče. Já má dva středy a tady trpaslík také. Takže jdem na pivo. Odnese nože krčmáři, ten už má připravené dva korbele, jen natočit. Jinak, Kernaku, kdyby to dopadlo zítra takhle, tak by následoval mezi námi rozstřel. Tedy, z nás tří bychom my dva postoupili do dalšího kola. No nic, mám žízeň. A posadí se na lavici. Hospodo, tak to sem doval. Načež krčmář donese jemu a Kernakovy po korbeli a pak se zastaví u Jimmyho a Damiena. Tak, každý 4 měďáky, prosím. Damien sáhne do váčku a podá mu drobné mince. Počkej zítra, se na to dobře vyspím a uvidíš. |
| |
| Stodola – Quirel Počkej... Zarazí tě trpaslík. Tak skřet nebo krysa? Přece to nemohl být skřet v převleku. Teda... ehmm... Zamává rukou. Na to zapomeň, to mi jen ujelo, to bys asi poznal. Ale asi rozumím, kam míříš. Nějaký zvěd, hmm... No, takže potřebujeme nějakého hraničáře nebo stopaře. Tak to jsme v hnoji, protože znám jen jednoho a ten je permanentně v lihu. A když není, tak má hroznou kocovinu. Trpaslík se zatváří nešťastně. Najdeš ho v krčmě. Nejspíš se zase bude nalejvat nebo vyspávat nahoře v podkroví. Jmenuje se Skaf a je to míšenec, půlelf. Ale nevím, jestli ho přemluvíš. Podrbe se na hlavě. Nevíc nevím, jestli ti vůbec za to někdo něco dá. Ten papír a vyprávění o kryse je takové, neuvěřitelné. Když teda budu slušný. No, vyřídíme to nejdřív tady, rychle. Projdem sklady a pak se stavíme v obchodě, kde ti vyplatím odměnu. I za elfa. |
| |
| U stodol Oznámím trpaslíkovi své domněnky. To jsem si mohl myslet, že mi asi nikdo nebude věřit. Ale snad mám pravdu, jinak se mi tu všichni vysmějí. A hraničář je pernamentně v lihu? Tak tohle bude těžký. Snad ho nějak přesvědčím. Jestli mi za to někdo něco dá? No to doufám, že dá. Jestli odhalím plány, které skřeti připravují na tuto vesnici, tak to mi budou muset být sakra vděční. Alespoň, že dostanu peníze i za elfa. „Dobře, děkuji,“ poděkuji trpaslíkovi za jeho rady a názor, i když mě příliš nepotěšil, „tak pojďme to doprojít, ať to můžeme dokončit.“ Proházím s trpaslíkem skladiště a potom se s ním vydám do obchodu. |
| |
| Krčma Z váčku na krku podám hostinskému 4 měďáky a přidám ještě 4. Doneste mi taky jednou ať zapiju hořkou pachuť porážky Posadím se vedle trpaslíka.Už mi ty nože nedavejte , myslel jsem že něco umím.Ale co zítra zas budu na cestách za novím poznáním. Někde se musela stát chyba že jsem prohrál , vždyť ten pajzl neměl šanci. Bohové vtom musí mít prsty bohové a nebo ten pajzl nějak podvíděl třeba umí nějakou pajzlovskou magiji. |
| |
| Stodoly – Quirel Jo, rychle to zkontrolujeme a pak do obchodu. Odpoví ti trpaslíka a prohledáte severní i jižní stodolu. Dobře, takže v severní byli dvě a tady v jižní čtyři. Takže to je šest stříbrných a pak tedy po zlaťáku pro tebe a no... pro tebe. Prohlídka proběhla rychle a pak jste se vrátili do obchodu. Obchodník za tebou zavřel dveře a pak, když jste sestoupili do obchodu, vyndal z kapsy měšec a na stůl položil dvě zlaté mince a pak do řady šest stříbrných. Tady to je, jak jsme se dohodli. Rozhlédne se po obchodě. Nechceš si ještě něco koupit? Lepší zbroj, přilbu nebo kvalitnější boty? Vypadá to, že by mu nevadilo, kdyby jsi zase část peněz nechal u něj. No, s tím půlelfem, doufám že dobře pořídíš. Tak mě napadlo, že zítra by měla být v krčmě zase soutěž ve vrhání nožem. Skaf se pravidelně účastní, takže by nemusel být tak strašně nalitý, jestli chce zítra vyhrát. Také jsem se párkrát zapsal, ale není to ono. No, ještě uvidím. |
| |
| Obchod -> Hospoda „Děkuji,“ poděkuji trpaslíkovi, když vyloží na stůl mince a shrábnu si je do měšce. Tak první úkol je za mnou. Jestli to takhle lehce bude probíhat dále, tak to budu jedině rád. „Děkuji za nabídku, zatím si ty peníze nechám, ale v blízké době se určitě ještě zastavím.“ Možná budu potřebovat nějaké peníze, abych přesvědčil toho Skafa. Soutěž ve vrhání? Alespoň nebude nalitý, ale zase bude těžší ho odtud dostat. „Děkuji za všechno a nashledanou,“ s tím opouštím obchod a vydám se k budově břibližně uprostřed tábora označené vývěsním štítem s „goblinem“. Když už budu v hospodě, tak bych mohl zkusit, jestli by ještě někdo nešel s náma. Přeci jsem jen s ním měl docela problém a jestli jich tam bude více... Vejdu do hospody a zamířím k hostinskému: „Dobrý den. Hledám tu hraničáře jménem Skaf, nevíte, kde by mohl být?“ |
| |
| Krčma „U goblina“ Když Quirel vejde dovnitř, vidí tam za pultem člověka, co uklízí korbele a sklenice. V místnosti jsou i další lidé. Tedy tři lidé a jeden trpaslík. Všichni jsou poblíž jednoho ze stolů a v pozadí na stěně visí kulatý terč. Jednoho z lidí poznává, je to ten co přišel do podzemního obchodu, když tam byl s elfem Swallbardem. Krčmář, ten za pultem, Quirelovy odpoví na otázku. Zdravím. Jo, tak to vím, kde je. Nahoře v pokoji. Pak promluví jeden z těch lidí, menší. Hele, lidi. Jdem dom, uvidíme se večer nebo zítra. Jinak dík za pivo, bylo fakt dobrý. Hehe. Když prochází okolo pultu, tak na něj položí tři vrhací nože a pár drobných. Dík za půjčení. Si nás napiš, zítra odpoledne tu budem. A tentokrát určitě něco vyhrajem. Čau a měj se. Mávnou na krčmáře a jsou pryč. Takže v krčmě jste zbyli vy tři a krčmář. |
| |
| Krčma Když přijdu do krčmy, je zde také ten muž, kterého jsem potkal v obchodě. V obchodě se nechoval jako zdejší a teď posedává v hostinci, možná je to také dobrodruh. Krčmář mi odpoví. Nahoře v pokoji, tak to jsem věděl už i od trpaslíka, potřeboval bych nějaké upřesnění. Dva lidé odchází a já počkám až odejdou, abych se mohl ještě zeptat. Vrhací nože, tak to bude opravdu nějaká prestižní soutěž, když se na ní připravuje skoro celý tábor. „Mohl by jste mi říci, který pokoj to přesně je, chtěl bych ho navštívit,“ pokračuji v rozhovoru s krčmářem, když se zabouchnou dveře. |
| |
| Krčma „U goblina“ Nó.. Poškrábe se krčmář na bradě. On tu byl téměř do rána a řekl bych, že ještě bude spát. Ale můžete to zkusit. Ukáže přes sál na schodiště. Nahoru a pak rovně. Je ve dvojce, ale opravdu si myslím, že bude ještě spát. Odpoví krčmář Quirelovy. |
| |
| Krčma Možná bude ještě spát, ale já jeho pomoc potřebuji co nejdříve. Musí stopovat dokud jsou stopy čerstvé. „Děkuji za odpověď,“ řeknu krčmářovi a už mířím ke schodišti a nahoru. Najdu pokoj číslo dvě a slušně zaklepu na dveře, pokud nikdo neotevírá, zkusím to ještě jednou. Pokud stále nic, pořádně zabuším a pokud ani to nepomůže, zkusím vejít do pokoje. |
| |
| Krčma „U goblina“ Krčmář Quirelovy odpoví a ten zamíří po schodech nahoru do patra. Jimmy a Kernak v krčmě zůstanou osamocení. Tedy až na krčmáře, který se věnuje spíše sklenicím a něčemu v kuchyni, než jim. Po chvíli uslyšíte ze shora bušení na dveře a pak Quirela a někoho dalšího. Není jim rozumět. Quirel Pokoj najdeš jednoduše, je jich tam pět, po dvou na každé straně chodby a jeden na konci chodby. Ten který hledáš má na dveřích vyrytou velkou 2 a pod ní ještě dva široké šikmé zářezy. Klepáním jsi se nikam nedostal, až zabušení na dveře mělo nějaký účinek. Ozve se šramocení za dveřmi a zvuk odsouvané závory. Když se dveře otevřou, díváš se do rudých očí nějakého mladíka. Rudé má bělmo, jeho oči jsou jinak tmavé. Postavou jste si dost podobní, jen ten vevnitř je hodně zanedbaný. Rozcuchané, přeleželé vlasy, na tváři obtisk slamníku a dech, že by porazil vola. Na sobě má akorát kalhoty, jinak nic. Co chceš? Vypadne z něj zachroptění a tebe ovane puch alkoholu a zvratků. |
| |
| Krčma Podaří se mi probudit Skafa, který mi otevře dveře od jeho pokoje. No tak tohle je ještě horší, než jsem čekal. Prohlédnu si stvoření, které na mě vylezlo a ze kterého je mi špatně. Bude schopen stopovat? Ale jak ho k tomu vůbec donutím? Nic o něm nevím, co bych na něj mohl zkusit. „Zdravím, Vy jste ten Skaf, ten co tu každoročně vyhrává soutěž ve vrhání nožem?“ zeptám se a předstírám zájem, „letošní ročník je ale ohrožen. Odhalil jsem ve vesnici skřeta a zjistil jsem, že se chystají přepadnout tábor. Potřeboval bych Vaší pomoc, protože nedokážu to co Vy. Byl by jste ochoten mi pomoci se stopováním toho skřeta? Mohl bych tak zkazit jejich plány dřív a k ničemu by nedošlo. Za Vaši velkorysost bych Vám samozřejmě zaplatil,“ domluvím a čekám, co na to opilý hraničář. Snad jsem ho alespoň trochu získal, nebo se ještě mohu zeptat těch dvou dole, jestli někdo z nich neumí stopovat. |
| |
| Krčma „U goblina“ - Quirel Co to meleš? Jaký ročník? Podívá se ne tebe ten mladík udiveně. Skaf jsem, ale jinak tě nějak nechápu. Jestli myslíš tu zítřejší srandu, tak to je jen tak. Si najednou krkne a tebe ovane další vlna zápach. Heh, ten byl dobrej. Ale říkal jsi něco o penězích, ty se vždy hodí. A najít nějakýho skřeta by neměl být problém. Zamyslí se a rozhlédne po pokoji, kde má poházené oblečení. Kolik by to hodilo? |
| |
| Krčma No tak to není až tak prestižní soutěž, jak jsem myslel. Ale na peníze se chytil, to je dobře. Ale kolik mu nabídnu? Nejdříve zkusím nižší částku a případně přidám. „No tak myslel jsem, že bych Vám mohl dát 6 stříbrných teď a 6 stříbrných, pokud by se Vám podařilo toho skřeta vystopovat.“ |
| |
| Krčma „U goblina“ - Quirel Půlelf se zamyslí a pak na tebe nedůvěřivě pohlédne. Zlaťák a dva stříbrný za blbýho skřeta? Beru... Křivě se usměje. A teď mi řekni v čem je háček? Víš co, mluv a já se mezitím oblíknu. Začíná mi bejt zima. Nechá dveře otevřené a začne po pokoji hledat své svršky. |
| |
| Krčma Tak jsem tu odměnu ještě přestřelil. Příště se musím držet víc při zemi, ať své peníze rychle nerozhážu. Doufám, že ta celá výprava alespoň něco vynese. Pokud to neocení lidé v táboře, tak by jsme mohli získat alespoň nějakou jejich kořist. Háček? Jen to, že ten skřet je lykantrop proměněný v krysu, ale to mu říci nemůžu, jenom by se mi vysmál. Ale nějak mu musím oznámit, že bude stopovat krysu a ne křeta. „Žádný háček není, dokonce to má ještě výhodu. Pokud by se Vám nepodařilo najít stopy toho skřeta, tak s ním byla ještě jedna obří krysa, kterou měl nejspíše ochočenou a ta asi zanechala stop dost, kdežto ten skřet si počínal dost obezřetně.“ |
| |
| Krčma Když tak sedím s trpaslíkem mlčky u stolu a popíjíme pivo.tak se na něj podívám. Hele ty co si dát odvetu a dát mi šanci vyhrát to pivko zpět?Sedíme tu jako dva kakabusy a jen mlčíme tak se pobavíme ne? Zvednu se a dojdu za hostinským.Půjčte nám ještě ty nože ať tu nesedíme tak naprázdno. Tentokrát budu mít štěstí já. |
| |
| Krčma „U goblina“ - Quirel Půlelf se konečně ustrojí a posbírá nějaké to své vybavení. No já nevím, ale skřet asi zanechá lepší stopy než zvíře. No uvidíme. Asi mám všechno, zbytek tu nechám. Jestě jednou se rozhlédne po pokoji a pak vyrazí ze dveří. Jeden skřet a jedna krysa. Kdy jsi je tam viděl? Zavře dveře, zamkne a vyrazí ke schodům dolů. Jimmy a Kernak Krčmář ti podá zabalenou trojici vrhacích nožů. Tady to je. Kdyby jste měli zájem, začíná se zítra odpoledne. Okolo třetí hodiny. Asi. Pak se ozvou kroky a po schodech z patra sestoupí dolů do krčmy mladík a za ním Quirel. Mladík se podívá na Jimmiho a Kernaka a zamíří k pultu. Zdravím. Tady ten... Ukáže na Quirela ...ti dá 6 stříbrných. Takže jsme vyrovnáni a zbytek je zase dopředu jo? Počká, až Quirel přijde. Tu zálohu dej tady krčmáři. Takže, kam jdem? |
| |
| Skaf - popis: Vyšší, štíhlá postava a tmavými, kratšími vlasy. Momentálně dost neupravené. Nevýrazný obličej s narudlýma očima z nevyspání. Na sobě má plátěné oblečení hnědé a nazelenalé barvy. Koženou zbroj a boty. Na zádech má na provázku koženou čapku a za opaskem lovecký tesák a vrhací nůž. V ruce si nese toulec s několika šípy a lovecký luk . |
| |
| Krčma Dobrý, zbaštil to. Ty skřetí stopy nenajde a budeme stopovat krysu. „Nebude tomu ani půl hodiny, takže stopy budou čerstvé,“ odpvím Skafovi. Sejdeme společně dolů, kde stále jsou ti dva. Když zamíří k pultu, tak se otočím na trpaslíka a jeho společníka. „Jdeme na výpravu na skřety, kteří možná něco plánovali na tento tábor. Tak mě tak napadlo, jestli nechcete jít s náma, nebo raději budete tvrdnout tady v hospodě?“ zeptám se jich. Určitě budu potřebovat, aby nás bylo víc. Sám to asi nezvládnu. Potom také zamířím k pultu a položím na něj 6 stříbrných. |
| |
| Krčma Zabrán do svého piva se podívám na divného člověka kterého jsem viděl už v obchodě. Co je mi po nějakých skřetech oni nechaj na pokoji mě a já je.A ty bys měl udělat to samé a nemíchat se do věcí do kterých ti nic není. Jen mávnu rukou a napiju se piva. Tak jdem na ty nože trpaslíku? |
| |
| Krčma „Tak si tady třeba shnijte,“ odvětím tomu, kdo odpovídal. Nikdo mi nebude říkat, co mám a co nemám dělat. Však mi to zvládneme sami. „Tak jdeme,“ řeknu Skafovi a zamířím ven z hospody a pak ke stodolám. Tak to jsem čekal větší ochotu, alespoň od toho trpaslíka, když jich tu tolik žije. |
| |
| Krčma „U goblina“ Quirel dojde ke krčmáři a na pul vysází 6 stříbrných mincí. Ten je sebere, jednu vloží mezi zuby a pak vše nasype do měšce. Dobře Skafe, a zejtra? Přijdeš? Na to se půlelf usměje. No jasně, si nemůžu přeci nechat ujít. Koukej mi nechat nějaký to trpasličí pivo. Pak se otočí na Quirela. Jdem, nech je bejt. Nejsou místní, nějakýho skřeta zvládnem a alespoň se nebudem muset moc dělit. Ještě jednou se podívá na trpaslíka a pak jen pokrčí rameny a vyjde ven za Quirelem. Jimmy si lokne ze svého korbelu a pokouší se Kernaka zlákat k dalšímu kolu ve vrhání nožů. Trpaslík ale nijak nereaguje, jen zamyšleně upíjí pivo. Vypadá duchem nepřítomně. Venku – Quirel a Skaf Jdete po cestě směrem k obchodu a stodolám za ním. Ty hele, opravdu si myslíš, že bychom jejich pomoc potřebovali? Očekáváš, že tam bude víc té havěti, než dokážem zvládnout? Vytáhne z pochvy lovecký tesák a vyzkouší ostří. |
| |
| Venku Odcházím se Skafem k skladištím, když se mě zeptá, zda bychom opravdu mohli potřebovat pomoc. ,,No, možné to je," odpovím mu, ,,víš snad o někom, kdo by nám byl ochoten pomoci?" |
| |
| Krčma „U goblina“ Když ti dva podivní odejdou , tak se kouknu na trpaslíka. Tak co bude stěma noži ? Sědíš tu a chlemtáš pivo za moje prachy a nemáš ani tolik slušnosti mi něco říct ? Víš co? Víš co ? Postavím se hodím tornu na záda a hůl do ruky. Tak si trhni nohou rači půjdu stěma dvě podivat se na střety nabo co to říkal , ještě jsem žádného neviděl. Bouchnu pěstí do stolu a rychle vyběhnu z hospody. Hej hej křičím když vyběhnu z hospody Kde jste kde jste jdu svám na ty skřety . Rozhlížim se po okolí |
| |
| Venku Neujdeme ani takový kus od hospody, když z ní vyběhne ten, se kterým jsem předtím mluvil. Tak se mu přeci jen nechce tvrdnout v hospodě. Tak to jsem rád, že se rozhodl jít s námi. „Tady jsme,“ zavolám na něj, „tak jsi změnil názor? Co to?“ |
| |
| Venku Jimmy neudělá ani pár kroků a vyběhne za ním krčmář. Hele, ty nože koukej vrátit!!! |
| |
| Venku Otočim se na hostinského.Jen mávnu rukou směrem k hospodě.Jsou na stole. A rychle pospíchám za odcházející dvojicí. |
| |
| Venku Doběhnu dvojici a vetřu se mezi ně a poplácám je pa zádech. Já jsem Jimmy , ale můžete mi říkat i Zeleno očko . Mrknu na káždého V hospodě byla nuda tak se pujdu podívat na toho skřeta ještě jsem žádnýho neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Měl jsi docela obyčejné dětství. Spíše jsi patřil do skupinky dětí,kteří se studiu a učení věnovali, než naopak. Ti druzí byli většinou jen rváči a zlodějíčci. Kázeň jim nic neříkala. Dá se říci, že jsi jimi pohrdal. To vše se změnilo jednoho dne, kdy ti lidé podobného chování, zabili otce. Nic jim nedělal, jen byl ve špatný čas na špatném místě. Do dvou let ti zemřela i matka, která se se ztrátou mého otce nedokázala smířit a vzala si život. V dopise na rozloučenou ti možná nevědomky naznačila, že to nebyla nešťastná náhoda a že vrazi tvého otce pocházejí z bohatých městských rodin. Rozhodl jsi se otce pomstít a kouzelnickou školu, která byla vždy tvým snem, jsi po půl roce opustil a dal jsi se sám na výpravu po stopách jednoho z vrahů. Jak jsi brzy zjistil, nejlépe se špehuje, sleduje a útočí se zálohy, z temných ulic, co nejvíce být nenápadný a umět rychle zmizet. A tak jsi se stal zlodějem. Ne kvůli krádežím a podvodům, ale kvůli jiným jeho schopnostem, které ti mohou pomoci se pomstít. Nyní je ti 23 let a je to asi rok, co jsi jednoho vraha svého otce vystopoval a po pár hodinách sledování se pokusil ho zabít. Skončilo to ale jen u pokusu, byl jsi odhalen a karta se obrátila. Musel si uprchnou z města, ale určitě se jednou vrátíš. Až tvé zlepšíš své schopnosti a získáš prostředky k pomstě. Nyní jsi na cestách a právě teď jsi se ocitl v jednom táboře na úpatí Severních hor, poté, co jsi opilý nasedl na nějaký povoz a ten tě dovezl až sem. Probudil jsi se s kocovinou, svým vybavením složeným pod hlavou. Seskočil jsi z vozu a ukryl se před prudkým sluncem pod první střechou. Tak co dál, pomyslel jsi si... |
| |
| Venku „Já jsem Quirel,“ odpovím Jimmymu, „jsem rád, že jsi se k nám přidal, ale teď už pojďme.“ Jestli jsi ještě žádnýho skřeta neviděl, tak to si je užiješ, protože jich tam asi bude víc, než jen jeden. Dovedu oba zezadu ke stodole k díře. „Tak tady jsem je viděl naposledy,“ řeknu hlavně Skafovi a počkám, zda se dá do své práce. |
| |
| Tábor Grer – Quirel, Jimmy a Skaf Aha, promiň. Odpoví Jimmymu krčmář a vrátí se zpátky dovnitř. Pak, již vyrážíte okolo obchodu ke skladištím. Když dorazíte na místo, začne se Skaf dívat po zemi a nahlédne do díry ve stěně stodoly. Ty hele, to ten skřet tím prolez? Ukáže na díru. Navíc tu opravdu vidím jen stopy těch krys. Hodně stop. Jedny jsou teda o dost větší a trochu od krve, ale vypadá to, že nekrvácí, jen do ní někde šlápla. Pak vás vyruší příchod trpaslíka, co vede obchod a za ním dalších dvou lidí. Tedy jednoho člověka a elfa. Zdravím, tydle jsem našel u stájí, byl jsem se tam stavit, jestli neseženu někoho, kdo by šel s vámi. A potkal jsem tydle dva. Otočí se na nově příchozí. Tendle... ukáže na vás ...je Quirel, a ten stopař co klečí na zemi je Skaf. Jimmyho ignoruje. Je tu možnost, že vás dovedou k nějakým skřetům. Tedy asi. Možná. No, chtěli jste něco na práci, tak tady nějakou máte. Co najdete je vaše. Hehe.. Chvíli se zamyslí. No, podle toho co najdete se zkusím domluvit s pár přáteli a uvidíme, jestli by z toho nekápla nějaká odměna. Rozhodí rukama. Ale nic neslibuji. *************************** Popis a vybavení těch dvou doplním, jen to udělám. Chtěl jsem, aby se zapojili do hry co nejdříve. Musí si zatím vystačit s tím co si přinesli sami. |
| |
| U stodoly Dojdeme ke stodole. „Já nevím jestli tím prolez, možná už byl venku, ale protáhnout by se tím mohl,“ odpovím Skafovi a podívám se na díru. Snad tolik nekecám, myslím, že by se tím opravdu protáhnul. „Jo jo, těch krys tu bylo hodně, ale ty se mi už podařilo pozabíjet, ale ta největší utekla s ním, takže tu by jste měl sledovat.“ Najednou přichází mně už dobře známy trpaslík a vede s sebou nějaké dva lidi. Takže další pomoc? No to nás nakonec bude, to by bylo, aby se nám to nepovedlo. „Těší mě,“ dodám jenom, když mě trpaslík představí. Tak by za to mohla být nakonec i odměna, výborně. „Tak když už jsem všichni, tak můžeme vyrazit,“ řeknu přichozím, „můžeme?“ otočím se na Skafa. |
| |
 | U stodoly : Postával jsem u stájí,a přemýšlel,zda mám své peníze utratit v hospodě za pár kmínek, či kořalek ,nebo zda peníze nerozmožit u karet,či kostek. A nebo oboje naráz ,pomyslím si a usměji. Nasadím si káp hlouběji do čela a už už se chystám jít do krčmy,když mě osloví nějaký trpaslík. ,,Bla bla blaa...bla a zase bla..., začal žvanit.,aniž bych moc vnímal,než jsem zaslechl ,,.....za nějakou odměnu?!,, Ano,na slovo odměna já slyším. Souhlasil jsem tedy s trpaslíkem,že úkol přijímám,aniž bych moc věděl o co jde. Říkal něco o skřetech,tak to bude asi ono. Cestou trpaslík oslovil a poté naverboval další postavu-elfa. Když nás zavedl za stodolu,kde už byli nějací lidé, zastavil se a představil je. Půlelf je Quirel a člověk je Skaf... ,to si zapamatuju. Další postavu - člověka - nám nepředstavil. ,,Zdravím, mé jméno je Dertis.,, ,řeknu a těm dvoum a podám jim ruku. Třetímu,jehož jméno zatím neznám ji po chvilce váhání podám taky : ,,Dertis. Jak se jmenuješ ty?,, „Tak když už jsem všichni, tak můžeme vyrazit,“ ,přeruší mě Quirel. Pouze pokývu hlavou,že jsem připraven. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na sobě máš běžné šaty takové neurčité barvy. Hnědé plátěné kalhoty, světle šedivá košile a tenká kožená vesta. Na nohou máš plátěné boty , spíše vhodné do města než do divočiny. Tělo ti kryje vycpávaná zbroj bídné kvality (KZ 1.8), ale lepší se ti nepodařilo sehnat, když jsi prchal z města. Za tenkým koženým opaskem máš zastrčenou pochvu s dýkou a přes rameno koženou tornu.Uvnitř se nachází trocha jídla (asi na den či dva), prázdná láhev od vína  a klubko provázku .Také vlastníš měšec s hrstí mincí. (4 zlaté, 16 stříbrňáků a 8 měděných). |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na sobě máš obyčejné oblečení. Košile, blůza i plátěné kalhoty jsou lehce bleděmodré barvy. Na zádech máš modrý plášť  s kapucí a na nohou plátěné boty.Přes rameno si neseš koženou tornu a v ní klubko provázku, křesadlo, měch na vodu a jídlo na tři dny. Pod tornou máš přivázanou vlněnou deku, která ti slouží jako pokrývka.Za opaskem máš zastrčenou jedinou zbraň. Dýku . |
| |
| Když se všem představím,každý se na mě podívá a prohlédne..  Jsem lidské rasy,což je viditelné hned na první pohled, když si rukou sundám kápi a ukáži své uši - typicky lidské. Vážím asi 85 kg, měřím 186 cm,oči mám hnědé,vlasy taktéž,trošku mastné a sestřih mám do mírného kohouta.. Na levé tváři mám asi 2cm jizvu. Rty mám plnější a jsou vždy v mírném ůsměvu,což mi někdy pomůže,někdy je na škodu. Postavu mám průměrnou,ani vychrtlík,ani žádný cvalda. Poté,co si mě všichni prohlédnou,si káp opět nasadím hluboko do čela a podívám se do země.. |
| |
| U stodoly Když se knám u stodoly přidá obcchodník a další dva nějací podezřilé osoby. Tak se jen otočim o mlčky bez nějaké rekce odejdu. Směr hospoda |
| |
| Tábor Grer – U skladiště Tak takhle jsem si to tedy nepředstavoval. Povídá trpaslík poté, co se Jimmy sebere a beze slova odejde. No, už jsem se s ním setkal, takže nemám být vlastně moc překvapený. No, snad nebude chybět. Takže vás opustím, jdu se tedy poptat pár přátel co dál. Až se vrátíte, najdete mě buď v obchodě nebo hmm... prostě tu někde budu. Hodně štěstí. Pokud již nic nemáte, odejde na sever ke stájím. Pak se ze země zvedne Skaf. No, mám tedy jen stopy té velké krysy, neměl by být problém ji stopovat. Snad ji lese neztratím, protože tam míří. Otočí se na dva nově příchozí. Jo, Skaf, jak říkal ten trpasličí obchodník. No a Jimmyho si nevšímejte, je nějaký divný. Kdo ví, co se mu zase nelíbí. Dobře, takže jdem. Stopa vede na jihovýchod a jak říkal Quirel, je čerstvá. |
| |
| U stodoly Když přijde trpaslík s dvěma novými na výpomoc, tak se Jimmy ihned sebere a kráčí pryč. „Počkej, kam jdeš?“ zvolám za ním, ale nedostane se mi žádné odpovědi. To si to zase rozmyslel? To si snad ze mě dělá srandu. Nebo to, že se k nám přidá měl být snad nějaký jeho žert? Tak za jednoho odchozího dva přišli, takže je nás furt dost. Kdoví, co je ten Jimmy vlastně zač, když ani ten obchodník s ním očividně nemá dobré zkušenosti. Podám ruku Dertisovi a vydám se za Skafem. Tak snad se mu podaří stopu neztratit a dojdeme do cíle. Když půjdeme teď lesem, možná bych mohl zkusit hledat nějaké užitečné bylinky. Tady bych možná mohl něco nalézt, třeba Entí štěstí. Jakmile vstoupíme do lesa, následuji stále Skafa, ale koukám také po svém okolí, zda tu někde neroste Entí štěstí. HLedání:11 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tvé mládí nebylo nijak neobvyklé. Sice elf v převážně lidském městě, ale doby, kdy spolu vedli lidé a elfové války jsou dávno pryč. Otec byl docela úspěšný obchodník a tak si mohl dovolit poslat mladšího ze synů do kouzelnického cechu na učení. Takže docela pohodlný život, kdy jsi dostával každý měsíc kapesné a učil se nejen magii, ale i psát, číst a další vhodné dovednosti. Nic tě ale nepřipravilo na to, že tvá rodina náhle přijde téměř o vše a tudíž zdroj tvých příjmů vyschne. Otec tě již nemohl podporovat, měl co dělat, aby uživil rodinu a zachránil z podniku co se dalo. Takže jsi se musel porozhlédnout po vlastní práci a tudíž ukončit studium. Ne že by ve městě nebyla práce pro kouzelníka, ale když už se nějaká našla, všichni chtěli někoho více zkušeného a to jsi bohužel neplňoval. Takže ti nezbývalo, než se vydat někam, kde nároky na tvé služby nebudou tak vysoké a kde se dá přijít jak k nějakým zkušenostem, tak i k penězům. A dá se říci, že čím dál od velkých měst budeš, tím to bude nadějnější. Takže jsi se vydal do pohraničí a skončil jsi na severu. Dál to prostě nejde, dál jsou jen Severní hory, trpasličí pevnosti a lesy plné orků. To místo se jmenuje tábor Grer a leží na úpatí Severních hor. Ani jsi se nestačil moc rozkoukat a seznámit s okolím a již se u tebe zastavil menší, mohutný trpaslík s trochu našedivělou kůží a přečnívajícími spodními špičáky v doprovodu nějakého chlapa v ošoupané vycpávané zbroji. Prý, že hledá pomoc při pátrání po skřetech. Vypadá to jednoduše, tak tě zavedl na jih tábora, kde jsou další tři lidé. Tedy dva lidé a jeden půlelf. |
| |
| Tábor Grer – Od skladiště do lesa Půlelf vyráží kupředu a vy jej následujete. Vede vás nejdříve na jihovýchod, pak na jih a nakonec prudce zatáčí na západ. Jdete řídkým lesem, který roste na jih od Greru. Pak se Skaf zarazí a obejde mělkou díru v zemi. Tak todle mi bude někdo muset vysvětlit. Celou dobu sleduji stopy velký krysy a najednou její stopy mizí a jsou tu stopy někoho malého. Skřet, hobit nebo malej trpaslík. Ale podle těch skoro drápů bych typoval toho skřeta. Podívá se na Quirela. A tadle díra, něco v ní bylo. Támdle leží drn, co ji zakrýval. No, a vzhledem k tomu, že ten skřet si tady obul nějaké kožešinové boty, mi to přijde docela podezřelé. Nezdá se vám to? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** Seber co chceš. |
| |
| Tábor Grer – Jimmy a Kernak Jimmy se po chvíli vrátil do krčmy. Kernak tam stále je, jen před ním stojí o dva prázdné korbely více. Krčmář na tebe pohlédne. Omlouvám se, nevěděl jsem, že jsi nechal ty nože na stole. Viděl jsem tě vyrazit ze dveří a tak mě napadlo, že mi s nimi utíkáš. Se omlouvám. |
| |
| Cestou za něčím.. Když podám ruku třetímu,představím se a zeptám se na jeho jméno,úplně mě ignoruje,ruku nepodá a beze slov odejde. Pamatuju si tě... ,ušklíbnu se pohrdavě. Kdežto odchod trpaslíka,který mi ,,práci,, nabídl mě nepřekvapil. Chvilku na to se zvedne Skaf a se slovy,že stopa míří na východ se vydáme na cestu. Cestou si přemítám,co mě to napadlo.. Mohl sem pít v krčmě,hrát s usedlíky karty a sem tam se pokusit někoho okrást. Místo toho se teď trmácím lesem,kde se necítím tak dobře,jako v tmavých městských uličkách. Snad toho nebudu litovat ,zabručím si pro sebe,když se najednou Skaf zarazí u díry. Po jeho dedukci přidám možná trošku naivní myšlenku.. ,,No pokud sem vedli stopy krysy,které končí a začínají tady stopy skřetí a je tu ty díra.. Nemohl ten skřet ...no...přijít sem,ve skrýši si vzít schované boty a do vaku dát krysu?...ehm...to je blbost...,, zakoktám se a podrbu se na hlavě. ,,Nejsem stopař,já teď asi nepomůžu.,, ,ještě se zastydím.. |
| |
| Les na jih od Greru Půlelf se odrátí na Dertise. Ne, tys to nepochopil. Stopy velké krysy vedli od skladiště až téměř sem. Pak z nich najednou byly stopy skřetí a až pak jsem našel tu díru. No a pak se ten skřet obul a pokračoval dál na západ. Todle nějak nechápu. A byly to stopy živé krysy, pár jsme museli obejít, tudy by skřet neprolezl a u jedné nedávno vyschlé louže jsem našel i pár chlupů a otisk ocasu. |
| |
| Cesta lesem Stále následuji Skafa, ale jakmile vejdeme do lesa, odbíhám vždy kousek pryč a utrhnu hříbek, který uložím do torny, nebo si přinesu pár borůvek, které po chvíli skončí v mém žaludku, ale stále kroutím hlavou a vypadá to, že se mi nedaří najít to, co hledám. Tak tady asi Entí štěstí nenajdu, na to tu je ten les moc řídký. Moji mírně zkaženou náladu z toho, že nemohu niz nalézt, však rychle spraví Skaf se svým objevem. Tak jsem měl přeci jen pravdu. Opravdu se ten skřet mění. Ale co jim mám říci. Asi bych jim měl říci pravdu, alespoň částečnou. „Myslím, že vám to mohu vysvětlit. Bál jsem se vám to říci dříve, protože by jste mi asi nevěřili, ale teď je to více než jasné. Mám totiž podezření, že se ten skřet mohl změnit na krysu a tady pak zase nazpět a potom si obul zde ukryté boty,“ řeknu ostatním a sleduji jejich reakce. Slovu krysodlak se zatím vyhýbám, nezní to úplně nejlépe. Snad tohle nějak přijmou. „Asi nějaký lektvar,“ dodám ještě. |
| |
 | Les Svým novým společníkům jen řeknu své jméno a poté je mlčky následuji. Celou situaci se skřety či o čem to mluví tak nějak nechápu, tak se k tomu ani nevyjadřuji. Snad to bude lepší než posledně... Ti dva nevydrželi ani dvě minuty a hned je zabili skřeti. Tihle vypadají alespoň trochu slušně. |
| |
| Les na jih od Greru No dobře, ale je to nějaký divný. Nesnáším kouzla a magii obecně. Odpoví Skaf a začne se rozhlížet, kudy ten skřet pokračoval. Tady... Vede to okolo křoví na západ. Jdem. A vyrazí po stopách. Vede vás téměř přímo na západ, až dojdete na konec lesa a tam narazíte na cestu, co vede do Greru. Půlelf chvíli chodí okolo a pak povídá. Jo, už jsem si myslel, že jsem ho ztratil. Nepokračoval po cestě, ale šel dál na západ. Ukáže na pláň před vámi a les co je od vás asi 10 až 12 mil. Vsadím se, že míří do toho lesa. Nevidíte ho někdo? Ještě jsem se moc nerozkoukal, před chvíli jsem vstával. Nemůže od nás být dál něž na 3 až 4 míle. Před vámi je lehce zvlněná travnatá pláň. Místy tam rostou keře a tráva je skoro sáh vysoká. Ale zase v ní vidíte tenkou linku. Sice ne moc zřetelnou, ale je tam. Někdo tam nedávno šel. ***************** Každý ji hodí desetistěnkou. Děkuji. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| Na cestě Skaf si zacloní oči a mžourá směrem k lesu. Vidím tak trávu, křoví a prd. Zahlédl jste ho někdo? |
| |
| Na cestě : Jak jsem předpokládal,mou naivní teorii Skaf s Quirelem hned zavrhli. Ale když Quirel řekl svou teorii,že skřet byl přeměněn na krysu a zde se opět přeměnil na skřeta ,jen sem zamkral očima. Né že by to bylo nereálné, kouzla dokážou divy,ale ještě jsem se s přeměnou nikdy v životě nesetkal. ,,Hmm,zajímavé...,, jen pokrčím rameny. Otočím se na Serkadise,zda přispěje taky s nějakým nápadem,ale netváří se. Pak Skaf řekne,že má namířeno na západ do lesa.. Podíval jsem se směrem,kterým Skaf ukazoval a přimhouřím oči pro lepší viditelnost.. ,,Ha! Něco vidím..sice slabě,ale někdo tam je! Má opravdu namířeno do lesa..teď se prodírá trávou a houštinama.. Tak dva a půl míle..možná tři..,, zakřičím vzrušeně a ukážu směrem. ,,Jdeme?!,, |
| |
| Na kraji lesa Bylo mi jasné, že změnu pomocí magie nevezmou úplně nejlépe, ale uvěřili tomu a dále je to nijak nezajíma a to je dobře. Pokračujeme, stáčíme se na západ až vyjdeme z lesa a dojdeme k cestě. Rozhlédnu se po travnaté pláni a hledám jakékoliv známky života, když už Dertis hlásí, že ho vidí. „Ano, také ho vidím, má tak 3 míle náskok,“ poznamenám jenom, „ano, jdeme, ale tady na té louce se nám jen tak neztratí. Nemusíme zas tolik spěchat, aby si nás nevšiml a potom by nás nezavedl tam, kam chceme.“ Vydám se vyšlapanou pěšinkou skrz pláň. Tak když jsem neměl štěstí v lese, možná bych mohl něco užitečnějšího nalézt tady na louce. Takže když tudy jdeme, tozhlížím se všude kolem, zda něco nenaleznu. Hledání: 1 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| Na cestě Takže skřet má před vámi asi 3 mílový náskok. Nevypadá to, že by o vás věděl, ale i tak poměrně rychle míří směrem k lesu. Chybí mu k němu něco přes 7 mil. Rozhodli jste se tedy pokračovat v pronásledování a podařilo se vám i trochu zrychli, když teď nemusí Skaf hledat stopy. Dohoda to byla rychlá, ale ne všichni se k ní vyjádřili. Mlčenlivý elf se po celou dobu k ničemu nevyjádřil a ani nepromluvil. Jen jednou, když v lese zakopl a téměř upadl, ale nebylo to nic přínosného. V pláni je lehce zřetelná stopa, kudy skřet prošel a i když ho občas ztratíte z dohledu, nemáte problém ho dále sledovat. Postupujete za ním a využíváte zákrytu křoví a sem tam zvlněného terénu. Takhle to trvá asi dvě hodiny, to jste již vzdálenost od pronásledovaného skřeta snížili téměř na polovinu, ale skřet se již blíží k hranici lesa. Chybí mu necelá míle, možná méně. Problém je v tom, že tady se pláň narovnává a ubylo i křoví a tráva také není tak vysoká. Je docela možné, že kdyby se ohlédl, tak vás téměř jistě zahlédne. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Asi po míli nalezneš rostlinku dýmkového koření  , neboli Galenas a když máš za sebou již půl pláně nalezneš krátce po sobě dvě květiny zvané Bludí . |
| |
| Pláň Pokračujeme v pronásledování skřeta a opět se rozhlížím kolem sebe. Tentokrát však utrhnu tři rostlinky, které rychle uklidím do torny na zádech, a tvářím se spokojeně. Tak tady už jsem konečně něco našel. Čaj z bludí se nám, až přijdeme z té výpravy, určitě bude hodit. Jdeme rychlejším krokem a začínáme pomalu skřeta dohánět. Zatím nás však kryje vysoká tráva a tak jsem v pohodě. Když však přicházíme k rovnější méně porostlé planině, zastavím se a promluvím: „Teď by nás mohl vidět, navrhuji zatím tady počkat a skrýt se. Až zaleze do lesa, tak bychom mohli zase vyrazit a tam by snad Skaf nalezl jeho stopy.“ Rozhlédnu se kolem a vyhlédnu si nějakou houštinu, za kterou si lehnu. Když si lehnu na zem, ozve se tržná rána na rameni od toho krysodlaka, který mě zranil ve stodole. Zatím jsem neměl čas si to ošetřit a tak se do toho dám teď, když není co dělat. Vyndám si z torny jeden obvaz a ruku si obvážu. Jen doufám, že do mě nepřenesl svůj lykantropí jed. Léčení: 8 |
| |
| Pláň : Když skřeta spatříme a můžeme tím pádem zrychlit krok, nahrne se mi opět adrenalin do hlavy. Konečně nějaká akce.. Po chvilce ale začne porost řídnout, terén se přestává vlnit a naše nenápadnost se menší. Quirel správně usuzuje,že kdyby se skřet ohlédl,zcela jistě by nás spatřil a mohl zmizet v lese a dobře se v něm schovat. ,,......... až zaleze do lesa, tak bychom mohli zase vyrazit a tam by snad Skaf nalezl jeho stopy.“ ,navrhne opět Quriel,ale s tím moc nesouhlasím. ,,Dalo nám docela práci ho vystopovat na dohled,nevím zda je správne si ho opět nechat zmizet z očí a pak ho opět stopovat.,, ,namítnu i když nemám v rukávu žádný jiný plán.. ,,Co navrhujete vy?,, ,zeptám se nakonec. |
| |
| Pláň na západ od Greru – Quirel a Dertis Skaf si klekne a povídá. No jak chcete. Mě platí tady Quirel za vystopování skřeta, takže mám docela pocit, že jsem úkol splnil. Ukáže k lesu a usměje se. Támdle je. Utrhne si stéblo a vloží do úst. Ale zase je to skřet, i když nějakej divnej. Na obloze je slunce, když bychom ho dohonili, tak nebude skoro schopnej se bránit. I tak se divím, že se ve dne vydá na takovou cestu. Ale jestli jsou v tom kouzla, tak nevím. |
| |
| Pláň „Ale my nepotřebujeme zabít teď tohodle skřeta na cestě domů. Chceme, aby nás dovedl do jejich tábora a potom bychom uvážili další postup,“ odpovím Dertisovi. „Ale druhou část peněz dostanete až se po jeho stopách dostaneme ke skřetímu táboru,“ odvětím Skafovi. Nevím proč si nechtějí chvíli odpočinout. Vždyť ten skřet to má jen míli do lesa a pak už zase můžeme vyrazit, když bude mít výhled kryt stromy. |
| |
| Odpočinek : Skaf s Quirelem řeknou své návrhy a vše co říkají dává smysl. ,,Dobrá,počkáme až skřet zmizí v lese,ale poté bych chůzi vyměnil za běh. On nás neuvidí,a mi ho doženeme na lepší vzdálenost,než je teď. Míle na pláni není jako míle v lese.,, řeknu věc,kterou stejně každý z nás ví. ,,Jo a Skafe..mě trpaslík o tom,že ti budu muset něco platit neřekl. Já jsem si sem přišel vydělat ňákej ten peníz a né ho tady rozdat. Tvoje odměna jde mimo mě.,, řeknu mu rázně. |
| |
| Pláň na západ od Greru – Quirel a Dertis Co máte se Stínoborem je vaše věc. Odpověděl Skaf a protáhl si záda. Mě platí tady Quirel. Otočí se na Quirela. A byl to jen pokus. Je mi jasné, že když teď odejdu, tak vám uteče. Asi. Pak se posadí na zem a občas se vytáhne, aby viděl přes trávu na skřeta. Klidně počkám, než se dohodnete. Ale má pravdu, když o nás neví je rozhodně lepší. Alespoň nás dovede tam, kam jde. |
| |
| Pláň Naštěstí nakonec oba dva přesvědčím k tomu, abychom tu chvíli počkali. „Ale my ho nepotřebujeme dohnat,“ odpovím zase Dertisovi, který zřejmě stále nechápe naše úmysly. Stínobor? Uchechtnu se při zmínění trpaslíkova jména. Tak ten Skaf nakonec vypadá jako docela sympatický chlapík, kdyby jen tolik nepil. Vzpomenu si na divný trpaslíkův zjev. „Ty Skafe, můžu se tě na něco zeptat?“ řeknu, ale hned pokračuji dál, „Stínobor, ten trpaslík, víš o něm něco? Já jen že jsem si všiml té jeho kůže a těch jeho zubů, co je s ním?“ |
| |
| Pláň Když mi Quirel opět řekne,že ho nepotřebujeme dohnat,obrátím očí v sloup. ,,Pochopil jsem,jen konstatuji,že na pláni můžeš někoho sledovat i na míle daleko,ale v hustém lese je míle moc a stopa se snadno ztratí. Prostě myslím,že v lese by se mělo skřeta sledovat z kratší vzdálenosti,než doposavaď.,, vysvětlím předchozí věty. Zároveň se otočím na Skafa : ,,Tím nechci snižovat tvé schopnosti sledování,jen říkám svůj laický názor,, Sednu si do trávy vedle Quirela a když vidím jeho zraněné rameno, zeptám se ho,zda nechce nějak pomoci.. ,,Máte někdo tušení za jak dlouho bude svítat?,, zeptám se spíš orientačně,aniž by mě to nějak zvlášt zajímalo a napiji se vody. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| Pláň na západ od Greru – Quirel a Dertis Jo, je divnej. Odpoví Skaf na Quirelovu otázku. Má v předcích nějakého orka, ale jak daleko, to nevím. Ale slyšel jsem, že se narodil někdy za války před nějakými 60 nebo 80 lety. Myslím, a to je teda můj odhad, že tehdy nějakej ork přeříz jeho mamku nebo babku. Trpaslíci dostávali na prdel a bylo málo dětí. Tak ho vychovali jako normálního trpaslíka. Slyšel jsem, že takových jako on bylo víc. No, o trpaslících se říká, že jsou docela kliďasové než se naštvou. Stínobor se naštve dost snadno a tak se o tom raději moc nezmiňujte. Pak se obrátí na Dertise. Klid, jestli o nás neví, tak nebude nijak maskovat své stopy. Počkáme tak půl hodiny a pak zase vyrazíme. Zvedne se a podívá, kde skřet zrovna je. Jo, to by asi odpovídalo. K lesu mu zbývá kousek. |
| |
| Pláň Doobvážu si ruku a při tom poslouchám Skafa. Tak jsem si to myslel správně. Opravdu je křížený s nějakým zelenokožcem. Poté si otevřu tornu a vyndám si něco k snědku. Během čekání, než skřet zaleze do lesa, se naobědvám a potom jsem připraven vyrazit dál. |
| |
| Čekání.. : Skaf něco Quirelovi povídá o nějakém Stínoborovi.. Divném trpaslíkovi bla bla... Moc je neposlouchám,protože nevím o koho jde a pochybuju,že je to někdo důležitý.. Když Quirel nereaguje na mou vstřícnost a dotaz,zda chce pomoci,přejdu to ledovým klidem. ,,Dobrá,tak počkáme..Ale když teď máme trošku času,řekne mi někdo,proč ho sledujeme a za jakým účelem?.. Trpaslík,co mě verboval mi toho moc neřekl,tak pokud má někdo chuť mi povyprávět,budu vděčnej..,, ,nahodím téma,aby čas trošku utekl.. |
| |
| Pláň Když si uvědomím, že mi chtěl Dertis pomoci, tak už mám ruku zavázanou a řeknu mu pouze: „Dík, ale už je to dobrý.“ Poté se zeptá na důvod sledování skřeta, a tak mu odpovím: „No toho skřeta jsem vyhnal ze stodol v táboře, kde sídlil a zapisoval pohyb lidí a zboží v táboře, už to je hodně zajímavé, nejspíše to byl nějaký špeh. A teď ho sledujeme, protože doufám, že nás dovede do jejich tábora, kde budou mít nejspíše nějakou kořist, na které můžeme zbohatnout a za vyčištění okolí Greru od skřetů možná dostaneme ještě nějakou odměnu. Říkal jsi, že si chceš něco vydělat, takže si myslím, že je tohle dobrý způsob, ne?“ Myslím, že teď už jim to vše říci mohu. |
| |
| Pláň na západ od Greru Čekáte a odpočíváte, než skřet zajde do lesa. A to se po necelé půlhodině i stane. Po celou dobu se snad ani jednou neohlédl a nic nenasvědčuje tomu, že by vás snad viděl. A nebo mu to bylo jedno. Fajn, před chvílí zašel do houští a zmizel v lese. Jdem nebo ještě chvíli počkáme? Zeptá se Skaf Quirela a začne sbírat odložené věci. Pak se přikrčí a ze zad sundá lovecký luk a z toulce vyndá jeden šíp. Zatím oboje drží v levé ruce. Podle mě nemá cenu mu dávat moc velký náskok, stejně, než dojdeme do lesa, už bude dostatečně daleko. |
| |
| Pláň Skřet konečně zaleze do lesa a my můžeme opět vyrazit. Hodím si tornu zpět na záda a připravím se k odchodu. „Jdeme hned,“ odpovím pouze Skafovi a vydám se na cestu. Tady ho zvládnu stopovat i já. Proč se Skaf ozbrojuje? Čeká snad nějaké nebezpečí? Pokračujeme dále přes pláň, a tak se zeptám Skafa: „Už si to nakousl, že dříve tu probíhali boje s orky, ale trpaslíci nakonec asi zvítězili, ne? A jak to vypadá vlastně teď s výskytem zelenokožců? Jsou hlášené nějaké přepady?“ |
| |
| Pokračujem dále : No konečně.. prolétlo mi hlavou,když skřet zašel do lesa a Skaf zavelel k pochodu dál. Vyplivl jsem z úst stéblo trávy,které jsem celou dobu nervózně žmoulal mezi zuby. Vstal jsem,protáhl si záda a vydal se za Skafem a Quirelem,kteří už ušli dobrých 10 metrů. Uviděl jsem Skafa držet luk a v tětivě šíp.. ,,Proč ten luk?,, ,zeptal jsem se hned. ,,Jo a mám prosbu.. Došla mi v čutoře voda,koupím ji od vás pokud máte nějakou navíc. |
| |
| Pláň na západ od Greru Zvednete se a pokračujete dále k lesu. Dertis se nejdříve trochu opozdí, ale pak dojde zbytek. Po skřetu není ani vidu ani slechu, ale zatím míříte k místu, kde vešel do lesa. No, válka s orky a skřety vlastně nikdy neskončila. Jen se tomu již nedá říkat válka, protože trpaslíci je odtud vytlačili na druhou stranu Severních hor a pak dál na západ. V současnosti se jich tu moc nevyskytuje, ale občas se nějaká skupina nebo jedinec objeví. Navíc, se zdá, že mezi sebou uzavřeli nějaké spojenectví, protože se objevují skupiny, kde jsou jak orkové, tak skřeti. A viděli i trolly a gobliny. Nevíc se k nim občas přidají i lidé a další vyvrhelové. Pak odpoví Dertisovy. No, chci být připraven. Navíc, když se budu prodírat křovím, tak se o luk na zádech alespoň nezachytím. A vodu nemám, vše jsem nechal v U goblina. Pak dojdete k hranici lesa a když vstoupíte mezi stromy, koruny zakryjí slunce a Skaf se začne rozhlížet po skřetích stopách. |
| |
| Pláň „Promiň Dertisi, sám mám tak akorát pro sebe,“ řeknu, když se zeptá ohledně vody. Po cestě poslouchám Skafa a tak mi to rychleji utíká. Když se takhle slučují, tak to na tom asi budou opravdu špatně. A když k sobě vemou i lidi... Ale asi bychom je neměli moc podceňovat, protože zahnaný do kouta je nejnebezpečnější. S tím lukem ho chápu, chce být ve střehu. Jeden nikdy neví. Sám potěžkám svůj oštěp, který stále třímám v rukou a představuji si, jak s ním srážím skřety. Když přijdeme konečně do lesa, čekám, až Skaf nalezne stopy a my budeme moci pokračovat. |
| |
| Les na západ od Greru Postupujete lesem a Skaf se občas zataví a něco zkoumá na zemi. Vy sami si stop všimnete jen když vám je ukáže, nebo jsou vyloženě zřetelně vytlačené v měkké půdě. Je to dobrý, nezačal nijak spěchat, ani se neproměnil na tu krysu. To by se pohyboval daleko rychleji. Má před námi stále půl míle až míli náskok. Když na do něj nepraží slunce, dokáže jít rychleji. Komentuje postup půlelf. Míří k horám. Jde stále na severozápad. Přímo, jen obchází překážky. Takže jestli opravdu míří k horám, tak k nim také dojdem. Odhaduji to na nějakých 6 nebo 7 mil. Takže okolo dvou hodin. Pak se obrátí na Dertise. Možná narazíme na nějaký potůček nebo studánku, tak si vodu nabereš. Takhle u hor je vody dost. Ale dávejte pozor, klidně můžeme na něco narazit už teď. |
| |
| Les Vstoupíme do lesa, Skaf opět najde stopu a v pohodě pokračujeme dále, při čemž nám Skaf vysvětluje počínání skřeta a naší pozici. Jde do hor, to jsme si mohli myslet. Takže tam asi budou mít nějaké větší sídlo. Myslel jsem, že nás mohl zavést jenom do nějakého menšího předsunutého tábora, který by nebylo problém vybít, ale zase v horách budou mít více kořisti. Rozhodnu se, že si opět čas putování zkrátím hledáním nějaké užitečné bylinky, a když už ne jí, tak alespoň něčeho k snědku. Boj s tím krysodlakem bude těžký, vždyť jak mi dal zabrat ve stodole, když jsem na něj měl jen obyčejnou katanu. Naštěstí mám ještě tu stříbrnou dýku, ale hodilo by se ještě něco. Prý na ně platí Vlčí mor, možná by tu měkde mohl růst. Ale pochybuji, že by kolem něj šel lykantrop. I když docela dost spěchá a nemusel ho vycítit. Zkusím ho najít. Hledání: 9 |
| |
| V lese : Jak Skaf ,tak i Quirel mi vodu odmítli dát. Respektive Skaf prý žádnou nemá..a Quirel jí má málo.. Dobrá..pamatuji si to,pánové... Vstoupíme do lesa a je mi hned lépe..Vždy se cítím více ve tmě a v menším prostoru,než na pláni v záři slunce.. Skaf najde stopy a potvdí mi to,čeho jsem se bál - skřet v lese trošku zrychlil a má před námi možná už míli náskok. Vím,že není náš cíl on,ale míle se mi zdá dost. Snad Skaf ví,co dělá.. Poté Skaf ještě dodá,že skřet opravdu míří k horám,které jsou tak dvě hodiny cesty a že čím blíže budeme ,tím spíše najdeme nějakou vodu. ,,Dobrá..to zní logicky. Kdyby jste teda nějakou vodu viděli ,dejte mi vědět.,, Pro jistotu jsem vzal do ruky jednu dýku,kterou si taktéž pomáhám a sekám s ní vysokou trávu a ostnaté keře. ,,Jíst budeme asi až po nalezení tábora,není-li pravda?,, zeptám se poté,co se mi ozve žaludek.. |
| |
| Les na západ od Greru Nakonec vám cesta lesem trvala skoro dvě hodiny. Skaf v jednu chvíli stopu dokonce ztratil, ale pak ji zase našel. No, vypadá to, že za chvíli budeme u skal. Předtím mířil šikmo na ně a teď jde přímo k tamté hoře. Když se přiblížíte k okraji lesa, nebo spíše ke skále, okolo které ten les roste, půlelf mám naznačí, aby jste byli potichu a pak se přiblížíte k jednomu křoví nedaleko skalní stěny. Myslím, že jsme u cíle. V nedaleké skalní stěně je otvor do nějaké jeskyně. Skalní stěna je od vás asi deset sáhů, slastní vstup je dost široký, ale vypadá to, že hned za ústím se jednak zužuje a také větví. Nikoho tu ale nevidíte, jen při „stropu“ jeskyně se line slabý proužek kouře, který se hned rozptyluje. Takže je tam. Stopy vedou přímo do té díry a zdá se mi, že jsem zahlédl i stopy dalších skřetů nebo někoho stejně velikého. Ale nejsem si tím úplně jistý. Tady u okraje lesa nějaké jsou, ale musel bych se tu pořádně porozhlédnout a to nejde udělat moc nenápadně. |
| |
| Les „Já už jsem po jídle,“ odpovím Dertisovi v lese. Po asi dvouhodinové cestě jsme konečně u hor, kam nakonec skřeta Skaf vystopuje. Schováme se za jedno křoví odkud máme výhled na otvor ve skalní stěně. Tak tady mají to své doupě. Tak tohle bude zajímavé. „Dobře, odvedl jsi dobrou práci Skafe,“ pochválím hraníčáře. „Tak co? Myslím, že tam můžeme rovnou vyrazit. Nebo raději počkáme do večera, zjistíme, kolik tu je vlastně skřetů a ráno nebo v poledne, kdy budou spát, zaútočíme? Ale je tu riziko, že nás tu v noci objeví a ve tmě mají přeci jen výhodu.“ Přednesu všechny svoje návrhy a úvahy a čekám, jaký na to mají názor ostatní. |
| |
| Konečně u cíle : Když se dozvím,že jediný,kdo myslí na jídlo v tuhle chvíli jsem já, jen naprádno polknu,ale beru to v potaz. .. Asi po dvou hodinách dorazíme k horám a Skaf nás dovede přímo až ke vstupu do jeskyně,z které vychází i trocha dýmu. ...že jsem zahlédl i stopy dalších skřetů nebo někoho stejně velikého.... ,vysvětluje Skaf zatímco já začínám být nervózní. ,,Upřímně..do této chvíle jsem naší cestu bral jako snadný výdělěk,ale tady asi končí sranda. Víte.. jsem spíše kapsář a zloděj. Neříkám,že neumím bojovat, dle mého názoru bojovat docela umím,ale... Prostě bych se raději držel vzadu,jestli vám to nevadí.,, ,řeknu trošku stydlivě a s pohledem do země. ,,Máš pravdu Quireli,raději bychom měli jít teď. I když v jeskyních chodbách bude asi úplně jedno,zda je venku den nebo noc. Stejně nám asi nic jiného nezbývá, než vyrazit.,, Potom se podívám na Skafa : ,,Jdeš s námi,nebo za to už placený nejsi?,, |
| |
| Skála se vstupem do jeskyně Skaf se rozhlédne okolo a pak odpoví. No, za boj placený tedy nejsem. Ani jsem nějak nepředpokládal, že se do nějakého dostanu. Vesele se zakření. To jsem chtěl nechat na vás. Ale tak nějak jsem doufal, že vás bude víc a ti skřeti budou tábořit někde na paloučku, kde bych byl s lukem trochu platný. Pohlédne přes rameno na poloprázdný toulec. Jsem stopař a lovec, na nějakou bitvu nejsem vybavený. Hmm... No, když jsi Dertisi zloděj, co se tam proplížit a mrknout se co tam je? Ale je pravda, že se mi do nějakých temných chodeb teda vůbec nechce. Quireli? |
| |
| Les Tak Dertis mi v boji asi moc nepomůže, ale alespoň má odhodlání a šel by tam hned, i když nevím, jestli je to dobrý nápad. Když nás tak vidím, raději bych možná počkal. No, tak to mě také zajímá, jestli s námi Skaf půjde, protože jestli ne, tak jsme na tom hodně bídně. Tak boj bude nejspíš na mě.V to vše jsem také doufal, bohužel situace je jiná. Ale má dobrý nápad, to by mohl Dertis zvládnout. „Jestli to Dertis zvládne, tak jsem pro, aby to tam šel prozkoumat, ať víme do čeho jdeme a můžeme se nějak připravit. Ale musíš být opatrný, raději moc neriskuj a nechoď příliš blízko k nim,“ řeknu svůj názor a čekám, jak se k tomu celému vyjádří Dertis, kterého se to vlastně týká. |
| |
| U jeskyně : Přesně jak jsem předpokládal.. ,pomyslím si,když Skaf řekne,že za boj placený není. Aby toho nebylo málo ještě mi nabídne,že bych mohl jít jako první to tam prozkoumat. A Quirelovi se nápad líbí.. ,,No..já... hmm... dobře.,, , řeknu smířeně. ,,Půjdeš za mnou s nějakým odstupem nebo tady počkáš dokud se nevrátím?,, ,zeptám se Quirela. Pokud se teda vrátím... Nakouknu dovnitř a čekám na reakce.. |
| |
| U jeskyně No, vypadá to, že se do toho Dertisovi moc nechce, ale snad bude úspěšný. „Já bych tu zatím počkal, ve dvou bychom byli příliš nápadní. Pokud by jsi se do půlhodiny nevrátil, nebo by jsi zavolal o pomoc, vyrazil bych za tebou. Tak hodně štěstí,“ řeknu Dertisovi. |
| |
| Skála se vstupem do jeskyně Dertis se zvedne a přikrčený přeběhne ke skále a otvoru v ní. Přitisknut ke skalní stěně se pomalu sune dovnitř. Jak bylo již z venku vidět, hned za vstupem se chodba dělí na dvě vedoucí šikmo k severu. Do východní není moc vidět, je tam tma, ale v té co vede na severozápad je slabé světlo, které vydává malé ohniště. Ale hlavně tam vidíš skřeta a orka. Skřet sedí o ohně, bokem k tobě a na krátkém klacíku si peče něco co vypadá jako žába. Ork je dále v jeskyni a leží na zemi. Oba jsou oblečení v kůžích, bosí. U skřeta vidíš něco jako dýku a asi nějakou hůl. Leží to na zemi a není to dobře vidět. U orka nevidíš nic, je příliš šero. |
| |
| Průzkum : Nenápadně se přikrčeným a co nejtišším běhěm dostanu ke vstupu do jeskyně. Vkročím a jak bylo už zvenčí vidět,mám na výběr ze dvou cest. První je zcelá pohlcenu tmou,zatímco druhá cesta je trošku osvětlena. Hmmm...ohniště..nic netušící skřet a relaxující ork.. Dobrá výchozí pozice k útoku,ale.. Vždy je nějaké ALE.. Skřet je blízko svých zbraní,ale jestli má zbraň i ork,to nevím.. Přemýšlím,zda tato informace bude Quirelovi stačit,nebo mám prozkoumat i druhou chodbu. Chvilku vyčkávám a do hlavy se mi začne vkrádat také myšlenka,že místo abych riskoval,že mě cestou zpět uslyší, že bych se mohl pokusit o rychlý a nečekaný útok už teď. To je asi moc riskantní.. ,krotím v hlavě adrenalin.. Pokud mě skřet s orkem nespatří,pokusím se podívat také do druhé chodby. Quirel se Skafem snad ještě chvilku vydrží.. Pomalu začínám ustupovat a koukám,kam mé nohy šlapou. |
| |
| Vstup do jeskyně - Dertis Zkusíš prozkoumat i tu druhou chodbu, tu, vedoucí na severovýchod. Uděláš pár opatrných kroků, ale moc ti to nepomůže. Je tam stále tma a navíc, na zemi zahlédneš naváté suché listí a nějaké větvičky. Ale když se zastavíš, zaslechneš tiché chrápání. Jde to odněkud ze tmy. Pak ale spíše vycítíš, než uslyšíš nějaký pohyb kousek od tebe. Jako by se něco otřelo o skalní stěnu a slyšel jsi slabé trhnutí látky o něco ostrého. Navíc, se ti zdá, že ucítíš něco zkaženého. Tlející maso nebo něco jako hnisající ránu. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hmm... Zašeptá půlelf, jen co Dertis zmizí za hranou skály. Máš nějaký plán pro případ, že najednou vyběhne a za ním tlupa skřetů? Ale zase mě napadá, že bych si měl asi říct o zbytek peněz. Pro případ, že bychom se museli rychle vypařit. Skaf vrhne na Quirela rychlý pohled a pak dál sleduje vstup do skály. Po chvíli zahlédnete Dertise, jak přejde do východní chodby. Zatím je živej. Dobrý... |
| |
| Jeskyně : Když vstoupím do druhé-neosvětlené chodby,mé oči si na tmu dlouho nemohou zvyktnout. Až po chvilce se odvážím jít dál,ale nic nevidím a už už se chystám se vrátit ven za Quirelem a Skafem,když najednou něco uslyším.. Chrápání?.. Možná další skřet nebo ork.. Z nenadání mám divný pocit,že blízko mě někdo je. A určitě to není ten,kdo vydává chraplavý zvuk. A je to tady!! křičím ve své hlavě a snažím se nevykřiknout nahlas,když uslyším kousek ode mě něco jako tření látky nebo něčeho o stěnu. A pak ten smrad,který ke mě zavanul.. Netuším co dělat,zda začít utíkat ven,nebo jestli mám zůstat neslyšně stát a doufat,že TO odejde a nebo začít dýkou šermovat před sebou a nelidsky u toho řvát.. Nemám moc času přemýšlet a asi i pod nátlakem a návalem adrenalinu udělám asi tu nejbláznivější věc. ,,Ještě krok a vystřelím ti mozek z hlavy!! , řeknu dost výhružně ale ne tak,aby mě slyšel skřet s orkem ve vedlejší chodbě. Snad to není nějaký tvor,který vidí ve tmě a nepozná,že lžu.. ,,Nechci tě zabít,tak mě nech být a nenuť mě vystřelit šíp! Jen jsem zabloudil a v klidu chci odejít!,, |
| |
| Vstup do jeskyně - Dertis Dá se říci, že hlasitě zašeptáš nebo spíše výhrůžku zasyčíš. Tiché chrápání zadrhne, ale pak pokračuje. Ale na toho někoho to nemá asi nijaký vliv, protože znovu vycítíš pohyb a kousek od tebe na hranici, kdy je ještě něco vidět a úplné tmy zaznamenáš pohyb. Nějaká postava, trochu shrbená, asi tobě po ramena. Pohyb je takový klátivý, nezřetelné paže plandají podél těla. Zaslechneš i nějaký zvuk, ale nejsi si jistý co to je. Takové zachrčení. Slabé. Ale ten tlející zápach zesílil. Navíc zezadu, z té druhé chodby zaslechneš několik slov se skřetím jazyce. Nerozumíš co říkají, ale je to nějaká otázka. |
| |
| Jeskyně : Po mých slovech se nic nezměnilo..teda kromě blízkosti ,,toho,,. Zvuk byl opět o trošku blíž než před tím,takže ho má slova nezastrašila. A sakra...co teď.. Najednou jsem za sebou uslyšel řeč.. Odhadoval jsem skřetí,ale nebyl jsem moc znalec jazyků. Pokud mě obklíčí,z toho už se nedostanu.. Risknu útěk. Otočím se a co nejrychleji běžím za světlem,které značí vchod. |
| |
| Vstup do jeskyně Dertis se otočí a prchá ven z jeskyně. Hned za vchodem zatočí doprava a zastaví se kus od vstupu u skalní stěny. Není slyšet nic. Žádný křik, dupot nohou, prostě nic. Hele, je venku. Strčí Skaf do Quirela. A má docela na spěch. |
| |
| Útěk : Začnu co nejrychleji utíkat a tak nějak počítám,že mě do zad zasáhne šíp,sekera nebo bůhví co. Při běhu se snažím kličkovat,ale jeskyně neni moc široká a tak se mi to moc nedaří. U vstupu se na chvilku zastavím,zda neuslyším nějaké zvuky,ale nic. Asi sem tomu utekl.. Vykročím z jeskyně a co nejrychleji běžím za Skafem a Quirelem. ,,Schovejte se..někdo o mě ví. Ale nevím kdo nebo co to je,, , řeknu zatímco lápám po dechu a v předkolnu se opírám rukama o kolena. ,,A co tady? Všechno v pořádku?,, |
| |
| Před jeskyní za křovím Dertis se odstrčí od skalní stěny a přeběhne rychle za křový, kde se skrývají Skaf a Quirel. Jo, jsme schovaný. Furt. Odpoví mu půlelf. Cos tam viděl, že jsi vyběh jak zajíc z křoví? Lišku? Lehce se zasměje, ale stále sleduje vstup do jeskyně, kde se stále nic neděje. |
| |
| Opět venku : ,,No jsou tam dvě chodby. V jedné je trošku světla z ohniště. U ohně sedí skřet a něco si dělá k jídlu. Snad žábu nebo co.. Kousek od něj spal ork. Jestli spí ještě teď nevím. Pak jsem se vydal do druhé chodby. Tam není vidět na špičku nosu,ale.. ,zhluboka se nadechnu,abych pokračoval.. ..něco tam je a netuším co. Nic jsem neviděl, ale slyšel jsem,jak se něco ke mě blíží. A jakoby se to kolébavě ploužilo a nehorázně to páchlo.,, Vyndám čutoru,abych se napil. Až pak mi dojde,že vodu vlastně nemám a tak víko opět zarazím a čutoru vrátím do torny. ,,Pokusil jsem se tomu vyhrožovat,že to zastřelím,ale evidentně se to nebálo,nebo mi to nerozumělo. Každopádně se to ke mě pořád přibližovalo a tak jsem utekl.,, ,jen pokrčím rameny. ,,Už nutně potřebuji pít.,, ,dodám ještě a sednu si do trávy. |
| |
| U jeskyně Když zůstaneme se Skafem za křovím schováni sami, řekne si o svoje peníze. „Jasně,“ odpovím mu. Svou práci odvedl dobře, tak proč bych mu nezaplatil. Vyndám požadovaný obnos šest stříbrných a dám mu je. Najednou z jeskyně přibíhá Dertis. Tak tohle nevypadá dobře. Poslouchám jeho vyprávění. Takže teď o nás ví. Podám Dertisovi svou čutoru a začnu mluvit: „Teď jsme ztratili moment překvapení, takže si musíme rychle rozmyslet, co budeme dělat. Navrhuji tam buď vtrhnout hned, dokud jsou zmateni, nebo počkáme, jestli se někdo z nich vydá na průzkum okolí, nebo počkáme přes noc do rána, jak jsem navrhoval prve. Tak co myslíte?“ Sám také nevím, co dělat, takže budu pro to, co se bude zdát lepší jim. |
| |
| Před jeskyní za křovím No, kdyby o něm věděli, nevyběhli by za ním? Zeptá se Skaf a dál sleduje vstup do skály. Já jen, že nikoho nevidím ani neslyším. A co vím, skřeti se nevyznačují zrovna tichostí při nějakém útoku. Vyndá si váček z tuniky a nasype do něj několik stříbrňáků. Dík, takže za co jsem byl placen, to jsem splnil. Vyndá všechny šípy z toulce a prohlédne si hroty. Je jich 5 a jeden co má připravený u luku. Ale zůstanu tu s vámi, pár smějdů asi zvládnem. |
| |
| Venku : ,,A co jsem měl jako dělat?! Nechat se snad zabít nebo přinejlepším zajmout?! ,zasyčím potichu ale nabroušeně. ,,Narazil jsem na někoho...nebo něco..co ve tmě vidí nebo cítí snad lépe než kdejakej trpaslík.,, ,dodám ale už klidnějším hlasem. Když si pak dovyslechnu návrhy Quirela a i postřeh Skafa znovu promluvím : ,,Pár minut bych ještě počkal. Když se nic nebude dít,šel bych raději do chodby s orkem a skřetem. Jsou asi jen dva a vím,že nejsou zrovna dvakrát obezřetní.,, ,,Jsem rád,že tam s námi půjdeš,Skafe.,, |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Svého učitele a přítele, skoro otce jsi zanechal v jedné vesnici na západě. Jmenovala se nějak Randol, ale už si nevzpomínáš jak dál. Byly dvě, v té severnější jsi se ubytoval v hostinci a pak vydal na lov. Přeci jen stříbra v měšci ubylo a hostinský ti nabídl, že za dobrou cenu koupí pár zajíců a nebo nějaké lesní ptactvo. Vzal jsi si tedy své věci a vydal na pár dní do lesa. Dostal jsi se až skoro k úpatí Severních hor a to jsi již měl ulovené dva ušáky. Stažené a naložené v soli ve vaku. Stejně potřebují uležet. Pak jsi na jedné mýtině zahlédl mladého kolouška. Neodolal jsi a střelil ho. Až když jsi přišel blíže, pochopil jsi, proč před tebou neutekl a byl takový malátný. Další šíp mu trčel z druhé strany, než teď ten tvůj. Pak již bylo pozdě. Orci a pár skřetů tě rychle obklíčili. Sice jsi tasil svůj dlouhý meč, ale pak se rozhrnulo vysoké křoví na na mýtinu vtrhl horský troll. Proti němu jsi neměl šanci, i když se ti ho několikrát zasáhnout. Zbytek do boje nijak nezasáhl, jen se dost dobře bavil a když jsi šel k zemi, propukli v jásot. Pak tě další rána pěstí poslala do říše snů, nebo spíše nočních můr. ******************* Bude pokračování... :-) Zatím nástin situace. |
| |
| Do jeskyně Jsem rád, že do toho půjdou oba se mnou. Takže když se nebojí oni, tak proč bych se měl bát já? „Ne, odvedl jsi dobrou práci,“ pochválím Dertise. I když, kdyby o nás nevěděli, bylo by to lepší. Dertis tam chce jít hned, takže ta situace v jeskyni zřejmě nebude nezvladatelná. „Nemá cenu čekat, jdeme,“ zvolám, stoupnu si a do levé ruky si připravím katanu. Z torny vytáhnu pochodeň a křesadlo a oboje hodím Dertisovi, „budeme potřebovat světlo, tak se o to postarej. V přípradě nouze mám v torně lahve s olejem,“ dodám ještě. „Půjdu první, budu rád, když mě bude Skaf podporovat střelbou a Dertis nám může krýt záda. Jestli tam jsou dvě chodby, mohli by nás obejít,“ s tím už se vydám během v přkrčení směrem ke vstupu do skalní stěny. |
| |
| Před jeskyní Dobře, jdem. Odpoví Skaf a přikrčený následuje Quirela. Lovecký luk má připravený, jen natáhnout a zamířit. Oba míří ke vstupu do jeskyně. |
| |
| Vstup do jeskyně Quirel a těsně za ním Skaf se dostanou ke vstupu do jeskyně. Dertis zatím zůstal v křoví, těžko říct, co tam dělá, není na něj moc vidět. Před vámi je vstup do skály. Je dva až tři sáhy široký, ale kousek za hranou se dělí na dvě chodby. Obě vedou na severně, jen každá se stáčí šikmo na opačnou stranu. Podlahu tvoří písek, ulehlá půda a naváté listí, jehličí a větvičky. Stěny jsou téměř kolmé, trochu vlhké a strop je dost členitý. Ale od výšky nějakých dvou a půl sáhu, takže není nebezpečí, že se o něj praštíte. Ve vzduchu je cítit kouř a lehký zápach. Kouř jde jistě z té chodby vedoucí doleva. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Probralo tě pleskání něčeho do tváře a následná prudká bolest hlavy. Jsi ve skřetím táboře. Okolo malého ohně sedí tucet tvorů, které jsi viděl tak v knížkách na obrázcích. No, skřety jsi již potkal, ale orky a trolla ne. Na klaccích si pečou tvůj úlovek. Jak toho koloucha, tak i zajíce, které jsi měl sebou. Sám ležíš kousek bokem, omotaný provazem. O kus dál vidíš další dva chlapy, co jsou na tom stejně jak ty. Oba spí nebo jsou v bezvědomí. Jeden má hlavu dost od krve. Jinak směsice okolo ohně je dost různorodá. Troll kterého jsi již potkal, tři orci, dva větší a jeden menší zahalený ve vlčí kůži, kdy kůži z hlavy používá jako čepici. A pět nebo šest skřetů. To jsou tedy ty, které momentálně vidíš. Další věc které jsi si všiml je, že jeden z orků má tvou koženou zbroj a tomu ve vlčí kůži se asi líbily tvé kožené boty. Sám jsi bos. To, že nemáš své zbraně a zbytek vybavení je jasné. ******************* Bude pokračování... :-) Zatím nástin situace. |
| |
 | soukromá zpráva od Tarky pro Kouknu po věznitelích tak koukám, že hned jen tak něco nedonesu. Doufám že se udávíte. A sakra, tamhle mi chodí moje zbroj a támhle boty. To musim dostat spátky, ale jak když ani zbraň nemám a kde vubec mám zbraně, ty tu nikde nevidim. Musim se odtut nějak dostat. Bylo by dobrý, kdyby se některej z těch co dopadli jako já probra a ještě lepší, kdyby k tomu něco upoutalo pozornost těch zrůd a oni na chvíli odešli. Hlavou se mi honí tisíce věcí, ale hlavně to, jak se dostat zpět k věcem, zbraním a utéct odtut. Pomalinku se pokoušim zjistit, jak pevně sem svázanej. |
| |
| Opět do jámy lvové : Moc dlouho to netrvalo a byl jsem opět na cestě do jeskyně. Do jeskyně,z které jsem utekl jak malej kluk. Quirel mi hodil křesadlo i pochodeň,že mám na starosti světlo. Sice mám oboje v torně,ale proč nepřijmout. Mě neubude. Quirel a za ním Skaf vyrazí k jeskyni rychleji,než jsem se rozkoukal. Rychle se za nimi vydám. ,,Počkejte,přece nepůjdete bez toho světla.,, ,zašeptám,když je doženu. Rychle zapálím pochodeň,křesadlo si dám do torny jakoby celou dobu bylo moje a vytáhnu z opasku dýku. ,,Tak můžeme.,, ,vydechnu a srdce mi opět začne tlouct nelidskou rychlostí. Hlavně se nenech zabít.. |
| |
| Jeskyně Doběhneme se Skafem ke vstupu do jeskyně, když si všimnu, že s námi není Dertis. To bylo řečí a teď nikde, aby to nebylo jako s tím Swallbardem. Ohlédnu se a to už Dertis přibíhá. No, uvidíme. Počkám, až zapálí pochodeň. Takže jsou u ohně. Oštěp si přendám do ruky, abych ho mohl ihned hodit po případném nepříteli a vydám se chodbou, odkud je cítit kouř. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tvé pokusy o osvobození byly marné. To, že se svazováním mají zkušenosti se ukázalo druhý den, kdy jste se vydali na cestu. Podle slunce jdete na severovýchod podél úpatí Severních hor. Je divné, že cestujete za dne, ale skupina se vyhýbá mýtinám a plnému slunci, ve stínu stromů je ale dostatečné šero. Ukázalo se, že jsou to nějací lovci otroků nebo tak něco. K večeru jste se opět utábořili a skupina se rozdělila. Větší část i s trollem odešli na sever do hor. Vzali sebou jednoho ze zajatců, toho zdravějšího. Také jsi během putování zjistil, co se stalo s tvými věcmi. Vybavení si rozdělili, ale luk si zabral jeden ze skřetů, tvůj tesák má zase ten ve vlčí kůži a hlavně, široký meč, si vzal jeden z větších orků. Ale byl to zrovna velitel té druhé skupiny a tak jsi svou zbraň naposled viděl na zádech nazelenalého orka, jak mizí ve stínech. Takže jsi zůstal v menší skupině. Ty, ten zraněný chlap a pak trojice skřetů a dva orci. S tím zraněným jsi se nijak nedomluvil, vypadá to, že z rány do hlavy mu trochu přeskočilo. Ale spíše ji má rozbitou. Druhý den jste se okolo poledne dostali do nějaké jeskyně. ************* Bude poslední pokračování :-) |
| |
| Vstup do jeskyně Quirel se chopil oštěpu a vydal se chodbou vedoucí na západ. Hned, jak zahnul za roh, uviděl osvětlenou jeskyni a skřeta s orkem nedaleko malého ohniště. Skřet je blíže, na sobě má kůže a po ruce kamennou dýku. Ork je dál, leží až vzadu u stěny a je trochu krytý kmenem stromu. Také on má na sobě něco z kůže, ale tohle vypadá na normální koženou zbroj. O stěnu je tam opřený oštěp. Jiné zbraně nevidíte. A pak si všimnete dalšího těla, které leží na druhé straně kmene u skalní stěny. Na holé zemi. Tohle ale vypadá na člověka a je svázaný a zdá se, že má v ústech roubík. Více detailů není vidět, brání vám v tom stěny jeskyně a šero u jejích okrajů. Podstatné je, že o vás asi nevědí. Ork je sice natočený vaším směrem, ale vypadá to, že zírá do stropu a skřet hledí do ohně a kusem klacku popostrkává uhlíky. |
| |
| Jeskyně Tak to tu vapadá jako v Dertisově vypravování, že by o nás přeci jen nevěděli? A tamhle mají nejspíše nějakého zajatce, ten by nám třeba mohl pomoci. „Střílej po orkovi,“ šeptnu Skafovi. Potom už na nic nečekám, udělám dva rychlejší kroky, abych se přiblížil a abych do hodu dodal trochu více síly, a mířím oštěpem na skřeta. Jen aby to nebyl ten krysodlak. útok: 13+1 (+nevím, jak je to se vzdáleností) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jeskyně, ve které jste se usadili není moc velká, ale je v ní dost místa pro všechny. Co jsi viděl, tak má dvě části, ve větší teď ležíš svázaný s roubíkem. Nevíš proč jsi jej dostal, jeden ze skřetů na tebe něco brebentil, ale fakt nevíš. V druhé části se usadil ten ork ve vlčí kůži a další ze skřetů. Bohužel, ten druhý zajatec brzo po tom, co jste přišli, zemřel. Pak propukla hádka mezi orky, ale vypadalo to, že ji vyhrál ten ve vlčí kůži. Navzdory tomu, že druhý z orků je o hlavu vyšší a dvakrát širší, má z toho ve vlčí kůži respekt. A nebo strach. Odtáhly tělo do druhé části a pak jsi slyšel jak tam recitují nějakou litanii. Jejich jazykem to nebylo. Ale po půl hodině s tím přestali a ty jsi zahlédl, jak ten mrtvý znovu chodí. Neviděl jsi ho celého, ale byl to on. Pak se již nic nedělo, až okolo poledne, kdy bylo venku nejvíce světla, dovnitř vstoupil další skřet a hned si s oba orky začali o něčem povídat. Ten nový vypadal dost vyčerpaně. No, a asi po hodině jsi u vstupu do jeskyně zahlédl dalšího návštěvníka. Ale tohle byl člověk a po chvilce rychle utekl. ************** Toť vše. Uff :-) |
| |
| V jeskyni : Vydáme se chodbou,v které je skřet s orkem. Když je spatříme,zjistím,že se nic nezměnilo a jsou stále ve stejných pozicích,v jakých byli před pár minutami. Quirel řekne Skafovi,aby střílel. Je to tady,děj se vůle boží.. To už ale Quirel udělá pár kroků dopředu ,napřáhne se a... jeho oštěp si řeže cestu vzduchem. Ani nečekám na to,zda se trefí a rozeběhnu se tak,abych Skafovi ani Quirelovi nepřekážel. Kurva,co to dělám? Měl jsem zůstat vzadu.. Dýkou se pokusím skřeta dorazit,pokud ho oštěp nezabije. Nevydám u toho žádné zvuky,jen se soustředím. (Nevím,zda jsem si měl hodit2k6,tak jsem tak učinil) |
| |
| Jeskyně - Boj Quirel udělá dva rychlé kroky a vrhne po sedícím skřetovy oštěp. Ten se prudce otočí, asi slyšel Quirelovy rychlé kroky nebo zaregistroval pohyb. Hrot oštěpu jej zasáhne přímo do středu hrudi a vyjede zády ven. Skřet je zachroptí a z tlamy mu vytryskne krev. Je na místě mrtvý. To již Skaf napnul luk a přesunul se kousek za Quirelova záda a zamířil na překvapeného orka. Ale dříve než stihl pustit tětivu mu do rány skočil Dertis, který se postavil mezi Quirela a skálu. Skaf je sykne a zamíří na chvíli do stropu jeskyně. Blbče.. To už ork natáhne ruku po opřeném oštěpu a něco zařve. Garadch tar Marréáá!!! Grach!! Také se vám odkryje prostor po stranách. Na západě je skalní stěna, ale na východě je asi průchod dál, je tam šero a navíc se ze země zvedá další skřet. Také on má na sobě jen zbroj z kůží a v ruce obyčejný kyj. ************* konec 1 kola |
| |
| Jeskyně Skřet se proti mně otočí, ale není mu to už nic platné. Neomylně jako vždy. Skaf přiskočí ke mně a je připraven střílet, jenomže mu do rány skočí Dertis. Kam se žene? Čemu na "kryj nám záda" nerozumněl? Prohlížím si oba nové nepřátele. Že jsem si těch oštěpů nevzal více. „Dertisi, běž zpátky ke vstupu do jeskyně a hlídej ať nám tou druhou chodbou nikdo neuteče, nebo nevpadne do zad,“ zařkřičím a už mířím dvěma ráznými kroky kolem skalní stěny přímo ke skřetovi a v obou rukách mám připravenou katanu, kterou se hodlám bránit jeho útoku. obrana: 9 |
| |
| Ups: Když mě Skaf málem střelil a jeho šíp prolétl těsně nad mou hlavou,uvědomil jsem si,že jsem mu skřížil dráhu vlastním tělem. ,,Omlouvám se,, ,řeknu ale snažím se běžet dál. Necelou vteřinu po Skafově nadávce,se ozve i Quirel,že bych měl hlídat vchod a držet e vzadu. ,,Jojo,už mizím,, ,a přikrčím se,abych neudělal více škody,než do teď. Když klečím a čekám,na zda neprolétne další šíp,uvidím dalšího skřeta. ,,A sakra,je jich tu víc! Támhle vidím dalšího!,, ,ukážu prstem. Sice mě pak pěkně seřvou - pokud to přežijeme - ale vracet zpátky se nehodlám.Na to už je dost pozdě. Pak mě napadne opět něco spontáního ,co nebylo předem domluveno. ,,Pokud mi rozumíš,dej ruce nahoru a vzdej se,pokud si chceš zachránit život! Sám víš,že nemáš šanci!,, ,zakřičím na orka důrazně a výhružně. |
| |
| soukromá zpráva od Tarky pro Základ je si uvolnit ruce tahle myšlenka mě žene ve snaze se vymanit z pout. |
| |
| Jeskyně Dertis se skrčí a vykřikne na skřeta, aby se vzdal. Bez nějakého účinku. To již se k němu hrne Quirel a on sám mu vyjde vstříc. Ránu kyjem je brutální, takovou snad Quirel ani nečekal, i když se mu část úderu podařilo zablokovat katanou a hlavice kyje tak nezasáhla střed hrudi, ale jen pravý bok. I tak ucítil, jak mu prasklo žebro a nebo to byla nějaká výztuž ve zbroji, ale rána kyjem jej srazila na skalní stěnu. Po skřetově vrásčitém obličeji přejede spokojený škleb. Ork toho chtěl nejspíše využít a vrhl po Quirelovy z bezprostřední blízkosti oštěp. Ten prolétne těsně vedle jeho hlavy a odrazí se od skalní stěny. Skaf využil toho, že jste mu přestali překážet ve střelbě, ale i tak postoupí více do prava. Nechce se mu střílet přes skrčeného Dertise. Jako cíl si vybral orka a přesný šíp mu probije zbroj na hrudi a zasekne se hluboko do jeho těla. Spoutaný chlap se mezitím viditelně snaží osvobodit, ale nedaří se mu přervat pouta. ************* Konec 2 kola |
| |
| Jeskyně – Skaf Skaf se posune ještě dále na západ podél stěny, aby měl volný prostor pro střelbu. Vytáhne další šíp a zamíří opět na zraněného orka. Dertisi, bojuj sakra. Pomoz Quirelovy. Vystřelí další šíp na zraněného orka. |
| |
| Jeskyně Dertis neuposlechne mých slov a pokusí se orka přesvědčit ke kapitulaci. To si ze mě dělá snad legraci. To si myslí, že se mu vzdají? A proč neudělá to, co jsem mu řekl? To už ale mířím ke skřetovi, který se žene s kyjem proti mně. Pokusím se jeho ránu vykrýt, ale na tohle jsem nebyl připraven a už citím jen bolest v pravém boku. Doufám, že to byla jenom zbroj a ne žebro. Moje zranění mě ještě více nakopne a jsem připraven skřeta sesekat, to však letí další překvapení v podobě oštěpu od orka. Tak tohle bylo těsné, ale alespoň už je beze zbraně. Při tom však i zahlédnu šíp v jeho hrudi. Tak alespoň někomu se daří. Radějí už Dertisovi nic neříkám, aby opět neudělal pravý opak a soustředím se na sek ze shora na skřeta. Ať už tento střet dopadne jakkoli, mířím dvěma kroky směrem přímo k ohništi a u něj jsem připraven jak na ránu skřeta, tak na ránu orka. útok: 8-0 obrana: 7, 15 |
| |
| Útok na orka : Skřet se vrhne na Quirela a dá mu co proto. Uslyšel jsem prasknutí a podíval se tím směrem. No snad to Quirel rozdejchá.. Důvěřuju mu a tak se vydám za orkem. ,,Já tě varoval!! ,zařvu nasraně a jsem odhodlaný ho na místě zabít. Rozběhnu se k již neozbrojenému orkovi a čekám,zda se po mě ožene. Zadoufám,že ano a pokud se tak stane,jsem připraven se rychle skrčit a orka bodnout do stehna svou dýkou a zároveň mu strčit pochodeň do obličeje - nejlépe mu ji celou narvat do chřtánu. |
| |
| Jeskyně – Boj Quirel a skřet na sebe navzájem zaútočí. Skřet kyjem těsně mine, pomohla tomu i čepel Quirelovy katany. On naopak svého nepřítele zasáhne a rozsekne mu zbroj i rameno pod ní. Rána není hluboká, ale je dlouhá. Pak od sebe oba odskočíte. Quirel k ohništi a skřet k severní stěně. Gragar tra Narss!!! Zařve přes rameno do průchodu na východ. Skaf uhne o krok do prava a vystřelí šíp na zraněného orka. Ten se mezitím stačil vrátit tam, kde ležel a nastavit před sebe kožený štít. Půlelf i tak svůj cíl nemine a orkovy přibude další dřík do hrudi. Zachroptí a vyplivne krev. Ale nevzdává se. Stačí si nasadit štít na ruku a do druhé vezme něco s kamenem na konci. Asi palice nebo sekera. Dertis se z kleku odrazí a doběhne až skoro k orkovy. Cestou šlápne do ohniště, ale naštěstí jej nerozmetá, je uhasí už tak bídné plameny na jeho straně. Rázem je v jeskyni více šero. Následný útok jak dýkou tak pochodní se zcela mine účinkem. Pochodeň jen zanechá opálenou, smolnou stopu na kmeni stromu. V šeru na východě zahlédnete další postavu. Vyšší než skřet, který je hned vedle, ale menší než Quirel. Není na ní moc vidět, ale je poměrně štíhlá. ************* Konec 3 kola |
| |
| Jeskyně Vyměníme si se skřetem údery a tentokrát jsem úspěšnější já. Takhle to má být. Potom od sebe oba uskočíme. Kolem mě se prořítí Dertis, v celé jeskyni se zešeří a pak ještě předvede bůh ví co před orkem bez viditelného úspěchu. Co to zase dělá? Vypadá to, jako by jim chtěl pomoci. Otočím se, na koho skřet volal a vidím nějakou hubenou postavu. To by mohl být on, ale nejdříve se musíme zbavit těch ostatních. „Skafe, ten skřet s kyjem napravo,“ zavolám na hraničáře, „Dertisi, pomoz tomu zajatci,“ rozdělím všem úkoly a sám mířím ke skřetovi, kterého jsem první ranou zabil. Pokusím se vytáhnout oštěp z mtrvého těla a hodit ho po orkovi. útok: 13+1 |
| |
| Boj : Můj manévr se mi moc nepovedl. Nejenže jsem šláp do ohniště a udusil dalších pár uhlíku,které místnost ještě více potemnily,ale můj útok na orka byl fiasko. Ani dýkou ani pochodní jsem ho nezasáhl a okr ustoupil. Sice pak dostal ránu šípem do hrudi,ale stačil se ozbrojit štítem a pak palicí nebo čím. Aby toho nebylo málo,zařval něco do tmavé části místnosti,která nebyla prozkoumána a objevila se další postava. Do toho na mě zakřičel Quirel,ať osvobodím vězně. Hmm,kdyby to bylo tak jednoduché. Ohnu se k němu a schytám ránu palicí do hlavy... ,,Pokusím se,ale kryjte mě,než budu opět ve střehu!!,, ,řeknu a vyrazím k zajatci. Udělám pohyba doprava od orka a poté pohyb na sever k zajatci a dýkou se pokusím ho osvobodit. |
| |
| Jeskyně – Boj Quirel a skřet od sebe odskočí. Skaf vytáhne z toulce další šíp a nasadí jej na tětivu. Dertis vyrazí ke svázanému muži, aby mu pomohl. Quirel přiskočí k mrtvému skřetovy, kterého probodl oštěpem a začne z něj svou zbraň vytahovat. Jde to ztuha, hlavice prošla skrz. Mezitím rozdává příkazy. Dertis na nic nečeká a dýkou přetíná provazy, kterými je zajatec omotán. Pak ale musí odrazit dva útoky. První na něj zaútočil skřet s kyjem. Byl to slabý a neobratný pokus mu ublížit. Musel překonat větší vzdálenost a jeho útok pak nebyl tak přesný. Navíc pak do souboje zasáhl Skaf, který sice nejdříve namířil opět na orka, ale pak poslech Quirelův rozkaz a vystřelil po skřetovy. Střela jej zasáhla do hrudi a skončila v jeho srdci. Další nepřítel je mrtvý. Ork přeskočil kmen stromu a je vidět, že už má dost problémy. Ale i tak se pokusil Dertise zasáhnout jednoruční sekerou s kamennou hlavicí. O se již z průchodu vypotácela vysoká postava. Chlap se zakrvácenou hlavou, klátivý pohyb a naprosto nepřítomný pohled. Oči má zakalené. A za ním je další, menší, zatím nezřetelný stín. Ke konci kola se již Quirelovy podařilo vyprostit oštěp z mrtvého těla. ************** Konec 4 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Navíc se jim podařilo vyřadit dalšího nepřítele a ork to má také nahnuté. Ale pak zahlédneš, jak se ze stínu na východě vypotácí ten chlap co byl zajatý s tebou. Ale ten byl přece mrtvý a teď zase chodí. ************** Takže jsi skoro volný, můžeš začít psát a když si vydáš roubík, i mluvit. Jsi ale ztuhlý dlouhým svázáním a za kolo se můžeš pohnout zatím jen o jedno pole. |
| |
| Jeskyně Mezitím, co se já snažím vytáhnout oštěp z mrtvého těla skřeta, se moji dva společníci činní. Tak konečně něco udělal i Dertis. A Skaf, který tvrdil, že nám moc nepomůže, tu zatím má největší úspěch. Znepokojí mě však to, co vyleze z chodby. Nemrtvý? Co je tohle za skřety, když se spolčují se zombiemi a lykantropy? Naštěstí mě můj učitel Balisan naučil boji s nimi. „Výborně, jen tak dál,“ zvolám, abych podpořil naši morálku. „Skafe, doraž toho orka,“ zavolám na hraničáře a sám udělám s oštěpem v pravé ruce dva kroky k ohništi směrem na jihovýchod, abych mu uhnul ze střely. Napřáhnu se a vrhnu oštěp po přicházející mrtvole. Potom se ještě podívám do chodby, kterou jsme přišli a kterou měl hlídat Dertis. útok: 14+1 |
| |
| jeskyně-osvobození Svázaný a zoufalí pozoruju, jak se všechno kolem mě najednou změnilo v urputné bojiště. Házím sebou a cloumám jak jen mužu abych se osvobodil, když v tu chvíli ke mě někdo přiběhne a přetne moje pouta, ještě však stihne odrazit několik útoků. Jakmile cejtim že se mi pouta povolujou, začnu se vyprosťovat a hlavně si vyndám roubík, kterej mě dost dusí. Díky! Hlesnu jen k tomu co mě osvobodil, po té co si sundám roubík a pokračuju v rozvazování se, jde to stuha, sem celej rozlámanej a stuhlej. Sleduju však dění kolem sebe, abych když tak aspoň včas byl schopnej uhnout případnýmu útoku. co mě zajímá jako druhý, sou moje věci a nějaká ta zbraň, abych se moh nějak zapojit do bitky s těmi příšerami. |
| |
| Vězeň osvobozen : Díky bohu se mi pouta vězně podařilo přeříznout a v dalším osvobozováním začal muž sám. ,,Máš nějakou zbraň?! Jestli ne,kliď se zatím stranou! Sakra,proč sebou nenosím víc zbraní?! Slyším Quirela zakřičet na Skafa,ať se o orka postará. Když orka spatřím, vidím že je na pokraji smrti. Doufám,že se Skaf trefí a ork bude mrtvev. ..a čichat macešky ze spoda.. Má pozornost se obrátí na postavu..,,..zombie!?! , zeptám se šokovaně nahlas. Hned zadoufám,že její rychlost bude taková,jaká se od těchle nemrtvých předpokládá a tak vím,že mám snad víc času,než kdyby to byl skřet. Neběžím proti ní moc rychle,spíše uvážlivě. Postoupím o dvě políčka na východ ( místo čtyř,abych se ,,nevyčerpal,, před mrtovolou ) a s dýkou jsem připraven se bránit - čekám na její reakci. |
| |
| Jeskyně – Boj Quirel se přesune k ohništi a plnou silou vrhne oštěp po chodící mrtvole. Zásah. Hrot jí roztrhne hnědou košili na boku a s ní i kůži a svaly pod ní. V pak pokračuje dál a skončí někde vzadu, ale i tak po něm zůstane hluboká rána a obnažené svalstvo a žebra. Na mrtvolu to ale nemá vůbec žádný vliv a potácí se dál směrem k vám. Ork se přikrčí za kmenem a zaútočí sekerou na Dertise, který osvobodil svázaného muže. Tentokrát se mu nestačí uhnout a kamenná čepel jej poznamená na levém rameni. Vzápětí ale dostane šípem do hlavy a hroutí se k zemi. Skaf uhne ještě o krok doleva a oznámí. Mám poslední dva šípy. Detris odskočí od mrtvého orka, překročí skřeta a vydá se vstříc zombie. Kousek od severní stěny se setkají. Pak se i ukáže, že ta další postava je zase skřet. Je trochu větší něž ti předešlí dva, také je oblečen v kůžích, ale navíc má i kožený štít a skřetí meč. Postaví se po boku zombie. Na jihu zahlédnete pohyb. Také skřet, ale trochu lépe oblečený a dokonce i obutý. Žádnou zbraň u něj nevidíte, ale je ještě krytý skalní stěnou. Nahlédne do jeskyně a pak otočí hlavu dozadu a něco říkal, ale není slyšet co. Osvobozený muž se mezitím rozhlíží, co by mohl použít ke své obraně. Mrtvému orku vypadla z ruky kamenná sekera, kožený štít má stále nasazený na zápěstí levé ruky. A mrtvý skřet u severní stěny stále svírá svůj kyj. Z obou trčí dříky šípů. ************** Konec 5 kola. |
| |
| Jeskyně Hod se mi nepovede úplně tak, jak jsem si představoval. Alespoň ji trochu zranil, ale čekal jsem víc. A ork konečně taky padl, i když před tím stihnul zranit ještě Dertise. Vypadá to, že to jsou poslední dva. Potom však zahlédnu dalšího skřeta u východu. Ten je nějak dobře oblečený, nejspíš to bude vůdce, možná i ten krysodlak. Ten mi nesmí utéct. Ale zřejmě jich tam ještě bude víc. Snad je všechny pobijeme. „Dobře Skafe, tyhle zvládneme, zatím si posbírej šípy z těch mrtvol,“ zavolám na hraničáře, když nám oznámí jeho situaci. „A ty na zemi, budeme rádi, když nám pomůžeš,“ zavolám směrem k zajatci. Potom už udělám krok směrem ke skřetovi a mířím mu sekem na krk. „Dertisi, dávej bacha, radši se k tomu moc nepřibližuj.“ útok: 7-0 obrana: 11 |
| |
| Konečně se rozvážu a i trochu zmátořim, a i nějaká ta zbraň ke mě došla a padla mi k nohám, hned oškubu mrtvoli o všechno co má na sobě a u sebe, se zbraní beru kamenou sekyru a pomalu se zvedám. Mile rád se přidám, taky tu nechci zůstat a maj u mě vroubek, jo jinak sem Tarky zareaguju na muže co ke mě promluvil a požádal mě o pomoc. Pomalu se zvedám a rovnám si věci od orka i skřeta a narychlo si vyzkoušim zbraň se štítem. Pak už vyrazim k zombii. //nevim jestli mužu udělat ještě pořád jen jeden krok nebo dva, vyrážim úhlopříčně k zombii, pokud o dva kroky měl bych se dostat rovnou před ní, pak bych hned útočil. Pokud ne tak jen tak daleko co dojdu opatrnou chůzí. |
| |
| Boj : Tak ork byl bohužel pro mé rameno rychlejší,než jsem myslel. Trefil mě silně do ramene,ale nemělo by mě to v dalším boji moc omezovat. Když jsem za ním otočil,už padal mrtvý na zem,díky Skafovu šípu. ,,Díky,, ,prohodím na Skafa. Na víc není čas. Skaf mi odpoví jinak,než jsem čekal - má už poslední dva šípy. To už stojím u mrtvoly,když v tom spatřím další dvě postavy - skřeta,vedle mrtvoly a pak v chodbě u východu dalšího skřeta,jak možná volá na další skřety. ,,Kurva!!,,,zakleju a mám výčitky. To jsem to tady moc dobře neprozkoumal. Pokud tohle přežijeme,asi budu muset hodně vysvětlovat.. Quirel řekne,že se se postará o skřeta a já ať se moc nepřibližuju. ,,To tady mam snad jentak stát? To neudělám!,, ,zakřičím a už se mi v rukou mihne má krvavá dýka a pokusí se mrtvolu říznout do krční tepny. |
| |
| Jeskyně – Boj Nepřátelé nějak neubývají, spíše přibývají. Nejrychleji zareagoval skřet s mečem a pokusil se seknout Quirela dolů do stehna, ten ale útok těsně vykryl. Jen odlétly jiskry. Jeho následný útok pro změnu vykryl skřet, ale bylo to těsné a na jeho koženém štítu se objevila dlouhá rýha, jak katana prosekla vrstvu překládané kůže. Pak nepřítel ustoupil za záda té chodící mrtvoly. Skaf udělal krok šikmo k ohništi a nedbaje Quirelova pokynu vypustil šíp na skřeta u vchodu do jeskyně. Cíl je ale krytý částečně skalní stěnou a tak poskytuje půlelfovy jen malý cíl. Střela také sklouzne po skále a jen roztrhne skřetovu hnědou košili. Ten pak uhne zpátky za roh. Dertis zaútočil na chodící mrtvolu a jak zamýšlel, zasáhl ji do krku a proťal tepnu. Ale jestli očekával výtrysk krve, tak to byl zklamán. Z krku mrtvoly vytekla jen trocha tmavé tekutiny. Na bojechopnost nepřítele to nemá vůbec vliv. Také jeho následný útok Dertisovy roztrhne už tak poškozenou vycpávanou zbroj na rameni. Ale na kůži se již nedostane. Tarky se konečně postaví a serve z orkovy paže stejný štít, jaký má skřet a sebere sekeru z kamennou hlavicí. Je připraven zasáhnout do boje. *********** Konec 6 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sebral jsi kožený štít  a kamennou sekeru .************** Do deníku ti to napíšu, a budeš tam u toho mít i informace o útočném i obraném čísle. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na svých cestách jsi se dostal až na úpatí Severních hor. Tam jsi nalezl vesnici Grer, či spíše takový tábor. Pořádných budov je tam pomálu, většinou jen hrubé, dřevěné stavby z prken či fošen. I zdejší krčma vypadá spíše jako nějaký opevněný sklad než jako místo, kde by se měli lidi bavit. Navíc, hned na začátku vesnice jsi měl drobnou nepříjemnost s lidmi co se starali o milíře. Měli tam nějakého hlídacího psa a tomu se tvůj vlk vůbec nezamlouval. Ale dobře to dopadlo, jen jsi musel vzít Armise na provaz. Později, když jsi po táboře hledal nějakou práci, jsi narazil na jednoho trpaslíka. Vypadal docela podivně, ve tváři skvrny nazelenalé kůže, mírně přečnívající dolní špičáky, ale představil se ti jako Hragot Stínobor, zdejší obchodník. Na tvůj dotaz ohledně nějakého přivýdělku ti vysvětlil, že by o něčem věděl, jen neví přesně za kolik by to bylo, ale že kořist bude určitě nějaká. Poslal prý tři chlapy po stopách jednoho skřeta, aby je zavedl k jeho táboru. Není si jist, jestli na to budou stačit. Naposled je viděl jít přes pláň na západ od vesnice. Vzhledem k tomu, že žádná další práce není na obzoru a tvé zásoby se tenčí, jsi se vydal naznačeným směrem. Stopy jsi nalezl téměř ihned, to nešlo přehlédnout a opravdu to vypadá na tři lidi sledující někoho dalšího. Přes pláň jsi se dostal až do lesa, kde jsi stopu na chvíli ztratil, ale nakonec jsi se dostal až k úpatí skal, kde jsi nalezl vstup do jeskyně. Pozoruješ ho z křoví, které je nedaleko vchodu. Zevnitř je slabě slyšet nějaký hluk a i výkřiky, ale není rozumět o co jde. Pak zahlédneš kousek za vstupem do jeskyně nějakého skřeta v lehce otrhaném oblečení a v botách na nohou. Nevidíš u něj žádnou zbraň, ale je tam šero. Navíc se ti zdá, že kousek za ním je někdo další. Pak zahlédneš šíp, který přilétne odněkud zprava, zevnitř jeskyně a roztrhne mu košili na rameni. Skřet pak uskočí hlouběji do jeskyně. *********** Popis vybavení bude následovat, ale již jsi v podstatě ve hře. Piš zatím jen šeptem. Vlka dodám, bude to má postava, ale napíšu ti jeho vlastnosti do deníku. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Lovecký luk , krátký meč , toulec se 11 obyčejnými šípy , kožená zbroj, kožené boty, zásoba jídla na 2 dny, měch s vodou křesadlo, kožená torna, váček na bylinky , měšec s hrstí mincí (12 stříbrňáků a 14 měďáků).************* Zbraně a zbroj (respektive jaké máš s tímto vybavením útočné a obrané číslo) ti doplním do deníku, až zítra. |
| |
| jeskyně-boj Seberu zbraň a štít a postavim se. Konečně vám to mužu vrátit. Proletí mi hlavou, když pevně uchopim sekyru a hned se rozhlížim, kde je nějaká oběť mé pomsty. Nabídne se zombík, kterej jak se zdá nechce ještě umřít. Zkuste tu mrtvolu zapálit, to by mohlo pomoc, křiknu na ty co sou okolo a udělám krok směrem k zombii. Štít mam připravenej k obraně v levé ruce a sekyru zatim podle těla v druhé ruce. Doufám, že tohle přežiju ve zdraví, když sem už přežil to přepadení. |
| |
| Jeskyně - boj : Můj útok se mi vydařil tak,jak jsem předpokládal a dýka zasahla krk té bestie. Tak padni na zem ty zasr...Co?...a kurvafix.. beží mi hlavou podle toho,co vidí mé oči. Mrtvola vůbec nespadla, jak jsem očekával. Jen se jí z krku linula tmavá ,,krev,,. ,,Zkuste tu mrtvolu zapálit, to by mohlo pomoc,, ,slyším osvobozeného vězně - Tarkyho. To už se ale po mě mrtvola ožene a zasáhne opět mé rameno. Brnění na tomto místě už není brněním, ba dokonce zahlédnu kus mé holé kůže. Na nic nečekám a přiložím mrtvole pochodeň do obličeje, zatímco udělám levou nohou úkrok vzad,abych se mohl v případě nutnosti stáhnout. ,,Nažer se ty kopo sraček!,, |
| |
| Jeskyně Těsně kryji skřetův útok a možná proto mi také můj následující útok nevyšel tak, jak bych chtěl. Když se Dertisovi povede zabodnout svou dýku do krku mrtvoly, jsem mírně zahanben, že jemu se jeho akce povedla a mě ne. „Já jsem Quirel,“ zavolám na Tarkyho, který nám už přednáší jeho nápad. „To je až krajní řešení a neboj, jsme na něj dobře připraveni.“ Udělám krok směrem k zombii a pokusím se jí silným sekem katanou setnout hlavu. Tohle by tě mohlo dostat. Pak jsem však okamžitě připraven na útok skřeta i zombie. útok: 8-0 obrana: 15, 10 (proti mrtvole ještě +1) |
| |
| Jeskyně – Boj Dertis se pokusí popálit mrtvolu na obličeji. Ta se ale ožene paží a srazí pochodeň stranou. Jen se mu povede zapálit zbytky košile, které má na rameni a paži. Ale je to jen drobný plamínek, který téměř okamžitě uhasíná. Pak ale zaútočí Quirel a ten je úspěšnější. Nezasáhne sice krk přesně, ale i tak rozsekne hrtan a čepel ještě poškodí její hruď. To se již musí bránit útoku skřeta, který se přestal za mrtvolou chovávat a pokusil se Quirela překvapit. Naštěstí si ho ale Quirel včas všiml a dokázal útoku uhnout. Zombie se znovu ožene mrtvými pažemi po Dertisovy, ten opět těsně uhýbá. Tarky se již dostane těsně na dosah a konečně se mu podařilo nohy rozhýbat. Skaf jen něco vztekle zavrčí a pak se rychle přesune k mrtvole orka ležící u kmene a poklekne u něj. Úmyl je jasný, dostat z něj zpět své šípy. *************** Konec 7 kola Tarky, již se můžeš pohybovat o 2 pole jako ostatní. |
| |
| Áááá´konečně stojim pevně na svích nohách, těšte se vy bestie a myšlenkou udělám potřebný krok, abych byl zombíkovi na dosah a vší silou máchnu z krytu štítu sekeruo po levém rameni zombíka. doslova se mu ho snažim urazit a tim mu zničit ruku. Takže máchnu rukou se sekyrou podle pravé strany štítu, ze shora dolu, čímž se pořád dostatečně kryju a při tom sem schopen vynaložit potřebnou síli na řádný úder. jen doufám, že ten skřet si teť nerozmyslí cíle, protože se mu tu vystavim jak obrázek na zdi a určitě by pro něj nebyl problém mě skolit. probleskne mi hlavou, ale to už dělám ten osudový krok a sekám. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Takže jsi vlastníkem kamené sekery: ta má stejné vlastnosti jako normální sekera, tedy 3+1 k útoku na blízko. 3+1 znamená: první číslo (3) je útočné číslo. K tomu se přičítá nebo odečítá oprava za sílu. Ty máš sílu 16 a ta má opravu +2. Tedy máš základní útok sekerou 3 + 2 = 5 To druhé číslo (+1) je útočnost, čím vyšší, tím ta zbraň, pokud zasáhne, způsobí vyšší zranění. Pak má sekera ještě obranu -0, tedy nijak ti nepomůže v obraně. Takže máš útočné číslo 5+1 při útoku na blízko, plus tvůj hod šestistěnkou 2, tedy útočíš na zombie 7+1. Pak já hodím za zombie a uvidíme, jestli se trefíš. Příklad: Ty útočíš 7+1 a zombie se brání 4. Tedy ji zasáhneš 7>4, za 3 životy +1 (útočnost), tedy za 4 životy. Kdyby zombie hodila 6, tak ji zraníš jen za 2 životy. Podobné je to když střílíš nebo házíš, jen se místo síly poiužije obratnost. |
| |
| Jeskyně I když vím, že se mi můj úder nepovedl přesně tak, jak jsem chtěl, nějakého úspěchu jsem oproti Dertisovi dosáhl. Vidím, že Skaf si konečně začal sbírat šípy a Tarky je připraven k boji, a tak, když se mi povede v klidu uhnout skřetovu útoku, začínám cítit, že opět získáváme kotnrolu nad situací. Vypadá to pro nás dobře, jen aby se ještě nějací z té tmy nevyhrnuli. „Skafe, kontroluj prosím tě dění ve vstupní chodbě,“ zavolám na něj, protože vidím, že pro to má vhodnou pozici. Nedovolím, aby nám někdo utekl. Přišel jsem sem, abych si to vyřídil s tím krysodlakem. „Vy dva tu mrtvolu musíte již zvládnout,“ řeknu a útočím zespoda z levé strany na skřeta. útok: 8-0 obrana: 13 |
| |
| Boj : Jak jinak... To bych ani nebyl já.. , řeknu si ,když se mi útok opět nepodaří a navíc mi mrtvola vyrazí z ruky pochodeň. Nemám čas ji zvedat,naopak se musím bránit. Naštěstí se mi podaří uhnout. Zahlédnu Skafa,jak si sbírá šípy z mrtvých těl a Quirela jak se soustředí na skřeta. „Vy dva tu mrtvolu musíte již zvládnout,“ ,řekne Quirel a nám s Tarkym nezbývá nic jiného,než informaci akceptovat. Rozhodnu se zaútočit na stejné místo jako před chvílí Quirel - na krk. Dýkou se oženu co nejagresivněji a po útoku se automaticky pokusím skrčit, abych nebyl tak zranitelný, pokud mrtvola opět zaútočí. (4+6) |
| |
| Jeskyně – Boj Konflikt v jeskyni zuří dál, ale již se na vaší straně do boje připojuje osvobozený a již ozbrojený muž. Quirel sekne po skřetovy a ten se úspěšně brání koženým štítem. Tedy téměř úspěšně, po paži mu začala stékat krev, když Quirelova čepel přeci jen pronila jeho obranou. Ale je to opravdu jen škrábanec. Tarky a Dertis se pustili do chodící mrtvoly. Kamenná sekera se zaťala do levého ramene a téměř mrtvole usekla paži. To již Dertis vráží dýku až po jílec zombie do krku a tato rána ji konečně srazila na zem. Z mrtvého těla konečně vyprchala síla, která jej držela na nohou. Skřet si všiml, jak mrtvola padla a jen tak máchl po Quirelovy. To ani jako útok nevypadalo a začal pozpátku ustupovat odkud přišel. Skaf mezitím vytrhal z orkova těla všechny tři šípy a sleduje přitom vstupní chodbu. Nic tam nevidím. A mám jen dva, jeden ten hajzl zlomil jak chcípl. ************* Konec 8 kola |
| |
| Když zombík padne, nic nečekám a okamžitě hledám další cíl, skřet, který byl doteť schovanej za , už mrtvolou opravdu, mi padne do oka a když vidim že evydentně chce prchnout z prostoru boje mam jen dvě možnosti. krok a sek či hod a pak ho dorazit pěstma a štítem. Rozhodnutí mi bleskne hlavou téměř okamžitě a to už sviští sekyra vzduchem, mířim při tom na vrchní část těla + krk, protože nemínim ryskovat vpád do nějaké léčky. Mám prostor a dobrou vzdálenost a on couvá a tak se nemůže plně věnovat jen tomu co se děje před ním. Rychle vyhodnotím situaci a šanci na zásah skřeta. Hned co pustim sekyru dělám jeden krok ke skřetovy, aby neměl moc času na další postup zpět a nebo protiútok. |
| |
| Jeskyně Těsně, kdybych udeřil trochu silněji... Povzbudí mě však to, že ta mrtvola konečně padla a skřet začal ustupovat, při čemž provedl ještě chabý pokus o útok na mě. „Dobře hoši, jděte dál, my se Skafem se to pokusíme obejít,“ řeknu a chci si uklidit katanu do pochvy na zádech, ozbrojit se orkovým oštěpem, který po mě vrhl a ještě si vzít odhozenou pochodeň. |
| |
| Boj : Tarkyho a poté můj útok konečně mtvolu přeměnilo v MRTVOLU. ,,To se mi líbí ty zasranej hajzle!,, ,zařvu už na ležící mrtvolu a odplivnu si. Otočím se na Quriela a poslouchám jeho další příkazy. ,,Dobrá! Snad se brzo sejdeme..,, ,odpovím a zaměřím své oči na ustupujícího skřeta. Vydám se k němu s odhodlaným výrazem na tváři a povzbuzen úspěchem nad mrtvolou. Rozhodnu se použít mou obratnost (Akrobacie - Dokonale) a dostat se ke skřetovi tak rychle, abych ho překvapil a použít opět svou dýku a bodnout ho do srdce. (3+1) |
| |
| Jeskyně – Boj Tarky i Dertis vyrazili do útoku. Tarky nejdříve vrhl po skřetovy sekerou, ale ten ji srazil štítem nějak do tmy za něj a pak se k němu dostal i Dertis. Také jeho útok skřet zablokoval, i když to měl hodně těsné. Ale je vidět, že se soustředí na obranu a nijak neútočí. Navíc ustoupil o dva kroky dozadu a dostal se tak na hranici, kam dosvítí ten skomírající oheň a pochodeň, kterou Dertisovy vyrazila mrtvola z ruky. Skarag tar chrarrk!!! Hararra snor Thralk!! Quirel ji sice sebral, ale pak se přesunul na jih, ke skalní stěně u které leží orkův oštěp s kamenným hrotem. Ten se mu podařilo sebrat také. Skaf mezitím nasadil šíp na tětivu a překročil prvního mrtvého skřeta. Míří šikmo na jih do chodby co vede ven. Nic tam nevidím. Buď utekl nebo je v té druhé chodbě. ************************* Konec 9 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na svých cestách jsi se dostal až na úpatí Severních hor. Tam jsi nalezl vesnici Grer, či spíše takový tábor. Pořádných budov je tam pomálu, většinou jen hrubé, dřevěné stavby z prken či fošen. I zdejší krčma vypadá spíše jako nějaký opevněný sklad než jako místo, kde by se měli lidi bavit. Později, když jsi po táboře hledal nějakou práci, jsi narazil na jednoho trpaslíka. Vypadal docela podivně, ve tváři skvrny nazelenalé kůže, mírně přečnívající dolní špičáky, ale představil se ti jako Hragot Stínobor, zdejší obchodník. Na tvůj dotaz ohledně nějakého přivýdělku ti vysvětlil, že by o něčem věděl, jen neví přesně za kolik by to bylo, ale že kořist bude určitě nějaká. Poslal prý tři chlapy po stopách jednoho skřeta, aby je zavedl k jeho táboru. Není si jist, jestli na to budou stačit. Naposled je viděl jít přes pláň na západ od vesnice. Vzhledem k tomu, že žádná další práce není na obzoru a tvé zásoby se tenčí, jsi se vydal naznačeným směrem. Prošláplou stezku v pláni jsi nalezl téměř ihned, to nešlo přehlédnout. Přes pláň jsi se dostal až do lesa, kde jsi stopu na chvíli ztratil, ale nakonec jsi se dostal až k úpatí skal, kde jsi nalezl vstup do jeskyně. Pozoruješ ho z křoví, které je nedaleko vchodu. Zevnitř je slabě slyšet nějaký hluk a i výkřiky, ale není rozumět o co jde. Pak zahlédneš kousek za vstupem do jeskyně nějakého skřeta v lehce otrhaném oblečení a v botách na nohou. Nevidíš u něj žádnou zbraň, ale je tam šero. Navíc se ti zdá, že kousek za ním je někdo další. Ale než stihneš něco podniknout, skřet i stín za ním se stáhnou hlouběji do jeskyně a zmizí ti z očí. *********** Popis vybavení bude následovat, ale již jsi v podstatě ve hře. Piš zatím jen šeptem a sleduj Mapu. |
| |
| Jeskyně Zahlédnu jen dva neúspěšné útoky Dertise a Tarkyho. Tak snad to zvládnou. To už se však vyzbrojuji oštěpem a pochodní. Ne, nesměl utéct. „Držte se,“ zvolám ještě a dám se na rychlejší postup směrem do druhé chodby. |
| |
| Když vidím, jak neúspěšně sme oba dopadli, projede mnou vztek tak takhle by to nešlo ty zpropadenej skřete. Udělám zase krok ke skřetovi a pak hned i druhej, spolíhám už jen na své umění , bitkařit se holejma rukama a de mi o to skřeta odzbrojit. Když se šikovně nabídne, mohu ho praštit i štítem, sice mu asi moc neublížim, ale lepší něco než nic. S touto myšlenkou dělám krok druhý ke skřetovy, který mi za chvíli možná ukáže, jak bláhový sem. |
| |
| Boj : Můj útok byl hodně těsný a i když skřeta nezranil,tak ho minimálně vystrašil. Začal rychle couvat do tmy. ,,Sakra...ve tmě může být cokoliv a může nám snadno utéct!!,, ,zařvu naléhavě a poté sleduju možná naivní útok Tarkyho na skřeta holýma rukama. Blázen... pomyslím si během vteřiny, ale hned mi dojde, že mu musím pomoci. Vyrazím za skřetem také,ale v ruce stále svírám dýku. Vím,že není moc času na to,mířit na nejvíce zranitelné místo a tak začnu rychle a naslepo bodat do oblasti skřetova břicha. Při každém jeho úskoku ,útočím stále naléhavěji a intezivněji, abych ho zasáhl co nejdříve a zároveň si dávám pozor, abych omylem nezasáhl Tarkyho. ,,Pozor,Tarky! Drž se stranou!,, ,varuju ho. (1+2 sakra..) |
| |
| Jeskyně – Boj Dertis a Tarky se vrhají na ustupujícího skřeta. Jeden s dýkou a druhý se jen kryje štítem a zkouší skřeta srazit pěstí. Nejrychlejší je Tarky a také je úspěšný. Pěst zasáhla skřeta do už jednou zraněného místa na paži. Už tak ošklivá tvář se mu zkřivila bolestí a následný protiútok byl o to zuřivější. Skřetí meč projde těsně okolo Tarkyho štítu a roztrhne mu kalhoty na levé noze. A s kalhoty i kůži. Rána je dlouhá, ale mělká. Bolí to, ale Tarky stále pevně stojí, takže to nebude tak zlé, jak to vypadá. Dertis se souboje pokusil využít, ale skřet jen trochu spustil kožený štít a útok dýkou po něm sklouzl. Pak ustoupil o krok dozadu. Quirel na nic nečeká a rychle se přesunuje na jih ke vstupu do jeskyně. Skaf přiskočil ke skomírajícímu ohni, pustil luk a z rozkoplého ohniště vytáhl největší hořící klacek a máváním ve vzduchu se jej snaží co nejvíce rozhořet. Tarky, neblázni, má meč. Pozor, hodím tam klacek, snad to tam trochu osvětlí. ************************* Konec 10 kola |
| |
 | soukromá zpráva od Kure pro Dobře tak tedy začnu. Když se Skřet a jeho společník (?) ztratí v jeskyni rozhlídnu se a pomalu se vyplížím z křoví vytáhnu dýku a vplížím se do jeskyně. Jdu pomalu přikrčen a snažím se aby mě nebylo ani vidět a ani slyšet.Jdu dokud neuslyším nějáké hlasy pak se přikrčím ještě více a začnu naslouchat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyrazil jsi hodně na lehko, ale zase jako kouzelník toho moc nepotřebuješ. Na sobě máš obyčejné šaty a na nohou lehké plátěné boty  . Přes rameno pověšený velký vak s trochou jídla, měch s vodou, křesadlo, psací potřeby a pár listů papíru . Jedinou zbraní je dýka a jeden vrhací nůž.Samozřejmě máš i měšec s hrstí mincí (4 zlaté mince, 12 stříbrňáků a 5 měděných).Na prstu máš tenký pozlacený prstýnek  . |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Plížíš se ke vstupu s dýkou v ruce. Pak zahlédneš, jak ze západní chodby vyjde vysoký člověk v modrošedém oblečení. Má na sobě vycpávanou zbroj, v jedné ruce oštěp s kamennou hlavicí a v druhé pochodeň. Kousek nad ramenem mu kouká rukojeť meče. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Blížíš se ke vstupu do jeskyně a hodláš opatrně pokračovat tou druhou chodbou. Když si najednou všimneš nějakého chlapa, jak se plíží podél stěny s dýkou v ruce. Oblečen je v obyčejných šatech, přes rameno velký vak a u pasu pochva na dýku a ještě jedna s nějakým nožem. Také si tě všiml. |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Zvednu se do plné výše a vytáhnu vrhací nůž a připravím se k hodu. STÁT!!!!!! Zařvu jak nejsilněj umím.Zahodten oštěp nebo do tbe ten nuž vrazím, a pěkně pomalu. Opovaž se hnout, jeden neopatrný pohyb a zabiju tě, a věř mi že nekecám. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Chlap se zvedne do plné výše a vytáhne vrhací nůž a připraví se k hodu. STÁT!!!!!! Zařve. Zahoď ten oštěp nebo do tebe ten nuž vrazím, a pěkně pomalu. Opovaž se hnout, jeden neopatrný pohyb a zabiju tě, a věř mi že nekecám. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Blížím se ke vchodu do jeskyně, abych mohl skřety napadnout druhou chodbou, když uvidím u vstupu nějakého chlapa. Kdo to sakra je? Snad nebude dělat problémy. Třeba máme stejného nepřítele. Bohužel jsem se zmílil. Že by byl se skřety? S výhružnýma řečičkama na mě nechoď. Má jen dýku a nůž, nemůže my ublížit dokud jsem ozbrojený. Nemůžeme tu bojovat s dvěma protivníky, ale zase se tu nemohu zdržovat, když bych měl bojovat. Dobře, já ten oštěp zahodím, ale omlouvám se, že poletí tvým směrem. Napřáhnu se a vrhnu po něm oštěp: „Vypadni, tady nemáš co dělat,“ zakříčím při tom na něj. Potom ihned ustupuji dvěma krokama do chodby, abych mu stížil případný protiútok. útok: 12+1 obrana: 6 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na svých cestách jsi se dostala až úplně na sever země. Osídlené země. Dále jsou již jen Severní hory se sídly trpaslíků a krajiny plné divé zvěře a skřetů. Tedy tak ti to připadá, město je prostě město. Vesnice Grer, tedy spíše lovecký tábor, ti připadá hrozně špinavý a ... prostě pohraničí. Zrovna se nacházíš na západ od vesnice. Takových 5 až 6 mil. Místní ti sice říkali, že cestovat takhle sama není úplně bezpečné, ale prý neviděli skřety už dlouho. A tvůj měšec je již docela lehký a není nic lepšího, než najít trochu bylin a ty prodat. V lese a na pláni před ním se ti docela dařilo. Nalezla si dvě rostlinky Bludí a na kraji lesa i jedno Entí štěstí. Pak jsi se dostala až ke skalní stěně a podél ní jsi putovala až jsi narazila na nějaký otvor. Pozoruješ jej ze křoví, protože jsi zahlédla nějakého přikrčeného muže s dýkou v ruce, jak se plíží směrem dovnitř. Pak jsi viděla jak se narovnal a zakřičel na někoho uvnitř. Stát!! a pak něco o oštěpu a zabíjení. Vzápětí se vzduchem něco mihlo a muž se zhroutil s nějakým ratištěm v hrudi. Na skále za ním zůstala krvavá šmouha. ********** Inventář bude následovat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kožená torna , zelený pytlík na bylinky s jedním Entím štěstím a dvěmi květy Bludím, měch s vodou, křesadlo, potřeby na vaření, jídlo na 2 dni, potřeby na psaní, 3 listy papíru, 4 obvazy, měšec s penězmi (3 zlaté , 14 stříbrných a 12 měděných), okovaná hůl a dýka. Na sobě máš obyčejné šaty a na nohou kvalitní kožené boty. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Quirel se rychle rozmáchne a vrhne po neznámém chlapovy svůj oštěp. Ten se pokusil o únik, ale kamenný hrot oštěpu jej zasáhne do boku a projde skrz. Chlap se pomalu sveze po skalní stěně a zůstane na krvavá šmouha. Ratiště oštěpu mu stále ční z hrudi. Chce ještě něco říct, ale z úst mu vytryskne krev a krvavé bublinky. Dýky i vrhací nůž mu vyklouznou z ruky. Jak padl, odhrnuly se mu vlasy. Elf. Quirel ustoupí zpět do chodby ze které přišel, ale protivník je zneškodněn a pomalu umírá. |
| |
| Skaf překročí ohniště a vrhne hořící větev po skřetovy. Nebo spíše jeho směrem, protože ta jej mine a dopadne kousek za něj. Ale to byl si účel, osvětlit prostor za ním. Je tam také nějaká větší prostora a navíc v šeru za skřetem je nějaký tvor. Vyšší než on. Skaf si pak klekne. Hrome, další... Kolik jich tu u Stvořitele je? Pak zaslechnete z jihu, kudy odběhl Quirel nějaký výkřik a pak další, delší. To první bylo. Stát!! a pak něco o oštěpu. Zbytek nebyl srozumitelný, dost se to tu v jeskyni odráží. Ale Quirel to nebyl. |
| |
| Zaslechnu jak na mě někdo za zády křičí uhni něco o meči atd a chvilku na to proletí hořící klacek. Nu alespoň je tu hned líp vidět, teť ti dám ty hajzle. Jen ze sebe vyhrknu že má meč sem už stih poznat. Ale to už se zase snažim trefit skřeta, kterej sice mele s posledního, ale o to krutějc. Snažim se viužít setrvačnosti vsteklího máchnutí skřeta mečem po mě, což ho dost donutí se předklonit a pěstí ho srazit k zemi. pěst mířim na bradu a pokud skřet padne hned se ho pokusim bacit štítem. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Vidím, že jsem zasáhl, ale rychle se stáhnu proti případnému protiútoku, který nepřišel, do chodby, takže už nevidím, jak moc to s tím chlapem zamávalo. Zásah to byl hodně nebezpečný, snad pochopí, že tu nemá co dělat. Nemohl jsem se s ním zdrožovat. To už se však soustředím na chodbu a postupuji pomalu dále (4 kroky). Přitom z pochvy na zádech vytahuji katanu. Zase jsem přišel o oštěp, s katanou ještě tolik dobře neumím. |
| |
| Boj : Tarky se pomátl.. ,bleske mi hlavou, když ho vidím stále útočit holýma rukama, nehledíc na to, že má skřet štít i meč. Pozitivum je, že nám sem Skaf hodil provizorní louč a osvětlil chodbu. Má radost, že konečně něco vidíme pohasla hned poté, co jsem uviděl další postavu a zoufalého Skafa za námi. Vidím jen to, že je vyšší než skřet. Proboha ať je to jen další pomalá chodící mrtvola.. ,přeju si tu lepší variantu. Poté se opět začnu soustředit na skřeta. Pokusím se využít své mrštnosti a akrobaticky se dostat dna záda skřeta, dříve, než si uvědomí co se stalo. (Akrobacie - Dokonale). Pokud se mi to podaří, pokusím se skřetovi ze zadu podříznout dýkou hrdlo a ihned udělat kotrmelec zpátky k Tarkymu a co nejdále od nové postavy. (Hody 6+5+3) |
| |
 | soukromá zpráva od Elen pro Na radu místních ohledně cestování jsem moc nedala, jelikož bych musela ještě trčet ve vesnici a čekat než půjde kolem někdo, kdo by mě doprovodil a to se mi nechtělo, už mě to tady začalo unavovat. Svého rozhodnutí jsem nelitovala, protože díky mé samotě se mi podařilo najít nějaké rostliny, což by s doprovodem příliš nešlo a navíc už mám přece plán jak se vyhnout jakýmkoliv nepříjemnostem, prostě se teleportuju jinam a je to, což by samozřejmě s doprovodem též nešlo, protože bych toho dotyčného nechala na holičkách, a kdyby to přežil, tak by asi nebyl nadšen mým odchodem. Jsem až zaskočená tím jak mi všechno vychází. Slyšela jsem spousty historek o různých příšerách a spoustu upozornění jak jsou cesty nebezpečné obzvlášť pro ženu a navíc ještě pro půlelfku. Zabraná do myšlenek se ocitnu u skalní stěny. Něco mi říkalo, že je špatný nápad se držet u míst nejčastějšího výskytu skřetů. Samozřejmě to byl špatný nápad. Teď stojím ve křoví a koukám na zraněnýho elfa. Ten má vážně štěstí, že potkal právě mě. Čestnou a dobrosrdečnou kouzelnici, ale jestli se na mě podívá s náznakem pohrdání, tak ho tady nechám, ať si pomůže sám. Hrdě se vztyčenou hlavou vystoupím ze křoví. Když si blíž prohlédnu muže zjistím, že moje póze na něho nemohla nikterak zapůsobit, jelikož je buď mrtvý, nebo v bezvědomí. Opatrně a obezřetně k němu dojdu. Postavím se tak, abych byla krutá stěnou a nahmatám zda má tep. Nevím, zda mám vydechnout úlevou nebo zklamáním. Tep jsem nahmatala a hrudník se mu zvedá. Dýchá plitce, ale pravidelně.Nevím, zda mám vydechnout úlevou nebo zklamáním. Každopádně se tě teď pokusím ošetřit. Opatrně prohlédnu jeho zranění a dám se do práce. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojdeš k ležícímu muži a zjistíš, že je to elf. A pěkně zřízený. Když se rozhlédneš, nevidíš nikoho, jen v západní chodbě, hlouběji v jeskyni je slabý oheň a u něj leží další tělo. Tentokrát to ale vypadá na skřeta. Poklekneš vedle něj a připravíš si obvaz z torny. Pak ho položíš na zem, je úplně vláčný a z úst mu kromě krve unikne jen slabé zachrčení. Je v bezvědomí. Pak mu z hrudi vytáhneš oštěp a položíš jej stranou. Pak se dáš do ošetřování ve snaze mu zachránit život. Vyčistíš mu ránu, už ani moc nekrvácí, přitiskneš její okraje k sobě a pak jej obvážeš. Jen mu podložíš hlavu jeho vakem. Už pro něj nemůžeš nic udělat, musí si poradit sám. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pomalu nabýváš zpátky vědomí. Jde to ztěžka, nedokážeš ani otevřít oči. Jen cítíš, že ležíš, dýcháš a něco tě tlačí na prsou. Bodavá bolest na hrudi zůstala, ale již se nezalykáš krví. Když se ti povede trochu pozvednout víčka, vidíš nedaleko sebe drobnou dívku s určitými elfími rysy. Chlapa co tě probodnul oštěpem nikde nevidíš, ale může být klidně někde vedle tebe, protože nedokážeš otočit hlavou a v uších ti šumí nějaký vodopád. Ale pomalu se utišuje. ******* Tak jsi ještě naživu. Mluvit můžeš, ale velmi slabě a ne moc. Po chvíli se můžeš i zvednout, možná s pomocí. Nejsi schopný boje a o kouzlení se můžeš pokusit, ale šanci na úspěch máš jen poloviční (42%). A ne že hned zkusíš Quirela spálit, kvůli tomu jsem tě nenechal zachránit, aby jste se zabíjeli mezi sebou. |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Pokusím se postavit, ale nejde to. Kdo je ta dívka? Pomoc Zašptám a zakašlu se. pomoc, já ještě žiju. Aaah co se sakra stalo? Kde to sem ? Au Asi jsem se praštil do hlavy. Pěkně to bolí. Už vím. Došlo tady k nedorozumění. Musím najít toho chlapa a zabít ho. Ne chlapa ne, kvůli tomu jsem sem nepřišel. Musím se ale dát něják dohromady, a pak najdu toho skřeta. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Elf se probere a něco slabě říkal, ale nejde mu rozumět. Pak se zkouší se postavit. Moc mu to nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Prr, hrdino.Jsi dost zraněný, takže musíme postupovat pomalu.Myslím, že jako žena, která ti zachránila život si zasloužím pár odpovědí. Pokud by tě mluvení příliš vyčerpávalo, stačí jednou mrknout pro ano a dvakrát pro ne. Zatím v klidu seď. Je Vás tady víc? řeknu elfovi běžnou lidskou řečí, pokud nezareaguje zopakuji v elfštině. Bylinky nyní použít nemůžu, neměly by dostatečný účinek. |
| |
| Jeskyně – Boj u severní stěny Oba dva se vrhnete na skřeta a ten také nemíní ustupovat. Všichni jste zranění a souboj může rozhodnout jedna dobrá rána. Tarky a skřet se srazí štít na štít. Hrot meče zasáhne Tarkyho do boku a k jeho zranením přibyde další tržná rána. On sám skřeta zasáhne pěstí do čelisti. S mizivým účinkem. Dertis toho ale využívá a po rychlém přesunu vráží čepel dýky do skřetího krku a zasahuje i páteř nebo klíční kost na druhé straně. Když zbraň vytrhne, vystříkne do výšky proud krve a skřet se hroutí k zemi. Skaf se již ozbrojil svým lukem a postupuje na východ, ale nemůže na nikoho střílet. V průchodu oba dva stojíte. Jižní část – Quirel Postupuješ dál chodbou a pochodeň osvětlí zbytek jeskyně. Na severu zahlédneš konec souboje skřeta se zbytkem skupiny a pak si všimneš dalších nepřátel u východní stěny. Jeden z nich je hubený ork v šedivých a hnědých hadrech. V každé ruce má dýku s kamennou čepelí a na nohou kvalitní kožené boty. Docela to uhodilo do očí, i když jsi si ho jen letmo prohlédl. Druhý je skřet v obyčejných šatech. Nejsou téměř vůbec potrhané a jak klečí u nějaké dřevěné bedny, jsou vidět sandále co má na nohou. Také má vedle bedny položený tesák. Zrovna něco přendavá z bedny do vaku položeném vedle na zemi. Harrak dar!! Faerh dor Kreddae!! Ukáže na tebe klečící skřet, ale výkřik patřil asi tomu orkovy. ************************* Konec 11 kola, Tarky jsi již hodně zraněn a vyčerpán. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Harrak dar!! Faerh dor Kreddae!! Což zhruba znamená: To je ten vrah/zabiják!!! Spálit/zabít ohněm nebo žárem!!! Nejsi si jistá úplnou přesností, ale hrubý překlad je správný. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| Áaááá´ Zakřičim bolestí, když meč projede do boku, pak už jen koukám jak ho Dertis svou dýkou zezedu probodnu do krku a on padá k zemi. Dobrá práce, ale já sem na nějakej čas zase odstavenej, jedině že by tu měl někdo nějakej léčivej lektvar nebo něco takovího, jinak si musim zase odpočinout a dát se dohromady. Řeknu dertisovi a pomalu se ohybám k padlímu skřetovy, abych ho prošacoval a hlavně vzal si meč. Sice to pěstma de taky, ale neni to tak účinný. Jednou rukou si držim krvácející ránu a druhou šacuju skřeta. |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Já jsem potkal jen jednoho, ale podle všeho by jich tu mělo být víc. Zašeptám slabě, a odkašlu si. Au svinsky to bolí. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Máš žízeň? nabídnu mu po té co mi odpoví na první otázku. Uslyším jakýsi zvuk z jeskyně.Pozorněji se zaposlouchám. To je zajímavé.Budu se toho muset dozvědět trochu víc. Když tvrdíš, že jsi jednoho potkal, tak to znamená, že jsi sem přišel sám? Kdo tě chtěl zabít ti lídé nebo ti skřeti? U každé otázky udělám dostatečnou pauzu, aby mi mohl odpovědět. Sleduji jeho stav, ale vypadá to, že jsem odvedla dobou práci. |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Díky Zhluboka se napiju. Jednoho skřeta jsem viděl když vcházel do jeskyně, ale než jsem ho stačil dostihnout byl už pryč. Pak se tady oběvil nějáký chlápek v modrém, no a než jsme si stačili vysvětlit že jsme asi na stené straně hodil po mě oštěp, a pak jsem se probral tady. |
| |
| Boj v jeskyni : ,,Chcípni bestie mrňavá!,, ,zařvu a odplivnu si na mrtvého skřeta. To jsem si ale nevšiml Tarkyho,který začal skřeta šacovat ještě dříve, než mé sliny dokonaly svůj let a tak dopadly na Tarkyho záda. Nevypadalo, že by si toho všiml a tak jsem taktně mlčel. Ohlídnul jsem se za sebe a viděl Skafa s nataženým šípem naším směrem. ,,Uhni Tarky! Ať nestojíme v cestě Skafovi. Drž se napravo u stěny a já půjdu vlevo!,, ,udělím rozkazy a ustoupím doleva ke stěně, navíc přikrčený. Uvidím dvě postavy - skřeta a orka, jak spolu komunikují. ....oheň... - tomu jedinému jsem v jejich konverzaci rozuměl. Sakra...Co mají s ohněm? Vždyt u nich ohniště není! přemýšlím,o čem se mohli bavit, ale nic mě nenapadá. Pokračuji podél stěny a trošku doufám, že se jim ztratím z očí ve tmě a světlo z hořící pochodně neosvítí mou postavu. |
| |
| Jeskyně Druhou chodbou se dostanu do druhé místnosti a ještě zahlédnu konec souboje s tím skřetem. Tak ho nakonec zvládli. Vida jaký se z Dertise nakonec vyklubal zabiják. Ale Tarky na tom není zrovna nejlépe. Není vidět žádná další chodba a zbývají poslední dva nepřátelé. To už musíme zvládnout. Ty boty, takové měl možná ten krysodlak, ale to byl přeci skřet. Doufám, že ten skřet je ten krysodlak a snad je to ten, co byl vidět v té chodbě. Ale kde je nějaký poklad, to jsem teda čekal více. Chtěli jste utéct? To se vám nepovede. Slyším Tarkyho i Dertise. Tak už jsme zase jenom tři bojeschopní. Dertis vydává rozkazy? To je přeci moje práce. „Ano, uvolněte Skafovi místo pro střelbu. Někam tam dopadl můj oštěp, tak ho můžete použít,“ doplním ještě. Potom zasunu katanu zpět do pochvy na zádech a vytasím postříbřenou dýku od pasu. Připravím si ji na vrh a udělám dva kroky směrem k nepřátelům a jsem připraven se případně bránit jejich vrhu. obrana: 13 |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro ,,Můžeš mi trochu přiblížit to vaše nedorozumění?" Bohužel se tam budu muset vydat, nebo bych ho tady musela nechat sedět,dokud bych nedošla do tábora pro pomoc. ,,Nevíš jak daleko je tábor?" ,,Nemáš u sebe náhodou pochodeň?" |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Trochu špatně jsem volil slova, a on to chápal jako hrozbu, tak mě probodl oštěpem. Nevěděljsem že jsme na stejné straně... Tábor ? Nevím jak by mohl být daleko.... Pochoden bohužel nemám. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Nervózně začnu pochodovat sem a tam. No výborně, vážně mám talent přitahovat problémy. V tomhle stavu toho moc neujde.Mohla bych zkusit kříčet o pomoc a snad by mi ji ti ve vnitř poskytli, ale to nejde. Mám nějakou úctu.Jít do jeskyně po tmě, no to bude zážitek, ale třeba tam nebude až taková tma, kdybych věděla, alespoň přibližnou polohu bylo by to jednodušší. Zhluboka se nadechnu ,, Takže vidím to následovně. Protože sama tě nemůžu dopravit do tábora, tak půjdu dovnitř požádat o pomoc. Napřed ti pomůžu někam se ukrýt." |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Dobře, Naproti vchodu do jeskyně je křoví pomoz mi se tam dostat tam budu v bezpečí,postarám se o sebe. A vem si tohle.Podám Elen dýku a vrhací nůž. Mohlo by se ti to hodit.Jo a ani nevím jak se vlastně jnenuješ, abych ti mohl poděkovat. Já jsem Kure. Lehce se pousměju.Adoptivní táta měl zvláštní smysl pro humor, a já z úcty k němu jsem se nodvážil si jméno změnit. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Pomůžu ti do křoví co nejopatrněji to jde, ale bohužel nejsem příliš svalovec, takže jsem velice udýchaná. Rozpačitě poděkuju za zbraně a přidám je ke svému arzenálu. Za jiných okolností,by mě asi víc potěšily květiny. Pomůžu ti posadit se. Oh, odpusť, kde jsou mé způsoby. Jmenuji se Elen. ukloním se jako dáma Je ctihodné vážit si rodičů. pokud je teda znáš. mile se usměju. Jsem zpátky co by dub.Opovaž se umřít, stálo mě docela hodně úsilí tě dát alespoň do takového stavu ve kterém se nacházíš. U vstupu do jeskyně lehce zaváhám, otočím se za sebe a rezignovaně vejdu dovnitř. Chvilku nechám oči přivyknout šeru a držím se blízko stěn, abych se neztratila. Snažím se dělat co nejméně hluku, ale jsem kouzelnice a né nějakej špeh.Po pár krocích se zastavím a naslouchám jestli neuslyším nějaké zvuky nebo neuvidím světlo. |
| |
| Sem tu skrčenej u skřeta, to mu musí stačit, přeci nestřílí na krysy, abych se mu plet odpovim těm dvoum a dokončuji prohledávání skřeta. Jeho meč si dám podle sebe, abych ho měl pořád při ruce. Potom na chvilku zvednu zrak, zkontroluju situaci kolem sebe a všimnu si těch dvou v zadu a světe div se, moje boty. Ten jeden z nich má moje boty a kdo ví co ještě, hajzlové jedni, ještě že mě neslíkli úplně donaha. Křiknu do okolí, aby si ostatní nechtěli dělat nárok na moje věci a pak už se věnuju zase doprohledání mrtvoli. |
| |
| Boj v jeskyni Takže tady to asi skončí, jeskyně dále nepokračuje a před vámi jsou nejspíše poslední dva nepřátelé. Sice jen dva, ale vy už na tom také nejste nejlépe. Tarky se drží za poraněný bok, ale i tak prohledává mrtvého skřeta. Jeho skřetí meč leží hned vedle, jen zvednout. Kožený štít má připevněný k ruce, ten nepůjde rychle sundat. Jinak, krom oblečení z kůže u sebe nejspíše nic většího nemá. Možná někde za pruhem kůže co má okolo pasu. Skaf se mezitím dostal mezi klečícího Tarkyho a skálu na jižní straně. Rychle nasazuje jeden ze šípů na tětivu. Dertis se sice postupuje, ale podél severní stěny a snaží se dostat do míst, kde již není tolik světla. No, zatím to nevypadá, že by jej nepřátelé ztratili z očí. Quirel přezbrojil na svou dýku a postupuje proti nepřátelům. Oštěp, o kterém mluvil, leží uprostřed jeskyně. Skřet co klečel u truhly zadrhne okolo vaku provázek a vezme do ruky tesák. Pak se postaví a ukáže na východ z jeskyně, nebo na Quirela. A něco mu tlumeně řekne. Vypadá dost vyplašeně, na rozdíl od orka. Ork si pozvedne dýky a... Ni hnot!! Vás zabju!! Nchte jít a ... nestne! Vykřikne na vás ork hodně lámavou lidskou řečí. Na to, že jste pobili všechny ostatní, má asi dost silné sebevědomí. ************************* Konec 12 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Podařilo se vám dostat už k tomu křoví naproti vchodu. Táhnout skoro mrtvého elfa je dosti obtížné, i když se on sám dost snaží. Naopak z jeskyně již není nic slyšet, i když se vám zdálo, že tam někdo asi křičel. Obou vám ale tluče srdce v uších, Kuremu kvůli zranění a Elen od námahy, a tak nebylo rozumět co. Ono by nebylo rozumět nejspíše ani tak. |
| |
| No co se dá dělat, musim sundat opatrně štít, stejně mě teť akorát překáží a i v boji by mě vadil, přeci jen si musim trochu taky držet tu ránu, aby z toho tolik netekla krev. S tim začnu čtít sundavat, když ho už sundám, položim ho před sebe a pak se dám do rozvazování opasku. Na chvíli musim použít obě ruce, což neni nic příjemnýho, rána se hned ozve, ale na povolení opasku to je nutný. Moh bych si s tim opaskem hned stáhnout bok, možná že to pomuže a já bych měl obě ruce volný. tak nějak se mi honěj hlavou různý možnosti když v tom uslišim orka jak k nám promlouvá, zvednu zrak. Nesměj utéct. nesměj nám utýct ! Křiknu na ostatní a pospíšim si s povolovánim opasku a s jeho následnym utaženim na svém těle tak, aby mi stáhnul poraněnej bok. Hned na to hrábnu po tom co sem našátral, strčim za opasek, popadnu meč se štítem, kterej jen tak držim v ruce a pomalu se zvedám, abych se možná naposledy utkal s těmi zbylími. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Po té co jsem pomohla Kureti jsem si musela chvilku odpočnout. Byla jsem natolik vysílená, že jsem si sedla vedle něj a napila se trochy vody. Zhluboka jsem oddychovala a snažila se nabrat síly. Co tě vůbec přivedlo k téhle jeskyni? zeptám se ještě než odejdu do jeskyně. |
| |
| Jeskyně Tak to jsou Tarkyho boty, škoda, docela se mi líbili. Takže chcete utéct s pokladem? Tak to se vám nepovede. Vidím jak je skřet vyplašený. Bojíš se stříbra, co? Snad s námi nechcete vyjednávat. Tarky jasně vykřikl i můj názor. Rozhlídnu se po situaci v jeskyni. „Skafe, střílej po orkovi,“ křiknu a současně vrhám dýku po skřetovi. Ať už to dopadne jakkoli, přikrčen, abych nebyl zasažen Skafovým šípem, pokud by nestačil vystřelit dostatečně rychle, se vydávám pro svůj oštěp, ale při tom si hlídám orka po své pravici. útok: 15-0 obrana: 7 |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Najdu si nejpohodlnější polohu v křoví , ale dbám na to abych zůstal skrytý. Dostal jsem to jako úkol od nějákého chlapa, jméno a rasu už i nepamatuju. Jestli už musíš jít tak tě nebudu zdržovat , a ještě jednou díky za pomoc. |
| |
| V jeskyni : Tarky mi vysvětlil, že Skafovi nepřekáží.. No..tebe kdyžtak šíp zasáhne, mě to bolet nebude.. ,a informuje nás že boty, které má ork na sobě, jsou jeho. Zjistím, že moje snažení se k nim dostat blíž co nejvíce nenápadně mi asi neprojde a tak se odlepím od stěny a jdu k nim, co nejkratší cestou. Hlavně neskřížit dráhu Skafovi.. Pak mě zaskočí slova orka. Co?? On se nebojí? A navíc nám vyhrožuje? To je divné... ,,Bacha na toho orka! Buď si neuvědomuje v jaké je stiuaci a nebo má nějaký trumf v rukou. Hlavně opatrně!,, , křiknu na ostatní mou domněnku, ale sám pokračuji v cestě k němu. Když už jsem od něj tak blízko, jak jen je ještě stále bezpečné - zhruba na vzdálenost tří metrů, oslovím ho : ,,Vzdej se a třeba nezemřeš! Odhoď v klidu zbraň a JÁ tě nezabiju.,, Gestem se ho snažím uklidnit, ale sám nevěřím v úspěch. To ale slyším Quierelův příkaz Skafovi, aby střílel po orkovi. ,,Skafe, počkej ještě! Třeba nebude násilí nutné,, |
| |
| Boj v jeskyni Tarky se postaví a v ruce svírá novou zbraň, skřetí meč  . Ne moc kvalitní, ale stále lepší než holé ruce a navíc se s ním dá i trochu bránit.Quirel na nic nečeká a vrhá po skřetovy svou dýku. Ta jak stříbrný blesk prolétne jeskyní a zabodne se skřetovy do boku až po jílec. Ten vykřikne a klesne na kolena. Pustí vak a sevře ruku okolo jílce. Ork se po něm zděšeně podívá a pak se otočí na Quirela, který se vrhá po oštěpu co leží uprostřed jeskyně. Karag tar Atar Bark!! Vykřikne ork a najednou se modře zableskne. Mezi orkem a Quirelem přeskočí namodralý výboj a srazí Quirela na zem. Deris se během toho snažil něco říci, ale většina se toho ztratila v orkském a skřetím křiku. To je nějakej podělanej kouzelník!!! Zařve Skaf a vystřelí na orka. Ten se sice snaží krýt, ale šíp jej zasáhne do pravé části hrudi a téměř srazí na zem. Nakonec to ale ustojí. ************************* Konec 13 kola Quirel je v bezvědomí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Závěrečná formule pro seslání kouzla blesku. Jaký druh, to netušíš, neslyšela jsi to celé. |
| |
| Boj v jeskyni Sakra, tak to nám ještě scházelo, takhle přijít o Quirela, aspoň že sou oba tak zranění, to by nám mohlo hodně pomoc. Hlavou mi proletí myšlenka a to už vyrážim na obranu Quirela a taky abych zjistil co mu vlastně je. Skafe, ještě jednu takovou a je po něm a nebo aspoň tak načatej, že ho tu už dorazim. Ten druhej už bude lahoda. Řeknu na Skafa aniž bych se na něj otočil a v chůzi sleduju jen orka se skřetem. štít držim pevně před sebou a meč mám prozatim podle těla v druhé ruce. sem připravenej se případně nějak bránit a bránit Quirela ležícího na zemi. |
| |
| Boj v jeskyni: Mé snahy o diplomatické jednání vyšly naprázdno, jelikož mě přehlušil ork s jeho zaklínadlem a následoval modrý záblesk směrem ke Qurielovi, kterého srazil na zem. Ještě před tím, ale Quirel stačil vrhnout dýkou po skřetovi a byla to rána přesná. A sakra! Vypadá to, že Quriel upadl do bezvědomí. Tarky zařval na Skafa, ať vystřelí další šíp po orkovi. Skřeta si necháme na konec.. To ork je tady ten nebezpečnější. ,,Skafe, vydrž ještě!!,, ,vykřiknu a rozeběhnu zbylé tři metry proti orkovi. Zároveň doufám, že Skaf stačil na má slova zareagovat a s vystřelením šípu počká až po mém výpadu. Pokud se k orkovi dostanu dříve, než stačí vyslat další kouzlo, tak se ho pokusím dýkou bodnout do obličeje, nejlépe do oka. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro U vstupu do jeskyně lehce zaváhám, otočím se za sebe a rezignovaně vejdu dovnitř. Chvilku nechám oči přivyknout šeru a držím se blízko stěn, abych se neztratila. Snažím se dělat co nejméně hluku, ale jsem kouzelnice a né nějakej špeh.Po pár krocích se zastavím a naslouchám jestli neuslyším nějaké zvuky nebo neuvidím světlo. Kouzelník. Třeba patří k nim. S kouzelníkem se přece dokážu domluvit. Pokračuju v cestě směrem k hluku. |
| |
| Boj v jeskyni Tarky na nic nečeká a rychle se přesunuje k padlému Quirelovy. Meč i štít v pohotovosti, aby sebe či jeho kryl před dalším útokem. Dertis se také vrhne kupředu, ale jeho cílem je orkský kouzelník. Ten mezitím něco řekl přes rameno ke skřetovy, který si vytrhl Quirelovu dýku z boku a strhl ze sebe roztrženou košili. Pak pustí jednu dýku a sevře volnou rukou dřík šípu v rameni. Dertisův útok jej nepřekvapí a stačí mu uhnout. Sice jen tak tak, ale unikne nezraněn. Už během toho začíná opět pronášet nějaká slova. Tentokráte je ale nekřičí nahlas, ale i tak znějí ... cize. Arhya darachoom.. Obrys orkského kouzelníka se jakoby zvýrazní a vzápětí s tichým prasknutím zmizí. Skafův šíp již jen proletí prázdným místem. Na zemi zůstane jen dýka a trocha krve. Je pryč. Zato skřet je tu stále. Klečí a opírá se rukama o truhlu. Vypadá větší, delší a chlupatější. Na rukou mu narůstají dlouhé tmavé drápy, prodlužuje se obličej a ozývá se slabé praskání, jako když se lámou větve stromů. Mění se na nějakou velkou, chlupatou, zubatou krysu. ************************* Konec 14 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kure si najde pohodlnou pozici krytou křovím a Elen se vydá ke vstupu do jeskyně. Hluk je již slabší, neslyšíš nikoho křičet, ale je znát, že se tam stále bojuje. Když se Elen dostane až ke vstupu, zaslechnete slabé lupnutí, jako když praskne větev. Ale ne z jeskyně, ale z venku. Kousek od vás skoro klečí nějaký ork. Jednou rukou si drží rameno, ze kterého kouká dřík šípu a v druhé ruce, kterou se opírá o koleno, svírá dýku s kamenným ostřím. Hruď má zakrvácenou, ale rychle se rozhlédne a spatří vás. *********** Mrkněte na mapu, kde jste a kde je ork :-) |
| |
| V jeskyni : Můj útok na orka vyšel do prázna a to doslova. Stejně jako šíp vystřelený Skafem. Ork řekl pravděpodobně dalěí zaklínadlo nebo kouzlo a zmizel jak pára nad rezavým hrncem. Aby toho nebylo málo, skřet se pro změnu proměnil ve velkou a odpornou krysu. ,,No to snad ne! Kryjte si záda, bůhví kde se ten zavšivenej ork objeví a bodne nám dýku do zad.,, Po této větě se rychlými kroky vydám k nejbližší stěně zády k ní a opatrně se začnu přibližovat k skřetokryse. ,,Tarky, pokud to půjde, zkus probudit Quirela. Klidně ho propleskni nebo polej pálenkou. Každá ruka navíc se bude hodit.,, ,řeknu rychle a stále pokračuji ke kryse. Pokud se k ní dostanu dříve, než stač zaútočit jako první, dýkou se oženu po jejím čenichu. (3+6) |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Otočím se směrem odkud přišel onen zvuk.Výborně to musí být ten čaroděj. ,,Odejdi dokud můžeš" řeknu výhružně(1) Dá se vůbec s orkem vyjednávat. Podle toho co jsem četla jsou chytřejší než skřeti. Ale pokud odejde nebudu si jistá jestli nezaútočí z dálky obvzvlášť pokud je kouzelník. Budu ho muset zabít, ale nejdřív počkáme co mi odpoví. Jsem připravená seslat kouzlo, ale zatím vyčkávám na reakci orka a Kurete. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Poté, co Elen promluví, ork sebou trhne a narovná se do plné výšky. I tak je ale zhruba stejně vysoký jako ona. Levou rukou ulomí šíp a pak odplivne krvavou slinu. Táhni lidská ženo a tu hromadu sraček si vem sebou, nebo ji dorazím. Odpoví lidskou řečí, ale nespouští z Elen oči. Je jasné, koho tím myslel, ale zdá se, že Kureho nepovažuje za hrozbu a sleduje jen ji. Dýku drží ve svěšené paži, ale hodit ji je rozhodně rychlejší než seslat kouzlo. |
| |
| boj jeskyně Jen očkem zahlídnu, co se děje okolo a nestíhám se divit. A sakra, tak a teť, kde se vynoří, musim bejt vestřehu ještě víc než doposud. Ze zamyšlení mě probere Dertis, ani moc nečekám a hned praktikuju dertisova slova. Položim na zem meč. Nějak se neostýchám a tak plesknutí na obě tváře musej bejt slišet. Promiň, ale muselo to bejt. Řeknu hned po tom potichu k dertisovi. Doufám že to pomuže, teť tu bude potřeba každej, já sem na pokraji a i ostatní na tom nejsou líp. Pak se zase rychle rozhlídnu kolem sebe a hned meč zase pevně stisknu připraven seknout kohokoli cizího pěkně pod kolena. |
| |
| Boj v jeskyni Dertis se vrhne po obrovské kryse a snaží se ji zasáhnout dýkou. Bohužel, jen snaží a ta mu uhýbá. Navíc to vypadá, že se snaží uniknout z jeskyně, protože místo útoku na Dertise se velkým skokem přesouvá na jih ke stěně a míří ven. Tarky se sklonil nad Quirelem a poměrně nešetrně se jej snaží vzbudit. Ale má to alespoň nějaký efekt. Otázka je, jestli bude Quirel co k čemu. Skaf se přesunul do výhodnější střelecké pozice a také po přeměněném skřetovy vystřelí. Vedle!!! A to byl poslední šíp. ************************* Konec 15 kola |
| |
| Jeskyně Uvidím jen modrý záblesk a pak už upadám do bezvědomí. Probudí, mě plesknutí na tvář. Uvidím Tarkyho, jak něco říká. „Díky,“ odvětím mu a už se rozhlížím po místnosti. Co se to sakra stalo? Ten ork na mě použil nějaké kouzlo. Kde se to sakra naučil? A kde teď vlastně je? A ten krysodlak vypadá nějak jinak než ve stodole. Doufám, že jich tu nebylo více. Musíme ho zabít. Takhle jsem si to nepředstavoval. Chci se zvednout, ale moje tělo mě neposlouchá tak, jak bych chtěl. Sakra, musím se dát do kupy. Rozhlížím se po své dýce a najdu ji na stejném místě, kde se zabodla do skřeta. „Dertisi, hoď po něm moji dýku, jak leží před tebou. Nesmím nám utéct,“ zavolám a pokouším se ve své torně najít obvazy a ošetřit si svá nejhorší zranění, abych se opět mohl postavit na vlastní nohy. ošetření: 11 |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Dobře, tak teď mi někdo poraďte jak se nenechat zabít. Než stihnu seslat kouzlo, tak po mě tu dýku hodí. Takže vidím to tak, že mám dvě možnosti buď můžu zkusit blafovat, ví přece jenom houby jakou mám sílu a nebo se pokusit seslat kouzlo.Vždycky jsem byla dobrý řečník, zaútočit můžu kdykoliv. Pozorně ho sleduji. ,,S kým si myslíš, že mluvíš. Copak vypadám jako nějaká hlupačka, abych se k tobě otočila zády. Nabídla jsem ti, že můžeš odejít. Máš jediné štěstí, že nehodlám plýtvat svou energií na někoho jako jsi ty. Jsem tady kvůli mnohem důležitějším věcem. Než napočítám do desetí, ať seš odsuď pryč" řeknu naprosto klidným, sebejistým a povýšeným hlasem, tak jak jsem to slyšela u vysoce postavených čarodějů. Během svého proslovu ho nespouštím z očí a čekám jestli vrhne dýku, jen doufám, že stihnu uskočit než ji vrhne. Prosím, ať to zabere.Otoč se a padej. |
| |
| Jeskyně : Můj útok na krysu se bohužel nevydařil. Krysa se mé čepeli mrštně vyhnula a dala se na útěk. Sakra už.. Aby toho nebylo málo, Skafův šíp ji také minul a navíc Skaf sklesle oznámil, že to byl jeho poslední šíp. Jediné pozitivum tak bylo, že se Tarkymu podařilo probrat Quirela. Ten byl zcela logicky otřesen a nebyl schopen pohybu. Jaké pak bylo mé udivení, když byl Quirel hned v obraze a dále udílel příkazy. Kašlu na tvou dýku. Svou znám líp.. ,odpověděl jsem mu v duchu. Napřáhl jsem pravou rukou s dýkou, přimhouřil oči a soustředil se. Do hodu jsem se snažil započítat i rychlost krysy a dýku hodit dál, než se v tu chvíli krysa nacházela. Pak se mé svaly napjaly a konečky prsů polevily sevření. Dýka svištěla vzduchem a řezala si cestu do krysí páteře. Dej bůh, ať se trefím... (1+5) |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro No tak to bude mazec. Snad to ta holka zvládne, protože já sem polomrtvý. Nemůžu se ted ukvapit abych něco nezvoral Počkám jak se situace vyvine, jsem však připraven k vyslání kouzla zelené blesky. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na orka asi udělal Elenin projev dojem, protože se zatvářil nejistě a těká pohledem z Elen na elfa a zpět. Chvíli to vypadá, že chce něco říci, ale pak sevře rty a začne pomalu pozadu ustupovat. Nespouští z vás oči, ale nepřestává s ústupem. |
| |
| Boj v jeskyni Když vidim že je vše v pořádku a Quirel se rychle z omráčení probírá, nedržímě nic v tom, abych nepokračoval v boji proti mím bejvalím věznitelům. Rychle se zvednu z mečem v ruce a zkontroluji situaci kolem nás. Tak támhle si ty hade a snažíš se nám utéct, to ti nevíde. Probleskne mi myšlenk, když spatřim obrovskou krysu, co se snaží nejspíš frnknout okolo nás. Se štítem a mečem dělám dva rychlé kroky směrem ke kryse. |
| |
| Boj v jeskyni Nejrychleji zareaguje Skaf. Odhodí luk a přiběhne ke Quirelovi. Jak ti je? Ukaž, pomohu ti. Klekne si k němu a pomůže mu se posadit. Do ošetřování nezasahuje, Quirel ví co dělá. Dertis si mezitím otočil dýku čepelí do ruky a vrhne ji po utíkající kryse/skřetovy. Správně odhadl směr i rychlost nepřítele a zbraň zasahuje krysu do hřbetu. Ale pak sklouzne po její tvrdé srsti. Nemá ani škrábanec a pokračuje v útěku směrem ven. Tarky se pokusil k ní přiblížit nebo zastoupit cestu, ale je příliš pomalý a krysa unikla do chodby. ************************* Konec 16 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nikomu z vás se nechce nijak zasahovat do stávající situace a ork dále ustupuje směrem na jihovýchod. Za okamžik bude již krytý křovím. Stále vás oba sleduje, ale asi je také spokojen, že nemusí bojovat. Naštěstí je již docela daleko a nevypadá to, že by chtěl svou zbraň použít. Ale pak se objevil další problém. Jak se dalo slyšet, boj v jeskyni stále pokračuje a teď to navíc vypadá, že se přesunuje k vám ven. V jeskyním průchodu se objevila obrovská přerostlá krysa. Má téměř sáh na výšku a k půldruhému sáhu na délku. Hrubá, tmavě hnědá srst, tmavé drápy a dlouhé zuby. Je rychlá. Během okamžiku se objevila v ohybu chodby. Navíc se zdá, že je i zraněná. Poblíž předních pacek má zakrvácenou ránu. ************ Začátek boje – kolo 1 |
| |
| Jeskyně „Děkuji ti,“ řeknu jen, když ke mně přiběhne Skaf a pomůže mi. Jsem jen všem na obtíž. Koukám na Dertise s vírou, že by mohl toho krysodlaka skolit. Ne, co to ten pitomec dělá? Sakra, to snad není možný. Proč neposlouchá? Tím mu neublížíš. I tak se kouknu, jak letí dýka. Vznikne ve mně jistá naděje, když dýka zasáhne krysu do zad, která stejně tak rychle jako se objevila zmizí, když se dýka odrazí pryč. To ne a ještě nám utíká. „Dertisi, ty idiote,“ vybuchnu vzteky a začnu řvát, „neumíš poslouchat? Je to krysodlak, obyčejnou zbraní mu neublížíš. Běž a zab ho mojí dýkou, bez jeho těla se nevracej.“ Při tom trochu přichvátnu s ošetřováním mých zranění, abych se sám mohl pustit do honu na krysodlaka. |
| |
| Jeskyně : Zatracená krysa! ,pomyslím si, když proklouzne kolem Tarkyho a dýka ji sjede po tvrdé kůži, aniž by ji vůbec zranila. Pak uslyším Quirela, který si na mě zhurta otevřel už po několikáté pusu. Vykašlal jsem se na sledování krysy a udělál rychlé kroky právě ke Quirelovi, u kterého už klečel Skaf. Chytl jsem Quirela pod krkem a z pár centimetrů mu do očí zasyšel : ,,Tak takhle teda ne! Tvého velení mám už plné zuby. Snažím se ti krejt záda a bojovat po tvém boku, a tvé chování by tomu mělo odpovídat! Přestaň mi nadávat a rozkazovat jak nějaké děvce nebo si chyť tu zasranou krysu sám!,, Až po těchto slovech Qurielův krk pustím a pomalu odcházím z jeskyně. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Kdybych mohla tak vydechnu úlevou. Nemůžu tomu uvěřit. Vážně se to povedlo? Stojím klidně a nedávám na sobě znát své myšlenky. Konečně jsem začala mít situaci pod kontrolou. Bohužel ne na dlouho. Slyším, že se k nám něco blíží. Krysa.nezadržím své zděšené zavřískání. Instinktivně vezmu dýku a vrhnu ji po ní.Pokusím se mířit na krk a doufám, že se trefím do nějaké životně důležité tepny. |
| |
| soukromá zpráva od Kure pro Uf tak to bychom měli, další boj bych asi nezvládnul. Když tu na jednou Elen zavřískne. Co se děje ? .... Vždyt je to jenom krysa. Ale nějáká větší. Ajé nejspíš bude magická. T|akže stejně budeš muset bojovat kamaráde. Pokud krysu elenin úder nezabil vyšlu na ni zelené blesky. |
| |
| jeskyně Sem docela na vážkách, za mnou se skoro perou Dertis a Quriel, tedy hlavně Dertis a mezi tim nám z jeskyně zdrhá ta pokletá krysa. rozhodování je ale jasné, krysa musí zemřít. Otočim se na ty dva a i na ty ostatní. Zanechte prozatim těch hádek a radši se dejme do pronásledování, mezitim co vy se tady handrkujete nám ta krysa asi zdrhne. Potom se zase rychle otočim směrem ke kryse a vydám se na její pronásledování. Snažim se jí dostihnout a dostat se k ní co nejblíž. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Elen neváhá a vrhne po nestvůrně velké kryse svou dýku. Zásah! Tedy zasáhla ji do hřbetu, ale zbraň poté sklouzne po tvrdé štětinaté srsti. Pak za sebou uslyší elfa, jak se pronáší nějaké zaklínadlo. Dueré Járak Bárak. Než stačí nějak zareagovat, ucítí bolest na levé paži a těsně okolo ní pak prolétne nazelenalý výboj magie. Bolestí vykřikne, protože část výboje jí spálila paži pod ramenem a zbytek výboje pak zasáhne krysu do boku. Zahlédnete spálenou kůži a maso. Nestvůra začne napadat na přední packu a viditelně zpomalí. ************************* Začátek boje – kolo 2 |
| |
| Boj v jeskyni Skaf stále podpírá raněného Quirela, který si rychle ovazuje spáleninu, kterou mu udělal ork kouzlem. Ale udělá si čas na hádku s Dertisem. Ten si to ale vezme hodně k srdci a když přiskočí ke Quirelovy, trochu s ním zatřepe. Hele, uklidněte se. Oba. Ta krysa zdrhá. Snaží se Skaf oklidnit situaci. Dertis nakonec Quirela pustí a otočí se k odchodu z jeskyně. Nevypadá to, že by nějak spěchal, aby krysu dostihl. O to se ale pokouší Tarky, ale neúspěšně. Ta potvora rychle utíká ven z jeskyně. Pak se u ústí nazelenale zableskne a uslyšíte ženský výkřik. Těsně předtím ještě zvenku přilétne dýka a stejně jako předtím Dertisova, sklouzne po tvrdé štětinaté srsti přerostlé krysy. ************************* Konec 17 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro První se ti povedl a dokonce se ti jej podařilo nasměrovat správným směrem. Bohužel na cestě k cíli popálil i tu ženu, která ti pomohla. Zbytek výboje již zasáhl obří krysu. Druhý blesk se ti již seslat nepodařilo. ********** Dva zelené blesky 4 a 3 mágy. Zbývá ti jen 2 magenergie. Uspěšnost kouzla je jen 42%. |
| |
| Jeskyně Opravdu mě překvapí Dertisova reakce. Co si to o sobě myslí? No, možná jsem to trochu přehnal, ale to ho neopravňuje k tomuto jednání. Zvažuji, zda se mu mám omluvit, ale moje hrdost a vztek mi to nedovolí. Aspoň Tarky se ho pokouší dohnat. Je moc pomalý. U vchodu se najednou zableskne, po krysodlakovi přiletí dýka a ozve se ženský křik. Že by se nějaká žena pokusila zabít tu krysu a zasáhl ji ten ork? No, kam vlastně zmizel? Pokračují v ovazovaní mých zranění a nejdříve ještě odpovím Dertisovi: "Na bezbranného si dovolíš, co?" vyventiluji svůj vztek křikem, ale pak se uklidním a pokračuji, "jen jsem myslel, že jsme skupina a jako taková by jsme si měli pomáhat. Chtěl jsem ti poradit, ale ty jsi na mou radu nedbal a kvůli tomu jsme teď v takové situaci jaké jsme." Pak odpovím Tarkymu: "Běž Tarky, budeme tě se Skafem následovat hned, jak se budu moci postavit na nohy."Nakonec se obrátím ke Skafovi: "Ten ork utekl?" |
| |
| Cesta z jeskyně : Poté, co Quirela pustím a směřuju pomalu pryč z jeskyně, nás Tarky a Skaf okřiknou. V tu chvíli mě to vůbec nezajímá a pokračuji pryč z jeskyně. Za Tarkym a krysou - nicméně jen proto, že je to jediný východ ven. Pak se skrčím, protože vyletí z chodby dýka, která taktéž mizící kryse neublíží a pak se ještě nazelenale v chodbě zableskne. To bude ten ork.. A pokud jsem slyšel dobře, nějaká dívka se mu asi dostala do cesty.. Tato skutečnost mě konečně vybičuje k rychlejším krokům za krysou a Tarkym. Na slova Quirela jen syknu : ,,No jo furt. To si řekneme pak. Běžím té dívce na pomoc.,, Dám se do běhu a když vbíhám za roh místnosti opatrně se přikrčím, kdyby to byla náhodou past. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Výborně. Já se mu snažím pomoct a on se mě snaží zmrzačit.Aspoň vím, že kouzla ublíží i té kryse. Jarák bárak pronesu a z rukou mi vystřelí těsně za sebou dva zelené blesky. Doufám, že to bude stačit, protože jestli né, tak jsme ve velice prekérní situaci. |
| |
| Jeskyně Dertis zrychlí a prosmýkne se okolo Terkyho. Když nahlédne za roh, první co uvidí je ta přerostlé krysa. Pak se najednou ozve dívčí hlas. Jarák bárak. Nedaleko vstupu do jeskyně stojí dívka v obyčejných světlých šatech a ukazuje rukou na krysu. Pak se jí v očích nazelenale zableskne a od ní ke kryse přeskočí nazelenalý výboj. Nebo spíše dva. První zasáhne krysu do boku a vypálí ji v ní hlubokou díru. Druhý cíl mine a zasáhne skalní stěnu nad ní. Do chodby se rozletí drobné úlomky kamení a zarachotí o stěny. Krysa ještě setrvačností urazí asi dva sáhy a pak se zhroutí na bok. Z zčernalé díry v boku se slabě kouří, srst jí doutná. Pak se něco stane, jako by ji zahalil opar, který v létě dělá horký vzduch a vidíte, jak se jí zkracují končetiny a celkově hubne. Za chvíli tam místo ní leží drobný, hubený skřet s propálenou dírou v břiše. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** Kouzlo tě stálo 7 mágů a zbývají ti tedy 2. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ************* Povedlo se ti ošetřením vrátit 1 život. |
| |
| Jeskyně : Světe div se, svou hbitostí a rychlostí předběhnu i Tarkyho a opět spatřím krysu. Když uslyším jakési zaklínadlo, podívám se tím směrem a uvidím mladou dívku. Je pohledná s blonďatými až ohnivými vlasy a já na okamžik zůstanu stát v němém úžasu a jen ji pozoruji. Pak uvidím jak se ji zazelenají oči a krysa běhěm chvilky padne na zem mrtvá. Čarodějka?... Jen na ní váhavě zamávám a křiknu : ,,Díky! Konečně je to mrtvý! Kdo jsi? Nemusíš se mě bát, taky jsem to chtěl zabít. Jsou tu se mnou další lidé, tak se nelekni a hlavně nedělej tu věc, která zabila tu ohavnost.,, Zase moc mluvíš, Dertisi.. ,pokárám se v duchu. Pak si vzpomenu, že ten ork tady někde ještě může být a tak se přitisknu zády ke stěně, abych byl chráněn alespoň zezadu. ,,Dej pozor, někde tady je ještě ork, který se buď teleportoval, nebo se stal neviditelným. Raději se kryj.,, ,zakřičím na ni ještě a opatrně se vydám jejím směrem. |
| |
| opuštění jeskyně To se ti to utiká, když si na tom líp než já. Proletí mi hlavo když mě Dertis předběhne a vyrazí jako střela z jeskyně za krysou. pak se ale cosi divného stane a já zaslechnu jako by zaklínadlo či co a ten záblesk mě v tom jen utvrdí. ork zase čaruje, snad to Dertis neschytal. tahle myšlenka mě nakopne a já i přes veškerou bolest vyrazim jako smyslů zbavený za Dertisem ven z jeskyně. Hned sem ale klidný, protože vidim že je všechno jinak a akorát slišim, jak e Dertis mluví k nějaké dívce, která jak sem vyrozumněl se postarala o náš oběkt zájmu. Buď pozdravena, samo nebe tě nám sem sneslo. Řeknu k dívce na uvítanou a udělám kdrok k Dertisovi a poplácám ho po ramenou. Tys mě viděsil, takhle bez rozmyslů vyletět ven, mohlo tě to stát krk. O orka se nějak nezajímám, protože by se o něj už jistě postarala tady slečna a nebo by aspoň hned něco řekla. |
| |
| Jeskyně Ženský křik vyburcuje Dertise k běhu, za to ale Tarky nějak zpomalí. Slova se jeskyní dobře nesou a tak zaslechnu něco, co připomínalo orkovo zaklínadlo, které mě dostalo do takového stavu, v jakém jsem. Zatracený kouzelník. Opět je vidět zelený záblesk. Snad nečaruje proti Dertisovi. Z mého pohledu to však vypadá, že se Dertisovi nic nestalo. Od Skafa odpověď nepřichází, ale zato se ke mně dostávají Dertisova a Tarkyho slova. Na koho Dertis křičí? Že by někdo konečně zabil toho krysodlaka? Ale kdo a jak? No možná tyhle blesky nepocházely od orka. Takže ten se teleportoval nebo se stal neviditelným, tak to asi určitě nebyl on. Přišel někdo další, nějaký kouzelník, co zabil tu krysu. Ale co ta žena? Toho orka musíme ale dostat, snad se jen zneviditelnil a Skaf bude moci nalézt stopy. Pozdravena? Tak to ta žena ho zabila. Ale u vstupu přeci byl také ten chlap, co jsem mu rázně vysvětlil, že mi nemá co vyhrožovat, doufejme, že zmizel dost daleko. No, vypadá to, že ani Tarkymu se úplně nelíbí Dertisova divočejší povaha. Pomalu dokončuji obvazování, když jsem hotov řeknu Skafovi: „Díky za podporu, ale to nejhorší jsem snad překonal.“ Nemůžu ale riskovat chodit tu takhle zraněný, musím to doléčit magií. Přiložím dlaň na popáleniny, zasoustředím se a spálená kůže začíná mizet. Když jsem hotov, dojdu si pro orkův oštěp, který leží uprostřed místnosti, a pro mou dýku. Když už jsem u dýky, vezmu do rukou váček, který svíral skřet a letmo do něj nahlédnu. Potom už se vydám za ostatními. znamení: +3 životy |
| |
| Před jeskyní Vydechnu úlevou. Jsem lepší než jsem myslela. Zatvářím se kysele při pohledu na krysí tělo. Páni, to je poprvý co vidím krysodlaka. Měla bych se jít podívat blíž. Z myšlenek mě vytrhne nějaký muž vybíhající z jeskyně. Jeho pohled mi vžene ruměnce do tváří. Nejistě se usměju. Klid. Seš kouzelník. Přece se nenecháš rozhodit obdivnými pohledy. Upravím si šaty a ukloním se. ,,Jmenuji se Elen.Řekněme, že s orkem jsem se domluvila, aby tohle místo rychle opustil." Při úkloně si uvědomím, že jsem zraněná. Syknu bolestí a podívám se na své rameno. Začnu rychleji dýchat a odvrátím tvář. Nesnáším pohled na svou vlastní krev. Zvláštní, že krev ostatních mi vůbec nevadí. ,,Vlastně by se mi teď hodila Vaše pomoc." Na chvilku se odmlčím a čekám, zda mi budou ochotni pomoct. |
| |
| Jeskyně Skaf pomůže Quirelovy vstát a ten pak přiloží ruce na spálenou ránu a vysloví nějaké slovo. Nesrozumitelně. Pak se sehne a zvedne ze země svůj luk. Dobře. Já zkusím najít pár šípů, pak vás doženu. A začne se rozhlížet okolo sebe. Quirel se také rozhlédne a pak se sehne pro svůj oštěp, který leží zhruba uprostřed místnosti, kam dopadl, když ho Quirel hodil předtím po té oživlé mrtvole. Pak si dojde pro svou dýku, která leží nedaleko té bedny a vaku, který upustil ten skřet. Ten také zvedne a nahlédne do něj. Dívka, Tarky a Dertis se setkají u ústí jeskyně. Dertis se pak přesune k východu a opatrně se rozhlédne po okolí. Orka však nikde nevidí, takže asi utekl, jak říkala ta dívka Elen. Zato si všimne ležícího těla u křoví před jeskyní. Dlouhé tělo, obyčejné šaty. Na hrudi krev a provizorní obvaz. U skály jak stojí leží oštěp s kamenným, zakrváceným hrotem. |
| |
| Když už to vypadá, že je všechno v pořádku omluvím se a du se podivat, co všechno najdu v jeskyni ze svích věcí. Omlouvám se , ale musim se jít podivat zpět do jeskyně, co mi zbylo z věcí který mi vzali, když mě zajali. S tim se odeberu do jeskyně, kde začnu pátrat. I Quirel se shání posvích věcech, jak sem si všim a tak se k němu přidám. //pls PJ help mi s tím, nevim hned kde bych měl co mít, kdo co měl a mrk bych se i do truhly |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nahlédneš do velkého vaku  a zběžně prohrábneš jeho obsah. Vypadá to na narychlo naházené věci, které vybral z té truhly, spolu s tím, co měl ve vaku předtím.Malý balíček z mastného papíru, na omak je to měkké, křesadlo, dva středně velké hříbky  , flakónek s tmavě zelenou tekutinou a jako pěst velký těžký zčernalý kámen . |
| |
| Jeskyně Dávám se do kupy, když promluví Skaf, a tak mu odpovím: „V pohodě, ještě tu určitě njakou dobu budeme, musíme prohledat všechny mrtvoly a rozdělit si kořist.“ Pak se dám do sbírání svých věci a nakouknu i do vaku, který si začal balit krysodlak. Další část rozhovoru mezi Dertisem, Tarkym a tou dívkou už neslyším zřetelně, protože se podle kroků přesunuli nejspíše k ústí jeskyně. Chci se vydat za nimi, když potkám Tarkyho a tichým hlasem řeknu: „Co je to zač? Měli bychom zařídit, aby rychle odešla nebo alespoň nechodila do jeskyně. Musíme si rozdělit kořist a možná by taky něco chtěla. Navrhuji, abychom všechno, co najdeme u jednotlivých mrtvol, donesli sem do jeskyně a tady to spravedlivě rozdělili,“ domluvím a hodím vak vedle truhly, do které ještě nahlédnu a pak se vydám severním průchodem do druhé místnosti jeskyně a začnu se systematickým prohledáváním mrtvol a nanášení veškerého jejich vybavení a jmění k truhle. |
| |
| Jeskyně Quirel položí vak vedle truhly a nahlédne do ní. No dobře, jak chceš. Já svou odměnu již dostal a budu rád, když najdu alespoň nějaké své šípy v celku. Ukáže Skaf Quirelovy jeden zlomený. Mám jeden dobrý a jeden zlomený. Ještě se podívám k té truhle, střílel jsem tam po tom orkovy. Hmm.. Jo vlastně, zmizel mi také s jedním. A pak se jde podívat k truhle. Quirel se vydá k jediné mrtvole, která leží ve východní části jeskyně. Je to ten skřet co měl skřetí meč. Ten má teď u sebe Tarky. Poklekne u něj a prohledá ho. Mrtvola má na sobě hrubou zbroj  z nějaké hrubší kůže a na ruce má připevněný kožený štít. Jinak u sebe nemá nic. Jen nedaleko ní leží na zemi kamenná sekera, kterou se předtím ozbrojil Tarky a pak ji po někom hodil.Půjdu to říct ostatním ven. Hele, našel jsem ho. Povídá Skaf a jde k východu. Tam narazí na vracejícího se Tarkyho. Quirel říkal, že máme snést cenné věci na hromadu a pak si to rozdělíte. Kde je Dertis a s kým jste to tam venku mluvili? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Meč a luk, ty si vzali skřeti, kteří se oddělili od téhle skupiny předevčírem. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro . Asi plátěné a uvnitř nějaká kůže , prázdný toulec a láhev s žlutou tekutinou. Nejspíše olej.Pod tím je ještě něco, ale to bys musel ty horní věci vyndat. |
| |
| Před jeskyní : Dívka se představila jako Elen a hned je vidět, že je zraněná. Přes rameno jsem se podíval za sebe na Tarkyho, ale ten se omluvil s tím, že se vrací do jeskyně. ,,Ale..,,.. tady je zraněná dívka! Samotného mě překvapí, že mi na člověku záleží více než na kořisti po mrtvolách, ale možná to bylo dáno tím, že jsem stále ještě neměl chuť setkat se opět s Quirelem. ,,Já se na to podívám, ale nevím, jestli i pomohu. Snad bude stačit nějaký obvaz.,, ,řeknu a vydám se k Elen. V tom jsem spatřil nějaké ležící dlouhé tělo kousek od křoví. ,,A kdo támhle leží?,, ,zeptal jsem se Elen a prstem ukázal ke křoví. |
| |
| Před jeskyní Překvapí mě jednání těch mužů. Klidně si odejdou a ani mi nepomůžou. To si budu pamatovat. ,,Děkuji. Aspoń někdo se tady umí chovat." mile se usměju. ,,Řeknu ti jak to správně obvázat. Promiň ,ale nějak jsem přeslechla tvé jméno." ,,Jmenuje se Kure a potřebuji ho dostat do tábora. Bohužel sama to nezvládnu. Jinak bych Vás neobtěžovala." |
| |
| Jeskyně Nahlédnu do truhly, v které jsou opět pouze nějaké obyčejné věci. Proč jsem si sakra myslel, že tu budou mít spoustu peněz. Ale vypadá to, že Skaf o kořist nějak zvlášť nestojí. To je moc dobře. Potom už se přesunuji k nejbližší mrtvole. Tak tenhle také nemá nic cenného. Ne, ven by jim to jít říci neměl. Alespoň můj plán předal Tarkymu a Dertis, vypadá to, zaměstnává tu ženu. Výborně, takhle by to mělo zůstat. Rychle svléknu ze skřeta jeho zbroj a společně se sekerou a štítem ji přenesu k truhle. V místosti se setkám s Tarkym a Skafem. „Skafe, raději nám prosím pomož s tím snášením kořisti,“ řeknu, „doufám, že s tím plánem souhlasíš,“ pohlédnu na Tarkyho, „a co je zač ta venku?“ zeptám se tichým hlasem. Když se mi dostane odpovědi, vydám se severní spojovací chodbou do druhé místnosti a nejdříve zamířím k zombie a zkusím ji prohledat, zda u sebe také něco nemá, i když se mi to zdá dost nepravděpodobné. Potom se přesunu ke skřetovi, který může za mou poškozenou zbroj. |
| |
| Před jeskyní : ,,Jo, promiň. Mé jméno je Dertis, rád tě poznávám. Příjemná změna potkat tady nějakou dívku - do teď jsem potkával jen samé orky, skřety, krysy a jiný svinstvo.,, ,usměji se a podím Elen ruku. Pak se střídavě dívám k východu jeskyně, na zraněnou postavu a na Elen. Podrbu se pod kápí a odevzdaně řeknu : ,,Čert vem poklady a výbavu.. Pomůžu ti do tábora, ale mám jednu podmínku. V táboře mi koupíš něco k jídlu. Nejedl sem celou věčnost.,, Aniž bych čekal, zda Elen bude souhlasit, vydám se k lěžící postavě. Elf?... ,,Jak jsi na tom? Pomůžu ti do tábora, ale doufám, že mi službu někdy oplatíš.,, ,řeknu zraněnému elfovi a nabídnu mu ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Jsem natočen tak, aby si mého zámeru nevšimla ani Elen. |
| |
| [uv jeskyni][/u] Podivám se na Quirela a ostatní mě zajímaj hlavně věci co mě sebrali, takže pokud je u někoho uvidim, tak si je vezmu. Se zbytkem se uvidí potom, ale tak nějak jak si řek by to mohlo vypadat. S tim se pohnu a du prohledat jednotliví mrtvoli, jak si pamatuju co mi která vzala. //bylo by příliš zdlouhavé vypisovat u který co beru a ty máš stejně lepší přehled, beru to sistematicky od tý nejblíž u mě dál do jeskyně. |
| |
| Před jeskyní Přijmu Dertisovu ruku a rovněž se na něj usměju. Popíšu mu jak nejlépe ovázat moji ruku a poskytnu mu i nějaké plátno na obvázání. ,,Souhlasím, ráda tě pozvu na nějaké dobré jídlo a pití. Dokážu se velice dobře odvděčit těm, kteří mi pomohou." |
| |
| Jeskyně - uvnitř Tarky si prohlédne mrtvého skřeta a sleduje, jak z něj Quirel sundavá jeho zbroj a zbytek věcí hází na hromadu u truhly. Pak se vydá do vedlejší místnosti a rovnou k mrtvole orka, která leží u toho kmene. K ní si klekne a začne mu odepínat koženou zbroj , kterou má na sobě.Quirel se mezitím vrátil k další mrtvole v pořadí a to k té, která předtím sice chodila, ale teď již jen leží. U sebe nemá nic a na sobě jen roztrhanou košili a znečištěné, potrhané kalhoty. Ani na nohou nic nemá. Zato, když se přesune k tomu skřetovy co jej zranil, to je jiná. Obyčejný kyj  leží pod tělem, jak padl, když jej Skaf zastřelil. Ještě mu z hrudi ční šíp. Na sobě má také tu hrubou zbroj z kůže a na nohou sandále . Jsou mu trochu velké. A také měl za zbrojí schovaný měšec s hrstí mincí.To se již v průchodu objeví Skaf. A hele, jeden zdravý šíp. Quirele dávej pozor, možná se bude hodit. Rozhlédne se po jeskyni. Mrknu se na toho posledního u ohniště. Takže vše co má pak hodím na hromadu u té truhly vedle. Že? Ani nečeká na odpověď a přijde k mrtvole skřeta a odtáhne ji kousek od ohniště. Hmm... Dvě kamenné dýky  , zase ta mizerná zbroj.Převrátí ji na bok. A hele, tady kamarád byl pracháč. Zvedne do výše měšec a potěžká ho. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro s hrstí mincí a všimneš si, že mrtvola má na nohou obyčejné hrubé sandále.Jinak nikde jinde nevidíš nic, co by ti patřilo. |
| |
| Jeskyně Výborně, tak všichni s mým návrhem souhlasí. Přejdu do druhé místnosti k prohledávání. Tak zombie opravdu nic nemá, nic jiného jsem si ani snad nemyslel. Ale tady je to jiná. No sandále nic moc, ale tady máme i nějaké penízky, výborně. Vytáhnu mu z hrudi šíp a podám ho Skafovi, když přijde také do místnosti. „Neboj, na vem si ho, střílel si výborně Skafe,“ pochválím hraničáře, který se rozhodl prohledat posledního skřeta, kterého jsem skolil oštěpem. To byla krásná rána. A jeho majetek my také připadá nejzajímavější. „Tak pojď Skafe, přeneseme to k truhle,“ vezmu všechny věci a přecházím do druhé místnosti, „tak Tarky tedy prosím doober toho orka a přines, co najdeš, k truhle.“ Když dojdu k truhle, položím věci již k ostatním, poté k nim vyndám i věci z vaku, které na rozložený vak naskládám a pak se dám i do postupného vyndavání věcí z truhly. |
| |
| Před jeskyní Dertis se seznámí s Elen a pak se zajde podívat k ležícímu elfovy. Ten na jeho nabídku pomoci nereaguje a dál leží pod keřem a zírá do korun stromů. Při Dertisových slovech dokonce zavřel oči. Zato dívka či žena neobratně vyndá z torny obvaz a snaží se mu vysvětlit, jak jí nejlépe obvázat poraněnou ruku. |
| |
| Před jeskyní : Zdálo se, že mou ruku elf sice viděl, ale sílu na to, mi podat svou, už neměl. Když zavřel oči, rozhodl jsem se pomoci nejdříve Elen. ,,Je zraněn těžce, a pokud přežije cestu do města, bude to malý zázrak.,, To už jsem v rukách třímal obvaz, který mi Elen podala a snažila se mi vysvětlit, jak bych měl její ruku ovázat. ,,Budu se snažit.,, ,usmál jsem se na ni, a přemýšlel, zda se nemám podívat za ostatními do jeskyně, zda nepůjdou s námi. *** Léčitelství - špatně |
| |
| Před jeskyní Dertis přistoupí k Elen a s její pomocí ji ošetří zranění. Sice sám ještě moc ošetřovat zranění neumí, ale když se řídil jejími radami, povedlo se mu zranění vyčistit od spálených kousků oblečení a pak ji ovázal paži. Kdyby měl nějakou mast na spáleniny, bylo by to lepší, ale i tak, až se zranění zahojí, tak nebude vidět. Když skončí a zkontrolují své dílo, otočí se a vidí ležícího elfa. Vůbec se nehýbe a je strašně bledý. I na elfa je hrozně bledý a z pod provizorního obvazu na hrudi mu vytéká rudá krev. |
| |
| Jeskyně - uvnitř Quirel i Skaf se přesunou do druhé místnosti k truhle. Tarky zůstal v první, protože mu déle trvá než z orka sundá koženou zbroj. Hmm... to bude asi vše. Řekne Skaf a položí na zem měšec a dvojici dýk s kamenným ostřím. Tu jeho zbroj z kůží jsem mu nechal. Tady ji měl každý a nic proti, já bych to na sebe nevzal. Tedy, pokud by to nebylo nutné. Navíc za ně nic ve vesnici nedostaneme. Jsou sešité ze všeho možného a nejspíše budou plné blech a dalších breberek. Podívá se na hromadu vybavení. Tak já nic nechci. Zaplaceno jsem od tebe dostal a dá se říci, že jsem splnil co jsem slíbil. A kde je vůbec Dertis? ********** Seznam věcí na hromadě bude následovat... |
| |
| Před jeskyní ,,Mohl by si se zeptat ostatních jestli nám s ním pomůžou?“ Řeknu Dertisovi. ,,Jak ti je?“ zeptám se starostlivě Kurete. |
| |
| Před jeskyní Vyčerpaně otočím hlavu a letmo se pousměju.Užmi bylo i líp, ale dostanu se z toho.Děkuji ti za pomoc. Našla jsi nějáké lidi? |
| |
| Před jeskyní No vlastně jsem našla jen tady Dertise. Ostatní se vydali zpátky do jeskyně. Myslíš, že budeš moct jít? Asi by bylo lepší udělat nějaký nosítka, že? |
| |
| Jeskyně Vyndavám věci z truhly, když přijde Skaf. No ty zbroje budou asi opravdu dost špinavé, ale přeci jen asi budou chránit lépe než moje vycpávaná. Třeba kdyby se mi povedlo je nějak vyčistit, tak by byly použitelné. A Skaf nic nechce? To je jedině dobře. „Dobře, jak myslíš,“ odpovím mu pouze, „Dertis šel ven a už se nevrátil. Až to tu vyndám, dojdu pro něj, abychom se mohli domluvit.“ A také se alespoň kouknu na toho mrtvého krysodlaka a naší zachránkyni. S Dertisem jsme se ale nerozešli úplně v dobrém, tak snad mě přijme, a snad ta žena nebude také něco chtít. Vykládám tedy věci z truhly a vaku, a když to dokončím, vydám se k ústí jeskyně. |
| |
| // omlouvám se za delší pauzu, nějak sem neměl ani čas a ani náladu :) v jeskyni chodim od jedný mrtvoli k druhý a zbírám svoje věci a s nimi i ostatní, abych je dones na hromadu k truhle, nějak si nevšímám okolí a hlavou se mi už zase honí, co že bych moh jít kam prozkoumat a jestli i tihle ostatní sou takové nátury jako á. |
| |
| Venku : Elen mi poděkovala za ošetření a já jen pokýval hlavou. Najednou elf na zemi sebere možná poslední zbytky sil a konečně promluvil. ,,Mé jméno je Dertis. Myslíš, že budeš moci vstát? Pomůžeme ti do vesnice, snad se tam o tebe postarají líp, než my tady. Co se týče léčení, jsem v tom neznalý.,, ,podruhé natáhnu elfovi ruku, a čekám, zda bude schopen vstát. Aniž bych se otočil zpět na Elen, odpověděl jsem ji : ,,Mmm, nechce se mi zpět do jeskyně. Měl jsem tam.... menší konflikt s jedním členem skupiny... Můžeš se tam mrknout sama, já tu zatím počkám.,, |
| |
| Venku
|
| |
| Jeskyně - uvnitř Quirel postupně vyndá a vyskládá vše co najde v truhle na zem vedle ní, pak i probere vak, který měl ten skřet asi připravený k útěku a s věcmi uvnitř naloží stejně. Také Skaf trochu urovná to co přinesl. Hehe, to je jak v nějakým obchodě. Akorát tam to mají na policích. Jen si vybrat. Pak se Quirel zvedne a jde ven k ústí jeskyně. Tarky již také skončil se svlékáním orka a co u něj našel, přinesl do východní části jeskyně. Tarky, pěkný úlovek. Teda co se týče množství, tak určitě. Povídá Skaf a strčí nohou do jedné z kamenných dýk. Kvalitou si již tam jistý nejsem. Jo, Quirel šel ven se podívat po Dertisovy a tý holce nebo kdo to tam vlastně je. Jeskyně – venku Zraněný elf se trochu probral a popadl druhý dech. Elen se rozhodla, že zavolá dovnitř, aby tam nemusela chodit a chvilku potom co do křičí a vrátí se k Derisovy a Kuremu, se u ústí jeskyně objeví Quirel. |
| |
| Jeskyně - uvnitř a venku Vykládám věci, když uslyším nějaký hlas. To je ženský hlas. Že by to byla ta žena, která zabila toho krysodlaka? Ale co ta nám má co říkat, abychom si pohnuli. Dovykládám věci a usměji se při Skafově poznámce: „Jo tak nějak by to mělo být.“ To už se ale vydám k ústí jeskyně, kde nejdříve moji pozornost upoutá skřet s propálenou dírou v břiše. Tak to bude ten krysodlak. Chtěl jsem ho dostat já, ale hlavně, že je po něm. Jen tak zběžně ho obhlédnu, zda u sebe nemá něco důležitého, ale potom už se rozhlédnu, kde je Dertis a ta dívka. Nacházím je u jednoho z keřů, ale leží tam ještě někdo. Kdo to je? Vypadá jako elf. Snad to není... ano, vypadá to tak. Ale co tam s nimi dělá, nebyl to spojenec skřetů? Že by ta žena patřila k němu? To snad ne. Musím si na ně dát pozor. Přes toto všechno se tedy vydám k nim. Ano je to opravdu on. A je hodně zraněný, alespoň si moji lekci zapamatuje. Na Dertise pouze mávnu. Vím, že jsme se nerozešli v dobrém, ale teď, když je ten krysodlak mrtvý, mě všechna moje zlost na něj přešla. Je prostě svůj a to je dobře, možná je někdy trochu nerozvážný, ale je ještě mladý a své kvality v jeskyni předvedl. „Buďte zdrávi,“ pokývnu hlavou na oba, „mé jméno je Quirel, omlouvám se, že jsme se nemohli seznámit dříve, ale nebyl jsem na tom dobře a musel jsem se trochu vzpamatovat. Jinak Vám děkuji za Vaši pomoc.“ Potom se obrátím na Dertise: „Dertisi, nemohl by jsi jít teď na chvíli se mnou do jeskyně?“ |
| |
| Seznam předmětů ležící v rohu východní jeskyně: Dřevěnná truhla  půl sáhu dlouhá, 30 coulů široká a stejně tak vysoká. Je viditelně starší, rohové kování je zrezivělé a madla po stranách jsou z bronzu. Lovecký tesák , prázdný toulec, vlčí kůže s provázkem na uvázání okolo krku a kůží z hlavy sloužící jako přehoz přes hlavu, psací potřeby v ne moc dobrém stavu, 3 listy zažloutlého papíru, láhev oleje, prázdný flakónek , měšec s 14 stříbrnými a 28 měděnými.U truhly leží také ošoupané plátěné boty a velký vak. Z něj předtím Quirel vyndal jeho obsah a rozložil jej okolo.Lehce zapáchající balíček voskovaného papíru ovázaný provázkem, křesadlo, 2 houby s hnědým kloboučkem, flakónek s tmavě zelenou tekutinou a jako pěst velký zčernalý kámen.Dále jste tam nanosili i věci od mrtvol. Jednoruční sekera s kamennou hlavicí, dřevěný kyj, dvě hrubé kožené zbroje, sandále, dvojice kamenných dýk , kožený štít a trojice měšců.V tom od orka jsou 3 stříbrné a 7 měděných. Od skřeta od ohniště 16 měděných a malý zelený blýskaví kamínek  a skřet s kyjem měl v měšci 12 měděných mincí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pak si vzpomeneš na ten ty mince zabalené v plátně, které jsi si vzal od mrtvého skřeta s mečem. Je v něm sedm mincí. 1 stříbrňák a 6 měďáků. A poznáváš ty houby. Jsou to hříbky. |
| |
| Před jeskyní Tak snad už můžeme jít.Kolik jich tam je. To jako budou chodit na etapy. S takovou tady Kure vykrvací. Míra mé trpělivosti právě přetekla. Mě teda nikdo ignorovat nebude, když je žádám o pomoc. Položím svou ruku na Dertisovo rameno a naznačím mu aby počkal.Postavím se mezi Dertise a Quirela. ,,Takže drahý pane. Za prvé, mám tady dost zraněného muže a jak jsem již řekla tady Dertisovi a Tarkymu, potřebuji aby jste mi ho pomohli dostat do vesnice než bude pozdě. Za druhé já jsem Vám pomohla naprosto nezištně. Takže si sbalte ty tretky, který jste tam našli a deme. Rozumíte mi.A kdyby Vás náhodou napadlo mi jakkoliv ublížit. Tak Vás upozorňuji na to, že by to byla ta nejhloupější věc, která Vás v životě napadla"řeknu naprosto nasraně, jelikož mě už přestává bavit tady to jejich divadlo. Budou chodit pořád sem a tam jak nějací šašci. Samozřejmě dokážu pochopit, že mi nevěří, ale copak vypadám jako nějakej lapka. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro V případě, že by se Quirel o cokoliv pokusil, tak si stoupnu, tak abych ho mohla jedním rychlím úderem mezi nohy zpacifikovat. |
| |
| Před jeskyní Co jsem sakra řekl, že se na mě hned takto obořila? Že by s ním tedy nakonec přeci jen byla spolčená? Nechci se mi mu pomáhat, ale co mám dělat, aby nezjistili, že jsem to byl já, kdo to způsobil. Nedopadlo by to zřejmě dobře, vypadá to, že i Dertis je na její straně. Asi budeme muset pomoci, ale nejdříve musíme pobrat věci v jeskyni. Vůbec se mi odtud ale nechce, rád bych to tu se Skafem ještě prozkoumal. Utekl nám ten ork a stále si nejsem jist, že ten krysodlak uvnitř jeskyně byl ten samý jako v té stodole. Jak ví, že jsme tam sháněli kořist? Je to sice docela logické, ale … no hlavně, že nic nechce. Takže nezištná pomoc, ale hned nám bude říkat, co máme dělat, to určitě. A dáma si dokonce věří nám i vyhrožovat. Po tomhle projevu se už vůbec nedivím, že patří k tomu elfovi. „Omlouvám se,“ odpovím ženě, „ale opravdu nevím, co jste řekla Dertisovi a Tarkymu. Samozřejmě Vám pomůžeme, jenom si něco ještě něco vyřidím v jeskyni, Dertisi mohl by jsi jít se mnou?“ Asi bychom se měli do tábora vrátit, přeci jen na tom nejsme nikdo nejlépe. |
| |
| Jen zmateně tikám ze strany na stranu - dle toho, kdo zrovna mluví. Až po další výzvě Quirela, ať jdu za ním, jen vzdechnu a kývnu. Následuji Quirela, ale ještě se otočím na Elen. ,,Pokud mě Quirel nehodlá zabít, budu hned zpátky. Pak pomůžeme Kuremu do vesnice.,, |
| |
| v jeskyni u truhly Omrknu co tam leží a spatřim některé z mích věcí A hele moje kudla a toulec, škoda že je prázdný, ale lepší než nic a sáhnu hned po nich a i jednu zbroj si vemu. Na sebe ji ale nedám. Ta bude potřebovat sakra vyčistit a pak si ji buť vemu nebo prodám. Dál mezi věcma ještě omrknu nějaký houby a jiný cetky. Pokud nikdo nepotrřebujete vak tak ten bych taky vzal, ty kurvi mi vzali úplně všechno a já z toho získám jen zlomak....... k sakru Prohodim ještě k mí situaci a zalamentuju si. |
| |
| Jeskyně Když se vracím s Dertisem do jeskyně všimnu si u stěny orkova oštěpu, který jsem před tím hodil po tom elfovi. Teď ho brát nebudu, bylo by to moc nápadné, ale pak ho tu nesmím zapomenout. Vcházíme do jeskyně a vedu Dertise k hromadě věcí. Když si ji tak prohlížím, nad nálezem zapřemýšlím. Ten krysodlak, co jsme ho sledovali měl podle Skafa nějaké kožešinové boty. Ty tu měl jediné ten kouzelník. Těžko by mu byli skřetovi boty a proč by si je měnili? Taky jsem přece u ústí uviděl nějakého lépe oblečeného i obutého skřeta a ten tu potom už nebyl. I ta krysa, ve kterou se tu proměnil byla nějaká jiná než ve stodole, na tom se mi něco nezdá, ten krysodlak musel utéci. „Skafe, mohli by jsi se prosím jít podívat před jeskyni, jestli nenajdeš nějaké čerstvé stopy kromě našich, které by mířili pryč?“ řeknu jako první, ale potom se otočím na Dertise: „Tak tohle je veškerá kořist, musíme se nějak rozdělit.“ Tarky si hned vezme věci, o kterých tvrdí, že jsou jeho. No dobře, budu mu věřit. „Tarky a co ta kožená zbroj, kterou jsi sundaval z toho orka,“ zeptám se, protože vypadala opravdu zajímavě. „Jinak já bych měl zájem asi o ty dvě dýky a tu koženou zbroj, pokud tedy také nebyla tvoje, a možná bych si vzal i jeden ten štít,“ řeknu, „prohlédněte si všechny věci a řekněte, o co by jste měli zájem, já zatím přepočítám peníze a rozdělím je.“ Vysypu všechny měšce a udělám 3 stejné hromádky s 5 stříbrnými a 25 měděnými mincemi. Každou hromádku nasypu do jednoho z měšců a podám je postupně oboum dvoum, jeden si nechám sám. Zbylé dva stříbrné dám také do měšce a řeknu: „To je pro Skafa.“ „Ještě zkusím zjistit, co je tohle zač,“ pronesu a dám se do zkoumání toho zčernalého kamene, zkusím v něm rozpoznat nějaký kov, nebo něco jiného. Pak zkusím opatrně rozvázat a nahlédnout do balíčku voskovaného papíru a nakonec si prohlédnu i lektvar. „A nevyzná se někdo v drahých kamenech, abychom alespoň předem přibližně věděli, jakou to má cenu?“ zeptám se během mého zkoumání a ukážu na zelený kámen, který jsem nalezl v jednom z měšců. |
| |
| v jeskyni u věcí Kouknu na Quirela tu, zbroj si vem, mám lepší, ikdyž teť už i použitou a pokusim se o smích, ale moc mi do něj neni. Vemu si jen svuj tesák, pokud nebude vadit, tak ten vak a ty boty, abych nešmajdal bosky, než si koupim jiný, s tim zbytkem mi utek ten shaman a myslim že i ta krysa měla moje věci. Víc si brát nebudu, můžem to prodat ve městě a pak si zase rozdělit peníze. Pak sáhnu po váčku co nám podává s mincemi a uklidim je. Mužu zkusit omrknout tem kámen a ten lektvar, s alchemií mám malé zkušenosti a ty šutříky mě zajímaj jen zběžně, spíš zvědavost. |
| |
| Jeskyně - uvnitř Jo, jasně. Podívám se po stopách okolo vstupu a vezmu to i kousek do lesa. Odpoví Skaf Quirelovy. Dejte mi tak půl hodiny, pak se vrátím. Půlelf vezme do ruky luk a jeden z posledních šípů a vydá se ven z jeskyně. Jeskyně – venku Quirel i Dertis se spolu vrátili dovnitř a po chvíli z jeskyně vyjde další neznámý chlap. Je to půlelf s loveckým lukem v ruce. ********************************** Popis: Vyšší, štíhlá postava a tmavými, kratšími vlasy. Momentálně dost neupravené. Nevýrazný obličej s unavenýma, trochu zarudlíma očima. Na sobě má plátěné oblečení hnědé a nazelenalé barvy. Koženou zbroj a boty. Na zádech má na provázku koženou čapku a za opaskem lovecký tesák a vrhací nůž. V ruce si nese lovecký luk. ********************************** Podívá se na Elen a na Kureho. Zravím, říkali mi, že tu někdo je. Jmenuji se Skaf a jsem takový zdejší průvodce. Rozhlédne se okolo a všimne si mrtvého vyhublého těla. Neviděli jste tu ještě někoho? Zmizel nám ork a asi postrádáme i nějakého skřeta nebo velkou krysu. Šťouchne nohou do těla. Něco jako tendle, jen má být trochu líp oblečený. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Není moc velký, ale dost těžký. Takový kámen obsahuje hvězdný kov, nevzhledný, černý, poměrně křehký kov. V surovém stavu se nepoužívá, ale ve slitině s kvalitní ocelí vzniká černá ocel. A to je jiná. Velice pevný, pružný materiál, vhodný jak na zbraně, tak i zbroj. Kámen má asi 20 mincí a poměr kamene a kovu odhaduješ na třetinu. Takže nějakých 7-8 mincí hvězdného kovu. Pak si prohlédneš balíček a po rozbalení najdeš kus masa již nevábného vzhledu. Prohlídka tmavě zeleného lektvaru nebyla úspěšná. Nepodařilo se ti jej určit. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zato ten lektvar, to je jiná. Takhle nazelenalý je poměrně cenný lektvar zvyšující na nějakou dobu inteligenci. Na jméno si ale nevzpomeneš. |
| |
| Jeskyně „A vida, co to tu máme, tohle je hvězdný kámen, ze kterého lze získat hvězdný kov,“ řeknu a zvednu zčernalý kámen vítězoslavně nad hlavu, „pokud by vám to nevadilo, tak bych si ho rád vzal. Vím, jak s ním naložit dále.“ Tohle je skvělý nález, mohl by být opravdu užitečný, ale to bych nejdříve musel sehnat nějakou kvalitní ocel a pec, ve které bych mohl pracovat. Ta ve vesnici na ten jeho cínovec na hvězdný kámen asi stačit nebude. Poté zkusím rozbalit balíček a odhalím kousek masa, „Tak myslím, že tohle nikdo z nás nechce,“ odhodím balíček stranou. Nakonec se zaměřím na lektvar, ale bohužel mi nepřipomíná žádný, který bych dosud viděl, nebo si alespoň nevzpomínám. „Tak co je tohle zač opravdu nevím,“ řeknu a podám lektvar Tarkymu, který tvrdil, že má s alchymií nějaké zkušenosti, „na, třeba to poznáš.“ |
| |
| Před jeskyní |
| |
| Před jeskyní Z nedostatku činnosti a vyčerpání jsem usnul. :)) |
| |
| Do jeskyně a zpět : Následoval jsem Quirela do jeskyně a ten mě zavedl k hromadě věcí. Pobídl mě, ať si z věcí také něco vezmu, že se musíme o kořist podělit. Začnu se věcmi prohrabávat, ale myšlenkami jsem někde jinde. Vezmu si věci o kterých vím, že jsou volné a nikdo další je chtít nebude. ,,To je asi vše. Popravdě řečeno jsem tuto výpravu nepodnikal kvůli kořisti, takže ostatní věci jsou vaše.,, Poté jsem se vydal opět ven z jeskyně, kde už byl Skaf a bavil se s Elen. ,,Já jsem zde hotov. Pokud ještě Kure nezemřel, vyrazil bych do vesnice. Nic mě tu už nedrží.,, ,podíval jsem se na Elen a čekal na její odpověď. |
| |
| V jeskyni Tarky se sehne a vezme prázdný toulec a lovecký tesák. Prý jsou jeho a pak si ještě přibere ty plátěné boty a velký vak.Quirel si zamluvil jednu z těch hrubých kožených zbrojí a dvojici kamenných dýk a kožený štít. Pak sesype nalezené mince na hromadu a rozdělí je na tři díly a každý díl dá do jednoho z měšců. Ty podá Tarkymu a Dertisovy. Třetí díl si nasype do svého a přihodí ty dva zbylé stříbrné.Pak se přihlásí i o ten černý kámen. Deris se dal do prohlížení toho, co zbylo. Dřevěnná truhla, vlčí kůže s provázkem na uvázání okolo krku a kůží z hlavy sloužící jako přehoz přes hlavu, psací potřeby v ne moc dobrém stavu, 3 listy zažloutlého papíru, láhev oleje, prázdný flakónek, lehce zapáchající balíček voskovaného papíru ovázaný provázkem, ten ale Quirel otevřel a je v něm hodně uleželé maso, křesadlo, 2 houby s hnědým kloboučkem, flakónek s tmavě zelenou tekutinou, jednoruční sekera s kamennou hlavicí, dřevěný kyj, dvě hrubé kožené zbroje (jednu si asi chce vzít Quirel), sandále a malý zelený blýskaví kamínek, který si Tarky prohlédl. |
| |
| Před jeskyní Utekl? Sakra. Zalamentuje Skaf. Uvnitř skončili. Již se tam nebojuje, ale musí si rozdělit kořist. Ne teda, že by tam bylo něco extra zajímavého. Rozhlédne se okolo. Říkáš, že utekl? No, podívám se, jestli tu někde nečeká. I když si myslím, že již neměl moc té magické síly. I tak je ale nebezpečný. Vydá se na východ a pozorně sleduje zem a okolní terén. Pak zmizí v křoví u lesa. |
| |
| Po tom co pozbírám zhruba svoje věci a něco k tomu se pomalu odeberu k východu jeskyně, kde pořád stojí ta dívka omlouvám se, že sem se před tím nepředstavil a hned sem zmizel zase v jeskyni, ale situace to žádala, já jsem Tark. Přistoupím k ní a podám ji ruku, sem sice dost zesláblej, ale tohle ještě zvládnu, pak se rozhlídnu kolem, vydim už jen skafa, jak mizí kdesi v křoví, ještě na něj křiknu Dej pozor Skafe a vůbec, neměl by ses tu potulovat sám, počkej chvíli, pujdem s tebou. |
| |
| Dříve, než jsem vyrazil z jeskyně ven, abych Elen řekl, že jsem připraven k cestě, vzal jsem si z kořisti pár věcí ( lahev s olejem, prázdný flakónek, obě houby, křesadlo, flakónek se zelenou tekutinou, jednoruční sekyru a koženou zbroj. ) Pak mi došlo, že truhla je stále zavřená. Hmm, buď ji už někdo otevřel a zase zavřel, nebo se o její otevření ještě nikdo nepokusil.. Pokleknu na levé koleno a začnu zkoumat zámek, zda-li je otevřen, nebo otevřít půjde. (Zneškodnění mechanismu 21%) Hody : 1,6 (5) a 42% |
| |
| Jeskyně Když si já i Tarky vezmeme co chceme, nakonec si vezmu pouze dýky a hězdný kámen, dá se do vybírání i Dertis. Tak na to, že tvrdí, že to nedělá kvůli kořisti si toho bere docela dost a toho zbytku už moc není. „Dertisi, jak jsem ti před jeskyní dával tu lahev s olejem, tak jestli by jsi mi ji mohl vrátit, prosím,“ poprosím ho, „A víš co je zač ten zelený lektvar? Já jen jestli by nebylo lepší ho zpeněžit a rozdělit si vydělané peníze. Což tedy asi uděláme s těmi zbylými věcmi.“ Vezmu tedy ještě vlčí kůži, psací potřeby i papír, dřevěný kyj, sandále i zelený kamínek. Poté potěžkám truhlu, abych věděl, jak těžké by ji bylo táhnout do vesnice. |
| |
| Před jeskyní Snad nečekáte, že za Vás všechny pobilju.Tss. ,,Pokud je tak nebezpečný, tak by jste za ním neměl chodit sám. Myslím, že Tarky má pravdu." Jupí. Konečně můžeme vyrazit. Ladně se zvednu z deky a pečlivě jí poskládám a vložím zpět do cestovního vaku. ,,Zdá se, že Kure usnul. Asi bysme měli udělat nosítka." |
| |
| V jeskyni Poté, co si Tarky vezme své věci se sebere a odejde ven z jeskyně. Dertis poklekne u truhly a prohlédne si její zámek. Tedy to co z něj zbylo. Ve výku je sice ještě místo pro západku, ale v „těle“ truhly, kdy by měl být zámek není nic. Podle okolí ho někdo vyrazil. Truhlu si prohlédne i Quirel a zkusí, jak je asi těžká. Váží okolo 80 mincí. Dřevo je sice vyschlé, ale kování i přes tu rez je masivní. Před jeskyní Tarky vyjde ven z jeskyně a zavolá na odcházejícího Skafa. Ten se zastaví a vrátí se k němu a Elen. Quirel chtěl, abych se tu trochu porozhlédnul. Ona ... Kývne hlavou na Elen ...říkala, že ten ork utekl. No, můžeme počkat na ostatní a zatím se nějak postarat o něj. Ukáže na ležícího elfa, který nehybně leží a to že žije dokazuje jen zvedající se ovázaný hrudník. Hmm... Nosítka? To by asi šlo. Dva nějaké tenké kmínky a deku snad někde seženeme. Odpoví Skaf na Elenin návrh. Tarky, co ti dva. Už jdou? Tolik toho tam snad nebylo, mě to připadalo jako veteš. Většina. |
| |
| Ven z jeskyně : Když jsem si vybrané věci začal strkat do torny, ozval se Quirel ohledně oleje a lektvaru. Z předešlé roztržky jsem věděl, že hádka by bylo to poslední, co by naše skupina potřebovala, jelikož venku byl možná smrtelně zraněný elf. ,,Ano, olej si klidně vezmi. Jen mi bylo líto, ho tady nechat. A ten lektvar taktéž, v alchymii se nevyznám. Snad ti poslouží dobře. Pokud ho ale prodáš, svůj díl budu chtít.,, ,hodil jsem Quirelovi obě lahvičky. Tu s lektvarem ovšem mnohem opatrněji. Když jsem si zbytek věci zabalil, hodil jsem tornu přes rameno a vydal se z jeskyně. Ještě jsem se otočil na Quirela a pobídl ho. ,,Tak už pojď, venku se čeká asi už jen na nás.,, ,,Tak jsem tady. Můžeme vyrazit?,,, oslovil jsem zbytek družiny postávajíc u elfa. |
| |
| Jeskyně → Před jeskyní Chytnu sklo od Dertise, lahev s olejeme uklidím do vaku a lektvar zatím dám k dalším věcem, které se chystáme prodat. Poté potěžkám truhlu. Tak ta není tak těžká, tu můžu v klidu vzít, třeba za ní ještě něco utržíme. „Jo, jo, už jdu,“ odpovím a nahážu do truhly všechny věci na prodej. Poté truhlu zvednu a vydám se k ústí. Takže všichni chtějí jít do vesnice? No asi to tak bude nejlepší, nikdo na tom nejsme zrovna nejlépe. „Skafe, našel jsi něco?“ zeptám se ale. |
| |
| před jeskyní Quirel se oběví a Dertis také, což je dobře, protože se teť teprve mužem v klidu vydat na průzkum a do města Skafa sem zavolal zpět, aby se náhodou ještě někde někdo neschovával, Přeci jen nejsme ani jeden v takovim stavu, aby sme se tu poflakovali sami, ve skupině to bude lepší. Odpovim pohotově na Quirelovu otázku. Teť když sme tu už všichni, mužem udělat zběžnej průzkum a pak hurá do města , máme co prodat a hlavně potřebujem ošetření a když už mluvim o tom ošetření, i támhle elf potřebuje dopravit do města a dát dohromady, jen bude sranda ho tam dotáhnout. a ukážu na ležícího elfa. |
| |
| Před jeskyní Nakonec se všichni sejdete venku. Skaf se obrátí na Qurela, ale Tarky je rychlejší a dost mu situaci osvětlí. Ale i tak si pak vezme slovo. Jen stopy vedoucí do lesa. Víc jsem nestihl. Ten ork je zraněný, i když netuším jak moc vážně. Schytal šíp do hrudi, ale jak hluboko? Pokrčí rameny. Jestli jej chcete pronásledovat, tak klidně. Ale musím říct, že jestli má dost síly na útěk, mohl by mít i sílu na nějaké to kouzlo a mohl by někoho zabít. Ukáže na zraněného elfa. Tady slečna navrhuje udělat nosítka a vzít ho do vesnice, kde by se mohl dát dokopy. S tím má Tarky pravdu. Dva tenké kmínky jsem viděl u okraje lesa. Jasanové dřevo je dost pevné. Jen ještě by byla třeba nějaká pokrývka či deka. Svou jsem nechal v krčmě. |
| |
| Před jeskyní Tarky má pravu, opravdu jsme na tom všichni hodně bídně. Musíme se opravdu vydat do vesnice, ale proč musíme pomáhat tomu elfovi? Vždyť je spolčený s našimi nepřáteli a ta ženská nejspíš taky. Takže ork opravdu utekl? Ten mě ani tak netrápí a vzhledem k tomu, co mi dokázal provést, se ho v tomto stavu docela bojím pronásledovat, příště už bych nemusel mít takové štěstí. Nosítka? Tady už jsou opravdu všichni na jeho straně. Musím se chovat co nejnenápadněji. Proč musím mít tu příkrývku tak viditelně na zádech? Teď ji budu muset poskytnout. „Myslím, že na pronásledování teď nikdo z nás nemá,“ řeknu, „nejlepší pro nás asi bude, když se vrátíme zotavit do vesnice.“ Poté se otočím ke Skafovi: „Říkáš, že jsi našel jenom stopy toho orka? Žádné stopy skřeta ani krysy?“ ujistím se ještě. „Jo a tady máš podíl z kořisti,“ vložím mu dvě stříbrné mince do ruky. Shodim ze zad svou vlněnou příkrývku. „Tak tedy uděláme ta nosítka?“ zeptám se a jsem připraven pomoci. |
| |
| Před jeskyní  Á dobře. Takže deku máme. Řekne Skaf a ukáže k lesu. Pojď, támhle jsem viděl ty dva jasanový kmínky. Otočí se na Dertise a Tarkyho. Chlapy, jdem udělat s Quirelem ty nosítka, dejte zatím dokopy toho elfa. Do tábora je to sice kousek, ale i když je hubenej, určitě se pronese. Kývne na Quirela a vykročí k lesu. Po cestě vytáhne z pochvy tesák a vyzkouší jeho ostří. No nic moc, ale na ty tyčky to bude stačit. Nabrousím ho pak v krčmě. |
| |
| Před jeskyní : Před jeskyní se vedla primárně řeč o tom, jak dostat raněného elfa do vesnice. Quirel obstaral deku, a společně se Skafem se vydali i pro dva dlouhé kmeny. ,,Nechoďte nikam daleko. Další problémy by bylo to poslední, co potřebujeme!,, ,křikl jsem ještě na ně, a otočíl se na Elen a Tarkyho. ,,Víte co s ním? Jak jsem již Elen řekl, nejsem žádnej felčar.,, Potom jsem se sklonil ke Kuremu a druhou stranu dlaně jsem přiložil na jeho čelo. Když jsem se narovnal, jen jsem pokrčil rameny. ,,Ani to, zda má teplotu nepoznám.,, |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Hody : 2k6 : 3 a 5 / 1k% : 66% |
| |
| Před jeskyní Zatím co Skaf s Quirelem zmizí za nedalekým houštím, Dertis si klekne k elfovy položí mu ruku na čelo. Pak zkontroluje jeho obvaz a po chvíli se zase postaví s tím, že neví co s ním.  Tarky také pokrčí rameny, ale pak prohlásí, že by mohl zkusit najít nějaké léčivé byliny, ale s jejich zpracováním by pak potřeboval pomoci. Podívá se po Elen a pak začne prohledávat palouk před jeskyní. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Obzvláště Tarky se nejdříve motal okolo a tak se ti nepodařilo se nepozorovaně dostat elfovy do torny a za opasek, jestli tam nemá někde měšec. *********** Protože je elf v bezvědomí, vzal jsem tvou schopnost Vybírání kapes a zdvojnásobil ji. Ale i tak jsi hodil moc :-) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zmizíte ostatním z dohledu. Hele támhle vidím dva vhodné jasany. Připrav tedy deku, já je skosím a osekám. Elf je hubenej, tak by ho měli unést. Povídá Skaf a vydá se ke křoví tvořenému náletem bříz, jasanu a malých smrčků. Po cestě se připraví tesák a když tam přijde, začne sekat do jednoho z jasanů kousek od země. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Odejdeme se Skafem vyrábět nosítka. Vůbec se mi do toho nechce. Nebýt ostatních, tak ten elf i s tou jeho kamarádkou leží pod drnem. Zatímco Skaf připravuje kmínky, do obou delších stran deky udělám dýkou asi 6 děr. Jakmile je Skaf hotov, navlíknu deku na kmínky a vrátím se zpět. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Chodíš okolo kraje lesa a prohlížíš si každý lístek a trs trávy, který tě něčím zaujme. Hned na začátku se ti podaří najít trs brusinek  rostoucí v puklině většího kamene. Pak v jednom křoví zahlédneš trs našedivělých hub . Nevzpomínáš si, jak se jmenují, ale to že nejsou jedlé víš jistě. Jak obcházíš palouk, tak v jižní části, ve stínu starého pařezu najdeš rostlinku, která se ti jistě bude hodit. Entí štěstí. Léčivá rostlina, která se používá na výrobu léčivých obvazů a mastí. Bohužel, tolik teorie, ty sám toto neovládáš. |
| |
| ,,Všechny bylinky, které jsem našla jsem už použila.V tuto chvíli už nemůžu nic dělat." Opět začnu být nervózní, protože sotva se sejdeme, tak se všichni hned rozutekli. ,,Dertisi jak jste se vlastně poznali?" |
| |
| ********************************************************** ......................................H O D N O C E N Í.................................... ********************************************************** |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +20 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +30 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +70 zt. ------------------------------ Máš 21 + 70 = 91 zt. (na další úroveň je třeba 610 zt.) Odebrána dýka a vrhací nůž, co jsi dal/půjčil Elen. Chce to více aktivity a ne se stále válet na zemi :-) Až si uděláš Dovednosti, získáš +100 zkušeností. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +50 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +50 zt. Za ošetření Kureho: +12 zt. Za zahnání orka: +20 zt. Za udělané Dovednosti: +100 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +252 zt. ------------------------------ Máš 35 + 252 = 287 zt. (na další úroveň je třeba 610 zt.) Přidána dýka a vrhací nůž, co ti dal/půjčil Kure. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +50 zt. Za boj: +50 zt. Za zabité nepřátele: +80 zt. Za průzkum jeskyně: +10 zt. Za osvobození Tarkyho: +10 zt. Za udělané Dovednosti: +100 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +300 zt. ------------------------------ Máš 35 + 300 = 335 zt. (na další úroveň je třeba 325 zt.) Přidáno do vybavení: flakónek, křesadlo, 2 houby s hnědým kloboučkem, kamená sekera a hrubá kožená zbroj |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +40 zt. Za boj: +50 zt. Za zabité nepřátele: +64 zt. Za udělané Dovednosti: +100 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +254 zt. ------------------------------ Máš 43 + 254 = 297 zt. (na další úroveň je třeba 525 zt.) Přidáno do vybavení: velký vak, toulec na šípy, měšec (Quirel ti v něm dal podíl) a nalezený lístek Entího štěstí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za boj: +50 zt. Za zabité nepřátele: +114 zt. Za přemluvení Skafa k účasti: +10 zt. Za splněný úkol (Vyčištění od krys): +60 zt. Za zabité krysy: +36zt. Za nalezené bylinky: +15 zt. Za udělané Dovednosti: +100 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +445 zt. ------------------------------ Máš 55 + 445 = 500 zt. (na další úroveň je třeba 610 zt.) Do vybavení přidáno: psací potřeby (nalezeno u krys), hříbek, 1x Galenas(dýmkové koření), 2x květ Bludí, 2x kamenná dýka, hrubá kožená zbroj, koženný štít, flakónek s tmevězelenou tekutinou a těžký zčernalý kámen (má asi 20 mincí a z toho přibližně třetina je hvězdný kov) |
| |
| Před jeskyní : Postavil jsem se na nohy a oznámil, že Kuremu opravdu nepomůžu. Tarky se pak vydal hledat nějaké léčivé bylinky, a i když na něj Elen křikla, že už všechny bylinky, které našla, použila, Tarkyho to zatím nezastavilo. ,,Jen ať jde, alespoň si trošku pročistí hlavu.,, Sedl jsem si vedle Kureho do trávy, dal si stéblo trávy do pusy a odpověděl Elen. ,,Už ani pomalu nevím, věříš mi? Hledal jsem ve městě nějakou práci a narazil na Quirela se Skafem, kteří k sobě někoho hledali. Neváhal jsem ani vteřinu. Stopovali jsme nějakého skřeta a jeho stopy vedli právě do této jeskyně.,, ,nadechl jsem se a pokračoval. ,,Tam bylo ale mnohem víc, než jen ten skřet - byli tam i nějací nemrtví, ork, kterého jsi potkala a taky Tarky. Ten tam byl uvězněn. A co jste tady hledali vy?,, ,zeptal jsem se a podíval na Elen. Doufám, že se Skaf s Quirelem vrátí co nejdříve. Jinak tady Kure umře.. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když Quirel prostrčí přinesené kmínky skrz díry v přikrývce, Skaf se na to nedůvěřivě podívá. Teda, sice jsem si to tak nějak představoval, ale když to teď před sebou vidím, tak si tím již nejsem jistý. Vezme jednu z tyčí do ruky a podívá se, jestli se přikrývka nezačne párat, když za ní trochu zabere. Hmm... No nic. Jdem zpátky a hold to otestujem až na místě. Vydáte se tedy nazpátek k ostatním. |
| |
| Před jeskyní Netrvá dlouho a Skaf s Quirelem se vracejí. A mají sebou i to pro co šli. Dvě dlouhé tyče a mezi nimi je Quirelova deka. To se již z obhlídky okolí vrací i Tarky a máte tedy možnost si prohlédnout, co se jim podařilo vyrobit. Dá se tomu říkat nosítka. Dva tenké kmínky a deka s prořezanými otvory. Tyče jsou skrz ně provlečené a tak, když se dají od sebe, vytvoří něco jako provizorní nosítka. Jsou z jasanu. Obě. Prohlásí Skaf, když dorazí. Určitě ho unesou, i když nevím, jestli vydrží ta deka. Je sice kvalitní, ale ty díry co do ní Quirel udělal... Pokrčí rameny. Jak je na tom elf? Už se alespoň probral? |
| |
| Před jeskyní ....elf. Už se alespon probral? Ten hlas neznám ale nepříjde mi viloženě nepřátelský. Když si uvědomím že jsem usnul prudce sebou trhnu a otevřu oči. Kolem sebe vidím spoustu tváří. Je tu ta půlelfka co mi zachránila život, a ty dva neznám. Když se můj pohled dostane ke Quirelovi jen se zamračím. Pak se ovšem do mé duše vrátí klid. Šlo tady vlastně o nedorozumění to se časem vysvětlí. Dobré ráno. Nenapadá mě žádné další slovo.Jediný nápad který mám je že se pokusím postavit což hned udělám. |
| |
| Před jeskyní „Já vím, že to není ideální,“ řeknu, když Skaf opět zapochybuje o našich nosítkách, „ale bohužel mě jiný způsob, jak deku k těm kmínkům přidělat nenapadl. Jestli máte někdo nějaký nápad, nebo materiál, kterým by to šlo, tak to můžeme ještě předělat.“ Nebo elf spadne a trochu se potluče, ono mu to jedině prospěje. A dokonce se nám už probral. Ještě aby mě tak poznal a něco řekl. „Dobré odpoledne,“ odpovím mu. Pokud nikdo nemá nijaký nápad k vylepšení nosítkům, řeknu: „Tak ho na to asi naložíme a půjdeme, ne? A kdo ty nosítka vlastně ponese?“ zeptám se. Nemám moc času nazbyt, takže to tu musíme co nejrychleji ukončit. |
| |
| Před jeskyní Shromáždíte se u křoví okolo elfa. Ten otevřel oči a po krátkém zaváhání se posadil a pak ztěžka i postavil. Sice trochu vrávorá, ale nezdá se, že by sebou měl seknout zpět na zem. No, já nevím. Povídá Skaf. Nosítka sice máme a souhlasím, že bychom měli co nejdříve vypadnout. Otočí se na elfa. Hele, budeš schopný jít? Do tábora je to asi 6 mil. A o pohodlné cestě si můžeš nechat zdát. Pak mrkne na Quirela. No, já ho když tak můžu chvíli nést, ale koukám Quireli, že jsi pobral snad vše co tam zbylo. Tím okomentoval plné naložení Quirela. Kromě svých zbraní má ještě dřevěný kyj, za opaskem zastrčené obě kamenné dýky a za rukojeť sebou nese i tu dřevěnou, okovanou truhlu. Myslím, ale že se můžem sebrat a vyrazit. Tady už nic nezjistíme. A rád budu zase U goblina. Mám docela hlad. |
| |
| Před cestou zpět? : Na mou otázku se Elen stihla možná jen nadechnout, ale ať už mi chtěla odpovědět, či ne, spatřili jsme, jak se k nám z lesa vraceli Skaf s Quirelem. V tu samou chvíli, kdy k nám došli i s nosítky, dorazil také Tarky z louky, a jakoby zázrakem se probral i raněný elf. Nějak moc štěstí naráz.. ,pomyslím si, ale chmurné myšlenky hned zaženu. ,,No, jestli tady elf... jo, říkej mi Dertis.. ,podal jsem ruku elfovi, a pokračoval.. .. dokáže jít chvilkami po svých, tak jedině dobře. To bychom mohli už navečer sedět v nějaké krčmě a počítat výdělek i nové jizvy na těle.,, ,zhodnotil jsem lakonicky situaci a doufal, že elfa ponesu jen výjimečně. ,,No, tak vyrazíme? Už mi dřevěněj nohy a mám hlad. Takovej zvěřinovej guláš s kmínkou, to bych si nechal líbit.,, |
| |
| Před cestou Zkontroluju Kureho obvaz a v případě, že se povolil, tak jej dotáhnu. ,,Myslím, že by si mohl zvládnout jít, pokud se budeš o něco zabírat, ale pokud by si cítil, že rána opět začíná krvácet, musíš mi to ihned říct. Nosítka, bysme asi měli vzít sebou pro případ, že by byly potřeba" ,,Guláš by bodl" souhlasím s Dertisem |
| |
| Před jeskyní Nikdo žádný nápad na vylepšení nosítek nemá, a tak je rozhodnuto, že už vyrazíme. „No vzal jsem jenom to, o čem jsem si myslel, že to můžeme ve vesnici prodat,“ odpovím Skafovi, „jinak nosítka klidně můžu nést, pokud někdo za mě vezme tu truhlu, ale nejlepší asi bude, když budeš moci jít po svých.“ „Takže vyrážíme?“ zeptám se a počkám, až se dáme do pohybu. Pokud se nikdo nemá k tomu, že by vzal nosítka, vezmu je do druhé ruky. Poté se ještě podívám na oštěp u skalní stěny. Moc rád bych si ho vzal, ale teď to není bezpečné, prozradilo by mě to. Určitě se sem ještě vrátím a alespoň budu vědět, jestli tu byl někdo přede mnou. |
| |
| Cesta lesem Nakonec se tedy dohodnete, že tu již nemá cenu déle zůstávat a vydáte se na cestu zpět do tábora. Nesení zraněného prozatím vyřešil elf sám s tím, že zkusí jít sám. Takže nosítka vzal do ruky Quirel. V druhé sebou nese tu truhlu, drží ji za jedno držadlo. Ze začátku to vypadalo dobře. Sice jste postupovali pomalu, elf se ale držel a jen zřídka klopítal a opíral se o okolní stromy. Asi po míli a půl mu ale došli síly a tak jste ho museli hold naložit na nosítka a zbytek cesty absolvoval leže nesen. U nosítek jste se střídali, tedy kromě Elen. Druhá dvojice chlapů odpočívala a střídala se v nesení truhly, které se Quirel odmítl vzdát. Tábor Grer  Takhle jste absolvovali zbytek cesty. Bylo to sice „jen“ asi 8 mil, elf je sice štíhlý, ale i tak se docela pronesl. Obzvláště jeden úsek, kde to byl samý keř a šlahoun od ostružin byl obtížný. Nakonec jste ale stanuly na okraji Grerského tábora. Na západní straně, tam, kde dýmá několik milířů.  V té době už vypadá elf zase trochu lépe a tak jste položili nosítka a pomohli mu stát. Na. Vrazil Skaf Quirelovy do ruky truhlu a rozhlédne se po táboře. Takže se loučím. Pokud tedy ještě něco nepotřebujete. Já nutně potřebuji do krčmy. Podívá se na stavení uprostřed tábora. Jo, abych nezapomněl, zítra dopoledne je U goblina soutěž ve vrhání nožů. Kdo má zájem, zápisné je někdy po ránu a je asi stříbrňák. Podrbe se na hlavě. Hmm.. nebo stříbrňák a půl. Už nevím. |
| |
| Tábor Grer Do tábora se naštěstí vracíme přímo a ne takovou oklikou, jako když jsme sledovali skřeta. I tak nás cesta dost unaví, hlavně nesením elfa. Hlavně, že to vydržela ta nosítka. Převezmu od Skafa truhlu a z nosítek vyndám dva kmínky, které zahodím, a deku si opět smotám a připevním k torně. „Měj se Skafe, a všechno nepropij, jsou na světě i jiné zábavy. Myslím, že to dobrodružství, co jsme zažili, se ti mohlo docela líbit, kdyby ses chtěl ke mně připojit, budu rád, popřemýšlej o tom prosím.“ „Tak já se teď vydám za trpaslíkem prodat nějaké ty věci a zkusím z něj vymámit i nějakou tu odměnu. Pokud někdo chcete jít se mnou, tak klidně pojďte, jinak se asi sejdeme navečer v krčmě. Takže zatím,“ řeknu a zamířím do obchodu. |
| |
| Tábor Grer : Po osmi mílích jsme konečně dorazili na místo - do tábora Grer. Naštěstí raněný elf dokázal kus cesty jít po svých, ale i tak jsem byl dost vyčerpaný, protože když jsme nenesli elfa, nesli jsme truhlu. Zatracená truhla.. Taky ji tam mohl nechat.. ,proklínal jsem Quriela, ale nahlas raději nic neříkal. Když nám Skaf oznámil, že se s námi loučí a má namířeno do místní krčmy, hned se mi ozval můj hladový žaludek. Než jsem Skafovi stihl říct, že půjdu s ním, ozval se také právě Quirel s tím, že se vydá za trpaslíkem za účelem obchodu. ,,Rád jsem tě poznal Quireli, i když to někdy zaskřípalo. Třeba se ještě někdy uvidíme. Já půjdu též do krčmy. Je otázkou, zda v ní budu i navečer. Nikdo z nás neví, kam ho osud zavane.,, ,podal jsem mu ruku. Ať už ji přijal nebo ne, vydal jsem se za Skafem, a až po několika metrech jsem si vzpomněl na Tarkyho, Elen a elfa. ,,A co vy? Kam se vydáte?,, ,otočil jsem se, ale nezastavil. |
| |
| Tábor Grer Je to několik budov na úpatí Severních hor. Spíše než nějaký dřevorubecký nebo lovecký tábor to připomíná hodně malou vesnici. Je tu jen pár budov a naprostá většina z nich je jen z klád se slaměnou střechou. Jediné dva domy jsou kamenné s doškovou střechou. Jeden je menší, stojí u skály v severní části. Nedaleko se nachází vstup do místního dolu. Druhý je zhruba uprostřed a je to místní krčma U goblina. Také na vývěsním štítě je namalovaná neforemná zelená postavička. Poslední bytelnou budovou je dvoupatrová strážní věž u stezky vedoucí na sever do Karak-Taloku. V západní části hoří několik milířů a z východu se sem tam ozývá bečení ovcí. Mají tam slušně velkou ohradu. V jihovýchodní části vsi je nízký kopeček a do něj vedou dveře. Nad nimi je široká fošna s vypáleným nápisem. Za kopečkem jsou nějaké stodoly. Navíc se zdá, že snad u každého domu je nějaká hromada beden či sudů. A to je důvod, proč tu vůbec nějaká vesnice je. Zdejší místo slouží jako překladiště zboží putující k trpaslíkům nebo od nich. Ruch ve vesnici je koncentrován okolo budovy v severovýchodní části. To jsou stáje a zde se obyčejně překládá zboží. |
| |
| V táboře Já se určitě nejdříve vydám do krčmy a poptám se na nějáké léky a tak, a pak půjdu za dalším dobrodružstvím. Děkuji vám za pomoc a věřím že se již velmi brzy potkáme. Po tomto chudém rozloučení se vydám do krčmy kde se krčmáře zeptám jestli neví o nějáké možnosti ošetření. |
| |
| Tábor Grer
Cesta mi díky mým dedukcím utekla rychle. Ani jsem se nenadála a byli jsme v táboře. Než jsem se stačila rozhlídnout byli skoro všichni pryč. Rychle jsem doběhla Dertise a Kureho,,Slíbila jsem ti, že tě pozvu na nějaké dobré jídlo a pití. A já své sliby plním. Navíc se chci postarat, aby se tady Kure nedostal díky dalšímu nedorozumění k úhoně.“ |
| |
| Tábor Grer Neboj, vše určitě nepropiju. Musím zatáhnout sekeru a zítra? To se ještě uvidí. Když něco vyhraju, tak se zlinkuju a když ne, tak se uvidí. Rozloučí se Skaf s Quirelem a ten zamíří ke krčmě a pak dál po cestě k tomu pahorku co má dveře a velký vývěsný štít nad nimi. Zbytek se chvíli zdržel. Nakonec se všichni vydali do zdejší krčmy, aby si odpočinuli a dali si něco k jídlu. Než tahle skupinka dorazila ke dveřím, Quirel již došel k pahorku a pak, když se dveře otevřeli sešel dovnitř. Než se zase zavřeli, zahlédli jste nějakou malou postavu co vyplnila dveře jak do šířky, tak i do výšky. Také se musel Quirel sehnout, aby jimi prošel. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| Nakonec raněný elf i Elen vyrazili za mnou a Skafem. Už jsem chtěl vlézt do dveří místní krčmy, když jsem se zarazil. ,,Jsem to ale hlava dutá. Na něco jsem zapomněl, takže si objednejte zatím beze mě. Pokud půjde vše tak jak má, budu do patnácti minut zpět. Když se neukážu do rána, tak se situace nevyvinula tak, jak jsem doufal.,, ,řekl jsem ostatním. *** - Pokud měl někdo z nich ten nápad, že půjde se mnou, rázně jsem tuto možnost zavrhl. - Pokud se mě dotyčný držel jako klíště, chytnu ho pod krkem a milým, ale rázným hlasem ho poprosím, aby mě poslechl. *** Poté zmizím za prvním rohem a dávám pozor, aby mě nikdo nesledoval. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Já jsem ale blbec! Celou tu výpravu jsem podnikal kvůli odměně trpaslíka, a pak na ni zapomenu. Aspoň myslím, že to byl ten trpaslík. Snažím se být nenápadný, a přijít k domu co nejtišeji. Pokud se dostanu až k domu, nezaklepu, jak by se dalo asi předpokládat, ale skrčím se u jednoho z oken, a naslouchám. Snažím se zjistit, co Quirel s trpaslíkem vedou za řeči. Soudím, že také Quirel si přišel pro odměnu, ale nač se předem neujistit. Hody : 3+6(+2) = 9(11) / 56% |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojdeš k pahorku a zabušíš na dveře. Po chvíli se otevře špehýrka a následně i dveře. Aha, to jsi ty. Povídá trpaslík a uhne ti stranou. Pojď dál. Jsem docela zvědavý, jak jsi dopadl. Mluvil jsem s několika místními a došli jsme i k nějaké dohodě. Zavře za tebou na petlici a pak sejdete dolů do obchodu. Tam ti ukáže na jednu bednu a sám se posadí na soudek. Tak povídej. A vlastně, kde jsou ti dva co šli s tebou. Ten člověk Dertis a hmm.. jsem zapomněl jak se jmenuje ten druhý. Takový dlouhý cizí jméno, Elandin nebo tak nějak. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nějaké plížení jsi hned zavrhl. Přeci jen by to vypadalo dost podivně a tak dojdeš k těm dveřím, ve kterých zmizel Qiurel. Jsou to dveře do země. Respektive do nízkého pahorku. Je tak kousek vyzděný z kamenů a v nich zasazené bytelné, dubové a dost nízké dveře. Zhruba v tvém pase mají malou špehýrku, která je momentálně zavřená. Nade dveřmi je na dvou kůlech přibitá široká fošna a na ni dva nápisy. Jeden je v obecné řeči: OBCHOD a ZÁSOBY. Pod ním je drobnějším, hranatým písmem. Je to trpasličtina, ale nedaří se ti to přečíst. Obhlédneš okolí a nenacházíš žádný jiný vchod nebo alespoň okno. Jen na vršku pahorku je naskládáno několik kamenů a vychází odtamtud tenký pramínek kouře. |
| |
| Krčma U goblina – Tarky, Kure, Skaf a Elen Před budovou se od vás oddělí Dertis s tím, že si musí něco zařídit. Vyzní to sice trochu divně, ale tváří se, že nestojí o žádnou společnost a tak to necháte být a jdete dovnitř. Vstoupíte do setmělého hostince, tedy krčmy, protože tomu se hostinec prostě říkat nedá. Přítmí je ředěno jen ohněm v krbu a úzkými špinavými okny okolo zdí. V pravé části je dlouhý pult a za ním průchod někam dál. Na zdi police se sklem a lahvemi. Vlevo schody dolů a nahoru a prostředek a zadní část zabírá několik dlouhých stolů s lavicemi. Za pultem středně vysoký hubený člověk, co se zrovna rýpal v nose a v „sále“ je jen několik hostů. Několik je tři. Jeden sedí vzadu v rohu a něco jí z větší dřevěné misky, dva zbylí sedí proti sobě, před každým je hromádka mincí a ozývají se nadávky a chrastění kostek. Nazdar Skafe. Ozve se ten od pultu. Asi zdejší krčmář. Skaf mu mávne na pozdrav a hrne se k němu. Hele, tady jsou zbylé dva stříbrňáky za tu sekeru a kolik je na tu zítřejší soutěž? Stříbrný a půl? Fakt? No dobře, tak se mě taky zapiš a tady máš něco do banku. Otočí se na vás. Lidi, dík za společnost, ale musím nahoru. Odcházel jsem poněkud nesoustředěn a musím si něco zařídit. Obrátí se k odchodu a zamíří ke schodům do patra. Když se pak Kure zeptá krčmáře na ranhojiče, ten mu odpoví. Hele, jeden je u trpaslíků ve stájích. Specializuje se převážně na zvířata, ale zvládá i lidi. No, nezní to zrovna dobře, ale tady si nemůžeš vybírat. Hmm... Nebo je tu možnost se pořádně najíst, dát si hlavně vývar se zeleninou a pořádně se prospat. Nebude to asi tak účinné jako to, co dokáže Krismak, ale rozhodně je to levnější a ten vývar je fakt silnej. |
| |
| Krčma U Goblina  |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Když mi trpaslík přijde otevřít, kývnu hlavou: „Zdravím, tak jsem zpět,“ řeknu a následuji ho dolů. Když mi pokyne, usadím se na bednu a poděkuji. „No, Dertis šel teď rovnou do hostince a ten Elandiel se od nás odpojil již při cestě tam, asi se lekl. Tak teď k tomu, co se stalo. Jak víte, tak se k nám připojil Skaf a pomohl nám stopovat tu krysu, která mi utekla ze stodol. Mé podezření bylo správné, byl to opravdu krysodlak, nějaký humanoid, který se dokáže měnit v krysu, protože po nějaké době se stopy změnily z krysích na skřetí. Ten krysodlak šel oklikou, ale dovedl nás k jeskyni, která se nachází na západ odtud. Odhodlali jsme se vstoupit a utkat se s tím, co nás tam čeká. Žilo tam několik skřetů, dva orkové a dokonce jedna zombie. Dařilo se nám je docela likvidovat. Dokonce jsme zachránili muže, který byl jejich zajatcem. Pomohl nám a je teď ve vesnici s námi. Nakonec jsme zabili i toho krysodlaka, ale bohužel nám utekl ork, který ovládal magii a ošklivě mě zranil. Pobrali jsme většinu toho, co měli u sebe a vrátili jsme se zpět do tábora. Tak to je tak ve zkratce asi vše, co se stalo. Kdybyste chtěl o něčem vědět něco víc, tak se klidně zeptejte,“ dovyprávím a čekám na reakci trpaslíka. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík tě poslouchá a místy kývne hlavou a nebo jí zavrtí. No, to tedy byl rušný den. Jsem tedy nečekal, že to bude tak obtížné. Jsem si myslel, že jen dohoníte toho skřeta a vytlučete z něj, co tu chtěl. Takže jeskyně na západ odtud. Skřeti si vždy najdou nějakou díru. Hmm... Poposedne si na sudu. Také jsem nezahálel a co jste odešli, tak jsem oběhl všechny zdejší hmm... usedlíky. A povyprávěl, co jsi našel a tak.. Zamává rukou. Však víš... Prostě se mi je podařilo přesvědčit, že to děláte je pro Grer důležité a dali mi do zálohy i něco jako odměnu. No, mám dojem, že jste uspěli. Jen škoda, že ten jeden unikl, ale alespoň rozhlásí mezi tou chamradí, že sem nemaj co chodit. Že? Sáhne za opasek a vyndá měšec. Takže každý dal něco, podle svých možností. Ale myslím, že se slezla slušná částka. Celkem to dělá 9 zlatých a 28 stříbrňáků. A Grael Drtištít přihodil i modrý kamínek  , co našel při kopání v dole. Myslím, že když jej vybrousíte, tak by mohl také hodit okolo 5 zlatých.Podá ti mešec. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Ta odměna není nijak zázračná, ale lepší než nic. Převezmu od trpaslíka měšec. „Mockrát děkuji, že jste to pro nás udělal,“ řeknu a pokračuji, „v té jeskyni jsme nabrali všechno, co by mohlo být užitečné, tak jestli byste něco nechtěl koupit, nechám vám to levně, určitě to prodáte dál a za lepší cenu.“ Přisunu truhlu a otevřu ji, abych mu ukázal, co nabízím. Je to vlčí kůže, psací potřeby, dřevěný kyj, sandále, zelený kamínek, flakonek se zelenou tekutinou a kožený štít, pak si ještě vzpomenu a vyndám ze svého vaku rostlinku Galenas. „Tady ještě, kdybyste chtěl něco dobrého do dýmky. A ta truhla je také na prodej. A nechtěl byste ode mě odkoupit i ten modrý kamínek, já je brousit neumím a myslím, že ani nikdo z nás.“ |
| |
| S úsměvem si prohlížím krčmu. No není to sice nic extra, ale lepší než spát venku. Sice jsem tady zůstala sama pouze s Kuretem, ale to nevadí. ,,Já bych si dala ten vývar." řeknu hospodskému. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Pak jsem ale spatřil na pahorku slabý kouř, a napadla mě sladká pomsta za Quirelovo chování v jeskyni, kdy se choval jako můj velitel, a nikoliv jako rovný k rovnému. Pokud bylo technicky možné se na pahorek tiše dostat, učinil jsem tak, a poté několika jednoduchými tahy s kameny, jsem se snažil komín ucpat, abych Quirela - a bohužel i trpaslíka - z doupěte vykouřil. (Toto učiním jen tehdy, pokud bude možnost nepozorovaně zmizet a předejít tak chycení.) - Pokud se mi mé dílo podaří, z bezpečné vzdálenosti trpaslíkův vchod sleduji, abych se nejen pobavil, ale také možná něco dozvěděl. *** Ať už jsem Quirela z trpaslíkova doupěte vykouřil nebo ne, vrátil jsem se do krčmy. |
| |
| Krčma : Když jsem vešel do krčmy, poprvé za několik dní jsem si sundal kápi z čela a odhalil tak svou tvář.  ,,Zdravím hospodo! Dám si korbel piva a polévku.,, ,přisednu si ke stolu, kde jsou mí přátelé - pokud v krčmě stále jsou. Pokud v krčmě už nejsou, sednu si k volnému stolu, abych měl chvilku klidu po náročné cestě. Tak či tak se po krčmě rozhlédnu a snažím se zorientovat. Až ke mě přijde hostinský, zeptám se ho na cenu pokoje na jednu noc. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vracíš se tedy s nepořízenou do hostince. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík si prohlédne přinesené věci a vyndá je na stůl. No, jsi pobral vše možné i nemožné.. Začnu tou truhlou. Je to stará ruční práce, bohužel se o ní prd pečovalo a tak kování orezlo a koukám, že boky se možná budou muset vyměnit. Bude to trochu práce, ale základ je docela dobrý. Navíc zařizuji ty sklady a truhla by se hodila. Hmm... Nabídnu ti za ní 5 stříbrných. Tu kápi z vlčí kůže nechci. To bych tu asi neprodal a musela by se vyprat. Několikrát. Psací potřeby beru za 2 stříbrňáky a ten kyj za 8 měděných. Není moc kvalitní a neprodávají se dobře. Sandále vezmu za stříbrňák a kožený štít vypadá dobře.4 stříbrné a to jej budu muset trochu opravit a oškrábat to skřetí malování. Vezme do ruky flakónek a zelený kamínek. Tak tu lahvičku nechci. Nevyznám se v tom a nebudu kupovat něco, co může být cokoliv a ten „drahokam“ také ne. Je to jen nějaké lahvové sklo, co asi leželo v řece a voda s pískem to obrousili. Je to bezcenné. Vezme do ruky list Galenasu. Dýmkové koření, podívejme, takhle na severu jej moc neroste. 12 měděných. Jo a ten modrej od Graela. Hmm... Je to spinel, takhle nebroušený má cenu tak 6 stříbrných, ale kdyby se dobře obrousil, tak ho prodáš tak okolo 5 zlatých. Sám to také neumím, ale možná nějaký trpaslík u stájí jo. Nebo v Karak-Taloku. Tam určitě ano. Podívá se na tebe. Tak co tomu říkáš? Podle mě slušné ceny, i když něco z toho je opravdu na hranici odpadu. *********** Ta kápě z vlčí kůže funguje jako plášť s kápí. I když je fakt, že by se musela hodně vyprat :-) |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak to vůbec nejsou špatné ceny, co my nabízí. S tím flakonkem mu rozumím, ale myslel jsem si, že ten kamínek bude opravdu nějaký drahý kámen, ale ten trpaslík tomu bude určitě rozumět. Pořád by se ale dal udat někomu, kdo tomu nerozumí. Možná bude opravdu lepší si ten modrý nechat, ten rozdíl cen je docela vysoký. „Dobře ten kamínek si nechám a někde ho zkusím nechat vybrousit. A na tom obchodu se určitě dohodneme,“ řeknu s úsměvem, „pokud dobře počítám, tak to bude za nějakých 14 stříbrných. Peníze si zatím nechte, asi tu u Vás ještě něco koupím.“ Vezmu si nazpět flakonek i zelené sklíčko a uklidím je do měšce. Kožešinu zatím nechám ležet na stole. „Ještě bych od Vás potřeboval nějaké informace,“ šáhnu do vaku a vyndám hvězdný kámen, „potřebuji vědět, kde bych našel dobrou pec na přetavení tohoto hvězdného kamene. A také kde bych mohl nakoupit nějakou kvalitní ocel.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro To máš pravdu. Trpaslík si odendá věci, které nechce na hromadu. 14 stříbrňáků a tu koženou kápi, sklíčko a tu lahvičku si nech. Pak vysype na dlaň mince z měšce a na stůl ti položí malou hromádku. Hele, jen si to vem. Když budeš něco potřebovat, tak si je vezmu zpátky výměnou za vybavení. Vypadá rozhodnutě, tak si peníze nasypeš do měšce. Když vytáhneš „hvězdný kámen“, vezme jej do ruky a důkladně si jej prohlédne. Pěkný kousek, to je pravda. Co se týká pece na tavení. Tak to ti neporadím. Grael má něco malýho, ale to je tak na ten cín co tam kope. Na roztavení železa to nebude stačit. Takže buď na sever do Karak-Taloku a nebo na jih do nějaké vesnice. Ale klidně bych ho od tebe koupil. Z police sundá jednoduché dvouramenné váhy a hodí na ně několik závaží. Má 18 mincí a poměr kovu a odpadu je tak průměrný. Odhaduji, že něco pod polovinu. Takže 8 mincí hvězdného kovu při dobrém zpracování. Dám ti za něj 4 zlaté. Na ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Převezmu od trpaslíka 14 stříbrných a uklidím je do měšce. Potom mu ukáži kámen. Myslel jsem si, že budu muset do Karak-Taloku, ale docela rád se tam podívám. A hned by ho ode mě kupoval. Cena je to slušná, ale vím, co to vlastním za klenot, ještě když vím, jak ho zpracovat. „Děkuji za nabídku, ale nechám si ho,“ odpovím rázně. Poté se porozhlédnu po obchodě. „Tak já bych tedy něco koupil,“ začnu, „vezmu si ještě jeden oštěp a potřeby na vaření. Pak tady ten zbytek obvazů, co máte, a jeden brousek. Jo, a jestli byste měl něco, co by mi pomohlo pořádně vyčistit tu kožešinu,“ ukážu na stůl. |
| |
| Krčma U goblina – Tarky, Kure a Elen Posadíte se všichni k jednomu stolu a krčmář odejde do vedlejší místnosti, odkud se začne ozývat kvedlání a pak něco dřevěného. Když se vrátí, položí doprostřed stolu kulaté prkénko a před Elen dřevěnou misku a lžíci. To již do krčmy vstoupí i Dertis a sundá si z hlavy kápi. Když si také objedná jídlo, krčmář se podívá na bledého Kureho a Tarkyho. Oba pak kývnou na to, že si hold dají také. Po chvíli každému přinese misku a lžíci a pak malý proutěný košík s nakrájeným chlebem. Už to bude horké, chvilku vydržte a já donesu hrnec. Odejde do kuchyně a opravdu se po chvíli vrátí se začouzeným hrncem. Ten postaví na prkénko na stole a každému naběračkou nandá pořádnou porci vývaru se zeleninou.  Tak dobrou chuť. Kdyby jste chtěli ještě něco, budu u baru. Odnese si poloprázdný hrnec a pak začne něco kutit se sklenicemi u baru. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dobře. Odpoví ti trpaslík a je na něm vidět, že je trochu zklamaný, i když ne moc. Takže jeden oštěp, brousek, kotlík a další drobnosti k vaření a všechny mé obvazy? Obejde obchod a snese před tebe požadované vybavení.   Takže dohromady za 8 stříbrných a 2 měděné. Jinak na tu kůži bych ti doporučil oheň, ten by ji vyčistil dokonale, ale i tak ti mohu dát zbytek lihu co mám a pak hrst soli. Smíchej to s dostatkem vody, aby byla kůže ponořená a nechej to přes noc stát. Zabije to všechny breberky co by v ní mohly bydlet. A i většinu vajíček, i když třeba vši jsou dost odolný. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro No očividně není z mé koupě nějak nadšený, ale lepší než nic. Rád bych si samozřejmě koupil něco lepšího, ale nejsou na to prostředky. Vyndám z měšce požadovaný obnos peněz a položím jej na stůl. Během toho, co si zakoupené věci ukládám do torny, řeknu: „Tak já bych si ten líh a sůl vzal, zkusím to a uvidím.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zaplatíš trpaslíkovy požadovaný obnos a on ti pak dá papírový pytlík s trochou soli a skoro prázdnou láhev s lehce na žloutlou tekutinou. Když si k tomu čichneš, téměř ti zaslzí oči, jakou to má sílu. Takže, to by bylo asi vše. Kdybys sis to s tím kamenem rozmyslel, rád ho koupím. A když budeš něco potřebovat, tady se dá sehnat dost věcí. |
| |
| S chutí se pustím do teplé polévky. Zhluboka se nadechnu. Voní užasně. Promíchávám lžící polévku, aby se rychleji ochladila. Spokojeně se usmívám. A pozoruji co se v krčmě děje. Naberu lžící a ještě ji pro jistotu pofoukám. Spokojeně, v tichosti dojím svoji porci. ,,Vážně výborná, že?" ,,Tak pánové co plánujete dál." |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro „Ještě jednou Vám za vše děkuji,“ řeknu trpaslíkovi, „zatím na shledanou,“ s tím stoupám po schodech nahoru a odcházím z obchodu. Tak to by bylo, ještě musím do stájí, ale nejdříve bych do sebe mohl dostat něco k snědku. Mé kroky zamíří k hostinci U Goblina. Cestou přendám 14 stříbrných ze svého měšce do měšce k odměně. O tom sklíčku a flakónku nic vědět nemusí, stejně by nevěděli, jak jich využít. Před hostincem se na chvíli zastavím a pobaveně si prohlédnu neforemnou zelenou postavičku na štítě. Potom už ale vejdu dovnitř. |
| |
| Krčma U Goblina : Hostinský donesl polévku dříve, než jsem čekal a vypadala chutně. Dříve, než jsem se chtěl hostinského zeptat na cenu pokoje, odešel opět za bar. Pozoroval jsem Elen, jak se s chutí dala do polévky, a usmál jsem se. Konečně chvilka klidu. Polévku jsem do sebe hodil tak rychle, jak jen to šlo, a s prázdným talířem jsem se vydal za hostinským. Ještě dříve, než jsem k němu došel, jsem zaslechl Eleninu otázku, co budeme dělat dál. ,,Zkusím zjistit nějaké informace. Třeba se nějaká práce najde.,,, mrkl jsem na Elen a šel za hostinským. ,,Výborná. Chtěl jsem se zeptat na cenu pokoje za noc. A také na to, zda se tady dá s někým zahrát o nějaký ten měďák - ať už karty, kostky, nebo něco jiného.,, |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro ,,Sss.., sykl jsem nenápadně na něj ..chtěl jsem se zeptat ještě na dvě věci, ale trochu důvěrnější. První otázka je ta, zda nevíte o nějaké pěkné dívce, či ženě, která by se mnou zůstala přes noc ve vašem pokoji. Ehm..víte, co tím myslím, že ano?,, Povytáhl jsem chápavě obočí a pokračoval dál. ,,Pokud ne, tak nevadí no. A za druhé - nevíte zde o nějaké práci pro pár dobrodruhů a placené tak, aby i po rozdělení odměny by se dalo hovořit o pěkné sumičce? Nemáte zde třeba nějakého dlužníka, co vám dluží pár zlaťáků? Nebo se po okolí netoulá nebezpečné stádo vlků, které ohrožují okolí?,, |
| |
| Krčma U Goblina Vcházím do krčmy a vy vidíte, že jsem o truhlu lehčí. Zamířím rovnou k pultu k hostinskému, který se teď baví s Dertisem. Kývnu na Dertise, „Zdravím,“ řeknu směrem k hostinskému. Počkám, až se přestanou bavit, abych neskákal do řeči, a potom se obrátím na hostinského: „Mohl bych Vás poprosit o pokoj? Rád bych si odložil. A bylo by možné mi tam donést lavor horké vody?“ zeptám se ještě a počkám na odpověď a případný klíč. Potom promluvím k Dertisovi: „Vesničané se nám složili na odměnu a podařilo se mi prodat to harampádí, takže tady to si můžeme ještě rozdělit,“ vyndám měšec s odměnou, „Jestli chceš, tak to můžeš zatím rozdělit na třetiny, jestli ne, tak to klidně udělám sám,“ řeknu a podle reakce Dertisovi hodím nebo nehodím měšec. |
| |
| Krčma U goblina Dertis se dojde zeptat krčmáře na nějakou „práci“. Ten se zamyslí a když se k němu Dertis nakloní něco mu i řekne. Ale pak se otevřou dveře a dovnitř vstoupí Quirel a hrne si to hned k pultu. Pokoj máme a nějaký lavor tu najdem také. Za přespání si tu účtuji 8 měďáků a ta voda bude za chvíli. Budu ji muset dát hřát nad oheň. Pokud mu Quirel zaplatí, dá mu větší bronzový klíč. Pokoj naproti tomu Skafovu. Je prázdný, ale jsou tam celkem 3 místa. Pak tu mám vlastně jeden pro jednoho. Je ve štítě, takový malý kamrlík. Před několika hodinami jej opustil jeden elf. Mohl by vám také stačit. Jen si měďák připlatíte. Informuje krčmář Quirela a ten se pak otočí na Dertise a vytáhne měšec s odměnou. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jinak, vlky tu v okolí máme a pokud vím, Hragot vykupuje kožešiny. I vlčí, i když třeba z rysa by byla za víc. Pak se otevřou dveře a vstoupí Quirel. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dertis povídal: Ccc ... zeptat ještě ... věci ... důvěrnější ... víte ... pěkné ... zůstala ... v pokoji ... za druhé ... o práci ... odměny ... pěkné sumičce? Dlužníka ... pár ... nebo ... stádo vlků ... okolí? Krčmář mu také odpoví docela potichu, ale moc mu to nejde. Rozumíš mu více. Práce ... dobrodruhy? O žádné nevím, ale dojděte se zeptat ... Trpaslíci si běžně najímají ochranu pro ... do Karak-Taloku a jinam. Sice tam mají ... budou vědět. Jinak, vlky tu v okolí máme ... Hragot vykupuje ... třeba z rysa by byla za víc. |
| |
| Krčma u Goblina : Hostinský mi odpověděl na mé otázky zrovna ve chvíli, kdy do krčmy vešel Quirel. Hned si to zamířil na bar, a stejně jako mě, ho zajímala cena za pokoj. Když se na mě otočil a informoval mě, že získal nějakou odměnu, rozzářily se mi oči. ,,Skvělá práce! A jelikož ses přiznal k něčemu, co jsi mohl v klidu zatajit, důvěřovat ti budu i nadále. Klidně odměnu rozděl.,, ,mrkl jsem na Quirela a otočil se zpět na hostinského. ,,Pokoj beru. A je mi jedno, zda ten pro tři nebo ten dražší. Pak mi dejte vědět, který na mně zbyl. A díky za informace.,, ,usmál jsem se také na hostinského a vrátil se k Elen a ostatním ke stolu. ,,Tak nějaká práce by se našla, ale nevím, zda se vám do ní bude chtít. Buď dělat ochránce trpasličím karavanám, nebo nějaký Hragot vykupuje kožešiny vlků či rysů. A nevím jak vy, ale já dnešní noc strávím v této malebné krčmě, takže se můžeme opít, jak je libo!,, ,pronesl jsem s nadšenením poslední větu. |
| |
| Krčma U Goblina Výborně pokoj i lavor bude. Potom se domluvím s Dertisem. No chtěl jsem si tak ušetřit práci, ale když to bere jako projev důvěry, tak to rád udělám. „Já si tedy dojdu nahoru odložit a pak se sem vrátím,“ řeknu mu ještě a dále se věnuji hostinskému. „Takže já bych si prosím vzal ten pokoj pro jednoho,“ řeknu a vyndám z měšce jeden stříbrňák a položím ho na pult, „to je dobrý, to máte za ten lavor,“ dodám, kdyby mi chtěl vracet. Něco jsme dostali, tak nemůžu lpět na každém měďáku. Převezmu od hostinského klíč a vydám se nahoru do svého pokoje. |
| |
| Krčma U goblina Quirel si nakonec vybere a rovnou zaplatí jednomístný. Dobře, tu horkou vodu donesu jak bude ohřátá. A nebo si ji tady vyzvednete, bude tak do půl hodiny. Povídá krčmář a pak mávne na Dertise. Pane, tak na vás zbyl ten pro tři. Quirel se pak omluví a vydá se nahoru do patra, kde jsou pokoje na přespání. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro vyjdeš nahoru po schodech a ocitneš se v chodbě s pěti dveřmi. Ty hned napravo jsou od pokoje, kde bydlí Skaf. A ty úplně naproti by měli být ty od Tvého pokoje. Když je otevřeš, zjistíš, že říkat tomu pokoj je hodně nadnesené. Malá místnůstka vyplňující prostor ve štítě. Na jedné straně je u šikmé stěny postel se slamníkem a na druhé straně nízká, podlouhlá skříňka. Naproti dveřím je malé okénko ve štítě. Ve stěně vedle okna je pár masivních hřebů, zřejmě na pověšení oblečení. Ale je tu určité soukromí. |
| |
| Krčma U goblina Quirel odejde a krčmář zajde do kuchyně. Ehmm... Přišel k vám jeden z těch dvou, co u zadního stolu hráli kostky. Zdravím, jsem Damien. Chtěl bych se zeptat, jesli by jste si někdo z vás nezahrál s námi kostky. Je vyšší postavy, ostře řezané rysy a trochu křivější nos. On i jeho společník na sobě mají běžné šaty. Damien má navíc i obnošenou koženou vestu a za opaskem zahlédnete pochvu z nožem. Jen tak, o pár mědáků. ********* Kdo by si chtěl zahrát, hodí si 3x na procenta (přičtu obratnost). Viděl bych to na +- 12 měděných co by každý mohl maximálně prohrát. No a vyhrát samozřejmě i více. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Dojdu na pokoj, ale nejsem z něj zrovna nadšený. To je tu jen proto, aby se ten prostor nějak využil, ale lepší než nic a mám alespoň nějaké soukromí. Ze zad shodím vak, který přisunu ke skřínce. Oštěpy opřu o stěnu vedle okna, kde jsou hřeby, a opřu je o ně, katanu společně s kamennými dýkami schovám pod postel. Nechám si pouze měšec a postříbřenou dýku. Potom si se sednu na postel a rozpočítám peníze po 3 zlaťácích a 14 stříbrných a sám si svůj díl vhodím do měšce, ze kterého ještě vyndám zelené sklíčko a flakonek a uklidím je do skřínky. Zbylé dva díly včetně modrého kamínku uklidím zpět do měšce, který si připnu k pasu. Jestli to bude trvat opravdu tak dlouho, jak říkal, tak to mám ještě čas. Zvednu se tedy, zamknu za sebou a scházím dolů. |
| |
| Krčma U Goblina Nahoře se nijak nezdržuji a za chvíli jsem zpět, lehčí však o tornu a zbraně. Opět nejprve zamířím k hostinskému. „Chtěl jsem se zeptat, co mi můžete nabídnout k jídlu?“ zeptám se a počkám na odpověď. |
| |
| Krčma u Goblina ,,Dertisi a s ubytováním to vypadá jak? Osobně si myslím, že jednoduší bude doprovázet tu karavanu, já nejsem žádný lovec." Poté co vyjádřím své myšlenky se u stolu objeví Damien. Mile se usměji a příjmu nabídku. ,,Jaká jsou pravidla?" |
| |
| Krčma u Goblina : Sotva jsem se posadil, už na mě hostinský křičel, že na mě zbyl ten pokoj pro tři. ,,Děkuji!,, ,křikl jsem na něj, abych se hned otočil na postavu, která dorazila k našemu stolu. ,,Buď pozdraven, Damiene. Kostky? Velice rád!,, ,usmál jsem se a rukou jsem pokynul, ať se posadí. ,,Ale při vší úctě k vám, chci hrát jen u našeho stolu, nikoliv u vašeho.,, ,snažil jsem se stále o laskavý tón, jelikož se Damien mohl urazit, že mu nedůvěřuji. Pokud se Damien, nebo i jeho společník posadili, hodil jsem doprostřed stolu tři měďáky. ,,Snad je sázka v pořádku, pánové.,, ,zeptal jsem se spíše ze zdvořilosti a hodil kostkami. Stále jsem pozoroval stůl a kostky, jelikož mě život naučil nedůvěřovat ani svým kamarádům, pokud se jedná o hazard. I tak jsem ale Elen odpověděl na její otázku. ,,Je tu jen jeden pokoj pro tři. Cena za noc je osm měďáků. Pokud máš zájem, jsi v mém pokoji vítána.,, ,usmál jsem se, aniž bych odvrátil zrak z hozených kostek. |
| |
| Krčma U goblina Damien si k vám sedne a na stůl položí trojici kostek. Dobře, začneme na 3 měďácích. A pak tedy on, Dertis a Elen odehrají několik her. Hned na začátku se štěstí usměje na Dertise, kterému se podaří vyhrát pár her po sobě, Elen se drží na svých a Damien prohrál vše co ze začátku vsadil. Pak se ale začne karta obracet a Damienovy se podaří vyhrát něco zpět. Hlavně od Elen. A několik posledních her je velice napínavých. Všem vám chodí vysoké kombinace, ale Damien měl více štěstí. Na konci chybí Elen 10 měděných, které si rozdělili ti dva. Dertis vyhrál 7 a Damien zbylé tři. Promiňte, slečno, máte asi více štěstí v lásce, než v kostkách. Usměje se Damien. Kdyby jste někdo chtěl pokračovat, můžeme později. A zítra k večeru tu máme soutěž v házení nože na terč. Kdyby jste se chtěli zůčastnit. Někdy v průběhu hry se ze shora vrátil i Quirel. Máme tu silný zeleninový vývar a pak můžu upéct třeba kuře nebo udělat omeletu z vajec, brambor a kousků uzeného. Netrvalo by to dlouho. |
| |
| Krčma U Goblina Vrátím se dolů v době, kdy Dertis s Elen a ještě jedním vesničanem hrají kostky. Tak u Dertise jsem to čekal, ale že se nechala přemluvit i ona. Jídelníček není rozsáhlý, ale to mi bohatě stačí. „Tak já bych si teď jenom rychle dal ten vývar, když už ho máte hotový a večer pak asi tu omeletu. Našel jsem v lese nějaké hříbky, tak kdybyste byl tak hodný a přihodil mi je tam,“ odpovím hostinskému, „a korbel piva prosím,“ doplním a jdu si sednout za ostatními ke stolu. Tam vyndám na stůl měšec a podívám se na Dertise a Tarkyho, „Tak tohle je ta odměna včetně peněz za prodané věci,“ řeknu a před každého z měšce vyndám 3 zlaté a 14 stříbrných mincí, „naložte s tím podle svého uvážení.“ Potom obrátím měšec dnem vzhůru a na stůl vypadne modrý kamínek. „Tohle nám dal ten trpaslík z dolu, obchodník říkal, že takhle to má cenu 6 stříbrných, ale kdyby se vybrousil, tak ho můžeme prodat i za 5 zlatých, tak si myslím, že by se to docela vyplatilo. Nevím, jestli to někdo z vás umí a nevím, jestli se naše cesty rozejdou nebo budeme putovat společně a najdeme někoho, kdo ho vybrousí, takže potřebuju vědět, jestli má cenu si ho nechávat nebo ho hned prodáme?“ „Jinak ty věci se prodali všechny kromě toho přehozu z vlčí kůže. Pokud by Vám to nevadilo, tak bych si ho nechal, je sice hodně zavšivený, ale už jsem se pustil do jeho čištění.“ |
| |
| Krčma u Goblina ,,Děkuji za nabídku a s díky jí příjmu. Nerada bych se tady potulovala sama, v dnešních dobách žena nikdy neví, co jí potká a nerada bych musela někomu ubližovat jen proto, že si myslí, že jsem bezbranná a sama." |
| |
| Krčma U goblina Damien se na Elen usměje. Je to jen pár měďáků, prostě jsem měl trochu štěstí. To tady ten Vás vlastně obehrál. Kývne na Dertise. A na příběhy a pohádky nejsem ten pravý. Stavte se tu večer, to přijde pár starousedlíků a snad Vám něco povypráví. Teď mě prosím omluvte, jdu se věnovat kamarádovy, ať nepije sám. Kývne na rozloučenou a odejde ke svému stolu. Quirel si domluví jídlo s krčmářem a dá má dvojici hub. Dobře, sednete si, přinesu vývar a to pivo. Večer budete mít tu omeletu s houbama. A odejde do kuchyně. Quirel si přisedne ke stolu a vysype obsah měšce na stůl. Pak rozdělí mince na dvě části a Tarkymu s Dertisem přišoupne každému polovinu. V každé je 17 mincí, z toho 3 jsou zlaté. Tarky si mince vloží do měšce a pak se postaví. Hele lidi, děkuji, že jste mi pomohli a zachránili mě. Kdo ví, jak bych jinak skončil. Dík za podíl, bude se hodit. Musím si koupit nějaké věci a pak se vrátit domů. Určitě si beze mě poradíte a kdyby jste měli cestu okolo Horního Randolu, stavte se a oslavíme to. Naši už musí být strachy bez sebe, že jsem se ještě nevrátil z lovu. A tohle mi nikdo neuvěří. Podá ruku Quirelovy s Dertisem a potřese se s nimi. Elen políbí hřbet ruky. Fakt se někdy stavte, upeču srnce nebo sele. |
| |
| Večer se možná dozvím něco zajímavého. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Jdu do obchodu. |
| |
| Krčma u Goblina : Elen mou nabídku na nocleh v mém pokoji uvítala, a poté jsme se společně s Damienem pustili do hraní kostek. Na konci hry jsem byl v plusu sedmi měďáků, ale Elen prohrála skoro vše, co vsadila. To už s námi seděl opět Quirel a jedl polévku. Když dojedl, přede mě a Tarkyho vysypal hrst mincí, jakožto odměnu z prodaných věcí. No páni... A já od něj čekal kdejakou levotu.. ,,Panejo, Quirele! To je více, než jsem čekal!,, ,rozzářili se mi oči a svou hromádku jsem si dal do měšce. Když se zmínil o modrém kamínku a možnostech, jak s ním naložit, pokrčil jsem rameny. ,,Pro mě za mě, nyní na peníze nepospíchám, tak jestli je možnost ho vybrousit, využil bych ji.,, To už se ale ze židle zvedl Tarky a loučil se s námi. ,,Chápu tvé důvody. Proto ti přeju hodně štěstí na tvé cestě a pánbůh s tebou.,, ,potřásl jsem si s ním rukou. Možná i tato událost ve spojení s únavou, která na mě pomalu doléhala mě dohnala k věci, která ke mně vůbec neseděla. Otočil jsem se k Elen, a podal jí deset měďáků, které v kostkách prohrála. Po chvilce váhání jsem vytáhl z měšce ještě jeden zlaťák. ,,Ber. Zasloužíš si také menší odměnu - minimálně za pomoc tam venku před jeskyní.,, Za malou chvilku se rozloučila, že se chce ještě venku porozhlédnout. ,,Dobře. Pokud nebudu tady v krčmě, budu už ve svém pokojit. Klíč mám jen já, ale stačí třikrát zaklepat a otevřu ti. Kdybych dlouho neotvíral, zabouchej trošku silněji - nevím, zda už nebudu spát.,, ,usmál jsem se a pokynul na hostinského, že si objednám ještě jedno pivo. |
| |
| Krčma U Goblina Poté co rozdělím odměnu, se od stolu zvedne Tarky s tím, že nás musí opustit. No myslel jsem, že s námi půjde dál. On je to jen maminčin mazánek, co musí spěchat domů. Peníze sbalí a odejde. Alespoň, že nechce podíl z toho kamene. I když jsem na něj naštvaný, nedám nic najevo, potřesu mu rukou a rozloučím se s ním. Alespoň, že Dertis zůstal. A je pro vybroušení a nemá nic proti tomu, že si nechám vlčí plášť, výborně. Bohužel s námi půjde ale asi i Elen, budu si na ni muset dát pozor. Alespoň ji budu mít na očích. „Tak já budu hledat nějakého levného brusiče, řeknu,“ a uklidím modrý kamínek do svého měšce. Jakmile je mi přinesen vývar a pivo, pustím se do toho a rychle to spořádám. Potom se zvednu od stolu: „Taky si ještě půjdu něco zařídit. Tak se sejdeme večer a pořádně to oslavíme, ne?“ Dojdu k pultu, kam položím korbel s miskou a vyžádám si lavor se snad již ohřátou vodou, s kterým se vydám do schodů a poté do svého pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro V pokoji položím lavor na zem k podlouhlé skřínce. Otestuji teplotu vody, a pokud není moc horká, omyji si ruce a obličej. Potom z torny vytáhnu líh a sůl a pomocí ratiště kopí oboje rozmíchám ve vodě. Potom do vzniklého roztoku ponořím plášť. Ze skřínky vyndám zelené sklíčko a dám si ho do měšce. Zamknu za sebou pokoj a klíč si uklidím, potom vyrazím zpět dolů do krčmy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na hladině se objeví trocha jehličí, špína a možná se ti to zdá, ale asi i topící se blechy a vši. A nebo je to jen prach. |
| |
| Krčma u Goblina Za chvíli opět scházím po dřevěných schodech směrem do lokálu. Tam se však nijak dlouho nezdržuji a rovnou zamířím ke dveřím ven z hostince. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Jakmile vyjdu ven, podívám se na oblohu a zkusím odhadnout, kolik je tak hodin a kolik času zbývá do tmy. Potom se hned vydám směrem ke stájím. |
| |
| Krčma U goblina Tarky se tedy rozloučí a odejde z hostince. Chvíli po něm i Elen, které Dertis předá několik mincí. Také Quirel se pak omluví, z pultu si vezme sebou dřevěný lavor, ze kterého se lehce kouří. A odejde nahoru po schodech. Krčmář poklidí nádobí a pak přinese Dertisovy pivo  a vrátí se do kuchyně, odkud je slyšet krájení nože na dřevě a cinkání nádobí.Ticho ruší jen dvojice u vedlejšího stolu, která opět hraje kostky. To se již Quirel vrátí ze shora, ale jen projde místností a vyjde ven z krčmy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojdeš ke zdejšímu obchodu. Je docela zvláštní, protože to jsou Jsou to dveře do země. Respektive do nízkého pahorku. Je tak kousek vyzděný z kamenů a v nich zasazené bytelné, dubové a dost nízké dveře. Zhruba v tvém pase mají malou špehýrku, která je momentálně zavřená. Nade dveřmi je na dvou kůlech přibitá široká fošna a na ni dva nápisy. Jeden je v obecné řeči: OBCHOD a ZÁSOBY. Pod ním je drobnějším, hranatým písmem. Dveře jsou otevřené a tak vstoupíš dovnitř. Hned za vchodem je malá místnůstka, ze které vedou dřevěné schody dolů do vlastního obchodu. Což je zhruba kruhová místnost s velkým stolem a židlí uprostřed. U vstupu jsou také dvě židle po stranách. Okolo zdí jsou police od podlahy ke stropu. Pár větších truhel a sudů. Když se okolo rozhlédneš, je ti jasné, že on tady zásobuje asi celou vesnici vším potřebným. Od nářadí na pole, krumpáče a sekery, po obilí, mouku a něco, co vypadá jako nějaké kamení a o kus vedle pytel plný dřevěného uhlí. To se již objeví i zdejší majitel. Je to robustní trpaslík v běžných, ale kvalitních šatech. Je trochu zvláštní. Na tváři má ostrůvky našedlé či lehce nazelenalé kůže a trochu špičatější uši, než je běžné. Dobré asi poledne. Paní. Vítej v mém obchodě, co Vám mohu nabídnout? Ukáže okolo sebe a ty jsi zahlédla, že i spodní špičáky má větší než by měl normální člověk či trpaslík mít. ******* Zboží co je k dispozici je napsané v HP. Ale je možné, že bude mít i něco jiného, jen to nevidíš. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyjdeš ven z krčmy a rozhlédneš se po obloze. Modrá obloha, občas nějaký ten mráček. Vypadá to na teplý večer, ale až za několik hodin, protože čas odhaduješ na něco po poledni. Asi druhá či třetí hodina. Vydáš se na druhý konec tábora, ke zdejší stájím. Nachází se na sever od obchodu a je to taková roztažená budova. Tedy spíše normální chalupa rozšířená a několik přístavků a spojená s něčím co byla asi stodola a teď slouží k ustájení zvířat a uskladnění zboží. Vidíš se tam motat několik lidí a i dost trpaslíků. Je tam asi karavana z té trpaslíčí pevnosti na severu. Asi tucet mezků a dost beden připravených na naložení. Nejsi si jistý, ale to okolo nakládání má na starosti jeden trpaslík v okované kožené zbroji. Má krátké načervenalé vlasy a dlouhý vous stejné barvy. Něco tam pokřikuje na ostatní, ale nerozumíš mu. Mluví zjevně po jejich. Nade dveřmi do vlastní budovy je nápis: Kancelář a vedle ní na stěně visí dřevěná deska s několika papíry napíchnutými na hřebíky. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Po čase od stolu vstane kromě Tarkyho také Quirel s Elen a za malou chvilku už sedím u stolu sám, jen se svým dalším pivem. Zatímco Quirel šel shánět nějakého brusiče, Elen se šla po okolí jen tak porozhlédnout. S chutí se napiju piva a opět se porozhlédnu po krčmě, jako už po několikáté. Nejdříve přemýšlím, že si dám s místními další partičku, ale to po chvilce zavrhnu. Místo toho korbel piva co nejrychleji dopiju a s prázdným jdu zpět na bar. ,,Opět zdravím, krčmáři. Ehmm... mám jednu prosbu.. Jsem již značně unaven a potřebuji se pořádně vyspat. Byl bych moc rád, kdyby mne do rána nikdo nerušil a nebudil - tedy kromě dívky, která se mnou seděla u stolu. Jmenuje se Elen, klíč od pokoje nemá, ale jsme již dohodnuti. Pokud se tak stane, a vyspím se dobře, ráno na vás bude čekat malá odměna.,, ,usměji se potulně na hostinského. Pokud krčmář souhlasí, nemá námitek, nebo do krčmy nepřijde nějaký host, zaplatím útratu, vezmu všechny své věci a vydám se po schodech nahoru, posléze do svého pokoje. Ten si pečivě prohlédnu - zvláště pak všechny únikové cesty (dveře, okna, komín apd.). |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak času je dost, v té jeskyni jsme opravdu nějak dlouhou dobu nebyli. Dojdu ke stájím a chvíli to pozoruji. Vypadá to, že mají docela dost práce a obchod snad kvete. Jinak by tato vesnice byla vlastně úplně k ničemu. Řídí to nejspíše ten zrzavý trpaslík, ale kdo ví, jestli je ten, který to řídí i v kanceláři. Zjistíme to. Vydám se k dřevěné desce vedle dveří. Každého, kdo si mě všimne, slušně pozdravím. Pokud se dostanu až k desce, přečtu si, co se na ní píše. Kdyby byl z kanceláře, tak si mě určitě všimne a ujme se mě. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Domluvíš se s hostinským a ten souhlasí s tím, že když přijde Elen, tak ji nasměruje nahoru. To s tím klidem ti ale asi úplně nezaručí. Je to prostě krčma a dřevěné stropy jsou dřevěné stropy. Pak vyjdeš nahoru po schodech a ocitneš se v chodbě s pěti dveřmi. Ty hned nalevo jsou od pokoje, od jakého máš klíč. Pokoj za dveřmi je docela prostorný, okolo stěn je nábytek a trojice postelí. U dveří je ve stěně několik skob na oblečení. Strop je u okraje šikmý a je tu malé okno. Vede na střechu a dalo by se jím případně protáhnout. Zevnitř má petlici, stejně jako dveře. Kromě okna a dveří nemá pokoj žádný jiný vstup. U každé postele je nízký stolek a ne moc velká truhla. Nic z toho nemá zámek, i když dvě z truhlic je asi kdysi měli. Místo zámků jsou jen díry. Podlaha místy vrže a když napneš uši, uslyšíš zespoda zvuky z kuchyně. V tomhle ti krčmář nekecal. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojdeš k nástěnce a začneš si prohlížet jednotlivé papírky. Nikdo si tě moc nevšímá, jen občas ti věnují zvědavý pohled. Během čtení okolo tebe projde do a nebo ven z „kanceláře“. Nástěnka: *** Výkup kůží. Vlk 8md. Rys 5st. Vysoká 1-3st. I jiné. Hragot Stínobor *** 1.Slunena odpoledne U Goblina se koná soutěž v házení nožů. Odměna pro 1 až 3 místo a každý hráč pivo zdarma. *** Ranhojič vykupuje Entí Štestí. Kus za 16 stříbrných Informace ve stájích *** Hledám pomocníka při zakládání milířů. Silný a musí umět se sekerou. Plat 25 měděných za den *** Hledáme doprovod pro malou karavanu k pramenům Niavy. Práce pro 2 až 4 lidi plus průvodce. Práce na asi týden. Plat 32 stříbrných za cestu plus prémie. Kancelář *** Pokud někdo cestuje do Randolu (Horního), mám balíček pro známého. 4 stříbrné odměna. Grael Drtištít *** Dražba zabaveného zboží Zítra o poledni tady ve stájích. (a osobní věci pašeráků) ******** Dnes je 30.Mahena viz.HP |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Pročítání ve mně hned probudí touhu po výdělku a novém dobrodružství. Tak Stínobor vykupuje kůže, o tom se mi ani nezmínil, něco rychle sehnat by se možná dalo. Velká akce tábora Grer, soutěž ve vrhání nožem, toho se nějak ani účastnit nemusím. Ale vykupuje se tu i Entí štěstí, to znamená, že by tu mělo někde růst, to se po něm budu muset ještě podívat. Obyčejná práce, to není nic pro mě. Konečně něco, co jsem hledal. K pramenům Niavy? Doufám, že se jede přes Karak-Talok, tam se potřebuji dostat. Jen by mě zajímalo, co jsou ty prémie, ale pokud nenastanou nějaké potíže, tak je to celkem slušná odměna. Jestli to je tedy pro jednoho, to bych si při stavění milířů nevydělal. A škoda, že už Tarky odešel, mohl si něco přivydělat, ale to je jeho problém, mohl si přivydělat daleko víc, kdyby s námi zůstal. Ale tohle zní hodně zajímavě, dražba zabaveného zboží, tam by se mohlo dát sehnat něco zajímavého i za relativně slušný peníz. Ještě se optám na tu karavanu. Vejdu do kanceláře a najdu pověřeného člověka nebo trpaslíka: „Dobrý den, jmenuji se Quirel,“ představím se, „pročítal jsem si nástěnku a zaujala mě poptávka po doprovodu karavany, měl bych ohledně toho několik otázek. Tak hlavně, kdy by se mělo vyrážet? Zda je třeba také sehnat průvodce, který cestu zná, abychom mohli vyrazit? Vede cesta přes Karak-Talok? Je uvedená odměna pro jednoho člena? A co tato karavana převáží a proč jede zrovna k prameni Niavy?“ |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro ,,Přesně, jak mě krčmář varoval.,, ,prohodil jsem smířeně do prázdného pokoje, když jsem uslyšel zvuky z kuchyně. Své věci jsem pouze odhodil na jednu z postelí a hned se vrhl k truhlám. I když jsem si byl vědom, že budou prázdné, byl by hřích se nepřesvědčit. Kromě truhel, prošmejdím také každý kout, zásuvku i prostory pod postelemi. *** Pokud jsem nic nenašel, vyšel jsem zpět ze svého pokoje ven na chodbu a nenápadně jsem zjišťoval, zda není nějaký pokoj odemčený. Když budu mít štěstí a takový najdu, hned do něj zalezu a zavřu za sebou. V případě neúspěchu se vydám po schodech zpět do hostince, abych položil hostinskému několik otázek. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro ,,Promiňte, že obtěžuji, ale ráda bych si u Vás něco koupila. Jsem na cestách, ale lehce jsem podcenila svoje vybavení. Chybí mi deka, nějaké pochodně a támhle sem si všimla, že máte i svíčky. Musím uznat, že byste mohl konkurovat i obchodníkům z města. Co se týče šíře výběru." |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když vejdeš dovnitř, najdeš tam trpaslíka sedícího za stolem. Tedy za nějakou bednou přes kterou je položená silná deska. Na stole je dost papírů, kalamář a brk. Sám trpaslík zrovna něco pročítal. Je menší, asi středního věku. Tmavě hnědé vlasy i vousy. Ty má zapleteny do trojitého copu. Oblečen je v obyčejné haleně bez rukávů a na jeho rukou vidíš skvrny od inkoustu. Když vejde, podívá se na tebe přes papír co drží a pak jej odloží stranou. Zdravím. Jsem Dinain Běžec. Zdejší správce. Na chvíli se odmlčí a přesune pár papírů po stole. Malá karavana. Hmm... V podstatě nejdříve zítra, pokud tedy seženu doprovod. Průvodce už mám. Šlo by o pár mezků s vybavením a zásobama. Odměna je pro každého. Pokud tedy seženu tak 2 až 4 lidi. Ale přes Karak-Talok se nejde. Půjde o cestu podél úbočí hor, cestou zpět by se nejspíše dalo do pevnosti dostat, ale s mezkama určitě ne. Vše? Vlastně, u pramenů je průzkumná výprava. Má tam dočasný tábor odkud vyráží do okolních hor hledat rudy. Ale jak jsem říkal, chtělo by to alespoň tři lidi, protože to nebude jednoduché. Jednak se starat o mezky a náklad a pak je tu možnost, že vy vás mohlo něco překvapit. Už se nám to stalo. Z pěti karavan byli dvě napadeny. Jedna vlky a druhá malou tlupou orků. Pokud by se něco takového stalo, pak jsou tu ty prémie. Trpaslík se na tebe usměje. Tak co? |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Poslouchám odpovědi na své otázky a jsem s nimi kromě plánu cesty spokojený. Tak to není zas tolik důležité, takovou dobu to snad ještě vydrží, ale kdoví jak dlouho ležel u těch skřetů. Ale jestli tam hledají rudy, tak by tam nějakou silnější pec mohli mít. „Dobře, tak já bych do toho určitě rád šel a možná seženu i další dva,“ odpovím trpaslíkovi, „nejdříve bychom mohli vyrazit asi tak zítra odpoledne, případně až pozítří.“ Pokud už nic víc nechce, rozloučím se s ním a vyrazím do obchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dáš se do podrobného prohledávání pokoje. Trojice truhel, trojice skříněk a postelí. Ani v jedné z truhlic nenajdeš nic. Také prohlídka skříněk nepřinesla nic zajímavého. Nakonec jsi se dal do prohledávání postelí, prostoru pod nimi a koutů. Na to, jaká je to krčma tu mají ale docela uklizeno. Tedy spíše že tam není nic zajímavého. Jediný úspěch v hledání představuje malé černobílé pero nějakého ptáka zapadlé za slamníkem a drobné skleněné tmavě zelené střepy v koutě pod jednou z postelí. Vyjdeš tedy ven na chodbu a rozhlédneš se po dalších pokojích. Vidíš tu celkem pět dveří. Ty naproti tobě jsi hned nezkoušel, protože jsi za nimi slyšel nějaké kroky. Další dvojice v chodbě je také zamčená a poslední, na konci chodby také. Zámky jsou stejné všude, na takové ty masivní klíče, jaký máš i ty. S nářadím by asi nebyl moc velký problém je odemknout, ale ty máš maximálně dýku a s tou by to možná také šlo, ale rozhodně by ten zámek neskončil nepoškozený. Z pokojů jsi neslyšel nic, takže mohou být prázdné. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík se na tebe nedůvěřivě podívá a pak jen pokrčí rameny. Jo. Dík. Snažím se tu mít vše potřebné pro tábor a přežití tady v pohraničí. Deky mám poslední dvě. Vlněné. Jedna je šedivá a druhá hnědá. Stojí 6 stříbrných. Pochodní tu je docela dost. To samé platí pro svíčky. Oboje je po měďáku. Počká až si vybereš. A co vás sem přivádí? Ještě jsem vás tu neviděl, tedy pokud se mohu zeptat. Cestujete do pevnosti Karak-Talok? |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Obchod v Greru |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Marně jsem přemýšlel, který pokoj může patřit Quirelovi a jít opět za hostinským... ..to by bylo moc nápadné.. Nakonec jsem se rozhodl zkusit pokoj, který byl nejdále od pokoje, ve kterém jsem slyšel kroky. Doufal jsem, že až se Quirel vrátí, budu už dávno pryč. Vytáhl jsem dýku a věřil jsem, že i mé zlodějské schopnosti zámek zničí méně, než kdyby je dýkou otevíral nějaký začátečník, či úplný laik. Pokud bych dělal mnoho kraválu, hned toho zanechám a vrátím se zpět do svého pokoje. V případě, že by mě někdo nachytal, byl jsem připraven improvizovat. Hody |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tedy, tolik otázek a tak málo času. Tak já připravím zboží a něco vám povím. Začne přecházet po obchodě a nosit na stůl to, co jsi si objednala. Karak-Talok je jedno z několika hmm... hraničních pevností. Tedy ve vašem pojetí to bude tak menší město, ale pro trpaslíky to je spíše pevnost bránící tuhle část hor. A jestli je tam něco zajímavého? Hehe.. Položí na stůl hnědou přikrývku .Pár obchodů, dobří kováři, rozsáhlé podzemní síně a svatyně Boha Groma. Sídlo tam má i jeden z cechu alchymistů. Už jen pohled na opevnění na povrchu je impozantní. Hradby, věže... Vypadá to, že trochu posmutněl a je to znát i v jeho hlase. Položí na stůl dvě svíčky  i dvojici pochodní .Takže, to bude za 6 stříbrných. A pověstí znám dost. Jen na jejich vyprávění není teď čas, ale jednu bych vám mohl říct. Teď jen kterou? Na chvíli se zamyslí. No, dám vám vybrat. Pověst o šíleném alchymistovy nebo o zmizelé rodině dřevorubce. No, zmizelé. Spíše zakleté či prokleté, těžko říct. A pak o pokladu, ty jsou hodně oblíbené. Hehe... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jo, to by mi vyhovovalo. Ne moc lidí, ani ne moc málo. A zítra či pozítří to také půjde. Pokusím se vám sehnat průvodce. Odpoví ti trpaslík a vzhledem k tomu, že jste se dohodli, se rozloučíš a opustíš stáje. Po odchodu od stájí, kde panuje stále lehký organizovaný chaos, se vydáš do obchodu za trpaslíkem. Přijdeš ke dveřím, jsou zavřené, ale špehýrka je otevřená a když zkusíš kliku, tak je odemčeno, takže obchod je zřejmě otevřený. Když vstoupíš, vidíš dole v „obchodě“ světlo a i slyšíš, jak se tam trpaslík s někým baví. Když sejdeš po schodech, uvidíš Elen. Před sebou má na pultě přikrývku, dvě svíčky a dvě pochodně. |
| |
| Obchod v Greru – Elen a Quirel Trpaslík vzhlédne od stolu a podívá se ke vstupu do obchodu. Když se Elen otočí, uvídí, jak po schodech sestupuje Quirel. |
| |
| Obchod Jelikož jsou dveře otevřené, vcházím do obchodu. Vypadá to, že tam má nějakého zákazníka. Ona? Vypadá to, že se chystá na nějakou výpravu, asi s námi opravdu chce jít. „To jsem opět já,“ mávnu na trpaslíka a postavím se vedle schodů, „klidně to dořešte, nijak nespěchám,“ řeknu a opřu se o zeď. Jen jestli se na něco nevyptávala. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Přistoupíš ke dveřím toho nejvzdálenějšího pokoje, který je naproti schodům dolů do krčmy a chvíli naplatě nasloucháš, jestli uvnitř přeci jen někdo není. Pak, když nic neslyšíš s klekneš a prohlédneš si zámek. Starý, bytelný se stopami rzi, ale určitě funkční. Dýkou se pak snažíš v zámku „nahmatat“ zoubky mechanismu, aby jsi jej otevřel. Ale nedaří se ti to. První dva pokusy byly úplně mimo. Při třetím pokusu se ti konečně povedlo zachytit ten správný zoubek a byl jsi kousek od odemčení, ti hrot dýky sklouzl a mechanismus se vrátil zpět. Pak jsi se na to rozhodl vykašlat. Prostě v tom ještě nejsi dost dobrý, potřebuješ více trénovat a hlavně si potřebuješ sehnat to správné „nádobíčko“. |
| |
| Obchod v Greru – Elen a Quirel Zdravím Tě, Quireli. Mávne trpaslík rukou. Klidně pojď dál, tady slečna má již vybráno, jen ještě pár drobností. Co Tě sem přivádí? |
| |
| Obchod v Gregu - Quirel Jen lehce kývnu na pozdrav Quirelovi a počkám až mi obchodník nachystá zboží. ,,Ráda bych si vyslechla příběh o tom pokladu, ale nechci vás zdržovat. Napadlo mě, že byste mohl večer zajít do místní krčmy a povyprávět mi ten příběh tam nad sklenicí zlatavého moku." Zboží si schovám do torny a zaplatím. |
| |
| Obchod v Greru – Elen a Quirel Tak takové pozvání nemohu odmítnout. Usměje se trpaslík, až mu z vykouknou přerostlé dolní špičáky. Vypadá to tedy dost děsivě, když to vidíš na někom, u koho by to být nemělo. Rád přijdu a jedno, dvě. Odpoví ti obchodník a ze stolu si vezme tvých 6 stříbrných a schová je do měšce. |
| |
| Obchod Poklad? Jak to, že mi o tom nic neřekl? Nebo že by se mě snažila napálit? Ale na to by snad nepřistoupil. Nebo má prostě jen slabost pro ženy. Počkám na Stínoborovu reakci a potom mu odpovím: „Byl jsem se podívat na nástěnku u stájí. Prý vykupujete kůže, tak jsem se chtěl zeptat, zda je to jenom z obchodního hlediska, nebo je tu zvěře nějak moc? A jestli ji chcete již řádně staženou, nebo by vám stačil celý mrtvý kus? Možná bych se dnes někam vydal, tak ještě jestli nemáte nějaký tip, kde by se ta která zvěř mohla vyskytovat.“ |
| |
| Obchod v Greru – Elen a Quirel Trpaslík se otočí na Quirela. Ano, vykupuji kůže od místních lovců a pak je posílám na prodej na jih. Takže jen obchod. Pak se na chvilku zamyslí. Neřekl bych, že je tu v okolí něco přemnoženého. Možná tak králíci. Ale ti jsou snad přemnožený všude. Ale beru i je. Tady je stejně nejčastější ovce od místních, pak až co sem tam někdo uloví. Ono se tahat s celým kusem není moc pohodlné, takže lovci spíše berou maso a málo kdy i kůži či třeba parohy. Vykupuji i vlčí, z vysoké nebo tu králičinu, ale pokud by sis chtěl opravdu vydělat, tak zkus ulovit medvěda, rysa nebo třeba horskou pumu. Ale dostat třeba medvěda bez toho, aby byla kůže moc poškozená, není jednoduché. |
| |
| Obchod Vypadá to, že tu někdo něco uloví jen občas, takže to nebude nijak jednoduché. Nechám to náhodě. „Děkuji za odpovědi,“ řeknu trpaslíkovi, „chystám se ještě dneska vyrazit do lesa, tak kdyby se mi něco povedlo ulovit, tak to sem určitě přinesu. Jenom si u Vás ještě vezmu tady ty dva pytlíky,“ řeknu a ukážu na mnou požadované zboží. Počkám si na cenu, zaplatím a pytlíky si vezmu. „Mále bych zapomněl, ještě jsem se chtěl zeptat na tu dražbu věcí, co tu zítra proběhne. Víte o tom něco, děje se to tu často? A nevíte přibližně co za věci to je?“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Je to několik budov na úpatí Severních hor. Spíše než nějaký dřevorubecký nebo lovecký tábor to připomíná hodně malou vesnici. Je tu jen pár budov a naprostá většina z nich je jen z klád se slaměnou střechou. Jediné dva domy jsou kamenné s doškovou střechou. Jeden je menší, stojí u skály v severní části. Nedaleko se nachází vstup do místního dolu. Druhý je zhruba uprostřed a je to místní krčma U goblina. Také na vývěsním štítě je namalovaná neforemná zelená postavička. Poslední bytelnou budovou je dvoupatrová strážní věž u stezky vedoucí na sever do Karak-Taloku. V západní části hoří několik milířů a z východu se sem tam ozývá bečení ovcí. Mají tam slušně velkou ohradu. V jihovýchodní části vsi je nízký kopeček a do něj vedou dveře. Nad nimi je široká fošna s vypáleným nápisem. Za kopečkem jsou nějaké stodoly. Navíc se zdá, že snad u každého domu je nějaká hromada beden či sudů. A to je důvod, proč tu vůbec nějaká vesnice je. Zdejší místo slouží jako překladiště zboží putující k trpaslíkům nebo od nich. Ruch ve vesnici je koncentrován okolo budovy v severovýchodní části. To jsou stáje a zde se obyčejně překládá zboží. ********* Popis tábora (viz.Mapa), zapojení do hry a tvá současná situace bude následovat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jsi vlastníkem širokého meče  , který jsi si „půjčil“ z kovárny při svém útěku za dobrodružstvím. Bohužel mistr kovář jej ještě nestačil opravit a tak máš sice dobrou zbraň, ale její čepel je otlučená a tupá.Z domova jsi si vzal ještě obyčejný nůž  z kuchyně a starou koženou tornu s jídlem, které by ti mělo vydržet na týden. Pár dní již uběhlo, tak jsi již polovinu snědl.Kromě toho jsi vlastníkem vlněné, šedivé přikrývky a zelené láhve od vína, ve které máš vodu.Měl jsi i měšec s docela obstojnou částkou, ale o ten jsi přišel. Na sobě máš obyčejné, běžné vesnické šaty a dobré, i když pouze plátěné pracovní boty .Nic lepšího jsi prostě doma nesehnal. ******** Široký meč: útočné číslo 5-1 obrana +1, pokud ho necháš opravit, bude mít 5-0 Obyčejný nůž: útočné číslo 2-1 obrana -0 Číslíčka budou v Denníku i s opravou za sílu. :-) Co se týká Obranného čísla, tak obyčejné šaty KZ 1 (Kvalita Zbroje) a plátěné boty KZ 0.0 a samozřejmě +1 za Obratnost a i +1 za široký meč. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Po tom průšvihu v jedné bezejmenné vesnici, tedy ona nějaké jméno jistě má, ale ty si ho opravdu nepamatuješ, jsi pokračoval po cestě dál. Druhý den, brzo ráno, tě dohonil vůz tažený dvěma hnědými koni. Vozka ti pak nabídl, že tě vezme sebou do nedalekého tábora, kde musí vyložit zboží a pak naložit nové. Tak jsi se dostal do tábora jménem Grer, ležící na úpatí Severních hor. Zastavili jste u něčeho, čemu vozka říkal stáje a sídlo zdejší přepravní společnosti. A když jsi mu pomohl vyložit několik pytlů a beden a pak za pomoci několika trpaslíků zase naložit jiné bedny a kusy železa, dostal jsi od vozky i drobnou odměnu. 7 měděných mincí. Prý, ať si dáš pár piv. Stáje Stojíš před nimi a pak se rozhlédneš se po obloze. Modrá obloha, občas nějaký ten mráček. Vypadá to na teplý večer, ale až za několik hodin, protože čas odhaduješ na něco po poledni. Asi druhá či třetí hodina. Je to taková roztažená budova. Tedy spíše normální chalupa rozšířená a několik přístavků a spojená s něčím co byla asi stodola a teď slouží k ustájení zvířat a uskladnění zboží. Vidíš se tam motat několik lidí a i dost trpaslíků. Je tam asi karavana z té trpasličí pevnosti na severu o které ti vozka vyprávěl. Takové divné jméno má. Asi tucet mezků a dost beden připravených na naložení. Nejsi si jistý, ale to okolo nakládání má na starosti jeden trpaslík v okované kožené zbroji. Má krátké načervenalé vlasy a dlouhý vous stejné barvy. Něco tam pokřikuje na ostatní, ale nerozumíš mu. Mluví zjevně po jejich. Nade dveřmi do vlastní budovy je nápis: Kancelář a vedle ní na stěně visí dřevěná deska s několika papíry napíchnutými na hřebíky. ********** Vítej ve hře :-), bodly by ty dovednosti, nebo mi alespoň napapiš, jestli umíš číst a psát. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Ksakru.. Co teď. Neměl jsem v plánu tady zůstat celou noc a jen nečinně čumět do zdi. Nemám mnoho času, když nevím, kdy se Quirel vrátí. Chvilku jsem u dveří ještě postával, ale poté jsem se rozhodl vrátit dolu do krčmy za hostinským. Pokud ho uvidím, dojdu k němu a diskrétně se k němu nakloním. ,,Ehmm... Mám takový problém a zároveň prosbu. Víte...mmm..Chvilku přede mnou se zde ubytoval také můj přítel. Quirel se jmenuje. Je to jen malá chvilka, co odešel. Víte..nechal jsem si u něj něco, co nyní nutně potřebuji. Můžete mi odemknout jeho pokoj rezervním klíčem?,, Poté se na chvilku odmlčím a pokračuji : ,,Vím, že mi nemusíte věřit, jsem pro vás cizinec. Proto mi nebude vadit, když se mnou půjdete i dovnitř, abyste se díval, co vše si beru. Klidně vám pak nechám také zálohu, abyste měl jistotu, že hned někam neuteču nebo co. Quirela o tom můžete – až se vrátí - klidně informovat. S ničím nemám problém. Jen si něco musím zařídit a bez těch věcí to jaksi nepůjde.,, Poté se opět usadím na židličku u baru a sleduji, zda s tím hostinský souhlasí. Hody |
| |
 | soukromá zpráva od Roen pro Kolem mne prochází spousty lidí a trpaslíků a já v každém z nich vidím dobrodruha, jako jsem nyní já. Vždyť trpaslíci pocházejí z hlubokých slují, kde se to musí hemžit skžety a obludami žijícími ve stínech, a tito lidé, žijící na úpatí vysokých hor... kolikrát ti museli bojovat o život v potyčkách s obry a trolly, obývající tento nehostinný kraj? V břiše mi dlouze zakručí a to je pro mne znamení, že je třeba podívat se po něčem teplém do žaludku. Ne, že bych neměl již co jíst, ale po několika dnech putování bych rád pojedl polévky a třeba kusu zvěřiny. A vozkova zmínka o pivu mi také vehnala do úst spoustu slin. Zamířím tedy ke dveřím, u kterých tuším vchod do pohostinství (mají nad sebou nápis U goblina, takže se nemohu plést) a vejdu dovnitř sebevědomým krokem. Uvnitř se posadím ke stolu u stěny a odepnu si pás s mečem. Ten opřu o lavici, na které sedím, aby mi nepřekážel a položím před sebe útlý měšec se svými penězi. Poté už jen čekám na příchod hostinského. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nóó. Ubytoval se tu, to máte pravdu. Má ten pokoj naproti schodům, chtěl něco menšího. Odpoví ti krčmář a chvilku přemýšlí. Ale když je to váš přítel, tak nevidím problém v tom, když vás tam pustím. Viděl jsem vás tu spolu sedět. Vás, Quirela a pak tu dívku a toho potlučeného chlapíka co odešel jako první. Pak pokrčí rameny. Tak dobře, půjčím vám rezervní klíč, ale až přijde, tak mu o tom řeknu. Přeci jen to není obvyklé, ale jestli je tam něco, co nutně potřebujete... Z kapsy pod zástěrou vyndá svazek klíčů a jeden z něj sundá  a pošoupne jej před tebe po pultu.Tak si tam dojděte. Pak se otevřou dveře a dovnitř vstoupí neznámý mladík. Je oblečen v obyčejných vesnických šatech a plátěných botách, ale ty jsou mu téměř malé. Jeho postava je samý sval. U pasu má meč a na druhé straně dlouhý nůž. Ten ale vypadá na obyčejný kuchyňský.Sebevědomě se rozhlédne a pak zamíří napravo k prázdné lavici a na ní položí měšec. Podle toho, jak s plihne, je téměř prázdný. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Necháš stáje stájemi a zamíříš po cestě k budově místního hostince, který jste minuli při příjezdu. Cestou ještě míjíš nízký pahorek, do kterého vedou dveře. Nad tím je silná fošna s nápisem v obecné řeči: OBCHOD a ZÁSOBY a pod ním je něco drobně, ale to z té dálky nedokážeš přečíst. Pokračuješ dále, až dojdeš k hostinci. Tedy krčmě U goblina, jak hlásá nápis na štítu a ne moc povedená zelená postavička, co je tam namalovaná. Krčma U goblina - Roen Vstoupíš do setmělého hostince, tedy krčmy, protože tomu se hostinec prostě říkat nedá. Přítmí je ředěno jen ohněm v krbu a úzkými špinavými okny okolo zdí. V pravé části je dlouhý pult a za ním průchod někam dál. Na zdi police se sklem a lahvemi. Vlevo schody dolů a nahoru a prostředek a zadní část zabírá několik dlouhých stolů s lavicemi. Za pultem středně vysoký hubený člověk, co si zrovna o něčem povídá s nějakým chlapem u pultu. Dále jsou v „sále“ jen dva hosté, který sedí proti sobě na zadní lavici, před každým je hromádka mincí a ozývají se nadávky a chrastění kostek. Když vstoupíš, tak ti věnují všichni pohled a pak se vrátí ke své činnosti. Poté, co si sedneš na tebe pohlédne hostinský, ale asi chce nejdříve vyřídit rozhovor s tím mužem. Ten je štíhlý, oblečený v obyčejných tmavých šatech a hruď mu kryje vycpávaná zbroj. Je vidět, že je používaná a je v ní pár děr. Za pasem má dýku a hostinský mu právě po stole posunul nějaký klíč. |
| |
| Obchod v Greru – Elen a Quirel Trpaslík se podívá na Elen, jestli jí to nevadí, přeci jen tu byla dřív, ale pak se obrátí na Quirela. 4 měděné za ty pytlíky. A vyndá je z krabice a položí na pult . Pak si promne vous.Tak takovédle dražby tu časté nejsou. Málokdy se tu pokusí někdo něco pašovat. Trpaslíci to nedělají, je to pod jejich úroveň a kdokoli cizí se hned stane terčem pozornosti. No a když udělá nějakou chybu, tak mu to dají sežrat. Pokud vím, tak se to týká nějakých látek, vína a zkusili propašovat pár ingotů nekvalitní ocele a vydávali to za trpasličí. To jim muselo zvednout mandle. Hehe.. A pak nějaké osobní věci a zbraně. Oni to vlastně nebyli ani obchodníci, spíše hloupí dobrodruhové, takže měli i nějaké to vybavení. Myslím, že ze zbraní jsou tam dýky, nějaký meč a asi řemdich. Pak nějaká přilba a dvě zbroje. Kožená a šupinová. Hmm... Možná ještě něco, ale už nevím, mě zajímalo spíše to víno a železo. |
| |
| Obchod v Greru Vyslechnu si rozvor Quirela a trpaslíka aniž bych se sama připojila. ,,Uvidíme se večer v krčmě." usměju se na trpaslíka a odcházím z obchodu s novými věcmi. Jdu do hospody, kde doufám sedí někdo z mých známých. Pokud ano, přisednu si a objednám si bylinkový čaj. Pokud zde nikdo z nich nebude sednu si k prázdnému stolu zády ke zdi, tak abych měla co největší zorné pole. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Naštěstí mi hostinský vyhověl a podal mi klíč až překvapivě snadno. ,,Děkuji, hned jsem zpět. Pokud to nenajdu hned, stejně budu za pět minut zpět.,, ,poděkoval jsem hostinskému a vzal si od něj klíč. Za pár vteřin už klíč strkám do zámku a otevírám pokoj. Mým primárním cílem je najít něco, co by mohlo být Quirela, či mě na první pohled zaujme. Začnu prohledávat skříň, šuplík, polici, místo pod postelí, prostě každou píď. Hody |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Nějaká levná ocel by se možná hodila a snad tu nebude nikdo, kdo bude nějak moc toužit po tom dobrodružném vybavení. Elen odešla, mohl bych se zeptat na ten poklad. Ale nebudu přece takhle vyzvídat. „Tak já už také půjdu,“ rozloučím se s trpaslíkem, „jestli tedy večer přijdete do hospody, máte u mě pivo, tak zatím,“ řeknu a odejdu z obchodu, odtud zamířím do krčmy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vezmeš si od krčmáře klíč a vyrazíš nahoru do patra. Podle vyraženého čísla na klíči je Quirelův pokoj ten naproti schodům, do kterého jsi se předtím neúspěšně dobýval. Odemkneš a vstoupíš. Je to malá místnůstka vyplňující prostor ve štítě, takže říkat tomu pokoj je dost nadnesené. Na jedné straně je u šikmé stěny postel se slamníkem a na druhé straně nízká, podlouhlá skříňka. Naproti dveřím je malé okénko ve štítě. Ve stěně vedle okna je pár masivních hřebů, zřejmě na pověšení oblečení. U nich jsou opřeny dva oštěpy. Uprostřed pokoje je lavór s vodou a v něm namočená nějaká chlupatá věc, vypadá to na ten plášť z jeskyně. Otevřeš skříňku a najdeš tam flakónek s tmavě zelenou tekutinou a pak, když se podíváš pod postel, najdeš tam Quirelův meč co nosí na zádech a dvojici dýk s kamennou čepelí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Chlap sebral klíč, prohodil pár nezřetelných slov s krčmářem a zamířil nahoru po schodech. Krčmář si utřel ruce do zástěry a vydal se k tobě. Dobrý odpoledne. Dáte si něco? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Přes záda máš katanu , sám by sis ji asi nevybral, ale tvému pánu se moc líbilo jak jsi ji nosil tak, že ti rukojeť koukala přes rameno. Říkal, že to vypadá impozantně a tak ji máš, i když třeba široký meč by byl jistě vhodnější. Dále máš tesák zastrčený za opaskem a hruď ti chrání starší kožená zbroj opatřená koženými nárameníky. Na nohou máš kvalitní, i když opotřebované kožené boty. Tvé oblečení je sice obyčejné, ale kvalitní a v kapse kalhot „dárek“ od přítele, mosazný boxer se železnými hroty.Přes rameno si neseš koženou tornu s vybavením. Měch s vodou, hnědá vlněná přikrývka, křesadlo, potřeby na vaření a jídlo na 2 dni. Dále měšec s penězi (4 zlaté, 7 stříbrných a 9 měďáků), což není zrovna moc. V torně máš též malou, zdobenou truhličku 20x10x8 coulů velkou, ve které máš brusičské náčiní (lupa, sametový hadřík, pár brusných kamenů a další potřebné drobnosti)******** obyčejná katana jednoručně 4-1 a obrana 0 a nebo obouručně 5-0 a obrana +1 boxer 1+1 (přičítá se to k útoku pěstí a zranění je sice stínové jako u běžného souboje na pěsti, ale projeví se pak polovinou zranění normálního místo čtvrtinového) brusičské náčiní – na broušení kamenů je třeba klid, čas a prostor, pokud to budeš zkoušet někde v přírodě, budeš mít nějaký postih k hodu. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Když jsem prohledal Quirelův pokoj, byl jsem zklamán tím, co jsem v něm našel. ..nebo spíše nenašel.. Doufal jsem, že najdu něco, co by na Quirela hodilo jasnější světlo - resp. že najdu něco, co by dokázalo, jak falešnou hru hraje. ,,Sakra! Jak mu jen tohle vysvětlím! Hostinský mu to jistě řekne. Neuvěřil by mi, že jsem tu nic nezval.. Do všech zavšivenejch skřetů!,, , nadával jsem a přemýšlel nahlas. Pokud už se má Quirel dozvědět, že jsem mu prohledával pokoj, měl bych z toho také něco získat.. Hrábl jsem na do skříňky a lahvičku z ní jsem si strčil do kapsy. Nakonec jsem popadl i meč pod postelí a obě dýky. Hned poté jsem odešel z Quirelova pokoje, zamkl ho a klíč si strčil k lahvičce. Poté jsem se vrátil do svého pokoje, zamkl ho zevnitř a začal balit všechny své věci. Když jsem měl vše sbalené, pokusil jsem se z pokoje dostat ven oknem - na střechu. Tak Dertisi, teď v tom lítáš sám.. ,pomyslel jsem si a vyrazil k oknu. Hody |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zamkneš pokoj a pobereš všechny své věci i Quirelovo věci. Okénko je sice malé, ale zase ne tak malé, aby jsi se nedostal na šikmou střechu pokrytou šindeli. Když jsi venku, opatrně se postavíš a rozhlédneš se. Přes hřeben střechy vidíš na východ, po cestě od trpaslíkova obchodu se vrací Elen a kousek za ní i Quirel. Ten pak trochu zrychlí, aby ji dohnal a za okamžik vstoupí do krčmy. Tehdy ti zmizí z dohledu. Jsi tedy na šikmé střeše, která končí necelé tři sáhy nad zemí. Horní patro má vlastně napůl šikmý strop právě kvůli střeše. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když Elen a Quirel vstoupí do hostince, zahlédnou krčmáře stát u stolu napravo ode dveří. Právě hovoří s nějakým mladíkem. Na stole před ním leží zplihlý měšec. Mladík je člověk. oblečen v obyčejných vesnických šatech a plátěných botách, ale ty jsou mu téměř malé. Jeho postava je samý sval. U stěny má opřený široký meč a na druhé straně dlouhý nůž. Ten ale vypadá na obyčejný kuchyňský.Krčmář se při zvuku otevíraných dveří otočí a když vidí kdo vchází se obrátí na sedícího mladíka (Roen) a povídá. Máme zatím jen zeleninovou polévku a k pití pivo, víno, čaj nebo vodu s ovocnou šťávou. Zatím si to rozmyslete, musím si něco vyřídit. A vyrazí k nově příchozím. Pane Quirel, váš přítel mě požádal o náhradní klíč k vašemu pokoji. Něco důležitého potřeboval a šel si to tam vyzvednout. Podívá se ke schodům. Není to moc dlouho, nejspíše se vrátí každým okamžikem. Se moc omlouvám, že jsem ho tam pustil, ale když patříte k sobě, tak jsem si myslel, že by to neměl být problém. Určitě za chvíli přijde. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Kousek za Elen vstoupím do hostince, kde mě zaujmou hned dvě věci. Ten mladík má sice jen venkovské šaty, ale který vesničan si s sebou bere do krčmy široký meč nebo ho spíš vůbec vlastní. Možná by nám mohl pomoci. A kde je Dertis, nechtěl tu zůstat až do večera? Na moje druhé zjištění mi hned krčmář dává odpověď. Co chce sakra v mém pokoji? Neříkal, že mi věří?! A já věřil jemu. Jen počkej. Nedávám své rozrušení nijak znát a pouze řeknu: „Děkuji za informaci. Stejně tam mám teď namířeno, pomůžu mu najít, co hledá.“ Vydám se rychle po schodech a zamířím ke dveřím mého pokoje, a pokud Dertise nepotkám cestou, vejdu dovnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Quirel poděkuje a vyběhne po schodech do patra. Krčmář se pak otočí k Elen a zkroušeným hlasem povídá. Já. Já opravdu myslel, že jsou přátelé. Přišli spolu, poseděli u stolu a tak... Zamává rukou. Netušil jsem, že... Povzdechne si a svěsí ramena. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Poděkuješ krčmáři a vyběhneš nahoru po schodech. Chodba je prázdná a všech pět dveří je zavřených. Dojdeš na konec chodby ke „svému“ pokoji a zkusíš otevřít. Je zamčeno. Otevřeš si tedy svým klíčem a vejdeš dovnitř. Pokoj je prázdný. Když se rozhlédneš, tak nevidíš nic zvláštního. Lavór na zemi je, oba oštěpy u okna také. Pak se sehneš, aby jsi viděl pod postel a tam.. Nic. Tvá katana i dýky jsou pryč. Ještě otevřeš skříňku a ten flakónek také není. ******* Pokud to mám správně, tak osobní věci máš všechny (krom flakónku), ze zbraní jen tu postříbřenou dýku (tu jsi tam nenechával) a oštěpy. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Přijdu do pokoje, který už je bohužel prázdný. Rychle si zkontroluji své věci. „Ten hajzl!“ Měl jsem ho za přítele a přitom je to jen obyčejný zloděj. Počkej, až tě dostanu. Stejně ho k tomu určitě navedla ta skřetí přítelkyně Elen, měli jsme se ji zbavit, dokud jsme měli možnost. Kam šel? Do svého pokoje? Stejně musí projít přes krčmu, nebo že by vyskočil oknem? Rychlými kroky přijdu k oknu, otevřu ho a rozhlédnu se. Pokud nic nezjistím, vezmu jeden ze svých oštěpů a vyjdu na chodbu. Odtud se vydám k jeho pokoji a zkusím vzít za kliku. Je to ten naproti Skafovi. Pokud nejdou dveře otevřít, zkusím to silou, ale pouze tak, abych případně poškodil pouze zámek a nerozmlátil celé dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Když se prodírám skrz malé okno na střechu, zahlédnu Quirela a Elen, jak se právě vrací do krčmy. Na chvilku zkoprním, ale když vejdou do dveří, dám se opět do pohybu. Sakra! To byla ode mě pěkná blbost! Do minuty se Quirel vše dozví, ale určitě mě začne hledat nejdříve v mém pokoji.. Na to konto nejdříve hodím zbraně a všechny ostatní věci na zem (pokud možno do měkké trávy), a teprve pak seskočím ze střechy já. Nesnažím se skok ustát, spíše se po doskoku překulit, abych se nezranil. Poté věci rychle seberu a utíkám do nejbližšího lesa, kde se hodlám ukrýt a budu přemýšlet co dál. Místo svého úkrytu se snažím najít takové, abych měl na dveře krčmy dobrý výhled. Hody |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dostat se ze střechy pro tebe nebyl vůbec problém. Tráva je měkká a ty v pořádku doskočíš na zem. Věci jsou také nepoškozené, tedy asi. Přeci jen v torně máš pár křehkých věcí, ale to zjistíš, až bude čas se dovnitř podívat. Pobereš je ze země a utíkáš k nejbližšímu lesu. Ten je na západ od hostince a není to zatím les, ale dva vzrostlé stromy obklopené křovím. Nacházejí se kousek na sever od lehce kouřících milířů a dvou domků se slaměnou střechou. Odtud vidíš na krčmu docela dobře, ale je to v podstatě jen trochu větší křoví. ******* Nejsi na mapě, aby to nebylo tak jednoduché. Jsi v tom křoví, co je nad dvěma žlutými domečky :-) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Otevřeš malé okénko ve svém pokoji a vyhlédneš ven. Nic. Směrem na sever, kam okénko ústí nevidíš nic. Je pravda, že na strany ti trochu brání střecha, protože tvůj pokojík je na konci ve štítě. Popadneš jeden z oštěpů a dojdeš k pokoji naproti tomu, kde bydlí Skaf. Vezmeš za kliku, ale je zamčeno. Zkusíš tedy do dveří lehce strčit, ty však drží. Pak vsuneš hrot oštěpu, náhodou jsi vzal ten se železnou hlavicí, ten s kamennou by to asi nevydržel, mezi rám dveří a desku v oblasti zámku a zapáčíš. Ozve se skřípění a pak zámek povolí. Respektive povolí dřevo v rámu, kam zapadá západka. V tom místě jsi ji vylomil. Vstoupíš dovnitř a rozhlédneš se. Dertise nikde nevidíš, pokoj je zařízen pro tři lidi. To znamená trojice postelí, drobných skříněk a dřevěných truhlic. Ty jsou otevřené. Polovinu stropu pokoje tvoří šikmá střecha, ve které je menší okno. To je otevřené a směrované na západ. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na svých cestách jsi se dostal až úplně na sever země. Osídlené země. Dále jsou již jen Severní hory se sídly trpaslíků a krajiny plné divé zvěře a skřetů. Tedy tak ti to připadá, město je prostě město. Před dvěma dny jsi se stavil ve vesnici zvané Sverov. Leží na úpatí nějaké hory, jejíž název si nepamatuješ. Byl už večer atak jsi navštívil zdejší putyku. Bylo tam docela veselo, nějaký mladík se vytahoval, že bude velký hrdina, mával okolo sebe tupým širokým mečem, jako že propichuje orky a zval každého na pivo. Dal i několik rund pro všechny a pak skončil pod stolem. Ráno jsi vyrazil dále po cestě a druhý den jsi dorazil do svého cíle. Vesnice Grer, tedy spíše lovecký tábor, ti připadá hrozně špinavý a ... prostě pohraničí. Zrovna se nacházíš na jih od vesnice. Kousek před jejím začátkem, i když nic tu nenaznačuje, kde vlastně začíná. Tábor Grer Je to několik budov na úpatí Severních hor. Spíše než nějaký dřevorubecký nebo lovecký tábor to připomíná hodně malou vesnici. Je tu jen pár budov a naprostá většina z nich je jen z klád se slaměnou střechou. Jediné dva domy jsou kamenné s doškovou střechou. Jeden je menší, stojí u skály v severní části. Nedaleko se nachází vstup do místního dolu. Druhý je zhruba uprostřed a je to místní krčma U Goblina. Také na vývěsním štítě je namalovaná neforemná zelená postavička. Poslední bytelnou budovou je dvoupatrová strážní věž u stezky vedoucí na sever do Karak-Taloku. V západní části hoří několik milířů a z východu se sem tam ozývá bečení ovcí. Mají tam slušně velkou ohradu. V jihovýchodní části vsi je nízký kopeček a do něj vedou dveře. Nad nimi je široká fošna s vypáleným nápisem. Za kopečkem jsou nějaké stodoly. Navíc se zdá, že snad u každého domu je nějaká hromada beden či sudů. A to je důvod, proč tu vůbec nějaká vesnice je. Zdejší místo slouží jako překladiště zboží putující k trpaslíkům nebo od nich. Ruch ve vesnici je koncentrován okolo budovy v severovýchodní části. To jsou stáje a zde se obyčejně překládá zboží. ****** Takže vítej ve hře, vše zajímavé je v HP a kdyby něco, ptej se. Používáme MAPU, tak se taky občas mrkni kde vlastně stojíš :-) |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak sakra, kde je? Rychle vyhlédnu z okna, pokud nic neuvidím, zkontroluji, zda má v pokoji své věci a náhodou tam nejsou i nějaké mé. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyhlédneš ven z okna, ale Derise nikde nevidíš. Jen pár kouřících milířů, u nich nějakého zakukleného člověka co se tam ohání lopatou a pak na jižní cestě další chlap. Jde směrem do vesnice, tornu přes rameno a zdá se ti, že má na zádech podobný meč jako ty. Tedy že jej nese tak, že mu rukojeť kouká nad levým ramenem. Když začneš tedy prohledávat pokoj, zjistíš, že je prázdný. Nikde tu žádné jeho a vlastně nikoho věci nevidíš. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sleduješ krčmu a opravdu zahlédneš hlavu Quirela, jak vyhlíží z okna v tvém pokoji. Díval se pozorně po okolí, pak chvíli na jih a nakonec zalezl zpět do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro ,,Nic se neděje" odpovím hospodskému a konejšivě jej pohladím po rameni. Ještě než si sednu k volnému stolu pozorně si prohlédnu muže(Roena), který si nejspíš právě objednával. Kývnu na pozdrav, sednu si, tak abych na něj viděla a objednám si čaj. Je rozumné nechat Quirela samotného? Pokud jim to bude trvat dlouho půjdu se za nimi podívat. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Seskok a následný útěk se mi povedl. Pravda, že jsem les hledal marně, ale husté křoví nedaleko krčmy posloužilo svému účelu dobře. Chvilku se nic nedělo, když náhle.. - ..Quirel. A v mém pokoji. Takže už vše ví... ,pomyslel jsem si a nelibě zašklebil. Když jeho hlava zmizela zpět v pokoji, stále jsem trpělivě čekal a přemýšlel, jak s danou situací naložit a kam mé kroky povedou. Ukradené věci se mi ale vesnicí moc tahat nechtějí, a navíc bych s nimi byl nápadný. Proto jsem se rozhodl nechat meč ve křoví, ve kterém jsem se nyní nacházel. Položil jsem ho tak, aby byl co nejméně nápadný a zahrabal ho spadaným listím a větvičkami. Ostatní věci - obě dýky, lektvar - jsem si strčil do torny a rozhlédl se po okolí, když jsem náhle spatřil vstup do dolu. Ač jsem nebyl žádný velký hrdina a bojovník, byl jsem rozhodnutý se do něj dostat. Kdyby tam bylo něco...mmm... zlého, jistě by to místní už řešili, či nás varovali.. ,uklidňoval jsem se a vyčkával, zda se Quirel či někdo jiný ještě jednou z okna nepodívá. Pokud jsem si by jist, že nastala vhodná situace, skrčený jsem se co nejrychleji vydal do dolu. Hody |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Nikde, nikdo. Počkat, tamhle někdo jde a má na zádech něco, co vypadá jako moje katana, ale jde směrem do vesnice a Dertise bych snad poznal. Že by další zaklínač? Jak říkal můj mistr, tady se najde práce jenom pro jednoho. Prohledám pokoj a zjištění mě ještě více znervózní. Nemá tady vůbec nic, klidně může zmizet. Vyjdu z pokoje a zavřu za sebou dveře. Sakra, musím se uklidnit, teď ještě budu muset platit za ten zámek. Ujistím se, že je můj pokoj zamčený, případně tak učiním a vydám se dolů do lokálu. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Sejdu opět dolů, jedinou změnou je, že mám v ruce svůj oštěp. Zamířím hned za krčmářem. Nakloním se k němu, abych se mohl zeptat: „Už tady byl Dertis, aby vrátil klíč? Nemohu ho nikde nahoře najít.“ |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro ,,Ale jistě místa je tu dost. Jmenuji se Elen." usměju se. Usrknu z čaje. ,,Co tě sem přivedlo?" pokračuji milým tónem. Zaslechnu jméno Dertis otočím se tím směrem a zjistím, že se na něj ptá Quirel. Tázavě pozvednu obočí. Uvidíme co má za lubem tentokrát. |
| |
 | soukromá zpráva od Torn pro Příště až budeš do sebe klopit korbely piva tak si vzpomeň na to jak ti teď je, hovado. Mohl jsem dojít do vesnice daleko dřív, kdybych se necítil, jako kdyby mě přejel povoz. Po pár desítkách hodin dorážím konečně do vesnice, nebo raději seskupení několika domů, které jeví známky života. Konečně! Už bylo na čase! Nevypadá to tu sice zrovna jako na zámku, ale potřebuju se najíst a odpočinout si. Až si dáchnu tak se můžu porozhlédnout kolem, co že se tu děje a jestli by tu nebylo do čeho píchnout. Vydám se do středu vesnice do jednoho z kamenných domů, na kterém je napsáno “U Goblina“. Tady by mohli mít něco lepšího k jídlu a pití a třeba i o místo kde složit hlavu budou vědět a když ne tak si aspoň poslechnu nějaký drby. Na každém šprochu, pravdy trochu… |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Nějakou dobu to trvá, než za mnou hostinský přijde, ale to mi nevadí, jednak jsem rád, že konečně sedím na štokrleti, co se pode mnou nenatřásá, a pak mi také zpříjemní čekání pohled na překrásnou dívku, která se posadí kousek ode mě. Neušlo mi, že si mě po očku prohlíží a já najednou cítím, jak mi rudnou uši. Půjdu to zkusit...? Hostinský na mě mezitím promluví, tak si nepřítomně objednám korbel tmavého piva a jen co mi ho přinese, zvednu se a přesunu se i se svou výbavou (meč, bandalír) k dívčině stolu. "Ahoj, můžu se k tobě posadit? Jsem Roen," vyhrknu trochu moc překotně a doufám, že dívka řekne ano, protože cítím, jak mi meč pomalu ale jistě vyklouzává zpod lokte, kterým si ho tisknu k boku, a to samé můj bandalír, jež se mi pomalu sesouvá z ramene. Ani korbel se mi upocenou dlaní nedrří moc pohodlně. Ksakru, jestli mi to teď popadá po zemi, tak se před tou kráskou hrozně ztrapním... Naštěstí mě dívka přátelsky vyzve, abych si přisednul. Položím své věci na kraj stolu a posadím se vedle ní. "Elen, to je moc krásné jméno." Než jí odpovím na otázku, napiju se zhluboka ze svého korbelu. "Cestuju po kraji a jen tak se toulám. Vlastně hledám nějaké dobrodružství, chci se stát hrdinou, o kterém se bude zpívat v písních. A co ty? Ty tu žiješ, nebo jsi také na cestě?" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Mladík si přisedne k Elen a představí se. Pak se začne vyptávat. Tou dobou mu již krčmář přinesl korbel piva .Tmavé, jak jsi si přál. Podezřívavě se na Roena podívá. Je dvakrát dražší než obyčejné a už ho mám málo, takže doufám, že máš na zaplacení. Pak se podívá na Elen, jestli něco nepotřebuje a odkráčí k pultu. To už se po schodech vrací Quirel s oštěpem v ruce a hned ke krčmáři. Ne, Pane. Nebyl tu, ani jsem ho neviděl procházet. Musí být nahoře, vždyť odtamtud se nedá jít jinam, než sem. Vypadá docela překvapeně. Pak se otevřou dveře a do krčmy vstoupí další muž. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vstoupíš do setmělého hostince, tedy krčmy, protože tomu se hostinec prostě říkat nedá. Přítmí je ředěno jen ohněm v krbu a úzkými špinavými okny okolo zdí. V pravé části je dlouhý pult a za ním průchod někam dál. Na zdi police se sklem a lahvemi. Vlevo schody dolů a nahoru a prostředek a zadní část zabírá několik dlouhých stolů s lavicemi. Za pultem středně vysoký hubený člověk, co si zrovna o něčem povídá s nějakým chlapem u pultu. Ten vypadá docela naštvaně a v ruce svírá oštěp. Dále jsou v „sále“ další čtyři hosté. Dva sedí proti sobě na zadní lavici, před každým je hromádka mincí a ozývají se nadávky a chrastění kostek. A pak po levé straně je další dvojice. Dívka a ramenatý mladík s korbelem v ruce a s mečem u pasu. O něčem si povídají. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Když scházím, vidím Elen s tím neznámým. Sakra, už se ho zase snaží očarovat a přivést na svoji stranu. No, možná přeceňuji její kouzla, možná je to jen proto, že je žena. Tak tudy ten hajzl taky neprošel. Tak kudy utekl? Když mluvím s krčmářem, snažím se mluvit tišeji, aby mě u stolu neslyšeli. „Bohužel jsem ho tam nikde neviděl. Mám takový dojem, že mohl vyskočit oknem. Příště už mu prosím ty klíče nedávejte, myslím si, že tu máme zloděje. Každopádně, kdyby tudy přeci jen procházel, tak ho prosím zastavte a dejte mi vědět, děkuji.“ Potom se vydám kolem nově příchozího ven z krčmy. Uvidíme, co se z těchto dvou vyklube. Teď ale není čas to zjišťovat. Jen doufejme, že je Elen do té doby nepřetáhne na svou stranu. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Krčma u Goblina
|
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Krčma u Goblina Pohodím hlavou, abych se zbavila myšlenek na Quirelovo počínání. Podepřu se bradu rukou a zadívám se Roenovi do očí. ,,Vážně? Stát se dobrodruhem? To je snad osud. Abych to uvedla na pravou míru, hledám příběh o kterém bych napsala knihu. Něco co si budou lidé vykládat ještě za tisíc let.Třeba by mohl být o tobě.“ mrknu na Roena. Chvilku se dívám na dveře zda se Quirel přece jen nevrátí.
|
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Ach, to by bylo skvělé! Putovali bychom společně od jednoho dobrodružství ke druhému, já bych se postupně stával slavným a uznávaným hrdinou a ty bys byla mou společnicí, která by o tom všem psala úžasnou legendu a pak..." Naneštěstí jsme nuceni přerušit náš rozhovor kvůli jakési neodkladné záležitosti té krásné dívky. Jaká škoda! pomyslím si a smutně protáhnu obličej. Můžu na ní oči nechat a ona navíc má zájem o to se mnou hovořit o mých plánech a snech! Když se ke mně znovu obrátí se svou prosbou, nadmu se pýchou jako kohout a demonstrativně položím dlaň na jílec meče, řka: "Žádné strachy, sličná panno, dokud jsem tu já, nikdo ti neublíží, to ti zaručuji!" Rázem jsem tak plný adrenalinu, že nevydržím jen tak sedět. Zvednu se a překotně se opásám mečem. Zatímco Elen hovoří s hostinským, dopiju na ex své pivo a pak se přesunu blíže k ní, ale udržujíce si odstup několika kroků, přičemž ji ani na chvilku nespustím z očí. Jako její stín, bedlivě sledující všechny a všechno kolem. A kdo by se o něco pokusil, okusí mou ocel! Zatraceně, to je dobré! Musím si to zapamatovat do její knihy. Až bude čas, hned jí tu větu nadiktuji. Ano, "jako její stín, okusí mou ocel". Cha! Roene, ty ďáble! |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jistě, Pane. Když se tu objeví, tak ho tu snad udržím, než přijdete. Odpoví krčmář Quirelovi. Říkáte, že vyskočil z okna? Ale? To je hrozné chování. Zamumlá si nahlas, ale to už Quirel míjí nově příchozího (Torn) a pak opouští krčmu. Elen se omluví Roenovy a pak se staví u krčmáře pro klíč. Ano, jistě. Ten hmm.. Dertis říkal, že až přijdete, tak Vám ho mám dát. Je od pokoje hned nalevo. A podá Elen klíč .Prosím, neztraťte ho, je můj poslední od toho pokoje. Musím si asi udělat ještě pár rezervních. Pak se Elen vydá po schodech do podkroví. Takže dole v krčmě zůstane sedět Roen a nově příchozí Torn. Krčmář nejdříve zaleze za pult a chvíli jej stírá utěrkou, ale pak se sebere, kývne Tornovy na uvítání... Hned jsem tu. A zajde dozadu za dvojicí hrající kostky. Chvíli s nimi mluví o hře a pak se vrátí dopředu a zeptá se Torna, jestli si něco nedá. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jistě, Pane. Když se tu objeví, tak ho tu snad udržím, než přijdete. Odpoví ti krčmář a ty pak odejdeš ven. U dveří mineš nově příchozího a pak se za tebou zavřou dveře. Stojíš před budovou a rozhlížíš se okolo, ale nikde Dertise nevidíš. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vezmeš si od krčmáře klíč a vydáš se po schodech nahoru do podkroví, kde jsou pokoje. Ocitneš se na krátké chodbě, kde jsou po obou stranách po dvou dveřích a poslední jsou naproti tobě. Tvůj pokoj je ten vlevo hned první. A ani nebudeš potřebovat klíč. Dveře jsou pouze přivřené a pak si všimneš, že někdo vylomil západku zámku z rámu. Vstoupíš dovnitř a rozhlédneš se. Pokoj je zařízen pro tři lidi. To znamená trojice postelí, drobných skříněk a dřevěných truhlic. Ty jsou otevřené. Polovinu stropu pokoje tvoří šikmá střecha, ve které je menší okno. To je otevřené a směrované na západ. Dertise nikde nevidíš a ani nikde nevidíš žádné jeho věci. Vlastně kromě základního vybavení tu není nic co by nepatřilo k pokoji. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Rozhlídnu se před hospodou, ale Dertise nevidím. No rozhodně jsem nečekal, že tu na mě někde bude čekat. Zkusím oběhnout čtyři nejbližší stavení kolem hospody a pozorně se dívám na všechny strany. Kdyby se mi nějaké prostředí zdálo jako vhodná skrýš, tak ho dojdu prohledat. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Dobrodruhův denní chleba. Čelit nebezpečí, chránit krásné panny, budovat svou slávu... pomyslím si a beru jeden schod za druhým. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Krčma u Goblina |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Elen s Roenem se po chvíli vrátí ze shora. Vlastně tam nebyli ani chvíli. Roen se v podstatě vrátil ihned, co vyrazil nahoru. Oba sejdou dolů a zastaví se u „společného“ stolu. Přijde k nim krčmář a s lehce provinilým výrazem se zeptá. Nepotřebujete ještě něco? A ještě mě napadlo, jestli bychom neměli dát vědět trpaslíkům. Oni tu ten tábor kdysi založili a hmm... jak to říct. Prostě mají na starost jeho ochranu. Tedy, ne že by se tu toho moc dělo, ale dokáží si tu zjednat pořádek. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozhodl jsi se prohledat blízké okolí krčmy. Na jih od tebe je větší stavení, ale když jej obejdeš, nikde Dertise nevidíš. S tím hledáním vhodných skrýší to bude ale těžší. Je jich tu spousta, kde by se mohl člověk ukrýt. U toho domu je menší křoví, kus na východ kameny obložená studna a dále na jih velký kámen a pak les. Na západ od krčmy stojí dvojice menších chýší se slaměnou střechou a několik dýmajících milířů. U nich zahlédneš nějakého člověka, jak je hráběmi upravuje a po okolí vidíš pár hromad naštípaného dřeva. Také je tam větší houští s několika vzrostlými stromy a o kus dál opět les. Na severu jsou skály, lepší, dřevěno-kamenný dům a u domu několik beden. Prostě mnoho možných skrýší. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sotva Quirel zmizí opět v pokoji, vyběhneš směrem na sever ke skalám a tmavému otvoru v nich. Vstup do dolu se nachází v blízkosti dřevěno-kamenného domu s poměrně kvalitní doškovou střechou. Na jih od domu je na sobě naskládáno několik beden a u něj lavice a pár hromádek naštípaného dřeva. Ale nikoho tam nevidíš. Dojdeš až ke vstupu do dolu a nahlédneš dovnitř. Vstup je volný, ale pak, když si tvé oči přiviknou příšeří, zjistíš, že pár sáhů od východu je chodba přehrazena něčím, co připomíná dřevěnou mříž z prken. Na jedné straně jsou do stěny zaraženy čepy a na druhé je masivní, železný zámek. Také je na prknech nějaký nápis, ale nerozeznáš, co je tam napsáno. Je tam dost šero. Samotná chodba je docela široká, řekl bys tak ke dvěma sáhům, ale je jen něco přes sáh a půl vysoká. No, možná místy ke dvěma sáhům, ale i tak to moc prostoru nad hlavou nezbyde. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Zoufale se rozhlédnu kolem sebe. Může být kdekoliv. Nebudu se tu nějak dlouho zdržovat. Dokud jsou stopy čerstvé, dojdu pro Skafa. Dám se do lehkého poklusu, při kterém se však stále pozorně rozhlížím. Doběhnu na jih ke kameni, odtud se vydám ke studni a pak ke kamenům na východ od krčmy. Oběhnu nejbližší dům, a když běžím mezi ním a stájemi, nahlédnu letmo i tam. Poté se vydávám k houštině s několika vzrostlými stromy, kterou zběžně prohlédnu, a probíhám mezi chýšemi a milíři. Pokud tu ještě pracuje ten člověk, dojdu k němu a zeptám se: „Přeji dobrý den, prosím vás neviděl jste tu někde nějakého člověka s takovým delším mečem?“ Pokud je odpověď záporná, vracím se do hospody. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rychle oběhneš blízké okolí a zběžně nahlédneš do míst, které by mohli sloužit Dertisovy jako skrýš. Nikde jej ale nezahlédneš. Nakonec se ještě zastavíš u chlapíka, který se motá okolo milířů. Už když se na tebe otočí je ti jasné, že ten toho asi moc neviděl. Zarudlé oči od kouře, špinavá tvář a všudypřítomný zápach kouře. Ne, Pane, neviděl jsem nikoho. Moc práce, Pane. Poděkuješ a vydáš se zpět do krčmy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro  Roen Hostinec Přikývnu a posadím se zpět k "našemu" stolu, kde jsme s Elen seděli. Sedím tak, abych viděl na celý lokál, takže zády ke stěně. "Pro mě ještě jedno pivko, ale už ne tmavý, dám si nějaký světlý. Díky!" zní moje objednávka. Pak se nakloním k Elen a se zaujetím se jí otážu: "Jací trpaslíci? Co se tady stalo, že budou muset zasahovat?" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Než stačí Elen nebo krčmář zareagovat na Roenův dotaz, otevřou se dveře a dovnitř vstoupí Quirel. Krčmář se na něj otočí a otevře ústa. Pak se ale obrátí zpět na Elen a Roena. Stalo se takové nedopatření, snad se již vysvětlilo. Omluvte mě. Pak přispěchá ke Quirelovy, který míří ke schodům do patra. Pane, pane. Našel jste své věci? Zrovna říkám tady slečně a Pánům, jestli bychom neměli informovat trpaslíky. Víte, oni tady mají něco jako hlídku, co bývá ve městech. Možná by mohli pomoci. Zůstane lehce předkloněn a nervózně si utírá ruce do zástěry. |
| |
| soukromá zpráva od Dertis pro Stojím zhruba půl minuty a hlavou mi běží různé myšlenky. To byla velká chyba, okrást Quirela.. Opravdu velká. Nejenže jsem teď zcela sám a bez přátel, ale navíc mi hrozí nebezpečí i tam venku. Musím se ke Quirelovi dostat a vše mu vysvětlit - samozřejmě mu pravdu říct nemohu, ale báchorku mi snad sežere. Šáhnu na špinavou zem a potřu si rukama celý obličej. Čím hůře budu vypadat, tím má lež bude uvěřitelnější.. Roztrhám si kousek oblečení - na rameni, u kolene a na břiše. Poté se jemně říznu na obličeji, na rukách, opět na rameni a do levé paže - prostě tak, aby to vypadalo, že jsem s někým bojoval a byl raněn. Když jsem byl s výsledkem spokojen, rozhédl jsem se po nějakém úkrytu, kde bych mohl schovat Quirelův meč. Poté - pokud jsem takové místo našel (křoví, výklenek ve stěně, popřípadě jsem meč položil na zem, a hlínou a prachem ho zaházel, aby nebyl vidět hned na první pohled) ,jsem vyšel z chodby dolu opět ven a nenápadně se dostat opět do křoví u dolu. Z něj jsem pak opatrně vyšel a po pár krocích jsem začal mávat rukama nad hlavou a volat o pomoc. ,,Pomoooc, přepadli mě! Jsem raněn, pomožte mi!,, Snažím se působit co nejvíce unaveně a vyčerpaně, aby ani nikoho nenapadlo mi nevěřit, či odmítnou pomoc. *** Pokud uvidím Quirela či Elen, vydám se jejich směrem, v očích štěstí, že je opět vidím. Hody |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Přijdu do krčmy a hned zamířím ke schodům do patra. To už ke mně míří krčmář a informuje mě o trpaslících. Hlídka? To jsem si ani nemyslel, že by tu něco takového mohlo být. A zbytek už to ví. No, Elen s tím má stejně něco společného a ten zbytek by si tak na ní alespoň mohl změnit názor podle toho, jak se k tomu bude chovat. „Ne, bohužel jsem Dertise ani své věci zatím nikde nenašel. Pokud byste je mohl informovat, bylo by to určitě ku prospěchu věci,“ řeknu a už popíchám po schodech nahoru. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Quirel krčmou v podstatě jen rychle projde a jen se na chvíli zastaví, aby odpověděl krčmáři. Ano, Pane Quireli. Hned jak to půjde s nimi promluvím, nebo někoho ke stájím pošlu. Quirel pak vyběhne nahoru do patra a krčmář se pak se otočí na Roena. Jo, vlastně.. Vy jste chtěl pivo. Hned je donesu. Odspěchá k pultu a do korbelu natočí ze sudu pivo. Víte,.. Povídá, když se vrátí a postaví pivo na stůl. Vlastně zdejšímu táboru šéfuje taková hmm... rada. Prostě zdejší stařešinové nebo spíše důležití lidé a ti se sejdou a rozhodnou se co dělat. Pořádek má na starosti Dinain, šéfuje stájím, respektive té společnosti co má na starosti přepravu zboží do Karat-Taloku. Takže takhle to tu funguje. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyjdeš nahoru do patra a zaklepeš na první dveře vpravo. Chvíli se nic neděje a když už chceš zaklepat znova a silněji, ozve se z pokoje hlas. No jo. Už du. Pak se otevřou dveře a za nimi vidíš Skafa. Stihl se umýt a vypadá dost nenaloženě. Nazdar. Copak je? Skřeti útočí? |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Přikývnu a už běžím nahoru. Tak tohle by bylo vyřízeno. Mohlo by to určitě pomoci. Tak a teď přesvědčit Skafa. „Ahoj, promiň, že tě otravuji, ale potřebuji od tebe pomoct. Vím, že jsi zkušený a schopný stopař, potřeboval bych, abys mi pomohl vystopovat Dertise, který mi sebral moje věci. Vím, kde začít a nemohl utéct daleko. Prosím, pomoz mi.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Skaf se ne tebe chvíli nechápavě dívá a pak povídá. Se zbláznil ne? Už v jeskyni se ke konci choval nějak divně, až tohle. Se zamyslí. Dobře, dej mi chvilku, za moment jsem dole. Jen na sebe něco hodím. Jo, Quireli, mám ho jen zkusit najít, nebo si mám vzít i luk. Přijde mi to takové ... no. Třeba si z tebe jen dělá prdel. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Výborně, pomůže mi. „Luk tu klidně nech, snad nebude třeba,“ odpovím, „potřebuji ho jen najít a snad se s ním domluvím.“ Jo, snad to tak bude, zdál se mi přece jen docela rozumný a nemusel by úplně podlehnout té čarodějce. Já si však svůj oštěp každopádně vezmu. „Tak dole,“ připomenu ještě a už mířím po schodech zase dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Netrvá to dlouho a jsem zpět dole. Zamířím rovnou k hostinskému: „Jedno pivo prosím, nějak mi vyschlo v krku.“ Počkám a během toho si prohlížím toho nejnověji příchozího do hospody. Zvláštní pozornost věnuji hlavně jeho meči, zda mi není nějaký povědomí. Je to asi blbost, ale prozkoumat se to musí. S nikým nenavazuji rozhovor a případně jen poslouchám ostatní o čem se tak baví. Potom rychle vypiji své pivo a to už by tam měl být Skaf. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Krčma u Goblina |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Ta čarodějka si nedá pokoj. Bude tu oblbovat úplně všechny. Je mi jasné, že se mě chce zbavit, protože jsem ji prokoukl, ale to jí nesmí vyjít. „Jo ty dveře,“ řeknu hostinskému, „omlouvám se za to, jednal jsem ve vzteku, škodu samozřejmě zaplatím, připočtěte mi to k tomu pivu.“ Potom se otočím na Elen: „Nechci řešit nic podle zákona? Jak jste na to přišla? O té hlídce jsem se dozvěděl teprve teď a řekl jsem, že by bylo určitě dobré ji kontaktovat. Klidně tam zajdu osobně. I když jak říkáte, doufám, že se to všechno vysvětlí bez nutného zásahu trpaslíků. To vy jste se tu naposled bavila s Dertisem, nevíte o tom náhodou něco? Musel vám něco říci, když odcházel.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Krčmář na Quirelova slova jen překvapeně kývne. Nejspíše o nějakých dveřích nevěděl, nebo si to neuvědomil, jestli jste mu to říkali a natočí korbel. Pak se uklidí zpět za pult, ale nepochybně slyší co si povídáte. Pak uslyšíte ze patra bouchnout dveře a po schodech dolů sestoupí Skaf. (Vyšší, štíhlá postava a tmavými, kratšími vlasy. Momentálně dost neupravené, vlastně celkově působí trochu umaveně. Na sobě má plátěné oblečení hnědé a nazelenalé barvy. Koženou zbroj a boty. Na zádech má na provázku koženou čapku a za opaskem lovecký tesák.) Zdravím. Pohledem přejede osazenstvo a zastaví se pohledem na Elen. Ahoj, Elen. Jak se máš? Tady ten... ukáže na Quirela ...mě nenechá ani vyspat. Pak přistoupí ke Quirelovi. Takže, o co jde? Jak jsem pochopil, náš kámoš si něco půjčil a zdejchnul se? A já ho mám najít? Pak se otočí na Roena. Nazdar, jmenuji se Skaf. Ty taky patříš k nim? Pohlédne i na Torna, jestli nějak zareaguje a pak se vrátí k Elen a Quirelovi. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ten co se jmenuje Quirel si tě nenápadně prohlížel. Tedy spíše tvůj meč. Ale nevypadá to, že bys jej pak nějak zajímal. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak jeden podezřelý vyloučen. Asi o těch dveří neví, ale neptá se, tak se třeba divil něčemu jinému. Během mého čekání na pivo, schází dolů Skaf. Ne, tady opravdu nikdo ještě neviděl ženskou. „Přesně tak, rozumíš tomu správně,“ odpovím, „dopiji a jdeme.“ Pak se ptá těch nováčků a tak dál čekám na pivo a čekám, zda se třeba nedozvím něco nového. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro V lokále je hrozně rušno a já nemám nejmenší tušení, co se tady děje. Vlastně mám, někdo byl asi okraden a teď si tu zůčastnění nejspíš pohazují horkým bramborem vzájemného obviňování. Nelíbí se mi tohle dohadování, ať už se tu stalo cokoliv, musí se to přeci vyřešit! Do řeči jim však zatím neskáču, stále doufám, že se vše za krátko vyjasní. Nově příchozí působí dojmem, že ho nic jen tak nerozhází. Jeho rádoby přátelský přístup mě zvláštním způsobem dráždí, jsem vůči němu dost podezřívavý. I přesto mu na jeho pozdrav odpovím. "Já jsem Roen. Nepatřím k nim, zrovna jsem přijel s jedním obchodníkem a teď... odpočívám." Ach jo, nejradši bych byl, aby všichni odešli pryč a já tu mohl zůstat s tou kráskou... Pokudmožno nenápadně po ní hodím očkem a pohledem uhnu od jejího výstřihu okamžíček před tím, než se po mě i ona sama ohlédne. Dělám jakoby nic a přihnu si z nového korbele piva. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Hostinec |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Aha, dobře. Odpoví Skaf Roenovy a pak se otočí na Elen. No, nevím. Jsem s nimi o trochu déle něž ty a pokud jsem si všiml, tak spolu docela vycházeli. Jen pak měli nějaký problém v té jeskyni. Že? Otočí se na Quirela. No co, tak se po něm půjdem podívat. Co jsem pochopil, tak asi utekl přes střechu, proto ty dveře. Mě se zdálo, že slyším praskání dřeva, ale myslel jsem že je to už sen a ne že se probouráváš do pokoje naproti. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak Roen, přijel s obchodníkem. To mi teda moc neřekne. Škoda, že se nepředstavil ten asi zaklínač, ale je pravda, že moc hovorní nebýváme. Pak zase promluví ona a s jejím tónem bych ji nejraději poslal někam. Uklidni se, ona ti za to nestojí. Však nad tou čarodějkou ještě nějak vyzraješ. Ještěže Skaf zatím drží se mnou. „I vám se omlouvám za ty dveře. Musel jsem jednat rychle a bohužel jsem jednal ve vzteku. Věřím, že se to podaří do večera spravit. Pokud ne, jsem ochoten Vám nabídnout svůj pokoj,“ odpovím směrem k Elen a potom ještě dodám, „jak říká Skaf, s Dertisem jsem vycházel bez problémů, jenom jsme se trochu chytli v té jeskyni, ale omluvil jsem se a myslel jsem si, že je vše v pohodě. Nic z toho ho však neopravňuje k tomu, aby mě okradl.“ Bylo to v pohodě, ale všechno šlo do kopru od té chvíle, co poznal ji a jejího vraždícího přítele. „Jo, Skafe, jdeme,“ řeknu a odcházím z krčmy. |
| |
| Krčma u Goblina Na Quirelovu nabídku souhlasně přikývnu. ,,Dobrá, ale příště bych byla ráda, kdyby jste přišel napřed za mnou hned jak se něco dozvíte. Chápu, že jste nebyl ve své kůži. Takže Vám to pro tentokrát odpouštím.A souhlasím s tím, že okrást Vás není příliš etické. Počkám tady pokud se ukáže Dertis, tak jej zde zdržím. A pak si můžeme celou situaci vyjasnit." odpovím Quirelovi se stejným výrazem jako byl ten jeho. Dertis mi nepřišel jako někdo. No,uvidíme, jak to vlastně je. To mi spíš tady ten nabubřelý Quirel, přijde jako muž, kterému nedělá problém vrazit někomu dýku do zad. ,,Šťastnou cestu Skafe" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Umažeš se a potrháš si oblečení. Dokonce se i lehce pořežeš. Nic hlubokého, v podstatě jen trochu větší škrábance a vyjdeš před důl. Chvíli potom, co zakřičíš se z nedalekého domku vyřítí trpaslík. Doběhne k tobě a rozhlíží se okolo. Je oblečen v běžném, spíše domácím oblečení a okolo pasu má něco, co hodně připomíná kuchařskou zástěru. Na hlavě má však naraženou rohatou přilbu a v pravé ruce má jednoruční sekeru. V druhé drží okovaný dřevěný štít a za pasem zastrčený nějaký nůž. Co se děje? Jsi zraněný? Kdo tě přepadl? Zatím co na tebe chrlí otázky, zasunul sekeru za opasek a začal si na ruku připevňovat štít. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro No dobře. Odpoví Skaf Quirelovi. Už jdu. Mrkne na Elen a přejede pohledem Roena. Pak se obrátí k východu a cestou mávne na krčmáře. Tak jo, jdem se po něm podívat. A vyjde za Quirelem ven z krčmy. |
| |
| soukromá zpráva od Torn pro Dopiji pivo a zvednu se. Poberu své věci a krčmáři na nálevní pult položím pár měďáků. Dík za pivo. Možná se k večeru stavím na pár dalších. Podívám se po zbytku osazenstva, ale pak pokrčím rameny a vyjdu ven ze dveří. Pak zamířím ke stájím. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyjdete ven a Skaf se rozhlédne. Říkal jsi, že utekl oknem. Já koukám na stáje, když se mrknu z okna, takže ty ve vašem pokoji musí vést na druhou stranu. Začneme tam. Pak se otevřou dveře a ven vyjde ten mlčenlivý chlapík s mečem co mu kouká jílec přes rameno. Kývne na vás a zamíří po cestě směrem k obchodu. Je se sehne a utrhne si stéblo trávy a vloží je do úst. Divnej brouk. Vlastně se tu poslední dobou objevuje docela hodně cizích tváří. Takže jdem hledat toho troubu Dertise. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Lehce opilý, lehce unavený a lehce znuděný. To je směsice mých stavů, které aktuálně opanovávají mou mysl. Nejradši bych byl, kdyby všichni krom Elen už zmizeli a já mohl dál pokračovat v našem započatém hovoru (ačkoliv si už moc dobře nevybavuju, o čem jsme se to bavili, stále jsme byli přerušováni). Nakouknu do svého měšce a nelibostí nakrčím tvář. Moc peněz mi tu nezbývá, měďáčky se mi rozkutálely nějak rychle. Ale na pivko, nebo dvě, by to stačit mělo. "Elen, hele," začnu hovor, podepíraje si hlavu rukou, "ty se znáš se všema těma lidma, co tady pořád choděj? A co furt řešíte s těma dveřma? Není... škyt! Není to starost spíš hospodskýho? Proč se o to furt staráte?" Lehká opilost, únava, znuděnost. Podepisuje se to na mě rychleji, než bych čekal. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro „Přesně tak,“ odpovím Skafovi, „ale mohl také utéct přímo z mého pokoje a ten je ve štítu, takže potom bychom se měli jít podívat tam.“ Ten zaklínač je fakt divný. Jde do obchodu, no taky jsem tam jako první zamířil. Třeba my o něm něco Stínobor potom řekne. Kdo ví, jestli s těmi kradenými věcmi do obchodu nezamířili i Dertis. Asi vím, proč mi to všechno ukradl. Ale snad by neudělal takovou blbost kvůli jednomu lektvaru. „To máš pravdu,“ zasměju se, „jdeme na to.“ Pozoruji Skafa při práci a následuji ho. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro ,,Kde bych tak začla" odpovím na Roenovu otázku ,,Byla jsem na cestě.....neříkala jsem ti to už?......potkala jsem zraněného muže, tak jsem se rozhodla jej ošetřit. Chtěl mě napadnout skřet, ale dokázala jsem se ho zbavit. Pak postupně vycházeli z té jeskyně ze které vyběhl i ten skřet, nějací muži. Můžu ti říct, že Dertis mi nabídl pomoc, narozdíl od ostatních, kteří se spíše starali o rozdělení kořisti. Takové chování jsem zažila poprvé. Když jsem vyrazila na cestu, předpokládala jsem, že se mě budou muži snažit chránit. Aspoň na akademii tomu tak většinou bylo. Ale zdá se, že svět mimo akademii je úplně jiný. Jak už jsem řekla. Byla jsem jim lhostejná. Několikrát jsem je požádala o pomoc, ale pomohli mi teprve až se rozdělili. Mezitím jsem ošetřila zraněného a velice dlouho jsem čekala než se uráčí mi ho pomoct odnést do vesnice." povím příběh poněkud rozhořčeně. ,,Když jsme dorazili sem, tak mi Dertis nabídl, že můžu spát u nich na pokoji. To je ten ze kterého ten Quirel vyrazil dveře." Pokud ho vážně Dertis okradl, doufám že ho připravil o něco ceného. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dobře, obejdeme barák a uvidíme. Vydáte se nejdříve k západní straně a tu si Skaf klekne. Hmm... Tak tím tvým malým okýnkem nelezl. Vypadá to, že ze svého pokoje vylezl na střechu a pak skočil hned dolů. Ukáže na zválenou trávu. Sem dopadl. Předtím asi hodil tornu nebo tak něco, jsou tu stopy po něčem té velikosti. A pokračoval na západ k těm stromům. Ukáže na skupinu stromů a nízkého křoví kousek nad uhlířovým domem. Jdem. Po cestě sleduje zem, ale míříte přímo ke křoví. Hele, docela spěchal a tady si lehl. Podívá se zpět na krčmu. Dobrý místo, nejspíše by nebyl z okna vůbec vidět. A hele. Ukáže pod křoví. Tady se něco dělalo s napadaným listím. Zašťourá pod větvemi nohou a odhrne tlející listí stranou. Uvidíte rukojeť  .Hmm... Řekl bych, že to je tvoje. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Ten Skaf je fakt dobrý, možná to byl jen vesnický opilec, ale v stopování se vyzná. Tak přeci jen mířil k uhlíři, škoda, že ho asi opravdu neviděl. A copak to našel pod lupením? Výborně, tak tady si svůj lup ukryl nebo to tu nechal s výčitkami svědomí? Vytáhnu katanu z listí a jen zkontroluji, jestli je opravdu moje a je v pořádku. „Díky moc Skafe, tvoje schopnosti jsou pozoruhodné,“ řeknu. Potom se ještě skloním a prohrábnu listí, jestli tam nenajdu ještě něco. „Moje katana je to hlavní, ale není to všechno, co mi ukradl. Možná tuším, kam šel, zatím to vypadá asi na ty jeskyně, kde jsme byli, ne?“ nadhodím otázku směrem ke stopaři. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Zaujatě poslouchám dívčin monolog a přitom si ji prohlížím. Taková krasavice a přitom tady, v takové zapadlé osadě. "Co je to 'akademie'? Nějaká škola? Proč jsi vlastně byla na cestách? A sama?" bombarduju jí otázkami, jako by byla první člověk, kterého po letech potkávám. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Quirel odhrne listí a opravdu je to jeho ztracená, tedy ukradená zbraň. Prohrábne ještě jednou hromadu a pak i okolí, ale nenajde už nic jiného. Skaf jej chvíli pozoruje a pak začne obcházet okolí. Sakra.. Ztratil jsem stopu. Obejde opět kruh okolo křoví a pak se vrátí ke Quirelovi. Sem spěchal, běžel, ale tady jeho stopy končí. Povídá bezradně. Chybí ti toho ještě hodně? Co byl vůbec zač? Nějaký zloděj že? V každém případě, odtud se dostal, aniž by nechal stopy. Je docela opatrný. Podívá se na západ k lesu. Myslíš že by se vracel do té jeskyně? A sám? Vždyť tam málem umřel. Jestli potká ještě nějaké skřety, tak ho dostanou. Pak se narovná, jako by si něco uvědomil. Hele, vlastně nám utek ten ork co uměl čarovat. Jestli potká toho, je po něm. Nepřipadal mi tak hloupý, aby tam šel sám. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Výborně, je moje. Vytáhnu katanu a dám si ji na záda, kam patří. Pak se dám ještě do dalšího prohledávání, ale již nic nenajdu. Tak zbytek si nechal. Ztratil stopu? Tady možná dostal rozum, věděl, že pro katanu bych pronásledoval kamkoliv, a tak se jí tu rozhodl nechat a opatrně zmizet se zbytkem. „No vlastně už ani ne, nic podstatného,“ odpovídám Skafovi, „jo, asi něco takového. Myslel jsem, že je toho v něm víc, a přitom to byl jen obyčejný zloděj. Byl dost hloupý na to, aby mě okradl, nevím, co jiného ho ještě napadlo. Sám jsem se tam také chtěl ještě vydat.“ „Každopádně ti moc děkuji. Za nalezení katany a i za tu pomoc v jeskyni, večer to všechno pořádně oslavíme, co myslíš?“ usměju se, „Omlouvám se, že jsem tě zase vytáhl z postele, ale když už jsi tu… Víš, chystám se večer na lov, četl jsem, že se tu za to docela slušně platí, tak jsem se chtěl zeptat, jestli nevíš o nějakém dobrém místě? Jak dlouho tu už vlastně přebýváš? Kdybys chtěl jít se mnou, tak klidně můžeš.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Takže se vracíme? Zeptá se Skaf. Dobře, večer se možná stavím v krčmě, ale teď jsi du opravdu lehnout. Chci být odpočatý na zítra, kdy se ti podaří vyhrát slušný peníze za pár minut? Otočí se k odchodu. No, také občas něco ulovím. Hlavně krčmáři za nocleh. Zajíce, srnku a tak.. Pak se na chvíli zamyslí. Jsem tu dost dlouho, už tři roky. Původně jsem sem přijel s jedním obchodníkem, ale docela se mi zde zalíbilo. Ten pokoj v U goblina je v podstatě můj. Většinou za něj platím, ale klidně bych tam mohl bydlet jen tak. Majitel mi něco dluží. Ale i tak mu nosím co ulovím a různě vypomáhám. Hmm... Asi ti moc neporadím kam vyrazit. Není moc jednoduchá jen tak jít do lesa s tím, že si seženeš něco k jídlu. Chce to trpělivost, ticho a štěstí. A hlavně zkušenosti. No nic, vracíme se? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zatím co se spolu bavíte, otevřou se po chvíli dveře a vstoupí starý trpaslík. Krčmáři, pivo. Zavolá na krčmáře a zamíří k pultu. Na něj položí hliněný džbán. Nalej mi to tmavý. Zbývá tam ještě vůbec nějaký? Pak se rozhlédne po sále a pohledem se zastaví na Elen. Zdravím slečno. Ten večer platí? Jsem tu jen na skok, vyschlo mi v krku. Stěhuju tam nějaký krámy a dost se tam práší. Pak se na chvíli zamyslí a přijde blíže. Už vím co bych vám mohl vyprávět. Ale jen jednu zdejší pověst. Nebo příběh, záleží jak se k tomu postavíte. Vesele se ušklíbne. Mohl bych vám vyprávět o zakletých dřevorubcích a nebo o Staré hůrce a jejích bývalých obyvatelích. Jo a zdejší oblíbenou. O ztraceném trpasličím zlatě. Hehe.. Přejede pohledem Roena a pak se dojde pro korbel. Co myslíte? Něčo si jistě vyberete, že? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ale také jsi si všiml, že jeho vzhled tady nikoho nepřekvapil a ani na Elen jsi nic nezpozoroval. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Proč je překvapený, že se vracíme? No možná se jen tak ptá. V tom házení si nějak věří, přeci jen je pravda, že se mu asi tady z vesnice nikdo nevyrovná. Já se zapojit nechystám, takže asi vyhraje, jedině, že by zazářil někdo z těch nově příchozích. Už tři roky tu zahálčí? To je docela dlouhá doba, třeba se mi ho povede vytáhnout na tu cestu s karavanou a změní svůj život. Vlastně teď nemám nikoho, kdo by s námi šel, bude nás asi málo. Abych pak ještě nemusel říci té čarodějce s jejím novým poskokem. „Jo jo, stejně mě nenapadá, co bychom jiného mohli pro dopadení Dertise podniknout,“ odpovím a vyrazí s ním ke krčmě, „hele zítra nebo pozítří odtud vyráží karavana k prameni řeky Niavy. Hledají ochranu a slušně platí, nechtěl by ses přidat, střelec by se nám hodil.“ |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro ,,Jistěže platí. Prosím přisedněte si k nám. Tohle je Roen."odpovím na trpaslíkovu první otázku ,,Věřím, že každý chce slyšet o zlatě, ale upřímně kdyby tam bylo, tak už jste si ho dávno našli.Mě by víc zajímal příběh o těch zakletých dřevorubcích.Co myslíš Roene?" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vracíte se do krčmy a Skaf ti po chvíli zamyšlení odpoví. No, nevím. Ale asi by mi nevadilo odtud na pár dní vypadnout. Říkáš k pramenům Niavy? To je docela daleko. Nebude to skoro sto mil? Tak to by byl docela slušný výlet. Dojdete ke dveřím do krčmy. Hele, promyslím si to. Hlavně se na to vyspím. Musel bych sehnat asi dost věcí, už jsem nějakému delšímu nocování v divočině odvykl. Pak vstoupíte dovnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík se po Eleniných slovech zatváří překvapeně a pak přijde ke stolu. Napřáhne ruku k Roenovy. Těší mě. Jsem Hragot Stínobor. Majitel zdejšího „prosperujícího“ obchodu se vším možným. He he. Pak se obrátí na Elen. No původně jsem myslel, že vám dám jen vybrat a večer se tu stavím a povyprávím. Položí korbel na stůl. Ale zase, úklid v obchodě mi nijak neuteče a je mi v podstatě jedno, jestli je den nebo noc. Lucerna tam hoří téměř neustále. Posadí se. Hmm... A kde máte ty zbylé dva? Qurela a Dertise? Nebude je mrzet, že přijdou o pěkný příběh? Zeptá se trpaslík a zvědavě se na vás podívá. |
| |
| Krčma U Goblina – Quirel, Roen a Elen Pak se otevřou dveře a dovnitř vstoupí Skaf a za ním i Quirel. Trpaslík (Hragot Stínobor) na ně mávne rukou. Hele a tady je máme. Tedy alespoň jednoho ze vzpomínaných. Pozvedne korbel. Zdravím Quireli. Skafe. Jak se vede? Pojďte si sednout, bude se vyprávět. Podívá se na Elen. Tedy příběh o zakletých dřevorubcích? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vypadá to, že mají něco k jídlu a o něčem diskutují. Krčmář je u nalévacího pultu a něco dloube nožem z desky. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Výborně, žádné námitky proti tomu nemá a bude o tom alespoň přemýšlet, to vypadá nadějně. „Na vybavení je tu ta zítřejší dražba zabaveného zboží,“ odpovím mu ještě ve dveřích. |
| |
| Krčma U Goblina Vejdeme se Skafem společně dovnitř. Zpoza zad nad levým ramenem můžete vidět vyčuhující pletený jílec, v pravé ruce mám stále oštěp. Tak Stínobor už je tady a chystá se vyprávět? Neměl jsem tedy teď v plánu jít poslouchat jeho příběhy, ale tím bych ho asi hodně urazil. „Jedno pivo, prosím,“ řeknu směrem ke krčmáři, když mířím ke stolu. „Zdravím Vás, jsem rád, že jste dorazil. Teď už je to lepší, děkuji za optání. Už se těším, moc rád si Váš příběh vyslechnu,“ říkám, když si přisedám ke stolu. |
| |
| Krčma U Goblina – Quirel, Roen a Elen Zdravím, Hragote. Odpoví na pozdrav Skaf. Budeš zase vyprávět? A tihle tě chtějí poslouchat? No dobře. Usměje se na Elen. No, já už jsem tu o dřevorubcích slyšel, takže se odeberu na pokoj... Otočí se na Quirela ...a konečně se pořádně vyspím. Mávne krčmáři a vydá se ke schodům do patra. Hele, ale ta o trpasličím zlatě je lepší. Hehe.. Vystoupá nahoru po chodech a po chvíli uslyšíte zabouchnout dveře. Nojo. Promne si vousy trpaslík. Zlato je zlato, ale slečna si vybrala tu o dřevorubcích, tak se bude vyprávět příběh o dřevorubcích. Nebo pověst či pohádka. Hmm... Pohádka ne, možná za deset či více let to bude už jen pohádka. Pohodlně se usadí, lokne si z korbele a počká, až si sedne i Quirel a krčmář mu donese pivo. Takže... Bylo nebylo. Podívá se na Elen. Tak jinak. Před asi patnácti lety... ******* Pokračování zítra... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Probudíš se s bolestí hlavy, suchem a divnou pachutí v ústech. Když se posadíš na slamníku a podíváš se z okna krčmy, zjistíš, že se ta včerejší pitka asi docela zvrhla. Venku je slunce vysoko nad obzorem a odhaduješ to na něco po poledni. Hodně po poledni. Své věci máš rozházené po pokoji a něco leží i na dvou zbylých postelích. Nacházíš se v trojmístném pokoji v krčmě U goblina. Zdejší usedlost se nazývá Grer a je to takový tábor na úpatí Severních hor. Je tu jen pár starousedlíků, lovců či chlapů co pracují pro zdejší přepravní společnost. Zde se překládá zboží z království na mezky a muly a dále pokračuje po horské stezce do trpasličí pevnosti Karak-Talok. Ty sám jsi sem dorazil před několika dny s karavanou od Velkého jezera a když jsi dostal svůj podíl za ochranu, práci a tak... Tak jsi navštívil zdejší jediný podnik a podstatnou část výdělku proměnil na pivo. Skrz podlahu slyšíš z výčepu nějaké hlasy, ale není jim rozumět. Tvůj pokoj je nad vlastním sálem a kdybys z něj vyšel, budeš v krátké chodbě s pokoji na nocleh, které končí dřevěnými schody vedoucími dolů do sálu. ******* Pokud se rozhodneš sejít, popiš ostatním svou postavu a já pak popíšu je a krčmu. Zbraně a zbroj nech zatím nahoře, asi ji v hospodě nebudeš potřebovat. Musím ti je stejně ještě doplnit. Piš pak veřejně, když budeš s více hráči pohromadě. Soukromě, když budeš sám nebo s jedním. (Závisí na domluvě). |
| |
| Krčma U Goblina – Quirel, Roen a Elen Příběh o zakletých dřevorubcích. Před patnácti lety. Bylo to po té kruté zimě, kdy sníh napadl už začátkem Deštenu. Místo, aby pršelo, se z oblohy snášeli první vločky a za necelý týden už byl všude skoro půl sáh sněhu. Mrzlo sice jen přes noc, ale i tak sníh nestihl přes den roztát. Tady na severu to bylo zlé, ale dole v království to byla katastrofa. Mnoho úrody bylo ztraceno, byl hlad a hlavně nebylo mnoho dřeva na otop. V té době se sem do lesů stěhovali rodiny dřevorubců, aby se tu usadili. Když zima pak polevila a nastalo jaro, z jihu sem přijížděli skupiny dřevorubců hledající kvalitní dřevo na stavbu lodí. V království totiž v zimě spálili co se dalo a tak ohni padlo za oběť i mnoho sáhů materiálu určeného na lodě, budovy a mosty. A zdejší lesy měli poskytnout náhradu. Trpaslík se odmlčí, podrbe se ve vousech a zavdá si z korbele. Tak ono něco podobného se dělo i v jiných částech země, zde ale došlo k takové nešťastné události. Skupina dřevorubců našla místo, kde rostly opravdu pěkné, vzrostlé borovice. Ale, když si chystali sekery, ukázal se tam jeden potrhlý druid a byla z toho pořádná polízanice. Tedy ne, že by někdo přišel o život, ale pár lidí bylo dost potlučených a notně naštvaných. Druid vykládal kdesi cosi o posvátném místě, ničení lesa a tak. Ale ty stromy byli fakt pěkný a kdyby je dostali na jih, byl by to balík. Opět si dá lok a ukáže krčmáři prázdný korbel. A tak jednou prý přišel druid a stromy byly fuč. Zbyly jen větve. Prý se tenkrát strašně rozčílil a vyslovil nějakou kletbu. Bohužel, ti co to udělali už byli mimo les a tak to kouzlo zasáhlo rodinu jednoho dřevorubce. Byli na špatném místě ve špatnou dobu. Chlap tam někde kácel uschlý strom a žena s dětma mu přinesla jídlo. Kletba je zasáhla a proměnila v kámen. Tedy ne v sochy, ale v menhiry. Tak tam stojí dodnes. Bylo z toho pozdvižení a i ten druid uznal, že udělal chybu. Ale nedokázal je proměnit zpět. No. Co vím, tak tam někde má domek stále, ale už je to hodně let a on nikdy moc do tábora nechodil. Stal se z něj takový divný brouk, co nemá rád společnost. Trpaslík se odmlčí a podívá se na Elen. Tak co? Líbil se příběh? |
| |
 | Probuzení Doprdele, to byla zase včera jízda... ale už toho fakt začínám litovat, takovou kocovinu sem neměl už nepamatuju. prohání se mi hlavou, zatímco se snažím nějak vzpamatovat. Slunce už je vysoko na obloze, takže sem prospal víc než půl dne. A ani se tomu už nedivím. Posbírám si své věci, které jsem včera večer jen tak hala bala rozházel po pokoji a zkusím si v tom udělat pořádek. Obleču si něco, co tak moc nesmrdí jako to, v čem sem usnul a rozhodnu se sejít dolů pro něco k jídlu a nějakýho "vyprošťováka". Zbraně a zbroj nechám nahoře, stejně to zatím potřebovat nebudu. Vyjdu z pokoje a sejdu dolů po schodech. ----------------------------------------------------------------------- Raegar je impozantní hromotluk, velký asi sáh a osmdesát pět coulů. Již při prvním pohledu zaujmou velké svaly a delší, divoce rozcuchané černé vlasy a vousy. Věk by se dal odhadnout na něco před třiceti let. Oblečen je jenom spoře, jako by byl zvyklý na daleko větší zimy. (vybavení dodám potom) |
| |
| Pozorně poslouchám příběh. Třeby bych mu se zrušením kletby mohla pomoct já. Z myšlenek mě vytrhne trpaslíkova otázka. Ano. Skutečně zajímavý příběh na chvilku se odmlčím. Pokoušel se o zrušení té kletby ještě někdo kromě druida? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Starší, ale ostrý široký meč  , okovaný dřevěný štít , kožená čapka , starší kožená zbroj s koženými nárameníky, lovecký tesák a kvalitní kožené boty .Stará kožená torna  , měšec ( 3 zlaté, 18 stříbrné a 17 měděné mince), dva měchy – prázdné, 3 pochodně, křesadlo, lano 10sáhů, kvalitní, i když již trochu opotřebené oblečení do divočiny, hnědá vlněná deka, notně opotřebený brousek, dva plátěné obvazy a jídlo na dva dny.****** Doplním to do deníku i s číslíčkama. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sál hostince je docela prostorný a jistě zabírá nejméně polovinu celého přízemí. Zbytek bude asi kuchyně, sklad a asi pokoj, kde spí krčmář. V pravé části je dlouhý pult a za ním průchod někam dál, asi do té kuchyně. Na zdi police se sklem a lahvemi. Ty jsi sešel po schodech z patra a kousek nalevo od nich jsou další, co vedou dolů, ale jsou přehrazené prknem. Asi sklep. Prostředek místnost a zadní část zabírá několik dlouhých stolů s lavicemi. Za pultem středně vysoký hubený člověk, krčmář a v „sále“ je jen několik hostů. Vidíš čtyři a pak další dva v zadní části. Jeden je menší, obtloustlejší a druhý vysoký. Toho si pamatuješ ze včerejška, i když jméno si nevybavuješ. Nějak jako Damin nebo tak... Skupinka uprostřed sálu je různorodá. Všichni sedí u jednoho stolu a vypadá to, že poslouchají trpaslíka. Dále je tam docela pěkná dívka a dvojice chlapů. Na stole stojí pár korbelů. ******** Popis hráčů je v Homepage. Trpaslík je starší s šedivými vousy. Na sobě má obyčejné šaty, spíše hnědé či šedé barvy. Trochu špinavé, ale hlavně na kolenou. Kůži má místy do zelena flekatou a vypadá to, jako by měl delší spodní spičáky. Alespoň při mluvení mu nějak přečnívají, ale nevidíš, že by to někomu z nich vadilo. |
| |
| Krčma U Goblina – Quirel, Roen, Raegar a Elen Hmm... Zamručí trpaslík a pak pohlédne ke schodům do patra. Právě po nich sestupuje urostlý chlap (Raegar). Pak se vrátí pohledem na Elen. Co si pamatuji, tak vím o dvou pokusech. Tedy kromě snažení toho druida, ten to zkoušel několikrát, ale po několika nezdarech už se na další nikdo nechodil dívat. Ale asi nad tím stále přemýšlí. Odmlčí se. Jo, ty dva co to zkoušeli. Nebyli místní. Jedním byl nějaký čaroděj nebo kouzelník z jihu. Byl tady kvůli něčemu jinému a když se o tom doslech, rozhodl se, že se pokusí o zlomení té kletby. Ale nepovedlo se mu to. Byl z toho docela zmatený, říkal, že se to mělo podařit. No a druhý pokus asi po roce a půl podnikl Grailon Svaté Kladivo. Podívá se na vaše výrazy ve tváři. Jo, divné jméno, ale je to náš (jistě tím myslí že je to trpaslík) kněz z Karak-Taloku. Nebo alespoň tehdy byl. Ale také odešel s nepořízenou. Podrbe se ve vlasech. Mám pocit, že mi někdo říkal, že to pak zkusil po roce ještě jednou, ale je to jen z doslechu. |
| |
| Krčma U Goblina No, tak pohádka je to určitě zajímavá, ale nepřineslo nám to nic užitečného. Něco o tom trpasličím zlatě by mohlo být lepší. „Ano. Opravdu zajímavý a velmi poučný příběh,“ odpovím. Ohlédnu se stejně jako Stínobor a uvidím toho hromotluka. A kdo je zase tohle? Trpaslík nevypadá překvapeně, tak třeba ho zná. Na místního však nevypadá, ale on se tu asi žádný cizinec neutají. Bylo by určitě hezké a hrdinské odstranit tu jejich kletbu, ale jestli se o to pokoušel sám druid a ještě dvě další mocnější postavy, řekl bych, že mi nemáme šanci. Odjedu s karavanou k prameni a to bude teď nejlepší. Potřeboval bych zjistit, jak opravit ten zámek. Ale s trochou šikovnosti bych to mohl zvládnout sám, přeci jen jsem pouze vyrval kus dřeva, který půjde snad nahradit. Moc se mi ale nechce opouštět toto místo, aby mě tu hned nezačali pomlouvat a nepoštvali Stínobora proti mně. Ale je to třeba udělat, jinak bych byl ještě více nenáviděný. „Moc děkuji za vyprávění,“ řeknu a vstanu od stolu, „teď mě prosím omluvte, mám tu ještě nějakou práci, děkuji.“ Vezmu zpět do ruky své oštěpy a vydám se za hostinským: „Šel bych se podívat na ty dveře, mohl byste mi prosím půjčit kladivo a hřebíky, možná by se mi taky hodilo nějaké prkénko a pilka.“ |
| |
| ,,Jak daleko odsud ten druid bydlí?" zeptám se Stínobora. Jen vzdychnu, když opět uvidím pohrdaví pohled Quirela. Asi nesnáší ženský, podle jednoho mága to pramení ze špatného vztahu s matkou. Hned jak odejde Quirel si začnu představovat jak se mi podaří kletbu zrušit a všichni si mě díky tomu zapamatují a budou mě obdivovat. |
| |
| Krčma U Goblina – Quirel, Roen, Raegar a Elen Když se Quirel zvedne od stolu, trpaslík pozvedne na rozloučenou svůj korbel a pak se obrátí na Elen. Chcete ho navštívit? Hmm... Nevím, jestli je to dobrý nápad. Mám pocit, že mu už trochu přeskočilo. Co byl naposled v táboře, tak se nepohodl s Dinainem a dost se pohádali. Pokud mi ale něco neuniklo, tak o takový prkotině. Pokrčí rameny a mávne na krčmáře, že má prázdno. Ale pokud tedy chcete, tak sídlí tady v lese. Je to odtud asi 10 nebo 12 mil na jihovýchod. Zhruba uprostřed toho lesa na jih od tábora. Podrbe se na ruce. Ale nevím, jestli to najdete. Nevede tam žádná stezka. Mezitím si Quirel povídá s krčmářem. Nechte to být. Byl jsem se tam podívat a to nějaké prkýnko a pár hřebíků nespraví. Postaví na pult hliněný hrnek, který čistil. Je rozlomená ta část zámku co je umístěna v rámu. Nechám vyměnit celý ten trámek. Ale jestli se v tom vyznáte, tak vám můžu půjčit nářadí a vhodné dřevo mám jistě taky. Pak se podívá ke stolu, kde si ostatní povídají a naplní korbel pivem. Hned jsem tu. |
| |
| Krčma U Goblina Tak to to bude náročnější, než jsem čekal. Počkám, až se krčmář vrátí od stolu: „Víte, asi tak dobře bych to zase nespravil, jestli je to takhle složitější. Ale moc nerad bych vám zůstal něco dlužen, takže si řekněte, kolik za to budete chtít, mohu vám to dát teď nebo my to můžete připsat na účet. Jinak ten pokoj si tedy asi nakonec vezmu já, aby Elen nebyla v otevřeném pokoji. A když už tu jsem, řekněte mi, co je to za člověka, co teď přišel?“ |
| |
| V krčmě Rychle vypité pivo a nepříliš vydatná strava před začátkem pití mne velmi rychle připraví o elán. Co chvíli se přistihuji při dřímotě, která se naplno dostaví hned jakmile trpaslík počne vyprávět příběh o zakletých dřevorubcích. Ve svém klimbání už nejenže ani nereguji na otázky krásné Elen, ale při bdělosti mne neudrží ani občasné bludné pohledy do jejího vyzívavého výstřihu. V momentě, kdy se má hlava vysmekne z dlaně, kterou byla doposud podepírána a já tak klepnu čelem o hranu stolu, konečně naberu vědomí. Je to zrovna v momentě, kdy trpaslík pronese větu "Tak co? Líbil se příběh?" "Ó ano, velmi zajímavé!" zabrebentím, načež si uvědomím, že trpaslík nemluvil na mě. Připadám si trapně a chce se mi následovat volání přírody. Když se vracím zvenčí, vyprázdněný a osvěžený čerstvým vzduchem, s údivem shledávám, že Elen dál hovoří s vypravěčem a to s neskrývaným zájmem o jeho další vyprávění a vysvětlování. Posadím se vedle dívky (možná i o kousek blíže, než jsem prve seděl) a pokusím se nějak vložit do rozjeté diskuse. "Dvanáct mil mimo cesty může být hodně náročné. Navíc ani nemáme vodítka, která by nás k němu zavedla. Je tam poblíž nějaká osada, nebo aspoň samota, kde bychom se mohli usadit, než budeme toho druida nahánět po všech čertech?" |
| |
| Krčma U Goblina – Quirel, Roen, Raegar a Elen Trpaslík se podívá na Roena a pak se zamračí. Pravda, pravda. Ale co si pamatuji, tak ta stezka byla značena záseky. Sice asi po té době již nebudou zřetelné, ale když budete všímavý a víte po čem se koukat, tak by jste je měli najít a podle nich dojít až k té boudě co si druid postavil. Mrkne na Elen a pak zpět na Roena. Víte co jsou záseky. Že? Značka v kmeni stromu. Prostě sekerou vyštípnutý kus dřeva. Myslím, že by to měli být dva vodorovné záseky v těch největších stromech podél stezky. |
| |
| Krčma U Goblina – Quirel Krčmář vyslechne tvůj návrh a pak jen mávne rukou. Nech to být. Je to i má vina, že k tomu došlo a tedy nesu i odpovědnost za škody. A proti výměně pokoje nic nemám. Pokud tedy bude slečna souhlasit. Prostě se dohodněte mezi sebou. Pak se zamyšleně podívá na chlapa co sešel ze schodů. Nevím. Prostě někdo, kdo potřeboval nocleh a měl na něj peníze. Cestovatel, člen doprovodu karavany nebo tak něco. |
| |
| Krčma U Goblina
,,Mockrát ti děkuji za příběh a další informace.Třeba zjistím něco zajímavého a pokud ne, tak každopádně budu mít o čem psát.Nenapadá tě ještě něco co by se mi hodilo vědět dřiv než se za ním vydám?" |
| |
| Krčma U Goblina - Quirel, Roen, Raegar a Elen No, co bych mohl dodat. Promne si trpaslík vous a pohlédne na Elen. Je to morous. Morous a druid a ti jsou všichni trochu divní. Asi bych nedoporučoval jej nějak překvapit a neničit mu les. Tedy rozhodně ne, když u toho bude. A si bych Vám, Elen, doporučil vyrazit až zítra. Přeci jen, už je dost pozdě. Soumrak by Vás zastihl na cestě a mohli by jste ztratit cestu. Ne že by jste se nějak moc zatoulali, na to je ten les moc malý, ale nocovat tam by vyžadovalo oheň a to by jej mohlo popudit. Pak se usměje. Ale zase by jste jej nemuseli nijak zdlouhavě hledat. Jedním lokem vyprázdní korbel a zvedne se od stolu. Tak, jestli již nemáte otázky, vrátil bych se do obchodu a pokračoval v práci. Děkuji za zpříjemnění odpoledne a byl bych rád, kdyby jste mi pak řekli, jak jste s tím morousem pochodili. Jo, jmenuje se Enryn. Hmm... Alespoň si to tedy myslím. Jo, Enryn. Určitě. |
| |
| Nechám trpaslíka odejít, koneckonců já sám k němu žádné otázky nemám. Jen ve mě stále hluboce rezonuje zmínka o druidovi a jeho hvozdu. Elen se však nezdá být nějak zvlášť znepokojená, tak se k ní obrátím a pravím: "Ty už ses někdy s nějakými podobnými lidmi setkala? Myslím s druidy... a tak. Co oni vlastně dokážou? Jsou to... takoví lesní čarodějové, že jo?" snažím se zapůsobit, ale je na mě poznat, že sám se v dané problematice horko těžko vyznám. Prostě jen nechci zůstat pozadu jako nějaký jeliman. |
| |
| Krčma u Goblina
,,Děkuji vám za váš jistě drahocený čas Hragote Stínobore."
Zadívám se Roenovi do očí. ,, Osobně jsem se s žádným nesetkala. Říká se o nich, že trestají jen ty kteří ničí jejich les. Že dokážou ovládat zvířata a stromy. Ale většinou ty příběhy tak trochu přehánějí. Něco mě k tomu druidovi táhne. Nemyslím si, že bych mu dokázala pomoct zrušit tu kletbu i když kdo ví. Vlastně bych ti ani nic z toho neměla říkat. Většinou jsem straštně opatrná, ale nevím. Tak něják cítím, že ti můžu důvěřovat a má intuice mi říká, že spolu prožíjeme mnohá dobrodružství. Půjdeš se mnou k druidovi? počkám co odpoví. ,,Už je celkem dost hodin a jsem z té dlouhé cesty unavená. Měla bych se jít domluvit, kde vůbec budu spát.,, |
| |
| Zaujatě poslouchám Elen a nemohu z ní oči spustit. Jak ta je úžasná... Je přímo fascinující, jak se u ní snoubí krása těla a moudrost ducha. Kolik ta toho ví a zajisté i dokáže. "To... je fantastické. To všechno znáš z akademie? Teda, jasně, že ano, odkud taky? A... a toho druida chci poznat, a tebe taky. Teda, myslel jsem, že ano, určitě jdu. Jdu s tebou, kamkoliv..." brebentím, ale to už dívka pokračuje dálzmiňujíc se o noclehu. V tu chvíli mi dojde, že jsem nejspíš propil všechny své peníze. Vlastně bude div, když budu schopný zaplatit celou svou útratu. A nekupoval jsem i Elen něco k pití...? "Heh... já sám vlastně ani ještě nevím, kde přenocuju. Nezbyly mi peníze na pořádný pokoj, takže..." poškrábu se na hlavě a rozpačitě se rozhlédnu okolo, "asi si půjdu lehnout do stájí na seno. Snad mě tam nikdo nenačapá. A... ty? Kam ty spát jdeš? Teda... jdeš spát? Chceš jít spát..." Ach jo... už mlč ty hlavo děravá! |
| |
| Krčma U Goblina Nechat být? Dobře, nechám to klidně být, takové jednání se mi líbí. Ten hostinský je opravdu férový chlap, možná až moc. Ten člověk by se nám mohl hodit na doplnění doprovodu té karavany. Dertis je bůh ví kde. Elen s tím druhým s námi po vyslechnutí toho příběhu o druidovi asi také nepůjde, což je vlastně asi dobře. Tak abychom vůbec mohli odjet. Musím ho odchytit dřív než ta čarodějka. „Dobře, domluvím se s ní,“ řeknu a odcházím ke stolu, kde sedí Elen s Roenem. „Prosím vás, budete si chtít tedy vyměnit ten pokoj, abych se mohl přestěhovat a předat vám klíče?“ |
| |
| Krčma U Goblina Ještě než stihnu Roenovi odpovědět, přijde Quirel a zeptá se mě jestli chci vyměnit pokoj. ,,Jistě, budu ráda, když to vyřešíme takto. Našel jste Dertise?“ počkám na odpověď ,,A co, že Vám to ukradl?“
Počkám až Quirel odejde a pokračuji v rozhovoru s Roenem. ,, Jak jsem již řekla, zdá se mi, že ti můžu věřit, takže můžeš přespat v mém pokoji. Ale varuji tě, pokud zklameš mou důvěru, tak tě proměním v mloka a hodím tě do potoka.,, řeknu naprosto vyrovnaně.
A vyřešíme dvě mouchy jednou ranou. Nebudu tak bezbranná, když budu spát sama v pokoji a navíc si myslím, že budu mít dost silného obránce, kdyby si přece jen někdo troufl. |
| |
| Chvíli mi nedochází, co vlastně Elen řekla. Asi proto, že to řekla jen tak mimochodem, jako kdyby dala na vědomí, že si boty nechá pod postelí, nebo že si zítra ráno dá snídani. Zalapám po dechu a mám pocit, že rázem jsem absolutně střízlivý. "U tebe? Spát u tebe? Oh... ho hó! Tak jo," zakřením se a marně se pokouším spojit několik velmi těžkých činností dohromady, to jest dýchat, sedět v klidu a nekřenit se jako idiot. Marně, ani jedno z toho nedokážu zcela zvládnout, natožpak všechny tři činnosti naráz. Počkám, až se Elen zvedne a zamíří ke svému pokoji, já jdu hned za ní. Hlava se mi motá vzrušením a sotva se mi daří jít úplně rovně. Až vejdeme dovnitř, zavřu za sebou dveře a otážu se pokudmožno nenuceným, ležérním tónem: "Tak... ty máš postel a kde si lehnu já?" Výsledkem mého snažení netvářit se jako vesnický balík, u něhož se zastavil na oběd sám král, je jen to, že se mi poněkud matoucně chvěje brada, ačkoliv se usmívám. |
| |
| Krčma u Goblina Velice mě pobaví Roenovo chování. Snažím se na sobě nenechat nic znát, ale i tak mi cukají koutky. Už jsem zapoměla jaké je to motat mužům hlavy. Počkám až mi Quirel donese klíč a pak se zeptám kolik budu dlužná za nocleh, pití a jídlo. Zaplatím.
Rozhlédnu se po místnosti. Je v ní větší manželská postel, židle a stolek na kterém je mísa a vedle ní džbán s vodou. Nad stolkem je pověšené zrcadlo. Dojdu k němu a rozpustím si vlasy. Vedle stolku položím vak s věcmi a opřu svou hůl. Přes židli přehodím cestovní plášť. Aniž bych se otočila odpovím Roenovi: ,,Postel je dost velká, myslím že se na ní vyspíme pohodlně oba. Ale pokud chceš spát radši na zemi.“ V zrcadle sleduji jeho reakci. ,,Ale musím tě varovat, prý chrápu.“ Opláchnu si obličej. ,, Ještě by to chtělo vanu a už by mi vůbec nic nechybělo.“ |
| |
| Fascinovaně sleduji vše, co Elen dělá s nenucenou grácií. Její styl chůze je přímo omračující, takže stačí, aby řekla cokoliv svým jasným a svůdným hlasem a já vím, že jsem nadobro ztracen. Nic neříkám (protože zkrátka nemůžu) a odložím svůj meč na židli. Bandalír se svým skromným majetkem položím na zem a pak najednou nevím, co s rukama. Asi bych se měl nějak vyjádřit, napadne mě. "Já jsem dřív chrápal," je to jediné, co jsem dokázal vymyslet a byl bych radši, kdybych to vůbec neřekl. V odraze zrcadla sleduji její oči, které se setkaly s mými. Protože v krku mám už opět sucho jako na poušti, přejdu pomalu ke stolku, na kterém je džbán s vodou, trochu nesměle Elen pokynu, že bych si ho rád vzal a natáhnu se pro něj. V nose mě zašimrá její vůně a já nabyl pocitu, že se mi vzrušením ještě více zakroutily dlouhé vlasy. Zhluboka se napiju a postavím džbán zpátky na stolek. Eleniny rozpuštěné vlasy už stačily provonět snad celou místnost. Posadím se na postel a spustím: "Já... tomu prostě nerozumím. Jak je tohle možné? Ty, taková... nádherná dívka a já... tady s tebou, my dva..." Hlavou se mi honí spoustu věcí, které bych mohl říci, naznačit, či dokonce navrhnout, ale to bych musel být přinejmenším udatný drakobijec, abych si na to troufnul. "Ještě nikdy ke mě žádná nebyla tak milá, tak laskavá, a přitom tak nádherná. Promiň, já už zase blábolím, nevím, co říct." A to je pravda. Nevím. Radši si zuji škorně a odkopnu je dál od postele. Následuje košile, ale u kalhot se zarazím. "Radši si je nechám," zamumlám si pro sebe a neohrabaně se zasunu pod deku, rudý jako rak. |
| |
| Krčma u Goblina Svléknu se do košilky a lehnu si vedle Roena. Otočím se na bok, podepřu si rukou hlavu a hluboce se zadívám Roenovi do očí. Vzdychnu. ,,Ono žádné my být ani nemůže" řeknu a políbím Roena. Jakmile se naše rty spojí, jeho tělem projede silná bolest, jako kdyby dostal ránu slabým bleskem. Odtáhnu se a bolest ihned zmizí. ,, To je dárek od mého strýčka Dareba.“ Otočím se na záda. ,,Nechtěl mě pustit samotnou, bál se jednak toho, že mi někdo ublíží a taky. Přišel na brilantní řešení. Nemyslíš. Někdy je to dost otrava, ale musím uznat, že mi to zabránilo udělat nějakou neuváženost. Tu bolest, kterou jsi prožil, to je nic oproti tomu co zažil jeden muž, který mě chtěl proti mé vůli, málem ho to zabilo. Dobrou noc.“ Otočím se k Roenovi zády. ,,Pokud sis to rozmyslel a nechceš se mnou cestovat, tak stačí říct.“ |
| |
| Jakmile se Elen začne svlékat, jsem moc rád, že jsem si nechal kalhoty a že jsem už pod peřinou. Nejde se nedívat a tak si prohlížím křivky jejího perfektního těla, jako bych byl hladový pes a ona jitrnice ve výloze masného krámu. Když si vedle mě lehne, připraví mi vpravdě šokující překvapení, když se ke mě přiblíží a spojí své rty s mými. Náboj, který mezi námi proběhne, mne kopne do hlavy jako kůň. Nechápavě se na dívku vedle sebe podívám, ale ta mi naštěstí vše vysvětlí. Tvářím se zklamaně a taky trochu nechápu, proč by se nějaký strýček chtěl tak moc starat. Je přeci dospělá, vždyť už i sama cestuje světem! Ach, jaká podlá mizérie... "Té kletby tě zbavím. Ještě nevím jak, ale udělám všechno pro to, abych na to přišel. A žádný strach, pojedu s tebou jako tvůj ochránce, dal jsem ti přece slib." Na ta slova se obrátím na druhou stranu postele a pokusím se usnout. I přes celodenní únavu a vypitá piva se mi však nepodaří usnout dřív než za pár hodin, kdy dumám nad vším možným... i nemožným. |
| |
| Krčma U Goblina „Dertise jsem nenašel, ale našel jsem to, co mi ukradl, což byla moje katana. Za chvíli jsem tedy zpátky.“ Odejdu po schodech nahoru a začnu přenášet všechny své věci do druhého pokoje. Když jsem hotov, rozbité dveře dobře zavřu, ty druhé zamknu a s klíči v ruce se vracím dolů. Přijdu ke stolu, kde sedí ti dva a položím klíče na stůl. „Tak tady to je, už je volno.“ Už ji chci požádat o klíče od druhého pokoje, ale pak si uvědomím, že je to úplně zbytečné… |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Když si vyřídím vše v hostinci, vydám se vybaven všemi zbraněmi ještě jednou ven. Do tmy času dost, tak proč ještě nezkusit štěstí. Po dnešní cestě už jsem si trochu okoukl zdejší kraj a odpozoroval jsem, kde se přibližně nachází jaká krajina. Vydám se tam, kde předpokládám nejvyšší možnost růstu entího štěstí a budu ho hledat. V přírodě se celkově nijak moc nevyznám, ale pokud jde o to, kde hledat ty které bylinky, většinou vím, kam zamířit. Když vidím, že už se bude stmívat, vydám s k okraji louky, přes kterou jsme šli při pronásledování skřeta. Možná by se mi mohlo poštěstit ulovit nějakou vysokou, takhle navečer přece vycházejí ven na pastvu. Skrývám se v lese, najdu si nějakou vhodnou skrýš a pozoruji louku. Pokud bych zpozoroval nějakou srnu, pokusil bych se k ní připlížit na dostatečnou vzdálenost a vrhnout po ní oštěp. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pobereš své věci a vyrazíš na západ. Zamíříš k lesu, z kterého jste před několika hodinami vyšli. Ještě ve vysoké trávě sem tam zahlédneš vyšlapanou stezku, kdy se stébla trávy nestačila narovnat zpět. Po necelé hodině dorazíš do příjemného přítmí kraje lesa a po krátkém nabrání dechu a pár loků z měchu se začneš rozhlížet, jestli nenajdeš vhodné místo, kde by mohlo růst Entí štěstí. Projdeš asi míli kousek za okrajem než se na tebe usměje štěstí a hledanou rostlinu najdeš. Je malá a podaří se ti z ní získat jen jeden pořádný list. Další dva jsou již potrhané a vypadá to, že si na nich již stačilo něco pochutnat. Uložíš list do torny a jak se začínáš vracet, hledáš vhodné místo, odkud by jsi měl rozhled na louku před sebou a měl tak šanci zkusit něco ulovit. Nakonec najdeš vhodné křoví a ukryješ se za něj. Nedaleko je malý pahorek s krásně zelenou travou. Nejspíše je tam někde slabý pramen. Čekání se ti i vyplatí, i když místo zamýšlené srny se poblíž pahorku objeví jen rodinka zajíců. Vyčkáváš dále, jestli přeci jen se neobjeví něco většího, ale pak se začne slunce klonit k západu a musíš se tedy spokojit se zajícem. Nemusíš se za nimi ani plížit a tak si vybereš jednoho většího jako cíl. Vrh se ti vydaří a zajíc skončí propíchnutý v trávě. Zbytek rodiny během okamžiku zmizí. Dojdeš si pro kořist a po krátké prohlídce usoudíš, že na tak drobnou zvěř není oštěp nejvhodnější. Vezmeš úlovek a vrátíš se do tábora. Cestou ti několikrát přijde na mysl, že by jsi se měl naučit alespoň trochu zpracovávat co ulovíš. Do hostince dorazíš se setměním, uvnitř je docela plno a i tak si na tebe a tvůj úlovek najde krčmář čas. Dohodnete se, že jej připraví na zítra k obědu a on si nechá kůži a vnitřnosti na polévku. Dojdeš do svého nového pokoje, odložíš věci a skočíš se trochu opláchnout ke studni. Po návratu na pokoj ulehneš do postele a unavený poměrně náročným dnem usneš jak položíš hlavu na slamník. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Oba se odeberete po schodech nahoru do obytné části hostince. Elen si ještě vyzvedne své věci z pokoje, kde měla přebývat s Dertisem a pak zamíříte na konec chodby, kde měl pokoj Quirel. Není tak velká, spíše menší, umístěná ve štítě budovy. Ale prostoru pro dva je dostatek, i když je jistě zamýšlena po jediného nocležníka. Postel je ale dostatečně široká pro dva. Jde o klasickou dřevěnou postel se slamníkem. Je i docela čistý, asi to mají někoho spolehlivého na úklid. Ještě vystrčíte na chodbu lavór plný vody, ve kterém se máčí nějaká kůže a pak se začnete připravovat na spaní. Elen vypadá hodně unaveně. Po ulehnutí a krátkém vyjasnění si, jak a co, oba usínáte. První rozhodně Elen, dnešní den byl pro dívku náročný. Roen to usínání nemá tak lehké. Docela dlouho to vypadá, že neusne vůbec, ale pak se mu přeci jen podaří upadnout do říše snů. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Podařilo se ti usnout, i přes poměrně silné rozrušení a později i přes hluk pronikající podlahou z hostince. Ale tento pokoj se nachází na druhé straně od sálu a tak to není tak zlé. Elen ta usnula téměř ihned. V noci jsi se probudil jen jednou, a to, že jsi se ve spánku nějak více pohnul a dostal jsi od spící dívky. Opět si dostal ránu jak když se praštíš do lokte a paže tě chvíli brněla, ale bylo to mnohem slabší, než předchozí „ukázka“. Elen se jen zavrtěla pod dekou a otočila se na druhý bok. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Nejdříve vyrazím na „lov“ entího štěstí. Abych našel nějaké vhodné místo, tak musím přeci jen nějaký kus ujít. Toulám se kolem kraje lesa a bedlivě pozoruji zem. Hele támhleto vypadá jako to, co hledám. Ano opravdu, ale taková mizerná rostlinka. No aspoň kousek bude použitelný. Je vidět, že nejen lidé vědí o léčivosti této byliny. Schovám list do torny a zjišťuji, že už bych se měl začít zaobírat druhým dnešním lovem. Najdu si velmi výhodný úkryt s dobrým výhledem. Na ten pahorek by se určitě mohla přijít nějaká zvěř pást. Mé očekávání je správné, jenom přiběhnou zvířata jiné velikosti, než jsem očekával. Zajíci… přeci nejsou jediní, kteří přijdou dnes k prameni. Stmívá se, za chvíli nic neuvidím. Dnes mi to asi bude muset stačit. Vyberu alespoň toho největšího, napřáhnu se a bezchybně zasahuji cíl. Ještě aby mi utekli. Vezmu kořist a začnu se vracet. Zajíc je po probodnutí oštěpem v dost bídném stavu, ale na takhle malou kořist jsem nebyl připravený. Taky bych se měl trochu naučit, jak takovou kořist zpracovat, lépe by se to nosilo i prodávalo. Krčma je celkem plná, což mě příjemně překvapí. S krčmářem udělám oboustranně prospěšnou dohodu. Já se zadarmo najím a on bude mít přeci jen něco za práci a stále cítím dluh i za ty dveře. Od krčmáře si vezmu omeletu s houbami, které jsem nasbíral a kterou mi potom, co jsme se vrátili, slíbil. Sním ji a zapiju jedním pivem, na které pozvu i Stínobora, pokud ještě přišel do hospody. Chtěl jsem dneska slavit, ale bylo toho dnes moc a ne všechno zase za oslavu stálo, takže se teď chci co nejrychleji svalit do postele. Odložím si, opláchnu se a už usínám. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Krčma u Goblina
Probudím se přitulená k Roenovi. Chvilku si ho prohlížím a poslouchám jeho rytmické oddechování. Pohledem sjedu na jeho svalnaté ruce. Rychle se od něj odtáhnu. Vím totiž moc dobře, jak můj dar funguje. Dokud mě neovládne touha, jsem celkem neškodnou společnicí. Díky tomu mohu ošetřovat, aniž bych svým pacientům způsobovala bolest. Ale Roen je jiný. Asi začínám bláznit, nejspíš to bude z toho, že jsem cestovala celkem dlouho sama. Opatrně vylezu z postele. Nejsem příliš zdatná v plížení, takže udělám víc rámusu než bych chtěla. Přistoupím k oknu a podívám se na ulici. Zdá se, že dnes bude krásný den. Začnu se oblékat, a pokud se mi nepovedlo, tím rámusem probudit Roena, tak na něj zavolám jménem, abych ho vzbudila. Chci vyrazit na cestu co nejdřív. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Oděl jsem se v rychlosti, neb jsem nechtěl na sebe nechat ještě více čekat. Naštěstí jsem před ulehnutím nevybaloval nic ze svého bandalíru a tak jsem jen v rychlosti pobral všechen svůj majetek, včetně meče, a usmál se na dívku. "Můžeme vyrazit, Elen." Na ta slova scházím dolů do lokálu a až mě dojde i ona, optám se: "Budeme jíst tady, nebo až na cestě? Za zbytek svých peněz můžu kdyžtak vyhandlovat něco s sebou, ale nebude toho příliš," ukážu jí měďáky ve své dlani, žalostný to pozůstatek mé první výplaty, jež byl tak krutě zmrzačen mou včerejší pijatykou. Na nějaký ten pecen chleba a trochu sýra by to snad stačit mělo. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Krčma u Goblina - ráno
Také se usměji. Dřív než odejdu, zkontroluji, jestli mám všechno. Vše na svém místě. Sejdu dolů a přidám se k Roenovi.
Nakloním se k Roenovi a chytnu se jeho paže, přiblížím se k jeho obličeji, aby moje slova slyšel jen on.Kupodivu můj dotek nezpůsobí žádnou bolest.,,Myslím, že můžeme rovnou vyrazit. Mám nějaké jídlo s sebou a do večera, bychom mohli být zpátky. Vlastně mě napadlo, že bysme mohli posnídat někde v přírodě. Nejlépe u nějaké říčky, kde bych se mohla trochu opláchnout."
Před krčmou si stáhnu vlasy stužkou a kývnu, že můžeme jít.
|
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Jaktože jsem nedostal ránu? Třeba je to jen habaďůra. Přeci jen studovala kouzla a čáry, tak kdoví, co ji tam naučili. A strýček a jeho kletba je pak jen nevinná zástěrka, aby ji ostatní chlapi nechali na pokoji. No, bublá to ve mě. Už jen kvůli tomu, že nic nechápu jsem trochu naštvaný, ne na ni, ale spíš na sebe. Vedle ní si připadám trochu jako naivní hlupák, co nic neví o ničem. Mé vlastní úvahy zcela zastíní dokonce i její zmínku o jídle venku a koupání a tak jen poněkud nepřítomně zamumlám cosi a přykývnu, že můžeme jít. Už před hostincem, kdy jí musí prostě být jasné, že ve mě něco vře, se zeptám nahlas: "Jaktože se mi teď nic nestalo? Ty to dokážeš... ovládat?" Můj hlas zní dost nedůvěřivě, zkrátka nedokážu pochopit, jaktože když se mě dotkla minule, bolelo to, a nyní se nestalo nic. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Všimnu si, že Roenova rozpoložení. Možná byla chyba se ho dotknout. Kdoví co si o mě myslí. Vypadá naštvaně. Když mi položí otázku zrudnu. Přemýšlím jak mu to vysvětlit, aniž bych musela zabíhat do přílišných detailů. Kousnu se do spodního rtu a cudně sklopím zrak. Nohou prohrábnu kousek hlíny. Nejradši bych se teď neviděla. Radši bych se propadla do země, než mu vysvětlovat jak to vlastně se mnou je. ,,Jsem léčitelka." domlčím se, ale stále hledím do země. ,,Teda spíš umím pomocí různých bylinek léčit, strýček si vždycky tohoto umění vážil a nechtěl mě tou kletbou omezit v běžných úkonech. Takže pokud…" zase se odmlčím hledajíc vhodná slova. se to tebe nezamiluju, nebo po tobě nebudu toužit, tak to v žádným případě neřeknu nahlas, propadla bych se hanbou. ,,...jsou mé myšlenky čisté, tak se ti nic nestane. Stačí ti to jako vysvětlení.“ řeknu poněkud zoufale. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "To je ale strašné! Je to prokletí! Nemůžeš po nikom toužit, nemůžeš s ním... se objímat," zadrhnu se na kratičký moment. "Není to správné," zkřížím ruce na prsou a tvářím se zatrpkle. "Nikdo by neměl druhým lidem zakazovat..." milovat, dotýkat se, hýčkat... "prostě to. Všechno. A tak." Tato konverzace začíná být poněkud naivně lascivní a tudíž bude nejlepší ji ukončit. Koneckonců já svou odpověď dostal a vztekat se můžu i po cestě. Rozhodně to tu spolu teď nevyřešíme a tak se pokusím aspoň o úsměv. Na jednu stranu je mi jí líto, ale malý tenký hlásek kdesi v mé hlavě lituje i mě samotného. Konečně první dívka, co na mě nepohlíží zvrchu jako na vesnického troubu a stojí mezi námi taková lapálie. Ach jo... |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
Chvilku trapného ticha přeruším další poznámkou ke své kletbě. ,,Jak už jsem říkala má to i své výhody. Nemusím se bát toho, že by mě někdo znásilnil. A řekla bych, že hlavně proto na mě tuto kletbu seslal. Vím, že se ti to nemusí zdát fér, ale má o mě prostě jen strach. Staral se o mě, když můj otec zemřel. Myslím, že mě má rád, tak jako kdybych byla jeho dcera" snažím se obhájit svého strýčka, nechci, aby si o něm Roen myslel něco špatného. Pomalu kráčím cestou z Greru. ,,Jací jsou tvý rodiče. Určitě se tě snaží, taky chránit.“
|
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Oni jsou... no, prostě normální. Pracujou na poli, máma šije a vaří. Mí dva bratři jsou dřevaři a jsou už starší. Odešel jsem od nich, ten život nebyl pro mě. Chci poznat svět a zažít něco lepšího, než je Dolní Úvoz. To je naše vesnice, víš...?" Jdeme spolu z Greru, jeden vedle druhého. Zvědavost mi ale pořád nedá a tak se rozhodnu udělat pokus. Zatímco koukám na mraky a na ptáky, kroužící nad horami, jen tak mimochodem zavadím svými prsty o Eleniny. Jeden letmý dotek, pohlazení konečky prstů... schválně, co to udělá. Vždyť nemám v hlavě žádné násilnické choutky! |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Chci se pořádně vyspat, přeci jen jsem měl náročný den, a i když tento den chci více méně odpočívat, chci dopřát svému tělu dostatečně dlouhou dobu na zregenerování. Nevylehávám v posteli však nijak dlouho. Jakmile jsem vzhůru, zběžně se obléknu a dojdu se opět opláchnout, čímž se i trochu probudím. V pokoji potom zkontroluji, jak probíhá odvšivování vlčího přehozu. Pokud jsem již s výsledkem spokojen, vyndám ho a nechám ho usušit. Dovybavím se, hlavně zbrojí, katanou, dýkou a měšcem a vyrazím dolů do krčmy. „Dobré ráno přeji.“ Něco lehkého posnídám a zeptám se hostinského: „Prosím vás, nevíte, zda je tu ještě ten barbar, co tu byl včera? Jestli jo, tak až ho uvidíte, tak mu prosím řekněte, že bych pro něj měl možná zajímavou nabídku. Děkuji.“ Pokud odhadnu čas na dostatečně brzo, že bych stačil dojít ke skřetí jeskyni a zpět do poledne, tak seberu oštěpy a vyrazím na cestu. Ten oštěp jim tam nenechám a kdo ví, třeba najdu ještě něco jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro V hostinci jsi se klidně vyspala. Po tom včerejším trmácení jsi spala jak zabitá a ráno se cítíš svěže. ****** Počet životů doplněn na maximum, tedy 6. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro V hostinci jsi se klidně vyspal. Po tom včerejším trmácení jsi spal jak zabitý a ráno se cítíš odpočatě. ***** Počet životů zvýšen o +2. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Při odchodu z krčmy se ještě zastavíte u krčmáře. Něco vaří v kuchyni, která je v místnosti za nálevnou. Voní to docela dobře, ale vzhledem k tomu, že se tu nemíníte dále zdržovat, tak mu jen dáte pár drobných za nocleh a včerejší večeři. Roen před ním na stůl vysype obsah svého měšce a Elen přidá také něco ze svého. V podstatě to bylo jen pár měděných. Pak odcházíte spolu ven a zamíříte na jih k okraji lesa. Okraj lesa Les začíná kousek od tábora. Na jeho okraji jsou vidět stopy po kácení, ale nevypadá to, že by bylo nějak intenzivní. Jen se tam někdo postaral i jeden vyvrácený smrk. Na kraji se zastavíte a zjistíte, že trpaslík měl pravdu. Pokud tu někde byla nějaká stezka, tak již zarostla. Před vámi se rozprostírá řídký les, který ale později přechází v hustší. Kousek za okrajem již vidíte, jak se terén začíná zvedat a místy trčí z půdy velké kameny. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Les
Poněkud nešťastně se rozhlédnu kolem. Doufám, že se v lese vyznáš líp než já. Nesměle se usměju. Ten trpaslík říkal něco o zásecích. Tak zkusíme najít někde poblíž nějaký takový strom. Zatím se jen rozhlížím a snažím se zahlédnout označení na stromech.
|
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Snad i pomocí znalostí, které máš z výuky o bylinách, vynecháš automaticky mladší stromy. Trpaslík říkal, že je to již nějakých deset – patnáct let a soustředíš se na starší stromy. A zdá se ti, že i něco nalezneš. Vypadá to, jako hodně staré poškození stromů sekerou. Je to pravidelné, téměř jistě způsobené člověkem. Zde možná ta stezka začínala, ale hledat další stromy by již mohlo býti jednodušší.  |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Les
Podívej Roene, našla jsem první. řeknu nadšeně. Je to sice staré poškození, ale myslím, že to bude ono, někde tady musí být další.
|
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když Elen navrhne, aby jste se podívali po nějakých značkách na kmenech stromů, dáte se oba do hledání. Úspěšnější je nakonec dívka a po chvíli ukazuje Roenovy silný kmen borovice, který je ve výšce ramen poškozen. Vypadá to na sekeru, ale už je to hodně staré a strom dokázal za ten čas své zranění trochu zakrýt. Ale i tak je zřetelné, zvláště potom, co již víte po čem se dívat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zkontroluješ lavór s roztokem a kůží a můžeš být s výsledkem spokojen. Ve vodě zůstává spousta mrtvých vší a sice nějaké jsou jistě i v koženém plášti, ale budou také mrtvé. Takže stačí jen usušit a pořádně vyklepat či vyčesat.  Dole v krčmě narazíš na hostinského a ten souhlasí, že dá tomu chlapovy vědět, až se tu opět objeví. Pak se si dáš lehkou snídaní. Vařená vajíčka, chleba a trochu másla. Nakonec necháš krčmáři pár drobných za ubytování a jídlo s tím, že pokoj si ještě ponecháš. Z měšce jsi mu dal stříbrňák a 11 měděných a poté vyrazíš ven na ranní slunce. Venku Rozhlédneš se, uvidíš Elen s tím chlapíkem, jak u jižní části lesa obhlížejí stromy. Oni tě zjevně neviděli. Pak zahlédneš ještě nějaké lidi vzadu u stájí a slyšíš bečení ovcí. Otočíš se k západu a projdeš okolo několika slabě dýmajících milířů. Ten kdo je má hlídat asi ještě vyspává, ale asi se v tom vyzná. Vyrazíš přes pláň k lesu na západě. Cíl tvé cesty leží tedy přes jeskyní, kde jsi svůj oštěp zanechal. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Možná mám jen velkou představivost, ale podíváme se, jestli nenajdeme ještě něco podobného. Opovím Roenovi a začnu hledat i další záseky. Snad nám to nezabere příliš času, nerada bych strávila celý den jen hledáním cesty. Začnu prohlížet starší stromy, kolem kterých nejspíš kdysi nějaká cesta vedla. Aspoň já si myslím, že to mohlo být kolem mnou vytypovaných stromů. Uvidíme, jestli mám pravdu. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Poté, co najdete první zásek je již jednodušší najít další. Přeci jen je to značení dělané tak, aby šlo jít od jednoho k druhému. Podobné stopy na stromech najdete vždy po nějakých třiceti až čtyřiceti krocích. Některé jsou znatelné více, jiné již téměř zmizeli. Ale i tak stále pokračujete dále do nitra lesa. Sluneční ráno se rychle mění v přítmí, ale není to nic hrozného. Opravdový hustý les to opravdu není a nějaký temný, prastarý hvozd teprve ne. Je pravda, že postup zarostlým lesem není jednoduchý, stezka již dávno zmizela a tak mělo křoví a malé stromky dost času a prostoru se rozrůst. Po hodině klopýtání přes kořeny o obcházení trnitých ostrůvků ostružin se dostanete asi čtyři až pět mil do nitra lesa. Tam konečně narazíte na mělký potůček obrostlý kapradím. Na jeho břehu, v hlíně a jehličí vidíte nějaké zvířecí stopy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro  |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Potůček
Přece jen jsem měla pravdu. Nedám na sobě znát své myšlenky. Cestou obdivuju krásu okolní přírody. Když dojdeme k potůčku, zatleskám nadšením. Řekni Roene není to krása. Usměju se a jdu blíž k potůčku. Všimnu si zvířecích stop. Asi sem chodí pít zvěř. Opláchnu se vodou, která je neuvěřitelně osvěžující. Se smíchem, trochu postříkám vodu i Roena. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dorazil jsi ke kraji lesa a když se pořádně rozhlédneš, najdeš i místo, kudy jste včera vynesli zraněného elfa. V podstatě se vracíš zpět po vlastních stopách a tak ti nalezení jeskyně netrvá nijak dlouho. Vlastně dorazíš na kraj toho malého paloučku před ní, když něco zaslechneš. Znehybníš poblíž jednoho křoviska a pohlédneš na vstup do jeskyně. Tam, kde leželo mrtvé tělo toho proměněnce, krysodlaka, se něco pohnulo. Zahlédl jsi jen něco chlupatého hnědé či rezavé barvy do zmizelo v jeskyni. Mrtvé tělo je navíc celé ohryzané. Vidíš polámané, bílé kosti co trčí z hroudy masa a kůže, v co se tělo proměnilo. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Vydám se na cestu a s trochou pozornosti najdu naše včerejší stopy, proti kterým se vydám k jeskyni. Jak se přibližuji, začínám si počínat obezřetněji, a tak ihned po zaslechnutí nějakého šramotu zpozorním. Co to je za zvíře? Ale už si to na něm pochutnává. Co to může být v těchto končinách a že se to pustí do špinavého lykantropa a takhle ho to zřídí? Že by nějaký hladový vlk? Nebo se snad vrátila některá z jeho bývalých kamarádek? Každopádně si musím dávat pozor. Připravím si do ruky oštěp a přejdu pomalu nejkratší cestou ke skalní stěně, podél ní se potom přibližuji ke vchodu, abych mohl nahlédnout dovnitř. Pohled upírám na místo před jeskyní, kdyby se něco vynořilo, a jsem připraven po tom hodit oštěp. Na téhle stěně jsem ale taky nechal ten kamenný oštěp, tak to bych na něj cestou ke vchodu měl narazit. Snažím si vzpomenout, kde jsem ho naposledy viděl, abych si mohl být po projití tímto místem jist, že ho něco nebo někdo sebral dřív než já, a stále se pomalu přibližuji. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Našlapuješ co nejtišeji to jde a s oštěpem v ruce se blížíš k ústí jeskyně. Tam na zemi, kousek od té roztrhané mrtvoly leží zbraň, kterou hledáš. Někde v těch místech jsi téměř probodl toho elfa. Když se přiblížíš ústí, ucítíš ale i neznámý, ostrý pach. Nedokážeš jej nikam zařadit a pak zaslechneš tiché zvuky, jako by se něco trhalo. V půdě jsou vidět i nějaké stopy, ale při včerejším boji tu prošlo mnoho lidí, ale ten tvor tu přeci jen nějaké zanechal. Jsou velké jak tvá dlaň a navíc mají zřetelné stopy drápů. Silných drápů. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Toulky přírodou tě zanesly až k úpatí Severních hor. Divoká země a tvrdí lidé. Tvé šlechtické manýry se již trochu obrousili. Prostě tady si všichni hledí hlavně sebe a svých známých a nedá se říci, že by měli nějak v lásce honoraci. Ale kdo z výše postavených sem do pohraničí vlastně zavítá. Tvá zásoba zlata se již téměř rozpustila v několika hostincích. Jsi sice hraničář, ale spát v lese, když nemusíš... Momentálně se nacházíš několik mil na západ od loveckého tábora jménem Grer a důvod je prostý. Zvěř. Místní krčmář má rád zvěřinu a i za ní slušně platí. Proto jsi tu, tedy spíše kvůli hrsti stříbrných, které máš slíbené za pěkného srnce nebo mladého divočáka. Prohledáváš les již od svítání, ale krom stop jsi o vysokou nezavadil. O to více tě překvapil nález několika velkých stop patřící medvědovy. A docela velkému na místní poměry. Musel sestoupit z hor. Vypadá to na starého černého samce nebo mladého grizzlyho. Horského medvěda, ale podle stop bys spíše věřil v první variantu. Sledování stop tě dovede až na malý palouk u skalní stěny a nedaleko je i otvor do skály. U vstupu jsi jej na chvíli zahlédl, ale pak zmizel uvnitř. Nedaleko ústí leží nějaké chlupaté tělo. Takhle zdálky to vypadá na psa nebo vlka a hlavně, v křovinách naproti zahlédneš chlapíka v modrém oblečení. Hruď mu kryje vycpávaná zbroj a v ruce svírá oštěp. Nad pravým ramenem ční jílec meče. Muž se opatrně blíží k ústí jeskyně. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Postupuji ke vchodu. Tak kopí zůstalo, dá se předpokládat, že nic inteligentního tu nebylo. Ale co je to za smrad? Snažím se být zticha a naslouchat. Jako by se něco trhalo, že by se to od krysodlaka jen posunulo dál? Ale co to vlastně bylo? Stopy to má pořádný a ty drápy. Tohle vypadá jak … medvěd. Sakra, tak to není žádná sranda, medvěd je dost nebezpečný zvíře a asi bude mít hlad, když se pustil i do tohohle. Asi bych měl jen pomalu vycouvat. Ale za tu kožešinu by to možná stálo. Pomalu zvednu oštěp do druhé ruky a začnu podél stěny zase ustupovat, při tom stále pozorují ústí jeskyně. Kdyby se mi podařilo dostat se do vhodné pozice… Taky bych mohl použít oheň, ale to bych mohl znehodnotit tu kůži. Ale nejdřív musím zjistit, proti čemu to vlastně stojím. Jakmile se dostanu za první roh skalní stěny, vydám se okolo nejbližšího křoví mírným poklusem k tomu křoví přibližně před vchodem, kde jsme se také schovávali při naší první návštěvě zde. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Jakmile dopadnou první kapky vody na zem. Rozšíří se mi zorničky, rozhlížím se kolem sebe. Kousnu se do spodního rtu, abych potlačila zavzlykání. Jak? Nic jsem neslyšela. Jen jsem se na chvíli otočila a je pryč. Za to můžu já? Asi bych tady neměla zůstávat sama, třeba neodešel kvůli mně. Třeba ho někdo. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když naleznete malý potůček s drobnou tůní, poklekneš, do dlaní nabereš trochu vody a s radostí ji rozstříkneš po kapradí. Pak se, šťastná z krásného místa, otočíš na Roena a překvapením celá ztuhneš. Roen za tebou nestojí. Rychle vstaneš a rozhlédneš se po okolí, zda-li se někde neskrývá. Ale taková hloupá zábava mu není podobná. Prostě zmizel. V tu chvíli tě napadnou myšlenky, jestli pověsti o bludných kořenech nejsou přeci jen pravdivé a kdo jej překročí, ztratí se i kdyby byl v malém háječku, kde je vidět z jednoho kraje na druhý. Navzdory teplému počasí ti přejde mráz po zádech. Otočíš se zpět, druid a tajemství zakletých dřevorubců bude muset počkat, a vydáš se zpět do tábora. Trvá to snad celou věčnost, jako by ta křoviska rostla schválně ti v cestě a musíš je pak obcházet, ale pak konečně uvidíš okraj lesa a pár stavení. Jsi zpátky u tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
|
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Kdo ví, co to vlastně je, stopy to má hrozné, jestli mi to za to nebezpečí vůbec stojí? Jestli bych se radši neměl vrátit do vesnice? Vždyť co bych s tím vůbec potom dělal, chci se vrátit na tu dražbu, tam budou určitě zajímavější věci. Oštěp už mám, pro něj jsem šel a zbytek mě raději nezajímá. Otočím se a vracím se do vesnice. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nakonec usoudíš, že stvoření uvnitř by mohlo být nad tvé síly a potichu se přesuneš do nedalekého lesíka. Tam si již na nějaké utajení nemusíš dávat pozor a tak ti cesta zpět do tábora uteče rychle. Po cestě se sice sem tam podíváš po nějakých bylinkách, ale již tu jdeš asi potřetí a tak nic nenajdeš. Za necelou hodinu jsi zpět v Greru a zamíříš do krčmy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když vstoupíš do krčmy, na okamžik se za dveřmi zastavíš, než si tvé oči přivyknou panujícímu šeru. Pak se rozhlédneš, ale Quirela ani Roena nevidíš. Posadíš se za stůl kousek ode dveří a když přijde krčmář, se jej zeptáš. Nóó.. Quirela jsem viděl krátce po svítání, jak šel někam ven. Bylo to chvilku po vašem odchodu. Myslím, že šel asi něco ulovit, včera přinesl v podvečer divokého králíka a tak mu hu dělám na oběd. Když chvíli vydržíte, jistě se objeví. Už jsou to skoro tři hodiny, by se měl vrátit. |
| |
| Krčma u Goblina – Elen a Quirel Elen, sedící na lavici nedaleko dveří, nemusí ani moc dlouho čekat a jak říkal krčmář, otevřou se dveře a v nich stojí Quirel. Krčmář si jej ihned všimne a přijde k němu, utírajíc si ruce do zástěry. Pane, králík bude tak za hodinu. Pěču jej v celku a pak vám ho hodím na pekáč a k tomu asi chleba a pivo, že? |
| |
| Krčma u Goblina
Nesměle přistoupím ke Quirelovi. Nezačali jsme zrovna dobře. řeknu a sklopím zrak. Neposadíme se. Ráda bych s vámi probrala pár věcí. Podívám se mu do očí. Teď mě pošle určitě do háje.
|
| |
| Krčma U Goblina Vrátím se do krčmy a najdu tam někoho, koho bych tu už určitě nečekal. Copak tu dělá Elen a kde má svého zblblého Roena? „Ano, děkuji,“ odpovím krčmáři. Ty jo, skoro bych na toho králíka zapomněl. Ještě víc mě překvapí, když ke mně Elen přistoupí. Tak se chce najednou kamarádit nebo mě chce také očarovat? Ale nemůžu ji hned podezírat, opravdu jsme nezačali dobře, třeba se to nějak vyřeší. „Ale ano, určitě,“ přisednu, „jenom se za chvíli koná ta dražba zabaveného zboží ve stájích a rád bych se jí účastnil.“ |
| |
| Krčma u Goblina
Už se chystám otočit a odejít, když mi dojde, že mě neposlal do háje. Zaskočeně na něj civím. Lehký nervózní úsměv. Nejspíš jsem ho odsoudila příliš brzy. Jak jen začít. Sklopím zrak. „Víte, tak nějak nemám momentálně s kým cestovat a doufala jsem, že bych se mohla připojit k vám. Chápu, že jsme si příliš nepadli do oka. Mohli bysme spolu zkusit cestovat řekněme do nejbližšího města, a pokud by nám to nevyhovovalo, tak bychom se rozdělili.„ Zadívám se prosebně na Quirela svýma modrýma očima. |
| |
| Krčma U Goblina – Elen a Roen To máte pravdu. Ozve se od pultu krčmář. Ta dražba by měla začínat každou chvíli. Nebo do půl hodiny určitě. Ale nejdříve se draží zabavené zboží. Myslím že nějaké balíky s kůžemi, látky a nevím jestli měli něco dalšího. Až pak jsou na řadě jejich věci. Myslím, že měli i dva mezky, ale ty už zabavil Dinain. Nikdy neodolá si přivlastnit nějaké muly či mezky do karavan. Na chvíli se odmlčí. No, a až by jste se vrátili, králík by byl hotový. |
| |
| Krčma u Goblina
„Mohla bych jít s Vámi." Podívám se na Quirela. „Pokud by Vám to nevadilo.“ Dodám rychle. Nechci se vnucovat. Vážně? Myslím, že zrovna to právě dělám. |
| |
| Krčma U Goblina Cestovat spolu? No proč ne, potřebuji přece ještě někoho k té karavaně, jak jsem slíbil. „A kam máte namířeno?“ zeptám se, ale to už mluví i krčmář, který mě zřejmě zaslechl. „Tak to bude ideální,“ odpovím krčmáři. „Ano, klidně můžete jít se mnou. Pojďte, pomalu vyrazíme,“ vstanu od stolu a čekám na Elen. „Určitě společně cestovat můžeme, já mám tedy teď v plánu vyrazit dál na sever s karavanou, kdyby vám to nevadilo,“ pokračuji na cestě ke stájím. |
| |
| Krčma u Goblina
Rovněž vstanu od stolu a následuji Quirela. „Chtěla jsem se podívat na tu kletbu. Jít za tím druidem, ale řekněme, že jisté indicie mi naznačili, že to není vhodná cesta. Proto jsem se vrátila.“ Nejenom proto, ale zabíhat do detailů nehodlám. Náš smír je příliš křehký na to, abych se mu se vším svěřila. Následuje plachý úsměv. „Ráda se přidám a děkuji za druhou šanci.“ Řeknu poněkud rozpačitě. |
| |
| Krčma U goblina – Elen a Quirel Vyrazíte ven a zamíříte ke stájím. Nachází se na sever od obchodu a je to taková roztažená budova. Tedy spíše normální chalupa rozšířená a několik přístavků a spojená s něčím co byla asi stodola a teď slouží k ustájení zvířat a uskladnění zboží. Stáje Vidíte se tam motat několik lidí a i dost trpaslíků. Je tam asi karavana z té trpaslíčí pevnosti na severu. Asi tucet mezků a dost beden připravených na naložení. Okolo nakládání to má na starosti jeden trpaslík v okované kožené zbroji. Má krátké načervenalé vlasy a dlouhý vous stejné barvy. Něco tam pokřikuje na ostatní, ale nerozumíte mu. Mluví zjevně po jejich. Nade dveřmi do vlastní budovy je nápis: Kancelář a vedle ní na stěně visí dřevěná deska s několika papíry napíchnutými na hřebíky. Když se tam jednoho z pomocníků zeptáte na dražbu, pošle vás do do velkého přístřešku plného beden a sudů. Je tam uprostřed udělané místo, vzadu na bednách vyrovnaných do řady leží nějaké vybavení, pár zbraní a balíky z kožešinami. Uprostřed je fošna položená přes dva soudky a u „vstupu“ je několik menších soudků, bedýnek a špalek asi na sezení. Alespoň ho tak ti, kteří tam jsou používají. Vidíte tam trpaslíka, co stojí uprostřed s nějakým papírem. Je menší, asi středního věku. Tmavě hnědé vlasy i vousy. Ty má zapleteny do trojitého copu. Oblečen je v obyčejné haleně bez rukávů a na jeho rukou vidíš skvrny od inkoustu. Na soudcích sedí dvojice trpaslíků, chlápek z hospody co se jmenuje Damien a ještě jeden, lépe oblečený člověk středního věku s pěstovaným hnědým plnovousem se opírá o bednu kousek bokem. Podle popisu by to měl být ten ranhojič Krismak, za kterým poslal krčmář Kureho, než odešel. Vypadá to, že jste tu včas. Trpaslík uprostřed se na vás zvědavě podívá a pak kývne na Quirela. Zdravím. Takže se přeci jen zúčastníš? A dobrý den, slečno. Také jste se přišla podívat na dražbu zabavených věcí? Podívá se pak na ostatní. Asi můžeme začít že? |
| |
| Stáje
Cestou ke stájím si příliš nevšímám zvědavých pohledů místních. "Vám také." odpovím trpaslíkovi a přátelsky se usměju. Postavím se tak, abych viděla na věci, které se budou dražit.
|
| |
| Stáje Tahat se za tou povídačkou by byla opravdu blbost, ještě že ji to přešlo. To cesta s karavanou bude mít jasný výsledek a peněžní odměnu. Dorazíme společně do stájí až na místo dražby. Ty jo, vypadá to, jako by na nás čekali. Ale zdá se, že konkurence nebude veliká, snad. „Také zdravím, myslím, že opravdu můžeme začít,“ odpovím za sebe a najdu si nějaké vhodné pohodlnější místo na sezení nebo si také stoupnu k nějaké bedně. |
| |
| Stáje – Elen a Quirel Usadíte se nebo se opřete a čekáte, co vlastně je v nabídce. Vlastně máte výhled na věci, ležící vzadu za trpaslíkem. Takže začneme. Povídá a začne předvádět věci. Jak víte, jde o zabavené věci a zboží, které měli ti dva pašeráci. Chytila je Barinova hlídka tady nedaleko a předali je nám. Jde teď o jejich věci. Otočí se a vezme do ruky krátký meč  .Docela nový, bez většího opotřebení a je docela ostrý. Běžná cena je okolo 6 zlatých, my tady začneme na 9 stříbrných. Pak tu máme dvojici rukavic. Plátěné  za 1 stříbrňák a kožené za dva. V obchodě je koupíte tak za čtyřnásobek.Vezme do ruky lehkou přilbu  .Také v dobrém stavu, dobrá ochrana hlavy a začneme na 1 zlatým. V Karak-Taloku ji seženete tak za pět. Pak tu máme jednu obyčejnou sekeru  prodávanou tady v Greru za necelý zlaťák. Tady je za stříbrný.Ukáže na zbroj  položenou vedle na bedně.Jedna kožená, starší zbroj. Hmm.. Pro zájemce zde za 18 stříbrných. U zbrojíře neseženete novu pod 7 zlaťáků. A nakonec tu máme něco na ozdobu. Položí na bednu před ním kus látky a rozbalí jej. Jeden stříbrný prsten  s malou bílou perlou. Cenu bych odhadl na necelé tři zlaté, tady je zatím za 9 stříbrných a pak tu je bronzový přívěšek na koženém řemínku. V přívěšku je vsazený vltavín.No, za 3 stříbrné může být váš. Něco podobného jsem už viděl a stálo to asi 12 stříbrných. Podívá se na vás a ukáže na vystavené zboží. Pravidla znáte, kdo nabídne nejvíce, tomu to připadne. Pokud to nikdo nebude chtít ani za takovou cenu, přihodím to ke zboží do pevnosti a tam už to snad prodám. |
| |
| Aukce Damien zvedne ruku. Nabízím tedy zlaťák za meč a 2 stříbrné za ty kožené rukavice. Pak se ozve jeden z trpaslíků a povídá. Já zlatku za přilbu a dvě za tu koženou zbroj. Pak šťouchne do druhého trpaslíka a ten jen zamrmlá. Chmm... Meč nabízím zlaťák a 4 stříbrné. He.. A vyzývavě se podívá po Damienovi. Pak se od beden odstrčí ranhojič. Měl bych zájem o ten prsten, ale mohl bych si jej nejdříve prohlédnout? Trpaslík vedoucí aukci jen kývne a pokyne mu rukou, až se jde klidně podívat. ******* Přilba – 1zl. (první trpaslík) Kožená zbroj – 2 zl. (první trpaslík) Kožené rukavice – 2 st. (Damien) Plátěné rukavice – nenabídnuto (1 st.) sekera – nenabídnuto (1 st.) krátký meč – 1zl a 4 st. (druhý trpaslík) Prsten – nenabídnuto (9 st.) přívěšek – nenabídnuto (3 st.) |
| |
| Aukce
Rozhlédnu se po nabízených věcech. Zaujmou mě rukavice, vyčkávám kolik nabídnou ostatní. Jsem žena, takže se samozřejmě podívám i na nabízené šperky, ale nechci utrácet za zbytečnosti. Navíc by to mohlo lákat zloděje a to je to poslední o co stojím. "Stříbrnou za ty plátěné rukavice." |
| |
| Aukce Čekal jsem asi něco trochu víc, ale není to špatné. Tak tretky ani zbraně nepotřebuji, ale nějaká ta ochrana těla by se hodila. Ale je vidět, že o to bude zájem. „Dám 4 stříbrné za ty kožené rukavice, zlatý a 5 stříbrných za přilbu a dva zlaté a 5 stříbrných za koženou zbroj.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Je to několik budov na úpatí Severních hor. Spíše než nějaký dřevorubecký nebo lovecký tábor to připomíná hodně malou vesnici. Je tu jen pár budov a naprostá většina z nich je jen z klád se slaměnou střechou. Jediné dva domy jsou kamenné s doškovou střechou. Jeden je menší, stojí u skály v severní části. Nedaleko se nachází vstup do místního dolu. Druhý je zhruba uprostřed a je to místní krčma U Goblina. Také na vývěsním štítě je namalovaná neforemná zelená postavička. Poslední bytelnou budovou je dvoupatrová strážní věž u stezky vedoucí na sever do Karak-Taloku. V západní části hoří několik milířů a z východu se sem tam ozývá bečení ovcí. Mají tam slušně velkou ohradu. V jihovýchodní části vsi je nízký kopeček a do něj vedou dveře. Nad nimi je široká fošna s vypáleným nápisem. Za kopečkem jsou nějaké stodoly. Navíc se zdá, že snad u každého domu je nějaká hromada beden či sudů. A to je důvod, proč tu vůbec nějaká vesnice je. Zdejší místo slouží jako překladiště zboží putující k trpaslíkům nebo od nich. Ruch ve vesnici je koncentrován okolo budovy v severovýchodní části. To jsou stáje a zde se obyčejně překládá zboží. |
| |
 | soukromá zpráva od Gilly Rozumbrada z Podhůří pro |
| |
| Aukce - Elen a Quirel Dobře, máme tu stříbrňák za ty plátěné rukavičky a vypadá to, že o zbroj bude boj. Povídá s úsměvem trpaslík, za což si vyslouží nevrlé zamručení od prvního s trpaslíků. Druhý ale do něj pak šťouchne loktem. Zbroj za 2 zlatých a 5 stříbrných a Quirel zvedl nabídku i u přilby a kožených rukavic. Kdo dá víc? Ranhojič položí zpět cennosti a odstoupí od bedny. Mám zájem o ten prsten. Dám 9 stříbrných a další stříbrňák za tu sekeru. Zatváří se docela spokojeně, na tyhle věci asi nebude mít konkurenci. Damien se nejdříve podívá na trpaslíky a pak na Quirela a zvedne ruce. Fajn, tak zvedám na dva zlaté za meč a 3 stříbrné za přívěšek. O rukavice se pobijte. Pfff.. Usadí se a natáhne nohy. Zlaťák a 8 stříbrných za přilbu a hmm... 2 zlaté a 7 stříbrňáků za zbroj. Prohlásí první z trpaslíků a pak něco pošeptá vedle sedícímu kolegovi. Ten se zatváří zachmuřeně a pak kývne na vedoucího aukce. Meč. Dva zlaté a osm. Rukavice z kůže dám 5 stříbra. Za to si vyslouží od Damiena naštvaný pohled, který pak vytáhne měšec a začne si přepočítávat mince uvnitř. *********** Přilba – 1zl. 8st.(první trpaslík) Kožená zbroj – 2 zl. 7 st. (první trpaslík) Kožené rukavice – 5 st. (druhý trpaslík) Plátěné rukavice – 1 st. (Elen) sekera – 1 st. (ranhojič) krátký meč – 2zl a 8 st. (druhý trpaslík) Prsten – 9st. (ranhojič) přívěšek – 3 st. (Damien) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlédneš si také přívěšek a prsten. Přívěšek je docela pěkně udělaný, je to spletených několik bronzových drátků a uprostřed se upevněn tvarově souměrný kousek vltavínu. Není na něm poznat, jestli je nějak obroušený, vypadá to na čistě přírodní tvar. Řemínek je ale obyčejná kůže. Prsten je stříbrný bez jakýchkoli ornamentů jen ta drobná bílá perla tomu dává trochu vkusu. Je to obyčejná práce. Má to hlavně cenu materiálu a práce. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tvá touha poznat trpaslíky tě zavedla do nejsevernějšího osídleného místa v království. Tady na ně rozhodně narazíš, i když, pokud chceš navštívit jejich město, budeš muset jít ještě více na sever. V horách, vzdáleno téměř 25 mil od Greru, se nachází trpasličí pevnost-město Karak-Talok. Odtud se tam dá dostat jen po klikaté horské stezce a to buď po vlastních nohou, nebo karavanou, které se vypravují odtud. Stojíš zhruba uprostřed tábora a rozhoduješ se kam vyrazit nejdříve. Na západ od tebe je krčma „U goblina“, na východ nízký kopeček s masivními dveřmi a nad nimi je na široké fošně vypálený nápis OBCHOD a ZÁSOBY a pod ním ještě něco, ale nedokážeš to přečíst. Je to nějaké hranaté písmo, nejspíše trpasličí. Na severu vidíš pár budov a otvor vedoucí do skály. A na severovýchodě starou strážní věž a něco jako velkou stáj, kde se ochomítá docela dost lidí i trpaslíků. Na západě, za krčmou, vidíš stoupající dým z několika milířů. |
| |
| soukromá zpráva od Gilly Rozumbrada z Podhůří pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se ke zdejším stájím. Je to obyčejný dřevěný dům se střechou rozšířenou hodně do strany. Tam, mezi podpěrnými kůly se odehrává něco, co bys nazval velkým zmatkem, ale při podrobnější prohlídce zjistíš, že vše tam má svůj řád. Také množství lidí si z dálky přecenil. Je tam tak tucet lidí a pět nebo šest trpaslíků, ale pracují a přenášejí bedny, sudy a pytle sem tam, že to vypadá, jako by jich tam bylo snad dvakrát tolik. V podstatě tam probíhá překládka zboží z mezků na vozy a zboží z vozů ke stěnám stáje či rovnou na mezky. Tak ono je to jasné, ty vozy by po stezce do trpasličí pevnosti neměli šanci projet a tak se zboží z království musí tu přeložit na mezky a naopak. Podél stěn jsou na sebe navršené dřevěné bedny a sudy. Zdá se, že tomu velí rozložitý trpaslík v šupinové zbroji. Má holou hlavu, ale jeho plnovous je dlouhý do pasu a navíc celý rezavý. Do vlastní budovy vedou krátké dřevěné schody a nade dveřmi je nápis Kancelář. Vedle dveří vidíš něco jako vývěsku s několika papíry. Tebe si v podstatě nikdo moc nevšímá a na tvé omluvy jen něco zabručí, mávnou rukou či pronesou něco nesrozumitelného. Zdá se, že i lidé zde používají zřejmě trpasličí nadávky, protože nic jiného to snad ani být nemohlo. |
| |
| soukromá zpráva od Gilly Rozumbrada z Podhůří pro |
| |
| Aukce
Vzhledem k tomu, že čekám, jak dopadne Quirel, rozhodnu se zkrátit čas, prozkoumáním oněch šperků. Se zájmem zkoumám zpracování. Pěkné. Ale mě se až příliš často, takové věci ztrácí. Navíc jsem celkem držgrešle, takže, nebudu utrácet. Stačí ty rukavice. Poodejdu stranou a se zájmem sleduji reakce mužů, kteří se předhání v lepší nabídce.
|
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Též tě zdravím, jmenuji se Brarg. Odpoví ti trpaslík na pozdrav a pak, když se sebe vykoktáš svůj dotaz, se na tebe nedůvěřive podívá. U vás nejsou trpaslíci? To jako vážně? Pak se zamyslí. Kde je vůbec to Podhůří? Nikdy jsem o takovém místě neslyšel. Hmm... No, jsem trpaslík, abych ti odpověděl a tady ti okolo také. A k tomu, co se tu děje? Tady se překládá náklad do Karak-Taloku. Pracujeme pro Barina Tvrdý Zub a tady je cílová stanice jeho karavan. Teď tady tomu šéfuji, ale zítra odjíždíme a převezme to někdo jiný. |
| |
| Aukce Sakra, to jsem si vybral věci, o který je největší zájem. „Tři zlaté za zbroj a dva zlaté za přilbu,“ ozvu se rázně. Už mi moc peněz nezbývá, ty rukavice zatím nechám být. Elen a ranhojič jsou v pohodě, o ty jejich věci vůbec není zájem, mohl bych tu cenu trochu zvednout, ale to by bylo neslušné. I když ten prsten bude možná v něčem zajímavý, když o něj má ranhojič zájem, určitě bude mít větší cenu, než za kolik se prodává a jestli dokonce není třeba magický. Ale zatím mi bude stačit, když uhájím svoje kožené věci. |
| |
| Aukce Dám 3 zlaté a 5 stříbrných za meč. Prohlásí Damien krátce poté, co si přepočítá peníze. Od trpaslíků se ozve vzteklé zavrčení nebo něco takového a pak, když Quirel přihodí na přilbu i zbroj se druhý postaví. Víte co mi můžete? Oba? Vezme svůj měšec a hodí ho druhému z trpaslíků. Da jag kommer tillbaka. Jag krogen för att dricka. Otočí se na trpaslíka vedoucího aukci. Dinain. Leader kommer pa en timme. A odkráčí ven. Zbylí trpaslík potěžká měšec a pak se otočí na Quirela. Dám 3 zlaté a 6 stříbrných za zbroj. Co? Přihodíš víc? He? Přilbu si nech, v Karak-Taloku si koupím novou, ne tenhle použitý hrnec. Jinak nikdo už na nic z dalších věcí nepřihodil. Vypadá to, že je zájem už jen o krátký meč a koženou zbroj. Většina pohledů se stočila na Quirela, jak zereaguje. ******** Přilba – 2zl. (Quirel) Kožená zbroj – 3 zl. 6 st. (první trpaslík) Kožené rukavice – 5 st. (druhý trpaslík) Plátěné rukavice – 1 st. (Elen) sekera – 1 st. (ranhojič) krátký meč – 3zl a 5 st. (Damien) Prsten – 9st. (ranhojič) přívěšek – 3 st. (Damien) |
| |
| Aukce Ještěže mám tuhle svoji katanu a nemusím bojovat o ten meč, protože o něj je taky pořádný zájem. Další příhoz za zbroj, sakra, a ještě se na to asi složili nebo co. Aspoň, že ta helma už je moje. Ale ta zbroj by byla opravdu výhodná koupě, trpaslíci by určitě do nevýhodného obchodu nešli. Kouknu do měšce. No můžu dát čtyři, ale to už nebudu mít skoro žádné peníze. Ale ještě třeba něco získám z té prošívky, co mám, a pak už mám také jistý výdělek. Jdu to ho. „Dám 4 zlaté,“ pronesu klidně. |
| |
| Aukce
Čím víc se dívám na ten přívěšek, tím víc se mi líbí. Možná by to nebyla úplně špatná investice. Pokud by mi někdo ukradl měšec, mohla bych ho pak prodat. Odkašlu si, abych na sebe upoutala pozornost. "Dám 4 stříbrné za ten přívěšek" Omluvně se podívám na Damiena. Snad ho tím obměkčím a nebude chtít přihodit. |
| |
| Aukce Když Quirel zvýšil částku za koženou zbroj na 4 zlaté, všichni se otočili na sedícího trpaslíka. Ten zatnul zuby a sevřel měšec od přítele, až mu zbělely klouby na ruce. Pak se zhluboka nadech, ale než stačil něco říct, trpaslík vedoucí aukci si odkašlal. Thariku, hlavně klid. Neudělej mi tu žádnou ostudu, ano? Oslovený vydechne a viditelně se uklidní, i když je stále trochu rudý. Dinaine, končím. Spokojený? S povzdechem se opře o bednu a dál naštvaně sleduje Quirela. Pak Elen přihodí stříbrňák na bronzový přívěšek. Slečno, to od Vás není pěkné. Povídá vesele Damien. U nás je zvykem, když o něco mám zájem, tak přihazuji hned. Že, Dinaine? Trpaslík pokývá hlavou. No. Počítal jsem s tím, že když nikdo další nepřihodil, že není zájem. Slečno, když to teď víte, trváte na příhozu? ******** Přilba – 2zl. (Quirel) Kožená zbroj – 4 zl. (Quirel) Kožené rukavice – 5 st. (druhý trpaslík) Plátěné rukavice – 1 st. (Elen) sekera – 1 st. (ranhojič) krátký meč – 3zl a 5 st. (Damien) Prsten – 9st. (ranhojič) přívěšek – 3 st. (Damien) nebo 4 st. (Elen) |
| |
| Aukce
"V tom případě, svůj příhoz stahuji a omlouvám se" řeknu a dívám se přitom na Damiena. Koupím si nějaký jiný. Nemusím mít přece zrovna tento šperk. Nyní už v tichosti vyčkávám na ukončení aukce. |
| |
| Aukce - konec Takže.. Dinain si odkašle ... prohlašuji dnešní aukci za ukončenou. Gratujuji výhercům no a ti co neuspěli to mohou zkusit zase příště. Tedy až bude co dražit. Rozhlédne se po přítomných a ustoupí dozadu, tam co jsou vyrovnané věci. Hmm.. Prosím přistupte, připravte si příslušný obnos a já vám vydám vaši výhru. Jako první přistoupí ranhojič a nechá trpaslíkovy zlaťák za sekeru a prsten. Dík Dinaine. Až zase někoho chytnete, dej mi vědět. Trpaslík Tharik odsype z měšce pár stříbrných a vezme kožené rukavice. Vezmu je bráchovy. Snad už vychladl. Mějte se. Damien si vyzvedl krátký meč a přívěšek a také se rozloučil. ******** Přilba – 2zl. (Quirel) Kožená zbroj – 4 zl. (Quirel) Plátěné rukavice – 1 st. (Elen) |
| |
| Aukce Už ne, už ne, už ne.. Opakuji si to v hlavě, když se všechny pohledy otočí na trpaslíka. Vypadá naštvaně, nemá na to a hodně ho to mrzí, je to opravdu dobrá koupě. Ještě přihodí Elen, ale proti tomu se ohradí již dříve přihazující. Tak jestli je to tady takhle, tak to už po ničem raději taky nebudu koukat. Stejně už mi skoro nezbývají peníze. Vyberu z měšce 4 zlaté, 19 stříbrných a 10 měděných. Tak tohle absolutně vypovídá o mé finanční situaci. Čekám, až trpaslík ukončí aukci a já mu peníze za vydražené předměty budu moci dát. |
| |
| Aukce
Zařadím se hned za Quirela, vytáhnu 1 st., počkám, až na mě přijde řada a vyměním ji za rukavice. „Tak a teď zpátky do krčmy?“ zeptám se svého společníka. |
| |
| Stáje – Quirel a Elen Aukce je ukončena a vy dva jste poslední, kteří si vyzvedli zakoupené věci. Vidím, Quireli, že jsi to měl hodně těsné. Okomentuje Damien, trpaslík vedoucí aukci, stav Quirelova měšce, který je téměř prázdný. Našel jsi tedy někoho, s kým doprovodíš ty zásoby? Ale je malá změna, nepůjdete okolo hor, ale vezmete to přes Karak-Talok a odtamtud po úbočí hory k pramenům Niavy. Potřebuji doručit pár beden a tak vám přidám dva mezky a v pevnosti mi to vyložíte. Sehnal jsem dva chlapy co půjdou s vámi. Vyberou si v Karaku volno, tak vás tam doprovodí. Ještě musím splašit nějakého průvodce a vybrat tady z té chásky nějakého schopného vedoucího. Hmm.. Tak přinejhorším někoho najmete v pevnosti, dám vám dopis pro šéfa a on to zařídí. Vezme si od vás peníze a Qurel obdrží koženou zbroj a lehkou přilbu. Na Elen se usměje a předá jí plátěné rukavice. Slečno, za ty komplikace na konci se omlouvám, ale my to tu děláme takhle. Smím se zeptat, Vy jste tu u někoho na návštěvě? ******** Quirel získal koženou zbroj a lehkou přilbu Elen získala plátěné rukavice |
| |
| Stáje
Vezmu si rukavice a hned je vyzkouším. "V pořádku, nemáte se proč omlouvat." mávnu nad jeho omluvou shovívavě rukou.
"Nikoliv." Odpovím stroze a dál už to nerozebírám. Ano, jsem příliš nápadná na to, abych cestovala pouze sama. Měla bych si dávat pozor. "Přeji pěkný zbytek dne." Usměju se na Dinaina a vyjdu ze stáje, zamířím rovnou do krčmy. |
| |
| Stáje „No když už to vypadalo, že někoho mám, tak ten dotyčný vždycky nějak zmizel,“ povzdechnu si, „ale myslel jsem, že by tady slečna, mohla chtít jí s námi,“ obrátím se na Elen, „co myslíte nechtěla byste se podívat k prameni řeky Niavy, určitě to tam bude krásné, nebo vidíte, dokonce do trpasličího města, tam se jen tak nepodíváte.“ A to se líbí i mně, snad tam bude čas a prostředky, abych udělal něco rozumného s tím hvězdným kamenem. Převezmu od trpaslíka přilbu a koženou zbroj. No snad se to opravdu vyplatilo, nepřeji si zrovna, abych je musel brzy nějak extra testovat, ale rád bych viděl, že to nebyly vyhozené peníze. „A kdy by se tedy přesně vyráželo nebo kdy bych tu měl být, abych ještě s něčím pomohl?“ |
| |
| "Jistě ráda se přidám." přitakám Quirelovi. Pak už jen poslouchám co mu odpoví Dinain. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ruce tě pálí a když na ně pohlédneš, uvědomíš si, že je máš do krve rozdrásané. Naštěstí to jsou jen mělké škrábance od větví a šlahounů ostružin. To by také vysvětlovalo proč v ruce držíš svůj meč. Sice ne moc ostrý, ale na keře to stačí. Nevíš, kde jsi, ani proč si v takovém stavu. Hlava tě bolí a máš pocit, že se okolo točí celý svět. Poslední co si pamatuješ je Elen, jak nadšeně spěchá k nějakému potůčku obklopenému kapradím. Dotkneš se hlavy a nahmatáš bouli, někdo tě musel něčím praštit nebo jsi se udeřil sám o nějakou větev? Zaslechneš nějaké zvuky a když rozhrneš křoví ve kterém kdo ví proč vězíš, zahlédneš okraj lesa a známé budovy na západě Greru. Ty zvuky bylo ržání koníků a hýkání mezků. Slabé Bééé.. Bééé... jde z ohrady strakatých ovcí. ******** Ztratil jsi 2 životy a tvé oblečení je v dost špatném stavu. Ale vybavení máš všechno. |
| |
| Stáje – Quirel a Elen No.. Dinain se zamyslí a podívá se, co tropí zbytek jeho lidí. Ráno přijela karavana z Karaku a vypravujeme vozy na jih. Hmm... Vybavení a zboží mám již připravené, jen to naložit na mezky a vlastně můžete vyrazit. Tak jestli vás tu nic nedrží, tak to dám do pohybu a řekněme za tři hodiny by se mohlo vyrazit. Stačilo by vám to na sehnání vybavení na cestu? Hragot toho má v doupěti dost. Podívá se na Elen a pak na Quirela. S lidma je problém stále. Slečno bez urážky, ale ti z jihu jsou divní. Také se mi stalo, že jsem měl něco domluveno a pak z toho najednou sešlo. Raději najímám trpaslíky a pak třeba barbary. U Groma, i na krolla bývá větší spoleh než na nějakou měkotu z města. A ptal jsi se Skafa, jestli nechce vytáhnout paty odsaď a trochu provětrat ty svoje smradlavý boty? |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Elen? Elen!?" volám na všechny strany okolo a doufám, že se mi dívka ozve. No a pokud ne, pak usoudím, že asi zamířila k blízkým stavením, která jsem dříve cítil, než viděl. Je to až k nevíře, že jsme stále tak blízko, ale čert to vem. Možná, že mi prostě jen nějakým podivným způsobem vypadl z paměti kus cesty. |
| |
| Stáje
„Chápu to.“ Řeknu poněkud sklesle. „Bylinkářka se přeci vždycky hodí, ne?“ řeknu na svou obhajobu. „A pokud jde o mě, tak se o sebe dokážu postarat. Kde mám tedy za tři hodiny čekat?“ Řeknu naschvál záhadně. Měla bych doplnit všechny své síly, tři hodiny budou bohatě stačit. Potom co se rozloučím s trpaslíkem si najdu nějaké klidné místo, kde bych mohla zaostřit mysl. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Poznáš, že jsi východně od tábora, ze kterého jste s Elen vyrazili a vydáš se zpět do lesa v naději, že ji nalezneš. Zhruba odhadneš směr, kudy jsi sem přišel a snažíš se najít cestu k tomu potůčku. Sem tam nalezneš stopy v listí nebo polámané větve a výjimečně i vlákna z tvého oblečení, ale nejsi žádný stopař a tak zase ztratíš cestu. Naštěstí směr jsi si dokázal zapamatovat a tak se v pořádku vrátíš do tábora, zhruba v místech, kde jsi z lesa předtím vyšel. Elen jsi tedy nenašel a jsi bohatší o pár drobných škrábanců a bolavé nohy. Tábor Grer Projdeš okolo ohrady s ovcemi a zamíříš k místním stájím. Okolo budovy a pod prodlouženou střechou je docela cvrkot. V podstatě tam probíhá překládka zboží z mezků na vozy a zboží z vozů ke stěnám stáje či rovnou na mezky. Tak ono je to jasné, ty vozy by po stezce do trpasličí pevnosti neměli šanci projet a tak se zboží z království musí tu přeložit na mezky a naopak. Podél stěn jsou na sebe navršené dřevěné bedny a sudy. Trochu bokem vidíš stát rozložitého trpaslíka v šupinové zbroji. Má holou hlavu, ale jeho plnovous je dlouhý do pasu a navíc celý rezavý. Zrovna se baví s pomenším chlapíkem. Vlastně to není člověk, ale kudůk. Do vlastní budovy vedou krátké dřevěné schody a nade dveřmi je nápis Kancelář. Vedle dveří vidíš něco jako vývěsku s několika vlajícími papíry. Aby neodlétli, drží je na místě hřebíky. |
| |
| Stáje – Quirel a Elen No přeci tady, slečno. Odpoví trpaslík Elen. A nebuďte smutná, sekerou dokáže mávat každý pitomec, ale dost chlapů narazí, když má použít to co by měli mít v hlavě. |
| |
| Stáje Tak Elen půjde, výborně. Čarodějka, i když s oblibou si zahrávat s myslí hloupých mladíků, se nám bude hodit. Tři hodiny, tak to je rychlost, to jsem nečekal, ale vlastně proč ne, najím se, nabiju své magické síly a budu připraven vyrazit. „Určitě, to půjde,“ kývnu. „No vidíte, to bych si ani nevzpomněl. Jo, ptal jsem se ho, moc se na to netvářil, ale myslím, že půjde, ještě za ním určitě zajdu.“ To on se teď asi bude účastnit té jejich proslulé vrhačské soutěže, co tu pořádají. Jestli to tedy ještě neskončilo, tak bych to možná taky rád viděl. „Tak zatím, za tři hodiny,“ rozloučím se a odcházím do hostince. |
| |
| Stáje – Quirel a Elen Dobře, takže za tři hodiny. Povídá Damien a rozloučí se s vámi. Vyjdete společně ven a pak Quirel zamíří po cestě ke krčmě a Elen na sever k úpatí skal. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ze stájí se vydáš do krčmy a když se přiblížíš k otevřeným dveřím, uslyšíš nějaké rány a pak jásot a pískot. Asi jsi měl pravdu a ta soutěž v házení nožů je v plném proudu. Vejdeš dovnitř a uvidíš docela nacpaný sál s místem v zadní části, kde na stěně visí terč a nedaleko něj postává pár chlapíků a něco si zapisují. Ty rány byly rozhodně od pěstí, jak někteří bušili do stolů. Vidíš tam postávat toho druhého chlapíka a i Damiena, který se zúčastnil aukce. I Skafa zahlédneš u pultu, jak se o něčem baví s krčmářem a v ruce má korbel. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sleduješ Quirela, jak míří ke krčmě a pak se otočíš k severu. Tak, u úpatí skal, jak jsou křoviska a balvany, by mohlo být docela příjemné, klidné místo, kde by tě nemusel nikdo vidět a vyrušovat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Asi za to může únava či ta rána do hlavy, ale Elen si všimneš až když vidíš její záda, jak jde na sever ke skalám. Uvědomíš si, že jsi ji zahlédl vycházet ze zadní části toho přístřešku u stájí, jak jsou naskládané bedny a sudy. Doprovázel je nějaký pomenší trpaslík, pak se rozloučili. Trpaslík zamířil zpět mezi bedny, Quirel na jih k obchodu či krčmě a Elen na sever ke skalám. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Nakonec se rozhodnu tiše Elen sledovat, abych zjistil, co se bude dít dál. Jaktože jde sama pryč z osady? I když... nakonec to je lepší, než aby se tahala s nějakým podovným pobudou, nebo dokonce s trpaslíkem. Dám na ni pozor a nespustím ji z očí. Jen pozor, aby mne neviděl některý z těch, co ji doprovázeli a pak si to kočičím krokem mířím po jejích stopách, hezky od bedny k bedně, krytý za valníky a rohy domků. Vlastně je to docela zábava, jako bychom spolu hráli hru. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
Za pár chvil najdu doslova dokonalé místo, mezi dvěma obrovskými balvany, dostat se sem dá pouze přes křoví, což mi trochu rozdrbalo vlasy, ale stálo to za to. Sednu si do pozice turka, ruce položím na kolena, zavřu oči a začnu se soustředit na svůj dech. Zvuky z okolí se stávají vzdálenějšími. Doslova cítím, jak kolem mne začíná jiskřit vzduch magií. Postupně a opatrně ji do sebe vstřebávám s každým nádechem. Jakmile ucítím, že víc magické moci již nezvládnu přijmout, přestanu zaostřovat svou mysl, dokončím svou meditaci a vrátím se do krčmy za Quirelem. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Ano, tak už je to v plném proudu. Sešlo se jich teda dost, asi to tu opravdu platí za vyhlášenou akci. Ale tak je to docela pěkná věc, trochu si zdravě zasoupeřit, jen aby se to s těmi noži trochu nezvrtlo. A Skaf je zrovna támhle i s hostinským, oba dva potřebuji, to je dobře. Zamířím tedy k pultu. „Přeji pěkné odpoledne. Jak to vypadá s tím králíkem,“ zeptám se hostinského. „Co Skafe, nemáš hlad, neprobereme u piva a dobrého jídla tu cestu s karavanou do hor?“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prodereš se křovím, zaž trochu poznamená tvůj účes a oblečení, ale nic hrozného. Najdeš si pěkné místo, pohodlnou pozici a pak upadneš do tranzu. *********** Počkej na můj příspěvek, prosím. Asi později pochopíš. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sledovat Elen nakonec nebylo nijak složité. Vůbec se nijak neohlížela a když došla na konec tábora, tak zamířila ke skalám a pak se prodrala skrz menší křoví a zmizela ti z dohledu. Když dojdeš až k tomu křoví, uvidíš ji, jak sedí u velkého balvanu na zkřížených nohou a má zavřené oči. Na malý plácek dopadají sluneční paprsky a ona sedí na mechovém polštáři. Nevypadá to, že by si tě všimla, ale dostat se případně k ní bude vyžadovat nejspíše také průchod skrz křoví. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Nehodlám jí rušit v jejím odpočinku, nejspíš se prostě jen v tichosti kochá klidem přírody. Aspoň mám zase já čas se kochat její krásou, dlouhými vlnitými vlasy, štíhlou linkou jejího pasu, dmoucími se ňadry... Eh, musím rychle zaplašit všechny tyhle "jarní" myšlenky. Nejsem tu, abych ji očumoval, jsem tu, abych ji chránil. Ano, to je ono! Dohlížím na ní, jak jsem jí slíbil. Strážce jejího klidu, to jsem já. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během transu, který kouzelníci nazývají Zaostření mysli, nevnímáš nic ze svého okolí. Tvé smysly jsou vypnuté, ale přesto vnímáš něco jiného. Sílu, energii proudící v tvém těle a pak něco v tvé hlavě, co ji přijímá, shromažďuje a ukládá pro pozdější využití. Neví se, jestli kouzelníci takto získávají energii jen ze sebe, nebo ji nějak nasávají z okolí, podstatné je, že to funguje. Když máš již dostatek energie, který dokážeš ovládnout, pomalu se probudíš z transu a rozhlédneš se po okolí. Uvědomíš si, že za křovím, oddělujícím tě od okolí, někdo je. Nějaký chlap tě sleduje a pak ti dojde, že vypadá jako Roen. Vlastně je to on, jen je nějaký více zanedbaný, oblečení má potrhané a ruce i tvář poškrábanou. ******** Máš plnou zásobu magické energie – 9 magů. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pozoruješ Elen. Sedí nehybně na zemi v něčem, čemu se říká východní sed nebo nějak tak. Viděl jsi to u cestovatelů pohybujících se v okolo Tsarské pouště. Po půl hodině se najednou pohne a zvedne víčka. Téměř ihned si tě všimne a oči se jí rozšíří překvapením. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
Otevřu oči, protáhnu se a teprve potom si všimnu nějakého muže. Leknu se tak, že až nadskočím. Když se na něj podívám pozorněji zjistím, že je to Roen. Doslova se rozzářím. Usměju se vyskočím a obejmu ho. Mám takovou radost, že je živý, že se to nedá popsat. "J...jak, kde? Ccco se stalo?" Ani jednu otázku nejsem schopná ze sebe pořádně dostat, takže je to spíš takové zakoktávání vystřídané šťastným smíchem. Musím mu připadat jako blázen.
Zadívám se mu do očí a v tu chvíli dostane ránu. "Pppp promiň" Rychle se odtáhnu, ale nespouštím z něj oči, mám strach, že když se na něj přestanu dívat, zase zmizí. Dokonce se snažím i nemrkat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro A tady jsi. Povídá krčmář. Králík je hotový, jen si někam sedni a donesu ho. Dáš si i pivo nebo rovnou dvě? Pak se obrátí na dalšího zákazníka, ale když mu odpovíš, bude tě vnímat. Skaf se na tebe otočí a zatváří se potěšeně. Hele, chlape, dneska možná vyhraju. Damien se zdržel na tý aukci a tak nezávodí, tak to vypadá na pár stříbrných v kapse. Pak se na chvíli zamyslí. Asi jo, něco do břicha bych hodil. A jaká cesta do hor? Ten tvůj výlet ze včera mi docela stačil. Jestli máš naplánovanýho zase něco takovýho, zase tak moc peníze nepotřebuji, abych někde naháněl nějakýho přerostlýho potkana. Ale klidně si tě poslechnu. Nad pivem tedy. Počká na odpověď a pokud zamíříš někam ke stolu, jde s tebou. Pivo si pultu bere vlastní. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "To je ta... to... vždyť víš," vyblekotám a pro jistotu si sáhnu na srdce, které buší jako o závod. Jakmile je po chvilce opět vše v normálu, promluvím k dívce před sebou: "Elen, já nic nechápu. Něco se stalo, netuším co. Musel jsem asi ztratit vědomí, nechápu to. Když jsem se probral, bylas pryč a já tě pak viděl s nějakým trpaslíkem a šel jsem za tebou a tady jsem tě našel a..." dojdou mi slova. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer Trochu se uklidním, když tady stále stojí, nikam nezmizel. Dokonce mluví, takže se mi to jen nezdá. Občas jsem po meditaci trochu dezorientovaná, takže jsem si nebyla úplně jistá, jestli se mi to náhodou nezdá. „Ztratil ses v tom lese. Najednou z ničeho nic si tam nebyl a já se bála. Měla jsem se víc snažit, ale bála jsem se.“ Cítím, jak mi začínají vlhnout oči, sklopím zrak a snažím se potlačit vzlyk. I tak lehce popotáhnu. A to chci, aby ze mě byla jednou mocná čarodějka?
„Teď už je to jedno, hlavně, že jsi v pořádku. Možná to byl ten druid, třeba nechtěl, abychom za ním šli.“ Prozradím Roenovi svou teorii.
„Já domluvila jsem se Quirellem, že s ním budu cestovat do Karak Taloku. Putuje tam nějaká karavana se zásobami a chtěli doprovod. Byla bych ráda, kdyby ses přidal.“ Zadívám se na Roena prosebně
|
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Počkej... a co návštěva druida? Teda, já vím, že to může být nebezpečné a tak... ale nemůžeme... teda nemůžeš to přece odkládat. Nebo..." trochu se v tom zamotávám, "jak daleko je vlastně ten Karak... Tamtonc? Je ten druid při cestě? A co je vlastně pořád s tím Quirelem?" nasadím chladnější podezřívavý tón hlasu zkřížím ruce na prsou, aby Elen jasně viděla, že se mi nelíbí podobní úlisní chlápci, co se kolem ní motají a... a tahají je do jiných měst. Tak! Aspoň pozná, že mi na ní záleží. Ještě že neumí číst myšlenky... |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
„Rozmyslela jsem si to. Nebyl to dobrý nápad. Řekněme, že to beru jako znamení od bohů.“ Odpovím nesmlouvavě. Mám strach, že tentokrát už bychom se nemuseli vrátit ani jeden.
„Karak Talok se nachází v horách. Domnívám se, že je to jedno z trpasličích měst. Zcela jistě to není po cestě k druidovi“ trpělivě odpovím na jeho otázky.
Když vidím jeho postoj, mám nutkání ho alespoň pohladit po tváři, ale to udělat nemůžu, pokud teda nechci, aby dostal ránu. Nebo chci? Nejspíš se mě snaží jen chránit, jak slíbil, zbytek dotváří jen má bujná fantazie. Určitě nežárlí. Udělám krůček k němu, ale zarazím se. Rozhodnu se mu alespoň objasnit, že Quirel je jen obchodní partner. „Quirel je zvláštní člověk. Potkala jsem ho po cestě sem, vlastně ho neznám. A jestli chceš namítat, že je to důvod proč s ním neputovat, tak nezapomeň, že ani tebe neznám o moc déle Roene. Kde můžu být víc v bezpečí než mezi dalšími lidmi.“ Jen doufám, že jsem to nezakřikla. Zdejší hory jsou plné skřetů. „Půjdeš tedy se mnou?“ Upřu na něj své velké oči a zatvářím se naprosto bezbranně. Tomuhle pohledu většinou neodolá ani strýček. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Jistěže pojedu s tebou, dal jsem ti přeci slib. A cesta může být nebezpečná, takže se ti určitě bude hodit nějaký strážce s mečem!" pronesu vesele, abych rozptýlil převládající náladu a zamluvil řeči o Quirelovi. Třeba je to opravdu jen obchodník. Ale stejně si na něj dám pozor. S těmi slovy zamířím zpět do osady a při tom se ještě Elen vyptám ohledně karavany: "A kdy přesně vyrážíme? Mám se u někoho přihlásit?" |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
Radostně se na Roena usměju, ještě než se rozejde, tak jej zastavím. „Počkej.“ Řeknu starostlivě. Vytáhnu jeden obvaz z vaku. Naliju na něj vodu, opatrně začnu čistit Roenovi škrábance a oděrky. Soustředím se jen na tenhle úkol. Moje doteky jsou jemné a neuvěřitelně něžné. „Tak a je to. Je lepší to vyčistit.“ Přeperu a vyždímu obvaz a přehodím ho přes vak, aby mohl volně uschnout. „Máme se sejít ve stájích za tři hodiny od doby, kdy sem je opustila. Asi nevíš jak je to dlouho, že?“ |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro „Zatím jenom jedno, díky,“ odpovím hostinskému a spolu se Skafem se odeberu k jednomu z volných stolů, spíše dále od hluku a terče. Když jsem mu to říkal poprvé, vypadal přesvědčeněji. „Ne, neboj, tohle není žádné stopování krysy, ale pořádná dobře placená práce. Jedná se o doprovod karavany, která vychází tady z tábora a míří přes Karak Talok k prameni Niavy a zase zpět. A odměna pro každého je 32 stříbrných a ještě jsou možné prémie. Co na to říkáš? Já myslím, že je to dost dobrá nabídka.“ Jakmile mi hostinský přinese králíka, dám se do jídla a nabídnu také Skafovi. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro S ošetřováním byla hotova než by řekl švec. Teprve až po chvíli mi dojde, že vlastně pokračujeme v cestě a že zavedla řeč opět k odjezdu karavany. "Eh... no, není to tak dlouho. Tedy, myslím, že jsi mohla být pryč tak hodinu, určitě ne víc. Co budeme do té dby dělat?" |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
"Vlastně mě napadlo, že by se mi hodili nějaké potřeby na šití, kdyby se náhodou někdo zranil a hodily by se i obvazy. Nerada bych musela trhat svoji košilku. Myslím, že by se hodilo i nějaké sádlo, kdybych našla nějaké vhodné bylinky na mast. Sádlo se vždycky hodí. Jestli mě chceš doprovodit, tak budu ráda. Pak si mohli někde nezávazně promluvit. Ráda bych tě lépe poznala." brebentím během cesty k obchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Umíš skvěle léčit," ohodnotím výsledek jejího snažení a dodám: "Taky bych se chtěl naučit dělat něco tak dobře. Zatím neumím nic, popravdě ani pořádně šermovat, jako slavní hrdinové a rytíři." Ach jo, je tak mladá a už tak studovaná. Jak bych mohl vedle ní obstát já - obyčejný nekňuba z vesnice? Ani ji nemám jak zaujmout. Ledaže... "Můžeš mě na chvíli omluvit? Musím někam odběhnout, ale brzo se za tebou zas vrátím! Budeš u obchodu? Sejdeme se tam!" A než bych čekal na nějakou odpověď, odkráčím pryč z osady a za kopec, takže je ze mě za chvíli vidět jen hlava a pak ani ta ne. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
„To nic nebylo.“ Zahihňám se. Bože chovám se jak koza. „Dobře, ale opovaž se znovu ztratit“ křiknu na odcházejícího Roena. Poté vejdu rovnou do obchodu, sehnat věci o kterých jsem se bavila s Roenem. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během rozhovoru pomalu projdete okolo stájí a pak se zastavíte u zdejšího „podzemního“ obchodu. Roen pak vyrazí na jih, tam, kde cesta z království ústí do tábora. Tam začínají pláně. Elen se za ním chvíli dívá a pak dojde k bytelným dveřím do obchodu a sestoupí dolů do podzemí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se na jih, tam kde se místy pošlapaná tráva mění v porost běžný na pláních a začneš se rozhlížet po nějakém pěkném kvetoucím kvítí. Je léto a rozkvetlého je toho opravdu hodně. Vidíš kvítky mnoha barev a velikostí. I když nějaké velké, jaké jsi vídal na zahradách ve městech tu nevidíš. Prostě luční kvítí, ale jistě se ti podaří natrhat pěknou kytici. Ale trvá ti to téměř půl hodiny, než nasbíráš dostatek rostlin na slušnou kytici. Modré zvonečky, červené drobné kvítky a bílé i žluté větší květy. Kytici jsi doplnil několika většími listy rostoucími u okraje lesa a celé to ovázal dlouhými stébly. Když máš hotovo, začneš se vracet zpět k obchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sestoupíš do podzemního obchodu a musíš chvíli počkat, než si tvé oči přivyknou šeru. Místnost se zbožím je spoře osvětlena jedinou lucernou a vidíš i majitele, jak se přehrabuje v balíku kůží, které má položené na pultu v přední části místnosti. Á zdravím. Čím mohu posloužit? Nebo se porozhlédnete sama, než tu rozeberu tu hromadu? Pozdraví tě trpaslík a ukáže na hromadu na stole a druhou na zemi za ním. ******** Zboží dostupné na policích máš vypsané v HP ale jestli chceš něco extra, zeptej se majitele. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Obchod
„Zdravím. Podívám se, klidně se věnujte té hromadě.“ Z police vezmu potřeby na šití, obvazy 6x, provázek 20 sáhů, 2x pytlík. „Můžete mi to spočítat. Nemáte náhodou sádlo, nebo něco co by se dalo použít jako mast?“ mile se zeptám trpaslíka s úsměvem na líci. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Chvíli ti trvá, než najdeš vše potřebné, ale pak shromáždíš malou hromádku na jedné z volných polic a necháš trpaslíka, ať se na to podívá. Hmm... Řekl bych, že si zařizujete domácnost. Že? Povídá s úsměvem. Tři stříbrňáky to spraví. Ale to sádlo tu nemám, jen třeba olej a ten pak něčím zahustit, ale asi by bylo lepší si skočit do krčmy. V kuchyni určitě nějaký maj. ****** Nové vybavení: potřeby na šití  , 6x obvaz , 2x pytlík a klubko provázku |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Skaf se posadí a chvíli nad tvou nabídkou přemýšlí. Quireli, víš o tom, že to bude nějakých 70-80 mil a to spíše horským terénem? Do Taloku to bude tedy po cestě, ale odtamtud k Niavě to typuji na nějakou stezku, pokud vůbec. Třicet stříbrných je slušná odměna, ale... Skaf se nepije a hostinský zrovna přinese pekáč s králíkem, ošatku chleba a pár nožů. ...no, asi by to šlo. Kolik sebou budeme mít zvířat a kdo kromě tebe jde? Tváří se pochybovačně, ale to že se o to zajímá asi bude něco znamenat. Občas mrkne do části s terčem. Za chvíli si půjdu taky hodit. Jo, dík za jídlo. Chopí se nože a kousek si uřízne |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Obchod
„Člověk nikdy neví, co se bude hodit“ odpovím na jeho otázku ohledně domácnosti. Odpočítám 3 stříbrné, předám je trpaslíkovi a věci, které jsem koupila, uložím do své torny. „Děkuju, na sádlo se tedy zeptám v krčmě. Na shledanou“
Odejdu z obchůdku a počkám před ním na Roena. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Elen si zařídila v obchodě co potřebovala a zamířila ven z podzemí. Když vyjde ven do slunečného počasí, příval světla ji na chvíli téměř oslepí. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Něco jsem ti... mám pro tebe... tady." A podám jí to, co jsem před ní doposud schovával. Pro Elen |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Roen tě překvapil kyticí lučního kvítí. Tvé zkušené oko hned určí většinu rostlin na kytici použitých. Kromě běžných, nezajímavých leč barevných kytiček, obsahuje trs i dvojici rostlin zvaných Bludí  a jednu, která je lehce jedovatá, zvanou Pryskyřník koňský.O Bludí víš, že je výborné na osvěžující čaj a o Pryskyřníku zase, že snad každé venkovské dítě jej pozná a je slabě jedovaté. Používá se proti kožním parazitům u dobytka a jeho rostlinná šťáva může způsobovat zarudnutí pokožky či slabé otoky. Co to může udělat s poškrábanýma rukama Roena je otázka. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Před obchodem
Oslní mě slunce a mě nezbývá než počkat až si oči znovu navyknou na světlo, alespoň jím pomůžu zastíněním dlaní. Slyšela jsem blížící se kroky, ještě stále jsem měla před očima mžitky, ale Roena jsem poznala, rovněž mi pomohlo, to že na mne promluvil. Dokonce zvesela, neuniklo mi, že přede mnou něco schovává. Jeho úsměv byl tak roztomilý. Hned jsem měla lepší náladu, rovněž jsem se na něj usmála a snažila se zahlédnout, co to schovává.
Než jsem stačila dostatečně nahnout hlavu, předal mi ten nejúžasnější dárek, který jsem kdy dostala, o čemž svědčil i můj výraz. Samozřejmě jsem dostávala i dražší a vzácnější kytice, ale vždycky se mi nejvíc líbili luční květy, jenže nikdo z mých předchozích ctitelů, by nešel na louku a nenatrhal by mi je. Možná to bylo i tím, že byly od něj. Lehce jsem se začervenala, převzala květiny. Zavřu oči, zhluboka k nim přičichnu. Na kratičký okamžik se soustředím jen na jejich krásnou vůni. „Děkuji,Roene“ Pozorněji si prohlédnu kytici.
Bludí? Potěšeně se zadívám na dvojici rostlin. A jejda. Najednou se na mém čele vytvoří starostlivá vráska. Podívám se na Roenovi ruce. Jak mu to mám říct. Já nerada bych ho nějak urazila. Nebo. Začnu tou lepší zprávou. Přistoupím blíž k Roenovi a důvěrně se k němu nahnu i s kyticí v ruce, ale tak abych se ho nedotýkala. „Vidíš tyhle dvě rostlinky?“ ukážu na ně prstem. „To je Bludí. Používá se na osvěžující čaj. Říká se, že dokáže každého postavit na nohy.“ Podívám se na něj a počkám, až tuhle informaci vstřebá. Nervózně se ošiju. „Ale tohle je Pryskyřník koňský, ten se používám proti kožním parazitům u dobytka, ale u lidí může jeho šťáva způsobovat zarudnutí a otoky. Těžko se pozná.“ Lehce zalžu. „Řekni mi, nepálí tě ruce?“ Zeptám se a zkoumavým pohledem na ně pohlédnu. „Pro jistotu by sis je měl opláchnout.“ |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Každé slovo Elen posuzuji buď jako pochvalu, nebo odsouzení, nic mezi tím. Samozřejmě navenek se tvářím stále jako vesnický truhlík, ale má mysl nyní pracuje na plné obrátky. Buď se jí květiny líbí, nebo jsem selhal. Když začne Elen vyjmenovávat postupně jednotlivé druhy květin, a dokonce ve dvou názvech, chtě nechtě se začnu červenat. Opět si edle ní přijdu jako omezenec, co se uchází o tak krásnou a vzdělanou dívku. Vźdyť já znám jen chrpu a vlčí mák a to ani nevím, na co se používají. Když navíc zmíní, že jedna z těch květin působí nějaké rudnutí a pálení, připadám si v tu ránu jako korunovaný blbec, až je mi skoro do breku. Takhle hloupě selhat! Pitomče pitomá! Na moment se musím otočit stranou předstíraje, že mě zaujali ptáci v koruně nedalekého buku, jen abych přemohl myšlenky na vlastní hanbu. Zhluboka se nadechnu a pohlédnu opět dívce před sebou do očí. "Já... ne, nepálí, teda... zatím," odpovím váhavě a vlastně si i přeju, aby mě pálily, jen abych Elen dokázal, že se nemýlí. "Vlastně docela jo, začínají mě hodně svrbět a štípat," zahlásím a začnu se rozhlížet po nějaké nejbližší vodě. Uši mám celé rudé a tělo mi zalil pot, ne snad kvůli působení oné byliny, jako spíš kvůli tomu ztrapnění, které jsem si přivodil. Ach jo... Než najdu nějaký vhodný zdroj vody, otážu se Elen: "Který že je ten pryskyřník? Tenhle? A tohle taky?" načež začnu vytahovat z kytice jednotlivé stonky s pálivou rostlinou a zahodím je daleko o trávy. Elen pak podám "očištěnou" kytici a zatvářím se útrpně. "Teď bych si už opravdu rád umyl ty ruce" a rádoby vesele se na ni usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Ke studni
Měla jsem dávat větší pozor při hodinách diplomacie. Určitě se cítí hrozně. Nešťastně svraštím čelo. Je vidět, že mě má slova mrzí. Ráda bych mu to nějak vynahradila, ale jak nebo čím, aby se necítil ještě hloupěji. Jejda. Vždyť by se mohl cítit hloupě i kvůli tomu, jak se na něj dívám. Nasadím neutrální výraz, když se mi zadívá do očí, lehce zvednu koutky v náznaku plachého úsměvu. Chtěla jsem ho zastavit, aby ten pryskyřník nechal. Možná by se někomu hodil, ale kdybych v tuhle chvíli přisadila ještě něčím takovým, tak by asi utekl a už mě nikdy v životě nechtěl vidět. Mlčeti zlato.
„Děkuji. Líbila se mi i předtím“ pípnu tiše a sklopím zrak. Všechno pokazím. V tichosti dojdu ke studni. Pomůže to? Co když se pletu? Co když mu je přitížím?
Naberu vodu. „Radši to napřed zkusíme jen na jedné ruce, já nejsem si úplně jistá. Kdyby se to zhoršilo, tak mi to řekni.“ Opláchnu mu jednu ruku, stojím kousek od něj, zkoumavě se mu zahledím do očí.
„Nikdy pro mě nikdo neudělal něco tak hezkého jako ty. Vážně si toho vážím. Žádný z mých nápadníků by v životě nešel jen tak natrhat kytky, radši utrácely směšné sumy za něco, co ani nevonělo.“ Oznámím Roenovi Sakryš. Měla jsem přestat mluvit u té první věty. Teď se bude cítit ještě hůř. Musím to nějak spravit.
„Vlastně jsem neměla až tolik bohatých nápadníků. Teda nápadníků, ne teda bohatých.“ Bože, mlč jenom to zhoršuješ. Zadívám se jinam.
Z ničeho nic se rozezní můj zvonivý smích. „My sme, ale dvojka.“
Zarazím se „A teď jsem tě ke všemu ještě urazila. Radši už nebudu vůbec mluvit.“ Zakroutím sama nad sebou nesouhlasně hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Miluji tě," pronesu tichým hlasem a můj pohled se střetne s jejím. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak přece ho moje nabídka alespoň trochu zaujala. „Kolik bude zvířat, netuším, proč to potřebuješ vědět? Ale myslím, že říkal, že nám dá ještě nějaké mezky navíc než potřebujeme“ odpovídám „a jdu já, ještě nějací dva chlapi, jeden vedoucí a průvodce a taky Elen přislíbila, že půjde.“ I když se mi to vůbec nelíbí, tak i účast Elen by mohla být jistým lákadlem. „Nemáš zač. Ber si,“ řeknu a také si ukrojím. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Těmi slovy mě absolutně dostal. Stojím tam jako opařená, hledím mu do očí. Až jsem zapomněla dýchat a zcela jistě se mi zastavilo i srdce. Ještě mi úplně nedošlo co to říkal. Třeba jsem se jen přeslechla. Pomyslím si konejšivě, ale jeho pohled říká, že jsem slyšela dobře. Celá zrudnu. Naprosto mi došla slova, hlavu mám úplně vymetenou, jediné co mi v ní zní jsou jeho slova.
Přemýšlím jestli to cítím stejně. Přijdu na to, že jsem neuvěřitelně zmatená a že vlastně opravdu nevím co k němu cítím. Řekla bych, že za tak krátkou dobu nejsem schopna takového citu. Ano, záleží mi na něm. Trapná chvilka ticha se neuvěřitelně prodlužuje. Jsem tak nervózní a rozhozená, že nevím co mám dělat. Políbím ho. Až když se dotknou naše rty dojde mi, že to nebylo zrovna šťastné rozhodnutí. I já ucítím bolestivé zajiskření. "Promiň já..... Radši bychom měli jít k těm stájím." promluvím mile, ale je na mě vidět, že jsem hodně zmatená. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Ke krčmě
Plácnu se do čela. "Málem jsem zapomněla. Musím ještě do krčmy pro to sádlo." špitnu tiše. Bodejť bych nezapomněla po tom co mi řekl. Je tak sladký a přitom mužný. Nevím, jestli to myslel vážně. Jenže kdyby mi lhal, tak co by z toho proboha měl. Nic. Do postele mě stejně nedostane ať tak či tak. Ne, že bych si z tou myšlenkou už nepohrávala. Díky bohu za tu kletbu. Strýček moc dobře věděl co dělá. Zamířím do krčmy. Ohlédnu se, abych zjistila, jestli jde Roen se mnou. Nejspíš bude chtít být chvilku sám. Snad jen chvilku. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jsem chtěl vědět, jak velká bude karavana a jestli ty mezky zvládnem, kdyby se něco pokazilo. Pokrčí rameny Skaf. Jako nějakej hromadnej úprk bych někde na stezce v horách nechtěl zažít. A jestli půjdou jen dva chlapi od Dinaina, musíš počítat s tím, že se o ně budeš taky muset starat. Chvíli zvýká maso. Fakt dobrej králík. Tady ten to umí fakt dobře naložit. A samozřejmě jsi ulovil pěkný zdravý kus. Usměje se. Jo, Elen jde taky? Dobře. Je to pěkná holka, ale jak sundala toho dlaka... Brrrr... S kouzly si není radno zahrávat. Podívá se na konec sálu. Hele, už budu na řadě. Hmm.. Tak jo, půjdu do toho taky. Menší výlet mi prospěje a pár stříbrných taky. Skočím za Grealem, jestli nepotřebuje něco v Taloku a sbalím si. Tedy obráceně a až po soutěži. Zvedne se od stolu, popotáhne si pásek a vydá se do zadní části, kde jej ostatní přivítají jásotem a poplácáváním po zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nejdříve zamíříte ke studni, kde Elen opláchne Roenovi ruce. Nezdá se, že by se ta šťáva dostala do jeho ran, drobné pálení je způsobeno jen chladnou vodou v mělkých škrábancích. Po chvilce ticha se Elen nejdříve vydá zpět ke stájím, ale pak změní směr a jdete pomalu ke krčmě. Když dojdete ke dveřím, uslyšíte zevnitř jásot a hlasité povzbuzování. Skaf! Skaf! Skaf! |
| |
| Krčma U Goblina  |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Tábor Grer
Kousek před hospodou se zastavím a zpříma pohlédnu Roenovi do očí, ruce dám za záda, abych potlačila nutkání ho obejmout, nebo ho pohladit po tváři. Vzdychnu, usměju se na něj. „Neřekl si nic špatně. Nemáš se proč omlouvat. Já jen nechápu, proč něco takového cítíš ke mně? Vždyť já se tě nemůžu ani dotknout, aniž by tě to nebolelo. Třeba to je jen poblouznění, třeba tě to za chvíli přejde. Vždyť mě ani neznáš.“
Sklopím oči a hrozně zčervenám. „Líbíš se mi, jenže já za tak krátkou dobu….prostě řekněme, že jsem opatrná.“ Nebo spíš nedůvěřivá. Kdo ví kolik dívek, to od něj slyšelo, ale proč to říká zrovna mě? Třeba si myslí, že tu kletbu opravdu ovládám. No, jestli je to kvůli tomu, tak se šeredně plete. Uvidíme časem, jaký byl, skutečný důvod těch slov. Netrpělivě čekám na místě, jestli mi nechce ještě něco říct.
„Nejspíš se vevnitř dobře baví. Půjdeme se podívat?“ řeknu veselejším tónem. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Vím, že se známe zatím tak krátce a také že se sebe nemůžeme dotknout, ale to mi nevadí. Cítím se s tebou jako proměněný, při představě, že bych tě ztratil nemohu dýchat. Jediná myšlenka na tebe a srdce mi může vyskočit z hrudi. To, co k tobě cítím, není falešné. Je to opravdové a budu k tobě ten něžný cit chovat dokud budu živ." Je to zvláštní, ale poprvé v životě se cítím být odhodlaný dodržet svůj závazek a pevně za ním stát, vsadit na něj všechno a ničeho nelitovat. V hlavě nemám ani jeden zaječí úmysl, ani stín pochybnosti že to, co dělám a co zamýšlím není to nejlepší, co bych měl dělat. A jelikož mi už přijde, že další slova na účet svých citů by byla příliš, ochotně se chopím nových událostí, jež nastaly. Totižto v hostinci vypuknul nebývalý rozruch a lomoz z lokálu dává tušit, že se tam děje cosi ojedinělého. Vejdu jako první a podržím Elen dveře, aby mohla také vstoupit dovnitř. |
| |
| Krčma U Goblina – Elen, Roen a Quirel Roen s Elen vejdou dovnitř a rozhlédnou se po sále. V krčmě je nebývale plno, v zadní části visí na stěně barevný terč a okolo něj je skupina chlapů. Jsou to většinou dělníci, lovci, prostě obyčejní lidé či trpaslíci. Někteří si něco čmárají na papír. Ve skupince zahlédnete i toho muže, se kterým jste mluvili po ránu. Skaf. Vypadá to, že se právě on chystá k hodům na terč. V rukou drží několik nožů. V rohu u stěny, stranou dění, sedí u stolu Quirel a před ním leží korbel a pekáč s pečínkou. Té už téměř polovina chybí. Lomoz a volání Skafova jména utichne. Zřejmě bylo dost povzbuzování. Pak zahlédnete, jak Skaf vrhne trojici nožů v rychlém sledu na terč. Zasáhne černý střed a pak dvakrát rudé pole okolo středu. Na vzdálenost nějakých pěti kroků to není špatný výsledek, protože se ozve potlesk a poplácávají jej po ramenou. Skafe, dobrá trefa. Hele, máš tu pivo, třeba ti zlepší mušku. Hehe.. Zavolá od pultu krčmář. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro V hloučku okolo Skafa také zahlédneš toho chlapíka, který se zúčastnil aukce. Damien a i jednoho z trpaslíků. Jen nevíš, jestli je to ten co odešel první nebo druhý, oni vypadají všichni dost podobně. V Quirelově pečínce poznáš králíka. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Do krčmy vstoupí chlap a ty poznáš toho mladíka co odešel s Elen. Ta vstoupí hned po něm. Oblečení na mladíkovi je ale v o dost horším stavu, než si pamatuješ. Je potrhané a i na rukou a tváři má několik mělkých škrábanců. Paži a předloktí má dokonce ošetřené obvazem. |
| |
| Krčma u Goblina
Rozhodnu se mu na jeho slova, již nic neříct. Radši, určitě bych se do toho zamotala a plácala bych hlouposti, stejně jako předtím. Doslova cítím jak mi znovu hoří tváře, ale tentokrát opravdu držím jazyk za zuby. Člověk by řekl, že bych měla umět lépe mluvit, když jsem přečetla tolik knih o rétorice. A ve finále. Lepší na to nemyslet.
Je, ták pozorný. Pomyslím si, když mi Roen přidrží dveře. Kouzelně se na něj usměju. Zastavím se kousek od dveří a rozhlédnu se po krčmě. Pokud na mě spočine něčí zrak, tak jej lehkým pokývnutím pozdravím. Zaujatě pozoruji klání. Párkrát už jsem se do podobné kratochvíle i sama zapojila. Ovšem končila jsem mezi posledními. Navíc se nechci před Roenem ztrapnit ještě víc. Pro jeden den toho bylo opravdu dost. Dojdu ke Qirellovi a posadím se k jeho stolu. "Zdravím a přeji dobrou chuť." řeknu příjemně. "Tady Roen se k nám přidá. Říkala jsem si, že každá ruka bude dobrá. Nemyslíte?" |
| |
| Krčma U Goblina „Díky,“ odpovím s úsměvem Skafovi na zmínku o dobře uloveném králíkovi. Tak výborně, půjde s námi. „Dobře, kdybychom se už nepotkali, tak za tři hodiny ve stájích a hodně štěstí.“ Chvíli ho pozoruji, jak mu vrhání jde. No jo, není špatný, zajímalo by mě, jak by se dařilo mně. Ze zamyšlení mě vytrhne až Elen, která si přisedne k mému stolu. A kdopak to tu s ní je? To je ten chlápek, co tu byl v hospodě a potom spolu vyrazili na romantické osvobozování dřevorubce. Ale vypadá to, že od někoho nebo něčeho dostal pořádně na frak. To bylo rychlé probuzení ze zamilování. Nabídnu mu, pokud tak ještě neučinil, aby si také přisedl. „Zdravím vás oba,“ usměji se, „Tak ty se chceš přidat, jo? No, teď už jsem řekl Skafovi a on také půjde s námi, ale myslím, že bychom ještě jednoho člena karavany přibrat mohli. A v čem nám vlastně můžeš být nápomocen,“ zeptám se. |
| |
| Krčma U Goblina Poněkud váhavě si přisednu vedle v modrém a zavrtím hlavou směrem k hostinské, když ke mě od výčepu pošle gesto, zda si něco dám. Pez peněz do hospody nelez. Ten muž, Quirel, nevím, co si o něm mám myslet. Hlavou se mi honí mnoho myšlenek, ale všechny si nechám pro sebe. "No... můžu pomáhat odhánět zbojníky," pravím a kývnu ke svému meči, jež mám stále u pasu. "Nejsem sice slavný rytíř, ale chci se naučit bojovat a vydbýt si slávu." Do mých pyšných snů, jimiž donedávna oplývala má mysl, se vmísilo cosi hořkého. Záhadná pachuť, jež kalí můj záměr a mění ho v jalovou fantazii. Nechápu, co se to děje! Kam se poděla má sebedůvěra? Něco se změnilo a já nedokážu přijít na to co. Jen vím, že si vedle Quirela připadám hrozně dovně, asi jako neochmýřené kuře vedle jestřába. Kéž bych si aspoň mohl dát pivo na kuráž... |
| |
| Krčma u Goblina
Do jejich rozhovoru se nevměšuji. Jakmile dojde obsluha, objednám si pivo. Po stole rozprostřu kytici. Měla bych ji usušit nebo vylisovat. Jenže jak? Nemám sebou žádnou knihu, do které bych mohla okvětní lístky vložit. Prohrabuju se v torně, ale opravdu mě nenapadá jak tuto situaci vyřešit. Právě proto se rozhodnu z lučního kvítí udělat menší kytičku, kterou si vpletu do vlasů. Škoda, mít víc času, tak bych ji usušila. Na stole zůstanou pouze dvě stejné rostlinky. Ty pečlivě ovážu nitkou a přivážu si je k torně. Takhle by mohly uschnouti po cestě, alespoň částečně a pak je dosuším u ohně.
Ucucnu si piva. Nechutná vůbec zle. Zašklebím se. „Můžeš to dopít, zapomněla jsem, že po meditaci všechno chutná poněkud zvláštně.“ Doplním omluvně. „Málem bych zapomněla. vy se vlastně ještě neznáte, pokud se nepletu.“ Tázavě pozvednu obočí. „Roen, Quirel“ rovnou je i představím. |
| |
| Krčma U Goblina Aha, takže to bude mladý válečník. No snad něco svede a hrubá síla se určitě také bude hodit. Můj pohled však sklouzne na Elen a na to, co dělá. Prohlížím si pozorně květiny, co vyndala na stůl, a snažím se zjistit, zda by se v nich nedalo nalézt něco zajímavého, těm dvěma stranou věnuji podrobnější pohled. Třeba se do květin na usmířenou mohla připlést nějaká bylinka anebo je Elen třeba sama bylinkářka. „Vlastně ani moc ne,“ zavrtím hlavou po Elenině otázce. „Těší mě,“ otočím se na Roena a potřesu si s ním rukou. Králíka je tu pořád dost a Elen má prý stejně zkaženou chuť. „Klidně si nabídněte masa, je opravdu výborné,“ ukáži na králíka a pokračuji v jídle a občas se podívám, jak se daří Skafovi. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlédneš si kytici, kterou Elen rozprostřela po stole. Je to běžné luční kvítí, zvonečky a tak.. Ale ty dvě , které dá stranou a pak zavěsí na tornu jsou zajímavější.Jde o Bludí, ze kterého se dělá osvěžující, uvolňující čaj. Na náhodu to nevypadá, Elen se v bylinkách jistě vyzná. |
| |
| Krčma U Goblina – Elen, Roen a Quirel Chvilku poté, co si Elen a Roen přisednou, se ke stolu vrátí Skaf. Asi budu druhej. Tomu malýmu troubovi to dneska docela jde. Má pěkně natrénováno. Posadí se na lavici vedle Quirela. Ahoj Elen, jak je? Co druid a zakletí dřevorubci? Pak se podívá na Roena a prohlédne si i jeho oblečení. No teda. Jsi spad do ostružiní, že jsi tak zřízený? Pak se vrátí k Elen. Tady Quirel povídal, že jdeš taky k pramenům Niavy. Mě překecal, abych se přidal, tak jo. Změna mi prospěje a v Taloku jsem už nebyl několik měsíců. Až se tam zastavíme, skočím za kámošema si pokecat. Tady ten... ukáže korbelem na Roena ...jde také? |
| |
| Krčma u Goblina
"Ahoj" lehce se na Skafa usměji. To je na mě tak vidět, že jsem rozhozená? "Myslím, že druid ani zakletí dřevorubci nikam neutečou. Řekněme, že mi bylo naznačeno, že tímto směrem má cesta prozatím nevede" řeknu klidně.
"Ano, půjdu s vámi k pramenům Niavy." odpovím pobaveně. Docela mě rozveselil, tím jak ze sebe rychle chrlí slova. "To si běžně takový zvědaví?"
|
| |
| Krčma U Goblina Pokývu hlavou na znamení díků nejprve směrem k Elen a hned vzápětí i ke Quirelovi. Aniž bych musel tasit měšec, mám před sebou plný korbel piva a navíc si i mohu nabídnout z... hmmm! velmi chutného králíka. Zatímco okusuji stehýnko, těkám pohledem po mužské části našeho stolu. Nově přisednuvší Skaf je mi tuze nesympatický, už jentím jeho dotěrným způsobem, jakým se s námi všemi baví. Je ale zvláštní, že to evidentně vadí jen mě. Jakoby nestačily jeho dotěrné řeči na Elenin účet, připojí k tomu i zmínku o mě. Ostružiní? Tady ten! No tohle! "Tak poslyš, Skafe," protáhnu pěkně to jeho 'f', "Kdyby tě to zajímalo, jmsenuji se Roen, nejsem žádnej tady ten." A víc mě vlastně nenapadne, co bych dodal, přestože nelibost vůči jeho osobě ve mě stále narůstá jen s každým pohledem na jeho samolibý úsměv a rozevlátou řeč těla. Křupan a náfuka, to jseš! Jen se jí dotkni a tasím! Radši se pořádně napiju, jen abych mu to nevmetl do tváře. Takhle nesympatický mi byl v životě jen jeden kluk, Pihovatej Mára, co čas od času kradl mojí mámě koláče z okna. Vždycky, když utíkal, tak se smál, že byl slyšet až do další vesnice a ládoval se za běhu tím kradeným koláčem. Mizera... A teď tenhle. |
| |
| Krčma U Goblina Takže se v tom vyzná. Usměji se a pouze poznamenám směrem k Elen: „Mám s sebou kotlík, takže si v případě potřeby můžeme uvařit čaj.“ Tak Skaf bude druhej, ne že bych mu to přál, ale odměna nebude tak velká a má o to větší motivaci jít s námi. No to mě zajímá, co mu Roen odpoví, taky by mě zajímalo, co se mu to stalo. Proč jsou na něj oba tak nepříjemní? Prostě, co na srdci, to na jazyku. Takovouto vlastnost lidi nemají rádi, zeptal bych se na to samé, ale teď musím udržovat dobré vztahy. „Jo, Roen jde taky,“ odpovím Skafovi místo ostatních a pomalu dojídám svého králíka. |
| |
| Krčma u Goblina
"Správně." řeknu uznale směrem ke Quirelovi, ve výrazu tváře se zračí překvapení.
Věnuji pohled Roenovi, krásně se na něj usměji, nenuceně. Na nikoho jiného se takhle neusmívám. Chci mu tím, alespoň naznačit, že o Skafa nemám zájem. Snad ho to trochu uklidní, přijde mi malinko napjatý.
|
| |
 | Krčma U goblina Hele, promiň, ale asi jsem zapomněl, jak se jmenuješ. Podrbu se ve vlasech. Ráno jsme se asi viděli, ale už nevím, jestli jsme byli představeni. Otočím se na Elen. Hehe, to máš pravdu, že ty šutry nikam neutečou. Tak, jak říkal Hragot, i lepší si na tom vylámali zuby. Tak nebuď smutná, třeba na to později přijdeš. Zamyšleně na ní pohlédnu. Pěkná holka. No trochu rozcuchaná, ale... Zvědavý jsem. Musím být opatrný ke všemu, s čím Quirel přijde. Posledně jsem se neptal a jak to dopadlo, sama víš. Poklepu si na nos. Meie vaja olla ettevaatlik. On inimesi, kes ei meeldi meile ja ma olen uudishimulik, mitte siis ebameeldivalt üllatunud. |
| |
| soukromá zpráva od Skaf pro *********** Použil jsem Estonsčinu :-) vypadá to pěkně.. |
| |
| Krčma u Goblina
"Ma ei ole kurb midagi." Plaše se usměju. "Sa ei tea, kui palju sa saad aru selles" kývnu na souhlas. Neunikne mi jak se dívá na moje rozdrbané vlasy, tak si je alespoň trochu uhladím a stáhnu do culíku. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Nejsem smutná kvůli tomu. Ani nevíš jak moc ti v tomhle rozumím.
|
| |
| Krčma U goblina Souhlasně kývnu na Elenina slova a pak se zvednu od stolu. Domluveno. Za tři hodiny u stájí. Vyzvednu si výhru, poberu vybavení a seženu co mi chybí. Pak se tedy sejdem tam. Mrknu na Elen, kývnu na Quirela a mávnu rukou na Roena. Pak se vydám nejdříve k pultu, kde zaplatím za pivo a pak k hloučku hráčů, kde si vyzvednu výhru. Poté se vydám po schodech do patra. |
| |
| Krčma U Goblina – Elen, Skaf, Roen a Quirel Skaf odejde od stolu a pak vidíte, že od jednoho z chlapů dostal pár stříbrných mincí. Ještě prohodil pár slov s dalšími hráči, potřásl několika pravicemi a pak vyběhl po dřevěných schodech nahoru do patra. Hlouček se rozpadne na několik skupin, pár lidí odejde a zbytek se rozsadí po krčmě a začne to vypadat jako v normální hospodě, kde lidé pijí, jedí a tlachají o všem možném. |
| |
| Krčma U goblina
Lehce se usměju na Skafa, jakmile zamíří do patra, zvednu se rovněž. "Omluvte, mě pánové." Někoho by mohlo napadnout, že jdu za Skafem, ale moje kroky vedou k baru. Místních si příliš nevšímám.
|
| |
| soukromá zpráva od Elen pro U baru Počkám až se mi bude moct někdo z obsluhy věnovat. "Zdravím. Chtěla jsem se zeptat zda by se dalo odkoupit sádlo i s nějakou nádobou na něj a ještě bych poprosila o čaj." mile se usměji počkám na odpověď. |
| |
| Krčma U Goblina – Elen, Skaf, Roen a Quirel Elen se zvedne od stolu a dojde k pultu, kde se dá do řeči s krčmářem. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro No, já nevím, slečno. Povídá krčmář a natočí pivo. Mám zbytek sádla, asi půl žejdlíku. Pokud by vám to stačilo. Chtěl bych jen 3 měděné. A čaj mohu donést za chvilku, jen roznesu pár piv a donesl bych vám to ke stolu. Nebo tu chvíli počkáte? |
| |
| Krčma U goblina
Ano, to by mohlo stačit. Děkuji. Můžete mi to tedy přinést ke stolu. Mile se usměji a odkráčím zpátky ke stolu.
Já už mám všechno na cestu zařízené. Už jen doplním vodu ve studni a můžu vyrazit. Jak jste na tom vy? zeptám se Quirela a Roena.
|
| |
| Přihnu si z korbelu, osuším rty a odpovím Elen: "Taky si dojdu doplnit vodu a můžu jet. Nic víc tady už nepotřebuji." |
| |
| Krčma U Goblina Vypadá to, že jsem Elen svými znalostmi překvapil, to je dobře, tak snad si o mně už nebude myslet, že jsem jenom nějaký buran. Ale co to má pořád Skaf za hloupé připomínky na naší minulou výpravu? A co je to za jazyk, kterým se domlouvají. Že by Skaf stále ovládal jazyk svých předků? Ale proč nechtějí, abychom jim rozuměli? A začali se tak bavit hned po zmínce o mně, to se mi vůbec nelíbí. Snad na mě něco nechystají. „No pořád si myslím, že ta minulá výprava nijak hrozná nebyla. Nikdo neumřel, vrátili jsme se o něco bohatší a hlavně jsme zachránili vesnici před útokem skřetů, což myslím stojí za to,“ ohradím se. „Za tři hodiny,“ kývnu na souhlas. „No já si asi ještě potřebuji něco zařídit, ale za tři hodiny se sejdeme,“ odpovím, dopiji své pivo a vydám se nahoru do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro V pokoji se vysvleču ze své staré vycpávané zbroje a obleču si novou koženou a také si nasadím přilbu. Zkontroluji vlčí přehoz, a pokud je už suchý, také si ho připevním na záda. Zkontroluji, zda jsem v pokoji nic nenechal a mám opravdu všechno. Dýku a měšec u pasu, z torny jsem nic nevyndával, tak tam je snad všechno, zbroj mám na sobě, tři oštěpy a na zádech katana. Vylezu z pokoje, který se pokusím alespoň nějak na oko zavřít a zamknout, i když to jde s rozbitým zámkem těžko. Potom už se vydám zase dolů vrátit klíč hostinskému. |
| |
| Krčma U Goblina – Elen, Roen a Quirel Elen se po chvilce vrátí a za další chvíli se u stolu zastaví krčmář a položí před ní kameninový hrnek s čajem a žejdlík  s hrdlem zakrytým látkou a ovázaný provázkem.Tady to je, slečno. Elen mu pak dá několik mincí a žejdlík zmizí v torně. Když dojíte a dopijete co máte, rozejdete se s tím, že za pár hodin se setkáte u stájí. Elen s Roenem vyrazí ven z krčmy a Quirel zamíří nahoru po schodech do patra. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyjdete ven a zamíříte opět ke studni, kde si buď vyměníte či doplníte vodu do měchů. Zbývající čas do domluveného setkání využijete na procházku po okolí a nějakou tou kontrolou svého vybavení. Venku je slunečno a tak si i odpočinete ve stínu a čekáte, než vyrazíte ke stájím. Pár hodin uteče jako voda a je čas jít. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vrátíš se do svého pokoje a připravíš se na cestu. Kontrola vybavení, zbraní a zbroje ti zabere dost času, pak prohlídka pokoje, jestli jsi tu něco nenechal. Kožená zbroj ti docela sedí, je těžší než tvá předešlá a bude chvíli trvat, než si na ní zvykneš. I „plášť“, pokud se tomu tak dá říkat, je v pořádku a ani ti nepřekáží. O jeho kvalitách si nejsi moc jistý, ale uvidíš později. Když na sebe hodíš i tornu a pobereš vše co ti patří, vyrazíš dolů do krčmy vrátit klíč. První problém se objeví hned na schodech, kdy ti málem vypadnou oštěpy z ruky. Přeci jen jsou to dlouhé tyče a blbě se nosí. Také vycpávaná zbroj zabírá dost místa. Obzvlášť když máš tři. Není to moc pohodlné, nikam se zastrčit nedají a možnost, že by jsi je svázal do otepi není moc praktická. U pultu počkáš na krčmáře a pak mu vrátíš klíč od pokoje. Doufám, že se vám tu líbilo a jestli někdy potkáte toho ... toho Dertise, tak že tu má u mě vroubek. Rozloučíš se a vyrazíš ven. Bude to asi tak akorát. |
| |
| Stáje – Všichni, kdo to stihl Dorazíte ke stájím Všudypřítomný shon je tu stále, i když již v tom vidíte i jakýsi smysl. Ale hlavně je tu skupinka mezků s naloženým nákladem a tu hlídá dvojice chlapů. Jeden je trpaslík a druhý lidský mladík. (popis později)  Když k nim přijdete, vynoří se z poza beden ještě jeden trpaslík a zamíří k vám. Rozložitá postava, rudé, zacuchané vousy a hlava krytá propoceným šátkem. Navzdory horku a bezpečí vesnice má na sobě koženou zbroj, ale to asi k trpaslíkům patří. Hola, zdravím. Vy jste ti, co najal Dinain? Změří si vás pohledem, ale nedá na sobě znát, jestli je spokojený nebo ne. Jmenuji se Brarg. Šéf ještě něco sepisuje. Průvodní glejt a tak.. Však víte. Papírování. Tak... Ukáže na mezky. Máte tu půl tuctu zvířat a ty dva k tomu. Seznámíte se sami. Budou se starat o potvory, aby jim nic nechybělo a co vím, vy se máte postarat, aby se dostali tam kam maj v pořádku. Jo, byl tu Skaf a říkal, přijde za chvíli, že má nějaký obchod s Graelem nebo co. Hmm... Co bych ještě... Dinain vám si vše řekl, nebo to udělá, až přijde. Dá si ruce v bok. Tak, chcete se na něco zeptat. Nerad nechávám naše mezky v rukou někoho jiného, ale máme málo lidí a tohle je prostě něco navíc. Tak bych byl rád, kdyby se mi vrátili všichni a ti dva taky. Ukáže přes rameno palcem na opodál stojící a jistě i vše slyšící „pomocníky“, kteří se zatváří při poslední poznámce kysele. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Venku
V Roenově doprovodu zamířím ke studni, kde doplním vodu. „Roene“ podívám se mu do očí. „Já vím, že bych se k tomu neměla vracet, ale jen jsem ti chtěla říct, že se mi líbíš. Opravdu.“ Usměju se. „Ale samozřejmě to nemění nic na tom, že jsem prokletá. Takže by sis měl najít nějakou vhodnější dívku.“ Řeknu vcelku klidně, i když mi je z toho úzko. Zaslouží si nějakou lepší, než jsem já. Nějakou, se kterou bude moct….Aniž bych čekala na odpověď zamířím někam kde nebudeme v soukromí. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Pitomý oštěpy, doufám, že se mi je třeba podaří přivázat k nákladu, a té vycpávané zbroje se budu taky muset zbavit. „Ani mi ho nepřipomínejte,“ odpovím hostinskému, „děkuji za všechno, opravdu se mi tu líbilo, pivo i jídlo máte vynikající. Tak na shledanou.“ Vyjdu z hostince a kolem studny, kde si naberu vodu, se ještě vydám do obchodu, kde se pokusím za nějakou rozumnou cenu prodat svou starou zbroj. Opravdu se jí chci zbavit, takže ani nebudu moc smlouvat. A nějaký ten peníz na cestu se taky bude hodit, protože jsem úplně bez peněz. Potom už rychle dobíhám do stájí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Cestou do stájí se ještě stavíš u „trpaslíka“ v obchodě a nabídneš mu na prodej svou starou vycpávanou zbroj. Hragot si ji prohlédne, zkontroluje její poškození, které utrpěla v nedávném boji a pak ji odloží na pult. No, tedy nejnovější zrovna není a někdo se ji snažil proděravět, že? Mám tu již dvě a moc na odbyt nejdou, ale že jsi to ty, tak ti za ni dám 1 zlatý a 11 stříbrných. A pak ji nechám trochu spravit. Podívá se na tebe. Tak co? Bereš? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na obchodníkovu nabídku přistoupíš a zbavíš se tak přebytečné zbroje. Na oplátku dostaneš zlaťák a hrst ( 11 ) stříbrných mincí. Fajn, s tebou se dobře obchoduje. A kdyby jsi si to později rozmyslel a chtěl se zbavit toho černýho šutru, víš kde mě najít. Rozloučíte se a ty vyrazíš ke stájím. |
| |
| Stáje Ke stájím přicházím mezi posledními, oblečen do kožené zbroje, kterou jsem vyhrál v aukci a na zádech mám nově plášť z vlčí kožešiny. „Zdravím,“ odpovím trpaslíkovi a poslouchám ho. „No ještě bych se jenom rád utvrdil v plánu cesty, nejdříve do Karak Taloku a odtud k prameni Niavy, celou dobu budeme doprovázet karavanu a pomáhat jí s přesunem. U pramene dostaneme 32 stříbrných za provedení práce plus prémie, pokud bychom museli během cesty čelit nějakému nebezpečí, je to tak?“ |
| |
| U stájí
„Ano, to jsme my.“ Odpovím trpaslíkovi. „Těší mě, já jsem Elen.“ Když dojde Quirel poslouchám co říká, ale nevyjadřuji se k tomu. |
| |
| Před konečným začátkem naší výpravy a vůbec před tím, než se přidáme ke karavaně, se cítím hodně napjatý. Že by cestovní horečka? Představa, že se ještě více vzdálím známým místům, kde jsem vyrůstal a která jsou mi povědomá, se cítím hodně sklesle. Aspoň, že nebudu cestovat se samými neznámými tvářemi. Budu s Elen, krásnou Elen... a pak také s Quirelem. Ne, že bych měl možnost se s ním nějak lépe poznat, ale uvidíme, třeba k tomu bude během naší poutě čas a příležitost. Hodně tomu všemu napomáhá fakt, že on a Elen se už znají, takže se mohu odpíchnout od tohoto. Elen již nechávám na pokoji, mám pocit, že více slov by vše zašmodrchala ještě více, než už to je. Zatím si musím vystačit s tím, že ona mé city opětuje, i když se značnou váhavostí, jež je dána její plachostí a cudností. To mi ale nevadí, neboť ani já nejsem zvyklý být příliš průbojný a to zejména je-li v ohradě další kohout. Ten Skaf! Musím si na něj dát pozor. Cítím z něj úlisnost a hadovitost. U stájí si poslechnu Quirela, který k mé úlevě zopakuje celý plán cesty. Bohužel jsem se na něj nezeptal sám a pak bych nejspíš jen působil jako úplný trotl, když bych ani neznal cíl naší výpravy. "Promiňte," ozvu se nesměle a protlačím se dopředu, "s jakým nebezpečím můžeme počítat? Jsou snad na cestě lapkové? Slyšel jsem ledaccos, ale nikdy jsem po té cestě nejel s obchodníky." |
| |
| Stáje Jó... Hmm... No. Zatváří se na chvíli nerozhodně rudovousý trpaslík. Já měl zařídit mezky a ty dva. Ale v podstatě máš pravdu, ale počkej až přijde Dinain a když jste tu všichni, tak vám to sám řekne. Pak se otočí na Roena. Tak já cestuji hlavně po hlavní cestě k pevnosti a na té se nic zajímavého nestalo už dlouho. Jó, párkrát jsme potkali medvěda, ale stačilo jej zahnat. Vlci ve skalách nejsou a párkrát nás obtěžovali skřeti. Ale to bylo naposled loni. Oni sem už léta nepáchnou, tohle jsou naše hory. Až půjdete od pevnosti na východ, tam to asi bude horší. V okolí Taloku máme hlídky, ale dál už ne. Ale jak říkám, žádná větší skupina by sem nepozorovaná nepronikla. A v lesích bych asi ale dával pozor na zvěř. Teda vlky. S těma si poradíte ne? Z „kanceláře“ vyjde další z trpaslíků. Lépe oblečený něž zbytek zaměstnanců, středního věku, což u trpaslíků může být něco mezi třiceti a stovkou, hnědé vlasy a vousy zapletené do trojitého copu. Přijde k vám a v ruce drží pergamen  s nazelenalou pečetí.Ahoj Quireli, madam. Mávne na Quirela a lehce se ukloní Elen. Tady máte průvodní glejt, když ho ukážete strážím, pustí vás do pevnosti. Podá jej Quirelovi. Ještě s ním trochu mávej, ať uschne inkoust. Jo. Pustí vás dál. Sice ne až do vnitřního města, ale i tak budete mít horu nad hlavou. Slyšel jsem kousek toho, co jsi Quireli říkal a máš pravdu. Dva a třicet stříbrných je základní mzda. Dostanete náklad k prospektorům a pak zpět. V případě nějakých problémů, které vyřešíte, dostanete prémie, plus veškerá kořist je vaše. Na druhou stranu, ztráta lidí a zvířat by mě bolela. Podívá se na Roena. My se asi neznáme, jmenuji se Dinain Běžec a řídím tenhle konec stezky. Ehmm... Neměl tu být i Skaf? Quireli? |
| |
| Stáje Když trpaslík domluví, pouze kývnu, že jsem všemu rozuměl. No neřekl nám nic nového. To, že se potkáme s nějakou skupinkou skřetů nebo vlků se zdá býti dosti pravděpodobné. No snad nebudou nad naše síly. „Zdravím,“ pozdravím už známého trpaslíka Dinaina, přeberu od něj glejt a následuji jeho instrukce. Dostávám glejt, to mě asi považuje za vůdce skupiny. Je pravda, že jsem tohle všechno zařídil, ale bohužel moc velkou autoritu nemám. Na to bychom měli ještě zapracovat, jsme takoví dost nesourodí a to by se nám v boji mohlo pěkně vymstít. „Takže odměna je za cestu tam i zpět a dostaneme ji vyplacenou zde?“ ujistím se ještě. Radši mít jasno teď, než být potom překvapen. „Jo, má prý ještě nějaký obchod s Graelem, jestli prý něco nepotřebuje v Karak Taloku, za chvíli tu bude.“ |
| |
| Stáje
Skřeti, vlci. Chtěla jsem přece zažít nějaké dobrodružství. Není čeho se obávat. Navíc je tady Roen. Pohledem jej najdu, usměju se. Pokud se znovu nevytratí. Nahlas polknu a svůj pohled stočím kamsi na hory. No, tak nechovej se jako strašpytel. Znám kouzla, která mě ochrání. Dodám si odvahy.
Pokynu hlavou směrem k dobře oblečenému trpaslíkovi a věnuji mu úsměv, dál se zaobírám svými myšlenkami. Z mého postoje vyzařuje jakási noblesnost a důležitost. Připadám si naprosto hloupě, ani nevím na co se ptát. Je to poprvé co někoho doprovázím. Cestovala jsem už víckrát a tohle nebude v ničem jiné. Jen se dostat z bodu A do bodu B. Jsem přece užitečná, znám spoustu věcí, zcela jistě se jim budu brzy hodit a oni budou vděční, že sebou mají někoho, jako jsem já. Spokojeně se pousměji a zamířím za těmi dvěma muži, kteří s námi mají cestovat. „Zdravím pánové. Já jsem Elen. Jak se jmenujete vy?“ začnu zlehka. |
| |
| Pomocníci na výpravě:  Bren První z nich je lidský mladík. Jistě mu není ani dvacet let. Je štíhlé postavy, trochu se hrbí, ale je hodně vysoký, do dvou sáhů mu chybí ani ne pohlavek. Hnědé vlasy má trochu rozcuchané a je docela opálený. Na holých rukou vidíte i nějaké svaly, bude jistě platným pomocníkem. Oblečen je obyčejně. Hnědé plátěné kalhoty, rezavé triko a hruď mu kryje ošoupaná, místy prodřená vesta. Na opasku má pouzdro s tesákem a u nohou položenou tornu a dřevěnou hůl.  Falgo Stříbrokop Druhým je trpaslík. Také není starý, jeho medové vlasy a vousy nemají ani nitku stříbra. Co se týká postavy, je to prostě trpaslík, i když ne tak mohutný jako Brarg. Oblečen je v šedivé, plátěné haleně, kožených kalhotách a boty má také z kůže. Přes ramena má přehozený modrý plášť s kapucí. Tohle doplňuje kožená zbroj a tesák s dýkou za opaskem. Také on má koženou tornu a dřevěnou hůl. Nejspíše to není bráno jako zbraň, ale pomůcka pro práci s mezky. |
| |
| Stáje Po chvíli ticha, kdy Dinain čekal, jestli se Roen také představí, se trpaslík podívá s pozdviženým obočím na Quirela. Nóó, kde jsme to... jo Skaf. No jo, Grael vždycky posílá to co vykutal v dole a zpět si nechává vozit naše pivo. Móóc bych byl překvapený, kdyby to tentokráte bylo jinak. Pak rozpřáhne ruce. Takže to by bylo asi vše. Na odměně jsme domluvení, trasu znáte. Tedy do Taloku se nemůžete ztratit a jo, vlastně. Pleskne si dlaní do čela. V pevnosti se poptáte stráží po Barinovi a ten vám poví jak dál. Pokud nebude nějaká změna a tak... A nejspíše vám přidělí někoho na doprovod, kdo zná cestu dál. Nebo ji vysvětlí Skafovi. Nemělo by to být složité. Prostě na východ a až narazíte na Naivu tak proti proudu. Že? Pohlédne na Roena a pokrčí rameny. Takže asi vše. No, co zbývá? Hodně štěstí přeji a vraťte se celí. Počká, jestli jestě nemáte nějaký dotaz. Elen se mezitím vydala k postávajícím pomocníkům a skupince naložených mezků. Je to kousek, tak slyšel vše co Dinain povídal. Mladík se po oslovení trochu narovná a mimoděk si utře ruce do kalhot. Brý den, slečno. Já se jmenuji Bren a tady kámoš je Falgo. Trpaslík se Elen lehce ukloní. Zdravím. Pak zahlédnete Skafa, jak si to rázuje k vám a na provaze za sebou táhne malého, strakatého poníka s dvojicí beden na bocích. |
| |
| *********************************************** Dopravit do tábora prospektorů u pramene Niavy zásoby. Odměna je pro každého 32 stříbrných. *********************************************** |
| |
| Stáje Ale ono na tom vlastně ani tak nezáleží, kde dostaneme odměnu, stejně se budeme vracet a hlavně abychom ji vůbec dostali. Tak takovýto obchod to je. Barin, dobře, to si musím zapamatovat. „Ano, to bude vše, děkujeme,“ odpovím Dinainovi. A sakra, Elen už zase ovlivňuje naše nové společníky, to není dobré. Anebo třeba ne, neměl bych o ní mít takovéto předsudky. A výborně, už se vrací i Skaf. Uklidím glejt, pokud je inkoust již zaschlý, tak, aby se nezmačkal. Jakmile dorazí Skaf, pozdravím ho lehkým kývnutím a hned se ho zeptám, jestli můžeme vyrazit. Pokud nic nenamítá, tak prohlásím dost nahlas, aby mě všichni slyšeli: „Tak vyjíždíme.“ Pozoruji, jak se celá karavana dává do pohybu a případně také nějak pomohu s popoháněním mezků. Jakmile se trochu pohybujeme, tak dojdu za oběma mladíky: „Rád vás poznávám pánové, já jsem Quirell,“ podám každému z nich ruku. Při tom se už poohlížím, zda by šli někam přidělat jeden nebo dva mé oštěpy, případně se jich na to rovnou zeptám. |
| |
| Stáje No tak, pohni sebou, sakra. Popotáhnu za provaz na kterém za sebou vedu, nebo spíše vleču, strakatého poníka. Potvora jedna. Tvrdohlavá. Zamávám spolku u stájí, ke kterým se blížím a když budu kousek od nich. Zdravím, zdravím. Hele, omlouvám se, ale chvilku jsem se zdržel. Máme o jedno zvíře na víc, ale jen do Taloku. Dojdu až k ostatním, pustím provaz a pro jistotu jej přišlápnu nohou. Uff.. Nečekáte jen na mě? Že ne? Jsem se stavil u kámoše a chce něco hodit do pevnosti. Vše je domluveno? Jdeme? Přidám zvíře pak k ostatním a přivážu jej za posledního mezka. A pak už jen čekám, až se vydáme na cestu. |
| |
| Stáje
"Těší mě pánové, klidně mi můžete tykat. Jak dlouho si myslíte, že nám zabere cesta? Určitě tudy nejdete prvně. Je něco na co bychom si měli dávat po cestě pozor?" Celou dobu se přátelsky usmívám.
"To víš, že čekáme jen na tebe." rýpnu si s úsměvem do Skafa, tak nějak se zatím držím vedle těch dvou pomocníků, abych se něco dozvěděla. |
| |
| Stáje Na moment jsem se zatoulal v myšlenkách na vše, co mi trpaslík vylíčí. Jeho popis všech těch končin mi tak zamíchá představivostí, že dokonce i přeslechnu, že jsem nepřímo tázán na jméno. Jakmile si to uvědomím, rozhovor se přesune k dalším lidem a záležitostem a já si tak musím nevyhnutelně připadat odsunutý na vedlejší kolej. Zatraceně, to se teda pěkně zapisuju! S takovouhle mě budou mít za nějakého prosťáčka! Jakmile se tedy slova ujme Skaf, poklepu trpaslíkovi na rameno a představím se mu jako první: "Promiňte pane, jmenuju se Roen a taky jsem se přidal k té cestě. Budu něco jako ozbrojená stráž, prostě budu dávat pozor na tovar a taky se umím starat o koně a tedy i o naše mezky. Doufám, že cesta bude klidná." Ostatním nově příchozím se představím už jen svým jménem a s každým si podám ruku (kromě Skafa, kterého nemám rád). Zatímco ostatní ještě hovoří, tak abych jen nečinně nepřešlapoval, než se vyřídí všechny ty administrativní záležitosti, kterých já sám účasten být nemusím, jdu se podívat na naše zvířata. Čeká je celkem dlouhá cesta, takže je hlavní, aby to vydržela. |
| |
| Stáje Bren odpoví Elen. No, do Karak-Taloku, nebo jen do pevnosti, je to čtyřiadvacet mil. To není moc, ale stezka je hodně křivolatá a v podstatě se jde stále do kopce. Vždy nám to trvá dva dny. Někdy i tři, závisí na počasí a jestli nenastanou nějaké problémy. Někdy je třeba i uklidit stanoviště, kde se přespává. Mladík se podrbe ve vlasech. Jak dál, to nevím. Tedy, jsem tamtudy nešel nikdy, ale bude okolo padesáti mil. Co vím, tak tam jde pak jít dvěma trasami, ale víc nevím. Trpaslík i Bren se pak pozdraví s Quirelem i Roenem. Skafa znají, jen mu mávnou na pozdrav. Falgo pak povídá. Věci si dejte na mezky. Nejsou naložený úplně a ty vaše vaky nebo torny unesou. Quirelovi pak pomůže připevnit oštěpy na hřbet jednoho z nich. Jdeme dost na lehko, něco vyložíme v Taloku a zase něco naložíme. Když sebou hodíme, tak tam zítra budem. Dáme přes noc pauzu nebo ještě den a pak půjdem dál. Tím to pro něj skončilo a začal se věnovat mezkům, kontroloval paznehty a jejich uvázání do zástupu. Mezitím si ještě promluvil Dinain s Brargem o nějakých drobnostech a pak si poslechli, co jim říkal Roen. Dobře. Každý, kdo to umí se zvířaty se bude hodit. Odvětí mu Dinain a pak se otočí na Quirela, který sroloval průvodní glejt. Tak hodně štěstí. Karavana vyráží na cestu. |
| |
| Stáje
Vzala jsem svou tornu a naložila ji na jednoho z mezku. Dvakrát jsem zkontrolovala, jestli opravdu drží. Nehodlám přijít o svoje věci, teď jen doufat, že ten mezek neuteče i s mou tornou.
Vstříc dobrodružstvím. Pomyslím si, vykročím pravou nohou. Jen doufám, že je nebudu příliš zdržovat, když se tak podívám kolem sebe, na všechny ty zkušené cestovatele. No, což každý nějak začínal. Nějako dobu jdu jen tak tiše, ale pak se začnu vcelku nudit, takže si začnu broukat různé písně. |
| |
| Cesta z tábora Grer na sever Tak tedy vyrážíte. Pomocníci utvoří z mezků dlouhou řadu a na konec připojí i Skafova poníka. Zvířat je nakonec šest. Tedy s poníkem sedm a jak tak koukáte, mají docela slušně naloženo. Pytle, bedny, soudky a vaky mají plné všelijakého vybavení. Na hřbetech přivázaná stočená lana, i velké plachty. Pomocníci se docela činí, nebo jsou na tuto práci zvyklí. Falgo v předu vede prvního z mezků a Bren sleduje zbytek zvířat a když se mu zdá, že nějaké vybočuje, či se nechává spíše táhnout, tak je usměrní lehkým úderem dřevěné hole. Ještě před odjezdem jste si hodili zavazadla na hřbety mezků a tak jdete poměrně na lehko. Cesta docela utíká a když se po nějaké chvíli otočíte zpět, vidíte tábor jako na dlani. Stezka ze začátku mírně stoupá a když pak zahnete za kamenný svah, ztratíte Grer z dohledu. Mezi skalami je stín a ten se střídá s horkým sluncem, jak se stezka klikatí. Co pár mil minete místo vyčištěné od kamenů a dostatečně prostorné pro několik zvířat i s doprovodem. Takových tu máme několik. Vlastně dost. Asi po každých třech až pěti mílích. Povídá Bren. Nikdy nevíte, kdy vás tu zastihne soumrak nebo hnusné počasí a tak je dobré mít nocoviště nedaleko po ruce. Také dnes budeme v jednom čekat na úsvit, ale ještě máme čas. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Jdete ještě několik hodin a stále stoupáte. Když se slunce začne chýlit k obzoru a ve stínu skal již začíná být opravdu tma, mávne Falgo na Brena. Za tou skalou je dobré místo. Tam se usadíme. Do dalšího bychom to nestihly a mě se nechce táhnout se při lucerně. To nestojí za to. Když obejdete nízkou sálu, uvidíte, jak se cesta najednou rozšíří a mezi skalami se udělá docela velké místo. Prostředkem vede stezka a při okrajích se objevuje i nějaká ta tráva a mech. Stěny jsou docela prudké a stoupají snad dvacet sáhů nad stezku. Místy jsou porostlé zakrslým křovím, ale víc již není kvůli soumraku vidět. Je tu i ohniště a okolo pár silných kmenů na sezení. Na západní straně uvidíte ve stěně zasazených několik masivních skob. Jsme tu. Oznámí Bren a ukáže na strany. Tam uvážeme mezky a složíme náklad. Na druhé straně zapálíme oheň a pak se nějak uložte. O hlídání do půlnoci se postaráme s Falgem, ale pak to budete muset vzít někdo z vás. Asi dva chlapy po třech, čtyřech hodinách. Ráno, až bude dost vidět, bychom mezky naložili a pokračovali bychom dál. |
| |
| Táboříště
Cesta pokračuje klidně, takže po nějaké době ztratím ostražitost. Tiše kráčím a užívám si nádherných scenérií. Cesta začíná být náročnější. Pořád stoupáme do kopců. Jsem unavená, upřímně nejsem zvyklá na takové tury. Rukou si promnu krk. Kdy už tam budeme? Okamžik po mé otázce se, se cesta rozšiřuje a Bren, oznámí, že jsme na místě. Přemýšlím s čím, bych jim mohla pomoct, nakonec se rozhodnu posbírat alespoň suché dříví a pokusit se rozdělat oheň v ohništi. Nejsem zálesák, ale než pánové složí náklad, oheň už vesele plápolá.
Půjčím si kotlík a zavěsím ho nad oheň, naštěstí, tady už před námi někdo nachystal na zavěšení kotlíku trojnožku. To už by bylo nejspíš nad mé síly. Naliju do kotlíku vodu, sušenou zeleninu, trochu sušeného masa, nějaké bylinky a dochutím solí a kořením. Z kotlíku se začne linout nádherná vůně. Ještě udělám pár úprav, naposled ochutnám. "Říkala jsem si, že něco teplého by přišlo vhod. Myslím, že je to dobré, ale pokud chcete, tak to můžu víc dokořenit." dám jim ochutnat. |
| |
| Cesta -> Tábořiště Naštěstí se můžeme zbavit svých toren a dalších přenášených věcí tím, že je přivážeme k nákladu, a můžeme tak jít na lehko. Dva dni cesty po udržované horské pěšině, to bude příjemný začátek. Do Karak Taloku už se těším, doufám, že tam budeme moci alespoň ten den zůstat. Potom to ale asi bude divočejší, tak doufejme, že jenom budeme sbírat prémie a ne moc postihů za nedovozené zboží. Ale vedení zvířat jim jde dobře, s tímhle snad nebudou žádné problémy. Cesta příjemně utíká a já udržuji tempo s karavanou a snažím se hlavně nepřekážet, případně s něčím pomoci. No odpočívadla tu mají hezká, je vidět, že obchod s trpaslíky je výhodný pro obě strany a jen kvete. Kdo ví, co měli za lubem ti skřeti, když monitorovali převážené zboží? Ale nic dobrého to určitě nebude. Když se rozhodne zastavit, pouze přikývnu. Jsou to zkušení chlapi a znají to tu, budu jim muset důvěřovat. Pomůžu s uvázáním mezků a sundáním nákladu. Všechny svoje věci si vezmu na druhou stranu přes cestu k ohni, který také pomohu rozdělat, případně nanosím nějaké dříví, kterého tu asi moc nebude. Když Elen uvaří, nechci urazit a misku polévky si od ní nechám nalít. Něco teplého opravdu bodne, ale jenom aby nás nechtěla otrávit. V bylinkách se vyzná a mezi nimi se také občas vyskytne nějaká jedovatá nebo omamná rostlinka. Opatrně začnu polévku ochutnávat, zda na ní neshledám něco podezřelého. Pokud ne, s chutí se do ní pustím a přikusuji k ní chléb ze svých zásob. Nakonec Elen polévku pochválím. „Tak pokud by vám to nevadilo, tak půjdu spát dříve a vezmu si tu hlídku po půlnoci, tak na ty tři, čtyři hodiny. A pak může jít třeba Skaf nebo Roen, to už se domluvte,“ řeknu ještě a začnu už se pomalu připravovat na spánek. |
| |
| Tábořiště Než padne soumrak máte již vše připraveno. Mezci i poník jsou přivázáni v západní části a Bren s Falgem jim po odstrojení vydrhli hřbety senem do sucha a do žlabu vysekaném v kameni nasypali trochu ovsa. Dobře, takže nejdřív budu hlídat já.. Povídá Bren a pak ukáže na Falga. Kámoš si vezme po mě tak do půlnoci a pak tedy vzbudí Quirela. Pak se otočí na Roena a Skafa. Potřebujeme ještě jednoho, kdo si vezme hlídku od asi tří do rána? Nečeká až se rozhodnou a vydá se k planoucímu ohni. Díky slečno. Vytáhne z torny dřevěnou misku a lžíci. Nabere si polévku a ochutná. Moc dobrá, koření asi netřeba. Mám tu půl bochníku chleba, tak kdo chce, tak si ukrojte. Posadí se na povalený kmen a dá se do jídla. Trpaslík mezitím připravil nedaleko ohniště dvě „ležení“. Trocha sena a na tom rozprostřená deka. Pak se přišourá k ohni a očichá kotlík s polévkou. Díky, ale já si nedám. Je v tom moc zelených kousků. Hehe. Sebe se na zem a rozbalí si malý balíček. Slanina a kus chleba. Tohle mi bohatě stačí. Otočí se na Brena. Takže to zdlábnu a jdu se natáhnout. Pak mě vzbuď. Začne se ládovat. |
| |
| Tábor Pěknej flek, jen co je pravda. Jeden z těch lepších, máme to ale kliku. Pomyslím si a chvíli přemýšlím o předešlých cestách do pevnosti a zpět. Pak se dám do odstrojování poníka pomůžu těm dvou s mezky. Když se mě Bren zeptá na hlídku, krátce pohlédnu na Roena a pak mu na to kývnu. Jasně, můžete se mnou počítat. Takže, k ránu mě Quirel vzbudí a až začne svítat, probudím všechny a vyrazíme dál. Dokončím co mám na práci a pak se přesunu s tornou k ohni. Jasně že si dám, pěkně to voní. Jen tu někde rozhodím deku a hned jsem u večeře. Povídám Elen a vyhlédnu si rovné, měkké místo nedaleko ohně a rozprostřu si na něm pokrývku. Tornu si strčím pod ní, jako polštář pod hlavu, ale nejdříve z ní vyndám misku a lžíci. A několik bramborových placek se škvarky. Pak si přisednu a naberu si z kotlíku. Placky přiložím k půlce chleba od Brena a s plnou pusou povídám. Hmm.. mnoc dobráá. Quirelii, pojď na dlabanec! |
| |
| Když se v naší skupině začínají rozdělovat hlídky, usilovně rozmýšlím, o kterou z nich se přihlásím. Určitě vím, že nechci mít tu se Skafem. Nemůžu toho domýšlivce vystát. Ani se mi nechce být s ostatními, které zatím naznám. Jakže se to jmenují… Bjorn A Falko? No nějak podobně? Vlastně by mi nevadilo být na hlídce s Quirelem. Sice na mě působí hodně záhadným dojmem, ale s Elen se už zná a zjevně mu nijak nevadím. "Vezmu hlídku s vámi, pane," oslovím Quirela a kývnu na něj. A kdo ví, třeba najdeme společnou řeč. Nebudu se přeci stranit celou dobu. Když Elen dovaří hustou polévku, nakloním se nad kotlík a mlsně si prohlédnu tu nádheru, kterou dívka navařila. "Voní to opravdu krásně. Vezmu si, jo?" oslovím Elen a naberu si přiměřenou porci, aby zbylo i na ostatní. Zatímco si pálím jazyk tou horkou baštou, nezapomínám chválit dívčin kuchařský um. |
| |
| Tábor
Všichni pochválí mou polévku. Nejsem nejhorší kuchařka, ale dokonalá taky nejsem. Pochvala mě potěší, ale donutí mě přemýšlet nad tím, jestli je to upřímná pochvala. Naberu si svou porci, vezmu si kousek chleba a v klidu jím, poslouchám rozhovory ostatních, aniž bych se sama přidala.
Když dojím, všechno pěkně uklidím a opláchnu. Sednu si k ohni a zadívám se do jeho plamenů. Je úžasné, jak krásně hřeje. Usměju se, ale úsměv mi poněkud povadne, když si vzpomenu, na to jak kdysi čarodějky upalovali na hranicích. Slyšela jsem, že v některých městech to dělají dokonce do dnes. Při té představě se lehce otřesu a raději se zadívám na hvězdnaté nebe. Z toho putování jsem celkem unavená, takže si za nedlouho ustelu, schoulím se do klubíčka a usnu jako když mě do vody hodí. |
| |
| Tábořiště Nakonec se všichni sejdete u ohně, kde se každý nají, jak uzná za vhodné. Kromě trpaslíka si pochutnáte na polévce od Elen a zakousnete k tomu něco chleba či kousek placky. Hlídku již máte také rozdělenou. Nejdříve Bren, po něm Falgo a okolo půlnoci Quirel s Roenem. Po nich pak Skaf až do svítání. Ani jste si moc nepopovídali a Elen vytuhla opřená o kmen stromu zabalená v přikrývce. Vlastně všichni až na Brena jste se uložili ke spánku. Byl to náročný den a nevíte kolik dalších vás ještě čeká. Ze tmy se nesou noční zvuky a sem tam frknutí či hrabání kopýtkem jednoho z mezků. Bren se posadí na špalek a dlouhou větví sem tam dloubne do ohniště. Je klid, usínáte. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Probudí vás třesení ramenem. Vstávat, máte hlídku. Povídá Falgo a pak ještě zabručí. Myslím, že jeden by stačil, ale to už je vaše věc. Hmm... Jinak se nic neděje. Nějaké noční zvuky, slyšel jsem sovu a něco šustilo v tom křoví na jihu. Asi myš nebo tak něco. Hodil jsem po tom šutr a byl klid. Zkontroloval jsem zvířata, ale jsou v pohodě. Protáhne si záda. Takže jdu si lehnout. Až bude měsíc támhle nad tou skálou, má hlídku poslední. Ujistí se, že jste oba vzhůru a pak si jde lehnout. Chvíli slyšíte, jak si něco mumlá a převaluje se a pak už jen chvílemi slabé chrápání. |
| |
| Po probuzení se cítím dezorientovaný jen na krátký okamžik, hned si vzpomenu kde jsem a co se děje. Bez reptání vstávám, hned plný energie díky vzrušení, že budu mít noční hlídku v našem ležení. Zatímco nás Falgo spravuje ohledně nočních událostí, jichž byl svědkem, já si horlivě beru svůj meč a přikrývku. "Ano, rozumím," přitakám mu a odeberu se k ohništi, kam nezapomněl můj předchůdce trochu naložit dřeva, než odešel. Složím deku na zem a připnu si opasek s pochvou a mečem. Jakmile přijde i Quirel, hned odvětím: "Jdu obhlédnout tábor, jestli je vše v pořádku. Hned jsem zpátky." |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Tak Roen si chce vzít hlídku se mnou, no myslel jsem, že je budeme mít po jednom, ale tak alespoň si třeba společně popovídáme. Jsme oba probuzeni Falgem a obeznámeni o současné situaci. Nic se neděje, to je dobře. Kývnu a pomalu se proberu, zvednu se a trochu se rozhýbu, abych se úplně probral a abych byl také schopen jednat, kdyby se něco dělo. Do ruky si vezmu pochvu s katanou a do druhé jeden oštěp, zkontroluji také, jestli mám na první pohled všechny svoje věci. Důvěřuj, ale prověřuj. Teď už se tím budu vždy řídit, protože poctivost zřejmě neexistuje. Popojdu k ohni, kde už sedí Roen. Mávnu mu rukou na pozdrav na něj a on mi hned říká, že půjde obhlédnout tábor. Ten je do toho nějak hr, ale to je dobře. Kývnu a řeknu: „Zatím budu u ohně.“ Posadím se, zbraně si položím vedle sebe, přiložím do ohně a pozoruji okolí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zůstaneš sedět u ohně a sleduješ okolí, hlídáš. Vidíš Roena jak se vydá okolo tábora na hlídku a pak zamíří zkontrolovat zvířata. Slyšíš z toho směru občas zahrabání kopyta a sem tam slabé frknutí. Pak uslyšíš jak Elen něco ze spánku povídá a chvíli se neklidně převaluje. Pak se uklidní. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Necháš Quirela u ohniště a vydáš se na hlídku. Obcházíš okolo tábořiště a pak zamíříš zkontrolovat zvířata. Slyšíš z toho směru občas zahrabání kopyta a sem tam slabé frknutí. Když se přiblížíš, vidíš, že někteří mezci leží a jiní stojí a spí ve stoje. Skafův poník také stojí se skloněnou hlavou a spí. Pak si všimneš, že na jednom z mezků co leží leží na zemi něco je. Vypadá to jako přikrývka nebo kožený přehoz, ale nepamatuješ si, že by je někdo přikrýval na noc. Ve svitu vzdáleného ohně a měsíce ale více detailů nerozeznáš. |
| |
| Sen Netrvalo dlouho a já jsem se oddala poklidnému snění. Nikdy mi nedělalo problém usnout kdekoliv.
Procházela jsem se nádhernou upravenou zahradou, která patřila k neobyčejně honosnému sídlu. Byl nádherný slunečný den. Vzhlédla jsem k nebi, zavřela oči a zhluboka se nadechla té příjemné omamné vůně jarního dne. Dne kdy všechno rozkvétá a provoní vzduch po dlouhé zimně. Zasmála jsem se a roztočila jsem se. Otevřela jsem oči, na sobě jsem měla nádherné bílé šaty vyšité složitými ornamenty. Tak trochu připomínaly svatební. Byla jsem neskutečně šťastná a spokojená. Pak jsem uviděla nějakého muže, nebyla jsem si jistá, ale možná to byl Roen. Chtěla jsem jít za ním, ale jakmile jsem udělala krok vstříc k němu, zmizel. Znovu se objevil, jinde, rozutíkala jsem se tím směrem, opět zmizel, aby se objevil jinde. Náhle veškeré barvy jako by ztmavly, krajina se změnila v poušť a já pořád hledala toho, kdo mi unikal. Ať jsem se snažila sebevíc, dělala cokoliv, nebyla jsem schopná ho dohnat. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Okolí tábora není moc dělané pro noční procházku. Neustálé klopýtání mě po chvíli přiměje vrátit se nazpátek, dřív než bych si na kamenech vyvrknul kotník. Radši obhlédnu zvířata, jak jsem si předsevzal na začátku hlídky. Koně a mezci spí, jen občas si některý z nich odfrkne. Radši na ně nesahám, i když bych je rád pohladil, nechci je budit ze snů. A pak taky by se mohli leknout a já nechci způsobit v táboře nechtěný mumraj. Jsem už na odchodu, když si všimnu, že někdo přikryl mezka. A to je neobvyklé. Svraštím obočí, otočím se ke zvířeti a pro sebe si zamumlám: "To je zvláštní, že by nám jedno zvíře ochořelo? To bych přeci věděl..." a vydám se mezka prohlédnout. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se blíže, aby jsi ležící zvíře zkontroloval. Ujdeš ale jen pár kroků a to, co jsi považoval na nějakou přikrývku a pohne a ty v bledém světle měsíce rozeznáš křídlo. Velké křídlo. Pak tvor zvedne hlavu a ty poznáš že jde o netopýra, ale sakra velkého. Vzhledem k velikosti ležícího mezka odhaduješ, je má tělo dlouhé přes půl sáhu a rozpětí křídel bude mít hodně přes sáh a půl. Ví to tobě, ale zatím tě jen pozoruje a ty slyšíš tenké, slabé, přerušované pískání. Jsi od něj asi tři kroky. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro Kdo ví kde se ve mě vzedme prudká lačnost po krvi onoho přerostlého netopýra. Možná že tohle je opravdový začátek mé rodící se legendy. Hrdina povstal, ani o krok před lítou bestií neustoupil a na místě ji mečem ztrestal. Nemohu bodnout, to bych zasáhnul i nebohého mezka vespod. Nezbývá než sekat. Vodorovným švihem meče se pokusím zasáhnout tvora do hlavy, nebo... kčertu, klidně kamkoliv! Adrenalin ve mě pumpuje tak, že bude dosti s podivem, trefím-li se hned napoprvé. Rozhodně se k netoýrovi nechci přibližovat moc nablízko, jeho zubiska přeci jen budí respekt. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jak tak sedíš a sleduješ Roena, jak obchází tábor, všimneš si, že se zastavil nedaleko ustájených zvířat a něco tam sleduje. Pak najednou vytáhne svůj meč a sekne tam po jednom z ležících mezků. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tasíš svůj meč a opatrně postoupíš na dosah čepele. Netopýr se na těle mezka tě stále sleduje a když se rozmáchneš k útoku, rozevře křídla. Pak jej ale čepelí zasáhneš do křídla a boku. Je to dobrá rána vzhledem k okolním podmínkám a hrot meče zabarví temná krev. To už je ale obří netopýr ve vzduchu a letí pryč. Je rychlý a během okamžiku je snad 5 sáhů od tebe. Nocí se nese slabý pískot. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Roen se vydá na obhlídku a já zůstanu hlídat u ohně. Naslouchám nočním zvukům, zda se neblíží nějaké nebezpečí, ale nic tomu nenasvědčuje. Zpozorním, když se Elen začne převalovat, ale hned se zase uklidním. Asi se jí jenom něco zdá. Sleduji tmavou siluetu Roena a pozoruji, abych byl případně připravený vyrazit, kdyby se něco dělo. Zpozorním, když se zastaví a vyděsím se, když vidím, co dělá. Co to pro boha vyvádí? Chce sabotovat naší výpravu nebo ho snad něco ovládá? Že by Elen ve spánku a proto si něco mumlala? Popadnu do jedné ruky oštěp a do druhé ruky katanu a běžím směrem k Roenovi. „Co to sakra děláš?“ křiknu na něj. |
| |
| Tábořiště Quirel doběhne na pár sáhů k Roenovi a zakřičí na něj. Co to sakra děláš? Ten hluk ale probudí i Elen a Skafa. Dívka se s leknutím probudí, šaty nasáklé potem. Když se rozhlédne, vidí hořící oheň, udiveného Skafa a stále spícího trpaslíka. Quirela s Roenem vidí jen jako stínové postavy slabě osvětlené ohněm vzadu u ustájených zvířat. Roen se zvedne od ležícího mezka a Quirel spatří, že má ruce od krve. Nějaké skvrny má i na košili a na tváři má také šmouhu od krve. Mezek leží na zemi, nehýbá se, ale je vidět, že žije. Na hřbetu má mělkou ránu a srst od krve. |
| |
| Tábor A mám tu problém. Vážný problém, soudě podle toho, jak se Quirel na mě dívá. Zvednu ruce dlaněmi k němi v obranném gestu, ale asi to kvůli vší té krvi nebyl nejlepší nápad a tak je opět svěsím podél těla. "Já... ten mezek je zraněný, vážně zraněný..." začnu blekotat a natočím se k němu, přičemž ukážu na ležící zvíře. "Byla tu příšera, ale zahnal jsem ji, ona utekla a já pak chtěl toho mezka... chtěl jsem mu pomoct, vážně!" přeskakuje mi hlas, zatímco se snažím vše horkotěžko vysvětlit. |
| |
| Tábor
Probudí mě nějaký zvuk, i když nemůžu říct, že by to bylo jen tím hlukem, promnu si oči a rychle se rozhlédnu co se děje.
"Co se děje?" zeptám se. Když v tom uslyším Roena. Stále rozespalá se rozhlížím kolem a snažím se vysoukat z té propadné přikrývky. Nedává mi příliš smysl, to co říká.
|
| |
| Tábor Co se, sakra, děje? To už.. jo vlastně mám hlídku. Pomyslím si krátce po tom, co mě probudí hluk. Vymotám se z přikrývky a posadím se. Můj první pohled směřuje na oheň a pak na oblohu. Co to? Zvednu se a podívám se na Elen. Jak to, že je vzhůru? Vždyť jsme se dohodli, že ji necháme spát? Ahoj. O co tu jde? Podle hvězd je ještě brzo a co tam ti tropí? |
| |
| Tábořiště Příšera? Co si to snaží vymyslet? „Bodejď by nebyl zraněný, když do něj sekneš,“ namířím na něj oštěp a řeknu: „odstup stranou a odhoď meč.“ Pokud poslechne, stále ho pozoruji, kdyby náhodou chtěl zaútočit, ale přiblížím se k mezkovi a prohlédnu si jeho zranění, jakého jsou původu a zda by mu nebylo ještě možné pomoci, třeba i magií. Mít ztráty hned přes první noc, to by tak ještě scházelo. |
| |
| Táborové drámo Quirelova příkrá slova mi zabodnou osten sklíčené uraženosti přímo pod žebra. Právě kvůli tomu se na něj uraženě obořím: "Já... já ho nenapadnul mečem! Bránil jsem ho před nestvůrou, která... které upláchla. Odletěla pryč. Seknul jsem ji a teď je fuč!" Když však vidím mužův odhodlaný výraz ve tváři a také to, že své zbraně nesklonil, musím se před tím válečníkem pokořit, boj o svou čest a svou pravdu bych nevyhrál. Má zbraň zařinčí o kameny pár kroků ode mě. Ruce se mi chvějí, když ze sebe tiše vypravím: "Musíte mi věřit! To... není fér." |
| |
| Tábořiště
„To vůbec netuším, Skafe, ale hodlám se na to podívat.“ Pronesu během mohutného zívání. Vymaním se zpod přikrývky. Odložím jí tak, aby nemohla vzplanout, a vydám se k těm dvěma, vezmu si svou hůl a tornu.
„Co tady vy dva vyvádíte?“ zamžourám do tmy a unaveně se opřu o svou hůl. Příliš se mi nedaří v té tmě zaostřit, proto se vydám k Roenovi.
Kleknu si vedle Roena a podívám se na zvíře. Překvapeně svraštím čelo, ale nevyptávám se. „Pěkně všechno popořadě, napřed ošetříme to zvíře.“ Pronesu nesmlouvavě a vytáhnu nějaké obvazy, popřípadě šití, pokud bude potřeba. Soustředím se jen na to, abych zachránila mezka. Jakmile se mi podaří jej ošetřit. Podívám se Roenovi do očí. „Co se tady stalo?“ |
| |
| Tábořiště Elen je podivně klidná. Zjevně ji, narozdíl od Quirela, nikterak neznepokojuje, že vedle ní stojím celý od krve a ani nemá strach se ke mě přiblížit. Že by byla jediná, kdo si nemyslí, že jsem to zvíře napadl já? "Byla tu nějaká potvora, s křídly a zuby," dám se do vysvětlování. "Zahnal jsem ji, když jsem byl na hlídce a ta bestie uletěla, ale mezek je zraněný a já... chtěl jsem pomoct, ale pak se to... tma a... tady Quirel." Hlavně ať se mi nezlomí hlas. Hlavně ať se nerozpláču. Sakra práce! |
| |
| Tábořiště Roen chvíli váhá a pak odhodí svůj meč a ustoupí stranou. Nechá tak Quirela, aby si klekl ke zraněnému mezku a prohlédl si jeho zranění. Po chvilce přijde i Elen, která se vzbudila a i Skaf se vymotává z přikrývky. Dívka si také klekne k mezku, vedle Quirela, a dá se do prohlížení zranění. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlížíš si ránu na mezkově hřbetu. Vypadá jako od nějakého zvířete s drobnými, ale ostrými zuby. Rána je to malá, ale zdá se, že poškodila nějakou žilku, protože stále drobně krvácí. Je zvláštní, že mezek stále jen leží a být to člověk, řekl bys, že je v bezvědomí nebo tak něco. A Roenova zmínka o potvoře s křídly a zuby ti jen připomene, že by ses studiu divokých tvorů mohl více věnovat. Je spousta potvor s křídly a zuby, ale ty okolo sebe žádnou nevidíš. Ránu můžeš obvázat normálně obvazem nebo i magii použít můžeš. Jsi znalý jak Léčitelství, tak máš znalosti o anatomii zvířat a víš jak se postarat či ošetřit jezdecká zvířata. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlížíš si ránu na mezkově hřbetu. Vypadá jako od nějakého zvířete s drobnými, ale ostrými zuby. Rána je to malá, ale zdá se, že poškodila nějakou žilku, protože stále drobně krvácí. Je zvláštní, že mezek stále jen leží a být to člověk, řekl bys, že je v bezvědomí nebo tak něco. Ránu můžeš obvázat normálně sešít a pak ovázat obvazem. Jsi znalá jak Léčitelství, tak máš znalosti o anatomii zvířat a víš jak se postarat či ošetřit jezdecká zvířata. |
| |
| Tábor Odkopnu pokrývku a vyhrabu se na nohy. Musím přestat chlastat. Asi stárnu. Podívám se za odcházející Elen a pak jen pokrčím rameny. Pak z ohniště vyndám hořící klacek a vydám se za ostatními. Co se tu děje a proč jste tu po tmě? Pak si všimnu ležícího mezka. A sakra. Pozvednu „pochodeň“ a pořádně posvítím Elen a Quirelovi. Pak si všimnu Roena. Hele, proč máš na sobě krev a proč ji máš i na tváři? Mezitím si dávám v hlavě dohromady nějaké myšlenky. Co když je to nějaký šílenec? Ale jak se mu dostala krev na ksicht? Hmm... Asi ne, vypadá tak nějak jednoduše. |
| |
| Tábor Výborně, nakonec se snad přijde podívat celý tábor. Cítím, jak mi studen rudnou líce a zalévají se horkem. Takže nejen Elen, ale i Skaf se přijde podívat na moment mé hanby. "Nevím, asi jak jsem si otíral rukou čelo, tak jsem se neopatrně otřel. Pomáhal jsem tomu mezkovi..." ukážu rukou k ležícímu zvířeti, u kterého se již sklání Quirel. Kruci, že já se vůbec snažil pomoci! |
| |
| Tábor
Po zevrubném prohlédnutí zvířete jsem usoudila, že bude nejlepší tu ránu co nejdříve zašít. „Skafe, prosím tě posviť mi tady. Budu to muset zašít.“ Vytáhla jsem šicí potřeby, navlékla jehlu (asi na desátý pokus). Příště si navléknu jehlu dopředu. Zbytečně to zdržuje, kdyby šlo někomu o život, jsou rozhodující i vteřiny. „Roene a Quirelle, podržte to zvíře, nechci, aby se cukalo, kdyby se náhodou probralo.“ Dala jsem se do šití. Poté jsem ránu ovázala. „Snad to bude v pořádku.“ Konstatuji po ošetření, opláchnu si ruce.
„To zranění nemohl způsobit Roen. Spíš se přikláním k tomu, co nám říkal. Rána nebyla velká, ale zasáhla tepnu. Což nejspíš bylo štěstí. Protože kdyby to zvíře nebylo v bezvědomí, tak by se asi nedalo tak snadno ošetřit.“ Konstatuji svůj názor. „Nebo myslíte, že je Roen upír? To by bylo také možné vysvětlení, ale slunce mu nevadí, takže těžko.“ |
| |
| Tábořiště Sakra vypadá to, že měl Roen pravdu, žádná rána mečem, jenom nějaké kousnutí. Musíme zastavit krvácení. „Omlouvám se Roene, vypadá to, že jsi měl pravdu, už ti věřím.“ Chci se dát do obvazování, ale to už tu jsou Elen i Skaf a Elen rozhoduje, že ránu zašije. To by snad ani nemuselo být, ale když se do toho pustí. „Počkej, ještě by bylo dobré ránu vyčistit, doběhnu alespoň pro vodu.“ Za chvíli přibíhám s čutorou. „Jestli je to opravdu kousnutí od nějakého zvířete, mohl by od toho chytit nějakou ošklivou infekci.“ Vymývám ránu. Líh by byl lepší, ale ten bohužel nemám. „Kdo ví, jestli už teď nemá něco v krvi, když je tak apatický, ale to se bude teď při šití hodit.“ Elen si zatím navlékla nit, já držím zvíře a sleduji ji při práci, zda všechno dělá správně. „Musíš ale uznat Roene, že to prostě z mého pohledu v té tmě vypadalo opravdu divně, zkus ještě jednou popsat to, co jsi viděl.“ Jedním okem pozoruji Elen a druhým propátrávám temnotu okolo, snažím se naslouchat zvukům přírody. Měl bych se toho o takovýchto potvorách víc naučit, kdo ví, co to bylo, jestli to tu ještě není a jestli to nemůže ublížit i nám. |
| |
| Když poznám, že mi přeci jen mí spoludružiníci začínají věřit, krapet se uklidním a dám se do řeči: "Už jsem vám přeci pověděl, co se stalo. Viděl jsem, že nějaká potvora zaútočila na našeho mezka. Chtěl jsem ji zabít, ale uletěla pryč. Byl to nějaký létající pták, dravec, nebo něco jemu hodně podobného. Mělo to blanitá křídla, jako netopýr, ale bylo to příliš veliké. A pilo to krev tomu nebohému zvířeti. Když jsem chtěl skouknout naše zvíře, zamazal jsem se o krve, je jí přece všude tolik... Ale myslím, že se ten potvorák už nevrátí, podařilo se mi ho ošklivě zranit." To by na vysvětlenou snad stačilo, beztak se už všichni zaobírají spíše ošetřováním mezka. Najednou si přijdu hrozně neužitečný ve svém postávání, zatímco všichni dělají co mohou, aby zvíře zachránili. Pokud už se mě tedy nikdo na nic nebude ptát, vrátím se do tábora a trochu se omyju, než na mě krev zaschne. |
| |
| Tábořiště "Děkuju za pomoc.Všiml sis jestli se to zvíře bojí ohně? Musíme zařídit, aby se to neopakovalo. Nějaké nápady pánové?" |
| |
| Tábořiště „Tak že by to byl opravdu upír, někdy se prý mohou měnit na velkého netopýra, ale ten by si přeci raději vybral za kořist nás. Asi to spíš bylo opravdu nějaké zvíře,“ přemýšlím nahlas. „Tak teď už se sem snad neodváží, ale asi snad bude stačit, když zdvojnásobíme hlídky, jeden u ohně, druhý u mezků. Nebo převést mezky k ohni, ale nevím, jestli je bude kde uvázat. Ohně se bude bát ta potvora snad určitě, jestli je to zvíře a ještě k tomu noční.“ Potom se dám do ohledávání zbývajících mezků, zda jsou v pořádku a také neutrpěli nějaké zranění, nakonec se opět podívám na ošetřovaného mezka, zda už se probírá z letargie. |
| |
| Jelikož nejsem od ostatních tak moc daleko, slyším co říkají i během svého mytí. "Nezdálo se mi, že by se ta potvora nějak bála ohně. Namísto aby utekla hned, tak na mě nejdřív zaútočila." Osuším si tvář kusem hadru a vrátím se k ostatním, už o poznání čistější. "Bojovalo to se mnou až do první krve, pak se to teprv rozhodlo, že uletí." Nejistě se podívám po ostatních. Je nade vší pochybnost, že tihle společníci už určitě potkali na svých cestách mnoho nebezpečí a že mají více zkušeností, než mám zatím já sám. Plánování tedy nechám na nich, i když mě osobně se také zamlouvá ten nápad s přivedením mezků blíž k nám. "Vezmeme je k ohni, ohně se ten vampýr možná nebojí, ale naší blízkosti u stáda by se leknout mohl. Snad se nevrátí s celým hejnem," otřesu se při představě více takových létavců, jak útočí na náš noční tábor. |
| |
| "Asi bude nejlepší, když se přemístíme blíž ke zvířatům, abychom je chránili před dalším možným útokem."
Vydám se k Roenovi a tiše k němu promluvím. "Jsi v pořádku?" zeptám se jej se zájmem v hlase.
Zívnu si, vydám se k ohni pro svou deku do které se zabalím, ale nepůjdu spát dřív než se domluvíme na dalším postupu.
|
| |
| Tábořiště Poté, co se Quirel vrátí s vodou a vypláchne ránu, se Elen pustí do šití. Zvíře stále tiše leží, ale opravdu to vypadá, že to ochromení či omámení začíná polevovat. Když dívka dokončí poslední steh a Quirel zbytkem vody opláchne zašitou ránu, začne mezek hlouběji dýchat a začne pocukávat zadní nohou. Roen se mezitím vrátí od ohně, kde se trochu omyl v sudu s vodou a zapojil se také do debaty. |
| |
| Tábořiště Když vyslechnu Roena a ostatní, musím uznat, že jsem to asi přehnal. Jo, dobrý. Omlouvám se, tak já no... Moc jsem se nevyspal a je jasný, že nebude žádný upír. Na chvíli se zamyslím a jen držím hořící klacek a sleduji, jak se Elen a Quirel snaží. Když se pak Roen vrátí, seberu jeho meč a podám mu jej. Měl by sis jej nabrousit. Je tupej jak ... ani nevím. Ale to co popisuješ opravdu vypadá na přerostlýho netopýra. Myslím, že se odborně jmenuji obří nebo nějak tak. Ale že by dokázali mezka takhle otrávit, to si nějak nevybavuji. Otočím se na Elen, která už skončila se šitím. Také souhlasím s přesunem hlídky ke zvířatům. Teď je nemá cenu přehánět k ohni, navíc, má Quirel pravdu, není kam je tam přivázat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na tom, co říká Skaf něco bude. Obří netopýři existují a nejsou zase tak vzácní. Mohl by to jeden z nich být. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Povedlo se ti docela dobře ránu vyčistit a pak i zašít. Naštěstí nebyla nijak velká ani hluboká. Ten tvor neměl moc velké ruby, i když jistě byli ostré. Pokud se rána nezanítí, tak by měl být mezek v pořádku. A mezci jsou odolná zvířata. |
| |
| Tábořiště Obhlídnu ostatní mezky a ti se zdají být v pořádku. To je dobře, už i ten zraněný se vzpamatovává, tak jsme to nakonec zvládli, už jsem se začínal bát. Ještěže se ten Roen rozhodl jít vše zkontrolovat. „Jo, Skafe, máš pravdu, asi to bude opravdu on, taky už jsem o nich slyšel. A tady ve skalách budou mít dost možných úkrytů přes den,“ přitakám našemu hraničáři, když se zmíní o obřích netopýrech. „Tak já bych teď do konce noci dal dva lidi na hlídku, jeden u mezků a druhý u ohně, co když budou přece jen ty mrchy odvážnější a vyberou si za cíl nás. Tak my s Roenem bychom dostrážili naši hlídku a zvládli byste to potom do rána?“ otočím se na Skafa a Elen. |
| |
 | Pozoruji dobrodruhy, jak se domlouvají na hlídce, když konečně najdu dostatek odvahu je oslovit. Vůbec poprvé za těch několik dní cesty.. "Pro..promiňte, že vás ruším, ale .. Nemohl bych také držet hlídku? Sa.. eeehm.. samozřejmě s někým z vás.. Vždy jsem toužil po dobrodružství, a chtěl být dobrodruhem, jako jste vy.. Dovolte mi proto s vámi držet alespoň dnešní hlídku. Budu vás poslouchat na slovo a sbírat zkušenosti.. Jmenuji se Bren. Bren ze Staré Lhoty u Kozího údolí.." , trochu jsem se uklonil, jak jsem to vídával u urozených pánů a rytířů. Když se na mě podíváte, spatříte ani ne dvacetiletého kluka, s hnědými vlasy a šedohnědými oči. Postavu mám poměrně vyrísovanou, ale spíše než bojem, tak jen těžkou prací na farmě, kde jsem vypomáhal jako dřevorubec. Jsem oděn do hnědých lněných kalhot a vesty. Za opaskem mám dýku i krátký meč, ale takto býval vyzbrojen každý člen karavany, pro případ přepadení.. Zhluboku vydechnu a po každém z nich se na chvilku podívám, aby v mém výrazu viděli upřímný zájem. "Opravdu vám nebudu příteží." ,dodám ještě, a čekám na jejich rozhodnutí.. |
| |
| Tábor
„Ano, není třeba dělat unáhlené závěry.“ Přeměřím si všechny, co nařkli Roena.
Otřu si ruce do kusu plátna. „Pochybuji, že bylo zvíře otrávené, spíše přišlo o hodně krve. Pokud se rána nezanítí, bude v pořádku. Mezci jsou odolní, ale i tak bych mu dala menší náklad, aby se zbytečně neunavoval.“
Nejsem zrovna nadšená z noční hlídky, ale co jiného mi zbude, tuhle cestu jsem si vybrala sama. Chystám se přikývnout, když se ozve Bren. Jeho neklid mi přijde roztomilý. „Pokud jde o mě, tak bych jej to nechala zkusit.“ Nadnesu svůj názor a jdu si opláchnout ruce a náčiní, kterým jsem ošetřovala mezka. |
| |
| Tábořiště Tak už jsme vzbudili i naše pomocníky. Ten Bren je nějaký aktivní, nečekal bych, že si bude chtít vzít ještě jednu hlídku. „Tak jestli chceš vystřídat na poslední hlídce tady Elen, tak jak vidíš, tak bude určitě ráda.“ „My tedy s Roenem dokončíme tu naší, že? A potom probudíme tebe, Brene, a Skafa. Dohodnuto? Tak si jděte zase lehnout, ať si ještě trochu odpočinete, zítra bude dlouhý a náročný den.“ |
| |
| Tábořiště Bren mě docela překvapí. No, jsi dost velkej, aby jsi se rozhodl sám. Tak stejně jdeš s náma, Dinain tě platí tak jako nás. Na chvíli se odmlčím. Teda, ne jako nás, ale máš na krku tuhle karavanu stejně jako my. Takže nejdříve dokončíme tohle a pak si to se šéfem můžeš vyříkat sám. Mávnu na Quirela. Má pravdu, kdo nemá hlídku maže spát a pak vzbuďte tedy mě a jestli mi chce Bren nebo Elen pomoc, tak prosím. Otočím se a jdu zpět k ohni. Na chvíli se ještě natáhnu, pak už to dám. Zítra dorazíme do pevnosti a tak se konečně pořádně vyspím. Snad bude u Sekery volno. U Nomáda mě posledně poštípala nějaká havěť. Pomyslím si mrzutě. |
| |
| Tábořiště
„Vskutku dobrý plán.“ Pochválím Quirela. Vážně nevím, jak bych zvládla další pochod, kdybych měla hlídkovat. Už nyní mám nohy oteklé. Spánek pomůže. Samozřejmě nic ze svých myšlenek na sobě nedávám znát.
„Jdu se tedy uložit ke spánku. Skafe nebo Brene, buďte tak laskaví a probuďte mne před rozedněním. Děkuji.“ Dojdu k ohni, zachumlám se do deky a oddám se snění. Doufejme, že tentokrát nerušenému. „Dobrou noc.“ Pronesu povšechně. |
| |
| Tábořiště Nakonec jste se nějak dohodli a všichni, až na Roena s Quirelem jdete ještě na chvíli zalehnout. Oni dva ještě budou chvíli na stráži a pak předají hlídku Skafovi s Brenem. To se i po pár hodinách stane a hlídky se vymění. V podstatě ani jednoho nenapadne, že by měli budit i Elen a tak ji všichni nechávají spát. Skaf s Brenem hlídku převezmou a pečlivě hlídají až do úsvitu. Během té doby se už nic zvláštního nestane a krom občasného zkontrolování zvířat a poraněného mezka vlastně nemají ani žádnou další práci. Krátce před svítáním, kdy první sluneční paprsky ozáří štíty hor nad vámi, vzbudí nejen Elen, ale i trpaslíka a zbytek skupiny. Dole pod vámi je místy vidět na pláně a jak se zvedá mlha, halí krajinu do lehkého, bílého oparu. |
| |
|
| |
| Tábořiště Mezi prvními, kdo se vyhrabe z „pelechu“ je trpaslík Falgo a hned se začne shánět po něčem k snědku. Pak, s kouskem bramborové placky v ruce, se obrátí na Brena a Quirela. Hej, co to tu v noci bylo? Vzbudili jste mě, ale vypadalo to, že to máte pevně v ruce, tak jsem se neobtěžoval vstávat a montovat se vám do toho. Ale teď bych prosil nějaké vysvětlení, proč má jeden z mezků ovázaný hřbet. He? Zahodí zbytek placky do ohniště a rukávem si utře ústa od drobků. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během noci jsi si stačil odpočinout a i slušně se vyspat. Utržené rány a pohmožděniny z minula se ti již stačili zahojit a cítíš se docela dobře. Sice máš ještě nějaké škrábance, ale ty se dobře hojí. ******* Získáváš 2 životy a jsi zcela zdravý. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během noci jsi si stačil odpočinout a i slušně se vyspat. Utržené rány a pohmožděniny z minula se ti již stačili zahojit a cítíš se docela dobře. Sice máš ještě nějaké škrábance, ale ty se dobře hojí. ******* Získáváš 2 životy a jsi zcela zdravý. Jsi tak odpočinutý, že se ti obnovila i ta trocha magické síly, kterou máš k dispozici. Máš tolik energie stačící na seslání jednoho znamení. |
| |
| Ostatní se nakonec shodli, že hlídku mohu mít. V duchu jsem zajásal, ale nic jsem na sobě nedal znát. Paráda, konečně jsem tak trochu jedním z nich.. Hlídka proběhla hladce a nic se neudálo, zato ráno bylo hned veselo, a to když Falgo spatřil raněného mezka Přece se nevrhnu do vysvětlování já. Vždyť jsem u toho ani nebyl!! Jen sklopím hlavu a nepřítomně kopu do trávy a hlíny. Když v tom padne trpaslíkův pohled na mě.. "Já..já nic nevím.. Nebyl jsem u toho.. Opravdu!", koktal jsem. To jsem ale hrdina... Ale přece to neodnesu za ně! To by tak hrálo!! |
| |
| Tábořiště I přes relativně rušnou noc stávám ráno odpočatý s dobrou náladou. Protáhnu se a chvíli pozoruji údolí před námi. Už abychom byli u trpaslíků. Stejně jako trpaslík si začnu vyndávat nějaké jídlo, když se nás zeptá na to, co se dělo v noci. No, jediný tam vlastně nebyl. V klidu mu proto odpoví: „Měli jsme hlídku já a tady Roen a toho napadlo se jít podívat taky na mezky a udělal dobře, protože tam našel nějakou lítající potvoru, asi obřího netopýra, co saje krev jednomu z mezků, zahnal ho a potom jsme společnými silami s Elen mezka ošetřili, proto to ovázání, ale měl by být v pohodě.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pocházíš z vesnice Vruty, která se nachází na břehu řeky Lodus. Vede jí jediná cesta z města Nový Kolarik do severozápadní části k městečku Darasin. Máš tam i příbuzné. Staré rodiče, kteří pracují na poli a v okolních lesích a pak staršího bratra s rodinou. Má docela pěknou ženu a dvojici kluků. Práci jsi si našel v karavaně pracující pro trpaslíky za Karak-Taloku, když jednou projížděli vesnicí. Není špatně placená ani namáhavá. Tvůj nejvyšší šéf se jmenuje Barin Tvrdý zub a je majitelem přepravní společnosti na trase Grer – Karak-Talok. Ale občas vypraví karavanu i do jiných míst v království. V Greru pracuješ pro Dinaina Běžce, jeho zástupce. To druhé jméno má prý podle nějakého závodu nebo že rychle doručil důležitou zprávu, když byl mladý. Nejsi si tím jistý. Plat není špatný a je tu možnost nějakého výdělku bokem, když je zákazník spokojený a zboží je včas a v pořádku doručeno. Momentálně si ve skupině spolu s Falgem Stříbrokopem. Je to správný a férový chlapík. Rád se napije a ještě raději má dobrá jídla. Není ale nijak tlustý, tedy na trpaslíka. Otec má kovárnu v Karak-Taloku a myslíš, že má jednoho nebo dva bratry. Pracují v dolech nebo v kovárně. Prý to býval bohatý rod, ale prý se teď moc nedaří. Sám Falgo dělá něco jako ty, stará se o karavany a doprovází je sem a tam, jak je potřeba. Jen dolů do plání se mu moc nechce. Má také zálibu v knihách, tedy někde sehnal starou ošoupanou knihu o alchymii, tak občas dělá nějaké pokusy podle receptů v ní. Se střídavým úspěchem. Říkal, že by se chtěl stát pravým alchymistou, ale momentálně na to nemá čas a rodina z toho také není nadšená. Cestujete k pramenům Niavy, kde je průzkumný tábor prospektorů. Ty jsi tam ještě nebyl, ale cesta by měla být bezpečná. Jen je třeba ohlídat mezky před divou zvěří. V oblasti by mohli být i skřeti, ale zatím s nimi nebyla nijaká potíž. Dnes večer nebo zítra by jste měli dorazit do Karak-Taloku, což je trpasličí pevnost-město. Momentálně máš za úkol doprovodit karavanu do prospektorského tábora a zpět. Odměna je podobná jako mají ostatní, tedy okolo 30 stříbrných. Náklad karavany je tvořen většinou základním tábornickým vybavením všeho druhu, nářadím, hřeby a dalšími věcmi potřebnými k založení a udržení tábora v divočině. (koření, sůl, láhve oleje, lana, plátno na stany, pošta, hroty šípů a tak podobně...) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Plavání ovládáš, vždyť jsi vyrostl na břehu jedné z největších zdejších řek. Šplhání je špatné, ale nepotřeboval jsi ho. Jen občas upevnit nějaké to lano na strom. Práci s dřevem také trochu ovládáš, ale na to, aby jsi porazil strom nebo rozštípal špalek toho tolik umět nemusíš. Jezdectví jsi se naučil z nutnosti pro tuto práci, stejně jako trochu Léčitelství, aby jsi mohl ošetřit tažná zvířata, kdyby se jim něco stalo. Sám sobě by jsi asi také dokázal pomoci, ale nic složitého. Řeč lidí umíš od malička a Řeč trpaslíků je taková zdejší nutnost. Ale oni zase jsou pak vstřícnější. Čtení a psaní umíš hodně mizerně, ale značky na bednách a sudech přečíst zvládneš. Počítání patří mezi nutnost, alespoň trochu umět. Zůstalo ti dost bodů a když budeš mít možnost, můžeš se něco nového naučit. Jak od ostatních postav (museli by to umět dobře a lépe a i tak by tě to mohli naučit jen skoro na svou úroveň a pak je potřeba nějaký čas k tréninku) a nebo u nějakého učitele ve městě (opět čas a peníze). Máš to v Denníku. |
| |
| Tábořiště
Když se probudím, neunikne mi, že i ostatní jsou vzhůru. Protáhnu se. „Dobré ráno, pánové. Jdu se upravit a budu potřebovat chvilku, abych si utřídila myšlenky. Doufám, že na mě počkáte. A pokud možno, tak mě nerušte.“ S těmi slovy si rychle sbalím věci, odeberu se do ústraní, ale na dohled. Učešu si vlasy a upravím svůj zevnějšek. Poté si sednu na deku do tureckého sedu, zavřu oči, zpočátku dýchám docela rychle, pak se můj dech a tep zpomalí natolik, že to vypadá, že skoro nedýchám, ale pozornějšímu oku neunikne, že jsem v pořádku. Kolem mne se jakoby tetelí vzduch. |
| |
| Tábořiště Hmm... Zamyslí se Falgo a pokývnutím poděkuje Qiurelovi na zprávu. Obří netopýr. Nevěděl jsem, že tu nějací žijí. Tak už je světlo, bude někde zalezlý... prohlédne si sluncem ozářené skalní stěny okolo ...nevím. V nějaké skulině nebo jeskyni. V horách jich tu je docela dost. No nic. Varujeme pak karavany, ať si dávají v noci větší pozor. Vydá se k mezků. Brene, náklad musíme přeložit, aby ten zraněný toho nenesl tolik a v pevnosti si vezmeme jiného. Jsem rád, že jste ho zachránili a nemáme problémy hned první noc. Fajn, připravíme zvířata a můžeme vyrazit dál. Vrátí se k ohništi a začne si balit věci a poté se dá do přípravy postrojů a nákladu. Elen se pak vydá k severozápadní stěně, co nejdál od ostatních a tam se posadí na deku a nastaví tvář vycházejícímu slunci. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pohodlně se usadíš a nikým nerušena si uvolníš mysl od všech problémů a necháš sluneční paprsky tě hladit po tváři a lehký vánek čechrat vlasy. ****** Cítíš se plně odpočinutá a připravená na další den. |
| |
| Trpaslík Falgo reagoval klidněji, než jsem předpokládal, o to více jsem se styděl za mou první reakci, že s tím nemám nic společného. Potom jsem pomohl s nákladem, aby toho zraněný mezek neměl tolik. Když bylo hotovo, podíval jsem se směrem k Elen - stále tam pravděpodobně meditovala.. "Jak moc jsou tihle netopýři nebezpeční? Dokážou zabít i člověka?" ,zeptal jsem se při chvilce ticha. Jinak jsem mlčel a čekal, až se karavana opět rozjede. Často jsem se ale díval k Elen, opravdu mě zajímalo, zda ta meditace funguje. |
| |
| Poté co dokončim svou meditaci, sbalím věci, vrátím se k družně, kterou doprovázím. Na tváři mám spokojený úsměv. "Tak já už jsem připravená. Jestli chcete můžeme vyrazit." |
| |
| Ráno trochu nervózně pokukuji po ostatních, jestli na mě stále mají pifku kvůli neblahým večerním událostem. Jistě si už nemyslí, že jsem byl na vině já, ale bez pádného důkazu, kterým by byla mrtvola té létající bestie, jsou i jejich vysvětlení jen domněnkou, postavenou na mé výpovědi. Všimnu si, že jedem mladík (Bren), který se předtím příliš neprojevoval, se nyní osmělil a oslovil dokonce samotnou Elen, která se jako kočka rozverně vyhřívá na sluníčku. Přejdu k němu blíž, ne ani tak proto, že mám potřebu mu odpovědět na jeho otázku, ale spíš abych jeho pozornost odpoutal od dívky. "Ten netopýr byl vskutku obří, větší než dravý pták. Podle toho, co udělal s naším zvářetem bych řekl, že to samé dokáže i s neopatrným člověkem. Naštěstí jsem měl u sebe svůj meč," pravím a poklepu na rukojeť své zbraně, kterou mám připnutou u pasu. Potěšen sleduji, že Elen vstává a odchází. Možná čekala, až jí sám poskytnu záminku, jak se ze společnosti toho chasníka vykroutit. |
| |
| Tábořiště Naložíte náklad a trochu po sobě uklidíte. Falgo polije ohniště zbytkem vody s malého soudku a ušlape ho. Tak, myslím, že můžeme vyrazit. Mrkněte se, jestli máte vše, protože vracet se nebudeme. Když se pak Bren zeptá na netopýry, odpoví mu. No.. Jak řekl Roen, jsou fakt velký. Tělo velké jak kočka i víc a rozpětí křídel odhaduji na sáh a pů. Ale lidem asi nebezpečný nejsou. Podle mě loví velký lítací brouky, ptáky a třeba králíka. To že si troufl na mezka je neobvyklé, ale když spal, tak asi jo. Budou se bát ohně a nejsou moc bojovní, asi uletí, když je vyplašíte. No, kdyby jich ale bylo víc, tak bych si dával větší pozor. Rozhlédne se po ležení. Fajn, všichni máte zabaleno? Karak-Talok čeká a jestli tam chceme být před setměním, musíme sebou hodit. Jinak nás čeká ještě jedna noc na cestě a v pevnosti budem až zítra. |
| |
| Tábořiště
Důkladně si zkontroluji věci a pro jistotu se ještě několikrát ohlédnu, než opustím tábořiště, jestli mě nebo někomu dalšímu něco nevypadlo. „Nyní, když už víme, že zde jsou, budeme muset rozdělávat oheň i u oslů, abychom předešli dalším nehodám.“
Připojím se ke skupině a prohlížím si okolí. Třeba se mi poštěstí a po cestě nasbírám nějaké byliny. |
| |
| První mi odpověděl Roen, ale až Falgova slova mě utvrdila v tom, že tyhle přerostlé bestie na nás zaútočí spíše jen vyjímečně.. Když se ale poté Falgo vyjádřil k délce cesty, rozzářili se mi oči. Další dobrodružná noc navíc? Paráda! Nasbírám další zkušenosti a třeba v boji zabiju nějakého obřího netopýra! To bych pak třeba zaujal ostatní a mohl bych s nimi cestovat už jako jeden z nich.. A hlavně s tou krásnou dívkou...Elen.. Zasnil jsem se a hned začal natahovat čas. "Ještě chvilku Falgo, musím si odskočit.. A navíc jsem včera špatně došlápl a nejde se mi zrovna nejlépe.." ,řekl jsem a mírně kulhavou chůzí jsem se vydal k hustému křoví. Pár bližších jsem zámérně minul s tím, že jsou příliš malá a nevyhovující.. Když už nebylo zbytí, mohl jsem vyrazit na cestu. Šel jsem ale pomalu s tím, že mi zraněná noha rychlejší chůzu nedovoluje. |
| |
| Tábořiště Myslel jsem si, že nám nebude věřit, ale vypadá to, že už se s nimi někdy setkal. Stejně jako Bren si proto o nich rád poslechnu něco více. Poté co dojím, si sbalím své vlastní věci a pomůžu oběma s překládáním a připravování mezků na cestu. „Jo, jo, můžeme,“ přitakám pouze, když už jsme těsně před vyjetím na cestu. Večer už v Karak-Taloku, to by bylo ideální, bylo by dost času se tam porozhlédnout. Ale takovouto rychlostí se tam nikdy nedostaneme. „Brene, na tu nohu se ti mohu kouknout, potřebujeme, abys s námi udržel tempo,“ nabídnu mu. |
| |
| Tábořiště Také se nachystám k odchodu a naposled přejedu pohledem po skalních stěnách okolo. Škoda, že ti ta potvora uletěla, Brene. Přidám se k proudu mezků. Podle toho jak ji popisuješ, musel ten netopejr bejt fakt velkej. By mě zajímalo, jak chutná. Chvíli sleduji jak belhá, ale když mu Quirel nabýdne pomoc, přestanu se tomu věnovat. Až po chvíli mi dojde, že mu na nabídku neodpověděl a dál se za námi pomalu vleče. Zvláštní. Nejdřív se hrne, že s náma půjde a pomůže a teď jen zdržuje a nenechá si ani pomoc. To neví, že spěcháme? Si na něj dám asi pozor. Jeden Roen mi tu stačí, ale ten se alespoň ohání mečem. Jo, musím ho poslat za kovářem, ať mu ho nabrousí. No, dál to neřeším a šlapu dál. Jak asi chutná netopýr? Kuře? Hmm... |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Vše je naloženo, zkontrolováno a řádně připevněno. Bylo by špatné, kdyby někde něco upadlo a rozbilo se. Karavana se vydává na cestu, Falgo jde v předu a kontroluje stezku před vámi. Vy ostatní se různě zamícháte mezi mezky, jen Bren zdržuje vzadu. Trochu kulhá a zaostává za ostatními. Quirel se jej krátce poté, co vyrazíte zeptá a nabídne pomoc, ale odpovědi se nedočká. Pokračujete tedy dále, Elen si občas odskočí k nějakému křoví, květině rostoucí v puklé skále či mechu, jinak se nic neděje. Asi po půl hodině se ale karavana zastaví a na její konec dorazí Falgo. Chvíli počká, než Bren dojde a pak na něj spustí. Tak hele, takhle to nepůjde. Co s tím máš? Quirel říkal, slyšel jsem ho, jak se tě ptá, že se ti na nohu mrkne. Tak buď si necháš pomoc a nebo pohni, mě se fakt nechce nocovat kousek od hostince, jen kvůli tomu, že máš nějaký bebí. Už teď máme pár mezků příliš naložených, jak nesou náklad toho pokousanýho, nemůžeme uvolnit dalšího, aby ses mohl vézt. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sem tam se díváš po nějakých bylinkách, když tě něco zaujme, tak se mrkneš i z blízka, ale nic nenacházíš. Tak je to jen u cesty i když ne moc používané. Navíc, takhle v létě, by v horách byl k nalezení jen kvetoucí Ormán nebo listy Athelasu, ale ten je hrozně vzácný a najít jej jen tak u cesty asi nepřipadá v úvahu. Zdá se ti, že i Quirel si okolo rostoucí zeleně všímá, ale asi nic zajímavého také neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vidíš Elen, jak se sem tam dívá a prohlíží si okolo rostoucí zeleň, ale asi nic zajímavého nenašla. Tak co tu asi u cesty, i když ne moc používané, může růst. Takhle v létě, by v horách byl k nalezení jen kvetoucí Ormán nebo listy Athelasu, ale ten je hrozně vzácný a najít jej jen tak u cesty asi nepřipadá v úvahu. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku
„To mě by zrovna chuť netopýra příliš nezajímala. Ale když je hlad, člověk sní všechno.“ Poznamenám ke Skafově poznámce.
„Jestli chceš, tak ti můžu půjčit svou hůl, aby se ti šlo lépe a rychleji.“ Nabídnu Brenovi.
Po cestě jsem sice odbíhala, ale nepodařilo se mi nic najít, což mě mohlo napadnout vzhledem k tomu, že jsme se pohybovali po vyšlapané stezce. |
| |
| Můj plán - zdržovat karavanu, abych strávil ještě jednu noc s hrdiny - nevydržel dlouho. Jako první se ozval Quirel, po něm zvýšil hlas Falgo, a když mi svou hůl nabídla i Elen, bylo mi už trapně. Nehledě na chladné pohledy Skafa, kterému jsem asi nepadl moc do oka. "Jo..jo.. Budu v pohodě, zatnu zuby a přidám do tempa." ,usmál jsem se křečovitě. Zrychlil jsem, abych držel s ostatními krok, i když jsem občas sykl bolestí a držel se vzadu celé karavany. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Vyrážíme a pokračujeme dál, protože mi Bren na moji nabídku neodpoví. To se jen bojí o to požádat nebo na sebe prostě nechce nechat sáhnout? Ale přece nemůžeme postupovat takhle pomalu. Hele, Elen hledá bylinky za každé situace, to by mě teď ani nenapadlo, ale vypadá to, že nic nenachází, ještě aby jo takhle kolem cesty. Naštěstí nejsem jediný, komu Brenova pomalá chůze vadí, a začnou se ozývat další. Bren však stále všechnu nabízenou pomoc odmítá, ale slíbí, že zrychlí. „Opravdu Brene, klidně se ti na to kouknu, můžu to zvládnout tak, že ani nebudeš vědět, že jsi nějaké zranění měl. Nech si říct, rád to pro tebe udělám, lépe se ti půjde. Doufám, že se dnes už nic nepřihodí a byla by škoda nevyužít své schopnosti.“ |
| |
| Myslel jsem si, že když přidám do kroku, tak budu mít klid, ale Quirel byl více než neodbytný. "Řekl jsem, že jsem v pohodě! Blbě jsem došlápl, ale nejsem žádnej ufňukánek!", zařval jsem vztekle. Začal jsem skákat na té zraněné noze a dodal : "Vidíš?! Není potřeba se na tu nohu dívat. Jdeme, ať jsme tam do setmění." |
| |
| Na cestě Čím dál lepší, tak nejdřív nechce pomoc a teď tu začne ještě vyvádět jak nějaká ženská. Zavrtím hlavou, ale nahlas to nijak nekomentuji. Když takhle vyjede jen kvůli hlouposti, bude na něj spolehnutí až půjde do tuhého? Otočím se a vydám se do čela karavany. No co, třeba s Falgem bude větší zábava. Snažím se pak s ním zavést rozhovor o tom, co je v pevnosti nového. Už jsem tam nějaký čas nebyl. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Po krátké zastávce, kdy se vyřešilo, jestli bude Bren zdržovat nebo ne, se pokračuje dál. Mladík sice stále trochu zaostává, ale není to nic hrozného a po nějaké době už kráčí poměrně svižně a jde v zadní části karavany. Po pár hodinách potkáte dva poutníky, kteří jdou z pevnosti. Vyměníte si pár pozdravů, ale nijak se nezdržujete a putujete dále. Sem tam zahlédnete ve skalních stěnách či na balvanech nějaké značky. Rozeznáte čísla a dojde vám, že jsou to ukazatele vzdáleností. Jsou tam i jiné znaky a to vám pak Falgo vysvětlí, že jsou to trpasličí runy. Jde o různá varování, většinou kvůli okolí. Kde hrozí pád kamení, kde se posledně vylil potok a tak. Asi hodinu po poledni se na chvíli utáboříte na podobném plácku jako posledně, jen skalní stěna na jedné straně chybí a máte výhled na kopce a lesy v nížině. Lehký oběd a krátký odpočinek ale rychle končí a pokračujete dále. Falgo je prostě rozhodnutý, že do večera budete v pevnosti a vypadá to, že to v pohodě stihnete. Ještě se vás zeptal, spíše aby nějak zabavil, jestli nechcete o Karaku něco vědět. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku „Tak se omlouvám, že jsem ti chtěl pomoci. Příště se už angažovat nebudu,“ odseknu tomu Brenovi. Co je tohle za chování? Člověk chce nabídnout pomoc a on na něj za to ještě začne řvát. Potom se přidám ke Skafovi a Falgovi, kteří jdou v čele. „Falgo, udržujte tempo tak, abychom večer dorazili do pevnosti,“ řeknu mu pouze, ale jelikož už nic nenamítá, tak to vypadá, že bychom to opravdu měli stihnout a zvládneme i pauzu na oběd, kde opět ujím něco ze svých zásob. Když nabídne, že by nám mohl říci něco o Karaku, zeptám se hlavně, zda je něco, na co bychom si měli dát pozor, například nějaké chování, které je zakázané nebo něco, co by mohlo trpaslíkům vadit a jak s nimi co nejlépe vycházet. Také se zeptám, kde je v Karaku nejlepší kovárna a hostinec. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Jo, ptáš se na užitečné věci, Quirele. Odpoví Falgo a po chvilce naváže. Tak kovárnu ti rozhodně doporučuji tu venku. Majitel je sice trochu natvrdlý, nahluchlý a od přírody dost nepříjemný, ale má dobré vybavení a řemeslu opravdu rozumí. Asi proto má kovárnu na terase a ne uvnitř. V pevnosti jsou i další,menší kovárny, hlavně v zadní čtvrti, kde jsou doly a skladiště, ale jestli hledáš kvalitu, tak ber tu venku. Za tu trochu nepříjemností to stojí. A co se týká hostinců, tak máme dva. U nomáda je venku, taková lepší krčma, ale dobré jídlo. Nevím jak to dělaj, ale asi kořením. Pití je slabší a ubytování, darmo mluvit. Ale jestli dorazíme pozdě, nejspíše nám nic jiného nezbude. V centru je trpasličí hostinec, Stříbrná sekera. Asi to nejlepší, co najdeš v příhraničí. Ceny tomu ale odpovídají. A jak s našincema vycházet? Falgo se zasměje. Vem si to takhle, ty co potkáváš venku, dole v Království, jsou svým způsobem podivíni. Tedy v očích těch, co žijí v podzemí. Takže se snaž být slušný, nedělej problémy a asi by bylo lepší nechodit plně ozbrojený. Trpaslíci sice považují zbroj a zbraně za součást oblečení, ale u cizích už tak tolerantní nejsou. Ale něco podobného je i ve vašich městech. Stráže nemaj rádi lidi, co maj víc železa než oni sami. |
| |
| Na cestě Poslouchám, co si Falgo a Quirel povídají. Jo, tak to máš pravdu. Stráže, hlídka a vůbec všichni ti strážci pořádku, jsou vlezlejší než vši v kožichu, jen někde uvidí něco lepšího, než maj oni. I když v Taloku to není tak zlý, málokdo má na sobě víc železa, než trpasličí válečník. A po chvíli dodám. No jo, jestli dorazíme po zavření brány, tak nám neotevřou glejt neglejt. Hele, opravdu nerad bych musel přespat v Nomádovi. Zatvářím se zasmušile a hlavou se mi začnou honit ne zrovna příjemné vzpomínky. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Cesta se vleče a já se začínám nudit. Nejdřív se bavím vymýšlením krátkých říkanek a popěvků, ale i to se mi časem omrzí. Monotónní chůze vedle povozů je pro mne velice ubíjející a tak na krátkou chvíli přidám do kroku, abych alespoň dohnal Elen a rozptýlil jak ji, tak i sebe trochou přátelské rozmluvy. "Ahoj, tak jak se ti šlape?" Trapněji jsem rozhovor navázat nemohl, ani kdybych si to chystal předem. Věta ze mě prostě vypadla jaksi sama. Radši se částečně pohledem odvrátím, aby snad dívka nespatřila ruměnec, který polil mé tváře. Mohl ses jí zeptat na cokoliv jiného, anebo aspoň jinak! Takhle působíš jako obyčejný balík ze statku! Ale co, holt výřečnost a nevázaný hovor nejsou mé devizy. Ještě že mne Elen už trochu zná a snad si domyslí... inu, snad jí dojde, že nejsem nějak natvrdlý. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku
V tichosti, pohroužena do svých myšlenek, následuji ostatní. Pozdravím poutníky a po několika hodinách, kdy už necítím nohy a jsem vážně vděčná za svou hůl, se mi konečně dostane odpočinku. Příliš krátkého. Ale jak se říká darovanému koni. Lehce poobědvám, vlastně nemám ani hlad, spíš jsem unavená a vážně se těším na postel.
Nejsem natolik seběhlá v cestování, abych věděla na co se ptát. Proto s radostí tento úděl nechám Quirelovi. Má skutečně dobré otázky. To už se u mě objeví Roen ani jsem jej nepostřehla, dokud nebyl až u mě. Malinko jsem se lekla a v duchu zaláteřila nad svou hloupou nepozorností. Vlídně avšak unaveně jsem se na něj usmála. „Upřímně?“ Nakloním se blíž k němu, nechci být za remcala, takže nestojím o to, aby mě slyšeli ostatní. „Strááášně moc se těším na postel, stačil by stoh trávy. Jen už tu cestu mít za sebou.“ Zašeptám Roenovi a dál pokračuji v chůzi jako by nic. „Ty jsi asi zvyklí na takové túry, že? Tedy cesty.“ Dodám pro jistotu, nechci se nad něj povyšovat, ale nerada bych jej uváděla ještě do větších rozpaků, tím, že budu používat výrazy, kterým nerozumí. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Když se Elen tak ležérně zmíní o posteli, nasucho polknu a nejspíš se začnu znovu červenat. Dívka jako je ona se mnou dokáže zacloumat i tak nevinnou větou, ale snad si ani sama neuvědomuje, co se mnou její nevině vyřčená slova dělají. Ještě že elegantně odvede řeč na jiné téma a nenechá mne tak dál nasucho polykat v neohrabané snaze vymyslet, jak na takové kulantní řeči o postelích regovat. "Já... no, já zas tak moc v životě necestoval. Vlastně až teď je to nejdál, co jsem kdy z rodného dimu byl. Doufal jsem, že poznám svět a taky..." Ne, to už radši nedořeknu, smála by se. Bohužel nemám tak mrštný jazyk jako Elen, abych dokázal rychle odvést řeč zpět na ni a tak po mé useknuté větě zůstane mezi námi opět trapné ticho. Jak to, že mi teď řeč tak vázne, u Kyhena?! Určitě to bude mou nervozitou ze všech těch ostatních chlapíků, co na Elen mlsně pokukují a schválně jdou pár kroků za ní, aby mohli okukovat, jak se jí pod lehounkými šaty skvostně vlní její křivky. Tedy, taky jsem se trochu koukal... ale určitě jsem si přitom neolizoval rty, ani jsem nemhouřil oči, jako ti druzí! Ach jo, kéž bychom byli zase spolu jen my dva, to si připadám mnohem nenucenější, nemusím si dávat ustavičný pozor, jestli mě někdo z nich neposlouchá a v duchu se nevysmívá mým chybým pokusům povídat si s tou krásnou a něžnou dívkou. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku
Když uvidím jeho výraz, jakmile se zmíním o posteli. Tak jsem to nemyslela. Lehce se začervenám a najednou je mi nějak horko.
Naštěstí se rozhodne odpovědět na moji otázku, aniž by se zmiňoval o posteli. Jiní muži by tak taktní nebyli. Jenže své myšlenky nedořekne, čekám, jestli se rozhodne větu dokončit, ale místo toho se mezi námi rozhostí ticho.
„Trápí tě něco?“ zeptám se nenuceně. Pokud bude chtít, tak mi odpoví. Rozhlédnu se kolem sebe se zasněným úsměvem. „Příroda je zde krásná, taková nezkrotná.“ |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku Překvapeně sebou po její otázce trhnu, takhle zpříma se mě nikdy nikdo na mé pocity nezeptal. Vlastně kvůli tomu ani nevím, jak pořádně zareagovat a tak trochu zmatečně odpovím: "Mě? Ne... nic mě netrápí, všechno v pořádku" a mávnu rukou spolu s poněkud křečovitým úsměvem. A dál ticho, než se Elen rozhovoří o okolní přírodě. Kousnu se do rtu a v duchu sám sobě zanadávám, jak jsem uťal její snahu být empatická. Ale co, když už jsem ji zazdil svou zabedněností, nedá se udělat nic, co by to spravilo. "Eh... to ano. Divoká. A... nezkrotná." Pěkné. Jestli něco honem nevymyslím, zase to bude na ní, aby nadhodila nové téma, po kterém bych mohl mlčet. Čin, čin! "Odkud vlastně ty pocházíš? Jsi z daleka?" Bravo! Skvělý dotaz! Má mysl se dokázala vzchopit a v posledním předsmrtelném záchvěvu vyplodila otázku, která nezní jako úplná volovina. Teď už se jen budu tiše modlit, aby třeba tato otázka už dříve nepadla a já se nyní trapně nezeptal znovu. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku
„Jako malé děvče jsem rostla v knížectví, které dnes už má v državě někdo jiný. V podstatě jsem vyrůstala v městě věží. Dálka je velice neurčitý pojem, z toho města se dokážeš dostat takřka kamkoliv rychlostí blesku, když jsou ti otevřeny jisté komnaty. Ale ano, myslím, že je to dosti daleko od mé domoviny. A odkud pocházíš ty?“ Je příjemné, že se snaží mi obstarat zábavu, alespoň nemyslím na své unavené nohy. |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku "Eh... já jsem... odnikud. Z jednoho statku ani ne moc daleko odsud. Není to nic zajímavého, ne jako tvé město věží. Jak vlastně funguje to cestování rychlostí blesku? To budou asi kouzla, že ano?" |
| |
| Na cestě do Karak-Taloku
„Žádné místo není bezvýznamné, pokud je zapsáno v tvém srdci. Neměl by ses stydět za svůj domov, i kdyby byl obyčejný.“ Výborně, už zase jej poučuješ a hraješ si na chytračku a takové nemá nikdo rád.
„Správně. Jsou to kouzla. Mocná kouzla, ale ne každý je může využívat. Musí v tobě proudit magie, aby ti bylo dovoleno projít kamennými portály. To kouzlo tak bylo vytvořeno záměrně, aby mohli čarodějové cestovat bez toho, aby se museli obávat toho, že je budou pronásledovat jiní. Navíc to není příliš bezpečné cestování, ale zcela jistě rychlejší a pohodlnější. Ale ne kvůli všemu je potřeba plýtvat magickou energií.“ |
| |
| Můj teatrální výstup ohodnotil Skaf chladným, až opovrhovaným pohledem a Quirel se dost možná na mě i naštval, ale alespoň se přestal o mou nohu zajímat. Místo toho se dal do řeči s Falgem a probírali hostince v Taloku. Po chvilce se utvořil další pár - Roen a Elen. Nemohlo mi uniknout, že se Elen Roenovi líbí - ostatně to většině z nás - ale on jediný zatím překonával ostych. Cesta začala být už stereotypní a já nechtěl jít ještě zbytek cesty mlčky a sám. Quirel se Skafem na mě pro dnešek dozajista neměli náladu a tak jsem se opatrně a diskrétně přiblížil ke druhému páru. "Ehmm.. Neruším? Doufám, že ne, protože mě cesta vůbec neutíká.." ,povzdychl jsem a čekal na kladnou odpověď. Alespoň od Elen, která vypadala na galantní dívku s vybraným chováním. "Už jste někdy v Taloku byli? Já jednou, ještě jako malý kluk a s rodiči.. Vím, že jsou tamní velice odtažití, také proto jsme tam byli jen jednu noc. Každopádně se tě chci Roene zeptat.. Pokud budou pokoje po dvou, nebo po třech, mohu být na pokoji s tebou? Quirelovi se Skafem se po zbytek dne budu raději vyhýbat, byť uznávám, že jsem se choval jako pitomec já, a né oni." |
| |
| Na dohled od trpasličí pevnosti Karak-Talok  |
| |
| Ani chvíle soukromí. Žádný div, abych mohl být s Elen sám, musím si ji nejspíš odvést na hony daleko od celé kumpanie. Však taky dívka jako ona přitahuje zraky všech zůčastněných. Připojí se k nám mladík, se kterým jsem zatím příliš nemluvil, Bren. A kupodivu neosloví ji, ale spíše mě. "No… ano, proč ne…" odpovídám zdráhavě. Jsem zaskočený víc, než bych musel být. Nečekal jsem, že mě někdo, s kým se zatím neznám, osloví takhle zpříma. Jen co má mou odpověď, zamrzí mě, že jsem tak rychle souhlasil, navenek však nedám nic znát. Místo toho abych dál pokračoval v nucené konverzaci, pohlédnu skrz prořídlé smrky, lemující cestu. "To je nějaké hradiště? Tam máme namířeno?" otáži se do pléna, ukazujíc na kamennou hradbu, jež se před námi zčista jasna vynořila na svahu hor. |
| |
| Na dohled od Karak-Taloku Cesta ubíhá poměrně svižně a tak se na dohled od pevnosti dostáváte ještě za světla. Do západu slunce zbývá asi hodina. Běhen putování se vytvořili dvě skupinky, které si pro ukrácení dlouhé chvíli povídali. Když jste dorazili na dohled mohutných hradeb, zpomalili jste, jak začala stezka prudce stoupat. Falgo pak Roenovi odpoví. Ano, náš cíl. Katak-Talok. Ale nepleť se, to nejsou hradby, to jsou jen opevněné náspy a na nich vede cesta nahoru. To co vidíte, jako hradbu úplně nahoře je hrana skalní plošiny a na ní je několik stavení. Vlastní pevnost ještě není vidět. Hmm... No vlastně je, je to ta hora. Ta je vlastně trpasličí pevností a vstup je na té skalní plošině. Popožene čelního mezka. Hybaj, ať už tam jsme. Pokračujete v cestě a sem tam zahlédnete nějakého trpaslíka ve zbroji co hlídají cestu. Jen na vás pohlédnou, ale nijak vás nekontrolují a nechávají vás jít dál. |
| |
| Na dohled pevnosti "Vůbec ne." mile se na Brena usměji.
"Nikoliv. Ovšem četla jsem o sídlech trpaslíků, ale neřekla bych, že se to dokáže vyrovnat skutečnému zhlédnutí těchto staveb. Ano rádi si hlídají svá tajemství a neoplývají příliš důvěrou vůči lidem či elfům." Co teprve budou říkat na poloelfku. "Ono to není příliš k podivu. Lidé se snaží ukořistit jejich bohatství v podobě zlata a rovněž elfové touží po vzácném krystalu čistším víc než voda, tak čistém, že je skoro neviditelné za běžného světla. Váže se k němu pověst o tom, že kdo získá darem tento krystal od vládce trpaslíků, stane se vyvoleným vládcem elfů. Bude moudrý, statečný, sjednotí národ. Ovšem ještě nikomu se nepodařilo vládce přesvědčit, aby jej předal a vzhledem k tomu, že to vyústilo v nekončící řadu elfů, kteří se chtěli o krystal ucházet, nechal vládce trpaslíků rozkázat, že další elf, který si dovolí vejít do jeho trůnního sálu kvůli krystalu přijde o hlavu. Někteří elfové si prý najali nejlepší lapky v okolí, ale pouze jednomu se podařilo dostat až ke krystalu. Ovšem moc, kterou krystal vládne, nemůže být ukradena, ale pouze darována. Jakmile se jej dotknul se záměrem, že jej odnese, místnost se naplnila tak jasným světlem, že ti co byli poblíž, omdleli a to včetně slovutných trpasličích válečníků. Když jas pohasl, krystal byl na svém místě a místo lapky se kolem krystalu potulovala krysa. Řekla bych, že lidé dokážou dost přehánět, ale prý tohle byl důvod proč se trpaslíci a elfové od nepaměti nesnáší." Když se přiblížíme na dohled pevnosti zastavím se, abych se pokochala výhledem. Ano, tomu pohledu se nevyrovná žádná ilustrace. Když popožene mezka, rovněž mě to donutí jít dál. |
| |
| Roen mi odpověděl kladně, ale až překvapivě rychle. Zprvu jsem si myslel, že jsem mu třeba sympatický, ale jeho výraz - kdy si asi uvědomil, že bude na pokoji se mnou, místo s Elen - značil, že mi to odkýval bez rozmyslu. Když se Elen rozpovídala o krystalu, hltal jsem každé hejí slovo. Páni, to by bylo něco ten krystal mít.. "A co se stane, když ten krystal ukořistí někdo, kdo není elfské rasy? Taky se promění v krysu? A co když ho vůdce trpaslíků dotyčnému daruje??" ,zajímal jsem se.. Celá karavana zrychlila, a byl jsem to najednou já, kdo stál v jejím čele. |
| |
| Miluju takovéhle historky! Přesně taková vyprávění mě nenchávala v klidu a nakonec vedla k tomu, že jsem se vypravil na cesty. Hltám doslova každé Elenino slovo a nakonec se spolu s Brenem také zeptám, i když možná poněkud naivně: "A neexistuje třeba nějaké kouzlo, které by trpasličího vládce přesvědčilo, aby ten krystal vydal dobrovolně? Prý je něco takového, říká se tomu hyplóza, nebo tak nějak." Trochu se začervenám, ale snad jsem neřekl úplnou blbost. Opakuji jen to, co jsem slyšel od potulného dědka, co za polívku s chlebem vypráví pověsti z dalekých zemí a pověsti o dracích a princeznách vězněných ve vysokých kamenných věžích. |
| |
| K pevnosti "Je jedno, kdo se jej pokusí ukrást či zmocnit, ten dotyčný se změní ve zvíře, které jej charakterizuje. Alespoň se to tak říká." "Tak bude jejich vládcem ať už to je pán nebo kmán. Třeba to může být žena, dítě, kdokoliv. Čehož se asi elfové bojí nejvíc, představte si, že by jim měl vládnout a sjednotit je například trpaslík, nemyslím si, že by byli schopni překousnout svou hrdost a podřídit se jiné rase." Pohodím rameny a přidám do kroku.
"Možná by bylo kouzlo, které by jej přesvědčilo, ale žádný čaroděj by neriskoval, co když by to krystal poznal. Čarodějové jsou trpělivý." Někdy až příliš, možná by radši manipulovali, tím jenž ten krystal dostane, než aby se oni sami snažili jej zmocnit. "Hypnóza."opravím Roena. "Zajímavý nápad. To by bylo chytré, ale nemyslím, že by to stálo za to riziko." "Jsou to jen příběhy, kdo ví kolik z toho je pravda. Ale nyní náš čeká jiné dobrodružství. Není mnoho cestovatelů se do nitra hory nedostalo, vlastně jim to přijde zbytečná cesta, ale přitom je v horách tolik krás." řeknu zasněně. |
| |
| Karak-Taloku Část toho, co vyprávěla Elen asi Falgo slyšel, protože při stoupání nahoru po široké rampě povídá. Pěkná pohádka, to je pravda. Ale je to jen pohádka pro děti. Kdyby takový krystal existoval, tak pochybuji, že by si elfové nenašli nějakou cestičku, jak jej získat. Na to jsou chytrý dost. Po chvíli dorazíte na vrchol rampy a uvidíte něco, čemu by se dalo říci nádvoří či podhradí, kdyby se jednali o lidský hrad. Takhle je to prostě rozlehlá plošina na severní straně pokračující horou a na jižní straně je ohraničená nízkou hradbou a pak dále pokračuje skalní úbočí strmě dolů. Plocha je místy vydlážděná a místy ji tvoří jen písek a hlína. Ve skalní stěně je opravdu velká brána a na každé straně dvojice strážních věží vytesaných ve skále. Vidíte jen střílny, vstup a schody musí být zevnitř hory. Bránu hlídá čtveřice ozbrojených trpaslíků, vidíte, že většinu průchozích nechávají na pokoji, ale sem tam u někoho zkontrolují nějaké papíry. Ve východní části plošiny jsou hromady kamení, stěrku a písku a také dvě budovy. Kamenná kovárna o které mluvil Falgo a ještě dřevěná menší. V jižní části, nedaleko okraje vidíte dvojici dřevěných budov s kamenným základem. Bližší musí být ta krčma U nomáda a vzdálenější asi nějaké stáje, protože okolo ní jsou ohrady s mezky a poníky. Tak jsme tu. Povídá Falgo. Ještě máme čas, než se brány uzavře. Ale musíme ještě ke stájím, složit náklad a ustájit zvířata. Je to ten barák s těma ohradama. |
| |
| Karak - Talok "Nikdy jsem netvrdila, že je to něco jiného, ale příjemně to ukrátí cestu." řeknu s úsměvem na rtech. Zamířím k jedné skalce na kterou se posadím, vytáhnu z vaku pergamen a úhela začnu kreslit výhled jež se mi naskýtá. |
| |
| Karak - Talok Pokývu hlavou na znamení, že rozumím, co Falgo říká. Nehodlám být přítěž a tak rovnou přiložím ruku k dílu. Poberu několik otěží našich zvířat a odvádím je k ohradám. Jakmile je tam připoutám, začnu jim ze hřbetů sundavat náklad a pečlivě jej rovnat vedle ohrady, aby nepřekážela a aby na někoho nespadly. Doufám, že o všechny náležitosti s trpaslíky se postará náš vůdce, přeci jen já tu jsem jen na práci, ne na mluvení. Čas od času po očku mrknu směrem k Elen a snažím se na tu dálku rozpoznat, co dělá. Po chvíli mi dojde, že nic nepíše, ale spíše maluje. Ta dívka je zkrátka úžasná, pomyslím si a srdce se mi rozbuší o něco prudčeji, když skrze oblaka prosvitne paprsek světla a promění její bujné vlasy ve zlatý příval, spadající jí přes útlá ramena na záda. Radši se nebudu dále rozptylovat vilnými myšlenkami a dokončím skládání věcí. Práce je skvělý lék na hloupé nápady. |
| |
| Karak-Talok Při cestě se rozdělíme na dvě zájmové skupinky. Jednu zajímá hlavně úspěšnost cesty, ve středu pozornosti druhé skupinky je Elen. Musím se pousmát, když uslyším něco z toho, co si povídají. Já si vystačím s informacemi, které jsem dostal od Falga. Nejlepší kovárna je venku a přespali bychom rádi uvnitř. Když začne stezka strmě stoupat, prohlížím si důmyslnou výstavbu silnic a jejich zpevnění. Nakonec dorazíme až na horní plošinu, odkud je vidět brána, hostinec, kovárna i stáje, do kterých jako první zamíříme. Nechám jednat Falga, který tady zřejmě není poprvé a pomáhám s přivazováním mezků a skládáním jejich nákladu na přidělené místo. Vezmu si odtud svoje vybavení, pouze oštěpy zde nechám, dýku a katanu si po předchozích zkušenostech vezmu s sebou. To snad trpaslíkům vadit nebude. Potom už se zřejmě vydáme k bráně, najdu glejt, který jsem dostal v Greru, a také se strážím u brány zeptám na Barina, jak nám říkal Dinain. |
| |
| Cesta mi s Elen a Roenem utekla o poznání rychleji, než kdybych šel sám jen se svými myšlenkami. Za nedlouho jsme byli na místě. Quirel ustájil mezky, a i Roen si našel činnost, kterou bylo třeba udělat. "O mezky se už postarám. Seženu jim jídlo a vodu." ,ujistím ostatní. Nějakou chvilku ještě potrvá, než zůstanu ve stáji sám, ale nakonec se dočkám. Tuto chvilku strávím tím, že se u jednoho z mezků posadím, unavená záda si opřu o stěnu, a do úst si strčím jedno ze stébel. Paráda.. Cesta za námi, chvilka odpočinku bodne.. ,jen se mírně pousměji a pomalu zavřu oči. Nedělá mi žádný problém ihned usnout... |
| |
| Karak-Talok Jo, naprostý souhlas s Falgem, pohádka pro malý. O tom, že by bylo na vyprávění něco pravdy ani neuvažuji a když konečně dorazíme na vrchol rampy, oddechnu si. Jsme tu a ještě není půlnoc, skvělé. Pak také pomohu s odstrojením mezků a také strakatého poníka, kterého tu budu muset nechat. Dneska už za ním nejdu, nechám to na ráno. Je jedno, kdy se u něj stavím, napružený bude tak i tak a alespoň se vyspím. Sundám z boků poníka dvojici soudků a položím je stranou. Musím je někam strčit, aby jsem je pak zase našel a nezamíchali se mi do nákladu. Až bude hotovo, tak se přidám ke Quirelovi, který zamíří k bráně pevnosti. |
| |
| Karak-Talok - Stáje  Zamíříte ke stájím a když u nich zastavíte, Falgo na chvíli odběhne a když se vrátí, vede mezky k jedné straně budovy, kde jsou velká vrata. Ty otevře. Tak, sem na jednu stranu složíme náklad a mezky zavřeme na noc do jedné z ohrad. Jdou tu jen tři a jen v jedné je pár zvířat, takže je jedno kam. Pak se pustíte všichni do práce, tedy skoro všichni. Elen si vezme z torny nějaké věci a pár listů papíru a zamíří k okraji plošiny, kde si vybere místo s dobrým výhledem a začne v záři slunce kousek nad obzorem kreslit krajinu pod sebou. Zbytek to ale zvládne v pohodě bez ní a pak, když je hotovo a náklad je složený, Skaf si dal stranou dvojici asi 10 čtvrtkových dřevěných soudů, které nesl jeho strakatý poník, Quirel odvede mezky do jedné z ohrad a Bren se nabídne, že se o zbytek postará. Dobře. Povídá Falgo. Krmení je za rohem, dej jim nějaký ječmen a voda by tam měla být, Barin tu zařídil takový trubky, takže jim do koryt stále přitéká voda když ji upijou. Je tam takový udělátko s korkovým špuntem, divný, ale funguje to. Založí si ruce a podívá se na hromadu beden a sudů. No, mluvil jsem s Alamirem, zdejší hmm... správce, zástupce Barina, když tu není, a je tu pár volných slamníků na přespání. Ale je to ve společné místnosti, takže na nějaké soukromí zapomeňte. Myslím, že jich je ještě pár volných. Takže, kdo chce, může přespat tady. Nebo jít k „Nomádovi“ a nebo do pevnosti a tam si něco sehnat. Vyrážíme ráno. No, nemusíme za rozbřesku, ale aby jste tu byli, jo? Otočí se na Quirela, který si vzal nějaké své věci a po rozloučení zamířil k bráně. Ty máš ten glejt opravňující ke vstupu, jste tam uvedení jako doprovod karavany, ale asi bych doporučoval, při průchodu bránou jít spolu. Stráže vás neznají, tak asi chápete proč. Když už nic dalšího nemáte. Jdu na večeři, tak zítra. Mějte se. Mávne na rozloučenou a zamíří k „Nomádovi“. Bren se vydá zaopatřit zvířectvo a Quirel se Skafem se vydají k bráně do pevnosti. U stájí zůstane po chvíli jen Roen a Elen, která stále ještě není hotová s kresbou. |
| |
| Naše družina se záhy rozplyne jako kapka vody na rozpáleném kameni. Než se naději, není v dohledu nikdo než Elen, zabraná do vlastní tvorby. Netroufám si ji rušit, beztak by nyní nechtěla společnost a mé otázky by ji jen rozptylovaly. Radši si tedy vezmu své věci a s poněkud skleslou náladou vezmu zavděk ubytováním ve společné místnosti. Bohužel zatím nemám dost peněz na to, abych si zaplatil nějaké lepší ubytování, nicméně neohrnuji nos a vezmu zavděk tímto. Je to stále lepší, než spaní na tvrdé kamenité zemi a navíc na mě ráno nepadne rosa. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Falgo měl pravdu, ubytování nic moc, ale nezmokneš. Místnost je docela velká, osm slamníků a u každého bedna s víkem, kam si můžeš dát asi věci. Tak polovina je asi zabraná, protože na slamnících leží věci, nebo je tam pohozená deka. Ale krom jednoho spícího trpaslíka jsi tu sám. Když vstoupíš a na jeden slamník si položíš věci, tak se převalí a pak si sedne. Chvíli na tebe kouká a pak si lokne z hrnku stojícím na bedně. Zdravím. To vy jste tam dělali ten kravál? Co že jste dorazili tak pozdě? Jsme vás čekali až zítra ráno. Zůstane na tebe koukat. Jo, vlastně. Vstane a s napřaženou pravicí k tobě vykročí. Norarik, jméno mé. Jsem zapomněl na slušné vychování. Zdejší dělňas, přines, podrž a ukliď. Zasměje se a utře si rukávem nos. Odhaduješ mu stáří tak na třicet, čtyřicet let. Sice má již prošedivělé vousy, ale na trpaslíka je to ještě mladík. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kresba to jde od ruky a když skončíš, podíváš se na papír a ruce ušpiněné od uhlu.  Chlapi mezitím složili náklad a v podstatě se rozprchli do všech stran. Falgo míří k hostinci, Quirel a Skaf jsou již u brány a mluví tam s nějakými trpaslíky a Bren je v jedné z ohrad a sype mezkům něco z pytle. Přinesl si i vidle. Roena nikde nevidíš. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dáš se do práce. Za rohem, jak říkal Faldo, najdeš pár pytlů s ječmenem, vidle a velkou hromadu sena pod dřevěnou stříškou. A jak jsi řekl, tak jsi udělal. Nanosil jsi seno do krmelců a do dřevěných žlabů nasypal ječmen. V dalších je opravdu voda a na boku takové, jak říkal Falgo, udělátko. Po chvíli tam zůstaneš sám, Roena šel dovnitř do stájí a Elen jsi viděl u okraje, jak si kreslí. Ohrada s mezky je dál, tak ji vidíš jen z povzdálí. No, ještě chvíli budeš nosit seno a krmení, ale ta hromada sena také nevypadá špatně. Váháš, jestli zvolit hromadu nebo společnou místnost uvnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro  Vydáte se spolu k bráně do pevnosti. Už z dálky je vidět, jak je velká. Je mezi dvojicí do skály vytesaných věží, sama z tmavého dřeva, pobitá hřeby a pásy ze železa. Je otevřená a na každé její straně stojí trpasličí stráž. Oba mají kroužkovou zbroj, lehkou přilbu a za opaskem zastrčenou sekeru. Ten vlevo se opírá o kopí a druhý má o zeď opřený železný štít a válečné kladivo. Quirel si vybere toho bližšího (vpravo) a zeptá se jej na Barina. Mezitím už z torny tahá glejt, který dostal v Greru. Trpaslík si dává s odpovědí na čas a nejdříve si prohlédne pergamen a pečeť na něm. Jo, jestli není ve stájích, tak bude doma. He. Nebo u „Sekery“. Makáte pro něj? Tady se píše, že jste čtyry. Vidím dva. Po cestě jste ztratili chlapa a ženskou? Z jeho hlasu slyšíte povýšený, uštěpačný tón. Na to, že je skoro o dvě hlavy menší než Quirel si asi nic nedělá. Také druhý se ozve. Pěknej meč. Ukáže nad Quirelovo rameno, kde kouká rukojeť katany. Můžu se mrknout? Respektem také nepřekypuje, ale vypadá to, že je opravdu zvědavý. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Kresba mi zabrala asi více času než jsem očekávala, jelikož mezitím stihli pánové složit náklad a rozprchnout se. Po Roenovi nikde ani památky. Že bych se porozhlédla po okolí. Je to osada a kdyby náhodou, pořád mám dost sil na to, abych mohla čarovat, navíc trpaslíci nemají zálusk na ženy mého ražení. Rozhodnu se tedy projít a prozkoumat co se nachází na plošině. |
| |
| Karak-Talok Odvedu mezky a tím pro mě pro dnešek práce končí, protože Bren se nabídne, že se dál o mezky postará. Ještě aby ne, když je tady hlavně od toho. I ta noha už se mu nějak zahojila, zvláštní. Potom nám Falgo ještě něco poví o možnostech noclehu a o zítřejším odjezdu. Jestli nás pustí ještě dovnitř, tak snad budeme v tom hostinci Stříbrná sekera. Myslel jsem, že tu zůstaneme déle než do zítřejšího rána, ale snad zítra stihnu všechno, co chci. Hold si budu muset přivstat. „Jdete s námi?“ zeptám se Elen a Roena, ale Roen se jen sebere a odejde do společné místnosti. Když budou chtít, klidně můžou s námi. Společně se Skafem odcházíme k bráně. Proč nejde Falgo? Vždyť říkal, že U Nomáda je mizerné ubytování a že doufá, že nás pustí do pevnosti. Potom si ale vzpomenu. Ale zase říkal, že tam dobře vaří a do pevnosti se už potom asi dostane sám, to dává smysl. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro No ve stájích Barin zřejmě nebyl, to by nás na to Falgo upozornil, když o něm vlastně mluvil. Tak to vypadá, že se sejdeme v tom hostinci. „Ti zřejmě zůstanou přes noc mimo pevnost,“ odpovím mu a snažím se přejít jeho povýšený tón. Co si to o sobě myslí? To jsou takhle milí na všechny? Kouknout? No, alespoň trochu bych si je mohl naklonit. Vytáhnu katanu a podám ji druhému trpaslíkovi. „Ale jistě.“ |
| |
| soukromá zpráva od Skaf pro Rázuji si to s Quirelem k bráně a tam nás zastaví dvojice strážných. Sakra. To mají jako role, jeden je hodný a druhý zlý? Uvažuji co odpovědět, ale Quirel mě předběhne a pak podá svou zbraň tomu „hodnému“. Raději se nijak neprojevuji a přemýšlím, na koho se odvolat, kdyby se něco pokazilo. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Všichni chlapi někam zmizeli, i když Bren bude asi na druhé straně stájí u ohrad. Tak ale teď nevidíš. Máš tedy na výběr, když jsi se rozhodla plošinu prozkoumat. Buď jít dále na východ, kde je kovárna, pár menších dřevěných stavení a hromady nějakého kamení. Nebo na západ k hostinci a bráně do pevnosti. Kovárna je i takhle pozdě večer asi v provozu, protože občas zaslechneš náraz kovu na kov a z komína se stále slabě kouří. Hostinec je v provozu určitě. Světlo v oknech, slabý halas nesoucí vítr a hosté trousící se dovnitř a ven. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dobře, tak budou muset zůstat venku. Povídá trpaslík držící glejt, který vzápětí smotá a podá zpět Quirelovi. Pokud se nechcete neustále držet spolu, zastavte se na strážnici, kde vám udělají opis. Pro něj to je skončené, protože se podívá na kolegu a pak ustoupí stranou a opře se o mohutnou bránu. Druhý z trpaslíků převezme od Quirela zbraň a prohlédne si ji. Katana, něco jako jedenapůlručák. Prohlédne si čepel. Koukám, že jej používáte. Vrátí jej Quirelovi. Před pár dny jsem viděl podobnou, ale ta byla kvalitnější. No, užijte si návštěvu. Ustoupí stranou. Vítejte v Karak-Taloku. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dobře, tak budou muset zůstat venku. Povídá trpaslík držící glejt, který vzápětí smotá a podá zpět Quirelovi. Pokud se nechcete neustále držet spolu, zastavte se na strážnici, kde vám udělají opis. Pro něj to je skončené, protože se podívá na kolegu a pak ustoupí stranou a opře se o mohutnou bránu. Druhý z trpaslíků převezme od Quirela zbraň a prohlédne si ji. Katana, něco jako jedenapůlručák. Prohlédne si čepel. Koukám, že jej používáte. Vrátí jej Quirelovi. Před pár dny jsem viděl podobnou, ale ta byla kvalitnější. No, užijte si návštěvu. Ustoupí stranou. Vítejte v Karak-Taloku. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Elen sice něco říkala, že se chce podívat dovnitř, ale ti její poskoci se rozhodli přenocovat mimo pevnost, tak tu asi zůstane s nimi. „Opis asi nebude třeba, dlouho se tu nezdržíme,“ odpovím trpaslíkovi u brány. Potom pozoruji trpaslíka prohlížejícího si mou katanu. Je vidět, že se vyzná a vypadá to, že se mu moje zbraň celkem líbí. Zaujme mě však jeho poslední věta, která je pronesena jen tak, ale neměla by zůstat bez odpovědi a určitě mi tím i chtěl něco říci. „Počkejte, kvalitnější?“ zeptám se, „byl tu jiný zaklínač nebo byla v nějakém zboží?“ |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ne, měl ji jeden chlap. Také ji nosil vzadu na zádech, ale jestli se živil lovem příšer, to nevím. Na chvíli se odmlčí. Byla lépe udělaná. Kvalitnější materiál, pořádná ocel, nějaké to zdobení. Nevím, jestli je ještě v pevnosti, ale možná že jo. Zkuste hostinec nebo tu strážnici. Tam je i vývěska s odměnami za zločince, kdo co kde ztratil a vůbec takové ty papíry pro vhodné pro cestovatele co si potřebují rychle vydělat a nebojí se trochu riskovat. Dole ve městech to mají prý také. Říkají tomu Lov za odměnu nebo Lovci odměn. Nějak tak. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro U stájí
Všichni se tak nějak vytratili a šli si po svém. No, tady jsem nebyla příliš k užitku. Při vykládání nákladu bych jim tak akorát zavazela.
Do hostince můžu zavítat později. Stejně tam moje kroky brzy povedou, přece jen na mě byla ta cesta dost namáhavá. Znám rychlejší způsoby, ale nedokázala bych přepravit tolik lidí navíc někam, kde to vůbec neznám. Hold mi nezbylo nic jiného než se hezky po staru vydat pěšky. Alespoň jsem se pořádně protáhla a díky bohu za mou prozíravost, že jsem si sebou vzala svoje staré rozšlápnuté boty, jinak nevím, jak bych dopadla.
Rozhodnu se tedy vydat směrem na východ, ke kovárně a rozhlédnou se po okolí. |
| |
| soukromá zpráva od Quirel pro Takže zřejmě další zaklínač, zajímavé. Bylo by zřejmě fajn ho potkat, alespoň by mi mohl třeba říci něco zajímavého o zdejší oblasti nebo se jen tak podělit s nějakými zkušenostmi. Takže na strážnici je vývěsní tabule s úkoly za odměnu, tam by se třeba také dalo najít něco zajímavého, třeba i něco, co by se dalo spojit s cílem našeho putování. „Dobře, děkuji za informace,“ poděkuji trpaslíkovi a tím se s ním definitivně rozloučím a zamířím společně se Skafem do pevnosti. „Ještě bych se chtěl podívat do té strážnice a potom bych šel do hostince. Co ty? Půjdeš se mnou? Říkal jsi, že už jsi tu někdy byl, ne? Mohl bys mi prosím říct, kudy se případně dostanu do hostince?“ zeptám se Skafa, a ať už se Skaf rozmyslí jakkoliv, zamířím ke strážnici, pokud ji někde poblíž vidím, pokud ne, zeptám se Skafa nebo někoho z místních, kde bych ji mohl najít. Ještě abych se tu někde ztratil. |
| |
| soukromá zpráva od Skaf pro Vypadá to, že jsou stráže spokojený a pustili nás dál. Jo, byl jsem tu. Budeš překvapený, až projdem tunelem do pevnosti. Tedy, pokud jsi již nějaké trpasličí město nenavštívil. Necháme bránu za sebou jdeme do nitra hory. Také se stavím na strážnici, ta vývěska mě také zajímá a zeptám se na ten opis glejtu, přeci jen je dost nepraktické stále chodit spolu. Teda, my dva to ještě jde, ale kdyby nás mělo chodit všech pět. Nic proti, ale Roena moc nemusím. Počkám, až dojdeme do míst, odkud bude na podzemní město lepší výhled. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nakonec zvolíš kupku sena a chvíli po tom, co si lehneš usínáš. Sušená tráva krásně voní. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Po chvilce rozhodování kam dál se nakonec vydáš směrem ke kovárně. Už jak se blížíš, poznáš, že se to kovárně z nížin jen podobá. Masivní zdi, podpěrné sloupy a nízké stropy. Kovárna vyloženě pro trpaslíka. Když dorazíš a k ní, uvidíš u výhně stát mohutného trpaslíka, jak šlape do měchu na zemi a upřeně sleduje kus rozžhaveného železa na rudězářícím uhlí. Když se rozhlédneš okolo sebe, vidíš nářadí potřebné ke kovařině, některé nepoznáváš, ale kdo ví co všechno kováři ke své práci potřebují. Na policích je několik velkých sklenic s barevnými prášky, okolo zdí pytle s uhlím a dřevem. Vzadu je stojan s několika lopatami, krumpáče a opravdu velký perlík. Na stěně visí pár ošoupaných, zaprášených štítů a vzadu je několik velkých truhlic. Všimneš si, že tě trpaslík viděl, ale nijak na tvou přítomnost nereaguje a dál se věnuje své práci. Je starý, ale jeho pohyby jsou jisté a přesné. |
| |
| soukromá zpráva od Elen pro Kovárna
Bylo fascinující sledovat, jak dokáží trpaslíci, zkrotit oheň a jak pod kovářovýma rukama vznikalo další umělecké dílo. Možná jedno z těch, které svou slávou předčí mistra kováře. Takové dílo jako byl bájný excalibur.
Původně jsem chtěla si nechat přebrousit a poupravit svoje zbraně, ale když se tak rozhlížím, raději jej něčím takovým nebudu obtěžovat. To zvládne kdejaký brusič v okolních městech, ještě bych tím kováře urazila.
Proto se raději vydám ve svém hloubání dál. |
| |
| soukromá zpráva od Roen pro "Já jsem Roen. Taky jsem takový... na všechno. Hlavně se starám o zvířata a tak." Ukážu trpaslíkovi meč u svého boku. "Omlouvám se za to vyrušení, celkem jsme si pospíšili a cesta nebyla nejhorší, tak jsme tu dřív." Rozhlédnu se okolo a potom si položím své věci na slamník u stěny. Odepnu si opasek i se zbraní a pak se otážu Norarika: "Komu se tu platí? Nepotkal jsem u vchodu nikoho, kdo by po mně chtěl za ubytování peníze." |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík se podívá na tvůj meč a kývne hlavou. Aha, takže něco jako já, jen je to trochu víc nebezpečnější, když sebou musíš mít takový železo. Jo, s placením si hlavu nelam, tady je to pro „zaměstnance“ zdarma. Jen tu musíme udržovat pořádek, nemáme tu žádnou pokojskou. Takže když se ti tu rozbije soudek s pivem, tak si to musíš „vypít“ sám. Na chvíli se odmlčí. Jo, správce stájí je Alamir, má to tu na krku. Když něco budeš potřebovat, zeptej se jeho. Ale už je pozdě, bude buď na pivě nebo šel domů za manželkou. Jo, má se. Uklizeno, teplý jídlo a teplá postel. Mrkne na tebe a posadí se na slamník naproti. Tak vy míříte do divočiny se zásobama pro prospektory? Je to dálka, pěšky by se mi tam nechtělo. Máš docela odvahu a asi i rád chodíš. Že? |
| |
| Stáje Poslouchám hovorného trpaslíka a snažím se zapamatovat si každé jeho slovo. Nikdy nevím, co se mi může hodit vědět. "Alamir," zopakuji po něm a pokývu hlavou. "Později se za ním zastavím. Anebo radši až zítra po snídani." Jelikož není co dál vybalovat, posadím se jen na posteli a zouvám si boty, abych si vyměnil onuce a dal trochu odpočinout nohám, které se až nyní připomněly po dlouhé cestě. "Nevím, jestli můžu o naší cestě mluvit," pravím omluvně a doufám, že jsem zvolil dobrou odpověď, která trpaslíka nepopudí. Přeci jen se mnou zatím mluví přátelsky. Abych řeč trochu odvedl stranou, stočím téma k pivu, neboť předpokládám, že to mají chasníci jako Norarik velmi v oblibě. "Dělá tu někdo pivo? Dal bych si pár žejdlíků, přeci jen je potřeba spláchnout prach z cesty." |
| |
 | Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR