Hrůza a děs
hrálo se Denně
od: 26. prosince 2007 14:28 do: 06. května 2008 18:30
Dobrodružství vedl(a) ocko
| |
 | Noc přichází do města Thoret, měla to být noc, jako každá jiná noc v tomto hlavním městě zadlužené země Torkon, jenže nebila.. O kolo půl noci se městem roznesl křik, ale rázem unikl. A od těla mrtvé prodejné ženy pospíchá zahalená postava do hnědé kutny. Žena má proříznuté hrdlo jak poznala ráno městská hlídka, než ženu našla. Ten den byl pochmurný a mhlaví, ale život ve městě šel dál na oko nezmění, ale opak byl pravdou. Všichni ve městě se pohybovali se strachem a vyhýbali se tmavím zákoutím. Ano v městě se usídlil strach a hrůza a k tomuto stavu nepřidali ani kněží a kněžky smrti jež se ve městě najednou vynořili, obvykle sídlili na okraji města ve svém chrámu ale nyní ne. Každí se jim klidil z cesty dokonce i stráže bily z jejich přítomnosti nervózní. Další noci zahynul žebrák co vyděl první vraždu a pachatel se vytratil, jako duch. Ráno plynulo pomalu a za nocích se na ulicích nikdo neukázal pokud nemusel, jen dvě skupiny se pohybovali nocí, byli to zloději a stráže, jinak nikdo se venku neukázal… A právě v této ponuré době, době plné násilí a smrti se ve městě objevili a vyvstali ze stínů dvě postavy, mladý zloděj jenž zastupuje cech zlodějů protože cechu se nelíbí co se tu děje. A spolu s ním, mladá žena nájemný vrah. Zástupce cechu smrti, který taky nemá radost z toho že kdosi vraždí bez jeho svolení. Tyto dvě postavy mají nelehký úkol, přežít v městě kde se potuluje zabiják nebo zabijáci, a město které se jak se zadá stalo sídlem smrti. |
| |
| Elera Dark Je další ponurá a mlhavá noc a ty se pohybuješ ulicemi města, tvůj cech ti pověděl že se máš kdesi ve městě setkat s jakým si zlodějem. S vyslance cechu zlodějského a spolu se pokusit odhalit to co se zde děje. |
| |
 | Procházím se městem Thoret. Mám na sobě černý plášt jenž mi zakrývá obličej, hledám jednoho zloděje. Tentokrát, ale ne z důvodu jako obvykle. Hm, hostinec tam se většinou takové zlodějské krysy pracují. Vydám se do hostince. |
| |
 | S lehkým úsměvem se procházím městem a sleduji okolí sem tam se vyhnu nějaké hlídce. Ty hoši jsou tak hloupí..není divu že se jim tu může procházet kdo chce. Pomalu a beze spěchu se procházím ve svém černém dlouhém plášti městem a hledám jednoho vraha. Snad to nebude nějakej břídil.. Povzdechnu si a pomalu si to šinu dál, bez starostí a obav. Usměji se ještě víc když se pře demnou ze tmi pomalu vynoří jaká si postava v černém. Ta pomalá chůze.. Hmm tak jsem tě našel že ? Povím když dojdu až před ní a zastavím se. |
| |
| Zastavím se když si to ke mě nikdo za míří. Že by zlodějská krysa? Škodolibě se usměju. Hmm, to vypadá na nějakého zelenáče. Jakej dement s krysyčího cechu mi sem poslal chlapa. Já pracuji sama a už vůbec ne s chlapem. |
| |
| Jen se usměji. Tohle mi povídá vrahounskej břídil jo. Kruci to jsem to dopracoval to bude něco. Podívám se jí na kápi a zašklebím se. Hmm |
| |
| Břídil, neví s kým má tu čest. Podívám se mu do očí a mile se usměju. Tak jo já jsem břídil a ty jseš krysa. Máme úkol který musíme splnit. Tak kryso máš nějaký návrh? Nevím jak to s ním vydržím možná bych měla navrhnout at každý pracuje sám. |
| |
| Skoro se rozesměji. Jo mam vrahounko. Mohla by sis sundat kápi. A pomalu se sní po boku vydám k jedné hospodě. Půjdeme si sednout do jedný hospody, je to na konci města. Povím když jako dva stíny jdeme nocí. A ještě něco drahoušku, nejsem krysa říkají mi Pereos. Představím se a usměji se. Hmm to bude ještě zajímaví. |
| |
| Dítě, malý zelenáč. To tak toužíš spatřit mojí tvář? Dobře, tak do hospody. Když, mi ale řekne drahoušku tak už přestanu být klidná. V ruce se mi objeví dýka která skončí na jeho krku. Nikdy mi neříkej ,,drahoušku,, nemam to ráda. Tohle je varování příště nemusíš mít to štěstí. Nejsem žádný drahoušek a ty mi tak neřikej rozumíš? Kdybych s ním nemusela pracovat tak bych mu nejraději podřízla krk. |
| |
| Nevychovaní vrah. Usměji se a klidně se podívám na kuru co mi drží dýku u krku povzdechnu si, jako že tohle si mohla nechat a jednou rukou jí stisknu hrdlo a druhou rychle odtáhnu její ruku s dýkou otočím se sní kolem své osy a trošku s ní praštím o zeť domu co byla za mími zády. Tak poslouchej, nikdy mi nedávej dýku pod krk, moc se mi to nelíbí jasný a ano rád bych viděl tvojí tvář. Povím šeptem. Zatracený vrahové... A uvolní stisk na jejím krku a ruku s její dýkou nakonec pustím. |
| |
| Vesele se zasměju. Kdybych zabít byl bys už mrtvý, tohle bylo varování, doufám že se to už nebude opakovat. Hmm, má tvář nechci mu jí ukazovat ale když s ním ted budu pracovat tak nemam navybranou. Pomalu si rukou strhnu kápi a podívám se mu svýma hnědýma očima do jeho očí. Mé černé vlasy sahají až k pasu a červené rty se vesele usmívají. Nezvykej si ale že mě budeš vidět často nemam ráda když se na mě někdo dívá. Kápi nosím ve dne i v noci. |
| |
| Usměji se a mrku jedním okem a pak pustím její krk a ustoupím o krok. No vidíš, že to jde, ale nevím proč jsem tě musem kuli tomu opírat o zeť. Povím s úsměvem. Tak vyrazíme ne..nebo si tu budeme ještě hrát ? Zeptám se laškovně. Kde jsem tě už viděl ? |
| |
| No možná ses bál abych zase nezautočila navíc bys neměl navrch kdybys mě nepřitlačil k ezdi. Rychle ho chytím za ruku přetočím a praštím s ním o zed. Vidíš? Takhle nějak jsem to měla na mysli. Jenom jsem s tebou víc praštila. Navíc proti hraní nic nemam. |
| |
| Usměji se. Hmm hezké a co tvoje jméno to mi nepovíš ? Zeptám se s úsměvem. Tak nevím ale asi bych se měl bát, ale to tu jsi špatně. Moje ruka se rychle zmocní její dýky a lehce jí s její plochou stranou poplácám po tváři. Hmm máš hezkou dýku moc. Povím a pak jí dýku zase vrátím na její místo a čekám co jí asi tak napadne dál. ale obráceně ses mi líbila o něco víc. Povím a zadívám se jí do očí. Začíná mě to bavit.. |
| |
| To ti nepovim, ale říkajími Tma, Krev, Bolest, Smrt. Vyber si. Usměju se. Taky mam ráda svou dýku, je mi věrná a nikdy by mi neublížila. Mrknu na něj. To mě to vyhovuje takhle. Sjedu mu rukou po tunice a z opasku vytáhnu dýku. A tahle je tvoje nemam pravdu? Přidám jí zase ke krku a ostrou částí přejedu jeho krk, ale opatrně. |
| |
| Usměju se. Tak to jo a já odkud tě znam..já tě potkávam každej den . Povím a zašklebím se. No mě se ta moje taky líbí a docela dost. |
| |
| Přesně tak já jsem všude. Mě se taky líbí je zajímavá a ostrá. Směřuji rukou výš a zastavím se na rtech. Proč by ne? S takovou krysou bych se mohla dobře pobavit. |
| |
| Hmm jo a poslední dobou zvlášť co ? Usměji se. A copak máš v plánu s mojí dýkou tetkon co ? Zeptám se a usměji se. |
| |
| Ano, poslední dobou to byla nádhera. Přivřu oči a zasním se. Kdo ví? To tvá dýká mi říká co mam dělat. Když jsou dýky u osoby která jim rozumí umí dělat zázraky. |
| |
| Povzdechnu si. Vy se nikdy nezměníte. Chytnu jí za plášť a strčím do ní, oje ruka se vyprostí z jejího sevření a vezme si její dýku. Co takhle udělat výmenu co ? Povám a zamávám její dýkou a usmeji se. Jo je to zábava. |
| |
| Čekala jsem to. Proč bych se měla měnit jsem na sebe pyšná a to že si ted s tebou hraju neznamená, že tak nepozorná jsem vždycky. Hm, a co se týče výměny proč ne. Přehodím dýku z jedné ruky do druhé a usměju se. |
| |
| Usměji se a mávnutím ruky schovám dýku. Tak a zase se dáme na cestu ne ? Zeptám se a s úsměvem vyrazím do temnoty |
| |
| Ovšem Nasadím si zase kápi a dýku schovám. Vydám se za Pereosem a přemýšlím. Proč tě vybrali? Zeptám se ho a dál ho následuji. |
| |
| Pokrčím rameny a otočím se. A udělám dva rychlé kroky k ní a zatáhnu jí do průjezdu a tam počkám než přejde kolem hlídka. Nožná se mě chtějí zbavit a možná jsem nejlepší...a co tabe. Zeptám se potichu a pustím jí. |
| |
| Hmm, rychlý kdybych nebyla Elera Dark tak bych mu ráda poděkovala. Mě, dcera samotného Gregora. Jsem nejmladší a nudila jsem se. Nejlepší jo, tak to na tom krysy musí být hodně zle. Až stráže přejdou a zahnou do jiné uličky tak v klidu výjdu a jdu zase k hospodě následováná Pereosem. |
| |
| Pomalu jí následuji noční ulicí. |
| |
| Asi po hodině dojdete k hostinci a zajde to něj. Sotva vejdete do vnit upřou se na vás oči těch co tam sedí a vy se posadíte do rohu. Jakmi se posadíte přijde k vám hostincký a dá vám na stůl dvě porce guláše a lahev vína a taky klíč od pokje a zmizí skoro jako by se vás bál.. Ano pracuje pro cechy.. |
| |
| Lidská verbež no fuj. Posadím se do tmavého rohu a kdyý k nám příjde hostinský tak mi to nazačátku příjde divný ikdyž mi to pak dojde. Nejdla jsem docela dlouho tak se pustím do jídla. Myslíš že hostinský bude mít volný ještě jeden pokoj? |
| |
| Podívám se na lidi a pak na hostického a pustím se do jídla. No můžeše se ho skusit zeptat, asi je tě lekne a dáti ho.. Povím s úsměvem. |
| |
| Hostinec Pomalu jím a pozoruju hostinec. Necítím se tady v bezpečí. Znáš tohle město? |
| |
| Hostinec Podívám se z okna. Jo jako sví boty, protu tu jsem ty snad ne ? Mimo jiné. Zeptám se jen tak mimochodem. A znovu se ponořím do myšlenek. |
| |
| Hostinec Ne, neznám jsem ze severu tuhle zemi ani toto město neznám. Proto je pro mě velkým překvapením že zrovna tady se nachází něco tak překrásného jak smrt, bolest a utrpení. Slastně s eusměju a dojím polévku. |
| |
| Hostinec Pokývám hlavou a natáhnu se a naliji víno..kupodivu červené. A jeden pohár dám své společnici. To je dlouhá cesta až sem a co tě sem přivedlo, teda tromě smrti, bolesti a tak dále, dále... Zeprám se. A s úsměvem se podívám po těch vyděšených lidech a v mích očích se zaleskne..nikdy jsem se mezi lidmi necítil jako doma..nevím co to ne. Cosi zavrčím jejich směrem a otočím se a napiji se vína. Moje pozornost se vrátí k ženě v kápi |
| |
| Příjmu pohár naplněný vínem a napiju se. Stejná věc co tebe cech s ezlobí že někdo rozsévá bolest a smrt bez našeho dovolení, jsem zástupce mého cechu a přišla jsem sem s tím skoncovat. před očima se mi mihne hostinský a já si vzpomenu na ten klíč |
| |
| Podívám se na ní a pokývám hlavou. Jistě, ale o mě doufaj že se nevrátím, žekněmě že pár jich štvu. Povím s úsměvem a porhlídnu si její dýku a pak jí zase zasunu do pochvi. Ráno to tu bude zajímmavější dnes vnoci stejně nic nazistíme..ani cech nemá pár kdo to je, ale máme podezření. Povím a zašklevím se. |
| |
| Usměju se. Můj cech taky má podezření a já to mám dokázat. Každý vrah totiž když zabíjí tak má svůj styl a podpis a podle toho to dokážu zjistit. Napiju se vína a postavím se. Musím něco vyřídit s hostinským. Odejdu za hostinským k pultu. Všimnu si ž ese na mě všichni dívají takže ke mě hostinský hned přiběhne. Tvrdý a hrubým hlasem povím. Potřebuju ještě jeden klíč od pokoje, jestli neumíte počítat jsme dva. |
| |
| Hostincký se na tebe podívá a usměje se. Máš smůlu mam plno. Odpoví a jde si po svím |
| |
| Jen tak se nenechám odbít a ještě chvilku z hostinským řeším ten pokoj nakonec ale vyhraje a já se vrátím ke stolu. Zatracenej hostinskej. Tak hold budeme spát spolu. Tak to se dneska zase nevyspím. Napiju se vína a otočím se na Pereose. |
| |
| Ani nevím co mě pobaví víc jestli to jak jí odbil nebo to jak přišla. Každopádně se usměji. hmm tak jo. A dopiji zbytek poháru a naliji si noví. Jeto děs všichni ustašený a vyděšený, celí tohle pošahaný město... Povím znechuceně a zadívím se na osobu v kápi. Tos teda vyhrála že poslali zrona tebe... Povím a znovu se napiji. |
| |
| Usměju se. Mě s elíbí jak se bojí, naplnuje mě to sílou. A jsem ráda že jsem ted tady, mám ted neschody s mím krvežíznívím bratrem a čím mín osob budou blíž k mé rodině tím horší budou jejich poslední dny a já nechci být která bude poslouchad staršího bratříčka a skákat jak on píská. Jsem osamělý tvor a chci žít sama a být sama sobě pánem a tady to tak bude. To byl teda proslov proč mu to vlastně povídám? Dopiji víno. Půjdu už nahoru. Vstanu a vezmu si klíče. |
| |
| Vyslechnu si její povídáná a pomalu dopiji víno v poháru a pak se ještě chvíli dívám z okna než se zvednu a vydám se nahorů po schodech a vejdu do pokoje. Dojdu k oknu a dívám se ven. |
| |
| Vejdu do pokoje. Je docela prostorný obsahuje dvě postele stůl se židlí a velké okno s výhledem do dvora. Posadím se na postel která je u okna a vyndám si dýku zlodějíčka a začnu si jí prohlížet. Když vejde Pereos tak se na něj jenom podívám a zase se věnuju dýce. Líbí se mi, krásná ruční práce, zajímavé ornamenty. Má vkus. |
| |
| Dívám se z okna a hlavou se mi honí myšlenky. Myšlnky na lidi co nežijí, přátelé.... Podom jdu polalu kolem stolu když ho míjím tak do něj zabodnu její dáku a pomalu si dojdu sednout na postel a sleduji ji jak si hraje s mojí dýkou. Taky se mi líbí, kdysi jsem jí dostal, dostal a ne uradl. Povím potichu a zadívám se na ní, ale moje oči jí nevidí, dívají se kamsi do minulosti, mimo prostor a čas. Po nějaké době de vrátím nazpět a sledu jí, nic neříkám jen tak pozoruji svojí čepel v jejích rukách. |
| |
| Vstanu a dojdu si ještě pro moji dýku jenž je zapíchnutá ve stole. Vrátím se zpátky na postel. Moje dýka je děditství, v mé rodině se dýky dědí. Tvá dýka je typická pro zloděje pozná má jinou čepel než má dýka. Srovnávám je. Jeho dýka je také kratší, ale je širší než má. Položím dýky na postel a sundám si batoh, který položím na zem a sundám si boty. Opřu se o zed a vezmu si do ruky moji dýku. |
| |
| Polalu se zvednu a dojdu si pro mojí zbraň zádívám se na ženu. Kdybis byla zloděj byla bys už mrtvá. Povám a dýku zasunu do pochvi a posadím se vedle ní. Podívám se na ní a kupodivu se usměju. Ty je to stejně zvláštní.. Povím a dál se na ní usmívám. |
| |
| Proč bych měla být mrtvá kdybych byla zloděj? Co je zvláštní? Nechápu. Postavím se a sundám si plášt. Posadím se zpátky na stejné místo a zadívám se zase na dýku a pak na něj. |
| |
| Podívám se na ní. Zabil bych tě. Poroto bys byla mrtvá, porušila bys pravidlo cechu. Povím a usměji se. Ale nezabil bych tě já je porušoval taky a dostkrát. Podívám se na ní. No zvláštní je to že cech nemá ani ponětí o tom kdo to je vypadá to že žebíjí náhodně.. Povětšinou nábodně a taky to že poslal ten parchat mě, jestli se ě chce jen zbavit.. Povím a zavrčím. Nikdy mě neměl rád stejně jako většina cechu, nerad skáču jak oni pískaj. Určitě si mysleli že ně zabiješ.. Povím s úšlklebkem. |
| |
| Počkej, asi mi to moc dobře nedochází. Neznám pravdila krysičího cechu. Jaký pravidlo bych porušila že bys mě musel zabít. Řeknu a zašklebím se. Hmm, to chci vidět jak by mi mohl něco udělat, no možná kdybych byla zloděj. U vás je obvykle že porušujete pravidla mezi krysama já ještě neporušila ni jedno pravidlo a jsem na to pyšná. Hrdě se usměju. Tak to můj cech o tom ví poměrně dost máme podezření na několik osob ale nemáme důkazy a ty já mám získat. To já taky neskáču tak jak pískaj proto jsem radši zmizela jsem a ano nebudeš to mít semnou lehké tvůj cech asi ví ž ekrysy si rádá dávám k večeři. Zabila jsem jich nespočet kazily mi totiž plány. Usměju se a zavspomínám. |
| |
| Okradla jsi zloděje.. Povím se zašklebením. No ani ne ale pravidla porušuju...nemam je prostě rád..a jsu zato dosti bojestivé tresty, ale jen pokud tě chytnou. Zasměji se. Hmm tak tys už zabila pár zloděju hmm tak to abych se bál. Pak pokčím rameny. No já mě s pár vašima zabijáckýma zmetkama taky čest a jak vidíš ještě žiju. Povím a usměji se. |
| |
| Já tě neokradla, tu dýku jsem si jen vypujčila, spíš jsme si je vyměnily. Ano zabila, zkazily vše co se dalo katastrofa. Tak tos určitě neměl čest s mým rodem. Ten se se zlodějíčky nekamarádičkuje a moc živých po nich nezůstává. U mě je to stejné. Usměju se. |
| |
| Zasměju se. A kdo povída,l že jsem se s ním bratříčkoval, no já to nepovídal.. Pokrčím rameny. Už dlouho semnou nikdo nemlátil o zeť.. Povím s úsměvem. |
| |
| Že by ti to chybělo, to mlácení. Já už týden nikoho nemlátila jestli chceš jsem ti k dispozici. Zazařím a škodolibě se usměju. |
| |
| Usměji se. Hmm no pokud se budeš nutit tak proč ne, už dlou se mnou nemlátila žádná vrahounka o zeť pomalu se začínam nudit. Povím s úsměvem a mrknu na ní. |
| |
| No, já se dost nudim. Škodolibě se usměju. Postavím se a za ruku ho vytáhnu s postele. Tak se předved. |
| |
| Usměji se a postavím se. Sundám so plášť a boty. Hmm ale když já nevim co si k vrahounce můžu dovolit. Povím s předstíranou ostíchavostí a rachle k ní přistoupím, chytnu jí za tuniku a za jednu ruku a složím jí na postel. Hmm mělo to bejt na zem, ale to se mi nechtělo. |
| |
| Usměju se. Už se chystám odpovědět když mě povalí na postel. Na tomhle jsme se nedomlouvaly. Řeknu škodolibě. Že bys měl strach at si vrahounka něco neudělá?? |
| |
| Usměji se. Tak promin zabijáku to napravíme. Povím a škubnutím jí zvednu z postele a dosti nevibíravím způsobem sná fláku o zeť. Lepší, ale takhle se zase nevispí sousedi.. povím pobaveně. |
| |
| Usměju se a když mě hodí na zed tak se zasměju. Nechtěl si náhodou at tě mlátím já a ne ty mě. Ale jo je silnej takhle si už dlouho nikdo nedovolil do mě strčit. Klidnou chuzí si to namířím k němu, něžně mu položím ruku na rameno a stoupnu si ze zadu a druhou ruku mu položim na bok. Ucítím jak se uvolní a silně s ním praštím o stejnou zed. At si skusí stěžovat, má dýka je nabroušená a už jí chybí vůně krve tak bych jí ráda dopříla také zábavu. Usměju se. |
| |
| Usměji se. Hmm proč jsem si mysle, že to povíš. Pomalu dojdu k ní a jednou rukou jí chytnu za tuniku zhruba někde pod krkem druhou ruku v blízkosti žaludku a prudce se s ní otočím do leva a nasměruji jí zády proti zdi a pak jí na tu zeť bez okolku prostě natlačím a prásku s ní o zeď. Pak se odtáhnu a posadím se na postel a čekám co vymyslí. |
| |
| Čekala jsem na další útok tak jsem na to byla připravená a ani jsem se nebránila. Au, ten mám teda páru. Ted jsem na řadě já. Vstanu s usměvem na tváři a jednou rukou ho povalím na postel. Poté si na něj sednu rozkročmo. NAkloním se přimo k jeho obličeji jako bych ho chtěla políbít, hned se ale odsunu a dám mu pořádnou pěst do obličeje. Hned na to radši oskočim a čekám na odpověd. |
| |
| Udivemě co nad tím co dělá jí sleduji, čekám lecos ale tu pecku do pbličeje ne. Pomalu se postavím s otřu si rozbitej dolní ret a vydám k ní. Jednou rukou jí chytnu pod krken a druhou jí zarazím do želutku. A dívám se jí s úsměvem do očí. |
| |
| Krev........nádhera. Hmmm, ta červená barva ti sluší. Když mě chytne pod krkem a praští do břicha tak stihnu zareagovat a silou ho z boku znovu praštím a druhou rukou ho chytim za ruku kterou mě drží za krk a odstrčím jí tak at někam odletí. Pak až spadnu na zem a držím si břicho. |
| |
| Ať chci nebo ne tak jí pustím a se zavrčením padnu na kolena a potom co se zmátožím z jejího úderu se na ní podívám a zašklebím se. Jo ale není to moje barva radší mam černou. Podívám se na ní a čekám co udělá, jestli po mě skočí nebo ne.. Kruci tenhle pohled se ti musí líbit. Povím s jízlivím úsměvem pomalu se pokusim vstát. Ne ženckou má sílu jako kůň. |
| |
| No, ty máš co řikat tak mě praštit do břicha. To moje barvička je červená ráda jí ,ale s černou míchám. Zatnu zuby a soustředím se na krysu rychle vstanu a skočí na něj a spolu s ním spadnu na zem. Alespon ležím na něčem měkkým. |
| |
| Jen stihnu natáhnout ruce, ale to mi moc nepomůže a oba se válíme na zemi. Vzepřu se s otočím jí tak že je na ve spod a já na ní. Ale vypadá to hezky. Povím a než stihne cokoliv namítnout tak jí políbím a přitom jí kousnu do dolního rtu tak že jí zněj teče krev. No vidíš a taky to mícháš. A čekám co mi provede tentokrát. Ta bude zuřit ale co.. |
| |
| Když jsem pod nim tak se jen usměju a chci mu něco říct ale on mě začne líbat a pak mě silně kousne do rtu až mi s ní poteče krev. Krev olíznu a vzteky se mi vaří krev. Zapomenu na bolest a rychle ho popadnu za ruce a vyhodím do vzduchu. Rychle vztanu a když spadne na zem tak do něj začnu bušit pěstmi ze všech sil. On mě políbil, políbil mě. Zatracená krysa vždyt já...já se nechala to znamená že že jsem ted začala porušovat pravidla. Ne...ne a navíc s takovou krysou vždyt zachvíly se o tom dozví každej zloděj a až se to dozví můj cech a má rodina budu potrestána. Sakra jsem tady kvůli těm vrahům ne kvůli tomu at se tady líbám s krysou. Naštěstí to byl jenom krátký polibek. Mužu si s ním hrát a mít s ním cokoli jen ne nic citovýho. Bušim do něj, čím víc jsem naštvaná na sebe kvůli maličkosti tak do něj víc bušim. |
| |
| Usměji se ale to mě přejde když se proletím vzduchem a dopadnu na zem a tam do mě začne bušit jako smyslu zabvená. Ona se scvokla a to všechno kuli polibku, jo no bezva blbej zloději.. Pomyslím si mezi ránami a zavrčím při další ráně se skroutím a zavřu oči. Pak je otevřu a povede se mi pokrčit si nohy na prsa , tak že je mam mezi ní a sebou a tak jen vykopnu zasáhnu její hruť a ona se poroučí směrem ke stolu a já se pomalu zbýrám za země. |
| |
| Nepřestávám si na něm vybíjet svojí zlost až už začnu vnímat. Co..to to dělám vždyt ho zabiju. Nestihnu už, ale nic udělat. Zastaví mě tím, že mě od sebe silou odstrčí a já poletím směrem ke stolu a silně se bouchnu hlavou o hranu stolu. Okamžitě omdlím, z hlavy mi začne téct krev a já se skácím k zemi. |
| |
| Pomalu se zvednu s dojdu k ní a skloním se nad jejím bezvládným tělem a všimnu si rány na hlavě. Sice mě málem zabila, ale tohle jsem nechtěl. Odněkud z kapsy vyndám kus čisté látky. A sehnu se a obvážu ji ránu na hlavě. Sice mam pocit, že se nedožiji rána, ale i tak jí jen tak, tak dotáhnu na postel a opatrně jí uložím, tedy tak jak to zmlácenýmu půlefovi jde. Tedy uložím jí do postele přikryji jí dekou taky na ní dam oba pláště a pak sebou fláknu na svojí postel a moje poslední myšlenka patří ránu. Jestli se ráno probudím…pak by ale cech vyhrál. A unaveně usínám. |
| |
| Ráno Oba se proberte s ranním rozbřeskem a to díky vašemu výcviku. Eleru bolí hlava, ale žije a rána na hlavě nekrvácí a ani se jí hlava nemotá.. Pereose bolí celí tělo a jemu jako by ho nakopal kůň ale i no žije... Tak vás vítá další mlhaví den v tomto městě smrti a strastí, bolesti a děsu.. |
| |
| Ráno Ráno, za prvních paprsků slunce pomalu se posadím. Au, moje hlava. Co....co se to vlástně stalo? Dotknu se hlavy a přetočím hlavu a spatřím Pereose jak ještě spí. Sakra vždyt já ho málem zabila, měla bych s emu omluvit. Pomalu vylezu z přikrývky. Co to dělá nikdo z rodu Darku se neomlouvá, to bych porušila další pravidlo. Zpropadená krysa pořádně mě kazí až s ním vyřeším tuhle hádanku tak ho bez milosti podříznu. |
| |
| Ráno Probudí mě spíš instinkt než cokoliv jiného a pomalu se posadím na postel.Všimnu si elfy která vstala o něco dřív než já a zadívám se jí do očí. Ale docela se divím že mi nepodřízla hrdlo. Bolí mě celí tělo, ale dostanu podivný pocit, že mě nechce zabít, alespoň ne hned. Takhle jsem už dlouho nedostal, klidně by mě umlátila.. Pomyslím si na jednu stanu a nechtěně se usměji. Podívám se na elfku. A pak se zadívám z okna. A je tu další den. |
| |
| Ráno Všimnu si jak zlodějíček vstává a sladce se usměju. Vypadá dost pomláceně jenom já si jak si nepamatuju detaily večera. Dobré ráno, jak ses vyspal? Mrknu na něj. Nachvilku se podívám také s okna na různé lidi co se codí tam a zase zpět. Ty smrtelníci no fuj. Co s estalo včera večer? Moc si toho nepamatuju, mám to rozmazané. |
| |
| Ráno Podívám se na ní a usměji se. Ani se nedivím po tý raně do hlavy. Hmm dobré ráno, no vyspal jsem se kupodivu dobře. Povím a zadívám se z okna. No trošíčku jsme se kočkovali a takhle to dopadlo..nic víc nic míň, ty sis málem rozrazila hlavu s mojí pomocí a já jsem si přivodil pár modřin navíc..nic víc prostě to byla hra..příště si jí můžeme zopakovat. Povím a zvednu se z postele a dojdu si pro svůj plášť, kterým jsem jí včera přikryl. Jo a už si můžeš sundat to látku z hlavy ta rána už nekrvácí jak vidno a navíc ti nebude slušet ke kápi. Bílá a černá k sobě moc nejde. Povím a obleču se do pláště. A hmm jak se vyspala ty ? |
| |
| Hmm, já docela dobře když k tomu nepočítám, že si toho ze včerejšího večera skoro nic nepamatuju a že mě ještě ted bolí hlava. Usměju se. No, jseš pěkně pomlácenej. Neprovedl jsi něco? Protože jsem na tebe nebyla moc hodná když máš rozbitý ret pod okem monokl. Hmm, pěkná modrá barvička. Sundám si z hlavy obvaz a svážu si vlasy do copu a nakonec to svážu rudou látkou kterou si vyndám z kapsy. Protáhnu ruku s látkou. Souhlasím bílá s černou moc krásně neladí. |
| |
| Usměji se. No za ten ret si můžu sám dala jsi mi pěstí a docela dost a no provedl jak se o vezme. Políbil jsem tě a rozkousl jsem ti dolní ret no a tys mi pak darovala pár modřin po děle a já ti zase na oplátku rozbil hlavu o ten stůl. Povím ledabyle a usměji se když si vzpomenu na výraz v jejích očích. Pak se podívám na cop a na rudou látku. Jo tohle je lepší. O dost. No a pak jsem ti zavázal hlavu protože jsem tě nechtěl nechtěl vykrvácet a dostal do postele..a to je asi tak celí. Povím a pokrčím rameny. |
| |
| Poslouchám ho a pozoruju ho až do chlíle kdy řekne ž emě líbal. Jak jsem mohla zapomenou no jo, vždyt já....... Tušila jsme že to nebylo jen tak, ž ejsem tě tak mlátila. Dotknu se rukou rtů a nahmatám zaschlou krev stejně jak jí má Pereos. Ted ho opravdu musím zabít, tohle se nesmí nikdo dozvědět. Hmm, tak ty jsi mě nechtěl nechat vykrvácet. To je teda od tebe šlechetné. Pohrdavě se usměju. Měly bychom si naplánovat den. |
| |
| Usměji se a posadím se na postel. A pomalu si obuji boty. Jo nechtěl musel bych se pak mlátit sám a to byla nuda nemyslíš ? Zeptám se pobaveně z jejího tonu hlasu. Zamlaskám a usměji se. Hmm to je rozumný, ale zbytečný, jdeme do města to je celí..na co plánovat vrahounko co ? Je to prostý a jednoduchý. Povím s jistým pobavením. To s ní bude ještě práce. Pomyslím si, ale usmívám se dál.. |
| |
| Tak jo, já potřebuju vidět nějakou jejich mrtvolu. At poznám kdo to je. A ostatní příjde s improvizací. To bude fakt břídil, ale mlátit umí. Moje záda teda bolí. Počkej když tak dole, potřebuji se převléknout. Sladce se usměji. |
| |
| Podívám se na ní a zvednu se. Hmm jo čekám venku před hostincem. Povím a pomalu vyjdu z místnosti a po krátké době i před hostinec kde si stáhnu kápi pláště do obličeje a opřu se o zeď a čekám na vrahounu. |
| |
| Počkám až odejde a sundám si tuniku a místo ní si obleču rudý korzet a obleču si černé kožené kalhoty s vysokými černými boty. K opasku si připevním zbraně 3 dýky a krátký meč. Opláchnu si obličej a smyji zaschlou krev z hlavy. Obleču si plášt a kápi a vyrazím dolu. Tak můžeme vyrazit. Promluvím k zahalené kryse. |
| |
| Pod kápí se usměji a potichu vyrazím i s vrahounkou do města pomalu jsme k tržišti. Stejně nevím co chceš vyčíst na podřízlím hrdlu a zlomeným vazu. Zeptám se během cesty když zahneme do jedné temné uličky. |
| |
| To nepochopíš, každý vrah má svůj podpis a když zabíjí tak ten podpis tam nechává, protože chce ostatním tím říct kdo způsobil. Každý vrah je za každé zabití pyšný a ten podpis je něco jako trofej. Usměju se. Ale neboj, brzo můj podpis pocítíš sám. |
| |
| Náhle se zastavím a otočím se k ní. Tady zabili tu děvku, čistý řez docela hezká práce jak bych pověděla, asi. Ležela na zádech, ale předtím klečela a on podřízl zeradu. Sudám si kápi otočím se k ní zády kleknu si, a temeno hlavy si opřu o její břicho.. Asi takhle, ale ona se bránila, měla modřin na rukách. A vytžených pár vlasů. Takže jí držem za vlasy Povím chladně a čekám co poví ona. |
| |
| Docela mě překvapí jak se tak rychle zastaví a začíná mi popisovat zabití nějaké ubohé šlapky. A pak mi temeno hlavy položí na břícho. No to snad ne, nebo mi slepě důvěřuje nebo chce at ho podříznu. Ruka mi už směřuje k dýce když jí najednou zastavim a začnu se smát. Nemužu ho ješště zabít ještě ne, možná se bude ještě hodit. Tvé chování si dokážu vysvětlit jen pár způsoby. Nebo chceš at tě podříznu stejně jak někdo podřízl tu šlapku, nebo se mi tady snažíš předvézd jednu z vražd co páchám skoro každý den a avím o nich i tak dost, nebo si o mě vážně myslíš že neumím držet v ruce ani dýku. Přestanu se smát a rukou naznačím pohyb zabití na jeho krku a do ucha zašeptám. A jseš mrtev. Znovu se začnu smát a popojdu kousek dopředu at se mu mužu podívat do očí. |
| |
| Rozesměji se. A podívám se jí do očí a pak vstanu a nasadím si kápi ale ještě stále se směju. Možná mě mrzí život, a nebo taky ne. Povím pobaveně a zavrtím hlavou. Máme tu někoho kdo vraždí, ale ty to nejsi. Povím skoro pobaveně a pak bez jediného slova vyrazím dál do mlh města. |
| |
| Následuju ho a přitom se od ucha k uchu usmívám. No já to vážně nejsem, ikdyž určitě by mě to bavilo. Taky jsme sem nepřišly tu užasnou a schopnou osobu zabít pouze v mém případě dokopat zpátky do cechu. A pak ačnu vraždit já. Zazářím. Dokud takhle jdeme co ty a tvoje rodina? |
| |
| Matka byla elfksá kurva a otce neznam, od mala jsem vyrůstal v cechu.To je moje rodina a nutno podotknout, že nevděčná.. Povím a jdu dál. |
| |
| Hmm, veselý možná bych si to někdy i ráda vyměnila. Tvá matka ještě žije nebo dopadla jako tahle šlapka? Zeptám se se zájmem. |
| |
| Už nezije. Povím prostě a jdu dál k náměstí. |
| |
| Tržistě Sotva se ocitnete na tržišti tak si všimnete pár lidí co tam něco nakupují, ale ty se po chvíli otočí a koukají na vás. Ne spíše kamsi za vás a vyděšeně ustupují z vaší cesty a ukazují kamsi za vás. Jeden chlápek upustí měšec a odklidí se z vaší trasy ale proč ? Hlídka co prochází kolem se chopí mečů a ustoupí ke zdi. Všichni jsou nervózní ale proč čím to ? Nepříjemně vás mrazí v zádech d dostáváte pocit že to není kůli vám, ale kuli někomu nebo něčemu co je za vámi. |
| |
| Tržiště Co se to ruci děje ? Pomyslím si když si povšimnu podivného chování stráží a lidí. Pak mě nepříjemně zamrazí v zádech a já se rychle otočím abych se podíval kdo to je za mnou. V průběhu otáčení šáhnu pro své dvě dýky a vytáhnu je, připraven k obraně. |
| |
| Tržiště Už když uvidím ty vyděšené pohledy tak si pro jistotu vytáhnu dýku a v klidu se otočím. Kdo to je, že mě ruší uprostřed rozhovoru s krysou. Prohlídnu si osoby od hlavy až k patě. |
| |
| Tržiště Díváte se na tři postavy zahalené v hnědých kutnách a s kápí staženou do obličeje, takže jim nevidíte do očí. Nevypadají nebezpečně, nejsou vidět zbraně, ale něco vám říká že by byli víc než obstojnými soupeři. Tato podivná trojice se k vám pomalím krokem blíží a zastaví se před vámi. Ten prostřední se na vás ani nepodívám a z pod jeho kapuce se zve tichy, ale srozumitelný hlas. Pojtě prosím s námi, je tu něco co by jste měli vědět. Vyzve vás a zbraní si nevšímá.. Jako by se jich nebál. |
| |
| Tržiště Podívám se na ně jako by spadly z višně. Kdo jste? Jen tak s vámi nepůjdeme a co bychom měly vědět? Vyhrknu na ně otázky co mě zrovna napadnou a ruku s dýkou povolím. Nepůjdu nikam s někým kdo vypadá jak mnich v hnědé barvě. |
| |
| Tržiště Podívám se na ty tři postavy v hnědém a ušklíbnu se. Co nám zrovna tyhle chtěj ? A jen čekám co nám ještě poví. |
| |
| Tržiště Postava si zbraní nevšímá ani nyní, a mírně se natočí na ženu co na ní promluvila. Nenech se zmást naším vzhledem, a měly by jste jít s námy dozvíte se víc informací když půjdete, než když tu budete běhat po ulicích. Vyzve vás znovu osoba. My jsme ti co slouží smrti. Dodá pak potichu a jakým si zpěvným hlasem. |
| |
| Tržiště Tak bratři Dodám k tomu udivený tón a usměji se. Dobře, jdeme s vámi. Zvážním a schovám dýku. Otočím se na krysu jestli souhlasí. |
| |
| Tržiště Podívám se na postavu v kutně a pomalu přikývnu. Dobrá, půjdeme. Moje dvě dýky zmizí v záhybech pláště. |
| |
| Tržiště Postava jen kývne hlavou a naznačí ať je následujete městem. Jdou pomalu beze spěchu. Lidé i stráže se jim klidí z cesty. Nikdo s nimi nic očividně nechce mít a všichni se jich bojí. Asi po hodině a půl projdete celím městem a dostanete se k místu jenž trošku připomíná, kostel a trošku kryptu. Pomalu vejdete do budovy a sejdete do podzemních prostor a tam do jedné místnosti kde jste usazeni na kamenné lavice. Dva z vašich průvodců zůstanou stát u dveřích a ten co vás oslovil přejde na hruhý konec místnosti a posadí se do křesla a vy cítíte jak se jeho pohled skryt pod kápí kutny zabodne do vás. Dává si na čas než promluví s vím tichým hlasem. Před dávnými věky byl založen podivný rád. A toto je to co se zněj vyvinulo. Nejsme bratři, ale podivná sebranka jenž uctívá smrt.. A ten, nebo ty co hledáte, byli původně našimi členy, ale už jimi nejsou. Byli vyloučeni. Je to jistá odnož tohoto hmm řádu. Poví a pak se odmlčí a čeká na nějaký dotaz. |
| |
| Kostel A tahle obnož jak říkáte jsou ty co hledáme, nemam pravdu? Projdu se po místnosti. Proč jste je vyloučily? Zeptám se a zamyslím se. |
| |
| Kostel To je trošku složitější, ale řekněme že zešíleli, s vím způsobem tomu tak je. Povím muž potichu. Z našeho pohledu tomu tak, je ale oni by vám pověděli něco jako že jsme falešní vyznavači a ono jsou ti praví, nebo tak něco. Odmlčí se a pak jako by neochotně poví. Ano to je hledáte. |
| |
| Kostel Zvednu se a dojdu do rohu místnosti. Dobrá, ale proč je máme zastavit my. Ne že by to nebylo v našem zájmu, ale vy by jste to zvládli také.. Pronesu potichu. Byli jedni z vás takže znáte jejich zvyky a proto by jste to zvládli rychleji. Povím nahlas to co si myslím. |
| |
| Kostel Poslechnu si odpověd a už se chystám odpovědět když mě předběhne krysa. Poslechnu si ho. Ano, tenhle zlodějíček nemluví s cesty. Proč jste je nechali pobíhat po okolí? Najednu stranu jsem ráda, že se nebudu nudit, ale vždyt jsme mohly být toho ušetřeny. |
| |
| Kostel Pokud by jsme se o to pokusily, tak by jsme použily vše co známe a umíme by jsme se jich zbavily, ale i kdybychom je úplně vymítily tyk by nezmizeli a navíc by to připomínalo to když se snažíte hasit požár jiným požárem, zničily bychom se navzájem a ještě by jsme při nelepším zničily město.. A to my nechceme, proto je to na vás. Pak se odmlčí. Kdysi jsme se o to pokusily a nedopadlo to podle našich očekáváních, sice jsme je dostaly za město, ale jak vidíte tak ne na moc dlouho asi ten na dvě století…A nyní jsou zpět, a město už není v naší moci, ale v moci cechů, my tu jsme jen jako pozůstatek a proto je to na vás. Pak zmlkne. Podívá se do zdi a jen dodá. Sice nosí kutny jako my, ale jsou jiný.. Podívá se na vás. Pokud nemáte žádné jiné dotazy tak prosím odejděte. Vyzve vás. |
| |
| Kostel Hmm takže vy dáváte ruce pryč, no mě už nic nenapadá. Podívám se na vrahounu. Takže sídlo myjí asi někde za ,městem. Takže jsme se skoro nic nedověděli. |
| |
| Kostel Smím ještě vědět jak jste je zkoušeli zastavit?? At víme co na nich neplatí. Položím otázku a otočím se na mnicha. |
| |
| Tržiště Jak myslíš co ? Položí otázku ketou považuje za zbytečnou a odpoví si na ní sám. Skoro jsme je všechny pobili, ale pár jich upchlo, pravdou zůstává, že nevíme kolik ji může být. Povím zadívá se do zdi. |
| |
| Kostel Usměju se. Myslíte si, že existuje jiný způsob jak z nic tu ,,posedlost,, dostat? Blbá otázka, ale musíme s ezeptat na všechno co přichází v úvahu. |
| |
| Kostel Muž chvíli mlčí a pak odpoví. Pokud se jich stihnete zeptat dříve než vás zabijou tak to můžete zkusit, ale já bych to nedělal, snad magii, ale tou ani ty ani tvůj zlodějský přítel nevládnete.. Dejte si pozor. Poví muž potichu. Nikde není bezpečno, po nás zatím nejdou, ale to je jen otázka času, a ten čas se krátí.... Poví tak aby ho bylo slyšet, ale v jeho hlase zazní stará nenávist. |
| |
| Kostel Dobře, tyhle informace se nám budou hodit. Odejdu k východu a u dveří se ještě tlumeně rozloučím ale neotočím se. Sbohem. Odejdu ven na vzduch kde počkam na svého společníka. |
| |
| Kostel Jen poslouchám. Tak že i jim jde o čas, ale pomoct nechtějí. No je to na nás jak pověděl. A rozhodně se jich ptát nebudu. Pomyslím si a usměji se. Sbohem. Povím a odejdu ven. Tak co si o tom myslíš ? Povím a pomalu zamířím do města. Je to zajímavější než jsem si myslel, dobrá zhruba víme kdo to je, ale nevíme kde je hledat, vlastně víme, ale né moc přesně. Poznamenám a čekám co poví ona. |
| |
| Kostel Následuji krysu a odpovídám. Já jsem ráda, že už vím alespon s kým máme tu čest, v mém případě je jedna půlovina úkolu splněná. Potom vím že to nejsou ti na které jsme měly podezření. Problém tady nastává v tom, že silou je nepřemůžeme, magii neovládáme takže tam musí být jiný způsob. Přemýšlím nahlas. Silou to nemá cenu ani zkoušet, tyhle osoby co máme najít jsou pravděpodobně dost pomatené a věří , že smrt by měla pohltit každého a že oni jsou ty které to mají udělat, ž eoni jsou ti vyvolení. Také je možné že smrt je jejich bohyně a oni posílají jenom oběti. Jdu dál a přemýšlím o dalších okolnostech. |
| |
| Kostel Lehčí věc máme za sebou, ale tu těší musíme udělat. Povím a zmlku. No nic mě nenapadá, nevím jak je zastavit, ale já nic moc nevím o vraždách, možná bychom měli najít to čemu říkaj základna, abychom věděli kde je hledat. Navrhnu. Sílou jich možná zabijem pár, ale ne všechny. Pokčím rameny a dál přemyšlím. |
| |
| Kostel Poslouchám a odpovím. Myslím, že za prvé bychom měly zjisti kde mají jak ty říkáš základnu a skusit zjistit kolik jich přibližně je. A další krok bude jejich likvidace na to se zaměříme později, ted stejně nic víc nevymyslíme. Ještě kdyby se nám to povedlo pronikdout do jejich ,,základny,, tak bychom se snad dozvěděli co je to za druh šílenství. Podívám se na oblohu a zjistím, že se pomalu stmívá. |
| |
| Cesta Pomalu vejdeme do ulic města. No já bych si nedělal starosti o to že se tam nedostaneme, ale spáš bych si dělal větší starosti o to kde je najdeme, je tu nejmín tucet míst kde by mohli být, nejspíš budou někde v okolí města.. Povím svojí doměnku. Hmm bude dnes zase vraždit co myslíš.. Zepám se jako mimochodem a jdu dál městem k hospodě. |
| |
| Cesta To nepochybuji, ale nejsem si jistá jestli u toho máme být. Na jednu stranu bychom ho mohly sledovat a pravděpodobně bude jeden na vraždu víc lidí neni za potřeba tak bychom to mohly zvládnout a pronásledovat ho.Dobrý čas na vraždy je půlnoc, myslím že zaútočí o půlnoci, ale kde? Město je velké. Vyřknu své myšlenky a následuju krysu. |
| |
| Cesta Hmm já bych se neptal kde, ale koho, kde víme, bude vraždit někde ve městě. A hmm no půlnoc to mohl. A já mam za to že by se pronáledovat nenechal, nebo ne na dlou, protže oba dva poznáme když nás někdo sleduje, tak proč by to neměl poznat i on. A dál jdu k hostinci, někde zavřískne kočka. Kdy bys vraždila ty v tichém měste, pokud by ti bylo jedno koho zabiješ ? Zetám se jí. |
| |
| Cesta Možná s tím pronásledováním máš pravdu, nevím ale nemyslím si že jsou hodně inteligentní spíš posedlí. A nemyslím že otázka je koho chtějí zabít tak nebo takje to jedno a město je valké ale já..... Nachvilku se zamyslím a dál ho následuji. .....no jasně já mám ráda publiku já bych šla na největší náměstí. Ale to bych udělala já kde vraždily předtím? Zeptám se. |
| |
| Cesta Pomalu se zastavím a podívám se na ní. Tu kurvu zabil u náměstí a žebráka kousek od východní bány, v jedno opuštěném průjezdu.. Podícám se na ní a zamručím a pomalu se rozejdu. Pověs my proč děvku podřezal, ale žebrákovy zlomil važ ? Zeptám se jí. |
| |
| Cesta Šlapce to víc sluší s krvavým krkem a k žebrákovi by se to nehodilo. Odplivnu si. Já nemam jejich hlavu, ale takhle se rozhoduji já pro mě je smrt jakýsi rituál. Usměji se. |
| |
| Cesta Buť máš pravdu a nebo to máme víc než jednoho potulnáho cvoka v hnědé kutně. Povím a zastavím se před hostincem. Hmm můžeme jít dovnitře nebo budem chodit po městě a doufat že na něj narazíme. Povím a podívám se na ní. |
| |
| Cesta Pojdme radši dovnitř, nesnídaly jsme tak bychom se ted mohly najíst. Mile se usměji a vejdu do hospody a posadím se k našemu stolu v rohu. |
| |
| Cesta Pomalu se vydám za vražedkyní. V hospodě něco obědnám k jídlu a dojdu se posadti ke stolu a sundám si kapuci z hlavi. A podívám se do temnoty venku. |
| |
| Po krátké době k vám dorazí hostický a donese dvě porce řečeně a dva korely černého piva. A pak bez jediného slova zmizne. Hospoda je tichá..všichni jsou s ticha nebo už spí na s vích pokojích. |
| |
| Hostinec Pomalu začnu jíst. Milují práci, dnešní den utekl tak rychle. Když si vzpomenu jak začínal no radši si na to probuzení vzpomínat nebudu. Dotknu se místa na hlavě ze kterého jsem včera krvácela a zjistím, že už je skoro zahojené. Pousměju se. |
| |
| Hostinec Pustím se do jídla. Tak skončil další den, a už jen čekat. Pomyslím si znechuceně a dál jím a připíjím pivo. Potom co dojím se znovu zadívám ven z okna. Kde asi jsou. hmm tak pro dnešek jsme asi skončily..protože hledat je to nejspíš nemá cenu. |
| |
| Hostinec Dojím a dopiji. No, já bych radši...........ikdyž máš pravdu, dnes už nic nezmůžeme. Pořád se za něčím honím, myslím, že pro dnešek by to bylo zbytečné. Asi půjdu nahoru. Postavím se a pomalu vyrazím. |
| |
| Hostinec Pomalu dopiji a pak tam jen tak sedím, ale po nějaké době se vydám nahorů za vražedkyní a posadím se na postel a z pochvy u pasu vyndám dýku a podívám se na ní skoro smutně. Hmm už to je den a já nic neuradl..je to podivnej nevik. Povím skoro znechuceně a dál sleduji čel dýky. |
| |
| Pokoj Sedím klidně na posteli, když příjde Pereos stále mám na sobě plášt s kápí. Opírám se o zed a přemýšlím když mě vytrhne z mých myšlenek. Ano, taky se mi stýská po nějaké vraždě. Ještě chvíly přemýšlím. Ted mě takhle napadlo, když ti to tak chybí tak co kdybych ti dělala obět? Usměju se. Co mě to zase napadlo za kravinu? |
| |
| Pokoj Podívám se na ní a usměji se. Asi toho budu litovat.. No uvidíme. Hmm tak ty mi chceš dělat obět jo no nejsem proti. Povím a odložím svojí dýku na postel a svůj plášť hodím na zem. Jo učitě to byl blbej nápad, jo. |
| |
| Pokoj Odložím plášt a postavím se zařívím usměvem. Tak co mam dělat, zbraně si nechám at máš co krást. Usměji se. Já jsem fakt blbá, já vím že toho budu litovat ale je mi to jedno. |
| |
| Pokoj Usměji se. Jo tohle bude bolet moc mě to bude bolet až ze mě zase vymlátí duši. Pomalu se zvednu. Dojdu k ní a od pasu jí rychle vytáhnu dýku. A pak jí tam zase vrátím a ustoupím. Dělej co je libo. Zářivě se usměji. Proč mam pocit, že to byla chyba.. |
| |
| Pokoj Hmm, tak co je libo. Dobře. Mrknu na něj a odejdu k oknu. Ale jo je to dobrá krysa. |
| |
| Pokoj Jen se na ní dívám a nevěřícně jí sleduji jak jde k oknu. Tak nevím co mě udivilo víc ona si to nechá líbit a navíc mam ještě všechny vnitřnosti, a pořád mi teče krev žilách co.. Divím tomu a jsem ohromenej čekal cokoliv, třeba že mě zase zmlátí. Ale tohle ne. Zamyšleně se vadám k ní a znovu jí vezmu dýku. Jen tak pro informaci co děláte..hmm takovým krysám jako jsem já a co oberou někoho jako jseš ty ?. Zeptám se potichu a ve svitu měsíce si prohlížím dýku. Hezká dýka..moc Dodám s úsměvem. |
| |
| Pokoj Otočím se na něj a podívám s emu do očí s provokativním úsměvem. Chceš to říct nebo předvest? Položím mu obyčejnou otázku azatvářím se jako andílek. Tak uvidíme. |
| |
| Pokoj Nevinně se usměji. hmm no když mi to povíš tak to bude nuda ne, hmm ukaž mi to. Hraju si s ohněm a asi s spálim, zase.. S úsměvem se jí dívám do očí a její dýku si zasunu za opasek. |
| |
| Pokoj Zazářím. Sám sis o to řekl. Udělám jen malý pohyb rukou a chytnu ho za tuniku u krku a silou ho vyhodím na druhý konec pokoje. Pomalu jdu k němu a u toho mluvim. Většinou z něj nejdřív vymlátíme duší.............. Kopnu do něj jak tam leží na zemi. To víš pro nás krysy jsou jen krysy kterých si nevážíme, jen málo kdy s nima spolupracujeme, někdy s enám dokonce hodí ale málo kdo odejde živý. Zle se zasměji a zvednu ho zase za tuniku a mrštím s ním o zed. |
| |
| Pokoj Než stihnu cokoliv udělat tak letím vzduchem a dopadnu na zem, když se chci zvednou tak schytám kopanec a znovu se proletím vzduchem ale tentokrát se zastavím o zeď. Hmm jo. To je zvláštný ne, a přitom jste takovej vlídnej spolek. Usměji se. No, ale jen pár to přežije hmm alespoň něco. Ale nechápu proč se ti zloději nechaj odělat. I když vy se jich asi moc neptáte co.. Udělá svoje a hmm smůla hochu. Zasměji se a podívám se jí do očí. A ještě my vysvětli jak to máte s těma pravidlama..to jsem taky nějak nepochopil. Pomalu se odlepím od zdi a postavím se proti ní a zadívám se jí do očí a na tváři se mi objeví usměv. |
| |
| Pokoj Usměji se. Vlídnej spolek, to tak. Dívám se mu do očí a odpovídám. Přesně tak mi se jich neptáme. Poté se zatvářím se chápavě. Jaký pravidla máš na mysli? Mi máme hodně pravidel a jeden jsem už porušila. |
| |
| Pokoj Pokčím rameny a chytnu jí za ruku a proštím sní o zeď s úsměvem se jí zadívám do očí. No to mi pověs ty..to ty je neporušuješ a proto je musíš znát.. Ne? Zeptám se a ppovytáhnu obočí. Já si s nima nidky moc nelámal hlavu. Porvokativně se ušklíbnu. |
| |
| Pokoj A už to začíná. No mi máme hrozně moc pravidel a to by bylo nadlouho. Navíc mám dva typy pravidel pracovní a rodinné. Které tě zajímají víc? Nikdy jsem je neporušovala a ted ej začínám porušovat já se z toho zbláznit, měla bych ho zabít dřív než začnu porušovat víc a víc pravidel. |
| |
| Pokoj No začal jsem jak první pokušovat ty pracovní tak zečni s těma. vyzvu jí To bude ještě zajímaví a dost. |
| |
| Pokoj Hmmm. Příjdu ke stolu a sednu si na něj. Tak jo, tak například.....nesmíme vraždit a nezanechat podpis, značku nebo tak. Za druhé své vražd ya počet umstí si musíš zapisovat a na konci měsíce předkládat na kontrolu. Nesmíš ublížit vrahu ze svého cechu. Na konci každého roku každý vrah musí být přezkušovan ze svých schopností. Když se jedná o nájemné vraždy tak tvůj podíl peněz ti určuje cech, cech ti dá práci ty jí vykonáš, ale cech dostane peníze ze kterých ti pak dá část. Jestli někdo z vrahů našeho cechu prodá informace jinému tak je bez milosti popraven. Ikdyž ta smrt je obvyklý trest za cokoli. Vrah musí mít rodinu také vrahů nabo se snimi už nikdy nesmí setkat. Jejich víc ale ty už nejsou tak důležité. |
| |
| Pokoj Posadím se na psotel a poslouchám jí. Hmm zajímaví jo doce ladst zajímaví a co tě na to jako baví ? Kruci je to buzerace a asamí pravdla. Asi bych byl brzo vrach na volný noze. Vytáhnu její dýku a ledabile jí hodím. Dyka se po krádtký letu zabodne do mohy stolu. Tak podpis hmm jste zvláštní spolek, i když my máme taky něco jako podpis, prostě každej zloděj pozná práci jinýho, ale to je spíš věc cviku než pravidel. Zašklebím se. |
| |
| Pokoj A nesmím porušovat žádné s těhle pravidel, jestli poruším něco s tohodle tak poruším jeden odstavec v rodinných a nemyslím si že bych si chtěla proti sobě poštvat nejmocnější rodinu vůbec. Usměji se a vezmu si dýku. |
| |
| Pokoj Zvednu se a dojdu k ní. Nesmím, hmm spíš nechceš, ale není to nuda co ? Povím znuzeným hlasem. A podívám se jí do očí. Celej život žít podle nějakých pravidel co ? Pak si povdechnu. Proč je každém vrahoun stejnej. Povím provokativně. A znovu si od ní vezmu jednu z jejích dýk. |
| |
| Pokoj Možná to nuda je, ale kdybych je neplnila byla bych už mrtvá. Odvrrátím svůj pohled od jeho očí. |
| |
| Pokoj Zavrtím hlavou. Keci a ty to víš žila bys. Její dýku zabodnu do stolu vedle ní a chytnu jí za bradu a otočím jí k sobě. Možná mě zase zmlátíš, ale až do mě budeš bušit tak si pověs proč, budeš do mě bušit jen kuli nějakýmu stupidnímu pravidlu, kuli pravidlu co tě svazuje a nedovolí ti se nadechnout, pořád jsi zaškatulkovaná v jedný l řadě. Povím a znovu jí bláhově políbím, jen krátce a pak se odtáhnu a postím její bradu. Tu bude bolet, jo to bude ještě hroší než posledně. Pomyslím si ale stojím na místě a čekám co udělá. Musí se naučit porušovat pravidla jinak tohle nepřežije..oni taky nemají pravidla.. |
| |
| Pokoj Poslouchám ho a jsem nervozní z toho co udělá. Možná má pravdu, ale já vím že nejsem taková jak s en aprvní pohled zdá a že s ebojím, bojím se. Když si přitáhne moji bradu a políbí mě jako by mě obklopila zapomenutá vášeň. Pak to ale přejde a on se odtáhne. Co, co mám ted dělat? Co? Neboj nebudu tě mlátit a bušit do tebe, nemam na to náladu. Podívám s emu do očí a snažím se před jeho pohledem utect tak seskočím ze stolu a lehnu si na postel. Já nesmím porušovat pravidla a to ž eje tady porušuji musím napravit a nebo udělat cokoli proto at se odsud nedostane v živých ikdy mi to bude líto. |
| |
| Pokoj Podívám se za ní a dojdu k její posteli a tam si dřepnu a lehce jí prstem přejedu po krku. Hmm nemáš náladu tak nevím co si mam myslet. Nakloním se nad ní a políbím jí. Tentokrát pomaleji a dýl a dívám se jí do očí už neuhnu. Možná se ti líbí porušovat pravidla a možná od tud nevýjdu žijej. Ale to záleží jen na pobě. Znovu jí políbím. Možná to přežije, a snad i já. Nejsou pravidla, jako pravidla, pokud poruší některá tak můžeš zůstat naživu. Povím potichu a dívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Vím že toho budu litovat, moc toho budu litovat. Ale nedokážu se ovládnout ten pocit co mnou projíždí jen co se mě dotkne. Začnu ho líbat poprve mu je začnu vracet. Líbám ho až ztratím ponětí o čase a nechci se od něho hnout ani na krok. |
| |
| Pokoj Když mi vrátí polibek tak tomu nemohu ověřit. Ona mě nezabije, alespoň ne hned. Pomalu jí líbám. Víš co děláš ? Zeptám se a dál jí líbám. Podepsal jsem si rozsudek smrti. Napadne mě když jí z pochvy u pasu pomalu vyndám jednu dýku a pak druhou a položím je na zem. Ale za ten pocit to stojí je to tak nádherné a no a moc se mi to líbí. Ten podivný pocit co mnou projíždí když mě líbá je úžasný. |
| |
| Pokoj Líbám ho a když se na chvilku odtáhne tak mu odpovím. Netuším co dělám, asi jsem se zbláznila. Pousměju se a dál ho líbám. Jednou rukou si začnu hrát s jeho vlasy a druhou rukou mu vklouznu pod tuniku. Jestli se tohle dostane ven tak jsem mrtváa budu zabitá rukou vlastního otce. Do naších polibků se snažím vkládát maximum vášně co dokážu nasbírat. Takový pocit jsem nezažila hodně dlouho. |
| |
| Pokoj Ona se zbláznila a já se ráno neprobudím. Pomyslím si ale dál jí líbám a když ucítím jak její ruka vklouzne pod mají tuniku tak se v duchu pousměji. Je to nádherný pocit. Pak nevím co mě to popadne, ale strhnu jí z postele tak že skončím na zádech a ona na mě. Dlouze jí líbám a jednou rukou si rozváži červenou látku kterou má svázané vlasy do copu. Jo porušovat pravidla je zábavnější než je doržovat. Moje neposedná ruka pomalu hledá kličku od jejího krozetu. A ústa jsou zaměstnána polibky. Jestli pak se ráno probudím. Bleskne mi hlavou, ale tato myšlenka jen umocní ten nádherný pocit co pulzuje celím mím tělem. |
| |
| Pokoj Celé tělo jako by neposlouchalo mé myšlenky které říkaly nedělej to a stále ho toužebně líbaly. Když mě strhne na zem tak se jen pousměji a dál se věnuji polibkům. Jednou rukou si hraju s jeho černými vlasy a druhou rukou mu hladím hrud. Mě se to líbí ten pocit co mi probíhá celým tělem je větší a větší a já nechci at přestane. Ještě vášnivěji ho začnu líbat a tím něžně ho hladit. |
| |
| Pokoj Pomalu jí rozvazuji korzet. Tohle tě bude stát život. Křičí ve mně jeden hlásek, ale ten je utlumen a po čase úplně umlčen spolující vášní která prochází celím tělem když mě líbá a hladí. Po krátké chvíli opustím od rozvazování korzetu a moje ruce sjedou k mím zbraním a pomalu je vytáhnou a odhodí je kamsi pod okno. Potom se ty hbité prstíky pustí do zorplétánín jejího dobře spleteného copu. Hlas co našeptává dej si pozor je umlčen a pohřeb někde pod přívalem polibků a doteků až si nedělám starosti s tím co bude je jen to co je a nic víc a tou spalující přítomností je jen ona.. Moje prsty pomalu a obratně rozplétají její cop a ústa jí oplácejí polibky. Má tak nádherné oči. Napadne ně při pohledu do jejích oček. |
| |
| Pokoj No tak Elero přestaň! Na chvíli zpomalím, ale neodrhnu se. Ale když mám už rozvázený korzet a vlasy tak se do mého těla dostane něco nepopsatelné. Kašlu na to, problémy a vše okolo budu řešit pak jsem přici Dark, nesmím se ničeho bát vše bude v pořádku. A tenhle hlásek vyhrál sundám si korzet a odhodím ho na strany pak s ejen škodolibě usměji a otočím se s ním tak ,že je ted nahoře on. Vracím mu každý polibek co mi dává a vkládám do něj všechnu touhu a vášen. Prstíky se zachytí o jeho tuniku a pomalu jí začnou sundávat. |
| |
| Pokoj Usměji se když zahodí svůj korzet a když se já sice né vlastním přičíněným, ale přeci ocitnu nad ní pomalu jí líbím. Je mi to jedno ať mě podřízne klidně ráno, to bude cena za porušení pravidel.. Pomyslím si, ale vlastně mi to je jedno pomalu si sundám tuniku a odhodím jí kamsi do pokoje směr mě ani tak nezajímá. Přestanu jí líbat, ale to jen proto abych se věnoval jíné části jejího těla než jsou její rty. Pomalu jí líbám na jejím bříšku postupuji stále víš a víš až jejím ňadrům. Ten žár co mě spaluje je skoro k zbláznění.. |
| |
| Usměji se a zadívám se mu hluboko do jeho modrých očí když si odhodí tuniku. Jen co ucítím jeho rty na mém bříšku tak se mi zrychlí dýchání a i celý tep, čím stoupá víš a víš tak poznávám nepoznané pocity. Rukama hladím jeho záda a hraji si s jeho vlasy. Ty, ty pocity neznám. Co to je? Zvednu si nachvíly jeho bradu blíž k mím rtům a začnu mu vracet polibky. |
| |
| Pokoj Usměji se když jí znovu začnu líbat na rty pomalu a dlouze jí líbám tak, jako by každý polibek měl být můj poslední. Pak jí pomalu začnu líbat na krčku a pomalu sjíždím s polibky níž a níž až k ňadrům. Pomalu jí líbám na ňadrech, ale pak jí znovu dlouze a vášnivě políbím na její rty a tem polibek je pro mě k nezaplacení. Už dlouho jsem necítil ten podivný pocit co mi projíždí tělem. Znovu jí přetočím tak aby byla nade mnou a dál jí líbám na rty a hladím jí po těle. Dívám se jí do očí a dlouze jí líbám na rty je to nádherný pocit touha pulzuje celím mím tělem a čas od času ho mírně rozechvěje. A já jí dál líbám. Nikdy bych nechtěl přestat a tak jí líbám dál pomalu a dlouze. |
| |
| Pokoj Ty pocity co cítím všude kolem rostou a rostou, jen co se mě dotkne svými rty tak se mé dýchání zrychlí a touho po něm je větší a větší. Hned co jsem zase zpátky ho líbám a začnu sestupovat dolů níž ke krčku, kde mu líbám tepny v kterých je tolik krve až mě to unáší do jiných sfér vášní. Sestupuji dál až se zastavím u jeho svalnaté hrudi kterou hladím a líbám, přejdu k bradavkám se kterýma si hraju jazýčkem a všude ho laskám. Po nějaké době se začnu zvedat nahoru k jeho rtům a políbím ho jako by to bylo naposled co se jeho rty dotknou mých. A ted si pohrajeme. Nachvíly omezim můj příliv touhy a na chvilku se odtáhnu ale pak se zase vrátím a políbím ho jenom krádce u toho ho hladím a zase následuje krátký polibek. Usměji se, baví mě sledovat jak toužebně očekává až se zas epřitáhnu ale já se zase odtáhnu. Jedna ruka mi zabloudí k jeho kalhotům a pomalu je začne rozepínat. |
| |
| Pokoj Je to nádherný pocit, když se její rty dotýkají po těle. Když si začne semnou hrát nějakou svojí hru tak se jen mezi polibky usměji a moje ruce se pomalu hrají s jejími ňadry, hladí je a pak jí hladím po celím tele. Když se ke mně nakloní aby mě na moment políbila tak tem polibek vychutnám a roztouženě čekám na další ta její hra mě baví a skoro mi unikne ja mi její ruka rozepíná kalhy. Jsem jí vydám na milost a nemilost a nona to ví a bavíjí to, ale to mě taky. Tělep pobíhá touha, a rty žadoní po dalším polibku. |
| |
| Pokoj Stále si s ním hraju a dráždím ho každím svým dotykem. Nahoře přejdu na ušní lalůček a začnu si s ním hrát. Celé tělo spaluje nepopsatelný žár a já si jenom hraji, z lalůčku přejdu zase na rty ale jen se jich dotknu a zase odtáhnu na krk, hladím ho a láskám když v tom jedna má ruka zabloudí kamsi do kalhot....... |
| |
| Pokoj Usměji se když si semnou pohrává a dráždí mě. Touha mě skoro stravuje za živa. A když mi zajede svojí rukou do kalhot tak se posadím pomalu jí obejmu políbím jí a chvíli jí objímám pak se pomalu a něžně ze dostanu z pod ní, když se mi to povede tak jí pomalu a dlouze políbím a pak jí pomalu líbám a zvedám se sní. Když se postavíme tak se sní chvíli líbám ve stoje a pak jí doslova povalím na postel, Zuji s boty a kamsi je odhodím pak velice rychle a obratně zuji boty i jí a také je odhodím kamsi do tmy za mnou asi někam ke stolu… Pomalu jí zase začnu líbat na bříšku a pomalu si razím cestu k jejím ňadrům kde si chvíli hraji s jejími bradavkami a pak jdu dál až k jejím rtům a zase jí vášnivě líbám a pomalu jí moje ruka rozepíná kalhoty, ale pak se usměji a nechám toho a dál se věnuji jejímu tělu. Pak jí najednou přestanu líbat a odtáhnu se podívám se jí do očí a porozepnu jí kalhoty a znovu se vrátím k jejím rtům. |
| |
| Pokoj Když se posadí a začne mě objímat a já cítím jak s enaše těla dotýkají a s vlnou polibků se spojují mojí touhu už nedokážu ovládat a tak ho líbám víc a víc. Postaví mě a já chytám jeho polibky které každou chvilku vracím. Jen co se dostanu na postel tak nechávám se úplně oddat jeho polibkům a vůbec se nebráním, jsem tak slabá a nesoustředěná na nic jenom na něj že by mě ted mohl někdo lehce zabít nebo mě okrást. Konečky prstů se ho dotýkají a hladí ho, jedna ruka si hraje s jeho vlasy a můj dech se zrychluje s každým jeho dotekem mého těla. Upřou se na mě jeho modré oči a já se na něj jen vizívavě podívám a zase mu vracím polibky. Pomalu z něj začnu stahovat kalhoty a stále s ena něj dívám přímo do jeho očí a líbám jeho rty. |
| |
| Pokoj Nechám se unést jejími polibky a svojí touhou a jen jí dál líbám a dívám se jí do očí. Už nejsem ten ostražitej zoděj. Už nejsem muž kterým jsem byl ráno a po celí den. Teťknon by mě moc rychle zabyl kdyby chtěla, jsem bezbranný, jako batole. Podívám se jí do očí a všimnu si, že se v jejím pohledu něco změnilo. Spíš to vycítím než uvidím a naprosto bezbraně si nechám stáhnout kalhoty, ani nechci vzdorovat ba naopak. Na chvíli se odtáhnu od jejích rtů, ale to jen proto bych jí i já sundal kalhoty, ale ten krátký čas co se jí mé rty nedotýkají mi příjde, jako věčnost. Potom co s ní svléknu kalhoty tak se zase vrátím k jejím rtům a líbám je. Už mi nepřejde jako vražedkyně, ale jako žena, už z ní není nepřístupný kus ledu, ale žena zmítána touhou a vášní. Dál jí pomalu líbám a užívám si té její proměny. Moje tělo se také chvěje touhou stejně jako její. |
| |
| Pokoj Hned jak se zbavím jeho kalhot zavřu oči a nedočkavě ho líbám jako kdybych se bála, že odejde ,a nebo že se probudím a všechno ,co ted cítím ,a co prochází mým tělem zmizí a já zjistím ,že to byl jenom nezapomenutelný sen. Pak se ale odtáhne, otevřu oči ,at zjistím co se stalo, jen co si ale uvědomím, že už jsem bez kalhot a on je zpět se svými polibky u mě, tak se pousměji. Jsem blázen, vždyť já se bojím, bojím se, že bych se probudila ,že by on odešel. Ale mé tělo ví ,že ani on by mě ted nedokázal opustit, protože je hladový ,je hladový po mě ,po mém těle stejně jako já, vím, že cítí to samé jako já. Zase je u mě a já ho zase líbám mám nad nim veškerou moc stejně jako on nade mnou. Už to není jen zlodějská krysa z které je mi špatně ted, je to krásný muž ,který mě svírá v náruči. |
| |
| Pokoj Líbám jí a nechci se odtáhnout, jen jí držet v náručí a líbat jí. Už v ní nevidím tu nebezpečnou ženu co chladně zabíjí a vraždí a ona ve mně už nevidí jen krysu. Jen jí líbám a objímám, ale mlčím slova jsou zbytečná v této chvíli. Pomalu my dochází že nechci aby bylo ráno a vy museli hledat ty blázny a chodit po městě a to jen kuli tomu že bude tak blízko a já jí nebudu moc políbit a ani sevřít v objetí. Oby budeme hrát své role já budu zase zloděj a ona zase ta vrahounka kterou byla dnes ráno. Naplní mě to smutkem, ale nedám to na sobě znát a dál ba na opak. Dál jí líbám a pořád jí svírám v náručí. Ano asi jsem se zbláznil.Bojím se rána, ale ne proto, že by mě mohla zabít, ale kuli tomu že se jí na ulici nebudu moc dotknout. Chvěji se touhou a dál jí líbám a užívám si jejích doteků a polibků, je to nejhezčí co jsem za dlouhou dobu poznal. |
| |
| Pokoj Hladím ho všude přes celé tělo a dotýkám se ho konečky prstů, rty mu opětují každý polibek a myšlenky patří jen jemu má touha po něm roste s každým polibkem. Přetočím ho tak at jsem nahoře a zas eho líbám, klesám dolů ke krku a zase ke rtům který od emě chtějí další polibek. Celým tělem mě spaluje obrovský žár a je se mu oddávám. |
| |
| Pokoj Moje tělo je spalováno požárem touhy jenž se jako lavina šíří mím rozpáleným tělem. A hlad po ženě s níž se líbám a objímá roste každým polibkem a dotekem jejího těla. Jsem vydán na myslnost jejímu tělu které mě láká víc a víc a já už nemá sílu odolávat. Pomalu, ale pak rychleji se sní začnu milovat a mím tělem pulzuje noví a nádherný, plně se jí odevzdám a plnými doušky přijímám to co mi dává a sám jí oplácím stejnou mincí. Líbám jí a hladím a podávám se tomu nádhernému pocitu který mě zaplavuje. |
| |
| Pokoj-ráno. Usnete ve společném objetí někdy k ránu, unaveni po nádherném milováni. Ráno vás probudí rytmické bubnování kapek vody na okenní tabulky. Ano venku prší a vy se pomalu probouzíte do nového dne. V pokoji se sice trošku chlad, ale vám není ani trochu zima, jste přikryti jednou přikrývkou, sice jste spali jen pár hodin, ale necítíte známky únavy ba naopak cítíte se odpočatí, jako už dlouho ne . Tak vás vítá další den v tomto městě. Kdesi v hlouby duše víte že včerejší noci byl zabit další člověk, ale kam vlastně spěchat ? Je mrtev stejně neuteče… |
| |
| Pokoj Pomalu otevřu oči a probudím se. Pereos mě drží v náručí a já se s ním držím za ruku. Ráno, svěží vzduch, vycházející slunce a probuzení. Co, co jsem to udělala? Milovala jsem se s ním, odevzdala jsem se mu, opravdu jsem to udělala, nebyl to sen. Pustím jeho ruku a pokusím se opatrně vstát at ho neprobudím. Jen se posadím, ale už uslyším pohyb a vím že se probudil. Co mám dělat? Chovat se k němu jako by se nic nestalo a nebo ukázat svou slabou stránku a zůstat s ním? Nevím, vím jen to že ho budu muset zabít. Ne, touhle nocí s eněco změnilo, nemůžu mít zase srdce z ledu. |
| |
| Pokoj Pomalu mě probudí zachvění postele na níž leží. Otevřu oči a spatřím vražedkyni jak se posadí na postel. Pousměji se a na chvíli se na ní podívám a pak se zadívám na okno na které dopadají kapky vody. Porušila pravidlo a já si včera v noci podepsal svůj ortel. Je to jen otázka času než ně zabije, ale udělá to. Dojde mi skoro smutně. Ale cosi se v ní změnilo, zabije mě tuhle noc ? nebo někdy jindy. Přemýšlím a pak se pomalu posadím. Podívám se jí do očí a pomalu se zvednu. Pomalu začnu chodit po místnosti a sbírat svoje a její zbraně a pak je vyskládám na stůl a pomalu se posadím vedle ní. Ale stálo to za to porušila pravidla okusila to, ale někdo za to musí zaplatit to jí asi nevymluvím..Odmala jí to bušili do hlavy. Pomalu a na chvíli se usměji, ale pak usměv zase zmizí. |
| |
| Pokoj Podívám se na něj když se probudí. Tak tuhle reakci po téhle noci jsem od něj nečekala, ted mi sám odpověděl na mou otázku na kterou jsem neznala odpověď. Vypadá to že to bere jenom jako každodenní povyražení s jakoukoliv holkou. Byla jsem po ruce tak si užil a pro něj to skončilo. Musím to taky takhle brát a mé srdce musí být zase z ledu. Škodolibě se usměji a vstanu a začnu se oblékat. |
| |
| Pokuj Pozoruji jí jak se pomalu pbléká a když se obleče tak se zvednu a začnu se také oblékat a hladat své věci..Když se obleču dojdu ke stolu s vezmu zně jednu její dýku a zastoupím jí cestu. Pomalu a vášnivě jí políbím a zadívám se jí do očí, její dýku zasunu k ní do pochvi a potichu a smutně. Tak jednoho dne mě zabiješ že ? Zabiješ mě a pak odejdeš a navždy zapomeneš na muže, zloděje. Muže jenž se do tebe zamiloval a včera v noci se s tebou miloval. A tak to skončí. Povím s žalem v hlase a obejmu jí a znovu jí políbím. Je mi jedno co si o mě bude myslet, může si myslet co chce třeba že je to slabost, je mi to jedno a bude mi to jedno. Podívám se jí do očí a potichu povím. Děkuji. |
| |
| Pokoj Obleču se a už jdu ke stolu pro mé zbraně když mě přeběhne krysa a začne vášnivě mě políbí. Polibek mu neopětuji jen jsem docela dost v šoku v jeho změně chování. Co to blbnu jen si hraje. Zvážním a odstrčím ho. Ano, zabiju tě. Poté odejdu a zapomenu na to že jsem s enechala unést tebou a tvýma zlodějskýma kecama. A jseš dobrej zloděj, umíš dobře lhát ty jsi ke mě nic necítil cítil jsi stejné co já jenom pobavení. Užil sis a konec, ted doděláme naši práci ty se rozloučíš s tímhle světem a já vypadnu a budu zase ta hodná holčička jako vždycky a nikdo s enedozví o mé slabosti. A děkovat mi nemusíš jednoduše jsme si užily a to je všechno. Pohrdavě s ena něj podívám a škodolibě s eusměji. Lžeš mi, já to vím ikdyž chtělo by se mi at s tebou můžu mluvit otevřeně a vážit si tě alespon poslední dny tvého života. |
| |
| Pokoj Nechám se odstrčit a poslouchám její proslov a dívám se jí při tom do očí. Zase tam je ten led. Zase je jen ta nepřístupná vražedkyně a to mi ubíží víc než to co poví pomalu se nadechnu a znovu se jí podívám do očí. Jsem zloděj a možná dobrej, možná ne to nechám na tobě. Můžeš mi povědět co cheš, ale to co bylo ve t vích očích včerejší noci to nezměníš, už jsi nebyla jen kus ledu co se baví, ale byla jsi jiná ne nebyla to jen zábava ani pro mě a ani pro tebe. Povím potichu a stále se jí dívám do očí, ale už to nejsou oči zloděje ale oči muže co se dívá na ženu kterou miluje. Ano nikdo se nedoví o tvé jak ty říkáš slabosti, nikdo se nedoví o tom, že jsi kdysi milovala muže, krysu ale ty s tím budeš žít nevždy, bude tě to spalovat v srdci, budeš muset žít s tím že jsi zabila osobu co tě milovala.. Stále se jí dívám do očí. A pomalu mluvím nevěřím tomu že nic necítila ty oči.. |
| |
| Pokoj Jak na mě pořád upírá své oči, odvrátím se a začnu děla při jeho kecání něco abych se mu nemusela dívat do těch modrých očí. Půjdu ke stolu a zastrčím si ostatní zbraně. Poté s ena něj otočí a odpovím mu. Ty, mě vůbec neznáš, a to že si s tebou jedné noci užiju a uvolním se neznamená ,že jsem k tobě něco cítila. Když ale dopoví poslední slova svého proslovu tak to začne bolet, moc to začne bolet. Nenávidím tě, nenávidím tě. Vykřiknu na něj a uteču z pokoje. Do očí s emi začnou linout slzy a já myslím jen na to at zmizím, at mě nikdo nevidí ikdyž nemám plášt a hlavně at mě nikdo nevidí plakat. |
| |
| Pokoj Poslouchám jí a když vykřikne svoje poslední slova a uteče, tak se rozběhnu pro svoje zbraně, popadnu její plášť a rozběhnu se za ní. V lokále proběhnu klem hostinckého a vyrazím za ní do deště. Dostihnu jí kdesi za městem když si to míří k lesu. Chytnu jí za ruku a otočím jí k sobě a přes ramena jí přehodím její vlastí plášť. Opravdu ? Opradvu mě tak moc nenávidíš ? Zeptám se jí potichu a dívám se jí do očí a pustím její ruku. Odechuji po běhu a dívám se jí do očí do nichž stéká voda. Nemůžu se ubránit a zvednu jednu ruku a otřu jí jednu tvář a čekám nato co mi poví. Klidně za ní poběžím dál pokud budu muset.. |
| |
| Pokoj Běžím, jak nejrychleji můžu. Nedokáže mě pochopit nikdy a já ho nechci vidět, ne nechci at mě vidí jak pláču, nesmí mě vidět jak pláču.Jsme slabá moc slabá. Dohoní mě a otočí k sobě. To s enemělo stát te dmě ještě vidí jak pláču. Ano, nenávidím tě za to že ses narodil, žes mě musel potkat. Odejdi, ihned nechci tě vidět. Chytím plášt a odejdu spíš uteču od jeho modrých očí dál do lesa. Prosím, prosím at mě poslechne a odejde. |
| |
| Pokoj Znovu se za ní vydám a ozvu jí chytnu a otočím jí k sobě čelem a opět se jí zadívám do očí. Nenávidíš mě za to, že jsem se narodil hmm. Povím klidně a nenapadá mě co jí povědět. A tak se jí jen dívám do očí. Můžeš mě nenávidět, ale neporučíš mi abych odešel. Povím jí přitáhnu a políbím jí .Pak jí pustím a zase jí dám možnost, aby utekla pokud bude chtít. Ano uteč pokud chceš, ale před city neutečeš, je to jen slovo ale má sílu a ty to cítíš víš to. Miluji tě. Dívám se jí do očí s stojím nehnutě. Tak budu muset zase za tebou utíkat ? Zeptám se v duchu a čekám. |
| |
| Les To nemá cenu. Neodpovím jen si sednu k nejbližšímu stromu a hlavu si opřu o nohy a snažím se potlačit slzy. Proč, proč neodejdeš? Vidíš jak jsem na tom? Nechci tě vidět ty nevíš co pro mě slova co říkáš znamenají, neznáš mě. No tak musíš být tvrdá, přestan brečet, musíš být silná. Silný lnikdy nepláčou, nikdy. Zvednu hlavu a povím. Ale ano já vím proč neodejdeš, tebe to baví mě pozorovat jak s etrápím tobě se to líbí. Mám uplně promočené vlasy a oblečení. |
| |
| Les Posadím se naproti ní a chvíli jí jen pozoruji než promluvím. Tak mi pomoz tě pochopit, vysvětli mi to co pro tebe znamenají ty slova. Pak se na ní jen dívám a potichu dodám. Já tu za tebou neběhám protože tě chci trápit. Bolestně zakroutím hlavou, jsem promočený na kost, ale dál jí pozoruji. |
| |
| Les Z očí i zase začnou téct slzy, nedokážu už je udržet. Odvrátím pohled od jeho očí a podívám se do země. K čemu ti to bude mě chápat, nikdo mě nikdy nechápal a ty brzo zemřeš. K čemu ti to bude. Chci být sama jen já sama sebe chápu, jsem štastná když jsem osamělá, proto vedle sebe nikoho nechci a mé srdce je jako kus ledu. Jednou jsem milovalá a kvůli tomu jsem ted taková, tu osobu jsem zabila a te dmusím zabít i tebe. Slzy s emi derou do očí rychleji a rychleji. Proto nechci milovat, už nikdy takhle to dopadá. Možná jsem prokletá, vždy to dopadne totiž špatně vždy. |
| |
| Les Pomalu se dojdu posatit vedle ní, když skončí své povídání pomalu jí zvednu bradu a otočím jí k sobě. Když musíš tak musíš, s tím nic neudělám, sice zatím nechápu proč, ale to pochopím časem. Jen jsi se naučila žít sama a odháníš všechny kdo by chtěli stát po tvém boku. Jak jsi pověděla zabiješ mě. Ale také bude platit to co jsem i pověděl v tom pokoji. Pak stiším hlas. Neboj se milovat. Není to slabost. Povím a čekám co udělá, co poví. |
| |
| Les Podívám se do jeho očí a začnu křičet. Je to slabost a vždycky byla a bude. Když osoba miluje tak to bolí když se té osobě něco stane, někdy se osoba z toho ani nedostane. Má nasazene růžové brýle a myslí si že ta osoba jí miluje ale ona jí jenom lže lže a lže. Jenom jí ubližuje.Láska to je slabost je to něco co neskutečně bolí. Že já se mu snažím něco vysvětlit, nemá to cenu. |
| |
| les Podívám se na ní a zavtím hlavou. Můj klidný hlas se zvíší , ale ne o moc. Bolí všechno, a ty se bolesti bojíš a nechceš cíti lásku, jen kuli tomu, že bolí. Nechceš si připustit slabost, a pokud mám nasezený růžové brýle tal mi lžeš, jak sema povídáš. Pak odvrátím pohled a podívám se na srom před sebou pomalu začínám dostávat pocit že jsem jen blázen a že s jejím kusem ledu co má místo srdce nikdo nehne. Musí něci cíti něco tam uvnitř musí.. Pomylím si zdrceně. |
| |
| Les Neposlouchám ho, jen tak sama od sebe mu začnu vylévat si své srdíčko. Nejsou tady jen ty pracovní pravidla, ale i ty rodinné, jak jsem ti už včera říkala a ty rodinné jsou nejdůležitější. Nevíš ,co to je ,když tě od malička učí ,jak se musíš chovat a musíš poslouchat, jestli neposloucháš tak trpíš, hodně trpíš a poté umíráš, jako všichni co neposlouchají. Nejdůležitější pravidla pro ženy jsou ty co se týče lásky. Nevíš co to je když tvůj otec ti řídí život ,že tvůj otec ti vybírá muže ,který z tebe udělá ženu, když se nesmíš zamilovat ,když ti to tvůj otec nedovolí. Učí tě milovat jenom bolest, krev, smrt, utrpení. Opřu si zase hlavu o nohy a klidně vyprávím dál. Když přišel můj čas stát se ženou tak jsem dopředu věděla , že tu osobu poté zabijí a ta osoba to věděla taky. Byl to upír Jereck, zamiloval se do mě a já do něj. A to se nesmí stát ,protože ta osoba zemře tak nebo tak. Já ,se ale zamilovala, milovala jsem ho cítila jsem lásku, opravdovou lásku. Bylo mi pouhých 16 a po krásném týdnu jsem ho musela zabít, před otcem hrát hodnou krvežíznivou bestii která se jenom pobavila. Otec byl hrdý, že i další dcera ho obdivuje a je silná a nelítostná. Ale já byla jiná, byla jsem slabá. Snažila jsem se at mám práci v zahraničí a nejsem pod dohledem rodičů. Nikdy, jsem se už nezamilovala, někdy jsem se se svýma obětmi pobavila, ale řekla jsem si lepší je se uzavřít než zase trpět. Začínám se uklidňovat. Ted se tady objevíš ty a já jsem podlehla, ted za to budu pykat, za svou lásku. |
| |
| Les Poslouchám jí a mlčím. Zase pravidla.. Povím potichu. Já jsem už stejně mrtev. Porušuji pravidla celí život, neuznává je.. A cechu se to moc nelíbí. Lehce jí obejmu. Není důležité jak to skončí, ale je důležité to co cítíš teť. Povím potichu. Pro mě je důležité že t miluji a pokud tě tím zachráním… Zbytek nedopovím. Kdysi jsem miloval dívku zlodějku, jednou jsme spolu šli pro jednu věc, na objednávku cechu, někde se stala chyba a my jsem utíkaly před srážemy dostali jsme se do slepé uličky a proti nám stálo pět stráží a jediná cesta byla přezně, šel jsem první, dva jsem zabyl, ale když jsem se otočil na ní. Povím a zmlknu. Tam pátej jí zabil, a já jí nedokázal pomoci, umřela kuli mě…měl jsem je zabít rychleji. Ten poslední zemřel o malou chvíli později mojí dýkou. Ale jí jsem nedokázal pomoct..Té noci si muž jemuž v cechu dlouho říkaly černý stín. Přísahal že už nikdo nezemře kuli němu.¨ Podívám se na ní. A pak se tu objeví tvoje pravidla a já se umiluji a když mi je jasný co mě čeká tak si nedokážu pomoct…. |
| |
| Les Slzy se vrátí a já promluvím. Mám, ale navybranou nebo s emžu vzdát a zemřít sama, nebo zabít tebe nebo zabít tebe a zabít se sama. Nechci s euž trápit, mám mojí rodinu ráda, ale když přechází řeč na pravidla a poslouchání tak s emusím podřídit. Kdyby jsi byl vrah bylo by to jiný, ale ty jsi zloděj, zlodějská krysa. Tohle má rodina neuznává já, já nemůžu........... Povím potichu. .....nemůžu být štastná. Miluji tě, chci at to víš, ale já já nesmím. Bude to ještě težší. |
| |
| Les Podívám se na ní. Ale můžeš. Povím a postavím se. Polalu jí vytáhnu na nohy a obejmu jí. Nokdo kuli mě neumře, nikdo. Podívám se jí do očí. Tady není tvoje rodina nemysli na to co smíš a co ne, můžeš byt šťsaná. Pomalu jí políbím. Proč si tady dělat hlavu s pravily.. Povám potichu a pak jí jen potichu objímám. |
| |
| Les Obejmu ho. To neni jednoduché, nemůžu dělat jako že se nic nestalo. Včera jsem to přehlížela ale nemůžu to dělat pořád. Možná bych tě měla nechat jít a sama utéct, daleko moc daleko. Položím hlavu n ajeho rameno a ještě silněji si ho obejmu. |
| |
| Les Jen jí pevně objímám. A nebo já poruším všechna pravidla, ale to nám ukáže až čas. Povím jí potichu. Jen tam stojím v dešti a objímám jí, jsem promočený na kost, ale je mi to jedno. Jsem rád že tuje se mnou. I když vím jaké to bude mít pro mě následky, ale vím o co bych přišel.. O ženu co miluji a na ničem jiném nesejde. |
| |
| Les Jsem s ním a to je to hlavní, to je to co má cenu. Podívám se mu do očí a už přestanu plakat. Něžně ho začnu líbat a po chvilce přestanu. Miluji tě. Povím jen tohle a zase ho silně obejmu. Asi bychom měli už jít, nebo dostaneme zápal plic a čeká nás práce. Obleču si kápi a chytím ho za ruku a vykročím směr hospoda. Naštěstí je hospoda na okraji města, jít takhle promočená do centra to fakt ne. |
| |
| Les Než si nasadí kápi tak jí vrátí polibek. Zahalím se do už tak do dost promočeného pláště a chytnu jí za ruku a vykročí sní k hospodě. Kápi staženou do čela na tváři pod kápí spokojený úsměv muže co jde s ženou co miluje. Jdu mlčka slova my přijdou zbytečná a v tuto chvíli na obtíž. Pomalím krokem se dostaneme k hostinci a pak do pokoje, pomalu přestane pršet a začne vycházet slunce. Sice zahalené mlhou, ale přeci… V pokoji se na zastavím u okna a podívám se ven.. Ještě se nepřevlíkám, jen si z ramen sundám promočený plášť a dám ho přes opěradlo židle. Tunika se mi lepí na tělo a kalhoty jsou nasáklí jako houba a steskly ale mě to je jedno, jen se dívám za okna a pak se podívám na ní a usměji se. A pomalu se začnu převlíkat.. |
| |
| Pokoj Hned jak dojdeme do pokoje se snažím ze sebe dostat rychle mokré oblečení. No, ještě ted budu nemocná to by mi fakt chybělo. Jakmile si svléknu mokré oblečení tak se zachumlám do deky a pozoruji Pereose. Proč? Proč jsem nebyla silná a neodala jsem pokušení? Proč jsem se do něj musela zamilovat? Způsobilo to hodně potíží. |
| |
| Pokoj Dostanu ze sebe mokré oblečení a boty hodím do rohu. Dojdu si pro teku zabalím se do ní a dojdu si sednout vedle ní. Hmm už my povíš jak se jmenuješ ? Zeptám se a jsem zvědav jestli mi konečně poví své jméno. Mali bychom vyrazit, ale zase o těch pár chvil se to nezblázní.. |
| |
| Pokoj Podívám se mu do očí. Opravdu ho chceš slyšet? Mám ráda když je mé jméno utajené, je to něco co mi zbylo a je to jenom moje. Dokonc ei rodina mé přání akceptuje. Pravda ale je že jsem ho řekla i své první lásce má na to právo. Položím si hlavu na jeho rameno. |
| |
| Pokoj Pořikývnu hlavou a pohladím jí po mokrých vlasech. Ano chci, nechci bys byla jen bezejmená osoba do keré jsem se zamiloval. Povím potichu. Chci znát jsméno ženy kterou miluji, ale pokud mi ho nechceš povědět tak budeš prostě nen vrahounka, Tma, SMrt, nemo jak budeš chtít. Navrhu jí |
| |
| Pokoj E..Elera........Elera Dark. Vykoktám ze sebe mé jméno a podívám se do jeho modrých očí. Jmenuji se Elera Dark. A je to venku. |
| |
| Pokoj Podívám se jí do očí a usměji se. Pak potuchu vylsovím její jméno a položím si prst na ústa a dlouze jí políbím. Měli bychom jít. Vrahounko Dodám pak trošku ostýchyvě, sice jsem chěl vyslovit její jméno, ale pak jsem si to rozmyslel a jen se jí dávám do očí a doufám, že jsem neudělal chybu. Tak pojť Elero Dar. Vyslovím to alespoň v duchu a usměji se. Nebu tě oslovat jménem pokud nebudeš chtí Elero. Ujistám jí a poslední slovo vyslovím potichu, pak se usměji. |
| |
| Pokoj Usměji se. Máš na to plné právo, klidně mi říkej v pokoji jménem jen na ulici budu radši Vrahounka. Mrknu na něj a začnu ho něžně líbat. Ještě chvilku tady chci být s tebou, čím rychleji to vyřešíme tím rychleji bude muset jeden z nás odejít, tedy nebo oba. Odtrhnu se a už se usměji stejně jako předtím vším škodolibě. Kam spěchat? Neříkej, že ti tvůj život není drahej. Mrknu na něj a vášnivě ho políbím. |
| |
| Pokoj Usměji se a polibek jí vrátí. Ne můj čas je drahej víš..buháči za něj patí zlatem. Povím a s jízlím úsměvem jí políbím. Ano náš pravdu opravdu není kam spěchat Elero. Vášnivě jí políbím a obejmu jí. Stejně není nikdo ko by nám utekl a všechno ostatní prostě počká. Pomalu ale vášnivě jí políbím. Už mi neutečeš že ne. Zptám se jí než jí znovu políbím a pomalu odpložím svojí přikrývnku. |
| |
| Pokoj Každý polibek mu vrátím. Hmm, tak zlatem jo? Kolik si učtuješ za hodinu? Položim otázku a jizlivě se usměji. Moje jméno, jak dlouho mi nikdo tak neřikal? 3 roky To už je dlouhá doba. Neuteču ti alespon ne ted. Usměji se a políbím ho. Pomalu si odložím přikrývku a začnu ho líbat. Ještě jedna otázka. Kolik je ti vlastně let? |
| |
| Pokoj políbím jí a usměji se. To je různé, někdy jen měšec někdy vše co máš. Vášnivě jí políbím. A jízlivě dodám. Ale u tebe nevím nevím kolik si mám účtovat.. Pomalu jí začnu hladit po těle. Hmm je mi vdacet, pokud ti na tom záleží. Povím a znovu jí vášnivě políbím. |
| |
| Pokoj Něžně ho hladí a sladce líbám. Hmm, tak dvacet. Už jseš velkej kluk. Znovu ho políbím a přepadne mě smutek. Ale ne dost velký na smrt. Nachvíly se odtáhnu a zadívám se do jeho očí, má ruka ho stále hladí. |
| |
| Pokoj Něžně jí líbám a hladím jí po vlasech. Na její poslední větu se je usměji a lehnu si na záda a podívám se jí do očí usměji se. Ležím tam a dívám se do očí ženě co mě bude stát život a usmívám se. Po nějaké době se pomalu nadvednu a znovu jí políbím a pak se zase odtáhnu a lehnusi a dál jí jen pozoruji, jako by byla to nehesčí co jsem viděl. Užívám si lejích doteků a sám jí táké hladím |
| |
| Pokoj Nemysli na budounost, užívej si přítomnost. Zní mi hlásek v hlavě. Lehnu si na Pereose a vášnivě ho začnu líbat a hladit. Nachvilku se odtáhnu. M..ožná bys nemusel zemřít. Vyslovím svůj stupidní nápad a krátce ho políbím na hrud. |
| |
| Pokoj Nejdřív nemphu uvěřit tomu co jsem slišel. Potom co jsem se smířil stím že zemřu. Podívám se jí do očí usměji se a vášnivějí začnu líbat. To je to poslední na co chci myslet. Povím jí mezi vášnivími polibky a něžně jí hladím po těle. To se, dovíme časem a nemá cenu na to myslet. Možná nemřu možná ne, ale to tetkon není důležité. Povím a pomalu jí předičím tak abych já byl nad ní a ona na zádech podemnou, a pomalu jí začnu líbat na krčku. |
| |
| Pokoj Jak na to nemam myslet??? Mám toho plnou hlavu. Nechám se přetočit a jen si lehce zavřu oči a nechám se unášet jeho polibky a něžně ho hladím po celém těle. Hrají si s jeho vlásky a odevzdávám se jeho polibkům. Miluji tě! |
| |
| Pokoj Pomalu a něžně jí líbám na krku, šíji, pak si jazykem hraji s jejími bradavkami a pak se zase vrátím k jejím ústům a vášnivějí líbám. Její blízkost ve mně probouzí rozkoš a její dotaky a polibky mě rozpaluji, jako pec železo. Jsem do tebe blázen Elero. Povím jí mezi polibky to co jí je jasné a dál jí líbám. Moje rty jako by se báli odtrhnout od jejích a víc než jen chvíli. Něžně jí hladím po těle a dál jí líbám. |
| |
| Pokoj Užívám si jeho bláznovství, jeho lásky a sama mu vše opětuji a vracím. Líbám ho a nechci ho pustit od sebe ani na moment. Převalím se na něj a začnu ho líbat na krku, na hrudi, hrát si z jeho bradavkami a vracet mu ty krásné pocity co od něj dostávám každou chvilkou. Laskám ho po celém těle a sama se nechávám unášet tou rozkoší kterou způsobuje jeho tělo. Má dravost nezná hranic, vrátím s ek jeho rtům a vášnivě a nedočkavě ho líbám. Hraji si s s jeho jazykem a užívám si všech těch pocitů. pomalu si ho zase přetočím nad sebe a něžně se s ním začnu milovat. |
| |
| Pokoj Užívám si jejích dotyku i skvělého pocitu při milování s ní. Jsem doslova zaplaven nádhernými pocity. Vášnivě jí líbám, hraji si s jejím jazykem. A užívám si ty krásné okamžiky. Po milování jen ležím s úsměvem vadle ní a dívám se jí do očí, po krátké době jí obejmu a znovu jí začnu vášnivě líbat. Byla jsi úžasná. Povím jí mezi polibky a dál jí s nezměrnou touhou líbám. Po nějaké době se ale s vypětím všech sil odtáhnu a zadívám se jí do očí a musím pár okamžiků bojovat než jí povím to co vyslovit ani nechci..to hnusné slovo. Měli bychom jí. Povím a podívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Mým tělem projede vlna vášně a rozkoše. Jsem do něj zblázněná a po chvilce docela unavená v klidu ležím vedle Pereose a na mě se upírají jeho krásné modré oči. Hned se ale zase odevzdám jeho polibkům. Po chvíly vysloví to co jsem nechtěla, ale nemůžu tu s ním být celý den. Ano, souhlasím. Smutně se usměji a unaveně se posadím. No, nevím čeho ted budu schopná. Také nevím jak dokážu zase hrát zmražené srdce. Pomalu se začnu oblékat. |
| |
| Pokoj Unaveně se posadím, dutím se zvadnout z postele a obléci se. Navleču na sebe černou tuniku, a kalhoty černé barvy. A nazuji se do studených bot a se značnou nevolí se natáhnu po vlhkém plášti a usadím si ho na ramena. Pak se s úsměvem podívám na vyhřátou postel a můj pohled se stočí k Eleře. Můžem Elero ? Zeptám se když se obleče a pomalu k ní přistoupím a dlouze jí políbím. A pomalu něžně jí přes hlavu přetáhnu černou kápi jejího pláště, tak aby jí nebylo vidět do obličeje. Stojím tam a dívám se na její postavu a čekám co poví. |
| |
| Pokoj Můžeme, bohužel si nemůžeme jenom užívat musíme také pracovat. Dlouze ho políbím. A výjdu s pokoje a venku na něj počkám. Tak kam ted? Na náměstí? Zjistit něco o mrtvole? Řeknu pobaveně a zamilovaně se na něj podívám. No tak ted se na něj musíš koukat zase jako na krysu. |
| |
| Pokoj, město Nasadím si kápi a vyjdu za ní ven z pokoje a pak na ulici. Budeme jen tak chodit městem, ty poznáš město a informace si nás najdou sami věrmi.. Povím a podívám se na ní. Nezapomeň kdo jsem, krysa, krerou nenávidíš, zlodějská krysa..Alespoň pro teton a ty jsi chaldná vrahounka.. Povím jí šeptem a pod rápí se usměji a vyrzím kamsi do města. Pocíti jsem podivný pocit když jsem to pověděl a málem jsem to nedověděl. Jo ale já vím že je o i žena co miluji a budu navždy. Pomyslím si s úsměvem |
| |
| Ulice Tak se teda pojd procházet. Povím. Tak jo kryso, neboj mě to dělat problémy nebude.Já zlodějskou špínu můžu jenom nenávidět. Škodolibě se usměji a rozhodně jdu vedle něj. Jo, tak tohle jsem řekla přesvědčivě. Sama sebe se pochválím a jdu dál. |
| |
| Město Asi hodinu a půl se procházíte městem. Vypadáte až skoro přízračně. Dvě černé postavy co se procházejí městem. Pomalím a klidným krokem, jako by se nebáli. Bohužel totéž se nadá povědět o obyvatelích města co potkáte. Jen pár z nich si vás dovolí pozorovat déle než pár chvil, většina z nich se vám klidí z cesty. Sem tam potkáte i stráže, ale ty o vás jen sotva zavadí pohledem a jdou dál. Sem tam se na vás nějaký voják podívá déle, ale pak pokračuje zase dál. Ano lidé se bojí a stráže se snaží dělat svojí práci a nestěžovat si jí. Po další době co se procházíte městem se, ale něco změní.. Náhle uslyšíte jak se ulicí ozve hvizd a když se otočíte za zvukem tak spatříte ve stínu průjezdu laksně se opírajícího světlo vlasino, černookého asi desetiletého hocha zubí se na vás jako by vás rád viděl a navíc se vás ani nebál a mává na vás, že máte jít vy k němu. |
| |
| Město Pomalu se s Elerou procházím městem a pozoruji okolí, všude je cítit hrůza a děs, lidí. Po pár hodinách procházením městem ale na nás někdo zahvízdá. Otočím se za zvuku a pod kápí se usměji když uvidím toho hocha, příslušníka cechu jak na nás mává. Zprávy si nás našli.. Pomalím krokem si to namířím krněnu do podchodu. Buď zdráv TOME tak povídej. Pozdravím chlapce a sundám si kapuci a usměji se na hocha. Mám ho docela rád, čas od času jsem ho učil někej ten trik…. A něco k práci. Ale to už končí… Pomyslím si smutně, ale nedám to na sobě znát a jen čekám co poví. |
| |
| Město Jen zle se na kluka podívám a zastavím se vedle krysy. Tak malý a už je z něj zlodějská krysa. kluka nepozdravím a radši nepromluvím jen stojím vedle Pereose a pozoruji Toma. |
| |
| Mesto Podívá se na zloděje a usměje se, ale pak zvážní. Puď pozdraven Černý duchu, je těžké tě najít. Poví a zesmutní. Dnes v noci zabili Šediváka, prý bojoval s hnědou kutnou a ta ho zabila, nikdo nevíc co dělal venku a proč šel ven, zabily ho na území stráží a my jsme ho uklidil do přístaviště, a tam taky je..možná se vám něco z toho co uvidíte hodí…Šťastnou cestu.. A dej si pozor Poví Tom a zanechá vás tam o samotě. |
| |
| Město Černý duchu??? Ten má ale přezdívky. V duchu se usměji. Kdo je ten Šedivák? To mrtvolkám dáváte přezdívky? Legračně se zeptám a zazubím se. Hm, dej si pozor to zní vážně. Zase s eusměji. A co ten Tom? Další zlodějská krysa??? Povím po odchodu Toma a zadívám se mu do očí. Má užasné oči. |
| |
| Město Poslouchám ho a když dojde k tomu, že poví že zabily Šedivce tak se zachmuřím a poslouchám ho dál a pak ho chvíli pozoruji jak odchází. Proč zrovna jeho..mohly pozabíjet celej cech, ale dostanou zrovna jeho.. Proč. Svět jako by se pro mě zastavil. Pak mě z toho podivného stavu vytáhne hlas a já se po něm otočím. Ne mrtvolám, chodil oblečen v šedivé proto mu říkaly šedivák. Podívám se na ní a s bolestí v hlase jí povím. Měli bychom se jít podívat na šediváka do přístavu ať ho můžou odklidit. Nasedím si kápi zase na hlavu. A hmm Tom je zloděj, čas od času jsem ho něco málo neučil, je docela dobrá krysa. Povím na jeho obhajobu. proč musel zrovna on. Povím zdrceně a čekám co mi na to poví.. |
| |
| Město Tys ho znal??? Toho osla?? To je komický Šedivák. Osel je lepší. Podívám se na něj. To jsem asi neměla vypadá to že ho měl rád. Na mě je tady moc zlodějů fakt hrozně moc. Nikoho ušlechtilého tu nepotkám pouze krysy. Tak jo tak vyrazíme, ved mě. |
| |
| Město Když zaslechnu zmínku o oslovy podívám se na ní. Pak, jen zavrtím hlavou. Nemohla tušit že jsem ho znal.. A vydám se dal. Ten osel jak říkáš, byl můj první mistr, byl mi otcem kterého jsem nikdy neměl a o šerého jsem právě přišel, i když jsem potom měl víc mistru..ale to Šedivák mě naučil základům a nabít jeho tak tu dneska nejsem. Povím a jeho jméno vyslovím s úctou a láskou kterou cítí syn k milovanému otci. A pak vyrazím k přístavu. Ty svině, proč dostali zrovna jeho proč..mohli oddělat tolik zlodějů ale zrovna jeho ne, ale oni si najdou jen jeho a toho dostanou.. |
| |
| Město Radši už mlčim a potichu ho následuji. Já jsem fakt blbá, musí mu ted být opravdu zle a já se nemůžu ani omluvit ani mu dát najevo lásku nebo utěchu. Nebo mu alespon naznačit ja je mi to líto. Říkám to pořád cítím lásku je prokletí. Jsem na sebe v myšlenkách rozlobená, a také je mi líto Pereose. Jdu tiše za ním a nic neříkám. |
| |
| Město Přejdeme většinu města než znovu promluvím Město je oficiálně krále, ale neoficiálně se po něm pohybují spousty lidí co pod krále nespadají, to jsou zloději a hnědé kutny. Odmlčím se. Město se neoficiálně dělí na tři časti, jednu mají pod palcem stráže, ta je nejmeší, jsou to brány do města a tak….Zbytek je rozdělen mezi cech a kutny..A cech se dověděl kdo zabíjí lidi z cechu…na hranicích těchto zemí bude hmm dosno.. Přístaviště je pod cechem a náměstí je neutální, jinak se po městě může pohybovat kdo chce a jak chce, jen je tahle dělané….. Povím a dál jdu k přístavišti. |
| |
| Město Stále nic neříkám. To je stupidní, kdo to vymyslel? Si to dělí jak s ejím za chce, co já tady dělám. To to nemohly vyřídit zloději???? Ne oni mě sem musí poslat a já si tady musím vše pokazit. Jsem nemožná vždyt tady neznám ani město prostě nic. Připadám si jako nějaká holka. za nějakou dobu před sebou uvidím přístaviště. |
| |
| Přístav Pomalu dojde k přístavu. Sice tam jsou vidět stráže, ale tušíte že jsou podplacný aby nic neviděli. Dojdete do jednoho skladiště skoro na konci a vejdete dovnitř. Tam na zemi leží zloděj jež býval Šedivákem. Má podřízli hrdlo a je zraněn na rukách a na hrudi od toho jak bojoval o život. Jeho šedivé oblečení je nasákle jeho vlatní krví. Jeho dvě dýky leží vedle něj a na jedné ruce má prsten, nebo spíše jen zlatý kroužek… Ano starý zloděj se nevzdal bez boje. |
| |
| Přístav Pomalu jí dovedu do přístaviště a do skladu kde na podlaze uvidím svého starého mistra. Jakmile ho uvidím tak se ve mně něco zlomí. Jediným pohybem ruky si z halvi sundám kápi a v vrhnu se k mrtvému muži. On bojoval o život..ten parchant mu dal ale nadral a pak ho ještě podíznul.. Skoro zuřím, něžně ho pohladím po vlasech a zavřu mu oči a pak se podívám na jeho prsten. Ne to cech nedostane. Povím a sundám mu prsten a také si vezmu jeho dvě dýky. Pak se podívám na vrahounu a pomalu se zvednu a odstoupím od mrtvoli. Podívej se co zjistíš..o tom dodpisu… Požádám jí a můj pohled padne ne dvě bedny co tam leží. V mé ruce se objeví Šedivcova dýky a tu hodím na jednu bednu. Pomalu dojdu ke druhé a tu rozlátím. Sivně, prčo zabili jeho..proč. Zavrčím před tím než rozbiju i tu druhou a pak seberu dýku a podívám se na ní. Pomalu se vrátím k muži a zadívám se na jeho tělo. Porušil jse snad každý pravidlo, a to až na jedno, ale i to poruším. Povím a dýku zasunu na místo a prsten si nasadím na prst. Podívám se na ženu co je zde se mnou a čekám až skončí. Je mi líto že jí nemohl pozhnat. |
| |
| Přístav Podívám se na další krysu a na Pereose. Musí to být pro něj těžké. Radši budu ticho. Až mi to dovolí tak přistoupím k oběti. Nejdřív si ho jen zblízka prohlédnu od hlavy až k patě, poté přistoupím k oběti ze zadu a nadzvednu jeho hlavu at si zblízka prohlédnu řez. Hmm, tohle neni čistá práce. Je to dobrý, ale nejsou to profesionálové. Přejedu jizvu rukou. Dobré dýky, hodně ostré a přesné. Ucítím nějakou neznámou vůni tak si přičichnu. Co to je??? Neříkejte že tyhle mniši mají rádi bylinky to je k smíchu. Obvykle u svých oběti někdo může nechat květinu nebo bylinu, ale jen řez posypat. Postavím se. Nejsou to profesionálové, určitě budou silný to je vidět na tom jak bojovali. Mají dobré zbraně a také to vypadá že mají rádi hádanky. Příjdu blíž k němu a položím mu ruku na rameno. Snad pochopí ,že mě to mrzí. |
| |
| Přístav Podívám se na ní a přikývnu. Tak hádanky..A děkuji. Povím potichu. Pak se na něj podívám a otočím se. Mohly bychom se jít zase podívat do lesa..musím se projít. Požádám jí a podívám se jí do očí. Poradí mi ? Poví mi to co chci vědět ? Ptám se sám sebe. |
| |
| Přístav Dobře, ved mě. Pousměji se. A vyrazím pryč ze skladu. Následuji Pereose do lesa a u toho mlčím. |
| |
| Les Pomalu jí vedu do lesa a tam se zastavím a posadím se na zem. Pověs mi prosím vše o těch podpisech co zanecháváte..na s vích obětech.. Požádám jí a sledu jí. |
| |
| Les Když jsem už dostatečně hluboko tak si sednu naproti. Podpisy??? Proč tě zajímá už jsme ti o nich říkala. Povím a čekám co mi odpoví. Co mu mám o tom povídat , zavraždíme zmetka a označíme ho. |
| |
| Les Podívám se na ní. Protže ty svině za to zaplatí, i kdybi to mělo bejt to poslední co udělám, a tím poruším jedno z mála pravidel co jsem ještě neporušil. Povím potichu a klidně. Proto chci vědět co jsou ty podpisi. A to co mi o nich povíš, ale to mohl využít. Objasním a čekám. |
| |
| Les Rozumím ti, podpisy to je cokoliv. Může to být cokoliv, nějak označíš svou oběť. Každý vrah má svůj podpis. Když zabíjí slavný vrah a někdo to uvidí tak to hned pozná, ale i mizerný vrah značí a když s ním bude problém tak jsou to také stopy. Podpisi to je improvizace vraha, něco co k němu patří. Něco co z něj dělá vraha. Dokončím. Já ho nechápu. |
| |
| Les Potěšeně a nebezpečně se usměji a pak se na ní podívám a vděčně a láskyplně povím Děkuji. Pak pomalu vyndám dýku který byla šedivce a pomalu jí začnu bousit, ikdyž to není potřeba a pak jí zase uklidím. Bylo mi asi devět a já jsem se potuloval nocí, zrovna jsem obral jednoho kupce, pochopitelně bez vědomí cechu...Byl jsem na střeše když jsem zalechnul slabí šramot, otočil jsem se a za mnou byl jeden z vrehů a navím proč, lae chtěl mě zabít, chvíli jsem se mu bránil, ale pak jsem málem spadl ze střechy..vysel jsem za okap a čeka jsem kdy mě dorazí a schodí dolů když v tom se otčil a za pár chvil hrahou letěl dolů mrtvej. A když jsem se dostal zes spátky na sřechu tak tam stál můj mitsr šedivec, pomohl mi na nohy podal mi noje zbraně co mi ten zmetek vyrazil a se smíche jsme se vrátili..už tenkrát mě měl cech dost..AAle on jedinej a ještě pár lidí se mi stali rodinou a do é přibil i ten zlodějíček Tom, navím proč, ale oblíbil si mě a já ho čas od času něco naučím když máme oba chvíli času.. Povím a podívám se jí do očí. |
| |
| Les Jak si stále nechápu k čemu ti to bude, neříkej že se chceš stát vrahem? Zeptám se docela v šoku a poslouchám jeho vyprávění. To je pěkné když máš nikoho koho máš rád. Někdy se to tak nezdá ale v rodině máme krásne vztahy a já mám ráda svou rodinu. Všem je tam dobře když posloucháme. Usměji se. Bohužel jsem neodolala. |
| |
| Les Ty hnědý kuty nedostane cech. Najdu toho hajzla co ho zabil a zabiju ho. Podívám se na ní. Ano tím se pro cech stunu vrahem, zběhem a poruším další pravidlo. Pokčím raneny, jako by to nic neznamenalo. Pro cech budu vrah a bude mě jen o něco vic nenávidět a ty co mě v cechu mají rádi ty mě rádí mít budou dál..nic nestratím.. s cechem budu moc tál spolupracovat, tada dokud mě budou pořebovat..a to je dokud to tady nezabalíme.... Povím znuzeně. A tak budu vrah a zloděj.. |
| |
| Les Poslouchám ho. Vždyt bys je stejně musel zabít, tak nebo tak a vrahem by ses nestal. Budeš vrah jen když si oběti začneš značit a přidáš se k cechu. Ulehčily by se tím nějaké záležitosti, ale on neví co to je být vrahem to nikdy nedovolím. Ty nemůžeš být vrah a zloděj, nebo budeš dobrý vrah nebo dobrý zloděj. Podívám se mu do očí. Já nechci at se přidáš k cechu a staneš s evrahem. Navíc co kdyby byl lepší než já, navíc by jako vrah brzo zemřel. Dotknu se jeho ruky. Co to říkám, zapomínám na to že bych ho měla zabít sama. |
| |
| Les Podívám se na její ruku a něžně jí stisknu a podívám se na ní. Hmm možná ano nožná ne a pukd jde o ty podpisy to nebu tak něžké.. Povím svojí doměmku a usměji se. Víš pokud zabiju bez toho abych se musel brátit tak jsem pro cech vrahem. Podívám se jí do očí. Až tohle skončí tak s tebou odejdu a to co se stane bude záležet jen na tobě Elero, ne na mě, ne na cechu, ale jen na tobě, jsi to nejlepší co ně potkalo. Podívám se kamsi za ní. Udělali chbu že zabili zrovna šdiváka, původně jsem je nechtěl zabít pokud bych mel na bíběr..ale tetkon je chci vydět všechny mtrví, a jemi to jedno jestli budu špatnej vrahou nebo ne, prostě to udělám. Povím potichu. |
| |
| Les Necháváš na mě moc velkou odpovědnost. Chceš po mě at se rozhodnu. Také víš jak je to pro mě těžké, stihl s mě malinko poznat. Tedy víš co cítím a víš že se nedokáži rozhodnout. Stejně by se ty mniši nevzdali tak bychom je zabily a před cechem nebudeš vrah protože to máš z aúkol. SUndám si kápi at se na mě může podívat a čekam na jeho reakci. |
| |
| les Podívám se jí do očí. Dobrá tak to rozhodnutí nebude jen tak tobě. Povím a usměji se. No uvidíme jak to bude, jestli budu nebo nebudu vrahem, ale já bych řekl že jo.. Usměji se. To se dovíme časem, nej časem. Podívám se na oblohu a na slunce co pomalu, ale jistě jde spát. Je tu nádherně.. Povím potichu a usměji se. |
| |
| Les Usměji se, ale pak na mě padne taková menší vina. Nelituješ toho. Že jsme místo toho at jdeme do města zůstali včera v pokoji? Možná bys mohl té smrti zabránit. Takhle sis skomplikoval jenom svůj život. Sklopím pohled a zadívám se na zem. |
| |
| Les Podívám se na ní a pomalu přilezu před ní po kolenouch a podívám se na ní. Ne ani jediného okamžiku nelituji a nebudu nikdy. Povím potichu. A navic pokud bychom se potulovali venku pak bychom ho stejně nemuseli nají a zachránit, byl dobrej, ale nekdo ho dostal..to je celí, ne nezabránili bychom tomu. Byl bych rád, aby žil, ale to nejde a navic tam kde je mu je líp.. |
| |
| Les Zvednu hlavu. Co na mě vlastně máš tak rád? Známe se sotva dva dny a ty ses do mě zamilovat. DObře víš že je to nebezpečné a naplno to ohrožuje tvůj život. Ale ty toho vůbec nelitoješ. Proč? Chápu že mě má rád. Nechápu ale že si chce zničit život kvůli jedné lásce, pak s emůže zase zamilovat znovu. Ale on všechno obětuje. |
| |
| Les Podívám se jí do očí a usměji se. I ty dva dny jsou dost a nebezpečný to je celí můj život, i kdy nevím jestli vylezu z okna do kterého lezu..nevím to, ale přeci tam jdu. Proč bych měl toho litovat ? Ptám se sám sebe. Proč bych měl litovat toho že jsem se zamiloval ? Proč bych měl litovat toho, že tu jsem , toho že se to můžu dívat do očí, do těch dvou očí co miluji, že se můžu dívat na ženu co miluji. Ne nelituji toho a nebudu nemám důvod. Povím potichu a dál se jí dívám do očí. |
| |
| Les Tak jo nebudu už o tom mluvit. Asi mu to nevymluvím. Miluji ho a nechci o něj přijít. Vše co se ale děje je proti mě. Podívám se mu do očí a dám mu rychlou pusu na tvář. Tak jdeme. Povím a postavím se. Počkám až vstane, nasadím si kápi a vyrazím. |
| |
| Les Usměji se a postavím se nasadím si kápi pláště a podívám se na ní. A kam jdeme ? Zeptám se jí zvědavě. Hmm no necháme se překvapit.. |
| |
| Les Potřebuji poslat o mě zprávy cechu, uběhlo dost dní co omě nevědí. Takže, nejdřv se potřebuji stavit v pokoji napsat dopis a pak sehnat posla. Zasměji se. Který nepřežije předání, o to se už postará Goleser. Pomalu vyrazím. Hele, co by mi udělal tvůj ,,milovaný,, cech kdybych tu bezdůvodně začala vraždit.Na jejich uzemí. Zasměji se. |
| |
| Les Usměji se a vezmu ji za ruku. Hmm no v tuhle chvíli nic, protže by to přičítal hnědým kutnám..jinak hmm pokusil by se tě zbavit..Ale právě má dost starostí sám se sebou takže nic..bude mu to skoro jedno. Povím znuzeně. Ale zbavit se tě nemůže takže je bezmocne a navíc on ta to nepříjde že jsi to byla ty.Povím a usměji se. |
| |
| Les Pustím ruku. Tady mě nechytej, zachvíly jsme ve městě a nebylo by to dobré. Řeknu s usměvem na tváři. Musím se na veřejnosti začít chovat zase tak jak to bylo dřív, k tomu potřebuji zabíjet. Alespon nachvíly. Určitě se tady najde někdo kdo touží po smrti. Zasměji se. Možná s emu nebude líbit že jsem tak krvežíznivá, ale musím se začít chovat jako dřív a ne jako slabá a zamilovaná holka. |
| |
| Les Usměji se a přikývnu. Hmm dobrá Vrahounko a řekl bych že jich tu nadeš docela dost. Povím skoro znuzeně. Tak dobrá jdeme do pokoje, nasat dopis a pak heldat posla. Pomalu jí vedu k hostinci. |
| |
| Les,Město, Pokoj Dojdeme na konec lesa a vejdeme do města a pak přejdeme do hospody a do našeho pokoje. Hned jak zavře tvaře tak ze sebe shodím plášt a políbím ho. Poté ucouvnu. Promin, ale moc jsem tě chtěla políbit. Hned jak to povím tak půjdu ke své tašce vyndat vše potřebné a pak s eposadím ke stolu a začnu psát. |
| |
| Pokoj Pomalu dojdeme do pokoje potom co mě políbí na ní jen chvíli koukám, pak si sundám plášť a posadím se na postel a sleduji jak píše dopis u stolu dopis co bude někoho stát život, ale co.. Jen tam sedí a potichu jí sleduji a usmívám se. |
| |
| Pokoj Soustředím se na dopis at tam napíšu vše co je potřeba a at to zní jako když píšu normálně. Tak takhle ne, tohle musim připsat, tohle tam být nemusí..... Pořád se na mě upíná jeho pohled. Vzhlédnu k němu. Co je? Usměji se. |
| |
| Pokoj Podívám se na ní. Nic vůbec nic. Odtuším a lehnu si na postel a zadívám se do stropu. A snažím se vytěsnit Šedivce ze své mysli. Usměji se když si vzpomenu na jeho úsměv a na to jak mě učil. Pomalu se posadím a z váčku vylovím zlatou minci a vyhodím jí do zduchu a pak jí zase chytnu a roseměji se. Tohle by se tomu setivému zmetkovi líbilo a děsně by se smál. Povím když se přestanu smát. A čekám až dopíše dopis. |
| |
| Pokoj Dopíšu dopis a otočím se na Pereose. Co by se mu líbilo? Nepochopím. Zapečetim dopis a schovám všechno uklidím, dopis nechám na stole. Posadím se na postel vedle Pereose a čekám na jeho odpověd. |
| |
| Pokoj Podívám se na ní, usměji se a schovám minci. To jak tu sedím a sleduji tě jak píšeš dopis to. Ještě víc se usměji a pokračuji. Víš mohl bych udělat sebelepší krádež a na jeho obličeji by to nevyloudilo ani usměv, ale takováhle věc by ho prostě rozesmála nevím proč, ale vím to. často mě sledoval při práci, jen se díval a nepověděl jediný slovo pochvaly, ale já věděl, že je pišnej že mi to jde, nemusel mluvit a já poznal co si myslel. Smutně se usměji. Ten podivný a pothlí staroch mi bude chybět. Povzdechnu si. Jdeme ? Zeptám se jí nakonec. |
| |
| Pokoj Chybí mu, měla bych mu pomoc. Počkej. Lehnu si vedle něj a políbím ho. Jsem tady vedle tebe, jestli se budeš chtít svěřít nebo utěšit stačí říct. Dám mu ještě jeden polibek. Miluji tě, nechci at se trápíš. |
| |
| pokoj Pomalu jí políbím a usměji se. On mi chybí, ale jsem rád že tu jsi ty a navíc jednou, dřív nebo později by mě stejně opustil a já bych proti tomu nemohl nic udělat, takhle mi to alespoň něco přineslo tebe Elerano Darke. Vyslovím celé její jméno s láskou kterou k ní cítím a usměji se a pomalu jí políbím. Tak pojť nejdeme tvého posla a necháme ho čekat na jeho osudoví dopis. Usměji se. Na poštu jeho života. Pomalu se zvednu a nakloním se abych jí znovu políbil a natáhnu k ní ruku a bych jí pomohl na nohy. Snad jí to nevadí že mi ti nenahání strach nebo tak něco hmm Zauvažují a dívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Zasměji se. Ten posel by měl být vděčný že bude předávat poštu od samotného ďabla. Zasměji se a začnu ho lochtat. No tak nepospíchej tak. Začnu ho líbat. Čím dřív tam půjdem tím dřív zepře ,,nevinný,,. Zasměji se. Navíc s evečer chci bavit a na to je ještě světlo. Zasměji se. |
| |
| Pokuj Rosesměji se když mě začne lochtat Ale nech toho.. Pomalu jí políbím. Tak ty jsi ďáblice jo ? Zeptám se s úsměvem a lehce jí rozhodím vlas na postal. Ale vůbec mi tak nepřipadáš. Povím když jí znovu políbím. A jak si urátíme tu dobu ? Co ďáblice ? Zeptám se a lehnu si vedle ní na postel, nakloním se nad ní a pomalu jí políbím. |
| |
| Pokoj Ano, já jsem ďábel ze samého pekla. Usměji se a polibek mu vrátím. Co takhle si chvilku hrát? Usměji se a kousnu ho do krku. Přetočím se na něj. Jsem ještě malá, chci si hrát. Zasměju se. Když jsem byla mladší tak jsem si vždycky hrála s mím bratrancem je to upír a když nemá svoj echoutky tak fajn. Zasměji se a políbím ho. |
| |
| Pokoj Trošku zavrčím když mě kousne do krku. Hmm budeme si hrát tak jo. Políbím jí a pomalu jí přetočím na záda políbím jí a pak jí olíznu jedno místo na krku a políbím ho, pak jí políbím na ústa a s úsměvem se jí zadám do očí. Máš výbornou chuť. Povím jí a lehce jí kousnu do krku. Máš zajímavou rodinu..asi bych se tě měl bát. Poznamenám a pomalu jí políbím. Ale já se tě nebojím a navíc jsem do tebe blázen Povím a znovu jí políbím a pomalu jí začnu hladit po těle. |
| |
| Pokoj Zasměji se. To lochtá. Usměji se. Nemusíš se bát když jseš vedle mě. Zasměji se a vytáhnu jednu dýku toho Šediváka a namířím jí k jeho krku. Říz, ted bych tě mohla zabít. Smrt by si pro tebe přišla. Začnu se hrozně smát a dýku hodim na zem. Nedokázala bych ti ublížit. Chci at to víš i kdybych musela nezabiju tě to slibuju. Vášnivě ho začnu líbat. Radši zabiju sama sebe ale nezabiji osobu jenž miluji podruhé. |
| |
| Pokoj usměji se, ale pak stuhmu když na mě namíří dýku. Pak zazní dopad dýky na zem a zase se podávám jejím polibkům. Hmm nechce mě zabít.. Ale já nechci podruhý přijít o ženu co miluji. Ale nic nepovím a dál jí líbám. Ještě si děláš hlavu s houpími pravidly ? Zeptám se jí mezi polibky a dál jí vášnivě líbám. Pak se usměji. Hmm proč zrovna z pekla ďáblice ? Zeptám se když si na to vzpomenu, ale pak jí zase dál vášnivě líbám a všechno pomalu mizí a zůstává jen ona a její polibky a doteky na mém těle. |
| |
| Pokoj Nachvilku zastavím příliv vášně a odpovím. Ano dělám a vždycky budu, vyrostla jsem na tom. Ted jsem některá porušila z lásky to je vše. I elfové mají city a jsem si jistá že se každý ničím provinil. Já se pouze zamilovala do krysy. Zasměji se. A nejsou hloupí. Vážně se na něj podívám a přetočím s en aněj. Jsi láska mého života. Radši zemřu než abych ho zabila, vím jsem slabá ale nedokážu to vrátita jsem moc slaá na to at bez něho začnu zase žít. Kousnu ho. Proč myslíš? Peklo je žár který mě spaluje každou chvilkou co jsem v tvé náruči. Povím a políbím ho. Musíme už jít. |
| |
| Pokuj Usměji se když se mi zakousne do krku a dál jí vášnivě líbám a pomalu se s mí v objetí posadím a dál jí líbám. A ta krysa tě taky miluje. Povím a kousnu jí do krku. Mnou s tím kousnutím projede nová vášeň a znovu jí začnu líbat a bej mu jí. Pomalu se odtáhnu. Asi bychom měli jít. Povím a znovu jí začnu líbat. Ano pekelnice ve tvém náručí jsem jako v pekle. Znovu jí začnu vášnivě a vroucně líbat. Ano měli bychom jít, sice se mi nechce, ale musíme..musíme najít toho dobrého posla... Musíme jít nebo dneska už neodejdeme.. Těžko jí přestanu líbat a podívám se jí do očí. Nepůjdeme už je tma.. Povím a zadívám se z okna do houstnoucí tmy venku. A pak jí jednou, ale zato dlouze políbím. A čekám co ona na to. A moc se musím ovládat, abych jí zase nezačal líbat a tak jí jen hladím. Prožívám hotová muka mít jí tak blízko u sebe a nelíbat jí, všechno ve mě vře a touha mě spaluje jako oheň, ale dál se ovládám, ale jak dlouho ? Jak dlouho než jí zase políbím… Musíme jít no tak ovládej se.. Připomínám si když se jí kouknu do očí. |
| |
| Pokoj Usměji se. Asi máš pravdu, už je čas. Čím dřív se ten dopis dostane do správných rukou tím dřív budeme zase v pokoji. Zasměji se a prstem mu přejedu po krku. Ovládneš se? Nebo to už nevydržíš a políbíš mě? Provokativně se na něj podívám, přímo do očí. Pročešu mu vlásky a stále se na něj upírá můj pohled. |
| |
| Pokoj Zhluboka se nadechnu. Ovládej se. Pomalu jí vytáhnu na nohy a sehnu se pro dýku a zasunu si jí do pochvy. Máš pravdu. Povím a obleču se do pláště. Pak k ní ale přijdu a políbím jí. Ano musíme jít, promiň, ale já si nemohl pomoct. Omluvím se já a nasadím si kápy a čekám na ní. |
| |
| Pokoj, město. Usměju se a polibek mu vrátím. Ty se omlouvat nemusíš. Povedlo se. Usměji se a obléknu si plášt s kápi a do ruky si vezmu dopis. Pomalu výjdu ven z pokoje a hned na to z hostince a počkám na Pereose. Hned jak příjde vyrazím hledat nějakého posla a podívám se na něj. Kde jsou v tomhle místě obvykle poslové? |
| |
| Město Vyjdu za ní ven na ulici a pak městem dál. Hmm to příjde na to koho bys ráda, ale poblíž paláce to bude nejlepší, stráže budou někde ve městě a bude tam klid, a nějakej posel se už nejde.. Povím a usměji se, vedu jí městem, temnými uličkami kde bych čekal žebráky a hospodcké povaleče, vím že dřívě či později na někoho narazíme. je to jen otázka času. |
| |
| Město Tak dobře, ved mě. Povím mu a následuji ho. A pak musím si chvilku zapracovat uvidíme co mniši na to řeknou ž ejí povraždím pár lidiček. Po chvilce dojdeme k paláci a všimneme si nějakého muže který vyjíždí s paláce na koni klusem. |
| |
| město Podívám se na posla a když jede kolem nás tak se mu postavím do cesty. Jezdec zatáhne za uzdu a kůň se postaví na zadní. Chytnu otěže jeho koně a ušklíbnu se. A čekám co bude dál. |
| |
| Město Hm, reaguje rychle. Příjdu k jezdci. Hledáme posla. Neporadíte nám? Řeknu až vražedným hlasem. Tohle musí být posel, vypadá jako posel. |
| |
| Město-Posel Muž se zdá zkoprnělej a jako by nechápal párkrát thne otěžema ale nepovede se mu je vyškubnout z rukouch co je svírají a pak se podívá na postavu co vychází ze stínu. To máš teda blbí.. Odsekne a v jeho hlase se ove náznák strachu. |
| |
| Město Jen sleduji dění a usmívám se když zaslechnu její hlas a to co vněm zaskechnu a opověď muže. špatná opověď, příteli. Pomyslím si. A sleduji dění |
| |
| Město Nevíš s kým mluvíš mladíku. A blbí to tady máš jedině ty. Vím ž ejsi posel a mám pro tebe zakázku za kterou dostaneš dobře zaplaceno. Klidně pronesu a vytáhnu dopis. Tenhle dopis musíš dovést do Villewendu na severu. Jméno muže kterého hledáš máš na obálce najdeš ho v tom městě všude. Ten ti také velmi dobře zaplatí. Promluvím. A jestli tam ten dopis nedovezeš nebo se stratí tak si tě najdu a ty zemřeš. Zasměji se. Klídek, vždyt se bojí. |
| |
| Město Muž, jako by se chvíli rozmýšlel, pak ale vezme roztřesonou rukou dopis a zasune si ho pod plášť. V tom momentu druhá postava uhne z cesty a pustí otěže a muž vyrazí jako by mu šlo o život..A také že mu o něj jde, ale to ještě neví, dyť dostane zapaceno tak co by nejel.. |
| |
| město Jakmile si převezme dopis tak pustím otěže koně a uhnu z cesty, jen se za ním hlédnu a pak se postavím vedle vhrahounky. Posla máme, hmm je to jeho poslední dopis.Tak pak tetkon ? Zeptám se a potichu se rozesměji .A zadívám se do temnoty. |
| |
| Město Zasměji se. No, já chci chvilku pracovat. Tebe to, ale asi nebude bavit. Do naší hospody už trefím tak jestli chceš můžeš jít. Povím a otočím se k němu. |
| |
| Město tak dobrá jdeme pracovat a kam se vydáme ? Zeptám se jí a usměji se. Ved mě vrhounko Povím a usměji se. |
| |
| Město Co? Jaký my? Ty jsi krysa, nemůžeš se mnou. A neříkej že chceš at tě učim zabíjet. Nebude tě to bavit. Navíc by mě zase poznal z té pro něj špatné stránky, jak moc svou práci miluji navíc se do toho tak užasně nevžiji když mě bude pozorovat. |
| |
| Město Podívám se na ní a usměji se. Jo my , snad jsem jen krysa. Ale ta krysa chce s tebou jít a to je celí. Povím neoblomě. |
| |
| Město Asi nemá cenu tě přemlouvat co? To bude nuda, nemůžu pracovat se zelenáčem budu na něj muset dávat pozor. Proč nemůže jít odpočívat? Ne, on chce vidět jak jeho láska vraždí. |
| |
| Město Jo máš pravdu nemá, tak jedeme. Povím a čekám. Hmm bude to zajímaví. |
| |
| Město Tak jo no. Vyrazím na lov. To bude nuda. Ach ne. Jdu rychle, ale uplně neslyšně. Pohybuji s ejenom ve stínech a zacházím do temných uliček, prozkoumat jestli se někdo netoulá. |
| |
| Město Potichu se vydám za ní. Ju za ní tak dva metry, pohybuji se potichu a čekám koho si vybere. Hmm kde jsou všichni..no dřív nebo později někoho potkáme.. A on se setká se svojí smrtí. |
| |
| Město Najednou uvidím jednoho strážného jak někám spěchá. Kde má svojí polovičku? Je divné že je sám. Mě je to, ale jedno na ruce se mi už oběví moje dýka. Právě prochází vedle mě a já ho chytím podkrkem a rychle říznu protáhnu a vrátím se k začátku mého řezu. To všechno během 3 vteřín. Políbím mrtvého strážníka na krk a vrátím se zpět do stínu a hned na to zmizím. Jé to je slast, škoda že jsem si jí nemohla pořádně vychutnat. Pohybuji s erychle stíny až dojdu na náměstí a tam počkám na krysu. |
| |
| Město Jen dju za ní a sleduji co dělá. Když se na ozoru objeví strážný tak se skyji hlouběji do stínů a čekám. Za pár chvil je po všem a mrtví stážný leží na zemi. Bez jakýchkoliv pocitů ho přejdu a vydám se dál za vražedkyní. Dojdu k ní na náměstí a jen se na ní podívám. A kam jdeme dál ? Zeptám se jí potichu. Je dobrá a víc než to.. pomyslím si a čekám co mi poví. |
| |
| Město Pšš, támhle na konci náměstí jsou nějaký dva staříci. Řeknu tiše a vyndám dvě vrhací dýky a hodím, pár okamžiku trvá až doletí, ale bezpečně trefí svůj cíl do břicha a je vidět ja začínají krvácet. Rychle k nim doběhnu a dýky v jejich těla dvakrát protočím a vyndám. Jednu dýku olíznu a už zase rychlým tempem mířím do hostince a pak do pokoje. Jen co Pereos zavře dveře začnu s ejako pominutá smát, sundám si kápi a se smíchem dopadnu na svou postel. Směji se stále hrozně moc mám jakýsi záchvat smíchu. |
| |
| Město Sledu jak zabije ty dva strážné a pak se za ní vydám do hostince, zavřu dveře pokoje a jen se na ní dívám jak se válí na posteli a směje se. Pak si potichu sudám plášť a zuju si boty, pak si pomalu sednu k ní na postel a stále jí sleduji jak se tam směje do ticha. Je dobrá a její práce jí baví, a je s vím způsobem i krásná.. Blesne mi hlavou a pomalu zlitím, že si mi líbilo jak je vraždila. Jen tam sedí a dívám se na ní a přemýšlím jestli jí mám začít líbat nebo ne. Nakonec pomalu vytáhnu dýku a lehce jí, jí dám pod krk. Jsem rád, že jsi se bavila. Moc rád a máš hmm nádhernou práci. Povím a ještě chvíli se jí dívám do očí a pak dýku pomalu schovám a lehce jí políbím. |
| |
| Město Nepřestávám se smát ikdyž si sedne na postel, ale když mi ke krku dá dýku tak přestanu se smát i usmívat a docela mě tím i vyleká. Proč ta dýka? Zeptám se. Jo, děkuji také ji mám ráda. Když dá dýku pryč od mého krku tak se zase uvolním a polibek mu vrátím. Pořád nechápu, žes to chtěl vidět. |
| |
| Pokoj Usměji se a podívám se jí do očí. Nezabil bych tě. Ujistím jí. Jen chci abys to věděla a proč, jen tak a navic jsem tě chtěl vidět při práci, i když jsem pár vrahounu už viděl, ale ty jsi z nich nejlepší. Povím uznale a znovu jí políbím. A navic tě znich mám nejraději. Povím a znovu jí políbím. Miluji vás Elero Dark. Povím a dívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Já vím, ale vylekal jsi mě. Vyčítavě povím a podívám s emu do očí. No jasně s takovou rodinou, bych horší být ani nemohla. To bude asi tím že jsi moc profesionálu neviděl. Já jsem jen zrnko dobra ale kdybys viděl máti, tak to je teda profesionálka. Nebo nejstarší bratr to je nádhera. Zasměji se a políbím ho. Já tebe také Pereosi. Políbím ho a dím se do jeho modrých očí. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbím jí. no řekněme ža asi ne, ale pár ji bylo, pár jich chtělo zabít mě a Šedivce, ale nějak to nestily. Povím znuzeně. Hmm tak ty máš nadamou máti no dofám, že jí nepotkám..asi by si nechtěla povídat o počasi co.. Pak jí znovu políbím a usměji se. A asi by nelíbala jako ty . Podívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Chci mu už odpověd polibkem když se zmíní o tom jak by má matka líbala a já mu dám pořádnou facku až s postele spadne na zem. O mé matce takhle příště nemluv. Jen si představím ,že by se s ní líbal hned by mě přemohla žárlivost. Pochvilce rozzuření se uklidním a sundám si plášt a boty. Měli bychom jít spát je pozdě. Povím a začnu si vyndavovat dýky a meč s pochev. Naštval mě. |
| |
| Pokoj Coo Než stihnu cokoliv udělat tak dostanu facku a válím se na zemi rychle se odvalím a postavím se . Jo máš pravdu. povím a vyndám z pochev dýky a lehnu si na postel zadívám se na strop. Hmm ženy, asi jsem jí naštval. Dobrou noc Elero. Pomalu usímán a usmívám se. |
| |
| Pokoj Neodpovím, svléknu se a lehnu pod deku kde se snažím usnout. Moc dobře mi to nejde ale o hodině válení usnu. |
| |
| Ráno A je tu zase ráno sluneční paprsky pomalu probouzejí nový den. Den to bude slunešný, nebo alespoń na to vypadá a vy se pomalu probouzíte do tohoto dne. Co asi přinese ? |
| |
| Pokoj Pomalu se probudím a potichu se zvednu z postele, zadívám se na spící ženu. Včera jsem jí já blbec naštval, proč jsem nebyl zticha. Vyčítám si jak jí tak pozoruji jak v tichosti a nádherně spí. Po krátké době pozorování spící Elerin se naštvaně sám na sebe dojdu posadit do židle u stolu a začnu uvažovat co asi budeme dneska dělat, ale nějak mi to nejde pořád musím myslet na to jak jsem od ní dostal tu facku a jak jsem tak usínal s pocitem, že jsem jí rozlobil, s pocitem co se mi ani trošku nelíbil. |
| |
| Pokoj Pomalu na mě začnou dopadat první paprsky slunce a já se přetočím na bok a pomalu otevřu oči. Kousek ode mě uvidím krysu jak sedí na židli a pozoruje mě. Ale ne, už se probudil. Včera mě naštval, ale to se nesmím divit zamilovala jsem se do krysy. |
| |
| pokoj Drobátko se houpu a stále přemýšlím, ale spíš mi jen tak bloudí hlavou myšlenky pak zase pohledem zabloudí k vržedkyni a usměji se. Ano už vím kam půjdeme, rád bych jí někoho představil..jednu ženu, i když nevím jestli se jí o místo kam jí zavedu bude líbit. Hmm ale to se dovím až se jí zeptám, rád bych aby tu osobu poznala. Pomyslím si pak si všinu že se po mě dívá a přestanu se houpat na židli a pomalím krokem dojdu k ní, klenu si na zem a usměji se. Dobré ráno. Povím jí protože na zrovna nic jiného nenapadne. A čekám co udělá. Snad mi jí zase nevrazí. |
| |
| Pokoj Pozoruji ho a když mi popřeje dobré ráno tak se jen otočím na druhou stranu a tím mu dám najevo ,že jsem pořád naštvaná. |
| |
| Pokoj Hmm no dobrá to bych byl rači aby mi dala facku neš tohle. povzdechnu si a posadím se na postel. Promiň mi ten včerejšk, to co jsem řekl. Povím omluvně a z mého hlasu je cítit že mě to mrzí. Pak mi dojde že to asi nebude nic platný tak se postavím a zadívám se na ní pohledem změřím postel a zamyslím se. Tak zatohle mě asi zabije, nebo alespoň zmlátí, to bude bolet. Pak se pomalu dostanu k nohám postele a vlezu do postle tak aby ke mně bylo otočená čelem. 4ekám ránu nebo tak něco a tak začnu mluvit. Já to fatk tak nemyslel měl to bejt hmm žert, ale moc se nepovedl tak mi to odpust co mam udělat, pověs, no tak mě to mrzí. Jo to bude bolet moc, ještě že jsem udělal tohle a ne to co mě napadlo napoví..to vy mě asi fat zabila..ale co udělá tetkon..to mě asi setjně zabije proč jsem nebil zticha o její matce. No tak jsem jen krysa co tě miluje, a co se dopustila chybi, ale i taková krysa si zaslouží odpuštění od někoho koho miluje. Zkusím to jinak.. |
| |
| Pokoj Jeho první omluvu jen tak přeslechnu. Jestli si myslí, že se mi omluví tak rychle tak je na omylu. Už si začnu myslet, že si mě nebude chtít usmířit a ucítím nějaké šimraní na těle jak se mi sune pod deku. Co s ním mám dělat? Miluji ho, ale to že začal mluvit o mé matce mě rozčililo a né málo a ještě o tom že by se s ní chtěl líbat. No hrůza. Když ke mě ale stále promlouvá prosícím hláskem tak už promluvím. No dobře kryso. Už se to ale nebude opakovat. Je ti to jasný? Řeknu měkkým hláskem a začnu vnímat to šimrání po celém těle jak ke mě leze. |
| |
| Pokoj Spadne mi kámen se srdce když uslyším ty slova a usměji se a podívám se jí do očí. Ne nebude nikdy. Povím a zase se jí zadívám do očí. Pokud nebudeme mít přes den nic moc na práci tak bych ti rád ukázal jednu část města a přestavil ti jednu starou dámu, ženu co mě vychovala, když jsem nebyl se Šedivcem nebo když jsem neporušoval žádný pravidla.. Povím a podívám se jí do očí… Ale to počká..dlouhou dobu. Povím a lehce jí políbím na rty. Už budeš jen ty, a žádná jiná žena, žádnou jinou nebudu milovat a ani bych nemohl.. Pošeptám a pak jí dlouze políbím Ano všechno počká, je jen ona. |
| |
| Pokoj Už se chci zase naštvat, když mě zase uklidní a já ho začnu líbat, vášnivě ho začnu líbat. Dobře, navštívíme ji , ale ted chci být zase v tvé náruči. Vášnivě ho začnu líbat a laskat. Přetočím se na něj. Musíme si přece vynahradit včerejšek. Rukama se dostanu pod jeho tuniku a začnu ho hladit. |
| |
| Pokoj Začnu jí líbat a hladit jí. Ano a já jen ve tvé. Pomalu jí začnu líbat a hladit jí. Asi bych jí měl vynahratit to jak jsem jí naštvel. Nechávám se unášet jejími polibky a pak jí přetočím na zadá, pomalu si sundám tuniku a dál jí líbám a hladím jí. Mím tělem zase pro protéká vlna rozkoše kterou mi přináší její náruč, doteky a polibky. Vášnivě jí líbám. |
| |
| Pokoj Líbám ho a hladím, mé ruce si pomalu hrají z celým jeho tělem a vzrušeně ho hladí. Jeho doteky ve mě vzbuzují nepředstavitelnou slast v podstatě vždy když se mě jenom dotkne. Nepřestávám ho vášnivě líbat a chvilkami začnu mluvit. A jak... Políbím ho. ...ses seznámil s touhle ženou? Povím a podívám se mu do očí ale nepřestanu ho hladit. |
| |
| Pokoj Líbám jí a hladím. Ta slast co probíhá mím tělem je nezměrná a já jí líbám. Jak.. Líbám jí a jsem rád že se mě dotýkají její rty. Znala mojí matku a ujala se mě a svěřila mě šedivákovi. Podle toho co jsem se dověděl žila se šedivákem. Povím jí mezi vášnivími polibky. Hladím jí po těle a pomalu jí začnu líbat na krku. |
| |
| Pokoj Odevzdávám se tomu laskání a vášni a snažím se odpovědět. M..myslíš že se jí budu líbit? Jsem vrah. Mohla bych také Šediváka zabít i ja a ani bych nezaváhala. Řeknu a začnu mu rozepínat kalhoty. O tom jsem asi neměla mluvit. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbím jí. Bude natčená, a navíc té ženě bude stačit jediný pohled a pozná, že mě miluješ a já tebe, můžeme být oba zahalení, ale když se nám podívá do očí, pozná to, prostě se nej usměje a ví. Pomalu si sundám kalhoty a pak jí zase začnu líbat. A ona nerozděluje lidi podle toho čím se živí, ale podle toho jak se chovají k ní a k tě co má ráda, a navíc není příslušicí cechu, i když pro ní cech dělá jisté věci, ví toho dost a má podnik na území nikoho. Možná se ti bude líbit. Povím jí mezi vášnivími polibky. Neboj se budeš se jí líbit a ona určitě ví kdo stojí za jeho smrtí a když jí povím že jsi to neudělal ty tak to jako od jediného člověka vezme, bez námitek. Povím a dál jí líbám a hladím. Jsi pozoruhodná, a už budeš jen ty a žádná jiná žena. |
| |
| Pokoj Líbám ho a slastně vzdychám. To jsem ráda a jestli ti to udělá radost tak si sundám kápi. Pro tebe cokoliv. Usměji se adál s evěnuji našemu milování. |
| |
| Pokoj Usměji se a dál jí líbám. Vášeň protéká celím mím tělem a já se sní něžně a vášnívě miluji. Je to vlna nádherných pocitů co mě zaplavují když jí oddám svoje tělo a ona mě to své. Líbám jí jako kdybych se bál že je to naposledy co se naše rty shledají a dál se oddávám nádherným pocitům. Po milování jí jen chvíli držím v náručí a dívám jí do očí. Pak jí ale ze se pomalu políbím a usměji se. Miluji jí a to se nezmění..at se stane cokoliv. Dlouze jí políbím a pohladím jí po vlasech. Jsi nádherná a voníš jako nádherná noc. Povím když jí lehce přivoním k vlasům a pak jí ze políbím a dívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Oddávám mu každičkou část mého těla a cítím se šťastná. Milování s ním je jako vždy nádherné a plné vášně a touhy. Po milování s e nechám držet v náruči a objímám ho. Miluji tě. Pohlednu mu do očí a snažím se do toho pohledu dát všechnu lásku co k němu cítím. Silně si ho k sobě přitisknu a obejmu. Chci tě mít pořád vedle sebe, pořád už navždycky. Vím, že to není možné, ale alespoň tomu chci věřit. |
| |
| Pokoj Pomalu jí políbím a podívám se jí do očí. Já také, a také budeme spolu, budu vedle tebe kráčet dál. Vím že to nepůjde, ale byl bych za to rád kdybych se měl stát vrahem, ale budu rád ze každou chvíli co s tebou prožiji.. Pomalu jí políbím a usměji se. Je jen přítomnost a na nic víc nemá cenu myslet, je důležité jen to že tu jsi semnou a že tě můžu objímat a líbat, beztoho bych zešílel, k zbláznění tě miluji. Políbím jí a podívám se jí hluboko do očí. Ale to nebude trvat..věčnost..příjde den kdy mě zabiješ nejspíš, ale to je daleko a až to příjde..tak se nebudu bránit..nechci.. nemohl bych..Nato t moc miluji. A nebo že by to dopadlo jinak ? Pomalu a dlouze jí políbím a pak se jí zase dívám do očí. Už nemyslím nato co nás čeká, jen se jí dívám s veškerou láskou co k ní cítím do očí a pomalu jí políbím. |
| |
| Pokoj Políbím ho a poslouchám dál. Ten pocit mě uklidnuje, bude vedle mě, musím tomu věřit. Vášnivě ho políbím a pousměji se. Souhlasím, budoucnost neni důležitá. Ty a já to je ted důležité, to že se mužu podívat do tvých očí a políbit tě kdy se mi zachce. Cítit ten krásný žár co mě spaluje každou noc s tebou. Tu nespoutanou lásku co mě provází dnem i nocí. Dlouze ho políbím. Podívám s enachvíly zase do jeho očí a vrátím se k jeho ustum které nedočkavě začnu líbat a hladit ho po zádech. |
| |
| Pokoj Líbám jí a pak se já zadívám do očí a usměji se. Jsem rád, že se shodneme. Máš totiž moc hezké oči. Odpovím a znovu jí vášnivě políbím, pak se jí dívám do očí a mam pocit, že se na těch pár chvil zastavil čas. Přijde mi to jako věčnost, ale přitom je to jen pár chvil něž jí zase dlouze políbím. Ale ten jediný pohled bych nevyměnil za nic na světě, to co jsem viděl v těch dvou očích na to už nezapomenu….. Pak jí jen pomalu a dlouze líbám a v duchu se usmívám.. Jednou poznáš něco za co stojí žít a toho se drž.. tohle mi často povídal a měl pravdu.. |
| |
| Pokoj Líbám ho stále víc a víc a nechci se od ně jhnout ani na krok, nechci být už zlá, ale vím že musim a že mě to najdnou stranu baví je to mé druhé já. Odtrhnu se. Lásko, měly bychom pomalu vyrazit. Máme tady práci. Řeknu s lítosti a podívám se smutně do jeho očí a něžně ho políbím. Nechci, ale musíme se s tím alespon malinko hnout. JInak mu pozabíjejí i dalši bytosti co má rad třeb atu ženu. Napadne mě. Co kdybychom začaly tím že mi představíš tu ženu? Navrhnu a zase políbím jeho ústa, které jsou tak neodolatelné. |
| |
| Pokoj Políbím jí a přikývnu hlavou. Jak se mi nechce.. Máš pravdu a ona nás dozajista nasměruje dál..doufám, ví toho docela dost. Podívám se jí do očí a usměji se. Měli bychom jít. Políbím jí a pomalu vstanu a začnu se oblékat. Pomalu se navleču do černé tuniky, kalhot a do vysokých bot pak ještě černý plášť s kápí a zase je za mě ten zlodějíček kterému říkají Černý duch. |
| |
| Pokoj Dobře. Vstanu a vzmu si kalhoty. Ne, ne obleču si ty černý šaty. To bude lepší, musím se přeci líbit. Položím kalhoty na postel a z batohu si vyndám černé krátké kožené šaty, které si obleču.Učešu si vlasy a svážu do copu,obléknu si černé vysoké boty a plášt. Příjdu k zlodějíčkovi a vášnivě ho naposledy políbím. To na jen na cestu. Usměji se a obléknu si plášt kterým si také zakryji tvář. A jsem to zase já zlá, krvežíznivá Smrt. v duchu se usměji a vyrazím ke dveřím. |
| |
| Pokoj Po očku jí sleduji jak se obléká a usměji se. Vychutnám si její polibek a vydám se za ní ven. Kápi staženou do obličeje. Venku se na ní zadívám a pod kápí se usměji. Možná bys o ní měla něco vědět, vykládá se toho o ní dost, prý nějaký čas vraždila pro cech zlodějů, používala skleněné dýky..Sám nevím jestli to nejsou jen povídačky, ale někteří příslušníci cechu se jí hmm bojí. Já jí poznal už jako děvku a majitelku řekněme podivného bordelu. Nikdy jsem se nedověděl jak se k němu dostala, nezjistil jsem to a ona ani Šedivák o tom nechtěli mluvit, ale vždy mě vychovávala s mateřkou láskou a hmm občas má sklony se chovat snad podivně a říkat co si myslí, bez okolků. Tak se jí prosím nepokus zabít až poví něco takového co se ti nebude líbit, je už taková, je to stará, ale uznalá kurva, které se někteří bojí a já nevím proč. Sdělím jí potichu když jdeme k místu kde stojí její podnik a čekám co mi poví. |
| |
| Město Nechápu,proč skoro každá dívčí krysa je děvka. Povím. To se jinak živit nedokážou. Skřiví s emi obličej odporem. Skleněné dýky jsou fajn, taky jsem některé mám. Nechala jsem je ,ale doma na tak dlouhou cestu něco tak křehkého to radši ne. Povím a následuji krysu. |
| |
| Město Pokrčím ranemy. Jo tak to nevím, nevím proč změnila profesi. Odopvím bez emocí a jdu dál k bordelu. Jo a prej nadlaj slušnou paseku. Dodám a usměji se. |
| |
| Město Ano, jsou užasné a lehké. Většinou je, ale používám nebo na hodně důležité zakázky nebo na rodinné tradice. Povím a dál ho následuji. Ty máš nebo měl sourozence? Zepám se. |
| |
| Město Pousměji se. Ne pokud nepočítáš tlupu zlodějíčků a tak.. Odpovím docela krádce a usměji se. A spoustu tetiček a tak..jo a v om bodrelu pracuje dost hmm mích známích, přátel. I když to jsou jen coury, ale pár znich docela slušně krade a já nechápu proč se živí tak jak se živí. Hmm Povím a jdu dál. |
| |
| Město Pousměji se. Tak přítelkyně jo? Usměji se. Tak to se podíváme co za přítelkyně muže mít tahle krysa. Povíma dál ho následuji. Jen at na něj šáhnou a má dýka bude na jejich krku. |
| |
| Město Pokčím rameny. Spíš kamarádky a navíc bude jich tam jen pár. Usměji se. S většinou znich jsem vyrůstal jsou, jako sesry.. Povím pak a jdu dál. |
| |
| Město Hm, tak sestry, Usměji se. Jdeme ještě asi půlhodiny a uvidím,že se Pereos zastaví. Už jsme tady? Zeptám se. |
| |
| Město Po nějaké době chůze se zastávám a podívám se na budovu. Ano už jsme tu. povím s mírným úsměvem a zadívám se na ní a pak vstoupím do budovi. |
| |
| Bodel Vešli jste do budovy co stála před vámi. Prošli jste dvoukříldlímy dubovími dveřmi, za dveřmi jste vyšli po pár schodech do hlavní haly, kde na dvou pohovkách bordové barvi sedělo deset místních zaměstnankyň a o čemsi debatují. Na zdech místnosti jsou obrazy s různými výjevy, tu na něm je chrabrý válečník, tu mladá žena… v rohu místnosti se nachází socha z černého mramoru zpodobňující mladou ženu, ve středu místnosti se nachází malí, nízký dřevený stolek na němž stojí v porcelánové váze bílá lilie… asi jako vtip zrovna lilie. Kromě dvou pohovek tam je ještě pár křesel. Z místnosti vede čtveřice dveří a jedno schodiště do patra budovy.. Jak mile vejde do místnosti Pereos dívky se na něj podívají a zašumí jeho jméno a jedná z nich se zvedne, ale když o krok za ním vejde neznámá, zahalená žena tak ta co se postavila ( žena, slušně vypadající dlouhé hnědé vlasy a černé oči.) se na ní letmo podívá a zase si bez jediného slova sedne. O pár chvil později se na druhém konci místnosti odevřou dveře a do haly vstoupí postarší asi padesátiletá dáma a vydá se k vám. Její kroky jsou lehké a ladné má na sobě dlouhé splývavé šaty hnědé barvy, dlouhé tak aby je nevláčela po zemi. Kdysi to byla nádherná žena, její vlasy, rozpuštěné a ponechané volně spadající na ramena, kdysi černé barvi nyní už zdobí místy šediny. V jejích černých očích plane život a ohromná vnitřní síla a energie. Ano i na její věk je to nádherná žena. Pomalu s rozvahou dojde až k vám, sedící ženy jí jen sledují a mlčí. Postarší žena se zastaví před Pereosem a strhne mu kápy z hlavy a rychlostí na její věk obdivuhodnou a s překvapivou silou mu vlepí facku. Pereos, Černý duch se na ě zase přišel podívat. Poví žena a na tváři jí září usměv, nezlobí se, ale je ráda že ho vidí. Pojťe asi bychom si měli promluvit, dlouho jsem tě neviděla synu. Poví, podívá se na vás usměje se a vydá se na zpáteční cestu do své pracovny.. |
| |
| Bordel Jdu mlčky za Pereosem a čekám co se předemnou zjeví. Navíc jsem do bordelu ještě nikdy nevkročila umyslně. Když ve jdeme do místnosti tak si jí celou prohlédnu a můj pohled skončí na ženě která vstávala. No, tak si zase sedni. Povím a v myšlenkách se usměji, otočím se k přicházející ženě. Hmm, hezká a půvadná. Jen nechápu, že se musela tak pošpinit a stát se děvkou. Zamyslím se a když přistoupí k Pereosovi, sundá mu kápi a vlepí mu facku tak bych jí nejradši podřízla krk. Klid, nejsi přeci jediná kdo ho ráda mláti, musela jsi s tím počítat. V duchu se usměji. Vydám se do její pracovny za Pereosem. Tak snad si z dámičkou budu rozumět. |
| |
| Bordel Jdu do bordelu a pohled mi ulpí na ženě co se zvedá a usměji se když si sedne jakmile jéjí pohled padne na Eleran a pak na přicházející Gedeldě, usměji se když mi sthne kápy a dá facku. Taky tě rád vídím Gedeldo. Odpovím s úsměvem a vydám ze za ní do pracovny. Tak hmm nezměnila se.. Taková už zůstane to je Gedelda. Povím šeptem k važedkyni. |
| |
| Pracovna Vstoupíte do pracovny, zdi jdou obložené dřevem, v místnosti je jedno okno a u něj je stůl a židle tak aby osoba měla záda k oknu a na druhé straně stolu jsou dvě židle. Dále je tak menší stůl a jedno křeslo a pohovka, postavené tak že jsou proti sobě a mezi nimi je ten stolek. Dál tam jsou dvě skříně a jeden kalamář. Sedněte se si. Poví žena a sedne si za stůl. Já jsem Gelelda. A tady černého ducha jsem vychovala, stejně nechápu proč mu tak říkaj, jsou to břídilové z cechu. Povzdechne si žena. A zadívá se na vás. Taky by jsi sem mohl chodit častěji a já bych tě nemusela mlátit, ale hmm dnes v noci kutny zabily nějakýho vosku, a pak se jim přisuzují ještě další vraždy strážných, alespoň tolik si myslí cech, ale to je jen jejich věc..ale co. žena se usměje a podívá se na zahalenou ženu ale mlčí. |
| |
| Pracovna Jdu do pracovny a posadím se na žily proto ní a poslouchám jí. Tak cech si to myslí hmm, ale mílí se. Takže ty jsi jiného názoru než cech ? Zeptám se a podívám se na ní pak se letmo podívám na vrahounu a po chvíli přemýšlení. Hmm tohle je mrtijedka z rohu Dark přišla z cechu smrti ze severu. Aby mi tu pomohla. Představím jí. podlete tebe tu včera vraždil i někdo jiný ? Zeptá se udiveně. Ale jen na oko. Sundám si z prstu zlatý kroužek a položím na stůl jedu šedivákovo dýku. Určitě by chtěl, aby sis to vzala ty. Povím potichu a posunu věci k ní. |
| |
| Pracovna Posadím se vedle Pereose a poslouchám. To je stupidní cech když nepozná práci mnicha od vraha. Pomyslím si. Hmm, krásné představení. Pomyslím si a zvednu si výš kápi at se odkryje můj obličej. Těší mě Geleldo. Řeknu bez jakých koliv citů jejím směrem a opřu se. |
| |
| Pracovna Žena se úsměvem. I mě těší, jsem ráda že se znovu sekávám s někým z tvého rodu, kdysi jsem jednu zanala obdivuhodná žena. Poví žena a z jejích slov je cítit úctě k tomu rodu a k jejích dětem na, jako když mluvila o zlodějích. O zlodějích mluvila s opovržením. Hmm jsi hezká, doufám že je na tebe hodnej, jinak dobrá práce včera večer. Poví žena a podívá se na věci co patřili šedivcovi popadne vázu co má na stole a rozbije jí o zeď. Ten prachat. Poví žena naštvaně a popadne do ruky jeho dýku a hodí jí proti obložení a ta se zabodne. On se nechá zbít nějakým břídilem, blázen, mel bejt můj a ne nějakého šmejda co nepozná dýku. Poví naštvaně pak se posadí a vezme do ruky jeho prsten a navleče si ho na prst. šedivák pche, krysa on si zdechne někde na ulici. Poví a znovu se zadívá na vás. A snaží se uklidnit. A ještě to tak ofláknout a on se prostě nechá zabít… Dodá ještě a dívá se na vás pak se usměje a zadívá se na Eleru. |
| |
| Pracovna Hm, že by znalec? No, víc jsem toho nestihla, měla jsem s sebou tuto krysu. Usměji se a pohlédnu s opovržením na Pereose. Wow, tato žena s emi líbí, velmi se mi líbí. Ano, souhlasim ty mniši jsou pořádný břídilové, ale co se dalo čekat od krysy navíc měl na to věk. Podívám s ena ženu. Podívám se na Pereose. Jak já tě chci políbit. Chci tě obejmout a být tvá. Vrátím se k ženě. |
| |
| Pracovna Poslouchám ty dvě a usmívám se, jsem rád že se takhle baví. Mohlo to dopadnout i hůře. Jo byl starej, ale nezasloužil si takovouhle smrt. Povím jen a usměji se Eleru a podívám se zase na ženu co mě vychovala. Jak asi bude reagovat, milovala ho. |
| |
| Pracovna S úsměvem vás leduje. Tak naše krysa šla s tebou jo, tak to se nedivím. Poví znuzeně a zvedne se a dojde pro dýku. Jo měl nato věk, ale byl zemřít mojí rukou byl můj, já ho měla zabít, jen já chtěla jsem vidět jak mu vyhasínají oči. Poví zklamaně. Z haly se ozvě křik dívek a rozbíjení porcelánu. Žena se na vás podívá a v očích se jí zaleskne touha po krvi, ale pak se usměje a podívá se na Pereose. Postarej se o to a at si to pamatujou, jsem zvědavá čemu ses přiučil. Poví chladně. |
| |
| Pracovna Ano, mluví tak jak bych měla mluvit já, ale jen si představím že musím zabít svou lásku tak to bolí. Ikdyž vím že musím, druhé já touží po jeho krvi. Přesně tak, ukaž se. A at na dýce zůstane krev, přece chceš být vrahem. Povíma zářivě s eusměji. |
| |
| Pracovna Zvednu se ze židle a přikývnu, vydám se do haly. Tam spatří dva hromotluky a dívka na schodišti. Jeden z těch chlapů drží jednu z žen za vlasy. V ruce se mi objeví dýka. Hej tohle se dělá ? Zeptám se a když ten blb zvedne oči tak mu moje dýka probodne hrdlo a jeho tělo se sesune k zemi. Žena odběhne a proti mně se vyřítí druhý vytasím dýku, ale pak si to rozmyslím a nehodím jí udělám dva kroky k němu, vyhnu se jeho výpadu, a moje dýka se mu zabodne mezi žebra druhá ruka šáhne po té jeho a podřízne mu hrdlo.Upustí meč a pak se i on sesune k zemi. Ohodím jeho dýku na zem a pomalu se otočím a vrátím se do pracovny. Mžete se jít podívat. Vyzvu je a vydám se pak za nimy. |
| |
| Pracovna Usměj se a kývne hlavou skoro potěšeně. Tak jdeme se Dark podíváme se co se včera naučil. Poví když se vrátí a jako první se vydá do haly. |
| |
| Pracovna Jasně ráda. Povím přikryji si kápi a jdu za ženou. No, nic moc. Ikdyž na krysu je to slušné. Povím znuzeně. Neni to ani estetické ani logické. |
| |
| Pracovna Žena dojde do hali a podívá se na práci svého syna a zamlaská. Jo máš pravdu a co víc moc se toho neučil. Podívá se na Pereose. Ty holky by to zvládli líp je to děs, ale to se zelpší. Poví až snad moc tvrdě a vyndá dýky z těl a podámu je. No a já tu ulkidím, Kedor. Jdi za svím přítelém, tím vojákem at sem příjde se svojí hlídkou a že jsou na večer zváni něco jim namluvíme. Dívky se zasmějí a jmenovaná vyrazí. Ty jdi za hnědými kutami pověs jím že se u nich někdy večer stavíme. Rozkáže a druhá žena odejde. Otočí se na Pereose. A ty jdi do mého pokoje ráda bych si promluvila s ní osamotě.. Poví mu. Nepromluví me si ? Zeptá se a podívá se na Eleran a ukáže rukou nazpět do pracovny. A pomalu se tam vydá. |
| |
| Pracovna Hm, myslím že se nudi tnebudu. Podívám se na Pereose. On jí poslouchá víc než mě. V duchu s eusměji. Ráda. Vrátím se do pracovny a hned jak zavře dveře si sundám kápi a posadím se. |
| |
| Hala Ví že namítat cokoliv je zbyteční a tak si vezmu dýky podívám se na Eleron, pokrčím rameny a vyjdu po schodech do pokoje. C prej líp. Pomyslím si když jdu po schodech na horů. Tohle bylo až moc tvrdé, to nemusela. Nic se tu neměnilo. Velká postel s nebesy stůl židle vše je tam kde bylo vždy. Dojdu do křesla a posadím se a čekám. |
| |
| Pracovna Žena se dojde podsadit do židle ke stolu. Hmm možná jsem byla moc tvrdá, ale co. Poví s úsměvem. Víš možná mnou pohrdáš a vlastně se ti ani nedivím, ale všichni kdo se mnou spali jsou mrtví. Poví žena a usměje se. Miluješ ho, taký jsem ho milovala, bil jedinej, koho jsem nezabila, první noc, ale nevím proč, a druhou taky ne, a další noci jsem to nedokázala, a tetkon mi ho zabije nějakej břídil, já ho chtěla zabít. Poví zklamaně a podívá se na dýku. Šedivák nebo Tom, je to jedno milovala jsem ho. Pak se zévo zadívá do očí druhé ženy. Ty dva si jsou podobní, víc než si myslíš. A ty jsi jediná kdo ho může zkrotit, muži jsou jako koně, jeny zkrotíš hned, ale druhé musíš naučit poslouchat a to jsou ty dva, musíš ho naučit že když povíš neodcházej tak neodejde, ty jsi jediný zákon který bude uznávat, té noci byl Tom u mě… Poví smutně. A neposlechnul….Já ho prosila. Naštvaně zabodne nůž do desky stolu. Podívá se ti do očí. Ale možná se pletu, no povídej. Vyzve tě a čeká co povíš, moc ráda si povídá.. |
| |
| Pracovna Tak dobře, nemá cenu ti lhát a něco tajit. Jestli znáš někoho z rodu Dark tak víš co jsem porušila. Povím. Také zabijím, ale ne jenom po noci, ale každého koho políbím nabo si s ním zaflirtuji tak ho bez milosti podříznu. Usměji se. Před nim jsem měla jen jednoho může a ten musel zemřít. Ted je mi to už jedno když jsem sem přijela a poznala Pereose byla jsme si jistá že se s ním jenom pobavím a zabiji ho. Už jsem ale nemohla a ani ted nemůžu. Podívám se na zem. Nebo ho musím zabít a udělat vše proto at se to nikdo nedozví nebo mě čeká smrt. Můj otec nepřipustí že jsem se zapletla s krysou. Řeknu pohrdavě a podívám se jí do očí. Já ho miluji, a nevím co mám dělat. Povím a čekám na její odpověd. Jsme blázen svěřuji se tu někomu koho ani neznám. |
| |
| Pracovna Usměje se. I on poznal lásku, tvojí matku, ale to je jiná, no je to jen na tobě, nebo ho musíme naučit vraždit to je na tobě, ty se rozhodni, ale je jen tvůj nenech nikoho aby ho zabil, ty jsi ta kdo ukončí jeho život. Podívá se ti do očí a usměje se. Víš když jsem milovala Toma tak jsem mu řekla, že jsem jeho jediná a posupně jsem vraždila ty děvky co sním kdy spali, každou na kterou jsem přišla. Když jsme šli městem ženy klopily zrak, žádna se mu neodvážila podívat do očí proto, že věděla že by se nežila rána, ještě té noci bych jí našla a zabila, a ani jedna se ne něj odvážila šáhnou, obejmout ho protože by to bylo to poslední objetí v jejich životě, zabila bych je v jeho náručí. Podívá se na tebe jako by chtěla abys jí soudila. Asi jsem byla moc tvrdá milenka, ale prostě jsem to nesnesla a na víc se mi líbilo se jim dívat do očí když chcípali a věděli kdo je zabil, a jemu o nevadilo, když jsem se k němu vracela z lovů. A pokaždé se semnou tak nádherně miloval… A nic neříkal i když věděl co dělám miloval mě a já jeho a to bylo to nejhezčí co jsem kdy zakusila, Porot stálo žít. Poví posmutněle. oba jsem ho vychovali jako vlastního, ten co zabil jeho matku zdechnul té noci mojí rukou. Šáhne do zásuvky ve stolu a podá ti dvě skleněné dýky. Na jsou tvé a pokud chceš. Jistě jsi si všimla že když jste vešli tak se jedna postavila, je tvá, zabíj jí pomalu pokud chceš a tak aby to viděli. A pak se na něj už žádná ani nepodívá. Poví chladně. A pak jdi za ním miluje tě a odpočiňte si pokud to půjde večer se vydáme za kutnama, těma našima. A pozdravuj matku, jednou jsem s ní pracovala, chtěla bych umět to co umí ona, je to nádhera, já jsem možná dobrá, ale ona..nádhera. Poví a hrdě se na tebe zadívá. Nemohl si vybrat líp. A čeká co povíš. |
| |
| Pracovna Zasměji se. Líbíte se mi, rozumíte mi. Tak mou matku znáte. Tušila jsem že to bude ona, nemam totiž sestru. Povím a přestanu se smát. Ano, ale u nich to neni láska oni se nenávidí tak moc až se milují. Má matka se za něj musela provdat a oba dva jsou velmi dobré ve svém povolání, ted už to chápu má matka je má největší přítelkyně a je to tak že s enejdřív hodně pohádají, poperou málem se zabijou a pak s ejenom uspokojí. Nechápu jak s toho vznikly 8 krvežíznivích bestií. Usměji se. Ráda zabíjím, mám ráda krev a ten požitek se zabíjení. Mám to ráda a svojí práci miluji je to moje součást. Stejně jako mé matky, ale jsme s matkou nepředstavitelně rozdílné. Ve všem a perfektně s edoplnujeme. Jsem ráda že vás poznala. Povím a pokračuji. Nejdřív jsem vás odsoudila myslela jsem že jste jako jiní vyspíte se s každým. Děvka, špinavá děvka ale když slyším tohle tak vás obdivuji. Povím. Děkuji, mám nějaké doma, ale doma mi nepomůžou. V očích mi zahoří plamínky. Poslechnu tě, stejně mi to chybí. Dýky ti ale vrátím bude to památka která zůstane nám obějema. Povím a vezmu si od ní dýky. |
| |
| Pracovna Usměj se. I ty se mi líbýš škoda, že nemám dceru, naučila bych jí o co znám a umím, a představila bych jí tvé matce a ta by jí doučila tu elganci a glanc co má ona sema a co mi chybí. poví smutně. Ano je to nádhera, zabíjení. ten pocit.. Usměje se. Ať ti slouží dobře a večer se sejdeme a půjdme se podívat za kutnama. zaměje se. Doufám že si jí vychutnáš je to prašivá děvka. Poví s odporem. Takovích jako je tvoje matka je málo. Usmjě se a mrne na tebe. Pamatu je jen tvůj a žádné špinavé děvky, jen tvůj a já ? zaco má strá vražedkyně, Slkeněnka tvůj obdiv ? Ty jsi naděje řemesla. Poví uznale. |
| |
| Pracovna Celý rod Darku je vyjmečný a krvežízniví. Má málo žen ale když nějakou má tak se jí nikdo nikdy nevyrovná. Povím. Kam jsi jí poslala? Kde je ted? Povím a vstanu. |
| |
| Pracovna usměje se. V hale nedala jsem jí žádný úkol, je tam s ostatnímy. Poví a zářivě se usměje. Pobav se s ní.. |
| |
| Pracovna. Ráda a Pereos se na to bud edívat. Povím. Zavřu si kápi a výjdu z pracovny. Na pohovce spatřím kurvy tak se usměji. Kryso!!! Pojd dolů, ihned!!! Zařvu a počkám až příjde. |
| |
| Pokoj Sedím a houpu se na žili a přemíšlím o čem se asi tak baví, když zaslechnu vojání Eleron tak sletím ze žile. Co může asi chtít. Pomyslím si a sejdu dolů do haly a zadívám se na ní. Hmm co asi udělá ? No jsem tu. Ohlásím příchod a zadívám do pracovny na usmívající se ženu. Asi si padli do oka. A pak se zase zaměřím na Eleru. |
| |
| Bordel Dojdu si k pohovce a chytnu děvku za krk a odhodím na druhou stranu pokoje. Dívej se. Povím jeho směrem a jdu k ženě kterou zase zvednu a do ucha jí zašeptám. Nelíbí se mi jak se na něj díváš. A hodím jí na zed na kterým viselo zrcadlo. Praští se o zrcadlo které se hned roztříští a ona leží n azemi v kouscích skla. |
| |
| Bordel Gehelda se pomalu a neslišně poství vedle Pereose. Jen se dívej. Poví potichu až to zamrazí. Miluje tě. Dodá tak aby to slyšel jen on. Děvka se pomalu zvedá ze země místý, přozaná od skla. není to nádhera jak si sní hraje, mohla by jí zabít, chladně, ale to ona nechce. Poví potichu a oba sledujete počínání vražedkyně. Ostatní kurvi ztichli. |
| |
| Bordel Dám jí facku že zase odletí, příjdu k ní a kleknus i vedle, vytáhnu dýku a dám jí na tvář kurvě. Nejdřív tě zabiji a pak zjistím co jsi měla s mím mužem. Pomyslím si a poškrábu jí tvář. Přejdu na krk a pak jí jenom škrábnu. Pamatuj si kdo tě zabil, Smrtijedka z rodu Dark. Řeknu tak tiše at to slyší jen ona. Strhnu z ní její šaty a chytnu ji za její vlasya zvednu do vzduchu. Zemřeš ošklivá a budeš zapomenutá. Druhou rukou jí odříznu její dlouhé blondaté vlasy. Spadne na zem a já jí nadřežu tepny, ale ne ty největší takový at vykrvácí za 15 min. No tak pros o milost. Zašeptám jí a odhodím na stranu. |
| |
| Bordel Děvka se z děsem pouší zastavit krvácený z tepen a vyděšeně se na tebe dívá. Ne ne prosím.. Prosí upalakaným a vyděšěným hlasem. Ostatní kuvi se k sobě tisknou. A stará vrahounka se zasměje. Prosím mola bys ještě rozbít to zrcadlo co je za tebou..docela mi tam vadí. poví pobaveně a v očích se jí obejeví krvežíznivost. Nezapoměla jaké to je. |
| |
| Bordel To je melodie pro mé uši. Řeknu pobaveně a ve mě touží touha po smrti. Zase jí zvednu a hodím jí na další zrcadlo. Dojdu si zase pro ni a promluvím k ní. Nenávidím tak špinavé děvky jako jsi ty, a hlavně ty který sedívají po tom co nemají. Vezmu dýku a bezmilosti jí vyškrábnu pravé oko. Zvednu ho a hodím ho po kryse. Chytej, na památku. Zasměji se a zase pohlédnu na kurvičku. |
| |
| Bordel Děvka řičí bojestí a jedno její oko se na tebe dívá a už se ani nesnaží zvednou a dál škemrá mapůl mrvá a v kaluži vlastní krve. Staríá vražedkyně se zasměje. Dík nebilo tam hezké. Poví pobaveně a dál se zájmem sleduje to divadlo. |
| |
| Bordel Sleduji to krvavé dovadlo. Hmm docela se baví. Pomyslím si když jí uřízne vlasy a pak chytnu oko té děvký podívám se na něj. No nic moc máš hezčí oči, tak na památku.. A dál jí sleduji a pomalu začínám chápat proč se nětkeří příslušníci bojí ženy co mě vychovala. |
| |
| Bordel Zvednu jí a hodim o zed příjdu k ní a zvednu ji. A tradičně to ukončíme. Zase vezmu skleněnou dýku a rychlým pohybem jí podříznu krk a zase řez protáhnu a rychle se vrátím na začátek to vše v pár vteřinách. Prstem se dotknu řezu. To se povedlo. Pak její mrtvé tělo naposledy zvednu a hodím ho na ostatní děvky. Takhle dopadne každá která se jenom podívá na tuhle krysu. Pohrdavě řeknu a odplivnu si. Půjdu k Pereosovi. Pojd nahoru. Mrknu na ženu a pomalu jdu nahoru poschodech. |
| |
| Bordel žena se usměje. Hezká práce. Poví za vámi. Tak děvčata do práce a at jste večer vyspalé, čeká vás práce. Po k ještě vyděšeným ženám a tleskne rukama pak se odebere do své pracovny. |
| |
| Bordel Podívám se na to jak to ukončí a pak se podívám na Geledu a vydím se nahoru za vržedkyní. Dojdu do pokoje a zavřu dveře a svůj plášť hodím na zem. Asi jste si rozuměli to jsem rád. Povím a zadívám se na ní. Moc jí chci políbit.. Ale nakonec se na ní jen dívám a čekám co poví. Bila to nádhera jak si s ní hrála. |
| |
| Bordel Strhnu ze sebe plášt a začnu ho vášnivě a nedočkavě líbat. Je tam touha jenom touha jsem ještě pořad jsem ta krvežísnivá bestie bez srdce. Líbám ho a nepřestávám, toužím po něm a líbám ho jako by to byl majetek který jsem si vybojovala. Líbilo se ti to? Zeptám se. |
| |
| Pokoj Obejmu jí a hladově jí líbám. Jo líbilo.Jsi skvělá a bylo o nádherný. Povím a dál jí líbám, lehce jí chytnu za boky a pomalu jí zakalčím ke zdi. Ale nebilo to hezčí než tě líbat, tomu se nic nevyrovná. Dál jí vášnivě líbám. |
| |
| Pokoj Usměji se a nedočkavě ho líbám. Kdo to vlastně byl?? Tvá jakoby sestra? Nebo tvá bývalá? Zeptám se a pomalu mu začnu sundávat plášt který hodím na konec pokoje. Ponořím se jazykem do jeho ust a vášnivě ho začnu líbat. |
| |
| Pokoj Podívám se za mím pláštěm a ponořím svůj jazyk do jejích úst a líbám jí. Moje bývalá, ale jak je vidět tak měla smůlu, že se potkala s tebou. Lehce jí chytnu za zadeček a přizvednu jí a dál jí líbám s takou vášní, jakou jsem snad ještě nepocítil. Byla to nádhera. Povím jí mezi polibky. Asi jste si s Geheldou rozuměli co ? Zeptám se před tím než moje ústa umlčí její a znovu si můj jazyk najde cestu do jejích ústa a já jí vášnivě líbám. |
| |
| Pokoj Nechám se zvednou a ruce mám obtočené kolem jeho krku. Prostupuje mnou nepoznaná vášen, vášen která ve vzbuzeje větší a větší touhu. To teda měla, nechápu co jsi na ní viděl. Byla tak špinavá. Můj obličej se mi skříví odporem, ale pak se zase vrátím k jeho ustům. Ano, rozuměly, znala mojí matku. Není se co divit od koho se učila a podchytila tu touhu po krvi. Usměji se. Navíc máme toho hodně společného. Povím a vášnivě se s ním líbám. |
| |
| pokoj Jen jí líbám a nechávám se spalovat touhou co mnou pulzuje. to já teké nevím, ale vím co se mi líbí na tobě. Pak jí začnu znovu líbat a po nějaké době s zase odtáhnu. Co máte společného ? Zeptám se zvědavě a zase jí začnu líbat. |
| |
| Pokoj Vášnivě a dlouze ho líbám. Je to hrozný pocit když si přestvavím, že se tě někdy mohla dotknout. při té představě mi projede mráz po zádech, ale já ho jen políbím. Tak chlapec je zvědavej. Zasměji se a vrátím se k jeho ústům. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbím jí. Jo jsem zvědavej, tak povídej ? Na pár chvil se jí zadívám do očí, ale pak jí s nouvou vášní začnu líbat na ústa a na krčku. Povídej nebo mám prosit ? Zeptám se a trošku jí kousnu do krku než jí zase začnu líbat krčer. |
| |
| Pokoj Zasměji se polibek jí vrátím. Co ty o ní víš? At vím kde mám začít. Přivřu oči a nechám si vychutnávat ty polibky na mém krčku. Hmm, to je lákavá nabítka. Usměji se a zvednu jeho hlavu a vášnivě ho začnnu líbat. |
| |
| Pokoj Vášnivě jí líbám. Hmm no jen to co se povídá, vraždila, používala skleněné dýky a ženy se jí bály, jdyž šla vedle šediváka byl na ně nádherný pohled, ale ani jedna žena se na ně nepodívala, báli se šedivákovi podat i ruku. I muži se jí báli a bojí do dnes. Povím a znovu jí začnu líbat. Opravdu by se ti to líbilo ? zeptám se a zase jí začnu líbat na kčku. Tak prosím. A znvu se vrátím k jejím ústům. Moc. Dodám ještě a pak jí jen líbám, vášnivě a dlouze. |
| |
| Pokoj Vášnivě se odevzdávám jeho polibkům. Víš, ale proč? Zeptám se ho. Líbilo a jak. Povím a políbím ho, přesune se na můj krk a mě zase začnu spalovat vášen a touha. Umíš užasně prosit. Z té vášni co probíhá celý mým tělem zavřu oči a nechám ho at mě dovede k šílenství. |
| |
| Pokoj Dál jí vášnivě líbám, pomalu jí pustím na zem a dojdu sní ke stolu a něžně jí na něj vysadím, trošku jí dám noh od sebe a se jí začnu líbat. Ne nevím povídej. Vyzvu jí mezi polibky a dál jí začnu líbat na krku. Prosím povídej. Poprosím jí než se vrátím k jejím ústům a dál jí vášnivě líbám a pomalu začínám šílet z té touhy co mě spaluje. |
| |
| Pokoj Sednu si na stůl a vášnivě se odevzdám jeho polibkům. Neni to děvka jak zdá, je to vrahounka která se ráda baví. Každý muž kterému se odevzdala po milování s ním ho bez milosti zavraždila. Jenom když byla s šedou krysou tak ho nedokázala zabít po první noci s ním, po druhé také ne a tak to šlo dál a ona zjištovala s kým byl před ní a každou děvku co s ním spala zavraždila. A ne jenom to každá co na něj jenom pohlédla nebo se ho dotkla také zemřela následujícího dne. Kryse to nevadilo a tak když se vracela z lovu tak byly spolu. Proto jí spíš vadí že je to jediný můž co nezemřel její rukou. Odvyprávím mu to co jsem se dozvěděla. A počkám na jeho odpověd, zatím si sundávám svůj plášt . |
| |
| Pokoj Poslouchám to co jsem nevěděl a pak jí pomůžu s pláště a ohodím ho kamsi do pokoje. Jediný muž jehož milovala a on jí a navíc se mu to asi i líbolo. Miloval jí. Povím a pak jí zase začnu líbat. Asi jsem jí neznal, tak dobře jak jsem si myslel. Dodám ještě mezi polibky. Hmm najednou mi příjde že jste si dost podoné. Povím jí to co mě napadne a dál jí vášnivě líbám. líbám. |
| |
| Pokoj Říkala jsem ti to. Povím a usměji se. Nechceš mi povyprávět o svých vztazích? Tady se někdo jako já hrozně nudí. Vášnivě ho políbím a z opasku vyndám vypůjčené dýky. Podívej, tohle jsou dýky kterými vraždila Gedelda. Ted jimi budu vraždit já, prý at se zabavim. Zasměji s ea vášnivě ho líbám. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbím jí, pak si vezmu jednu dýku a lehce se s ní říznu do prstu a pořezaný prst jí přiloží ke rtům. Hmm tak ty se nudíš jo ? Oprvdu to chceš slišet, nebo mě chceš jen zmlátit co ? Zeptám se a na chvíli odtáhnu svůj zkrvavený pst od jejích úst a dlouze jí políbím. |
| |
| Pokoj Prst olíznu. Hm, jseš sladkej. A oboje. Povídej, jsem zvědavá. Povím a vášnivě ho začnu líbat. |
| |
| Pokoj Chvíli jí jen líbám. Aha tak jo.. Povím mezi polibky. No jedna byla ta malá kuvička co jsi jí právě dneska potkala, no o další jsem ti taky povídal, ta zlodějka co jsem nedokázal zachránit.. Povím a zase jí vášnivě líbám. Hmm a z těch zivejch to je třeba jedna dcera kupce s kořením. Povím než jí políbím. hmm mám pokačovat ? Zeptám se a dál jí líbám a hladím nepořezanou rukou po těle. |
| |
| Pokoj Hmm, tak dcera kupce s kořením jo? Jsem zvědavá jak vypadá. Vášnivě ho líbám a pomalu mu začnu sundávat tuniku. Pokračuj Vášnivě ho políbíma šibalsky se na něj usměji. |
| |
| Pokoj Nechám si sundat tuniku a zase jí líbám, když se trošku ovládnu, tak přestanu a zadívám se na ní. No pak tu byla ještě zlodějka Fredka, byla fak pružná, ale ty jsi lepší, dál jedna služtička z paláce. Znovu jí začnu líbat, vášnivě a hladově a přemýšlím komu ještě podepíšu ortel smrti. NO a ještě jedna děvka, no vlastně dvě, jo ta jedna chtěla vraždit, ale už je z ní děvka já jí poznal když se na mě cvičila a zpackala to. Povím a svraštím čelo, než jí znovu začnu líbat a pomalu hledat šňůrky od šatů co má na sobě. A pak jen začnu pomalu rozšněrovávat. Ale pokud jich chceš slyšet víc tak si ještě vzpomenu..pokud tě to potěší a pokud chceš. Povím a kousnu jí do krčku a pak jí dál vášnivě líbám a její božské rty. |
| |
| Pokoj Vychutnávám si jeho pohledy a polibky. Tolik a ještě víc, ráda se pobavím, ale nesnesu pomyšlení že tolik jich držel v náruči. Usměji se. Přišel čas na fázi číslo dvě. Naposledy se nechám toužebně líbat, jednou rukou ho rychle chytnu pod krkem a odhodím ho směrem ke zdi. Hmm, no tak pokračuj. To je zajímavé, tak tohle jsou sedm a dvě s toho už jsou mrtvé. Neříkal jsi náhodou miláčku že už kvůli tobě nikdo nezemře? Povím jízlivě. Jen si představím, že v náručí držel nějakou obyčejnou děvku, služku, krysu, kořenářka. Zemřou, co nejřív. Mé tělo zaplavuje žár, ale ne ten co cítím když jsem v náruči s Pereosem, ale žár hněvu. |
| |
| Pokoj Pomalu jí líbám a podívám se jí do očí když mě chytne pod krkem, než cokoliv povím tak letím vzduchem a tvrdě narazím na zeť . Co jsi čekal ? Pomalu se zvednu a vydám se k ní. Povídal jsem že kuli mě nezemře osoba co miluji a to jsi ty, Gelhilda, Tom a ještě pár mistrů co mě cvičili. A navíc nemám sílu se ti postavit, abych ji pomohl a ani to nechci udělat, vím že patřím jen tobě, a žádné jiné. Ty jsi žena mého života a tou zůstaneš. Povím když dojdu před ní. Tak koho pak tu máme dál hmm, tak jedna kněžka, nějaká prodavačka, mlaďoučká žena lichváře, jedna strážná. To už bude všechno.. Budeš mít nějakou práci Smtrijedko. Zadívám se jí do očí, chytnu jí za krk a vášnivě jí políbím, odtáhnu se, pustím její krk a čekám co udělá. |
| |
| Pokoj Ale i když jsi je nemiloval, tak s je držel v náručí a líbal jsi je stejně jako ted líbáš mě. Povím mu a počkám až si ke mě dojde. 11? Opravdu jses odevzdával jedenácti holkám? Přejde mi mráz po zádech. On se jich dotýkal a laskal je, vždy když byly s ním. Ne, te dnebudu mít klid dokud každá z nich nezemře. Navíc předemnou se už několikrát zamilovával, co jsem mohla čekat je to krysa. Vášnivě ho začnu líbat. Tak se k němu budeme chovat jako ke kryse. J8 žárlím nepředstavitelně moc, ještě nikdy mě žárlivost neužírala takovým způsobem jako ted. |
| |
| Pokoj Pomalu ale vášnivě a intenzivně jí líbám a pomalu jí rozvazuji šaty. Pak se odtáhnu a podívám se jí do očí, usměji se a dojdu si sednout na postel. A jen ji sleduji dívám se na ní lačním pohledem a usmívám se. Zítra večer si uděláme výlet, půjdeme naposledy navštívit kořenášku. Povím a dívám se na ní a čekám co povím. Chci aby věděla jako všechny proč si zaslouží tu čest zemřít rukou Dark. Chci aby mě viděla než zdechne. Povím chladně a dál se na ní dívám. Usměji se a dívám se na ní a čekám jestli půjde ke mně nebo ne. Možná jsem pověděl něco cjo jsem neměl.. |
| |
| Pokoj Nebrání se jen ho stále intenzivněji líbám a nechám si rozšněrovat šaty. No, já za tebou běhat nebudu. Pomyslím si když odejde, já zůstanu sedět na stole. Ne, návštívím je všechny sama. Nedokážu se soustředit když se na mě někdo kouká při práci dopadne to pak stejně jako včera. Povím chladně a dál se na něj dívám. A vlastně, když toužíš po jejich smrti tak proč si je nazavraždíš sám? Zeptám se a dál s ena něj dívám. Štve mě to. |
| |
| Pokoj Pomalu se zvednu a dojdu k ní a znovu se postavím ta kde jsem stál před tím a políbím jí. No nevěděli by proč, jak myslíš navštívíš je sama. Povím před tím než jí políbím. Pomalu jí vezmu do náruče a odnesu do postele kde jí položím. Jak jsi pověděla jsem jen krysa, černá krysa, krysa jedné vrahounky. Povím skoro omluvně a pomalu a vášnivě jí políbím. |
| |
| Pokoj Polibky mu vrátím a když si mě zvedne do náruče tak se přidržuji jeho krku. Tak mi to dokaž, dokaž mi, že já jsem ta kterou miluješ víc než kohokoliv jiného, dokaž mi, že já jsem ta kterou už navždy budeš milovat. provokativně povím a vášnivě ho políbím. |
| |
| Pokoj Líbám jí a zadívám se do očí ženy co miluji, jediné ženy. Ženy co už budu milovat dokonce života a pomalu jí začnu dostávat ze šatů. A jak koho mam zabít co mam ukrást co mam udělat, no co se mam dívat ? Pověz. Zeptám se jí a dál jí něžně líbám a moje tělo zase spaluje touha, touha po ženě co je vedle mě, touha po ženě co miluji, touha po Eleran Dark. Vášnivě jí líbám a tělo se mi chvěje touhou která mi proudí v žilách když se jí dotýkám rty, když se na ní dívám, když jdu vedle ní. |
| |
| Pokoj Tak pro začátek, bud můj ted a tady. Povím a škodolibě se usměji dlouze a intenzivně se s ním líbám. Jak to tak krysa dělá?? Strhnu z něj nedočkavě tuniku a začnu ho hladit. |
| |
| Pokoj Zatvářím se jako že nevím, ale pak jí začnu vášnivě líbat. Moje ruka pomalu sjede k jejímu stehnu a pomalu a lehce po něm, pomalu jí pokrčím nohu a z boty jí vyndám dýku a hodím jí na zem, totéž udělám i s druhou nohou a pak se zvednu kleknu si na zem a pomalu jí sundám boty a odhodím je za sebe, zuji si i své a kam si je odkopnu, a pak jí pomalu začnu líbat ba bříšku a jdu víš, chvíli si hraji s jejími ňadry, líbám je a oblizuji bradavky jazykem, pak jí lehce políbím na krku, a pak se po dlouhé cestě dostanu k jejím ústům a lehnu si vedle ní a vášnivě jí líbám. A kam bych šel, budu tvůj jen tvůj.. Povím a pak jí dál líbám. |
| |
| Pokoj Nechám ho at mě zase dostane do říše snů, ty pocity co cítím nemůžou být totiž reálné. No, nevím ještě devět nich jsou živé. Povím a toužebně a intenzivně ponořím svůj jazyk do jeho rtů. Žárlím, jen si představím že je obímal jako tu blondýnu co jsem dnes zavraždila. Jen si představím že se jí dotýkal. Zas emi projede mráz po zádech, ale snažíms enpřestat ho líbat at si ničeho nevšimne. |
| |
| Pokoj Oddávám se jejím polibkům a pomalu si sundávám kalhoty. Ne nikam nepůjdu budu tu a budu jen tvůj,a pak zase jen tvůj, už navždy.. Povím jí mezi polibky a po nějaké době se mi povede sundat kalhoty a kamsi je ohodit. Pomalu jí hladím a líbám. Vychutnávám si její polibky a oplácím jí je s vími, cítím se jako v ráji. když cítím její jazyk ve s vích ústech a když jí můžu dát svůj jazyk do jejích a dlouze a vášnivě jí líbat a dotýkat se jejího rozpáleného těla. |
| |
| Pokoj Vášnivě ho líbám a odevzdávám se jemu a celýmu jeho tělu. Já ti věřím, ale stejně mě to rozčiluje. Také to chápu, ale jsme žárlivá. Hlátím jeho rozpálené a roztoužené tělo a jednou rukou si rozvážu cop. Každým jeho dotekem se dostávám do ráje, je to tak užasný pocit až to ení reálné co ve mě probíhá když je vedle mě a laská mě. Hladím na zadečku a nachvíly se podívám do jeho krásně modrých očí. Chci být tvá, jenom tvá už navždy. Povím a itenzivě ho začnu líbat. |
| |
| Pokoj Vášnivě jí líbám a když se dívám jak si rozplétá cop tak mam pocit že tam pohled si nezasloužím, tak moc se mi to líbí a pak jí jen hladím a líbám její doteky mě pomalu odnášejí kamsi do ráje, ráje pro dva, na místo mimi prostor a čas a já se sní začnu pomalu, ale se vzrůstající vášní milovat. Odevzdám jí své tělo stejně jako ona mě své a mudřeně se s ní miluji. Do těla mi troudí snad stovky pocitů, a touha po ní která se pomalu, velice pomalu ukojuje blízkostí jejího těla… |
| |
| Pokoj Ty pocity začnou růst a stanou se silnějšími, už nejsem někde v pokoji v nějakém bordelu jsme v ráji s ním, s mužem který ted vlastní mě a mé sdce se všemi pocity. Začnu se s ním milovat, hladím ho po celým těle a dívám se mu do očí do těch nádherných modrých očí. Mé tělo je uvolněné a celé odevzdané Pereosovi, lásce mého života. Můj dech se víc a víc zrychluje a na svém vrcholu mu povím jen to co k němu cítím. Miluji tě. |
| |
| Pokoj Nádherně se s ní miluji a mám pocit jako bych se sní miloval poprvé, i když vím že to není pravda. Pomalu se můj hlad po ní ukájí, ale ouha zůstává. Odevzdám své tělo jejímu. Miluji se sní a po nádherném milování jen ležím vedle ní a objímám jí, oddechuji a v uších mi zní ty dvě slova co pověděla podívám se na ní a políbím jí. Taky tě miluji. Potom se k ní přítisku a znovu jí začnu líbat. A navždy budu. Dodám když se nadechnu se a znova jí políbím. |
| |
| Pokoj Ležím vedle něj ještě celá rozpálená a něžně se s ním líbám. Po chvilce přestanu a jen se na něj zadívám jako kdybych ho viděla poprvé ja o by všechno bylo poprvé. Miluje mě a já miluji jeho, všechno ostatní není důležité jen to že je tady se mnou. Obejmu ho a do ouška mu zašeptám. Byl jsi úžasný. Povím a usměji se, slabě přivřu oči a chci zůstat už navěky v jeho náruči. |
| |
| Pokoj Chvíli jí vracím polibky a když přestane tak jí jen hledím do očí a usmívám se. Byla jsi skvělá. Pošeptám jí do ucha a přitisknu se k ní a všechny starosti zmizí, už není nic je její objetí. Nádherná a konejšivé. Jen jí objímám a lehce hladím po vlasech ženu co miluji a nemyslím na to co bude, na to co mě čeká. Proč tohle nemůže trvat věčně. Povím tichým hlasem a dál se jí dívám do očí a pomalu jí zase začnu líbat. Po nějaké době přestanu a zase se jí jen dívám do očí a objímám jí. Moc rád tě držím v náručí. Povím potichu a jen jí objímám a hladím, pomalu a něžně jí hladím, láskyplně a dívám se jí do očí jako bych je viděl poprvé. |
| |
| Pokoj Jsem vedle něho a to je podstatné myslím jen na něho a jsem štastná. Možná že může. Kdo ví? Možná mi s rozhodováním pomůže Skleněnka. Uvidíme, nechci na to ted myslim chci počkat na čas až už to nebudu moc odkládat ted chci být jenom v tvé náruči. Políbím a hladím ho po vlasech. A jsem ráda když mě držíš v náruči, cítím se bezpečně. Jako jsem s enikdy necítíla, cítím se štastně. Usměji se. Chvíly se dívám do jeho modrých očí a obýmám ho když zničeho nic se začnu smát. Nikdy bych nemyslela že budu štastná s krysou. Ted mě vidět někdo z mí rodiny tak se mě zřekne a bude si myslet že jsem se zbláznila. Zasměji se. Neni to k smíchu, přestan! Pochvilce se uklidním a zase ho políbím. |
| |
| Pokoj Dívám se jí do očí a hladím jí po vlasech políbím jí a odklidím jí jeden neposedný pramínek z tváře a když se přestane smát a políbí mě tak jí polibek vrátím. A co já pokud jsi se bláznila ty tak co já, asi jsem se taky zbláznila, ale já vím, že ano láskou do tebe. Povím potichu a podívám se jí do očí a po malá chvíli pokračuji. Jsem rád že se mnou cítíš dobře jí s tebou totiž taky a moc. pak se zasměji. Ale já nejsem jen tak ledajaká krysa to ne já jsem tvoje krysa,krysa kterou vychovala Skleněnka. Černá krysa, a navždy tvoje, černá krysa. Povím směji se. Jsem rád, že jsem tvoje krysa.. Podívám se jí do očí a uklidním se a pomalu a dlouze jí začnu líbat. |
| |
| Pokoj Nechám se líbat a u toho si hraji s jeho delšími prámínky. Pak se na něj přetočím a pohlédnu do jeho očí. No, nenaučila tě moc dobře vraždit. Zasměji se. Víc tě asi vychovávala ta šedá krysa. Usměji se. Máš pravdu jseš moje krysa, moje černá krysa. No, a at se za tebe nestydím tak tě budu muset dávat hodiny doučování. Zasměji se a dlouze ho políbím. |
| |
| Pokoj Pomalu se s ní líbám. Ano ta šedivá krysa mě učila jak ukrást všechno co chci ukrást, ale skleněnka ně učila jak přežít, a taky mě naučila jak házet dýky, to jí šlo dicky dobře. Povím a přitáhnu jí k sobě a pomalu jí políbím, jazykem jí zajedu do úst a dlouze jí líbám. Pak se jí zase podívám do očí a usměji se. Já se rád učím, a od tebe mě tu bude bavit o to víc, ty moje vrahounko. Usměji se a políbím jí. A navíc učení není nikdy na škodu že ? Pomalu jí přetočím na záda a lehce si na ní sednu obkročmo a pomalu jí políbím a hladím po těle. |
| |
| Pokoj Co se týče kradení tak to ti jde dobře, ale cose týče házení dýk no nevím, nevím. Na pětileté dítě by to ušlo, ale musíš více trénovat. Zasměji se a hraji si s jeho jazykem ve svých rtech. No, mě to bude bavit o to víc. Budu tvoje učitelka. Zasměji se. To zní divně. Přesně tak, doufam, že jseš dost odolnej protože nechci at se ti něco stane při naších výukach. Usměji se. Ráda se nechám přetočit a začnu se s ním líbat a rukama ho hladit po zádech. Co to se mnou provádíš? |
| |
| Pokoj Pomalu jí líbám a nechám její neposedný jazýček rejdit ve svích ústech. No to jak jsem nebo nejsem odoljen musíš zjistit sama, ale žiju takže to asi tak zlí nebude. Usměji se a zadívám se jí do očí. No tak hezkou učitelku mít tak se asi neudržím a políbím jí. Povím s úsměvem a pomalu jí políbím. A protože jí to učení a líbání jde tak jí políbím znovu. Znovu jí políbím a pak ještě jednou. Ano paní učitelko máte nádhernou chuť a moc se mi líbíte asi mě ty hodiny a dny s vámi budou bavit. Povím a pozvednu obočí, zasměji se a znovu jí začnu vášnivě a dlouze líbat. |
| |
| Pokoj Až skončí svůj herecký výkon který ěm hrozně pobaví tak se přetočím na něj a sednu si rozkročmo. No, miláčku jestli si myslíš, že já budu hodná a milá učitelka tak to se mýlíš. Vášnivě ho políbím. Ikdyž, možná když se budeš učit dobře a rychle tak po hodině dostaneš odměnu. Zasměji se a začnu dlouze líbat a vláskama šimrat jeho tvář. |
| |
| Pokoj Nechám se přetočit a sleduji jak si sedá. Vychutnávám si každý polibek co mi dá a co jí oplatím s vím. Lehce jí hladím po zádech a pak jí trošku, ale ne moc dloubnu mezi žebra, jen taky aby si toho všimla a moc jí to nebolelo. Hmm jo budu hodnej žáček, ale ty musíš hezky učit a navíc s motivací se líp učí a u mám. A značnou právě jí mám před očima lásko. Zasměji se a znovu jí líbám. A už jsem ti povídal že ty vlasy lochtaj ? Zeptám se a lehce jí je přehodím na druhou stranu a pak jí zase líbám. |
| |
| Pokoj Zasměji se. Au. Zatvářím se bolestně a palce zase zasměju a políbím ho. Ne, ne nepovídal. Ale před tím mi to už jednou říkaly. Zasměji se a ponořím svůj jazyk do jeho ust a rukou ho hladím na hrudi. |
| |
| Pokoj Nechávám se laskat a líbat. Promiň povím omluvně a zatvářím se provinile. Odpustíš mi to ? Zeptám se a podívám se jí do očí, než se usměji a znovu jí políbím a začnu jí lehce lochtat a můj jazyk rejdí v jejích ústech, stejně jako její v mých. |
| |
| Pokoj Zasměji se. No to se ještě uvidí. usměji se a políbím ho. Začne mě lochtat a já se začnu smát. Nech toho to lochtá. Řeknu v záchvatu smíchu a políbím ho. |
| |
| Pokoj Dál jí lochtám, ale pak toho nechám a radči se s ní líbám. Dorá, ale odpustíš mi to dloubnutíčko. Zatvířím se nevinně a políbím jí. A ještě jí jednou z jechka zalochtám, pak toho nechám a políbím jí. Atk co odpustíš ? nebo mam pokračovat, docela mě to bavilo. Povím a v očích mi zajisří když se na ní kouknu a usměji se. |
| |
| Pokoj Říkám, že se to uvidí. Zasměji se a políbím ho. No, jasně že ti odpustím. Povím a začnu ho líbat. Kolik je asi hodin? Jsme tu minimálně už 4 hodiny. |
| |
| Pokoj Ani nevíte jak dlouho se takhle spolu bavíte a hrajte si. Když v tom se ozve lehké zaklepání na dveře a zpoza dveří se ozve vám už známí hlas Gedeldy. Pojte vy dva je čas na návštěvu našich přátel, stavte se u mě až budete moc. Poví a zase potichu odejde. Pokud se podíváte ven tak zjistíte že je tak kolem šesté hodiny večer a venku pomalu ale jistě padá mlha a na město se snáší tma. |
| |
| Pokoj Pomalu jí líbá a usměji se když poví že mi odpustí. Právě chci něco povědět ,když v tom se ozve zatukání a hlase Gedeldy. Povzdechnu si a podívám se nad sebe do očí ženy co miluji. jo všechno jednou končí, ale byla to nádhera. Stáhnu jí k sobě a naposledy a dlouze jí políbím, položím jí vedle sebe a nahnu se nad ní a znovu jí políbím. Znechuceně se zvednu a podívám se na její nádherná nahé dělo a pak jí do očí a pomalu začnu hledat věci po místnosti. Tu kalhoty, tu tunika..Ale kde mám levou botu ? Pohledem jí hledám. Potvora, kde je? |
| |
| Pokoj Tak nic no, popovídáme si zase někdy jindy. Povzdechnu si. Když se ke mě přitáhne tak ho vášnivě a dlouze políbím. A znovu ho políbím když se opět přiblíží. Chvilku ještě zůstanu ležet, a pomalu se posadím. Copak hledáš? Sama se rozhlédnu kde co mám a v podstatě všechno oběvím jenom každá věc je ode mě dost daleko. |
| |
| Pokoj Pomalu se rozhlížím. Dojdu si pro tuniku a oberu jí na sebe a do jedné ruky vezmu její šatičky a vydám se k ní, šaty položím vedle ní na postel a podívám se jí do očí a dlouze jí políbím a pomalu jí začnu naklánět nad postel. Ne ovládej se..máte práci.. Připomenu si a znovu jí za značného morálního úsilí posadím. Jo co hledám..hmm boty, teda jen jedu, ale někde tu bude. Nasedí zkoumaví výraz a zase jí políbím, ale tentokrát se ovládnu a po jednom polibku se odtáhnu o jejích božských rtů a vydám se na cestu. Na jejímž konci mě úplně u stěny čekají moje kalhoty a o kus dál jedna ze dvou bot. Obleču si kalhoty a jednu botu vezmu do ruky a vydám se hledat druhou, Najdu snad všechno oblečení, a obě její boty, dva pláště i stužku kterou měla spletený cop a vše jí donesu k posteli a po jednom. A při každé věci jí dlouze polím a nakonec se i ta moje bota nejde, zapomenutá pod skříní. Podívám se na ní, vezmu jí do ruky a vydám se s ní k její kolegini a nazuji si je, pak už jen plášť a jsem konečně oblečen. |
| |
| Pokoj Vezmu si šatičky do ruky a ponořím se do toho uvolnujícího, nespoutaného líbání. No tak přestan....Skleněnka s ebude zlobit a ty s emusíš postarat ješt ěo kukly a ty děvky. Přestane mě naklánět a zase se posadím. Hm, tak boty jo. Polibek mu vrátím, usměji se a pozoruji ho jak vezme nějakou věc příjde políbí mě a zase odejde. Se smíchem se začnu oblékat, ale stále ho pozoruji. Jsem přesvědčená ,že jsem si vybrala správně, nikdo, nikdo jiný by nedokázal stát po mém boku tak dobře jako on. Navíc ho miluji a to neni slepá láska tím jsme si jistá. Usměji se a doobléknu se. Už ses rozhodl jak budeš označovat své oběti? Zeptám se a svážu si cop. |
| |
| Pokoj vychutnávám si nošení věcí k ní a zvláště pak polibky co jí dávám. A když se obleču a ona taky tak se zatvářím trochu smutně a přes hlavu si přetáhnu kápi. Dojdu k ní a z pod kápi se usměji, přitáhnu jí k sobě a vášnivě jí políbím. Moc rád bych tě tu líbal, ale nejde to, škoda Elero. Máme práci a navíc musíme v těch kurvách dole vzbutit trošku špatnej dojem. usměji se a přetáhnu jí kápi přes hlavu znovu jí políbím a usměji se. Můžeme ? A jak je budu značit, jsem zloděj ne a navíc to zjistím, co bys řekla na zlatku v ústech. Povím to první co mě napadne a podívám se do těch dvou nádherných kukadel. A nebo zaptám se na to první oběti, ale tvůj názor by mě taky zajímal. Nebezpečně se usměji a znovu jí políbím. Hmm nejspíš nás čeká něco k jídlu jak jí znám, a taky pár otázek ale ty budou spíš na tebe.. Povím a odolám neskutečné touze jí znovu líbat, strhnout jí na zem a jen jí líbat a tak se jí jen dívám do očí. Ona je ta pravá, bez ohledu na cenu, jen ona mi může stát po buku a jen ona bude, do konce mích dnů, ano nikdo jiný mě nemůže a nebude milovat, jako ona a já jí.. |
| |
| Pokoj Usměji se. Ano, jdeme. Myslím že Skleněnka ti poradí líp než já. Navíc já netůším, jsme rozdílní takže jestli z tebe budeme chtít udělat alespon polovičního vraha tak budeš uplně jiný než já. Povím a políbím ho. Tak pojdme ráda si s ní popovídám. Usměji se, prohlédnu si pokoj jestli jsem nic nezapoměla, nasadím si kápi a vyrazím ke dveřím. |
| |
| Pokoj Usměji se a vydám se za ní. |
| |
| Bordel Pomalu sejdete ze schodů do haly. Sotva spatří krvi Erelin tak jejich hovor utichne a jejich pohledy se sklopí jinam, jen ne na Pereose. Když dojdete dolů tak si všinete otevřených dveří do pracovny a toho jak Gehelda sedí u stolu a před sebou má mísu s jídlem a v desce stolu zabodnutou dýku a pozoruje jí. Pojtě se najíst asi máte hlad a zavřete za sebou prosím. Vyzve vás a usměje se na vás. Mrtvoly co vyrobil Peseos někdo odklidil, krev je vytřená a s celkově je tu uklizeno a po boji ani památky. |
| |
| Bordel S opovržením si prohlédnu děvky v předsíni a vydám se do kanceláře kde se posadím naproti Skleněnky. Jen co za mnou krysa zavře dveře tak si sundám kápi a podívám se na Skleněnku. Tak kdy vyrazíme za těma mnichama? Upřímně nevím co chcete od těch dobrých vždyt jsme s nima mluvily. Povím a pohlédnu na ní. |
| |
| Bordel Dojdu dolu, na děvky se ani nepodívám a jdu do kanceláře kde zavřu dveře a posadím se naproti Geheldě. Vezmu si kosek jídla z tácu a ochutnám. Jo to by mě taky zajímalo. Povím a podívám se na ní. |
| |
| Bordel No nejdříve se najezte, pokud chcete. Poví a vyprostí dýku z desky stolu a chvíli se dívá ne čepel. No já nevím co, ale dáme ji pádnej argument s vámi spolupracovali..dlouho se v díře u nich nebyla, určitě budou rádi že se tam zase stavím.. Poví a zle se usměje. A navíc dluží mi vysvětlení ohledně těch tři hovadí co mi tu chtěli rozmlátit podnik, stejně by se jim to nepovedlo, protože bych je zabila, ale stejně mi kutny dluží vysvětlení. Pak se podívám na Eler a usměje se. Tak co Smtrijedko naučila jsi toho koně poslouchat ? Doufám že to alespoň za něco stálo. šlehne pohledem po zloději a usměje se a v očích jí zajiskří ohýnky mládí. A pak se s úsměvem vrátí k vražedkyni. Jo jsou jako koně, nádherní hřebci. Ale moc se jim nechce poslouchat, musíme je tomu naučit..ale pak. Povím a zasměje se. Můžete si všimnout že má na sobě šedou tuniku a za sebou na židli šedý plášť. |
| |
| Pokoj Zasmějí se. No, já myslím že krysa udělá vše co mi na očich uvidí. Domluvila jsem se sním že ho naučíme vraždit at nám nedělá ostudu. Pomůžete mi ho zpracovat? Zeptám se a v očích se mi za svítí plamínky. Mluvím s ní jako by tam nebyl, vezmu si něco k jídlu a pokračuji. Ale, nevím jestly se nám povede z něj odělat něco co by za to stálo v mé branži, je to hold krysa. ještě k tomů černá. Povím a začnu pomalu jíst. No, tak co mi na to poví Pereos asi se mu nebude líbit jak o něm mluvím, ale je to fakt. |
| |
| Pokoj Zasměje se. Jo pomůžu a nevykej mi. Podívá se na zloděje a pak na tebe. No on má dost tuhej kořínek, ale až s nim skončíme tak bude vraždit, jako po másle, jo je to přeci jen krysa, ale ty když jí povíš aby skočila ze střechy tak se na tebe podívá a po nějaké době skočí. Pak pokrčí rameny a usměje se. No snad obstojí sice nebude Dark, ale bude umět vraždit a nic ho nezastaví, dostane se všude, bude jako duch. Přeci jen něco z toho co umí se mu hodí a dost. Poví a usměje se. Až dojíte tak můžeme vyrazit. |
| |
| Pokoj Jen sedím a poslouchám jak se ty dvě baví o mě jako bych tu vůbec nebyl. Hmm tak jo.. Pomalu jím a dál je poslouchám. To bil nápad je seznámit.. Pomyslím si a usměji se. Opřu se o židli a sundám si kápi. No jsem rád, že se bavíte. Povím jen usměji se a dál je poslouchám. |
| |
| Pokoj DOkud mluví tak pomalu jím až domluvím taks e zastavím v jídle a pokračuji. Když to říkáš ty, tak snad máš pravdu. Já si moc nevěřím, navíc jsem ještě nikdy nikoho neučila a musí být hodně dobrý jestli byhcom chtěly nějak předejít jeho smrt. Zamyslím se. Musí mě dokázat porazit. Dořeknu poslední větu a dojím jídlo a s lítostí se podívám na Pereose a pak na Skleněnku. |
| |
| Pokoj Zamyslí se a podívá se na vás oba. Hmm no to učení zvládneš , porazit tebe..někoho z Dark..to bude asi háčk já tvojí matku mojí dávnou přítelkni porazila jen jednou. Poví a usměje se. Kdysi jsme spolu cvičli, ale o je dávno.. A jeho smrti předejdeme tak že ho budeme učit. Pak zauvažuje a chce něco povědět už, už se nadechne, ale pak si to rozmyslí, zvedne se a vy spatříte její šedé kalhoty a vysoké boty, potichu se vydá ke skříni, otevře jí a vy můžete spatřit sbírkru dýk, jenž je v ní. Tak lásky kterou pak z vás si vzemu krásky... Poví zálibně a přeletí svojí úctihodnou zbírku a nakonec si vybere dvě a zasune je do pochev na opasku. Tak krasavice na vás přijde řada jindy. Poví a znovu zavře skříň a posadí se naproti vás a dýku co ležela na stole si zasune do boty. Až bude chtít tak můžeme vyrazit, stačí jen povědět. ano Dark ? Zeptá se tě a zloděje jednoduše přehlíží.. |
| |
| Pokoj Poslouchám je a sleduji Skleněnku a její zbírku dýk. Hm tohle jsem nikdy neviděl..a předejít mé smrti hezká myšlenka. Pak se podívám na skleněnku a sleduji tu jejich hru. No tak až skončíte takk bychom možná mohli jít, ale to je jen návch jedné krysi. Povím a suměji se. |
| |
| Pokoj Opravdu jste někdy porazila mojí matku? Já to ještě nikdy nedokázala a to jsem už několikrát porazila svého otce. To nechápu, klobouk dolů. Porazit mou matku ikdyž jen jeden krát to je výkon. Usměji se a letmě se podívám na krysu jak dojídá. Tak jdeme. Postavím se. To fakt nechápu, můj otec jeden z nejmocnějších a neporazitelnějších vrahů a já ho několikrát dostala. A má matka, ta mě vyřídí dost rychle a nikdy mi neřekla to tajemství jak jí můžu přemoct a to když má souboj s otcem tak často vyhrává otec. A tady jí Skleněnka dokázala porazit. Nevím možná na ní nebyla tak tvrdá, ale stejně se divím má matka nerada prohrává. |
| |
| Pokoj Jo jen jednou a málem jsme se u toho zabili navzájem, ale porazila jsem jí, byl to můj nejtěžší boj, pak jsme se nějakou dobu láčíli ze šrámů co mám ten boj způsobil, ale byla to zábava..Mo sí ten boj bavit, sice jsme se málem zabili, ale bavilo nás to.. Zavzpomíná a postaví se obleče se do pláště nasadí si kápi svého šedého pláště a vyrazí ven.... Venku se na vás zadívá a potichu vás jako šedý duch vede městem.. |
| |
| Pokoj Pomalu se zvednu a vydám se za Skleněnkou, usměji se když si všimnu jak se odemě odklánějí pohledy kurev a venku se potichu vydám za Geheldou. |
| |
| Cesta Pomalu a potichu vás vede městem. Najednou prudce odbočí a vy se ocitnete v postraní uličce, skryti ve tmě a klem vás projde nic netušící hlídka, neví kdo se skrývá ve stínech. Pak vás vede dál až k sídlu hnědých kuten. Jdete k vchodu a do cesty se jí postaví dva mládenci v kutnách a u pasu mají meče. Sem nesmíte. Poví jeden. Opravdu ? Zeptá se skleněnka posměšně. Myslíš si že jste rychlejší, že přežijete ?. Zeptá se nevinně. Jakmile zaslechnou její hlas tak se přitisknou na stěnu a uhnou vám z cesty, snad jako by se chtěli v tisknout do stěny a zmizet. Pomalu vás dovede do prázdné místnosti a na chvíli vás tam zanechá o samotě. Víjde před místnost a tam poví nějakýmu muž a ten se může přetrhnout aby uděla to o co ho žáhá. Za chvíli se zase vrátí do místnosti a posadí se ke stolu. Za chvilí je tu hlavní kutňák..udělejte si pohodlí, je to banda šmejdů. Poví posměšně a opře se o opěradlo židle. |
| |
| Cesta Následuji naší průvodkyni a pozoruji okolí, až nás dovede do oné místnosti tak se posadím do tmavého rohua vyndám si moji dýku s kterou si začnu hrát a pozorovat Pereose. Snad ti moc nevadí jak se k tobě chovám, ale hold si budeš muset zvykat. Čekám na mnicha a jedným okem pozoruji Skleněnku. |
| |
| Chrám Následuji Skleněnku městem až do chrámu a pak do místnosti kde se postavím do rohu a slledujo Elerin. Hmm to jsem zvědavej co se ještě dozvím. A čekám na mnicha a na to co poví. |
| |
| Chrám Po krádké chvíli čekání do místnosti vejde muž v hnědé kutně s kápí na hlavě. A když spatří ženu v šedém u stolu tak se na chvíli zarazí ale pak pokračuje ke stolu skoro, jako by se bál. Jak mi se posadí tak na něj skleněnka upře pohled. Vysvětli my co dělaly ty tvoje hovada dneska dělali. Poví naštvaně. Jakto že můj syn musel dělat to co mají dělat jiný. Zavrčí. Já já nevím, měli tam bejt. Vykoktá muž. Tentokrát ta to zapomenu, ale taž se to stane příště. Poví chladně. Muž si oddychne. Tak nechceš nám něco povědět o těch druhých kutnách ? Zeptá se Skleněnka. Budou..no vlastně nebudou tetkon tři dny vraždit, počínaje zítřkem. Oni věří že je špatná konstelace hvězd, na vraždění. A tet porosím odejtěte, nejste tu vítáni. Poví a upře zrak na ženu v šedém. Skleněnka se jen usměje. Půjdeme ne bo ne ? Zeptá se, pak se pohne, rychle vytáhne dýku s nečekanou rychlostí jí zabodne muži do ruky a ruku mu tam přišpendlí ke stolu. Nikdy mi neříkej co mám dělat. Zevrčí a pomalu odchází. Jo a vždycky jim povíš to co budou chtít vědět, jinak se tu zase ukážu.. Asi bychom mohli jít nebo chcete se ještě na něco zeptat ? Zeptá se vás a zastaví se u dveří. |
| |
| Chrám Poslouchám rozhovor co vede Slkeněnka a jak její otázku je zavrtím hlavou a vydám se ke dveřím. Já ne mě to stačí. Povím a postavím se ke Geheldě. Tři dny volna |
| |
| Chrám Líbí se mi jak se s ním baví tak se v koutě zle usmívám. Vstanu a tiše příjdu k mnichovi a tu dýku v jeho ruce ještě rychle protočím, bleskově vytáhnu a hodím po Skleněnce. Chytej, tohle jim nemůžeme nechat. Škodolibě se usměji a vyrazím k východu. Jdeme, neni tu moc čerstvý vzduch. Vyrazím ven a stráže přehlížím. Tři dny užívání si, mám toho hodně na práci. Chci se zbavit těch kurviček to bdue moje noční zábava a krysa se musí naučit chovat tak jak se sluší a patří. Výjdu na ulici a pomalým krokem vyrzím zase k bordelu. |
| |
| Chrám Skleněnka to sleduje, a obratně chytne dýku a zasune ulidí jí do pochvi a pak vyrazí k bordelu. |
| |
| Chrám Podívám se na to jak Elera vytáhne dýku a hodí jí Skleněnce. A pak se vyrazím za těma dvěma. Hmm uděla dojem. Usmívám se a jdu za nima. |
| |
| Cesta Pomalu jdete k bordelu sem tam potkáte nějaké stráže, ale jakmile dorazíte na ulici na níž je bordel tak stráže jako by nidke nebili, sem tam potkáte nějakou hnědou kutnu co se potulují kolem a hlídají bordel, informace o rozhovoru se šíří rychle… Před podtelem se na vás stará vrahonka podívá a usměje se. No ráda jsem vás poznala a viděla a stavte se tu zejtra..možná tu bude žena se kterou by ses ráda seznámila..a užijte si volno. A ty špinavá kryso, ty se uč, nebo to budu muset zařídit jinak, ale to by bylo trošku težší. Musela bych se otiž trošku ohánět, uč ho dej mu do těla, ale on se učí rychle a zvládne to. Poví, tiše s úsměvem a pak se otočí a zmizí v bordelu a vás nechá na ulici. |
| |
| Cesta Předtím než odejde se sní stíhnu rozloučit. Hezky se bav.A neboj šetřit ho nebudu. Pohrdavě se podívám na krysu a vykročím směrem k lesu a u toho an něj začnu tiše mluvit. Naše výuka začne dnes. Doufám že nejsi moc unavený. Povím a rychlím tempem ho vedu k lesu. |
| |
| Cesta Jdu cestou za Sleněnkou a podívám se za starou vražedkyni a pak se vadám za Eler. Rychlím tempem míříme k lesu. Ne nejsem a proč bych taky měl? Bezva. Povím vesele a jdu za ní. |
| |
| Cesta Vejdeme do lesa. Tak to brzy budeš, a nebud tak natěšený. Řeknu vážným hlasem a vedu ho dál hloběji a hloběji do lesa. |
| |
| Les Tak jo. Povím a jdu dál do lesa a dál a přemejšlím kam chce dojít.. |
| |
| Cesta Ještě chvíly jdeme až dojdeme na přijatelné místo, ze stromů je tam vyobrazen takový nepřesný kosočtverec a je to dost daleko od města takže nás nikdo nemůže vyrušit. Sundám si plášt a hodím ho na mech. Začneme tím že potřebuji lépe poznat tvé schopnosti. Příjdu tak nějak doprostřed a vytáhnu dvě vrhací dýky. Pojd sem. Vyzvu ho a sama se upřu na jeden strom který je asi takových 500 metrů od nás. |
| |
| Les Seleduju jí do lesa a pak se zastavím, přidu k ní a sundám si plíšť. Tak dobrá začnem. Povím s úsměvem a čekám. |
| |
| Cesta Vidíš ten strom, ten tenký strom asi 500 m daleko přímo před námi? Ukážu mu prstem na místo kam se dívám. |
| |
| Cesta Podívám se na srom a na dvě dýky co má v rukách a usměji se. Jo vidim ten strom. porčím rameny |
| |
| Cesta Chci at se trefíš doprostřed kmenu stromu. Povím a hodím po něj vrhací dýku. Chytej. |
| |
| Chytnu dýku, potěškám jí a zkusím jak je vyvážená. Dobrá. Povím a hodím dýku na kmen stromu. A ta se zabodne do středu kmene. Tak to bylo jen tak tak. Pomyslím si a podívám se na Eler. No dobrá co máme dál ? Zeptám se jí. |
| |
| Les Ted se tref do toho křivého stromu. Ukáži na strom který je ještě dál než ten první. A hodím po něm další dýku. |
| |
| Les Vyskouším i vyváženost této dýky a dodím jí na strom, jenž je ještě dál než ten předtím. Dýra se zabodne, ale už to není přesně do středu kmene, ale o kousek stranou. To bychom měli. Poznamenám |
| |
| Les Tak dobře, tohle ještě doladíme. Rychle si oběhnu stromy a vrátím se zase s dýkama. A ted se podíváme na tvojí sebeobranu, už jsem jí částečně poznala, ale to jsme se bavily ted bude jiné. Povím vážně a začnu se odzbrojovat. Odhod si všechny zbraně, nebudeš je potřebovat. Povím a odhodím poslední dýky. Co mě to napadlo, poníčím si šaty. |
| |
| Les Jo taky doufám. Pomalu začnu zabodávat své dýka do stromu vedle sebe a na jednu znich zavěsím i svůj plášť co se válel na zemi. Proč mam takovej pocit že to bude bolet hlavně mě a ne tebe. Povím a odejdu od sromu v němž mám zabodané dýky. Lehce se přikčím a zadívám se na Dark. A taky mam pocit že mě umažeš. Prohodím s úsměvem. |
| |
| Les Stále s vážným výrazem se k němu přiblížím. Kdo ví? Ukaž mi to nejlepší co umíš a neudělej to chybu že mě podceníš. Podívám se do jeho očí a přikrčím se. Tak začni. |
| |
| Les A proč bych to dělal ? Zeptám se a napřímím se. Pak k ní ale ryche vyrazím a jedou rukou se jí pokusím sevřít zápěstí a moje pěst jí zamíří na čelist. |
| |
| Les Protože ti to říkám. Povím a rychle se skrčím tak že mě jeho pěst mine, dole ho svou nohou praštím tak že stratí rovnováhu a moje zápěstí vyprostím s jeho sevření. |
| |
| Les Za pár chvil mám zase nazpět svou rovnováhu, bylo to spíše instiktivní chování než cilené, ale toto chování mě urželo na nohách. Tak jo no. Odpovím a vrhu se k ní, ale tentokrát tvrdě vykopnu levou nohou na její břicho. |
| |
| Les Obouma rukama chytím jeho nohu a přetočím ho tak že dopadne na zem a já rychle vstanu. A pořádně ho kopnu do břicha. |
| |
| Les Se zavrčenám se poroučím na zem a když se zvedam tak schytam kopnec do břicha odkutálím se o kousek dál a tám se postavím na nohy. Hej to bolelo a dost. Jako by mě kopnul kůň Povzdechnu si a znovu se k ní opamalu přiblížím. Pak se na ní vrhnu jednou rukou jí chytnu za hrdlo a nohou jí podrazím její vlasní nohy a oba se skácíme na zem já na ní sletím celou vahou a okulím se stranou. A pak se zvednu se skočím po ní. |
| |
| Les Skutálím se s ním na zem, ale když se Pereos zvedá a skáká po mě tak já se jen posunu a on dopadne na trávu . Rychle se postavím zvednu ho za tuniku a odhodím k nejbližšímu stromu. No, zatím to zvládáš. Tak to asi nebolelo dost. Řeknu když dopadá na strom. |
| |
| Les Dopadnu na zem, ale ne na dlouho, pak zase letím vzduchem a dopadám na kmen stromu a pak na tvrdou zem. Jo ale budu mít zese dost modřín. povím když se k ní vydám, chytnu jí za krk, a tentokrát s jí na stro hodím já. Ale už mě to pomalu štve. Zavrčím když se zvedá a vydám se k ní. |
| |
| Les Tvrdě dopadnu na strom a pak na zem, rychle se ale zvednu a když je dostatečně blízko tak zautočím jednou rukou na obličej a následně i druhou, u toho vykopnu rychle nohu a vší silou ho uhodím do břicha a nohu položím zpátky na zem. Zvykej si. |
| |
| Les Uhnu jejím rukám ale už nestihnu nic udělat s její nouho a tak trošku nadskočím jak mě nakopne a na chvílí se předkloním. Jo asi bych měl.. Povím a v mém hlase je cítit bolest narovnám se a znovu se po ní vrhnu podrazím jí nohy a když se váli na zemi tak jí tvrdě kopnu do žeber. Ale ty si na to nezvikej, kruci to fak bilí. Zevrčím jak se na jí tak dívám a ještě jednou jí kopnu. |
| |
| Les No, nevím, neím jestli tě bolí takové kopnutí tak to je špatné. Spadnu a cítím jak do mě kopá, nic mi to neudělá jednou nohou mu podrazím nohy at spadne taky na zem a já se zase postavím. Musíš se naučit bolest příjmat a vychutnávat si jí, nebran s ebolesti jinak budeš prohrávat. Dívej se na bolest jako na něco co se ti velmi líbí. Povím a rychle ho zvednu a přehodím přes hlavu. |
| |
| Les Tak to bude dlouhá doba a bolestivá noc Povzdechnu si. Tak přijímat jo tak dobrá. Pak se mnou zase praští o zem a já se pomalu zvednu a zarazím jí pěst do břícha. |
| |
| Les Když mě bouchne tak se nebráním a usměji se. Vidíš, semnou to nedělá nic hrozného bolest si užívám. Zasměji se a vymrštím na něj pravou nohu, přitom se ve vzduchu protočím a připojím do uderu i druhou nohu, až oba dva tvrdě dopadneme na zem jen jeho to o něco víc bolí. |
| |
| Les Dopadnu s ní na zem. Aha no bezva to mam asi smůlu co, protže mě ulámtíš a ještě se budeš bavit. Povdechnu si a znovu se posatvím na nony a jednou jí nakopnu když se zvedá. |
| |
| Les Při kopnutí se jen pousměji a vstanu. Rychle na něj zautočím, chytím ho zaruku a hodím ho zase na zem, pak ho zase zvednu a hodím o strom, přiběhnu k němu a silně mu vyvrátím palec. To je pocit co? |
| |
| Les Jen tak si lítám vzduchem a válím se na zemi a když mi vyvrátí palec zavrčím bolestí a druhou rukou jí dvakrát prudce a silně praštím do obyčeje pak jí ještě vší silou praštím do žaludku a když se skloní tak potká moje kuleno co se vydá vstříc jejímu obličeji. Jo bezva pocit fakt takovej nádhernej. Povím jak stojím na dní a s křupnutím si vrátím vyvrácenej palec do kloubu. Fak nádhera. Povím a ještě jí kopnu do žeber. A ustoupím. |
| |
| Les Když se postaví já ještě se ještě stále válím na zemi a dělám poraženou. Rukou se dotknu koutku rtů a zjistím že jeden ret je rozbitý tak si ho olíznu a posadím se. Tos nemohl mířit jinam než na obličej? Povím už s normálním hlasem který on dost dobře zná. Ucítím jak mi z nosu teče pramínek krve. |
| |
| Les Pozoruji jí jak se zvedá. Jo mohl, ale to by bylo na krk a to by ses na tý zemi asi válela přidušená a pomalu se nejspíš dusila a to bych nerad, no a pokud jde o to koleno tak, jasně že nemuselo bej, ale místo toho by tě k zemi doslat loket v zádech a to by ti mohlo vyrazit dech. Povím a zadívám se jí do očí. To jsi mi musela vykloubit zrovna palec ? zeptám se a promnu si palec a zakroutím s ním. |
| |
| Les Zasměji se. Neříkej že by se ti víc líbilo kdyby to byla ruka, nebo ukazováček. Usměji se. Utřu si krev u nosu. No, ale alespon bych neměla rozbitý ret. Jak mě ted chceš líbat? Zeptám se a sladce se usměji. |
| |
| Les Usměji se. No ramno by bolelo víc a to o dost. Pak k ní příjdu blíž setřu jí trošku krve z obličeje a olíznu si prst. No máš dobrou krev a navíc s tím líbáním bych si starosti nehelal. Povím a nevinně se usměji. |
| |
| Les Přitom co s epřibližuje mu odpovídám. No, alespon bys sis tu bolest vychutnal. Povím. A odkud poznáš krev?? Která je dobrá a která špatná? Pochybuji že jako krysa se v tom vyznáš. Povím miloučce a využiji jeho zamilovaného pohledu na mě a skočím na něj, několikkrát ho pěstí silně bouchnu do obličeje a do oka, at mů obličejíčejíček obarvím troškou červené a modré barvy a kolem ho silně praštím mezi nohy. Rychle pak vstanu a poodejdu o pár kroků. |
| |
| Les No mož.. Stihnu povědět než mi první rána rozbije nos a způsobí to že mi z něj teče krev a další zabarví leví oko na poněku modřejší a pak ještě ten kopanec a jsem zase na zemi, chvíli se válim bolesí, ale pak se rozesměju a směju se jak blázen a válím se po zemi. Protože mi moje krev nechutná. Povím a vyplivnu z úst krev co se mi tam hrne z hodního rtu, jenž mi rozbila otřu si krev z nosu a když se přestanu smát tak se postavím. A jak mě asi budeš líbat ty co.. Povím a pomalu se k ní vydám. |
| |
| Les Zasměji se. No vidíš ž eti to jde, už ses něco naučil přijímat bolest. Usměji se. Říkám ž ese v krkvi nemůžeš vyznat. Protože pak bys veděl že ikdyž nejsi z ušlechtilého rodu tak tvá krev má exotickou chuť. Což je velmi dobré. Vysvětlím mu a když s epřibližuje očekávám udery. No mě tvá krav chutná, možná bych tě mohla trochu víc obarvit at je jí tam víc. |
| |
| Les Usměji se a slině jí praštím do břicha a pak se jí pokusím preštit do bličeje. Možná to bude tím že nejsem ani člověk a ani elf. Ovětím seše během utoku. |
| |
| Les Dovolím mu at mě udeří, v té době co si začne olizovat ruku ho dvakrát silněji bouchnu do obličeje takže mu rozbiji ještě dolní ret a silně ho odkopnu nohou tak že silně až moc silně a rychle na strom kde si roztrhne si ze zadu svojí černou tuniku, na zádech se mu obějeví červené rýhy od kůry.Přiběhnu k němu když padá silou mu trhnu zápěstí stejné ruky kde byl ten palec a vykloubím mu zápěstí. Nechám ho dopadnout na zem a sama odejdu ke zbraním. a začnu se ozbrojovat. Tak jo, pro dnešní den výuka skončila. Povím vážným hlasem a zvednu plášt. Vyndám čistou látku a otřu si obličej od krve. Prohmatám si pomalu břicho a žebra at zjistím jestli něco nemám zlomené. Zjistím že nic neni zlomené ani nemám žádné vnitřní zranění. Navléknu si plášt a skontroluji si jestli mám všechny zbraně. Zjistím že jsem připravená. No tak honem jdeme už do pokoje. Jsem unavená. Povím jako poslední slova a podívám na něj. |
| |
| Les Tvrdě dopadnu na strom a skoro si vyrazím dech a ještě mě začnou pálit záda a než se vspamatuju kat přiskočí a vykloubí mi zápěstí. Jen se válím na zemi a po nějaké chvíli popadnu dech, ale když se tak stane tak ona se už ozbrojuje. Zvednu se za země a se zavrčením si vrátím zápěstí do kloubu. Pomalu se vydám ke s vím věcem, cestou si ohmatám žebra a zjistím, že nemám nic zlonemého, ale dvě mám lehce naražené a také zjistím že mám dost podrápaná záda a roztrženou tuniku. Spodním cípen tuniky si otřu obličej a olíznu si ret. Jo, jsem docela rád že skončila, jsem docela zmácenej. Ale docela mě to bavilo. Povím unaveně. Obleču se do pláště a vezmu si své zbraně a pak spolu s ní vyrazím k hospodě. |
| |
| Les Chceš pomoc? Zeptám se když jde pomalu a tak docela kulhá. |
| |
| Les Ne dík nechci. Povím a jdu dál lesem. No zničilas mi tuniku. Povím a zasměji se. |
| |
| Les Jak chceš. Povím uraženě a jdu dál. |
| |
| Les Jen mlčím a když dojdeme do pokoje tak zavřu dveře a pomalu a bolestivě si sundám plášť a pak rozthnu tuniku a hodím jí do rohu místnosti. Na stůl položím dýky a znaveně si sednu na postel a začnu si ohmatávat žebra. Jo mělas pravdu utaháš mě. Siknu bolestí když přitlačím na jedno naražené žebro. |
| |
| Les Mlčky jdu vedle něho. Možná jsem to fakt přehnala, musím na něj být pomalejší. Má krvežíznivá nálada se sklidní a spíš posmutní. Mlčky jdu dál až vejdu do pokoje a on za mnou zavře dveře. Sundám si plášt a hodím ho na svou postel pak ho jen pozoruji, příjdu blíž k němu. Lehni si, podívám se ti na to. Povím vážným hlasem. |
| |
| Pokoj Podívám se na ní a zuju si boty pak se natáhnu na postel.. |
| |
| Pokoj Posadím s ena kraj postela a pomalu a opatrně mu ohmatám žebra a břicho. Máš jen dva naražený žebra. MUsíme tě jenom převázat dát ti pár bylinek a seš zase v pohodě. Povím a čekám na odpověd. |
| |
| Pokoj Sleduji jí. Dobrá a dík. Zvednu ruce, abych jí nebránil v práci a posadím se aby se jí lébe obvazovali žebra. |
| |
| Pokoj Vytáhnu z batohu nějaké obvazy a bylinky v sáčcích. Prohlédnu si je. Možná to bude štípat, ale pomáhá to. Povím a na hrud mu položim lístky a zavážu to velkým obvazem. Pak s epodívám na ruku. Silně za ní škubnu jen at vidím jeho reakci. |
| |
| Pokoj Přikývnu asleduji jí při práci, když mi škubne za ruku tak se mi obličej skřívá bolestí. Jo to trochu bolelo. Povím |
| |
| Pokoj Trochu? Že by se mi nepovedlo vykloubit zápěstí zprávně? Zeptám se s obavy v hlase a zase škubnu. |
| |
| pokoj Jo trochu, a jak nepovedlo pořádně ? Podle mě se ti to povedlo. Povím trochu nechápavě. |
| |
| Pokoj Tak jak to že to nebolí. Trhnu ještě jednou tentokrát hodně silně. |
| |
| Pokoj Usměju se. No dobrá to bychom měli, ale pokud stím škubneš ještě jednou tam mi jí vykloubíš znova. Povím a se zapěstím zakroužík kolem do kola. Jo dobrý zase tě dokážu okrást i tohle rukou. povím s úsměvem a zadívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Jé tak ty mě chceš okrást jo? Ještě jednou škubnu ale tentokrát už opravdu pořádně. A je to. Povím. |
| |
| Pokoj Hej tohle už bojí. Povím, ale ruku jí neviškubnu, ale nám jí tam kde je. Hmm mohla bys mi jí prosím o zápěstí zase nahodit do kloubu. Požádám jí a mile se usměju. |
| |
| Pokoj Usměji se. No, tak když jseš to ty. Dlouze s emu podívám do očí a přitom rychle trhnu a vrátím kost na místo, udělám to ale docela hrubě a jizliv ěpovím. Doufám že to nebolelo. |
| |
| Pokoj Jízlivě se usměju. Hmm děkuju a bolelo ale jen trošku no zrovna to nelochtalo. Povím a promnu si zápěstí. A pak si pomalu lehnu a natočím hlavu tak abych jí viděl do očí. Hmm taže to máme vykloubený zápěstí a palec, zaržený žebra poškrábaný záda rozbytí rty a nos a pár bulevejch svalů a kostí. Usěji se na ní. Ale jak povídla Slkeněnka byla to zábava. |
| |
| Pokoj Usměji se. To ještě nic nebylo. Otoč se podívám se ti na ty záda. Miloučce se usměji a mrknu na něj. |
| |
| Pokoj Polanu se okočím. Jo začátky dycky bolej Povím s úsměvem. Hmm Usmívám se a čekám co udělá. |
| |
| Pokoj Podívám se na jeho ošklivě poraněná záda. Ou, chudáček. Musím dávat větší pozor nechci ho přeci mít na vozíku, ale lepší at si na to zvykne než at ho musím zabít. Rozhlédnu se po pokoji a v rohu uvidím lavor s vodou který stojí na poličce. Zvednu se a dojdu si pro něj. Po cestě si vezmu látku z batohu a posdím se vedle, lavor postavím na malý stoleček vedle jeho postele. No máš tam v sobě hezké úlomky kůry. |
| |
| Pokoj zasměju se, ale po chvíli přestanu. To není fér já se nemůžu smát. Bezva no to je nádhera, můžu bejt rád že to neba skála. Tak proč stou nepotřebnou kůrou. Vybíhnu jí. |
| |
| Pokoj Tak jo. Rychle mu povyndávám kůru ze zad což přitom některá byla zasechlá v krvi některá byla trochu pod kůži, snažím se to udělat ale rychle at netrpí moc dlouho. Za tokových pět minut je po všem a já namočím látku do teplé vody a lehce mu začnu omívat záda. |
| |
| pokoj Sem tam stisknu zuby jak mi vyndavá kůru ze zad. Hmm no natohle bych si zvyknul, ale proč mě před tím musíš mlátit ? Zeptám se a usměji se a zadívám se na druhou stranu místnosti. |
| |
| Pokoj No, můžeš si vybrat nebo smrt nebo tahle výuka. Povím a dál mu něžně ošetřuji rány. |
| |
| Pokoj Zasměju, ale pak siknu polestí když mě zabolí žebra. Jo smtr by byla moc lehká a tole hmm bezva. Nádhera jo dohle byla dobrá volba, alespoň se nebudu nudit. |
| |
| Pokoj. Mile se usměji. Jsem ráda, že to tak bereš, opravdu. Povím a pokračuji v omývání zad. Po chvilce přestanu a ještě teplou vodou mu otřu rty a zaschlí pramínky krve pod nosem. A je to. Povím a odnesu lavor zpátky. Pak se vrátím a posadím se k sobě na postel. Ted si musíš odpočinout. Radši se neotáčej na záda, nech to zaschnout. Povím smutně a lehnu si na postel. |
| |
| Pokoj Jo taky jsem rád že to tak bereš a dík. Povím a sleduji jak si jde lehnout. A hmm co budem dělat ? Noc je ještě mladá. Zeptám se jí a usměji se na jí. |
| |
| Pokoj Usměji se. Noc je ještě mladá jo? No, mě se taky nechce spát. Ale nechtěla bych tě zatěžovat když jseš polorozpadlej. Zasměji se. |
| |
| Pokoj Usmji se. No jsem polámanej, ale ne rozpadle. A navíc jak jsi pověděla musím si zvikat. Povím s úsměvem. A navíc ty mě nikdy nezatěžuješ Elero. |
| |
| Pokoj No, nechci ti ublížit. Otočím se na bok a podívám se do jeho očí. Ubližuje se na hodinách ted jsme v pokoji. Pousměji se. Kdybych se o něco pokusila tak by t ěto bolelo, což já nechci. |
| |
| Pokoj Usměji se a podívám se jí do očí. Pokud semnou už dneska nebudeš moc mlátit a pokud mi nic nevykloubíš tak mi to bude jedno. Povím a dál se jí dívám do očí. |
| |
| Pokoj Vstanu a posadím se na jeho postel. Začnu mu mile hladit vlásky. Tohle tě nebolí? Zeptám se a pousměji se. |
| |
| Pokoj Ne nabojí. Povím a vychutnávám si její doteky ve svích vlasech. Lehce se převalím na bok kde nemám naražená žebra a začnu jí hladit po její nádherné nožičce. A copak budete se mnou dělat dál slečno Dark. Zeptám se a usměji se. Nezdá se ti že jsem v nevíhodě ? Zeptám se pak. |
| |
| Pokoj No, jseš no. Alespon si s tebou můžu dělat co se mi zachce. Zasměji se. Dovolíš mi si vedle tbe lehnout? Jenom nachvilku. Udělám prosebný výraz. |
| |
| Pokoj Podívám se na ní a jakoby na chvilku zauvažuji, ale pak se s úsměvem pošpoupnu, aby měla víc místa na posteli a nespadla na zem. Jo dovojím, a proč by ne. Nemám důvod ti to nedovolit. Povím nevinně. |
| |
| Pokoj Lehnu si vedle něj a dám mu lehkou pusu na tvář. S tím monoklem ti to sluší. To už máš druhej ode mě že? Zaptám se a opatrně položím ruku na jeho bok, lehce at mu nic neudělám. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbím jí. Alespoň že se ti s ním líbím a jo je druhej. Povím a trošku jí k sobě přitáhnu. Víš nerad bych aby jsi mi spadla na zem, kdoby se pak o mě tak kezky staral. Povím s úsměvem a lehce jí polím. |
| |
| Pokoj Usměji se a polibek mu vrátím. No, nechci ti způsobit bolest když se budu moc tulit víš, no máš spoustu lidí co by se o tebe postaraly stejěn dobře tak se nedělej. Mrknu a ruku z boku přesunu na krk. |
| |
| Pokoj Jen se na ní dívám ale pak jí pomalu a dlouze políbím. Možná, ale já stojím jen o jedinou z nich a tat se jmanuje Elera Dark Povím a přitulím se h ní a znovu jí políbím. No a nějaká ta bolest navíc mě už nezabije ne ? |
| |
| Pokoj No, nechci at tě něco bolí, i tak jsem to už přehnala netušila jsem že jseš tak zranitelnej. Vášnivě ho políbím nachvíly se od něj odtáhnu a jen ho lehounce hladím na krku a na vlasech. Co takhle jen tak ležet v obětí a povídat si co? |
| |
| Pokoj Usměji se a začnu si hrát s jejímy vlasy. Jo a o čem si budeme povídat ? Co chceš vědět a navíc já si taky myslel že nejsem tak zranitelnej, ale ten strom byl trošku jinýho názoru. povím a usměji se. |
| |
| Pokoj Zasměji se. No, na můj obličejíček sis taky dovoloval. Já vsadila na tvoje záda. Usměji se. Tak třeba, se ptej určitě tě toho o mě bude hodně zajímat. Navíc potřebuješ si odpovědět na nějaké otázky co se týče zabíjení. |
| |
| Pokoj Jen se jí dívám do očí a přemýšlím. Jak zabíjíš ? Umím zabít, ale na tebe to nemá. Zeptám se zájimem. Zabíjíš zvláštním stylem.Zabíjíš nádherně a rychle fascinuje mě to. Povím a usměji se na ní a usměji si jak jsme dnes zabil ty dva. A na en pocit když moje dýka mu zajela mezi žebra a pak dkyž jsem mu jeho dýkou podříznul hrdlo... |
| |
| Pokoj Ležím vedle něj a dívám se do jeho krásných očí. No, tak pro mě je smrt jakýsi ritual. Musí to být takové přesné, smrt je děj který osobu postihne jen jednou do života a musí to být procítěné. Nemůžu to jen tak odfláknout. Zamyslím se. A většinou zabíjím rychle, a když už pomalu tak to ta osoba musí cítít musí to bolet. Takže teoreticky podvědomě musí být štastná z toho že tostala tu čest být mou obějetí. A já jsem štastná že jsem té osobě přinesla štěstí. Zamyslím se. No, těžce se to vysvětluje. Mám svůj styl a vraždím tak jenom já mám šmrnc, eleganci, krásu a spoustu dalších věcí co k tomu patří. Umět překrásně zabít je umění které neovládá jen tak někdo. Usměji se a pohlédnu do jeho očí. |
| |
| Pokoj Jen se jí dívám do očí a usmívám se a vzpomenu si jak zabia toho strážného na t jiskr v očích a usměji se. Nádherně ti jiskří oči víšto ? Zeptám se jí a dál se jí dívám do očí. Svím způsobem je to jako kradní, ikdyž to enuznáváš, ale když ě to baví a když to děláš s láskou tak je to nádhera a nádherně se na to dívá. Povím zasněně a dívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Jen se jí dívám do očí a usmívám se a vzpomenu si jak zabila toho strážného na ta jiskra v očích a usměji se. Nádherně ti jiskří oči víš to ? Zeptám se jí a dál se jí dívám do očí. S vím způsobem je to jako kradní, i když to neuznáváš, ale když ě to baví a když to děláš s láskou tak je to nádhera a nádherně se na to dívá. Povím zasněně a dívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Zasměji se. Stejně jako u každého jiného vraha. Skleněnce taky jiskří oči. Zatvářím se nevinně. No, to mu já nerozumím co je na tom připravit osobu o peníze? |
| |
| Pokoj Nejde o to že okrádám lidi, ale o to že mě to baví, jeto jak když ty zabíjíš. často lezu někam kde nevím kdo je nebo jestli spí nebo ne, jsem blízko nich oberu je v jejich domě, oni spí a já pracuji spí nic netuší a já jsem u nich a beru jim to co mají stojím vedle nich a oni nic neví, je to nádhera. Jeto to samé jako když vraždíš, ale já je nezabíjím zatím, ale začnu a bude mě to bavit. Vlastně je to podobné. Podívám se jí do očí. A jestli mi zejtra něco nezlomíš nebo moc neublíš tak se půjdeme spolu projít. Slíbím a usměji se. |
| |
| Pokoj Tak tohle já asi nikdy nepochopim, nemám ráda krysy. Jak jsem ti mohla svěřit své srdce to fakt netuším, jo a co s etýče naší společné hodiny tak nevím nevím pozveme si i Skleněnku. Musí mi pomoc, nějaké věci ti vysvětlit nedokážu. Povím a dám mu pusu na tvář. |
| |
| Pokoj No tak to zejtra asi procházka nebude, protože budu skoro mrtvej naposledy my vykloubila rameno jednou ránou. Povím a nemile se usměju. Jo to bude hrozný au asi se zejtra budeš mít o koho starat ta stará dámá ně pořád dokáže zmátit jak malího kluka. Přiznám a políbím jí. No mam se na co těšit, tak dobrá naší procházku odložíme na jindy. Povím smutně a začnu přemejšlet kolik znám mágu aby mi spravili zlomeniny co zetra uturpím. |
| |
| Pokoj Jen se usměji a dlouze ho políbím. Nebolely tě rty? Máš je dost oteklé možná bych to měla omezit jen na tu tvář. Zeptám se a políbím ho na tvář. |
| |
| Pokoj Usměji se. No torušku jo Povím a poladím jí po vlasech. Dobrá zůstanem u pusi na tvář. Povím skoro smutně. |
| |
| Pokoj Příště tě radši budu mlátit jinam, tvoji pusinku potřebuji. Usměji se a začnu ho líbat n akrk. |
| |
| Pokoj Usměji se protože se nemůžu smát a nechám její rty at dělají svojí práci na mám krku. Alespoň že tak. Povím s úsměvem. A mě se ta voje taky líbí. |
| |
| Pokoj Hraju si s jeho krkčkem a hladím jeho vlásky. No, mohl s můj ret usetrit chci te líbat ale taky to neni moc příjemné víš? Povím a přejedu mu rty jazykem. |
| |
| Pokoj Zasměji se, ale jen na monet, ale pak siknu bolestí co se mi navalí do hlavy. Pomiň, a hmm dokážu si to přecvěšít jak to je to nepříjemné. Povím s úsměvem a políbím jí na rty. |
| |
| Pokoj Po jeho užasným usměvu e na něj ustaraně podívám. V pořádku? Odpovědí mi ale je užasný polibek. Máš pravdu asi na první den jsem to přehnala, a ještě tě tak silně bochla mezi nohy. To jsem neměla dělat. Usměji se. |
| |
| Pokoj Jo v pořádku. Podívám se jí do očí. No budu v pořádku i ráno a ten kopanec bolel, ale asi jsem si ho zaloužil. Povím s úsměvem. |
| |
| Pokoj Škodolibě se usměji. Jedna ruka mi pomalu sjede dolů a lehounce přejede rukou to co před tím silně bouchla. Už nebolí? Zasměji se. Druhou rukou mu stále hladím vlásky a rtíky mu udělají heskej cucflek na krku. Au, to bolelo. |
| |
| Pokoj Ne nebolí, ale mrzí mě že te namůžu líbat a taky to že se nemůžu smát. Pomalu jsedu rukou po jejím těle až k její noze a jeně jí přtíhnu k sobě a vytáhnu z boty týku a chvíli se na ní dívám a pak jí hodím na zem. Ale trošku mi vadí to že si se mnou můžeš dělat co chceš. Povím na oko smutně a udělám smutný oči. |
| |
| Pokoj Možná bych tě měla přestat učit, nebo si s tebou hrát. Podívej co jsem to provedla, jen s emě dotkneš a už tě to bolí.. Povím smutně a stáhnu ruku, položím jí na můj bok, jen jednou mu stále hladím vlásky a dívám se do jeho modrých očí. No, nemužu protože to skoro všude bolí. |
| |
| Pokoj Podívám se jí do očí, hluboko do jejích očích a pak jí zase dlouze políbím a kašlu na bolest co mi to způsobí. A nebo taky ne Elero, třeba se mi to líbí. Povím a natáhnu se po její ruce a položím jí na obvázaná žebra a nazpátek jedu svojí rukou po její a lehce se jí dotýkám. Tvoje doteky jsou nádherné, je to skoro jak lék. Povím a dám se jí dívám do očí. |
| |
| Pokoj Tak jo, ale když to bude hodně bolet tak řekni nechci at se kvůli mě trápíš. Pohled mu vrátím a vášnivě ho začnu líbat, ze žeber svou rukou začnu krouzat níž na míst akde to nebolí a nemusím s ebát že se něco stane. Druhou rukou se k němu víc přitáhnu at jsme vedle sebe už jen kousíček a ponořím se do toho uspokojivého líbání. |
| |
| Pokoj Jen jí líbám a užívám si ten nádehrý pocit, když se její rty dotýkají mích, každej polibek jí oplácím a přitisknu se k ní rukama jí hladím po těle a pomalu a dlouze jí líbám. Pomalu ale jen krátce jí začnu líbat na krku. Hmm no je to lepší než to v tom lese. Povím něž jí začnu znovu líbat na rty a můj jazyk si zase nejde svojí cestu do jejích úst. |
| |
| Pokoj ZAse s emi vybaví všechny ty pocity co začnu cítit když mě vášnivě líbá. Nepřestávám ho toužebně líbat a hladit na místech kde nemá žebra ani odřeniny. Ted mi to musí stačit, ale zítra ted ajestli bude ještě žít tak si to musíme vynahradit. Teda upřímně nevím jestli to nebude horší. Vášnivě ho líbám a malinko s epřesunu na hrud a jednou rukou si hraju s jeho bradavky. Musím si dávat pozor at tě neukousni to by se ted nehodilo když i tak jseš polámanej. Pousměji se a dál ho opatrvě toužebně líbám a hraji si s jeho jazykem ve svých ustech. |
| |
| Pokoj Ten pocit co mi protéká tělem je nádherný, necítím bolest ze zraněních jen touhu a tu vkládám do svích polibků a doteků Pomalu jí hladím po noze a jedu víš a lehce jí zajedu pod šaty a hladím jí zadeček. Pak ruku vytáhnu a pomalu se po jím těla dostanu až k jejím vlasům a hladím jí a líbám. Vášnivě a dlouze jí líbám Hmm to bude zajímavá noc. Přestanu jí líbat a podívám se jí do očí. asi bychom si měli odpočinout a ráno si to vynahradit. Navrhnu ale pak jí zase začnu dlouze lípat prostě nedokážu počkat na opověď. Ne já chtěl počkat, ale ale jo půjdeme spát dýl jo toje ono... |
| |
| Pokoj Užívám si jeho dotyků uplně na plno a snažím se mu to co nejlépe vrátit nakonec ho ale zastavím a odpovím mu. Máš pravdu, pod podmínkou že bych mohla spát u tebe. Usměji se a odsunu se na kraj postele. M9sta je tu dost takže ti nebudu překážet alespon te budu mít pod dohledem at se ti nic nestane. Usměji se a jen tak lehce ho hladím po těle. |
| |
| Pokoj Podívám se na ní a lednu si na záda protože už jsou suchá. Hmm to budu moc rád víš jsem rád za tvojí společnost. Povím a podívám se na jí. Ale nechceš jí blíž abys mi nespadla ? Zaprosím jí a podívám se jí do očí. |
| |
| Pokoj Pousměji se. Tak jo, ale slib mi ž ejestli ti budu tlačit na žebra nebo na záda tak mi to řekneš. Povím a pomalu se k němu zase vrátím a položím hlavu na jeho paži a jednou rukou ho obejmu. Takhle s to myslel? Zeptám se a políbím ho na tvář. |
| |
| Pokoj Podívám se na ní a obejmu jí. Tak jak jsem to pověděl. Jsem rád že tu jsi, je to nejnádhrnější chvíle v mém životě, nesejde na tom že jsem hmm trošku pomlácejej ale na to že jsi v mém náručí. Povím a dívám se do stropu. |
| |
| Pokoj Chvilku vedle něj jen tak ležím ale pak vstanu dojdu si ke svojí posteli odzbrojím se , sundám si boty a vezmu deku, pak se vrátím a zase si lehnu na stejné místo, přikryji nás dekou a promluvím. Nechci at ještě k tomu onemocníš. Malinko zvednu hlavu a vášnivě ho políbím. Vrátím hlavu zase zpátky víc s ek němu přitulím. |
| |
| Pokoj Sleduji jeí počínání a mám pocit že je to to nejhesčí to vidím. Hmm to by mě taky mrzelo. Povím a vychutnám si polibek a pak jí ho vrátím. Tenhle by na dobrou noc. Povím podívám se na jí a dám jí ještě jen a pak s blaženým úsměvem zavřu oči a pomalu se pokouším usnout. |
| |
| Pokoj Dobrou noc Pereosi. Chvíly ho ještě hladím a pak usnu v jeho náručí azdá s emi o něm, jenom a jenom o něm. |
| |
| Pokoj- a je zase ráno Oba usnete a dobře se vyspíte. Po včerejšku jste byli kupodivu dost unavení a tak jste rychle usnuli. Když se probouzíte je už jasný a světelný den a vše je v pořádku, dnes nastal první den vašeho volna. Pereose bolí celé tělo, ale opoznání míň než včera, žera ho tak nebolí a záda se hojí... |
| |
| Pokoj Pomalu s eprobudím a otevřu oči. Tak a je to nový den. Všimnu si že Pereos ještě spí, začn us ena něj dívat jak spí. Je to užasný pohled, jsi tak krásný. Pomyslím si a slabě ho chytnu za ruku. |
| |
| Pokoj Lehce se probouzím a stisknu ruku ve své dlaní a podívám se na ženu které patří a ten pohled je k nezaplacení. Na její tvář dopadá oknem světlo a já mám pocit že je to nejhezčí co vidím za celí život usměji se a zjistím že mé rty už nejsou nateklé. Dobré ráno. Pozdravím jí a zadívám se jí do očí a dál se na ní dívám. Nádhera. Je jediné co mě napadne při pohledu do očí Elerien Dark. |
| |
| Pokoj Ucítím něžné stisknu tí mé ruky a přitisknu se blíž k Pereosovi. Dobré ráno, jak se cítíš? Je ti líp? Jak jsi spal, nebolely tě záda nebo žebra? Řeknu polohlasem a starostlivě na něj vyhrnu spoustu otázek. Mé oči se stále dívají do těch jeho a já nemůžu uvěřit že jsem ted v jeho blízkosti. |
| |
| Pokoj Podívám se jí do očí a trošku se zavrtím když se ke mě přistne a obejmu jí. Ne vše se hojí a bolí to o dost méně než včera. Něžně jí políbím. A vyspal jsem se dobře a to díky tobě, díky tmu že jsi tu byla semnou. Povím a znovu jí políbím. A rty nemám nateklé. Povím a znovu jí políbím. |
| |
| Postel Usměji se a vrátím mu vášnivý polibek. Ani já ne. Zasměji se a obejmu ho. Tak co dnes máme v plánu? |
| |
| Postel Přitisknu jí k sobě a začnu jí pomalu líbat. No nejdřív bych s tebou tady zůstal a až se nám bude chtít tak zajít za Sleněnkou..Bude mít z tebe rados a navic ti chtěla zase někoho ukázat. Povím mezi polibky a dávám se jí do očí. Co ty na to ? Zeptám se jí a dívám se jí do očí. |
| |
| Postel Líbám ho a když se jen na chvilku odtrhne tak mi to příjde jako celá věčnost, až přestane a pouze se na mě dívá tak začnu odpovídat. Tak krysa chce odpočívat jo? KOho mi chtěla ukázat? No, mě s enebude chtít asi nikdy, ale máme povinnosti. Vášnivě ho políbím a počkám na odpověd. |
| |
| Postel Vychutnám si její polibek a podívám se na ní. Jo krysa by áda opočívala, alespoň chvilku. Povím a vášnivě jí políbím. Nevím možná někoho koho zabiješ. Povím s úsměvem a znovu jí začnu vášnivě líbat. A proč by povinosti nemohli chvilku počkat ? Zeptám se a znovu jí začnu líbat, vášnivě a dlouze. |
| |
| Postel Vychutnávám si darované polibky které mu vášnivě vracím. No, tak dobře večer určitě nebudeme mít možnost. Tak teda budeme odpočívat lásko. Malinko se zvednu a opřu se o loket, začnu ho vášnivě líbat a druhou rukou ho hladím po těle. Nachvilku se odpoutám od rtů a přesunu se na krk a pochvilce zase na hrud. |
| |
| Postel Dívám se na ní a usmívám se. Ano budeme odpočívat. Povím a vychutnávám si její polibky na svém těla, zase se do mě vlívá ten pocit touhy. Pomalu jí začnu rozvazovat šaty a hladit jí po těle. |
| |
| Postel Usměji se. A co ty žebra? Nechci at ho bolí ještě víc. Odevzdám se rozkoši co začíná spalovat mé tělo. Nepřestávám ho líba a už jsem těsně nad zlomenými žebry. Nežně ho hladím. |
| |
| Pokoj Něžně jí hledím a usmívám se. Jsou dobrý a navíc jsi mi je jen narazila. Povím s úsměvem a celé tělo se mi chvěje rozkoší. A mysl mam zaplavenou nádrehnými pocity co se mi vlévají do těla když mě líbá a hladí po těle. Jen jí hladím po těle a pomalu jí rozvazuji šaty a sundavám jí je. Ale moc mi to nejde. |
| |
| Pokoj Usměji se. Tak jo, ale varovala jsem tě. Kdyby něco je to na tebe. Zasměji se a vrátím se k jeho rtům, k jeho červeným rtům s chutí exotické krve. Jednou rukou mu pomůžu ze mě sundat šaty a odhodit je, druhou rukou ho hladím po těle a hned jak má první ruka se odpoutá od šatů zamíří na jeho kalhoty které začne pomalu rozepínat. Tak ráda bych věděla co by na tohle řekl někdo z rodiny. Tedy spíš bych se to už nedozvěděla nebo bych musela mít sakra dobrou výmluvu proč vášnivě líbám krysu. Teda ne jenom líbám. Po chvilce se zase přesunu na jeho užasný krk, který mě nepředstavitelně moc vzrušuje. |
| |
| Pokoj Usměji se protože se neodvážím zasmát a jen jí sleduji. Dívám se za jejími šaty a jak jí do očí a užívám si ty skvělé polibky na svém těle a rtech a každí její polibek jí oplácím s vím. Když mě líbá na krku tak si pomalu sundám kalhoky a někam je od kopnu. Pak jí polanu chytnu za bradičku a vytáhnu jí něžně od svého krku a nasměruji k mám ústům a začnu jí vášnivě líbat. Pomalu si jí natočím taky aby ležela na zádech a chvíli se jí dívám do očí, ale pak jí začnu znova vášnivě líbat. Pomalu opustím její rtíky a začnu jí líbat na krku. Zcela se ponořím do těch nádherných pocitů kterým vévodí vášeň jež mě spaluje když jí líbám, když líbá mě, když se mě dotýká.. |
| |
| Postel Jen se pousměji když se zbaví posledního kusu oblečení. Ponořím jazyk do jeho ust a s nepředstavitelnou touhou a vášní ho líbám a líbám a ani na chvilku nepřestávám. Opatrně na záda, měl bys asi ležet. Ale asi mu to nevymluvím. Těch pár momentů co se naše oči setkají byl tak nekonečně dlouhý pocit, jako by vše kolem neexistovalo jenom já a on. Jen malinko zvednu výš bradu a dám mu volný prostor na mém krku. Opět se mi začne zvedat dech jak cítím jeho doteky a t ypocity co dostávám v ten moment jsou nepředstavitelně užasné. |
| |
| Postel Pomalu jí líbám a cítím její zrychlený dech a dostanu se jen k její klíční kosti pomalu a dlouze jí políbím a pak se jí zadívám do očí. Všimnu si jiskřiček v nich a znovu jí začnu vášnivě líbat hraji si s jejím jazykem ve s vích ústech. A prožívám nepopsatejný pocit pak se odtáhnu a zadívám se jí do očí a těch pár minut mi přijde jako věčnost. Je tohle dobrá léčba ? Zeptám se jí a pak jí znovu začnu vášnivě lívat pomořím svůj jazyk do jejích úst a vášnivě jí líbám mám pocit že ty polibky trvají snad věčnost, jsou tak nádherné.. |
| |
| Postel Ty jeho pohledy, doteky a to jak mě naplnuje vášní, rozkoší, touhou po něm z toho uplně šílím nedokáži ani mluvit když mě uspokojuje víc a víc. No, nevím jak pro tebe ale pro mě určitě. Taky s mi udělal pár modřin jen se pozorně podívej. Usměji se a znovu se nechám zanést do říše snů, kde existuje jen on a já. Hraji si s jeho rychlým jazýčkem, hladím ho po těle, opatrně kličkuji nehtíkama mezi jizvami at j enerozdrámu a celá se odevzdávám tomu co ve mě on vyvolává. |
| |
| Postel Líbám jí a nechávám se s ní dovést do říše snů. Pomalu se od dní odtáhnu a podívám se na ní, zlehka jí olíznu rozbití ret a ten pohled m přivede skoro k šílencství. A znovu jí políbím. asi bych ti to měl vynahradit co ? Zeptám se, ale jí znovu začnu líbat. Touhou po ní skoro šílím a nevidím důvod proč ne a tak se s ní začnu milovat, moje tělo zaplaví vlna rozkoše a spousty dalších pocitů a v mysli mam jen jí. Pokorně jí odevzdám své tělo, stejně jako ona mě své. |
| |
| Postel Tak to bys teda měl. Jen to dořeknu a mé šílenství a touha po něm nepředstavitelně vzroste, protož emě začne víc a víc uspokojovat, začne se semnou milovat. Mé tělo mu odevzdám a jeho tělo si vezmu, cítím ho jak s emě dotýká a líbá a miluje se semnou. Už zas epřichází ten překrásný pocit kdy se mi přivřou oční víčka, já ho jen hladím a jsem v sedmém nebi. |
| |
| Postel Vychutnávám si ten pocit mam pocit že jsem v sedmém nebi a to díky ní. Lačně si od mí beru vše co dává a na oplátku jí dávám já vše co mám. Jsou to nádherné pocty, pomalu ukájím ten hlad, hlad po ní. Hlad co mě spaluje a láká zároveň. Po tom nádherném milování co mi přišlo hezčí než všechny ostatní s ní jen ježím vedle ní a hladím jí po jejím rozpáleném těle. |
| |
| Postel Po užasném milování se k němu jenom přitulím a políbím ho. Lehce oddychuji a držím se s ním za ruku. Děkuji, bylo to nádherné. Ty jsi byl nadherný. Pousměji se a políbím ho. Jen tak ležím vedle něj a nechám odejít ten žár který mám po celém těle. |
| |
| Postel Usměji se a políbím jí. Já ne ty jsi byla nádherná lásko. Povím jí a pomalu zklidnuji svůj dech. Obejmu jí a ležím v jejím obětí. Pak se jí podívám do očí a předtím než jí políbím se usměji a v očích mi zajiskří. |
| |
| Postel Jen se usměji a ležím v jeho náručí. Polibek mu vrátím a zamilovaně se na něj dívám. Je tady někde poblíž jezero, řeka nebo nějaký potok? Zeptám se, ale nepřestanu se na něj kouzelně dívat. |
| |
| Postel Dívám se jí do očí a přemýšlím. Hmm přijde na to co je blízko. Ale asi půl dne chůze na jih je jezro. Opovím a usměji se na políbím jí a začnu jí hladi po vlasech. |
| |
| Postel Usměji se a polibek mu vrátím. Ráda bych tam šla, ale nesmí mě nikdo vidět. Chodí tam hodně lidí lásko nebo je to opuštěné? A jo je to blízko. Usměji se a vášnivě ho políbím. |
| |
| Postel Její vášniví polibek jí oplatím svím a po pád dalších se zmůžu na opověď. Ne nikdo, nevím proč. Je tam nádherně, je to u lesa.. Povím a podívám se jí do očí. |
| |
| Postel Vychutnávám si ty polibky a po pár dalších odpovím. Ani krysy? Položím otázku, a podívám se do jeho modrých očích. |
| |
| Postel Usměji se. Ani krysy ani kutny, stráže vrahounky..nikdo. povím s úsměvem. A znovu jí políbím. |
| |
| Postel Nechceš se tam zítra podívat? Zeptám se a vášnivě ho políbím. |
| |
| Pokoj Políbím jí. Jo rád lásko, moc rád. Vášnivě jí políbím a pak se jí dívám do očí. |
| |
| Pokoj Vášnivě ho políbím a dívám se do jeho modrých očí, chvíly se na něj jen dívám a víc se k němu tulim. Jsi překrásný, začínám se divit že jech bylo pouze jedenáct. Usměji se. |
| |
| Pokoj Přitulím se k ní a políbím jí. Ty se divíš ? jsem zloděj, kdoby to vydržel dlouho ze zlodějem co ? Zeptám se s úsměvem a políbím jí. |
| |
| Pokoj Polibky mu vrátím a usměji se. No jo no, nesmím zapomínat na to že jsi krysa. Jen někdy se mi zdá že krysa nejsi, že v tobě něco víc než jen špíná. Při posledních slovech se zasměji. Vášnivě ho políbím a nachvilku přivřu očka v jeho teplé náruči. |
| |
| Pokoj Přitisknu jí k sobě a dívám se na ní a něžně jí hladím a tichím hlasem povím. Možná to tak je, možná je to jen špína ve mě. Ale chci aby o tak bylo. Pobím a políbím jí na čelo. |
| |
| Pokoj Přetočím se na něj. Tak proč mi teda tak chutnáš? Zakousnu se mu lehce do krčku a napiji se trouškou krve. Kdyby tam byla jen špíná, ani bych se tě nedokázala dotknout. Povím a vášnivě ho políbím. |
| |
| Pokoj Když se mi zakousne do krku tak mi v očích zajiskří v očích. ožná se ta špína smívá a to díky tobě. Povím a s jejích rtíků slíznu kapky své krve. Ale ptvoje krav je taky dobrá. povím a políbím jí. Moje krev v mích ústech ve mě vzbudí novou vlnu výšně a taj jí jen líbám a hladím. |
| |
| Pokoj Možná, možná se, ale pouze podcenuješ. Vášnivě ho líbám a udržuji s ním tempo v líbání, rukou ho něžně hladím a odevzdávám s emu v myšlenkách, po chvilce si zase jen lhnu vedle a přítáhnu se k něm at cítím jeho teplo na svém těle. |
| |
| Pokoj užívám si polobky a pak se k ní jen tisknu a vnímám teplo jejího těla. Možná, možná..ale asi jo. Usměji se a dívám se jí do očí. Je to nádhera. Povím pak potichu. |
| |
| Pokoj Usměji se, Asi určitě. Držím se s ním za ruku a zamilovaně se dívám do jeho oček. Co je nádhera? Je tad yhodně nádherných věcí, co myslíš? |
| |
| Pokoj Dívám se jí do očí a usmívám se. Co no ležím tu v posteli s tebou smtrkou, samotnou smtrí. Povím a to mě znovu napní vášní a nakloním se nad ní a znovu jí začnu líbat. |
| |
| Postel Usměji se. Já ani nevím, když jsem s tebou tak nejsem sama sebou, jsem jiná. Proto mě to někdy děsí, určitěs to sám poznal můžu bez slitování zabíjet nebo tě zmlátit a včer ajsem tě ošetřovala a starala se o tebe jako kdyby mi to bylo líto. Ted tady ležím a chovám se jinak. Povím a dovolím mu mě líbat. Lehce ho hladím a přemýšlím. |
| |
| Postel Dívám se jí do očí a usměju se. Jo nejsi ta chladná vražedkyně, ale milující žena, žena co miluje jeden muž. štasný muž já. Políbím jí a znvu se na ní dívám. Co tě miluje bláznivě a je rád že tě pokal. že ta sem poslaly a co je rád že sním jsi. Podívám se na ní a usměji se. |
| |
| Postel Usměji se. Spíš jsem slabá žena. Přesně tak jsem jenom žena. Povím a obejmu ho. |
| |
| Postel Obejmu jí a políbím jí. No říkej tomu jak chceš. Obejmu jí a usměji se. Ale já v tom slabost nevidím, nevím proč..hmm Jo a nepůjdeme za Skleněnkou nebo počká ? Zeptám se a políbím jí.. A ja jsem jen mizerná krysa, černá krysa. Půjdeme se večer projít ? |
| |
| Postel Usměji se. Jestli to zvládneš tak klidně. Něžně ho políbím. no, mě je vedle tebe tak dobře že bych si ještě nachvilku zdřímla a až pak. Nevadí? Zeptám se a vášnivě políbím. |
| |
| Pokoj. Podívám se jí do očí a usměji se. Jo budu moc snad..pokud mi moc neublížíš tak půjdeme najít jednu jednotku hlídky. Poím a zle se usměji. Ale ještě před tím ti ukkáži co dělají krysy pokud buceš chtít. Povím a vášnivě jí políbím. Ne nevadí. |
| |
| Pokoj Usměji se. Nevím, nevím nemyslím ž ebudeš moc živý když tam budu se Skleněnkou. Škodolibě se zasměji. Sluší ti když jseš zmlácenej, teda když jsem zase jen ta slabá tak mě to mrzí protož etě to bolí, ale jinak jseš sexy. zasměji se. No, krysy kradou. To mi snad chceš ukazovat jak kradeš? zachumlám se pod peřinu, ale stále ho držím z aruku. |
| |
| Pokoj Usměji se a přiju jí dekou. Jo rád bych pokud budeš chtí, chci abys to viděla pokud budeš chtít, asi se ti to nebude nudné. Podívám se na ná a pohladím jí po vlasech. A pak půjdeme hledat tu jednu určitou hlídku.. A pak se budeš bavit i ty a já taky..zebiješ jednu ženu co bude chtí zabít mě. Povím jí a zle se usměju. |
| |
| Pokoj Jo, budu se nudit, ale když si to přeješ. Ráda tě doprovodím, k čemu chceš tu hlídku? Ženu? Jakou? Kdo mi tě chce zabít,lásko? Zeptám se a stisknu mu ruku. |
| |
| Pokoj Podívám se na ní. Jedna žena co rádá poznáš, no párkrát se mnou spala a povídal jdem ti o ní a jí to štve. Povím znuzeně. štvejí že velí hlídce a má na svím štítě šmouhu mě..a navic chci vidět ty blby z její hlídky až se doví kůli komu se zabuju. Usměji se u očích se mi objeví touha po krvi, jejich krvi. |
| |
| Pokoj Začnu se hrozně smát. Mluvíš zábavně, no nevím nevím možná nejseš až tak ztracej případ. Zasměji se a políbím ho. Možná za pár dní by mohl alespon trochu ovládat sám sebe a umět zabíjet, časem by mu to možná školo i dobře. Usměji se a zavřu očka a pomalu usnu. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbek jí vrátím. Lehce jí objímám a ptošku jí přikryji a jen se dívám jak pokojně spí, jak se rytmicky nadvedává a klesá přikývka do níž je zahumlaná a ten pohled bych neviměnil za nic na světě. Jen jí lehce objímám a sleduji spící ženu. čekám až se Elera Dark vzbutí. Sám zklidním svůj dech a dozoruji jí. |
| |
| Pokoj Po krásném snu co se mi zdá otevřu víčka a spatřím lásku mého životak jak mě pozoruje. Ty jsi nespal miláčku? Zeptám se a otočím se k němu. Jednou rukou ho pohladím a políbím něžně na jeho rty. |
| |
| Pokoj Usměji se a polibek jí vrátím. Ne nespal miláčku, ale zato jsem si užíva ten nejhezčí pohled na světě a to že můžu objímat ženu mého života. Povím jí a zadívám se jí do očí. A pak jí znovu políbím a pohladím jí po vlasech. |
| |
| Pokoj Jeho slova jsou jako nádherné pohlazení na duši. Jsem ráda že ses bavil ty moje kryso. Usměji se a vášnivě ho políbím. Zdalo se mi o tobě, tak už vím že to bylo asi tím žes měl na mě upřené své modré očka. Povím a obejmu ho. |
| |
| Pokoj Usměji se a vášnivě jí políbím. Možná to bylo tím moje vražedkyně. Podívám se jí do očí a rychle jí přejedu ukazováčken po hrdle a pak jí znovu políbím. A znovu jí obejmu. Ale já jsem si menohl pomoct jsi tak nádherná lásko. Povím jí. |
| |
| Pokoj Zasměji se kdy ucítím jeho do teky na mém hrdle. Tak nádherná jo? Moc mě rozmazluješ lásko. Vášnivě ho políbím a dlaní mu přejedu ruku od ramene až ke konečkům prstu kde se zastavím a sevřu joha dlan svou křechkou ručkou. Myslíš že Skleněnka cítila to samé co ted cítím já když byla s šedou krasou? Zeptám se ikdyž sama vím že ke své černé kryse cítím mnohem mnohem víc. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbím jí a lehce sevřu její ručku. To nevím, ale to samé asi ne. Pak jí vášnivě políbím a podívám se jí do očí. Určitě ne, jsem tu s tebou a čas jako by se zastavil, nic už nemá cenu a víznam, není kam zpěchat. Povím potichu a pak jí zae políbím. Jsi jen ty. |
| |
| Pokoj Jeho slova zní jak hudba v mých uších jen se pousměji a vášnivě ho políbím. Máš pravdu, máš úplnou pravdu nic jiného neni důležité. Alespon zatím. Vášnivě ho políbím a zadívám se do jeho krásných očí. A jak se cítíš? Myslím fyzicky. Na tu duševní část se radší ptát nebudu. Usměji se a lehce ho hladím po těle a dávám si pozor na jizvy. Uvidím v jakém stavu bude dneska, ale musím přiznat že pro měj mám slabost nejdřív ho takhle zmlátit a pak se bát o káždý kus jeho těla? Jsem blázínek. Pročešu mu vlásky a z mých očí je vidět má láska k němu. |
| |
| Pokoj Usměji se a líbám jí oplácím jí její vášnivé polibky s vími a pak se jí jen dívám do očí. Jak no lehce mě holí tělo a žebra, ale v podstatě to nic není. Dívám se jí do očí a z nich je vidět moje láska k ní. Je to nádhera bojí se o mě.. Pomyslím si, není jako ostatní těm jsem byl ukaradenej. Zvlášť tý čupce z hlídky. Lehce a něžně jí hladím po těle a vezmu její ruku do své a políbím jí na hřbet ruky a pak se jí podívám do očí. Ani nevíš jak jsem rád, že u jsi. Pošeptám a pak její dlaň dám na svojí tvář a pomalu se přiblížím k jejím rtům a zase jí začnu vášnivě líbat. |
| |
| Pokoj Usměji se a upně se pohltím do toho užasného pohledu. Taky jsem ráda, že jsi tady, se mnou, v mém obětí. Nechci tě ztratit. Pohladím jeho tvář a začnu ho líbat. Ale povím ti že nevím jak se dostanu ted do té krvežíznivé nálady. Asi budu muset nejdřív někoho zabít až pak se vrhnout k Skleněnce ta by mě totiž asi nepoznala. Pousměji se a zas eho pohladím po těle. |
| |
| Pokoj Usmívám se a líbám se s ní a hladím jí po těla. No na mám zato že nás tam skleněnka nezve jen tak a že mě to bude moc bolet, kruci je stará, ale chytrá je dost. Povím s úsměvem a pohladím jí po těle. |
| |
| Pokoj Políbím ho a zadívám se mu do očí. No, říkal jsi ,že tě to baví. Mrknu na něj. Stačí říct, nemusím tě přece učit tedajestli se to učením dá nazvat. Něžně ho políbím. Spíš je to mlácení. Pohladím ho po vlasech a zadívám se mu do jeho modrých očí. |
| |
| Pokoj Usměji se a políbím jí. No jo baví, ale stejně když ti nakope žena co tě vychovala no není to moc příjemný. Podívám se jí do očí a pohladím jí po tváři. No doufám, že mě učit dál budeš, nebo mam prosit ? Zeptám se a něžně jí políbím. Tak tedy prosím učte mě slečno Eleranoro Dark. Požádám jí a podívám se do jejích nádherných očích. |
| |
| Pokoj Usměji se. Jo a když ti nakopu já tak ti to je příjemný jo? Zasměji se a vášnivě ho políbím. Možná bych měla přitvrdit. No, klidně tě učit budu. Mě to taky baví. Alespon se procvičím. Usměji a rukou sjedu na jeho hrud a něžně jí začnu hladit. Jseš můj. |
| |
| Pokoj Jo baví mě to. Přiznám a polibek jí oplatím svím. Jo ty se procvičíš a hmm já se něčemu přiučím. Prohodím a začnu jí pomalu hladit po ruce.. Jsem jen tvůj a ničí jíný. |
| |
| Postel Tak tebe to baví jo? Já věděla ž eto nebudeš semnou brát vážně, proto se domluvím se skleněnkou a budeme tě učit spolu, at toho nevyužíváš víš. Zasměji se a začnu mu laskat krček. Ty tak krásně voníš. Nepřestávám ho hladit a jen čekám na to co mi odpoví. |
| |
| Postal Začnu jí pomalu hladit po vlasech a hrát si s nimy. Nemohu se dočkat až mě budete učit obě. Povím a lehce jí nakloním hlavu taky abych jí mohl líbat na rty a tačnu jí líbat. Akorád pak ze mě budeš mít skládačku a asi mě něbudeš mít na co líbat, ale zase se pobavíš. Povím jí mezi polibky. A hmm co budeme dneska dělat ? Pokud opustíme postel. Zeptám se jí. Ale pokojil bych se i stím, že dnes nikam nejdeme. |
| |
| Postel Usmeji se a odevzdam se jeho polibkum. No ja myslim ze je to dosti dobry zpusob at se naucis mim uderum odolavat. Kdyz me chces libat tak se to budes muset naucit ja uz to tech par dnu preziju. Sladce se usmeji a polibim ho. A dneska, no az se budes citit trosku lip tak vyrazime za sklenenkou. Zamrkam jak male detatko a polibim ho krk. |
| |
| Postel Podívám se na ní a usměji se, když si vzpomenu na to, jak mě skleněnka zřídila na posledy. Hmm ty možná jo, ale co já, mě tvoje rty budou chybět. Povím a usměji se když mě líbá na krku tak zakloním hlavu a přivřu oči. Je to nádhera, když se mě její rty dotýkají.. Odevzdám se jejím rtům. Tak dobrá. Povím potichu.. A pak já zase začnu líbat na try. Nádherně voní. A hladit jí vlasy. |
| |
| Postel No proto se budes muset snazit byt lepsi nez ja nebo alespon stejne dobry. Zrychlit utoky a udery lepe se branit alepe mirit. Reknu pote co si uziju jeho krcek. Odevzdam se jeho polibkum a hladim ho po tele. Tak uz vypadas mnohem lepe. Povim a sladce se usmeju. A ty modriny ti uzasne slusi; |
| |
| Postel No snažit se můžu a budu, takže zrychlit jo.. Užívám si její polibky a doteky a usmívám se. Děkuju a pokud se ti ty modřiny líbí tak počkej večer to ji budu mít ještě víc. Povím s úsměvem a pomalu jí začnu hladit po těle a líbat na rty a krček a pak pomalu jedu níž až k jejím ňadrům a začnu jí pomalu olizovat bradavky. |
| |
| postel Kdybych ted stala asi se mi podlomi kolena slastne zavru oci kdyz si hraje s mymi nadry. Rukama mu projizdim vlasky a snazim se tu nezkutecnou vasen krotit. Lasko? Jastli budes pokracovat tak dnes uz opravdu nikam neodejdeme; A ma touha po tobe by se vyzvedla do takove miry ze budu vycerpanejsi nez predtim a opravdu nebudu schopna s nim bojovat. Ty jses ale vychytrallej chces me pripravit o vsechny sily at pak mi das odvetu za vcerejsek a porazis me co? Zasmeji se. Jde na to chytre. |
| |
| Postel. Jen jí líbám a hraju si s jejími nadry a užívám si její doteky ve svích vlasech a její blízkost. Pak překonám svojí touhu po ní ciž mi činí skoro bolest a lehnu si vedle ní a usměji se na ní. tak dobrá přestanu, ještě musíme sneska trénovat víš. Povím s úsměvem a políbím jí na rty a dívám se jí do očí, do těch dvouch nádherných kukadel co se na mě dívají a pomalu jí začnu hladit po těle. Ne nejsem vychytralej, jen tě děsně miluju. přiznám a donutím se posatit se na postel, ale stejně se na ní dívám a nemůžu se vydívat.. |
| |
| Postel Usmeji se a ty posledni slova jsou pro me a me usi jak rajska hudba. Jen tam svudne lezim a nemuzu se vynadivat na jeho svalnate telo a na jeho oci jak me skoumaji. Jednou rukou si ho jeste povalim na postel a vasnive ze vsi lasky ho polibim pak prestanu a podivam se do jeho modrych oci. Miluji te. A nemuzu se vyrovnat s tim ze se mam odsunout a tak ho dal vytouzene libam ale snazim se ho vyskat pouze ve vlasech a nestahnout se k jinym cinum. |
| |
| Postel Sleduji pohedem ženu co miluji k zbláznění, tak jako žádnou jinou. Je jen ona a nikdo jiny.. když mě stáhne na poslel tak se jen trošku zasměji a než stihnu cokoliv namítnout, tak mě už líbá a hladí ve vlasech a já jí políbky oplácím. Těch pár slov co povědla mi znějí v uších a jsem rád, že jsem je slišel. Takhle, ale nikdy neodejdeme. Ne že by mi to vadilo, v podsttě si nemumím přesdtavit líp strávený den než je den s tebou v jedné místnosti. Povím jí mezi polibky a pomalu jí zase začnu hladit po těla a snažím se ovládnout. Ale jde to jen pomalu a s těží a tak jí dál líbám a hladím s neutuchající láskou a vášní co prostupuje celé mé tělo. |
| |
| Postel Odtrhnu se od jeho krásných úst a očí v kterých se úplně topím a škodolibě se usměji. Promin, neudržela jsem se. Povím pouze, a vstanu. Pomalu a sexy dojdu pro kalhoty a začnu si je oblíkat. Neotočím se na něj a nechám ho jen at se na mě dívá zezadu jak se pomalu oblékám, skoro by se zdálo že ho svými činy dráždím. Tak to chci vidět co uděláš, ještě budeš prosit at tě líbám. Škodolibě se usměji a rozhodím si vlasy. |
| |
| Pokoj Lípám její rty, potom co se odtrhne od mích rtů se jí jen při jejích slovech zadívám do očí a usměji se. Lačným pohledem sleduji jak si pomalu dojde pro kalhoty a začne se oblékat. ty potvůrko tahle mě dráždit. Sleduji jí a nakonec se zvednu a dojdu k ní jednou a dlouze jí políbím a pak se škodolibě se usměji. Hm dobrá vyrazíme no. Opovím a pomalu se začnu oblíkat. Uvidíme kdo budeš škemrat, ale si prohraji. |
| |
| Pokoj Usměju se když příjde a políbí mě ale polibek mu neopětuji až se odtrhne od mých rtů pouze pomalu zapnu kalhoty a zatočím se kolem svém osy jestli mi dobře padnou. Jestli si chceš hrát tak teda budem hrát. Podívám se na něj a uvidím že si natahuje kalhoty a kousek předním leží moje tunika. Projdu se předním a ani se na něj nepodívám a ladně se ohnu a pomalu zvednu svojí tuniku a pomalu se zase narovnám. Tak teda vyrazíme Skleněnka se už určitě nemůže dočkat. Prohodím a začnu si převrácet tuniku a snažit se jí obléct. |
| |
| Pokoj Pohled mi ulpí na na jí jak se otáčí, na jeních vlasech jenž jí zavíří kolem hlavy, její oči. Pak jsem schopném jen jí sledovat a to jak se pomalu a ladně shýbá pro tuniku a zase se zvedá a narovnává se. A kruci to nejde, ne ovládni se…bo, bojuj nee Snažím se přinutit k sebekázni, ale to je marné, moc marné. Jednou rukou ji chytnu za zápěstí a rychlím pohybem jí stáhnu k sobě a začnu jí líbat. Hmm no možná by mohla ještě počkat..určitě má dost práce ale pokud chceš?.. Zeptám se jí mezi polibky a druhou rukou jí chytnu kolem pasu.. |
| |
| Pokoj Tak rychle mě nedostaneš. Nechám se přitáhnou a začnu se s ním vášnivě a nenasitně líbat a uplně v tom nejlepším polibku se odtrhnu až mnou přejde mráz po zádech z toho odloučení. No já myslím že je celá nedočkavá až se ukážeme. Nakloním se k polibku ale jeho rtů se nedotknu jen provokativně kroužím koulem rtů a přitom se mu dívám přímo do očí a nenechávám ho mě políbit. Víš líbí se mě když mě chceš, když šílíš z mých činů. Dráždivě si olíznu rty a svojí ruku posunu a položím na jeho už oblečené pozadí. |
| |
| Pokoj Líbám se s ní a když se odtáhne tak mi přejede mráz po zádech. Co to.. Pak se, ale usměji a leduji jí. Asi se zblázním, tak blízko a tak daleko.. Pokusím se jí políbit na rty, ale to se mi nepovede a tak mě dál dráždí a provokuje a já mám pocit že zešílím. Touhou po mí.. Hmm no očitě by snesla nějaký spoždění. Povím a dál sleduji její hru, hraje si se mnou jako kočka s myší. Když ucítím její ruku na svém zadku tak se usměji. Hmm tak tebe to baví jo a já po tobě šílím. Opovím a podívám se jí do očí a olíznu si rty a jednu ruku jí lehce strčím mezi nohy a pomalu jedu po vnořím straně jejího stehna víš… |
| |
| Pokoj Když se mě dotkne na stehně tak až slastně vzdychnu, ale ovládnu se a sladce se usměji. Vzrušuje mě tvoje šílenství. Zmáčku jeho zadek a olíznu si pomalu rty. Byla jsem dneska tvá celé ráno a ty chceš ještě, nepřestane tě to pak bavit? Zaptám se a druhou rukou začnu pojíždět jeho hrud a zlomená žebra. Rty začnou zase kroužit kolem jeho a na konec až už i cítím že pod kalhotama má dost velkou bouli co se už mě i dotýká ják moc jsem blízko tak pomalu olíznu jeho tvář. Ruku co mám na zadečku přesunu mezi jeho nohy a začnu hladit to mezi nimi co mě přivádí k šílenství každou noc. Chci tě, ale chci at to chceš nejvíc na světě at žadoníš po mém těle. To víš nechci at tě přestanu bavit. |
| |
| Pokoj Nedokážu vnímat okolí je jen ona. Rukou pomalu jedu víš ke tvému rozkroku. Jsme rád, že tě vzrušuje moje šílenství, protože ty ho ve mně probouzíš. Povím jí jednou rukou jí lehce z máčku zadeček. Ne nepřestne, nikdy. Ujistím jí a když ucítím její ruku ve svém rozkroku tak sen zavrním a olíznu si rty. Šílím po tobě moc, nedokážu na nic jiného myslet, než na tebe. Chci tě. Pomalu jí jednou rukou začnu jezdit v rozkroku nahoru a dolu a dívám se jí do očí. Ruka která jí lehce mačkala zadeček se přesune k jejím nádherným ňadrům a začne si s nimi, hrát a lehce je mačkat. Chci bych jsi žadonila o mé tělo. Moc tě chci.. Lehce se ti jazýčkem dotknu rtů, ale nepolíbím tě, jen se usměji a dívám se ti do očí.. |
| |
| Pokoj Usměji se. To jsme ráda, ale chci ho v tobě probouzet ještě víc at pak neusne ale at je to tam pořád. Jsem celá napjatá a čekám a nemůžu se dočkat jeho dotyků ale nedávám to na sobě poznat. By ses divil, to mám od matky a ta ví o čem mluví. Provokativně se usměji. Vychutnávám si jeho dotyky a začínám nesnášet ty kalhoty co mě od něj rozdělují. Když začne dráždit moje nadre přesně tím způsobem jak to umí jen a jenom on tak zase nachvilku vzdychnu. Tak ted si chceš hrát taky jo, no tak dobře máš to mít. Záhadně se na něj podívám a odejdu si dooblíkat tuniku. Takhle mě budeš chtít ještě víc když tě budu dráždit odloučením. Obleču si ji zavážu šnurky a přejdu ke stolu u kterých jsou boty. |
| |
| Pokoj Jsem napjatý a jsem vděčném za každém její dotek, mam pocit že každou chvíli exploduji. Pomalu jí hladím v rozkroku a hraji si s jejími ňadry. Jsi napjatá, ale já po tobě šílím. Pak se sumě je a mě napadne co máš zase v plánu ? Jen jí sleduji jak se obléká a pomalu jde ke stolu. Hmm budeme si hrát ? tak dobrá budeme si hrát. Pomalu k ní dojdu ze zadu, jednou rukou jí lehce dám vlasy na jednu stranu a přitisknu se k ní. Jednou rukou jí zase začnu lehce kroužit na podbřišku a pak postupuji pomalu níž až k rozkroku a pak se moje ruka po pár kroužcích stáhne a začne jí pomalu rozepínat kalhoty, ale ne úplně, jen tak asi do půlky a pak se moje ruka zase vrátí do jejího rozkroku a tam jemně kroužit. Druhou rukou jí jemně přejedu po ňadrech a pak lehce vklouzne do její dlaně. Opravdu si myslíš, že mě to někdy přestane bavit. Pošeptám jí do ouška a začnu si ve svých ústech hrát s jejím lalůčkem. A budeme si hrát dál..skoro po tobě šílím, ale co ty….nevěřím že ne, že jsi klidná a vyrovnaná.. Vnímám každí tvůj nádech a jediné co mě mrzí je to že se ti nemůžu dívat do očí. |
| |
| Pokoj Už se chci ohnout a obout se když se ke mě přitiskne Pereos a já ucítím jeho rozkrok na svém zadečku. Co chceš dělat? Pomyslím si když mé vlasy posune na jednu stranu. Když ale ucítím jeho ruku na podbříšku tak už všechno chápu a tak ho nechám at si myslím že po něm celá toužím a z jeho doteků uplně šílím, ne že by to nebyla pravda ale ještě to ovládám. Začne mi rozepínat kalhoty a pochvilce mám jeho ruku v sobě. Tou slastí co projde mím tělem tak se o něj víc opřu malinko přidržím at neupadnu. Zakloním ještě víc hlavu a vychutnávám si jeho prsty. Připravím se a soustředím všechny smysly na chladnou odpověd. Ano myslím, tohle si dělal každé holce předemnou. Ty tě bavit přestaly tak brzo přestanu i já. Řeknu ledově, ale začnu se pomalu vlnit a třít u toho jeho rozkrok svým zadečkem. Rukou chytím jeho volnou ruku at mě nemůže víc dráždit. Učíš se rychle vybral sis dost dobré místo nevidím tě a tak tě nemůžu ovládat. Ted mě napadá že to je taky forma treninku. Škodolibě se usměji a čekám jak bude reagovat a nepřestábám se vlnit. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Pomalu jí svým ukazováčkem dráždím a jezním s ním v ní tam a zase zpět, pak do ní pomalu vsunu i prostředníček a pomalu v ní krouží a dráždím jí. Přitom jí lehce líbám na krku a dál jí občas pomalu a občas rychle dráždím. Nakonec do ní vsunu i třetí prst a palcem polau kroužím z venku… Když mi chladně odpoví tak se jen pousměji. Musela ses hodně soustředit co ? Zeptám se potichu a usměji se když mě začne pomalu dráždit svými krouživými pohyby a užívám si každé zavlnění jejího dokonalého dělíčka, její každí dotek. Forma tréninku ? Zeptám se a podívám se na svojí ruku co mi drží, abych jí nemohl ještě lépe dráždit, a nepřestávám jí dráždit.. |
| |
| Pokoj Z jeho pohybu začínám šílet, začnu se rychleji vlnit a zadečkem se uplně třu o jeho rozkrok. Má mě přečtenou nemůže se vůbec přetvářet když mě nevidí, když se mu nedívám do očí. Jsem jako v pasti on chce at šílím a já nemám na vybranou. Zrychlim své pohyby a zatnu zuby at se zase soustředímněkolikrát se nadechnu a ledově pronesu. Ne, jde to samo nic to semnou nedělá. Umím se ovládat a to by ses měl tak naučit.Přesně tak, forma tréninku. Uvědom si všechny své slabiny a mé slabiny a jak je dokážeš použít ve svůj prospěch. Dorozepnu si kalhoty a vytáhnu jeho ruku, nejde mi to moc dobře protože jemu se nechce a já taky nechce at vyleze ale musím to udělat jinak mě uplně ovládne. Poté se rychle otočím čelem k němu a škodolibě se usměju. Takhle je to mnohem lepší. Povím a rozepnu mu kalhoty a vypustím na svobodu jeho náčiní. Hned na to se zase stáhnu a tvářím se přesvědčeně. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Její pohyby mě vzrušují a já skoro šílím, moje ruka se stále rychleji v ní pohybuje. Máš mě předčeného..a ty to víš. Postřehnu její nádech a to jak se ovládne a poví těch pár vět. Pak ze sebe vytáhne mojí ruku. To chtělo hodně ovládání.. Už byla nádherně vlhká…. Otočí se na mě a podívá se mi do očí a přitom pomalu vytahuje moje náčiní z kalhot.¨Na její úšklebek se je usměji a dál se jí dívám do očí a přijdu o krok blíž..ale nej to a dál se jí dívám do očí. škodolibě se usměji, ale jen tam stojím. jak dlouho ti to vydrží ? Pak se moje ruka vymrští a povolí jí šnůrku od tuniky a dál tam stojím a dívám se jí do očí. Chci tě moc tě chci… Ale budeme si hrát dál.. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Pohled na něj mě nádherně vzrušuje, ale já na sobě nedám vůbec nic zdát a nečitelně se tvářím. Přitáhnu se k němu a začnu ho zase provokovat rty, kružím vedle jeho a ukazuji mu špičku svého jazyka, pak přestanu a rukou sjedu dolů do jeho rokroku a začnu si pomaličku něžnými pohyby hrát, nakonec zrychlím a už to neni přehnaně něžně, u toho se na něj stále dívám bez žádného výrazu ve tváři, do jeho očí. Zase se cítím silná, chci ho ale chci at on prosí, škemrá a nemůže se dočkat až se mu odevzdám. Druhou rukou pojedu nahoru přes jeho hrud a pak na záda a začnu ho něžně hladit at ho moc nebolí ty poškrábaný zada, přitom se ještě blíž nakloním at se mé nadra dotknou jeho hrudi. Stále se ale neuvolním a zůstávám soustředěná a očekávat jeho reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Pohled na to jak stojí proti mně mě vzrušuje, pak mě začne dráždit a zase si hrát se svými rty a ukazovat ni špičku jazyka. Dívám se jí do očí a když ucítím její ruku ne mém penisu tak se na ní jen podívám a dívám se jí do očí. Moc tě chci, ale chci abys prosila o to bych si tě vzal, abys prosila o mé tělo. Vnímá její ruku na svých zádech a když se ke mně přiblíží a dotkne se mě ňadra tak se k ní trošku přiblížím a lehce jí jazýčkem přejedu po rtech a moje ruka si zase najde cestičku mezi ji její nohy a pak pomalu do ní vstoupí a zase jí začnu dráždit a pomalu do ní zasouvám tři prsty.. A také jí dráždím… Moje druhá ruka začne pomalu masírovat její pevná ňadra. Pomalu se k ní nakloním blíže a načnu svými rty kroužit v opačném směru než ona.. Co uděláš tětkon ? Co…Jak moc tě chci to se skoro nedá vydržet… čekám na to co udělá.. |
| |
| Pokoj No tak se mi už podvol. Tak dlouho snad už nemůžeš vydržet. Když svým jazýčkem přejede mé rty tak bych ten jazýček nejradši chtila do svých rtů ale on s ezase odtáhne a jak se dívám svůdně do jeho očí tak ucítím jeho ruku mezi nohama a jak vchází dovnitř, je am tak rychle e zase vzdychnu a nepatrně s ezačnu pohybovat v panvy a stahovat svaly. No normálně to dopadne tak že se uspokojíme navzájem a nikdo enpodlehne protože odolává dobře. Užívám si jeho hraní semnou a hraju si s jeho rty ale stále ho k sobě nepouštím. Další rukou začnu dráždit i varlata. Jazýčkem nachvilku chtím jeho rty a olíznu je. Pak se zas eodtáhnu a olizuji si rty. Vzdej se už. Nepřestávám hýbat pánví a užívám si jeho dráždění ikdyž se stále nedávám zmínku bláznivosti po něm. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Dráždím ji už rychleji a pořád si hraji s jejím rty. Když mi olízne rty tak se musím ovládat, abych jí jazýček nechytnul do rtů. Jen nádherně vlhká a teplá když jí dráždím, ale pořád nedává nic znát a já po ní každou chvílí šílím víc a víc. No tak vzdej se. Vím že to chceš, chceš moje tělo stejně jako já tvé. Sví my rty kroužím kolem jejich a nakonec zabrousí i k jejím bradavkám a začnou je olizovat, ale jen párkrát a pak se zase stáhnu. Když přiloží a i druhou ruku k dílu a začne si hrát s mým varlaty tak se jí podívám do očí a nakloním se k ní. A lehce přejedu svým jazykem po tom jejím a pak jí olíznu i rty. A zase se odtáhnu s podívá se jí do očí a užívám si její dráždění..její dotyky. Pak se usměji pomalu vytáhnu z ní ruku a vyprostím své nádobíčko z jejího sevřený y vysadím jí na stůl kde jí posadím na desku. Tam jí nohy od sebe tak abych se tam vešel a přistoupím blíž podívám se jí do očí a usměji se a pomalu a jen na kousek do ní vsunu svojí chloubu, ale pak jí zase vytáhnu a do svých rukouch vezmu jednu její a přiložím jí na svůj penis a sumě ji se na a zase jí pomalu začnu dráždit prsty.. A moje rty zase začnou kroužit kolem jejích, ale neomnu se. No tak pověs to.. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Když mě posadí na stůl tak ho už nemůžu dráždit ,protože jsem výš a to mi vadí. Ale jen co do mě vsune špičku tak se celá rozechvěju, chci tě tam ,ale ještě si počkej. Chvíly ho nechávám at si mě dráždí a myslí si ,že nademnou vyhráva. Po chvilce si ho od sebe odstrčím a seskočím. Nedostaneš mě. Zasměji se jeho lehkomyslnosti a vymáním se z jeho pohledů a poodejdu. At zapomenu nachvíly na tu rozkoš které se ted vzdávám tak zavážu si tuniku a zapnu kalhoty. Musíš prosit, jestli mě chceš. Zvednu hlavu a prohodím si vlasy. Tohle mě vážně baví. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Dráždím jí a k mému překvapení i když vím že mě chce, tak moc jako já jí. Cítím její rozechvělost. Ale stejně se vymaní a já se toho nedočkám nedočkám se toho co chci slyšet. Sledu ji jí jak si pozapíná kalhoty a tuniku a pak jak si hraje s vlasy a je mi jasně že jsem prohrál.. Někdo musí ustoupit. Pomalu se k ní vydám a usměji se zastavím se před ní a podívám se jí do očí. Moc tě chci a ty to víš. Chytnu jí klem pasu a přitáhnu k sobě a políbím jí. A pak povím to co jsem chtěl slyšet já od ní. Vem si mě, jsem jen tvůj. Prosím vem si mě. Povím jí a znovu jí políbím a jemně jí chytnu za zadeček a moje ruka í zase stoupát k rozkroku.. Moc jí chci a už to nedokážu ovládat, toužím po ní k zbláznění a ty hrádky to jen umocnily. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Když to vysloví tak se cítím vítěztví a tak se usměji a u žnemusím na nic hrát jen ještě chvilku. Hm, tak chlapec mě už chce? Nechám se od něj políbit a podívám se do jeho očí. Tak ty mě prosíš a chceš at si tě vezmu? A co když se mi nechce? Co když na tebe nemam chut? Jak moc tě chci, tvé doteky mě dovadějí k šílenství ještě chvilku musím vydržet ho provokovat a pak bude už jenom můj a já jeho. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Poslouchám jí a moje ruka zase jede víš k jejímu rozkoru. Tomu nevěřím. Ano chci tě a moc tě chci šílím po tobě. Povím a pomalu jí rozepnu kalhoty co si předtím zapnula a jednu ruku jí strčím za ně na zadeček a přitáhnu jí k sobě blíž a trošku jí vystrčím pánev směrem ke mně. A ruhou rukou jí lehce chytnu za záda. A políbím jí. Ano chci ať si mě vezmeš. Už to nejde vydržet. Povím a začnu jí líbat a trošku tisknout zadeček.. Chci tě moc tě chci tvoje doteky tebe, šílím po tobě a chci bít jen tvůj a abys ty bal jen má. |
| |
| Pokoj Naposledy ho od sebe odstrčím ale jen pro to at ti vyskočím do náruče. Tak tohle jsem chtěla slyšet tak jo, máš mé svolení. Budu tvá, tak si mě vem a užij si mě je to naposledy pak deme za skleněnkou. Usměji se a zakloním hlavu a uvolním se. Konečně už žádné soustředění, už můžu totálně zešílet a odevzdat se mu. Vzít si jeho tělo a milovat se s ním dokud nebud emít dost a bude prosit o to at přestanu. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Usměji se a chytnu jí a začnu jí jak smyslu zbavenej líbat. Posadím jí zase na ten stůl kde z ní rychle svleču tuniku a zase jí začnu líbat a hrát si s jejími ňadry, oblizuji její bradvky . Se stolu jí sundám jen proto abych jí pomohl z kalhot. Pak jí zase na stůl vysadím zase se vecpu mezi její nohy a začnu jí líbat a po krátké době se sní i vášnivě a náruživě milovat. Líbám jí jak smyslů zbaven a dívám se jí do očí. Jsem jen tvůj.. |
| |
| Pokoj Konečně si užívám dosyta jeho polibků, jeho jazyk je ve mě a já z něj šílím vysadí mě nastůl a tak rychle do mě vnikde že si toho ani nestihnu všimnout, celá se prohnu rozkoší a rychlostí kteoru si mě bere. po par vteřinách zvyknutí se začnu hýbat v opačnem směru pohybovat pánví a stahovat svaly. Jsme jak v nějaké tanci a nemůžeme přestat, jaak ve víru neukojené rozkoše a touhy. Beru si jeho polibky a šíím z něj. Beru si ho vším svým tělem, celého ho v té chvíly vlastním. Jsem jenom tvá, užij si mě. Ted jsem tvá tělem i duší. Dýchám pro tebe vzdychám pro tebe. Z toho vzrušení začnu vzdychyt a sténat, můj tep a dech se zrychlí a já své pohyby jen zrychluji víc a víc stále ho v sobě chci víc a víc. S té rozkoše zakloním uplně hlavu a nohama si ho k sobě přitahnu ještě blíž. Odnes si mě ještě na postel, na zem a nepřestávej ani na chvilku. Lásko.... |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Líbám jí stále vášnivě a rychleji, naše polibky se zrychlují a místností se rozléhájí její vzdychání plné rozkoše kterou si na vzájem poskytujeme. Když začne přirážet tak do ní začnu pronikat ještě hlouběji. Chci jí víc a víc je jako oheň terý mě spaluje.. Když mě k sobě přitáhne tak jí chytnu za zadeček a pomalu položím na zem a tam se s ní dál milují. Vezmu si tě kde budeš chtít lásko.. Dál se s ní náruživě miluj, její dech se snad ještě zrychlí. Jsem tu pro tebe tak si vem co chceš. Povím jí mezi polibky. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Na zemi zvládnu ještě rychleji s ehýbat a on se dostane ještě houběji. Z té síly jakou mě miluje a tohy jakou mě spaluje se mi zdá ž ez trácím vědomí. Je to tak silné že nemůžu přestat a chci at se mu to hrozně líbí. Hladím ho a užívám si jeho rychloch a chut s kterou mě miluje. Rukou přejedu jeho zadeček až se víc prohnu na tou vášní. Vlasy mám rozprostřené všude po podlaze a pořád zrychluji tempo. Jsi užasný. Vykřiknu uprostřed soulože. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Na zemi jako by se v ní něco probudilo a ona začne ještě zběsilého přirážet. I já na zemi zrychlím tempo a proníkám do ní hlouběji a stále důrazněji. Cítím každí její pohyb, její nádech a ta vášeň a touha co mě spaluje se ne s ne uhasit, pořád hrozí že mě spálí na polep, a jediný lé na to je ona a milování sní. To je nádhera. Jsi bezvadná!! Opovím jí na její výkřik a dál do ní pronikám a s vímy ústy jí líbám a ještě nemám dost, ještě jsi si jí neužil..Neuhasil tu žízeň po ní.. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Naplno si ho užívám, uplně celá se naplnuji a cítím že na mě jde něco velkého, něco tak velkého co jsem ještě nikdy nepoznala. Vzrušeně ho líbám a hraju si s jeho vlasy a hladím ho, zapoměla jsem na minulost a budoucnost je tady jenom přítomnost a neuhašená žízen po jeho těle. Asi jsem to hraní přehnala ted nemůžu přestat, jak moc ho stále chci. Jako kdybychom si hráli pořád. Ale já cítím že za pár okamžiků uplně vybouchnu. Mé vzrušení ještě vzroste jestly je to ještě možné a dech se zrychlí... |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Užívám si její tělo a to, že se jí mohu odevzdat, a také to že e ona odevzdává mě, že my dává celé své tělo a na oplátku si bez okolků bere to mé. Vášnivě jí líbám a ctím chvění jeho těla, snad každí sval v těle si mi napíná a pulzuje novou nepoznanou rozkoší, každý kousíček mého těla chce jen jí a chce jí pořád a snad ještě víc, než před tím. Mam pocit, že cosi ve mně pomalu přichází. Moje vzrušení snad ještě stoupne, cítím jen její tělo, její doteky ve svých vlasech a na svém těle. Všechno ostatní, jako by zmizelo, nebo pozbylo na významu. Jediné co jsem schopen vnímat je Ona, její dech stejný, vášeň a rozkoš jakou mi nabízím a jakou jí sám dávám. Snad ještě zrychlím při milování a moje rty jí ještě vášnivěji líbají na těch jejich. Já se tě snad nikdy nenabažím, nikdy nebudu mít dost. Ale cítím, jako bych za pár okamžiků měl vybuchnout. .. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Mím tělem prostoupí obrovský žár a já ho přestanu líbat a jen zakloním hlavu tím silním vzrušením co právě přišlo a já ucítím silné stehy a křeče. Dech se mi zase hluboce zvýši a já začnu sténat ještě víc a víc. Právě prožívám nejsilnější orgasmus co jsem kdy měla. Je to tak silný že už čekám až to odezní, ale on neodchází a zdá s emi přichází další vlna rozkoše a já se nepřestávám prohybat v pánvi až u toho zavřu oči a naplno se uvolní a začnu si užívat ty pocity. Přestanu vnímat dění kolem a vnímám jen pocity co mé tělo spalují tak silně až se mám strach že opravdu doslova vybouchnu. Ty křeče a stehy jsou tak silný až se mi zatmí před očima. Co se to semnou děje? To jsem ještě nikdy nepoznala že je to vůbec možné. Projde mi krátká myšlenka hlavou a já nepřestávám si užívat těch několikanásobných orgasmů co přicházejí a způsobují neuhasínající rozkoš. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Celím mým tělem, prostupuje nevídaná rozkoš, mám pocit že každý můj sval v těle, každičký nerv, prožívá něco nádherného nepoznaného. Není nic je jen ona a její hlas, tělo.. Najednou se ona začne chvět a třást a prožívá tak náruživí orgasmus, že začínám mít strach aby se jí něco nestalo a najednou i moje tělo vybuchne v nádherném orgazmu, je to nádhera. Nejednou jako by stuhne.. Párkrát ještě ve křečích přirazím, ale po nějaké době co oba prožíváme ty nádherné pocity, se zhroutím vedle ní vášnivě jí políbím. Byla jsi úžasná. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Okolí začnu vnímat až ucítím jeho slova a ucítím po svém těle poslední stehy a doznívající orgasmus který odchází. Otevřu lehce oči a chytím ho za ruku. Miláčku neodnesl by jsi mě do postele? Potřebuju si alespon chvilku odpočinout. Řeknu tiše a prosebně se na něj podívám. Normálně bych tam došla sema je to jen pár kroku, ale jaksi musím přiznat že ikdybych se snažila sebevíc tak tam tedkon nedojdu. To mu ale říct nemůžu si pomyslí ž enevydržím ani nějakou dobu se s ním milovat a to ho chci něco učit. Mile se usměju a tiše pronesu. Miluju tě lásko. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Ještě chvíli ležím na tvrdé zemi a jen se na ní dívám, jak tam spokojeně leží a užívá si poslední konce orgazmu jen prožila. Ucítím její ruku a její slova mě vrátí do reliti, do pokoje na zem, kde jsem prožil nejlepší milování, za svůj život. Bila to nádhera. Stisknu její ruku a podívám se jí do očí. Odnesu a rád, moc rád. Povím a jednou a dlouze jí políbím. Zvednu se a pak se sehnu pro ženu co miluji a pomalu a opatrněji se vezmu do náručí a odnesu na postel. Tak jsme tady miláčku. Povím s úsměvem a pomalu jí položím na postel a lehnu si vedle ní a pomalu jí políbím. Miluji tě. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Příjde mi že mě zvedne s takovou lehkosti až se divím jestli vůbec něco vážím a jen se slabě usměju. Když položí na postel tak se usměji. Děkuji ti moc Když si lehne vedle mě tak se vsunu do jeho náruče a chytnu za ruku. Co bych si bez tebe počala? Dej mi jenom chvilku a vyrazíme. Unaveně se pousměji a okamžitě zavřu oči a snažím své tělo donutit k tomu at mě poslouchá. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Jen ji sleduji jak leží, když se ke mě přitulí, tak je lednou rukou bbejmu a přdáhnu ještě bláž k soběje. Jak rád tě mám u sebe.. Ale jistě jak dlouho chceš. Povím a sleduji jí, lehce jí odhodím neposedný pramínek vlasů z bločeje a dál se na ní dívám, jak mi tak se zavřenýma očima leží v náruči... Co bych bez tebe asi tak dělal. Pomyslím si jak jí tak sleduji a lehmce jí hladím. Pomalu zavřu oči a snažím se neusnout. Nemůžu tu přeci usnot co si pomyslí ? Jen neusnout Pomalu svádím boj se svou myslí a nadvládu na dělem. |
| |
| Pokoj Jak tak se snažím soustředit tak usnu. Zdá se mi jako kdybych v sobě neměla ani kapku síly, jako kdyby ze mě všechno zmizelo a zůstalo jen velké uspokojení. Asi po hodince se s vylekaným trhnutím probudím. Ale ne já usnula jak jsem mohla. Zanadávám si jak malé dítě které sklamalo. |
| |
| Pokoj Sleduji Eleru a pomalu se mi zavírají oči. Jak jsem mohl ujít tu dálku až sem.. Pomyslím si unaveně, nejsednou mi to příjde jako obrovká námaha..jak by ve mě nezbylo nic jen uspokoje. Pomalu unaveně ač nerad zavřu oči. Probidí mě rhnutí vedle mě to jak se Elera zavrtí. Jak jse spal dlouho že mě budí ? Pomyslím si zahambeně a otevřu oči, ikdyž se mi nechce.. |
| |
| Pokoj Teprve ted si všimnu, že vedle mě leží Pereos který pravděpodobně taky spal lehnu si zpátky vedle něj a zahanbeně se na něj podívám. Promin, miláčku nechtěla jsem tě vzbutit jen já usnula a usnout jsem nechtěla a tak jsme se bála, že spím moc dlouho. Netušila jsem že jsi usnul. Smutně se na něj podívám a přitáhnu si ho blíž. Co to dělám vždyt jsem tak unavená jak jsem se jen mohla probudit tak brzo a ted i vzbudit Pereose. |
| |
| pokoj Pořádně se na ní zadívá rozespalíma očima. Asi taky spala.. Ne neomlouvej se byl jsem moc unavenej, víš docela jsi mě utahala, ale bylo o nádherné. Povím a ani nevím kde seberu síli k úsměvu a jsem překvapenej když si mě přitáhne plíž. Kde na to vzala sílu, jak to že se vzbudila tak brozo to spala tak hodinu... Nakloním se k ní a políbím jí a ten polibek jako by ve mě probudil novou vášeň, je toko když do nového dne vstupuje slunce a rozpouští zbytky tmy. Jak jsem jí mohl dokáza políbít.. ? Pomylsím si a podívím se jí do očí. Asi bycho měli vyrazit..ale to přez celí město. |
| |
| Pokoj Pojd teda ještě odpočívat. Myslela jsem že už je pozdě a slíbila jsem že to bude trva jen chvilku víš? Řeknu nevinně a vychutnám si ten polibek. V jeho náručí je tak krásné teplo. Pomyslím si a zamilovaně se mu podívám do očí. Jsem ráda, že jseš semnou spokojený. Jsem ráda, že se ti to líbilo, moc ráda. Pousměju se ikdyž mi to vezme dost námahy at je to upřímne. |
| |
| Pokoj No, ale když si ještě chvilku odpočinem tak se toho zase tak moc nestane ne ? Ano jsem ještě pro odpočinek.. melej odpočinek. Povím a schoulím se ti do náruče. Tihle je nádhera… Jsem rad že jsi rada. Unaveně se pousměji a potívám se to do očí a zatvářím se jako neviňátko, co ukradlo lízátko. |
| |
| Pokoj Usměji se a obejmu si ho. Jsi můj život a nikdy se tě nevzdám a nikomu tě nikdy nedám. No, a myslím si že ted tě trenovat bude určitě jen Skleněnka. Já budu ráda když budu chodit. Ale to co se dneska stalo bych za nic nevyměnila jen jsem neměla být tak lechkomyslná že to bude stejné jako předtím. Pousměju se a dám mu pusu na čelo jako malému dětátku. |
| |
| Pokoj Zavrtím se v jejím objetí. Nikdy se tě nevzdám, nikdy.. No tak to budu rád, když se budu moc večer hejbat a chodti až se mnou Slkeněnka skončí. Povím a pousměji se. Zase mě zpráská jako psa, ta stará vražedkyně …..to byla nádhera. Bylo to nejlepší co jsem zažil. Usměji se o když mi dá pusu na čelo tak se na ní podívám a lehce jí políbím na tvář. Asi mě sem budeš muset večer dotáhnout.. Dodám. A od sud asi teka, protože mi je tady dobře. moc dobřě a navíc se cítím tak unaveně, a zárověň štastnej.. ale tohle asi brzo pomine až se mnou bude někde skleněnka mláti..až budu vic na zemi něž na nohách Pohladím jí po tváři a usěji se. Vydáme se za ní až budeš chtít. Podívám se jí do očí a na chvíli jako bych se v nich ztratil.. |
| |
| Postel Jen se usměji. Promluvím s ní at tě nešetří. Mrknu na něj a přivřu oči. Chvíly jen tak odpočívám a zase cítím, že mému tělu je už lépe po tom krásném milování a že už ho zase začínám ovládat. Tak povídej jaká z těch děvek ti dopřála to co já? Škodolibě se usměju a vážním. Tak si chvilku popovídáme. |
| |
| Postel Podívám se na ní a zatvářím se na oko zděšeně. No ona je sice stará, ale hmm pořád mě zmlátí a to zatraceně dost..Auu to bude bolet no snad se zase něco naučim o bolesti. Povím a lehce se usměji a nad její druhou otázkou se zamyslím. Ne to co ty žádná miláčku, s tebou to bylo jedinečná a nejlepší milování co jsem zežil. Povím a políbím jí a pokusím se vzpomenout na jinou, ale vzpomínky jsou byledlé skoro se ztratily. A je tam jen ona. Hmm snad jedna byla dobrá, nebo ucházející, zytek průměrných. Ne ždná my nedopřápa to co ty, po žádné jsem neprahnul jako po tobě, žádnou jsem tak nechtěl, jao chci tebe. Ale pokud to chceš rozebírt tak likdně.. povím a zadívám se na ní jako nevinnátko. A hmm jak si tak myslím tak nám Slkenenka určitě něco přichystá..nějakou zábavu na uvítanou, výš docela se jí líbíš, ale ně se líbíš víc.. Povím a znovu j dlouze políbím. |
| |
| Postel Jo, chci to rozebírat. Jsem zvědavá. To je, ale lhář. Pomyslím si a začnu si hrát s jeho vlásky. Tak která byla ta dobrá?? At vím u které mám začít. |
| |
| Postel Je zvědavá.. Usměji se a zavzpomínám. Hmm jedna štětka Anogie. Věděla toho o tom jak probudit touhu v mužích a jak jí živit, jak využívat to co jí bylo dáno. Povím znuze ně a bez zájmu. Byla pružná a měla hmm výdrž, ale nakonec nám to nějak neklapalo a rozešli jse se, ale naučila mě toho dost nepovídám že ne. Podívám se ti do očí a v těch se ukáže jen láska k tobě. Mam pokračovat ? Zeptám se a pousměji se.. |
| |
| Postel To je hrozné jméno. Zatvářím se znechuceně. Ta je od Sklěnčinýho bordelu?? Zeptám se. No ovšem pokračuj Tak na ní nemam, Pereos je druhý kluk který semnou kdy spal. MIle se usměji. |
| |
| Postel Jo byla tam taky. Povím a pomalu začnu za vzpomínat. No ona byla opravdu moc šikovná a znala své řemeslo dokonale, no pak tu máme tu mrchu ze stráže co chce mojí hlavu..nechala mě chytnout a dát do vězení, tam mě nechala zmlátit svíma chapama..svlíkla mě a pak jsem se sní vyspal..ale bylo to jiné než jindy, byla naštvaná, a zároveň šťastná, že porušuje zákon, že spí se zlodějem, a že to ví..další den, mě měli oběsit, na její popud.. Povím a usměji se. No tak jsme se spolu milovali a bylo to divoký, prudký..Nakonec byla docela unavená a utahaná a tak usnula, ale předtím než unula byla nenasytná potvora. Naštěstí, byla unavenější než já, potom co usla jsem se oblékl a z jejích šatů jsem vzal její klíče a dýku a odešel jsem. Zamknul jsem jí v base..docela ba mě zajímalo, jak se tvářila..po cestě ven jsem zabyl, jednoho strážného její dýkou a nechal jsem jí u jeho mtrvoli. Usměji se. No pošrábala my záda tenkrát a to dost a kousala mrcha, chtěla působit bolest, a chtěla mít navládu a chtěla abych to věděl….ale hmm i já jsem se si moc nebral servítky v tý době už v tom nebyla láska, já jsem chěl přežít a ona si semnou naposledy užít… Povím nevimně a podívám se ti do očí. Cheš to snad víc popsat, nebo mam pokračovat s jinou ? Povídej.. Vyzvu jí a čekám co povím, mezi tím jí dlouze a vášnivě políbím. Ale žádná nebyla jako ty.. |
| |
| Postel To je nechutný. To bylo asi něco jako kdyby tě znásilnovala ne? Položím mu otázku jako malé nezkušené ditě. Tak vyprávěj všechno podrobně alespon tě tím lépe poznám a pak sam od sebe přecházej. Já budu jen poslouchat a někdy to okomentuji. Poslouchám ho jako kdyby mi vyprávěl nějakou užasnou pohádku a hraji si z jeho vlásky. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Hmm znásilnoval , no to jak mě slíkali se mi moc nelíbilo, na tom něco bude, ale i to milování pokud se to tak dá nazvat, hmm nestálo za nic nebylo v tom nic, šlo je o to přežít a u ní zase o to ukojit vášeň, chtíč. Jediné co bylo, v mé mysli když jsem musel snášet její, kousání a škrábání bylo to abych jí tam u tý hnusný chladný stěny dokázal uspokojit a utahat tak aby usnula, a to se mi nakonec povedlo..potom co jsme se milovali skoro všude kde to šlo…Pak jsem už jen myslel na to kdy se konečně unaví….To její vdychání se rozléhalo místností..hnusná potvora. A taky na to abych pak vysílením neusnul já, ani přesně pak nevím, jak jsem se dostal ven z vězení a ani to jak jsem přeně zabil toho strážnýho. Povím a při ty vzpomínce se oklepů. Bylo to děsný, hnusný milování, snad kdyby v tom byl cit tak by to šlo ale takhle ne šlo jí je o to se ukojit na mém těle.. Pak se zhluboka nadechnu a podívá se ti do očí. Ale dost u tý mrše…Pak tu máme třeba tu prodavačku z koženým no, vlastně dceru, stou jsem spal jen párkrát..pokal jsem jí tak že jsem lezl k ní do domu a chtěl jsem okrást jejího otce..nevím jak jsem se dostal k ní do pokoje, ale ona byla v vzhůru a kupodivu nekřičela, jen se zebe stáhla deku s dala mi na výběr buť se s ní vyspim nebo bude křičet….No nevím proč, ale říkal jsem si než jí zabít tak se s ní vyspím..byl to nějakej zkrat. Ale to jak mě dokázala vzrušit, když si sem mnou hrála její ručka, jak mě dráždila a provokovala..nevím proč, ale děsně mě chtěla, stačilo se jí jen dotknou a dech se jí zrychli..jen jehce jsem jí dráždil..jen jedným prstem jsem v ní byl..víc nebylo ani potřeba a pak se rozjela děná jízda..chvíli jsem se milovali na posteli....pak na zemi..Nechápu jak jsem té noci udělali, že se nikdo z domu neprobudil..Pro že byla dost hlučná.. Byla až moc lačná přirážela, jako smyslů zbavená místama jsem nevěděl kdo se s kým miluje, jestli ona semnou nebo já sní. Měl jsem skoro strach že si ublíží když prožívala ograzmi, celá se napínala a chvěla rozkoší, její rty mě líbali, byla, jako šílená, divoká a šílená,,oči já skoro svítili chtíčem a tohou.. nakonec jsem zažila tak obrovský orgazmus, že to vypadlo, že si opravdu ublíží. No a já jsem v těch orgazmech nezůstal pozadu..snad dvě hodiny jsem ležel unaveně vedle ní než jsem se zmoh odejít. No další noc jsem se tam znovu vrátil, šlo jen o sex a pak jsem do toho dnu už nevtoupil. Tak co mam poračovat..nebo půjdeme za Skleněkou..Hmm pověz mi jak jsi na to byla ty s tím předemnou ? Zeptám se zvědavě. Ale stejně ty jsi z těch se terýma jsem spal ty nejlepší. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Bedlivě ho poslouchám jako by vyprávěl něco velmi napínavého a zajímavé, jen tak ležim a hladím ho po vláskách. Co chceš o mě slyšet, v mém sexuálním životě se toho moc nestalo. No, ehm...já...jak začít. Pokusím se něco žačít říkát ale nic moc mě nenapadá. No, tak začalo to v 16 kdy mi otec vybral partnera s kterým mám ztrávit svojí první noc. Měl semnou ztrávit týden a potom umřít. Bohužel se to zvrtlo a já jako mladá jsem neuměla ovládat své city a zamilovala se. V posteli byl uasný se vším všudy, ale taky že otec umí vybírat. Prvních pár dní jsme si jenom povídaly at v něm získám důvěru a potom pomalu od obyčejného líbání, přes mazlení jsme se milovaly. Jen dvakrát jsem s ním spala a skončil týden a já ho musela zabít. Řeknu to úplně bez citu a snažím se nevzpomínat na tu bolest která se nedala utišit tím že jsem si jí mohla užívat byla to citová bolest a ne fyzická. No a to je všechno, ale to mu říct nemůžu musím si něco vymyslet ale co? Chvilku usilovně přemýšlím až ho přestanu hladit, a až si to vymyslím tak zase začnu. No, a pak na cestách jsem se bavila jsem se vyspala s kým se mi chtělo a pak je zavraždila. Užívala jsem si to. Snadné. Škodolibě se usměji jako kdyby to bylo uplně super. Tak ted ty pokračuj. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Poslouchám její vyprávění. Asi to muselo bejt těžké ho zabít.. Pomyslím si a pak se usměji. Takže si mam vzpomenout na další jo, tak dobrá další v pořadí byla asi služtička na zámku, byla docela hezká to jo. A v posteli hmm chodili jsme spolu asi no nevím, jak dlouho než mě zatáhla do postele a tam mi ukázala co dokáže. Musím povědět, že ta obchodnice byla lepší, ikdyž tahle víc vydržela, a to mazlení s ní, nádhera skoro jsem šílel, když se mě dotkla, když jsem jí dráždil tak, předla jako kotě, znala toho docela dost. A milování s ní hmm no asi to nebezpečí na tom bylo to nejhezčí, měla docela hezkej hlásek. Milovala se s otrlostí nějaký děvky, rychle a náruživě. Bavilo jí to líbilo se jí když mě pomalu dážeděním přivedla do varu a pak já jí. Líbilo se jí když jsem do ni rychle vstoupil a bral jsem si jí znovu a znovu..dokud nemohla stát na nohách a pak na zemi, posteli, ale asi nejlepší s ní bilo to hraní si sní uměla to dobře. Pomalu mě dráždila.. a jak přirážela když jsem jí dráždi prsty a chtěla víc a víc dokud něměla orgasmus a pak pořád.. Povím chladně a podívám se na ní. A ca na tvích sestách ?? Zeptám se a podívám se jí do očí. Zase prahnu hladem po tobě…ne ne ovládnu se… |
| |
| Postel Poslouchám ho a jsem z toho uplně mimo. Ach jo, že já si dělám iluze. Musím se hodně učit, pro mě je milování cit lásky nemůžu ho dělat s každým. Hm, no na cestách to je různý pokaždý někdo jiný, ale bylo to fajn moc se mi to líbilo. S každým jsem měla orgasmus a byly užasný. Podívám se do jeho očí. Ty jo je mi trapně. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro jak se asi cítí a co si o mě myslí? Pomyslím si když se jí dívám do očí. No, ale tyk jsem nenarazil jen na samí dračice, tak zlodějka mezi ně nepatřila, s ní to bylo jiné..učila se, byla rozechvěla, když jsem se jí dotknul, nejdřív jsme se jen pomalu líbali. Pak mazlil a nakonec milovali, ale orgasmus jsme měli pokaždé oba. Bylo s ní milování jemné a ostýchavé, ne jako s tebou, ta tak nádherné a s plné rozkoše, vášně, touhy. S ní to bylo jiné…. Ale pomalu se učila jak milovat. Ale to to už umíš a jde ti to vyborně lásko Povím a zadívám se na ní a vášnivě tě políbím. Jsi z nich prostě nejlepší, ale nevím jak ti to povědět.. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Polibek jsem mu opětovala a lehla si na jeho hrud tím způsobem, že mi neviděl do očí ani do obličeje, obejmula jsem ho a jen ležela a nějakou dobu přemýšlela. Jsi můj miláček a ikdyž jsem normálně krvežíznivá bestie jsi asi jediný kdo mě opravdu poznal. Miluji tě. Z očka mi ukápne malá slzička a a když dopadne na jeho tělo tak jí rychle setřu pohlazením. Sice se ti milování semnou líbí, ale stále nejsem v tom dobrá. Chci at jsem nejlepší s kterou si něco kdy měl ikdyž je zabiju tak v tobě stále zůstanou nádherné vzpomínky. Rukou sklouznu , po jeho těle dolu k jeho rozkroku a začnu si hrát. Už se s ním ted milovat sice nechci, že to bych už nezvládla, ale jeho potrápit můžu. V duchu se usměji. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Její polibek si vychutnám a obejmu jí, když lehne na mjí hrud. Miluji tě a dicky budeš ta jediná jen ty a žádná jiná. Pomalu jí začnu hladit po těle a když ucítím že si pomalu začíná hrát tak mnou zase projede vrušení a jenou rukou jí sjedu na zadeček a začnu ho trošku mačkat a hladit jí. Jsi užasná. A moje ruka pomalu hledá cestu k ní mezi nohy. Chci ti taky udělat dobře, stejně jako ty mě. Políbím jí na čelíčko a usměji se.. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Dám nohy k sobě a tím mu zabráním přístup k sobě mezi nohy. Já nechci díky, já už mám dost. Pousměji se a pokračuji si s ním hrát. Možná, že bych mohla i...... Pochvilce se přesunu blíž a začnu ho dráždit ústy a jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Pereos pro Zavářím se zklamě, ale ten víraz zmizí, když jí sledují jak pomalu sjížní níž a níž a pak mě začne dráždit ústy a jazíčkem, je to naprosto nádherný pocit a moc se mi líbí. Lehce zakloním hlavu a jí hledím ve vlasech a sleduji, jak si se mnou hraje. Pákrát nadvednu panev a pomožím jí pens hlouběji do úst a jinak to nechávám na ní. Mím tělěm pulzuje nová rozkoš, rozkoš co mi nabízí ona, náderá vlna pocitů mi zaplavuje tělo. Lehce jí vytáhnu k sobě a začnu jí vášnivě líbat a hrát si s jejími ňadry.. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Hraju si s ním a sama si to užívám, jen mi to ještě nejde moc dobře protože to dělám podruhé ve svém krátkém životě. Když si mě vyzvedne a začne líbat tak mu to dopřeju jen nachvilku a pak přestanu a lehnu si vedle. Ted ne, opravdu už toho bylo dost musíme vyrazit. Domluvím bez nějakých pocitů a posadím se. Pokusím se postavit a udělat pár kroků, ale sletím zpátky na postel. Au, to bolí. No tak musím se vzchopit sama radím jak zvládat bolest a po nakládačce nic necítím a tohle mě bolí. Zatnu zuby a znovu se postavim. S bolestmi dojdu pro kalhoty, posadím se na stůl a pomalu si je začnu oblékat. No tak jen se obléct dojít za Skleněnkou, pak na mýtinu a pak můžu sedět a jen to pozorovat. |
| |
| Postel Potom so se odemě odtáhne se na ní jen dívám a usmívám se. šlo jí to. Na její větu jen přikývnu a sledu jí jak se polisla vstát. Asi ta cesta bude trvat trošku déle. Pomyslím si a sledu jí jak sedí na stole a obléká si kalhoty. Pak si sednu na postel a pohleden začnu hledet svoje kalhoty. Bota, bota, tuniky a nakonec najdu i své kalhoty a dojdu pro ně a pomalu si je obleči. Pak se sehnu pro obě tuniky a dojdu k ní, políbím jí a tu její jí podám. A do své se začnu oblékat.. |
| |
| soukromá zpráva od Elera Dark pro Natáhnu si kalhoty ale moc příjemné to teda neni být v něčem tak úzkém příjmu tuniku a dokulhám ke svému batohu a vyndám si šaty které si obleču po sundání kalhot. Vlasy si svážu a obléknu si boty a vyhrabu ještě nějaký bylinky který snim. Obléknu si plášt, opláchnu obličej ledovou vodou a nasadím si kápi. Vyrazíme? Zeptám se smrtelně vážně. A opatrně dojdu ke dveřím. Tak to zvládnu, alespon mi zmizí ze tváře ten štastnej výraz na nějakou dobu a budu stejně ledová jaká jsem. Ještě zkontroluji jestli jsem dostatečně ozbrojená a počkám na Pereose. |
| |
| Pokoj Dívám se na ní jak se obléká a pomalu si zapínám kaloty a přijdou mi nějak podinvě těsné v rozkroku, jak jsem ještě pořád vzrušen. Zavřu oči a pokouším ovládnout své tělo, ale bez úspěchu.. Po krátkém, ale urputném boji se mi to nakonec povede a já si obleču černou tuniku a začnu se rozhlížet po plášti. Koutkem oka si všimnu, že si Elera strčí něco do úst a pak se senu pro plášť a obleči se do něj a začnu hledat poty. Po pár vteřinách ty dvě potvůrky najdu a obuji se do nic. To se už Elera na mě dívá od dveří a čeká na mě. Jen si ještě dojdu pro moje dýky, jednu zasunu do pochvy hned, ale druhou si protočím mezi prsty a pak já zasunu do pochvy u pasu. Jo vyrazíme, a nějak nemusíme spěchat.. Stejně bude mít Skleněka něco na práci. Odpovím a přes hlavu si přehodím kápi tak, aby byli vidět jen moje oči. A líně jdu k ní a pak zavřu za sebou dveře našeho pokoje. Hmm a co tví sourozenci. Já vím že jsi s něma moc nevycházela, podle toho co jsi povídala, ale stejně pověs mi o nic něco..hmm víc. Povím potichu a se zájimem. Hmm někdy bych je rád viděl..a doufám, že mě nebudou chtít zabít..kuli tomu, že milujich jejich sestru, a jenlepší ženu pod sluncem..pokud jo tak to bude asi krutý a bolestiví..pokud umí to co Elera a nebo skleněnka, tak jsem chodící mrtvola. Jednoho možná..ale víc ne.. No uvidíme co se dozvím. Honí se mi hlavou to co nás čeká..pokud řežijeme tuto práci, protože nevěřím, že by mě dokázala zabít, ale pokud ano tak jí musí bít jasné že se nebudu bránit...ale to záleží, jen na to jak moc a jak dobře se budu učit.. |
| |
 | Vážení a milí, jeskyně vypadá v současná době velice neaktivně, a proto bude za týden ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni). Při případném ukončení jeskyně budou všechny postavy zachovány. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Údržbář |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR