I love you.. VIP
hrálo se Denně
od: 20. ledna 2015 15:03 do: 05. prosince 2015 20:02
Dobrodružství vedl(a) Raene-san
| |
 | Soukromá jeskyně, neotravujte, děkujeme :D |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Je krásné, když můžete žít v Koreji. Dobře, zase tak krásné to není. Hlavně, když pocházíte z takové prdele, jako je naše malá Česká republika. Je ironie, že angličtina mi nikdy moc nešla, ale jakmile jsem začala v patnácti studovat korejštinu, tak hned po středí jsem vypadala sem. A jde mi to. Tedy, nešla.. Spíše jsem si v angličtině nejsem tak jistá. Každopádně, mám byt, i když s dalšíma dvěma holkama a práci. Za barem. Lépe řečeno v kavárně za barem. Odpoledne a ráno se tu pije kafe, večer už alkohol. Ale miluju tu práci. Jak nebývám moc komunikativní typ a stydím se, vzhledem k faktu, jako Korejskou kulturu a lidi miluju, nedělá mi to zase takový problém. Každopádně, tenhle bar patří k hotelu. Poměrně luxusnímu hotelu. Ale je trochu oddělená, takže sem chodí spíše lidi z venku. Ale o tohle ani tak nejde. V hotelu měla být velká.. Akce? Nevím, jak to pojmenovat. Prostě nedaleko se mělo konat předávání hudebních cen.. Upřímně, si moc nevzpomínám kterých, Korejci jich mají jak nasráno, ne jako my Slavíka a konec. Ale všichni nominovaní a tihle důležití lidé tady měli mít potom něco jako afterparty. Samozřejmě ne s takovou hromadou alkoholu jako u nás. Jak jsem zjistila, Korejci moc nepijou a holky už skoro vůbec. Já bych tady byla za profesionála v oboru alkoholismu, kdyby mě viděli, jak do sebe dokážu kopat panáky. Naopak kouřit se tu smí snad všude a kouří snad všichni. Ne, že by to mě jako kuřákovi vadilo.. Každopádně jsem na té akci měla pomáhat. V kuchyni a při doplňování jídla a pití na švédské stoly. Prkotina. Ale z nějakého důvodu jsem se na to těšila. A pak mi došlo proč. Mohla jsem tam stát, když zrovna nebylo co dělat a koukat se na všechny ty slavné a krásné korejské umělce, které celé ty roky obdivuji a tajně miluji. Ale tím to končilo. Pracovala jsem tu, musela jsem se chovat profesionálně. Což nevylučovalo to, že jsem nemohla sedět u baru, bavit se s klučinou, co za ním pracoval, protože jsme se z práce trochu znali, kouřit u toho a hltat všechny pohledem. Měla jsem na sobě svoje milované upnuté džíny, aby byl vidět alespoň trochu můj zadek, který postrádám, černé kozačky na mírném podpatku a černé tílko.. S výstřihem, který by mi pro změnu většina Korejek mohla závidět. Když je čím se chlubit, proč ne? //No, jak vypadáš vím, ale pro jistotu :D Zrzavé vlnité vlasy po lopatky, černé oči, pihy, bílá kůže, skoro až nepřirozeně, 164 cm, plnoštíhlá postava :D |
| |
 | soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Afterparty Po předávání cen jsme se i s ostatními, kteří na akci byli, vydali na Afterparty. Popravdě, zrovna dneska se mi moc nechtělo. Jasně, ne úplně každý den je taková akce, ale poslední dobou jsem toho měl možná trochu moc. Natáčení, zkoušky, akce, koncert, prostě pořád něco. Prakticky každý den. Docela jsem začal o svojí posteli a klidném pokojiuvažovat jako o něčem skoro nereálném. Ještě před tím, než jsme se dostali na místo konání jsem docela reálně uvažoval, že bych zkusil hraně zakopnout, chytit se za kotník a křičet, jak to bolí, abych tam nemusel. Hned na to jsem si ale uvědomil, že ať už bych udělal cokoliv, skončil bych u doktora. A u doktora jsou jehly. A ostré věci a všechno možné nechutné, co tam vůbec je. Takže tuhle možnost jsem nakonec nechal skoro až nešťastně na nějakou důležitější příležitost. Když se otevřely dveře, vyvalil se na nás cigaretový dým. Jo, sám si občas také zapálím, ale tohohle bylo tolik, že to snad ani dneska večer nebude třeba. Posadil jsem se s ostatními k jednomu ze stolků a zatímco se oni bavili, sledoval jsem okolí. Nevypadalo to moc záživně. Všechny holky stejné, hlad ani žizeň jsem neměl. Najednou jsem si ale všiml, jak se za barem objevila osoba, která do zdejší společnosti prakticky vůbec nezapadala. Ta se v ten moment stala jediným světlým bodem této akce. Jediným možným zdrojem zábavy, než půjdu dolů. Vstal jsem ze židle a vydal se přímo k baru, za kterým stála. Otočil jsem se na ni se zářivým úsměvem a opřel jsem e jedním loktem o bar. "Jedno mochito, prosím." ,řekl jsem a počkal, dokud mi nápoj nepodá. Potom jsem se ale nevydal pryč, pouze jsem zůstal stát a prohlédl jsem si ji. "Můžu otázku?" ,zeptal jsem se jí zvědavě a uculil jsem se na ni. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Dneska si u mě objednalo pití už tolik lidí, které jsem do teď obdivovala jen v televizi, že jsem to pomalu přestávala nějak řešit, ale Tao.. Vždycky jsem pro něj měla slabost. Alespoň na fotkách. V realitě vypadal úplně stejně.. K sežrání. Naštěstí tu byla dost tma na to, aby si moc nevšiml, že jsem se začala červenat, ale nijak jsem nezatuhle, jen jsem s úsměvem kývla hlavou. ,,Hned to bude." Řekla jsem a připravila mu mochito. A že jsem si dneska na všem, co jsem dělala, dala sakra záležet. Položila jsem ho na bar před něj a postavila se asi jen o krok vedle, abych pokračovala v utírání skleniček. nevadilo mi, že tam stál, ale když mě oslovil, udiveně jsem zvedla hlavu a zamrkala na něj. Uznávám, že do tohohle místa opravdu moc nezapadám, ale nikdo se mě nikdy na nic ještě neptal. Ne sám od sebe. Oh, necul se tak sladce.. prolétlo mi hlavou. Jak já jim závidím, že jejich tvář prakticky nemění barvu, na rozdíl, od té mé. Trochu šibalsky jsem se na něj usmála. ,,Ale jistě, ptej se." Vyzvala jsem ho. Upřímně, moje zvědavost mě přímo hryzala. Chtěla jsem vědět, co by ho mohlo zajímat. Uvědomila jsem si, že by možná bylo příhodnější mu vykat, ale.. Zase o tolik starší nebyl a to, že je někdo slavný z něj automaticky nedělá výše postaveného.. Takže jsem se zase uklidnila. Navíc, nemyslím se, že by mu to vadilo. Tedy.. Doufám.. V pořadech vždycky vypadá moc mile a vesele. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Otázka Zvědavě si jsem si ji prohlížel a dokud mi neodpověděla, že se můžu zeptat, jenom jsem pomalu upíjel z mochita a čekal. Na sobě jsme měl černé sáčko prošité zlatými nitkami, pod tím světle modrou košili a k tomu obyčejné černé kaltohy. Kravatu jsem měl napůl povolenou, ale stále videla na krku. Až se divím, že nespadla. Když se na mě šibalsky uculila, rozhodl jsem se její počínání napodobit. Docela mě potěšilo, že se rozhodla mi tykat. Vždycky jsem si potom připadal jak starej dědek. Přenesl jsem váhu z nohy na nohu, čímž jsem se lehce zkoupl a naklonil jsem se k ní. "Jakou super barvu to používáš?" ,zeptal jsem se zvědavě a nakonec jsem se jenom zaculil. "Ne, to byl jen vtip." ,přiznal jsem, i když jsem doufal, že ji to napadlo. Krátcej jsem sjel pohledem lidi přítomné v místnosti a znovu jsem upil z mochita, než jsem se k ní po několika minutách otočil. "Tak pro začátek, jaké je tvé ctěné jméno?" ,zeptal jsem se jí vesele a čekal, co odpoví. Muselo být na mě znát, že se chystám k dalším otázkám, ale nechtěl jsem ji jimi zahrnout hned. Taky mě napadlo, že těch otázek vlastně musela slyšet už tolik a že se musí opakovat pořád ty samé dokola. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Taky se na mě šibalsky usmál. Měla jsem pocit, že hrajeme snad nějakou hru, i když to tak nebylo. Najednou se ke mě lehce naklonil. Zmateně jsem zamrkala. Vypadalo to, jako by se mě chtěl zeptat na něco strašně úchylného, i když to v téhle zemi je i otázka, jestli mám kluka nebo ne. Místo toho z něj vypadlo, jakou používám barvu. Pobaveně jsem se zasmála. Došlo mi, že je to vtip. Hlavně jsem se hned uvolnila, protože to ze začátku vypadalo vážně trochu divně. ,,Žádnou, to jsou moje." Odvětila jsem pobaveně. Jo, věděla jsem, že to byl vtip, ale měla jsem tendence odpovídat i na takové otázky. Ani nevím proč, vždycky jsem to dělala. Snad z pocitu, že mám poslední slovo. Znova se odtáhl a rozhlédl se po baru, než se znova zadíval na mě a zeptal se mě na jméno. ,,Ann, ale všichni mi říkají Kim." Usmála jsem se na něj. Myslím, že tu přezdívku jsem mu asi vysvětlovat nemusela. Mu taky všichni říkají Tao, i když jeho jméno je úplně jiné. Ani já ho nevím. ,,Na tvoje se ptát nemusím, Tao." Řekla jsem se šibalským úsměvem, ale abych zároveň nevypadala neslušně, když se ho nezeptám na jméno. Sama jsem si udělala jahodový milkshake a pocucávala ho slámkou. To víte, v pracovní době pít nesmím, i když bych ráda. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Když prohlásila, že ty zrzavé kadeře jsou tvoje, nafoukl jsem tváře a zatvářil se trucovitě. Naštěstí jenom hraně. Potom se na ně znovu zadíval. Bylo zvláštní, aby se objevil někdo, kdo má takovouhle barvu od přírody. "To je nefér." ,postěžoval jsem si jenom s úsměvem a když se mi představila, chvilku jsem se zarazil. Přemýšlel jsem na blbou otázkou, která z oněch přezdívek by jí byla sympatičtější, ale došlo mi, že to Kim, když si tak nechává říkat. To jsem ale blesk. "Těší mě. Já jsem T-.." , chtěl jsem se jí taky podle veškerých pravidel slušného chování také představit, ale jakmile pronesla, že mě zná, zarazil jsem se. nakonec to představování se nebylo třeba, tak jsem se jenom usmál. "To je fajn." ,řekl jsem a byla to pravda. Je fajn, když vás náhodní lidé poznávají. Zapřemýšlel jsem nad další otázkou, která asi byla zhruba stejně očekávaná, jako ta první. "Promiň, ale.. odkud jsi?" , zeptal jsem se zvědavěji než předtím. Tady v Koreji jsem viděl dost turistů, ale tahle vypadala, že je tu na stálo. Dokonce uměla korejsky a překvapivě asi i dobře. Většina lidí si plete snad všechno, co se nějakým způsobem splést dá. A občas i to, co se splést snad ani nedá. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pobaveně jsem se uchechtla, když řekl, že je to nefér. ,,Není co závidět. Mě se třeba moje barva moc nelíbí. Jednu dobu jsem měla červenou, pak i černou a nakonec jsem stejně přešla zpátky na rezavou." Pokrčila jsem nad tím trochu bezradně rameny. Neměla jsem pocit, že by mi cokoliv z toho slušelo více nebo méně. Vypadla trochu vykolejeně, že ho znám. Vážně ho jako evropanka tolik překvapuji? Já nevím, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Nebo mi tedy lidi nikdy nedávalo najevo nějaké překvapení z toho, že tady pracuji, bydlím a dokonce mluvím poměrně dobře korejsky, i když mi občas vypadne slovíčko, ale to se hold stává. Chvilku mlčel, než se mě trochu zdráhavě zeptal, odkud jsem. Nevím proč, ale donutilo mě to k hodně širokému úsměvu. Tedy, vím proč. Když mu to řeknu, nebude mít ani páru, kde ta země je. ,,Česká republika." Odvětila jsem a pokud nezná dobře mapu Evropy, nebude mít ani tušení, kde to je. Zastavila jsem ho ještě dříve, než mi řekne, že to tušení opravdu nemá. ,,Zahrajeme si hru. Ty zjistíš, kde to je a až se příště potkáme, řekneš mi to." Navrhla jsem mu hravě a nevinně se usmála. Tak nějak mi došlo, že si tu asi nenápadně domlouvám rande, ale klidně je možné, že už se nikdy neuvidíme. A když nejde o život, nejde o nic. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Překvapeně jsem zamrkal, když řekla, že se jí její barva nelíbí a povytáhl jsem v pdivu obočí. "Proč by se ti nelíbila? Je jiná, zvláštní. A na rozdíl devadesáti procent z těch, co tu jsou, sis je nemusela barvit." ,pronesl jsem překvapeně a uznale. Jako kdyby za to měla každou chvíli dostat nějakou medaili. Taovskou medaily. Zvědavě jsem čekal, co z ní vypadne za stát, ze kterého je. Rozjařená italka? Romantická francouzka? Živelná španělka? Dravá ruska? Nebo američanka? Jo, všechno tohle by bylo hrozně hustý! Ale když řekla název nějaké.. republiky.. úsměv mi ze rtů lehce zmizel a já urputně přemýšlel, kde to je. Nějaká malá země v americe? Nebo v africe? Nebo kde? Já fakt nevím! Cítil jsem, jak pomalu rudnu ve tvářích a sklopil jsem pohled, jak jsem se snažil přijít na ot, kde ta země leží. Určitě je nějaká menší a asi ne tak hrozně moc významná, když jsem o ní nikdy neslyšel. Po chvíli a měl jsme takový ten pocit, jako když se vaše tělo prostě hodlá urazit. Takové to, jak nevíte a všichni další vědí! Nefér je to! Ale naštěstí jsem to říkat nemusel, protože začala znovu mluvit a tím upoutala moji pozornost. Nad tou možností jsem se na chvíli zamyslel, než jsem se na ni zaculil a přikývl jsem. Jako malé dítě. Znovu jsem se opřel lokty o pult. "A kdy bude to příště?" ,zeptal jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Musela jsem se začít tiše smát. Spíše jsem dusila smích. Měli jste vidět tu škálu jeho výrazu, jak nad tím přemýšlel. Myslela jsem, že mě to zabije. Jsem zvědavá, jaké bude mít přídavné jméno k naší malé republice, jsme zvědavá, na tvou kreativitu :D :D Jednou rukou jsem se opírala o pult s nádobím a druhou jsem měla před pusou a snažila jsem se nesmát. Naštěstí jsem se rychle uklidnila a dala mu svůj návrh. Oh, tak ho to zaujalo.. Pomyslela jsem si, div se mi nezačalo jiskřit v očích tím adrenalinem, co mi stoupl do žil. Opřel se lokty o půl a zatvářil se jako zvědavé dítě. Schválně jsem se na něj zadívala jen letmo a znova nahodila ten šibalský, možná až skoro škodolibý úsměv. ,,Pracuji v kavárně pod hotelem. Takže kdykoliv se ti zamane, jsem tam prakticky pořád." Odvětila jsem mu sladce a při tom se sladce uculila. Jo, flirtovala jsme tu s ním, no a co má být?! Taky si tohle můžu užít, ne? Když už mě to jednou potkalo. I když nebyla pravda, že bych vážně věřila tomu, že přijde. Ale představa to byla hezká. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Sledoval jsem ji. Bylo poměrně pozoruhodné, jak ji potěšil můj zájem o to,se znovu setkat. Jen jsem se na ni musel sladce usmívat. Já tedy osobně hlavně doufám, že ji to potěšilo. Líbilo se mi, jak vrhá ty šibalské pohledy. Sedlo to k ní. "Aha, takže můžu chodit na návštěvu?" ,zeptal jsem se jí se zájmem. na rozdíl od většiny lidí zde, ona mě zaujala. Byla jiná a neměla tolik ostychu jako jiné holky, kdybych se na ně pokusil promluvit. Rozhodl jsem se ale zkusit změnit téma. Tedy, hned po tom, co jsem znovu neslyšně usrkl brčkem mochito. "Hele, co holky jako jsi ty tak baví? Co máš za zájmy?" ,padla moje otázka, během které jsem se narovnal, abych se pořád tak nehrbil. To jsem se pořádně postavil, byl jsem najednou zase o kus vyšší než ona. Zajímalo mě, co by mohla mít cizinka z nějaké asi ultra zajímavé země za zájmy. měly tam nějaká neznámá bojová umění? Nebo nějaké památky, které pouze nejsou známé, protože je ta země malá? Třeba byla umělkyně, nebo něco takového. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Tiše jsem se zasmála, když se zeptal, jestli může chodit na návštěvy. Zajímalo by mě, jestli je ten jeho úsměv a zájem hraný a nebo ne. Prostě mi nějak nesedělo, že by se se mnou dobrovolně bavil někdo, jako Tao. Ale stalo se. Jen to bylo prostě lehce neuvěřitelné a zároveň jsem to brala jako přirozenou věc. Nemoc z povolání bych řekla. ,,Samozřejmě, že můžeš." Odvětila jsem mu. Jeho další otázka mě zaujala. Normálně tyhle otázky moc ráda nemám, protože se nedá říct, že bych měla bůh ví jak bohatý život, co se koníčků týče. Tedy.. Nějakých, které by mi vyloženě šli, to, že ráda kreslím nebo zpívám, ale moc mi to nejde, je druhá věc. ,,Poslední dobou se nejvíce věnuji asi psaní. Povídky, básně a tak.. Co mě zrovna napadne. V zimě trávím nejvíce času na lyžích nebo snowboardu. Nějakou dobu jsem i jezdila na koni, doma jsem se věnovala chovu zvířat. Odchovala jsem tolik koťat a papoušků, že se mám strach to spočítat. Když je čas, tak jezdím na různé festivaly, hlavně na ty o anime a tak. Nějakou dobu jsem podobné akce i pořádala. Celkově ráda cestuji.. Když mám jistotu, že se tam domluvím a když jede někdo se mnou. Kdysi dávno jsem i hrála basket, ale to už je pár let zpátky. Nějakou dobu jsem se i pokoušela zpívat, ale nějak z toho časem sešlo. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem nějakou dobu dělala i beta-testera na jednu hru, kluci z toho byli tenkrát hotoví." Pokrčila jsem s úsměvem rameny a musela se nad tou vzpomínkou usmát. Mohli se posrat žárlivostí, že vybrali holku a ne je. Pak jsem se s úsměvem podívala na něj. ,,Hádám, že ty na moc věcí čas nemáš kvůli práci, co?" Jasně, všichni, kdo trochu sledujeme tyhle věci víme, že společnost, pro kterou Tao a celé EXO pracuje jsou tyrani. Pokud máte talent, vytáhnou vás na vrchol, ale za neuvěřitelnou cenu. Za pár let budete mít syndrom vyhoření i s neuvěřitelnou slávou, protože to psychicky nedáte. Pokud nejste psychicky odolní. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Děláš toho opravdu tak moc?" ,zeptal jsem se jí trochu nevěřícně, ale po chvilce jsem se usmál. Všechny ty věci jsem si zapamatoval, tak jsem se mohl začít zvědavě vyptávat. Tedy alespoň jsem to měl v plánu, než se zeptala ona mě na tu samou věc. Trochu jsem se ošil a snažil se nezapomenout alespoň polovinu mých předvymyšlených dotazů. "No, tak nevěřila bys mi, ale baví mě zpět. I když ten z povinnosti není ono. Ale mimo to třeba zbožňuju procházky se psem, nebo ježdění na skateboardu. Občas je fajn i nakupování." , vyčetl jsem jí zhruba tak to, co mě teď v poslední době bavilo a je pravda, že jsem si uvědomoval, o kolik chudší jsou nyní moje okruhy zájmů díky práci. Docela mazec, když si uvědomím, kolik jsem toho dělal dřív. Ale rozhodl jsem se vrátit ke svým otázkám. "Co třeba píšeš za povídky?" ,zeptal jsem se jí zvesela. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl,že se rád prochází se psem, hned jsem zbystřila. ,,Páni, ty máš psa? Jakého?" Zeptala jsem se a vesele na něj zamrkala. Celkem mě překvapilo, že rád nakupuje. To většina lidí v téhle místnosti, což o to, ale i tak mě to u kluků vždycky překvapí. Mě to strašně nebaví. Tedy, strašně.. Občas, asi jednou do roka, se mi poštěstí, že na to mám i náladu. Lehce jsem se usmála, když se mě zeptal, co píšu. ,,Většinou romantické slátatiny." Přiznala jsem se. Normálně jsem to ještě nikdy nikomu takhle neřekla, jako bych se za to snad styděla. Myslím, že i teď jsem trochu zčervenala. ,,Ale občas se mi podaří napsat i něco hororového nebo detektivního, když na to přijde." Dodala jsem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao "No, hlavně, že tě ta práce baví." ,usmál jsem se na ni, než jsem znovu pokračoval. "Tak popravdě, kdo se tě jednou v životě bude ptát na to, jakou jsi měla v prváku známku z biologie? myslím,že prodavačka v supermarketu to neudělá." ,pronesl jsem s nadsázkou. Sám jsem si myslel, že tak moc řešit známky je zbytečné. Přeci jen, opravdu. Prostě se jednou člověk někde uchytí a ty známky tak moc řešit nebude. Ale někdo hold občas mívá jiný názor. Když se zeptala, jakého psa mám, sladce jsem se usmál. "Československého vlčáka. Jednoho z těch, které ve hrách o trůny použili jako vlkodlaky." ,pokusil jsem se jí přiblížit a najednou mě to tak trklo. ČESKOslovenský vlčák. Bylo vidět, jak to se mnou drklo. "Ti jsou od vás, že jo?!" ,vyhrkl jsem najednou. Potom jsme se ale dostali znovuk tomu, co píše za povídky. "Romantické, jo?" ,zakřenil jsem se najednou. Ne posměšně, jen to bylo celkem očekávané. Je to holka, co by jinak holka psala, krom tohohle? Najednou mě ale zarazila tím, že občas napíše i něco hororového. "A o čem to hororové psaníčko bylo?" , zeptal jsem se jí zvědavě. Ne, že by romantické slaďárny nebyly zajímavé, ale.. ne. Nejsou zajímavé. Jsou všude a je jich moc. Zato když někdo píše horor, nebo nco dobrodružného, tak to za to stojí. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Lehce jsem se usmála. ,,Tak určitě se dá najít zábavnější práce, původně jsem chtěla jít na doktorku nebo veterinářku." Přiznala jsem se a znova začala utírat nový příval čistých skleniček. ,,Ale když jsem zjistila, kolik tam je učení, raději jsem to ani nezkoušela." Pokrčila jsem nad tím s úsměvem bezradně rameny. ,,Jo, to máš asi pravdu." Řekla jsem pobaveně, když řekl, že se mě ani nikdo nikdy na známky ptát nebude. Když pak řekl, že má československého vlčáka, potutelně jsem se uculila. Vlastně se mi chtělo začít i smát, o to více, když jsem si všimla, jak mu to docvaklo. Kývla jsem s pobaveným úsměvem. ,,Ano, ti jsou od nás." Potvrdila jsem mu lehce pobaveně, ale upoutala mě spíše věc, že se dívá na hru o trůny. Oči se mi doslova rozzářily. ,,Jakou máš nejoblíbenější postavu." Zeptala jsem se hned, ale chvilku na to se trochu škodolibě usmála. ,,Živou.." Podotkla jsem. Nevím proč, ale vždycky jsme měla strašnou škodolibou radost, když někdo umřel. Moje oblíbené postavy navíc byli zatím naživu, takže to bylo v pohodě. Trochu jsem se zamyslela a hrabal v mysli, co hororového jsem naposled psala. ,,Uhm.. Myslím, že to bylo něco o tom, jak jednu holčinu posedl démon a celkově o exorcismu." Řekla jsem. ,,Nakonec umřela." Dodala jsem jenom a nevinně se u toho uculila, jako nevypadala jako úplně bezcitný sadista. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao "Tak to mi přijde zábavnější být za barem, než běhat jako zdravotní bratr sem a tam." ,přiznal jsem a zaculil jsem se při představě sebe v tom dámském oblečku. To by byl asi nejlepší placebo efekt. Okamžitě by se zvedli a utekli. I ti, co byli ještě před chvílí připotaní na vozíček. Sledoval jsem ji, jak utírá skleničky a poslouchal co říká. Hezky se poslouchala. "Tam bych neprošel ani prvákem." ,pronesl jsem sice pobaveně, ale myslel jsem to vážně. Vždyť by mě ot zabilo. Latina, šílená somatologie a tyhle humusárny. Když se pobaveně usmála, trochu jsem se začervenal a na chvíli jsem uhnul pohledem někam na stranu. Tak mi to hold trošku nedošlo, no. Stane se. Horší by bylo, kdyby mi to nedošlo vůbec. Její reakce na zmíňku o Game of Thrones mě pobavila. Trochu poplašeně jsem zamával rukama před sebou v takovém poloobranném gestu. "Jsem teprve u třetího dílu. Nestíhla jsem kvůli koncetrům a nahrávání, ale teď to doháním." ,pronesl jsem hned a a na moment jsem se zamyslel. "Ale co jsem slyšel, tak se mi docela zamlouvá ta Daenerys. Vypadala zajímavě a její jméno je jako encyklopedie." ,zekřenil jsem se na ni. Potom jsem se zaposlouchal do toho, co vyprávěla o svém posledním příběhu. Tedy o tom hororovém. "To je docela hustý. Dáš mi to někdy přečíst?" ,zaculil jsem se sladce a udělal ta nejroztomilejší očka, jaká jsem dokázal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsem si taa představila jako zdravotního bratra, zacukali mi koutky. Ne, on se na to opravdu nehodil, ale nahlas jsem to říkat nechtěli, mohl by se urazit a to jsem neměla v plánu. Ale nedokázala jsem si ho představit, jak pomáhá lidem nebo je ošetřuje. ,,Zdravotní bratr ne, ale myslím, že jako doktorovi by ti to moc slušelo." Pokývala jsem uznale hlavou a představila si ho, jak mě ošetřuje v tom bílém plášti. Normálně doktory nenávidím, ale u něj.. By si se mnou mohl dělat cokoliv a já bych jen tiše tála. Když řekl, že je teprve u třetího dílu, uznal jsem pískla. ,,Tak to máš ještě co dohánět." Řekla jsem a v duchu si počítala, kolik má před sebou ještě ''práce'', když si spočítám díly a vezmu si, že každý trvá přibližně jednu hodinu. Sakra hodně práce! Došlo mi najednou. To víte, když stahujete jednou týdně jeden díl, nepřijde vám to tak hrozné. ,,Obávám se, že ke konci posledních dílů už jí tolik nebudeš mít rád." Řekla jsem s tajeným úsměvem, ale dále jsme nic neříkala. Nemělo cenu mu tady spoilerovat, i když jsem samozřejmě mohla. ,,Taky jsem jí ze začátku měla ráda.. Ale nejvíce se mi teď zamlouvá Tyrion a Sansa. A ještě Varys je super." Řekla jsem zamyšleně a pak se pobaveně usmála, když se zeptal, jestli mu to dám někdy přečíst. ,,Když mi dáš chvilku, abych to přepsala do korejštiny, klidně." Pronesla jsem pobaveně. V Češtině by se mu to četlo asi hodně špatně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "A myslíš, že bych byl takový ten zlý pan doktor, nebo ten hodný, kterého všichni milují?" ,zeptal jsem se jí s lehkým úšklebkem, protože mě zajímalo, co z ní vypadne. Když řekla, že mám co dohánět a uznale pískla, povytáhl jsem jedno obočí. "Tak jsem trochu zaspal, no. Ale netuším, kdy budu mít čas na pokračování." ,řekl jsem popravdě, protože opravdu nevím. Určitě si budu chtít udělat jeden volný den a nakonec namísto toho budu určitě mít práci. Když začala vyprávět o postavách a o tom, že mi už sympatická později nebude, překvapeně jsem zamrkal. "Proč by mi měla přestat být sympatická? Vždyť je taková.. milá." ,řekl jsem překvapeně a popravdě by mě zajímalo, jak to má pokračovat. Ale jestli mi nic neřekne, tak budiž. Kdyby začala vyprávět, asi bych ji nechal. Stjeně bych se na to potom podíval. "Aha, ty jsi to psala tou vaší.. řečí." , zamumlal jsem chápavě a najednou jsem dostal nápad. Řekni něco tím vaším!" |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro S úsměvem jsem se zasnila a představila si Taa jako doktora. ,,Ten hodný. Určitě." Řekla jsem najednou a vesele se na něj usmála. ,,Upřímně, moc si tě nedokážu představit zlého, když se pořád tak roztomile culíš." Řekla jsem znova vesele. Strašně mě baví mu lichotit, ani nevím proč. Snad proto, že to je snad poprvé, co lichotím klukovi a myslím to vážně. Nikdy mi tyhle věci moc nešli, nebývám ani nijak empatický člověk. Pak jsem ale zvážněla, když řekl, že nebude mít čas. ,,Však já to nemyslela zle." Pronesla jsem nejdříve omluvně, aby si nemyslel, že jsem se mu chtěla vysmát nebo tak, to by mě mrzelo, protože jsem nechtěla, aby to takhle vyznělo. Nakonec jsem po něm hodila jen soucitný a chápavý pohled a vrátila se raději zpátky k Daenerys. ,,Později přestane být tak.. Milá. Začne být poměrně mocná a začne jí to stoupat do hlavy, i když je to vlastně jen naivní děcko, takže v hodně případech udělá celkem hloupá rozhodnutí, které jsou spíše o její hrdosti, než o čemkoliv jiném. Nejdřív se jí bude dařit, ale pak se jí to stejně začne všechno sypat pod rukama. Většinu lidí, co znám, tím potom hodně odradila a přestali jí mít rádi, kvůli tomu, že začne být taková sobecká, i když se to snaží skrývat svou.. Milostí. Ale hold jí to moc nejde." Pronesla jsem kupodivu celkem vážně. Alespoň mě to tak připadalo, ohledně Daenerys. Zatím, co ostatní postavy dozrávají u ní mám spíše pocit, že hloupne víc a víc. Překvapeně jsem zamrkala, když chtěl, abych řekla něco po našem. Došlo mi, že se mi asi začne smát, protože když porovnám korejštinu s naší řečí.. Je to kurva velký rozdíl. ,,Hm.. Co bych ti tak mohla říct..? Třeba že se mi moc líbíš, tomu stejně nebudeš rozumět, i kdybych ti tu vyznala lásku, takže je to stejně jedno. Ne, že bych to měla v plánu, ale takové rande by bylo fajn." Řekla jsem po našem a pak se na něj nevinně uculila. ,,Třeba tohle?" Řekla jsem a byla celkem zvědavá na jeho reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Trpělivě jsem čekal na její verdikt a zajímalo mě, jako kterého z typů doktorů by si mě dokázala představit. Když odpověděla, pořád jsem se usmíval. Kdyby to ještě šlo, rozšířil bych ten úsměv na tváři ještě víc, ale to neumím. "Když upravíš to slovo roztomilý, budu ti věřit." ,oponoval jsem jí najednou, když proneslaněco o tom, že jsme roztomilý. Mohla by mi radši říct něco, jako že jsem sexy, nebo tak. I když, to bych asi taky oponoval. "Já vím že ne." , dostal jsem ze sebe překvapeně, když se zmínila o tom, že nechtěla, aby to tak vyznělo. Však to proti ní ani nebylo mířeno nějak špatně. Potom se ale rozpovídala o Daenerys a já napjatě poslouchal. Hltal jsem každé slovo, jako když fanoušek čty knihu poprvé. Moje nadšení pro postavu začalo opadávat a já si trochu povzdechl. "No, tak to mě hold bohužel trochu zklamala." ,pronesl jsem a snažil jsem se napodobit její vážný tón. Potom jsem se ale rozhodl vrátit k těm jejím dalším oblíbeným postavám, které ještě žily. "A proč se ti zamlouvá Sansa?" ,zeptal jsem se jí, protože mě prostě zatím nějak neoslovila. Přišla mi nevýrazná. Kdyby nebyla jednou z oblíbenějších postav lidí okolo mě, asi bych si jí nevšímal. Jakmile byla vyslyšena má prosba a ona začala mluvit po jejich, překvapeně jsem zamrkal a tiše jsem se zasmál. "Zní to divně. Hodně divně. Jak takhle vůbec můžete mluvit?" ,zeptal jsem se samozřejmě s nadsázkou, i když je pravda, že jen podle téhle ukázky pro mě byl jejich jazyk nepředstavitelný. "A řekneš mi, co jsi říkala?" ,padla další otázka a já čekal, co z ní vypadne. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pobaveně jsem se usmála, když řekl, že ho zklamala. ,,To všechny." Řekla jsem a bezradně nad tím pokrčila rameny. ,,Spisovatel je svině. Když už někoho nezabije, tak mu zkurví charakter natolik, že ho přestaneš mít rád." Řekla jsem a pak najednou zrudla, když jsem si uvědomila, že jsem řekla poměrně sprosté slovo. Rychle jsem si dala ruku před pusu a trochu vyjukaně se na Taa podívala. ,,Pardón." Omluvila jsem se hned. V češtině mluvím sprostě skoro furt, pokud to tedy vyloženě někomu nevadí, ale v korejštině ani moc sprostých slov neznám a tohle mi vyloženě ujelo. Když se mě zeptal na Sansu, zasněně jsem se usmála. ,,Celkem mi připomíná mě." Řekla jsem a nebyla si jistá, jestli to mám rozvádět nějak dál, když se ještě nedostal k části, kdy je Jofrry tyran, protože ze začátku Sansa působí opravdu nudně, nevýrazně a trochu rozmazleně. Jenže i v tom připomínala mě. Lehce jsem se usmála. ,,To ti říkat nebudu, až uvidíš víc dílů, tak to pochopíš." Řekla jsem mu. Bylo to zároveň i proto, že o osobních věcech se mi vždycky mluvilo špatně. Pobaveně jsem se zasmála jeho reakci. ,,Pro lidi u nás by zase bylo nepředstavitelné mluvit korejsky." Řekla jsem mu na to. A pak se mě zeptal na to, na co jsem doufala, že se nezeptá. Zrudla jsem jak rajče a nevěděla, co říct nebo co udělat. ,,Ehm.. Můžu ti to napsat?" Vypadlo ze mě nejistě. Ne, vážně takové věci neumím říkat. Před tím jsem to řekla, protože jsem věděla, že mi nebude rozumět, ale takhle.. Nestyděla jsem se za to, co jsem řekla, ale říct to někomu do očí byl pro mě nepředstavitelný výkon hodný Oscara. Lidi mi nechtějí občas věřit, že jsem stydlivá, zakřiknutí a podobně, ale moje upovídanost končí jakmile mám mluvit o něčem osobním nebo o citech. A nebo když jdu někam, kde je velké množství neznámých lidí. To taky nesnáším. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao "To je zradaaaa.." ,vydechl jsem s lehkým podrážděním v hlase. Přeci jen, kdo by tohle chtěl, že jo? Tedy krom spisovatelů, ti vždycky naserou všechny. Však to mají taky v popisu práce. "V pohodě." ,pronesl jsem s pokrčením ramen. Nějak jsem to neřešil. Tady je Afterparty, tak přeci nepotřebujeme dodržovat veškerou etiketu. A že jí ujelo jedno slovíčko? Nic se neděje. "Tebe?" ,dostal jsem ze sebe překvapeně a doufal jsem ,že z ní něco vypadne, ale to se nestalo. Jen že se mám podívat na další díly. "Však se podívám. A budu se ti potom šklebit." ,pronesl jsem vesele a když se zasmála mojí reakci na jejich jazyk, prostě jsem pokrčil rameny. "Ale korejština je určitě lehčí. minimálně nemáme ty divné šišlavé zvuky, co jsi ze sebe vydala." ,pronesl jsem rozhodně. Jakmile pronesla, že mi to napíše, přikývl jsem. "Já s mezitím skočím pro něco k jídlu ke stolu. Za chvilku jsem zpátky." ,oznámil jsem jí a po několika vteřinách jsem si to už pochodoval směrem ke stolu. Všiml jsem si několika přiožralých týpků, mezi kterými se potácel i Sehun, jak se belhali směrem k baru. Nevěnoval jsem jim moc pozornost, vypadali, že se ještě celkem ovládají. Začal jsem si spokojeně hamounit kousky sýru a nějaké jednohubky na tácek, když jsem uslyšel Sehuna. "Hej, obarvená hlavo. Hejbni zadkem a hoď nám sem nějaký pití." ,řekl panovačným a takovým tím hnusným tónem. Ten, kdy on nasadí, tak se mu všichni vyhýbají, protože přichází ta fáze, kdy všechno a všechny neuvěřitelně kritizuje. Vzal jsem dva tácky, jeden pro Kim, a vydal jsem se zpátky k baru. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ulevilo se mi, když řekl, že se nic neděje. Měla jsem strach, že po mě hodí nějaký káravý pohled. Trochu nešťastně jsem se usmála, ohledně jeho poznámky, že se mi potom bude šklebit. ,,To je dost možné." Odvětila jsem pobaveně a nešťastně zároveň. Ono.. Než se na to podívá. To mu spíše já všechno vykdákám. To je větší pravděpodobnost. Když řekl, že máme divné šišlavé zvuky, musela jsem se začít smát. ,,Myslíš ššššš, a žžžžž a podobně?" Zeptala jsem se pobaveně. Nevím, proč mě to tak pobavilo, ale proto, že jsem nad tím nikdy nepřemýšlela. Ale je pravda, že tyhle písmenka mají tak maximálně Slováci, my a ještě Rusové, takže to bylo asi opravdu trochu nezvyklé. S úsměvem jsem kývla hlavou, vzala lístek a propisku a napsala mu vážně úplně všechno, co jsem před tím řekla. A všechno by byli v pohodě, kdyby se Sehun a ještě nějací další slavní a lehce přiopilý slavní korejci nevydali k baru. Ono by to bylo v pohodě, kdyby na mě nezavolal Obarvená hlavo. Myslela jsem, že ho v tu chvíli zabiju. Ani to hejbni zadkem by mi tak nevadilo. Jen počkej.. Pomyslela jsem si, když jsem jim začala míchat křídla. Zřídím je tak, že zítra nevylezou z postele.. Nebo od záchodové mísy. ,,Jdu ti zabít člena skupiny." Odvětila jsem sladce Taovi, když se vrátil a podala mu ten lístek, kde bylo, co jsme říkala a vydala se s táckem a panáky k Sehunovi, kde jsem jim je dala a při tom se sladce uculila. Nohou jsem si zpod baru vytáhla takovou malou stoličku, na kterou jsme si stoupla na špičky, abych mu viděla do očí a při tom se na něj sladce usmála. ,,Tak za a) nejsem obarvená a za b) co kdybych ti toho panáka vylila na vlasy a hodila na to zapalovač. Myslím, že ty by sis už potom neměl co barvit." zašvitořila jsem mu sladce. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Na její šššššš a žžžžž jsem jenom přikývl. Přeci jen,neslyšel jsem nic takového snad nikde. Jen v ruštině a i ta zněla hrozně. Ale asi trochu chápu, že se mi smála, protože pro ni byl tento jazyk přirozenost. Možná proto mě teď ještě víc překvapoval fakt, že se naučila takhle dobře korejsky. Když jsem se vrátil s dvěma tácky, položil jsem je na bar. Ke každému jsem položil jednu vidličku. Při její poznámce o vraždě člena skupiny jsem se zaksichtil, vzal si od ní papírek a čekal co udělá. Zatímco začala tvořit drink, přecetl jsem si lístek. A popravdě, ukázkově jsem při tom čtení zrudl. To se to u nich říká prostě jenom tak? Jako, viděl jsem pár zahraničních seriálů a myslel jsem, že když to na sebe takhle rychle vybafnou, je to jen fikce. Raději než přemýšlet nad tímhle, začal jsem sledovat, jak se k nim přiblížila a položila před ně panáka. Sehun se na ni popravdě koukal dost povýšeně. Takovým tím způsobem, že nechápe, jak se mu mohla vůbec rozhodnout dívat přímo do očí. "Hele, prcku. Kdybys cokoliv takového udělala, postaral bych se sám o to, že nebudeš mítdo budoucna jinou kariéru, než jako prodavačka v obchodě." ,zavrčel na ni poměrně nepříjemně. Zhruba stejně, jako mluví vždycky. Jen teď v sobě měl nějaký alkohol, tak se choval víc.. expresivně. Jenom jsem zatím stál a koukal na to. Byl jsem poměrně zvědavý, jak se to vivine a v případě nouze bych se pokusil zakročit. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Oh, ono mi to vyhrožuje? Sladké. Pomyslela jsem si. Taky jsem se podle toho culila. Neříkám, že by to nebyl schopný udělat, byl, což o to, ale nejlepší věc, co můžete udělat, když vám někdo takhle vyhrožuje, je nebrat to vážně a vysmát se mu do očí. Pak si dotyčný většinou uvědomí, že ty výhružky jsou na dvě věci. Neříkám, že to funguje vždycky, ale většinou ano. Když jste polovinu základy šikanované dítě, přijdete na to, co na agresory platí. ,,Jsi tak sladký, když někomu vyhrožuješ." Řekla jsem mu a štípla do to tváře, jako to dělají tety a babičky u malých dětí. Udělat to někdo mě, asi mu nic neudělám, ale ho to pravděpodobně celkem vytočí. Vypadal naštvaně, už když jsem se mu dívala do očí. A teď jsem se ho dokonce dotkla! Hrůza! Umře na to! Hádám, že jsem totiž první holka, která tohle udělala, protože jestli je takhle protivný pořád, ani bych se nedivila, kdyby od něj spíše v houfu utíkaly. Ale mě to přišlo vážně spíše roztomilé. I když, chovat se ke mě někdo takhle pořád, po čase to nevydržím a asi bych mu jednu flákla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Když ho štípla do tváře, probodl ji takovým tím pohledem, jako když jsem mu onehdy snědl kus čokolády. To jsem se velice rychle odklidil z náhrávačky s tím, že je mi blbě. Radši jsem se mu vyhnul. Chvíli na ni jenom nasraně koukal, než se jeho pohled změnil z toho ledového na poměrně klidný. Přišel jsem blíž k němu a dloubl jsem do něj. "Sehune, myslím, že už jsi toho měl dost." ,řekl jsem mu narovinu a byl jsem poměrně zvědavý na jeho odpověď. Ten se na mě ale ironicky podíval. "Nemám dost, dokud to neřeknu sám." ,pronesl a kopl do sebe toho panáka, co před něj Kim položila. Docela jsem se bál, jak moc silný to bylo. Nerad bych ho táhnul do našeho bytu. Ale snad to nebude tak hrozné. Kdyby se ovšem neozval znovu. "Ještě tři." ,řekl rozhodně a zadíval se na Kim. Jakmile odběhla, naklonil se ke mně . "Takže ty jsi na zrzky, jo?" ,zeptal se mě a já ho sjel dost ironickým pohledem. Chvilku jsem přemýšlel co odpovědět, ale nezabralo mi to více než takové dve vteřiny. "Spíš ty, když se tak blbě ptáš, ne?" ,odpověděl jsem mu a sledoval, jak se s lehkou nasupeností narovnal a čekal na panáky. Sám jsem se naklonil k pultu a položil tam Kim prázdnou klenici od mochita. "Dej mi ještě jedno, prosím." ,řekl jsem sladce. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Uh, teď se možná už trochu bojím.. Pomyslela jsem si, když na mě hodil super nasraný pohled. Vážně bych se možná bála, kdybych si nebyla jistá, že by holku neuhodil. Tedy, pevně jsem v to doufala. I když byl protivný, doufala jsem, že je natolik.. Normální, že by holce ránu nedal. Pak najednou přišel Tao. Udiveně jsem zamrkala. Moment.. On se mě právě vážně.. Zastal? Asi mě už nepřekvapí nikdy nic. Trochu škodolibě jsem se usmála, když do sebe toho panáka kopnul a pak si naordinoval rovnou další tři! Ani nevíte, jak jsem se v duchu bavila. Udělala jsem mu další tři a při tom se stále nevinně usmívala. Byla to taková kompenzace za to, že není moc milý. Před Sehuna jsem položila panáky a Taovi vzala prázdnou skleničku do Mochita. ,,Jistě." Zacukrovala jsem sladce a šla mu jedno udělat. Vzhledem k faktu, kolik bylo hodin, a šéf nikde, jsem si sama udělala Sex on the Beach. Položila jsem před Taa jeho mochito a pak najednou začala těkat pohledem z jednoho na druhého. ,,.. Nechápu, jak spolu můžete pracovat." Vypadlo ze mě najednou. Ne, vážně, kdybych to nevěděla a oni mi jen řekli, že spolu pracují, tak bych jim nevěřila. Takhle jsem neměla moc na vybranou. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Sehun, když před něj položila další tři panáky, vzal hned jednoho do ruky a prohlédl si ho. Ani ne tak zkoumavě, jako spíš tupě. Já jsem si od ní vzal sklenici a znovu jsem pomalu upil. Tohle bylo stejně asi nejlepší pití vůbec. I když je ještě pár dalších, co mi chutnaly, ale teď ani na jedno takové nemám ani trochu chuť. S úlevou jsem se podíval na Sehuna, když vypadal klidněji. Někdy ho rýpnutí naštvalo, jindy ho to zklodnilo. Osobně jsem mezi těmito situacemi neviděl velký rozdíl, ale vždycky jsem si zkusil rýpnout. Třeba dneska to pomohlo. Naštěstí. Když si Kim udělala drink a řekla, že nechápe, jak spolu můžeme pracovat, podíval jsem se na Sehuna. On v tu chvíli udělal totéž, ale promluvil dříve než já. "Taky nechápu.", řekl a skoro jsem měl chuť se zatvářit dotčeně. To jsem měl říct já! A vůbec, já bych měl mnohem větší právo to říct, protože on je tu ten nepříjemný. Kdyby nás Kim zhodnotila na doktory stejně jako předtím, byl by to zlý doktor. Hodina pokročila, Sehun do sebe kopnul všechny panáky a nechal si udělat ještě jeden. Asi mu to zachutnalo. Každopádně okolo půl druhé ráno k nám na bar přišli ostatní z EXO. Vzali si s sebou Sehuna a odnesli ho pryč, respektice k nám domů. Já zůstal až do zavíračky. Celou dobu jsem se bavil s Kim, jen dvakrát jsem si musel jít vyřídit telefon. Přibližně v půl čtvrté jsem si začínal popravdě připadat unaveně a byl jsem rád, že Afterparty už končí. Všichni byli pryč, tak jsem počkal, než personál uklidí a počkal jsem na Kim venku. Na sobě jsem měl černý kabát. Když vyšla ven, usmál jsem se. "Doprovodím tě, jo?" ,nabídl jsem se a i kdyby řekla ne, tak bych to udělal. Přeci jen, kolik bylo hodin, že? A nechat holku se touhle dobou potloukat venku v ulicích mi nepřišlo jako dobrý nápad. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když mi Sehun odpověděl, tak se Tao zatvářil dotčeně. Pochopila jsem proč a musela se tiše zasmát. Přišlo mi to legrační. Ale hlavní bylo, že se Sehun uklidnil. Nebyla jsem v dobrém rozpoložení pro to se s někým hádat, i když to normálně dělám ráda. Pak jsme si normálně povídali a já Sehunovi udělala panáka, když chtěl. Měla jsem radost, že mu to zachutnalo, ale na druhou stranu jsem ho litovala. Jestli se zítra ráno probudí.. Bude litovat, že to pil. Křídly se člověk dokáže zřídit úplně neskutečně. Ještě lépe, že ochucenou vodkou. Stejně byl nejlepší moment večera, když se u baru najednou zjevili všichni členi EXO, aby odtáhli Sehuna domů. V tu chvíli jsem na pár sekund i roztála a to se mi někteří z nich ani moc nelíbí, ale dohromady vypadali tak neuvěřitelně sladce, že by se z toho jeden zbláznil. A ještě takhle na živo.. Myslím, že bych dneska klidně mohla umřít a vůbec by mi to nevadilo. Tao si se mnou zbytek večera povídal, za což jsem mu byla neuvěřitelně vděčná, protože bych za tím barem asi jinak začala pomalu usínat. Je to děs, ještě jsem si za ty měsíce nezvykla na časový posun a do toho dělat noční šichty.. Na umření. Ale člověk si zvykne na všechno. Když všichni odešli, tak jsme uklidila jen v rychlosti, protože jsem na to opravdu už neměla moc energie. Vytáhla jsem svojí tmavěmodrou bundu s kožíškem, přes rameno si hodila tašku a vyšla ven. To, že tam Tao na mě čekal mě překvapilo. Chvilku jsem na něj překvapeně mrkala, když řekl, že mě doprovodí. Měla jsem chuť ho poslat domů, ať se jde prospat, ale nakonec jsem se usmála a kývla hlavou. ,,Dobře, děkuji." Řekla jsem mu a vydala se pomalu směrem k mému bytu. Naštěstí jsme nebydlela nijak daleko, asi deset minut chůze. Proč se nenechat rozmazlovat, když můžu? |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Když vyšla a vypadala překvapeně, zářivě jsem se usmál. Dělat radost milé slečně tentokrát udělalo radost i mě. To překvapené zamrkání, když jsem řekl, že ji doprovodím, mě donutilo se načepýřit, jako kohouta. Jo, měl jsem takový ten pocit, když muž dělá dobrou věc pro slečnu. Takový ten pocit, jako kdybych na sebe mohl být za něco hrdý. Jakmile se pomalu rozešla směrem, kterým bydlela - pokud mě neplánovala někde za rohem unést -, vydal jsem se za ní. Respektive jsem s ní prakticky okamžitě srovnal krok. Spokojeně jsem se usmíval a sem tam jsem si hvízdnul. Poměrně potichu. Mohla v tom poznat některé úryvky melodií z našich náhrávek. Po necelé minutě toho příjemného ticha jsem se na ni podíval. "Od kolika že zítra budeš v práci?", zeptal jsem se jí zvědavě. Zajímalo mě to, protože jsem se už před několika hodinami rozhodl, že za ní zajdu. "A mimo to, v kolik končíš?" ,dodal jsem další otázku prakticky okamžitě, protože jsem dostal nápad, že bych ji mohl vytáhnout někam ven, když už mám jednou volno a našel jsem fajn osůbku. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Lehce jsem se uculila a poslouchala, jak si pohvizduje svoje písničky. Přišlo mi fajn jít takhle večer městem, když už je tu více méně mrtvo. Byl to takový příjemný nezvyk, většinou jsem město zažívala v těch rušnějších chvílích. Naučit se tu chodit přes přechod pro mě bylo něco jako naučit se nějaký nový sport. Pak se mě najednou zeptal, od kolik jsem v práci a v kolik končím. ,,Začínám v deset a padla mám kolem třetí, čtvrté, záleží, kolik je lidí. Pročpak?" Zeptala jsem se ho a zvědavě na něj zamrkala. Opravdu jsem tam někde v hloubi duše doufala, že jsem ho třeba zaujala natolik, že vážně přijde. Byl by to něco jako splněný sen malé puberťačky. Moje jediné štěstí bylo, že jsme nikdy nebyla ten uječený a šílený typ holky, která, když potká svého idola, tak se začne chovat jak blbka. Věděla jsem, že tohle ty kluky vážně moc nedostane. A dneska se mi to potvrdilo. Jsem na sebe hrdá! A mám nepříjemný pocit, že jsem se nevědomky začala trochu přiblble usmívat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao "Dobře. Tak já tě přijdu vyzvednout." ,řekl jsem vesele, jakmile pronesla, že končí okolo čtvrté. Jenom jsem se vesele usmíval a kdybych tu nebyl teď s ní, možná bych si poskočil. Po dlouhé době najít někoho, kdo je doopravdy fajn, nechová se jako mokrá třináctka a mluví semnou normálně, bylo úžasný. Obzvláště, když to nebyl nikdo z práce. Kluci sice byli fajn, ale dívčí společnost popravdě občas dokáže zázraky. Je to prosě něco jiného. Chystali jsme se zrovna zajít za roh, když seproti nám vyřítila postava o kousek vyšší než já. Okamžitě vrazila do Kim, strhla z ní kabelku a porazila ji na zem. Popravdě, nevěděl jsem, co dřív. Jestli zvednout Kim, nebo se rozeběhnout za postavou. Nakonec jsem se ale co nejrychleji rozhýbal za ním. Bohužel, ačkoliv jsem běžel jak nejrychleji jsem mohl, moc mi to nepomohlo a postava se mi stále vzdalovala. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Zrudla jsem jak rajče a překvapeně na Taa koukala. Vyzvednout? My potom někam půjdeme?! Páni, to jsem nečekala. Každopádně by tohle byl asi jedne z mých nejlepších dnů v životě, kdyby se najednou neobjevila zpoza rohu nějaká vysoká postava. Dokonce vyšší, než Tao a to bylo co říct, ten kluk byl o dobré tři hlavy vyšší, než já. Podvědomě mi došlo, co asi chce udělat, ale než jsem stihla si třeba kabelku chytit, tak do mě strčil a sebral mi jí. No to si děláte srandu.. Pomyslela jsem si. Nejvíce mě děsila představa toho, že si budu muset zařizovat doklady přes zasranou ambasádu a to se mi fakt nechtělo! Jo, dobře, měla jsem tam mobil a peněženku, ale tam byli jen drobné a pak karty, do kterých stejně nezná pin. Takže.. Měl chlapec trochu smůlu. A ani ten telefon nebyl bůh ví jaký, že by ho třeba prodal za nějaké slušnější peníze. Zvedla jsem se a očistila si zadek a bundu, než jsem se vydala tím směrem, kam obě běželi. Šla jsem rychlejším krokem. Tak nějak jsem byla v klidu, když jsem si uvědomila, že Tao není žádné párátko a umí docela hodně bojových sportů. I když mě trochu děsila představa, že ho najdu s nožem v břiše. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro G-Dragon S povzdechem jsem se brouzdal noční ulicí, která byla toule dobou úplně prázdná. Popravdě, nechtělo se mi domů. Myslel jsem, že s Ami strávím hezký večer, když udělám přepadovou návštěvu večer, vezmu ji do kina a tak, ale místo toho jsem ji načapal s nějakým kterénem. Nasraně jsem kopl do kamene ležícího na zemi. Kytku jsem už dávno zahodil, pravděpodobně teď hnila někde v popelnici. Ani nevím, co jsem ve vzteku všechno udělal. Vím jen, že jsem práskl dveřmi a vypadl ven, kde jsem zůstal až do teď. Pořád jsem to nedokázal nějakým způsobem přijmout a uklidnit se. Nedařilo se mi to. Den sice začal hezky, ale jinak byl prostě k ničemu. Možná je škoda, že jsem nešel na tu Afterparty, aspoň bych tohle nevěděl a ona by ze mě mohla dál dělat kreténa. Jak dlouho jsem jí žral, že jsem to nejlepší, co ji kdy mohlo potkat? Několik měsíců? A jak dlouho jsem byl tím druhým nejleppším čímsi? Hm? Měl jsem chuť do něčeho kopnout. Praštit. Něco rozbít a zničit. Z ničeho nic jsem uslyšel dvoje kroky, které se rychle přibližovaly. Bylo mi prakticky okamžitě jasné, co se děje. Přemýšlel jsem, jestli to nechat být a zabývat se jen svými vlastními problémy, nebo zakročit. Popravdě, rozhodl jsem se, že prostě počkám, až se to přežene okolo a půjdu dál, ale v tom a zpoza rohu vynořila vysoká postava, která se očividně rozhodla někoho okrást. Neodolal jsem své touze do něčeho vší silou praštit a tak osoba, která běžela s nějakou taškou přímo proti mně dostala ránu do břicha. Popravdě, praštil jsem opravdu vší silou jsem mohl a dost tomu napomohl i fakt, že osoba běžela dost rychle. Složil se na zem do kleku a držel se za břicho. Ozvaly se druhé kroky. Na kluka, co vyběhl zpoza rohu jsem se podíval dost nevraživým pohledem, sebral jsem tašku a hodil mu ji. "Odkdy kluci nosí kabelky?" ,zavrčel jsem naštvaně, když jsem ji hodil jeho směrem. Po chvíli jsem si ale uvědomil, kdo to je. "Co tu vůbec děláš v tuhle dobu?" ,zeptal jsem se pořád poměrně odměřeně a nasraně. Ten zmetek na zemi se pokoušel odplazit pryč, tak jsem jenom zvedl nohu a přidupl ho k zemi. Ne tak, abych mu něco zlomil, ale aby se dál nedostal. "Zavolej policii." ,řekl jsem Taovi dřív, než stihl odpovědět. Tan začal lovit v kapse telefon a mezitím odpovídat. "No, byl jsem na Afterparty a zakecal se s jednou holčinou, kterou jsem chtěl doprovodit domů, když se najednou v půli cesty objevil tenhle týpek." ,povídal a já jenom přikývl. Popravdě, v momentě, kdy řekl, že se zakecal s holkou, se ve mně zvedala další vlna agrese. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Šla jsem rovně po ulici a zahnula za roh, kam jsem viděla Taa zaběhnout. Byla sice tma, ale bylo dost světla na to, abych v něm poznala G-Dragona. Víte, jak jsem před tím mluvila o těch vlhkých třináctkách? Myslím, že jsem si taky mohla jít vyměnit kalhotky. Tohle byl můj idol číslo jedna. Ten, kvůli kterému jsem začala poslouchat K-pop a ten, díky kterému to moje šílenství začalo. Upřímně, vždycky vypadal náladově, ale když jsem viděla, jak má přišlápnutého toho zloděje k zemi, na sucho jsem polkla. Trochu se mi sevřel žaludek nervozitou, ale díky tomu, že tu byl i Tao, to bylo lepší. ,,Dobrý večer.." Řekla jsem, abych na sebe trochu upozornila a došla k Taovi, od kterého jsme si vzala kabelku a sladce se na něj usmála. ,,Děkuji." Řekla jsem a hodila ten sladký a děkovný úsměv i po G-Dragonovi, aby si nemysle, že ho nějak přehlížím. Tak nějak mi bylo jasné, že ho skolil on a Tao je jenom doběhl. Když jsem tak hrabal v paměti, G-Dragona jsem na té Afterparty vůbec neviděla a to mám pocit, že dokonce vyhrál nějakou cenu. On vždycky něco vyhraje. Je to megalomanská svině, to mu brát nebudu.. ,,Žije vůbec?" Zeptala jsem se opatrně a zadívala se zvědavě na zloděje na zemi, který se už raději ani nehýbal. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro GD Zpoza rohu se velmi krátce po Taovi vynořila ta, kterou údajne doprovázel. Nepřišlo mi, že by ji nějak výrazně trápilo, že ji před chvíli někdo okradl. Nechápavě jsem se na ni zahleděl. Normálně by za zlodějem utíkala spíš holka, než kluk. "Dobrej." ,odpověděl jsem na její pozdrav a strčil jsem ruce do kapes. Sledoval jsem, jak jí Tao podává tašku s tím jeho přesladkým: "Na, tady máš.", a znovu se podíval na mě, jako kdyby snad čekal, že se představím a budu tu cukrovat jako on. Neměl jsem důvod. Naštěstí se o nějaké pokračování rozhovoru postarala ona, když se zeptala, jeslti ten zlodějíček ještě žije. Lehce jsem přidal na tlaku, který jsem vyvíjel svou nohou na jeho záda a ozvalo se tlumené heknutí. "Asi ano." ,pronesl jsem s takovým tónem, jako kdyby podle mě měly mrtvoly možnost mluvit. Nevrle jsem se na osobu pode mnou podíval, než jsem zdvihl pohled zpátky k těm dvěma. "Co s ním teď?" ,zeptal jsem se. Víceméně jsem to plánoval nechat na nich. Stejně okradl je a ne mě. Tao se po mojí otázce jenom zadíval na tu holku. ,,Žije vůbec?" Zeptala jsem se opatrně a zadívala se zvědavě na zloděje na zemi, který se už raději ani nehýbal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Páni, ten je nesupenej.. Pomyslela jsem si. Ale nemyslím si, že by to bylo kvůli tomu zloději. Každopádně působil celkem děsivě. Celkem hodně děsivě. Chci domů.. Pomyslela jsem si trochu sklesle a vyděšeně. ,,Koukáš jako vrah.. Děsíš mě víc, než ten zloděj." Řekla jsem nakonec GDmu a trochu nešťastně se u toho usmála. Ne, že by mě ten zloděj vyloženě děsil, spíše mi to přišlo jako takové.. Vhodné přirovnání. Protože je celkem ironické, když vás děsí někdo, kdo vám zachránil hodiny strávené na ambasádě, kvůli kreténským dokladům. Už nikdy nikam nepůjdu sama.. Pomyslela jsem si znova nešťastně. ,,Roztomilé.." Pronesla jsem jen tak mimochodem, když jsem uslyšela zloděje heknout. Samozřejmě jsem to nemyslela vážně, byla to spíše taková.. Ironie. Taky jsem se u toho tvářila celkem suše. Když se zeptal, co s ním, tak jsem se sladce uculila. ,,Já bych mu usekla ruku. Jako za středověku." Zašvitořila jsem sladce. Ale myslela jsem to vlastně tak trochu i vážně. Kdysi se to dělalo a rozhodně to bylo účinnější, než když dneska zavoláte policii. Nakonec jsem se, ale zatvářila vážně a na zloděje se zadívala. ,,Policii nemá cenu volat. Za pár drobných ho pustí na kauci." Řekla jsem. Což byla pravda. Byl to jen pokus o okradení. Takže by z toho měl maximálně tak podmínku, když už ne kauci. Pak jsem zvedla oči k GDmu. ,,To spíš tebe zažalujou za ublížení na zdraví." Což byla taky pravda. Ať slaví kokotský systém policie, který je na celém světě stejný. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro GD Když prohlásila, že ji děsím víc, než ten zloděj nejdřív mě napadlo něco ve smyslu, že já nemám působit přátelsky. Ale zase jsem si na druhou stranu uvědomoval, že za mou špatnou náladu nemohla ona. Prsty jsem si lehce stiskl kořen nosu a zavřel jsem oči. "Špatný den. Promiň." ,dostal jsem ze sebe po chvíli už normálnějším tónem, byť byl unavený a rozmrzelý. Ale už ne tak hnusný vůči ní. když řekla, že heknutí zloděje je roztomilé, napadlo mě, že bych ho mohl donutit heknout ještě párkrát, ale nakonec jsem se rozhodl to raději nechat být. "Velmi." ,řekl jsem jenom a bylo znát, že ani mě netěší jeho heknutí. Ale už se aspoň nesnažil odplazit. Když ale pronesla, co by s ním udělala on, začklebil jsem se. "A kdybych ti sem podal gilotinu, udělala bys to?" ,zeptal jsem se jí možná trochu děsivě. Tao vypadal trochu vyděšeně, pokud se to tak dá nazvat. Zaraženě, překvapeně. Očividně tohle tak úplně nečekal. No, já taky ne. "Dobrá." ,řekl jsem a nohu ze zloděje sundal. Ten se velmi pomalu, skoro ostýchavě, zvedl a svižně vypadl, zatímco se držel za bolavé břicho. "Koho to zajímá." ,prohodil jsem nadneseně, když řekla, že by zažalovali mně. Vůbec, já bych se s tím asi nějak vyrovnal. Finančně, naturáliemi, to je fuk. Potom jsem se ale po chvíli zadíval zvědavě na ni. "Jak se vůbec jmenuješ?" ,zeptal se. Tao nás mezitím sledoval. Tedy především mě, předpokládal jsem, že asi přemýšlel, co je se mnou. Ale dalo by se říct, že je se mnou všechno a nic. Skvělé.[/center] |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jde to vidět." Odvětila jsem pouze, když řekl, že měl špatný den a lehce a chápavě se usmála, aby si náhodou nemyslel, že jsem to myslela nějak útočně. Taky nemyslela. Prostě to bylo jen konstatování. Upřímně, tu hlášku s gilotinou jsem nečekala. Ale pobavilo mě to. S tím jeho děsivým úšklebkem to mělo tu pravou atmosféru. Taky jsem hned ten jeho úšklebek s lehce děsivým a tajemným pohledem napodobila a založila při tom ruce na prsou. ,,Gilotinou klidně. Sekerou bych to už asi tolik nedala." Odvětila jsem a pak se podívala na Taa, který se tvářil lehce vyděšeně a nesvůj z našeho rozhovoru. Musela jsem se začít smát a a lehce ho pohladila po rameni, jako bych na sebe chtěla spíše upozornit, než cokoliv jiného, ale vlastně to bylo i takové chlácholivé gesto. ,,Klid, dělám si srandu." Řekla jsem. Jsem sice milovnicí drsného a černého humoru a občas se chovám lehce agresivně a dominantně, ale z 80% jsem spíše submisivní jedinec. Lehce pobaveně jsme sledovala zloděje, jak vyděšeně začal mizet, když z něj GD sundal nohu. ,,Novináře. Spousty novinářů." Pronesla jsem s úšklebkem, když se zeptal, koho to zajímá. Opět, řečnická otázka a já na ní musím odpovědět, abych prostě měla ''poslední slovo''. Občas bych za to sama sebe zabila. ,,Kim.." Odvětila jsem lehce překvapeně, když se mě zeptal na jméno. Ani nevím proč, ale je to prostě takové.. Zvláštní, když se vás nějaký váš idol zeptá na jméno. Upřímně, začínala jsem mít nutkání zakřičet si, jako ty fanynky, když někoho takového potkají. Naštěstí jsem se ovládala. Ale netuším, jak dneska usnu. Jsem až moc nadšená. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro GD Když zrzka přede mnou přitakala, že vidí, že mám špatný den, povzdechl jsem si. Neěl být špatný. Právě naopak, měl být naprosto senzační. Nebyl. Stane se. Nakonec jsem se na ni jenom lehce pousmál. Bylo celkem fajn, když se chytila mého návrhu s gilotinou. Schválně jsem stáledržel tu děsivou grimasu na mé tváři a probodával jsem ji pohledem. Bylo zřejmé, že děsivost v něm nebyla určena pro ni. Ale i tak. Když se hned po své otázce otočila už s úsměvem na Taa, bylo mi možná trochu líto, že jsme ho nepoděsili víc. Vůbec by mu to neuškodilo. Když hopohladila po rameni, trochunervózně se na ni usmál, ale ta nervozita nakonec popár vteřinách vyprchala a on se normálně usmál. "Ještě že tak." ,pronesl skoro úlevně a já se rozhodl mu pořád dělat tak trochu problémy, tak jsem se taky ozval. "Právě že je škoda, že si dělala jenom tu srandu." ,pronesl jsem naprosto vážně. Po odpovědi na mou řečnickou otázku jsem protočil očima. "Noviáře zajímá všechno. I to, že si někdo na veřejnosti uprdne." ,řekl jsem to sice ironicky, ale byla pravda, že jsem už znal jednu oběť přesně tohohle případu. Tehdy mi té slečny bylo hrozně líto. Zlášť když jsme se potom rozešli a všude v novinácch se psalo, že jsem ji nechal kvůli prdu. Doslova. Novináři jsou opravdu chytří lidé. Udělají něco z ničeho a vytřískají z toho slušný sumy peněz. Když se představila, jenom jse mse usmál. Asi bude o něco osobnější s ní mluvit a oslovovat ji jménem, než jako "hej, zrzko.". Vytáhl jsem telefon a podíval se na hodinky. "Asi bychom ji měli jít doprovodit." ,řekl jsem směrem k Taovi a ten nejdříve přikývl, ale potom se zarazil. "My?" ,zeptal se překvapeně a já jenom přikývl. "My, protože kdyby vás někdo přepadl podruhé, tak potřebuješ někoho, kdo ho přepere.",řekl jsem schválně navzdory tomu, že vím, kolik bojových sportů umí. Tao se nafoukl jako bublina a uraženě se na mě podíval. Potom lehce čapl Kim za ruku vyydal se zptáky směrem, kterým nejspíše původně šli. Rychle jsem přidal a srovnal s nimi tempo ačkoliv Tao vypadal opravdu.. nasraně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Zmateně a vlastně i lehce ublíženě jsem těkala pohledem z jednoho na druhého. ,,Jděte do háje, nemůžu se zavděčit oběma!" Pronesla jsem poměrně nešťastně. Klidně bych o tom, jak někomu useknout ruku mohla s GD diskutovat hodiny, ale nemohla jsem přeci před Taem říct, že to myslím vážně, když se u toho tvářil jak vyděšené kuře! A vůbec, proč se musím vždycky zavděčit všem? Pomyslela jsem si nešťastně. Občas svojí povahu fakt nesnáším. Zadívala jsem se GDmu do očí s takovým tím výrazem jako: Promiň, myslela jsem to vážně, ale copak to můžu říct?! Snad ten pohled pochopil. Nahlas jsem to říct nechtěla. Kysele jsem se ušklíbla, když řekl, že novináře zajímá všechno. ,,Jo, ten článek si pamatuji." Pronesla jsem tak trochu zhnuseně, ale byl to o směrem k novinářům. Díky bohu za lidi, kteří ty debilní články tenkrát překládali do češtiny v době, kdy jsem korejsky neuměla ani slovo. A pak jsem znova začala zmateně těkat pohledem z jednoho na druhého. Těžko říct, proč to GD udělal, jestli chtěl Taa naštvat nebo prostě měl o mě vážně strach.. Typovala bych spíše to první, každopádně Tao vypadal pěkně nafučeně. Jak je normálně sladký, teď bych se ho možná i bála. Čapl mě za ruku a poměrně rychlým krokem vyrazil. Jako by chtěl od GDho utéct, ale ten to očividně myslel s tím doprovodem vážně, protože s námi rychle srovnal krok. Povzdechla jsem si. ,,A poprat se o mě nechcete?" Zeptala jsem se spíše řečnicky, ale vážně to tak vypadalo.. Ne, že by mi to nelichotilo, od obou to bylo sladké. A pak je člověk nemá milovat.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kdyz se na GDho chvili zadivala tak divne najednou jsem v jeho ocich videl nejco jako pochopeni. Nevedel jsem, k cemu to ma byt. Ale jakmile zacal kecat o doprovodu a o nejakem biti pripadnych zlodeju za me, hrklo ve me. Znate takovy ten pocit kdy se snazite byt hodny a nekdo si proste musi rypnout, protoze se vam neco nepovedlo uplne tak jak melo? Jo, to byl cely on. Vedel, co se mnou takova poznamka udela a vedel to moc dobre. Nesnasim tohle na lidech. Radeji jsem chytil Kim za ruku a chtel ji proste domu odvest sam, ale on se proste musel rozhodnout jit s nami. Stval me ten jeho pristup. Opravdu. Jeste jak se Kim zeptala, jestli se chceme poprat, tise jsem si odfrkl. "Nemel by sanci." ,rekl jsem s napodobou jeho hlasu. Potom jsem ale slysel jak se uchechtl "Spravne, nemel by sanci." ,zopakoval po mne a namiril na mou osobu moji vlastni urazku. "Nech si to. Neni to vtipny." ,zkusil jsem rict snad trochu smirlive, ale tusil jsem, co bude nasledovat. "Ja se bavim." ,rekl povysene a znovu s ucelem me nasrat. "To ze mas spatny den ty neznamena, ze ho musis kazit i mne. Co se ti vubec stalo, zahnula ti holka?" ,zeptal se ho a cekal odpoved, ale ta neprisla. Potom mi to doslo. Ajaj.. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Tak dost." Nekřičela jsem, vlastně jsem mluvila celkem potichu, ale dost vážně na to, aby mě brali vážně i oni. Navíc, napadlo mě, že má GD blbou náladu kvůli holce, ale jako normální člověk jsem se na to neptala ani to nevytahovala. Ale na rozdíl od Taa jsem to očividně alespoň tušila, protože podle Taova výrazu, když to řekl mu nedošlo, že by to mohla být pravda. ,,Oba jste moc milý, sladcí a dokonalý, že se o mě takhle staráte, ale jestli se budete dál takhle hádat, půjdu domů sama." Dobře, samotné se mi jít nechtělo a navíc.. Nevyznělo to trochu egoisticky? Ale oba stáli o to mě doprovodit, tak doufám, že to bylo kvůli mě a ne kvůli něčemu jinému. Pak jsem si povzdechla a zatvářila se už mírněji. Vlastně tak trochu bezradně. Pak jsem se prosebně zadívala na Taa ,,Ty se nenafukuj.." Začala jsem a pak se zadívala stejný pohledem na GDho ,,A ty neprovokuj.. Prosím." Dodala jsem. ,,A jestli tě vážně podvedla holka, tak chápu, že jsi naštvaný, ale lepší radu, než se na to vykašlat pro tebe opravdu nemám." Dodala jsem GDmu soucitně. Tušila jsem, jak se cítí, ale k zlomenému srdci měl daleko, to by se choval jinak. Pak jsme každého vzala za ruku, takže jsem byla mezi nimi a znova se rozešla k sobě domů. ,,A teď pojďte, já se vážně bojím jít sama." Řekla jsem jim nakonec po pravdě. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Pustila se mě a zastavila se. Krátce na to jsem se poněkud překvapeně zastavil i já a poslouchal, co říká. Když řekla něco ve smyslu, že by mohla jít domů sama, povzdechl sjem si. A GD vedle mě taky. Popravdě, nechtěl jsem do něj vyloženě takhle rýpnout, ale když on je často nepříjemný opravdu kvůli každé kravině. Za to jsem vážně nemohl. Potom se na mě otočila s tím, že se nemám nafukovat. Popravdě, měl jsem sto chutí to udělat, ale ovládl jsem se. Jen jsem se omluvně podíval na GDho, který potom, co řekla Kim pro změnu jemu, jenom sklopil hlavu. "Jo, omlouvám se.",zamrmlal tak nějak zklamaně. Těžko říct, jestli kvůli svému chování, nebo kvůli té holce, nebo jestli v tom toho bylo zapleteno ještě hodně dalších věcí, ale vypadal posmutněle. Když nás oba chytla za ruku, vypadali jsme oba docela překvapeně, ale nechali jsme se. Jenom jsme se chůzí přizpůsobili jejímu tempu a šli v klidu vedle ní. Po chvilce jsem po GDm střelil takovým omluvným pohledem, na který mi bylo odpovědí jenom přikývnutí s lehkým úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Nekoukej tak smutně. Svět je plný jiných holek, které si tě zaslouží víc." Tak to bývá. Ti, co mají ve vlastních vztazích největší krachy, často nejlépe radí. To teď nemyslím ironicky. Ne, že bych byla bůh ví jaká zachránkyně vztahů, ale prostě tyhle věci znám jen z té špatné stránky, proto vím, jak by měli vypadat z té dobré. Ne, že bych jí někdy zažila. Pak jsem se podívala i na Taa a taky se na něj usmála. ,,To samé platí pro tebe." Řekla jsem. ne, že by Taa nějaká holka zrovna podvedla, ale víte, co jsem tím chtěla říct. Raději být sám než s někým, kdo vám za to nestojí. Možná jsem divná po tom všem, ale stejně věřím na něco jako lásku, i když jsem něco podobného cítila už pěkných pár let zpátky. Tak to dopadá, když zabijete sami sebe zevnitř. Když jsme byli už jen pár metrů před mým bytem, oba jsem pustila, otočila se k nim a děkovně se usmála. ,,Děkuji za příjemnou společnost. Jak se vám odvděčím?" Zeptala jsem se a zvědavě na něj zamrkala. Myslela jsem to vážně, neříkala jsem to jen tak. Bylo by mi hloupé, kdyby se o mě takhle starali a já jim to nemohla oplatit. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao GD se po Kiminých slovech lehce usmál. Jen tak, jako že chápe co říká a proč to říká. Dál to nijak nerozváděl. Když se Kim rozhodla promluvit i na mě, usmál jsem se. "Samozřejmě.",zaculil jsem se na ni a zbytek cesty jsme šli tak nějak v klidu. V tichosti, klidu a pohodě. Skoro jako vánoce. divný. Jakmile se Kim zastavila a pustila nás, zastavili jsme se. Když se zeptala, co ccheme za doprodov, honem jsem odpověděl. "Nic, jen se za tebou zítra stavím do práce.", řekl jsem jí honem, za to GD se rozhodl využít situace a zašklebil se. Tak darebácky a roztomile. I já musel uznat, že to bylo roztomilé. Naklonil se až ke Kim a otočil hlavu na stranu. "Pusu na tvář." ,řekl zašklebil se. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Tao řekl, že se za mnou zítra staví do práce. S úsměvem jsem kývla hlavou. Za to GD byl poněkud náročnější. Ale tak roztomile náročný. Ne, ani v v nejmenším mě nenapadlo, že by se tohle někdy stalo v realitě. Můj idol number 1 a chce ode mě pusu na tvář! Musela jsem se asi začít poněkud červenat, dokonce se mi trochu stáhl žaludek, ale zamaskovala jsem to lehkým úsměvem. Ten jeho darebácký úsměv byl absolutně k sežrání. Opravdu jsem mu pusu na tvář dala. Možná spíše polibek, než pusu. ,,Dobrou noc." Řekla jsem oběma, když jsem se od GDho odtáhla a pomalu se rozešla ke vchodovým dveřím, mezitím, co jsem v kabelce našla klíče. Jen letmo jsem se za nimi ohlédla. Bože, měla jsem pocit, jako bych je už nikdy neměla vidět. Nepříjemně se mi sevřel při tom pocitu žaludek. Něco tak krásného a končí to tak rychle.. Usnula jsem jako mrtvá i v oblečení, jen co jsem padla do postele. Je boty jsem si stihla sundat. A ráno bylo perné. Sprcha, vyfénovat vlasy, namalovat se.. Alespoň trochu.. Ale ani make-up nezamaskoval ty kruhy pod očima. Budu se muset vyspat odpoledne.. Pomyslela jsem si. Což mi okamžitě zhatil fakt, že se má stavit Tao za mnou v práci. Já tomu fakt věřím? Mohlo být něco kolem jedné odpoledne, když jsme prohledávali věci, co tu včera všichni nechali. Často se takhle nachází velmi pěkné kousky oblečení. Samozřejmě, že si to bereme. Ale teď tu byla i spousta drahých šperků, hodinek a mobilů, které jsme si nechat samozřejmě nemohli. Jeden z těch mobilů byl od Suhona. Jasně, do mobilů by se lézt nemělo, ale my jsme museli. Tak trochu to byla naše povinnost proto, aby jsme zjistili, čí ten mobil je. Většinou jsme dotyčné nějak prostě sehnali. Chao, kamarád a barman, se kterým jsem pracovala věděl, kde EXO bydlí. Už jim tam párkrát takhle něco nesl, když to tu zapomněli. Věděl, kde bydlí většina takových slavných lidí. Řekl mi adresu s tím, ať si vezmu dneska už volno, že takhle unavená toho stejně moc neudělám. Měla jsem na sobě džínové kraťásky, černé tílko a přes to šedou mikinu s černou kočkou. A černé tenisky. Včera mi ty podpatky stačily. Nohy mě bolí ještě teď. Přes rameno jsem měla tašku a v ní i Suhonův mobil. Byla jsem dost nervózní, že tam mám jít. Ani nevím proč. Cestou sem jsem se zastavila asi u dalších pěti slavných lidí, vrátit jim po včerejším flámu jejich věci a bylo mi to jedno. A teď jsem měla zvonit u někoho, koho obdivuji více jak nevím koho? Ani u GDho baráku bych nebyla takhle nervozní. Jeho adresu naštěstí nevím. Cestou jsem si musela zakouřit, abych to nějak rozdýchala. Samozřejmě jsem si potom vzala žvýkačku, ale chápete. EXO Bydleli v krásné velké bílé moderní vile. Ostatně, bylo jich 12. Celá vila měla poměrně velký pozemek obehnaný krásným dřevěným plotem.. A za ním obrovský černošedý pes. A kurevsky obrovský! To musí odehnat fanynky, i kdyby nechtěli.. Naštěstí, málokterá ví, kde tyhle hvězdy bydlí. ( vila :D odkaz ) Ale i tak.. Zazvoním u plotu a budu v prdeli, protože si budou myslet, že jsem nějaká pojeblá fanynka a odignorují mě, pokud si mě nevšimne zrovna Tao. Odvážně jsem se vydala k plotu. Pes chvilku vrčel, ale když jsem byla už u něj, tak mu asi došlo, že nejsme bůh ví jak nebezpečná a hned začal vyplazovat jazyk a vrtět ocasem s výrazem: Vejdi, já po tobě skočím a zabiju tě svou váhou! Bude to sranda! Fuck you.. Pomyslela jsem si a nejistě otevřela plot. Pes kolem mě sice běhal, i když mě správně měl zakousnout, ale neskočil po mě. Ulevilo se mi. Vesele jsem se na psa usmála a cestou k vile šel vesele vedle mě a já si ho hladila.. Byl jako menší kůň, mohla bych na něm jezdit, se svou výškou. U dveří jsem se zhluboka nadechla a zazvonila. Chtělo se mi zvracet. Už tak jsem musela vypadat hrozně z toho nevyspání. Umřu.. Chtělo se mi umřít.. Teď mi otevře suchar jako D.O. nebo Chris a poletím z té branky hlavou napřed.. Rozmýšlela jsem nat těmi nejhoršími scénáři a v ruce nervózně držela Suhonův mobil. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Luhan Spokojeně jsem dospával včerejší flám a ve svém pokoji jsem koukal na telku. Všichni ostatní spali a byla tu hrozná nuda. V televizi taky nic pořádného nedávali a všechny filmy, které mě zajímaly, jsem už viděl. Znuděně jsem si povdechl, bylo tu hrozné ticho. Najednou se ale ozval zvonek a já se prudce posadil. "Návštěva!" ,vyhrkl jsem vesele a sundal ze sebe černou kočku, která nepříjemně zamňoukala, když jsem ji odsunul. Ale nakonec se jenom líně protáhla a já vyběhl ze dveří po schodech dolů ke zvonku. K tomu jsem se dostal přes mrtvolu Sehuna sedícího na schodech. Včera to tu zalomil a od té doby s ním nikdo nehnul. Chtěli jsme ho nechat se vyspat. Jakmile jsem zcupital až dolů, otevřel jsem honem dveře, chytil holku za nimi a vtáhl ji dovnitř. "Ahoj! Hele, všichni spí po včerejšku a je tu hrozná nuda. Takže jestli jdeš na jakékoliv randíčko, tak než se některý z nich probudí, budeš se bavit se mnou! Pojď, udělám ti čaj! Jak se jmenuješ?" ,zavalil jsem zrzku salvou otázek a dost nadšeně se na ni díval. Honem jsem jí chytil za tlapku a odvedl jsem ji do kuchyně, kde jsem vytáhl krabičku plnou čajů a dal vařit vodu do konvice. Krabičku jsem přisunul před ni, byly v ní snad všechny druhy čajů. "Vyber si!" ,řekl jsem vesele a čekal, c osi vybere za čaj. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Roztomilé.. Byla první věc, co mě napadla, když jsme uviděla Luhana. Do hajzlu, jak něco tak sladkého a roztomilého může vůbec existovat?! Už jsem se nadechovala, že řeknu, že nesu Sehunovi mobil a že nebudu dále rušit, ale Luhan mě najednou prostě čapl za ruku a vtáhl dovnitř. Co, co, co? Pomyslela jsem si zmateně a chvilku mi trvalo, než to všechno poberu v korejštině a v hlavě se mi to přeloží. Co?! Moment, já na žádné randíčko nejdu! Sakra, Luhane, si sladkej, ale nech mě! Ne, že bych to ''nech mě'' myslela doslovně, vlastně jsem mu tak nějak pomalu tála, i když jsem byla lehce zmatená. To jak řekl ''budeš se bavit se mnou!'' mě prostě dorazilo. Kdyby to šlo, sedla bych z toho na prdel. Do hajzlu! Kde byli všichni tihle kluci, když jsem byla ještě schopná nebo ochotná se snažit o něco jako vztah a nebyla zevnitř totálně mrtvá?! Nakonec jsem se jenom lehce usmála. přece mu nedám košem, chudáčkovi, když se tu nudí. Vybrala jsem si z kravičky malinový čaj. ,,Tenhle prosím." Řekla jsem. ,,Jo, jinak, jsem Kim." Řekla jsem najednou, když jsem si uvědomila, že se mě před chvilkou ptal na jméno. ,,Já jsem původně jen nesla Sehunovi mobil, včera si ho zapomněl v baru, když.. Jsme ho tam opíjela? Jak mu je? Mám trochu černé svědomí, jestli jsem ho neztřískala moc.." Přiznala jsem se a nahodila lehce provinilý výraz. Ostatně.. Jasně, chtěla jsem, aby se opil, ale měla jsem trochu strach, jestli třeba nemá otravu alkoholem nebo tak. To bych nechtěla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Luhan Když si vytáhla z krabičky malinový čaj, zatleskal jsem, vzal jsem si od ní pytlí a dal ho do hrnku. "Jo, ten je skvělej!" ,pochválil jsem její výběr, ale ony tyhle čaje byly všechny naprosto boží. Taky jsem je nakupoval já, že ano! Sám jsem si vybral jahodový a dal ho do hrnku. Zanedlouho cinkla konvice a já zalil hrnky skoro až po okraj. Vesele jsem se na ni usmála a položil před ni hrnek s jejím čajem. "Supeer jméno! Já jsem Luhan!" ,vyhrkl jsem ze sebe, i když jsem tak trochu předpokládal, že asi ví, kdo jsem. Většinou to lidé věděli. Ale i tak jsem se jí raději pedstavil. Co kdyby. Nebylo to myšleno nějak egocentricky, ale bral jsem to zkrátka jako fakt. Když mi ale potom řekla, že tu není kvůli randíčku, zarazil jsem se. To bylo neobvyklé. Kluci si sem většinou holky tahali jen na jednu věc. Krom několika z nich, ale i tak. Jakmile jsem se ale dozvěděl, co provedla Sehunovi, začal jsem se smát. "Tak proto spí jako zabitej! Dobrá práce, to se nestalo už dlouho. Jsem zvědavý, jak mu bude až se probudí. Asi moc dobře ne, viď?" ,zeptal jsem se, i když to byla spíše řečnická otázka. Určitě to nebylo myšleno špatně, jen jsem se bavil. "Já jsem včera z akce odešel docela brzo. Byl jsem unavený. Jak to tam vypadalo? Kluci mi nic extra neřekli. Když přišli, už jsem spal." ,řekl jsem možná trochu posmutněle, ale hned jsem se na ni znovu usmál. "Ty asi budeš ta, kteoru doprovázel Tao, že?" ,zeptal jsem se jí vesele a sladce jsem na ni zamrkal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Musela jsem se začít vesele usmívat, když jsem viděla tu jeho nadšenost z úplných blbostí. Strašně mě to rozveselilo. Ne, že bych byla před tím nějak smutná, ale strašně jsem mu ten optimizmus záviděla. I tu ukecanost. Koukala jsem na to stále trochu překvapeně, ale vesele zároveň. Byl jak malé dítě. A nemohla jsem popřít, že jsem byla ráda, že ho pobavil fakt, že jsem Sehuna takhle ztřískala já. Pobaveně jsem se ušklíbla a vzala hrneček do rukou. Měla jsem trochu zmrzlé prsty, i když venku bylo celkem teplo. Nízký tlak, chápete. ,,Nemá chlastat, když to neumí." Odvětila jsem na to s tím pobaveným úšklebkem. Což byla pravda. Lil do sebe něco a ani se mě nezeptal co. To bych já nikdy neriskla, kdyby barman nebyl můj dobrý kamarád. V Evropě ani v Americe by jste si tohle nelízli, ale tady.. Jak se tu moc nepije.. To bylo prostě jiné. Pak jsem se už jen pobaveně usmála. ,,Záleží, co pil před tím, než došel ke mě, ale pokud nezvracel večer, tak by měl být relativně v pohodě.. Relativně. Ale stejně dneska nebude schopný provozu. Neměl být na mě hnusný, jinak bych byla milejší." Dodala jsem pořád s lehkým pobavením v hlase, aby si Luhan náhodou nemyslel, že jsem Sehuna chtěla otrávit nebo tak. Trochu jsem se zamyslela, když se zeptal, co se včera večer na akci dělo. ,,Nic extra se tam nedělo. Žádné rvačky, nadávky ani nic podobného." Řekla jsem zamyšleně a pak se na něj povzbudivě usmála. ,,Takže se neboj, o nic si nepřišel. A alespoň ses vyspal.." Bože, jak já mu to závidím. Spala bych hned, kdybych mohla. Když na mě vyvalil to, že mě Tao včera doprovázel, nevěřícně a šokovaně jsem se na něj zadívala. Co.. Sakra.. Jak?! ,,Vy bando drben!" Řekla jsem skoro až vyděšeně, i když jsem se u toho usmívala, i když jsem to myslela samozřejmě ze srandy, ale i tak mě to dost šokovalo. ,,Jak to víš?" Zeptala jsme se a zvědavě na něj zamrkala. Že by se mnou Tao chlubil? Při té představě jsem se začervenala. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Luhan Když se Kim začala vesele usmívat, úsměv na mojí tváři se snad ještě rozšířil a nakonec jsem k tomu přidal takové to sladké uculení se. Většinou lidem připadám otravný, ale ona zatím vypadala, že mě stíhá, bere a tak dála. Prostě zdála se v pohodě. Po hlášce, že Sehun nemá chlastat, když to neumí, jsem jenom horlivě přikývl. To bylo přesně to, co jsem mu říkal před i po každé takovéhle akci. Pokaždé odešel s tím, že pí umí a vrátil se zlitý pod obraz. Ráno se samozřejmě probudil s bolavou hlavou a sakra špatnou náladou. „To opravdu netuším, jak na tom byl večer.“ ,přiznal jsem popravdě, jako kdybych se tím chtěl ospravedlnit. Když začala vysvětlovat, jak to se Sehunem dneska bude, jenom jsem se pobaveně smál. Vždycky takhle skončil. „A co ti provedl, že jsi mu to provedla?“ ,zaculil jsem se na ni. Tohle mě zajímalo. Sehun i všichni ostatní byli vždycky změnění k nepoznání, když se napili. Jen někteří si byli podobní i za střízliva. Třeba Tao. Nebo Xiumin. Ale ten většinou moc nepil. Vlastně ani jeden z těch dvou moc nepil. „Teda, shrnout to takhle hezky ve dvou větách se už dlouho nikomu v tomhle domě nepodařilo. Takže asi nic moc, krom dobrého jídla a spousty kouře ve vzduchu, co?“ ,zeptal jsem se vesele. Je pravda, že tyhle akce mě nikdy moc nebraly, jen jednou za čas jsem takhle šel a většinou jsem odcházel jako první. „Jo. A vyspal jsem se na rozdíl od jiných dobře!“ ,vyhrkl jsem ze sebe hned, když pronesla to o vyspání se. Alespoň jsem se na rozdíl od nich neprobudil s bolavou hlavou. Po jejím šokovaném výrazu jsem ale zmateně zamrkal a naklonil hlavu na stranu. „Ale no tak, nic hroznýho se nestalo!“ ,dostal jsem ze sebe hned na obranu mě i Taa. Rozhodně jsme byli menší drbny, než novináři. A vůbec, jsme kamarádi, většinou, tak snad si můžeme říkat věci, ne, Ale když se zeptala, jak to vím, široce jsem se usmál. „Dorazil až když jsem já v půl šesté vyrážel běhat. Chodím vždycky touhle dobou a potkali jsme se u branky. Když jsem se ho ptal, jaká byla akce, tak říkal, že podle něj moc fajn a zmiňoval se o holčině, kterou doprovázel a podíval si s ní celou noc a že si s ní prý rozuměl. A že prý jste potkali GDho, který měl špatnou náladu. A že tu holku potom večer doprovázel domů a že se ji pokusili okrást, ale to nevyšlo a že se mu moc líbila a tak.“ ,rozpovídal jsem se víc, než bylo třeba a po chvíli mi došlo, že jsem se tak trochu opakoval. Najednou jsem ale zrudnul a zarazil jsem se, když mi došlo, že jsem řekl jednu informaci, kterou jsem asi říkat neměl. Měl bych to co nejrychleji nějakým způsobem zakecat, nebo tak. Tak jsem se honem zvedl a došel k ledničce, ze které jsem vytáhl papírovou krabici. Když jsem ji otevřel, byla plná zákusků. „Dáš si?“ ,zeptal jsem se jí vesele, i když trochu nervózně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Zakřičel na mě něco ve smyslu: Hej, ty obarvená hlavu, hoď svým zadkem. Já bývám většinou milá a snesu toho hodně a tak, ale tohle se mi v tu chvíli zrovna moc nelíbilo." Uculila jsem se při tom tak nevinně, že by si i Bůh myslel, že je jeho nebe pro mě moc hříšné. Nemám nic proti kamarádskému a provokativnímu pošťuchování, ale i když moje sebevědomí není nijak valné, když mě někdo urazí, dokáže mě to naštvat opravdu hodně. Ostatně, Sehun je toho důkazem. Pak jsem se pobaveně usmála a lehce nad svým shrnutím pokrčila rameny. Byla to pravda. Nebyl žádný důvod tam zůstávat. Tyhle afterparty hvězd dopadají dobře, nikdo si nechce švihnout ostudu ani bulvár. ,,Přesně, přesně. Ať žije rakovina plic." ušklíbla jsem se trochu kysele. No co? Až budu těhotná nebo tak, tak přestanu kouřit, pít, pařit dlouho do noc a tak. Do té doby nemám důvod. A řezat se.. To už nedělám.. Jistě, trocha schizofrenie do toho všeho neuškodí. Trochu jsem si stáhla rukáv mikiny na levé ruce při té myšlence, ale dál jsem se usmívala. ,,Ani nevíš, jak ti to závidím." Řekla jsem a zasněně si podepřela hlavu. Spááánek.. Sakra, dala bych si říct! Pobaveně jsem se zasmála, když se začal bránit. ,,Klid, dělám si srandu." Řekla jsem. Nakonec mi Luhan řekl, jak se potkali, čímž se to celé vyjasnilo. S úsměvem jsem ho poslouchala, dokud neřekl, že se Taovi moc líbím. Ztuhla jsem a nevěřícně na Luhana koukala. To opravdu řekl? Sevřel se mi žaludek. Já se líbím Taovi? Dostala jsem lehký záchvat paniky. Kdykoliv mi totiž někdo řekne, že se mi líbím nebo se to nějak dovím, stěhuji se na druhý konec světa. Ne úplně doslovně, ale chápete.. Po mých posraných vztazích se těmhle věcem vyhýbám jak čert kříži. Si blbá?! Je to Tao! Napomenula jsem sama sebe, čímž jsme se hned trochu uklidnila. Nebyl to žádný debilní Čech nebo Evropan, co vás chtějí do postele hned na druhém rande proto, aby se s vámi už nikdy nebavily. Luhan si asi uvědomil, že mi to říkat neměla a pokusil se to zamaskovat zákusky. Já se okamžitě rozzářila jak sluníčko. ,,A nevadí to?" Zeptala jsem se pro jistotu, abych tu náhodou někomu nejedla snídani. Pak jsem si znova přehrála to, co mi Luhan před chvilkou říkal. On chodí běhat.. Došlo mi. A pak je do prdele nemilujte! Vzala jsem si jeden zákusek a s úsměvem si podepřela hlavu a zadívala se na Luhana. ,,Takže se mi MOC líbím, jo? Povídej dál tenhle příběh ještě neznám." Vyzvídala jsem dál. Normálně bych asi vážně utekla, ale překonávala jsem sama sebe. Ani nevím proč. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Luhan Byl jsem zvědavý, co že to Sehun provedl, že Kim naštval natolik, aby ho natláskala něčím silným, že se z toho nejspíš bude moct zbláznit, až se probudí. Když ale řekla, že na ni volal "obarvená hlavo" a "hejbni zadkem", zavrtěl jsem jenom hlavou. "Takhle se chová vždycky, když se trochu napije. Je to s ním hrůza." ,pronesl jsem jao nějaký vševěd a když se zaculila tak neviňoučce, jenom jsem se zakřenil. "Hele,já ti ten tvůj úcul moc nežeru, tak toho nech." ,řekl jsem vesele a muselo být znát, že to nemyslím zle, i když to tak mohlo znít. Ale bylo to spíš znamení toho, že ji mám prokouknutou. "Té bych se raději vhynul." .pronesl jsem skoro až vážně, což muselo být trochu zvláštní. Nakonec jsem se jenom uchechtl, i když na rakovině plic mi nic vtipného nepřišlo. Občas by bylo fakt super, kdyby na některých akcích zakázali kouření v místnostech. Někteří nekuřáci třeba právě proto odchází brzy. Jakmile pronesla, že mi můj dobrý spánek závidí, sladce jsem se usmál. "To jsou ti, co chodí spát po večerníčku." ,zakřenil jsem se na ni a opatrně jsem se pokusil upít z čaje. Věděl jsem, že je ještě horký, ale i tak, měl jsem na něj zkrátka chuť. Všiml jsem si, že ji moje prořeknutí se o Taovi zarazilo a já tak hrozně doufal, aby se k tomu nevyjadřovaa. Tao mě určitě zabije. Bude naštvanej. Hááá, co budu dělat. Přijdu o snídani a nebudu si moct půjčovat jeho kočku do pokoje.. Vnitřně jsem tiše zafňukal, když jsem byl zády k ní a lovil v lednici zákusky. Jakmile jsem se ale otočila zpátky, na tváři mi zase hrál úsměv a nabídl jsem jí je. Kdy žse zeptala, jestli to nevadí, jenom jsem rychle zavrtěl hlavou. "Ne, vezmi si kolik chceš a jaké chceš, ale nech mi jednu střechu. Ty mám nejraději. ale je jeich víc, jestli to chceě zkusit!" ,zašvitořil jsem vesele a položil jsem krabici se zákusky na stůl mezi naše místa. Bleskově jsem se otočil pro talířky a lžičky, kterér jsem rychle rozprostřel k našim čajům. Myslel jsem si, že už mám napůl vyhráno a že si budu moct spokojeně broukat, že na to zapomene. Vytáhl jsem si z krabičky jednu střechu a položil jsem ji na talíř k sobě. Posadil jsem se a dal si jedno sousto do pusy, když v tom ohledně Taa začala znovu vyzvídat. Zarazil jsem se a hrklo ve mně. Co teď? "No.. Nic extra nevím. Moc toho neříkal, bylo to rychlý setkání. Jen se zmínil." ,řekl jsem trochu vyhýbavě, i kdy žt obyla z části pravda. Moc toho neřekl, ale to, že se mu líbila nebylo všechno. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když Luhan řekl, že se takhle Sehun chová jen když se napije, nevěřícně jsem zvedla obočí. ,,Střízlivý je milejší?" Zeptala jsem se skoro až nevěřícně, protože se mi tomu opravdu nechtělo moc věřit, ale možné je všechno. Od včerejšího večera úplně všechno! Když řekl, že mi ten úcul nežera, zatvářila jsem jako boží neštěstí. Samozřejmě jsem to jen hrála. ,,Oh, ne, jsem tak průhledná!" Řekla jsem dramaticky a pak se vesele usmála. No co. Vždycky jsem chtěla být herečka.. Nebo zpěvačka.. Nebo prostě někdo slavný. No jo, tohle se mi už asi nesplní. To bych musela být alespoň na něco talentovaná a ne nešikovné kopyto.. Pomyslela jsem si jen tak mimochodem. Když řekl, že to je výhoda těch, co chodí brzy spát, dala jsem před sebe ruce v lehce obranném gestu. ,,Já nepařila, já pracovala." Řekla jsem tak trochu na svou obranu, ani nevím proč. Jako bych se snad provinila tím, kdybych vážně pařila. To je takové to: Dříve jednáte, než myslíte. Polovinu těch zákusků jsem v životě neviděla, takže jsem na ně koukala hodně udiveně a přemýšlela, který si vezmu. Nakonec jsem si vzala nějaký.. Vypadal jahodově, asi tak bych to definovala. ,,Žiju tu už pár měsíců a stejně většinou tápu nad vaší kuchyní." Přiznala jsem se. Byla jsem ráda, že většinou vaříme s holkama na bytě takové.. Jednoduché věci, protože při představě toho obrovského stolu plného jídla a omáček a všechno se jí nějak jinak s něčím jiným, mě omývalo. Myslím, že by to pro mě byla taková malá maturita. Začala jsem pomalu jíst zákusek a upíjet čaj, který pomalu chladl, mezitím, co jsem se zvědavě koukala na Luhana a čekala, co mi řekne. To co říkal byla jedna věc, ale bylo jasní, že mi.. Ne lže, ale něco tají. Usmála jsem se na něj. ,,Tak ven s tím. Teď jsi zase průhledný ty. Neboj, já Taovi neřeknu, že mi to prozradil." Mrkla jsem na něj překvapeně, napila se čaje a pak mě najednou drkl nápad. ,,Nebo se můžu jít zeptat rovnou jeho." Navrhla jsem. Upřímně, představa spícího Taa.. Asi bych ho sežrala zaživa, jak by byl roztomilý. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro „Ano, střízlivý je fajn. Moc se nesměje, ale chová se slušně.“ ,oznámil jsem jí, jakoby to byla samozřejmost. Je pravda, že jestli ho viděla naživo jenom přiopilého, není se moc čemu divit. Dramatičnost ohledně prokouknutí mě pobavila. Bylo to roztomilé. Sladce jsem se na ni culil a když se začala bránit, že nepařila, ale pracovala, povytáhl jsem obočí já. „Já tě nesoudím, tak neblázni.“ ,zakřenil jsem se na ni vesele. I kdyby pařila, mně by to bylo nejspíše jedno. Se mnou by to nemělo co dělat, jestli si někde někdo likviduje plíce a játra. Nechal jsem ji si vybrat zákusek, jaký chtěla, a jenom jsem se dál usmíval, zatímco jsem se připravoval na zblajznutí střechy. Byl to stejně nejlepší zákusek, co jsem kdy ochutnal. „Já bych asi tápal nad kuchyní někde jinde.“ ,přiznal jsem na oplátku hned potom já a jakmilesi vybrala jahodový dortík, zvedl jsem se a uklidil krabici. Znám se, zapomněl bych na to. „Výborná volba! Ale ono cokoliv z tohohle by byla výborná volba!“ ,řekl jsem jí tak nadšeně, jak jsem jenom dokázal a posadil jsem se na židli. „Dobrou chuť. Kdybys potom chtěla ještě jakýkoliv další z nich, jenom mňoukni.“ ,oznámil jsem jí a slaďounce jsem se na ni usmál. Jakmile jsem to dořekl, začal jsem pojídat střechu. Odděloval jsem od sebe jednotlivé vrstvy náplní a zvlášť jsem je jedl. „Ale já bych ti to říct neměl..“ ,zarděl jsem se. Bylo znát, že se mi moc nechtělo toho říct víc, když už jsem se prokecl. A prokecl jsem se pěkně blbě. Když ale pronesla, že za Taem zajde sama, poplašeně jsem zamával rukama a naklonil jsem se k ní. „To nedělej! Já..Dobře.“ ,povzdechl jsem si nakonec a pokusil jsem se na ni usmát. I když ze mě vyloženě sálala nervozita. „Vyprávěl prostě, jak jste si povídali a jak tě doprovázel. Že jsi fajn, trochu od rány, žádná puťka a že jsi roztomilá..“ ,dostal jsem ze sebe potichu a povzdechl jsem si. „Stačí?“ ,zeptal jsem se jí s provinilým pohledem. Najednou se ozval shluk ran, jako když někdo padá ze schodů a jedna vleká, jako když dopadně nějaké to mohutné tělo na zem. Okamžitě jsem vyskočil, až jsem nám málem rozlil čaj a vyběhl do předsíně, kde se ze schodů svalil Sehun. Očividně napůl v bezvědomí. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že by tápal zase v jiných kuchyní, najednou jsem se na něj zvědavě podívala. ,,Když nad tím tak přemýšlím.. Umíte vůbec jíst.." Zásek. Kurva, oni snad ani nemají slovo pro příbor! Ne, moment, mají, určitě jsem se to učila.. Ehm.. ,,Vypadlo mi slovo, moment.." Řekla jsem a zamyšleně koukala na zákusek. Do hajzlu, jak je příbor?! Ani anglicky si na to nevzpomenu! Najednou jsem luskla prsty. ,,Jo, příbor! Příborem." Ke konci jsem to i správně vyskloňovala a zvědavě na Luhana zamrkala. Ne, vážně, kde bere ten optimizmus být nadšený úplně ze všeho?! Já chci taky! A chci být taky tak roztomilá! Wuá! Asi umřu! Beru to jako přirozenost, tedy, chovám se tak, ale moje myšlenky jsou stále z 50% myšlenky nadšené fanynky. Když řekl, ať mňouknu, tak jsem na něj nadšeně zamrkala, nahodila typický neko výraz a zkusila to: ,,Mňaou." Zkusila jsem to. Doufám, že jsem vážně zněla jako kočka, kdysi mi to šlo. ,,Jen to zkouším." Řekla jsem nakonec pobaveně. Jenom jsem se na něj culila a čekala, co mi řekne. Překvapilo mě to. Nejdřív jsem překvapeně zamrkala a pak se začala červenat, když nakonec dodal, že jsem roztomilá. Tedy, že to řekl Tao. Byla pravda, že k puťce jsem měla daleko. Ráda jsem nosila čisté oblečení, skoro nikdy jsem nevyšla ven nenamalovaná a když byl někde nepořádek, jakože hodně velký, měla jsem tendence uklízet, ale myslím, že tohle by ze mě asi puťku neudělalo. na druhou stranu mě dostalo, že jsem od rány. ,,Páni.. Od rány, jo? Sakra, co asi řekne, až mě uvidí opravdu naštvanou?" Řekla jsem si nahlas spíše pro sebe, možná až trochu vyděšeně. Do hajzlu, celou střední jsem se prala, když jsem zařvala, tak byla celá škole v pozoru a on si myslí, že jsem do rány po včerejšku?! Pak se najednou ozvala rána. I já se polekala a bylo mi celkem jasné, co to asi bylo. Prostě jako když se schodů pustíte lidské tělo. Zvedla jsem se prakticky stejně rychle jako Luhan a doběhla s ním ke schodům. Suhon. V polobezvědomí. Začala mě trochu hryzat svědomí, že jsem ho takhle ztřískala, ale teď bylo důležitější ho probrat. Klekla jsem si k němu, položila ho na záda, klekla sia dala si jeho hlavu do klína, aby jí měl trochu ve vzduchu. ,,Donesl by jsi mi prosím studený obklad na čelo? Jo a šumivý aspirin ve studené vodě, pokud máte." Aneb ten pocit, když je vaše střední na půl zdrávka. Počkala jsem, až mi to Luhan donese, položila Suhonovi obklad na čelo a lehce po poplácala po tvářích. ,,Hej, prober se." Ne, že bych na něj chtěla být zlá nebo tak, ale milostné šeptání neprobere člověka s lehkou otravou alkoholem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro „Jasně, umíme. Jen jsou nám hůlky často příjemnější.“ ,pokrčil jsem rameny a na tváři se mi znovu rozzářil úsměv. Potom jsem ale velmi zvědavě sledoval, jak se chystá mňouknout. Z toho výrazu to bylo znát, přeci jen, snad trochu znám animáky a komixy a tak, ne? Když mňoukla, sladce jsem se uculil a zatleskal. „Mám to brát tak, že chceš přídavek zákusků?“ ,zakřenil jsem se na ni a pohledem jsem švihnul směrem k lednici, kam jsem uklidil ty sladkosti. Jakmile se začala po mojí odpovědi ohledně Taa červenat, jen jsem se na ni lehce usmál. „Ptala ses mě, tak máš cos chtěla.“ ,řekl jsem jí. Je pravda, že s tím, že je roztomilá, jsem musel souhlasit. Ale říct jsem to nemohl, když jsem viděl, co to s ní dělá. Jakmile pronesla, že je od rány, zašklebil jsem se. „Vypadáš na to, ale to je fajn. Příjemná změna.“ ,odpověděl jsem jí s lehkým pokrčením ramen. Jakmile se vrhla k Suhonovi dříve než já, jenom jsem trochu bezradně koukal, co s ním dělá. Nikdy jsem nevěděl, co se s lidmi, kteří byli ve stavu, jako byl teď Suhon, dělá. Já je vždy jenom položil do postele a přikryl. Když řekla, ať doběhnu pro obklad a aspirin, jenom jsem horlivě přikývl a odběhl do kuchyně. Za chvilku jsem se vrátil se vším. Přišel jsem přesně ve chvíli, kdy se Suhon pohnul a pomalu zvedl ruku, aby si ji položil na obličej. Zatvářil se dost útrpně. „Co se.. stalo?“ ,dostal ze sebe unaveně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Vypadám na to, že jsem od rány? Opravdu? Pomyslela jsem si. Jistě, vím, že Korejky jsou takové.. No.. Všude v Asii je to stejné, jsou takové tiché, jemné, milé a málo kdy zvýší hlas nebo se naštvou. Chápu, že jsem pro Taa, Luhana i GDho včera musela být trochu.. Změna, co se holek týče, ale nevěděla jsem, jestli to je dobře nebo ne. Vlastně mě to trochu děsilo. Celý život si představuji, jaké by to bylo je třeba jen potkat, jestli by si mě všimli, mezi tou hromadou asiatek, jestli by se vypořádali s mou povahou.. A teď se to děje. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Trochu se mi při těch myšlenkách sevřel žaludek. Suhon se probral prakticky hned. Což bylo dobře. Nechtělo se mi volat sanitku, ale očividně to nebude potřeba. Oddechla jsem si. ,,Moc si toho včera vypil." Řekla jsem o něco tišeji a trochu ustaraně, když se zeptal, co se děje. Už tak musel mít slušný bolehlav. Pomohla jsem mu do sedu, aby se zády mohl opřít o stěnu, která byla kousek za mnou a podala mu skleničku s aspirinem, ať se napije, mezitím, co jsem mu mokrou látkou lehce jezdila po tvářích a krku, ať se trochu vzpamatuje z toho šoku. ,,A spadl si ze schodů.." Dodala jsem jen tak mimochodem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Ozvěna. Spousta ozvěn. Mlátily se jedna přes druhou, než se začaly postupně spojovat do jednoho. Jednoho, ale hrozně hlasitého. Vzdáleně jsem vnímal, co osoba říká. Byl ho ženský hlas, připadal mi dokonce povědomý. Ale momentálně jsme z nikoho známého neměl ani trochu radost. cítil jsem jenom hroznou bolest hlavy. Až když jsem se dokázal zeptat, co se děje jsem ucitíl, jak je se mnou pohybováno, až se mnou bylo ducnoto o zeď. Asi to nebyla nijak velká rána, ale mně to připadalo, jako kdyby se mnou na tu stěnu hodili. Bylo mi špatně. "Aha.." ,dostal jsem ze sebe jenom zmoženě, když jsem si urovnal v hlavě, že mi bylo odpovězeno, že jsem toho moc vypil. Když přede mě přisunuli sklenici s vodou, chytil jsem ji ztěžka do ruky a sklenici do sebe co nejlépe naklopil. I když se mi z toho popravdě zvedal žaludek. Ucítil jsem, jak mi po obličeji a krku přejíždějí něčím studeným a mokrým. bože, takhle špatně mi ještě nikdy nebylo. Popravdě jsme se bál otevřít oči. Když se osoba přede mnou zmínila, že jse mspadl ze schodů, chtěl jsme se uchechtnout, ale asi by mě to zabilo. "Kdo jsi?" ,zeptal jsem se pořád dost mimózně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Tušila jsem, jak se chudák cítí, ale mohl si za to více méně sám. Dopadl by tak i kdyby mu nalíval někdo jiný. Tedy, doufám v to. Nehodlám mít černé svědomí kvůli něčemu takovému, sakra! Pomohla jsem mu přidržet skleničku, když jsem viděla, jak se mu klepala ruka a když jí dopil, protože jak známo, alkohol vysušuje, podala jsme jí s děkovným úsměvem Luhanovi. Sehunova otázka byla vtipná. Nemohl vědět, kdo jsem, když se na mě ještě ani nepodíval. Trochu lítostivě jsem se usmála, i když mě to vlastně i trochu pobavilo. ,,Tvůj strážný anděl." Řekla jsem. Na jednu stranu jsem to myslela vlastně i vážně, kdybych před tím nebyla ten ďáblík, který k jeho stavu přispěl. Chvilku jsem ho nechala a byla zvědavá na jeho reakci. ,,Dělám si srandu. Jsem ta barmanka ze včerejška, která ti vyhrožovala a pak nalívala." Řekla jsem nakonec lehce pobaveně pravdu, ale hned na to se zase zatvářila vážně. ,,Je ti špatně? Myslím na zvracení." Zeptala jsem se. Vážně na tom nevypadal moc dobře a jestli mu bylo zle na zvracení, měl by se vyzvracet. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sehun Pořád jsem tak nějak znaveně seděl a popravdě jsem teprve začal přicházet k sobě. Bylo mi špatně. Od žaludku a bolelo mě celétělo. To nejspíše kvůli tomu pádu ze schodů. Koho by to napadlo, že? Když se osoba přede mnou představila jako můj strážný anděl, tiše jsem se uchechtl, i když jsem si tím vysložik další rezonaci a bolest v hlavě. Měl jsem chuŤ se zasmát, když mi řekla, kdo je doopravdy. Přemohl jsem se a opravdu jsem se dohnal k tomu, abych otevřel oči a podíval se na osobu přede mnou. Myslel jsem, že mi to světlo vypálí oči. Po chvíli jsem si ale uvědomil, kdo že ta osoba je. Vybavovala se mi tak zhruba, spíše mlhavě. "Proč že jsi mi vyhrožovala?" ,zeptal jsem se jí a rukou jsem si zastínil oči, i když tu moc světla nebylo. Ale ty zářivky na stropě se mě snažily zabít a vypálit mi díru do hlavy. Zahlédl jsem i Luhana, jak sem vešel s mísou, ve které byla voda, jen jsem střelil pohledem jeho směrem a zahlédl ten jeho věčný úsměv. Momentálně jsem mu neuvěřitelně záviděl, že mu je dobře. Když ale potom přišla otázka o zrzky přede mnou, lehce jsem se zamyslel, co mi to jenom moje hlava dovolovala. "Trochu. Ne úplně, ale mám ten pocit." ,odpověděl jsem osobě přede mnou a znovu jsem na chvíli zavřel oči, abych jim dopřádl krátkého odpočinku. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Musela jsem se pobaveně usmát, když se mě zeptal, proč jsem mu vyhrožovala. ,,Ty si to nepamatuješ?" Zeptala jsem se spíše řečnicky a děkovně se na Luhana usmála, když mi donesl mísu s vodou, ve které jsem namočila látku, vyždímala a dál s ní jemně Sehunovi jezdila po čele, tvářích a krku. ,,Nebyl si zrovna příjemný." Řekla jsem mu. Snažila jsem se mluvit tiše a mile, aby si nemyslel, že mu to snad nějak vyčítám, protože teď mi ho bylo opravdu líto. ,,Dám ti radu do života. Nikdy neurážej ty, co si nalívají alkohol a když už něco piješ, zjistit si co piješ. A úplně nejlepší, nepí, když to neumíš." Řekla jsem mu. Sakra, co ti asiati celý život dělají, když neumí chlastat! Připadám si, jako bych byla u indiánů a dávala jim ''ohnivou vodu''. Ne, že bych je chtěla urážet, ale chlast je tady asi jediný sport, ve kterém bych vyhrála nad chlapem. Tedy, v téhle zemi u nás ani hovno. Když řekl, že má jen pocit, že se mu chce zvracet, tak jsem si oddechla. Otravu alkoholem zatím můžu vyloučit. ,,Tak to je v pohodě." Řekla jsem a zadívala se zvědavě na Luhana. ,,Takhle zle jsou na tom všichni?" Zeptala jsem se, protože představa 11ti kluků v tomhle stavu mě zabíjela. Tao na tom byl včera dobře, měl jen pár mochít, ale těžko říct, co dělal ty dvě hodiny, než došel domů. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Rozespale jsem se vyšoural z postele a div z ní sebou neplácl na zem. Připadal jsem si k smrti vyčerpaný a měl jsem chuť jenom dál spááááát. Spááááát.. Ne, to jsem už nemohl. Teď už jsem nebyl nevyspalý, teď už jsem byl přespalý. Opačný extrém. Proč by ne, že? Jen v trenýrkách jsem si to pochodoval směrem ke schodům dolů do kuchyně, když jsem zaslechl známý hlas. Tedy vícez námých hlasů, ale jeden, který tu být neměl. Překvapeně jsem zamrkal, když jsem si uvědomil, že to je Kim. Honem jsem zapadl do koupelny, kde jsem se zkulturnil co nejvíce to šlo, velmi rychle jsem skočil pod sprchu, abych nesmrděl, ale vlasy jsem nechal suché. Potom jsem v trenýrkách tiše docupital ke schodům, ze kterých jsem sešel tak.. důstojně, dalo by se říct. Přesto jsem počastoval ty tři dole překvapenm pohledem. Sehun vypadal dost blbě a zrovna odpovídal. "To jsem udělal? Bože, já jsem kretén." ,dostal ze sebe a já byl poměrně zvědavý, o co jde. Luhan se na mě jenom vesele zasmál a ukázal mi, ať mluvím tiše. "Dobré ráno~" ,zanotoval jsem si vesele, i když tišeji, než normálně. Potom jsem se podíval na Kim. "Copak ty tu děláš?" ,zeptal jsem se jí sladce a došel až k nim, kde jsem je opatrně obešel. Dříve, než stihla něco říct, se k něčemu rozhodl odpovědět Luhan. "Všichni ne, jen vyspávají. Den volna jsme dlouho neměli, tak se poflakují a vychrupují." ,zakřenil se na ni sladce a když jsem si všiml, jak pečuj o Sehuna, trochu jsem si povzdechl, že o mně se takhle hezky nepostará. Nefér! NEFÉR! Ale nevadí, Sehunovi je blbě. Myslím, že býr mi blbě jako je teď jemu, tak si z toho takovou hlavu jako teď nedělám. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Uslyšela jsme kroky na schodech, pod kterými jsme byli. Zvedla jsem pohled.. A kdybych byla v anime, z nosu by mi začali valit hektolirty krve. Myslím, že mi dokonce trochu spadla brada. Tao.. Šel ze schodů.. A měl na sobě jen trenýrky. Samozřejmě jsem ho sjela pohledem v tu chvíli absolutně celého a myslím, že jsem začala i rudnout. Ještě, aby ne. Kurva, měl dokonalý tělo! Jako.. Úplně dokonalý tělo! Někomu s takovým tělem se líbím?! Vážně?! Jako, vážně?! A vůbec, to mi jako dělá schválně nebo co sakra?! naštěstí mě z toho zírání vyrušil Sehun. Mile jsem se na něj usmála. ,,Jsi, ale roztomilej." Řekla jsem mu lehce pobaveně, když o sobě řekl, že je kretén. Samozřejmě, že jsem si to o něm doopravdy nemyslela, ne teď, když se ukázalo, že je vážně v pohodě, když v sobě nemá alkohol. ,,Dobré." Odvětila jsem Taovi a opravdu se snažila se na něj znova nepodívat. Šlo to těžce, ale stačilo, že jsem musela být brutálně červení. Když se mě zeptal, co tu dělá, tak mi došlo, že jsem vlastně měla být už dávno pryč. Ne, že bych měla lepší věci na práci.. ,,Sehun si včera v baru zapomněl mobil, tak jsem mu ho donesla." Řekla jsem po pravdě. To, že mě sem Luhan vtáhl, protože je prostě slaďoučký a ukecaný byla druhá věc. Luhan mi nakonec řekl, že zbytek je v pohodě. Oddechla jsem si. Alespoň něco. ,,Dokážeš ho vytáhnout nahoru do postele?" Zeptala jsme se Luhana. Počkala jsem, jestli mi to odkýve a ujme se Sehuna na chvilku on. Když zmizeli nahoře, postavila jsem se a propálila Taa skoro až vyčítavým pohledem. ,,Tohle si udělal schválně!" Zasyčela jsem na něj tiše. A on určitě moc dobře věděl, o čem mluvím! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Když jsem viděl, jak Kim rudne při pohledu na mě, připadal jsem si spokojeně. Sice se starala o Sehuna, ale červenala se kvůli mně. Ne, že bych si myslel, že by o ni Sehun měl nějaký zájem. I kdyby měl, momentálně by ho asi moc neprojevil. Tak jsem to myslel. Proto jsem byl spokojený. Došel jsem pomalu až k nim a chvilku uvažoval o takovém tomu uvítacím objetí, nebo tak něco, ale došlo mi, že to by asi nebylo úplně ono. Sice by se asi červenala víc, ale i tak, ztratilo by to takové to kouzlo, jaké to má teď. Když vysvětlila, proč tu je, překvapeně jsem zamrkal. Tedy došlo mi, že tu asi nebude kvůli mně, ale tohle jsem nečekal. Nyní jsem v duchu děkoval tomu, že se Sehun ožral jako hovado. Teda, mohl dopadnout i hůř, ale tohle stačilo. Po její poznámce o tom, že je Sehun kretén, ale roztomilej, jsem se sladce zaculil a tiše se zasmál. Bylo mi takhle zřízených lidí vždycky líto. Hlavně, když jim někdo potvrdil, že těmi kretény a blbci, kterými se nazývali, opravdu jsou. Potom se ale otočila na Luhana s tím, jestli by dokázal vytáhnout Sehuna nahoru do postele. Nejdřív jsem se měl v plánu nabídnout sám, ale došlo mi, že to asi udělala schválně. Sice Luhan nebyl žádný drobek, ale věděla ze včerejška, že sílu mám asi větší, než on. Luhan jí jenom vesele přitakal a honem zvedl Sehuna. Tedy tak honem, jak jenom Sehunův žaludek dovolil. Vyškrábali se nakonec až nahoru na schody a bylo znát, že Sehun se snaží pomáhat aspoň zvedat nohy. Mimo to mi neušel nervózní a omluvný pohled Luhana, který naznačoval něco, co jsem si ani trochu nechtěl připustit a kdyby to měla být pravda, asi bych ho musel zabít. Jen co kluci zmizeli za rohem, schytal jsem skoro až vyčítavý pohled Kim. Rozhodl jsem se napodobit její včerejší herecké umění, chytil jsem se rukou tam, kde je srdce a dramaticky pronesl „au“. Ale potom jsem se na ni sladce uculil a rukama v obranném gestu zamával před sebou. „O čem mluvíš, prosím tebe?“ ,zeptal jsem se jí vesele. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ten jeho dramatický přístup mu moc nepomohl, i když to zahrál hodně dobře a bylo to roztomilé.. Sakra, on je roztomilý celý, všichni jsou roztomilý, ještě aby nebyli, jsou to idolové většiny Číny a Jižní Koree! Sakra! Co já tu dělám?! Jsem obyčejná zrzavá holka z Evropy s naivními sny. A k tomu všemu jsem možná roztomilá obličejem, ale o zbytku si to nemyslím. Zase se shazuji.. Pomyslela jsem si nešťastně a trochu zavrtěla hlavou, abych se vzpamatovala. Nevím, jestli je tohle spíše noční můra nebo splněný sen. ,,Moc dobře víš, o čem mluvím." Řekla jsem už klidněji a s trucovitým výrazem založila ruce na prsou. Nemůžu mu přece říct, že mi vadí, že nemá tričko! Tedy, vadí.. Ano, více méně mi to vadí! V tom dobrém slova smyslu! Prostě je moc pěkný na to, aby se mi ukazoval jen ve spodním prádle. ,,Jestli si nevezmeš tričko, zalehnu ti postel." Zkusila jsem mu vyhrožovat s tím hraným trucovitým výrazem. On to navíc nebyl zase tak špatný nápad. 4 hodiny spánku nejsou nic moc. Navíc, když pak zase musíte do práce. Lehnout si do nějaké postele, už se z ní nezvednu. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Krátké, ale nestíhám xD Když mě nařkla z toho, že vím, o čem mluví, nevinně jsem se zaculil a radši pořád hrál blbečka. Bylo roztomilé, jak sse červenala a styděla. Plus k tomu, jak se teď rozkošně vztekala. "A co když nevím?" ,zeptal jsem se jí neuvěřitelně sladce, že jí muselo znovu, po několikáté dojít, že vím. Ale proč bych se nemohl zkusit trochu bavir. Všiml jsem si, jak si mě prohlížela, i když spíše nervózně a tak. Bylo to rozkošné. Když potom řekla, že mi zalehne postel, orzesmál jsem se a ukázal nahoru. "Třetí pokoj vpravo." ,vybídl jsem ji v naprostém přesvědčení, že to neudělá. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Tao Jeho jistota v tom, že to neudělám mě dojímala. Kéž by mě takhle dojímalo více věcí. Hlavně jsem, ale nemohla z toho, jak se tvářil sladce a nevinně, že vůbec netuší, o čem mluvím. S mým nízkým tlakem se divím, že to se mnou ještě neseklo na zem, jak je mým dobrým zvykem. ,,Tak dobře." Uculila jsem se sladce, sundala si boty, ať jím nahoře nenašlapu a prostě se tam vydala. Snažila jsem se být tichá, abych nikoho nevzbudila, ale rychlá zároveň, takže jsem brala schody po dvou. Pokoj byl takový.. Typicky klučičí. Ne, že by tu byl binec, to zase ne, ale vyloženým pořádkem bych to taky nenazvala. I když, já mám se svým bordelářstvím co říkat. Vedle postele jsem si dala tašku, sundala si mikinu a zalezla pod peřinu. Jéé, ještě je teplá.. Pomyslela jsem si a nadšeně se při tom usmála. Pokud mě Tao nepřišel vyloženě vzbudit, usnula jsem během pár sekund a to poměrně tvrdě. Když děláte noční už delší dobu a ve dne se vám špatně spí, jde to po čase poznat. Jako třeba dneska. Když jsem se vzbudila.. Netuším, kolik bylo hodin a dost jsem se i děsila. Ne kvůli tomu, že by mě někdo sháněl, ale kvůli tomu, že budou ostatní už vzhůru což znamená, že je plný barák lidí.. Před tím byl taky, ale spali. Do hajzlu.. Jasně, dokážu si představit, jak divně bude vypadat, když vylezu z Taova pokoje rozcuchaná a rozespalá. Vylezla jsem zpod peřiny a došla k zrcadlu, kde jsme zjistila, že vypadám tak nějak.. Furt stejně. Make-up i řasenka jsou na místě.. A kruhy pod očima naneštěstí taky. Tak fajn, teď si budu připadat jako milenka, o které nesmí nikdo vědět. Pomyslela jsem si, když jsem si oblékla mikinu, hodila si přes rameno tašku a tiše jako myška se pokusila vyjít na chodbu s doufáním, že tam nikdo nebude a když už, bude to Sehun, Tao nebo Luhan. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Když se zvedla a vydala se nahoru, povytáhl jsem pobaveně obočí a sledoval, jak se škrábe do schodů. Když za sebou zavřela dveře, tiše jsem zadoufal, že jsem si v pokoji nenechal nějaké poházené ponožky, nebo věci, nebo tak. Ale uklízel jsme před pár dny, takže by tam teoreticky nemuselo nic extra být. Snad jen časopisy a tak. Nechal jsem ji se vyspat a sám sobě jsem připravil jídlo. S tím jsem potom vyšel nahoru do pokoje a zkontroloval, že spí. Nechal jsem jí na stole hrnek s pitím, kdyby potřebovala a znovu jsem sešel dolů. V pokoji jsem ještě k tomu zhasla a lépe ji přikryl. D.O. Vycházel jsem zrovna ze svého pokoje společn s Taem, se kterým jsme několik hodin strávili hraním na Xboxu. Tohle odreagování mi popravdě chybělo, konečně byl trochu klid. Tao mi vysvětlil situaci, proč není u něj v pokoji a já se musel zasmát. Byl jsem se na tu holku i podívat a když spala, vypadala.. ne tak unaveně a roztomile. Asi toho měla v poslední době dost. Napadlo mě dojít udělat něco k jílu a jít ji vzbudit. Sešel jsem tedy dolů do kuchyně, kde jsem se dal do vyváření. To mi zabralo takovou hodinku, ale nakonec jsem se nahoru do schodů vyškrábal s tácem, na kterém byly dva talíře a dvoje příbory. Když jsem se ale chystal otevřít dveře, ty se přímo přede mnou otevřely a já ucukl. "Dobrý podvečer." ,zaculil jsem se na ni nakonec nevinně a lehce jsem vyzdvihl tác s jídlem. "Máš tu jídlo, tak zapluj zase zpátky. NEbo se můžeš najíst se mnou. Jak chceš?" ,zeptal jsem se jí vesele. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Málem jsem dostala infarkt, když jsem otevřela dveře a přímo před nimi stál D.O., který očividně chtěl jít zrovna dovnitř. Lekla jsem se tak, že jsem zapomněla i vykřiknout. Prostě jsem jen polekaně zamrkala. Budu plakat.. Pomyslela jsem si a všimla si, že nese tác s jídlem. Kdyby můj žaludek uměl mluvit, začal by říkat něco jako: Dej mi jídlo! Ne, moment, vážně, když jsem naposled jedla..? Pomyslela jsem si. Ráno.. Jsem měla kafe, pak jsem šla do práce, kde jsem měla džus, pak mám neblahý pocit, že jsem snědla půlku pomeranče, co byl v ledničce na drinky a.. A pak nic. Vlastně jsem tak nějak celkově zapomínala poslední dobou jíst. Takže když jsem viděla něco co je teplého, uvařeného a krásně to vonělo.. Opravdu jsem měla tendenci rozbrečet se štěstím. Trochu jsem potřásla hlavou, abych se vzpamatovala. ,,Podvečer?" Zopakovala jsem nejistě a pak se zatvářila poněkud vyděšeně. ,,Sakra, jak dlouho jsem spala?" Zeptala jsem se spíše sama sebe. Vždyť jsem do tý postele zaplula chvilku po jedné hodině! A on je podvečer?! Bože, tohle mě zabije.. Pomyslela jsem si. když mi pak D.O. řekl, že je to jídlo pro mě, zadívala jsem se na něj jako by byl můj bůh. Prostě jsem na něj vykulila ty svoje velký hnědý oči s výrazem opuštěného štěněte. A ještě mi nabídl, že se můžu najít s ním. ,,Nechcete mě adoptovat?" Zeptala jsem se. Na jednu stranu jsem si dělala samozřejmě srandu, ale upřímně.. Komu by se nelíbilo být takhle opečováván a chráněn svými idoly? ,,To jsou otázky, jasně, že chci jíst s tebou." Odvětila jsem nakonec a vesele se při tom usmála. I když mi pořád trochu třeštila hlava. ,,To si vařil ty?" Zeptala jsem se a zvědavě na něj zamrkala. Všichni, kteří sledujeme EXO víme, že D.O. je maminka celé skupiny, protože jim vyvařuje, uklízí a stará se o ně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro D.O. Když jsme se na sebe se slečnou koukali ve dveřích, vypadali jsme zhruba stejně vyjeveně a překvapeně. Pravděpodobně ani jeden z nás neměl v plánu jít zkřížit takhle cestu tomu druhému. Nakonec jsem se na ni ale usmál, když zopakovala slovo podvečer. Lehce jsem nahnul ruku a podíval se na hodinky okolo zápěstí. "Jo, je zhruba půl šesté odpoledne." ,odpověděl jsem jí popravdě a sledoval její vyjukaný výraz. Bylo to roztomile vtipné. Pohled na jídlo a následně na mě mě upřímně pobavil a já se jenom tiše uchechtnul. "Myslím, že s adopcí by tu problém byl." ,pronesl jsem po chvilce trochu zdráhavě. "Ale co ty víš, co mají Tao a Luhan za telecí nápady." ,řekl jsem lehce tajemně a nakonec jsem jenom pokynul hlavou, aby mě následovala přímo do mého pokoje. Oproti Taově pokoji byl opravdu dokonale naklizený, že by se tu člověk bál stoupnout v ponožkách na podlahu, aby ji neušpinil. Ale já vkročil v naprostém klidu a rozložil jsem jídlo na stolek. Připravil jsem dva polštáře a ty položil ke každému místu. Seděli jsme na polštářích na zemi u nízkého stolku. Až když jsem se posadil jsem odpovědl na otázku, jestli jsem to vařil já. "Vařil, připravil, nasrvíroval." ,pronesl jsem v klidu s úsměvem a vzal jsem příbor do ruky. "Snad ti bude chutnat..eh.. jak že se jmenuješ?" ,zeptal jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Kolik?! Půl šesté?! Bože, chci umřít.. Prolétlo mi hlavou. Naštěstí tyhle myšlenky byli zahnány okamžitě, jakmile D.O. řekl, že by Luhan s Taem byli té adopce schopni. Pobaveně jsme se při té myšlence ušklíbla. ,,O tom nepochybuji.." Dodala jsem, ale hned na to jsem se sladce a nevinně uculila. ,,Ne, že by mi to vadilo.. Takhle hezky se o mě naposled starala máma, když mi bylo devět. A pak se diví, že jsem utekla z domu." Dodala jsem jen tak mimochodem a pobaveně. Vydala jsem se s ním k němu do pokoje, na který jsem koukala taky jako vyvalený puk. Takhle uklizený pokoj jsem snad ještě nepotkala. Nebylo tu ani smítko prachu, natož něco pohozeného. Chvilku jsem opravdu váhala, jestli tam můžu vejít, když mám ponožky, ale když D.O. neřekl nic o tom, že bych měla jít a vyměnit si kůži za čistější, tak jsem vešla dovnitř. ,,Páni, jsi dokonalost sama." Řekla jsem rozzářeně, když řekl, že to celé uvařil, připravil a donesl. Jistě, komu by se nelíbilo, kdyby ho někdo takhle obskakoval? Sedla jsem si ke stolku na polštář a vzala si příbor. Nevadilo mi takhle sedět, vlastně se mi to i líbilo. ,,Kim." Řekl jsem s úsměvem. Jo, jasně, já vím, nejmenuji, vidět mojí občanku, asi by se z toho potentovali, ale budu tiše doufat, že jí nikdy neuvidí. Pak mi najednou něco došlo a nechápavě jsem na D.O. zamrkala. ,,Jak si vůbec věděl, že tu jsem?" Zeptala jsem se. A vůbec, proč se o mě takhle krásně stará, když mě ani nezná! Já se těch lidí tady začnu asi bát.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro D.O. "Ty jsi utekla z domu?" ,zeptal jsem se jí zvědavě. Často mě zajímalo, proč tohle někteří lidé dělají a uchylují se k takovému řešení. Já sám jsem nikdy nepocítil něco jako že bych měl utéct a zkusit být ve světě na vlastní pěst. To tak nějak časem vyplynulo samo. "Jistě." ,zakřenil jsem se na ni, když pronesla, že jsem dokonalost sama. Docela mě to pobavilo, protože jsem věděl, kolik vylitých polévek, rozbitých talířů a uklízení spadaného jídla mě tahle praxe stála. Naštěstí tu dobu, co jsem se všechno učil nezažili kluci. To bych měl naservírováno na talíři od nich neustále. Takhle si je můžu dobírat já. Když se představila, jen jsem se na ni pousmál. "D.O." ,řekl jsem, i když to pravděpodobně věděla. Tak jako tak, byla to slušnost. Jakmile se ale zeptala, jak jsem věděl, že tu je, jenom jsem se dál usmíval a spolkl jsem sousto. "Od Taa. Oznámil to všem, aby se nelekli. že tu máme zloděje. Ten teď dole pomáhá Xiovi se zapojením nové televize. A mě napadlo, že bys mohla mít hlad, tak jsem udělal jídlo pro všechny." ,vysvětlil jsem jí, jak to tu všechno je. Bylo zajímavé, že si sem Tao někoho takhle přivedl, protože se to zrovna často nestává. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Jenom jsem kývla hlavou, když se mě D.O. zeptal, jestli jsem vážně utekla z domu. Nevím proč, ale po těch pár měsících tady mi to přišlo tak nějak.. Normální. Dobře, vlastně jsem kvůli tomu nikdy neměla bůh ví jaké výčitky svědomí. Byla jsem na to více méně hrdá. Polkla jsme to, co jsem měla v puse. ,,Více méně. Pohádala jsem se s našima.. Tedy, spíše s otcem a vytočil mě do takové míry, že jsem si prostě sbalila a ještě ten den odešla z domu." Možná bych to rozvedla i nějak dál, ale nebyla jsem si jistá, jestli je to ten nejlepší nápad. Tedy, jestli ho to spíše zajímá. Protože jsem si nebyla jistá, jestli je vykládání o tom, jak polovinu Asie procestujete stopem to pravé ořechové. Někdo by mě mohl mít za blázna. Když mi řekl, že to Tao řekl všem.. Na jednu stranu se mi ulevilo, že se mě tu nikdo nelekne, ale na tu druhou.. ,,Jak to sakra řekl? ''Hele, u mě v pokoji spí něco malýho a zrzavýho, takže když to potkáte, nelekněte se.''?" Zkusila jsem napodobit Taův hlas, i když mi to tedy vůbec nešlo, ale snažila jsem se. Tedy, spíše jsem to parodovala, lépe řečeno. Když řekl, že ho napadlo, že bych mohla mít hlad, jen jsem se sladce uculila. ,,Proto říkám, že si dokonalý." A to nejsem přitom žádná hubená tyčka nebo tak. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Trochu zvědavě jsme naklonil hlavu na stranu a nadzdvihl jsem jeden koutek úst, když sice řekla, co se stalo, že utekla z domu, ale neřekla zrovna moc detailů. Nebyl jsem si jistý, jestli je dobré se jí dál ptát a zjišťovat, co se stalo, ale nakonec mi to nedalo. "Proč jste se pohádali, že tě to tak naštvalo? A jak ses vlastně dostala až sem?" ,zeptal jsem se jí nakonec a zvědavě jsem zamrkal. Udělal jsem na ni takové ty psí oči, které vyloženě prosily, ať povídá dál. Jasně, kdyby nechtěla, tak už ji nechám, ale vypadalo to, že se z toho vyklub zajímavý příběh. Potom se ale pokusila napodobit Taa a já se jenom zakřenil. "Prostě přišel a oznámil nám, že u něj v pokoji spí jedna jeho kamarádka, co je po noční a je unavená. Tak ať se nelekáme, chováme se slušně, neprdíme a něděláme prasárny, kdyby ses prý najednou probudila." ,odpověděl jsem jí a krátce jsem se uchechtl při představě, že by kluci dělali kraviny, jako když po sobě posledně házeli toaleťáky sem a tam a do toho by přišla Kim. Asi bychom neudělali nejlepší dojem, jen co je pravda. I když, toaleťáky byla ještě celkem fajn možnost, mohlo by dojít i na horší věci. Jakmile se na mě ale sladce uculila s tím, že jsem dokonalý, na chvilku jsem trochu stydlivě uhnul pohledem. Je hezké, když to někdo řekne prostě jen tak. Potěší to. Komu by to neudělalo radost? Aspoň trochu? "Jak se ti vůbec daří v koreji? Kde bydlíš? Co nájem a tak? Zvládáš?" ,napadla mě najednou velká spousta otázek, když jsem se na ni podíval. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Začal se ptát a já se lehce usmála. Vlastně jsem ještě nikomu neřekla, že jsem utekla z domu ani o tom nemluvila a při tom to nebylo žádné tajemství nebo tak, jen na to prostě nikdy s nikým nepřišla řeč. Myslím s někým místním, koho jsem poznala. Kamarádi u nás to samozřejmě věděli. Najednou jsem trochu zvážněla a zadívala se zamyšleně do země. Nikoho nikdy nezajímalo, proč jsme se s otcem pohádali, když už jsem to někomu řekla. ,,Uhm.. Kvůli hodně věcem.. My se tedy hádali hodně často i před tím, což o to, ale poslední kapkou pro mě bylo, že mě chtěl strčit strčit do Bohnic.. To je taková.. Známá cvokárna u nás." Řekla jsem, ale už jsem neřekla proč. Není to tak, že bych o tom vyloženě nechtěla mluvit, zdráhám se mluvit spíše o jiných věcech, ale některé věci ze mě musíte trochu tahat, i když si to sama neuvědomuji. Za to když se zeptal, jak jsem se dostala až sem, rozpovídala jsem se trochu víc. ,,Letenku jsem měla jen do Číny, vždycky jsem se tam chtěla podívat a tohle jsem tak nějak riskla, i když normálně mám panickou hrůzu někam cestovat sama. Pak jsem hodně jezdila stopem, to byla náhodou celkem sranda, pokud dotyčný člověk uměl anglicky, tak jsem si s nimi celkem ráda povídala, ale párkrát se mi stalo, že si mě spletli s prostitutkou, třeba i jen tak na ulici, to nebylo moc příjemné." Řekla jsem a trochu nervózně se při těch vzpomínkách usmála. Nikdy z nich mi nic neudělal, ani nebyl nijak hrubý, když jsem řekla, že jsem turista a že si mě opravdu pletou. A to jsem nemusela být ani nijak vyzývavě oblečená. ,,Po asi 14-ti dnech jsem dorazila sem. Měla jsem už předem domluvené u dvou holek, které jsem znala jen přes internet, že s nimi budu bydlet. Práci jsem našla prakticky hned, což bylo takové.. Příjemné překvapení." Řekla jsem a trochu nervózně se u toho usmála. Heh, zkuste si najít práci u nás. Můžete hledat klidně i rok a ani prd a tady jsem prohodila pár vět korejsky, sladce se usmála, udělala jedno kafe, namíchala jeden drink na ukázku, že vážně něco umím a měla jsem práci. Když mi řekl, co jim Tao skutečně pověděl, musela jsem se začít smát. Alespoň řekl pravdu a nevymyslel si nějakou strašnou ptákovinu. Těžko říct, jestli klukům to přišlo taky tak vtipné, jak mě teď. Trochu o tom pochybuji. Pak mě D.O. Zahrnul další salvou otázek. Trochu nejistě jsem se při tom usmála. ,,Mě se tu daří dobře. Mnohem lépe, než doma, abych řekla pravdu. Je to smutné, ale ani se mi moc nestýská." Přiznala jsem se a trochu se zamyslela, jestli se mi opravdu nestýská. Ne, opravdu ne. Smutné. ,,A díky přesčasům mám peněz celkem dost." Řekla jsem s úsměvem. Fakt, že kvůli nim zapomínám spát a jíst je druhá věc. Při tom bych měla dost peněz i bez těch přesčasů, ale.. Jsem celá nějaká divná a rozhozená, už jen kvůli tomu šílenému, asi 11-ti hodinovému posunu. A mám najednou pocit, že spánek je prostě zbytečná věc, která vám jen žere čas, stejně, jako jídlo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro D.O. Když zvážněla, jenom jsem se na ni dál zvědavě díval. Potom ale pronesla, že ji chtěl otec zavřít do nějakého jejich psychiatrického ústavu a já se zarazil. "Proč?" ,zeptal jsem se zvědavě. Tahle osoba mě začala zajímat. Potom se rozpovídala o tom, jak se dostala sem a já ji napjatě poslouchal. Vlastně to vypadalo najendou tak, že je ta holka neuvěřitelný dobrodruh a my jsme vlastně jenom korejští flákači. Je takhle iniciativních lidí v Evropě hodně? "To tě jako chtěli..." ,nedořekl jsem větu, když pronesla, že si ji spletli s prostitutkou. To rozhodně nemohla být příjemná situace. Každopádně jsem poslouchal, jak se jí dařilo dál, tentokrát už u nás a jen jsem se usmál, když pronesla, že našla práci skoro hned. Je pravda, že tady nabírají nové lidi docela dost. Mohou potom mít kratší směny a mají na sebe víc času. Nebo si najdou další práci, aby vydělali více. Potom se ale začala smát a já na ni rochu nechápavě koukal. "Co je na tom tak.. vtipného?" ,zeptal jsem se jí překvapeně a chvilku se bál, jestli mi neviděla do hlavy. Ale to snad nehrozilo, úplně všechno zase evropani neumí. když pronesla, že se jí po její zemi nestýská, povytáhl jsem obočí. "To u vás není nic zajímavého?" ,zeptal jsem se překvapeně. Takovou odpověď jsem zase nečekal, ale jestli je jí tu lépe, než u nás, je to tedy dobře. "Ale jsem rád, že je tu tedy podle tebe lépe." ,zaculil jsem se na ni. "A bydlíš tedy s těmi dvěma kamarádkami?" ,zeptal jsem se jí jenom orientačně, jestli jsem to správně pochopil. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když se mě zeptal proč, trochu jsem se zamyslela, jak bych to měla říct. ,,Řekněme, že jsem měla.. Nepříjemný zlozvyk.. Tedy, spíše pořád mám." Ale no tak, jasně, že ho to zajímá, kdyby ne, neptal by se a já chodím okolo horké kaše jako nějaká kravka. Ale upřímně.. Ani jsem to neuměla říct. Tedy, jasně, uměla, ale prostě to nešlo. Zrovna jsem měla stejně navíc plnou pusu jídla, takže jsem si vyhrnula na pravé ruce rukáv od mikiny a rozvázala šátek, co jsem měla kolem zápěstí. Od zápěstí nahoru, asi do výšky pěti centimetrů bylo celkem hodně světlých jizev a dvě opravdu velké a podstatně výraznější. Nijak jsem se k tomu už nevyjadřovala, jen si dala šátek zpátky na ruku, pokud mi to dovolil. Musela jsem se zasmát, když to ani nedořekl. Všichni víme, že v celé Asii, hlavně v Číně, Japonsku a Koreji to je prostě trochu.. Jinak. V Evropě se spolu prvně vyspíte a pak z toho možná něco bude. V Asii je kluk rád, když mu holka vůbec dovolí, aby jí chytl za ruku a na veřejnosti je už jen tohle gesto skoro až neslušné. On to byl vlastně jeden z důvodů, proč jsem utekla z domu. Otec byl jen tak poslední kapka v širokém oceánu toho, od čeho jsem chtěla pryč. ,,Ano, chtěli." Přitakal jsem jen pobaveně. Pak se mě zeptal, co je na tom vtipného. Jen jsem se uchechtla. ,,Jen si nedokážu moc představit, co zrovna vy děláte za prasárny." Řekla jsem a nevinně se při tom zaculila. Něco jako: Tak mi to řekni, prosím. ,,Jistě, že je." Odvětila jsem vážně. ,,Jenom.. Jsme malinká zemička a není problém všechny ty zajímavé věci za necelý rok stihnout." vysvětlila jsem s úsměvem. ,,Ale máme spousty hradů, zámků, krásných hor a podobně." Jistě, kulturní dědictví Evropy.. Ne, dělám si srandu, Česko je krásná země, v rámci možností. Když se mě zeptal, kde bydlím, řekla jsem ulici. Byla to taková ta ulice s paneláky ani ne 20 minut chůzde odtud. Tady byli samozřejmě hezčí, než u nás, to jsem popřít nemohla. Jak zvenku, tak uvnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro D.O. Když se zmínila o zlozvyku, povytáhl jsem obočí a čekal něco jako že si třeba kouše nehty, nebo háže pytlíky od čaje do dřezu a nevyhazuje je rovnou do koše. Místo toho mi ale ukázala odhalené zápěstí plné malých jizev a já se už netvářil tak zvědavě, spíše trochu nervózně. Každopádně už jsem mlčel a nic neříkal, dokud se nezačala smát mojí nedokončené větě. "To je.. hrozný." ,pronesl jsem jenom k tomu, co jí chtěli ti řidiči udělat a trochu jsem zavrtěl hlavou. jakmile se ale zeptala, co že děláme za prasárny, zaculil jsem se jako sluníčko. "No, občas proběhně nějaká ta bitka s jídlem. jindy po sobě kluci hážou fusekle, dokud někdo nepřijde a neuklidí to. Někdy se tu také objeví pohazování toaleťákem a tak." ,pokrčil jsem prostě rameny a sladce jsem se usmál, jako kdyby se mě to vůbec netýkalo a jako kdybych vůbec nebyl ten, co to udělal. Když ale potom vyprávěla o svojí zemi, jen jsem protočil očima. To je něco, co mohl říct naprosto každý, ale kdyby přijel do cizí země, našel by tam mnohem víc věcí, než najde ten, co v ní žije. Jak mi ale řekla, kde bydlí, jenom jsem se pousmál. "Jsem tedy rád, že jsi na tom takhle. Kdyby to byla nějaká garzonka, tak by to asi tak růžové nebylo." ,pronesl jsem s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že je to hrozný, přišlo mi to poměrně vtipné. Ani nevím proč, mě to zase tak hrozné nepřipadalo, spíše to byli takové roztomilé a trapné omyli. ,,Ani ne, dějí se horší věci." Pronesla jsem pobaveně. Dobře, tenhle střet kultur mě po čase asi zabije, protože čím více tak zjišťuji, ty odlišnosti jsou poměrně úděsné. V dobrém slova smyslu. Když říkal, co provádějí, zatvářila jsem se spíše nadšeně, než jakkoliv jinak. ,,Páni, do toho bych hned šla!" Přiznala jsem se nadšeně a pak se musela trochu kysele ušklíbnout a uhnout pohledem do boku. ,,Holky z bytu jsou sice fajn, ale taková sranda s nimi není." Přiznala jsem se. Jasně, byli v pohodě, ale víte co.. Kdyby to byli ještě Evropanky, dejme tomu, ty jsou často pro kde jakou kokotinu, ale tyhle Korejky.. Byli až moc uťáplé. Většinou. Já tedy ty svoje dvě spolubydlící už celkem nakazila tím, jaká dokáží být drzá huba, když chci, ale pořád to ještě není ono, jestli chápete. ,,Garzonky jsou fajn, jen když tam bydlíš sám a jednou za čas tam pořádáš nějakou kalbu. Dobře se to tam pak uklízí." Zazubila jsem se vesele. Osobní zkušenosti, ano. Člověk by nevěřil, kolik lidí se dokáže narvat do jedné malé garzonky. Když jsem si všimla, že jsme už oba dojedli, dala jsem talíře zase na tác a sladce se usmála. ,,Když si mi tak pěkně uvařil, tak já uklidím." Řekla jsem a nebrala ohledy na nějaké případné protesty. Ano, bylo hezké, že se o mě takhle starali, ale zase úplně nevděčně jsem vypadat nechtěla. Kuchyň jsem už věděla, kde je, takže nebyl problém tam dojít.. A umýt i ty talíře po ostatních. Ne, nevadilo mi to, vlastně to bylo fajn. Ale bylo vtipné poslouchat od vedle Taův a Xiuminův hlas, jak zapojovali televizi, i když jsem si nebyla jistá tím, co říkají. Utřela jsem si ruce do utěrky a nejdřív do obýváku jen nakoukla. Oba klečeli zády ke mě u televize a.. No.. Já měla výhled na dva krásné klučičí zadky. ,,Já mám ale krásný výhled." Řekla jsem najednou s nevinným a sladkým uculením a opřela se bokem o futra dveří do obýváku. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao "Sakra, jestli takhle strkáš kabel do zásuvky vždycky, tak nejspíš lituju všechny holky, se kterými jsi kdy byl!" ,zanadával jsem, když Xiu už asi po sto padesáté chtěl zapojit kabel a buď byl obráceně, nebo se prostě neuměl trefit. Jak sakra může trvat něco takhle dlouho? Vždyť je to jen zapojování televize. "Jako kdyby ses ty měl čím chlubit." ,odfrkl si Xiu a já se jenom zašklebil a raději ho dál nechal se starat o zapojování kabelů. Tohle bylo zlý. Slyšeli jsme oba dva z kuchyně cinkání nádobí a předpokládali jsme, že jen D.O. umývá nádobí a že ho nejspíše nechal Kim nahoře. Když se za námi ozvaly kroky, překvapeně jsem se otočil. "Jo, to já měl včera večer taky.",odpověděl jsem jí velice rychle s lehkým úšklebkem a voalá, najednou nám v rukou televize zablikaza a začaly se z ní ozývat nějaké chrčivé zvuky. "Hurá, toto trvalo." ,zašklebil se Xiu a pomohl mi televizi položit na skříň. "No kvůli komu asi." ,zaculil jsem se na něj sladce a protáhl jsem se. Potom jse mse podíval na Kim. "Jak jsme se vyspali, princezno?" ,zeptal jsem se Kim a sleďounce jsem na ni zamrkal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Tao najednou řekl, že to on měl včera večer taky. Zrudla jsem jak rajče a zatvářila se dost nejistě, protože jsme si sakra nebyla vůbec jistá, o čem mluví! Sakra, co tím výhledem myslel?! Zadek, prsa nebo prostě jen obličej? Proč nad tím vůbec přemýšlím, rudnu tak jak tak! Naštěstí mě to červenání celkem rychle přešlo a jen se pobaveně zasmála, když si chvilku navzájem vyčítali, kdo může za to, že se tu s tím serou už asi hodinu. ,,Já se teď budu bavit pohledem na to, jak tu televizi budete ladit." Řekla jsem a při tom se nevinně uculila. Upřímně, jestli jim zapojení kabelů trvalo takhle dlouho, dále to bude už jen větší a větší zábava. Ne, že bych se jim chtěla vysmívat, ale zatím to vypadalo, že jsou veselá kopa i v realitě a ne jen v různých show, které jsme mohla do teď sledovat jen na youtube. Opět jsem se neubránila dalšímu červenání, když mi Tao řekl princezno. Bylo to neuvěřitelně.. Sladké. Žádný kluk mi nikdy neřekl princezno. Byla jsem z toho poměrně na měkko, to nepopírám. ,,Krásně, máš pohodlnou postel." Zašvitořila jsem sladce. A nemrkej na mě takhle sladce, jinak budu mít tendenci tě znásilnit.. Nebo tě spíše donutit, aby si chtěl znásilnit ty mě.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Spokojeně jsem si Kim prohlížel, když se začala červenat a přemýšela o tm, oc jsem myslel svým výhledem. Docela mi to usnadnilo práci s případnými dalšími poznámkami a donutilo ji to dělat takhle roztomilé věci. Jen jsem se uculil. "Nebo nám můžeš pomoct." ,zakřenil jsem se na ni, ale hned jsem vzal do ruky ovladač i návod, kterým jsem se začal postupně prodírat. Trvalo mi to celkem dlouho, ale taky kolik kolik to mělo stran, že? No pět jich rozhodně nebylo. Ale asi za půl hodiny to bylo dokončené a já jsem se na Kim jen vítězoslavně usmál. "Tohle šlo stejně sladce, jako jsi ty spala." ,pronesl jsem se sladkým zamrkáním a chtěl jsem se jí zeptat, jestli cokoliv nechce, nebo nepotřebuje, když do pokoje vletěl Luhan s flashkou. Kluci! Stáhl jsem film! Koukneme se na něj!" ,vyhrkl ze sebe honem tím svým sladkým šťastným hláskem a já se taky rozzářil. "Jasně, koukneme." ,odpověděl jsem a začali jsme společně zjišťovat, jak že se to zapojuje do telky a jak se to přepíná. Do pokoje vešel i Baekhyun a zvědavě se na Kim zadíval, než se zaculil. "No jo, ty jsi vlastně ta Taova.." ,řekl nejdřív trochu zmateně, než se podíval na televizi, mě s Luhanem a potom zpátky na Kim. "Budeš koukat s námi, že jo?" ,zeptal se jí vesele a neodolatelně zamrkal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když Tao řekl, že jim můžu pomoct, jenom jsem se lehce usmála, došla k němu a stoupla si vedle něj na špičky, abych do návodu viděla. ,,To víš, že jo." Odvětila jsme najednou poměrně zděšeně. Mluvit sice umím, ale číst v korejštině už tak snadné není. Pár řádku zvládnu ale takhle dlouhý návod? Ani omylem. ,,Já si rozumím jen s počítači, co se týká technických věcí." Řekla jsem jen s nevinným uculením. Jasně, možná bych se někdy mohla zmínit, že miluji hry a na střední jsem se celkem brutálně prala... Aby je to někdy, hlavně Taa, nepřekvapilo, že se jim někdy vrhnu po ovladači od XBoxu. A to by byla ještě ta milejší věc. Nějakou dobu jsme ladili televizi, než mi Tao řekl, že to šlo stejně sladce, jako jsem já spala. Nevěřícně jsem na něj v první chvíli zamrkala. On mě viděl spát? Pomyslela jsem si. A připadalo mu to sladké?! Víte, bylo to trochu jako v těch filmech, kdy se kluk dívá na spící holku, která mu přijde neuvěřitelně roztomilé. Hned jsem zrudla a vytáhla si mikinu, abych do ní schovala rudnoucí tváře. ,,Sklapni.." Řekla jsem jen tiše a uhnula stydlivě pohledem do strany. Pustila jsem mikinu a přestala se červenat, až když vběhl do pokoje Luhan. S úsměvem jsme sledovala kluky, jak hledají, kam se asi tak zapojuje flashka, než mě vyrušil Baekhyunvů hlas. Nejdřív jsme se na něj trochu zmateně zadívala, než jsem opět zrudla jako rajče. ,,Nic!" Vyhrkla jsem, když tak nějak neurčitě nedořekl, že jsem Taova.. Co chtěl vůbec říct?! Bože, proč jsou všichni tak roztomile sladcí? Začínám z toho být celkem na prášky. A všichni se na mě usmívají a sladce mrkají. ,,Pokud vám to nebude vadit, tak ráda." Řekla jsem nakonec taky se sladkým zaculením a doufala jsem, že to na ně působí minimálně tak, jako na mě, když se culí oni. Už chápu, proč to jsou idolové. Oni se v té televizi nepřetvařují.. Oni takový prostě jsou! A já 19-let brečím, že svět je plný kluků, kteří jsou jen kreténi. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao Bylo roztomilé, jak se zděsila, když viděla ten návod. Ale dobře, kdy není korejština její rodný jazyk, samozřejmě to chápu. Pro cizince, co píšou latinkou to asi nejjednodušší nebude. Ale minimálně se mi nesmála, že mi to tak trvalo. "To je v pohodě. Jen zlobím." ,zaculil jsem se na ni, když pronesla, že si rozumí jenom s počítači. Taky jsem je měl raději, než tohle. Mnohem sladší, než její zděšení ale bylo to, jak se zastyděla, když jí došlo, že jsem ji viděl spát. Usmál jsem se na ni, když vytáhla mikinu a jenom jsem ji sledoval poněkud zvědavě. Zvláště, když schovala obličej v mikině. To jsem se jenom lehce ušklíbl a ještě jsem jí tváře lehce schoval načechráním látky. Potom jsme už ale jenom vymýšleli, jak zapojit flashku. To se nám po nějaké době skutečně podařilo. Než jsem se ale otočil zpátky k ostatním, ještě jsme řešili, co že to vlastně stáhl. Při Kiminé hlasité reakci jsem se jen krátce otočil přes rameno a viděl, jak se na ni Baekhyun culí. Protočil jsem očima, určitě ji zase škádlí. "Nebude, rádi tu budeme mít návštěvou." ,odpověděl jí vesele a otočil se do kuchyně, kde uklízel čisté talíře D.O. "Máámiii, máme něco dobrého k filmu na večer?" ,zavolal na něj takovým tím hraně rozcapeným hláskem a D.O. jen protočil očima, otevřel několik dvířek v kuchyni, než se otočil zpátky k němu a zavrtěl hlavou. "Budu muset dojít nakoupit." ,řekl jednoduše a na chvilku povytáhl obočí. "Půjdeš se mnou. Jo?" ,zeptal se ho nakonec se zářivým úsměvem, který naznačoval, že jestli tu kopu věcí bude muset nést sám, tak nás zabije. Baekhyun jenom horlivě přikývl a otočil se na Kim. "Půjdeš nám pomoci vybrat?" ,zeptal se jí s úsměvem a hned se rozeběhl nahoru, odkud se za chvilku vrátil převlečený do košile, sáčky a černých džín. D.O. už byl připravený vyrazit, tak se jenom zvědavě koukli na Kim. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Oh, kdyby jen tušil.. Pomyslela jsem si, při Beakhyunově poznámce o tom, že tu budou mít rádi návštěvu. V rychlosti jsem vrátila čas o rok zpátky, kdy jsem fanynkovsky řvala u videoklipů a slintala si na stůl. Vidět mě takhle, asi by mě tu už tak rádi neměli.. A nebo by jim to připadalo roztomilé. Těžko říct. Ale pořád jsem si připadala trochu jako ošklivé káčátko obklopena krásnými labutěmi. Byla jsem z toho trochu nervózní, když mi to došlo. Stáhl se mi žaludek, ale zároveň jsem byla hrozně šťastná. D.O. řekl, že bude muset jít nakoupit. Sama bych se nabídla, že mu s tím pomůžu, ale Baekhyun se mě nakonec zeptal sám. Jen jsem s úsměvem kývla a nechápavě sledovala, jakou rychlostí zmizel nahoře v pokoji. Trochu bezradně jsem s pohledem na D.O. pokrčila rameny. Ostatním jsem jen zamávala ostatně, šli jsme jen nakoupit, nehodlala jsem odletět domů a šla si obout tenisky. Jen tak mimochodem, už jsem vám říkala, že z těch jejich hadrů slintám už sama o sobě? A ještě na takových krásných klucích.. Ještě ošklivější ošklivé káčátko.. Pomyslela jsem si spíše úsměvně. Alespoň v těch kraťáskách na sobě mám pěkné nohy.. A zadek.. Alespoň to hodně lidí tvrdí. Budu v to doufat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Baekhyun Honem jsme se usel převléknout. Při nejlepším do něčeho co nejpohodlnějšího, ale v čem by mě mohli vidět i jiní lidi. Takže bohužel, tepláky a vytahaná mikina nebyly na seznamu toho, co bych si vzít mohl. Dole jsem byl během několika málo minut, snad ani to ne. Okamžitě jsem popadl klíče a D.O. nade mnou jenom protočil očima. Zářivě jsem se usmál na Kim, které jsem podržel dveře, aby mohla vyjít jako první a ještě jsem chytil vodítko. Najednou mi přišlo jako dobrý nápad vzít na procházku i Bena- psa. Ten si obojek nechal s nadšením nasadit a okamžitě poslušně pochodoval vedle mě. Jenom se krátce lísal ke Kim. "Není to daleko, jsme tam za chvilku." ,oznámil nám D.O., i když to bylo spíše informací pro Kim. Cesta opravdu netrvala dlouho, snad jenom tři minuty. Bylo to vyloženě za rohem. Před obchodem si D.O. vzal Bena s tím, že se ještě půjdou projít společně po okolí a naordinoval si nachos se sýrovou omáčkou. Když jsme s Kim vešli dovnitř, sladce jsem na ni zamrkal, vzal jsem košík a vedl jsem ho přímo před sebou, abych do něj mohl postupně vhazovat postupně všechno, co chutná dobře a co potkáme po cestě. "Na co bys měla chuť ty? Vymysli si fakt co chceš." ,pronesl jsem sladce. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když vzal Baekhyun i psa, trochu jsem se zděsila. Tedy, ne doslovně, Ben by sladký tvor, jen trochu.. Obří. ,,Myslíte si, že bych na něm mohla jezdit?" Zeptala jsem se spíše jen tak ze srandy, když mi došlo, že je pro mě vážně něco jako poník. Sakra, byl obrovský! Jako obrovský plyšák! A lísal se ke mě! A já si ho neustále za chůze drbala a hladila a infantilně na něj s roztomilým výrazem mluvila: ,,Ty jsi, ale sladký. No jo, je to můj kluk." Samozřejmě česky, protože jsem se tou infantilností nechala unést. Naštěstí jsem si to brzy uvědomila, nerovnala se v zádech a trochu si odkašlala. ,,Pardón." Omluvila jsem se spíše ze srandy, protože více méně nebylo za co, ale připadala jsme si trochu trapně, že v přítomnosti roztomilých zvířat jsme poněkud.. Infantilní. Do obchodu jsme vešli jen já a Beakhyun, D.O. se šel projít s Benem do okolí. Nevěřícně jsem na Beakhyuna zamrkala, když řekl, že si můžu říct cokoliv, na co mám chuť. ,,Opravdu?" Ujistila jsem se a pak se na chvilku zamyslela. ,,Něco pálivého. A nějaké ovoce." Pronesla jsem nakonec s úsměvem. Nemyslela jsem samozřejmě spojení těch chutí, ale každé zvlášť. Na těchto dvou věcech jsem ujížděla. Spíše chutích. Pokud se mi chcete zavděčit, kupte mi třeba kilo pomerančů, ale čokoládou se mi už tolik nezavděčíte. Pak jsem, ale na Beakhyuna zvědavě zamrkala. ,,Můžu se zeptat.. Takhle mile se chováte ke každé holce, která je u vás nebo se tak ke mě chovíte, protože vám to řekl Tao nebo..?" Poslední možnost jsme nechala otevřenou, kdyby v tom bylo něco jiného. Třeba že se takhle chovají jen ke mě protože.. Já sakra nevím! Nemám dost velké sebevědomí na to, abych to řekla nahlas, ale jistě, že by se mi tahle možnost líbila. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "To zkusíme po cestě zpátky." ,odpovědél jsem jí rozjařeně při té představě. Když na něj po cestě tak cukrovala, D.O. na ni koukal s decentní dávkou nejistoty, protože jsme si vůbec nebyli jistí tím, co že mu to říká. Aby to nedopadlo jako se svatbami američanů na Kubě, kde si nechali zaplatit obrovské sumy a potom jim jen v kubánštině nadávali. Ale na to Kim nevypadala, zdála se na něco takového být moc milá a nevinná. v obchodě jsem jenom čekal na její odpověď a když řekla, že by chtěla nabrat něco pálivého a nějaké ovoce, jen jsem se uculil a přivedl ji nejprve k řadě s laskominami. Jen z druhé strany. z jedné byly sladkosti, z druhé slané a pálivé pochutiny včetně chipsů. "Tak si vezmi čeho chceš kolik, k ovoci se za chvilku dostaneme." ,řekl jsem jí, aby se ujistila, že na ovoce jsem nezapomněl. Jen je tohle blíž, tak je to zkrátka pohodlnější vzít postupně. Po jejím dalším dotazu jsem jen zvědavě povytáhl obočí a usmál se. "Ke každé kamarádce, nebo kamarádovi někoho z nás. Ale jen za předpokladu, že se ta osoba líbí i nám a chceme se s ní bavit. Když nás nezaujme, nebo se nám nelíbí, nebo tak, tak si jí prostě nevšímáme a necháme toho jednoho, ať se o svou návštěvu stará sám." ,vysvětlil jsem jí a se sladkým úsměvem jsem ještě dodal. "A ty se zatím zdáš jako moc fajn roztomilé pako.", pronesl jsem a nadhodil jsem naprosto sladký úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,R-Roztomilé?" Zopakovala jsem nevěřícně. Do hajzlu, to já je mám obskakovat a obdivovat, jako ''správná'' fanynka! A místo toho se děje všechno opačně. Myslím, že až budu někde sama, rozpláču se štěstím. Doufám, že ten film od Luhana je alespoň něco smutného.. Pomyslela jsem si. Dlouho jsem nakoukala na nic smutného a teď jsem na to měla i celkem chuť. ,,Děkuji.." Řekla jsme nakonec polohlasem, když jsem se vzpamatovala z faktu, že se jim zdám roztomilá a opravdu moc se snažila nečervenat a neculit se, jako bych se houpala na nějakým obláčku. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro S úsměvem jsem pozoroval, jak se začíná červenat a jenom jsem jí lehce pohladil po vlasech. Takový ten typický "pat pat", jako když konejšíte malé dítě. Ale tady jsem nekonejšil malé dítě, ale dospělou slečnu. "Ano, roztomilá." ,odpověděl jsem jí na tu její nejistou otázku a povzbudivě jsem se na ni zaculil. Bylo zvláštní, jakse z té.. skoro až drsňačky rychle vyvinulo pako, potom milá slečna, před zvířaty infantilní slečna a teď stydlivé červené cosi. Tyhle rychlé proměny se mi líbily. Nebylo to takové to typické chování, které můžete očekávat od asiatek, které jsou prostě tiché, úslužné a když už jsou náhodou nahlas a vtipné, jsou s kamarádkou, kde já nejsem. A vůbec, všechny asiatky působí stejně. Jakmile ze sebe Kim vymńoukla, že děkuje, zvědavě jsem nadzdvihl obočí a sklonil se k ní. Lehce jsem jí rukou zdvihl ofinu a přiložil jsem jí dlaň na čelo, jako kdybych jí měřil teplotu. Samozřejmě, že to mělo být jenom poškádlení, ale mně to prostě nedalo. "Potřebujeme sanitku, je tu pako, co děkuje za něco, za co se neděkuje!" ,vyhrkl jsem ze sebe vesele a potom jsem ji lehce cvrnkl do čela. "Skočíme pro to ovoce, ať na nás venku D.O. dlouho nečeká." zavelel jsem a pokud už si nechtěla nic vybrat, hodil jsem do košíku několik různých balíčků sladkostí i slaností, abychom toho měli doma co nejvíc a aby měl každý to svoje. A nezapomněl jsem ani na pocky pro Xiumina a Taa. Jedny jahodoé, druhé s hořkou čokoládou. Hned na to jsem se rozečel k ovoci. Po cestě jsem nabral ještě nějaké to pitivo - slazené nápoje, kolu, limču, minerálku, energyťáky a tak nějak všechno, co by se dalo vypít. Taky že se to dřív, nebo později vypije. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Sakra, co děláš?! Pomyslela jsem si znova vyděšeně, když se ke mě najednou sklonil. Začala jsem rudnout snad ještě více, pokud to šlo. Jako by nestačilo, že mě před chvilkou pohladil po vlasech! Položil mi ruku na čelo a pak řekl, že bych potřebovala sanitku. Chtělo se mi propadnout až na samotný konec vesmíru. Taky se mi z toho pěkně zatočila hlava. Doslovně. Tlak se mi najednou zvedl tolik, že jsem měla co dělat, abych se trochu nezamotala, když se odtáhl. Tohle mi nedělej..! Jasně, v překladu to znamená, že mi to ve skutečnosti vůbec nevadilo, ale můj mozek musí protestovat vždy a proti všemu, protože by to jinak bylo co? Moc jednoduché, správná odpověď. Jenom jsem kývla hlavou a teprve až za chvilku se pousmála, když jsem se trochu vzpamatovala a vydala se pro ovoce. A košík se cestou krásně plnil. A poměrně rychle. Upřímně, nejsem si jistá, ale asi jsem nikdy neviděla tak narvaný košík nezdravými věcmi. I když ty moje pomeranče a mandarinky to vyvážily. Tedy.. Alespoň to vypadalo trochu zdravě. Ne jako košík někoho, kdo si chce odrovnat žaludek. Ne, že by mi to vadilo, já si odrovnám žaludek u filmu s bandou mých idolů, kteří si mě hýčkají, moc ráda. Už to vidím.. Jestli to takhle půjde dál, za chvilku otevřu noviny a budu se moc odstěhovat do nějaké úplně jiné země.. Pomyslela jsem si, ale spíše tak nějak ze srandy. Cestou k pokladně jsme koupila Benovi takové ty žvýkací tyčinky pro psy, i když v jeho velikosti by to chtělo spíše obří kost z dinosaura. Před obchodem na nás čekal už D.O. s Benem, který vypadal už taky poměrně nedočkavě. Jenom jsem se na D.O. usmála a dvě ze čtyř tašek co jsem měli mu podala a vzala si vodítko od Bena. ,,Děkuji." Uculila jsem se sladce. Ne, že bych nedokázala nést dvě tašky ten kousek cesty, ale nemůžu popřít, že jsem v tomhle ohledu byla taková.. Rázná? Nevím, jak to říct, nechci říkat, že mi to přijde jako samozřejmost, ale vím, že když jsem třeba někdy někam jela a nějaký kluk, kamarád, mě měl vyzvednout na nádraží a samozřejmě měl prázdné ruce, tak jsem mu vždycky prostě podala automaticky tašku s tím, že poděkuji a sladce se uculím. Možná bych to nazvala jako jisté gentlemanství, které v jistých situacích očekávám, i když jinak dokážu být možná až moc samostatná a o pomoc si neřeknu ani za zlaté prase. |
| |
| D.O. S Benem, který se i navzdory svému obřímu vzhledu musel chovat jako štěně, jsem stál před obchoďákem a bránil jsem mu s obtěžování velkého množství kolemjdoucích. Většina z nich přidala do kroku, ačkoliv jsem zaregistroval i několik zkoumavých pohledů mým směrem. Je pravda, že jsem tak nějak chápal obě strany, protože jo, nejspíše mě ti lidé znali, ale když vedle mě stojí pes, který je skoro stejně velký jako já a který se okamžitě vrhá po jakékoliv osobě, která by ho mohla podrbat, taky bych přidal. Naštěstí to netrvalo tak dlouho a ze dveří obchoďáku vyšli ti dva, na které jsem tu čekal. Když se ke mně Kim přiblížila s taškami a dala mi dvě tašky, čekal jsem, že mi podá i ty další, celkem mě překvapilo, že mi vzala vodítko a dala jen dvě ze čtyř. Povytáhl jsem obočí a ještě než jsme se rozešli, jsem jí sebral ty dvě tašky. Vodítko s Benem jsem jí nechal. „Teď děkuj.“ ,opravil jsem ji a s takami jsem se vydal podél silnice zpátky, stejnou trasou, jakou jsme přišli. „Vzal jsi mi nachos?“ ,sjel jsem Baekhyuna podezřívavým pohledem a stejně tak jsem rychle sjel pohledem i tašky, co jsme nesli. Ten jenom honem přikývl. „Jasně, sýrové i pálivky.“ ,řekl honem, jako by se snad bál, že mu opravdu něco udělám. Je pravda, že jsem nikdy neudělal nic, co by naznačovalo, že mu něco provedu. Zanedlouho jsme byli zpátky doma. Bena jsme nechali venku a jen co jsme se objevili ve dveřích, sesypali se na nás úplně všichni, aby si každý vzal to své, co bude jíst u televize. Až po chvíli z kuchyně vyšel Luhan, který se na nás podíval takovým tím sladkým pohledem. „Nezapomněl jsi mi vzít ty mini indiánky?“ ,zeptal se takovým tím doufajícím hlasem a já se jen podíval znovu na Baekhyuna, který chvilku přemýšlel, než z tašky vytáhl krabici velkou asi jako bonboniéru. Ten ji okamžitě rozdělal a odhalil tím asi 25 miniindiánků nasázených pečlivě vedle sebe. Krabici honem zavřel a skočil Baekhyunovi okolo krku. „Děkuju! Děkuju!“ ,vyhrkl, než se objevil Tao, který sešel dolů ze schodů v černých teplácích a béžovém tričku. Podíval se na Kim. „Tak.. Asi půjdeme pomalu koukat, ne?“ ,zeptal se a pomalu jsme se vydali do obýváku, kde byla jedna obrovská pohovka a několik křesel. NA pohovku do středu jsme posadili Kim, okolo se posadil Tao s Luhanem. Do křesel si sedli Xiumin a Kris. Ostatní se poskládali na pohovku. Okolo jsme měli to, co jsme plánovali sníst (málo too nebylo) a před každého přistál velký kelímek spritu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Hej! Jsem holka, ale ne malomocná." Řekla jsem D.O., když mi vzal z rukou i ty další dvě tašky. Samozřejmě jsem se pobaveně ušklíbla, aby si nemyslel, že to myslím nějak zle nebo tak, jen mi prostě bylo blbé mu dávat všechny tašky, když v tom jsou i věci pro mě. Ale nakonec jsme se jen sladce uculila. ,,Děkuji." Řekla jsem nakonec znova a nechala se Benem táhnout zpátky k domu. Protože ten pes opravdu vede spíše vás, než vy jeho. Ten se rozběhnout, zastaví ho tak možná až náklaďák. Benovi jsem dala před domem dvě ty tyčinky, co jsem mu před tím koupila v obchodě. Byl šťastný jak malý štěně. A v domě bylo rovnou několik takových malých hladových štěňat. ,,Krmení hladové zvěře!" Zavolala jsem vesele, když jsme vešli dovnitř a samozřejmě se hned všichni přiřítily s tím, že si poměrně chamtivě rozebrali co si poručily. Ne, že bych jim to měla za zlé, byli neskonale sladcí. Hlavně Luhan s tím, jak objal D.O. Myslela jsem, že se rozteču na místě, jak to bylo sladké. S Tem jsme měla zase pocit, že mi shoří tváře. Vzpomněla jsem si, jak se mi při myšlence na něj rozbušilo v obchodě srdce. Áááá, bože, na co myslíš! Okřikla jsem sama sebe a jen tak mimochodem se podívala na Luhana. To se mi srdce rozbušilo úplně stejně. Jsem v prdeli.. Pomyslela jsem si možná až lehce pesimisticky. Nechala jsem se od kluků usadit uprostřed pohovky, kde se vedle mě posadily Tao a Luhan. Tohle mi dělají schválně! Pomyslela jsem si opravdu lehce nešťastně a už při úvodních titulcích si začala loupat mandarinku, abych měla co dělat s rukama. Upřímně, miluji koukání na filmy, ale je pro mě utrpení u toho vážně dvě hodiny sedět. Vždycky musím dělat minimálně něco s rukama. Jinak, kdyby se vám moje zamlklost zdála divná, je to tím, že se cítím už relativně v pohodě. Čím víc jsem totiž nervózní, tím více mluvím a naopak. Ne, že by mi Luhan a Tao, každý z jedné strany, navozovali zrovna pocit.. Pohody.. Protože jsem měla tendenci se k nim začít tulit a nevěděla jsem,ke komu. Naštěstí jsem se ovládala a zatím jen poslušně koukala na film. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Z filmu, který sliboval akční komedii se po několika desítkách minut začal stávat spíše horor s občasnými vtipnými scénkami. I když byl občas i ten humor spíše děsivý. Já byl v pohodě a nedalo se říct, že by to se mnou nějak více hnulo. Stejně jako s větší částí osazenstva. Snad až na Baekhyuna a Ljhana. Ten se vedke Kim koukal na telku skoro jako vystrašený zajíc. Musel jsem se nad tím pousmát. Rozhodl jsem se porušit to ticho, které tu mezi ostatními panovalo a otevřel jsem lahev s coca colou, kterou jsem začal rozlévat do dvou vyšších sklenic. Poté jsem ji zase zavřel, uložil pod stůl a podal jsem sklenici Kim. Druhou jsem si nechal. Ve filmu se začalo schylovat k takové té lekací scéně. Hudba se ztišila, postava procházela dlouhou problikávající chodbou k zavřeným dveřím. Kdo by to nečekal? No, Luhan to nečekal. Jakmile nastala chvíle, kdy se měl leknout, lekl se se vším všudy. Doslova skočil po Kim a mně, díky čemuž jsme na sebe oba dva vylili colu. skoro jsem vyskočil. "Luhane, co blbneš?!" ,vyhrkl jsem. Kluci mezitím stopli film a čekali, co se bude dít. "Promiň! Promiň! Promiň!" ,opakoval pořád skoro zoufale Luhan. Jen jsem protočil očima a zahleděl se na Kim. "Oblečení máš durch.. hmm.. dám ti to vyprat, ale.. takhle tě dneska nepustíme." ,oznámil jsem jí prostě a narovnal jsem se. "Pojď, vybereme ti něco na sebe." ,řekl jsem jí s úsměvem. Z míst, kdy seděli Xiu s Chrisem se ozývaly tiché dohady o místě přespání Kim. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nebylo to smutné. To bylo pozitivní. A já mám horory celkem ráda. Většina z nás se na to koukala více méně dost klidně. Ne, že by to bylo zajímavé, ale v dnešní době je těžké někoho vyděsit, co se filmů týče. Jen Luhan a Baekhyun se tvářili poněkud vyděšeně. Po očku jsem se sledovala. Bylo to totiž roztomilé. Ne, neulehčovalo mi to vůbec nic! ,,Oh, děkuji." Řekla jsem tiše Taovi, když mi podal Colu, abych moc nerušila a napila se. Sice se člověk nebál, ale měla jsem pocit, že jsem u toho skoro až zapomněla dýchat. Jisté napětí v tom filmu bylo. Ostatně, asiaté všeobecně měli vždycky ty lepší horory. Nečekala jsem, že se Luhan při té scéně tak zjančí. Lekla jsem se spíše jeho, když se na mě a Taa najednou vrhl, než toho, co bylo za dveřmi ve filmu. Nejdříve jsem polekaně vykřikla a teprve pak se začala smát. Takový ten lehký záchvat smíchu, kdy dobrých pár sekund nemůžete přestat. Musela jsem se trochu uklidnit, než jsem byla schopná mluvit. ,,Tak se neomlouvej, nic se nestalo." Řekla jsem se zbytky smíchu Luhanovi, kterého to očividně mrzelo, i když neměl důvod, já se celkem brutálně pobavila. Utřela jsem si slzy od smíchu. Neměla jsem sílu nějak Taovi odporovat nebo něco podobného, takže jsem se jen zvedla s úsměvem se vydala za ním. I když Xiumina s Krisem jsem slyšela dost přesně. Otočila jsem se na ně přes rameno a jen se sladce culila. ,,Všechno slyším." Upozornila jsem se jenom a vydala se s Taem nahoru do jeho pokoje. ,,Asi nemám očekávat, že máš ve skříni holčičí věci pro podobné případy?" Zeptala jsem se spíše jen tak ze srandy a trochu pobaveně se při té myšlence ušklíbla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Vyšel jsem s Kim nahoru a nechal jsem ji dovnitř vejít jako první. Po její otázce jsem se musel ušklíbnout. "Co ty víš, třeba jsem tajný crossdresser." ,pronesl jsem naoko vážně a otevřel jsem skříň. Ta byla oproti zbytku pokoje naprosto perfektně srovnaná. Sobě jsem vytáhl tmavě modré tričko bez potisku. Potom jsem jenom uhnul Kim a mávnul jsem rukou lehce k možnostem výběru co na sebe. "Víc toho nemám. Vezmi si co chceš." ,řekl jsem se sladkým zaculením se. Je pravda, že to znělo spíš jako hrozná ironie, protože jsem toho v té skříni měl doslova požehnaně. Sám jsem se otočil k posteli a sundal jsem si tričko zašpiněné od cola coly. Potom jsem se krátce ohlédl ke Kim, než jsem se začal oblékat. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pak otevřel tu skříň a mě spadla huba. Ty vole!! Tolik oblečení chci taky!! Pomyslela jsem si a začala se tím nadšeně prodírat. Ani ne proto, abych si něco vybrala, ale spíše proto, abych zjistila, co všechno tu má. Otočila jsem se na Taa, když si sundal tričko. I když byl zády ke mě.. No a co, tak jsem se chtěla podívat! Jenže on se v tu chvíli otočil na mě. Chvilku jsem na něj trochu.. Zmateně mrkala, než jsem si odkašlala a raději se otočila zpátky ke skříni, odkud jsem vytáhla černé tričko s potiskem vlka. Přes rameno jsem se koukla, jestli se Tao nedívá a sundala si svoje tričko od Coly a oblékla si tohle. Proč jsou všichni tak velcí? Pomyslela jsem si trochu nešťastně, když mi tričko bylo do půl stehen minimálně. Mohla bych ho klidně nosit jako šaty.. Alespoň jsem si mohla sundat i džíny od Coly a pořád jsme vypadala slušně i když jsem na sobě měla jen to tričko. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Poměrně zvědavě jsem se na ni zadíval, když se naše pohledy střetly. Myslím, že kdybych byl já ten, kdo vidí toho druhého nahého, asi bych zrudnul, ale takhle jsem se na ni jenom zaculil. Potom jsem se otočil a oblékl se. Čekal jsem, dokud se nepřevlékne i ona. Tedy snažil jsem se to odhadnout podle zvuku. Až když se nějakou dobu nic neozývalo, dovolil jsem si se otočit. Spatřil jsem Kim s mým tričkem až kamsi skoro ke kolenům. Ušklíbl jsem se, povytáhl jsem obočí a lehce jsem ji pohladil vlasech, jako to dělají maminky malým dětem ve školce. "No tady je mi to někdo ale mrňous!" ,zakřenil jsem se na ni, než jsem ruku stáhl a vzal jsem ze země její i svoje věci od coly. "Klidně se zatím vrať dolů, já to dám vyprat." ,řekl jsem jenom, než jsem se vydal do prádelny, kde jsem věci rovnou hodil do pračky. Barvu měly celkem podobnou, tak by se to od sebe snad obarvit nemělo. Luhan Když Kim sešla dolů, honem jsem se k ní nahrnul a byl jsem okolo ní jako velká voda. "Všechno v pořádku? Nepolil jsem ti tou colou mobil, peněženku, nebo tak?" ,ptal jsem se hned starostlivě. Film jsme vypnuli, když ti dva odešli a měl jsem takové tušení, že už se asi zapínat nebude. Přeci jen, pouštět horo od poloviny s přestávkou není nic extra a koho by to potom bavilo? To napětí, co bylo během filmu je fuč. Potom ale přišel Xiu s poměrně zajímavou otázkou. "Kde budeš spát? Můžeš si vybrat." ,zeptal se Kim a opřel se vedle ní o futra dveří. Na Kim se v tu chvíli upřely pohledy úplně všech. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Díky, si zlatý." Řekla jsem se sladkým zaculením, když řekl, že to dá vyprat a já se opravdu vydala dolů. Sotva jsem sešla schody, Luhan ke mě hned přiběhl a ptal se, jestli je všechno v pořádku. Ňuf, byl tak sladký, když se tvářil takhle vystrašeně a ustaraně. ,,Neboj, všechno v pořádku." Ujistila jsem ho s úsměvem. Peněženku i mobil jsem měla v tašce, která byla.. V kuchyni mám takový pocit, ale jistá jsem si tím nebyla. A pak z Xiumina vypadla ta otázka, která.. Ne, že by mě zarazila, zarazil mě ten fakt, jak se na mě všichni najednou podívali. Trochu vyděšeně jsem po všech přejela pohledem. ,,Nekoukejte tak! To se mám zajít naklonovat?!" Zeptala jsem se spíše řečnicky trochu vyjukaně. Normálně takové sebevědomím nemám, ale oni na mě vážně všichni koukali, jako by čekali, že řeknu zrovna je. Sakra a já sama bych se nemohla rozhodnout! vždyť je to.. Sakra, chci mít obří postel a být se všemi! ,,.. Kdo si mě k sobě odnese, u toho budu spát." Řekla jsem nakonec s takovým tím omluvným pokrčením ramen, že mě tedy nic lepšího nenapadlo. Meh a teď se předveďte chlapci. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro U zadního vchodu vily jsem sundal Benovi vodítko a podrbal jsem ho za ušima. Sice bych ho neměl moc rozmazlovat, ale dal jsem mu ještě jednu kostičku. Bavilo mě ho brát na cvičák. Hlavně bylo super, že jsem konečně objevil cvičák i pro takhle velké psy. Vypadalo to, že ho to dokonce baví. Minimálně to bylo něco jiného, než jenom sedět na zahradě, když na něj často nemáme čas. Tiše jsem vklouzl do vily, na věšák jsem hodil bundu a klíče jsem položil na skříňku. Potom jsem se vydal do kuchyně, odkud jsem slyšel největší rozruch. Zvědavě jsem nakoukl. Zrovna ve chvíli, kdy do obýváku vešla nějaká holčina. Poměrně překvapeně jsem si ji prohlédl. Sice ke mně stála zády, ale vypadala docela mile. A dle všeho tu.. přespávala? Čí kočka to je? No, podle toho, že se teď dohadovali, kde bude spát, jsem odvodil, že asi nikoho. Což mě překvapovalo. Když se tu normálně ukázala nějaká holka, šla přímo k někomu z nich do pokoje a tam zůstala tam až do rána, kdy odešla. Ale tahle? Jakmile pronesla, že kdo si ji odnese, u toho spí, šibalsky jsem se zašklebil, vyběhl jsem zpoza rohu, chytil jsem ji kolem pasu, skoro si ji přehodil přes rameno a vyběhl jsem s ní po schodech, kde jsem v chodbě skoro srazil Taa, který koukal dost.. vyjeveně. Chápal jsem to. Zaběhl jsem s ní do koupelny, kde jsem ji položil na zem a naznačil jí gestem, ať je potichu. Z dolní místnosti se ozývaly dost hlasité protesty a já se jenom velice pobaveně šklebil. Hlavně když začali všichni vybíhat nahoru, volat ji jménem a dobývat se do mého pokoje, kde jsme.. nebyli. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Že ti to za to stojí." Pronesla jsem pobaveně a tiše a došla blíže ke dveřím, ke kterým jsem nalepila ucho a slyšela kluky, jak mě volají a hledají. Chvilku mě to bavilo, ale pak mi jich přišlo spíše líto. Stejně nás tu za chvilku objeví, jestli se tímhle tempem budou dívat do každé místnosti. Navíc, Kai to určitě nemyslel vážně s tím, že u něj budu spát.. I když. Ne, o tom pochybuji, spíše ho bavilo takhle štvát kluky. Začala jsem si ho trochu zvědavě prohlížet. Sakra, Sehun se snaží tvářit rádoby chladně, ale z něj jde tedy pořádný strach.. Pomyslela jsem si a jen tak mimochodem si skousla spodní ret. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Podobně jako ona sem přitiskl jedno ucho ke dveřím a poslouchal jsem rozruch venku. Bylo znát, že se mi vůči tomuhle opravdu těžko odolávalo se smát. Respektive se té jejich pomatenosti smát nahlas. Dokázal jsem se ale krotit a udržel jsem to ni tichém chechtání se. "Jasně, že mi to za tohle stojí! Copak je neslyšíš?!" ,zeptal jsem se jí pobaveně a znovu jsem se více napasoval ke dveřím. "Jakpak ses sem vlastně dostala?" ,zeptal jsem se jí zvědavě, protože tohle prostě bylo neobvyklé. holky se tu neukazovaly jinak, než jako několikadenní partnerky některých ze členů, tak jsem si jen velice těžko skládal dohromady, jak to doopravdy je. Krátce na to se dveře, za kterými jsme se krčili, prudce otevřely. Naštěstí se otevíraly ven a ne dovnitř, jinak by do asi docela krutě zabolelo. Každopádně, mě tohle docela pobavilo. Jakpak by taky ne? Pohled Taie, který s nasupeným pohledem otevřel dveře, čapl mě za tričko a vytáhl z místnosti, jako by mi snad chtěl vyhrožovat, mě pobavil. Jen jsem se na něj sladce usmál. "Bál ses o ni?" ,zašklebil jsem se. "No jasně. Přeci jen, co bys jí ty prasáku mohl udělat?" ,odpověděl mi s pobaveným pohledem a pustil mě. Teprve potom se znovu podíval na Kim. "Tak co, provedl ti ten prasák něco?" ,zeptal se zvědavě a já jenom protočil očima. Jako kdyby to snad myslel vážně. Dřív než ale stačila odpovědět, vyběhl nahoru Chen se skleněnou lahví v ruce! "Já to vymyslel!" ,pronesl nadšeně a všichni jsme se na něj otočili. "Co jsi vymyslel?" ,zeptal se Luhan sladce a kousek k němu popoběhl, takže stál mezi ním a Kim. "No to, jak rozhodneme, kde bude Kim spát!" ,vyhrkl najednou a všichni jsme zvědavě povytáhli obočí. "No a já proč se ti nedá dovolat." ,zašklebil se Tao, který si ho prostě musel zkusit dobírat. Tiše jsem se zašklebil a uchechtl jsem se. Stejně jako většina lidí ve skupině. Jen Chen se trochu začervenal. "A jak to teda podle tebe má být?" ,zeptal se zvědavě Baekhyun a Chen se s nově nabytým nadšením pustil do vysvětlování. "No.. zahrajeme si flašku, a kdo vydrží hrát nejdýl, tak u toho Kim spí!" ,řekl nadšeně. To se ale Luhan otočil a pověsil se Kim okolo ruky. "Ale já chci, aby Kim spala u mě.." ,zafňukal tak nešťastně, že by mu jeden dal i pěti korunu. Chen se ale zatvářil naprosto nepřístupně a zavrtěl hlavou. "Tak to budeš muset vydržet hrát nejdýl!" ,řekl a Luhan se zatvářil skoro až zoufale. Bylo na něm poznat, že je docela unavený. A taky víme, že většinou chodí spát jako první. Navíc už bylo okolo půl desáté večer. "Tak šup šup, jdeme dolů hrát!" ,zahalekal Chen a všechny nás popoháněl dolů, dokud jsme všichni neslezli ze schodů a neposadili se v obýváku na podlahu. "Takže, pravidla jsou jednoduchá. Pravda, úkol, nebo dát Kim pusu. Kdo vydrží nejdýl, u toho Kim spí!" ,vysvětlil okamžitě a než stihl kdokoliv zaprotestovat, honem roztočil flašku, která padla na Luhana. Chen se škodolibě zašklebil a tvářil se, jako když hrooozně přemýšlí. A přitom bylo znát, že už to má celou dobu vymyšlené. "Budeš celou hru držet Kim za ruku!" ,prskl po Luhanovi, který jako na povel zrudnul. "C-Cože?!" ,vyhrkl ze sebe, ale Chen ho zastavil. "Jestli chceš protestovat, můžeš jít rovnou spát." ,oznámil mu tvrdošíjně a Luhan se tedy zvedl a posadil se vedle Kim, kterou trochu nervózně chytil za ruku. "Jsi tyran." ,zašklebil jsem se na něj. "Ještě aby ne. Teď ty, roztáčíš." ,řekl Chen směrem ke Kim. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pobaveně jsem se usmála, když se mě Tao zeptal, jestli mi Kai něco provedl. ,,Jistě, stihl mě znásilnit. Třikrát." Pronesla jsem pobaveně. Pak na sebe veškerou pozornost upoutal Chen. Zvědavě jsem na něj zamrkala, stejně, jako všichni ostatní, když řekl, že to vymyslel. Řekl, že se bude hrát flaška. Moc jsem nevěřila tomu, že to bude obyčejná flaška, na to to byla až moc šílená banda. Už jen fakt, že výhra jsem byla více méně já mě.. Znervózňovala a lichotila zároveň. Hladilo mi to ego, to popírat nebudu, ještě při faktu, že všichni se tvářili dost nadšeně z toho, že bych u nich měla spát. V obýváku jsme se posadili na zem a teprve pak z Chena vypadli pravidla. Vlastně mě to děsně pobavilo. ,,Jsem ráda, že ses zeptal." Pronesla jsem ironicky, ale pobaveně, když jsem se dozvěděla, že mi klidně může dát někdo pusu, pokud to ten druhý vybere. Nevadilo mi to, byla to flaška, o to ostatně šlo. První to schytal Luhan.. A více méně i já. I když mi to nevadilo. už tak mi ho bylo líto, protože to opravdu vypadalo, že chce, abych spala s ním a vypadal unaveně. Sedl si vedle mě a nervózně mě chytl za ruku. Lehce jsem ho volnou rukou s úsměvem pohladila po tváři. ,,Netvař se tak ublíženě." Pokusila jsem se ho povzbudit a lehce mu ruku stiskla. Roztočila jsem flašku a padla na Sehuna. Škodolibě jsem se usmála. ,,Když se zvedneš, tak v kuchyni jsem viděla v ledničce takové ty malé super pálivé chili papričky.. Tak tu jednu před námi spapáš." Zacukrovala jsem sladce a sledovala, jak odchází do kuchyně. ,,Prý je to dobré na kocovinu!" Houkla jsem za ním ještě pobaveně. No co, musím si rýpnout. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Ne úplně nadšeně jsem se zadíval na Kaie, když řekl Luhanovi, ať drží celou hru Kim za ruku. A ještě nevrleji jsem se zamračil, když s ním Kim jen tak cukrovala. Luhan sice vypadal, že se trochu uklidnil, ale nadšený jsem z toho nebyl. Ovšem pobavilo mě velice hlasité polknutí Sehuna, když měl jít sníst chilli papričku. Zvedl se a opravdu přišel do kuchyně, kde z lednice jednu z nich vybral. Postavil se mezi dveře a s obrovskou nevolí ji snědl. Chvilku se držel a posadil se zpátky na zem, kde roztočil flašku, ale ještě než se flaška zastavila se mu z oka zkoulela jedna slza. Asi jsi mi odpravila žaludek." ,zamrmlal a sledoval, kde se se lahev zastaví. Skončila u Baekhyuna, který dostal jako úkol se zvednout a mezi dveřmi předvést cosi jako striptýz trička. Samozřejmě, že jsme se všichni po asi dvou minutovou dobu jeho utrpení přidali do velice hlasitého fanklubu. Když se Baekhyun celý červený a už znovu oblečení dostal zpátky do kruhu, radši bezeslova zatočil flaškou. Tentokrát padla na mě a mým úkolem bylo políbit Kim. Popravdě, celkem slušně jsem zrudl, ale naklonil jsem se dopředu k ní a dal jsem jí jemný polibek. Potom jsem se zase s načervenalými tvářemi vrátil zpátky a zatočil jsem lahví. Padlo to na Kaie. "Pravda. Jak často si měníš spoďáry?" ,zašklebil jsem se na něj a pobaveně sledoval jeho protočení očima a odfrknutí si. "Každý den, pěkně prosím." ,pronesl celkem pobaveně a zatočil flaškou, která se zastavila na Kim. Kai si ji celkem zvědavě prohlédl. Pravda." ,řekl a zamyslel se. "Jaký úkol bys doopravdy nechtěla dostat?" ,zepal se nakonec docela zákeřně, protože muselo být jasné, že tu otázku dostane hned jak na ni znovu vyjde řada. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ano, všimla jsem si, jak Tao naštvaně koukal, když jsem držela Luhana za ruku a pohladila ho po tváři. Nedělala jsem to proto, aby žárlil. Taková nejsem, Ale bylo to roztomilé. Když se nikdo nedíval, tak jsem se na Taa podívala a trochu šibalsky se usmála. Aby si snad nemyslel, že jsem na něj nějak zapomněla. Což při jeho úkolu ani nešlo. Já, jakož to evropanka byla na flašku s líbáním celkem zvyklá, ale oni z toho byli roztomile nesví. Já taky, samozřejmě, ale nebylo to na mě tolik vidět. Když mě Tao políbil jen tak lehce jsme ho kousla do spodního rtu a pak se škodolibě uculila. Upřímně.. Nedělalo by mi problém se s ním líbat dál, kdyby kolem mě nebyla ta hromada dalších krásných kluků. Kdyby jen krásnýc.. Milých, pozorných, hodných se smyslem pro humor. Za to Kai mě vysral. Podívala jsem se na něj trochu vyděšeně. ,,To jako vážně čekáš, že to řeknu?!" Zeptala jsem se. Svině. Je to svině! V tom nejlepším slova smyslu, samozřejmě. ,,Uhm.. Vážně by se mi v téhle kose nechtělo skočit venku do toho bazénu, co máte. A pokud mi to někdo dá jako úkol a já dostanu chřipku nebo angínu, bude se o mě starat." Řekla jsem a všechny sjela pohledem, že to myslím smrtelně vážně. Pak jsem roztočila flašku. Padlo to na Xiumina. Sladce jsem se na něj uculila. ,,Ty celou dobu tak sladce mlčíš.. Co s tebou..?" Zacukrovala jsem a nevinně na něj zamrkala. ,,Pravda. Tvůj nejtrapnější zážitek." Řekla jsem nakonec s tím, že ho nebudu moc týrat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Poměrně zaujatě jsem sledoval, jak se tu všichni skrz úkoly a otázky hašteří. Především mě ale zatím bavilo sledovat reakce Taa, kterému se většina úkolů týkajících se Kim nezamlouvala. Tedy očividně až na ten, kdy na ni měl nějakým způsobem sáhnout on sám. Celkem silně jsem uvažoval, že až na mě padne řada, tak prostě řeknu, že se nezúčastním. Celkem jsem toužil po svojí teplé vyhřáté posteli, ale nemohl jsem popřít, že mě zajímalo, co z těch všech vypadne za informace. Tak.. asi ještě chvilku zůstanu. Napadlo mě. A napadlo mě to včas, protože přesně v tu chvíli padla otázka na mě. Trochu jsem zrudl při všech těch představách nad tím, co se mi kdy trapného přihodilo. Nějak jsem si z toho všeho nedokázal vybrat. Tak jsem nakonec plácl jednu náhodnou, co mi zrovn přišla na mysl. "Na apríla jsem vlezl na dámské záchodky, protože někdo přehodil cedulky.." ,přiznal jsem ne zrovna nadšeně při vzpomínce na ten rámus, co ze sebe dokázaly všechny ty holky vydat. Jako kdybych to sakra udělal naschvál. Jsem Yaranaika, nebo co?! Raději jsem zrovnu roztočil flašku. Padla na D.O. "Pravda. Kolikrát jsi už něco spálil na uhel?" ,zašklebil jsem se a něj. Nebyla to nějak zákeřná otázka. Taky by na ni neměl mít takový problém odpovědět. "Skoro pokaždé, když jsem zkoušel něco nového." ,pronesl sladce a upil ze sklenice s vodou, kterou měl u sebe. Potom roztočil flašku, která ukázala na Sehuna. "Pravda. Jak často se vykašleš na to, že máš ráno venčit Bena?" ,zeptal se ho a já se tiše uchechtl. všichni jsme věděli pravdu. Sehun něco tiše zamrmlal a už sahal na flašku. "Skoro pokaždé." ,řekl a hned, aby se co nejrychleji změnilo téma, roztočil flašku, která ukázala na Baekhyuna. Na tom už teď bylo vidět, jak znervózněl. "Hmm.. Hmm..Zatancuj Hula hula!" ,vyprskl najednou a i na několika dalších členech skupiny bylo vidět, že Baekhyuna tiše litují. Už jen kvůli tomu, že zatím neschytal zrovna lichotivé úkoly. Ten jen protočil očima. "Jasně, už letím." ,pronesl poměrně sarkasticky, zvedl se a opravdu začal.. na místě tancovat. Ne zrovna elegantně, ale bylo to vtipné. Hned potom zatočil flaškou, která ukázala na Kim. Jen se sladce zaculil. "Jdeme plavat, krásko." ,zakřenil se vesele a pomalu se zvedal s tím ,že jdeme k bazénu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Sehunovi bych ohledně Bena jednu vlepila, ale raději jsem se místo toho jen pobaveně ušklíbla. Chudák. Nebýt Kaie, tak myslím, že ten pes není pomalu nikde jinde, než na zahradě.. Ne, že by ta zahrada byla malá, to ne. Baekhyun byl opravdu vtipný, když tančil Hula Hula. Nebylo to tak elegantní, jak by asi mělo být, když si vezmu, jak dokonale tancují ve videoklipech (Btw nevím, jestli ti to k něčemu bude, ale jinak se rozdělují na hlavní tanečníky, rapery a zpěváky. Xiumin, Kai a Sehun jsou tanečníci, Baekhyun, Chen, D.O. a Luhan jsou zpěváci (I když se Luhan řadí i k tanečníkům) a Tao je raper :D Jen tak mimochodem :D). A pak to na mě padlo. Zrudla jsem, když mi Baekhyun řekl krásko, což o to, ale dívala jsem se na něj dost vyděšeně. ,,Zapomeň." Odvětila jsem dost vážně. ,,Hele, napadlo vás, že je vlastně dost nefér, že kdokoliv z vás může vypadnout, ale já ne?" Řekla jsema přejela po všech celkem zoufalým pohledem s tím, že to snad nějak zakecám. Na zemi jsem seděla jak přibitá a nevypadlo to, že bych se hodlala zvednout. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Při odpovědi Kim jsem se vesele zaculil. Tak nevinně, že by do mě jeden neřekl, že jsem něco tak hrozně zlého, jako hodit ji do bazénu, vymyslel já. Tedy.. Vymyslel to Kai, jen já to uskutečnil. Všichni jsme věděli, proč se na tu otázku zeptal. A věděla to i ona. Byla její chyba, že se rozhodla nám říct pravdu. Vlastně okamžitě, když mi došlo, že se Kim očividně sama nezvedne, jsem se zvedl na nohy, pohledem sjel všechny okolo, jako kdybych snad čekal nějaké protesty (i když jsem už teď věděl, že nebudou), zvedl jsem Kim do náruče a zloprdelnicky jsem se na ni usmál. Kai okamžitě vyskočil na nohy a otevřel dveře. Všichni se vyhrnuli za námi třemi na zahradu, kde jsem se postavil na okraj skokánku s Kim v náručí. Ať se cukala jak chtěla, nepustil jsem. "Poslední přání?" ,zaculil jsem se na ni a sladce jsem zamrkal. Nechal jsem ji odpovědět a potom jsem ji bez milosti pustil dolů do vody. Ještě než dopadla si mohla všimnout, jak na ni všichni ostatní mávají ze břehu a sledují její pád. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Ááá, už teď je mi zima! Chci zpátky dovnitř!" Řekla jsem, když jsme vyšli ven. Bylo jaro a to není večer zrovna nejtepleji, i když přes den máte sluneční brýle. Strašně se mi tam nechtělo! Nesnáším vodu a bazény! Maximálně když jsou hodně velké horka a jen večer, protože moje pleť na slunci je během pár minut spálené. Ale o to nejde. Já tam prostě nechci! ,,Jo, nehodíš mě tam!" Řekla jsem dost jasně, když se mě zeptal na poslední přání. Dala jsem mu ruce kolem krku a trochu vyděšeně se dívala do té vody. ,,Já fakt nemám ráda vodu.. Áááá..!" Vykřikla jsem polekaně, když mě do té vody prostě hodil. Zima! Studí! Mokro! Byla moje první myšlenka. A hlavně jsem se nalokala. Rychle jsem se vynořila na hladinu a i když nejsme nejlepší plavec, myslím, že tak rychle jsem se ještě nikdy na břeh nedostala. S vykašláváním zbytků vody jsem se vyškrábala na břeh a drkotala zuby. Oni si z toho sice dělají prdel, ale já fakt dostanu angínu.. Pomyslela jsem si dost nešťastně. Moje oslabená imunita přímo křičí štěstím v takových momentech. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Pobaveně jsem sledoval, jak Baekhyun drží vyděšenou Kim nad vodou a ta se ho drží jako malé, bezbranné klíště. Vesele jsem jí zamával, když padala do vody a jakmile se dostala na břeh, přesladce jsme se okolo ní všichni seběhli. "Pojď, jdeme dovnitř." ,řekl jsem smířlivě, když jsem ji viděl a opatrně jsem ji jednou rukou chytil okolo ramen. Byla úplně promrzlá, až mi jí najednou bylo líto. Nebo mi to spíše najednou nepřipadalo tak vtipné. Vešli jsme dovnitř a já ji honem šoupl do koupelny v přízemí. Měla vyhřívanou podlahu a celkově to byla asi nejteplejší místnost budovy. Zaštrachal jsem v šuplíku, ze kterého jsem vyndal ručník a podal jsem jí ho. Mezitím přiběhl i Luhan, který jí honem strčil nějaké svoje suché věci. Ten se na ni jenom omluvně uculil. Potom jsme okamžitě vypadli z místnosti a počkali za dveřmi, než Kim vyjde ven. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nebyla jsem uražená ani naštvaná nebo tak, jen mi prostě byla zima. Mám přeci smysl pro humor a pro hru. A co bych pro ně nestrpěla, že ano. Ale kosa mi byla solidní. Tao mě vzal kolem ramen a vedl mě dovnitř. Byla jsem mu, vlastně i ostatním vděčná, že se o mě takhle starají, když už mě tedy do té vody hodili. Tao mě dovedl do koupelny, co byla dole. Byla krásně vyhřátá. Kosa mi byla sice pořád, ale to bude ještě nějakou chvilku. Oběma jsem poděkovala, když mi dali ručník a suché oblečení a když odešli, dala jsem si jen rychlou teplou sprchu, protože takhle bych se jinak zahřívala hodně dlouho. Pak jsem si usušila ručníkem hlavu a oblékla si Luhanovo oblečení. Světle modré tričko, černé tenýrky, které u mě vypadali jak kraťasi a stejně pod tím tričkem nebyli vidět a šedou mikinu. Bylo mi to všechno tak nějak.. Roztomile velké. Jo a já mám vlhké vlasy a jsem bez make-upu.. Došlo mi při pohledu do zrcadla. Ale nakonec jsme nad tím jen mávla rukou a vyšla ven z koupelny. Ne, že by mi bylo nějaké extra teplo, ale už jsem se jen třásla a nedrkotala zubama, jako ještě před chvilkou. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jakmile Kim vyšla ze sprchy, usmál jsem se na ni a zabalil jsem ji do černočervené pruhované deky. Potom jsem ji jako takovou mumii, které je všechno velké, provedl až zpátky do obýváku, kde už seděli ostatní připravení k pokračování hry. Tedy.. Sedělo nás tu už jenom pár. Já, Tao a Xiumin. Jinak už nikdo. Ostatní na nás zavolali seshora, že už si jdou lehnout, tak ať zítra řekneme, jak to dopadlo. Posadil jsem se vedle Kim do kruhu a rozhodl se tedy dál držet svůj úkol a se zbytkem lehké nervozity jsem Kim chytil znovu za ruku. Byla taková.. studená. Celkem zvědavě jsem se na ni podíval. Přeci jen, s roztáčením lahve byla na řadě ona. Jen Tao se ještě na chvilku zvedl a doběhl do kuchyně pro zbytek chipsů od filmu, které hodil do placu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Sedli jsme si zpátky do kroužku a Luhan mě znova chytl za ruku. Jen jsem se na něj sladce usmála. Normálně mívám studené ruce a nohy pořád, ale teď to musela být celkem síla. A ta jeho byla pro změnu krásně teplá, takže to bylo.. Vlastně super. Počkala jsme na Taa, až se vrátí s brambůrky, které jsem mu začala bezeslova užírat. No co.. Normálně tyhle věci nevím, ne kvůli kaloriím, ale protože mi moc nechutnají, ale nějak jsem na ně najednou dostala chuť. Roztočila jsem lahev a ta se zastavila na Xiuminovi. Na chvilku jsem se zamyslela a taky jsem musela dojíst ten brambůrek v mé puse. ,,Uhm.. Úkol.." Řekla jsem a natáhla se za sebe pro krabičku s čokoládovými pocky. ,,Zahraješ si s Taem pocky." Řekla jsem s nevinným uculením. Ne, nejsme žádná Yaoi fanynka, nijak mě to nerajcuje nebo tak, ale pro ně to bude vtipný trest. (Víš, co je pocky s pocky, ne? :D Jak každý musí jíst tu tyčinku z jedné strany, dokud si nedají pusu :D) |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kim začala ujídat brambůrky a roztočila lahev. Jak tu teď bylo méně lidí, bylo to najednou takové.. skoro až komorní. A když jsem slyšel další úkol od Kim, byl jsem vskutku rád, že to nepadlo na mě. Chudáci kluci, celkem jsem je litoval. Ale najednou jsem si všiml Xiuminova kompletně zrudlého obličeje. Tao se vcelku bez problému zvedl a donesl do pokoje pocky. Jednu si z krabičky vzal a s lehce načervenalými tvářemi si ji dal do úst. Potom se celkem ochotně naklonil ke Xiuminovi, který se druhého konce tyčky ujal. No, začalo to, co se celou dobu očekávalo. Když nepočítáme to, že Xiumin neuvěřitelně zpomaloval a těsně předtím, než si dali pusu, tyčku zlomil a zavrtěl hlavou. "Ne, mě už to stačí." ,řekl jenom a já ho v duchu politoval. Věděl jsem, že je to poměrně stydlivý člověk, ale teď mi ho bylo úplně líto, jak se tu celý červený se sklopenou hlavou zvedl a zavrtěl hlavou. Ale Xiu, to už mě nemiluješ, že mi nedáš pusu?" ,zeptal se ho takovým tím hraně dětským hláskem Tao. Což bylo možná to, co Xiumina pěkně naprdlo. Naštvaně se na něj podíval a celý červený nám popřál dobrou noc a vydal se po schodech nahoru s tím, že se uvidíme zítra. Tao se narovnal a trochu provinila se podíval ke schodům. "Proč mám jenom pocit, že jsem ho naštval?",řekl pořád tak nějak vesele, i když ne úplně jistě. Raději honem zatočil lahví, která ukázala na mě. "Úkol. Zahřej Kim. Já jdu zatím za Xiuminem." ,pronesl celkem rozhodně a povzbudivě se na nás usmál, než se za ním vydal nahoru. Nervózně jsem se podíval na Kim a trochu jsem se ošil. Nějak jsem najednou nevěděl jak na to a tak.. Tak jsem se prostě přesunul za Kimina záda a objal jsem ji. Jen lehce. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Tao to, ale zabil. A Xiumin se pěkně naštval. Trochu mě to zamrzelo, to popírat nebudu. Možná jsem na tom měla taky svůj podíl.. Nebo na tom mě podíl i fakt, že bylo pomalu 11 večer. I já začínala být unavená a unavení lidé jsou většinou protivní lidé. Flaška nečekaně padla na Luhana. Tao mu dal úkol a vypravil se za Xiuminem s tím, že se ho pokusí asi nějak udobřit. A Luhan vypadal roztomile nervózně. ,,Nemusíš to dělat." Odvětila jsem tiše a pobaveně. Ale on si za mě sedl a lehce mě zezadu objal kolem ramen. I já se lehce začervenala, zavřela oči a pohodlně se o něj opřela. Vážně krásně hřál. Ale myslím, že to všichni. ,,Asi usnu.." Mroukla jsem tiše jako takové upozornění, že kdybych přestala nějak reagovat, nejsem mrtvá, ale jen spím. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když se o mě Kim opřela a uvelebila se, trochu jsem se začervenal. Bylo zvláštní,že jsme se tu všichni styděli víc, než ona. Snad jenom Tao ne. Tedy i ten, ale rozhodně méně než kdokoliv z nás v tomhle domě. Bylo mí líti Xiumina, kterého se ta hra najednou tak dotkla. Ale Kim nemohla vědět, že tohle není hra pro něj. Tak jako tak, bylo roztomilé, jak se snažil překonat a vydržet tu co nejdéle. Ale bylo mi jasné, že tohle je na něj moc. Ono ještě aby ne, když na cokoliv takového nebyl zvyklý. Tedy ne, že bych já byl, ale on je prostě takový uzavřený do sebe, co se týče těchto věcí. Kim pronesla, že je možné, aby usnula. Jenom jsem se na ni pousmál a trochu pevněji jsem ji rukama objal. Sám jsem myslel, že za chvíli budu vytírat bradou podlahu. Neměl jsem k tomu daleko od samotného začátku hry. "V pořádku." ,ujistil jsem ji a sám jsem zavřel oči, přičemž jsem se o ni lehce opřel bradou, aby mi nepřepadla hlava a nebolelo mě za krkem. Měl jsem takový ten dojem, že se mi všechno vzdaluje a věděl jsem, že usínám, ale nechtěl jsem s tím nic dělat.. Tedy jen do momentu, než mě probudil Tao a já překvapeně vyjukaně zamrkal. Sklonil se ke mně a zašeptal. "S Xiuminem je to v pohodě a.. vy dva si jděte lehnout. Kim spí u tebe, tak se o ni dobře postarej." ,řekl mi a já rozespal přikývl. Zvedl jsem sebe i Kim do náruče a přenesl jsem ji nahoru k sobě do pokoje. Tao mezitím poklízel ten bordel, co jsme nechali v obýváku. V pokoji jsem Kim položil na postel, vyvlíkl jsem ji z deky a přikdyl jsem ji peřinou. Měl jsem dvoulůžkovou postel, tak jsem se rozhodl, že si lehnu více ke stěně a nechám ji být. Jen.. jak jsem zhasl, lehl si a věděl, že vedle mě je další člověk.. Nešlo mi ani za nic usnout! Trochu ostýchavě jsem se převalil na druhý bok a.. lehce jsem jednou rukou Kim objal. Nějak jsem tomu neodolal.. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ráno jsem se probudila už sama. S bolestí v krku. Což byla super blbá zpráva. Nemohlo být nějak moc pozdě, ale po osmé bylo skoro určitě. A Luhan byl moc ranní ptáče na to, aby v tuhle hodinu ještě spal. V té jeho mikině, rozespalá a rozcuchaná, jsem se zvedla z postele a vydala se po schodech dolů. Nevadilo mi, že jsem se probudila sama, ostatně, Luhan nebyl žádný můj milence a tak nějak celkově, i kdyby byl, tak chápu slova jako osobní svoboda. ,,Dobré ráno.." Pozdravila jsem se zívnutím a promnula si unaveně oči, jako to dělají malé děti. Takovým tím roztomilým způsobem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Byl jsem zrovna v kuchyni a chystal jsem si snídani. Rozespale, nutno podotknout. Ale dneska jsem potřeboval vstávat takhle brzy. Měl jsem schuzku s manažerem, abychom se nějakým způsobem dohodli na úpravě choreografie u jedné skladby, kterou teprve brzy vydáme. Ostatní byli venku s Kaiem. Ten se chtěl hrozně předvést, co Bena naučil. Ale měli by se už každou chvíli vracet. Skoro hned po tom, co jsem se uvelebil v křesle a začal jíst, ukázala se v místnosti Kim. "A-Ahoj!" ,dostal jsem ze sebe se znovu nabytou nervozitou, kdyz jsem si vzpomnel na to, jak jsem vcera s potupou utekl nahoru do pokoje. Honem jsem vstal z kresla. "Das si neco k jidlu?" ,zeptal jsem se ji honem. Nejsem sice D.O., ale taky neco malo umim. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jen klidně seď, v kuchyni se ještě vyznat dokážu." Řekla jsem mu s úsměvem. Jo, já se nechám obskakovat ráda, jako každá holka, což o to, ale jsou chvíle, kdy to je prostě zbytečné.. Nebo nadbytečné. A já potřebovala hlavně kafe, abych dneska mohla fungovat. Vrátila jsem se s hrnkem kafe zpátky a sedla si na gauč a nohy dala pod sebe. ,,Kdepak máš zbytek?" Zeptala jsem se jen tak mimochodem. Ne, že bych se tu s ním bála být sama, to bych se více bála takového Sehuna. ,,Jo a promiň za ten včerejšek s těmi pocky. Doufám, že se nezlobíš.. Moc." Usmála jsem se na něj omluvně a doufala, že mi v duchu za to nechce utrhnout hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jakmile Kim odmítla nabídku jídla s tím, že si dokáže poradit sama, zvědavě jsem povytáhl obočí, ale po několika vteřinkách jsem si prostě sedl jenom na zem a zadíval jsem se někam dopředu. Prostě jen tak před sebe a pomalu jsem do sebe ládoval zbytky jídla. Nechal jsem ji, ať si v kuchyni hospodaří jak se jí zachce. "Vezmi si co chceš." ,řekl jsem jí jenom. Když ale za chvilku přišla jenom s hrnkem kafe, sjel jsem ji poměrně skeptickým pohledem. Každopádně skoro hned poté se zeptala, kde jsou ostatní, tak jsem se k tomu nějak nevyjádřil. "Kluci si šli s Benem na cvičák. Nejspíše budou docela brzo zpátky. Tak do půl hodinky. A já poletím za manažerem." ,osvětlil jsem jí s lehkým úsměvem. Hned jak ale spustila další věty, honem jsem jí zašermoval rukama před obličejem a trochu jsem zrudl. "Ne! Já.. no.. spíš já jsem se chtěl omluvit, že jsem tak blbě odešel ale.. tohle prostě úplně.. ne ,no.." ,snažil jsem se ze sebe dostat jakousi omluvu, proč jsem včera zareagoval tak blbě. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pak mi vysvětlil, kde jsou kluci. Usmála jsem se nad tím. Je náhodou super, že se mají tak rádi. Pamatuji si totiž na svou střední a holky na intru. Tak dobře jsme spolu nikdy nevycházeli a to si myslím, že jsme se měli ještě celkem rádi. ,,Když už jsme u toho manažere.. Jaký je? Chci tím říct, že po netu se šíří vždycky jen tuny drbů, že to není zrovna nejmilejší člověk.." Nakousla jsem to opatrně. Asi na tom bylo něco pravdy. Jistě, nikdo z EXO si na něj nikdy nestěžoval, ale jak by taky mohli? Ono se občas stačí podívat na pár koncertů. Pamatuji si takového Taa, který vypadal na pár koncertech chvilku před zhroucením. V době, kdy jsem ještě mívala čas, jsem o tom na netu kdysi psala a dost se po tom pídila, ale to už je rok zpátky. Sladce jsem se na něj usmála, když se začal červenat a omlouvat se. ,,Vždyť se nic tak hrozného nestalo. Každého občas někdy něco naštve." Člověk by se divil, jak dokážu být já zlá kvůli maličkostem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když se za sebe tak ohlédla, jako by si snad myslela, jestli mi něco neprovedla, pousmál jsem se a prstem jsem ukázal na hrnek s kávou, který držela v rukou. "Ty si krom kafe nic k jídlu nedáš? Nemáš chuť na něco slaného, sladkého, nebo tak?" ,zeptal jsem se jí celkem zvědavě a poukázal jsem na volné křeslo, pohovku, nebo fatboye, aby si mohla sednout. Nebo aby spíše věděla, že si může sednout kamkoliv se jí chce. Jen co se zeptala na manažera, pousmál jsem se a lehce bezradně jsem pokrčil rameny. "Popravdě, nemám ho rád. Je to takový ten panovačný člověk, který je odhodlaný tě při nejlepším sedřít z kůže a klidně i totálně potopit pokud mu z toho něco kápne. Docela vydřiduch, nemáme moc volna. jaký je jinak v osobním čase, to si moc představit nedokážu. Ale je to hroznej vztekloun. Když věci nejdou podle něj, všechno a všichni jsou špatně." ,pokusil jsem se jí vysvětlit můj pohled na manažera. Pamatoval jsem si, jak se mohl zbláznit, když se nám na koncertu sem tam něco nepodařilo tak stoprocentně, jak on chtěl, aby se podařilo. Následujících pár dnů bych nazval peklem na zemi. Každopádně, jakmile jsme se dostali k mé omluvě za včerejšek a řekla, že se to prostě stává, pousmál jsem se. "Nechápu. Jsi taková.. otevřená. Nestydíš se u věcí, které nás dostávají do rozpaků a znervózňují. Jen tak si dokážeš o všem podívat a tak.." ,pronesl jsem celkem zamyšleně. Vrtalo mi hlavou, jak to tak může být. Nebo spíše, jak to, že s tímhle nemá problém. "A.. nezblobíš se tedy?" ,zeptal jsem se po chvíli poněkud provinile. "Pokazil jsem hru.." ,dodal jsem s tichým povzdechem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Moc nejím.. Ráno.. A tak.. Celkově.." Přiznala jsem se, že dost často na jídlo zapomínám. ,,Moje tělo si na to už tak nějak zvyklo, tak mě většinou ani nenapadne, že bych měla něco sníst." Začervenala jsem se trochu studem a nervozně si prohrábla rozcuchané vlasy. ,,Já si potom když tak něco vezmu, neboj." Ujistila jsem ho, aby si o mě nedělal starosti. Zvážněla jsem, až když mi začal vykládat o manažerovi. Bylo mi jich líto. ,,A.. No.. Nedalo by se s tím něco udělat?" Začala jsem tak trochu.. Nenápadně. I když jsem měla jistý.. Ani ne plán, spíše mě jen tak něco napadlo. ,,Jakože.. Vyhrabat na něj nějakou špínu.. Nebo tak.." Pokusila jsem se nenápadně nakousnout. Nechtěla jsem vypadat jako zlá mrcha nemohla jsem říct, že jsem schopná na něj tu špínu vytáhnout a jednoduše ho vydírat. Rozhodně jsem to nemohla říct na plnou hubu. Když mi řekl, co ho na mě překvapuje, zvědavě jsem zvedla obočí. ,,Připadám ti jako otevřený člověk, jo?" Pronesla jsem dost.. Vlastně nechápavě. Až po chvilce jsem se lehce usmála. ,,Ono je to hodně dané i tím, že jsem z Evropy a to tě můžu ještě ujistit, že já jsem oproti většina Evropanek v podstatě intrivert." Začala jsem asi tím nejjednodušším vysvětlením. ,,S vámi se dokáži bavit normálně jen proto, že vás svým způsobem hrozně obdivuji a už nějaký ten měsíc sleduji na internetu. Ale normálně mám celkem problém se bavit s cizími lidmi. A jsou věci, o kterých nedokážu mluvit ani s nejlepší kamarádkou." Pokusila jsem se tak nějak vysvětlit, že ani já nejsem otevřená v úplně všech věcech, jenom to tak může působit. ,,Ale jo, jinak jsem vesměs celkem ukecaný typ člověka, když přehlídneš, že občas mluvím jen kraviny proto, aby nebylo ticho." Uculila jsem se sladce. ,,Jistě, že se nezlobím. A nic si nezkazil." Pokusila jsem se ho ujistit s úsměvem. Nebylo to tak, že bych ho prostě chtěla uklidnit, byla to prostě pravda. ,,Objala bych tě, ale to by ses mě bál pak asi ještě víc, než teď." Dodala jsem pobaveně, ale myslela jsem to vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Nechal jsem si vysvětlit, jak je na tom s jídlem. Jenom jsem trochu nechápavě zakroutil hlavou, protože já a jídlo.. jo, bez toho by to nešlo. I když je pravda, že ho do nás ze začátku často tlačil hlavně D.O.. Jinak bychom už možná vypadali jako banda anorektiků. A je pravda, že s těmi nervy před koncerty se občas docela špatně něco jí. "Dobře." ,odpověděl jsem jí nakonec jenom s úsměvem a lehce jsem nad tím pokrčil rameny. Když ale navrhla, jestli by se s chováním manažera nedalo něco udělat, celkem zvědavě jsem na ni zamrkal. Rádi bychom s tím něco udělali, ale kdyby se přišlo na to, že jsme cokoliv nevhodného, nebo škodícího udělali my, byli bychom dost sami proti sobě. Když ale navrhla, jestli bychom na něj nenašli nějako špínu, trochu poraženě sem zakroutil hlavou. "Popravdě, něco podobného jsme už zkusili. A nejspíše ne jenom my, ale nikdy se nám nic najít nepovedlo. Všechno má až moc dobře zajištěné a vlastně nikdy nevíš, kde zrovna je. Jestli ti zrovna neodposlouchává, co říkáš, skrz zavřené dveře a tak. Když se moc přiblížíš nějakému soukromému životu, co vede, začne být zle a popravdě, on si skvělé právníky i soukromé detektivy dovolit může. A kdybychom na něj nějaké naše poslali, dokáže je se svým platem obrátit proti nám jako nic." ,řekl jsem vlastně na jedno nadechnutí, takže.. dejme tomu, že jsem to ze sebe moc rychle vychrlil a ke konci už mi došel dech, takže můj hlas šel poněkud.. do ztracena. Když se potom rozpovídala o sobě, zvědavě jsem ji poslouchal a naklonil jsem se na křesle blíže k ní. Bylo to zvláštní. Jestli je ona v Evropě introvert, jak otevření všichni ti lidé tam jsou? Chodí tam snad nazí, nebo co? "Takže Evropani jsou vlastně.. šíleně otevření.. že?" ,zeptal jsem se tak nějak pro ujištění, jestli jsem ji pochopil správně a na tváři mi hrál lehký úsměv. Bylo to popravdě velice zajímavé. Protože o Evropě si můžeme leda tak číst články na internetu, nebo v knížkách a tak, ale nikdy se z nich nedozvíme, jestli to tam takové opravdu je. Potom, co mě ujistila, že jsem nic nepokazil, jsem se na ni jenom vděčně usmál a už jsem otevíral pusu, že chci něco říct, když mi v tu chvíli začal brnět telefon. "Promiň, musím to zvednout!" ,řekl jsem honem a zvedl jsem telefon i sebe z křesla a vydal jsem se do kuchyně si vyřídit hovor. Byla to šéfova sekretářka s tím, jestli stíhám dorazit, nebo jestli pro mě mají někoho poslat. Podíval jsme se na hodiny na stěně a popravdě jsem se dost zděsil. Moc jsem se tady zapovídal, až jsem zapomněl, kolik je hodin a že tam mám být za chvilku. Nechal jsem to tak, že pro mě můžou poslat auto. Honem jsem na sebe navlékl lehkou jarní bundu a co nejrychleji jsem si obul jednou rukou boty s telefonem stále přitisknutým na uchu. Už jsem otevíral dveře od domu, když mi došlo, že jsem se s Kim.. nerozloučil. Vzpomněl jsem si na to, jak říkala, že by mě objala, tak jsme se jenom ušklíbl a honem jsem došel k ní. Mobil jsem v jedné ruce držel odtažený od sebe a druhou rukou jsem ji zezadu obejal. Jen tak lehce. "Musím letět. Zatím se měj." ,řekl jsem tiše a honem jsem s lehce načervenalými tvářemi vyběhl ven. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Řekněme, že ano. Dám ti celkem jasný příklad, který to bude vyjadřovat. Většina vztahů začne tak, že se spolu ti dva vyspí, většinou tak na prvním rande a teprve potom se začne dít něco, jako poznání toho druhého." Řekla jsem. Sice jsem se culila, ale v mém hlase bylo jasné znechucení. ,,Jeden z mnoha důvodů, proč jsem se odstěhovala sem.." Dodala jsem už o poznání vážněji. Jenom jsem se na Xiumina usmála, když řekl, že to musí vzít. Když odběhl do kuchyně, zapnula jsem televizi s tím, že se podívám na ranní zprávy. Jsem na to trochu ujetá, ale jsem ráda, když vím, co se kolem mě a ve světě děje. O to více mě překvapilo, když mě najednou zezadu jednou rukou objal. Uh? Co to? Pomyslela jsem si a tentokrát byla spíše v šoku a červenající se já. ,,Pa!" Zavolala jsem na něj nakonec, když jsem se vzpamatovala. Tohle bylo.. Zvláštní. Ale fajn. Moc fajn. Nečekala jsem to. Proto jsem se taky tak přiblbě culila. Dopila jsem kafe, vypla telku a šla se nahoru převléct do mého vypraného a suchého oblečení. Učesala jsem se, abych nevypadala jako čarodějnice, stačilo, že nejsem namalovaná. Na stůl v kuchyni jsem položila Sehunův mobil, kvůli kterému jsem tady ostatně přišla a vy rychlosti ještě umyla nádobí, aby si nemysleli, že je tady budu vyžírat a tak podobně a nebudu za to vděčná. Pod mobil jsem položila papír se vzkazem.. Ne, že by byl nějak moc dlouhý, stálo tam vlastně jen: Hezký zbytek dne! :P :-* A děkuji. do pravého rohu jsem celkem malým písmem napsala svoje telefonní číslo a vydala se pryč. Udělala jsem to možná i trochu naschvál. Ostatně, Tao ví kde pracuji a bydlím a tak si nemyslím, že by pro kohokoliv z nich byl problém si mě najít, kdyby chtěli. S mým telefon s tím už tuplem nebudou mít problém. A ostatně, musela jsem jít domů, kde jsem se musela dát trochu do hromady a pak do práce. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Šoupal jsem špičkou boty o chodník a předloktími jsem se opíral o zábradlí podél silnice. V ruce jsem držel narůžovělou magnólii zabalenou ve světle zeleném zdobném papíru. Podíval jsem se na hodinky na pravé ruce. 21:56. Boooože, ještě čtyři minuty.. Zakňučel jsem v duchu a zaklonil jsem hlavou. Takovou dobu čekat.. měl jsem se zeptat, v kolik končí. Když jsem se narovnal, celkem netrpělivě jsem se zadíval na vchodové dveře klubu. Teď jsem ještě tiše zaúpěl a doufal jsem, že nejsem před špatným vchodem. Když ale těsně po desáté hodině vylezla Kim ze dveří, usmál jsem se a zamával jsem na ni. Hned na to jsem se také jejím směrem vydal. "Ahoj.. Já.. Chtěl bych se omluvit za svoje včerejší chování." ,pronesl jsem a podal jsem jí květinu s drobnou úklonou. "A chtěl jsem se zeptat, jestli máš dneska večer čas." ,zeptal jsem se jí s naprosto nevinným pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Děkuji.." Vypadlo ze mě. Jasně, z kluků z EXO jsem byla.. Hotová, protože jsem je obdivovala, ale GD byl takový můj tajný idol, kterého jsem obdivovala asi tak 5x více, než EXO. Už jen protože si psal texty písniček sám a celkově se vypracoval nahoru sám. Taky to už dělal dobrých 7 let a ne jak EXO tři roky. Trochu jsem se musela vzpamatovat. ,,Vždyť se nic nestalo." Odvětila jsem s úsměvem na tu jeho omluvu. ,,Ehm.. Jo. Ano. Jistě, mám čas." Řekla jsem s úsměvem a neustále se trochu červenala. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Popravdě, připadal jsem si trochu nervózně, když chvilku jenom koukala a červenala se. Víte co, stát s nataženou rukou, kytkou a koukat na červenající se holku je.. hezký pocit. Ale víte, normálně mi pohledy lidí okolo nevadí. Jen teď, to bylo trochu znervózňující. Každopádně, když si kytku vzala, usmál jsem se o něco sebejistěji. "Není zač." ,řekl jsem popravdě, protože to vesměs bylo opravdu nic. A jakmile prohlásila, že má čas, zářivě jsem se na ni zaculil a poukázal jsem jí směr, kterým jsme se v tomto případě měli vydat. Šli jsme, v tuhle dobu, téměř prázdnou ulicí. Nebe bylo téměř čisté a měsíc lehce svítil. Kužely žlutého světla pouličních lamp osvětlovaly chodník v pravidelných půlkruzích, jelikož druhý půlkruh náležel polovině silnice za každých pár metrů přerušovaným zábradlím. "Jaký byl den?" ,zeptal jsem se Kim tlumeně, abychom nerušili těch pár lidí, kteří nás sem tam minuli. A taky protože nebylo potřeba zvyšovat hlas. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Normální. Včera jsem byla s EXO u nich doma.. Hráli jsme flašku.. A hodili mě do bazénu.. A teď mě bolí v krku." Řekla jsem s nevinným úsměvem. Ani nevím, proč jsme to říkala. Protože jsem z toho měla takovou.. Radost. Chápete. Eufórie. ,,Co u tebe?" Zeptala jsem se s úsměvem. Mluvila jsem tiše. Stejně jako on. Bylo to fajn. Přišlo mi to takové.. Romantické. Večer, trochu chladno a krásný kluk vedle mě, co mi dal kytku. ,,Kam vůbec jdeme?" Zeptala jsem se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zvědavě jsem se na Kim zadíval, když začala vyprávět. A popravdě, měl jsem dobrý pocit z toho, že vypadala tak spokojeně. Popravdě, nevěděl jsem, co od tohohle svého nápadu očekávat. Nevěděl jsem, jestli má čas, nevěděl jsem, jestli má chuť někam jít, nebo jestli mám takhle vůbec přijít, ale tak, když už mě to napadlo, přišlo mi dobré to zkusit. Když vyprávěla o tom, jak hráli u EXO flašku, trochu jsem se zarazil a povytáhl jsem obočí. "A jeje, a vypadlo z nich něco zajímavého?" ,zeptal jsem se jí celkem překvapeně. Kluci z EXO mi připadali docela fajn. S některými z nich jsem se moc nebavil, ale stejně, nic jsme proti sobě nikdy neměli. Snad jenom když jsme se párkrát rafli s Taem, protože si věci prostě moc bere. "Počkej, proč tě ta telata hodila do bazénu?" ,zeptal jsem se najednou překvapeně, protože mi to došlo až po chvilce. "Já.. dneska jsem měl pár rozhovorů a domlouval jsem si s rádii další. Jinak jsem psal text. A potom jsem vymyslel tohle." ,řekl jsem celkem rozjařeně a usmál jsem se na ni. "Uvidíš." ,zaculil jsem se jenom na její otázku a dál jsem spokojeně pochodoval dál. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ale pak jsem se lehce tajemně usmála. ,,Copak? Došli ti holky, které by si mohl zvát na rande nebo jsem tě něčím ohromila?" Zeptala jsem se na přímo, i když s lehkým pobavením v hlase. GD byl na rozdíl od EXO v Evropě mnohokrát, měl trochu evropské zvyky nebyl tak uzavřený a celkově. Ne, že by mi to vadilo, to nechutného evropana, který vás osahává v baru měl na míle daleko. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zvědavě jsem poslouchal, jakou špínu se dozvím na kluky. Ale jakmile pronesla, že Xiumin byl jednou na dívčích záchodech, začal jsem se hrozně škodolibě smát. "Já vím, já ty značky vyměnil. Jen jsem myslel, že tam vleze Tao. Ale i tak.. kdybys viděla ten jeho pohled, když odtamtud utíkal!" ,vyhrkl jsem ze sebe honem pořádně rozesmátě a poslouchal jsem, co dál na sebe kdo práskl. Každopádně, představa Baekhyuna, jak tancuje a dělá striptýz mě popravdě pobavila. Ještě aby ne, když ho znám. Chudák, tak se určitě stydí ještě dnes. "Ty pocky byl tvůj nápad, že jo?" ,zeptal jsem se jí vševědoucně. Věděl jsem, že nikdo z kluků by si jinak tohle navzájem neprovedl. A už vůbec na Xiuminovi. Když ale potom řekla, jak je možné, že ji hodili do bazénu, plácl jsem se do čela. "A to jsi čekala, že tě nechají tu věc, co jim řekneš, neudělat?" ,zeptal jsem se jí celkem zvědavě, protože mě popravdě zajímalo, jestli byla opravdu tak naivní. Ale aspoň, že se o ni potom postarali. Muselo to být vtipné. "Doufám, že ti aspoň zamávali, když jsi letěla." ,zašklebil jsem se trochu škodolibě. Hned co se jí rozzářily oči při zmínce o textu jsem nesouhlasně zakroutil hlavou a omluvně jsme se na ni usmál. "Nemám ho tady. Ale někdy ti ho můžu přinést, než to nazpívám." ,nabídl jsem jí poměrně velkoryse, protože ne každý si takhle mohl přečíst text ještě před vydáním skladby. Při jejím tajemném úsměvu jsem lehce povytáhl jedno obočí a po otázce, která byla dle mého názoru poněkud na tělo jsem pokrčil rameny, jako by to vlastně bylo fuk. "Přišlo mi to jako dobrá forma omluvy.,řekl jsem jednoduše, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že to je jenom kvůli tomu. Každopádně jsem se na ni potom pousmál a rozhodil jsem rukama. "Ale jestli nechceš, tak tě můžu doprovodit jenom domů." ,prohodil jsem jakoby mimochodem a mrkl jsem na ni jedním okem. Kousek před námi se začal vynořovat komplex zdejšího zábavního parku. Barevná světýlka, nějaký ten šrumec, barvičky a hudba, která byla lehce slyšet už teď. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když přišel na to, že pocky byli můj nápad, začervenala jsem se a uhnula pohledem do strany. ,,Když to říkáš.." Mroukla jsem jen tak mimochodem. Nevím proč, ale nějak se mi to nechtělo přiznávat. Snad poroto, jak moc průhledně jsem najednou vypadala. Ženy by měli být komplikované osobnosti a muži jednoduché. No, v mém životě to působilo vždycky trochu naopak. ,,Jistě, že jsem věděla, že mi to udělají!" Řekla jsem poněkud bezradně. ,,Ale.. Já.. No.. Nerada lžu." Vypadlo ze mě nakonec poměrně nešťastně a povzdechla jsem si. ,,Jo, zamávali mi, ani nevíš, jak mě to v tu chvíli štvalo." Pronesla jsem s lehce kyselým úšklebkem. No co? Štvalo mě to. V tu chvíli. ,,Beru tě za slovo." Uculila jsem se na něj sladce, když řekl, že mi ho přinese někdy jindy, ještě, než písnička vyjde. No co? Brala jsem ho za slovo, to snad není trestné. Ohledně téhle schůzky jsem už nic neříkala, jen s úsměvem zakroutila hlavou. Nevěřila jsem mu to a on věděl, že jsem mu to nevěřila, ale nehodlala jsem se v tom dál rýpat, pokud on nechtěl. Když se před námi objevil zábavní park, hned jsem se rozzářila. ,,Dnešní večer se nese v duchu cukrové vaty, kolotočů a vystřelování plyšáků? To si piš, že nechci domů!" Odvětila jsem nadšeně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "My s Taem spolu žádný problém nemáme." ,podíval jsem se na ni docela překvapeně a přemýšlel jsem, jak to myslí, než mě to trklo. "Jsme spolu za dobře, jen si prostě od té chvíle, co se známe, děláme naschvály. Každopádně mezi námi nějaká zlá krev není." ,vysvětlil jsem jí jednoduše a tiše jsem se uchechtl. Jakmile se ale zatvářila tak tajemně, zaculil jsem se a sklonil jsem se více k ní dolů, abych se jí podíval přímo do tváře. "Já si to nemyslím, já to vím!" ,pronesl jsem s podobnou rozhodností, jako by to udělalo dítě, které prostě tvrdí, že má pravdu. Každopádně jsem to z ní dál netahal. Takhle mi to přišlo vtipnější. Jakmile mi ale potvrdila, že věděla, že to udělají, lehce jsem ji cvrnkl ukazováčkem do čela. Nestihl jsem se ani zeptat, proč si raději něco nevymyslela, protože na to odpověděla rychleji. Trochu soucitně jsem se na ni pousmál a lehce jsem jí již zdviženou rukou pocuchal vlasy. Bylo to takové roztomilé, když se takhle zachovala. "Tak jo a kdy?" ,zeptal jsem se jí zvesela a strčil jsem si obě ruce do kapes bundy. Hned po tom jsem ale čekal na rozsudek. Co když teď řekne, že chce jít domů a že na to kašle? Sakra, proč mlčí? To je nefér.. To začíná vypadat jako to pravidlo, že tichý muž je přemýšlející muž a tichá žena je nasraná žena..Ne, hele! Ona vypadá spokojeně, když to vidí! ..geniální. Napadlo mě jenom, jakmile se rozzářila ohledně kolotočů a řekla, že domů nechce. Popravdě, opravdu se mi dost ulevilo. Hodně, hodně moc. Lehce jsem přidal do kroku, když mi byl tento nápad schválen a spokojeně jsem se culil. "Tak co, jak velkého plyšového medvěda chceš?" ,zeptal jsem se, zatímco jsme spolu mířili ke vchodu, u kterého několik lidí stálo frontu. To naštěstí rychle pominulo a my stáli mezi hromadou různých atrakcí, mezi stánky, cvičenými opicemi, zrcadlovými místnostmi a spoustou dalších věcí. "Kam chceš jít nejdřív?" ,zeptal jsem se jí vesele a rozhlédl jsem se okolo. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když se ke mě najednou sklonil, zase jsem se začala červenat. Kdo by se mi divil. Ale když mi pocuchal vlasy, tak jsem se spokojeně uculila. Div jsem nezačala vrnět. ,,Uhm.. Dneska je středa, co? Co takhle pátek večer?" Zeptala jsem se ho s úsměvem. Mohla jsem navrhnout i zítřek večer, ale to jsem chtěla.. Trochu se porozhlédnout po kanceláři manažera EXO. Ano, opravdu jsem to měla v plánu udělat. Jediný, kdo to zatím věděl, byl Xiumin, těžko říct, jestli to řekl ostatním. ,,Toho největšího, co uvidíme!" Pronesla jsem nadšeně. Až po chvilce jsem se trochu provokativně usmála. ,,I když si myslím, že ho vystřelím spíše já tobě." Vyplázla jsem na něj jazyk. No co? Koukáte na dítě, které trávilo letní prázdniny se vzduchovkou v ruce. Umím střílet. Tedy.. V rámci možností, samozřejmě. Frontu jsem vystáli celkem rychle a já se hned po vstupu začala nadšeně rozhlížet. ,,Uhm.. Nejdřív tu cukrovou vatu, pak ty čokoládové pralinky, mezitím se podíváme na ty tygry a pak půjdeme na-na-na.. To vypadá super!" Ukázala jsem na jednu kolotočovou atrakci, na které svítil nápis Breakdance! Samozřejmě to jídlo bylo před tím schválně, komu by nechtělo být špatně? |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Pokud Kim rámě přijala, s úsměvem jsem se vydal směrem ke stánku s cukrovou vatou, kde onen týpek předváděl poměrně zajímavé kousky během namotávání karamelu. Zvědavě jsem ho sledoval. (odkaz) Jakmile skončil, přicupital už s druhou tyčkou, na kterou se namotávala nová cukrová vata k nám a podal ji Kim. Zatleskal jsem mu. Musel jsem uznat, že vypadá, že se dobře baví. Hned na to jsem zase Kim lehce chytil a vydal jsem se ke stánku, u kterého chtěla koupit ty pralinky. Vzal jsem velkou krabici, ve které mělo být, podle tvrzení prodejce, čtyřicet kusů. Opatrně jsem je podal Kim. "Takže.. teď tygry?" ,zeptal jsem se zvědavě, protože tu nebyli rozhodně jenom tygři. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro S radostí jsem přijala GDho rámně. Víte, v tu chvíli mě nenapadlo, že to druhý den může být ve většina novin a na internetu po celé Korei. A nejen po ní. Ale to ani jeho.. Nebo ho to napadlo, ale neřešil to. Co já vím. Musela jsem tomu chlápkovi s cukrovou vatou zatleskat. Byl dobrý. A hlavně ta cukrová vata ve tvaru psí hlavy byla dokonalá. Možná by mi ji bylo i líto sníst, ale ta chuť na tu tunu cukru zvítězila. Jak normálně nejím sladké, tak dneska si to vykompenzuji minimálně na rok dopředu. A pak přišel ten šok s pralinkami. Víte, čekala jsem, že si každý koupíme pár. Ne, že koupí krabici o 40ti pralinkách a tu mi podá! Pane bože, tolik bonbonjér jsem nikdy nedostala od všech kluků dohromady! Oh, moment, já nikdy žádnou od kluka nedostala.. Ano, to je ta zasraná Evropa, ze které jsem utekla. Nejdřív jsem musela dojíst tu cukrovou vatu, než jsem se odhodlala otevřít tu krabici, aby jsme jí s GDm mohli začít pomalu ujídat. ,,Jistě!" Odvětila jsem nadšeně ohledně tygrů.. A vlastně celého toho obřího zvěřince. Samozřejmě bych to nebyla já, kdybych si nenechala dát a opici na rameno, anakondu kolem krku, orla na ruku a nakonec si toho tygra odvážně nehladila, když mi to trnérka tygra nabídla potí, co viděla, jaký jsem zvířatomil, který se ničeho nebojí. Ani té tarantule, kterou jsem měla před chvilkou na dlani. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Popravdě, asi si nikdo nedokáže představit ten pocit, když jsem jí předával pralinkovou bonboniéru a ona koukala, jako kdyby ji dostala od nějakého kluka poprvé. Jo, můžu s klidem říct, že mi to zvýšilo moje už tak vysoké ego. Momentálně jsem ze sebe měl skvělý pocit. Hrdě jsem stál vedle ní a sledoval, jak jí tu obrovskou cukrovou vatu. Hned jak otevřela krabici s pralinkami, neodolal jsem a jednu jsem jí drze uzobnul. Tedy ne hned, co ji otevřela, ale až když v sobě měla takové tři. Potom jsme se vydali na obchůzku po téhle obrovské zologické zahradě. Byl jsem ochotný vyzkoušet většinu toho, co ona. Opici na rameni jsem měl opravdu poprvé, stejně jako tarantuli v ruce. I když, to jsem ji zase velice rychle odložil zpátky. Každopádně, co se mi líbilo, byla možnost si pohladit puštíky. Tyhle malé sovičky jsem měl vždycky rád. Jen co nám ale nabídla trenérka si pohladit tygra, nakvartýtoval jsem se ke kleci s ním snad ještě dříve než Kim. "Kočička! Ooooobrovská kočička!" ,dostal jsme ze sebe s hlasem plným nadšení. Miloval jsem kočky a kde jinde bych mohla hladit tygra? Kruci, to bylo úžasný! Chvilku jsem se bál, jestli z toho nejsem nadšenější, než Kim, ale.. no, těžko říct. Když jsme obešli snad všechny zastávky, kde byla nějaká zvířata, posadil jsem se na chvilku na lavičku a trochu zasněně pořád koukal směrem k tygrům. (tak mu přidávám trochu vlastních zvířecích lásek, no!:D) Až po chvíli jsem se pousmál na Kim. "Na který kolotoč že jsi to chtěla?" ,zeptal jsem se jí sladce a pohled mi padl na stánek s nápoji. "..Vydrž moment." ,poprosil jsem ji a honem jsem k němu přispěchal. Zpátky jsem se vrátil se dvěma čokoládovými, ale studenými, nápoji, ve kterých byly k rozeznání příchutě jahod a banánů. jeden průhledný kelimek jsem podal Kim a zářivě jsem se na ni usmál. "Snad bude chutnat." |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Upřímně.. Když jsem viděla to GDho nadšení pro tygry, ještě s tím jak to řekl.. měla jsem co dělat, abych se nevrhla na něj. Bylo to tak roztomilý, že by to mělo být nelegální! Takže jsem si ve výsledku užívala spíše pohledu na nadšeného GDho než na tygra, kterého jsme si hladila. Ale stálo to za to. Když jsme skončili, posadili jsme se na lavičku opodál. ,,Tak se přiznej, kolik máš doma koček? Dvě, tři?" Zeptala jsem se pobaveně, ale myslela jsem to vážně. Někdo, kdo takhle miluje kočky nemůže bez kočky žít. Znala jsem sebe, sama jsem jednu měla. A kdyby to nebyla žárlivá mrcha, klidně bych jich měla více. ,,Určitě na tenhle." Ukázala jsem prstem na jeden z kolotočů a pak se vesele usmála. ,,A na cokoliv podobně šíleného a rychlého." Dodala jsem nakonec a nevinně se uculila. Ne, vůbec nejsem magor, který jel po Korei přes celohuČínu stopem! Jestli tedy chápete, co tím myslím.. Zvědavě jsem za GDm hleděla, když odběhl a vrátil se se dvěma průhlednými kelímky plné.. Čokolády. Jeden jsem si od něj vzala. ,,Děkuji." Usmála jsem se sladce. ,,Ale jestli přiberu,můžeš za to ty." Řekla jsem mu s pobaveným úšklebkem a napila se. ,,Páni, to je sakra dobré!" Řekla jsem a nadšeně pila dál. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Až když jsem se vrátil s kelímky s pitím, rozhodl jsem se odpovědět na její odpověď ohledně toho, kolik mám koček. A musel jsem se při tom tiše uchechtnout, protože a posloupnost byla skvělá. "Čtyři." ,odpověděl jsem jí pobaveně. "Začalo to jednou, potom jsem našel v krabici druhou, když se se mnou rozešla holka, nechala mi tu třetí a ta čtvrtá se nastěhovala tak nějak sama." ,osvětlil jsem jí, jak jsem k tomu počtu přišel. A popravdě, vůbec by mi nevadilo, kdybych měl koček víc. "A popravdě, jsou naprosto dokonalé! Chceš je vidět?!" ,zeptal jsem se jí nadšeně a poklepal jsem si na kapsu od kalhot, ve které jsem měl uložený mobilní telefon. Jo, v tomhle jsem byl horší jak mor. Jak se dostane na téma o kočkách, už se mě nezbavíte. Jakmile ukázala, který kolotoč chce zkusit, nadšeně jsem se na ni zaculil. "Jasně, ten je boží! Tak to vypijeme a půjdeme tam!" ,vyhrkl jsem honem, protože popravdě, tohle byl rozhodně lepší výběr, než autodrom a podobně. To je.. takové ohrané. A skoro nikdo se mnou na tohle ještě nechtěl jít. Pamatuju si jenom Luhana, kterému se mě zželelo a potom mu bylo hrozně špatně. Jakmile potom řekla, že i něco dalšího, co je tomu šíleností podobné, ukázal jsem na obrovskou kruhovou atrakci vzadu. "Centrifuga!" ,zavelel jsem jeden z dalších cílů, které určitě zkusíme a sám jsem upil z kelímku. Věděl jsem, jak to chutná a tohle je pití, které naprosto miluju. Ale nemám šajn, jak tu čokoládu udržet dobrou, tekutou a studenou. Když jsem to zkoušel posledně, ztuhla mi, tak jsem měl spíše čokoládovou zmrzlinu, či jak jinak to nazvat. "Jistě, veškeré tvé přibírání na váze si beru na triko." ,zašklebil jsem se na ni pobaveně a pořádně jsem se napil. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jasně, ukazuj!" Pronesla jsem nadšeně, když mi řekl, jak k nim přišel. ,,Já mám jen jednu, je to totiž děsná žárlivka, jinou kočku kolem sebe by asi ani nesnesla." Řekla jsem pobaveně. Upřímně, cítila jsem se, jako bych v sobě měla trochu alkoholu. Takový ten stav.. V náladě, jak se říká. Moc mluvíte, jste hyperkativní, kecáte a děláte blbosti. Asi tak nějak jsem se cítila. ,,Jsem ráda, že sdílíme stejný smysl pro adrenalin." Řekla jsem s veselým zazubením, když ukázal na centrifugu kousek za tím kolotočem, na který jsme se chystali. Začala jsem pít trochu rychleji, protože jsem se už nemohla dočkat, až se povozíme. Milovala jsem to! Vždycky na tom skončila celá má výplata, ale víte co.. Koho to zajímá? Navíc.. Dneska jsem si to neplatila. A i kdybych si to platila, nedopadlo by to jinak. Dopila jsem a hodila kelímek do koše vedle sebe. ,,Tak to jsem zvědavá, jak mě pak donutíš zhubnout." Neodpustila jsem si menší provokaci, protože všichni víme, že nejlépe se hubne sexem.. Ale nahlas jsem nic takového neřekla, takže.. Ať si to vyloží jakkoliv chce. Nezapomněla jsem při tom na něj trochu škodolibě mrknout. |
| |
| Zvědavě jsem se na ni zadíval, když jsem čekal, jestli mám vytasit telefon s miliardou fotek, nebo ne. Každopádně, jakmile to odsouhlasila, zajel jsem dvěma prsty do kapsy a vytáhl jsem telefon. Momentálně jsem se snažil najít fotku, kde jsou všechny kočky pohromadě. Během toho jsme poslouchalvyprávění o jedné kočce a musel jse mse zasmát. "Kruci, co ta by dělala, kdyby senáhle ukázala nějaká další?" ,zasmál jsem se pobaveně a konečně jsem našel to, co jsem hledal (odkaz). "Koukej, jo? Tak tohle jsou ti mí čtyři vrazi. Shora Aiko, Kelli, Fera a Asano." ,představil jsem jí ty čtyři tygřice a spokojeně jsem se zaculil. "Tohle je snad jediná fotka, kde jsou všechny pohromadě. To jsem totižodnášel staré škrabadlo a měnil jsem ho za větší, tak koukaly takhle dotčeně, když viděly, jak jim mizí z dohledu." ,řekl jsem rozjařeně. "Ale řeknu ti, občas nevím, jestli jsou to kočky, koně, králíci, nebo psi. Vypadají jako kočky, když běží, dupou jako koně, užírají mi zeleninu a aportují hopsakoule. Třeba, když jsem si udělal obložený talíř a odešel jsem si na záchod, tak když jsem se za dvě minutky vrátil a na talíři zůstaly jen salámy. Zelenina byla pryč. No chápeš to? Taky hrozně žebrají, když krájím okurku, salát, nebo papriku a jakmile mi kousek spadne, už mi zkrátka nepatří." ,řekl jsem pořád poněkud nevěřícně a honem jsem se nadechl k dalšímu příběhu, co kruci dělají. "Nebo, to ti povím, jednou v noci, to jsem vždycky slyšel pár kroků, chvilku bylo ticho a potom pravidelně několik ran o zem rychle za sebou. Když jsem vylezl, tak vždycky skočily s hopsakoulemi v tlamách na skříňku, hodily ji a potom za ní skočili. Potom se zase vrátily ke skříňce a tak pořád dokola." ,vyprávěl jsem honem dál, protože mě většinou nikdo nechtěl poslouchat moc dlouho. Potom jsem se na ni podíval. "Jak se jmenuje tvoje kočka?" ,zeptal jsem se a upil jsem z kelímku. "No jasně. Zkusíme všechno!" ,řekl jsem s nadšením, když pronesla tu poznámku o nadšení z adrenalinu. Taky proč ne, když je to bezpečné? To bych ji taky mohl vzít na Project 1, jestli tu pořád je. Prakticky zároveň s ní jsem dopil onu čokoládu a při její provokaci jsem na ni s takovým lehkým náznakem svůdnosti zamrkal a usmál jsem se. "Tak.. vím o způsobech, které jsou prý pro tohle nejideálnější." ,odpověděl jsem jí tajemně a stejně tajemně jsem se na ni zaculil. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Ježiši, ty jsou boží!!" Rozzářila jsem se, když mi ukázal fotky svých koček. Už je taky miluji a to jsem je viděla jen na fotce. Nadšeně jsem hleděla na GDho a poslouchala jeho vyprávění o kočkách. Musela jsem se smát, div mi netekly slzy. Všichni, kdo vlastní kočku vědí, že jsou schopné hrozných kravin, ale GDho vyprávění mě zabíjelo. Navíc to vykládal tak vtipně a poutavě. ,,Yuki." Řekla jsem s úsměvem a vytáhla z kapsy telefon, kde jsem našla její fotku a ukázala jí GDmu. Na ní byla černá kočka s velkýma zeleným očima a růžovým obojkem kolem krku, jak sedí na parapetu okna. ,,A ano, je to v Japonštině sníh, takže nechci slyšet ani slovo." Upozornila jsem ho pobaveně dopředu, většina lidí se tomu totiž strašně divila, proč se kompletně černá kočka jmenuje jako sníh. Věděla jsem, že bych po té jeho narážce a svůdném zamrkání měla mlčet, prostě to nechat být a jen dojít k té atrakci, ale místo toho jsem se na něj tajemně usmála. ,,Opravdu? Jaké například?" Zeptala jsem se a oplatila mu to svůdné zamrkání. Pane bože, co tady blbnu?! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Tak to je teda pěkná netýkavka, tahle tvoje číča." ,odpověděl jsem pobaveně a když mě opravdu poslouchala a zajímalo ji to, nadšeně jsem na ni zamrkal. Ono popravdě, koho by to nepotěšilo, když někoho opravdu zajímá, co říkáte? Navíc, vypadala, že ji to baví. Když mi představila svoji kočku, překvapeně jsem zamrkal. Když jsem ji viděl, trochu skepticky jsem se na Kim podíval. Pohledem jsem chvilku přejížděl mezi fotografií na telefonu a Kim, než jsem zvědavě naklonil hlavu na stranu a pousmál jsem se. "Zvláštní. Opravdu zvláštní." ,zašklebil jsem se jenom a raději jsem se dál moc nevyjadřoval. Jak bych taky mohl. "Ale vypadá skvěle. Má nádherná kukadla." ,usmál jsem se na ni a když se zeptala, jaké jsou podle mě účinné metody na hubnutí. Nahnul jsem se k ní a přesladce jsem se na ni usmíval. Potom jsem se naklonil k jejímu oušku. "No, víš.. Jsou tady různé způsoby. Běh, posilování.. sex~" ,řekl jsem tajemně a zvláště poslední slovo jsem si naprosto vychutnal a převaloval ho chvilku na jazyku, aby to vyznělo co nejlépe. Potom jsem se od ní odtáhl, narovnal jsem se a ukázal jse na ten kolotoč. "Tak co, jdeme?" ,zeptal jsem se, jako bych do teď nic neřekl. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Nech toho." Žduchla jsem lehce GDho se smíchem, když řekl, že je to zvláštní. Jako bych ho neupozorňovala na to, ať si to nechá pro sebe. Ale brala jsem to ze srandy. ,,Já vím. S tím růžovým obojkem vypadá jak princezna." Řekla jsem a sama chvilku fotku nadšeně pozorovala, než jsem mobil zase schovala. Jistě, tak to dopadá, když se sejdou dva kočkomilové. ,,Kdyby to šlo, pracovala bych v útulku pro kočky." Jo a mezitím zachránila polovinu dalšího zvířectva a všechny ty Severokorejce. Chápete, co tím myslím. Když se GD ke mě najednou sklonil, měla jsem husinu už jen z toho, jak se mi jeho dech otřel o ucho. Po tom posledním slově jsem celkem solidně zrudla a na sucho polkla. Jo, ano, já vím, chtěla jsem to slyšet, ale slyšet, jak vám tohle šeptá GD do ucha.. Shit! Kdyby to šlo, teď se tu rozteču. Ale už jsem na to taky nic neřekla, jen jsme došli k atrakci. Řeknu vám.. Sjet tři nejšílenější atrakce v celém parku a k tomu ten debilní breakdance ještě tak 5x, protože u toho jsou boží písničky.. Jo, pár jich tam bylo i od GDho, takové Crayon.. No.. Začínalo mi být o trochu špatně. ,,Mám nápad, jdeme vystřílet ty plyšáky." Řekla jsem, když už jsem věděla, že mám dost. Lehce jsem se GDho přidržovala, protože se mi točila trochu hlava a já nechtěla vypadat jak opilá. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "A proč bych měl?" ,zeptal jsem se jí takovým sladce naivním hláskem, jako kdyby mi vlastně vůbec nedocházelo, co tím myslí. "To máš pravdu, vážně tak vypadá." ,přitakal jsem jí, když řekla, že s tím obojkem její kočka vypadá jako princezna. Vážně tomu tak bylo. Ale víc než obojek a barva srsti se mi hrozně líbila ta kukadla. Krásná barva. "Tak práci ti v útulku nezajistím, ale můžeme se tam jít podívat." ,odpověděl jsem jí s pokrčením ramen. Ono popravdě, práci v útulku chtělo alespoň jednou v životě každé dítě. Práci zajistit neumím, ale minimálně návštěvu bych zvládl. Spokojeně jsem s úsměvem sledoval, jak dokonale zrudla. Bral jsem to jako osobní úspěch. Já bych to normálně neřekl, ale ona si začala. Chtěla to slyšet a jestli by chtěla tvrdit, že ne, tak lže. A já to vím. Každopádně, společně jsme došli k atrakci. Postupně jsme jich prošli několik a minimálně pětkrát jsme byli na breakdancu. Jo, byl jsem rád, že jsem nejedl tu cukrovou vatu, jako ona. Už takhle mi bylo trochu slabo, ale adrenalin mi dovoloval pokračovat a šel bych klidně znovu, kdybych si nevšiml, že Kim už asi úplně dobře není. Takže jakmile navrhla, že půjdeme vystřílet plyšáky, usmál jsem se a vydal jsem se ke stánku. Když jsem viděl, že se Kim trochu motá, vzal jsem ji jemně okolo ramen, čímž jsem si ji k sobě přitáhl. U stánku jsem se zastavil a pořád jsem ji lehce přidržoval. "Kterého chceš?" ,zeptal jsem se jí s úsměvem a sám jsem se rozhlédl po něčem, co by mě zaujalo. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že mi práci v útulku zajistit nemůže, poněkud vyděšeně jsem se na něj podívala. ,,Klid, takhle jsem to vůbec nemyslela." Řekla jsem zaskočeně. Bože, nechtěla jsem, aby to vyznělo, že po něm něco chci, jen to nechci říct na plnou hubu. Ono, kdybych něco chtěla, tak to většinou vypadá tak, že si o to přímo řeknu, takže tohle mě celkem zaskočilo. ,,Můžu otázku?" Zeptala jsem se ho, i když jsem věděla, že mi ne určitě neřekne. ,,Víš.. Kolik holek s tebou bylo jen proto, protože si slavný, bohatý a vlivný?" Zeptala jsem se na přímo. Nějak se mi nechtělo chodit okolo horké kaše, ale jen mi z té reakce přišlo, že po něm vždycky všechny holky jen něco chtěli a ani je nezajímalo, co by třeba chtěl on, jestli víte, jak to myslím. Ani nevíte, jak jsem se červenala, když mě vzal kolem ramen. Ale byl to strašně fajn pocit. A to se normálně těmhle fyzickým kontaktům vyhýbám jako čert kříži. Tedy.. Vyhýbala. Od doby, co žiju tedy je to lepší. Pustil mě až u stánku a zeptal se, co bych chtěla. ,,Uhmm.. Toho!" Ukázala jsem nadšeně na většího bílého plyšového medvěda. ,,Co ty?" Zeptala jsem se. Myslela jsem to vážně, když jsem říkala, že mu taky něco vystřelím. Alespoň se můžu pochlubit. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Mě to jenom napadlo, tak se nečerti." ,zašklebil jsem se a když se zeptala, jestli se může na něco zeptat, povytáhl jsem obočí. "Už jsi to udělala, ale můžeš klidně znovu." ,pobídl jsem ji. Jakmile z ní ale ta otázka vypadla, trochu jsem se zarazil a nějakou dobu jenom mlčel, zatímco jsem koukal někam před nás. Na chvilku jsem sklopil pohled, než jsem se na ni pousmál. "Až na jednu všechny." ,řekl jsem popravdě. Ta první.. s tou jsem se dal dohromady ještě předtím, než jsem se začal vypracovávat ke slávě. Bohužel, tam jsem to pokazil. Když se mi začalo dařit a byl jsem v tom obrovském kolotoči práce, stávalo se mi, že jsem nestíhal dorazit včas. A když na mě asi po třetí čekala a já doběhl, poslala mě do háje. A od té doby jsme se neviděli. Když ukázala na velkého bílého plyšového medvěda, jenom jsem přikývl a už jsem si chtěl říct o vzduchovku a náboje, když se zeptala, kterého chci já. Koukám, že to s tím, že mi vystřelí plyšáka, myslela vážně. Jen jsem se rozhlédl a ukázal jsem na velkého plyšového tuleně. "Tamtoho. A snaž se." ,zašklebil jsem se a řekl jsem nám tedy o dvě vzduchovky a pro každého deset nábojů. Sám jsem se mezitím pustil do střílení. Medvěd byl na šesti tyčkách, tak jsem k tomu vystřelil tři růže. Dvě malé, jednu větší. Potom jsem s tím vším za zády přišel ke Kim a naklonil jsem k ní. "Jak to jde?" |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Já se nečertím, jen.. To, že něco řeknu, že by se mi to třeba líbilo nebo tak, neznamená, že po tobě chci, aby jsi to zařídil nebo něco podobného.. Chápeš?" Snažila jsem se mu vysvětlit mou reakci a proč jsem se ho ptala na ty holky. Chvilku jsem na něj zvědavě mrkala, jestli chápa a pak se na něj povzbudivě usmála. Když jsem mu řekla, že mu taky něco vystřelím, chvilku na mě koukal, jestli to myslím vážně. Jenom jsem s úsměvem kývla hlavou a počkala, co si řekne. ,,Máš ho mít." Řekla jsem s úsměvem a vzala si od prodavače vzduchovku a náboje. Tuleň byl taky na šesti tyčkách.. A upřímně, myslela jsem si, že to půjde lépe. Což o to, tuleně jsem vystřílela, ale ty další 4 náboje šli někam trochu vedle, než jsem si na tu vzduchovku zvykla. Když za mnou GD přišel, zrovna jsem končila a brala si od prodavače plyšového tuleně. ,,Úspěšně." Odvětila jsem vesele a vzala tuleně do rukou. ,,Vidíš? Tadá!" Řekla jsem nadšeně a podávala mu tuleně. No co? Vystřílela jsem ho pro něj. Chtěl ho. A já ráda dělám lidem radost, když.. No.. Je mám ráda.. Jestli chápete. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Dobře, chápu." ,odpověděl jsem jí jenom s lehkým úsměvem. Přišel jsem ke Kim, když už pomalu končila s vystřelováním. jen jsem sledoval, jak si od prodavače tuleně přebírá. Když mi tuleně podávala, spokojeně jsem zpoza zad vytáhl medvěda i tři růže, které jsem jí podal na oplátku já. "Jsi šikovná. Děkuju." ,zaculil jsem se na ni a možná se lehce začervenal, protože bylo zajímavé si od holky vystřílenou věc brát, než jí ji dávat. Ale bylo to hezké. Jakmile jsem měl volnou ruku, znovu jsem jí lehce pocuchal vlásky. "Hm.. Chceš ještě zajít někam na jídlo? Nebo ještě zkusit nějakou atrakci?" ,zeptal jsem se jí zvědavě, když jsem se podíval na čas. Bylo okolo půl jedné ráno, ale popravdě, nepřipadal jsem si ani trochu unavený. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Asi už půjdeme. Ne, že by se mi tu nelíbilo, ale nechci si brát na svědomí, že budeš muset zítra do práce a budeš unavený." Řekla jsem s úsměvem. Navíc, i já začínala být celkem unavená. A jeden večer přeci není celý život. A v pátek mám slíbené další rande.. Takže.. Asi tak. Hihi.. Pomyslela jsem si jen nadšeně. ,,Cestou můžeme sníst ten zbytek pralinek.. Tedy, pokud mě chceš doprovodit." Zamrkala jsem na něj zvědavě. Nechtěla jsem automaticky předpokládat, že mě chce doprovodit. A navíc, i tak to byl pěkný kus cesty, dobrých 20 minut určitě. A bylo pěkně.. Taková hezká večerní procházka nikdy není k zahození. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "V kolik končíš v práci v pátek?" ,zeptal jsem se jí zvědavě, abych věděl, jestli znovu v deset, nebo někdy dřív. Zkrátka abych věděl v kolik ji přijít vyzvednout. Všiml sem si, jak se s tím plyšovým medvědem mazlí a dělalo mi to radost. Vypadala tak sladce a roztomile, až jsem se z toho musel pousmát. "A kam by ses chtěla v pátek podívat? Můžeme prakticky kamkoliv, jen na sumo zápasy mě nedostaneš." ,pronesl jsem se lehkou dávkou nadsázky. Kdyby nějak vyloženě toužila po těch sumo zápasech, asi bych se přemohl, ale i tak~.. raději ne, než jo. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,V 8." Odvětila jsem s úsměvem a cestou jedla pralinky. No co? Celý rok nejím moc sladkého, tak si to musím jednou za čas vynahradit. Když řekl, že nepůjde jenom na sumo zápasy, musela jsem se začít smát. ,,Klid, po tom netoužím ani já." Řekla jsem se smíchem a pak se na chvilku zamyslela s tím, že jsem přemýšlela, kam by jsme mohli jít. ,,Hele, slyšela jsem, že je tu letní kino, co třeba tam?" Navrhla jsem zvědavě. Takové to kino uprostřed přírody, v tomhle případe uprostřed největšího parku, co tu je, kde máte jen velké plátno a většina lidí se tam dívá z dek na země. Můžete u toho jíst, pít, kouřit, povídat si a všem je to jedno. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Tak jo, v osm tě vyzvednu před prací." ,odpověděl jsem jí se stále širokým úsměvem a sebral jsem další pralinku. tu jsem se ovšem nechystal sníst, nýbrž jsem ji Kim přidržel před pusou. "Řekni Á." ,pronesl jsem sladce a čekal jsem, dokud ji nesní. Potom teprve jsme jí dal šanci se zamyslet, kam by v pátek chtěla zajít. Každopádně, fakt, že ani jeden z nás se nechystá vyrazit na sumo zápasy mě potěšil. Upřímně potěšil. Ale je pravda, že představa, jak se Kim krčí vedle nějakého obrovského týpka, co váží tak tři tuny.. přišlo mi to neuvěřitelně vtipné. Jen co navrhla, že bychom mohli jít do letního kina, co tu máme, doslova jsem se rozzářil. "Tam přesně jsem myslel, že tě dneska vezmu, ale nakonec mi na poprvé přišel lepší ten zábavní park." ,pronesl jsem s širokým zářivým úsměvem. Opravdu, přišlo mi to super, že má nápady podobné těm mým. Minimálně jsem teď věděl, že se jí ten nápad nepříčí. "A co za typ filmu bys ráda viděla? Abych vybral nějaký vhodný." usmál jsem se na ni. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Ááá." Otevřela jsem pusu a schválně ho lehce i kousla do prstu, když mi dával do pusy pralinku. No co? Trocha provokace nikdy neuškodí. Všimla jsem si, jak se rozzářil při mém návrhu na to, že můžeme jít třeba do letního kina. Chvilku jsem to nechápala, než z něj vypadlo, že měl úplně ten samý nápad. Ve své podstatě to bylo zvláštní a úplně normální zároveň. Ale bylo fajn vědět, že máme rádi stejné věci. Nebo alespoň hodně podobné. ,,Cokoliv, když to nebude romantika." Řekla jsem lehce pobaveně, ale myslela jsem to i vážně. ,,Nejraději mám horory, ale do toho nikoho nutit nebudu." Dodala jsem nakonec. Ani nevím proč. Snad proto, že jsem si vzpomněla na vyděšeného Luhana, který mě polil Colou. Zastavili jsme se před vchodem do mého bytu. Otočila jsem se čelem k GDmu a sladce se usmála. ,,Děkuji za krásný večer. Budeš i dneska chtít odměnu?" Zeptala jsem se s nevinným zaculením a čekala, co si vymyslí dneska. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Jo, takže romanťárnu ne. To je v pohodě." ,oznámil jsem jí vesele. Přemyslel jsem, jaký film vybrat. Nebyl jsem si jistý, jestli jít na horor. Napadlo mě spíš jít na nějaký akční film. To je něco mezi a myslím, že by to teoreticky mohlo být fajn. Jen si musím ohlídat, abych nevybral nějaké béčko. Jen co jsme stáli před bytem Kim a ona se ke mně otočila s otázkou, jestli i dneska budu chtít odměnu, usmál jsem se. Překonal jsem tu vzdálenost mezi námi a pevně jsem ji rukou objal okolo pasu, abych si ji k sobě přitáhl. "Budu, ale vyberu si ji sám." ,řekl jsem naprosto vážně a políbil jsem ji na rty. Dlouze a dobyvatelsky. Záměrně jsem jí lehce přejel jazykem po rtech a hned na to jsem ji kousl do spodního rtu. Teprve potom jsem se odtáhl, ač nerad. "Tak, v pátek se budu těšit." ,řekl jsem jí a pomalým krokem jsem se vydal pryč. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ráno mě probudil fakt, že mi Mia, moje spolubydlící, hodila na obličej noviny. ,,Co je..?" Pronesla jsem rozespale a pokusila se otevřít oči, což nějakou dobu trvalo. ,,Víš, napadlo mě, že jsi na nějakém rande, když jsi včera přišla tak pozdě, ale že ráno budeš ve všech novinách.." Ozvala se Mia pobaveně z kuchyně, zatím co vařila vodu na kafe. Nechápala jsem, o čem mluví, až když jsem se podívala na úvodní stránku novin, málem to se mnou šlehlo. ,,Kurva.." Zanadávala jsem si ve svém rodném jazyce. Hned jsem byla vzhůru, seděla na posteli a četla článek pod fotkou, na které jsem já a GD, který mě objímá kolem ramen v zábavním parku. Nebylo tam nic závratného, jen něco ve smyslu: GD byl viděn s neznámou dívkou Evropského původu v zábavním parku.. Bla, bla, bla. Na štěstím tam bylo jen to, jak mě bere kolem ramen a podobně. Nic hrozného. A já byla jen neznámá dívka evropského původu. A ty fotky taky nebyli nic moc. Jasně, někdo nás musel fotit z pěkné dálky. ,,Neměla bys mu zavolat, že jste v novinách?" ,,Nemám na něj číslo.. A navíc, myslím, že se to doví.." ,,Jistě, jsou toho plné noviny, internet a televize..Jještě, aby ne, když ještě před pár dny chodil s.. Nějakou bezvýznamnou modelkou." Jo, jasně, ta holka, co ho podvedla, vím, o kom mluví. V práci.. Jsem to jednoduše zabila tím, že: ,,Nechci slyšet ani slovo!" A tak se nikdo neptal když viděli, že to prostě nemá cenu. Byla jsem z toho trochu nervózní, hlavně, když si lidi kavárně otevírali ty noviny a všude byli ty fotky. Kdyby ten vůl nebyl tak slavnej..! Být to někdo s EXO jsem třeba až na druhý straně, ale ne na titulní.. Pomyslela jsem si každou chvilku nešťastně. Díky bohu, večer jsem měla už jiné starosti, než přemýšlet nad novinami a internetem.. Na který dlouho nevlezu, protože číst ty komentáře pod tím.. První třetina vám přeje smrt, druhá třetina tvrdí, že je GD děvkař a poslední třetina vám přeje hezký vztah. Hezké, co? Každopádně jsem měla dneska v plánu vloupat se do SM, což je studio, pod kterým dělá EXO. A ve kterém má jejich manažer kancelář. Měla jsme na sobě černé džíny, černé tílko a černou mikinu s kapucí. Jo a černé kožené rukavice. Ehm.. Hodlám někoho vydírat, musím být opatrná. Dostat se dovnitř nebylo složité, zadní vchody jsou všude a ty jsou většinou jen na klíč. Tudíž můj milovaný paklíč se sponkami zařídil svoje. Ehm.. Neptejte se, kde jsem se to naučila, v mládí jsem nebyla vzorem dokonalost. Většinou jsme kradli chlast z takových těch víkendových chat, když majitelé byli pryč. Nejsem vandal.. Jen.. Prostě občas dojde pití, no. Díky jmenovkám na dveřím nebylo těžké najít jeho kancelář a vloupat se do ní. Zavřela jsem za sebou. Počítač měl zaheslovaný, to bylo jasné a zase jsem si nechtěla hrát na hackera, takže jsem to nechala být. On toho měl tuny ve složkách s účetnictvím. Ulíval si nechutné množství peněz pro sebe, i když to mělo přijít klukům z EXO a hlavně jsem našla několik reverzů z nemocnic na jména od kluků, které určitě nepodepsali oni, ale jejich manažer. Všichni věděli, že je to svině, ale já na to právě našla důkazi. Nebyli nic moc, ale určitě by se mi nelíbilo, kdyby se dostalo na veřejnost, že je tunelář a k tomu všemu by se dal krásně zažalovat za to, že podepisuje dokumenty, které nemá co podepisovat. Kor reverz. Měla jsem původně v plánu odejít, kdybych asi o patro pod sebou neuslyšela hudbu. A nechala bych to být, kdyby to nebyla písnička od EXO. Uklidnila jsem po sobě ten nepořádek a originály dokumentů si dala do tašky. V lepším případě si nevšimne, že mu tady někdo něco ukradl, dokud mu to neřeknu. Cestou jsem sundala rukavice a dala si je do tašky. Kluci byli v tréningové místnosti a tančili. A ani si nevšimli, že na ně koukám. Ne, že by mi to vadilo. Došla jsem k přehrávači, který jsem jednoduše vypnula a zvědavě se na všechny podívala. ,,A udřít k smrti se nechcete?" Zeptala jsem se a zadívala sena hodiny, které ukazovali pár minut do půl dvanácté. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Úkrok, dva vpřed, ruku v bok, přejet s ní na nohu, poskok, výměna s Luhanem, .. Ááá, zase blbě. Se z toho poseru už. Chci spát. Chci jíst. Chci jít domů, lehnout si do postele a pořádně se najíst. Vždyť jsem jedl naposledy ráno, než jsme sem šli. To mě snad zabije, tohleto. Už jsem čekal, jakej shitstorm na mě zase kluci spustí, že jsem drkl do Luhana, místo abych mu uhnul, když v tom se hudba vypnula a celá skupina se změnila v dav do sebe navzájem narážejících kluků. Honem jsem se otočil a už jsme spustil. "Omlouváme se, manažere, stále vám nejsme schopní předvést tuhle choreografii. Nejspíše se nám to povede teprv- ..Kim?" ,spustil jsem honem na manažera, aby zase neměl spoustu keců. Potom jsem si ale uvědomil, kdo tu je. Kluci se hned ozývali jeden přes druhého. "Co tu děláš? Kde ses tu vzala? Jak ses sem dostala?" a tak dále. Jediný Xiumin k ní okamžitě přicupital a lehce ji zatahal za rukáv. "Ty jsi to vážně.. zkusila?" ,zeptal se jí tiše. Vzhledem k tomu, že jsem šel hned za ním, jsem to slyšel. Ale ostatní ne. Jen jsem povytáhl obočí. "Co jsi zkusila?" |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Počkej, chceš mi říct, že váš manažer..?" Nedořekla jsem. Chtěla jsem dodat, je tady někde v budově, ale odpověď jsem si domyslela dřív, než jsem dořekla otázku. Zůstala jsem chvilku stát jak přimražená. ,,A kurva.." Řekla jsem si pro sebe tiše. To jsem se mu vloupala do kanceláře zatím co on je někde tady uvnitř. Vážně?! Really?! Děláte si ze mě prdel! Já mám vážně více štěstí, než rozumu. Ani jsem nestihla odpovědět klukům co tu dělám, protože Xiumin byl hned u mě a věděl, co tu dělám. Kývla jsem hlavou a lehce ho plácla složkou s papíry po hlavě. ,,Neumíte hledat." Odvětila jsem a podala mu složku s papíry. ,,To vám vážně nikdy nepřišlo divné, že někoho z vás pustili z nemocnice i když by tam měl minimálně ještě týden zůstat?" Zvedla jsem zvědavě obočí a sjela pohledem všechny. Sakra, to, že dostane Luhan žaludeční vřed, který mu praskne a druhý den ho pustí z nemocnice, prostě není normální! Otázkou je, jestli věděli, že manažer za ně podepisuje reverzy nebo o tom neměli ani ponětí. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro S Taem jsme oba naklonili hlavu na stranu, protože jsme opravdu neměli tušení, co se pokouší o manažerovi říct. Takže jsme na ni vlastně jenom vymletě koukali, než se zatvářila poněkud.. skoro až vyděšeně. Úplně nám nedocházelo, co tím myslela. Koukali jsme na ni nechápavě, dokud přede mě ve vzduchu nepověsila služku s papíry. Zvěvadě jsme do ní s Taem oba dva nakoukli a listovali jsme papíry. Zvědavé pohledy se potupně měnily na překvapené, později pořádně vytočené. "To si snad děláš prdel." ,zaklel Tao a otočil se s jedním listem papíru. Pokynul Luhanovi, ať přijde k nám a když tak učinil, jenom mu papír podal. "Už víš, proč jsme všichni mohli domů tak rychle?" ,zeptal se ho dost vyjukaně, zatímco já dál projížděl zbytek papírů a nechápavě jsem nad tím kroutil hlavou. "No.. no to.. to snad.." ,začal pomalu vyjukaně Luhan, než jsem ho doplnil já. "To je parchant, co?" ,zasmál jsem se s jistou dávkou zoufalosti v hlasu a poslal jsem papíry dál ostatním, ať se na to podívají. Všude okolo nás se ozývalo naštvané a pobouřené mumlání, prskání a nadávání, než se najednou všichni podívali na Kim. A popravdě, všichni jsme se na ni vrhli s neuvěřitelně hlasitým: DÍKY! ,skoro jsme zakřičeli a povalili jsme ji na zem, jako nějaká banda volů. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pak se na mě najednou všichni podívali. ,,Koukáte na mě jak banda hladových hien, nechte toho." Řekla jsem jim celkem vyděšeně. A pak se na něm najednou vrhli a povalili mě na zem. ,,Jo, jasně, dobře, chápu, není zač.." Začala jsem mluvit rychle, zatím co se ze mě zvedali. Znova jsem se postavila, prohrábla si vlasy a pokusila se nabrat alespoň ty zbytky důstojnosti, které se tu teď váleli po podlaze. ,,Tak.. Teď je otázkou co s tím. Můžu ho tím začít vydírat sourkomě, ať vám vrátí všechny ty peníze a nechá se vyhodit sám a dobrovolně nebo to můžu rovnou vytáhnout na veřejnost, čímž ho SM (Společnost) vyhodí samo a vrátí vám peníze, ale budete lidem trochu více na očích a budou se vás na to vyptávat. Nebo a to je poslední možnost, předat to přímo šéfovi SM, ale s 80% pravděpodobností se nic nestane a bude to zazděno, protože si myslím, že si ty ulité peníze užívá váš manažer i šéf SM." Vysvětlil jsem jim, co mám plus mínus v plánu a zvědavě se na ně podívala, jestli s tím souhlasí. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kluci se z tebe začali pomalu, ale nepříliš ochotně zvedat. Každopádně, zhruba během minuty a půl jste už všichni stáli a jenom jste si urovnávali svršky, vlasy.. Tak nějak všechno. Kluci se spokojeně zasmáli a jako na povel si plácli. Asi protože se jim povedlo něco takového naprosto spontánně a všem najednou. Jo, jejich nadšení bylo celkem pochopitelné. Jakmile jsi ale začala vyjmenovávat různá řešení této věci všichni zpozorněli. Popravdě, vypadalo to, jako kdyby jsi v nich probudila zuřivé bestie, které by manažerovi velice rády ukously hlavu. I Luhanův a Chenův pohled vypadal poměrně děsivě. Každopádně, všichni mlčeli a nechali tě bez jediného přerušení domluvit. Bylo to až děsivé. Kai, Sehun, nebo dokonce Baekhyun vypadali opravdu.. velmi děsivě a naštvaně. Asi je to tu všechny štvalo už dlouho. A když nastalo takové to ticho, kdy nikdo nevěděl, jestli má začít mluvit, se Tao ujal vedení a postavil se vedle tebe, proti celé té řadě lidí. "Takže.. budeme hlasovat. Kdy je pro to, řešit to přímo s ředitelem SM?" ,zeptal se a.. ruku nezvedl naprosto nikdo. Všichni mlčeli. Alespoň, že si uvědomovali, že to asi opravdu není dobrý nápad. Přeci jen, kdo by si sám chtěl uškodit? Ředitel? Manažer? Těžko. "Kdo je pro možnost vydírat manažera osobně?" ,zeptal se znovu a zvedla se jedna jediná ruka. Kaiova. "Důvod?" ,zeptal se ho Tao stručně. nebylo to myšleno nijak útočně, jenom se ho zeptal. Kdyby měl nějaký rozumný návrh, kluci by ho vyslechli. "Moc rád bych to z něj všechno vymlátil." ,pronesl Kai dost strašidelně. Tao se nevyjádřil a jenom se posunul ke třetímu návrhu. "A kdo je pro to, poslat to do všechno novin a médií?" ,zeptal se a sledoval, jak všichni postupně zvedají ruce. I luhan, který se ovšem tvářil trochu vyjukaně. I Tao zvedl ruku a potom se na tebe otočil. "Myslím, že jsme to tak nějak rozhodli." ,oznámil ti a.. zničeho nic se na tebe všichni tak mile usmáli. Jako sluníčka. Ještě aby ne, když jsi je takhle.. zachránila. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Po mém proslovu bylo ticho. Bylo mi jasné, že jim to šrotuje v hlavě, tak jsem se jen zvědavě rozhlížela a čekala, kdo se ujme slova. Byl to Tao. A hlasování se osvědčilo jako dobrý nápad. I když Kaiova poznámka mě donutila se tiše uchechtnout. I když to nebylo ani tak vtipná, spíše jen ta představa byla.. Vlastně dost cool. ,,Dobře." Řekla jsem a posbírala si od všech papíry, které měli pořád v rukou a dala je zpátky do složky. ,,Půjdu domů, oskenuji to a do rána to bude mít v emailu každé médium, které v Korei existuje." Řekla jsem jim, aby čekali, že tak od osmi od rána jim nepřestane zvonit telefon a že celkově nastane kolem nich asi pěkný zmatek. Najednou se za mnou ozvalo ode dveří významné zakašlání. Polekaně jsem se otočila. Kdo jiný, než manažer. Na moment jsem ztuhla. Upřímně, celkem mě to polekalo. ,,Můžu vědět, kdo jste a co tu pohledáváte, slečno?" Spustil na mě anglicky. Fuck you, umím lépe korejsky, než anglicky.. Pomyslela jsem si. Sladce jsem se na něj uculila. ,,Myslím, že nemůžete." Zašvitořila jsem na něj sladce, což ho nakrklo hned ze startu. Sjel pohledem na složku, co jsem měla v ruce. Jako by snad tušil, že tu čmuchám nebo co! ,,Když pominu vaší drzost, která je dost nepřiměřená k vašemu věku.. Co to držíte?" Zeptal se s pohledem na složkách. Tentokrát jsme si významně odkašlala já. ,,Kolik si myslíte, že mi je?" Zeptala jsem se s nevěřícně vytaženým obočím. ,,16?"[/b] Tipnul si, ale myslel to smrtelně vážně. S ještě více nevěřícným pohledem jsem se podívala na kluky. ,,Vážně vypadám tak mladě?" Zeptala jsem se jich jen tak mimochodem, než jsem se znova podívala na manažera a znova se sladce usmála. ,,Když dovolíte, už půjdu domů." Řekla jsem pouze a doufala, že si kluci vymyslí něco ve smyslu, že jsem byla jen nějaká z těch šílených fanynek, co jsou schopné čehokoliv, aby se s nimi viděli. Manažer mě zabíjel pohledem, ale nechal mě jít. Večer jsem to vážně všechno rozeslala. Všude. Všechny televize, noviny, časopisy. Všechno. Samozřejmě jsem si udělala nový email a udělala si pro jistotu několik imaginarních IP adres, přes které email šel, aby mě nikdo nevysledoval. Chápete. Ale i tak jsem byla trochu nervózní. Hlavně kvůli klukům, doufala jsem, že se to všechno povede a že se jim nic nestane. Ale tak nějak jsem tušila, že manažer bude vědět, že za to můžu já. Byl by kretén, kdyby ho to nenapadlo. Ale to mě netrápilo zase tak moc. Tedy.. Byla jsem připravená nést následky, tak to budu definovat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jakmile se rozhodlo o tom, že všechno to skončí v médiích, nechal jsem si svoje myšlenky na vymlácení všeho z manažera pro sebe a jenom jsem se na Kim vděčně usmál, protože jestli to vyjde, tak nám tím všem zachrání kejhák. "Děkujeme ti moc. A hodně štěstí. Určitě se ti nějak odvděčíme. Jen.. kdy máš čas?" ,zeptal se jí okamžitě Tao s veselým úsměvem, ale já jsem zbystřil. Zaslechl jsem totiž kroky za dveřmi. Okamžitě jsem se podíval na Sehuna. Oba dva jsme prakticky okamžitě chytili Luhana a Chena, které jsme za sebe ochranitelsky postavili. Kluci se prakticky během vteřiny seskupili za námi, takže jsme vypadali, jako kdybychom tu měli nečekanou a nechtěnou návštěvu. Vlastně hne na to, co Kim uklidila důkazy, se otevřely dveře a vešel nasraný manažer. "Slečno omlouvám se, ale musíte odejít. Tohle je soukromá zkouška a pro sbírání autogramů využijte prosím veřejných akcí." ,řekl jsem tak odměřeně, jak jsem jenom dokázala a Sehun se na ni zamračil, jako kdyby byla nějaký nepřítel, nebo tak. Popravdě, polil mě pot v momentu, kdy se jí začal manažer vyptávat na to, co má v tašce a tak. Když se nás zeptala, jestli vypadá tak mladě, vlastně jsme se jenom sborově zamračili. Spíše, aby se neřeklo. Viditelně se nám všem ulevilo. Ovšem, jakmile Kim odešla, pustil se manažer do nás. A celý ten shitstorm začal znovu a my to museli poslouchat. Ale nějakým způsobem jsme to přežili. Bohužel, zkoušet jsme museli, dokud nezačalo svítat. Další den večer, když jsem objevil ve schránce ranní tisk, jsem okamžitě naběhl ke všem do pokoje s obrovským nadšením z toho, že na titulní straně byly otisknuté Kiminy důkazy, pod anonymním informátorem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Seděla jsem u televize a koukala na zprávy. Nikde se nerozebíralo nic jiného. Všude říkali, že se k tomu manažer odmítá vyjádřit a že ředitel SM kvůli tomu hodlá svolat oficiální tiskovou konferenci až trochu později. Protože to byla ostuda nejen pro manažera, ale i ředitele SM. Ne, že by mě to mrzelo, podle mě byli oba hajzlové stejné velikosti, jen bych byla nerada, kdybych najednou měla více nepřátel, než je nutné. Umyla jsem se, oblékla a vyrazila normálně do práce. Jako vždy. Akorát dneska jsem nekončila v 10, ale v 8. Hurá. Jistě, že jsem se těšila. Jen jsem doufala, že dnešek proběhne klidně a nikdo mi tu radost nezkazí. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Probudila ses v setmělé místnosti, kterou osvětlovalo jenom chabé světlo lehce problikávající žárovky přímo nad tebou. Seděla jsi jen v tričku a spodním prádle přivázaná k rozvrzané židli a před tebou si na pohodlném polstrovaném gauči seděli čtyři muži. Další tři postávali opodál. Dva z nich byli ředitel a manažer z SM. Další dva vedle nich jsi určitě znala od vidění z videí. Další z vysoce postavených členů. Ti tři za nimi ti byli naprosto cizí. Pravděpodobně najaté gorily, ale pořádně jsi je neviděla, dokud manažer nepokynul prstem jednomu z nich, aby šel k tobě. Přitáhl si židli a posadila se přímo naproti tobě. Ruce i nohy jsi měla přivázané k židli, tak si jenom upravil černé brýle, které mu kryly oči. na sobě měl klasický oblek a černé brýle. Měl ostře řezané rysy obličeje a krátké černé vlasy. Hned, jak se ujistil, že má tvou pozornost, spustil na tebe medovým hlasem. "Mám pár otázek. Mohla bys mi říct, co jsi dělala u manažera EXO v pracovně?" ,zeptal se tě na rovinu, ale jeho las nezněl jakkoliv výhružně, nebo agresivně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro A probrala jsem se asi.. No, pořád jako v béčkovém filmu, akorát už o něco méně vyděšená. Proč? Protože přede mnou byl manažer, ředitel SM a.. Pár dalších lidí. Ti mi byli u zadku, ale hlavně jsem věděla, co se děje. Což mě dokázalo trochu uklidnit. Ani jsem neměla tendenci se stydět, i když jsem tu byla jen v tričku a spodním prádle. Ne, nestyděla jsem se, spíše se mi z toho, že se na mě někdo takhle dívá, chtělo zvracet. Nahodila jsem hodně skeptický, znechucený a otrávený pohled. Ani jsem se nesnažila osvobodit, vypadalo by to maximálně trapně. Jedna z goril ke mě přišela a sedla si naproti mě. Otráveně jsem si povzdechla a protočila oči v sloup. Teď začne výslech, u kterého nebudu mít šanci. Budu ráda, když mi nikdo nevyrazí zuby. Upřímně, byla jsem tak naivní, že mě opravdu jako nejhorší možný konec toho všeho napadlo, že mě zmlátí. Zadívala jsem se vážně gorile do očí. ,,Jaký máte důkaz, že jsem tam byla?" Nebyla jsem debil, měla jsem rukavice, kapuci, i kdyby tam byli reklamy, byla jsem dost opatrná na to, aby mě nikdo nemohl poznat. Až mi dají nějaký důkaz toho, že jsem tam byla.. Možná, ale opravdu jen možná přiznám, že jsem to ukradla. A i kdyby.. Stejně jim to teď bude už k hovnu. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Víme to. Víc vědět nepotřebuješ. Proč jsi byla v jeho pracovně?" ,zeptal se tě znovu, stále klidným hlasem. Možná by to byl i uklidňující hlas, kdyby to nebyl hlas někoho, kdo tě má momentálně vyzvídat, ohledně tvých činů.Zněl tak sebejistě, přesto medově a mile. Nepůsobil na tebe jako někdo, kdo by měl být nějakým z těch suprpadouchů, kterých jsou plné všechny filmy. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že to prostě ví, nemohla jsem si pomoct a začala jsem se smát. Vždycky se v podobně vyjpatých situacích směji, o to více, když mi něco přijde extrémně stupidní. ,,Jděte do prdele. Víte, že jsem tam byla, ale nemáte důkaz?" Ne, vážně mě to pobavilo, nemohla jsem si pomoct. ,,Když víte, že jsem tam byla, proč chcete vědět, co jsme tam dělala?" Zeptala jsem se už klidněji, ale stále dost nevěřícně. Museli vědět, na co narážím. Nakonec jsme si jen rezignovaně povzdechla. ,,Hledala osobní spisy od EXO. Jejich nové písničky, fotky a tak.." Řekla jsem s takovým tím: Tak já vám to řeknu, když tedy chcete, ale nechápu to divadlo kolem. Věděla jsem, že mi to nesežerou, ale jako správný sebevrah jsme to prostě musela zkusit.. Udělat z nich ještě větší voly, než jsou. Ale no tak! Kdyby nevěděli, co jsem tam dělala, neseděla bych tu takhle! Ale já jim žádné přiznání, že jsem to byla já dát nechci! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Viděla jsi na nich, jak jsi vešla do budovy, kudy jsi šla, z každé chodby několik fotografií. Bylo na nich vidět i to, jak jsi hledala manažerovy dveře. Další fotografie byly z pracovny, kde jsi nejdříve zkoušela počítač, později prohlížela fochy s listinami. Úklid místnosti, odchod z ní a to, jak jsi našla EXO ve zkušební místnosti. Potom příchod manažera a nakonec tvůj odchod, opět mapovaný ze všech chodeb, kterými jsi prošla. To, co se dělo uvnitř místnosti s EXO na fotografiích nebylo. Jakmile jste projeli všechny fotografie, muž před tebou je položil zpátky do kapsy a dál se na tebe díval. Jako kdyby tě zkoušel. "Vždy je lepší věc slyšet od toho, kdo ji provedl." ,řekl ti jenom melodickým hlasem a jakmile sis rezignovaně povzdechla, upřely se na tebe pohledy úplně všech. Co jsi ale zkusila jen tak zalhat, ze pohnula bez pokynu druhá gorila, došla k tobě a vlepila ti facku. "Lhářko zatracená, jak si z nás můžeš dělat srandu?!" ,vyjel na tebe a vypadalo to, že by ti klidně vrazil druhou, kdyby se bleskově nezvedl muž, který před teou do teď seděl a nechytil by ho. Chytil ho tak, aby se nemohl bránit. Zezadu mu pod rukama podvlékl svoje ruce a spojil mu je za hlavou. Čekal takhle, dokud se druhý muž neuklidní a nakonec ho jenom němě odstrčil, aby se znovu sklonil k tobě a podíval se ti na ránu po facce. Popravdě, nebyl to žádný pohlavek pro děti. Ten muž, kdyby chtěl, tak by ti urazil hlavu. "V pořádku?",zeptal se tě první muž a prohlédl si tvoji červenou a lehce od prstýnků sedřenou tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Víte, měli jsme tam jednu super fotku jak na mě všichni skočili.. A.. Jo, jasně chápu, nechte to plavat." Řekla jsem nakonec a povzdechla si. To nechte to plavat, tím jsem myslela tu mojí první větu o té fotce, i když.. To všechno okolo by taky mohli nechat plavat. Nevadilo by mi to. Najednou se jedna ta gorila zvedla a dala mi takovou, že se mi udělalo před očima na chvilku černo. ,,Auu.. Kurva.." Sykla jsem bolestivě a potlačila slzy v očích. Jako bych nějak tušila, že je budu potřebovat na později. Vyplivla jsem na zem krev, která se mi nahrnula do pusy, když jsem se kousla do tváře. Jen tak letmo jsem postřehla, jak ho ten, co se mě tu vyptával, zkrotil a pak poslal do kouta, jako zlobivého kluka. Když se mě zeptal, jestli jsem v pořádku, hodila jsem po něm skeptický pohled. ,,I kdybych to provedla, čímž to nepřiznávám, k čemu vám to moje přiznání bude?" Zeptala jsem se. Dělalo mi trochu problém mluvit po té facce. Fakt to kurevsky bolelo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Protože jestli jsi to ty, kdo snížil zisky a udělal takový průšvih, kvůli kterému bude mít manažer i ředitel SM neuvěřitelné sankce a ztráty, budou chtít, abys jim to vynahradila." ,odpověděl ti a vypadalo to, že tě nechá si domyslet, jak bys jim to mohla vynahradit, ale za krátkou chvíli ti to řekl. "V Korei je velký zájem o lechtivé fotky a videa pro dospělé s Evropankami. A jsou ochotni za ně zaplatit obrovské sumy." ,vysvětlil ti a znovu si brýle narovnal. Nevypadal, že by ho tato práce zrovna těšila. "Nebo máš jiný nápad, jak bys mohla vynahradit ztráty, které jsi způsobila? Opravdu se nejedná o malou částku." |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Musela jsem vypadat jako bílá stěna a to už tak jsem bílá až moc. A vážně mi nebylo dobře od žaludku. ,,Jistě, hlavně o zmlácené evropanky.." Zamručela jsem skepticky jen tak mimochodem, aby to nevypadalo, jak moc se bojím. Sakra, kurevsky se bojím! Nakonec jsem se jen nevinně uculila, i když se mi dost solidně potili dlaně a celkově mi nebylo moc dobře. ,,Tak to zakončíme tím, že já jsem to nebyla." Jasně, je mi to jasný, že se to stane, i když ze mě to přiznání nedostanou, ale do hajzlu..! Prostě se k ničemu nepřiznám! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Eriane, takhle to nepůjde." ,řekl mu rázně úlisným hlasem a pomalu, ale jistě se zvedl, aby přišel k tobě. Rukou v rukavici ti zvedl bradu dvěma prsty a podíval se na tebe. "Myslím, že i takhle to půjde. Rayi?" ,ozval se a znovu tě s lehkým trhnutím pustil a posadil se zpátky na pohovku. Muž, který se s tebou pokoušel vyjednávat po dobrém se zvedl a s povzdechem se vrátil zpět za pohovku. Zato se konečně pohnul třetí muž, který zatím stál naprosto nehnutě. Došel k tobě. Taktéž měl na sobě oblek a brýle, zato měl o něco delší a lehce vlnité vlasy. A kufřík, který položil vedle tebe na zem a otevřel ho. Byly v něm kusy různých erotických pomůcek, nějaké pilulky a fotoaparát. Ten z kufru vytáhl a začal připravovat stativ, který stavěl přímo před tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Bože, kdybych snídala, budu zvracet.. Pomyslela jsem si, když druhá gorila začala vytahovat stativ a foťák. Dobře, to nebylo to, co mě znervózňovalo nejvíce, celý ten kufřík byl dost.. Bože, prosím, zabí mě.. Pomyslela jsem si a pak si všimla těch pilulek. Nebo mě zdroguj.. Jo, vážně, raději budu totálně zdrogovaná, když se tohle má dít, než úplně při smyslech. Už jsem raději nic neříkala, jen přemýšlela, jak zabít sama sebe, když máte sakra zavázaný ruce! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Muž před tebou dokončil přípravu stativu a spokojeně se na tebe usmál. Potom k tobě přistoupil a pootočil tě za nohy židle do polovičního profilu, aby u fotek nezavazel a naznačil muži, který se před chvilkou projevil jako agresor, aby šel k fotoaparátu a mačkal spoušť. Potom se na tebe přesladce usmál a klekl si před tebou. Začal ti dlouhými studenými prsty rozepínat košili a nestyděl se dotýkat se tvé nyní odhalené kůže. „Hm.. žádná ploštice.“ ,neodpustil si úchylnou poznámku, když ti rozepnul košili na hrudníku a pohladil tě rukou pod prsou. Klidně i bez ostýchání zajel kousek pod okraj podprsenky. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Jediné, co jsem mohla, bylo to, že jsem sklopila hlavu, zavřela oči a snažila se to všechno ignorovat. Hlavně to cvakání spouště u foťáku. Nejvíc mě na tom asi sral fakt, že mě ani na chvilku nezamrzelo, že jsem se na to nevykašlala.. na to kradení těch dokumentů. Prostě mě to nemrzelo. Asi jediný důvod, proč tu ještě nebrečím, i když se mi chce. Několikrát jsme se zachvěla nevídaným odporem, když se mě jeden z nich dotýkal. Chvilku jsem se snažila osvobodit si ruce, hlavně ve chvíli, kdy mě pohladil po prsou. Chtěla jsem mu totiž minimálně vyškrábat oči. Ale nic. Akorát provazy se mi více zaryly do zápěstí. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jednou rukou tě při tom pevně držel za holé stehno a druhou se dotýkal tvého ňadra přes podprsenku. Mačkal ho a různě do něj šťouchal. Po chvíli se ústy přesunul ke tvému krku, na který tě nejprve lehce políbil a začal ho opatrně okusovat. Nějakou dobu vydržel si takhle hrát, než se od tebe odtáhl. "Hele, šéfe, přijde mi nějaká necitlivá." ,oznámil mu a na lehké pokývnutí manažera se sehnul do kufříku, ze kterého vytáhl injekční stříkačku. Do té nabral tekutinu z lahvičky, která vypadala, že je na nějaké oblbovací pilulky a po chvíli se k tobě znovu naklonil zpátky. "Věř mi, teď se ti to teprve bude líbit.." ,zašeptal ti znatelně nadrženým hlasem a chytil tě za paži, kterou ti zaškrtil jakýmsi provázkem nad loktem. Chvilku to nechal, aby ti naběhly žíly a teprve po chvilce do jedné z nich poměrně hrubě vbodl jehlu a celý její obsah ti do žíly natlačil. Nebylo to nic příjemného a i ono vbodnutí jehly bylo celkem bolestivé. Po chvíli jsi ale cítila, jak se ti vlilo teplo do tváří a celkově sis připadala taková omámená a malátná. Citlivá na každý dotyk. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Po chvilce mu došlo, že takhle ze mě nedostanou žádnou reakci a celé tohle jejich nechutné porno bude k hovnu. Z čehož jsme nebyla moc.. Nadšená. Oni mě fakt chtějí zdrogovat.. Pomyslela jsem si, když jsem na moment otevřela oči a sledovala tu injekční stříkačku. ,,Au!" Zanadávala jsem si, když mi vrazil jehlu do ruky. Jasně, že to bolelo! Ale to, co přišlo potom, bylo horší. Celá jsem najednou tak nějak.. Ochabla. Ani jsem nemusela mít zavřené oči, abych si neuvědomovala, na co koukám. S kýblem černého humoru teď mohu prohlásit, že konečně vím, jak se cítí člověk sjetý herákem a nedala jsme za to ani korunu. Hurá.. Každopádně teprve teď se mi srdce rozbušilo jako by mělo mít děsně před infarktem. Tváře mi hořeli a bylo mi horko. Hlava se mi motala a já neměla sílu už ani na to se pokoušet mlčet a nevydat ani hlásku. Ale nejhorší na tom bylo, že jsme si uvědomovala, jak je celé koje tělo najednou citlivé. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Tak uvidíme, jak budeš reagovat teď.." ,zašeptal ti a krk a ucho ti ovanul jeho horký dech. Po chvíli ti lehce olízl ucho a zuby tě zatahal za ušní lalůček, odkud poté jazykem sjel znovu na krk, po kterém tě laskal, olizoval a sem tam lehce skousl. Občas jsi měla pocit, jako kdyby ti kůži na krku lehce vsál do pst a tvořil ti tam drobné flíčky. Rukama se tě začal znovu dotýkat až v momentu, kdy stejnou péči, jako tvému krku, začal věnovat znovu tvým klíčním kostem. Konečky prstů se opatrně dotýkal tvého lýtka, přes které postupně šplhal výš, ke kolenu až na stehno, za které tě chytil a začal tě hladit. Teď už ti jeho ruce nepřipadaly ani tak studené, ale spíše horké a na každém místě, kterého se dotkl, jsi měla pocit, jako kdyby tam jeho ruka ještě byla. Druhou rukou si zase začal přes podprsenku pohrávat s tým poprsím. Pod lem podprsenky se rozhodl zajet až po chvíli. A značně si to sám užíval. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro A pak to začalo znova. Jenže to bylo 100x horší. Jeho ruce najednou nebyli studené, ale horké.. Každé místo, kterého se dotkl nebo políbil hořelo. Ne v tom romantickém slova smyslu, prostě pálelo. Nebylo to příjemné. Ani zdaleka. Spíše to bylo horší. Ale donutilo mě to ze sebe vydat každou chvilku tiché.. Ne zasténání, spíše zakňučení a občasný hlasitější výdech. Celé tělo mě brnělo. Když si začal pohrávat s mými ňadry, už jsem to vzdorování ze sebe nevydávat zvuky vzdala a to tiché kňučení se změnilo na trochu hlasitější. Prostě si představuj někoho jiného.. Třeba Taa.. Nebo GDho.. Ne ti mají mnohem jemnější ruce.. Pomyslela jsem si. Nevyšlo to, Jakýkoliv únik z reality do mé mysli zkolaboval při jakémkoliv dalším doteku. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Trvalo to ještě dlouho a stalo se opravdu mnoho nepříjemných věcí. Některé z nich sis ale ani nemusela pamatovat, protože jsi zničeho nic padla do bezvědomí. Bůhvíjak dlouho tam na tobě ještě páchali neřesti a jaké. Probudila jsi se v nemocnici. Na sedačce vedle tebe seděl Luhan. Tedy.. spíše na něm vychrupoval. Na zemi klečeli Tao a Kai, kteří měli hlavu položenou na posteli a také spali. Podle hodin nad dveřmi bylo okolo půl jedenácté večer. Těžko říct, jestli ještě stejného, nebo jiného dne. Pořád jsi se cítila taková malátná a nejistá v každém pohybu, který jsi udělala. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Chvilku jsem měla pocit, že se mi zdál nějaký strašně hrozný sen, ale nemohla jsem si vzpomenout jaký. Až když jsem pomalu otevřela oči a zadívala se na bílý nemocniční strop a všude kolem cítila tu desinfekci.. Došlo mi, že mě auto asi opravdu nesrazilo. Pomalu se mi začalo všechno vracet. Bohužel, nutno dodat. Ne, ne, ne, to se nestalo.. Řekněte mi někdo, že se to nestalo.. Pomyslela jsem si zoufale a znova oči zavřela. Začínala jsem tiše litovat toho, že jsem se vůbec probrala. Upřímně, neděsil mě ani tak fakt, že mě znásilnilo několik chlapů.. Tedy, jo, děsil mě, nechtěla jsem si to uvědomovat, nechtěla jsem to mít pořád před očima, ale mnohem děsivější pro mě byl fakt, že teď se to už všechno pravděpodobně usídlilo někde na internetu. Chtělo se mi brečet, ale nemohla jsem. Prostě mi nešlo brečet. O to to bylo horší. Znova jsem otevřela oči a rozhlédla se. Uviděla jsem Luhana, jak spí na sedačce a hned na to Taa a Kaie, kteří spali s hlavou na mé posteli. Bože, co ti tu dělají..? Upřímně.. Nebyla jsem si jistá, jestli je vidím ráda nebo ne. Nedokázala jsem cítit vůbec nic, jen pocit absolutního zhnusení sama k sobě. Nebyla jsem naštvaná na nikoho, jen.. Kdyby to šlo, vzala bych svou kůži a svlékla si jí. Asi tak jsem se cítila. Všimla jsem si, že mám obvázané ruce, i na nohou jsem cítila místy obvazy, hlavně na mém pravém kotníku a na tváři a čele jsem měla náplasti. Moc jsem si nevzpomínala, jak jsem k tomuhle přišla, ale měla jsem nepříjemný pocit, že ke konci se to podobalo spíše už mlácení než znásilnění. A ta kapačka v ruce taky byla super.. Pomalu jsem se pokusila posadit, ale moc mi to nešlo. Tělo mě skoro až odmítalo poslouchat. Chtěla jsem pohnout s rukou, ale prostě to moc nešlo. Jako bych pořád byla nadrogovaná. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Pomalu sem se začal probírat. Všechny zvuky se mi začínaly přibližovat. Prostě ten stav, kdy hluboce usnete a přicházíte pomalu k sobě. Opatrně jsem pootevřel oči a rozespale jsem zvedl hlavu, abych se mohl znovu rozhlédnout po místnosti. Pohled mi padl na spícího Luhana. Jo, já mu dám, že bude hlídat a že se budeme po hodině střídat. Usnul. Pomalu jsem sjel pohledem na Kim, která.. už byla vzhůru! V tu chvíli jsem poměrně prudce zvedl hlavu a zbystřil jsem. Také by se to dalo nazvat tak, že jsem se z ničeho nic probudil. Tohle byl asi nejlepší budíček za několik posledních let. Ale je pravda, že fakt, že jsme v nemocnici a ona zbitá a úplně mimo už tak fajn nebyl. Opatrně jsem se posadil do kleku a natočil jsem se k ní. Kluky jsem za sebou nechal v klidu spát a podíval jsem se ustaraně na Kim. Byla pomlácená a rozhodně nevypadala, jako že jí je dobře. Nemyslel jsem tím nějakou fyzickou bolest ale vypadala tak.. zničeně a ublíženě. Opatrně jsem se k ní nahnul a lokty jsem se opřel o postel. Podle jejího pohledu jsem si nebyl úplně jistý, jestli vnímá. "Kim..?" ,oslovil jsem ji tiše a jemně. Nejjemněji, jak jsem jenom kdy dokázal. Možná to znělo i konejšivě, ale.. ne úplně jistě, protože jsem netušil, co se stalo. Ale neuvěřitelně mě to zajímalo. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jak jste věděli, že tu jsem..?" Zeptala jsem se jen tiše. Nedokázala jsem se na něj podívat. Nešlo to. Měla jsem pocit, že když se mu podívám do očí, bude hned vědět, co se stalo. ,,Můžeš mi prosím půjčit mobil?" Zeptala jsem se ho stejně tiše a počkala jsem, až mi ho podá. Můj tady taky někde určitě byl, ale.. Stejně jsem v něm na GDho neměla číslo. Tao ano. Ani jsem se ho nemusela ptát. Promiň, že dnešek nevyšel, měla jsem nějaké komplikace, mrzí mě to. Kim Napsala jsem GDmu a pak mobil Taovi vrátila. ,,Díky.." Nepodívala jsem se na něj, vždycky jen na jeho ruku, když jsem mu mobil podívala. Doufám, že tedy je pořád dnešek.. Napadlo mě, ale podle toho, jak sjetě se cítím, asi ano. Upřímně, chtělo se mi brečet spíše proto, protože jsem měla pocit, že jsem to všechno podělala. U GDho s tím randem a u kluků taky. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sledoval jsem, jak se Kim stáhla do klubíčka a předklonila se. Opravdu, netušil jsem, co se jí stalo a netušil jsem, co bych měl udělat. Nedokázal jsem si složit celé puzzle, když jsem měl jenom rohové dílky. Přemýšlel jsem, jestli ji mám oslovit ještě jednou, nebo ne. Nevěděl jsem, jestli ji to nevyděsí. Po chvíli se ale ozvala sama. "Volal nám manažer, že prý tě našel ležet na ulici sjetou a jestli bychom se na tebe neměli podívat. Říkal, že se bojí, že je to kvůli tomu, jak jsme tě vyhodili." ,řekl jsem popravdě. Překvapila mě jeho starost. Tedy, spíše jsem měl pocit, jestli jí něco neprovedl on, protože se takhle nikdy nestalo, že by měl o kohokoliv starost. Hledal jsem za tím něco víc, než že by se z něj najednou stal samaritán. Když poprosila, jestli bych jí půjčil telefon, překvapeně jsem zamrkal, ale podal jsem jí ho. Zvědavě jsem se koukal, jak hledá nějaké číslo a někomu píše, ale nic jsem neříkal. Když mi telefon podala zpátky a ani se na mě nepodívala, strčil jsem ho do kapsy. Popravdě, nechápal jsem, co se to teď děje. Jestli je na mě naštvaná, něčeho se bojí, nebo..já nevím! Posadil jsem se na okraj postele vedle ní. Ale byl jsem k ní zády. Nevypadala, že by teď vyhledávala oční, nebo fyzický kontakt. "Kim.. zlobíš se na mě?" ,začal jsem postupně vyřazovat různé možnosti. Od té nejméně pravděpodobné, ale nejnepříjemnější, která mě napadla a hodlal jsem postupovat dál. Chtěl bych zjistit, co se jí stalo, ale bál jsem se se jí ptát. Ten pocit nejistoty byl naprosto šílený. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsem mu vrátila telefon, posadil se vedle mě na postel, ale zády ke mě. Jeho otázka mě dorazila stejně, jako jeho odpověď před tím. Nevěřícně jsem se na něj zadívala. Spíše na jeho záda. ,,Jistě, že ne." Řekla jsem a pak se znova zadívala smutně pod sebe a sklopila hlavu. ,,Nezlobím se na nikoho.." Dodala jsem už tišeji a znova si nervózně začala hrát s prsty. Nechtěla jsem, aby byl Tao nějak smutný, nebo kdokoliv. Ale nevěděla jsem, co mám dělat, aby nebyli. Upřímně, měla jsem problém vzbudit v sobě jakékoliv emoce. Potřebovala jsme brečet, chtěla jsem brečet.. Ale nešlo to. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kimina odpověď mě svým způsobem potěšila, i když jsem věděl, že se nejspíše zlobit nebude. Ale opravdu, v tomhle jsem se raději ujistil, než abych hledal, co se děje a potom zjistil, že jsem něco provedl. Každopádně, tiše jsem chvilku koukal před sebe, když o poznání tišeji dodala, že se nezlobí na nikoho. "Kim.." ,začal jsem mluvit pomalu, jako by byla nějaké vyděšené kotě, které si chcete za deštivého dne vzít domů, ale vždycky, když k němu uděláte krok, ono o dva couvne. "Myslíš, že bys mi mohla říct, co se ti stalo?" ,zeptal jsem se jí tiše s naprostou vážností v hlase. Popravdě, neuvěřitelně mě to zajímalo. Chtěl bych jí pomoct a.. "Té pohádce o tom, že tě našli zfetovanou nevěřím." ,pokračoval jsem poměrně rozhodným, ale stále klidným hlasem. "Taky je blbost, aby se takhle začal najednou o někoho starat, když by ho normálně spíš odkopl z chodníku, aby nepřekážel." ,mluvil jsem dál a v mém hlase bylo znát poměrně silné zhnusení nad manažerovými způsoby. Povzdechl jsem si. "Kim.. Co ti provedli?" ,zeptal jsem se nakonec. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Chvilku jsem seděla a jen mlčky koukala pod sebe. Smutně jsem přemýšlela, jestli to mám říct.. A hlavně jak to mám říct.. Neuměla jsem o takových věcech mluvit. Nešlo mi to. ,,Já.. Šla jsem ráno do práce.. A.. Někdo mě přepadl.. Něčím mě omráčili.." Začala jsem tiše a za každou kratší větou se na chvilku zastavila, abych si promyslela, co řeknu dál. Ani nevím proč. Normálně plácám páté přes deváté. Spíše jsem se musela neustále ujišťovat, že je správná věc, že mu to řeknu. ,,.. Když jsem se probrala.. Byl tam váš manažeř, ředitel SM a několik goril.. Věděli, že jsem to ukradla.. Já.. Myslela jsem si, že mě třeba jen zmlátí a pak mi dají pokoj, ale.. " Najednou se mi hrozně sevřel žaludek. Už jsem o tom nechtěla mluvit. Tedy, chtěla, ale nevěděla jsem jak. Chvilku jsem mlčela a jen si hrála nervózně s prsty, než jsem našla odvahu pokračovat. ,,... Něčím mě nadrogovali a.. Znásilni mě.. " Dostala jsem ze sebe. Bylo mi hrozně, když jsem to řekla nahlas. Jako bych si přiznala něco, co jsem až do teď popírala. Pevně jsem si objala kolena a schovala do nich tvář. Nechtěla jsem, aby mě Tao, aby mě kdokoliv, viděl brečet. Snažila jsem se nějak uklidnit, ale čím více jsem se snažila uklidnit, tím více jsem brečela. ,,.. A celou dobu.. To fotili.. Manažeř říkal.. Že to dá na internet.." Dostala jsem ze sebe v záchvatu pláče. Když už jsem jednou brečela a přiznala si, že mě znásilnili.. Nemělo cenu cokoliv tajit. Bylo mi hrozně. Chtělo se mi umřít. Přála jsem si dostat infarkt nebo mrtvici a umřít. Nebo nějakou demenci, abych na to mohla zapomenout. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Poslouchal jsem, co říká a vždycky, když se odmlčela mezi větami, ani jsem nedutal. Ale už v momentu, když řekla, že ji někdo přepadl a omráčil, jsem se bál, kam to zavede. Protože.. zbitě nevypadala. Napjatě jsem seděl a odmítal se pohnout, nebo otočit. V momentu, kdy řekla, že tam, kde se probrala, byl manažer a ředitel SM mi naskočila husí kůže a já měl co dělat, abych zůstal sedět. Jo tak nadrogovaná na chodníku, jo? Jestlipak jenom nenadrogoval on ji! Parchant, nejradši bych mu..! Ne. Budu poslouchat Kim. Dozvím se, co se stalo a nebudu se to snažit vymlátit z někoho jiného. Když při slově "ale" následovala tak dlouhá odmlka, tušil jsem, jak ta věta skončí. Opravdu jsem to tušil a dělalo se mi při tom pomyšlení špatně. Měl jsem pocit, že se mi sevřel žaludek a bál jsem se, že to, co jsem si myslel, Kim dalšími slovy potvrdí. Pevně jsem zaťal pěsti do okrajů postele a probodával jsem vražedným pohledem podlahu, když to řekla. Držel jsem se. Tak pevně jsem se držel, i když jsem slyšel, že za mnou Kim začala plakat a plakala víc a víc. Musel jsem nějakým způsobem vstřebat vztek, abych teď hned nevypadl pryč je najít. Musel jsem si znovu uvědomit, že jsem momentálně jediný, kdo jí teď může alespoň zkusit uklidnit. Potřebovala mě a já ji nechtěl zklamat. Když ze sebe během pláče dostala, že to fotili a že to dají na internet, otočil jsem se k ní. Sice jsem tušil, že bych se teď někoho, kdo je v takové situaci měl nejdříve zeptat, ale věděl jsem, co by mi odpověděla. Už jen kvůli tomu, aby v mých očích nevypadala.. tak zranitelně. Zraněně. Rukama jsem si ji k sobě přitáhl tak, aby mohla zůstat v klubíčku, jestli chtěla a přitiskl jsem si ji k sobě na hruď. Oběma rukama jsem ji pevně objal, ale tak, abych ji nerozmačkal. Přišla mi teď najednou taková malá a bezbranná.. Taky, že byla. Jednou rukou jsem ji konejšivě začal hladit po vlasech a lehounce jsem se houpal dopředu a dozadu. "Kim.." ,zašeptal jsem tiše a konejšivě, zatímco jsem ji palcem druhé ruky začal opatrně hladit po zádech. "O ty fotky se postarám. A o všechno ostatní taky. I o tebe.." ,zašeptal jsem a bradou jsem se opřel o její hlavu. Čekal jsem, jestli se odtrhne, nebo takhle zůstane. První myšlenkou na to, jak bych se o ni mohl postarat bylo, že bych ji nastěhoval k nám. Minimálně by byla uvnitř v domě v bezpečí a skoro pořád by tam s někým byla. A kdyby chtěla někam jít, mohl by jít kdokoliv z nás s ní. "A bude to v pořádku. O to se postarám." ,řekl jsem naprosto odhodlaně. Taky, že jsem byl odhodlaný. Kim jsem znal ani ne týden, ale měl jsme ji rád. Měl jsem ji rád, jako snad ještě nikoho. Nevím proč. Měla svoje kouzlo, byla milá, chytrá, vtipná, hezká.. líbila se mi tak hrozně moc, že bych si nedokázal odpustit, kdybych jí tím, že bude všechno v pořádku, jenom lhal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Můj pláč se pomalu změnil jen na tiché pofňukávání. Choulila jsem se u Taa v náručí a nechtěla jsem, aby mě pouštěl. To, jak se mnou tiše houpal, mě uklidňovalo. I když jsem mu chtěla říct, ať hlavně nic nedělá a nikam nechodí.. Chtěla jsem, ať se těch fotek zbaví. Bylo to ode mě hrozně sobecké, ale představa, že najdu sama sebe v té situaci na internetu.. Asi bych si něco udělala. Měla jsem zavřené oči a snažila se myslet na něco.. Pěkného. Nebo pokud možno nemyslet vůbec na nic. ,,Jen.. Řekneš i ostatním, co se stalo..?" Zeptala jsem se tiše. Nebylo to tak, že bych od ostatních chtěla, aby mě litovali nebo tak jen.. Pokud Se Tao do něčeho požene, tak chci, ť ho v tom kluci buď zastaví nebo mu někdo hlídá záda. O nic více mi nešlo. GDmu to budu muset říct taky.. Došlo mi najednou. Chápete.. Aby mohl vzít nohy na ramena. Ono.. Myslím, že už tak jsem dost divná a nemyslím si, že by GD měl tak malý výběr holek, aby si vybral zrovna tu, kterou znásilnili a on se o ní musel případně starat. Stačí, že už tak si vyčítám, že jsem to Taovi řekla. ,,Neměla jsem ti to říkat.." Řekla jsem po chvilce znova tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Mlčky jsem Kim objímal a pohupoval se pomal udopředu a dozadu. Bál jsem se, aby si to objetí nějak špatně nevyložila, nebo abych neudělal něco, co jí vadí. Popravdě jsem se na ni teď bál i sáhnout. Ne, že bych se jí probůh nějak štítil, ale protože jsem nevěděl, jeslti jí teď nebudou dotyky vadit. Prý se to stává, že když se stane něco takového, tak té slečně prý vadí i když ji jenom někdo známý pohladí po vlasech. A já nechtěl udělat nic, co by jí vadilo. Poslouchal jsem, jak se její tichý pláč měnil s pofňukávání a nepouštěl jsem ji. Když se zeptala, jestli to řeknu i ostatním, sklonil jsem se trochu k ní, abych jí to skoro šeptal. "Jen tomu, komu mi dovolíš to říct. Nechci to nikomu vykecávat, jako nějaká drbna. Pokud nechceš, neřeknu to nikomu." ,řekl jsem polohlasem, ale stále ne šeptem. "Stačí říct." ,rozhodl jsem se ji ujistit a jemně jsem ji políbil do vlasů. Byl jsem připravený, že by se ode mě mohla odtrhnout, kdyby jí to vadilo. Po jejích dalších slovech jsem si ji k sobě jenom více přitáhl a opravdu pevně jsem ji objal. "Jsem rád, že jsi mi to řekla." ,zašeptal jsem tiše a malinko jsem se pousmál. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když mě Tao políbil do vlasů.. Na jednu stranu to bylo příjemné, uklidňující gesto, ale zároveň se mi úzkostí dost sevřel žaludek. Pomalu jsem se od něj odtáhla a utřela si rucema zbytky slz, co jsem měla na tváři a tiše potáhla. ,,Jsem v pohodě.." Řekla jsem, ale ujišťovala jsem tím spíše sama sebe, než kohokoliv jiného. Chtěla jsem být v pohodě. Přála jsem si být v pohodě. Neustála jsem se vnitřně ujišťovala o tom, že se mi vlastně nic tak hrozného nestalo, že to zvládnu. Jenže chtějte něco takového po člověku, který si sám ubližuje a má sebevražedné sklony. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když Kim vysvětlila, že jim to nechce říkat, protože nechce, aby ji litovali, ale že nerada lže, usmál jsem se. Ta holka byla opravdové pako. Samozřejmě, že by nám jí všem bylo líto, ale věděli jsme, že zacházet s někým jako s chudinkou a mrzáčkem se nedá. Věděli jsme, že to nebylo něco, oc by druhému pomohlo. Jen by ho to potápělo níž a níž. A ona se potřebovala dostat nahoru, ne? "Nemáš důvod lhát." ,řekl jsem jí jenom a k tomu, jak by se k tomu postavili kluci, jsem neřekl nic. Čekal jsem na rozsudek, jestli to klukům mám, nebo nemám říct a ani jsem nedutal. Když mi oznámila, že jim to mám říct, jenom kdyby se ptali, přikývl jsem. "Dobře, chápu. Spolehni se." ,odpověděl jsem jí na to jemně polohlasem a když se ode mě Kim po polibku do vlasů pomalu odtáhla, pustil jsem ji. Nechtělo se mi, ale pustil jsem ji a netrápil jsem ji tím, že bych ji měl dál držet. I když bych rád. Když ale řekla, že je v pohodě, lehce jsem povytáhl obočí. "Nejsi." ,řekl jsem po chvíli a slezl jsem z postele, na které jsem seděl vedle ní. chtěl jsem se jí zeptat na poměrně zásadní otázku, která mě teď napadla, ale v tom se otevřely dveře a přišla sestra. "Pánové, budu vás muset požádat, abyste už odešli." ,řekla nám jenom a já vzbudil Luhana i Kaie, kteří spali vedle. V rozespalosti se jenom vyšourali ven z místnosti a ani si nevšimli, že je Kim vzhůru. I já jsem odešel, ale poslal jsem kluky domů a zastavil jsem se na chodbě. Chtěl jsem ještě něco pořešit se sestrou. Ta na Kim provedla celkovou prohlídku a starostlivě se jí ptala, jestli cokoliv nepotřebuje. Pokud něco chtěla, dostala to. Také jí řekla, že co se týče jejího vyzického stavu, může už zítra odejít domů. Co se týče stavu psychického, doporučila jí vyhledat pomoc psychologa.Potom se o Kim celkově postarala a nechala ji v klidu spát. Jakmile vyšla na chodbu, mohl jsem se já zeptat, na co jsem potřeboval. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Sestra pak za měnou přišla zpátky a udělala mi pár testů. Čímž jsme zjistili, že jsem byla sfetovaná koňskou dávkou krásně čistého heráku. Kdo by to řekl, že ano? Těžko říct, jak poznala, co se mi stalo, jestli jí to řekl Tao, protože jsem si všimla, jak se spolu bavili nebo jestli už měla více takových případů a poznala to.. Nevím. Na jednu stranu bylo lepší, že věděla, že jsem byla.. Ani to nechci vyslovit, než aby si myslela, že jsem fetka. Byla na mě hrozně hodná, řekla, že mi přinese cokoliv, o co si řeknu. Nic jsem nechtěla. Jen mě děsila představa, že budu muset jít zítra domů. Tedy, domů jsem se těšila, ale nedokázala jsem si představit, jak vyjdu na ulici. Měla jsem z toho panickou hrůzu. A z toho usnout taky. Kolem třetí ráno jsem si musela říct o nějaké prášky na spaní, jinak jsem myslela, že vážně zešílím, jestli ještě chvilku budu přemítat nad tím, čeho všeho a jak moc se bojím. Dopoledne mě propustily. Osprchovala jsem se, oblékla.. A teprve pak dostala tu pravou panickou hrůzu z toho, že mám vyjít na ulici. Celkem dlouho jsem koukala na mobil a přemýšlela, jestli nemám zavolat Mei, ať mě vyzvedne. Neměla jsem na to.. Odvahu? Ahoj, hele, mám panickou hrůzu z toho vyjít na ulici mezi jakékoliv lidi, vyzvedla by jsi mě? Jo, to by vypadalo.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Postával jsem vedle vchodu do zdejší nemocnice. Bylo něco okolo třetí odpoledne, tudíž doba, kdy by měli Kim přibližně propustit. Poměrně nervózně jsem přešlapoval na místě a chvilku jsem se bál, jestli jsem ji neminul, nepřehlédnul, nebo tak. Nebo jestli se náhodou nerozhodla odejít zadním vchodem. Po chvíli ale vyšla a zarazila se hned ve dveřích. Přemýšlel jsem, jestli k ní mám přijít normálně zezadu a pozdravit ji, ale nepřišlo mi to jako dobrý nápad. Vypadala tak nervózně a vystrašeně, že jsem něco takového nemohl udělat. Chvilku jsem jenom takhle stál a koukal na ni, jak se skoro třese, než jsem se odhodlal a o kousek jsem poodešel, aby to vypadalo, že zrovna přicházím. I když jsem tu stál už takovou dobrou hodinu. Ke Kim jsem přišel zepředu a široce jsem se na ni usmál. "Ahoj, jak ti je?" ,zeptal jsem se jí zvesela a skoro jsem se napřáhl, že bych ji objal, než jsem se zarazil a polonatažení rukou jsem raději převedl do hraného protážaní se. "Půjdeš se mnou? Máme pro tebe překvapení." ,zeptal jsem se jí hned. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Trochu nejistě jsem se na Taa podívala, když řekl, že má pro mě překvapení. Věděla jsem, že tím nemyslel nic hrozného, ale i tak jsem z toho byla.. Nervózní. ,,Dobře.. Ale žádné hlouposti.." Řekla jsem mu a chytla se ho za zápěstí. Upřímně, pokud mám z téhle nemocnice vyjít ven, tak jsem byla hrozně ráda, že tu je. Bylo mi špatně od žaludku a trochu jsem se třásla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jak ke mně tak překvapeně zvedla pohled a zatvářila se tak rozkošně, měl jsem co dělat, abych se aspoň trochu nezačervenal, když už jsem ji nemohl obejmout. Ale po tom vynuceném úsměvu mě ta radost trochu přešla. A obzvláště po její další odpovědi. Věděl jsem, že jí tak skvěle není, ale nechtěl jsem to z ní tahat. Nemělo co senu a akorát bych ji rozesmutnil jako včera. Jenom jsem se tedy po její odpovědi usmál. Při jejím nejistém pohledu po tom, co jsme zmínil překvapení, jsem se jenom sladce usmál. "Neboj se, nic hrozného to není. Myslím, že by se ti to mohlo líbit." ,řekl jsem jí popravdě s poměrně velkou dávkou nadšení v hlase a pomalu jsem se otočil, že vyrazím směrem k parkovišti, když mě chytila za ruku a já se na ni poměrně překvapeně otočil. Jenom jsem se na ni chvíli díval, než jsem se zeširoka usmál a pomalým krokem jsem vyšel k parkovišti, kde už čekalo černé auto s řidičem. Nastoupili jsme a nemuseli jsme nic říkat. Věděl, co a jak. Okénka auta byla začerněná, takže nebylo vidět ven. Auto jelo poměrě dlouho, asi půl hodiny. Až když jsem věděl, že už tam skoro budeme, upozornil jsem Kim. "Zakryju ti oči, tak se nelekej, ano?" ,řekl jsem jí jenom jemně a jakmile nastal čas, vystoupili jsme a já Kim zakryl oči a naváděl ji. "Pozor, schod." ,upozornil jsem ji po chvilce a když jsme se za něj úspěšně dostali, mohla si všimnout, že zem je najednou naprosto rovná. "Dalších deset schodů..Jedna.. Dva.. Tři.." ,takhle jsem ji vedl po schodech nahoru, ažjsme svoje počítání zakončil slovem deset. Potom jsem ji znovu vedl po rovné podlaze, zahnuli jsme doprava a krátce na to jsem loktem opratrně otevřel dveře. Udělali jsme ještě tak dva kroky dopředu, než jsme kim sundal z očí ruce. Stáli jsme v pokoji v naší vile. V pokoji byly všechny její věci, jenom byly uklizené. Na skříňce u postele byly klíče. A za námi všichni zvědavě postávali a culili se jako měsíčky na hnoji. "Co myslíš, budeš bydlet s námi?" ,zeptal jsem se jí poměrně zvědavě a vesele jsem na ni zamrkal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsme vyšli ven z nemocnice, cítila jsem, jak se začínám celá třepat. A upřímně, to auto s černými skly mi k tomu moc nepomáhalo, ale určitě to mělo svůj důvod. Dám boty na to, že mě před tím vezli v hodně podobném autě.. Pomyslela jsem si. Na chvilku jsem si i představila, že byv tom autě mohli být i ty gorily, ale rychle jsem tu představu zase vyhnala z hlavy, protože bych do toho auta jinak nenastoupila. Jelmi jsme celkem dlouho. Celou dobu jsem při tom držela Taa za ruku. Prostě jsem se bála. Nechtěla jsem, ale nevěděla jsem, co bych s tím měla dělat. Jasně, já vím, vyhledat psychiatra. Trochu jsem na Taa překvapeně zamrkala, když řekl, že mi musí zakrýt oči. Ale nic jsem neřekla, jen kývla hlavou a nechala ho, ať mi dá ruce na oči. Vedl mě do nějakého domu. Trochu jsem tušila, že je to ta jejich vila, ale nějak mi to nedávalo smysl. Co bych tady dělala? Navíc, proč by mě vedl do druhého patra, kde mají jen ložnice. Možná kdyby to byla kuchyně nebo tak, ještě bych to chápala. A pak mi sundal ruce z očí a mě spadla čelist. Skoro doslovně. S lehce otevřenou pusou jsem koukala na pokoj, kde byli všechny moje věci. Uklizené k tomu. To jako.. Vážně? Tak nějak mi došlo, o co tady jde, ještě před tím, než se mě Tao zeptal. Až pak jsem se otočila na něj a dostala i mírný šok z toho, že za mnou nestojí jen Tao, ale úplně všichni. Chtělo se mi brečet. Ani nevím proč.. Cítila jsem se jistým způsobem strašně šťastná, i když jsem nechápala, o co tady jde. ,,Já.. Proč.. jak jste.." Nedokázala jsem ze sebe dostat smysluplnou větu. ,,Nechápu." Vypadlo ze mě nakonec jedno jediné slovo, které mluvilo absolutně za vše. Jistě, že jsem s nimi chtěla bydlet, ale kdo by si uvázal na krk někoho, jako já? K tomu všemu psychicky totálně na dně. Ale jinak je mi samozřejmě skvěle, jak jinak. Hlavně nebreč.. Pomyslela jsem si, když jsem cítila slzy v očích. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když se Kim s Taem blížili ke vchodovým dveřím, otevřel jsem jim dveře a v duchu jsem se tak nějak tetelil spokojeností a zvědavostí na její reakci na naše překvapení. Pokoj jsem vybíral a uklízel já, tak jsme byl zvědavý, jak to dopadne. Kdybychom měli víc času, než jedno dopoledne, asi bychom jí i vymalovali, ale vzhledem k tomu, jak rychlý nápad to byl, jsme byli rádi, že stěny původně nebyly bílé, ale že jsme je kdysi nechali nabarvit na světle modrou. Celkově mi ten pokoj přišel takový.. trochu prázdný. Tak jsem tam mimo jejího velkého plyšového medvěda a tří růží z poutě přidal i pár svých malých dekorací, jako třeba malý fikus v květináči ke stěně a přidal jsem jí i huňatý koberec modré barvy ze svého pokoje. Ten jsem dal k posteli. Samozřejmě, že jí pořídíme nové, až budemě vědět, že tu s námi bude. Všichni jsme se tiše plížili za ní a Taem až nahoru, kde jsme se za nimi postavili do takového půlkruhu a v naprosté tichosti jsme tam čelali, dokud ji nenechá si to prohlédnout. Jakmile se ale otočila s tím, že to nechápe, zaculil jsem se a udělal jsem krok dopředu. "Tao řekl, že bys teď mohla uvítat společnost." ,řekl jsem vesele a hned pokračoval Chen. "A že by mohlo být fajn konečně nějak zaplnit tenhle pokoj." ,pokračoval, než ho doplnil Baekhyun. "D.O. řekl, že bydlíš s dalšíma holkama v podnájmu, ale že s námi je větší sranda." ,doplnil ho a D.O. se jenom provinile usmál. "Tak jsme si řekli, že pokud nebudeš vyloženě chtít jinak, tak si tě sem nastěhujeme." ,řekl a usmál se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Tak si mě sem.. Nastěhují? No tak, kruci, copak jsem malé dítě? Ne, dělám si srandu, bylo to sladké. ,,Jasně, že s vámi chci bydlet." Řekla jsem nakonec takovým tím hlasem: Absolutně nechápu, proč se mě na to vůbec ptáte. A musela si protřít oči, abych se tu nerozbrečela. A že jsem do toho neměla daleko. Ale ne, nemusí mě tady vidět všichni brečet, vážně nemusí! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sledoval jsem reakci Kim na naše překvapení. Byl jsem zvědavý, proč tohle Tao vlastně vymyslel tak najednou. Normálně by to dal vědět dopředu. Ale prostě včera přišel domů s tím, že Kim momentálně bude mít nejspíš problém být sama a že to, co se jí stalo, nebyla žádná sranda. Vysvětlil nám, že nebude dobrý nápad se jí vyptávat, co se jí stalo, jako kdyby to byl nějaký nejnovější drb a opravdu moc si zakládal na tom, abychom se nezachovali nějak špatně. Prý, když budeme chtít vědět, co se jí stalo, máme se zeptat jeho, ale nemáme to posílat dál. Včera jsem se ho na to nezeptal. Byl jsem moc unavený na to, abych cokoliv řešil. Možná to byla chyba. Ale teď, když jsem viděl, jak se spokojeně otočila a řekla, že s námi chce bydlet, musel jsem se na ni jenom vesele usmát. Bylo to takové pěkné. Vždycky jsme tu byli jenom my a nikdo další. Občas přespal GD, ale to moc často nebylo. "Tak, kdo si dá něco dobrého?" ,ozval se zničeho nic D.O., když se rozhodlo, že to ranní tahání Kiminých věcí nebyla zbytečná námaha. Tao se ke Kim přitočil. "Zkontroluj si, jestli máš všechno a věci si klidně přerovnej. Pokud bys chtěla společnost, stačí říct. Jinak tě zavoláme, až D.O. dodělá sváču, neboj se." ,oznámil jí jenom zlehka a čekal, jak se rozhodne. Já mezitím pomalu sešel dolů s ostatními a začali jsme připravovat druhou část překvápka. Dole v kuchyni jsem s Luhanem vytáhl obrovský dort v ještě větší krabici. Nebyl kupovaný, patlali jsme se s ním od rána. Připravili jsme příbory a talířky. Baekhyun připravil kelímky, Sehun došel pro pití dolů do sklípku, ostatní rozvěšovali barevné vlaječky po obvodu celé místnosti. Jakmile to bylo hotové, vrhli se do obýváku pro připravené konfety a my s Luhanem jsme došli pro velký nápis na kusu papíru. Snažili jsme se, aby tovypadalo co nejlépe, ale.. nebyli jsme nejlepší umělci. Ale udělali jsme, co se dalo. Na transparentu, co jsme pověsili, bylo napsáno "Kimina uvítací party". Potom jsme se rozhodli ještě honem vysát podlahu a poklidit. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Prošla jsem si pokoj a zkontrolovala, kde co mám. Sem tam jsem si zkontrolovala mobil.. Kvůli GDmu, víte, jak.. Je pravda, že jsem mu před tím psala z telefonu od Taa, ale Tao by mi řekl, kdyby se GD kvůli tomu ozval. Že mě to nepřekvapuje, že se neozval.. Pomyslela jsem si. Neměla jsem mu to za zlé. Ale nechtěla jsem se vymlouvat na to, co se mi stalo.. Ona by to možná ani výmluva nebyla, ale mě to tak přišlo. Prostě si to zvorala.. Pomyslela jsem si a sešla dolů do kuchyně, až když mě kluci zavolali. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Trochu nervózně jsem postával dole před vchodovými dveřmi a sledoval, jak kluci dávají všechno dohromady. Přešlapoval jsem na místě, protože poslední osoba, co nám chyběla, už tu měla dávno být. Konečně se ale po nějaké době ozval zvonek na dveře. V tu chvíli kluci zavolali na Kim, ať jde dolů a já otevřel dveře, za kterými stál G.D.. Jen jsme se krátce pozdravili, než se Kim ukázala na schodech. Usmál se na ni a honem si zul boty a došel k ní, kde se na ni jenom zaculil. Věděl ode mě, že objímání a tak, pokud si o to neřekne sama, je zakázáno pod trestem smrti, tak to naštěstí ani nezkoušel. "Tak včera to nevyšlo, ale dneska ano." ,zaculil se na ni a já nad tím jenom lehce povytáhl obočí, zakroutil hlavou a zavřel jsem vchodové dveře. Prošel jsem okolo nich a schodů, kde jsme na sebe s G.Dm. Jenom spiklenecky mrkli a pokračoval jsem ke klukům, kteří úspěšně zatarasili vstup do kuchyně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Řekl ti Tao, co se stalo?" Zeptala jsem se jen tak mimochodem, jako bych se spíše ptala na to, jestli venku prší nebo tak a případně se vydala pomalu do kuchyně, pokud jsem tedy už mohla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Při jejím překvapeném pohledu jsem se spokojeně usmál. Pravděpodobně jsem také měl důvod být spokojený, protože ji t překvapilo, ale ne v tom špatném slova smyslu. Při té otázce, co se to tu kruci děje, když viděla zabarikádované dveře do pokoje, se všichni jenom zachechtali. "Uvidíš." ,ozvali se všichni sborově a na něčem se s Taem, který došel k nim, začali dohadovat. Kuli pikle, vymýšleli určitě hrozně zlé věci. Rozhodně to tak muselo být, soudě podle jejich přespříliš nadšených pohledů. Jakmile se mě ale Kim zeptala, jestli mi Tao řekl, co se stalo, zavrtěl jsem hlavou. Popravdě jsem to tušil, ale neřekl mi to. Spíše jenom naznačil. Ale nepotvrdil to, tak jsem nechtěl kreslit čerta na zeď. "Neřekl. Pochopil jsem z toho, že by bylo lepší, kdybys mi to prý řekla osobně." ,vysvětlil jsem jí. Nechtěl jsem, aby to vypadalo, jako nějaký nátlak, nebo cokoliv takového. Jen to prostě vypadalo, jako kdyby mělo být lepší, že mi to řekne sama. I když to prý mohl říct. Ale u mě je to prý jiné, než kdyby se ptali kluci z EXO. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Tohle bude na dlouho.." Řekla jsem si spíše pro sebe, když jsem pozorovala, jak se dohadují. Ano, hádka v nějakých devíti lidech je na dlouho. Ne, že by se hádali přímo, ale chápete. Když GD řekl, co mu Tao přetlumočil.. Chápala jsem to. Asi by bylo vážně lepší, kdybych mu to řekla. A ostatně.. Myslím, že tohle bude na dlouho, takže na to mám celkem dost času. ,,Půjdeš se mnou na pár minut ven?" Zeptala jsem se GDho, když už jsme tak stáli u těch vchodových dveří. Počkala jsem, jestli mi kývne a pak houkla na kluky: ,,Jsme tu za pět minut." Doufám, že to postřehli mezi tím jejich dohadováním. Hodila jsem na sebe mikinu, co jsem si sem dala na věšák a vyšla ven. Klíče jsem měla v kapse, takže jsem za námi v klidu zavřela. Z kapsy od mikiny jsem vytáhla krabičku cigaret. Jestli o tom mám mluvit, budu si muset zapálit. A v tuhle chvíli je mi vážně jedno, co na to řekne. V klidu jsem si zapálila. ,,Všiml sis toho povyku okolo EXO a jejich manažera, co teď byl poslední dva dny?" Zeptala jsem se GDho. Upřímně, bylo by divné, kdyby si toho nevšiml. ,,To já jsem ukradla ty papíry z kanceláře jejich manažera a rozeslala to do všech médií. Samozřejmě o tom věděli předem." Lehce jsem kývla hlavou ke dveřím, aby věděl, že jsem mluvila o klucích. Nevím proč, možná to bylo tím, že jsem pořád byla trochu oblblá těmi prášky na spaní, co jsem si brala včera večer.. Nebo spíše dneska kolem třetí ráno. Byly to celkem driáky, co mi říkala sestra. Působily i dost.. Tlumivě, když jste zrovna nespali. ,,Nějak se to dozvěděl. A když jsem šla včera do práce.. Nechal mě unést. Unesl mě, napumpoval do mě koňskou dávku heroinu, nechal mě znásilnit.. Dvěma, možná třema najatýma gorilama a celou dobu to fotil s výhružkou, že to dá v nejbližší době na internet. Probrala jsem se až v nemocnici, kde byl Tao. Proto to ví zatím jen on." Vypadlo ze mě na jeden zátah. Nekoukala jsem na něj, koukala jsem někam nepřítomně před sebe na ulici a celkem vynervovaně si sem tam potáhla z cigarety. Nebrečela jsem jako včera Taovi na rameni, ale neměla jsem daleko k dalším slzám. I když jsem to celé vykládala takovým tím tónem.. Když vykládáte něco, co se vás vlastně ani moc netýká. Lehce jsem si začala okusovat spodní ret a docela se bála GDho reakce. Snažila jsem se při tom udržet slzy v očích. ,,Víš.. Já.. Mám pocit, že když to říkám, že se na něco vymlouvám.. Neříkám ti to proto, abych omluvila nějak svoje.. Chování nebo tak.." Na chvilku jsem se odmlčela a zadívala se GDmu do tváře. I když mě to stále hodně odvahy, bála jsem se, jak se bude tvářit. ,,Říkám ti to proto, aby jsi se mohl tvářit, že mě neznáš, dokud je čas." Ne, nepřipadalo mi fér, že by se GD měl zahazovat se mnou už před tím.. Po tom, co se stalo.. Mám prostě pocit, že by to v jeho případě byla jen ztráta času, kdyby se o mě nějak zajímal.. Jak by řekla slova starého klasika, nebyla jsem pro něj dost dobrá už před tím a teprve teď ne. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Nemyslel jsem to tak, že mi musí okamžitě říct, co se stalo. Opravdu jsem to tak nemyslel. Ale když už se zeptala, jestli půjdu na chvilku ven, jenom jsem němě přikývl. Vypadala, že když už má o tom mluvit, tak ať to má co nejrychleji za sebou. A to mi jenom přihrávalo k mojí domněnce, co se jí mohlo stát. Kluci si pravděpodobně ani nevšimli, že jsme odešli. A jestli ano, tak to dokonale zahráli, jako že ne. Ale bylo celkem fajn, že se mezi sebou teď tak nadšeně dohadovali. Už se bojím, co vymysleli tentokrát. Posledně to skončilo toaleťákovou bitvou. Když venku vytáhla kapsy mikiny krabičku cigaret, trochu překvapeně jsem zamrkal, ale nechal jsem ji při tom. Nebral jsem jí to. Raději jsem poslouchal, co povídá. NA její otázku jsem jenom přikývl. "Toho si nešlo nevšimnout." ,odpověděl jsem jí a schoval jsem si obě ruce do kapes černé mikiny, která se dala zapnout i s kapucí, takže kdybych chtěl, dokázal bych ze sebe udělat takovou tu "larvu". jakmile ale řekla, že to byla ona, kdo to způsobil, překvapeně jsem se na ni podíval a doslova jsem na chvilku vykulil oči, než jsem jí jenom krátce, ale uznale zatleskal. "Tak to jsi dost dobrá, že jsi něco takového udělala. Jsi jediná, komu seto zatím povedlo." ,řekl jsem hned s docela ohromeným podtónem. Taky že poměrně ohromený byl, ještě aby ne. Všiml jsem si ale, že Kim byla pořád tak nějak utlumená a unavená. Jako kdyby měla hodně dlouhou noc. Poslouchal jsem, co říká dál a už u toho, že ji napupmoval koňskou dávkou heráku jsem se zhrozil. Bylo poznat, že z toho veselého rozpoložení jsem prakticky okamžitě přešel do zhrozeného/podrážděného rozpoložení. Popravdě, kdo by nebyl naštvaný, když se něco takového stalo a já s tím nic neudělal. Tedy, nevěděl jsem, že něco takového, jako že by se vloupala do pracovny manažera EXO, měla v plánu udělat, ale i tak, chápete, ne? Vědět, že se děje něco takového, tak bych.. něco udělal. Nevím, co, ale něco bych si určitě našel. Docela se mi sevřel žaludek. "Parchanti." ,ulevil jsem si naštvaným odseknutím a s dostatečným zhnusením v hlase. Chvilku jsem si představoval, jak někoho přizabiju, než jsem se otočil na Kim. "O ty fotky se neboj. Postarám se o to." ,řekl jsem jí honem. Nepomohl jsem s tím, co se jí stalo, tak se můžu alespoň pokusit zmírnit následky. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,O nic se prosimtě nestarej. Ne sám." Řekla jsem mu absolutně vážně, opřela se zády o stěnu vedle dveří a sedla se po ní do sedu. Byla jsem unavená. Pořád jsem měla chuť prostě zavřít oči a umřít. ,,Čekala jsem, že se mi něco stane. Že budu mít pár zlomených žeber nebo tak nějak.." Ne, že bych mluvila nějak konkrétně věci, jen jsem potřebovala nějak.. Filtrovat myšlenky a byla jsem ráda, že mám komu. Tedy.. Ho to taky nemuselo vůbec zajímat, ale já se alespoň tvářila, že mě poslouchá. ,,Víš v čem je problém, když jsi v něčem dobrý? Že tě to ve výsledku vždycky zničí. Když je dobrá baletka, jde ve 40 do důchodu s tím, že se za pět let skoro nezvedne za židle, když je dobrý zpěvák, kolem čtyřiceti let mu vypoví hlasivky. Když jsi dobrý herec, většinou máš nějakou psychickou nemoc, jako mániodepresivní psychózu nebo tak, hodně dobrých herců to má. Když jsi dobrý spisovatel, lidi ti většinou začnu knížku hyzdit nějakými FanFictiony, ne vážně, je strašně málo dobrých FanFiction povídek, třeba na Harryho Pottera nebo hru o trůny. No a když jsi dobrý v tom být zloděj, jako já, tak prostě musíš počítat s tím, že dostaneš přes hubu.. Lidově řečeno." Zakončila jsem svou myšlenku. Opravdu to byl jen výplod myšlenek, které jsem potřebovala někomu říkat nahlas, jinak jsem myslela, že mi exploduje hlava. ,,Promiň, mluvím hlouposti. Měla jsem těžký večer.." Řekla jsem nakonec a povzdechla si. Zaklonila jsem hlavu a zavřela na chvilku oči. Jo, klidně bych tu takhle usla, kdybych měla jistotu, že se už neprobudím. ,,Víš co bych si přála? Usnout a už se neprobudit.." Přiznala jsem se unaveně. ,,Ne, že bych chtěla umřít, jen.. Mi připadá moc vyčerpávající mít jen otevřené oči.." Řekla jsem, abych to uvedla na pravou míru. nechtěla jsem umřít v tom pravém slova smyslu, to bych totiž šla a podřezala si žíly nebo se těmi prášky na spaní předávkovala. Ale ani bych se nezlobila, kdybych v tom spánku vážně umřela. ,,Ale na jednu stranu jsem ráda, že se to stalo mě a že nikdo neublížil klukům.. Nebo někomu jinému.." Dodala jsem pak a s trochu větší námahou jsem otevřela oči a zadívala se na GDho. ,,Tao taky řekl, že se o ty fotky postará.. I ty.. Připadám si sobecky, když se vás od toho nesnažím odradit.." Přiznala jsem se, že mě tohle celkem dost trápí. Že se je od toho nesnažím odradit. I když bych měla říkat, ať to nedělají, že na tom přeci nezáleží.. Jenže já už tak měla celou svou sebeúctu a hrdost rozbitou na tunu malinkých střepů. Být to někde na internetu, mohla bych ty střepy rovnou zahrabat pod zem a rozloučit se s nimi úplně. |
| |
| "Proč ne? Můžu." ,zopakoval jsem svou nabídku znovu. Baly pravda, že bych si dokázal najít cestu, která by byla bezpečná a dokázal bych to zařídit. Tedy, měla by být bezpečná, pokud by se manažer, nebo kdokoliv jiný, nepokoušel dělat nějaké hlouposti. Ale to většinou není styl těchto lidí. Ti jsou schopní udělat takové věci, jako udělali třeba Kim, ale popravdě, co by udělali mně? Já pod nimi nepracuju a nemám s nimi mnoho společného. Opřel jsem se zády o stejnou stěnu, jako Kim. Když začala povídat, dřepl jsem si vedle ní. Měla zajímavé myšlenky. Ale nedalo se říct, že by byly špatné. Měla pravdu. U všeho, co jmenovala. I když, co se týkalo Harryho a her o trůny mi přišla vtipná. Jakmile se ale omluvila, že mele blbosti, honem jsem se narovnal. "Nemeleš blbosti. Je to zajímavé a máš pravdu." ,řekl jsem jí honem. nebylo to plácnuté do vzduchu. Opravdu měla pravdu a nepletla se. Byly to známé fakty, ale takhle poskládané za sebe se staly opravdu zajímavými. Když řekla, že měla těžký večer, pousmál jsem se. "To chápu." ,řekl jsem tiše a lehce jsem se k ní naklonil. Další slova mě ale zarazila. Překvapeně a možná trochu nejistě jsem se na ni podíval, protože jsem si nedokázal přebrat větu tak, jak přesně to chtěla ona. Bohužel, momentálně mě napadlo hned to nejhorší, co mohlo. Dalšími slovy mě ale trochu uklidnila a já se pousmál. "Tak si potom, co mají kluci připravené, budeš moct jít lehnout, Oni ti dají pokoj, když si řekneš." ,řekl jsem jí povzbudivě. Asi se musela při té těžké noci nadopovat nějakými silnými léky, že je z toho tak mimo. "Kluci ale rozhodně nechtěli, aby kdokoliv ublížil tobě." ,odpověděl jsem jí tiše a vážně. Opravdu, nevěděl jsem o jediném z nich, který by někomu přál, aby se mu něco stalo. Občas možná v naštvanosti něco vykřikli, ale jinak to byla opravdu neuvěřitelně milá stvoření. I když se tak možná netvářili. Jen co ale prokecla, že Tao chtěl ty fotky taky pořešit, vítězně jsem se na ni usmál. "Vidíš? Nebyl bych sám. Tak když jsme dva, tak se o to postaráme." ,zaculil jsem se na ni okamžitě, co to řekla. ke zbytku věty jsem se vyjádřil až po chvilce se starostlivým a chápavým úsměvem. "Ale není na tom nic sobeckého. Chápu to, protože to opravdu není něco, co by jen tak někdo chtěl mít na internetu. A zvlášť, když to je něco, co nedokáže řešit sám." ,řekl jsem tiše melodickým hlasem. "A my jsme se nabídli, že ti pomůžeme, protože tě máme rádi a záleží nám na tobě. I když tě známe jenom pár dní, je to tak. Vlezla jsi nám všem pod kůži. A jsme rádi, že jsme se s tebou poznali. Proto bychom ti teď rádi nějak pomohli." ,pokračoval jsem dál ještě chvíli v řeči, než jsem ztichl a podíval se na ni. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Lehce jsem se usmála, když mi začal GD říkat, že mě mají rádi. ,,Já vím.. Děkuji.." Řekla jsem s lehkým úsměvem tiše. Jo, jasně, moje sebevědomí nikdy nebylo moc.. Velké, ale tak nějak jsem opravdu věděla, že mě mají rádi. Což bylo zvláštní, ale já za to byla ráda a nějak jsem to nehodlala pitvat. Zhluboka jsem se nadechla a odlepila se od GDho. ,,Pomůžeš mi na nohy prosím?" Zamrkala jsem na něj nevinně. ,,Mám pocit, že zkusit to sama, hodím tak možná ultimátní tlamu." Řekla jsem s tichým uchechtnutím. A moc se mi to riskovat nechtělo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Poradíme si." ,řekl jsem jí jenom, protože tomu tak bylo. Tohle bylo něco jiného, než kdyby se kluci pokusili vloupat k onomu manažerovi. Tam, kdyby je někdo načapal, tak se taky můžou se svojí kariérou v hudebním byznysu rozloučit. A asi na docela dlouhou dobu, protože by je ředitel i manažer ve všech novinách a médiích tak očernili, že by je asi nikde nepřijali ani jako uklízeče. Když se o mě opřela, jenom jsem se k ní lehce naklonil, aby se jí opíralo lépe, ale obmotat okolo ní ruku jsme se bál. Nepřipadalo mi to vhodné, raději jsem to nechal být, až kdyby si o to třeba někdy řekla sama. Možná.. Když se ode mě ale odtáhla s tím, jestli jí pomůžu na nohy, jsem se jen zasmál a zvedl jsem se. Natáhl jsem k ní ruce a špičkami bot jsem se opřel o její nohy, abych ji zatažením mohl vytáhnout do stoje. "Tak jdeme za nimi, ne?" ,zasmál jsem se a namířil jsem si to zpátky ke dveřím. Jakmile jsme otevřeli dveře a vešli dovnitř, vlétla na nás hromada barevných konfet, které všichni prskli do vzduchu. Dobře, všichni tedy ne, protože Chen a Luhan frkali na frkačky a dělali bordel. Potom se rozestoupili od dveří a odhalili tak ozdobenou celou kuchyň s obrovským dvoupatrovým dortem na stole a transparentem "Kimina uvítací party" na zadní stěně, aby byl odtud dobře vidět. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro .. Do chvíle, než jsem dostala malý infarkt, když na mě hodily tu tunu konfet. Trochu polekaně jsem i vykřikla, ono to přeci jen dělá takový hlasitý praskavý zvuk, když ty konfet otevřete. A to s nimi mám bydlet? Zabije mě to.. Pomyslela jsem si v tom nejlepším slova smyslu. A pak jsem uviděla ten dort a obrovský transparent. Všechny jsem sjela prakticky nevěřícným pohledem, protože ten dort opravdu nevypadal jako kupovaný. ,,To jste udělali sami?" Zeptala jsem se jich lehce nevěřícně. Počkala jsem, až mi to odkývou a na tváři se mi objevil skoro až moc spokojený úsměv. Takový ten úsměv dětské rozjařilosti. ,,Heh, jste dokonalí." Dodala jsem sice s tím úsměvem, ale absolutně vážně. ,,Jdeme jíst!" Výskla jsem nadšeně. No co? Ten dost vypadal fakt dobře! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když Kim polekaně vykřikla, spokojeně jsem se zasmál. Zhruba jako většina ostatních, kteří zrovna neměli moc práce s frkáním na frkačky. Vypadala překvapeně. Ale příjemně překvapeně, takže jsem byl rád. Jakmile se zeptala, jestli jsme to udělali sami, jenom jsem přikývl, když Chen vykřikl. "D.O. udělal dort!" ,vyhrkl ze sebe honem, že ho snad nešlo překřiknout. "Ale kluci pomáhali se zdobením, náplněmi a tak.. Takže toho udělali hodně.." ,začal jsem potichu a možná se trochu začervenal. Ale to honem zaniklo v další rámusu. "A Luhan s Kaiem dělali transparent!" ,vyhrkl Tao. "A všichni jsme zdobili kuchyň a tak!" ,dodal ještě nadšeně Luhan a všiml jsem si, že jakmile Kim řekla, že jsme dokonalí, většina z nás se na moment zarazila, než jsme se nakonec jenom vesele usmáli. Po jejích dalších slovech jsme se všichni vydali do kuchyně, kde jsme se usadili na židle. Vytáhl jsem nůž a pomalu začal krájet dort. Byl s bílou polevou, která byla ještě lehce politá jahodovými proužky. Nahoře a po obvodu dortu (patra i u velkého podnosu, na kterém byl), byly vyskládané jahody. Když se dort rozkrojil, byly v každém patře tři náplně, modrá, zelená a žlutá a v úplném středu byly lentilky, které se postupně sypaly na talíř. Před každého z jsem potom položil talíř s jeho porcí. Tedy dočasnou, bylo rozhodně dost na přidání. Tao mezitím rozlil každému malinovku. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Dort vypadal úžasně. A chutnal stejně úžasně. Ne, vážně, D.O. si spletl profesi, měl dělat kuchaře v nějakém pětihvězdičkovém hotelu. I když.. Ne, takhle se mi líbí více. Chtěla jsem se kluků zeptat, jestli vůbec ví, proč jsem tady, ale nechala jsem to být. Počkám, až se zeptají sami. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když jsme se všichni zarazili při tom, jak Kim řekla, že jsme dokonalí, asi jsme mohli očekávat dotaz, proč, ale popravdě jsem neměl ani trochu vymyšlenou odpověď. chvilku bylo ticho, jenom jsem se usmál. "Je jiné to slyšet od uřvaných lidí pod pódiem a od někoho, jako jsi ty." ,vysvětlil jsem jí to ze svého pohledu a kluci mi jenom kývnutím dosvědčili, že mám pravdu. Poté jsme se přesunuli do kuchyně, kde se D.O. vrhl na krájení dortu a já na rozlévání pití. Když jsem nalil všem, posadil jsem se na židli a pustil se s nadšením do kusu dortu. "Hej, ten se ti opravdu povedl!" ,pochválil jsem ho okamžitě, protože tohle bylo zatím asi to nejlepší, co v cukrářském umění provedl. "Jo, má pravdu." ,přidal se honem GD. "Je boží." ,přitakal Sehun s úsměvem, který se nesnažil tvářit jako děsivý, ale vypadal mile. Zvědavě jsem nad tím zamrkal a obrátil se na D.O. "Já.. Děkuju..". ,řekl jenom tiše a už jsem se mu na to chystal odpovědět, když se ozval Baekhyun. "Nemáš zač, je to pravda." ,řekl a všichni jsme mu museli dát za pravdu. Mezitím se ke Kim přitočil Xiumin. "Nemáš něco, co bys momentálně chtěla, nebo potřebovala?" ,zeptal se jí s takovým starostlivým úsměvem. Protože on byl jediný, kdo z těch všech věděl, co se Kim stalo a věděl jsem ,že mu připadá, že za to, co se mu stalo, nese vinu. Ale i tak se ke Kim nepřitočil z povinnosti, spíše z vděčnosti a zvědavosti. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsme jedli a všichni začali vychvalovat D.O.úv dort, jen jsem přikyvovala s úsměvem hlavou, že se všemi souhlasím. Opravdu, byl lepší, než jakýkoliv kupovaný dort, co jsem kdy měla. Zarazil mě až trochu Xiumin, který se na mě otočil s tím, jestli něco nechci nebo nepotřebuji. Chvilku jsem mu koukala do těch krásných velkých černých očí a.. Jo, vážně měl nádherné oči. Ani nevím, proč mě v tu chvíli tak zaujali. ,,Ani ne.. Tedy.." Začala jsem a trochu nejistě uhnula pohledem do strany. Jo, byla tu jedna věc, kterou bych asi potřebovala, i když ne zrovna teď. Jen mi bylo strašně hloupé si o to říct. Nakonec jsem si odkašlala, protože jsem měla pocit, že mám něco nepříjemného v krku, co mi brání mluvit. ,,Víte.. Myslíte, že bych mohla u někoho dneska večer zase přespat? Já vím, že mám vlastní pokoj a tak, jen.." Nechala jsme větu vyznít do neznáma a všechny přejela takovým.. Hodně nejistým a trochu ustrašeným pohledem. Jestli si mám vybrat prášky na spaní a fakt, že se mě někdo ujme, když to zkusím.. Raději si vyberu to druhé, i když to může vypadat trochu hloupě. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Tak tvých, jo?" ,zeptal se jí pobaveně Chen, když řekla, že jsme její dokonalé hvězdičky. Bylo to takové zvláštně pěkné, když to takhle řekla. Opravdu, ukázala se jako moc příjemná osoba a teď mi došlo, že jsem vlastně rád, že tu s námi je. I když jsme tedy nezačali úplně šťastně. Xiumin na ni koukal poměrně zvědavě, co z ní vypadne, když se okolo toho zatvářila tak nejistě. Postupně všichni zmlkli a zvědavě se na ni dívali. Jakmile poté řekla, že by byla ráda, kdyby mohla zase u někoho přespat, překvapeně jsme zamrkali. Tedy skoro všichni. Tao, GD a Xiumin jako jediní vypadali, jako že je to nepřekvapuje, jako kdyby to snad čekali. Asi tu bylo něco, co jsem nevěděl. Tedy, nevěděl jsem, co se jí stalo, ale teď mě zajímalo, jestli mi neuniká ještě něco dalšího. "Můžeš si přímo vybírat." ,pobídl ji s úsměvem Xiumin, když se nikdo jiný neměl k odpovědi. Rozhodně to nepůsobilo, jako že by ji nikdo u sebe v pokoji nechtěl. Jen asi nikdo nevěděl, co odpovědět. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Po mé otázce se ukázala, kdo všechno ví, co se stalo. Všechny jsem sjela pohledem a jediní tři lidé se tvářili absolutně chápavě a nepřekvapeně. A to dvěma z nich jsem to řekla. ,,Moment.. Chcete mi říct, že jste si mě sem nastěhovali a pořádně ani nevíte proč?" Zeptala jsem se a dívala se po všech, kromě těch tří. A kdyby kdokoliv z těch tří chtěl něco říct, jen jsem lehce zvedla ruku na znamení toho, aby nic neříkali. Když se ukázalo, že to opravdu nikdo neví, povzdechla jsem si a prohrábla si vlasy. ,,Zajímá vás to vůbec? Já jen abych to tu neříkala někomu, kdo to vědět nechce." Řekla jsem a sjela všechny pohledem. Nechtěla jsem to tu vykládat někomu, koho by to nezajímalo. Víte.. Kvůli tomu člověku, ne kvůli tomu, že by to vadilo mě. Pokud jich alespoň pár z nich kývlo, tak jsem si znova povzdechla. ,,Včera dopoledne mě váš manažer nechal unést a znásilnit kvůli těm dokumentům, co jsem ukradla. Jo a nafotit to, ani bych se nedivilo, kdyby to teď kolovalo internetem." Řekla jsem s dalším povzdechem. Čím více jsem o tom mluvila, tím menší mi to dělalo problém. A nebrečela jsem už u toho. Za to mohla spíše ta dobrá nálada z toho dortu a tak. Pak jsem se podívala trochu zvědavě na Taa a GDho. ,,Všimli jste si, že pokaždé přejdu na kratší a kratší verzi?" Zeptala jsem se jich jen tak mimochodem. ne, že bych to chtěla zamluvit, ale samotnou mě to lehce překvapilo. ,,Jo a když už jsme u toho, vážně vypadám na 16?" Zeptala jsem se hned na to a zase všechny sjela zvědavě pohledem. Mluvila jsem o tom, jak mě tenkrát manažer nařkl z toho, že nejsme určitě ještě ani plnoletá před kluky, jak mě tam načapal. Raději jsem se vrátila k předchozímu tématu, jestli u někoho můžu spát a sladce se zaculila na Sehuna. K tomu se navtěřím, i kdyby mě nesnášel, ráda ho provokuji. Podepřela jsem si s tím sladkým úculem bradu a sladce na něj zamrkala. ,,Ty určitě budeš skákat radostí do stropu, když u tebe přespím, viď?" Zeptala jsem se ho a bylo jasné, že mluvím velmi ironicky. Ne, že bych to vážně chtěla udělat, spíše ho trochu postrašit. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jakmile se Kim zeptala, jestli vůbec víme, proč jsme si ji sem nastěhovali, jenom se většina z nás zaculila. Tao prostě řekl, že Kim momentálně potřebuje pomoc, tak jestli by to nešlo. Neřekl nic o tom, že by bylo tajemství to, co se stalo, ale zkrátka jsme se asi měli všichni v plánu zeptat až Kim samotné později. Tao vypadá, že se chtěl nějak ozvat a něco říct, ale Kim ho pohybem ruky zastavila, tak se jenom zase stáhl. Jakmile se ale Kim zeptala, jestli nás to zajímá, ozvali jsme se skoro sborově. "Zajímá." ,řekl jsme tak nějak všichni a dál jsme to nerozváděli, protože jsme povětšinou celkem netrpělivě posedávali na židlích a čekali, co z ní vypadne. Jakmile začala vyprávět, doslova jsme napnuli uši. Tedy jako že více, než do teď. A taky jsme se postupně všichni zatvářili dost zhrozeně, protože jak sakra velký zvíře může ten člověk být, když dokáže vykořisťovat vlastní zaměstnance a udělat něco takového? Jen tak? Bylo to hnusné a nechutné. Zaráželo mě, jak v klidu o tom dokázala Kim mluvit. Překvapovalo mě to, protože bych neřekl, že tohle někdo bude jen tak s naprostým klidem vyprávět. "Vypadá to tak." odpověděl jí na otázku Tao a trochu se nad tím pousmál. Tak nějak jsem si z toho vydedukoval, že to asi postupně zkracuje. A asi že předtím nebylo tak jednoduché to říct. Kluci se na sebe jenom koukali. Vyjeveně, překvapeně, vyděšeně, provinile, posmutněle, omluvně.. tohle všechno se v nich tak nějak mísilo a asi i já koukal docela podobně. Když se ale Kim zeptala, jestli opravdu vypadá na 16, jak ji nařkl manažer tehdy ve studiu, tiše jsme se uchechtli. "Asi má velmi špatný odhad, protože to je pěknej kec." ,odpověděl jí na to Chen s takovým sladce provinilým úsměvem. Všiml jsem si, jak se na mě Kim zaculila s tím, že mi určitě nebude vadit, když u mě přespí. Chvilku jsem celkem překvapeně koukal, protože jsem s ní nezačal ani trochu nejlepším způsobem. Nakonec jsem se ale jen usmál a přikývl jsem, jako že s tím souhlasím, než jsem se narovnal, dal obě ruce v bok a významně jsem se zadíval na všechny přítomné. "Pánové, vyhrál jsem jackpot." ,oznámil jsem jim hrdě a od některých z nich jsem si tím vysloužil tichý smích. Jen Tao se na mě podíval tak skepticky, jako kdybych tohle říkat neměl. K tomu se navtěřím, i kdyby mě nesnášel, ráda ho provokuji. Podepřela jsem si s tím sladkým úculem bradu a sladce na něj zamrkala. ,,Ty určitě budeš skákat radostí do stropu, když u tebe přespím, viď?" Zeptala jsem se ho a bylo jasné, že mluvím velmi ironicky. Ne, že bych to vážně chtěla udělat, spíše ho trochu postrašit. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Až Sehunova reakce mě poněkud.. Zarazila. Vlastně dost. Ne, že by mi vadila, jen jsem jí nečekala. ,,Ale no tááák.. Já čekala, že tě to naštve." Pronesla jsem pobaveně a zasmála se. Ale nakonec jsem se jen na něj sladce a děkovně usmála. Byla jsem ráda, že ho to vlastně potěšilo. Jistě, že mi to zvedalo ego, které zrovna bylo dost.. Pod bodem mrazu. Všimla jsem si Taova skeptického pohledu. Seděl vedle mě a z druhé strany GD. Jako mojí dva ochránci. Bylo to sladké, více méně to tam bylo. Lehce jsem ho štípla do tváře a usmála se na něj. Na znamení, že mi to nevadí, protože to vypadalo, že nebyl rád, že to Sehun řekl, alě mě to vlastně zalichotilo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Skepticky jsem se na Sehuna podival po te jeho s naprostou hrdosti recene hlasce, ze vyhral jackpot. Moc se mi to nezamlouvalo. Vlastne vubec. I kdyz jsem vedel, ze to je jenom z legrace. Mozna me trochu zamrzelo, ze si Kim vybrala Sehuna a ne me. Opravdu, tezko se mi to ted priznavalo, ale mel jsem pocit, ze tak trochu zarlim. I kdyz jsem vlastne nemel na co. Tedy zatim nebylo na co, ale uz jsem jenom cekal, jak to dopadne, jak ti dva budou cukrblikovat. Pohled se mi menil na takovy pomerne nastvane zamysleny. Byl bych radeji, kdyby si Kim vybrala me. Najednou me ale Kim stipla do tvare a ja se pomerne prekvapene probral. Zvedave jsem se na ni otocil a az po chvilce jsem se zaculil. Stejne je Kim tak nejak moje. nebo jsem alespon chtel, aby byla moje. V tom se ozval GD. "Tak co, co budeme delat dal?", zeptal se zvedave a zadival se predevsim na Kim. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Vyrušil mě až GD, který se zeptal, co budeme dělat. Všichni se podívali na mě, což mě trochu zaskočilo. Trochu nervózně jsem se po všech rozhlídla. ,,Ale no tak! To, že tu jsem největší cvok tady neznamená, že překypuji nekonečným množstvím nápadů!" Zaprotestovala jsem, ale při tom jsem se pobaveně zasmála, aby věděli, že si dělám srandu. ,,Dá se vymyslet spousta věcí.. Od tuny společenských her, po společenské hry, kdy se pije až po poker.. Když tedy budete ochotní vytáhnout peníze." Se škodolibým úsměvem jsem ze srandy laškovně několikrát zvedla obočí. Mluvila jsem samozřejmě o drobných, ale i tak je to vždycky lepší. ,,Až po takové kraviny jako karaoke, ale jak na vás tak koukám, tak se tu opravdu nehodlá ztrapnit." Nevinně jsem se uculila. Ne, vážně, všichni kolem mě tu zpívat umění, zase tak velké sebevědomí nemám. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zvědavě jsem se podíval na GDho, když se zeptal, co bychom mohli dělat. Upřel jsem okamžitě pohled na Kim, protože tohle byla přeci jen akce pro ni. A hlavně mě zajímalo, co by bavilo někoho, jako je Kim. Mimo hraní flašky, protože tu hru nějak osobně nemiluji. "Tak šup šup." ,pobídl ji po prvních protestech Baekhyun vesele a stejně jako já a všichni ostatní upřel pohled na ni. Jak postupně vyjmenovávala možnosti, jenom jsem na ni zvědavě koukal a poposedával jsem si na židli. Opravdu mě zajímalo, u čeho se zastaví. Když se ale poprvé zasekla u pokeru, ztuhl jsem. To byla hra, kterou jsem se nikdy nenaučil a pravděpodobně se ji ani nikdy nenaučím. Potom ale naštěstí pro mě pokračovala až po karaoke. "Tak co jít do.. no... do té uličky, jak tam jsou herny, karaoke bary, kavárny a tak?" ,zeptal jsem se najednou. Nikdy jsem si nezapamatoval jméno té uličky, ale bylo tam všechno. Restaurace, herny, karaoke, bary, kavárny, vlastně snad všechno, na co se dá si vzpomenout. Byly tam i stánky a tak. Kluci se na mě celkem souhlasně podívali, ale nakonec jsme se stejně otočili na Kim, jestli souhlasí. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jasně, jdeme." Řekla jsem najednou. Trochu jsme po sobě uklidily a pak se vydali ven. Byla už tma, ale pěkně. I teplo, takže mi jen v mikině bylo dobře. Šla jsem vedle Taa. Vytáhla jsme z kapsy mobil a napsala do něj zprávu: Co to bylo před tím za pohled? To snad žárlíš? :P :3 Napsala jsem do ní a podala mobil jen tak mimochodem Taovi, aby si to přečetl. Při tom jsem se culila. Trochu jsem ho provokovala, ale byl celkem průhledný. A navíc, nikdo to nemusel vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když se Kim zeptala, jestli Chen myslel ulici Kwon'su, poměrně překvapeně jsme na ni všichni zamrkali. Nečekali jsme, že to tam bude znát. Ale že by nám to vadilo se říct nedalo. Chen jenom vesele přikývl. "Přesně tu." ,dopověděl, jako kdyby snad odpověď z jeho přikyvování nebyla dostatečně zřejmá. A když potom začala povídat o tom, jak to v kterém baru funguje, povytáhl jsem jedno obočí, opřel se ramenem o futra dveří a založil s úšklebkem ruce na prsou. "Aaa, tak madam je pařmenka, jo?" ,zeptal jsem se docela kousavě, protože tohle bylo asi poprvé, co něco takového vypadlo z nějaké holky, co znám. Většina z nich po večerníčku vypadla domů. "Tak jak často se odtamtud vracíš s kocovinou?" ,zeptal se zvědavě Chen a pomalu ze stolu začali s Baekhyunem sklízet nádobí. ostatní mezitím odklidili zbytek dortu do mrazáku. "Jistě jistě.." , zamrmlal pobaveně Kai, který už si šel pomalu na věšák pro koženou bundu, než sevrátil zpátky do kuchyně. Jen co se vrátil zpátky, zavelela Kim k odchodu a mohli jsme vyrazit. Všichni jsme se obuli, trochu zkulturnili a vyrazili jsme. Většina se začala vpředu dohadovat o tm, kam půjdeme nejdřív a co budeme dělat a tak. Já jsem se namísto toho přifařil vedle Kim a tiše jsem si to vykračoval vpředu. Když mi ale podala telefon, zvědavě jsme zamrkal a vzal ho do rukou. Po přečtení zprávy jsem do ní dloubl loktem. "Hej.." ,zamručel jsem a dal se do odepisování. Ale vůbec ne, jen by bylo hezčí, kdybys spala u mě. Sehun chrápe. Odepsal jsem jí s naprostou vážností a lehce jsem na ni mrkl, když jsem jí podával telefon zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když Tao řekl, že jsem pařmenka, zrudla jsem jak rajče. Tak nějak jsem věděla, že to tady není celkově nějak zvykem, natož u holek. ,,Tak to není.." Vypadlo ze mě poněkud nejistě. Jistě, že to tak bylo, ale nějak se mi k tomu nechtělo přiznávat. Ani nevím proč. O to více jsem zrudla, když se mě Chen zeptal, kolikrát jsem se vrátila s kocovinou. ,,Kocovina? Co to je..?" Odvrátila jsem pohled někam do strany nenápadná jako mrtvý slon na chodníku. ,,Často.." Dodala jsem nakonec polohlasem a tvářila se, že neexistuji. Stejně to teď budu muset omezit. Upřímně, necítila jsem se venku nic moc, ale snažila jsem se to nedát na sobě znát a věnovala se svému psacímu rozhovoru s Taem. Když mě šťouchl, jenom jsem se na něj vesele usmála a čekala, co mi odepíše. Tiše jsem se uchechtla, když jsem si to přečetla. Takže žárlíš. Sladké :3 Jen si počkej, svého oblíbence, musím napínat nejvíce :P Podala jsem mu telefon a jen se sladce uculila a tvářila se, jakože nic. Abych byla upřímná, sama jsem začala přemýšlet, jestli je Tao opravdu můj oblíbenec a já to nenapsala jen jako provokaci. Nebyla jsem si moc jistá, měla jsem je ráda všechny, což mě celkem deptalo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Při předání telefonu jsem Kim přejel poměrně skeptickým pohledem a netrpělivě jsem vyčkával odpověď, i když mi bylo vlastně skoro jasné, co mi odepíše. A to, jak se při přečtení mojí zprávy pochechtávala mě v tom jenom utvrdilo. Tohle bylo pěkně nefér, protože jsem cítila, jak mi pomalu stoupá horkost do tváří a jak pomaličku rudnu. Vzal jsem si zpátky do ruky telefon a přečetl si zprávu. Měl jsem pocit, že asi vypustím dušičku, protože tohle bylo prostě.. Vaaaaaaau. Bylo na mně naprosto dokonale poznat, jak to se mnou trhlo a že mě to potěšilo. Na moment jsem se odklonil bokem a odkašlal jsem si, než jsem se zadíval zpátky do telefonu. "Tyrane. ._." " ,odepsal jsem jenom a podal jí telefon zpátky. Když jsem zvedl pohled, všiml jsem si, že se to okolo ás začalo hemžit lidmi. Překvapeně jsem zamrkal. To jsem takhle opravdu zabil celou cestu? Lidé do nás vráželi, aniž by je nějak zajímalo, že se takhle dá oddělit poměrně snadno skupinka, tak jsem dal opatrně Kim ruku kolem ramen, abychom se neztratili. Ti, kteří někam vyloženě nespěchali po nás pokukovali ze stran ulice, občas se dal zaslechnout i zvuk foťáku, nebo úryvek rozhovoru. "Proč jsou najednou všechny hvězdy na zrzky? Nejdřív GD, teď EXO, to jako fakt?" [/i],zaslechl jsem a překvapeně jsem se otočil na toho, kdo to řekl. Ale všichni se otočili pryč, takže.. to vlastně bylo k ničemu. Trochu jsem se zamračil. Tohle bylo to, co jsem na popularitě neměl rád. Zamyšleně jsem postupoval dál, dokud jsme nenarazil do Luhanových zad. Všichni stáli. "Musíme vybrat kam půjdeme!" ,ozval se najednou Kai a já čekal, že začne padat tisíc různých návrhů, ale všichni se jenom zadívali na Kim a čekali, co jim poví. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Mě to bylo tak nějak jedno.. Tedy.. Možná mi to i lichotilo. Vlastně určitě, které holce by to nelichotilo. Ale když se najednou zmínili o té mé zrzavé barvě vlasů.. Tak nějak mi došlo, jak tu barvu vlastně nemám ráda, ať už je jak chce originální. ,,Hele.. Co kdybych si přebarvila vlasy?" Zeptala jsem se Taa a zvědavě na něj zamrkala. Ani nevím, proč se ho na to ptám, stejně to udělám, ať řekne cokoliv, znám svou tvrdohlavost. Najednou jsme narazili do Luhanových zad. ,,Uh, promiň." Vypadlo ze mě směrem k Luhanovi a zvědavě jsem se zadívala na Kaie, který prohlásil, že musíme vybrat, kam půjdeme. A všichni se otočili na mě. Jak nečekané.. Pomyslela jsem si. Už mě to ani nepřekvapovalo. ,,To první, na co narazíme." Odvětila jsem, protože vím, jak to dopadá, když se vybírá moc dlouho. Nakonec to nebyl špatný nápad. Zapadlo jsme opravdu do prvního karaoke klubu, na který jsme narazily, což bylo asi dalších 5 kroků a vůbec to nebylo špatné. Nebylo tady narváno, ale ani prázdno a vypadalo to tu hezky. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Celkem zvědavě jsem pokukoval po lidech okolo nás, zatímco jsem pořád držel Kim u sebe. Nebyl jsem si úplně jistý, jestli je dobrý nápad ji takhle chytat. Nějak jsem si pořád nebyl jistý tím, jestli jí vadí, když na ni teď někdo sahá, nebo ne, ale neprotestovala, tak jsem prostě pokračoval dál a možná si ji ještě malinko přitáhl. Při její otázce jsem se ale lehce odtáhl, abych se na ni mohl zkoumavě podívat. "Jestli se obarvíš, obarvím tě zpátky." ,odpověděl jsem jí nakonec poměrně striktně a lehce jsem přimhouřil oči. Ta zrzavá k ní opravdu šla. Možná by šla ještě blond, ale asi by to už nebylo tak rozkošně kouzelný. Potom jsme ale narazili do ostatních a chvilku se řešilo, kam půjdeme, než jsme se dostali do nejbližšího karaoke baru, na který jsme narazili. Bylo skoro až překvapivé, že tu bylo celkem prázdno. Rozhodně tu nebylo tak namačkáno, jako venku a dva volné stoly byly přímo pod pódiem, tak jsme se tam honem nacpali a přitáhli stoly k sobě. Potom se ale zvedl Sehun a D.O. "Sehun dojde pro pití, Kim ty pojď se mnou. Musíme přece vybrat písničky." ,zaculil se pobaveně D.O. a čekal, dokud se Km nezvedne. Potom se společně s ní vybral k přístroji a vytáhl z peněženky dost peněz aspoň na další hodinu. něj zamrkala. Ani nevím, proč se ho na to ptám, stejně to udělám, ať řekne cokoliv, znám svou tvrdohlavost. Najednou jsme narazili do Luhanových zad. ,,Uh, promiň." Vypadlo ze mě směrem k Luhanovi a zvědavě jsem se zadívala na Kaie, který prohlásil, že musíme vybrat, kam půjdeme. A všichni se otočili na mě. Jak nečekané.. Pomyslela jsem si. Už mě to ani nepřekvapovalo. ,,To první, na co narazíme." Odvětila jsem, protože vím, jak to dopadá, když se vybírá moc dlouho. Nakonec to nebyl špatný nápad. Zapadlo jsme opravdu do prvního karaoke klubu, na který jsme narazily, což bylo asi dalších 5 kroků a vůbec to nebylo špatné. Nebylo tady narváno, ale ani prázdno a vypadalo to tu hezky. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nevinně jsem se na Taa zaculila, když řekl, že mě potom obarví zpátky na zrz. ,,Takže blond bude ok?" Možná jsem to řekla z části i proto, protože se mi hrozně líbilo, jak striktně to řekl. Jako by mi to rozkazoval. Jo, moje submisivita se občas nezapře, vážně se mi to líbilo. Na druhou stranu, jak říkám, jsem hrozně tvrdohlavá. S úsměvem jsem kývla na D.Oa a vydala se k ním k přístroji na písničky. Naschvál jsem tam dala i několik jejich písniček, přeci si nemůžu nechat ujít slyšet je zpívat naživo. Na druhou stranu jsem nechtěla slyšet sebe. Nějaký hudební sluch jsme měli v rodině a tak, ale.. Bože, to bude komedie. Banda zpěváků a já. Koho to karaoke napadlo? A joooo, mě.. Debil.. Za některé nápady bych se nejraději fakt zabila. ,,Ne, že ta vybereš něco těžkého, jako třeba Rolling in Deep." Řekla jsem D.O. možná i trochu nešťastně, protože jestli mi udělá nějaký podobný naschvál, zabiju ho. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro D.O. Zvědavě jsem se podíval na Kim a Taa, jak se o něčem dohadují. Kim vypadala celkem zvědavě, jako kdyby Taa z něčeho zkoušela a on, jako kdyby proti tomu protestoval. Neslyšel jsem, co si říkali, ale než jsem se zvedl a přitáhl Kim ke stroji, zaslechl jsem jenom něco jako "když to dopadne špatně, skončíš na růžovo" ,nebo něco takového. Každopádně u té odpovědi Tao jenom trochu bezradně zakroutil hlavou. U stroje jsem Kim zvědavě koukal pod prsty, co vybírá a když jsme viděl, že přidává některé naše písničky, musel jsem se usmát. Ta holka je vlastně hrozné pako, když se to tak vezme. Nechal jsem ji, ať jich vybere kolik chce a jakých chce, než jsem se k výběru pro ni dostal já a při její poznámce jsem se zlověstně zaculil. "Ale jistě, neboj se." ,pronesl jsem tajemně a postavil jsem se tak, aby neviděla, co vybírám. Nějakou dobu jsem listoval seznamy, než jsem se od přístroje otočil zpátky k ní a přesladce jsem se usmál. "Nemáš se vůbec čeho bát." ,řekl jsem jí jednoduše a odešel od přístroje, na kterém byl seznam vidět. Krom písniček, které vybrala ona tma přibylo několik dalších. (odkaz, odkaz, odkaz, odkaz) |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Snažila jsem se D.O. kouknout přes rameno, ale nenechal mě. A to jsem byla hodně urputná. Jenže on tam stál a ani se nehnul. Měla jsem strach, že vybere nějakou hroznou kokotinu, za kterou ho zabiju. Tedy, jen v případě, že to nechají zpívat mě. Byli to dobré písničky, všechny jsem je znala.. Při pohledu na Barbie girl, bohužel. ,,Tohle zpívá Sehun." Řekla jsem se sladkým a nevinným úsměvem a při tom položila prst na název písničky. Kluk bude mít radost. Asi mě za to dneska v tý posteli zabije. Alespoň bude sranda. Teď už mi zbývá jen doufat, že nebudou nějak moc slušní a dotáhnou na pití i něco, co obsahuje alkohol. Ne, že bych se nedokázala bavit bez alkoholu, ale začínala jsem mít pocit, že pokud nebudu závislá na prášcích, tak na alkoholu nebo nikotinu určitě. Neměla jsem pro sebe moc dobré vyhlídky. I když jsem se smála a cítila se dobře, zároveň jsem věděla a cítila, že mi je vlastně hrozně do breku a nejraději bych umřela. Vzala jsem D.O. za ruku a s úsměvem s ním došla zpátky ke stolu. Asi by mi měli doteky a podobně vadit, ale ne. Tedy, ne tady od kluků. Vlastně jsem se tak cítila mnohem lépe a v bezpečí. Proto jsem D.O. držela tu chvilku za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tak napůl a ne příliš pozorně jsem sledoval, jak se Kim snaží nahlédnout k D.O., aby věděla, co vybírá. Nemohl jsem si pomoct, čekal jsem aspoň jednu ptákovinu, které by se zasmála minimálně polovina osazenstva. Chvilku jsem měl dokonce pocit, že jsme zaslechl svoje jméno, ale to se mi muselo zdát. Jen jsem se u stolu pochechtával vtípkům, co kluci sem tam pronesli, jako by se nechumelilo, dokud se k nám nevrátili ti dva hezky za ručičku. Trochu jsem nad tím povytáhl obočí, ale rozhodl jsem se nic neříkat. Podle D.O.ho překvapeného výrazu se chytila ona jeho, tak mi přišlo lepší nerýpat. "Tak kdo půjde první?" ,zeptal jsem se namísto toho poměrně zvesela a porozhlédl jsem se tak nějak okolo, než se zvedli Kai s Luhanem, že si dají společně první písničku a dle potřeby se přidají i ostatní. Prostě tam dali náhodné pořadí a první co naskočilo, byla zrovna naše skladba, tak jsme vlastně vyskočili na nohy úplně všichni a tak nějak se dali do kupy, než se Xiumin otočil a s lehkým úšklebkem se usmál. "Promiň, ale asi ti u toho nezatancujeme. Málo místa."[/b] ,pronesl zvesela a zašklebil se. Ke skladbě začalo hrát intro, ale než se mělo začít zpívat, najednou vyběhl Tao, chytil Kim a vytáhl ji k nám na nohy. "Když jsi tak úžasná fanynka, tak si zazpíváš s námi!"[/b] ,pronesl rozhodně a pro případ, že by se chtěla vykroutit, ji chytil okolo pasu. Ostatní s tím návrhem vypadali překvapivě spokojeně, tak se tak nějak seskupili okolo ní. I já jsem se nakonec přidal a přišoupl jsem se blíž. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Všimla jsem si Sehunova pohledu, když jsem chytla D.O. za ruku. Jenom jsem se na něj lehce usmála. Doufám, že si to vyloží nějak.. Normálně. Lépe řečeno tak, jak to je. Kai s Luhanem se zvedli na první písničku, jenže jakmile se ukázalo, že to bude jejich písnička, byli na nohou všichni. Pobaveně jsem se musela začít smát. Neuvěřitelné, jak někdo může tolik milovat svoje písničky. Ale to byla známá věc. Nezazlívala jsem jim to, vlastně to bylo dobře. ,,Já to přežiju." Mrkla jsem na Xiumina s úsměvem a už si myslela, že jsem na chvilku v klidu, než mě najednou čapl Tao a vytáhl k nim na nohy. Nechápavě jsem na něj mrkala, než mi tedy řekl, co po mě chce. Zrudla jsem jak rajče. Budu jim tady dobrovolně hyzdit písničku? Dobře, zase tak hrozně nezpívám, ale.. Ale co když zpívám? Znáte to, sami sebe nikdy neumíte tak dobře posoudit. Stejně jsem se nakonec nejvíce červenala, protože mě Tao celkem pevně držel kolem pasu. ,,Ale neukamenujete mě potom." Řekla jsem pouze před tím, než se začalo zpívat. Jen doufám, že se okolo nepoflakují žádní další umělci, kteří by mě případně chtěli potom vykostit, i když myslím, že mi to celkem šlo, pokud jsem vynechala ty vysoko zpívané party. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jakmile se Kim objevila mezi námi, respektive po té, co ji Tao nemilosrdně vytáhl, jsem prakticky okamžitě přiskákal k nim a vesele jsem se culil. Stejně tak se okolo nás postupně nahromadila celá parta, ačkoliv všichni měli méně osobního prostoru, než bylo nutné. Při Kiminé poznámce jsem jí položil ruku na rameno a tou druhou jsem natáhl, abych mohla ukázat po místnosti. "Vidíš tu kameny? Já ne." ,odpověděl jsem jí vesele, než na její poznámku navázal Luhan. "I kdyby byly, minimálně já bych se netrefil." ,dodal rozjařeně, když se znovu ozval Tao. "A vytáhl jsem tě nahoru jen kvůli tomu, abych se ti snad mohl smát. Jsme na místě, kde se máme bavit, tak tohle vůbec neřeš." ,zašvitořil vesele a na to mu ostatní jenom jednoduše přikývli. Měli pravdu. Zaculil jsem se a už krátce na to se mělo ve skladbě začít zpívat. Spustili jsme všichni hezky z plných plic, ale bylo znát, že nejsme tak nahlas, jak bychom mohli být. Abychom slyšeli Kim. Byli jsme na to zvědavý, kdo by taky nebyl? Postupně jsme vždycky nezávisle na ostatních zhlasovali a ztišovali hlasy a jen tak jsme se pohupovali od rytmu. To jsme dělali skoro všichni, protože na to, abychom předvedli i sestavu, co k tomu máme, jsme neměli dost místa a akorát bychom se všichni hromadně přizabili. Byl jsem překvapený tím, že jsem Kim slyšel zpívat. Ale hlavně, jak jsem ji slyšel zpívat. Znělo to pěkně, vlastně moc pěkně, protože ženský hlas mezi námi byl takové příjemné ozvláštnění. Očividně jsem nebyl překvapený jenom já, ale i všichni ostatní. Když hudba dozněla, ozval se hlasitý potlesk a dokonce i zahvízdání od nás všech. "To bylo dobrý!" , vyhrkl D.O. a v tu chvíli se před ní objevil s prosíkem Baekhyun. "Dáme ještě nějakou." ,řekl takovým prosebným tónem, ale i tak jí muselo být jasné, že i kdyby řekla, že už zpívat nebude, tak nám neuteče. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Trochu jsem se lekla Kaie, když mi položil ruku na rameno. Zvědavě jsem na něj zamrkala. ,,No, kameny ne, ale je tu spousta skleniček, stolů a židlí.." Pronesla jsem s lehkou obavou v hlase, že by mě po mém zpěvu mohli snad dokonce od sebe vystěhovat. Dobře, to jsem asi trochu přeháněla. Tiše jsem se zasmála Luhanově poznámce o jeho mušce. Nakonec to stejně zabil Tao, který řekl, ať si z toho nic nedělám, i kdyby mi to nešlo. S úsměvem jsem kývla hlavou. Prokoukla jsem je prakticky okamžitě. Kdykoliv jsem měla zpívat Suhovu část, protože tu nebyl, flákal se na nějakém natáčení, čímž mi dochází, že mě asi vystěhuje on, když ani neví o mé existenci. Každopádně Chenovi, Luhanovi a Baekhyunovi soprány byli prd a ne soprány. Ne, že by jim to nešlo, na živo byli pořád stejně úžasní, ale dělali to proto, aby slyšeli pořádně mě. Chvilku jsem se styděla, ale pak jsem se na to vykašlala a prostě zpívala tak nějak.. Skoro na plno. Nedá se říct, že by kluci u toho přímo tancovali, spíše jsem se všichni vlnili do rytmu, ostatně, na jejich choreografii tady opravdu místo nebylo. A v tom, jak na mě byli všichni namačkaní.. To bylo zajímavé. Osobní prostor tuhle chvíli neexistoval. Když písnička skončila, kluci mi začali tleskat a pískat. Rudla jsem jak rajče, ale se šťastným úsměvem jsem koukala stydlivě někam pod sebe a kousala se do spodního rtu. No co? Lichotilo mi to, komu ne. A netvářili se, že by to nadšení bylo vynucené jen proto, aby se neřeklo. ,,Jasně." Odvětila jsem pobaveně Baekhyunovi na jeho dotaz a prohrábla mu vlasy. Najednou mě to začalo nějak bavit, ať už jsem zpívala jakkoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Během skladby jsem se jen lehce pohupoval do rytmu a zpíval potichu, na to, jak bych mohl. Chtěl jsem slyšet Kim. Zpívala roztomile, šlo jí to. I když bylo znát, že z naší slabé podpory ze začátku skladby byla trochu nervózní. Možná se mi to zdálo, ale měl jsem pocit, že se jí trochu třásl hlas, i když neměla důvod se stydět, nebo bát. Potom se ale osmělila a začala zpívat nahlas. Zároveň s ní jsme přidali na hlasitosti i my ostatní, i když jsme to pořád tak trochu tlumili. Bylo zajímavé mezi námi slyšet ženský hlas. Z části asi i proto, že měla trochu jiný přízvuk, než my ostatní. Ale ta zajímavost se mi na tom líbila. Proto jsem po skončení písničky hlasitě zaskandoval s ostatními, než jsem k ní přišel s prosíkem, jestli by zkusila ještě něco. V hlavě se mi totiž rýsoval návrh, který bych předložil Suhovi. Když mi Kim prohrábla vlasy, jenom jsem se na ni mile usmál a chtěl jsem přiskočit k přístroji, abych zvolil další písničku, ale Tao byl rychlejší. Jen jsem na něj ukázal zdvižený palec a pohledem jsem přelétl ostatní, kteří to také zaregistrovali a zvesela se připravovali na to, co začne hrát. Když ale naskočila Aqua s Barbie girl, všichni ztuhli a tázavě se podívali střídavě na D.O. a Kim. Který z nich tohle vymyslel? Hlavně, kdy to má zpívat? Když šlo ale do tuhého, najednou D.O. vystrčil do popředí Sehuna s Kim a sladce se na ně usmál, protože už byl pomalu čas začít zpívat. Sehun vypadal překvapeně, až vyděšeně a propálil D.O. pohledem, který naznačoval, že ho zabije. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Tao!" Okřikla jsem ho s.. Vyděšeným pohledem, když začala hrát písnička Barbie Girl. Proč to udělal? Proč?! Ne, proč D.O. tu písničku vybral?! Chtěla jsem vypadnout zpátky ke gaučům u stolů s tím, že to bud zpívat jenom Sehun, ale D.O. nás tam vystrčil oba. ,,To jsme si nedomluvily!" Okřikla jsem pro změnu jeho opět s lehce vyděšeným pohledem. Všimla jsem si i toho, jak na mě všichni koukají s tím, že jsem to určitě vybrala já. ,,To on!" Ukázala jsem na D.O., ať ukamenují jeho a né mě, pokud to mají v plánu. ,,Fajn, fajn.. Tohle mě zabije.." Postěžovala jsem si tiše a hodila do sebe panáka, co stál na stole. Tohle bych střízlivá asi nedala. Ale nakonec jsme se přeci jen odhodlala a dala se do zpívání. Nejvíce mi dělalo problém se nesmát Sehunově angličtině. Spíše Angrištině. A víte, když se vám chce smát, zpívá se vážně blbě, takže sem tam se ozval spíše můj smích, než můj zpěv. Když písnička skončila, svalila jsem se na zem v záchvatu smíchu. To se fakt totiž nedalo. Takhle zprznit už tak hroznou písničku snad ani nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když Kim Taa okřikla a nejspíše chtěla prsknout něco o tom, proč vybral zrovna tuhle, ale ozval se hned Kai. "Je to na náhodné přehrávání, nevěděl, co bude další písnička. Jenom to přepnul." ,řekl hned, protože Tao se zatvářil možná až trochu vyděšeně, když ho tak okřikla. Nebo snad provinile, protože trochu sklopil hlavu a omluvně se na ni podíval, jako kdyby ho to nějak mrzelo. D.O. pro změnu vypadal úplně v klidu, jako kdyby ho nějak netrápilo, že ho okřikla. Prostě se jenom nevinně usmál a nechal ji tam v klídku stál. Až když Kim řekla, že tu písničku vybral on, zvědavě jsem se na D.O. zahleděl stejně jako ostatní, než jsme se začali pochechtávat. "Ty jsi takovej vůl." ,zasmál se Kai a plácl se rukama do kolen. Očividně se mu velmi líbilo, že vytáhl zrovna mě. Zpražil jsem ho naštvaným pohledem. "Moc vtipný, pojď si to zazpívat sám!" ,zaprskal jsem na něj, ale úplně to ignoroval. Pohledem jsem sledoval Kim, když do sebe kopla panáka a dala se do zpěvu. Já jsem si toho panáka raději nechal na později, myslím, že se bude hodit. Z počátku poměrně neochotně, ale dal jsem se do zpěvu. Angličtina nikdy nebyla moje silná stránka a když jsem si uvědomil, že Kim se vlastně celou dobu směje mně, zrudl jsem, ale ve zpěvu jsem pokračoval. Jak se nakonec Kim svalila na zem v záchvatu smíchu, půlka našeho obecenstva ji napodobila, i když ti se smíchy lámali spíš v pase. Bylo mi trapně. Naštvaně jsem došel ke stolu a hodil jsem do sebe panáky rovnou dva, než jsme se sebral a vydal se ke dveřím. "Za chvíli jsem zpět." ,řekl jsem jim co nejklidnějším hlasem, i když na něm bylo znát, že jsem teď akorát naštvaný, že mi je trapně a nejradši bych se sebral a šel domů. Cítil jsem, že rudnu. Moc vtipný, když už vyberou něco takového, tak by se aspoň nemuseli takhle smát. Idioti. Za dveřmi se mezitím rozhostilo ticho a kluci si navzájem věnovali pohledy, které značily, že jim asi konečně došlo, že možná nebyl tak dobrý důvod se smát, když ho znají. Vědí, že je schopný se urazit celkem těžko, ale že nesnáší, když si z něj někdo dělá srandu. Luhan se uklidnil jako první. Taky se ze všech smál asi nejméně a teď se podíval postupně na všechny. "Asi by za ním měl někdo zajít.." ,pronesl poměrně nerozhodně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Naštval se. Možná byl spíše smutný, než naštvaný. Ne každý unese, že si z něj někdo udělá srandu. Jasně, nikdo není dokonalý a asi jsem se neměla smát, ale.. Já jsem ten typ, kterému moc nevadí, když se mu ostatní smějí, tak mi to asi zase tak nepřišlo. Až potom, když odešel. Já s Luhanem jsme se uklidnili jako první. Jo, měl by.. Pomyslela jsem si a bez toho, že bych něco řekla, jsem do sebe jen hodila dalšího panáka a vydala se za ním. Byl venku. Ani si nevšiml, že jsem vyšla taky ven. Lehce jsem se pro sebe usmála a z ničeho nic ho zezadu objala kolem pasu. Chvilku jsem se ještě usmívala, než jsem nehodila štěněcí pohled. ,,Nezlob se." Řekla jsem smutně. Opravdu mě to mrzelo. Nechtěla jsem, aby byl naštvaný nebo smutný. Nesmála jsem se mu z nějaké škodolibosti nebo tak, ale protože to prostě bylo vtipné. Ještě chvilku jsem ho objímala, než jsem ho pustila, postavila se vedle něj a rozhodla se, že si opět trochu zrujnuji plíce. Prostě jsem si zapálila, když to chcete říct takhle. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Naštvaně jsem podupával venku s rukama založenýma na hrudi a skenoval jsem ulici přede mnou. Vydal jsem ze sebe už asi tak desáté naštvané a poněkud posmutnělé povzdechnutí. Musel jsem se uklidnit, rudá barva mi už ze tváří vymizela. Potřeboval jsem si jen dát chvilku, protože jsem to prostě nemohl vydýchat. Mně nevadí, když si ze mě někdo dělá srandu, ale ne, když se mi někdo takhle otevřeně směje do ksichtu za to, že se mi něco nedaří. Jak by bylo jim, kdyby se jim někdo smál, zatímco oni by se snažili? Mně mizerně. Sráží to ego, znervózňuje to a čím nervóznější jsem, tím horší výsledky nakonec podávám. Najednou mě ale někdo chytil okolo pasu a já sebou překvapeně trhl, než jsem si uvědomil, že to je Kim. Zvědavě jsem se na ni otočil a viděl, jak se usmívá. Díky tomu, že jsem si už hlavu aspoň z části vyvětral jsem byl celkem v klidu a podíval jsem se na ni takovým nic neříkajícím pohledem, dokud se ona nezačala koukat jako nakopnuté štěně. Pousmál jsem se a po tom, co řekla, ať se nezlobím, jsem okolo ní lehce obtočil ruku a rozcuchal jsem jí vlasy. "Jen jsem se šel vydýchat." ,oznámil jsme jí poměrně suše. Kdybych zůstal uvnitř, akorát bych byl ještě půl hodina nakvašený a kdybych cokoliv v dalších písničkách popletl, byl bych akorát naštvaný. Ne na ně, ale na sebe. Sledoval jsem, jak vytáhla cigaretu a začala kouřit. Celkem překvapeně jsem zamrkal, protože mi to k ní nesedělo. Nevím proč, ani mě do teď nenapadlo, že by mohla kouřit. Zvědavě jsme ji pozoroval a přemýšlel, proč vůbec kouří. Někdo to dělá z frajeřiny, jiní se nechají strhnout skupinou, další jen zkouší hlouposti a potom na tom začnou závislačit. Nic jsem ale neříkal, jen jsem po chvíli neodolal, usmál se a ještě jednou ji rozcuchal. Bylo to roztomilé. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Vesele jsem se usmála, když kolem mě obtočil ruku, rozcuchal mě a vypadalo to, že už se opravdu nezlobí. Ulevilo se mi. Ale pak na mě koukal, jako bych spadla z Marsu. Nejdříve jsem na něj nechápavě mrkala, než mi došlo, že přesně takhle koukal i GD, když jsem před ním začala kouřit. ,,No tak! Koukáte na mě, jako kdybych někoho zabíjela." Řekla jsem trochu vyvedená z míry. Jsem moc tvrdohlavá a svá na to, abych přestala se svýma neřestma jako je kafe, cigarety a alkohol, ale myslím, že to všechno je část mého.. Kouzla? Spíše osobnosti. Kouzla je moc silné slovo. Alespoň myslím. Pak mě znova rozcuchal. Vesel jsem se usmála a zašlápla nedopalek. ,,Takže se nezlobíš a všechno je v pořádku?" Zeptala jsem se ho s úsměvem, abych se ujistila, že je všechno vážně OK. Když mi potvrdil, že je vážně všechno v pořádku, tak jsem ho vesele čapla za ruku a šla s ním zpátky dovnitř. Jen doufám, že kluci budou dost rozumní na to, aby se tvářili, že se nic nestalo. //Pokud tě nic nenapadá, tak klidně můžeme udělat timeskype :D |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Ke Kim a kouření jsem se nevyjadřoval, jen jsem ji nechal v klidu dokouřit cigaretu. Nechal jsem to být s tím, že to je její věc, nikomu to necpe a kouří venku, takže to nesmrdí uvnitř. Koneckonců to nikomu nevadí a i když to k ní, jako k jemně vypadající slečně nesedělo, nemohl jsem jí v tom bránil. Jako kdybych byl její matka, nebo tak. Vrátili jsme se zpátky dovnitř, kde to už při našem vstupu vesele žilo. Nikdo nic neřešil a jen co jsem zmerčil, že zpívají skladu od nás, zavřel jsem za sebou dveře a doslova skočil přes polovinu místnosti ke skupině a přidal se se zpěvem hned k nim. Taky měla být za chvilku moje část, tak co. Postupně se na stole objevily čtyři vypité lahve alkoholu a spousta panáků, ale nikdo z nás nebyl vyloženě na mol, jen se spíš všichni odvázali a začala ta pravá sranda, jak všichni říkají tomu, když jsou všichni aspoň trochu pod vlivem a baví se více, bez toho aby se svazovali pravidly. U písniček jsme se vždycky náhodně scházeli a rozcházeli, popravdě panovala velmi přátelská atmosféra, až jsem se i já nepokrytě smál a bavil. Dlouho jsem se s nimi necítil tak dobře. Zrovna jsme zpívali jednu z našich skladeb a navzdory tomu, že jsme se různě pitvořili a dělali jsme u toho hlouposti, stále to znělo, jak má. Těsně před koncem skladby se ale otevřely dveře a stál v nich Suho s Leeteukem. Oba koukali poměrně překvapeně a já si na moment říkal, jak dlouho už museli stát za dveřmi, když se po doznění posledních tónů ozvalo jejich zatleskání. Suho si to namířil přímo mezi nás a zastavil se před Kim, aby si ji prohlédl. Leeteuk mezitím zavřel dveře. "Tedy, dlouho jsem neslyšel zpěv fanynek, které by naše skladby nekrákoraly a nikdy jsem neslyšel, aby jedna z nich tak povedeně doplňovala zpěv naší skupiny." ,pronesl se širokým úsměvem po té, co ji přestal propalovat pohledem. Poté se otočil na nás. "Také jsem vás dlouho neslyšel zpívat všechny pohromadě s nějakou slečnou." ,pronesl zvesela a vrhl na všechny takový pobavený pohled. Poté si odložil bundu a tašku na gauč, než se postavil zpátky k nám. "Je tam na seznamu ještě něco, co jste nezkoušeli? Taky bych si zapěl." ,zaculil se na nás, zatímco Leeteuk neslyšně spustil první skladbu od nás, která byla na seznamu. "Jak se jmenuješ?" ,zeptal se Kim zvědavě a přicpal se ve skupině vedle ní. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Musela jsem se začít smát, když Sehun přiskočil k mikrofonu, jen aby nezmeškal ani sekundu svého partu v písničce. Tuhle písničku jsem nechala jen jim, připojila jsem se až v té další.. A alkohol v nás mizel jako by jsme měli v žaludku černé díry. Nikdy nebyl nějak opitý, to ne, spíše jsme byli všichni v náladě, jak se tak říká. I když jsme u toho dělali strašné kraviny a smáli se jak banda dětí, pořád to znělo dobře. Jasně, nikdo nechce zpívat naschvál falešně, ostatně, kdo to má potom poslouchat. Největší překvapení, ai nejen pro mě, bylo, když se ve dveřích objevil Suho a Leeteuk. Dostala jsem z toho trochu bobky, asi si dokážete představit proč. To, že jsem se znala s EXO a bydlela u nich, s tím jsem se tak nějak už smířila, ale Leeteuk.. Chápete, jiná celebrita, jiná skupina. Pár sekund jsme z toho byla celkem naměko a koukala na něj možná až moc zasněně. Naštěstí opravdu jen na chvilku, vyrušil mě ukecaný Suho. Nejdříve jsem se zvědavě rozhlédla po klucích. ,,On má někdo na sobě nalepenou GPesku?" Jasně, asi byla jen náhoda, že jsme se tu všichni takhle sešli.. Nebo třeba někdo nechal v kuchyni vzkaz pro Suha, kde jsme, co já vím. Prostě mi to vylítlo z pusy. Už tak normálně nejdříve mluvím a pak teprve přemýšlím, pod vlivem alkoholu to je ještě horší. ,,Nejsem fanynka, jsem parazit." Uculila jsem se na Suha sladce, aby věděl, že si spíše dělám srandu, ale nikdy bych sama sebe neoznačila jako fanynku. Vždycky si představím ty uřvané holky prosící o podpis. Nebyla jsem ten typ. A s tím parazitem. Dám koule na to, že mu kluci neřekli, že teď s nimi bydlím. Už to vidím. Až tady skončíme, vyjdeme ven a Suho se mě zeptá, kam chci odprovodit. To bylo vtipná situace. Pak přicupital ke mě a zeptal se mě na jméno. ,,Kim." Odvětila jsem mu s tím svým sladkým úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Překvapilo mě, když se najedou v polovině skladby otevřely dveře a Sehun z ničeho nic přiskočil k nám, hlavně aby nepromeškal svoji část. Pobaveně jsem se tomu zasmál. Potom už to šlo celkem ráz na ráz, píseň za písní, panák za panákem, ale byl jsem rád, že jsou všichni schopni stát na nohou a pokračovat ve zpěvu. Byla to legrace, užíval jsem si to, dokud se dveře neotevřely podruhé a nestál v nich Suho s Leeteukem. Vesele jsem se na ně zaculil a zamával jsem jim, ale nakonec jsem stejně jako ostatní ztichl a poslouchal, jak mluví ke Kim. Bylo to takové roztomile úsměvné, dokud jsem se nezasmál poznámce Kim o tom,jestli má někdo z nás GPSku. "Já mu dával vědět, aby doma netvrdl sám." ,přihlásil se najednou z vesela Luhan a Suho se na něj zkoumavě zahleděl. "Taky jsi mi psal o nějakém překvapení. Co to má být?" ,zeptal se Luhana tázavě a myslím, že nám všem došlo, kdo, nebo co, je to překvapení, o kterém mluví. Jen jsme se na sebe tak rádoby tajemně zadívali, než se honem změnilo téma, když se Kim zeptal, jak se jmenuje. Jen se na to usmál a protože už nebyl čas na povídání a začala hrát hudba, spustili všichni se zpěvem. Jen jsem se zvesela přidal a při zpěvu jsem poskakoval na místě. Suho během skladby vypadal poněkud zahloubaně. Pozoroval po očku Kim. Já pro změnu pozoroval jeho, ale na rozdíl od něj jsem koukal naprosto neskrývaně. Když skladba skončila, nějak jsme se dohodli, že už dáme jenom pás písniček a skončíme. Pokračovali jsme vlastně hned a zaznělo ještě několik našich skladeb. Poté jsme tak nějak uznali, že je čas odejít, protože někteří z nás museli ráno brzy vstávat a nikdo z nás nechtěl přijít o ten moment, kdy se Suho dozví, že Kim bydlí u nás. Leeteuk se k nám taky na jednu skladbu přidal, ale poté si dal ještě dvě sóla Super Junior, kdy má sice zpívat celá skupina, ale myslím, že on za ni celou vystačil sám. Spokojeně jsme mu zatleskali a vydali se k nám. Vyšli jsme ven a ještě než se Suho stihl Kim zeptat, skočil jsem mu doslova na záda a naklonil se tak, abych viděl ze strany na jeho obličej. "Jaké bylo natáčení?" ,zeptal jsem se ho zvědavě. Ten se na mě jenom zaculil. "Bylo to fajn, jenom to možná zbytečně hnali. Pořád přebíhání, převlékání a tak, ačkoliv se prostě daly nejdřív natočit úseky, kde jsme všicni ve stejném oblečení a potom se zase převlékat. Oni nás ale prostě hnali se na každý střih převlékat a bylo to hrozně dlouhé. Zase na druhou stranu jsem si to užil." ,řekl a já se na něj jenom rozzářeně usmál. Dokud tedy nedodal svoji přesladkou poznámku. "Bylo to jako jet na dovolenou od vás." ,řekl tím svým typicky škádlícím úsměvem a já jenom seskočil z jeho zád a zatvářil jsem se poněkud nakvašeně. "Že já se vůbec zajímám, jak se máš." ,zabrblal jsem naštvaně a založil jsem ruce na prsou. Udělal jsem takhle sotva pár kroků, než jsem ucítil, jak mi cuchá vlasy a s nafouknutou tváří jsem se na něj podíval. Žehlíš?" ,pronesl jsem sarkasticky a povytáhl jsem jedno obočí. Jasně, že jsem nebyl naštvaný, protože jsem věděl, že ani on to nemyslel vážně. Ale občas tyhle hlášky pronesl tak seriózně, že jsme mu to byli schopní i uvěřit. "Žehlím." ,odpověděl mi jenom rozzářeně, na což jsem jenom protočil očima a zasmál se. Poté se všichni začali zajímat o to, co budou dneska jíst k večeři, ačkoliv všichni věděli, že stejně bude dělat jídlo D.O. a pokud mu nepůjdeme pomoct, tak se to nedozvíme, dokud to před nás nenaservíruje. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jo tááák." Odvětila jsem Luhanovi,když se prokecl, že mu dal vědět a jen jsem uznale pokývala hlavou. Jako když hrajete šachy a protihráč udělá dobrý tah. Asi tak nějak jsem se tvářila. Samozřejmě jsem se začala prakticky okamžitě zase pobaveně usmívat. Dokud se Suho nezeptal na nějaký překvapení. Mě bylo hned jasné, co to je a nejen mě. Nechcete mě obalit mašlí? Pomyslela jsem si jenom trochu nešťastně. Dost jsem se bála toho, jak se na to bude Suho tvářit. Měla jsem z toho kopřivku až na zadku. Naštěstí to všechno zamluvila další písnička, do které jsme se všichni vesele pustily. Všimla jsem si, jak po mě Suho pokukuje, ale netušila jsem, jak si to mám vyložit. Tak jsem to nechala být. Leeteuk si střihl sólově dvě písničky z jejich skupiny. A já, jako každé správné drzé malé stvoření, jsem taky popadla mikrofon. ,,Já se přivtěřím." Odvětila jsem mu s pohledem andílka. No co? Nějak mě to zpívání začalo bavit a nikdo si ještě na můj zpěv nestěžoval, tak jsem to nechala být. Pak nastal čas jít domů. Většina z nás musela ráno vstávat. A ani já nebyla ten typ, který by rád spal nějak dlouho, i když může. Pobaveně jsem sledovala Chenův a Suhův rozhovor. Začínala jsem cítit, jak na mě ten alkohol začíná působit spíše tlumivým dojmem a byla jsem taková.. Lehce omámená. O tom, že na mě zase začala doléhat ta vnitřní deprese nebudu ani mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Šel jsem vzadu za všemi ostatními a poslouchal jsem všechny rozhovory ak nějak najednou. Díky tomu, jak početná skupina jsme byli, bylo možná dobře, že se to tu rozdělilo na několik podskupinek a každá si měla něco co říct. Chen a Suho se škádlili navzájem. Takový ten typický rozhovor, který si Suho odehraje skoro s každým, když se odněkud vrátí. Pokaždé se dozvíme, že se bez nás měl jako na dovolené, ale nakonec to zakončí slovy, že by už bez nás bydlet nedokázal. Luhan byl jako tradičně hladovec a zajímalo ho, co bude k večeři, tak se nakonec nabídl D.O.mu, že mu s přípravou večeře pomůže. Zatím se dohadovali, co to bude a když jsem z dálky pozoroval, jak živá jejich konverzace je už od pohledu, taky jsem začal uvažovat, e se k nim připojím. Kai s Xiuminem zvědavě nakukovali do telefonního seznamu Leeteuka. Nejspíše měl zase nějaké nové úlovky, hrozně rád se jimi chlubil. Hlavně těmi přiloženými fotkami. Přišlo mi to komické a dětské, ale na druhou stranu už to byl koníček, který jsem mu nemohl odpárat. Všiml jsem si toho, jak Baekhyun z ničeho nic přidal a dostal se až dopředu k Sehunovi, který byl tak nějak ve vedení skupinky. Předtím telefonoval, tak jsem poodešel takhle dozadu, aby si mohl ten hovor v klidu vyřídit. Baekhyun vypadal, že má něco, co mu chce říct, tak jsem se k nim nepřidal, ale všiml jsem si Kim, jak šla vedle Chena se Suhem sama. Přišla mi taková přešlá. Udělal jsem těch pár kroků dopředu a využil toho, že za kluky trochu zaostávala, tak jsem jí přehodil ruku přes ramena a ještě trochu jsem zpomalil, abychom šli poslední. "Co se děje?" ,zeptal jsem se jí až po chvilce ticha. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro A já myslela, že je to jen drb.. Pomyslela jsem si ohledně Leeteuka a jeho seznamu holek. S lehkým úsměvem jsem nad tím zakroutila hlavou, ale nic jsem neříkala. Nechtělo se mi. Byla jsem na to až moc ponořená ve svých myšlenkách. Což nebylo zrovna dobře a bohužel jsem si to uvědomovala. Ty prášky co jsem brala nebyli jen na spaní ale taky na to, aby se mi nedělo, to co jsem chtěla udělat. Chtěla jsem se prostě rozbrečet a umřít. Strašný pocit. Už tak jsem celý život byla náchylná k depresím, ty jizvy na mém zápěstí, které viděl jen D.O., mluví za vše. Nejhorší na tom bylo, že jsem netušila, co s tím mám dělat. Jenom jsem to tiše dusila v sobě. Přišlo mi to jako nejlepší řešení. Vlastně, jediné možné. A možná by se mi to i dařilo v sobě dusit dál a jen s lehkým úsměvem poslouchat ostatní okolo sebe, kdyby mi Tao najednou nepřehodil ruku kolem ramen a nezeptal se mě, co se děje. Zvedla jsem hlavu a zadívala se mu.. Skoro až vyděšeně do očí. Což jsem neměla dělat. Kdybych se dál dívala před sebe nebo do země, vydržela bych to. Ale při pohledu do těch očí.. Nedokážu to vysvětlit, bylo to něco jako neviditelný spouštěč. Zpomalila jsem. ne schválně, ale proto, abych nezakopla, když se na něj takhle dívám. Ani jsem si nevšimla, že jsem tím zanechala všechny kus před námi. A pak jsem se prostě zhroutila. Jednoduše jsem si sedla na zadek na trávník vedle chodníku, co byl přímo vedle mě a rozbrečela se. Nemohla jsem o tom mluvit, vlastně jsem ani nechtěla, prostě jsem seděla a brečela jako malé děcko. A bylo mi to jedno. Přála jsem si ze sebe vybrečet život. Možná za to mohl i ten alkohol, ale zase tolik jsem ho v sobě neměla. I když se kluci o mě starali, měla jsem pocit, že jsem najednou hrozně sama. Myslela jsem na to, jak po internetu kolují moje fotky a videa, na to, jak se vlastně nesnáším a že nechápu, jak mě oni můžu mít rádi. Celou dobu jsem to v sobě držela a kromě toho momentu v nemocnici o tom mluvila jako o normální věci, jenže to prostě nebyla normální věc, kterou člověk jen tak zapomene a vypořádá se s tím, i když já mochtěla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Víte, když jsem Kim viděl, jak jde za ostatními jako nějaký ocásek, došlo mi, že se něco děje. Napadalo mě celkem dost možností, ale až na jednu z nich to byly hlouposti. Napadlo mě, že jí mohl něco říct Sehun, když byli venku. Napadlo mě, že to může být alkoholem, protože víme,co to s některými lidmi dělá. K tomu mě napadla ještě taková hloupost, že by chtěla Chenovi a Suhovi něco říct, ale oni by byli natolik zabraní do rozhovoru, že by ji nevnímali. Ale to byly opravdu hlouposti. Kdyby jí něco řekl Sehun, nebavila by se potom uvnitř. Pochyboval jsem, že by to mohlo být čistě alkoholem a že by to bylo kvůli tomu, že by si jí kluci chvilku nevšímali byla asi největší kravina, co mě napadnout mohla. Zato jako by na mě někde vzadu v hlavě neúprosně volala myšlenka, která mi vařila krev. Zároveň s tím to bylo jediné rozumné vysvětlení. Bohužel. Honem jsem zatřepal hlavou a udělal několik rychlejších delších kroků, kterými jsem se dostal až ke Kim. Nevěděl jsem, jak ji trochu odtáhnout od ostatních, tudíž to skončilo u přehození ruky okolo jejích ramen. Připadala mi najednou neskutečně drobná, na to, co v sobě držela. Věděla, že nám to může říct, ale naneštěstí to byla jedna z věcí, se kterými se jednak špatně svěřuje, za druhé to přivodí krátkodobou úlevu.Cítil jsem, že sama zpomalila a když se na mě podívala těma svýma velkýma očima, měl jsem pocit, že v nich vidím, co by chtěla říct. A tušil jsem, kam to dojde, ale nechtěl jsem si to připustit. Rukou jsem si ji k sobě více přitiskl, když nekoukala na cestu, abych ji mohl případně zachytit. Jen co jsme ale zpomalili natolik, že byli ostatní ve skupině dost daleko před námi, se Kim zhroutila na trávník přímo vedle nás a začala plakat. Rozhlédl jsem se nejdříve okolo, poté jsem si klekl přímo před ni, až se moje kolena dotýkala špiček jejích nohou. Natáhl jsem k ní ruku a položil ji jí na hlavu, abych ji poté mohl pomalu a lehce hladit po vlasech. Chvilku jsem zůstal jen takhle, než jsem se nahnul a rukou jsem zajel na její záda. Potom stačilo už jenom trochu síly a přitáhl jsem si ji k sobě tak, že se mi opírala hlavou o hruď. Druhou rukou jsem ji taktéž objal. Hladil jsem ji po vlasech, odkud jsem sjel na záda. Takový opakovaný konejšivý pohyb. Druhou rukou jsem se pokusil vyhledat její zápěstí, za které jsem ji poté jemně držel. Její ruka byla o tolik menší, než ta má. Hlavu jsem si opřel o tu její, takže jsem cítil, jak se z breku jemně třásla. Připadala mi teď o tolik menší, než v nemocnici. Jako kdyby se přede mnou zmenšovala a já měl pocit, že něco tak malého a milého je potřeba chránit. Taky že bylo. Ale v momentu, kdy tu pomoc potřebovala, jsem byl pryč a bavil jsem se s ostatními. Teď jsem si to vyčítal. Netušil jsem, že nás potřebovala. Že mě potřebovala. Ale to není omluva. Mohl jsem jí napsat, nebo zavolat. Nějak ji zkusit kontaktovat. Kdyby to nebrala, věděl bych, že se nejspíše něco děje a mohli jsme ji hledat. Aspoň něco udělat, ne se potom jenom střídat na hlídce v nemocnici. Tohle bylo málo. Mimoděk jsem ji k sobě přitáhl ještě víc. Bylo mi to líto, opravdu líto. Hlavou jsem se posunul k jejímu uchu. "klidně plač.." ,zašeptal jsem opatrně, protože se mi velmi těžko hledala slova. Sám jsem byl docela mimo, jen když jsem ji takhle viděl, jak muselo být jí? "Jsem s tebou." ,pronesl jsem o dost pevnějším hlasem. To bylo znát i na tom zašeptání. "A nedovolím nikomu, aby ti nic udělal." ,dodal jsem stále šeptem. Znělo to jako nějaký slib. Těžko říct, jestli jsem to slíbil jí, nebo sobě, ale kdyby se jí mělo něco znovu stát.. Ne, nic se jí totiž nestane. Byla naše chyba, že jsme se nedokázali vyrovnat s naším manažerem a ona pro nás chtěla něco udělat, až to skončilo takto. Hrozně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nebylo to tak, že bych tím brekem prosila o něčí utěšování a soucit, o ten většinou prosím pohledem ne brekem. Jenom to už prostě nešlo vydržet. Kdyby tady Tao nebyl, byla bych schopná si tu lehnout na bok a prostě čekat na smrt. Nejdříve jsem jen ucítila, jak mě hladí po vlasech a po zádech. Ve vší upřímnosti, ne, že by se nesnažil, jen to prostě nepomáhalo. Až po chvilce si mě přitáhl do náručí. Hlavu jsem měla zabořenou v jeho hrudníku. I když jsem si to uvědomila jen tak mimoděk, krásně voněl. Nebýt to v téhle situaci, asi bych si moc užívala to, jak mě tiskne na to svoje vypracované tělo, ze kterého vám tak maximálně můžou téct sliny. Teď jsem si to uvědomovala jen tak okrajově. Snad proto, že se můj mozek snažil myslet na cokoliv jiného, než na to, jak mi je a co se stalo, ale moc mu to nešlo. Dala jsem mu ruce kolem krku a rozbrečela se ještě více. Nebrečela jsem nějak přehnaně dlouho, alespoň myslím. Nejsme ten typ, co by brečel třeba hodinu v kuse, většinou brečím třeba několik dní, ale v krátkých intervalech, než abych to ze sebe dostala všechno najednou. Neumím to tak. Po chvilce jsem spíše už jen tiše pofňukávala. Pevně jsem se držela Taa kolem krku a odmítala ho pustit. Cítila jsem, jak se třesu. Byla mi zima a celkově mi nebylo moc dobře. Hlavu jsem měla pořád zabořenou v jeho hrudi a oči zavřené. Najednou se mi kvůli tomu chtělo i strašně spát. Nechtěla jsem mluvit, pouštět ho a ani otevírat oči. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tise jsem sedel a pozoroval jsem, jak se Kim pod nepravidelnymi vlnami place jemne trese. Po nejake dobe jsem prestal s hlazenim po hlave a zadech. Opatrne jsem si presedl trochu bokem, abych ji o sebe mohl oprit o neco lepe a trochu jsem sebou zacal houpat. Sem tam jsem u toho vydal konejsive zvuky, i kdyz jsem si nebyl jisty, jestli se neminuly ucinkem. Jen jsne takhle sedeli a mlceli. Po nejake dobe jsem si vsimal, jak se okolo nas sem tam lide pozastavi a sleduji nas. Aniz bych se nejak pohnul, vsechny z nich jsem je probodaval pohledem, ze ktereho skoro vsichni pochopili tu nerecenou vyhruzku - ,,vypadni". Jen nekteri si museli honem vyfotit, ze tu takhle sedime. Uz jsem jen ocekaval, ze se tyhle fotografie brzy ukazou v novinach. Prestal jsem jim venovat pozornost, kdyz jsem si uvedomil, ze uz se Kim skoro uklidnila. Sehnul jsem se k ni a utrel jsem ji hrbetem ruky slzy. Ackoliv jsem se tomu snazil vyhnout, vycital jsem si to a tak nejak jsem ji litoval. Stale jsem ale nemohl poprit to, ze je Kim vlastne velmi silna osobnost, kdyz se cely den chovala jakztakz normalne, jen ted to na ni prislo. Dokazal jsem tomu ted prikladat i vinu alkoholu. Ten vetsinou probouzi v ostatnich tyto vzpominky a pocity. Vsiml jsem si ale ospaleho a unaveneho pohledu Kim, kdyz takhle jen sedela. Pomalu jsem se zvedl a rozhledl jsem se. Stravili jsme tu takovou pul hodinku, zaokrouhlene. Sehnul jsem se ke Kim, kterou jsem vzal do naruci i s jejimi vecmi. Pomalymi kroky jsem se vydal zpet na cedtu a domu k nam. Ostatni uz tam museli byt. Ani bych se nedovil, kdybych mel aspon pet zmeskanych hovoru a zprav, kdy jsme se ztratili. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Vůbec jsem si nevšimla, že kolem nás někdo chodí nebo že nás dokonce někdo fotí. Tyhle věci mi zrovna úplně vypadli z hlavy a absolutně jsem nevěděla o jejich existenci. Tao mě po chvilce začal lehce pohupovat u sebe v náručí. Bylo to uklidňující a příjemné. Kdyby ne, brečela bych déle. Takhle jsem se uklidnila.. ''celkem rychle''. utřel mi slzy z tváře. Nepodívala jsem se na něj. Najednou jsem se za sebe strašně styděla. Že jsem se nedokázala ovládnout a prostě se chovat v pohodě, jako celý den. Bylo mi z toho na nic. V duchu jsem si přísahala, že se mi tohle už nikdy nesmí stát, ale věděla jsem, že to není pravda. Tao mě vzal do náruče. Pořád jsem se držela jeho krku. Neprotesotvala bych ani v normálním stavu, kdyby mě chtěl nést v náručí, ale teď jsem upřímně trochu pochybovala, že bych dokázala dojít po vlastních. Tvář jsem měla schovanou u Taa. Věděla jsem, že až přijdeme domů, kluci se budou vyptávat. Styděla jsem se na ně podívat. Nedokázala bych nahlas přiznat, že jsem se prostě zhroutila jako malé děcko. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Opatrně jsem s Kim kličkoval mezi lidmi, až jsem o kus dál zahnul do prázdnější ulice. Byla užší, klidnější a hlavně nebyla tolik zalidněná. Nebyla to žádná z těch typických postranních uliček, kam se kdokoliv bojí vejít, jen v ní nebyly všechny ty herny a karaoke bary, za kterými sem všichni táhli. Byly tu restaurace a obchody s potravinami. Uvažoval jsem, jestli se takhle někde zastavit, ale nakonec jsem se jen zastavil u jednoho stánku, objednal jsem kilo oříšků v čokoládě a jogurtu, bez toho, abych Kim položil jsem zaplatil penězi co jsem měl v náprsní kapse a nechal jsem muže, ať oříšky podá Kim. Taky jsem mimo to doufal, že na ně nemá alergii, nebo tak. Teprve potom jsem se vydal ulicí dál. Touhle trasou to k nám domů trvalo o něco déle, ale to nevadilo. Dostala díky tomu aspoň více času na to, aby se uklidnila, vydýchala a i na to, aby od pláče neměla tak rudé oči. Oříšky jsem chtěl použít jako výmluvu pro to, že jsme se ztratili od ostatních. Sice to byla chabá výmluva, ale lepší než žádná. Asi by jí nebylo příjemné, kdybych přišel a všem na plnou hubu řekl, co se stalo. Taky jsem tou delší cestou dal Kim i trochu prostoru pro to, aby se trochu prospala, kdyby chtěla. Předtím vypadala hrozně ospale, tak třeba by jí to pomohlo. Nechtěl jsem nic moc říkat, protože mě nic nenapadalo, proto, pokud nic neřekla ona, jsme putovali v naprosté tichosti. Dorazili jsme k nám domů, kde jsem přede dveřmi pustil Kim na zem a ještě jednou jsem ji objal. Jemně. Usmál jsem se na ni a pomalu jsem odemkl dveře domu. Už u dveří se na nás vyvalila příjemná vůně, která značila sladkou večeři. To se dalo čekat, když pomáhal Luhan. S ním to vždycky skončilo u sladkostí, ale to ničemu nevadilo. Osladit si život nikdy nikoho nezabilo. Krom diabetiků. Ze schodů naproti nám zrovna scházel Kai, který se k nám honem nahrnul. "Neumíš brát telefony?" ,vyhrkl na mě místo pozdravu, tak jsem se na něj jenom vševědoucně usmál a zul si boty, než jsem vešel dovnitř. "Co Suho, už to ví?" ,změnil jsem raději honem téma a Kai chvilku přemýšlel, jako by mu nedocházelo o čem mluvím, než se plácl dlaní do čela. "Ví a vypadal potěšeně. Docela jsem zíral, čekali jsme, že bude protestovat, nebo bude naštvaný, ale místo toho vypadal hrozně v pohodě." ,řekl mi poměrně vykuleně a ani mně se to nechtělo moc věřit. Ale zase na druhou stranu jsem přemýšlel, co Suho plánuje. U karaoke ji pořád pozoroval, až jsem mu chtěl jednu vrazit a postavit mezi ně billboard, aby na ni tak nekoukal. "Večeře je hotová!" ,ozval se z kuchyně najednou nadšený Luhan a Kai nás oba odtáhl do jídelny, kde s námi krom ostatních členů skončil i Leeteuk. Podle jeho pohledu jsem soudil, že ho sem prostě zatáhli, protože se na mě podíval tak nějak provinile. Hned co jsme vešli, se všichni ptali, co se stalo, kde jsme se tak zdrželi a podobně, takže jsem honem vykecal vymyšlenou historku. "Kim řekla, že by si ještě dala cukrovou vatu, tak jsme odběhli do uličky se stánky a dali si hned dvě. No a aby vám nebylo líto, že jste ji neměli taky, tak jsem koupil oříšky v čokoládě." ,zaculil jsem se na ně jako měsíček na hnoji. Sehun a Baekhyun vypadalo poměrně podezíravě, ale jejich pohledy přerušilo jásání Chena a Luhana, kteří se po oříšcích co jsem měl v rukou doslova začali sápat. Potom ale zavolal D.O., ať si dojdeme pro jídlo, tak jsme se postupně usadili u velkého jídelního stolu. Pudink s horkými malinami a jahodami na vrchu a piškoty uvnitř. Spokojeně jsem se dal do jídla a opatrně jsem při tom pokukoval po Kim. Mimo to jsem si všiml, že Suho na ni zase zamyšleně kouká. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Během cesty domů jsem se dala jakž takž dohromady. Ještě, než jsme došli ke stánku, jsem se odhodlala odlepit tvář od Taova ramene a podívat se kolem sebe. Cítila jsem se lépe. Hodně lépe. Asi ne na dlouho, ale minimálně na pár hodin mi tahle hysterická scéna pomohla. A dokonce jsem se za to přestala tak moc stydět. Ono to sebevědomí šlo občas z toho bodu mrazu alespoň na jeden stupeň. Třeba zrovna teď. Jsem holka ne? A stalo se mi to, co se mi stalo. Je normální se z toho zhroutit.. Pomyslela jsem si a kupodivu tomu opravdu věřila. Už s lehkým úsměvem jsem si vzala od prodavače oříšky a nechala Taa, ať mě donese až před dům. Nevadilo mi to. Právě naopak. Žádný kluk se o mě ještě nikdy takhle hezky nestaral a.. Jo, jasně, hraji si na tu silnou, nedobytnou, ale Tao i ostatní ví, že to prostě není pravda a že se tak jen tvářím, protože.. Jsem prostě taková. Tao mě před domem postavil na zem a pevně objal. Když mě pustil, děkovně jsem se na něj usmála. Nechtěla jsem o tom mluvit, ale byla jsem mu hrozně vděčná. Za to, jak se o mě postaral a za to, že to taky nerozebíral, protože to všechno pochopil. Prohrábla jsem si vlasy a pro jistotu si utřela ještě tváře, i když na nich nic nebylo. ,,Snad vypadám normálně." Pronesla jsem už s lehkým pobavením v hlase. Najednou se mi nechtělo umřít, ale zase se usmívat a žertovat. Vážně bych si měla zajít k tomu psychiatrovi, jak říkala sestřička, tyhle změny stavů jsou vyčerpávající. Vešli jsme dovnitř a první se na nás vrhl vyděšený Kai. Tao naštěstí hned změnil téma, které zajímalo i mě. Nechápavě jsem na Kaie zamrkala, když řekl, jak to Suho vzal. Nikdo z nás tomu nechtěl věřit. Ale ještě více mě zaujala ta sladká vůně, co se linula z kuchyně. Div jsem neslintala. Netrvalo to dlouho a Luhan nás zavolala na jídlo. S veselým úsměvem jsme tam dohopsala, jako by se nic nedělo. První jsem si všimla chudáka Leeteuka, který vypadal, že tu ani nechce být a byl tu zatáhnut násilím. Obdařila jsem ho soustrastným úsměvem. Vím, jak se cítil, stejně jako já, když mě sem zatáhl poprvé Luhan, i když mě absolutně neznal. Vzala jsem si svou misku pudingu a s veselým úsměvem se do ní pustila. Celkem mi vyhládlo. Ale cítila jsem, jak na mě pořád Suho kouká. Ještě více, než v tom karaoke baru a to už tak ze mě v té době skoro nespustil oči. Podívala jsem se na něj. Takový ten trapný moment, když někoho načapete, jak vás bedlivě pozoruje. ,,Tak a dost. Proč na mě tak pořád koukáš? Ne, že by mi to vadilo, já jsem ráda středem pozornosti a tak, ale.. PROČ-NA-MĚ-POŘÁD-TAK-KOUKÁŠ?" Zeptala jsem se ho a při tom se mi vlastně chtělo dost pobaveně smát. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kdyz jsme prisli domu a ja se ptal na to prekvapeni, co pro me meli mit, vsichni se zatvarili ponekud tajemne, ale vypadali i trochu nervozne, coz jsem nechapal. Az po chvili nad hrnkem kafe na me vybafli, ze mame novou spolubydlici a dokonce tu slecnu, co s nami byla v karaoke baru. ypadali, jako by se bali, ze ji vyhodim. Meli kliku,protoze me zaujala. Tim, jak se v baru rozjela a zpivala. Pripadalo mi, jako by svym hlasem povedene obohacovala nase skladby. Jako by to byl ten jeden chybejici clanek. Napadla me v baru jedna silenost, ale zatim jsem si ji chtel promyslet. Pro ted mi stacilo, ze byli vsichni ohromne prekvapeni, ze jsem s jejim bydlenim u nas souhlasil. Vypadali, jako by chteli rozjet oslavu, nebo co. Taky mi nastinili, co se ji stalo. Zadne velke detaily, cela ta vec stacila. Ve svem pokoji ktery byl mimochodem naproti jejimu jsem si vybalil veci a dal si pul hodinky relaxu. Potreboval jsem to po tomhle nataceni. Opravdu jsem byl vycerpany. Bylo mi trochu lito Leeteuka, ktereho se hned ve dverich zmocnil Luhan s Chenem a zacali se s nim bavit. Ten mel taky dost, ale to by to popravde nebyl on, aby odmitl. A obzvlaste jidlo. Sesel jsem po nejake dobe dolu do kuchyne kde jsem se spokojene usadil u stolu a kdyz se z kuchyne ozvalo zavolani na veceri, dosel jsem si pro jidlo. Behem toho se v kuchyni objevili i Tao s Kim a dali se spolu s nami do jidla. Znovu jsem z ni nemohl spustit oci. Premyslel jsem. Vypadala sympaticky a schopne. Mela trochu zarudle oci, ale opravdu jen trochu. Potom se na me ale podivala a se mnou to hrklo. Zvlast po jeji otazce. "No ja.. premyslim." ,rekl jsem oklikou, ale potom mi doslo, ze ji to asi stacit nebude a ze bych mel odpovedet lepe. "Premyslim o tom, ze u nas ted bydlis a o tom jak jsi zpivala v tom karaoke baru." ,rekl jsem po chvili a jeste jednou jsem si ji zkoumave prohledl. "Zpivas hezky. Napadlo me, jestli bys s nami nechtela zkusit nahrat par pisnicek." ,vyvalil jsem na ni nakonec svuj napad a nevinne jsem pokrcil rameny. Ostatni na me koukali, jako kdybych spadl z visne, ale po chvili se jenom zaculili a spokojene se na Kim koukali, jako by cekali, co odpovi. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Můj humor vyprchal, když řekl, o co jde. Dolní čelist mi lehce poklesla a já na něj koukala, jako by spadl z jiné planety. Moment.. Co? V hlavě mi neustále běhala ta jeho slova, ale nedávala mi smysl. Myslím, že jsem na něj takhle zaraženě zírala celkem dlouho. Nemohla jsem to.. Pochopit. Moment, co?! Nazpívat pár písniček? S EXO? S jednou z nejslavnějších kapel v celé Jižní Koreji?! Dělá si ten člověk ze mě srandu?! Ne, očividně to myslel vážně. Což mě vyděsilo ještě víc. Natáhla jsem k němu ruku a položila mu jí na čelo. ,,Nemáš horečku? Nejsi přepracovaný nebo tak?" Zeptala jsem se ho vážně. Jo, jasně, možná jsem zvládala něco jako nějakou parodii zpěvu, ale.. Co?! Dala jsem ruku pryč z jeho čela a vážně se na něj zadívala. ,,Děláš si ze mě srandu?" Zeptala jsem se ho zcela vážně. Nejenom, že jsem cizinka, ale k tomu všemu holka! Kradu tady sny milionům jejich fanoušků! Ne, že by mě to mrzelo a chtěla to nabídnout někomu jinému, ani za mojí mrtvolu. ,,Jasně, že chci!" Vypadlo ze mě bez nějakého delšího přemýšlením nad tím, jestli opravdu chci. Chtěla jsem! Sakra moc! Do prdele, lidi, uvědomujete si, co mi tady právě nabídl?! To nemůžu odmítnout i kdybych chtěla! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zvědavě jsem sledoval její reakci. Čekal bych nějaké kvílení, nebo něco takového, ale ona se namísto toho sehnula a přiložila mi ruku na čelo, jako kdyby mi měřila teplotu. Při té její poznámce u toho jsem se lehce ušklíbl a změřil si ji pohledem. "Tak jestli nechceš, tak to vezmu zpět.." ,pronesl jsem schválně velmi očividně hraným tónem, jako kdybych chtěl naznačit, že tu nabídku můžu stáhnout. Jako když hrajete hru a smlouváte u toho s jinými hráči, zatímco máte trumfy na své straně. Při její další otázce jsem se na ni vážně zadíval a sladce jsem se usmál. "Myslím to vážně." ,potvrdil jsem jí se stále sladkým úsměvem a přemýšlel jsem, jakou skladbu bychom mohli napsat, aby jí to sedlo a aby mohla mít sama nějaké to sólo. To ale jenom na moment, protože hned poté byl tok mých myšlenek přerušen jejím souhlasem. Jen jsem se spokojeně zasmál a přikývl, jako že jsme tedy dohodnuti, zatímco ostatní se na sebe nadšeně zadívali, jako kdyby teď dostali vysněný dárek svého života. Postupně se na ni všichni nahrnuli, div, že ji neshodili za židle. Bylo slyšet spoustu nadšených hlasů a hlášek, které mě jenom utvrzovaly v tom, že ta holka jim všem nějak zamotala hlavu. Nevím, jak dlouho se znali, ale za tu chvilku k nim nějak přirostla. Ne, že bych s tím měl nějaký problém. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Stejně mě ve finále nejvíce zaskočilo to, jak se ke mě najednou všichni nadšeně nahrnuli. Osobní prostor jim v tuhle chvíli opravdu moc neříkal. Ne, že by mi to vadilo, jen jsem moc nechápala to jejich nadšení. Čekala jsem, že se spíše na Suha naštvou, že jim budu kazit písničky nebo tak, ale oni se radovali jako malí kluci z nového dárku. Stejně jsem to nechápala. Suho vypadal, že je snad dokonce rád, že tu budu bydlet. Všichni se spíše báli, že mě vyhodí nebo je seřve a on ne. A ještě mi nabídne, že s nimi můžu zkusit nazpívat pár písniček. Najednou jsem z toho ale dostala trochu strach. Co když to nepůjde? Co když po mě budou křičet, že mi to nejde nebo je nějak zklamu? Celkem jsem se toho bála, ale těšila jsem se zároveň. ,,No tak, klid kluci, ještě mě umačkáte." Řekla jsem jim po nějaké době se smíchem. Počkala jsem, až se ode mě odlepí a podívala se na hodiny v kuchyni. Byla pomalu půlnoc. Což mě celkem.. Překvapilo? Bože, to asi těžko, několik hodin jsme byli v tom Karaoke baru. ,,Ne, že bych ráda opouštěla takhle živou společnost, ale nevím jak vy, ale já si asi půjdu lehnout." Řekla jsem lehce zamyšleně při pohledu na hodiny. Při představě, že totiž musím ještě do sprchy.. Mě to lehce zabíjelo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když Kim kývla na to, že by s námi byla ochotná nahrát pár písniček, nadšeně jsem zatleskal a jako první jsme po ní s Taem skočili, div jsme ji nepovalili i se židlí na zem. Zatímco byl Suho nahoře jsme řešili, že se nám líbilo, jak jsme zněli, když jsme zpívali společně. První, kdo tenhle nápad vyřkl byl Baekhyun. A taky že jsme se ho všichni chytili. Proto nám teď udělalo radost, když tohle odsouhlasila. Pevně jsem ji objímal rukama, než se ozvala se smíchem. Povytáhl jsem obočí a schválně jsem ji ještě o trochu více zmáčkl. Potom už jsem jenom čekal, dokud se mi neuvolní dost místa na to, abych se mohl zvednout a spokojeně jsem se na ni s narůžovělými tvářemi culil. "Dobře~ Dobrou noc, přeji.", odkývl jí jako první Chen, než postupně všichni ozvali. "Dobrou noc." ,popřál jí s úsměvem Kai, který do sebe házel zbytky pudinku. "A sladké sny!" ,popřál rozjařeně Baekhyun a zamával jí. Pomáhal při tom sklízet ze stolu. "Ať tě blechy štípou celou noc!" ,zašklebil se na ni Xiumin, který ještě jedl. "Máš věci na spaní?" ,zeptal se jí z ničeho nic Tao a zvědavě se na ni zadíval. Očividně byl případně připravený jí nějaké věci popřípadě půjčit. "Potřebuješ když tak ještě něco?" ,zeptal jsem se pro změnu já honem, protože kdyby ještě něco chtěla, tak jí to přinesu. Ještě jsem měl v plánu jí přinést ručník. "A kdybys měla hlad, tak mě buď vzbuď, nebo si něco prostě udělej. Kde je lednička víš, takže jako doma." ,pronesl zvesela. Opravdu působil jako maminka, co se stará o všechny, i o ty, o které nemusí. Potom ho ale přebil Suho. "Ona JE doma." ,řekl tak bezstarostně a bezprostředně. Tím zarazil skoro všechny v místnosti, než jsme se jenom usmáli a D.O. mu na to přikývl. "To je pravda." ,zaculil se nakonec a já čapl Kim za ruku. "Přichystám ti nahoru do koupelny ručník. Co nejdřív ti přiděláme věšáček, tak zatím to budeš muset přežít takhle. Jo a koupili jsme dneska nějaké dámské sprcháče, tak kdyby nevyhovovaly, řekni. Koupíme když tak nové." ,řekl jsem jí honem a zmizel jsem nahoře v patře, kde jsem jí do koupelny připravil právě ty sprcháče a ručník, obojí jsem vyskládal na pult a zase z koupelny pomalu zmizel. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Uh.." Vydechla jsem pobaveně, když mě Luhan najednou zmáčkl ještě více. Trochu jsem se zděsila až ve chvíli, kdy mi začali všichni přát dobrou noc. Trochu zmateně jsem těkala pohledem z jednoho na druhého. Bože, to je jako mít hromadu tatínků nebo starších sourozenců! Trochu mě to děsilo. Moc kluků v jednom domě, asi tak bych to definovala. Moc kluků, kteří se o mě starají jako o princeznu. Taově dotazu jsem se musela pobaveně a tiše zasmát. ,,Neboj, mám všechno. Ani bych se nedivila, kdyby jste odstěhovali nějaké věci, co nebyli moje." Říkala jsem to pobaveně a ze srandy, nemyslela jsem to vážně, spíše jsem tím narážela na to, že jsou až moc hodní a svědomití. Což by jste do některých z nich neřekli. Stejně to ve výsledku nejvíce zabil D.O. a Suho. To bylo.. Prostě zabité, na to nešlo ani nic říct a nepřekvapili tím jenom mě. ,,Jste zlatí, miluji vás. Dobrou." Zamávala jsem jim se sladkým úsměvem a nechala se Luhanem táhnout nahoru do koupelny. Vlastně jsem ani nelhala. Svým způsobem jsem je opravdu všechny milovala. Každého jinak. Nepamatuji si, kdy jsem naposled měla nějakou, jakoukoliv důvěru, v nějakého kluka. A teď já mám až moc v moc kluků. Luhan to s tím ručníkem, vešáčkem a věcmi do sprchy taky zabil. Začala jsem se červenat až nevím kde. ,,To jsi nemusel." Řekla jsem vlastně hodně překvapeně. Bože, ti kluci pro mě dělají první poslední! Začínám přemýšlet, jak se jim sakra odvděčím. A nic mě nenapadá. Mezitím, co byl Luhan v koupelně, jsem si vytáhla na spaní tílko, kraťásky a šedou mikinu, která byla jen tak mimochodem Luhanova. Dal mi jí, když mě shodil do toho bazénu. Když jsem vyšla z pokoje, tak on zrovna vycházel z koupelny. Lehce jsem se usmála, došla k němu a ukázala mu prstem, ať se ke mě skloní. Lehce jsem ho políbila na tvář a pak ho po té druhé pohladila. ,,Děkuji." Usmála jsem se na něj sladce. Byl to takový roztomilý ňuník, nemohla jsem si prostě pomoct. Pak jsem rychle zmizela v koupelně. Nebyla jsem ta dlouho, dala jsem si jenom hodně horkou sprchu, umyla si vlasy a převlékla se do pyžama. A vplížila se Sehunovi do pokoje. No co? Řekla jsem, že dneska spím s ním. A i když v tom pokoji nebyl, zatím, pořád jsem měla lepší pocit, když jsem si představila, že v noci přijde a bude tu se mnou. Odmítala jsem spát sama. Oblékla jsem si Mikinu a zachumlala se spíše do ní, než do peřiny. Nevím proč, ale strašně se mi líbila a krásně voněla. Už jen to, že každý z nich používal úplně jiné voňavky, šampóny, krémy a sprcháče mělo něco do sebe, ohledně těch vůní. Ani jsem se nepřikryla, jak jsem byla unavená. Výstřih, co mělo tílko pod mikinou nebylo vidět, ale za to byli vidět moje nohy a s tím, jak jsou ty kraťásky krátké, řekla bych, že možná i trochu více, když jsem ležela na posteli. Ne, že bych chtěla Sehuna nějak provokovat, ale jestli mám na svém těle něco rád, jsou to nohy. A vím proč. I kdyby Sehun tu radost z toho, že dneska spím s ním v posteli, jen předstíral, tak bych měla stejně minimálně škodolibou radost. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sehun Ještě než se šla koupat jsme měl v plánu pronést hlášku typu "Jeeežiš, ona dneska spí vlastně se mnou", aby to znělo co nejvíc otráveně a mrzutě, ale nakonec se to zrovna dvakrát nevyvedlo a neřekl jsem nic. Namísto toho jsem skládal nádobí do myčky a pošťuchoval se dole s Taem. Jasně, že jsem se tvářil, jako že mě to hrozně obtěžuje, ale ve skutečnosti jsem cítil, jak jsem nervózní. Jsem chlap. Nesmím udělat žádnou blbost. Vystoupal jsem po schodech nahoru do svého pokoje, který jsem prostě otevřel a víceméně poslepu vytáhl spací věci ze skříně a převlékl se dřív, než abych se rozhlédl. Potom jsem se jenom v trenkách a bílém tričku otočil k posteli, na které už ležela Kim zabalená v Luhanově mikině. Popravdě, trochu jsem se lekl, když jsem ji takhle viděl, protože jsme nevěděl, jak bych měl reagovat. Když měla takhle odhalené nohy, ale byla zabalená v mikině. Vypadala hrozně hezky. Vlastně jako stvoření, které bych takhle rád viděl i jindy, než dnes.. Zatřepal jsem honem hlavou a pomalu jsem přistoupil k posteli, na jejíž okraj jsem si sedl. Vypadala najednou tak křehce a zranitelně, když takhle ležela a podřimovala. Prohlédl jsem si ji, ale nejvíc ze všeho jsme se soustředil na její obličej. Vypadala sladce. Lehl jsem si na postel vedle ní a rozhrnul přes nás oba deku. Lehl jsem si na bok čelem k ní a pozoroval jsem ji, jak oddychuje. Neměl jsem srdce ji budit, nebo jí cokoliv provést, jako jsem měl v plánu. Teď to nešlo. Namísto toho jsem chytil okraj deky a přikryl ji až po ramena. Odhrnul jsem jí vlasy z čela a podepřel jsem si hlavu rukou, abych se na ni mohl znovu podívat. Po několika vteřinách jsem se k ní naklonil a jemně jí zabořil obličej do vlasů. Hezky voněly, i když byly po sprše mokré. Usmál jsem se a políbil jsem ji na čelo. Víc jsem si nedovolil, už takhle jsem cítil, jak rudnu. Na chvíli jsem se od ní odtáhl a musel jsem se usmát, protože jsem se zase sklonil zpět. "Děkuji, že jsi za mnou dnes přišla ven a postarala se o mě." ,zašeptal jsem tiše s úsměvem, než jsem si konečně doopravdy lehl. Mohlo to znít zvláštně. "Postarala se o mě.". Ale bylo to tak. Přišla za mnou jako jediná ze skupiny a starala se, jestli jsem naštvaný. Zajímala se o mně a to bych právě nazval tím, že se o mě postarala, protože jsem se díky ní uklidnil tak dvakrát rychleji, než bych byl schopný normálně. Se spokojeným úsměvem jsem zavřel oči. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nespala jsem tak tvrdě, abych neuslyšela, jak přišel do pokoje. Ale nic jsem nedělala. Jen dál ležela a slyšela, jak se převléká a tiše chodí po pokoji. Ucítila jsem, jak se kraj postele lehce prohl pod jeho hlavou. Bylo těžké neotevřít oči a tvářit se, že spím tvrději, než je realita. Ani nevím proč. Ale asi mě hrozně zajímalo, co udělá. Až teď jsem si uvědomila, že moje oblečení je asi trochu provokativní a to jsem měla Luhanovu mikinu. Pak si vedle mě lehl, přikryl mě až po ramena a já ucítila jeho prsty, jak mi odhrnují z čela vlhké vlasy. Pozoroval mě a já se musela hrozně moc ovládat, abych se neusmála. Byla jsem trochu nervózní a srdce mi bušilo, ale takovým tím.. Vlastně příjemným pocitem. A ve chvíli, kdy mě políbil na čelo mě začalo šimrat v podbříšku, jako už dlouho ne. Bylo to hrozně zvláštní, byli kluci, se kterýma jsem dělala.. Různé věci, ale tyhle doteky, pohledy a jedna pusa na čelo se mnou dokázali dělat neuvěřitelné divy. Hlavně po té emocionální stránce. Pak se sklonil a pošeptal to, co pošeptal. Dneska měli všichni nějaký divný den, zabíjeli co mohli, tím co říkali nebo udělali. A já si tak trochu bolestně uvědomovala, že je opravdu miluji asi všechny. Svým vlastním způsobem. Už jsem to nevydržela, lehce se usmála a pootevřela oči. Ony ty svoje musel zavřít před chvilkou. Chtěla jsem mu hned na to něco říct, ale i v té tmě jsem očima sledovala jeho tvář. Byla klidná a vypadala i šťastně. ,,Nemáš zač." Šeptla jsem s úsměvem tiše a byla si jistá, že to uslyšel. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Se zavřenýma očima jsem ležel na posteli vedle Kim. I když jsem si myslel, že to bude v pořádku, ve skutečnosti teď mnou zmítala nervozita. Mohl jsem být rád, že spala a že jsem ji neprobudil tím, co jsem řekl, nebo jak jsem ji políbil, přikryl, nebo tak. Sám sebe jsem mimoděk přikryl o trochu víc, až k bradě a sklonil jsme hlavu. Jak jsme leželi vedle sebe, cítil jsem její vůni a opravdu, byla sladká. Sladší, než odpoledne. Nenechala mě spát, i když jsem byl k smrti unavený. Měl jsem neskutečné nutkání ji chytit a sevřít v objetí. Udělat si z ní takového malého plyšáka. Ale věděl jsem, že kvůli tomu rozhodně nechtěla spát s někým dalším na jedné posteli. Měla svého dost, musela být unavená a ospalá. Vždyť takhle rychle usnula, jak bych ji mohl probudit? Třeba jindy. Nutil jsem se k tomu, abych vydržel jen tak ležet, když se od Kim ozvala odpověď. Lekl jsem se tak, že jsem se překulil z postele i s dekou a koukal jsem směrem, kde jsem viděl její siluetu, jako na zjevení. To snad nemohla být pravda, takže určitě slyšela všechno, co jsem řekl a taky ví, že jsem ji.. na čelo. Takhle to být nemělo, měl jsem si to k ní zamumlat jen já, aniž by o tom ona věděla. Zrudl jsem jako na povel a probodával jsem tu černou siluetu pohledem, který jasně značil, že teď nevím, co udělat. Bohužel, v té tmě nebyl vidět. "Ty jsi.. vzhůru?" ,dostal jsem ze sebe jenom skoro až vyděšeně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pobavilo mě, jak se lekl. Tiše jsem se zasmála. Ale opravdu velmi tiše. Pád z postele není nic příjemného. A stáhl ze mě deku. Ne, že by mi to vadilo, já ho těma nohama budu klidně ráda provokovat. No tak, uklidni se, před dvěma dny tě znásilni a ty..! Jo a já tady flirtuji. A je mi to úplně putna. Normálně bych měla výčitky svědomí, být to prostě nějaký normální kluk a já to dělat jen proto, protože prostě můžu. Protože od malička trpím nedostatkem pozornosti a snažím se jí nahnat tak, že ráda flirtuji s kluky, které vlastně nesnáším. Ale tohle bylo jiné. Je jsem měla ráda. Byl to pro mě trochu nezvyk, kluci mi už ublížila tolikrát, že jsem se zařekla, že už nikdy žádného nebudu mít ráda. Bum.. Teď jich je několik najednou. Posadila jsem se na posteli a s úsměvem natáhla k Sehunovi ruku spíše se symbolickým gestem toho, že mu pomůžu zpátky na postel. ,,Očividně." Pronesla jsem tiše a stále lehce pobaveně. Byl tak zaražený, že se nějak neměl k tomu vylézt zpátky na postel. S úsměvem jsem nad tím zavrtěla hlavou a slezla k němu dolů na zem. ,,Když Mohamed nemůže k hoře, musí hora k Mohamedovi." A ať jeho představivost pracuje, jestli mluvím o něm nebo o dece, protože hned na to jsem se zabalila do deky, ale vzhledem k faktu, že do ní byl zabalený i on, tedy, spíše na ní jen seděl, z toho vznikla.. Celkem zajímavá poloha. Byli jsem k sobě čelem, já seděla naproti němu a nohy jsem měla lehce roztažené a dané kolem jeho boků, abych mohla být blíže u něj, nepřekáželi mi a mohla mít svou půlku peřiny. Ne, že bych se ho těma nohama nějak dotýkala nebo tak. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Seděl jsem na dece naproti posteli a probodával jsem osobu na ní pohledem. Věděl jsem, že mám neskutečně zarudlý obličej a že by asi bylo nejlepší se vyškrábat zpátky na postel, otočit se k ní zády a dělat, že se nic nestalo. A ráno jí nakecat, že to byl jen sen. Ale teď to tak nějak nešlo, protože jsem si moc dobře uvědomoval, při čem mě načapala a jak to asi muselo vypadat, to ani nechci vědět. Na její pobavenou odpověď na otázku jsem v duchu protočil očima, ale než jsem se stihl zvednout, zvedla se ona. Její věta mě poněkud zarazila a donutila mě překvapeně zamrkat. Jak to myslela? No jasně, že mě jako první napadlo to, co by nemělo. Měl bych věřit tomu, že tou horou myslela deku, ale vzhledem k tomu, jak si okolo mě sedla a jak se chovala jsem si opravdu nebyl jistý. Ani tím, jestli si to jenom špatně nepřebírám a vlastně to nemyslí úplně jinak. Ale to se mi opravdu nezdálo. Jak přese mě položila nohy, koukal jsem nějakou dobu jenom všude možně okolo, hlavně ne na ni, ale po chvíli jsem to nevydržel a prohlédl jsem si, jak sedí. Měla krásné nohy. Opravdu. Ale ne jen nohy, celá byla okouzlující. Měl jsem chuť se jí dotknout, pohladit ji, chytit, přivlastnit, ale potlačil jsem to a podíval jsem se jí od očí, které se v tom šeru trochu leskly. "Kim.. Co to děláš?" ,zeptal jsem se jí. Otázka jako taková by mohla znít káravě, kdyby nebyla podaná tímto tónem. Dalo by se to nazvat tónem muže, který slečnu před sebou momentálně hltá pohledem, ale nechce udělat žádnou blbost. Bylo to, jako kdybych čekal, že mi řekne, co teď udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro //Kurva, mě je při těch postech horko :'D Všimla jsem si té jeho nervozity. Bylo to roztomilé. Už dávno mi došlo, že v tomhle kolektivu budu muset být já ta, která bude.. Ze začátku trochu aktivní. Ne, neplánovala jsem nikoho z nich políbit jako prvního, plánovala jsem je k tomu vyprovokovat, jakmile bude možnost, pokud se nechají. A Sehun se nechával. Víte.. Byl zvláštní. Šel z něj celkem strach, když se neusmíval. Což jsem si uvědomovala i teď. O to více mi došlo, že tohle nedělám ze žádné škodolibosti nebo tak.. Ale protože chci. Protože se mi to líbí. Protože je mám ráda. Možná budu moc.. Materialistická, ale mě opravdu nestačili věci na psychické úrovni. Jak by taky mohli? Jsem masochistická a submisivní k tomu. Mám ráda, když si mě někdo přivlastní. Miluju ten pocit, ale nikdy jsem ho nezažila. Ne tak moc, jak bych chtěla. Všichni to vždycky jen hráli. Už jsme se neusmívala, ale tvářila se vážně. Nehrála jsem s ním žádnou dětskou hru na slepou bábu, myslela jsem to vážně a chtěla jsem, aby to věděl. Všimla jsem si toho lesku v těch očích. V té tmě byl vidět až moc dobře. Přejel mi při tom mráz po zádech. Ale to bych nesměla milovat nebezpečí a adrenalin. I po tom, co se mi stalo. ,,Co bys řekl?" Zeptala jsem se ho vážně a lehce nahnula hlavu na stranu. Byla jsem zvědavá, co odpoví. Pokud tedy odpoví. Nebo jestli se k něčemu bude mít. Jestli mu dojde o co se tady snažím. Pokud bude mít v hlavě duto a nic neřekne, ani neudělá :D  |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zkoumavě jsem ji pozoroval. To, jak se na spaní oblékla, jak se tu vystavovala i to, jak se chovala teď jasně napovídalo, že asi není zrovna dvakrát slušná. Alespoň ne teď. Opatrně jsem se narovnal a změřil jsem si ji pohledem, když mě nechala hádat, co dělá. Chvilku jsem jenom seděl a ani se nehnul, dokud jsem z ničeho nic nevystartoval. Překlopil jsem se tak, že jsem ji povalil na záda a jednu ruku jsem jí držel za zápěstí a uvěznil ji na zemi kousek nad její hlavou. Tím, jak jsem ji překlopil, jsem ji vlastně donutil tak nějak zvednout nohy do vzduchu, nebo je alespoň pokrčila. Klečel jsem mezi nimi a plnou vahou jsem se opíral o volnou ruku, abych jí její zápěstí nerozdrtil. Měl jsem obličej sotva kousek od jejího, ale hlavu jsem měl sklopenou, takže mohla cítit můj horký dech na krku a klíčních kostech. Během toho jsem se jí ale díval přímo do očí. Hrbil jsem se tu nad ní jako vlk, který se chystá každou chvíli roztrhat nebohého králíčka, kterého přišpendlil k zemi. Sklonil jsem se hlavou až k jejímu oušku a usmál jsem se. "Neměla bys takhle provokovat. Třeba potom dostanu špatné nápady.." ,pronesl jsem tajemně. Mohlo to znít jako výhružka a vlastně to výhružka byla. Přeci jen, ty nápady jsem měl už teď, ale když mě takhle provokovala, měl jsem obrovskou chuť je vypustit. Pořád jsem se ale držel, i když nerad. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Víte, kdyby nic neudělal nebo prostě jen něco řeknu, tak se na to asi vykašlu, usměji se a zeptám se ho, jestli jdeme spát. Ono.. Nikdy se nemá moc tlačit na pilu a nechtěla jsem ho vyloženě k něčemu nutit. Narovnal se v zádech a chvilku zůstal absolutně nehnutě. Mám pocit, že ani nemrkl. Nejdřív jsem to nepochopila, dokud mě najednou nepovalil pod sebe. Dost jsem se lekla, ale o to více se mi to líbilo. Ne moment jsem se zatvářila i trochu polekaně, ale vlastně jsem byla celkem v klidu. Cržel mi zápěstí nad hlavou a klečel mezi mýma nohama. Měla jsem je pokrčené a tvářila se.. neutrálně. I když jsem cítila jeho horký dech na svém krku. Až když se sklonil k mému uchu a ten jeho mužný sametový hlas mi začal šeptat do ucha. V tu chvíli jsem měla tep na pokraji infarktu a začalo mě šimrat v podbříšku. Chvilku jsem nic neříkala, jen kolenem jedné z pokrčených nohou jsem mu vyhrnula tričko a lehce se s ní otřela o jeho bok. ,,Jaké špatné nápady, například?" Pošeptala jsem do ticha pokoje. O provokování jsem raději pomlčela, oběma nám bylo jasné, že to je provokace jak prase. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Po mých slovech bylo ticho, slyšel jsem jenom svůj dech a to, jak mi tlouklo srdce, jako už dlouho ne. Měl jsem pocit, že vyskočím z kůže, jak se říká. Nevěděl jsem, co teď se sebou, jestli ještě něco udělat, nebo ne. Možná byl také vhodný nápad ji pustit. Přeci jen, vím, co se jí před dvěma dny stalo a nemohl bych teď udělat něco takového. Ale tušil jsem, že kdybych se rozjel, tak bych se asi nezastavil. Připadal jsem si jako tikající bomba. Ucítil jsem její nohu, jak mi vyhrnula tričko až k bokům. V první chvíli mě to překvapilo a měl jsem tendenci ucuknout, což jsem ale neudělal. Vlastně jsem se ani nehnul, ale po jejích slovech jako kdyby mi mělo každou chvíli rupnout v hlavě. Nebezpečně jsem se usmál a opřel jsem se jenom do jedné ruky, abych tou druhou mohl odkrýt místa, která zakrývala Luhanova mikina a abych našel okraj trička. Lehce jsem vjel prsty pod jeho okraj a pomalu ho vytahoval nahoru. Přibližně u pasu jsem se ale zastavil a dotkl jsem se jí na odhalené kůži celou dlaní, abych znovu mohl sjet dolů. Chytil jsem ji za bok a přitlačil ho k zemi. Ne bolestivě, ale pevně. Potom jsem se na ni zadíval. "Takové nápady, které začínají takto.." ,odpověděl jsem jí se stále nebezpečným úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Upřímně, sama jsem se divila, že se mi představa sexu nepříčila po tom, co se mi stalo. Tedy.. Příčila.. Nebo jsem se toho spíše bála, ale ne kvůli tomu znásilnění, ale protože každý kluk, se kterým jsem něco měla, se zajímal jenom o moje tělo. Jedna, možná i pár nocí, při kterých šlo jenom o sex. Jenže já nechtěla jenom sex. To mě na tom děsilo nejvíce. Že jakmile se zase s někým vyspím, nechá mě být. Znásilnění vezmi teď čert, tohle mě děsilo mnohem více. Skoro jsem z toho měla panickou hrůzu. Ucítila jsem, jak mi začal vyhrnovat pomalu mikinu a tričko. Zachvěla jsem se. Vzrušením i chladem zároveň. Měl velké a teplé ruce a projela mnou doslova tsunami vzrušení, když se dotknul mého pasu a sjel dolů na bok,který pevně přitlačil k zemi. Chtěla jsem to a nechtěla zároveň. Začala jsem strašně panikařit. Myslím, že mi to najednou bylo vidět na očích. Netušila jsem, co mám najednou dělat. Hrozně jsem se bála, že když to půjde dál, dopadne to stejně, jako se všemi ostatními, i když bych tu s ním bydlela. Jasně, nikdy jsem nebyla psychicky stabilní člověk, spíše docela labilní. Po těch událostech v posledních dnech se divím, že jsem ještě nezcvokla. ,,P-Počkej.. Pusť mě.." Vypadlo ze mě najednou trochu vyděšeně. Nebála jsem se ani tak jeho, ale spíše sama sebe. Počkala jsem, až mě pustí a posadila se. Trochu zmateně jsem se rozhlédla kolem sebe. Jako bych měla pochybnosti o tom, jestli je tohle sen nebo realita. Až pak jsem se podívala Sehunovi do očí. Provilnile a smutně. Cítila jsem se najednou hrozně. ,,Promiň, já.. Nevím, co to se mnou je.. Nezlob se.. Nechtěla jsem.." Vypadlo ze mě poněkud rozklepaným hlasem zatím co jsem na něj upírala štěněcí oči, které se mu tiše omlouvaly, ale hlavně prosili o pomoc. Byla jsem zmatená sama ze sebe. Nestalo se mi to poprvé, ale vážně jsem si teď připadala trochu jako schizofrenik, který neví, co se sebou dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Cítil jsem, jak se Kim pod mými dotyky zachvěla a spokojeně jsem se usmál. Ne děsivě, ale tak o sto procent mileji. Nevypadala, že by si stěžovala na to, co dělám. Minimálně nic neříkala, ale najednou mi to, co jsem dělal, přišlo špatné. Když jsem se teď na ni podíval, pohled v jejích očích, který do teď působil vyzývavě a provokativně náhle zmizel, jako kdyby tam nikdy nebyl. Najednou vypadala zranitelně, křehce, ale hlavně vyděšeně. Stáhl jsem rukou, kterou jsem jí předtím chytil za bok, zpátky tričko, znovu za okraj, ale tentokrát rychle lehce jsem ji zakryl mikinou. Měl jsem v plánu se zvednout vlastně hned, co řekla, ať ji pustím. Opatrně jsem se narovnal a pustil jsem ruku, kterou jsem jí do teď držel nad hlavou. Ještě před pár vteřinami to vypadalo jako hra, kdy se dva předbíhají v tom, kdo druhého vyprovokuje víc, ale najednou jsem si připadal spíš jako nějaké zvrhlé prase, které ji akorát vyděsilo. Narovnal jsem se a o kus jsem couvl, ať má prostor. Najednou jsem se naprosto zklidnil. A všechen ten adrenalin, co se ve mně během té chvíle nahromadil, jako by nikdy nebyl. Vlastně mě teď ten její pohled mrzel, protože vzadu v hlavě mě stále strašil hlásek, co mi vyčítal, co jsem to krucinál udělal. "Já se omlouvám, neměl jsem se nechat vyprovokovat." ,odpověděl jsem pevným hlasem. Musela jsem se snažit, aby zněl takto. Za to mohl ten roztřesený hlas, jakým na mě promluvila ona. Poznal jsem, co po mně tím pohledem žádá, ale nevěděl jsem, jak jí vyhovět. Nemohl jsem tu zůstat sedět a koukat na ni. Slova lítosti by jí byla k ničemu a teď jsem si nechtěl dovolit se natáhnout a zkusit ji ukonejšit v náručí. "Nezlob se.. Už to neudělám." řekl jsem po chvíli značně tišeji a na moment jsem sklopil hlavu, než jsem ji zvedl a usmál se na ni co nejpovzbudivěji, jak jsem jenom dokázal. Musel jsem chvíli přemýšlet, jak tohle téma pro teď obejít a zkusit ji uklidnit, aniž bych na ni nějak sahal, proto jsem se na moment zaposlouchal do zvuků domu. Bylo ticho. "Nedáš si třeba čaj, nebo kakao?" ,zeptal jsem se. Kdyby měla něco, co by chtěla říct, mohla to udělat hned, nebo až případně nad nějakým tím horkým nápojem. Pokud by nechtěla, také bych snad našel nějaké řešení, jak z tohoto teď vykličkovat. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsem viděla, že se nezlobí ani mě neplánuje zabít, strašně se mi ulevilo. Spadli mi ze srdce obrovský kámen. ,,Ne, neomlouvej se, nemůžeš za to, já si začala. Normálně taková nebývám.. Teda.. Dobře, bývám, nebudu ze sebe dělat princeznu, když jí nejsem.." Mluvila jsem najednou uvolněněji, když jsem se ujistila, že se na mě nezlobí. Chtěla jsem být taková ta nevinná princezna, i když jsem věděla, že taková nejsem. Strašně moc jsem chtěla a mrzelo mě, že taková neumím být. Nebo jsem si to alespoň myslela. Nebyla to tak úplně moje přirozenost, i kdy jsem se o to občas snažila, ale pak jsem z toho měla vždycky tak špatný pocit, že to už moc nedělám. Bylo vidět, že mě to mrzí. ,,Já jen.. Zpanikařila jsem. Ne kvůli tomu, co se stalo, ale.. Vždycky se začnu hrozně bát, že když budu něco s někým mít.. Tak mu půjde jen o to jedno a pak se na mě vykašle..." Ani nevím, proč jsem mu to říkala, nikdy jsem se s tím nikomu nesvěřila. Nechtěla jsem mu říkat že tohle jsem zažila už několikrát, vlastně pokaždé, ale myslím, že to na mě bylo až moc dobře vidět. Pak mi najednou došlo, že mu asi říkám věci, kterého nezajímají. ,,Promiň, moc mluvím." Řekla jsem najednou zaraženě a omluvně. ,,To neříkej." Pronesla jsem pobaveně na jeho větu o tom, že už to nikdy neudělá. Znělo to pobaveně, ale tak nějak jsem to myslela vážně. Moje sebevědomí není nic moc, ale věděla jsem že jsem jediná holka v jejich soukromí, která.. Se jim dostala pod kůži, to prostě popřít nemůžete a.. Vlastně by mě i mrzelo, kdyby se nikdy už o nic nepokusil. Pak jsem se na něj lehce usmála. ,,Kakao by bylo super." Řekla jsem upřímně. Sehun byl vlastně hrozné zlatíčko, když se to tak vezme, i když trochu odtažitější, než Tao, ale rozhodně měl svoje kouzlo. Na tu divokost v jeho očích asi už nikdy nezapomenu. Ale myslím, že tu by tam měl i Luhan, kdybych ho takhle provkovala. Ale stejně.. Ten pohled byl.. Nedokážu ani popsat slovy. Prostě stačil ten pohled a já byla jako kostka másla na rozžhavené pánvi. Poprvé jsem se takhle cítila jen pod pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Její další slova už zněla, jako kdyby se před chvílí nic nestalo. Tedy, zněla rozhozeně, ale ne vyděšeně. Chvilku jsem na ni koukal, než jsem si uvědomil, že se asi bála mojí reakce na to, že chtěla, ať přestanu. Kdybych si tím byli jistý, usmál bych se a řekl bych jí, že je pako, ale teď jsem se raději rozhodl odpovědět na to, co říkala. Ne na moje domněnky. "Jsi jí, dokud se tak nesnažíš chovat." ,řekl jsem na to. Nebyl jsem si jistý, jestli to vyznělo správně, ale doufal jsem v tom. Chtěl jsem jí nějak naznačit, ať ze sebe zbytečně nezkouší dělat něco, co není. Z toho je člověk později akorát unavený, otrávený a uvědomí si, že lidi mají rádi to, co ze sebe ukazuje. Když začala mluvit, chtěl jsem ji zastavit, že to nemusí vysvětlovat, ale to, co řekla, mě překvapilo. Chvíli jsem na ni jenom koukal, jako kdybych nechápal, i když jsem chápal moc dobře. Popravdě, když jsem ji takhle viděl, bylo mi jí líto. Že se k ní jiní kluci zatím chovali takto. Nebyl to člověk, který by si to zasloužil. Hledal jsem nějaká slova, co by se hodila, ale než jsem je stihl najít, omluvila se s tím, že moc mluví. Překvapeně jsem zamrkal, než jsem rychle zašermoval rukama ve vzduchu. "Ne, to není tím!" ,dostal jsem ze sebe rychle, než jsem se trochu zklidnil, abych mohl normálně mluvit. "Já jen.. Popravdě nevím, jak utěšovat." ,přiznal jsem po chvíli a trochu jsem u toho sklopil pohled. "Není to tím, že by mě to nezajímalo. jsem rád, když se takhle dozvídám věci o lidech v mém okolí. Proto mě také těší, že jsi mi to řekla. Ale nevím, jak na to odpovídat, aby to tomu člověku pomohlo." ,pokusil jsem se jí to vysvětlit. "Rád lidi vyslechnu, když se jim tím uleví, ale když poté chtějí, ať něco řeknu já, většinou je to až příliš chabé, nebo se to nehodí. Takže.. určitě můžeš přijít a svěřit se s čím budeš chtít, ale.. chápeš." ,řekl jsem nakonec tak trochu odevzdaně, ačkoliv jsem na ni povzbudivě mrkl, když jsem řekl, že za mnou můžeš přijít a svěřit se, kdyby potřebovala. "Tak jdeme dolů nějaké ulovit." ,zavelel jsem najednou a zvedl jsem se z podlahy. Natáhl jsem ke Kim ruku, abych jí pomohl vstát. Poté jsem společně s ní sešel ze schodů, do kuchyně, kde jsem automaticky vytáhl dva hrnky a nalil jsem do nich mléko. Tedy. Já jim říkal hrnku, ostatní tomu říkali "malé kýble", nebo tak. Prostě to byly dva obrovské hrnky s uchem ve tvaru kočky. Obvykle jsem si do nich dělal ráno kafe, ale teď jsem do nich nalil mléko a strčil jsem je do mikrovlnky a čekal, dokud se neohřejí. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že jí jsem, nevěřícně jsem na něj zamrkala a začala se červenat. Nikdy mi nikdo neřekl, že jsem princezna. On mi to tedy neřekl přímo, ale zároveň to řekl.. Chápete, ne? A zároveň jsem chápala, co tím chtěl říct. Mluvil o tom přetvařování se. A já s tím souhlasila. Chápu, že třeba oni se musí často přetvařovat. Kvůli fanouškům, novinám, lidem a tak, ale to bylo něco jiného. Pak mi vysvětlil, že je rád, že jsem mu to řekla. Potěšilo mě to. ,,Takže jsi taková ta zpovědní vrba, jo?" Zeptala jsem se ho řečnicky a při tom se na něj děkovně a sladce usmála. Až teď mi došlo, že vlastně nejsem vůbec namalovaná, musím celkově vypadat dost hrozně a mu to vůbec nevadí.. Trochu mě to vyděsilo. Ne, že bych to dala nějak najevo, vlastně mi to přišlo taky úsměvné. Chtěla jsem mu říct, že se mi taky klidně může kdykoliv s čímkoliv svěřit, často jsem dělala lidem taky zpovědní vrbu i s tím utěšováním, ale myslím, že on už to ví, poté, co jsem za ním přišla dneska ven, jestli je v pořádku a jestli se nezlobí. Ráda se starám o lidi, co se o mě taky starají. Dělá mi to radost. Sešli jsme dolů pro kakao. Seděla jsem u stolu, podepírala si hlavu a zamyšleně a trochu unaveně koukala do blba před sebe. ,,Hele.. Co si o mě myslíš?" Zeptala jsme se ho z ničeho nic, když dal přede mě kakao, podívala se na něj a zvědavě zamrkala. Normálně jsem tyhle věci vědět nechtěla, děsilo mě, že někdo o mě bude mít špatné mínění, ale u Sehuna jsem to chtěla vědět. Byl jediný, který znal všechny moje stránky. Ty slušné, vyděšené i ty ne zrovna slušné. Nezdál se mi zrovna slušný sen. Tedy.. On byl slušný. Kdyby v něm nefiguroval Luhan a Kai jako doktoři, kteří na mě hledají nějakou záhadnou nemoc. Děs. Tedy, on to byl krásný sen, což o to, ti dva v těch doktorských pláštích a já jen ve spodním prádle.. Škoda, že si vážně hráli na doktory. I když mám pocit, že jsem v tom snu byla hubenější, než jsem.. Škoda. Když jsme dopili kakao, šli jsme si znova lehnout. Tedy, minimálně já ano, byla jsem najednou děsně ospalá. Zalezla jsem pod peřinu a se spokojeným úsměvem se k Sehunovi v klubíčku přitulila. Cítila jsem se tak v bezpečí, i když mi vlastně nic nehrozilo. Ale hlavně jsme tak mohla v klidu usnout bez prášků. Ráno bylo.. Ráno. Nešly jsme spát zrovna nějak brzy. Probudilo mě zvonení mého telefonu.. Šel slyšet z obýváku až nahoru. Normálně mi brzo ráno nikdo nevolá. Ono zase tak moc brzo nebylo. Rozespale jsem vstala. Pokud Sehun ještě spal nebo byl vedle mě, tak jsem ho jen tak z rozespalosti políbila lehce na tvář, přelezla ho a vydala se pro mobil. ,,Který kokot mě otravuje takhle po ránu?" Zamrmlala jsem si pro sebe česky, protože po ránu šprechtit sama pro sebe korejsky je lehce o hubu. V obýváku bylo už pár kluků, kteří vypadali, že se právě taky probudili. Já nemohla vypadat o moc lépe v té Luhanově mikině, rozcuchaná a rozespalá. Navíc to na první pohled vypadalo, že pod tou mikinou snad ani nic nemám. ,,Dobré ráno.." Pozdravila jsem je a natáhla se pro mobil. Okamžitě jsem byla vzhůru. ,,To si ze mě děláš prdel!" Pro mi, kurva, volá matka?! Ne, vážně, proč mi kurva volá matka?! Normálně bych jí to típla, ale zvědavost mi nedala. Vzala jsem to. ,,Co chceš?.. Ne, nejsem drzá.. Co? Proč?.. Ne, vážně, co ti je po tom.. Počkej, co?.. Jak to víš?.. Počkej, co?!.." Bylo jedno, co říkám, oni mi stejně nerozuměli, ale můj nevěřícný výraz tváře mluvil za vše. Ani jsem se s ní nerozloučila, když jsem jí to típla. ,,Pujč mi to.. Díky." Řekla jsem Baekhyunovi a vzala mu z klínu notebook. Ne, že bych neměla nahoře v pokoji vlastní, ale nechtělo se mi tam běžet. ,,Si děláš prdel.." Řekla jsem si pro sebe a přejela si rukou po tváři. Fotky.. Všude.. Na všech stránkách, co o K-popu existují. I na těch českých. Ty s GDm v lunaparku, to, jak jsem šla s kluky do Karaoke baru i to, jak mě Tao objímal u toho chodníku. Nadpisy typu: Tajemná zrzka. Články byli o ničem, jen se tam diskutovalo, co jsem sakra zač. Fanynky pod tím v komentářích brečeli a nebo nadávali. Ale objevilo se i pár normálních typu: Jsou dospělí, mají na to věk, ať si randí, s kým chtějí. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Spokojeně jsem si s notebookem na klíně projížděl arty na deviantartu a jako již tradičně jsem obdivoval, jak sakra někdo dokáže jen tak provádět takovou magii. Nikdy jsem to nepochopil, protože navzdory mé snaze moje výkresy končily jako chabé napodobeniny, kterými jsem leda tak přikládal do ohně. Najednou vedle mě na stole začal zvonit telefon. Chvilku jsem na něj musel koukat, než jsem si uvědomil, že patří Kim. Normálně bych jí ho přinesl, ale to tak úplně nešlo, když nahoře spala. Nevím teda v kolik šli se Sehunem spát, ale rozhodně ne brzy, když chrní oba takhle dlouho. Najednou se ale ozvaly kroky a po schodech dolů sešla Kim. V Luhanově mikině, rozcuchaná. "Dobré." ,odpověděl jsem jí jenom a na moment jsem se musel pousmát, když jsem musel uznat, že i takhle je roztomilá. Koukali jsme na ni tak s Luhanem, který byl jako další vzhůru, oba, ale Luhanův obličej postupně rudl, až ho sklonil k zemi a nervózně se usmíval. Věnoval jsem mu nechápavý pohled, ale poté se ozvala Kim. Nerozuměl jsem jí, stejně jako Luhan, ale vypadala rozhozeně. Najednou skoro až vyděšeně, když z ničeho nic típla hovor a vrhla se po mém notebooku. Naznačil jsem s tichým smíchem rukama gesto, jako že se vstávám a nechal jsem ji si ho půjčit. Oba jsme se zkoumavě naklonili k ní a koukali jí přes rameno. Bylo tak trochu úsměvné, že se nazývala parazitem, když právě teď projela aspoň padesát stránek s námi nebo GDm, ale všechny nás zarazilo, na kolika fotkách najednou byla. S námi v karaoke baru, GDm v Lunaparku a Taem.. u silnice? Vždyť vypadala jako by se mu tam hroutila. To asi nebyla chuť na cukrovou vatu. Podíval jsem se vážně na Luhana, který jsem přikývl. Pochopil, nebudeme o tom mluvit. "No, práskl tě internet, teď už se toho nezbavíš." ,pronesl jsem z ničeho nic, protože to ticho bylo dost znervózňující. Určitě poznala, že to nemyslím špatně, spíš že to konstatuji a možná se tak trochu snažím být vtipný. "Co tam píšou?" ,zeptal se najednou Luhan, protože měla na internetu otevřený český článek, kterému ani jeden z nás nerozuměl. Stejně jako tomu, co do teď říkala, krom žádosti o půjčení notebooku. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Cítila jsem, jak mi oba koukají přes rameno, takže fotky s Taem jsem rychle.. Přejela. Asi jim došlo, že jsme včera nezůstali venku déle kvůli oříškům a cukrové vatě. Ne, že bych nechtěla, aby to věděli, jen.. Mi to bylo trochu trapné, když jsem se nad tím zamyslela. ,,To je skvělý.." Odvětila jsem Baekhyunovi, ale nemyslela jsem to zle, spíše.. Jsem prostě nebyla zvyklá na to, že by celý K-pop svěť mluvil o mé existenci. ,,Nemusím vám říkat, jak to vypadá.." Pronesla jsem s pobaveným úšklebkem. Jako bych byla nějaká.. Úchylná zlatokopka a fanynka v jednom. Ale já za to nemůžu, nedělám to schválně, to oni jsou na mě tak hodní! A mě to vůbec nevadí, samozřejmě. A myslím, že i za cenu té.. ''popularity'' to nějak přežiji. A co jsem si myslela? Jestli to Suho včera myslel vážně, tak z toho bude 3x větší poprask. Podívala jsem se na Luhana a najednou mě kopl ten dnešní den. Chvilku jsem na něj jen tak zamyšleně koukala. ,,Hele, napadlo tě někdy, že by si chtěl bát doktorem?" Zeptala jsem se ho z ničeho nic. Až pak mi došlo, jak debilně ta otázka musela znít. Podívala jsem se znova do notebooku. ,,Já jen, že by ti slušel doktorský plášť.." Mroukla jsem polohlasem jen tak mimochodem a sama se začala trochu červenat. Když se mě Luhan zeptal, co tam píšou, odkašlala jsem si a pustila se do čtení. ,,Neznámá dívka Evroského vzezření byla v posledních dnech viděna s mnoha hvězdy současného K-popu. Například se známým raperem a zpěvákem G-Dragonem (Vlastním jménem Kwno ji Yong) v lunaparku nebo se skupinou EXO v jedné známe čtvrti v Soulu, kde jsou zábavné podniky. Ve skupince se vyskytl i člen skupiny Super Junirou Leeteuk. Celý k-pop svět se snaží zjistit totožnost této záhadné dívky..." Pak jsem se na chvilku zarazila, chvilku si četla pro sebe tiše a pak si povzdechla. Už sice nebyl článek, ale jeden dlouhý komentář. ,,Já se můžu pochlubit, že jí znám! Je to moje nejlepší kamarádka ze střední! Když se mi to podaří, možná bude i nějaký rozhovor s ní ohledně toho všeho. A jelikož jí dobře znám.. Tak jen tiše přeji klukům z EXO a všem ostatním pevné nervy, je to cvok. Vaše milovaná redaktorka!" Dočetla jsem a tiše si povzdechla a přejela rukou po tváři. Přeložila jsem jim článek. ,,Tak proto to ví moje matka." Řekla jsem si spíše pro sebe. To je v prdeli. Poví to otci a já se už nikdy nebudu moc vrátit domů. Ne, že bych o to stála, to vážně ne! Spíš jde o ten princip. Podívala jsem se na kluky a předala zpátky Baekhyunovi notebook. ,,Děkuji." Usmála jsem se na něj. ,,Musím si jít něco vyřídit do města, řeknete to když tak ostatním, kdyby mě sháněli?" Hodila jsem po obou zvědavě očkem. Pokud souhlasily, tak jsem se vydala umýt a obléct. Vzala jsem si na sebe džínové kraťasy (Ne, vážně, no co? Venku je teplo a já mám vážně ráda svoje nohy) a delší černé tričko s dlouhým rukávem, které mi padalo z jednoho ramene. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Trochu soucitně jsem se koukal na Kim, i když to nevypadalo, že bych s tím já, nebo Baekhyun měl problém. Nemyslím si, že by s tím měl kdokoliv v tomhle domě problém. jinak bychom ji nenastěhovali do našeho domu, ani bychom ji nebrali nikam ven. Myslím, že i GD to udělal s naprostým vědomím, jak to bude vypadat. Nechtěl jsem se k tomu vyjadřovat a myslel jsem, že se to přejde, když to rozbil Kai, který z ničeho nic stál ve dveřích a s rukama založenýma na prsou se opíral o futra. "A to vadí?" ,zeptal se jednoduše, spíše až suše a zadíval se na Kim. Byla pravda, že to nevadilo nikomu z nás, ale on tu otázku věnoval přímo Kim. Vlastně by se dalo říct, že se ptal přímo jí, jestli s tím má problém. Musel jsem se tomu pousmát, když se ke mně Kim z ničeho nic otočila. Nechápavě jsem na její otázku zamrkal a když řekla, že by mi slušel doktorský plášť, trochu jsem se začervenal a zatřásl jsem hlavou. Pravda, že mě tohle nikdy nenapadlo. Já doktorem. Naštěstí se poté dala do čtení, nebo spíše překládání toho článku, který měla zrovna otevřený. Zvědavě jsem se naklonil blíž. Překládala tak plynně, až mě to udivovalo. A nejen mě. Všichni tři jsme se posadili blíž k ní a panovalo naprosté ticho, dokud nedomluvila. Když Baekhyunovi vrátila notebook, jen se na ni usmál s tím, že nemá zač. A když oznámila, že si potřebuje jít ještě něco zařídit, jenom jsem pokýval hlavou, zatímco Kai se ozval. "Nechceš někam odvézt, ty naše tajemná dívko?" ,zeptal se velkoryse se značnou nadsázkou v hlase. Působil pobaveně, asi z toho, jak všechny ty holky musely šílet, protože netušily, kdo je. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když promluvil Kai, jako by mi po zádech přejeli žiletky. Musel mě slyšet. Nemyslela jsem to zle nebo tak, to, co jsem řekla, ale on vypadal, že by mě za to nejraději zabil. Zaklapla jsem notebook a trochu vyjukaně se na něj podívala. ,,Jistě, že ne." Odvětila jsem mu na to na půl po pravdě a na půl proto, aby mě nezabil. Hned na to jsem, ale lehce zatřásla hlavou, protože mi došlo, že jsem se tu právě skoro rozbrečela, protože se na mě koukal jako na vraha. Nebo jsem alespoň měla ten pocit. Kai se mě pak zeptal, jestli nechci někam hodit. Najednou působil mnohem mileji. A pak že já jsem tady ta rozdvojená osobnost. Hlavou mi jen tak mimochodem projela ta včerejší provokace se Sehunem. Zašimralo mě v podbříšku. To nebylo moc dobré znamení.. Kdyby se mi spíše udělalo špatně nebo tak, asi bych to brala lépe. Usmála jsem se na Kaie. ,,Nechci děkuji. Jsem velká holka, umím se o sebe postarat." Řekla jsem mu se sladkým úsměvem. Nad hlavou by mi teď mohlo blikat velkým rudým písmem ''Lhářko''. Nejsem velká holka, jsem spíše vyděšené děcko a umět se o sebe postarat.. To jsem včera viděla, když jsem se tak zhroutila před Taem. Prvně jsem vyrazila do drogerie. Upřímně, měla jsem trochu strach plout mezi lidmi, kvůli těm článkům na internetu, ale naštěstí si mě nikdo nevšiml. Moje kamarádka, se kterou jsem bydlela, než mě kluci odstěhovali, byla kadeřnice. A já tam musela tak jak tak. Nevypadala moc nadšeně z toho, když jsem jí řekla, ať ze mě udělá blondýnu. Ale nakonec jsem jí k tomu přemluvila. Nebylo to ani tak kvůli těm článkům nebo tak, prostě.. Kdykoliv, když se mi něco přihodilo, nechala jsem si udělat něco s vlasy. Když jsem sem poprvé přijela, nechala jsem si je trochu ostříhat. Protože jsem utekla z domu. Tentokrát to prostě chtělo.. něco radikálnějšího. Slušelo mi to. Alespoň mě to tak připadalo. I Mei se nakonec usmívala, když s tím skončila a celkem nadšeně si to prohlížela. Vypadalo to na mě tak nějak.. Přirozeně. Najednou jsem vypadala zase o trochu více jako panenka, protože tím vynikly ještě víc moje černé oči. Líbilo se mi to. Původně jsem neměla namířeno do bytu proto, že jsem chtěla jít na blond, ale proto, že jsem si chtěla vzít svojí Yuki. Nemohla jsem jí tam Mei nechat, ona nebyla zrovna milovník zvířat. Ale ke klukům jsem jí vzít taky nemohla. Ben by jí pravděpodobně sežral. Napadla mě taková.. Hezká varianta. Ne, že by se mi vyloženě zamlouvala, ale Yuki se bude zamlouvat určitě. Nebylo těžké zjistit, kde GD bydlí. Jen jsem doufala, že bude doma. Yukinu jsem nesla klidně v náručí, v Koreji nic neobvyklého, tady uvidíte u člověka s papouškem na rameni, jak jde po ulici. GD bydlel v takovém hezkém rodinném domě. Ne v takové vile,jako kluci z EXO, ale to není nic překvapivého, když jich je tolik a on jeden. A několik koček. Zazvonila jsem u branky. Vevnitř se svítilo, takže to vypadalo, že by měl být doma. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro S naprosto vážnou tváří jsem mačkal naučené kombinace tlačítek ovladače na Xboxu, ale navzdory veškeré mé snaze, životy postavy neustále klesaly. A to jsem hrál zrovna proti němu, vždyť to byl jen naprostý buttonsmash! Když už udělal kombinaci, bylo to omylem, ale ne, prostě jsem nemohl vyhrát. Když Xbox ohlásil mou prohru, s podrážděným povzdechem jsem předal ovladač Jonghyunovi, který vypadal trochu nesvůj, že by měl hrát zrovna proti němu. Vzlᚍ, když si tu skoro zatančil svůj taneček vítězů a poplácal mě po rameni, jako kdyby mě chtěl ukonejšit. "Ale prosim tě, netvař se tak nešťastně. Znáš to, silnější přežívají, slabší táhnou." ,pronesl provokativně a j si ho změřil pohledem. "Tak já isi tedy dotáhnu zmrzlinu a ty si můžeš přežívat bez ní." ,zašklebil jsem se na něj a než stihl cokoliv dodat, podíval jsem se na Jonghyuna. "Jakou si dáš?" ,zeptal jsem se a přišla celkem rozjařená odpověď. "Jahodovou!" ,jen jsem na to přikývl a vydal jsem sedo kuchyně. Odsunul jsem od lednice jednu z koček, která zkrátka musela spát zrovna tam. S uraženým mňouknutím se milostivě posunula o půl metru dál a já mohl z mražáku vytáhnout obovský kýbl, ve kterém byly naskládány krabičky se zmrzlinami. Vytáhl jsem jahodovou, karamelovou a pistáciovou. Začal jsem nandavat do pohárů, když se ozval zvonek. Vykoukl jsem okna a viděl nějakou blonďatou hlavu. Chvilku jsem se na ni zkoumavě zahleděl, než mi došlo, že to je Kim. Překvapeně jsem zamrkal a honem seběhl dolů. Na Suga jsem jen zavolal, ať připraví ješě jednu misku navíc a ať si v kuchyni vezmou, kterou chtějí. Prakticky hned na to jsem chtěl otevřít dveře, kdyby se mi kolem nohou nemotala morovatá kočka. Zvedl jsem ji do náruče, aby neutekla a teprve poté jsem otevřel. "Ahoj, co ty tu?" ,zeptal jsem se zvesela. Byl jsem rád, že ji vidím. Po asi vteřině zkoumavého prohlížení si jí jsem se zářivě usmál. "Sluší ti to." ,řekl jsem a sehnul jsem se, abych viděl na tu čičinu, co nesla v náručí. "Kohopak nám to vedeš?" ,zeptal jsem se najednou sladce a natáhl jsem ke kočce volnou ruku, abych ji mohl poškrábat pod bradou. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nejdříve jsem GDmu s úsměvem zamávala, když vykoukl z okna. Jenže on na mě hleděl, jako by mě neznal. Došlo mi, proč asi. ,,No tak mi nechoď otevřít!" Křikla jsem na něj, ale smála jsem se u toho, tak snad mu došlo, že si dělám srandu. Došel mi otevřít. Mile jsem se na něj usmála. Meh, pořád vzpomínáš na to, jak tě políbil tenkrát, když jste šli z lunaparku? Pomyslela jsem si. Jo, nemohla jsem to dostat z hlavy! Ale to bylo teď jedno. ,,Heh, děkuji." Řekla jsem s lehkým začervenáním, když řekl, že mi to sluší. Yukina samozřejmě začala okamžitě roztouženě vrnět, když jí GD podrbal pod bradou. ,,Měla bych na tebe jednu prosbu. Myslíš, že by sis jí mohl vzít? Ne, že bych jí nechtěla, ale mnohem raději jí uvidím u tebe, než roztrhanou od Bena na zahradě." Usmála jsem se trochu nervózně. Yukina se na mě trochu vyčítavě podívala, jako by snad tušila, o čem se bavíme. ,,Nekoukej tak." Řekla jsem jí jenom nesmlouvavě, jako by mi vážně rozuměla a narovnala jí růžový obojek. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Není zač, ale v první chvíli jsem tě nepoznal, když jsem se na tebe koukal shora." ,zaculil jsem se na ni jako největší neviňátko světa, než jsem směrem k ní mroukl otázku. "Proč ta náhlá změna?" ,zeptal jsem se zvědavě. Nesnášel jsem odpovědi typu 'jen tak' a podobně, ale zkusil jsem to. Když kočka začala při mém drbání spokojeně vrnět, sklonil jsem se k ní a drbal jsem ji dál. Potom mi ale Kim oznámila, proč ji s sebou má. Zvědavě jsem k ní zvedl pohled. Jak jsem byl sehnutý, byl jsem vlastně až pod ní a koukal jsem na ni zespodu. "Ah.. chápu." ,pronesl jsem nejdřív zadumaně. Trochu jsem se bál, jak ji ostatní kočky vezmou, ale nakonec, dalo by se říct, že jsou vesměs nekonfliktní, jen bych jí musel pořídit nové misky, průkazku a zjistit, na co je zvyklá a tak. Ale to z Kim teprve vytáhnu. "Není problém." ,zaculil jsem se a narovnal se tak, že i kočka v mém náručí viděla na náš nový přísrustek. Trochu jsem s ní v náručí pohodil. "Vidíš, máme novou kamarádku.", zaculil jsem se a mrkl jsem na Kim. "Půjdeš dál?" ,zeptal jsem se spokojeně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Je to pro mě něco jako rituál. Vždycky, když se něco v mém životě změní, tak si něco udělám s vlasy." Vysvětlila jsem mu s úsměvem. Očividně ho to zajímalo a mě nedělalo problém mu to říct. Tedy.. Na to, jak hrozně nerada mluvím o sobě a svých pocitech, tak mi tohle kupodivu nedělalo moc velký problém. I když to vlastně mohlo vyznít celkem divně, ale mě to bylo jedno. Všimla jsem si, jak se GD nad mou prosbou zamyslel. ,,Jestli s tím máš problém, tak jí seženu jiný domov, o to nejde, já jen, že máš tak rád kočka, tak že by se u tebe měla určitě jako princezna.." Řekla jsem rychle, ale při tom na GDho hodila smutný pohled. Jistě, že se mi mojí kočičku nechtělo opouštět, ale hold občas musíte něco obětovat. Když nakonec souhlasil, šťastně jsem se na něj usmála. ,,Moc děkuji." Řekla jsem mu. ,,Ona je tichý a nekonfliktní miláček." Obhajovala jsem hned svojí kočku. Byla to pravda. Taky jsem mohla říct, že je hrozný srab, ale nekonfliktní znělo lépe. ,,Jestli můžu, tak ráda." Řekla jsem GDmu s úsměvem a vešla za ním dovnitř. Pustila jsem Yukinu z náručí a ta se hned rozhodla, že to tady opatrně projde. Já si zatím zula boty. ,,Včera, jak jsem byla s klukama v tom karaoke baru, tak tam přišel Suho z toho jeho natáčení. Víš na co se mě zeptal, když jsme došli domů? Jestli s nimi nechci nazpívat pár písniček." Měla jsem dneska trochu ukecanou náladu, snad mu to nebude vadit. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Zajímavý rituál. co když se to někdy nepovede a bude to vypadat špatně?" ,zeptal jsem se jí zvědavě. Popravdě, ještě včera bych si ji s blond hlavou nepředstavil a teď najednou tu takhle stojí a vypadá to dobře. Buď mám nekvalitní představivost, nebo to byl i z její strany takový pokus omyl. "Ne, ne, ne. Problém s tím nemám, apíš jsem přemýšlel, co ji budu muset pořídit. Průkaz, misky, krmení, pelíček, hračky a tak." ,vysvětlil jsem jí honem. "A to si pi, že se bude mít jako princezna." ,zaculil jsem se na ni povzbudivě. Nevypadala nadšeně z toho, že by měla být bez té čičiny, tak jsme se k ní jenom sklonil, abych se jí koukal přímo z očí do očí. ""Můžeš se na ni kdykoliv přijít podívat." ,nabídl jsem jí vesele. "Takže tu budu mít pět milých a bezkonfliktních miláčků." ,zašklebil jsem se a když řekla, že dovnitř klidně půjde, uvolnil jsem jí místo ve dveřích. Až když jsem je za námi zavřel, pustil jsem i já kočku z náručí na zem a ta se vydala hned za Yuki. Doslova jí stále za patami. Zbytek koček se taky přišel mod rád podívat, koho to tu máme. "Cože, to jako fakt?! ,vyhrkl jsem poměrně nahlas, když řekla, že bude zpívat s Exo. Nechápavě jsem na ni koukal. "A fakt to řekl Suho? Není nemocný, nebo tak?" ,dostal jsme ze sebe docela vyjukaně, protože tohle k němu moc nesedělo. Jestli si na něčem nechal záležet, bylo to soukromí a nerad k ostatním členům skupiny někoho pouštěl. Proto mi to přišlo zvláštní. Chtěl jsem pokračovat, ale když jsem prošel za roh do obýváku, vrazil do mě plnou parou Jonghyun, který se okamžitě zvedl a utíkal dál. Za ním se hnal Sugo. "Jak to jako myslíš, že máš poslední pistáciovou zmrzlinu?" ,řval Sugo a hnal se Jongem, který doslova přeletěl gauč, za kterým do sebe ládoval zmrzlinu z misky, kterou nesl v rukou. "A jak to jako myslíš ty, že bouráš barák i se mnou?" ,sjel jsem Sugu dost skeptickým pohledem, na který mi odpověděl jenom vypláznutím jazyka a hnal se za Jongem dál. Máchl jsem nad tím rukou a usmál jsem se na Kim. "To je Suga a Jonghyun. Dneska mi sem přišli vyžrat lednici, hrát na konzolích a bourat dům." ,představil jsem jí je a vydal jsem se pomalu do kuchyně. "Dáš si kafe a zmrzku?" ,zeptal jsem se jí pobaveně, když jsem sledoval ty dva, jak se nahání. Taky mě pobavil fakt, že miska s pistáciovou zmrzlinou byla poloplná, jen Jong chtěl očividně Sugu naštvat. Podařilo se. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pokývala jsem s vážným výrazem hlavou. Chápala jsem jeho reakci. Sama jsem zareagovala stejně. ,,Asi mám nějaké magické schopnosti nebo nevím. Všichni jsme se báli, co řekne na to, že s nimi teď budu bydlet a on z toho měl více méně radost. A pak mi navrhl tohle. Včera mě to málem dostalo pod stůl, jak jsem to nečekala." Řekla jsem absolutně vážně a trochu bezradně nad tím pokrčila rameny. Vážně nevím, jak tohle dělám. Ne, že bych z toho neměla radost. To-si-děláš-prdel.. Pomyslela jsem si, když jsem uviděla ty dva. Kromě toho, že jsem se jich lekla, jak se tam honili, tak.. Víte.. Slavní lidi.. Další. Jasně, BTS a Shinee jsme tu ještě neměli.. Moje jediné štěstí zůstavalo to, že více skupin jsem už opravdu, ale opravdu, neposlouchala. Ale z tohohle mi začínalo být lehce na nic. Představila bych se jim, ale oni si mě ani nevšimli. Jen jsem nad tím s úsměvem zakroutila hlavou a šla za GDm do kuchyně. ,,Jasně moc ráda.. Moment, mluvil si něco o hraní her?" Došlo mi najednou a já se na GDho podívala skoro až štěněcím pohledem, který jasně říkal: A můžu si taky zahrát? Jo, vážně nejsem typická korejská holka, tu by ani nenapadlo jít a hrát na konzolích. Já to milovala. V tomhle mě Evropa vychovala relativně dobře. ,,Mimochodem díval ses dneska na net nebo četl noviny? Máme tam krásné fotky." Uculila jsem se na něj možná i lehce nešťastně. Ani ne kvůli sobě, ale měla jsem strach, že to spíše způsobí nějaké problémy jemu. ,,Další výhoda blond vlasů, novináři budou nahánět zrzky a já budu z obliga." Zasmála jsem se pobaveně. Samozřejmě, že jsem si dělala srandu, ale mohla jsem se tím utěšovat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Asi jsi opravdu skrytý magič." ,zasmál jsem se, když vyprávěla, jak se všichni strachovali a nakonec to dopadlo takhle. Na druhou stranu je to pro Kim dobře. Jen to pomohlo rozhodnout o tom, že nebude sama a tím, že bude mít díky tomuhle i co na práci, tak aspoň nebude přemýšlet o tom, co se stalo. Myslím, že je to něco, co by mohlo zlepšit její psychický stav. Nebo by to aspoň mohlo omezit ty momenty, kdy se bude cítit na dně. Na druhou stranu mě trochu štvalo, že jsem to nebyl já, kdo jí mohl pomoci. Ani jsem nevěděl, že byla v nemocnici, dokud mi nenapsala od Taa. Abych se přiznal, ten den jsem si myslel, že jsem dostal košem a byl jsem z toho docela špatný. Když napsala, bohužel jsem spal, ale hned ráno jsem zavolal Taovi. Nevypadal nadšeně, že jsem ho vzbudil, ale vysvětlil jsem mu, jak se věci mají a z toho nakonec vzešel i ten nápad, že by se k nim Kim mohla nastěhovat. Předtím to napadlo mě, že bych si ji sem takhle vzal, ale musel jsem uznat, že u nich to bylo lepší, protože jich tam bylo tolik. Je mnohem menší šance, že by byla sama. Takhle jsem mohl aspoň pomoci s tím, že se jí postarám o kočku. A taky z toho vzniklo to, že by sem mohla chodit častěji. V kuchyni jsem před ni položil ten kýbl zmrzlin a misku se lžícemi. "Vyber si jaké chceš, klidně od každé." ,zaculil jsem se na ni a začal jsem připravovat kafe. Až když se na mě tak zadívala, když jsem se zmínil o hrách, zkoumavě jsme s na ni zahleděl a zvedl jsem obočí. Jistě, byla to Evropanka, ale v životě jsme neviděl holku, co by chtěla hrát. Naznačil jsem jí bradou pohyb do obývacího pokoje. "V prosklené skříňce vedle okna jsou hry a konzole. Vyber si kterou chceš, mám Xbox, playstationy, PSka, Nintendo, Ke každému pár ovladačů a tak patnáct her, tak si dej co chceš." ,zaculil jsem se na ni. Tímhle mě docela dostala, nečekal jsem to. Po další větě jsem se ale trochu zarazil, než jen zakroutil hlavou. "Tak proto ty telefony.." ,zamumlal jsem zamyšleně a ukázal jsem k vypojené pevné lince. Dneska mi lidi neustále volali a hlasová schránka by touhle dobou už přetékala nahrávkami, proto jsem ji prostě vypojil. A mám díky tomu klid. "No, to máš recht.." ,řekl jsem nakonec jenom uznale, když vysvětlila další výhodu blond vlasů. Když jsi vyšla z kuchyně, viděla jsi na zem připláclého Jonghyuna, na kterém seděl Suga a vyžírál mu jeho zmrzlinu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Ju, si zlatý." Uculila jsem se nadšena a nabrala si do misky čokoládovou a citrónovou zmrzku a začala jí spokojeně jíst. Čímž mi došlo, že to je vlastně moje snídaně. Strašně zdravé, zmrzlina a kafe, moje žaludeční vředy pláčou, pokud nějaké mám. Když jsem se zmínila o hraní, GD na mě koukal, jako bych spadla snad z Marsu. O to více nevinně jsem se na něj uculila a místo očí měla hvězdičky, když mi řekl, co všechno má. Aktivně jsem začala kývat hlavou, jakože chápu. Na něco jako hry jsem neměla poslední dny absolutně čas. A to kluci doma měli určitě taky hromady konzolí a her. Když se zmínil o telefonech, chvilku jsem nechápala, ale když jsem viděla vypojenou pevnou linku, na kterou ukázal, pochopila jsem. Cítila jsem se kvůli tomu celkem provinile. ,,Promiň." Pípla jsem a omluvně se na něj usmála. Nechtěla jsem, aby ho kvůli tomu někdo otravoval nebo měl problémy. Dojedla jsem zmrzku a vypdala se do obýváku. Na to, že Jonghyun vypadal celkem rozumě se chovali jako malé děti oba dva. Víte.. Udělat teď fotku a napsat pod to něco jako: Slash v přímé akci, mělo by to tolik laiků, že by spadl Facebook. ,,Jak malí." Řekla jsem nakonec jen pobaveně, sedla si na gauč k Xboxu a zapla si Dishonored. Měla jsem ho doma i na notebooku, ale na Xboxu se mi hrál možná o něco lépe. Víte jak.. Tlačítka. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Nešťastně jsem ležel s podepřenou bradou pod Sugem. Dobře, ne, že bych nečekal, že se tohle stane, ale zkrátka.. TOHLE NENÍ FÉR! Řekl jsem mu přece, že jsem si z něj dělal jenom srandu a že pistáciové tam je ještě kopa, ale on prostě udělá tohle. Přišpendlí mě k zemi a jí mi moji zmrzlinu. A to tam ta banánová byla opravdu poslední. A neměl jsem z ní vůbec nic. Najednou ale do pokoje vešla slečna, které jsem předtím nevěnoval žádnou pozornost. Zkoumavě jsem se na ni zahleděl. Tedy do momentu, než řekla, že jsme jako malé děti. V tu chvíli jsem ze sebe snad i silou vůle Suga setřásl. Chtěl jsem přiskočit k ní, ale to mi jaksi nevyšlo, protože si sedla k Xboxu a zapnula nějakou hru. Se Sugem jsme na ni koukali, jako kdyby spadla z Měsíce, zatímco ona si v klidu začala hrát. Neslyšně jsme se připlížili za sedačku na které seděla a chvilku jsme ji nechali hrát, než jsem se k ní se sladkým úsměvem naklonil. "Já jsem Jonghyun a t-" ,chtěl jsem se jí zeptat, jak se jmenuje, kdyby a najednou z druhé strany nevyklonil Suga a nepřekřičel mě. "Jak to hraješ? Low chaos? High chaos? Ghost? didn't kill anyone?! Hraješ hry? Jaké máš ráda?!" ,chrlil na ni tisíce otázek, že ani já to nestíhal sledovat. "No tak, nevíš, jak se chovat ke slečn-" ,chtěl jsem ho pokárat, ale to by mi nesměl skočit do řeči znovu. "Správně, slečně se nechává čas na odpověď! Tak co, jak to hraješ?!" ,vychrlil na ni znovu a já se jenom plácl dlaní do obličeje. To je debil.. Puberťák. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ignorovala jsem je. Naučila jsem se nebýt posraná z každého mého idola, kterého uvidím. Navíc, jsem se soustředila na hru, takže mi vážně byli chvilku u zadku, dokud se mi Junghyun nechtěl představit. Ale Suga ho přerušil. Jen jsem se na Junga mile usmála a lehce nad tím mávla rukou, ať to klidně nechá být. ,,Klid, já vás znám. Jsem Kim." Řekla jsem jenom a pak se věnovala Sugovým otázkám. Tedy.. Věnovala. Hrála jsem a vypadalo to, že ho spíše ignoruji, ale já ho vážně poslouchala. Junghyun se ho snažil usměrnit, ale úplně zbytečně. ,,Jen ho nech, každý si musí projít pubertou." Řekla jsem mu se sladkým úsměvem a na Sugu vyplázla přidrzle jazyk. No co? Chová se jak puberťák a já mu to dám ráda sežrat. Jak zpívá v jedné jejich písničce: I'm a bad boy, so I want bad girl. Ne, že bych s ním přímo hodlala flirtovat, ale tak nějak mi to prostě sedělo. ,,High chaos. Low chaos jsem už jednou dohrála. Ale zabíjím všechny na potkání, většinou." Usmála jsem se trochu nervózně. No co? Nejsem ten typ, co by nad tím zase tak moc chtěl přemýšlet. ,,Spíš se mě zeptej, co jsem nehrála. Nemusím moc strategie, ale jinak hraju snad všechno. I když na Civilizaci 5 jsem ulítávala celkem dlouho." A to je to strategie jak prase, ale chápete. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zvědavě jsem ji sledoval, jak hraje.Chvilku to vypadalo, že nás se Sugou ignoruje, ale oba dva jsme moc dobře znali tu situaci, kdy se soustředíme na hru, až to vypadá, že neposloucháme. A i kdyby nás neposlouchala, tak jí to prostě zopakujeme. Natolik otravní zase dokážeme být. Po její poznámce, ať Suga nechám, že musí projít pubertou jsem se samolibě zachechtal, protože tohle byla jedna z hlášek, které by to jeho velké ego měly pěkně srazit. Nebo by se ho měly aspoň dotknout. Taky to tak na chvíli vypadalo, když se na ni podíval, jako kdyby měl chuť jí ten Xbox vypnout. Po její další otázce jsem se jenom usmál a ukázal jsem na tu hromádku her vedle nás. Tedy, hromádku. Spíš sloupky, které byly úhledně vyskládané a když jsem seděl v tureckém sedu, byly zhruba stejně vysoké, jako já. "Jaký styl her máš nejradši?" ,zeptal jsem se nakonec, abych věděl, na jaké hry konkrétně se neptat. Škoda, že strategie ji moc nezajímaly, těch jsem znal kopu a byly to moje asi nejoblíbenější hry, ale nevadí, vyznal jsem se i okolo. A co jsem neznal já, znal Suga. Ten se ovšem musel vyjádřit k jejímu způsobu hry. "Mně to přišlo se zabíjením všech moc jednoduchý. Ghost mi přišel nejlepší, protože než se na to přišlo, trvalo to dlouho." ,zaculil se, protože byl očividně rád, že to může s někým zkusit zdrbnout. "Hrála jsi i DLCčka?" ,zeptal se já nadšeně, jako kdyby se pomalu ale jistě stávala čímsi jako jeho herním vzorem, pokud se to tak dá říct. Prostě holka, co hraje hry. mohl se z toho podělat. Jasně, nebylo to nejobvyklejší, zvlášť když se vyznala, ale nemusel to dávat takhle najevo, ne? Posadil jsem se se sladkým úsměvem vedle Kim, když do místnosti vešel GD s podnosem s chlazenými ovocnými nápoji a nesl sobě a Kim zmrzlinu, do které zabodal sušenky, dal na to šlehačku a polil to čokoládovo karamelovým topingem. Jen jsem se na něj prosebně zadíval. "Máš nohy, dojdi si." ,bylo první, co mi oznámil, tak jsem se jenom slaďounce uculil. Když už se mám tedy zvednout, tak až za chvíli, nom. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Nejraději.. Asi RPG. Gothic, Zaklínač, Dragon Age a tak. I když ten nový Dragon Age mě už tolik nebavil. Více méně mě zaujme všechno, co má nějaký pořádný příběh. Třeba Assassins Creed kvůli tomu příběhu miluji. Hrozně jsem ujížděla na vizuálních novelách kdysi, právě kvůli tomu, že mají dobrý příběh a každým svým rozhodnutím ho měníš. Ale takové střílečky jako Call of Duty a tak mám taky ráda, hezky se při tom dá odreagovat." Odpověděla jsem s úsměvem. Bylo neuvěřitelné, jak jsem dokázala kecat a při tom hrát. Normálně jsem hrávala spíše sama, proto mě to udivovalo. Na Sugu jsem se jen pobaveně ušklíbla, když řekl, že nejtěžší úroveň bez zabíjení je to pravé, co ho bavilo. Ale nic jsem k tomu neřekla, akorát by se to ztrhlo k něčemu, co by nemělo konec. Na jeho otázku jsem jen pokývala hlavou. ,,Jop, jop, hrála." Řekla jsem s úsměvem. Když přišel GD a donesl mi zmrzlinu, dala jsem Sugovi do ruky ovladač, ať si zahraje, než to sním. Všimla jsem si toho, že se Jonghyun tvářil jako prosící štěně. S úsměvem jsem nad tím zakroutil hlavou. ,,Děkuji, si zlato." Řekla jsem GDmu s úsměvem. Měla jsem to v sobě během chvilky, no co, měla jsem hlad. Zvedla jsem se z gauče s tím, že zajdu dát misku do dřezu a v mezičase jsem udělala podobný pohár i Jonghyunovi. Dala jsem mu tam pistáciovou zmrzlinu, dala na to šlehačku a čokoládový toping. I tu sušenku jsem mu tam zabodla, donesla mu to a znova si sedla vedle něj. A při tom se culila jak andílek. Nevím proč, ale najednou jsem měla nějakou dobrou náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zvědavě jsem ji poslouchal a spokojeně jsme přikyvoval. "Zaklínač je boží. Gothic jsem dropnul, to mě nějak přestalo bavit, ale Dragon Age byl super." ,odpověděl jsem jí spokojeně a co se týkalo vizuálních novel, chápal jsem ji. Jen jsme se musel pořádně zamyslet, jak že se jmenovala jedna hra, ve které jsi každým krokem udělal nějakou změnu v příběhu. To se mi tehdy hrozně líbilo. "Jak se to jmenovalo.. S Bigbim.." ,zamumlal jsem. Byla to taková nedokončená otázka k Sugovi, protože jsme oba dva hráli společně u mě doma. Suga chvilku přemýšlel, než se praštil pěstí do dlaně. "The wolf among us!" ,vyhrkl najednou nadšeně. Očividně mu udělalo radost, že si vzpomněl a já ne. Jen jsem se zaculil. "Jojo, to bude ono. To znáš?" ,zeptal jsem se Kim zvědavě. Jakmile se potom dostal ke hře Suga, byla naprosto skvěle vidět změna herního stylu. Vyhýbal se strážným a bylo znát, že zná snad všechna zákoutí Dunwallu. Naprosto cíleně vcházel jen do určitých částí budov, kde si vždy vzal jen to, co potřeboval. Lektvary, zápisky, runy, bone-charmy, nebo vedlejší mise od Granny Rags. Od té chvíle ho už žádný ze strážných nepotkal a když už, skončil okamžitě omráčený na zemi, odtažený někam stranou do kontejneru a tak podobně. Když do sebe Kim hodila misku zmrzliny a vydala se vedle, chvilku jsem za ní koukal, než jsem jen upoutal pohled zpět k televizi. Popravdě, bylo to docela působivé, jak šel bez zaváhání. Po chvilce se Kim vrátila a do rukou mi dala pohár se zmrzlinou, skvěle ozdobený. Okamžitě se mi rozářily oči a objal jsem jí nohy. "Děkujuuuuuu!" ,vyhrkl jsem ze sebe nadšeně, než jsem jí nohy po chvíli pustil. Docela jsem se divil tomu, že to ustála. GD se na mě jenom káravě zahleděl, než se na ni sladce usmál. Zvědavě jsem si ten jeho pohled prohlédl. Dlouho jsem ho neviděl tak uvolněného v přítomnosti jiné slečny. "Nedáš si něco k jídlu?" ,zeptal se jí najednou sladce. "Uvařím ti na co budeš mít chuť." ,řekl tak sladce, až jsem se bál, že se mi z něj zkazí zuby. Tohle mi k němu nesedělo, protože.. On byl opravdu rád, že ji vidí. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že Gothic dropnul, začala jsem se smát. ,,Já to dohrála jen protože k tomu jsou cheaty, jinak bych to taky dropla." Řekla jsem po pravdě pobaveně. Ne, že bych na to byla hrdá, ale chápete.. Jsou to jen hry, nejde o život, nejde o nic. Navíc.. Upřímně, nemám ráda takové to zupání alá: Hele, já to umím lépe a já toho odehrál více! Vždyckly mi to přijde jako vychloubání se nad tou největší kravinou. ,,Jop, znám, ale nedohrála jsem to celé, nějak jsem na to neměla v poslední době čas." Přiznala jsem s nervózním úsměvem. Když to začal hrát Suga, hodila jsem na něj hodně skeptický pohled. ,,Víš co? Si megalomanský prase a nepochválím tě, že ti to jde, protože si to určitě dohrál už minimálně 50x a vůbec." Řekla jsem. Dělala jsem si samozřejmě srandu, ale nebudu popírat, že mě trochu iritovalo, že mu to takhle jde. Mohla jsem se uklidňovat jen tím, že jsem to vážně dohrála jen 1x a on minimálně několikrát. ,,Wau!" Řekla jsem polekaně se smíchem, když mi Jinghyun objal nohy. Málem jsem spadla, ale nakonec jsem to ustála. Jenom jsem se pobaveně smála. A pak se najednou ozval GD, který vypadal najednou jako kus cukrové vaty. Nebo se tak spíše choval. Asi to nebylo u něj úplně normální, ostatně, pamatuji si na to, když jsme ho potkali poprvé. A ty pohledy kluků taky říkali svoje. ,,Ty umíš vařit?" Podivila jsem se. Nechtěla jsem ho nijak urazit, chrň bůh, jen mě to prostě překvapilo. Neřekla bych to do něj, i když bydlí sám.. Tedy.. Sám.. On má každou chvilku nějakou holku, nedivila bych se, kdyby mu vyvařovali. Ale hrozně se mi líbilo, jak se o mě stará. ,,Zatím nic nechci, ale si moc hodný, děkuji. Já si potom řeknu." Uculila jsem se na něj a pak mě najednou něco napadlo. ,,Hele, GD, ty jsi takový.. Informovaný člověk, netušíš náhodou, kdo bude nový mnanžaer od EXO?" Zeptala jsem se ho a zvědavě na něj zamrkala. GD sice nebyl u stejné společnosti, ale vzhledem k tomu, že byl nejslavnější K-popová hvězda a nejdéle v branži, věděl toho vždycky hodně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Nějak jsem nevnímal, když řešili Gothic a Wolfa, ale jakmile se opřela do Sugových herních praktik, začal jsem se pochechtávat. Tohle bylo něco, co se mu mělo už dávno říct, protože snad ani nebylo možné, aby tu hru pořád hrál dokola. Nesčetněkrát jsem mu na levé ruce viděl Outsiderův znak a věděl jsem, že má i knihu, "The dunwall archives". I když mu angličtině nikdy moc nešla, kvůli téhle hře se ji opravdu naučil. Nepochopil jsem, jak to může tak žrát, ale nic jsem mu k tomu neříkal. Právě proto nás teď neskutečně pobavila Kim. Mě i Jonghyuna, který měl co dělat, aby zmrzlinu nevyprskl. Suga se jenom otočil a propálil ji pohledem. "Aspoň je vidět moje nadšení pro hru!" ,dostal ze sebe jenom uraženě a znovu se zabral do hry. Nebyl to nijak pádný argument, ale očividně mu to stačilo. Jen jsem nad tím protočil očima. "Umím, přece bych nemohl do konce života přežívat v restauracích a obchodech." ,pousmál jsem se na ni, když se tomu tak divila. Tohle bylo něco, v čem jsem preferoval aspoň trochu soukromí a každý poslíček nepotřeboval vědět moji adresu, tak jsem se prostě naučil vařit sám. Často jsem zkoušel i zahraniční jídla, proto mě teď napadlo, co by řekla na to, kdybych jí udělal nějaké české jídlo. Už jsem jich pár hledal na internetu. "Dobře, ale vážně si řekni, kdybys měla hlad." ,usmál jsem se na ni sladce, dokud nevychrlila otázku, jestli nevím, kdo by mohl být další manažer EXO. Trochu jsem se zamyslel. "Zatím nevím, ale zjistím ti to." ,odpověděl jsem jí jenom s andělským úsměvem a odešel jsem vedle, zatímco jsem vytáčel ředitele studia. Za chvíli mi to zvedl a mohl jsem začít zjišťovat. Mezitím se na Kim vedle otočil Jonghyun s drobkem sušenky v koutku úst a povzbudivě se na ni usmál. "Když chce, zjistí ti všechno." ,řekl jenom, než se na ni celkem zkoumavě podíval. "Co že tě zajímá vlastně zrovna tohle?" ,zeptal se celkem zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pobaveně jsem se na Sugu ušklíbla, když mě propálil pohledem. Nic jsem si z toho nedělal, nepůsobil nebezpečně. Alespoň zatím. Takže jsem si mohla v klidu rýpat dál. ,,Jo, jo, povídali, že mu hráli." Řekla jsem mu s tím pobaveným úšklebkem. No co? On se nechával tak pěkně vytočit, odolejte tomu. Navíc, když si to tak vezmete, on byl jediný v mém věku, s kým jsem se v poslední době bavila. Bylo to vlastně celkem uvolňující. Občas jsem se totiž musela držet trochu na uzdě, abych nebyla na ostatní moc drzá nebo sprostá, ale k němu jsem si to mohla bez výčitek dovolit. ,,A naučíš mě něco?" Zeptala jsem se GDho nadšeně ohledně jídla a pak si musela lehce odkašlat. ,,Ne, že bych neuměla vařit vůbec, ale... Zahraniční jídla, chápeš." Usmála jsem se nevinně. No co? V Korejské kuchyni jsem pořád lehce tápala, ale chtěla jsem se něco naučit. Teď, když jsem bydlela s kluky, by se to vážně hodilo. ,,Neboj, řeknu." Odvětila jsem mu s úsměvem. Pak jsem na něj, ale jen nechápavě mrkala, když okamžitě odešel k telefonu. Chtěla jsem mu říct, že nemusí hned a že to celkově nemusí zjišťovat, pokud nechce, já byla jen zvědavá.. Ale nestihla jsem to. Naštěstí na mě začal mluvit Jonghyun. Usmála jsem se na něj a prstem mu lehce setřela drobek z koutku. ,,Za a) bydlím s nimi, za b) Sugo mi navrhl, jestli s nimi nechci nazpívat pár písniček, takže to vlastně bude i můj manažer a za c) já byla ta, která zavinila to, že jejich bývalého manažera vykopli." Vysvětlila jsem mu s úsměvem. Bože, když to řeknu takhle, zní to jako dost dobrá pohádka pro zaláskované pubertální holky. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Takhle okolo sebe kopou ti, co to zkrátka neumí." ,odfrkl jsem si dotčeně, když si za mě utahovala. No, abych řekl pravdu, tohle pošťuchování mi nevadilo, vlastně mě to docela bavilo. S tou holkou byla sranda, hrála hry a celkově působila dost sympaticky. Kdybych chtěl znít jako úplný idiot, řekl bych, že to je láska na první pohled. To bych se na ni ovšem musel koukat víc, než na tu hru. Ale nemohl jsem, teď jsem se snažil na ni zapůsobit tím, jak skvěle umím hrát. Je to sice pitomé, ale prý to často funguje. A vůbec, i kdybych se nepokoušel o tohle, musel bych se pořád snažit, abych byl lepší, než ona, nebo kdokoliv, kdo by to hrál taky. "Jasně, co budeš chtít." ,zavrkal jí na oplátku sladce GD a nemohl jsem si pomoct, zněl hrozně divně. Teda, asi to znělo hezky, ale k němu to znělo divně. jen jsem se trochu zaklonil, abych na něj viděl a hodil jsem na něj schválně přehrávaný svůdný pohled. "A mě, zlatíčko?" ,zamrkal jsem na něj. "Až si budu chtít nechat vypálit kuchyň, tak jo." ,odpověděl mi přidrzle, až jsem se tomu musel zasmát. Ten jeho kousavý humor byl něco, co jsem zároveň nesnášel a zároveň žral. Po Jonghyunově otázce jsem zrovna dokončil tuto úroveň, proto jsem nechal obrazovku s výsledky běžet a opřel jsem se dozadu o Jonghyuna, takže jsem na Kim viděl sice trochu zespodu, ale jinak jsem byl vesměs vedle ní. Oběma s jonghyunem se nám postupně protahovaly brady, až skončily skoro až na zemi. Nastalo ticho, které rušilo jen GDho telefonování vedle. Abych řekl pravdu, to ticho bylo dlouhé. "Jak." ,dostal jsem ze sebe nakonec a v tom jednom slově se mísilo snad sto různých věcí. Jak to sakra udělala? Jak vyhnala jejich původního manažera? Jak se mohla dohodnout, že s nimi něco nahraje? Jak se k nim nastěhovala? Jakto, že to dovolili? Jak se vůbec poznali? Jak? Ne vážně. Nechápu. ,dodal jsem po několika vteřinách ticha, kdy jsme pořád oba koukali, jako kdybychom viděli ducha. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Neumí? Neumí?!" Koukala jsem na něj nevěřícně, ale při tom jsem se smála. Najednou jsem si sedla za něj, obtočila mu nohy kolem břicha a dala mu ruce na oči. ,,Tak a teď se předveď, hezky po slepu." Řekla jsem mu pobaveně. Po chvilce jsem toho nechala, ale bylo to fajn. Já se ráda prala a dělala tyhle kraviny. A GD byl neuvěřitelně sladký. Trochu zasněně jsem na něj hleděla, dokud neřekl Sugovi tu vtipnou poznámku. Musela jsem se začít smát, ještě jak mu Suga řekl zlatíčko. Chápu, na co tím narážel, GD se mnou očividně cukroval, ale nevadilo mi, že si z toho Suga dělá srandu a GDmu očividně taky ne. Akorát pak se ta sranda trochu zvrtla. Nejdříve jsem nechápala, proč jsou tak překvapení, ale pak mi tak nějak došlo, že tohle se normálně neděje a není to normální. Povzdechla jsem si, když Suga řekl, že to nechápe. ,,Pracovala jsem v baru a potkala jsem tam Taa. Začal se se mnou bavit a opilý Sehun tam zapomněl mobil. Tak jsem si druhý den zjistila jejich adresu a šla mu ho tam odnést. Luhan mě zatáhl dovnitř, protože si chtěl strašně povídat a seznamovat se, pak se tam objevil zbytek a asi jsem se jim nějak líbila nebo nevím, ale prostě jsem tam byla celý den, hráli jsme flašku, dělali kraviny, nechali mě u sebe přespat a tak. V mezičase jsem potkala GDho, který zastavil zloděje, co mi ukradl tašku a pak mě pozval do lunaparku. Pak jsem se vloupala do kanceláře jejich manažera,se souhlasem kluků, ukradla tam dokumenty a prostě ho práskla, že je to svině. Společnost ho vyhodila.." Na moment jsem se zasekla a jen na ně koukala. Mam jim to říct? Nevím.. Bylo by mi tak nějak jedno, kdyby to věděli, o to nejde, spíš.. Jak jim vysvětlím, že si mě k sobě nastěhovali? ,,.. No a on nějak zjistil, že jsem to byla já. Provedl mi.. Pár věcí. Kluci se o tom dozvěděli a vzali mě k sobě, protože o mě měli strach a dávali si to částečně za vinu. Pak jsme byli v karaoke baru, kde dorazil i Suho, slyšel mě zpívat, a tak mi navídl tohle. Konec." Uculila jsem se na něj sladce. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Už jsem skončil hovor, když se vedle začal vyprávět příběh, jak se Kim dostala tam, kde je. Bože, na chvilku odejdu stranou a už z ní tahají informace? I když, neznělo to nějak nuceně. Spíše jako by jim něco vysvětlovala. Takže se k tomu asi dostali přes ten rozhovor se mnou. Počkal jsem vedle, dokud Kim neukončila vyprávění. Moc dobře jsem věděl, že Suga nepochopí, že o tom, co ji provedli nebude chtít mluvit. "..Fíííha." ,vypadlo z něj ale jenom po chvíli a já se překvapeně zarazil ve dveřích. Že by to nebylo takový pablb? "Tak takovou pohádku bych si nechal vyprávět na dobrou noc." ,zasmál se po chvíli a já si nebyl jistý, jestli to myslí ironicky, nebo upřímně. Proto jsem vešel zpátky do místnosti. "Nekecá." ,řekl jsem jenom s úsměvem a posadila jsem se zpátky k nim. Naklonil jsem se potom ke Kim, protože jsem měl tu informaci, kterou chtěla. "Novým manažerem bude Li Qiang Wang, stačí Li. Je to poměrně striktní člověk, ale rozhodně to je někdo, kdo je dokáže podržet a kdo není povahově křivý jak turecká šavle. Spolupráce s ním přivedla spoustě skupin obrovskou popularitu, takže myslím, že si kluci docela přilepší." ,usmál jsme se na ni spokojeně. Rád jsem nositelem dobrých zpráv. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Suga nevypadal, že by mi to věřil. Nervózně jsem se usmála. C'mon.. Pomyslela jsem si. Nebyla jsem ten typ, co by ostatní přesvědčoval, že nelžu. Ale neměla jsem ráda, když mi lidé nevěřily. Nebyla jsem lhářika, ani jsem si nic nepřimýšlela nebo nepřibarvovala, prostě to takhle bylo. Takže ani nevíte, jakou jsem měla radost, když přišel GD a řekl, že mluvím pravdu. Vděčeně jsem se na něj usmála. Vážně se mi nechtělo Sugu přesvědčovat, že jsem si to celé nevymyslela. GD se ke mě potom naklonil a řekl mi, kdo bude nový manažer. Oddechla jsem si. Hrozně jsem se bála, aby kluci nedostali třeba ještě někoho horšího, pokud to šlo. Bylo vidět, že se mi hodně ulevilo. ,,Děkuji." Usmála jsem se na něj vděčně a lehce ho políbila na tvář. Bylo mi jedno, že tu byli ti dva, ostatně, polibek na tvář zase tolik neznamená. Když vezmu v potaz, že byl vlastně jediný, se kterým jsem něco měla.. Když pominu tedy Sehuna, ale s ním jsem se ani nelíbiala, jen ho trochu provokovala. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Viděl jsem, jak se jí ulevilo, když jsem řekl, koho budou mít za manažera teď. Dobře, chápal jsem ji. Asi jsem s ní i soucítil, pokud se tomu tak dá říct. Popravdě, těm klukům jsem opravdu přál někoho, jako je Li. Když se jim něco stane, budou doma zůstávat, dokud se nevyléčí, bude s nimi spolupracovat a podporovat je, pokud oni sami neudělají nějakou levárnu. Ale nemyslím si, že by oni něco takového udělali. Oni budou rádi, že mají svatý klid. Nechal jsem se od ní políbit na tvář a trochu jsem povytáhl obočí s takovým tím náznakem to-bylo-všechno?, ale potom jsem se odtáhl a spokojeně jsem si natáhl nohy. Hele, nevěřili byste, jak jsem rád, že jsem doma. I když mi tu oxidují ti dva. Ale ti tu už skoro bydlí. Postupně se k nám začaly sbírat všechny kočky v domácnosti, tedy pro každého jedna a čtvrt kočky. Každopádně Yuki a ta mourovatá skončily u Kim. "Tak mě napadá, je něco speciálního, co Yuki potřebuje?" ,zeptal jsem se Kim jen tak mimochodem. Raděi se desetkrát zeptat a vypadat jako blbec, než se nezeptat a tím blbcem být. V tom se ozval Jonghyun. "Neznamená Yuki.. sníh?" ,zeptal se trochu nechápavě a zahleděl se na Kim, než se ozval Suga. "Třeba je Kim barvoslepá". ,prohlásil pobaveně a chytil jednu z koček do náruče, než se postavil. Do jedné ruky jí chytil zadní tlapy, druhou rukou ji chytil zespodu za předními tlapami. Napodobil pohyb, jako když nabíjíte brokovnici i se zvukem. "KOČKOVNICE!" ,vyhrkl z ničeho nic, když s kočkou zacukal, jako kdyby střílel. odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ten pohled od GDho jsem pochopila. Upřímně, já osobně se styděla zkusit si před těma dvěma něco více navíc.. Nejsem ten zastánce toho, když se dva někde vyloženě líbají na veřejnosti. Pusy, držení za ruce a takové ty kraviny jsou v pohodě, ale myslím, že jsou věci, které by si lidi měli nechávat pro sebe do soukromí. Trochu škodolibě jsem se na GDho usmála. Něco jako: Chceš si mě, vem si mě. Ale nahlas jsem nic neřekla, jen se začala venovat kočkám, co vyhledali naší společnost. ,,Jop, znamená." Řekla jsem s úsměvem. Chtěla jsem Sugovi za tu barvoslepost dát minimálně ránu do ramene, kdyby se nezvedl a neudělal kočkovnici. Začala jsem se neuvěřitelně smát. Myslím, že mi chvilku i tekly slzy po tváři, jak jsem se neuvěřitelně smála. Chvilku jsem měla i problém se nadechnout. ,,A vůbec, kdo je u tebe barvoslepej?" Zeptala jsem se s úšklebkem a zezadu ho vzala pod krkem. Víte, jak se to dělá, když někoho škrtíte. Neškrtila jsem ho, jen ho takhle trochu pevněji držela, i když nemyslím, že s mou silou jsem měla jakoukoliv šanci. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Spokojeně jsem chytil kočku v náručí tak, aby mohla pohodlně ležet, ale i kdyby chtěla, nenechal bych ji, aby odešla. Tušil jsem totiž, co přijde po tom, co se Kim přestane smát. Mimochodem, zmínil jsem se o tom, že jsem měl pocit zadostiučinění, když se začala smát, stejně jako kluci, i když GD koukal směrem k té kočce poněkud soucitně. Ale věděl, že té čičině nic neudělám, že tohle dělám celkem často. Jen tentokrát to mělo díky Kim mnohem větší úspěch. Kdybych měl voné ruce, poplácal bych se jako správný pašák po rameni. Ale v momentu, kdy se Kim přestala smát a zvedla se, jsem věděl, co mě čeká. Nebo jsem aspoň tušil. Čichám, čichám zradu! Hlásaly všechny moje buňky, a že jich není málo. To byl další důvod, proč jsem toho chudáky kočku nepustil. Protože jakmile mě Kim chytila pod krkem a hrála, jako že mě škrtí, nechal jsem jí takových pět vteřin slávy, než jsem vypustil tygra. Kočka se v naději svobody rozeběhla přímo směrem ke Kim, na kterou skočila. Během toho jsem se protočil, postavil se za ni a pokrčil kolena tak, abych drkl do zadní strany těch jejích. Automatickým reflexem na toto je, že se člověk složí do kolen, v tomto případě do měkkého fatboye. Hne, jak byla na zemi, jsem ji jenom spokojeně přilehl - sedl jsem si jí na kříž a rychtil jí nohama ruce takže se nemohla moc bránit, a spokojeně jsem se usmál. "Lechtací panák! Desítku za jedno zlechtání!" ,prskl jsem pobaveně a i když kluci chvilku koukali jako sůvy a nechápali, během vteřiny se jejich pohled změnil z nechápavého na ďábelský. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Kdyby nedržel tu kočku, možná bych se i zvládla nějak bránit. Místo toho jsem se lekla, když na mě skočila ze mě hned na zem. Zmateně jsem se za ní otočila, takže jsem ani nestihla pořádně zareagovat na to, že byl Suga najednou za mnou a koleny mě drknul zezadu do těch mých. Samozřejmě, že jsem hned spadla na kolena s tichým, ale polekaným vykřiknutí. Suga mě okamžitě přilehl, jako bych byla nějaká hadrová panenka. Kromě toho, že vážil určitě více, jak já, tak to nebyla zrovna pohodlná pozice, ale v zápalu boje vydržím cokoliv. Pokoušela jsem se ho vrtěním nějak ze sebe sundat nebo si alespoň osvobodit ruce, ale marně. Až když zahlásil něco o lechtání, vyděšeně jsem se podívala na kluky. Vypadali, že nechápu. Ale moje naděje se vypařila, když pochopily. Začala jsem kroutit hlavou v náznaku absolutní nesouhlasu s tím, co zamýšlejí. ,,Ne. To neuděláte. Slyšíte? Kašlete na to." Říkala jsem jim, zatím, co se ke mě blížili. Bylo mi to k ničemu. ,,Předem hlásím, že udělám cokoliv, když se na to vykašlete!" Řekla jsem docela nahlas, když už se zvedali z gauče. Tohle většinou zabírá. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Litostive jsem se podival na Kim, kterou Suga doslova priplacl k zemi. Bylo jasne, ze ho ze sebe nesetrese, dokud on sam nebude chtit. Kdyz prohlasil neco o lechtani, nejdriv jsem se na nej ponekud nechapave podival, nez se mi v ocich nebezpecne zalesklo. Je pravda, ze bych se mel jako spravny gentleman zachovat slusne a vysvobodit ji, ale namisto toho se mi ten napad jaksi zalibil. Popravde, komu by se nezalibil? Kdyz jsem videl i Jonghyunuv pohled, pochopil jsem, ze pro Kim uz neni uniku. Pomalu jsme se k ni priplizili se zakernymi usmevy, ale kdyz nabidla, ze udela co budeme chtit, zarazili jsme se tesne pred ni. Venovali jsme si navzajem zaujate pohledy a prikyvli jsme. Vsichni jsme vedeli, co to znamena. "To udelas i tak!" ,zavelel jsem a jako prvni jsem se na ni vrhl. Hned, nebo aspon okamzite jsem ji zacal lechtat na bocich, stejne jako se okamzite pridali i ti dva. Suga se na ni opatrne obratil a chytil ji za jednu nohu, aby ji mohl zacit lechtat na chodidle. Popravde, tenhle utok asi neslo bez smichu prezit. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Co?!" Vykulila jsem na GDho nechápavě oči, když řekl, že to udělám i tak. Moment, stop, jak to sakra myslel? Nějak jsem neměla čas to vyzjišťovat, protože mě vážně začali lechtat. Suga na mě už neseděl, místo toho mě začal lechtat na chodidle. Myslela jsem, že ho zabiju. Že všechny zabiju. Nesnášela jsem to. Ne, že bych se kvůli tomu na ně zlobila nebo tak. ,,Ne, ne, ne, to není fér! Tři na jednoho! Nechte mě!" Křičela jsem mezi smíchem. Ono by to nebylo fér ani jeden na jednoho, neměla jsem proti nim žádnou šanci, ani proti jednomu z nich. ,,To je šikanování!" Postěžovala jsem si, když už mi tekly slzy od smíchu. Ne, vážně, osm rukou je trochu moc na to, abych se je snažila zadržet. Nebo je spíše mohla nějak zadržet, pokoušet jsem se o to samozřejmě pokoušela, ale absolutně bezúspěšně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Držel jsem se. A to opravdu hodně. Bylo proti mým gentlemanským zásadám ji trápit tak moc, když už to dělali dva další. Ale na druhou stranu jsem jim neřekl, ať přestanou. Její smích byl zvonivý, že to donutilo i mě se usmát. Vlastně nešlo ani tak o to lechtání, jako o ten smích. "Není to fér, to máš pravdu." ,pronesl spokojeně Suga, který nevypadal, že by měl nějaká problém s jejíma nohama, kterými kopala všude okolo. Prostě to vykryl. Až po chvíli se z Kim z ničeho nic převalil stranou a spokojeně se posadil do tureckého sedu. Vypadal, že už má celkem dost a ani Kim nevypadala, že by byla ještě schopná popadnout dech. GD se zkoumavě zahleděl okolo. Najednou vypadal tak nějak.. bezradně, jako by nevěděl, co udělat teď. Počkali jsme, dokud se Kim aspoň neposadí. Najednou sebou ale GD plácl Kim přes nohy na břicho, takže ji znovu přišpendlil k zemi. Jen tentokrát v sedě. "Podrbej mi záááááda." ,zamručel takovým rádoby poroučejícím tónem, ale pohled, kterým se na Kim podíval, byl ten, pod kterým jihly tisíce jeho fanyynek. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jsem ráda, že to přiznáš!" Řekla jsem Sugovi mezi smíchem. Pak konečně přestali. Převalila jsem se na břicho a chvilku to rozdýchávala. Měla jsem pocit, jako bych právě přeprala mamuta. Totálně death. Tedy, na pár sekund, než jsem se posadila. Což jsem asi neměla dělat, protože GD mi najednou zalehl nohy, takže jsem prostě musela sedět. Ještě jsem si mohla lehnout. Ten rozkazovací tón se mnou udělal možná ještě více, než ten jeho pohled. Ale i ten.. No, někde hluboko uvnitř jsem roztála, ale ve skutečnosti jsem se kysele ušklíbla. ,,Víš, už jen kvůli tomu tvému pohledu mám chuť ti říct ne, aby ti došlo, že ne všechny holky půjdou z toho tvého pohledu do kolen." Já šla, ale byla jsem moc tvrdohlavá na to, abych to přiznala. Ale nakonec jsem se jen lehce usmála, takovým tím: Vzdávám se a začala mu drbat pod tričkem záda. No co? Snad jste si nemysleli, že si ho budu osahávat přes tričko. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když jsem se na Kim tak prosebně a sladce podíval a chtěl, aby mi podrbala záda, dostal jsem za odpověď jenom kyselé ušklíbnutí. Lehce mě to zarazilo, ale po té její poznámce jsem se pro změnu ušklíbl zase já. "Tak ty do kolen jít ani nemůžeš, když ti na nich ležím." ,odpověděl jsem jí, jako správný kapitán Osvěta, který jí zrovna odhalil prastaré tajemství světa. Jakmile mě ale začala drbat na zádech, skoro jsem se roztekl. Tohle bych si nechal líbit klidně častěji. "Trochu výš~" ,zavrněl jsem po chvilce spokojeně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Podívala jsem se na Sugu, jako by mi řekl nějakou strašnou novinku, třeba že jsem těhotná nebo něco podobného. ,,Ne, vážně?! A na to jsi přišel vlastní hlavou?" Zeptala jsem se ho zároveň absolutně suveréně a zároveň tak, že by i debilovi došlo, že si z něj dělám prdel. Víte co.. Prostě jsem nemohla to nechat bez nějaké poznámky. Připadala jsem si jako bych byla myš a on nějaká kočka, která se jí snaží ulovit. Ale moc mu to nejde. Pánové, vy jste dneska tak vtipní.. Pomyslela jsem si na GDho poznámku, ale nechala jsem to být, jen nad tím s úsměvem protočila oči a drbala ho na zádech. Čím více se mu to líbilo, a že to na něm bylo vidět, tím více jsem se usmívala. Když řekl, že chce drbat výše, drbala jsem ho výše. Jako bych měla na vybranou, nezvedl by se ze mě tak jak tak. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Nějak jsem nechtěl řešit, že se tu vedle mě GD rozplýval, jako máslo na pánvi, ale čím déle ho drbala a on se tu tak blaženě usmíval, nemohl jsem se na to koukat. Nejdřív jsem chtěl koukat směrem od nich, po chvíli jsem to vzdal a po kolenou jsem se připlazil vedle Sugy, kterému jsem si lehl na nohy stejně jako GD Kim. "Já chci taky podrbat!" ,zakňoural jsem schválně přehrávaným tónem. Suga na mě chvíli koukal, jako bych spadl z višně, tak jsem si přisadil. "Proč se o sebe nemůžeme starat tak hezky jako oni? Nevidíš to snad?" ,pronesl jsem tak dramaticky, jak by to jenom dokázala hlavní hrdinka nějaké pitomé telenovely. No, první reakce, kterou jsem dostal, byl neskutečný facepalm. Až po chvíli se na mě zahleděl tak romanticky, až bych mu to i věřil, kdyby neměl tak krákoravý hlas, jak se snažil znít dramaticky. "Ach promiň mi to, drahý." ,pronesl a slastně přivřel oči až jsem měl pocit, že vyprsknu. Což jsem udělal až po další hlášce. "Hned na to vlítnem." ,zavrněl najednou a prakticky okamžitě na to mi podrbal záda. Popravdě, v první chvíli mi moje chlapská ješitnost radila utéct, než mi došlo, že si z toho dělá prdel stejně jako já. Ale jeden by mu to skoro i věřil. GD se na nás jenom skepticky podíval. "To bylo teda opravdu vtipný." ,pronesl ironicky a já se musel zasmát. Sice to nemyslel vážně, ale pro mě to opravdu vtipné bylo. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pak se do toho vložil Jonghyun. Já i GD jsme na oba koukali, jako by zrovna spadli z višně. Chápu, že si dělali prdel, ale celé to bylo dost na hraně humoru a něčemu, co by se dalo nazvat sexuálním harašením. Podívejte se na ty skupiny někdy na Youtube, to jejich neustálé objímání a plácání se po zadku! Jak si pak má ''slušný'' člověk vyložit tohle! Já nejsem slušná, proto ty uvozovky, ale chápete. Nakonec jsem se zasmála tiše takovým tím nešťastným smíchem alá: To si snad ze mě děláte prdel. A já doufala, že dělají. ,,Už vstaň zlato, bolí mě nohy." Poplácala jsem po chvilce GDho po zádech a omluvně se na něj usmála, ale už mi vážně začínali trnout. ,,A vůbec, co dostanu za odměnu?" Zeptala jsem se GDho zcela vážně a zvědavě na něj zamrkala. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Na tu si musis chvilku pockat." ,uculil jsem se, dokud nes nevyrusilo hlasite zakruceni zaludku. Jo nghyun se provinile zacervenal. "Ja.. omlouvam se, ale neco bych snedl." ,priznal se a ja jenom zakroutil hlavou. "O zmrzlinu zebrat umis a o jidlo si nereknes?" ,zasklebil jsem se a pomalu jsem se zvedl. "Tak mi pojd pomoct uvarit." ,rekl jsem mu jenom a on se mnou odplachtil vedle do kuchyne. On uz taky cas obeda davno pominul, tak jsem se nedivil, ze ma hlad. Proto jsem mu hned v kuchyni oznamil, co jsem pro Kim vymyslel. Zajimala me jeji reakce. Suga se mezitim prohrabaval hrami, dokud ored Kim nepozil kominek fightovek, jako Soul Calobry, Tekkeny, Mortal Combat a tak podobne. "Co si zatim neco zahrat?" ,zeptal se ji s takovym rostacky oratelskym usmevem. Dokonce to nevypadalo, ze by mel v planu zacit nejake posmivaci shitstormy a tak podobne. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Upřela jsem na GDho štěněcí oči, když řekl, že si budu muset počkat. Možná bych i začala prosit, kdyby se Jinghyun nezačal hlásit o jídlo. Byla jsem ráda, že první si řekl o jídlo on, protože i já jsem už začínala mít hlad. V mezičase jsem vylezla na gauč a masírovala si stehna. Měla jsem v nich snad tuny mravenců. Normálně si myslím spíše o sobě, že jsem tlustá, ale asi to nebude tak horké s tím, kolik váží oni. I když na ty vychrtlé Korejky nebudu mít nikdy. ,,Jasně, šoupni tam Tekkeny." Usmála jsem se nadšeně na Sugu, když přinesl tu hromadu her, že si něco zahrajeme. Ty dva tam nechám s radostí v klidu klohnit jídlo. Ostatně, já pořád tvrdím, že kluci umí vařit lépe, než holky. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jakmile kluci zapadli do kuchyne s tim, ze neco vykouzli, prisunul jsem se ke hram a prehraboval se v nich. Hodne her tu mel pro vice hracu, ale rozhodne jsem nemel chut hrat takovou polovinu z nich. Mel jsem v tuhle chvili chut na nejakou bezduchou mlaticku, u ktere se da si odpocinout od vaznych temat a jen se s druhym hracem apokojene vyvztekat. Polozil jsem kominek se hrami pred Kim a nechal jsem si ji vybrat. V momentu, kdy vybrala Tekkena jsem se na ni spokojne usmal a nahnul jsem se ke konzoli, abych hru pustil. Kim jsem podal druhy ovladac a oprel jsem se zady o sedadlo pohovky, takze jsem byl kousek pod Kim. Vsiml jsem si, jak ma od GDho otlacene nohy. "To je slon." ,prohlasil jsem pobavene s usklebkem a nastavil jsem hru pro dva hrace a rozliseni obrazovky. Pote jsem chviki vybiral, za moho budu hrat, nez jsem skoncil u Devil Jina. Jeho bojovy styl se mi libil, stejne jako demonocky vzhled. K tomu jsem mel jeho styl trochu nacviceny ze Soul Caliburu, tak jsem aspon vedel, co to dela. "Vyber mapu a klidne i hudbu, jestli mas nejakou konkretni." ,zaculil jsem se. Nepochyboval jsem o tom, ze uz mela tuhle hru take zahranou, proto jsem se rad postail rovnemu souperi a nechal jsem so blbe poznamky pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Chvilku jsem na Sugu nechápala, když řekl, že je to slon, než mi došlo, že mám červené nohy od toho, jak mi na nich GD ležel a že mluví o něm. Pobaveně jsem se zasmála. ,,Jsem stejný." Pronesla jsem pobaveně. Na jednu stranu jsem si dělala srandu na tu druhou jsem to myslela vážně. Hlavou mi projelo, jak mi Sehun včera hladil bříško a pak mě za bok přitiskl k zemi. Trochu mě zašimralo v podbříšku. Neměla bych na takové věci myslet. Vzala jsem si Alisu. Mohla jsem si vzít ještě Chloe, ale ta mi přišla až moc infatilně roztomilá. Jo, jasně, ženské charaktery obecně v Tekkenu za moc nestojí, ale o to více za ně ráda hraji a porážím chlapské charaktery. Vybrala jsem svou oblíbenou mapu a hudbu a byla odhodlaná Sugu rozdrtit. I když v takových 50% to bylo prostě jen náhodné mačkání tlačítek. To začnu dělat vždycky, jak prohrávám a začínám být naštvaná. Ta koncentrace na konkrétní útoky jde potom do háje. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Ani náhodou." ,zaodporoval jsem poměrně rázně. možná až moc, nebo aspoň rozhodně více, než bylo potřeba. Ale myslel jsem to vážně, protože z GDho jsem si mohl dělat srandu, že to je slon. Ale když o sobě něco takového řekne holka, není to dobře. Sama si sráží sebevědomí, i když to myslí třeba jenom jako vtip. Neměl jsem tohle rád. Nechal jsem ji, ať vybere postavu, mapu i hudbu a mapu. V téhle hře to bylo vesměs jedno, nebyly tu mapy, ze kterých by se dalo spadnout, spíše šlo o to, jak to na nich vypadá. Nechtěl jsem hned ukázat, že znám většinu pohybů a útoků, co tahle postava umí. Stejně bych si na ně často nevzpomněl, když bych je potřeboval. Rozhodl jsem se svůj herní styl dočasně pozměnit z agresivního a útočného na obranný, ať si sama připomene, co postava, kterou si vybrala, umí. Vlastně jsem jenom pobíhal okolo ní a nechal ji, ať si tlačítka ohmatá. Až v momentech, kdy hrozilo, že dostanu dmg jsem použil counter, nebo ji prostě grabnul. Několikrát se mi dokonce podařilo jí herně podkopnout nohy. To bylo něco, co se mi tak často nestávalo. Postupně jsem přestal hrát obranně, ale více a více jsem útočil, až jsem do ní mydlil plnou parou a stejně jsem několikrát prohrál, i když rozdíl životů nebyl tak velký. Zrovna jsme dohráli jeden zápas, když přinesl GD s Jongem něco, co vonělo velmi, velmi dobře. "To jako fakt?" ,zvedl jsem se okamžitě a vyběhl jsem k nim. Opravdu udělali Jjajangmyun s kimči, to jsem neměl tak sto let! A Jong ještě nesl mísu s ovocným salátem. Myslel jsem ,že se mi každou chvíli spustí z pusy slina. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Byl na mě hodný. Všimla jsem si, že se ze začátku schválně brání a nechává mě útočit. Ale ke konci už tak hodný nebyl. Šlo mu to. Řekla bych, že on bude ten, který bude ke konci nervní, ale on byl úplně v klidu. Za to já každou chvilku řekla téměř neslyšně: Fuck. Chápete, univerzální nadávka, které rozumí v každém jazyce, i když neumí anglicky. A pak přišli ti dva s jídlem. Ani se nedivím, že se Sugo málem poslimpal, sama jsem k tomu neměla daleko. Spokojeně jsem se se svou miskou posadila na gauč. ,,Nevadí to, že ne?" Zeptala jsem se GDho ohledně mého jezení na gauči. Kdyby si třeba oni náhodou sedali na zem. ,,Můžu na chvilku zapnout televizi?" Zeptala jsem se GDho ještě, než jsem se dala do jídla. Došlo mi, že už pár dní žiju bez jakýchkoliv zpráv o venkovním světě. Jo, jasně, lidi se v 19ti většinou o politiku a tak nezajímají, ale já se ráda koukala třeba večer na zprávy. Jenže to jsem neměla dělat. Na každém kanále, který jsem projela, se řešilo EXO a já nebo GD a já. Rychle jsem televizi zase vypnula a bez jakéhokoliv slova se raději dala do jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Trochu nervózně jsem se usmál, když jsem do místnosti přinesl s Jonghyunem ty mísy plné jídla a čisté talíře. Byl jsem poměrně zvědavý, co na to Kim řekne. Víte co, když už jsme sedostali k tomu tématu, že by se ráda naučila něco korejského uvařit, neodolal jsem a upustil od původního plánu. Teď už jsem jen doufal, že jí bude chutnat a že to nevyplivne. "Nevadí, jen pozor na kočky. Hrozně žebrají." ,usmál jsem se na ni jenom, když si naložila jídlo. Vypadala spokojeně, jenom když to viděla. Byl jsem zvědavý, co řekne, až to teprve ochutná. Sugy jsem se ani neptal, jen jsem mu podal talíř, ať si naloží kolik chce. Pro čtyři lidi jsme toho teď stejně měli více než dost. "Jo, ovladač je za ní na poličce." ,oznámil jsem jí jenom. Rozhodně to nebylo něco s čím bych měl problém, zvlášť když jsem teď posledních pár dnů ani nestíhal nic sledovat. Pořád jsem někde běhal a neměl jsem na to čas. A navíc to bylo něco, co by mohlo i kluky na chvíli umlčet. Když ale v televizi snad na každém kanálu byla Kim buď se mnou, nebo s Exo, začali jsme se všichni tiše pochechtávat. Pořádně jsme se začali smát až když tu televizi vypnula a vypadala, že za chvilku zrudne až za ušima. První se pořádně začal chechtat Jonghyun, až jsem tomu sám nechtěl tak úplně věřit. On a smát se něčemu takovému? "Ještě, že jsi teď na blond, jinak by tě sledovali i po cestě sem." ,smál se pobaveně a Suga nás oba lehce poplácal po rameni. "No vidíš, GD, máš konkurenci." ,pronesl naoko vážně a já jen protočil očima. "No, aspoň na rozdíl od vás vypadám, že někoho mám, vy osamělí vlci." ,odpověděl jsem jim, ale hlavně Sugovi, který si to nijak osobně nebral a věnoval se misce s jídlem. Taky že si za chvilku doběhl pro další porci. Jonghyun se po chvíli naklonil směrem ke Kim a usmál se. "Jaké to je?" |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsem slyšela, jak se chechtají, zvedla jsem k nim pohled alá: Ublížené štěně, nesmějte se mi, vůbec to není vtipné. Jo, jasně, možná bych měla být ráda, že jsem středem zájmu snad poloviny Korei , ale zase tak fascinující to nebylo. Spíše jsem se vážně bála toho, že někam přijdu a někdo mě roztrhá. Nějaká šílená fanynka, víte co. Raději jsem se věnovala jídlu. Bylo totiž opravdu moc dobré, takže jsem v puse neměla moc volného místa na to, abych mluvila. A taky jsem měla hlad. Ten včerejší alkohol taky konal své. Pak se mě zeptal Jonghyun jaké to je. Prstem jsem mu naznačila, ať chvilku počká, než dojím, polkla jsem a dala si ještě pro jistotu ruku před pusu, kdyby mi náhodou chtělo ještě něco vyletět z pusy. ,,Dokonalé." Odpověděla jsem s nadšeným úsměvem. Když jsme dojedli, podívala jsem se na hodiny. Bylo už skoro kolem čtvrté odpoledne. Ani mi nepřišlo, že bych tu zevlila takhle dlouho. Ještě jednou jsem si zašla trochu přidat, pak jsem od ostatních posbírala prázdné misky a umyla po tom jejich kuchtění a našem jezení nádobí. No co? Připadalo mi to jako taková slušnost, když už tady otravuji. ,,Budu muset domů." Řekla jsem jim s úsměvem, když jsem vyšla z kuchyně. Došla jsem k GDmu a Jinghyunovi a oběma jim vlepila na tvář polibek. ,,Jako odměna za ten oběd." Řekla jsem jim. Na Sugu jsem se jen pobaveně ušklíbla. ,,Ty nic nedostaneš, ty mě akorát prudíš." Samozřejmě, že jsem si z něho dělala spíše srandu, ale do pravdy to taky nemělo zrovna daleko. GD na mě číslo měl, takže kdyby byl nějaký problém ohledně Yuki, předpokládala jsem, že mi zavolá. Obula jsem se, ještě jim zamávala a vydala se domů. Kupodivu byla má cesta klidná, i když jsem šla chvilku po rušnější ulici, než jsem dorazila domů. Hned za plotem mě samozřejmě povalil na zem Ben, se který jsem si pár minut hrála ještě na zahradě na honěnou. Řeknu vám, chytnout takové tele prostě nejde, je moc rychlý. Až pak jsem lehce udýchaně vešla do baráku. Trochu jsem si upravila svoje blond vlasy a doufala, že mě za to nikdo neseřve a že se jim to bude líbit, když se to líbilo i GDmu. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zůstal jsem po své otázce nakloněný ke Kim. Propaloval jsem ji zvědavým pohledem a čekal, co mi k jídlu řekne. Věděl jsem, že se na to GD nezeptá, tak jsem to zkrátka udělal za něj. "To jsem rád." ,řekl jsem k tomu jenom po její odpovědi. "Jsme rádi, že jsme tě poznali." ,řekl jsem jí s úsměvem, než mě přerušil Suga. "Kdy přijdeš znovu? Chci odvetu!" ,prohlásil tak puberťácky roztomile. Neznělo to ani tak, že by chtěl odvetu, ale spíše že by ji znovu rád viděl. Musel jsem se nad tím pousmát protože to bylo něco, co asi nikdy nikomu neřekne jen tak. "O Yuki se postarám, neboj." ,oznámil jí jenom GD, když jsme se loučili. Nechal se od ní políbit na tvář, ale sám si ji poté přitáhl a políbil ji na čelo. Jakmile se potom Kim nahnula ke mně a políbila mě, cítil jsem, že tak trochu rudnu. No a když jsem se podíval na Sugu, ten už čekal s našpulenou pusou. Proto se zatvářil jako ublížené štěně, když mu řekla, že ON pusu nedostane. Celkem jsem ho chápal, ale stejně jsem mu jenom nastrouhal mrkvičku. Xiumin Posedával jsem v pokoji s snažil se se donutit k tomu, abych nakreslil aspoň něco, co by vypadalo trochu přijatelně. Po dlouhé době jsem si sedl k tužce a papíru. Ta doba, co jsem nic netvořil byla znát, ani základní linky se mi nedařilo vytvořit tak, jak jsem potřeboval, nebo spíše jak jsem je chtěl. Po chvíli jsem to vzdal a rozhodl jsem si vzít přestávku, protože bych se asi jinak začal pěkně vztekat. Akorát bych z toho měl nervy a to by mi bylo k čemu? K prdu. Sešel jsem tedy dolů po schodech a došel si pro pití, se kterým jsem se vracel zpět do pokoje, když se ozvalo klapnutí dveří. Došlo mi, že to bude Kim, ostatní byli doma. Dneska tu byl podezřelý klid. "Ahoj, kde jsi byla?" ,zeptal jsem se, když jsme vycházel zpoza rohu a vesele jsem na ni zamrkal, než mi spadla pusa někam k zemi. Dobře, už mi došlo, kde byla, když jsem se na ni tak podíval. Zarazil jsem se v pohybu a vydal jsem se pomalu k ní, abych si ji pohlédl. "No.. wau..",dostal jsem ze sebe jenom překvapeně, protože jsem nevěděl, co bych na to měl momentálně říct. Nevypadalo to špatně, ale ty zrzavé vlasy.. zvykl jsem si na ně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když Sugo řekl, že chce odvetu, pobaveně jsem se na něj usmála. ,,Prostě se přiznej, že mě chceš znovu vidět." Upřímně, střílela jsem od boku jak prase a asi by nebylo zrovna příjemné, kdyby mě setřel s tím, že s někým jako já se určitě nechce vidět, ale.. Kdybych se trfila, měla bych z toho asi druhé vánoce. Dobře, vánoce ne, ale bylo by to fajn. GD byl sladký, když mě políbil na oplátku na čelo. ,,Děkuji, si moc hodný." Řekla jsem mu s děkovným úsměvem a ještě ho lehce pohladila po tváři. Byl moc hodný. Upřímně, neměla jsem pocit, že si to zasloužím. A Jinghyun byl taky sladký, když se začal červenat. Byl to takový roztomilý kulíšek, i na jeho věk. Doma ,,Ahoj." Odpověděla jsem s úsměvem Xiuminovi, když mě pozdravil ještě za rohem. ,,Byla jsem u kamarádky a pak se stavila u GDho dát mu kočku." Řekla jsem po pravdě. První sekundu jsem nechápala, proč na mě tak kouká, až pak mi to došlo. Řekl jenom wau. Trochu jsem se začervenala a odkašlala si. ,,Kromě lichotek k tomu nechci slyšet žádné připomínky." Řekla jsem mu celkem rázně, zatím, co jsem se zula a šla pomalu do kuchyně si udělat kafe, protože bych dneska už jinak zalehla a nevstala. ,,Ostatní tu nejsou?" Zeptala jsem se zvědavě, protože tu byl až zvláštní klid a moc velké ticho. Opravdu to vypadalo, že tu je jenom Xiumin, ale kam by se ten zbytek tím pádem poděl? ,,Jo, jen tak mimochodem, nevím, jestli to už víte, ale zjistila jsem, kdo bude váš nový manažer." Řekla jsem, zatím, co jsem čekala na vodu, až se začne vařit a při tom jsem ujídala hroznové víno, co bylo v míse na stole. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Xiumin Překvapeně jsem koukal na Kim, která ráno vypadala rozhodně jinak, než teď. Zkoumavě jsem na ni hleděl, možná trochu zmateně. Nějak jsem nechápal, proč ta změna, vždyť předtím to bylo perfektní! Nebo minimálně super, aspoň to jsem si myslel. Potom jsem se na ni ale trochu nechápavě zadíval. "Dát mu kočku?" ,dostal jsem ze sebe celkem pobaveně. Znělo to vtipně, pokud jenom to. Každopádně teď většinu mojí pozornosti upoutala změna vlasů. Nevypadalo to špatně. Když nad tím uvažuji, slovo "wau" bylo vlastně dost výstižné, ne-li úplně přesné. Zašel jsem s ní znovu do kuchyně a když si začala připravovat kafe, vytáhl jsem ještě jeden hrnek. "Proč ta změna?" ,zeptal jsem se jí nejdřív trochu zaraženě, než jsem trochu potřásl hlavou, jako bych tím měl odehnat tohle otravné přemýšlení. Teprve potom jsem odpověděl na její otázku. "Jsou všichni nahoře. Většina z nich hraje aktivity u Kaie. Já a D.O. jsme se neúčastnili. D.O. šel běhat a já.. si chtěl dělat nějaké svoje věci." ,vysvětlil jsem jí nakonec celkem zběžně, protože se mi nechtělo vyprávět o tom, že si nahoře zkouším kreslit. Ale měl jsem pocit, že to, co jsem řekl, nevyznělo nejlépe. Při dalších slovech jsem nato ale zapomněl a zvědavě jsem se k ní nahnul? "Od koho?" ,zeptal jsem se jí nejdřív trochu nechápavě, protože mi nešlo do hlavy, jak to mohla vědět dříve, než my. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Doma Pobaveně jsem se zasmála, když se podivil nad tím, že jsem mu byla dát kočku. ,,Jo kočku. Měla jsem jí doma, ale kvůli Benovi jsem jí nechtěla brát sem a GD má už několik koček doma, tak jsem se ho šla zeptat, jestli by si jí nechtěl vzít." Vysvětlila jsem s úsměvem. Myslím, že se tam bude mít možná lépe, než se mnou. GD je tak pěkně rozmazluje. Ne, že bych to já nedělala, ale on je takový kočičí táta, chápete. Když se mě zeptal, proč ta změna, trochu jsem zvážněla. ,,Dělám to vždycky, když se něco změní v mém životě. Když jsem se třeba přestěhovala do Korei, první, co jsem udělala bylo to, že jsem si nechala trochu ostříhat vlasy." Pokusila jsem se vysvětlit. Nečekám, že to pochopí nebo tak, ale ptal se, tak jsem mu to vysvětlila. A chápejte. Čím drastičtější změna v životě, tím větší na vlasech. A já myslím, že všechno bylo v poslední době dost drastické na to, že bych si klidně mohla nechat udělat duhovou hlavu a nikdo by mi to nemohl vyčítat (Plánuji duhovou nebo růžovou v červenci :D :D). Když řekl, kde jsou ostatní, jen jsem s úsměvem kývla. Nechtěl mi říct, co jsou jeho osobní věci, nebudu to z něj tahat, taky by se mi to nelíbilo. Automaticky jsem udělala kafe i jemu, když mi podal hrnek. ,,GD mi to zjistil. Tedy, já to po něm ani nechtěla, jen jsem se ho mimochodem zeptala a on se okamžitě zvedl a začal to zjišťovat. Je to nějaký.. Pff.. Moment, já si vzpomenu.. .. Jo! Li Qiang Wang. Osobně mi to nic neříká, ale GD říkal, že prý je férový.." Vysvětlila jsem, mezitím, co jsem kafe zalila horkou vodou a do toho svého dala cukr a mlíko. ,,Já se za nimi půjdu podívat nahoru." Řekl jsem Xiuminovi s úsměvem, pokud se mě už na nic neptal nebo něco nepotřeboval. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Jo takhle. Tak to chápu, Ben by si z ní udělal hračku. On by ji sice neroztrhal, ale asi by nebyla nadšená, kdyby si měla hrát s takovým teletem." ,odpověděl jsem na to, že sem nechtěla brát kočku kvůli Benovi. Na druhou stranu jsme ji mohli nechat jenom doma, ale myslím, že Suha měl nějakou alergii na kočky, nebo něco takového, pokud se dobře pamatuji. "To je trochu zvláštní, ale dobře, jakžtakž to chápu. Každý má nejspíše něco takového. Jen se to prostě projevuje jinak." ,usmál jsem se na ni. V tuhle chvilku jsem byl rád, že jsem věděl, co se událo a nedostali jsme se k nějakému pitomému vyzvídání, k jakému by asi došlo, kdybych o tom nevěděl. "Tak to tě chci vidět, až se jednou provdáš." ,zaculil jsem se na ni nakonec sladce. Jakou změnu by mohla plánovat, kdyby se stalo něco takového. Ale celkem mě zajímalo, kdo by taky stál vedle ní. Někdo, koho znám? nebo někdo mně úplně cizí? Taky bych to mohl být já, ale to je asi něco, co tak úplně nevyjde. Škoda. "Díky." ,poděkoval jsem slušně za přípravu kafe. Měl jsem v ruce sice sklenici s vodou, ale když už se ta voda vaří a nemusím na ni čekat sám, tak proč ne? Kafe mě ještě nezabilo. Zvědavě jsem potom poslouchal, co se týkalo manažera. Když oznámila, že to bude Li, překvapeně jsem zamrkal. "To asi bude docela slušná změna.." ,zamumlal jsem si pro sebe, protože jsme všichni věděli, jak vždycky všichni stoupli na žebříčcích, když měli za manažera jeho. Zalil jsem si kafe mlékem a vydal jsem se spolu s Kim nahoru za ostatními. Když jsme otevřeli dveře do pokoje, Suho se zrovna plazil po zemi s dokonale zapáleným výrazem, ale vypadal, jako kdyby měl křeč. Tedy, ten výraz byl spíše zahraný skvěle. Musel jsem se smát, když se Luhan, co byl očividně s ním snažil uhodnout, co to je. Chechtal jsem se až jsem se držel za břicho, protože tuhle pekelnou kartu jsem si vybral jednou i já. Nejhorší pantomima mého života. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když mi řekl, že mě chce vidět, až se jednou provdám, skoro až svůdně jsem se na něj usmála. ,,Copak, chceš mi mě vzít?" Zeptala jsem se ho a s tím svůdným a trochu rošťáským úsměvem jsem se opéřela o linku a odmítala se pohnout nebo z něj spustit oči, dokud mi neodpoví. Spíše jsem ho trochu trápila, než abych to myslela vážně, ale.. Načal celkem zajímavé téma. Já osobně si myslím, že jsem ještě celkem mladá na nějaké vdávání, ale většina z nich už má věk na svatbu a děti. Upřímně, kdybych se vdala, asi bych si nechala ty vlasy trochu zkrátit.. A nebo bych se spíše zeptala svého manžela, co by se mi líbilo a podle toho bych se zařídila. No co? Kdyby si mě někdo vzal, chtěla bych se mu líbit. Nebo jsem spíše takový ten typ, co když se zamiluje, tak tomu druhému splní vše, co mu na očích vidí. Na druhou stranu potom očekávám to samé, alespoň z části. ,,Tváříš se, jako by jste po GD nebyli hned asi druzí nejslavnější.." Zkonstatovala jsem prostou realitu, i když byla pravda, že už asi dva roky byli známí pořád těma samýma písničkama. Chtělo to prostě něco nového. Zaklepala jsem, než jsem otevřela dveře do pokoje. To, co jsem viděla. Musela jsem se hodně snažit, abych nevyprskla smíchy. Došlo mi, co předváděl, ale nechtěla jsem to říkat, když to měl uhádnout Luhan. ,,Pasta co leze z tuby?" Řekla jsem s pochechtáváním čistě ze srandy. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Měl jsem pocit, že pod jejím pohledem rudnu. Znervózňovala mě, což byl pravděpodobně přesně její plán, protože jí asi nemohlo jít o nic jiného. Ale štvalo mě, že teď takhle zneužíval to, že jsem si v těchle věcech zkrátka nebyl jistý. Kdo by byl? Nemohl jsem jí říct, že klidně, když by si ze mě dělala akorát srandu. Po chvilce jsem se jenom se zarudlými tvářemi potřásl hlavou. Bylo to něco mezi "ne" i "ano", prostě se to nedalo pořádně zařadit, ale byla to jediná odpověď, kterou ode mě dostala. "Spíš vždycky sledujeme, jak ostatní s tímhle manažerem stoupají. Z ničeho nic. Fotky, lepší videa, propagace, dril. Uvědomuješ si, že se to teď bude týkat i tebe?" ,zeptal jsem se jí pobaveně, i když asi neměla moc šanci si to neuvědomovat. Byl jsem celkem zvědavý, jak do tohohle zapadne, když není na takové věci zvyklá. My teď měli klid, díky té aféře s manažerem. Ale jakmile budeme mít Liho, asi zase začne sranda. Když jsme otevřeli dveře a viděli Suhovo herecké umění, vypadal, že se na místě propadne do země. Zvláště po té její otázce, jestli hraje pastu co leze z tuby. Popravdě, Suha vypadal, že nás roztrhne, ale spousta lidí se tomu neskutečně řehtala. To samé já. Jakmile dobhl čas v přesýpacích hodinách, zvedl se a probodl Luhana ledovým pohledem. "Žížala v křeči." ,oznámil mu jednoduše, načež ovšem začal další šílený výbuch smíchu. Což se dalo očekávat. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Jeho odpověď mě neuspokojila, ale chápala jsem jí. Přešla jsem to jen s tichým uchechtnutím. Sama bych neodpověděla jinak, kdyby se mě někdo na něco podobného zeptal a chtěla jsem to nechat být, protože mě během sekundy napadlo dalších několik způsobů, jak ho v tomhle směru ještě potýrat. A on byl takový.. Na pohled nevinný, nechtěla jsem to na něm praktikovat. ,,Jistě, že si to uvědomuji.." Odpověděla jsem vážně i když on si z toho dělal trochu legraci. Zatím jsem byla v pohodě.. ''V pohodě'', chápete.. Spíš šlo o to, že až to začne, nebudu jíst, nebudu spát, zhubnu několik kilo a budu mít ze stresu žaludeční vředy, jak je u mě zvykem. ,,Dokud na mě nebude někdo křičet nebo mi nadávat, přežiju to." Řekla jsem nakonec s úsměvem, ale pořád vážně. Bylo mi jedno, když po mě křičeli cizí lidi nebo tak, ale hrozně mě mrzelo, když po mě křičel někdo, koho jsem měla ráda nebo chtěla jeho uznání. Můj otec byl obojí. To, kam mě to dohnalo, je krásně vidět na těch jizvách co mám na zápěstí. Asi takhle nějak to snáším. Špatně. Suho vypadal, že mě zabije. V klidu jsem ho to nechala dohrát a teprve až když řekl, co to mělo být, zlomila jsem se v pase a měla co dělat, abych to kafe nerozlila, jak jsem se smála. Až když jsme se dosmála, omluvně jsem se na něj usmála. ,,Promiň, nemohla jsem si pomoct." Omluvila jsem se za tu mou narážku se zubní pastou a sedla si mezi Taa a Kaie. Opřela jsem si hlavu o Taoo rameno a na chvilku zavřela oči. Byla jsem nějaká unavená. Udržovat se psychicky ve formě mě stálo více síly, než jsem čekala. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Musel jsem se smát. Prostě jsem musel, i když jsem nechtěl. Suho sám o sobě vypadal neskutečně komicky a teď do toho ještě to, když jsem se dozvěděl, co vlastně hrál. To se prostě nedalo nesmát. Bylo mi ho chudáka líto, divil jsem se, že to byl vůbec ochotný hrát. Jasně, nebyl to mrzout, ale tohohle se většinou neúčastnil a nechal to na tom druhém. To byl asi třetí faktor, proč to bylo tak vtipné. Protože to byl prostě Suho. Kim vypadala, že mezi dveřmi vylije kafe, co měla v hrnku. "Počkej až takové zlo budeš někdy muset taky zahrát." ,řekl jí na oplátku Suho, ale ne zákeřně, spíše pobaveně. Vypadal, že se baví, což bylo dobře. Kim se posadila vedle mě a Taa. Vlastně jsem si až teď uvědomil, že v místnosti je krom ní a Suha naprosté ticho a všichni na ni zírají. I já zíral. Doslova. "To je jenom paruka, že jo?" ,ozval se poměrně neústupně Tao, o kterého si opřela rameno. Týýýjo! ,ozval se Chen, který na ni koukal, jako kdyby měl dostat nového plyšáka. Sluší ti to! ,pochválil ji Luhan s tím jeho typicky nadšeným přesladkým hlasem. Není to tak špatné. ,ozval se nečekaně skepticky Baekhyun, který na Kim koukal přísně hodnotícím pohledem. Hele, člověk. ,ozval se kousavě Sehun a zatvářil se, jako by se mu teď Kim nelíbila. Ale kdyby to tak bylo opravdu, zněl by jinak. To je pecka! ,pronesl jsem nakonec zvesela já, když jsem ji zhodnotil, vzal jsem jí z ruky hrnek a položil jsem ho kousek od nás na zem. Potom jsem ji prostě odtáhl z Taovaa ramena a spokojeně jsem se usmál. "Prohlašuji toto stvoření za mého nejnovějšího plyšáka. Ladí mi s tričkem, proto." ,oznámil jsem pobaveně, protože jsme teď měl doopravdy tričko v podobné barvě, jako měla ona vlasy. I když to bylo spíš jen protože jsem si ji chtěl takhle přitáhnout a udělat si z ní objímací polštář. "Huš, huš." ,zaculil jsem se sladce na Taa, který momentálně vypadal, že mi vytrhne stoličky a naznačil jsem na něj rukou takový ten pohyb, jako když odháníte holuby. "Ty už sis ji užil, teď jsem na řadě já." ,pronesl jsem a samolibě jsem se usmál. Tím jsem si, jen tak mimochodem, vysloužil celkem chladné pohledy vlastně od všech v místnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Se zavřenýma očima jsem poslouchala jejich narážky. Ne, že by mi to bylo úplně jedno, polovina se tvářila nadšeně a polovina skepticky. ,,Už jsem to říkala Xiuminovi, kromě lichotek nechci slyšet ohledně mých vlasů ani půl slova." Ušklíbla jsem se pobaveně a dokonce se donutila otevřít oči. Náhodou, byli sladcí. Hlavně Luhan s Chenem, kteří vypadalo, že se jim to líbí. Oběma jsem věnovala ten nejsladší úsměv, který jsem uměla vytvořit. Dokud mi Kai najednou nesebral hrnek s kafem a nepoložil ho kousek za mě. ,,Co se děje?" Zeptala jsem se nejdříve zmateně, dokud si mě Kai k sobě nepřitáhl. Bylo mi trochu líto Taa, který se tvářil, jako když mu ukradnou oblíbenou hračku. Tajně, aby to neviděl Kai, jsem se na něj usmála, takovým tím úsměvem alá: Neboj, já ti to vynahradím. Hodlala jsem si dneska večer vlézt k němu do postele, pokud si mě tedy neukořistí Kai. ,,Nejsem žádný plyšák.." Zaprotestovala jsem, ale hned na to jsem se schoulila u Kaie v náručí jako malé kotě, takže moje slova asi nemohli brát moc vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Držel jsem Kim v náručí jako nejlepší trofej, jakou kdy kdo mohl získat. Objal jsem ji oběma rukama okolo ramen a zápěstími jsem si vždy držel druhou ruku. Když jsem viděl uražený pohled Taa, ještě jsem si přisadil a posadil se do tureckého sedu tak, že jsem ji objal vlastně i nohama. Tváří jsem se jí začal vrtat ve vlasech. "Ale jsi.." ,zavrněl jsem spokojeně a viděl ten dokonale naštvaný výraz všech. Spokojeně jsem se na ně podíval. Chen zacukal Luhanovi ramenem a oba dva poměrně ukázkově červenali ve tvářích. Vypadali popuzeně, jako kdybych nesměl na Kim při nejlepším ani sáhnout. Baekhyun se zamračil a probodl mě pohledem tak mrazivým, až to k němu nepasovalo. Nepasovalo to k němu vlastně vůbec, když se koukal, jako kdyby mě tím pohledem chtěl přišpendlit ke stěně. Vauauauau.. To mi ani neříkej, že oni všichni.. Xiumin koukal smutně. Opravdu smutně, jako kdybych se mu teď pokusil vzít veškeré naděje, co kdy v životě měl. Sklopil pohled. Nechápal jsem ho, to se opravdu nikdy neozve, když se mu něco nelíbí? Sehun koukal zklamaně. Nevěděl jsem na sto procent, jestli z toho, že se Kim nebrání, nebo že si ji takhle přivlastňuju, ale v tom zklamaném pohledu jsem viděl, že to v něm vlastně neuvěřitelně vře. Byl naštvaný. Hodně, ale nic neřekl. Najednou se otevřely dveře a v nich stál rozzářený D.O.. Ten úsměv mu ale z tváře zmizel, jakmile nás všechny viděl. Odkašlal si a trochu se začervenal ve tvářích. "Já.. Půjdu udělat něco k jídlu." ,řekl jenom velice rychle a znovu se ve dveřích otočil. Všichni se najednou skupinově zvedli a vydali se s mumláním, že D.O.mu pomůžou, pryč. Zůstal jsem tu jenom já, Kim a Tao, který vypadal, že mě asi zabije. Nic ale neříkal, panovalo tu pořádné dusno. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Začal se mi tváří vrtat ve vlasech. Nemohla jsem si pomoct a lehce jsem se pousmála. Bylo ti příjemné, i to, jak mě objímal a všechno. Nikdy jsem si ničeho takového moc neužila, takže.. Teď jsem z toho byla prostě na měkko. Ale pak nastalo to ticho. S nechápavým výrazem jsem odlepila obličej od Kaiova hrudníku a na všechny se podívala. A hned na to jsem na sucho polkla. Buď chtěli zabít mě nebo Kaie. Tedy, většina z nich. Něco mezi strašným nasráním a smutkem. Tedy, kromě Xiumina, ten se tvářil jako kdyby mu ukradli důvod k životu. Nechápala jsem o co jde a upřímně, cítila jsem se najednou dost nepříjemně a provinile, i když jsem netušila, o co sakra šlo! Vlastně mi bylo i trochu do breku. Měla jsem pocit, že jsem něco provedla a netušila jsem co. Kdybych to věděla, možná bych k těm jejich pohledům i něco řekla, ale mě to vážně.. Nedocházelo. Pak přišel D.O., který.. To zabil a zachránil zároveň. A měl bylo děsně, když většina z nich odešla. Nejdřív jsem se podívala na Taa a pak na Kaie. Vážně se mi chtělo brečet, ale snažila jsem se to nedát najevo. ,,Co jsem provedla?" Zeptala jsem se skoro ubrečeným a tichým hlasem. Jo, jasně, nedát najevo.. Pomyslela jsem si. Teď už to asi bylo jedno. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kai mě naštval. Dost. A možná i tohle mi připadalo jako nedostatečné vyjádření se. když se mi Kim opřela o rameno, spokojeně jsem se usmál. Bylo to takové příjemné. Chtěl jsem jí jen dát ruku okolo ramen, ale potom ji ode mě Kai odtáhl. Nejdřív jsem se na něj jen nepříjemně podíval, dokud se okolo ní nezačal obmotávat, jako nějaký slizký had. "Ty na ni vůbec nesahej." ,zamručel jsem naštvaně a propaloval jsem Kaie pohledem. Hrozně mi vadilo, že se kolem ní tak obtáčí, že ji pořád drží, jako kdyby mu patřila. Takhle byhc ji měl držet já, ne on. On si jen přivlastňuje toho, koho by neměl. Ať jde na ulici, může mít kohokoliv, ale Kim chci já. Já tu chci být pro ni, já ji chci podržet, když to potřebuje a já ji chci takhle držet. Ne to nechat udělat někoho jiného. "Proč bych měl?" ,zeptal se přidrzle a znovu si Kim přitáhl. Bylo mi jasné, že to dělá prostě jen kvůli tomu, aby mě naštval. Věděl jsem to, ale právě proto mě to štvalo. Nejraději bych byl, kdybych ji mohl takhle kdy držet jenom já. "Protože ty na ni nemáš vůbec co sahat." ,zavrčel jsem naštvaně a kdyby si ji nedržel úplně u těla, nejraději bych mu jednu vrazil. Bál jsem se ale, že kdybych to udělal, chtěl by uhnout a já bych trefil Kim. "Ty taky ne!" ,zašklebil se, jako malé dítě a já měl pocit, že za chvilku uvidím rudě. Radši jsem se naštvaně zvedl a prošel okolo nich, přičemž jsem Kaiovi uštědřil dost slušný pohlavek zezadu. "Kreténe." ,štěkl jsem na něj a chtěl jsme za sebou prásknout dveřmi, ale těsně před jejich prahem jsem se zarazil a vrátil se. Zakryl jsem jednou rukou Kim oči a políbil jsem ji, i když ji Kai držel. Oproti tomu, jak naštvaný jsem byl, jsem ji políbil měkce a celkem dlouze, na to, že to nebylo ani úplně potřeba. Potom jsem se beze slova zvedl a odešel jsem z pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Zmateně jsem koukala z jednoho na druhého. Kník..? Pomyslela jsem si a bezradně jen kmitala očima. Ne, vážně, co se to tady dneska děje. Normálně bych řekla, že se o mě asi perou, ale.. Chápete.. To, že jsou na mě hodní a bydlím s nimi nemusí automaticky znamenat, že o mě mají nějaký zájem.. Myslím.. Já vážně nevím?! Když se Tao zvedl a chtěl odejít, smutně jsem za ním koukala. Cítila jsem se hrozně už před tím a teď ti dva do toho. Bylo mi strašně, skočila bych ze střechy, kdybych mohla. Normálně nechci, aby na mě někdo bral ohledy nebo tak, i když je to hezké, ale.. Já už taky byla psychicky dost v prdeli, i bez toho, aby mě vraždili pohledy nebo se tihle dva pohádali. Tao se, ale ve dveřích otočil a došel k nám. Nechápavě a zmateně jsem na něj upírala ty svoje štěněcí oči, dokud se nesklonil, nezakryl mi rukou oči a pak mě.. Vážně mě políbil? Asi jsem v tu chvíli dostala infarkt. Rozhodně se mi zatočila hlava. Nebyla jsem schopná cokoliv udělat, jen.. Si ty jeho rty užít. Nedokázala jsem ten pocit popsat.. Ale byla jsem z toho dost.. Vykolejená. Mlčky jsem koukala na dveře, než jsem se podívala znova, dost bezradně, na Kaie. ,,Ne, vážně, co jsem provedla?" Zeptala jsem se, začínala jsem z toho být vážně trochu bezradná, všechny je miluji, ale měla jsem pocit, že oni se mě dneska asi rozhodli trestat. ,,Já.. Si půjdu vypít to kafe.." Pokusila jsem se na Kaie lehce pousmát a pokud mě pustil, odešla jsem k sobě do pokoje. Mít tam klíče, zamknu se. Ale neměla. Sedla jsem si na zem před televizi, co jsem v pokoji měla a zapnula si svoje nintendo. Potřebovala jsem se nějak odreagovat a přestat na to myslet. Myslím, že dneska z toho pokoje už nevylezu. Udělala jsem si culík a nasadila si brýle, ať na tu televizi vidím. Už jsem neměla sílu ani brečet, bylo to dost flustrující. Hlavně jsem se bála sejít dolů a podívat se komukoliv z nich do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Popravdě, neměl jsem úplně dobrý pocit z toho, že takhle Taa provokuji, ale mně se vážně tak hrozně nelíbilo, když si ji přivlastňoval. Dobře, měl to štěstí, nebo spíše smůlu, že se vždy právě před ním dostala do nějakých osobnějších situací. Jako třeba když jsme se předtím střídali v nemocnici a musela se probudit zrovna když tam byl on. Nebo když ji vezl k nám. Nebo po tom karaoke baru. Prostě měl to štěstí v neštěstí, že se s ní dostal do intimnějších situací a díky tomu měl určitou výhodu. Chápete, to, že ona měla smůlu, bylo pro něj vlastně svým způsobem štěstí. Když se k ní sklonil a políbil ji, měl jsem opravdu chuť ho odstrčit, ale to jsem mu udělat nemohl. To, že on se odhalil už teď jsem mohl vzít jako výzvu, které se budu muset čelem postavit. Jakpak by ne. Po jeho odchodu jsem zůstal potichu a nechal Kim vstřebat, co se vlastně stalo, ale když tak zoufale promluvila, usmál jsem se a povolil jsem objetí, ve kterém jsem ji držel. "Jsi jen moc úžasná." ,řekl jsem jí popravdě. Však to, jaká byla, byl důvod, proč jsme se tu do ní všichni.. zami- zakoukali. To druhé slovo ode mě nějakou dobu neuslyší. Nechal jsem ji tiše odejít do jejího pokoje a rozloučil jsem se s ní jenom pokývnutím hlavou. Nechtěl jsem nic říkat, nepřišlo mi to vhodné. Xiumin Dole v kuchyni byla poměrně zvláštní atmosféra. Nebyla vyloženě dusná, ale spíše.. svázaná, či jak jinak tomu říkat. Nebyli jsme tu na sebe naštvaní, ale všichni jsme aspoň trochu přemýšleli o tom, co se nahoře stalo. Všichni jsme už teď věděli, jak to s námi vlastně je. Někteří vypadali, že teprve teď na to přišli, jiní byli překvapení z své vlastní reakce, mně to bylo tak trochu líto. Bylo mi líto, že na sebe Kim nechala takhle sáhnout jen tak. Mrzela mě moje reakce. Mohl jsem něco udělat. Došlo mi, že Kai se nás asi snažil všechny vyprovokovat k reakci, ale tu dostal doopravdy jen od Taa. Já nebyl schopný se ani naštvat, ani pořádně žárlit. Co to ode mě mělo být za reakci? Ještě jsem stáhl ocas a odešel. Společně s D.O. jsme dodělali jídlo, ale většina se rozhodla ho odnést do svého pokoje a sníst si ho sama. Nakonec jsme se rozhodl je napodobit a vydal jsem se nahoru. Se dvěma miskami, jednu jsem chtěl nechat Kim v pokoji. Předpokládal jsem, že je ještě s Taem a Kaiem. Popravdě, docela jsem Taa obdivoval, když se rozhodl alespoň nějak reagovat. Jako jediný z nás. Otevřel jsem dveře od jejího pokoje a vešel jsem se dvěma miskami dovnitř. Když jsem uvnitř uviděl Kim, bylo to rozhodně něco, co jsem nečekal. A hlavně, je to možná kruté, ale čekal jsem, že jestli ji uvidím, bude tu někde schoulená v rohu, nebo tak. Ale ona prostě s neutrálním pohledem hrála na nintendu a před ní běžela televize. Posadil jsem se vedle ní a položil jsem před ni misku s jídlem a příbory. Pousmál jsem se na ni a chvilku jsem ji jen pozoroval, než jsem se donutil k otázce, která mě svrběla na jazyku. "Jak to dopadlo?" ,zeptal jsem se jí tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Mo úžasná? Dělal si ze mě srandu? Myslela jsem na to pořád dokola. Byla jsem smutná, flustrovaná a naštvaná zároveň. Strašná kombinace. A snažila jsem si to vybít na chudácích postavách ve hře. Samozřejmě, že mi to spíše nešlo, než šlo, ono hrát, když jste naštvaní, není zrovna ok. Chtěla jsem zavolat GDmu a zeptat se ho, jestli mu nemůžu dneska na spaní zabrat gauč. Měla jsem sto chutí to udělat. Do čeho jsem se to namočila..? Pomyslela jsem si nešťastně. A pak najednou přišel Xiumin. Byla jsem moc zažraná do hraní, než abych mu ze začátku věnovala nějakou pozornost. Pořád jsem měla před očima ten jeho smutný pohled. Chtělo se mi z toho brečet. ,,Děkuji.." Řekla jsem tiše, když vedle mě položil jídlo. A pak přišla ta jeho otázka. A zrovna v tu chvíli mi dal ten kretén ve hře už asi po třetí na prdel, takže mi prostě rupli nervy. ,,Kurva..!" Zanadávala jsem si v češtině, protože korejsky to prostě nemá tu správné grády a decentně hodila ovladač na zem. Ne tak, aby se rozbil, ale hodila. ,,Nijak, málem se tam porvali a Tao mě políbil.." Odvětila jsem se začátku trochu nakvašeně a teprve pak se na něj podívala. Spíše zoufale, než naštvaně. ,,Můžeš mi laskavě říct, co to jako bylo?! Ty vaše pohledy?! Já tedy nevím, jestli vám to někdo řekl, ale máte třeba pusu a ta slouží k tomu, aby jste řekli, když se vám něco nelíbí nebo máte nějaký problém. A já do teď sakra nevím, co jsem provedla, že jste na mě koukali jako na vraha!" Samozřejmě jsem začala už v polovině proslovu bulet jako želva. Sundala jsem si brýle, abych viděla vůbec něco a pokusila se utřít si slzy do rukávu. Samozřejmě úplně marně. Vzala jsem si na klín misku s jídlem, do ruky si vzala hůlky a začala jíst. Vždycky, když brečím, tak buď nejím nic ještě nebo mám tendenci se nacpávat. Tohle byla ta druhá možnost. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Nemáš zač." , usmál jsem se posadil se vedle ní. Byl jsem nesvůj z toho, že se mám ptát na něco takového. Opravdu byl, protože jsem se bál toho, co mi odpoví. Namísto odpovědi ale v první chvíli přišlo hodně naštvaně podané české slovo. Podle tónu hlasu mi došlo, že to si nebylo nic slušného. Přiznám se, nečekal jsem takový tón a nebyl jsem si jistý, jeslti nepatřil mně, proto jsem sebou hned při vyřčení toho slova trhl. Zlobí se? Na mě? Je naštvaná? Běželo mi hlavou, zatímco jsem trochu ustrašeně čekal na odpověď. Nebyl jsem si jistý, jestli jsem ji chtěl slyšet. Taky, že jsem se měl čeho bát, když odpověděla, že se ti dva málem poprali a Tao ji políbil. Trochu jsem sklopil pohled a chvilku studoval podlahu. Znervózňoval mě tón, kterým to řekla a taky fakt, že řekla něco takového. Teď asi není vhodný moment na to, abych jí řekl to, co jsem chtěl. Lehce jsem sebou cukl, když se začala ptát, co to s námi bylo, ale jak se její hlas měnil a zněl akorát nešťastně, donutilo mě to zvednout hlavu a podívat se na ni. Teď by mi bylo milejší, kdyby na mě křičela a ne, kdyby přede mnou brečela. Nechtěl jsem se k ní natáhnout a něco udělat. Tedy, ne, že bych nechtěl, ale spíše jsem na to teď nesebral dostatečnou dávku odvahy. Brýle, které si sundala, jsem vzal opatrně mezi prsty, abych je mohl o tričko usušit. Potřeboval jsem si nějak zaměstnat ruce, jinak bych si možná tak žmoulal lem trička. "Omlouvám se." ,vypadlo ze mě jako první a to dost nejistým hlasem, než jsem se donutil pokračovat. Bylo mi jasné, že nemá cenu neodpovídat, ale když budu odpovídat, tak se to dozví. minimálně o mně. Cítil jsem, jak mi buší srdce. Už předtím dole v kuchyni, když se ptala, jestli bych si ji vzal, jsem myslel, že mi srdce uteče hrudníkem pryč. Styděl jsem se něco takového říct a teď jsem čekal, že to srdce mě odtáhne sebou pryč. Možná proto jsem položil brýle a křečovitě jsem se chytil svých kolen. Tohle rozhodně nebylo něco, co bych kdy řekl často. Jenom dvakrát a z toho to jednou nevyšlo. Od té doby, co jsme slavní, to bylo něco, co jsem slýchal často, ale distancoval jsem se od toho. Nechtěl jsem to slyšet, protože mi to říkali lidé, které jsem nikdy v životě neviděl. Za tu dobu jsem se těch slov začal skoro až bát, proto mi teď dělalo takový problém je říct. "Máme pusu.." ,promluvil jsem pomalu a vážil jsem každé slovo. "Nevypadá to, že by sis všimla.. To chápu, je to normální. A máš teď toho za sebou opravdu hodně. Ale.. podívej se." ,ukončil jsem větu vlastně částečně nesmyslnou, ale nedokázal jsem se donutit k tomu, abych ji dokončil. Něco ve mně mi to nedovolilo. Snad strach, že by si všimla, ale ne mě? Možná. I tak to byla asi dost velká nápověda. "Nekoukali jsme jako vrazi na tebe. Nejsme naštvaní na tebe. To Kai, to on.." ,znovu jsem větu nedokončil. Těžko se říkalo něco, co jste nechtěli vidět ani slyšet. Jak jsem jí mohl říct, že si ji prostě přivlastňoval a to nás štvalo, protože jsme ji chtěli všichni? Jen mně samotnému se to těžko přiznávalo. Tahle citová rovina mi byla vlastně neznámá, bylo to jako neprozkoumané děsivé území. Nesnesl jsem ale ten pocit, že se na mě teď kouká uslzenýma očima stvoření, jako je ona. Měl jsem pocit, jako by mě ten ohled uvnitř svazoval do malého uzlíčku, ve kterém jsem se nemohl pohnout. Přesto jsem se ale pohnul a zvedl jsem se z tureckého sedu do kleku. Natáhl jsem se k ní, takže jsem tu klečel na všech čtyřech a koukal jsem se jí do těch krásných, ale uslzených očí. Snažil jsem se ten pohled vydržet. Opatrně jsem ji jednou rukou pohladil po její roztomile řezané tváři. Prsty jsem přejel po hraně čelisti, přes tvář až jsem ji chytil za bradu a palcem jsem ji lehce pohladil přes rty. Zavřel jsem oči, ale ani jsem se nehnul "Já.. Miluju tě.",zašeptal jsem tiše a svěsil jsem hlavu k zemi. Dokázal jsem to říct, ale měl jsem pocit, že mě ta slova na jazyku pálí, když jsem je řekl. Cítil jsem se, jako kdybych se měl za chvilku rozpadnout, když mnou nervozita uvnitř tak otřásala. Opravdu, tohle jsem dlouho necítil. na jednu stranu bylo dobře, že jsem to řekl, na druhou jsem měl pocit, jako kdybych si kopal hrob. Posadil jsem se zpátky do kleku. Nevěděl jsem, jestli se zvednout a odejít, to mi připadalo zbabělé, ale zároveň mi to připadalo jako jediné řešení, při kterém bych nemusel slyšet odpověď. Tušil jsem, že kladná nebude a právě proto jsem se jí tak bál. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že se omlouvá, pořád jsem ho.. Tak nějak nevnímala a jedla. Až když se rozmluvil, tak jsem položila misku s jídlem vedle sebe a trochu zmateně jsem na něj koukala. Nechápala jsem o čem mluví a jak to myslí. Utřela jsem si slzy do rukávu, ale v očích mě pořád pálili. A pak z něj vypadlo, že není naštvaný na mě, ale na Kaie.. Vlastně všichni. Proč? Protože mě objal? Ale.. Proč by kvůli tomu měli být naštvaná? Jo, možná jsem teď byla naivně blbá, ale vždyť přece o nic nešlo. Podle mě.. Brala jsem to spíše jako.. Vtip, než cokoliv jiného. To, že mě Tao políbil, to potom byla už druhá věc. Všimla jsem si, jak je nervózní, jak se mu chvějou ruce a jak má vůbec problém mluvit. O to méně mi to všechno docházelo. Když si klekl na kolena a pohladil mě po tváři.. Stejná infarkt, jako když mě políbil Tao. Srdce se očividně snažilo zdrhnout a ti motýli v břiše byli tak cool. Ironicky. Co to se mnou je..? Co to s nimi je?! Pomyslela jsem si a lehce se zachvěla, když mi přejel palcem přes rty. A pak to řekl. Řekl, že mě miluje. Co..? Jasně, já jsem totiž málo na měkko, můžu začít brečet ještě z toho. Ale.. Nikdy mi to nikdo neřekl. První sekundu jsem byla schopná mu říct, že já jeho taky a ani bych nelhala, jenže.. Za a) bych to řekla jen pro ten pocit, že by to byl první člověk, kterého bych milovala a on mě taky a za b) netuším, jak bych tohle vysvětlila ostatním! Tak nějak mi začalo docházet, že.. Se do mě zabouchli všichni? Děláte si prdel?! Jo, byla jsem z toho krapet rozhozená, do teď to všechno vypadalo jako trapná telenovela, teď to byla super trapná telenovela! Najednou mi bylo Xiumina strašně líto. Seděl přede mnou jako hromádka neštěstí a vypadal, že z toho asi umřel. Po kolenou jsem se došoupala co nejblíže k němu a pevně ho objala kolem krku. Nemohla jsem ho tam nechat prostě jen tak sedět, vypadal, jako opuštěné štěně. ,,Udělám cokoliv, když se přestaneš tvářit takhle smutně.." Pošeptala jsem mu tiše. Problém byl v tom, že bych pro kohokoliv z nich udělala cokoliv. A já.. Si prostě nemůžu jen tak někoho vybrat! To prostě nejde! Ne, že bych nemohla, ale.. nesnesla bych reakce ostatních. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Byl jsem dost na měkko. Dalo mi neskutečnou práci říct ta pitomá dvě slova a připadal jsem si, jako kdyby mi sebrala všechnu energii, kterou jsem měl. Proto jsem jenom seděl a čekal, co mi Kim řekne, jako kdybych čekal na rozsudek. Samotného mě mrzelo, že jsem se ni ni teď takhle upnul. Jako kdybych teď čekal pomoc já od ní, i když ji potřebovala ona ode mě. Překvapeně jsem zvedl hlavu, když se ke mně po čtyřech připlížila a objala mě okolo krku. Chvilku jsem měl pocit, že se mi zastaví srdce. Ten moment, kdy si říkáte, že to, co jste si teď vymluvil, by se najednou mohlo stát skutečností. Naprosto neslyšně jsem vydechl, když řekla, že udělá cokoliv. Napadla mě spousta hloupých věcí, které by se mi teď líbily, ale po chvíli by mi došlo, že to stejně nebylo myšleno doopravdy, proto jsem na moment zavřel oči, položil si hlavu na její rameno a nasál její vůni. "Zamiluješ se do mě?" ,zašeptal jsem tiše otázku. Byla myšlena naprosto vážně, i když nebylo skoro možné ji splnit. I kdyby mi řekla, že ano, nemohl bych tomu věřit, protože tomu neporučí. To si nevybere ona, ale její srdce. To jsem věděl, ale právě proto jsem to řekl. Protože teď nemělo smysl říct nic, co bych nemyslel opravdu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ucítila jsem, jak mi položil hlavu na rameno. Opravdu jsem byla odhodlaná udělat cokoliv. Jeho prosba mě nepřekvapila, ale ani mi to nijak neusnadnil. Objala jsem ho o něco pevněji a zavřela oči. Tiše jsem vydechla. Neměla jsem pocit, že toho po mě chce moc a nejhorší na tom bylo, že jsem moc dobře věděla, jak se cítí. Heh, kolikrát já jsem takhle zdeptaně klečela před nějakým klukem a říkala mu, že ho miluji. Na druhou stranu jsem mu nemohla říct nějakou jednostrannou odpověď, jako je ano nebo ne a při tom uvěřit, že je to pravda. Ani on by tomu nevěřil, není malé dítě. ,,Miluju vás všechny.. V tom je ten problém.." Přiznala jsem tiše po pravdě. Asi jsem to neměla říkat, ale.. Měla jsem pocit, že to jsou slova útěchy a beznaděje zároveň. Jen jsem nevěděla, co převažuje. Kousek jsem se od něj odtáhla a vzala jeho tvář do dlaní. ,,Ale pořád to znamená, že miluji i tebe. Jen.. Nemůžeš po mě teď hned chtít, abych si vybrala. Tomu rozumíš, ne?" Zeptala jsem se ho a upírala na něj prosebný pohled. Tiše jsem ho prosila, ať to pochopí, ať není smutný, ale ani naštvaný. Políbila jsem ho na čelo. ,,Nebuď z toho tak smutný." Řekla jsem a pak se mu vážně podívala do očí. ,,Nejsem dobrá holka pro nikoho z vás. Co by si z toho měl, kdyby sis uvázal na krk někoho jako já? Ještě více, než teď?" Nebylo to tak, že bych se mu to snažila rozmluvit, byla jsem ráda, že mi to řekl, ale to, co jsem řekla, jsem myslela upřímně. Ano, starali se o mě, byli hodní a všechno.. Ale všichni věděli, že nejsem zrovna psychicky stabilní člověk. Že to se mnou prostě není jednoduché. Nedokázala jsem si představit, jak bych je, i když nechtě, psychicky vysávala, kdybych s někým z nich oficiálně chodila. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Já vím.." ,odpověděl jsem tiše, když řekla, že problém je v tom, že nás miluje všechny. Věděl jsem to, stejně jako to došlo všem právě když si ji Kai tak přitáhl. To je právě to, co nás trklo, že jsme teď vlastně nejlepší přátelé a zároveň nejhorší rivalové. Už teď jsem viděl, kam se to bude ubírat. Naschvály, všichni si budou syslit veškeré věci, co o ní zjistí pro sebe, každý ji někam pozve, každý si ji bude chtít nechat jen pro sebe. I když je možné, že to třeba tak hrozné nebude, ale mám tušení, že aspoň trochu na tom všem bude rivalita znát. Nechal jsem ji vzít můj obličej do dlaní a podíval jsem se na ni přímo. Odzbrojeným pohledem, který přijímal to, co říká. Po nevyřčené prosbě jsem se lehce usmál a lehounce jsem kývl hlavou. Chápal jsem to, jen.. bylo to neskutečně frustrující. Věděl jsem, že to nebyla její chyba, jen jsem si teď připadal jako jeden z mnoha. Ale měl jsem šanci. Té jsem se vzdát nehodlal. "Nebudu." ,odpověděl jsem jí pevným, ale milým hlasem. Sám sebe jsem chtěl odhodlat k tomu, že to nevzdám a nenechám si šanci proklouznout mezi prsty. Jakmile ale o sobě začala vykládat, že není dobrá partnerka ani pro jednoho z nás a že bychom vlastně někoho, jako je ona, vůbec neměli chtít, usmál jsem se a pobaveně jsem zakroutil hlavou. "Víš, co je na tobě nejlepší?" ,zeptal jsem se jí zkoumavě, protože mě zajímalo, co mi na takovou otázku odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když řekl, že nebude, lehce jsem se pousmála a znova ho políbila na čelo. Měla jsem z toho radost, i když mě hrozně bolel fakt, že jsem mu asi právě ublížila. Nikdy jsem nikomu nepřála se cítít tak, jak se cítí právě on, nebo jak jsem se cítila mnohokrát já. Když se zeptal, co je na mě nejlepšího, pustila jsem jeho tvář a s odevzdaným pohledem pokrčila bezradně rameny. ,,Upřímnost?" Ne, že bych na tuhle vlastnost byla hrdá, byla to vlastně vlastnost, která ostatním většinou jen ubližuje, ale byla jediná, která mi přišla zároveň asi i trochu pozitivní. Proto věci jako: Ubrečená, v depresi, nešťastná, zakomplexovaná a podobně, mi nepřišli jako nejlepší odpověď na jeho otázku. Navíc, nebyla jsem ten typ, který by se neustále před ostatními sám srážel na kolena. Většinou jsem to dělala tiše sama pro sebe a pak úplně tiše sama pro sebe prosila někoho o pomoc. Vážně kluci, s někým takovým by jste chtěli něco mít? |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Schválně jsem ji nechal přemýšlet, co je na ní nejlepšího. Chtěl jsem zjistit, na co přijde. Stejně tak mě zajímalo, jestli je to ten typ, co se bude shazovat, vychloubat, nebo co zkusí odhadnout něco, co by mohlo být právě to dobré. Bylo mi ale jasné, že na to sama nepřijde, protože takoví lidé, jako je ona, se neumí odhadnout. Zvlášť ne v tomto ohledu. Když oznámila, co si myslí, že je na ní nejlepší, usmál jsem se a zakroutil jsem hlavou. "Nejlepší na tobě je to, že si sama neuvědomuješ, jak úžasná jsi." ,vysvětlil jsem jí s úsměvem a postavil jsem se. Upravil jsem si trochu rozcuchané vlasy a zhluboka se nadechl. Než jsem se vydal ke dveřím, sebral jsem ze země misku. Až u dveří jsem se otočil ke Kim. "Abys nežila v iluzi, nikdo se na tebe nezlobí a když přijdeš dolů, nikdo ti hlavu neukousne. Nic se nezměnilo." ,oznámil jsem jí a vyšel jsem ze dveří, ať už by mi chtěla nebo nechtěla něco říct. Nechtělo se mi jí vysvětlovat, že si jen všichni uvědomili, že city k ní nebudou prostě jenom čistě přátelské, ale myslím, že doba potřebná k tomu, abychom si to všichni sami pro sebe urovnali už je pryč. Sám jsem se s jídlem vydal ke Kaiovi do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,He?" Zamrkala jsem po jeho odpovědi na něj nechápavě. Ve své podstatě mi neřekl, co je na mě nejlepší a zároveň mi to řekl. Občas nesnáším tyhle.. Tajemné a hádankovité odpovědi. Sledovala jsem ho, jak vstal a vzal sebou misky od jídla. Nic jsem neříkala, jen ho možná trochu smutně sledovala, jak odchází. Mu se to řekne.. Pomyslela jsem si a zadívala se do země. Pořád jsem měla pocit, že jsem něco provedla a že mi tu hlavu vážně ukousnou, až tam přijdu. Ne, jinak, kéž by mi tu hlavu ukousli, spíše jsem se bála nějakých divných pohledů. Neměla jsem tyhle situace ráda. Nevěděla jsem, co v nich mám dělat. Nakonec jsem se zhluboka nadechla a řekla si, že si nejdříve dám sprchu, než sejdu dolů. Hlavu jsem si nemyla, jen jsem se prostě potřebovala nějak vzpamatovat. Sprcha pomohla jen na půl, ale pomohla. Už bylo celkem pozdě a osobně jsem už neplánovala dneska nikam jít, takže jsem si oblíkla svoje věcí na spaní, ze kterých se Sehun včera málem zbláznil, ale who cares, chápete.. Ne, moment, Kim, klidni ten hormon, právě ti došlo, že se do tebe všichni zakoukali, minimálně Tao, Xiumin a Sehun a ty stejně máš tyhle provokující manýry? Pomyslela jsem si, když jsem se na sebe chvilku koukala do zrcadla. Jo, mám no a co, mám pěkné nohy.. Odvětila jsem nakonec sama sobě a vydala se dolů. Podle toho, jestli byli v kuchyni nebo v obýváku, jsem tam tiše nakoukla. Připadala jsem si, jako kotě nebo štěně, které udělá někde v koutě loužičku, i když moc nechtělo a teď se cítí provinile. Asi tak nějak jsem vypadala. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Utiral jsem linku v kuchyni a sklizel nadobi do mycky. Praci jsen sice nedelal polovicate, ale spise jakoby bezduse. Premyslel jsem. Kdyz jsem prisel po behani, sel jsem tam, odkud jsem zkratka slysel hluk. Po otevreni dveri na me ale cekalo prekvapeni v podobe Kim, kterou si privlastnoval Kai a vsichni vypadali, ze ho zabiji, nebo jako kdyby jim uletely vcely. I se mnou to trochu hrklo. Chapete, bydli s vami nekdo, kdo se vam libia ke komu pocitujete urcitou naklonost, ale vidite, jak si ji takhle privlastni nekdo jiny. Je to frustrujici. Proto jsem zavelel k odchodu a sesl jsem dolu. Az na Taa a Kaie jsme tu byli vsichni. Dole bylo nejakou dobu ticho, kdyz vsichni museli zpracovat co videli. Vypadalo to, ze vetsine z nas teprve ted doslo, co s nam vlastne bylo. Az po nejake dobe se vsichni vydali po svych. Tao ten ienom prosel a vydal se pryc, asi si pptreboval procistit hlavu. Luhan s Chenem vzali Suha na zahradu do bazenu, Baekhyuna jsem slysel jak si venku hraje s Benem. O Kaiovi jsem momentalne nevedel nic, zustal nahore a Xiumin sel nahoru. Sehun si pustil televizi a lustil krizovky, ale usnul u toho na gauci. Vlastne jsem tu ted tak trochu osirel, ale to nevadilo. Moc jse. Se venoval ostatnim, aniz bych sam premyslel o tom, jak svoje chovani omluvim. I kdyz jsem mel asi nejlepsi alibi ze vsech, vzhledem k tomu, ze jsem sotva prisel domu. Namisto toho jsem udelal nepeceny dort a nechal ho mezitim v lednici aby ztuhl. Kdyz se ozvaly kroky a dovnitr nakoukla Kim, nazmacil jsem ji at je tise a usmal jsem se. Kvuli Sehunovi, at se vyspi. Sam jsem prisel k ni a spokojene jsem se usmival. Jako slunicko. "Hoja hoj, das si dort?" ,zatrylkoval jsem potichu, protoze uz by mel byt dort v poradku a dobre ztuhly. Taky to bylo nejlepsi co jsem ji ted mohl nabidnout, jinak tu tednic extra nebylo. Veceri budu muset uvarit, mozna vezmu Kim na nakup se mnou, at se nenudi. Ale kdyz uz je ve spacim.. uvidim. Mozna taky bude vecere "co dum dal".. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když se mě D.O. zeptal, jestli si dám dort, lehce jsem se pousmála a kývla hlavou. Všimla jsem si spícího Sehuna. Byl roztomilý. Včera jsem usla dříve, jak on, tak jsem si ten pohled na něj nemohla zase tak moc užít. Tiše jsem k němu došla, vzala deku a opatrně ho přikryla, aby se neprobudil. Všichni víme, jaká vám je zima, když usnete třeba v autě nepřikrytí a pak se probudíte. Pak jsem došla do kuchyně a sedla si na barovou stoličku u linky a zamyšleně se na D.O. koukala. JO, ty vole, ani nevíte, jaké jsem měla nutkání se ho zeptat, jestli mě taky miluje, ale myslím, že pro dnešek jsem si už asi zavařila dost. Ale musím říct, že by byl asi slušný výser, kdybych se ho na to zeptala. Ale nechtěla jsem provokovat. Navíc, bych tak na půl práskla Xiumina, že mi řekl, že mě miluje, což jsem nechtěla. Takové věci se neříkají. Ne lidem v tomhle domě. Ale GD mi asi bude s takovou za chvilku dělat zpovědní vrbu.. Ne, dobře, to asi taky není dobrý nápad. Z prosklených dveří, které byli vstupem na zahradu jsem zahlédla Luhana, Chena a Suho, jak blbnou v bazénu. ,,Není jim zima?" Nahodila jsem jen tak mimochodem. Osobně bych tam asi umrzla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Přistoupil jsem k lednici, ze které jsem vytáhl dort a rozkrájel ho na kousky tak, aby byl pro každého jeden. Ten pro Kim byl trochu větší, než ostatní, ale takový, aby ho dokázala sníst. Po očku jsem ji sledoval, jak přikrývala Sehun a usmál jsem se. Sám pro sebe. Opravdu, taková milá gesta jsou něco, čeho si dokážu vážit, i když nejsou určená mně. Ukáže se v nich charakter člověka, i když se ho snaží skrýt. Když se vrátila, na stole už měla talířek s dortem a lžičku. Mezitím jsem ještě postavil vodu na čaj a sám se opřel o linku se svou porcí dortu na talířku v ruce. Byl piškotový, s meruňkami a jahodami, které byly na vrchu zalité želatinou. Po Kimině otázce jsem se tiše zasmál. "Nevypadají na to. Voda je vyhřívaná a kdyby jim zima byla, tak už jsou dávno venku." ,vysvětlil jsem jí tlumeným hlasem se spokojeným úsměvem a lehce jsem si ji prohlédl. "Tak mě napadá, nepotřebuješ něco? Na sebe, nebo něco do pokoje? Půjdu do města, tak bychom mohli rovnou něco nakoupit." ,navrhl jsem jí s úsměvem a vložil si další sousto dortu do úst. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pomalu jsem jedla dort. ,,Páni, máš ho dokonalý. Musíš mě naučit vařit." Řekla jsem nadšeně mezitím, co jsem jedla a jen sem tam se koukla na kluky venku. A pak se mě najednou D.O. zeptal, jestli s ním nechci jít nakupovat. Nechápavě jsem na něj zamrkala, jestli si s tím návrhem dělal srandu. Ale očividně to myslel vážně. ,,Víš.. Já nejsem ten typ, co by si nakupování věcí užíval, ani nejsem zlatokopka a neutrácím za oblečení hrozné množství peněz, ale.. Dobře si tu nabídku ještě jednou rozmysli, aby si pak neobrečel svou kreditku." Mluvila jsem vážně, i když bylo jasné, že mu rozhodně nehodlám zkrachovat účet.. A byla pravda, že jsem neulítávala na značkovém oblečení a tak.. Ale pokud souhlasil, tak jsem rychle dojedla dort a s oznámením: ,,Jen se zajdu obléct!" Jsem vyběhla k sobě do pokoje. Hodila jsem na sebe džíny, protože venku už bylo chladněji, obyčejné černé tílko a černou mikinu a zase seběhla dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když mi Kim pochválila dort, trochu jse mse začervenal. Byl jsem na pochvaly zvyklý, ale ta její mě potěšila. Usmál jsem se na ni a lehce směrem k ní naznačil pohyb rukou, ve které jsem držel lžičku. "Jestli cheš, klidně můžeš dělat jídla se mnou." ,navrhl jsem jí a sám dort dojedl. Po mém, návrhu, že bychom spolu s Kim mohli jít nakupovat, jsem se otočil ke dřezu, ve které m jsem umýval nádobí, ke kterému teď nově patřil i talířek od dortu. "Myslím si, že to tak hrozné nebude." ,odpověděl jsem jí a pobaveně jsem se zasmál. Snad každá holka si dělala srandu, jak kluky finančně ruinuje, ale přirom to tak hrozné nebylo. Nechal jsem ji, ať se jde převléknout, sám jsem byl už oblečený, jen dole na věšáku jsem si vzal černé sako se stříbrnými knoflíky. Když sešla dolů, lehce jsem na ni mrkl a podržel jsem jí dveře, aby mohla vjyít jako první. Víte co, občas mi neuškodí se zachovat jako gentleman. Nebo se jako jeden z nich aspoň tvářit. "Kam chceš jít nejdřív? Máme celé odpoledne." ,zeptal jsem se zkoumavě a čekal jsem, co mi odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsem uviděla D.O. v tom jeho černém saku, málem jsem upustila slinu. Chvilku jsem jen tak stála a trochu zasněně na něj koukala. D.O. se oblékal.. Ne zrovna výrazně, proto jsem se nad jeho oblečením nikdy moc nepozastavila, ale když si vzal to sako.. Chápete.. Na komkoliv jiném by bylo obyčejné, ale na něm.. Vážně, hrozně mu to slušelo. ,,Děkuji." Usmála jsem se na něj sladce, když mi podržel dveře, aby jsme mohli vyjít ven. Zavěsila jsem se na jeho ruku. Ani nevím proč, ale měla jsem z toho radost a usmívala se jako rozjařené a šťastné dítě. Ono, ve své podstatě, jsem jim byla, protože plnoletost je tady až od 21. A mě bylo 19. Neptejte se, jak jsem se dostávala k alkoholu, ale většinou se mě na věk nikdo neptal. ,,Někam, kde je moc oblečení. A hlavně bot." Řekla jsem nadšeně. Ne, nejsem ten typ, co by z kluků ždímal peníze, ráda se o sebe postarám sama, ale když už mi nějaký kluk nabídne, že mi něco koupí nebo něco zaplatí, tak se nebráním. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Nemáš vůbec zač." ,odpověděl jsem jí stejně sladce, jako se ona na mě usmála. Zamkl jsem za námi dveře a když se na mě Kim zavěsila, usmál jsem se a lehce si ji k sobě přitáhl. Rozhodně to nebylo něco, co by mi vadilo. A její pohled byl k nezaplacení. Vpadala tak spokojeně, jako když dáte dítěti pytlík oblíbených sladkostí. Byl jsem rád, že jsem ten pohled mohl vidět a samotného mě to vybízelo k tomu, abych se vesele usmíval. "Tak to vezmeme rovnou do centra, tam je snad vše na co si vzpomeneš." ,odpověděl jsem jí, když řekla, kam chce jít a namířil jsem si to k autu. Myslel jsem,že půjdeme pěšky, ale když už ji beru na nákup, tak bude pořádný. Ať si tohle odpoledne užijeme oba dva co nejvíc. V autě jsem ji nechal sedět kde chtěla, to mi bylo celkem fuk. Pustil jsem potichu rádio, ze kterého hrály hitovky a v jejich rytmu jsem si po cestě poklepával prsty o volant. Zastavil jsem až na velkém parkovišti v centru města plném obrovského množství lidí. Raději jsem si k sobě Kim přitáhl a i kdyby teď chtěla, ať ji pustím, neudělal bych to. Trochu jsem tím sic zneužíval toho, že jsme tu teď sami a že je tu hodně lidí, ale co. Trocha sobečnosti mě nezabije. Zavedl jsem ji do několika partové budovy s dámským i pánským oblečením snad všech druhů. I cosplay krámek, galanterie, nebo obchody s kabelkami se tu našly. Parfumerie, drogerie, vše, co jsem dokázal vyjmenovat. "Tak mě veď kam chceš, generále." ,zaculil jsem se na ni a nechal jsem ji, ať si vybere, kam půjdeme a co kde koupíme. Věděl jsem, že na to mám a proč občas nepustit nějakou větší sumu, když to někomu udělá radost? Sám jsem si potřeboval sehnat nějaké nové věci na sebe, ale to mohlo ještě chvilku počkat. Teď jsem upřednostnil Kim. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Sedla jsem si na sedadlo spolujezdce a spokojeně poslouchala písničky z rádia, než jsme dojeli na parkoviště u obrovského nákupního centra. Byla jsem ráda, že mě D.O. přitiskl k sobě a odmítal mě pustit. Celkem jsem se v tom davu lidí bála. Mělo to tu výhodu, že nás očividně nikdo nepoznal.. Zatím. Když řekl, ať ho vedu, čapal jsem ho za ruku a vedla ho hned k prvnímu obchodu, kde se mi něco zalíbilo. Nejsem vybíravý typ člověka, takže.. Jsem ve výsledku kupovala skoro všechno, co se mi opravdu hodně zalíbilo.. A nebyla to nějaká extrémní suma. Těm dražším kouskům jsem se vyhýbala. Ani ne tak kvůli D.O. kartě, jako spíše kvůli sobě. Nechtěla jsem si na tenhle luxus zase nějak moc zvykat. Samozřejmě se mému útoku nevyhnula ani drogerie, tu miluji a parfumérie. Tam jsem strávila asi nejdelší dobu, než jsem konečně našla něco, co mi opravdu vonělo. Koupila jsem si jednu na denní používání a jednu, když jdete třeba někam do společnosti. Tašky jsem si nosila sama.. Z větší části. Jen proto, protože jsem si připadala jako ty holky ve filmech s těma hromadama tašek. Byl to hezký pocit, i když jsem věděla, že po tomhle nebudu chtít žádný obchod ani vidět. Zatáhla jsem ho dokonce do obchodu se spodním prádlem. Dost mě bavilo, sledovat ty prodavačky, jak spíše za srandy, nabízejí jemu dost zajímavé kousky, ať mi je koupí.            http://4.bp.blogspot.com/_GoNDngQ_pmw/TQnXiIy08wI/AAAAAAAAAVM/ZJsfKFz9VJw/s1600/dcb06272f70aae6e_3738970600_3fb220dfc0_o.jpg      g     |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro   |
| |
|
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro      |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro     QE9s3HF4dqBR0BgtGk9g~~60_35.JPG)                   |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Zamířili jsme s Kim do většiny obchodů, které tu byly. Nechal jsem ji, ať si vždy sama vybere a zkusí, co se jí líbí, ale u některých kousků jsem jí vysvětlil, proč by si je neměla kupovat. Nebylo to, že by se mi ty kousky nelíbily, ale nelíbily se mi na ní. Když máte slečku s objemnějším hrudníkem, tak ji přece nenecháte si koupit některé věci, které jsou šité na ploštice. Potom se látka akorát pne a nevypadá to tak hezky, jak by mělo. Namít toho jsem většinou sám njaký kousek přihodil. Často to byl jenom nějaký kousek bižuterie, který by dané oblečení mohl doplnit. Koupil jsem jí, co chtěla. Všiml jsem si i toho, že si chtěla tašky nosit sama, tak jsem ji nechal, ale.. vždy, když zalezla do kabinky a dala mi je na pohlídání, vzal jsem do rukou o jednu tašku navíc. Takže se moje ruce postupně plnily a ty její.. chtěl bych říct, že byly volnější, ale jak sme přibírali další oblečení, nesli jsme to po nějaké době půl na půl. Před dveřmi obchodu se spodním práclem jsem trochu zaváhal a uvažoval, že ji nechám, ať si tam dojde sama, ale nakonec jsem tam s narůžovělými tvářemi vlezl s ní. Tentokrát jsem ale tiše postupoval za ní a tak trochu si nebyl jistý, kam s očima. To jsem tedy dělal jen do té doby, než se na mě sesypaly prodavačky a nabízely mi všelijaké kousky. Ne, že by se mi nelíbily, ale popravdě jsem se styděl o něčem takovém rozhodovat sám, proto jsem jenom chytil Kim za urkáv a přitáhl ji k sobě. "Dámy, mně ty věci nenabízejte. To jí." ,ozval jsem se najednou poměrně hlasitě a pohledem na chvilku zabruslil ke Kim. Doufal jsem, že jí nevadí, že jsem prodavačky nasměroval k ní. Ale já bych se asi propadl. Nejsem ani její přítel, nebo tak, tak proč bych měl rozhodovat o tom, co bude mít za spodní prádlo. I když.. trochu mě potěšilo, že teď jako její přítel působím a že si to nejspíše musely myslet i ty prodavačky. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro D.O. byl jako módní poradce k nezaplacení, ale u spodního prádla se to nějak vytratilo. Ne, že bych si stěžovala, vlastně to bylo děsně roztomilé, sledovat ho, jak se červená a snaží se ubránit mladým a veselým prodavačkám. Nakonec použil jako štít mě. Chvilku se tvářili zklamaně. Jenom jsem se pobaveně usmála. ,,Klidně mi něco koupit můžeš." Řekla jsem mu pobaveně, ale na druhou stranu celkem i vážně. Prodavačky se pak vážně, ale začali věnovat mě.. Tedy.. Věnovat.. To je slabé slovo. Už jsem chápala ty D.O. rozpaky. A i když jsem si kupovala jen normální věci jako kalhotky, podprsenky a nadkolenka, vždycky mi k tomu něco nacpali jako dárek. Ty pouta s černou plyší to zabili ve finále úplně. Ale nijak jsem to neřešila, jen se u toho vesele usmívala a nechala je, aby mi to nacpali. Už jsem nebyla ve věku, kdy bych se za tyhle věci styděla, byla bych schopná zatáhnout D.O. klidně i do sexshopu, ale bojím se, že by to nerozdýchal on. Když jsme skončili, začínali mě z těch tašek už celkem bolet ruce. ,,Hele, mám nápad. Zaneseme to do auta, ty si půjdeš koupit ty košile na které jsi před tím tak nenápadně koukal a já zajdu nakoupit jídlo. Když mi napíšeš tedy seznam, co ty na to?" Usmála jsem se na něj sladce, ale zároveň v tom byl jasný podtón toho, že tak nějak nehodlám diskutovat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Abych řekl pravdu, ulevilo se mi, když se prodavačky začaly věnovat mně. I když Kim chvilku vypadala zklamaně. Bylo mi líto, že mi věnovala zrovna takový pohled, ale odhodlal jsem se zachovat jako sobec a jenom jsem nechal prodavačky, ať jípomohou vybrat. Zrovna u tohohle bych se klidně nechal překvapit i já sám. Tedy! ..Víte jak.. kdyby náhodou, tak.. tak bych se nechal překvapit. To neznamená, že jsme nějaké prase a myslím na bůhvíco! To jen občas. Nakupování po nějaké době skončilo a přebral jsem si od Kim další čst tašek. Více se mi jich už ale nepodařilo vzít. Díky této zkušenosti jsem zjistil, že mám malé ruce. Ale těch tašek bylo opravdu dost. "Nechtěla jsi ještě nějké boty?" ,zeptal jsem se jí celkem zvědavě, když navrhla, ať odneseme tašky do auta a potom bychom šli každý chvíli po svých. Rozešel jsem se s ní směrem k autu a musel se občas celkem obtížně vyhýbat lidem. Hlavně mě trochu znervózňovalo, že jsem teď nemohl Kim držet u sebe. Doufal jsem, že se neztratíme jeden druhému. To se ale naštěstí nestalo a do auta jsme naskládali všechny ty tašky. Byl to docela boj, některé z nich zůstaly dokonce pod zadními sedačkami auta, aby nebyly vidět, ale do kufru se nevešly. "Tak jestli chceš, můžeme se jít podívat ještě na boty. Já si košile můžu nakoupit i během toho, co bys nakoupila jídlo. Není toho tolik, jen spíš takové základní věci.",vysvětlil jsem jí s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když D.O. navrhl, že můžeme jít koupit ještě boty, dívala jsem se na něj, jestli si ze mě dělá srandu nebo jestli to myslí vážně. On si vážně hodlá zkrachovat účet nebo co? Nechala jsem si to proležet v hlavě, než jsme dali tašky do auta.. Až v ten moment jsem si uvědomila, kolik toho vlastně je a sama pro sebe se trochu začervenala. Nikdy jsem takhle velký nákup neměla. Už bych se na ty boty vykašlala, kdyby to D.O. nenavrhl u auta podruhé. Neodolala jsem a s úsměvem malého dítěte jen horlivě pokývala hlavou. A šlo se na boty. To jsem byla už mnohem šetřivější. Ne schválně, ale protože jsem na boty mnohem více vybíravá, než na oblečení. Ale takových 7 párů bot jsem si odnášela určitě. Pak jsem D.O. zatáhla vesele do toho obchodu, který před tím tak obhlížel. Teď jsem si na módního poradce zahrála já. Ona je to ironie, na druhé umíte vždy vybírat lépe, než na sebe. Nakonec si toho koupil trochu více, než asi původně chtěl. Protože jsem mu to koupila spíše já, když se mi to na něm opravdu hodně líbilo. A pak přišlo konečně na řadu jídlo. Tam jsem se už klidnila a nechala to jen na něm. Koupila jsem si jen karamelové bonbóny, ať mám co mlsat v autě. Jinak nejsem někdo, kdo by byl nějak závislý na jídle a kupoval všechno, na co má chuť. Když jsme jeli v autě zpátky, sedla jsem si dozadu s tím, že se do něčeho převléknu. Měla jsem z toho strašnou radost a prostě se do něčeho navléct musela. Vytáhla jsem z tašky ty kostkované šaty bez ramínek a začala se do nich oblékat. D.O. mě klidně mohl špehovat v zrcátku, ale to mě moc z míry nevyvádělo, i když jsem si sundávala podprsenku, protože by to pod těmi šaty vypadalo divně, kdybych jí měla. K tomu jsem si vzala síťované punčochy a černé lodičky a pak přelezla zpátky na přední sedadlo. A culila se jako andílek. No co? Jsem malá a úsporná. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Myslel jsem, že se teď rozdělíme a každý půjde nakoupit něco jiného, ale nakonec jsme šli spolu nakoupit i věci pro mě. Chtěl jsem jenom jednu košili, která se mi zamlouvala, ale popravdě, nakonec toho na mě Kim natáhla dost. Rozhodně jsem koupil víc, než jsem chtěl. Ale bavilo mě to. I to, jak mi Kim pomáhala vybírat a nakonec jsem vždy vzal to, co odsouhlasila svým ženským očkem. Sám jsem skončil s několika taškami na rukou a to jsme měli jít ještě nakoupit jídlo. To jsme ale zvládli celkem dobře. Netrvalo to dlouho, šlo spíše o nakoupení takových věcí jako je pečivo, máslo, salámy, sýry, nějaké ovoce a zelenina. Přibližně za půl hodiny, co jsme probrouzdali až k pokladnám, jsme vyrazili k autu. Nastartoval jsem a vyjel z parkoviště směrem domů. Když Kim najednou přelezla na zadní sedačku, poněkud nechápavě jsem se na ni do zpětného zrcátka zahleděl, ale dával jsem dál pozor na cestu. Až po chvilce mi došlo, že se tam převléká. Zrudnul jsem jako na povel a nevěděl, kam bych teď měl uhnout s očima. Snažil jsem se v klidu řídit, ale měl jsem neskutečné nutkání se do toho zrcátka podívat. Taky že jsem to jednou udělal. Zrovna, když si sundala podprsenku. Velmi rychle jsem s očima zase uhnul a opravdu se snažil soustředit jen na řízení. Sice stěží, ale vydržel jsem to, až dokud se nerozhodla znovu přelézt na přední sedadlo. Krátce jsem si ji prohlédl. „Sluší ti to.“ ,pousmál jsem se a se stále načervenalými tvářemi jsem jel dál. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Všimla jsem si, jak se D.O. červenal. Asi něco viděl. Jenom jsem se při té myšlence lehce usmála. Nic neříkal, tak jsem to nerozebírala ani já. Jen řekl, že mi to sluší. Sladce jsem se na něj usmála. ,,Děkuji." Nebyla jsem ten typ, který by říkal, že to není pravda. V klidu jsem ujídala karamelky a poslouchala rádio, než jsme dojeli domů. Když D.O. vypnul motor, chytla jsem ho za zápěstí, jako bych ho chtěla zastavit, aby z toho auta tak rychle neutíkal a políbila ho dlouze na tvář. Nic jsem už neříkala, ale myslím, že jako takové velké díky to bylo dost jasné. Ne, že bych se sama neodhodlala k něčemu.. Více, ale myslím, že pro tentokrát to nechám na nich.. Všech.. Ať si prvně začnou něco oni. Mě stačilo, jak jsem to pokonila se Sehunem. Chvilku jsem si nebyla jistá, jak všechny ty tašky pobereme domů, ale nakonec jsme to nějak zvládli. Hned prvních jsem se zbavila, když jsem vyndala boty a dala je do velkého botníku, který tu kluci měli. Sama jsem si zula svoje černé lodičky, tašky s oblečením nechala postavené u schodů nahoru a jen s jídlem se vydala do kuchyně. S úsměvem jako měsíček na hnoji. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Cesta domů proběhla v tichosti, kterou narušovalo jenom tiše puštěné rádio. Aspoň mi to ticho dovolilo tak nějak přestat přemítat o tom, jak jsem teď Kim viděl. Rozhodně by to nemělo být něco, na to bych měl myslet za volantem. Před domem jsme auto zastavil a vypnul jsem motor. Chtěl jsem vylézt z auta, ale Kim mě chytila za ruku. Trochu změteně jsem se k ní otočil, načež jsem dostal pusu na tvář. V první chvíli jsem ztuhl a lehce mi zrůžověly tváře, než jsem se pro tebe usmál, krátce ji pohladil po tváři a vystoupil z auta. Potěšila mě tím, ale to ona musela vědět. Pobrali jsme všechny tašky a vydali se trochu těžkopádně domů. Hned u botníků jsme se ale několika naštěstí zbavili a slyšeli jsme, jak se kluci baví dole v obýváku. "Nějakej parchant nám luxuje účet!" "Jo, ještě před půl hodinou průběžně mizely peníze." "Ztratil jste snad někdo kartu, že to tak mizí?" "Nemáme kvůli tomu zavolat do banky?" Slyšel jsem je, jak se předbíhají ve větách, které byly rozpoložením někde mezi naštvaností a překvapením. Podíval jsem se na Kim a vydal se směrem k nim. Zastavil jsem se mezi dveřmi. "Byli jsme s Kim nakupovat. To je to." ,oznámil jsem jim a všechny ty pohledy se přesunuly na mě. Koukali tak trochu.. ne naštvaně, ale spíše nechápavě, tak jsem zašmátral rukou a přitáhl Kim mezi dveře. "Hele!" ,zaculil jsem se na ně a trochu Kim postrčil přede mě. No, změna v jejich pohledech byla rozhodně dost velká na to, aby mě to donutilo se uchechtnout, protože někteří vypadali, že si poslintají triko, jiní vypadali, jako kdyby koukali na to nejkrásnější koťátko, jaké kdy viděli. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Normálně bych tam asi sebevědomě nakráčela, ale když jsem slyšela ten jejich rozhovor ohledně peněz, nejistě jsem se koukla na D.O. a schovala se za něj. Měla jsem strach, že se na mě budou zlobit, až to zjistí. D.O. jim to samozřejmě okamžitě řekl. Byla jsem schovaná za ním, takže jsem neviděla jejich výrazy. Byla jsem z toho celkem nervózní, najednou mi to nepřišlo jako takový super nápad. Když mě D.O. čapl a dotlačil před sebe, chvilku jsem měla strach, že po mě začnou házet kameny, ale ne. Místo toho na mě koukali, jako bych snad spadla z jiného vesmíru. Cítila jsem, jak se začínám červenat. Mám snad ty šaty naopak? Pomyslela jsem si nervózně a nebyla si jistá, proč na mě tak koukají. Jo, občas jsem natvrdlá. Dokonce mě napadlo, že se jim v tom třeba nelíbím. Trochu nervózně jsem si skousla spodní ret. ,,Ehm.. Ahoj.." Nejistě jsem se na ně usmála a lehce jim zamávala rukou, na které jsem měla bezprstou černou krajkovanou rukavičku, co mi ty holky nacpali u toho spodního prádla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Nervózně jsem pochodoval po pokoji, když se kluci dohadovali, co se stalo s penězi na účtu. Jasně, zbylo jich tam hodně, ale i tak, že by to prostě mizelo po takový částkách a takhle za sebou? Jako kdyby někdo získal přístup k účtu a postupně ho vysával a užíval si peněz na něm. Když jsem na to zrovna koukal a viděl, jak ubyla jedna větší částka, myslel jsem, že byl třeba někdo nakoupit a koupil něco většího, jen nám nedal vědět, ale o pár minut později znovu chyběly peníze, tak jsem to řekl ostatním. Ty se do řešení tohoto problému vrhli s takovou vervou, až mě samotného překvapili. Nezapojoval jsem se, neměl jsem moc co k tomu říct. Když už mě něco napadlo, řekl to už někdo přede mnou, nebo mi to přišlo jako hloupost. Najednou přestaly peníze mizet a já jenom čekal, kdy to začne znovu. Od té doby už ale nezmizelo nic. První věcí, co vyrušilo toto téma rozhovoru byl D.O., který se objevil mezi dveřmi s taškami v rukou a tím svým přesladkým úsměvem. Když jsme se dozvěděli, že byl nakupovat, trochu nechápavě jsme se na něj zahleděli, protože takovou sumu snad ještě nikdy neutratil, ale potom před nás vystrčil Kim v síťovaných punčochách a červených kostkovaných šatech. Prohlížel jsem si ji, protože tohle bylo naprosto.. "Senzační!" ,vyhrkl jsem najednou, když jsem se na ni dost vynadíval. Tedy, chci říct, že jsem se na ni dost vynadíval z dálky. Přikráčel jsem k ní jako první a několikrát ji obešel, jako nějaká módní policie. Až při třetím kolečku jsme ji najendou zezadu chytil kolem ramen. "Myslím, že záhada je vyřešená." ,zasmál jsem se najednou, zatímco ostatní ještě koukali dost překvapeně. Hlavně koukali na tu kopu tašek, co s sebou ti dva měli. Jako první se ozval Suho. "Co jste všechno koupili?" ,zeptal se docela zvědavě. Ostatní vypadali, že se pomalu uklidňují, zatímco si Kim prohlíželi. Najednou ale Chen chytil všechny ostatní a stáhli se do kroužku, kdy měli hlavy u sebe a něco si šeptali, abychom je neslyšeli. D.O. si povzdechl a přejel si rukou po tváři. "Týmová porada." ,vysvětlil jenom Kim, protože mě ani nenapadl, že by ji to netrklo. I když to bylo asi spíše tím ,že jsem tu už prostě nějakou dobu bydlel s nimi a jedna z prvních byla právě můj nápad, když jsme chtěli ostatní potrápit. Kluci se k nám po chvíli otočili s naprosto vážnou tváří. Chvíli jenom stáli a koukali. I mě to trochu znervóznilo, dokud jim všem najednou nevystřelila ruka s palcem otočeným vzhůru a na tvářích se neobjevily pobavené úsměvy. "Sluší ti to." ,ozvalo se najednou sborově, než se ke Kim přiblížili i všichni ostatní. "Co ještě jste nakoupili?" ,zopakovali Suhovu otázku a někteří už zvědavě nakukovali do tašek. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro První, kdo něco řekl, byl Luhan. Začala jsem se červenat a nervózně si okusovat spodní ret. O to více, když ke mě přišel a začal si mě prohlížet z blízka. Chodil okolo mě jako hladový vlk okolo králíčka. Normálně mám ten pocit ráda, ale dneska vážně ne. Tedy, spíše ne v téhle situaci. ,,C-Co je?.. Jsou to jen šaty.." Řekla jsem nervózně chvilku před tím, než mě najednou zezadu objal kolem ramen. Hrozně se mi ulevilo a lehce jsem se pousmála. Když nad tím tak uvažuji, Luhan je neuvěřitelně roztomilé stvoření. Dokázala bych ho neustále pusinkovat a nikdy by mě to neomrzelo. Chtěla jsem Suhovi odpovědět, ať se klidně podívá, když ho najednou Chen i s ostatními zatáhl do nějakého kroužku. Došlo mi, že je to porada, takže jsem na D.O. slova jen kývla hlavou a nechápavě na ně mrkala. Spíše mi nedocházelo, o čem by se asi tak mohli bavit. Nebo spíše radit. Pokud se na mě nezlobily, tak mě vážně nic nenapadlo. A pak se na mě najednou sborově otočili, ukázala palcem nahoru a řekli, že mi to sluší. Nervózně jsem si prohrábla vlasy a stydlivě se usmála. ,,Děkuji." Víte, když vám lidi jako oni řeknou, že vám to sluší, prostě si toho važte, většina z nich je na módu dost ulítlá. ,,Klidně se podívejte." Řekla jsem a nechala tašky s oblečením na stole zatím co jsem se vydala do vybalování jídla. Po chvilce jsem se na ně otočila a možná bych se i usmála nad tím, jak to prohlížejí, kdybych si nevšimla, co za tašku má v ruce Sehun.. A jak to prohrabuje. Naštěstí nic nevyndal ven, ale i tak jsem zrudla jako na povel. ,,Whait, tuhle ne!" Přiskočila jsem k Sehunovi okamžitě a vzala mu tašku. Nebo se o to alespoň pokusila. Bylo mi jedno, že tam je spodní prádlo, to mě vážně moc netankovalo, víte jak, ale.. Byla tam ta pouta.. A ten obojek s tím řetízkem.. A to saténové mini kimono a podvazky a další rukavičky a kokotiny, co mi tam ty prodavačky nastrkaly. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Bavil jsem se tím, jak je Kim nervózní z toho, že jsme jí všichni takhle pochválili nové oblečení. Ale zároveň jsem čekal na svolení se podívat, co všechno nakoupili. Jakmile jsme ho dostali, rozebrali jsme si tašky, které sem ti dva přinesli. Každý jsme prostě nějakou čapl a prohlíželi jsme si ,co v nich je. Po očku jsem i všiml, že Kai s Taem měli tu smůlu, že z tašek vytáhli pánské oblečení. Musel jsem se pobaveně zasmát, protože to asi nebylo to, co je tak docela zajímalo. I když to byly pěkné kousky, o tom se dohadovat nebudeme. Já sem jsme se do tašky podíval až po chvilce, když jsem krátce obhlédl, co ve "svých" taškách našli ostatní. Viděl jsem opravdu pěkné věci, do Kim bych ani neřekl, že by nosila něco takového. O to více jsem se těšil, že ji v něčem z toho sám uvidím. To, co jsem v tašce našel já mě ale překvapilo. Chvilku jsem do tašky jenom zaraženě koukal, opatrně se rozhlédl, jestli na mě nikdo nekouká a zkusil jsem věci v ní lehce prohrábnout. Jak se to říká? Jo! Jackpot! Zvědavě jsem věci vždy vytáhl výše, abych si je mohl lépe prohlédnout, ale nic jsem nevyndal ven. Jen jsem se na Kim tak trochu zkoumavě ušklíbl. Najednou se ke mně ale přihnala, když jsem zrovna nahmatal něco tvrdého. A podprsenka to nebyla. Zvědavě jsem do tašky nahlédl zrovna a velmi krátce si prohlédl obojek i se řetízkem, než mi Kim najednou tašku sebrala. Ublíženě jsem se na ni podíval. "Proč ne~?" ,ozval jsem se hraně ublíženým hlasem, ale popravdě, některé z těch věcí jsem si na ní právě teď představoval. Těm dvěma se povedl opravdu dobrý nákup. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Byla jsem rudá jak prvotřídní rajče. Tašku jsem prvně objímala a tiskla k sobě, jako by ty věci z ní snad měli vyskočit. Což by se samozřejmě nestalo. Z nějakého důvodu mi bylo neuvěřitelně trapně. Jasně, já vím proč, kdybych ty věci nechtěla, mohla jsem je prostě odmítnout, ale já si to s radostí nechala nacpat. No co?! Každý máme nějaké svoje úchylky, ale nedá se říct, že bych se já zrovna nějak ráda těma svýma chlubila. Bylo mi horko a srdce mi bylo jako při maratonu. Přála jsem si obrovskou díru, do které se můžu propadnout. A ten jeho ublížený pohled mu vůbec nepomáhal, jen tak mimochodem. ,,Protože.. Je to soukromé.. A není to moje.. A tak.." Vykoktala jsem ze sebe a vylo úplně jasné, že lžu jako když tiskne. Teď by mi klidně mohli na čelo vytetovat lhář, ale upřímně.. Nenapadala mě žádná rozumná výmluvy, proč vlastně ne. Jo? Proč vlastně ne? Jo, jasně, protože se stydím a netuším, jak bych to vysvětlila, ale to jsem nahlas říct nemohla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Chvilku jsem ještě Kim propaloval takovým ublíženým pohledem, dokud jsem ale neviděl, jak je z toho opravdu nesvá. Vypadala trochu jako kdyby se měla každou chvíli rozbrečet. To samozřejmě upoutalo pozornost všech okolo, kteří se už pomalu zvedali ke Kim, aby se podívali, co se děje. Naštěstí se ale ozval z kuchyně D.O., který působil zmateně. Asi neviděl, co se děje. "Stalo se něco?" ,ozval se z kuchyně a já se okamžitě postavil. Myslel jsem si, že si z kim budu dělat srandu, ale teď to nešlo, když na mě koukala tak ublíženě. "Nechtěně jsem něco natrhl." ,ozval jsem se honem, aby neměl čas se do té tašky podívat. Došel jsem ke Kim a usmál se. Omluvně. Myslel jsem to vážně, ne kvůli té lži, kvůli které bych se měl tvářit, že mě to mrzí, ale kvůli tomu, co jaké situace jsem ji teď dostal. "Tak pořídíme nové věci, jo?" ,zeptal jsem se a snažil se tvářit děsně nenápadně. Potěšilo mě, že mi to ostatní očividně věřili a věnovali mi trochu podrážděné, káravé pohledy, ale přestali se nám věnovat. Trochu jsme do Kim strčil a když se od nás otočil i D.O., zašeptal jsem. "Radši si to jdi uklidit." ,zašklebil jsem se na ni a raději se posadil vedle Taa, který se věnoval skládání věcí zpět do tašek. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,N-Nic.." Vypadlo ze mě trochu ukoktaně, když se D.O. zeptal, co se stalo. Věděl, jak to bylo a věděl, co všechno v té tašce bylo, ostatně, byl u toho. Ale u něj mi nepřipadalo tak nějak.. Trapné, že to ví. Ostatně, byl to taky jediný člověk tady, který věděl, že jsem z domu vlastně utekla a o mém pořezaném zápěstí. Ne, že bych si z něj dělala zpovědní vrbu, nerada někoho zatěžuji svými problémy a tak, ale.. U něj jsem prostě na 100% věděla, že to z něj nikdy nevypadne. Trochu jsem se bála, že to Sehun řekne, ale neřekl. Překvapeně jsem na něj zamrkala. Kdyby to bylo v soukromí, asi bych byla klidnější, ale při té tuně lidí tady jsem vážně trochu zmatkovala. Ale on nic neřekl. Děkovně jsem se na něj zadívala a na jeho otázku jen kývla hlavou na souhlas. Podruhé jsem kývla na Sehuna, když řekl, ať si to jdu uklidit a zmizela u sebe v pokoji tak rychle, jako snad nikdy. Všechno jsem dala do svého šuplíku se spodním prádlem a jen tiše doufala, že tam se mi snad už nikdo hrabat nebude. Ale byla to moje blbost, že mi to došlo až tak pozdě. Můžu nadávat jen sama sobě. Už mnohem klidnější jsem sešla dolů. Bylo toho na mě asi dneska nějak moc. Tao, Xiumin, ty nákupy a teď tohle. Začínala jsem se cítit trochu na prášky, doslovně. Ne, že by mě to všechno.. Netěšilo, ale trochu mě to psychicky vysávalo. Ne, víte, co mě psychicky vysává? Když se na všechny podívám, vidím se v jedné místnosti a vím, že jsou do mě zamilovaní.. Pomyslela jsem si a trochu zamyšleně se na všechny dívala. ,,Jen tak mimochodem, Xiumin vám říkal, kdo bude nový manažer?" Zeptala jsem se jich jen tak mimochodem a sedla si Luhanovi na klín, protože už tak tady nebylo volné místo na sezení a mě po těch hodinách chození po obchodech začali bolet nohy. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sice jsem celou dobu mlčel a dělal, že nic nevidím, ale když Kim sebrala Sehunovi tu tašku, samozřejmě, že jsem poznal, která to je. Díky tomu jsem také velice snadno poznal, co za výraz má Sehun na tváři. Jen jsem se pousmál, než jsem nadhodil zase naprosto klidný výraz a čekal, jak se to vyvrbí. Rád bych zasáhl, když se Kim najednou tak strachovala, ale nevěděl jsem, jak. Ať už bych udělal cokoliv, nejspíš bych jen způsobil další problémy. Proto se mi nakonec líbilo, jak to Sehun vyřešil. i když to bylo vtipné,zvlášť ta nabídka, že spolu koupí nové věci. Hodil jsem na něj docela zvědavý pohled, jakmile byla Kim z místnosti. Když mě zpozoroval, opětoval ho. Jen jsme se oba lehce ušklíbli a zase se věnovali svému. Až když se Kim vrátila a zeptala se, jestli víme, kdo je nový manažer, zvědavě jsme se otočili ke Xiuminovi. "Tak pán je tajnůstkář?" ,ozval jsem se pobaveně, ale viděl jsem, jak Xiumin pmaličku rudne, pod pohledy všech. Chvilku bylo ticho. "Liho.",řekl po chvilce tiše a dočkal se dost vyjevené reakce nás všech. No, všichni jsme vypadali dost překvapeně, ale překvapené výrazy se pomalu měnily na nadšené. "No to kecáš.." ,dostal ze sebe jenom překvapeně Tao, načež půlka lidí v místnosti vypadala, že s ním souhlasí, než se ozval jen pobavený smích. "Tak to bude opravdu zajímavé, až s námi budeš spolupracovat. Prý je to hrozný dříč." ,zašklebil jsem se a lehce Kim položil ruku na rameno. Najednou se ale ozvalo vyzvánění telefonu. Suho se omluvil a odešel z místnosti, ve které se mezitím ozývalo zaujaté mumlání, jak to teď asi bude vypadat. Až po chvíli se vrátil Suho s pobaveným úsměvem. "Zítra máme v půl jedné sraz s Lim, zrovna mi volali." , oznámil nám celkem vesele. "Takže slušně obléknout a udělat dobrý dojem. Máme s ním jít na oběd do restaurace vedle studia." ,oznámil nám a všichni jsme se dosti zvědavě zahleděli jeden na druhého. No, nervozita byla znát, ale rozhodně to nevypadalo, že máme radost. "Jsem zvědavý, jak to bude od teď klapat!" ,ozval se najednou naprosto nadšeně Baekhyun. Vypadal opravdu natěšeně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Seděla jsem Luhanovi na klíně a zvědavě se koukala po ostatních, když Xiumin řekl, kdo je jejich nový manažer. Vypadali spíše nervózně, než nějak nadšeně. Takže já z toho začala být dost vyděšená. Ten chlap bude určitě nějaký super tyran. Když mi to D.O. potvrdil a položil mi ruku na rameno, zatvářila jsem se dost.. Nešťastně a objala Luhana kolem krku. Já za to prostě nemůžu, měla jsem strašné tendence se k němu tulit, byl hrozně roztomilý a hodný. ,,Neděs mě, už tak se bojím.." Postěžovala jsem si. Suho to tím svým vzkazem jen zabil. Zbledla jsem jak stěna a nevěřícně na něj mrkala. Moment..? To tam mám jít jako taky? Ne, vážně, jako mám? Já jen.. Že ne mě tak koukají.. A že mě to nepřijde jako dobrý nápad tam rovnou nakráčet a říct mu tuhle šílenost, co Suho vymyslel. Na Baekhyuna jsem se zadívala dost skepticky, když se ozval s tím svým nadšením. ,,Jasně, hele, víš co, naval mi trochu svého optimismu.." Řekla jsem mu a pak se na něj pobaveně ušklíbla než jsem všechny sjela zvědavým pohledem. ,,U koho spím dneska?" Zeptala jsem se a nahodila ty svoje ublížené štěněcí oči. Upřímně, při slově manažer jsem měla husinu po celém těle. Neměla jsem strach setkat se s Lim protože je to tyran, ale hlavně protože je to manažer. Manažer.. už jen to slovo.. Dělalo se mi z něj zle. Měla jsem pocit, že každý, kode je manažer, mi znova provede to, co se stalo. Věděla jsem, že to není pravda, ale nemohla jsem se toho pocitu zbavit. Nevědomky jsem se začala trochu třást, když jsem na to myslela a celá ta moje uvolněnost se najednou proměnila v jistou křečovitost. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Všiml jsem si, jak Luhan postupem času, co mu na klíně sedí Kim, trochu rudne. Pomalinku, polehoučku, ale rozhodně jistě. Musel jsem se tomu pousmát, on byl takový nevinný zajíček skupiny, stejně jako Chen, i když k Luhanovi to stále sedělo více. Ale oba byli takové roztomilí maskoti, které jsme tu všichni zbožňovali. Pobavilo mě ale, když se k němu Kim přitulila a on očividně nevěděl, co se sebou. Chvilku jen zmateně mrkal okolo, než ji trochu pohladil po zádech. Jenom jemně, decentně a opatrně. "Liho není potřeba se bát." ,začal na ni pomalu mluvit Chen, protože Luhan nejspíše nevěděl, co by měl říct. "Je to dříč a stejné úsilí, co vkládá do skupin, které zrovna vede, očekává i od jejich členů, ale je fér a jak ojeden z mála si cení i snahy." ,zkusil jí ho trochu přiblížit a jenom na ni upnul ty svoje velké oči. "Jako jeden z mála je proslulý i tím, že to není ten vyděračský typ manažera a dá se s nám na věcech dohodnout." ,přitakal celkem zamyšleně, ale spokojeně Kai. Ten byl nejspíše nejvíc vyjukaný z toho, že by se měl s někým na něčem najednou dohadovat. Kimin pohled na mě mě jen donutil se na ni soucitně pousmát. "Si pro něj pojď." ,zašklebil jsem se najednou trochu škodolibě. Byla roztomilá, jak se tak bála. Po její další otázce ale chvíli nastalo ticho. Tedy, ne, že bychom ji u nás nikdo nechtěli, ale spíše jsme si všimli starostlivého pohledu Luhana, která najednou vypadal, jako by se o ni bál a nevěděl, co si počít. Sami jsme trochu tušili, co se asi děje, když se bavíme o manažerech, ale.. nakonec jsme mu jen věnovali významný pohled. "U mě." ,pronesl najednou rozhodně. Jako by na takové pobídnutí od nás čekal, prostě ji najednou objal oběma rukama a přitiskl ji k sobě. Podíval se na ni, jako kdyby koukal na nějakou vyděšenou princeznu. Nejen já jsem se tomu musel usmát, ale nikdo nic neřekl. No, minimálně za tu snahu u hraní flašky si to zasloužil, ne? Sám jsem si prohrábl rukou vlasy a protáhl jsem se. Hlavou mi vrtal zítřek. Stejně jako nejspíše většina z nás, i když Luhan teď měl trochu jiné starosti. Tedy, starosti.. Spíše radosti. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Luhan byl roztomilý, jak chvilkami absolutně nevěděl, co si mám s drzým érem jako já počít. Bylo to od něj sladké a jak normálně nemám neohrabené kluky ráda, mu a Chenovi tohle strašně sedlo. Prostě to k nim patřilo a nebyla jsem z toho absolutně hotová jen já. Když mi Chen říkal, jak to je, chápavě jsem sem tam kývla hlavou, jakože chápu, i když ani tak jsem z toho neměla nejlepší pocit. Měla jsem pocit, že budu všechno jen kazit a přidělávat všem práci, na druhou stranu.. Pokud by to tak bylo, třísknout s tím a odstěhovat se zpátky domů, do své země, můžu kdykoliv.. Chápete, jak to myslím. Když Baekhyun řekl, ať si pro ten jeho optimizmus jdu, pobaveně jsem se na něj ušklíbla a na chvilku dala Luhanovi pokoj a došla k němu. ,,Drzoune jeden." Řekla jsem mu s úšklebkem a začala ho pod tričkem lechtat na žebrech. Jasně, hlavně, že ten největší drzoun jsem tu já.. Pomyslela jsem si jen tak mimochodem. Po chvilce jsem toho nechala a jako třešničku na dortu mu rozcuchal vlasy a vyplázla na něj drze jazyk, než jsem se vrátila zpátky a sedla si znova Luhanovi na klín a položila mu ruce kolem krku. Po mojí otázce bylo chvilku ticho, dokud se najednou neozval Luhan. Kdyby se jen ozval.. Ale on mě pevně oběma rukama objal kolem pasu a přitiskl k sobě. Zvedla jsem k němu pohled. Najednou na mě koukal jako by byl můj princ na bílém koni a chtěl mě ochraňovat. Chvilku mi to nedocházelo, dokud jsem se nepodívala na své ruce, které se dost solidně klepali. Až pak mi to došlo. ,,Děkuji.." Řekla jsem tiše s lehkým a děkovným úsměvem. Zvedla jsem se z Luhanova klína a když jsem procházela kolem Xiumina, lehce jsem ho políbila do vlasů. Jen tak mimochodem, prostě jsem si jen vzpomněla na ten náš odpolední rozhovor a chtěla jsem mu udělat radost. ,,Dobrou noc.." Chtěla jsem popřát ostatním, než jsem najednou uviděla ty jejich pohled. S úsměvem jsem si povzdechla. ,,To chcete všichni pusu?" Zeptala jsem se a se zvědavým úsměvem zvedla obočí a všechny přejela pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Hm, sám sebe jsem v téhle situaci docela překvapoval. Čekal bych, že budu jančit a zabíjet Luhana a Baekhyuna pohledem, ale já byl naprosto v klidu, i když se Kim na Luhana tak zavěsila. Vlastně mi to přišlo docela roztomilé. Jen mi někde v hlavě hlodal hlásek, že by jí to takhle více slušelo se mnou. Když Kim Baekhyuna lechtala, ušklíbl jsem se. Všichni jsme tu věděli, jak šíleně lechtivý je, takže jsme ho v tom nechali v klidu vyráchat, jen ať si to užije, když provokuje. Jen Kai koukal trochu žárlivě. Jak se potom vrátila k Luhanovi a znovu se na něj zavěsila, všiml jsem si, jak se jí lehce klepou ruce. Možná z tohoto důvodu jsem byl v klidu, protože se na něj nevěšela, protože by k němu chovala větší náklonnost, než ke mně, ale protože byl pro ni teď asi nejideálnější mazel, co tu byl. Aspoň takhle jsem si to teď přebral já. hlavě jsem si dnes venku vtloukl do hlavy, jak bych se měl od teď chovat, jak bych měl a neměl reagovat. Co mě ale trochu dloublo bylo, když se zvedla a jen tak mimochodem políbila Xiumina do vlasů. Ten vypadal, že se štastím rozteče a teď už jsem i já přišel o ten klidný pohled. Jako kdybychom byli domluvení, s Kaiem jsme najednou zatarasili dveře. Všichni teď tak trochu zvážněli. Po jeí otázce se dočkala jen vážných přikývnutí, i když Suho vypadal trochu zmateně. Ten.. do toho zatím nespadl tak po hlavě, jako my. "Já chci dvě." ,ozval se najednou Kai a já ho probodl tak trochu nevraživým pohledem. "Tak já tři." ,zamručel jsem mu na oplátku celkem nabručeně a změřil jsem si ho pohledem. Vůbec, ten by se mi neměl pro jistotu ani plést do cesty, po tom dnešku. Ale pořád si zkrátka nedá pokoj. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nejvíce mě vyděsil Kai s Taem, kteří mi zaterasili dveře. Trochu vyděšeně jsem na ně koukala, než mi došlo, že prostě chcou taky pusu. Ti dva byli jako dva načepýření kohouti. Div se o mě nervali. Ne, že by mi to neudělalo radost, ale zároveň jsem z toho byla dost v rozpacích. A pak najednou všichni kývli, že chtějí taky pusu. Nevěřícně jsem na ně zamrkala, nečekala jsem takový sborový souhlas. Ke každému z nich jsem přišla a dala mu pusu na tvář. I k Sehunovi, který se tvářil trochu nejistě. O to více jsem se na něj usmála. Aby to nebral nijak osobně, pokud sám nechce. To už záleží na něm. Jediný, koho jsem vynechala, byl Luhan. Ten jí dostane až na dobrou noc. Pak jsem došla k Taovi a Kaiovi. Jeden chtěl rovnou dvě a ten další dokonce tři. S úsměvem jsem nad tím nevěřícně zakroutila hlavou. Nejdříve jsem si za tričko přitáhla Taa, kterému jsem dala pusu na rty a pak se na něj drze ušklíbla. On už mě políbil, on si to nemusí tolik užívat. Kaie jsem si nepřitáhla za tričko, ale za bradu a taky mu dala pusu na rty. Na něj jsem se jen sladce usmála. ,,To máte oba tak za dvacet pus." Řekla jsem jim pobaveně s tichým náznakem toho, že pár dní ode mě nedostanou nic, když jsou tak chamtivý. Což neznamená, že si je nemůžou ukradnout sami. Nahoře jsem si dala sprchu, ale vlasy si nemyla, voněli ještě ze včerejška a oblékla se do těch svých černých minikraťásků na spaní, černého tílka a Luhanovi šedé mikiny. Třeba bude mít radost, až mě v ni uvidí. Seděla jsem u něj v poseli a zamyšleně si prohlížela svou ampulku s léky na spaní. Nevěděla jsem, jestli si je vzít nebo ne. Měla bych, ale pak jsem po nich unavená celý den a ne jen večer. Na druhou stranu jsem měla strach, co se mi bude zdát. Na chvilku jsem se podívala na své ruce. Pořád se klepali, jako bych měla snad zimnici. Sakra.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kim se očividně chtěla jít nahoru vykoupat a dát se dokupy, než se půjde spát. Měl jsem v plánu vesměs totéž, ale když jí kluci poté, co dala Xiuminovi pusu do vlasů, zatarasili cestu, pousmál jsem se. Bylo vtipné sledovat, jak se o ni postupně začínají opravdu všichni prát. Když obcházela všechny v místnosti a každému dala pusu na tvář, taky jsem se trochu nahnul směrem k ní. Okolo mě ale jenom prošla, tak jsem překvapeně zamrkal a trochu zklamaně se stáhl. Ublíženě jsem sledoval, jak Taa s Kaiem políbila přímo na pusu a lehce jsem našpulil rty. To je nefér. "Nefér." ,zamručel jsem tiše zklamaně a probodl jsem ji ublíženým pohledem, když ocházela nahoru, aby se vykoupala. Sám jsem skončil v dolní koupelně, kde jsem si dal trochu delší sprchu. Hlavně spíše studenou sprchu, než teplou. Jen v trenkách a volném tílku jsem se vydal do pokoje. Ještě jsem se stavil pro dvě sklenice s vodou, kdybychom měli v noci žízeň, ať necouráme po domě a nebudíme ostatní. Vešel jsem do pokoje a překvapeně si prohlédl Kim. Možná jsem na chvíli trochu nejistě sklopil pohled, protože jsem nevěděl, kam s očima. Přišlo mi blbé si na ni vykoukat oči, víte co. Tak jsem si jenom odkašlal a pousmál se, zatímco jsem pokládal sklenice na noční stolek. "Sluší ti to. I když ty šortky nejsou přes mikinu skoro vidět." ,pronesl jsem se stálým úsměvem. No.. Měl jsem tak trochu radost, že má moji mikinu. Víte co, je to takové.. prostě, když půjčíte holce kus oblečení, je to jako kdybyste si ji trochu přivlastnili. Prostě něco jako "moje holka v mém oblečení", chápete. No, ale nemohl jsem popřít, že má zatraceně hezké nohy. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Všimla jsem si, že Luhan vešel do pokoje, ale pořád jsem sledovala zamyšleně krabičku s léky, až když na mě promluvil, s úsměvem jsem se na něj podívala. ,,To je účel." Řekla jsem po pravdě a položila lahvičku na noční stolek. No co.. Prostě to zkusím.. Pomyslela jsem si. Když budu spát v klidu, bude to.. Jen dobré znamení. Když ne, prostě je budu brát pár dní dál a zkusím to znova. Jsou to jen sny.. Ty neubližují.. Pomyslela jsem si, ale spíše jsem tím chtěla jen sama sebe uklidnit. Nenápadně jsem si Luhana prohlédla. Sladké.. Pomyslela jsem si a sama pro sebe se lehce uculila. Já ze to nemůžu, že je jako plyšák v lidské velikosti! Prstem jsem mu naznačila, ať se ke mě skloní. Pravděpodobně mu došlo, co chci udělat. Položila jsem mu jednu ruku na tvář, zavřela oči a políbila ho. Nebyla to pusa, jakou jsem dala Taovi nebo Kaiovi, ale polibek. I když krátký. Když jsem se kousek odtáhla, sladce a nevinně jsem se na něj uculila. ,,Pořád je to nefér?" Zeptala jsem se ho. Nedala jsem mu schválně pusu dole před kluky, protože jsem chtěla udělat tohle. Jo, jasně, možná se chovám trochu jako děvka, ale jednou si budu muset vybrat a bez některých věcí, to prostě.. Nejde. Neříkám, že si je všechny chci odzkoušet v posteli, ostatně, ani bych na to neměla, víte, jak jsem dopadla se Sehunem a moje zhroucení před Taem taky mluvila o všem. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "A za to, že jsem si musel takhle počkat, dostanu druhou?" ,zeptal jsem se poměrně zvědavě a zamrkal jsem na ni. Nasadil jsem takový trochu prosebný pohled. Tedy, ne, že bych teď na rozdíl od ostatních nedostal opravdu polibek a ne prostě "jen pusu", ale i tak, rozhodně bych senebránil dalšímu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Nechala jsem ho, ať si lahvičku klidně prohlédne. Ještě před pár hodinami bych jí asi horentně začala schovávat, ale po tom dnešním odpoledním divadle u aktivit mi došlo, že cokoliv před nimi tajit je prostě jen kravina. Neříkám, že o mě musí vědět všechno, jsou věci v mé minulosti, na které pyšná nejsem a nemusím jim je říkat sama od sebe, na druhou stranu nechci ani nic tajit, pokud je něco bude zajímat. Bože, neusmívej se na mě tak.. Pomyslela jsem si lehce zoufale. Člověk by se rozbrečel z toho, jak je sladký. Taky jsem k tomu neměla daleko, ale já poslední dobou brečím furt, i u reklamy s koťaty, takže to máte těžké. ,,A zasloužíš si jí?" Zeptala jsem se ho s úsměvem, ale ani jsem nečekala na odpověď, jen jsem mu znova dala ruku na tvář, ani nevím proč, u něj jsem to dělala vždycky, i když jsem mu dávala tenkrát tu pusu na tvář, asi jsem se ho prostě ráda dotýkala a znova ho políbila. Tentokrát to bylo delší. Ani mě se nechtělo nějak přestávat nebo se odtahovat, i když jsem měla stažený krk nervozitou, ani sama nevím z čeho. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Opřel jsem se dlaněmi vedle ní, abych na ně mohl přenést váhu. Tím jsem se k ní naklonil trochu více a donutil ji se malinko zaklonit. Ne nějak moc. Nechtěl jsem přestat, ale trochu jsem se bál Kiminé reakce, kdybych pokračoval, tak jsem se po chvíli odtáhl. Ne nijak hodně, sotva natolik, abychom se nedotýkali nosy a díval jsem se jí přímo do očí. Teď ze mě asi nebyl moc cítit ten dětský pohled, spíše jsem se na ni díval vážným, hlubokým pohledem a sladce jsem se na ni usmíval. "Děkuji." ,řekl jsem nakonec jenom a pomalu jsem se odtáhl. Popravdě jsem měl strach na ni nějak více zatlačit, proto jsem toho raději nechal a jen se na ni sladce usmál. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Za co děkuješ?" Zeptala jsem se nakonec vážně a tiše. Jasně, vím, jak to myslel, ale víte jak.. Za polibek se neděkuje. Ne, za takový. Vždycky je za tím něco více. Moc dobře to vím z vlastní zkušenosti. Odsunula jsem se do rohu postele a objala si kolena, ale nepřestala jsem ho zvědavě pozorovat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "No.. přece za tu pusu~" ,odpověděl jsem jí z vesele po chvilce a nevinně jsme na ni zamrkal, než mi padl pohled na lahvičku vedle nás. Trochu zkoumavě jsme se na Kim zahleděl. "Neměla by sis vzít ten prášek?" ,zeptal jsem se starostlivě. Ne, že bych ji do toho nutil, jen jsem se zkrátka potřeboval zeptat. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Měla.. Ale nechci." Řekla jsem upřímně. ,,Je sice pravda, že večer díky tomu klidně spím, ale přes den jsem pak jako chodící mrtvola, která se navíc psychicky hroutí." Řekla jsem po pravdě a teprve pak se podívala zpátky na Luhana a lehce se pousmála. Vím, že to na mě nešlo moc vidět, většinou, snažila jsem se být usměvavá a veselá, i když jsem se na to zrovna moc necítila, ale pak to na vás prostě všechno spadne a.. Stane se to, co se stalo mě, když jsme šli z toho karaoke. A stačilo, že jsem tím zatěžovala Taa, nechtěla jsem, aby o tom věděl ještě někdo jiný, i když jsem to v podstatě teď Luhanovi řekla, záleží, jak moc vážně to vezme. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Chápu." ,řekl jsem nejdřív jen a vyhoupl jsem se zpátky do sedu. Natáhl jsem se pro skleničku s vodou a napil se. Mezitím jsem krátce zkontroloval hodiny, bylo už docela pozdě. Ale necítil jsem se nějak extra unaveně. I když, víme jaká je únava potvora. Spadne na vás, když to nejméně čekáte. Položil jsem sklenici zpět a otočil se ke Kim. "Tak kdybys měla špatné spaní, tak mě vzbuď, jo?" ,navrhl jsem jí s poměrně veselým úsměvem, na to, že jsem se o ni v duchu popravdě docela bál. Chtěl jsem, aby byla co nejdříve v pořádku a pokud by bylo jak, moc rád bych jí pomohl. Měl bych radost, kdyby mě doopravdy vzbudila, kdyby měla špatné sny, ale tušil jsem, že to asi neudělá, i když jí tohle řeknu. Ale.. chtěl bych být nápomocný. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Zvědavě jsem sledovala Luhana, jak se sedá. Ani nevím proč, ráda jsem se na něj koukala. Jeho návrh, že bych ho měla večer vzbudit, kdyby se něco dělo, mě celkem překvapil. Zvědavě jsem na něj zamrkala. Nebyla jsem si jistá, jestli je to nejlepší nápad, víte jak.. ,,... A.. No.. Nebudeš se zlobit?" Zeptala jsem se ho nejistě. Opravdu bych nebyla ráda, kdyby mi to říkal spíše z povinnosti, já ho opravdu vzbudila a on pak byl naštvaný. Pokud mi potvrdil, že by se nezlobil, děkovně jsem se na něj usmála a políbila ho na tvář. Udělalo mi radost, že má o mě strach a chce mi pomoct. I když jsem měla lehké výčitky svědomí, že je to poněkud sebestřední. Hned na to jsem se zahrabala pod peřinu a do pár minut usnula, ať už se kolem mě dělo cokoliv. Byla jsem unavená z toho nakupování. Samozřejmě, že jsem neměla klidné spaní. I když jsem naivně doufala, že třeba budu mít. Nezdálo se mi ani tak o tom, co se stalo, spíše o tom, co všechno jsem ve svém životě dokázala udělat za kraviny a co všechno se mi v životě vysralo. Od mého pořezaného zápěstí až po ty kluky, se kterýma jsem spala a pro které jsem nic neznamenala. Ne, že bych se vzbudila vyděšením, spíše mi bylo děsně psychicky. Nehorázně mě bolel žaludek a bylo mi strašné horko. Cítila jsem strašný odpor sama k sobě. Nebylo to poprvé, co jsem tenhle pocit zažila. Luhan vedle mě spal jako miminko. Neměla jsem to srdce ho probudit. Tiše jsem se kolem něj nějak převalila z postele a doufala, že ho nějak nevzbudila. Musela jsem dojít k oknu a otevřít ho. Bylo mi strašně zle, ani ne tak na zvracení, ale strašně mě bolel žaludek. Chvilku jsem jen tak stála u okna a prohlížela si svoje rozzřezané zápěstí. Nějakou dobu jsem si jen okusovala spodní ret, než jsem se rozbrečela. Bylo mi strašně. Cítila jsem se najednou tak.. Bezcenná. Hnusně, odporně.. Nedokážu to slovy popsat. Nejhorší byl ten pocit odolat tomu jít hledat do koupelny něco ostrého. Vždycky jsem to brala jako.. Nějakou formu trestu za to, co všechno jsem provedla špatně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Určitě ne, jinak bych ti to nenabídl." ,usmál jsem se na ni. Popravdě, trochu jsem doufal, že mě vzbudí, i když jsem jí špatné spaní nepřál. Ale chtěl jsem mít tak trochu ten pocit, že bych tu teď byl jen já, kdo by se jí mohl pokusit pomoci. Poměrně brzy jsme usnuli. Ještě chvíli po té, co usnula Kim, jsem si ji prohlížel. Přemýšlel jsem o ní. Ve všech směrech, jako že bych se mohl naklonit a políbit ji, pohladit ji po vlasech, lépe ji přikrýt, nebo jak bych jí dokázal pomoci, jestli by jí pomohlo si o tom povídat, nebo to neřešit a nějak pomalu zahánět ty vzpomínky a strachy. Popravdě, to přemýšlení mě ale po nějaké době zmohlo a usnul jsem i já. Celkem tvrdě, až jsem se sám divil. Probudilo mě tiché vzlykání. Donutil jsem se velmi pomalu otevřít oči a nepohnout se. Viděl jsem, že místo vedle mě na posteli je prázdné a po chvíli jsem si uvědomil, že vzlykání je skutečné a ne výplod mojí mysli. Zvedl jsem se do sedu a podíval se, kde je Kim. Našel jsem ji pohledem u okna, kterým sem profukoval poměrně chladný, ale příjemný větřík. Uvažoval jsem, jestli se postavit a jít k ní, ale nakonec jsem ji nechal takhle stát. "Kim, co se stalo?" ,zeptal jsem se jí tiše, jako kdybych se bál, že ji svým hlasem vyděsím. Nechtěl jsem jít k ní, aspoň ne hned. Spíše jsem chtěl zjistit, co se děje. Co se jí zdálo, nebo co se stalo, když jsem spal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Polekaně jsem sebou trhla, když na mě Luhan promluvil. Nečekala jsem, že se probudí. Kdybych měla normální noční můru, probudila bych ho a řekla mu to, ale tohle nebyla normální noční můra, tohle byla jen krutá připomínka mé blbosti a toho, jak sama sebe vlastně nesnáším. Chvilku jsem na něj koukala, tedy spíše na jeho rozmazanou siluetu, protože přes ty slzy v té tmě jsem toho zase tolik neviděla. Nevěděla jsem, co mu mám říct. Měla jsem strach, že když mu to řeknu, nepochopí to.. A nebo si o mě bude myslet, že jsem ten nejhorší člověk na světě a ne žádná princezna, za kterou mě očividně všichni měli. I já si tak posledních pár dní připadala.. Do teď. ,,Nic.. Já jen.." Vzlykla jsem tiše a nemohla se pořádně nadechnout, abych mohla mluvit dál. Vážně jsem netušila, co mám dělat nebo co mu mám říct. Přála jsem si nějakou radu tam ze shora, co bych měla dělat, ale žádné se mi nedostalo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Její polekaná reakce na můj hlas mě jen utvrdila v tom, že byla zabraná ve svých myšlenkách natolik, že si nevšimla ani zvuků, které vyvolalo mé vstávání. Myslel jsem, že to byla noční můra, ale ona nevypadala, že by právě teď trpěla kvůli noční můře. To by vypadala jinak, teď spíše vypadala, jako kdyby měla chuť sama sobě něco udělat, což by z noční můry nejspíše neměla. Jakmile se zarazila v polovině věty, narovnal jsem se a prohrábl si jednou rukou vlasy. "Nechceš mi říct víc?" ,zeptal jsem se jí tiše, přesto zvědavě. Zajímalo mě, co se stalo. "Kdybys mi přiblížila, proč teď.. Možná by se ti trochu ulevilo." , řekl jsem tiše a pomalu jsem se zvedl, abych došel blíže k ní. Zastavil jsem se od ní tak metr daleko a opřel jsem se ramenem o stěnu vedle okna. Nechtěl jsem na ni nějak tlačit, ale měl jsem pocit, že teď je to trochu potřeba. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když se mě zeptal, jestli mu nechci říct více, sklopila jsem pohled do země. Měla jsem strach se na něj podívat, jako by mi to snad mohl vyčíst z očí. Nikdy jsem o tomhle s nikým nemluvila. Nikdy jsem tohle nikomu neřekla. Jo, D.O. jsem řekla o svém zlozvyku, ale neřekla jsem mu, proč to dělám, Sehunovi jsem řekla, že nejsem taková nevinná princezna a že kluci se ke mě nikdy nechovali moc hezky, ale nikdy jsem mu neřekla, že jsem měla se tendence vyloženě se kurvit proto, abych sama sobě ublížila a jen si dokázala, že za nic víc nestojím. Že moje sebevědomí bylo na dně ještě před tím, než se stalo to s tím manažerem. Dlouho jsem mlčela a pevně si tiskla pořezané zápěstí, abych si způsobila alespoň nějakou bolest. Nedělala jsem to tak úplně schválně, jen na půl. Protože jedna moje část věděla, že bych to neměla dělat. ,,Nenávidím se.." Vypadlo ze mě nakonec po chvilce tiše, protože jsem měla hrozně ztažený krk. Měla jsem chuť se vylískat za to, že jsem to zrovna Luhanovi řekla nahlas. Někdo, koho mám tak ráda.. By o mě tyhle věci vědět neměl. ,,Všichni si o mě myslíte, jaká jsem nevinná princezna a.. Já o tom nechci mluvit, protože pak si to o mě už myslet nebudete.." Ke konci jsem se zase rozbrečela a nebyla schopná to doříct. Pustila jsem svoje zápěstí a dala si ruku před pusu, abych nevzlykala. Samozřejmě to nepomohlo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sledoval jsem, jak se přede mnou propadá do deprese a všiml jsem si i toho, jak si pevně stiskla rukou zápěstí. Čekal jsem, co mi poví, co se dozvím. Ale to, co řekla, mnou trochu hrklo. Ne viditelně, navenek to se mnou nehnulo, ale v duchu jsem si kousek po kousku uvědomoval, co taková slova znamenají. Hlavně, když to řekne někdo tak vážně a uvědoměle, jako teď ona. Muselo to být něco, o čem přemýšlela dost často. Možná dokonce každý den. Poslouchal jsem její další slova, díky kterým jsem si skládal, co asi můžu čekat, že se dozvím. Poté se jí ale zlomil hlas a začala plakat. Ještě pár vteřin jsem ji němě sledoval. Chtěl jsem ji obejmout, přitisknout k sobě a utěšit ji, ale udělal jsem pravý opak. Asi to bylo lepší. "Možná je lepší vidět někoho, kdo není nevinná princezna. Protože jen před někým takovým můžeš sám nebýt tak dokonalý člověk, jakého ze sebe děláš." ,řekl jsem naprosto vážně. Byla to pravda. "Před někým, kdo působí jako dokonalý a nevinný člověk chceš působit stejně dobře, i když takový být nemusíš. Je to přetvářka, kterou se pomalu zaháníš do kouta. Ale jednou to stejně praskne a přetvářka přestane." ,dodal jsem ještě a odolával jsem nutkání k ní natáhnout ruku a přitáhnout si ji k sobě. Odolal jsem úspěšně. "Opravdu mi to nechceš říct? Nemám důvod tě odsuzovat, stejně jako nikdo jiný v tomhle domě.",pokusil jsem se jí vysvětlit, jak to vidím. Upřímně mě zajímala její stinná stránka. Protože když přijmete někoho i s jeho nedostatky, můžete teprve budovat vztah. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Měl pravdu. Což na tom bylo asi to nejhorší. Nebo.. Nejhorší.. Asi jsem si to nikdy neuvědomovala, dokud mi to neřekl. Nebo jsem si to spíše nechtěla uvědomovat. Ne, začnu úplně z jiného konce.. Nikdy to nikoho nezajímalo. Ať už moje dobrá nebo špatná stránka. Nikdy jsem neměla důvod zamýšlet se nad tím, jak by na to reagovali ostatní, až teď mě to trápilo. Ne, že by se mi vyloženě podlomila kolena, prostě jsem si klekla na zem pod okno. Strašně mě totiž bolel žaludek, celkově mi nebylo vůbec dobře. Kývla jsem lehce hlavou, když se mě zeptal, jestli mu to nechci říct. Měl pravdu. Dřív nebo později by se to o mě dozvěděl. Ať mě nesnáší dříve, než později. Byla jsem smířená s tím, že mě potom začne nesnášet. Byl by jen jeden z mnoha, ale jako jediný by k tomu měl důvod. Nevyčítala bych mu to. Jen jsem netušila, odkud mám začít. ,,Nevím, odkud začít.." Přiznala jsem se tiše, zatím co jsem si utírala do jeho mikiny slzy. Ze začátku mě mrzelo, že se mě nepokusil utěšit, ale pochopila jsem, že kdyby to udělal, nedostal by ze mě o tomhle ani slovo. Když mi řekl, že od začátku, chvilku jsem zmateně přemýšlela, kde je vůbec začátek. ,,Bylo mi asi tak 10, když jsme se s rodiči přestěhovali z města na venkov. Začala jsem tam chodit do nové školy a.. Prostě tam nezapadla. Ne, že by mě vyloženě šikanovali, ale neměli mě rádi.. Až když mi bylo nějakých 14, tak jsem se hrozně zamilovala do jednoho kluka. Začali jsme spolu chodit a on mi řekl, že když se s ním nevyspím, tak mě nechá.. A já.. Byla jsem hloupá, ale byl to jediný člověk, u kterého jsem měla pocit, že mě má rád, tak jsem ho nechala.. Pár dní na to mě stejně nechal. Strašně špatně jsem to nesla, do toho rodiče měli spousty vlastních starostí a já se tenkrát cítila hrozně sama.. Prostě se mi už nechtělo žít. Nejdřív jsem se pokusila předávkovat prášky, pár dní na to jsem se pokusila podřezat, ale ani jedno z toho se nepovedlo ani natolik, aby se o tom rodiče dozvěděli. Přiznávám, že jsem tím chtěla částečně přitáhnout i pozornost, ale nebylo to tak, že bych o tom lidem říkala.. Pak jsem se začala řezat. Zápěstí, lítka.. Pomáhalo mi to se se vším vyrovnat a zároveň jsem se tím jistým způsobem trestala. Pak jsem začala spát s kluky.. Ne proto, že bych měla zase tak ráda sex, ani proto, že bych je milovala.. Tedy, ne všechny.. Pořád jsem si tím vlastně jen dokazovala, jak jsem bezcenná a špatná.. A zároveň byla v těch chvílích ráda alespoň za to, že jsem k něčemu nějak.. užitečná.. Že si mě alespoň někdo trochu všímá, i když jen kvůli sexu.. Schválně si celý život takhle podkopávám sebevědomí a nemám tušení proč. Upřímně, nemám tušení, co na tomhle světě dělám. Většinu mého života tady nechci být.. Nikdy mi nic nešlo, nikdy jsme nebyla v něčem dobrá, nikdy jsem pro nikoho nic neznamenala, i když tady byli lidi, pro které bych udělala cokoliv.." Ke konci už jsem měla zase ztažený krk a z očí mi tekly slzy. Zoufale jsem se snažila sama v sobě najít jediný důvod, proč bych na tomhle světě měla být, ale nic mě nenapadalo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Od začátku." ,odpověděl jsem na její přiznání. Nebyla to z její strany otázka, ale chtěl jsem svou odpověď rozvinout dál. "Od té chvíle, kdy se věci začaly měnit k horšímu." ,rozvedl jsem nakonec svou odpověď a nechal jí čas na to, aby sama zjistila, kdy se vše zkazilo. Poté jsem s vážnou tváří poslouchal její vyprávění. O jejím životě, útrapách a o všem, co se stalo. Nedovolil jsem si ji přerušit v řeči, protože jsem věděl, že znovu už by mi tolik nepověděla. Tušil jsem, že jsem jediný, komu tohle řekla. Bylo to kruté a bylo to něco, co v sobě dusila dlouho. Čím více to v sobě dusila, tím hlouběji se propadala, protože nenacházela východisko. Z toho také sám člověk východisko nenajde. Až když skončila své vyprávění, sám jsem poklekl na jedno koleno. Podíval jsem se na ni pohledem, který by jinak snad náležel jen soudci a dal jsem sám sobě dost prostoru na to, abych si urovnal, co chci říct. Abych nevynechal nic, co jsem chtěl, aby teď slyšela. "To, že jsi se pokusila o sebevraždu, bylo hloupé a nerozvážné. Ale popravdě to byly asi poslední dny, kdy jsi byla sama k sobě upřímná. Byla jsi malá holka, které kluk zlomil srdce a nechal ho na zemi ležet rozpadlé ve střepech. Ty jsi ty střepy nesebrala a neslepila k sobě, nýbrž jsi je použila jako zbraň, kterou jsi začala vykonávat trest na sobě samé. Uvolnění jsi při bolesti cítila, protože se s pokaždé řezala jiným střepem a srdce se za tvými zády lepilo pomalu zpět, i když bylo potřísněno krví a zjizveno prasklinami." ,řekl jsem tiše. Připadal jsem si trochu pošetile, když jsem před ní mluvil takto, ale chtěl jsem být k nám oběma upřímný. "Ale nepomáhalo ti to se vyrovnat s tím, co se ti dělo. To byla iluze, ve které jsi sama sebe zamkla. Zamkla jsi v sobě tu čtrnáctiletou slečnu, které ublížila její první velká láska. A tím, jak jsi ji v sobě uzamkla, jsi se nedokázala vyprostit od této nespravedlnosti, která se ti stala. Proto ses sama začala ubíjet a nalhávat si, že za nic nestojíš. Proto sis začala podkopávat nohy a proto ses tak trápila." ,pokračoval jsem tiše a klekl jsem si na obě nohy. Zůstal jsem napřímený sedět proti ní. "Nedovolila jsi svému srdci, aby se složilo celé zpátky a zacelilo se. Stále si v rukou schraňuješ poslední střep, který ti brání ve změně a díky tomu se točíš v kruhu a nemáš kam odbočit. Uvnitř jsi pořád malá holka, které bylo ublíženo. Nikdy jsi v ničem nebyla dobrá, protože sis to sama nedovolila." ,dořekl jsem vážným hlasem ,ve kterém se zračil zájem. Bylo v něm cítit malou dávku soucitu, i když způsob, kterým jsem to řekl, zněl spíše jako rozsudek života a smrti. "Když pustíš ten střep, kterým si řežeš dlaně, budeš moci propustit i tu ztrápenou čtrnáctiletou duši, kterou celou dobu prosíš o odpuštění. Nemůžu ti říct, aby sis začala věřit, nebo aby sis přestala podkopávat nohy. Ale můžu tě poprosit, abys mě nechala tě chvíli nést. Nohy si odpočinou a přestanou škobrtat, hlava se dostane výš, na čerstvý vzduch." ,pokusil jsem se jí trochu přiblížit, co bych po ní chtěl. Že bych chtěl, aby mi dovolila být oporou, nebo alespoň jednou z podpěr, která ji udrží nad zemí. Podpěrou, která ji chytí. Překonal jsem vzdálenost mezi námi a klekl jsem si před ni. Položil jsem jí ruce na ramena, ale nenutil jsem ji, aby se na mě podívala. Nemusela. Nešlo o to, aby mě viděla, ale o to, aby mě slyšela. Chvilku jsem se odmlčel, než jsem dořekl poslední větu, kterou jsem měl na srdci. "nemusíš věřit v sebe. Ale věř ve mě, který věří v tebe.", odpověděl jsem tlumeným hlasem. Mísilo se v něm spousta pocitů. snad celá škála, kterou znám. Bál jsem se její reakce, ale věděl jsem, že právě teď jsem byl naprosto upřímný k nám oběma. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Měla jsem hrozný strach z toho, co řekne. Když začal mluvit, koukala jsem celou dobu do země. Spíše jsem měla sklopený pohled a zavřené oči. Když začal mluvit, chtěla jsem mu říct, ať mlčí, ať nic neříká. Nechtěla jsem to slyšet. Hrozně jsem se toho bála. Chtěla jsem si zacpat uši, ale nic z toho jsem neudělala, jen ho poslouchala. Bála jsem se toho, jak mi řekne, že mě nesnáší a ať už mu nikdy nechodím na oči. Ale neřekl to. To, co říkal mě jen více a více dohánělo k pláči. Ne, že by řekl něco zlého, právě naopak. Nikdy mi nikdo nic tak hezkého neřekl. A zároveň jsem měla pocit, jako kdyby mi každým slovem zarazil dýku do srdce. Vždycky to tak nepříjemně zabolelo. Jako když vám někdo říká realitu a vy jí nechcete slyšet. Nejvíc mě dostala ta jeho poslední slova. Nikdy mi tohle nikdo neřekl. Možná i proto, že jsem tohle nikdy nikomu neřekla, i když jsem věděla, že tu jsou kluci pro mě.. Tedy, alespoň jsem v to doufala. Ale Luhan mě o tom teď přesvědčil. Když mi položil ruce na ramena, už jsem to nevydržela a přitiskla se k němu a rozbrečela se. Jo, pokud tenhle brek nikoho neprobudil, tak tu mají super odhlučněné stěny, ale o to teď ani tak nešlo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro S každým slovem, co jsem řekl, jsem měl pocit, že se Kim propadá akorát hlouběji do deprese. Čekal jsem, kdy na mě zakřičí, ať mlčím a že mě nesnáší. Lidé taková tajemství říkají, když chtějí, aby je ten druhý utěšil, i když si to nepřiznají. Já jí namísto toho řekl realitu, která bolí a zraňuje víc, než si ubližovala ona sama. Ale i tak jsem jí to musel říct. Sám bych nevydržel žít pod stejnou střechou s někým, komu bych zalhal zrovna takto. Hlavně bych jí tím nepomohl. Tohle možná taky nepomáhalo. Bál jsem se jenom, že teď odejde pryč, do svého pokoje a že už se mnou nepromluví. Samotného mě při mé řeči bolel žaludek, ale dokázal jsem to opravdu říct tak, jak bych chtěl. Neskutečně se mi ulevilo, když se ke mně Kim přitáhla. Očekával jsem i facku, nebo že by si chtěla vylít zlost, ale ona se ke mně přitulila a začala plakat. Byl to ale jiný pláč, než předtím, protože v tomhle pláči uvolňovala pocity. Tímhle pláčem se netrestala, ale osvobozovala. Rukama jsem z jejích ramen přejel na záda a přitáhl jsem si ji. Tak, jak jsem chtěl od té chvíle, co jsem ji viděl u okna plakat. Mlčky jsem ji u sebe držel a nepovoloval stisk, pokud ona sama nechtěla. Dal jsem jí prostor, aby uvolnila emoce. To je něco, co zřejmě opravdu dlouho neudělala a bylo to třeba. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Byla jsme hrozně ráda, když mě k sobě přitiskl. Už nic neříkal, jen mě držel u sebe a já mu brečela do trička. Ne, že by mě to v tuhle chvíli nějak výrazně zajímalo, kam brečím. Po nějaké době jsem se vybrečela. Spíše jsem na to brečení už neměla sílu. Bylo mi strašně špatně od žaludku, celá jsem se klepala a neměla sílu se zvednout ze země. Ale nehodlala jsem se Luhana pustit. Měla jsem strach, že když ho pustím, sesypu se znova. Takhle jsem se cítila v bezpečí. Ne, že bych to s tou oporou brala zase tak moc doslovně, ale.. Chápete mě, ne? Byla jsem schopná takhle i usnout, vlastně jsem k tomu neměla daleko, kdyby mi nebylo tak špatně a já se tak neklepala. Hlavně, ať mě nepouští a nika nechodí. Byl pro mě jako nějaký záchranný bod uprostřed oceánu, ve kterém jsem se topila a najednou se měla čeho chytit. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Trpělivě jsem čekal, dokud se neuklidní a dal jsem jí tolik času, kolik jen potřebovala. Před chvílí se pokoušela udržet na hladině. Lapala po dechu a já ji měl vytáhnout. Namísto toho jsem ji ale za ramena přitlačil hluboko, až na dno. Držel jsem ji na dně a nedovolil jí vyplavat nahoru a nadechnout se. Až když to vypadalo, že utone, jsem ji vzal do náruče a vynesl na hladinu, která už teď nevířila, ale byla klidná. Od té už se dalo odpíchnout a pokračovat vzhůru. Asi tak jsem to vnímal, když jsem ji nechal se v mám náručí pláčem unavit a stále jsem ji držel. Nic jsem neříkal, jen tiše oddechoval. Cítil jsem, jak se uvolňuje a pomalu usíná. Nechtěl jsem se zvednout a pustit ji, aby se znovu potopila pod hladinu. Měl jsem pocit, že kdybych ji teď pustil, okamžitě by se utopila. Proto jsem si ji opatrně vzal do náručí a posadil si ji na klín, jako když na mě předtím seděla dole v hale. Ale teď jsem to udělal jí, z vlastní iniciativy. V tom byl ten rozdíl. Nechal jsem ji na mě takhle opřenou sedět a jemně jsem se přesunul až ke stěně pod oknem, o kterou jsem se zády opřel. Znovu jsem ji objal a pomalu v této pozici usnul. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro nedá se říct, že bych vyleženě nějak tvrdě usnula. Spíše jsem tak podřimovala. Všimla bych si sebemenšího hluku. Za to Luhan spal tvrdě. Měla jsem položenou hlavu na jeho hrudníku, takže jsem to poznala podle dechu a podle tlukotu jeho srdce. Bylo to uklidňující. I přes zavřené oči jsem poznala, že se začíná rozednívat. A venku začali zpívat ptáci. Luhana to nijak nerušilo, jen mě přišlo, že jsem na umření a na odpis (Le moje dnešní noc :D). Neměla jsem energii ani otevřít oči a to jsem slyšela kukly, jak se courají po bytě, chodí na záchod, do koupelny a podobně. No tak, vzpamatuj se trochu... Pomyslela jsem si. Pořád jsem měla panickou hrůzu pustit Luhana, i když jsem se ve své podstatě cítila mnohem lépe. Ne dobře, ale lépe. Nakonec jsem se donutila otevřít oči, když jsem slyšela už i hlasy kluků z kuchyně. Podívala jsem se na Luhana. Spal jako miminko. Lehce jsem se usmála a opatrně se mu vykroutila z náručí. Je to dobrý.. Netopím se.. Zatím plavu.. Pomyslela jsem si a zhluboka se nadechla. Bylo mi jasně, že se v brzké době začnu zase topit, ale zatím jsem plavala. Zatím to bylo ok. Pomalu jsem sešla dolů. ,,Ahoj.." Pozdravila jsem kluky unaveně v kuchyni a šla si udělat kafe. Musela jsem vypadat úžasně s těma rudýma očima a kruhama pod nimi. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro V noci me probudil usedavy plac. Nejdrive jsem si v rozespalosti myslel, ze se nekomu venku neco stalo, ale velicerychke mi doslo, ze hlas vychazi z vedlejsiho pokoje, kde u Luhana spala Kim. Tedy asi moc nespala. Chvili jsem cekal, ale jeji hlas se lo nejake dobe uklidnil a ztisil. Proto jsem se rozhodl se do toho nevmesovat a spal jsem dal. Rano jsem se probudil pomerne brzy. Tedy spise drive nez obvykle, okolo seste hodiny. Vrtalo mi hlavou, co se Kim vecer stalo, ale nechtel jsem prijit a ptat se. Vyslech neni muj styl a hlavne, kdyby to bylo neco, co by mi chtela rict, tak by mi to rekla. Nebo se o to aspon pomusila. Rozhodl jsem se tentokrat udelat snidani pro ostatni, kdyz uz jsem byl vzhuru jako prvni. Pripravil jsem oblozene chleby a sopsky salat. Vedel jsem, ze kluci to jedi vsichni, u Kim jsem si tak uplne jisty nebyl. Jako prvni se dolu lriloudal Suho. Vetsinou to byl on nebo D.O, kdo byl orvni vzhuru, proto na me koukal trochu prekvapene, ale nakonec jsme se oba nasnidali. Posledni prisel zatim Tao, ktery se taky usadil ke stolu, ale sel rovnou k veci. "Slyseli jste to v noci?" ,zeptal se a od obou z nas se dostal jen duleziteho prikyvnuti. Ale nestihli jsme k tomu rict nic dalsiho, protoze se ozvaly kroky a ze schodu sesla Kim, co si zacala rovnou delat kafe. Vsichni jsme si vsimli jejich cervenych oci, ale nic jsme nerikali. "Das si taky?" ,zeptal jsem se ji s usmevem a ukazal na stul plny jidla. "..Jo a mohla bys tam kdyztak pridat vodu? Dal bych si klidne taky." ,usmal jsem se a sam se ujal si pripravit hrnek. "Jak ses vyspala?" ,zeptal se najednou Suho, jakoby mimochodem. My s Team jsme vedeli kam miri, ale byt tu nekdo, kdo to nevi, nepozna to. Jeho otazka znela tak bezne a pririzene. Zkratka jako otazka starostliveho vedouci skupiny - kamarada. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Podívala jsem se na stůl plný jídla, ze kterého mi Xiumin nabízel snídani. Žaludek jsem měla v jedné velké křeči, takže jsem dost dlouho přemýšlela, než jsem kývla hlavou. ,,Jasně, díky." Pousmála jsem se na něj unaveně a přidala do konvice více vody. Zvedla jsem jen prsty v takovém tom V, jakože souhlasím, chápu a přidávám více vody. Až Suhova otázka mě zarazila. Cítila jsem, jak je mi trapně a jak mi rudnou tváře. Až teď mi došlo, že museli slyšet ten brek a moc dobře jsem věděla, na co Suho naráží. Chvilku jsem mlčela a čekala, kdy přestanu rudnout. Až pak jsem se na Suha unaveně podívala. ,,Já spala?" Zeptala jsem se řečnicky, ale myslím, že moc dobře věděli, že narážím na prakticky probdělou noc. Udělala jsem kafe těm, co chtěli a unaveně si sedla ke stolu. ,,Ustřelte mi hlavu, chci umřít.." Postěžovala jsem si unaveně a prohrábla si vlasy. Všechny jsem sjela pohledem, protože jsem si všimla toho, jak na mě koukají. Jako by mě tiše nutili, ať jim řeknu, co se večer stalo. ,,No co?! Trochu jsem se zhroutila." Přiznala jsem se najednou poněkud vyvedená z míry. Meh, po včerejšku jim klidně řeknu všechno, co jsem řekla Luhanovi a už při tom budu v klidu. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Popravdě, svou otázku jsem poslal zkusmo. Zajímala mě její reakce, která ale byla očividně mířena lépe, než jsem si sám myslel. Přiznala to, bez nějakého většího problému. Poslal jsem k ní trochu omluvný pohled, ale po její poznámce, ať jí ustřelíme hlavu, že chce umřít, jsem se lehce ušklíbl. Naznačil jsem rukou pistoli a výstřel směrem k ní. "Bang." ,zašklebil jsem se na ni celkem zvesela a popíjel jsem vodu ze sklenice a na krátko zkontroloval telefon, jestli mi nepřišla nějaká zpráva. Po očku jsem se podíval na Kim. Ne nějak otravně, spíše jenom zkoumavě. Přišla mi celkem roztomilá, jak byla tak rozespalá a zkrátka neupravená. Nechápat špatně, prosím! Myslel jsem tím takové ty trochu rozcuchané vlasy a tak. Je to roztomilé. Potom ale najednou prohlásila, že se trochu zhroutila. Tao vypadal, jako kdyby mu měl ze srdce spadnout obrovský kámen, Xiumin taky vypadal, že se mu ulevilo. Mě to nepřekvapilo, bylo to takové očekávané, vzhledem k tomu, co se jí stalo. Ale kluci očividně přišli na jinou možnost. "Takže ti Luhan nic neprovedl?" ,zeptal se najednou ustaraným hlasem Tao a Xiumin ho pohledem skoro až ustrašeným jenom podpořil. Vypadali jako dva psi, kterým páníček na pár dnů odjel. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když mě Suho jakože prstem odstřelil, bouchla jsem čelem o stůl a ukázala Suhovi vztyčený palec na horu. ,,Děkuji.." Mroukla jsem unaveně a zavřela oči. Pořád se mi nechtělo spát, jen jsem byla hrozně unavená. Zvedla jsem hlavu až ve chvíli, kdy na mě promluvil Tao. Nechápavě jsem na něj zamrkala. Spíše až skoro nevěřícně. ,,Jistě, že ne." Řekla jsem mu s takovým tím tónem a pohledem, který nechápal, jak si vůbec tohle o Luhanovi může myslet. ,,Neptej se mě na takové věci, žiji v naivní představě, že jste mojí strážní andělé." Řekla jsem nakonec zcela upřímně. Ano, naivní, protože to tak nemuselo být, ale všechny jsem je takhle vnímala. Minimálně, jako své strážené anděle. Nikdy jsem žádné neměla a nedjenou jsem jich měla tolik. A všem jsme bezmezně věřila. Možná to bylo hloupé, ale kdyby to po mě někdo z nich chtěl, klidně bych se pro ně zabila. I když to mělo hodně společeného i s tím, kvůli čemu jsem včera Luhanovi brečela na rameno. Často nevidím důvod žít. ,,Můžu se na něco zeptat?" Zeptala jsem se najednou a na všechny se podívala. Hlavně na Taa a Xiumina, kteří mě znali mnohem více, než Suho, ale bylo to mířeno i na něj. jen v případě, že by chtěl, aby to bylo mířeno i na něj. ,,Co kdybych vám řekla, že jsem večer tak vyváděla, protože jsem se chtěla zabít?" Nelhala jsem, jen jsem to hodně zkrátila a dostala se vlastně k pointě. Ublížit by bylo konkrétnější, ale to spíše protože na sebevraždu jsem moc srab. Což neznamená, že jsem nechtěla umřít. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Pobaveně jsem se zasmál, když Kim hraně praštila o desku stolu poté, co ji Suho "zastřelil", jak sama chtěla. "Myslím, že nemáš moc zač, pokud mu nechceš vrátit jednu vteřinu jeho života." ,odpověděl jsem místo Suha, který na to jenom zakroutil hlavou. Potom se ale Tao zeptal na otázku, která mě tak trochu trápila. Bál jsem se toho, co měl být důvod jejího pláče v noci. Nebylo to ode mě hezké, ale tiše jsem doufal, že to bylo kvůli noční můře. Děsila mě představa, že by Luhan byl schopný něco udělat někomu, jako je Kim. Byla to teď taková naše chráněnka a Luhan byl cukroušek skupiny, ale víte, i on měl svou dospělou stránku. Jen byla vidět neskutečně málo, většinu času se choval jako roztomilé pako. Proto mě překvapilo, když jsem ho jednou v té jeho vážné chvilce zastihl. Nepoznal bych ho. Kim ale vyvrátila mé a Taovy obavy. Bylo znát, že se nám oběma znatelně ulevilo. Nevěřil jsem tomu, že by Luhan něco takového udělal, ale občas dokážou udělat hormony z člověka zvíře, víte jak to myslím. Na její poznámku o tom, že jsme pro ni něco jako strážní andělé jsme se jenom oba nevinně a rozhodně veseleji než předtím usmáli. Nebylo potřeba k tomu něco dodávat, mluvilo to za vše. Zalil jsem dva hrnky kávy a jeden Kim podal. Posadil jsem se na židli a zvědavě se na ni zadíval, když se nás chtěla na něco zeptat. Suho jenom pokynul rukou směrem k ní. Vybídl ji tím, aby pokračovala a zeptala se, na to potřebuje. Soudě jejího pohledu mi bylo jasné, že to nebude pěkná otázka. A taky, že nebyla. Chvilku jsem se odmlčel, než jsem se jenom trochu samolibě usmál. "Tak bych tě nenechal." ozval se ale najednou Suho, než jsem stihl cokoliv říct, s naprostou suverenitou. No, opět na moment nastalo ticho, jak jsme s Taem čekali, jestli k tomu ještě něco nedodá. K tomu se ale neměl, tak jsem se ujal slova já. "Zjistil bych, proč bys něco takového dělala a pomohl bych ti to nějak vyřešit." ,usmál jsem se na ni sladce a nechal pokračovat Taa, který očividně neměl na srdci nic moc jiného, než já. "A zkusil bych ti být oporou. Taky bych dohlédl na to, abys nezkoušela žádné hlouposti." ,řekl jakoby to bylo jen tak, ale vypadal vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Se zvědavým pohledem jsem je sledovala, co mi na to řeknou. Nejvíc mě překvapil Suho, původně jsem si myslela, že se k tomu třeba vůbec nevyjádří, o to více mě to překvapilo. Překvapeně jsem na něj nějakou chvilku mrkala, než jsem se na něj děkovně usmála. Pak jsem se podívala na Xiumina a Taa a taky se na ně děkovně usmála. Jediný, kdo se u toho usmíval, byl Xiumin. Jako by mu to snad dělalo radost, že se na něco takového ptám. Ne, že by mi to vadilo, kdyby z toho měl radost, vadilo by mi to v případě, kdyby z toho měl takovou tu radost alá: Rád bych ti pomohl s tou smrtí. ,,Tak už víte, proč jsem brečela." Řekla jsem jim jen s úsměvem. Nahlas jsem jim nepoděkovala, myslím, že by to znělo trochu nesmyslně, kdybych jim na to řekla děkuji, ale ve skrytu duše jsem jim byla hrozně vděčná. Samozřejmě, že tohle bylo jen jádro věci a všechno to ostatní, co jsem včera vykládala Luhanovi bylo pořád mezi mnou a Luhanem, ale.. Já nevím, oni i vypadali tak nějak zvědavě, proč jsem brečela, tak jsem jim to řekla. A zároveň to byl i dobrý způsobe jak se dozvědět, jak by se ke mě v Luhanově situaci postavili oni. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tvaril jsem se naoko nezaujate, kdyz nam oznamila, ze brecela, protoze se chtela zabit. Hrklo to se mnou a popravde jsem na moment znervoznel, ale nedovolil jsem si ukazat zavahani. Mel jsem pocit, ze by bylo me vahani a trochu zmatene rozpolozeni z te otazky poznat, kdybych jeste o vterinu dele mlcel. Rozhodl jsem se prave kvuli tomu promluvit co nejrychleji, pri nejlepsim okamzite. Ma odpoved byla ponekud stroha a chladna, ale byla to nejsnaze recena idea toho, co bych v takove situaci udelal. Jiste, ze by to nebylo tak snadne, ale cile by se mely predkladat jednoduse a srozumitelne, i kdyz to muze byt neco, u ceho muze trvat klidne i nekolik let, nez se to uskutecni. Ale vypadala, ze ji potesilo, ze jsem se vubec vyjadril. Nechali jsme ji nas jen utvrdit v tom, ze to byl opravdu duvod toho place v noci. Tentokrat jsem si nebyl jisty, co bych mel rict. Tao vypadal trochu zkrousene, jakoby si vycital, ze ji nedokazal pomoci. Xiumin se na ni lro zmenu lovzbudive usmal, ale take hledal spravna slova. Nakonec jsem se na ni musel trochu usmat i ja. "No, myslim, ze to bude neco, co neudelas, dokud bude kdokoliv z nas nazivu." ,prohodil jsem trochu skepticky. Mohlo to vyznit i vtipne, ale nakonec stejne nemela moznost si to prebrat jakkoliv jinak, nez ze nechceme, aby si cokoliv provedla a ze jsme ochotni zasahnout, kdyby k necemu takovemu melo dojit. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Všimla jsem si toho Taova zkroušeného pohledu. S lehkým úsměvem jsem vstala ze židle a došla k němu. Vzhledem k tomu, že seděl, jsem byla poprvé vyšší jako on. A byl to celkem fajn pocit. Alespoň na tu chvilku. Vzala jsem jeho tvář do dlaní a políbila ho do vlasů. ,,No tak, usměj se trochu. Pořád tady jsem." Uculila jsem se na něj povzbudivě. To, že jsem některé z nich dokázala přivést do deprese.. Na jednu stranu mě to mrzelo, na tu druhou bych pro ně udělala všechno, co oni udělají pro mě. Chápete. Kdyby měl kdokoliv jakékoliv problémy, pomohla bych mu jak nejlépe bych uměla. A to oni dělají pro mě. Vždycky jsem si vyčítala, že bych tyhle věci neměla ostatním říkat, ale během posledních pár dní jsem zjistila, že tahle vzájemná důvěra je vlastně strašně super. Když promluvil Suho, chvilku jsem na něj zase překvapeně mrkala, než jsem se na něj děkovně usmála a pustila Taovu tvář. ,,Beru na vědomí." Odvětila jsem mu s úsměvem, ale vážně. Brala jsem to na vědomí a byla za to strašně ráda. Rychle jsem dopila kafe, co mi leželo na stole a vesele se na všechny usmála. Ta únava byla najednou pryč. To je taková ta ironie, čím méně spíte, tím jste aktivnější. ,,Jdu někoho vzbudit." Oznámila jsem a vesele se vydala nahoru k pokojům. Luhana jsem nechala spát, chudák po včerejšku se mnou bude víc unavený, jak já. Uhm.. Koho vzbudíme.. Zamyšleně jsem se rozhlížela, než jsem uviděla dveře do Kaiova pokoje. Ten nebude mít asi jako jediný infarkt, když se mu nasáčkuju pod peřinu.. Pomyslela jsem si a se šibalským úsměvem otevřela dveře. Spal jak miminko. Zavřela jsem za sebou a tiše došla k jeho posteli. Vlezla jsem pod tu nádherně vyhřátou peřinu, pod kterou spal a ze srandy mu začala lehce okusovat kůžu na krku. A při tom jsem se na něj samozřejmě tiskla, ale to bylo jen tak.. Mimochodem, protože jinak bych se k tomu jeho krku dostávala jen blbě. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Spokojene jsem lezel pod vyhratou dekou. Nejakou dobu uz jsem byl vzhuru, ale porad v takovem tom polospanku, kdy vzdycky na nekolik minut usnete a znovu se probudite. Mel jsem hlad a tise mi krucelo v brise, e zvedat se? Z teple postele na studenou zem? Ne. Ne, dik. Potom se ale ozvaly kroky, ktere se zastavily lred mym pokojem. Neznelo to jakk kdyz dupou kluci a jdou mi stahnout perinu. Namisto toho se dvere opatrne otevrely a tise jako myska do pokoje vklouzla Kim. Zavrel jsem oci a delal, ze spim. Nechal jsem ji se ke mne pritulit a neskutecnr tezko jsem odolaval pokuseni se usmat, nebo neco rict. Nechal jsem ji na par minut v klidu, aby nabrala ten pocit, ze porad spim. Najednou jsem ji ale capnul horni rukou za bok a trochu jsem s ni zatrasl. Co nejvice jsem vytrestil oci a zaksichtil se. "BAF" ,ozval jsem se najednou celkem hlasite a sledoval jsem jeji reakci. Pote jsem se zaculil, rukou ji objal a pritahl si ji, nez jsem s erem k ni tise mroukl. "Copak ty tu delas?" ,zeptal jsem se zvedave a sladce jsem se na ni zaculil. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Málem jsem dostala infarkt, když mě najednou čapl za boky a bafl na mě. Samozřejmě, že jsem leknutím vykřikla a trhla sebou. ,,Sakra, neděs mě tak, myslela jsem si, že spíš." Řekla jsem po chvilce a s oddechnutím si položila ruku na hrudník, pod kterým mi tím leknutím divoce bušilo srdce. Dostat infarkt takhle po ránu, to se nedělá... Pomyslela jsem si jen tak mimochodem a možná bych z té postele i vylezla, kdyby mě najednou jednou rukou neobjal a nepřitáhl k sobě. Chvilku jsem se trochu zaraženě červenala, než jsem se sama lehce uculila a sama se k němu přitulila pod teplou deku. ,,Přišla jsem tě vzbudit." Zavrněla jsem s úsměvem a položila mu hlavu na hrudník. Bože, připadám si, jako bych ležela v posteli s někým, s kým normálně spím.. Pomyslela jsem si.. A jen tak mimochodem mi vlastně došlo, že i když jsem byla znásilněná, tak mi celkem chybí sex.. Který jsem kromě toho znásilnění neměla už dobrý rok. Ani nevím, jak mě něco takového mohlo po tom včerejšku a tak nějak celkově napadnout, ale.. Napadlo. Samotnou mě to celkem vyděsilo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Její reakce byla dokonalá! Zakřičela a lekla se! Začal jsem se v leže pochechtávat. Trochu samolibě, ale hlavně neskutečně pobaveně. "Já vím, to jsi měla!" ,vyprskl jsem a cvrnkl jsem ji prstem do čela, jako kdyby byla nějaké malé dítě, které zrovna někdo poučuje. Ale bavil jsem se, ne, že ne. Potěšila mě ale její reakce, když se začervenala poté, co jsem si ji k sobě přitáhl. Jen jsem ji pevněji objal a bradou a nosem jsem se uvelebil v jejích vlasech. "Můžu si tě nechat jako polštář?" ,zeptal jsem se jí trochu zamyšleně. Opravdu se mi u ní takhle spokojeně velebilo. Dobře se objímala, byla tak akorát. Propletl jsem naše nohy, takže i kdyby chtěla, teď už by moc neuhnula. Tedy, kdyby se jí to nelíbilo, tak přestanu, ale mně se takhle leželo mnohem pohodlněji. Potom ale přiznala, že mě šla jen vzbudit, tak jsem se pousmál. "Aha a já už doufal, že po mně toužíš natolik, že se mi plížíš do postele~" ,vymňoukl jsem ze sebe sladkým hláskem. Bylo znát, že by to opravdu nebyla varianta, která by mi nějak vadila. Komu by taky vadila? |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Spokojeně jsem se usmívala, když jsem cítila jeho dech ve svých vlasech. Hrozně se mi to líbilo. Když se zeptal, jestli si mě může nechat jako polštář, jenom jsem se trochu samolibě usmála. Byla jsem ráda, že jsem taková.. Pohodlná. No co, prostě jsem moc submisivní a líbí se mi, když si mě někdo přivlastňuje. Propletl si se mnou nohy. Nechala jsem se, neměla jsem nic proti. Až když zklamaně pronesl, že si myslel, že po něm toužím, tak jsem se překulila tak, že jsem na něm břichem ležela a koukala mu z poměrně nebezpečné blízky do očí. Trochu šibalsky jsem se usmála. ,,Co ty víš, třeba ano. Co když to probuzení byla jen výmluva?" Pokusila jsem se mu nasadit brouka do hlavy a ukazováčkem mu přejela laškovně po rtech. Jo, provokuji, ale nemám u toho teď takové výčitky svědomí, jako u Sehuna. Možná za to mohlo to, že jsem se včera Luhanovi vyzpovídala. Měl pravdu. Musím odpustit sama sobě. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Příjemně překvapen jsem se nechal převrátit na záda tak, abych měl Kim na sobě a dal jsem si obě ruce pod hlavu, abych ji měl výš. Tím jsem akorát zkrátil vzdálenost mezi námi. Spokojeně jsme se culil, jako měsíček na hnoji a jednu nohu jsem trochu pokrčil mezi jejíma nohama. Spíše mi to bylo pohodlné, než že bych se pokoušel ji nějak obtěžovat. To mě napadlo až když řekla, že tu je možná právě proto a ne kvůli nějakému buzení. Na moment jsem se zatvářil jakoby zmateně, i když se mi v hlavě rodil plán, co jí provedu. Nechal jsem jí moment na to, aby si myslela, že mě překvapila, než jsem se natáhl a políbil ji. Hned na to jsem se pro změnu převalil já tak, aby ona byla pode mnou a prostě jsem si na ni pohodlně lehl. Možná ji tak trochu rozmáčkl, ale tak těžký jsem zase nebyl. Spíše se nemohla pohnout. "To bych si nechal líbit." ,zavrněl jsem jako rozmazlovaný kocourek. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ucítila jsem jeho nohu, jak jí pokrčil mezi mými. Těžko říct, proč to udělal, jestli to byla provokace nebo to bylo jen pohodlnější pro jeho nohy. Tvářil se překvapeně, což mě donutilo se jen vítězně uculit. Jednoduše jsem mu to jeho překvapení sežrala i s navijákem. Proto mě tak překvapilo, když mě najednou políbil. Nechápavě jsem na něj zamrkala. He? Pomyslela jsem si. Ani jsem se nestihla červenat a už jsem ležela na zádech já. Jednoduše mě zalehl. Prudce jsem vydechla, protože mi trochu přilehl plíce. Ne, že by mě drtil, ale nemohla jsem se hýbat. ,,Hodláš ze mě udělat placku?" Zeptala jsem se pobaveně s úšklebkem. Ten polibek se mi líbil. A kdyby to neudělal.. Možná, bych s tou provokací přestala. Tohle mě jen nabudilo, abych v ní pokračovala. ,,Tak si to nech líbit.." Řekla jsem tiše a svůdně jsem se na něj usmála. Ale zároveň v tom byla jakási dětská nevinnost. Jako bych snad nikdy s klukem nic neměla a jen to teď zkoušela. Ono to vlastně nebylo tak daleko od pravdy, pokud jsem měla sama sobě odpustit, musela jsem tu svou minulost nechat jít a začít od začátku. Do toho se počítali i všichni ti kluci. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sladce jsem na ni usmál a zamrkal jsem, jako to největší neviňátko, jaké kdy viděla, nebo o jakém kdy slyšela. Ale ten přesladký úsměv se změnil na trochu škodolibý v momentě, kdy si postěžovala, jestli ji mám v plánu rozmáčknout. Ohnul jsem nohy v kolenou a zahoupal s nimi s tím škodolibě andělským úsměvem. "To bych ti přece nikdy neudělal!" ,zaprotestoval jsem naivně rozkošným hlasem a přestal po chvíli hýbat nohama. Slezl jsem z ní. Tak napůl, takže jsem na ní teď částečně ležel a hlavu jsem si položil k ní na klíční kost a rameno. Spokojeně jsem se zavrtěl, takže jsem se obličejem dostal až k jejímu krku a oušku. To mi jen nahrálo, jakmile řekla, ať si to klidně nechám líbit. "Tak jo, nechám." ,zaculil jsem se, i když to neviděla, a využil jsem toho, že jsem u jejího krčku, abych se trochu natočil a políbil ji na něj. Nejdřív tak jemně, opatrně a pokud se nechala, lehce jsem po něm přejel zuby. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jistě, to ti úplně žeru.. Uf.." Zaskuhrala jsem pobaveně, když se na mě začal vrtět, jako by ze mě vážně chtěl udělat placku a on byl váleček. Po chvilce toho nechal a trochu se ze mě nadzvedl. Kyslík.. Pomyslela jsem si a pořádně se nadechla. cítila jsem jeho dech, jak se mi otírá o krk a ucho. Nejdříve jsem si pomyslela, že to prostě vyplynulo ze situace, že to udělal spíše omylem, dokud mě na krk nepolíbil. Milovala jsem, když mě někdo líbal na krk, nebo do něj kousal a podobně. Byla jsem na to tak trochu ujetá. Hned jsem se celá zachvěla vzrušením a tiše vydechla. ,,Na krk ne.." Mroukla jsem jen tak mimochodem. Bylo jasné, že to neříkám protože se mi to nelíbí, ale protože se po tom prostě strašně rychle vzruším a.. To by nebylo zrovna vhodné.. Asi.. Ale i tak jsem mu vjela rukou do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Sladce jsem zavrněl, když se Kim zavrtěla a spokojeně vydechla. Pousmál jsem se a lehce místo, na které jsem ji předtím opatrně kousl, jsem olízl. Jemně, měkce a bylo znát, že si to užívám. Odtáhl jsem se jen na moment, kdy zaprotestovala, ať přestanu, že na krk ne, jen jsem se k ní naklonil. Jemně jsem svým čelem ducl do jejího a zadíval jsem se jí z blízka do očí. Hravě jsem se usmál. "Vážně ne?" ,zeptal jsem se tlumeným hlasem a ukazováčkem pravé ruky jsem ji lehce pohladil po krku. Nebo spíše pošimral, než jsem prst zase stáhl a zároveň s tím se k ní sklonil, abych na ono místo mohl tiše dýchnout. Palcem nohy jsem lehce vyjel od kotníku ke koleni a zase zpátky, než jsem nártem podebral její druhou nohu. Prostě jen tak, proč by ne. Sladce jsem se na ni usmál a hlavu jsem sklonil k jejím klíčním kostem, po kterých jsem lehce přejel zuby. Teď by se mohla klidně vysmýknout, nebo nějak pohnout, kdyby chtěla. Vlastně jsem na ní už skoro neležel. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Ah, bože, on si to vyloženě užívá.. Ví, jak mě to vzrušuje.. Pomyslela jsem si poněkud bezradně. Srdce mi začalo neuvěřitelně divoce bušit, o těch motýlech v podbříšku ani nemluvím. Pak se mi zadíval do očí. Byla jsem rudá a bylo úplně jasně vidět, že mi je trochu trapně, protože je vidět, jak se mi to líbí. Mlčela jsem, dokud nepřejel prstem po mém krku. Znova jsem se celá zachvěla a zavřela oči. ,,Vážně ne.." Zakňučela jsem tiše. Protestovala jsem i protože mě to bavilo, i proto, abych ho upozornila na to, že se to může lehce vymknout kontrole. A to dost lehce, pokud to bude takhle pokračovat. Nechala jsem ho, ať si s mýma nohama dělá co chce. Když mě políbil na klíční kosti, znova jsem vzrušeně vydechla a začala ho lehce drbat na zátylku a zajížděla mu do vlasů. Spíše po nich přejel zuby, což bylo ještě horší. Druhou rukou jsem mu zajela pod tričko, ale nechala jsem svou ruku položenou na jeho boku. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Bylo neskutečně roztomilé, jak jí zčervenaly tváře. Těšilo mě, že se jí to líbilo a měl jsem díky tomu chuť pokračovat. Chtěl jsem, ale musel jsem si užít tu chvíli, kdy jsem koukal do těch krásných velkých očí, ve kterých se zračily rozpaky. Jen jsem se usmál, když řekla, že opravdu ne. Její protesty byly malé, roztomilé a měl jsem chuť si ji naprosto přivlastnit. Nechal jsem ji mi rukou zajet pod tričko i do vlasů a sám jsem spokojeně zavrněl. Užíval jsem si její dotyky a bylo to něco, co jsem sám chtěl, ale nemohl jsem odolat. Potřeboval jsem ji trochu potrápit. Najednou jsem se od ní odtáhl, posadil jsem se a opřel se o stěnu zády. "Říkala jsi že vážně ne, tak ne." ,zaculil jsem se na ni a zvědavým pohledem jsem čekal, co udělá. Byl jsem zvědavý na její reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Jeho reakce mě absolutně rozhodila. Sama jsem si sedla a nechápavě na něj mrkala. Absolutně jsem netušila, co dělat. ,,Ale.. Ale.." Vykoktala jsem ze sebe a zmateně a bezradně se na něj koukala. Až po chvilce mi došlo, že mě vyloženě provokuje, že to všechno moc dobře pochopil. O to více mě to rozhodilo. Ale pak jsem se rychle sebrala. Obkročmo jsem se na něj posadila, schválně tak, abych se svým klínem natiskla na ten jeho. Tentokrát jsem ho na krk políbila já. Rukama jsem mu opět zajela pod tričko a jezdila bříšky prstů po jeho břiše. ,,Víš, jak se Sehun včera díval do té tašky a já začala panikařit..? Nic mi neroztrhl.. Bylo tam spodní prádlo, ale prodavačky v tom obchodě mi do toho dali různé věci.. Třeba podvazky.. Pouta.." Pošeptala jsem mu tiše do ucha. Trochu se mi při tom chvěl hlas, celkem jsem se styděla o tom mluvit, ale to moje vzrušení bylo prostě silnější. A hlavně ta chuť ho vyprovokovat.. Políbila jsem ho několikrát na krk. ,,.. Obojek.." Dodala jsem nakonec tiše. Věk, která z toho všeho byla asi nejvíc neobvyklá. Ale Kai byl takový ten typ, co si lidi rád přivlastňoval. Vlastně jsem jen zkoušela, jestli ho to vzruší nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro S poměrně velkým očekáváním jsem pozoroval Kiminu reakci na to, že jsem se od ní najednou odtáhl a nepřímo jí řekl, že končíme. Očekávání bylo tak velké, protože jsem chtěl, aby si sama v tuhle chvíli rozhodla, jestli chce pokračovat v tom škádlení, nebo jestli to chce raději sama ukončit. Její bezradnost jako kdyby mě polechtala u srdce a donutila mě se na ni usmát, jako snad ještě na nikoho. Byla neskutečná. Chtěl jsem ji. Skoro jsem natáhl ruce a přitáhl si ji, kdyby se náhle nezvedla sama a neposadila se na mě tak, abychom se o sebe navzájem tiskli. Odklonil jsem od ní tvář, abych jí tím usnadnil přístup k mému krku. Nebránil jsem se ani dotykům bříšek prstů pod tričkem. Jen jsem se pod nimi téměř neznatelně zachvěl a schválně jsem nechal ruce spouštěné podél těla, abych ji trochu vyprovokoval k nějaké další akci. Ta přišla skoro až nečekaně rychle. Překvapila mě smyslnost jejího hlasu, když mi šeptala do ucha. Přivřel jsem oči a vychutnal si ten hlas. Tón, kterým mluvila i sdělení, co jsem se dozvěděl. Nechal jsem se několikrát políbit na krk, zatímco jsem si u sebe takhle její hlavu podržel. Spíše jsem měl ruku zamotanou v jejích vlasech a kdyby se chtěla odtáhnout, přitlačil bych, aby to neudělala. Cítil jsem z ní nervozitu. Ale to byla jedna z věcí, která mi přišla neskutečně k sežrání. Když řekla poslední slovo, mohla cítit, jak sebou v pyžamových kalhotách cosi pohnulo proti jejímu klínu. Věděl jsem přesně, o co se snaží a šlo jí to naprosto dokonale. Prsty ruky, kterou jsem měl v jejích vlasech jsem ji jemně pohladil po tváři, odkud jsem se po hraně dolní čelisti dostal až k bradě, za kterou jsem si ji jemně, ale majetnicky přitáhl, abych ji mohl dlouze políbit. Druhou rukou jsem ji objal okolo pasu a přitáhl si ji blíž. Polibek byl dlouhý a procítěný, ale když jsme se od sebe na těch pár centimetrů odtáhli, usmál jsem se. "Chtěla bys ten obojek vyzkoušet?" ,zeptal jsem se jí náruživě. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Schválně jsem se pokusila kousek odtáhnout od jeho krku. Nenechal mě. Lehce jsem se usmála. I přes to, že jsem už pár kluků měla, nikdy jsem nepotkala žádného, kterému bych řekla, co mám ve skutečnosti ráda. Pořád to lítalo jen v mých představách. Až do teď. Ucítila jsem, jak mi něco zatlačilo na klín. Zachvěla jsem se spíše nervozitou. Vážně jsem si připadala, jako by tohle bylo moje poprvé. veškeré mé zkušenosti.. Jako by neexistovali. Vypařili se mi z hlavy. Ucítila jsem, jak mi prsty přejel po tváři. Zadívala jsem se mu do očí. Dlouze, vážně, vystrašeně, nervózně, ale i roztouženě zároveň. Zavřel jsem je, až když si mě majetnicky přitáhl pro polibek a druhou rukou mě vzal kolem pasu a přitiskl mě k sobě. Jednu ruku jsem mu dala kolem krku a polibek mu opětovala. Byl jiný, než jaký byl od Luhana, GDho nebo Taa. Každý polibek byl jiný. Osobitý. A každý měl něco do sebe. Když se odtáhl.. Tak ta jeho otázka.. Roztála jsem jako máslo na pánvi. ,,Chci.." Řekla jsem tiše. Myslela jsem to vážně. Chtěla jsem. A necítila jsem se při tom provinile ani cokoliv jiného. Jen.. Nemyslím si, že by o tom museli vědět ostatní. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro I když jsem byl majetnický a chtěl jsem ji celou jen pro sebe, při nejlepším ihned, nedokázala jsem teď na ni zatlačit a přivlastnit si ji, aby byla opravdu jenom moje. Docela se mi zamlouvala myšlenka, že bych nechal ji, ať mě vede. možná to bylo takové řešení, které bylo nejschůdnější, ale v tu chvíli jsem ztrácel pocit, že já jsem tady... "Majitel". Při polibku, během kterého jsem si ji přitáhl, se zachvěla. Neměla na to ale moc prostoru, protože jsem ji objal ještě pevněji. I po ukončení polibku jsem ji pevně držel, takže neměla jinou možnost, než být ke mně nestisklá. Její souhlas s tím obojkem mě svým způsobem překvapil, ale rozhodně jsem tu možnost nechtěl nechat nevyužitou. Bylo to něco, co bych si neodpustil. Ale ještě jsem ji potřeboval trochu potrápit. "Nerozuměl jsem ti.." ,zašeptal jsem, abych ji tím donutil to zopakovat. I kdyby to nezopakovala, po odmlce bych se široce usmál a pohladil ji rukou, kterou jsem do teď držel její bradu, po zádech. V prohlubni na zdech, kde je páteř, jsem trochu zatnul drápky. Ne bolestivě. To rozhodně ne, ale jako kdybych si ji měl označit stopou, kterou zanechají moje nehty, když na tom místě trochu přitlačím. "Máš k němu i vodítko?" ,zeptal jsem se provokativně, ale i kdyby neměla, komu to vadí? Jako bych to potřeboval, jen by to bylo moc pěkné. Během čekání a odpověď jsem ji rukama chytil za boky, po kterých jsem začal přejíždět palci. Opravdu, měla krásnou postavu. A volné věci na spaní to nezakryly. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Začínalo mě to zabíjet. Ne doslovně nebo nějak negativně, ale moje srdce mělo pocit, že asi vybouchne. Chvilku jsem měla pocit, že snad ani nedýchám. Dýchala. Jen mi to tak připadalo. To jak mě k sobě majetnicky tisknul.. V podbříšku to už nebylo šimrání, ale škrábání, které vyloženě chtělo, ať ho nějak ukojím. Prostě jsem se už nemohla zastavit. A myslím, že i kdybych se o to pokusila, on by mě nenechal. Což se mi vlastně hrozně zamlouvalo, ale nechtěla jsem to pokoušet. Když řekl, že mi nerozuměl, věděla jsem, že mě vyloženě trápí. ,,Chci ho vyzkoušet.." Řekla jsem trochu hlasitěji, ale o to více bylo poznat, že se mi lehce chvěje hlas. A přes to jsem ani nepomyslela na to, že bych couvla. Bylo mi to vidět na očích. Jen jsem se bezhlavě řítila do něčeho nového. Moje druhá ruka pod jeho tričkem ho hladila po břiše a hrudníku. Tiše jsem sykla, když do mě zatnul drápky. Nebolelo to, jen trochu štípalo. Ale nevadilo mi to. Právě naopak. Když se mě zeptal, jestli k němu mám i vodítko, kývla jsem hlavou a cítila, jak mi hoří tváře. ,,Mám.." Odvětila jsem do toho všeho. Chytil mě za boky a přejížděl po nich palci. Natáhla jsem se k němu a se zavřenýma očima začala zasypávat polibky jeho dolní čelist a krk. Ne vyloženě láskyplně, spíše.. Jako kdyby jste zasypávali polibky někoho, koho obdivujete a patříte mu. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Moje škádlení jako by ji mělo každou chvíli přinutit se zbláznit. Slyšel jsem, jak se jí chvěje hlas, ale když jsem se na ni podíval, nemohl bych zastavit ani kdybych chtěl. Protože by nezastavila ona. Aspoň takový jsem měl dojem z jejího pohledu, který mě teď propaloval navzdory faktu, že jí samotné hořely tváře. Její pohled byl pro mě opravdu neskutečně spalující a sám jsem se dost těžko držel. Když ale přiznala, že vodítko má, úsměv se na mé tváři jenom rozšířil. "Přineseš ho~?", zeptal jsem se jí svůdně melodickým hlasem hned poté, co to řekla. Nestihla odpovědět, protože začala mou tvář zasypávat polibky. Jedním za druhým. Pevně jsem ji chytil za tváře oběma rukama a na krátko se odtáhl, než jsem si ji majetnicky přitáhl a nepolíbil ji. Z polibku se pomalu stalo náruživé líbání, během kterého jsem ji několikrát jemně kousl, či zatáhl a spodní ret. Jednou jsem ho i jemně olízl, než jsem svým jazykem vklouzl do jejích úst. Pobídl jsem jím ten její ke spolupráci a pomalu se odtahoval, abych ji donutil jazyk trochu vytáhnout ven. Tam jsem si s ním jemně pohrál, abych se nakonec stejně vrátil zpět k jejím rtům. Chvíli trvalo, než jsem se odtáhl. Musel jsem se k tomu docela přemlouvat. I kdyby se pokusila mě políbit znovu, přiložil jsem jí ukazováček na rty a naklonil se k ní blíž. "Teď jako hodná holka přines obojek. Jinak nebude pokračování.." ,zašeptal jsem jí do ouška, které jsem poté jemně olízl. Něco jako slib, že když bude hodná holka, dostane odměnu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když mě chytl za tváře a donutil mě se odtáhnout, zvědavě jsem na něj zamrkala. Bála jsem se, že jsem něco udělala špatně, ale on mě místo toho políbil. Z polibku přešel do majetnického líbání. Nemusel mě pobízet dlouho, abych mu polibky oplácela. Stejně tak hraní s jazykem. Kdykoliv mě kousl, vzrušeně jsem zamručela. Tiše. Bylo to spíše jako vrnění. Nejvíce se mi líbilo, jak mě přinutil jazyk trochu vypláznout a hrál si s ním mimo ústa. Bylo to takové.. Vlastně slušné, šlo jen o líbání a při tom strašně.. Perverzní? Netuším, jak to nazvat. Pak se najednou odtáhl. Smutně jsem na něj zamrkala a pokusila se ho znova políbit, ale on mě zastavil. Oddaně jsem na něj mrkala, těma svýma velkýma kukadlama a poslouchala ho, co říká. Byla bych schopná udělat cokoliv, co by mi teď řekl, tohle bylo to nejmenší. Líbilo se mi, že mi v podstatě rozkazoval. Ale nehodlala jsem se hned zvednout. Nejdříve jsem mu lehce olízla ukazováček, co měl na mých rtech, než jsem ho dala do pusy a krátce ho ocucala. Nevím proč, prostě se mi to líbilo. Až pak jsem se zvedla a opravdu odešla k sobě do pokoje. Musela jsem si trochu pohnout. Ne proto, aby mě nikdo nepotkal, všichni byli dole nebo spali, ale proto, aby mi nedošlo, co přesně dělám. Začala bych se hrozně stydět. Donesla jsem ho a bezeslova mu ho podala. Stála jsem u postele a.. Koukala na něj tím svým nevinným kukučem s rudým tvářemi. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kim se na mě zadívala, jako kdybych jí odpíral největší potěšení světa, když jsem ji nenechal, aby mě znovu políbila. Po mé žádosti, ať přinese obojek s vodítkem ale očividně pochopila. Trochu mě zmátlo, že se ale nezvedla hned. Ale opravdu jen trochu, protože mi krátce na to olízla prst. Pousmál jsem se. Chovala se, jako kdyby nic takového nezkoušela a teď jen experimentovala. Bylo to sladké. I to, jak se potom rychle zvedla a odběhla s pokoje. Jen jsem se uvelebil na posteli a odsunul nějaké věci, co byly na zemi. Počkal jsem, dokud se nevrátila a vzal si od ní obojek s vodítkem. To, jak na mě teď koukala nevinnýma laníma očima mě donutilo se pousmát. Sáhl jsem do spodního šuplíku nočního stolku, ze kterého jsem vytáhl černý pruh látky a zavázal jsem jí jím oči. Teprve poté jsem jí lehce odhrnul vlasy na stranu, abych okolo krku mohl zapnout obojek. Ne volně, ne pevně. Tak akorát, aby se za něj vešel jeden můj prst. Upnul jsem na něj vodítko a posadil se na postel, abych si ji mohl prohlédnout. Možná jsem si jí měl říct ještě o ta pouta, abych jimi jen podtrhl její momentální bezmocnost a bezbrannost vůči mně. Za vodítko jsem si ji přitáhl blíže a políbil jsem ji. Měkce, ale krátce. Jednou rukou jsem si ji držel takhle nakloněnou ke mně, druhou jsem jemně stáhl tričko, co měla na spaní z ramene. Samozřejmě to znamenalo, že se jí tričko na druhé straně nahrnulo a trochu to pnulo, ale nebylo to tak hrozné. Sám jsem se k ní naklonil a na odhalenou kůži ji začal líbat. Nejdříve pomalu, dokud jsem nezačal zrychlovat tempo. S rychlejším tempem se opakovaly i dotyky zubů, kterými jsem oždiboval její hladkou kůži. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když vytáhl ze šuplíku černý pruh látky, trochu polekaně jsem se na něj zadívala. (Když už jsme u toho, ruce jí může svázat čímkoliv :D) ,,P-počkej, co to děláš..?" Zeptala jsem se tiše a trochu polekaně zároveň a nahmatala jeho ruce. Měla jsem položené ty svoje na těch jeho, ale nezastavila jsem ho, i když jsem mohla. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale.. Neměla jsem ke Kaiovi 100% důvěru. Spíše jen nějakých 99% a to 1% na chvilku zpanikařilo. Adrenalin a snad všechny existující hormony se mi okamžitě vylili do těla snad po litrech. Srdce mi neuvěřitelně rychle pracovalo a já rychle a trochu trhavě dýchala. A to je vlastně ještě nic nedělo, jen jsem cítila, jak mi kolem krku dává obojek. Byl to nepopsatelný pocit, ale trochu se mi z něj podlamovala kolena. Chvilku se nic nedělo, došlo mi, že si mě asi prohlíží do doby, než si mě prstem přitáhl za obojek do předklonu k době. Trochu jsem ztratila rovnováhu a musela se rucema opřít o jeho ramena, abych na něj neupadla celá. Políbil mě. Ale jen krátce. Natáhla jsem po slepu hlavu, s tím, že chci více, ale nenarazila jsem na jeho rty. Jak bych taky mohla, když jsem ucítila, jak mi odhrnul z ramene mikinu a začal mě na něm líbat. Opatrně jsem si na něj znova obkročmo sedla. Po slepu to byl mnohem větší adrenalin. Byla jsme strašně nejistá a trochu vystrašená, ale o to více vzrušená. Několikrát jsme vzrušeně vydechla a nahmatala jeho tričko, které jsme z něj začala pomalu svlékat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Co dělám? To co chci, přece.." Odpověděl jsem na její zmatenou otázku poněkud samolibým tónem, ale pořád to nebyl tón nějakého krutého trýznitele. Jen jsem si s ní chtěl trochu pohrát. Nestěžovala si, neprotestovala, tak proč bych nemohl? Jasně jsem na ní viděl nervozitu a snad i lehkou dávku strachu, když zrychleně dýchala, zatímco jsem jí nasazoval obojek. Rád bych se k ní nahnul a utěšil ji, ať se nebojí, ale líbilo se mi ji takhle potrápit. Nic zlého jsem přeci nedělal.. Zatím. Líbal jsem ji na odhalené kůži na krku, pomalu a opatrně, i když občas pocítila lehké stisknutí zubů. Zatímco si na mě pomalu sedala, jednou rukou jsem ji lehce podepřel, aby se nebála, že přepadne. Přeci jen, to bych nechtěl ani já. Ruku jsem poté nechal u jejího pasu, za který jsem si ji přitáhl blíže, abych se mohl jejím klíčním kostem a krku věnovat náruživěji. Lehce jsem se prohnul v zádech, když mi rukama opatrně svlékala tričko a po zádech mi přejelo příjemné zamrazení. Právě to bylo asi ta věc, co mě pobídla, abych si ji za vodítko přidržel blízko sebe a kousek nad klíční kostí jsem začal rty vsávat kůži, aby na ní zůstalo znaménko. Připadalo mi, jako kdybych si ji tím malým, ale výrazně červeným znaménkem podepsal. Najednou se ale ozvalo klepání na dveře a Taův hlas. "Hej, vstávej. Prej mám všechny vzbudit, ať stihneme včes přijít za Leem!" ,zavolal na druhé straně dveří a já sebou polekaně trhl. Kim jsme ale nepustil, nedostala šanci spadnout. Spíše se jen lekla. Asi by z toho, že by nás Tao viděl, měla větší šok, než já. Pomalu jsem začal rozvazovat látku, kterou jsem jí zavázal oči. "Tak.. pokračování příště.." Zašeptal jsem jí sladce do ouška a odepnul jsem obojek. Nechtělo se mi přestat, ale neměl jsem jinou možnost. Kdybych se dlouho zdržel, určitě by sem alespoň jeden ze skupiny vešel mě vzbudit. Ne, že bych se s Kim nezdržoval rád, ale.. Tao to prostě zkazil. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Začínala jsem být lehce neovladatelná. Ne, že by mi to vyloženě vadilo, jsem ráda neovladatelná, miluji, když si mě potom lidi musí krotit, ale Tao.. To jednoduše posral. Ne schválně, jistě, že ne, nemohl tušit, co se tu děje. Kdyby měl jen tušení, zabil by Kaie a mě následně na to taky. Kupodivu jsem si vůbec nepřipadala jako děvka. Možná jsem se neměla Luhanovi vyzpovídat tak, moc, byla bych pak zdrženlivější ohledně tohohle.. navíc jsem málem dostala infarkt, když Tao zaklepal na dveře a začal mluvit. Rozbušilo se mi srdce tak, že mě u něj začalo i lehce bolet. Málem mě z toho kleplo. Kai mi sundal šátek s obojkem, ale stále mě držel u sebe. Hodila jsem na něj štěněcí pohled. Nechtělo se mi přestávat. Tak strašně moc se mi nechtělo! Musela jsem si hladově ukrást ještě jeden polibek a že to bylo hodně hladový a náruživý polibek, než jsem zasunula vodítko se šibalským úsměvem k němu pod peřinu a odešla z jeho pokoje. Na chodbě jsem se rozhlédla. Naštěstí mě nikdo neviděl. Šla jsem rychle k sobě do pokoje a koukala se na ten cucflek, co mi Kai na rameni udělal. Ah, skvělý.. Pomyslela jsem si. Ne, že by mi to normálně vadilo, ráda nosím takové znaménka, ale vidět to kluci, nepřežiji to. Šla jsem se rychle umýt a obléct. S oblečením jsem měla trochu problém. Potřebovala jsem vypadat normálně a trochu elegantně zároveň. A jak nemám sukně ráda, na tohle se prostě hodila. Jen cucflek jsem musela zamaskovat makeupem. Celkově jsem se celá trochu namalovala a rychle sešla dolů za schodů. Kluci se už pomalu obouvali. A mě nebylo vůbec trapně tam sejít, i když tam byl Kai a při tom se nevinně culit. Jenže pak, jak jsem je všechny viděla pohromadě, mi to došlo. Bože, já je všechny miluju.. Došlo mi zděšeně. Z toho pomyšlení se mi zvedl žaludek. Nemůžu je milovat všechny! Ale miluju.. Snesla bych pro ně modré z nebe, kdyby mi řekli. Upřímně, udělalo se mi trochu mdlo a myslím, že to na mě bylo vidět, když jsem se na posledním schodě najednou zakymácela a pokud mě někdo nechytí, asi hodím solidní hubu. Tak nějak mi došlo, že poslední dny to se mnou šlo dost od desíti k pěti a že to prostě nemůže ani moje tělo vydržet navěky. Ne, že by se mi chtělo omdlít, ale i když jsem se před chvilkou vesele usmívala a cítila se šťastná, byla jsem psychicky hodně vyčerpaná. Ale to už od té chvíle, co se to stalo.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Co se musi priznat, byl jsem ze dnesku nervozni! Vsichni jsme byli a proto jsme byli take vsichni tak brzy vzhuru a pripraveni, i kdyz jsme meli predstih. Jen Kai vypadal, ze je jako jediny z nas v naprostem klidu a ze je mu to, kam a za kym jdeme, uplne jedno. Vzdycky byl takovy, zavidel jsem mu. Ale zaroven s tim se mi to na nem nelibilo. Dnes mi prisel tak uvolneny, az byl skoro k nesneseni. To mel snad mokre sny a sladke spani, nebo co je s nim? Jestli brzy neprestane, asi ho zakousnu. Ozvaly se kroky a na schodech se objevila Kim v takovem lezerne elegantnim spolecenskem obleceni. Vsichni jsme se na ni zakoukali, nez se vetsine z nas pomalu objevoval na tvari takovy ten usmev, kdyz nekoho radi vidite. Treba kdyz vidite slecnu kterou mate radi, jak jde v krasnem obleceni smerem k vam a usmiva se. Asi tak to vypadalo. "Slusi ti to- Kim?!" ,rozhodl jsem se ji zrovna pochvalit, protoze opravdu vyoadala kouzelne, kdyz najednou na poslednim schode zavravorala a vypadalo to, ze spadne. Taky ze padala! Samozrejme, ze dopadla do mekkeho, chytil jsem ji do rukou a opatrne ji drzel. "Co se stalo? Co ti je?" Ozyvaly se otazky jedna pres druhou. Pokud se ji podlamovala kolena, klekl jsem si s ni a stale ji drzel jako princeznu. "Nechces vodu, nebo tak neco?" ,zeptal jsem se se vsi starostlivosti. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Jen se mi trochu zatočila hlava, asi budu mít nízký tlak. Jsem v pořádku, nebojte." Uklidnila jsem je, že neumírám. Jenom jsem prostě byla unavená. Ostatně, kolik jsem toho za poslední dny naspala? Alespoň jsem byla dost unavená na to, abych se nestresovala. Zatím. S Chenovou pomocí jsem se postavila zase na nohy a obula si černé jarní kozačky a vydali jsme se k autu před domem. Říkala jsem vám někdy, že je v něm kromě kufru 9 míst, když se nemačkáte? Raky mají ty auta dvě, když jedou někam na delší cestu. A to počítám i řidiče. Prostě taková ta luxusní dodávka pro lidi a ne pro věci. Prostě auto přesně pro ně. A ne, nemyslím si, že by někomu z nich vadilo, že mu budu sedět na klíně. Včera u stolu to schytal Luhan, dneska Chen, když už se o mě tak hezky staral. Upřímně, nemohla jsem si pomoct a sem tam se koukla na Kaie. Jak se tváří, jestli se na mě taky občas koukne.. Jak zamilovaný puboš, co si budeme povídat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Stál jsem spolu s ostatními nad Kim, hned poté, co ji Chen zachytil. Dobře, že to stihl, já bohužel stál moc daleko. Ale to si asi říkalo více z nás, protože jsme byli bohužel zkrátka z dosahu. Naštěstí v něm byl alespoň on. Z jejího unaveného vystupování teď jsem měl pocit, že toho asi moc nenaspala. Hodil jsem přísným pohledem směrem k Luhanovi, protože pokud málo naspala, bude to kvůli němu. Ten ale nervózně přešlapoval z nohy na nohu a očividně by nejraději něco udělal, kdyby měl alespoň šanci se k ní dostat přes ostatní. Nakonec se Kim zmátořila a i přes nabídky, jestli si nechce odpočinout, s námi nastoupila do auta. Pro nás to nebylo nic nového, byli jsme zvyklí, ale samozřejmě, že nás zajímala její reakce. Vypadala roztomile, jak jen vyjeveně koukala, i když se to snažila zakrýt. Za nějakou dobu jsme zastavili vedle dost luxusní restaurace v takové té bohaté čtvrti. Všichni jsme se vyskládali z auta a posadili se k velkému zarezervovanému stolu, ke kterému nás dovedl číšník. Měli tu i to velké nástěnné akvárium s mnoha různými rybičkami. Shodou okolností jsme seděli přímo vedle něj. Jakmile nám donesli dnešní menu, všichni jsme si začali vybírat. Po chvíli jsme se ale zarazili pohledem na Kim. Náš jednotný pohled byl jasný a poměrně děsivý: Vyber si co chceš a jestli se budeš dívat na cenu, koupíme ti vše, co na jídelním lístku je. Mimo to sis mohla během cesty a vlastně celé té doby všimnout Kaiových zvědavých pohledů. Pokud jste se pohledem střetli, dost pravděpodobně na tebe sladce zamrkal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Sedla jsem si, až když k nám doputovali jídelní lístky. Zvědavě jsem si ho pročítala, než mi došlo, že na mě všichni koukají. Nechápavě jsem ke klukům zvedla pohled. Znala jsem tenhle pohledy, D.O. na mě házel stejný, když jsme včera nakupovali a já občas chtěla něco odložit kvůli ceně. Trochu mě to vyděsilo. ,,No tak, klid." Řekla jsem jim jenom proto, abych jejich pohledy vrátila zpátky k jejich jídelnímu lístku. Tiše jsem si oddechla, když se tak stalo. Ne, opravdu jsem si nevybrala lanýže posypané zlatem a věřte mi, že takové jídla existují. Jsem relativně prostý člověk, co se spokojí s prostým, ale dobrým jídlem. Takže jako první to byla chobotnicová polévka, miluji chobotnice a jako druhé jsem si dala knedlíčky s krabím masem a nudlemi. Miluju mořské potvory. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Přišel jsem do restaurace přesně na čas. Nechodívám ani o minutu dřív, ani o minutu později. Tedy, občas ano, ale většinou si to perfektně načasuji. A hlavně, když už nejdu přímo na čas, jdu dřív. Nikdy se nezpožďuji. Totéž ovšem očekávám i od těch, se kterými se scházím. Otevřel jsem dveře do restaurace a pohledem vyhledal skupinu, se kterou jsem se měl sejít. Už před ně pomalu nosili jídlo, proto jsem se jenom pousmál a přistoupil k nim. "Zdravím a dobrou chuť přeji." ,ozval jsem se za zády Taa, který o tom, že za ním stojím pravděpodobně neměl ani potuchy. "Jmenuji se Li Qiang Wang a počínaje dneškem bych měl být váš nový manažer. Stačí když mi budete říkat Li a.. buďte tak laskaví, tykejte mi. Jinak si budu připadat moc starý." ,usmál jsem se na ně a překvapeně jsem se rozhlédl, když jsem si uvědomil, že u stolu už není žádná volná židle. Až tehdy jsem si všiml drobné blondýnky, kterou jsem si zvědavě prohlédl. "A vy jste, slečno?" ,zeptal jsem se trochu překvapeně, protože jsem zařizoval stůl, aby u něj byl přesný počet židlí. S tímto jsem tak trochu nepočítal. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Já jsem Ann Blackwood. A.. Suho vám vysvětlí, co tu dělám." Usmála jsem se na něj sladce a uklonila se. Pak jsem stejně sladký úsměv hodila i na Suha. Ne, že bych se z toho chtěla vyvlíknout nebo nějak svalit na Suha, že to byl jeho nápad, ale on byl leader. Byla to jeho práce. Od toho mají skupiny leadry. Vyřizují tyhle záležitosti. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tao vypadal, jako kdyby ze mě dostal infarkt. Taky že skoro ano, i když mě osobně by to nijak extra netrápilo. Jen jsem se pousmál, než se můj pohled stočil na blondýnku u stolu. Po mé otázce se zvedla, uklonila a představila. Naznačil jsem úklonu nazpět a přikývl na její slova, abych se v další vteřině podíval na Suha. Ten se jenom usmál a začal vysvětlovat. "No, když jsem byl na natáčení, vrátil jsem se zrovna když byli v karaoke baru. Slyšel jsem ji zpívat s ostatními a po dohodě jsem jí navrhl, aby se přidala k naší skupině. Seděla si s kluky hezky hlasem, intonuje, korejsky umí. Dobře držela rytmus a když zpívala, uznal jsem, že skupině by prospěl někdo s melodickým hlasem. Zvlášť, když je dívčí, tak ty ostatní klučičí hezky rozrazí." ,vysvětlil mi trochu zdlouhavě. Přikývl jsem. I když to vysvětlil tak dlouze, byly to důvody, proč tu teď s námi seděla tato slečna. Natáhl jsem se k vedlejšímu stolu a přisunul si židli, abych si měl kam sednout. Ještě než jsem to ale udělal, podíval jsem se na Kim. "V tom případě mě velice těší a nemůžu se dočkat naší spolupráce." ,usmál jsem se. První část patřila jen Kim, druhá už byl pro všechny. "Tak přejdu rovnou k věci, jako manažer se vám musím starat o reklamu. Myslím, že by vám prospělo focení. Skupinové i sólové. Zároveň bychom měli začít pracovat na nových singlech, tak kdybychom vymysleli nějaké souhrnné téma, pod kterými bychom je poté vydali jako CD, mohli bychom pro to téma uzpůsobit i focení." ,vysvětlil jsem jim můj plán do začátku a rozhlédl se. "Máte někdo nějaké nápady?" ,zeptal jsem se do hloučku. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,To mělo tenkrát největší úspěch. Hodně fanoušků potom bylo zklamaných z těch obyčejných zamilovaných písniček, které vycházeli. To mají ostatně všechny skupiny." rychle jsem se na kluky podívala. ,,Nic proti." řekla jsem rychle, aby se neurazilu a pak se znova zadívala na Liho. ,,A už to jsou čtyři roku, nemyslím, že by bylo na škodu ten koncept.. Napodobit. Něco nového, ale podobného zároveň." první koncept byli vlci a magické schopnosti.. Pomuslela jsem si. ,,Něco jako Nene a Peklo.. Andělé a demoni nebo něco podobného. Mladé lidi tohle téma posledních pár let hodně zajímá, mohlo by to mít úspěch. Pár depresivnejsich a agresivnejsich písniček jako bylo Wolf a pár klasicky zamilovaných, jemných, aby si v tom každý našel něco." navrhla jsem a zvědavě všechny sjela pohledem. (a nic z toho jsem si nevymyslela :D) |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Jakmile jsem je vybídl, aby navrhovali nějaké nápady, klidně i první věci, co by je napadly, nastalo ticho. Nu, využil jsem toho, abych si mezitím objednal svůj oběd. Jakmile číšník odešel, otočil jsem se ke všem se zkoumavým pohledem. Vypadali poněkud nervózně, nejistě. Zakroutil jsem nad tím hlavou a chtěl sám přednést nějaké návrhy, když se ozvala Kim. Zvědavě jsem se na ni podvíal a zaujatě poslouchal, co říká. Stejně jako ostatní. Vypadali, že s ní souhlasí, i když jim lehce vytknula nějaké nepříliš záživné písničky a slaďárny. Během toho, co mluvila, se mi v hlavě začala rodit veliká spousta nápadů. Jak napádů na určité písně - tím myšleno náměty, či kostýmy, které by mohly být zajímavé, tak jsem dostal nápad na takové zajímavé focení. Nejdříve mě napadlo vyfotit je jako bandu démonů a roztomilého anděla Kim mezi nimi, ale velice krátce na to jsme přešel k nápadu.. co to udělat přesně obráceně? S velice širokým úsměvem jsem se na ně všechny podíval. "Máte někdo něco proti tomu nápadu?" ,zeptal jsem se a odpovědí mi bylo jenom hromadné zakroucení hlavami, proto jsem se posunul dál. Téma bylo vybrané prakticky hned, teď bych se ovšem rád pokusil je seznámit s nějakými mými nápady. "No, hned mě napadlo pár věcí." ,odmlčel jsem se na momen. "Tak první, napadl námět na píseň - hon na čarodějnice. Mohly by se střídat texty vás všech a Kim, která by byla ten, koho celou dobu uháníte. Kdyby se zpracovala dobře, mohla by celkem hezky vyjít." ,řekl jsem nejdříve, načež jsem dostal nkolik zamyšlených a několik souhlasných pohledů. Doufal jsem, že kdyby měl někdo něco proti, řekl by to. Snad. "Dál mě napadlo něco k tomu focení. Andělé proti démonům je celkem známé téma, ale na focení by mohlo být skvělé. Nejdříve jsem myslel, že by Kim zastávala roli anděla a vy démonů, ale možná by lépe vizuálně působilo, kdyby byla ona démon." ,navrhl jse ma prakticky okamžitě na to dostal nápad D.O., který se celkem nadšeně narovnal. "Fotografie by se tak daly pojmout i na ten způsob, že se démon snaží svést anděly na špatnou stranu!" ,nadhodil okamžitě jendo z témat, které to hned nabízí. Je to vděčné téma. "Fotografie by mohly být hromadné, párové, nebo po malých skupinkách." ,přidal hned ze svého Kai, který se už zkoumavě rozhlížel po ostatních, jako kdyby už vymýšlel fotografie. Mimo zamyšlených a zkoumavých pohledů jsem si všiml ale i několika krátkých pohledů věnovaných Kim. Nejvíce se jich objevilo - byť jen na tak vteřinu - když D.O. řekl slovo "svést". Trochu jsem se zarazil, ale nakonec jsem to nechal být. Jen jsem se usmál a čekal, jestli ještě něco z někoho vypadne. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Hlavní písnička ke které bude videoklip by se měla udělat na stejné téma, jako focení. Takže pokud by se to pojalo tak, jak říká D.O. mělo by to být něco o tom." Dodala jsem hned na to. Na něco musíte ty lidi na něco nalákat. Myslím, že tohle bude dost velké lákadlo. ,,A ještě jedna věc. Vím, že klukům z 99% skládá písničky někdo jiný.." Asi kromě dvou nebo tří z té tuny, kdybych měla být konkrétní. ,,.. Ale pokud vím, tak Baekhyun a Luhan umějí skládat celkem solidně, možná bych jim dala větší prostor, aby některé písničky napsali sami." Nahlas jsem to říkat nechtěla, ale často kvůli tomu měli kritiku od lidí jako GD, kteří se kromě svým talentem proslavili i tím, že si písničky píšou sami. Celkově by jim to mohlo zvednout popularitu nejen u fanoušků, ale i ostatních lidí v oboru. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Připomínka, že téme hlavní písničky by mělo být stejné, jako téma focení mě donutila se trochu zarazit. Jen jse na to přikývl. Ne nijak nakvašeně, nebo cokoliv, byla to pravda, která mi teď jenom trochu unikla. Prostě jsem potřeboval sdělit ten nápad co nejrychleji, abych ho nezapomněl. Dá se využít i kdykoliv jindy. "Pravda, trochu jsem se nechal unést." ,vysvětlil jsem Kim a lehce jsme se na ni usmál. Zároveň s tím vším jsem přemýšlel i nad tím, které textaře bychom měli oslovit, když přišla hned s dalším nápadem. Zvědavě jsem poslouchal a zahleděl se na Baekhyuna a Luhana, kteří seděli přesně vedle sebe a trochu nervózně se zaculili, když je Kim tak vyzdvihla. "Kdyby to chtěli zkusit, proč by ne?" ,usmál jsem se na ně povzbudivě, protože na mě působili, jako kdyby se báli, že jim teď ukousnu hlavu. Předpokládal jsem, že se asi setkali s nějakou kritikou, která jako by je přemluvila k tomu, aby už nepsali. Nevěděl jsem, které písně psali, ale Kim vypadala, že to ví. Z toho jak o nich zatím mluvila jsem si vytvořil obrázek, že je to jedna z fanynek, ale ne ta, co by se tu teď složila štěstím, že s nimi může zpívat. Taková ta umírěná fanynka, řekl bych. Navíc vypadala, že má přehled a nemá v hlavě doslova nas... Víte, co chci říct. Na svou otázku jsem od těch dvou dostal jen lehce rozpačité přikývnutí na souhlas. No, nutit jsem je do toho nehodlal, kdyby nechtěli. Ale nápad to nebyl zlý, rozhodně by to mohlo být něco, co jim zvedne popularitu. "Měli byste všichni čas někdy v tomhle týdnu? Je pondělí, takže bychom mohli dát zítra a pozítří dohromady kostýmy, další dva dny fotit. No a v pondělí by už byly fotky na světě." ,navrhl jsem celkem zvesela, i když jsem si uvědomoval, kolik papírování je za tím vším. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Kluci vypadali z mého nápadu trochu nervózně. Povzbudivě jsem se na ně usmála. I když napsali jen dvě písničky.. Lépe řečeno jen dvě, které se dostali na svět, možná tři, byli úžasné. Víte co.. Je rozdíl, když vám něco napíše textař jen proto, aby to bylo a občas to nedává moc hlavu ani patu a když něco napíšete od srdce. Pak se Li zeptal, jestli v tomhle týdnu máme čas. Trochu pobaveně jsem se zamyslela, co že jsme poslední dny dělali. Nic? Že by? Pro kluky to musela být svým způsobem super dovolená.. Když z toho vymažu sebe a.. Pár nejmenovaných scén. Letmo jsem se podívala na Kaie a Luhana.. Scén.. Pomyslela jsem si znova. Pak jsem se podívala na Taa a Xiumina. Scén.. Blesklo mi znovu hlavou. Chci umřít.. Došlo mi najednou jen tak mimochodem spíše ze srandy. Tak nějak mi došlo, že bych hrozně ráda měla kluka, ale.. Jak si mám z těhlech vybrat?! Všichni jsme tak nějak sborově kývli hlavou, na to, jestli máme tenhle týden volno a jestli souhlasíme s jeho plánem. Focení mě neděsilo.. Děsila mě představa toho nahrávání písniček a nakonec se na polovinu z nich naučit nějakou zkurvenou choreografii. TO mě děsilo. Navíc mi došlo, že to bude ty první dva dny celkem sranda. Ke každé nové desce se trochu mění image členů. Nové barvy vlasů nebo nový účes. Ne, že bych svou blond neměla ráda, ale jsem zvědavá, co mi s tím udělají. Pak už jsme se nebavili o ničem důležitém, mezitím co jsme jedli. O tom, koho najmout, aby udělal choreografii a zbytek písniček, jakého fotografa, jaké studium na focení o tématech dalších písniček.. Když jsme dojedli, bylo více méně hodně věcí vyřešených. Teoreticky samozřejmě. Li za nás zaplatil a všichni jsme vstali s tím, že se rozloučíme a vydáme každý ke svému autu. Před restaurací mě, ale Li zastavil. Poslal kluky do auta, že se mnou chce ještě mluvit. netušila jsem, to může být tak důvěrného, co mi chce říct, tak jsem na něj jen zvědavě mrkala. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Oběd proběhl v klidu, vyřešili jsme většinu toho, co jsem potřeboval. Zbytek jsme nevyřešili, protože jsem zapomněl, co že jsem to kruci chtěl. Ale to nevadí, vše potřebné máme. Plánoval jsem se hned dneska dát do práce se zařizováním. Zařídit švadleny, návrháře, studio, kde se to dá všechno dohromady a tak. Ale byla jedna věc, která mi vrtala hlavou. Všichni sice ve skupině fungovali skvěle a Kim k nim zapadala, ale měl jsem takový zvláštní pocit. Hodně i díky tomu, jak se na ni všichni koukali. Po obědě jsem zaplatil a nechal kluky odejít. Jen Kim jsem si ještě odchytil. Chtěl jsem být v obraze. Nebylo mým stylem se někomu vrtat do soukromí, ale když neznáte skupinu dokonale, potřebujete si zjistit, kde má kdo lepší vztahy a čemu je lepší se vyvarovat. "Chtěl jsem se zeptat, jaký máš přesně vztah s ostatními členy Exo. Jestli jsi s někým z nich zadaná, rozhádaná, nebo tak." ,zeptal jsem se docela zaujatě. Bylo pro mě potřené to vědět. Přeci jen, nerad bych něčím přiléval olej do ohně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Víte.. Je to trochu složité. Rozhádaná nejsem s nikým, mají mě rádi.. Jen.. Někteří mě mají rádi trochu více." Řekla jsem po pravdě. Tu poslední větu jsem řekla o poznání tišeji. Připadala jsem si moc namyšleně, když jsme to říkala, ale byla to pravda. A mě kvůli tomu bylo poněkud trapně. A navíc, nechtěla jsem říkat, kteří mě mají rádi trochu více, sama jsem to netušila. Věděla jsem to u Xiumina, tušila u Taa a Luhana.. U Kaie jsem si nebyla jistá, často na mě působil spíše jako sukničkář. A u D.O. jsem si nebyla jistá už vůbec, stejně jako u zbytku. ,,K tomu všemu mě má trochu více rád i G-Dragon, což se nemusí nikde roznést, ale myslím, že by jste to měl vědět.. Kdyby si náhodou vyjeli někdy do vlasů.." Dodala jsem skoro už šeptem. Tenkrát v tom pokoji se div neporvali mezi sebou, nejsme si jistá, co by se stalo, kdyby se dozvěděli o tom, že jsem se s GD líbala. A s Kaiem málem vyspala.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kdyby mi Kim nechtěla nic říct, nepáčil bych to z ní, ale jakmile na mě spustila po pravdě, tak troch uvděčně jsem se usmál. Přišlo mi roztomilé, že se styděla něco takového říct nahlas. Měl jsem spíše pocit, že by se s tím jiné chlubily pořádně nahlas a všude. Každopádně jsem na to jenom přikývl. N jednu stranu bylo dobré, že nebyla s nikým rozhádaná, na druhou stranu bylo trochu blbé, že ji mělo rádo více z kluků. Alespoň u oběda to ale vypadalo, že jsou docela v klidu, i když velmi pravděpodobně tuší, že ostatní u stolu jsem jejich rivalové. Měl jsem v plánu se s ní rozloučit a nechat ji jít s tím, že poděkuji za informace, ale dozvěděl jsem se ještě něco. Tahle zpráva už tak příjemná nebyla, protože přeci jen, kluci se většinou s GDm docela bavili. Bylo by špatné, kdyby se teď mělo něco pokazit. Jakkoliv. Chvíli jsem se na ni zamyšleně podíval a nakonec jen přikývl. "Děkuji za upřímnost." ,usmál jsem se na ni jnom povzbudivě a rukama jsem si lehce upravil šedé sako. "A omlouvám se, že na tebe tlačím, ale myslím, že je to něco ,co by sis měla co nejdříve vyřešit." ,upozornil jsem ji. Bylo mi ale jasné, že to alespoň z části chápe. Pokud nechtěla ještě něco říct, nechal jsem ji odejít. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Došla jsem ke klukům do auta a vesele se na ně usmála, když jsem se znova uvelebila Chenovi na klíně, protože v autě nebylo zase tolik místa. ,,Hele, kluci, Li mi dal potom za úkol, ať s vámi něco proberu, až dorazíme domů." Řekla jsem jim jenom a sladce se na ně usmála. Pochybuji, že měli tušení, o co jde. Spíše je napadne něco o písničkách nebo focení. Tím lépe pro mě. Když jsme dorazili před dům, u vrátek čekal GD. Všimla jsem si, jak zrovna zvoní, Musel zrovna přijít. Trochu překvapeně jsem na něj koukala, když jsme vystoupili z auta a došla k němu. ,,Ahoj, co ty tu?" Zeptala jsem se ho překvapeně. Usmíval se jako měsíček na hnoji a dal mi puket růží. Zrudla jsem docela solidně, to vám řeknu. Byli nádherné. ,,D-Děkuji.." Dostala jsem ze sebe celá nesvá, když jsem si je zaraženě prohlížela. Hned na to jsem se na něj, ale usmála. ,,Náhodou, jdeš zrovna vhod." Řekla jsem mu a vtáhla ho dovnitř. Kluci se netvářili nadšeně, což jsem chápala, ale i tak bych k tomuhle rozhovoru zavolala GDho tak jak tak. Jen on sám mě překvapil více, než já jeho. S těmi růžemi se to jen násobilo. Všechny jsem je nahnala do kuchyně a počkala, až se usadí nebo si případně někam stoupnou. Mezitím jsem z ledničky nenápadně vytáhla vodku a nalila si panáka, kterého jsem do sebe musela hodit. Tohle střízlivá nezvládnu. Pak jsem se za kuchyňskou linkou na všechny se sladkým úsměvem otočila a že mi to dneska slušelo nutno podotknout. ,,Kdo se mnou chce chodit? Oficiálně?" Já to vážně řekla? Pomyslela jsem si a i když jsem se sladce culila bylo mi docela dost brutálně zle. Jen ten panák mi dovolil, abych tohle ze sebe dostala. Asi omdlím.. Navíc, nemyslím si, že to pro ně taky bude bůh ví jak snadné. 90% z nich ví, že jsem psychicky labilní člověk a že to se mnou není jednoduché. O to méně jednoduché to je se mnou v jakémkoliv vztahu. Žádný kluk se mnou nikdy nevydržel kvůli tomu, jaká jsem. A jestli s někým z nich začnu chodit.. Nechci ublížit sobě ani nikomu jinému více, než je potřeba. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kim za pár minut nastoupila do auta s tím, že má od Liho něco za úkol s námi probrat. Docela zvědavě jsem se na ni s ostatními zahleděl. Čekali jsme něco pracovního, nebo tak, ale to, co se na nás chystala vybafnout opravdu ne. Když jsme dorazili domů, přede dveřmi zvonil GD s pugétem růží, které sal hned po pozdravu Kim. Zahleděl jsem se na něj trochu.. ak to říct, možná žárlivě? Každopádně jsem nebyl jediný, komu se jeho návštěva nezamlouvala. Zvláště když ho im tak vtáhla do domu. Postupně jsme se všichni naskládali do kuchyně, kde jsme si různě posedali, nebo se uklidili tak, aby měli všichni, i GD místo. Nikdo z nás nechápal, proč by tu teď GD měl být, nebo co to chce probírat, že je potřeba, ale počkali jsme, co z ní vypadne. Sice se na nás sladce culila, ale působila nervózně. Zvědavě jsem ji probodával pohledem, než se zeptala.. Kdo s ní chce chodt? Bylo znát, jak to ve většině z nás hrklo a také bylo vidět, jak jsme postupně rudli. Tao a Kai všechny přejeli pohledem, zatímco během toho zvedli ruce jako první. Bez jakéhokoliv zaváhání. Ti tedy byl úplně jasní kandidáti, tam se ani nedala čekat jiná reakce. GD se jen usmál a i když měl trochu červené tváře, také se přihlásil. Ale Kim věnoval takový sladký pohled. Měl jsem pocit, že Kim už věděla, jako odpověď zrovna od něj dostane. Jako kdyby to mohla nevědět po tom pogétu růží. Xiumin se zarudlými tvářemi zvedl ruku přibližně do výšky ramen. Tak jakoby nejistě. Ne jako by se stydět se přihlásit, ale spíše jako by se bál odmítnutí. Pusobl tak trochu jako ustrašené zvířátko, které dělá něco, co by dělat nemělo, protože už jendou bylo potrestáno, nebo tak. Sehun po chvíli s tichým odfrknutím také zvedl ruku. Nesedělo k němu, takovému drsňákovi, aby jen tak přiznal něco takového. Ale svým způsobem byl roztomilý. Jako předposlední zvedl ruku Chen, který se takovým tím svým roztomilým ksichtíkem zavrtal v podlaze. Všichni na ěm milovali, když se styděl. A jako poslední, pomalu jsem donutil i já sebe zvednout ruku s dokonale červenými tvářemi. Nebyl jsem si jistý, kam s pohledem. Jestli koukat na Kim, nebo na zem.. Nakonec jsme zvolil pohled někam ke Kiminým nohám. Vlastně tu zvedla většina místnosti ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Každopádně mi to moc nepomáhala. Fascinovalo mě, že se přihlásil Luhan, po té mojí včerejší scéně. Na druhou stranu jsem zase tak překvapená nebyla. Jen jsem měla pocit, že tohle nerozdýchám. Všechny jsem je trochu bezradně sledovala. Co mám dělat..? Pomyslela jsem si. Chtěla jsem si vybrat Xiumina, ale to jen proto, že se tvářil jako ublížené štěně. Tedy, ne jen proto, ale prostě to k tomu evokovalo. GD mi to s těma růžema taky moc neulehčil. Na druhou stranu by bylo nejlepší, kdybych si vybrala jeho, aby byl ve skupině klid. Tedy, co největší klid. ,,Uvědomujete si, že vztah se mnou je neuvěřitelně vyčerpávající?" Zkusila jsem to opatrně. Nějak to na ně nezabralo. ,,Jsem přecitlivělá, nestálá, občas trochu hysterická.. Kouřím.. Nic?" Ne, s nimi to vážně moc nehýbalo. Ostatně, polovina z nich o mě tyhle věci věděla. Nevím, jak dlouho jsem tam v tichosti stála a neustále všechny sjížděla pohledem. S každým z nich jsem si představila, jak by to mohlo asi vypadat, kdybych s ním chodila. Chudák Sehun a Chen vypadli hned na začátku. Sehun by mě akorát zabíjel tím, že je vlastně strašný ''drsňák'' a Chen toho o mě věděl moc málo na to, abych si s ním troufla jít do vztahu. Kai byl.. Vybrat si jeho, skončím s ním ještě dneska v posteli. Což by mi svým způsobem nevadilo, ale nejsem si tak úplně jistá, jestli by se mnou nebyl právě kvůli tomu sexu. Ptát se ho na to nebudu, buď bych ho urazila a stejně by řekl, že tak to není, i kdyby to tak bylo. Kai byl moc velká nejistota. GD byl úžasný kluk, jenže jsem si nebyla jistá, jestli by zvládl holku, jako já.. I když kdykoliv jsem si na něj vzpomněla, rozbušilo se mi srdce. Měla jsem si vybrat, měla jsem tohle vyřešit a když už jsem si měly vybrat, potřebovala jsem si vybrat tak, abych konečně měla nějaký vztah. Vesměs svůj první v životě a chtěla jsem, aby stál za to. Xiumin byl úžasný hodný kluk, který mi jako jediný řekl do očí, že mě miluje. Jen co jsem si na to vzpomněla, hned se mi rozbušilo trochu rychleji srdce. Ale měla jsem strach, že budu deptat spíše já jeho svým chováním a povahou. Měla jsem strach, že přijít nějakým můj výlev, jako včera u Luhana v pokoji, nezvládl by to. A ublížilo by to hlavně jemu. Luhna a Tao mě zažili v těch nejrůznějších situacích. Oba. Oba mě viděli zhroucenou a na pokraji sil, oba mi vždycky byli úžasnou oporou. Tao se o mě tenkrát postaral, když jsem byla v nemocnici. Jen jsem měla strach, že Luhan bude na mě možná až moc romantický. Nic proti romantice, ale znám se. Občas potřebuji aby mě někdo usměrnil spíše křikem, než smutnými pohledy. Tao sice občas vypustil z huby totální kravinu, to přiznávám, ale nikdo není bez chyby. Tao z toho charakterově vycházel nejlépe, to si nemůžu pomoct, ale něco mi říká, že říct Taa.. Nebude to to, co cítím. Všechny jsem je měla strašně ráda, udělala bych pro ně cokoliv.. Logicky mi to vychází nejlépe stejně Tao. Jo, přesně to udělám. ,,GD." Vypadlo ze mě jenom a já úplně ucítila, jak se mi nepříjemně sevřel hrudník. Jako by mě někdo chytl za plíce a zmáčkl je. To jsem kurva říct nechtěla..! Pomyslela jsem si. Myslím, že jsem se tvářila dost šokovaně vlastními slovy. Znáte takové to: Srdci neporučíš? Přesně to se mi teď stalo. Tvl, ten se v těch mých myšlenkách skoro neobjevil! Vůbec na tom nebyl charakterově tak dobře, aby jsem nad ním přemýšlela nějak déle..! Ale prostě jsem ho řekla. Otočila jsem se k ledničce, ze které jsem vytáhla láhev vodky, která byla už se čtvrtiny od někoho upitá. ,,Jdu na zahradu, tohle nerozdýchám." Přiznala jsem se a nějak se mezi nimi propletla k proskleným dveřím na zahradu, na kterou jsem vyšla. Posadila jsem se opodál na trávník a z tajné kapsy u sukně vytáhla svojí krabičku cigaret. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Přišel jsem na návštěvu za Kim a svým způsobem i za ostatními. I když se to těžko přiznávalo, měl jsem je rád. A to i navzdory tomu, jaká jsem sarkastická a ironická svině. Po cestě jsem se zastavil ve městě. Chtěl jsem Kim něco koupit, ale nevěděl jsem co, abych řekl pravdu. Jestli čokoládu? Ne, to ne. Nevěděl jsem, jakou má nejraději a nerad bych se trefil do něčeho, co nemusí. Koupit jí třeba parfém? Ale to už si pár osob vzalo osobně, jako že mi smrdí, i když jsem jen zkrátka chtěl, aby ta slečna takhle voněla. To jsem také zavrhl. Zadumaně jsem procházel městem, až mě do nosu uhodila sladká vůně mnoha květin. To bude ono, koupím jí nějakou hezkou kytici! Rozhodl jsem se a po dlouhém vybírání jsem z květinářství odcházel s pugétem o dvaceti růžích a patnácti karafiátech, plus to vše bylo ještě zdobeno různými listy tráva a zabaleno ve světle modrém papíru s jemným zdobením. Vila EXO nebyla tak daleko, proto jsem to došel pěšky. Zastavil jsem se přede dveřmi a za pocitu šimrání v břiše z nervozity jsem zazvonil. Hned poté jsem si lehce upravil oblečení - černo-modrou kostkovanou košili a černé kalhoty. Krátce po zazvonění se ale za mými zády zastavilo auto a vyskládala se z něj celá skupina i s Kim. Hned jsem jí při pozdravu do rukou podal pugét a nebýt tu toho obecenstva, políbil bych ji. Ale takhle jsem to neudělal, jen se spolu s nimi po pobídnutí vydal dovnitř. Kluci nevypadali tak úplně nadšeně, spíše jako kdybych je obtěžoval. Nebyl jsem si jistý, jestli je dobrý nápad k nim jít, ale Kim to tak chtěla. Tedy, jediný nepříjemný pohled jsem si vysloužil od Taa, asi pořád nepřekousl tu scénu, kdy jsem chytil zloděje, co Kim sebral tašku. V tu noc, co jsme se seznámili. Ale nevěnoval jsem mu pozornost, vždycky se choval jako dětinský smrad, co neumí prohrávat. Spolu s ostatními jsem se naskládal do kuchyně, během čehož jsem si tiše povídal s Chenem, který se zmínil, odkud jedou a jak se měli. Chen byl vždycky takové sladké sluníčko, stejně jako Luhan. Ostatní ale vypadali zamyšleně. Až když jsme v místnosti byli všichni, položila nám Kim otázku, kdo z nás s ní chce oficiálně chodit. Neřešil jsem ostatní, jen jsem sám moc dobře věděl, jak to se mnou hrklo. Na moment jsem zaváhal, jak a jestli odpovědět. Trochu jsem se bál, abych Kim nezpůsobil nějaké problémy, ale nakonec jsem se jenom usmál. Stejně to o mně věděla. Vždyť to rande, květiny, setkání u nás, vlastně všechna naše setkání nepokrytě ukazovala na mé city k ní. Nechával sem se jí unést jako spadlý list proudem vody. Proto jsem jí věnoval úsměv a zvedl ruku. Můj úsměv ji neměl přesvědčovat. Nechtěl jsem ji svým pohledem nutit, aby si vybrala mě, ale věděl jsem, že je tu dost velká šance, že mě odmítne. Usmíval jsem se na ni ale upřímně. Tak upřímně, jak jsem dokázal. Její otázky mě nutily jí odpovědět, ale neudělal jsem to a jen jsem tiše mlčel, zatímco po nás jako zkoprnělá přejížděla pohledem a nevěděla, co odpovědět. Vždy, když se zastavila pohledem na někom ze skupiny, cítil jsem, jak mě uvnitř sevřela nervozita, i když vždy po krátké chvíli opadla. V tuhle chvíli jsem si tak moc přál, abych uměl číst myšlenky. Bál jsem se si dávat naději, která by mohla být úplně planá. Viděl jsem, jak se její pohled stočil na Taa a na několik vteřin se na něm zastavil. Pomalu jsem spustil ruku k tělu a chtěl to nechat být, když se náhle namísto Taova jména ozvalo to moje. Zarazil jsem se a jen na Kim tiše, ale hlavně poměrně vykuleně koukal. Tedy, já koukal na Kim, ale na mě spadly všechny pohledy v místnosti. Popravdě, ty pohledy mě ani tak netrápily, spíše mě trápilo, že jsem nevěděl, jak reagovat. Ale měl jsem neskutečný pocit štěstí. Jen jak ho teď vhodně ventilovat, když Kim odmítla všechny ostatní a řekla moje jméno? Nechali jsme Kim v tichosti odejít a já měl najednou pocit, že mě ostatní ukamenují. Opřel jsem se o kuchyňskou linku a sledoval pohledy ostatních. Viděl jsem nešťastného Luhana, jak klopí pohled k zemi a vypadá, že se každou chvíli rozbrečí. Sledoval jsem, jak ho lehce objal Chen, i když ani on nevypadal zrovna šťastně. Ale rozhodně byl v lepším stavu, než Luhan. Proto ho pomalu odvedl do obývacího pokoje, kde ho posadil na křeslo a sám si sedl na opěradlo. Luhan opravdu vypadal, že se každou chvíli rozbreč. Sehun si jen odfrkl a odešel. Vždycky se snažil chovat jako drsňák, kterému je všechno jedno, ale moc dobře jsem na něm poznal, jak ho to štve. Xiumin, který se už před Kiminou volbou tvářil, jako že věděl, na co přijde, vytáhl beze slova a s prázdným výrazem pět hrnků, do kterých začal připravovat kávu. Vždycky, když byl nešťastný, měl tendenci se starat o ostatní tak moc, jak jen dokázal. Jako by mu pomáhalo nějakým způsobem řešit problémy druhých. Tao a Kai se jen narovnali a došli ke mně. Skoro jsem čekal, že mi přistane rána, ale kdy jsem se na ně podíval, jejich pohledy nebyly naštvané. Tedy byly, ale nebyly naštvané na mě. Taův pohled byl plný zklamání a určité zloby. Té zloby na sebe samotného, protože Kim nedokázal okouzlit tolik. Kai vypadal spíše přešle, nejspíše se zlobil, že si Kim nevybrala jeho, ale nechtěl si to na nikom vybíjet. To byl ten typ zloby, který v sobě dusíte. Trochu jsem se bál, co mi chtějí, ale jen se na mě podívali a Tao se ozval. "Jdi za ní, ne?" Zeptal se a v hlase jsem cítil, že jestli nechám Kim o minutu déle samotnou, tak mě Tao zabije. Jasně jsem z jejich pohledů poznal, že kdyby se náhodou cokoliv pokazilo, tak mě stáhnou z kůže. Říkal jsem si, jak moc na ni vůbec mohou myslet, že ani nejsou nepříjemní, jen chtějí, aby se měla dobře, když si vybrala, co si vybrala. Přikývl jsem a vydal se za Kim na zahradu, i když jsme se zastavil celkem daleko od ní, aby mě neviděla. Nevěděl jsem, co bych teď měl říct, nebo udělat. Jakýkolikv krok, co bych udělal, mi přišel špatný. "Mám tě teď nechat být?" Zeptal jsem se jenom tiše, aby se mě nelekla a čekal na odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Uslyšela jsem GDho, jak za mnou promluvil. Nevěděla jsem, co mu mám odpovědět. Nevěděla jsem, jestli chci být sama nebo ne. ,,Li mi řekl, že to musím vyřešit.. Na jednu stranu měl pravdu, na tu druhou.. Necítím zrovna bůh ví jakou úlevu. Luhan s Taem mi hrozně pomohli.. Každý z nich.. A já jim teď ublížila.. Nechtěla jsem, aby se tohle stalo.." Koukala jsem do země a cítila, jak mi z očí tečou slzy. Měla jsem celou dobu trochu přiškrcený hlas, jak jsem se snažila nebrečet, ale nějak to nepomohlo. Jasně, miliony fanynek sní o tom, že se do nich celé EXO zamiluje a bude je obskakovat. Jenže.. Ve finále to není tak příjemné, jak si všichni myslí. Přesně kvůli tomu, co se před chvilkou stalo v kuchyni. ,,Netuším, jak se jim po tomhle podívám do očí.." Přiznala jsem poměrně nešťastně a celou dobu si u toho nervózně hrála s prsty. To jsem dělala vždycky, když jsem měla spíše chuť do něčeho dát pěstí, ale nějak nebylo do čeho. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tiše jsem stálza Kim a vyčkával odpověď, která brzy přišla. Na mou otázku neodpověděla, ale řekla mi něco jiného. Řekla mi, co ji donutilo se takhle zeptat. Alespoň mi zapadlo do skládačky, proč to udělala, protože tak, jak jsem ji zatím znal, jsem mohl v klidu říct, že by tohle neudělala. To nebyl její styl. Bylo to tak nějak agresivně podané, pokud tomu můžu říct zrovna takto. Tiše jsem došel až k ní a zastavil se přímo za jejími zády. Lehce jsem si ji jednou rukou přitáhl k sobě, aby se o mě opřela. Chvilku jsem mlčel, dokud nedodala, že neví, jak se teď ostatním podívá do očí. "Oni se nezlobí, jen se teď potřebují uklidnit." ,řekl jsem tiše. Věděl jsem, že nejsou naštvaní tak, aby ji teď vyhodili z domu, nebo dělali nějaké scény. Jen byli zklamaní. "Svým způsobem jsi jim pomohla." ,odmlčel jsem se. "Kdybys otálela, začali by se mezi sebou hádat a byly by z toho problémy. Takhle nemají důvod se hádat. A pokud budou naštvaní, zloba půjde mimo skupinu." ,pokusil jsem se jí vysvětlit a znovu jsem se odmlčel. Dalo by se říct, že jsem ještě více zvážněl, popkud to šlo. "A pokud sis vybrala mě jen protože jsem mimo skupinu, chápu to." ,dodal jsem ještě. Doufal jsem, že si mě vybrala, protože ke mně opravdu něco cítila, ale bál jsem se, že to bylo jen z důvodu, že nejsem v EXO a nebude tím nabourávat skupinu. To by byla pněkud bolestivější možnost, ale pořád bych ji neodmítl. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Jenže pak se mě GD zeptal na něco, co jsem slyšet nechtěla. Přiznávám, že logicky to byl důvod, proč si vybrat jeho. Logicky. Původně jsem na to celé šla tak nějak logikou a jak to dopadlo? Chtěla jsem říct Taovo jméno a místo toho jsem řekla GDho. Protože jsem to tak cítila. Problém byl v tom, že to samé jsem pořád cítila i k Luhanovi. Hlavně k Luhanovi. ,,Vzít to logicky, skoro to tak vypadá, co?" Zeptala jsem se ho polohlasem řečnicky, než jsem si povzdechla a otočila se čelem k němu, abych se mu mohla podívat do očí. ,,Ne, vybrala jsem si tě, protože tě miluju.." Řekla jsem upřímně. Za střízliva bych tohle nikdy neřekla, ale pár panáků té vodky jsem už v sobě měla. A znáte to, alkohol dovnitř, pravda ven. Až pak mi došlo, že mám uslzené oči a tváře. Sklopila jsem hlavu a začala si je rukávy sušit. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Po mé otázce nastalo ticho. Dostala čas přemýšlet a já sám sebe připravoval na to, že to takhle nakonec opravdu bude. Řečnická otázka, kterou položila, zněla, jako kdyby tomu tak mělo být. Ale najednou se otočila a podívala se na mě. Těma krásnýma velkýma očima, i když byly byly uslzené. Ale nenatáhl jsem se k ní, abych je otřel, protože mě zastavila tím, co řekla. Cítil jsem, jak po jejích slovech rudnu a po mém těle se rozlilo takové to teplo, ze které se jihne. Ne moc, ale trochu mi zrůžověly tváře. Když zvedla ruku, aby si otřela ty třpytivé slzy na tvářích, sklonil jsem se k ní. Chytil jsem ji jemně za zápěstí a odtáhl jí tak ruku od tváře. Druhou rukou jsem ji lehce objal. Až potom jsem překonal vzdálenost mezi námi a políbil jsem ji. Měkce, ale dlouze. Až když se od sebe naše rty rozpojily, slabě jsem ji ťukl svým čelem o to její. "I já tebe." ,usmál jsem se a měl jsem skoro pocit, že se rozbrečím. Protože jsem se připravoval na to, že si mě vybrala jn abych nebyl z Exo a že to nemyslela vážně, ale opak byl pravdou. Ještě jednou jsem si ji k sobě přitáhl, ale tentokrát jsem ji jen objal a bradu si položil na vrch její hlavy. Měl jsem.. obrovskou radost. Ani jsem nevěděl, jak bych ji měl vyjádřit. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Odtáhl mi ruku od tváře. Nechápavě jsem se na něj podívala a zamrkala. Tvářil se jako když mu dáte pod stromeček jeho vysněný dárek. Chvilku mi to nedocházelo, než si mě k sobě přitáhl a políbil mě. Ucítila jsem, jak se mi rozbušilo srdce. Ne kvůli tomu polibku jako takovému, ale spíše kvůli tomu, kdo mi ho dával. Pak to dorazil úplně, když se odtáhl a řekl, že on mě taky. Nevěřícně jsem na něj zamrkala. Ne, nevěřila jsem tomu, že mě vyloženě miluje, i když se přihlásil. Jak říkám, jsem skeptik. Takže tohle mě dorazilo. Ale tím krásným způsobem. Děkovně jsem se na něj usmála, než mě znova objal. Objala jsem ho kolem pasu a trochu více se k němu přitulila. Chvilku jsem takhle jen stála a užívala si tu chvíli. Než jsem najednou trochu zvážněla. ,,Myslíš.. Že u tebe můžu přespat?" Zeptala jsem se ho, když jsem se kousek odtáhla, abych mohla zvednout halvu a podívat se mu do očí. ,,Já jen.. myslím, že bude možná lepší nechat je večer samotné.. Co myslíš?" Zeptala jsem se ho opatrně a zadívala se přes něj dozadu na dům. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Po nějaké době se ode mě ale trochu odtáhla, aby se na mě mohla podívat. Její otázka mě trochu překvapila a samozřejmě si umíte představit, jakév věci mě napadly jako první, když se tak zeptala, ale prakticky okamžitě jsem si uvědomil, proč se na to ptá. V duchu jse msi vlepil facku, navenek jsem se na ni jenom usmál. "Určitě." ,odpověděl jsem spokojeným tlumeným hlasem, protože nebylo potřeba mluvit nahlas. Při další otázce jsem se ale trochu zamyslel. Některým by to prospělo určitě, u některých mám takový pocit, že se budou užírat v depresi při představách, co se kde děje. Ale i ti si díky tomu nakonec trochu provětrají hlavu, proto jsem po chvíli jen přikývl. "Bude to asi lepší." ,odpověděl jsem a zahleděl se pro změnu dál do zahrady. "Chceš jít hned, nebo později?" ,zepttal jsem se naopak já jí. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Asi raději hned.." Řekla jsem trochu zamyšleně, než jsem se na GDho nevinně uculila. ,,Tričko na spaní ti ukradu." Řekla jsem s nevinným úculem. Tohle dělám nejraději, spím ve věcech od kluků, které mám ráda. A celkově jim je ''kradu''. Myslím, že ta Luhanova mikina u mě na posteli mluví za všechno. ,,Jen to zajdu říct Suhovi." Řekla jsem mu, než jsem ho políbila na tvář a vydala se do kuchyně. Byli tam naštěstí jen ti dva, kteří nějak neměli důvod se na mě zlobit. Alespoň jsem v to doufala. I tak jsem nahodila provinilý výraz. Hlavně protože jsem se tak cítila. ,,Hele, kluci, přespím u GDho. Myslím, že bych tu jen dělala dusno.." Řekla jsem jim upřímně polohlasem, aby to neslyšel třeba Luhan vedle v obýváku a bůh ví, kdo všechno tam byl. ,,Ostatním můžete říct, že přespím u kamarádky, pokud si myslíte, že to bude lepší.." Řekla jsem jim pořád stejně tiše a na oba se zadívala, abych poznala, jak moc jsou na mě naštvaní. Za to, že jsem ublížila ostatním. ,,Jo a jen tak mimochodem, k tomuhle mě dokopal Li." Dodala jsem jen tak mimochodem. Nechci to na Liho vyloženě házet, ale na druhou stranu nechci vypadat jako totální cvok, protože tohle bylo poněkud padlé na hlavu. Pokud oba nic neměli, tak jsem se na ně děkovně a omluvně zároveň pousmála a vydala se zpátky za GDm. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kdyz jsi vesla do kuchyne, kluci se na tebe oba jenom pousmali. D.O. tak nejak soucitneji nez Suho, ale ani jeden z nich nevypadal vylozene nastvane. Jen suho pusobil prisnejsim dojmem. Kdyz jsi jim vse vysvetlila, dockala ses souhlasneho prikyvnuti s tim ze vse vyridi, ale porad to vypadalo, ze naji neco na co by se radi zeptali. I kdyz to nejspise kvuli situaci nechteli udelat. Jen co jsi jim ale vysvetlila, ze to nebyl tvuj, ale Liho napad, Suho vypadal, ze pookral a D.O. zavrtel hlavou. "My si rikali, ze to nebylo z tve hlavy." ,ozval se Suho, v jehoz hlase se zracila celkem velka davka ulevy. "Takhle si to aspon v klidu vsichni rozmysli a vyhneme se tak hloupym hadkam." ,rekl D.O. otcovsky a povzbudive se na tebe usmal. "Tak bez. Dame ti jeste vedet v kolik je kde zitra sraz." ,pobidl se mnohem prijemneji Suho a mohla jsi vyrazit. Pred domem na tebe cekal GD, ktery se na tebe jenom sladce usmal sotva te videl. "Bohuzel jsem prisel pesky, takze to vidim na prochazku." ,oznamil ti s usmevem a pomalu jste se rozesli smerem kterym bydlel, nez se zarazil. "Mas neco, co bys chtela? Neco k jidlu, piti, nebo neco sehnat?" ,zeptal se takovym tim roztomile starostlivym tonem a vzal te jemne za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Díky, jste zlatí." Usmála jsem se na oba a políbila je jemně do vlasů. Ve vší upřímnosti, GD si o tomhle může říkat co chce, ale stejně to pořád budu dělat. Budu je objímat a budu jim dávat pusy na tvář a do vlasů. Protože to jsou prostě moje zlatíčka a vždycky mám pocit, že jim tím udělám radost. G]Dho jsem našla před brankou. Usmíval se na mě už z dálky jako měsíček. Nemohla jsem si pomoct a při tom pohledu na něj jsem se i já začala usmívat. Prostě jsem si nemohla pomoct, jen pohled na mě ve mě evokoval jakýsi pocit štěstí. Jenže to ve mě evokoval i pohled na celé EXO. ,,To mi strašně vadí." Utrousila jsem s úšklebkem sarkasticky, protože jsem měla pocit, jako by se za to snad chtěl omluvit. Když se mě začal ptát, jestli něco nepotřebuji, jen jsem zakroutila hlavou na známku toho, že žiju a přežívám se vším, co mám. Popřípadě co má doma on. ,,Pokud máš doma kafe, tak jsem spokojený člověk." řekla jsem mu s úsměvem a nechala se vzít za ruku. Sama jsem tu jeho lehce stiskla. Najednou jsem se trochu začervenala a zadívala se někam vedle sebe. ,,Víš.. Tohle je vlastně poprvé, co mám kluka.." Přiznala jsem se polohlasem. Asi bych mu to měla říct. To, že jsem měla několik milenců, kteří za moc nestáli neznamená, že jsem někdy s někým chodila. Nechodila. Ve své podstatě nemám moc páru o tom, jak to ve vztahu funguje, asi tak bych to řekla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Tomu nevěřím, slečno, teď mi musíte lhát." ,oponoval jsem jí pobaveně, jako kdyby na tom závisel konec světa, než jsem se jenom tiše uchechtl, pustil její ruku a přehodil jí tu svou přes rameno, abych si ji přitáhl a mohli jí lehce rozcuchat vlasy. "To je o důvod víc tě zlobit." ,zaculil jsem se najednou jako sluníčko na hnoji a zase jsem jí vlasy urovnal, aby byly podobně jakopředtím. Tedy aby žádný z nich netrčel do vzduchu jako anténa. Popravdě, spíše než jako důvod ji více zlobit jsem to přebral tak, že bych měl být ten nejlepší, koho potkala. Ne, že y se mi tahle myšlenka nehonila hlavou už předtím, ale teď mě to v tomto přesvědčení jenom utvrdilo. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsem mu řekla, že jsem nikdy ještě neměla kluka, vzal mě za bradu a zadíval se mi do očí. Trochu nechápavě jsem na něj zamrkala, než řekl, že tomu nevěří. Trochu pobaveně jsem se ušklíbla. ,,To víš, někdo to má hold v životě těžké." Odvětila jsem mu. Z nějakého důvodu jsem si v tu chvíli vzpomněla na Luhana. Víte, GD měl na jednu stranu pravdu. To, že nebyl ve skupině hrálo jistou roli. Neříkám, že hlavní, jenom nějakou. Luhana jsem milovala úplně stejně jako jeho. Strašně mě ten fakt bolel. Že jsem prostě musela někomu ublížit. Ale buďme upřímní, čím více bych to natahovala, tím horší by to ve výsledku pro všechny bylo. Stejně bych to měla Luhanovi říct.. Pomyslela jsem si. Na jednu stranu to je vůči němu trochu nefér, protože se bojím, že mu to jen více ublíží, na tu druhou.. Bude vědět, že ho miluju úplně stejně.. Teoreticky by mu to mohlo udělat i radost. Teoreticky.. Chtěla jsem mu to říct i před tím v domě, ale došlo mi, že tam s ním byl Chen, který by mě pravděpodobně zabil, kdybych tam vešla. Snad budou zítra všichni v pohodě.. Pomyslela jsem si. Říkala jsem to před tím Xiuminovi. Miluju je všechny. Prostě ten fakt popřít nemůžu. A oni to vědí úplně stejně. Jenže zároveň všichni vědí, že buď to bude jeden nebo nikdo. Stejně si nemyslím, že je to jejich svádění přejde.. Ne, že by mi to vyloženě vadilo, otázkou bylo, jestli budou klidnější, protože budou vědět, že teď už by to bylo tak nějak.. Nefér nebo jestli budou ještě více agresivnější (To klidně můžou :D Víš jak, Tao s Kaiem jsou na to majetničtí dost :D A to vůbec nemluvím o Sugovi, který to ještě ani neví :D). Ne, vážně, když jsem tam předtím v kuchyni říkala, že jsem nestálá, myslela jsem to vážně. A vím, že GD bude trochu větší žárlivec než Luhan a bude si mě umět trochu více ohlídat. Což, buďme upřímní, celkem potřebuji. GD mě vzal najednou kolem ramen a rozcuchal mi vlasy. ,,Hej.." řekla jsem se smíchem a pomohla mu dát svoje vlasy do původního stavu. ,,Spíš naopak, ne?" Zeptala jsem se ho spíše řečnicky a trochu pobaveně se na něj ušklíbla. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "Tak uvidíme, třeba se mnou budeš držet krok." , pobídl jsem ji a laškovně jsem ji strčil loktem. Ne nějak silně, spíše jen takové to škádlivé gesto. Cesta ubíhala v klidu, dokud jsme se nedostali až k mému domu, před kterým stála jistá slečna. Černovlasá, s rovně střiženou ofinou a jemnou tváří. Útlá postava, jemný make up, sladký úsměv. Poznal jsem ji už když stála zády k nám a snažila se dozvonit dovnitř. Kdo by taky nepoznal slečnu, která má na sobě šaty od vás, že? Vzedmula se ve mně vlna takových nepříliš příjemných pocitů. Tušil jsem, o co se tu teď bude pokoušet. Bylo to tak nepříjemné, až jsem z toho ucítil takovou mírnou bolest v břiše, která ale za moment pominula, když jsem si k sobě pevně přitáhl Kim a trochu zrychlil tempo, kterým jsme se dostali před dům. Když uslyšela naše kroky, otočila se. Vypadala překvapeně. "Jdi domů." , oznámil jsem jí jenom hrubě a hrabal jsem v kapse od kalhot klíče. Během toho jsem pustil Kim. Bylo prakticky nemožné, aby si Kim nevšimla mého výrazu. Ani jsem si nebyl jistý, jak ho pojmenovat. Takový ten pohled, kterým častujete někoho, kdo vás podvedl, a víte, že teď stojí před vaším domem, aby vás ukecával. "Jsem doma." ,odpověděla sladce sebejistým hlasem. Měl jsem sto chutí něco zavrčet, ale před Kim? To jsem nechtěl. Stejně tak bych se ale rád vyhnul interakci s touto osobou. "Už ne. Všechny věci ti před týdnem odvezli domů, tak vypadni. Nic tu nezapomněli." , řekl jsem dost podrážděně. Nemusel jsem se na ni ani podívat, abych věděl, jak zareaguje. "Ale já jsem doma tam, kde jsi doma ty!" , ozvala se takovým tím zoufalým tónem, který jsem jí poslední rok zobal z ruky. Nastěhoval si ji do domu a udělal tak jednu z velkých životních chyb. Neměl jsem v plánu jí znovu skočit na tón, který naznačoval, že se rozbrečí každou minutu. "Už ne." , zavrčel jsem a konečně se mi podařilo najít klíče, takže jsem začal co nejrychleji odemykat dveře. Divadlo mám sice rád, ale ne takové, jako předváděla ona. "Ale já tě miluju!" , zafňukala hystericky, načež jsem konečně otevřel dveře a teprve teď jsem se na ni otočil. "Nešťastně" mi skočila kolem krku a "plakala". Popravdě, ve tváři se mi zračily snad všechny negativní emoce najednou, pokud to vůbec jde. Zhluboka jsem se nadechl a rukama jsem ji ze sebe sundal jako nějaké klíště, parazita. "Ne." ,řekl jsem tentokrát klidně, chytil jsem Kim a oba jsem nás vtáhl do bytu. Ji jsem nechal stát přede dveřmi, ať si tam dělá, co chce, třeba nocuje. Sám jsem si začal dost roztržitě zouvat boty. A když říkám, že roztržitě, tak opravdu roztržitě. Skoro jsem při tom shodil věšák s kabáty. Měl jsem z téhle situace pocit na zvracení, jak se mi svíral žaludek. Prý, že mě miluje. Ten kec jsem jí věřil až moc dlouho. Neviděl jsem, jak mě postupně podváděla s jinými. Ne, že bych to přehlížel, ale nechtěl jsem to vidět. Chtěl jsem ji vidět tak dokonalou, jako mi přišla poprvé, když jsem ji potkal. Sám sebe jsem přesvědčoval i o tom, že mě miluje. Že se mnou není jen pro peníze, bohaté večírky, party, drahé nákupy a dárky. Přesvědčoval jsem se v tom tak dlouho, až jsem tomu sám uvěřil. Posadil jsem se na schod, který odděloval byt od botníku, a složil jsem hlavu do dlaní. Potřeboval jsem se trochu uklidnit. Nerad bych Kim udělal nějakou scénu. To jsem opravdu nechtěl. Chvilku jsem takhle vydržel sedět, než jsem se trochu vydýchal. Znáte to rčení, že mezi láskou a nenávistí je tenká hranice? Tohle bylo poprvé, co tu hranici někdo přesáhl a já ho začal opravdu nesnášet. Nebyly v tom nějaké milostné city, jako ještě nedávno. Opravdu jsem při vzpomínce na ni cítil jen zlost a vztek, který byl ovšem z větší části směřovaný mně. Protože jsem byl blbec. "To byla moje bývalá přítelkyně. Mei." ,řekl jsem tiše, jako kdyby to Kim nedošlo. Potkala mě dokonce poprvé v noci, co jsem ji načapal s tím... Tím... Nabíječem. U sebe doma. Skvělé. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Napadlo mě jednou, když jsem porovnala jí a sebe. Ale to mě nějak extra ani netrápilo. Spíše mi bylo líto GDho. Sošlo mi, že je to ta holka, která ho podvedla ten večer, jak jsme se poprvé s GDm potkali. Na to jsem nemusela být bůh ví jak chytrá. Dosta zarážející bylo i její sebevědomí. Prostě se usmívala tvrdila, že je tady doma a že ho miluje, i když jí GD posílal dost slušně do prdele. Nechtěla bych být na místě té holky, na druhou stranu si za to mohla sama. Říkala jsem, že nejsem nijak extra žárlivá, proto jsem neměla tendenci jí škubat vlasy, když se na GDho pověsila. Spíše mi to přišlo dost ubohé. Tahle holka ho totiž nemilovala a GD to očividně moc dobře věděl. Proto mi jí nepřišlo líto. Když GD odemkl, prudce mě vtáhl k sobě do bytu a zaklapl jí dveře před nosem. Sledovala jsem, jak si sundává naštvaně boty. Chtěla jsem mu říct, aby se uklidnil, ale on to zvládl dříve a sám. Sedl si na schod a dal tvář do dlaní. Soucitně jsem se na něj podívala, než jsem si před něj klekla a začala ho jemně hladit ve vlasech. Doufala jsem, že ho to uklidní. Alespoň trochu. ,,To bude v pořádku." Řekla jsem chlácholivě a lehce ho políbila na čelo. Chtěla jsem, aby se cítil v pořádku. Věděla jsem, jak se cítí, protože něčím, jako zradou v milostném vztahu jsem si prošla také několikrát. Takže vím, jak to bolí. A zároveň vím, že jen vložit tu náklonnost do někoho jiného pomáhá zapomenout na to, co se před tím stalo. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Nestihl jsem ale pořádně nic říct, protože se mi do klína pomalu nacpala Yuki, lehla si na záda a odstrkovala tlapkami ruce, kterými jsem se zakrýval tvář. Uchechtl jsem se a ruce stáhl k tělu, abych mohl Yukinu lehce zatahat za tlapku, kterou mu ruce odstrkovala. Druhou rukou jsem se mezitím natáhl ke Kim a jemně jsem ji zatahal za tvář, než jsem se zašklebil. "Už je." ,řekl jsem tiše a naklonil jsem se dopředu k ní, abych ji mohl políbit. Když jsem se tak podíval na Kim, trochu jsem v ní viděl právě Yukinu, která se momentálně věnovala delším pramenům vlasů, které Kim přepadly přes ramena. Tedy, myslím to v tom ohledu, že mi Kim povahově připomíná kočku. Taková trochu nevypočitatelná, ale stejně bych k ní šel, i kdyby mohla seknout. Stejně tak dokázala uklidnit, jako když vám sedne kočka do klína a zavrní. "Chceš si dát vanu?" ,zeptal jsem se po chvilce. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pak jsem se s úsměvem zadívala na GDho, který mě lehce zatahal za tvář a oplatila mu polibek, který mi dal. Vypadal najednou opravdu v pořádku. ,,Dobře, to jsem ráda." Řekla jsem tiše a sama ho ještě jednou políbila. Nevím proč, poslední roky jsem se věcem jako polibky a doteky spíše vyhýbala, ale od doby, co znám je.. Bych nedělala nic jiného. Pohladila jsem Yuki, mezitím, co si hrála s mými vlasy. Gd se na mě chvilku jen tak s úsměvem koukal, než se mě zeptal na vanu. ,,Páni, ty mi čteš myšlenky." Usmála jsem se na něj nadšeně. Ještě jednou jsme ho políbila, jako bych se toho snad nemohla nabažit, než jsem vstala a šla si napustit vanu. Byla jsem tam asi dvě hodiny. Více méně jsem koukala do stropu a přemýšlela. Nad vším možným. Ale vlastně furt nad tím jedním a tím samým. Bylo to trochu deprimující, ale znáte mě.. Většinou dokážu povzbudit sama sebe. Když jsem vylezla z vany, donutila jsem GDho, ať objedná Pizzu a že si k tomu pustíme nějaký film. Jo a ukradla jsem mu tu modrou kostkovanou košili, co měl dneska na sobě. Krásně voněla jeho kolínskou. Koukali jsme se na takovou tu klasickou detektivku. Osobně mě to zaujalo, ale GD usnul už někde v polovinu filmu. Asi za to mohl i fakt, že jsme na ten film koukali v ložnici v posteli. Tak nějak mi bylo jasné, že GD u toho usne. Bůh ví, kolik měl dneska práce. Neustále jsem se na něj musela s lehkým úsměvem koukat a hladit ho ve vlasech. Nevím proč, ale když mám někoho ráda, strašně ráda ho rozmazluji. Vším možným. Najednou mi zazvonil telefon. Mohlo být už něco kolem deváté večer. Myslela jsem si, že to bude Suho. Opatrně jsem vstala a vydala se do obýváku, kde jsem měla kabelku s mobilem a vytáhla ho. Luhan? Najednou se mi hrozně rozbušilo srdce. Moc se mi to nechtělo brát. Hlavně mi nebrala hlava, proč volá zrovna on. Trpí masochistickými sklony jako já nebo co? Zhluboka jsem se nadechla a vzala to. ,,Ano?" Vypadlo ze mě opatrně do telefonu. Ne, nic lepšího mě nenapadlo, navíc tohle říkám automaticky, když zvedám telefon. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro V takovém tom "nijakém" rozpoložení jsem se povaloval v obýváku na gauči a koukal na film, který jsem vlastně ani nesledoval. Nijakým rozpoložením myslím to, kdy nevíte, co byste dělali, nic vás nebaví a nic vás nezajímá, i kdyby vám to z ničeho nic šlo sebevíc. Vlastně se nemusí ani nic kazit, jen si zkrátka připadáte prázdní. Normálně tohle rozpoložení nesnáším, ale dneska mi pomohlo. Chen chudák mě měl na krku skoro celý den, teď si šel nahoru do svého pokoje lehnout. Taky už bylo pozdě. Jen mně se nechtělo ani spát. Bezesné noci nemám rád. Vlastně už spali skoro všichni až na mě. Jen já jediný zůstal dole u televize, když začala zvonit pevná linka. Zvedl jsem sluchátko. Volal Li, ohledně zítřku. Dohodl jsme se s ním, zavěsil a nastavil si budíka na zítra ráno, abych všechny probudil včas a aby nikdo nechrápal do oběda. Potom mi ale došlo, že bych měl dát vědět Kim, která tu jako jediná nebyla. Nechtělo se mi s ní teď mluvit, ale vlastně mi nic moc jiného nezbývalo. Proto jsem na mobilu vytočil její číslo a posadil se znovu na pohovku. Cítil jsem nervozitu, která se mnou cloumala, když telefon vyzváněl a ona to nebrala, ale po chvilce se v telefonu ozval její hlas. Vlastně okamžitě jsem spustil už předpřipravené věty. "Ahoj. Volal Li ohledně zítřku. Doraž sem okolo půl jedné, sraz máme v půl druhé ve studiu. Přijedeme všichni najednou. To je vše, tak ahoj." ,řekl jsem vše, co jsem potřeboval, rychle se rozloučil a hned dal telefon od ucha, abych mohl vypnout hovor. Nechtělo se mi s ní nijak dál mluvit. Tedy spíše ne teď. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Luhane?" Řekla jsem najednou, když domluvil. Zasekl se. Věděla jsem, že to bude chtít hned položit. Musela jsem ho nějak zastavit. Myslím, že myšlenka na to, že mu chci něco říct ho zastavila v tom, aby mi to hned položil, ale třeba jen na pár sekund se zastavil. A já musela vymyslet, co mu řeknu. Ne co, ale jak. A neměla jsem na to moc času. Nemůžu jít zítra s nimi a hlavně s ním pracovat, když mě polovina z nich bude nenávidět a ta druhá se bude tvářit jako ublížené štěně. A přiznejme si to, obojí z toho je psychické vydírání, ale to je vedlejší. ,,Miluju tě." Řekla jsem najednou, mezitím co jsem se opřela v tmavém obýváku o stěnu a sjela po ní na zem. ,,Miluju tě. Ale musela jsem si vybrat. Strašně mě to mrzí.. Nechtěla jsem ti ublížit.. Nezlob se na mě.. Prosím.. Nechci, aby si mě začal nenávidět, strašně to bolí.." Divila jsem se, že do toho telefonu nebrečím, i když jsem k tomu neměla daleko. Myslím, že to bylo znát. Volnou ruku jsem pevně tiskla v pěst a měla jí položenou na hrudníku. Cítila jsem, jak mě v něm nepříjemně bolí, když říkám tohle. Ne, že bych lhala, jenom myšlenka an to, že by ěm vážně začal nenávidět a že jsem mu ublížila strašně bolela. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro No, spíš mi jde o to, že to jejich zdeptání by mohlo vést k nějaké jejich hudební kreativitě a kromě těhlech dvou by každý napsal jednu písničku :D (Schválně jsem hledala s českými titulky :D) Sehunovi bych dala určitě tuhle ( Loser), protože už podle toho začátku je úplně jasné, že je to jako by to psal on :D Určitě Xiumin, je to takové.. Ublížené, ale zároveň strašně hezky romanticky smutné :3 ( Hurt ) D.O. Není vyloženě zamilovanáa je taková spíše optimistická a veselá ( Call me baby ) Určitě Suho, zase žádné vyznání lásky, jenom skoro :D A je to zase takové veselé a rytmické. A příhodně se to jmenuje :D ( Devil ) Pak tu mám jednu, u které si nejsem moc jistá :'D Je to takové.. Když si uvědomíš, že ten, koho máš rád, je sice svině, ale o to více ho miluješ. Nemůžu se rozhodnout mezi Kaiem a Taem, ale spíše Tao, por Kaie hledám něco s více.. Sexy nábojem :D ( Bad Girl ) Určitě Luhan :D Prostě že někoho miluješ tak, až ho nenávidíš a o to více ho chceš :D Myslím, že to sedne :D ( I need you ) Sice je začátek dost stupidní, ale už jen věta. ,,Chci být tvým milencem.." je v Koreji kurva odvážná, takže určitě pro Kaie :D Zase takové to: Čím si zlejší, tím tě více miluju :D ( Boy in luv ) Pro Chena. Taková neutrální, romantická, rytmická, rychlá.. Prostě cool :D ( Tranformer ) Jediný Baekhyun nic nedostal, chudák :D |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Znáte to. Když se snažíte něco udělat honem a co nejrychleji, nedaří se vám to. Jste zbrklí. Nepovede se vám ani základní věc a akorát tím sami sebe vystresujete. Já se teď například snažil vyhnout delšímu rozhovoru s Kim, než bylo potřeba. Dnešní událost neměnila nic na tom, že jsem k ní stále cítil něco, co mě přitahovalo, ale nechtěl jsem si jen zbytečně ubližovat. Bolelo mě vědomí, že si vybrala někoho jiného. Že jsem nebyl dost dobrý. "Ano?" ,ozval jsem se až po kratší odmlce, když jsem ji slyšel říct mé jméno do telefonu. Tiše jsem se oklepal, abych se tím pokusil setřást nervozitu. Ne, že by mi to nějak výrazně pomohlo, ale dokázal jsem díky tomu ještě o chvilku déle stát na ístě bez nervózního přelapopvání na místě. Čím déle ale ticho trvalo, nervozita znovu přicházela. Procházela okolo mě v kruzích, jako když sup krouží nad svou obětí. To, co řekla, mi ale vyrazilo dech. Stál jsem jako zkoprnělý a nebyl jsem si jistý, jestli se mám štípnout, abych zjistil, jestli náhodou nespím a tohle se mi nezdá. Po dnešku to znělo jako hezký sen. Bohužel ale štípnutí nepomohlo a já stále stál na místě s telefonem. Nechápal jsem. Když jsem to měl brát jako realitu, ,přišlo mi to od Kim jako krutý vtip. Vybrala si GDho, aby mi ten samý večer řekla, že mě miluje? To bylo kruté. Poslouchal jsem co říká a snažil se v klidu dýchat, aby nebylo znát mé rozrušení. Netušil jsem, co bych teď měl udělat. Jak bych měl zareagovat. Co bych jí na to měl říct? Bolí to. Bolí to i mě. Možná to bolí víc mě, než ji. Možná to bolí více ji, než mě. Jak bych to mohl posoudit? Nevím, co se jí honí hlavou. Měl jsem pocit, že bych se každou chvíli rozbrečel, kdybych jí měl něco odpovědět. Potřeboval jsem si to nechat projít hlavou. Nechat si všechno uležet v mozkovně, abych mohl přijít s nějakým nápadem, klidně i úplně hloupým řešením. Tiše jsem se do telefonu usmál. "Jdi si odpočinout. Je pozdě." ,řekl jsem pomaleji, rozvvážně. Ale hlavně milým, i pro mé překvapení konejšivým hlasem. Chvilku jsme počkal, než jsem ukončil hovor a vydal se nahoru do svého pokoje. Měl jsem toho dost na přemýšlení. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Jenže to, co řekl.. Cítila jsem, jak se mi rozbušilo srdce. Najednou to tak hrozně nebolelo. Jeho hlas byl klidný, milý, jistým způsobem i konejšivý. Ani nevíte, jak se mi ulevilo. Kývla jsem lehce hlavou, jako by to snad mohl vidět a pousmála se. ,,Nápodobně.. Uvidíme se zítra.." Řekla jsem tiše, ale najednou jsem neměla nešťastný a ubrečený hlas, byl stejný, jako ten jeho. Byl z něj cítit úsměv, i když ten druhý váš úsměv vidět nemohl. Chvilku bylo ještě ticho, než jsem to položila. Cítila jsem se, jako bych zítra měla vidět někoho, koho hrozně miluju po několika měsících ne hodinách. Svým způsobem jsem byla hrozně šťastná, i když hned vedle spal GD jako miminko. Taky jsem hned došla zpátky k němu, vypnula televizi a schoulila se k němu pod peřinou. Přitulila jsem se k němu, ale usnout se mi moc nepodařilo. Celkem dlouho jsem bloudila v myšlenkách, tentokrát už pozitivnějších, ale nakonec jsem přece jen usnula. // Ráno nechám na tobě, jestli máš třeba něco v plánu nebo to klidně posuň :D |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Vešla jsi do domu, kde se všichni dávali do kupy. Vypadali skvěle, hezky oblečení (i když ne formálně, spíše jen slušivě), navonění a navíc se všichni scházeli v kuchyni, kde už D.O. připravoval oběd. Vonělo to krásně, sladce. Taky že z toho nakonec byly palačinky. V kuchyni byla většina z nich, jen se čekalo ještě na Kaie, Taa a Luhana. Všichni ostatní tě přivítali, vypadali jako do teď. Zářivě a sladce. Možná trochu unaveně, ale nekoukali na tebe nijak divně. Normálně jste se pozdravili, ptali se tě, jak ses měla na přespávačce a sem tam padla i otázka, jestli se sama stihneš převléknout a připravit. //Bylo by pro mě vskutku ideální, kdyby ses šla převléknout. :D |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Doprovodil mě kousek před vilu, kde jsem mu dala na rozloučenou pusu a řekla mu, ať mi večer když tak napíše nebo zavolá. Bůh ví, jak dlouho to dneska bude trvat a já se znám. Sama bych si nevzpomněla na to, že bych měla dát vědět o tom, že třeba žiju. V domě.. To krásně vonělo, ale to nebylo to hlavní. Všichni vypadali v pohodě. Trochu unaveně, ale usmívali se a hrozně jim to slušelo. Já musela vypadat teď trochu divně, když si vezmu, že jsem nebyla namalovaná a byla trochu rozcuchaná. Došla jsem do kuchyně, kde jsem všechny s úsměvem pozdravila. Spíše už tak ze zvyku jsem políbila Xiumina do vlasů, protože když jsem vešla, seděl prostě zády ke mě. ,,Chcete mě snad převlíknout?" Zeptala jsem se jich s úšklebkem, když se mě zeptali, jestli se stihnu sama převléknout. Jo, uvědomuji si, jak to vyznělo. Taky jsem to nechala jako řečnickou otázku a šla k sobě do pokoje, abych se stihla převlíknout a pak do sebe vltačit ještě nějakou tu palačinku. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Chystal jsme se vyjít ze svého pokoje, když jsem za dveřmi uslyšel kroky. Takové jemnější, než ostatních. Ta osoba tak hrozně nedupala. Jasně, že mi došlo, že to bude Kim. Jen jsem se pousmál a vyšel jsem v momentě, kdy otevírala dveře do pokoje. Doslova jsem se k ní přiblížil a vešel do pokoje hned po ní. To už tak nepozorované nebylo, jistě, že si mě všimla. Zavřel jsem za sebou dveře, o které jsem se zády opřel a založil si ruce na prsou. "Tak co, jak ses vyspala s GDm?" ,zeptal jsem se jen tak, jako kdybych se jí ptal na počasí, nebo tak něco. Než jsem se zatvářil naoko zmateně. "Tedy vlastne u GDho. Nějak jsem to popletl." ,pronesl jsem hranou omluvu a co bylo nejlepšé, oba dva jsme věděli, že to nemyslím ani trochu vážně. Cítil jsem v sobě tu hořkost, že si nevybrala mě. Že nespala dneska u mě, že nebyla se mnou. Že nebyla moje. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Ještě něco?" Zeptala jsem se ho pořád s tím zamračeným výrazem. Ne, nechci se s nikým rozhádat ani nic podobného, ale myslím, že ta facka vystihla všechno. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Ne, že bych čekal něco jiného, než facku na tváři. Skoro by se dalo říct, že jsem si šel víceméně i pro ni. Možná i proto jsem se ušklíbl, jakmile mi na tváři přistála a ani sebou nehnul. Jen jsem po chvilce stočil tvář zpět k ní. Nejdříve s klidným pohledem. Bylo ale roztomilé, jak se snažila se se mnou nehádat. Po její otázce jsem se ušklíbl a rukou za zády cvakl klíčem v zámku dveří. Teprve poté jsem se od dveří odlepil a udělal krok k ní. Chytil jsem ji za ruku, kterou mi předtím vrazila a nebezpečně jsem se usmál. Byl to široký úsměv. Dalo by se říct, že v něm byla určitá zákeřnost, ale co bylo vidět nejvíce byla ta hořkost situace. Moc dobře jsem si uvědomoval, že včera ráno se se mnou skoro vyspala u mě v pokoji, nic jí nepřišlo špatné ani divné, ale teď jsme byli v té situaci, ve které jsme byli. Udělal jsem prudce dva kroky směrem k ní, kterými jsem ji převážil a převrhl na postel za ní. Dopadli jsme celkem prudce, ale měkce. Klekl jsem si nad ni a obě zápěstí jsem jí přitlačil do postele. Nejprve jsem myslel, že ji "přepadnu", ale teď najednou to nešlo. Sklonil jsem svou hlavu dolů ta, aby byla vedle té její a zavřel jsem oči. Stejně bych teď viděl jenom povlečení její postele. Tiše jsem si povzdechl a tisk jejích rukou jsem lehce zesílil. "Měla jsi být moje." ,řekl jsem tiše, ale pevně. Bylo to něco, o čem jsem byl přesvědčen navzdory tomu, jakkoliv to bylo špatné. "Moje a ne jeho. Včera jsi byla moje. Dneska už nejsi." ,pokračoval jsem jednu krátkou větu přes druhou a můj hlas se postupně měnil na ublížený a majetnický zároveň. Zvedl jsem hlavě tak, abych se na ni mohl na chvíli zadívat, než jsem ji tvrdě políbil. Netrvalo to nijak dlouho. Chtěl jsem si ji vzít celou, ale nedovolil jsem si to. To už bylo něco, co bych si neodpustil. Po chvilce ticha jsem ji pustil a vypadl jsem z pokoje směrem dolů za ostatními. Ji jsem v místnosti nechal samotnou. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Spadl se mnou do postele a chytl mi zápěstí, abych ho od sebe nemohla odstrčit. Srdce mi poměrně divoce bušilo, ale i přes to jsem se trochu naštvaně na něj mračila. Když sklopil hlavu vedle mé, slyšela jsem jeho zrychlený dech. Donutilo mě to se přestat mračit. Spíše jsem se najednou cítila lehce provinile. Zatvářila jsem se neutrálně. ,,Ty si ale pako.." Řekla jsem tiše. ,,Patřím vám všem.. Je jen na vás, jestli si to uvědomujete nebo ne.." Řekla jsem stejně tiše, ale mluvila jsem vážně. Byl to tak nějak fakt, kterého se nejde moc zbavit. Byla jsem jedna holka mezi devíti kluky.. Patřila jsem jim od chvíle, co jsem se tu nastěhovala. GDmu bych takhle nikdy nepatřila, pokud bych se včera takhle nerozhodla. Nechci tím říct, že chci GDho vyloženě podvést, jen.. Jsou jisté věci, ve kterých si nemůžu pomoct. Nechala jsem se od něj políbit. Nemůžu popřít, že jestli mě na Kaiovi něco přitahovalo, kromě jeho těla to byla ta jeho dravost a pocit chtít mě vlastnit. Nechala jsem ho odejít a s povzdechem se šla namalovat a převléct. Co jiného jsem mohla dělat? Musela jsem vymyslet co na sebe. Je těžké sladit se s dvanácti kluky. Vážně.. Nakonec jsem se rozhodla pro šaty. Proč ne? Jednou za čas se můžu obléct trochu více elegantně. I když to není vyloženě můj styl, dneska jsem na to měla náladu. Jako bych se před nimi snad chtěla předvést. Vzala jsem si na sebe takové skoro až lolitkosvké kratší tmavomodré šaty s bílou spodničkou, které odhalovali moje ramena.. Jo, kdykoliv si beru něco, co mi odhaluje ramena, mám svádění náladu, protože tohle oblečení jasně říká: Nemám podprsenku. Nějak jsem se smířila s tím, že jsem jednoduše nenapravitelná, vzala si bílé semišové lodičky, protože lesklé působí až moc elegantně a usedle a vydala se dolů sníst si palačinky. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Pomáhal jsem D.O. roznášet talíře, na které on připravoval palačinky. Přesně věděl, jaké kdo z kluků sní a jaké kdo z nich nerad. Jen u Kim jsme si nebyli jistí. Nervózně jsem si popotáhl šedou mikinu, která mi dosahovala skoro až do poloviny stehen. Trochu jsem se bál toho, co by mělo přijít. V noci jsme skoro nespal, ale byl jsem i přes to čilý jako rybička. Přeci jen, to, co mi Kim včera řekla jsem sám pro sebe řešil snad bůh ví do kdy. Dokázal jsem se ale namotivovat natolik, abych byl teď schopný všechny obskakovat. Byl jsem z nervozity neposedný. Proto jsem také obíhal stůl sem, tam, doléval pití, přinášel další palačinky a tak. Po chvilce se ale ozvaly kroky ze schodů a do místnosti vešla Kim v tmavomodrých šatech. Slušelo jí to, opravdu moc. Vypadala elegantně, ale roztomile. Šaty jí krásně sedly. A fakt, že jsem si po chvilce uvědomil, že v těch šatech nemá podprsenku, mě donutil se na chvilku pozastavit. Ne, že bych si jakkoliv stěžoval, to určitě ne, ale.. Oči si dělaly co chtěly, já za to nemohl! "Ahoj~" ,usmál jsem se na ni sladce a schoval si ruce do kapes. "Ty šaty jsou senzační~" , zacvrlikal jsem takovým tónem, až se z toho skoro kazily zuby a lehce jsem se začervenal. Nebyl jsem si jistý, co bych měl po včerejším rozhovoru říct. Zachránil mě ale D.O., který se hnd přimotal do hovoru. "Bré poledne, slečno, cosi dáte na palačinky?" ,zeptal se jako nějaký výdejce v obchodě. Ostatní ji taky pozdravili, ale většina měla plnou pusu jídla, tak byli spíše potichu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Dobré." Pozdravila jsem všechny. Luhan vypadal v té dlouhé mikině neuvěřitelně roztomile. Musela jsem si trochu skousnout spodní ret a pokoušela se zahnat jakékoliv myšlenky, které by nebyli vhodné. Moc to nešlo. ,,Děkuji." Odvětila jsem Luhanovi na jeho lichotku a pak se podívala na D.O. ,,S nutelou, prosím." Odvětila jsem mu s úsměvem a pak došla k Luhanovi, kterého jsem čapla za ruku a odtáhla ke stolu, kde jsem ho posadila na židli. ,,Sedni si a najez se prosimtě, si jak veverka, co si dala redbull." Řekla jsem mu a s úsměvem nad tím nevěřícně zakroutila hlavou. Pak jsem se na moment zatvářila vážně a zadívala se mu do očí. Bylo to jen pár nepostřehnutelných sekund, ostatní neměli šanci si toho všimnout, ale mě to připadalo jako relativně dlouhá doba. Jako bych mu tím pohledem chtěla v pár sekundách říct všechno. Jak moc ho miluju, jak moc je mi to líto, že pro něj udělám cokoliv, i když oficiálně jsem s GDm. Lehce jsem ho pohladila po tváři a hned se zase vesele usmála, aby si to nikdo nijak nevykládal a šla si připravit palačinky. No co? Namazat si palačinku ještě umím. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Když se Kim objevila v kuchyni, pozdravil jsem ji a musel jsem se zeptat, jaké palačinky si dá. Aspoň budu pro příště vědět, jaké má ráda. Jen jsem na její "objednávku" přikývl a dal se do mazání. Po očku jsem sledoval, jak se věnuje Luhanovi. Bylo mi jasné, že v tom jeho dnešním poskakování bude mít prsty ona. Přeci jen, jako nadopovaná veverka poskakuje především, když je nervózní a potřebuje se nějak zabavit. Vypadali spolu roztomile. Luhan se na ni usmál takovým tím sladkým úsměvem, co umí jenom on. Ani Chen se mu nevyrovná, to ani z daleka. Jen co si Kim došla k pultu s tím, že si jídlo připraví, vrazil jsem jí do ruky dvě palačinky s nutelou a šlehačkou na vrchu. Jejímu zmatenému výrazu jsem se jen lehce pousmál. "Trvá ti to, loudo. Jdi se najíst." ,oznámil jsem jí a jednou rukou jsem jí lehce cvrnkl do čela. Byla roztomilá, příjemná a slušelo jí to. Nedivil jsem se, že se tu všichni kolem ní motají a lepí se na ni jako vosy na lízátko. Ale vypadalo to docela komicky. I když se dneska všichni drželi dosti zpět. Oběd proběhl v klidu a mohli jsme vyrazit. Vyšlo nám to tak akorát a s přibližně pěti minutovým předstihem jsme se dostali na místo určení - před jeden z největších a nejdražších šicích salónů. Li už na nás zamával z okna, ať vyjdeme nahoru. Uvnitř to vypadalo opravdu luxusně. Krásné látky bez vzorů i se vzory, s krajkami, bez krajek, se zrobením i bez zdobení, průsvitné i neprůsvitné byly snad všude. Studio mělo několik pater. Tady v přízemí se prodávaly látky a pomůcky pro šití i šicí stroje. Po schodech jsme vyšli do druhého patra, kde Kim mohla vidět řady šicích strojů u kterých seděly švadleny. Byly zde luxusní šaty z ještě luxusnějších látek, šité na objednávku. Li na nás vykoukl z patra třetího. Podlaha zde byla pokryta jemným huňatým kobercem béžové barvy. Stěny byly lehce tmavší barvy než koberec, zrobené zlatými ornamenty. Byla to jedna velká místnost, ve které se nacházelo asi 20 kruhových ploch, které byly malými schody odstupňované nahoru. Byly na nich židle, vedle nich připravený košík s jehlami, nitěmi, špendlíky, nůžkami a tak podobně. Působilo to trochu jako stojany pro figuríny.Místnost byla útulně zařízená, okolo podél stěn byla různá sedátka, pohovky, stolky s časopisy, knihovničky a tak podobně. V pozadí hrálo tiché rádio s instrumentální hudbou. Byli jsme vyzváni, abychom se zuli a boty nechali u vchodu. Namísto bot jsme dostali páskové pantofle. Li nám vysvětlil, že se udělají střihy a velikosti přímo na míru na nás. Ukázal nám několik návrhů kostýmů, ze kterých jsme si odhlasovali jeden, Kim měla také několik na výběr. Hned poté si nás rozdělily švadleny a rozutekly se po domě, aby vybraly látky. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Když jsme všichni dojedli, vydali jsme se za Lim. Musím říct, že jsem ve svém životě už několik salónů viděla, ale na tenhle vážně nic nemělo. Li očividně stahoval společnost z peněz, aby ten náš.. Jejich.. Můj debut a jejich comeback stály sakra za to. A ne, nechci vědět, kolik ten koberec musel stát, když jsme si museli vzít pantofle. Nechci. Protože mi je jasné, že odpověď je něco jako: Kurva moc. Ty návrhy byli taky dost zabíjející. Nejvtipnější na tom byl fakt, že já neviděla ty od kluků a oni neviděli ty moje. S tím, co jsem si vybrala bych vyhrála každou cosplay soutěž na světě i bez toho, abych byla nějaká konkrétní postava. Vypadalo to božsky. A jak jsem předpokládala, den byl dlouhý. A únavný. To neustále přeměřování, špendlení, kokotiny kraviny mě pomalu zabíjeli. A Li to ve výsledku nejvíce stejně zabil faktem, že musíme ještě do salonu krásy. Takhle to zní blbě, ale ono to tak fakt je. A ostříhat a nabarvit vlasy devíti lidem není zrovna práce na chvilku. A hádejte, co udělali! Ne, vážně, hádejte.. Ve chvíli, kdy jsem řekla, že jsem přírodní zrzka.. Na mě prskl ten kadeřník znova zrzavou. Trochu výrazenější, než mám přírodně, ale.. Prostě zrzavá.. Chápete.. Zatím, co zbytku to jen ušmikli a Luhana dali na blond, což nebyla zase taková novinka.. Jsem já byla zase zrzavá! |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Všechno, co se dělo v tom šicím centru bylo ubíjející. Myslel jsme, že umřu a už nikdy víckrát nehnu rukama, jak mě bolely z toho neustálého rozpažování. Hlavně jsem s těma rukama od sebe musel vydržet dlouho. Tiše jsem úpěl, ale stačilo mi se podívat na ostatní, abych věděl, že nejsem jediný. I Kim vypadala, jako by jí to neustálé špendlení zabíjelo. Naštěstí se ale nakonec Li rozhodl, že už to pro dnešek stačí a že se můžeme posunout dál. Trochu jsem doufal, že nás už pustí domů, ale to se nekonalo. Namísto toho nás odvezl do salonu krásy, kde nás všechny "zkulturnili". Což zkrátka znamenalo, že nám všem přistřihli vlasy, Luhana přebarvili na blond a Kim taky na hlavu hodili nějakou barvu. Trvalo to u ní déle než u nás, tak jsem byl zvědavý, s čím že to přijde. Když ale vylezla se zrzavou hlavou, překvapilo mě to. Její pohled byl také dosti k nezaplacení. musel jsem se zachechtat, stejně jako většina z nás, když nám došlo, že si asi nevybrala, aby ji přebarvil zpátky. Vypadala s tou bond barvou docela spokojená. Tohle bylo zkrátka komické. "Sluší ti to." ,dostal ze sebe docela pobaveně, i když jsem to myslel doopravdy. Navíc, v té zrzavé jsem ji viděl raději. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Mu říkám: Když už, chci něco extravagantního. Třeba fialovou! Takže mi tam extravagantně dal zrzavou. Že prý je to extravagantní dost." Postěžovala jsem si se zavrčením možná spíše sama pro sebe, ale prostě mě to štvalo. Pak jsem sjela pohledem všechny ostatní a zatvářila se dost skepticky, když jsem si všimla, že se žádné výrazné změny nekonali. ,,Děláte si srandu?" Zeptala jsem se jich řečnicky. Hledala jsem nějakou.. Výraznou změnu! Třeba vyholenou hlavu! Ne dobře, to bych fakt asi nedala, o to méně fanynky, by asi dostali amok. A pak jsem si všimla Luhana a jeho zářivě bílé kštice. Byla to spíše bílá, než blond. ,,Páni, ty si sladký." Úplně se mi rozzářili oči, když jsem ho uviděla. A pak mi došlo, co jsem řekla. Okamžitě jsem si lehce odkašlala a cítila, jak rudnu. ,,Tak, jdeme domů, ne?" Řekla jsem spíše proto, abych to zamluvila a trochu nervózně se začala rozhlížet kolem, jako by to tu snad bylo strašně zajímavé. Doma jsem si zula boty a plácla sebou na gauč. Byla jsem totálně mrtvá. A to jsem si myslela, že je moje práce v baru zabíjející. Ani hovno oproti tomuhle a to se dneska vlastně ani nic nedělo. Až se začne zpívat a tančit, tak jsem zvědavá, jak to budu zvládat. Nemusím vám říkat, že jsem během pár minut upadla do polospánku. Slyšela jsem lidi kolem mě, ale nechtělo se mi mluvit, otevírat oči, ani se nějak hýbat. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Tiše jsem se uchechtl, když se Kim dohadovala s Taem a "nenápadně" u toho zmínila i kadeřníka, který jí zkrátka plácl na hlavu barvu, kterou nechtěla. Tedy ,ne že by ta barva někomu tady krom Kim vadila. Všem se nám jako zrzka moc líbila. Blond byla také hezká, ale tohle jí sedlo víc. A to nejde o takové ty řeči, jaké že zrzky bývají. Spíše se mi to k ní zkrátka hodilo více. Sledoval jsem Kim, když si nás prohlížela. Vypadala trochu zklamaně, protože se nikomu z nás nějaká větší změna na hlavě neudála. Jen mě přebarvili na blond. Tedy na takovou tu skoro bílou blond barvu, ale komu to vadí, že? Po její otázce jsme se všichni jen tak nevinně uculili. My jsme si nevymýšleli, co budeme mít na hlavě. Nám to na té hlavě zkrátka bez diskuzí udělali. Potom si ale všimla mě a řekla.. že jsem sladký? Téměř jako na povel jsem začal pomalinku rudnout a nervózně se culit. Ještě předevčírem by se mnou taková pochvala asi nic moc neudělala, ale teď dělala divy. Trochu jsem se zastyděl. Pohledy ostatních se ovšem naštěstí nevěnovaly mně, ale Kim. Většina z nich se jenom pousmála. "Jo, jdeme." ,ozval se Suho, který si na sebe začal rovnou oblékat bundu, ve které přišel. Také že jsem potom opravdu vyrazili. Autem jsme byli doma za chvilku. Všichni jsme se doma rozutekli tak nějak po svých, i když většina zamířila k jídlu, tedy do kuchyně. S jídlem šli někteří ven, některé do pokoje, jiní zůstali v kuchyni. Já s Chenem jsme se posadili do obýváku, kde jsme zabrali dvě křesla okolo gauče, na kterém spala Kim. "Nekoukej na ni pořád." ,napomenul mě docela tvrdě Chen. Jen jsem se zamračila a zavrtěl jsem hlavou. "Proč bych nemohl?" ,zeptal jsem se trochu nechápavě, takovým tím naivním tónem. "Zapomněl jsi snad, co bylo včera?" ,zeptal se docela skepticky. Jistě, že jsem nezapomněl, ale nezapomněl jsem ani na ten telefonát s Kim, který nikdo krom nás neslyšel. Jak bych se na ni po tom hovoru mohl nedívat, když si moc dobře pamatuju, co mi řekla? Měl jsem chuť si sednout k ní, ale to by mě Chen asi zabil. Proto jsem jen na jeho otázku zavrtěl jako odpověď hlavou. "Právě proto." ,odpověděl jsem tiše s malým úsměvem, který byl v tónu mého hlasu znát. "Masochisto." ,odfrkl si Chen tiše, ale nakonec mě nechal být a věnoval se svému jídlu. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Po chvilce jsem už vážně celkem tvrdě usla. Netuším, jak dlouho jsem spala, ale vzbudila jsem se se slušným bolehlavem. To je jeden z důvodů, proč se snažím nespat přes den, pak jsem akorát celá zblbá a rozbolavělá. Všimla jsem si, že přes mě někdo přehodil deku. Trochu malátně jsem se posadla a prohrábla si vlasy. ,,Bože.." Zamručela jsem tiše a prohrábla si vlasy. Byla tu tmě, jen z chodby šlo světlo. Raději jsem nechtěla vědět, kolik je hodin. Trochu jsem se rozhlédla a pak dostala infarkt. Xiumin seděl na gauči a koukal na mě. Položila jsem si ruku na hrudník a zhluboka vydechla. ,,Sakra, ty si mě vyděsil.." Řekla jsem si spíše pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Bylo už celkem pozdě večer, když jsem teprve vyšel ze zahrady zpět do domu. Potřeboval jsem si po dnešku dáchnout, takže houpací síť po nějaké době zase jednou posloužila svému účelu. Strávil jsem v ní asi tak hodinu čtením, než jsem s knihou na obličeji usnul. Probudil jsem se až tak okolo půl desáté večer. Popravě, po dnešku se nebylo ani moc čemu divit. Chtěl jsem knihu uklidit zpět do poličky v obýváku, kde už bylo zhasnuto. Všiml jsem si ale tichého pravidelného oddechování, které mě přivedlo ke Kim. Nejprve jsem si myslel, že ji vzbudím, ale nakonec jsem to neudělal. Vypadala jako andílek, když spala. I ji dnešek nejspíše zmohl a byla ráda, že si může odpočinout, tak proč bych ji při onom zaslouženém odpočinku rušil? Přikryl jsem ji dekou a rozhodl se knihu nakonec neuklidit, ale číst na křesle naproti ní dál. Hezky v tichosti, rozsvítil jsem jenom tlumené světlo na chodbě, které mi ke čtení tak akorát stačilo. Četl jsem si docela dlouho, než se Kim rozespale posadila. Jen jsem se na ni usmál a zatím nic neříkal, abych jí dal čas se trochu zorientovat a rozkoukat. Až když řekla, že jsem ji vyděsil, uchechtl jsem se. "Promiň, to jsem nechtěl." ,řekl jsem tiše a zaklapl jsem knihu i se záložkou. "Jak ses vyspala?" ,zeptal jsem se s příjemným úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Mám pocit, jako bych nespala.." Řekla jsem po pravdě a podívala se na hodiny. Bylo skoro jedenáct večer. Trochu mě to vyděsilo. Překvapeně jsem na hodiny mrkala, než jsem si s povzdechnutím znova prohrábla vlasy. Všimla jsem si, že měl na klíně knihu. ,,Copak čteš?" Zeptala jsem se ho zvědavě. Ostatní už museli spát jak zabití, to mi bylo na výsost jasné. Možná to bylo i dobře, nevím. Sesedla jsem z křesla a sedla si na zem k Xiuminovým nohám. Nedívám takhle ráda. Ráda se divám na kluky zespodu. Nemusím vám asi říkat, co to o mě vypovídá, myslím, že ta postelová scénka s Kaiem o tom mluví dost jasně i bezeslov. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro "To už se stává, když člověk spí přes den." ,oznámil jsem jí se stálým úsměvem. trochu mě trápila včerejší událost, ale snažil jsem se vzpomínky na ni zahnat a nekoukat se tak ublíženě, jako kdybych si to úplně připustil. Kdo ví, jak by to potom dopadlo. Když se zeptala na knihu, krátce jsem se zahleděl na přebal. Líbilo se mi zdobné písmo na něm. "Cestu do středu země." ,odpověděl jsem. Hned na to jsem se zvedl a přešel k poličce s knihami, kterou jsme tu měli. Poté jsem se posadil zpět do křesla a ruce jsem rozprostřel na opěradla. Seděl jsem si na křesle jako kdyby to byl nějaký trůn. Zkoumavě jsem ji sledoval, když sesedla ze svého místa a přešla ke mně. Na chvilku jsem se trochu lekl, co se děje. Co to dělá. Popravdě, napadaly mě různé věci. Nemůžu za to, jsem kluk a tahle holka.. To je něco. Když si ale sedla na zem a koukala na mě zespodu, překvapeně jsem zamrkal. "Co blbneš?" ,zeptal jsem se nechápavě, protože se opravdu nedalo říct, že by tu bylo málo míst k sezení. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro Pak mi najednou zazvonil v kapse od šatů mobil. Zvědavě jsem ho vytáhla, kdo mi v tuhle hodinu může psát. ,,To je Mei.. Chce, abych se za ní na chvilku stavila do baru.." Řekla jsem tak nějak polohlasem spíše pro sebe celkem překvapeně. Xiumin klidně mohl tu esemesku vidět, četla jsem jí dost okatě. Ne schválně. Takže věděl, že nelžu. Podívala jsem se na hodiny. ,,Snad to nebude na dlouho.." Řekla jsem si pro sebe, schovala mobil a teprve pak se na Xiumina podívala. ,,Kdyby něco, přespím u ní, ráno tu jsem jako na koni." Usmála jsem se na něj a postavila se. Nejdříve jsem se trochu protáhla, než jsem s úsměvem položila Xiuminovi ruku na tvář, sklonila se a políbila ho. Měl krásně hebké rty a když nad tím tak přemýšlím, chutnal úplně jinak, než GD. Něco jako nová droga. Když jsem se ho chvilce odtáhla, usmála jsem se na něj trochu jako malí ďáblík. ,,A o tomhle nemusí nikdo vědět." Řekla jsem mu tiše. Ne, nemůžu si pomoct, hlavně mě udivuje, že jsem ochotná sebe i je takhle pořád trápit, ale z nějakého důvodu mám pocit, že to takhle všem vyhovuje. Pokud už nic neřekl nebo neudělal, šla jsem se nahoru převléct. Ne, do baru jsem nemohla v těhlech šatičkách. Hodila jsem na sebe jedny z těch pěkných kalhotek, co jsme koupili s D.O., tričko bez ramínek bez podprsenky, černé kraťásky a černé kozačky na šněrování. Kolem krku jsem si ještě dala obojek. Ne ten, který jsme měla s Kaiem, to bych asi nedala. Byl mnohem tenčí a nenápadnější, vypadal spíše jako ozdoba kolem krku. Člověk, který není.. Sadista nebo dominant jako Kai by si ani nic nepomyslel. A černé rukavičky. Vlasy jsem si dala do ohonu, do tašky dala ty černé pouta, čisté kalhotky a takové ty věci, navoněla se, přemalovala a vyrazila. Ne, že bych tam chtěla někoho svádět, ale klidně jsem tam mohla potkat i GDho. Jsem ráda připravená na všechno, víte co. Bar byl.. Bar, Byla tu hudba i taneční parket, ale dalo se tu relativně normálně mluvit, aby jste se slyšeli. Sedla jsem si k baru, za kterým Mei obsluhovala. Dala si panák a více méně jsem celkem normálně kecali, pokud nemusela někam zrovna odběhnout.      |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Abych se přiznal, dnešní večer mi nesliboval nějakou extra zábavu. Vymetl jsem tři bary od půdy po suterén a nikde nic zajímavého. Hudba byla sice fajn, drinky taky, ale chápete, jakou zábavu myslím, ne? Jasně, že nějakou slečnu, v jejíž přítomnosti bych mohl strávit večer v baru, popřípadě u mně doma. Nikde ale nikdo zajímavý, všichni vypadali tak hrozně.. stejně. Jednotvárně. Přesunul jsem se asi před hodinou do jiného, trochu známějšího baru, který byl kousek od mého domu. Taková ta poslední zastávka, než se dostanu domů. Sám, nebo s doprovodem. Prošmejdění prostoru nebylo nic složitého. Zastavil jsem se nakonec ale stejně u baru, u kterého jsem do sebe kopl několik panáků. Plánoval jsem se už pomalu odebrat znuděně domů, když se otevřely dveře a v nich stála ta holčina, se kterou jsem hrál hry u GDho. Překvapeně jsem si ji prohlédl, abych se ujistil, že je to opravdu ona. Šaty i rukavičky ji krásně sedly, až mě to docela překvapilo. Ne, že by předtím vypadala špatně, ale tohle bylo jako otočka o sto osmdesát stupňů. Nějakou dobu jsem posedával opodál a kopl do sebe ještě jednoho panáka, zatímco se vykecávala z obsluhou u baru. Ta ale čas od času přeci musela poodejít dál, aby obsloužila zákazníky. A jedné té chvíle jsem využil. Připlížil jsem se za Kim tak nenápadně, jak jsem jen dokázal, než jsem se jednou rukou opřel o bar vedle ní. "Ahoj." ,uculil jsem se na ni a svalil se na židličku. Docela jsem se divil, že zrovna vedle ní byla nějaká volná, ale rozhodně jsem se tomu nebránil. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Ahoj." Pozdravila jsem ho nazpátek s úsměvem a sama do sebe hodila jednoho z panáků. Sledovala jsem, jak si sedl vedle mě. Musela jsem se trochu ušklíbnout, jeho sebevědomí by se rozhodně dalo rozdávat ostatním. Ne, že by mi to vadilo, ale myslím, že i GD by se zeptal, jestli si může přisednout a to spolu chodíme. ,,Copak tu děláš?" Zeptala jsem se ho. Je mi jasné, že pije, ale přišlo mi divné, že sám a očividně tohle nebyl tak úplně jeho první bar. Ne, že by byl vyloženě opilý, řekla bych spíše v náladě, ale podle mě jeho tělo spalovalo alkohol rychleji, než začal působit. A navíc mu to slušelo. Hezky voněl, to jsem cítila i v tom lehce zakouřeném baru, na sobě měl červené tričko a přes to červnomodrou kostkovanou košili a černé džíny. Možná mu to slušelo až moc. No co? Kochat pohledem se můžu.. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro Kim vypadala trochu zaraženě, když jsem si jen tak přisedl bez jakéhokoliv komentáře, nebo optání se. Ale byli jsme v baru, ne na plese, nebo někde, kde si na formality všichni potrpí. Bral jsem tak nějak za samozřejmé, že když v baru potkáš někohoznámého,kdozrovna s niým nekláboí, přifaříš se a tváříš se, jako bys tam celou dobu byl. Možná byla z domova zvyklá na jiné standarty, co já vím. "Hledal jsem nějakou zábavu, povyražení, nebo tak něco." ,odpověděl jsem prostě. Byla to pravda, hledal jsem něco, čím se někde zabavit, ale nenašel jsem vlastně nic, byl jsem už ve třetím baru a nikde se nedělo nic zajímavého. "Prošel jsem už tři bary a nikde nic." ,dodal jsem ještě s lehce hraným zoufalým výrazem a zaculil jsem se na ni. "Co ty tu děláš? Nečekal jsem, že tě potkám zrovna v baru.. A takhle oblečenou." Poslendí část jsem dodal trochu tišeji a zálibně jsem si ji prohlédl. Je pravda, že do teď jsem ji viděl jen roztomil oblečenou a teď? Podle mě to byla docela změna. Slušelo jí to. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro ,,Pořád se na mě zlobíš?" Zeptala jsem se tentokrát na vážnější úrovni. No co? Jeho otázku o tom, co tu dělám jsem nechala nezodpovězenou. Schválně. Nešla jsem svádět kluky ani nic podobného, ale uznávám, že na oficiálně zadanou holku jsem byla oblečená asi trochu vyzívavěji. Proto jsem tu otázku raději nechala plavat, protože mám pocit, že ač bych řekla cokoliv, tak by to vyznělo špatně. |
| |
| soukromá zpráva od Tvůj úplně nejvíc nejlepší harém pro „Nezlobím.“ ,odpověděl jsem a jen se na ni podíval celkem nezvykle milým pohledem. Takovým pohledem, kterým obdarováváte lidi, když musíte uznat svoji chybu, uvědomujete si ji, ale nechcete ji říkat nahlas. Mojí chybou bylo, že jsem byl ráno celkem zbytečně naštvaný za něco, co pořádně nebyla její chyba. „A co ty, zlobíš se na mě?“ ,přehodil jsem hned hlas do určité dávky nadsázky, i když jsem to svým způsobem myslel i nemyslel vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Ann *Kim* pro A pak se najednou usmál. Udiveně jsem na něj zamrkala. Najednou byl jako.. Sluníčko. Nebyl naštvaný ani nic podobného, uculil se na mě a řekl, že se nezlobí. Zůstala jsem na něj koukat docela překvapeně, abych byla upřímná. Dobře, možná jsem čekala, že řekne, že se už nezlobí, ale nečekala jsem, že se na mě takhle podívá a usměje se. Raději jsem se k dnešnímu ránu už nechtěla vracet. Sama pro sebe jsem se lehce usmála a napila se ze skleničky, co jsem měla před sebou. ,,Nezlobím. Nemám důvod." Řekla jsem mu vážně. Nezlobila jsem se na něj ani před tím, vlastně jsem si dost vyčítala to, co jsem po klucích chtěla. Aby se rozhodli, kde se mnou bude oficiálně chodit. Věděla jsem, že se to časem sesere, kor po tom, co jsem Luhanovi řekla, že ho taky hrozně miluju. Všechny jsem je měla hrozně ráda. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR