Vypravěč - 18. března 2020 21:26

Před tisícem let došlo ke katastrofě. Slunce se rozpadlo, zem se roztrhla a moře bylo změněno v tmavou hmotu podobnou inkoustu. Když se ale podíváte do jeho hlubin můžete tam spatřit bledá souhvězdí, kterou vůbec nejsou podobná těm na obloze. Démoni strhli brány smrti a vypustili na svět hladové duše. Od těch dob jsou lidé nuceni žít za elektrickou bariérou, která drží pomstychtivé mrtvé v bezpečné vzdálenosti. Krajina za plotem je pustá, holá a zbídačená. V takových časech se dobře daří všelijakým živlům a tohle je příběh jedné takové skupiny. Pašeráků, kteří si říkají Krysaři.

Hester *Vrána* - 19. března 2020 22:17

soukromá zpráva od Hester *Vrána* pro Hester 23 let Hester o sobě nemluví moc ráda. Raději pracuje sama, může působit chladně a nepřístupně, je to cynik. Jakmile však jde o práci, je profesionální a je na ní spolehnutí. Je to schopný zloděj, akrobat a nebojí se zašpinit si ruce. Hester je sirotek, o své rodině nic neví. Vyrostla na ulicích Duskwallu, kde jí vychoval jiný zlodějíček, který jí také naučil řemeslu. Posledních několik let strávila Hester na cestách, jako cirkusačka. U cirkusu se také naučila zacházet s noži a také poprvé zabila. O tom však skoro nemluví. O čem ale mluví ráda, je život mezi cirkusáky. Ti byli její skutečnou rodinou a je vidět, že je nyní postrádá. Život na cestách jí činil šťastnou, ale teď se stáhla do své ulity. Do Duskwallu se utekla skrýt, alespoň to jste mohly pochopit, když mluvila o svém odchodu. Možná jí někdo pronásleduje, sama si tím není jistá. Hester žije v hodinové věži, která se tyčí nad městem. Má ráda pohled na město z ptačí perspektivy, a ráda krmí ptáky na střeše svého domova. Přezdívá se jí Vrána, kvůli její zálibě v černém oblečení.

Walthar Aliger - 20. března 2020 13:59

soukromá zpráva od Walthar Aliger pro Drina Aliger - 34 let - čarodějka Poloviční sklovanka, která většinu života strávila v Duskwallu. Na šikmou plochu sklouzla poté, co zmizel její manžel. Obecně vládne přesvědčení, že ho oddělala sama, ale tělo se nenašlo; a důkazy nejsou. Od té doby bydlí pohromadě se ‚Slečinkou‘ Narnií. Drina je švadlena. Šije dobře a ráda, ale čím víc je čarodějkou a Krysařkou, tím víc se její bývalá práce stává koníčkem a šikovným krytím. Je velice klidná a rezervovaná; s drobnými sklony k výbuchů vzteku, kdy neradno přilévat olej do ohně, ale i srdečnosti (kterou také lepší moc nepodporovat). Občasné sklony k trudnomyslnosti si léčí kousavými poznámkami. Obecně je na svoje lidi hodná, když si vzpomene, ale když se do něčeho zabere, roztržitá a nevšímavá vůči všemu ostatnímu. Vyznává minimalismus v oblečení, bydlení i v životě. Chodí velmi vzpřímená, zakládá si na svých vlasech, nesměje se nahlas, nezáleží jí na jídle, miluje knihy a jasně osvětlené místnosti.

Aliya Sevoy - 20. března 2020 20:19

soukromá zpráva od Aliya Sevoy pro Aliya Sevoy – 29 let Stopař a lovec z Dagger Isles. Do Doskvolu přicestovala společně se svým psem teprve před čtyřmi lety. Stále ještě se místy zdá, že nepřivykla konceptu města a na bleskovou bariéru pohlíží s úžasem a pochybnostmi zároveň. O své minulosti příliš nemluví, ovšem ani nelže. V podsvětí se ví, že už byla členem jednoho z gangů, a že roztržka s nimi skončila potoky krve a ostrým zásahem modrokabátníků. Když si po dlouhých týdnech konečně vyléčila rány, začala dočasně operovat na vlastní pěst. Byla to stopařská zakázka od Driny, co ji nakonec přivedla až ke Krysařům. Aliya věří, že na ni v životě dohlíží její předci. Na kriminálníka je upřímná a rychle jste poznaly, že nerozezná, natož aby chápala, sarkasmus a ironii. Zpočátku vůči Krysařům nedůvěřivá, poslední dobou se ale zdá, že jste ji začaly přirůstat k srdci - místy se usměje a odpovídá celými větami. Goro - lovecký pes, který Aliyu doprovází a poslouchá na slovo. Právě tak jako jeho paní, je i on ostražitý a věrný. Na rozdíl od Aliyi je u něj ověřeno, že se dá postupně získat jídlem a drbáním na břiše.

Naria Lomond *Slečinka* - 20. března 2020 21:32

soukromá zpráva od Naria Lomond *Slečinka* pro Naria Lomond - 27 let Naria pochází z oblasti, o které koluje spousty pověr spojených s démony. Do Dusku přišla v deseti letech. Dusk jí přišel jako mnohem vhodnější místo pro její život, než byla její domovina. Adaptovala se naprosto skvěle místu, které dokáže ocenit její výjimečnost. Nazývá to tady domovem. Naria má ráda, když se k ní lidi chovají uctivě. Není třeba, aby se jí klaněli, ale bytostně nesnáší, když ji někdo podceňuje, nebo dokonce uráží. Jen se zeptejte té coury Nyryx a ona vám to potvrdí! Každopádně Naria je ženou mnoha tváří. Dokáže se pohybovat jako zmrzačená žebračka, ale i jako vznešená paní, které patří celé město. Díky jejím schopnostem dokáže získávat informace, ale hlavně manipulovat lidmi, aby se zachovali tak, jak potřebuje. Naria bere život jako jednu velkou kopu problémů a řešení. A život se skončí až ve chvíli, kdy už není absolutně žádné k dispozici. Je to oportunistka a když vidí příležitost, jak se dostat k penězům či něčemu vzácnému a drahému, tak za tím jde. Dostává se do problémů a z nich stejně snadno jako prostitutky ze svých šatů. Je velmi dobrá ve čtení v lidech, což pak někdy využívá proti nim. Nicméně své slovo drží. Nedělá ji problém zaplnit místnost svými myšlenkami, ale jen bůh ví, které jsou opravdu její a upřímné a které jsou součástí její role.

Vypravěč - 25. března 2020 17:02

Hester byla zase jednou U Spogga. Doupě neřesti a hazardních her. U stolu s kostkami strávila spoustu času a přišla také o spoustu peněz. Štěstěna je děvka vrtkavá a dnes se od naší milé zlodějky zcela odvrátila. Jediné co by jí snad mohlo poskytnout útěchu, je vědomí, že v tom není sama. I další v té zakouřené herně přišli o své úspory a živobytí. Jenže všechno zlé je pro něco dobré. Chvíli po tom kdy Hester otočila v ruce poslední žeton k ní přistoupil Roslyn s nabídkou, která rozhodně stojí za zvážení a proto jste se sešly všichni ve svém domku k prodiskutování zda to vzít, nebo ne a jak to provést. Před vámi se na stole ve svitu olejové lampy třpytí hromádka stříbra. Záloha a byly vám slíbeny ještě další tři takové pokud všechno úspěšně dokončíte. A o co, že se jedná? Podle Roslyna o nic těžkého, ale je potřeba to vyřídit rychle a nenápadně. Přesně ten typ kšeftíku kvůli kterému jdete za někým jako je Hester. Konkrétní zadání zní: V podniku U Žlutého psa v Silkshore, vyzvednout jednoho nezvedeného synka, který tam přebral víc než je zdrávo a dovést ho do jeho domu v Chartehall, který se nachází v ulici soudců a to tak aby se o tom jeho rodiče nedozvěděli. Detaily jak to provede jsou již na vás.

Hester *Vrána* - 25. března 2020 20:47

U Spogga Ten večer jsem se královsky bavila. Co na tom, že mi dnes kostky nepřály, nic to neměnilo na tom, že jsem byla v dobré společnosti a klopila do sebe jednoho panáka za druhým. To by přeci bavilo každého. Peníze se ale tentokrát rozutekly nějak rychleji, než jsem očekávala. "Beztak podvádíš." Zasyčím nepřátelsky na Hluchého Joe, který už stihnul obrat všechny u stolu. Asi dobře, že je hluchý, taky bych se mohla velmi rychle koupat v kanálu, s nožem v břišní dutině. Nemám co sázet, nemám za co pít, pomalu se zvedám k odchodu, když mi na rameno dopadne ruka. Miláček Roslyn. Třeba mi půjčí, abych mohla pokračovat ve hře. Takové štěstí bohužel nemám. Nabídka práce je ale skoro stejně milá, jako vítaná. Už pár dní jsem o nic pořádného nezavadila. Krysy budou mít radost. Seberu peníze od Roslyna, odolám nutkání je obratem vsadit, a raději vyrazím do naší skrýše. Holky by mi asi nepoděkovaly, kdybych prohrála naší výplatu dřív, než by jí vůbec viděly. Na druhou stranu, pokud by se mi podařilo vyhrát... *** "Já vím, že to není nic moc. Ale alespoň si trochu protáhneme svaly." Doprovodit domů opilého fracka sice není není úplně práce, na kterou bychom byly zvyklé, ale pořád je to lepší než nic. Snažím se ve svých kolegyních vzbudit trochu nadšení pro věc.

Walthar Aliger - 25. března 2020 21:26

"To není, že bych byla proti," dívám se zamyšleně na stříbro a poklepávám prsty o stůl. "Ale pochopte, je to pořád docela dost peněz. Chci říct - podezřele velká spousta peněz. V čem je háček, Hester?" Nemám vyloženě špatnou náladu, ale vytrhli mě z práce, do které jsem byla zabraná, a nejsem si zatím úplně jistá, jestli to bude stát za to. "Není náhodou Žlutý pes bordel?" dodám. "V tom případě by si některé z nás měly obléknout nějakou tu vrstvičku navíc, pokud tedy nestojí o vedlejšák cestou." Dobře, možná mám maličko horší náladu. Ale stříbro je stříbro a náklady na životbytí neklesají. Sáhnu pro plášť. "Chm. Měly bychom si pospíšit, než to mládě vystřízliví a odejde po svých. Jestli ho kvůli rodičům budeme prostrkávat světlíkem..." Ano, to by mohl být ten háček! Nechat se chytit u něčeho takového a tvrdit, že jsme to tu opravdu, opravdu, drahá ruko zákona, nechtěly vykrást, to bude znít báječně věrohodně! Do nohy mi šťouchne vlhký čumák. Nepřítomně Gora podrbu za krkem. "Já vím, ty jsi nejhodnější. Ale dneska nic nemám." Čumáčí zájem rázem opadne. Dopnu knoflíky a přes ramena hodím brašnu. Jsem vysoká, bohaté vlasy v přísném drdolu, ve střízlivém oblečení - dokonalá guvernantka, protože tak už se mi to dneska sešlo do nálady. Možná na mladíka bude stačit houknout, a poběží sám.

Aliya Sevoy - 25. března 2020 21:54

Skrýš Přivítám se s ostatními při příchodu do skrýše mávnutím ruky, a Gora podržím mezi koleny, alespoň dokud ho nepřejde největší nadšení, že zase jednou vidí Slečinku, aby ji ještě celou neposkákal. Až když se uklidní, nechám ho courat po místnosti, pochvala, jakou mu nakonec Drina uštědří, mi udělá radost. Tázavě přejedu pohledem po Hester, mlčky si vyslechnu, co za práci se jí pro nás podařilo získat. Ta hromádka stříbra na stole mi připadá jako pořádná hromada za to, že dostaneme jediného hejska domů z nevěstince. "Asi se svých rodičů opravdu bojí." Usoudím nahlas, vlasy shrnu z očí a pohledem zavadím o Drinu. Její rozhodnost se mi líbí. "Ze Silkshore ho nejlépe dostaneme loďkou." Navrhnu, ruce vrazím hluboko do kapes kabátu. Mostky jsou tam úzké, ještě by nám spadl do kanálu. Jak obelstít jeho rodinu bude muset vymyslet někdo jiný.

Naria Lomond *Slečinka* - 26. března 2020 14:26

Nová zakázka Spokojeně se rozvaluji v gauči, dokud se neobjeví Aliya a její pes. Jeho nadšení, když mě vidí, mě trochu vyděsí, ačkoliv dnes nemám na sobě ty lepší šaty, a tak mi jeho slintání tolik nevadí. Naštěstí se ale cestou ještě zastaví u Driny a trochu toho pomazlení si od ní vydindá. Zatím poslouchám Hestřinu novou zakázku a Aliyy a Driny náhled na věc. "No nazdárek, ty moje budoucí kožešino," pozdravím se s Gorem sladkým hlasem. Dodnes mě nepřestalo bavit na něj mluvit tímhle způsobem, protože jde krásně vidět, jak jemu stačí příjemný tón hlas a podrbání a je naprosto spokojený. Ještě zalovím v kapse svých šatů a vytáhnu kousek suchého chleba. "Na, ty slintající popelničko. Tak no, víc nemám, jdi slintat jinam." Popoženu jej s tím stále stejným hlasem po dalším podrbání za uchem. I já se zvednu, ale spíše aby mi Goro nezabořil čumák ke břichu a já už bych se pak na nohy škrábala jen horko těžko. "No, jsem pro, peníze se hodí," přidám taky svoje do mlýnku. "Ale nemyslím si, že nás za to platí on. Spíš někdo, kdo nechce, aby měl problémy, nebo aby my ty problémy z toho naopak měly," vysvětlím, jak to vidí někdo, kdo ve všem vidí něčí intriky. "A jestli narážíš s tím oblečením na mě, má drahá Drino, tak neboj, klidně bych se o nějakého podělila," mrknu na ni rozverně. Z větší části za to může to, jak se dneska oblékla. Připomíná mi vychovatelky, co jsem kdysi vídávala a jejich pokrytectví mě štvalo. Rychle se natáhnu po penězích a nechám je o sebe zacinkat, abych přišla na jiné myšlenky, než je má minulost. Peníze pak nechám na stole. Založím si ruce na hrudi a rozhlédnu se po nich. "Nechcete si ještě rychle rozhodit, kdo co udělá? Kdo pro něj dojde dovnitř? Kdo zatím zkontroluje dům jeho rodičů? A kdo přistaví loď?" zeptám se, povytáhnu obočí a čekám, zda budou souhlasit, nebo se rozhodnou tyto věci řešit až na místě.

Hester *Vrána* - 26. března 2020 16:33

Do práce "Já vím, že to vypadá podezřele. Jsem si ale jistá, že Roslyn by se mě nepokusil záměrně zatáhnout do nějakých problémů. Na to si naší spolupráce příliš cení. Ale uznávám, že taková spousta peněz, za takovou malou službičku je podezřelá." S rukama založenýma na hrudi si prohlížím měšec plný stříbra. Trochu se zamračím, když po něm sáhne Slečinka. Je vtipné, že bych jí svěřila svůj život, ale nikoliv peníze. "Takže to nebudeme brát na lehkou váhu. Ale dostat nějakého jelimánka z hospody domů přece nemůže být tak těžké. Vezmeme gondolu, pro jistotu i Vincenta, kdyby byl moc našrot, ať se s ním nemusíme tahat, a budeme to mít raz dva hotové." Já bych byla raz dva hotová skoro se vším. "Ale pokud chcete..." Významně se podívám na Slečinku. "...klidně ten dům napřed prohlédnu. Najdu nejlepší způsob, jak se dostat nenápadně dovnitř i ven, a vy mezitím vyzvednete náklad."

Aliya Sevoy - 26. března 2020 18:38

Skrýš Pokud se rozdělíme, Goro docela jistě půjde se mnou. Má sice Slečinku rád, ale já si jsem jen málokdy jistá, jestli mu svým milým hláskem skutečně neslibuje osud, který by se nám ani jednomu ani trochu nelíbil. Podívám se na Narii nakrátko maličko podezřívavě. Stejně ovšem přikývnu jak na její slova o plánování, tak Hester na průzkum domu. Zkušenosti velí, že je lepší být opatrný než litující. "Souhlasím." Přikývnu. "Silkshore znám, doprovodím Vincenta, dám pozor." Přihlásím se o svůj díl práce. "Jedna z vás pohlídá loď, než toho opilce vyvedeme?" Obrátím se na Drinu a Narii. "Máme popis toho kluka?" Ujistím se ještě. Vincent by byl schopný vynést z toho nevěstince ledaskoho, lepší by ovšem bylo, aby to byl hned na poprvé ten správný člověk. A aby tam ten hejsek měl vyrovnaný dluh.

Walthar Aliger - 26. března 2020 19:14

"Loď klidně pohlídám." I když příjemné to v tom počasí nebude. "Na zbohatlické mladíčky moc zvědavá nejsem - beztak to bude tak dobrý zákazník, že se mu zkrátka snaží dělat sakra pomyšlení," řeknu neuctivě k budoucímu předmětu našeho obchodu. "Prostě dáreček. Aby náhodou nedostal domácí vězení," dodám jízlivě. Omotám kolem krku dlouhatánskou šálu a konce pečlivě zastrkám, aby mi nepovlávaly kolem hlavy. Ještě teplé rukavice a jsem připravená vyrazit. Otevřu dveře a trochu ustoupím, aby mohl nedočkavý Goro vyběhnout první. Pes ven, zima dovnitř - protivné sychravo mrazivého předjaří. Podívám se k nebi, abych se dozvěděla nějaké aktuální zajímavosti o počasí na nejbližší chvíle, a do čela dostanu obzvlášť macatou kroupou. "Doufám, že jsou v tom i rizikové příplatky," syknu a třu si čelo. "Kde je vůbec Vincent, Hester? Před touhle slotou určitě někam zalezl." Naštěstí to vypadá, že krátká přeháňka, protivná směs krup a sněhu, je z nejhoršího pryč. A k lodi to nemáme daleko.

Naria Lomond *Slečinka* - 28. března 2020 21:52

S plánem je nám hej "Budu klidnější, kdybys nám to obhlídla," odpovím Hester bez okolků, když se nabídne, že doručovací adres prověří a zjistí nám i jak ho tam dostat. Jsem spokojená s tím, že se Drina nabídla, že bude hlídat loď. To mi přijde jako ta nejméně zábavná a zajímavá činnost. Nicméně uznávám její důležitost. Nespokojeně nakrčím nos, když vidím jaké počasí se to dnes do našeho města přihnalo. Plášť, který si nasadím, si pořádně utáhnu, aby mi žádná z krup nespadla za krk. To opravdu nesnáším! "Zajdeš si pro něj Aliyo dovnitř ty s Vincentem?" zeptám se, jestli jsem pochopila správně jejich úmysl a ladně mávnu rukou. "Já jen, že bych mohla dělat společnost Hester a dávat pozor na okolí, nebo se porozhlédnout U Žlutého psa..." navrhnu do plénu. Samozřejmě, že je jasné, co bych v tomhle počasí ocenila více...

Hester *Vrána* - 28. března 2020 22:13

Do práce Prohrabu kapsy a podám Aliye zmuchlaný lísteček, kde je v několika krátkých větách popis onoho mladého muže. Popis je dost podrobný, tak snad nebude problém mladíka najít. "Předpokládám, že Vincent je v tuhle hodinu u sebe doma, v Crow's Foot." Jestli není, tak si holky budou muset poradit i bez něj. Nahlas to ale neřeknu. "Já vezmu tady Slečinku a obhlédneme dům. Potom na vás počkáme na rohu, kde kanál rozděluje Charterhall. Odtamtud už to není daleko." Raději ukážu ještě místo na mapě. Nemohu se ubránit trochu zlomyslným myšlenkám, že táhnu Nariu do toho nečasu, ještě ke všemu pěšky. Jestli je to všechno, tak můžeme vyrazit za prací. Přehodím si přes hlavu kápi, abych se chránila před nečasem, ale i před zvídavýma očima. A kolem nosu a úst si ještě ovážu šátek. Opravdu netoužím po tom, aby někdo mojí hezkou tvářičku poznal.

Aliya Sevoy - 29. března 2020 20:37

Skrýš – na cestě Nechám Gora, ať vystřelí ven, sama před odchodem zkontroluje obě svoje zbraně. Kývnu přitom Slečince, že takový byl skutečně můj plán. Vlastně bych i ocenila, kdyby do toho nevěstince vyrazila s námi, v jednání s lidmi je nesrovnatelně lepší, než já i Vincent dohromady. Hester mě ale předběhne. Natáhnu k naší zlodějce ruku, papírek si od ní vezmu, schovám do kapsy. Šátek právě tak jako ona přetáhnu přes nos a límec kabátu zvednu. Při zmínce o Crow's Foot mi uteče nepříliš spokojené zafunění. "Hm." Snad bychom si tu měli pořídit nějaké postele, abychom se nemuseli všichni nahánět po celém Doskvolu. "Zlomte vaz." Potvrdím nakonec, že rozumím, kde se sejdeme, hvízdnu na Gora, ať se mi vrátí k noze. Kabát k sobě přitáhnu, seberu svou lucernu a rychlým krokem dojdu Drinu. *** Očima sem tam zatěkám po okolí i k temnému nebi, dokud se to s těmi kroupami aspoň trochu nevylepší. "Drino, přečteš mi to prosím?" Podám ji papírek od Hester, sama si vezmu na starost loďku a jak nás všechny dostat tam, kde bychom měli nabrat ještě Vincenta.

Walthar Aliger - 29. března 2020 21:49

Pluj, loďko bílá, pluj Posadím se tak, abych co nejlépe vyvažovala naše ne-tak-úplně-nekřehké plavidlo, a opatrně rozbalím lístek. Položím si ho na nohu a uhladím pomuchlané sklady. Okamžitě začne provlhat. "S tím tvým čtením už vážně budeme muset něco udělat," zabručím a natočím lístek tak, aby na něj dopadalo světlo. "A Hester se neustálým předstíráním, jak to nepotřebuje, taky zbytečně vyčerpává." Nad lístkem se zamračím. "Joachim Darmont, ulice U soudců," čtu. "Výška a postava průměrná, asi 16 let, no tohle kdo psal, ten snad držel pero v uchu... oči hnědé, vlasy hnědé - Aliyo, bereme s sebou zpátky půlku bordelu! Šat kvalitní, a konečně k věci: nápadně žlutý kabát, na levé ruce masivní prsten s bílým kamenem, ten tak určitě bude ještě mít, na levém stehně na dlaň velká piha ve tvaru půlměsíce - vida, to už zní užitečně. Buď kabát, nebo, jestli už ho svlíkli do ponožek, pihu najdeme raz dva." Zdvihnu hlavu a trochu dezorientovaně se rozhlédnu. Honem nepoznávám, kde jsme. "Kdy už tam budem?"

Aliya Sevoy - 30. března 2020 22:35

Na cestě Drina Několikrát Drině přikývnu, čtení na Dagger Isles nebylo příliš potřeba, v městě se to ukazuje jako problém. "Musím se to naučit." Přitakám a následně zmlknu, vyposlechnu si, co z papírku vykouká ona. Krátce překvapeně mrknu, co takový usoplenec dělá v bordelu, a ani se nepokusím si představit, jak se dá psát s tužkou v uchu. "Kalhoty žádnému sundávat nebudu." Zamrčím tiše a nepříliš nadšeně, za takové úkoly by měl být příplatek. To je to poslední, na co bych byla zvědavá. Kabát, pihu, prsten, i ten zbytek, co mi Drina přečte, si ale i tak poctivě zapamatuju. "Za chvíli." Ujistím Drinu, že k Vincentovi už to není daleko. Vytáhnout ho z domu naštěstí problém není, a než se dostaneme až k řece a do Silkshore, ve zkratce mu vysvětlím, oč jde. Spletí kanálů v čtvrti mu pak pomohu navigovat až k cíli, nebo tak blízko, jak jen to situace umožní. Když se Goro začne hrnout na souš, zarazím ho povelem. "Nechám tu psa s tebou," obrátím se na Drinu před odchodem. "Goro, hlídej." Podrbu psa za ušima, než se s nimi s rozloučím, vyrazím vyzvednout společně s Vincentem naši zásilku. Naložit a odvézt, možná bychom si to mohli dát jako heslo.

Naria Lomond *Slečinka* - 31. března 2020 07:48

A team na cestě "Dobrá," přikývnu Hester, když řekne, že by byla raději za mojí společnost. Hold si teplé a neřestí protkané místo nechám na jindy. Přehodím si kápi přes hlavu a upravím si jej, aby mi hezky seděl na hlavě. Dál už se nemaskuji. Moc dobře vím, co umí stíny samy o sobě, natož v takovémhle nečase. Ujistím se, že mi plášť sedí pořádně na ramenou a zakrývá mě i vpředu, aby na mě ty kroupy tak snadno nemohly, než vykročím směrem za Hester. "Jak to dneska šlo?" zeptám se během cesty naší zlodějky. Je mi naprosto jasné, co tam dělala a mám i představu o tom, jak to probíhalo, ale rozhodnu se nebýt pro dnes jízlivá. Kdyby vyhrávala, působila by jinak, spokojeněji. Úkol by asi vzala tak i tak, o tom nepochybuji. Stejně jako já má ráda cinkot mincí v měšci. Aspoň tohle nás určitě spojuje.

Hester *Vrána* - 31. března 2020 10:32

Charterhall Naria Spolu s Nariou vyrazíme do ulic sužovaných nečasem. Myslím na to, jak ráda bych nyní byla ve své věži, zalezlá v pelechu, a poslouchala jak déšť bubnuje na střechu. Asi bych tam skutečně mohla být, ale to bych nesměla tak zoufale potřebovat peníze. Jako kdyby to Slečinka tušila, neváhá se mě zeptat. Vrhnu po své společnici kosý pohled, hledám v jejím hlase stopy výsměchu. Když ale nic nenajdu, rozhodnu se jí milostivě odpovědět. "Bída s nouzí." Zabručím trochu otráveně. "Jsem si jistá, že Hluchý Joe fixluje. Jinak to není možné." Přejdeme přes most, přelidněnou Charhollow necháme za sebou a před námi je, o něco luxusnější, Charterhall. Tady už se pohybuji daleko obezřetněji. Hlídka by se určitě zajímala o takové dva zjevy, jako jsme my dvě. Na druhou stranu s sebou mám Slečinku, ta by je třeba dokázala přesvědčit, že naše i úmysly jsou ryzí. V duchu si maluji mapu města, a přemýšlím o nejrychlejší trase. Ta by samozřejmě vedla po střechách, ale v tomhle počasí by to byl hazard i pro mě, natož pro Nariu. "Tak jo. Je to ten dům, támhle naproti." Oznámím Slečince a schovám se v průchodu na protější straně ulice. Ulice U soudců je poměrně široká třída, v tuhle hodinu je ale všude klid. "Jak to provedeme?"

Walthar Aliger - 31. března 2020 14:44

Hlídám a klepu kosu Aliya a Vincent "A žádný pití," pohrozím na Vincenta. "Ani koukání po ženských. Pěkně na ni dej pozor." Přitáhnu si kabát ke krku a trochu se oklepu. Z nebe už sice přestala padat ta nejhorší břečka, ale stejně stojí počasí za houby. A to ještě můžeme doufat, že naše zásilka nebude celá pozvracená, nebo i hůř. Dívám se za Vincentem a Aliyou mizících ve tmě, a pohladím Gora za ušima, když zakňučí. Zírá se za nimi celý napjatý, uši nastražené. "Jen tu pěkně zůstaň. Tam pejsci nemůžou," řeknu mu. "I když je to tam samá čubka."

Vypravěč - 31. března 2020 20:03

Slečinka s Vránou Dům, který sledujete je středně velký, dvoupatrový a s nízkým, železným plotem přerušeným brankou. Ulice je díky počasí takřka liduprázdná avšak jasně osvětlená pouličními lampami. Stejně tak i v domě se svítí. Z většiny jeho oken září elektrické světlo. Dům na pravé straně straně těsně přiléhá ke zdi vašeho cíle. Sousední dům na opačné straně je odsazený a vzniklou mezerou se chodí dozadu na malý dvůr, kam však pořádně nevidíte, protože jsou tam kovová vrata. Zajímavá věc se stane pouze jedna. Otevřou se dveře a ven vyjde služebná. Zamračeně se zadívá na oblohu, pak si přes hlavu přehodí šál a vykročí ulicí pryč.

Vypravěč - 31. března 2020 20:52

Drina, Aliya a Vincent Od vody vedou schůdky k tmavým dřevěným dveřím. Vedle nich povlává tmavě zelená standarta se zlatým lemováním. Ano, zde kvete prostituce, ale nejenom ta. Jsou tu i jiné exotičtější rozkoše. Zatím co drina čeká v nečase na houpající se loďce Aliya s Vincetem jsou puštěni dovnitř když ochrance u dveří vysvětlí za jakým účelem připluli. Krátká chodba osvětlená zakrytými lucernami poskytuje příjemné šero. Ústí pak větší místnosti plné závěsů a paravánů, takže jí nikdy nevidíte celou ať se postavíte kamkoli. Na čalouněné pohovce, notně ošoupané, leží žena zakrytá množstvím hedvábných hadříků. V ruce drží dlouhou úzkou dýmku a do vzduchu posílá obláčky kouře. Pokyne vám a když k ní přistoupíte ani se nezvedne. "Tak vy jste tu pro Joachyma. Budete ho, ale muset vynést, není zrovna ve stavu, že by mohl chodit," oznámí a než si přiloží dýmku ke rtům, tak se pobaveně usměje. Mezitím k vám přistoupí mladík. O dost mladší než Aliya i Vincent a oblečený pouze v krátké bederní roušce z rudého sametu. "Dovede vás k němu," řekne ještě žena a pak pro ní přestanete existovat. Hoch vás zavede další chodbou do jednoho z menších pokojů. Tam uprostřed místnosti na haldě polštářů leží Joachym. Oblečený do obleku když notně pomačkaného. Vlasy hnědé má, oči má zavřené, takže to se poznat nedá a na jednom z prstů prsten s mléčně bílým kamenem. Pravděpodobně je to on pokud tedy věříte zdejšímu personálu a nechcete ho svlékat. Vincent udělá dva dlouhé kroky, pak popadne kluka za košili na prsou, zvedne ho a přehodí přes rameno jako pytel mouky. Joachym jenom něco nesrozumitelně zablekotá a usměje se ze spánku. Jinak si vůbec není vědom toho co se kolem něj odehrává.

Aliya Sevoy - 01. dubna 2020 18:14

Žlutý pes Drina, Vincent Opatrně začichám, Drina s tím nevěstinec nejspíš neměla tak úplně pravdu. Hm. Prohlédnu si ženu na pohovce, přikývnu jejímu dotazu. Na mladíčka v bederní roušce pohlédnu s nedůvěrou, nevypadá to jako příliš praktický oděv. Ačkoliv v takovémhle podniku… Rozhlédnu se okolo pořádně, ta největší podívaná mě ale teprve čeká. Vincent se s nakládáním příliš nezdržuje, ovšem kabát se dá navléct komukoliv, zrovna tak jako prsten. "Počkej," zdržím Vince, z kluka bez ceremonií stáhnu kalhoty, abych se přesvědčila i o té pize. "Hm." Zabručím, kalhoty na spratka navleču zase zpět. Piha je tam, víc se není třeba zdržovat. Vincent na jeho holý zadek zvědavý určitě není a já zrovna tak ne. "Jdeme." Zavelím, ruce otřu do kalhot. Zpět trefíme i bez polonahého průvodce, a snad to půjde takhle snadno a rychle i s tím, dostat kluka domů. "Máme ho." Sdělím Drině, jen co se k ní dostaneme na doslech. "Je úplně mimo. Drogy, ne prostitutky." Pokrčím rameny, kouknu, jak Vinc šoupne ten pytel brambor do lodi.

Naria Lomond *Slečinka* - 01. dubna 2020 22:55

Na čekané Hester Vyčkávám na její odpověď a jsem si vědoma toho, že zkoumá můj výraz a tón hlasu. Nehnu ani brvou a dám jí čas odpovědět. Jedna z nejlepších taktik, jak někoho rozmluvit je někdy opravdu pouze a jen mlčet. "Pravděpodobně," připustím klidně a pokrčím rameny. "Možná bych tam mohla někdy zajít s tebou, co ty na to? Třeba se jen dívat... Nebo si taky zahrát. Už je to nějaká doba, co jsem si takhle jen tak nevyšla. A spolupracovnice se musí podporovat, no ne?" Pozvednu jeho obočí a pousměji se na ni na půl úst. Nechám pak Hester vést. Zatímco ona se chová velmi obezřetně, já zdánlivě jen následuji jejího příkladu. Stále však lituji toho, že nejsem zalezlá v teple s pohárem něčeho dobrého v ruce. S myšlenkou na právě takové místo zalezu vedle Hester do průchodu. "Počkám tady, ty zkontroluješ kudy se dá protáhnout opilý mladík a jak ho nejjednodušeji nasoukat do jeho pokoje. Jak to ohlédneš nechám asi na tobě. Nechci ti moc fušovat do tvého řemesla. Ty jsi na to ten odborník..." pousměji se na ni pochvalně. "Kdyby se vracela služebná, tak si s ní popovídám, ale jinak budu jen hlídat. Kdyby něco, dám znamení..."

Hester *Vrána* - 01. dubna 2020 23:16

Dům v ulici U soudců Naria Zamračeně si dům prohlížím. Doufala jsem, že bude...no, jiný. Tady se navíc všude svítí. Bude těžké dostat se tam nenápadně, natož tam protáhnout opilého kluka. Zvlášť, když ani netuším, který pokoj je jeho. Možná jsem si vážně měla lépe rozmyslet, než jsem tuhle práci přijala. Ještě víc se přikrčím ve stínu, když z domu vyjde služebná. Sice jsme tu dobře schované, ale naše chování by nikoho nenechalo na pochybách, co tady děláme. "Vypadá to, že je klid. Tak hlídej a kdyby se situace změnila, tak zapískej." S tím se na Slečinku naposledy podívám a rychle přeběhnu ulici ke kovovým vratům. Zkusím, jestli náhodou nepůjdou otevřít, i když to moc neočekávám. Málokdo v Doskvolu je tak neopatrný, že by nezamykal. Ani tak bych ale neměla mít problém, moje spolehlivé paklíče mě dostanou kamkoliv. A i kdyby ne, jsem odhodlaná tu bránu přelézt. Na zadní dvorek se prostě dostanu za každou cenu.

Walthar Aliger - 01. dubna 2020 23:20

Úlovek Drina, Vincent "To máš prašť jako uhoď," řeknu a okouknu mládence, kterému by trocha pravidelného pohybu na čerstvém vzduchu věru neuškodila. "Díky, Vincente, tady pod lavičku. Pozor, sakra, na hlavu - ne, o jeho mozek vážně strach nemám - ale je tu na odvoz, ne abychom z něj nadělali sekanou." Zřejmě jsem Žlutému psovi křivdila, prsten, o kterém se zmiňoval lístek, má stále na ruce. Jenže prsten, že jo. Sundá se, nandá. Daruje, prohraje v kartách, ukradne. "Ověřila sis, že je to on?" přeptám se proto Aliyi, ale to už důvěřivě odvazuju kotevní lano. Není mi úplně teplo, a když to bude pěkně odsýpat, nebudu tu muset mrznout ani já, ani holky na čekané v Kotevní. "A jak se ti líbilo doupátko neřesti?" ušklíbnu se trochu. Goro na mě, na mou duši, ten pes je drzý jak opice, vyplázne jazyk.

Vypravěč - 02. dubna 2020 16:03

Vrána se Slečinkou Dvířka na dvůr jsou zavřená, ale to někoho jako je Vrána nedokáže zastavit a bez potíží se přes ně přehoupne a je na druhé straně. Ulička mezi domy je krátká a je tam trochu harampádí, ale ne tolik aby se mu nedalo bez hluku vyhnout. Čtvercový dvůr je prázdný. Tedy bez lidí, jinak jsou tam pověšené šňůry, sud na vodu, kůlna a další ne příliš zajímavé krámy. Jinak se dvůr utápí v šeru. Nad zadními dveřmi je slabá žárovka a z oken jde trochu světla a to je všechno. Je tu malá veranda zakrytá střechou a dá se z ní snadno dostat do oken ve druhém patře. O tom, které z těch oken může vést do chlapcova pokoje můžete pouze hádat. Pravděpodobně jedno z těch temných, protože dole je vidět do jídelny a kuchyně. Služka zatím odešla a ani se neohlédla. Vůbec si vás nevšimla.

Hester *Vrána* - 02. dubna 2020 17:22

Na výzvědách Nakonec ani paklíče nevytahuji, když zjistím, že se dá za branku snadno dostat, prostě jí přelezu. Na co ztrácet čas. Brzy se tak ocitnu na dvorku za domem. Pohled odsud už se mi líbí o něco víc. Dokonce i začínám tušit, kde by mohl být pokoj toho mladíka. Temná okna dost napovídají. Rozhlédnu se kolem sebe a poté začnu šplhat vzhůru, na zastřešenou verandu. Odtud už je to k temným oknům jen kousek. Opatrně zkoumám, jestli se dají zvenčí otevřít. Nechci rozbíjet sklo, to by mohlo přitáhnout pozornost a navíc by to posléze vyvolalo spoustu otázek. Ráda se držím pravidla: neslyšně dovnitř i ven. Tiše tedy zalomcuji kličkou a čekám, co se stane.

Aliya Sevoy - 02. dubna 2020 21:29

Přeprava Drina, Goro, Vincent Uteče mi pobavené zafunění, když slyším, jak Drina diriguje Vincenta skládajícího omámený náklad do loďky. Že by ale to nešetrné zacházení kluka probralo z jeho drogového snu, nemám nejmenší obavy. "Ověřila, má tu pihu." Potvrdím Drině, vsoukám se za celou posádkou na loď a Gora na přivítanou podrbu mezi ušima. "Hodný, dobře jste hlídali." Pochválím ho a vlastně i Drinu tiše, ale tu bych si za ušima drbat nedovolila. Dotaz na to, jak se mi u Žlutého psa líbilo mě docela zarazí. "Měli tam spoustu polštářů." Odpovím nakonec, samotnou mě zarazí, jak okouzleně to znělo. "Tolik polštářů a polštářků jsem pohromadě ještě neviděla." Přiznám. Komfort města mě pořád ještě docela udivuje. Venku na vodě se ovšem o pohodlí příliš mluvit nedá. Zůstanu zírat do tmy nad kanály, a jakmile se přiblížíme k Charterhall i nejvhodnější místo, kde přirazit. "Budeme tu dost nápadní." Odfouknu si. Možná jen Drina ne. "Půjdeš kus před námi a dáš signál, když půjde někdo proti?" Zeptám se Driny, šátek stáhnu z nosu k bradě, prsty jen nevědomky přejedu po jizvě na čelisti. Místo k žití je Charterhall určitě pěkné, ovšem už jen na Whitecrown bych si připadala víc jako pěst na oko.

Walthar Aliger - 02. dubna 2020 22:02

Spěšná zásilka Aliya, Goro, Vincent "Můžeme to tak zkusit," souhlasím, a hlas mi poprvé nezní tak moc jistě, jak by měl. Mám příšerný orientační smysl, opravdu hrozný. Ale jsem ochotná statečně předstírat, že vím přesně, kam jdeme. Obávám se totiž, že zrovna Aliya na tom momentálně nebude o moc lépe. Polštáře mě ale pobaví. Drogové doupě, to určitě! "V tuhle hodinu snad ani tady opilec nikoho nezaskočí," nadhodím s jistou nadějí. "Spíš aby ho nepoznali sousedi. Ten žlutý kabát hrozně svítí i ve špatném světle..." Kývnu na Vincenta a vykročím první kupředu. Ten signál by měl být jako co. Zahoukám jako sýček? To bude ohromně nenápadné! Projdeme nějakou ulicí a pak křižovaku, před další se ale zarazím. Tady doprava... ne, doleva... rozhodně jsem velký příznivec kvalitnějšího značení ulic. Tiše doběhnu zpátky k těm dvěma. Vlastně třem. "Ehm... kudy teď?" předvedu nevinný úsměv.

Vypravěč - 03. dubna 2020 00:39

Vrána Okna jsou pevně dovřená aby dovnitř nemohl chlad. Otevřít zvenku půjdou i když to bude chtít trochu šikovnosti. Protáhnout drát, zachytit závlačku, vytáhnout a pak to již půjde ráz na ráz. Okna jsou natolik velká aby se jimi dospělý člověk dokázal protáhnout. Je však třeba dát pozor na mokrou a tedy kluzkou střechu verandy a pak také kam konkrétně polezete, protože do tmavých pokojů není takhle dobře vidět a tedy poznat co tam je. Klidně by tam mohl někdo spát a ty by sis ho ani nevšimla. Co budeš dělat dát?

Vypravěč - 03. dubna 2020 01:01

Aliya a Drina Kluk je stále mimo. Pravděpodobně by se neprobral ani kdyby spadl do vody. Prostě by dál spal a utopil se. V tomhle nečase ani moc dalších občanů nepotkáte. Jedna hlídka Modrokabátníků na lodi, která vás minula a pouze rutinně přejela světlometem a zase odplula dál. Šlo to dobře než Drina začala poněkud bloudit. Hester vám říkala, kde se s vámi sejde a bylo to u hlavního kanálu. Takže zase zpátky k lodi. Naštěstí tuhle cestu si Vincent pamatuje dobře, takže stačí jít za ním i když si chvílí brumlá pod vousy, že se ten skrček přeci jenom pronese. Kluk skončí tam co minule. Goro si lehne k němu a Vincek se chopí bidla a znovu se dáte do pohybu. Míjíte právě park. Už to není daleko když se z temnoty malého mola odrazí další loďka a zamíří k vám. Je na ní šest lidí. Odráží se rychle aby se k vám dostali co nejdřív a buď vám zkřížili cestu nebo přirazili. Není tak docela jasné co z toho plánují. "Sekáči," varuje vás váš kormidelník a nachystá si dlouhý nůž, který u sebe nosí. Pro jistotu, protože tohle nevypadá zrovna na přátelskou návštěvu. I Goro se postaví a tiše zavrčí. Jak se zachováte?

Hester *Vrána* - 03. dubna 2020 09:52

Průzkum Chvíli sedím na střeše a promýšlím další krok. Nakonec ale vyberu jednu z temných oken a rozhodnu se ho otevřít. Nemá cenu čekat, až sem dorazí holky, a bude třeba kluka dostat do postele. V té chvíli už musím mít rozmyšleno jak a kam ho dostat. Takhle sice riskuji, že vlezu do ložnice, kde už někdo spí, ale to je holt riziko povolání. Pořád lepší, když spáče probudím já sama, než když tady budeme na střeše čtyři, a budeme se do ložnice snažit nasoukat bezvládné tělo. Najdu si pozici, ve které nehrozí, že bych spadla a začnu háčkovat otvírací mechanismus. Je divné vloupat se takhle do domu, a přitom nechtít nic ukrást. Na druhou stranu, Kellis nikdy neřekl, že si nemůžu trochu přilepšit.

Aliya Sevoy - 03. dubna 2020 20:57

Přeprava Drina, Goro, Vincent Zdá se, že se nám přeprava omámené zásilky poněkud komplikuje. Až bude po tomhle úkolu, musíme si s Gorem Charterhall projít. Nespokojená sama se sebou se krátce zamračím, měla jsem to tu prozkoumat už dřív. Vincenta v pokusu o chláchol poplácám po paži, když si začne stěžovat, že vláčet kluka kolem není jen tak. Při druhém pokusu zůstanu ještě pozorněji zírat, co že je to pravé místo k přistání, druhá loď, co vyrazí od mola, mi dvakrát velkou radost neudělá. "Vinci, zpomal nás, udrž vzdálenost." Syknu. Na vytažený nůž jen mrknu. Mně otec vždycky říkal, že je nesmysl vytahovat nůž tam, kde se bude střílet. Sekáče s jejich sekáčky si na tělo pustit nemůžeme. Rozhrnu kabát, v loďce se přikrčím pro lepší stabilitu, vytáhnu zbraň. "Rozmyslete si to." Houknu přes vodu. Ruku natáhnu, pokud mě Drina nezastaví, dojde na varovný výstřel. Začít konflikt se Sekáči se mi chce jen málo. Ale setkat se s nimi zblízka ještě méně.

Walthar Aliger - 03. dubna 2020 21:17

Další obchod - nebo průšvih na obzoru? Aliya, Goro, Vincent "Copak si přejete, vážení?" zvolám hlasitě, protože prosté kupecké počty mi říkají, že tohle setkání bude buď přátelské, nebo průser. "Že by problémy s kormidlem?" dodám. To je zase večer! Jak padají kroupy, vždycky je to špatné znamení. Napřed se ztratím a potom tohle. Možná bych už teď měla raději důvěřovat paranoie svých společníků, kteří neváhají sahají pro nože, a místo pokusu o pokec začít vytahovat silnější kalibr. Sama ale místo pro nůž sáhnu docela jinam. Zatím jen letmo, zachytit se drápkem, abych potom mohla duchovní pomoc - nejlacinější, ale příliš se nabízející slovní hříčka - povolat bez zbytečné prodlevy.

Vypravěč - 04. dubna 2020 09:53

Vrána Západka povolí, klička se otočí, okno se otevře. Ne zcela bezhlučně, ale vrzání není v dešti nijak moc slyšet. Vklouzneš tedy dovnitř, ale než se stihneš rozkoukat kde co je, zda by to mohl být správný pokoj, nebo abys něco neshodila, či mohla ukrást, tak zaslechneš na chodbě kroky. Jedny. Zastaví se před pokojem, někdo vezme za kliku stiskne jí a začne otevírat. Ty tam stojíš pod oknem zcela nekrytá. Co uděláš?

Hester *Vrána* - 04. dubna 2020 10:01

Vyrušení Chvíli to trvá, pomalu už ztrácím trpělivost, ale náhle se ozve tiché cvaknutí a západka povolí. V duchu zajásám a tiše vklouznu do pokoje. Nemám však mnoho času se ze svého úspěchu radovat. V tom samém okamžiku, kdy se moje nohy dotknout podlahy, zaslechnu totiž na chodbě kroky. Co hůř, ten někdo vezme za kliku. Mám sotva vteřinu se rozhodnout, co udělám. Mohla bych se vrhnout ven z okna, ale to bych také riskovala, že na střeše uklouznu a zlomím si vaz. Pohledem rychle přelétnu kolem sebe a potom se ladným skokem vrhnu přímo pod postel. Okno nechám otevřené, zavírat ho, na to skutečně nemám čas.

Vypravěč - 04. dubna 2020 10:10

Vincek, Drina, Aliya a Goro Vinecnt svému řemeslu rozumí a několika přesnými pohyby vás vyvede z kolizní kurzu. Stále tak je mezi vámi několika metrová mezera temné vody kanálu. "Chceme toho kluka," ozve se odpověď na otázku. Možná by došlo i na nějaké výhrůžky, ale již není příležitost, protože se ozve výstřel. To Aliya nechala promluvit svou zbraň místo slov. Goro se trochu přikrčil a přitáhl uši k hlavě jak se výstřel nese ozvěnou podél kamenných stěn. Chlapi na loďce se v první chvíli přikrčí, ale když zjistí, že nikdo z nich nebyl postřelen velmi rychle se oklepou a zdvojnásobí své úsilí se k vám dostat. Vinc zatím pronese nahlas něco opravdu sprostého v té své dokařské hantýrce.

Vypravěč - 04. dubna 2020 16:16

Vrána Jenom tvé reflexy tě zachránily před odhalením. Vklouzla jsi pod postel přesně v okamžiku kdy se otevřely dveře. Postel je pouze pro jednoho. Rozsvítilo se světlo, ale ze svého místa máš hodně omezený rozhled po okolí. Vidíš pouze nohy nábytku a pak střevíce a dlouhou modrou sukni osoby, která vstoupila do místnosti. Udělala dva kroky a pak se zastavila. "Hloupá Candra," ozve se ženský hlas a docela starý. Pak se osoba přesune k oknu. To zavře a nakonec se se vzdycháním usadí v malém křesle. Zatím to vypadá, že tu nějakou dobu pobude. Chceš čekat nebo zkusit nějak se vyplížit ven? Na druhou stranu postele neuvidí když budeš dost nízko, ale ten pokoj není tak velký a aby se nedal přehlédnout jedním pohledem. Co však je oříšek, bude jak nenápadně otevřít dveře a proklouznout na chodbu. A pak samozřejmě co dělat v domě.

Hester *Vrána* - 04. dubna 2020 16:33

Uvězněná Na poslední chvíli jsem se stihla schovat. Žena, která vešla, si nevšimla ničeho divného. Tiše zanadávala a prostě zavřela okno. Jenže to vypadá, že se odsud jen tak nechystá. Žena zůstane sedět v křesla a já jsem tak uvězněná pod postelí. V duchu si nadávám. Možná jsem měla riskovat pád ze střechy. Teď jsem uvízla v téhle místnosti s nějakou stařenou. Kdo ví, kdy se rozhodne jít spát. Minimálně ale už vím, že tohle není ten správný pokoj. Zvolila jsem špatně a teď za to budu platit. Tiše vydechnu a uvolním se. Nemá cenu se odsud nyní snažit dostat, pokoj je malý a bez povšimnutí by mi to určitě neprošlo. Prostě počkám, dokud žena neodejde, nebo neusne, a potom se vyplížím. Zatím o mě neví, což je dobré. Musím se jen obrnit trpělivostí.

Aliya Sevoy - 04. dubna 2020 20:04

V potížích Drina, Goro, Vincent Jak sakra ví, že toho kluka máme? A proč ho chtějí? Zanadávám, ale oběma otázkami se rozhodnu zabývat až potom, co z toho vyvázneme. V každém případě ho chtějí opravdu moc, pokud je ani výstřel neodradí. Ta malá a stále se zkracující vzdálenost by ovšem mohla mluvit v můj prospěch. Zakleknu docela, v tu chvíli usoudím, že je lepší vzbudit rozruch, než ležet u dna s rozpáraným břichem. S výdechem zamířím na siluety na druhé loďce, bez zaváhání stisknu spoušť. Žádná další varování, systematicky začnu pálit směrem, kde tuším jejich lodivoda a dál do největšího chumlu těl. V uších mi zahučí krev, velmi brzy to ovšem přehluší ozvěna výstřelů. "Pryč odsud." Heknu. Sotva na vteřinu zatěkám pohledem k Drině, jak je na tom. A jestli nemá nápad, jak nás z toho dostat.

Vypravěč - 05. dubna 2020 00:39

Slečinka Hester přelezla vrata a zmizela kdesi za nimi na dvoře. Čekáš, mokneš a mrzneš. Nic se neděje. Služebná již dávno zmizela a nevypadá to, že by se měla v dohledné době vrátit a Hester to také trvá. Čas na prohlídku tohohle domu již dávno vypršel a stále se nevrací. Je možné, že by jí odhalili a chytili? Zatím to tak nevypadá. Nikde žádné pozdvižení a pískající patroly Modrokabátníků. Dům je klidný stejně jako když jste dorazily, takže co se to děje? S tím jak ubíhá čas roste možnost, že si tě někdo všimne a může to mít neblahé následky. rozhodneš se tedy zakročit? Je možné, že se Vráně něco přihodilo, nebo jí budeš dál důvěřovat v tom, že to zvládne a čekat tak dlouho dokud se nevrátí?

Walthar Aliger - 05. dubna 2020 09:23

Trable Aliya, Goro, Vincent, Drina "Co tě to napadlo začít -" hned střílet?! chci vykřiknout, ale vzato kolem a kolem... už je pozdě a podobné výlevy k ničemu. V uších mi zvoní a honem se chytím lavičky, jak se loďka zhoupne, když se Vincent pokusí o prudší otočku. A já myslela, že vytahuje nůž! Honem uvažuju, jak z toho ven. Na tom klukovi mi nijak nezáleží - rozhodně nestojí za životy nás tří. Ne že bych ho byla ochotná hodit jen tak přes palubu, dostaly jsme zaplaceno a tak dále, ale jich je šest a z představy, jak kosím přesilu ve velkém, jsem dávno vyrostla. Jenže je pozdě na diplomacii a případně poklidné přeložení nákladu, kdyby bylo nejhůř. Jestli tam shodou okolností zrovna někdo neuklouznul, tak Aliya zasáhla cíl, a tudíž máme na dosah pár krvelačně naladěných pošuků. Nu dobrá. Když boj, tak boj. Po mém. Zvednu se z lavičky na nohy, pevně se rozkročím a dramaticky zamávám rukama. Loďka se znovu zhoupne, málem to vezmu střemhlav do vody, a už tak mizerné soustředění je rázem v tahu. Nestane se - nic... jakože vůbec? Tak to je trapné. Snad budu mít další pokus, než sama schytám kus železa, ať už jakéhokoli tvaru či původu, mezi žebra. Nějak mi tu schází osvědčený dopravní prostředek zvaný zadní kolečka. "Budu tě chodit strašit," zavrčím na Aliyu. "A ty zalez!" Goro i Vincent se po mně ohlédnou stejně ublíženým pohledem.

Vypravěč - 05. dubna 2020 16:44

Vincek, Drina, Aliya a Goro Třeskne jeden výstřel, pak další. Někdo na druhé loďce vykřikne. Jeden z protivníků zmizí další se drží za ruku a nadává. Zbytek se však stále snaží přiblížit, ale Vincentoví se stále drží udržovat bezpečnou vzdálenost, aby k vám nemohli skočit. I za cenu poněkud divokých manévrů. Goro začal nepřetržitě vrčet. Jenom teď není trochu jasné zda na muže naproti vám nebo na Drinu. Pak si všimnete, že jeden ze Sekáčů zvedl pistoli. Další mu, ale srazil ruku stranou. "Ne, můžeš trefit kluka," ozve se mezi nimi a nikdo nevystřelí. Aspoň tohle hraje ve váš prospěch, ale stále ještě nemáte vyhráno. To když vedle vás žbluňkne hák přivázaný k provazu. Zkouší vás zahákovat aby jste nemohli odplout pryč. Co děláte?

Naria Lomond *Slečinka* - 05. dubna 2020 22:31

Zmoklá jako slepice S tím jak ubíhá čas, se můj obličej noří hlouběji a hlouběji do teritoria popuzení a nespokojenosti. Jsem tu už příliš dlouho na to, abych si nezačala vypočítávat místa, kde bych byla raději. A U Žlutého psa na tom seznamu také je! *Hester, tohle si vypiješ. Jestli kvůli tomu, že ses nechala chytit, dostanu nějaký moribundus, tak mi budeš nosit do postele polévky a víno!* vrčím si v duchu naštvaně a povzbuzuji jmenovanou k tomu, aby si pospíšila. *Tak Hester, tohle už stačilo. Doufám, že jsi někde uvězněná, nebo utopená v řece, jinak si začnu říkat, že jsi mnohem horší, než ses nám jevila!* ukončím své trápení v podobně prochladnutí a postávání. A udělám to jediné, co teď vlastně můžu. Přejdu ulici a dojdu až ke dveřím domu, do kterého se Hester měla dostat a do kterého máme dovést toho opilého hocha. Rázně zabuším na dveře - pokud je tam klepátko použiji jej - a počkám si na příchod někoho z domu.

Vypravěč - 07. dubna 2020 14:08

Slečinka Nade dveřmi je malá stříška takže aspoň trochu unikneš všudypřítomné lezavé vlhkosti, ale před zimou neochrání. Klepání se rozlehne domem a velmi brzy dorazí sluha.. Není to zrovna majordom v livreji, ale ani pobuda, kterého si za šesták najmete aby vám stál u dveří. Zkrátka vypadá schopně. "Přejete si?" zeptá se když si tě prohlédne. Je trochu překvapený, zřejmě nebyla naplánovaná žádní návštěva, ale nedává to na sobě tolik znát a je připravený tě vyslechnout.

Walthar Aliger - 07. dubna 2020 18:53

Jakási snaha Vincek, Drina, Aliya a Goro "Co s ním chcete udělat?" zakřičím. Tohle už po dobrém nepůjde... alespoň toho kluka že nechtějí oddělat. Ne že by nám to pomohlo. "Kdybychom ho třeba hodili do vody," nadhodím ne právě laskavě, "budou mít o zábavu postaráno. A my se zdekujeme." Jen možnost, jasné? Nemyslím to doopravdy. Nebo jenom trochu. Asi bych moc neprotestovala, kdyby se toho někdo chytil. Ale to už podruhé zkusím dát do kupy kouzlo. Nic divokého, chci je jenom pořádně vyděsit... dlouze vydechnu, přivřu přitom oči... ruce vztáhnu ke druhé lodi. Tentokrát už se soustředím líp. "Jen běžte, miláčkové." Ten zatracený pes se z toho ovšem může pominout. Příležitostně na něm budu muset zapracovat. V téhle chvíi si ještě nejsem jistá, jestli to bude úplatek, nebo jed na krysy, takže bych mu vážně radila se trochu zklidnit... ale to už se přízračné a po pravdě vážně děsivé obrysy podivných bytostí řítí směrem k posádce těch agresivních pitomců.

Aliya Sevoy - 07. dubna 2020 20:44

V potížích Drina, Goro, Vincent Zježí se mi chloupky na krku, jakmile mi Drina začne vyhrožovat strašením. Je čarodějka, věřila bych jí to. Když se muži na protější loďce nevzdají ani pod palbou a do vody vedle nás cákne hák, věřila bych i tomu, že se budeme jako duchové strašit navzájem. Jedno se Sekáčům upřít nedá, jsou velmi vytrvalí, pokud je ani palba nezastaví; maličko mě to vyvádí z míry, víc řešení nabídnout v tuhle chvíli totiž nedovedu. I proto bych se nakonec i přiklonila k tomu, šoupnout kluka do vody, ať si ho vyloví. Z řešení, které nakonec najde Drina, mi naskáče husí kůže. Gora přitáhnu k sobě, ať se nepomine ani on, ani já, společně s ním se v loďce docela přikrčím. "Tiše, pšššt." Zamumlám. Ať už mi z těch přízraků jakkoliv, soustředit se zůstanu na protější loďku.

Vypravěč - 08. dubna 2020 16:59

Drina, Aliya a spol. Není jednoduché tady v Chaterhall najít nějaké volné duchy. Tohle místo bylo jedno z prvních, které se podařilo izolovat, ale za ta staletí se jich tu přeci jenom několik objevilo. Objeví se žena, její róba je prastará a její oči jsou tak smutné. Jako další se zjeví stařec. Shrbený vyjde ze stěny kanálu. Pak zase další žena, mladší, živější, ale se strašlivou ranou na krku. Ještě několik duchů zemřelých projde kolem. Každý se na vás podívá až vás z toho zamrazí. Ten chlad a hlad, který z nich vyzařuje se vám zažírá až do srdce. Nikdo z nich, ale proti vám neudělá nic nepřátelského a zaměří se na loďku Sekáčů. Ti, tváří v tvář tomuhle, se rozhodli, že vezmou roha. Možná kdyby měli vlastního našeptáváče tak by to mohlo být jiné, ale nemají, takže vzdají pokusy vás polapit a začnou se rychle odrážet směrem po proudu a dál k oceánu. Vincent si tiše mumlá nějaké modlitby a v dlani pevně drží svůj amulet proti duchům. Jeden problém se vyřešil, ale další se blíží. Je slyšet pískání policistů, kterým někdo nahlásil střelbu a celou vaší půtku. Blíží se jak směrem od strážnice z Charterhall, tak jedna hlídková loď míří i ze směru od Coalridge. Co děláte?

Walthar Aliger - 09. dubna 2020 17:21

Světské starosti Vincek, Drina, Aliya a Goro "Odejděte v pokoji," lusknu prsty, ostrý, protivný zvuk; a sotva se přízračné postavy ztratí ve tmě, jen s úlevou vydechnu. Rychle si stáhnu masku, kterou opravdu nechci znepokojovat své přátele a spojence, a strčím ji do vnitřní kapsy kabátu. "Tak... co teď?" Loupnu okem po Aliyi, dost významně, aby to nemohla přehlédnout. Střílet, to ano. Vymýšlet výmluvy pro strážníky - taky ano? "Vincku," řeknu honem, "znáš tenhle kousek vody? Není tu nějaký úkryt u břehu, nebo místo, kde bychom se mohli tvářit, že je loď přiražená ke břehu a prázdná?" Debatě s rukou zákona bych se raději vyhnula. "A ty už toho nech," brouknu ke Gorovi, který se pořád tváří, jako by mu jeden z těch duchů vlezl jedním uchem dovnitř a druhým ven.

Aliya Sevoy - 09. dubna 2020 19:51

Z deště pod okap Drina, Goro, Vincek Vydechnu, jen co se ta kavalkáda duchů rozplyne a Sekáči vyklidí pole. Gora chlácholivě pohladím po hlavě. Tentokrát se zdá, že nad námi naši předkové poctivě bděli. "Musíme utéct." Odpovím Drině zcela vážně na její významný pohled. "Pokud nechceš, abych střílela i po hlídkách." Doplním, ačkoliv něco takového se mi zdá nepravděpodobné, mám-li soudit podle jejího prvotního rozhořčení. "Přes kanál do Crow's foot? Nebo k parku?" Otočím se na Vince, chudák se už dneska nadřel, ale možnost nechat se chytit a pak se snažit vysvětlit, kterak jsme se ocitli pod útokem, se mi chce jen pramálo. Slečince by to třeba zbaštili, ale ta tu s námi není. Zbraň schovám zpět pod kabát, zaposlouchám se do zvuků, jak daleko mohou obě hlídky být.

Vypravěč - 10. dubna 2020 17:29

Drina, Aliya a ten zbytek Když už vás neohrožují Sekáčí tak se do toho Vincent pořádně opře. Chvíli pluje po hlavním kanálu, ale pak zatočí do leva, do jednoho z vedlejších v Crow's foot. Tam je úkrytů, kde se schovat před Modrokabátníky nespočet. O policajty na břehu je postaráno. ti za vámi nemohou, ale strážní loď se blíží i přes to, že se lodníkovy svaly napínají k prasknutí. Pořád na vás ještě světlomet, který mají na přídi nedosáhne, ale šumění lopatek a bzučení stroje je již docela dobře slyšet. Ještě pořád nemáte vyhráno, ale už se pomalu blížíte k území Rudých stuh. Zvládnete to? Nějaké nápady jak Vincentovi pomoci?

Aliya Sevoy - 11. dubna 2020 00:10

Z deště pod okap Drina, Goro, Vincent Do budoucna si musíme pořídit do loďky další bidlo. Pokud nás nějaké budoucno čeká a pokud by to vůbec k něčemu mělo být. Zvuky nesoucí se od strážní lodě svědčí o tom, že muži zákona nad námi mají jistý technologický náskok. Takový, proti kterému se těžko vymýšlí, jak Vincentovi pomoct ještě i jinak, než jen odlehčením nákladu. Pokud na nás ovšem jejich světla ještě nedopadají, nemusela by za námi hlídka nutně po Vincentově odbočce trefit. "Měly bychom Vincovi ulehčit." Vybídnu Drinu, sama se ze svého místa v loďce zvednu, rozhlédnu se, jak daleko musím skočit na břeh. "Je tu někde lano? Můžu nás zkusit z břehu potáhnout." Začnu se rychle shánět, Gorovi stačím tak akorát přikázat, ať lehne. Nakonec, ať už s lanem nebo bez, Drina nebo Vincek ho po mě mohou hodit vždycky, se odhodlám ke skoku. "Zhoupne nás to." Varuji svoje kolegy před samotným skokem nanejvýš ohleduplně.

Walthar Aliger - 12. dubna 2020 13:30

Zpod okapu do louže Vincek, Aliya a Goro, sťatý puberťák "To je dobrý nápad," souhlasím s Aliyou, ale sama se na břeh nijak nehrnu. Nevidím důvod běhat, pokud to není nezbytně nutné. Mám nějakou svoji důstojnost, a taky dlouhé sukně. "Ale s tím lanem ti nevím. Určitě jsme rychlejší, než stačíš táhnout." Loupnu okem po Vinckovi. Už nevypadá tak zčerstva jako zpočátku večera. Jen abych ho moc nepřeceňovala! Ujistím se, že mladík nám nevypadne z lodi, kdyby se Aliya moc rozpumprdlíkovala, a ochotně se nabídnu: "Podám ti Gora." Napůl doufám, že najdeme šikovný zákrut, kde budeme moct dělat mrtvé brouky tak dlouho, dokud se chlupatí nepřeženou... Bude její odlehčení stačit? Doskočí až na břeh? Neprozradí nás Goro? A co Vincek, neuteče ke konkurenci, protože už nás bude mít plné zuby...?

Vypravěč - 12. dubna 2020 18:18

Drina, Aliya a ten zbytek Gondola odlehčená o dvě těla je na tom lépe, ale pořád se s člunem policie nedokáže měřit. Rozhodně ne co do rychlosti a výzbroje kdyby na to přišlo. Přesto se Vincentovi daří zůstat mimo dohled a nořit se víc a víc do zakroucených uliček a kanálů Crow's Foot. Teď to vypadá, že Modrokabátníci spíše hlídkují než aby vás přímo hledali, ale to neznamená, že vás nechají být. Hlavně proto, že práve teď tu moc jiných člunů není a pokud byly, tak hned zmizely když lodníci slyšeli co se blíží. Vincent ukáže bradou směrem, kde spíš tušíte než vidíte klenutý průjezd. Do něho míří. Je nízky, ale vaše loď se tam vejde pokud se skrčíte, pak již vás neuvidí. Jenže kromě policie jsou tu i jiné oči v okolí a ty vás pozorně sledují. Hlavně Aliya si všimne, že jak z tmavých průchodů jí sledují šermíři z akademie. Přes hruď mají pověšené rudé závěsníky a na nich šavle. Zatím nic neudělali, ale vědí o vás a je dost možné, že to nenechají jen tak být. Přivést sem strážce zákona není zrovna v jejich zájmu a také je otázka jak zareagují- Ne, že by se s nimi chtěli dvakrát bavit, ale napráskat vás by se jim mohlo v budoucnu vyplatit. Možná by stálo za to, aby s nimi Aliya hodila řeč, nebo to necháte být a budete doufat v nejlepší?

Naria Lomond *Slečinka* - 12. dubna 2020 19:52

Opona jde nahoru Sotva uvidím, že se dveře otvírají, ohlédnu se přes rameno a začnu mělce dýchat. Když je nasnadě, že někdo skutečně stojí ve dveřích, tak se obrátím a udělám půlkrok k němu dřív, než stihne opět dveře zavřít. S radostí zaznamenám, že ten muž, který mi otevřel dveře není žádný pobuda, ale docela rozumě vypadající člověk. "Pomozte!" zakvílím chvějícím se hlasem a cítím, jak se mi do očí tlačí slzy. Pokusím se jej i chytit za předloktí a naléhavě jej sevřít. "Někdo mě pronásleduje! Prosím vás! Jak nás věže chrání, smilujte se nade mnou, dobrý muži! Jste moje jediná šance," zadeklamuji zoufale a hlasitě, než se opět vyděšeně ohlédnu přes rameno. "Bylo to jako přízrak! V jeden moment se mi povedlo ho na chvíli setřást, ale bojím se, že je stále za mnou! Nenechávejte mě té věci! Pro všechno, co je vám svaté!" úpím a prosím a zoufale na něj upírám oči plné slz a tisknu se na něj.

Vypravěč - 13. dubna 2020 11:47

Slečinka Co udělá každý muž, když mu do naručí padá krásná žena? Chytne ji. Samozřejmě. Pevně tě obejme kolem ramen aby tě podepřel a podívám se do ulice za tebou. "Nic tam nevidím," prohlásí a ještě jednou překontroluji celou cestu po celé délce kam až dohlédne. "ale tohle není počasí na to potulovat se jen tak venku. Pojďte se mnou." Pomůže ti vkročit do domu, tedy aspoň si myslí, že ti pomáhá. Tebe zatím ovane teplo a vůně připravovaného jídla. Žádný úhoř, tohle vypadá na jídlo z farem. Kukuřice, dýně a jiné pochoutky. Samozřejmě slyšíš i hlasy. Odhadneš to tak na dalších pět lidí, ale nikoho nespatříš. Zdá se, že většina jich je v pracovně nebo v jídelně a o něčem si tam povídají. sluha tě mezitím vede dál chodbou až ke svému pokoji. Otevře ho a tam je prostá postel, židle a malý stolek. "Posaďte se a já vám dám něco na zahřátí," usměje se na tebe. Pravý hrdina, který se o tebe hodlá starat. To znamená, že z tebe asi jen tak nespustí oči. Co s tím?

Vypravěč - 13. dubna 2020 19:46

Vrána pod postelí Trvá to nepříjemně dlouho. Žena se vůbec nemá k odchodu což ti dost hatí plány. Navíc pod postelí je prach a to ti na náladě také nepřidá. Ovšem tvá trpělivost je nakonec odměněna. Zaslechneš policejní pískání. Vyloženě se neblíží k domu, ale je dostatečně blízko. Máš takové neblahé tušení, že to má něco společného s vámi i když přímo tebe se to netýká. To by byl asi trochu jiný vřískot. Kromě tebe to zaujme i starou paní. Také to zaslechne a je zvědavá, takže vstane a vyjde z pokoje aby se podívala co se kde děje. Ještě si vyslechneš polohlasné mumlání o zlodějích a grázlech, kterým by měli useknout ruku a už je pryč. Dveře se zaklapnou, ale světlo zůstane rozsvícené. Jak této chvilky využiješ? Je možné, že se zase brzy vrátí a kdo ví kdy se takováhle příležitost naskytne znovu.

Hester *Vrána* - 13. dubna 2020 20:17

Vysvobození Tahle situace je opravdu nepříjemná. Žena nevypadá, že by chtěla odejít a já tu nehodlám strávit celou noc. Už přemýšlím, jak bych jí mohla omráčit, když se zvenčí ozve pískání. Po zádech mi přeběhne mráz. Ten zvuk znám velmi dobře, a i když se mě nyní přímo netýká, opravdu z něj nemám dobrý pocit. Něco dobrého z toho ale přeci vzejde. Žena je zvědavá, zvedne a se a vyjde z pokoje. Teď, nebo nikdy! Vykulím se z pod postele a přesunu se ke dveřím. Na škvíru je pootevřu a vyhlédnu na chodbu. Pokud by žena nebyla nikde v dohledu, rychle vyklouznu z pokoje a hrnu se k nejbližším dveřím. K těm, u kterých doufám, že vedou do druhého potemnělého pokoje. Snad se nepletu a patří tomu mladému floutkovi.

Vypravěč - 15. dubna 2020 14:02

Vrána Na chodbě také naštěstí nikdo není a udělat těch pět rychlých kroků ke dveřím tě nic nestojí. Ani dveře nejsou zamčené. Štěstí stojí při tobě. Za dveřmi to skutečně vypadá jako chlapecký pokoj. Sice střídmě zařízený, ale hned vedle dveří je pověšený sportovní kord a kabát na věšaku má nezaměnitelný střih. Tohle skutečně vypadá na to správné místo. Postel je rozházená jako kdyby z ní někdo rychle vstával a neobtěžoval se zastláním. Na první pohled tu žádná cennost nevyčnívá. Porcelánový džbán na vodu by možná něco stál, ale kdo by se s tím tahal. Stejně tak střevíce asi nebudou to pravé, ale možná se něco ukrývá ve skříni, pokud se tedy chceš ještě zdržovat prohledáváním pokoje a nechceš raději rovnou zmizet ven.

Hester *Vrána* - 15. dubna 2020 15:10

Správný pokoj Konečně mám trochu štěstí. Na chodbě nikdo a dveře do sousedního pokoje jsou odemčené. Rychle vklouznu dovnitř a opět za sebou potichu zavřu dveře. Trefila jsem se. Tohle je nepochybně pokoj nějakého mladého muže. Spěšně se rozhlédnu. Původně jsem se chtěla podívat po nějakých cenostech, ale zdržela jsem se a teď chci dohnat ztracený čas. Přejdu k oknu a po cestě seberu odloženou knihu. Otevřít okno zevnitř je daleko jednodušší. Položím knihu na okno a přehoupnu se zpátky na střechu. Takhle mám jistotu, že nezacvakne zámek a já se potom dovnitř dostanu snáze. Teď rychle zpátky za Slečinkou a potom na místo srazu. Doufám, že už na nás Akiya a Drina nečekají.

Naria Lomond *Slečinka* - 15. dubna 2020 17:28

Opečovávaná Nechám se jím vést do domu. Opatrně se rozhlížím a snažím se určit, kde by se mohla Vrána schovávat a kde jsou jaké místnosti. Tisknu se vděčně ke svému zachránci v jeho mužné a ochotné náruči. "Děkuji! Tisíceré díky! Zachránil jste mne!" zadeklamuji hlasitě a zadýchaně, ale v rozmezí, co se dá ještě považovat na skutečně tak míněné. Ale já doufám, že by to třeba Vrána nebo někdo mohl slyšet. Udivení, že se ocitnu v jeho pokoji, si nechám pro sebe. Doufala jsem v kuchyni, kde by bylo více možností se ztratit a rozhlížet. Ale co se dá dělat. Vejdu do pokoje a pohledem se krátce ujistím, že okno tu je. Pak se otočím na něj a s dojatým výrazem se na něj podívám. "Vy jste poklad, děkuji, že jste se mě takto ujal," usměji se na něj. "Myslíte, že bych vás mohla poprosit o čaj? Jsem úplně promrzlá. "

Aliya Sevoy - 15. dubna 2020 17:45

Z deště pod okap Drina, Goro & obyvatelé průjezdů Ten kluk nepotřebuje, abys ho pod tou lavičkou přidržovala." Připomenu Drině, že zatím není důvod, aby u šňupálka seděla a přesvědčovala ho, že nemá vystupovat. Gora si ovšem podat nechám, a když Drina zůstane v loďce, bez dalších řečí se pustím i se psem po úzkém chodníčku podél kanálu bez ní. S rukama v kapsách kabátu, a když už to s lanem nebylo odsouhlaseno, i volným tempem; není třeba, aby naši situaci ještě zdůrazňoval můj chvat. Velmi dobře si přitom uvědomuji pohledy z průchodů a průjezdů. Jako lovec cítím jen pramalé nadšení z toho být kořistí, na které by někdo vydělal, byť by to měla být laskavost od Modrokabátníků. Poučila jsem se ovšem, zbraně tentokrát nepromluví. Pod nízký oblouk se ovšem za loďkou soukat nebudu. "Máte tu ještě místo?" Zapluji klidně k jednomu z méně obsazených průjezdů. "Goro, ticho." Připomenu, ať nás neproštěkne. Možná nevinný pohled jeho psích očí bude lepší, než co bych kdy se svými diplomatickými schopnostmi vyjednala já.

Walthar Aliger - 16. dubna 2020 13:16

Zdržovačky Aliya, Vincek, Goro "Tak co, je čistý vzduch?" zeptám se Aliyi. Kluk se pohne a trochu zamručí. "Holky už tam na nás určitě čekají." Z loďky mi připadá, že obvyklý noční provoz je sice potenciálně nebezpečný, ale snad zatím nehrozí nic zvláštního. Už chci být odsud pryč. "Jestli se tenhle trouba probere, kdo ví, jestli nezačne vyvádět." Přitáhnu si kabát ke krku a trochu se zachvěju. Na vodě je vždycky trochu sychravo, ale dnes mi to obzvlášť nesedlo a začínám být zralá na konvici horkého čaje. Dostaneme se odsud konečně do klidnějších vod? A hlavně - do cíle?

Vypravěč - 16. dubna 2020 14:59

Slečinka "Kdepak čaj, na takovéhle případy tu mám něco mnohem lepšího," z malé skříňky pak vytáhne zpola plnou láhev brandy k tomu ještě dvě sklenky. Přeci tě nenechá pít sám. Do každé pak nalije štědrou dávku a jednu ti podá. Jakmile má volnou ruku tak ti přisune židli aby ses mohla posadit, ale ještě předtím nabídne přípitek. "Tak na to, že jste v teple a bezpečí, ne?" cinkne si s tebou a napije se. "Mimochodem ještě jsem se nepředstavil. Jmenuji se Lloyd. Jak vy?" Nevypadá to, že by tě chtěl nechat samotnou.

Vypravěč - 16. dubna 2020 15:05

Vrána Oknem zpátky na dvůr, přes vrátka a na ulici. Snadné, rychlé a nenápadné. Jako stín, jako vítr. Jenže Slečinka tam není. Tam kde jste původně stály je prázdné místo a není ani nikde poblíž a co víc, zřejmě ti tam nenechala ani žádné znamení kam jde a co hodlá dělat. Policejní ruch zatím dosáhl vrcholu. Je o několik ulic dál u hlavního kanálu směrem na Crow's Foot. Tady kolem tebe je stále klid a také není slyšet žádné velké pokřikování ani střelba, takže to snad nebude tak horké jak to zpočátku vypadalo. Ovšem co hodláš dělat? Čekat zda se Slečinka někde neobjeví, nebo se jít podívat na smluvené místo zda nedorazila vaše zásilka, což je mimochodem jenom o kousek dál než je všechen ten rozruch. Něco jiného?

Hester *Vrána* - 16. dubna 2020 15:23

Kde všichni jsou? Po cestě ven se trochu zdržím u brány. Jestli tudy máme táhnout tělo, tak by bylo dobré, aby byla odemčená a nezdržovala nás v cestě. Už tak bude obtížné vytáhnout toho smrada na střechu. Vrátím se do průjezdu, ale po Slečince není ani vidu, ani slechu. Mohlo mě napadnout, že jí nebude bavit tady na mě čekat. Zvlášť, když jsem se tak zdržela. Mohla mi ale alespoň nechat nějaké vodítko, kam se vydala. Přešlapuji na místě, a přemýšlím, jak dál. Nechce se mi vydávat se do míst, odkud se ozývá všechen ten ruch a pískání. Nejsem si ale jistá, jestli Alyia a Drina trefí až sem, Chtě nechtě tak nakonec znovu opustím bezpečí průjezdu, a vydám se na smluvené místo. Pokud by to ale vypadalo špatně, že bych se mohla do něčeho namočit, jsem připravená okamžitě vzít nohy na ramena.

Vypravěč - 16. dubna 2020 21:53

Aliya a spol. Loď se pomalu blíži a kužel světla propatrává okolní temnotu. Klouže po stěnách kanálu i dom. Nahlíží do uliček a štěrbin. Brzy bude na úrovní odbočky do které se Vincent s drinou ukryli. Než se tak stane jedna z postav v průchodu se posuna tak, aby se jí ta trocha světla, která zde panuje odrazila v obličeji. Aliya tak pozná samotnou Myleru Klev. Velitelku a vedoucí Rudých šerp. Vysoká se zamračenou snědou tváří oblečená v tradičních iruviánském hábitu a samozřejmě s mečem u pasu, se kterým to velmi umí. Ne nadarmo je hlavní učitelkou šermířské školy. "Najdou vás," pronese hlasem zbaveným všech emocí. Jako kdybyste nebyli nic víc než chcíplá koza v uličce. "Znají to tu a ta loď není tak dobře schovaná jak si myslíte. Jestli se z toho chcete dostat můžeme vám pomoci, ale bude tě to něco stát." Tentokrát se otočí přímo na Alyiu. "Potřebuji Lampářům trochu pustit žilou," významně se zadívá na tvé pistole. "Postav se za nás v našem boji a my je odlákáme jinam." Alyio jako já je tvá odpověď zatím co se policejní hlídka blíží k vaší skrýši?

Walthar Aliger - 17. dubna 2020 09:16

Mylera Aliya, Vincek, Goro "Když prostě hodíš pistole do řeky, nic nám nedokážou," hučím polohlasem do Aliyi, zatímco se kolem nás stahují pomyslná policejní mračna. "Jenom vezeme domů kluka. Nic nelegálního neděláme, jasné?" Jenže než se Aliya stačí zděsit nad tak strašlivou představou, že by snad mohla přijít o své milované pistole, nebo naopak nechat zvítězit hlas zdravého rozumu, ztichneme obě. Iruviánka rozhodně ví, jak zvládnut nástup na scénu a jak zapůsobit. "To je otázka," řeknu obezřetně, "jestli ji náhodou neženete do většího průšvihu, než jaký by nás možná čekal s těmi poldy." A jen koutkem úst špitnu k Aliyi: "Nemusíš to dělat. Nějak to zvládneme." Jasně, že ji ženou! K čemu by jinak potřebovali naivní nezkušenou holku, než k něčemu, v čem nechtějí vymáchat čumák vlastním lidem?!

Aliya Sevoy - 17. dubna 2020 18:48

Z bláta do louže Drina, Goro, Vincek, Stuhy Hodit zbraně do řeky? To je velmi špatný vtip. Ty pistole půjdou ke dnu jedině, až tam s nimi půjdu i já. Nemám však moc příležitostí to Drině vysvětlit. Mylera velmi rychle přitáhne veškerou moji pozornost. Na krátkou chvíli nastražím uši, zrovna jako Goro, co za nabídku to má, ale vzápětí se zamračím. Za tak malou výpomoc si říká příliš mnoho. Zatěkám očima k místu, kde se ukrývá loď, a pak zpět k hlavnímu kanálu. Vincek to tady zná také, nevybral by úkryt, který by nefungoval. A když mě nenajdou s nimi, můžou vždy tvrdit, že se schovávali právě před tou střelbou. "Ne, to je příliš vysoká cena." Odpovím Myleře pevně, zavrtím hlavou. Nepustím se do boje s Lampáři. Možná necítím vinu zabít někoho v obraně, ale zabíjet lidi na objednávku? Sama bych nakráčela tam, kam mě chtěl Steiner natlačit. A dostat Krysaře do války gangů? "Ne." Zopakuji, dám Drině v duchu za pravdu. S Vincem se musí z té situace vymluvit. S tou odpovědí se připravím buď na konflikt se Stuhami, nebo odlákat pozornost modrokabátníků sama. Nějaká cesta tu být musí.

Naria Lomond *Slečinka* - 17. dubna 2020 19:09

Moje práce není žádný čajíček... Nemusím ani překvapení moc hrát, když se podívám na láhev a sklenice, co vyndal. To, že začne nalévat do obou se mi vůbec nelíbí. Znamená to, že se nikam nechystá. Možná opravdu jen ze solidarity, možná mě podezírá, že něco kuji, kdo ví. "Oh, vy do mě vidíte," pousměji se a zamrkám. Přejdu k němu a vezmu si podávanou sklenku s alkoholem. Při ťukání si dám pozor na to, abych se mu opravdu dívala do očí a pak je krátce cudně sklopila. "Na to, že jsem narazila na někoho s tak ryzím srdcem, aby mě pustil dovnitř. Děkuji," oplatím mu přípitek. Pak trochu upiji. "Ah, přesně to jsem potřebovala..." poznamenám jako kdyby mi právě spadl obrovský balvan z ramenou. "Moc mě těší, Loyde, jsem Katarina," představím se na oplátku. "Jsem ráda, že gentlemani ještě nevymřeli a že se jim daří... Ale... já vás zdržuji od vaší práce že? Prosím, nedostanete se kvůli sklence se mnou do problémů, že ne?" zeptám se s hraným uvědoměním a zděšením, zda jsem svému zachránci nijak nepřitížila.

Vypravěč - 17. dubna 2020 22:09

Hester Cestou potkáš několik osamělých chodců, kteří ti nijak nevěnují pozornost. Každý se hledí jenom sám sebe a snaží se co nejrychleji dostat se z toho nečasu. Dokonce narazíš i na hlídku Modrokabátníků. Jsou dva, ale také se víc snaží být v závětří než aby aktivně patrolovali. Na smluveném místě na rohu hlavních kanálů nikdo další není. Ani Slečinka, ani Aliya s Drinou a ani to nevypadá, že by se snad měli co nevidět objevit. Za to kus dál proti proudu poblíž parku vidíš policii. Je jejich tam hlouček, tak šest možná osm. Mají tam i pramici a něco vytahují z vody. Až po chvíli v tom něčem rozeznáš bezvládné tělo. Že je mrtvý tě přesvědčí nejenom to jak s ním nakládají, ale také několik vran Strážců duší. Ty posedávají kolem a hlasitě krákají. Jistě brzy dorazí i jejich pán aby si přebral tělo a vykonal patřičné rituály.

Vypravěč - 17. dubna 2020 22:14

Slečinka Lloyd zavrtí hlavou a ještě na tebe spiklenecky mrkne. "Právě teď nemám příliš povinností. Pán domu je pryč a vrátí se až za několik hodin. Takže mám spoustu času a nejsem jediný kdo toho využívá," pronese jen tak mimochodem, pak ale stočí konverzaci zpátky k tobě. "Kam vlastně míříš Kataríno? Určitě nebydlíš někde poblíž, takové krásky jako jsi ty bych si jistě již dávno všiml," snaží se ti zalichotit a zvedne láhev aby ti dolil. Rozhodně na nic nečeká a pokud tě opije abys pak byla povolnější tak jenom lépe pro ně.

Vypravěč - 17. dubna 2020 22:28

Trio Mylera jenom trhne hlavou na znamení, že mají ostatní zmizet její lidi se postupně vytratí. Ona odchází jako poslední. Nic neřekne. Žádné výhrůžky, že toho budete litovat a jakou chybu děláte. Její pohled je stále chladný a netečný, ale něco vám říká, že tohle odmítnutí nezapomene. Byl nejvyšší čas, protože kanálová patrola se přiblížila až k vám. Světlomet se otáčí tu na jednu tu na druhou stranou, až nakonec dopadne i na ústí menšího z kanálu a pak také i na vaší loď ve které sedí Vincent a Drina. Skoro jako kdyby přesně věděli kam se dívat. "Hej vy tam," ozve se zvučný hlas z amplionu, "pomalu přirazte k boku a připravte se na prohlídku." Tak Drino s Vincentem, co uděláte? Aliyi v temném podloubí si nikdo nevšiml. Ta je až o kus dál, ale vy tři co jste na loďce jste jasně osvětlení a tak na lodi proti vám vidíte pouhé stíny hlídkujících policistů. Na útěk je již pozdě. Jste tam hezky na ráně i když jejich loď za vámi nemůže, tak kulky z jejich pistolí a pušek ano, kdyby na to náhodou přišlo. rozhodně jsou opatrní a nenechávají nic náhodě.

Walthar Aliger - 17. dubna 2020 23:23

Do hajzlu! Vincek, Aliya, Goro "Ale jistě, pánové," odpovím klidným, jasným hlasem. Sedím vzpřímená a akurátní a vizáž guvernantky zase jednou vynikne výrazněji než za běžných okolností. "Jsme vám plně k dispozici. Vincku, udělejte, co ti dobří muži nařizují. To bude kvůli všemu tomu střílení prve - viďte." Pohledem mezi nimi hledám velitele a snažím se ho odhadnout. Těch pár drobných, co mám u sebe, na úplatek zcela jistě nepostačí. Na druhou stranu - opravdu neděláme nic nelegálního. Jistě se to rychle vysvětlí... jen historku kolem mládence si musím vymyslet hodně rychle. Těžko si lze představit, že by je jeho bezvládné tělo na dně loďky nezaujalo. Maluju si to v živých barvách: lehce odsuzující, odtažitý hlas, kterým jim objasním, že jde o nepovedeného syna mé přítelkyně, kterého jsem jí slíbila dopravit z krčmy pod rodnou střechu. Co se na takové historce může nepovést?

Hester *Vrána* - 18. dubna 2020 09:19

Strážci Nikde nikdo. V duchu nadávám, když na smluveném místě najdu jen samu sebe. Moji pozornost však rychle přitáhne hlouček policistů. Vypadá to, že něco vytahují z vody. Mrtvola! Po zádech mi přeběhne mráz a rychle vyrazím podívat se blíž. Potřebuji zjistit, jestli to náhodou není některá z mých družek. Alespoň částečně je tak vysvětlen všechen ten humbuk. Pořád mi ale chybí spousta důležitých informací. Jednou z nich je, kde jsou, sakra, holky s tím mladíkem. Připlížím se k hloučku policistů, ale stále se snažím zůstat ve stínech. Sice nedělám nic špatného, ale i jen jako čumila by mě mohli chtít odehnat pryč. Pohledem zkoumavě přejíždím scénu před sebou. Hledám stopy, které by mi mohly pomoci odhalit, co se tady stalo. Nakonec ale vždycky skončím u krákajících vran. Mám sto chutí si počkat, až dorazí Strážce duší, ti mě vždy fascinovali.

Naria Lomond *Slečinka* - 20. dubna 2020 19:53

S Loydem "Ach!" pronesu překvapeně a s úsměvem. Pak mi ale pohled sklouzne ale jen tak mimochodem k oknu. Úsměv mi trochu spadne. "No snad v tomhle nečase není nikde venku! Viděla jsem předtím, jak jeden kroup trefil jednu služebnou do oka! Chudinka si musela pak nechat zavolat lékaře!" vyprávím ochotně historku se správným zděšením v hlase. Dokonce potřesu nechápavě hlavou. Opět jen drobně upiji. "Oh, ne, děkuji, tohle mi bude stačit. Nikdy jsem nebyla schopná víc pít," odmítnu s úsměvem dolití. "A ne, jsem tu nová. Vlastně tetička mi zde pomohla najít práci. A teď jsem byla na cestě za ní," objasňuji a přitom se zapitvořím. Sklopím pohled ke skleničce. "Jak dlouho tu jsi už ty, Loyde? Pracuješ u pána už dlouho?" zeptám se a zvednu k němu zvědavý pohled. Jen ať se panáček hezky raději rozpovídá o sobě a tomto místě. "Ah... omlouvám se, já vlastně ani nevím do koho domu jsem to vpadla," pronesu ještě omluvně.

Vypravěč - 21. dubna 2020 16:14

Slečinka "Zatím to vypadá, že ten nečas nějakou chvíli vydrží, tak si klidně udělejte pohodlí. Nikdo by vás teď ven nevyhnal," ujistí tě a láhev tedy odloží stranou a nabídne ti židli aby ses mohla posadit. Sám si sedne na postel, protože další tam již není. "Tohle je dům soudce Darmota, pracuji u něj sedm měsíců. Není to špatná práce, možná zatím nejlepší jakou jsem měl. Předtím jsem sloužil ve velké vile Strangfordových, ale jenom jako jeden z mnoho. Takhle mi to vyhovuje mnohem víc." Při tom jak mluví si tě stále prohlíží. a úplně je mu vidět do hlavy jak by byl rád kdyby tě dostal do postele, ale na násilníka nevypadá, jenom asi nebude tak snadné se ho zbavit.

Vypravěč - 21. dubna 2020 22:38

Vrána Totožnost mrtvého se trochu poodhalí když zaslechneš strážníky mluvit o tom, že je to člen Sekáčů a příčina smrti bude asi střelná rána v hrudi. Nad tím si příliš hlavu nelámou. O co konkrétně tu šlo však nemají příliš potuchy. Hlídky dorazily až když bylo po všem, aspoň ty na břehu, ty na vodě snad možná něco najdou, až se vrátí. Za nějakou dobu zaslechneš řinčení kol na dlažbě a objeví se vůz. Poměrně malý, krytý a na kozlíků sedí jeden ze strážců. Bronzová maska se ve světle lamp podivně leskne když seskočí dolů. Zběžně si prohlédne mrtvého a pak dutým hlasem přikáže policistům ať ho naloží do vozíku. ti beze slova poslechnou. Neslyšíš ani jedinou nadávku nad prací, kterou musí udělat. Žádné reptání, nezahlédneš ani žádné ušklíbnutí. Takový mají respekt, před zahalenou osobou, která bedlivě sleduje jejich počínání a vrány konečně přestanou krákat. Tohle není to jediné čeho si všimneš. Jeden z Modrokabátníků, kteří tam postávají v hloučku pod stříškou aby na ně nepršelo se náhle otočí. Náhoda tomu chtěla (nebo to byl policejní šestý smysl), že se podíval zrovna tam, kde se skrýváš ty a vaše pohledy se střetly. Poznáváš tu osobu. Je to Darmot. Netvářil se zrovna nadšeně, ale když spatřil tebe, tak mu tvář ještě více ztvrdla. Jak zareaguješ na náhlé odhalení?

Aliya Sevoy - 21. dubna 2020 22:46

Z bláta do louže Drina, Goro, Vincent Bez dalšího slova zůstanu sledovat odchod Milery do tmy. I kdybych dovedla číst v lidech, s ní bych si nemohla být jistá. Ta paní je jako vytesaná z kusu ledu. Její případný názor na mé odmítnutí ovšem přestane hrát roli ve chvíli, kdy hlídka skutečně objeví naši loď. V duchu zakleji, měla to být skrýš, kde je nenajdou. Snad to tedy bude jen rutinní prohlídka. Za jiných okolností bych neměla pochybnosti o tom, že Drina se svým vzhledem přísné vychovatelky nebude mít problém přesvědčit hlídku o všeobecné bezúhonnosti posádky, dnes s dosavadními událostmi mě na chvíli přece jen popadnou pochybnosti. Přesto se rozhodnu v průjezdu zůstat, i s Gorem se tiše přitisknu ke stěně, uši našpicuji, abych slyšela hovor na vodě. Dalších pohybů se vyvaruji, abych nás neprozradila. Dokud nebudu odhalena, hlouběji na území Stuh se pouštět nebudu.

Hester *Vrána* - 21. dubna 2020 22:50

Až po uši Ta chvíle čekání se vyplatila. Povedlo se mi zjistit, kdo je zač ten mrtvý, i když větší zájem to ve mě nevzbudilo. Brzy se také objeví Strážce. Se zatajeným dechem sleduji masku, která halí jeho tvář. Tak ráda bych pronikla do tajů jejich práce. Ale tím, že budu sledovat, jak odváží mrtvého, se ničemu nenaučím. Stačil však okamžik, a já mám zcela jiné starosti. Můj pohled se střetne s pohledem jednoho ze strážníků, a mě až pozdě dojde, že ho znám. Darmot! Zatraceně! Jsem si jistá tím, že mě poznal. Je úplně jedno, že s touhle věcí nemám nic společného a že jsem se tu ocitla náhodou. Ten chlap využije jakoukoliv záminku, aby mi mohl znepříjemnit život. Bleskurychle se otočím a rychle se pokouším zmizet v nejbližší uličce. Za rohem se dám do běhu. Hlavně rychle pryč a co nejdál odsud. Ulicemi vyrazím zpátky k domu, nadávám si přitom, za svou zvědavost.

Vypravěč - 22. dubna 2020 15:29

Vincek a Drina Vincent poslušně odrazí od zdi a se zkušeností sobě vlastní ladně přirazí až k větší lodi. Tváří se při tom jako nevinnost sama. Za chvilku se dva spustí k vám zatím co ty mluvíš s jejich nadřízeným, který na vás zírá shora. Do tváře mu díky světlům není vidět. "Ano, přesně tak," přitaká. "Slyšeli jste nebo viděli něco podezřelého?" Vyptává se zatím co jeho dva muži prohledávají loďku, což jim nedá žádnou velkou práci. Moc tam toho nemáte a klučina choulící se na dně je tak krásně vidět. "Pane, je tu nějaký opilý kluk," ozve se tak jeden z těch co je u vás. "Kam máte namířeno?" padne hned další otázka a hlas, který mluví je nyní o trochu víc podezřívavý, ale zatím to nevypadá, že by si vás s tou střelbou spojili.

Vypravěč - 22. dubna 2020 15:34

Prchající Vrána Útěk, nebo též rychlý ústup ze scény spustí pradávný policajtský instinkt. Když prchá, tak něco provedl. Darmot se okamžitě vydá za tebou. Zahlédneš ho na na začátku uličky, kterou právě probíháš do jiné. "Stůjte. Okamžitě se zastavte," křičí za tebou a snaží se ti držet v patách, ale náskok máš, asi nebude tak těžké se mu ztratit, pokud ovšem opravdu nechceš uposlechnout jeho výzvy a počkat na něj.

Walthar Aliger - 22. dubna 2020 15:45

Small talk "Myslíte kromě té střelby před chvílí?" pousměju se mírně, jen trochu posmutněle. Těžké časy pro nás všechny. "Ale ta šla naštěstí mimo nás. Ne, nic zvláštního, pánové, alespoň nic nápadného. Ale po pravdě dávám pozor spíš tady na výtečníka," pohlédnu s despektem na mladíka na dně loďky. "Vincku...?" pobídnu ho, ale ten bezelstně pokrčí rameny. "Vezeme ho domů, samozřejmě - zapomněl se poněkud ve špatné společnosti." Zamračím se. "Prý pomoz nám ho najít," zavrčím, "nejspíš se někde zapovídal!" paroduji neexistující přítelkyni. "Jeho otec by měl vážně přísněji dohlédnout na výchovu," dodám rozhodně. "Nebo skončí ve vaší trvalejší péči, ani se nenaděje."

Hester *Vrána* - 22. dubna 2020 16:46

Darmot To mě mohlo napadnout, že mě Darmot nebude chtít nechat jen tak zmizet. Krátce se ohlédnu přes rameno. Mám náskok a čekat rozhodně nehodlám. Jistě, že vím, že takhle vypadá podezřele, ale to je mi jedno. Ještě pořád tady mám nějakou práci a noc na policejní stanici skutečně trávit nechci. Přidám do kroku a zmizím za nejbližším rohem. Úplně postačí se v nějakém temném koutě zašít, dokud to nevzdá. Oba víme, že na to, aby mě dostihnul, nemá. Stále ale netuším, kde jsou ostatní. Kličkuji uličkami, vracím se k domu a trochu doufám, že někde potkám alespoň Slečinku. Nechápu, jak jsem mohla ztratit všechny své družky, když tohle měla být tak snadná práce.

Naria Lomond *Slečinka* - 22. dubna 2020 17:09

Nehynoucí pozornost Přijmu nabízenou židli a klidně si na ni sednu. Upravím si šaty i plášť opatrně, aby se ničemu z toho nic nestalo a nezamotaly se do sebe, jako každá slušně vychovaná slečna. "Jste tak laskavý, Loyde," usměji se na něj vděčně. "Páni, u samotného soudce," pronesu uznale, ale dávám si záležet, abych nepřehrávala. Ale konec konců, soudci mají důležitou roli ve městě. A je rozhodně dobré mít u nějakého dobré očko. *O to víc bychom se měly snažit, aby tenhle úkol dopadl...* "Čím to? Je to příjemnější rodina? Nebo méně lidí kolem?" poznamenám s úsměvem. "Avšak, není to pro vás příliš osamocené? Být tu takto sám?" zeptám se a rozhlédnu se po jeho pokoji. "Ale uznávám, že mít pokoj pro sebe musí být pěkné." Pak se ale jakoby s uvědoměním zarazím. "Omlouvám se, ale neslyšela jsem předtím i jiné lidi tady? Ah, vy jste vlastně říkal, že ostatní také využívají chvilky bez pána domu, že?" pokusím se aspoň od něj něco vyzvědět, když už mě jen tak nespustí z očí. Přitom se krátce opět napiji ze sklenice, kterou nepouštím z rukou. Dávám zároveň pozor na to, abych slyšela případné volání o pomoc, nebo cokoliv, co by naznačovalo trable.

Vypravěč - 23. dubna 2020 16:13

Drina, Vincek a Aliya Modrokabátnici ještě chvilku šmejdí ve vaší loďce, ale nic dalšího tam nenajdou. Brzy se tedy nalodí zpátky na svůj člun. "Madam, pane," ozve se velitel, "přeji vám šťastnou cestu a dejte si pozor. Mohl by se tu kolem potulovat někdo nebezpečný." A tím je to vyřešeno. Nakonec se zdá, že to dobře dopadlo. Velitel dá rozkaz a člun se vydá k další plavbě a vás si již nevšímá. Cesta je volná. Aliya si mezitím všimne o několik metrů dál holky, tak dvanáct, možná třináct let, jak celé to vaše vyjednávání s policií sleduje zpoza sudu na dešťovou vodu, který již notně přetéká. Když dívka zpozoruje, že si jí lovkyně všimla, točí se na patě a začne utíkat pryč. Jak budete pokračovat dál?

Aliya Sevoy - 23. dubna 2020 23:06

Z bláta Drina, Goro, Vincent Tiše vydechnu, jakmile se Modrokabátníci rozhodnout nechat Drinu i Vincenta být. Na vzhledu přísných vychovatelek zdá se něco bude. Dlaní přejedu přes obličej, a když se začne zvuk hlídkující lodi vzdalovat, vykouknu ze svého úkrytu. Pohledem zkoumavě přejedu po okolí, v tu chvíli si konečně všimnu i malého špeha. "Neutíkej. Nemusíš se bát," Zavolám za dívčinou tak potichu, aby se ještě vůbec dalo mluvit o zavolání, a Gora chytnu, podržím u sebe. Nechci riskovat, že by v něm vyhrál lovecký instinkt a dítě začal štvát. Já sama se do pronásledování také nepustím. Pokud si děvče svůj útěk nerozmyslí, i se psem vyrazím podél stěn k lodi. Sem tam se opatrně rozhlédnu, než se zastavím u svých kolegů. "Uvěřili ti. Jsi dobrá." Kývnu Drině a v hlase se mi promítne obdiv. Já jsem jen mizerný lhář, snad bych se to ale pro život v městě měla naučit.

Walthar Aliger - 25. dubna 2020 16:41

Pryč...! Aliya, Goro, Vincek "Ještě že mezi nimi nebyl nikdo moc vlezlý," ulevím si a několika pohyby si zajistím pár rozlítaných pramenů vlasů. "Naskoč a musíme si pospíšit - ať se toho kluka konečně zbavíme. Holky už z nás budou šílet." Konečně se trochu pousměju. "Navíc jsem skoro nelhala. Vždycky je dobré, když jsou historky co nejvíc pravdivé... tak šup," pomůžu Gorovi na palubu. Natáhnu ruku i k Aliyi, aby neztratila balanc. "Na koho jsi to prve mluvila?" přeptám se jí. "Snad nás někdo nesleduje?" Ještě to by mi chybělo ke štěstí. Konečně se můžeme vydat směrem k mladíkovu bydlišti. Už je opravdu nejvyšší čas. S postupujícím časem se zvyšuje pravděpodobnost všemožných problémů - že se kluk probere, že po něm vypukne sháňka, že situace, jak ji nepochybně dávno stačila okouknout Vrána, nebude aktuální... už to chci mít za sebou. A to ani nemluvím o tom, že takhle dlouhé koma se mi přestává líbit, ať už v tom byly drogy nebo alkohol. Kdyby nám tu měl umřít, to by byl teprve průšvih na druhou! Ty stříbrňáky dost jasně naznačily, že má vlivné přátele.

Vypravěč - 25. dubna 2020 17:30

Slečinka "Ano, máte pravdu je tu v tuhle chvíli trochu bezvládí," zasměje se tomu vtipu. "Je tu ještě stará paní, jeho matka, pak jeho syn a kuchařka. No a nakonec vy a já," vypočítává kdo je všechno v domě, ve kterém stále panuje klid. Nikdo nekřičí, netříští se žádné sklo, žádní krev se nerozlévá pod dveřmi. Pokud tu holky jsou tak si počínají velice nenápadně. Nebo ještě s balíčkem nedorazily. "Jak jste na tom vy? Už jste se uklidnila?" znovu stočí směr rozhovoru k tobě a při tom se nakloní a lehce se prsty dotkne tvojí ruky.

Vypravěč - 25. dubna 2020 17:39

Drina, Aliya a Vrána Holka na zavolání raději nereagovala. Takových již slyšela a ne všechna byla myšlena tak upřímně jako ta Aliyina. Zkušeností na to má dost. Jakmile jste na lodi Vincek se opře do bidla a vyplujete. V hlavním kanálu teď ještě stále probíhá vyšetřování. Není nijak intenzivní, ale pořád se tam potuluje několik Modrých kabátů. Takže to Vincent vezme trochu oklikou, ale kromě trochy dalšího zdržení se nic horšího nestane. Zakotvíte na smluveném místě. Uvážete loď a vylovíte kluka, který je stále bezvládný jako kus masa, ovšem dýchá a zřejmě mu nic dalšího není. Vrána se potuluje kolem. Slečinka je stále nezvěstná, ale v jedu chvíli zahlédneš druhou část vaší skupiny a konečně se sejdete. Co děláte dál?

Hester *Vrána* - 25. dubna 2020 20:08

Shledání Drina, Aliya, Goro, Vincek Nakonec se mi podaří Darmotovi zmizet. Jsem však sama na sebe naštvaná. Vůbec jsem se neměla u kanálu ukazovat, vůbec jsem se neměla starat o to, co se tam stalo. Teď vypadá, v očích modrokabátníka, podezřele...a zcela zbytečně! Ne, že by to snad předtím bylo lepší, teď by mě jen mohl zabásnout za něco, co jsem neudělala. Z nepříjemných, hloubavých myšlenek mě vytrhne až přítomnost mých společníků. Slečinka pořád nikde, ale alespoň holky s tím frackem jsem konečně našla. Rychlým krokem k nim zamířím. "Co vás tak zdrželo?" Na odpověď však nečekám, důležité je, že jsou tady. "Jdeme, dům jsme obhlédla a mám připravenou cestu dovnitř. Ale ztratila jsem Slečinku."

Aliya Sevoy - 25. dubna 2020 21:26

Loď – místo setkání Drina, Goro, Vincek & Vrána Goro jde dnes z náruče do náruče, pravděpodobně je tohle nejlepší den jeho života, soudě podle toho, jak vrtí chvostem. Já si od Driny také nechám pomoct, a jakmile dostoupnu do lodi, naposledy se otočím směrem, kam utekl ten malý zvěd. "Jen nějaké dítě, malá holka." Pokrčím slabě rameny. "Nejspíš byla jen zvědavá." Usoudím, za příliš velké nebezpečí bych ji nepovažovala. Sekáči a otázka, jak se o nás dozvěděli, mi dělá mnohem větší vrásky, stejně jako myšlenka, že střetnutí s nimi nebylo poslední. I ve chvíli, kdy přirazíme k domluvenému místu, se zůstanu ostražitě rozhlížet. Na Vránu se při našem setkání maličko zamračím. Byla to ona, kdo nám o zakázce řekl. Nepověděl ji její kontakt, kdo další má o toho kluka zájem? Nevaroval jí? Zmínka o tom, že Slečinka je pryč, mě však přiměje upustit od takových úvah. "Jak ztratila?" Zeptám se ostražitě. "Kde, jak je to dlouho?" Za jiných okolností bych myslela, že si Naria odešla dát někde teplý čaj, ovšem setkání se Sekáči trochu mění můj pohled na věc.

Walthar Aliger - 26. dubna 2020 13:21

... dovnitř! Aliya, Hester, Vincek, Goro "Teď ji hledat nemůžeme," řeknu rázně. "A zrovna ona se o sebe vážně umí postarat. Napřed musíme odbýt tady dárečka," kývnu bradou k mladíkovi, který teď zplihle visí na Vincentových ramenou. Těžko tu s ním můžeme pobíhat a pokřikovat Nario! Alespoň že Vrána zřejmě sfoukla svůj úkol na jedničku. "Zdrželo nás všechno, co mohlo. Jestli jsi zaslechla nějaké střílení, tak to jsme byly my," loupnu okem po Aliyi. Neklidně se ohlédnu do stínů, kde prý zmizela ta mladá holka. Ideální špeh - opravdu už se tu nesmíme zdržovat. "Veď nás, Hester," řeknu.

Hester *Vrána* - 26. dubna 2020 13:46

Dům Drina, Aliya, Goro, Vincek Kývnutím hlavy vyzvu své druhy, aby mě následovali. "Šla jsem oblídnout dům, a trochu jsem se uvnitř zdržela. Jen malá nepříjemnost, nemusíte se bát, nikdo mě neviděl. A když jsem se vrátila, Naria byla pryč." Zastavím se na okraji ulice a opatrně nahlédnu za roh. "Střelbu jsem slyšela a taky jsem viděla, jak modrokabátnící vytahují z vody mrtvolu." O tom, že mě tam viděl Darmot, raději pomlčím. Ten čmuchal je můj vlastní problém. "Támhle to je. Odemkla jsem branku a vzadu otevřela okno, abychom se dostali přímo do jeho ložnice." Naposledy se rozhlédnu, a poté rychle přeběhnu ulici, tiše otevřu bránu a zamávám na ostatní, aby mě následovali.

Naria Lomond *Slečinka* - 26. dubna 2020 15:13

Konec představení Zaujatě poslouchám výčet lidí, kteří jsou v domě. Nevypadá to, že by kdokoliv měl představovat problém pro Hester. Takže opravdu nechápu, kam se ten náš postřelený pták zalétl. Ani nic v domě nenaznačuje, že by se tu dělo nějaké pozdvižení. "Je mi mnohem lépe, děkuji," usměji se vřele na Loyda, když se ptá, jak se mám. Při tom mu krátce stisknu ruku na znamení díků. Letmé doteky jsou fajn, lidi si hned myslí, že mají k někomu blíž. Opuchlé mrtvoly se nikdo nedotkne, ale když jde o někoho s kým se cítí dobře, to si hned ruce skoro neumí nechat pro sebe. "Nikdy vám to nezapomenu, jak hezky jste se ke mně choval a ujal se mě, Loyde," ujistím jej a naposledy se napiji ze sklenice, než ji odložím prázdnou na stolek. "Až si říkám, že jsem možná přeháněla a nechala se vystrašit někým, kdo jen spěchal stejným směrem, nebo něco podobně hloupého..." pokračuji a s hraním studem uhnu očima jeho pohledu. Mokrý pramínek vlasů si dám za ucho. "Doufám, že si teď o mně nemyslíte, že jsem nějaká hrozná hlupačka. Já taková opravdu většinou nejsem. Ale to počasí tady mě občas děsí," vysvětluji dál a připravuji si tak únikovou cestu. "A no... nechtěla bych přijít o možnost se s vámi někdy opět potkat... Tedy, za lepšího počasí."

Aliya Sevoy - 26. dubna 2020 23:16

U Soudců Drina, Vrána, Goro, Vincek Nakloním hlavu na stranu, Drině věnuji jeden jediný zkoumavý pohled, jestli si je skutečně jistá tím, že Slečinku nemám vyrazit hledat. "Jak myslíš," přikývnu nakonec. Znovu se ale zamračím, jakmile dojde na převyprávění naší příhody na řece. Mám za to, že spíše něž v ulicích Charterhall, bychom tohle měly probrat ve skrýši. Protřu oči, když padnou slova o mrtvole z řeky, a nakonec vrazím ruce hluboko do kapes kabátu. "Dobrá práce," utrousím polohlasem k Hester, zrovna tak jako ona se i já pozorně rozhlédnu po ulicích a okolních domech, jestli v oknech nejsou nezvaní čumilové, než se svižně i s Gorem vydám za naší zlodějkou.

Vypravěč - 27. dubna 2020 16:12

HAD (Vincent už se mi tam nehodí) Ulice je prázdná, nečas všechny zahnal do domů, aspoň v této čtvrti, jinde jsou na tom hůř a nebo musí za obživou ať je počasí jaké chce. Ne každý má luxus střechy nad hlavou, že. Vrána vás provede brankou do dvora, ukáže na co si dát pozor ať někde něco neshodíte a za chvilku již stojíte pod oknem do kterého máte váš balíček dopravit. Což je ta nejobtížnější část plánu. Kluk nespolupracuje, stříška na kterou se můžete postavit není nijak široká, navíc má prudší sklon a je mokrá, takže to tam klouže. Dopravit tam skoro dospělého kluka bude chtít dost šikovnosti,a le tak jste na to čtyři, určitě něco vymyslíte. Takže jak to provedete?

Hester *Vrána* - 27. dubna 2020 17:30

Tiše, jako myšky Drina, Aliya, Goro, Vincek Dvorek je stále stejně pustý a pusto a tma je i v jednom z oken. "Je to to temné. A musíme být opatrní, v tom druhém pokoji by mohla být nějaká stará žena. Takže našlapujte potichu." Varuji všechny, než se vyškrábu zpátky na stříšku, abych zkontrolovala situaci. "Pojďte mi některá pomoci. Vincek ho zvedne a my ho zkusíme vytáhnout na střechu." Není moc jiných možností.

Walthar Aliger - 28. dubna 2020 12:31

Jako duchové myšek! Aliya, Hester, Vincek, Goro "Tak šup nahoru," ukážu Aliyi, která je docela určitě obratnější než já, k Hester. "A ty se nepleť pod nohy," zavrčím tiše na Gora, který mi vrazí pod kolena, až zavrávorám. Klukovi zatím hlídám hlavu, protože Vincek se s ním otáčí dokola, jako kdyby nás chtěl sejmout jako kuželky, a málem s ním třísknul o zeď. Neklidně se rozhlédnu. Tohle nevysvětlíme. "Na mou duši," ulevím si, "po dnešku už se budu držet jenom jehly a poctivé práce... tak můžem zvedat?"

Aliya Sevoy - 28. dubna 2020 20:09

U Soudců Drina, Vrána, Goro, Vincek Stáhnu Gora bokem, ať nezpůsobuje zmatek, tiše mu přikážu ať sedne a čeká. Drina mě pak vícekrát pobízet nemusí. Z loďky se jí vylézat nechtělo, je mi jasné, že tady se jí taky nebude chtít nikam lézt. Vyskočím, chytnu se okraje stříšky a pak se vysoukám za Hester. "Doufám, že nás to všechny udrží." Šeptnu Hester, jakmile dřepím vedle ní, nahnu se přes okraj stříšky, ke zbytku. "Vinci, podávej." Hlesnu, sama se natáhnu, jestli dosáhnu a podaří se mi čapnout toho mladého floutka za kabát, abych ho potáhla nahoru, a přitom se sama neskulila. Napadne mě přitom při té snaze, jak se tu asi stěhuje těžký nábytek do vyšších pater domů. Život takového stěhovače bych si rozhodně nepřála.

Hester *Vrána* - 28. dubna 2020 20:27

Dobrou noc Drina, Aliya, Goro, Vincek Vincent zvedne bezvládné tělo, jako kdyby snad ani nic nevážila. Jakmile je ale na mě a Aliye, abychom ho vytáhly, přesvědčím se o opaku. Jak může být takový střízlík takhle těžký? My ale nejsem žádná párátka, takže nakonec se nám podaří bezpečně ho vytáhnout až pod okno. To je stále zajištěné knihou, takže dostat se do pokoje už je otázkou vteřin. "Fajn, čisto. Dostaneme ho do postele a vypadneme." Trochu zápolíme, když se ho snažíme tiše přetáhnout přes parapet, nakonec je ale kluk uložený ve své posteli. "Co se mu vlastně stalo?" Až nyní začnu přemýšlet, jak to, že je tak netečný. Nezacházely jsme s ním jako v rukavičkách a čekala bych, že už dávno procitne.

Aliya Sevoy - 28. dubna 2020 23:12

U Soudců Drina, Vrána, Goro, Vincek V polovině celého snažení mi začne připadat jako lákavé řešení opřít kluka u dveří, zazvonit a utéct do tmy. Od rozdělané práce jsem ovšem ještě nikdy neodešla. Nedovolím si tedy ani heknout, aby to v domě nevzbudilo ničí nežádoucí pozornost, a Hester vypomůžu, jak jen to jde. Jakmile je fracek v posteli, pootočím mu hlavou na stranu, aby se nezadusil zvratky, v případě, že by na něj tedy přišla ta potřeba dávit potom, co do sebe dostal, a tiše jako myš se začnu chystat zpět k oknu. "Drogy." Odpovím Hester tiše s pokrčením ramen; jestli chce znát zbytek našich příhod, musí počkat ven. Drina jí to všechno převypráví. Já se v ložnici toho kluka nechci zdržovat, protáhnu se oknem zpět na stříšku, opatrně seskočím dolů mezi zbytek.

Hester *Vrána* - 28. dubna 2020 23:27

Rychle pryč Drina, Aliya, Goro, Vincek Jo, to by dávalo smysl. Trochu se v pokoji zdržím. Rychle prohlédnu klukovi kapsy, i když podle jeho stavu bych řekla, že dnes nebudu první. Potom sundám knihu a vyklouznu z okna, které za sebou tiše zavřu. "Dobře, zmizíme." Teď je na čase, začít si dělat starosti o Slečinku. Přeběhnu zpátky do průchodu, kde jsme se prve rozdělily, a zastavím se. "Tady jsem jí viděla naposledy."

Vypravěč - 29. dubna 2020 01:39

Slečinka Lloyd se trochu zarazí náhlou změnou toku konverzace, ale rychle se pokusí získat zpátky pevnou půdu pod nohama. "Nemusíte nikam pospíchat. Klidně si ještě odpočiňte," nabádá tě k tomu ať u něj ještě zůstaneš, protože jak se říká: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Teď jsi tady a i když je na něm poznat, že tě znovu velmi rád uvidí, tak ještě více je zřejmé, že by pokračoval v tom co jste začali. Kdyby jenom věděl jak to vlastně všechno je. Naštěstí však nemá ani potuchy. V Jednu chvíli se ti zdá, že zaslechneš nějaké zvuky z patra nad vámi. Pokud člověk nedává pozor tak by je nejspíš vůbec nezaslechla, ale přišlo ti to jako, že se tam pohybuje víc osob. Pak se zase rozhostil klid. Mohlo to něco znamenat, ale také nemuselo a jenom těžko budeš zjišťovat jak na tom holky jsou a zda se jim podařilo práci zdárně dokončit. Tedy zjišťovat odsud, stejně tak jako, že nemáš jak jim dát znamení. Či snad ano? Mezitím na tebe Lloyd vyčkávavě hledí a doufá, že si to rozmyslíš a ještě s ním pobudeš.

Walthar Aliger - 01. května 2020 11:44
	Naria Aliya, Hester, Goro, Vincek "Doběhnu se podívat, jestl nešla domů," řeknu zamyšleně. "Možná ji vyplašily ty policejní manévry na vodě. Nebo jí byla zima," dodám s povzdechem, protože Narii se Slečinka neříká nadarmo. "Zkuste to zatím obejít okolo..." Neklidně se ještě rozhlédnu - třeba se zrovna teď vynoří zpoza rohu... ne, nevypadá to. A rychle zmizím ve stínech.

Aliya Sevoy - 01. května 2020 12:12

Průchod - Ulice Drina, Vrána, Goro, Vincek "Mohla to jen zabalit?" Zeptám se Hester, jakmile stojím v průjezdu s ní, očima přitom zatěkám zpět k domu. Ruce si promnu, jak mě od tahání toho kluka na střechu svaly pálí. Jak jen ho ten Vincent mohl v klidu donést tak daleko? Když Drina začne organizovat situaci, mlčky přikývnu. Zmizí ovšem dřív, než se stačím zeptat, kde a kdy se znovu sejdeme. Ta představa, že budeme ke Slečince nahánět ještě i naši čarodějku, se mi zrovna dvakrát nelíbí. "Někdo by měl počkat tady. Kdyby se vrátila." Pokrčím rameny. Vincek s Vránou si o to můžou hodin mincí. S tím, jak se náš lodník dnes nadřel, bych si ale i myslela, že zůstane na místě rád. "Obejdeme se psem blok." Vrazím ruce do kapes, z průjezdu vystoupím na ulici. "Najít Slečinku by se ti nechtělo?" Podrbu svého věrného přítele za ušima, a pak ho nechám pobíhat. Po dřepění v loďce se rád proběhne.

Hester *Vrána* - 01. května 2020 14:06

Kde je Slečinka? Drina, Aliya, Goro, Vincek Možnost, že by se Slečinka odebrala domu, se mi sice moc nezdá, ale za zvážení stojí všechno. Dřina nám navíc nedá mnoho prostoru na připomínky, a zmizí ve tmě. Vincek je sice chlap jako hora, i on se ale někdy unaví. Kývnu na něj, aby si v průchodu odpočinul. "Půjdu s tebou." Rychle srovnám krok s Aliyou, nerada bych ztratila i jí. "Tak co se vlastně stalo po cestě?" Vyzvídám za chůze.

Aliya Sevoy - 01. května 2020 17:38

V ulicích Vrána, Goro "Hmmm," zabručím, když se Vrána začne vyptávat. Nejsem příliš dobrý vypravěč, Drina by to nepochybně zvládla lépe, barvitěji. "Vyzvedli jsme kluka. Na kanále jsme potkali Sekáče." Odpovím nakonec nepříliš hlasitě. "Chtěli nám ho sebrat." Zůstanu se rozhlížet, jestli se někde ve stínech nekrčí nám známá postava Slečinky. "O střelbě víš, nakonec je Drina zahnala duchy." Otřepu se, hvízdnu na Gora, aby neutíkal tak daleko. Límec kabátu ke krku, úkosem se podívám na Hester. Vyprávění o zajížďce do Crow’s foot mi přijde zdlouhavé, i setkání se Stuhami vynechám. "Kdo mohl dát Sekáčům vědět?" Zeptám se místo toho na něco, co mi už delší dobu vrtá hlavou. Stejně tak jako to, proč toho kluka vůbec chtěli.

Hester *Vrána* - 01. května 2020 18:10

V ulicích Aliya, Goro Zachmuřeně Aliyu poslouchám. Teď mě trochu mrzí, že jsem raději nešla vyzvednout kluka, přišla jsem i duchy. Zpráva o Sekáčích se mi ale ani trošku nelíbí. "Nevím, kdo jim dal vědět. Ale Kellis se, ještě dnes, dočká nepříjemné návštěvy. Rozhodně má co vysvětlovat." Šlechtice bude stačit trochu skřípnout, a ještě rád zazpívá. Poučení pro příště: čím jednodušeji práce zní, tím víc se vyptávat.

Vypravěč - 02. května 2020 21:49

Vrána, Aliya a Goro Goro na svou paní otočí hlavu a moudře se na ní podívá. Pak začne běhat kolem dokola. Neštěká jenom očichává kde co, ale déšť a sníh všechny stopy smyl, takže se pak poslušně vrátí. Na druhou stranu to však svědčí o tom, že jí asi nikdo nepřepadl, nevzal obuškem po hlavě a neodtáhl. Krev tu nikde není. Tak snad. Jak obcházíte okolí a snažíte se najít něco o slečince tak narazíte na vůz s mrtvolou. Ulicí si to kodrcá drožka se strážcem duší a na ní pak leží chlap, kterého Aliya zastřelila. Strážce duší je to ten samý jakého Hester viděla u kanálu. Dokončil část své práce a teď se vrací do krematoria. Ovšem něco je trochu jinak. Tak předně ten vozík. Když byl na místě činu, tak rozhodně na sobě neměl přimontovanou kovou tyč s hákem na kterém visí matně zářící kovová baňka. Z ní vede trubička do hrudi toho nebožáka. Přímo do díry po kulce. Vedle je pak kovový válec, který se pomalu otáčí a mezi zvuky kopyt kozy kráčející po dláždění je slyšet tiché vrčení. Něco takového jste ještě neviděly. Běžné je, že prostě tělo naloží a odvezou, neprojíždějí se takhle tmou a nepumpují kdo ví co do nebožtíka. Strážci duší si většinou svá tajemství žárlivě střeží. Možná že jenom tenhle využil příležitosti když déšť a vítr všechny vyhnal z ulice. Strážce si vás nevšímá a jeho bronzová maska je upřená přímo vpřed, ale jedna z vran usazená na kovovém háku vás pozoruje. Co děláte?

Naria Lomond *Slečinka* - 03. května 2020 16:35

Na odchodu Nejspíš bych se nechala ukecat těmi jeho slovy. Jeho pohled byl krásně čitelný a já věděla, že by si nepřál nic, než abych zůstala a věnovala mu více času a jednu dvě chvilky veselého dovádění. Nejspíš by byl i gentleman a byl opatrný a tyhle další věci, které něžné květinky ocení. Jenže já mezi ně nepatřila. To, co mě ale přesvědčilo, abych se už vydala opravdu na cestu, byl hluk nahoře. Nepatrný tichý hluk, ale přece tam byl. *Konečně můžu jít domů,* napadne mne. Vykouzlím na tváři úsměv a nakloním mírně hlavu ke straně. Z nějakého důvodu dívky pak vypadají jaksi roztomileji, ačkoliv tomu moc nerozumím. "Děkuji mnohokrát, Loyde, jsem vám zavázána," pokračuji i přes jeho očekávání v očích. Vezmu jej za ruku a schovám ji v mých rukou. "Ale kdybych tu zůstala déle, neodvážila bych se pak za noci vyjít a nebylo by vůbec vhodné, abych tu zůstávala. Zkazil byste si o mně poslední dobrou špetku úsudku, co o mně máte," řeknu a usměji se na něj. Pustím jeho ruku a zvednu se. "Doprovodíte mne ke dveřím?" zeptám se jej, abych mu dala najevo, že opravdu chci odejít.

Aliya Sevoy - 03. května 2020 20:01

V ulicích Vrána, Goro Přikývnu Vráně, návštěvu, kterou slibuje, si její kontakt skutečně zaslouží. "Budeš chtít doprovodit?" Zeptám se, ale rozuměla bych, pokud by to chtěla vyřešit sama. Kodrcavý zvuk nesoucí se ulicí mě krátce na to přiměje zvolnit krok. Tiše hvízdnu na Gora, ať se mi vrátí k noze a zůstane, sama se na strážce podívám s jistými obavami. To povolání je hrozivé, skoro se otřesu. Odolám nutkání se před pohledem jedné z vran přikrčit, místo toho jen nevědomky přitáhnu kabát blíž k sobě. Skutečnost, že se na voze veze mrtvola, za kterou jsem s největší pravděpodobností zodpovědná, když směřují od kanálu, mi na náladě příliš nepřidá. Přestože mě ten přístroj na voze krátce zaujme, do bližšího zkoumání nemám nejmenší chuť se pouštět. Navíc, zkoumat výbavu Strážců duší není můj momentální cíl. Začnu se pomalu posouvat víc do stínů, z dohledu té podivné vrány, přečkat tam, až zmizí.

Hester *Vrána* - 03. května 2020 20:15

Strážce Aliya, Goro Když se ulicí rozlehne zvuk drkotajících kol, šestý smysl na mě okamžitě začne křičet, abych se schovala. Ze tmy se však vyloupne vůz Strážce a jeho nejnovějšího úlovku. Se zájmem sleduji, jak kolem nás projíždí. Nejvíc zájmu samozřejmě vzbudí onen podivný přístroj, který mrtvému něco pumpuje do těla. Nic podobného jsem dřív nikdy neviděla. Fascinovaně na muže s maskou hledím, a pohledem neuhnu ani v okamžiku, kdy zachytím pohled vrány. Dokonce se na ní drze usměju. Až teprve ve chvíli, kdy povoz zmizí z dohledu, začnu opět věnovat pozornost Aliye. Ta se však mezitím dala do pohybu, a já tak musím popoběhnout, abych s ní srovnala krok. "Díky, ale tohle zvládnu sama." Beru to trochu osobně, vzhledem k tomu, že to já jsem nám tenhle job domluvila. Myslela jsem, že to bude jednoduché, protože přesně tak to z Kellisových úst znělo. Vypadá to ale, že mi pár podstatných detailů zatajil.

Vypravěč - 03. května 2020 23:24

Slečinka Lloyd okamžitě vyskočí aby tě vyprovodil i když je na něm zklamání více než patrné. Ovšem příslib další schůzky dělá divy, tak si to nechce pokazit a chce být skutečným gentlemanem. "Budu se těšit na naše další setkání," přinutí se k úsměvu. "Klidně nechte vzkaz kdybych tu snad náhodou nebyl. Nestává se často, ale někdy se může přihodit, že musím odběhnout něco zařídit. " Pak uchopí tvou ruku a skloní se aby políbil její hřbet. "Je veliká škoda, že vás nemohu doprovodit. jsem povinnostmi vázán zde, ale pokud by se vám cokoli nezdálo, tak se můžete klidně vrátit." To už jste mezi dveřmi ven. Stále fouká a prší. Počasí se nezměnilo a ulice je skoro prázdná. skoro je to proto, protože o několik domů dál zahlédneš povědomé postavy. Ten mohutný pes není nikdo jiný než Goro a hned vedle tedy musí být Aliya a ta poslední bude Vrána. Vypadají zcela v pořádku. Aliya a Vrána Strážce se svým morbidním nákladem zmizel ve tmě. Ještě jednou jste to obešly a v tom jste to uviděly. Otevřely se dveře domu do kterého jste se před chvilkou vloupaly a ven vyšla Slečinka v doprovodu nějakého muže. Stojí pod stříškou aby na ně nepršelo a poměrně důvěrně se spolu baví. Goro se zastaví a tázavě se zadívá na svou paní. není si jistý zda se má na vrhnout na Slečinku aby jí přivítal, nebo na toho chlapa aby ho roztrhal. Lidský svět je někdy tak komplikovaný. Co děláte?

Aliya Sevoy - 06. května 2020 19:43

V ulicích Vrána, Goro - Slečinka "Hm." Zabručím, loktem jen krátce drknu do Vrány, když se otevřou dveře domu, kde jsme před chvílí uložili toho mladého hejska, a nestojí v nich nikdo jiný než naše ztracená Slečinka. "Takhle se moc ztracená nezdá." Usoudím tiše, jakmile si všimnu, jakým způsobem se ti dva ve dveřích k sobě mají, a do jisté míry je to úleva. Gora podrbu za ušima, nakonec se rozhodnu ho za Slečinkou poslat. "Běž se přivítat. Opatrně. Neskákat." Pustím ho a když pes s nadšením poštěkáváním vyrazí za Slečinkou, maličko se usměji. Sama zvednu ruku a na naši kolegyni mávnu. Krok ale nezrychlím, nerada bych jí něco překazila. Goro bude stačit, až kolem ní začne nadšeně křepčit.

Naria Lomond *Slečinka* - 06. května 2020 19:59

Rozloučení Musím uznat, že Lloyd se opravdu snaží zachovat správně. Ani trochu nepřekračuji linii slušnosti a když má naději, že jej znovu uvidím, tak se opravdu snaží. A vzhledem k tomu, že je to sluha v domě soudců, rozhodnu se, že své slovo dodržím a znovu se tu ukáži. Ve dveřích, když cítím ten nečas zase na vlastní kůži, se ještě na něj otočím. Vzhledem k tomu, že zahlédnu i povědomé postavy, usoudím, že jsem měla pravdu a stejně je nejvyšší čas zmizet zpět do doupěte. "Ještě jednou děkuji mnohokrát, Lloyde," řeknu tiše. "Naprosto chápu vaše povinnosti a cením si i toho, že jste si na mě vůbec vyšetřil čas." Zamrkám krátce a pak k němu přistoupím a vtisknu mu letmý a lehký polibek na tvář. "Na shledanou, pane Lloyde," řeknu tiše a plaše sklopím zrak, když poodstoupím. Nasadím si rychle kápi. A když slyším Gora, jak se přibližuje, tak raději sejdu schody, než se na Lloyda ještě otočím. "A nemusíte se bát, evidentně už mi poslala i naproti hlídače," pronesu veselým tónem, když vidím tu chlupatou obludu, jak si to šine ke mně. Naposledy se usměji Lloydovým směrem, než vyrazím Gorovi v ústery. A bohové chraňte jeho chlupatý kožich, jestli mě zkusí povalit!

Hester *Vrána* - 06. května 2020 20:32

Slečinka Aliya, Naria, Goro Obejdeme pár ulic a pomalu se vracíme k místu, odkud jsme vyrazily. Strážce mi stále leží v hlavě, a stejně tak ten podivný přístroj, který jsem zahlédla na voze. Toužím po tom, dozvědět se víc, ale před Aliyou nechci o těhle morbidních věcech mluvit. Tiše se uchechtnu, když konečně Slečinku najdeme. "Potvora. Dobře se bavila, zatím co my jsme dřely." Utrousím, ale ač moje slova znějí jízlivě, myšlena tak nejsou. Jsem ráda, že je naše slečinka Slečinka v pořádku. Zamířím nejprve do průchodu, kde jsme zanechaly Vincenta. Pošlu ho domů, dnes večer už jeho služby potřebovat nebudeme. Odvedl dobrou práci a zaslouží si odpočinek. Skoro mu závidím, když myslím na to, co ještě čeká mě. Teprve když se dveře do domu zavřou, zamířím za Nariou. "Co se stalo?"

Aliya Sevoy - 08. května 2020 16:50

V ulicích Slečinka, Vrána, Goro Goro se podle příkazu omezí na nadšené vrtění ocasem, občasné nadšené a štěknutí a pochopitelně ji i celou očichá. Když se mi začne zdát, že se nechává až příliš unášet a hrozí, že začne skákat, hvízdnu a zavolám ho k sobě. Riskovat, že můj pes nechá zablácené otisky svých tlapek Slečince na oblečení, se mi v žádném případě nechce. Sekáči mi jako problém stačí. "V pořádku?" Optám se na první věc, která mě zajímá, jakmile dojdu až k Narii. Jen krátce zaletím očima k domu. Když přijde Vrána i s otázkou, musím přiznat, že i mě by zajímalo, jak se Slečinka v domě ocitla. Zdržovat se na ulici se mi ovšem chce jen pramálo. "Neměly bychom se tu víc zdržovat." Rozhlédnu se na obě strany ulice. "Mluvit můžeme i cestou." Pobídnu obě ženy k odchodu. Pokud je to s Vinckem a jeho návratem vyřešené, bude lepší se taky vzdálit.

Naria Lomond *Slečinka* - 08. května 2020 23:56

Zpátky pohromadě Jsem spokojena s tím, že se Goro rozhodne být rozumná chlupatá a uslintaná veselá koule a neskáče na ně. Podrbu jej hned mezi ušima, sotva ke mně doťapká a dokonce mu věnuji vlídný úsměv. Když se přidají i další mé dvě společnice, tak si je krátce prohlédnu, abych rychle zjistila, jestli měly nějaký problém. Hlavně Hester, co se na tak dlouho vypařila. "To jsem se chtěla zeptat já tebe," opáčím k Vráně. Přikývnu na Aliyin nápad, rovnou jít. V tomhle počasí nechci být dlouho venku. "Souhlasím jdeme," dodám ještě, než začnu odpovídat na otázky. Ocením mlčky i fakt, že si Aliya v pravý čas odvelela Gora. "Hester ta obhlídka trvala opravdu dlouho, a tak jsem se chtěla ujistit, že je v pořádku," odpovím na jejich zvědavá otázky, zatímco už vyjdu směrem k našemu kutlochu. "A tak jsem se dostala dovnitř mým způsobem. Bohužel, sluha byl příliš hrdinský a gentlemanský, že ze mě nespustil oči. A tak jsem z něj vytáhla jen pár informací a naslouchala. A když jsem vás slyšela nahoře - byly jste to vy, že? - tak jsem se nechala vyprovodit ven." Mluvím ke svým kolegyním tichým hlasem a dávám pozor, aby nás nikdo nemohl zaslechnout. Nepřeháním to s detaily, kdyby chtěly, tak se určitě zeptají. "Takže, co na vaší straně? Co tak trvalo s obhlídkou? A co ten klučík? Našli jste ho a dopravili, doufám? Protože dobré očko u soudcova syna se může hodit," vyptám se na oplátku já a přidám kus informace, o kterém by měly vidět.

Hester *Vrána* - 09. května 2020 00:15

Rychle pryč Aliya, Naria, Goro Křivě se pod šátkem pousměju. "Za to se omlouvám. Měla jsem trochu potíže, uvízla jsem pod postelí." Přiznám konečně, co mě tak zdrželo. Víc ale nevysvětluji, už tak je to dost ponižující. Důležité je, že jsme všechny v pořádku a práci jsme odvedly na jedničku. "Na to, o jak jednoduchou práci mělo jít, se to nakonec pěkně zkomplikovalo. Takže když mě teď omluvíte, půjdu. Musím si dlouze a nudně pohovořit s jedním šlechticem." Vyseknu oběma ženám dramatickou úklonu. Z výrazu mé tváře není vidět nic, jen dvě zlostně se lesknoucí oči. Kellis by měl mít hodně dobré vysvětlení, jestli si nechce, ještě dnes večer, zaplavat v kanále. "Jo a kdybyste tady někde zahlédly čmuchat mého miláčka Darmota, tak mu vyřiďte mé nejneupřímnější pozdravy." Zavolám ještě přes rameno, a poté se se smíchem ztratím ve tmě. Mířím k Six Towers, kde má můj ušlechtilý přítel dům. Tohle nebude příjemná návštěva.

Vypravěč - 09. května 2020 17:29

Chulainn "Shean" O´Macha Vincentovi netrvalo příliš dlouho tě v nálevně U Kellena. Kde taky jinde bys trávil svůj volný čas než v putyce vyhlášené výběr sklovanderského chlastu. Horší to bylo s tím aby ti vysvětlil co se děje, ale nakonec se mu to podařilo. Vincent je fajn chlap. Silný, obratný, ale není to zrovna rétor. Situace je asi následující. Vincek byl na cestě do loděnice, aby ukryl loď zpátky z poslední práce, která zahrnovala nenápadnou přepravu nějakého bohatého feťáka zpátky domů, což se tak nějak podařilo i když bez střílení se to neobešlo, ale to není ten problém. Mnohem větší průser je, že kolem vašeho doupěte se právě rojí Gondoliéři. Vincent naštěstí zůstal nezpozorován, ukryl pramici na bezpečné místo a šel tě hledat. Holky jsou pravděpodobně ještě kdo ví kde, vždyť víš jaké jsou. Těch otrapů je tak deset, možná patnáct a určitě plánují něco nekalého a Vincent není z těch, kteří se nechají jen tak zastrašit. Pokud říká, že se něco děje, tak se něco děje. Co děláš?

Chulainn "Shean" O´Macha - 09. května 2020 18:33

Vincek posel špatných zpráv V paluši U Kellena bylo dneska pěkně živo. Lidí se tam mísilo snad víc jak obvykle. Až jsem si říkal jestli do města zas nepřijel nějakej novej cirkus s kabinetem zrůd. Teda ne, že bych se svoji zrůdnou krásou moc vymykal, ale já jsem přece inventář, takže na můj rypák sou už všichni zvyklí. Je to jako když se dennodenně díváte na rozmácenej, pošlapanej plecháč ze kterého pijete. Prostě vám to už ani nepřijde. Ale když najdete jinej hnusnej plecháč tak ho kopnete do hajzlu. Už proto jak vypadá, vás prostě sere. Přesně to jsem se chystal udělat s jedním černým obejdou co se o mě už po druhé otřel a snažil se mě vytáhnout z kapse nějakou škváru. Když to zkusil ve chvíli, když jsme s O'Brienem vrhali nože do terče to mě fakt nasral. Při nechutným křupnutí třetího prstu a kvikotu toho podsvinčete, přišel Vincek a já měl po zábavě. Praštil jsem mu aspoň hlavou o stůl a poslal ho do říše snů. Třeba mu skřítkové vysvětlí, že čorovat se prostě nemá. Max to celé jen se zájmem sledoval z pod stolu. "Tož co mi neseš Vincku?" Když Vincek začal blekotat, pochopil jsem, že situace je asi vážná, odešli jsem k zadnímu stolu kde bývá obvykle klid a on se nakonec vymáčkl. "Hmm proč zrovna Gondoliéři? Deset až patnáct to není málo. Co se jim zas honí v tech jejich palicách. No co sa dá dělat nenecháme ty naše krásky ve sračkách Vici." Trochu neochotně se zvednu od stolu. Rukou pokynu Maxíkovi a jeho uslintaná tlama vyrazí za mnou a v očích mu planou plamínky, které říkají "Jupí bude zábava!" Pohlédnu na něho a zchladím jeho nadšení. "Moc sa netěš smraďochu, to asi nebude zrovna jednohubka. Tak U Nohy! a Ticho!" Kdybych věděl kde jsou ty naše krásky, mohli jsme si na ně připravit nějaké překvápko, ale teď to prostě nejde. Na potemnělé ulici přidám do kroku, snažím se být co nejvíc ticho, abychom s Vinckem i Maxem dorazili na místo nepozorovaně a obhlédli Gondoliéry co vlastně mají za lubem. Přeci jen patnáct na tři je poměrně dost a taky v případě, že by se Vincek pletl, tak udělat masakr jen tak to je na válku gangů a to si nikdo nechce jen tak lajznout. Schovám svoji neforemnou postavu za nějaké sudy s mazutem a nechám Vincka aby mi ukázal kde jsou a pak sleduji co chtějí vyvádět. Připravím si do ruky Margaret moji dvouhlavňovou kamarádku ze starých časů a v druhé pazouře svírám krásne zdobenou okovanou hůl. Připomínku toho, že i Plukovník Akoroské koloniální armády si mých služeb vážil...

Vypravěč - 09. května 2020 19:28

Vrána Pokud byl Charterhall skoro prázdný tak Six towers je naprosto opuštěný. Jenom déšť bubnuje na parapety haraší v okapových svodech. Tahle čtvrť je pustá a prázdná, i když na hranicích s Charterhall to není tak hrozné jako hlouběji. Naštěstí až tam chodit nemusíš. Roslyn bydlí poměrně kousek od kanálu, který městské části od sebe odděluje. Přes hlavní most a pak doprava a za chvilku již stojíš před jeho domem. Stále to je majestátní stavba se sloupovím a tepanou branou. Sice se omítka docela prýská a zahrada je také zanedbaná, ale moc dobře víš že uvnitř je stále ještě útulno. Zatažením táhla se rozezní zvon uvnitř v domě a za chvilku zaslechneš kroky a dveře se otevřou. Kellis přišel otevřít sám. Jeho hospodyně je již dávno pryč a on je tak v celém domě sám. Velkém a opuštěném domě. Dveře otevřel dokořán a pokynul ti dovnitř. Vypadá zcela klidně a zbytek platby má pro tebe nejspíš již připravený aby ti ho mohl předat. Jenom to nechce dělat na ulici. Jak se zachováš?

Hester *Vrána* - 09. května 2020 20:17

Kellis Cesta do Six Towers proběhne bez problémů. Ulice jsou pusté a nikdo mě tak neobtěžuje, ani nezpomaluje. V oknech Kellisova sídla se ještě svítí, šlechtic ponocuje. A nebo možná čeká právě na mě. Rozhodně se netváří překvapeně, když mě najde u dveří. Navzdory svým ostrým slovům, mu celkem přátelsky pokývnu na pozdrav, a vstoupím do domu. Až když se za mnou zavřou dveře, dovolím si sundat šátek a kápi. "Dlužíš mi vysvětlení." Zabručím nevrle. Bez pozvání zamířím do salonu, který je vchodovým dveřím nejblíže. Nechci se tu zbytečně zdržovat. Dostanu ze šlechtice peníze a odpovědi, a zase rychle zmizím. "Kluk je bezpečně doma v posteli. Tedy, minimálně když jsme odcházely, tak ještě dýchal. Jestli se dožije rána, to ti neřeknu." Usadím se v křesle, které už má svá nejlepší léta za sebou, a vážně se na Kellise podívám. "Řekni mi, tys věděl, že po něm jdou Sekáči?"

Vypravěč - 09. května 2020 21:13

Slečinka a Aliya Vracet se pěšky není tak příjemné jako plout, ale aspoň máte čas si všechno dopodrobna povyprávět. Ať už jste zašly ve svém vyprávění jak chtěly daleko cesta vám nakonec utekla a jste zpátky v Charhollow a blížíte se ke své skrýši probrat další postup, nebo jenom ulevit svým nohám. Jenže to nebude tak snadné jak se vzápětí ukáže. Před vaší boudou se pohybuje skupina Gondoliérů. Několik jich je i na vodě na svých loďkách a něco tam provádí. Vás si zatím nevšimli. Mimochodem o několik domů dál se ukrývají Vincent a Shean. Možná by stálo za to dát jim nějak opatrně vědět, že tu jste také.

Aliya Sevoy - 09. května 2020 23:21

V ulicích Slečinka, Goro O něčem dopodrobna vyprávět nikdy nebyla moje silná stránka. Slečince se ovšem podaří ze mě vypáčit všechno, co se stalo. Cestou do Charhollow se tak pořádně zapotím i v tom nečase. A studený pot mě polije znovu, jakmile vejdeme do ulice, kde je naše skrýš. To srocení malého davu u našeho doupěte nevypadá dobře. Má první myšlenka je, že nás vyčenichali Sekáči, druhá, že ať už je to kdokoliv, nesmí nás vidět. Slečinku ve spěchu zatlačím do nejbližšího vchodu či průjezdu, Goro nás poslušně následuje. Na krátko se opřu hlavou o stěnu, na jeden den je to až příliš mnoho smůly. Jen na několik vteřin vykouknu, pokusím se dopočítat, kolik obrysů se ve tmě pohybuje. Rychle ovšem usoudím, že je to víc, než by bylo pro naše zdraví dobré. "Dnes se asi do skrýše nevrátíme." Špitnu ke Slečince. Ačkoliv mi jindy střelba připadá jako řešení většiny problémů, v tomhle případě od ní ustoupím. "Vinc by možná sehnal pomoc u Dokařů?" Zeptám se šeptem Slečinky, co si o tom myslí, druhá věc ale je, kde sehnat Vince. I Shean by věděl, jak rozbít pár čelistí, jenže jak k nim?

Vypravěč - 12. května 2020 15:46

Vrána "Sekáči?" udiveně pozvedne obočí. "Ne, nevěděl jsem, že po něm jdou oni." Z komody vezme láhev brandy a nalije ti štědrou dávku do broušené sklenky. Tu položí na stolek vedle tvého křesla a pak ještě přidá váček s mincemi aby ti ukázal, že své slovo drží a také aby to zmírnilo tvé podezření. "Musím se však přiznat, že jsem mel jisté podezření, možná spíše tušení, že by se něco mohlo přihodit. Ten kluk je naprosto nezvedený a není to jeho první výstřelek, ale poslední dobou je to s ním horší a horší a tak jsem předpokládal, že by si toho mohl všimnout někdo s ne tak dobrými úmysly. Na jednu stranu jsem rád, že jsem to předvídal a dokázal zakročit včas, ale na druhou stranu mi je líto, že jsem tě vystavil nebezpečí. To rozhodně nebylo mým úmyslem." Sedne si do křesla naproti tobě a přehodí nohu přes nohu. Jeho dohladka oholená tvář vyzařuje soucit a starostlivost. Rozhodně mu není jedno co se přihodilo.

Naria Lomond *Slečinka* - 12. května 2020 18:03

Problém před domem Aliyino vysvětlení se mi moc nelíbí. Vlastně se mi nelíbí ani trochu. Znamená to problémy, co se budou muset, co nejdříve vyřešit. Moje podezření se ukáže jako správné, když dojdeme až k naší skrýši. Povytáhnu obočí. *Tomu říkám trochu nevyrovnaná hra...* pomyslím si, když si přepočítám množství lidí před naší skrýší. *No, pánové, to tedy není ani trochu fér,* pousměji se pobaveně. "Bylo by fajn naše fešáky dostat nejdřív k nám. Mít tu Vránu, tak ji pošlu, aby k nim došla... Ale ta si poletuje jinde," pronesu zamyšleně k Aliyy. "Ale co Goro? Dokázal by k nim doběhnout? Psa by nemuseli řešit, ne? Jinak je další možnost jen upoutat něčím jejich pozornost, abychom se k nim mohli dostat," spřádám si v hlavě různé plány. Očima sleduji okolí a snažím se přitom nebýt vůbec viděna. "Každopádně bude potřeba našim převozníkům vysvětlit, co jsou to přátelské sousedské vztahy," řeknu tiše a prsty si jemně odrhnu vlasy z obličeji a polovičatě se usměji. Ačkoliv to moje intonace nenapovídá, Aliye může být jasné, že dárkový koš jim rozhodně nepošleme.

Hester *Vrána* - 12. května 2020 20:14

Kellis Váček s penězi zmizí dřív, než se stihne dotknout stolu. Snad zlatem trochu usmířím naštvané společnice. Nepohrdnu ani sklenkou brandy, i když obvykle alkoholu příliš neholduji. Ve svých pohybech potřebuji být jistá. Stále se trochu mračím, když poslouchám Kellise, ale věřím mu. Známe se už pěknou řádku let a jistě by mě neohrozil úmyslně. Napiju se a chvíli převaluji alkohol v ústech, než polknu. "Proč ti na tom klukovi vlastně záleží? S jeho životním stylem by sis na něj raději neměl moc zvykat." Na ulicích denně umírají chudí a nemocní. Je mi zle s takových prachatých zmetků, co by mohli mít všechno, co by mohli něco změnit, ale jen mrhají svými životy. Tenhle floutek svůj život doslova zahazuje a část mě mu skutečně přeje nějakou nehezkou smrt.

Aliya Sevoy - 12. května 2020 21:56

V ulicích Slečinka, Goro Zatímco Slečinka spřádá plány, zamžourám do tmy znovu. Až dokud si nevšimnu i toho, co jsem prve přehlédla. V tu chvíli Narii konečně přikývnu. "Goro to zvládne." Šeptnu a přikrčím se k psovi. Přitáhnu ho k sobě a důkladně podrbu mezi ušima, než ho nasměruji k sudům, za kterými tuším naše přátele. "Najdi Sheana." Pošeptám, zopakuji, pokud bude třeba, dokud Goro nezavětří a nezačne vypadat, že pochopil, co se po něm chce. "Běž." Vyšlu našeho posla, teprve pak se narovnám. "Možná bychom si mohli najít jiné sousedy?" Zeptám se Slečinky tiše, zdá se mi to totiž výrazně snazší než Gondoliérům vysvětlovat, jak by se měli správní sousedé chovat. Po očku přitom zůstanu sledovat, jak se vede Gorovi.

Vypravěč - 12. května 2020 22:48

Aliya, Shean a Naria Goro několikrát zavrtí ocasem na znamení, že rozumí a pak hned vyrazí. Ještě není ani u nich, když si ho všimne Max a dá tak vědět, svému pánovi. Jejich shledání je skoro dojemné, když se ty dvě obludy začnou očichávat a zdravit se tak. Samozřejmě jak Chulainnovi tak i Vincentovi je jasné, že kde je Goro tak Aliya nebude nikde daleko a skutečně jí za chvilku objevíte i se Slečinkou jak se schovávají ve stínu o kus dál ulicí. Gonoliéři mezitím vytáhli na břeh velkou bednu. Nevypadá zase tak těžká. Táhli jí jenom dva, ale docela velká. Opatrně jí položili poblíž vchodu do vašeho úkrytu a teď čekají až jeden z nich otevře zámek. Což se mu zatím tak docela nedaří, ale je to jenom otázka času kdy se k vám vloupá. Zřejmě nechtějí zanechat na první pohled důkazy své přítomnosti. Co děláte?

Chulainn "Shean" O´Macha - 13. května 2020 08:26

V ulicích s Godoliéry Slečinka, Goro, Aliya, Max, Vincent, Shean Přikrčený za sudy sleduji co to ti parchanti vyvádění. Vůbec mi není jasné kam to směřuje. Jediné co mě napadá je, že by gondoliéři chtěli vyhodit do povětří holkám úkryt a zbavit se tak konkurence hned v zárodku, a nebo se holky zapletly do něčeho o čem nic nevím. Dalekohledem ještě prozkoumám celou ulici, abych zjistil kolik jich tu skutečně je a jak jsou rozmístění. Zvlášť se pokusím vyhledat někoho kdo skupině dává rozkazy a nějaké hlídky, které stojí víc osamoceně a dali by se odstranit nepozorovaně než začne hlavní útok. Max najednou zastříhá ušima - zpozorním. Potichu přiběhne Aliyn Goro modlím se, aby radostně neblafl, nebo nevydal jiný zvuk. Pro jistotu ještě přiložím prst přes ústa a zakroutím hlavou na Maxe i Gora. Naštěstí si psi uvědomují napjatou situaci a tak jsou jako pěny. Sleduji kde zahlédnu Aliyu. Nakonec objevím holky dokonce dvě Aliyu a Nariu. Posunky jim ukážu, ať se ony stáhnou dál od kanálu do vedlejší uličky, kde nebudeme vidět a tam, že se domluvíme. Mezi tím Gondoliéři vytáhli bednu a snaží se dostat do úkrytu. "Vinci jsou tu holky, počkej tu, tady máš můj dalekohled a všechno sleduj, jakoukoliv změnu, hlavě sleduj jejich velitele, domluvím se s nimi na plánu a hned jsme zpět. Nemáme moc času než se dostanou přes zámek." Pomalu se i se psi se odplížím do vedlejší uličky a z druhé strany jdu rychle naproti holkám. Jestli se holkám podaří ke mě dostat pak pokračuji. Prsty se dotknu špičky tvrďáku na pozdrav. "Pěkný podvečer slečny, krásný čas na procházku co? Máme tu 10-15 gondoliérů, co se vám snaží vecpat do domečku a mají sebou velkou bednu. Napadá vás proč? Máte s nimi nějaké trable? Moc mi to nedává smysl, jen mě snad napadá, že vám to prostě chtějí vyhodit do luftu a zbavit se konkurence v zárodku. Případně i s váma. Teď to ale musíme vyřešit. Díval jsem se jak jsou rozestavení a možná by se dalo něco udělat. Dle mě máme dvě možnosti. Potichu odstranit jednoho z nich a vymlátit z něj o co jim do a co je v té bedně a pokud je tam bomba, tak je nechat odejít a bombu pak zneškodnit. Pak mu zlámat ruce a poslat ho ke gondoliérům, že příště bude tvrdá odveta. A nebo, to je moje favorizovaná možnost, vyřešit to teď a tady. Rychlým úderem. Prvně potichu sundat jejich stráže, a pak udeřit na jejich velitele toho zmasakrovat a pak je rozprášit. Když se nám velitele podaří sundat rychle, pak budou dezorientovaní a bez morálky, to když budeme rychlý ani nepostřehnou kolik nás je. Vincent je teď sleduje. Je to na vás holky, je to vaše doupě. Druhá možnost je riskantnější a víc na ostří nože i s následkama, na druhou stranu, pokud se to povede, zvedne se vám prestiž bude se o vás víc mluvit, možná přijdou větší kšefty a každý si dvakrát rozmyslí, než se do vás začne srát. Tak co?" Čekám jak se holky rozhodnou, ale měli by dělat rychle čas je proti nám...

Vypravěč - 13. května 2020 16:36

Vrána "Je to trochu složitější. O toho kluka tolik nejde. Jeho otec je důležitější. Nemohu zacházet do podrobností. Diskrétnost je cenná vlastnost. Proto jsem se také obrátil na vás, protože vím, že si to necháte pro sebe," usměje se na tebe. Mazat med kolem huby to on umí. "Co si však jistě domyslíš je, že výstřelky toho nezbedníka by mohli někteří lidé využít aby jeho otce zdiskreditovali a zahnali do úzkých. Což se právě teď nehodí. Proto na něj tak trochu dávám pozor." Zvedne láhev a mlčky se tak zeptá zda chceš dolít.

Hester *Vrána* - 13. května 2020 18:31

Kellis Velmi rychle začnu své otázky litovat. Takovéhle věci mě nezajímají, dokud se mě to netýká, nebo mě to neohrožuje na životě. Práci jsme splnili, dál ať si ho Kellis hlídá sám. Možná bych dokázala najít někoho, kdo by za tuhle informaci zaplatil, ale já nehodlám jít proti jedinému mocnějšímu spojenci, kterého mám. Kellis možná není velké zvíře, ale otevřou se mu i dveře, které by mně zůstaly navždy zavřené. Posunkem ruky naznačím, že další pití už nechci. "Těžká noc. Radši vypadnu." S těmi slovy se zvednu a zamířím ke dveřím. "Ozvy se, až zase budeš mít nějakou práci. Vždyť víš, protože jsem tak diskrétní." Zasměju se a bez rozloučení vyrazím znovu do tmy. Do Crow´s Foot je to pěkný kus cesty, a já se už nyní těším, až se budu moci složit na slamníku.

Aliya Sevoy - 14. května 2020 21:24

V ulicích Slečinka, Shean, Goro, Max Když se s Sheanem a Maxem sejdeme v jedné z bočních uliček, kývnu na pozdrav. Gora za odměnu podrbu za ušima, a pak zůstanu soustředěně zírat na muže, aby mi nic z té záplavy slov neuteklo. "Druhá varianta je příliš nebezpečná." Zavrtím hlavou. "Je jich moc, nevíme, jaké mají zbraně." Ve třech lidech, když Naria zůstane v bezpečí, ani s dvěma psy nemáme podle mě příliš šance. Když začnu střílet, budeme mít na prahu Modrokabátníky. Sice o něco později než v Charterhall, ale přesto. "Za mě, zkusme, co jsi navrhoval jako první." Poškrábu se na hlavě. Co chtějí Gondoliéři dělat s tou bednou mi jasné není, ale že by to byla bomba? Kde by k něčemu takovému přišli? A hlavně proč takový extrém, zas tak špatně na tom s nimi přeci nejsme. Nikoho z nich jsem nezastřelila. Podívám se na Slečinku, co ta na oba návrhy.

Naria Lomond *Slečinka* - 14. května 2020 22:25

Nové uskupení Aliya, Shean, Goro, Max "Vidíš jak máš šikovnou kouli chlupů," pochválím šeptem Aliyi Gora. Jsem ráda, že můj drobný plán vyšel a můžu se tak tvářit dostatečně nad věcí a neskutečně prozíravě. Avšak neodpustím se ještě druhé drobné rýpnutí do své společnice. "Ah, to je tak roztomilé, domlouváte se svou vlastní řečí lásky," špitnu k ní, když Shean gestikuluje, abychom se přesunuly a promluvili si. "Hezký večer i tobě, plukovníku. To jsi nás tady vyhlížel, nebo snad někoho konkrétního?" zeptám se stejně konverzačním tónem jako začne on. Přeci jen, jsme naživu a v jenom kuse, proč se tedy mračit? Rozhodně taková nálada ze mě jde vyčíst. Poslouchám pozorně O'Machovo vyprávění, ačkoliv rozhodně na něj tak nezírám jako Aliya. Usmyslím si, že tohle je další příležitost si do ní rýpnout, ale velkoryse to nechám plavat. Prozatím. "Líbí se mi tvoje nadšení pro věc," pochválím jeho nápady. "A co takhle nechat tuhle práci na někom dalším? Co když přivedeme naše hrdinné strážce zákona, aby je sebrali? A nebo ještě lépe. Vy vymlátíte informace z toho jednoho člena a já dovedu zatím nějakou fešného strážce zákona?" navrhnu další alternativu. Samozřejmě to obsahuje intriky a také využití někoho. "Ale jestli si troufneš na takovou přesilovku... Ráda ti podržím klobouk," usměji se ještě na Sheana. "A Aliye... hm... sponku do vlasů?"

Chulainn "Shean" O´Macha - 15. května 2020 08:00

V ulicích s Godoliéry Slečinka, Goro, Aliya, Max, Vincent, Shean Potemnělou, vlhkou, plísní páchnoucí ulicí ulicí se prožene závan zatuchlého větru. Lehce zbystřím, ale dál se věnuji Ali, abych slyšel její šeptanou odpověď. Rozhodla se pro první možnost. Je mi to v celku jedno je to jejich úkryt. Kývnu na ji na to, že rozumím. Pak začne mluvit Naria. Když mě pozdraví jako plukovníka, smaragdově zelené oči se rozsvítí zlobou vím, že si mě dobírá, ale na svoji vojenskou minulost jsem trochu háklivý, zvlášť když mi to někdo schválně komolí. Trochu odměřeně ji tedy opravím. "Když už, tak nadporučík zlato. A ano byl jsem celý netrpělivý, kdy se objevíte jako prvnička na rande." Pak pokračuje, pokývnu, že rozumím, ale na nápad s strážci zákona se moc netvářím. "Modrokabátníky bych do toho moc nemontoval, jsou to zkorumpovaní bastardi, akorát si naserete do hnízda a ještě jim odhalíte váš ukryt. Pokud už tak moc chceš do toho někoho montovat tak spíš Inspektory ti jsou poctivý a rovní ... ... aspoň většina." Přemýšlím, jestli bych mezi nimi našel ještě pár kamarádů, patrně ano, ale i tak se mi to zdá riskantní poněkud zahrávat si s tím je trochu hra s ohněm. "Inu dělej zlatovlásko jak myslíš, my se tedy postaráme s Ali o nějakého ptáčka zpěváčka." Spiklenecky mrknu na Ali a prstem do špíny země namaluji zhruba situaci se rozmístěním Gondoliérů. "Teď se přesunem k Vicentovi sleduje to celé, tak nám řekne co se změnilo. Možná bychom mohli vzít i dva, oni se pak budou hovornější." Pokývnu Narii na rozloučenou a temnou ulicí se tiše blížím zpět k ke skrýši odkud sleduje Vincent celou situaci. Když tam budu potichu šeptnu Vicentovi. "Tak co Vinci nějaké změny?"

Vypravěč - 15. května 2020 13:27

Shen, Aliya, Naria "Zatím se dovnitř nedostali," ohlásí vám Vincent, když jste zpátky u něj a skutečně. Ten zámek na dveřích stále odolává pokusům o prolomení. Bednu zatím položili ke zdi aby a teď pět chlápků postává kolem aby jí mohli odnést dovnitř až budou moci. "Šéfuje tomu támhle ten," upozorní vás ještě na velitele téhle operace. Jímž je vysoký muž, který má na obličeji dřevěnou vyřezávanou masku. Jsou v ní pouze dvě štěrbiny pro oči a na čele má vypálený jakýsi znak. Několik vzájemně se protínajících čar. Ten chlap je jasný whisper a na celou tuto záležitost dohlíží, poněkud ztrácí trpělivost, protože se jim nedaří tak si zřejmě představoval a když se nakloní k zámečníkovi u dveří aby mu něco řekl, tak ten sebou trhne. Hlídky příliš nedrží. Tři gondoliéři postávají u lodí. Zbytek je hlavně před vašimi dveřmi a jenom jeden má za úkol tu nevděčnou práci dávat pozor, ale moc tomu nedá a stojí na rohu, opřený o zeď aby byl trochu krytý před větrem a deštěm a jenom sem tam se rozhlédne. Víc ho zajímá dění u vašeho úkrytu. Nenápadně se k němu dostat můžete buď tak, že ho obejdete a zkusíte to druhou uličkou, což ale zabere víc času. Nebo to můžete zkusit přímo podél zdí a využít toho harampádí, které je u nich nastavené. Přesto je potřeba překonat několik yardů volného prostoru, kdy by vás mohl zahlédnout. Nebo můžete zkusit vymyslet ještě něco dalšího.

Vypravěč - 15. května 2020 13:31

Vrána Cesta je dlouhá a nudná, ale jak to vypadá na odpočinek ještě čas není. Když se blížíš ke své věži, tak ze stínu vystoupí Ned. Váš druhý komplic. Je nervozní a když promluví mluví rychle a přerývavě. "Obrovský problém. Gondoliéři něco chystají. Viděl jsem je motat u nás a jen tak tak se mi podařilo zmizet než mě vyhmátli. Zatím se mi nepodařilo najít nikoho jiného než tebe. Nevíš kde jsou ostatní? Tohle je velký špatný." Jasně, jak mluví tak z něj táhne chlast, ale na nohou se drží pevně, takže zase tolik toho nevypil a zřejmě na tom jeho vypravování něco bude.

Hester *Vrána* - 15. května 2020 15:16

Ned Jsem unavená, chlad mi zalezl až do morku kostí a po ničem netoužím víc, než se zahrabat pod deku, a dopřát si pár hodin nerušeného spánku. Takový luxus si ale dopřát nemůžu. To je mi jasné v okamžiku, kdy ve tmě rozeznám Nedovu tvář. Chci toho tak moc? V duchu zasténám, a potom zasténám i nahlas. Další způsob, jak projevit svou frustraci, by už zahrnoval jen zlostné řvaní. "Veď mě. Třeba po cestě na někoho narazíme." Nemám ponětí, kde jsou ostatní. Možná se holky vydaly po práci domů. Také ale existuje možnost, že je Gondoliéři přepadli. Při té myšlence se zamračím. Velmi neochotně vyrazím za Nedem do tmy.

Chulainn "Shean" O´Macha - 16. května 2020 09:10

V ulicích s Godoliéry Slečinka, Goro, Aliya, Max, Vincent, Shean Opět se zadívám do šera a hodnotím situace. Vincent už nás ale perfektně informuje, sleduji chlapíky u dveří úkrytu, ale nejvíc se zaměřím na Whispera a pak stráž jež je třeba ulovit. Poplácám Vincentovi po rameni. "Díky, dobrá práce chlape." Otočím se znova na Ali a ukážu na Whispera. "Tak co nerozmyslíš si to? Jeden výstřel do hlavy ze zálohy když je teď zaneprázdněn a dle mě jejich akce se rozpadne, když ho odděláme a zároveň zaútočíme. Nevím jestli bych si chtěl nechat nacpat do domečku cokoliv co tam chce dát Whisper. Ale je to váš úkryt a vaša věc. Já su tu jen helfr." Pak ukážu na stráž. "Vidíš toho kofra tam? Půjdu pro něj, ale přes ten otevřený prostor si netroufnu jsem na to moc halama. Vemu to bokem uličkou a zkusím sebou mrsknout. Kdyby se něco posralo a objevili mě, zkus odstřelit toho Whispera a zmizte." Počkám co na plán Ali a jestli bude souhlasit a nerozmyslí si to s útokem pak vyrazím rychle boční uličkou i s Maxem sejmout stráž, odtáhnout ho bokem a vymlátit z ni co se vlastně děje.

Aliya Sevoy - 16. května 2020 14:50

V ulicích Shean, Max, Goro, Vincek "Hlavně buď opatrná," šeptnu ke Slečince, ať už se rozhodne vyrazit pro pomoc nebo se někde schovat. Už tak se musela praštit do hlavy, když jsem ji strkala do průjezdu, jak jinak by ji napadla ta 'řeč lásky'. Sheanovi kývnu, prohlédnu si, co to nakreslil. Bez dalšího zdržování pak tiše vyrazím s ním i s Gorem tam, kde se ukrývá Vincent. Jen na krátko vykouknu, koho Vincek označil jako velitele, a při pohledu na muže s maskou, očividně čaroděje, se téměř oklepu. Dnes už jsem duchů viděla víc, než by se mi líbilo. S útokem na celou tu bandu si to ovšem nerozmyslím. Krátce zavrtím hlavou, i když při dalších Sheanových slovech mi začne být v hloubi duše jasné, že se něco doopravdy posere a skončí to stejně, jako na kanále. "Zastřelit, zmizet." Přikývnu, Gora podržím, aby se nechtěl rozběhnout společně s Maxem. Jakmile ti dva zmizí v uličce, zalovím pod kabátem, vytáhnu zbraň. Rychle se ujistím, kolik mi po střetu se Sekáči zůstalo nábojů a pak svou pozornost upřu směrem, kde má svou akci provést Shean.

Vypravěč - 17. května 2020 13:15

Vrána Naštěstí tahle cesta již není tak dlouhá. Přejdete most do Charhollow a za chvilku už se díváte na scénu před domem. "Vidíš je všiváky?" procedí Ned skrze zuby. "Dokonce je tu Griggs," upozorní tě ještě na vysokého čaroděje, který tomu všemu rozkazuje. Zbytek se zatím snaží dostat dovnitř. Také ještě zahlédneš své přátele. Nariu a Aliyu a Sheana s Vincentem jak se k něčemu chystají. Shean se totiž brzy zvedne a odplíží se stranou a Aliya si kontroluje zbraně což nikdy neznačí nic dobrého. "Jdeme k nim nebo raději zůstaneme tady a počkáme?" zeptá se tě Ned, který je také viděl. Nejste od nich tak daleko aby se k nim nedalo nepozorovaně dostat.

Hester *Vrána* - 17. května 2020 14:15

Skrýš Zamračeně vykouknu zpoza rohu a prohlížím si scénu před sebou. Ještě víc se zachmuřím, když mě Ned upozorní na čaroděje. Tihle všiváci mi lezou krkem. Doufám, že mu Aliya ustřelí hlavu. Chvíli obhlížím situaci a pak lehce zavrtím hlavou. "Zkusíme se dostat blíž, ale vyčkáme. Sice nevím, co Shean chystá, ale brzy se tu určitě něco semele. Pak se jim záloha bude hodit." Kývnu na muže, o kousek se vrátím. Přes zadní uličky a dvorky se zkouším dostat blíže doupěti, a najít nějaký vhodný úkryt, odkud by bylo možné situaci pozorovat.

Vypravěč - 17. května 2020 14:20

Chulainn "Shean" O´Macha Dostal jsi se až do poloviny úzké uličky. Max je ti v patách dychtivý, že se něco děje. Světla tu příliš mnoho není. Jenom z pevně zavřených okenic uniká trocha teplé záře, ale stačí to tak na to abys viděl co máš před sebou. Díky tomu na rohu spatříš stráž. Stále stojí na stejné pozici, jako když jsi odešel. Trochu se hrbí zachumlaný do těžkého kabátu. Stále o tobě neví, ale teprve poslední úsek cesty je nejnebezpečnější pokud se chceš dostat až k němu. Nejsu tu vhodné úkryty, ale tvá výhoda je, že jdeš k němu z boku, tedy ze strany, kterou tolik nekontroluje. Jak to hodláš provést?

Chulainn "Shean" O´Macha - 17. května 2020 15:00

Chytání ptáčka zpěváčka Shean, Max Potichu, lehce přikrčený se pohybuji temnou uličkou a vyhledávám ukryty, které jdou nakonec se dostanu do místa, kde už musím přeběhnout. Maxovi ukážu dlaní k zemi aby si lehl a zůstal. Chvilku počkám, abych se zorientoval jak se chlapík rozhlíží jak přelétne "mou ulici" zrakem, vydám se nahrbený rychle ulicí. V ruce svírám svoji hůl chycenou tak, aby zdobná hlavice ve tvaru havraní lebky z oceli a stříbra byla nachystána tubou stranou k úderu. Ke konci zrychluji a pokusím se stráž udeřit tupou stranou hlavice zezadu do hlavy, abych strážného omráčil. Taky se ho následně připravím chytit a zatáhnou zpět do uličky.

Vypravěč - 17. května 2020 17:51

Vrána, Slečinka a Aliya Napjatě čekáte co se stane. Minuty se vlečou, ale když se to pak stane je to rychlí jako blesk. V jednu chvíli tam hlídka je a v té další již ne. Stačilo mrknout a propásly jste to. Nikdo z té bandy si také ničeho nevšiml. Všichni se věnovali tomu, že to dobývání se dovnitř trvá tak dlouho. Nakonec se jim to však povedlo. Jenom chvilku po tom co Shean dostal jazyka zámečníkovi se konečně podařilo překonat zámek. Dveře se otevřely a vůdce téhle bandy hned začal rozdělovat rozkazy a chystají se k tomu odnést bednu dovnitř.

Vypravěč - 17. května 2020 17:54

Shean Chlap tě vůbec neslyšel. Vítr a déšť přehlušil všechen šramot, který jsi vydal a ránu vůbec nečekal. Jen co hlavice dopadla na jeho zátylek, tak zvadl jako jako opilec po láhvi chlastu. Zachytil jsi ho právě včas, aby se nesvezl až na zem a nezpůsobil tak ještě větší rachot. Rychlé nahlédnuti za roh ti prozradilo, že si nikdo nevšiml, že už tu hlídka nestojí. Takže máš omráčeného muže, ve vlasech mu prosakuje krev co s ním uděláš?

Chulainn "Shean" O´Macha - 17. května 2020 19:15

Rozvazování jazyků Shean, Max, Aliya, Vincent, Goro Rychlá akce se povedla a já si oddechnu. Rychle přiložím prsty k tepně na krku a dám ucho k ústům, abych zjistil jestli rána nebyla moc velká a já ho neodeslal do říše mrtvých. Je to v pořádku chlapec žije i když z něj trochu teče. Tihle parchanti mají prostě štěstí a já k nim tak nějak taky patřím. Rychle mu prohrábnu věci z košile vyrobím provizorní roubík i obvaz, abych mu zatáhl ránu. Stáhnu mu i ruce a přehodím si ho přes záda a táhnu dál do nitra uličky. Pak ukážu Aliyi posunkem, aby se obtěžovala zamnou a Vincentovi, aby dál hlídal a sledoval celou situaci u úkrytu. Kusek dál od pozorovatelny, hlouběji v uličce abychom nebyli slyšel, překontroluji svázání rukou a třeba páskem mu svážu i nohy, aby se moc nemohl cukat. Opřu ho zády o chladnu zeď a dám mu pod nos čichnout trochu z mé placatky s pálenokou a trochu ho proplesknu, aby se probral. Než placatku schovám, cvaknu si. Jestli už je u mě Ali otočím se na ni a nabídnu i jí. "Tak co zvládneš ten dáreček sama nebo se musím špinit?" Ukážu na chlapíka který před námi leží opřený o zeď na špinavé, páchnoucí zemi.

Hester *Vrána* - 18. května 2020 12:34

Hurá do akce Tiše zakleju, když dveře povolí a muži se začnou šikovat, aby bednu odnesli dovnitř. Ze svého nového stanoviště mám sice dobrý výhled na celou situaci, ale už nevidím své druhy. Přece je nenecháme, aby nám zlikvidovali naši skrýš. Nasrat! Musím jednat sama. Hodím do toho vidle, a pak se uvidí. "Až ti řeknu, vyrazíš odsud pryč. Rychle a hlasitě. S trochou štěstí za tebou vyrazí, ale snad nebudeš mít problém jim zmizet. Hlavně je odveď co nejdál." Seznámím Neda se svým plánem. Nasadím si své brýle pro noční vidění, a vytáhnu malou, skládací kuši. Na větší vzdálenost je nepoužitelná, ale tady se mi celkem bude hodit. "Jdeme na to." Zašklebím se. Díky brýlím mému zraku nikdo neunikne. Zhluboka se nadechnu a poté vystřelím, hned několik střel, rychle za sebou. Mířím do zad a snažím se zranit co možná nejvíc mužů. Zranit, nikoliv zabít, s mrtvolami je vždycky problém. Chci způsobit chaos a odlákat pozornost. "Teď!" Syknu na Neda a když vyrazí do tmy, skrčím se a zahalím do svého stínového pláště.

Aliya Sevoy - 18. května 2020 15:43

V ulicích Vincek, Goro, Shean, Max Jakmile chlapík zmizne za rohem a nespustí se povyk, usoudím, že Shean měl štěstí. Zvednu se, se stejnou opatrností jako dosud vyrazím i se psem kam je mi naznačeno. A placatku neodmítnu. Zhluboka si loknu, až tohle skončí, zpiju se u Melvira do němoty. Zvlášť jestli mám skutečně někoho vyslýchat. Podívám se s pochybami na Sheana, ale není čas ztrácet čas. Zakleknu na chlapa na zemi, kudlu v ruce. "Jestli zkusíš řvát, ufiknu ti péro a nacpu ti ho do krku. Jasné?" Ujistím se, že chápe, a ačkoliv bych si radši sama uřízla ruku, než na něj a cokoliv jeho sáhla, zůstanu se i pod šátkem tvářit, že to myslím smrtelně vážně. "Vyklop, co je váš plán." Zatlačím špičkou nože přesně tam, kde jsem slibovala napáchat pro toho chlapíka největší zkázu, druhou rukou mu vytáhnu z pusy roubík. Jen tak, abych ho zase stačila fofrem vrazit zpátky, kdybychom si zprvu neporozuměli. Tedy do chvíle, než uslyším, že se před naším doupětem spustila nějaká mela. "Najdi Slečinku, doveď ji sem." Šeptnu Gorovi, chlápkovi narvu roubík zpátky. Hned na to vyskočím na nohy, v dosud prázdné ruce se objeví pistole. "Kdo do toho vletěl?" Syknu, vykouknu zpoza rohu. Zdá se, že Shean se boje přeci jen dočkal. Rupnuly Vincovi nervy? Teď už je to zřejmě jedno. Mírně přikrčená se rozběhnu rovnou podél zdi k sudům, za kterými se krčil Vinc. Z toho místa už jejich čaroděje sundat dovedu. Dřív, než se do té mely zapojí ještě někdo z jeho nehmotných pohůnků.

Chulainn "Shean" O´Macha - 18. května 2020 18:36

Taneček s Godoliéry celá sajtna Schovám placatku a sleduji Ali jak se s chlapíkem popasuje. Vlastně mě překvapilo, že výslech vzala na sebe, ale nebudu si nic nalhávat vlastně jsem docela rád. Zas bych byl zamazaný od krve a to se blbě čistí a tak mosazný boxer muže prozatím v klidu odpočívat v mé kapse. Trochu mi cukají koutky jak na něj drsně nastoupila, já bych asi začal lámáním prstů a drcením kloubů a ona jde hned po péru. Pobaveně mrknu na Maxe. Asi ví jak nám chlapům na naší chloubě záleží a tak to vzala od podlahy. Rozjet akci, ale nedostane čas. U skrýše se začne ozývat rachot. A kurva, že by se něco posralo a objevili Vince? Na nic nečekám, vytáhnu policejní náramky a zacvaknu je kolem rukou zajatce a pouliční lampu, aby byl k ní zády a ruce měl přes lampu trochu vyvrácené. "Ty se nám budeš ještě hodit kriple." Pak už na nic nečekám a s Maxem mířím k místu střetu společně s Ali. "Ali jedeme podle původního plánu, hlava toho magiče a pak postupně ty co ti budou připadat jako zástupci. Já, Vinc a Max dem na blízko." Vlastně to není zas tak špatná situace. O klidnou ránu na hlavu jsme sice přišli, ale stále máme moment překvapení. Chlapci budou zaměřeni na současného útočníka když do toho vlítneme to by ještě mohlo zabrat. Z pouzdra pod kabátem vytáhnu dvouhlavňovou Margaret. Natáhnu oba kohoutky. Potutelně a trochu šíleně se usměji a cítím jak mi adrenalin stoupá do hlavy a tělo na něj reaguje. "Kurva to bude masakr." Ještě se rychle zastavím u Vince abych zhodnotil situaci kudy bude nejlepší se vrhnout abychom udeřili s co největším překvapením a šokem. Pokynu Vincovi a i s Maxem jdeme na to. Prvně vyprázdním z blízka obě hlavně Margaret pokud by se mě podařilo dostat k magiči dřív než Ali zasáhne tím lépe. Jak vyprázdním Margaret tasím čepel ukrytou v holi.

Vypravěč - 18. května 2020 20:11

Vrána Hester, sice vidíš dobře, ale ten déšť a vítr střelbě z kuše příliš nepomáhají. Prvního chlapa jsi zasáhla. Bolestivě vykřikl a kecnul sebou na zem, ale zbytek tvých střel šel všude možně. Dost se jich zabodlo do zdi vašeho domku. Gondoliéři zareaguji překvapivě pohotově. Část se jich schová do domku, včetně jejich vůdce Griggse. Ten zbytek najde úkryt za harampádím na ulici. V ten okamžik se ven vyřítí Ned. "No, vy kurvy. Pojďte si pro mě!" zakřičí na ně a výhružně zamává nožem, pak se otočí začne zdrhat jinou ulicí pryč. Zvedne se první a rozběhne se za ním. Pak další a nakonec ještě dva. Takže čtyři se ho rozhodnou pronásledovat. Ten zbytek opatrně vykukuje ven a někteří dokonce pomáhají tomu postřelenému. Do teď to šlo dobře, ale ve chvíli kdy za sebou ucítíš něčí přítomnost, tak ti dojde, že se něco pořádně podělalo. Než se však stihneš otočit, tak ti ledová ruka projde srdcem a chlad se začne začne šířit do celého těla. Duchům, je jedno, že jsi schovaná ve tmě. Cítí tě i tak a chtějí tvou životní sílu. Je sice jenom jeden. Ne víc než bělavý cár ve vzduchu, ale síla tě valem opouští.

Vypravěč - 18. května 2020 20:36

Ten zbytek Když doběhnete k Vincentovi, tak ten je stále na místě a nezraněný a hned začne vysvětlovat: "Objevil se tu Ned a začal po nich střílet a řvát na ně. Pár jich šlo po něm, ten zbytek je pořád tady." Celé to před vámi vypadá asi takhle. Kolem dveří je zabodnuto několik šipek z kuše. Jeden z vetřelců nadává, protože byl postřelený. Ne zase tak vážně, ale dva mu pomáhají. Další dva se rozhlíží kolem s holemi v rukou. Whisper, který tomu šéfuje na chvilku vykoukne ze dveří a rytina na jeho masce namodrale září. Aliya nemá zrovna čistý výhled na to aby mohla střílet, ale může to i tak zkusit. Venku navíc nejsou všichni. Ještě další čtyři jsou schovaní uvnitř vaší skrýše.

Aliya Sevoy - 18. května 2020 23:29

Mela celá parta Takže to nebyl Vinc, kdo se vrhnul do akce, ale Ned. Není mi jasné, kde jsme ho minuli a oč se praštil do hlavy on, že se hrnul na tu přesilu, jakmile ale Vincek dokončí vyprávění, zadoufám v jediné. Že neutíkal a ti všichni za ním neběželi směrem, kde zůstala Slečinka. Víc než jeden postřelený gondoliér, mě zajímá jejich čaroděj. Modře svítící maska na jeho hlavě nevěstí nic dobrého. Výhled na něj možná není nejlepší, ale víc čekat si nedovolím. Zakleju se všemi svými předky, kteří kdy v ruce drželi zbraň, vykouknu zpoza sudu, bleskem zamířím chlapovi na hlavu a vystřelím, dokud kouká ze dveří. Nikdo z těch dalších se mi jako jeho zástupce nezdá, ti s holemi ovšem na špatný cíl nevypadají. Další výstřely tak směřují na ně, dokud se mezi ně nepřimíchá Shean a Vincek s Maxem. Svoje vlastní bych trefila jen nerada.

Hester *Vrána* - 18. května 2020 23:39

Du-du-du-duch! všichni Sama pro sebe se vesele culím. Ned odvedl opravdu dobrou práci. Hned je tu o čtyři nepřátele méně. Ten zbytek se rychle poschovával...jako krysy. Proti Krysařům by neměli mít šanci. Náhle mi po zádech přeběhne mráz. Někdo tu je! Myslela jsem, že Ned odvedl jejich pozornost, to jsem se ale spletla. Než se však stihnu ohlédnout, ucítím mráz. Ledové prsty se sevřou kolem mého srdce a já zalapám po dechu. Duch! Zatraceně. Podcenila jsem jejich magiče. Cítím, jak mě opouštějí síly. Dýchat je náhle nesmírně obtížné. Rozechvělou rukou zajedu do hlubin svého pláště. Prsty jsou ztuhlé a nechtějí mě poslouchat. Ztratím tak mnoho drahocenných vteřin, než se mi podaří nahmatat, co hledám. Amulet, o kterém mi Kellis tvrdil, že je zaručeně magický. Na ochranu před duchy. Přitisknu si ho na hruď. "Illumiate obscergio." Slova ze sebe jen stěží dokážu dostat. Jakmile mi však ze rtů splyne poslední hláska, amulet se aktivuje. Okamžitě mě zalije neviditelné světlo. Duch ucukne, jako kdyby se spálil, což se dost možná také stalo. Prostoupí mnou teplo a já náhle můžu znovu volně dýchat. Slyším střelbu, vypadá to, že se moji druhové konečně vrhli do útoku. Já ale potřebuji ještě několik chvil, abych se vzpamatovala. Ducha jsem nezničila, stále je někde poblíž, ale pro tuto chvíli jsem před ním chráněna. Konečně se mi však podaří znovu se zvednout. Chopím se kuše a znovu vystřelím.

Vypravěč - 19. května 2020 13:47

Všichni Kule, které vystřelila Aliya cíl nenaleznou. Jedna udělá díru vedle dveří a i ta další mine pohybující se cíle. Čaroděj se stáhne zpátky do domu aby byl v bezpečí před další střelbou. To Chulainnovi se vede lépe. Vystřelí a jeden z gondoliéru vykřikne když ho střela zasáhne do boku. Byl to jeden z těch, kteří pomáhali tomu zraněnému. Tak teď se právě válí na zemi v bolestech. Pak už ovšem dojde na nože a hole a pěsti a kopance. Vincent se vrhne na jednoho z těch venku. Začnou si vyměňovat údery. Jeho dlouhý nůž, proti kratší holi. Ani jeden nedokáže získat potřebnou převahu a za chvilku skončí v objetí na zemi, kde se převalují sem a tam získat výhodu nad tím druhým. Jejich zbraně jsou pohozené kdesi ve tmě. Sheane, tobě se vrhli vstříc ti zbylí dva, kteří ještě stojí na nohou. Jeden se tě snaží zasypat údery a nedat ti tak čas aby ses moc rozkoukal, zatím co ten druhý čeká na vhodnou příležitost aby tě mohl praštit přes kebuli. Co děláš? Vráno, duch nezaskučí, nevyjekne, nedá najevo zklamaní. To by znamenalo nějaké emoce a ty on žádné nemá. Jenom se stáhne dál. Nehnutě se vznáší ve vzduchu netečný k zimě, dešti větru. Čeká na svou příležitost. Pro teď jsi se zachránila, ale po tom zážitku se ti stále klepou ruce a necítíš se zrovna nejlépe. Proto i tvoje další střela mine. Naštěstí se vyhne i Vincentovi a Sheanovi, kteří se snaží si to s Gondoliéry vyříkat ručně. Co děláš? Jak Griggs, tak i ten zbytek je stále uvnitř a nevypadá to, že by měli v úmyslu vyjít ven a zapojit se do boje. Co pak tam asi dělají?

Hester *Vrána* - 19. května 2020 20:01

Jako myš Ruce se mi chvějí a nakonec jsem ráda, že jsem neublížila svým vlastním lidem. Sakra! Musím zlikvidovat toho, kdo duchovi rozkazuje, abych před ním byla skutečně v bezpečí. Když se ohlédnu, stále ho nejasně vidím. Chvějící se vzduch, daleko víc ho ale cítím. Už jednou na mě sáhnul a podruhé mu to určitě dovolit nechci. Teplo vyzařující z amuletu jako kdyby na okamžik zakolísalo. Toho nehmotná bytost okamžitě využije a posune se ke mě blíž. Srdce mi skočí až do krku. Otočím se zpátky k bitevnímu poli. Akorát zahlédnu čaroděje, jak zalezl zpátky do domu. Musím se ho zbavit a čas mi rozhodně není nakloněn. Risknu to a vyběhnu ze svého úkrytu. Plášť mi sice poskytuje jistou ochranu před zvídavými zraky, ale rozhodně díky němu nejsem neviditelná. Proběhnu několik bočních uliček, prolezu dírou v plotě , vyškrábu se na zeď a z ní potom přelezu na střechu. Za normálních okolností by to nebyl problém, ale teď jsem vyčerpaná a navíc mě znervózňuje duch, který mi je stále v patách. Přelezu na střechu našeho domku a s vynaložením zbývajících sil vypáčím okenici na malém okýnku vedoucím na špinavou a zaprášenou půdu naší skrýše. Tiše vklouznu dovnitř a opatrně, abych se vyhnula vrzajícím prknům v podlaze, se vydám k výlezu na půdu. Tohle je nejobtížnější část mého plánu. Potřebuji poklop otevřít tak, aby nevydal ani hlásku. Tam dole už jsou nepřátelé a jestli mě někdo z nich uslyší, jsem v háji.

Chulainn "Shean" O´Macha - 20. května 2020 08:32

Taneček s Godoliéry celá sajtna S Maxem po boku běžíme vstříc boji, po cestě vidím jak nějaký sráč pomáhá zraněnému tak na něj od boku zamířím Margaret. Kohoutek udeří na zápalnou kapsli a ta zažehne prachovou náplň v hlavni. Oheň z pravé hlavně vyplivne záplavu sekaného olova a velkých broků, které udělají krvavou paseku v boku "samaritána". Řítím se dál a jen koutkem oka sleduji jak se do boje dostal Vinc a válí se po zemi. Ke mě přispěchají dva ptáčci aby mě zastavili. Je mi jasné, že se k "čárifukovi" nedostanu včas, tak jen křiknu na Maxe. "Běž! Ber ho!" To už se ke mě, ale řítí ti dva rozestavění tak, aby si mě vzali do kleští. Ještě v chodu toho prvního zkusím odkopnout aby se ke mě nedostal moc blízko kopem na žaludek. Je to spíš uvolnění prostoru, když se sesune na zem tím méně práce na další akci. Na druhého vyčkávajícího obrátím Margaret a již z poměrné blízkosti vystřelím z druhé hlavně smršť hrubých broků a sekaného olova. Pak konečně tasím z kord z hole a utočím na toho prvního sekem na krk.

Aliya Sevoy - 22. května 2020 11:59

Mela Celá parta Sakra! Zakleju v duchu, když se místo hlavy čarodějníka rozprsknou cihly a omítka ze zdi naší skrýše. Neměla jsem si od Sheana brát tu placatku, když se mi po jednom loku tak třese ruka. Když se chlapi vrhnou na Gondoliéry, vyskočím zpoza sudů v přesvědčení, že ten Sheanův povel "Běž, ber ho" patřil mě. Krev mi zahučí v uších, a pak mě upřímně vyděsí, když se okolo prožene Max. Docela jsem na toho psa zapomněla. Nezastavím se ale, jak nejlíp umím prokličkuji tou melou před skrýší. Na rozdíl od Maxe ale nevletím rovnou dovnitř. Přidřepnu u dveří, risknu rychlý pohled do domu, co se tam právě děje, kde je zbytek Gondoliéru. Když se nakloním napodruhé, je to vystřelit na nejbližší z nich, ty, které zrovna necupuje Max. Pokud i s tou prokletou bednou zalezli hloub do domu, nezbyde mi než se tam obezřetně pustit taky, doufat, že mi nepřiletí jedna ze tmy.

Naria Lomond *Slečinka* - 22. května 2020 23:30

Když si Slečinka ušpiní ruce... Možná má Shean pravdu. Nejspíš je to přílišná komplikace toho jeho prostého plánu. A tak neprotestuji, když se rozhodnou můj plán vynechat. Chvilku nerozhodně postávám stranou ve stínech a přemýšlím, zda se mi chce přimotat do toho násilí a násilí. Nakonec dojdu k závěru, že tam bych byla opravdu málo platná. A co hůř, nejspíš bych si ušpinila svoje šaty. Přejdu na jiné bezpečné místo, kde celou situaci mohu sledovat, aniž bych se přímo do ní zamíchala. Vážně by mě zajímalo, proč se tak obtěžují s dáváním té bedny k nám do skrýše. Má to být past? Shean skutečně bravurně stáhne do stínů jednoho z jejich lidí, že si to skoro ani já nevšimnu. Ale jen skoro. Pousměji se nad tím a dychtivě očekávám další plán toho psího páru a Vincenta. Je to jako divadlo bez scénáře. "Ale, můj budoucí kožichu. Copak? Měl jsi mě přivést? No tak jdeme. Veď," pozdravím Gora a navzdory svým slovům jej podrbu na hlavě. Stejně jako předtím Aliya použila psa na přivolání Sheana, předpokládám, že tomu tak je i se mnou. Takže když mě pes dovede k svázanému muži, ani se nedivím. Zhluboka se nadechnu, vydechnu a ušklíbnu se. "To je tak hezké, že mysleli i na mě, abych se tu dnes nenudila..." pronesu si šeptem a pomalým rozvážným krokem jdu směrem k muži. Cestou se zastavím jen jedinkrát, a to abych vytáhla svůj nůž. Potěžkám jej a trochu nespokojeně si nad tím pokrčím rameny v jasném gestu "no hold mi to bude muset stačit". Ne každý den může být člověk originální a jednat v rukavičkách. "Znáš tu pohádku o vlkovi, co se snažil sfouknout prasátkům domeček?" zeptám se konverzačním tónem, když jsem k němu došla. S nakrčeným nosem jsem se k němu sklonila a hezky zblízka se mu podívala do tváře. Obzvláště jsem si užívala plný, přímý a hlavně důkladný pohled na něj, když jsem mu přiložila svůj nůž na krk. "Pokud budeš zlobivý hoch a neřekneš mi, co mi to děláte s domečkem, tak budu moc a moc hodná a ukážu ti velmi názorně, co pak prasátka provedla vlkovi na oplátku. Chceš?" zašeptám mrazivým hlasem a dávám si záležet, aby zbytek světla, co tady panuje, dopadl jen na polovinu mého obličeje. Jen ať vidí ten široký, mrazivý úsměv na polovině obličeje. Jen, ať se kochá chladem kovu na jeho kůži. "Už dlouho jsem si nezašpinila ruce," zašeptám ještě se vzrušením v hlase.

Vypravěč - 23. května 2020 15:57

Bez Slečinky Hester, tobě se podařilo dostat se nepozorovaně na půdu. I poklop nad schody se ti podařilo otevřít tak aby nevrzal, takže ti nikdo neslyšel. Dole zaslechneš tlumené hlasy o něčem se baví, ale nedokážeš dost dobře rozeznat slova. Než se však stihneš dostat až dolů duch, který se ti celou dobu držel v patách náhle změní směr. Letí rovnou k vetřelcům dole. Pokud si tě doteď nevšimli, tak přítomnost tvého pronásledovatele je na tebe upozorní zcela určitě. Co uděláš? Aliya i s Maxem se vrhnou ke dveřím. Max rovnou dovnitř přesně podle rozkazu, který dostal. Tam se mu do cesty postaví dva z Gondoliérů. Jeden mu nastaví hůl, do které se pes zakousne zatímco ten druhý ho několikrát vší silou udeří. Max zakňučí. V hlavním skladišti jsou jenom tihle dva, ten zbytek i s whisperem musí být vedle, kde máte molo a přístřešek na svou loď. Rozhodně dveře tam jsou otevřené. Truhla je otevřená poblíž nich a prázdná a ž na trochu vlny, která tam zřejmě slouží jako výplň aby se obsah nerozbil. Aliyo co děláš? Sheane, tvůj záměr tak docela nevyšel. Jakmile jsi pozvedl pušku abys vystřelil, dostal jsi do ní ránu holí. Výstřel sice vyšel z hlavně, ale nikoho nezasáhl a broky se neškodně zaryly do země. Jen tak tak se ti podařilo vytasit meč a máchnout s ním proti útočníkovi jinak bys dostal pořádnou ťafku. Mezitím se ten druhý znovu vyškrábal na nohy a jeho výraz naznačuje, že za ten kopanec zaplatíš. Udělá výpad a bodně holí přímo proti tvému břichu, abys musel zareagovat a odkryl se před dalším úderem jeho kumpána. Jak si s tímhle poradíš?

Hester *Vrána* - 23. května 2020 16:03

Po hlavě Aliya a Max Bez jediného vrznutí se mi podaří dostat se až do poloviny schodiště. Dole slyším hlasy, ale nejsem schopná poznat, kolik jich je. Nemám tak nejmenší tušení, kolik nepřátel na mě za dveřmi čeká. Trhnu sebou, když se duch náhle pohne. Neletí však ke mě, ale do spodní místnosti. K čertu. Stůj, vyzradíš mě! Nemám čas na rozmýšlení. Jestli chci z momentu překvapení vytěžit alespoň něco, tak to musím udělat hned. Přehoupnu se přes zábradlí a rázem se tak ocitnu na zemi, poblíž dveří. Prudce dveře otevřu a vtrhnu do místnosti. Kuši pozvednutou a připravená vystřelit po prvním nepříteli, kterého uvidím.

Chulainn "Shean" O´Macha - 24. května 2020 08:21

Taneček s Godoliéry celá sajtna Situace se zrychluje a chlápci vyvázly bez ztráty kytičky. Margaret promluvila stejně jak kněz v kostele plným štětek a kriminálníkům, tedy naprázdno. Ani sek na krk nebyl úspěšný. Chlapci se zmotivovali k protiúderu. Udělám překrok abych se vyhnul bodající holi, ke straně kde není chlap utočíci z boku a ti se mu vzdálím. Zároveň se, ale přesunu blíž k útočníkovi s holí zkrátím tak vzdálenost a pokusím se bodnout čepelí na srdce. Pro jistotu se, ale ještě kryji okovanou částí hole, která kryla čepel. Pokud bod vyjde budu následovat sekem na krk toho druhého pokud ne pokusím se navalit na něj, pěstí ho srazit a odskočit na druhou stranu.

Aliya Sevoy - 24. května 2020 15:05

V domě Max, Vrána Jenom zlí lidé ubližují psům. Pramálo záleží na tom, že Max není můj, když začne kňučet bolestí, na okamžik začnu vidět rudě. Bylo by možná moudřejší vyrazit rovnou ke dveřím do loděnice, myšlenka, že by takhle někdo zacházel s Gorem mi to ale nedovolí. Zvednu se od dveří, udělám jeden krok a poučená minulým neúspěchem zamířím pečlivěji. S výdechem vystřelím dvakrát na hrudník toho zmetka, co tloukl Maxe, a tentokrát neminu. Když se po straně rozrazí dveře, můj první instinkt je zamířit i tam. Hester v tu chvíli dělí od zastřelení jen velmi málo, vteřina, při které si stačím uvědomit, že není nepřítel. Zakleju, víc zdržení už si nemůžu dovolit. Max si musí dál poradit sám. "Hester, loděnice." Syknu a vyrazím.

Vypravěč - 24. května 2020 22:07

Venku i uvnitř Třeskne výstřel a chlap, který se napřahoval k další ráně se zatočí dokola, upustí hůl a klesne na kolena. Tomu druhému se šipka vystřelená Vránou zaryje do stehna. Chlap vidí co postihlo jeho kamaráda a je mu jasné, že tady dobojoval. Naposledy trhne klackem, ale i když je na tom Max špatně tak ho nepustí. Chlapík ho tedy nechá tam kde je a vrhne se do dveří za sebou, kde by měl být jeho šéf a další kumpáni. Hester a Aliyo co uděláte? Jak tam vtrhnete? Sheane," tobě se podařilo bodnout jednoho z těch parchantů co na tebe dotírají. Vyhekne, udělá několik kroků zpátky, kde zakopne o jednu z vašich dřívějších obětí a již zůstane ležet. Druhého jsi zablokoval, ale on se tvému švihu také vyhl. Ovšem ráně pěstí již ne. Zavrávoral, znovu pozvedl hůl, ale nemusí být zrovna velký myslitel, aby přišel na to, že tady již vyhrát nemůže. Ukázal jsi se příliš zkušeným protivníkem a tak začne rychle ustupovat směrem k vodě. Mezitím Vincent dál zápasí se svých chlapem. Oba jsou pořádně potlučení. Vincent má zlomený nos a na košili spoustu krve. Ten druhý rozražený ret, pravděpodobně asi přišel i o nějaké zuby a má pár dalších pohmožděnin na obličeji. Ani jeden se zatím nevzdává i když oba již velmi těžce dýchají a sotva se drží na nohou. Vincek se pokusí mu znovu zasadit pravý hák, ale je tak zoufale pomalý, že se mu dá snadno vyhnout a odplata přijde vzápětí, kdy se na něj soupeř vrhne aby s ním mrštil o zem, ale na té zemi skončí znovu oba dva zaklesnutí v obětí. Sheane, co uděláš? Pomůžeš Vincentovi, nebo budeš raději pronásledovat toho posledního, který stojí na nohou?

Hester *Vrána* - 24. května 2020 22:17

Po hlavě Aliya a Max Nechybělo mnoho a málem mě zastřelila moje vlastní parťačka. Těch několik okamžiků, kdy hledím do hlavně její zbraně, mi úplně stačilo. Vypadá to ale, že jsem se trochu oklepala, po tom šoku ze setkání s duchem. Moje šipka totiž zasáhne cíl a muž se raději dává na útěk. Kývnu na Aliyu, a jako divoká voda se vrhnu do dveří za uprchlíkem. Vím, že jich tam bude víc. Jenže dostat se tam nenápadně se nám teď už v žádném případě nepodaří. Rychlý útok mi tak přijde jako daleko lepší možnost. Musíme se jich zbavit co možná nejrychleji. Už teď se sem určitě slétají vrány a brzy se tu objeví i někdo od Strážců duší. Tou dobou už by měly všechny mrtvoly plavat někde v kanále. S kuší zdviženou vrazím do místnosti, jen několik kroků za postřeleným mužem.

Chulainn "Shean" O´Macha - 25. května 2020 07:36

Taneček s Godoliéry celá sajtna Překrok a bod na srdce se s trochou štěstí podaří, chlápek se chytne za hrudník kvíkne a svalí se jak pytel studeného nářezu. Ještě asi úplně nebudu do starýho železa, prolétne mi hlavou s vlnou zdravého sebeuspokojení. Druhý chlapík dostane do ksichtu pěstí a bere dráhu pryč. Chvilku mi prolétne hlavou jestli se za ním nevydat, ale vzhledem k tomu, že i někteří předtím už utekly tak je to zbytečné. Místo toho se vydám na pomoc Vicovi zápasícím s jedním co "se zdržel". Rychle se dostanu za záda Vincovýho protivníka, tak aby byl mezi námi. A hrotem čepele mu jen prostě zaklepu na rameno. "Tak se na to vyser kámo, trochu zbytečné umírání když tu seš sám. Pěkně na kolena a ruce za záda. Vinci svaž mu pazoury a vem ho k slečince a tomu druhýmu ať ho taky vyslechne." Počkám jak to dopadne, jestli má chlapík dost rozumu. Pokud ne a pokusí se zaútočit a nebo zdrhnout bodnu. Pokud se situace vyřeší budu pokračovat na pomoc holkám. Zkusím obejít ukryt tak abych šel v ústrety těm co by chtěli prchnout zadním vchodem nebo se dostat po vodě. Přitom nabíjím Margaret tak abych je případně na vodě pěkně mohl osolit, Do pravé hlavně dám jednotnou střelu do levé brokovou.

Aliya Sevoy - 25. května 2020 22:47

V domě Vrána Vběhnout do loděnice, kde je několik hromotluků a jeden čaroděj společně s něčím, o čem nemáme ani tušení, jak může být nebezpečné, mi nepřipadá dobrý nápad. Ale nechat tam vpadnout Hester samotnou? To jsem ji pravděpodobně mohla rovnou ve dveřích zastřelit. "Sejmi ho." Zakleju dva kroky za Vránou. Přeci toho belhajícího se gondoliéra nenecháme, aby se přidal k ostatním a nachystal se na nás. Jestli ho nechce zabít, má ho trefit i do druhé nohy. I kdyby se chtěl plazit, bude překážet výrazně méně. Nachystám se přitom případnou překážku přeskočit. Pokud ho Hester nechá utéct… "Jdu vlevo." Dám vědět, abychom se jedna druhé nemotaly pod nohy. Jakmile vpadneme do loděnice, zpomalím, abych nespadla do vody. Zároveň s tím se zprudka rozhlédnu, připravena vyhnout se útoku gondoliéru. A zjistit, kde je jejich čaroděj. Zbavit se jeho je stále priorita.

Vypravěč - 26. května 2020 15:26

Ne už taková slečinka Chlap je pořád ještě omámený po ráně do hlavy, ale výhrůžce rozumí zcela jasně. A nejenom tomu jak jí podáváš ty. On Goro, který na něj cení své zuby dokáže také pořádně znervóznit, takže se žádné hraní na hrdinu nekoná. "Chtěli jsme vás vyhnat. Griggs se rozhodl povolat své služebníky a nechat je trochu řádit. Vám by to udělalo špatnou reputaci a my to pak zachránili. Nikomu nemělo být ublíženo. Opravdu," vyklopí to co ví. S tím, že by se nemělo nikomu nic stát to možná nebude tak docela pravda, ale kdo ví. "Řekl jsem všechno. Přísahám! Měl se o to postarat Griggs, to on tohle vymyslel. Já měl jenom hlídat. Pustíš mě?" zaprosí.

Vypravěč - 26. května 2020 23:35

Shean Jakmile chlap ucítí čepel na svém rameni tak ztuhne. Vincent toho využije a klepne ho pravičkou do břicha. Ne nijak silně, ale dost na to, aby se gondoliér zlomil v pase a začal lapat po dechu. Ten již problémy dělat nebude. Vincet pro jistotu popadne kus provazu, který má vždy u sebe a stáhne mu zápěstí k sobě a kývne na tebe, že to máš u něj. Mezitím co láduješ náboje do hlavně se ven, přímo předními dveřmi vypotácí další chlapík. Druží si ruku na na boku a mezi prsty mu prosakuje krev. Je bledý a když vychází ven musí se přidržovat zdi, ale je rozhodnutý se dostat pryč odsud jak jen bude moci. Nikdo další ven zatím nevylezl, ani po vodě ani oknem. Co děláš?

Vypravěč - 27. května 2020 00:03

Aliya a Vrána Vpadnete dovnitř a všimnete si několika věcí. Na jedné z vašich loděk sedí whisper a před sebou má velkou nádobu. Vypadá trochu jako pohřební urna, ale víko zajišťuje řetěz. Vedle muže se zakrytou tváří se pak vznáší duch, tak dobře známý Hester a jen co vběhnete dovnitř rozletí se k vám. Vráno, hned jak jsi prošla dveřním otvorem jeden z protivníků po tobě hodil svol hůl. Napřáhl se a jako oštěp jí vrhl proti tobě. Sice nemá žádný hrot, ale i tak ten zásah bude bolet pokud nic neuděláš. Aliyo, jeden z nich byl přitisknutý ke zdi a máš ho tak trochu za sebou. Nebo spíše v boku, ale situaci příliš nemění protože tak jako tak se tě právě chystá skopnout do vody. Co děláš?

Chulainn "Shean" O´Macha - 27. května 2020 09:04

Taneček s Godoliéry celá sajtna Chlapík se na to vykašle a já jsem rád, bude sranda poslat ty zajatce zpátky gondoliérům s přistřiženýma kalhotama. A ve dvou to bude vtipnější než v jednom. Kývnu na Vince když vidím jak svazuje týpka a mířím k úkrytu z boku. Akorát nakrmím Margaret, když vyleze raněný chlapík. Kouknu se na něj a vidím, že ten už problémy dělat nebude a bere dráhu. Chytat ho považuji zbytečné tak jen ukážu hlavní ať táhne a už se nevrací. Co je ale nepříjemné, očekával bych, že jak Ali a Max vletí do úkrytu bude se chtít někdo dostat ven. Nic takového se neděje a předpokládám, že se boj zamotal. Moc se tedy nerozpakuji a vstoupím do vody držím Margaret tak, aby se mi nenamočila a v druhé ruce hůl s čepelí a pokusím se obejít budovu a vejít tam nepozorovaný vjezdem pro loďky a případné nepřátele tam překvapit a rovnou osolit pokud tam bude ten čárifuk.

Hester *Vrána* - 27. května 2020 09:39

Loděnice Aliya Střelím po tom kulhajícím zmetkovi a vpadnu do loděnice. Můj první pohled patří magičovi. Nemám však čas, zkoumat, co za urnu to u sebe má. A proč je ta věc vlastně zajištěná řetězem. Okamžitě se na nás totiž vrhne můj starý známý duch. Vyšlu super rychlou modlitbu k božstvům, kterým nevěřím, aby mě můj amulet stále ještě chránil. Duch však není zdaleka jediný, kdo na nás zaútočí. Mám sotva vteřinu, abych se rozhodla, co udělám. Kotoulem se vrhnu vpřed, abych se vyhnula hozené holi, a pokusím se gondoliéra srazit do vody. Teď je hlavně důležité zbavit se whispera. Nechci zjišťovat, co sem vlastně přišli spáchat.

Aliya Sevoy - 27. května 2020 22:33

Loděnice Vrána Moc času na to vymyslet, jak se vyhnout tomu kopanci nemám, instinkt mi velí uskočit, a tak skočím. Tak daleko po prknech, jak to jen jde. V žádném případě nechci skončit ve vodě, při doskoku si tak dám velký pozor, abych na mokrém dřevě neuklouzla a nesvezla se do vody vlastní nemotorností. Pokud jde o ducha, bez vhodné munice se musím spolehnout jen na ochranu, kterou mi může poskytnout starý amulet od prabáby. Jestli ta dnes na mě dohlíží, musela už určitě zaplakat.

Vypravěč - 29. května 2020 15:52

Aliya a Vrána Aliya, tobě se podařilo uskočit a dokonce i udržet rovnováhu na těch vratkých prknech. Nemáš však vyhráno. Chlap, který se tě pokoušel shodit do vody tě okamžitě začal pronásledovat. Stačí mu udělat tři rychlé kroky a je u tebe. Co děláš? Hester, vyhnula jsi se holi, která na tebe letěla. Někde za tebou zaduněla na podlaze, ale tvá pozornost je soustředěna na to co se děje před tebou. Kotoulem jsi sice podrazila nohy muži, který na tebe zaútočil, ale místo aby spadl až do vody, tak zůstal na můstku, kde si kecl na zadek. Navíc při tvém akrobatickém zákroku ti vypadla kuše. Ještě jsi se nestihla zvednout, takže jak ty tak i tvůj soupeř jste oba dva na zemi. Co uděláš?

Vypravěč - 29. května 2020 16:04

Shean Vlezl jsi do ledové vody. Navíc trochu rozbouřené prudkým větrem. Velmi brzy ti dosahuje až k hrudi, ale dno je zpevněné a i když poněkud kluzké není problém dostat se až v vjezdu pro lodě. Nakoukneš škvírou mezi vraty a vidíš jak tam Aliya s Hester bojují. Lovkyně čelí útoku jednoho z gondoliérů, který na ní běží. Hester tam klečí, proti sobě jednoho chlapa. Pak je tam ještě jeden, který právě zvedl ze země kuši a založil do ní šíp aby ho mohl Hester poslat do zad. Griggs, sám je v loďce s nádobou, ze které právě sundavá víko. Výhled na na něj nemáš zrovna nejlepší, ale vystřelit by se dalo. Nebo můžeš zkusit zkusit trefit toho, který ohrožuje Hester. Musíš si však vybrat. Oba dva právě teď nestihneš zasáhnout.

Chulainn "Shean" O´Macha - 29. května 2020 17:29

Taneček v přístavišti Hester, Ali, Shean Vkročím do temné a studené vody, se zatnutými zuby překonám to nejhorší místo ponoru, místo kdy se chlapské náčiní dotkne studená voda je horší úder pěstí. Jako by mi pytlík zalezl zpět do těla, ale nedá se jinak holky potřebuji pomoc. Nakouknu do přístaviště právě včas. Chlapík zrovna míří Hester do zad. Je tam i čaroděj, ale záchrana kamarádky je pro mě přeci jen přednější než co hodlá vypustit. Není to zrovna rána z dobrého úhlu, ale nemám na výběr. Když se netrefím třeba se aspoň střelec lekne a taky netrefí. Zařvu: "Hester záda bacha!" Zmáčknu tedy kohoutek s jednotnou střelou a vypálím po chlapíkovi s kuší. Podle toho jestli trefím nebo ne se budu zabývat čarodějem.

Hester *Vrána* - 29. května 2020 18:03

Mezi nepřáteli Aliya, Shean Holi jsem se vyhnula, ale muže se mi zlikvidovat nepodařilo. Navíc jsem někde po cestě ztratila svou kuši. Nevadí, pořád mám ještě svou dýku. Už se chystám z kleku vyrazit vpřed, abych gondoliéra před sebou konečně dodělala, když zaslechnu varovné volání. Neotáčím se, to by byla jen zbytečná ztráta času. Nevím, jaké nebezpečí mi hrozí, ani jak se mu bránit. Bez dalšího přemýšlení se tedy vrhnu vpřed, a vší silou vrazím do muže sedícího na zemi. Doufám, že se mi podaří nás oba shodit do vody.

Aliya Sevoy - 29. května 2020 20:27

Loděnice Vrána, Shean Když se mi podaří nesklouznout po prknech do vody, otočím se na patě proti svému pronásledovateli. Ruku s nožem ve vteřině schovám za záda, druhou ruku se zbraní zvednu, jen tak aby mě za ni nemohl snadno chytit a strhnout, a vystřelím. Tři kroky jsou nejspíš příliš málo na to, aby si chlap stačil při pohledu na zbraň svůj úmysl rozmyslet, ale kdyby přece jen ano a vzal nohy na ramena, vystřelím místo toho na čaroděje.

Naria Lomond *Slečinka* - 29. května 2020 22:40

S pomocníkem jde všechno lépe "Ale?" zeptám se a teatrálně vysoko vytáhnu jedno obočí. "Takže nikomu se nemělo nic stát? Pokud tomu věříš, tak jsi hlupák a pokud ne, tak mi právě lžeš. A já vážně nemám ráda lidi co mi lžou. A co teprv Goro, ten jich má pak plné zuby.." Napůl se pohledem otočím na mého vypůjčeného zvířecího společníka. "Jestli víš, co tím myslím..." dodám ještě s tím polovičatým úsměvem. Jsem si jistá, že Aliyin mazlík nemá zase tak problémy s masem mezi zuby, ale co, potřebovala jsem mužovu představivost nějak podnítit. "Jak se vlastně jmenuješ? A kolik vás tu vlastně je? Hm? Co Griggs? Co mi k němu povíš? Můžeš klidně začít u jeho oblíbené barvy, druhu piva... Jsem jedno velké ucho. A až si popovídáme. Tak ho odvolám, co ty na to?" navrhnu nakonec smířlivě a hlavou mírně pokynu ke Gorovi.

Vypravěč - 31. května 2020 10:44

V loděnici Všechno se to stalo děsně rychle. Shean vykřikl a vystřelil. V tom okamžiku se ozval další výstřel, který měla tentokrát na svědomí Aliya. Dopadlo to půl na půl. Detektiv se netrefil, ale lovkyně ano. Aliyo, trefila jsi muže, který na tebe běžel, ale to ho nezastavilo. Byl již příliš blízko a tak do tebe narazil. Ovšem jenom tělem. Nezmohl se k žádné ráně ani nic podobného. Ani tě nesrazil do vody jenom pouze trochu vyvedl z rovnováhy a pak upadl. Rána je natolik vážná aby dal pokoj. Mezitím se k vám přiblížil duch. Tebe si příliš nevšímá, jeho cíl je ten zraněný, který pomalu dodýchává a jehož těla se právě mrtvý chystá zmocnit. Co uděláš? Hester, netušíš co se odehrálo za tvými zády, ale nic tě do nich neudeřilo ani nezabodlo. což je dobré. Teď jsi v ledové vodě. Zahlédneš hlavu gondoliéra, kterého jsi také stáhla do vody a o několik stop dál. Rozhlíží se kolem a snaží se zorientovat. Co uděláš? Sheane, tak přesně to nevyšlo. Vrána se sice dostala z nebezpečí. Spadla do vody i s dalším chlapem, ale výstřel šel trochu moc nahoru a tak jsi toho s kuší nezasáhl a teď už mám docela jiné starosti. Najednou jsi na sobě ucítil ruce. Pod vodou ti něco sevřelo nohy. Další prsty ti pak chytily kabát na zádech a další a další. Nakonec se z vody vynořila přízračná kostlivá paže. Ne tak docela hmotná, ale dostatečně silná aby tě popadla a společnými silami tě stáhly pod vodu. Táhnou tě ke dnu. Pevně tě svírají, jedna tě bolestivě uchodila za vlasy. Z úst ti uniklo několik cenných bublin vzduchu. Tihle mrtví se tě snaží utopit. Nechat tě odpočívat v chladném a slizkém hrobu aby ses k nim mohl přidat. Co uděláš?

Hester *Vrána* - 31. května 2020 18:48

Voda Aliya, Shean Obestoupí mě chlad, ale tentokrát je to něco jiného, než když se mě dotknul duch. Mám pocit, že mi ledová voda vytlačila z plic všechen vzduch. Dostanu se na hladinu a lapám po dechu. Nic mě nezasáhlo. Žiju, jsem nezraněná. Stejně tak je ale nezraněný i můj nepřítel. Měla bych se rychle dostat z vody ven. Probleskne mi hlavou. Jenže to samé udělá i gondoliér a budeme zase na začátku. Vrhnu se tedy vodou vpřed a pokusím se ho dostat pod vodu dřív, než se stihne zorientovat. Skočím mu kolem krku a tlačím ho pod vodní hladinu.

Aliya Sevoy - 31. května 2020 21:20

Loděnice Vrána, Shean Zavrávorám, když do mě chlap vrazí, ale nakonec se mi podaří udržet rovnováhu. Rychle se odsunu dál od muže i ducha, který se přiblížil, s rostoucí hrůzou si uvědomím, jak moc se všechno vymklo. Max nikde, Hester ve vodě, O’Macha právě tak… "Sheane!" Vřísknu, když si uvědomím, že se nad ním právě zavřela hladina. Nerozumím, co ho tam stáhlo, ale velmi snadno najdu viníka. Kde je Drina teď, když bychom ji nejvíc potřebovali, aby pomohla zvládnout veškeré nadpřirozeno? "Zastav to!" Zařvu na čaroděje, namířím na něj zbraň, podél stěny se zůstanu posunovat blíž k loďce, na které sedí. "Zastav to hned!" Poprvé po dlouhé době si ovšem nejsem jistá, jestli střelba všechno vyřeší. Co když ho zabiju a všechno, co přivolal, tím pustím ze řetězu?

Chulainn "Shean" O´Macha - 31. května 2020 21:51

Vodní pólo Hester, Ali, Shean Výstřel jde bohužel vedle, trochu se to dalo čekat, ale uhel byl naprd, Hester naštěstí aspoň zareaguje na můj křik. Taky, ale nakonec skončí ve vodě. Zrovna chci osolit čarodeje brokovým plivancem mé Margaret, když cítím jak mi něco chytí nohy. Než stihnu dupnout po svírající ruce podtrhnou mi nohy. Nepřijemná situace. Margaret se i se mnou dostala do vody a pro zbytek boje mi bude k ničemu. Pokusím se o surové kopnutí a přidupnutí končetiny a nebo toho co mě drží a vzápětí silně bodnu kordem v holi kde tuším nepřátelskou hlavu nebo aspoň tělo. Pokusím se vyprostit se sevření a dostat se zpět na hladinu a ideálně dostat se k hester a pomoci ji s tím jejím dárkem a dostat se ven.

Vypravěč - 01. června 2020 19:15

Slečinka "Drav Kelyr," představí se bez zaváhání. "Je nás tu třináct a Griggs, no moc o něm nevím. Drží se stranou a je děsivý. Nikdy jsem ho neviděl bez masky a jedná výhradně s Eisele naší vůdkyní a několika jejími nejbližšími. Většina z nás se mu spíš vyhýbá než co jiného. Víc nevím přísahám. Netuším kde bydlí, zda má rodinu nebo co je zač. Někdo o něm tvrdí, že je z Tycherosu, jiní zase, že je to nějaký podivín z Iruvie. Vážně. řekl jsem všechno co vím. Přísahám tak mi neubližujte." Vychrlí ze sebe informace, tak rychle, že mu sotva rozumíš. Stále je vyděšený tím, že vám padl do rukou a vypadá to, že to nebude žádná šajba, takže jeho informace jsou hodně omezené. Co s ním dál?

Vypravěč - 01. června 2020 20:00

Uvnitř Hester, začali jste zápasit. Voda kolem vás stříká. Chvíli jsi pod hladinou ty, chvíli on, ale v jeden okamžik udělá chybu, chytneš mu ruku do páky a zatlačíš pod hladinu. Volnou rukou mlátí kolem sebe, ale zatím se u nedaří osvobodit se. Přesto se nevzdává a bojuje o možnost dostat se nahoru a nadechnout se. Bojuje o život. Budeš ho tam muset držet ještě chvíli pokud ho chceš dostat, ale máš ten čas? To je otázka. Sheane, povedlo se ti vyprostit se ze sevření bledých rukou. Chňapají po tobě, trhají ti šaty, zarývají se ti do masa. Je jim tak líto, že je opouštíš. Na hladinu jsi se dostal a konečně se mohl znovu nadechnout. Nebylo to však zadarmo. Vyber si, zda ti jeden z přízraků vytrhl meč a nebo máš meč stále u sebe, ale jsi ošklivě podrápán a pohmožděn. Aliyo, Griggs už má odstraněný řetěz z nádoby a víko napůl sundané. kolem okrajů začíná prýštit dým, nebo mlha, nebo možná něco zcela jiného. Důležité je, že whisper nic dalšího nepodniká. Zvedl ruce tak abys na ně viděla a nic v nich nedrží. otočí se na tebe, ale přes masku mu nevidíš do obličeje. Jenom runa na čele stále září. Pak se to celé zkomplikovalo. Zraněný gondoliér namířil kuši na Aliyu, ale těsně před tím než vystřelil se po něm vrhl Max. Přiběhl nízko po zemi a vrhl se mu po ruce. šipka tak naštěstí Aliyu jenom škrábla na horní části paže. Protrhla rukáv a vyryla rudý krvácející šrám do masa. Do té ruky, která drží pistoli. Postřelený muž konečně dodýchal a tak je převzetí vlády nad jeho tělem pro ducha otázka okamžiku. Pohne se a postaví se. Toporně. Z díry v těle mu stále prýští trocha krve i když srdce již nebije. Hladově se zadívá na Aliyu, která bude jeho první kořistí.

Hester *Vrána* - 01. června 2020 20:11

Ve vodě Aliya, Shean Moc nadějí jsem tomu nedávala. Je to muž, nepochybně je silnější. Ale já se rvu jako lev a nakonec se mi ho podaří zatlačit pod vodu. Kroutím mu ruku, div mu jí nevyhodím z kloubu. Muž bojuje, ale já ho držím pod vodou a nepovoluji. Mám tak okamžik na to, abych se rozhlédla a zhodnotila situaci. Shean má problémy s něčím ve vodě. Ze své pozice nedokážu rozpoznat, co se děje. Jen doufám, že se ten problém nepřesune za mnou. Aliya má zase na mušce whispera, ale z nějakého důvodu zatím nevystřelila. Srdce mi vynechá několik úderů, když si všimnu, že se mrtvý vrávoravě zvedá. Duch je pryč a já nepochybuji o tom, že právě ovládnul tělo. To je hodně velký problém. Zaskřípu zuby a jen silou vůle se udržím na místě. Jestli teď povolím, tak moje snaha bude k ničemu. Nikam nejdu, dokud sebou gondoliér nepřestane cukat.

Chulainn "Shean" O´Macha - 01. června 2020 22:17

Uvnitř Hester, Ali, Shean a Max Dupu a bodám co to jde a nakonec se mi podaří se vyprostit není to však zadarmo. Moji veteránskou hůl jsem pustit nechtěl a tak jsem schytal pořádných pár ran. Jsem dodrápaný, mám roztrhnuté obočí a z poškrábaného ksichtu mu crčí krev. Než se vydrápu ven vidím jak Max zasáhl. "No to je dost kde ses flákal. Trhej darebáka! Trhej!" Křiknu na Maxe by chlapa nepřestal cupovat dokud bude bez života. Máří ze zadu od vody směrem k Whisperovi. Konečně dostanu k molu, když vidím jak se mrtvý toporně postavil. Na nic nečekám Ali potřebuje mít volno aspoň na jedné straně. Potřebujeme aby tu nádobu taky úplně neotevřel. Seknu čaroději po nohou mečem a strhnu ho za mnou do vody a tam ho budu mlátit tupou stranou hole do bezvědomí případně topit. A budu jen doufat, že si Ali všimne toho oživeného.

Aliya Sevoy - 02. června 2020 19:32

Loděnice Vrána, Shean, Max "Masku dolů!" Stačím ještě houknout, ta svítící runa je podle mě znamením, že čarodějník nezanechal úplně všeho, jak jsem ho žádala. Dříve než ale stačím svoji vůli vynucovat střelbou, přijdou komplikace. Zaskřípu zuby, když mě trefí ta šipka, zraněná ruka mi na moment poklesne, bolest se rozšíří do celé paže. Stěží potlačím instinkt se za ránu chytat, místo toho se pokusím zamířit zpět na čarodějníka, nezraněnou rukou si tu druhou podepřu. Dokud se na chlapa nevrhne Shean. A dokud se na molu kus ode mě ze země nezvedne chlap, který se už rozhodně zvedat neměl. Jako lovec mám velký odpor k tomu, být sama něčí kořistí, z hladového pohledu té věci mi přejde mráz po zádech. V tu chvíli nechám čaroděje v Sheanových rukou, sama se bleskem rozhlédnu, kde jsou všechna bidla. A pak vystřelím, dvakrát na kolena té kreatury, s nadějí, že právě to je část těla, jejíž poškození znemožní i tělu obsazenému duchem pohyb.

Vypravěč - 04. června 2020 20:02

V loděnici Hester dál topí svého muže. Brání se jak to jenom jde, ale proti sevření ve kterého ho zlodějka drží mu to není nic platné. Ještě několikrát sebou škubne a pak se přestane hýbat úplně. Ztratil vědomí. Aliya v krátkém sledu vypaálila do nohou těla posednutého duchem. První střela prošla masem, ale minula kost. Druhá byla umístěna lépe a podlomila se. Ne, že by tomu všam mrtvý věnoval pozornost. Sice klesl na jedno koleno, ale dál upírá své oči na lovkyni. Pak se odrazí a skočí po ní. Nejenom pomocí nohy, ale i rukou. Je to dlouhý nepřirozený skok, pře kterém se trhají svaly a šlachy. Rychlý a zuřivý. Sheane ty jsi strhl čaroděje z loďky a uštědřil mu několik ran. to je ta dobrá zpráva. Ta špatná je, že jak rozhoupaná loďka, tak i kopající Griggsova noha, převrhla nádobu o kterou se staral. Víko odletělo pryč a zbytek se překlopil do vody. Netrvalo to ani mrknutí oka a voda v místě dopadu začala pěnit a vzdouvat se. Jako kdyby se vařila. Ti co jsou ve vodě cítí jak do nich naráží čím dál silnější vlny. Hester, Sheane něco se o vás ve vodě otřelo. Cosi měkého, patráveho a rozhodně nelidského, ale byl to dotyk, který trval jenom chviličku. Co děláte?

Hester *Vrána* - 04. června 2020 20:24

Něco je ve vodě Trvá to příšerně dlouho, než sebou muž konečně přestane škubat. Konečně ho pustím, připadám si nesmírně vyčerpaná. Na odpočinek ale není čas. Whisper je sice ve vodě, ale jeho kouzlům rozhodně není konec. Několik okamžiků zmateně hledím na bublající vodu, nechápu, co to má být. Když se mi však něco otře o nohu, a já málem dostanu infarkt, přestanu nad tím přemýšlet. Nehodlám čekat na to, až se věc ve vodě rozhodne zaútočit. Hrabu se z vody, jako kdyby mi šlo o život. Což mi asi stejně jde.

Aliya Sevoy - 05. června 2020 19:16

Loděnice Vrána, Shean, Max Na svět jsem přišla celá od krve, a při pohledu na tu věc přede mnou si pomalu začínám být jistá, že tak ze světa i odejdu. Stejně jako s křikem. Nebýt vřící vody, která věstí pramálo dobrého, snad bych se i pokusila vrhnout na jednu z lodiček, ale takhle ne. Jakmile padne mrtvák na koleno, přikrčím se na molu taky. Zbraň i nůž pustím vedle sebe na prkna, natáhnu se pro jedno z bidel a pořádně se i s ním zapřu. Mám pramálo chuti setkat se zblízka se silou, která od poslechu trhá šlachy. Můj plán je v ten moment jen jednoduchý; modlit se k předkům, že se napíchne a já ho budu mít dost sil i s bidlem šoupnout do vody. A doufat, že v tu chvíli už tam Shean ani Vrána nebudou, a všechny ty nepřirozené potvory si to vyříkají mezi sebou.

Chulainn "Shean" O´Macha - 06. června 2020 10:58

V loděnici Hester, Ali, Shean a Max Seknu čaroděje kordem po noze aby se podlomil a nemohl otevřít a nebo shodit nádobu zatím co Ali bude bojovat s nemrtvým. Podaří se mi ho stáhnout do vody. Bohužel se stalo přesně to co jsem nechtěl, ten parchant shodí nádobu do vody. Vztekle mu dám několik ran pěstí do obličeje. "Ty všivej kriple." Chlap zvláční a já ho pořádně chytnu do kravaty a snažím se dostat ven z vody i s ním. Zvlášť když se ve vodě začíná dít něco divného mě to popožene ven na molo. Sleduji jak Ali zápasí s nemrtvým. jakmile budeme na molu v kravatě a kordem na koulích probudím whispera, aby odvrátil toho na Ali útočícího ducha v lidském těle. Když se bude cukat přijde o jednu kouli a pak druhou.

Vypravěč - 07. června 2020 14:17

V loděnici Nemrtvý se nabodl na dřevěnou tyč. Projela mu hrudí, zapraskaly žebra, ale ani toho ho nezastaví a dál se rukama sápe na Alyiu. aspoň do té chvíle než skončí ve vodě. Šplouchne to a na chvilku se rozhostí ticho. Pak ale zapraskají prknu pod Aliyou. Vzniklým otvorem se proderou zakrvácené ruce plné šrámů a třísek a popadnou lovkyni za nohu. Prsty se jí zaryjí do lýtka a táhnou jí dolů. Molo pod jejíma nohama pomalu povoluje. Aliyo co děláš? Sheane, dostali jste se ven z vody. Oba dva promočení, šaty potrhané z několika ran krvácíte. Ucítíš chladné železo na svém pupku. Ten parchant drží v ruce nůž a špičkou tě šimrá na kůži. Místo, ale aby tě bod jenom zachrčí: "Pusť mě ty blázne a možná to všichni přežijeme. Takhle nic nezmůžu." Zní to jako slušná nabídka, ne? Co uděláš? Mezitím co se odehrává tohle, tak gondoliér, kterého Hester postřelila a který se snažil zabít Aliyu zmizel. Zlodějka zahlédla jak probelhal dveřmi do další místnosti a pravděpodobně se snaží dostat co nejdál. Max je celý naježený a vrčí na cosi ve vodě. Tam, pod hladinou, se cosi míhá. Nezřetelný tvar, který nemá žádnou formu. Jako kdyby byl ve vodě tmavší stín. Vrána, která se právě dostala z vody cítí jeho hlad. Není to nepodobné tomu co zažila před chvilkou s duchem, ale mnohokrát silnější.

Hester *Vrána* - 07. června 2020 14:38

Něco je ve vodě Úlevně vydechnu, když se vydrápu na pevninu. Když pohlédnu do vody, nic nevidím. Pak si ale všimnu, že se ve vodě pohybuje nějaký stín. Uskočím od okraje, jako kdyby mě bodla včela. Po celém, těle mi mravenčí hrůzou. "Držte se dál od vody." Křiknu a rozhlédnu se. V hrůze ustrnu, když vidím, jak Aliyu něco stahuje z mola do vody. Dřevo pod jejíma nohama už dlouho nevydrží. Rychle se vyškrábu na nohy a rozeběhnu se jí na pomoc. "Chyť se mě!" Natáhnu k ní ruku, ale sama se snažím zůstat na zpevněné části mola. Ani omylem se nenechám shodit zpátky do vody. Hlad toho, co vypustil whisper, mě pořád ještě lechtá na kůži.

Naria Lomond *Slečinka* - 07. června 2020 17:08

Čas se podívat na kolegy Důkladně jej poslouchám. Zkoumám výraz jeho tváře, rychlost dechu i to, jestli se třeba potí, nebo ne. Prostě si hraji na chodící detektor lhaní. Bohužel uznám, že samotný Drav nebude vědět zdaleka to všechno, co bych vědět chtěla a potřebovala. "Hm, dobře," řeknu si tiše pro sebe po té, co domluví. "Děkuji, vždy je radost vidět, jak někdo spolupracuje," pochválím jej s úsměvem, který působí přátelsky. Nenašla jsem na něm stopy lhaní, a tak mu ukáži svou druhou tvář. "Teď tě budu muset omráčit, Drave. Potřebuji se ujistit, že jsi mluvil pravdu. A až po tom tě mohu pustit. To snad chápeš," oslovím jej pak znovu a ruku s nožem stále držím pevně. Druhou rukou jej však něžně pohladím po tváři. "A navíc jim pak klidně můžeš říct, že jsi nám vůbec nic neřekl. Hm? Takže budeš v bezpečí, i kdyby třeba někdo přežil. Až tak pomáhám lidem, co mi nelžou," řeknu sladkým hlasem plným starostlivosti o jeho vlastní bezpečí. Patronka Slečinka, která se o tebe postará, když budeš hodný chlapec... A pak jej udeřím do spánku tak, abych si byla jistá, že se nějakou dobu rozhodně neprobere. Inu, strávila jsem s ním dost času a je opravdu třeba se podívat, jak je na tom zbytek a zda nějak moje informace pomohou jejich boji.

Chulainn "Shean" O´Macha - 07. června 2020 18:00

V loděnici Hester, Ali, Shean a Max Chlapík se cuká a jak ho držím v kravatě odněkud vykouzlí nůž. Cítím jeho chladnou ocel. Dost mě to nasere. Popotáhnu kordem, aby mu to prořízlo kalhoty a dostala se ocel až k pytlíku a dám mu čelem hlavku. "Tak seš debilní okamžitě to kurva zahoď nebo tě rozpářu od kulí až k pajšlu. Teď jsi mě akorát nasral tou svojí kudličkou. Pak si to ještě vyřídíme. Teď uděláš tohle. Zahodíš tu kudlu a cokoliv máš ještě za zbraň, pak tě pustím abys měl volný ruce a já budu hned za tebou a budu tě mít na dosah kordu. pak okamžitě zastavíš tu oživlou mrtvolu a potom to co jsi pustil do vody. Jestli se mě pokusíš ojebat a nebo se pokusíš zdrhnout umřeš. Když to zastavíš, nechám tě žít. Jasně? Tak dělej hned..." Jakmile zahodí zbraň pustím ho, ale jsem hned za ním s nataženým kordem, kdyby chtěl zdrhnout nebo dělat něco jiného probodnu ho.

Aliya Sevoy - 12. června 2020 17:48

Loděnice Vrána, Shean, Max Zaskřípu zuby, na sápajícího se mrtváka se raději ani nepodívám, a když přece jen žbluňkne do vody, zakleju. Na radování si čas nevyhradím. Jakmile mám volné ruce, zbraň vrazím zpět do pouzdra a nůž popadnu do ruky. Bolestí kvíknu, když o chvíli později prkna zapraští a nehty se mi zaryjí do nohy; a já si na molu znovu dřepnu. Proč se sakra nevzdá?! Nechci skončit ve vodě, a tak ve chvíli, kdy ke mně natáhne ruku Hester, chytnu se. Nohu se pokusím vyprostit, abych se po kolenou dostala na bezpečnější část mola. Pokud se mi nepodaří vyprostit, šmiknu kudlou po prstech, které mě svírají.

Vypravěč - 15. června 2020 18:40

Uvnitř Aliyo, v jednu chvíli se ti podaří nohu vyškubnout, ale tvá radost netrvá dlouho, protože vzápětí prasknou další prkna. Je to jako kdyby pod nimi vybuchl soudek s prachem. Kusy dřeva ti vletí do obličeje a molo se pod tebou propadne. Ruce mrtvého tě znovu chytí a ty se začneš kácet do vody. Stále pevně držíš Hester za ruku, ale síla toho netvora je hodně i na vás dvě a hrozí, že váš stáhne do vody obě. Co děláte? "Sheane jak se Griggs tváří samozřejmě nevidíš, ale po chvilce váhání skutečně nůž upustí. Chvíli drží ruce tak abys na ně viděl a pak je pomalu začne dávat pod kabát. Chvilku se tam přehrabuje a pak sykne: "Vyndám něco co nám pomůže, takže ne, že se splašíš." A opět pomalu začne vyndavat ruce. V jedné drží mechanický strojek. Krabičku s číselníkem a několika otočnými knoflíky. V té druhé má malou lahvičku plnou narůžovělé mlhy, či co přesně to je. "Tohle je zmate," zvedne krabičku, "a tohle je odláká pryč." Ukáže ti lahvičku. "Je potřeba s tím ale odejít pryč aby se zatím vydali." Plán je to prostý, ale jeho provedení může být obtížnější. Můžeš mu lahvičku sebrat a udělat ze sebe návnadu. Nebo to nechat udělat Griggse nebo tě napadá něco jiného?

Vypravěč - 15. června 2020 18:47

a venku Slečinko, na ulici před loděnicí vidíš, že to tam bylo hodně divoké. Je tam dost krve. Všimneš si několika spoutaných gondoliérů a pak také Vincenta, který nevypadá nejlépe. Obličej má samou modřinu. Těžce napadá na jednu nohu, ale i tak se snaží odstranit mrtvoly, které tam jsou. Jednu právě hodil do vody a dlouhým bidlem jí odstrkává od břehu aby se jí zmocnil proud a zanesl jí pryč. Zvon v krematoriu musel v posledních chvílích znít jako šílený a vrány Strážců duší jsou již nad městem aby vypátrali čerstvé mrtvé, které jsem právě vytvořili. Příliš času než je objeví nemáte. Ostatní nikde nevidíš, ale podle toho jak se Vincent co chvíli ohlédne ke dveřím usoudíš, že jsou uvnitř a podle obav v jeho tváři to vypadá, že ještě nemáte vyhráno.

Chulainn "Shean" O´Macha - 15. června 2020 20:58

V loděnici Hester, Ali, Shean a Max Sleduju čaroděje co bude dělat, nakonec se umoudří zahodí nůž a pokračuje. Vykládá o nějaké krabičce a boji se, abych se nesplašil. To je dobře, že se bojí ostatně moje ruka na kordu je opravdu neklidná. "Dobře vytáhni to a bez blbostí, nemám na to fakt náladu, už jste mě nasrali dost dneska." Vytáhne mechanický strojek a začne vysvětlovat co to dělá. "OK tak to rozjeď a jdeme spolu jsem hned krok za tebou. Jdeme hned!" Nechám ho jít první a jsem hned za ním po očku mrknu jestli to začíná zabírat. Jestli pujde na loďku půjdu s ním....

Aliya Sevoy - 15. června 2020 22:30

Loděnice Vrána, Shean, Max Když se prkna rozletí, instinktivně zavřu oči. Bolestí tentokrát zavyju, když mě dřevěné třísky poraní v obličeji a nohu znovu sevře ruka mrtváka. Srdce mi buší až v krku a mysl pomalu ale jistě začne zatemňovat strach, že se ke svým předkům skutečně přidám už dnes. Ta potvora je příliš silná! "Hester, najdi lano. " Heknu, nůž vší silou zabodnu do mezery mezi prkny a zuby nehty se ho zůstanu držet, abych se nesvezla do vody. Jestli Vrána najde lano, možná mám šanci, pořád je tu někde Vinc, co může pomoct mě vytáhnout. Jenže aby mohla pro lano, musím ji pustit. Zatnu zuby, dívky se pustím. A znovu se pomodlím, aby nůž vydržel.

Hester *Vrána* - 16. června 2020 15:09

Na mole Aliya, Shean, Max Dřevo zapraští a já mezi zuby drtím nadávky. Marně se rozhlížím po nějaké pomoci, ale té se nám asi nedostane. Shean má už tak dost práce, aby zpacifikoval whispera, a nikdo jiný tu není. "Vydrž!" Velmi neochotně pustím Aliynu ruku a uskočím. Jeden úder srdce to trvá, než mám jistotu, že okamžitě nesletí do vody, poté vyrazím najít nějaké lano. Naštěstí jsme v loděnici a tak není těžké najít kus provazu. Seberu lano z háčku na zdi a řítím se zpátky za Aliyou. Nemám však už odvahu vrátit se zpátky na praskající molo. Zůstanu tedy stát na pevné zemi a jen jí hodím jeden konec provazu. Rychle se rozhlížím, k čemu bych mohla přivázat druhý.

Vypravěč - 18. června 2020 21:39

Uvnitř Nůž vydrží přesně tak dlouho než se Aliya chopí lana. Pak se žblunknutím zmizí v tmavé vodě, ale to již se lovkyně dostává do bezpečí. Kalhoty to trochu nezvládly a jsou pořádně potrhané, ale to je malá cena za to dostat se až na břeh. Pro teď jste s Hester v bezpečí, ale nemrtvý se jen tak nevzdává a začne se brodit směrem k vám, ale pak v jednu chvíli strne na místě. Chvilku tam vyčkává jako kdyby něčemu naslouchal a pak se velmi pomalu otočí a své prázdné oči upře na Griggse, který je v loďce. Na sedadle před sebou má položenou skříňku, kde se pomalu otáčí klíček a vydává klapavé zvuky. Nakonec odšpuntuje lahvičku a slabý pramínek kouře po ní steče dolů. Natáhne ruku a slabá růž skane do vody. Mrtvý se vydá za novým cílem, kterým je loďka. Whisper rychle popadne bidlo a začne se dorážet směrem ven do volného kanálu. Na místě, kde se utvořila skvrna se cosi objeví. Je to jako kdyby se rozestoupila hladina. Nebo jako kdyby se tam objevil náhle vír. Jako kdyby se pod vodou otevřela velká ústa. Aspoň tak vám to může připadat. V okamžení to však zmizí a zaslechnete cosi co se dá popsat jenom jako blátivé zamlaskání. Jako když vám bota uvízne v bahně a vy jí nakonec s notnou dávkou vyprostíte. Tak zhruba takový zvuk. Pak se pod hladinou mihne opět ten stín a vydá se za kořistí, která se vzdaluje pryč, mezi vrata a dál do tmy. Zdá se, že Griggs splnil co slíbil. Co děláte?

Chulainn "Shean" O´Macha - 19. června 2020 09:36

Na řece odkaz Shean & Grigi Obezřetně kontroluju pohyby Whispera, ale jak se zdá všechno vypadá v pořádku a chlápek opravdu odvádí ty potvory pryč. Stejně ho ale pojišťuji nataženou čepelí. Pomalu se vzdalujeme od doupěte po řece. Nechám ho v klidu bidlovat a když už jsme dál, tak zapředu hovor, ale stále jsem ve střehu. "To byla dobrá pičovina co borče? Nasrat se takhle holkám do domečku, tvoji šéfové tě moc asi nepochválí za tak zbabranou akci. Vlastně máš dost štěstí, že ti neustřelili palici moc nechybělo. Jakej to mělo celý učel? Nasrat si Krysaře proti sobě? Protože neslyšel jsem, že by holky měli proti gondoliérům křivý slovo a teď jak jistě chápeš musí přijít řádná odpověď. To bude radosti, že jste rozjeli válku gangu teď vám budou kšefty jenom kvést. Nebo máš nějaký návrh jak z toho ven? Nějaký druh kompenzace za tyhle problémy, aby gondoliérům ještě dnes nehořely sklady, lodě a nebo se nestali nějaké nehody? Co s tou potvorou ve vodě? Jak bude flek vystoupíme na souš a co s tím?" Čekám co z něj vypadne...

Aliya Sevoy - 19. června 2020 22:36

Loděnice Vrána, Max Utopeného nože ani nezalituji, jsem jen ráda, že jsem pryč z mola. Krátce stisknu Vráně paži, že mě z toho dostala, vzápětí se otočím na patě zpět k vodě. "Musíme pryč." Procedím mezi zuby při pohledu na mrtváka, co se brodí k nám, a svůj názor nepřehodnotím ani ve chvíli, kdy na sebe Shean a čaroděj vezmou role návnad a začnou potvoru lákat pryč. "Vzít naše věci a zmizet." Heknu, za chvíli to tu bude samý modrý kabát a jeden Strážce duší vedle druhého. Naše dokumenty a výplaty tu najít nesmí zrovna jako nás. Hvízdnu přes prsty, Goro už dělal Slečince společnost dost dlouho. A já ho budu potřebovat, aby mi pomohl stopovat Sheana s magičem. Až vyzvednu svoji pušku a náboje.

Hester *Vrána* - 20. června 2020 16:29

Útěk Shean, Aliya Musím zabrat vší silou, ale nakonec se mi podaří Aliyu vytáhnout na pevný břeh. S obavami těkám pohledem mezi mrtvákem a Sheanem. Doufám, že ví, co dělá. Dovolím si na vteřinu vydechnou, než se rozeběhnu za Aliyou. Má naprostou pravdu, měli bychom odsud co nejrychleji vypadnout. Ve skrýši, a kolem ní, je hned několik mrtvol, za chvíli se sem sletí vrány a v té době bychom měli být už co možná nejdál odsud. Štve mě, že musíme opustit naši skrýš, kdo ví, jak dlouho se sem nebudeme moci vrátit. Teď jsou ale nejdůležitější naše vlastní životy. A taky naše obchody. Jsou tady celé stohy dokumentů a jestli si modrokabátnící tohle místo s námi spojí, ocitneme se ve věznici Ironhook dřív, než se nadějeme. "Měli bychom to tady podpálit." Pronesu, s velkým sebezapřením, směrem k Aliye.

Vypravěč - 22. června 2020 17:19

Shean Na lodi je to taková idylka. Jenom ty, Griggs, déšť a kdoví co ve vodě. Whisper se stále drží bidla a pluje po proudu směrem k hlavnímu rameni řeky a k moři. Nijak nepospíchá. Jenom udržuje stálou rychlost a pečlivě sleduje hladinu za vámi, Ta se čas od času zčeří a není to ani větrem a ni proudem. Ta chodící mrtvola zmizela kdesi na dně kanálu a není vidět vůbec. Na tvůj proslov jenom pokrčí rameny. Není zrovna hovorný, ale kdo by také byl když se jeho akce setkala s takovým fiaskem, že. "O své věci se postarám sám, ale ty bys měl zmizet než se něco semele," poradí ti. Asi nebude problém dostat se na břeh. Schody jsou tady na každém kroku. Stačí jenom u jedněch trochu zpomalit a nechat celou tuhle záležitost za sebou ať se s následky popere někdo jiný. Ty jsi udělal co jsi chtěl. Dostal jsi zrůdy pryč.

Naria Lomond *Slečinka* - 22. června 2020 22:32

Venku s Vincentem Na kraji ulice trochu zpomalím a pořádně se rozhlédnu. Obezřetně si trochu nadzvednu šaty, aby se mi neumazaly od krve a pokračuji kupředu. Zamířím si to rovnou k jedinému známému člověku v téhle ne zrovna vycházkové scenérii. Zamračím se uvažuji, kolik se toho asi stihlo tady pokazit, zatímco jsem mluvila s tím mužem. Možná jsem se zase jednou nechala unést dramatizací a čas plynul kolem mě. Na něco takového bych nebyla pyšná. Pohledem zajedu i k těm dveřím, na které se starostlivě dívá Vincent, než k němu dojdu. "Vincente? Co se stalo? Je ještě něco vevnitř? Kde jsou ostatní?" položím mu několik otázek a znovu se rozhlédnu po okolí, co kdyby náhodou někdo někde ještě číhal nebo tak něco.

Aliya Sevoy - 23. června 2020 20:56

Skrýš Hester, Slečinka, Vinc, Goro, Max "Ne." Zamítnu stroze Vránin nápad dům podpalovat. "Už jsme kvůli tomu baráku zabili moc lidí." Zamračím se, v tu chvíli mě ani nenapadne, že by to třeba nemusela myslet vážně. S tichým klením dokulhám až k místu, kde jsou všechny naše cenné dokumenty. Co najdu, vezmu. Jakmile venku zaslechnu Slečinku a přiťapká Goro, i se všemi papíry vyběhnu ven, vrazím je Slečince do náruče. "Poberte, co můžete, a vypadněte." Heknu přitom. "Shean je s magičem." Doplním o vteřinu později. "V kanálu něco je. Buďte opatrní." Varuju. Zavolám tentokrát i na Maxe, jestli poslechne a přidá se. I se čtyřnohým doprovodem pak vyrazím chvatně, ale opatrně, abych se nepotkala s modrokabátníky, směr domov. Pro pušku a pak na lov.

Chulainn "Shean" O´Macha - 24. června 2020 08:20

Na řece Shean & Grigi následně i ostatní Naše idylka s čárifukem pokračuje úplně mě láká vytáhnout si dýmku a zapálit si ji. Možná by jsme mohli nahodit i nějaké udice a užívat si tu slast. Prostě romantika hadra. Chlapíkovi do hovoru moc není, musím se škodolibě pousmát. Ostatně ať si to v hlavě srovná jak chce. Když ale mele něco o tom, že bych měl zmizet "než se něco semele" musím se ušklíbnout. "Jo kámo přiznám se, že mě láká tě bodnout do zad a tvoji mrtvolu hodit do kanálu a loďku i se strojkem navést k dokům gondoliérů, byla by to sviňská ironie. Prostě znáš to pořekadlo "Kdo jinému jámu kopá ..." Myslím, že bych tvoje srdce na takovou vzdálenost určitě neminul. Ale slib je slib a já je plním. Tak se měj borče a pozdravuj šéfy, jestli jsou rozumní, holkám přijde návrh na kompenzaci nebo bude válka. Ciao..." Využiji průjezdu kolem dalších schůdků i toho, že už jsme snad dostatečně daleko od úkrytu a vylezu z loďky na molo a pak zmizím v uličkách. Směřuji co nejrychleji zpět k ukrytu zjistit, jestli všechny holky jsou ok a co Max. Po chvíli cesty matně osvětlenými vlhkými uličkami přiběhnu zpět k ukrytu, holky zrovna zvažují co budou dělat dál. To už mě vlastně moc nezajímá jsem dobitej jak pes chci si dát panáka, usušit se a dát se někde do rychtiku. Hvízdnu na Maxe aby mi šel k noze. Pohladím ho, poplácám a podrbám za ušima. "Dneska teda nic moc výkon kámo, nevím, kde jsi chrápal, ale bída. Příště jdeš do klobás." Říkám na oko tvrdě, ale jsem rád, že je v cajku, no tedy jak tak člověk bývá po pořádné bitce. Otočím se na holky. "Tak co holky jdeme na panáka? Zajatce bych pustil, výkupný nám za ně jen těžko dají. Tak co?" Nožem jim zakrátím kalhoty, aby vypadali jako nedorostlí kluci co právě vyčouhli z kalhot. "Vyřiďte šéfům, že pozdravujeme." Pak zajatce nechám jejich osudu pokud budou holky chtít je pustit, dál je nebudu řešit. "Tak co ten panák? Jdete?" I s Maxem smeřuju pryč do oblíbené paluše kde je ideálně i ubytování...

Hester *Vrána* - 24. června 2020 09:31

Útěk Aliya, Slečinka, Vinc, Goro, Max Nelíbí se mi, nechat to tady jen tak. Nikdy nepobereme všechno a pokud tu někdo bude hledat dost důkladně, určitě proti nám najde nějaké důkazy. Ale s Aliyou se nehádám, i když uvnitř skrýše se zdržím o něco déle, než ona. Poberu, co můžu a potom se vytratím za ostatními. "Panáka bych teď celkem ocenila." Zašklebím se na Sheana a následuji ho pryč. Lepší se vypařit, než se to tu začne hemžit modrokabátníky. Potkat Darmota dvakrát, za jednu noc, opravdu netoužím.

Vypravěč - 24. června 2020 12:40

Vincent Je po boji. Bylo to divoké, bylo to krvavé, ale vyhráli jste. Ať již měli Gondoliéři v plánu cokoli tak se jim to nepovedlo. Někteří z vás jsou pořádně domlácení. Hlavně Aliya, Shean a Max. Vincent na tom také není nejlépe a ty modřiny se budou hojit dlouho, ale všechno se lépe snáší když jste ta vítězná strana. Ti, kteří mohli chodit zmizeli. Ti, kteří ne, byli naházeni do vody ať se o ně postará někdo jiný. Je pravda, že jste nadělali hodně bordelu, ale nakonec by to nemuselo dopadnout na vaše hlavy až tak tvrdě. "Když dáme sousedům vědět, tak nic neřeknou. Je jsme nijak neohrozili, myslím," pronese Vincent na ten nápad se zapalováním a dívá se při tom na Slečinku, která je pro tuhle práci asi nejvhodnější. Projít se po okolí, promluvit lidem do duše, to by mohlo fungovat. Pokud jim nechcete unést děti, to by také šlo, ale kdo by se pak o ty fakany staral, že. Ale tohle je zatím daleká budoucnost, teď je potřeba zahnat žízeň.

Chulainn "Shean" O´Macha - 24. června 2020 14:01

Nikdy není pozdě na Slepý prase Všichni Sice je už pozdě v noci avšak kdo ví kam jít, ten má kam jít. Moudro jako od filozofa, stejně jako Ohmův zákon "nepřitéká neodteče". Vidím jak se Ali snaží zmizet, ale zblýsknu jí ještě před tím než zdrhne úplně. "Ali, počkej. Nemysli si krásko má, že zdrhneš bez toho, že mě pozveš na panáka. Za tuhle tu akci se teda sakra prohneš. Su dobitej jak pes." Kouknu na Maxe. "No jo starej brachu je to tak, po cestě se stavíme dom a tam tě vyložím." Hester se taky přidá a já jsem rád, že se budeme moct trochu vylít a vydechnout si. Kord mám zase zasunutej do holi a hůl používám opravdu k podpírání. Jsem dodranej a kulhám prostě parádní akce. Neomylně vedu holky k Slepýmu praseti Skovlanský bar, kde se lije o pozdního rána. Kde se hraje na housle, mandolínu, harmoniku, flétnu i banjo. Kde teče kořalka proudem, a když chceš ve tři ráno haggis dostaneš haggis. A co víc jde se do té paluše kolem mého skromného obydlí. Zaběhnu na chvíli domů abych se převlékl z těch mokrých hader. Nabídnu i nějaký kousek suchého oblečení Hester i když to bude velký kšandy to udrží a hlavně to bude suché. Maxxe nechám odpočívat doma u misky se žrádlem a sám si vezmu suchou dýmku i tabák a samosebou suchou náplň do Margareth. Pak už je to jen kousek. Vlezeme do zatuchlé palše plné odéru z piva, kořalky a černého tabáku. Jakmile otevřeme dveře už se ozývá Skovlanská hudba na to, že je už fakt pozdě se s tím kluci fakt moc nepiplají. odkaz naštěstí tu mají poměrně slušně odhlučněné dveře a nutno říci, že to není jen kvůli hlasité hudbě, ale také častým rvačkám. Mávnu na Rovena postaršího výčepního s prackama jako lopaty co unese v každé ruce deset piv a nebo ti ji urazí hlavu když ho sereš. Ukážu na prstech jasnou objednávku dvojitou kořalku pro každého z nás a pro mě ještě velkej škopek. Vzhledem k tomu, že i přes pozdní hodinu je tu stále docela živo, je trochu problém nalézt klidnější flek. Nakonec však můj oblíbenej zadní rohový stůl se uvolnil a tak se tam nakýbluju. Nacpu si dýmku černým smolným tabákem a ještě než mi stojí kořalka na stole už mi z úst odcházejí kroužky namodralého tabákového dýmu. V kombinací s místní kořalkou je to skutečná lahoda co mě nádherně zahřeje v břichu. "Co říkáte na můj oblíbený podnik holky? Není na pořádný odfrknutí po práci. Tak mě napadá co máte v plánu s těma Gondoliérama? Tomu jejich čarodějovi jsem naznačil, že za tohle jestli chtějí aby byl klid hodila by se pro vás kompenzace. No nevím jak si to moc vzal k srdci a jestli k pohnutí jejich svědomí vzniknout, nějaké samovolné požáry, aby jim rozehřálo jejich ledové svědomí." Usměji se a přihnu si kořalky, sklenkou klepu o stůl a pobroukávám si další song který hraje v už trochu namletá "kapela". odkaz

Hester *Vrána* - 24. června 2020 16:37

Hezké zakončení, mizerného večera všichni Až po cestě mi dochází, že jestli chci hořkost večera spláchnout alkoholem, budu to muset zvládnout s mokrým oblečením. Naštěstí Shean přispěchá na pomoc a já tak v hospodě usedám v jeho haleně. Sice jí mám spíš jako šaty, ale alespoň jsem v suchu. "Pěkný podnik." Ohodnotím znalecky Sheanův oblíbený lokál. I když na můj vkus se tu hraje moc málo karbanu. Nevadí. Dnes večer jsem toho projela až příliš. Možná bude lepší, dát si na chvíli voraz. "Co by se stalo, kdyby to svoje kouzlo dokončil?" Nepředpokládám, že by to pro nás bylo cokoliv dobrého, i tak mě to ale zajímá. Jak se pomstít, to ať vymyslí někdo jiný. Myslím, že Slečinka se toho velmi ráda ujme.

Naria Lomond *Slečinka* - 25. června 2020 22:57

Uzavírání dnešního dne Trochu překvapeně převezmu papíry od Aliyi. Vrazit mi je ještě prudčeji do rukou, už by mi vyrazila dech. Sevřu je v náručí a pokud něco někde nebezpečně přečuhovalo z těch papírů, tak je urovnám, aby se mi nesly dobře. Aliya je naštěstí dostatečně mluvná, aby doplnila po mém tázavém pohledu i trochu informací kolem. "V kanálu je něco pořád, ne?" nadhodím filosofickou otázku, ale dál na tomto tématu nebazíruji. I když to nahlas nepřiznám, jsem nakonec ráda, když spatřím postupně všechny členy našeho transportního klubu živé. Jistě, ne úplně všechny zdravé, ale živé a neumírající. Což je to podstatné. Shean to zlepší ještě svou otázkou ohledně pití. To se mi líbí minimálně ze tří důvodů. "Jen tohle odnesu do bezpečí a přijdu za vámi, předpokládám, že to bude nějaká putyka poblíž tvýho bytu?" nadhodím a mám už pár tipů, kde bych je pak hledala, až se mi podaří papíry bezpečně schovat. A když jsem u toho přátelského chování a kapání medu, tak se na Vincenta i mírně pousměji. "Dobrý nápad. Obejdu to ale až zítra ráno. Teď by se jim stejně nechtělo mi otvírat a za denního světla budou ochotnější..." brouknu a s mávnutím se pak tedy vydám na svou krátkou odbočku do svého bydliště, abych papíry důkladně a bezpečně uložila. Doma se ujistím, že jsou věci, jak mají. A že já vypadám dostatečně průměrně a obyčejně jako lidé, co se v tuto pozdní hodiny pohybují venku. Což není problém, protože dneska jsem se nijak zvlášť nestrojila. Pouze si tak prohrábnu rukou vlasy a stáhnu je do ledabylého culíku na temeni, než se vydám v suchém plášti směrem, kde tuším ostatní. Se skrývaným zadostiučiněním, že jsem je poměrně snadno našla, se vetřu do Slepého prasete. Přisednu si k nim a nasávám atmosféru klidu a pohody se správně hlučnou kapelou na to, aby člověk nemusel přehlušovat ticho myšlenkami. Dokonce si začnu zaujatě pokyvovat prstem do rytmu. "Je to tu... sympatické, na Sklovanskou putyku," pousměji se směrem k Sheanovi. Myslím, že kdybych se pokusila mu to tady pochválit a ani trochu si nerýpnout, tak by mě mohl podezírat z toho, že mám něco za lubem. "Rozhodně je třeba jim ta svědomí pořádně prohřát. Jestli si myslí, že na nás mohou zkoušet něco takového shodit, tak by se měli hodně rychle odnaučit přemýšlet..." nadhodím vágní plán. "Zítra za pár lidmi zaskočím a poptám se, jestli nenajdu něco, co bude pro ně obzvlášť bolestné." Doplním po té, co ochutnám místní kořalku. Krátce, mlčky pohlédnu na Hester, když položí svou závažnou otázku. Místo odpovědi se začnu pohledem věnovat sklenici před sebou.

Aliya Sevoy - 26. června 2020 23:51

Putyka Celá skvadra Velmi rychle se ukáže, že Sheana ani čaroděje v ulicích lovit nebudu. A nejspíš je to dobře. Adrenalin začíná vyprchávat a všechno se rozbolí ještě víc než dosud. Chvíle klidu v putyce tak přijde vhod. Po prvním panáku opatrně přejedu prsty po obličeji, jestli a kde ve mně zůstala jaká tříska, abych je ze sebe vytahala. Hovor o případné pomstě mě tak jaksi mine. Ve tváři se mi velmi krátce rozhostí docela prázdný výraz. Pohled zůstanu upírat na skleničku, a když se Hester zeptá, tiše zamručím: "Pak by to dneska stálo teprve za hovno." Pokrčím rameny, zvednu se a od stolu odbelhám, jen abych se zpět vrátila s celou lahví kořalky. U jednoho panáka dnes neskončím, hostinský by se uběhal. Rozliju sobě i ostatním, a po celé téhle splašené akci, kdy jsem toho namluvila víc jak za poslední týden, se ponořím zpátky do vlastního ticha.

Chulainn "Shean" O´Macha - 03. července 2020 10:09

Nikdy není pozdě na Slepý prase Všichni Mizí ve mě další kořalka a dým černého tabáku z dýmky mi dost pohltil obličej, takže na ostatní shlížím přes dva závoje kouřový a alkoholický. Musím uznat, že to je příjemné. Poslouchám hubu a piju, to je to o co mi jde. Jak vidím holky jsou unavený a je po nich vcelku prd. Ali se zase ponořila do svého alkoholického mlčení a užívá si vlastní chandru, nebo možná nějakou vnitřní jízdu o které se ostatním nezmiňuje. Aspoň slečinka dělá vtípky a má nějaké nápady, ale všechno vyznívá nějak do ztracena. Dnes to žádná velká pitka už nebude. Taky není divu, ale i tak jsem rád za teplo hospody, pivo a kořalku. Popíjím a občas hážu vtípky na Hester a Slečinku, ale po pár dalších pivech a panácích jsem zralý do postele. „Inu dámy loučím se s vámi. Předpokládám, že dnes už to zvládnete bez dalších rvaček. Majte sa.“ Pak se zvednu zaplatím a vyrazím do bytu prostpat se s očekáváním, že ráno bude krušné, až se rozleží všechny ty modřiny a rány, ale to je prostě můj život, který mám rád…

Hester *Vrána* - 03. července 2020 22:36

Hurá na kutě všichni Jsem ráda, že jsme se vyrazili napít. Stále ještě jsem rozpumpovaná z boje, ale žár pomalu mizí a nahrazuje ho únava. Rány, které jsem utržila, začínají bolet, i když veskrze jsou to jen boule a modřiny. Na to, jak jsem se do bitvy vrhla po hlavě, jsem skončila ještě docela dobře. I tak ale nevynechám příležitost si trochu zafňukat. Když si uvědomím, že lhostejně civím na skupinku karbaníku, dojde mi, že je na čase to zabalit. Shean se vytratil a já ho následuji. Domů to mám ještě kus cesty, a budu ráda, když se do ničeho dalšího nenamočím. "Sejdeme se zítra, spočítáme škody, a rozdělíme zbytek peněz." Kývnutím hlavy se rozloučím se svými družkami, a vyrazím pryč. Můj proleželý slamník se nyní zdá být obzvláště lákavým.

Aliya Sevoy - 04. července 2020 13:56

Putyka Všichni Čím blíž je dno lahve, tím víc si začnu podpírat hlavu. Zvednu ji až když se Shean rozhodne sbírat k odchodu. "Hmm." Zabručím na ty rvačky a jen pomalu se mi v hlavě líhne myšlenka, že by to chtělo ještě něco dodat. "Dík, Sheane." Vysoukám, prsty zvednu k pomyslné krempě klobouku a krátce ho odmávnu. Trochu jako v mlze pak zaznamenám, že se zvedla i Hester. Chvíli se zamyslím nad tím, co říkala, nakonec kývnu. Roztřesenou rukou si naliju posledního panáka, co zbylo, vyrazí na cestu se mnou domů. "Goro, jdeme." Zamumlám, počkám, než se pes vysouká z pod stolu. Vrávoravě vstanu, krátce se kouknu na Slečinku. "Chceš… doprovodit?" Nabídnu huhlavě, musím se ovšem krátce opřít o desku stolu. Svůj odchod pak zařídím podle její odpovědi, z větší části se spolehnu na Gora jako na vodícího psa.

Naria Lomond *Slečinka* - 09. července 2020 22:18

Konec dne Zbytek večera je příjemně tupý, jestli víte, co tím myslím. Kouř a alkohol dělá své u všech přítomných. Já rozhodně nedržím tempo s Aliyou a Sheanem, to bych si rovnou mohla vybrat šaty, ve kterých mě pohřbí. Konverzace je pozvolná, někdy až táhlá, neřekne se nic podstatného, ale ani člověk nemá moc nutkání zdrhnout od stolu. Prostě to je takové... příjemně tupé. Místo nějaké vtipné nebo rýpavé odpovědi, která je u mně zvykem, se s odcházejícími rozloučím prostým mějte se. Ovšem s Aliyou je to něco jiného. Zvedne se mi obočí, když rozluštím její táhnoucí se slova. V jejím stavu si opravdu nejsem jistá, jak by mě chtěla doprovázet. A ne, že bych o ní měla strach, nebo tak něco... ale potřebuji, aby byla funkční, a tak se zvednu od stolu taky. "Díky, ale mám chuť na procházku. Noc je dneska inspirativní," odmítnu její pomoc. "Ale půjdu kus s vámi." Nabídnu se jí jako opora a doprovod. Mám v plánu dojít s nimi až k jejich ulici a možná i domu, pokud by mi přišlo, že Aliya se na nohách neudrží už ani o vteřinu déle. A pak si přitáhnu konce pláště k sobě a vydám se sama do svého bytu, kde na mě čeká pár hodin spánku, než zítra ráno zase bude čas začít se strojit a připravovat na dlouhý den. Ale co, na tváří mám i tak spokojený úsměv. Zítra na sobě budu mít hezké šaty...

Aliya Sevoy - 10. července 2020 20:03

Nový den Opírat se cestou zpátky o Slečinku je o dost příjemnější, než drhnout tváří o zdi domů, popřípadě chodník. Před průjezdu se ale zarazím, s úsilím a přimhouřenýma očima se pokusím zamyslet nad tím, proč stojím před domem, kde bydlím já, když jsem nabízela doprovod jí. "Hmm." Nepřijdu na to, ale v tu chvíli na tom stejně pramálo záleží. Vděčně Slečinku poplácám po rameni a pak se odpotácím do svého podkroví s Gorem v patách. *** Když se po kdo ví kolika hodinách opileckého bezvědomí proberu, není to o moc lepší, než to bylo. Hlavně i proto, jak mi třeští hlava. Po několika minutovém pustém sezení na slamníku vedle rozvalujícího se psiska, se nakonec rozhodnu navštívit Melvira. Posilním se jedním lokem z flašky, kterou najdu vedle svého ležení, a pak se vyberu za svým známým doktorem. Není to ale jediná pochůzka. I když bych na včerejšek raději zapomněla, že jsem utopila svůj nůž, mi v paměti utkvělo. Kterýkoliv z řemeslných trhů bude stačit, pokud se mě tam nebudou pokoušet sedřít z kůže. Největší náklady nejspíš budu muset tak jako tak vynaložit na munici. Pokusím se po Nightmarket zjistit, jestli se ta elektroplazmatická dá sehnat v menší ráži, tak aby se dala použít i s mými pistolemi, nejen s loveckou puškou. Ani na to blízké setkání s mrtvákem, jsem přes všechen alkohol nezapomněla.

Hester *Vrána* - 11. července 2020 23:27

Čmuchal Probouzím se brzy a celá rozlámaná. Vůbec si nepřipadám, že jsem spala. Avšak prastarý budík, tikající jen kousek od mého lůžka, tvrdí něco jiného. Nakonec se tedy přinutím vstát, nálada se mi trochu zlepší, když sním skromnou snídani a opláchnu si tvář vodou. Na chvíli vylezu na střechu a dívám se na město. Mám ráda klid, který je tady nahoře. Jsem tu jen ve společnosti ptáků a cítím se volná, ne jako tam dole, v ulicích. Umět tak létat. Nakonec se ale stejně musím vrátit zpátky na zem. S hlavou v oblacích bych v Duskwallu dlouho nepřežila. Peníze, které jsem včera dostala od Kellise, schovám ve své skrýši. Ne, že bych se nechtěla s ostatními podělit, ale nevím, jestli je naše skrýš bezpečná a nechci u sebe takový obnos nosit. Nejprve tedy zjistím, jaká je situace, a teprve potom všechny vyplatím. Vyrazím do Charhollow, nikoliv k naší skrýši, ale k policejní stanici, která je naší skrýši nejblíž. Chci zjistit, jak jsme na tom. Byly jsme prozrazeny? Jdou po nás? A co Gondoliéři? Zastavím se na rohu ulice, jen kousek od vstupu na stanici, a opřu se o zeď. Sleduji, poslouchám a čekám. S trochou štěstí by se tu mohl objevit některý z mých "známých" informátorů.

Vypravěč - 13. července 2020 13:38

Aliya Sevoy Melvir má pořád dost práce, ale na tebe si chvilku vždycky najde. Hlavně když vidí jak jsi dopadla. "Zase pěkně napilno co?" pronese, ale pak se bez dalších okolků pustí do práce. Je to trochu bolestivé, hodně nepříjemné, ale je potřeba to udělat. Melvir svému řemeslu rozumí takže když skončí, všechny kousky, které v tvém těle nemají být jsou pryč a nejhorší rány obvázané. Dostane se ti upozornění, že se máš šetřit a ať se organizmus může pořádně zahojit. Víc pro tebe udělat nemůže zbytek vyléčí jenom čas. Sehnat nůž není nic těžkého. Podobných jaký jsi měla je tu přehršel i lepších. samozřejmě citová hodnota se penězi vyčíslit jen tak nedá, ale byl to jenom nůž, nebo ne? Horší je to s náboji. Poslední dobou jich je nedostatek. Máš ještě svojí zásobu, ale ta má jinou ráži než právě hledáš a také jí není tolik abys jí mohla zásobit i ostatní. Pistolové náboje právě teď skupuje armáda, takže na obyčejné občany se nedostane. Tedy normálně. Ovšem můžeš zkusit trochu promazat kolečka a možná někdo pod pultem bude něco mít. Nebude to však levné. Nejlepší nabídka jakou jsi dostala je za padesát čerstvě vyražených stříbrných (2 coin). Je to drahé, ale mohlo by se to vyplatit. Kývneš na cenu nebo ne?

Chulainn "Shean" O´Macha - 13. července 2020 18:04

Další obyčejný den Proberu se v doupěti až v deset cítím, že mi něco vlezlo do huby a zdechlo tam. Vykloktám si Skovlanskou kořalkou a napravím se lahváčem. Pak si teprve udělá snídani, vajíčka s hrubě nakrájeným špekem a cibulí a na závěr kafe. Vlastně ne úplnej závěr, to je cigáro a pořádnej bobek na záchodě. Vypuzení zlého démona horší jak včera v řece. Taky podobně rychle prchám z mého bytu a Maxx mě následuje. Nedivím se mu a nezávidím obyvatelům našeho domu tuhle libůstku. Když odcházím slyším jak někdo z vedlejšího bytu nadává, že praskla asi žumpa. Potutelně se chechtám dobře odvedené práci a s "prasečí radostí" mizím z prostoru. Zajdu k sobě do "kanceláře" nalistuji si zakázky co mám. "No jo ta záletná panička dám tomu ještě dnešek a zítra to dorazím." Řeknu nahlas Maxovi, ten se na mě vyčítavě podívá, asi ví, že to že panu podnikateli jeho o 15 let mladší manželka zahýbá s jeho synovcem důstojníčkem armády jsem zjistil už před týdnem, ale furt mě jsou za vyšetřování prachy a tak to nechám dozrát a zítra to panu podnikateli řeknu. Mohl bych i přidat, že důstojníček brousí ještě další tři hloupé kačenky co mu jeho pózu světáka žerou a jedna je s ním už nastřelená, což ovšem důstojníček ještě neví. To bude doma radosti. Patrně má taky filcky nebo něco podobného protože se furt drbe na koulích. Jo vlastně se na to docela těším a věřím, že i z toho pana podnikatele vypadne nějaký bonus. Mrknu na hodiny a zjistím, že panička má asi za pul hodiny zcuka s důstojničkem a tak jsem natěšen na další kolo limonádové operety o věčné lásce. Stejně musím nakoupit nějakou tu munici na duchy to bylo včera dost nepříjemné. Tak vyrazím do města nakupovat a připsat si další čárku ve sledování paničky a shlédnout i nějakou tu erotiku i když, výkony toho důstojníčka mi přijdou dost podprůměrné, dělá té uniformě spíš ostudu. To ten dragoun minulej měsíc to byl jinší hřebec panečku.

Naria Lomond *Slečinka* - 13. července 2020 22:34

Pochůzky Vstanu docela brzy ráno. Nic mě nebolí, s pitím jsem to včera nepřehnala, a navíc mě čeká vcelku zábavná proměna v milou, hezkou a příjemnou slečnu, která se jde sousedů optat na to, zda vše, co včera viděli, nemohlo být jen... nedorozumění. Tak proč nemít dobrou náladu už od rána? Tiše pohvizdování s příjemnou slabou vůní květin prosycovalo můj maličký domov, když jsem si pročesávala vlasy a připravovala se na svou dnešní roli. Vytáhnu si čisté průměrné, ale za to vcelku nové a velmi dobře opečovávané šaty s nádechem růžové, pečlivě si učešu vlasy. Jemně si upravím tón pleti tak, abych působila víc přirozeně. Pletený šátek přes ramena, jablko do ruky jako snídani a hurá na diskrétní urovnávání jakýchkoliv nejistot a případných potíží v zárodku. Vím, že to bude dlouhý den, ale vím, že je to třeba. A tak mám na tváři přátelský úsměv, když vejdu do naší ulice.

Vypravěč - 14. července 2020 14:00

Naria Lomond Sousedé tě přivítají, ne vyloženě chladně, ale trochu ostražitě. Neuniklo jim co se tu včera dělo. Neznají všechny podrobnosti, ale taková rvačka se prostě neutají. Stačí ti však úsměv a trocho toho medu kolem pusy. Možná ještě trochu pokory a příslib do budoucna, že se to již opakovat nebude. Něco takového. Možná i další triky z tvého repertoáru přesvědčování, ale nedá to zase tolik práce si nejbližší okolí zase naklonit na svou stranu. Ano, trochu se o tom mluvilo, ale po tvém zásahu i ty řeči ustanou. Koneckonců nikdo kromě vás a vašich protivníků k úrazu nepřišel, takže všechno dobré, ne? Rozhodně se o tom nikdo policii zmiňovat nebude. Zdejší problémy si většina lidí raději řeší mezi sebou a takhle to i zůstane. Což je pro vás pro teď skvělá zpráva, ale kdo ví jak to bude dál. Možná bude lepší být trochu opatrnější. Bylo to trochu únavné, ale máš to za sebou. Celý ten den nenápadně mluvit s lidmi, vyptávat se, přesvědčovat a tak dál. Nyní je na čase také myslet trochu na sebe. Nějakou malou odměnu si jistě zasloužíš. Půjdeš to někam roztočit nebo se snad raději budeš věnovat něčemu přínosnějšímu pro celou vaší partu?

Vypravěč - 14. července 2020 14:43

Hester Stanice je poměrně klidná. Rozhodně v ní nepanuje nějaký větší ruch než obvykle. Nepřichází posily, nepřipravuje se žádné velké zatýkání. Řeší se tu samé běžné věci. Potvrzení se ti odstane i od tvých očí a uší. První se za tebou zastaví pouliční prodavač veteše. Když tu tak postáváš, je jasné, že něco chceš a on si vždycky rád přivydělá. Pak to pokračuje dál a dál. Žebračka Una. Několik děcek, které vlastně nikam nepatří, dokonce i jeden modrokabátník. Se všemi z nich si promluvíš a dozvíš se následující: Strážci duší měli včera velmi napilno. Někdo si rozhodně nebral servítky a naházel do řeky slušný počet mrtvých. Nakonec je ale všechny našli a odvezli. Vás s tím však nikdo nespojuje. Jaké štěstí. Další zvěst je podobná a týká se také Strážců. Prý se v řece pohybuje ještě něco a oni po tom pátrají, ale zatím neúspěšně a podle toho jak se kolem hemží to nevypadá na nějakého obyčejného ducha. Kdepak, rozhodně to bude něco jiného, ale všechno to drží pod pokličkou, takže tohle jsou jenom zvěsti a dohady. Poslední informace je více osobní. Darmot si byl promluvit se Sekáči a padlo tam prý i tvoje jméno. Samozřejmě takový pochůzkář toho neví tolik jako detektiv a také se nepřetrhne v tom aby ti pomohl, ale tohle ti pověděl. Vypadá to, že Darmot si začíná dávat dvě a dvě dohromady a vychází mu z toho pět. Je mu jasné, že máš nějakou spojitost s tím zastřeleným u kterého tě spatřil a podle všeho s Erin měli docela dlouhou rozpravu. To nevěstí nic dobrého. Erin je vůdkyně jedné části Sekáčů, té druhé vládne Coran a ti dva se moc v lásce nemají. Kdo ví k čemu všemu tam došlo a jaké dohody byly uzavřeny. Tohle se ti podařilo vyšťárat za den pátrání.

Hester *Vrána* - 15. července 2020 15:43

Uši a oči Část dne jsem strávila sháněním informací. Ale ve skutečnosti to znamenalo jen postávat na rohu a nechat se najít. Jsou lidé, kteří vidí a slyší mnohé, sami ale zůstanou nespatřeni. Takové lidi mám ráda a za to, co se k jejich uším donese, ráda zaplatím. Se zprávami jsem nadmíru spokojená. Vypadá to, že se nemusíme obávat návratu do naší skrýše, naše tajemství zůstala neodhalena. Při zmínce o tom, že se v kanálech něco pohybuje, trochu poblednu. Dobře si vzpomínám na ten pocit, když se mi ta věc, ať už je to cokoliv, otřela o nohu. Budu muset všechny varovat, aby si, v okolí kanálů, dávali pozor. Třetí zpráva mě ale dost znepokojí. Darmot nevynechá jedinou příležitost, aby mi znepříjemnil život. A jestli se o mé maličkosti bavil se Sekáči, tak bych měla spát s jedním okem otevřeným. Všem za informace zaplatím, a poté se vydám k naší skrýši. S trochou štěstí tam zamíří i ostatní a budeme moci vymyslet, co dál.

Vypravěč - 16. července 2020 21:26

Chulainn "Shean" O´Macha Všechno se děje podle stejného scénáře. Okouzlující úsměvy, navoskovaný knír, parádní uniforma, holiny nablýskané tak, že se v nich můžeš vidět, k tomu ta správná figura a ženské mu hned samy padají do postele. Stačí si zapsat čas a adresu a máš hotovo. Maxe na rozdíl od tebe tohle nezajímá. Chvilku očichával ploty v Brighstone, jednou štěkl na nějaké pěstěného psíka, který si vykračoval okolo, ale pak si raději lehl a odpočíval. Pořád jsou na hřbetě vidět šrámy, které včera schytal když se rval s gondoliéry. Další částí tvého programu je nakupování elektroplasmatické munice. Což se ukáže být horší. Musíš se vydat do jiných částí města a i tak obejdeš pěknou řádku obchodníků, než se ti hrst nábojů podaří nakoupit. Víc jich prostě k dostání není nebo za neuvěřitelně přemrštěné ceny. Je zkrátka nedostatek, ale pár jich máš a další duch nebo démon, kterého potkáš tak může zažít nepěkné překvapení. Zajímavé to nastane až když se vracíš domů. Všimneš si dvou chlapíků, kteří ho pozorují. Viděl jsi je již dvakrát předtím proto ti utkvěli v paměti. Potloukají se okolo, šmejdí. Rozhodně to nejsou skvlovandeři. Vypadjí spíš na rodilé doskvolany. Udělaní, trochu ošuntělí, ale žádní pobudové. Žádných zbraní si nevšimneš, alespoň na první pohled. Jakmile zmerčí, že sis jich všiml zmizí. Rozejdou se na různé strany a ztratí se v křivolakých uličkách. Sledují tě, což může mít víc příčin a těžko vybrat tu pravou, ale poslední události s tím nejspíš nesouvisí. Gondoliéři to nebyli to je jisté, ale i tak to bude asi chtít trochu víc opatrnosti a možná i požádat holky o pomoc když na to přijde. Zvládají některé věci lépe než ty.

Chulainn "Shean" O´Macha - 18. července 2020 15:18

Další obyčejný den Vše jde jako po drátku, zapíšu si čas a to co mladí "milenci" měli na práci, chvíli je vzdáleně pozoruju, ale průběh je už stejný jako před tím. Nic nového nic zajímavého a to tupé blonďaté stvoření mu to stále "žere". Myslím, že základní problém byl problém výběru, ze strany pana podnikatele. Když si najde na okrasu tohle nemůže se divit, že tupé zviřátko holt se občas nechá pobláznit jiným pozlátkem. Odchytím si postávajícího poslíčka a napíšu vzkaz panu podnikateli, aby se za mnou zítra stavil, že případ už je vyřešen. Nákup elektroplasmatické munice je sice horší, ale pro brokovou hlaveň Margaret se nakonec něco najde. Není toho mnoho a ani to není levné, ale na druhou stranu jak často člověk bojuje s duchy. Za mě čím míň tím líp. Pak už směřuji domů. Po cestě si všimnu dvou chlapíků co mě sledují. Asi by bylo dobré si na ně počkat za nějakým nepřehledným rohem a vymlátit to z nich o co se jedná. Taky mě napadne, že bych mohl požádat holky, stejně u mě mají za ten včerejšek docela slušný dluh, to ale nakonec zavrhnu, holky mají teď víc vlastních problémů a já jim rozhodně nehodlám další ještě přidělávat. K večeru se stavím do pár svých oblíbených knajp, kde jsou lidi kteří u mě mají dloužek a v podsvětí se velmi dobře vyznají. Občas je používám jako informátory. Popíšu jim dotyčné a taky se vyptám jestli se o mě někdo zbytečně moc nezajímal. Ať rozhodí sítě a zítra ať mi dají vědět jsem zvědav komu jsem zase šlápl na kuří oko. Pak se zašiju i s Maxxem k slepýmu praseti, dám si k večeři pořádnej Haggis a flašku kořalky. Tak jak to mám rád. Popiju a občas s někým pokecám, sháním kšefty i informace jak o těch co mě sledují tak i co je nového a co se říká v podsvětí. Taky jestli někdo řeší tu včerejší divočinu, ke které se samosebou neznám...

Aliya Sevoy - 18. července 2020 21:54

Na nákupech I za běžných okolností je tenhle typ munice drahý, že poptávka armády žene ceny ještě výš, se mi ani trochu nelíbí. Zamračeně si vyslechnu všechny výmluvy svých obvyklých dodavatelů, ve chvíli největšího roztrpčení zvážím i to, jestli je mi tenhle obchod skutečně třeba. Nakonec ovšem na tu nejlepší cenu, kterou dostanu, kývnu. Další chleba už ta bedýnka nábojů nesežere a co víc, s její pomocí nesežere nikoho z nás žádný duch. V hlavě si pro jistotu s trochou úsilí sestavím seznam důvodů pro případ, že by se mnou a touhle koupí někdo z Krysařů nesouhlasil. Moje kroky pak vedou obstarat smluvenou částku, vyzvednout zboží, a pokud vše proběhne bez zádrhelu, vrátit se domů. Uposlechnout Melvirovy dobré rady a odpočívat.

Vypravěč - 13. srpna 2020 18:25

Všichni Aliyo, jeden z tvých známých dodavatelů speciálních zásob má pro tebe práci. Tedy pro vás Krysaře jako celek. To v čem jste dobří a co vás živí. Jeden z jeho zákazníků, se zmínil, že by potřeboval pomoci dostat někoho z města. Přesněji řečeno za bariéru na pevnině. Platí dobře, čtyři mince, rozhodně na tom nebudete škodní. Způsob jakým to uděláte je zcela na vás. Nemusíte se ani příliš starat o bezpečnost venku. Důležité je dostat zmíněnou osobu nepozorovaně ven a pak se můžete vrátit. Co se s ní pak stane nebo nestane již není vaše starost. Co na to ostatní? Hodláte tuhle práci vzít?

Aliya Sevoy - 14. srpna 2020 22:31

Nová práce Sehnat nás znovu dohromady dá maličko zabrat. Když se ukáže, že se po Drině docela slehla zem, setrvám nějakou dobu v zamračení. Měla mě učit číst a teď abych se to učila sama. Hm. Jakmile ale se jednou sejdeme, stručně vysvětlím, jaká možná práce se nám naskytla. "Dostat jednoho člověka za bariéru." Neubráním se nezatěkat pohledem k Narii. "Jen tam. Bez rozruchu." Doplním po krátkém zamyšlení. Opakovat příhodu se Sekáči na kanálech by se mi tedy rozhodně nechtělo. "Odměna je slušná." Přihodím naposledy, podrbu Gora za ušima, a pak vrazím ruce do kapes kabátu. Počkám, co na to ostatní. A v duchu poprosím všechny své předky, ať mě Krysaři nezahrnou dotazy.

Hester *Vrána* - 18. srpna 2020 11:38

Nová práce všichni Vypadá to, že Sekáči nemají odvahu proti nám znovu zasáhnout. Naše vztahy se rozhodně nevylepšily, ale alespoň jsme dali jasně najevo, že s Krysaři si nikdo zahrávat nemůže. Jsem ráda, že se věci vracejí do starých kolejí. Navíc to vypadá, že bychom mohli získat další práci. Dostat někoho za bariéru. Srdce mi poskočí vzrušením. To je něco jiného, než tahat zdrogovaného hejska do jeho postele. "Co je to za člověka? Nebo, proč chce zmizet z města?" Kdybych nechtěla v práci řešit problémy, nestala bych se Krysařem. Tenhle job si o to vyloženě říká. Ani se tedy neptám, jestli máme očekávat nepříjemnosti, protože zcela jistě nějaké nastanou.

Naria Lomond *Slečinka* - 24. srpna 2020 20:23

Další úkol všichni Přenesu váhu z nohy na nohu. Ruce si založím na hrudi. Tázavě vytáhnu obočí. Dneska mám na sobě jedny z prostých šatů služebných. Vlastně jsem se chtěla vydat za Lloydem a "náhodou" ho potkat při jeho obvyklé cestě mimo dům jeho pána. Takže jsem v rámci možností měla hezky upravené vlasy a dala jsme si i záležet, abych vybrala správnou jemnou nenápadnou, ale líbivou vůni pro sebe. Ale to jsem musela odložit, protože mě Aliya zastihla na cestě z bytu. A tak tu teď sedím a poslouchám popis naší další práce. Zrovna když se zmiňuje o bariéře, tak se na mě podívá. Právě včas, aby mě viděla, jak nespokojeně nakrčím nos. Myslím, že můj výraz mluví za vše. Nechce se mi tam. Není to místo pro Slečinku. Hester se jako první chopí otázek. Já si mezitím uhladím neposlušný vlas, který mi vlezl do periferního vidění. A pak se vzchopím a položím nejdůležitější otázku ze všech, která rozhodne o tom, zda budu vůbec uvažovat o tom, zda se na celé akci budu podílet. "Kolik zaplatí?" brouknu neutrálním hlasem.

Aliya Sevoy - 03. září 2020 20:13

Nová práce Když se Hester začne dožadovat detailů, maličko nespokojeně si odfouknu. "Nemám tušení." Pokrčím rameny. "Nevyptávala jsem se." Proč taky? Celé to zní jako práce, při které je lepší neptat se na detaily. Krátce se pak zamyslím. "Má to být tajná akce. Dovedou ho k nám. Dál je to na nás." Doplním s obvyklou neochotou moc mluvit, než mou pozornost znovu upoutá Slečinka. Sluší ji to, i s tím nakrčeným nosíkem. Potřesu hlavou, soustředím se radši na to, co chce vědět. "Vydrží nám to jako výplata čtyři týdny." Odpovím. Nakonec vytáhnu ruku z kapes, krátce podrbu Gora za ušima. "Tak co, bereme to?"

Hester *Vrána* - 14. září 2020 18:29

Nová práce Všichni Jen zakoulím očima, když z Aliyi vypadne, že se nevyptávala. Jako by taková práce mohla někdy dopadnout dobře. Já nesoudím, pokud dobře zaplatí, pomůžu tomu člověku utéct, i kdyby to měl být masový vrah. Jenže když o něm nevíme vůbec nic, nedokážeme ani odhadnout možná rizika a celá akce se tak stává daleko nebezpečnější. Jenže peníze jsou za to opravdu pěkné a nám by se nějaká práce šikla. Skrýš potřebuje trochu poopravit a já už pomalu nemám co sázet. "Já bych to vzala. Vždycky od toho můžeme dát ruce pryč, a vypařit se."

Naria Lomond *Slečinka* - 18. září 2020 23:22

Ne každá práce voní všichni Peníze zní slibně. Takové množství se nám taky hodí po té roztržce s gondoliéry. Zádumčivě se odmlčím a přelétnu pohledem k Hester. To, že s tím souhlasí mě nepřekvapuje. Peníze jsou pro ni skoro jako droga. Nahlas nic takového neřeknu, ani výrazem to nenaznačím. V koutku toho něčeho, co by snad u mě mohla být duše, to vlastně chápu. Nespokojeně mlasknu a pak se zavrtím. Pohnu boky, abych přenesla váhu na druhou nohu. Rozhodnu se být více mluvná a vysvětlím svou nevůli. Teda až na ten fakt, že částečně se mi nechce to brát proto, že nechci za bariéru. "Vypařit se teď není pro nás úplně dobrý z dlouhodobího hlediska," vysvětlím to nespokojené mlasknutí. "Troufli si na nás, když jsme tu byli a my ještě pořádně nic nepodnikli, abychom jim to vrátili. Takže. Klidně tu práci vzít můžeme. Ale zůstala bych ve městě, abych hlídala, sbírala dál informace a kdyžtak dala echo, kdyby byla půda tady až moc horká. Když si budou myslet, že jsme všichni odešli, třeba budou víc neopatrný, nebo naopak natěšený a udělaj nějakou kravinu." Postupně se podívám na ostatní, hezky jednoho po druhém, abych v nich četla, co si myslí a co říkají na tenhle pozměněný plán.

Chulainn "Shean" O´Macha - 20. září 2020 16:04

Nová práce Všichni Sepsané poznámky o důstojníčkovy a paničce jsem odnesl chlápkovi co mě najal. Moc nadšený nebyl, zvlášť když jsem mu řekl, aby si zašel preventivně k doktorovi, jestli během posledníhch dvou měsíců obdělával svoji "ctnostnou ženu". A tu ženu ať taky nechá prohlídnout jestli netahá cizího sviště a filcky. Byl nasranej a já se nedivím, ale zaplatil i něco navíc. Ženský jsou prostě kurvy. Zaplul jsem do svýho oblíbenýho baru a ještě než jsem si stihl vypít první pivo, našla mě rychlá spojka od holek. No dopil jsem ho a šel do té jejich "klubovny". Alya přinesla nějaké informace o další práci. Zapálil jsem si dýmku a v klidu pokuřovala poslouchal holky. Trochu nevěřícně jsem nad tím zakroutil hlavou. Když už mi přišlo, že nemají co říct tak jsem se do toho rozvážně pustil. "No holky, nechci vám do toho mluvit, ale když už vám někdo nabídne práci nebylo by fajn si prostě toho zjistit co nejvíc a od toho si určit cenu? Určitě je rozdíl, jestli je ten dotyčný nějaký prominent, co po něm jdou všichni detektivové a polovina podsvětí a obyčejný utečenec co nikoho nezajímá. Tedy je sakra důležitý kdo to je. Tedy ne jménem, ale významem. Navíc souhlasím s tím co říkala Slečinka. Jestli chcete trochu fungovat, mít renomé, je třeba si zajistit, aby si na vás nikdo nevyskakoval a nesnažil se vám vypouštět démony v domečku. Když to zkusí musí přijít odplata, aby to už nikdy neudělal. To jsou zákony gangů. Prostě nejste tady jediný, kdo dělá černotu a konkurence je velká..." Popotáhnu z dýmky, holt zkušenosti z opačné branže se občas hodí. "Taky být váma uzavřu nějakou oboustranně výhodou dohodu o spojenectví s menšíma gangama a přilákám víc lidí. U zkusil bych Mlžný psi, Přízraky, Škrábaly a rozhodně Ztracence a Uprchlíky ze Skovlanu. Tedy bych prvně rozhodil tyto sítě a zjistil si o práci víc než bych ji přijal. Prachy se hodí, ale vědět jen "jeden borec potřebuje ven" mi přijde nedostatečný. Zjistit kdo po něm jde jaký je riziko. Pak tu zosnovat odvetu Gondoliérům a nebo, je donutit zaplatit pokutu. Ale upřímně si řekněme, zatím jste bezvýznamný hovna a oni se vám vysmějí. Po odvetě si třeba dají říct. Ale musíte být pěkně drsný feny..." Domluvím a dál pokuřuju, jestli si z toho něco vezmou je jejich boj....

Aliya Sevoy - 21. září 2020 23:09

Nová práce Hester by se vypařila, Slečince se do pustiny nechce a Shean má hodně, co říct. Někdy v polovině vytáhnu z vnitřní kapsy kabátu placatku a pořádně si přihnu. "Určili práci, určili cenu. Když to za ty prachy neuděláme my, udělá to někdo jiný." Odtuším, když se znova rozhostí ticho. "Je to risk? Je. Sám si ale řekl, že jsme hovna. Nejsme v pozici o ceně smlouvat ani ohrnovat nos." Pokrčím rameny. S rozstříleným domem, loděnicí na třísky a Gondoliéry za patami je podle mě lepší vzít, co se nabízí. Nemluvě o tom, že boháč by z města nejspíš utíkal po kolejích. Nebo lodí. Do pustiny se nechodí schovat. Obyčejný člověk si tam jde pro smrt. A za to tam dovézt někoho umřít platí dost. S vyřízením účtů má Shean pravdu. Nejde to nechat jen tak, ale o početní převaze protivníků už jsme se přesvědčili. "Zadarmo s námi válku s Gondoliéry nikdo nezačne." Žádnému z ostatních gangů, ani těch menších, nemáme nabídnout co jiného než snad Slečinku. Už jen ta myšlenka se mi dost příčí; nakrčím nespokojeně nos. "Tenhle výdělek by v tom pomohl. Výplata na čtyři týdny už může být motivace." Až mě z toho všeho mluvení začne škrábat v krku. Pro jistotu si znova loknu z placatky, to jako lék nemůže uškodit.

Hester *Vrána* - 22. září 2020 12:41

Nová práce Všichni Ne všichni se hrnou do práce. Já bych také byla ráda za víc informací, ale zvykla jsem si brát, co je. Já už jsem se k práci vyjádřila a dál o tom mluvit nepovažuji za nutné. Shean má pravdu, ale to Aliya taky, a já se nechci, ani s jedním z nich, dostat do sporu. Když ale tak Sheana poslouchám, něco mi bleskne hlavou. "Ty, Sheane, nechceš být Krysař?" Zeptám se, aniž bych nějak vysvětlovala, jak jsem k té myšlence dospěla. Po krátkém zaváhání se ale přeci jen trochu rozmluvím. "Totiž, stejně s námi pracuješ a přijde mi hloupé, abychom byly my, a ty. A nám se chlap hodí, už jen proto, že Slečinka potřebuje neustále ujišťovat o tom, jak je krásná. A Aliya potřebuje někoho, kdo jí bude hlídat, když chlastá." Krysaři nemají vůdce, což je někdy trochu těžké. Nemyslím, že bychom tedy zrovna Sheanovi dovolily, aby nám šéfoval,ale bylo by fajn mít tady někoho s jasnou vizí.

Chulainn "Shean" O´Macha - 22. září 2020 14:55

Nová práce Všichni Popotáhnu z dýmky a poslechnu Aliyu a Hester. Jen pokývnu lehce hlavou a vyfouknu dým. "Ali, já jsem neřekl, že se prachy nebudou hodit, jen to, že je k tomu třeba zjistit víc. Tedy navrhoval bych tohle: Slečinka se pokusí zjistit, víc o gondoliérech a zůstane tu. Zjistí proč se vás pokusili napadnou, kdo jsou jejich přirození protivníci, s kým spolupracují, aby jste si si udělali trochu přehled. Kdo s kým a kdo proti komu v podsvětí. Mohla by se okusit i domluvit schůzku s zástupci těch gangů co jsem jmenoval a s těma by jste se mohli domluvit." Znovu si natáhnu a pak pokračuju. "Jestli ostatní souhlasíte Ali by mohla kývnout na nabídku a ještě se pokusit vyrazit nějaký informace z jejího kontaktu. Pokud to bude horký, tak z zákazníka vyrazit i nějakej bonus, za dobře odvedenou práci pokud se vám to tedy podaří. Pak se můžete sejít s těma gangama co o to budou mít zájem najmout další lidi a rozjet to. Toť muj názor." Když se mě Hester zeptá, jestli nechci být Krysař, trochu se odmlčím, to není jen tak. Musím si to promyslet, přišel bych o svoji svobodu o to nebýt na nikoho vázaný, dělat si svoje co kterýho nikdo nemá co kafrat. O nikoho se člověk nemusí starat, ale zase nemá moc oporu. Kšefty se mi teď jako detektivovy celkem hýbou, ale krom Bruna nemám, žádnýho parťáka a jestli to holky plánujou pořádně rozjet, tak proč ne... "No Hester, vlastně proč ne, jestli to máte v plánu pořádně rozjet a ne se jen šoulat někde v blátě na spodku, tak rád. Pověsím detektivní kancelář na hřebík a rozjedeme to ve velkým stylu. Jestli teda ostatní holky nemají nic proti. Každopádně slečinčiny kozy mě nezajímají, z okouzlení ženskýma jsem trochu vyrostl, po té mi podobná kočička rozsekala hercnu na padrť a ještě hodila do záchodu a chůva pro namletý taky nejsu, ale jinak to beru." Trochu jízlivě se usměju na holky a mrknu po slečince. Jestli ostatní souhlasí, mužeme se dát do práce.....

Aliya Sevoy - 22. září 2020 19:48

Nová práce Na čele se mi objeví vráska, kořen nosu si promnu. Pak ale přikývnu, narovnám se a začnu sbírat k odchodu. Kabát pozapínám a na Gora lusknu, ať se přestane povalovat. Mluvit s lidmi není moje parketa, ale udělám, co se po mně chce. S lucernou v ruce se zastavím až ve chvíli, kdy se Hester začne zajímat o to, jestli se k nám Shean přidá napořád. S přimhouřenýma očima a hlavou nakloněnou si ji prohlédnu; jak moc vážně myslí, aby mě Shean hlídal, se mi ovšem vyhodnotit nepodaří. "Chůvu nepotřebuju. Domů trefím." Poplácám Sheana po rameni, když se rozhodne upsat se Krysařům, koutky mi zacukají v úsměvu. S tím, a také s krátkým: "Vrátím se brzo." Přetáhnu šátek přes nos, a zaklapnu za sebou dveře. I s Gorem vyrazím doptat se na těch pár detailů, které se při práci bude hodit znát.

Chulainn "Shean" O´Macha - 22. září 2020 21:09

Nová práce Všichni Když se Ali zvedne k odchodu a prohlásí, že nepotřebuje chůvu je na ni s úsměvem spiklenecky mrknu, protože oba víme, proč máme ty naše čokly ... aby nás přivedli domů po divoké kalbě. Ostatním samosebou tvrdíme něco jinýho. Pak se otočím na Hester. "Zatím co bude Ali pryč mohli by jsme spolu využít čas. Včera mě sledovali nějací maníci, mám lehce nepříjemnej pocit, že to bude mít něco spolčného s tou akcí s gondoliéry. Tak co kdyby jsme spolu vyrazili do města a podívali se jim na zoubek. Já pujdu se poptat jednoho známého na nějaký informace skrz ty gondoliéry a vy bys mohla jít za mnou ve sledovací vzdálenosti a počíháme si na ně a skřípneme je. Pak z nich vyrazíme nějaký informace. Co ty na to?" Jestli bude Vrána pro zkontroluju si vybavení nabiju si Margaret a připravím si další náboje a s Brunem vyrazíme do města za jedním známým z doby policejní praxe. Chlapík se specializoval na činnost gangů jako takových tak snad nám dá nějaké informace. Když vyrazíme do města jdu tak aby se mě Vrána dokázala dobře držet a byla nenápadná občas na ni ale velmi nenápadně pohlédnu, aby mi mohla dát info o tom jestli mě někdo sleduje pokud ano připravím na něj kličku v nějaké postranní uličce...

Hester *Vrána* - 22. září 2020 21:26

Nová práce Všichni Aliye věnuji jen nevinný úsměv. Už by mohla vědět, že polovinu z toho, co říkám, nemyslím tak docela vážně. Když se za ní zaklapnou dveře, obrátím svou pozornost k Sheanovi. Je jedno, jaký důvod si nakonec vybere, hlavně, že jsme na jedné lodi. "Fajn, tohle zní jako práce pro mě." Zazubím se, a vstanu. Alespoň ochráním svoje úspory od další prohry v kostkách. Následuji Sheana ven, ale chvíli čekám, než se vydám ulicí za ním. Zahalená do svého pláště jsem v temných uličkách skoro neviditelná.

Naria Lomond *Slečinka* - 23. září 2020 14:47

Nová práce a nový člen Shean podle očekávání má spousty nápadů a je proti tomu, abychom hrály jen svou malou roli převaděčů. V tomhle má tu správnou náturu, která se chce drát kupředu a ví, že působit jako malá roztomilá koťátka nám v tomhle světě je k ničemu... No, mně ne, ale ostatním jo. Zatímco se Aliya brání s mnohem menším slov, než náš mužský známý, vidím, jak to v Hester trochu šrotuje. Ze Sheanovo slov prýštil příslib lepších přivýdělků, lepší pozice, lepších možností, jak si obohatit kapsu, aby měla zase co prohrát... Ve tváři nenechám ani sval, aby mě prozradil, jak jsem v duchu spokojená. Věděla jsem, že když Sheanu dostanu na poradu ke Krysařův, dřív nebo později to rozezvoní v Hester ty správné chamtivé zvonečky, na které u ní tak moc spoléhám. A Aliya nebude proti, protože Shean jí neleze do pití a má rád taky ty chlupaté bestie, co bez nich ti dva nedají ani ránu. Odfrknu si pobaveně, když Heter prohlásí, že já ho potřebuji na to, aby mi říkal, jak mi to sluší. Povytáhnu lehce nosík a ušklíbnu se, abych dala najevo, že o nic takového nestojím. Vím, že je to jen z její strany popíchnutí a nemyslí to vážně. Hraji svou roli Slečinky, kterou ode mě očekávají, a přitom se v duchu tetelím nadšením. *Konečně začne být zase zábava...* "Ale, já bych ti na to tvoje srdíčko dala pozor," protestuji se sladkým úsměvem proti tomu, že ženskou se jen tak už nenechá okouzlit. No, věřím, že se s žádnou nepožene do chomoutu, ale to je moc mladý, statný a živelný muž, aby o ženy nestál aspoň nějakým způsobem. "Stejně mám pocit, že bychom se ho už stejně nezbavily..." pronesu s pokrčením ramen, abych dala najevo, že souhlasím s jeho připojením. Hezky vlažně a klidně, jako kdyby to už nějakou dobu nebyl můj plán, do kterého jsem holky a jej dostrkávala. Takhle mám čisté ruce. Když bude Shean problémový, budu moct tvrdit, že to byla Hesteřina horká hlava, kdo ho přizvala. Když bude Shean hodně dravý a bude se vyžívat v plánování a postupně se nechá vyzvdihnout jako hlava Krysařů, tak proč ne. Já aspoň zůstanu jako obyčejný člen Krysařů, ke kterému není třeba příliš přitahovat pozornost. Méně důvodů se mě snažit zabít, méně důvodů být příliš známá v okolí. Na Aliyu jen krátce kývnu a jsem dokonce tak velkorysá, že nechám bez poznámky fakt, že na Sheana se tak usmála, dotkla se jeho ramena a tak. Na rozloučenou s nabuzeným Sheanem a Hester jen vypnu hruď a vesele na ně mrknu, než i já se rozejdu klidným krokem do města. Je nejvyšší čas si jít povídat...

Vypravěč - 30. září 2020 19:47

Aliya Chvilku to trvalo než ti domluvili schůzku, ale nakonec jsi se s vzadu v krámku sešla s těmi, kteří mají zájem o vaše služby. Jsou to tři muži. Oděni v dlouhých róbách tmavě zelené barvy. Občas jim na krku probleskne trochu zlata. Musí mít pod šaty schované nějaké přívěsky, ale nejde poznat jaké. Nevypadá to, že by byli nějak hodně ozbrojení. Rozhodně nemají žádné meče nebo pušky. Ty by byly vidět. "Jsem rád, že jste nabídku přijali," promluví jeden z nich, zbylí dva stojí za ním a jenom mlčenlivě zírají před sebe. "Potřebujeme jednoho člena našeho řádu dostat do pustiny venku a to nenápadně. Stačí jenom když zajistíte průchod. Zbytek se vás již nijak netýká. Za to dostanete zaplaceno. Nejdůležitější je, aby si toho nevšimlo příliš mnoho zvědavých očí, hlavně Strážcům duší je potřeba se vyhnout. Způsob jakým to provedete je na vás. Jediná podmínka je, že se musí dostat na pevninu, ale klidně můžete použít loď pokud s ní přistanete mimo bariéru," vysvětlí ti co přesně po tobě chtějí. "Jenom upozorňuji, že nemístná zvědavost nebude tolerována. Stejně tak obtěžování našeho člena. Doufám, že tomu rozumíte," dodá nakonec ještě varování. Pokud máš nějaké otázky je vhodný čas je položit.

Vypravěč - 03. října 2020 14:10

Shean a Hester Vyrazili jste do tmy zkusit vylákat ty, kteří tuhle Sheana špehovali, ale nevyšlo to. Tedy, ne že by vaše taktika nebyla dobrá, ale spíš to vypadá, že jak byli odhaleni tak nyní raději zalezli a nevystrkují nos. Na druhou stranu aspoň víte, že nemáte nikoho za patami. Nikdo vás nesleduje, nikdo na vás nečíhá. Kolik času tomu hodláte věnovat než jste si jisti výsledkem? A co uděláte potom? Vrátíte se zpátky nebo skončíte někde jinde? A spolu nebo každý zvlášť?

Aliya Sevoy - 03. října 2020 21:54

Krámek Jsou to nejspíš nějací zatracení kultisti. Přeměřím si je všechny tři, nakonec upřu pohled na toho, který má jediný, co říct. Že mě ty prázdné pohledy zbylých dvou znervózňují, na sobě nedám znát. Vyposlechnu si to všechno mlčky, v závěru si promnu kořen nosu. "Jde po vás někdo, mimo Strážců?" Zeptám se bez okolků. "Jestli má váš člověk mít někoho v patách, musím to vědět. A bude to stát víc." Pokrčím rameny. "Co cesta zpátky? A co je podle vás obtěžování?" Nevynechám, protože Goro už oslintal ledaskoho a kdo ví, jak jsou na svoje pěkné pláště hákliví.

Chulainn "Shean" O´Macha - 06. října 2020 14:55

Sledovačka Shean, Vrána Vyrazíme s Vránou do města s patřičným rozestupem, ale nikdo se na naši vějičku nechytne. Buď jsme tak čitelní a nebo prostě mě zadavatel prostě a jednoduše pustil z háčku. Dáme tomu asi dvě hodiny courání po městě, když se za tu dobu nic nestane, zamířím k onomu známému z dávných policejních časů jestli by mi neposkytl nějaké informace o Gondoliérech, nějaké jejich slabiny, kde mají soustředěný byznys a hlavně, kdo jsou jejich nepřátelé kteří by se dali využít proti nim. Pak se s Vránou pokud bude chtít vydáme zpět do doupěte a počkáme na Alyu s čím přijde...

Hester *Vrána* - 06. října 2020 15:27

Sledovačka Shean Ať už Shean čekal, že se stane cokoliv, nestalo se to. Couráme po městě, ale ať se rozhlížím, jak chci, nikde nevidím nikoho podezřelého. Buď jsem slepá, nebo po parťákovi skutečně nikdo nejde. Trochu otráveně ho sleduji, když zjišťuje informace. Mohla bych se také pokusit kontaktovat své zdroje...jenže se mi nechce. Nejraději bych teď zapadla do nějaké teplé hospody. Dala si něco dobrého, spláchla to whisky a pak hrála, dokud bych nepřišla o všechny peníze. Místo toho se ale vracíme do úkrytu. Asi stárnu, když dávám přednost práci.