Mytologické války
hrálo se Denně
od: 15. dubna 2008 08:58 do: 24. července 2008 19:58
Dobrodružství vedl(a) Shadowmaster
| |
 | Dobrodružství se odehrává ve starověkém Řecku, v době bohů, hrdinů a monster. Podrobnější popis ještě doplním. |
| |
 | Kde jsem a co vidím ? |
| |
| Heraklés a Zeus V zemi se děje něco zlého a jsou potřeba hrdinové, proto Zeus posílá Hérakla do boje. On sám musí donutit ostatní bohy k činům. Sice se ještě neví co přesně se děje, ale vypadá to na pěkný malér. Hérakles se objevil poblíž malé vesnice, vidí několik lidí v otrhaných šatech, nějaké napodobeniny domů, a pravděpdobně obchod. Lidé vypadají unaveně a jsou velmi zbědovaní. Prvním z bohů, kterého musí Zeus ukecat k činům je jeho žena Héra. O nějakých bitvách nechce an slyšet, leží na pohodlném lehátku na Olympu a dobře se baví. Shlíží na svět shůry a nejspíš někoho šmíruje... Ty jdeš za ní. |
| |
 | O této vesnoci sem životě neslyšel zeskočím s koně a máte tu nějakého vůdce nebo náčelníka? zeptám se někoho kdo by to mohl vědět napiju se z méhovaku v kterém mam vodu |
| |
| Herakles eden z vesničanů, shrbený stařík tě avede do domu který vypadá že drží pohromadě ze všech nejlíp. Náčelník je velký svalnatý muž, na jedno oko slepý. Zeptá se tě co tu chceš. |
| |
 | jdu k Héře a řeknu Bavíš se dobře ma milá???? |
| |
| Projíždím zemmoc mu nevěřím nevipadá na to že by mě rád viděl!co se tady ale vůbec děje ? dit na polích nic neroste baráky chátrají ? |
| |
| Zeus Ano můj manželi bavím se. A bavím se dobře, takže prosím odejdi! Héraklés Cizinče, sice tě neznám, ale snad ti to můžu říct-v lese žije krutá čarodějka, to ona způsobuje všechny ty strašné věci. Je krutá a nelítostná, posílá sem vlky a různá monstra. Vyslali jsme nejlepší lovce a válečníky z naší vesnice ale už se nevrátili. |
| |
| čím, smirtelníky ??? A podívámse. |
| |
| Náčelníku a kolik máš ještě válečníků? a podívám se na něj mohli by sme udělat jednoduché hradby ze dřeva jestli máte na to dost lidí mohli by sme jít z rána na dřevo rozmyšlím se jestli tu zůstat nebo jít za Diem a říct mu to ale co když bude pozdě když se vrátím zůstat a pomoci odjet a ?? |
| |
| Zeus Vidíš nějaké velké město, nejspíš Athény. Héra zřejmě sleduje pár, který je v jednom domě a...jasně, jako vždy. Zamilovaný pár. Zůstaň tady, teď to bude zajímavé. Za chvíli se vrátí manželka, řekne ti a zasměje se. Herakles To by šlo, ale bohužel, většina lidí se tam bojí jít. |
| |
| nemas nic lepsího na práci??? |
| |
| Tak ja se jich zeptám co to dělám dyt tu nejsou válečníci ale sedláci výjdu ven na místo co vypadá jako náměstí a řvu Lidé kdo se semnou postaví lesu a půjde ráno do lesa na dřevo? vidím v lidech strach s tohohle nic nebude a sám na tohle Náčelník neměl tak vím proč je tahle vesnice ztlačována pomalu se obracím protože se nikdo neozval |
| |
| dokoukám se a pak jdu k podobnýmu umivadlu a dívámse co je kde.A jak bloudim uvidim herkula adívam se. |
| |
| Herakles Lidé mlčí, mají strach. Ničí je tu jakási monstra a navíc je jasné že nějakému cizinci nebudou důvěřovat. Náhle se od lesa ozve děsivý skřek a přiletí sem pár harpyjí. Jedna z nich se snese na jednu z žen a začne ji odnášet. To samé dělají i ty ostatní. Zeus Vidíš co se děje u Herakla, už se chystáš jednu harpyji usmažit bleskem, když tě Héra odstrčí. Počkej, chci se taky podívat. |
| |
| vytasím meč a rozeběhnu se na jednu z harpyjí a snažím se harpiji uříznout nohy a křídla lidi schovejte se do baráků a zacnu |
| |
| odstrčím ji nechmě jsi bohyně manželství nééééééé?? takpomož té žene je vdaná a uškvyřím harbiji. |
| |
| Herakles Lidé začnou utíkat, zmatek nad zmatek. Harpyji skutečně usekneš nohy, ale bohužel spadne na tebe a snaží se tě zakousnout. Zeus Nechce se mi. To by totiž znamenalo pomoct tvému povedenému synáčkovi... odvětí. Ty jsi usmažil harpyji, té ženě se jako zázrakem nic nestalo. Lidé dole přeatanou panicky utíkat a vzhlédnou k nebi. Bohové na ně nezapoměli. |
| |
| Aspon že si pomohla té ženě. |
| |
| než se do mě stačí zakousnout tak jí useknu hlavu a vrhnu se na dalsi |
| |
| Zeus To víš, zázraky se dějí. Herakles Té první usekneš hlavu, tu druhou zlikviduješ jako by nic a ještě přitom přesekneš třetí. Zbývaj í tři a útočí na tebe. |
| |
| jak se blíží neš tak se připravuju seknout |
| |
| paralizuju další.ale uz nepomaham. |
| |
| Tu co paralizoval tak se k ní snažím promotat a zabít ji |
| |
| Herakles O tu paralyzovanou se nestarej, je na škvarek. Připlete se před tebe však další, nalétne ti rovnou na meč. Zeus Cos mi předtím vlastně chtěl? ptá se tě Héra a znuděně sleduje co se děje dole. |
| |
| nic jen nems na praci nic lepšího??? |
| |
| Jak se Nabodne tak ji rozříznu a Jdu na poslední Harpyji ale tak aby se me nevsimla zatáhnu mec a z nenápadna na ni skocim |
| |
| Podívam se na tu čarodějnici v lese. |
| |
| Herakles Moc nenápadně se ti to nepovedlo, harpyje tě sice ošklivě pškrábala, ale zabil jsi jí. Přichází k tobě náčelník:Děkujeme cizinče. Kdo jsi? Zeus Obraz je podivný, zamlžený. Zvláštní měl bys vidět všechno! Nemám nic ne práci, jen mě nebaví že pořád jen bojuješl nebo svádíš jiné ženské. Co se takhle taky věnovat mě? |
| |
| a ak třeba tímhle vitáhnu kitici nebo čokoládu či diamanty nebo..... čarodejnice její magie ale nevirovnáse bohu. |
| |
| Zeus To jsem nemyslela. Co si trochu pohrát? obejme tě a usměje se. Ta by pořád jenom... |
| |
| dobrá kočičko.... potom vyzbrojimse papa kocourku. |
| |
| proměním se v člověka a jdu za heraklesem do vesnice. |
| |
| Vstanu ze země a sednu si na židličku náčelníku nemáš tady nejakého doktora nebo mastičkáře ??ještě mě nikdy harpyje neškrábla tak nevím co si od toho mam myslet co asi semno bude?Náčelníku chybí někdo? z lidí? |
| |
| A co já co mam dělat? |
| |
| Herakles Vidíš přicházet nějakého muže, poznáš svého otce v lidské podobě. Leonidas Probral ses poblíž nějaké vesnice. Nevíš co se stalo, pamatuješ si jen spoustu šípů. Vedle tebe leží meč, kopí, přilba a štít. |
| |
| Jdu za ním a aby nepřišel moct blízko lidem co tu děláš naše poslední setkání nedopadlo zrovna dodře ale co tu děláš deš se kouknout na lidskou chudobu co ty nikdy nepoznáš |
| |
| Příbujdu k heraklesvy umím éči bohové mi daly velkou moc, ukaž. |
| |
| Né diky ale tvoji pomoc nepotřebuju tady jsou lidi co my to oléčí rádi a byz čar a co ty tu vlastně děláš já myslel že si myslyš o sobě že jsi nadřenějsí než obyjčejný lidé co si o sobě myslí že je pánem všude kam příde? a jdu za lidmi a za náčelníkem jestli mi to tedy někdo oléčí |
| |
| Herakles Jeden pomenší muž ti to obváže. Poté přijde náčelník a sdělí ti, že několik lidí se rozhodlo jít s tebou do lesa. Zeus Najednou se ti v hlavě ozve hlas:Copak, copak, copak, synáčku, něco se ti nelíbí? Žeby ta generační kletba která už dostala mě i mého otce? |
| |
| díky kdo se mnou pujde at se nahlásí mě zejtra ráno a jdu si odpočinout nekam na slámu |
| |
| Herakles V noci se ti zdá podivný sen. Jsi v Podsvětí, vidíš duchy, Kerbera, Tartaros a podobné věci.Nakonec se před tebou objeví tvůj strýc Hádes. Vypadá jako obvykle, velmi bledý, krátce zastřižené černé vousy a delší vlasy, oblečen v plášti stejné barvy. Chtěl bych si s tebou promluvit Hérakle. |
| |
| Proč ?po těch dlouhých letech a kde? |
| |
| Copak si s tebou nemohu jen tak pohovořit? Jsme přece jenom příbuzní... Ale je mi jasné že na tohle mi asi neskočíš, tak poslouchej:Máme problém, blíží se válka. |
| |
| Mezi tebou a Zeusem nebo mezi kým? |
| |
| Herakles Chvíli se maniakálně chechtá:Mezzi námi? Samozřejmě že ne! Je to sice otravný starší bratr, ale zatím nemám důvod s ním bojovat. Jde spíš o našeho nenažraného otce. |
| |
| O tom mi otec říkal že je mrtev a proč by to mělo zajmat mě jestli to nebude mít následky na lidi tak mě to ani moc nezajmá vaše bošské hádky |
| |
| Herakles Ten a mrtev? Chlapče, vy lidi si myslíte že někdo jako Kronos může jen tak zemřít? To těžko, hodili jsme ho do Tartaru. Ale vypadá to že se mu nějak moc chce ven. |
| |
| a bude to mít nasledek pro lidstvo na této zemi ??? |
| |
| Herakles Jak jinak? |
| |
| Já sese ptal první |
| |
| Herakles Ano, bude to mít následky na celé lidstvo na této zemi. |
| |
| A co se stim dá dělat? |
| |
| Herakles Budou potřeba ti nejlepší z nejlepších. Tedy ty a několik dalších. Já jsem byl dokonce nucen porušit pár svých zásad... |
| |
| Ale ja odsud nemohu odjet tady mě potřebují ajaké to byli zásady a kdo jěště nám může pomoct? |
| |
| Herakles Je to sen, takže se odsud dostaneš až budu chtít. Zásady-nepropouštět mrtvé, ale to jsem porušil abych ti vypomohl. Znovu jsem povolal krále Leonida. Jinak pomoc nalezneš po celé zemi, občas ti já nebo někdo z ostatních poradíme. A mezi lidmi kteří s tebou půjdou do lesa je několik velice zajímavých osob... |
| |
| TY????????, TY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!CO CHCEŠ?? |
| |
| hádesi díky za tuto informaci moc sem se od tebe dozvěděl ale mohl bys měuž pustit ze snu? |
| |
| Já jdu spáky na olimp. |
| |
| Herakles Tak dobrá. Probuď se! vykřikne a ty se vzbudíš, je ráno. Zeus Miláčku, kde jsi zase byl? ptá se tě Héra. |
| |
| Vylezu na náměstí kdo teda jde se mnou do lesa ? je mladý den a slunečný a vítr se mi prohrabuje vlasy a hladí mě po tváři jako pohledná dívka mam divný pocit jako kdyby se něco žzačalo hejbat a nebylo by to zrovna dobré pro mě zařvu Kdo jde se mnou??? popojíždím nanáměstí a poprosim o sekeru nějakou ale velku |
| |
| Herakles Jeden z mužů ti dá sekeru, přicházejí k tobě dobrovolníci. Náčelník, jeden starý muž a pár mladíků. |
| |
| Díky Kdo jde se mnou tak pojdte rozjedu se k bráně apozoruji oblohu jestli na ní nečíhá nejaké nebezpečí vítr je slabí nevim co to má za následky v tomto kraji ale v jiných to byli velké naslédky strčim si sekeru mezi opasek kde mam meč |
| |
| Herakles Za chvíli dojdete k lesu, když se ozve děsivé zavytí a z lesa začnou vybíhat vlkodlaci. |
| |
| Všichni do vesnice seskočím s koně vezmu meč a zastavím se pučte si někdo mého koně! Hádesi potřeboval bych tvoji pomoc sem přpraven k boji ale nikam se nehranu stojim a čekám se keru si dám na záda mečem budu bojovat |
| |
| Herakles Hádes nejspíš nemá čas, takže se nic zajímavého neděje. Vlkodlaci už jsou skoro u tebe, všimneš si že ten první má bílou srst. Asi starý a zkušený vůdce... |
| |
| Otče ty bys mi mohl pomoct? jestli máte ve městě nejaké lučesníky tak je dejta na hradby a jdu po zadu do vesnice! ale klusem po zadu |
| |
| Herakles Prcháš zpět do vesnice, ale vlkoušové jsou hned za tebou. |
| |
| ve chvíly kdy to nečeká ten nejblíž za mnou tak se zastavim a szanažim mu useknout nohy!! |
| |
| Herakles Podařilo se ti useknout jednomu z těch menších (a tedy rychlejších) obě nohy, vlkodlak leží na zemi a vyje bolestí. Zbytek dobrovolníků se fo nich pouští taky. |
| |
| Né jděte do města !! debžoti a rozeběhnu se po prvnim abych jich zabil co nejdríf a nejvíc neš sem doběhnou |
| |
| Herakles Neposlouchají tě, měsíce teroru vybublaly na povrch a vesnčani chtějí krev. Dokonce přibíhají další vesničani aby vám pomohli. Náhle se na tebe vrhne bělosrstý šéf a srazí tě k zemi. |
| |
| Chytnu meč a snažim se mu propíchnout krk uz to bylo těsně od hlavy |
| |
| Herakles Ta bestie je ještě silnější než ty, než stačíš cokoli udělat, vyrazí ti meč z ruky. |
| |
| Snyžim se jí dát přes čumák pěstí Hádesi pomoc a zeusi |
| |
| Najednou se zachytí nohou za nějaký kořen a nestačí tě zakousnout. Navíc máš najednou trochu víc volného prostoru... |
| |
| Pomůžu mu. |
| |
| Rychle si skočím pro meč a snažim se mu seknout hlavu |
| |
| Herakles Bestie meč prostě zachytí jednou ze svých velkých tlap a ohromná tlama se k tobě zase blíží. Pokud jde o vesničany, tak to ztím zvládají. Jeden z mladých dobrovolníků leží na zemi s ošklivou ranou na břiše, vedle něj vlkodlak s podříznutým hrdlem. Několik lidí si dokonce přineslo luky... |
| |
| Jděte do htradu když vás kounou bou z vás vlkodlaci! snažim se stáhnout meč abych mu dlan tlapy rozríz |
| |
| Herakles Neposlouchají tě. Překvapíš ho, vytrhneš meč a tu tlapu mu ošklivě rozřízneš. Další z menších vlkodlaků leží s několika šípy v břiše. |
| |
| Ve chvilce překvapení mu konečně skusim useknout hlavu |
| |
| Herakles Na poslední chvíli skloní hlavu a přijde jen o kus ucha. Náčelník vesničanů právě nabodl dalšího vlkouše. |
| |
| dám meč před sebe a sem připraven ho nebodnout a hned bodnu |
| |
| Herakles Další z vlkoušů to schytal, ale ty takové štěstí nemáš-Tvůj meč zase popadne, tentokrát ti ho vytrhne a odhodí. |
| |
| co dět ? vší svou sílou se rozeběhnu a snažim se ho svalit s minimální šnci! co to dělám? |
| |
| Herakles Stařec, který se s tebou vydal dobrovolně do lesa, padl pod úderem jednoho z vlkoušů. Ty vrazíš do jejich vůdce, ten se samozřejmě vůbec nehne, jako by byl z kamene. Náhle však uklouzne... |
| |
| štěstí sem potřeboval nebo náhodu v můj prospěch odskočim si pro meč ale ted se nikam nehrnu cekam na jeho vípa! |
| |
| Héraklés Vrhne se na tebe, ale je trochu dezorientovaný a mine tě. Kolem tebe proletí hlava dalšího vlkodlaka. |
| |
| když proletí tak se mu seknu do zad svou silou a ho to snad složí není starý ale ani mladý |
| |
| Herakles Minul jsi ho, asi se rychle sehnul nebo tak. Ale na druhou stranu, ostatní právě dostali dalšího... |
| |
| Sejdu z olimpu a jdu se podivat jak se mají lide jestli správně uctívajjí bohy a jestli se vraždí nebo tak.. |
| |
| jdu do Olimpiji jak se jim žije. |
| |
| Zeus Přicházíš do Olympie, všude je klid. |
| |
| Herakles chce pomoct ale nedává objeti bohu..!!HERAKLE!!!!! Chceš moji pomoc???,dávej objeti a pak žádej. |
| |
| Začuchám po objeti. |
| |
| Herakles Zaslechneš taťkovo volání, nechápeš jak máš teď dávat oběti... Zeus Vracíš se na Olymp. Tam je stále Héra a čeká na odpověď. |
| |
| U lidí, je něco divného??? ve světě? |
| |
| Má milá. |
| |
| Zeus Ne, nezdá se mi. Jen ty jsi čím dál otravnější, to se chystá válka, nebo sis zas našel jinou...? |
| |
| Mávnu ruko nech to bít už mě to tu nedí to se nic nikde nedeje??? |
| |
| Zeus No, pár válek by se našlo, ale co se takhle věnovat na chvíli mě? |
| |
| Jóóó pojď za mou. |
| |
| nwbo si chceš něco zahrát?? |
| |
| ZeusNo...podle toho co je to za hru, přijde k tobě blíž a políbí tě. |
| |
| Pod kocourku. |
| |
| Zeus Začne tě líbat odost náruživěji. |
| |
| já jítaky a pak.... (intyvnosti vypisoat nebudu) |
| |
| Zeus V pohodě...prostě to za chvíli skončilo a ležíte u sebe v posteli... |
| |
| Ty voe on zass neco dělá a neví co se ani děje určitě je na mol nebo je stou svou hérou když ten vlkodlak proběhne a nestrefim se tak se rohnu pod sílou meče už sem unaven ale nevzdávám to už mě nebaví vičkávat na utokyy bíleho vlkodlaka rozeběhnu ale počkám až mě bude chtít fláknout tlapou tak se mu jí snažim uříznout! |
| |
| Co chceš dělat dál ilačku???zeptám se. |
| |
| Herakles Další z vlkodlaků je proboden, ostatní ustupují. Vůdce tě nechává být a běží za nimi. |
| |
| Uf tohle bylo o fousek někdy si to zopakujem sami zařvu na bileho lkouše žeknu kdo je škrábnutej a nebo kousnutej tak je spalte nebo uřízněte hlavy jinak by se znihc mohli stát taky vlkodlaci |
| |
| Herakles Většina vypadá že je v pořádku, ale dva z nich jsou mtví a asi tři další umírají. Ty ovšem zjišťuješ, že máš nějak víc dobrovolníků... Mezi nimi dokonce i několik žen. Vypadá to, že tvá obranná politika má úspěchy. |
| |
| Takhle rychlý obrat sem nečekal ale ženy bi měli uůstat tady k čemu tam nanejvíš na hlídání po dlouhé a namáhavém boji si jdu najíst do nejakého h hostince v hotinci hostincký pivo a kuře |
| |
| Hérakles Hostinský ti přinese jídlo, měl by sis s tím pospíšit... |
| |
| Nažeru se a jdu se kouknout na hradby do dály k lesu ty zrůdy musí taky někdy spát né? jak často na vás útočili před tím ? ted budou útočit tak 3 časteji |
| |
| Náčelník se zamyslí.Tak dvakrát, třikrát za měsíc. Co budeme dělat ted? |
| |
| Zvýšíme hlídky a chtěl bych se zeptat kdo na vás útočil ještě kromě hrapyjí a vlkodlaků? to bude jěště častejší než sem si myslel Náčelníku řřeknětemi máte nejaký volný pokoj nebobyt blízko hradeb nebo brány? |
| |
| Můžeš se ubytovat v tom domku támhle. A co na nís útočí? Všechno možné. Vlci, medvědi. Jednou jsme viděli dokonce kyklopa... |
| |
| Leposa Letíš z Olympu, byla jsi vyslána k Poseidonovy, nejspíš je potřeba u něj něco vyzvednout, nebo tak. |
| |
 | Sem na cestě k poseidonovi a začínají mě bolet, křídla, sletím tedy k níž a hledám nějaké městečko, nebo vesnici. |
| |
| Leposa Blížíš se k malé vesničce... (Herakles) |
| |
| Přistanu z ohromným duněním u brány. Jsem o dost vyšší než brána a měřím 20 metrů |
| |
| jdu po hradbách až k bráně a koukám tomu stvoření přímo do očí ty nejsi z lesa?že né !ale odkud si co tu dělá do tedka se tu na ty příšery nykdo neukázal a ted to stvoření |
| |
| Jsem kříženec vlkodlaka a draka. Mám dračí křídla, hlavu vlkodlačí, ocas draka, a zbytek těla vlkodlačí. Jak už sem psala měřím 20 metrů. "Hehe nechtěj mě rozesmát já se do lesa nevejdu. Jmenuji se Leposa." řeknu lidským a ženským hlasem. Vlkodlačí časti jsou černé a ty dračí zlaté. |
| |
| co si příroda nevimyslí křížence draka s vlkodlakem co tě přivádí sem ?? nevěřícně na ni kouám udivem na ni koukám zlato černé části nikdy bych si to nedookázel představit ale ted když to vidim tak se mi ukáže kráse barevnosti a křížení vždycky sem si myslel že to nikdy nedopadne |
| |
| "Ale musím letět k Poseidonovi, ale už mě bolí křídla a tak si potřebuji odpočinout." odpovím. |
| |
| Co u poseidona? CO U POSEIDONA CHCE ON TREBA TO JE KVULI POSTANI TOHO BOHA ZEPTÁM SE U NÁČELníka ale nic ti neslibuju |
| |
| "Něco vyzvednout, ani nevím co a pak musím letě zpátky na Olympus." odpovím a zívnu. |
| |
| Chtěl bych se zeptat není není to náhodou pro Dia? úpdívámm sed na ní obličejem jakobych věděl o co de že by hádes nelha že doopravdy vstal a chtěl se zmoctnit vlády ale o tomhle by mi snat otec řekl ale nevim potom našem poslednim setkáním |
| |
| "Ano je to pro Dia" přitakám a přikývnu. Pak si lehnu na zem a položím hlavu. Zanedlouho usínám před branami vesničky, kterými se teď nedá projít, protože tam ležím já. |
| |
| Hádes Po rozhovoru s Héraklem ses šel podívat po Podsvětí. Měl by ses občas podívat mezi lidi, tak jdeš k oknu do světa(taková ta věc s jejíž pomocí bohové pozorují svět...). |
| |
| ještě se vjenu mé manželce a jdu se odívat za Hádesem |
| |
| Rozvaluji se tam u brány, ale nechrápu. Spím. Po několika hodinách tvrdého spánku se probudím ani nepozdravím a vzletnu. Letím dál k Poseidonovi, ale letím při zemi. Hledám něco na lov. |
| |
| Leposa Přímo pod sebou uvidíš stádo jelenů... |
| |
| Olíznu se a když má takovej drakodlak ještě ke všemu 20m hlad tak ho nic nezastaví. Vrhnu se střemhlav dolů a kolem stáda udělám ohnivej kruh. |
| |
| Leposa Stádo je zmatené, snaží se utéct, ale všude je oheň... |
| |
| Několik jich naberu asi tak pět a všechny je jedním zmáčknutím drápu zabiju pak vyletím asi tak 10 metrů nahoru a mimo ohnivej kruh. Tam je shodím na zem, pro jistotu aby se jim zlámal vaz. Pak sletím dolu a všechny je postupně spolknu. Pak opět vzletím a letím k Poseidonovi. |
| |
| Letíš dál a dál, náhle se před tebou něco vynoří z vody. Přesněji řečeno, je to voda pomalu nabývyjící lidský tvar...Poseidon ve své...vyjednávací podobě. Co chceš? |
| |
| Dám si jednu tlapu na hruď a udělám jakýsi pohyb, kterým se jklaním ve vzduchu. "Pane, jmenuji se Leposa a pán zeus mě posílá abych něco vyzvedla" odpovím Poseidonovi. |
| |
| Leposa A můžeš mi to dokázat? |
| |
| "Ehh..no..já..já nevím" odpovím koktavě a zamyšleně. |
| |
| Leposa Ošklivě na tebe pohlédne a čeká. |
| |
| Najednou si vzpomenu na přívěšek omotaný kolem ocasu. Dám si ocas až k tlamě a vezmu si z něj přívěšek, ten pak vezmu do tlapy a podám Poseidonovi. Pak jen vyčkávám se sklopenejma ušima. Mám totiž strach. |
| |
| Leposa Prohlédne si ten přívěšek, pak na chvíli zmizí a vynoří se s jakousi malou krabičkou (nebo spíš velkou, on je ale mnohem větší) v ruce. |
| |
| "Eh unesu to vůbec?"zeptám se a počkám až mi krabičku podá. |
| |
| Leposa Je to na tak velkou věc nějak lehké, podá ti to a zmizí... |
| |
| cestou se podívám na Leposa |
| |
| Vezmu to do všech čtyřech a vydám se zpátky na olympus. |
| |
| Leposa Vrátíš se nějak moc rychle. |
| |
| Zamračím se, protože se mi nezdá, že bych se vrátila tak rychle. "Pane Die?" zkusím. |
| |
| Po cestě se zastaví a udělám kouzlo abi mě na Olimpu viděliAno co je? |
| |
| "Tady je to pro co jste mne poslal" řeknu a podávám mu "malou" krabičku. |
| |
| dej mi to namůj trůn a těď potřebeji abis letěla k hefatosovi a řekla mu že tě psíla Dia řekni: "Ivan tur pal si kat un" pak ti odpoví: "anes" a dá ti nějákou věc pak se vrať.Jo a pokud to uděláš dostanš něco. |
| |
| "Pane potřebuji si odpočinout po té cestě" řeknu Diovi. |
| |
| můžeš na tebe nespěchám |
| |
| Leposa Odpočíváš. Zeus Čekáš až si Leposa odpočine. Herakles Co děláš? |
| |
| Když sem konečně dost odpočinutá vydám se na cestu Hefatosovi, jak mi řekl můj pán. Letím co nejrychleji dokážu. |
| |
| Leposa Náhle se před tebou zableskne a zjeví se ohromný orel, skoro tak velký jako ty... |
| |
| Já se leknu tak, že sem udělala vzdušněj kotoul. |
| |
| Já slezu z hradeb a jdu si lehnout do chatrče blízko brány äle když vejdu nejdřív si nevšimnu postele ale pak si uvědomím že samou únavou sem vlezl do vedlejší chaty vylezu a jdu si lehnout už do správné doufá! |
| |
| Leposa Orel vydá dlouhý skřek a zaútočí. Herakles Jseš ve správné chatě, odpočíváš. |
| |
| Vyhrlím proti němu oheň.Kam sem se to zase dostala, ach jo, jak asi chutná pečený orel? pomyslím si. |
| |
| Leposa Trefa. Začal hořet a za chvíli nejspíš shoří, ale nezpomaluje... |
| |
| Střemhkav se řítím k zemi a těsně nad zemi zabrzdím, poedletím orla a pak letím zase nahoru, po té letím co nejrychleji k Hefatosovi. |
| |
| Leposa Orel se nakonec zřítí k zemi. Ty letíš dál, když se objeví dva další. |
| |
| Ups! Tak tohle je na mě moc. "Hoši, mohli byste mě nechat proletět? já mám důležitou práci.Letím k Hefatosovi pro něco!"zkusím na ně promluvit. |
| |
| Leposa Zavřísknou a zaútočí. Tady to po dobrém nepůjde. |
| |
| Vyberu si jednoho a střemhlav se proti němu řítím. Pane Die nejspíš potřebuju pomoc skouším na něj promluvit v mysli. |
| |
| Leposa Nestačí ti uhnout a s napůl utrženým křídlem padá k zemi. Druhý do tebe však zatne pařáty. |
| |
| Strašlivě zařvu a jdu po něm zubama, nejlépeme mu chci rozkousnout hrdlo. |
| |
| Leposa Zvládla jsi to až moc dobře, ukouslas mu hlavu. |
| |
| Rána mě značně oslabila, proto pomalu slétnu k zemi a při zemi hledám někou veničku, městečko či město. |
| |
| Leposa V okolí nic není, budeš si muset poradit sama. |
| |
| Dosednu na zem a začnu si jazykem čistit ránu. Zatracený slepice pomyslím si, vím, že to nejsou slepice, ale to mě teď netrápí. |
| |
| Leposa Jsi poblíž nějakého lesa, z toho začnou vycházet podivné postavy. Satyrové, kentauři... Největší z kentaurů (tak tři metry vysoký) přijde k tobě a ptá se tě co tu chceš. |
| |
| "Letím k Hefatosovi a přepadli mě ve vzduchu nějací přerostlý orlové. Posílá mne Zeus." odpovím a pozoruji je. Rána mi stále krvácí. |
| |
| Leposa Let dál. Toto je území bohyně Artemis, a ona zde nic takového jako ty nechce! |
| |
| "Hmm, no jo, koukám, že tady si nikdo po náročném boji ve, kterém byl zraněn, nemůže ani odpočinout co se dá dělat." řeknu podrážděně, pak se lehce vznesu a letím nad zemí. Rána mě šíleně bolí a krvácí mi, strašně špatně se mi letí. |
| |
| Leposa Chvíli letíš, ale nakonec to nezvládneš a zřítíš se přímo do lesa. |
| |
| "jau to bolí, dál to nezvládnu" zanadávám si nahlas. Zvednu hlavu a rozhlížím se kolem sebe. "Hefatosi, kéž by jsi tu byl. Kéž by jsi byl zde" povzdechnu si. |
| |
| Leposa Není tady. Cítíš že les je plný živých bytostí které tě sledují... |
| |
| Zvednu se a snažím se jít pěšky dál. |
| |
| Leposa Nedokážeš to. Asi sis něco zlomila. |
| |
| Zatraceně debiní orlové, kdyby nebylo jich mohla bych si vesele letět dál. pomyslím si. "Radši kdybyste mi pomohli a nezírali na mě" řeknu a čekám co se bude dít. |
| |
| Leposa Přichází zase různí satyrové a kentauři, navíc taky nějací vlkodlaci a všemožná lesní zvířátka. Poznáváš také vůdce kentaurů, jak se sem tak rychle dostal? Ten se dost ošklivě usmívá. Mo daleko jsi nedoletěla jak vidím. |
| |
| "Moc vtipný." řeknu uraženě. To bych si nepomyslela, že jedna takováhle cesta způsobí tolik problémů pomyslím si, ale na vůdce kentaurů se nedívám spíš házím prosebný pohled po vlkouších. |
| |
| Leposa Nikdo nic nedělá, jako by na něco čekali. Šéfkentaur se nejspíš nudí, protože:Jak se vlstně jmenuješ? |
| |
| "A co vás to zajímá, ale budiž Leposa jméno mé." odpovím a několikrát podrážděně máchnu ocasem. |
| |
| Leposa Hezké jméno, já jsem Doras. |
| |
| "Hmm díky, to tvoje také" odpovím. Jak já nesnášim lesy pomyslím si. |
| |
 | Dívám se na svět a přitom přemíšlím o svém bratru Diovi taky by se mohl zastavit mno ale dál se dívám. |
| |
| Leposa Najednou všechno utichne a z lesa vystoupí žena s lukem a toulcem plným šípů. Jejími jedinými šaty jsou kožená bederní rouška a pruh kůže kolem prsou. Na čele má malou čelenku. Artemis, bohyně lovu. Hádes Vidíš les, pravděpodobně ten s kterým má problémy Hérakles. Pozoruješ ho, vidíš harpyje, vlkodlaky. Pak se tam zjeví jakási žena-čarodějka! Docela jí to sluší... Jen se zasměje, spojení se přeruší a tebe jakási neznámá síla srazí k zemi. |
| |
| Na sucho polknu a zadívám se na ženu. Vyčkávám co se bude dít. Tak a tohle bude muj konec. pomyslím si. Uši mám strachem stažené dozadu a zorničky rozšířené strachem. |
| |
| Leposa Co zde chceš, Diův poskoku? Já už nějakou dou nemám s Olympem nic společného. |
| |
| "Spadla jsem sem omylem. Kuli přerostrlejm orlům. Ráda bych letěla pryč, ale nejde to, sem příliš zesláblá a tím pádem sem si i něco polámala." řeknu klidným tónem. |
| |
| Leposa Můžeš mi nějak dokázat že mluvíš pravdu? |
| |
| Odhrnu křídlo a ukážu jí ránu na boku od pařátů. |
| |
| Leposa Dobrá, věřím ti. Kam že jsi to letěla? |
| |
| "K Hefatosovi pro nějakou věc." odpovím a už mě to přestává bavit pořád na něco odpovídat jako by toho nebylo dost. |
| |
| Leposa Jestliže tu létají velcí orli, není teď let bezpečný. Shodou okolností teď taky musíme za Héfaistem, můžeš jít s námi. |
| |
| "Díky, ale nedokážu se ani postavit" řeknu skusím to, ale hned zase spadnu. |
| |
| Leposa Šéfkentaur přijde k tobě a mávne rukou, nejhorší rány se ti zacelí. |
| |
| "Díky" řeknu a postavím se. Počkám až se vydají na cestu. "Nemohli bychom jít mimo les, je tu pro mne moc malý prostor" řeknu a vyčkávám na odpověď. |
| |
| Leposa Bohužel ne, to by bylo riskantní. |
| |
| "Aha tak to jen doufám, že se tu někde nezašprajcnu" pokusím se o vtip. |
| |
| Leposa O to se neboj, stromy ti sami uhnou z cesty... odpoví a i s celým průvodem se vydá na cestu. |
| |
| "Musím se přiznat, že lesy nemám dvakrát v lásce, ale když už tu sem tak to budu muset vydržet." řeknu popravdě. |
| |
| Leposa Jdete lesem, zatím žádné problémy. Šéfkentaur jde hned vedle tebe.Co ty jsi vlastně zač? |
| |
| "Můj otec je zlatý drak a matka je vlkodlak. Z toho vzniká, že jsem kříženec zlatého draka a vlkouše" odpovím. |
| |
| Elen Aha. A jak velký je zlatý drak? |
| |
| "Můj otec měří něco kolem 20 metrů, možná i něco málo přes 20. Matka je o dost menší, vůbec nechápu jak sem se jim povedla" řeknu. |
| |
| Leposa Jak víš co jsem chtěl vědět? |
| |
| "Já to nevěděla" odpovím. |
| |
| Leposa Jak jsi tedy mohla odpovědět na mou otázku dřív než jsem ji položil? Hmm, asi odhad. |
| |
| "Nejspíš" odpovím. Hmm tenhle kentaur je docela sympaťák sice se mi zezačátku nelíbil, ale teď mi příde poměrně přátelský. pomyslím si. |
| |
| Leposa A jak ses vlastně dostala do Diových služeb? |
| |
| "popravdě na to už si ani sama nevzpomínám. Nejspíš se ho budu muset pak zeptat." řeknu. |
| |
| Leposa Aha. Co myslíš že se děje? Jako ve světě. |
| |
| "Myslím, že bude válka, největší válka. A nebude to jen tak nějaká, teda podle mého názoru. Jelikož mě moje předešlá cesta vedla k poseidonovi pro nějakou věc a teď k Hefatosovi, no nevím" řeknu zamyšleně. |
| |
| Leposa To nahání strach... |
| |
| "Mě ne" odpovím neurčitě. Najednou mi zakručí v břiše a tomu se zachehtám. "A jéje ozýva se mi žaludek." |
| |
| Leposa Jestli jíš maso, tak radši chvíli počkej, tady bys mohla paní rozzlobit. |
| |
| "Že já se před tou cestou nenajedla" řeknu a zandává si do pitomců a blbců. |
| |
| Leposa Jo, tak to máš pravdu. |
| |
| Když se probudim tak si myslim že je rano ale když vylezu z chaty tak je asi odpoledne dalsiho dne vylezu na hradby a zeptám se stráži jestli se dělo neco za noc? a kouknu se směrem k lesu jesli neco neuvidim. |
| |
| Herakles Nic zajímavého, jen odletěla ta velká věc... |
| |
| "Už abychom tam byli." povzdechnu si a znovu mi zakručí v břiše. |
| |
| Leposa Ozve se vysoký skřek, přidávají se k němu další a další, nakonec uvidíte jak se k vám snáší hejno orlů. |
| |
| "Jako na zavolanou, ale zae nadruhou stranu je nenávidim.!" řeknu a začnu dost vztekle máchat ocasem. |
| |
| Leposa Artemis začne střílet, jeden šíp-jeden mrtvý, ale je jich stále víc. Od dalších bytostí v průvodu začnou létat kameny, oštěpy, šípy, atd. |
| |
| "Vy tam ve předu bacha!" počkám až ostatní uhnou a začnu chrlit oheň na ty orly. |
| |
| Leposa Uhnou ti, i když pár pomalejších to usmaží. Několik nejbližších orlů je ovšem usmaženo taky. |
| |
| Postavím se na zdaní, takže sem mnohem větší a začnu vrčet a cenit zuby. Pomalu se přibložuji k olům. Ještě si zaviju a pak se po nich vrhnu. Snažím se je sekat a kousat. |
| |
| Leposa Orlové pod Artemidinými střelami z nebe přímo prší, ty však máš jiné starosti. Asi dvacet orlů se vrhlo na tebe. |
| |
| Snažím se je kousat a sekat. |
| |
| Leposa Z lesa přilétají harpyje a vybíhají vlkodlaci. Vlkodlaci o dost větší než jsou v průvodu, a podle několika zařičení se blíží něco ještě většího. I přesto, že tvoje útoky si na nich vybírají vysokou daň, moc to nezvládáš. Koutkem oka zahlédneš Artemidu, kterou něco srazilo k zemi. |
| |
| Do toho všeho začnu zoufale výt. |
| |
| Leposa Nápor je trochu menší, asi jim to opravdu ubralo trochu živé síly, ale stejně je to dost těžké. Šéfkentaur zatím úspěšně vzdoruje nepřátelům, Artemis odhodila luk a jednoho vlkodlaka porcuje nožem, bohužel prohrává. Navíc z lesa právě přichází kyklop... |
| |
| "DIE, HADESI NEBO POSEIDONE POMOC!" začnu řvát a stále se s nimi biju. |
| |
| Leposa Nic moc se neděje, asi sem jejich moc nesahá. Kentaur právě rozbil hlavu několika harpyjím najednou, Artemis leží na zemi a vlkodlak se jí snaží zakousnout. Je to sice bohyně, ale tohle pro ni nevypadá moc dobře. Prvního kyklopa následuje z lesa další.... |
| |
| "Tohle nám tak scházelo!" zavztekám si. Pokouším se je odkopnout a pak rychle vzletět. Když se mi to povede, střemhlav se rozletím směrem, kterým by měl být Hefatos. |
| |
| Leposa Z lesa vycházejí další a další bestie. Vzlétnout nedokážeš, asi ti zlámali křídla. Artemis vlkodlaka zařízla, kentaur však začíná podléhat. |
| |
| "Mamíííí, Tatíííí pomóóc!" |
| |
| Leposa Nikdo tě nevyslyšel. Náhle se ti zatmí před očima, o chvíli později se probereš přivázaná k zemio nějakými silnými lany. |
| |
| Kde to sem? pomyslím si a rozhlížím se kolem. |
| |
| Jsi zase na té samé mýtině. Okolo jsou mrtvoly přátel i nepřátel, okolo odpočívá vítězná strana-nepřátelé. Několik vašich přežilo, Artemis je přivázána k nějakému kůlu, šéfkentaura nikde nevidíš. Ostatní přeživší taky nejsou v příliš dobré situaci... |
| |
| Ani se nesnažím překousat nebo nějak přetrhnout pouta, protože to nemá cenu. "Sakra pusťte mě, potřebuju Hefatosovi!" řeknu klidným tónem. |
| |
| Neposlouchají tě, jsi jim jen pro smích. |
| |
| Tady je asi někomu zima pomaslím si a hledám nejbližší strom. |
| |
| Je jich tam spousta. |
| |
| PLivnu po nějakém stromu u nepřátel ohnivé koule, s tim, že to tam chyci podpálit. |
| |
| leposa Několik jich to usmaží a stromy chytnou, ale je tam nějaký čaroděj. Jen máchne rukou, oheň zhasí a tobě něco sváže tlamu. |
| |
| Vy hajzlové, za to zaplatíte, protože naštvat drakovlkodlaka, není dobrý a mě ste nemíchly dokonale, jenže ještě nevím co udělám. pomyslím si, a z npzder my stoupají obláčky dýmu jak mě rozdráždili. Začnu máchat i ocasem. Je na mě dost poznat, že sem naštvaná. Začnu uvnitř hledat poslední naději, i když nevím jaká je. |
| |
| Leposa Provazy které tě vážou se ještě vís stáhnou, nemůžeš se hnout. |
| |
| pomůže mojí oblíbeé vlkodračici, třeba bleskem a podobně. |
| |
| V Leposově mišlenkách: Nebojse pomužuti. |
| |
| Zeus Hodíš tam blesk, ale ten mág který tam je mávne rukou a blesk odrazí. |
| |
| to udělal chybu jdu pomoct lepopse na mě nemá a nemuže mit. |
| |
| Potřebuju se dostat s těch otravnejch provazů, strašně to bolí. Nemohu se ani pohnout. řeknu diovi v myšlenkách. Znova z nozder vypustím obláček dýmu no spíš oblak. |
| |
| já vim, ale ten kouzelní si pořádně zavařil.Kdyštak mě informuj o stavu jdu k tobě. |
| |
| U mě si to taky zavařili, sem hladová a ještě ke všemu naštvaná a tahle kombinace u mě není dobrá. řeknu opět v myšlenkách. |
| |
| To se mi na tobě líbí. cestou hodím blesk přesně na Lepopsovi lana aby povoily. |
| |
| "Nebejt toho čaroděje a předtim těch přerostlejch slepic tak sme to i vyhráli a nebo bych to tu při nejmenšim podpálila. odpovím v myšlenkách. |
| |
| Jediná dobrá věc pro mě je že si trochu protáhnu svaly a pocvičim v boji a magiji. |
| |
| Jací byli tví roďiče????zeptám se v mišlenkách. |
| |
| Die nezavolal by jsi matku a otce na pomoc?zeptám se myšlenkově ani jinak nemůžu. |
| |
| Já nevládnu podsvětí musíž se zeptat Hádese klidně s ním mluv zařídím aby zě slišel,jo a jací tedy byly??? odpovim |
| |
| Zeus se pomalu blží k místu kde je svázaná Leposa, mág jde po něm... |
| |
| Otec byl zlatý drak a matka byla vlkodlak. odpovím Otec měřil něco kolem 20 metrů to jsem zdědila po něm no a matka měřila 2 metry. dodám zase vypustím oblak dýmu v doprovodu s plamínkem. Hadesi slyšíš mě? Jestli ano prosím, povolej na pomoc mé rodiče. Děkuji. skouším promluvit na Hadese. |
| |
| Víš kdo sem smrtelníku?vezmu si muj meč nějáde kouzlo a jdu po něm jo a nějákou mag. obranu. |
| |
| odříznu drakodlakovi provazí a zvolám "na ně!!!" |
| |
| Zeus a Leposa Leposa je volná, všechny bestie se vrhajína vás, někdo by měl pomoct ostatním zajatcům. |
| |
| Rpzběhnu se k bohyni a snažím se přehryzat provazy. |
| |
| tak pomůžu všem a útok Tak leposo ukaž co v tobě dřímá! |
| |
| Artemis jste v pořádku miřte na kouzelníka mám podezření že on za tom stjí a kdyš ho skoplíme tak budou i ostatní výtvory mrtvé.Snad |
| |
| Leposa a Zeus Jakmile je Artemis volná, hledá nějakou zbraň. Je rozzuřená k nepříčetnosti, někomu sebere kopí a začne masakr. Mág zamumlá několik podivných slov a zjeví se největší minotaurus který kdy kráčel po světě, útočí na Leposu (je zhruba stejně velký). |
| |
| Chudák teď mě nasral jdu na minotaura. |
| |
| Obrátím se na minotaura a začnu ho péct je to mnohem větší plamen než kdy jindy. To se stává jen když sem hladová a nasraná. Jak asi chutná pečenej minotaurus? zeptám se Dia v myšlenkách. A nepřestávám chrlit oheň. |
| |
| Pak ochtnám s tebou. |
| |
| Prošpekuju minotaura Artemis skol minotaura!, já zrušim kouzelníka.udělám jak jsem řek. |
| |
| Minotaurus sice silně zavání, ale i pes úpornou snahu Leposy a Artemnis se mu nechce zemřít. Mág zatím vrhá na Dia spousty ničivých kouzel. |
| |
| jdu na něj vikonat pomstu. |
| |
| Strašlivě zaviju a to u mě není dobrý znamení. Vrhnu se na minotaura. |
| |
| Leposa srazí minotaura k zemi (menší zemětřesení), Artemis je odchycena jedním z vlkodlaků, mág se vznese, Dia srazí k zemi příval kouzel. |
| |
| Pokusím se ho zakopusnout. |
| |
| Ty letím za ním vistřeslim nějákych 15 kouzel naraz |
| |
| Leposa se do něj zakousne, srazí ho to na kolena. Artemis je vlkodlakem také pokousána, mág Diova kouzla odrazí. |
| |
| Můj stisk je stále silnější. Když ho zabiju tak se rozběhnu na toho vlkodlaka co drží Artemis. |
| |
| zaměřím se na vlkodlaka protože vidím s tím kouzelníkem ze uleťel. |
| |
| Když jde Zeus na vlkodlaka, mág ho srazí nějakým bleskem zezadu. Artemis stále prohrává, Lepsu chytne zdánlivě mrtvý minotaur za ocas. |
| |
| TAK DOST!ZAŘVU A SESÍLÁM NEJSILNĚJSÍ KOUZLO NA KOZELNÍKA |
| |
| Oženu se po něm. právě se mu povedlo mě naštvat ještě víc. |
| |
| a zavolám si na pomoc Árece už mě štvou. |
| |
| Kdo si čaroději? |
| |
| Diovo kouzlo je odraženo, minotaur je zs sražen k zemi, Áres nepřichází, Artemis leží zkrvavená na zemi. Mág se jen pousměje a vypustí na Dia jakýsi zelený paprsek. |
| |
| Vyvolám na čaroděje mocné kouzlo které bi skolilo tři sestry naráz. Ty nejsi potulný čaroděj že? vtom mi to dockvakne ty mě nemáš zabít tys mě měl odlákat!!!!! |
| |
| Ty jak se jmenuješ nepracuješ pro titány? |
| |
| Mé jméno tě nemusí zajímat! Já se zrodil ještě před počátkem světa, Titáni jsou proti mě ničím, hlupáku! sdělí ti a pošle několik dalších zelených paprsků. |
| |
| pak kto jsi nebudu tedi s tebou bojovat vidím že sílou nic neviřeším že? tak podmě se domluvit |
| |
| Co tedy navruješ? |
| |
| Odožit zbraně a promluvit si. |
| |
| A o čem chceš mluvit? |
| |
| Proč jsi zajmul mého posla zranil bohini lovu? Šel bis před brány olimpu jestli mi to chceš říct o samotě. |
| |
| A ať tvé vítvory přestanou bojovat diplomatizujeme tu. |
| |
| Mávne rukou, bestie přestanou bojovat. Tak dobrá Die, co chceš slyšet? Proč bojujeme? Povím ti proč! Tento svět odpradávna patřil nám, ale lidé si ho zabrali pro sebe! To bylo ješě trě před vámi, takzvanými Olympskými bohy! |
| |
| Ty jsi nějáký jiní národ? jaký?? |
| |
| Proč si tedi zautoči na kolem doucí jak ti mám říkat Elf, hobit????....... |
| |
| Zeus Zábavné, opravdu... Ne nejsem elf ani hobit, to by snad bylo vidět! Sice nechápu jak ses dozvěděl o těchhle potvorách, když se na nejbližších světech nevyskytují, ale to je jedno. Má rasa je tak stará, že už ani nemá jméno! |
| |
| Tak jak ti mám říka Pan Neznámí??pousmějuse. |
| |
| Zeus Klidně. |
| |
| Tak dobrá PANE NEZNÁMÍ jediné co od vás chci je abiste mě a moje bohy nechl na pokoji, a drakovldlaka a jak i víte co je to elf a hobit? |
| |
| Zeus Jsem zcestovalý. Ale myslím, že tě neposlechnu. Tento svět patří nám! |
| |
| Atlas Jsi v davu příšer, sleduješ jak tvůj neznámý šéf mluví s Diem. |
| |
 | tak co debile zeusi jak se ti libi nas nadrizenej jsem to ja atlas a opoustim tento sve zautocim na kaba asi ho nezabiju. |
| |
| Jsi pán titánů pak bich se ti neměl znepřátelit že? |
| |
| Zeus a Atlas Ticho vy dva! Teď se tu jedná! zavelí Neznámý, mávne holí a Atlas padne k zemi. |
| |
| di do prdele debile a znovu zautocim |
| |
| Rád bich věděl jestli nechceš ovládnou svět? Nebo vesmír nebo či snad Galaxii? |
| |
| Zeus a Atlas Zase mávne rukou a srazí Atlase k zemi. Tento svět prozatím stačí! A pokud jde o vás, tak můžete odletět kamkoli jinam! |
| |
| ty skurvena pico utocim novu debile pico |
| |
| Tak kdo jsi? Jsi z tohota světa? A kdo tam dělá fur ten rámu to je....TO JE ATLAS CO TEN TADIK DĚLÁ? |
| |
| Zeus a Atlas Otravuje. Nechápu proč jsem ho vzal sebou. |
| |
| jsem zjevně rozrušen v misli Drakovlčice: Jak budeš volná vem bohini lovu a leď na Olimp, varuj bohy. v misli bohini lovu: Ta drkovlčice tě vezme na Olimp svolej sněm bohů a varuj je o tomto dění a ať si dají pozor na cokoliv a kohokoliv. |
| |
| Zeus a Atlas A ty se laskavě uklidni a nechovej se jako by sis myslel, že neumím číst myšlenky. |
| |
| Musel jsem se převěčit, nechce se mi mluvit skama si? kdo je tvá matka a otec? |
| |
| Moc otázek a málo odpovjedí. |
| |
| To ž jsem dávno zapoměl. |
| |
| Mág se na tebe podívá:Kdo drží svět? No přece gravitace! |
| |
| Vstanu ze země a jdu zase otevřít okno do světa smrtelníků a dál se dívám po chvíly odejdu a převleču se do černého oblečení abych vypadal jako voják pak vezmu 2 válečné sekery nechám si přeměnit obličej a odejdu na svět lidí někam blízko héraklese. |
| |
| Hádes Jsi poblíž vesnice ve které je Hérakles. |
| |
| zavolám Hádese abi mi přišel tajne pomoct ale ať příde převlečeny za Atlase ale tak abi to nevjeděl mág |
| |
| Přeměnim se na atlase a objevím se u Zeuse a mága |
| |
| Hádes a Zeus Nech toho Háde, já tě poznal! |
| |
| A co ty u chceš? zeotam se a mrknu okem ale to abi mg neviděl. |
| |
| Nechápu?? Co to je hádesi! co tu děláš sakra? No nic tak to vem za mě.Teleportuju se na moje sídlo Olimp |
| |
| Přeměním se zpět a jen se na mága podívám pak se jen zeptám. Mno jo a o čem se tu debatuje???? |
| |
| Zeus a Hádes Můžeš přestat dělat nechápavého Die? Já dobře vím na co myslíš! |
| |
| Tak mi řekni kdo si a jméno nebo rasu či druh otce a matku. |
| |
| NO různé otazky kdo je ale j fak musim.A zmizím ojevím se před branami mého sídla. |
| |
| Tak poví my někdo o čem se tu debatuje???? |
| |
| pro mága Nejsem tvuj synovec že? |
| |
| Povídáme si kdo je to, bich rád vjeděl jo a umí číst mišlenky kdybis nevjeděl bratře. |
| |
| Zeus a Hádes Do svého sídla se nedostaneš, podle všeho se odsud nikdo nemůže dostat. Proč tě zajímá kdo jsem? |
| |
| "Mno já ti to nepovím Hadesi, sama v tom mám maglajs" řeknu a pozoruji debatu. |
| |
| Moje přirozenost a chci vědět ským mám tu čest a jak a co si smím dovolit. |
| |
| Zeus a spol. Já ti neodpoví, protože by to mohlo narušit soudržnost vašeho antického světa. |
| |
| Leposo zaleť na Olimp a zkontroluj to tam ti nemusíš používat kouzla abis se někam dostala.A mágu nemáš mě náhodou odlákat z Olimpu? |
| |
| Hehe.. zasměju se Soudržnost aha. Aha hehe... |
| |
| "Nemohu mám zpřelámaná křídla a navíc nejdřív potřebuji přeci k Hefatosovi. A tady ten blb mi to všechno zkazil, tím, že na ns zaútočil." řeknu a začnu si drbat bok zadní nohou. |
| |
| soukromá zpráva od Bůh Zeus pro |
| |
| soukromá zpráva od Bůh Zeus pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| To nevím, mě o Olymp nejde. Ale je možné, že někdo toho využil. |
| |
| Zahojim Leopsu a její křídla Leď mistrině! |
| |
| Proč chceš zničit lidi? Zabraliti zemi jak a proč to musíš bít starší ři stejně starí jako ten zloděj jak se jmenuje???...... Jak mi ukradl oheň. |
| |
| Jo, jsem hodně starý. A ty Leposo klidně leť, už tu nejsi potřeba. |
| |
| Nejde moc o lidi ale o mě že jestli začínám chápat?... že nebo ne? jen špekuluji. |
| |
| Nevím, bavím se tu s tebou jen proto že se mnou chceš mluvit. Nejradši bych tě usmažil. |
| |
| Hmmmm....... Tak vo jde? |
| |
| O moc. Vždy jde jen o moc. |
| |
| Chvíli se ještě drbu pak se prudce vznesu a letím směrem k olympu jak mi nařídil pán. |
| |
| Moc moc moc jsou i lepší věci tak ty jdeš do války proti lidem ne proti nám. |
| |
| Leposa Letíš, ale sleduje tě pár orlů. Nic nedělají, nejspíš tě mají jen sledovat. Zeus Když to zjednodušíš, jde vžy jen o moc. |
| |
| Nikdy sem neměla lidi moc v lásce. Maj psy a ty psy maj blechy, který mám já řeknu v myšlenkách Diovi. Uvědomím si, že mám hlad a tak sletím trochu níž a hledám nějaké zvíře. |
| |
| Leposa Nic nevidíš. |
| |
| Doprkínka dubovýho. pomyslím si. |
| |
| A komu bich vládl já?Vím mágu že mě slišíš a co mi ti bis bil bůh nebo co takže moc mám já těd ale musíš abít mě?? nebo to špatně chápu jo a Leopso svolej sněm bohů a řekni jim vše co jsme řeli mi. |
| |
| Zeus Ne, zabít tě zatím nechci. |
| |
| No to nevím. Ale lidi by to nebyli. odpovím Diovy. |
| |
| Asi bych si měla odpočinout, začínají mě bolet křídla pomyslím si a sletím těsně k zemi. Hledám nejbližší vesničku nebo město. |
| |
| Leposa Nikde nic nevidíš, všude je úplně prázdno. Teda, jsou tem lesy, pláně a tak, ale města a vesnice nikde. |
| |
| Přistanu u na pláni u lesů tam se svalím na zem hlavu si chovám pod křídlo a celá se schoulím do klubíčka. Zanedlouho usínám. |
| |
| Spíš, nic tě neruší. Až načerpáš dostatek sil, probouzíš se. |
| |
| Kdyš se probudím cítím se jak rybička až na ten hlad. Jenom se vznesu kus nad zem a hledám něco co by se dalo sníst. |
| |
| Leposa Máš štěstí, vidíš velkého kance. |
| |
| Zatarasím mu cestu tím, že kolem něj udělám ohnivý kruh. |
| |
| Leposa Je zmatený, chaoticky pobíhá, ale nemůže se dostat ven. |
| |
| Střemhlav se na něj řítím. Povalím ho zakousnu se mu do hrdla. Stisk je stále silnější a dusivěší počkám dokud ho neudusím nebo dokud prostě nezemře. |
| |
| Leposa Po chvíli zemře, ale ty za sebou uslyšíš temné zavrčení... |
| |
| Rychle se za sebe otočím. |
| |
| Leposa Další kanec. Tenhle jeale skoro stejně velký jako ty... |
| |
| "A hele tatínek nebo maminka?" řeknu a začnu proti němu chrlit oheň. |
| |
| Leposa Začne hořet, ale podle všeho mu to nevadí. |
| |
| Ohromnou rychlostí vzlétnu udělám otočku tak abych byla za ním a drápy mu zaseknu do hřbetu a přitom se ho snažím zakousnout. |
| |
| LeposaHned jak na něj zaútočíš, srazí tě k zemi. Ty jsi zabila jednoho z mých potomků! Proč?!! |
| |
| "Snad mám právo se nažrat ne!" zařvu na něj. |
| |
| Leposa Ne z mého stáda! My jsme poselstvo, přišli jsme vyjednat spojenectví! A takhle se k nám zachováte! |
| |
| "Jak sem to asi měla vědět! Spojenectví s kým?" řeknu azeptám se. |
| |
| Leposa S Olymppskými! Ale teď nevím, jestli tě mám nechat žít a dál jednat, nebo tě zabít a najít spojence jinde! |
| |
| "Já sem nevěděla, že chcete vyjednávat spojenectví a navíc sem dlouho nežrala, teda docela dlouho. A na ty přerostlí slepice co za mnou letěj si netroufnu už jednou mě málem zabili. Já letím na Olymp, takže bych ráda aby si mě pustil" řeknu a na důkaz hladu mi zakručí dost silně v žaludku. "Jo a bacha mám blechy od lidskejch psů." dodám. |
| |
| Leposa Jen si odfrkne, ale pustí tě. Dobrá, nechám tě žít! Ale doveď mě přímo na Olymp! |
| |
| "Ach jo nikdy se nenajím. Teď bych ani krysou nepohrdla" řeknu nahlas a vzlétnu. Nejsem vysoko, jsem tak vysoko aby mě ten kanec viděl. Pomalu se vydám na Olymp. Neletím rychle aby mi stačil. |
| |
| Leposa Orlové tě zase sledují. Neútočí, jen sledují. |
| |
| Sletím nízko k zemi a ještě víc zpomalím koukám se co ti orli udělají. |
| |
| Leposa Prostě tě sledují. Mág si asi chce udržet přehled. |
| |
| "Vidíte ty orli?" zeptám se toho kance a pohodím hlavou směrem k orlům. |
| |
| Leposa Jen přikývne. |
| |
| "Tak ty mě sledujou od tý doby co sem odletěla z mýtiny." řeknu a pak mu ještě převyprávím všechno co se stalo od tý doby co sem letěla k Hefatosovi a taky od tý doby než sem potkala jeho(toho kance) "Musím svolat sněm bohů a říct jim co se děje." řeknu nakonec. |
| |
| Leposa Takk to se vám naše spojenectví určitě bude hodit... |
| |
| To jo akorát bych chtěla nějak setřást ty přerostlý slepice" řeknu. |
| |
| Leposa Tak co chceš dělat? |
| |
| "No to právě nevím, nejradši bych na ně zaútočila, jenže ten mág je určitě nějak chrání" odpovím. |
| |
| Leposa Tak je ignoruj, zatím nic nedělají... |
| |
| "Ach jo kéž bych to s jídlem měla tak jednoduché jako vy. Jenže mě chutná pouze maso." řeknu s povzdechem a přistanu. Jdu pěšky vedle kance. |
| |
| Leposa Jo, máš to těžké... |
| |
| "Jak se vlastně jmenuješ. Já jsem Leposa" řeknu mu. |
| |
| Mí pánové mě nazývají Velký kanec. Jsem vládce všech kanců v barbarských zemích... |
| |
| "Hmm, nevíš o nějaké blízké vesnici?" zeptám se. |
| |
| Leposa Jsem tu poprvé. |
| |
| "No jo vlastně." řeknu a snažím se zavětřit nějaké zvíře jiné než je kanec a ti orlové. |
| |
| Leposa Nic necítíš. |
| |
| "Ach jo kdyby tu tak byla aspoň krysa nebo slepice" řeknu s povzdechem. |
| |
| Leposa Já ti s tím nepomůžu... |
| |
| "Hmm to vím." řkenu. |
| |
| Jdete dál, orlové vás pořád sledují, ale jinak se nic neděje. |
| |
| "Už abychom byli na olympu" řeknu a zase mi zakručí v žaludku. |
| |
| Cesta se obešla bez dalších potíží a už jste tam. |
| |
| "Jé jak ráda tu horu vidím" oddechnu si a vzletím až na horu. |
| |
| Bohové už jsou shromážděni, čekají co řekneš. |
| |
| Řekla jsem jim všechno co chtěl Zeus abych řekla a pak jsem i řekla o tom kanci. |
| |
| Leposa Z davu bohů vyjde vysoký polonahý muž v přilbě, Áres. A co je s Artemis? |
| |
| Sklopím hlavu a řeknu "Popravdě řečeno nevím, jak je na tom ani jestli žije." |
| |
| Leposa Nastane ruch, hádky a překřikování. Pak Áres sjedná ticho a přestoupí Kanec. Mí pánové, keltští vládci, mě posílají vyjednat s vámi spojenectví. Velké zlo postihlo naši zemi. Krvežíznivé bestie z hlubin pekla..., atd., atd. Nakonec se bohové zase začnou radit a nakonec tě pověří úkolem tam s Kancem zaletět a prozkoumat to. |
| |
| "Jen se před cestou potřebuji pořádně nažrat" řeknu. Zase někam lítat no já z toho jednou zcvoknu. pomyslím si. |
| |
| Poseidon mávne trojzubcem a před tebou se zjeví velká ryba. |
| |
| Olíznu se a v očích se mi objeví jakoby hvězdičky štěstí. okamžitě se začnu cpát. |
| |
| Leposa Po chvíli dojíš, bohové zatím postupně odešli, zůstali jen Kanec a Áres. Ten k tobě jde a zašeptá:Měl bych pro tebe ještě jeden úkol. Zachraň Artemis. |
| |
| Když mi to Áres řekl tak jsem se pěkně zakuckala a pohlédla sem na něj. "Jak to mám udělat, vždyť je tam ten mág" pošeptám k Aresovi. |
| |
| Leposa Můžu tě změnit na jednoho z těch orlů. Nepoznají tě, a až se dostaneš k ní, přenesu tě pryč. Ale budeš ji muset vzít s sebou ke keltům, tady to bude nebezpečné. |
| |
| "Tak dobře" řeknu. |
| |
| Náhle se změníš v jednoho z těch orlů a vylétáš pryč. Zbylí orlové čekají dole pod Olympem, nahoru se nedostali, tebe si ani nevšimly. |
| |
| Letím směrem k té mýtině. |
| |
| Leposa Tam Zeus stále rozmlouvá s mágem, kolem jsou stále davy monter, Artemis leží stále svázaná někde na okraji mýtiny. |
| |
| Přistanu u Artemis a protahuji si křídla. Nenápadně se jí tím křídlem dotýkám. |
| |
| Leposa Podívá se na tebe, samozřejmě tě nepoznává. |
| |
| Otočím se na ní hlavou a mrknu na ni. |
| |
| Jako by prozřela, ztichne a ani nedutá. V hlavě uslyšíš Áresův hlas, nabádající tě k tomu ať se jí dotkneš. |
| |
| Jakoby se usadím a na Artemis položím můj orlí ocas. |
| |
| Náhle se obě ocitnete někde úplně jinde, na nějakých pláních, je tam s vámi Áres a Kanec. Tady si odpočiňte, naberte síly. Ale máte na to asi jen den, pak vás začnou hledat, řekne Áres a zmizí. |
| |
| "Artemis jsi v pořádku?" zeptám se jí. |
| |
| Přemístím se k nejbližšímu bohu a uvidím artemis a vedle ní leposu. Nazdar hele nechcete pomoct???? |
| |
| Ještě chvíli s mágem hovořím abi si nevšiml Artemis Tak řeknu Smim zas jít? zeptám se mága prcistotu. |
| |
| Leposa Ne, nejsem! Ty zrůdy......, a pak se s pláčem zhroutí. |
| |
| Kdyš mág neodpovídá tak se teleportuju. |
| |
| Zeus Ano, běž! |
| |
| "ARTEMIS!" zařvu a začnu do ní šťouchat. |
| |
| Leposa Jen pláče a nereaguje. Muselo toho být na ni moc, tolik, že to složilo i krutou bohyni lovu. |
| |
| "Artemis, musíme jít ke Keltům."řeknu. |
| |
| Leposa Jen přikývne a zvedne se. Dobrá, kudy? |
| |
| Otočím se na kance a řeknu "Veď nás!" |
| |
| Rozeběhne se směrem na sever, ty vezmeš na záda Artemis a letíš za ním. |
| |
| Vemu Artemis na záda a ještě než vzlétnu tak jí řeknu "Pevně se mě drž, ať nespadneš." pak vzletím a letím za kancem. |
| |
| Pevně se chytne a už letíte. |
| |
| "Kdyby si něco potřebovala nebo kdyby se ti dělalo zle tak mi to řeni" řeknu Artemis a rychle se rozletím za kancem. |
| |
| Dobrý, to je v pohodě, odpoví ti. Kanec běží rychle, sotva ho stíháš... |
| |
| "Spomal, sotva ti stíhám!" křiknu na kance. |
| |
| Trochu zpomalí, ale ne moc. |
| |
| Já skusím ještě zrychlit. |
| |
| Zrychlilas. Jste teď zhruba nastejno. |
| |
| "Tohle tempo dlouho neudržím, zachvíli mě začnou bolet křídla!" upozorním kance. |
| |
| Neboj, brzy si odpočineme. |
| |
| "No to doufám!"houknu na něj. |
| |
| Cesta pokračuje ještě asi půlhodiny, pak se zastaví a odpočívá. |
| |
| Já přistanu a sem dost udýchaná je na mě vidět, že nejsem zvyklá na takovéhle rychlé tempo. |
| |
| Artemis se z tebe doslova svalí, ani ona na to není zvyklá... |
| |
| Ani se na Artemis nepodívám a sama se svalím na zem. "Eh... na tohle nejsem zvyklá řeknu, ale zanedlouho usnu. |
| |
| Artemis naštěstí spadne na tvou měkkou tlapu, takže se jí nic nestane. Všichni usnete, tobě se zdá sen. Vidíš před sebou toho mága... |
| |
| Snažím se probudit. |
| |
| Leposa Nejde to. Mág přijde k tobě blíž... Kde jste? Co chcete dělat? Odpověz! zašeptá, ty se tomu snažíš odolat, ale máš strašnou touhu mu odpovědět... |
| |
| "Ne!Neodpovím ti!" řeknu mu a dál tomu odolávám. |
| |
| Leposa Z ruky mu vyletí jakési podivné blesky, Trefí tě a začnou ti vysávat myšlenky přímo z hlavy. |
| |
| Začnu se tam svíjet jako ybch se tomu vhtěla vyhnout. No a svíjím se i mimo sen. |
| |
| Náhle přestane, podle všeho dostal co chtěl. Ty se probouzíš. |
| |
| "Doprčic, musíme vypadnout a to hned!"řeknua prudce se postavím. Ještě se rozhlédnu po kaci a po Artemis. |
| |
| Co se děje? zahřmí kanec. |
| |
| "Jak sem ti říkala o tom mágovi tak mi vlez ve spánku do hlay a zřejmě ze mě vyždímal, kde sme a co hodláme dělat takže tu nesmíme zůstat!" odpovím. "Artemis nasedat a zase se pevně chyť a ty kanče veď nás.!" dodám. |
| |
| Teleportu ji se za Artemis |
| |
| Dobrá! Rychle jdeme! A kdo je tohle? |
| |
| Já se ptám kdo jsi kanče?přitom se podívám na vlkodraka a Artems Jste v pořádku? zeptám se. |
| |
| No jak vidim nějáké zranění není tak faj a tě se ukaž ty Artems prohlásím |
| |
| Kanec na tebe zavrčí:Já jsem vyslancem keltů. A ty?¨ Artemis jen tak sedí a pozoruje tě. |
| |
| "To je můj pán Zeus." odpovím kanci. |
| |
| Leposa a Zeus A kde byl při jednán? |
| |
| "Vždyť sem ti vyprávěla celej ten příběh i proč musím svolat sněm bohů. Můj pán nemohl odtamtusd jít ten mág ho nepustil. Už sme se tu zdrželi příliš dlouho musíme dál!" řeknu |
| |
| U jiného jednání s ledovím klidem odpovim Jsi velvislanec Galů nebo jdeš žádat o pomc k nám? a s podezřívavím pohledem na něj pohlednu, a ještě pohladím Leopsu |
| |
| "Můj pane uzavřeli sme s Kelty spojenectví. Oni potřebují pomoci. A já to hodlám udělat. Musíme jít ten mág mi vlezl při spánku do hlavy a nejspíš ze mě vyždímal kde sme a co hodláme dělat takže musíme jít." odpovím místo kance. |
| |
| dobrá dobrá dobrá...... Tak podmě a ti mi to všechno poviprávíš Leopso cestou. udelám nějáky kouzlo na let a letíme. |
| |
| Leposa a Zeus Letíte, Leposa má na zádech Artemis, Kanec běží. Přesto se za vámi objevuje hejno orlů... |
| |
| "No takže když sem odletěla pronásledovali mě ty přerostlí slepice, nejpíš mě hlídali. Měla jsem hlad, ale nic sem nenašla tak sem si odpočinula a zase se vydala na cestu. Zase sem hledala něco co by se dalo ulovit a našla jsem potomka tady Velkého kance a samozřejmě sem nevěděla, že je to vyslanec. On mě div nezabil. No a pak sme pokračovali na olymp, já svolala sněm a vše sem jim řekla no, pak mi Ares řekl ať zachráním Artemis. Proměnil mne na orla a já letěla pak nás přenesl na nějakou planinu a odtamtud nás vedl kanec. Teď sme si chtěli dát pouze odpočinek.A sakra přerostlí slepice nás honě" řeknu Diovi. |
| |
| Doprdele leť te! já je sdržim. vitáhnu můj mag. meč Blade of olimpus a jdu na orli Na mpoji poslekini nikdo nebude špehovat mágu! |
| |
| Leposa a Zeus Na leposu zaútočí jeden z menších orlů, ale mine ji, zlomí si přitom křídlo o Kancovy záda a rozmázne se o zem. Zeus jednoho z nich probodne ale než ho sačí sundat z meče, vrhnou se na něj dva další... Tím myslím sttále ještě menší kusy. |
| |
| "Kanče musíme přidatˇ!"houknu na něj a sama přidám do své největší rychlosti. |
| |
| odělám Tunderball Kterí udělá kruh a smete všechni kolem mě. |
| |
| Leposa a Zeus Kanec přidá, Diův útok usmaží většinu orlů, ale několik větších stále odolává. |
| |
| "artemis nedělá se ti zle?" houknu na ní, ale nespomaluji. |
| |
| Ne, v pohodě. |
| |
| Ještě skusím zrychlit. |
| |
| Stále zrychluješ, dokonce předháníš Kance. |
| |
| "Ahój!"zavolám na něj když sem nad nim a pak letím dál. |
| |
| Jedenz největších orlů byl bohužel taky hodně rychlý, prosmýkl se kolem Dia, předhonil Kance a už je u tebe. |
| |
| Skusím ho flááknou ocasem a když to nepude tak na něj vychrlím oheň. |
| |
| Zatne ti do ocasu pařáty, ale hned ho zas pustí aby se vyhnul ohni. |
| |
| Znovu na něj vychrlím oheň tentokrát ovšem o mnohem větších rozměrech. |
| |
| Zase se tomu obratně vyhnul. |
| |
| "Ty přerostlá slepice asi skončíš jako moje jídlo!" zavztekám si a pokusím se ho kousnout. |
| |
| Zase se ti vyhne. |
| |
| Letím střemhlav dolů. Tam udělám otočku a letím směrem ke kanci. |
| |
| Jak lrtíš dolů, zachytí se tě orel, nemůžeš manévrovat a padáte dolů. |
| |
| snažím se ho zbavit. |
| |
| Nezvládneš to, dopadáte na zem. |
| |
| "Ty blbá přerostlá slepice nechmě na pokoji!" zařvu "Artemis radši slez, tady paní slepice potřebuje dostat za vyučenou" počkám až sleze a apk se vrhnu proti orloci. |
| |
| Artemis sleze a poodejde, orel po tobě klovne. |
| |
| Já sem si pořádně nadmula "ohnivé plíce" a pak sem všechen oheň vypustila proti orlovi. |
| |
| Zase úhyb. Ten orel je neskutečně rychlý. |
| |
| Teď už mě, ale vážně nasral. A když mě někdo nasere tak se neznám. tak se země stává ta hnusná krvelačná bestie jménem vlkodlak. Zaviju a vrhnu se na orla, všim co mám, zubama drápama a ocasem. |
| |
| Zase ti uhne a zatne drápy do čenichu... Právě však dobíhá Kanec který do něj naráží... |
| |
| Drápy v čenichu mi vůbec nevadí. čočky v očích mi začínají rudnout vztekem. Vrhnu se proti tomu orlovi jak smyslů zbavená. |
| |
| Roztrháš ho na malé kousky. |
| |
| Ani teď moc nerozeznávám přítele od nepřítele, jak moc mě rozzuřil. Otočím se na kance a začnu an něj vrčet a cenit zuby. Nebezpečně se k němu přibližuji. |
| |
| Šermuji, mečuji, kouzlím, zuřím, ničím, sekám a to vše skoro najednou. |
| |
| Leposa a Zeus Zeus je zakrátko obklopen spoustou orlů, stále jich přibývá. Kanec v sebeobraně vyrazí proti Lepose a srazí ji k zemi. |
| |
| Leopso! Uklidni se díchej! Kanče ať je v klidu! |
| |
| Pomalu se začínám ukidňovat. První náznaky jsou ty, že se mi ztrácí červená barva z očí a nabívá zase do normálu. Chvíli jsems e ještě snažila se kance zbavit a ublížit mu, ale pak sem přestala a už sem byla zase klidná. "Co se stalo?" zeptám se jelikož vůbec nevím, že sem na kance útočila a ani, že sem toho orla rozcupovala. |
| |
| Leposa a Zeus Zblblas, odpoví ti kanec. |
| |
| "A jé je doufám, že sem nikomu z vás neublížila." řeknu s obavami v hlase. |
| |
| Všichni jen zavrtí hlavou. |
| |
| "Uf, tohle se mi stane vždycky když mě někdo rozzuří a co se stalo s tou přerostlou slepicí?" řeknu a zeptám se. |
| |
| Kanec jen mávne hlavou k něčemu co připomíná sekanou. |
| |
| "To toho z něj moc nezbylo a já mám hlad." řeknu. |
| |
| Leposa a Zeus Jo, dej si. |
| |
| Zvednu se a začnu žrát tu "sekanou". |
| |
| Sorry mam zaracha tak tu nebudu zdar |
| |
| Leposa Po chvíli dojíš,kanec se tě zeptá co dál. |
| |
| "Musíme vyrazit dál, ale Zeus má potíže. Kanče vem Artemis já letím na pomocs Diovi. pak vás doženeme." řeknu kanci vzletím a letím směrem Diovi. |
| |
| Leposa a Zeus Zeus už potíže nemá, všichni jeho orli jsou mrtvý. |
| |
| "Pane musíme jít ke Keltům pokud jdete s námi, pokud ne pak musím letět." řeknu Diovi. |
| |
| Leposa Zeus jen přikývne a letí. |
| |
| Letím za ním. nasadím svou obvyklou rychlost a stále zrychluji. |
| |
| Leposa Letíte bez problémů další den a noc. |
| |
| Doufám, že to bude takhle i dál. pomyslím si a zakručí mi v žaludku. |
| |
| Pod tebou běží stádo jelenů. Kanec si ho nevšímá, prostě proběhne dál... |
| |
| Okamžitě kolem jelenů utvořím ohnuivý kruh několik jich naberu do pařátu a usmrtím je pak si je postupně všechny naházím do tlamy a spolykám. (Asi 5) pak letím dál. |
| |
| Po asi hodině cesty Kanec vykřikne:Už jsme skoro tam! |
| |
| Kanec to vykřikl když sem zrovna ve vzduchu dělal blbosti a řvala jsem "Juhůůů...." zrovna mě to tak bavilo. Nachvilku přestanu dělat voloviny a kouknu se před sebe. "Ach jo zrovna když sem si to tak užívala." řeknu se smíchem a dál dělám blbosti jako například, že se točím ve vzduchu dělám kotouly a takovédle ptákoviny. |
| |
| Radši se uklidni, podívej tam nahoře... Pohlédneš nahoru, tam se vznáší mračna krkavců... To jsou strážci, hlídají aby někdo něco nezkusil... |
| |
| Z duněním přistanu vedle kance a dál běžím po jeho boku. Nedělá mi to problém ho stíhat. |
| |
| Náhle se zastaví. Teď musíme čekat dokud nás nepřijmou. |
| |
| Svalím se na zem obrátím se na záda a začnu se tam kroutit a tím si ty záda drbat. |
| |
 | Procházel jsem se lesem, když mi havrani donesli zakímavou zvěst... Kanec se vrátil. Vycházím z lesa, tam vidím Kance, nějakého vlkodraka a dva...možná lidi, muže a ženu. Vítám tě zpět Kanče, jak vidím, tak jsi pochodil dobře! |
| |
| Vrátím se zpět do podoby válečníka se 2 sekeramy a objevím se nadaleko Héraklese pak k němu dojdu a pousměji se. Á hérakles tebe jsem hledal kampak máš namířeno???. Zeptám se s úsměvem na rtech. |
| |
| Hádes Jsi ve vesnici ve které je Hérakles, právě se sbaží vesničany trochu zorganizovat... Tebe ovšem nepozná, tak se jen tázavě podívá. |
| |
| Jen zatleskám tak hlasitě že na mě upřou všichni pozornost pak jdu za Héraklem kde si stoupnu a jen pronesu. Takže bude tu klid a poslouchejte tady Hérakla jasný. Když se na mě podívá jen se pousměju. |
| |
| A ty jsi kdo? zeptá se tě Herakles. |
| |
| Podívám se na Hérakla. Mno já jsem stělesnění temnoty zla hříchů a všeho zlého jedním slovem Hádes. Řeknu s úsměvem. |
| |
| Okamžitě se přestanu drbat a skončím zpět na nohou. |
| |
| Hádes Aha. Co tu chceš? |
| |
| Pohlédnu na vlkodraka...tedy vlkodračici... Neboj, mě se nemusíš bát. |
| |
| "Tohle je Zeus a tady je Artemis." představím je a ukáži na ně. "Já jsem Leposa." odpovím. |
| |
| Já jsem Cernunos. Pojďte prosím se mnou, představím se také a jdu zpět do lesa. |
| |
| "Už zase lesy?" zeptám se s povzdechem, ale jdu za ním se svěšenou hlavou. |
| |
| Jen přikývnu a jdu mlčky dál. |
| |
| Radši si nestěžuj. V těchto lesích žije hodně věcí které by tvá slůova mohla urazit, zašeptá Kanec. |
| |
| "Hmmmm..." zamumlám a jdu dál. |
| |
| Jdete dál, po chvíli před sebou spatříte velikého jelena. Cernunos i Kanec jen kývnou na pozdrav a jelen zmizí v houští, i když na tebe se hšetě dost ošklivě podívá. |
| |
| "Asi tu nejsem zrovna vítaná." pošeptám kanci když sem viděla jak se na mne ten jelen podíval. |
| |
| Nediv se, zrovna jsi mu sežrala kamarády... |
| |
| "Ups, proč ždycky nevědomky někomu někoho sežeru a to jen protože mám hlad." řeknu a je na mě vidět, že bych se nejradši zdejchla, Pořád se kolem sebe vyděšeně koukám. Jako bych se lesů bála. |
| |
| Uklidni se. Když budeš v klidu nemáš se čeho bát... |
| |
| "Kdyby si byl v mí kůži taky by si nebyl v klidu." pošeptám kanci a snažím se zůstat co nejklidnější jenomže to moc nejde. |
| |
| A co ti tu tak vadí? |
| |
| "To že je to les. Kdyby sme šli někde na louce to by mi nevadilo. Je tam mnohem víc prostoru, ale tady je ho moc málo pro mě. Jednou se mi stalo, že sem se šprajcla mezi stromama a celej den sem se z toho nemohla dostat. a od tý doby nemám ráda lesy." odpovím potichu kanci. |
| |
| Aha. Musíš mít zajímavý život... |
| |
| "Taky, že mám." odpovím potichu kanci. Stále sem nějaká neklidná a dávám si bacha na moc uzká msta mezi stromy. "Kam, že to jdeme?" zeptám se nakonec |
| |
| Do posvátného háje, který se nachází v samém srdci lesa... |
| |
| "Mám prosbu. Mohla bych letět nad lesem a nad vámi?" zeptám se prosebným tónem. |
| |
| Otočím se na vlkodračku:Ne, je mi líto. Chceme tě radši mít na očích. |
| |
| Sklopím smutně halvu a uši přitisknu k hlavě. Nešťastně jdu dál. |
| |
| Jdete dál, zakrátko dojdete k velkému palouku, uprostřed je menší lesík... |
| |
| Odevzdaně a smutně jdu dál. Na palouku se zadívám na nebe, ale pak jdu dál. |
| |
| Zatím tu ještě nikdo není. Budeme muset chvíli počkat... |
| |
| Lehnu si na zem a hlavu si dám přes tlapy. Je na mě vidět, že sem dost nešťastná z toho, že nemohu letát. |
| |
| Kanec k tobě přisedne. Neboj se, nebude to trvat dlouho a budeš zase venku... |
| |
| "Hmmmm....." zamumlám nešťasně a vyčkávám. Strašně mi teď chybí nebe. Potřebuji lítat. Když vlkodlakodrakovi zakážete lítat tak je to jako když psovi zakážete jíst granule. |
| |
| Ozve se zavytí, z lesa přicházejí vlci. Přijdou blíž k lesíku, jen tam tak stojí a pozorují vás... |
| |
| Nijak na ně nereáguju. Stále tam ležím a jen je pozoruji. |
| |
| Krátce po vlcích zahřmí a z nebe sestoupí velký, svalnatý muž. Má hustý rudý plnovous, delší vlasy, do pasu je nahý. Na nohou má kožené kalhoty a na hlavě mu sedí veliká přilbice... Taranis, zamumlá Zeus. |
| |
| Pohlédnu na Dia a pak na Taranise. Rozechvěju se po celém těle. Uši mám přitisklé k hlavě. Bojím se ho. |
| |
| Všimneš si, že i přes mnoho rozdílů...jsou si velmi podobní. Pravděbodobně také nějaký bůh bouří... |
| |
| Chvěju se čím dál víc. Je na mne vidět, že se bojím a to dost i když nemám čeho. |
| |
| Pozorujete jak se pokývnutím přivítali s Cernunosem. Co se děje? zeptá se tě Kanec. |
| |
| "Já se bojím, ale nevím čeho." odpovím kanci potichu a stále se třesu. |
| |
| Taranise? Toho se bojíme všichni. Není to sice vyloženě špatnej chlap, ale když se baštve, druidi musí několik lidí upálit zaživa aby ho uklidnili... |
| |
| Když sem slyela to co mi řekl kanec tak sem se roztřásla ještě mnohem víc. Teď bych se opravdu nejradši zdejchla. Pomaloučku a nepatrně začnu couvat. |
| |
 | Ten vlkodrak začne couvat a málem do mě vrazí. Opatrně, zašeptám, a projdu kolem k ostatním. ha, ona je to ženská... |
| |
| Když na mě někdo zašeptá opatrně tak div necvyletím z kůže, ale couvám dál. |
| |
| Stůj Leposo! houkne na tebe Kanec. Buď v klidu! |
| |
| Zastavím se, ale v klidu rozhodně nejsem. Pořád se ohlížím na všechny strany, jako bych se bála, že na mě něco vyskočí odněkud z neznáma. |
| |
| Uklidni se jasné! Tady jsi v bezpečí! Když neuděláš nějakou hloupost, nic se ti nestane! |
| |
| Trošku sem se přestala třást a přestala jsem se kolem sebe dívat. Ale stále je vidět, že se bojím i když už to pomaloučku ustává. |
| |
| Už je ti líp? To je dobře. A to ještě nedorazil Arawn... |
| |
| "Kdo to je? Nebude tu moc přebohováno?" zeptám se. |
| |
| Nebude. Je to takový sněm, porada. A kdo je Arawn? Nechtěj to vědět... |
| |
| Vyděšeně se podívám na kance. Pak jen čekám dál co se bude dít. |
| |
| Na scénu vcházejí další a další bohové a bohyně...nakonec se zdá že jsou všichni, začíná rokování. K tobě přijde nějaký druid:Můžeš nám říct co se zatím stalo u vás? |
| |
| Řeknu mu všechno i detaily. |
| |
| Hmmm, zajímavé. Pojď se mnou, řekne ti a jde zpět na palouk. |
| |
| Vdám se na palouk uši mám stále přitisklé k hlavě a hlavu mám trochu dole. Sem docela dost ostražitá. |
| |
| Všimneš si že jde s vámi i Kanec. V lesíku zůstávají pouze bohové... |
| |
| Každým krokem mám větší chuť roztáhnout křídla a vzletět. Sice sem už klidná, ale už bych potřebovala lítat a tím si i protáhnout křídla. Občas lehce roztáhnu svá zlatá křídla, ale hned je vrátím zpět. |
| |
| Jsi nějaká nervózní, konstatuje druid. |
| |
| Pouze přikývnu a jdu dál. Sakra potřebuju letět, nebo se tu z toho zcvoknu pomyslím si. "Já potřebuju let, už to dlouho nevydržím a vzletím." pošeptám kanci. |
| |
| Já ví, já vím. Ale ještě chvíli vydrž, nebude to trvat dlouho... |
| |
| "To nejde. Nedokáži vydržet." řeknu a to už to opravdu nevydržím a vznesu se. Neletím vysoko sem těsně nad jejich hlavami a letím pomaloučku nad nimi. Tohle jsem potřebovala. pomyslím si a rázem přestanu být nervózní. |
| |
| Hned jak se vzneseš, objeví se to hejno havran, krouží kolem tebe, ale zatím neútočí... |
| |
| Letím těsně nad kancem. "Jé tohle sem potřeboavala." řeknu slastně. Udělám ve vzduchu otočku a pak zase letím nad kancem. Zdám se být velice šťastný, že zase letím. |
| |
| Kanec se tváří trochu poplašeně, sleduje tě a...Rychle sleť dolů než to někoho začne štvát! |
| |
| Neochotně přistanu a jdu vedle kance. |
| |
| Už je ti líp? |
| |
| "Jo potřebovala jsem se aspoň chvilku proletět." odpovím a je opravdu vidět, že mi je mnohem líp. |
| |
| Dobrá, dobrá. S trochou štěstí to nikoho nenaštvalo... |
| |
| "No to doufám." řeknu. |
| |
| Ozve se zavrčení, k lesíku se blíží velká temná postava kterou doprovází smečka bílých psů. Arawn, zašeptá Kanec. |
| |
| Obdivně pokývám hlavou a také ho pozoruji a v mých očích je znát obdiv. |
| |
| S ním se radši nebav. Je dost nepříjemný... Tedy, nebav se s ním bez vyzvání. |
| |
| Přikývnu na důkaz toho, že chápu. |
| |
| Arawn projde až k lesíku, není vidět co se děje, ale podle všeho se také zapojil do debaty. |
| |
| Jen vyčkávám co bude dál. |
| |
| Nakonec se zdá se domluvili a všichni postupně odcházejí. Zeus s Artemis a Arawnem jdou k vám. |
| |
| Sednu si jako pes a vyčkávám. |
| |
| Dohodli jsme se, sdělí vám Zeus. Oni pomůžou nám, my pomůžeme jim. Ale budeme potřebovat tvou pomoc Leposo. |
| |
| "Hurá..." zaraduji se a je na mě vidět, že sem ráda, když mohu někomu pomoci. |
| |
| Arawn se na tebe dost děsivě podívá. Potřebujeme špiona. A ty se na to hodíš..., sdělí ti, z jeho tónu mrazí. |
| |
| Okamžitě mi všechna radost vyprchá když se na mě podívá. Uši hned přitisknu k hlavě a zase začnu být neklidná. |
| |
| Trochu.dočasně-upravíme tvůj vzhled abys tam zapadla. A pak nám budeš hezky donášet informace... |
| |
| "A zase si nezalítám." povzdechnu si. |
| |
| Podívá se na tebe tak, že tě jakékoli námitky či chuť létat opustí jako mávnutím kouzelným proutkem... |
| |
| "Tak mohu vyrazit?" zeptám se. |
| |
| Ještě nevíš kam. |
| |
| "Tak mi řekněte kam a mohu vyrazit." řeknu. |
| |
| Napřed pár úprav! křikne a ty pocítíš strašnou bolest. Asi pět minut se svíjíš v agónii, když to přestane...cítíš se jinak. Ležíš na zemi, ale jsi proměněna na člověka. Je z tebe mladá nahá žena, Arawn si tě zálibně prohlíží. |
| |
| Vykřiknu když zjistím, že jsem nahá. Překřížím si ruce a bych tím zakrila prsa a to dole. |
| |
| Arawn mávne rukou, objeví se na tobě šaty. Tohle se mi na tom líbí nejvíc. |
| |
| "Hmm no jo chlapy a kam ma tedy vyrazit?" řeknu a zeptám se. |
| |
| Ještě vydrž, odpoví a znovu mávne rukou. Z Kance se taky stane člověk, pomenší svalnatý muž (prostě ošklivý rváč), ale narozdíl od tebe plně oblečen. No, snad až na ty kly, ty se nějak nedaří zakrýt. Poté přichází ten jelen kterého jste potkali cestou, je také změněn, tentkrát v mladého muže atletické postavy (prostě idol dívčích srdcí). |
| |
| Zadívám se na proměněného jelena a zrudnu jak ředkvička. Srdce mi buší jak o závod. (Láska na první pohled:D) |
| |
| Také se na tebe podívá, ale přesto že rozhodně nejsi ošklivá, to je spíš nenávistný pohled. Asi stále nemůže zapmenout. Snad se s tím vyrovná stejně jako Kanec. Vidím že jste připraveni. Teď běžte, váš cíl je na sever odtud. A jen tak mimochodem, zpět se můžete změnit teprve až to kouzlo zruším, takže pozor! sdělí vám ještě Arawn. |
| |
| Smutně a provinile se na "jelena". Pak se odvrátím a pomalu, ladným krokem jdu na sever. |
| |
| Oba dva vyrazí za tebou. Arawn a spol. se na vás ještě chvíli dívají a poté odejdou zpět do lesíka. Vy poměrně brzy vyjdete ven, na obloze je spousta havranů, ale ti už si vás moc nevšímaj. |
| |
| Jdu dál. |
| |
| Jdete dál, cestou nejsou žádné problémy. Večer Kanec zavelí že se utáboříte na noc. On sám brzy usne, ale jelen jen sedí a záštiplně rě sleduje. |
| |
| Smutně se na něj podívám a pak si lehnu a usnu. |
| |
| Probouzíš se brzy ráno, ostatní vstávají a vypadají rozrušeně. |
| |
| "Co se děje?" zeptám se. |
| |
| Někdo nás sleduje, musíme si pospíšit. |
| |
| Přikývnu a rozběhnu se na sever. |
| |
| Běžíte, avšak bryz se na nebi objeví jeden z těch orlů. |
| |
| "A sakra! Teď bych potřebovala svou pravou podobu!" vykřiknu, ale běžím dál co nejrychleji to půjde. |
| |
| Ostatní běží do blízkého lesíka... |
| |
| Rozběhnu se za nimi. |
| |
| Jste v lesíku, orel nad vámi chvíili krouží, ale jakoby se bál, tak po chvíli odletí. |
| |
| Nerelin Moonfang Jdeš po cestě, na nebi spatříš nějakého orla, odlétá od lesíka ve kterém vidíš skupinku lidí... |
| |
 | Namířím si to jejich směrem (ke skupince). V momentě kdy k nim dojdu se představím. Zdravím vás. Jsem Nelerin potulný čaroděj momentálně jsem se ztratil a nevím kudy dál. Mohl bych jít s vámy ať jdete kamkoli? Při těchto slovech se snažím se vipadat přívětivě. - Vipadám jako obyčejný člověk. Mám dlouhou zeleno-modrou róbu a dřevěnou hůl. U pasu mám malý kožený pytlýk. |
| |
| Přejedu muže pohledem a pak přikývnu. "Jmenuji se Leposa. A klidně můžete jít s námi." řeknu a bez dalšího otálení vyrázím zase naší cestou. |
| |
| Vyrazim za Leposou a prohlížím si okolní lesy... Všimnu jak je Leposa nervozni z lesa přijdu k ní blíž k ní a zeptám se jí: "Vy nemáte ráda les? Je tu ticho, klid ,mír a spousta jídla." (MH: předpokládám že při přeměně v člověka ji její nenávist k lesu neopustila. Pokud ano pak tenhle příspěvek nikdy nebyl uskutečněn) |
| |
| "No nemám ráda elsy. Já mám radši louky, mýtiny a hlavně nebe." odpovím a jdu dál. |
| |
| Přemíšlím o tom co řekla a po chvíli nenuceně pronesu: "Nebe mám také rád.. zvláště noční oblohu hvězdy se mi moc líbí a baví mě na ně koukat a jen tak tam vyhledávat bizardní tvary. Jedné noci se mi stala taková divná věc koukal jsem se jako každý večer na oblohu než se celá země stala nebezpečnou a najednou mi něco obrovského přeletělo obrovitánskou rychlostí po obzoru. Nevím co to bylo. Ale vipadalo to jako chlupatý drak protože to bylo velmi velké a okřídlené a pak sem našel vedle sebe asi za 20 minut obrovitánský chlup. Dodnes nevím co to bylo ale rozhodně jsem byl udiven. - Nevědomky mluvím o Leposině normální formě - Rozhodně jsem byl tehdy šokován a nikdy jsem nic podobného neviděl... pomyslím si. A co vy? Neviděla jste někdy něco divného nebo zajímavého? Optám se Leposy. |
| |
| "No eh...já ani nevím. " vykoktám ze sebe a zdám se být celkem vynervováná, když začal mluvit o chlupatym drakovi. |
| |
| Udiveně kouknu na Leposu když znervózní asi o ňem ví něco víc a kdyby nebyla tak vystrašená tak bych se jí i zeptal ale vipadá to že zažila něco příšernýho s tím drakem či co to bylo. Zahloubám se do myšlenek a odvrátím svůj pohled. Přemýšlím co to asi tak mohlo být. To na ní to stvoření zaútočilo nebo něco podobnýho? Nevím, nevím ale asi určitě něco strašlivého. Zapřemíšlím. Ale asi o tom nebude chtít mluvit. Tomu tématu bych se měl ted vyhíbat. Aspoň na nějakou dobu. |
| |
| Ještě, že se mě nevptává dál. oddechnu si v duchu a trochu se uklidním. |
| |
| Kam vůbec jdete? Zeptám se po chvíly. Du "ňekam" ani nevim kam a vyprávim jim o chlupatym drakovy..ja sem ale neopatrnej. Třeba to jsou jedni z nich. Že mě to nenapadlo! Pokud to jsou jedni z nich tak už vědí kdo jsem a chystají se mě zabít. doufám že jsem to nepřehnal. Snažím se svůj strach neobratn zamaskovat za úsměv ale moc se mi to nedaří. Nebo se jen tal touláte světem? Řeknu hned po té. |
| |
| Můžu mu věřit? Není to jeden z těch ke kterejm du špehovat? pomyslím si a je na mě vidět nejistota a nervozita. |
| |
| Kam teda dete? Řeknu. Vypadá docela rozpačitě. To nebude jeden z nich. Oni by se do mě už pustily. Nemají vůbec trpělivost. Uklidním se. Stále jste mi neodpověděla. Vipadáte nějak viděšeně. Co se stalo? Optám se jí a jsem úplně klidný. A chtěl jsem se jesťě zeptat, mohu vám tykat, Leposo? Zeptám se jestě jednou. |
| |
| Ten chlap mi je nějaký povědomí, jako bych ho viděla v řecku. Takže jestli ano mohu mu věřit. pomylsím si. "Víte já a tady mí přátelé jdeme špehovat do jedné z nepřátelskžch vesnic. Nařídil nám to Arawn." odpovím. "No to bude asi nejlepšší. Jo a já mám nebe ráda nejen večer, ale i zadne. Když mohu lítat." poslední větu si zamumlám spíše pro sebe. |
| |
| Překvapeně se na ni podívám. Opravdu? To jsem netušil. Myslel jsem si že jste třeba obchodníci s bilinkami ale rád vám pomohu se špehováním mohlo by to být zajímavé... jako když jsem byl v řecku a jeden z tamním polobohů mne vyzval na souboj... Porazil jsem ho ale to byla spíše náhoda a co jste to říkala? Nerozumněl jsem vám to poslední co jste říkala. A mohu vám tedy tykat? Podívám se jí do očí a usmívám se. Konečně se mne přestala bát. jen doufám že ta důvěra zůstane a neodejde při nějákém mém "Výbuchu"... Koukám se jí do očí a čekám na odpověď. |
| |
| "Já nic neříkala. " odpovím rozpačitě a hlavně lžu a to mi většinou moc nejde, protože to na mě každej většinou hned pozná. |
| |
| No to je jedno. A asi po 4. se ptám, Mohu vám tykat? Zeptám se a snažím se spřátelit se. Je viděť že se snažím spřátelit a nemám žádné jiné úmysly. |
| |
| "No ano jistě, že ano." řeknu už klidně. |
| |
| A co se týče toho "poslání" - Ví se něco bližšího? A nechces vyprávět jak sem porazil toho poloboha v řecku? No to je jedno. Pokud budeš chtít tak já ti to převyprávím. ještě že jsen narazil na tak příjemné lovce démonů. Ups.. přeřek jsem se, chtěl jsem řící spolucestující. Usměju se. Slovo poslání vyslovím jaksi důležitě a po té co řeknu slova "lovce démonu" tak se zatvárím vystrašeně nebo vyděšeně nevím jak to popsat ale rychle to zamaskuji za neobratný úsměv. To sem neměl říkat sem já to ale vůl... |
| |
| "I já se občas přeřeknu." řeknu s úsměvem. Je docela fajn. Asi ho nechám ať se na mě proletí. pomyslím si. "No to mi nikdo moc nevysvětlil já pocházím z Řecka jenomže sem odtamtud musela odletět." řeknu, ale když si uvědomím, že sem řekla odletět zacpu si ústa dlaněmi.Já sem blbá. Co si o mě bude myslet? prolétne mi hlavou. |
| |
| Koukám na ni a usměju se. Teďka si to uďelala naschval co? Rozesmeju se |
| |
| Uf myslí si, že je to vtip. "Jo chtěla jsem tě rozesmát." odpovím a usměji se rozpačitě. "Vlastně šla jsem k Hefatosovi rpo nějakou věc kam mě poslal Zeus. No a cestou sem potkala bohyni Artemis., která měla stejnou cestu. Jenomže nás bohužel někdo přepadl. Zeus mě zachránil. Byla jsem tam svázaná a Artemis také. Diovi se povedlo osvobodit pouze mě, řekl mi ať jdu na olymp a svolám sněm bohů já to udělala a Ares mě proměnil na chvíli vdo orlí podoby abych zachránila Artemis. Povedlo se. Pak sme zdrhli sem a tady sem dostala to poslání." řeknu velice zkráceně. |
| |
| Aha. Takže to s tím lítáním nebyl vtip? Možná si to v té orlí podobě stihla. Zeptám se jí. Hmm, to by mě zajímalo kdo je když má takové "Kontakty" u bohů... Pomyslým si hned poté co to řeknu. Vipadá to že jsi oblíbeňkyně bohů v určitém směru. Stále tě někam posílají. řeknu jí. Nemáš s nimi něco společného? zeptám se jako přítel přítele trošku zvídavě ale bez zlosti či závisti. |
| |
| "No nejsem oblíbenkyně všech bohů na olympu, pouze jednoho a tím je Zeus. A s tím lítáním sem si nedělala ani trošku srandu. Tohleto není má pravá podoba. Jsem člověk pouze dočasně. Tuhle podobu sem získala na špehování a je zděláná kouzlem takže jí může zrušit jen Arwn(nebo tak nějak). A ten chlupatý drak sem byla já." řeknu mu naprosto vážně a čekám co mi odpoví. |
| |
| Trochu překvapeně na ni koukám. Mno mnoho lidí mi už řekli ledajaká tajemství ale tohle.. mno to je něco. Kdyš už si tak vimněňujeme tajemství tak občas kdys se rozzuřím tak se proměním v jakéhosi démona. Zatím to neovládám ale zjisťuju že po každém "záchvatu" to zvládám o trošku lépe. jinak jsem ti ani neřek co umím... nejsem ve skutečnosti čaroděj.. jsem Mystik. Rozdíl mezi čarodějem a mystikem je že čaroděj kouzlí. Mystik se zabývá útokem na mysl často se naučí ovládat telekinezi a telepatii. Ve forme demona se moje schopnosti mnohokrat zesilni, na druhou stranu se přestanu ovládat... z tohoto důvodu jsem se předtím zmínil o lovcich démonů... párkrát mě napadly. Myslý si že jsem višší démon proměnujicí se do formy člověka. To je tak všechno. čekám na její odpověď. |
| |
| "Až zuase budu mít svou pravou podobu, tak ti teprve ukážu co je to noční obloha. Pokud budeš teda chtít." řeknu mu s úsměvem a mrknu na něj. |
| |
| Leposa a Nerelin Nějakou dobu jdete a trávíte čas hovorem, až dojdete na kraj lesa. Tam stojí nějaký obr a dívá se na vás.... Zeus Jste s Artemis stále v tom lesíku kde se konala rada, řekli vám ať tu počkáte... |
| |
| Podívám se na obra a zkusím odhadnout jaké má umysly. nepoužívám zatím své schopnosti. samozřejmě zastavím. Obra jsem nikdy neviděl.. pokud nás napadne nemělo by to být těžké protože co jsem slyšel nejsou moc inteligentní.. teda pokud to není titán. a stále jsem opatrný. |
| |
| Přejedu obra zkoumavým pohledem. Čekám co udělá. |
| |
| Obr vycení zuby. Kdo jste a co zde chcete? |
| |
| čekám co řeknou ostatní protože vím pouze velmi málo a mohl bych špatnou větou ohrozit úspěch celé akce. pouze čekám co jeden z nich řekne. |
| |
| "Sme již dloho na cestách a hledáme nějakou vesnici či město, kde bychom si mohli odpočinout a také prodat bylinky." řeknu přesvědčivě a ještě si zívnu. |
| |
| Přitakám na to co Leposa řekla a vindám si pár bylynek ze svého pytlíčku u pasu. Ty co vindám jsou: Čaj (asi víte na co), Smetánka lékařská, a asi 3 další také pro odvary pro rychlejší hojení ran. snad nám bude věřit doufám ve skrytu duše. |
| |
| Zatbáří se velice chladně a nepřístupně, sehne se k vám a pronese:A to vám mám uvěřit? Myslíte, že jen proto že jsem velkej, jsem i hloupej? Tak to jste na omylu, protože... V tu chvíli k němu Jelen přiběhne a něco mu zašeptá do ucha. Hmm, tak to je jiná,můžete jít, odpoví a uhne vám z cesty. |
| |
| jakmile to obr řekne tak se viděsím ale po té co nás jelen "zachránil" tak jdu dál (předpokládám že ostatní také jdou. to by mne zajímalo co mu řekl... pomyslím si a až budem tak daleko že obr už nebude vidět a ani nebude na doslech tak se jelena zeptám: Co jsi mu řekl? |
| |
| Jelen se pousměje. Jen to, že se k nim chceme přidat. Přesně to po nás chtějí šéfové... |
| |
| Zajímavé...už jsem si myslel že se dostaneme do problémů. řeknu jelenovy. Jak se vůbec jmenujete? Já jse jmenuji Nerelin Moonfang a vy? obrátím se na Leposu Vipadá to že jsme měli štěstí že jde s námi... a teď mne napadá... kdyš ty jsi drakodlak tak oni asi nebudou obyčejní lidé že? Že mě to nenapadlo... došlo mi. |
| |
| Kanec se k tobě rychle přitočí a dá ti velmi bolestivou ránu loktem do břicha. Správně, nejsme lidi, tos mohl poznat podle mejch zubů. A upozorňuju tě že tady bychom se o tom neměli moc rozhlašovat, protože kdo ví co nás může sledovat..., zašeptá ti do ucha. |
| |
| Jau! ta rána mě dost bolí a skroutím se bolestí (mág neni příliš odolný) jenom přitakám a snažím se jít dál... To bolelo! |
| |
| Jdete dál, všimnete si že okolo cesty je nějak moc vlků... Nebojte se, jen nás sledují, ale zatím nám nic neudělají...., zašeptá Jelen. |
| |
| Věřím mu ale neustále jedním okem po nich pokukuju. to by mohlo být nebezpečné... pokud všichni zautočí tak by to mohlo být velmi nebezpečné... nejsem nervózní ale na 2.hou stranu nejsem 100% klidný. Pokračuju dál se skupinou |
| |
| Jdu dál vedle Nerelina. |
| |
| Jdete dál, nakonec přicházíte k nějakém velkému tábořišti. |
| |
| Podívám se na ostatní a mám tázavý výraz a čekám na jejich reakci. Nebudu se jich ptát jestly je to náš cíl udělám to takto. čekám na jejich reakci a doufám že pochopily že se ptám jestly je toto náš cíl. |
| |
| Přikývnu a pomalu vstupuji do tábořiště. |
| |
| Do cesty se vám postaví veliký muž v kroužkové zbroji a rohatou přilbou. Co tu chcete? |
| |
| Jdu za Leposou a čekám na rozkazy protože stále mi o akci nic neřekly takže jen čekám. |
| |
| Pokloním se a zadívám se muži do obličeje. "Jdeme se k vám přidat." odpovím klidně. |
| |
| Ustoupí vám z cesty a kývne hlavou ať jdete dál. |
| |
| Jdu tedy dál. |
| |
| V tábořišti je chaos, samí válečníci podobající se tomu u brány, obři, trpaslíci... K vám se přitočí jeden veliký barbar. Vy jste tu nový? Jelen s Kancem mlčí, zřejmě zvolili Leposu za svou vůdkyni... |
| |
| "Ano jsme." odpovím. |
| |
| Dobrá, tak pojďte za mnou, odpoví a jde někam do středu tábora. |
| |
 | Beze slova jdu za ním. |
| |
 | Tak pojdte, řeknu Lepose a Nerelinovi a sám vyrážím za Jelenem. |
| |
| Jdu také ze ním. |
| |
| také za ním jdu... |
| |
| Dojdete s ním až k velkému stanu. Pak se k vám otočí a praví:Uvnitř je zbrojnice. Mám z úkol každého nováčka vyzbrojit, tak běžte dovnitř a vyberte si. |
| |
| Vejdu tedy dovnitř. |
| |
| Leposa a Nerelin Kanec s Jelenem vstupují taky (jestli jde Nerelin nevím). Uvnitř je spousta, spousta zbraní... Jen si mezi tím vším vybrat... |
| |
| Jdu s nima a dost prekvapeně koukám na tu sbírku. Zacnu procházet stanem a hledám hole a koženou zbroj pokud se mi aspon nějaké podaří najít skouším zhodnotit kvalitu a vzít si tu nejlepší (platí jak na hole tak na koženou zbroj). |
| |
| Jen na to zírám doslova s otevřenou pusou. Promnu si oči a nakonec začnu porcházet zbraně. Najdu si jednoruční meč, s modrou rukojetí a krvavě rudou čepelí. Pak si najdu štít do trojuhelníku se znakem hlavy gryfina. Ještě si seženu koženou zbroj, chrániče na nohy a přilbu. Po té vyjdu ze stanu. |
| |
| Pak tedi čekám aš se nco stane...... Ale začínam se nudit. |
| |
| Nerelin a Leposa Nerelinovi padne po chvíli hledání do oka dlouhá dubová hůl, s vyřezávanou hlavicí ve tvaru vlčí hlavy... |
| |
| Přemýšlím, nějak si mezi tou záplavou zbraní nemůžu vyhrat. Ať jsou naši tajemní útočníci kdokoli, podle všeho chtějí pořádně vyzbrojit..... Nakonec si zvolím dlouhé kopí, krátký meč a koženou zbroj. |
| |
| Já nechám jakoukoli zbropj zbrojí, seberu pořádnou sekyru a to mi stačí... |
| |
| Zeus Čekáte nějakou tu chvíli, pak za vámi přichází Arawn... Zdravím vás...doufám že se vám zde líbí... |
| |
 | soukromá zpráva od Galiusix pro |
| |
| Galiusix Slyšel jsi o velké armádě která táboří nedaleko a jdeš se tam přidat... |
| |
| Jdu na místo určení. |
| |
| soukromá zpráva od Galiusix pro brnění kroužkové a plášť kdyš hraju na loutnu tak posluchči moho uvidet např. poklat jako fatamorgánu. |
| |
| Přicházíš do tábora, pouštějí tě, posílají tě do stanu se zbraněmi. Ty už si musíš vybrat sám... |
| |
| Tak poohlésnu se po trijzubci nejákém mag. použiju svou schopnost rozeznat mag. věc dál kroužkové brnění dřevena hůl se stříbrnou špičkou proti Likantropiji krátky luk a širokymeč s kordem slušním kordem a plášť. Tak to bude snad stačit. pousmějuse |
| |
| Našl jsem si trojzubec ktery je hodně vzácný, obič. široký meč hul s stříbrným bodcem kroužkové brnění to si nasadím, široký meč si dám za opasek trojzubec do ruky hůl na záda k loutně a plášt.Výjdu ze stanu a skůsím jestli bi mě nebilo za potřebí někde...... |
| |
| Galiusix, Leposa a spol. Vybrali jste si zbraně, teď stojíte před tím stanem, nikdo si vás už moc nevšímá...dobrá chvíle k seznámení. |
| |
| Podívám se na Galiuse. Jsi tu taky nový? zeptám se ho. |
| |
| Ano......Docela nuda že no snad se to zlepší, a jak se jmenuješ? já jsem Galiusix |
| |
| Jo a najdu si taky nůž a dýku...... |
| |
| Já sem Nerelin... a také si myslím že se to zlepší. a opřu se o hůl. Nevíš co teď? zeptám se ho po chvilce. |
| |
| Ne...... Nechseš si něco zahrát mam tady marijášovky a šach jestli chceš... |
| |
| Né díky.. nemám moc náladu na hru.. a zacnu koukat nekam do blba za nej (nedívám se na blba - protože on neni blb ale za blba do blba - snad to chápete :-) |
| |
| Začnu si pobroukávat hudbu......ale abi to ostatní taky slišeli. |
| |
| Kdojste vy ostatní? a pokud se něco nezačné cít pujdu pochdovat po táboře. |
| |
| Nerelinge jdeš semnou na procházku? |
| |
| Koukám jak Galiusix odchází, pak se kouknu na nasi skupinu pak zas na Galiusixovo zádá která zahíbají za roh... Já budu tady se skupinou... mohl bych se stratit a pak by me treba odhalili a bylo by to vsechno v tahu.. pomyslím si po chvilce |
| |
| "Jmenuji se Leposa."odpovím. |
| |
| nakonec se rozhodnu zůstat. |
| |
| Galiusix jméno mé. hehe |
| |
| Přichází k vám muž co vás poslal pro zbraně:Tak co, vybrali jste si? |
| |
| Ano pane! Aspoň já jo.... hehehehzsmějuse a čekám na mužovu odpověď. |
| |
| "Já též."j pravé ruce krátký meč, v levé štít. Jinak na sobě mám helmu, plátovou zbroj, chrániče na ruce i na nohy. |
| |
| Začnu si spívat píseň slova nikdo nezná si je démonsky ale ani já to nevim... |
| |
| Zbystřím když zaschlechnu démonický jazyk a ryychle se podívám na místo odkud píseň vychází a trochu se uklidním když zjistím že je to Galiusix. Musím si na něj dát pozor... možná patří k lovcům. Pomyslím si. Ano jsme vybaveni. Přisvědčím a opřu se o hůl - teď mam na sobě (viditelné) kožená zbroj, hůl, váček u pasu, pásek, plášť kápě. to co není vidět: ve váčku řada léčivých bylin a 3 ampulky s lektvary - jednu s univerzálním protijedem, jednu se silným léčivím lektvarem (rychlé hojení i fatálních ran) a jedna je speciální je to takový olej požehnaný jedním bohem který kdyš se nanese na dřevěnou zbraň tak se rychle do ní absorbuje a po nějakou dobu (zálěží na tom kolik jej na tu zbraň nanesu - 1 kapka = jedna hodina) způsobuje velmi vážné popáleniny. |
| |
| Zusím odhalit Nerelingovo přesvětčení a dodám "budme přátelé??" Doufám že ano...vypadá celkem mile.. |
| |
| Možná bychom mohli být... povím mu a pak se zase podívám dopředu ale většina mé pozornosti je obrácena dozadu. a čekám co nám "náš zbrojmistr" poví.. |
| |
| Dobrá, pojďte za mnou! křikne a jde někam do hloubi tábora... Asi za nějakým šéfem nebo tak. |
| |
| Jdu podle rozkazu, přestanu si spívat písničku projistotu nevim co vní je tak nať je nenaštvu. |
| |
| Du za Galiuxem a hlídám si každý jeho pohyb. Tohle může bejt o hubu... je tu celej obrovskej tábor a kdokoli KDOKOLI může být lovec! sem já to ale kus vola... pomyslým si po chvíly chůze... |
| |
| Jdu za nimi. A cestou přemýšlím o různých věcech. jako co bude dál atd..... Hmmm.... pomyslím si. |
| |
| Rozehraju se na loutnu. |
| |
| Pomalu přicházíte k velkému rudému stanu... Jsou na něm nakresleny (případně vyšity) různé černé obrazy, jako vlci, draci, apod. Váš průvodce vám jen pokyne abyste vstoupili... |
| |
| Bez jakéhokoli otálení vstoupím. |
| |
| Chvílí váhám ale pak vstoupim dovniťř.... |
| |
| Vstoupím do stanu s myšlenkou - že všechno asi do 10 minut pochopím.. Stále ten stan vipadá velmi dobře. Si ale pomyslím než tam vsttoupím. |
| |
| Ve stanu je několik mužů, vesměs mohutných a zarostlých, jedinou vyjímkou je pomenší muž který jim jak se zdá velí. Sice není příliš velký a působí poměrně slabě, ale je z něj cítit něco co nahání strach... |
| |
| Ano pane co jste po mě chtěl, a pomích spolupracovníkách?zeptá se.... |
| |
| Já zůstávám klidná a tomu jejich veliteli se pokloním. Přeci jen je to zdvořilost. Jen čekám co Galiovi odpoví. |
| |
| Tak spolupracovnících... Zkus to uhádnout chlapče, řekni mi co si myslíš že po vás chci? uchechtne se a dlouze se na vás zadívá. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| Hercules a Iolaus Pomalu kráčíte k velikému tábořišti které se objevilo někde v keltských zemích. Podle všeho se chystá nějaká válka jdete sem abyste to prozkoumali... U brány vás zastavístrážný, ptá se co tu chcete. |
| |
| Jdu k vůdco Mag. ochrana??? Kdo jsi? |
| |
 | Před bránous a Iolaem Kouknu na strážného ařeknu. Pusť nás dovnitř potřebujeme tam jít.Slyšeli jsme něco o něčem co zní zajímavě. Řeknu a kouknu zýškyy na strážného který je o dost menší než já.Pak koukna na Iolaa čekám co ktomu řekne on.Nemám v úmyslu ublížit tomu strážnéu a tak doufám že bude vztřícný. |
| |
 | Před bránou s Herkulem Stojím před bránou kde nás zastavili.Herkules e ujme slova a já čkeám pak ho doplním. A navíc po dlouhé pouti by jsme si rádi odpočalo ve vašem městě. Pak kouknu na Herkula a pak na bránu a čekám jak zareaguje stráž.Stojím jako přibitý a nebo si v hlavě probírám. |
| |
| Galiusix a spol. A proč to chceš vědět? No? Proč, pomůže ti to nějak? Herkules a Iolaus Vážně? Podpoříte naši armádu? |
| |
| Před bránou To se ještě uvidí.Pustte nás a moná podpoříme. Řeknu klidně a koukám na strážného.Doufám že už si dá říci. |
| |
| Před bránou Koukám jak nám Herkul vyřizuje cestu dál.Snad nás ten strážný už pustí myslím si a řeknu. No tak nás puste nemáme celý den. |
| |
| Dva chytráci Tak běžte. Zeptejte se někoho kde si máte vzáít zbraně! křikne jen a ustoupí vám z cesty. |
| |
| Ve městě s přítelem Usměju se a vejdu dovnitř po boku s Iolaem.Pak hledám cokol co jsem měl najít podle informací.Zatím nic neříkám jen pečlivě hledám. |
| |
| Ve městě s přítelem Když nás konečně pustí oddechnu si a řeknu. Herkule tohle bylo jen o fous a nepustili by nás. Ten se tomu ale jak vidím jen směje a hledá to proč jsme tady a já mu pomáhám. |
| |
| Ve stanu No možná nam můžete pomoci neba spíš já vám... |
| |
| Herkules a jeho kámoš Najednou před vás předstoupí mohutný muž v těžké zbroji, na hlavě má velikou rohatou přilbici. Vy jste tu nový? Galiusix a spol. Opravdu? Jak si myslíš že bys mi mohl pomoct? |
| |
| V táboře s kámošem:) Kouknu se na toho hromotluka a řeknu. Ano jsme.Hledáme stan kde se probírají věci okolo málky která hrozí. Řeknu klidně a koukám na toho muže. |
| |
| V táboře s Herkulem Jdu vedle Herkula když nás zastaví mohutný muž.Oproti mě je hodně větší ale oproti Herkulovi moc ne.Herkul opět mluví a já si jen pomyslím. Doufám že s tímhle hromotlukem nobudou problém a pokud ano Herkules ho zvládne. Pomyslím si. |
| |
| Stan Malikčkosti na těch záleží...... a já vam mohu pomoc v bitvě co se chystá, a kam jdem do války?Moc otázek malo odpovědí...Kdo to je ?? určitě velitel, nebo tak něco...... |
| |
| Herkules a Iolaus Nováčky mám posílat do stanu se zbraněma, támhle, ukáže na veliký stan kousek od vás. Ten je pootevřený (jestli se to tak dá u stanu říct), zahlédnete tam spoustu různých zbraní... Podle všeho jim na výzbroji záleží. |
| |
| Ve městě s kámošem Zbraně nepotřebujem zaveď nás přímo do toho stanu kde se o tom jedná. Řeknu a čekám. |
| |
| Ve městě s Herkulem Koukám na toho muže a řeknu. Opravdu zbraně nejsou třeba zavedte nás tam kde se o tom jedná. řeknu. |
| |
| Herkules a kámoš Jen se na vás zamračí. Tak dobrá, aspoň zbyde víc pro ostatní! I když nechápu to, rozdávat zbraně, každý si je má získat sám..., poslední větu mumlá spíše jen pro sebe. Na co čekáte?! Šéfa najdete támhle! křikne na vás a ukáže k velkému rudému stanu ozdobenému černými obrazy různých vlků a draků... |
| |
| Někde v táboře. Procházím se po táboře vypadám jako válečník v šupinové zbroji a přes záda mám 2 šavle najednou uvidím Herkulese jen se pousměju a projdu přímo před ním. |
| |
| Tábor-stan Kývnu jen a jdu Iolaem ke stanu.Tu se přede mnou někdo mihne.Trochu mi někoho připomíná ale řeknu si potichu. Né to není možné. Pak vejdu do stanu a pozdravím a čekám. |
| |
| Richle se otočím a vytáhnu si kor.... Nedůvěřu ji tu ničemu! Já že tu jsme samy!( samozřejmě ve stanu...)Nenechám si podřezat krk! |
| |
| Tabor-Stan Jdu hned za Herkulem.Jen s ekolem někdo mihne a já slyším jak něco herkul zamumlal a řeknu. Copak Herkul... V tom ale vejdem do stanu apozdravíme a pak čekáme. |
| |
| Někde v táboře. Dojdu k nějakému vojákovi a zeptám se ho. Hele nenašla by se tu pro mě nějaká práce zabíjení nebo nějaká válka??? Vidí tak 2m vysokou postavu krátké šedé vousy dlouhé černé vlasy a mám svalnatou postavu. |
| |
| Společnost ve stanu Herkules se svým kamarádem, jehož jméno neumím vyslovit, vstupují do stanu, tam vidí poměrně zajímavou partu. Je tam zástup mohutných chlápků kterých jste tu zatím viděli desítky, dále jeden co vypadá jako nějaký bard (Galiusix), krásná holka (Leposa), chlápek který vypadá jako skutečný lamač dívčích srdcí (Jelen) a další který je sice trochu menší, ale je svalnatý a mohutný (pěknej šereda-Kanec). Tomu všemu vévodí střízlík, který ovšem vypadá z celé této skupinky nejnebezpečněji a podle všeho se dobře baví (šéf). Bard na vás zrovna mává mečem a vypadá dost naštvaně... Hádes o, tak kvůli válce tady jsme všichni, odpoví ti voják který poslal Hercula do stanu. Běž si támhle pro zbraně, ukáže ke stanu se zbraněmi. |
| |
| Ve stanu Hele dej to pryč. Řeknu a rychlou rukou ho chytnu za zápestí a stiskem ho přinutím aby meč pustil.Zároveň nemůže rukou v pevném sevření ani pohnout. Ještě by sis ublížil nebo spíše někomu z nás. Řeknu a svírám mu ruku dokud to nepstí. |
| |
| Sklidním se Promintě jen jsem se leknul jsem Galijisix těšímě...Kdo jsou ti dva chlapy? zrovna si uvědomim že nikoho neznám....A kur......Já ti nikoho neznám... a začnu bít hodně podezřívaví.... |
| |
| Ve stanu Ale no tak Herkule. Řeknu jelikož na tohle už jsem zvyklej.Čekám jak to dopadne a sleduju Herkula a divné osazenstvo. |
| |
| Pusť, pusť a použiju kouzlo : na zhipnotizování ( nevim jak se píše...) |
| |
| V táboře. Podívám se na vojáka a pak vytasím dvě 1,5m dlouhé šavle pokryté obrazci a jen se pousměju vidí že z jejich konců jdou řetezy které končí seškvařené kolem mé ruky. Ne zbraně opravdu nepotřebuji a kam mám jít teď nejspíš za šéfem že a ten je kde???? |
| |
| Ve stanu Když ucítím že mě nějaká síla nejspíše kouzlo chce přinutit abych ho pustíl povolím sevření ale meč mu ještě z ruby vyrazím. A už s tím dej pokoj. řeknu a už mu nevěnuju pozornost. |
| |
| Ve stanu Snad už s euklidní. Řeknu a kouknu po Herkulovi.Pak řeknu. No měli bvy jsme přejít k tématu kvůli kterému tu jsme. Řeknu nakonec. |
| |
| Tak se nám to tu začíná hromadit... Sice nejsem vyloženě srab, ale radši kousek poodstoupím... Kance radši stáhnu kousek sebou, Leposu nesnáším tak ne. |
| |
| Jelen mě stáhl sebou a asi udělal dobře, nejradši bych se tam na ně vrhl a všechny pořádně pokousta a zmlátil... Jsem přece jen divoké zvíře. |
| |
| Ve stanu Toho že ti dva ustoupili jste si ani pořádně nevšimli, tak moc je situace napjatá... Vážně? A kvůli jakému tématu tu jste? odpoví se smíchem šéf. Já jen že bych to rád věděl... Hádes Hmm, hezký hračky, odpoví uznale válečník. Běž támhle, odpoví a ukáže ti k rudému stanu... |
| |
| No téma asi zní válka.... |
| |
| Ve stanu Kvůli válce. Řeknu klidně a ledově přejedu pohledem po všech. |
| |
| Ve stanu Ano Přikývnu a čkeám. |
| |
| Tábor - Stan Hodím zbraně přes záda a jdu do stanu když vejdu vidím tam stát Herkula a další dva stoupnu si k Herkulovi a pozdravím. |
| |
| Ustoupim stranou k tomu chlapovy Je to tu jak ve městě kde je zácpa lidí....pomalu a nenápadne jdu k tomu chladovi Vítej muj pane... |
| |
| Ve stanu Když vidím Hadese jak stojí vedle mě pozdychnu si že to nebyla jen iluze a řeknu. Čekal jsem kdy tě tu uvidím. |
| |
| Stan Podívám s na Herkula. Neboj já se nechal naverbovat do armády takže se uvidíme hodně často. Potom se podívám na Galiusixe A Galiusixi tebe jsem dlouho neviděl mno a co ty jdeš taky do války??? |
| |
| Stan Tebe se snad nikdy nezbavím. Zavrtím hlavou. |
| |
| No zkušenosti chci něco zažít a proč jsi tu ti muj pane...? |
| |
| Stan Co tím myslíš hele herkule já tě naposledy viděl už ani nevim kdy tak nebuď takovej a jak se má tvůj otec???? pousměju se a pak jen odpovím Galiusixovi. Mno dobrodružství a čerstvej vzduch. |
| |
| Ustoupili jsme poněkud do stínu kam na nás není vidět. Z nějakého důvodu jsem poněkud nervózní... Nějak se mi nezdá že tu jsme sami.... |
| |
| Hehehe...Ano. |
| |
| Stan Nevím otce jsem dlouho neviděl. Pokrčím rameny a usměju se. |
| |
| Mě taky ne, odpovím a otočím se. Ztuhnu strachem protože za sebou vidím velké rudé oči.... |
| |
| Ve stanu Ze stínů u Kance a Jelena slyšíte temné zavrčení. Otče, děje se něco? Mám je zabít...? zavrčí ten hlas ze stínů. Ne, Fenrire, zatím to zvládám, odpoví šéf a obdaří vás dost ošklivým úsměvem. Omluvte mého syna, je oněkud...dravý. |
| |
| No to ase mi nelíbí moc se mi to nelíbí a kdo vlastně si pane...?? |
| |
| stan Aha mno to je špatný a kdy se zastaví u nás doma??? Pronese s úsměvem. A nebojte šéfe už jsem viděl horší. řeknu a čekám. |
| |
| Stan Hmm to vidím. Řeknu akouknu do temnohy. |
| |
| Stan Herkule tohle se mi nelíbí. Šepnu. |
| |
| Stan Herkule přece se nebojíš hele stál jsem nad tvou kolébkou a taky jsem ti dal nějakej ten dar sem přece tvůj strejda ne mno a ty by es u mně taky moh někdy stavit. Řeknu a jen se podívám na Iolase. Á ahoj Iolasi na tebe sem úplně zapoměl. |
| |
| stan mohl ale promin strejdo není čas vždy je něco potřeba udělat. Usměju se. |
| |
| Stan Ahoj. Odpovím Hadesovi a uiž nic neříkám. |
| |
| Stan mno škoda sem ti chtěl něco dát ale počkej mám to tady. Sáhnu pod plášť a vytáhnu 2 jedenapůlruční meče na kterých jsou jakési znaky. jeden je pro tebe druhý dej komu uznáš za vhodné jsou nezničitelné nemůžou se poškrábat ani meče bohů je nezlomí a zaručí ti mou ochranou ruku před hérou. Řeknu a dám ti je oba. |
| |
| Ani nevím co se to děje, ale jedno vím je tu moc lidí, Herkules a Hades. Přejdu k nim. Vždyť herkul je syn Dia. pomyslím si. "Ehm...doufám, že neruším pánové." odkašlu si a řeknu. |
| |
| podívám se za sebe a viím leposu jen se pousměju. Ne nerušíš. |
| |
| Stan Dobře víš že zbraně nepoužívám ale Iolaos si je vezme. Řeknu a podám mu je.Ten je ihnet připevní ke svým věcem. |
| |
| Stan Děkuji Háde i tobě Herkule. Řeknu a meče schovám. |
| |
| Herkulovi se v ruce objeví náhrdelník. Tak si vem alespoň tohle s tímhle tě héra nebude otravovat, |
| |
| "Herkule, Háde a Iolae, já jsem Leposa, Háde, ale ty to jistě víš." řeknu a usměji se. |
| |
| Společně s Kancem se radši vrátíme do popředí, už pomalu začínáme být rochu klidnější... Vzadu jsem cítil vlka... |
| |
| Stan Přijmu jej a nasadím a řeknu. Zdravím tě Lepose. Kývnu. |
| |
| Stan Dobrá, jestli jste tedy dokončili vzájemné představování, můžeme přikročit k věci? Shrňte mi prosím někdo co všechno po mě chcete a já se vám pokusím odpovědět... |
| |
| Ach jo a já joko největší uctívač Háda nic nedostanu... |
| |
| neboj ale až venku tady nic nedostaneš. Ozve se galiusixovy v hlavě a pak se jen otočím na šéfa. |
| |
| Stan Chceme vědět něco bližšího o té válce. Ujmu se slova. |
| |
| Stan Kouknu na Herkula s tojím a čekám nevím co říci a tak s enezapojuju. |
| |
| Co to bede Háde?Bardská zvědavost |
| |
| Nechám mluvit Herkula. V klidu čekám co se bude dít. |
| |
| Tak něco bližšího o válce... Velevážení chytráci, je vidět že se vás na mě a mé přátele domluvila pěkná hromada... Ale to je vedlejší. Já bych vám rád řekl jen jedno-tato válka je proti celému světu, proti všem, i proti...tomu co je jinde, což vás ovšem nemusí zajímat. Ještě nějaké otázky? |
| |
| "Aha tak to je hezké." řeknu klidně a čekám co se bude dít dál. Já žádné otázky nemám. |
| |
| Já a mé otazky vypršeli. k hádesovy pujdeš ven můj pane? |
| |
| takže ty chceš vybýt nestvůry bohy atd. a ti co se k tobě připojí ti přežijí že |
| |
| Stan Ano, nějak tak... A protodoufám chápete, že vás nemohu nechat jen tak odejít...., odpoví a usměje se. Ten úsměv nahání strach... Háde, nejvyšší čas zavolat kamarády. |
| |
 | někde v táboře Procházím se o táboře kde víé že je i můj otec všichni muži jak vojáci tak i sedláci ženatí i svobodní se za mnou koukají jak jsem krásná dojdu před stan ve kterém je můj otec a čekám venku.Spolu se mnou jde i elion |
| |
 | Létam po vesmíru rychlostí světla. |
| |
| Něco zašeptám a před ležením vojáků se objeví duše mrtvých vojáků kteří začnou útořit na vojáky v ležení a k sobě zavolám arese,andromedu,darystatyla,poseidona,héru a zeuse. |
| |
| "Hmmm....." zamumlám. Můj pane kde jste, teď když bychom potřebovali vaši pomoc." pomyslím si. |
| |
| Když vidím jak otcova vojska duchů a nemrtvých vojáků ničí ostatní vtrhnu do stanu a elion řeknu at jde se mnou. |
| |
| Usliši otce a letim ke stanu, omile u stanu ho zničím( ne bo spíš odfouknu a zabrzdím narazím do herákla a herákles pořádně spadne na zem, takovou rychlostí jsem letě.Ano otče co je? a vitasim obrovskou kosu. |
| |
| najednou si vzpomenui takže zavolám i odesa a athénu. |
| |
Bez jakéhokoliv otálení vtrhnu za mou paní do stnau a začnu zabíjet všechny nepřátele co se mi odstanou k zubům nebo na dosth mích drápu. Jinak měřím asi 190 cm. |
| |
| Začnu se dábelsky chechtat a několik set mužu videsim hehe |
| |
| hele co to děláš svému bratranci jo a ještě neco tady nepřítel chce zničit bohy pak pomůžu herkuklovy na nohy |
| |
 | Můj pán mne volá! Potřebuje jistě pomoci! pomyslím si aokamžitě se za ním rozeběhnu a ještě předtím zaviju. U nějakého "stanu" zahlédnu, mého pána, jeho synovce a děti. Vrhnu se po enirovi. Moje srst se rozpálí do běla. |
| |
| Promiň bratranče leteljsem z vesmíru, jo a ty chceš zničit bihy??? HAHAHAHA!!!! To se ti povedlo HAHAHAHA!!!zachvíli se uklidnim a začnu vojákum ukazovat jejich nej nej anej. horší noční můry. |
| |
| Prosím chci být zase jako vždycky! Prosím! Teď to potřebuji! pomyslím si, ale útočím mečem. |
| |
| zakřičím Araka bara!a zkonečku prstu mi vyšlehnou něco jako blesky ale hádovy. |
| |
 | Vy hlupáci! To si myslíte že mě tohle vyděsí! křiknu a rozchechtám se. Do ruky si přičaruju meč a vrhám se na toho nejbližšího (Leposa). |
| |
| Meč necháváým za pasem, kopím útočím na jednoho Lokiho pobočníků, velkého světlovlasého válečníka se sekerou. |
| |
| Konečně boj! Tomu rozumím... Mávaje sekerou útočím, nejbližšího nepřítele setnu, další mou ránu zadrží a jde po mě obouručákem... |
| |
| začnu bojovat a vipadam jak Leonidas ale ještě horší, po desátem hlapovi křiknu na herákla dáme si závod? |
| |
| Hádes Většina se objevila, Zeus má s sebou anvíc Artemis a pár svých keltských přátel-Cernuna, Esuse, Taranise a všemu vévodí hrůzostrašný Arawn obklopený smečkou bílých psů. Andromeda Vtrhneš do stanu, do cesty se ti postaví náhle se zjevivší žena, podle všeho čarodějka, jedna polovina jejího těla je bílá, druhá černá... Ale jinak vypadá celkem mladě. Něčím se ti podobá... Nad tím však nemáš čas přemýšlet, protože na tebe vysílá nějakou temnou energii... Leposa Útočí na tebe Loki. Elion Proti tobě stojí vysoký muž vyzbrojený halapartnou, s její pomocí si tě docela úspěšně drží dál od těla. Odesa Fenrir vysoupíz e stínů, je to ohromný černý vlk s rudě zářícíma očima. Je asi dvakrát větší než ty.... Seká po tobě drápy a nezdá se že by mu tvůj oheň nějak moc vadil.... Darysatyl Několik jich utíká, ale tohle vypadá na drsné válečníky co se jen tak něčeho neleknou. Několik se jich pomalu probíjí přes nemrtvé a míří k tobě... Galiusix Několik mužů stojících proti tobě je usmaženo, ale blíží se další. |
| |
| "DOPRČIC!!!!!" azřbvu a začnu po Lokim sekat mečem. "Já chci svojí pravou podobu!" zakřičím znova. |
| |
| Krveprolití Jsem ve vzdu a rozletím se na drsné bojovníky a kosou máchám joko šílenej.( občas mě bobadne běs kdyš bojuji. |
| |
| Krveprolití Když jen tak tak postřehnu co se stalo začnut také bojovat a zabíjet všechny kdož jsou proti nám azavolám. Iolae drže se u mě! Pak mohutnýma rukama začnu bojovat a používat zbraně nepřítele. |
| |
| Vrhnu se Fenirovi po krku. |
| |
| Krveprolití jdyž najednou začne boj vytáhnu oba meče od Hadese každý do jendé ruky a kryju Herkulovi záda a bojuju také.Kryju se též a snažím se každého nepříele zabít. |
| |
Obcházím ho jako lovec svou kořist. Srt mám naježenou vzteky. Chci využít moment překvapení. počkám si na chvilku jeho nepozornosti a pak mu skočím po krku. |
| |
| Na moji kosu se zničeho nic někdo připletl a talva toho vojáka letěla do sta na nepřítele geparda, jinak letím a polovina smislů je u boje druhá hlída moji ségru Jen ať se nic nestane ségře.... |
| |
 | Potoluji se v blížkosti tábora kde je můj pán Herakles. Když zaslechnu zvuky boje. Rozeběhnu se tam a uvidím jak se v nějakém stanu bojuje a je tam i můj pan. Rozeběhnu se k mému pánovy. Vidíte 3,5 metrového bíleho tygra.(Vzhled viz ikonka) DOběhnu k mému páno a stoupnu si po jeho boku. Strašlivě zařvu až z toho běhá mráz po zádech. Pak pomáhám mému pánovi v boji. Sekám a hryžu jak to jen de. |
| |
| vytáhnu dvě magické šavle a vrhnu se na toho co měl být můh šévf vlasy my začnou hořet modrým plamenem a v očích mám plameny pekelné. |
| |
| Pokusím se odhodim magii a hodím proti ní kouzlo temné magie přitom vytáhnu meč a hvězdice a začnu je po ní házet |
| |
| .Boj Vidím svou tygřici a při boji k ní prohodím. á Aleiro tebe jsem dlouho neviděl. Usměju se a jeden voják dostane pěstí do obličeje.Tomu vezmu meč a vrhnu po dlaším kterýmu zůstane v hrudi |
| |
| Boj Jé Herkule to je ta tvá tygřice že,No ted se hodí. Kývnu a dvěma meči rozsekám jednoho nepřítele.A pokračuju.Já,Herkul a tygřice se držíme v trojuhelníků vedle sebe. |
| |
| Leposa Koutkem oka si všimneš Arawna, ten jen mávne rukoua začínáš se měnit zpět... Adiolaxur Bojuješ, bojuješ... Když se ti náhle do cesty postaví mohutný válečník s palcátem. Herkules, Iolaus a Aleira Náhle před vámi doslova vybuchne země...a vynoří se z ní ohromný had. Odesa Fenrir se zachechtá a srazí tvůj útok tlapou. Elion Podařilo se ti ho překvapit, na poslední chvíli tě však srazil tupým koncem halapartny k zemi. Teď se rozmachuje.... Hádes Běžíš na Lokiho pomoct Lepose, která se mění zpět do své pravé podoby.... Andromeda Všechny tvé útoky odrazí svými kouzly, mávne rukama a mezi vámi se vynoří ze země skupina zombií ve zbrojích podobných zdejším válečníkům. |
| |
| Skočím a dopadnu za něj potom se obrovsjkou rychlostí otočím a bodnu mu magické zbraně do srdce a do hlavy. |
| |
| Boj Iolae Aleiro kryj te mě ze stran já se postarám o toho hada! Křiknu a chytnu vůz se senem.Ten pak zvednu s námahou do výška hodím po hadovi. |
| |
| Kdo si ať vim co ti napsat na hrobeček...hehe..... a suknu mu do břicha kosou ařitom se začnu vznášet víš a víš až jsem tak daleko zě na mě nemůže tim svim " Palcátem" |
| |
| Kdyuž se objeví válečníci něco si zašeptám a pak se ze vzduchu a ohně stvoří panteři na ktyerých jsou lukostřelci a začnou pio válečnících střílet toho vyuužiju skočím za ní pokud se otočí podskočím jí pod nohama a bodnu ji do srdce a ještě čepelí zatočím |
| |
| Boj Kývnu na Herkula kryju jej zleva před útoky nepřátel. |
| |
| Jak uvidim lokiho jdu proti lokimu na pomoc té holce. Co to řve?? že chce svou pravou podobu zpět???? ONA NENÍ ČLOVĚK????!!!!!!!! |
| |
| Poslouchám svého pána, ale pak si ho vyhodím tlapou na Hřbet a začnu obíhat kolem hada aby ho Herkul mohl mlátit. |
| |
| Hned jak se proměním zpátky tak strašlivě zařvu a zaviju. Vzletím takže vemu stan s seboua ten pka shodím. Začnu dělat na Lokiho nálety s doprovodem ohnivých koulí. Ti co nevědí jak vypadám tak mám Vlkodlačí tělo kromě křídel a ocasu. Ocas a křídla jsou zlatá a dračí jinak vlkodlačí části jsou černé. |
| |
| Boj Aleiro co to děláš.No dobře dostan mě k jeho zádům pak užto nehc na mě. Řeknu a když se nám podaří dostat za hada skočím mu z Aleiry na krk a zečnu ho dusit rukama a nehodlám se pustit. |
| |
| Boj Herkule! Zavolám jen když ho vidím na zádech toho hada tak jen dodržuju odstup a pokračuju v boji. |
| |
| Galusioxovi se v jedné ruce objeví meč s rudou čepelí obklopený ohněm je to srdce ohně a je nezničitelné a zraní cokoli. V druhé ruce má štít který vypadá jako otevřená tlama je to štít nářků a požírá duše mrtvých které jeho nositel zabije a dává mu jejich moc. |
| |
| Dííííííííki háde! Jdem na Lokkiho????!!!! a hned dary skouším někomu proříznu hrdlo a cítím se sylnější Útooooooooooooooooooooooooook!!!!!!!!!! |
| |
| Protože sem tu nebyl tak vsechno ted napisu do jednoho dlouheho prispevku - nedivte se prosimvas že to bude trošku přehazene - 130 prispevku se dohani blbe :-p - sekal sem zahradu) Při hromadění lidí ve stanu začínám být nervózní ale kdyš zezadu zaslechnu jména typu Herkules tak se cítím o trošku bezpečněji. Za chvíly je stan odfouknut a mě to hodilo do krátkého bezvědomí (ňák to musim udělat abych tam nerušil ne? :-)) Jakmile se proberu Zrychle zhodnotím situaci - hromada lidí který ani neznám se tu mlát támhle (asi leposa) provádí nálety na někoho kdo vipadá jako bývalí ne-šéf a můj novej kámoš pomáhá Lepose. V ten moment vedle mě padne duch tak se rychle otočím a vidím velkýho barbara (náš rozdavač zbraní) tak na něj zaměřím svou pozornost až do takové meze že si bude myslet že se oběvil v nicotě (všude bude černo ale vše bude vidět) a okolo něj budou pouze milióny iluzí mě. Každá do něj bude mlátit holí a samy o sobě mu nic nebudou dělat.. s každým máchnutím mu budu spůsobovat mentální bolest (není pravá - člověk si pouze myslý že ho neco bolí tak že ho to skutečně bolí - nebo jak to mam říct xD)dokud buťto se rači nezabije (hole sou tupé - bude to strasně bolet) nebo neumře z jiného důvodu kdykoli se pokusí o protiúder jeho zbraň/ruka okoli projde skrz ale presto ho to bude bolet. Navíc ještě mu z mozku budu tahat veškeré užitečné informace (kde jsou další vojenská města apod.) a to taky není příjemý proces... cítíte se jako by vám v hlavě hořel plamen. V mém světě ho takto můžu mučit třeba až pět let v kuse i když v realitě to trvalo 1 vteřinu. |
| |
| Ta holka se začíná měnit v nějakou příšerku, no já jich taky pár znám. Přivolávám tě Nighoghu! vykřiknu abych přivolal jednoho ze svých služebníků...(tím je Nighoghův úvod zařízen). Na poslední chvíli kouzly vykryju Hádův útok... |
| |
| Hercules a spol. Vozík hadovi nic neudělá a i škrcení je mu spíš pro smích. Adiolaxur Jediným úderem mu rozpářeš břicho, palcát mu vypadne z ruky a už ti od něj nic nehrozí... Andromeda Lukostřelci je překvapili, ale útok opět vykryla pomocí temné energie. Galiusix Tvůj první útok rozseká na kusy hned několik nepřátel najednou... Silný meč, to je pravda. Leposa Útočíš, ale Lokiho chrání před tvými útoky nějaká kouzla. Když se musí chránit, je poměrně šikovný..... Nerelin Očaruješ ho, chvíli se drží pak začne strašně řvát, dokud to nějaký z jeho kamarádů neukončí ranou z milosti. |
| |
| Boj Zavrčím a rukou mu začnu prorážet krk. |
| |
| Boj Objehnu hada a oběma meči mu seknu do ocasu. |
| |
| Rychle se rozhlédnu po větším boji a uvidím hada a koukám jak se na něm vozí Herkules. To asi nebude jeho dopravní prostředek.. to mazlení vipadá spíš na škrcení pomyslím si a rozejdu se směrem k hadovy (né k Hádovy!). a zaútočím na něj stejným způsobem jako na mou předešlou oběť. |
| |
| Uslišim dračí řev v tom mě ťukne Konečně potora pro mě.. a rozletímse ke drakovi na útok... |
| |
 | V domě Athény Co to má bejt za život sedět doma a učit se já chci ven někam do boje někam daleko. Říkám s v mysli a použiji zrcadlo k tomu abych viděla svého otce vidím jak válčí se severskýmy bohy to my nedá jsem sice mladá ale nenechám si zabít otce a teleportuji se k němu na sobě mám zbroj a v ruce kladivo osudu a na druhé mám štít. |
| |
| dívám seč na nepřítele jen si ho prohlížím a pak se vrhnu na tu ženu co otravuje mou dceru skočím za ní a bodnu jí meč do páteře a druhý do lebky. |
| |
| Dívám se na ní a jen se pousměju pak vidím otce který jí probodl mečem jen vezmu hvězdici a hodím jí té druhé do krku aby jí usekla hlavu. |
| |
| Sindibád Jsi spolu s posádkou na lodi a plujete vstříc neznámým končinám. Máte splnit jeden úkol, ještě teď si vzpomínáš jak vám ho zadali... Byli jste v nějaké hospodě, v malém přístavním městečku na jehož název si teď nevzpomínáš. Jakýsi mohutný muž v kápi, vám sdělil, že máte plout k nějakému ostrovu, tam osvobodit nějaké zajatce a on že si je pak nějak vyzvedne... Jak neřekl, prostě si je vyzvedne... Zvláštní muž. Už se pomalu blížíte k tomu ostrovu, na něm se skví velká pevnost, podle všeho plná nepřátel... Otázka zní jak to provést. |
| |
 | Na lodi Plujeme vstříc úkolu na ostrově.Příjdu k posádce a řeknu. Takže Dubare ty zůstaneš u kormidla a budeš hlídat oď kdyby něco.Mei a Bryn vy budete s Dubarem mu pomáhat.Rongare my půjdem na břeh.A ty Fizúzi připrav nějaké ty svoje vynálezy co by sehodily a půjdeš s námi. Rozdělím a čekám až se dostanem dost blízko ostrova. |
| |
| Sindibád Všichni jen přikývnou a začnou se chystat. Brzy je vše připaveno a může se vyrazit... MH:Popiš nějaký plán jak se tam dostat a Fizuzovi vynálezy jsou taky na tobě. A naši hrdinové zatím... Hercules Sice mačkáš hadův krk jak umíš, ale moc ti to nejde... Tvrdá kůže. Iolaus Tvůj útok prakticky nezaregistroval, jen mávl ocasem a odletěl jsi o pár set metrů dál... A přitom zdevastoval pár stanů. Nerelin Had se na tebe jen zahledí a něco po tobě plivne. Zelená tekutina (nejspíš slina) tě mine asi o půl metru, zasáhne nějakou z Hádesových zombií a ta se doslova rozplyne... Dost to páchne a navíc je podle všeho chráněn proti tvým útokům. Adiolaxur Později, drak tu ještě není aby odepsal. Hipolita Přeneseš se k otci a nevlastní sestře, zrovna se mlátí s nějakou divnou ženskou... Hádes a Andromeda Hádův útok je na poslední chvíli odražen kouzly, on sám je odhozen asi deset metrů a leží na zemi. Andromeda to samé. |
| |
| Na lodi Když jsme připraveni už znám plán já s ROngarem a Firůzem si nasedneme do člonu a plujeme ke břehu.Tam budeme muset schovat člun a zamaskovt jej.Potom budeme muset prozkoumat okolní terén ale tak aby nás nikdo neviděl.Pak se zase vrátíme na pobřeží. Jinak Fizúz má s sebou ve vak něco jako primytivní dýmovnice.U břehu začnem provádět náš plán kdyby nastaly problémy změní se. |
| |
| Boj Když hadovi nemohu ublížit i přes svou nadlitskou sílu.Sjedu mu po těle ař na pšičku osacu a sesednu z něj.Pak s námahou jej chytnu pevně za ocas a snažím se ho dostatt do vzduchu. |
| |
| Vstanu a v ruce se my objeví obrovská sekera skočím k níé okolo sebe mám antimagické pole a sekám po ní jak jen nejvíce můžu přitom jen pomocí mysli volám další posily. |
| |
| Boj Když dostanu rnu ocasem hada proletím s bolestni několik set metrů.Pak vstanu s ámahou z rozflákaného stanu.Zase s mči v ruce a rozběhnu se hadovi.Kus od něj schovám jedn meč a kus klačku zapálím o ohen který je kdokoliv poblíž.Pak začnu popalovat hada a odvádět pozornost jeho od Herkula. |
| |
| Vstanu a pomocí mysli zavolám svého syna poté okolo sebe utvořím antimagické pole vytasím 2 meč a začnu na tu ženskou používat kouzla z magie světla říká se přeci že světlo zničí tmu. |
| |
| Takže tys mě chtěl rozleptat ty *PÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍP* a navíc mi ještě vodporuješ?!?!? (cenzura) Naštvu se (ještě ne bohužel dost ale už je to skoro ono) a skusim něco jinýho. Zaměřím kousek svých schopností na obléhání jeho mozku a zbytek zaměřim na jeho svaly a zablokuju veškeré požadavky mozku na fyzickou aktivitu (přestane se hýbat a přestane vzdorovat herkulovu mačkání). Primární útok na svaly vedu od hlavy dolů. Pokud se mi to povede pokusím mu i zablokovat čelisti. Ale stálé vnímám svět okolo aby mě nesejmul. |
| |
| Když se tam objevím uvidím tu ženskou a utvořím kolem sebe antimagický štít pak začnu používat svou moc a kolem všech kteří bojují na mé straně se vytvoří aura vyhrané války. |
| |
 | Usliším volání své matky také proto se objevím ve stínu poblíž ní a přímo se se stíny spojím takže my předávají nekončící moc a všechny stíny lidí se odlepí od lidí a vrhnou se na mé nepřátele. |
| |
| Skusím se dostat za záda Lokimu... |
| |
| Sindibád Zatím to jde, prozkoumáváte okolí, ale zrovna jste se jen tak tak vyhli několika hlídkujícím mužům (typičtí samurajové). Herkules Jsi odhozen stranou, stejně jako Iolaus. Předtím než tvrdě dopadneš, tě však někdo zachytí a postaví na nohy. Je to mohutný rudovousý seveřan, jen se pousměje a řekne:Klídek chlapče, teďf to nech na mě! a vyrazí mávaje velikým kladivem vstříc hadovi. Hádes, Andromeda, Hipolita, Felix Hádes sice přivolává další posily, ale ona taky, Háda samotného po chvíli několik nepřátel obklíčí. Andromeda je úspěšnější, světlo ji podle všeho zraňuje a proto s křikem ustupuje. Hipolitina a Felixova kouzla také fungují a proto se štěstí pomalu začíná obracet na vaši stranu... Iolaus a Nerelin Vašich pokusů si nevšímá, má oči jen pro kladiváka. |
| |
| Chabý útok toho chytráka Galiusixe s klidem vybráním svým mečem, sám ho svým kouzlem srazím k zemi a jdu mu mečem po krku... |
| |
| Ten s obouručákem mi jedinou ranou vyrazí sekeru, mě to srazí k zemi. Už nemám moc šancí a připravuju se na svůj konec...když se mi začne vracet má pravá podoba. V následující chvíli je ze mě obrovské divoké prase, toho chytráka prostě rozšlápnu a řítím se dál... |
| |
| Svého soupeře probodnu skrz naskrz, a pak se začínám také měnit. Je země veliký jelen, své nepřátele likviduji...pokývnutím hlavou (parohy, rozumíme si?). |
| |
| Koutkem oka sleduju své přátele a spojence moc nesleduju, v ruce třímám kamenný oštěp, každého kdo se moc přiblíží probodnu, případně mu urazím hlavu tupým koncem. Přitom si všimnu že se ze sem blíží další seveřaně. Zprvu mě to znepokojí, ale když si všimnu, že se pouštějí do ssvých krajanů oddychnu si... Tihle asi nebudou moc oblíbení... |
| |
| Rozmachuji se kladivem, srážím k zemi jednoho nepřítele za druhým. Po chvíli se ke mě připojí jeden seveřan, všimnu si že se jich tu objevuje spousta a bojují se svými kamarády... Zvláštní. Také si vimnu, že můj soupeř drží v jedné ruce dlouhý meč, místo druhé má pahýl na kterém je připevněn štít... |
| |
| Začnu být k zbláznění rozzuřený kdyš zjistím že had mě v klidu ignoruje a začnu se pomalu proměňovat do démonní podoby. Narostou mi obrovská černá křídla, celý zčernám a zvětším se přibližně na výšku 4 metru (pro představu viz ikonka) protože o tomhle mém tajemství ví jen leposa jelen a kanec nemelo by je to až tak překvapit... zbytek nevim. Každopádně ve stavu démona se moc nekontroluji a mam teďka momentálně jediný přání... Zabýt hada! Zabýt hada... To je jediná myšlenka v mé hlavě. Obrátím svou hlavu ke zbrojnici, telekinezí odhodím stan a pomocí telekineze vemu všechny meče a brnění a začnu s brněníma třískat hadovy do očí a se zbraněni bodat/píchat/sekat do vnitří části jeho tlamy při tom ještě útočím na hadovu mysl strašlyvím nátlakem.. až takovým že na místě kde mu na mozek útočím (u člověka by to tak bylo) je vidět prohlubeninka (u hada nevim tak pj kdystak me oprav) a zbytek své moci se pokusím použít na paralizování jeho hlavy. Telekinezí se pokusím mu držet celou hlavu tak aby koukal nahoru a nemoh s tim nic udělat... |
| |
| Ostrov Opatrně prozkoumáme místo kde mají být zajatci a vrátíme se na pobřeží dohodnout se na plánu. |
| |
| Boj Zapískám na hada. Hej ty velký plaze tady jsem! Zavolám a mávám mëčem ve vzduchu aby si mě všiml a upoutal bych jeho pozornost. |
| |
| Boj Když mě někdo zachytí a jde pak na hada běžím za ním a řeknu. A kdo jsi ze severských bohů?Thor asi ne co? Usměju se.Pak vezmu velkou kládu do rukou a dojdu k hadovi a vší silou jej praštím kládou do krku. |
| |
| Sindibád S posádkou se dohodnete na několika zcela jednoznačných faktech:zajatci jsou uvnitř pevnosti, nejspíš jsou dobře hlídáni a dostat se tam nebude jednoduché.... Pravděpodobně si cestu tam i zpět budete muset prosekat, ale někdo si všiml že na západní straně pevnosti je nějaká velká roura kterou byste se mohli dostat dovnitř.... Jak to bude s cestou zpět je zatím ve hvězdách... |
| |
| Ostrov Jediný kdo s emnou pud eje Firúz a Rongar.Tak jsme s edohodli ajdem k té rouře případný odpor tiše odstraníme. |
| |
| Sindibád K pevnosti jste se dostali bez problémů, na hlídky jste nenarazili... Vlézáte do roury... Ještě že s vámi není Dubar, ten by se neprotáhl... I vám je tu celkem těsno. |
| |
| Ostrov Jdu jako první s mečev ruce se seoukáme rourou.Firúz de poslední a Rongar uprostřed. |
| |
| Sindibád Lezete rourou, je to tam vážně těsný, hodně, hodně těsný... A špinavý. Vylízáte ven v malé těsné místnůstce, díra končí něčím co připomíná židli. Konec roury je přesně uprostřed... |
| |
| Ostrov potichu a pomalu pstražítě vylezeme z roury a rozhlédneme se kde jsme.Pro další podnikdnuí akce. |
| |
| Procházíte dál, projdete dveřmi, pak dalšími, nakonec jste v jedné chodbě, kousek od vás stojí strážný, je k vám otočen zády. |
| |
| Ostrov Jdem dál a když uidíme strážného potivhu k němu zezadu příjdu s omráčím ho úderem do hlavy. |
| |
| Vidím jak ta ženská ustupuje pod náporem světla vezmu své hnězdice namáčené ve svěcené vodě a házím je po ní přitom také používám světlo a jiná kouzla magie světla. |
| |
| Přidám na záři a dál ji obkličujeme a používáme švětlo tak aby nemohla uniknout přitom házím všechna kouzla z magie světla na ni abych ji co nejvíce oslabila |
| |
| Podívám se na tu ženskou Tři si s ní určoitě poradí. Řeknu si a jdu pomoct těm ostatním s hadem. Házím po hadovy blesky,ohnivé koule atd.... |
| |
| Obkličujeme tu ženskou a všichni používáme světlo abychom ji oslabily. |
| |
 | strašlivě zařvu když mne můj pán zavolá. Najednou se k vám ze vzduchu začne snášet hnědý drak asi 20 metrový stále se strašlivým řevem. Hned se do sebe s Leposou pustíme. |
| |
| Poslouchám sevého pána a zatím jdu po všech co jsou kolem. Pak si všimnu, nějakého démona, který je jen o půl metru větší než já. Hlavu si s tím nelámu. Dálutočím na všechny nepřátele. (Stejně tak i ostatní miláčci. |
| |
Zařvu vyskočím na nohy. Rychle svého nepřítele oběhnu a sejmu ho ze zadu. |
| |
| Zakňučím když mě vlk srazí na zem. Odstraním plamen a začnu kolem něch laškovně chodit. |
| |
| Okamžitě se do sebe s Nighogem pustíme. Já měřím 20m. |
| |
| Nerelin Těsně předtím, než k němu ta hromada zbraní dorazí, většinu rozpustí jediným mohutným plivancem. V tu chvíli ho však zasáhne tvůj telekinetický útok a něco málo ho zasáhne. V tu chvíli k němu taky dorazí kladivák (jinými slovy Thor) a začne do něj mlátit ze všech sil. Tobě věnuje pouze nevraživý pohled... Iolaus Had si tě jaksi nevšímá, zaměstnává ho kladivo a kouzla. Herkules Kláda se rozletí na kousky, na rozdíl od kladiva nebo Nerelinových triků to nejspíš ani nepocítil... Hipolita Tohle mu zdá se taky vadí, způsibuje mu to dost ošklivé spáleniny. Hádes, Andromeda a Felix Je už dost oslabená, nakonec silně vykřikne a zmizí. Podle všeho zdrhla... Nighogh a Leposa To si vyřiďte sami, zkuste to přežít. Aleira Náhle se před tebou v oslňujícím záblesku světla zjeví jezdec. Sedí na velikém, osminohém hřebci, on sám je starší člověk s páskou přes oko, v ruce třímá kopí, kterým po tobě bodá... Oprava, bodá po chlapovi který ti právě hodlal useknout nohu. Elion Na poslední chvíli mu uhneš, přijdeš přitom o špičku ocasu. Jeho to překvapilo a tak se tvůj následující útok už zdařil bez problémů, je po něm. Odesa Jen se děsivě pousměje (jestli se to tak dá u vlka říct) a vrhne se na tebe. Klidně by tě mohl spolknout... Adiolaxur Blížíš se k drakovi, ten se právě pere s jinou bestií (Leposa). Sindibád Ani si tě nevšimne a už leží omráčen na zemi. Kousek od vás jsou dveře, tam už je nejsíš vězení. Nemám moc času, tak sem shrnu i své postavy Galiusix a Loki Lokimu v podříznutí Galiusixe zabráí dva faktory:Za prvé, sem dorazil zbytek jeho příbuzenstva (pokrevní bratr Odin a Lokiho poslední dítě, Odinův kůń), a za druhé pocítil že někdo narušil vězení.... V duchu proto přivolá Yurnera aby to tam omrknul... Yurnero Objevíš se v pevnosti kterou podle tvého pána někdo narušil. Máš počkat někde ve stínu poblíž cel a až začnou osvobozovat vězně, zaútočit. Kanec s Jelenem Dál likvidují zástupy nepřátel... Cernunos Připojují se k tobě další bohové, a nepřátelé ať už živí či mrtvý, začínají ustupovat. Esus (Malý omyl. Ten jednoruký není soupeř, ale kamarád.) Probíjí se k ostatním, všimne si, že jednoruký se pomalu blíží k Fenrirovi... |
| |
| Boj Vezmu obět do rukou oba meče a piběhnu k hadovi a začnu jej sekat pi břiše. |
| |
| Boj Zamračím se a vyšplahám ho hadovi až jemu na hlavu a pak ho rukouu tedy celou pěstí svší silou praštím do oka. |
| |
| Ostrov Strážného odklidíme a jdeme se zbraněmi v rukách dál dolů do vězení. |
| |
 | Schovám se do stínů ve vězení - vězni teďka spí a jsou umístěni v malých celách takže nemam problém to udělat tak aby si mě NIKDO nevšim. Schovám se velmi pečlive a přestanu se úplně hýbat.. i dýchání provádím velmi potichu a čekám až se otevřou dveře dovnitř. Můj pán je neomylný... ale neřekl mi jak mam tu havěť odstranit.. zajmout či zabít.. má volba je jasná... pomyslím si a na tváři se mi viloudí krvelačný úšklebek ale rychle zase vychladnu. |
| |
| všimnu si že telekineze funguje oslabím svůj nápor na jeho mysl a začnu se soutředit na jeho zabití - soutředím svoji telekinetickou moc na tenký kruh okolo jeho tela tesně pod hlavou a pak začnu velmi velkou silou to území mačkat. |
| |
| Začnu velice, ale velice žalostně kňučewt a snažím se ho kousnout. |
| |
| Oba se koušem a řve až já ho nakonec kousnu do křídla a kus mu vyrvu takže už nemůže létát. Já ho mrštím k zemi(Sme nad ní pouze 2 metry.) Pak mu dám mířenou ránu do spánku ocasem tzakže ho tím na nějakou dobu omráčím. Sletím k Diovi se slovy. "Pane můj nasedejte." |
| |
| Kývnu na toho jezdce v poděkování a pak se rozeběhnu na pomoc Odesse. jdu také po tom vlkovi. |
| |
Když mi někdo šahá na ocas tak mě to vždy rozzuří krom toho když mi na něj šahá NAdromeda. A když se rozzuří šelma jako já tak to není dobrý. Zařvu na celý bojiště a vrhám se rozzuřeně na další nepřátele. |
| |
| SAKRA!!! TAN BYL MŮJ!!! TY COSI!!! sem rosčílem do nepříčetnosti a to není dobré já si to trochu uvědomuji a využívám toho.....Kolem mě se začina dělat čerky kouř a jakmile si vyhlédnu kořist tím kouřem jí zavalím pak z ní vysaju ůplně všechno a zabiju ji.To vše dělám skoro naraz ale oběti to připada jako 1000let.... |
| |
| "Představ si, že se jmenuji Leposa! A jsem kříženec draka a vlkodlaka!" křiknu na Hádova syna. Proč vlastně tohle krveprolití? Pokud vím Loki je bůh tak rpoč bojujeme? Proč? To by se nedalo dohodnout? ptám se sama sebe. |
| |
| No Leopso podle mě je to strata česu nej. je Loki ale zato je to zábava.a useknu někomu hlavu. |
| |
| "Máš pravdu." odpovím synovi Háda už normálně.Je čas tu trošku zatopit. Kéž by tu byli i m rodiče. povzdechnu si. Prudce se vznesu div nesrazím Dia a velice hlasitě zařvu, tak, že to bylo slyšet po celém táboře a nejen tam. Pak se vrhám na Lokiho. |
| |
 | Já s Reasanou na hřbetě létám po Řecku když ucítím jakési varování. Něco mi říká, že Leposa není v pořádku. "Resano, Leposa není v bezpečí musíme ji najít!" křiknu na Resanu a ona mě chytí pevně okolo krku. Obrovskou rychlostí se ženu směrem k bojišti. Mnohem rychleji než Leposa. Zanedlouho se tam přiženeme a vidím jak Leposa na někoho útočí. Strašně zařvu a Resana zavije. Pak usednu z duněním na zem aby mohla moje žena seskočit. Seskočí a také se rozběhjne proti Lokimu cestou sraží všechno co jí příde do cesty. Resana je 5 metrový černý vlkodlak. A já jsem zlatý drak měřící 20 metrů. Já se střemhlav řítím na Lokiho. |
| |
| Loky ty zrůdo pekel umřeš u mích nohou ty zrůdo ohnivá! a dělám hodn složity útok na Lokiho kombinasci bodu seku kritu atd... a osmičky.On nepřežije poku ano tak né na dlouho! a začnu spívat hrozny ton ktary drásí uši lidem i zvířatům snad to zabere.... |
| |
| Ha další drak a jen pro mě s vlkodlakem ten drak je můj! a útočím na otce leopsy. |
| |
| "TY BLBČE NECH MÉHO OTCE BEJT!!!"zařvu na syna Háda. Nighiogh se pomalu začíná probírat. Otče sem tak ráde, že jsi tu. pomyslím si. |
| |
| Zastavím se v letu Co?To je tvuj otec Leopso??? |
| |
| Pomalu se probouzím s necelým křídlem. Strašně zařvu a vrhám se na všechyn co stojí okolo mého pána. První je Galius. |
| |
| "Jo je!!!!" zakřičím znova a útočím na Lokiho. |
| |
| ha tak promiń no... a jdu na draka ktery nemá jedno křído.... |
| |
 | "Leposo drahoušku sem ráda, že žiješ." křiknu na svou dceru a dál útočím na Lokiho. |
| |
| Rychle se otočim a vidim draka který mě srazí k zemi měč makne k Lokimu a já mám štít v rucety létací svině! a něco dělám s štítem a on vypustí tlakovou vlnu duchů tak to draka odhodí s vysaje mu to energiji. |
| |
| Šíleně zařvu už jen ležím na zemi a jelikož jsem bez energieskoro se nemohu hýbat. |
| |
| Djdu si pro meč a řeknu drakovi Draku moc se mi tě nechce zabíjet pokud odletíš tak tě nechám....a pokud přestaneš uctívat Lokiho a začneš uctívat Háda pána podsvětí.... |
| |
| "Jen Loki je můj pán!" odseknu a ani mi teď nevadí, že zemřu, ale pochybuji, že mne můj pán nechá jen tak zabít. |
| |
| Iolaus, Herkules, Nerelin Had začíná pomalu slábnout, hlavně díky Nerelinovi a Thorovi, jak se zdá i Iolaovi meče (díky mnoha a mnoha sekancům) pomalu začínají pronikat dovnitř. Herkulova pěst to už jen završí, had pomalu klesá k zemi... Sindibád Otevíráte dveře, tam je další chodba, na každé straně je několik zamřížovaných cel. Yurnero Čekáš....čekáš...čekáš.... Odessa a Aleira Fenrir se rychle blíží k Odesse, ta se ho snaží kousnout, ale jemu to příliš nevadí.... Srazí ji k zemi, ještě jedna rána a.....prásk, je sražen k zemi Aleirou. Navíc se pomalu blíží jednoruký muž... Elion Zakusuješ jednoho nepřítele za druhým.... Všichni co útočí na Lokiho Lokimu jak se zdá dochází, že tohle už nevyhraje. Pouze luskne prsty a...zmizí. Spolu s ním se ztratí i ležící Nighogh a had... |
| |
| Ostrov Rongare zůstan u vchodu s Firúzem kdyby něco. Řeknu a vezmu jednu dýmovnici a jdu k celím. |
| |
| Boj Když had padá rychle uskočím aby mě nezamáčkal.Pak se vzhám do dalšího boje dál. |
| |
| Boj Když had padá ses kočím z něj.Pak vidím dva vlky jak se bijou a jak k nim jde hjednotruký muž.Okamžitě mu zastoupím cestu a řeknu. Si li nepřítel utíkej nebo zemřeš.Si li přítel bojuj jinde. Řeknu chladně. |
| |
| Krveprolití Néééééééé!Loki unik ale víme kde ho najdeme.....jdu k mému pánovi a řeknu Pane víte jak jste mi dal ten mšč že??? Nechci vás urazit ale já jsem specialista na trojzubce takže jestli biste ho nemohl přeměnit na lechký trojzubec? děkuji. |
| |
| Otočím se na jednorukého a pak zpět na vlka skusím mu zakousnout hrdlo. |
| |
| No fak skvělí všichni dobří jsou prič!...No tak to ukončíme... vzlétnu do vzduchu něco vykřiknu a potom usliší všichni nepřátele "cin" a projede skr z nich jejich zbraň To se mi vži líbilo....hehe... |
| |
| Cítím urputnou bolest. Možná, že mám něco zlomeného, ale to nevím. Kňučím bolestí a ležím na zemi. Díky Aleiro. poděkuji Aleiře, vlčí řečí, které ona rozumí. |
| |
| Dál vraždím ty co jsou proti nám, stejně jako otec a matka. |
| |
| "Díky můj pane. Zachránil jste mi život." řeknu slabě a dál ležím an zemi tam kde sme. |
| |
Vítězně zařvu. A dál zabíjím každého nepřítele co mi příde od cesty. |
| |
| Sindibád Rongar jen kývne a i s Firúzem čekají. Přicházíš k první cele, uvnitř je přikován ke stěně svalnatý hromotluk. Vypadá jako by spal, když náhle...otevře oči-ty v nich spatříš nezkrocenou divokost, touhu po svobodě. Je jisté, že kdyby ses tomuhle chlápkovi postavil do cesty (se špatným úmyslem), dlouho bys nepřežil.... Bitva Zvítězili jste. Nepřátelé buď prchají, nebo umírají... Jednoruký muž napřed zkusí Herkula odstrčit, když Fenrir náhle zmizí stejně jako jeho přátelé. Jednoruký se jen zachmuří a odchází... |
| |
| Jsme někde v horách, prozatím snad v bezpečí. Teď je hlavní znovu sehnat armádu (což díky mému plánu nebude problém). To nic není Nighoghu. Jsi silný služebník, ztratit tě v té malé šarváce by byla škoda. |
| |
| Já, mám matka a můj otec k sobě přídeme. Já jsem stejně velká jako otec a o 15m vyšší než matka. V rámci možností se s otcem objememe a já se pak skrčíma nechám matku ať mě obejme. pak už si spolu povídáme o všem co jsem prožili. |
| |
| Jdu ke svému pánovi a lehnu si vedle něj abych nebyla větší než on. A taky aby si mohl nasednout. |
| |
| Dál ještě chvíli kňučím bolestí a paks e pokusím postavit. |
| |
Já se rozeběhnu ke své paní a postavím se po jejím boku. |
| |
| "už sem slabý. Nejsem tak silný jako dřív. Taky nejsem nejmaldší a ještě mě oslabila tlaková vlna toho člověka. jak já bych si ho dal k obědu."řeknu zachmuřeně a pokusím se postavit. |
| |
| Ostrov Usměju se a svým mečem otevřu celu apřistoupím tomu muži. pšššt deme vám pomoci. Řeknu a osvobodím jej. |
| |
| Po obji Shcovám po boji meče a sednu si nedaleko tygra na zem a řeknu. To jsme se protáhli co herkule. Usmějus e a klouknu na ně. |
| |
| Po obji Sednu se vedle svého tygra a pohladím jej a řeknu. To máš pravdu Iolae. Pak kouknu na svého mazlíčka. Dnes si bojovala výtečně. Pochválím ji. |
| |
| Natáhnu se na bok a svou těžkou hlavu položím Herkulovi do klína. u toho si slastně zavrčím. |
| |
| Po smrti hada se uklidním a zmením se do normálu. Vyčerpáním se mi podlomí kolena a já se tomu ani nesnažim zabránit. Prostě tam tak ňák ležo-sedim a koukám na tu spoušť.. |
| |
| Všimnu si vyčerpaného Nerelina tak k němu přejdu. Opatrněho vezmu do zubů a položím si ho na hřbet. "Takže co bude teď. Asi bychom si měli odpočinout a po odpočinku najít Lokiho."navrhnu a zívnu si. Pak se otočím na Nerelina. "Až buď uvolněnej nenechám tě spadnout neboj." řeknu mu potichu a mrknu na něj. |
| |
| Čekám, čekám, čekám až najednou konečně se otevřou dveře a vidím 3 lidi vloupat se do jedné z cel. Počkám až jí a čekám kdo vyleze. Po chvíly vyleze hromádka svalů. Jakmile se ty 3 otočí a poodejdou o několik kroků aby osvobodily další v ten moment se k němu teleportuji a probodnu mu srdce až mu můj obrovský meč (na ikonce neni dost velkej - kreslim vlastní návrh - pak ho hodim do diskuze) vyjede z hrudi a dobrá třetina bude čouhat. Při tom mu zlomím pár žeber. na tváři se mi vyloudí krvelačný škleb a silným kopancem do zad si ho sundám z meče. nechávám toho chlápka na zemi ječet bolestí a stoupnu si mimo dosah jeho rukou vlevo od něj (né tam kde byly stěny ale tam kde je zeď ). Tak kdo bude další? Prohlásím a rozchechtám se. pak vezmu svůj meč a pomalu VELMI pomalu jdu k nim. |
| |
| DÍky. Prohlásím vyčerpaně a omdlim jen tam tak ležim a sem totálně mimo. Asi sem to trochu přehnal. |
| |
| Dojdu k Odese a kleknu si vedle ní potom jí pomocí své magie léčím. Neumírej byla jsi my přítelem v mnoha bitvách a já tě nechci ztratit jsi pro mně jako rodina. Řeknu jí myslí a a pokouším se jí léčit a dodávat jí moc. |
| |
| Pohladím Elion po hřbetě a poté si sednu do tureckého sedu pozdravím svého syna a políbím ho na čelo poté se podívám na bojiště a jen se pousměju. Je to hrůza že nás chtějí severští bohové sesadit ale není se čemu divit pořád prahnou po moci. |
| |
| Když mě matka políbí na čelo sednu si do stínu a nabírám moc poté řekne o tom že nás severští bohové chtějí zničit. A není se čemu divit kdo by nechtěl naši říši jsme mocní bohové a máme mnoho uctívačů každý bůh by chtěl tuto zemi jen pro sebe |
| |
| Když domlátíme toho hada jdu pozdravit svého otce a poté si sednu na zem a uslyším volání své matky která zjistila že jsem odešla z jejího paláce a teď mně shání. Tati to mámě nemůžeš říct aby už nechala toho věčnýho strachování se o mně???? Zeptám se otce v myšlenkách pak se se všemy rozloučím a zmizím za mámou aby se o mně nebála :( :( :( |
| |
| Po bitvě Náhle ze stínů ve kterých Felix nabírá sílu vystoupí...Arawn. Je celý od krve, pravděpodobně tam něco hledal. Severští bohové? Těch jsem tu viděl celou řadu, ale podle všeho po nás šel jen Loki....a jeho povedené potomstvo, zbytek byl spíše na naší straně, nemyslíte? sdělí vám a kývne hlavou ke skupině seveřanů, dost tam vyčnívají vaši známí-jednooký stařešina na osminohém koni, mohutný rudovous s kladivem a válečník kterému chybí ruka.... Hipolita Vrátíš se zpět ke své matce.... Pokračování je na tobě, je to vaše domácnost.... |
| |
| Uklidni se Nighoghu! O to se postaráme, neměj strach.... Teď je však důležitější shromáždit armádu. YURNERO, SEM! křiknu (myšlenkově) na Yurnera, ochrana vězení je teď vedlejší.... |
| |
| Mno jo máš pravdu jen Loky takže plán zní Najít a zabít lokyho a všechny cop nám budou bránit kdo jde s námy????? Řeknu a čekám na odpovědi přitom hladím Elion. |
| |
| Sindibád Než stačíte cokoli udělat, ta bestie která probodla vězně zmizí. Na nějaké rozmýšlení teď všk není čas, měli byste osvobodit ostatní a vrátit se než bude pozdě.... |
| |
| Máma má pravdu musíme ho zničit já jdu taky a nikdomy to nerozmluví. Řeknu a podívám se na ostatní poté si stoupnu a přesunu se k matce a sednu vedle ní. |
| |
| Po boji. Také mxyslím že jen Loki nás chtěl zničit. Přikývnu. |
| |
| "Ne tak hr. Nejprve bychom si měli odpočinout a pak se teprve vydat na cestu. Nerelin potřebuje odpočinek jako sůl." namítnu a dojdu opatrně k nim. Dávám pozor aby Nerelin nespadl. |
| |
| Otrov Když bleskově uvidímě nějakou zelenou obludu jak zapíchne jednoho vězně a zmizí je m ito divné ale času je málo a věznu mnoho proto rychle všechny osvobodíme a zase rourou zmizíme ven Firúz de prvníé za ním jdou ostatn pak Rongaar a já nakonec lezu rourou poslední. |
| |
| Zařvu na potvrzení slov Leposy a Arawna. Na tu chvilku jsem zvedla hlavu a pak jsem ji opět položila Heraklovi do klína. |
| |
Otřu se mé paní o nohy a začnu příst. |
| |
| Po boji Sednu si vedle tygra Herkula a čkeám co se bude dále dít. |
| |
| Myslím že všichni mají pravdu Loki nás chtěl zničit ale důvod nevíme měly bychom si odpočinout a potom proti němu vyrazit a proto vás zvu ke mně domů Řeknu a otevřu portál a čekám až tam vejdou. Dál se starám o Odessu. |
| |
| Díky můj pane. odpovím a už se cítím mnohem lépe. Po chvilce se postavím na nohy a sednu si vedle svého pána. |
| |
| trochu se zarazím kdyš mě Loki přemístí ale během vteřiny se proberu pokleknu a řeknu: Vězení bylo narušeno skupinkou 3 lidí - vipadaly že tam nebudou samy - byly si sebou velmi jistí, doporučuji vidat rozkaz prohledat okolí ostrova po cizí lodi. Podám vojenské hlášení a dodatečně se zeptám: Co si, Můj pane, přeješ od svého věrného služebníka? A v této poloze čekám na jeho odpověď. |
| |
| Přijdu k matce a ta mě seřve že jsem nezůstala doma.Tak jí odpovím Už nejsem malá holka a můžu si dělat co chci takže čau jdu za tátou. A přemístím se k tátovy do sídla kde sednu do černého křesla v knihovně a začnu si číst. |
| |
| "Se mnou můžete počítat. Už svou dceru neopustím." řeknu a zařvu, tak, že se to rozléhá po celém táboře. A i mimo něj. |
| |
| "Já jdu také. Možná bychom ja a můj manžel mohli sehnat draky a vlkodlaky aby se přidali na naši stranu." navrhnu a čekám na jejich reakce. |
| |
| Počítejte i se mnou.Já i Iolaus a má věrná tygřice jdeme s vámi. Řeknu a vstanu. |
| |
| Jen přikývnu a také vstanu vedle Herkula. |
| |
| Pousměju se a jen pronesu. Takže nejdříve se jdeme zotavit,vyléčit a nabrat síly u mě doma a potom jdem na lokiho takže dámy první. A pokynu jim do portálu. |
| |
| Projdu portálem a objevím se v sídle mého otce přesněj v hlavním sále. |
| |
| Projdu ihned za matkou a objevím se hned vedle ní. |
| |
| Ještě ležím a čekám jestli můj pán na mne ansedne nebo ne. |
| |
| Pod aleiro. Řeknu a vejdu do portálu. |
| |
| Vejdu hned po herkulo vi do portálu. |
| |
| Vstanu a dvěma mohutnými skoky skočím do portálu. Hmed mě následuje, Elion, Leposa a její rodiče. Odessa čeká na svého pána. |
| |
| Vejdu hned za Iolasem. Popis hradu: Vše je z černého kamene na každém rohu je chrlič ve kterém hoří modré nebo zelené plameny po hradu normálně poletují duchové brány vypadají jako tlamy démonu a nad každou je napsáno normálním jazykem kam vede. Do Podzemí vstup zakázán!!!!! |
| |
| počkám až dojde i Odessa a pokud jsme všichni tak zavřu portál poté se na všechny podívám a jen řeknu. Pokoje jsou ve 2 patře každý má na svém svou jmenovku vaše zvířeta jsou s vámy na pokojích a máte volný průchod po hradě kromně podzemí do Podsvětí my nikdo lízt nebude. |
| |
| U Háda Hehe a já se chtěl podívat do podsvětí škoda. Zasměju se žertovně na strejdu. |
| |
| Herkules NJN hele už teď tam mám bordel a ty my z toho nedělej ještě vedší ale jestli chceš pošlu tě do labirintu za MINOTAUREM co ty na to???? |
| |
| Hádes Sorry strejdo ale s obřím býkem to už není ono je už ohranej. Rozesměju se. |
| |
| Herkules Mno ale možná tě tam pustím ale jo potřebujou trochu disciplýny máš vstup povolen. |
| |
| Nemáme tu ještě něco zajímavýho co by se tvém synovci dalo ukázat? zeptám se svého pána v myšlenkách. |
| |
| Hádes Dysciplíny jo?Haha no nevím kolik by jich tam přežilo. Zazubím se. |
| |
| Jo takovýho velkýho 3 hlavýho psa má mladý tak se musec procvičit. |
| |
| Můj pane a ještě kdybych se k tomu přidala já tak to by tam nezbyl asi ani jedinej. řeknu svému pánovi v mysli. Pak mi zakručí v žaludku. |
| |
| "Zdar zelenáči." prohodím směrem k tomu orkovi. |
| |
| No to by Herkules nedopadl moc dobře jelikož sem slyšela, že mu někoho zabil. řeknu svému pánovi v mysli. Sednu si a hrdě zdvihnu hlavu. |
| |
| Zdravím Nighoghu prohodím směrem k drakovy a stále bez pohybu čekám na Lokiho. Už zase si rozprášil armádu nebožáku že vipadáš tak unaveně? zeptám se ho podřízeným tónem. Jediný ke komu chovám respekt jsou oni dva, proto podřízeným tónem. |
| |
| S Nerelinem na hřbetězamířím k jeho pokoji. Tam ho opatrně položím na postel a odejdu. |
| |
| V podsvětí Za vámi vejdou i ostatní řečtí bohové, na kelty a seveřany se už nedostane, mají svých starostí dost.... I když... Já bych ho tam pustil kolego Háde, ať si užije, odvětí Arawn, náhle se zjevivší vedle Háda. Jak se sem sakra dostal...? Sindibád Vylézáte rourou ven, ale pozdě, někdo už spustil poplach. Jste sice už venku, ale blíží se k vám několik strážných.... Dubar V klidu hlídáš loď, ale pomalu si začínáš dělat o Sindibáda starosti, máš zlé tušení.... |
| |
| Mlčte vy dva. Takže... Yurnero se se mnou a Fenrirem vydá na východ, do takzvaných "Zemí vycházejícího slunce". Nighogh a Midgard pocestují kousek s námi, ale cestou se od nás oddělí a počkají na případné pronásledovatele... Nějaké otázky? |
| |
| "Ne pane žádné." řeknu a těžce se postavím na nohy. "Tan blbej vlkodlakodrak nebo co to bylo mi urval kus křídla." postěžuju si a podívám se na své poníčené křídlo. |
| |
| Lehce zavrčím když se tu náhle objeví Arawn, ale pak se postavím Jdu skontrolovat podsvětí. řeknu mému pánovi a odkráčím k jednomu vchodu do podsvětí. Adio jdeš se mnou? zeptám se v myšlenkách Hádova syna a čekám jestli půjde. |
| |
| Ostrov Firúzi Rongare rychle vemte ty lidi ke člunu musíte na loď budu vám ktrýt záda běžte po pobřeží doženu vás.Zdražím je. řeeknu a hned vyrazí.Mezi tím já upoutám pozorost stráží na sebe.Různě se proplétám lesem aby měhonili. |
| |
| Můj pane, kdy vyrážíme? zeptám se Lokiho a stoupnu si na nohy. |
| |
| Klid Nighoghu, to se spraví cestou. Jako všechny vyšší bytosti jsi odolnější než běžní smrtelníci.... Než vyrazíme, budeš jako rybička. A kdy vyrážíme? Hned!!!! |
| |
| Sindibád Firúz s Rongarem vyrážejí (znamení pro Dubara), většina zajatců jde s nimi...kromě jednoho. Dost se podobá tomu zabitému, jen vyhlíží o dost nebezpečněji. Ten se schová, stráže pronásledující Sindibáda si ho nevšimnou (Sindibád taky ne). Sindibád sám má teď dost problémové životní období, pronásleduje ho parta chlapů s meči, i přes brnění jim pohyb lesíkem nedělá problém. Poté Sindi zakopává....a už ho prakticky mají. |
| |
| "No to je dobře." odpovím svému pánovi a stoupnu si po jeho boku. Jak už sem jednou psala, měřím 20 metrů. |
| |
| Ostrov Když zakopnu rychle se zvednu a vyhoupnu se na strom.Rychle zmizím ve větvích a přikrčený čekám jestli mě nepřítel mine.Mám v ruce meč takže při případném odhalení jsem připraven. |
| |
| Sindibád Chlapi tě zahlédnou jak lezeš nahoru, tak samozřejmě hned zamíří k tomu stromu. Zatím jen čekají s meči v rukou, podle všeho si tuto situaci vychutnávají... |
| |
| Ostrov Usměju se a zastrčím meč.Pak začnu skákat ze stromu na strom ale vždy tak abych nespadl a mířím k pobřeží. |
| |
| Sindibád Po prvních pár stromech začnou létat šípy. Podle všeho jich pár má luky... Jeden z šípů proletí dost nepříjemně, sice tě netrefí, ale ztratíš rovnováhu a spadneš na zem... A chlapi s meči už přibíhaj. |
| |
| Ostrov Vduchu zahromuju a tasím meč.Rychle přetnu pár větví abych zatarasil trošku cestu a běžím k pobřeží co mi nohy stačí. |
| |
| Sindibád Běžíš k pobřeží, ale z lesního porostu se vynoří několik dalších... Jak se zdá, jsou na problémy připraveni a pomalu tě obkličují... |
| |
| ostrov Rychle změním směr abych se dostal na úpobřeží často měním směr ale stále můj cíl je pobřeží. |
| |
| Sindibád Bohužel, už přicházejí ze všech stran, budeš se muset prosekat. |
| |
| Ostrov Tak podte. řeknu a rozejdu s eproti těm co jsou mi v cestě na pobřeží a prosekám se krutě. |
| |
 | Jak jsme se dostali ven, nenápadně jsem se zdejchnul. Chvíli jsem přemýšlel, jestli je rozumné jít s mými zachránci, ale když jsem viděl jak jejich šéfa honí, řek sem si že bych mu měl pomoct. A tak jsem tu. Opatrně jsem je sledoval, jednoho jsem omráčil zezadu a sebral mu meč. Překvapivě lehký a vyvážený, z římské arény jsem zvyklý spíš na těžší... Najdu je, našeho zachránce zrovna obklíčili. Jeden sek, druhý... Většina se jich potom na mě vrhla, ale proti zkušenému gladiátorovi a navíc bývalému božskému šampionovi.... Smutné. |
| |
| Dle rozkazu. řeknu si spíše pro sebe a jdu za Lokim během cesty si prohlížím veškeré okolí a pečlivě hledám jakékoli známky nebezpečí či špionáže. |
| |
| Díky at si kdokoliv. řeknu a mávnu na něj at jde s emnou a zase běžím k lodi. |
| |
| u Háda Odejdu na pokoj si odpočinout. |
| |
| u strejdy Tak jo strejdo tak ti pudu usměrnit ty co jsou v podsvětí. Zazubím se a mířím ke vchodu do podsvětí. |
| |
| Herkulovi se postavím do cesty a zavrčím na něj. Ne do podsvětí nepůjdeš! pomylsím si a dál na něj vrčím. Při tom se rozhořím rudým plamenem. |
| |
| "Hele klid Hádes mi to dovolil." Řeknu a ledově se na vlka podívám. |
| |
| Vletím do podzemí k otci. |
| |
| Přídu k vkoi a mě tam pustíš ? Já jsem hádesův uctívač. řeknu. |
| |
| Ustoupím tedy a pokynu hlavou ať jde. Plamen zase ustoupí. Adio, nejdem skotrolovat kerbery? zeptám se Adi v myšlenkách a pohlédnu na něj jak přilétá. Pak pohlédnu na Galia a kývnu směrem k Hádovi jako aby se zeptal jeho. |
| |
| Podsvětrí Sejdu tedy po schodech do podsvětí a jdu dolů po schodech. |
| |
| Já se tam zaletím podívat a Herkula asi můžeš pustit je to jeho synovec mého otce, a ostatní se zeptej otce. letím ke kerberosům Dobrej nápad Odessaio pochválim ji Kde jsou kerberosové Odiseea má pravdu májí hlídat brány! |
| |
| Podsvětí-u Háda Jdu dolů k bráně do podsvětí kyž uvidím spícího tříhlavého psa rychle vyjdu zpět nahoru potic´hu a řeknu. Kruci já zuapoměl že ta tříhlavá oblud ahlídá brány do podsvětí tam tnemůžu. |
| |
| Podsvětí Pane přeplu jeme přes řeku Stix? Adio mohl bis mi přetvořit ten meč na trojzubec? |
| |
| Doma Ukaš |
| |
| Ukážu ho adiolaxurovi |
| |
| Oh. jsem moc překvapen Víš že je to stínový meč? A ten ti může max. přetvořit otec ale on asi taky ne prostě nevím. řeknu v mysli Galiusixovi a odletím najít kerberosi. |
| |
| Běžím za Adiem. |
| |
| Odessaiji víš co dal otec tomu smrtelníkovy zatracenému? |
| |
| Herkules a ti co jsou poblíž Zezdola se náhle ozve strašný řev: Cítím Herkula!!! Kde je ten mizernej mizera, chci si s ním promluvit!!!!! Trojhlasný řev, abych by přesný. Sindibád I s Thraxem dobíháte k lodi. |
| |
| No konečne už jsem čekal kdy se kámoš objeví, hehe.....A herkule máš trojhlavý problém. |
| |
| tam je. a letím za hlase. |
| |
| u kerbera Zavrtím hlavou a sejdu kousek dolů a zavolám. Co chceš Kerbere tady jsem já Herkules syn Dia! Zavolám a rozpřáhnu ruce. |
| |
| Přeskočím Herkula a běžím napřed. Dokud neoběhnu až ke Keberovi. |
| |
| Mávnu rukou a i s celou skupinou (Nighogh, Yurnero, já Fenrir, Midgard, Hel) se přesouváme k moři. Tak, jestě něco, řeknu a přivolám...Krakena. Ten se po chvíli objeví (všechna mořská monstra-kromě mého syna-byla dřív vždy poslušná Forkýsovi, ale díky modernímu náboru zaměstnanců jsem mu Krakena přebral...). Krakene, poplaveš k vězení. Musíš zničit skupinu vetřelců... Rozumíš? |
| |
| Loď Vidím že vššichni až na nás jsou na lodi rychle doplavu k ní a ylezu po žebříku a řčeknu. Dubare ihned odrážíme.Máme nejspíše v opatách nezvané hosty. Řekn uještě celý mokrý a znaveně si sednu kus od kormidla. |
| |
 | Ozve se strašlivý řev a po chvilce se z vody vynoří 45 metrová obluda upírající oči na Lokiho. "Jistě pane!" zaburácím a otočím se aš to namočí ty venku a odplavu směrem k vězení. |
| |
| Herkules a spol. Přicházíte ke Kerberovi, ten leží u brány na zemi a na tvářích má výraz naprostého nervového zhroucení... Kousek od něj je skupina asi pěti trojhlavých štěňat, a jakási podivná potvora s lví a kozlí hlavou.... Brácho, je tady, promluví na Kerbera ženským hlasem třetí hlava, umístěná na ocasu (typický had). |
| |
| A vyplujte rychle, máme společnost!!! křiknu na toho tlusťoch jménem Dubar a sleduju blížící se skupinku samurajů... |
| |
 | Když spatřím Herkula začnu zlověstně vrčet. Koukej prosit o život bídný červe! křiknu rozzuřeně se všemi hlavami zvednutými a zubmi vyceněnými jak jen to jde. |
| |
| "Kerberos!" křiknu an ostaní. Po dlouhé době sem zase promluvila jejich jazykem. Začnu na Krbery vrčet a cenit zuby. Tentokrát se rozpálím úplně do běla. Herkule okamžitě vypadni. Stačí, že už sou rozuření teď. křiknu na Herkula v mysli. |
| |
| Odesa a spol. O to se neboj Odie, na něco takového nemá náladu. Má toho moc, zavrčí lví hlava. |
| |
| Odesso ty se do toho nepleť. tohle jsou osobní záležitosti, tobě ve vstupu bránit nebudu ale tamtoho, toho vraha bych nejradši rozpáral naruby! Při zmiňování Herkula se ještě více rozzuřím. |
| |
| "On je tu se mnou! Hlídám ho!" zakřičím na Kerbera a začnu vrčet čím dál víc. |
| |
| Kerberos a spol. Brácho, děláš z toho moc velký drama..., dodá kozlí hlava. |
| |
| Tak ho hlídej kdekoli jenom né v podsvětí. odseknu Odesse a upřu pohled všech tří hlav na Herkula. |
| |
| "Hádes mu to povolil! Vím že ublížil tvé rodině. A já to bdu repektovat." odpovím a otočím se na naši skupinu. "Padejte nahoru. Do podsvětí nepůjdete!" křiknu na ně. |
| |
| Jen ho odsuď vyžeň Odesso, Kdybych nebyl tak vyčerpaný tak bych toho zrádce, vraha, hnuse vyhnal sám.. ale pokud se jen přiblíží k bráně tak ho zabiju! Rozkřiknu se a pak zlověstně vrčim. |
| |
| Loď Rychle na pnout plchty a plujem! Křiknu a sám se ujmu koridla jelikož Dubar teď nejspíše nmá čas a je někde zaneprázdněn. |
| |
| U kerbera Leedově se na něj kouknu a řeknu. Nech těch výhružek Kerbere.Nebo skončíš jako svojíi bratři. Řeknu a otáčím s ek odchodu po schodech. |
| |
| na Herkulovu výhružku zareaguju: To nedokážeš, jsem mnohokrát silnější než při našem posledním setkátí. Koukej odsud zmizet Herkule, nebo ti opravdu ukousnu tvoji hlavu! Jedna hlava opětuje jeho ledový pohled ještě ledovějším. Druhá hlava mluví. Třetí hlava zlověstně vrčí. |
| |
| "Já půjdu dovnitř, ale ty Herkulke vypadni." řeknu a čekám až odejde pryč. Pak se otočím a sejdu až úplně ke Kerberovi. Už sem zase bez plamenů. Opavaž se o něco pokusit, jak je u tebe dobrým zvykem když jdu do podsvětí. pomyslím si a vrhnu Kerber, trošku nazlobený pohled, ale jinak čekám až mě pustí. |
| |
| "Můj pane vyrážíme dál?" zeptám se svého pána divajíce se za odplouvajícím Krakenem, který nás namočil. |
| |
| Už sem se chtěl zeptat na to sámé, když me Nighogh předběhl. Jen čekám na odpověď. |
| |
| Čekám až Odessa Herukla vyžene. Pak se nervově zhroutim na tlapy a jen si pro sebe potichu mumlám: Tolik křiku... Tolik křiku... ticho.. Moc křiku.. málo ticho.. nejspíš sem absolutně na dně... |
| |
| "No tak Kerbere. Nehruť se z toho. Taky ho nemám v lásce." řeknu a dojdu ke Kerberovi. "Já vím, že tě ten hajzl vylákal ven z podsvětí a pak tě zase přivedl a pěkně ti tím ublížil. Nedopustím aby sem ještě přišel." snažím se ho trochu uklidnit. |
| |
| Moc ticho... Teď už jen.. málo křiku.. Aby přišla ona.. moc křiku.. Ona manželka.. málo ticho... stále melu pro sebe, jedna hlava říká něco úplně jinýho než druhá a skáčou si do řeči. Třetí se tváří naprosto zhrouceně. Jen se trochu odšoupnu Odesse z cesty Na tvářích je viděť že sem totálně mimo. |
| |
| Zavrtím hlavou a odejdu vyjdu ven a sednu si u vchodu na zem.Nechce se mi nikam jít a tak jen sedím. |
| |
| Pomalu vyplouváme, ale jde nám to pomalu. Ti chlápci jsou už dost blízko, ale jak říkám, žádní protivníci... Prvního setnu, dalšího taky. Přitom vzpomínám na staré časy, kdy jsem bojoval proti císaři Aruntiovi. Vzpomínám si, jak se tehdy Árovi děti vzbouřili a pomáhali mu zbourat Řím.... Kde je jim teď asi konec? Naposledy jsem je viděl když je pohlcovala temnota.... Ale dost vzpomínek na staré časy... Tak s tím pohněte, dlouho je neudržím! křiknu na námořníky.... |
| |
| Ano hoši, vyrážíme. Přenesu nás až do pouštních království, tam zanecháme Nighogha a Midgarda. Dál už má moc slábne, budeme si muset sehnat alternativní dopravu... |
| |
| Přijdu ke svému pánovi a strčím mu čumák do vlasů pak si frknu. |
| |
| "No tak Kerbere. Copak takhle se chová hlídač podsvětí? Ne nechová. Tak se konečně uklidni." řeknu mu a položím jemně na něj svou tlapu. Pak se rozplím do běla. Kerberové mají oheň rádi.(Teda myslím.) |
| |
| Alternativní dopravu? V poušti? Což takle požádat Hel propuštění nějakých vytrvalích hřebců? Zapřemíšlím pro sebe. (Hel je severská bohyně podsvětí, dcera Lokiho a obryně Angrbody, vládkyně Helheimu. K ní přijdou všichni, kdož nezahynou hrdinskou smrtí v boji, tzn. zemřou nemocí nebo stářím) Pak se ohlédnu na Hel a řeknu: Má paní, váš otec by potřeboval nějaký transport na přejezd poustě. Mohla byjste proto prosím propustit několik vytrvalích hřebců z vašeho posmrtného království? Myslím že i vaše výsost by byla radši pokud by se přes poušť pohybovala po koni než-li pěšky. Je vidět že jsem se od Lokiho (bůh lži) něco přiučil... horlivá agitace. |
| |
| "A nemohl bych letět místo zelenáče? Mohl bych vás pane nést na svém břbetě." navrhnu Lokimu a podívám se tázavě na něj. |
| |
| Ještě chvíli si mumlám ale když se Odessa rozsvítí do běla tak se dost leknu (modrý oheň moc světla nedává.. ale bílej HODNĚ - v podsvětí moc světla neni...) Fůůůůj moc světlý světlo Zavřu oči a odvrátím hlavu a pak pokračuju v mumlání. (tady Odesso asi nic nesvedeš) |
| |
| Trochu uberu a sem rozpálena do tmavě červené. Aspoň, že se na mě nwepokouší zezadu skákat jako obvykle, když kolem něj jdu. pomyslím si a pak zhasnu plamen a vejdu do podsvětí. |
| |
| Jakmile Odessa úplně zhasne uslyší ještě mumlání Ticho... Klid... Tma... Neznam... Řev... Světlo... Manželka... Znam... a to do doby než se za ní zavře brána do podsvětí. |
| |
 | Vyjdu z podpalubí kde jsem spolu s několia dalšími předělával zbraně a vidím bráchu u kormidla přijdu k němu. Nech mě hádat rychlý a neviditelný útěk co????? Řeknu a pousměju se pak si jen stoupnu ke kormidlu a pluji co nejrychlej to de???? |
| |
| Přijdu k Herkulovi a sednu si vedle něj. Copak Kerberos tě nepustil ještě pořád hlídá mno tak co nejdem dolů spolu ????? Zeptám se a čekám na odpověď přitom odpovím Galusiuxovi. Jistě čekám na tebe ve svém sídle. |
| |
| Na lodi Ne DUbare tak hladce to nešlo vězně jsme sice zachránili ale byla to fuška Rongar a FIrúz je sem odvedli a já si hrál na honěnou s vojaký co mě chtěli chytit a bylo jich hodně pak mi pomohl nějaký z věznů no ale ted plně kupředu. Usměju se a sednu si kus od kormidla akoouknu na dubara. |
| |
| Zaklapnu knihu a protáhnu se poté vstanu a jdu do podsvětí když jdu k bráně vidím Otce jak sedí vedle Herkula přijdu k nim a jen se na ně podívám. Ahoj tati a nazdar Herkule tebe jsem naposledy viděla v té bitvě taky jdete do podsvětí. |
| |
| S Hádem Asi ne srtrejdo ta tříhlavá potvora mě nepustí a nerad bych ublížil tému mazlíčkovi zvláště když jsou tam i štěnata. Řeknu klidně strejdovi. |
| |
| Dívám se na širé moře a pluji dál přitom poslouchám bráchu a pak mu odpovím. Ostatně jako vždy co pořád seš stejnej ale co ty se nezmněníš tak a kam teď????? |
| |
| Na lodi Kam ted?No ten chlap říkal že si ty vězně nějak vezme ale jak to nevím. Pokrčím rameny a dodám. Nejspíš musíme zpět do toho přístavu kde jsme ten úkol získali a ty vězně tam předat tomu chlapovi. Řeknu. |
| |
| S hádem a Hipolitou. Vstanu a usměju se. Zdravím sestřeničko Hipolito. Usmějus e adoádm. Ne dobře víš že je tam ta potvora trojhlavá a mě tam nepustí. |
| |
| U Herkula Pousměju se a když přijde Hipolita jen se podívám na hory. Mno Herkule a proč by tě nemněla pustit jdu s tebou a existuje ještě jedna cesta. Otevřou se přede mnou obrovská černá vrata která vedou do podsvětí. tak vstupte. A vejdu. |
| |
| U otce a Herkula. Mno Bratránku pročpak když máš tuhle bránu. Řeknu s úsměvem a vejdu do brány. |
| |
| S hádem a Hipoliotu No jo já zapoměl ta cesta kterou jsem šel kdysi pro Kerbera. Usmějus e a jdu za strejdou. |
| |
| Vejdu do svého pokoje tam se převléknu umyji a pak si jdu lehnout ale najednou usnu únavou. |
| |
| na lodi Tak jak řekl brácha míříme směrem k městu kde jsme dostaly úkol. Tak brácho a co jinak jakpak se líbila prohlídka vězení???? |
| |
| Jelikož vím že matka usla projdu stínem do podsvětí a sednu si na pravou stranu od trůnu mého dědečka vidím jak přichází Babička jen ji pozdravím a dál sedím. |
| |
| N alodi Připomíná mi to několik vězení kde jsme už byli jako obyvatelé pamatuješ? Zasměju se. |
| |
| Na lodi Pamatuju Sindibáde Pamatuju ale víš kdo nás tam dostal vid. Řeknu a dál řídím. |
| |
| Na lodi No jo no ale tak co naděláš. Zasměju se. |
| |
| na lodi. Jednou si tím projdeme všichni že. |
| |
| Na lodi Jansě Usměju se. |
| |
| Podsvětí Objevíme se v podsvětí ihned se vydám ke své mapě a vidím jak všude plavou lodě ale nikde není žádná nestvůra pak si všimnu lodě která vypadá jako pirátská přiblížím si ji a vidím že je Sindibádova. Tak copak jim provedeme????? Najednou mně to napadne nechám před ním vytvořit temný výr který končí v řece styx. |
| |
| V podsvětí ucítím svého pána a rozeběhnu se k němu. Tam mu předníma tlapama skočím na hrzuď a olíznu mu obličej. "Ahoj Hipolito tebe taky vidím jednou za uherák." pozdravím Hipolitu a zase skočím na zem. |
| |
| Podsvětí. Ahoj Odesso rád tě zase vidím tak copak se tu zatím stalo???? |
| |
| Podsvětí Kouknu na strejdu aukážu na ostrov ke kterém us eněco blííž. strejdo nech je mslím že mame problém a oni budou mít větší vidíš něco se blíží k ostrovu nějaká obří bytost.A právě od tamtud vyplula lod kterou chceš zničit. Řeknu aukážu n tu potvoru(Kraken´) Měli by jsme zjistit co to je. |
| |
| Na lodi Mno jo jak jinak. Pousměju se a podívám se před loď a vidím to obrovský vodní vír. A sakra to je Balstret. Řeknu si v mysli Balsteréttttttttttttttt!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Zařvu. Všichni na místa tohle bude hustý takhle velkej výr sem ještě neviděl. pak se podívám napravo a vidím Krakena. A Kraken napravo tak teď to chce jen aby nám pomohly bohové. |
| |
| "Nic jenom je Kerberos nějakej mimo. Pořád něco mumlá, jako tico...světlo...znám.. řeknu Hadesovi a otřu se mu o nohy. Pak se zadívám na loď a na tu obludu co za ní plave. "Cítím tu krakena. Pane ne, tu loď ne!" křiknu na svého pána. |
| |
| Na lodi Dubare rychle musíme do leva!ˇKřiknu azačnu mu pomoct tahat kormidlo na stranu do bezoečí. |
| |
| Podsvětí. Tak hele Krakena ale co ten tu dělá já myslel že je mrtvej tak co dem tam????? Řeknu Herkulovi a chytnu ho za ruku pak se objevíme na Sindibádově lodi a k tomu ještě začne pršet. To si Poseidon nevybral lepší chvíli. |
| |
| Podsvětí-Loď P/odívám se jak otec zmyzel. Tak Odesso jdeme jim taky pomoct jo???? Řeknu a přemístím se na tu loď. |
| |
| Na lodi Ale.. Nedořeknu a jsem na lodi ařeknu. Tak aby nás nezabili. Řeknu když vidím vyjevené námořníky. |
| |
| Strašlivě zařvu, až se samotné zdi podsvětí zatřesou. Chapadla mám dostečně dlouhá. Jedno vystřelí z vody po tom vlkovi. Chvíli s Odessou mávám ve vzduchu a pak ji mrsknu spátky na břeh. Žije, ale je těžce zraněná. Pak vystřelí jedno chapadlo po stěžni té lodi. |
| |
| N alodi Když vidím čtyři postavy které s eobjevily na lodi ývnu na dubara at řídí a sejdu k nim. Kdo krucinál jste a jak jste se sem dostali? Zeptám s ea podezřívavě řeknu. Neposlala vás náhodou Rumina? |
| |
| Na lodi. Podívám se na Sindibáda. Volali jste pomoc tak jsme tady. Řeknu a podívám se na vír. Hele vemte to do víru kraken nás nechá a přesuneme se na klidnější vody. |
| |
| na lodi. jasně jdem na to Zahnu prudce doleva abychom se bvyhnuli výru a jedu dál deště si nevšímám. |
| |
| Bolestně zakňučím a ležím tam na zemi a mám zpřelámané kosti. |
| |
| Na lodi Ty si blázen to lod roztrhá a bůh ví kam to vede!DUbare propluj těsně kolem víru krakena to bud stáhne nebo tam nepude. Řeknu. |
| |
| ¨Na lodi Tak jo toho potvoráka se zbavíme. Usměju se a vemu jendo dlouhé kopí dco tam leží napřáhnu se mířijic na krakena a hodím to přímo do něj.Ta rychlost by měla zajistit zásah. |
| |
| Rychle se potopím, takže kpí mě netrefí. Obrátím se a pluji pryč opět z řevem. |
| |
| na lodi Ještě se uvidíme Sindibáde.Kdyby si měl zas epotíže popros bohy o pomoc někdo z nás příjde.Strejdo myslím že můžeme jít vem nás domů. 5eknu a dojdu k Hádovi který nás za chvíli přenese zpět do podsvětí. |
| |
| Na lodi stačím jen kývnout a řeknu. Dubare a ted rychle do toho přístavu.Nevím kdo ti divní lidé byli ale pomohli nám ted musíme do přístavu. Řeknu. |
| |
| Pane tý lodi pomohl ten zatracenej Hádes. řeknu v myšlenkách Lokimu. Pak se ještě otočím a pošlu proti nim vlnu. Pak pluju pryč. |
| |
| "Pomoc." řeknu přidušeně a nemohu se ani hnout.Pane můj pomoc. řeknu mu v myšlenkách. |
| |
| Pomalu se proberu a sednu si. Kde to kruci sem? Tážu se sám sebe. Byl sem v ňáký bitce a tam me nastval ten had a... zaseknu se. Ale né... už zase... sem já to ale... Nadávam sám sobě. Vstanu vilezu spokoje a slezu do hlavní síně. Až teď poznám Hádesův palác. Cože? Já sem v Hádesovo paláci? Já sem umřel? ptám se sám sebe viděšeně. A kráčím skrz halu. Uprostřed se zastavim a začnu okounět. Jen tak koukám a prohlížim si okolí. |
| |
| Pomalu odplouváme, jen se několik chlápků přichytilo na lodi... Bylo je nutné odborným zacházením s mečem odpreparovat.... Bohužel, zatímco jsem konal, se na druhé straně lodi něco stalo... Zpět na břeh odletí nějakej vlk, rychle běžím tam odkud slyším hluk.... Samozřejmě pozdě, už je po boji. Ale jsou tam nějací nově příchozí.... Cítím z nich podivnou moc, takovou jakou jsem cítil naposledy před mnoha lety... Zvlášť z jednoho... Olympani, zavrčím pochmurně. |
| |
| Tvůj nápad zní dobře Yurnero, ale pochybuju že má Hel koní nazbyt, otočím se ke své dceři která jen smutně vrtí hlavou. A pokud jde o tebe Nighoghu...je mi líto. Budeme muset přes Říši středu a tam žijí ti největší draci světa... Tvá přítomnost by je mohla vyprovokovat. Náhle se zarazím, ucítím volání od Krakena... Nevadí krakene, počkej a vylízej si rány. Pošlu Midgarda, proti vám dvěma nemají šanci... Jen kývnu rukou, Midgard se ponoří do vody a už plave za Krakenem.... |
| |
| Odesa Ležíš na břehu, jsi ochromena bolestí. Pomalu upadáš do bezvědomí, poslední co cítíš jsou nějaké vlhké dotyky.... Skupina na lodi Náhle se ozve šplouchnutí a z vody na loď vylézá křehce působící stařík s bezvědomou Odesou v náruči. Zdravím přátelé... Znalí věci (Hádes a spol.) poznávají Forkýse, pána mořských nestvůr. |
| |
| Děkuji můj pane, jsem poctěn, že se vám můj nápad líbil, bohužel, vůbec nám nepomohl v našem stávajícím problému. Přepravník stále nemáme. Možná bych se mohl pokusit o velmi zvláštní rituál který jsem viděl ještě když jsem byl v akademii. Nevím jestly se mi podaří a jeho cílem je teleportovat sebe a všechny které chce teleportovat s sebou kamkoli na celé zemi. Ale je velmi časově náročný. Sama jeho příprava trvá několik hodin a navíc si ani nejsem jist že se povede. Povím Lokimu a čekám na jeho odpověd. |
| |
| Vydím, že už přišel Nerelin tak k němu dojdu zezadu. "Čau šípková růženko." řeknu mu. |
| |
| Jéééééé. Vyletí ze mě a rychle se schovám za nejbližší sloup aniž bych se otočil. Pak vikouknu zpoza něj a koukam na Leposu. Leposo? To seš ty? Ty si taky umřela? Nevíš kde je tu Cerberos abych nezabloudil? Zeptám se jí po chvíly prohlížení. |
| |
| "Ne byl jsi v bezvědomí a Hades nás pozval k sobě domů. Nikdo sme neumřeli neboj." řeknu mu a zasměji se hrdelním hlasem. |
| |
| Leposa a Nerelin Ne, nejste mrtvý, zašeptá někdo poblíž, což vám málem přivodí infarkt... Když hledáte původce této poznámky, spatříte vyhublého muže s velkými černými křídly a zhaslou pochodní v ruce... |
| |
| Když se za námi ozve nějaký tichý hlas, tak div nevyletím z kůže. "Eh....?" zamumlám vyděšeeně a otočím se na toho mužíka. |
| |
| Na lodi Na staříka se jen podívám ařeknu. Ta k nám nepatří kdybys jí mohl vzít za těmi co zmizeli tak tak učin prosím. Řeknu. |
| |
| V momentě vystrašení se schovam za sloup i když mi na chvilku přestane být srdce a jen potichu rozhořčeně zamumlám: Proč to tu Hádes musí mít tak strašidelný?!? po chvilce uklidňování se vikouknu zpoza sloupu podívam see na démona, pak na Leposu, pak na démona, pak zase na Leposu a optam se: Ty ho znáš? Když vidím že leposaa je na tom zhruba jak já tak pak se otočím na něj a zeptám se: Kdo seš? Proč si tu pochodeň nezapálíš? |
| |
| V podsvětí Přemístím nás do podsvětí ale najednou si vzpomenu na Oddesu a Hipolitu. Herkule promiň ale já tam nechal Odessu a Hipolitu ještě se musím vrátit. Loď Zase se objevím na lodi vedle Hipollity a najednou se tam objeví Forkýs Nazdar forkýsy děkuji že si ji zachránil bez ní to není ono. Vezmu si od něj Odessu a položím jí na palubo a začnu jí léčit všechna zranění a nakonec jí pošlu do jejího plamenného doupěte kde by se měla zotavit. |
| |
| Na lodi Když se tam zas eobjeví jeden z nich už tomu nevěnuju takovou potzornost.Když tam zůstane skoro sám řžeknu. Měl by jste s evrátit my máme svůj cíl a vy nejspíše také. |
| |
| Přemýšlím nad Yurnerovým návrhem. Zajímavý nápad...a možná i uskutečnitelný. Otázka zní co vše je na to potřeba.... |
| |
| Leposa a Nerelin Já jsem Thanatos, bůh smrti. Ta pochodeň je zhaslá protože...je to tak symboličtější. Odesa Probouzíš se doma. Sindibád Je mi jasné, že máte svůj cíl... Ale dejte pozor, ten zakrslý seveřan něco chystá, to on na vás poslal Krakena... A podle všeho mu teď dá jako posilu toho svého šupinatého synáčka.... TAKŽE POZOR SINDIBÁDE!!! odpoví s úsměvem a chystá se skočit zpět do vody, když si všimne Thraxe. Ááá, zdravím tě Thraxi. O tobě jsem už dlouho neslyšel.... Sindibáde-Thraxe si drž nablízku, chlap jako on se vždycky hodí, dodá ještě a skočí do vody... |
| |
| Aha... Stále koukám zpoza sloupu. Teď už mě nic nepřekvapí... myslím si. Viděl sem boha smrti ten mi řekl že nejsem mrtvej chvíly předtim mě málem donutila k infarktu drako-vlčice? vlko-dračice? to je jedno prostě ... umm.. jo už vim Leposa.. Tady už mě asi fakt nic neviděsí. myslým po té co zalezu spátky za sloup... |
| |
| Inu, můj pane, je na to potřeba hodně moc času, trocha látky která dokáže zadržovat magii na náznak run, něco živého co musí být při vědomí na obětaci aby se z toho uvolnila životní energie - ta nás totiž přenese. A zapoměl sem upozornit - čím delšího věku se obětované zvíře dožívá a čím mladší je, tím má rituál větší šanci na úspěch a je rychlejší. Nebo možnost druhá, ten kdo ritál provádí šáhne do svých vlastních zásob ale to v 30% způsobí smrt a jinak je zjištěno že s dotyčným se nesmí po nějakou dobu počítat - upadne totiž do hlubokého bezvědomí, ve kterém může u zemřít. Ale pokud si přejete, můj pane, jsem ochoten to riziko podstoupit. Řeknu po krátkém zamyšlení (nevim jak je u orka možný že myslí ale to prosim vynechte xD ) a čekám na jeho reakci. |
| |
| Lod Nebojte už jsem poznal co za nováčky tu mám. Usměju se. |
| |
| Když zjistím, že jsem ve svém doupěti docela si oddechnu. Postavím se na nohy a jdu si dát "plamennou koupel". |
| |
| Dobře pane. No měl sem tu vlčici vzít s sebou aspoň by měl váš syn hračku.řeknu svému pánovi a čekám na toho hada. |
| |
| "Pane vyrážíme?" zeptám se a čekám. Mezitím si skontroluji poškozené křídlo jak na tom je. |
| |
| "Já si to myslela, že jsi to ty, ale nebyla jsem si jistá. Nereline, nechceš se proletět. Víš, že jsem ti to slíbíla." řeknu. |
| |
| No asi to bude lepší...už teď mam tady z tohodle všeho panickou hrůzu. Řeknu Lepose a dojdů k ní. Celou dobu se paranoidně rozhlížím. |
| |
| "No tak nasedej, ale problém je, že nevím kudy, ven. Možná by nás mohl vyvést kerberos." řeknu a lehnu si aby na mě Nerelin mohl nasednout. |
| |
| Vyškrábu se na Leposu postupem: tlapa (ruka) - rameno - krk. Pak řeknu: Nevím kde tu je.. možna že ho stačí zavolat. Na to zavolám: Kerberééé Pojď sem prosíím. |
| |
| "Nehulákej tak." řeknu Nerelinovi. Když na mě sedí je to docela pohldné srst mám hebkou. Pak se postavím. "Tak jak se ti sedí?" zeptám se. |
| |
| Jakmile zaslechnu své jméno tak si stoupnu. Jdu se podívat co se tam děje. řeknu Chiméře a odejdu nahoru.. Je tam hodně světla ale to ňák rozdejcham. Kdo jsi a co chceš? řeknu a rozhlížím se po všech přítomných. |
| |
| "Kerbere prosím já jsem Leposa a tohle je Nerelin, mohl by jsi nás prosím vyvést ven?" poprosím Kerbera a nehulákám. |
| |
| Promiň.. řeknu Lepose a pak koukám na Kerbera. Vidím že se Leposa už zeptala tak jen mlčím. |
| |
| Chpff.. Já hlídám vchod do podsvětí tak proč si myslýš že bych měl vědět jak odejít z týhle díry? Řeknu jí a pak se znova rozhlídnu ještě furt sem nasleplej ale poznávam Thanatose. Sklopím uši a jen zamumlám.. Ježiši Hádes mě zabije.. Thanatos mu to učitě řekne.. Támhletudy. Řeknu jí a pohodim hlavou k východu.. Pak se rychle vracim stále se sklopenýma ušima k bráně. |
| |
| Chudák pomyslím si. "Nereline kdyby si padal tak křič je ti to jasný? Ne že ze mě spadneš a budeš křičet na půl cesty k zemi." řeknu a pomalu se vydám ke vchodu. Pak vyjdu ven a vzletím. Dávám pozor aby Nerelin nespadl. Vyletím, hodně moc vysoko. "Tak co jak se ti líbí nebe zblízka." zeptám se Nerelina a užívám si akždou vteřinu letu. |
| |
| Jen mám vypáčený ústa a ani je překvapením nedokážu zavřít.. To je nááádhera! řeknu po chvíly. Chytnu se jejích chlupů jako nějakýho provazu a držim se ale zároveň si užívám ten let... |
| |
| "Hlavně mi ty chlupy nevyškubej. Teď zrychlíme chyť mě kolem krku." řeknu Nerlinovi a počkám až mě chytí kolem krku. Pak zrychlím do ohromné rychlosti. "Budeme se muset stejně vrátit aby se po nás ostatní nesháněli." řeknu, ale dál si užívám let. |
| |
| Chytim se jí kolem krku. Jo , neboj... na to abych je vytrhal nemam sílu. Na chvilku zaklapnu ústa otočim hlavu dozadu abych se lehčeji nadechl. Pak jí zase řeknu: To je škoda... A co se vůbec stalo při bitvě? |
| |
| "No, ty si po bitvě omdlel a já tě nesla na hřbetě. Pak Loki zmizel i s tou jeho zoo. Hádes vytvořil portál k němu domů a pak jsme tam všichni vlezli, jo a ukázali se tam mí rodiče, kteří jsou někde u Háda v domě. " odpovím a apk zase spomalím. Teď jen tak plachtím vůbec nemávám křídli mám je pouze natažená. Pomalu klesám až nakonec přistanu abych si odpočala. "Tak co Nereline jak se ti to líbí?" zeptám se znovu a lehnu si aby ze mě mohl slízt. |
| |
| Aha - já se zeptal protože mě ten had vytočil - a kdyš mě někdo rozzuří tak se nechtěně promením v démona - to už sem ti říkal.. ale taky sinic nepamatuju.. slezu stejnou cestu dolů. Chceš něco zkusit? Nevim jestly se ti to bude líbit ale neublíží. To vím jistě. Chtěl bych se pokusit zvednou všechny 4 tvoje nohy a podpírat je a výsledek by měl být že bys chodila po vzduchu... Ale asi to nezvládnu.. Vipadáš že vážíš docela dost. |
| |
| "no jelikož měřím 20 metrů tak budu asi hodně těžjká. Radši se o to nepokoušej. No myslím, že bychmo se měli vrátit." řeknu a čekám co udělá. |
| |
| Asi máš pravdu.. řeknu jí a vyškrábu se zas nahoru... Tak leť... řeknu jí a chytnu se jí okolo krku. |
| |
| Rychle vzletím, a ještě rychleji letím, zpět do Hádova domu. Když doletíme ke dveřím vejdu dovnitř. To už tam čeká otec s martkou. Hned k nim du a úplně zapomenu na Nerelina. "Ahoj mami a tati." pozdravím je a oni mě též. |
| |
| "Kdepak si byla co?" zeptám se Leposy a ona mi odpoví, že se byla proletět. Jen přikývnu a pak jdeme s Resanou do našho doupěte. |
| |
| Eh - já tady taky sem.. a 20 metrů je visoko. Připomenu Lepose. |
| |
| "Je promiň." řeknu a lehnu si. |
| |
| Nevadí - chápu. řeknu a seškrábu se dolů. Na zemi si sednu a čekám až se mi přestane motat hlava.. Letěla fakt rychle. |
| |
| "Hmm....jdu si lehnout, zatím ahoj." řeknu a jdu hledat své doupě. |
| |
| Dobře.. Zatim čau. řeknu jí a stále sedim.. Stále sem v pračce. |
| |
| Po"plamenné koupeli" se vydám ven. Jdu zase do podsvětí a znovu kolem kerbera. |
| |
| Ahoj Odesso. pozdravim když de Odessa kolem a uvolnim jí cestu do podsvětí. Vipadá to že s tou depresí je to lepší.. Nebo horší a to o tolik že přemíšlí myšlenkama na sebevraždu. To nepoznáš. |
| |
| "AHoj je i už lépe?" zeptám se kerbera. |
| |
| De to... De to... Odvědim Odesse zamyšleně. To by možná šlo... mumlám si zamyšleně. Ale to by se mu nelíbilo... Moc krve... |
| |
| "Co by šlo? Komu by se to nelíbilo? A co?" zeptám se Kerbera podiveně. |
| |
| Co? Ále, toho si nevšímej. To je jen taková prkotina. Řeknu jí a pak dál přemíšlim. |
| |
| Dál si ho nevšímám a jdui do podsvětí. Procházím se tam jen tak, aniž bych cokoliv hledala. Zrovna jdu kolem místa kde stráží Atropos se svými vlky. Doufám, že ho nepotkám. pomyslím si. |
| |
 | Zlověstně zavrčim na jednoho vlka kterej se otočil aby se podíval na kolegu. ten okamžitě sklopí uši zakňučí a hlída dál pochodujicí duše. Pak se rozhlédnu jestly nějaká duše neutekla a vidím Odessu procházející okolo. Přijdu k ní a vlčí řečí jí povídám: Co je s Cerberem? Slyšel sem že ho zase chytla deprese.... Odessa vidí 2 metry velkého sněhubílého vlka. |
| |
| Nighoghovo křídlo by už mělo být v pořádku, možná ho bude trochu pobolívat ale to přežije. Ale to není hlavní problém... Nighoghu, můžeš vyrazit. Leť na sever odsud, brzy dorazíš do Říše černéhoi písku-poznáš to snadno, tan název mluví za vše. Pokud jde o oběť Yurnero, tak něco seženem. Jaké zíře je podle tebe nejvhodnější? |
| |
| Taková želva by asi byla nejvhodnější jenom se nejdřív musí vyndat z krunýře.. což není moc lehké vzhledem k tomu ze je k němu přirostlá. Takže bych řekl že lepší bude sehnat nějakou dlouhověkou rybu - třeba malého sumce. Odpovím Lokimu na jeho otázku. |
| |
| Jsem na lodi a pozoruju jak ten mořskej dědek skáče do vody. Otrapa. Do všeho by se jen motal, mizernej mořskej.... Ještě aby se tak objevili ti dva spratci v maskách, to by mi ještě tak scházelo... Co teď? zašeptám a pohlédnu na kapitána. |
| |
| Leposa Thanatos někam zmizel, asi má moc práce. Leposu však zastaví starý známý... Ahoj Leposo. Jak se daří? Leposa poznává Arawna, i když netuší jak se sem dostal... Cerberos Několik dětí k tobě přiběhne s tím, že si chce hrát.... |
| |
| Chcete si hrát? Tak mi vlezte na záda jako dicky - jak na prolejzačku. Ale netrhejte mi chlupy víte že to nesnášim.. řeknu dětem a klidně dál přemýšlim (Klidně je relativní pojem) |
| |
| Cerberos Děti ti vlezou na záda a začnou poskakovat... |
| |
| Lod Ted musíme do přístavu. Řeknu aa hledám jej na obzoru. |
| |
| Sindibád Přístav je ještě hodně, hodně daleko.... Tak jeden, dva dny cesty. |
| |
| Lod Plujem plujem plujem:) |
| |
| "Vypadni! Víš, že o tebe nemám zájem!"odseknu mu a jdu dál s naježenou srstí. |
| |
| Vyletím jak mi můj pán říká. |
| |
| "Též tě zdravím, daří se báječně. Před chvílí jsem se konečně zase pořádně proletěla. A co ty? jak se vede?"odpovím a zeptám se. |
| |
| Leposa Mizerně, vzhledem k tomu kde jsem... Tohle je vážně moc...veselé místo. |
| |
| "No tak vzhledm k tomu, že je to podsvětí tak to asi těžko bude veselé." řeknu mu a v rámci možností pokrčím rameny. |
| |
| Chvíli se dívám za odlétajícím Nighoghem, doufám že nic nepokazí.... Je to o dost složitější, ale radši jsem mu o tom nic neřekl... Želva....to ten krunýř nějak překáží? S dostatečně ostrým a silným nožem by sbad vadit nemusel. |
| |
| Dál čekám až dorazí had. Pak se ještě nenápadně rozhlédnu jestli tu není ta vlčice. |
| |
| Skočim před ní. Kampak deš? Stále si mi ještě neodpověděla na mou otázku.. řeknu jí a pokud se pokusí odejít tak jí prostě odšoupnu zpátky tlapou. |
| |
| No jo, překáží. Cokoli co při rituálu bude z oběti mrtvé (pokud vim tak želví krunýř neni živej) tak to snižuje šanci na úspěch můj pane. Odpovím po pravdě Lokimu. |
| |
| "Jdu od tebe pryč! A kerberos tě nemusí zajímat ty plyšáku jeden!" odseknu mu dost nevrle a zavrčím na něj. Někomu by ten hlas připadal až drzý. |
| |
| Ty chces být zlá? Skoro mě to až rozchechtá. Odessa a drsná no to se povedlo!! Začnu se smát (vynechte to: "jak se může vlk smát??"). Najedno mi ztvrde obličej a prohlásím: Odpověz! A já tě možná nechám jít! |
| |
| Vycením své bílé tesáky a začnu na něj vrčet ještě víc. "O Kerberovi ti nic neřeknu! Já sama jen vím, že má depresi!" odseknu mu nazlobeně. |
| |
| Škoda.. Zase se nebudu mít čemu smát. Ale teď o tobě... Tentokrát mi neunikneš. Ještě sme spolu neskončili takže očekávám že splníš svou ženskou povinnost. řeknu jí a ukažů jí moje jestě bělejší tesáky. Představ si jak tě koušou do kůže kdyš se pokusís uniknout... řeknu jí a pak zase vycenim tesáky a začnu vrčet. |
| |
| "Myslíš, že se tě bojím? Ne! A vůči tobě nemám žádné povinosti! Jediný můj pán je Hádes." odseknu mu otočím se k němu zády a snažím se utéct pryč. |
| |
| Rychle se rozeběhnu sprintem a snažim se dostat vedle ní. Jakmile jí doběhnu tak na ní z boku skočim a povalim jí. Pro jistotu jí ještě kousnu do kůže na zádech a nepustim ani kdyby hrom burácel. Jakmile jí dostanu na zem tak jí řeknu: O co se jako snažíš?. |
| |
| "Nech mě bejt! Pokud vím máš teď na práci něco jinýho, než mě tady držet povalenou na zemi, a ani nemáš právo mě tu držet!" zařvu na něj. Jak mě povalil tak jsem zakňučela bolestí. |
| |
| Práce se dá odložit na jindy. řeknu jí. Co se týče tvého práva Tak tohle ještě je můj revír. Tady já sem zákon! Ale teď o nás. Víš že se ti dvořím už dobrých 5 let. Ale už mě to přestává bavit. Narovinu. Ty víš o čem tady mluvím tak mi jen řekni ano. Oznámím jí a čekám na odpověď. Přitom si jí pečlivě hlídám a i na nejmenší známku útěku útěku ráguju nějakým způsobem aby neutekla. |
| |
| "Mého ano se nikdy nedočkáš!" odseknu mu. Srst se mi naježí ještě víc a pomalu se z ní začíná čoudit, po chvilce už hoří, rudým plamenem. |
| |
| Heh, mě oheň neblíží. To přeci sama dobře víš. Tak tu přestaň dělat kraviny. Řeknu jí a přitom si pohrávám s pár myšlenkama ve své hlavě. |
| |
| "To mě nijak nedráždí! Stejně už jsem podrážděná dost a ano ti neřeknu." odseknu mu a zhasnu plamen. |
| |
| Tak to udělam bez něj! zařvu na ní. Možnost si měla! A vrhnu se na Odessu (co asi může tam vlk mužského pohlavý dělat s vlčicí ženského pohlaví. Hrát kuličky fakt nebudou takže podrobnosti vypisovat nebudu. - Mimochodem tohle byl její nápad) Rafnu jí do kůže a začnu provádět onen "čin". Předpokládam že se pokusí vzepřít ale to mi je celkem fuk. |
| |
| Začnu žalostně kňučet a taky bolestí. Ani se nepokouším vzpírat. |
| |
| Po půl hodině z ní slezu. Já tě varoval. řeknu jí a počkám si až se vzpamatuje. |
| |
| Vůbec nevzpamatovávám, ale radši zdrhám k východu kde je kerber. Mám stažene ocas mezi nohama a oši přitisklé těsně k hlavě. Celá se třesu. Když proběhnu ven hned se schovám do rohu poblíž kerbera. Scoulím se tam do klubíčka a je vidětm že na tom nejsem dobře. Celá se stále třesu. |
| |
| Koukám jak odbíhá. Heh to sem si myslel že je na tom líp... pomyslím si a odejdu zas hlídat. |
| |
| Koukám jak se Odessa přiřítí a pak jen povídám. Co se děje? Vipadáš že si viděla strašidlo. Vidí jak mi po zádech skáčou malý a že mi je to celkem fuk. |
| |
| "Atropos.....bolí to.......nechci ne nechci...." mumlám a je vidět, že jsem totálně mimo. |
| |
| Atropos? Co ti ten hnusák udělal??!!!?? zeptám se jí. Ta je na tom ještě hůř jak já. Pomyslím si. |
| |
| "Zlej..........neřeknu mu ano, neřeknu......držení za kůži.........já nechci...." dál mumlám voloviny. |
| |
| Hmm tak se zase nic nedovim. Asi bych ho měl jít zmlátit ale nechce se mi. řeknu jí a počkám si až se probere. |
| |
| "Bolí to.....bolí....bolí to.....A...Atropos, on, on mi to udělal i bez toho slova ano......neměl na to právo....." mumlám dál, ale už trochu srozumitelněji. Třas pomalinku ustává. Ale uši mám stále přitisklé k hlavě. Zdá se, že jsem dost vyvedená z míry. A to mě jen tak něco nevyvede. |
| |
| Cože to snad né. Snad tě V tu ránu se kouknu po děckách a po sestře chimaeře která zrovna spí. Snad s tebou neměl.. Nebo měl? Zeptám se jí opatrně abych jí ještě víc neranil. |
| |
| Jsem u toho jak Odissea něco mumlá Co se stalo? a začnu Odisseji prohledávat hlavu.... |
| |
| "Měl....bez....bez mého svolení....on. on mi ublžil tim....." mumlám, ale podle odpovědí, je poznat, že už nejsem tak mimo. |
| |
| Kleknu si k ní pomalu a opatrně ji jemě pohladím a podívam se ji do hlavy abich zjistil co se stalo... |
| |
| Adio toho moc nejzjistí, jelikož je to v mé mysli dost rozházené. Vydí pouze úutržky toho co se stalo v podsvětí. |
| |
| Ádio asi vím co se stalo ale nechci to zmňovat před malejma takže prosím tebe aby jsi to taky nezmiňoval. Atropos Odesse hodně ublížil. Ale už se stalo. Jakmile se mi dostane do ruky tak toho úchyla roztrhám na hadry!!!! řeknu jim oběma a při zmiňování Atropa sem dost rozzuřen. Je viděť že ho nemam rád. |
| |
| Cerberosovo řeknu On ji no... víš.... |
| |
| Jen se na ně vyděšeně koukám. Když kerber zmínil Atropa, zase jsem se začala třást po celém těle a do toho všeho i kňučet. "Ublížil....Atropos...ublížil.....Atropos zemřít....."začnu zase mlít hovadiny. |
| |
| Vím ale přesto, teď už to nenapravíme. Ale pokud se mi někdy dostane do tlapy tak ho zmlátim! vyhrknu ze sebe poněkud naštvaně a pak začnu uklidňovat děcka že to v pohodě. Ty pak začnou dál poskakovat. |
| |
| Začnu mít i halucinace, myslím si, že Adio je Atropos. "Di ode mě pryč ty jeden zmetku násilnickej, nech mě bejt ty úchyle, Atroposi! Vypadni ty jeden hajzle!" když sem na Atropose(Adia) pohlédla, strašlivě sem se rozzuřila, mé tělo vzplálo obrovksým plamenem a já sama jsem z ničho nic zvětšila na 5 metrového vlka. Pak jsem se na Atropose(Adia) vrhla. Kousla jsem ho do nohy a pak jsem mu šla po krku. |
| |
| Konečně se vzpamatuju z Leposi šíleného letu a jdu na průzkum paláce. Boha smrti ignoruju a všechno co se děje okolo taky. Už sem si prostě zvikl. Pak najednou z podzemí zaslechnu nějaké vzlykání tak začnu po mnoha a mnoha a mnoha a mnoha schodech dolů. (teď sem tak na prvních 3 schodech takže o mě cerberos a spol neví.) |
| |
| Začnu se branit ale nevími to nic platné POMOC!!!!!!!!! skusím setřást Odisseu Chudina.... zkusim ji něják uspat....Až ho najdu vykastrujuho..... |
| |
| "Zalez si zpátky do podstvětí. A hele ono se mě to bojí, proto si volá další vlky!" zařvu na něj a tentokrát to Adio schytá do ramene. Uspat se nenechám dál na něj útočím. Kouknu se vedle sebe a tam vidím pomocníka Atropose(Kerbera) a na druhé straně dalšího(Chiméru). Znovu Atropa(Adia) hryaznu teď do boku. |
| |
| Když slyším volání o pomoc tak rychle zbíhám dolů. Najednou uvidím tu scenérii. 2m velkej anděl se brání 5m velkou vlčici která se ho snaží políbit či co. (Nerelin nikdy neměl moc dobrý odhad situace) Aha, nenechte se rušit. řeknu a začnu pomalu zpátky stoupat nahoru. |
| |
| Odesso přestaň nech ho být! To je Ádio syn Hádese! a poznáváš mě já sem Cerberos no tak přestaň dělat hlouposti a uklidni se.. My jsme tvoji přátelé. řeknu jí a při tom probouzím chimaeru ať odvede děcka do bezpečí. |
| |
| "NENI! ON SEŽRAL CERBERA! ON HO ZABIL! A TY SI POUZE JEHO PLAMENEJ VLK! A TY ŠTĚŇATA NECHTE BEJT! NECHTE CERBEROVA ŠTĚŇATA NA POKOJI!" zařvu a srazím Atropa(Adia) tlapou k zemi a pak se vrhnu na Nerelina! "A TÁMHLE JE DALŠÍ!" zařvu při útoku na Nerelina. Toho taktéž srazím na zem a kousnu ho do ruky a to pořádně bolestivě. Zdá se, že mi úplně přeskočilo. |
| |
| Heeeeej! mně líbat nebudeš já nemam rád polibky fuj! řeknu a rychle se zvednu pomocí telekineze do vzduchu a uletim za adia. Asi sem si nevybral správnou schovku protože když mě ta vlčice (odessa) přestala sledovat začala ho zase objímat.. (Na tlapách má drápy a ona ho neobjíma ale snaží se dostat ke mě.) |
| |
| "HÁDES VÁS VŠECHNY ZABIJE! VŠECHNY! začnu zase křičet. Pak se vrhnu na plamenného vlka(kerbera). Srazím ho na zem a kousnu ho pořádně do boku. Pak srazím všechny co mi budou stát v cestě a vyběhnu na horu po schodech. Cestou drápnu nerelina pře obličej. Cestou potkám otce a matku Leposy. Vrhnu se na její matku a kousnu ji do boku, pak se vrhnu an jejího otce a pokusím se ho rafnout taky do boku jenomže mé zuby neprokousnou tvrdé šupiny. On mě pouze srazí na zem a přišlápne mě abych se nemohla hnout. "POMÓOCC!!!!ODESSA SE ZCVOKLA!" začne křičet na celý hádův dům. Já se ho snažím hryzat aby mě pustil, ale nejde to. On si toho nevšímá. |
| |
| hmm.. tak konečně někdo zešílel to to trvalo. Zhodnotím kriticky situaci. Takže máme tady jednoho retarda (nerelin) převálcovanýho adia a ostatní sou díky Hádvy v poho. prohlásím a začnu si lízat rány. |
| |
| Hmm.. to by mě zajímalo kde máš toho retarda. já ho tu totiž nevidim. Prohlásím nezůčastněne a ani si svých ran nevšimnu a odejdu po schodech. |
| |
| Co je to tu za bordel?? Prohlásím při vstupu zadním vchodem do místnosti kde je šílená odessa a leposi rodiče. Oh ahoj Odie. Ani sem nečekal že tu budeš. Ty seš nám ňáká vytočená no to se spraví. prohlásím a obejdu místnost. Kde je cerberos? čekal bych že tu bude kdyš se tu něco děje? zaptám se po té. No to je jedno. Mám ještě práci tak zatim. řeknu a začnu odcházet. |
| |
| Kousnu otce leposy tak, že mě nakonec musí pustit. Vrhnu se na Atropose jako zběsilá. Srazím ho na zem a kousnu ho do boku. Po té ho i "vykastruju". "TY HAJZLE HNUSNEJ, ÚCHYLNEJ! TY UŽ NIKDY, NIKDY MI NIC NEUDĚLÁŠ!"zařvu na něj a kousnu ho do tlapy. "JÁ TĚ ZABIJU! ATROPOSI CHCÍPNEŠ!" zařvu na celý dům Hádese, takže to museli slyšet i ty dole u podsvětí. Ještě se trošku zvětším asi o metr. Popadnu ho za srst na zádech a hodím ho směrem ke Kerberovi a spol. po schodech dělá kotrmelce. Já se tam rozzuřená a snad ještě víc než předtím přiřítím a dál Atropose hryžu. |
| |
| Zhruba v půlce schodiště se vzpamatuju a když vidím že odessa se na mě řítí tak si počkám na chvilku kdy bude útočit. Rychle proběhnu pod ní a kousnu jí do zadní části nohy úplně dole ale ještě nad chodidlem. Tam vede většina nervových zakončení a navíc se tím způsobí i masivní krvácení. to znamená že nemůže hýbat zadníma nohama a navíc i poněkud krvácí. Sice odessa je mocná magická byost na druhou stranu nervy se jí budou regenerovat 3 dny... pak jí ještě ze vsteku kousnu do ocasu a vítězným krokem odejdu. |
| |
| rychle začnu vybíhat nahoru a když vidím že cesta je ucpaná tak se jí zeptám: Už je ti lépe Odesso? (přez ní nevidim odcházejícího Atropa. |
| |
| Když mě Atropos kousl do zadní nohy, zakňučla jsem šíleně bolestí. Najednou sem přestala zdní nohy ovládat. Spadla jsem a skutálela se ze schodů, těsně kolem Adia. Stracím dost krve, a taky upadám do bezvědomí. |
| |
| Dodatek:zase sem se zmenšila do své původní velikosti. |
| |
| Když vidím jak 6-ti metrová Odessa začína padat tak se jí pokusim uhnout. Když kolem mě "proletí" tak vidim odcházejícího Atropa. Grrr to on jí tak ublížil... ale co jí je. Vipadá nějak nesvá. Toho zmetka můžu zabít kdykoli ale Odessa je jen jedna. Má sice své chyby ale přesto je to má přítelkyně! a rychle se rozběhnu dolů. Tam vidím Odessu ve smrtelném nebezpečí. Velké krvácení z nohy a vipadá že není při sobě. Rychle začnu přemíšlet. Moje sliny léčí.. ona krvácí - už to mam! jazyk na ránu! zastavý krvácení a začne léčit! Tak to udělám. Cítim se sice jak blbec ale to je detail. Druhou hlavou vyhlížim jestly nezalehla Adia a třetí hledam děcka. |
| |
| Odejdu z místnosti a odeberu se do skrytého kousku podsvětí kde nikdo nebývá. Tak začnu šíleně kňučet a začnu si lízat rány. To byl blbej nápad... Pomyslím si po chvilce. Možná že sem to neměl dělat. Asi sem neměl právo. A kde se v ní proboha vzala tamta síla na zvětšování? Dokonce jsem musel použít tajnou taktiku lovení obrů naší rodiny abych dokázal uniknout dalším zranění... Ale už tohle bolí dost! zase zakňučim. Možná sem to přehnal... Ale zase ona mě furt jenom nenáviděla.. už od začátku. Pamatuji se jak sme spolu poprvé mluvily. Hned po prvním "zdravím" na mě začala vrčet. zase na chvilku kňučim. |
| |
| Pomalu začnu otevírat oči. Cítím něčí jazyk na ráně u zadní nohy, která mě šíleně bolí. když se tam kouknu zjistím, že tam má kerber svůj jazyk, kterým mi tu ránu lečí. Bolí to tak šíleně, že musím zakňučet bolestí. Vůbec si nepamatuji jak se to stalo a ani to jak sme byla totálně mimo. Nic z toho si nepamatuji. Pamatuji si jen to co mi udělal Atropos předtím a dál nic moc. "Bolí to.....Atropos, on....on...možná není....není tak zlý..." začnu mumlat voloviny . |
| |
| Odesso teď na to nemysly. Teď potřebuju aby ses soustředila na svojí nohu. Velmi silně to krvácí a já to už neudržim. Potřebuju aby ses ty sama nějak snažila si pomoct. a Koukni se mi po dětech - nevidim je. Potom ti řeknu co se stalo ale teď se snaž soustředit! říkám jí 2.hou hlavou protože ádia sem už našel. |
| |
| Momentálně se nedokáži na nic soustředit. Stále jsem ještě trochu mimo, tak dál mumlám voloviny. Moc kerbera nevnímám, ale přeci jen trošku jo. snažím se soustředit, ale nejde to. Pak se mé tělo rozhoří plamenem podivné barvy. Je tmavý, a ta barva je nepopsatelná, ale rána na noze se začíná vysoušet, a přestává pomalu krvácet. Už to krvací jen tak jako když se o něco škrábnete. Ale bolest neustává. . Po chvilce mé plameny zmizí. "Bolí......noha.....strašná bolest......bolí...." mumlám dál. |
| |
| Podívám se na Resanin bok, není to moc hluboké, je to jen škrábnutí. Brzy se to zahojí. "Resano jsi v pořádku?" zeptám se jí. Ona jen přikývne a vylíže si ránu. "Myslím, že ta vlčice nebyla v pořádku. Vypadala jako když jí přeskočilo." řeknu a odejdeme do našich komnat tam si lehneme a zanedlouho usínáme. Leposa si také zajde do svých komnat a tam usne. |
| |
| Projdu skrz halu až ke schodům. Tam si sednu a začnu přemíšlet. Cítim se nějak moc vyčerpaně a ani nevim proč. Podívám se na svoje dlaně a na těch nic neni. Tak se podrbu na zraněné ruce a tam cítim jakousi nesrovnalost. Všimnu že krvácim tak Se leknu a začnu tam chodit dokola rychle přemíšlet co s tim. Za chvíly je celá podlaha pokrytá maličkými kapičkami krve a já tam jen chodim dokola a usilovně přemíšlim co s tim... To je špatný.. TO JE ŠPATNÝÝÝÝÝ!!!! říkam si v mysly a začnu pochodovat ještě rychejc. Kupodivu tolik krve vyteklo z relativně malého zranění na kterém je už teď strup. Ale mě to nedojde a prostě tam furt pochoduju dokola. Kdokoli kdo tam přijde uvidí celou zem pošlapanou stopama od krve (nejen mojí) a mě chodícího tam všude možně. |
| |
| Dám jazyk stranou Dobrý, to jsem ani nevěděl že tohle zvládneš. Jsi opravdu dobrá ale teďka se musíš vzpamatovat z deprese. říkám při usilovném hledání dětí. Vím že ti hodně ublížil ale musíš se z toho vzpamatovat. Bude to dobré neboj. Uklidňuju jí. Kdyby teď tak přišla manželka no to by byl poprask... To bych spíš potřeboval uklidňovat já. |
| |
| Vstanu a při tom zakňučím bolestí jelikož mě bolí ta noha. Pak pajdám pomalu pryč po schodech. Při každém kroku je slyšet mé bolestné kňučení. |
| |
| Rulkus Jsi v podsvětí, někde poblíž Tartaru. Poslední dobou se tam toho hodně děje, pořád z díry slyšíš nějaké děsivé zvuky, děsivější než obvykle. Zdá se že ta pekelná jáma se baví... Dnes musíš jít za Hádem, upozornit ho na ty podivnosti. Přitom slyšíš samé divné zvuky (štěkání, kňučení apod.) a přicházíš k bráně kde vidíš Odessu a Kerbera... |
| |
| Tak dobrá, odpovím Yurnetovi a mávnutím ruky přivolám nějakou želvu. Tohle kouzlo je užitečné... Pak následuje další mávnutí rukou, krunýř se rozpadá na prach. Podám jí Yurnerovi ať dělá co umí a pak se opět pustím do mobilizace sopojenců. Eladerono!! zavolám v mysli na Eladeronu, královnu podivných stvoření žijících poblíž Země černého písku. Mám pro tebe úkol! Vyraž do Země černého písku, setkáš se tam s Nighoghem! Máme teď potíže, potřebujem,e přesvědčit Mozemráta aby se k nám přidal. Pro pořádek:Mozemrát je čaroděj vládnoucí zemi černého písku. |
| |
 | Vyrazil jsem od brány tartaru podzemní chodbou, kterou jsem si silnými předníma tlapami vytvářel. Cesta k hradu Hádese mi netrvala nijak dlouho a tak jsem brzy vyskočil ze země před branou Hádesova paláce. Ti co tam jsou mohou vyskočit dvaceti metrovou bestii. Viz ikona. Ocas je v podzemí, takže nikdo nemůže přesně určit, jak je dlouhý. Opřu se do brány a otevřu ji. Ještě než vstoupím dovnitř, tak se začnu přeměňovat. Jedna z mých schopností libovolně měnit podobu. Po chvíli tam stojí jen asi pěti metrový obr. Kývnutím pozdravím Kerbera a Odessu s nimiž jsem se už viděl a vydám se k Hádovým pokojům. U nich zaklepu a čekám. |
| |
| Okamžitě se pustím do přípravy rituálu. Na zem si prstem načrtnu několik run a pak je pečlive naplním magickou látkou kterou vitáhnu z jedné z kapes. Následně je tam zahrabu stoupnu si a dotykem meče je aktivuji. Runy začnou rudě svítit. (to bylo uděláno asi za půl hodiny) Po té položím želvátko přesně do středu a pak ho rychle pustím.asi za 5 vteřin ho rychle zasítují paprsky vycházející z teď krvavě červenou barvou svítících run. Pak si sednu do tureckého sedu tak že zasíťované želvátko bude přímo přede mnou. lehce "nakrojím" nahoře želvátko a z toho začne vytékat krev. Ale né tak jak by jste čekali. Místo aby ztekla na zem tak se začla vznášet do vzduchu. Když to při usylovném zaříkání trvá přibližně dalších půl hodiny tak najednou vykřiknu několik nesmyslných slov. Najednou okolo mě třískne několik blesků krev náš všechny u kterých loki chtěl aby pokračovali k našemu cíly zahalí udeří další blesk tentokrát do každého kdo se má přesunout a oběví se obrovské množství světla. Po chvilce je po všem. A my jsme někde kdesi v zemích kam se chtěl Loki dostat. Jen nevím kde. Po té co se tam oběvíme tak se chvilku vzpamatovávám z teleportu a pak se konečně postavím na nohy a řeknu: Jsme v cíli, pane. Rituál byl úspěšný. Ještě chvíly se motám. Je to opravdu drastický přesun. |
| |
| Jen na Rulkuse taky kývnu hlavou. Dál se při každém kroku ozve zakňučení, protože mě bolí ta noha. Pak jdu směrem k Hádesovým komnatám. Ale ještě než tam dojdu zamířím do dveří vedle. Tam by mělo být moje doupě, ale teď si nedokáži otevřít jelikož mě bolí ta zadní noh a namohu se postavit na zadní. "Rulkusi, prosím pomož mi to otevřít." řeknu a sednu si na zem, zraněná noha je tam jen tak, aby mě to tolik nebolelo, všechnu váhu přenáším do těch tří zbylích tlap. |
| |
| Copak máš s nohou? Zeptám se a z místa kde by měl být ocas se mi objeví. Není tak dlouhý, jako normálně, ale dosáhnu jím na kliku dveří a ocasem je otevřu. Docela často ho využívám jako třetí ruku. Ocas zase zmizí. |
| |
| "Ani sama nevím, nidko mi to nevysvětlil. " řeknu a vejdu dovnitř. Pak jdu na svůj pelech kde se natáhnu na bok. Zraněnou nohu mám nahoře. Bolestí ani nemohu spát. |
| |
| Na procházejícího Rulkuse jen pokynu hlavou. Pak du najít malý. Když je najdu tak je zkontroluju a pokud sou mimo doupě tak je dovedu zpátky. Pak si zase lehnu a přemíšlím o tom co se stalo. Pak si všimnu Ádia v komatu. Počkejte tu. řeknu dětem a mé sestře a pak Ádia odtáhnu před pokoj Hádese. Tam vidím ty dva. Nemůže se o něj někdo postarat? Já musim jít zase zpátky. Zeptám se jich netrpělivě. |
| |
| Vstanu a zase bolestivě zakňučím. Vyjdu před své komnaty a zahlédnu Kreba a Adia v bezvědomí. "Kerbe co se vlastně stalo." zeptám se, celou cestou ke dveřím sem pravidelně kňučela bolestí. Zase sem si sedla a převedla všechnu váhu na zdravé nohy. |
| |
| No, Odesso, vlastně za to můžeš ty a on. Víš o kom mluvím a tady obr to vědět nemusí. po té co si se přiběhla ke mně před ním schovat tak si za chvíly dostala halucinace, ukousala Ádia do bezvědomí, napadla nějakého člověka, a pak si viběhla nahoru. Tam sem slyšet naříkat Leposiny rodiče a jejího otce volat že si se zbláznila. Tam nevím co se dělo ale přišel tam on a ty ses mu pomstile. Nějak si se uvolnina zpod držení od Leposi otce a zaútočila na něj. Hodila si ho ke mě dolů. Pak se vzpamatoval kousl tě do nohy a odešel. Tou dobou si měla víšku okolo 6.ti metrů a pak si upadla do bezvědomí a spadla dolů zase ke mně do příbitku. Já ho viděl odcházet ale viděl sem když si padala jak ti teče krev z nohy. Bylo jí opravdu hodně a tak rači než abych tě pomstil tak sem běžel tě zachránit. A dál asi víš. řeknu jí po pravdě. |
| |
| Doma Pomalu se probírám a moc si nepamatju jenom to že leopsapřišla vypadala jako retard nebo tak neco........ Co se stalo?? a začínam pomalu vidět.... |
| |
| Zakroutím havou a povzdechnu si. "Ach jo. Ale když si to tak uvědomím tak Atropos je chudák, vždyť když mě poprvé pozdravil tak jsem na něj pouze zavrčela. No v té době jsem měla asi blbou náladu, ale pak jsem na něj vrčela vždy. On nemá žádné přátele. Je mi ho docela líto i přesto co mi provedl." řeknu a sklopím hlavu. Dopajdám s kňučením k Adiovi a začnu mu olizovat obličej abych ho probrala. |
| |
| Na náštěvě ak takle to tu vypadá.... pomislim si a pak uslišim psy, knůčení, a cítím krev. Jdu se podívat velmi opatrně a mám vytažené zbraně pak najdu syna Háda a vylčici ( Odissea ) rychle k ní kleknu a začnu jí léči..... To je zlé moc zlééééééé.....To zranění.... No snat to vyléčim ale budu moc vyčerpaný, možná umřu...Ale srti se nebojím.... |
| |
| Doma leknu se Odissey Néééééééééé!!!!!!!!!!!!! Pozor! pomoc!!!!! Je šíléná!!!!!!!!! začnu křičet a odhodim ji.... |
| |
| Tak já už pudu. řeknu a odejdu dolů. Pak konečne dojdu dolů a vidim tam pobíhat toho blázna co ho Ode kousla do ruky. Běha tam furt dokola a ruku má už zahojenou. Všude je spousta krve. Jen okolo něj projdu. Nech toho. Už nekrvácíš. řeknu unaveně a du dál. |
| |
| Furt tam pobíham a když kolem mě projde Cerberos tak si jen pomyslim: Neni tak jednoduchý se zbláznit když všichni okolo sou větší blázni. Pak se podívam na ruku a zjistim že má pravdu. Pak projdu okolo tamtý skupiny a řeknu: Čau vlku, prosimtě už ho neobjímej - podívej jak skončil. Pusinky se mu asi taky nelíbí. pak pokračuju dál. Ostatní vidí člověka celýho od krve se strupem na obličeji a na ruce. je celej od krve a vipadá jak nějakej psychopat. |
| |
| Zničeho nic v polovině padnu nehybný k zemi. ( vipadá to že jsem umřel ale ne jsem v komatu...) |
| |
| Jakmile mě Adio odhodí tak dopadnu na bok a zakňučím šíleně bolestí, protože sem dopadla zraněnou tlapou dolů. Teď si na ní ležím. Dál kňučím bolestí. Pak se z těžká postavím. "Adio klid!" řeknu mu. A opatrně k němu dopajdám a znovu ho olíznu po obličeji. |
| |
| Už si o.k.???Já abich nebil mrtvej.....Tam já nechci ani zanic....Jednou jsem tan byl a nemají mě tam rádi....( posttrauma z děctví ) |
| |
| "Jo už jo. Kerber mi řekl co se stalo, já sem o sobě vůbec nevěděla, nevěděla jsem co dělám." řeknu Adiovi. |
| |
| Tak jo a začnu ji hladit pak si všimnu Gali... ten byl taky napadnutej? |
| |
| "Ne ten se mi pokoušel vyléčit nohu, ale upadl do komatu." řeknu. Pak přepajdám ke Galiovi a olíznu mu obličej. "Jo a Adio slib mi, že nic Atropovi neuděláš, podle toho co jsem slyšela od Kerbera to už schytal dost, ode mě samotné." poprosím Adia. |
| |
| Po chvíli se vzpamatuju. Asi sem fakt neměl. Ale co teď můžu dělat? Už to nenapravim. Možná bych mohl.. Ale né oni by to stejně nepřijaly.. Ale možná by o mě měli lepší mínění. Pomyslím si a jdu směrem do paláce. Rány už mam zhojený ale né úplně. Když tam dojdu tak se rozhlédnu. To je ale spousta krve.. kde asi může být? Najednou uslyším zakňučení (ádio jí odhodil) tak jdu nahoru za tím kňukem. Skupina může vidět mě přicházet. |
| |
| No chtěl jsem ho vykastrovat ale jo...Jeto přece osamělí ylk který hledá kamaráda nebo kamarádku.... a mrknu na Odisseu Slibuju že mu nic neudělám....další..... |
| |
| Otočím se na Atropa. Nejevím žádné podráždění. Njeprve se otočím jen hlavou, ale pak i celím tělem. Při tom zakňučím, protože musím došlápnout na zraněnou nohu. "Proč jsi přišel?" zeptám se ho klidným hlasem. |
| |
| Dojdu na konec schodiště tam si sednu a zadívám se do země: No.. já... přišel sem se ti omluvit. řeknu potichu podřízenym hlasem Odesse. Skoro to nebylo slyšet.Neměl sem to dělat. Měla si pravdu... po chvilce ještě dodám šeptem: Má paní... pak pomalu odejdu. |
| |
| Jen na něj zírám s otevřenou tlamou. Co nejrychleji se za ním rozpajdám. Sice mě to bolí, ale to teď přehlížím. Postavím se Atropovi do cesty. "Omluva se přijímá. Nebudeme přáteli?"řeknu a zeptám se. |
| |
| Vím drahá Eladerono! Co tedy chceš? Zatímco komunikuji s Eladerkou, přesuneme se. Jsme v krásném, malebném lesíšku (nejvyšší čas to změnit). Výtečně Yurnero, výtečně... |
| |
| Ty by jsi mi dovolila zdržovat se ve tvé blízkosti po tom co sem ti proved? Určitě bych něco podobného provedl znova a pak by se z přátelství stala nenávist a vše by bylo v tahu. To za to asi nestojí, jen by to zkončilo špatně. Řeknu jí a podívám se jí smutně do očí. |
| |
| "Atrope, ja si za to mohu částečně sama, víš já sem měla zrovna v ten první den co jsme se potkali špatnpu náladu, jelikož mi zemřela matka. Ještě teď sem kuli tomu blbě naladěná, a taky mě vyvedlo z míry to jak ste se poparali s Kerberem. Prostě jsem nebyla dobře naladěná a navíc pochybuji, že by jsi to teď znovu zvládl." řeknu přiblížím se k němu a olíznu mu čenich. |
| |
| Né, ty za to nemůžeš. Za to můžu já, neměl jsem hned tak spěchat a myslet si že mě každý přivítá s radostí. Je to moje chyba. 5eknu jí a oplatim jí její olíznutí. |
| |
| "Přátelé?"zeptám se a čekám co mi odpoví. |
| |
| Jo, jo jistě. Přátelé. řeknu jí trochu zmateně ale upřímně. |
| |
| "Nepůjdeme se projít, stejně potřebuji rozpajdat tu nohu." navrhnu. Pak se postavím po jeho boku a zjistím, že je o půl metru vyšší. "Hele to neni fér si vyšší." řeknu pobaveně a drknu do něj čumákem. |
| |
| Heh, ještě před 15 minutama si byla větší ty.. a ne o málo. A promiň mi tu nohu. A co se týče porcházky měli by sme jít přes chodbu zadním vchodem do podsvětí. Hala je celá umazaná od krve a to jak lidské tak vlčí tak dračí. Řeknu jí a čekám kterou cestu si vybere. |
| |
| "Hmmm....půjdeme zadním vchodem." řeknu. |
| |
| Tak dobře.. tak zadním vchodem. řeknu nadšeně jak malé štěně co právě našlo dokonalou hračku. a vyrazím směrem k zadnímu vchodu. Pak jí provedu podsvětím až na menší trávou zarostlý palouček ( v podsvětí byl palouk na kterém mohli odpočívat duše lidí kteří neprovedli za celý svůj život ani jednu špatnou věc nebo se obětovali nějak pro dobro světa ). Je to tam celé nádherné. |
| |
| S úlevou se svalím do trávy na bok, abych měla zdravou nohu pod sebou. "Prý sem málem zabila Adia, syna hádova." řeknu a spokojeně zabručím. |
| |
| To já nevím. já jen vím že si dokázala prokousnout dračí kůži toho zlatého draka, hodit mě ze schodů a tam si mě chtěla zblajznout. Aych nedostal další rány musel sem rychle něco udělat, tak sem ti zautočil na nohu, promiň jestly tě to moc bolí. Ale tobě se taky povedlo dobře bojovat. Lehnu si na bok (na nezraněnej) a ukážu jí svoje břicho na kterém něco chybí... |
| |
| Trochu se nadzvednu. "Hmmm...myslím, že ti tam něco chybí ne?" řeknu a lehnu si zpět. To sem byla opravdu tak šílená? zeptám se sama sebe. Pak mi zakručí v žaludku. |
| |
| Jo chybí.. ale to je jedno... Náhle uslyším její kručení v žaludku. Za chvilku sem tu. řeknu jí a rychlou chůzí odejdu. (běžet nemůžu. To mi moje sotva zhojená zranění nedovolí.) Dojdu zkontrolovat podřízený a když zjistím že plní svou práci tak tam přijdu překontroluju je a poprvé za celou dobu co jsem vedoucí je pochválím. Asi si myslý že sem se zcvokl. Pak odejdu do útulku (tak říkáme tomu místo kde bydlíme s hlídačema) zabavim tam svojí porci na oběd vemu jí do zubů a vrátím se k Odesse. Jen to postrčim k ní a neopovážim si vzít dřív než ona. |
| |
| "Jé díky." řeknu a s ním půlku. |
| |
| Není za co děkovat... Už nebudeš? zeptám se jí. |
| |
| Jak z nejhezčích lydských spomínek..... a nakloním hlavu a pousmějuse ale hned ho schovám Jáse usmál....To se mi dlouho nepovedlo..... |
| |
| Děkuji pane. Co teď? zeptám se Lokiho poněkud naivně. |
| |
| "Ne." odpovím a v rámci možností se usměji. |
| |
| Dobře. řeknu a dojím svojí porci. Je fakt hodná... pomyslím si a rozvalím se. Koukám se jí přímo do očí a opětuju jí její usměv. |
| |
| Dopajdám k němu a taky se rozvalím přímo vedle něj. |
| |
| Škoda že se lidé poznají vždy až po nějaké tragedii. (to lidé neberte moc vážně - nevěděl sem jak jinak to napsat) řeknu jí hlasem který má nádech kňučení typu "zase sem to zvoral"... a pak se jí zas podívám do očí. (né upřeně - přátelsky.) |
| |
| "Tak už to holt bejvá." řeknu mua přitulím se k němu. |
| |
| Asi máš pravdu.. řeknu a přitulím se kní pak dám svůj čenich přímu před její tak blízko že se budou dotýkat a pak jí olíznu tlamu. (u vlků náhražka polibku) |
| |
| Jen tak se potuluji po domě Háda a už mě to přestává bavit, připadám si osamnělá. Najdu svého pána a shodím ho na zem. Pak mu olíznu obličej. |
| |
| soukromá zpráva od Galiusix pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| soukromá zpráva od Galiusix pro |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| vša jo..... |
| |
| Třetina Asie by ti mohla stačit, ne? zeptám se Eladerony a pousměji se. Odpočiň si Yurnero, naber síly-jávím že to nejspíš nemáš zapotřebí, ale tady žijí typy proti kterým neobstojíš ani ty. |
| |
| Pokud je to vaše přání, můj pane. Ale mohu-li se zeptat, pokud já nebudu schopen porazit místní bojovníky bude na to vaše moc postačující? Byl bych nerad pokud bych mohl pouze bezmocně příhlížet jak na vás útočí. zeptám se Lokiho trošku smutně a zároveň opatrně. |
| |
| Já se ubráním Yurnero. Ale potřebuji aby všichni kdo jsou se mnou, byly připraveni na nejhorší. Nic extra, jen potřebuji aby ses v Říši černého písku sešla s Nighoghem a nějak se s Mozemrátem domluvili na spojenectví...další pokyny vám sdělím potom. |
| |
| Dál letím směrem, který mi anřídil pj. |
| |
| Dál čekám na hada. |
| |
| Také mu olíznu tlamu. "Jsme nějaká unavená. Zítra sem zase přídu. Tak ahoj zatím." řeknu mu a postavím se an nohy, opět zakňučím, jelikož to bolí opravdu hodně. Pak pomalu pajdám směrem k východu kde hlídá kerber. Propajdám kolem něj a vypadám dobře naladěná. Ještě před schodama se zastavím abych chvilku tu nohu nechala odpočinout. |
| |
| ahoj. co se stalo? vipadáš jako že ses dostala z deprese? zeptám se jí. |
| |
| "Jo dostala, a nebudeš věřit tomu co se stalo." řeknu a převyprávím mu vše co se stalo mezi mnou a Atropem. |
| |
| Vykulim všech 6 očí: To si určitě vymíšlíš... dyť pokud vim on.. mno.. fakt nelžeš? ptám se jí s ústama otevřenýma až na podlahu. |
| |
| "Ne nelžu, klidně se ho zeptej sám." odpovím mu a pak pomalu pajdám po schodech nahoru a do svých komnat.Celou cestu pravidelně kňučm. Když dojdu do svého pelechu. Tak se tam svalím na bok(Zdravou nohou dolů) a zandlouho usnu. Zdá se mi o všem co sem dneska prožila a taky o tom jak sem byla mimo. |
| |
| Ale no tak. Zasměju se když mě olízne má tygřice a začnu jí drbat za uchem. |
| |
| Znova ho olíznu a pak mu naznačím, že se chci prát. Jen tak mu stisknu zubama kotník, Ne tak abych mu ublížila, ale tak aby ho to aspoň tršoku bolelo. pak kousek odskočím a čekám na jeho reakci. |
| |
| Zasměju se. Tak ty si chceš hrát? 5eknu a s úsměvem jí chytnu kolem krku a stáhnu jemně k zemi. |
| |
| Rychle ho odhodím, samozřejmě tak abych mu neublížila. Vyskočím na nohy a fláknu ho ocasem do obličeje. Přikrčím se, jako ke skoku a skočím po něm, takže ho svalím na zem a stojím teď předníma tlapama na jeho hrudi. |
| |
| Ušklíbnu se a jemně jí shodím ze své hrudě a přiotáhnu rukama její hlavu k zemi a snažím s ejí položit. |
| |
| Vysmeknu se mu z jeho sevření a znovu ho švihnu ocasem do obličeje. Pak ho ocasem omotám kolem břicha. A jemně ho rafnu do ruky. |
| |
| Sindibád a spol. Konečně po dlouhé cestě připlouváte k přístavu. Panuje tam obvyklý ruch, lodě vykládají zboží námořníci chlastyj, a podobně... Už zdálky však zahlédneš mohutnou postavu v kápi, podle všeho ten chlap co vám zadal úkol... |
| |
| Už toho nech. Usměju se a pohladím ji. |
| |
| Přístav Zavolám na toho muže a když příjde řeknu. Pane zajatci byli osvobozeni a my je přivedli jak jsme slíbíli.Převezměte si je a my zas poplujem dál. Řeknu mu. |
| |
| Pomocí tlapy si ho vyzvednu na hřbet a začnu s ním bobíhat po domě Háda. Je vidět, že si to náramě užívám. |
| |
| No tak klid Zavolám na ní. |
| |
| Zpomalím a po chvilce zastastavím. Pak si jen tak zařvu. Hehe, když můj pane vy jste na mě předtím úplně zapoměl, měl jste hlavu plnou podstvětí a já jako bych byla vzduch. řeknu mu v myšlenkách naoko uraženě. Pak se pomalu vydávám pořád s nim na hřbetě k jeho a mým komnatám. |
| |
| usměju se. Promin. řeknu omluvně a pohladím ji. |
| |
| Pomalu dorazíme do našich komnat. Já si lehnua počkám až můj pán sleze pak se vydám ke svému pelechu. |
| |
| Sindibád Výtečně Sindibáde. Byli přitom nějaké problémy? ptá se ten chlap. Všimneš si dvou dalších, jeden je menší a obtloustlý, druhý zase vyhublý. Ale oba dva mají kápě a stejně jako jejich kamarádovi jim není vidět do tváře, každý táhne velikou bednu-divíš se že ji vůbec utáhnou... |
| |
| Ano Eladerono, vadí ti na tom něco? zeptám se temně. |
| |
| Eladerona O minutku později už své dobrovolnice máš, čeká se jen na tvůj rozkaz. |
| |
| usměju se a znaveně si lehnu na postel. |
| |
| Přistav Měnší problémy ano ale ty jsou vždy. Odpovím a čekám co bude dál. |
| |
| Spokojeně zabručím a zanedlouho usínám. |
| |
| Sindibád Jen přikývne a pokyne svým přátelům, ti odnesou bedny k vám na loď, zajatci mezitím přejdou na břeh. Kromě Thraxe... Thraxi, ty tu zůstaň s nimi. Myslím že tvou pomoc budou ještě potřebovat... A v té bedně je kromě zlata pro posádku ještě nějaká maličkost pro tebe.... Ale zpět k tobě Sindibáde-byk bys ochoten přijmout další úkol? |
| |
| Jen necápavě civím na toho chlápka, ale než stihnu cokoli namítnout dojde mi že to by bylo zbytečný. S osudem se nevyplatí hádat... Jen přikývnu a sleduju co se bude dít dál. |
| |
| usnu též. |
| |
| Přístav Děkujeme za dary. Poděkuju a dodám. Záleží jaký úkol. Řeknu neurčitě. |
| |
| Když dorazí had, vydáme se za tou lodí. |
| |
| Sindibád Zdá se ti to nebo se usmívá? Jasně že zdá, pod kápí přece není ten úsměv vidět... Opět něco vyzvednout. Tentokrát ale něco trochu jiného, konkrétně jeden starý artefakt... Odměnu samozřejmě dostaneš, cokoli si ty i tvá posádka budete přát... |
| |
| Přístav O jaký artefakt jde? Ptám se. |
| |
| Sindibád To poznáš na místě. Souhlasíš tedy nebo ne? zeptá se tě a ty zjistíš že té nabídce prostě nemůžeš odolat... |
| |
| Přístav No odbře a kam pro to máme jít? Zeptám se. |
| |
| Sindibád Plujte na jih a až se dostanete ke hranicím království ledu, stočte to na západ. Ale pozor, do králoství ledu nesmíte!!! zahrozí a odchází. Pak se ještě zastaví a otočí se na tebe:Nezapomeňte se podívat do těch beden. Najdete tam spoustu užitečných věcí... |
| |
| Eladerona Brzy dorážíte k hranicím s Černým pískem. To jméno opravdu mluví za vše, poušť je celá temně černá... Na nebi zalédnete blížící se tečku Nighogha. |
| |
| Plavba Jenkývnu doplníme zásoby a připravíme s ena cestu. |
| |
| Čekám kdy konečně vyrazíme. Když vyplujeme přestane mě bavit čekání. Co je sakra v těch bednách...? Přijdu k jedné z nich a jediným silným kopancem ji otevřu. Šlo to překvapivě snadno, i když tu ránu slyšel asi každý na palubě... Pohlédnu dovnitř..a doslova zmrznu. Jen sleduju obsah bedny a vzpomínám... |
| |
| Eladerona Ano, je to Nighogh a už je skoro u vás... |
| |
| "Hmmmm......"zabručím a neochotně letím za ní. Pane co ste to sem poslala za příšeru?zeptám se svého pána. |
| |
| Si po dvou hodinách se proberu jelikož mám šílený hlad, který sem ještě neměla a taky mě pobolívá břicho. Eh....Co to se mnou je mám pocit jako bych nejmíň tejden nejdla pomyslím si. Noha už tolik nebolí, ale když jsem na ni došlápla tak to zabolelo a to dost. Musela jsem zakňučet. Sice jsem na tu nohu pajdala, ale už sem nekňíkala. Vyjdu ze svých komnat a hledám něco k jídlu. Něco pořádného. |
| |
| Po té co Ode odešla tak sem se vrátil skontrolovat strážce. Je tam několik zakecanejch a pár co jen tak sedí a nudí se. Já tam jen přijdu už to je přinutí aby rychle běžely na původní místa a dělaly že pracujou. Po té co tam přijdu prohlásím radostně: Skvěle chlapi, jen tak dál! Pak jdu do útulku. Za sebou slyším šepot: Nevíš co mu spadlo na hlavu? Ten se přeci úplně zbláznil! A co když to neni on? No jo máš možná pravdu.. a další podobné věci ale nevěnuju tomu pozornost. po té co se vyspím jdu hledat Ode. |
| |
| Nakonec vyrazím směrem kde by se měl nacházet Atrop. Jdu k jeho stezkám, ale on nikde. Tak jdu na ten palouček co pře dvěma hodinami, než jsem šla spát. Tam si lehnu a začnu ho vyhlížet jestli nepříde. |
| |
| Po té co Odessu nenajdu tak se smutně vrátím do útulku tam zabavim svojí večeři a namířím si to na palouk. V momentě kdy jít tam uvidím tak se rozradostním a rychle du k ní. Svoje rány už moc necítím takže spíše běžím. Jakmile tam doběhnu tak položim svojí večeři před ní. (Je to půlka dobře živeného prasete.) Počkám si až se nají k prasknutí a pak se do toho pustím já. |
| |
| Za několik minut to mám v sobě. No minut sekund. "Díky Atrope sem ráda, že jsi přišel." řeknu a olíznu mu tlamu. |
| |
| Já sem taky rád že jsem tě našel. Odesso. I když má večeře je poňekud jiného názoru. Řeknu veselým tónem. Pak jí taky olíznu. Co teď? |
| |
| Rulkus Čekáš na Háda, ale nepřichází. Asi je zaneprázdněn... Pak se náhle zjeví vedle tebe. Co potřebuješ Rulkusi? |
| |
| Když se konečně objeví tak mu vypovým co se děje u brány. |
| |
| "No já měla hlad, jako kdybych nejmíń týden nejedla." odpovím mu. V rámci možností se na něj usměji. "No já nevím, pobolívává mě břicho a nevím proč. Možná bychom měli zajít za Hádem kuli tomu."řeknu. |
| |
| Rulkus Hádes se zamyslí. To bude problém, poslední dobou se tam sice něco děje pořád, ale stejně... Měl bys to tam jít prověřit. |
| |
| Řekl bych, že to je dobrý nápad... a při té příležitosti ho poprosím o svačinu. první část věty řeknu zamyšleně druhou spíše jako vtip a usměju se. Pak udělám pár kroků k hádově pokoji zastavím se a otočím hlavu s tázavím výrazem. (naznačuji: Deš?) |
| |
| pajdám za ním,a le je poznat, že už mě to nebolí tolik abych musela kňourat. |
| |
| Usměji se když vidím že jde. Pak si to spolu pomalým tempetm namíříme přímo k Hádovu pokoji. Když uvidím že stojí před tím pokojem tak strčím čenichem do Odessy a vlčí řečí potichu a smutně řeknu: Myslým že by jsi mu to měla říci ty... A znovu se omlouvám. |
| |
| Pomalu dopajdám ke svému pánovi. "Pane měl by jste na mne čas?" zeptám se ho a trpělivě čekám. |
| |
| Eladerona a Nighogh Loki neodpovídá, má asi svých starostí dost. Celá skupina nakonec přiletí k velkému temnému zámku... Pře ním na vás čeká několik strnulých postav přibližně lidské velikosti. Všichni jsou vyhublí, shrbení, na hlavách mají turbany, ty i zbytky jejich oblečení jsou už dost zchátralé, ale stále drží. Za pasy mají šavle a podle nazelenalých tváří už to mají nějaký čas za sebou... Podle všeho zombie. Atropos a Odesa Jistě Odeso, co pot.... Co se vám stalo??? křikne když uvidí jak s Atroposem vypadáte. |
| |
| "To je na delší povídání." řeknu,a le převypravím mu vše co se stalo. Akorát u toho jak jsem byla mimo tam řeknu to co mi řekl Kerber. "Pane prosím neubližujte Atropovi, mi, už jsme se usmířili i přes to vše co mi provedl." vykoktám a sklopím hlavu. |
| |
| Taktéž sklopím hlavu a jen čekám na popravu. |
| |
| Odessa a Atropos Tak dobrá Odesso, že jsi to ty... Ale mám jednu malou podmínku-půjdete s Rulkusem a pomůžete mu s prohlídkou tartaru! |
| |
| Jistě. Řeknu a rozhlédnu se po obrovi. To bude asi Rulkus. Pak ještě dodám: Vyrážíme? |
| |
| "Pane, samozřejmě, že půjdu, ale momentálně se se mnou děje něco divného to vím, jelikož když sem se před chvíli probudila měla jsem pocit, že jsem nejmíň týden nejedla a není mi nejlíp. pobolívá mě břicho." odpoví svému pánovi. |
| |
| Odessa a spol. Tak si odpočiň, v lékařství se bohužel nevyznám. Eladerona a Nighogh Jedna z postav se pomalu odbelhá do paláce, o chvíli později vychází ven sám Mozemrat-pobledlý mladík v černém plášti, co na něm upoutá nejvíc je hnědá rukavice na levé ruce. Povídá se že o ruku přišel aby získal větší moc a to se mu díky rukavici povedlo... Kolem něj ještě poletuje malý, ošklivý létající had... Co tu chcete? zeptá se vás had, ve chvíli kdy vyletí přibližně na vaši úroveň... |
| |
| Budiž, řeknu a odejdu. Venku skočím do dýry, která tu po mě už zůstala a proměním se zpět na svou podobu. Začnu si razit cestu zpět. |
| |
| "A máme tu někde někoho kdo se v tom vyzná?" zeptám se. |
| |
| Promin Odesso. Musím jít do Tartaru a udělat manifrakturu Kronosovo obličeje. Řeknu smutně Odesse a pak jdu za Rulkusem. (Pro ty kdo ten vtip nepochopily - Manifaktura = ruční výroba... A ManifRaktura = ruční zlomení něčeho..) |
| |
| Odesa a spol. Tys to nepochopil Atroposi. Odesa tam jde s tebou, houkne ještě na Atropa Hádes. A jestli chceš, v podsvětí se nějaký doktor určitě najde Odeso. Eladerona had poslouchá, pak sletí dolů ke svému šéfovi a na něco se ho vyptává. Pak se vrací zpět. Můj pán chce vědět co za svou pomoc dostane. |
| |
| "Jdu s nim, hned." řeknu a odbíhám(v rámci možností s mou nohou) Atropa. |
| |
| Opět se mi ozve Eladerona. To rozhodně ne, třetina musí stačit. Yurnero, vyrážíme, křiknu na Yurner a společně s Hel a Fenrirem jdeme dál do hloubi lesa. |
| |
| Jdu za Lokim ať dem kam chcem. To je divný.. říkal že nezabiju ani nejslabsiho bojovnika tutech krajin... mno, možna by se o me mohl zvednout mimeni.. jen nevim kde. pomyslim si a du dal za Lokim (a samozrejme za hel ktera de pred fenrirem a tudiz ja du za nim.) |
| |
| Díky.. Deme? Zeptám se jí spíše řecnicky a vlezu do ďuzny kterou zmizel obr. |
| |
| Opatrně jdu za Atropem. By mě zajímalo co se to se mnou děje. pomyslím si a jdu po boku Atropa. Napdá mě jen jedna věc. Jedna vlčice mi o tom vyprávěla. Když něko hodně jí, neobvykle hodně a má nevolnost, třeba jako bolest a motání hlavy nebo bolesti břicha tak čeká štěňata či jiná mláďata podle toho co je to za zvíře či jiného tvora a co když já čekám opravdu štěňata. To by znamenalo, že budu matkou a Atropos... začnu přemýšlet. "Atrope nejsem si jistá, budud si to muset někde ověřit, ale možná budeš tátou."řeknu mu. |
| |
| Najednou se zaseknu na místě a celou tu větu si ještě tak 1000 pustim v hlavě. Atrope nejsem si jistá, budud si to muset někde ověřit, ale možná budeš tátou... Atrope nejsem si jistá, budud si to muset někde ověřit, ale možná budeš tátou.......... uaaaaaaaaa!!!!!! Řikala jsi že budu co? Táta? Já budu mít rodinu? ptam se ji zmateně dezorientovaně překvapeně a nevim už jak ještě zároveň. |
| |
| "Atrope, klídek není to jistý. Musíme si to ověřit." řkenu mu a strčím do něj čumákem. |
| |
| Škoda.. Už sem myslel že si budu moct sehnat nějakou jinou práci. To hlídání vlků je fajn věc.. ale dávaj málo jídla. řeknu zasmušile. |
| |
| "Možná bychom se mohli zeptat Leposiny matky, i když tu sem kousla." řeknu a v rámci možností pokrčím rameny. |
| |
| Rulkus a spol. Jste u Tartaru, velké strašidelné jámy z které se ozývá křik a podobné strašidelné zvuky. |
| |
| "Hmmm..opravdu podivné zvuky." řeknu. |
| |
| Eladerono! Tak jak jste se domluvili?! snažím se dál zkontaktovat Eladeronu která neodpovídá. Po krátké procházce přicházíme k velikému, zdánlivě opuštěnému mostu. Yurnero, připrav si meč, je možné že nás tu napadnou. |
| |
| Výjimečně máš pravdu Odesso nemáš tu s tou nohou co dělat, řeknu a pokračuji do jámy. Doufám jen že se tam se sví my dvaceti metry vejdu. |
| |
| Mohu-li se zeptat, kdo nebo co by nás mohlo přepadnout? zeptám se Lokiho, chytnu si meč do obou rukou a dam si ho tak že s ním budu moct rychle mávnout na první věci která po mě vyskočí. |
| |
| Klidně tu zůstaň tady nahoře. Bude se nám hodit rychlá spojka až budeme chtít oznámit Hádovy že potřebujeme pomoct vyzvednout Kronosovo tělo. Pokusím se smutným obličejem o vtip a pak se jen otočím Ahoj Ode. Za chvíly (snad) sem tu.a jdu za Rulkusem. |
| |
| Arawne ty, pane lesa by jsi možná mohl říci co se mnou je." pomyslím si. A lehnu si neochotně před bránu. Nejradši bych šla za ním, ale má pravdu. |
| |
| Rulkus a Atropos Ano, Rulkus se tam vejde, je to prakticky bezedná jáma... Skoro. Následuje něco co nikdo z vás nedokáže popsat, prostě vás...něco přesune až dolů, do temnot. Okolo vás je neproniknutelná tma, jen v okruhu asi deset merů je světlo. Pak se začne trochu vyjasňovat, není to jako za přímého světla ale jde to...Zvláštní, obvykle tu panuje velký ruch ale teď se nic neděje... Eladerona a Nighhogh Hmm....dobrá, ale chci tu třetinu ve které se nachází Království sedmi pouští..., odpoví tentokrát samotný čaroděj. |
| |
| Co by nás mohlo přepadnout? No...spousta strašných věcí. Ale tady se obávám hlavně trénovaných banditů... |
| |
| To nevypadá dobře, řeknu a vydám se dál. Ocas mám za sebou připravený. Používám ho jako laso a je skoro nezničitelné. Navíc pokud by mě někdo zabil tak povstanu a pokud zranil, tak se zregeneruji. |
| |
| To teda vůbec nevipadá dobře temný obře. řeknu rulkusovy a vůbec mě nezajímá že má méno a že ho znám. |
| |
| To je nuda bejt tu sama a nevědět co se se mnou děje. pomyslím si. Pak si lehnu a čekám na Atropa. |
| |
| Rulkus a jeho psí kamarád A taky to není dobré hoši, ozve se za vámi. Když se otočíte, spatříte Ereba, boha věčné tmy který se zde usadil už hodně, hodně dávno.... Není pořádně vidět, jako by ho něco stále zatemňovalo aby si ho nikdo nemohl pořádně prohlédnout... Hádova dcera Andromeda sem jednou zašla, potkala ho, a vrátila se v jiném stavu... Překvapivě si nestěžovala. Eladerona a Nighogh Klidně se zde uvelebte, nechci vyrazit hned. Ale do paláce se bohužel nevejdete..., odpoví s úsměvem a v doprovodu několika zombií a létajícího hádka se vrací do paláce... |
| |
| Ano, souhlasím. Na poušti není moc věcí které by mě zajímali..., odpovím Eladeroně. Nighoghu! vyšlu čistě soukromou zprávu drakovi. Mám pro tebe další úkol! Odpočiň si a vyraž potají do Vinlandu. Tam si toho moc nevšímej a stoč to na jih, hledej pyramidy, jasné?! Po této zprávě pomalu vykročím přes most... Tak dělejte! Čeká se jen na vás (hlavně na tebe Yurnero). |
| |
| ano pane, už jdu.prohlásím a jdu přez most. Jdu před Lokim a říkám si: Lepší já než on... |
| |
| Co se tu děje Erebe? Proč se odtud ožívájí takové hrozné zvuky? Ptám se Ereba zmateně. |
| |
| Lod Ale no tak nemuselo to bejt tak hlučně. Řeknu a přistoupím k otevřené bedně a prohlížím co v ní je. |
| |
| Yurnero Jdeš pomalu dál, když náhle z pod mostu vyskočí veliký plešatý muž ohánějící se naginatou (takové mečokopí). Atropos a Rulkus Mě se neptej, pejsánku...já o tom moc nevím. Všiml jsem si jen, že Titáni a pár dalších nejsou na svých místech, asi se někam přesunuli nebo co... |
| |
| Pomalu se skloním k bedně a vytáhnu ven gladiátorskou přilbu (viz ikonka) a dvojici krátkých čepelí které se dají přivázat k rukám... Před lety jsem podobné využíval v aréně, tyhle jsem však dostal od Háda... Přesněji, vymlátil jsem si je v bitvě s šemožnýma bestiema... Promiň, odpovím Sindibádovi, nasadím si helmu a čepele si připevním k rukám. |
| |
| Tak copak tu máme? Řeknu tak torchu pro sebe a prohrabuju s e tam. |
| |
| Zarvu a zautočim na něj. Předpokládam že můj utok odrazí. v Ten moment se teleportuju za něj a seknu mu do zad. Pak na levo zase sek, nahoru.. atd dokud nepadne. |
| |
| Na lodi Prohlížím věci a pak začnu rozdávat své posádce. Meiv,Bryn tady pro vás mám učebnici zaklínadel. Yřelnu a podám jim knuhu kterou začnou prohlížet. Pak vytáhnu prstýnek. Rongare tady máš prsten má nějakou moc časem zjistíš jakou. Řeknu arongar si jej navleče.Pak vytáhnu medailonek který si sám navleču na krk. Dubarovi podám nové kožené polorukavice jaké nosí.A Firúzovi dám nějaké svitky ke studiu vědy. |
| |
| Yurnero Ten chlap všechny tvé útoky vykryje, je jako blesk, jako by vždy věděl předem kde udeříš. Několikrát tě málem zranil, ale nikdy se pořádně netrefil (na to jsi rychlý dost). Sindibád Všichni dary od vašich zaměstnavatelů přijmou, někdo mezitím otevřel druhou bednu. Ta je plná zlatých mincí, tentokrát trochu zejímavější odměna, aspoň pro chamtivce. A pluje se dál... |
| |
| Lod Při plavbě dál všichni studují své dary. |
| |
| S úsměvem sleduju Yurnerův neúspěch, zajímavé. Pak nepatrně pohnu rukou, náš nepřítel je okamžitě znehybněn, jako by zamrzl. Nic nedělej Yurnero, nechci abys se mu něco stalo... |
| |
| Sednu si někam stranou a pozoruju ostatní. Kdy tam budem? zeptám se Sindibáda. |
| |
| To nevím Odpovím |
| |
| Hmm... Já myslel že vy námořníci tohle víte, konstatuju svůj omyl. |
| |
| Ano pane. Jistě. Okamžitě přestanu útočit a za stoupnu si za něj. Sice Lokimu věřím ale přesto paraniodně sleduju celý okolí a zároveň sleduju jestly se nepohne. Pokud Loki jde dál jdu s ním. |
| |
| Pomalu přistupuju k zmraženému. Přiložím mu ruku na čelo...a čtu v jeho hlavě jako v knize. Takže...jmenuje se Benkei, je to syn venkovanky a nějakého zdejšího démona. Byl vycvičen bojovými mnichy, později vyhnán pro neposlušnost a porušování tamějího kodexu. Dokonalý materiál... Přiložím mu k čelu i druhou ruku, prsty mi začnou jiskřit....a je to. Teď je pouhou loutkou v mých rukou, další oddaný sluha... Vidíš Yurnero? Takhle se na to musí.... |
| |
| Skvěle můj pane, ale chci se vás na jednu věc zeptat, zvhledem k tomu že toto je bandita (řekl bych) a nebyl jsem schopen mu ani uštědřit ránu, tak k čemu tu jsem? Víte že magii nevládnu. Celé mé umění se skvíva ve schopnostech ukrytých v... Vy víte kde. Každopádně sám o sobě jsem zde sklamal a nedokázal porazit ani bynditu. Takže znovu - jsem zde naprosto nepoužitelný, leda jako výstavní exemplář, ale proto by jste si mně asi nevybral abych šel s vámi. zeptám se Lokiho. |
| |
| soukromá zpráva od Yurnero "Juggernaut" pro |
| |
| Tentorkát ne. Odpovím. |
| |
| Uklidni se Yurnero. Tohle sice je bandita, ale prošel speciálním bojovým výcvikem. Tady napadá výhradně ty kteří maj hezký meč. Podle všeho je sbírá nebo co... Takže se neboj, malých otravů které budeš moci sejmout je tu dost a dost... |
| |
| Sindibád Vaše loďka pluje dlouhou dálavou... Prostě plujete už nějakou dobu a, snad díky příznivému větru a pomoci mořských bohů, vám brzy začne být zima.... |
| |
| Lod Sakra ochlazuje se to se blížíme asi na sever. Řeknu a trochhu se oklepu. |
| |
| Dobrá paneodvětím Lokimu, přistanu a uvelebím se před palácem, Eladerona také. Obausneme |
| |
| Už to nevzdržím a vlezu za nimi i s tou mou poraněnou nohou. |
| |
| Sindibád Ano pane, už jsme blízko, odpoví jeden z námořníků. Měli bychom to otočit než nás vítr odvane až do zemí ledu... |
| |
| Odessa Přistaneš kousek od Atropa a Rulkuse, mluví s Erebem. |
| |
| Lod Plujte tam kam máme. Odpovím. |
| |
| Sindibád Loď se stáčí na západ, přesně podle rady vašeho tajemného zaměstnavatele. Ale náhle, jako blesk z čistého nebe, přichází silná bouře... Vlny vás někoikrát málem smetli přes palubu, naštěstí jste to zatím všichni přežili. Náhle někdo zahlédne zemi... |
| |
| Lod Dubare namiř k té pevnině! Zavolám v bouři a držím se lana. |
| |
| "Zdravím Erebe. Co se tu děje?" pozdravím s otázkou. |
| |
| Sindibád Loď zamíří k pevnině, po chvíli cesty si všimnete že je celá zamrzlá. Ale už nemáte jinou možnost, musíte přistát... Odessa Titáni a pár jejich přátel jsou jinde než by měli být. Děje se něco nebezpečnýho... |
| |
| "Možná nebo spíš určitě v tom má prsty Loki. Ani bych se nedivila." řeknu svou doměnku a podívám se kolem sebe. |
| |
| Lod Dubare musíme tam rřistát ale né ztroskotat! Zavolám akoukám na pevninu. |
| |
| To teda vůbec nevidpadá dobře. Když tu najedou uvidim Odessu. Ach jo.. Povzdechnu si. To si nemohla zůstat nahoře? Bylo by to bezpečnější.. |
| |
| "Ne nemohla, Hádes mě sem taky poslal a já nemohu neuposlechnout jeho rozkaz. To doufám chápeš. Zlobil by se na mne, že jsem ho neposlechla." řeknu jako argument. |
| |
| Procházím se po podsvětí ale začíná mě to nudit ale pak se pousměju a objevím se u Odessy Atropose a Rulkuse Je tu nějaký problém |
| |
| "Ano, můj pane Titáni a pár dalších nejsou tam kde by měli být." odpovím. Ani se neleknu když se vedle nás objevil jelikož sem na to zvyklá. |
| |
| Hádes a jeho poskoci Ano, nějak tak to je, ozve se Erebos, kterého si Hádes teprve teď všimne. Nesnáší ho za to co udělal s jeho malou holčičkou... Sindibád Náhle se z moře vynoří ohromná kosatka. Blíží se rychle k lodi...měli byste s sebou hodit. |
| |
| Jak už dlouho stojím najednom mís tě tka mě začíná bolet zase ta noha. Zakňučím a musím si lehnout jelikož to opravdu honě bolí. |
| |
| lod Dubatre ke břehu! Zakřičím a vezmu kopí které vrhnu na kosatku. |
| |
| Hádes a jeho co? Já ti dám poskoci nepracoval bych pro něj kdyby neměl ten meč To by nemusel být zas takový problém pokud jich je jen pár, řeknu klidně. |
| |
| Hádes, vlci a Rulkus Veliký (teď už jsi snad spokojený) Rulkusi, Rulkusi, Rulkusi... Kromě Titánů, z nichž bys nezvládl ani jednoho kdyby byli při síle (a teď je taky nezvládneš, protože sice nejsou při síle, ale kdyby se na tebe vrhli všichni...), je s nima ještě Týfón, pár potvor který neznám a Phobos se svou šerednou sestřičkou...., odpovídá stejně klidně Erebos. |
| |
| Už jo dobrý název Tak co s tým chceš dělat? Nechat je běhat? Zeptám se posměšně a čekám na odpověď. |
| |
| Nehádejte se děti "Jo a ty šílenče velkej si a asi myslí, že je jednoduchý je zastavit. Jestli v tom má prsty lLoki tak jen těžko zastavíme, teda jestli vůbec." odpovím mu a zavrčím na něj aby nemluvil takovým tónem. |
| |
| Prosim vás, řeči o božstvech jdou z většiny mimo mně. Takže, kdo je Loki, jak my co tu jsme můžeme donutit titány a ty zbylí aby se vrátily na svá místa a pokud to nejde tak proč nezavoláne někoho kdo by nám s tim pomoh nebo by je sám vyřídil. Napadá mě takový herkules, pokud vím už je jednou dokázal porazit. (mimochodem teď se zmiňuju o filmu Herkules z roku 97 - animovaný - Hádes se za pomocí titánů pokusil dobýt olymp a sesadit Dia. To se mu povedlo ale pak se tam oběvil Herkules vzal titána chaosu, nechal ho sežrat titána ledu a ohně a sám předtim rozbil hubu jednookýmu titánovy. Taková zajímavost. Po týhle akci Herkulovy umřela holka tak šel do podsvětí a za pomoci Cerbera prorazil zeď do hádova hradu a tam udělali dohodu: Pokud Herkules dokáže vynýst duši jeho přítelkyně z propasti duší ven pak jí Hádes oživý. - Je mu jedno že přitom má Herku 100% šanci na smrt - skočí tam a zachrání jí - mezitím ty babizny co přestřihávaj nitky života (jedna se myslym menuje stejně jako já) se připravujou přestřihnout Herkulovu nit ale on se jako "Pravý hrdina" stane zase bohem a Atropos (ta co stříhá) si zničí nůžky :-)) |
| |
| Proberu se po té co se vyspím a jdu zase spátky chodbou do haly. Jsem furt od krve (teď už zaschlý) a to samý svinstvo je na podlaze. |
| |
| "Dobrý nápad Atrope, ale mi nevím kde ty titáni jsou." řeknu. |
| |
| Sindibád Blížíte se k břehu, ale ne dost rychle. Kosatka vás pomalu dohání, tvé kopí se jí sice zabodlo do zad, ale nezdá se že by jí to vadilo... Hádes, vlci a jeden chytrák Najít je nebude tak těžké, prostě se tu v klidu procházejte a až vás zmasakrují jste na místě. Ale do toho bych se ještě nehnal.... Měli byste to tu nechat hlídat a sehnat si zbraně a spojence. Slyšel jsem o jakési vesnici v Galii, kde znají tajemství nápoje který vás udělá nepřemožitelnými..., radí vám Erebos. |
| |
| Lod Firúzu jednu zápalnou tyčřku! Křiknu akdyž j dostanu zapálím ji a připevním na další kopí a hodím po kosatce. |
| |
| Kapitán lodi, gladiátor a tlouštík Kopí zasáhne kosatku do hlavy, vybuchne a zlikviduje jí to část kůže. Bohužel to vypadá že ji to spíš naštvalo... Nerelin Zjeví se před tebou Thanatos. Možná bys měl jít do podsvětí, tvý přátelé by mohli mít problémy, odpoví a znovu zmizí. |
| |
| No, proč ne? řeknu si a jdu do podsvětí a tam hledam někoho kdo by moh mít problémy a nebo moje přátele. |
| |
| Galii? Není to jedna z těch barbarských zemí kde věří že jediným prostředkem pro vyjednávání je síla? Ptám se Ereba. |
| |
| Po několika hodinách v komatu se pomalu probírámn Éééééééééémmmmmmm.......Co se stalo? pamatu ju si jen kerbera a nic víc..... řeknu a ptám se co se stalo... |
| |
| Lod To si děláte prdel! Křiknu když vidím že kosatka žije. Dubare ryhcle k tomu břehu! Křičím a přemýšlím. |
| |
| Nerelin Vstupuješ do podsvětí, tam je Kerberos, jeho mládátka a Chiméra... A taky právě se probírající Galiusix. Prvně jmenovaný si tě moc nevšímá, zato Chiméra se na tebe hned otáčí. Kdo jsi a co tu chceš? Galiusix Probíráš se, vidíš Kerbera, jeho malý a Nerelina... Sindibád Velryba náhle zmizí, ponoří se do vody jako by ji něco vcuclo... |
| |
| Ukloním se: Já sem Nerelin, poslal me sem Thanatos. Poslal me tam protoze moji pratele potrebujou pomoc. Řeknu jí (Chiméře). |
| |
| "Tak to abychom vyrazili hned. Ještě seženem zbytek našich přátel, a můžeme jít." promluvím a čekám. |
| |
| Thanatos? Bůh smrti? Řeknu a zvednu jednu hlavu směrem k Nerelinovy. Pote druhou otočím a promluvím směrem ku Galimu: Á, koukám že ses konečně probral. |
| |
| Sehnat koho? My tu ještě známe někoho kdo se sem vejde? zeptam se jí. |
| |
| "Atrope, mám pocit, že sem se vejdou všichni."odpovím mu. |
| |
| Vchod do podsvětí Proč by tě ten posílal sem...? nad jen aby si ušetřil práci... Kdo jsou tvý kamarádi? ptá se Chiméra. Tartaros Ano, tohle je bezedná jáma..., poznamená Erebos. |
| |
| "Stejně, ale budeme mimo podsvětí. Nebo ne?" řeknu a čekám. |
| |
| Lod Udivím se ale stále míříme ke břehu. |
| |
| Po něklika hodinách se probudím. Dojdu k posteli svého pána a olíznu mu obličej. Pak čekám až se probere. |
| |
| Pokoj Probírám s ekdyž cítím něco mokrého na tváři.Automaticky si jí utřu a otevřu oči. Aleiro proč nespíše? Řeknu a sednu si. |
| |
| Já se před chvilkou probudila, spali jsme docela dlouho. Jsitě několik hodin. odívm mu v mysli a sednu si. Vycením zuby v náznaku úsměvu. |
| |
| No jo Podrbu jí za uchem. |
| |
| Položím mu hlavu do klína a nechávám si to líbit. |
| |
| Ty by ses jen mazlila co? Usměju se a drbu jí dál. |
| |
| Nic jinýho se tu dělat nedá. řeknu mu a skočím k němu na postel tam se posadím vedle něj.(sem o dost vyšší. |
| |
| Pokývu hlavou a řeknu. Už abych byl zase s Iolasem na cestách a pomáhal lidem. Řeknu. |
| |
| PO prospaní vezmu své věci a vstanu a jdu za Herkulem. AHoj Herkule myslím že by jsme se mohli zas epohnout dál je to tu pěkné ale nudné.Půjdeme zese dál ve své cestě ne? Navrhnu. |
| |
| Má dobrý nápad, je tu nuda." přitakám svému pánovi. |
| |
| Máš pravdu Iolasi půjdeme. Řeknu a zvednu se.Pak po boku s Iolasem a Aleirou nenápadně opustíme sídlo mého strýce a jdeme konat zase dobro o kus dál.Jdeme po cestě kam nás nohy zanesou. |
| |
| Konečně zase na vzduchu akorát by to chtělo něco co by se dalo ulovit. povím svému pánovi. |
| |
| Venku Konečně jdeme zase s Herkulem dál vztříct osudu který nás čeká. |
| |
| Venku Tady máš. Řeknu Aleiře a dám jí něco masa ze zásob které jsem vzal. |
| |
| "Neni mi nejlépe půjdu si odpočinout." oznámím a čekám co mi poví. |
| |
| Oba si je vysadím na hřbet hend po tom co sním maso. Takhle je to jednodušší a rychlejší. pomyslím si a jdu dál, tam kam mě nohy zanesou. |
| |
| usměju se a jen se necháme z Iolasem nést. |
| |
| Tygr a dva chytráci Z podsvětí jste rychle odjeli, už je klid. Tedy zatím... Jste někde na pobřeží a poblíž se nachází malá rybářská vesnice... Sindibád Dorazili jste k zamrzlému břehu, je tu velký mráz a spousta ledu, ale lod z toho vyšla nepoškozená. |
| |
| My tři Stále putujem a namíříme do té vesničky. |
| |
| Břeh Ihned začneme s opravami. |
| |
| Když ucítím ryby mlsně se olíznu. Áaaa ryby, dala bych si. To je krásná vůně. řeknu svému pánovi a s radostí se rozběhnu do vesničky. |
| |
| Aleiro no tak klid. Zasměju se. |
| |
| Trochu zpomalím, ale dál mířím do vesnice za tou vůní ryb. |
| |
| Vesnička maičká co po Dunaji pleve (pardon, to jsem spletl...) Jak vesničani uvidí obrovskou příšeru (Aleira) která se k nim řítí, chopí se zbraní ale zaútočit se jim nějak nechce (strach). Meg Stalo se to před několika dny. Z jeskyně poblíž vaší vesnice se začali ozývat podivné zvuky, spíše strašlivý řev. Poté vylezl z jeskyně strašlivý hadodrak (prostě had s dračími vymoženostmi jako jsou ostny apod.; křídla neměl). Chtěl po vesničanech oběti, a oni samozřejmě, protože jsi nejkrásnější dívka ve vesnici, vybrali tebe... Teď jsi polonahá, svázaná v jeho doupěti a jen čekáš až se objeví... Sindibád Loď moc poškozená není, možná tu den, dva zůstanete, ale bude to v pořádku. Pak si však všimnete veliké, strach nahánějící postavy která vás pozoruje... Je to velký bílý medvěd stojící na zadních. Eladerona a Nighogh Je ráno, vstáváte. |
| |
| Nechte nás jen zde doplníme zásoby přicházíme v míru a pokud je potřeba pomůžeme vám. Řeknu. |
| |
| břeh Kdo si? Zavolám na medvěda. |
| |
| Já si jen lehnu abych byla menčí a udělám nevinné oči. |
| |
 | Když sme se rozhodovali koho pošleme jako oběť tak se všichni shodli na mě bohužel ještě si pamatuji an jejich slova Půjdeš ty, jsui nejkrásnější. Teď sem svázaná v jeskyni a nemohu nic dělat, jen čekat. Grr...jestli z tohodle vyváznu živá tak jim to nedaruju. pomyslím si naštvaně, ale mám strach z toho co bude dál. |
| |
| Když se probudím, putuji tam kam mi Loki řekl. Mhz:_Sama nevím kam :-D |
| |
| Herkules a spol. Postarší muž, vypadající jako vůdce, se k vám pomalu přibližuje, stále na vás však míří kopím. A s čím byste nám chtěli pomoct? zeptá se ustrašeným hlasem. Meg Nad tebou se objeví děsivý stín, uslyšíš tiché zasyčení. Poté pocítíš vlhký dotek, jako by tě něco velkého olízlo... Sindibád Co pohledáváte v naší zemi? ignoruje tvou otázku. Nad tím že mluví se ani nedivíš, už jsi viděl větší podivnosti... Nighogh Brzy ses dostal k moři. Lepší je cesta přes moře, než přes říši středu, dračí králové vás evropské draky moc nemusí... |
| |
| Připravím si zbraně, a toho medvěda beze slova sleduju. Jsem připraven kdykoli zaútočit... |
| |
| To by bylo dobře, ale ne teď. Se zdejšími armádami nemrtvých mám své plány, potřebuji od tebe totiž ještě něco... |
| |
| Fuj, co to bylo, já nechci. pomyslím si a začnu se třást strachy. |
| |
| Můj pán je Herkules to je ten blíž k vám a ten druhý je jeho přítel Iolaus. Já jsem Aleira. S čímkoliv vám pomůžeme. pošlu myšlenku tomu starci. |
| |
| Vesnice Pomoc s jakým koliv problémem který máte. Řeknu a dodám. Jsem Herkules a pokud nechcete mou pomoc půjdeme dál. Řeknu klidně a sesednu z Aleiry. |
| |
| pobřeží BYli jsme zde nuceni přistát kvůli opravám.Jdeme za jedním úkolem. Objadsním. |
| |
| Meg Ta věc, podle všeho hadův jazyk, tě pomalu, pomaloučku olitzuje, je to opravdu příšerný a ponižující pocit... Trojka u vesnice Poté co zaslechne Aleiřinu poznámku začne zase vyvádět, potom co řekne Herkules se však zklidní. Tak dobrá, nahoře ve skalách je nebezpečný had, který po nás chce oběti. Je tam s ním jedna dívka, když ji zachráníte a hada zabijete budeme vám velmi vděční. Sindibád Za jakým úkolem? Nerthus Prcháš už několik dní. U vás na severu se začali dít nějaké divné věci, většina mužů odjela do války, pravděpodobně zase něco vyvedl ten bídák Loki. O několik dnůpozději se objevili ti podivní jezdci, kteří na vás zaútočili. Nevíš kdo všechno ještě stihl utéct, snažíš se zachránit si holý život... |
| |
| Vytáhnu svého pána na hřbet a už pádíme směrem k jeskyni. Kolem toho muže jen zavane vítr. |
| |
| Proč já? Proč tu s tou hrůzou musím být. Jediný kdo by byl schopná mne zachránit je snad jen Herkules, ale pochybuji, že se tu objeví. pomyslím si a celá se třesu strachem. |
| |
| pobřeží Máme přinést jeden artefakt- Řeknu. |
| |
| Jeskyně Ujeskyně z Aleiry seskočím a rozběhnu se do ní.Tam vidím mladičkou dívku a hada který něevypadá přívětivě.A tak na něj mocně zavoláám. Hej ty oslizlá příšero pod se měřit s někým stejně silným! Křknu a rozpřáhnu ruce. |
| |
| Jeskyně Zůstanu na hřbetu Aleiry a vytáhnu luk a šípy a připravuju se k palbě. |
| |
| Skupinka v jeskyni Had se přestává věnovat Meg a namíří si to rovnou k Herkulovi. Sindibád Tady? Na ledových pláních žádné artefakty nejsou. Kromě ledu...zde není nic!!! |
| |
| Jeskyně Tak poď!Změř si síly s Herkulem! Zavolám s úšklebkem a čkeám až bude had nadosah. |
| |
| Jeskyně Když se had otočí střelím mu po hlavě šíp. |
| |
| Celá se třesu zděšením. Po chvilce z toho upadnu do bezvědomí, takže ani enstihnu zaregistrovat, že někdo přišel. |
| |
| pobřeží Musí tu někde nějaký být. Řeknu. |
| |
| Zařvu tak hlasitě, až se celá jeskyně zatřese. Radši se nehýbu aby Iolaus neminul |
| |
| No tak pod si pro mě! Volám na příšeru aq připravuju se než bude na dosah. |
| |
| Když vidím Harkula jak poutá pozornost příšery schoám zbraně a jen s taseným mečem seskočím z tygřice. Aleiro běž na pomoc Herkulovi já půjdu pro tu dívku! Křiknu a rozběhnu se k dívce.Rychle k ní kleknu jelikož je v bezvědomí a mečem jí uvolním pouta.(jsou to hádovy meče takže by měly stačit).Pak se snažím dívku probrat. |
| |
| Jeskyňáci Iolaův šíp minul, bestie na poslední chvíli cukla hlavou. Naštěstí si Iolaa jinak nevšímá, tak může pomoct svázané Meg. Had zatím doslova naráží do Herkula (otevřenou tlamou). |
| |
| Tak pod! Usměju se a ve chvíli kdy na mě chce narazit hlavou dám mu pěkný zvedáček pěstí. |
| |
| No tak holka vzbud se. říkám a snaím se stále probudit Meg. |
| |
| Já tam stále, polonáhá ležím a v bezvědomí. |
| |
| Z boku se vrhnu na hada. |
| |
| Rychle vezmu dívku do náruče a nesu ji ven z jeskyně. |
| |
| Cestou ven se začínám, velice pomalu probírat. Nejdřív udělám nepatrný pohyb rukou a pak začnu pomalu otevírat oči. Obrazu mám rozmazaný. Ještě ani pořeádně nevnímám co se děje. |
| |
| U vchodu do jeskyně se zastavím a řeknu. KOnečně zůstaneme tady Herkules to vyřídí. Utěším ji. |
| |
| Jeskyně Tohle had nečekal a naráží hlavou do stropu jeskyně. Přesněji-Herkules ho praštil a proto narazil hlavou do stropu jeskyně. Pak se do něj ještě zakusuje Aleira... |
| |
| Snažím se promluvit, ale strach mi to nějak nedovoluje. Co se děje? ptám se sama sebe. Téměř nic nevnímám. Njesem sto promluvit nebo se pohnout. Obraz se mi trošku vyjasnil takže nad sebou vidím neznámou tvář. jeho slova též nevnímám. Všechno se mi to motá dohromady a nic mi nedává smysl. Po skoušení mluvy nakonec vydám něco jako "Eh....?" |
| |
| Potom hada rychle uhodím do hru kde by měl mít srdce. |
| |
| Jsem Iolas přišli jsme tě s Herkulem zachránit.Je tam vevnitř a snaží se sejmnout toho hada. Uklidnuju jí. |
| |
| Co říkal? ptám se sama sebe. PO chvilce se mi už pohled vyjasní. "Herk? Herkules?" ptám se tiše. |
| |
| Ano. Přikývnu. |
| |
| Herkules to...to neni možný. pomyslím si. a pokusím se posadit. Povede se mi to. "Díky." poděkuji a chytnu se za hlavu. je mi fuk, že jsem polonahá. |
| |
| Jeskyně Herkules ho sice praštil, ale moc to nepomohlo. Vtip je v tom, že u hadů je dost těžké najít hruď, natož srdce... Vzpamatoval se, odhodil Aleiru a opět se pokouší Herka spolknout... |
| |
| Znovu na něj útočím z boku. |
| |
| Nic nedělám až ve chvíli kdy had má přímo nade mnou otevřenou tlemu a chce mě spolknout vymrštím ruce nad sebe a uchopím mu jimi čelisti a začnu je tahat od sebe ještě víc. |
| |
| Není zač.Na vem si mou deku. Řeknu a dá, dívce svou deku kterou jsem měl srolovanou na zádech.Pak čekám až s evrátí hekules. |
| |
| Vděčně vezmu deku a přehodím jej přes sebe. Celá se třesu, ne zimou, ale strachem, z toho co by bylo kdyby... |
| |
| TARTAROS Podívám se na Eeba a zamračím se. takže tz přivedeš mou dceru do jiného stavu to beru máš s ní syna takže co uděláš teď??? Řeknu a dívám se na něj s plameny v očích. |
| |
| Pomáhám při opravě lodi a mezitím i říkám ostatním kdyby něco udělaly špatně. |
| |
| Ups můj pán se zlobí. pomyslím si a stýáhnu ocas. Poznám když se začne zlobit. Radši couvnu. |
| |
| Tartaros Ano, asi budeme muset jt ven... A k Felixovi-je to velice šikovný chlapec jak jsem si všiml. Tak nechápu na co si stěžuješ, posílí to tvou-a tedy i moji-rodinu. A vůbec, teď na takové spory není čas. |
| |
| TARTAROS Taky jsem si všiml a zastav se někdy co????? Řeknu mu a plameny z očí zmizely. na koho dem tentokrát????? |
| |
| Hádesovo sídlo - Tartaros.. Probudím se po dlouhém spánku vstanu a jdu se umýt poté se znovu obleču ale do černé místo fialové.pak se přemístím k otci kde uvidím také Ereba. Tak jakpak se vám vede????? |
| |
No skvělý, jen se přemístí a mě tu zase nechá samotnou, jak tohle na ní nenávidim. pomyslím si otočím se zády do místnosti. pak si lehnu a sem na Andromedu naštavná. |
| |
| Stíny Procházím se ve stínech a dívám se všude kam jen můžu vidím sopky na severu a najednou se objevím pod Olympem a teď jsem tisíce kilometru na severu. Říkají my pán stínů nebo také stínový lovec či snad stínochodec ale nikdo kromě knězů neví mé pravé jméno ale to nevadí stejně je to takhle nejlepší. Řeknu si pro sebe a podívám se do dáli teď jsem na vrcholu hory Edion a dívám se do dáli a dál jak jen míé oči dohlédnou na západ slunce a všechen ten život poté vstanu otřepu si plášť a přemístím se do dědova obydlí kde nikdo není takže se přemístím k matce a uvidím tam i Dědu a Otce. Ahojte všichni jé ahoj tati kde se tu bereš?????? |
| |
| najednou si vzpomenu že jsem tam nechala Elion přemístím jí k sobě a pohladím jí. |
| |
 | Utíká před těmi jezdci ale náhle uvidí jeskyni!A běží směrem k ní POMOC!!POMOC!!JE TU NĚKDO?! |
| |
| Jen s eusměju a netrpělivě čekám kdy se vráti Herkules. |
| |
| "Já jim to nedaruju, už v tý vesnici nezůstanu. Tohle je podruháý co MĚ někomu obětovali. Jednou, se mi, ale povedlo utéct, než to ten netvor stihl zaregistrovat. Nevím co se s ním pak stalo, ale už sem ho nikdy nepotkala. Ani už nevím kdo to byl, ale myslím, že to byl odpornej kentaur. A zlej." řeknu najednou a povzdychnu si. |
| |
| šššš klid. Řeknu k díívce. |
| |
| "Ani nevím co se s ním stalo." povím po pravdě. |
| |
| To je jedno. Odpovím. |
| |
| "Mohla bych jít s vámi? Umím zacházet se všemi zbraněmi." zeptám se. |
| |
| to s ezeptej Herkula až vyřídí tu potvoru. odpovím s usměvem. |
| |
| stále tahám hadovi čelisti od sebe abych mu je roztrhl. |
| |
| "Ani jsem se nepředstavila, že?Jmenuji se Meg." řeknu mu. |
| |
| Tartaristi Na koho jdem? Na titány a jim podobný samozřejmě, odpoví Erebos Hádovi, zcela ignoruje jeho otázku o rodině. A pak se tu zjeví ještě Andromeda a Felix... Zdravím Andromedo a tebe také Felixi... Na lodi Opravy jdou snadno, sice pomalu ale snadno. Medvěd už je jak se zdá na druhou stranu trochu otrávený:Tady žádné artefakty které by obě nebo komukoli kdo není odtud mohli posloužit nejsou... V jeskyni Had je pokousán, navíc mu Herkules dost poškodil čelisti (a vyrazil pár zubů). Přesto ještě žije a než stačíte cokoli udělat mizí v hloubi jeskyně... |
| |
| Vysadím si pána na hřbet a vycházím ven z jeskyně.Tak to bychom měli. řeknu svému pánovi v mysli. |
| |
Stále jsem, ještě na Andromedu naštavaná. Jdu si sednout dál od ní. Dost jí to dávám najevo. |
| |
| lod už nic neříkám apomáhám v opravách. |
| |
| Jeskyně Ne aleiro musíme s eho zbavit nadobro už běž za Iolasem já dorazím hada. Řeknu a seskočím z ní a začnu pronásledovat hada abych jej zabil. |
| |
| Usměju se a vidím že Herkules se vrací do jeskyně ještě znovu sám. |
| |
| Dost vyděšeně se na Aleiru podívám, jelikož sem ještě tří metrového tygra neviděla. |
| |
| Lehnu si vedle Iolause. Pak se zadívám na dívku, jemně do ní šťouchnu čenichem. Klid děvče, já ti neublížím. pomyslím si. Pak dám Iolausovi hlavu do klína. |
| |
| V jeskyni Herkules běží za hadem, pak se však jeskyně začíná otřásat... Celé se to rozpadá, nejlapší by bylo běžet zpátky... Kraken Plavete s Midgardem po stopě té lodi (je to takový instinkt vlastní všem mořským potvorám), když náhle moře okolo začne pěnit. Něco vás začíná vtahovat do hlubin... Nighogh Cesta probíhá bez problémů, brzy před sebou zahlédneš zemi. |
| |
| Co to má znamenat? zeptám se sám sebe. Snažím se plavat dál. "Midgare, musíme plavat honem!" zaburácím a snažím se plavat dál. |
| |
| Jeskyně Sakra! Zakřičí a běžím zpět z jeskyně.Vyběhnu z ní s kašlem když se zbortí a řeknu. Sakra spadlo to tam. Řeknu a kouknu na ty tři. |
| |
| před jeskyní Kouknu na vybíhajícího Herkula a řeknu. Tak tady ho máš živého z masa a kostí Herkula. Řeknu k dívce ukánžu na herkula. |
| |
| To je dobře. Aspoň se ten had nedostane ven a při nejlepšim mu to spadlo na hlavu. řeknu svému pánovi, ale stále ležím ve stejné pozici. |
| |
| "Díky za pomoc, já...já nevím jak se vám odvděčit. Bůh ví co by se se mnou stalo kdyb jste nepřišli." řeknu a přejedzu Herkula zkoumavým pohledem. Stále tam sedím zabalená v dece. |
| |
| Hurá pevnina. zaraduji se v mysli. Ještě zrychlím abych byl co nejdřív na pevnině. |
| |
| Těší mě slečno já jsem Herkules a není třeba s eodvděčovat. Řeknu a jdu dál. Aleiro,Iolasi musíme jít dál. Řeknu a pomalým krokem vyrážím. |
| |
| No tak Herkule počkej na nás. Řeknu a rychle vstávvám a jdu za ním. |
| |
| Vyhodím si tu slečnu na hřbet a padím za Herkulem. |
| |
| Vykřiknu když si mě Aleira vyhodí na hřbet. |
| |
| Aleiro to se nedělá ta dívka neřekla že by htěla s námi. Řeknu a s us,měvem se podívám na tygřici a jejího nového jezdce. |
| |
| Nic mu neodpovídám a hodím si je pak oba na hřbet a teď vezu tři. |
| |
| Uklidni se Eladerono, napomíná ji v duchu. Mám pro tebe další úkol. Jaká bude odměna je jen na tobě. Vem si několik svých vojáků a vyražte do říše středu. Vy se tam snadno proplííte, jak znám dračí krále mocpozornosti vám věnovat nebudou. Potřebuji abyste vyjednali spojenectví s opičím králem Sunem. |
| |
| "No popravdě jsem ráda, že jdu s vámi, protože v tý vesnici mě to už nebaví. Tohle je už po druhý co mě někomu obětovali, jednou se mi povedlo útect a to jen pro to, že mne nesvázali." řeknu Herkulovi. |
| |
| když jsme všichni na tygřici jen se usmějuIolaus sedí za mnou nakonci ajá uprostřed a přede mnou ta dívka a já s ezeptám. No pokud tedy budeš cestovat s námi smím znát tvé jméno? Zeptám s emile. |
| |
| "No proč ne, mé jméno je Meg." odpovím mu. |
| |
| A komu ji obětovali poprvé? zeptám se svého pána ať se jí zeptá. |
| |
| Kraken Nejde to, je to moc silný. Dole pod sebou zahlédneš ohromnou tlamu-Charybda. Ale co ta tu dělá? Odpověď dostáváte vzápětí-na jedné z vln poblíž sedí Forkýs... Nighogh Jsi nad pevninou, dole pod tebou jsou rozsáhlé, neuvěřitelně veliké lesy... Někde tam jsi zahlédl malou vesnici. Jsou to spíš takové vysoké stany... |
| |
| Sletím k "vesničce". |
| |
| Máš pěkné jméno. Odpovím jí. |
| |
| Pane cestu nám zkazil Forkýs. řeknu svému pánovia začnu se točit kolem dokola abych udělal vír. |
| |
| Pane bylo by dobré dozvědět se u koho byla prvně. Teda spíš komu byla prvně obětována. řeknu svému pánovi znovu. |
| |
| "Díky." poděkuji a pousměji se, to, ale nemůže vidět, protože sem k nim zády. |
| |
| Jen zavrtím hlavou na Aleiru a pak řeknu. No dnes už se připozdívá přespíme támhle na té mýtině. Řeknu aukážu před nás. |
| |
| Zamířím tam. Když tam doběhnu tak si lehnu a počkám až selzou. |
| |
| Slezu s Aleiry a jdu pod nejbližší strom. Tam se o něj opřu obejmu si kolena a dám si je pod bradu. |
| |
| slezeme též a Iolas de rozdělat ohen.Já si sednu vedle Meg ařeknu. Si v pořádku Meg? |
| |
| "Ano jsem. A nebyla bych kdyby ste mi nepomohli." řeknu a dívám se někam do dálky. |
| |
| Já se začnu mejt jazykem. |
| |
| To nic nebylo to máme na dením pořádku. ěknu s usměvem a koukám se na Meg. |
| |
| "Jo, ale pro mě ne. U nás ve vesnici je na dením pořádku, že už mě po druhé nechali obětovat." řeknu naštvaně. |
| |
| Neber si to takchtěli spasit vlastní kůži. Řeknu mile. |
| |
| "Hmmm.....tak, ať obětovávají někoho jiného. Už se tam nechci vrátit." řeknu. |
| |
| Také nemusíš můžeš jít s námi. Řeknu s usměvem. |
| |
| "Jo, děkuji, ale myslim, že budu potřebovat, nějakké nové oblečení, v skuni se bojuje blbě." řeknu a zasměji se. Je tak milý. napadne mě. |
| |
| Ty dva se do sebe jednou zamilují, teda pokud už to neudělali. pošlu myšlenku Iolaovi. Dál se pak čistím. |
| |
| Usměju se zeširoka a řeknu. No oblečení myslím nebude problém to se dá sehnat kdekoliv zítra ti nějaké obstaráme. Řeknu apomyslím si. Ta dívenka ani neví co to znamená s ek nám přidat už tak se bojím o Aleiru a Iolase a teď ještě o ní no sna dvše dopadněe jak má. Řeknu si. |
| |
| Usměju se nad tím co mi řekla Aleira ale nic neříkám a rozdělám oheň. |
| |
| "Být krásná není zas taková výhoda. Prvně, mě obětovali nějakému odpornému kentaurovi. Vyhrožoval, že jestli mu nedají nejkrásnější dívku ve vesnici tak tu vesnici zničí a samozřejmě je nenapadl nikdo jiný než já. Chtěl po mě hrůzostrašné věci. Jednou mě nechal bez dozoru a tak se mi povedlo utéct. Nevím co se s ním stalo, ale do naší vesnjice se už naštěstí nevrátil, no a teď se tady objevila další zrůda, která už nežije a já žiju díky vaší pomoci." řeknu a povzdechnu si. Zadívám se na Aleiru, která se nepřestává čistit. "Jakto, že je ta tygřice tak velká? Vždyť normální tygr měří něco kolem metru, ale ona má nejmíň tři metry."zeptám se zamyšleně. |
| |
| No vlastně víš Meg to ani já nevím ale nejspíše to bude tak že jí seslali bohové stejně jako já jsem jeden takový. Řeknu. |
| |
| Když sem umytá tak si lehnu k ohni a usnu. |
| |
| lehnu si také a opřu se o Aleiru a po chvíli také usnu. |
| |
| "Asi ano, ale je krásná." řeknu a zadívám se na teď už spící Aleiru. "Měli bychom jít taky spát." řeknu a vyšplhám se na strom na to, že mám sukni tak mi to dost dobře. Na stromě usnu. |
| |
| Ale Meg... Nedočřeknu jelikož už usne nechápu proč na stromě ale j mi to jedno opřu se zády o ten strom ale nespím jen koukám do ohně. |
| |
| Stále koukám do ohně a až pozdě v noci usnu. |
| |
| Někdy uprostřed noci se probudím(to už Herkul spí.) Slezu ze stromu a jdu do lesa. Jsem téměř neslyšná. Procházím se v lese. Po chvilce procházení se vrácím zpět. No a kde mám sehnat zbraň? zeptám se sama sebe. Z deky sem si udělal provizprní tričko. Sednu si k ohni a přemýšlím, co teď dělají asi rodiče.Počklat, vždyť mám dýku v botě. napadne mě. Z boty si vytáhnu dýku. Začnu si s ní hrát, nejsem nijak unavená. |
| |
| Zaslechnu šramot u ohně a ještě se zavřenýma očima s emi vymrští ruka a chytnu Meg za zápěstí a až pak otevřu oči ařeknu. Ježiši promin Meg myslel jsem si že si někdo jiný. Řeknu a sednu si vedle ní. |
| |
| "To je v pořádku." odpovím a dál si hraji s dýkou, která má dolní zakončení jílce jako dračí hlavu. 4epel má obyčejný tvar, ale ne barvu, barvu má jako dračí plameny. |
| |
| Zajímavá dýka. Řeknu a zamyslím se a dodám. Není obyčejná byla ukována bohy. Řeknu jistě. |
| |
| Potřesu halvou, že ano. "Ovšem. Taky kdo jiný by dokázal takovouto dýku ukovat." řeknu a pousměji se.Jo jo, ukovány byla bohem, ale bohem, který zradil ostaní. napadne mě. "Tuto dýku mi dal Loki v té době jsem nevěděla, že hodlá zradit ostatní bohy, ale on to udělal. Zradil je. Od té doby ho nesnáším. A touhle dýkou bych ho chtěla jednou zabít. Proklát mu s ní srdce." promluvím. |
| |
| Loki?Ty ho znáš? Udivím s e ařeknu. Právě nedávno jsme bojovali s jeho vojsky. Řeknu aje vidět že už na to raději nemyslím. |
| |
| "Jo Loki, znám ho až příliš dobře, až příliš." promluvím tiše a smutně. Pak to však hodím za hlavu. Jednou ho potrestám. napadne mě. "No pojďme se bavit o něčem jiném. Kdo je tvoj matkou? Slyšela jsem, že Hera je tá nevlastní, ale kdo je ta pravá?" navrhnu a hned ho změním. |
| |
| Usměju se nad tou otázkou. ANo Héra je má nevlastní matka co mě chce zabít.No má pravá je pozemská žena. Usměju se. |
| |
| "Moje rodina už dávno odešla do Hádova domu. Hádej kdo ji zabil." řeknu. |
| |
| To je mi líto.Můj otec ani nemůže zemřít je to Zeus no. řeknu. |
| |
| "Víš já o tobě vím hodně. Vím, že Zeus je tvůj otec, vím, že jsi opravdu silný. U nás ve vesnici se o tobě bvypráví spouta věcí, že většinu větcí řešíš pěstí místo aby si si promluvil.ů řeknu mu a smutně se pousměji. |
| |
| No všetšina bude asi pravda.´ˇReknu a s usměvem s ena ní kouknu. |
| |
| Můj popis: Mám hněde vlasy svázané do culíku, sahající mi až po pas. oči jsou modré, na sobě mám momentálně bílou sukni a provizorzní tričko z deky. Není vidět jak jsem vysoká jelikož sedím. U ohně "v latně já otce nikdy nepoznala nevím kdo to je, ale matka byla skvělá šermířka a nejen to uměla to se všemi zbraněmui a já též. Občas mě napadlo, že můj otec je Loki, ale připadá mi to jako blbost." promluvím znova. Nevím proč, ale hlavu si položím na Herkulovo rameno. |
| |
| U ohně Jen s eusměju a řeknu. Loki nemůže být tvůj otec ty si normální člověk a to by si nebyla kdyby byl. Řeknu klidně. |
| |
| U ohně "Tak mi pak, ale vysvětli proč dokáži zacházet mistrovsky se všemi zbraněmi?" řeknu mu zamyšleně. |
| |
| u ohně Máš talent.¨ Řeknu s usměvem. |
| |
| U ohně "Tím si právě nejsem úplně jistá." řeknu mu a zadívám se do ohně. |
| |
| u ohně Noboj. Řeknu a dám Meg paži kolemramen. |
| |
| Probudím se někdy honě brzo k ránu ještě před východem slunce, naproti nám vidím Meg a Herkula. V duchu se usměju. Hlavu mám položneou na předních nohách. Nenápadně Iolause pošimrám ocasem na obličeji. |
| |
| "Dobře řekněmě, že mám talent na zbraně, ale když du kolem někoho kdo ovláda magii, cítím to. Cítím to z něj. Byť je to jen slabá magie. Prostě to cítím." řeknu. Ani si nevšimnu Aleiry, která už nespí. |
| |
| Nevím. Řeknu a snažím se jí nějak utěšit. |
| |
| "Třeba jednou svého otce najdu." řeknu a jednu ruku mu dám nevědomky kolem pasu. |
| |
| Nic neříkám a jen s eusměju. Určitě jej někdy najdeš. |
| |
| Nighogh Lidé ve vesnici se rozprchnou. Mají rudou barvu kůže, většina je oblečena jen v bederních rouškách (kromě žen, ty mají i něco přes hruď). Muži mají většinou nějaké primitivní čelenky s pery... |
| |
| Čekám na Eladeroninu odpověď, když se náhle ozve kraken. Forkýs? Sakra, jak se o vás dozvěděl? |
| |
| Pane, tu rudokožci s těmi čelenkami na hlavách sou ti spojenci? Teda ty co se k nám mají přidat? zeptám se. |
| |
| Ruku nechávám na svém místě a hlavu taky. |
| |
| Jen se usmívám. |
| |
| Znovu ocasem pošimrám Iolause na obličeji abych ho probrala. Vstávej ti dva se do sebe fak t zamilovaly. řeknu mu v myšlenkách. |
| |
| Začnu s ebudit a řeknu. Aleiro no tak nechtoho. A rukou si mávnu před nosem kde mě šimrá ocasem. |
| |
| Tak se koukni naproti. řeknu mu znova v myšlenkách. |
| |
| Neochotně otevřu jedno oko a ještě rozespale šeptnu. KDyž se mají rádi tak at se mají rádi. Zamumlám skoro ještě ze spaní a zase se uvelebím halvou na Aleiřině kůži. |
| |
| Já znova usnu. |
| |
| Když se probudím tak si vzpomenu na Hefatese. Měla bych az ním letět pro něco. Vydám se tedy ven z Hádova domu. Když jsem venku vydám se směrem k Hefatosovi. |
| |
| Je krásná jako Afrodita. Pomyslím si o Meg. |
| |
| Kraken Forkýs mávne rukou, nasávání se zastaví, ale z nějakého důvodu se nemůžete hnout. Vlna na které sedí k vám "připluje" blíž. Budu stručný Kraky-kde je Loki a co má v plánu? Řekni mi to a nechám vás jít. Herkulova parta Iolaus a Aleira spí, co budou dělat Herkules a Meg je jen na nich. |
| |
| "Jak to mám asi vědět kde je a co má v plánu, mě se o tom nezmiňuje." zaburácím. |
| |
| Je pohledný a milý. pomylsím sio Herkulovi. |
| |
| kouknu na Meg a nakonec řeknu. Ale víš doufám že život se mnou a Iolasem nebude lehký. Řeknu a usměju se. |
| |
| "To je mi naprosto jasné." odpovím s úsměvem. Trošku sčervenám. |
| |
| To jsem rád. Usměju se a všimnu si toho jak s ezačervená. |
| |
| Začíná mi docházet, že tohle celé bude nejspíš na dlouho. Tak poručím Yurnerovi a spol. aby se zatím utábořili, já sám se začnu koncentrovat a odpovídat. Ne, řekl jsem že máš letět k pyramidám. Už jsi blízko, ale zatím ne přesně. Jestli chceš, tak je trochu prožeň ale pospěš si..., odpovím Nighoghovi. Dobrá Eladerono, bez Islandu se obejdu. Moc nechápu jak může být tak hloupá. Každému by přece muselo dojít že tady něco nehraje... |
| |
| Kraken A proč si myslíš že ti to uvěřím? ptá se s úsměvem dál. Eladerona Brzy po tvém návratu se shromáždí malá skupinka elitních válečníků,přesně jak si Loki přál... Leposa cestou tě nikdo neotravuje, brzy dorážíš k Héfaistovi... |
| |
| "To nevím, ale já pouze dělám to co mi přikáže. Opravdu nic nevím." zaburácím. Tohle mě přestává bavit, už jen tím, že sem se přidal na Lokiho stranu mám u Forkýse pěknej malér a teď mi ještě ke všemu nevěří. pomylsím si hořce. |
| |
| Přitisknu se více k Meg a usměju se. |
| |
| "Hefaiste, posílá mne Zeus." řeknu a čekám. |
| |
| Jemně ho políbím na tvář. Co to provadím? Já sem se asi zamilovala. pomyslím si. |
| |
| Trochu se zarazím když od Meg dostanu polibek ale pak se usměju a oplatím jej s klidem ale na její rty. |
| |
| Volnou rukou ho obejmu kolem krku a políbím jej také na rty.Já jsem se vážně zamilovala. napdne mě. |
| |
| Usměju s e a obejmu Meg kolem pasu.Když polibek skončí koukám jí zpříma do očí a myslím si. Je to nejlepší dívka kterou jsempoznal. Usměju se. |
| |
| Též se mu zadívám do očí. To bych si nepomyslela, že se do Herkula zamiluji. napadne mě. Usměji se a políbím ho na krk. |
| |
| Usměju se a pak zašeptám. Tady ne Iolaus by s emohl probudit. Usměju se apohladím jí po vlasech. |
| |
| "Jak si se dostal k Aleiře?" zeptám se potichu abych někoho z nich nevzbudil. |
| |
| Už je to dlouhá doba co jsem jí potkal. Odpovím. |
| |
| "Ty jí znáš od tygřete?" mh:jo. |
| |
| No ano. Přikývnu. |
| |
| "Hmmmm....A jak ses k ní dostal, vím, že je to dlouhá doba, ale teď se ptám na způsob." otáži se ho znovu. |
| |
| Kdysi jsem jí našel opuštěnou v pustině. Řeknu. |
| |
| "Chudinka." řeknu. Natáhnu se na zem a hlavu si položím Herkulovi do klína. Samozřejmě pbličejem nahoru. :-D |
| |
| usměju se a poladím jí po vlasech. A co ty odkud si přišla do té vesnice? |
| |
| "Já tam žiji odmalička." řeknu mu a též se na něj usměji. |
| |
| aha. Usměju se dodám. Víš si jedna z mála dívek která mě dokázala svázat. Usmějus e nad těmi slovy. |
| |
| "Vážně?" zeptám se šibalsky. |
| |
| Ano. Usměju se a odhrnu jí Vlasy z obličeje a pohladím jí po tváři. |
| |
| Nechám se od něj hladit. Po chvilce usnu. |
| |
| Usměju se a ikdyž Meg spí hladím j ídál. |
| |
| Zdá se mi velice divný sen. Zdá se mi o tom, že jse potkala Lokiho a on mi řekl, že je mým otcem. V tu chvíli sem se probudila. |
| |
| Copak je meg? Zeptám s ejí když s etak náhle vzbudí. |
| |
| "Takovej divnej sen." povím mu. |
| |
| Jakýpak? Zeptám se. |
| |
| "Přišel ke mě Loi a řekl mi ,že je můj otec." řeknu mu. |
| |
| To není možné a i kdyby nejsi jako on. Uklidním ji. |
| |
| "To určitě ne, já mám ráda řecké bohy i ostatní, kromě dvou a tím sou Loki a Hera." řeknu a posadím se. |
| |
| Ano vím. Řeknu apohladím jí po tváři. |
| |
| Políbím ho na krk. |
| |
| usměju se a pohladím jí znovu po tváři ařeknu. Je ráno co kdyby si ztu zůstala a já zti obstaral oblečení? Zeptám se. |
| |
| Já se probudím jelikož mám hlad, taky mi zakručí v žaludku. Je mi jedno co Meg z Herkulem dělají. |
| |
| já spím spokojeně dál. |
| |
| "No tak jo, ale dej an sebe pozor. " řeknu mu. |
| |
| Kývnu azamizím mezi stromy.asi po hodině s evrátím a podám ti nějaké oblečení co jsem sehnal. Tady nic lepšího sem nesehnal. Řeknu. |
| |
| Já si jen zívnu a znovu mi zakručí v žaludku. Dobré ráno pane, a vyřiďte můj pozdrav i Meg. pozdravím svého pána v myšlenkách a zvednu hlavu. |
| |
| Trochu se na zemi přetočím a ještě spím. |
| |
| Vezmu si od Herkula oblečení a jdu do lesa se přeléknout aby mě Herkul neviděl. Pak se vrátím Dekou přikreju Ioala a sukni sem tam nechala. |
| |
| Sluší ti to. Řeknu když vidím Meg v oblečení je sice mužské ale šaty by s enehodily. |
| |
| Tentokrát zařvu aby si mě všimli. |
| |
| Když slyším řev trhnu sebou a vyskočím na nohy. Co..co se děje? Vykřiknu. |
| |
| Ale no tak Aleiro. Usměju se a řeknu k Iolasovi. Klid Iolasi nic se něděje. |
| |
| "Herkule myslím, že má jen hlad. A naštvalo ji, že si jí nevšímame." řeknu dojdu k Aleire a pohladim ji. |
| |
| Přitulím se k Meg a nechám se hladit. |
| |
| Meg moc dobře to vím znám jí dlouho. Řeknu a podrbu jí za uchem a řeknu. Iolasi ty máš luk běžte s Aleirou něco ulovit. Řeknu. |
| |
| No odbrá Herkule. Řeknu a zbalím si věci a mávnu rukou na tygřici at jde se mnou. |
| |
| Vydám se za Iolaem. |
| |
| hele srna ulovíme jí. YŘeknu a nahánění nechám na Aleiře a připravuju se vystřelit šíp. |
| |
| Svojí obrovskou rychlostí se vyřítím na srnu. |
| |
| Tak Meg dnes budeme pokračovat dál ale budeme spát v hostinci. Řeknu. |
| |
| nechámto nakonec na Aleiře. |
| |
| "To je dobře. Doufám, že nepotkáme toho hnusnýho kentaura, kterýmu sem jednou zdrhla." řeknu mu a políbím ho. |
| |
| Snad ne a i kdyby dlouho by nežil. Řeknu a pohladím jí po tváři. |
| |
| Pracuji Eladerono, a má práce bohužel vyžaduje dlouhodobé plánování. A ještě jedna rada-přikaž ostatním ať se tam opevní. Dle mých informací chystá král Aladin v nejbližší době útok, upozorňuju Eladeronu. Pak mě napadne...najít svou dlouho pěstovanou tajnu zbraň. A vidím ji... Je ve společnosti Herkula a toho jeho kamaráda. A taky té tygřice.... To bude ještě zajímavé. |
| |
| Jen meg když bude hrozit nebezpečí drž se dál ode mě bud s Iolasem ten tě ochráni. Řeknu. |
| |
| Zamračím se na něj "Herkule, já se nebudu držet někde vzadu když dokáži zacházet mistrovsky s jakoukoliv zbraní. Prostě se do boje zapojím ať chceš nebo ne." řeknu mu nekompromisně. |
| |
| Ano já vím Meg jen i Iolas s ezapojí ale chci aby ses držela u něj a aby jste si kryli záda.Protože dobře víš že právě proto že jsem tak slavný tak po mě všichni jdou. Řeknu mile. |
| |
| "Jo jasně já se budu držet vzadu s dýkou. Hm.....jediná moje zbraň je dýka, takže budu bojovat zblízka." řeknu a uculím se na Herkula. |
| |
| Aleira a spol. Chytila jsi krásnou, už na pohled lahodnou srnku. Kraken Dokaž to, řekne suše. Vypadá to že ho situace velmi baví. Leposa Héfaistos, sídlící prozaicky v sopce, neodpovídá. Místo toho vyjde ven z jakési pseudobrány veliký kyklop, svým jednooký pohledem si tě změří a pak ti naznačí abys šla dovnitř. Znáš ho, je na vaší straně. Ve válce s Titány dodali Diovi a ostatním zbraně... |
| |
| Vejdu tedy dovnitř. |
| |
| Nežertuj se mnou Meg. Usměju se. |
| |
| Za hřbet ji vezmu do tlamy a kráčím zpátky k tábořišti. Když tam dojdu tak srnu odhodím. Je vidět, že ji nestřelil ani jediný šíp. |
| |
| "Skus mi třeba nehlédnout do hlavy. Loki mi jen řekl ať najdu a zničím jakousi loď. " zaburácím. |
| |
| dokjdu za Aleirou a začnu připravovat maso ze srny. |
| |
| "Já nežertuju, a hele Aleira a Iolaus jsou spátky." řeknu a ukáži na ně. |
| |
| Jo a mají pěkný ulovek. Řeknu akoukám jak můj přítel začne přiopravovat maso.Pak kouknu na Meg a řeknu k ní tiše. Ale dávej na sebe pozor nerad bych tě ztratil. |
| |
| Usměji se na něj. "Neboj dám." odpovím mu stejně tiše. |
| |
| Usměju se a dodám tiše. Dnes ti to opravdu sluší.Nevím nevím jestli by se ti sama Afrodita mohla rovnat. Usměju se. |
| |
| Znovu se na něj usměji a tajně ho políbím na tvář. "Tak díky za lichotku."šeptnu mu. |
| |
| Usmějus e tomu a odpovím. Není zač to víš co na srdci to na jazyku. Usměju se. |
| |
| Jen se zahihňám. |
| |
| Usměju se a čekám ža bude jídlo hotové a mezi tím a řeknu k Meg. Kdo ví možná je tvoje matka bohyně Afrodíta. Usměju se. |
| |
| Otočím se na něj a zakroutím hlavou. "Moje matka už nežije." pošeptám mu. Mh: Třeba ta co umřela byla nevlastní a aAfrodita by mohla být má pravá :-D matka. A to bych pak byla bohyně :-D |
| |
| No jo no. Šeptnu. |
| |
| Krakenovi se už vůbec nevěnuju, mám teď na starosti důležitější věci. Ale ta Eladerona furt vyrušuje...... Eladerono, nemám náladu na tvé problémy. Musíme jednat rychle, dějiny se opět dali do pohybu! A my se musíme hýbat s nimi! |
| |
| Leposa Vstupuješ dovnitř, tam je to samozřejmě zařízeno jako obří kovárna. Celému tomu vévodí Héfaistos, sice pomenší a křivonohý ale zároveň nejdominantnější osoba tam... Má zarostlou tvář, rudé vlasy i vousy, do půli těla je nahý a v ruce má obrovský kovářský kladivo... Právě zpracovává nějakou čepel, tebe si ani nevšiml. Kraken Rád bych, ale bohužel to neumím. Meg a spol. Jídlo je hotové, měli byste se najíst a vyrazit. |
| |
| "Pak vám to můj pane nemám, ale jak dokázat." řeknu mu už normálně. |
| |
| zančem papat. |
| |
| dám s edo jídla. |
| |
| Já to jen zhltnu. |
| |
| Začnu jíst. |
| |
| "Nerada vyrušuji, ale Zeus mě posílá." řeknu směrem k Hefaistovi. pak řeknu "Ivan tur pal si kat un" |
| |
| Když se najíme tak si všechny tři vyhodím na hřbet meg první Herkula do rpostřed a Iolase dozadu. |
| |
| všichni jedeme. |
| |
| já se nakloním dozadu a opřu se o Herkulovu hruď. |
| |
| jen s eusměju. |
| |
| Iolausi, oni sou do sebe zamilovaní až po uši. řeknu mu vy myšlenkách a v duchu se nad tím usměji. |
| |
| jen s eusměju. |
| |
| Jedeme celý den až k jedné vesnici ve vnitrozemí. |
| |
| Počkám tady, protože by se mě zase báli. řeknu všem třem. Lehnu si aby mohli slézt. |
| |
| jdu do hostince s Herkulem a Meg. |
| |
| Kývnu a jdu s těma dvěma k hostinci aby jsme si tam koupili pokoje na noc. |
| |
| jdu po boku Herkula. Na tváři mám úsměv. |
| |
| v hostinci koupím dva pokoje víc nemají takže se musíme do nich poskládat. |
| |
| Když vím že jsou jen dva pokoje při hcůzi poschodech nahoru k mému pokoji řeknu. Vy dva si nechte ten druhý. Usmějus e a zmizím v tom svém. |
| |
| usmějun se nad slovy Iolas e ařeknu. No tak pojď jdem na pokoj ne.Pokud cche budu spát na zemi a ty si nech postel. Pousměju se. |
| |
| "Do jedný se vejdeme ne?" řeknu a šibalsky na něj mrknu. |
| |
| A já zase venku. pomyslím si. Svalím se tam kde sem zastavila a usnu. |
| |
| Vejdu do kojoje a řeknu. No to sice jo ale já nevěděl jestli by si souhlasila. Usměju se zeširoka a zavřu za námi dveře. |
| |
| "Jak bych mohla nesouhlasit." řeknu a velice vášnivě ho políbím na rty. Mh:Teď raději šeptem. |
| |
| jen s eumsjuě. Mh:jojo a PJ ty nešoehuj:) |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| Po chvilce se vzbudím. Iolausi, nechceš za mnou přijít.zeptám se ho. |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro Mh:nemůžeš to trochu urychlit :-D? |
| |
| Vzbudím se a pomyslím si. Ach jo no tak jo zrovna jsem usl. Řeknu ajdu za Aleirou. |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro Pak z tebe vytáhnu prsty a vyměním je za své přirození. |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| Když já se tu sama bojím. řeknu mu znova v mysli a opravdu se tu sama bojím. Sem vděčná když vidím jeho siluetu přicházet. |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| Dojdu k Aleiře a řeknu. Už jsem tu neboj. Pohladím jí. |
| |
| Vděčně se k němu přitulím hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| Usmějus e a podrbu jí. |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| Hlavou sem k němu stále přitulená. |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| Eladerona Než kdokoli stačí cokoli udělat, někdo spustí poplach (v podstatě začnou hlídky strašně řvát). Paní, podle zvědů se sultán Aladin chystá válčit! Kraken Takže neexistuje důvod proč bych tě měl nechat žít? Leposa Chvíli přemýšlí. To je mi povědomý, zamyslí se. Kde já jsem to už sakra slyšel...? |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| Lokiho parta Vzhledem k tomu, že Loki se už nějakou chvilku nehýbe, potichu k němu přijde fenrir a šťouchne do něj špičkou čenichu. |
| |
| "Ne pane prosím nezabíjejte mne." začnu prosit. |
| |
| "To nevím kde sjte to slyšel." povím popravdě. |
| |
| Jen tam tak sedím a sleduju. Velmi, velmi zajímavé...a docela zábavné. Takové situace bych rád uměl nějak zachycovat... A navíc se to hodí do mých plánů... Teď už jen zjistit jak je to s tou tygřicí, zařídit pár dalších spojenectví a postarat se o Eladeronu...a taky zneškodnit Forkýse až bude čas. |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro Řeknu k tobě a pohladím tě po tváři když ležíme oba pod dekou. |
| |
| soukromá zpráva od Meg pro |
| |
| soukromá zpráva od Hank McKoy(Beast) pro |
| |
| Zůstaneš tu se mnou? Já se tu sama bojím. zeptám se Iolause a dál s ek němu tulím. |
| |
| No jo. Usměju se a zachumlám se do její kožešiny a usnu. |
| |
| Já po chvilce taky usnu. A všichni chrníme až do rána. |
| |
| Eladerona Strážný jen přikývne a odspěchá. Zbývá jen čekat. Kraken Takže tě nemám zabíjet? A co pro to uděláš? ptá se tě dál Forkýs. Leposa A...neřekli ti k tomu ještě něco? ptá se tě dál. Herkulova parta Ráno se všichni probouzíte. Meg je trochu špatně... |
| |
| "Já nevím, opravdu si na to nepamatuji." povím mu popravdě. |
| |
| "Nevím co bych pro to měl udělat, ale možná se přidám zpátky k Vám můj pane." povím mu. |
| |
| Když se ráno probudím zjistím, že mi je trochu špatně. Je to na mě i vidět. |
| |
| Meg copak se děje? Zeptám se když sem oblečený a koukám na ní. |
| |
| Ráno se protáhnu a vstasnu a jdu zase k městečku. |
| |
| "Já nevím není mi dobře." odpovím mu a začnu se oblékat. Pak čekám až půjdeme se nasnídat. |
| |
| Kdybyste mě sháněli tak si jdu ulovit snídani. řeknu Iolaovi a pak vstanu, jdu do lesa a najít si snídani. |
| |
| Kdyby se to zhoršilo tak mi řekni. Řerknu a dojdeme mezi tím k Iolasovi venku a čekáme na Aleiru se snídaní. |
| |
| "Neboj dyštak ti to řeknu." řeknu Herkulovi. I Iolaus si může všimnout, že mi není dobře. "Dobré ráno Iolae." pozdravím ho. Pokusím se o úsměv, ale moc se mi to nepodaří. |
| |
| Jen s epousměu s ekývnu Iolasovi na pozdrav. |
| |
| Též dobré vy dva. Usměju se když rozdělávám opt ohen a řeknu mezi řeči. Hečrkule víš že ten tvůj tygr se bojí být sám ve tmě? Usměju se. |
| |
| V lese chytím nějakého jelena, dost velkého pro nás čtyři. Pak ho za hřbet nesu zpátky. Tam už vidím Meg, Herkula a Iolaa. Hodím to před ně. Dobré ráno všichni. řeknu přes myšlenku všem. |
| |
| Jo vím proto moc nespáváme v hostincích. Ušklíbnu se. |
| |
| Oba s Herkulem kývneme na pozdrav Aleiře jek jsme zvyklí. |
| |
| Jen se ke svému pánovi přitulím hlavou a přípravu jídla nechám na Iolaovi. Mh:To je pěkně blbý méno. :-D |
| |
| "Ahoj Aleiro." pozdravím ji a pohladím na hlavě. |
| |
| Usměju se a pohladím ji. |
| |
| Najednou jde přede mnou pavouk. Já se leknu, protože se pavouků bojím a skočím mému pánovi do náruče. Jako unese mě, ale asi to vypadá dost vtipně. Tří metrovej tygr v náručí člověka. Pavouk. řeknu svému pánovi na vysvětlenou v myšlenkách. Celá se třesu před jedním malým pavoučkem. |
| |
| Leposa Aha, já taky ne... Tak se tu zatím ěkde posaď a odpočiň si... Kraken S tím zas nesouhlasí Midgard, pokusí se tě kousnout, ale moc mu to nejde... |
| |
| Asi se k Forkýsovy vrátím. Teda pokud on bude chtít. pomyslím si. "Můj pane tedy pokud budete chtít vrátím se na Vaši stranu." povím mu. |
| |
| Někam do rohu si lehnu a odpočívám. Nespím, pouze odpočívám. |
| |
| Yyyy Sakra! Šeptnu když je na mě Aleira div skoro nespadnu a rychle pavouka zašlápnu. |
| |
| při vaření s epohledu na Herkula zasměju,. |
| |
| Aleiro už můřžeš dolů Řeknu přidušeně. |
| |
| Opatrně slezu. Celá se ještě třesu strachy. |
| |
| Aleiro si tygr a bojíš s epavouků?To je divné nwe. Řeknu ale pohladím ji. |
| |
| Jen se chvilku udiveně dívám a když vidím Herkula s třímetrovím tygrem v náručí tak se musím i já zasmát, ale pak neodolám a zeptám se "Jak se může tři metry velikej tygr bát něčeho tak primitivního jako je pavouk?" otáži se. |
| |
| Jo to kdybych věděl. řeknu. |
| |
| Ještě se rozhlédnu kolem sebe jestli tu něco není, myslím pavouk. Když mě jednou než si mě našel kousl pavouk do zadku. Od tý doby z nich mám panickou hrůzu a nemůžu se toho zbavit. řeknu Herkulovi a přitulím se k němu hlavou. |
| |
| No jo no. Povzdechnu si a sednu si achytím Aleiru okolo krknu a jemně jí stáhnu k sobě a začnu jí hladit na hlavě. |
| |
| Já si lehnu a hlavu mu dám do klína. |
| |
| Drbu jí na hlavě a nabídnu místo po mém druhém boku Meg. |
| |
| Vařím:) |
| |
| Sednu si vedle něj a občas Aleiru pohladím na hlavě. "Tohle nikdy nepochopim, vážně, jak se tří metrovej tygr může bát pavouků. Pochopím, že se bojíš sama ve tmě, když tě Herkules našel samotnou, ale bát se pavouků to sem u tygra ještě neviděla." řeknu a zakroutím hlavou Aleira to pak vysvětlí i mě. Chápavě pokývu hlavou a občas ji pohladím. |
| |
| Usměju se druhou rukou obejmu Meg kolem pasu. |
| |
| Táké Herkula jednou rukou obeju kolem pasu a přitulím se k němu. |
| |
| Usměju se a přitulím s ek Meg taky a Aleiru stále drbu. |
| |
| Herkule já myslel že se nenecháš chytnout nikým. Zaměju se k nim zády a vařím dál. |
| |
| Iolae tak mám pocit, že tu máme dvě hrdličky. řeknu Iolaovi. |
| |
| To už si říkala včera. Pomyslím si. |
| |
| "Ale vážně?" zeptám se Herkula s úsměvem. |
| |
| Jen se trochu usměju se ařeknu Iolasovi. Neboj i tebe to jednou potká. Zasměju se. |
| |
| Jen se nad tím usměju. |
| |
| A co já? zeptám se Herkula. |
| |
| Tebe taky. Usměju se a podrbu jí. |
| |
| Když mě se všichni bojí. Tedy kromě vás tří a bohů. řeknmu mu. |
| |
| Usměju se. Neboj jeednou se to změní. Řeknu. |
| |
| "Neboj Aleiro, bohové se jistě slitují a pošlou ti nějakého fešáka, se kterým se budete mít rádi." řeknu jí na uklidněnou a usměji se. |
| |
| Určitě. Usměju se a Meg si více přitisknu k sobě. |
| |
| "Já a Herkules budeme bohy prosit. Neboj, a Herkulesu ukecá svého otce, určitě ano." řeknu jí a pohladim ji. |
| |
| Usměju se. No snad ano. Řeknu a usměvem. |
| |
| Tady máte něco k snědku. Řeknu a podám jim všem jídlo. |
| |
| Zhltnu svoji porci. Meg jí normálně samozřejmě. |
| |
| Sníme s Iolasem své porce. |
| |
| Já též sním svou porci. |
| |
| Pak jdeme všichni zase na svou cestu. |
| |
| Aleira si nás zase dala na hřbet. Herkules zase uprostřed a já před ním. |
| |
| Jedeme dál:) |
| |
| Kraken A jak mi odkážeš že mě zase nezradíš?! křikne. Meg a spol. Jedete dál, dál do dáli....po nějaké době dojedete k nějakému městu. |
| |
| "Přísahám na svůj život, že už Vám zůstanu na vždy věrný. loki chce asi změnit svět." řeknu mu. |
| |
| Začnu po nich házet ohnivé koule a taky je prohánět. |
| |
| Já tam jdu s Váma ať se klidně bojej. Pane vysvětlíte jim, že jim neublížim ? řeknu svému pánovi a pomaloučku se blížím k městu. |
| |
| Kraken Tak dobrá, pousměje se a náhle se znovu můžeš hýbat. na druhou stranu, Midgarda to vcucne úplně... Nighogh Lidé prchají pryč, ale mnoho jich zabili tvé útoky. Jediná jejich šance je schovat se v lesích... |
| |
| Po chvilce podpalován a prohánění mě to přestane bavit a letím k pyramidám. |
| |
| "Díky pane." poděkuji. Pak si zacelím mysl vůči Lokimu. "Pane nevím přesně co Loki chystá, ale jedno vím, vím, že to bude něco zlého.Poslal Nighogha do zemí černopísk. Teď nevím jestli ho poslal někam dál. Ani nevím akm on Loki sám šel."povím svému novému, starému pánovi :-D |
| |
| Nakonec tam stejně usnu. |
| |
| Neboj vysvětlím Aleiro. Usměju se apoplácám jí po boku. |
| |
| Mě začne být ještě hůř. Opřu se o Herkulovu hruď a už se vůbec neusmívám. "Herkule zhoršilo se to." povím mu. |
| |
| Aleiro rychle do města snad tam bude nějaký ranhojič nebo bylinářka.. Řeknu a pak dodám k Meg. Vydrž. |
| |
| POkývu hlavou a vyrazím k městu jako šipka. |
| |
| Herkova parta U města to probíhá naprosto klasicky-vyběhnou ozbrojení strážní, a chystají se k obraně (ať si Aleira říká co chce, měla by trochu shodit). |
| |
| Do toho všeho se mi ještě začíná motat hlava. "Asi to už dlouho nevydržím, začína se mi motata hlava." řeknu potichu a snažím se zhluboka dýchat. |
| |
| Lehnu si aby to nevypadalo, že chci útočit. |
| |
| Vezmu Meg do náruče a seskočím z Aleiry a běžím k vesničanům. Kde tu máte někoho kdo umí léčit rychle jej í moc zle! Křknu. |
| |
| Chytnu Herkula kolem krku. |
| |
| Tak mluvte! Křiknu dost vytočeně. |
| |
| Meg a její přátelé Stále na vás míří kopíma, ale jeden odspěchal a za chvíli se vrátil s malým, vyhublým starcem, podle všeho doktor... Eladerona Čekáš až se někdo vrátí s novými zprávami. Bohužel, přicházejí další zvědové... Paní, blíží se sem vojsko z Říše černého písku! Kraken To je mi jasné krakene. Ale bohužel, do říše černého písku se žádný rozumný z mých poddaných nedostane. |
| |
| Honem pomozte jí. Řeknu apoložím meg na zem. |
| |
| "Dá se loki přemoci?" zeptám se Forkýse. |
| |
| Takže abych si to shrnul... Kraken přešel zpět k Forkýsovi. o je špatné. Ale...děje se i spousta velmi, velmi dobrých věcí... Můj plán s Meg se povedl. Původně jsem chtěl využít toho kentaura nebo Pythona, ale tohle bude stačit... A ještě k jiným zrádcům... Tak co Eladarko! Nemyslíš že jsi měla radši zůstat se mnou? |
| |
| "Herkule mě je strašně zle. " šeptnu a ani nevnímám co se kolem děje. |
| |
| sssst neboj pomohou ti. Řeknu a pohladím Meg po vlasech. |
| |
| já zacouvám kus zpátky aby se tolik nebáli. |
| |
| Kraken No...možná by ho někdo přemoct dokázal. Vtip je v tom vědět čím ho praštit. Skupina s nemocnou ženou Ten stařec k tobě přijde celý rozklepán trochu blíž... Takže...co vás trápí...? |
| |
| Potřebujeme pomoc ona...Mag....je nějak nemocná!Pomozte jí. Reknu prosebně a klečím u Meg. |
| |
| "Je mi strašně zle." řeknu tiše. |
| |
| Pššššt tiše Meg pomohou ti slibuju. Řeknu a znovu jí pohladím po vlasech. |
| |
| "Nepotřebujete teď někde mne?" zeptám se na něco jiného už. |
| |
| Sem zvědavá copak jí je. řeknu v myšlenkách Iolaovi. |
| |
| jen přikývnu. |
| |
| Ioloale, kdybych musela zůstat tady, že tu budeš se mnou. poprosím ho. |
| |
| Usmějus e a kývnu. |
| |
| Kraken Zatím ne. Počkej v moři dokud tě nezavolám, sdělí ti a zmizí ve vodě... Tygřice, dva chytráci, kráska a parazit Ten pseudodoktor Meg prohlédne. Musím bohužel konstatovat, že ať je jí cokoli, tak to neznám. Ale mohli bychom...áá, už je tu! okomentuje příchod další podivné osoby-shrbené, staré, už na první pohled strach nahánějící ženy. Zvláštní je, že za celou tu dobu má zavřené oči; když k vám přijde blíž (doktůrek radši poodstoupil) otevře je-už na první pohled je jasné že je slepá. Přesto se zdá, že pohled na Meg (kdyby viděla) ji překvapil... Ale to je přece nesmysl, ona nevidí... Jen po ní přejede pohledem (už zase narážím na problém nedostatku správných výrazů) a pak se k vám dobelhá blíž. Pak na vás jen pohlédne a zašeptá, tak aby to slyšela jen Meg:Blahopřeji, a s úsměvem odejde. Meg se však najednou udělalo líp... |
| |
| Co co? co? Jste udělala že je zdravá? Zeptám se udiveně. |
| |
| Posadím se. "Co..co se stalo? Je mi lépe, ale k čemu nám blahopřeje?" ptám se zmateně a dívám se kolem sebe. |
| |
| Co?Já nevím co udělala Řeknu zmateně. |
| |
| Počkat ona jí blahopřála a to znamená, že bude mít miminko. Teda myslím. řeknu Iolaovi svojí verzi. |
| |
| Jen s eusměju. |
| |
| Dojdu k Herkulovi a drcnu do něj čumákem. Možná už vím co s Meg je. řeknu mu v mysli. |
| |
| Kouknu na Aleiru a řeknu. Myslíš? |
| |
| Ta žena Vám blahopřála, no a člověk, přeci neblahopřeje jen, protože by se někdo uzdravil, ale třeba protože čeká miminko. Meg bude maminkou. řeknu mu a olíznu mu obličej. |
| |
| "Co se děje? Co se mnou je?" ptám se dál zmateně a stále se rozhlížím kolem sebe. |
| |
| no...já vím ale....Maminkou? Trochu koktám. |
| |
| "Co....co...co maminkou? Kdo? Já? Nebo kdo?táži se zmateně a taky se tak rozhlížím. |
| |
| Ne asi tatínkem. Tatínkem budeš ty můj pane, teda doufám a ona maminkou. Čeká dítě. řeknu mu znova. |
| |
| Aleira říká že budeš máma. Řeknu jí nakonec. |
| |
| To co mi teď Herkul řekl mi málem vyrazilo dech. Koukla jsem se na něj stylem "cože?" Pak jsem se podívala stejným stylem na Aleiru a ta jen pokývala hlavou. chvíli sem tam ještě jen seděla a vzpamatovávala se z toho co jsem se dozvěděla. Pak jsem se však zeširoka úsmála a obejmula Herkula. Smála jsem se štěstím a taky mi tekly slzy. |
| |
| Obejmu také Meg a usměju se.Pak jí zašeptám. Meg to je užasné.Já...ty..my Zadrhávám se. |
| |
| Přejdu zpět k Iolaovi a sednu si vedle něj. |
| |
| "To je úžásné, to je to nejúžasnější co nás mohlo potkat. " řeknu a dlouze Herkula políbím na rty. |
| |
| Jen s eusmívám a řeknu. Megmy budeme mít dítě to je opravdu fantastické. Řeknu a tisknu jí k sobě. |
| |
| "Jo budeme. Budeme mít dítě. Já jsem tak šťastná." řeknu mu nadšeně. |
| |
| Když je tak pozoruji jak se objímají a jsou šťastní tak posmutní. Odejdu na krej nedalékého lesíka a tam si lehnu. Hlavu si položím na přední tlapy a jde vidět, že jsem nešťastná. |
| |
| Já také. Usměju se. |
| |
| Jdu za Aleirou ařeknu. Neboj Aleiro také jednou někoho potkáš. Řeknu a pohladím ji. |
| |
| Toho se právě bojím, že si nikoho nenajdu. řeknu mu. |
| |
| Ale no tak koukni na mě já jsem taky sám.§ 5eknu. |
| |
| Jo, ale ty jsi člověk, najdeš si někoho jednodušeji než já. Já jsem pro všechny kromě Vás tří jen zrůda. řeknu mu. |
| |
| Ale neber si to tak. Usměju se a podrbu jí. |
| |
| "Kde je Aleira a Iolaus?" zeptám se po chvilce. |
| |
| To je jednoumí se o sbee postrat. Řeknu. |
| |
| "Teď mě tak napadlo, že bychom se mohli vzít." řkenu mu a políbím ho. |
| |
| Usměju se dodám. Ano mohli.Ale kdo by nás oddal že by můj otec? Zasměju se. |
| |
| "No tak proč by ne. On to určitě rád udělá. Už vím kdo ti pude za svědka Iolaus a mě Aleira i když je to tygr." řeknu a zasměji se tomu, že by Aleira šla za svědka. |
| |
| Usměju se a kývnu. Ano souhlasím. |
| |
| "Deme jim to povědět?" zeptám se a vstanu. |
| |
| Počkej později myslím že Aleir amá důvod proč odešla.Iolas na ní dá pozor neboj a když budou chtt najdou si nás. Řeknu a dám Meg pusu na tvář. |
| |
| Deme za nimi? zeptám se a zvednu se. |
| |
| 3šššt počkej něco jsem zaslechl. Řeknu a vstanu. MH:To je Rauris ale musíme počkat až mi ho PJ přijme:) |
| |
| Začnu se svému pánovi otírat o nohy aby se ještě víc uklidnil. |
| |
| lod Konečně je zase vše opraveno a my vyrážíme. Dubare ujmi se kormidla a zaved nás tam kam máme plouti. Usměju se. |
| |
| Pomalu vyplouvám za tou lodí co jsem ji chtěl zničit, ale teď už ji nechci zničit teď bych ji chtěl chránit před nebezpečím ve vodě. |
| |
 | Po hodně dlouhé cestě a sledování skupiny malé družiny(aleira a spol.)Jsem konečně dohnal dva z nich nyní se před nimi vynořuji z houští a pošlu myšlenku Iolasovi. Zdravím tě Iolasi společníku Herkulův. Pak promluvím na Aleiru. Zdravím i tebe Aleiro nevlastní sestro Herkula a dcero Dia. Řeknu klidně a upřeně jí pozoruju. |
| |
| Dost se druhého tygra který je ještě větší než Aleira leknu austoupím. Aleiro ty toho tygra nejspíše neznáš co? Zašeptám. |
| |
| O čem to mluví? Nevlastní sestra Herkula? Dcera Dia? Co....cože????!!!! vykřiknu v mysli. Chvilku mi trvá než mi docvakne, že je o půl metru větší, ale je to stejný druh jako já. "Ta...taky zdravím, ale co to plácáš, že Herkules je můj nevlastní bratra to neni možné...jak bych mohla být dcerou Dia. A...a jak mě vlastně znáš?" vykoktám ze sebe a je to poprvé co jsem promluvila lidskou řečí ani si to neuvědomím. |
| |
| Znám tě.Sledoval jsem vás vím že si dcerou Dia on ti to neřekl?Zajímavé. Usměju se pokračuju. A kdepak máš svého vlastního bratra Edoraka už dloho jsem jej neviděl. Dodám. |
| |
| No....Aleiro já pudu už za Herkulem pak..pak přid. Řeknu a ryhcle se vypařím. |
| |
| "Bude to tím, že o sobě....Cože? Vlatního bratra????Kde bych ho sehnala??!!!" řeknu rozpačitě. On toho ví o mě víc než já sama o sobě. napadne mě a stojím tam jak solnej sloup. |
| |
| Ano Edorak tvůj tygří bratr vidím že ti toho Dius hodně neřekl vlstně nic. Řeknu klidně. |
| |
| Dřepnu si z toho na zadek. "Eh já to ani nevěděla, že je to můj otec. Pamatuji si jen z mého mládí to, že mě kousnul pavouk, a pak, že mě o pár dní později našel můj nevlastní bratr takže Herkules. Vůbec sme to o sobě nevědiěli." povím popravdě. |
| |
| Jen se usměju. Tak už to víš.Jinak já jsem Rauris syn Hefaista a tygřice Nai jsem polobůh. Řeknu a usměju se. |
| |
| Já sem z toho ještě pořád nějaká mimo. Je to na mě i vidět. |
| |
| "Iolae copak, že ses tak přiřítil? Viděl si strašidlo nebo co? A kde si nechal Aleiru?"vychrlím na něj hned několik otázek když vidím jak se přiřítil. |
| |
| Neboj uklidni se. Řeknu a jdu blíže. |
| |
| Usměju se a čekám. |
| |
| Eh moc věcí....Herkules a aleira nevlstní bratři nejakej novej tygr.Aleira má ještě vlstního bratra. Vychrlím zmateně. |
| |
| Jen na něj koukám s otevřenou pusou. |
| |
| Co?Můj otec je otec Aleiry? Udiveně řeknu a skoro na mě jdou mrákoty. |
| |
| Eh...pro boha živého co se o sobě ještě nedozvím. pomyslím si. Po chvilce se vracím do reality a zadívám se na něj. "Uklidnit? A to se děla ják když zjistí, že máš nevlastního bratra, kterého považuješ za pána a vlastního bratra, kterýho si nikdy neviděl a ještě zjistíš, že máš za otce krále bouhů Dia." řeknu už klidněji. Pak se postavím. |
| |
| No já vím je to šok ale musíš to přežít. Řeknu klidně a se zájmem si tě prohlížím. |
| |
| "Trošku větší šok." také tě se zájmem pozoruji. |
| |
| No tak asi bych měl zase jít co. Řeknu a začnu se otáčet k odchodu. |
| |
| "Ne!" vykřiknu a přiběhnu k tobě. |
| |
| Tartaros Pohladím odessu a objeví se na mě černý plášť a přes záda mám obrovskou šavli Tak a dem na ty titány ne????? Řeknu s černýmy plameny v očích. |
| |
| "Pane a nebylo by lepší najít nejdříve Herkula?" zeptám se. |
| |
| Otočím se. Copak ještě? Zeptám se a koukám ti do očí. |
| |
| "Pojď s námi prosím." řeknu mu prosebně a přitulím se k němu hlavou. |
| |
| No....no tak dobře. Otočím se a jdu vedle Aleiry. |
| |
| Asi až po pěti minutách se z toho vzpamatuji. "To je zajímavé. A dělo se s ní ještě něco? Krom toho co se dověděla?"zeptám se. |
| |
| Spolu se pomalu vracíme k Herkulovi a spol. |
| |
| Byla udivená. Odpovím. |
| |
| Tamhle máme mojí nevlstní sestřičku apodívejme co to je s ní. Řeknu a nakonec s eusměju. |
| |
| "A ještě něco? Jako myslím třeba něco co nikdy před tím neudělala." dodám.mh:mluvení lidskou řečí. Pak se otočím na ty dva Aleiru a Raurise. |
| |
| Když uvidím Herkula a Meg usměju se a s uklonou řeknu. Rád tě poznávám Herkule synu Dai.I tebe Meg. Řeknu klidně. |
| |
| Sama to vidíš mluví oba jako lidé. Řeknu a ukážu na ty dva. |
| |
| Já na Herkula skočím a schválně ho porazím. Začnu se s nm jen tak ze srandy prát. |
| |
| Tartaros - u Herkula Máš pravdu jdem za ním. Plameny pohasnou a já se přeměním na chlápka v černé kápi v ruce mám černou hůl a přes záda 2 šavle poté se přemístím do lesa kde je Herkules dojdu před něj a temným hlasem pronesu. Á tady jste hledal jsem vás |
| |
| Stáhnu ze sebe Aleiru a vstanu. Háde z tvého pohledu usuzuju že tu nejsi jen tak na návštěvu co potřebuješ? Zeptám se. |
| |
| Zdravím vládce podsvětí. Řeknu k nově příchozímu. |
| |
| Vykřiknu když se tu obví jakási postava. Rychle se schovám za Herkula. |
| |
| "Též zdravím nevlastní strejdo." řeknu mu a lehce se ukloním. |
| |
| Neboj Meg to je můj strýc Řeknu a dodám. Strejdo tohle je Meg má nasávající. Usměju se. |
| |
| U herkula Jakto že mne vždy poznáš ale to je stranou máme malej problém u tartarosu s titánama. Řeknu a podívám se na ostatní. A váš všechny zdravím. |
| |
| "Hádes? Já myslela, že vypadá míň děsivěji." řeknu. |
| |
| Mno to fakt díky to sem měl vypadat jako pohledný stařík jako tady herkulův otec?????? |
| |
| "Eh to ne, ale přesto, sem nevěděla, že vypadáte tak no strašidelně." řeknu a dál se schovávám za Herkulem. |
| |
| Klid Háde tak s titány jo a po mě chceš abych ti pomohl co?Ale Meg vzít nemůžeme ani Iolase je to moc nebetzpečné měli by zůstat někde v bezpečí s těmi dvěmi tygříky. Řeknu. |
| |
| Ale Herkule přece nás tu jen tak nenecháš. Zažadoním. |
| |
| "Hele brácha tak to teda ne. Já si chci taky něk¨jakýho toho titána pokosit." řeknu mu. rozhodně. |
| |
| Vy tři Herkules má pravdu nebylo by moudré kdyby někdo krom něj šel také. Řeknu. |
| |
| "HERKULE V ŽÁDNÝM PŘIPADĚ TU NEZŮSTANU JDU S TEBOU!"zakřičím a vyletí ze mě z ničeho nic blesk a trefí se do nejbližšího stromu. Jen se na to udiveně dívám. |
| |
| Povzdychnu si a kleknu k Aleiře. Aleiro potřebuj uaby tady na Iolase a Meg někdo dohlédl. Zašeptám. |
| |
| S otevřenou pusou se podívám na Aleru. Co cože to měl zeus dítě i s tygrem vůbec by mně nepřekvapilo kdyby mněl díte se stromem. Pak se podívám na Meg Zdání klame Nakonec na herkula. Kam je mám poslat na Olymp??? Do Podsvětí???? |
| |
| Meg klid ty v žádným případě nikam nejdeš!Nehodlám ohrozit tebe ani naše dítě. Řeknu přímě a neustupně. |
| |
| Jen tak ze srandy do něj zezadu strčím takže spadne pak se otočím a dělám jako, že já za to nemohu. |
| |
| Souhlasil bych s tím olympem.Relnu a nesmlouvavě na své druhy kouknu. |
| |
| Když řekne herkules o tom že s meg čeká dítě vyvalím oči. Ty vole není těch noviněk nějak moc??????????????? |
| |
| Začínám bejt rozčílená. Pomalu se kolem mě shromaždují blesky. "JÁ TU NEZŮSTANU!"rozkřičím se ještě víc a blesky se rozletí na všechny strany takže trefí nejbližší stromy v jejich směru. |
| |
| Klid strejdo tak mí drazí všichni bbudete na Olympu nechi aby se někomu z vás něco stalo. ěknu a přejedu po všech čtyřech pohldemm. |
| |
| Meg na olympu poznáš mého otce a dohodneš svatbu a navíc nemůžeš nikam něco by se dítěti mohlo stát. Řeknu a je vidět že nehodlám v tomhle ustoupit. |
| |
| takže na olymp tam bodou sami tvůj otec je pořád někde pryč a je tam jen Héra. |
| |
| Héra?!Sakra Héru tam nepotřebuju. Zavrčím. |
| |
| NE JÁ TAM NEZŮSTANU HERKULE OPOVAŽ SE MĚ TAM NECHAT!!!!!!! křičím na něj. Kolem mě se začiná dělat obrovský náboj. Vlasy mi div nestojej vztekem. Z očí mi dov nelítaj blesky teda zatím. |
| |
| "No dobře klidně pudu do podstvětí, ale Meg vem radši s sebou nerada bych aby mě usmažila zaživa." řeknu když vidím co Meg dělá. |
| |
| Hele v podsvětí jsou skoro všichni co znám mám je hodit tam??????? |
| |
| "JÁ NEPUDU NA OLYMP ANI DO PODSVĚTÍ, PŮJDU Z HERKULEM!!!!!" zaječím a ze mě zase vyletí asi 50 blesků docela velkejch. Energie se kolem mě začíná zase shromažďovat. Jeden z blesků málem trefil Herkula. |
| |
| Sednu na zem a dívám se na ně tohle totiž bude nadlouho |
| |
| Povzdychnu si nakonec a rozložím rukama. Tak dobře pošli ty tři do podsvětí a Meg vezmem sebou ale Meg budeš se držet hezky za mnou nechci aby si přišla k urazu. Řeknu. |
| |
 | Někde na zemi poblíž herkula Najednou cítím poblíž energii z blesků jdu se podívat odkud to jde a co nevidím můj syn Herkules můj bratr Hádes a ještě další se o něčem dohadují přijdu k nim a jen tak tak uhnu blesku. Takhle se vítají hosté. Pronesu. |
| |
| No bezva tohle ještě scházelo tati kruci ktde se tu bereš a proč si mi neřekl že Aleira je má sestra? Vychrlím na něj. |
| |
| najednou se dohodnou a já pošlu všechny kromě Meg do podsvětí pak se tam objeví zeus tomu jen utrousím pozdrav |
| |
| Podívám se na Herkula. Mno víš nechtěl jsem aby jsi to věděl aq já sám se bál že se to dozvíš a nevíš o více věcech. |
| |
| Hele už mě to štve tole je jako s tím minotaurem taky jsem o nevdědel. Pak dodám. SOrry tati nemáme čas musíme na titáni.Jo jinak tohle je Meg moje nastávající.A mimochodem budeš děděček. Zasměju se. |
| |
| S tím dědečkem mně to zarazí. Já už budu mít 1 vnouče tak to je zajímavé a tahle sympatická dívka bude jeho matka máš dobrý vkus. |
| |
| Usměju se. Jo.To jo. Usměju se a řeknu. No nic strejdo měli by jme jít.Pod Meg. Řeknu. |
| |
| V podsvětí kouknu na Aleiru ařeknu. Tak Aleiro už sis vše srovnala?Jen by mě zajímalo kde máš svého bratra neviděl jsem jej už rok. Řeknu. |
| |
| Tartaros Dívám se na matku a přemýšlím jak se dostat přes titány |
| |
| "Jo už sem si to srovnala. Akorát nevím proč mě tam otec zanechal. Nehcápu proč mě zanechal v pustině. nebo spíš matka." řeknu smutně. |
| |
| Chytnu kormidlo a začnu řídit loď tam kam máme plouti |
| |
| Vidím svého syna a jeho otce ale já se du usmířit s Elion |
| |
| Sedím v háídově domě a dívám se do knih najednou se tu objeví Iolas s ostatnímy přijdu k nim . Hojte všichni. |
| |
| Novím možná aby si potkala Herkula. Odpovím a dojdu k Laeiře. |
| |
| U háda Eh ahoj Odpovím dívce. |
| |
| Kolem mě stále lítá obrovský náboj. Zeus muže cíti, že nejsem obyčejný člověk ani kouskem. Kdyby mě teď něco naštvalo zase by ze mě vyletěli blesky na všechny strany. Asi tak 5 mterů lesa kolem nás je vypáleno mými blesky. |
| |
| Na titány Meg strejdo tak dem? Zeptám se. |
| |
| Usměju se na Iolase Jo já jsem Hipolita. |
| |
| Hele já du s váma |
| |
| Tak jo dem na ně. Všichni se objevíme před tartarem. |
| |
| "Já mohu." řeknu mu. Kolem mě se stále shromažďuje energie. Teď kdyby to vybuchlo tak by ze mě vyletělo nejmíň 100 blesků. |
| |
| Jdu jako první. |
| |
| jsem Iolaos Odpovím. |
| |
| jdu druhý |
| |
| jdu třetí |
| |
| Nechceš se projít po hradě?????? |
| |
| Třeba Kývnu. |
| |
| Tak pojď a proádím tě po hradě |
| |
| Jdu za ní a koukám po všem. |
| |
| Jdu první vedel Herkula. Blesky kolem mne lítají jako zběsilé. |
| |
| Meg Klid a drž se za mnou pamatuj si těhotná. Řeknu přísně- |
| |
| Eladerona Pro vás nic příjemného. Mozemrat má (jako ostatně vždy) pěkně nepříjemnou armádu nemrtvých válečníků, Aladin zase spoléhá na dobře vycvičené vojáky a svého kamaráda džina. Tento asi čtyřicetiletý vládce se už jako mladík proslavil mnoha a mnoha podivnými dobrodružstvími, většinou naprosto neuvěřitelnými (ale vzhledem k drasticky sníženému počtu démonů nejspíš pravdivými) příhodami. Mozemrat patřil k jeho hlavním nepřítelům, takže s trochou štěstí se servou navzájem... Kraken Pluješ tam kde by nejspíš měla být loď. Snad ji najdeš... Naštěstí v případě potíží nebudeš sám-Forkýs za tebou poslal jako pojistku přibližně dvacetičlennou skupinku mořských kentaurů (prostě napůl lidi, koňské nohy, zadní část těla rybí). Hádův dům Nic se neděje, nuda...(tedy kromě Iolaa a Hipolity, z toho by mohlo něco být). Tartaros Erebos, poté co mu nikdo neodpověděl, radši zmlkl a čeká až se bude něco dít (značně sebevražedný nápad), ale už se naštěstí vracíte... |
| |
| Na lodi Plujete dál... Po nějaké době se zase oteplí a je klid, žádné nebezpečí na dohled. Nighogh Letíš už nějakou dobu, brzy lesy, moře a prérie vystřídá hustá džungle. A někde v dálce zahlédneš pyramidy... |
| |
| Na titány Tak kde jsou ti titáni? Zeptám se natrpělivě. |
| |
| Blesky lítají jako zblázněné kolem celého mého těla až na hlavu. Blesky přibývají a přibývají. Teď vypadám jak mumije bez rukou a místo obvazů s bleskama. |
| |
| prohlídka u háda Prohlídka se mi moc líbí. |
| |
| Na lodi I přes zdánlivý klid jsem jako na trní, dávám pozor. Může se stát cokoli... |
| |
| Pokračujeme za lodí, tentokrát zrychlíme. |
| |
| Zrychlím abych byl co nejdřív u pyramid. |
| |
| u háda Usmějus e na Aleiru a řeknu. Slýchal jsem o tobě.A můžu říci si krásnější než tě v příbězích popisují. Usměju se. |
| |
| lod s klidem plujem dál. |
| |
| "Ono se o mě vypráví?" další šok. |
| |
| na titány meg klid a drž se za mnou prosím. Řeknu. |
| |
| u háda Jistě si v příbězích o Herkulovi. Odpovím s klidem. |
| |
| "Žadný sem neslyšela. Neřekneš mi nějaký?" zeptám se. |
| |
| Díky několika skvělým trikům které znám jsem se "napojil" hned na několik situací současně(v budoucnu ten nápad musím prodat-bratříček Odin říkal při jedné ze svých vizí něco o obrazu v krabici...). Tak tohle bude legrace... Jen mi trochu dělá starosti Meg. Tedy ne že bych se o ni bál, problém je spíš v jistém setkání... Jak se tam ta šílená čarodějnice sakra dostala...? Eladerona a Kraken mi starosti nedělají. S Eladeronou si poradí Mozemrat s Aladinem a pokud jde o Krakena...jsem prostě na vše připraven. Jen chvíli potrvá než o spustí, ale za to to bude skutečně velká legrace... |
| |
| U háda Já je slyšel před pár lety. Odpovím ausměju se. |
| |
| "Hm....A povíš mi nějaký teda?" zeptám se. |
| |
| u háda Jestli si na nějaký vzpomenu. Usměju sea řeknu. Ach ano právě před pár dny v rybářské vesnici vyprávěli jak Herkules a jeho prátelé zabili hada a zachránili mladou divku Meg. Usměju se. |
| |
| "Jo a to si zrovna i pamatuji, akorát sem o tom neslyšela vyprávět teda až teď tebe." povím mu a drcnu do něj čumákem |
| |
| u háda Zazubím se a přitulím se k Aleiře. No já ví taky je to nové. |
| |
| "Neprojdeme se někde?" zeptám se. |
| |
| A kde? Opáčím mile. |
| |
| "Nevím :-)"(smajlík místo úsměvu.) řeknu ještě mileji a taky se k němu přitulím. |
| |
| u háda No oc třeba si na pokoji odpočinout? Zeoptám se. |
| |
| "Proč ne." odpovím a vstanu. |
| |
| ´Vejdu do pokoje a čumákem za Aleirou zavřu dveře a řeknu. Vem si postel j ási lehnu na zem. Usměju se. |
| |
| sem obalená už nejmíń 400 blesky. |
| |
| na titány Strejdo tak kde jsou ti titáni? Ptám se. |
| |
| Skupina v Tartaru Někde támhle, ukáže Erebos (kterého si nově příchozí všimli teprve teď) líně rukou, a opravdu-ze směru kterým ukazuje se blíží něco velkého...konkrétně obr Týfón, monstrum s tělem obra a stovkou dračích hlav. Potomek samotného Tartaru, určený k potrestání Dia za vítězství nad Kronem (jak to skončilo myslím uhodnete sami). Mimo jiné, je to i otec Kerbera, Hydry a podobných takže nejspíš nesnáší Herkula ještě víc než Dia... A za ním se postupně vynořují další postavy-většinou různí obři a podobné bestie, Titáni se zatím moc neangažují... Elorak Putuješ lesem, jseš na cestě k podsvětí. Nevíš proč, jako by ti něco v tvé mysli říkalo že se tam musíš dostat... Pak náhle zahlédneš podivnou dvojici-velkého, svalnatého muže na koni, má na sobě jen jednoduché kožené kalhoty a v ruce drží obrovskou sekeru. Musí být velmi silný že ho z toho ruka nebolí, nebo to aspoň nedává najevo. Za ním, poměrně rychle, běží ošklivý malý skřet s velkýma odstávajícíma ušima. |
| |
| "Postel není třeba. Já sem zvyklá spát na zemi." řeknu a lehnu si na zem. |
| |
 | Rozběhnu se k nim. |
| |
| Blesky se začli hromadit ještě víc a rychleji. |
| |
| Usměju se a přitulím se k Aleiře. |
| |
| Tak jde se na věc. Řeknu a začnu zvedat velký kámen. |
| |
| Vytasím 2 šavle poseté runamy poté se pousměju v očích mám černé blesky místo vlasů mám oheň a jen čekám na ostatní. Tak a jdem na ně. |
| |
| V ruce mám najednou svůj meč a okolo sebe auru chtíče která platí jen na titány a ostatní poté se podívám na Elion. Jako za stara???? |
| |
| Uf jasně. Zasténám a zvednu obr šutr nad hlavu a vší silou jej vrhnu na jendoho z titánů. |
| |
| Okolo mne se shromáždí stíny poté se pousměju a všechny stíny se schromáždí kolem jednoho z titánů a začnou ho ztravovat. |
| |
| prohlídka u háda Ukazuji Iolasovi všechno všechny pokoje místnosti a bestie které se tu volně nacházejí a slouží mému otci. |
| |
| V ruce se my objeví blesky a začnu je házet po titánech. Nikdy sem nevěřil že se takhle naštvu a že mně takto uvidíš ale budiž. |
| |
| prohlídka Máte to tu pěkné to se muséí uznat. Pochválím a řeknu. A to tu tak provádíš všechny hosty? Ze zájmem s eptám. |
| |
| prohlídka Podívám se na Iolase. Mno jelikož tu jsou jen staří bohové tak jen ty hosty kteří se my líbí ty jsi první. |
| |
| prohlídka Aha tak to děkuju za lichotku. Usměju se. |
| |
| nemáš zač ale je to pravda. |
| |
| prohlídka No dobře.Jen víš je to zajímavý pocit vědět že se bohyni líbí obyčený smrtelník jako jsem já. Řeknu a pousměju se. |
| |
| Taky se k němu přitulím. |
| |
Olíznu Andromedě obličej, což znamená ano. |
| |
| prohlídka Nevím jestli se líbíš mým drahým příbuzným ale mně ano. |
| |
| Usměju se a cítím ted už i jak Aleira dýchá a usměju se a halvou se otřu a tu její. |
| |
| prohlídka No héře určitě ne po tom co jsme ji tolikrát z Herkulem zkazili plány. Řeknu a pousměju se. |
| |
| Kamarádi blesky na ně!! pomyslím si. Pak ten obal jakoby vybuchne a blesky se rozletěj na nepřátele je jich 1000 těch blesků. |
| |
| Zaviju a kolem mě se objeví plameny, otřu se o svého pána a vím, že mu plameny neuškodí. Pak se rozbíhám na nepřátele. |
| |
| Héra takže teta héra to jsi ty a herkules ten její nádor o kterém pořád mluý tak to se my líbíš ještě víc |
| |
| Taky se o tu jeho otřu. Ještě sem nikdy nebyla takhle šťastná. |
| |
| prohlídka No nejspíše to už tak bude no. Usměju se zeširoka. |
| |
| Usměju se a řeknu. No co ted myslíš? Zeptám se a kouknu jí do očí. |
| |
| A kam se podíváme ted Do podsvětí nebo někam jinam |
| |
| "Ještě si to všechno v hlavě přerovnávám. A taky myslím na svého nevlastního bratra. Bojím se, že se mu něco stane." řeknu. |
| |
| Ne do podsvětí prosím ne. Usměju se. |
| |
| Neboj nestane zažil jsem s ním putování a je silný možná silnější než já tomu s enic nestane. Ujistím ji aolíznu jí tvář. |
| |
| takže knihvna nebo cvičiště či snad aréna?????? |
| |
| Jak chceš. Us,ěju se. |
| |
| Mně je to jedno kam půjdeš ty????? |
| |
| "Nepůjdem se někam podívat?" zeptám se. "Já to tu moc neznám, teda krom cesty k našemu pokoji." dodám. |
| |
| Nechám se vést. Usměju se. |
| |
| Copak ti tady není dobře? Zeptám se a otřu se o ní hlavou. |
| |
| takže směr zahrada. A vedu tě do zahrady plné těch nejkrásnějších květin |
| |
| Máte jí moc hezkou skoro tak hezkou jako jsi ty. Usměju s ea pak si uvědomím co jsem řekl a dělám jako by nic. |
| |
| Podívám se na tebe a dám ti pusu Děkuji to je od tebe hezké sama se u o to starám. |
| |
| Trochu se začervenám a pak řeknuu. Eh...noi ot bylo od tebe velice mile. Řeknu nakonec koktavě. |
| |
| Nech toho nebo se začnu červenat. Pousměju se. |
| |
| No víš už dlouho jsem nepotkal dívku takovou jak ojsi ty. řeknu poprasvdě. |
| |
| Velká Tartarská bitva Vzhledem k tomu, že Titáni zatím zůstávají někde vzadu, je zasáhnout je dost obtížné (prakticky nemožné). Ale jejich poskoci jsou na tom jinak, všechny ty blesky a podobné věci jim nejsou moc příjemné.... Na druhou stranu, kámen který po nich Herkules hodil Týfón prostě a jednoduše odmávne (doslova) a Felixovi stíny....jako by nad nimi ztrácel kontrolu. Elorak Ten skřet si tě všimne, zaječí a skočí d nějakého křoví. Jeho kamarád však sesedne z koně a pozvedne sekeru. Chvíli to vypadá že se na tebe vrhne ale pak se tě zeptá:Kdo jsi? |
| |
| titáni Musíme blíže. Křknu apřoběhnu blíž. Hej ty velká tupá hlavou pod si pro mě. Zavolám na jednoho titána. |
| |
| Podívám se na jednoho co je nejblíž rozběhnu se podjedu mu pod nohama skočím a zabodnu nu meče do zad pak mu skočím na rameno a nakonec na hlavu pak mu meče bodnu do hlavy a přitom vyřknu kouzlo ohně. |
| |
| A já jsem na tom stejně jako ty |
| |
| běžím na ně skáču co nejvíš abych se jim strefil do podkoleních jamek nebo jim přeseknul žíly. |
| |
| Víš ale mě žádná bohyně neměla dosud ráda jinak než leda mrtvého. Pousměju se. |
| |
| "Elorak mé jméno a kdo jsem? No tygr. Něco mne táhne do podsvětí, ale nevím co. Něco mi říká, že mě tam bude třeba." povím mu a lehce se ukloním. |
| |
| mno to já mezi ně nepatřím. Sednu si do trávy uprostřed zahrady |
| |
| To jsem rád. Usměju se a sednu asi naproti ní. Je to tady opravdu krásné. Řeknu a rozhlédnu se. |
| |
| A co se ti tu líbí nejvíc mně se osobně nejvíc líbíš ty. |
| |
| Mě zase ty. Usměju se nad tím že mě předběhla. |
| |
| No a o mi ještě ukážeš v tvé překrásné zahradě? Zeptám se azvědavě na ní kouknu. |
| |
| Cokoli třeba sebe a květiny |
| |
| No odbře. Usměju se a koukám jí upřeně do očí. |
| |
| Tak co z toho. |
| |
| Mno tak třeba tebe. Usměju se a se zjmem jí koukám do jejích krásných očí. |
| |
| A co ze mně chceš vidět jako první. Posunu se a sednu vedl tebe a položím ti hlavu na rameno. |
| |
| No já nevím. Usměju se a obejmu tě kolem ramen. |
| |
| Řekni a uvidíš. A políbím tě na tvář. |
| |
| Usměju se a oplatím ti polibek. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Po polibku řeknu. Užkaž mi co chceš. Řeknu a skoro zasněně se ti dívám do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Začni. |
| |
| Stále házím blesky |
| |
| Obklopí mně stíny a pak se vrhnu na poskoky titánů |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Potom ti košili sundám apohodím do trávy. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro A líbán tě ve vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro ty si jen v kalhotkách a já už nahý.Usmívám se a líbám tě na rty a jednou rukou tě hladím na hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Si úžasná ale nebode to tvým rodičům vadit že ses zamilovala do obyčejného smrtelníka aon do tebe? Zeptám se a pohladím jí po vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| MH:začnem zas psát normálně. Usměju se a obleču se. Mám tě moc rád ale...?Co já a Herkules?Jeho milá sním může putovat ale jak mohu putovat já stebou s ním? Řeknu nakonec. |
| |
| tak půjdu s váma Řeknu |
| |
| Né tvé místo je zde nebo někde poblíž.To já budu ten ktrý se budu muset vzdát dobrozdružstí a budu muset zstat s enou kerou miluji. Usměju se. |
| |
| Tohle ty uděláš pro nás dva už e od tebe neodloučím. A lehnu si blíž k tobě pak tě obejmu. |
| |
| Usměju se a obejmu tě kolem ramen ařeknu. Ano Herkules si bude muset vystačit beze mě. |
| |
| Snad to pochopí. A políbím tě. |
| |
| Určitě. Usměju se. |
| |
| Doufejme že ano má Meg bude mít syna určitě se usadí a bude se starat o rodinu. |
| |
| Asi. Kývnu. |
| |
| neboj budem se za ním chodit dívat na návštěvy. |
| |
| Kývnu a usměju se. |
| |
| Kolem mě se zase schromažďuje energie. |
| |
Vrhám se na nepřátele. |
| |
| Vrhám se též na každéko kdo se mi připlete d cesty. |
| |
| "Jako líbí, ale chtěla bych to tu trochu poznat." povím mu. |
| |
| Tartaros Herkulův křik zaregistruje nějaký veliký, nepříjemně se tvářící kentaur, jen se velmi, velmi ošklivě usměje a vyrazí přímo proti němu (mh: to NENÍ ten s kterým se potkala Meg, jasný?). Nějaký šeredný obr na kterého zaútočila Andromeda začíná hořet. Měl sice příliš pevnou kůži než aby tím prošli meče, ale proti ohni moc odolný není... Hádes dalšího obra sekne do nohy, ten zařve a ožene se po něm, v tu chvíli však už klesá na kolena. Kousek od něj se proplazí Python, Megin starý známý... Je jasné ke komu míří. Felixe obklopí stíny, pak si však všimne podobné postavy která se k němu blíží. Je to vyzáblý, pobledlý stařec se zlým výrazem ve tváři, oblečen jen v bederní roušce a obklopen stíny tak, že to dává dohromady velké a nepříjemně silné tělo... Elion s Odesou běží proti nepřátelům, když se jim do cesty postaví skupinka kostlivců. Několik dalších se blíží k Diovi... Elorak Hmm, tak do podsvětí... Shodou okolností tam jedeme taky, můžeš se k nám přidat jestli chceš. Vylez skřete!! křikne nakonec, znovu nasedne na koně a čeká na skřeta, který vylézá z křoví. Kolem tebe projde velmi pomalu a opatrně. Eladerona Čekáš až vojáci splní tvé rozkazy, mezitím se vrátí zvědi. Má paní, sultánovo bojsko k nám posílá vyjednavače. Kraken nějakou dobu hledáte tu loď, nakonec ji po nějaké době naleznete. Nighogh Pyramidy vypadají liduprázdně, nejspíš jsou někde schovaní. Jediný koho tam vidíš je nějaký kněz. Má na sobě jen bederní roušku a tolik všemožných ozdob že to vypadá jako oblek... Sindibád V klidu si plujete, když si všimneš že se k vám pod vodou něco blíží... Leposa Probouzíš se Héfaistos s tebou třese. Probuď se sakra, něco se děje! |
| |
| Na lodi Všimnu si, že se k nám něco blíží. Sleduji to, ale nějak nemůžu poznat co to je, je to moc hluboko... |
| |
| Prozatímní tábořiště Musím přiznat že je to zatím vážně zábava. Počet sledovaných událostí jsem trochu snížil, dívám se teď jen ne události v Tartaru a toho třetího tygra. Jeho společníci mi dělají trochu starosti, člověk by čekal že keltové počkají až se z toho trochu vylížou, ale oni místo toho poslali svého nejsilnějšího válečníka... |
| |
| Momentálně nevnímám, že je to starý známý, ale automaticky proti němu vyšlu všechny blesky je jeich tak tři sta. |
| |
| "Poplavu před lodí, vy poplavete vedle, kdyby něco náhodou." řeknu a potopím se hlouběji abych mohl loď podplavat. |
| |
| na titány Usměju se na kentaura. Zbohem přítelíčku. Usměju se a jakmile je nadosah mocnou pěstí jej uděřím do obličeje a pak se mu vyhoupnu na záda a kopnu do slabin. Hyje koníčku! Zavýsknu. |
| |
| v pokoji No jak chceš mě je to jedno. Řeknu a začnu se zvedat. |
| |
| lod Ne to ne! Křknu a vezmu kopí. Že by chtěl chobotnička odvetu?Přibliž se a nasolím to do tebe. Zavolám na věc co s ek nám přibližuje. |
| |
| Skočím k dalšímu a zase ho seknu do podkožní jamky poté mu useknu hlavu a dalšímu atd.... |
| |
| Nechám tu bestii shořet a jdu na dalšího kterého také zapálím a pak mu sekám do noh. |
| |
| Takže kam teď určite neplujeme přímo na tu bestii že?????? |
| |
| Podívám se na staříka pak pohltím stíny které byly kolem mně takže my vzrostla moc pak si vytvořím stínové tělo ve kterém vypadám jako obrovský obr. |
| |
| Podívám se na kostlivce a hodím na ně blesky poté využiji svou moc krále bohů a přivolám ostatní bohy i héru. |
| |
| Podívám se na Iolase a pousměju se poté ho zase políbím. Nepřesunem se???? |
| |
| DObrá a kam? Zeptám s e avstávám. |
| |
| vstanu Obleču se a čekám až se obleče i Iolas. kamkoli??? |
| |
| Já již jsem oblečen. Aha no jistě vyber ale ty. řeknu. |
| |
| podívám se na tebe . Tak třeba do spodních pater do jezera????? |
| |
| Jen kývnu avstanu. |
| |
Pbě s Odessou útočíme dál. |
| |
| "Rád se připojím." řeknu. Pak si vykopnu skřeta na hřbet a vydáváme se na cestu. |
| |
| Dojdeme do podzemí k řece styx Dem si zaplavat????? |
| |
| Zarazím se. Počkat plavat v řece která vede do podsvětí? Ptám se trochu ustrašeně. |
| |
| Nic tam není jen voda a někde tu jezdí cháron to je moje normální denní plavba. |
| |
| Aha no ještě že tu není Herkules charon by byl naštvanej víš jednou musel převést Herkula a pak za to trpěl. Řeknu a kouknu na Hip. |
| |
| "Hele tak za 1.nejsem chobotnička, ale kraken za 2. nechci vám ublížit. A za 3.nemůžu za to co mi Loki přikázal, ovšem teď sem zase na Vaší straně. Chci Vaši loď chránit, před nepřáteli v moři." taburácím a vykouknu z vody. |
| |
| A jak ti můžeme věřit?Co když je to jen trik jak se dstat k naší lodi. Zavrčím akopí stále držím. |
| |
| mno ještěže tu není tak co jdeš plavt. vysleču se a skočím do vody. |
| |
| Trochu nervozní se svleču do spodek a vleezu pomalu do vody. |
| |
| "Klidně si mi nevěř, ale to párátko by ti stejně nepomohlo i kdyby sem byl proti vám." řeknu mu znudějě. Pak se potopím tak hluboko abych dokázal podplavat loď. Podplavu ji a plavu teď před ní. Dávám pozor na nepřátele v moři. Sem vynořený aby měli větší klid a měli mne na očích. |
| |
| Nic neříká a sleduji to co nás kdysi napadlo a za čím ted jedeme. |
| |
| Voda je chladá ale dá se v ní plavat. Já se ponořím pod vodu a uplavu kus dál vynořím se tak 3 metry od tebe. Poplav za mnou. |
| |
| "Dobrá."řeknu a vstanu čekám kam mě zavede. |
| |
| Kývnu a palvu za Hip. |
| |
| Usměju se a řeknu. Já se tu taky nevyznám moc často sem nechodím. Zazubím se. |
| |
| "Nějak se tu vyznáme. Třeba bychom si mohli jít zaplavat." navrhnu Mh:chtělo by to se seznámit s Hipolitou :-D |
| |
| Plaveme dlouho najednou se před mámy objeví loďka a na ní cháron převážejcí mrtvé který na mně řve. Hipolyto sakra co to zase děláš ježiš já to zase vodnesu za tebe co...... Atd pak doplaveme zpátky tam odkud jsme vypluly |
| |
| MH:není třeba zatím:) No a co takhle si odpočinout v zahradách? Zeptám se. |
| |
| Když doplaveme na břeh řeknu. Říkal jsem že to není dobrej nápad. Pousměju se. |
| |
| Ale co tohle dělá pořád a co takhle zase do zahrad a popovídat si??? Řeknu a obleču se. |
| |
| "Tak proč ne." řeknu a přitulím se k němu. |
| |
| No můžeme no. Řeknu když se obleču. |
| |
| Usměju se a přitulím s etaky ajdu do zahrad. |
| |
| Dojdeme do zahrad kde vidím 2 tygry a přijdu k nim. Ahojte. |
| |
| Podívám se dolů na toho kdo na nás promluvil. "Ahoj." pozdravím a skloním hlavu. |
| |
| Sednu si na zadek ařeknu. Cau Aleiro a ty druhej. Usměju se. |
| |
| á Iolas a to bude pokud vím Hipolita jak jsem slýchal. Usměju se a kouknu na Hip. |
| |
| Pdívám se na Iolaa pak se k němu přitulím hlavou. |
| |
| Usměju se a podrbu Aleiru. |
| |
| Á takže tys o mně slyšel to je ale věc mno a ty jsi aleira že Sednu si vedle Iolase a políbím ho pak začnu drbat Raurise. |
| |
| Usměju se. Ona je aleira já jsem Rauris. Usměju se. |
| |
| Aha tak promiň sem si vás spletla. A pousměju se. |
| |
| Usměju se a řeknu. Nic se nestalo. Usměju se. |
| |
| Koukám Iolae, že sis také někoho našel. Ani jeden sme nezůstali na ocet. řeknu mu v myšlenkách. Nechávám se od něj drbat."Když si budeš pamatovat, že já sem bílá a on oranžověj tak si nás nespleteš." řeknu Hip. |
| |
| JJ pokusím se si to zapamatovat ale copak nestratili jste se v podsvětí?????? |
| |
| Jen se usmívám. |
| |
| Jen koukám. |
| |
| "Ne nestratili." odpovím. Pak se svalím Iolaovi k nohám a dál se nechávám drbat. |
| |
| Jen sedím,drbu Rauriuse a opřu se Iolasovi o rameno. |
| |
| Usmívám se a začnu příst. |
| |
| Jen s eusmívám. |
| |
| Taky začnu příst. |
| |
| Drbu rauriuse a opírám se o Iolase |
| |
| Usmívám se jednou urkou objímám Hip. |
| |
| Vrním, a ležím před nimi. |
| |
| podívám se do dáli a jen se pousměju a pak pak zavřu očin ihned usnu s hlavou na Iolasově rameni a rukou na Rauriusově bichu. |
| |
| usmeěju se a uhnu taky. |
| |
| Též usínám. |
| |
| zívnu a usnu taky. |
| |
| Chvíli mžourám a pak se vzpamatuji. Rychle vyskočím na nohy. "Co? Kde?" ptám se. |
| |
| Tartaros Meginy blesky Pythona sežehnou, spousta šupin odpadne, ale plazí se dál, skoro jako by to nevnímal. Kentaur který dostal od herkula pěstí se jen otřese a udeří, ale to už je Herkules na něm a snaží se ho "zkrotit". Tomuto pseudoponíkovi se to samozřejmě nelíbí, popadne Herkula za krk a shodí ho dolů. Hádes s Andromedou dál společně masakrují nepřátele, nikdo je není schopen zastavit. Zatím... Felix si vytvoří stínové tělo podobné jako má jeho soupeř (po chvíli pozná Phobose, jednoho z Árových potomků-skončil tu poté co se připletl do cesty nějakému gladiátorovi). Ten na konci jedné ze stínových "paží" vytvoří jakýsi pseudobič, kterým po Felixovi šlehne. Odesa a Elion se snaží bojovat s kostrouny, ale jen Odese se to daří (díky plamenům). To zeus většinu svých zlikviduje, ale ostatní bohové nepřicházejí. Jako by jim v tom něco bránilo... Erebos zatím vytvoří jakýsi stínový meč. No, ony to vlastně nejsou stíny, vypadá to spíš jako tma sama... Erebos vlastně je tma. Na moři Mh:Jestli to dobře chápu tak jedete dál. Opět jste vypluli, je na čase. Z vody se každou chvíli napůl vynoří některý z mořských kentaurů (občas i kentaurka), ale podle všeho vás mají stejně jako pan chapadlák chránit. Elorak Skřet jen zavřeští a už se veze. celou tu dobu se pevně drží a na tváři má výraz naprosté hrůzy... Leposa Sopky někde na východě! Chystá se nějaký strašný výbuch! odpovídá ustaraně. Eladerona Poselstvo brzy doráží. Kromě několika obyčejných vojáků vás upoutá hlavně ten legendární modrý džin který slouží sultánovi... Nevypadá tak jak by si ho většina z vás představovala, modrý, napůl průsvitný, krátký copánek a bradka. Prostě nic vyloženě děsivého.. |
| |
| Jak chceš. zavrčím a v pokleku mu udeřím do nohy kterou mu zlomím. |
| |
| Najednou se začnu chovat tak jako nikdy. Začnu něco mumlat a blesky se začínají zvětšovat a měnit svou barvu, každý blesk je jinak barevný. Dělám to a ani o tom sama nevím. Najednou se všechny blesky, dost velké rozletí zase na hada. |
| |
Snažím se kostlivce zabíjet jak jen to jde. |
| |
| Já se snažím kostry usmažit. |
| |
| "To je snad normální, že sopky vybuchují ne?" zetám se. |
| |
| "Kam máte vlastně namířeno?" zeptám se jich při cestě. no zeptám spíš to zaburácím. |
| |
| Dál pokračujeme v naší cestě. |
| |
| Dál a dál mlátím přitom okolo sebe mám ohnivý kruh takřže na vše co zaútočím jde ještě žár a pálí se. |
| |
| Dále mlátyín kolem sebe i kolem Elion nechám vyvolat plameny. |
| |
| Dívám se před Loď a dál plujem na místo určení. |
| |
| Když na mně použije byč tak si vyvolám stínový i magický štít pak se u mně objeví stínové kladivo zvednu ho a mlátím s ním do něj přitom ho zapaluji. |
| |
| Dál házím blesky a taky zapaluji. |
| |
| V zahradách tak po 5 hodinách se probudm vidím tam Iolase a ty dva tygříky protáhnu se potichu zívnu a podrbu Rauriuse pak si zase lehnu a políbbím Iolase. Vstávej lásko. |
| |
| Pomalu se probouzím. To se to spalo. Usměju se. |
| |
| Podivam se na tebe a pousmeju se. To doufam lásko |
| |
| Kývnu. |
| |
| Políbím tě Tak kam půjdem teď lássko?????? |
| |
| Jo tak to nevím. Usměju se a pohladím tě. |
| |
| A co takhle do knihovny nebo do mého pokoje?????? |
| |
| Proč ne tak mě veď. Usměju se a vstanu. |
| |
| Stále ještě spím přitulený k Aleiře. |
| |
| Ale kam knihovna nebo pokoj?????? |
| |
| Co třeba k tobě? Usměju se a čkeám. |
| |
| tak pojď ale jen ke mně do pokoje k nám dom za mámou nejdu. Dovedu tě do svého pokoje. |
| |
| Kývnu a vejdu za tebou do tvého pokoje a rozhlédnu se. Zajímavé. Usměju se. |
| |
| Jen se ve spaní trochu zavrtím a halvou se opřu o kožíšek Aleiry. |
| |
| Taky se jen zavrtím a dál chrnim. |
| |
| Pak ještě zívnu a více s epřitulím. |
| |
| Je to pokoj vymalovaný modře a černě v rohu jsou mé sochy na kterých hoří svíce vzadu je obrovská postel a vlevo je chodba do nekonečné knihovny. Tohle je můj ráj |
| |
| Jo to vidím.Máš to tu pěkný. Usměju se. |
| |
| pak se protáhnu potivhchu vstanu.Dojdu k malému jezírku a jdu se okoupat do něj. |
| |
| Dál spím. |
| |
| Plavu v jezírku a pak si lehnu na menší skalku ze ktré pozoruju aleiru. |
| |
| Zavrtím se ze spaní a pak začnu mít lehké tiky v moze, takže s ní trošku cukám. |
| |
| Sejdu zase k Aleiře a olíznu jí na tváři. |
| |
| Když mě Rauris olízne tak se probudím. Vstanu aprotáhnu se. |
| |
| Usměju se a řeknu. Jak se ti spalo? Zeptám se a je na mě poznat že jsem byl plavat. |
| |
| "Dobře se mi saplo a tobě?" řeknu a otřu se o něj, je mi jedno, že je mokrej. |
| |
| Také dobře zvláště v tam milé společnosti. Usměju se a s mrknutím se jí hlavou otřu o bok. |
| |
| Lehce ho kousnu do ocasu a pak běžím k jezíku. |
| |
| Usměju se a doběhnu Aleiru a pak jí drcnu zezadu hlavou do jezírka. |
| |
| Ještě než mě drcnul tak sem tam skočila. Dost to špouchlo. Pak sem začla plavat. |
| |
| Usměju se a lehnu si na břeh. |
| |
| Po chvilce vylezu zpět k Raurisovi. Lehnu si k němu a přitulím se k němu hlavou. |
| |
| Usměju se a začnu jazykem Aleiře čistit a vysušovat srst. |
| |
| Nechávám se a začnu i příst. |
| |
| Nic neříkám a celou srst Aleiře vyčistím.Když s tím skončím je čistá a suchá a jí jen lehnu as položím hlavu na své tlapy. |
| |
| Jo to doufám. a vášnivě t políbím a obejmu. |
| |
| Při polibku tě obejmu také. |
| |
| Pak jen ležím a koutkem oka sleduju Aleiru ale jinak s ekoukám do vody. |
| |
| Táhnu tě směrem k posteli. |
| |
| Nechám se táhnout a znovu tě políbím. |
| |
| Ještě víc se k němu přitulím. |
| |
| Přitulím se také a tlapou tě hravě pohrabu na thlavě. |
| |
| Vášnivě tě líbám a přitom tě dotáhnu pak na ni oba spadneme stále tě líbám. |
| |
| Polibky ti oplácím a zašeptám s usměvem. Copak máš v umyslu? Usměju se. |
| |
| Copak myslíš. A svleču ti vestu. |
| |
| Usměju se. Ty si dnes nějak dychtivá. Usměju se a políbím. |
| |
| MH:když tak ted soukromě.) |
| |
| Pak se o Aleiru otřu hlavou o tu její. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Řeknu a zase tě políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Usměju se a sundám ti košili. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Svlékám ti kalhoty a pořád tě líbám. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Líbám tě také a sundám ti podprasenku. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| Stále s ek Aleiře tulím. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Je to s tebou krásne miláčku |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Usměju se a pohlafím tě po vlasech. Ale co když budeš čekat dítě? Zeptám s etě. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| "Nepůjdeme do pokoje?" zeptám se a laškovně na něj mrknu. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Usměju se. |
| |
| Jak si přeješ. Usmějus e a vstanu. |
| |
| Taky vstanu a už jdu k pokoji. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Zasměju se. |
| |
| Vejdu do našeho pokoje a zavřu za námi čumákem. Tak co tady? Zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Řeknu a dám ti pou potom se k tobě přisunu přikiji nás a dám ti hlavu na rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| MH:už můžerm psát normálně. Ležím opírám se ti o rameno a snažím se usnout |
| |
| Taky ejn ležím. |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro Mh:To ti to nedocvaklo? Nebo tobě jo, ale postavě ne?:-D |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro nakonec přejdu za tebe a zvednu se na zadní.pak se tě chytím tlapama kolem břicha a pokusím s es tebou spojit těly:) |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro Si užasná. Šeptnu. |
| |
| "Ty si taky úžasný...." povím mu. Pak si lehnu na zem a pokouším se usnout. Mh: můžeme psát veřejně. |
| |
| Lehnu si vedle aleiry a skouším usnout taky. |
| |
| Po chvilce usnu. |
| |
| chrním taky. |
| |
|  já vypadám teď nějak takhle akorát mám zavřené oči a jsem bílá :-) |
| |
| Já spinkám podobně přutulený k aleiře. |
| |
| Najednou se na tebe podívám a políbím tě. Já tě miluju |
| |
| Usměju se. já tebe taky. Odpovím. |
| |
| jen aby. Řeknu s úsměvem. |
| |
| Ty mi nevěříš. Toruchu s eudivím ale jen na oko. |
| |
| Mno jo já ti věřím ale dokaž. Políbím tě a lehnu si zády k tobě s úsměvem na rtech |
| |
| Usměju se a rukou tě obrátím k sobě a políbím tě.pak jednou rukou tě pohladím po tváři. |
| |
| Pak s ezeptám. Cožpak jsem ti ještě dnes nedokázal jak tě mám rád? Zeptám se a dá mti při tom polibek. |
| |
| mno jo. Otočím se a políbín tě. |
| |
| Usměju se apolibek oplatím. |
| |
| Tartaros Poník bojující s Herkulem povyskočí a na poslední chvíli tak s nohou uhne. Poté vykopává oběma předními kopyty na Herkův obličej... Meg Pythona opět sežehne, ale ten se plazí dál, jako by nevnímal bolest... V tu chvíli ho Meg poznává, on ji samozřejmě poznal už předtím. Odese se smažení daří, když ji náhle odhodí něco mnohem věšího. Je to...kostra nějakého menšího kyklopa. V ruce drží veliký, zlatě zbarvený palcát, další podobná bestie útočí na Elion. Hádes s Andromedou pálí vše kolem, když je oba odhodí vlna temné energie. Když se jim povede zvednout, uvidí jak se nad nimi vznáší nějaká žena. Trochu zvláštní vizáž-tělo je nádherné, sen každého chlapa, ale obličej má jako nějaká zombie... Felixovo zapalování moc nepomáhá, je odolný proti ohni. Kladivu se navíc slušně brání svým bičem. Je div že ho nějaký smrtelník porazil... Zeus zničil většinu svých nepřátel, okolí je v jednom ohni. Poté však proti němu vybíhá obrovské divoké prase... Chvíli poté všichni uslyšíte hlasité zadunění. Eladerona Džin chce něco říct, když se však na něj dost nepříjemně podívá jeden z vojáků, šedobradý důstojník, radši se rozhodne mlčet. Podle všeho tu nemá hlavní slovo. Chtěli jsme n vás zaútočit, ale podle našich zvědů se na vás řítí Mozemratovo vojsko. Sultán nařídil vyjenávání, protože Mozemrata nesnáší víc než vás..., pronese vůdce. Leposa To ano, ale ne teď! Někdo je chce...ach...Zeus nás volá...ale já mám teď důležitější starosti, chytne se za hlavu a pak, jako by se pokusil se někam přeníst prostě omdlí. Elorak Jedete dál, až nakonec dorážíte k nějaké veliké bráně, pravděpodobně vedoucí přímo do Podsvětí. Ta je zavřená, což je zvláštní... Ale otevřít to jde bohužel jen zevnitř. Hromotluk seskočí z koně (a skřet se z tebe svalí a lapá po dechu) a několikát uhodí tupým koncem sekery o zem. To dunění muselo být slyšet celým podsvětím... Zamilovaní v Hádově paláci Uslyšíte ohromné zadunění od brány, ti co spali se probudí. |
| |
| "Co to bylo?!" zařvu a vyskočím na nohy. |
| |
| Plujeme dál, a dál a dál..... |
| |
| Sice ho poznám, ale to mě nijak nezatěžuje. Sama o sobě nevím, dělám něco co bych, kdybych o sobě věděla, nikdy nedělala. Začnu zase něco mumlat, ale tentokrát se kolem mne shromážďuje led. Pak vykřiknu Paresin! a všechn led se rozletí na Hada. Potom opšt začnu něco mumlat a led se zase shromažďuje. |
| |
| Sanžím se mu kousnout do nohy. No spíš rozkousnout tu kost. Začínám mít opravdu velký hlad. |
| |
Vyskočím na to něco a snažím se tomu urvat hlavu. |
| |
| "Mám dotaz. Proč padáš?" zeptám se toho skřeta. |
| |
| Skusím mu olíznout obličej aby se probral. |
| |
| Přistanu a složím křídla. Pomalu jdu k tomu knězovi. |
| |
| boj! Když se vyhne a jeho kopyta mi míří na obličej jen zavrčím a obejma rukama rychnu jeho kopyta do rukou těsně před sebou.Pak jej začnu hlačit do vzduchu aby spadl na zem.astále jej držím za kopyta. |
| |
| Najednou uslyším dunění. Hip co to bylo? Trhnu sebou. |
| |
| Když uslyším nějaké unění řeknu. Aleiro někdo se k nám do hádova domu nějspíše dobývá. Řeknu a jdu na chodbu. |
| |
| Ani nevím ale nic dobrého. Vstanu pomocí magie nás obleču a běžím se podívat k bráně. |
| |
| Běžím za Hip k bráně. |
| |
| Podívám se na tu ženskou a jen se zamračím. Tělem bys chlapa dostala ale xichtem by sis to u nich. posrala. Zařvu a házím po ní ohnivé koule. |
| |
| Ty máš ale hnusnej xich hodila by se ti plastika nebo nová hlava co???? Zařvu na ní a házím po ní obyčejný blesky. |
| |
| Tak ty mně chceš nasrat jo tak to teda ne. Zařvu na něj a kočím do stínu objevím se za ním skočím do jeho těla a mlátím se s ním uvnitř jeho vlastního stínového těla. |
| |
| Rozběhnu se k bráně po zvuku. Cestou naberu na hřbet Iolaa s Hip a dál běžím k bráně. |
| |
| Běžím s ostaními. |
| |
| Hodím na něj blesky a ohnivé koule. |
| |
| U brány (vnitřní část) Někdo mezitím bránu otevřel, za ní stojí veliký, strach nahánějící chlap, je do půli těla nahý a při pohledu na jeho svaly je jasné že by dokázal vyrvat bránu z pantů, je proto docela slušné že zaklepal, sice hlasitě ale přesto... Za ním je nějaký tygr a vedle něj se krčí ošklivý skřet. U brány (venkovní část) Skřet jen něco zažvatlá, brána se otevírá... Vidíš tam další dva tygry a několik (snad) lidí. Eladerona Ano, to bychom chtěli. Sice nevím kdo je to Loki, ale stejně..., potřese hlavou mluvčí. Na moři Lidé na lodi i mořské příšery v dálce zahlédnou nějaku pevninu... V Tartaru Python Meginy magické útoky stále nevnímá a plazí se dál. Už je u ní a chystá se kousnout... Odesa si sice málem vyláme zuby, ale nakonec kost urafne. Pravda, pár dnů ji při jídle budou zuby děsně bolet, ale stejně... Elion takové štěstí neměla, její soupeř ji shodil na zem, jako zázrakem se jí však nic nestalo. Herkulovi se jeho trik daří, kentaur po chvíli snažení padá k zemi. Bohužel ještě stačil vykopnout zadní nohou a srazit Herkula k zemi. Hádovi a Andromediny útoky jsou v klidu odraženy temnou energií. Ta ženská (poznáváte Deimos, Phobosovu sestru-já vím že by to měl být chlap, ale vycházím ze hry) se jen usmívá a čeká co zkusíte dál. Felix se sice pokusí přeskočit k bratrovi výše zmíněné dámy, ale ten se jen pousměje a něco ho (Felixe) vyhodí ven. Zeus (který mimochodem hází jen blesky a žádný oheň) má celkem úspěch, prasátko je pěkně přismaženo. Leposa Olízneš ho, ten příšerný zážitek ho okamžitě probere. Co se to stalo...? Nighogh Co tu chceš, netvore ze západu? zeptá se tě kněz. |
| |
| Se zájmem si všechny tři prohlédnu ale když můj pohled padne na tigra řeknu. Eloraku kde si se toulal? Usěmju se a řeknu. Aleiro tak tohle je tvůj bratr. Usmívám se. |
| |
| Vyskočím tychle na nohy a dorazím pěstí kentaura. |
| |
| jen koukám. |
| |
| Pevnina! Zakřičím akoukám na ní. |
| |
| "Raurisi, sem rád, že tě zase vidím. No to víš, toulal jsem se všude možně a zabíjel potovory." řeknu pak se můj pohled odvrátí na Aleiru. Tak tady máš bráchu? Cože tohle je má sestra?Slyšel jsem o ní, ale nebyl jsem si jist jestli je to pravda a teď tu přede mnou stojí z masa a kostí. "Sestro, rád tě vidím." řeknu s radostí v hlase. |
| |
| Můj vlastní bratr, to je krása já mám vlastního bratra. napadne mě a pak se k sobě s bráchou přitulíme. |
| |
| No tak jste s ehezky sešli. Usměju se. |
| |
| PO chvilce tulení se od sebe odtáhnem. "No tak já tu nejsem za zábavou, něco zlého mě táhne dolů do tartaru, musím tam jít, něco mi říká, že ano." řeknu jim. |
| |
| V tom případě deš pozdě příteli.Herkules a jihí třeba mocní bohové už šli to vyřídit. Usměju se a trochu se otřu o Aleiru. |
| |
| "No to jo a mimochodem Herkules je tvůj i můj nevlastní bratr." řeknu a taky se o Raurise otřu. |
| |
| Jen se usměju. |
| |
| "Nevadím tak jim půjdu aspoň pomoci. Mimochodem koho to vezeš na hřbetě?"řeknu a zeptám se Aleiry. |
| |
| To má Hippilitu a Iolase. Odpovím a dodám. Ne za nimi nemůžeš je příliš pozdě a sám tam nemůžeš. |
| |
| "Ale já nejspíš nejdu sám." řeknu apohodím hlavou k tomu skřetovi a k tomu chlapovi. |
| |
| Ti at si jdou ale ty tu hezky zůstaneš máte si toho s Aleirou mnoho co povědět. řeknu. |
| |
| "Raurisi, ty si děsnej, vždycky mě ukecáš." řeknu mu a usměji se. Ne nemůžeš tu zůstat, jdi do tartaru, musíš! začne se mi ozívat zase ten hlas. Snažím se ho ignorovat, ale čím víc se snažím tím víc mě otravuje. V tartaru musíš pomoci. ozve se znovu ten hlas. "NECH TOHO!" vykřiknu, ale neuvědomím si, že sem to vykřikl nahlas. |
| |
| už zase ten hlas Eloraku? Řeknu nervozně. |
| |
| "Jo." odpovím. Eloraku, di do tartaru tam je tvoje místo, tam musíš, musíš jim pomoci, a dělej. řekne mi znova. Ja mám zavřené oči a napjaté všechny svaly. Drápy se mi zatínají do země podemnou. Je to z toho, že se snažím vyhnat ten hlas. Eloraku, di do toho...... to už nedořekne, protože ho vyženu. Uvolním se a oklepu. |
| |
| "Kdo?Čeho kdo má nechat? Jakej hlas?" ptám se udiveně, jelikož nevím o co go. |
| |
| Tvůj bratr mívá potíže jelikož mu našeptává nějaký hlas. Odpovím- |
| |
| Vytáhnu dýku, uhnu útoku a snažím se hada bodnout, tahle dýka prorazí cokoliv. |
| |
Mh:proč zázrakem, sem kočkovitá šelma a ty dopadají na všechny čtyři. Snažím se ho rafnout a něco mu ukousnout nejlépe nohu. |
| |
| Jau.... řeknu si. a odhodím kost, pak na to něco taktéž skočím sem dost nasraná takže se proměním do 6 metrové podoby a když něco tak mohutného skočí na něco kostěného většinou se to rozpadne. |
| |
| "No nevím co se stalo, ale vím, že jste omdlel." řeknu. |
| |
| "No, u někoho vyžádat spojenectví, Loki má problémy."řeknu. |
| |
| Plaveme dál k pevnině. |
| |
| "Přeně tak, ten hlas mi našeptával, ať jdu do tartaru, ale j se na to vykašlu. Budu tu s Vámi." řeknu a znovu se k sobě s Aleirou přitulíme. |
| |
| Ano většinou určitzě našeptává tak aby ti to uškodilo. Dopovím za něj. |
| |
| U brány Skřet na ten výjev jen nechápavě civí. Ehm...může mi někdo vysvětlit co se tu děje? zamumlá. No Ukko...já to vidím jednoduše. Prostě setkání blízkých příbuzných, pronese klidně ten velký. To už se Ukko však věnuje něčemu jinému. Konkrétně sleduje Hipolitu, nasadí chlípný úsměv a přijde trochu blíž. Hmm...nazdar krásko, pronese stále s tím hnusným úsměvem. Co takhle zajít...JAU! No dobře, chápu, chápu..., pronese poté co ho jeho "kamarád" nakopne. Tartaros Čekáme na ostatní. Leposa A sakra, zahřmí a pokusí se postavit. Někkdo mi brání ve vstupu do podsvětí... Nighogh A co by nám za to ten tvůj Loki mohl nabídnout? zeptá se tiše. Eladerona To je dobře, oznámím to sultánovi, přikývne s úsměvem a odjíždí. |
| |
| "A co je s těma sopkama?" zeptám se. |
| |
| Když se ten velký začne přibližvat k jednomu boku mému a k Hip tak jen na jněj vycením zuby a zavrčím. |
| |
| "Juj sestro jde s tebe strach." řeknu jí.(Aleiře) |
| |
| Můj pane ptají se co jim nabídnete. řeknu svému pánovi. |
| |
| Zavrčím na sktřeta. Pracky od ní pryč nebo máš mečem proklátý krk. Řeknu ledově. |
| |
| Jen čekám. |
| |
| "A ještě budeš bezhlavej." zavrčím rozčíleně. |
| |
| Ppodívám se na tu ženskou a povolám kolem sebe oheň pak k ní přiletím a sekám do ní mečem. |
| |
| takže si budeme hrát. Objevím se před ním pak ihned za ním a prostě pořád někde jinde a mlátím do něj runovým mečem. |
| |
| Podívám se na skřeta v očích mám plameny a okolo ruky mi poletuje ohnivý kruh. Takže co tu chcete a jak jste se sem dostali a za kým jste přišli??? |
| |
| Pořád házím bnlesky |
| |
| Uklidni se lásko. Řeknuý a poghladím Hi¨p po tváři. |
| |
| "ségra klídek. Jeho hlava by ti stejně moc nechutnala asi."řeknu sestře a snažím se ji uklidnit. |
| |
| Aleiro no tak. Řeknu jemě a mile se o ní otřu. |
| |
| Vyskočím do výše a sekám do vzduchu takže proti ní létají vzdušné sekance. |
| |
| Tartaros Herkules se pokusil vyskočit na nohy, bohužel ten kentaur ho kopl znovu. Dvakrát. Nic příjemného... Meg bodne hada dýkou, ten však jakoby necítil bolest. Jazyk mu vystřelí z tlamy, chytí Meg a zvedne ji ze země... Elion se pokusí jednu z těch potvor pokousat, bohužel zapomíná že kosti jsou dost tvrdá záležitost... Odesse se útok naštěstí povede, její soupeř je na kusy. Deimos se jen zasměje a všechny Hádovy a Andromediny útoky odráží temnou energií. Pak mávne rukou a mezi ní a vámi se objeví hordy kostlivců. Phobos taky nezahálí, všechny Felixovi rány odrazí a pak ho svým bičem udeří do tváře a ošklivě mu ji zjizví. Pokud jde o Dia a prasátko, máme tu lahodnou smaženici. U brány Doporučuju vám dát si na nj pozor a schovat všechny cennosti, odpoví s úsměvem ten velký. A proč tu jsme-poslali nás, prý ám máme pomoct. Na břehu Přistáváte na liduprázdné skalnaté pláži, okolo je les. Jinak nic víc (prozatím). Leposa Sopky? To je teď vedlejší, v podsvětí se děje něco zlýho! |
| |
| Docela se bavím sledováním té bitvy, opravdu legrace. Zatím to vychází... Co je Nighoghu???!!! Tak cena...celý ten kontinent, to by jim mělo dodat dostatek lidských obětí na celá staletí... |
| |
| Překulím se tedy kentaurovi pod nohy a pak udělám pod ním koutoul v zad abych ho kopl do jeho boku a on hezky odletěl. |
| |
| Chceš říct že jsme zlodějí. Zavrčím a v očích s emi zableskne. |
| |
| Příteli navrhuji aby si uklidnil své společníky. doporučím bráchovi asleiry. |
| |
| "Já jak asi?" zeptám se. |
| |
| Kolem mě začnu lítat výboje do jazyka. "Mě nezaniješ, ani nikoho z nás!" zahřmím jako bych to nebyla já a dál mu lítaj do jazyka výboje. |
| |
| "Pokud se tam nemůžeme přemístit budeme muset letět." řeknu. |
| |
| Meg! Křknu vyděšeně a vyhoupnu s ena kentaura chytnu ho kolem krknu a zlomím mu vaz abych mohl jít na pomoc Meg. |
| |
| nEVÍM. oSDPOVÍM. |
| |
| Chlupy se mi lehce naježí, ale je to vidět. Na skřeta se podívám nehezkým pohledem. |
| |
| No tak Aleiro. Řeknu a hlavou s ejí otřu o tělo. |
| |
| Iolaa z Hip dám dolu a pomalu odcházím do svého pokoje samozřejmě do našeho pokoje s Raurisem. |
| |
| Hned ALeiru následuji a jdu vedle ní. |
| |
| Když tam dojdem jen si lehnu a ani nedutám. |
| |
| Já ty dva raději následuji. |
| |
| Vejdu také a jen mile do Aleiry strčím čumákem. Aleiro copak tij e? Zeptám s estarostilvě. |
| |
| "Ale nic, jen by mě zajímalo kdo je mou matkou. A taky sem nešťastná z toho, že mě tam rodiče nechali jen tzak v pustině. Vždyť bych umřela bez Herkula." řeknu a smutně se pousměji. |
| |
| Jne ji olíznu a řeknu. Určitě Dius věděl že tě herkules najde a proto tě tam nechal. Řeknu a odám. ABy si mu byla pomocnicí a společníkem. Usměju se. |
| |
| Kam to jdeš! Máš jít do tartaru na pomoc! dělej jdi tam! ozve se opět ten hlas a tentokrát mi začne působit bolehlav. Spadnu na zem. Hlas mi působí čím dál bolestivěší věci. Bolí to tak, že musím zařvat. Přestane to pokud půjdeš do tartaru, pokud se pro to rozhodneš. řekne mi hlas škodolibě. Já se tam začínám svíjet v bolestech. Ale do tartaru jít nehodlám. Hlas mě dál nabádá. |
| |
| "Ale odloučili mě od bratra." řeknu a pak uslyším tygří řev. Vyskočím na nohy a vyděšeně se rozhlížím kolem. "Co to bylo!" zakřičím. |
| |
| Tvůj bratr nejspíše. Řeknu avyěhnu na chodbu kde ho vidím ležet. Sakra ty hlas yjej jendnou zničí. Zavrčím a štouchnu do něj čumákem. |
| |
| Dál se tam svíjím v křečích. Tartar, no tak, řekni, že tam jdeš a skončí to. nabádá mě dál škodolibě. |
| |
| Rychle vyběhnu za Raurisem. Tam vidím jak se Elorak svíjí na zemi. Vyděšeně na to koukám. |
| |
| Nakloním s emu k uchu a začnu šeptat. Zažeň ten hlas vyžeň jej ze své mysli nemá tam co dělat.Zabv se jej jednou pro vžd ynenech si poroučet. Pošeptám mu. |
| |
| Vypadá to, že moc nevnímám.Ale asi přece jen trochu ano. No tak do tartaru, řekni těch pár slov. Jdu do tartaru . Skončí to, řekni ty tři slova a muka skončej řekne mi hlas. Já, ale odolávám dál. Sice mi to všechno působí bolest a vyčerpává mě to, ale nenechám se přemluvit. Di si do tartaru sám, pro takový otrapy jako si ty se tam místo najde. Di pryč a nevracej se! odseknu hlasu. On, ale nepřestává a ještě přidá na bolesti. Ne bez tebe tam nepudu.odpoví mi.Pomalu i přes všechnu tu bolest se mi zaceluje mysl před ním. Už budeš muset sám! odseknu hlasu pak se mi mysl proti němu uzavře úplně a já se přestanu svíjet, ale pomalu upadám do bezvědomí. V bezvědomí budu asi tak 1-2 dny. Hodně sil mi to sebralo. |
| |
| Já tam jen vyděšeně stojím. Nejsem sto se pohnout. |
| |
| Chytnu Aleiřina vbratra za kůži u krknu jemně do zubu a táhnu ho do našeho pokoje. |
| |
| Já Raurisovi pomohu a chytnu bratra za kůži jemně na druhém konci, společnými silami ho tam dotáhneme. Sice to nebyla žádná sranda tahat 4 metrového tygra, ale povedlo se. |
| |
| Bude v pořádku. Ujistím Aleiru. |
| |
| Ještě se zvětším. Sem teď tak 3x větší než obvykle. Skáču na nepřítele Elion, která radši uhýbá. |
| |
| Šťouchnu do něj lehce čumákem jestli se neprobere, ale on nic. Dál tam jen bezvládně leží. Lehnu si k němu a hlavu mu položí na břicho, jako bych ho chtěla bránit. |
| |
| Usměju se a llehnu si vedle Aleiry a položím ji hlavu na záda. |
| |
| Nakonec zvednu hlavu a otočím se na Raurise. Olíznu mu tvář. |
| |
| Usměju se a hlavou se jí otřu o kožich. |
| |
| Pak se postavím a pohodím hlavou jako aby šel za mnou. |
| |
| Jen vstanu a následuju ALeiru. |
| |
| Vydáme se do pokoje mého a Herkulova, je teď prázdný za Elorakem sem zavřela čumákem aby ho nikdo neotravoval. |
| |
| Dopjdu za Aleirou a čekám co bude chtít dělat když mě odvedla jen se mile usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| soukromá zpráva od Aleira pro |
| |
| soukromá zpráva od Steve Kido pro |
| |
| Nechám se stáhnout. "Co když se Elorak probere?" žeknu a lehnu si na bok. |
| |
| Lehžím také a usměju se. Je vyčerpaný bude spát a i kdyby ne tak co? Usměju se a ololíznu jí. |
| |
| "Co když nás bude potřebovat?" zeptám se. |
| |
| Usmyšíme ho jsme za stěnou hned vedle. Odpovím klidně a otřu se o Aleiru hlavou o tu její. |
| |
| Téměř celý den jsem v bezvědomí. Někdy asi k večeru se začnu probírat. Pomalu otevírám oči. Nikoho však nikde nevidím. Vidím pouze dva pelechy a nikde nic . Ale ani twn hlas se neozývá. Já ho vyhnal. Vyhnal jsem, ho, ale kde to jsem? pomyslím si a dívám se kolem. Pak skusím zařvat jestli mě někdo uslyší. |
| |
| Zařvu at mě elorak slyší a ví kde jsme. |
| |
| Tvůj bráche se probral. Řeknu pak Aleiře. |
| |
| Slyším řev Raurise tak se zvednu. No jen tak tak se udržím na nohou. Pomalu se došourám ke dveřím a opatrně je otevřu. Málem se mi podlomí nohy. Dojdu vedle do pokoje a otevřu je. Zase málem spadnu. Tam vidím Raurise, Aleiru a postel. "Co se stalo? A kde to jsem?" zeptám se. |
| |
| Jen si upadl do bezvědomí příteli. Usměju se a stále ležím přitulen k Aleiře. |
| |
| Vstanu a dojdu k němu. Je mi fuk, že je o metr vyšší než já. "Tohle mi už nedělej. Víš jak jsem se o tebe bála? Jestli mi tohle ještě někdy uděláš tak s tebou zatočím." řeknu úlevně a naooko nazlobeně. |
| |
| Usměju se a dojdu k nim také. Zvládl si to kámo. Usměju se. |
| |
| Pak kouknu na Aleiru. Aleiro a tzy se cítíš zdráva?Zeptám s eprojistotu. |
| |
| "Jo." odpovím a azkručí mi v žaludku. |
| |
| Máš hlad pro něco vám dojdu. Usměju se a odejdu za chvíl ise vrátím z velkým kusem masa pro vás oba k jídlu, |
| |
| Sním půlku a druhou nechám bratrovi. Ten jí taky zhltne. |
| |
| Jen se usměju a sednu si na zem a čekám.Sám ale nic nejím asi nemám hlad. |
| |
| Jen koukám zasněně na Aleiru.Pak najendou strnu.Něco mi bleskne před očima vidím najednou Aleiru a dve rygřata.Pak se proberu a udiveně hledím. |
| |
| Najednou se mi začne motat hlava je mi špatně(příznaky). Lehnu si z ničeho nic na zem a vůbec nevypadám, že mi je dobře. |
| |
| Rychle se sehnu k Aleiře. Aleiro co ti je? Zašeptám k ni. |
| |
| "Já nevím, motá se mi hlava a není mi dobře." odpovím mu. |
| |
| Zapřemýšlím a řeknu. Já nevím jestli to pomůže ale ěml jsem vidinu viděl sej m tebe a dvě tygřata.Připomíná mi to situaci s Mag vypadá to podobně. Řeknu k ní. |
| |
| "Počkat tohle poznám." řeknu přijdu k Aleiře a lehnu si k ní. dám jí talpu na břicho a začnu se na něco soustředit. Chci zjistit, jestli opravdu čeká mláďata nebo ne. Po pěti minutách se kouknu na Rarise a pak na Aleiru zeširoka se usměji. "No gratuluji." řeknu a čekám co na to udělají. |
| |
| Takže jsem měl pravdu?! Řeknu štastně a udiveně.ak se mi z toho všeho štěstí zatočí hlava a omdlím. |
| |
| "No jo." řeknu a usměji se. Aleira vstane a přejde k Raurisovi, olízne mu obličej aby se probral. Je, ale vidět, že je šťastná, ale je jí zle. |
| |
| Jen zamžourám a řeknu. já..já budu táta. Říkám koktavě a udiveně a stále ležím. |
| |
| Nakonec s emi podaří vstát a kouknu na Aleiru. Aleiro jak ti mám pomoci? Zeptám se se starchem v očích. |
| |
| Lehnu si vedle Raurise. "Jo za dva dny a počkej až se dozví Herkules a Iolaus, ty budou nadšení." řeknu mu a olíznu mu znovu tvář. Iolae mám dobrou zprávu. řeknu mu v myšlenkách. "Nijak, to k tomu všemu prostě patří." řeknu. Ale zdá se, že mi je lépe. Dál ležím i když Rauris vstal. |
| |
| Lehnu si opět po boku Aleiry a řeknu. To je užasné ty my budeme mít děti- Usměju se a otřu se o Aleiru. |
| |
| Když uslyším ymšlenky aleiry pomyslím si. A jakou?Ne počkej nech mě hádat ty budeš mít taky děti co?! Pousměju se. |
| |
| U brány Ten velký se jen pousměje. Upřímně řečeno velmi děsivý úsměv. Tys to nepochopil. On je zloděj a já vás varuju abyste si dali pozor na své cennosti, sdělí Iolaovi. |
| |
| Jo jo přesně. odpovím Iolaovi. "To je krása." povím mu. Herkule, nebo spíš brácho víš o tom, že budeš strejdou? řkenu mu v myšlenkách. |
| |
| Usměju se a ležím dál vedle Aleiry. |
| |
| To je krásné Aleiro gratuluju. Pomyslím si při boji. |
| |
| Hip poď půjdem. Řeknu a chytnu Hip za ruku skřeta stále nepříjemným pohledem sleduji. |
| |
| Chytnu Iolase za ruku a spolu s ním odcházím A kam půjdeme teď miláčku co takhle se podívat do kuchyně mám docela hlad??? |
| |
| Stoupnu Hry jsou hry ale ty mně už sereš hodím na ní svatý blesk |
| |
| proč sem nedostal trochu moci světla ale nic. Skočím do výše vytvořím si stínový bič a mlátím do něj přitom na něj hází ohnivé koule. |
| |
| Jen kývnu a jdu za Hip. No tak mě veď. Usměju se a čekám kam mě zavede do tý kuchyně. |
| |
| Stoupnu. Mně sereš temnota proti temnotě to se nesmí sme nastejno ale já mám jednu hezkou věc. zařvu celá má kůže se roztrhne a stojí tam Pekelník.(Kdo zná Warcraft tak ví) A mlátím do ní. |
| |
| vidím jak se brácha přeměnil na Pekelníka a že tu máme smažené prase. Večeřéééééééééééééééééééééééé Zařvu a hodím prase po někom pak jdu pomoct Felixovi tak že házím po tom chlápkovi Blesky |
| |
| Dovedu Iolase do kuchyně a naložím si hlavně ovoce a nějaké to kuřecí maso pak se pustím do jídla ale nic tučného. |
| |
| Usměju se sednu si na židli chroupu jablko a sleduji Hip. |
| |
| Copak mně tak pozoruješ. zeptám se s úsměvem |
| |
| Nic jen si strašně hezká. Usměju se. |
| |
| A jenom tohle nebo něco jiného. Pousměju se a skousnu jahodu. |
| |
| No já nevím. Usmě juse. |
| |
| bereme všechny návrhy. Řeknu a kousnu do banánu. |
| |
| Usmívám se. Si ta nejlepší dívka kterou jsem potkal. Usměju se. |
| |
| A ty ten nejlepší chlap. Odpovím s úsměvem |
| |
| Jen se usměju a když dojím jablko sednu si vedle Hip. |
| |
| Tartaros Meg se snaží hada zelektrizovat, což se jí bohužel podaří. Bohužel proto, že poté spadne a ztrácí vědomí. Herkules se pokusil kentaura oddělat rychle, což se mu bohužel nepovedlo-akorát dostal další kopanec a ted znovu leží na zemi. Elionin soupeř se po panteřici ožene, ta končí stejně jako Meg omráčena. Pak na něm přistane Oddesa a on se rozpadá na kostičky... Na Háda a Andromedu se sesypou kostrouni, ti se také postaví do cesty všem jejich útokům. Sice nemají moc šancí, ale je jich moc. Felix bojuje s Phobosem, přes veškerou snahu se mu to moc nedaří. Phobosovi stíny jeho útoky vždy zastaví a už několikrát mu způsobil ošklivou ránu. Když se k Felixovi přidá Zeus, taky se toho moc nemění. Ty stíny jsou opravdu velmi silná záležitost... Leposa To asi ano, odpoví zachmuřeně. |
| |
| Kostlivce smete ohnivá vlna a na tu ženskou zase házím svaté blesky |
| |
| Ty mně chceš fakt nasrat co Phobosi. jak to bylo Phobos co je jeho slabé místo jak to sakra je. Říkám si a dál na něj útočím a pokouším se na něj házet všechna kouzla c umím. |
| |
| Podívaná v Tartaru je čím dál zajímavější. Ale kde jsou ti mizerní titáni? Proč se sakra ještě neobjevili??? Navíc sleduju toho šílence a jeho skřetího poskoka jak vstupují do podsvětí. Nahání to strach. Stačilo mu zavrčet a kerberos ho beze slova pustil dál... |
| |
| Vypadám jako 5 metrová postava z kamene a plamenů a oni na mně útočí no potěš koště ale já dál mlátím do té temné čarodějky |
| |
| Podívám se na Phobose. Přece jsem král bohů já vládnu světu slunci a ostatním. a od stropu dolů projelo oslepujcí světlo a jede ve vlnách jen já to snáším. |
| |
| Tohle mě už velice rozpálí.S naštvaným výrazem a s hněvem v očích se s křikem vrhnu na kentaura a zabiju ho za každou cenu. |
| |
| Podívám se na tebe a políbín tě |
| |
| Pousměju se a při polibku Hip obejmu. |
| |
| Taky tě obejmu a políbím tě. A kam půjdeme teď |
| |
| Usměju se a v objetí si stáhnu Hip na svůj klín a řkenu. To nevím. |
| |
| Copak navrhuješ?? Zeptám se a hraj si s tvými vlasy |
| |
| Ne ne to nechám na tobě. Usmějuse a políbím tě. |
| |
| Hip je mi jedno kam mě zavedeš tentorkát když budu s tebou je všude krásně. USmějus e na tebe a objímám tě v náručí aznovu políbím. |
| |
| mno mě je to taky jedno hlavně když tam budeš ty. políbím tě a obejmu tě. |
| |
| Usměju se a rukou ti přejedu po zádech apak ti odhrnu vlas yz oblíčeje. SI tak krásná. Usmívám s e a následuje další polibek ode mě. |
| |
| pohrávám si s tvými vlasy a pak ti políbím krk a nakonec zase na ústa. Jsi překrásný. |
| |
| Však ty také. Usměju se a pohladím tě po tvářičce která je heboučká. |
| |
| chytnu tě za ruku a vstanu políbím tě a jdu ke dveřím přitom se usmívám otevřu a čekám na tebe. tak jdeme. |
| |
| no odbře akam? Zeptám se a následuj utě. |
| |
| kamkoli třeba ke mně nebo k tobě,na zahradu nebo do věže???? Řeknu a vedu tě po hradě. |
| |
| Do věže?A co je ve věži? Zeptám se s ezájmem. |
| |
| ve věži knihovna,mučírna a pokoj pro návštěvy. |
| |
| A..aha. Můžem tam mrknout. Usměju se a nechám s evést dál. |
| |
| vedu tě chodbou potom nahoru po schodech a skončíme ve věži jsou tam 3 dveře. |
| |
| Ehm a krteré jsou které? Zeptám se akoukám na dveře. |
| |
| Vlevo mučírna uprostřed knihovna vpravo pokoj pro hosta. |
| |
| Tak mě zaved kam chceš. Usměju se a čkeám kam mě vezmě. |
| |
| mno já bych šla doprava. Řeknu s úsměvem |
| |
| Usměju se a kývnu opomalu hlaovu. |
| |
| Vtáhnu tě dovnitř je to obrovská komnata uvnitř je skříň stůl a postel |
| |
| Stihnu za námi jen zavřít dveře.Pak s ejen rozhlížím. |
| |
| tak co teď??? Sednu si na postel |
| |
| No oc bys chtěla dělat? Pousměju se. |
| |
| Mně je to jdno třeba spát? Řeknu s úsměvem |
| |
| Jak myslíš. Řeknu a plácnu sebou na postel vedle tebe a předstírám spánek. |
| |
| Začnu tě lechtat. |
| |
| Začnu se smát a říkám. Ne oprosím nech toho to starčne lechtá. Při tom s esvíjím na posteli a směju se. |
| |
| Přestanu a upadnu na postel jako mrtvá. |
| |
| Usmějus e a začnu tě lechatt zasše já. |
| |
| Nic se neděje bezhybně ležím. |
| |
| Trochu zvážíním apřilepím ucho k tvé hrudi abych zjistil zda dýcháš a máš tep. |
| |
| JJ dýchám a mám tep najednou se ti něco něžně zakousne do ucha |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Hele nebyla si nahodou v bezvědomí. Zasměju se a polechtám tě. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Řeknu a políbím tě |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Usměju tě ale nesvlékám tě. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Pousměju se |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Usmějus e a hladím tě na triku na břiše. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Zeptm s e apohladím tě. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Řeknu s úsměvem |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Takže ty si.... Usměju se apolíbím tě. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro Řeknu a opětuju ti polibek |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Usměju se a obejmu tě. |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro mno ale teď se prospíme ne???? |
| |
| Když chceš pak tedy ano. Usměju se a ležím akoukám co stropu. |
| |
| Nebo si můžeme povídat. |
| |
| Mě je to jedno jak hcceš. Usměju se. |
| |
| mno mě taky jak chceš ty. A začnu tě lechtat. |
| |
| Ne žádné lechtání. Zasměju se. |
| |
| ale ano lechtání bude. Sednu si na tebe a lechtám tě |
| |
| Né neh už toho. Prosím apak spadnu z postele čelem na zem.Na břiše nehybně ležím na zemi. |
| |
| Podívám se na tebe a otočím tě na záda a dívám se co ti je. Lásko prober se je ti něco???? |
| |
| Očí mám zavřené a nehýbu se stále.Nic neodpovídám. |
| |
| políbím tě a snažím se ti dát umělé dýchání. |
| |
| Najednou uvidíš na mé tváři usměv a já otevřu oči. Tak lehctat jo! Zasměju se a začnu tě ihne dlechtat nejspíše jsem to jen hrál. |
| |
| Začnu se smát a dopadnu na postel |
| |
| V lechtání nepřestávám. |
| |
| Pořád se směju ale nakonec přestanu a začnu lechtat tebe. |
| |
| Tentokrát se nenechám a ruce ti chytnu a dá za záda. |
| |
| Tak ty takhle. kousnu tě do ruky ale aby to nebolelo a pak tě políbím. |
| |
| Pousměju se a a stáhnu na nás dek utakže nic nevidíme a já s ena tebe vrhnu apovlaím tě v dece na zem. |
| |
| Zkusím tě lechtat cokoli |
| |
| přes deku to nejde a já jsem ted nad ní a mezi námi je deka. |
| |
| Aha takže to dělám jednoduše přemístím se na tebe a začnu tě lechtat. |
| |
| Ve smíchu s ezakutálím pod postel a zůstanu tam tam za mnou nemůžeš ení místa:) |
| |
| Sednu si na postel a počítám pak si lehnu a ležím. |
| |
| usmějus e pod postelí a rukama začnu zvedat a pokládat madraci nade mnou takžeto s tebou pěkně drncá:) |
| |
| Stále ležím podp ostelí a ty když ležíš na í s tebou to pěkně drncá stále. |
| |
| mno tak nech toho nebo se my zamotá hlava. Řeknu ti a začnu po posteli skákat |
| |
| Začnu s epod postelí tvý m nohám vyhábat ale jednou mě zasáhneš tam kde to nejvíce bolí je slyšet jen muj výkřik apak ránu apostel když msej se nechtíc zvedl. |
| |
| Přestanu skákat a z ohnu se pod postel pak tě vytáhnu a políbím tě. Promiň lásko. |
| |
| Kouknu na tebe a držím s erukou za hlavu. To nic moje chyba nemáš něco studeného? Zeptám se jelikož mám na hlavě boli jako hrom. |
| |
| Sakra led.¨ Zesyčím prosebně a drřím s eza čelo. |
| |
| v ruce se mi objeví kus ledu a položím ti ho něžně na hlavu. |
| |
| trochu siknu a řeknu. Dík.Kruci to budu mít ještě dva dny bouli. Řeknu. |
| |
| tak chvilku počkej. Dám ti ruku na čelo bolest zmizí z celého těla a boule nemáš. |
| |
| Trochu s eudivím. Kruciš zdá se že toho umíš víc než jsem čekal. Usměju se aodměním tě polibkem. |
| |
| Pak se usměju se vstanu. Mám to já ale štěstí že mám takovou holku. Usměju se a sednu si na postel. |
| |
| mno to teda máš lásko. Také si lehnu a přitulím se k tobě. |
| |
| Usměju se a kouknu se ti na bříško. Hip nemáš to břicho nějak moc velké na to že si těhotná takovou chvíli, Zeptám se a koukám na ní. |
| |
| mno pokud vím tak děti bohů se vyvíjejí rychlej takže tak možná ještě dneska možná zítra už porodím.Ale pak poroste normálně neboj Řeknu a usměju se. |
| |
| Aha no to je opravdu zajímavé. Usměju se a břiše tě pohladím a pak políbím na rty. |
| |
| Už se těším až se to malé narodí. Usměju se. |
| |
| no já taky a asi to bude kluk. Řeknu a políbím tě. |
| |
| Usměju se. No jestli bude dobrodruh po mě no potěš pán bůh. Zasměju se apolibek oplatím. |
| |
| Tartaros Náhle všichni nepřátelé zmizí. Tedy všichni významní, jako byli třeba Python nebo Phobos... Co se stalo, proč se tak najednou vypařili? |
| |
| kam sakra zmizeli jdu se podívat jestli nejdou na hrad. A objevím se na hradbách Hádesova hradu. |
| |
| tohle není nic dobrýho ale musí se to tu vymlátit. A zabíjím ty co tu zůstaly. |
| |
| To jsou srabi. Řeknu naštvaně a rozhodím rukama a jdu k Meg abych jí pomohl jestli jí něco nění. |
| |
| Mno hele si je podejte já du na hrad kdyby něco tak mě zavolejte. Objevím se u andromedy a dívám se zda se někdo nepřibližuje. |
| |
| Synu Přijdu k herkulovi. My s felixem to tu domlátíme ty jdi za hádem. A přemístím tebe i s Meg do Hádesova Hradu |
| |
| Kývnu a vezmu Meg do náručí když jsme na hradu.Odnesu jí do mého pokoje a položím n apostel.Sám si sednu na židli aodpočíám než s eprobere. |
| |
| Stále se na Hip usmívám a řeknu. Už se těším až se to malé narodí sice s tím budou starosti ale i hodně radostí. Usměju se a věnuju ti další polibek. |
| |
| Lásko Řeknu Iolasovi. Už jsou zase spět z tartaru. dopovím a lehnu si ihned usnu. |
| |
| Usměju se. To nevadí nebudou nás tady rusit. Lehnu si akoukám do stropu. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro |
| |
| soukromá zpráva od Hipolita (dcera hádese a athény) pro mno copak. |
| |
| soukromá zpráva od Remus John Lupin(Náměsíčník) pro Promiň lásko neodolal jsem ty si tak sladká když spíš.Usměju se. |
| |
| sice vím že jsem bůh ale ne že by se to stalo takhle rychle začnu najednou rodit nikdo kromě Iolase tam není takže rodím sama tak po 1 hodině se hradem rození křik novorozeněte malého chlapce. |
| |
| Jelikož vše hodně ryhcle probíhá snažím se Hip pomáhat jak mi řekne když se pak narodí dítě je vidět že je to hclapec.Zabalím ho rychle do látky připravené pro něj a podám ho Hip. No není krásný? Usměju se. |
| |
| Všichni kteří jsou u Háda doma Všichni náhle uslyšíte děsný křik. Hádes si vzpomene na Andromedinu návštěvu v podsvětí...a dostane strašlivou předtuchu. |
| |
| Podívám se na naše dítě a dám ti pusu poté spolu s dětátkem usneme. |
| |
| Usměju se a sleduji své dvě zlatíčka jak spí a čekám až se vzbudí. |
| |
 | najednou jsem na světe už nevidím jen jednu komoru a najednou mě bere jakejsi chlap zařvu něco co pro mě znamená. Nech mě ty vobludo jo aha ty seš táta tak sorry. Pak vidím mámu k té se přivinu a okamžitě usnu. |
| |
| Jen čekám až se ti dva andílci probudí. |
| |
| najednou uslyším dětský křik. Mno bud tygři nebo někdo v podsvětí nebo ségra vyváděla. |
| |
| najednou usliším dětský křik. Aha já myslel že ty andromedo takže je možnost buď Hipolita nebo tygříci mno ale bral bych obojí. |
| |
| Sedím na židli a čkeám až se ti dva vzbudí. |
| |
| Nakonec si po dlouhé době povzdechnu. Ach jo to jsou dva ospalci to má prcek po mamince. Řeknu polohlasně. |
| |
| probudím se a pousměju se na Iolase pak vstanu a malého mám v náručí. nespali jsme dlouho lásko??? |
| |
| No jak se to vezme. Zakryju si pusu a zívnu a vstanu. Tak co jak s ebude ten malý jmenovat? Zeptám se a usměju se. |
| |
| Co takhle Aurius??? Řeknu a políbím tě |
| |
| Jen přikývnu. je strašně krásný. Řeknu a pohladím syna po noísku. |
| |
| To je dobře dem dolů ne????? Řeknu a pousměju se. |
| |
| No odbrá. Řeknu a zachůze stále sleduji svého syna. |
| |
| mno tak co nenudil ses zatím co jsme spali. Řeknu ti |
| |
| Trochu. Usměju se a dodám. A kdy vstane ta naše malá šípková růžnka? Usměju se. |
| |
| Mno doufám že ted budeš normální |
| |
| Neboj. Usměju se a jdu vedle Hip. |
| |
| Já se nebojím já mám jen strach |
| |
| Ale no tak hip. Usměju se a pohladím Hip po tváři a pak synáčka. |
| |
| neboj já ti věřím Řeknu ti a dojdu do kuchyně ta se najíme. |
| |
| Najednou se probudím sme v nějaké místnosti a vidím samé jídlo. Já chi jíííst áááááááááááááá Řvu a dívám se na jídlo. |
| |
| Pousměju se akoukám na synáčka. Asi by si ho měla nakrmint. Usměju se. |
| |
| Když Python zmizel tak jsem spadla na zem, ale nic mi není. Jen chvíli ještě vypadám divně a pak upadám do bezvědomí. Probírám se ve svojí posteli a vedle na židli sedí Herkules. Zadívám se na něj a břicho už mám nějak větší. |
| |
| Ležím tam na zemi přitulená ka YRaurisovi. Břichp se mi najednou docela zvětší, ale to už dávno chrním. |
| |
| Mě se taktéž zvětší břicho a mám obrovskej hlad, když ostatní zmizí, myslím nepřátele, tak se zase zmenším. můj pán na mě nejspíš zapoměl. Svalím se tam na zem a mám ukrutné křeče. Pak i bolesti břicha. Kňučím z toho jak to bolí. |
| |
Já jsem tam zůstala s Ode a těma co tu zůstali. Přiběhnu k Odesse, která leží v bolestech na zemi. Odesso, co se děje? Počkat neříkej mi to já vím, ty čekáš malé... řeknu Odesse v myšlenkách a ona jen kývne. Počkej skusím zavolat Háda a Andromedu, která mě tu zase nechala. znova jí povím.Pak své myšlenky přesměruji k Andromedě. Andromedo, má paní, prosím pojďte sem honem do podsvětí, Odesse je zle. Vem s sebou Háda takže Odessina pána. řeknu jí. |
| |
| Jen potichu vyjdu z místnosti kde spí Aleira přitulená k Raurisovi. Jen tak se procházím po hradbách. Cestou narazím na Háda a Andromedu. Ukloním se jim. "Dobrý den, kdyby jste nevěděli kdo jsem, tak jmenuji se Elorak sem bratr Aleiry a jsem synem Dia." řeknu jim a sednu si. |
| |
| Jen e usměju . Klid už je po všem. Řeknu k Meg mile. |
| |
| Spím ale pobudí mne nějaký pohyb rychle se kouknu na aleiru co to a štouchnu do ní čumákem. Aleiro koukej na své bříško. Řeknu užasle. |
| |
| "Co se stalo?" zeptám se jelikož tam dole v Tartaru sem o sobě vůbec nevěděla, prostě sem byla mimo a teď si nic nepamatuji. |
| |
| Jen zamžourám zívnu a zase usnu. |
| |
| Usměju se a usnu taky. |
| |
| No udeřil tě a upadla si do bezvdomí chtěl jsem se k tobě dostat co nejdřív ale to už bylo po všem a přenesli nás sem. Usměju se. |
| |
| "Kdo?" zeptám se znova. Teď už mu musí bejt jasný, že jsem byla v Tartaru mimo. |
| |
| Nevím nějaká potvora. Pokrčím rameny a sednu si vedle Meg na postel. |
| |
| Pořád ležím na posteli když ucítím pohyb miminka. Pousměji se. Vezmu Herkulovu ruku a položím ji dlaní na břicho. On může cítit, kopání miminka. |
| |
| Jen s eusměju a řeknu. To je krásné a kdy myslíš že se to malý narodí? Zeptám se. |
| |
| "Nevím asi brzy. A co jsem dělal u tý potvory? Jediný co si pamatuju je, že sme byli někde v leseTam přišel tvůj otec a Hádes. Že ty si mě chtěl nechat přenést do Hádova domu, ale já se strašně rozčílila a pak si nic nepamatuji." povím mu a políbím ho na rty. Při tom se samozřejmě posadím. |
| |
| To je jedno už na to nemysli. Odpovím a pohladím jí po tvářičce. |
| |
| Najednou mě břicho začne šíleně bolet. Takže se za ně musím chytit. Sikám bolestí. |
| |
| ramen.Sakryš to bude nejspíše začátek porodu Meg jak ti mám pomoci?Zeptám se a chytnu tě rukou kolem |
| |
| najednou mi andromeda řekne o Oddese. Sakra já na ni zapoměl. Objevím se u ní a vezmu ji do náruče pak se spolu s ní přenesu do jejího doupěte a tam ji položím pak jí omáham od bolestí a křečí. Elion vezmu sebou |
| |
| "Já nevím." řeknu. Začnu zrychleně dýchat. Na tváři mi vyrážení krůpěje potu. |
| |
| Stále tě držím kolem ramen. No dobře budu tě alespon držet. Řeknu nakonec. |
| |
| Nijak moc to nejde, prostě se mi od bolesti neuleví. Dál jen kňučím. |
| |
| Podívám se na tebe ale stále se ti snažím pomoct. |
| |
Sednu si o kousek dál a jen pozoruji dění. Myslím, že to nemá cenu skoušet jí pomáhat od bolesti, nepomůže to. Ona totiž čeká mladé. řeknu Hádovi v myšlenkách. |
| |
| Pokud mi Hádes sáhne na přicho může cítit, slabé pohyby uvnitř.Moje doměnka se potvrdila. pomyslím si. |
| |
| Já o tom vím že čeká mladé ale ani moc boží proti tomu nic nezmůže. A také se dívám |
| |
| "Sama, sama to nezvládnu. Potřebujeme ještě někoho dalšího. Jendou sem pomáhala u nás ve vesnici rodit." řeknu mu a dál zrychleně dýchám, pot ze mě teče proudem. |
| |
Přejdu ke své paní a začnu se jí třířt o nohy. |
| |
| Dobře tak ti pomohu ale řekni co mám dělat? Řeknu a čekám. |
| |
| "Vždy u toho musí být dva. Otec dítěte a ten co pomáhá rodit." řeknu a snažím se uklidnit dech. Začnu zhluboka dýchat. |
| |
| No otec řpedce jen přihlíží ne?Tak budu pomáhat rodit. Odpovím návrhem. |
| |
| Objevím se vedle herkula. Nejspíš potřebujete pomoct co s tímhle mám skušenosti. |
| |
| No odbře tati. Odpovím a dál držím Meg. |
| |
| kleknu a začnu se řídit tím co jsem viděl a umím. Tak a nadechněte se a pak tlačte |
| |
| POslouchám co mi Zeus říká. |
| |
| Dále ji řídím tak aby porodila. |
| |
| Po chvilce porodím krásnou zdravou holčičku, která má oči po Herkulovi. |
| |
| Jen se usměju a dál objímám Meg. Ta je krásná vid. Usměju se. |
| |
| podám holčičku herkulovi. Máš dceru. Pak odstřihnu pupeční šnůru |
| |
| Vidím táto. Usměju se. |
| |
| Jen svou dceru přejedu láskyplným pohledem. Začne strašně brečet, zimou, i hladem. "Chtělo by to něco do čeho bychom ji zabalily." řeknua opřu se o Herkula. |
| |
| mno jo schválně to bude zase další.Ahoj Dědo co mno musím se připravit. Řeknu s úsměvem |
| |
| Jen se usměju a deku která je na posteli podám Meg a zabalíme do ní dítě. To bude provizorně.Tati neboj neměl si splodit tolik potomků. Zasměju se. |
| |
| Převezmu dceru a nakrmím ji. Ona pak přestane brečet a upírá na mě ty její kukadla. "Jak se bude jmenovat?" zeptám se a chovám ji v náruči. |
| |
| Ty jsi její matka dej jí jméno. Usměju se a koukám na obě. |
| |
| "Co třeba Kasiope?" navrhnu. Ona začne plácat ručičkama všude kolem sebe. Jen se usměju. |
| |
| Kolik myslíš že mám potomku mno tolik jich zase nebude. Řeknu s úsměvem |
| |
| Jen tak se procházím po domě Háda, jelikož nevím co dělat. Hmm...chtělo by to najít tátu aby mi řekl kdo je mou a Aleiry matkou. pomyslím si. Dojdu do zahrad a tam si lehnu. |
| |
| "Dva sou jistí. Herkules a Aleira, která tu mimochodem někde je." řeknu. |
| |
| No to je pěkné jméno.Tati hele vím kolik synu máš a není jich málo- yUsměju se. |
| |
| Po několika hodinách spánku se probudím a mám strašlivej hlad. |
| |
| Mno počkej ale jsou to tví bratři ne například áres mám jmenovat dál nebo jsou tam i sestry. |
| |
| Jen se usměju a řeknu. Copak Aleiro. |
| |
| Je vidět, že mi je dobře. "Mám děsnej hlad." povím mu. |
| |
| Pro něco dojdu. Ŕeknu a o xchvíli později před Aleiru pohodím flák masa. |
| |
| Hladově se do něj pustím. Za několik vteřin ho mám v sobě. Pak se olíznu. "Nepůjdeme se projít?" zeptám se. |
| |
| No jak tak koukám na tvé břicho měla by si spíše odpočívat. Řeknu k ní. |
| |
| "Herkule kde je vlastně Alera, je v pořádku?" zeptám se Hekula. Kasiope pořád plácá ručičkama kolem sebe. Občas mě plácne do ruky. Jen se usmívám. |
| |
| "No jo máš pravdu." řeknu a otřu se o Raurise hlavou. |
| |
| No pokud vím taky čeká potomstvo stejně jako nedávno s enarodilo Iolasovi a Hip dítě bylo to tu všude slyšet. Řeknu. |
| |
| Jen se spokojeně usměju a zese si lehnu. |
| |
| "Vážně? A že ses o tom nezmínil dřív. Jinak Die, měl byste se jít za Aleirou podívat. Podle toho co jsem slyšela od Herkula, tak by Vás asi ráda viděla. Jistě ráda pozná svého otce." řeknu mu. |
| |
| Mno nejspíš ano mno tak zatím naschle a herkule gratuluju. Řeknu a zmizím objevím se v pokoji kde je Aleira spolu s Rauriusem sedím v křesle a není my vidět obličej. Ahoj aleiro. |
| |
| Nbeolu nutné se o tom zminovat. Odpovím aobjímám svou rodinku. |
| |
| Výstražně vstanu a odpodím. Die nech jí odpočívat. Řeknu apřitulím s ek ní. |
| |
| "Asi už to brzo příde." řeknu. A pak dál kňučím bolestí. Potím se, ale není to vidět, protože mám srst, ale je to citít hmatem. Když mi na ni někdo sáhne tak ucítí, že je vlhká. |
| |
| Zvednu hlavu a podívám se do křesla. "T....tati." vykoktám a stále se koukám na ono místo. |
| |
| ano Aleiro já jsem tvůj Táta Řeknu aleiře a pak se podívám na Rauriuse. Pokud myslíš. Zvednu se a vyjdu ze stínu odcházím. |
| |
| Aleira potřebuje odpočívat když čeká mladé a ty bys to měl vědět nejlépe s tím kolikrát si otcem. Pousměju se. |
| |
| "Tati, ne. Zůstaň tu, já...já mám spoustu otázek." řeknu mu a koukám na něj jak odcházím. |
| |
| Počkej ani nevím koliktát ale pokud chce aleira zůstanu. Řeknu a sednu si Mno tak se ptej. |
| |
| Smutně se dívám směrem k jezírku. Nakonec se zvednu a jdu si zaplavat. Pak vylezu a oklepu se. |
| |
| Jen is složím hlavu na tlapy a koukám do blba. |
| |
| "Kdo je má matka a proč jste mne nechali v pustině. Kdyby mě nenašel Herkules, nevfím jak by to se mnou dopadlo." řeknu. |
| |
| Takže tvá matka byla kočičí žena ze severu byla to překrásná žena a proč tě nechala v pustině tak to nevím já ani nevěděl že tě tam chce dát nebo to byli vesničané sám o tom nic nevím. |
| |
| Jen si zase položím hlavu. "Takže nebylo v plánu aby mě Herkules našel." řeknu a pak začnu mít křeče a bolesti břicha. Automaticky si lehnu na bok. Začíná porod. |
| |
| V jejich ne. Řeknu a vidím že začína rodit. V tomhle jsi sama já ti nemohu pomoct |
| |
| "Má oči po tobě." řeknu a usměji se. |
| |
| Dívám se na Odessu a vnímám její bolest místo ní. |
| |
| Jen ležím a čekám až porod skončí aočima aleiru sleduji. |
| |
| Jo a nosík to tobě. Usměju se. |
| |
| Po několika dlouhých a pro mě bolestivých minutách porodím dvě tygřata, jedno je bílé a druhé zrzavé, obě mají pruhy. |
| |
| Přejdu k tygřatům a obě je olížu a pak řeknu. Jsou nádherná. Usměju se. |
| |
 | Hned po slepu docupitám k matce a začnu hladově sát mlíko. |
| |
| "Nechceš ji pochovat?" zeptám se Herkula a pomalu mu podávám Kasiopu. |
| |
 | KDyž jsem konečně na světe cítím jen jak mě někdo nebo něco olizuje.Pak ležím na zemi a oddychuju a ani se nehnu. |
| |
| Kouknu na bílí mládě a trochu ho čumákem přistrčím k mamince. |
| |
| Jistě. Řeknu a opatrně miminko vezmu chovám jej. Je opravdu krásné. Usměju se. |
| |
| "Zrzavé je holčička a bílý je kluk. Jak jim budeme říkat?"zeptám se. |
| |
| Někdo mi přesunu po zemi a kousek dál a já cítím nějaký měkký kožíšek jako je ten můj a pomalu zjištuji že nejspíše bude maminky a ucítím taky mlíčko a začnu taky sát.Když jsem napapaný jen se schoulím ke kožíšku maminky a ležím. |
| |
 | Plácám kolem sebe ručičkami a upírám svá kukadla na Herkula. Občas ho plácnu do ruky nebo na hruď. |
| |
| Co holčička třeba Tlapka a kluk? Nedořeknu jelikož nevím. |
| |
| Když jsem napapaná tak chci zařvat, ale ozve se jen směšné "Mňau." |
| |
| Jen se usměju. No jo ty bbudeš krásná po mamince a silná po tátovi. Usměju se a prstem jí štouchnu do ručky. |
| |
| Nakonec u maminky usínám. |
| |
| Jen se usměju a dojdu k těm třem a lehnu si k nim a štouchnu do Tlapky čumákem. A jak s ebude menovat ten ospinkaný tygřík? Usměju se. |
| |
| "Jo Tlapka je pěkné a kluk by mohl být hm.... chvíle zamyšleníDaras? navrhnu jméno a olíznu Jim oboum hlavičky. Usměju se nad chabým pokusem Tlapky. |
| |
| Souchlím se taky k mamince a usnu. |
| |
| Ano pěkné jméno. Usměju se a čumákem trochu štouchnu znovu do Tlapky. |
| |
| Jen si zívnu a usínám v tátově náruči. |
| |
| Po chvíli se zavrtím a zavrním. ňa. Zaknourám a jak se snažím vstát svalím se na sestřičku. |
| |
| Jen se usměju. Jen unavená. Pomalu a tiše jí dám mamince. |
| |
| podívej na toho šikulku už by nejraději chodil. Usměju se. |
| |
| Probudí mě bratr když se na mě svalí. Zamňoukám. Šťouchnu do něj čumáčkem. |
| |
| ňáá! Zaknourám a svalím se na druhou stanu na kožíšek maminky. |
| |
| "Za pár hodin už budou vidět." řeknu. Stále ležím na boku. Jen se usměju nad tím jak se snaží Daras chodit. |
| |
| Ano. Kývnu a štouchnu čumákem do tlapky a přišoupnu ji k Darasovi. |
| |
| Pokusím se postavit, ale nevyjde mi to. Svalím se na tátu. "ňááááá..." zakňourám. |
| |
| Usměju se a posunu Tlapku k mámě a k Darasovi. |
| |
| "Oba by koukám chtěli chodit." povím a pousměji se. |
| |
| ňa. Mnauknu a tlapky dám sestřičce na záda a pokouším s epřes ní přelést ale mocm i to nejde. |
| |
| Jen se usměju. Malí šikuláčci. Usmju se a ležím. |
| |
| Popolezu kousek a tím způsobím, že Daras spadne. Pak se pokouším vylést mamce na břicho. Sice to moc nejde, ale dál to skouším. Ono se to dělá blbě když nic nevidím. |
| |
| ňau. Zaknučím neštastně když mě sestřička zhodí a svalím se těsně k mámě. |
| |
| Převezmu ji. "Já jsem taky utahaná." řeknu a zívnu si. |
| |
| Usměju se a hlavou podepřu Tlapce zadní nožky. |
| |
| Já poměrně taky. Usměju se a lehnu si vedle Meg. |
| |
| "To sou dva malí nezbedové, jen počkej až budou vidět. To bude ještě legrace. řeknu . |
| |
| jen se usměju a čumákem stáhnu Tlapknu zpět k bráškovi. |
| |
| S pomocí taťky se tam dostnau, ale hned mě zase stáhne dolů. "Ňaa..." zakňourám. Scoulím se k mamince a k bráškovi. Pak si zívnu a usnu. |
| |
| Jen zívnu a tlapkama se se opřu sestřičce o zády a složím hlavu na tlapky ausnu. |
| |
| Opatrně položím malou na postel vedle sebe takže spí mezi mnou a Herkulem. Já pomalu usínám. |
| |
| Přitulím se ke své rodince a ležím. |
| |
| Usměju se a po chvíli taky usnu. |
| |
| Pousměji se nad tím jak chrněj a otřu se hlavou a Raurise. Pak taky usínám, Pro mě to bylo asi nejnáročnější. |
| |
| Usměju se a přitulený k dětem a Aleiře usnu též. |
| |
| Po několika hodinkách klidného spánku se probudím a mám hlad, takže začnu brečet. |
| |
| Zívnu a sednu si.Vezmu malou a začnu s ní v náručí pohupovat. Pšššt. Uklidnuju jí. |
| |
| Probudí mne brekot Kasopy. Posadím se a vidím Herkula jak se snaží malou uklidnit. |
| |
| Brečím dál. |
| |
| Asi má zase hlad je to malý žrout. Usměju se a podám dítě Meg. |
| |
| Jakmile mi podá Herkules Kasiopu tak jí nechám ať saje mlíko. Když je napapaná tak už nebrečí. "No, budou s ní starosti." řeknu a chovám ji v náručí. |
| |
| To jo no víš trochu jsem uvažoval.Myslím že dobrodružství Herkula a Iolase tímto skončily. Řeknu s usměvem. |
| |
| Jakmile mě maminka nakrmí tak břestanu brečet a jen se na ni chvilku koukám. Pak svojí malou ručkou začnu mamince ohmatávat obličej jako bych ho skoumala co kde má. |
| |
| Ta je šikovná. Usměju se a prstem pohladím dcerušku po nosíku. |
| |
| Pohladím kasiopu po hlavičce a usměju se když mi začne ohmatávat obličej. "To jo. Je to naše malá zvědavka. řeknu s úsměvem. Kasiopa má na hlavičce asi tři vlásky. Nebo ne tři, ale je jich málo. Mají blond barvu. |
| |
| Když mě taťka pohladí po nose tak se zasměju typisckým smíchem novorozeněte. Jen tak mu chytnu prst. |
| |
| Začnu se smát když mi chytne prst. Copak můj prst se ti líbí? Usměju se anechám mu jí. |
| |
| Když se probudím zjistím, že už vidím. Sem přitulená k něčemu maému a bílému, pak taky k něčemu velkému a bílemu. Bratříček a maminka. "ňááá..." zakňourám a pokusím se postavit na nohy. To se mi tentokrtá povede. Pokusím se dojít k tátovi, ale sotva udělám jeden krok tak se na něj svalím. |
| |
| A hele kdo se nám to probudil? Usměju se a štouchnu do Tlapky. |
| |
| Po chvilce prst pustím a zase kolem sebe začnu plácat ručičkami. |
| |
| Probudí mě kňourání tlapky. Pak jen vidím jak vstala a hned se svalila na Raurise. Usměju se nad tím. |
| |
| ňáá. Zanamčím když s eproberu a zjistím že vidím sestřičku.Postavím se jakž takž na nožky a chyci k ní dojít ale jen začnu válet sudy a dokutálím se k ní a laškovně jí packou štouchnu do ucha ležím na bříšku. |
| |
| Jen se usměju a koukám na ní. |
| |
| Jen ležím a koukám na děti jak si hrají a snaží se. |
| |
| Nakonec sem usl v zahradách a po několika hodinách sem se probral už suchý. Pomalu se vydám k pokoji mé sestry. Chci se podívat jak jí je. Sednu si před dveře a v rámci možností na ně zaklepu. |
| |
| dále. Odpovím a ležím dál. |
| |
| Šťouchnu do bráchy čumákem. Pak však zaslechnu nějakej podivnej zvuk. Zvědavě se za tím otočím. Postavím se na nožky a dělám nejisté krůčky směrem k tomu něčemu. Po třech kručkách se roplácnu na zemi. "Ňá..." zakňourám a zase se postavím.Pomalu jdu zase za tím zvukem. Po dalších třech krůčká žuchnu na zem. "Ňááá...." zakňourám ještě hlasitěji. Pak si jen sednu a koukám ke dveřím. |
| |
| Tlapko ne! Řeknua rychle jí chytnu jemně do zubu a dám zpět k bráškovi a zatarasím jí další cestu poryč. |
| |
| ňaňa. Mnauknu na Tlapku kterou tatka přinese a obejmu jí packama a držím jí. |
| |
| Čumákem otevřu dveře. Když vstoupím tak tam vidím Raurise, Aleiru a dvě tygřata. Pousměji se. "Ahoj tak jak se vede?" zeptám se. |
| |
| Dobře máme tady dva malé zlobily. Kouknu na tygřata kterým je ostatn cesta pryč zatarasena mnou a Aleirou. |
| |
| "Ňáááááá...." začnu kńourat když mě táta čapne a odnese zpátky. Pak mě bráška chytí tlapkama. Začnu si s ním hrát. |
| |
| "Hmm sou rozkošní." řeknu a pousměji se. |
| |
| Tlapkama sestřičku tahám za kožíšek a valím se s ní na zemi. |
| |
| Ano jsou. Usměju se a kouknu na děti. |
| |
| "Ahoj bráško." pozdravím. Pak však vezmu tlapku k sobě a azčnu jí čistit kožich. Nenechám jí uniknout. |
| |
| Ňááááááááá....... Zaknourám nespokojeně když maminka vezme sestřičku a začne jí čistit a já tam zůsanu jen tak. |
| |
| dyž mě maminka vezme k sobě a začne mě čistit snažím se utéct a jít za bráškou abych si mohla hrát, ale ona mě nenechá. |
| |
| Jne sleduji svou rodinu ausmívám se. |
| |
| "Koukám, čištění se moc nelíbí, neni nijak oblíbené."řeknu a usměji se. |
| |
| Pak Tlapku pustím a vezmu si sem Darase a azčnu ho čistit taky. |
| |
| Ňááá... Zaknourám když mě mamka za tlapku vymění a začne mě čistit tlapkama se snažím odtáhnout pryč ale nemám na to sílu. |
| |
| Asi ne. Usmějus se. |
| |
| "Nepůjdeme se projít a ukázat ji Aleiře a ostatním?" zeptám se Herkula. |
| |
| No možná ale myslím že Aleira bude mít dost práce s esvými mladými. Zasměju se. |
| |
| Nakonec ho vyčistím a vrátím ho k Tlapce. |
| |
| Přicupitám k mamce, protože sem dostala hlad a snažím se všelijak dostat se k mlíčku. |
| |
| Ňau... Zanmčím a chytnu sestřičku a povalím ji když jde k mamince. |
| |
| Lehnu si k Raurisovi a pozuruji mrňata. |
| |
| Jen se usměju a řeknu. Tak co jaké to je bejt strejda? Usměju se. |
| |
| Oženu se po bráškovi nespokojeně tlapkou a taky nespokojeně zakňourám. Pak se doplázím k mamince aopět se snažím vydobýt si mlíčko. |
| |
| Když vidím jak se Tlapka snaží dostat k mlíku je mi jasné že má hlad. Povalím se na bok a nechávám jí ať saje mlíko. |
| |
| Ňa. Krournu a přelzu přes sestřičku a dodrápu se taky k mlíčku. |
| |
| "No docela dobré. Jak se ty cítíš být tátou?" zeptám se a pousměji se. |
| |
| Je to skvělé pozorovat ty malé šikulky. Usmju se a koukám jak se derou k mámě najíst. |
| |
| Podám malou Herkulovi se slovy. "Jen se trošku přiobléknu." Pak se začnu oblékat. |
| |
| Kývnu. No j oty si tátova malá holčika. Hraju si s dítětem. |
| |
| Začnu tátovi tahat za vlasy a koukám se na to pohledem, který říká Co to je? Je vidět, že mě to baví. |
| |
| Copak líbí s eti moje vlasy? Usmějus e. |
| |
| Když se najím dosyta svalím se na sestřičku a zamoukám. Ňa aňa. Hravě ji štouchnu tlapkou do boku. |
| |
| Jemně brášku kousnu do kožichu, ale tak aby ho to nebolelo. Pak si spolu začneme hrát. Občas při tom zakňouráme. |
| |
| Jen se pousměji a pozoruji jak se Kasiopa baví tím, že tahá Herkula za vlasy. Nakonec jsem oblečená. "Tak se na ně půjdeme podívat ne?" zeptám se. |
| |
| "To jsou takoví nezbedové naši." řeknu. |
| |
| Aňa Knournu a obejmu tlapkama sestřičku kolem krku a stáhnu k zemi. |
| |
| Jemně zařvu, tak aby to prcky neviděsilo. "Hm...to je pravda." podotknu. |
| |
| Tak jo. Usměju se a dám dcerku mamince a jdu vedle ní. |
| |
| Usměju se. Neříkej že si byl jiný Eloraku. Usměju se. |
| |
| Svalím se na brášku. Když pak strejda zařve tak se na něj otočím. Ha to si moc myslí. pomyslím a pokusím se zařvat, ale opět se ozve jen "Ňááááá..." |
| |
| Podpořím sestru. Ňáááá Ňááá.... Pokusím se taky zařvat ale jen to mouká. |
| |
| "My dva se přece známe od tygřete. Pamatuješ jak sme spolu lezly do vody a nebo jak sme proháněli slepice?" řeknu s úsměvem Raurisovi. |
| |
| Jen se usměju nad pokusem zastrašit Eloraka. |
| |
| Jo na to nezapomanu jak jsem z povzdálí bázlivě sledoval jak si utíkal před kohoutem co tě chtěl klovnout. Začnu se smát. |
| |
| Pro změnu začnu tahat maminku za vlasy. Začnu se tomu smát. |
| |
| "Nejen tvoje vlasy se jí líbí." řeknu a pousměji se nad tím. A pak se zasměju když se ona začne smát. |
| |
| "Ale pak když sem byl větší takl sem proháněl já jeho. No jo, ale pak po nás šel ten farmář. A já vždycky dostal od mamky výprask." řeknu a taky se zaměju. |
| |
| Přestává se mi líbit, že si nás nidko nevšímá. Už jistěji docupitám ke strejdovi a začnu mu šplhat na záda. |
| |
| To vidím. Zasměju se. |
| |
| To nevím já u tebe nebydlel. ZASĚJU SE. |
| |
| Jdu pomaličku za sestřičkou a chci jí podpořit tím že s ejí sdnažím pomoci hlavičkou aby se měla zadníma tlapkama o co opřít a mohla šplhat výše. |
| |
| Pomalu směřujeme k pokoji Aleiry. malá mě nepřestává tahat za vlasy. Zdá se, že jí top opravdu děsně baví, protože se tomu celou cestu směje. |
| |
| Jen se usměju. |
| |
| "Pak k nám přišel přece jdednou Herkules a to byla sranda. Přeci sme si s ním taky hrávali." řeknu pak se otoím na ty dva nezbedy. Jen se pousměji nad tím jak se na mě Tlapka snaží šplhat a Daras jí pomáha. "Koukám, že jsou pěkně šikovní." řeknu. |
| |
| Usměju se. |
| |
| S pomocí brášky se vydrápu strejdovi na záda. Začnu tam poskakovat a lízt mu po zádech. |
| |
| Aň! Namčím a snažím se vydrápat za sestřičkou ale nejde mi to jelikož nemám podporu jako ona. |
| |
| Darasovi pomohu nahoru já. Podepřu ho tlapou. |
| |
| Aňa. Spokojeně vylezu za sestřičkou a začnu porlézat po stredově hřbetu. |
| |
| "Koukám, že si země udělali prolejzačku." povím a pousměji se nad tím. Nijak mi to nevadí. |
| |
| Jo to jo. Zasměju se. |
| |
| Nepřestávám ve své činosti, děsně mě to baví. Směji se tomu. |
| |
| Ty malá zalobilko. Usměju se apolechtám jí na bříšku. |
| |
| "Moje vlasy se jí líbí nějak víc než ty tvoje." řeknu s úsměvem a nechávám jí a´t si klidně tahá. Pomalu dojdeme k pokoji Aleiry. |
| |
| Nachvilku přestanu ve své činosti a obouma kauma chytnu tátův prst. Taky se mi to líbí, protože se dál směji. |
| |
| Usmějus e a ikdyž mě drží za prst dále jí lechtám na bříku. |
| |
| Pak si nějak špatně nakročím a skutálím se ze strejdu. Pomalu odcupitám k mamince. Pak se snažím něco říct, ale moc to nejde s toho slova vznikne "Má..." zbytek je kňučení. |
| |
| Ňa.. Knournu a skotálím se naschvál za sestřučkou a řeknu trochu divně. Am.... Snažím se říct mamince. |
| |
| Dál tátův prst svírám. |
| |
| Volnou rukou zaklepu. Počkám si na odpověď. |
| |
| Usměju se. |
| |
| Dále. Odpovím s usměvem. |
| |
| Am. Zaknučím a deru se k mamince napapat. |
| |
| "Máma.." řeknu a tentokrát se mi to povede. Docupitám k mamince a lehnu sii na záda. Zdá se, že chci aby si se mnou hr˙la. |
| |
| Pustím tatínkův prst a zkoumám ho zvídavím pohledem. |
| |
| Nakonec předce jen s emi vydere z ust. Ham. Řeknu a snažím se najít místo s mlíčkem. |
| |
| Jan koukám na malou. |
| |
| Volnou rukou otevřu dveře. Celou dobu se usmívám. Když vstoupím spatřím tam rodinku. |
| |
| Ama ham. Řeknu knouravě a štouchnu do ní čumákem. |
| |
| Zeširoka se usměji když Oba něco řeknou. Tlapka dokonce řekl máma. Lehnu si na bok a nechám je ať se nakrmí. "Ahojky vy dva." pozdravím Meg a Herkula. Malé se nevšimnu. |
| |
| Usměju se a sednu si na sem aopřu o stěnu. |
| |
| Konečně se mohu jít napapat a spokojeně se najím a pak si lehnu u maminky. |
| |
| Jak vidím všichni už mají potomstvo aleira já i Iolas. Zasměju se. |
| |
| Vstanu a přejdu k Meg, Herkulovi a malé. Jsem 4 metry vysoký. Podívám se na malou a pousměji se. "Je krásná." pochválím ji. Pak se svalím k Herkulovi. "Pamatuješ si na mě?" zeptám se ho. |
| |
| Jak by ne. Usměju se. |
| |
| Já sem mnohem aktivnější než brácha. Napapám se apk se rozběhnu k Herkulovi, ale maminka s taťkou dělají zátaras. Snažím se tátu přešplhat abych se dostala k Herkulovi. |
| |
| Jen s eusměju se a Tlapku si tlapou přitáhnu k sobě a tlapou jí jemně objímám a tulím se k ní. |
| |
| "To bych řekl. Myslím, že máš nádhernou dceru." řeknu mu. |
| |
| Rychle cupitám za sestrou kterou tatínek drží tlapou a začnu ho tahat za ucho. |
| |
| to jo. Usmívám se. |
| |
| Snažím se s tátova sevření vyprostit. A snažím se dostat k druhému strejdovi. |
| |
| Nene jen tu bud ty malá cestovatelko. Usměju se a štouchnu do ní čumákem. |
| |
| Začnu kolem sebe zase plácat ručičkama. Po chvilce začnu mamču tahat zase za vlasy. Strašně mě to baví. |
| |
| ata ňaaa. Mnouknu na tátu jelikož mi nevěnuje pozornost.Pak naokouraženě s ek němu otočím zády a sedím.Mrsknu ještě ocáskem k sobě. |
| |
| Ale no tak. Natáhnu ruku a pošimrám dcerku. |
| |
| "Ňááááá........" zakňourám. Pořád se snažím vyprostit. |
| |
| Podte sem oba. Usměju se a přitáhnu si i Darase k sobě a řeknu. Vy jste dvě zlobidla. Zasměju se. |
| |
| "No tak nech toho."řeknu jí a zasměji se. Vezmu její ručku a sundám jí z vlasů. Načež ona začne brečet. Pak se jí snažim utěšit. "No tak ššš...." řeknu, po chvilce naštěstí usne. |
| |
| Jen se na Raurise usměju a řknu. Tak je nech jít k nám. Řeknu a vezmu do každé ruky jedno tygře a pak si jesložím do klina a řeknu. To jsou krásné tygřatka. Usměju se. |
| |
| Aň.... Mnouknu když mě nějaký lidský strejda přendá k sobě do klína i sestru.Jen udiveně na něj koukám. |
| |
| Tak jo. Usměju se a když tygřata má Herkules a lehnu si zase. |
| |
| Taky koukám na sestřičku která skončila vedle mě. Ňaň.... Knournu zvědavě. |
| |
| "Ňáá..." zakňourám a pokouším se šplhat vejš. |
| |
| "Pšt.." řeknu a dám si prs před ústa abych naznačila, aby byli potišeji. |
| |
| Budte tišeji děti miminko spinká. Napomenu tygřeta. |
| |
| No tak vy dva potichu. Řeknu a tygrata vrátím zas ezpět do klína a hladím je. |
| |
| Když mě začně strejda hladit líbí s emíto a stočím s emu v klíně do klubíčka a zavřu oči a začnu vrnět. |
| |
| Já jsem opravdu hyperaktivní, protže slezu ze strejdy a začnu pobíhat po celém pokoji. |
| |
| "Odnesu Kasopu zpátky ať spinká." řeknu. A pomalu se vydávám k našemu pokoji, který je o dva pokoje dál. |
| |
| Tak dost. Řeknu a volnou rukou chytím druhé tygře v pevnějším stisku a vrtátím jej k sobě do klína nenechám jej už odejít a spí jako jeho brááška snažím se o tod. |
| |
| Jen koukám na Herkula jak rychle zvládl tygřata a usměju se. |
| |
| Ňaa? Kouknu s mnaouknutím zvídavým pohledem jak vedle mě přistane sestřiška achytnu jí packou at mi nikam neuteče. |
| |
| "Koukám, že máte pěkně hyperaktivní dceru." podotknu a usměji se. |
| |
| Jo ta nas utahá. Odpovím a lehnu si vedle Herkula at mám dohled nad dětmi. |
| |
| Snažím se Herkulo vydrápat na ramno. Kdyby se mi to povedlo tak si tm jen sednu. |
| |
| Aň... Zanamčím a držím packou sestřičku stále aby nikam mi už neuteka bohužel se neučím tak rychle jako ona. |
| |
| Jen lež. řeknu a nepustím tygřeta z klína. |
| |
| Nakonec už se o nic nepokouším. |
| |
| Jednu packu mám přes sestřičiny záda a začnu jí jemně žmoulat ucho jelikož s emi to líbí. |
| |
| "Hm...No jo, Tlapka má honě energie." řeknu a pousměji se. |
| |
| Budeme jí muset z ní nějak vybíjet. Usměju se. |
| |
| Když dopjdu do pokoje uložím Kasiopu a pak se vrátím zpět za Herkulem, dveře nchám pootevřené abych ji dyštak slyšela. Sednu si vedle Herkula a pozoruji jak se mazlí s tygřaty. |
| |
| Jen tak z legrace šťouchnu do bráchy. Pak se nechávám hladit. |
| |
| "Já myslim, že za chvilku usne Herkulovi v klíně." řeknu a usměji se. Dojdu k Raurisovi a lehnu si k němu. Otřu se o něj hlavou. |
| |
| Ňe. Zavrním protestně a chytnu jí zase tlapokou a zase jí začnu zmoulat ucho zdá se to zajímavé. |
| |
| Kývnu a lehn usi taky. |
| |
| Jen sedím a koukám a hladím tygřata. |
| |
| "Raurisi strašně mi připomínají mě a tebe, když sme byli malí, ale aspoň neprohánějí slepice" řeknu a pozoruji mladé.Nakonec se zvednu se slovy "Jdu se vykoupat, jde někdo se mnou?" |
| |
| Ne sorry já musím hlídat malý. Usměju se. |
| |
| Poklidně spinkám. |
| |
| "Já bych, šla, ale bojím se, že by měli hlad." řeknu. |
| |
| To o jsou to takoví žrouti. Usměju se. |
| |
| "Tá ňáá.."řekla jsem jen Tá zbytek je mňoukání. |
| |
| ňaaa ... Maouknu a konečně přestanu žmoulat sestře ucho která má už pocuchané a mohré.Ale přitulím se k ní. |
| |
| Taky se k bratrovi přitulím. |
| |
| Přitulený začnu vrnět. |
| |
| Jelikož jsem zmizel a objevil jsem se u sebe doma ke jsem určoval dráhy hvězd,planet a čas se nyní zase objevím v pokoji kde je Aleira a ostatní vidím aleiru a ostatní jen se pousměju. Nezmeškal jsem něco??? |
| |
| Jen klidně sedím a usmívám se. |
| |
| Po několika hodinách to teprve začne. Po další půl hodině porodím, malé vlče. Má zajímavou barvu. Kolem míst kde sou oči má hnědé fleky a zybtek je bílí. Uši má zatím sklopené. Začnu ho čistit, teda jí. |
| |
| Ňáááá...... Začnu vyděšeně mnaučet když se nějaký muž objeví v pokoji a zavrtám se se strachem za sestřičku. |
| |
| Klid Darasi to je jednom děda.Řeknu. |
| |
| Otočím se na někoho nového. Já nejen, že jsem hyperaktivní, ale i zvědavá. Zvědavě si Dia prohlížím. |
| |
| Jen udiveně koukám. |
| |
| Ňa... Mnaouknu a stále sem schovaný ze sestřičkou a se strachem v očích pozoruju udajného dědu. |
| |
| jak vidím tak asi nic. Sednu si k Herkulovi. A kdepak je ta tvoje dcera |
| |
| Ještě než odejdu tak se tu objeví otec, který s námi, ale nežil. Já sám sem žil s matkou. Sem starší než Aleira. Nepoznám, že je to můj otec. Teda jen mi to chvilku trvá a až pak mi to docvakne. "T..tati? " vykoktám ze sebe stejně jako Aleira. |
| |
| Spí. Odpovím. |
| |
| Sotva si děda sedne hned se k němu chci drát. |
| |
| Probudím se začnu brečet hlady. |
| |
| dodatek: Je to slyšet až k mámě a tátovi. |
| |
| Ňe... Zamnaučím jelikož se ještě bojím a držím s ejako klíště sestřičky nechci aby odešla chci aby zůstala s emnou. |
| |
| "Už nespí." řeknu a rozběhnu se k dceři. Doběhnu do našeho pokoje a vezmu ji do náruče pak ji začnu krmit. |
| |
| dál sedím. |
| |
| Začnu sát mlíko dokud nejsem nasycená. Tentokrát mamču netahám za vlasy. |
| |
| nejdřív se podívám na Eloraka. Á další syn který mě neviděl ani jednou v životě. Řeknu s udivením Pak uvidím Tlapku která se ke mě prodírá jen ji zvednu dám si ji na klín a začnu jí drbat. A ty se jmenuješ jak malá co?? pak ještě herkules a uslyším malou řvát. už asi nespí. |
| |
| najednou se u vás objeví překrásná žena a dívá se po všech. Nenarodil se náhodou ještě někdo???? Řekne s údivem a sedne si na zem. |
| |
| Chovám ji a pomalu se vydám za Herkulem když tam dojdu tak si k němu sednu s Kasiopou v náruči. "To si piš, že měla hlad." řeknu. Pak se u nás objeví krásná žena. Kývnu na pozdrav. |
| |
| Ňáááááá.... Začnu mnaoučet ještě víc když se objeví ještě nějaká žená a rychkle se vydrápu Herkulovi z klina a utíkám k mamince.U ní se jí přitulím k hlavě a cítím s etrochu bezpečněji. |
| |
| ve stínu se pohne postava a dívá se po všech ostatních přitom něco rozbaluje je to něco lesklého a malého.asi žiletka. |
| |
| Jen po všech koukám. |
| |
| Zívnu a dál ležím. |
| |
| Chodím po hradě a vidím že v jedné místnosti je živo vejdu nyní jsem v podobě muže kterému modře hoří vlasy a na sobě mám černé šaty |
| |
| Ama ňaa.... Mnauknu na miminku a dál se krčím i její hlavy a mám z trach z nově opříchozích. |
| |
| Když je u mě Daras tak ho nechám, ať se ke mě tulí. |
| |
| podívám se na máleho a začnu ho krmit. |
| |
| Ama a boim...Ňaaa snažím se říci mamince co mě trápi a krčím se u ní dál a tisknu k jejímu kožíšku. |
| |
| Nově příchozí si zvídavě prohlížím, ale toho posledního nově přichozího se leknu i já. Vyskočím Diovi z náruče a mastím k mamince. Přitulím se k ní a k bratrovi. |
| |
| Začnu sát mlíko a dívám se jestli tu není někdo nový. |
| |
| Kouknu na Hip a malého a usměju se. |
| |
| Ňa. Mnauknu a chytnu tlapkama se sestřičky která přiškla a tisknu se k ní amamince. |
| |
| Podívám se když jsou tam skoro všichni. Mno ještě chybí Hyp a Iolas nevíte kde jsou??? |
| |
| "Hele je nás tu příliš a ty strejdo, prosimtě změň si tu podobu sou z tebe vyděšení." napomenu všechny, kromě těch co tu bykli před tím. |
| |
| "Jo Aleira má pravdu je nás tu příliš mnoho." řeknu a pohladím dcerku po hlavičce. |
| |
| Vlasy zhasnou a místo plamene jsou po pas dlouhé černé vlasy.Celá místnost se zvětší pak si sednu do rohu a usínám. |
| |
| Jen stále vystrašeně koukám v bezpečí maminčina kožíšku. |
| |
| Zmizím. |
| |
| To jo. Přikývnu. |
| |
| Začnu kolem sebe plácat ručičkama. Pak mě to zase přestane bavit tak si začnu hrát s maminky vlasy. |
| |
| Jo jo už mizím. Řeknu a odejdu do svého pokoje kde usnu |
| |
| Už jsem plný přestanu sát a začnu se smát |
| |
| "No nebojte se to je jenom hodně příbuzných." pošeptám dětem. |
| |
| Ze stínu se zableskne a já si povzdechnu pak se jen dívám po ostatních kteří už mě vidí jen jako karikaturu ve stínu. |
| |
| Pousměju se a podívám se na Iolase. nepůjdem se podívat a ostatní??? |
| |
| Po vyčištění malé si lehnu na boku a přistrčím ji k sobě tlapou. Ona začne sát mlíko. Když je nasycená tak se u mě stočí a usne. |
| |
| mno ted už je to normální ne. A pomalu usínám. |
| |
| Tulím se k bratrovi a mamince. Celá se vyděšeně třesu a vyděšeně mňoukám. |
| |
| Radši odejdu do zahrad a tam se vykoupu v jezírku. Pak zas vylezu lehnu si na zem a usnu. |
| |
Sedím u Odessy a hlídam ji.Jako aby se jí nic nestalo. |
| |
| Jen ležím a pozoruji malou, která spí. |
| |
| Objevím se před Oddesou jako muž v černém a na hlavě my hoří plameny. Ahoj Řkeknu jí přátelsky |
| |
Skoro se až Háda leknu. V téhle podobě ho nemám ráda. |
| |
| "Pšštt..." řeknu potichu a kývnu hlavou směrem k malé. |
| |
| sednu si do ohně a dívám se na malé vlčátko |
| |
| Jen se pousměju, je vidět, že jsem šťastnější než kdy jindy. |
| |
"Ehm, pane, nevíte kde je má paní?" zeptám se. |
| |
| Plamen vedle Elinon zfialoví a objevím se tam já začnu tě hladit. Neboj já na tebe nezapoměla Pošeptám jí |
| |
Začnu se k Andromedě lísat.To je dobře. řeknu jí v mysli. |
| |
| Už taky půjdem. Uměju se a jdu s Meg k nám, do pokoje. |
| |
| Jak hceš. Us,ěju se. |
| |
| Cestou do pokoje usnu. |
| |
| "Nepřinesl by jsi něco k jídlu začínám mít hlad." požádám Herkula cestou do pokoje. |
| |
| Dál ležím. |
| |
| Ko¨nečně putím sestřičku z křečovitého sveřenéí a zažvatlám. A ham ham. Řeknu a začnu se snažít aby mi maminka dala mlíčko na uklidněnou. |
| |
| Lehnu si na bok. |
| |
| Odběhnu s kývnutím a vrátím se s míhou jídla. Račte si vybrat. Usměju se a zavřu za námi dvěře. |
| |
| Jen čkeám kam nás Hip zavede. |
| |
| "Ňáá táta."zakňourám a zažvatlám. Pak začnu sát mlíčko. |
| |
| Ňam. Mlaskám při sání mlíčka. |
| |
| Lehnu si blíže k Aleiře adětem. |
| |
| Po dostatečném napapání se schoulím k mamince. |
| |
| O e oblé. žvatlám když jsem napapaný a svalím se na mámu a ležím u ní. |
| |
| Nachvilku odsunu Darase a Tlapku. Pak si normálně lehnu a přitulím je k sobě. Po chvilce vezmu Tlapku a začnu jí čistit. Dávám pozor aby mi neutekla. |
| |
| Snažím se s mňoukáním vyprostit, ale nejde to. |
| |
| Uložím dceru a pak pomalu začnu jíst. Jim spíše zeleninu než maso. |
| |
| ňéééé Mnauknu jelikož vím že pak budu na řadě j áa začnu rychle cupitat pryč hledám ochranu u táty. |
| |
| Usměju se a přitáhnu si synka ale trošku to podrazím jelikož ho místo mámy začnu čistit. |
| |
| Po čištění tlapku pustím. |
| |
| Rychle od mamky uteču aby si nerozmyslela, že mě bude čistit ještě jednou. |
| |
| ňééé ata!! Ňamčím když mě tatka takhle podrazí. |
| |
| Když mě konečně táta pustí rozběhnu s ena sestru apovalím ji. |
| |
| Nakonec jsem jje pustil po čištění. |
| |
| Zase si spolu z bratrem začnem hrát. Válíme se po zemi. |
| |
| Zae začnu žmoulat segře ucho a moc s emi to líbí. |
| |
| Mě se to, ale nelíbí. Seknu po něm tlapkou, nebo spíš jen do něj šťouchnu. |
| |
| Ňá. Zavrčím a oplácám to tím že jí tlapkama chytnu ocásek. |
| |
| "Tak dost vy dva je čas jít chrnět." řeknu a přitáhnu je oba k sobě. |
| |
| "ňe...." zakňourám a vydrápu se mamince na hřbet. Tam se uvelebím a usnu. |
| |
| Počkám co udělá Daras. |
| |
| Zvídavě dojdu k maminčině kožíšk ua začnu se škrábat za sestřičkou ale nejd emi to. a i aky. Naříkám trochu nesrozumitelně. |
| |
| Ležím Kousek od Aleiry a sleuji jí a děti ale neasahuju zatím. |
| |
| Nechávám Darase ať to skouší sám. Naučit se to musí. |
| |
| Ňááá a i aky... Naříkám a škrábu se za sestřičkou ale ještě mi to tak nejde ale snažím se jak tode. Ňáááááá Za%namčím a konečněse dodrápu vedle sestřičky jen se k ní znaveně schoulím a usínám. |
| |
| Pousměji se a polžím si hlavu na tlapy. Pomalu usínám. |
| |
| Přitisknu s ek ALeiře a usínám též. |
| |
| Sním tochu hroznů aplácnu sebou na postel. |
| |
| Když se najím tak si lehnu k Herkulovi . Pomalu usínám. |
| |
| Usnu také. |
| |
| Složím hlavu na tlapy a usnu. |
| |
| Po pár hodinách se zase vzbudím, protože mám hld. Začnu mamku tahat za ucho abych ji probudila. |
| |
| Probudí mě tahní za ucho. Je mi tak nějak jasný kdo to je. Otočím se hlavou na tlapku. "To už máš zase hlad?" zeptám se jí. |
| |
| Zívnu a vstanu a žaknourám. a aky. Zachichotám se a mamince sjedu na hlavu a pak seskočím na zem a čkeám kdy budu moci jít papat. |
| |
| "Ňááá..." zakňourám a pokývám hlvou. Pak slezu z mamky. Začnu se dobývat k mlíčku. |
| |
| Jen si lehnu na bok a nechám je ať se napaj. |
| |
| Hnedka začnu papat. |
| |
| Přicderu s etaky a začnu papat taky po chvíli jsem zas enapapaný alehn usi na zem. |
| |
| Probudím se a začnu plakat. 1.mám hlad a za 2. se chci mazlit. |
| |
| Trhnu sebou a vezmu dcerku do náruče a začnu jí chovat. Šttt maličká tatka je u tebe. Usmějus e a řeknu potichu. Ty už máš zas ehlad? Zeptám s ejí a pohladím po nosíku.- |
| |
| Když mě taťka vezme tak se nachvíli uklidním, protože si začnu hrát s jeho vlasy. |
| |
| O mňam.CHválím mlíčko a ještě když sestřička pije začnu si packma hrát s jejím ocáskem moc se mi líbí. |
| |
| Taky budeš mít takové vlásky. Usměju se a pošimrám jí na břiše. |
| |
| Probudí mě dcerka, která začne plakat, ale to už je u ní Hekules a chová ji. Usměji se když vidím jak si hraje s jeho vlasy. |
| |
| Vydržím bejt v klidu jen chvilku pak zase začnu plakat. |
| |
| No tak běž ty hladovče. Usměju se a přistrčím malou mamince. |
| |
| Papám dneska o dost duýl než jindy. Když sem napapná. Tak se vrhnu na taťku snažím se mu vydrápat na hřbet. Vůbec si nelámu hlavu s tím jestli táta spí nebo ne. |
| |
| Začnu ji krmit. |
| |
| eň. Mnauknu a chytnu packama segru za ocásek a nehodlám jí pustit dál. |
| |
| Já začnu sát. Když sem napapaná začnu si hrát zase s vlasy. Div, že mě to ještě neomrzelo. |
| |
| Otevřu jendo oko. Ymmmm vy dva jakto že nespíte. Zamručím aokem je sleduju. |
| |
| Oženu se po něm tlapkama. Je vidět, že mě to docela dráždí. |
| |
| Jen se usměju a polechtám malou. |
| |
| Jen se zasměju přikrčím se a hopnu tak jak jsem chtěl přistanu segře na zádech a chytnu se jí dvojitá váha nás nejspíše stáhne s tatky dolů ajá se směju. Ňa eň. |
| |
| "Protože měli hald a už sou zase aktivní. Tlapka ta sála ještě asi pět minut po tom co se napapal Daras." řeknu. |
| |
| To si je musela krmit ted doplnili síly. Usměju se. |
| |
| "Ňááá...ňááááá...ňáááá." kňourám nevrle o 106. Vyjedu pio něm zubama. |
| |
| ňááá.... Zaknučím když dopadneme na zem a já dopadnu na záda čili jen já mám naraženej zadek.Pustím segru a dojdu zezadu k mamče.Lehn usi a zčnu packou chnapat po jejím ocasu. |
| |
| ALe no tak. Usměju se čumákem naberu Tlapku a vyhodím si jí na hlavu a usměju se. |
| |
| Začnu tátu tahat za uši. |
| |
| Začnu s ocasem "utíkat" pryč. Aby to neměl tak lhký ho chytit. |
| |
| No jo ty alý rváči. Usměju se lehnu si. |
| |
| Eň... Zlobím se když se ocas začne pohybovat a začnu přikčený packou po něm chmatat. |
| |
| Zasměji se když mě táta pošimrá.Začnu plácat rukama směrem k němu jako, že chci bejt u něj. |
| |
| Pak slezu z hlavy na hřbet a začnu chodit od začátku ocasu k hlavě. |
| |
| Počkám až ocas chytí. Ujistím se, že ho drží pevně a pomocí něj si dám Darase na hřbet. |
| |
| Usměju se a zavrním připadá mi to jako příjemná masáž. |
| |
| Tak pod k tátovi. Usmějus e a převezmu Kasiope a pak jí začnu lechtat na bříšku. |
| |
| Pak s taťky slezu. Lehnu si na záda takže sem břichem nahoru. Zdá se, že se chci mazlit. |
| |
| Předám dceru a usmívám se. |
| |
| Eň?... Divím se co máma udělala ale pak se rozhodnu pomstít se jí a doběhnu k její hlavě po jejích zádech a začnu jí žmoulat ucho. |
| |
| USměju se a čumákem začnu dcerku lechtat na bříšku. |
| |
| Stále kasiope lechtám prstem. |
| |
| Směji se když mě táta začne lechtat. Mh:mohl by jít vyvoj trošku rychleji u dětí božských. |
| |
| Usměju se a lehctám jí dál. MH:ee necháme to tak jak to je. |
| |
| Nechám ho ať mi ucho klidně žmoulá. Po chvilce ho stáhnu dolu tlapou a začnu ho čistit, nemá šanci uniknoout. |
| |
| Když vidím, že mamka začla brášku čistit, hned se zvednu a šupajdím od obou rodičů dál. |
| |
| E ou eň!... Naříkám jelikož už me čistil táta a nechci znovu. |
| |
| Nene pod jsem Tlapko. Zvednu s e apár kroky jí dojdu a odnesu v tlemě k nám a začnu jí čistit. |
| |
| Prostě ho čistím, ať chce nebo ne. |
| |
| "Něěěě...." kňourám. Snažím se najít unikovou cestu. |
| |
| ňááá.... Mnaukám a snažím se vyprostit. |
| |
| Tlapou Tlapku držím a čistím jí dál. |
| |
| Také si držím Darase a čistím ho. Když ho dočistím tak ho nechám jít. |
| |
| Po chvilce se mi to, ale začne i líbit. Začnu vrnět. |
| |
| eň a uj..... Nadávám na stálou čistírnu a rozběhnu s ekousek dál od rodičů. |
| |
| Tak běž. Uvolním tlapu když je Tlapka čistá a postrčím jí čumákem. |
| |
| Přitulím sek tátovi. |
| |
| Nejdeš za bráškou? Usměju se a tlapou jí podepřu. |
| |
| Začnu se k němu lísat. |
| |
| Aň a?... Zanamčím když nemám žádnou pozornost a šourám s epo pokoji. |
| |
| "Co je třeba vzít ven, Například do zahrad." navrhnu a usměji se. |
| |
| Usměju se a jazykem olíznu Tlapce hlavu takže jí trchu pocuchám. |
| |
| Po chvilce se rozběhnu na brášku a svalím ho na zem, protože po něm skočím. |
| |
| No já nevím. Odpovím nejistě. |
| |
| Když mě sestra povalí chci jí to oplatit ale pak slyším o výletě a začnu kolem maminky poskakovat. Aň Ań. Souhlasím. |
| |
| "Potřebujou trochu poznat něco jinýho než tenhle pokoj." řeknu. Dívám se jak kolem mě daras poskakuje. Pousměji se. "Hele jemu se to líbí." dodám. |
| |
| Doběhnu k taťkovi a začnu se o něj otírat. "Proňím." zažvatlám něco nesrozumirzelného. |
| |
| Dál se směju. Mh:Jen trošičku. 6e by jí už pomalounku vyrazili zoubky třeba. Tak za dva dny. |
| |
| Tak jo. Kývnu a vezmu do tlamy Tlapku a nesu jí do zahrady. |
| |
| Já opatrně vezmu do zůbů Darasův kožich na krku a nesu jeho do zahrady. |
| |
| Dál jí lechtám MH:tak jo no. |
| |
| Když vidím jak tatka onáší někam tlapku skáču radostně kolem mámy a chci aky po chvíli mě ona vezmě anese taky a já zažvatlám. up o. Jásám. |
| |
| Já tam stále spím, v zahradách. |
| |
| V zahrad ěpoložím Tlapku ařkenu. Drž s eale u nás. Napomenu jí. |
| |
| "ňuuuu..." kňourám radostně. |
| |
| Zase si lehnu s hlídám Tlapku. |
| |
| Pustím Darase a řeknu mu totéž co Rauris Tlapce. |
| |
| Kus od nás zahlédnu strejdu takže mě nenapadne nic lepšího než se k němu rozběhnout. Je mi jedno, že spí. Snažím se na něj vydrápat. |
| |
| Jen se usměju a opatrně našlapuju na rávě je to pro mě nov.Pak uvidím květinnu je to něco nového co neznám. am... Řeknu a chnapnu po květině ale zjistím že to nechutná tak dobře jako maminčiné mlíčku a začnu to prskat pryč z tlamičky. e uj. Vztekám se. |
| |
| Tlapko nech ho spát. Řeknu a odnesu tlapku zas ek nám alehnu si. |
| |
| Probudí mě něco co se na mě snaží vyšplhat. Zvednu hlavu a zjistím, že je to Tlapka. "A hele koukám na výletě co." Pak ji však odnese Rauris. Zvednu se a dojdu k nim. |
| |
| Jo jsou to zvědávé zlobidla. Usmějus e a hlídám tlapku bedlivěji. |
| |
| "ňeeeee...." zakňourám. |
| |
| Usměji se když Daras začne prskat, nějakou květinu. |
| |
| Lehnu si k nim. "No mi dva sme byli taky takoví.Já přece jednou omylem kousl do ještěrky." řeknu a usměji se. |
| |
| Pak se potichu začnu šourat zahradou pryč od rodiču snad mě neviděli jdu a najendou koukám na něco kde se vidím.Užasle hldám do vody. o e to, žvatlám pro sebe a koukám tam. |
| |
| No jo. Řeknu a zase si lehnu a sleduji jen Tlapku. |
| |
| Rozběhnu se za bratrem. Začnu čuchat k nějaké květině, která má žlutý květ(pampeliška) samozřejmě je to pro mě neco nového. Jenomže nasaji nějak omylem pil, takže začnu frkat.Ale neutíkám za ním pryč, protože si ho nevšimnu. |
| |
| "Kam utekl Daras?" zeptám se když ho tu nikde nevidím. Postavím se a zahlednu ho u vody. Rozběhnu se k němu a čamnu ho do zubů. Odnesu ho zpět.Lehnu si a položím ho.Tlapou ho přidržím u sebe. "Byl u vody!" řknu rozzlobeně. Za Darase se zamračím. |
| |
| ae o... Snažím se vysvětlit ale když vidím maminčin obličej která mě z toho zajímavého místa odnesla sklopím uči a lehnu si smutně na zem. |
| |
| Nemůžeš mu to mít za zlé je zvědavý. Zastanu s eho trochu. |
| |
| Jen smutně ležím. |
| |
| "To možná ano, ale všechno má své meze." řeknu. Už se, ale tolik nezlobím. Ani nevíš, že by si se mohl utopit. pomyslím si. "Darasi, tohloe už nám nedělej. K vodě bez nás nepudeš. Víš mi pak máme o Vás s tatíkem strach když nám někam utečete." řeknu mu a olíznu mu hlavičku. |
| |
| Ještě chvilku frkám pil z nosu. Pak se pokusím uniknout taky k vodě. |
| |
| Jne dál smutně ležím a zažvatlám. o jo. Řeknu smutně a stále koukám k místu kde byla ta krásná průzračná voda. |
| |
| "Když tam nepudeš tak tě pustím." řeknu mu. |
| |
| Tlapko okamžitě se vrat. Řeknu přisně když vídím kam jde. |
| |
| Nehybně ležím a dál koukám seměrem kde byla voda. |
| |
| Sklopím uši a přicupitám ke strejdovi jako bych se za něj chtěla schovat. |
| |
| Jen jí vezmu do zubů a položím ji k Raurisovi. |
| |
| Slyšela si maminku ne, Řekn ua dojdu k ní aolíznu jí. |
| |
| "Takže chcete domů?" zeptám se jich přísně. |
| |
| Provinile sklopím hlavu. |
| |
| ňě. Zavrtím hlavičkou. |
| |
| "Budete hodní?" zeptám se znovu. |
| |
| o jo. Přikývnu a mrskám ocáskem. |
| |
| Už s enezlobím. řeknu a olíznu jí. |
| |
| Pokývu hlavou, jako, že budu hodná. |
| |
| Zase si lhnu a sleduji Tlapku. |
| |
| "Pokud chtějí k vodě mohu je tam vzít a dám na ně pozor." navrhnu. |
| |
| Aň... Souhlasím se strýčkem a zamrskám ocáskem. |
| |
| Začnu se válet v trávě. Když se zvednu sem taková jakože barevná. |
| |
| No já nevím co myslíš Aleiro? Zeptám se na její názor ohledně návzhu jejího brátra. |
| |
| Chvilku návrh zvažuji. "No tak, skusit bychom to mohli." řeknu svůj názor, ale je v mém hlase slyšet nejistota. |
| |
| ak jeslti chtějí vem je tam. Řekn ua dodám durazně. Ale dej na ně dobrej pozor. |
| |
| Rozběhnu se trávou k tátovi, mámě a strýčkovi. Cestou se mi na čumák přilepí chmíří. Takže s toho začnu frkat a kýchat. |
| |
| o aň.. Souhlasím a pověsm se na ocas strejdovi. |
| |
| "Nebojte se, nenechám ej tam vlíst a když už tak maximálně na mělčinu. Dál ne." řeknu pak se zvednu a čekám na ně. |
| |
| Začnu se něčemu smát. Můj pohled směřuje na Tlapku. |
| |
| Sundám láskyplně Tlapce chvíří z nosu. |
| |
| Ještě několikrát kýchnu, než mi taťka sundá chmíří.Pak se rozběhnu za strýčkem. |
| |
| oem Honím strejdu aby šel a vídím mu na ocase. |
| |
| Počkám na Tlapku a vezmu ji do zubů pak se vydáme k vodě. Opatrně Tlapku položím. Lehnu si na zem a nechám Darase slíst. Dávám na ně pozor. |
| |
| SleZU A OPATRNĚ DOJDU K VODĚ stále pamatuju na to co mi řekla máma.Trošku se nahnu a okoštuju jí. brr.... Oklepuse jak je studená a trochuse stáhnu. |
| |
| Směju se a pak začnu taťku tahat za vlasy. |
| |
| Udělám starý trik s kradením nosu. |
| |
| Dodju k vodě a koukám se na sebe. Jsem dost užaslá pak to skusím ochutnat. Je to sice studené, ale docela dobré. Sice mamči mlíčko je lepší, ale tohle je taky dobré. Začnu to pít. |
| |
| Jen se oklepu když vidím sestru ale přitáhne mě k vodě něco nového něco se tammihlo(ryba)koukám tam a nakláním se. |
| |
| Hlídám je aby nespadli do vody. Docela užasnu když Tlapka začne pít vodu. "Honem pojďte sem, tohle musíte vidět." houknu na Raurise a Aleiru. |
| |
| Vstanu a jdu pomalu k jezírku. |
| |
| o? Otočím s eprutce na strejdu co to volá a podjedou mi zadní nožky a smadnu do studené vody ae anštěstí se předníma tlapkama zaryju do země a držím s.e e o uj. Naříkám. |
| |
| Uslyším cákanec. Eloraku co to bylo! Zavolám už na dálk ua zrychluju tempo. |
| |
| Stále se držím běhu a snažím na něj dostat lae nejde to ajsem polovic těla ve vodě a naříkám. ama....at.eja...Ňáááá... Namčím a už dlouho s eneudržím. |
| |
| Sliším neco jako topení zvířataq běžím tam a uvidím daras a pomůžu jí ven. |
| |
| Rychle se k němu rozběhnu a vytáhnu ho z vody. Oba je raději odtáhnu dál. |
| |
| Aň e uj a. Naříkám avysíleně skoro cle mokrý ležíma trávě a ztěžka oddechuju. |
| |
| Doběhnu k nim. Co se stalo? Koukám na Eloraka. |
| |
| Doběhnu k bratříčkovi a začnu ho lízat, abych ho vysušila. |
| |
| "Asi mu podklouzla noha. No myslím, že tím dnešní výlet skončil." řeknu. |
| |
| o a uj.... Knourám a dál ležím a začíná mse třást zimou jsem rád že mě sestřička opečovává. |
| |
| Pomalu se vydám za nimi a pak zaslechnu, něco jako, že Daras naříká rozběhnu se tam. Kus od vody vidím, nějakého muže, tygřata, Eloraka a Rauria. |
| |
| Ano. Kývnu. |
| |
| Začnu plácata ručkama a něco nsrozumiteklného žvatlat. |
| |
| Jen se usměju. |
| |
 | Po několika hodinkách spánku se probudím a začnu kňučet. |
| |
| bbbbrrrrrrr.... Klepu se ikdyž se mě snaží sestřička usušit. |
| |
| Probudí mě kňučení malé. Jaké pak ti dám jméno? Co třeba Lassie? pomyslím si. Lehnu si na bok aby se mohla napapat. |
| |
| No asi půjdeme domů.Aleiro pod mi pooci z dětmi. Řekn ua ju k dětem. |
| |
| Vemu do tlamy Darase a nesu ho zpět. |
| |
| Já se tu jen svalím u vody a pozoruji hladinu. |
| |
| o...oooominnnn ammmmaaa. Kdrkotám a snažím s emaminc eomluvit. |
| |
| Vezmu Tlapku anesu jí za mámou do pokoje. |
| |
| Začnu sát mlíčko. Už vidím. Když se napapám. Tak se skouším postavit na nožky, ale moc to nejde. |
| |
| Usmívám se když slyším to nesrozumitelné žvatlání. |
| |
| Trochu Lassie pomáhám čumákem. Nakonec se jí to povede se postavit na její malé nožky. |
| |
| Jen si s ní dál hraju. |
| |
| Zavřu za námi v pokoji dveře a položím Tlapku a lehn usi na zem. |
| |
| "Abbbabbabababbbab...." dál nesrozumitelně žvatlám a směju se. |
| |
| Přitulím se k taťkovi a usnu. |
| |
| Jen s eusěmju. |
| |
| Položím Drase a lehnu si. Začnu mu jazykem dosušovat srst. Když je suchý tak ho k sobě přitulím aby se zahřál. |
| |
| ammmmaaaa ooooimmm. Stále drkotám a omlouvám s emámě jak svedu. |
| |
| Stále jsem v tom lehce vegetativním stavu a zjišťuju, že se nám ty děti nějak rozmnožili. Místo jedné vnučky, která by se dala využít, mám hned pět dětí, pravda, tři jsou zvířaa, ale všischni využitelní. Navíc, kdyby se ti "lidští" dali dohromady.... Nezapomenout:Naplánovat pět únosů. |
| |
| "Já se na tebe nezlobím." řeknu mu konejšivě a jemně ho přikreju přední tlapou aby mu bylo tepleji. |
| |
| e? Chci s eujistit a je mi tepleji ale zavrtám se blíže k mámě abych pořádně vyschl a koukám na ní svýmaočima- |
| |
| "Máabbbabababbbaa...."něco sem se pokusila říct, ale vzniklo z toho žvatlaní. |
| |
| Polechtám ji a usměju se. |
| |
| POmalu skouším chodit a trošku mi to de. |
| |
| Usmívám se. |
| |
| Tlapkou si drím Tlapk ua usnu. |
| |
| "Máma......abbbabababbbbbabbbabbb...." řeknu jedno srozumitelné slovo a dál žvatlám. |
| |
| Šiikulka. Usměju se. |
| |
| Popadnu Lassii zakůži na krku a du se projít. Venku z doupěte ji však pustím a ona cupitá vedle mě. Je o dost menší než tygřata.Kráčíme pomalu po chodbě a cestou potkáme Iolaa z Hip. "Ahoj." pozdravím. |
| |
| ama... Knournu už ne tak drkavě jelikož mi je teploučku u ní v kožíšku a hezky jsem tam zavrtaný. |
| |
| Cau vy dva. Usměju se na ně. |
| |
| Nejisttými kroky přídu k Iolaovi a začnu mu očuchávat nohu. Jo a vypadám jako na ikonce. |
| |
| "Chceš říct dvě. Jo a máte pěkného syna." řeknu. |
| |
| Jo i tam malá je pěkná. Usmějus e a kleknu si. Můžu? Zeptám se a natáhnu ruce k té malé. |
| |
| Očuchám mu ruce, ale trošku se ho leknu, takže uskočím, ale pak se k němu zase přiblížím. |
| |
| Po chvíli u maminky usnu. |
| |
| Přikývnu. "Má ovšem zajímavé zabrvení." podotknu. |
| |
| Dám sihlavu mimo tlapy a usnu. |
| |
| Usměju se a opatrně jí vezmu do náruše a pošimrám. Kučí malá. Usměju se. |
| |
| Jemně ho rafnu do nosu, ale spíš ho to šimrá než polí. Pak ho začnu olizovat. |
| |
| "Je opravdu šikovná." řeknu a zeširoka a nadšeně se usměji. Moje tvář se štěstím rozzářila. |
| |
| Jehehe. Zasmějus e a začnu ho šimrat prstem. |
| |
| Po chvilce žvatlání usínám. |
| |
| kývnu a lehn usi a du taky spát. |
| |
| Snažím se ho jen tak ze srandy polekat. Prostě abych si s nim hrála. Snažím se ho polekat tím, že na něj začnu štěkat. Mám takovej tenkej hlásek. "Haf, haf, haf." |
| |
| Lehnu si k Herkulovi jednou rukou ho obejmu a usnu. |
| |
| Jen se pousměji. Pak si sednu a pozoruji je. |
| |
| Začnu se smát. No na tomhle musíš ještě zapracovat prcku. Usměju se. |
| |
| A co řekneš na tohle. pomyslím si a počůrám se. Ve tváři mám nevinný výraz. |
| |
| Jen se zasměju. "Mám pocit, že ti rozumí." řeknu |
| |
| Ale fuj. Řeknu a dám ho od sebe a pak na zem a všechn ot stírám pryč. |
| |
| Schováms e za maminku. Asi se Iolaa bojím. |
| |
| To se nedělá jiní by nemuseli být tak tolerantní. Objansím štěněti. |
| |
| Otočím se na Lassii. "Ty si, ale čunča." řeknu jí. |
| |
| Sklopím hlavu a zakňučím. |
| |
| Dojdu do svého pokoje a spolu s malým usneme. |
| |
| Udělám pár nejistých krůčku Iolaovi a šťouchnu do něj čumákem jako bych se chtěla omluvit. Ještě do toho zakňučím. |
| |
| "Tak pojď jdeme." řeknu a pošťouchnu ji čumákem. Pak míříme do Hádova pokoje. |
| |
| Jdu taky spát. |
| |
| Cupitám po boku maminky. |
| |
| Pomalu dorážíme ke dveřím pokoje mého pána. Sednu si před ně a štěknu. Mám mnohem hlubší hlas než Lassie(to je logické ona je štěně já jsem dospělá.) |
| |
| Dojdeme k někajem dveřím, kde si mamča sedne a štěkne, taky si sednu a štěknu. Tím tenkým hláskem. |
| |
| procházím se po podsvětí |
| |
| Po dlouhém spinkání se konečně vzbudím v teple kožíšku maminky.Jen se trochu zavrtím a zívnu.Kouknu kolem sebe a jelikožuž mi je teplo až až tak se vyplazím od maminky a docupitám až k spící sestřičce aštouchnu do ní čumákem. Aň...a... Snažím s ejí vzbudít. |
| |
| Asi tu není. pomyslím si a vracím se zpět do doupěte. Ještě vezmu Lassii do zubů. Když dojdu do mého doupěte položím Lassii na zem a lehnu si. Ona kolem mě začne poskakovat. |
| |
| Otevřu jedno oko když do mě bráška štouchne. Zívnu si a vstanu. Zase začínám mít hlad. Skočím po bratříčkovi abych ho shodila. |
| |
| Já se jen zavrtím a spím dál. |
| |
| Zasměju se obejmu packami sestřičku a řeknu. a aňa ham ham. Říkám co chci a docupitám k mamince a štouchnu jí do boku čumákem. |
| |
| Otevřu oko a zjistím, že ti dva mají zase hlad. Otevřu i to druhé a zívnu si. Pak si lehnu na bok. |
| |
| Přiběhnu k mamince a azčnu papat. |
| |
| ham ham. Zajásám když se maminka probudí a ihned se přisaju azačnu sát.Je to mco dobré a krásně teplé narozdíl od vody.Kdžy jsem napapaný lehnu si a odpočívám. |
| |
| Já když sem nappáná tak se olíznu a začnu si chytat ocásek. |
| |
| Lehnu si zase normálně usměju se a usnu. |
| |
| začnu chytat tobě ocásek taky. |
| |
| " aú o í me a átu." navrhnu bratříčkovi potichu. |
| |
| o o. Přikývnu na návrh. |
| |
| Rozběhnu se na taťku a snažím se mu vydrápat na hřbet. |
| |
| Pomáhám ti čumákem. |
| |
| Když sem konečně na hřbetě díky bráškovi, tak začnu tátovi žmoulat ucho. |
| |
| Probudím se, ale nepláču. Začnu zase žvatlat. |
| |
| Ještě chvíli poskakuji kolem maminky, pak k ní však přiběhnu a začnu do ní šťouchat abych se dostatla k mlíčku. |
| |
| Lehnu si na bok. |
| |
| Hned začnu papat. Když se napapám přitulím se k mamince, Jenomže ona mě vezme a zane mě čistit. Sanžím se jí vykroutit, ale nejde to. Po čištění mě pustí. Stejně se k ní přitulím a usnu. |
| |
| Aň a aky. namčím a škrábu se za sestřičkou. |
| |
| Usměju se a polovičně spím dál. |
| |
| vy už jste zase vzhůru.¨ Zívnu aklidně ležím. |
| |
| "Máma......abbbbababbbabbaa...." řeknu slovo a dál žvatlám. |
| |
| No jo šikulka. Usmějus e a rukou jí pohladím. |
| |
| Začnu mu ho žužlat ještě víc. |
| |
| doškrábu se zas estřičkou a začnu si hrát s jejím ocáskem. |
| |
| Nechám ho ať si s ním hraje. |
| |
| Po tom jí ho začnu žmoulat jelikož jse mi to líbí. |
| |
| dál chrním. |
| |
| Pokračuji ve své činosti žmoulání ucha, akorát začnu žmoult to druhé. |
| |
| PO chvilce začnu mít hlad, takže začnu plakat. |
| |
| Dál žmoulám sestřičce ocásek. |
| |
| Jen s etrochu zavrtím aspím dál. |
| |
| No tak ššštt. Uklidnu ju jí a začnu jí chovat. |
| |
| Lehnu si na břicho a začnu chytat taťkovi fousy na čumáku. |
| |
| Já začnu škodolibě tahat sestřičku za ocásek. |
| |
| Probudímě pláč Kasiopy. Posadím se a to už ji Hrkules chová a pokouší se ji uklidnit. |
| |
| ymm nach thoho. Zavrním a zakymácím hlavou. |
| |
| je to hlavdovec. Usměju se. |
| |
| Dál pláču. Ale není to jen kuli hladu taky mě něco bolí v pusince. |
| |
| Oženu se po bráškovi tlapkama. |
| |
| copak.¨ ptám se jí a chovám. |
| |
| Ňeee. Zavrčím a tahajím jí dál. |
| |
| "Co by má hlad." řeknu a převezmu dcerku. Když ji krmím tak cítím, že má na dásních nějaké hrbolky, sice malé, ael má. Když ji krmím tak nep,láče. |
| |
| jen s eusměju. |
| |
| Oženu se po něm ještě jednou a tentokrát i zubama. Jenomže jak sem se teď ohnala. Tak sem se dostala na kraj tátova hřbetu a žuchla jsem dolu. Brátřiček možná taky. |
| |
| Když sem nappám tak zase začnu plakat. |
| |
| povzdychnu si. |
| |
| Když vidím jak sestřika padá chytnu jí za kůži do tlamičky a snažím se jí vytáhnoutnahoru. |
| |
| "Když papala tak sem cítila, že má na dásních nějake hrbolky. Ne měkké, ale tvrdé." řeknu a snažím se utišit Kasiopu. |
| |
| Sem pro brášku příliš těžká. Spadnem oba na zem, protožeho stáhnu omylem sebou. "u..." zakňourám když dopadnu na zem. Pak se rozběhnu k mamince a přitulím se k ní. |
| |
| žeby roubky? usměju se a pohladím malou. |
| |
| Nepřestávám plakat. |
| |
| Aň. Knournu když s emi to nepovede a řeknu k sestřičce. oim... omlouvám s eže jsem jí nedokázal udržet a olíznu jí tvář. |
| |
| "Asi ano." řeknu a pousměji se. Dál se snažím uklidnit Kasiopu. |
| |
| co děláte. Mrknu na ty dva a zas espím. |
| |
| No tak šššš. Pomáhám a hladím ji. |
| |
| " o ic." řeknu mu. Pak doběhnu k tátověčumáku a zase si začnu hrát s jeho fousma. |
| |
| ať? koukám na to co dělá a jdu blíže. |
| |
| No tak nech toho. Řeknu rozespale a čumákem jí odštouchnu takže skončí na bratrovi. |
| |
| "No tak, ššštt...máma s tátou sou u tebe, je to dobrý, ššštt... snažím se ji utišit. |
| |
| No jo zoubky jsou nejhorší. Pousměju se. |
| |
| Po chvíli přestávám plakat. A zase začínám něco žvatlat. |
| |
| Aň.. Dívám se udiveně na sestřičku která se najednou valí na mě a pakna mě leží. u e. Snažím s ejí vysvětlit aby tátu nechala. |
| |
| No jo hodná šikovná. Usměju se a polechtám ji. |
| |
| Slezu z bratříčka. Vylezu tátovy na hlavu pomocí jeho čumáku. Tam se uvelebím a usnu. |
| |
| aň a tata. Žvatlám si prosebe jelikož všichni spí a mě se spát nechce a nudím.Jen sedím na zemi a mrskám ocáskem. |
| |
| " á a, abbabbaaa..." snažím se něco říct, ale vznikne z toho žvatlanice. |
| |
| konečně mohu klidně pát ikdyž s malou nahlavě. |
| |
| Neboj na mluvení máš času dost. Usnměju se a zase jí polechtám. |
| |
| Zasměji se. "Máma...." zažvatlám a začnu si hrát s jejími vlasy. |
| |
| Lehce jí políbím na čelo. |
| |
| a co já prcku? Usměju se a zase jí polechtám. |
| |
| Jen nespokojeně sedím apřemýšlím co dělat.Stále mrskám ocáskem akoukám na rodiče a sestřičku jak spí. |
| |
| "Máma.....áta.....abbeebb..." zažvatláma směji se. |
| |
| no jo. směju s es nní a lechtám ji. |
| |
| Po chvíle se probudím, a začnu Darase šimrat ocasem. |
| |
| Začnu se smát a plácat tátu ručkama do jeho ruky. |
| |
| o to?... Divím se když najendou mě šimrá maminčin ocs.Vědlě jsem že minějak pomůže když se vzbudí hnet po ocasu chněpnu packama a začnu si s ním hrát. |
| |
| Mám zavřené oči a jen uhýbám s ocasem. |
| |
| Směju se taky a dál jí lechtám. cO TY ŠPUNTÍKU CO BY SI CHTĚLA. Směju se. |
| |
| Jen se dívám jak si Herkules s malou hraje. |
| |
| Stáku dál a snažím s emámin octas chytit.Ale pak s ejí vyškrábu na ráda a sjedu na hlavu kde s erozplácnu a řeknu. o e ana. Směju se. |
| |
| "áta...." zažvatlám cosi. |
| |
| Copak špuntíku. Směju se a šimrám jí na b´říšku. |
| |
| Převalím se na záda a začnu klouzat po tátově čumáku dolů na zem. Dokloužu se tam a dál chrním. |
| |
| cítím to a jen se zavrtím a tlapou si jí přitáhnu k hlavě a chytnu si já a spímdál. |
| |
| "Copak potřebuješ?" zeptám se. |
| |
| aavu. Snažím se vysvětlit mamince když mám svou drobnou hlavu mezi jejíma očima a koukám na ní. |
| |
| "Táta....." řeknu a zasměji se. No zažvatlám. |
| |
| nop jo. Usměju se a zase jí šimrám ted na patě. |
| |
| Stáhnu si ho tlapou dolu. "Tak pojď stejně mám hlad." řeknu. Vstanu a vezmu ho do zubů. pomalu vyjdeme ven a taky potichu. Jdem do kuchyně. |
| |
| am em? Žvatlám se zájmem a snažím s ekoukat na maminku. |
| |
| Připlácnu se tlapkama na tátův čumák a crhním. |
| |
| Jen se zavrtím a přitulím k Tlapce a dál spím. |
| |
| POmalu dojdeme do kuchyně. Dám si Darase na hřbet a popadnu dvě velké flákoty do zubů, pak směřuji zpátky. |
| |
| o o e? Ptám se a koukám ležijic na hřbetu maminky na to co nese. |
| |
| Směju se a plácnu taťku do nosu. Pak jen žvatlám. |
| |
| Sikulka. Zasdměju se. |
| |
| Zase sem si začla hrát s jeho vlasy. |
| |
| jen se usměju. |
| |
| "Hele to by chtělo jí sehnat nějakou hračku, aby to vypadalo jako vlasy." řeknu a zasměji se. |
| |
| Spíše žižlátko. Usměju se. |
| |
| Dojdeme do pokoje a já shodím maso na zem. Pak si lehnu. "To je maso." vysvětlím mu. Pka si jedno vezmu a začnu ho žrát. |
| |
| Po další čtvr hodině hraní, usnu. |
| |
| Vezmu ji do náruče a uložím ji. Paak ji ještě políbím na čelo. Otočím se na Herkula a políbím jej. |
| |
 | Procházím se po svém starém paláci kde mám uvězněných spousty zvířat. Mířím do kobek. Tam dojdu ke kobce kde je nově odchycené zvíře. Pegasí samice s rohem. Spokojeně si ji prohlížím. Hahaha...myslím, že tohle je extra kousek. Loki bude zírat. pomyslím si. Ďábelsky se zasměji. "Viveďte ji ven, chci si ji pořádně prohlédnout!" příkážu svým poddaným. LoKi před chvilkou moji poskové chytili jednu extra potvoru, pokud budeš mít čas zastav se."řeknu mu v myšlenkách. |
| |
 | Začnu rozzuřeně frka a hrabt kopytem. Jenomže oni se mě neleknou. Jednou Vás zabiji...pomyslím si. Pokud mě začnou vyvádět ven. Pokusím se jim vzepřít. |
| |
| Dál přemýšlím o tom jak vyřeším tento dětinský problém. Únos je riskantní když se tam potuluje tolik ultramocných stvoření, takže ho vyloučíme. Zkusím manipuaci na dálku...až dosáhnou puberty, pak nebude těžké jim namluvit jací jsou ti jejich rodiče mizerní mizerové. Jinak to vypadá celkem dobře. Když se podívám na ostatní zajímavé dějové linie, tak Eladerona je v pořádné rejži, ani s pomocí sultánových vojsk nemá proti mým přátelům zombíkům moc šancí. K té malinké lodičce se pomalu blíží horda divochů (lodníci o tom ještě neví, ale o to větší to bude překvapení) a k Héfaistovi jsem taky poslal pár starých známých... A pak se ozve Aralian. Co? Ne, promiň ale teď nemám čas. Musím manipulovat a to dá dost práce. Ale hned jak to půjde, tak se stavím. A co je to za potvoru? |
| |
| Pošlu Lokimu v myšlenkách obrázek toho pegase. "Tak dělejte!" rozeřvu se na poskoky a s očí mi šlehají plameny. |
| |
| Usmějus e a polibek oplatím a zase si lehnu. |
| |
| V pokoji se zájmem z maminky seskočím a dojdu k tomu co jí.Trochu to očuchám.A pak se rozhodnu to skusit a trochu do toho kousnu a snažím s ekousek vytrhnout ale nepodaří se a mamince řeknu. oc uhe. Objasním jí. |
| |
| Ucitím vůni něčeho nového. To mě probudí. Pak uvidím na zemi ležet kus něčeho červeného a o kousíček dál mamimnku jak jí stejnou věc. To z toho ta vůně vychází. Vidím brášku jak se to pokusil ukousnout. Vykroutím se taťkovi a doběhnu k nim. Skusím totéž co bráška, ale sem na tom stejně jak on. |
| |
| Usměji se a každému z nichutrhnu malý kousek masa aby mohli ochutnat. Pak dál jím. |
| |
| "Nepůjdeme se projít?" zeptám se. |
| |
| Zvídavě si tlapkou hraju s tím kouskem co mi maminka dala.Pak si opět přičichnu a nakonec to vhodím sobě do tlamičky a začnu nebo pokouším se to rozkousat.de to z tuha ale de to po chvíli to spolknu a řeknu. e oblé.. Zasměju se a zamrskám ocáskem. |
| |
| Myslím že by jsme tu Kasiope neměli nechávat. Usměju se. |
| |
| Vzbudím se a začnu jíst druhou flákovu. díky. Usměju se na Aleiru že mi taky přinesla a pak se svalím na bok a odpočívám. |
| |
| "Tak ji vezmeme sebou." řeknu a usměji se. |
| |
| Tak jo a kam půjdeme? Zweptám se a jdu pro Kasiope. |
| |
| Prozkoumám ten kousek. očuchám ho a pak si ho vezmu do tlamičky. Taky rozžvýkám a polknu. Je to oprabdu dobré. Mlsně se olíznu. "Mňam.." řeknu. Pak si všimnu, že je taťka vzhůru neotálím a vrhnu se na njě. Začnu si hrát s fousama. |
| |
| "Tak mě je to skoro jedno." povím. |
| |
| Sním maso a ještě dva kousky nechám pro Tlapku a Darase. |
| |
| Rychle zajdu i pro další kousek co tam pro mě zbyl a když jej snim ajen se olíznu a zamrskám ocáskem. mnam ae ičko elsi. Dodám že mlíčko mi chutná více a usměju se. |
| |
| Opatrně malou vezmu do náruče a čekám co nakonec řekne. |
| |
| Usmějus e a řeknu, Tlapko za fousy ne. ěknu nespokojeně a rozhodnu se jí zaměstnat.Před obličejem jí začne bimbat můj ocas. |
| |
| Kašlu na taťku a rozběhnu se pro maso které rozžvýkám a spolknu. Mám od toho červenou tlamičku. Olíznu se, ale to červené je tam pořád. Začnu jen tak poskakovat po pokoji. |
| |
| aky. Zasměju se skočím na sestřičku. |
| |
| "Tak někam půjdem a uvidíme kam dojdeme." řeknu a usměji se. |
| |
| Stočím se kolem malé do klubíčka a usnu. |
| |
| Jen chytnu taťkův jeden prst a dál spinkám. |
| |
| Kývnu a sma lou v náručí jdu za Meg. |
| |
| Začneme se s bráškou hravě prát. |
| |
| Tahám sestřičku při praní za ucho. |
| |
| Irisha Několik odporných, hnusných démonů sloužících Aralianovi tě vyvleče ven z kobky. Venku vidíš svého věznitele, toho odporného a hnusného zloducha... |
| |
| Snažím se vzpírat. Chci se jim prostě vytrhnout. |
| |
| Spokojeně si ji prohlížím. "Takže uřízněte jí ten roh a křídla. Pak ji použijte pro stavbu mého nového paláce. Nějak ji využijte." přikáži jim. Když vidím jak se snaží vytrhnout jen se ďábelsky zasměju. "Odsud se nedotaneš!" povím jí škodolibě. Pak odkráčím pryč, ale projistotu tu nechám neviditělné oko aby na ně dohlídlo, že to udělají správně. |
| |
| Hmm, zajímavé, pomyslím si když vidím to zajímavé zvířátko. To by se taky dalo někdy a někde využít. A využít by se dala taky Aralianova posedlost zajímavými zvířátky... Víš, možná bych měl pro tebe zajímavý tip. Slyšel jsi někdy o opičím králi? zeptám se ho. |
| |
| Něco málo, ale ne moc. Co je to zač? Nějaké zajímavé zvířátko? Jestli jo, tak ho rád odchytím starý brachu. řeknu Lokimu a ušklíbnu se. |
| |
| Ano, něco takového. Žije někde na východě, kde vládne nějakému opičímu království, nebo co... Kromě toho mu slouží spousta malých chlupatých potvor, které se nevyskytují nikde jinde, vysvětluju Aralianovi důvody proč by tam měl jít. On sám je tam poměrně známá osobnost, nadělal si tam sice spoustu přátel, ale i hodně nepřátel, kteří by ti měli být ochotni kdykoli pomoci s odchytem. Opičák sám má pod palcem sice menší armádu a zná pár poměrně ošklivých triků, ale ty by sis s tím měl hravě poradit. A mě samotnému dost vadí, ale nemám čas se o něj starat. Takže já bych se zbavil problému a ty si zase pořídíš pár šikovných zvířátek... |
| |
| Irisha Pár velkých, ošklivých příšer tě srazí k zemi a pevně chytne, nemůžeš se ani hnout. Dva ti chytnou jedno křídlo a drží ho aby ti ho mohl uříznout další, s velkou, krvavou pilou.... A mimochodem ti ti chlapi co tě držej za křídlo stojí na tom druhým křídle... |
| |
| Hmmm....dobrá pomohu ti.....pokud by sji chtěl, mohu ti možná jedno ze svých zvířátek věnovat, ale ne pegasku... řeknu Lokimu. "Osedlejte mého plamenného hřebece, vydávám se na výlet!" rozkřiknu se na své poddané ve stájích kam jsem zamířil. |
| |
| Tím křídlem co mi ho držej se snažím máchat abych je setřásla. |
| |
 | Jsme s Ukkem v podsvětí, bohyně nás sem vyslala abychom jim trochu vypomohli. Zatím to tu ovšem není nic moc, jen nějaké duše a tak, prostě nic zajímavého... |
| |
| Sotva maminka usne tak se probudím já a začnu kňučet. |
| |
| Sotva usnu tak už mě probudí kňučení malé. Lehnu si tedy na bok. |
| |
| Začnu sát mlíčko. |
| |
| Aralian Démoni k tobě přivlečou plamenného hřebce, děsivé a divoké zvíře, které během té chvilky stihlo několik sluhů zmrzačit... Irisha Nepomáhá to, ty zrůdy jsou moc silné. Ten poslední právě přichází jednou rukou ti křídlo pevně chytí a se zrůdným smíchem přiloží pilu... |
| |
| Začnu se soustředit na to křídlo mělo by se zpevnit tak, že bude pevné jako kámen. |
| |
| Pro někoho to může být děsivé zvíře, ale pro mě ne, pro mě je to krásné zvíře, skoro jako domácí mazlíček a nejvíce se mi na něm líbí jeho divokost. Tenhle hřebec poslouchá pouze mě, ale sluhového dokáží přitáhnout. Pohladím ho po šíji. "Takže, dohlížejte na stavbu paláce. Hmm....máme nějakého plamenného hřebce, který je zrovna v říji?"(samci mají říji to vím)otáži se a ďábelsky se usměji. |
| |
| PO napapání se ilíznu a lehnu si k mamince. |
| |
| Oženu se po bráškovi tlapkou když mě začne tahat za ucho. |
| |
| Pousměji se. Vstanu vezmu Lassii do zubů a pomalu se jdu zase projít ven. Před doupětem zase pustím Lassii. Pomalu jdem a ona cupitá vedle mě. Nehne se ode mě nakrok dokud nesvolím. |
| |
| Aň... Knournu a nechám sestřičku.Jdu od ní dál a rozhlížím se co bych mohl dělat.Nakonec mou pozornost upoutá veliká postel.Ryhcle k ní přicupitám a skočím zachytnu se za tenkou deku a snažím lézt nahoru.K mé smůle ale deka povolí a já žuchnu dolů a aby toho nebylo málo deka mě zasype a je jen slyšet né moc výrazné protože dekou tlumené. Ňááááá...ama....ata....ooc! Snažím se dovolat pomoci. |
| |
| Celou dobu sem ty dva pozorovala a Hlavně Darase. Pak se pokusil vylést na postel, ale deka na něj žuchla. Jen sem k němu došla a sundala ji z něho. "Ty naš trdlo." řeknu a usměji se. |
| |
| Když mě maminka zachrání rychle peláším od deky dál a řeknu. o ado a ě.uj. Naříkám na dekuk která s emi zprotivila a držím se u mámy. |
| |
| Moji pozornost upotá jakási skříň, která je, ale zavřená. Doběhnu k tomu a pokouším se drápat nahoru. Moc mi to nejde, protože je to hladký povrch. Naštve mě to a seknu po tom tlapkou. Jenomže to něco velkýho(nevím, že je to skříň.) se ani nehne stojí to tam dál. "o i ač?" zeptám se té věci. |
| |
| Cupitám po boku maminky. |
| |
| Pomalu se procházíme hradem Háda. Kasiopa dál spinká. |
| |
| to je skřín Usměju se. |
| |
| Jen se usmívám a nesu vedle Meg Kasiope. |
| |
| "No jo, tak si di hrát." řeknu. Deku hodím spátky na postel. Pak si lehnu k Raurisovi. Přitulím se k němu hlavu a pozoruji děcka. |
| |
| Docupitám za maminkou a vyškrábu s ejí na hlavu atam se rozvalím. |
| |
| Usměju se a zase usínám. |
| |
| Přikrčím se a začnu vydávat něco jako vrčení. Směrem ke skříni asi si myslím, že jí zaženu. Ale skříň tam stojí a ani se nehne. "ošk i á íň." nadávám skříni. |
| |
| Neboj Tlapko skřán není živá. Odpovím a neotvírám oči. |
| |
| Trochu s ena maminčině hlavě zavrtím a rozvalení na ní ležím a koukám okolo. |
| |
| Přiběhnu k taťkovi a vyšplhám mu na hřbet tam vylezu na hlavu a uvelebím se tam. |
| |
| Nic si z toho nedělám. Pomalu usínám. |
| |
| usmějus e a spím. |
| |
| Stále spokojeně na mámě ležím řeknu. o e uel. Chvílím jelikož maminčina hlava je lepší než zem. |
| |
| Po chvíli procházení se narazím na synovce Háda. Na herkula po boku mladé dívky. Herkules nese v náruči nějaké miminko. Mě po boku cupitá štěně. Když se zastavím tak Lassie se taky zastaví. |
| |
| Jéé ahoj odesso ty máš ale krásně štěnátko. Usměju a trochu houpu s Kasiope. |
| |
| Připlížím se k Herkulovi, hraju si na nenápadnou což, rozhodně nejsem. Pak mu začnu očuchávat zvědavě nohu. |
| |
| I s Kasiope v náručí si kleknu a volnou rukou pohladím Lassie. |
| |
| Když se Herkules skřčí a namíří ke mě svou rukou couvnu. Přikrčím se a hravě na něj cením zuby. Hraju si na strašlivého trhače. |
| |
| Jen si sednu a pozoruji Lassii. "Máš krásnou dceru." pochválím Kasiope. |
| |
| "Hele a ono si to chce hrát na strašlivého trhače."podotknu a usměji se. |
| |
| Jen se usměju a řeknu. Meg podrž ji prosím nachvíli. Usměju se a podám Kasiope Meg.Pak je jen usměju a rukou si přitáhnu štěnátko a pak si ho vezmu na ruce. Ahojky ty malý hafíku. Usměju se a prstěm mu po hlavěn přejedu. |
| |
| "Hlavně jí neříkej prcku, protože Iolas jí to řekl a ona hio počůrala." varuji Herkula. |
| |
| Zasměju se. No jo je to velký rváč. Zasměju se a pošimrám ji za uchem. |
| |
| Jemně kousnu Herkula do nosu, stejně jak Iolaa. Abych ukázala, že jsem velký rváč. Když mě pak podrbe za uchem tak se k němu přitulím. Líbí se mi to. |
| |
| Po jeho zmínce o pegasce se jen uchechtnu. To je mi jasné, po zákrocích které s těmi zvířaty provádíš by mi byla stejně k ničemu... Ovšem, jestli tam máš něco zajímavého, beru to. |
| |
| Usměju se a drbu jí za uchem dál. tak tobě s eto líbí jo? Usmějus e. |
| |
| Olíznu mu tvář. Dál se k němu tulím. |
| |
| Dál jí drbu a řeknu. No jo ty budeš vlaká a silná vlčice po mámě. Usměju se. |
| |
| Pomalu se probouzím a protáhnu si svoje nožky a ručičky. "Máma......Tátat.....pc abbbb....." zažvatlám a zasměju se. |
| |
| Kasio. Usměju se a skrátím její jméno a usměju se na ní a vstanu a dám v ruce s malým štěnátkem blíže. Podívej miláčku není krásné? Usměju se ale dávám pozor aby si nic neudělaly. |
| |
| Irisha Démoni začínají řezat. Bolí to opravdu příšerně, ale podle všeho jim to moc nejde. Mizerná kobyla...ale nevadí, mám tam nějaký jed po kterém jí ta křídla odpadnou..., zašeptá ten s pilou odchází, jeho kamarádi dál drží. Aralian Kůň se sice trochu zklidní, ale stejně nakopne každého sluhu který se k němu přiblíží. Jistě pane, na vše dohlédneme... A pokud jde o plamenné hřebce, tak tenhle ti jsou v říji prakticky pořád. Bohužel, tohle je jediný kterého máme, všechny ostatní které jsme tu kdy měli zabil hned jak je ucítil. |
| |
| Koukám na štěňátko jako pohledem Co to je? |
| |
| To je štěnátko zlatíčko zatím je taky jako ty.Ale jak budeš růst bude i ona. Usměju se. |
| |
| Začnu miminko očuchávat. Nějak poznám, že je na tom stejně jak já. Takže se k ní přitulím hlavičkou. |
| |
| Sáhnu štěňátku na hlavičku jako bych ji hladila a když se ke mě přitulí tak se zasměji. |
| |
| Usměju se. Vidím že si ti dva padli do oka. Usměju se. |
| |
| "Taky jsou asi tak stejně starý." řeknu a usmívám se. |
| |
| Po chvilce však začnu kňučet protože mám hlad. |
| |
| Usměju se. No jo tak běž k mámě ty malá krasavice. Usměju se a položím štěnátko před maminku. |
| |
| "A máme tu něco co se podobá koni? Teda kromě té pegasice? Potřebujem samce a aby byl v říji." zeptám se a řeknu. Někdy až přídeš tak ti ukáži mou zbírku zvířátek. A vybereš si. Já s nimi, žádné zákroky neprovádím, to moji poskoci, i když jim to nařizuji já. řeknu Lokimu Dál hladím hřebce. |
| |
| "To už seš zase hladová?" zeptám se, ale je mi jasné, že mi neodpoví. Čapnu jí tedy za kožich a nesu ji do doupěte. Běžím docela rychle. Když tam doběhnu položím ji a lehnu si na bok. |
| |
| Začnu sát mlíčko. |
| |
| Skouším s sebou mrskat abych je ze sebe dostala. Ne křídla ne, to je největší pýcha pegasů nesmím je ztratit. pomyslím si. |
| |
| Aralian No, když nic jiného, tak bychom mohli použít vašeho koně. Co si pamatuju, tak samice nikdy nezabil.... |
| |
| Chvíle zamyšlení. "Dobrá, výlet počká." řeknu škodolibě. Hahaha....Mám ďábelský plán. pomyslím si "Připravte pro něj tu nejlepší stáj co dokážete bude mít návštěvu." řeknu a ušklíbnu se. Počkám s ním venku aby nepokopal někoho dalšího nerad bych přišel o poddané. Až to budou mít připravené tak ho dovedu dovnitř. Pak si to nasměruju do kobek chci se podívat jak pokračuje "operace". |
| |
| Aralian Přicházíš zrovna ve chvíli kdy jeden z démonů hodlá polít její křídla nějakým lektvarem. Podle všeho nějaký jed nebo kyselina... Když tě však uvidí, zarazí se a čeká na rozkazy. |
| |
| "Pokračujte." řeknu a sednu si na nejbližší židli. jen to pozoruji. Je to pro mě něco jako divadlo. |
| |
| Grrr....To ne. Kdybych se odsuď někdy dostala tak budu všem jen pro smích. Budu bez křídel. pomyslím si. Snažím se sebou házet, ale oni jsou moc silní na mě. |
| |
| Aralian a Irisha Ten démon jen přikývne a nalije několik kapek na místo kde se křídlo stýká se zády. Je to sice jen troška, ale už se z toho začíná kouřuït a kůň musí zažívat neuvěřitelnou bolest... |
| |
| Začnu řechtat bolestí. Bejvala bych sebou i házela, ale nemohu. V očích je vidět, že cítím strašlivou bolest. |
| |
| Jen se ďábelsky směji. To je krásná podívaná, škoda, že tu Loki nejsi. řeknu mu v myšlenkách a udělám něco, jako, že vidí to co vidím i já. |
| |
| Vidím Araliane, pěkná podívaná, řeknu mu když naše zraky propojí. Ale nechtěl jsi s tím koníkem něco udělat? |
| |
| No chtěl, a taky udělám. Jen bez křídel a bez rohu to bude lepší. vysvětlím Lokimu a dál se chehctám jako ďábel. |
| |
| "Pcek......žavtly žvatly... žvatlám (to žvatly žvatly je jako místo žvatlání. |
| |
| Jenom se pousměji a pohladím jíi po tvářičce. |
| |
 | Vody kterým vládnu mi zjeví obraz jedné z těh jenž mi slouží a jsou možná i mými potomky.Okamžitě s e rozpadnu ve vodu a zase zhmotním ale v síni kde je tento polo pegas vězněn a křknu. Pán vod si přišel pro to co je jeho. Řeknu a všechny odmrštím vodou která začne všude ze země okolo nás cákat.Pak dojdu k pegasovi nebo co to je a i s ním s erozplynu ve vodu azhmotním na jednom ostrově. Už budeš v bezpečí. Řeknu. |
| |
| Nakonec na tátovi začnu žužlat ucho. |
| |
| Jen s e při cestě o pokoje usměju. |
| |
| Jen dál spím. |
| |
| Stále rozvalený mamince na hlavě jen tak koukám aodpočívám. |
| |
| "ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!" zařvu a začnou ze mě šlehat plameny. Plasně já celý hořím. Moji poskoci vědí, že když se já naseru tak je to špatný. Vyběhnu ven a začnu pálit všechny stromy v okolí mě. Pak doběhnu do stájí nasednu na plameného hřebece a padím. LOKI KDE JE TA OPICE NEBO TEN KRÁL!! zařvu rozzuřeně na Lokiho.Sem teď jak chodící pochodeň, akorát mnohem horší. |
| |
| Moc nevnímám kdo mi to vlastně pomohl. pořád je na mě ta kyselina a sem všemožně svázaná. Cítím strašlivou bolest na tom křídle které mi pokapali tou tekutinou. |
| |
| Můj trojzubec hned všechny provazy nebo řetězy které drží Irishu přetrhá.Pak proudem vody smyju kyselinu která je na křídle a řeknu. Neboj uzdravíš se.¨ Řeknu. |
| |
| V mých očích se objeví úleva a přestanu bolestí řechtat. Ležím an zemi a pomalu upadám do bezvědomí. |
| |
| Jen na ní kouknu.Pak se jí dotknu a dám jí dar dýchaní pod vodou.A odnesu jí do svého podvodního paláce. |
| |
| "Máma.....táta....pcek...." zažvatlám a směji se. |
| |
| Přesně Kasiope. Zasměju se a polechtám jí. |
| |
| Dál se směji. Mh:můžeme to brát, že mám přesně to oblečení na jako na ikoně? |
| |
| Usměju se. Mh.myslí e jo. |
| |
| Nakonec mamince na hlavě usnu ale jaksi neklidně.Zdá s emi škaredý sen o tom jak spadnu do vody a topím se a nikdo mi nejde pomoci.Neklidně se na mamince vrtím a ze spaní i trochu knourám. |
| |
| Jen kldiěn spím a dcerky si nevšímám. |
| |
| Blbej mořous... Chápu tvé rozhořčení, ale až budu mít vše potřebné, tak se o to postarám, sděluji Aralianovi. Opičí království je na východ odsud. A mám ještě jeden dotaz-nemáš tam nějaké mořské stvoření? |
| |
| Nakopnu hřebce do slabin a vyrazíme na na východ. Já na něm sedím a celou cestu plápolám.. Možná, ano. řeknu mu a snažím se si vzpomenout jestli nemám něco mořského. |
| |
| sedím pod mořem e svém paláci na svém trůnu a opodál na polštářích leží ta kterou jsem zachránil. |
| |
| ...ama...ňa...aň... Knourám ze spaní mamince na hlavě víc a víc.Stále s emi zdá ten ošklivý sen a neklidně sebou házím a vrtím se¨. |
| |
| Probudí mě to. Stáhnu ho tlapou dolů a snažím se ho probrat. Tím, že ho začnu jakoby čistit. |
| |
| Ještě dál opakuji ty tři slova a pak usnu. |
| |
| Najendou když mě maminak stáhne z hlavy otevřu prudce očí s mnauknutím a vyděšeně se dívám na mamnku. o o oa ude a a oit. Snažím se vysvětlit co semi zadálo mamince a přiticknu se k ní a držím e jí packama. |
| |
| Jen se usměju a dám malou do postýlky a lehnu si. |
| |
| Po několika velice dlouhých hodinách se probírám, zjišťuji, že jsem v jakémsi pláci. Nedaleko ode mě je nějaký trůn a na něm sedím Poseidon. Už ho poznám. Pak mi dojde, že jsem v jeho paláci. Sem, ale poměrně zesláblá. Nedokáži zvednout hlavu ani se pohnout. |
| |
| Jen lež mí sluhové ti donesou co potřebuješ jakmile řekneš. Řeknu mile. |
| |
| Stále vystrašeně koukám na mámu a čekám jestli pochopí co jsmej í řekl. |
| |
| Lehnu si k Herkulovi a usnu. |
| |
| spím. |
| |
| Přitisknu ho k sobě a tulím se k němu. "No šššt to byl jen zlý sen, klid."snažím se ho utěšit. |
| |
| Ještě vystrašený řeknu. oc e oim e ody. Řeknu a přitulím se k mámě ještě víc když si vzpomenu na včerejší zážitek s vodou. |
| |
| Zdá se mi sen. Který je strašný. Vídím přesně to co se dělo Irishe. Vidím naprosto všechno. Probudím se a prudce se vzbudím. Mám zpocenou tvář a zrychleně dýchám. |
| |
| Sednu si a obejmu Meg. COpak?Klid drahá to se ti jen něco zlého zdálo. Řeknu. |
| |
| Vezmu malou d zubů, rozhodla jsem se navštívit Atropa. Pomalu se vydávám k bráně do podsvětí. Půjdu kolem kerbera. Když dotazém ke kerberovi, pustím malou. "Ahojky." pozdravím ho. |
| |
| potom čekám co maminka na to co jsme jí podvěděl zase odpoví a je vidět že se stále bojím. |
| |
| Jen ho k sobě tulím. "No všechno bude dobré ššt.... byl to jen ošklivý sen." tiším ho dál. |
| |
| ae a e oim ody. Obasnuju dál mamince stále se strachem.DOufám že to pochopí. |
| |
| Schovám se pod maminku. Toho tříhlavého psa se bojím.(Vypadám přesně jako na ikonce akorát mám otevřené oči. |
| |
| "Neboj před vodou tě ochráním." řeknu mu a tulím se k němu. |
| |
| Jen zaknourám a stále se držím maminky jako klíště. a e e ode uoim. Naříkám to co jsem viděl ve snu.Myslí msi že s eto stane. |
| |
| "Ne neboj, já to nedopustím, ani tvůj tatínek ne." pošetpám mu. |
| |
| Stále držím křečovitě maminku a naříkám. a e ae oim. Řeknu div mi nevyhrknou slzyčky.(pokud to de:) |
| |
| Mě se pro změnu zdá, že mě odnesla nějaká potvora něco jako drak a pak mě roztrhala na malé kousky taky se začnu vrtět a kňourat. Stále se nemohu probudit. |
| |
| "Neboj, nedopustíme aby se ti něco stalo." řeknu mu a olíznu ho. |
| |
| Zamžourám a přítáhnu si tlapou Tlapku k sobě dolů a probudím jí svou packou. no tak klid maličká nic se neděje. Utěšuju jí. |
| |
| ak o. Souhlasím nakonec a strach se mi z očí začne vytrácet ale maminky se zatím pro jistotu pustit nehodlám stáe se držím jejího kožíšku. |
| |
| Neboj malá, mě se neboj, já nekoušu. Řeknu, usměju se a pak jenzkontroluju svý malý. Možná by si s ní chtěli hrát... Pomyslím si a pak se jí zeptám: nechces si hrát s malejma? Zároveň sem to říkal i malejm který vylezli nebo přestali dělat blbosti a koukaj zvědave na Odessu a na Lassie. |
| |
| "Jdu ji ukázata Atropovi, koneckonců je to jeho dcera."řeknu an vysvětlenou. Počkám co mi kerber odpoví. |
| |
| Tos měla jen zlý sen Tlapičko. Ujistím ji apřitisknu jí k sobě. Už je to dobré že? Usmějus e na ní. |
| |
| ami aš e ada? Zeptám se najendou a koukám na ní svýma dětskýma očima. |
| |
| "Mám tě ráda neboj"ujistím h a začnu se k němu tulit víc. |
| |
| Jen seusměju a dál s ezatím držím mámy. |
| |
| Zajímavé, někdy se tu stavte ať si s nima pohraje. Řeknu jí a ona může mi v očích vidět ten pohled jaký sem měl dicky dřív. (ten kterej sem měl dicky předtim než sem na ní skočil) |
| |
| Tulím se k tátovi a celá se třesu. |
| |
| Neboj se už maličká už je to dobré ano?Jen běž zase klidně spinkat neboj nedovolím aby se ti zdálo zase něco ošklivého. Ujistím ji aobejmu. |
| |
| Vezmu malou do zubů a padím za Atropem. |
| |
| mamka mě zase poapdne do zubů a někam běžíme. Doběhneme k nějakým stezkám tam mě mamaka pustí. |
| |
| Zastavíme u stezek kde je Atropos. Pustím malou. "Atrope!"houknu na něj. |
| |
| Tak lehni si zase na mě s mámou a spinkej už se ti to zdát nebude. Ujištuju jí a čeká maž si na mě vyleze. |
| |
| Pak s enaposledy přitisknu k mámě a pak se yškrábu na ní a lehnu si částečně na její ačástečně na tátův hřbet. |
| |
| "Bylo to strašný. Viděla jsem nějakou pegasí samici, která má jeden roh. Nějaké démony a jednoho obrovského. Jeden z démonů poléval te pegasce křídlo nějakou kyselinou. Pak tam někdo přišel. Vzal Pegasku a zmizel s ní. Ten nejvyšší démon se naštval a začal plápolat." řeknu mu a objímám Herkula. |
| |
| To nic byl to jen sen. Poihladím Meg po tváři a dám ji pusu na líčko. |
| |
| Udělám totéž co bráška a přitulím se i k němu. nějak, ale nemohu usnout. |
| |
| usnu nakonec. |
| |
| Kdys zase uslisím Odessu tak k ní přisprintuju tak rychle, že náhodný pozorovatel by si spíš myslel že jsem ušatý torpédo a né vlk.Ahoj! řeknu hned jak dobehnu a olíznu jí čenich. Pak se podívám na Lassie. A kdopak seš ty? řeknu takovym tim hlasem kterej maj dospelí kdyš chovaj v náručí mimino. |
| |
| "Ten kdo zachránil tu pegasku byl tvůj další strýc Poseidon..." řeknu a nepřestávám Herkula objímat. |
| |
| taky nemohu usnout a tak po větší pocit bezpečí i pro mě i pro sestřičku s ek ní přiticknu atlapkama se jí chytnu. spi o ue obe. Ujistím ji a hlavičku si položím na její záda jako bych jí chtěl chránit. |
| |
| "To je tvoje dcera Lassie." řeknu a usměji se. |
| |
| To je možné pod jeho vládou jsou i pegasové. Řeknu a držím Meg v pevném objet. Už se uklidni má drahá. |
| |
| Všichni tři mohou cítít, lehký třas. Pokouším se usnout, ale nejde to. |
| |
| "Eh....." vydám ze sebe pouze, jsem opravdu vyčerpaná. |
| |
| Jelikož vím jak se sestřička musí cítit taky nespím a zašeptám ji. a ě ohaim. Snažím s ejí namluvit že ji když tak ochráním a tlapkama jí sevřu ještě více abych jí ujistil. |
| |
| SLuhové donesou jídlo avodu. |
| |
| Nemohu se napít ani najíst, jelikož nedokáži zvednout hlavu. |
| |
| Sluhové jí nakrmí a napojí. |
| |
| Dovolím jim to, jelikož nemohu nic dělat a citím, že jsou hodní. "Díky." řeknu. Jídlo a pitím trochu dodá sílu takže dokáži zvednout hlavui a nemusím ležet na boku. |
| |
| Jen se usměju. |
| |
| Nakonec usnu. Ale nespím moc silným spánkem. |
| |
| Držím sestřičku a jen podřimuju. |
| |
| "Cítila jsem něco jako, že to není jen sen." povím mu s obavami v hlase. |
| |
| Každopádně to dopadlo dobře neptun jí pomohl. Ujistím ji. |
| |
| Nakonec se uklidním a usnu Herkulovi v obětí. |
| |
| Jen sedím a usmívám se. |
| |
| Položím si hlavu na tlapy a usnu. |
| |
| usnu též |
| |
| "Otče děkuji, že si mne zachránil a promiň, že jsem se nechala zajmout." řeknu mu a zastříhám ušima.. |
| |
| To nic už je vše v pořádku. Odpovím s klidem. |
| |
| Složím hlavu na přední nohy a jen koukám. |
| |
| Usměju se a sleduju svou dceru. |
| |
| Probudím se, ale ne kuli zlému snu, ale kuli hladu. "ama a am ad" řeknu mamince svůj problém proč nespím. |
| |
| Probudím, se hladem, takže začnu palkat. |
| |
| Otevřu očka a koukám na sestřičce a přitakám jí. a aky ham ham. Objasnuju mamince s ní. |
| |
| Vezmu Kasiope a začnu js ní houpat. Copak krásko už máš zase hlad. Usměju se a utěšuju jí. |
| |
| Já dál tvrdě spím, i když na mě děti mluví. |
| |
| Probudí mě pláč dcerky. Vidím, že se jí snaží Herkules marně utišit, tak ji převezmu a nakrmím ji. |
| |
| ocej. Řeknu sestře ať na mě počká a zvednu se s ní.Přejdu mamince na hlavu kde se začnu vrtěta a rozvalovat a říkám. ama y ham ham. Snažím se jí to vysvětlit a probudi tjí. |
| |
| Jen se usměju. No jo ta naše malá to je takovej hladovec. Usměju se. |
| |
| Začnu mamču tahat za ucho aby se probudila. |
| |
| ama y ham ham. Řeknu na maminčině hlavě a tlapky já dám na oči. |
| |
| Když se napapám tak přestanu brečet. Místo toho se začnu smát. |
| |
| No jo když nemá hlad je jako andílek. Zasměju se a řeknu. Kasiope táta ti něco vyrobil. Usměju se a z kapši vytáhnu vyřezanéoh dřevěného koníka a podávám jí ¨ho. Podívej co pro tebe mám. Usměju se. |
| |
| Tahání za ucho mě probudí. Když otevřu oči zjistím, že je tma, je mi jasné, že mi tam NĚKDO dal tlapky. Oba je tlapou stáhnu ze své hlavy. "Vy byste taky pořád jedli." řeknu jim.Lrhnu si na bok, ale nejdřív popojdu kousek dál od Raurise. |
| |
| Usměji se "Myslíš, že už by udržela hlavičku ve vzduchu sama?" zeptám se. Pohladím dceru. |
| |
| Hned začnu papat. |
| |
| Koukám se zvědavě na dřevěného koníčka. Natáhnu ručiku a snažím se to sevřít, jenomže je to moc velké. |
| |
| o o o. Pousměju se nad tím a když se můžeme jít napapat rychle docupitám k mamince a začnu papat mlíčko jjako vždy netrvá dloho než je mé bříško plné.Pak ale docupitám k maminčině hlavě a tlapkama předníma se jí opřu o místo kde jsou chloupky vyrůstající z čumáku. |
| |
| Jen se usměju a dám koníka Kasiope do klína. S ním si můžeš hrát. Usměju se. |
| |
| Koukám opřený o mámu jí na oči a řeknu. Ami od i hat. Snažím se jí říci a by si s námi hrála a mrskám ocáskem. |
| |
| "Takže hrát jo? No, ale já ybch se taky ráda vyspala, pořádně." řeknu jim. |
| |
| ak o.Blou. Řeknu mamince souhlasně a slezu s ní.Sednu si opodál sestřičky která ještě papá a sedím.Kouká okolo a uvažuju co dělat a mrskám kolem sebe ocáskem. |
| |
| Když se napapám tak si sednu vedle bratříčka. |
| |
| Lehnu si k Raurisovi a usnu. |
| |
| "a o uem a u um?" zeptám se brášky. kouknu se ke dveřím a k našemu štěstí jsou otevřené. |
| |
| Kouknu ke dveřím n akteré sestřička upozornuje a řeknu. a e oim e am ekde oda. Řeknu a ucouvu jelikož sipama tuju na poslední výlet. |
| |
| "e u em k o e." řkenu bráškovi. |
| |
| ae a e oim že e uopm. Snažím se objasnit sestřičce jaký mám strach z vody. |
| |
| "á im a e k o e e u em." snažím se říct, že k vodě nepudem. |
| |
| ae o iž a i araime? Snažím se uptat sestřičky co kdyby jsme jí objevili. |
| |
| Probudím se. Je tu pěkná nuda. pomyslím si. |
| |
| "ak u em yč" řeknu mu. |
| |
| ak o. Souhlasím a cupitám nejistě za sestřičkou a držím se za ní. |
| |
| Vylezeme ven a někam cupitáme. |
| |
 | jsme se Sláinem někde v podsvětí, pomalu klopýtám za ním a mám ze všeho co potkám děsnou hrůzu.... A že je tu spousta věcí které by mě mohli sežrat. Na druhou stranu, Sláina nic nesežere, na to je moc nebezpečnej... |
| |
| Jdu za sestřičkou a očividně mám stále strach. |
| |
| Mno, co takhle tu zabijáckou velrybu kterou sis pořídil loni? zeptám se Araliana na jedno z jeho zvířátek. Dál se věnuju sledování těch roztomilých tygřích koťátek... Co bych s nimi mohl udělat...? |
| |
| Jo tu jo, máš pravdu. řeknu mu. Dál směřuji na východ. Pochodeň jedoucí na plamenném hřebci. |
| |
| Když přistaneme řeknu. Firuzi vem si nějaké ty svoje hejblata a jdem na průzkum. Řeknu a jdu na břeh. |
| |
| am ed? Ptám se sestry kam dál. |
| |
| "eba u y." řeknu a ukáži směrem kde jsou další pokoje, mimochodem pokoj, Herkula a Meg. "uem a i ít ej u?" navrhnu. |
| |
| Koukám se na dcerku a usmívám se. "Co skusit, jestli hlavičku udrží?" navrhnu a pohladím ji po ní. |
| |
| Dobrá, řekni svým poskokům (telepaticky) ať ji vypustí do moře. Ať plave u dna a zaútočí na Charybdu, ta by tak měla být úplně bezmocná. Tak osvobodí Midgarda. Potřebujeme mít na moři naprostou převahu, je to jasné? |
| |
| ak o. Řeknu a dojdu ostýchavě ke dveřím a zaškrábu na ně a rychle ucupitnu pryč. |
| |
| Začnu jakoby vybuchovat, když Loki mluví o moři. Řeknu to telepaticky poskokům a mířím na východ. |
| |
| Doběhnu k bráškovi. |
| |
| čekám zda se něco bude dít. |
| |
| Sleduju jak Aralianovi poskoci vypouští velrybu. Tohle bude ještě zajímavé. Výtečně starý příteli. A teď je nutné něco udělat s podsvětím... Hlavně se Sláinem MacRothem. Na Sláina je nutné dát si pozor, ten chlap patří k tomu nejnebezpečnějšímu co se nám může postavit do cesty... Na to abych ho poštval proti Diovi a ostatním je moc věrný Trojjediné, ta by ho před takovým trikem ochránila. Ale něco vymyslet musím. Yurnera poslat nemůžu, je to věrný bojovník o kterého nechci přijít. Takže co mám teda dělat...? |
| |
| Zaslechnu nějaký zvuk a myslím si, že to udělal ten koník, začnu se tomu smát. |
| |
| Meg někdo škrábal na dvěře bež s epodívat. Řeknu a dál si hraju s malou. |
| |
| Zaslechnu kapitána jak vydá rozkaz k průzkumu. Koutkem oka zaregistruju nějakého z jeho kamarádů, nesoucího spoustu pitomostí. Vezmu si svou přilbu a zbraně a seskočím na břeh. Přece by mě tu nenechali... Mám takový pocit, že v tomhle mají nejspíš zase prsty ti mizerní bohové... |
| |
| Zaslechnu škrábání na dveře. Dám Malou Herkulovi a jdu otevřít dveře. Když je otevřu vidím tam tygřata. "Máme návštěvu." řeknu a usměji se. Pustím je dovnitř. |
| |
| Mňouknu, když se otevírají dveře. Pak se ukáže teta. Otřu se jí o nohy. Pak se rozběhnu ke strejdovi. |
| |
| a kde máte rodiče? Usměju a koukám na ty dva. |
| |
| když vidím tenu cupítám za sestřičkou ale na herkulovu otázku s ezastavím a odpovím. ssss..spi. Vyloudím. |
| |
| No to budou mít radost že jste jim utekli. Řeknu a kasiope nechám at si na posteli hraje s koníkem a vezmu do ruk ty dva malé tygříky a dám je kousek od ní. |
| |
| Jen koukám co strejda dělá. |
| |
| "V ooji. i e li a ýlet." vysvětlím strejdovi. "o a ka a avdu spi."přitakám a otřu se strejdovi o nohy. "o e oje ina, á pře uvila ašku." povím strejdovi a přitulím se k němu. |
| |
| sice vá moc nerozumím ale dobře. Řeknu a dám je kousek od Kasiope at si s ní hrajou akoukám na ně. |
| |
| Jen si zvídavě prohlížím svou sestřeničku a dojdu k ní.Pak se jí otřu o tělo a zavrním. |
| |
| Vezmu malou a posadím ji na postel, halvičku ji podpítrám a záda taky.pomalinku dávám ruku z hlavičky dál. Hlavičku drží ve vzduchu. Jen jí podpírám záda. Usmívám se. "To je naše šikulka." řeknu. |
| |
| Aň. Usměju a vyšplhám sestřeničce do klina ahlavou se o ní otírám. |
| |
| Když mě maminka posadí a já držím hlavičku ve vzduchu jen se tomu směji. pak se o mě otře nějaké zvířátko. Dokonce mi vleze do klíná. Začnu se smát. Jako by ho pohladím. |
| |
| začnu vrnět a tulím se k ní. |
| |
| Jen s eusměju. Tak běž tlapko. Postrčím i druhé tygře ke kasiope a usmívám se. |
| |
| Pomalu docupitám ke Kasiope. Začnu se o ní taky otírat. |
| |
| Otírám se hlavou o ní dál a tulím s ek ní s vrněním. |
| |
| Probudím se a k mému zděšení tu nejsou děti. Vyskočím na nohy a začnu se kolem rozhlížet. "Raurisi honem, vstávej děti tu nejsou." snažím se ho probrat. |
| |
| Začnu se smát ještě víc. Jako yb je oba hladím. |
| |
| usmívám s ea vrním líbí s emi to. |
| |
| Vyskočím na nohy. Co?!Sakra dveře jsou otevřené! Řeknu a vyběhnu rychle ven a jdu hledat dětri. |
| |
| jen se usmívám. |
| |
| Takže teď je mým hlavním problémem Sláine. První možností jak se ho zbavit je poslat tam Yurnera. Ten je sice neuvěřitelně silný a mocný, to ovšem ten šílený sekyrník taky. Bylo by to moc riskantní. Obrátit ho proti Hádovi a ostatním taky nemůžu, to by neprošlo. Ale možná bych mohl využít některého ze zemských červů, ti Sláina znají a nemají ho zrovna v lásce. Teď je jediným problémem dostat červíky nějakým způsobem do podsvětí... |
| |
| Aleiro mám jsou u Herkula ti malí roštáci. Řeknu když vbíhám k Herkulovi do pokoje. |
| |
| doběhnu do Herkulova pokoje. Sednu si a rozzlobeněn mrskám ocasem."Kdo z Vás dvou nám tohle vysvětlí." otáži se. V mém hlase je znát, strach a zloba. |
| |
| Nic neříkám jen sedím vedle Aleiry. |
| |
| No tak sestřičko uklidni se. Snažím se to trochu umírnit. |
| |
| Když uvidím maminku objeví se ve mě strach.Nic neříkám jen se v klíně malé sestřenice přikrčím jako bych se chtěl schovat. |
| |
| Polekaně s sebou trhjnu když uslyším maminky hlas. Sklopím uši a provinile se na ni podívám. " a o užu á. em ouala em ašku. on e těl, a e á o emluvila." přiznám se. |
| |
| V mých očich, je znát, strach, zloba, ale i úleva. "Tohle nenechám jen tak Tlapko. Víš jaký ste nám nahnali strach?" řeknu k Tlapce. |
| |
| Kouknu na sestřičku která to vše vzala na sebe a nehodlám to tak nechat.Vylezu a postavím s ejí po boku. ami o a.A suhail a eadrel tapku. Snažím se chránit sestřičku. |
| |
| Á, pobřežní hlídka právě dorazila!! pomyslím si když vidím jistou dosti zajímavou podívanou. Konkrétně:K Sindibádově lodi se blíží horda divochů... Je nutné však zařídit ještě několik věcí:Pythone, vyraž k té vesnici kde se nám nepovedl ten pokus s mou dcerou. Tam by už mělo čekat několik Cromových červů, proražte si tou jeskyní cestu do podsvětí. |
| |
| Jen sedím aposlouchýám jak s enavzájem sourozenci chrání. |
| |
| "Tak co z toho je pravda?" zeptám se. |
| |
| a ohl abranit ae ecal em e umuit. Vysvětluju mamince a snažím se krát sestřičku. |
| |
| "arasi, e aň mě a o ů u á. atr e mě a í rá it." řeknu směrem k bráškovi a pak mamince. |
| |
| "To je jedno kdo koho kryje, šli ste oba. Teď půjdeme zpátky. Vyčistíme Vás a pak uvidíme." řeknu nekompromisně. |
| |
| Kývnu a přtisknu s ek tlapce. |
| |
| pod Tlapko. Řeknu a vezmu si ty dva na záda a vracím se s nimi do pokoje. |
| |
| Kleknu ještě k aleiře a řeknu. Nebud na ně mo tvrda sestřičko nemysleli to zle- řeknu a pak si sednu zas ezpět k malé. |
| |
| Jen polknu a chytnu se ssestřičky když jsmeme zpět do našeho pokoje a se strachem očekávám co bude. |
| |
| "Nemají utíkat." řeknu. Jdu za Raurisem. |
| |
| Když vidíme divochy řeknu. Odkotvit a honem. Křknu a nastoupíme na lod a já začnu metat na divochy fizuzovy zápalné tyčky. |
| |
| V pokoji sundám ze zad ty dva se lehnu si ačekám na Aleiru. |
| |
| Ikdyž jsme už na zemi držím se sestřičky. |
| |
| Cítím obrovskou vinu. " á o oiň." omluvím se bráškovi. |
| |
| o ic. Řeknu sestřičce a stále se jí držím. ud oa a eo aai een. Řeknu a nepouštím s ejí. |
| |
| Jen sleduju jak se sourozenci drží a čekají maminčin rozsudek. |
| |
| Dojdu do pokoje. Zavřu dveře. "Jak jsem řekla nejprve Vás vyčistíme." řeknu lehnu si a vezmu si Tlapku. Začnu ji čistit. |
| |
| Začnu si zas ehrát s malou. |
| |
| ikdyž maminka čistí tlapku nepouštím se jí ajsem k ní připojený. |
| |
| Odpojím ty dva od sebe. Darase šoupnu k Raurisovi. |
| |
| Jen smutně ležím a mám sklopené uši. |
| |
| Když mě maminka odšoupně začnu mít strach. |
| |
| VYčistím darase a pak jej nechám. |
| |
| Když jsem vyčištěný čkeám až maminka pustí sestřičku abych se jí zas emohl chytit a by jsme byli pohromadě. |
| |
| I když je Tlapka vyčištěná tak ji nepouštím. "Takže Raurisi co by byl pro ně nejlepší trest?" zeptám se Raurise. |
| |
| Začnu se k mamince tulit jako bych si ji chtěla usmířit. |
| |
| Docupitám k mamince a snažím s eprorvat k Tlapce. |
| |
| Nevím ty si jejich máma. Řeknu. |
| |
| "A ty jejich táta." podotknu. Kouknu se na ně jak se ke mě tulí. Trošičku mě obměkčily, ale ne moc. |
| |
| Stále se deru k Tlapce. |
| |
| "ama oiň." snažím se mamce omluvit. |
| |
| Ano ale trest jim dej ty. Řeknu. |
| |
| nakonec si pomyslím že je blbost aby jsme byli potrestaní oba a kouknu na tlapku pohledem"nic neříkej" a řeknu. Ama o echno a apka a ic eue. Všechnu vinu beru na sebe. |
| |
| "Darasi nesnaž se." řeknu mu. Chvíli si to všechno promýšlím. "Takže, nepotrestám Vás, ale mám podmínky. Už tohle nikdy neuděláte, a pokud budete někam chtít jít oznámíte nám to. Pouze když nebudeme spát. Jinak zůstanete tady." povím jim a čekám co udělají. |
| |
| Sklopím uši a přikývnu. |
| |
| Taktéž přikývnu a přitulím se k mamince. |
| |
| Proderu s ekonečně k sestřičce a přitulím s ek ní. |
| |
| Začnu těm dvoum bimbat před obličejem ocasem. |
| |
| Nemám v umyslu se sestřičky pustit a o ocas se nezajímám. |
| |
| Taky se k bráškovi tulím a k mamince zároveň. |
| |
| "Chcete si jít hrát s Kasiope?" zeptám se jich. Už se na ně nezlobím. |
| |
| Začnu si s koníčkem hrát. |
| |
| Zavrtím hlavičkou protože mám strach. |
| |
| Jen se usmívám. |
| |
| "Už se na Vás nezlobím. Měli sme o Vás s tatínkem strach." řeknu mu konejšivě a přitulím se k nim hlavou. |
| |
| Pokývnu hlavičkou a stále se jinak nehýbu. |
| |
| Tak běž s mrnaty já si ještě zdřímnu. Řeknu a lehnu si. |
| |
| "Tak dobře." povím vyhodím si ty dva na hřbet a zamíříme do Herkulova pokoje. Když tam vejdu položím je na zem a nechám je. |
| |
| Okamžitě si lehnu do klína Kasiope a zašnu s e k ní lísat. |
| |
| Nesnáším moře! Teď si jedu pro krále. Snad mě to trochu uklidní. řeknu. Loki i na takovou dálku může cítit, můj hněv. |
| |
| Je to smutné, opravdu velmi, velmi smutné... Tahle tygřátka by pořád někam lezla.... Měl bych tam někam dát jámu plnou hadů..., přemýšlím o tom co by se dalo dělat se zvířátky. A pak se ozve Aralian... Neboj Araliane, část moře vysušíme až bude po všem, řeknu svému kolegovi s úsměvem. |
| |
| Přitulím se ke Kasiope. Po chvilce amzlení usínám. |
| |
| "Herkule pohlídate je? Já jen, že bych si šla lehnout."řeknu. |
| |
| Jistě neboj sestřičko. Usmějus e a koukám pi dětech. |
| |
| Odejdu za Raurisem a lehnu si k němu. Usínám. |
| |
| Tulím se s vrněním ke Kasiope a tlapkama jí objímám. |
| |
| Já se tomu směju. |
| |
| Volnou rukou podrbu Darase za uchem. Tlapku nechám chrnět. |
| |
| Tulím s ek malé a vrním. |
| |
| Já se jen usmívám a pozoruji je. |
| |
| Stále se tulím. |
| |
| "Pcek..." zažvatlám a směji se. |
| |
| imi. Zasmějus e a lísám se k ní. |
| |
| Opatrně dávám ruku ze zad pryč. Kupodivu, už umí sedět sama. "Herkule dojdu pro něco k jídlu." řeknu. Zvednu se a jdu do kuchyně. Tam naplním nějaký tác, ovocem, zeleninou, pečivem a masem. Jo a beru i mlíko a piškoty. Pak se vrátím zpátky. "Tak si dej."řeknu a položím tác na stolek. |
| |
| Když vídím maso zaknučím. a aky. Olíznu se. |
| |
| Usměju se apoděkuju a sním nějaké ovoce. |
| |
| "A hele tady má někdo chuť na maso." řeknu a usměji se. |
| |
| o o o. Skáču akoukám na maso a mrskám ocáskem. |
| |
| Probudí mě zase vůně masa. Tentokrát je, ale pečené a né syrové. Olíznu se. "á i aso." vysvětlím. |
| |
| Vzala jsem s sebou dva talířky pro mě a pro Herkula, ale to je jedno. Na každý dám stejný plátek masa a ankrájím ho pak to dám tygřatům. |
| |
| Já natahuju ručky směrem k tátotvi jako bych chtěla aby mě vzal. "Táta.." zažvatlám. |
| |
| Vesele zamrskám ocáskem a pustím s edo masa mocm i škamkuje. |
| |
| Usměju se a vezmu si Kasiope na klín kde si ji posadím a začnu si s ní hrát. |
| |
| Já se také pustím do masa. Tohle de žvýkat mnohem lépe než to syrové. A je lepší. Mlsně se po každém soustu olizuji. |
| |
| Když dopapám mám bříško veliké a jen s emlsně olíznu. |
| |
| Když dopapám tak se natáhnu na bok olíznu se a spokojeně usnu. |
| |
| Lehnu si k sestřičce obejmu jí a přitulím se a usnu taky. |
| |
| "Máma am...."zažvatlám. |
| |
| Copak už nechceš být u táty? Usměju se a v ruce držím jejího koníka a dělám že je živí a hýbu s ním před ní. |
| |
| Sním nějaké ovoce a zeleninu. "Copak máš hlad?" zeptám se Kasiopy. Usmívám se. |
| |
| Jen si s ní hraju. |
| |
| Chvíli se koukám na koníka jak se hýbe, je to pro mě něco jako divadlo. Pak se kouknu na maminku. "Máma ham..." zažvatlám. |
| |
| nOjo tak běž. Usměju se dám jí do ručky koníka a podám mámě. |
| |
| Začnu jí krmit. |
| |
| Usměju se. |
| |
| Když se napapám, tak usnu mamince v náruči a s koníkem stále v ručce. |
| |
| jen seídm akoukám na společnost. |
| |
| Uložím ji do postýlky a nechám ji spinkat. Pak políbím Herkula a opřu se o něj. |
| |
| Usměju se a objemu Meg. |
| |
| Pokusím se zvednout, ale nohy mě mco neposlouchají. |
| |
| Odnesu ty malé chlupáče k mámě. Usměju se a vezmu spící tygřeta a v jejich pokoji je položím k mamince. |
| |
| Za celou cestu se neprobudím. U maminky se k ní akorát automaticky přitulím a spím dál. |
| |
| Když ucítím maminčin kožíšek zachumlám s edo něj a spím dál. |
| |
| Jen is odpočin. Řeknu. |
| |
| V našem pokoji si zas elehnu na postel. |
| |
| Přitulím se k Herkulovi a usnu. |
| |
| také usnu. |
| |
| Rozvalím se na polštářích a jen tak odpočívám. Mám otevřené oči. |
| |
| Jen sedím. |
| |
| Lehnu si na zadá takže všechyn čytři mám na hoře, začnu se vrtět abych si je podrbala. Vypadáto dost legračně. |
| |
| Potřebuješ něco dceruško? Zeptám se a s trojzubcem v ruce vstanu. |
| |
| "Podrbat si záda." řeknu a dál provadím svou činnost. |
| |
| Chceš pomoct? Usměju se a dojdu kní. |
| |
| "Jo." přiznám se. Už sem rozházela všechny polštáře. Tak sem si lehla zase normálně. |
| |
| Dojdu k ní apodrbu jí. |
| |
| Je to příjemné. "Díky tati. Mám tě ráda."řeknu a v rámci možností se pousměji. Začnu slastně řechtat. |
| |
| Jen se usměju. |
| |
| Položím si hlavu na přední nohy a usnu. |
| |
| Jdu si zase sednout a odpočívám. |
| |
| Právě mě napadl ďábelský plán jak ho získat lepé toho opičáka a pak hned tu pegasku. Ďábelsky se zasměji. Loki jak má silnou mysl ta opice, která si říká král? zeptám se Lokiho. |
| |
| Jééééé, to sem ani nevěděl, ňuti muti.... pocem malá.. A pokračuju v tomhle typu keců, při tom jí olíznu a JEMNĚ si s ní hraju. (Mluvim samozřejmně o Lassie :-)) |
| |
| Jemně ho rafnu do nsu a pak uteču pod něj. |
| |
| "Protože se Narodila včera a já musela odpočívat." řeknu a usmívám se. |
| |
| Jéé, ty máš ale ostrý zoubky! řeknu kdyš mně rafne a překulim se na bok a začnu se s ní pošťuchovat tlapkou. (jemně.) |
| |
| Vydrápu se na tátu a začnu mu žužlat ucho. |
| |
| začnu se smát protože mně to lechtá a při tom úžasnym způsobem ignoruju odessu. |
| |
| Je mi zatím nějak jedno, že mě ignoruje. |
| |
| Po chvilce přestanu a azčnu žužlat i to druhý. |
| |
| Sednu si poblíž ohně a jen potichu poslouchám se zavřenýma očima. Chvilku na to se asi 8 metrů od nás něco pohne a během vteřiny tam už sem a asi za další 2 vteřiny se vracím vítězným krokem k ohni s dvěma králíky k ohni. Stáhnu z nich kůži, naporcuju je tak, že z nich budou 4 poměrně velký fláky masa a asi 20 malejch kousků, odněkaď vitáhnu ostrej klacek, a začnu to opíkat, při tom si cosi mumlam a posipávam to pár kořeníma co furt taham sebou... sou pro rituáli ale daj se použít i takle. Po té co je to hotový podám jeden Lokimu, jeden podám Hel a jeden Fenrirovy. Ten poslední snim já. Taky sou tam na tom opékacim klacky co je teďka zabodnutej v zemi ty malí kousky masa na přidání - stečí je z něj jen sundat. Celou tu dobu maso náramně voní a jeho chuť je lehce pálivá se skvělím vyvážením koření. Prostě velmi dobré maso. Po večeři se Lokiho zeptám: Co máte v plánu teď, můj pane? |
| |
| Hodně silnou, zná pár mocných kouzel a tak, ale pro tebe nebude žádným soupeřem, odpovím Aralianovi. Díky Yurnero, poděkuju mu a pomalu se pustím do jídla. Co teď? Vyrazíme dál. Musíme se zde vyjednat pár spojenectví, aliancí by se dalo říct. Je toho ještě hodně a moc jsme se zdrželi. |
| |
| Loki seš si jistej, že mám jet na východ? zeptám se Lokiho a zastavím hřebce. Pomalu se zase měím do své pravé podoby. |
| |
 | Sem znuděná tím jak mě Zeus pořád podvadí a přestává mě bavit Herkules a Aleira, taky splozenec Dia. Co s tím udělám. pomyslím si a přecházím sem a tam ve svých komnatách. Nakonec se rozhodnu nahlédnou kde Herkules vlastně je. jak zjistím, tak žije a ještě ke všemu chrápe s nějakou ženskou a vedle nich v postýlce spí jeho spratek. A dost! Du za Lokim! Ten mi pomůže! řeknu si. Pak zmízím z olympu a objevím se u Lokiho, nebo spíš přesně před ním. |
| |
| Ano, jsem. Je to ny východ od tebe, proč? zeptám se unaveně svého přítele. Musím přiznat že někdy je trochu otravný... A pak se zjeví Héra, i když to by se stalo dřív nebo později... Zdravím tě manželko Diova, co tu děláš? hraju si na hloupého. |
| |
| Jakmile vidím že se někdo zjevil před Lokim Teleportuji se vedle něj, kdyš však vidím že jí patrně očekával poodstoupím ale jakýkoli pohyb té ženy sleduji s nedůvěrou a jestly se jakkoli pokusí Lokiho či ostatní zranit může počítat s tím že bude skalpována. |
| |
| "Loki nehraj si na hlupáka. Vím, že víš proč tu jsem." řeknu mu. Herkule ty to schytáš. pomyslím si. "Sem z něho už unuděná, myslím z Dia, Pořád mě podvadí. Tak sem tě přišla požádat o něco. Vím, že nesnášíš Herkula a tu jeho přiblblou rodinu. Myslím tím tu ženskou a toho sprtka. Pak ještě Aleiru..." chvíle ticha. Otočím se na Yunera a zle se na něj podívám. Pak se otočím zpět k Lokimu. "Mohl by jsi mi je pomoci zabít?" zeptám se ho. |
| |
| Zruším spojení s Lokim a rozjedu se na východ. |
| |
| Klid Yurnero, klid, uklidním svého pobočníka a pak se zas podívám na Héru. Ano, to přiznávám, nesnáčším. je. A pravdou je, že se mi hodí jakákoli pomoc... Ale pozor, je tu i ten problém že by to mohl schytat i tvůj manžílek. Jak se zachováš, když by se mu něco stalo? Byla bys naštvaná nebo by se ti naopak ulevilo? |
| |
| Na její pohled zareaguju ještě ošklivějším a pak si pomyslím: Co to je za boha kdyš nedokáže někoho zabít nebo ovládnout? Ach jo kam ten svět spěje.. Musí si chodit najímat pořádný bohy jako je Loki! To je vrchol.. Myslím si a dál si v duši remcam že tyhle nový bohové sou nemožní. |
| |
| "Víš, že by mi to bylo i jedno? Je to jen starej podvodník." odpovím Lokimu. Pak se otočím na Yutnera. "Tak za prvé nejsem bůh, ale bohyně. Na toho zmetka Herkula už jsem vyskoušela co šlo, ale on mi vždycky zhatil všechny plány. A mě už to přestává bavit. Teď má ještě nějakýho malýho spratka a nějakou děvku." řeknu mu pak se podívám na Lokiho a čekám co mi poví. |
| |
| Jasně, je to mizera, odvětím a přitom si ji s chlípným úsměvem prohlédnu. Není to špatný pohled. Ano, to je pravda, má spratka. Ale o to se neboj, to je pouze další součást mého plánu. A zkus prosím neoslovovat mou dceru takhle. |
| |
| Teďka se zarazim tohle je moc. Loki nechal svou dceru provdat za někoho koho nenávidí??? ON má dceru?!? PTám se v mysly sám sebe a vůbec nechápu. |
| |
| Překvapeně se na něj podívám. "Cože? Ta ženská se kterou te zmetek spí je tvoje dcera? Takže to jejich dítě je tvé vnouče?" zeptám se překvapeně. |
| |
| Ano, nějak tak. Ale o to se nebojte, je to pouze další část mého plánu. V obou případech je v tom božská krev a proto je dítě silné a mocné. Teda bude až dospěje, ale to bude brzy. Vtip je v manipulaci. Jestliže se nám povede ho obrátit proti svým rodičům (což bude podle toho co o vás vím velmi snadné) získáme ohromnou výhodu. |
| |
| "Ehm prosimtě a se, kterou máš tvojí dceru?" zeptám se a přisednu k němu. |
| |
| To je tajemství krásná dámo. O některých věcech je lepší nemluvit, řeknu jí tónem po kterém by jí mělo být jasné že o tomhle se mi opravdu nechce bavit. |
| |
| "Dobrá..." odvětím. Je mi jasné, že když Loki něco nechce, nebo se nechce o něčem bavit je lepší se o tom nebavit. "A máš nějaké další plány s tvou dcerou?" otáži se. |
| |
| Ne, v tuto chvíli je už k ničemu. Snad jen aby se prvních pár týdnů starala o to dítě... |
| |
| "Možná i vím jak jinak Herkula dostat. Mohla bych si hrát na "hodnou" maminku popovídat si třeba s tvou dcerou. Vzít ji ven na procházku aby byla mimo dosah Herkula. Pak ji únest a Herkulovi vyhrožovat. Třeba i s tvou vnučkou. On by nakráčel přímo do pasti." řeknu Lokimu. |
| |
| Zamítá se. Jde mi jen o tu malou holku, Meg samotná je teď zcela nepotřebná, řeknu a znovu si ji prohlédnu od hlavy až k patě. Opravdu nevypadá špatně... |
| |
| "Dobře a co kdybych proti nim poštvala Hefaista?" navrhnu Lokimu se škodolibím úsměvem. Prohlížím si ho. Hmmm...není to s ním tak zlé, ba naopak.... pomyslím si. |
| |
| Jistě, tvůj oblíbený syn, odpovím zamyšleně. Ale to musím...snad ještě není příliš pozdě... SETE, ZMĚNA PLÁNU! VRAŤ SE NA ZÁKLADNU A ČEKEJ! informuju rychle jednoho ze svých spojenců. Ještě nedoryzil ani na dohled ke kovárně, takže by to snad mělo stačit... |
| |
| "Tak já mizím. Zbohem zatím. Ještě přídu." řeknu s těmitot slovy se zvednu a přemístím se ke svému synovy. |
| |
| Už se těším, odvětím ještě. Jsem opravdu spokojen, navíc by z toho mohlo něco být... |
| |
| Héra Přemisťuješ se ke svému synovi Héfaistovi, jedinému který za něco stojí (sice děsně ošklivý, ale šikovný a chová se k tobě celkem slušně-a to i přesto žes ho po narození zavrhla, což se o jiných říct nedá). Je ve své kovárně sám, tvá návštěva ho překvapila. Zdravím matko, co si přeješ? |
| |
| "Přišla jsem tě navštívit." řeknu mu mile.Je čas si zahrát na hodnou maminečku a omotat si ho kolem prstu. pomyslím si. "Sice sem tě kdysi zavrhla, ale což. Co bylo to bylo. Teď se k tobě vracím synu. "řeknu sladce. Někomu podobnému jako je Loki by to mohlo přijít až nechutné, ale teď je to potřeba. Čekám na jeho reakci. |
| |
| Ale to už je přece za námi matko, povzdechne si. |
| |
| "Já vím." odpovím sladce a sednu si na židli, pokud tam nějaká je. Pokud ne nesednu si. "Víš pamatuješ si jak si mě bránil a tvůj otec tě schodil ze skály? Bylo to od něj hnusné. Nmeám ho za to ráda. " řeknu synovi. |
| |
| Já na to aky nevzpomínám dobře, ale s ním jsem se taky usmířil, řekne a začne si prohlížet nějaký kus kovu. |
| |
| "Víš nedávno jsem zaslechla, jak tvůj otec říká, že by tě nejraději zabil. Bylo to asi před týdnem." snažím se mu lhát. Umím to a sem dost přesvědčivá. Tomuhle by uvěřila i mrtvola. |
| |
| Zarazí se a otočí se na tebe. Tomu nevěřím. Nech mě hádat-zas si našel jinou a tebe to štve, že jo? |
| |
| "Ano štve mě to. Ale nejvíc mě štve, toho jsem se pořád nezbavila, že Herkules, žije a pak ještě, že si tvůj otec začíná i s tygrama." řeknu mu. |
| |
| Jo, slyšel jsem, prý nějaká kočičí žena... Jsou oblasti kde tyhle potvory ještě nevymřeli. |
| |
| Pomalu se vykradu z podsvědí a jsu hledad lokiho nebo Héruti dva jsou zpolu. pomislím si kde jen mohou bít. a začnu vyvolávat nejákej vobraz a vněm chci nají likiho nebo héru. |
| |
| "Copak tobě nevadí, jak je ke mě nevěrný?" zeptám se ho. Já sem dokonale obrněná proti, jakýmkoliv věcem jako je hledání podle obrazů. Čekám na reakci svého syna. |
| |
| Zase se mi zdá "živý" sen. Vidím syna Héry a Héru u něj jak si o něčem povídají. Celý rozhovor slyším. Pak po poslední větě to skončí a já se porobuzím. Prudce se posadím. |
| |
| Adiolaxur Nikoho nenacházíš, jsou asi nějak chráněni. Héra Ne, moje žena mi taky byla nevěrná a vy jste se mi vysmáli, řekne v klidu. Je faktem, že jeho ženou je Afrodita, to je skoro jako kráska a zvíře.... |
| |
| kdyš nic nenajdu tak si od dychnu a začnu neco jako modlidby se siglelem v jedno to směřuj lokimu Pane loki rád bych se k vám přidal. |
| |
| Copak další sen, Zeptám se Meg a posadím se. |
| |
| ÓÓÓ loki paNE PLAMENŮ A CHAOSU PROSÍM OBJEBV SE MI. |
| |
| Hmm to je pravda. počkat, ale vždyť můj syn má taky za syna tygra. Proti synovi jistě nepude. pomyslím si. Loki vyskytl se menší problém, na který sme jaksi zapoměli. řeknu Lokimu v mysli. "Ano tehdy sem byla ještě hloupá a nevěděla jse, že tvůj otec svede tygří ženu." řeknu mu. |
| |
| Héra Tygří žena...to mi připomíná že jednou jsem se s jednou takovou taky potkal. Tedy, ona to byla tygřice měnící se v člověka, ale stejně..., zasněně rozpráví. |
| |
| Ozvou se mi najednou Héra i ten Hádův spratek. Ano, poslouchám, promluvím k oběma. |
| |
| Rád byh se k tobě přidal. |
| |
| On nepude proti vlastnímu synovi, kterého má s tygřicí stejně jako můj manžel mou nevlastní dceru. řeknu Lokimu. |
| |
| "Ano, H...Héra si povídala s tvým bratrem Hefaistem. Připadalo mi to jako, že ho chce o něčem převědčit a tebe, že chce zabít a takovéhle věci." řeknu roztřeseným hlasem. |
| |
| To je zajímavé, odvětím Adiolaxurovi. Tak se s tím netrap, myslím že mám náhradu, sdělím Héře. |
| |
| Neboj Hefaista znám ten nám neublíží vždyť e to otec Raurise. Usměju se a obejmu meg. |
| |
| Vážně? zeptám se. Pak pohlédnu an svého syna. "Tak už musím zatím ahoj synu." řeknu mu sladce a přemístím se opět k Lokimu. "Sem tu. No Z Hefaistem nám to neklaplo." řeknu. Sednu si vedle Lokiho. Zdá se, že sem znechucená z toho jak sem se musela chovat sladce. Loki je lepší než Zeus. Aspoň s ním neni nuda. pomyslím si. |
| |
| Obejmu Herkula. "Máš pravdu." řeknu. Nějak, už, ale nemohu usnout. |
| |
| Nakonec se rozhodnu, že palác opustím. Pomalu odcházím pryč. Vyplížím se ven z paláce a jdu někam, zatím nevím kam, ale směřuji na východ. Hodlám začít pomáhat lidem. |
| |
| Usměju se a jen Meg objímám. |
| |
| Nakonec přestanu, protože dostanu hlad. Jdu k mámě a koukám na ni hladovíma očima. |
| |
| "Ty máš hlad jo?" zeptám se jí a usměji se. Lehnu si na bok a nechám ji ať se nakrmí. |
| |
| Začnu papat. |
| |
| Probudím se. "Máma....Ham...." zažvatlám. Tohle znamená, že mám hlad. Místo brečení. |
| |
| Po dlouhé době tedy pro mě zívnu a začnu se budit jelikož v bříčku cítím škručení jelikož mám hlad.Potichu vstanu od sestřičky a přejdu na mámu azatahám jí za ucho. Ama a ham ham. Zaknourám k ní. |
| |
| Hele kdo s enám probral. Usměju se a přinesu dcerku k mámě. |
| |
| Zvednu hlavu a stáhnu ze sebe Darase. Natáhnu se na bok a nechám ho ať se napapá. |
| |
| Já dál spinkám jen se víc přitulím k mamince. Je mi jedno, že leží jinak. |
| |
| Rychle docupitám k mámě a začnu pspat když dojím mlsně se olíznu a řeknu. mnam. Pak se začnu k mámě tulit. |
| |
| Převezmu malou a začnu ji krmit. "Je hladová, lae už nebrečí." řeknu a usměji se. |
| |
| Nakonec se taky probudím. Když vidím, že bratříček papá a pak dopapal hned du papat taky. Když sem napapaná tak se začnu tulit k mamince a bráškovi. |
| |
| Začnu papat. Když sem nasycená tak se rozesměju a začnu si hrát s koníkem, kterého mám v ruce. |
| |
| Začnu se k těm dvoum také tulit. |
| |
| Jen s eusmívám a tisknu se k mé rodině. |
| |
| vidím že se jí ten koník opravdu líbí. Zasměju se a sleduju Kasiope. |
| |
| Pomalu se začínám probouzet a sem plně odpočatá. Postavím se a protáhnu se celá. I křídla. "Tohle jsem potřebovala. A co vlastně je den nebo večer?" řeknu a zeptám se. |
| |
| asi den. Odpovím s usměvem. |
| |
| Usměji se a dojdu k otce. Šťouchnu do něj čenichem. Pak požádám o jídlo a vodu. |
| |
| Sluhové donesou co je třeba a já řeknu. No dlouho jsem tě neviděl vlastně ani svý příbuzný. dodám aprohrábnu si vousy. |
| |
| Najím se a napiju. "Nepodíváme se za nimi. Taky bych ráda viděla své Příbuzenstvo jako, strejdu Háda a Dia." řeknu a usmji se. Pka mu fouknu teplý vzduch z nozder do vousů. |
| |
| Tp je dobrý nápad ale bohužel když tak tě tam mohu poslat ale sám jít nemohu mám zde moc práce s dohlížením na své vody. Usměju se. |
| |
| "Tak jo tati, pak se zase vrátím." řeknu. Vyběhnu z paláce a začnu plavat na haldinu. Pomáhám si křidly. |
| |
| Jen se usměju a jdu za svými povinostmi. |
| |
| Po chvíli kouknu na mámu. Ami udeme elcí ako y a ata? Zeptám se a kupoukám přitulený na maminku. |
| |
| To je mi podle tvého výrazu jasné. Ale neboj. Před chvílí mě kontaktoval tvůj synovec Adiolaxur, sdělím jí s úsměvem. |
| |
| "Myslíš Adia? Hádova spratka?" zeptám se. Nemohu z něj spustit oči. |
| |
| Ano, přesně toho, odpovím jí. Začínám se usmívat čím dál víc. |
| |
| Jak sleduju ty dva tak si připadám víc a víc zastrčenej někam dozadu. Do teď mne dicky potřeboval, a já tu vždy byl, našel nějakou ženskou a hele už nepřemejlší o důležitejch věcech.. myslím si tohle při tom kdyš sedím asi 5m od nicha zlověstně si brumlam pottichu výhružným tónem. |
| |
| "Tomu radši nevěř, je to pěknej parchant a dokáže dobrý podfuky." řeknu. Nevím proč, ale přisunu se k Lokimu blíž. Usmívám se na něj. |
| |
| Loki vnímáš mě co bude? |
| |
| Mířím na východ, hledat, něco kde bych mohl pomáhat. Začínám se nudit a vadím cestování o samotě. Na chvilku se zastavím abych se napil z nějaké říčky. Napiji se, ale zavětřím, pach nějaké kočky či co to je. Jdu za tím pachem. Dovede mě to k nějakému stromu, kde se v jeho stínu krčí nějaké černé kotě. "Ale copak tu děláš prcku?" zeptám se ho. Jen tak mimochodem sem 4 metry velkej tygr. Oranžového zbarvení(pruhy černé logicky.) |
| |
| Neboj se Héro, kdyby se pokusil zradit, dám ho na hraní Yurnerovi. Aby si nepřipadal odstrčený..., pootočím se na svého nejlepšího služebníka. Ano, Adio, vnímám tě. Kde jsi? zeptám se Adiolaxura. Víš krásko, brzy se vrátí staré časy. Bohové budou opět válčit, budeme dostávat množství obětí...a vrátí se ten krásný starý zvyk, válečných šampionů na který se už skoro zapomělo, opět významě pohlédnu na zeleného válečníka. Pak už se zase věnuju Héře. |
| |
 | Pjom ňéééééé pjom pjom a utíkám od něj nebo spíš ťapkám Von my zabil rodinu pjom! |
| |
| Jsem u hvězdy poláry vzlet za mniu. |
| |
| Čím dál víc se k Lokimu přibližuji ani nevím proč. Mám ochraňovat manželství a být věrná a teď tohle. A co, Zeus mi je také nevěrný. "Už se na ty časy těším." řeknu mu. |
| |
| Lehce ho doženu chtnu ho jemně za kožich. Položím ho na zem a držím ho přední tlapou aby neutek. "Uklidni se prcku sem vůbec nepatříš, odnesu tě k Hádovi do paláce. Tam budeš v bezpečí." řeknu čapnu ho znova za kožich a už padím zpět do paláce. Někdy k večeru tam doběhnu. Proběhnu branou a doběhnu rovnou k pokoji Aleiry. Zadrápu na dveře. |
| |
| Kdyš mne Loki zmíní zase začnu vnímat a kdyš vidím tu scenérii tak se zvednu, dojdu k němu a zeptám se ho: Pane, nemněli bychom pokračovat v cestě? Zatím máme stále málo spojenců pro váš.. Podívám se na Héru s obličejem plným obav pak zase na lokiho a řeknu jenom stručně: ...Plán. |
| |
| Ňéééééé pjom pjom oj měž chat zad.ňééééééééééééé!!!!Ňéééééé pjom pjom oj měž chat zad.ňééééééééééééé!!!! křičím a začnu bojovat jak můžu. |
| |
| Zvednu se a jdu otvřít dveře. Tam vidím stát, Eloraka s někým černým kotětem. "Ale koho nám to čerti nesou. Tlapko, Darasi, mate kamaráda." oznámím jim a převezmu od Eloraka kotě. Pak ho Odnesu k Tlapce a Darasovi. Položím ho. Jo a zavřela jsem ještě dveře. Lehnu si na bok a přisunu ho k sobě tlapou blíže jestli má hlad. |
| |
| Seknu po ní a zkusím utéct do rohu. |
| |
| Jsem u hvězdy polárky Loki víš kde to je? |
| |
| "Au!" vykřiknu. Pak se zadívám směrem kam uteklo. "Neboj se, já ti neublížím. Pojď blíž. " řeknu mu konejšivě. |
| |
| Pomalu cupitám za tím kotětem "a oj, á em la a" snažím se mu říct. |
| |
| Ano můj věrný válečníku, máš pravdu, můj plán, to je to hlavní. Měli bychom už jít... Hel, vrať se do své říše, je nutné zařídit ještě pár věcí, řeknu své dceři, ta hned zmizí. Mezitím vstanu a pohlédnu na Héru. Půjdeš s námi Héro? Tady tě ten tvůj nevěrný manžílek nebude otravovat... |
| |
| Ne Adio, ve hvězdách jsem se nikdy moc nevyznal, sdělím Adiolaxurovi. |
| |
| "Ráda. S nim bych se stejně unudila k smrti." řeknu a vstanu. Pak nenávistně pohlédnu na zelenáče. Už to vypadalo tak dobře. pomyslím si. Pak se můj pohled odvrátí na Lokiho a usměji se. |
| |
| aea oj ae ťu il docela se mi líbí je stějně veké a moc dobře mu rozumím tak knemu přídu a zkusím ho pohladit ( nebo to co dělaj šelmi kdyš se zdravy) |
| |
| "o e oje aika. o a e o ná. e u lí i ti." řeknu mu. Překlad:To je moje maminka. Ona je hodná .Neublíží ti. |
| |
| o ja? překlad: VÁŽNĚ? pak k ní příjdu Pla m promin a olíznu jí pak se rychlé vrátím k tlapce Oj ros my ral da baj o t ej oc h bat. Takovy tygři mi zabili rodinu. |
| |
| "To nic prcku." řeknu mu. Opět se natáhnu na bok a přitáhnu di ho blíš k břichu. Jestli nezačne papat. |
| |
| Pak se otočim na toho co mě přinesl O j! vykřinu On! předstoupím před Ťapku a chci ji bránit. |
| |
| "To je můj bratr, on jak živ nikomu neublížil." řeknu.(Je to Tlapka ne Ťapka) |
| |
| ň a jo! ne on to bil! a chci bránit Ťapku. |
| |
| "Co sem zase proved. Já nikdy nezbail nic černýho. Nikdy sem nikomu nezabil rodinu. Pomáhal jsem, lidem a nejen těm i zvířatům jaklo si ty škvrně." řeknu. |
| |
| Zavrtím hlavičkou a zavrčím NEPŘIBLIŽUJ SE! |
| |
| Odstrčím od sebe Ťulťu. Rozběhnu se ke strejdovi a začnu mu obcházet kolem nohou a vrním. |
| |
| Jen tak mimochodem v té místnosti je ještě jeden tygr, stejné barvy jako já a je o půl metru menší. Leží a pí(Rauris) "Proč si myslíš, že sem to byl já co?" zeptám se prcka a sednu si. Tlapku olíznu. |
| |
Jen tak se procházím po hradě. Z jednoho pokoje uslyším nějaké zvuky. Tak otevřu a uvidím Eloraka, Aleiru, Tlapku Raurise, Darase a nějakýho černýho prcka co vypadá jako panteří kotě. Vstoupím tedy. "Zdravím ve spolek." Všichni vidíte skoro dvoumetrového černého pantera, který upírá své zelené oči a černé kotě. |
| |
| Hlídkuju a jen tak koukám. nudím se a nemam co dělat. Nikdo mne nenavštěvuje nikdo mne nemá rád... vzdychám depresivním tónem. Děti sena mně zvídave podívat a pak me zacnou lechtat. Já se začnu smát až to bude znít celym hradem. |
| |
| Tak dobrá, vyrážíme! zavelím a spolu s Fenrirem, Hérou a Yurnerem vyrazíme... |
| |
| Dojdu do hádesova hradu a jen tak ho prozkoumávám KDyž najednou uvidím jakési srocování davů. Dojdu tam a pozdravím. Zdravim. Rozhlídnu se po všech okolo a najednou uvidim černé kotě. Z toho se mi rozklepou kolena a za chvilku s řevem utíkám do haly a tam se schovm za 1.ní možnou překážku. Černé kotě je znak nejlepšího lovce démonů na světe!!! on je tady aaaaaaaaaaaaaaaaa!!!! děsim se až se mi skoro klepou zuby. |
| |
| Aralian Jedeš dlouho, velmi dlouho, až nakonec dorážíš k velikému vodopádu. Za ním je nejspíš jeskyně, jelikož tam leze velké množství opic... Lokiho skupina Jdete lesem už nějakou dobu, když se přímo před Lokiho zabodne šíp. |
| |
| Jdeme dál když se přede mě náhle zabodne šíp. Už to začíná... Skloním se a zvednu ho ze země. Stůjte a čekejte. Takhle lišky vítají návštěvníky..., sdělím ostatním. |
| |
| Já jdu VEDLE Lokiho. Pak se před Lokiho zabodne šíp. Rozhlédnu se kolem, jestli někoho neuvidím v klidu čekám.Mh:Nehraj za mě. |
| |
| Vyrazíme, jdem kdys z ničeho nic se před Lokiho zabodne šíp. Poté loki řekne naprostou kravinu a já se připravím. né ještě na boj ale jestly bude tak mne to neprekvapi. |
| |
| koukám na to nové kotě a držím se u mámy. Ami co e to a ivneho ygla? Ptám se mámy a prohlížím si jej. |
| |
| Zvednu hlavu a prohlížím si mládě co přinesl Elorak. A copak to tu máme.ˇčau prscku nás se neboj. Usměju se. |
| |
| "Toho jdsem našel venku, když sem byl, ale nejspíš má něco s tlapkou. Levou přední." řeknu. "Jo a o mě si myslí, že sem mu zabil rodinu." povím. |
| |
| "Ahoj Elion. To není tygr Darasi. Mylslím, že je to panter, ale nejsem si tím jistá. Je tot aky mimí jako jste vy dva." řeknu. |
| |
| Slezu z koně a vydám se do jeskyně. tasím svůj plamenný meč. |
| |
| aha. Koukám a od maminky se evzdaluju. |
| |
| Rozeběhnu se k černé panteřici ˇMjaj!Mami! a začnu se třít Kje a b l Kdes byla? a i te taj o e zab a co te tygfr on tě zabil? ˇMjaj i r ol id rád tě vidím. a začnu se o ni třít. |
| |
| Skupina s Hérou Fenrir málem vyběhl, ale naštěstí rychle dostal rozum. Omámený Benkei dál stojí a zírá do blba. Občas si všimnete, jak mezi stromy proběhne nějaký stín, ale než se stihnete podívat pořádně, tak je to pryč. Pak kousek od vás dopadne na zem podivná bytost. Vypadá to jako kombinace lišky a člověka, na sobě má kimono a podle všeho je to žena... Na zádech má toulec plný šípů, v rukou má luk s připraveným šípem, u pasu krátký meč. Kdo jste a co tu chcete? zasyčí. |
| |
| Jak se dalo čekat, poslali někoho vyjednávat. Nebojte se liščí dámo, nejsme nepřátelé. Pouze se chceme domluvit na vzájemně prospěšném "obchodu". |
| |
"Nepamatuji si, že bych měla někdy dítě." řeknu a udiveně na škvrně koukám. |
| |
| Hmmmm...... pomyslím si. Mlčky čekám. |
| |
| Aralian Hned se k tobě začnou sbíhat opice všech barev, tvarů i velikostí. Jak malé, tak velké, jak s ocasem, tak bez, jak černé tak bílé i jinak barevné... Většina je ozbrojena, a to překvapivě kvalitně. Několik větších má dokonce lehkou zbroj... Zatím neútočí, jako by na něco čekali. |
| |
| O velice zajímavé. podotknu si pro sebe v mysli. Schovám meč. "Jmenuji se Aralian. Jsem bůh válek. Přišel jsem za opičím králem." představím se a vysvětlím jim. Loki opravdu zajímavé. Tolik baravných opic sem ještě neviděl. řeknu Lokimu a zase s ním přeruším spojení. |
| |
 | Dnes ráno jsem se vzbudil, pojedl a přemýšlel co bych dnes mohl dělat, když mi mí poddaní oznámili že se sem blíží nějaký neznámý démon... Samozřejmě jsem nelenil, vzal si zbroj a přilbici. Pak jsem vyšel ven a čekám, zatím pozoruju jak se zachová... |
| |
| Otočím se nejspíš na toho krále. "Přišel jsem za Vámi, teda pokud jste ten opičí král." řeknu mu na mě zdvořile. |
| |
| Vydrápu se na taťkův hřbet. Pak vylezu na hlavu a tam se uvelebím. |
| |
| Ano, jsem králem zdejších opic. Co zde chceš? zeptám se ho. Přitom se jen tak mimochodem dotknu jednoho ze svých uší. Dobře, je stále na svém místě... |
| |
| "Dobrá přejdu rovnou k věci. Tebe." řeknu mu a ďábelsky se rochehtám. Oči mi začnou planout a postupně planu celej. |
| |
| Stále ostýchavě koukám na černé kotě- |
| |
| čekám protože bych byl radši kdyby sme s nasimi spojenci radeji nebyly. Ale pokud zautocí tak jí sejmu. |
| |
| "Elion vypadá, to, že si tě adoptovalo." řeknu a zasměji se. |
| |
| Stále nechápavě koukám. |
| |
| Yurnerova parta Liščí žena se chvíli tváří jakoby přemýšlela, pak se jen otočí a pokyne vám abyste šli za ní. Jestli cokoliv zkusíte, tak jste mrtvý, sdělí vám temně. Je jasné že v lese jich musí být spusty... |
| |
| Jen si spokojeně lehnu, |
| |
| Pokrčím rameny a jdu za ní. |
| |
| Nebojte se, nebudeme dělat potíže... Ani ty ne Fenrire, tohle nejsou holky pro tebe! napomenu Fenrira, který tu ženskou sleduje nějak divně... |
| |
| ama a kdo o e? Ptám se maminky a stále udiveně koukám na černé kotě a začnu se k němu přibližovat. |
| |
| Jdu za ní. Nedůvěřive kontroluju okoli. |
| |
| "Je to kotě pantera." vysvětlím Darasovi. |
| |
| aha a ke ma amu? Zeptám se a dojdu ke kotěti a řeknu k němu. aoi a em daras. Řeknu akoukám na něj. |
| |
| To jsem mohl čekat, pomyslím si a mávnutím ruky odeženu své vojáky. Tady mohou maximálně tak přijít k úrazu... Pak vytáhnu to co mám schované za uchem-napřed to možná vypadá jako malá tyčka velikosti párátka, pak se však zvětší...a o vteřinku později držím v ruce dlouhou zlatou hůl a mávám s ní jako by nic nevážila. Tak tedy pojď, řeknu temně návštěvnékovi. |
| |
| Na tváři se mi objeví ďábelský ušklebek. Najednou zmizím. "Copak si myslíš, že se můžeš rovnat s bohem?" zeptám se odněkud. Nemůže vědět kde jsem. |
| |
 | Pluju si jen tak v mořích a směřuji do paláce mého otce. Když tam dopluju hned zamířím k otci. Když doplavu i tam tak mu dám polibek na tvář. "Ahoj otče." pozdravím.(Vzhled jak na ikoně) |
| |
| Jen se usměju dyž spatřím svou dceru a postavím se na nohy. á Ariel rád tě zas evidím. Usměju se. |
| |
| Spokojeně se usmívám a koukám na ně. |
| |
| Když si mě opět nikdo nevšíma popojdu stranou a naštvaně koukám do zěmě a mrskám ocáskem. |
| |
| "Mám tě pozdravovat od paní kosatky." řeknu a dám otci polibek na tvář. |
| |
| Jen se usměju. No odbře. Pak dodám. A kdepak si nechala doprovod co s tebou šel? Zeptám se a přimhouřím oko.Nohy mám široce rozkročené a jednu ruku mám v bok druhou držím trojzubec. |
| |
| "No byla jsem rychlejší než oni. Utekla jsem jim." přiznám se a skloním hlavu. Nemá cenu lhát. Nikdy mi to nešlo. |
| |
| Skupina vedená pro jistého vlka přitažlivou liškou Jdete dál, o chvíli později přicházíte k nějakému velkému domu (v japonském stylu samozřejmě). Tam čekají další dvě lišky, také ženy. Ty vás beze slova pustí dál, projdete několika chodbami až dojdete do velké místnosti. Tam je také několik pobrojených liščích žen, na vyvýšeném stupínku sedí jedna, která je podle všeho nějakou zdější vůdkyní (to bude tím už na první pohled mnohem dražším kimonem). |
| |
| Jednání nechám na Lokim. Jen se lehce ukloním aby si nemyslela, že jsem nějaká nezdvořilá. |
| |
| Uklonim se aby loki nenadaval a stoupnu si za nej. |
| |
| Také se ukloním a promluvím:Zdravím vás, lady Liško (celým jménem vás neznám, doufám že to omluvíte). Já a mí společníci jsme urazili dlouhou cestu, abychom si s vámi mohli promluvit.... |
| |
| To já jsem skoro taky, opáčím rozmrzele a rozhlížím se kam zmizel. Pak zavřu oči a instinktivně zsútočím svou holí. Přímo na jeho hlavu ať už se skrývá kdekoli... |
| |
| Uhnu a v jeho nepozornosti proti němu vyšlehnou plameny. objevím se přímo za jeho zády. Znova plameny. |
| |
| Skupina s omámeným chlápkem Jelikož jsi tu nejspíš poprvé, tak omluvím tvou nezdvořilost. Ale proč si myslíš, že se s tebou budeme chtít o něčem bavit? Ma jsme spokojené a nemáme rády vlezlé cizince, promluví temně. |
| |
| To je mi jasné lady. Je mi jasné že jste spokojené... Vždyť jste skoro na pokraji vyhubení, a to už dlouhá léta. V tomhle lese vás přežívá posledních pár strovek, a všechno ženy. A přestože jste dlohověké, vymíráte. Už po pět generací se zde nenarodil žádný chlapec, ale vy je potřebujete... Když chcete dítě, musíte se změnit v člověka a svést nějakého mže, takže váš rod stále degeneruje... |
| |
| Jen se pousměju. To jsem si mohl myslet ale co jiného bych mohl čekat vždyť tě znám. Odpovím a rozesměju se. |
| |
| Usměji se. Pak plavu do svého pokoje. Tam si lehnu na postel a odpočívám. |
| |
| sednu opět na trůn. |
| |
| Vyhnul se mému úderu a já začínám hořet. Přiznávám že mi to dost vadí... Otočím se, zároveň zaútočím a dám mu pořádnou ránu do boku... |
| |
| Skupina vedená Lokim Vůdkyně lišek chtěla něco říct, ale pak si uvědomila že Loki má v podstatě pravdu... Poslouchám...co chcete navrhnout? |
| |
| Tim bouchnutím mě jen rozzuřil. Změním se do své právé desetimetrové podoby a nakopnu ho. |
| |
| Spojenectví lady... My vás hravě zbavíme vašich nepřátel a vy nám zase pomůžete v naší válce na severu... A až to skončí, celá zdejší země bude vaše..., vysvětluju s úsměvem. |
| |
| Mlčky stojím a čekám. |
| |
| Ten mizera mě nakopne a já odletím. Pak vstanu a zvětším se taky na takových deset metrů. Pak ho majznu svou holí po hlavě... |
| |
| Strašlivě zařvu a dám mu pěstí do obličeje a ještě proti němu vychrlím hromadu ohně. Opičák se opičí. pomyslím si. |
| |
| Héřina skupina Na chvíli zavře oči a přemýšlí. Pak na vás pohůédne a řekne:Souhlasím. Ichi vám ukáže vaše pokoje, na podrobnostech se domluvíme ráno, sdělí vám smutně a ukáže na bojovnici která vás sem dovedla. |
| |
| Děkujeme, poděkuju jí s úsměvem a jdu za Ichi. |
| |
| Kýcnu a ukloním se. Pak čekám až nás zavede ta liška do pokojů. |
| |
| Ránu pěstí vykryju svou tvrdou holí, ohni se už bohužel nevyhnu, zase začínám hořet... |
| |
| Loki je to těžší než sem si myslel. řkenu Lokimu a pak opět spojení zruším. Snažím se ho dostat na Lopatky. Vytasím svůj plamenný meč a sekám po královi. |
| |
| Yurnerova skupina Ichi vás odvede do pokojů. Lokiho a Héru nechá v jednom (omámený válečník přitom zůstane před ním na hlídce), Yurnera do druhého. Pak pohladí Fenrira a naznačí mu aby šel za ní... Ten tak udělá a o chvíli potději mizí v další chodbě... |
| |
| Konečně nás nebude otravovat ten zelenáč. pomyslím si. "Tak to by bylo." řeknu a usměji se na Lokiho. |
| |
| No, tak tohle bude zajímavý, pomyslím si když sleduju odcházejícího Fenrira. Pak odsunu dveře (mají takový ty zasouvací, jsme v japonsku) a naznačím Héře ať jde dál. |
| |
| Jdu tedy dál. Celou dobu se na něj usmívám. |
| |
| Dost mi vadí to žehořím a teď po mě navíc i seká ohnivým mečem... To už se nedá vydržet, po chvíli snahy se krýt padám k zemi, oheň mě pomalu stravuje... |
| |
| Chytnu ho pod krkem a děsivě se rozchehctám. Pěkně ho to musí pálit. Moje ruka totiž hoří. "Zabíjet tě nechci pak by si byl k ničemu. Živej budeš aspoň trochu užitečnej." zařvu na něj pak se kouknu po ostatních opicích. "Přidejte se na mou stranu a budete žít. POkuď tak neuděláte zabiji Vás a nebo půjdete do mého otroctví." zahulákám na ně. |
| |
| Takže tato část plánu je hotová, podotknu s úsměvem. Cítíš se už líp? zeptám se Héry. |
| |
| "Ano je mi lépe." pousměji se. Sednu si na postel(nebo co to tu maj.) |
| |
| Už nemám sílu na to abych si s ním poradil. Ale jedno koulíčko ještě svedu... Maličko pokynu rukou a všichni přihlížející se ohromnou rychlostí rozprchnou. Dřív než si ten hnusák něco uvědomí jsou všichni pryč a najít je by mu trvalo celá léta... |
| |
| (Řekl bych že něco jako matrace). Také si tam sednu a pohlédnu na ni. To je dobře... |
| |
| "Nevadí. Mám tebe a to je nejlepší." zachechtám se. Držím opičího krále v ruce a nesu ho ven z jeskyně.Jdu ve své desetimetrové podobě. Něco řeknu hřebci v démonickém hlase a on se rozběhne zpátky k mému sídlu. Loki opice, co si říká král hotovo. sdělím Lokimu dobrou zprávu. Čekám jak na to co mi odpoví. Směřuji dloiuhými kroky do svého paláce. |
| |
| "Umíš skvěle vyjednávat. To já svedu maximálně tak s muži." řeknu a usměji se na něj. Přiblížím se k němu a chytnu ho za ruku. |
| |
| Koukám jak Fenrir odkráčí v doprovodu lištice. Nebot nepotrebuji spat a najedeny jsem tak jdu za omamencem a zeptám se ho: To, jak si bojoval bylo velmi dobre. Nemuzes mne tomu take naucit? Bohuzel jsem si neuvedomil ze je stale propojen s Lokim ktery kontroluje co dela a tudiz ho to zacne asi vyrusovat. |
| |
| Výtečně starý příteli. Vrať se tam k vám a s tu jeho holí se netahej, tu může zvednout jenom on. Cos to s ním vlastně chtěl udělat? zeptám se Araliana. Ano, to dovedu. Já nikdy nebyl velkým válečníkem, já pracuju hlavou, odpovím s úsměvem Héře. Pak se k ní trochu přiblížím a políbím ji... |
| |
| Hodí se skvěle jako otrok. A je další do sbírky. Ta hůl mě ani nezajímá. Mylsím, že nepočítal s tím, že mě dokáže rozzuřit do takové míry, že se musím proměnit. sdělím Lokim a jdu nazpět k nám. |
| |
| Udiveně se na Lokiho podívám, ale pak ho taky políbím a rovnou ná ústa a velice, velice vášnivě. |
| |
| Pocítím že se Yurnero baví s mým otrokem.Yurnero, on tě nevnímá, křiknu na něj. To ano. A navíc teď bude jeho říše plná lovné zvěře, odpovím Aralianovi. Héru mezitím stále líbám, začnu ji svlékat... |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| Na břehu pomalu směřuji do Hádova paláce. |
| |
| Teď jen dostat toho tygříka a tu pegasku. Pak bude má zbírka kompletní i když, vlastně ne. Chybí cerberos. pomyslím si a dál pokračuji do svého sídla. |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro Dál ji líbám a pak do ní vstoupím... |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro Dál pokračuju dokud nejsme oba hotový. |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro Konečně sem se zase uspokojila a díky Lokimu. pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Loki-Pán lží pro |
| |
| soukromá zpráva od Héra(bohyně)(Na straně Lokiho) pro |
| |
 | Sedím ve svém sídle, na židly z lidských kostí. Pod levou rukou mám obrovské obouruční kladivo z černého kovu. Okolo mne je 6 Elitních kostlivců v plné plátové zbroji s věžovýmy štíty a šavlemi z černého kovu. Chvíly na to ke mně dojde posel se zprávou, že se vzbouřilo několik dalších Akolytů v Řecků. (Akolyta je nejnižší stupeň kněze Akose.) Posel je kostlivý skřítek který teď klečí na nohách a prosí, abych mu neubližoval. Vstanu, vemu kladivo, odkopnu ho stranou a vidám se v doprovodu kostlivců do své mučírny. Tam na ozubených kolech leží několik bídníků a řve bolestí. Dojdu k dohlížejícímu nekromantovy a zeptám se: Už promluvil? Ten jen zakroutí hlavou. Dojdu k jednomu z kol kde stojí poněkud svalnatější zombie. Jakmile mně uvidí, přestane s prací a poklekne. Vipadni. Poručím mu stručně a zombie hned odejde za nějakou další prací. Dojdu k němu a potichu se ho temně zeptám: Kde se ukrývají Řečtí rebelové akolyto? Řekni mi to a znovu mne přijmy za svého boha a já tě nechám žít. Neřekneš-li mi to, zabiji tě, proměním v nemrtvého a zjistím si to sám. Při tom mu položím jeden prst na chudákovo čelo a on z něj může cítit mrazivý dotyk smrti. |
| |
| Aralian Dorážíš do svého sídla. Lokiho skupina Je ráno, čas na další úkoly. |
| |
 | Dělám svoji obvyklou zábavu. Níčim řecké vesnice. Jednu za druhou. Drásám lidi na kaši a nejen ty. Níčím lesy. A přidělávám mému pánovy občas nějaké ty nemrtvé, ale raději drásám. |
| |
| Celou noc jsem strávil meditací a urputným trénováním. Dost se mi nelíbí jak jsou tu všichni lepší jak já. Kdyš nastane ráno ta vyjdu na chodbu a očima hledám kohokolikdo k nám patří. |
| |
| Ráno se probouzím s Lokim v posteli. Koukám na něj a usmívám se.(Budu to psát jako postel.) Dám mu jemný polibek na ústa. |
| |
| Hodím opičáka na zem.(budu ho psát jako opičáka.) "HOĎTE HO DO TÉ NEJODPORNĚJŠÍ KOBKY CO TU NAJDETE!"zaburácím. Zmenším se do své původní velikosti do takzvané falešné podoby. Jdu se podívat do stájí jestli je tam můj Plamenný hřebec. |
| |
| Probouzím mě Héřin polibek, musím říct že je to hodně příjemné. Když někdo žije jakon já, nemá na ženský moc čas... Také ji políbím, vstanu a začnu se pomalu oblékat. Dnes to bude obtížné, řeknu jí. Mezitím také odpovídám svým známým. Adiolaxure? Jsi tam ještě? pokusím se kontaktovat toho létavce. |
| |
| Tratkéž vstanu a začnu se oblékat. "To jistě ano, ale tu včerejší noc si musíme zopakovat." řeknu mu a usměji se na něj. |
| |
| Akos Ten chlap už je na tom hodně zle. Přesto se mu povede říct jedno slovo:Po...břež...í.... Aralian Démoni okamžitě uposlechnou, nikdo tě nechce naštvat. Ve stájích je všechno v pořádku, kůň je ustájen a má se dobře. U Héry Dveře v obou pokojích se odsunou. Stojí tam Ichi, ta liška ze včereška. Má paní doufá že jste se dobře vyspali a chce vás hned vidět... |
| |
| Haha tak a teď dostat tu zatracenou kobylu, uříznout jí křídla a roh. pomyslím si. Začnu se soustředit a hledat jí. Najdu jí jak někam de. Je docela blízko u mé země. Irisho, Irisho, pomoc, potřebuji pomoc. Jdi na sever, jsem Meris. Prosím pomož mi. zažnu jí našeptámvat v mysli. |
| |
| Zaslechnu v hlavě nějaký hlas. Někoho kdo volá o pomoc. Říka ať jdu na sever. Tak se tedy rozběhnu na sever. Už běžím neboj se, pomohu ti. řeknu tomu někomu v mysli.(netuším, že ej to Aralian.) |
| |
| Rozumná volba. řeknu mu a kostlivci mu okamžitě přeřežou pouta a sundaj ho z kola. Chvilku na to přiběhne dohlížející nekromancer. Postarej se o něj. Pokud zemře padne také tvoje hlava. řeknu mu a on okamžitě odběhne. Kostlivci mu pomáhaj aby se nemusel vláčit s tim tělem. Pak sám se zlím úšklebkem odejdu do shromažďovny kam jsem mezitím přivolal asi 50 kostlivců - sprinterů. Všechny postupně přenesu na různá pobřeží v řecku a oni je prozkoumají. Mezitím čekám. |
| |
| Vyjdu ven a seženu si pár mých lovců. "Jděte se připravit na hranice z Řeckem. Přiběhne ta kobyla co jí odsuď někdo pomohl. Hned ji chyťte a doveďte ji sem."zařvu na poddané. Sem velice spokojen jak náramě to vyšlo. Prosím pospěš si, oni mě tu mučí. Barbaři. Prosím pomož rychle. dál na ní mluvím v mysli. |
| |
| Zrychlím do trysku. |
| |
| Jen přikývnu a čekám až půjdem. |
| |
| Asi po dvou hodinách mi přijdou zprávy od 7 kostlivců o srocování černopláštníků a kde přesně. Po té přivolám kostlivce zpátky. Zjistím že dva byly zabiti nějakejma vesničanama. Zavolám k sobě 70 Kostlivců bojovníků. Když dorazí tak se oběvím u první skupinky a okolo mne se oběví 10 bojovníků. To samé u ostatních. Zabíjení nechávám na Kostlivcích. Jakmile je nějaka skupinka zabita ak tam přijdu, vyvolam z nich zombie a přenesu je do sanatoria. Tak rikame mistu kde se skladují zombie. Pak se vydám hledat Drásače. |
| |
| Vletím do jednoho z řecký měst. Začnu bourat budovy a dělat z dilí kaši. Pak přiběhnou vojác a já na ně vypustím temný dech. Takže se z nich stanou kostry, které hned začnou vraždit na co přídou. Myslím tím živoly. Probourám hradby a tam uvidím svého pána. Nepřestávám však se svojí zábavou. |
| |
| Když vidím že Drásač se chová jak jsem ho učil, vyloudí se mi na tváři krutý úsměv. dojdu k hradbám, napřáhnu se a třísknu do nich kladivem. Hradby se rozletí na kousky a já tam jenom v klidu vstupuji. Dojdu k drásačovy a křiknu: Dost zábavy. Máme práci. položim mu ruku na nohu a přenesu ho do zemí které jsme dříve zpustošily. Všude samá láva, vše je spálené a zničené prostě náderný pohled. Máme práci starý přítely. Musíme sehnat jednu speciální.. Věcičku. Řeknu svému drakovy pak se na něj podívám tím pohledem který dobře zná. Pohledem víc vědět nepotřebuješ ale já ti to řeknu. Jedná se o knihu. Pokud vím dobře je teď správná doba jí získat. Problém je že jí mají nějací jiní bohové v knihovně. Pomoz mi s vymíšlením plánu, jak ji získat a proveď ho. Dostaneš k dispozici cokoli co si řekneš že potřebuješ. Já ti za odměnu seženu tvou oblíbenou.. hračku. |
| |
| "DOBRÁ MŮJ PANE. LETÍM DO SVÉHO DOUPĚTE A BUDU PŘEMÝŠLET NAD ZÍSKÁNÍM ARTEFAKTU!" zaburácím. V očnicích se mé temné plameny rozežehnou ještě víc. Zdá se, že z toho mám radost. Ještě si do toho zařvu. Pak se odrazím od země máchnu křídly a jsem ta tam. Doletím do svého doupěte tam se uložím do kostí a splynus nimi. Temný oheň v mých očnicích vyhasne, takže vypadám jako pohá kostra draka. Ale to dělám vždy když vymýšlím plány. |
| |
| Skvěle... To máme jednu věc. Teď další. Pomyslím si a přemístím se do paláce. Jdu se podívat na to jestly ten akolyta přežil. Vidím své 2 kostlivce stojící u vstupu do jedné jeskyně. Zbylí 4 běhají vevnitř a nosí necromancery všechny kraviny co si řekne. dojdu k němu a zeptám se: Jak na tom je? |
| |
| Hmmmm.....co chytit někoho z jejich, začít jim vyhrožovat, že ho zabijem pokud nám nedonesou tu knihu. Pak až by jí donesly tak by sme je zabili i toho jednoho. napadne mě a ďábelsky si zařvu tak, že je to slyšet až do jeskyně kde je můj pán a tomu může bejt jasný, že mě něco napadlo. Oči se mi rozhoří. Vyběhnu ven z doupěte vzletím a letím k jeskyni kde tuším, že bude můj pán. Tam přistanu a vyčkávám. Sem příliš velký na to abych se tam vešel. |
| |
| Po té co zaschlechnu vítězný řev vybehnu před jeskyni a vidím tam svého nejvěrnějšího ho bojovníka. Otočim se na kostlivce a zasičim: KŠC! Ihned odběhnout do jeskyně. Co Jsi vymislel, můj přítely? Zeptám se ho v myšlenkách aby nás nikdo nemohl slyšet. |
| |
| Vzít jim někoho nejcennějšího a vyhrožovat mu smrtí jestli Vám nevydají ten artefakt. Pak až by ho přinesli tak bychom ho stejně zabili a vzali bychom si tu knihu a ty co ji přinesli bychom zabili také. sdělím svému pánovi a plameny mi ďábelsky zahoří. |
| |
| Sedím tak na trůnu a pak mě napadne spojit s emyslí se svou dcerou. Irsho už si v paláci mého bratra?Pokud ne spěchej tam jen tam budeš v bezpečí před těmi ktří tě chtějí ulovit. |
| |
| Omámím její mysl na tolik, že bude odpovídat POseidonovi co bude chtít slyšet. Irisho honem! křiknu na ní v mysli. |
| |
| Odpovím otci Ano otče běžím do Hádova domu. řeknu mu jelikož má mysl je omámena. |
| |
| Dobrý nápad, má ovšem jeden háček. Předpokládám, že se bude jednat ve všech případech o bohy a ty zas tak jednoduše nezabijeme. Každopádně Knihu nekromancie od dávného liche Resaveira musím mít. Napadá mne že bychom ten plán mohli trošku vylepšit... Zajmeme jednoho z nich. Souhlas. Nějak jim oznámíme co chceme a co jim za to dáme. Souhlas. Při předání knihy zabití všech = problém. Zde bude nejlepší držet se daného slova řekl bych a propustit tu danou osobu... ale nikdo neřekl že jí nejdříve trochu nezmučíme. Řeknu Drásačovy v myšlenkách a děsivě se rozchechtám. |
| |
| Máte pravdu takto to bude lepší a s tím někym budu si moci pohrát já? zeptám se Akose. |
| |
| Irsho nesnaž s emi lhát víš dobře že to poznám jak u Alriel tak u tebe a navíc mohu s elehce podívat kde jsi mám na to techniku takže leť do hádova domu! Řeknu trochu zlostně. |
| |
| Sotva překročím hranice Řecka ucítím tupý úder do hlavy a upadám do bezvědomí. Poseidon se mnou stratí veškeré spojení. Omámili mě a odnesli zase do té kobky. Aralian ji ještě magicky ochránil aby se pro mě nedalo dostat. Teď čekají až se proberu. |
| |
| Jistě ale nesmíš tu osobu proměnit v nemrtvou ani vážně zranit... pak bychom se mohli dostat do problémů... Řeknu drásačovy v mysly a pak dodám: Dost tlachání. Musíme se připravit na náš plán. Přerušim spojení a řeknu mu: Máš prozatím volno. O naší "pojistku" se postarám já. Po té odejdu. |
| |
| co???? Rozzuřím se když zjistím že jsem stratil s dcerou spojení a navíc tuším co se děje.Chci s eobjevit v kopce ale nejde to a tak se objevím pred ní a pomocí trojzubce se začnu probíjet dovnitř chci tomu všemu udělat přítrž. |
| |
| Stejně to nevzdávám a trojzubec by měl moc zlomit dířve či později. MH:Je blbost aby jeden ze tří nejmocnějších bohů nezlomil kouzla jiného boha. |
| |
| Mh:Ale já nepotřebuji aby ses tam dostal. |
| |
| MH:to je možné ale musíš brát v potaz charakter mé postavy. |
| |
| Přemístím se k Irishe do kobky a odseknu jí obě křídla svým mečem a pak ještě její roh. Chtnu jí za hřívu a i s ní koukám na poseidona. Zvednu ji a meč jí dám pod krk. "POkud neodejdeš zabiju ji." řeknu mu ďábelským hlasem a meč už tlačí na kůži. |
| |
| S naštvaným výrazem kouknu na toho boha. Fajn!Ale garantuju ti že pokud jí nepustíš ničím a zabiju vše co je ti drahé na světě! Křknu naštvane a bouchnu trojzubcem do země. |
| |
| Koukám jak se Lassie cpe a říkám šťastně: Ta má ale hlad, co? |
| |
| Sakra, hřebec.....grrrr.....musím mu ji dát, nechci přijít o hřebce. pomyslím si naštavqaně. Přemístím Irishu ven z kobky. Aby si ji mohl Poseidon odvést. Ostatním naznačím ať se ani nehnou, já se jen přemístím k mým vojákům. |
| |
| Když se nacpu tak si lehnu k tátovi a tulím se k němu. |
| |
| Usmívám se. "Je strašně nenajedená." povím mu. |
| |
| Odletím do svého doupěte a tam zase splynu s kostma. Odpočívám. |
| |
| S hněvem přemístím Irshu k sobě do pááce a sám ještě jednou udeřím trojzubcem až popraská zem div se základy kobky neotřeso ua zmizím taky.U sebe doma si k ní klednu a začnu jí ty tři rány ošetřovat. Promiň dceruško za to můžu já neměl jsem tě pustit z dohledu. říkám neštastně nad tím co jí udělali. |
| |
| Pomalu se probírám a slyším jak na mě otec mluví, ale nějak nerozeznávám slova. Necítím křídla a ani můj roh. |
| |
| Když slyším, že se otec rozzuřil tak rychle vystartuju z pokoje do je trůní haly. Nikde však není. Pak se tu objeví Irisha bez křídel a rohu téměř ji nepoznám. Naprosto se nad tím zděsím. Pak se tu objeví i otec a něco Ir říká. Ta se pomalu probírá. Otec jí ošetřuje rány. "Tati co se stalo?!" zeptám se zděšeně. |
| |
| Ararian. Zasyčím rozhnvaně a řeknu. Ariel postarej se o sestru. Řeknu a vstanu a beru trojzubec. |
| |
| Připluji k sestře a začnu jí ošetřovat rány. Z očí mi začnou vytékat slzy a dopadají na setry poranění. Nejdřív jednu ránu. Sou to slzy od srdce. Z rány kde měla křídlo se začne kouřit a syčet to. Hodně to Ir bude bolet. Pak sem tam začne tvořit jakýsi útvar, který je bílý. Je z blány a když je velký jako bývalé Irishino křídlo tak blána praskne a Ir má jedno křídlo. Totéž s tím druhým. Ir bolestně řechtá. Nakonec jí naroste i roh. Mh: O tomhle Ariel, otci nikdy neřekla. |
| |
| Odešel jsem do přípravní místnosti a tam stojím se svýma 6 elitníma kostlivcema a jednou kostrou nějakýho skřítka kterej ví o co nám de a ten bude zanechán na místě jako vzkaz. Všichni mají brnění z černého kovu.(Až na skřítka) Je to speciální kov, který mohu vyrábět jen já a to v malých množství a velmi mne to vysiluje. Pokud s ním udeříte nebo do vás udeří zlá bytost chová se to jako neuvěřitelně tvrdý kov. Pokud to samé neutrální bytost tak jí to v případě zbraně mnohem více poraní, v případě brnění to způsobí lehká zranění při útoku. Pokud zbraní zaútočíte na bytost dobra tak jí to způsobí mnohonásobně věčí zranění. V případě brnění se samo brnění brání. Při dotyku se většina zranění odvrátí zpět na jejího původce. Pokud se ho dobrá bytost jenom dotkne dostane středně silný elektrický výboj od toho brnění. Moji kostlivci, jak jsem již psal, jsou celý v plátové zbroji z tohoto materiálu, také mají věžoví štít a šavly z téhož materiálu. Já mam na sobě přesně to samé jako na ikonce akorát mam v rukách obrovské obouruční kladivo z tohoto materiálu. Máme jeden pokus na zajmutí někoho důležitého. Co jsem slyšel od našich zvědů tak miláček pána podsvětí je teď v podsvětí. Je to zrzavá vlčice. Musíme jí zajmout za každou cenu. Je vám to jasné? Kostlivci pokývaj hlavou a souhlasně při tom zacvakaj zubama. Chvilku na to nás přemístím do podsvětí a trefím se přímo vedle Odessy. Ti co tam jsou vidí vysokého Liche s obrovským černým kladivem okolo kterého je 6 černých brnění co hrozivě cvakaj zubama. Také je tam vidět kostra nějakýho skřítka. Jen křiknu: Ty deš s náma! a ukážu na Odessu. Kostlivci se jí ihned chopí a Odessou začnou okamžitě projíždět elektrické výboje které jí přinutí výt bolestí. Celá tahle akce trvá asi 3 fteřiny. pak se otočím na nasraného atrpa který se teď zvedl, oči má rubé touhou zabíjet a je tak naježený že by byl schopen těma chlupama probodnout. Jen se na něj podívám švihnu rukou, najednou se mu podrazí nohy. Švihnu podruhé a Atrop ucítí palčivou bolest ve své hlavě zavije bolestí a upadne do bezvědomí. Pak se podívám na skřítka a řeknu: Víš co máš dělat. My odcházíme. Po té co to dořeknu natáhnu ruku a položim ji na kostlivce co drží zajmutou Odessu a přenesu nás do paláce. |
| |
| Udiveně kouknu na Ariel ale pak se v hněvu přenesu k stájím toho zlého boha.Všechny poskoky kteří tam jsou bez milosti trojzubcem zabiju a ohnivého koně kterého tam má poraním jako odplatu nyní jsme si s ním kvit azmizím zpět. |
| |
| dodatek zapomněl sem - skřítek tam zůstal. |
| |
| Když mnou začne probíjet elektřina vyju tak strašně, že se to rozléhá po celém podsvětí. Snažím se jim vykroutit, ale nejde to asi o 2 vteřiny později sme v nějakém paláce. Nevím o co jde, ale sem dost vyděšená. |
| |
| Celá se začnu třást strachy. Pak odnesou maminku. Mami kde si? ptám se sama sebe. Tatínek je v bezvědomí. Začnu šťouchat do táty jako, že ho chyci probrat. Nejde to . Oběhnu skřítka a mažu směrem, kterým je kerberos. Proběhnu branou a schovám se k němu. Sem dost vyděšená. Může mu připadat divné, že jsem bez mamky. Celá se třesu. |
| |
| Přivažte jí všechny čtyry tlapy k tělu ale tlamu jí nechte volnou. Pak jí hoďte k Drásačovy. Řeknu nemilosrdně dva kostlivci ihned utečou pro nejpevnější provaz který máme a asi za 10 vteřin se vrátí a svážou jí. Vezmou jí ale pak řeknu: Nechte jí. Změna rozkazu. Děte dělat něco jinýho. Řeknu jim přísně kostlivci se jen ukloní a odběhnou. V tu chvíli přestane Odessou probíjet elektrika a po chvíly se vzpamatuje. Nechám zmizet svoje kladivo na svůj trůn, pak chytnu konec jednoho řetězu a táhnu jí po strašně drkavé cestě. Najednou si všimne že se jedná o kosti.. Lidské a to jí dost viděsí. Táhnu jí na obrovskou kupu kostí a tam uvidí Obrovskou kostru draka. Škubnu řetězem a ona vijede ty dva metry až k Drásačově spodní čelisti. Pak jen řeknu: Drásači, můj přítely, máš tady novou hračku. |
| |
| Maličká, co se děje? Kde máš mámu nebo tátu? Ptam se a zbylejma hlavama žalostně vyju o pomoc. |
| |
| Najedou se tu oběví ňáký zmetku a unesou Odessu. Já jí chci bránit ale ten kouzelník mě omráčí a odejde. |
| |
| á a e yč. ů y u e li i. snažím se vysvětli kerberovi svůj problém.Překlad:Máma je pryč. Zrůdy ji unesli. "á a e i o." dodám. Táta je mimo. |
| |
| Zvednu hlavu a očnice mi začnou zase plát. Nadšeně zařvu, když vidím vlčici. "DĚKUJI MŮJ PANE!" zaburácím. |
| |
| Začnu dvěma hlavama volat o pomoc tak že se to musí rozhlíhat skrz naprosto celej palac i podsveti. Kde jsou? Ukaž mi cestu! Stoupnu si a čekám až mi malá ukáže cestu. |
| |
| Podívám se na Drásače a v mysly mu řeknu: Víš na čem jsme se domluvili - nezabij jí, nespůsob jí vážná zranění a ani ji nepromen v nemrtvou. Potrebujem ji na vyjednavani. třošku jí poděsím. Na to ukončim spojení a prohlásím: Hraj si s ní jak chceš. Je to tvoje nová hračka. Kdybys jí náhodou zabil zavolej mne, já jí oživím. Nechceš sem poslat pár kostlivců na jemnou práci? ty přeci jenom jsi velký a na jemnou praci nevhodný. Drásač na mně může poznat že to s kostlivcema myslým vážně. |
| |
| Vystartuji velice rychle k tomu místu. Ležím tam můj táta v bezvědomí. |
| |
Zaslechnu vytí cerbera. Vystřelím z pokoje tak divoce, že je za mnou jen prach. Doběhnu ke kerberovy dost udýchaně. Kdyby běžel za Lassii běžela bych za ním. |
| |
| Přikývnu. |
| |
| Běžim za malou. Překvapí mně jak je rychlá. Když tam přiběhnu tak vidím Atropa v limbu a poletojícího kostlivce skřítka. Přiběhnu k atropovy a začnu ho jednou hlavou kontrolovat. Zbylejma zařvu na kostlivce: Kdo jsi, co tu delas, jak se to stalo a rekni mi to nebo te zabiju! je vidět že jsem extremně rozzuřený. |
| |
| Začnu s sebou házet a nešťastně vyju. Lassie ne...já tě chci zpátky....prosím.... pomyslím si. Po chvilce snahy se uvolnit z pout, toho nechám, je to toiž na pytel. "Vy zmetci Hádes vás zabije všechyn do jednoho." zařvu na ně. |
| |
"Co se to tu děje? Kde je Odessa?" úptám se a zbystřím, když uvidím kostru. Začnu an ni vrčet. Srst se mi ježí. Začínám bejt nepříčetná. |
| |
| Akos Zapískám a k Drásačovy přiběhnou dva kostlivci. Jen se ukloní a čekají co jim drásač poručí. Já odcházím. Skřítek Hehe, Kdo jsem? Nikdo podstatný. Co tu dělam? Mám vám vyřídit vzkaz od mého pána. Jak se to stalo? Můj pán nás sem přenesl a unesl tu vlčici. Protože se mu tuten vzpouzel tak ho omráčil a pak odešel. A co se týče mého zabití tak už jsem mrtví a i tak pokud to uděláte tak už jí nikdy nedostanete zpátky. Řeknu posměšným tónem a furt poletuju z místa na místo. |
| |
| "Dělejte jí něco opravdu bolestivého." řeknu nahlas. Ale tak aby ste ji nezabili ani těžce nezranili. dodám jim v myšlenkách. Děsivě se rozchehtám a čekám, až ji začnou mučit. |
| |
| Vrčím na skřítka ale nechci ho sežrat ani mu ublížit. Sem strašně rozzuřenej z toho jak nás skřítek uráží a nejsem schopen slova. |
| |
"Odessa je má nejlepší kamarádka. Co che ten tvůj pán?" řeknu a sem dost rozzuřená. Lassie leží vyděšeně u Atropa. |
| |
| Akos Odejdu do trůního sálum sednu si na trůn a čekám na zprávu od skřítka. Kostlivci u Drásače Oba dva se na tebe podívají a ukloní se. Pak jen rychle zacvakaj zuby a doujdou k Ode. Pak jí jeden začne chloupek po chloupku vytrhávat chlupy. Trhá je fakt pomalu a co nejvíc bolestivě. Druhej dojde k odessině hlavě skloní se aby si jí prohlídl, zacvaká zubama a kousne jí do ucha. pak do čenichu, do druhýho ucha a pak se jí zakousne do ocasu hodne to bolí. Skřítek Můj pán chce od vás jen jednu věc. Jistou knihu. Zde nevidím vašeho knihovníka takže vám neřeknu o jakou knihu jde. Ale je jen jedna taková kniha. Neexistuje žádná její kopie. Pokud se chcete mého pána na něco zeptat můžete skrze mne. Já mu to přetlumočím. Říkám posměšně vysokím hláskem a furt poletuju. |
| |
| Začnu vrčet ještě víc a probodávám skřeta pohledem. |
| |
Moje srst se naježila tak, že bych s ní něco možná i probodla. Je na mě docela děsivej pohled. "Kdo je tím knihovníkem!?" "štěknu" na něj. Začínám cenit zuby. |
| |
| Skřetisko Pokud jsem dobře informován tak nějaká "Hipolita" se vyzná ve vaší knihovně. Řeknu pištivým hláskem a pak se podívám na Elion a dostanu záchvat smíchu. Při tom stále poletuji z místa na místo. |
| |
| Uslyším zavytí Cerbera ikdyž mě nemá rád rozhodnu se jednat a jít tam. ALásko počkej tady smalou. Řeknu a belskově jsem u ostatních zaslechnu jen poslední slova. Ty malý zmetku vrat Odessu než ti urvuhlavu. Řeknu s nenýávistným pohledem. |
| |
| Krčím se u bezvědomého Atropa a celá se třesu strachy. Kouknu se na Herkula a zakňučím. Kdyby se na mě podíval viděl by, že na ně koukám stylem Já chci mámu. |
| |
| Pohladím malou. Klid maličká mámu ti přivedeme. Pak vezmu skřítka pod krkem ale tak aby se nerozsypal. Kde je Odessa řekni mi to a nechám ě žít. Řeknu naštvaně. |
| |
"Ten tvůj rádoby pán ani netuší co způsobil. Tahle malá, potřebuje mámu!" řeknu mu naštvaně a začínám vrčet. Prostě nasraná panteřice s prominutím. "Herkule jeho nevyděsíš. Jeho pán je myslím nějakej bůh, ale nevím to jistě. Chtějí nějakou knihu či co. A ta má bý t tady v knihovně, ve které se vyzná pouze Hipolita." řeknu Herkulovi.  teď vypadám nějak takhle v obličeji. |
| |
| Skřetidlo Klidně si mně zabij ale pak už ji nikdy nedostanete spátky. Můj pán požaduje pouze jedinou věc pro kterou vy nemáte uplatnění. Jedná se o knihu. Jakmile můj pán dostane co požaduje, vy dostanete vaši přítelkyni. Řekne pištivým výsměšným hláskem. |
| |
| Bolestivě kňučím. A když mě jeden z nich kousně do ocasu tak šíleně zaviju. |
| |
| "Raurisi co to bylo?!" zeptám se s obavami když slyším vytí... |
| |
| Znechuceně na něj pohlédnu. Víš drahý milý zmetský sktířkup nejsem ještě tak natvrdlý abych mu tu knihu dával myslíš že nevím oč mu de?!Tu knihu chce jen proto že pro něj má význam a jeho moc by jen vzrostla.A navíc bud mi řekneš ty kde je Odessa nebo zavolám Dia a ten mi to ukáže. Řeknu naštvaně. |
| |
| Nevím ale jiní se o to postarají my musíme hledat děti a to panteří mládě. Řeknu a nehodlám diskutovat. |
| |
| Z pokoje vystřelím taky jak šipka. Doběhnu k ostatním. Stačím zaslechnou to co říkal ten prťous. Šíleně se nasupím. "A KDOPAK JE TEN TVŮJ PÁN?!" zařvu na skřeta. |
| |
| Skřetidlo Heh knihu si nechcte ale pak se také rozlučte s životem své přítelkyně. A pokud by se váš rádoby bůh rozhodl něco podniknout tak než se vrátí armády mého pána vypálí celé řecko. Vypískne a ani se neznaží se ti vytrhnout. Naopak chytve tvojí ruku a začne tlačit tak aby si ho zabil. |
| |
"Herkule, tu knihu jim musíme dát. Ta malá potřebuje Odessu zpátky. Pokud jim tu knihu nedáme....Odessa, nejspíš zemře, udělaj z ní nemrtvou a malá bude bez mámy to nemůžeme dopustit." řeknu nakvašeně. |
| |
| "HERKULE PUSŤ HO!" řeknu Herkulovi. |
| |
| Jen se ďábelsky chehtám. Nabádám je ať pokračujou. Ale ať skoušej i něco jiného. |
| |
| čekám. |
| |
| Drásačovy kostlivci. Jen se ukloní, pak jeden pokračuje ve škubání akorat trochu zrychlí a druhej jí přestaně žužlat ocas, vyskočí na ní a začne stepovat. Při tom oba Cvakaj zubama tak rychle že to zní jako smích. Skřetidlo Jedná se o knihu nekromancie od dávného liche Resaveira. Můj pán je bůh temnoty, zloby a nenávisti a vy si ani nezasloužíte znát jeho jméno. Vypískne a kdyš ho Herkules pustí tak odletí z jeho dosahu. Konečně si pochopil že to udělal právě proto aby to pustil. |
| |
| Trochu zaskřípu zuby a pustím skřítka. Fajn dojdu pro ní. Za chvíli jsem zpět s onou knihou a řeknu. Tak skřete knihu mám zde v ruce.Ale pochopitelně ti nevěřím takže.Já půjdu s knihou abych měl záruku že Odessu pustíš. Řeknu. |
| |
| Začnu s sebou házet abych tu kostru co je na mě schodila. |
| |
| Strašlivě se chehctám. |
| |
| Skřetisko Tou podmínkou že musíš jít s ním ho zaskočil. Přestal poletovat a vubec se nehejbe. Vypadá jako kdys premýšlí nebo kdys s nekym mluví v myšlenkách. Můj pane, jeden z nich požaduje že si pro zajatce dojde osobně. Co s tím mám dělat? Zeptá se v myšlenkách Akose. Pak se otočí na Herkula a řekne: Domluvím se s mím pánem jestly je to možné ale řekni mi, kdo jsou tví rodiče a jak se jmenuješ. Akos Kdyš se mně Skřeťas zeptá tak mu odpovím: Nejdříve chci vědět kdo to je. A taky zkontroluj jestly je to opravdu ta kniha. A zatvářím se kysele. Drásačovo kostlivci Stepující kostlivec spadne a vytrhávač chlupů se začne strašlivě tlemit až zapomene na praci a začne se valet na zemi a ještě si ukazuje na toho druhyho. Ten druhej k němu přijde a vrazí mu takovou facku že mu uletí hlava. Pak se vrátí k odesse kopne do ní a začne jí vytrhávat chlupy. (vymenil si práci s tim teďka bez hlavy) Bez hlavec se přestane smát, pomalu se zvedne a pomalu dojde ke svojí hlavě a zas si jí nasadí. Trochu to zakřupe, pak se nenávistivě podívá na kolegu a de se vzteku fackovat odessu. |
| |
| Proč když nesmím vědět jméno tvého pána proč bych měl říkat já jemu to své. Řeknu. |
| |
| Pozoruji to a paks e opět začnu chechtat. |
| |
| Začíná mě to s prominutím srát. Mé tělo se do běla rozpálí. Začnu se zvětšovat. Až měřím deset metrů. Pouta přetrhnu a začnu útočit na kostry. |
| |
| Odessa udělal z koster kostěnou kaši. Jen strašlivě zařvu a sejmu jí pařátem na zem. Tam ji přimáčknu. Oheň mi nevadí. "Ty si jen ubohej vlk co proti mě nic nezmůže." řeknu jí škodolibě. Začnu jí tahat za srst, což ji jistě příšerně bolí. Začíná výt bolestí. |
| |
| Skřetidlo. Skřetidlo se na tebe podívá přiletí k tobě a křikne: Protože ty nejsi hoden ani toho aby z tebe byl kostěný červ! Cítíš že chytl knihu a než stihneš zakročit tak ti jí vytrhne. Má docela sílu. Najednou zmizí. Oběví se před Akosem a dává mu tu knihu. Asi za 30 vteřin se na místě kde byl oběví naštvaná Odessa. Jako dicky kdys se nastve má 10 metru a kůži rozpálenou do běla. Bohužel Atro je v bezvědomí a né zrovna daleko od jejích tlap. Bývalí Drásačovo kostlivci. Teď jen hromádka kostí. Kdyš vidí co ode dělá tak je to nezajímá a začnou oba škubat chlupy na nohach a co nejvíc najednou. Odessa je oba úspěšně zadupne. Pak se tam oběví Akos, který si jen prohlíží knihu od skřetidla, přiloží jí ruku na nohu a Odessa zmizí. Akos Spokojeně vemu knihu od skřetidla a pošlu ho za další prací. Prohlížím si jí. Je čas splnit co jsem slíbil. Pomyslím si a přenesu se k Drásačovy a přenesu Vlčici zpátky k nim. Pak se podívam na Drásače: Neboj se, najdu ti další hračku. |
| |
| Když sem zpátky v podsvětí tak sem přikrčená a nakvašeně vrčím na ty okolo sebe. Zdá se, že mi museli provádět něco co mě opravdu naštvalo. |
| |
| Tak, ale teď doslova bouchnu vzetky. Proměním se do své pravé podoby. Měřím deset metrů a sem celý ohnivý. Řvu přes celou mou zemi. Vybíhám ven a běžím do stají tam uvidím, zraněného svého plamenného hřebce. Ránu mu lehce vyléčí. Začínám soptit a řvát vzteky. "OKAMŽITĚ ULOVTE NĚJAKOU PLAMENNOU KIOBYLU A PŘIVEĎTE JI K HŘEBCI!" zařvu. |
| |
| Jen s vrčením odejdu akdyž jsem sám řeknu. Táto te%d bych tě tu na něco potřeboval. Zavolám ačekám. |
| |
| Začnu se nebezpečně přibližovat ke kerberovi. |
| |
| Sedím u své sestry a hladím ji po hlavě. "Sestřičko, už je to lepší?" zeptám se. |
| |
| Odesso, uklidni se. Já sem přeci Cerber. Tvůj přítel! A támhle u nohou máš svého Druha a dítě! prober se! vnímej. Poslouchej mně! Říkám jí a couvám. |
| |
| Když jsem zpět sednu na trůn a řeknu. Jednou toho zběratele zabiju. Zavrčím. |
| |
| "Ano je to lepší..." řeknu. |
| |
| Stále se k němu přibližuji, zdá se, že nevnímám. |
| |
| jen neklidně sedím. |
| |
| Připluji k otci a jakoby si mu sednu do klína. Obejmu ho kolem krku a políbím ho na tvář. "Otče, buď v klidu. Hlaně, že je Ir zpátky." pošeptám mu. |
| |
| Ano ale stejně bude ten zmetek dělat prolémy musím se ho zbavit. Odpovím. |
| |
| Přikývnu. Lehnu si a zase splynu z kostma. |
| |
| "Je to bůh. A sám víš, že boha nejde zabít. Leda, že bychom nějak získali kronovo žebro, nechali z toho ukout meč a zabili bychom ho tím mečem." řeknu. Hlavu si položím na otcovu hruď. |
| |
| Ne zabít ne stačí jej jen odstranit z cesty jak by s emu asi líbilo v mém podvodním vězení bez vzduchu na dně nejhlubším dně odkud není úniku. Pousměju se. |
| |
| Pokud je můj osud zepřít pod drápama šílené Odessy tak budiž. Řeknu nahlas, stáhnu ocas, zklopim uši, lehnu si a začnu se třást strachy z toho, co se mi může stát. |
| |
| Něco se ve mě probudí, když kerber vysloví podruhé mé jméno. Zab ho dělej máš jedinečnou šanci! řekne jeden hlas. Ne nedělej to je to přítel, uklidni se! řekne druhý hlas. Takhle se tam azčnou hádat. |
| |
| Vidím maminku. Rozběhnu se k ní a začnu jí tahat za ocas aby se na mě otočila. Netuším, že je teď nebezpečná. " á a. á se o e e á a." řeknu mamince, když jí přestanu tahat. Máma. Já se o tebe bála. |
| |
| Otočím se na malou a dobro ve mě zase začíná vyhrávat. POmalu se zmenšuji a přestávám hořet. Nakonec sem zase ta stará Ode. Dívám se na malou a pak se otočím na kerbera, kterej vypadá jako když viděl strašidlo. Pak se přitulím k malé. Když pak spatřím Atropa v bezvědomí, přiběhnu k němu a začnu ho olizovat aby se probral. |
| |
| Po úporném olizování Ode se asi za 5 minut proberu. Kdyš zase začnu přemíšlet. tak vystartuju stoupnu si na všechny 4 a zařvu bolestí protože Ode mi v naštvání náhodou slápla na nohu. Je poznat že je placatější než ostatní. Pak si všimnu že to bylo Ode kdo me olizoval tak se zas uklidním. Pak se začnu rozhlížet a hledam malou. To že sou kostlivci pryč mě nezajima a Cerbera si nevšímam. |
| |
| Přiběhnu k taťkovi. |
| |
| Atrope, Kerbere, nechcete se usmířit?" zeptám se jich. |
| |
| Pouze přikývnu a jdu za ní. Pojď Yurnero! křiknu ještě na Yurnera. O Fenrira se bát nemusím, ten ta, už nejspíš bude... Jak to jde Araliane? zeptám se cestou svého přítele. |
| |
| BLBĚ!!!!!!!!!!!!VŠECHNO SE KAZÍ!!! zařvu na Lokiho a jemu může bejt jasný, že mě zase něco děsně naštvalo. |
| |
| Lokiho skupina Jdete dál, když se Loki náhle zapotácí a chytne se za hlavu. Skupina s psovitými šelmami Všimnete si dvou blížících se postav. Malého ošklivého skřeta a strach nahánějícího kolohnáta s obří sekerou v jedné a hlavou nějakého červa v druhé (i když je pravdou že u červů je slovo hlava tak trochu protimluv). |
| |
| Se strachem v očích ho chytnu za ramena. "Co se děje?" zeptám se ho s obavami. |
| |
| Nádhera... Bylo to mnohem lepší než jsem čekal, opravdu... Musím je upozornit že jim sem vlezli Cromovi červi... V podsvětí jsme se dost ošklivě střetli s několika služebníky zemského červa Croma, dokonce je doprovázel nějaký had. Ale nebylo to tak těžké, většinu červů jsem pobil a hada zahnal (škoda)... |
| |
| Jdeme, když náhle pocítím strašnou bolest... Co to sakra...aha, tak červi neuspěli... A já tomu tak věřil, no co, musím si dávat větší pozor... To nic není..., jemně odstrčím Héru. Jenom se něco nepovedlo a část bolesti mého informátora se bohužel přenesla na mě... Promiň Araliane, chvíli jsem byl mimo. Co se stalo? |
| |
| Jdu bezeslova za svým pánem. |
| |
| Já si cerberos stahnem ocasy a schovame se za Odessu. |
| |
| MĚL JSEM TU ZATRACENOU KOBYLU CHYCENOU, ALE TEN DEBILNÍ POSEIDON TO VŠECHNO ZKAZIL! ZASE JÍ VZAL!!!!! zařvu na Lokiho. V mém sídle řvu dál. Po chvilce se uklidním. Počkat, co ještě nemám za ty potvory vlastně. Cerbera, plamennou vlčici, mořskou pannu, kostěného draka, tu kobylu a toho tygra... pomyslím si. Loki pokud by se ti to nějak povedlo, mohl by jsi mi sehnat psa kerberose? Jo a pokud by tvůj nelepší válečník chtěl nějakou hračku, mohu mu věnovat Hydru....Mám ještě jednu prosbu, až budeš níčit podvětí, nech na živu tu plamennou vlčici, toho tygra Eloraka a psa kerberose řeknu Lokimu. Sem zase ve své "falešné" podobě. |
| |
| "Tak to udělej hned otče...." |
| |
| Ano udělám. Řeknu a zmizím objevím se v jeho stáji a namířím trojzubec na jeho koně. Araliane vylez nebo tvůj milý kůn zhyne! Křknu. |
| |
| Sindibád Několik divochů je těmi Firůzovými hračičkami zapáleno, ale ostatní fanaticky běží dál... Několik jich už začíná lézt do lodi. Héřina skupina Ichi vás odvede zase zpět do toho velkého sálu ze včerejška, tam čeká několik dalších lišek (plně vyzbrojených) a Fenrir, který Ichi po jejím příchodu olízne... Ona se jen zachichotá a pohladí ho. |
| |
| Ty podivné hračky sice několik těch divochů zabijou, ale moc to nepomáhá. Je jich příliš mnoho, už jsou pomalu tady... Tomu nejrychlejšímu zarazím jednu z čepelí do hlavy... |
| |
| Proboha, co to ten Fenrir zas dělá? pomyslím si. Klid Ari, to bude dobrý. Pokud jde o Kerbera, tak bys měl vědět že má štěňata. Pokud jde o podsvětí, tak o to se neboj, jestli budeš chtít tak tě vezmu s sebou. A neboj, zeptám se. Yurnero, Aralian se ptá jestli chceš hydru, upozorním Yurnera. Pak už se zas věnuju našim drahým hostitelkám... To už se vyráží? Jdete na to dost rychle... |
| |
| Stáj je dost chatrná, takže kůň kpne do stěny a tu prokopne pak dírou uteče ven. Není zas tak blbej. Budu vraždit!! pomyslím si. Zařvu až se všude kolem rozletěj plameny. Já se proměním do své pravé podoby.... |
| |
| Co jsem slyšel tak by to mohl být dobrý mazlíček. Odpovím na Lokiho otazku o hydře a pak sem jen zticha. jestly se nekam pujdu du za Lokim |
| |
| Skupina s Yurnerem Ano, velice to spěchá. Dnes zaútočíme na blízké město, sadila se tam skupinka samurajů kteří sem chtějí přijít a všechny nás vyhubit... Zvládli bychom je, ale mají mocné magické zbraně, vysvětluje Ichi. |
| |
| Ano příteli, hodit by se ti určitě mohla, řeknu ještě Yurnerovi. Dobrá, několik válečníků nebude žádným problémem, řeknu liškám s úsměvem. Já bych tam poslal Yurnera, Fenrira a tady Benkeie, vy byste je odstřelovali šípy a my s Hérou využili kouzla, přednáším svůj plán. |
| |
| Pousměji se, plán se mi líbí. Jen mlčky čekám. |
| |
| JSem nadšen a v duchu si řikám: Ach jo, proc to musi trvat tak dlouho ta cesta.. ja bych rad vrazdil uz ted. |
| |
| Skupina plná lišek Nepodceňujte je. Patří ke zdejším nejmocnějším válečníkům a podporují je mnozí ze zdejších kami, varuje vás Ichi. Sice si nemyslím že by měli nějakou velkou šanci že vás porazí, ale stejně... |
| |
| Zálibně si prohlížím získanou knihu a pak jí začnu pročítat. Čtu ji pečlivě, a tak dlouho dokud ji nebudu umět nazpaměť. Ten lich byl ale "inteligentni"... Lich pise knihu o tom, jak zabit liche cernou magii a pak ho promenit v nemrtveho co ti bude slouzit... Ááá, tady je konečně něco užitečného. Vyvolávání elementálů. Ohnivý, vzdušný, zemní, vodní, kovový.. no těch je spousta. Pak vytrhnu ty stránky o zabíjení lichů a spálím je. zbytek knihy o vyvolávání elementálů si přečtu a knihu schovám. Pak jdu za svým přítelem Drásačem a zeptám se ho: Jakou hračku by jsi chtěl? |
| |
| Zvednu hlavu a očích se mi opět rozhoří plameny. "Tu, kterou mi seženete můj pane." řeknu mu. |
| |
| sklopím uši i ocas. Lassii šoupnu ke kerberovi a Atropovi. Strachy se přikrčím. |
| |
| chtěl by jsi pevnou hračku, nějakou kterou neznicis nebo mekkou, zranitelnou. ci by jsi chtěl nějakou co se bude branit nebo co se od tebe necha mlatit a bude te prosit abys toho nechal? Ptam se Drasače. |
| |
| Já se nebojím. Stoupnu si před ty čtyři a vedle mě stále ještě nakvašená Elion. |
| |
| "Tu co se bude nechat mlátit a bude prosit abych toho nechal. A musí být měkká...." řeknu. |
| |
| Hmm.... dobře. Seženu ti jednu takovou. Neboj se. Pak svolám svoje elitní kostlivce do shromažďovny a dojdu za nimi. |
| |
| Rychle odrážíme od břehu apomáháme našim na palubu a neppřátele zabíjíme. |
| |
| Několika mávnutími trojzubce všechny nepřátele poboju.Pak vyšlu z trojzubce paprsek nad koně a jej uzamkne magická klec. Kde si vylez apostav se mi nebo tvůj miláček zemře! Křiknu. |
| |
| "Dobrá, ale žádný podvody." řeknu a rovnou i svoji podmínku. Pak se mu ukáži ve své 10 metrové podobě. |
| |
| Trojzubec namířím na něj a řeknu. Již příliš dlouho otravuješ bohům život! Pak dlaší paprsek uzavře v kleci deseti metrového boha a začne jej nutit se smrskávat. |
| |
| Jedním mávnutím rukou klec zničím. "Žádný podvody, nepoužívej ty svá kouzlíčka a raději bojuj čestně." řeknu mu. |
| |
| Znám tvé čáry a intriky a dobřevíš že se nemůžeme zabít. Řeknu a trojzubcem udeřím do země která začne pukat. |
| |
| Ustoupím před tím do strany. "Ano jistě vím to." odpovím stroze. Mávnutím ruky pustím koně z klece se slovy. "On do toho nepatří." Pak vytasím meč a s dusotem se vrhám na poseidona. |
| |
| Jen se usměju a když se na mě nepřítel vrhne v poslední chvíli jej odrazí dva proudy vody co vytryskou okolo mě. |
| |
| Přemístím se kouzlem ke svému hřebci pak k hdyře a všichni se přemístíme k Lokimu. "Nazdar Loki, sme tu." řeknu. Zmenším se ještě před přemístěním. |
| |
| Zbabělče! Křknu avše okolo mě pukne a zbortí s epak s evrátím domů. |
| |
| Po návratu z lovecké výpravy táhnout moji kostlivci mluvícího slona k Drásačovy.Né! Prosím ne! Prosí. Ani si ho nevšímam a nechám ho přitáhnout až před Drásače. Zde máš svou novou hračku. Dělej si s ním co chces. Necháme slona zasíťovanýho v lovecké síti a odejdeme. Pak ještě přivolám dvě obří zobie a postavím je ke vchodu do Drásačova doupěte aby slon neutek, kdyby měl šanci. |
| |
| Nebojte se slečno liško, my si... Sakra, Araliane co tu děláš? vyhrknu když se vedle mě zjeví Aralian. |
| |
| Sindibád O chvíli později jste se dostali dál od břehu. Tři muži utrpěli lehčí zranění, ale nic vážného. Skupina s Aralianem Lišky buď tasí meče nebo si připraví šípy, míří na Araliana. |
| |
| "Tak trošku, mě naštval POseidon. Chtěl se mnou bojovat. Ještě mi vyhrožoval, že zabije tohoto krasavce. No a samozřejmě mě znáš. Prostě mě už nebavil." vysvětlím Lokimu. Při tom slově krasavec ukáži na hřebce. Pak se otočím na zelenáče. Ukáži na hydru "A tady máš hračku." řeknu mu. Hyře udělám něco jako železný obojek se řetězem, (řetěz vodítko. To podám zelenáčovi. |
| |
| Málem mě klepne když se u nás zjeví Aralian. Trošku vyjeveně na něj koukám. |
| |
| Klid, prosím neubližujte mu. Řeknu a lišky si poprvé mohou všimnout že umím mluvit. Pak si převezmu hydru a podívám se na Lokho tím způsobem: Kam to mam prozatim uklidit a jen čekám |
| |
| No...vlastně je dobře že jsi tu. Aspoň je nás tu víc, řeknu s úsměvem. Ale toho koně odveď ven, nebo to tu všechno podpálí. |
| |
| "Hele já tu nejsem od toho abych se s někým hned rval." řeknu liškám. Vhodné zvíře pro mou zbírku, která jistě neexistuje kuli tomu blbýmu Poseidonovi. pomyslím si. "Jasně." řeknu. Přemístím se ven i s koněm a tam ho nechám pak jsem zase zpět. "A na co je nás víc?" zeptám se. |
| |
| Lokiho družina věrných Lišky schovají zbraně, ale stejně dál Araliana nedůvěřivě sledují. |
| |
| Budeme tu jen tak stát a probodávat se pohledem nebo jdeme vybít tu samurajskou vesnici? zeptám se obecně nahlas a rovnou i vysvetlím noově příchozímu o co jde. |
| |
| "Super bude bitka." řeknu nadšeně. |
| |
| Po chvilce sem se konečně vzpamatovala. |
| |
| Ano, máte pravdu. Vyrážíme? zeptám se lišek. Yurnero, tu hydru vem prosím s sebou, řeknu Yurnerovi. Héro? Stalo se něco? zeptám se ještě Héry. |
| |
| "Ne dobrý jen mě vylekal Aralian." řeknu mu. Pak se proměním v psa. Sednu si k noze Lokiho. Chci bejt rychlejší. |
| |
| Skupina s...Psérou Lišky jen přikývnou a vyrazí. |
| |
| Rozběhnu se za nimi. Aralian de také. |
| |
| Jakmile Loki vyrazí tak za sebou táhnu hydru. Tý se moc pochodovat nechce. Vytáhnu jí až před dům lišek a tam si řeknu.Dost takle to dál nejde. Pak se podívam na hydru. Jakpak bych tě přinutil abys pochodovala?... Náhle mi zrak spočine na Aralinově hřebci a napadne mně to. Vyskočím na hydru, omotam vodítko okolo její hlavy tak abych to měl jako uzdu, chytnu ho a pak se s ní pokusím jet jako na koni. |
| |
| Jdu k té skupince blíž, zjišťuju že o jsou prakticky všechno zvířata... Kývnutím hlavy pozdravím svého známého tygra. |
| |
| Pomalu cupitám za Sláinem a tvářím se hodně vyděšeně... |
| |
| "Nazdar Sláine, kde ty se tu bereš?" Pozdravím ho a zeptám se s úsměvem. "A co to s sebou vedeš?" ptám se znovu. |
| |
| Začnu slona mlátit a všelijak mu ubližovat. Dávám bacha abych ho nezabil. |
| |
| Dojdu ke svému hřebci a nasednu na něj. Mh:Hydra má jen jednu hlavu zatím... |
| |
| Skupina se zelenáčem Hydra se sice trochu vzpírala, ale nakonec Yurnera poslechla. Lišky jdou pěšky, Fenrir hned za nimi. Pak však většina z nich zrychlí a ztratí se v houštinách. U vás zůstali jen dvě nebo tři které vás vedou dál... |
| |
| Jdu za liškami, trochu zrychlím abych jim stačil. |
| |
| Já taky zrychlím. Cestou se však proměním na plamenného hřebce. "Loki nasedej." řeknu mu a běžím po jeho boku. |
| |
| Jedu si Hydře. Sice to vipadá asi divně když na obrovskym dvounohym zelenym monstru s jednou hlavou jede zelenej člověk ale co. Jen stále nutím hydru k tomu aby šla a neflákala se. |
| |
| Tím myslíš co? Tohle..., ukážu mu hlavu, nebo tady Ukka? zeptám se s úsměvem. |
| |
| "Ukka..." odpovím a usměji se. |
| |
| Děkuji ti Héro, ale myslím si že bude lepší když teď půjdu pěšky, řeknu Héře v podobě koně. |
| |
| (sem napisu jak cerba tak atra - nemam moc casu) Atropos Já mam ještě práci. Ahoj slánie. Rád sem tě poznal. A se zataženym ocasem odsprintuju hlídat. Cerberos. Kdyš vidím co dělá kolega Atropos řídím se jeho příkladem. Já ještě musim hlídat. Tak pápá! A zdrhám hlídat dveře. Při tom mám zatažený ocas azjišťuju že takhle rychle sem v životě neběžel. Já běžím ke dveřím a atro do podsvětí - každej na jinou stranu. |
| |
| Co??? Ta blbá přerostlá kočka na mě zapoměla?? Vždyť jsem se na těch jeho zádech málem přizabil, nadávám, pak si vědomím že jsem právě nejspíš urazil obrovskou, dravou šelmu. Nasadím přiblblý úsměv a pomaloučku ustupuju... |
| |
| Najednou mi to docvakne. Podívám se na Ukka a pomalu se k němu přibližuji, pořádně mě urazil. |
| |
| "Počkat na ěnco jsem zapoměl." řeknu a zmizím i s koněm. Přemístím se do svého sídla, kde je téměř vše zničeno od toho mořníka. Dojdu do kobky kde je opičák. Chytnu ho a přemístím se do mého"zvěřince. Stále na koni a odtamtud i se všewmi zvířaty se přemístím k Lokimu pak pokračuji v cestě a zvířata jdou za mnou jelikož mě nechtějí naštvat. "Myslel sem, že by se mohli hodit do bitky." vysvětlím. Opičáka mám přhozenýho přes koně a je přede mnou. |
| |
| Ehm...co se takhle zkusit domluvit? snažím se tygra ukecat. |
| |
| "A na čem se domlovat?!" zeptám se ho ostře moje hlava je až u jeho. Čekám co mi poví. |
| |
| Jen obrátím oči vsloup a nuděně to pozoruju. |
| |
| Drásačův hračkoslon Auu, prosím nebij mne! Prosím nééé! Řve bolestně a hází sebou v síti. Pak špatně máchneš, jednim drápem protrhneš sít, na druhou stranu si s ním tím taky třísknul o zeď. Je celý zkrvavený a prosí o život. Akos Sedím si na trůně okolo mne je těch 6 kostlivců a studuju knihu. Zajímavé... Elementál kostí. Ten by mohl být zajímavý. A koukám se na hromadu kostí přede mnou. Dojdu k ní, položím na ní prst a pak jen řeknu: Kalarai iros lairo verine simoso! Hromádka kostí se zformuje do jakési bytosti připomínající proporcemi obrovského trpaslíka. Je celý vyplněný kostva. Né jako kostlivci. Celým palácem se začne rozhléhat muj děsivý smích. |
| |
| N...co takhle toto-ty mě nechá訚 na pokoji a ady Sláine tě nesetne. Jsi pro? zeptám se a prosebně pohlédnu na Sláina. |
| |
| A proč bych měl? zeptám se Ukka. |
| |
| "Ano a proč by měl." řeknu a přišlápnu ho k zemi tlapou. Nezabil bych ho jen ho chy trošku vyděsit aby to už příště neříkal. Začnu vrčet a cenit zuby. |
| |
| V kobce se mi podařilo dát se celkem dohromady a pak se objeví ten chlap, popadne mě, pak popadne nějaká zvířata a náhle jsme v lese plném podivných bytostí... Pohledem přejedu po těch tady-liščí lidé, další ohnivý kůň, přerostlej vlk a nějakej mizera... Pak pohlédnu na zvířata která sem ten chlap zavlekl se mnou-jednorožec, lev, nějaký kohoutohad s páskou přes obě oči, býk, divoký prase, nějakej satyr a pár dalších... |
| |
| Koukam na ten zvěřinec co si sebou Aralian přinesl a pak si všimnu nějakýho přerostlího šimpanze. Prohlížím si ho a říkam si: Ten vipadá že by neublížil ani mouše. |
| |
| Dál ho mlatím a jeho řev mi dělá radost takže šíleně zařvu, že ej to jistě slyšet až k mému pánovi. Pak jednu ránu přeženu a omylem ho zabiju... Hups to sem přepísk.... pomyslím si. |
| |
| "Loki, tady je překvápko." řeknu při cestě a ukáži na opici. |
| |
| estou skouším různe podoby, takže jsem chvíli plamenná kobyla, pak zase orel, poté had atd... |
| |
| Hračkoslon Trpí že by to normlálnímu člověku (myslym jeho žalostný řev) vyrvalo srdce. Bohužel pro něj my srdce nemáme. Po chvíly umře. Akos Chci se pochlubit co jsem ziskal za hračku. Tak nás oba přenesu k Drásačovy a povídam: Koukni na tuhle věcičku. Je to elementál kostí. pak zjistím co drásač udělal. Ty seš jak malé dítě. Vždy všechno rychle rozbiješ. Proto tě mam taky rád. Pochválím ho. Hrčku seženem novou. Už to mam promyšlené. |
| |
| Skouknu kostru "Pěkné." řeknu mu. No co, bude další. pomyslím si když se koukám na slona. Potom ho roztrhám na kousky. "Pane mohu jít pokračovat ve své obvyklé zábavě?" zeptám se svého pána. |
| |
| Ó jistě že můžeš. Ale mám na tebe prosbu. Vem s sebou tohodle kostrouna. Ukážu na elementala. Chci vědět co dokáže. Já ti mezitím seženu novou hračku. Řeknu a odejdu. Vemu i ty dvě obří zombie a jdu se podívat jak jestly budu mit o jednoho nekromancera min. (Myslym to jestly udržel na životě tamtoho uctívače.) |
| |
| "Dobrá můj pane." odpovím ještě než odejde. Pak i s kostrounem deme hledat nějaké pořádne město kde bych se vyžil. |
| |
| Jo, to vidím Araliane. Opatrně na něj, předtím tě podcenil a teď jsme v přesile, ale není to zrovna krotké stvoření..., varuji svého přítele. |
| |
| Pak si všimnu že je tu ještě nějakej zelenej chlap, co si mě nějak moc prohlíží... Dochází mi, že proti téhle partě asi moc šancí mít nebudu, tak se jen nepřátelsky podívám na toho zelenáče. |
| |
| Oooo, ono se to snaží vyhrožovat... bavim se myšlenkou jak by to vipadalo kdybych z něj nadělal salám ale stále si ho prohlížím. |
| |
| Pfraštím opičáka tak silně do hlavy, že by měl upadnout do bezvědomí. |
| |
| Aha...mno...co takhle kdybych ti ukázal cestu k pokladu? Znám mnoho míst, kde jsou tuny, tuny zlata!!!! snažím se ho ukecat. |
| |
| Zvěřinec Lišky tam jen stojí a netrpělivě přešlapují. |
| |
| "A nevíš co bych s tím jako měl dělat?"zeptám se ho ostře pak ho lehce drápnu do břicha a nechám ho. |
| |
| Ten chlap si mě stále prohlíží, tak se rozhodnu použít jeden starý trik. Vytrhnu si pár chlupů, strčím si ho do pusy...a pak mě někdo ošklivě praští, tak se otočím a plivnu to na něj. Chlupy se v mých ústech změnili na armádu malilinkatých opiček... |
| |
| Pomoc..., je má poslední myšlenka, poté omdlévám. |
| |
| Jen si povzdechnu, přehodím si Ukka přes rameno a otočím se na ostatní. Nevíte kde bych mohl najít zdejšího pána? |
| |
| Celé to pobaveně sleduju, pak radši trochu poodstoupím aby mě ty opice nedostali taky. |
| |
| Rozežehnu se tak, že ty opice shořej v mých plamenech. Slezu z koně a"trošku" zvětším. No prostě se proměním do své pravé podoby. Vezmu opici pod krkem a pak du za ostatními dokud se nezastavěj. "Hele mě nepřemůžeš!" křiknu na něj. Muj stisk je stále silnější, ale ne tak abych ho uškrtil. |
| |
| Ten mizera bohužel mé malé kamarády spálil na prach a teď mě drží za krk jako v kleštích, nějak se z toho nemůžu vyprostit. Tak tohle mi fakt vadí... Ale co, nechám se někam odtáhnout a pak se uvidí. |
| |
| Skupina s Lokim Jdete dál, až dorazíte ke kraji lesa. Tak jde mohutný muž v samurajské zbroji, v ruce držídlouhý meč... |
| |
| Yurnero, ten je pro tebe, syknu. |
| |
| Jen přikývnu hlavou, seskočím z Hydry, dojdu k němu (né na dosah), pustím obojek a bodnu mečem směrem k němu. Zemři! Syknu a teleportuju se za něj a hned na to cuknu mečem k sobě. Pokud to nějakým zázrakem přežije nebo vykryje tuten "utok" (možná) tak se roztočím a pokusim se z něj udělat samurajskej salám. |
| |
| Yurnero Je velmi, velmi rychlý. Tvémuprvnímu útoku se bleskurychle vyhne, tvé další útoky se mu sioce povede vykrýt, ale přitom mu zničíš meč. Rychle sahá k pasu, kde má ještě jeden kratší... |
| |
| Kdyš vidím co dělá tak do něj kopnu aby spadl na zem, pak mu seknu po holeni a pokusím se mu tím utít nohy. |
| |
| Yurnero Meč má už skoro vytažený, když ho tvůj kopanec srazí k zemi. Po tvém seku mu jeho nohy odlétnou do dáli, tebe zastříká krev... |
| |
| Jen pozorui boj a ani neceknu. |
| |
| Napřáhnu se, a provedu co nejsilnější a nejbrutálnější útok na jeho krk. |
| |
| Yurnero Sekáš ho do krku, hlava letí pryč a málem trefí Lokiho (jiank řečeno palicí po palici). |
| |
| Skvělá práce Yurnero, ale příště prosím trochu omez svůj rozmach, řeknu Yurnerovi poté co jsem málem zasažen hlavou. |
| |
| "Přístě s těma hlavama dávej bacha málem si trefil Lokiho." řeknu. |
| |
| PO chvilce měnění svých podob se ustálím a sem zase jako vždycky v lidské podobě. |
| |
| Jistě můj pane, omlouvám se. Řeknu a vylezu zpátky na hydru. Jak sem si to mohl namiřit tak blbě že jsem střelil po Lokim?? Nadávam si v duchu. |
| |
| Skupina s Hérou Zahlédnete další bojovníky podobné tomuhle, běží k vám, nevydají ani hlásku, zbraně napřažené před sebou. Teď to začíná, zašeptá Ichi a mávne rukou. Ostatní lišky vystřelí salvu šípů... |
| |
| Ušklíbnu se a povolám na pomoc velice silnou bouři, terá de však jen na samuraje. |
| |
| Děsivě se zachehtám. Hodím přerostlou opici na zem(Mimochodem z 10 metrové výšky) Pak jen čekám co udělá bouře Héry. |
| |
| Pousměju se a také čekám co udělá ta bouře. |
| |
| Hekám bolestí a snažím se zvednout ze země... |
| |
| Sylšel jsem že v Zemí žlutých je nějaká vzácná potvora. Dosti velká a dosti odolná. Snad ji najdu. Drásač všechny hračky dicky rozbije. Myslím si po té co jsem přišel o jednoho nekromancera a získal kostlivce čaroděje. Pak svolám své kostlivce a skřetisko a přenesu nás do Zemí žlutých (Země žlutých je označení které používá Akos pro označení Japonska). Oběvím se poblíž nějaké skupiny s nějakým ohnivým obrem a poblíž vidím na zemi poměrně velkou člověkopici. Seberte ho a jdeme. Řeknu temně a moji kostlivci se vrhnout na člověkopici. Jakmile ho zajmou přenesu nás zpátky do paláce. Skřetisko tam zůstává. |
| |
| Při hledání náhodou narazím na athény. Hned tam vtrhnu a začnu nejprve dělat armádu nemrtvých. pak teprv zabíjím všechno živé a při tom po očku hlídám toho kostíka. |
| |
| Aralianova skupina Šípy se zabodávají do několika nepřátel, jeden padne k zemi, další přes rány pokračují. Šípy docela dovedně odráží, poté však vbíhají do Héřiny bouře. To je na chvíli zdrží, poté však jeden, bělovousý stařík, i přes těžké brnění vyskočí provede několik pohybů rukama a nohama a bouři zastaví... Lišky dál střílejí, ale nemá to žádný velký význam. Poté se proti nim rozebíhá Fenrir... Drásač Ničíš Atény, když vyšlehne světlo a proti tobě stojí bůh války Áres, v jedné ruce kopí, v druhé štít, tvář mu zakrývá přilba... |
| |
| Pane, Ares otravuje. řeknu svému pánovi. Začnu před ním ustupovat. Dávám si bacha na jeho kopí. |
| |
| Jistě Drásači. Hned tam budu. Opičáka přebere asi 40 Kostlivců v doprovod 10 obrů - zombie. Ti ho svážou a dovedou až do Drásačova doupěte. Pak přivolám ještě 2 Kostlivce čaroděje a jednoho nekromanta a přenesu nás k Drásačovy. Vidím že devastuje Athény. Nekromant ihned začne oživovat všechny mrtvé a vytvářet na místě armádu. Zbytek mé skupiny se semnou připraví na bitvu s Áresem. Rozchechtám se, v ruce se mi oběví mé kladivo a celé město se schová pod roušku temnoty. (Akos je bůh temnoty, zloby a nenávisti) Sama temnota vyvolá v lidech staré urážky ti se začnou bít mezi sebou. Pak je začne rubat armáda nemrtvích. Mezitím čarodějové začali sesílat kouzla na Árese. Všude je taková tma že není vidět ni na krok. Jen okolo Ára je trochu světla. Bohužel pro něj, toto není obyčejná tma. Je rouška smrti. Je tvořena dušemy všech mrtvích které jsem kdy zabil nebo moji poskoci zabily. A bohužel pro něj jej duše napadají... |
| |
| Spolu s Fenrirem vyběhnu já a hydra. Vraždíme všechny nepřátele, bez slitování... |
| |
| Nevšímám si toho, že opičák zmizel ani toho skřeta ne. Vybíhám na nepřátele a chrlím na ně oheň. |
| |
| "Tati kde máš Araliana?" zeptám se otce sedíc u sestry. |
| |
| utekl zbabělec. Zavrčím. |
| |
| "Tak ho najdi a udělej to rychle, jako myslím to chcení. Aby nestihl nic udělat." navrhnu otci. |
| |
| Skoušel jsem to ale má velkou moc. Odpovím. |
| |
| "Skus to znovu jistě, už jeho moc není tak silná, musel se přemístit, a to mu ubere síly. A to dost sil." řeknu otci. Uf naštěstí se mě nevyptává na to jak jsem pomohla Ir.pomyslím si. |
| |
| Nyní určitě není sám. odpovím. |
| |
| "To je vlastně pravda..." řeknu. |
| |
| Jen kývnu. |
| |
| Uf otázky nebyly položeny oddechnu si v myšlenkách. POhladím právě spící Ir na boku. Připluji k otci obejmu ho kolem krku a hlavu mu dám na hruď(sedím na klíně.) |
| |
| Ariel dbře víš že se té otázce nevyhneš. Řeknu jako bych četl její myšlenky ale je to proto že jsem jí viděl. |
| |
| "Jaké?" zeptám se jako, že o žádné nevím. |
| |
| Ariel nedělej jasko by si nevěděla dobře víš že mě neobelstíš. Odpvoím. |
| |
| "To vím, ale o jakou otázku se jedná? Polož mi tu otázku." řeknu znova jako bych nevěděla co myslí. |
| |
| Jakto že nevím o schopnosti tvch slz? řeknu. |
| |
| opět plujeme dál. |
| |
| "No rpotože jsem ti to neřekla." přiznám se. Zrudnu jak jahoda. |
| |
| Vyběhnu z lesa, stejně jako Aralian využiju oheň. |
| |
| No dobře. Povzdychnu si nakonec. |
| |
| Bitva v Japonsku Lišky ještě několikrát vypustí salvu šípů (plýtvání-jednoho nepřítele to zabilo, další vypadá jako jehelníček, u ostatních buď vůbec nic, nebo nic vážného). Poté vytasí meče a běží také proti nepřátelům. Z chumlu nepřátel vyletí jeden zvlášť veliký, kopne hydru do hlavy a skočí na Yurnera. Stařec který zastavil bouři se zase vrhá proti Aralianovi, plameny ho sice přismahnou, ale jemu to nevadí. Fenrirovi skočí na záda dva bojovníci, než stačí cokoliv udělat jednoho smete Lokiho útok. Zvěřinec zatím stojí a nic nedělá... Bitva v Aténách Akos se sice snaží, ale nemá vyhráno. Áres se mrtvých nebojí, je to totiž jejich známý výrobce. Několikrát udeří kopím do země, kousek od něj se zjeví jeho bratr Héfaistos s pořádným kladivem v ruce. Áres sám si zatím neomylně hledá cestu k Drásačovi... |
| |
| Dceruško omluv mě cítím že Athény jsou v nepokoj ch mí přátelé potřebují moc. Řekn ua zmizím a objevím se po boku arese a Hefaista. Zdravím snad nevadí že jsem se zastavil myslím že vám pomoc příjde vhod ne?. Usměju se a začnu střílet z Trojzubce na Drásače. |
| |
| A do háje. Poseidon no sakriš. Trošku se to zvrtlo. Ares, proč mi to něco říká....no do prdele(z prominutím) tomu sem kdysi patřil když jsem byl rudý drak. Byl jsem jeho přítel. Jups...pomyslím si. Vzletím a snažím se zdrhat před útoky trojzubce. Dělám všechno jen abych se tomu vyhnul. |
| |
| Pečlivě zamížím a pak střelím do drásače s co největší přesností. |
| |
| Jen o ten nejtenčí vlásek uhnu. Eh, tohle bylo těsný, mě se nechce umírat. pomyslím si. Pak se schovám za svého pána. |
| |
| Je mi jedno že tefím jeho pána ale pálím do nich. |
| |
| Neútoč mi na mého mazlíčka! Vykřiknu vztekle a přenese všech šest elitních kostlivců do okolí dia. Vzhledem k tomu že je to bůh dobra a moji kostlivci maji brnění a zbraně z černého kovu. Všichni naráz seknou do poseidóna. Je to neuvěřitelná bolest. Nad ním se oběvím já a třísknu mu vší silou do hlavy. Normálního člověka by to změnilo na krvavou loužičku... Boha to jistě velmi silně zraní... pak nas sedm opet uteče do tmy. |
| |
| Při uderu kostlivců zařvu bolestí ale utok boha odvrátím trojzubcem.Pak mocně udeřím co země až popraská a kostlivci popaají do puklin. |
| |
| Vzletím a rozletím se přímo proti Poseidonovi. |
| |
| Trojzubec namířím přímo proti drakoví a paprsek narazí na jeho hlavu pak jej začne obalovat onene paprsek. MH:dráčku jak by se ti líbilo bejt zase normální?:) |
| |
| Začnu řvát ta děsivě a hlasitě, že se to rozléhá celým městem. |
| |
| Paprsek ještě přitvrdí adrakovo tělo se začne obalovat masem vnitřnostmi pak svaly a i kůží a opět se stává drakem kterým byl ikdyž to bylo bolestivé pak na něj křiknu. Tak a teď s evra´t k svému pánu Áresovi! Zavolám na něj. |
| |
| Ničíš mé kostlivce, oživuješ mé poskoky, otravuješ mi můj život! Za TOHLE zaplatíš! Zařvu na poseidóna a přemístím se do jeho paláce. Silně udeřím do hlavy Irishy kladivem, Chytnu Ariel a nás dva přemístím do paláce a tam jí hodím do nejsušší místnosti co tam je a nechám jí hlídat. Celým palácem se ozívá strašlivý řev. |
| |
| Zmizím aobjevím se u Irshy ošetřím jí rychle rán ua už s obrovskou zlostí se objevím v Akosově sídle a řeknu naštvaně. Vydej mi mou dceru nebo tebe a vše co tu je zlikviduju! Křiknu. |
| |
| Pokud to uděláš tvá dcera zemře... A já ti jí nevidám... Zpáchal jsi strašný zločin vůči mému zákonu. A teďka koukej zmizet nebo z ní zbude jen hromádka masa. Odseknu mu vztelke s prstem u hlavy jeho dcery. Poseidón tohle kouzlo už viděl. Stačí jediný neopatrný pohyb, jediné nepatrné zatřesení rukou a tomu, jenž má prst u hlavy se uvaří mozek zaživa. |
| |
| Ty jeden zbabělče bojíš s mi postavit a schováváš se za strach o mou dceru!Proč nebojuješ jako rovný rovnému proč si takový zbabělec a nepostavíš se mi bez zábran jen my dva! Křknu. |
| |
| "Tati, prosím, odejdi." šeptnu. Je vidět, že mi není an suchu dobře. |
| |
| Ještě se uvidímě ty zmetku. Zavrčím a rozprsknu se ve vou která začne stékat po kamenech hold nejsem z těch co by nechávali po sobě pořádek. |
| |
| Jdi a vyřid svému otci jeden vzkaz: Já na tebe to kouzlo ani neseslal a že to neměl dělat. Pak jí přenesu zpět k Poseidónovy do paláce. |
| |
| Rychle připplavu k otci obejmu ho a vyřídím mu vzkaz. Celá se z toho klepu strachy. Mh:Teď tu nebudu. |
| |
| Něco ale nehraje když Ariel zmizí voda zůstane a já s ev ní opět zhmotním a usměju se. Tak a teď jsme si vyrovnáni síly jsou vyrovnané. Řeknu a koukám s usměvem na něj. |
| |
| Ano jsou ale jak se říká, můj drahý Poseidóne, Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. a TY seš ten kdo jí kopal... Radím ti dobře - jdi se kouknout do svého paláce. Během tohoto proslovu jsem k paláci přesunul kostry asi tří obřích mořských hadů Ti začli demolovat vnějšek ale PORUČIL jsem jim aby NEutocily na morske vily a pegasy... a jakmile se tam obevi nejakej buh at mi to ohlasi - ja je privolam zpet. |
| |
| Varujutě už s emi nepleť do cesty nebo tě zabiju. Zavrčím aobjevím se doma když vidím hary ihnetzasáhnu trojzubcem a roztřílím je na kousky. |
| |
| Někde Víte pánové...někdy mám pocit že tehdy jsme to vzali za špatný konec. Že bychom na tu malou, otravnou galaxii měli zapomenout, hovoří mág skrytý ve stínech. A to také uděláme. My můžeme čekat-ale vzhledem k tomu, že sem těmi zdejšími válkychtivými božstvy znechucen, uvaluji kletbu! Dokud ti co s tím začali neopustí tuto část vesmíru ať už živí či mrtví, tak bohové přicházejí o nesmrtelnost a schopnost dlouhého přesunu!!! zahřmí. A bohové, ať mladí či staří pocítí mírnou bolest. Od teď je možmé bohy zabít a nemohou se jen tak přesunout... |
| |
| Otočím se na Árese. Ukloním se mu. Hlavu dám až k zemi. "Můj pane vezmete mne zpět za svého služebníka a přítele?" zeptám se ho. Hlavu nechávám až u země. |
| |
| Výborně, pomyslím si když zasáhnu jednoho z těch co ohrožují Fenrira. Připravím si další ohnivou kouli, zamířím...a pocítím mírnou bolest. Není to nic vážného, ale cítím se nějak divně. Koule zhasne a rozplyne se. |
| |
| Pocítím mírnou bolest. "Co se to stalo?" zeptám se Lokiho.Skusím použít blesk na jednoho ze samurajů. |
| |
| Pocítím lehkou bolest a rozhodnu se zajit za opicakem ci co to bylo. Dojdu k nemu a pronesu: Promin za nedoruzomeni - spletl jsem si rozkazy a ma jednotka te odvlekla. Meli te slusne poprosit at jsem prijdes. Schanim spojence proti bohům řeckým. |
| |
| Kdyš na me vileti obrovskej tak se leknu a jeho rane nastavim meč. při bránění ho kopnu do břicha a pak mu seknu po hlave. |
| |
| Bitva Héřin blesk zasáhl nepřítele, toho to doslova usmažilo. V tomhle problém nebude... Bojovník stojící na Fenrirových zádech vlka bodl. Ten zavyje bolestí a snaží se ho ze zad shodit. Lišky se střetávají se samuraji, štěstí jim moc nepřeje. Čtyři jsou mrtvé, podařilo se jim zabít jen jednoho. Yurnero nestačil nepřítelův útok vykrýt a byl bodnut do ramene. Následný kopanec však válečníka odhodí do dáli-konjrétně do tlamy hydry. Drásač Áres k tobě přistoupí (z nějakého neznámého důvodu se trochu potácí), pozvedne kopí jakoby tě chtěl zabít, ale pak si to rozmyslí. Tak dobrá, dám ti ještě jednu, poslední šanci. Sindibád Plujete dál, občas ve vodě zahlédnete jednoho z mořských kentaurů. Kraken však někam zmizel. Co teď pane? Zeptá se tě jeden z námořníků. |
| |
| Plujem dál k cíli. osdpovím. |
| |
| Už prakticky nevím co se děje... Přiznávám že jsem kapku zmaten. Podívám se na toho chlapa který za mnou přišel. Pomalu se postavím a narovnám. A proč bych to měl dělat? zeptám se ho temně. |
| |
| Jen se zamračím a hodím po bojovníkovi ohrožujícím Fenrira další ohnivou kouli. |
| |
| Protože pokud pomůžeš ty mě, pak já pomohu tobě zničit tvé nepřátele. Férová nabídka - není pravda? Mluvím pevným autoritativním hlasem. (mimochodem - nejsem chlap - jsem Lich - lich je kostěj (kostlivec)) |
| |
| Zařvu kdyš mi probodne rameno a pak jen koukám jak si Hydra dáva svačinku. 11.. pomyslim si a přestávám být tak agresivný. Teď se spíš snažim spolupracovat s hydrou. |
| |
| Konečně přestanu panikařit a vstanu. (Nerelin viděl černý kotě a myslí si že to je lovec demonu - jednoho co po něm de je totiž symbol černé kotě) Snad ho nepotkám... Myslím si a vidám se k Cerberovi. Kdyš vidím jakou rychlostí se přihnal tak se ho zeptám: Co se děje?? |
| |
| To zní dobře, odpovím zamyšleně. Ale jak můžu vědět že mě pak bezradíš, dodám a trochu povyrostu. |
| |
| Jak? jednoduše. Já totiž NIKDY nelžu. a ten kdo lže mě obvykle většinou skončí takto. Přineste zbytky slona ke mě. poručím pár zombie v mysly a čekám až je přinesou. Je vidět jen hromádka masa a kostí na které jsou stopy zubů.PromiŇ, asi se ti to zdá trochu nechutné ale vem v potaz že moji služebníci jsou hladový... |
| |
| Hezké. To mi připomíná, jak mě jednou sežral démon... Ale to je jedno, dobrá, pošli mě zpátky ke mě a já shromáždím vojsko, navrhnu. |
| |
| Beru na vědomí že jsi můj spojenec. Pak se ho pokusím přemístit ale nic. Něco je špatně. Nemůžu tě přemístit. Budeme muset najít alternativní způsob dopravy. Odkud pocházíš? |
| |
| Z Říše středu, ale t je jedno, já si poradím sám. Máte tu mraky nebo tak něco? zeptám se svého nového spojence. |
| |
| Normální mraky ne. Venku jsou pouze jedovaté výpary a různá nebezpečná stvoření. Jsi teď ve spálených zemích pokud jsi o nich slyšel. Navrhuju použít jedinou rozumnou cestu... Podzemí. Na to přivolam 2 obří kostlivé červy. Můžou nám prohryzat cestu skrz... |
| |
| Jen si povzdechnu. Tak dobrá, jdeme na to... |
| |
| Červící začnou zběsile hryzat do země a za chvíly vyrobí poměrně velký tunel. Já v něm mohu stát a opičák taky pokud se zmenší. Červové kopají tak že jeden je nahoře a druhej dole - proto se tu dá stát. Bohužel už né jít vedle sebe. Já jdu jako první. |
| |
| "Děkuji můj pane." odpovím mu.Hlavu mám na stejném místě. |
| |
| Zmenším se na svou původní velikost a jdu přeopatrně za ním. |
| |
| Kolem mě začne vát vítr a přiženou se staršlivé černé mraky. Přišla mnohem horší bouřka než ta první, vložila jsem do ní můj hněv a zlobu. |
| |
| Sindibád A to je kde? Já myslím že to bylo někde tady... Bitva Loki hodí po samurajovi firebal, ten zabodne do Fenrira meč a otočkou se ohni vyhne. Vlk zaskučí bolestí a dál se ho snaží shodit. K Yurnerovi běží dva bojovníc každý s kopím v rukou. Nejspíš se snaží držet s hydru dál od těla. Héřina bouře hodně pomůže liškám, které díky ní pomalu začínají dohánět ztráty. Drásač Teď mi laskavě pomoz najít Héfaista, řekne tvůj staronový pán. |
| |
| Ano tak hledáme. Odpovím. |
| |
| Přikývnu a snažím se ho hledat po čuchu. |
| |
| Rozběhnu se proti nim a snažím se z nich udělat placky. |
| |
| Sešku na samuraje u vlka blesk. Pak dál metám blesky po nepřátelích. |
| |
| Vezmu Lassii do zubů něco zamumlám a beru roha zdrhám do svého doupěte. |
| |
| Zamumlám něco o tom, že tu někde je, ale nevím kde, pak se rozběhnu k bráně z podsvětí a z Hádova paláce. Tam vyběhnu ven a utíkám pryč a už se nikdy nenavrátím. |
| |
Já se rozběhnu do pokoje mé paní. |
| |
| Dobře lidi chtěli ste to. Oficiálně oznamuji, že přebírám velení nad touto jeskyní od Shadowmastera, který tuto jeskyni chtěl zrušit. Hráči se shodli, že bych pj měla být já a tak tuto úlohu přijímám. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR