Lamen
hrálo se Denně
od: 05. května 2009 22:24 do: 28. července 2009 16:44
Dobrodružství vedl(a) SirGeorge
| |
 | V údolí Saronal byl zase krásný večer, ptáci zpívaly, a vše se pomalu ponořovalo do spánku, Ovšem jeden hrad ne. Hrad jménem Mytha se naopak probouzel, žily v něm upíři, hodně upírů kteří vládly kraji. Ne že by bylo zlí, nepili až tak moc krve. Většinou si tak jednou do měsíce, občas třeba i jenom jednou do roka vzaly někoho, koho pak už nikdo nevyděl. Ovšem za úplné bezpečí velkého údolí to stálo. Ulehla noc a v hradě se pořádala hostina, nikdo nevěděl kde ty upíři berou krev, ale někde jí braly a z lidí z okolí to nebylo. Stráže dostaly také něco k pití, přece jenom už docela dlouho se nikdo na hrad nepokoušel útočit. Nikdo ovšem nevěděl o dnešní noci. Začalo to úplně potichu, někdo zabil stráže, skoro ani hlásek nevadily. Poté začalo ničení, zbortila se brána, ozvaly se smrtelné výkřiky a vyšlehly plameny. |
| |
| Erica Z večera si moc nepamatuješ, omdlela jsi a to ti nejspíše zachránilo život. Když se probudíš seš pořád v hlavní síni, nyní už naprosto zničený. Okolo jsou jenom mrtvoli strážců, sluhů, ale i tvých rodičů a sestry. Hned vedle tebe leží strážný a jeden sluha tě zpola zakrývá vlastním tělem. Znala jsi ho, když jsi byla mladá nosil ti potají jídlo když jsi dostala trest. Ovšem co tě nejvíce šokuje, že nemáš svůj náhrdelník. Nahrdelník ve kterém byl Černý drahokam Lamen. Lamen, daly ti ho od dětství, doprovázel tě všude a vždy, Byl to rodiný drahokam, dědictví ovšem i mocný magický artefakt. |
| |
Bavím se s ostatními při večeři když v tom najednou začne hořet náš hrad...Kůli dýmu omdlím a když se probudím je z toho jen ohořelý doutnající cosi...Rychle se zvednu z pod strážného a sáhnu si na krk kde býval črný drahokam.. ...Je pryč drahokam je pryč!!... a začnu plakat pak utíkám z pláčem ven z hradu... Stojím před bránou a koukám se s pláčem na hrad který je už zbortěný...Jen se z něj čoudí.. Nemůžu se už dál koukat na doutnající hrad tak utíkám pryč... ......Vrátím se sem...Ale teď to nebude... Pomstím vás mí drazí...Věřte mi...Ten kdo to udělal Zemře hroznou smrtí..... Zbohem má rodino! zařvu do rozvaliniště.. Zbohem.. a odcházím pomalu pryč ...Jednou se sem vrátím...Ale teď to nebude...Zbohem a zajistě najdu i náš drahokam...Slibuji vám to... |
| |
| Draven U rodiny Nosferatovích jsi byl víceméně hostem. Putoval jsi protože jsi hledal. Mno to co jsi hledal je pouze tvým tajemstvím a nikdo se ti do něj nebude hrabat. Probouzíš se ještě když ta část hradu kde seš hoří. Kolem tebe jsou tři posekané těla, jeden z nich je vlkodlak. Tu uslyšíš: Sbohem má rodino! |
| |
 | Hrad Rychle se vzpamatuju a vytáhnu z pochvy scimitar. Hmm, to se mi moc nezdá, co když tu někdo ještě bude. Radši tomu muži nebo ženě půjdu na pomoct, ale co když je to léčka? Rozeběhnu se směrem k hlasu, a na nádvoří skočím z okna. Poté se rozhlédnu. Spatřím to co chci. Vím že nesmírně riskuji a radši napnu síly a poté se zeptám: Kdo jsi? Zbrań mám pořád v pohotovosti, ovšem jenom v jedné ruce. Jsem celí zahalen do kápě, takové duhové, zdá se že mění barvu. Hlas mam melodický, vysoký jsem metr osumdesát. |
| |
před hradem Jen pomalu odcházím když slyším Kdo jsi... Zastavím se a otočím...Upadnu na kolena,koukám do země takže nevidím toho kdo ke mě přichází a jen potichu řeknu... Já já jsem Erica.. Erica Nosferat.. A vy? Mluvím potichu a je znát že brečím a že chci pryč... Celá se třesu a čekám jestli přijde trest i pro mě... |
| |
| U slečny Rozhlédnu se kolem a pomalu zasunu scimitar: Já. Já jsem tvůj strážce od nynějška, byl jsem host vašich rodičů slečno. Poté zvednu ruce, zamumlám pár slov a zableskne se. Nic jiného není vydět, ale já kývnu a tiše řeknu: Nikdo z nich už tu není. |
| |
Venku Oni mi o vás říkaly..Ale v tom davu mejch přátel a příbuzných sem vás neviděla... Já vím že už nejsou..Není ani rodinný dedictví které sem nosila na krku.. Proto teď musím najít černý drahokam.. Pomalu se zvednu a podívám se na něj Ale nevím jak se jmenujete...A proč chcete být mím strážcem? A prosím říkejte mi Erica.. Stále se třesu ale už nepláču... |
| |
| U Ericy Hmmm. Poškrábu se přes kápy. Byl jsem vaším hostem a cítím povinost chránit nejspíše už jediný plod jejich rodu. Pokloním se ti a trochu se přiblížím, pár kroků od tebe si sundám kápy a ty vydíš elfksé rysy, ovšem i lidské rysy. Své jméno ti zatím říct nemů... Ale Jsem Draven milá Erico. |
| |
Před hradem Jo jsem jediná z rodu Nosferat...Teda co vím...Možná že sou na světě i jiní..Ale nejsem si tím jistá.. Draven..Dobrá Dravene pomůže te mi najít černý drahokam? prohlížím si ho je to elf jako já ale já vypadám na takovejch 20 let...Sem vysoká asi 175 cm,štíhlá a zahalená v černofialovém plášti...Barva vlasů je na Elfku neobviklá Fialová.. Řeknete mi proč ste přišel zrovna do hradu upírů?Vždyť vy snad nejste to co já..nebo ano? |
| |
| Erica Hmm, ano pomůžu. Ovšem i když jsem dobrodruh nemám moc peněz. A k tvé druhé otázce, studoval jsem tam nějaké svitky které jsou nenávratně ztraceny. Upřu na tebe oči. Chci ovšem odměnu, chci si prozkoumat ten drahokam. Neboj jsem v tom zběhlí, nic mu neudělám, chci ho jenom prozkoumat. |
| |
Venku Rodinnej drahokam??Patrí mě a já ho mám chránit pokud ho nenajdeme tak nebudete mít co studovat... Ještě si to rozmyslím...Ale proč chcete studovat ten drahokam?Je to obyčejnej kámen... Teda po vás je to obyčejnej kámen pro mě je to kus mého života a taky ochrana. A peníze..Něco málo mám...A potěší vás jistě to že ty peníze budou vaše protože já moc spánek nepotřebuji a jídlo jak víte si seženu..Ale budu je mít u sebe.. |
| |
| Venku Pokrčím rameny: Jestli si myslíte že tu přežijete pár dní když na váš hrad zaútočily vlkodlaci, tak si to užijte. Vy dobře víte ž to není obyčejný drahokam, je to magický artefakt. Zkontroloval jsem jenom hrad, ne okolí. klidně na nás může naletět celá parta teďka. Pokut zase nebude souhlasit pokrčím rameny, otočím se a jdu pryč. |
| |
Před hradem jak víte že to byli vlkodlaci?Jak to víte!!!Není to obyčejný drahokam ale nejdříve ho musíme ksakru najít!!! Zase začnu plakat už mám všeho dost!! A stejně proč vy budete riskovat kůli upírce jako jsem já...Proč?? Nikdo mi nebude brát jedinou vzpomínku na rodinu a přátele.. A jak vy o něm víte hm?Kdo vám to řekl?? |
| |
| Odfouknu si vlasy který mi spadly do obličeje a klidně odpovím: Třeba protože jsem nějaký zabil. Ano já vím že ho musíme najít, jako ty? Hmm těžká otázka, ale to je jedno. Nad poslední otázkou se zamyslím: Přátelé, svitky, dále texty ve vašem hradu a ano nakonec váš milí otec. |
| |
venku před hradem Otec se s ním chlubil jen těm koho znal...A svitky..Nechápu proč ste studoval zrovna u nás...A těžká otázka to nebyla Jen se zase podívám na rozvaliniště Vlkodlaci!!! Jen se zježím vypadám jako velmi velmi naštvaný upír.. tak tedy půjdeme hledat vlkodlaky!! otočím se a vyrazím rychlím krokem do lesa Je jen na Dravenovi jestli půjde se mnou |
| |
| Zamračím se: Tak to by nešlo. Učiním rychlí kroky vpřed, vím že upíři jsou silný, ale doufám že se lekne šokem: Aran derial fallon Řeknu a zamířím rukou na její nohy kde se náhle udělá poryv větru. Bolestně zamrkám, nerad vystavuju svojí magii na obdiv, ale co se dá dělat. Rozeběhnu se k upírce a postavím se před ní: Erico, klid! jsi mladá, ty nesmíš zemřit. Na ostatní otázky ti odpovím až budeme v bezpečí. Tímto se tě ujímám Erico, jsi pod mími křídly. Zahřmím hlasem a av očích se mi zableskne. |
| |
venku Jen se zarazím Ujímáš?Tak mě nech vykonat pomstu...Zabili mi všechny co jsem milovala..Všechny kteří mi byli blízcí...A ty mi říkáš abych byla v klidu??? Tohle mě naštve ještě víc... Nasaju vítr abych zjistila jestli kolem nás nejsou nějaký chlupatý bestie.. |
| |
| Erica Citíš jich hodně, ale nejspíše jsou to ty z hradu. |
| |
| Arsen Probudíš se a zasténáš, jsi na hlavním nádvoří, kolem tebe je velká hromada mrtvol, jak tvých bojovníků tak nepřátel, nepřátel možná i více. Před sebou vidíš, dceru tvojí paní a nějakého cizince který přijel před týdnem do hradu studovat, měl důvěru tvého pána. Své zbraně máš u sebe jako vždy i když sem tam na nich máš zub. Tvá minulost: Soužíš rodině Nosferatů už od dětství, rovných 30 let. Byl jsi jejich bojmistr(cvičil jsi ostatné bojovníky) a měl jsi úctu celého hradu, ovšem potřeboval jsi jíst a proto jsi pořád věrně sloužil. Dokut nenadešel včerejšek |
| |
 | Náměstí Co se to děje? Sakra, to asi musela být řež, ani si to pořádně nepamatuju. řeknu si a vyškrábu se na nohy. Promnu si oči a zasadím své dva meče do postroje na zádech. Brej ráno vespolek, ruku líbám milostivá. řeknu bez jakékoliv větší úcty, ostatně jako vždy. Podívám se na mrtvoli svých přátel a několika z nich ještě zavřu oči, aby nemuseli tak strnule koukat furt. Poté dojdu k těm dvěma a hrubě na ně hodím pohled Ste v pořádku? Jsem skoro dva metry vysoký, velmi osvalený plešoun s opečovávaným vousem. Mám na sobě dosti krve, povětšinou zaschlé, a mám kožené brnění hnědé barvy, se zvláštním postrojem na zádech. JEdná se o kovovou soupravu dvou mečů a velké čepele na zádech ve tvaru oblouku. Oba meče jsou an řetězu a čepel na zádech je lehce zdobená, což u mečů je jediná zdobená část rukojeť... |
| |
Venku jen se leknu a podívám se na Arsena... A trochu se usměju Koukám že ty taky žiješ..A říkej mi Erica...už tu není nikdo kdo by věděl že jsem šlechtična... A já jsem v pořádku ale musím najít černý drahokam...Víme že na nás zaútočili vlkodlaci...ale nerada bych se zdržovala zde... A arsene?Můžu tě poprosit o trochu úcty?Nevím jestli se hodí do lidské civilizace tvé chování... Tak dva..Co já s nima budu dělat?Pokud mě někdo naštve nevím jak se budu ovládat a ještě když budu hladová...no uvidíme..snad to zvládnem.. |
| |
| Náměstí Odplivnu si a podívám se na Ericu. Tyk když už tu není nikdo, kdo by věděl že jsi šlechtična, tak úcta trochu padá. Navíc mě tu trpíš kvůli mým schopnostem né kvůli vybíravému chování. prohlásím a odplivnu si ještě jednou Takže si to, jak se tomu nadává..., re...ehm , re-něco, nevim už, prostě si to schrnem. Schodou náhod jsem zase všechno přežil, ale teď už moji udatní válečníci dejchaj hlýnu. Zaútočili na nás vlkodlaci, o tkerých jsem si doteĎkons myslel že vůbec nejsou a ty hledáš jakýsi drahokam ,kterej je černej, takže to asi nebude obyčejná sranda... hmmm, mno co mi zbívá: JDU DO TOHO! dupnu si a ještě jednou odplivnu krev z pusy |
| |
venku Ehh skvělé ale teď musíme pryč..nevím jestli tu okolo nás nejsou ty chlupatý bestie...Takže navrhuji jít si někam odpočinout.. A zase svým rychlím krokem jdu směrem k vesnici... |
| |
| Venku Mlčky pozoruju s už zase nasazenou kápí rozhovor mezi těma dvěma. Když Erica začne otcházet pouze zkřížím ruce, odkašlu si a tiše klidným hlasem řeknu: Vy znáte okolí hradu? Za děnního světla. Mlčky stojím moje róba mi trochu povlává ve větru. |
| |
Venku noo vím že vesnice je směrem pod hrad...A také vím že jesti mě najdou vlkodlaci tak dlouho živá nebudu... Vlastně nevím kde je vesnice jen si to myslím...jdu po čuchu... |
| |
| Venku Pobaveně zavrtím hlavou: Dobře takže, chtete jít do vesnice nedaleko hradu kde spíše budou vlkodlaci, jelikož ty pánové zjevně mají pro to co si přišly a myslí si že zničily celí hrad že? Za denního světla, a předpokládám že jistě víte kam půjdeme, kdo byl nepřítel kromě vlkodlaků a tyhle věci je to tak? Poté hlavu v kápi obrátím k Arsenovi a pomalu zavrtím hlavou a doufám že to znamení pochopil. |
| |
| Venku Vyjdu za Ericou a poté, co jí ten muž v kápi zastaví, odstoupím trošku a začnu točit s jedním z mečů a poté ho mocným švihem hodím po jednom ze stromů, který se kompletně rozdlí na dvě části. Jsem zvědavej, co jsou ti týpci zač, protože to už musej bejt echt dobří válečníci, aby tohle dali. |
| |
Venku Arsene jsou podobní jako já ale jsou to vlci..Mají neuvěřitelnou sílu...A já jsem je ještě neviděla..ale jen co vím z vyprávění a knih..A Dravene..Kam bychom podle tebe měli jít?Do lesa?Kde je větší možnost že na ně narazíme?Nebo kam hm? Jakmile arsen hodí mečem tak se trochu zarazím ale nedávám to na sobě znát Šetři síly budeš je potřebovat.. |
| |
| Venku Pokývám hlavou: Správně bojovníče, šetři sílou, něco mi říká že jí budeme potřebovat. Pokrčím rameny: Do lesa ne. Tam bude jistá smrt, do nějakého města. |
| |
| Venku to něco, co ti řiká, že moje síla bude potřeba, tak to je tady Erica. Já osobně bych šel do toho lesa, jsou tam jeskyně, rokliny a zdejší lesy jsou temné, tam se lehce ztratíme. Navíc ve městě nás budou hledat, že si myslej, že budem chtít zásoby na cestu. řeknu znalecky, zatímco chutnám krev z rozseklé hlavy. |
| |
Arsene ale tam nás mohou snadno najít...Vystopovat...Musíme se umýt od krve a od sazí abychom nebyli nápadní...Vím kde je tu jedna říčka tak půjdeme tam..A opravdu teď šetři síly budeš je potřebovat... A vyrazím k říčce.. |
| |
| Venku Hodím výmluvý pohled na bojovníka i když ho nevidí, pokrčím rameny a jdu za upírkou, sám se moc umejt nepotřebuju, veškerá špína je spíše na oblečení. Ovšem s tím nyní něco těžko udělám. Zamračím se: Vlkodlaci zde pčece nebydlá ne? Jakej rod by to mohl být. Pokut dojdeme v pořádku k potoku, jediný co udělám je že začnu ošetřovat svůj scimitar a krátký meč. Jestli budeme bojovat v lese tak... Hmm, mno vlastně nemám jenom oheň. Pod kápí se ušklíbnu a ošetřuju dál. |
| |
| U říčky Všichni přijdete k říčce, nic vzláštního se vám nestalo. U říčky je tak krásný klid, chvíli spočíváte když tu se ozve zakvičení a z nedalekého porostu vyrazí asi deset goblinů s jedním hobgoblinem. Goblini mají většinou rezavé zbraně, jeden dokonce malí luk který už napíná(15 metrů) ostatní běží k vám(11 metrů) hobgoblin se drží vzadu(13 metrů) a v ruce má štít, kopí a na opasku se mu houpe meč. |
| |
| U říčky Jakmile spatřím skupinu goblinů, okamžitě tahám za řetězy a už mám oba meče v rukou. Můj pohled ulpí na lučištníkovi... Sakra, nesnáším blbce s dalekostřílama. pomyslím si a chytnu meč v pravé ruce za řetěz a začnu s ním toči. Čím vlastně bojuješ Draveme? |
| |
| říčka Sem chvíli zaskočen, ovšem překvapení netrvá dlouho a vyskočím, postavím se trochu za Arsena na otázku mu odpovím: Uvidíš. Rychle ´´nakreslím´´ prstama trojuhelník do vzduchu a poté do něj jakoby šťouchnu, zároveň pronesu: Iramuel foll Nakonec zamířím na toho lučišníka. Pokut se kouzlo vydaří, mířím stejným kouzlem i na hobgoblina. Pokut se kouzlo nevydaří okamžitě kreslím do vzduchu O a v něm X poté sprásknu ruce a zašeptám: Anelas indelas. při tom se modlím aby se kouzlo podařilo. |
| |
| U říčky Čaroděj. řeknu trošku s opovržením, ale an druhous tranu jsem rád, že mě zbavil toho lučištníka. Tak, teď ti ukážu moje zbraně řeknu a bojovým výkřikem vyrázím proti goblinům. Meč kterým jsem točil vší silou vrhnu po skupince goblinů a hned si ho přitáhnu řetězem spět do ruky. Zhodnotím zranění soupeře a zamířím k tomu zatím nejsilnějšímu. pár výpady se mu dostanu na bok, zády k ostatním goblinům poblíž a otočkou jim ukáži svojí divokou sílu a ostrost mých zbraní. |
| |
| Mel´Since, Sinitar Oba dva se probouzíte ve stejnou dobu ve stejné místnosti. Už dlouho sloužíte upírské rodině jako pomocníci v jejich záležitostech. Na včerejšek si vzpomínáte velmi mastně, víte že jste nad něčím důležitým diskutovaly když tu náhle vrthrly do místnosti vlkodlaci, bojovaly jste statečně, ale nakonec vás stejně jako ostatní přemohly. Nyní se probouzíte, celekm už svěží kolem vás jsou jak těla vašich přátel, pomocníků a sluhů, ale také pěkná řádka vlkodlaků. Když jste se probudily zjistily jste že právě někdo odešel z hrádku. Sinitare tobě chybý kouzelná kniha kterou jsi nedávno dostal od svého starého přítele, a chtěl ses z ní začít učit. |
| |
 | Promnu si oči a opatrně se zvednu. Rozhlídnu se po okolí a zhodnotím jak nás mohli takhle přepadnout a vše zničit. Zatraceně, člověk složí slib někomu sloužit, a pár vlkoušů sem vtrhne a všechno tu rozcuckují. A ještě k tomu mám hlad a sem špinavý. Všude samá krev. Ale tak co. Alespoň jsme přinesli pár obětí mému bohu. Oklepu svůj černý háv, plášť, seberu si hůl a kleknu si někam do rohu, kde by mohlo být čisto. Poté se začnu modlit. Duchu temnoty a umění, Kael´Athale, prosím, řekni mi, žije ještě někdo z rodiny, které jsme sloužili oddaně několik let? A prosím, tvůj služebník také žádá o trochu vydatného jídla a pití. Nejlépe pořádně krvavý steak a rudé víno, rudé jako samotný rubín. |
| |
| Mel´Since Před tebou se objeví elegantní poloprůsvitný člověk celý v černém, zvědavě se rozhlédne kolem a poté se na tebe usměje: Žije už jen jejch nejmladší dcera a i když to nerad říkám, možná už dlouho žít nebude. Poté s úsměvek ukáže směrem kde je říčka: Myslím že šli támhle tudy milí služebníče. Temnota nech tě provází. Načež postava zabliká a zmizí. |
| |
| Děkuji ti, Kael´Athale. Ale nejspíše jste na mě zapomněl s tím jídlem. No nevadí. Cestou snad něco schrastím. Mějte se a šířit vaše slovo budu, o to se nebojte. Poté se rozhlédnu kolem a zkusím něco sehnat k jídlu a pití. Pokud budu úspěšný, vydám se svižných tempem k říčce, pokud nic nenajdu, půjdu spíše pomaleji, neboť hlad je opravdu nemalý. |
| |
 | Kdyz jsem se probudil na studene podlaze hradu, snazim si vzpomenou co se stalo...po nekolika minutach si vzpomenu,ze hrad napadli vlkodlaci a jeden me prastil do hlavy a ja spadl a pak us jsem si nic nemapatoval.Postavim se a slysim jak nekdo odchazi.Rychle se snazim bezet za nim,najednou se mi zamota hlave a ja spadnu,,Sakra.proc se todle musi stat zrovna mne".Chytnu se zahlavu a v klidu sedim asi 5minut.Pak se zvednu a skoro loudavou chuzi mirim za neznamim zvukem,ktery jsem slysel.Pomalu zacinam chodit rychleji as skoro bezim a cim dal vic slysim ten podivny zvuk.As Nakonec zahnu za chodbu a uvidim co vydavalu ten zvuk,byla to osoba v cernem plasti,zavolam na ni,,Hej ty tam". |
| |
u říčky Prudce se zvednu od říčky a jen se schovám za Dravena.. Proč na nás útočí i tihle? Jen použiju jednu ze svých schopností A ta je zkrášlení... Poté jen vyjdu ze stínu Dravena a čekám... Dravene nemáš dýku? |
| |
| Naši milí u říčky kouzelné Draven První kouzlo se ti nevyvedlo a druhé ti něco odklonilo, smetlo to tři gobliny a hobgoblina. Arsen Zabil jsi jich už 7 když tu přiletí šíp a zabodne se ti do ruky, hned na to tě něco smete na zem. Erika Kouzlo se podařilo, víš že vydrží docela dlouho. |
| |
| U říčky, boj Zavrtím hlavou: Bohužel ne, leda tak krátký meč. Volnou rukou ti ho podám, poté se také vrhnu do útoku, cestou si strhnu plášť aby mi nepřekážel. Pod ním je vydět zelenohnedé(tmavé) oblečení a kožená zbroj. Ovšem když vydím že ani jedno moje kouzlo nemělo fungovat jak mělo zastavím se a houknu na ostatní: Je tu někde jejich šaman. Okamžitě se snažím vycítit směr kouzla co smetl Arsena a vysílám ím směrem proud energie, opět nakreslím trojuhelník, ovšem tentokrát do něj nešťouchnu ale udeřím pěstí: Iramuel foll Zamumlám a čekám co bude, goblinů si moc nevšímám. |
| |
u říčky rychle si vezmu Dravenův krátký meč a běžím k Arsanovi... Budu ho bránit tak jak mě to učil otec když sme byli se sestrou mladší... Arsane si v pohodě?Šetři si tu ruku...A dávej na sebe pozor... Kouknu se na něj a vzpomenu si jak sme "blbli" když sem byla malá..I on mě chvílema cvičil a vysvětloval mi strategie... Arsane...Jako dřív??Vzpomeň si co si mě učil... |
| |
| soukromá zpráva od Pán hry pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán hry pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán hry pro Erica překvapivě ty :D Mel´Since - váš kněz umí dobe ovládat s lidma - Dallen Arsen - bojmistr, vycvičoval vojáky v hradě, Petr Draven - tajemná postavička - kámoš |
| |
| Zastavím se když mě někdo osloví. Chvíli stojím zády a prsty kreslím malé runy černého šípu. Pak se prudce otočím a když poznám že to není vlkodlak, přestanu čarovat. " Vyděsil si mě. Kdopak jsi? Jeden z těch poskoků vlkodlaků co napadli našeho pána a jeho rodinu? " Na hlavě mám však kápy a nedávám najevo, kdo jsem. Přitom se však trocu pousmívám pod kápí, protože vím kdo proti mě stojí. |
| |
| U říčky Máš pravdu, jako dřív řeknu a vytrhnu si šíp z ruky. Rána se mi poslušně stáhne kvůli mému bijeckému výcviku bojové vytrvalosti. Vykřiknu mocné "AAAAAA" a chytnu pevně oba meče v postoji vhodném na odkrávání projektilů Vítězství nebo smrt! řeknu povel ke své oblíbené strategii, při které se dav rozběhne k cíli a využívá přitom překážky, v mém případě nyní stromy... |
| |
venku Zareaguji na jeho povel a běžím s ním.. já mám jako překážy keře a občas i strom.. jakmile se ke mě nějakej goblin přiblíží na doskok tak zrychlim v běhu a skočím po něm...Takle mě to arsan říkal nebo teda spíše takle podobně.. |
| |
| Ztuhnu,nekoho mi pripominal,jenom jsem si nevzopmel koho..."Jsem Sinitar a neprisel jsem s temi vlkodlaky.A kdo jsi ty?".Radsi si pripravuju Ohnivou zed kdyby me napadl.Nakonec rekne... |
| |
| říčka Z lesa se ozve smrtelný výkřik a goblini trochu ztuhnou do toho ještě vstoupí na scénu Erwin se svojí zvedlou charmismou a všichni pouze odhodí zbraně a snaží se k ní dostat. (rány z milosti přijímají) |
| |
| " Ale no tak Sinitare, příteli, snad si na mě nezapoměl, máš pravdu, dlouho jsme se neviděli, každej jsme se věnovali své práci. " "Ale nyní, musíme ochrínit dceru pána. " Shrnu kápy. " Jsem přeci Mel´Since, Sinitare, příteli. " Usměji se a podám Sinitarovi ruku. " Teď by jsme ale měli vyrazit. " Nasadím si kápy zpět a pomalu vyrazím k řece. |
| |
| říčka Spokojeně se usměji, alespoň jeden cíl jsem zabil. To že goblini jsou mno řekněme paralyzovaný mě udiví ovšem hned si domyslím co se stalo a na upírku se ani nepodívám, místo toho se rozběhnu ke goblinům dokud žebrají u Erici a začnu je zabíjet scimitarem. Pokud se neproberou a pozabíjím(e) je všechny stejně se neotočím a klidným i když mírně opovrhujícím hlasem řeknu: Erico až ti ta schopnost vyprchá řekni prosím, nechci ti žebrat u nohou jako tyto stvoření Pokud se začnou probírat začnu sekat rychleji a poté odskočím stranou aby měl Arsen volné pole. |
| |
| Říčka Podívám se na Dravena a zakroutím hlavou. Nech je být, nezabíjej je. řeknu a seberu jim vy rychlosti zbraně, dokud se nezmůžou k boji. Běžte domů, milujte své ženy a pamatujte, že nejsme vaši nepřátelé, dokud znovu nepozvednete zbraně. zvolám ke goblinům a podívám se na Ericu. Je to zvláštní, jakobych z ní chtěl strhat šaty a přitom ne. Nakonec odolám, hold jen jsem jedním z nejobávanějších válečníků v zemi, nesmím si rušit pověst... |
| |
| "A to jsi jen ty,nepoznal jsem tě no nic vyrazime,jen si dojdu zabalit věci.Zachvili jsem zpět."Kdyz přijdu k memu pokoji dveře jsou vyražené,přijdu dovnitř,kdyz tu najednou zjistim,že kniha kterou mi dal muj starý přítel je pryč,velice me to zarmouti."To ti spropadení vlkodlaci musí vzit i mou knihu?Copak jim nestaci,že napadli hrad?".Ale poněkud mě zklamalo,že jsem nenašel jídlo a pití.Pak vyrazim zpět,kde jsme se měli sejít. |
| |
| Když Sinitar přijde, zamračím se na něho. " Jak to jsi jen ty? " Jsem Mel´Since a rozhodně nejsme leda tak někdo. Jsme kněz téhle rodiny a tak to bude. Ale co, koho to zajímá že? Nyní pojďme za paní, mohla by se dostat do problémů raz dva. " Dál už si Sinitara nevšímám a jdu konečně k řece, kde mi Kael´Athal poradil hledat. Ach jo, to jen já musím zrovna chytit tohohle mága. Radši rychle odsud, nerad aby mi nějaký chlupáč roztrhal zadek, jako se jim to skoro povedlo. " |
| |
venku To kouzlo vyprchá až já budu chtít...Neboj se pokud budeš chtít odolat tak odoláš...Ale teď co s nimi?buď je zabijem nebo až se zase proměním zpátky tak budou dělat zase to co předtím... Kouknu se na Arsana jak na mě chvilku koukal nepřítomným pohledem a jen se pousměji... Řekněte mi až se budu moci zase proměnit zpátky... |
| |
| "No tak na co čekáme,jdem ne?A znáš vůbec cestu? "Proč se na mě tak mračí?Kéž bych našel cestou moji knihu. No doufam,že se nam nic nestane,a i kdyby jo doufam ze si s tím poradime. Když Mel´Since odchází z hradu neptám se ho,prostě ho následuju. |
| |
| " Tak aby bylo jasno, kdybych nevěděl kam, tak tu raději stojím a prosím boha o radu, ale jelikož jsem se ho ptal, vím kam jít. Nechci na tebe být nevrlí, ale mágové jsou proslulí svou inteligencí. Tak zkus zapojit hlavu Sinitare. Chápu já jsem taky trochu mimo po tom útoku, ale když mi to nepřemýšlí z hlavy, myslím alespoň prakticky. " Pak se konečně usměji a snažím se na menší neshodu zapomenout. Pak už vyrážím konečně se Sinitarem k říčce. |
| |
| Arsen Goblini si tě vůbec nevšímají, dokonce jeden dva po tobě vrhly nenavistivé pohledy že je rušíš. Mel´Since, Sinitar Jste u říčky, zády k vám jsou zbylý tři společníci a už jen pár golbinů jak zírají na Ericu. Řička Za vámi se náhle zhmotní ubrus s jídlem a pitím všeho možného druhu. |
| |
| říčka Zašklebím se na Arsena a pokrčím rameny, opět začnu gobliny systematicky vybíjet. |
| |
venku Arsene prosím tak už je dodělejte ...Je mi to nepříjemný jak na mě goblini takle koukaj... a jen se na arsena kouknu takovým milým prosebným pohledem.. |
| |
| Říčka Ach jo, dělej jak myslíš, ale já nebudu zabíjet nikoho, kdo mi není schopen stát v souboji. Ale tak dobře, něco provedu, jen je nezabíjej řeknu a postupně obejdu všechny gobliny a každému dám pěstí do hlavy, že budou mimo ještě tak den... Spokojeni? |
| |
venku Dekuji ti arsene... jen se změním na svou podobu což je o číslo menší než 7. A běžím k arsanovi..a skočím mu kolem krku jako poděkování Děkujiii.Prosím naučíš mě víc?Prosím nauč mě víc.. |
| |
| Venku Dobře, naučím tě více, ale až bude vhodná doba, a začneme s vhodným chováním... řeknu setřesu jí z krku. Následně nato rychle vytáhnu meč a hodím ho směrem k dvoum přicházejícím. Schválně minu a meč se zabodne do stromu vedle nich. Co jste zač? řeknu a stáhnu meč zpět do ruky... |
| |
| " Ehm " Zakašlu a přitom sklopím kápi. Poté jdu před Ericu a pokloním se. " Má paní, sem zde abych vám dále sloužil, jako do teď. Mrzí mě co se stalo. Moc jsme se neviděli, byl jsme spíše převážně času s vaším otcem, abych mu pomáhal v rozhodování. Byl jsem jeho rádce a kněz. Tak jako celé vaší rodině. " Zvednu se a kouknu na ostatní. Těm jen zasalutuji a dále čekám co mi Erica řekne. |
| |
veku podívám se na kněze.. Ano já vím kdo jste...Znám vás..A prosím říkejte mi erica... Jen se trochu ukloním a pak se kouknu na Arsana.. Málem ho zabil a usměju se Ale né on by to neudělal.. |
| |
| Kouknu na Ericu a kroutím hlavou na souhlas. " Dobře má pa...Erico. " Až teď jsme si spíše uvědomil, že proti mě letěl meč. Kouknu na Arsena a udiveně na něj civím. " No, to byl slušný hod! " Zasměji se a nasadím si kápi. Mé jméno je Mel´Since. Stačí Mel. Pro přátelé pa... Erici. Omlouvám se, ale sem zvyklí říkat pane nebo paní. Bude mi to asi chvíli trvat. " A začnu si prohlížet okolí. Asi už měli problémy, ale na ty mě Kael´Athal upozorňoval. |
| |
| U říčky Nebyl dobrý, minul jsem. řeknu a zasunu ho zpět od pochvy Jmenuji se Arsen, řečený Ukrutný. Jsem velitelem klárovského vojska, tedy byl jsem, když to vojsko bylo... řeknu a poškrábu se na hlavě Jsem vysoký, od pohledu barbarského původu. Jsem plešatý a mám opečovávaný krátký vous. Jsem osvalený a mám kožené brnění. Na zádech má postroj nazývaný Kuch' ač, složený z břitu na zádech a dvou těžkých mečů na relativně tenkém řetězu, tkerý ale vypadá, že nebude lidská práce... |
| |
venku A nebo mi říkejte jak chcete je mi to jedno... a zase skočím na Arsana... Vypadá to jako kdybych se s ním chtěla prát ale je to spíše že blbnu |
| |
| říčka Dobiji poslední gobliny a pustím se do jejich prohledávání jestli nemají něco cenného, hodím pohledem na skupinku: I když je to jejich paní, vypadají jako rodina. Povzdechnu si a vydám se k ubrusu kde chvíli čekám na ostatní jestli jdou také, neříkám nic) pokut nepřijdou do chvilky pustím se do jídla a pití. Piji bílé víno a jím trochu srnčího ale jinak chleba se zeleninou. Kapuci mám pořád už zase nataženou. |
| |
| Usměji se. " Pokud měl být vržen na mě nebo na mága, tak to byl vskutku špatný hod, ale působivý. Snad příště nebude třeba po mě meč házet. Tak v tom případě mě těší, Arsene. Doufám, že se mohu spolehnout na tvou sílu, jako ty na mou podporu za zády. " Ještě jednou zasalutuji a nakreslím ve vzduchu runu požehnání. Jsem lidské střední postavy, měřím 180 coulů. Jsem oblečen do černého roucha, na zádech dlouhý černý plášť na kterým mám stříbrně vyšitý znak svého boha. Na zádech mám připevněnou arkanitovou hubenou hůl se vsazeným zeleným kamenem. Jinak zbytek oblečení jako rukavice a boty jsou také černé barvy. U pasu se mi houpe velká kniha v černém vázání na silném řetězu. V obličeji sem mladý, okolo pětadvaceti let, celkem pohledný, oholený. Vlasy mám černé, na krátko střižené. Avšak nejzvláštnější jsou mé jasně zelené oči. jde poznat že nejsou na člověka obvyklé. |
| |
venku jen zase chvíli visím na Arsenovi dokud mě zase nezklepe dolů Měli by ste ne najíst...Budete potřebovat sílu kouknu se na všechny tři a jdu k Dravenovi |
| |
| Venku Tuhle větu slyším často. Nezapomínej, že jsem i skvělý stratég a vyhrál jsem mnoho bitev. To díky mozku né kvůli svalům. řeknu a vrhnu na všechny uražený pohled. Nidko z mých válečníků mi nikdy neřekl o mé síle jinak než ve chvále. Nikdy by si nedovolili mi říct o ní, jakoby to byla věc. Utáboříme se támhle na kopci, je tam mítina a v případě napadení se bude dobře bránit. Problém bude se tam dostat, kolem je dost skal a navíc si přesně nepamatuju cestu... řeknu, ale ukážu téměř přesně... |
| |
| U jídla Pod kapucí obrátím oči v sloup. To snad nemůže myslte vážně že se chce utábořit. Dojím sousto a odvětím: Milí válečníku, je ráno, před chvíli jsme se probudily, nevím jak vy, ale já jsem docela svěží. Předpokládám že vy taky, jenom hladový jste. A ty se chceš utábořit? |
| |
| Sednu si, odložím si knihu, hůl a naleji si trochu červeného vína a naberu si krepelčí vajíčka se slaninou a k tomu chléb a nějakou zeleninu. Zaposlouchám se do rozhovoru ale nic neříkám, až když Draven řekne, že je to holý nesmysl, kroutím hlavou na souhlas, je pravda že jsme také celkem svěží a i odpočatý. |
| |
| Po chvili šoku jdu za ostatnima a přisednu si. Po chvilce reknu"Ještě mě asi všichni neznate,jmenuji se Sinitar a jsem čaroděj." Pak se napiji vína a vezmu si nějaké dobré maso. Pak si lehnu a chvili odpočívám a přemýšlim o různých věcech. |
| |
| Říčka Jejda, já si myslel že už bude večer. No není se čemu divit, byl jsem omráčený. Stejně bych se tam vidal, odtamtuď se lépe rozhlédneme, abychom věděli kudyma dále řeknu a dojdu k říčce. Ale až pozdějc, ještě se umyju, jsem celej od krve, a né jen od mé vlastní... |
| |
venku To je v pořádku arsene... dobrou chuť.. popřeji ostatním a každého si prohlédnu |
| |
| " Mohu se optat Erico, co máme vlastně v plánu? Pomstít se těm vlkodlakům? Nechci nic říkat, ale pokud nás povede jen pomsta, nemyslím že by to byl nejlepší postup, pokud máme zabít někoho určitého, nebo něco získat, pak ano, ale jak říkám, pokud jdeme jen za pomstou, nejsme si jistý jestli je to zrovna nejlepší nápad. " Dojím, dojdu také k říčce a opláchnu si obličej a provedu menší úpravu svého oděvu. Poté si opět sednu k ostatním, otevřu knihu na zadní straně a začnu si předčítat pár slabik. Mezitím poslouchám jak na to Erica a ostatní zareagují a odpoví mi. |
| |
| Všichni Chvíli se zamyslíte když si uvědoníte že ti kdož žily v hradu vlastně z okolí moc neznají, bojovník trénoval, mág studoval, kněz a rádce se modlil a radil a dcera šlechtice se pohybovala většinou po hradě a malinkém kousknu okolí hradu(maximálně jak jset nyní) Jediný kdo z vás cestoval je Draven a ten celekm zná mapu světa(popsal jsem mu jí) i mapu okolí(takéž) |
| |
venku Švihnu po něm naštvaným pohledem Jistě ste slyšel o černém drahokamu..A jistě víte že sem ho nosívala na krku...A také víte že je pro mne velmi důležitý...Koukněte se mi na krk pak uvidíte že mne nevede jen pomsta.. |
| |
| "Neměli bysme už vyrazit?Přece jen nikdo nevi co nas tady může čekat." Postavim se a rozhlížim se. "Trochu se tady porozhlédnu." Pak odkračim kde goblinum a prohledám je jestli nemaji neco užitečného...po chvili patrani jsem nic nenašel.Ještě jsem obešel krajinu a pak se vratil za ostatnima. |
| |
| " Omlouvám se, ale o drahokamu jsme téměř nikdy nic neslyšel. Ale pokud je pro vás tak důležitý, určitě vám pomohu v hledání. " Ukloním se a čtu si dál v knize, tentokrát se modlím. Kael´Athale, moc bych ocenil menší pomoc. Mohl by jste mi zakreslit do knihy mapu okolí? |
| |
venku To je v pořádku to já se omlouvám vám...Jen mě bylo líto toho že je pryč |
| |
| Venku Tiše si odkašlu a následně promluvím: Nerad ruší, ale měl bysme si dát teda cíle naší cesty. To jsou najít krystal, a pomsta? Hmm ne ta nám nesmí zastoupit cestu, takže jenom najít krystal. Rozhlédnu se po ostatních. Na světě je dohromady známích 6 klanů vlkodlaků. Tři můžeme rovnou vyloučit, ty jsou za mořem. Zbývají nám Sarutové, Helfenarové a Golové. Saturové jsou sice z nich nejmagičtější, ovšem čekala by je cesta asi dva tisíce kilometrů dlouhá což by podle mého názoru neriskovaly. Takže zbývají Helfanarové a Golové, ty jsou i docela blízko odsuď. Ošem také bojují spolu, proto nevím jestli by riskovaly upuštění základny byť na chvilku. |
| |
venku A co takle navštívit ty klany?Pokud to jeden z nich byl budou mě chtít zabít...Tím by nám ulehčili cestu....Stačí aby se rozšířili zorávy že erica z rodu nosferatových přežila a oni dodělají zbytek.. |
| |
| Venku Pokrčím rameny: Sebevražda, to chceš přijít před hradby nějakého jejich sídla a říct tady jsem já? |
| |
venku Stačí jít do města...A zprávy se začnou šířit rychle že jeden člen rodu nosferat žije.. a pousměju se Pokud nechcete jít se mnou tak mi to řekněte... |
| |
| " Ani by jsem nemuseli riskovat vlastní krky, prozatím, co takhle poslat jim něco jako dopisy? Je několik chytrých ptačích tvorů, kterým stačí říct kam chcete dopis poslat a oni tam dorazí. Avšak, pokud chcete rozšířit zprávy samy bez pomoci někoho jiného, jdu jednoznačně s tebou Erico. " |
| |
| Venku A co takhle zajmout jejich vůdce? Ostatní ho nenechají obětovat a budou ho chtít zpět, můžeme ho vyměnit. řeknu jednoduchý osvědčený plán, jakým se dřív dělali mezinárodní smlouvy... |
| |
| "Mě je to celkem jedno,ale pokud dostaneme ty vlkdodlaky tím líp."Podrbu se."Ale byl bych radši kdybychom se nehrnuli do velkých boju,kdo vi co nas tam může potkat.A samozřejmne souhlasim s vašim nazorem." |
| |
venku Otázka arsene..jak ho chceš zajmout když ani nevíš kdo to je...Uděláme to tak že se projdu po nejbližším městě tak aby mě všichni viděli a pak jen budeme čekat...ale musíme se připravit k boji...Arsene naučíš mě teda něco víc? |
| |
| " Kdyby nám šlo rozhdování jako povídání, už jsem mholi něco vymyslet. Takže můj návrh zní, aby jsme našli někoho, kdo by nám řekl něco bližšího o těch vlkodlacích, klanech a vůdcích. A nejspíše bych hledal ve městě v knihovně, a nebo v hostinci. " Zvednu se, připevním si knihu na řetěz a čekám. Sakra, takhle si nás najdou dřív oni než mi je,a abych pravdu řekl, mám raději moment překvapení na své straně než proti sobě. Řeknu si v mysli a dál už jen čekám. |
| |
| Venku Pronesu pouze tiše: Souhlasím. |
| |
venku Dobrá ale..Potřebuji se trochu vycvičit v boji...O to se postará arsen...A já nemůžu do hostince na dlouho...proto bych byla radši kdyby tu se mnou zůstal arsen a bude mě cvičit... Kouknu se na Mela takovým trochu prosebným pohledem... Pokud bude trvat na tom abych šla tak půjdu ale nedopadne to dobře..jak jistě všichni ví zanedlouho budu potřebovat jíst já.. |
| |
| Venku Cvičení v boji. Stojíme proti vlkodlakům, nejsme v knižním příběhu, abych tě dokázal vycvičit na boj s lykantropy. Navrhuji stále původní plán, s tím, že se k informacím dostaneme pomocí zlodějských sítí. V každém městě vám najdu nějakého zloděje patřícího k cechu. Pak už nebude problém s vybíráním informací. Podplácení nebude výjímka a taklhle krůček po krůčku dosáhneme svého cíle. řeknu a prohlédnu si Ericu od hlavi až k patě. Teť mě ale napadla jedna věc, jak bys mohla v boji přispět. řeknu a odběhnu do lesa. Po necelé půl hodině se vrátím s těžkým lukem. V nejbližším městě koupíme šípi a strunu. Je to hodně těžký luk, ale pro upírku bez problému. řeknu a podám jí ho Zatím tě naučím luk držet a správně s ním zacházet. Navíc tě naučím, jak luk použít jako zbraň na blízko. |
| |
Venku Ale... než stihnu něco říct tak je Arsen někde v lese..Po půl hodině přijde s lukem. Koukám na něj a prohlížím si ho, poté mi začne říkat o tom jak mě naučí s lukem v boji na blízko.Jen vytřeštím oči a vezmu si od něj luk. To si vyrobil jen za půl hodiny?Dobře, ale jak mě chceš cvičit? Kdy? Kde? Vyjeveně se na něj dívám a čekám na jeho odpovědi, ale i na reakce ostatních. Tak co vy na to?To je dobrý nápad ne? Jak jistě víte, tak já nemůžu do vesnice pokud nejsem pořádně najezená..Takže bude dobré, když mě tu Arsen bude cvičit... Tázavě se rozhlédnu po ostatních a kouknu se i na Arsena , jestli se rozhodne tu se mnou zůstat a cvičit mě. (PS: Ani nevíte kolik mě tento příspěvek stál..Abych pana Ukrutného nezabila...Furt mi tu do toho kecal !!!) |
| |
| Les Myslel jsem spíš na učení za chodu. Rozhodně tím nechci ztrácet čas, protože bojovat dokážeme i bez tebe a to ve složení kněz, jako požehnání před bojem, poté mág na zlikvidování lučištníků a zbytek rozřezám na padrť... řeknu, přičemž zabodnu reden ze mečů do hlíny. Musíme do vesnice, budu potřebovat nové kalení na meč, tahlensta vrstva je už dost zbroušená a potřebujem tu strunu a šípy... |
| |
Venku Za chodu?Ty mě asi neposloucháš co? jen se naštvu a moje vlasy se krapet naježí.. Věř tomu že já do vesnice nemůžu...Nebo můžu ale mohlo by to pro nás znamenat nebezpečí kůli mě ...Kdybych tam někoho zakousla a přišlo by se na to , že jste ode mne tak by ste mohli mít problémy..¨ Grrr...Poslouchej mě alepoň chvilku sakra!! Rozhodněte se sami..Já se podřídím...Spíše už je mi to jedno... |
| |
| Les Lepší zakousnout pár vesničanů než jednoho z nás. Víš co, jsi upír, využij instinktů a zabíjej tak, aby se na to nepřišlo. Však vždycky přece byli upíři nejvychytralejší stvoření pod sluncem. prohlásím a několikrát přejedu brusným kamenem přez čepele a jsou zase ostré, skoro bez zoubků. Prostě jdem, už mě to tady nebaví. |
| |
venku No tak fajn no..Jak myslíš... jen se na něj naštvaně kouknu a už bez keců jdu pryč.. |
| |
| Rozesměji se, když slyším že jsou upíři nejvychytralejší stvoření "pod sluncem", neovládnu se a rozesměji se. " Arsene, tvá poznámka o tom, že upíři jsou nejvychytralejší stvoření POD SLUNCEM mě opravdu pobavila. Mimochodem co se týče naší cesty do města, myslím si, že vlkodlaci a tak podobně budou čekat že se po nich vydáme pátrat, takže je lepší kdybychom zůstali spolu, navíc já tě Erico neopustím. Pak je tu však výhoda toho, že pokud si myslí že jsme všichni zahynuli, což si určitě myslí, tak máme velkou výhodu pro začátek, než o sobě dáme vědět, takže bych toto využil a do města vyrazil za brány až pozdě večer. Navíc zlodějové a podobný městský odpad vylézá až navečer. " |
| |
| Les Hmmm, to máš asi pravdu. Lepší to bude v noci. Takže mám nápad na finální plán. Půjdem tam, vy se ukryjete a posečkáte do noci. Já zatim pujdu dovnitř a promluvim se zleději. Poté vám dám signál a přelezeme hradby, protože brány jsou lépe hlídané. Navíc mezi zloději a válečníky mám dobrou pověst, ostatní nevědí ani že žiju... řeknu a utáhnu si řemeny svého postroje... |
| |
Les Naštvaně se otočím a trochu hlasitěji řeknu.. Víte co?Dělejte si co chcete, nikdo mě tu neposlouchá, takže k čemu tu vůbec jsem? Otočím se a odcházím pryč... Neposlouchají mě...Sem jen mladej upír, nic neumím..Bez nich nemám šanci přežít...Ale co nikdo mě nebere vážně..Nikdo !! |
| |
| Les Jenom protočím oči v sloup, už pěknou chvilku ležím a pouze poslouchám hádání válečníka a hmmm dcery pána. Trochu se ušklíbnu, ovšem když začne Erica odcházet vstanu a dohoním jí. Chytím tě za paži a zašeptám ti: Erico poslouchej! Tyhle lidé jsou tu jenom kjůli tobě. Oni svým věcím rozumí chápeš to?! Jistě klidně by odešli do lesa, do měst, do svatyň ovšem nedovolí si to, mají tě příliš rádi stejně ajko tvého otce a matku. Stejně jako pevnost, vojáky, jdou za pomstou! A za tebou protože ty jsi nyní jejch prapor naděje, naděje že pořád tady bude někdo vyšší kdo jim bude i když možná ne přikazovat tak se na ně alespoň dívat že dělají to co mají! Chvíli odechuju: Každý vůdce, každý vládce, každý velitel to má zezačátku těžký. Ovšem ti co jsou nyní úspěšný to vydržely a nezlomily se, neodešly. A taky vím že tvůj rod dokáže vydržet nep nejíst hodně dlouho že ano? Potřebujem nyní být nenápadný, kdyžtak ti seženeme nějaké zvíře, vím že je to pod tvojí úroveň, ale jiná možnost není. |
| |
Dál od skupiny Jenže když tě někdo ignoruje..Někdo kdo pro tebe byl skoro jako druhý otec...Někdo kdo ti stále pomáhal...On mě nechce jako vůdkyni..Jsem slabá a on to ví...Ví to ,že neumím vést , že se o vás neumím postarat a má pravdu... A zase já mám pravdu v tom, že pokud mě nenaučí pořádně bojovat, tak nepřežiju a vy se o mě nebudete moci starat věčně , to víme všichni... Zase se otočím směrem pryč On mě nepřijme jako vůdkyni dokud mu to nedokážu.. |
| |
| Erica Nasílně si tě zase přinutím aby ses na mě dívala. Momentálně je mi jedno co si o mě budeš myslet, jen chci aby jsi konečně pochopila. proto to musíš dokázat, učit se ze svích sil. někdy řvát, kousat, bejt hnusná a někdy něžná, a ustoupit. Vůdci nemusí umět bojovat, vůdci musí vydět dopředu. |
| |
Dál od ostatních Já vidím dopředu..Vím, že pokud neodejdeme do bezpečí, tak už tu nikdo z nás nebude...NIKDO!! zařvu na něj naježím se a zuby mi vylezou z úst Ale nemůžu nás vést...Můžu jen poslouchat jako pes a nedělat problémy...To on vás musí vést, jak říkám já jsem pouze něco jako pes, který musí být hodný a milý na všechny a nikoho nepokousat.. poté se zuby vrátí do normálu a vlasy také... Promiň ale je to tak.. |
| |
| Erica přikývnu, ne na souhlas, ale že slyším: Tak to běž říct jemu, mno i když tě asi slyšel, řekni to jemu aby pochopil má milá upírko. Schválně dám důraz na slovo upírko, možná pochopí. |
| |
Dál od ostatních On to ví...Pozná to na mě.Trávili sme s polu mnoho času když jsem byla malá.Trénoval mě, vysvětloval mi taktiky a tak...Ale bylo to jiné on věděl, že otec nechtěl aby mě to učil, ale já za ním tajně chodila a ukecávala jsem ho...Víš teď není dobrá chvíle na to , abych mu řekla , co by měl dělat ...On to ví moc dobře.. A je mi jedno jestli mě slyšel nebo ne..Měla jsem ho jako lidského otce on to ví...Ale takle se nikdy nechoval, vžy mě vyslechl a poradil...Změnil se..Proto jemu nic nebudu říkat..On na to všechno přijde sám , přijde sám na to, co mě trápí.. |
| |
| Erica Pokrčím rameny: Snad jo, možná on, ale co kněz a mág? |
| |
Dál od ostatních Kněz a mág. Oba sou dost silní, aby přežili...Vím že se mi zavázali mě chránit, ale pokud mě budou chránit, tak zemřou, a to já nechci..Můj otec je měl rád, nechtěl by aby zemřeli |
| |
| Erwin Tak co chceš dělat sama? Půjdeš někam do divočiny a staneš se divokou upírkou? Ušklíbnu se: To teprve zažiješ peklo holčičko. Pokývám hlavou Nebo co chceš dělat? |
| |
Dál Kdo ví co se mnou bude... a zase se otočím pryč Vím že kdybych teď odešla tak že by ste možná za mnou šli...Ale také vím to že by Arsen už se mnou kůli tomu nepromluvil.. |
| |
| Posledních pár vět zaslechnu. Milá Erico, pokud si mě chceš vzít na svědomí, budiž, ale já půjdu s vámi kamkoliv a kdykoliv, neboť můj rod se zaručil, že vás bude hlídat. A pokud zklame, tak vymřeme s ním. Takže i kdybych nechtěl, musím na vás dávat pozor. Je pár věcí jak se této přísahy zbavit, ale proč? Usměji se, a sednu si. Dál už jen budu ležet a čekat, jak se vše vyřeší a kam vyrazíme. Já své názory řekl. Spokojeně si tedy odpočívám. |
| |
| Když uvidim jak Erica řve a všichni k ni chodi řeknu si:Musí to být těžké ztratit rodinu a k tomu nemit skoro nikoho kromě pár přátel, kteří ještě ziji Pak nahlas řeknu:Myslím že bychom us měli někam vyrazit.Nechci nějak spěchat ,ale radši bych byl někde jinde třeba ve městě. |
| |
Venku Já nechci aby pro mě umírali moji přátelé...Ale budiž...Dohodněte se mezi sebou kam půjdeme ...Mě je to |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR