Na ostří nože
hrálo se Dvakrát týdně
od: 29. října 2010 08:52 do: 13. dubna 2011 13:44
Dobrodružství vedl(a) Ben
| |
 |  Z různých důvodů jste se ocitli v divočině, a v těchto nehostiných krajích vás upoutalo malinké světlo... kdesi na pláni, či v lese... možná záchrana a možná jen podobný nešťastník jako vy. Ale i kdyby to bylo to druhé, i to je vítězství... už jste na divočinu dva, a co hlavně... máte oheň! Putovat krajinou, různými dobrodružstvími a to vše s celým zbraňovým arsenálem a veškerým vybavením, to není pro většinu fantasy hráčů problémem. Ovšem putovat krajinou a různými dobrodružstvími, a být na počátku vybavem pouze tesákem, svou hlavou a důvtipem .... to už vyžaduje opravdového mistra. Zvu vás k návratu k prapůvodním kořenům hry i samotného přežití. Začněte od nuly, a vypracujte se pouze svou snahou a důvtipem v tomto RP dobrodružství (žádné kostky). Hra probíhá v běžné fantasy krajině, která je něco mezi Středozemí a středověkem. Vaším prvním velkým úkolem, je dostat se živí k nějaké civilizaci... ať lidské, elfí, barbarské či trpasličí...a pak přijdou teprve úkoly a dobrodružství další. |
| |
| Kdesi v pustině U paty obrovitého dubu leží drobný předmět, který do okolní divočiny nezapadá... je to dílo lidského umu... křesadlo. Pro putujícího těmito nehostinými kouty má cenu zlata, protože ve spojení s ostřím nože znamená oheň... a oheň, to je život! Možná tento předmět někdo najde, a bude mít hned o dost lepší život.... a větší naději na jeho uchování. |
| |
 | začátek Vzbudím se uprostred lesa nic u sebe nemam az na nůž. Na to co se stalo si vzpomínám jen matně byl jsem na cestě doprovázel jsem vůz z železnou rudou, pak nás přepadli banditi, a dál si nic nepomatuji. Co se sakra stalo dál. Nemůžu si vzpomenout. Pomalu se zvednu ze začátku se trochu motám, ale jinak jsem celkem v pohodě. Porozhlédnu se kde to jsem a najednou něco vidim vidim něco u stromu jdu a blíž abych se podíval co to je. Najednou v mé tváři je vidět pocit štestí křesadlo seberu ho a schovám do kapsy a pak uvidím ještě měch na vodu s užasem v tváři se k němu vrhnu pak ale shledám že je prázdný. Do večera musím najít místo na spaní založit ohen a pokud možno najít vodu a jídlo. Zkusím trochu probádat okolí budu pečlivě naslouchat jestli neuslyším tekoucí vodu nebo nějaké podezřelé zvuk po cestě nasbírám nějaké suché dřevo nějaké uschlé listí, dlouhé klacky, atd... jakmile začne slunce zapadat najdu si nějaké místo kde se utábořím pak zapálím ohen pomocí křesadla a připravím si místo na spaní. A pak budu trochu odpočívat a z klacků zo jsem našel a nepoužil na ohěn si udělám oštepy. |
| |
 | Začátek Pohnu rukou. Nebolí. Pohnu nohou, taky nebolí. Pomalu otevřu oči a kouknu se, kde to jsem. Cítím vůni přírody, což mi u dobré nálady. Usměji se a posadím se. Zkontroluji zbytek svého těla, jestli jsem v pořádku. Zdá se být funkční. Poslední na co si vzpomínám je rvačka v hospodě u obchodní cesty. Dva lidé se tam do sebe skoro bezdůvodně pustili. Chtěl je od sebe odtrhnout, ale to je to poslední, co si pamatuji. Někdo se mi zřejmě za něco pomstil i když vůbec netuším za co. Vztekle bouchnu pěstí do země. Rychle si hmátnu na záda a do kapes. Nic tam samozřejmě není. *Ti bídáci mě ještě okradli!* To se mi vůbec nelíbí. Takhle by se lidé chovat neměli. Rozhlédnu se tedy kolem sebe. Nic tu poznávám. Jediné co mi v tuhle chvíli přijde jako úspěch, je ležící nůž kousek vedle mě. *Asi ho někdo ztratil, když mě sem házeli.* Pomyslím si a seberu ho. Moc se s ním dělat nedá, jako zbraň bych to použil jen v krajním případě. Podívám se na oblohu, abych zjistil, jaká je denní doba. Naneštěstí to vypadá, že za chvíli bude tma. Nechce se mi tady čekat, až mě nějaká šelma pojme za svoji večeři a v noci zakousne. Jdu hledat nějaký mladý stromek, který ulomím a roztřepený konec srovnám nožem. *Mám hůl, aspoň něco.* Trochu mám výčitky svědomí, že jsem urval ještě mladý stromek, ale takhle to přeci funguje, příroda se má o člověka postarat. Je to hodná bytost. Rozhodnu se jít jedním směrem a doufám, že někam dojdu. Samozřejmě nevím jakou práci si se mnou dali ani jak dlouho jsem už v bezvědomí. Po ne moc dlouhé době uvidím v dáli nějaké světlo. Rychle se tam vydám. Když jsem už docela blízko, tak se přikrčím a sleduji, zda tam někdo je. Uvidím jen jenu postavu, nikde kolem se nic nehýbe, snad je sám. "Je tam někdo? Já jsem El´Don, ztratil jsem se. Nic ti neudělám." zakřičím na postavu. |
| |
| Setkání Sedím u ohně přemýšlím co dál chvílemi odpočívám. Přemýšlím kde sehnat jídlo a vodu, a snažím se vybavit si co se se to stalo. A najednou uslyším hlas nůž schovám a vezmu jedno ze svých kopí. Vstanu a podívám směrem ze kterého přišel hlas. Jeli to tak tak pojd sem k ohni k teplu já ti taky nechci nic udělat. Pečlivě se rozhlédnu jestli tu není nikdo jiný ustoupím tak abych byl co možná nejdále od směru ze kterého hlas přicházel, ale neustopím tak daleko abych opustil kruh světla a pak vyčkám kdo se objeví. Že bych tu nebyl sám kdo se tu ztratil. Jsem zvědav kdo to je. |
| |
| Setkání Z šera pomalu vystoupí postava s holí v ruce a mírně zamává směrem k Azaldarchovi. "Ocitl jsem se v těchto končinách čirou náhodou a uviděl jsem světlo, tak jsem šel za ním, protože světlo znamená oheň a oheň znamená lidi." Vylíčím svůj úmysl. "Nevíš kudy se dostanu nejbližší cestou do nějakého města, nebo vesnice?" Padají ze mě ihned otázky, protože tohle je šance, jak se dostat někam, kde mi udělají nový luk, a vůbec, nemám moc rád, když vůbec nevím kde jsem. |
| |
| Rozhovor Jakmile vyjde ze stínů prohlédnu si ho A heleme elf. Jakmile se rozhovoří přijdu k němu blíž a prohodím Nevim jak se dostat do města ja se tu ocitl taky pouhou náhodou. Jestli ti nevadí lidé můžeš tu zůstat u tohoto ohně je místo pro víc lidí a nebo i elfů. lehce se usměji a naznačím mu aby si sedl já se taky posadím a oštěp odložím k těm dvoum dalším ale stále jsem ješte opatrný. Neviděl jsi po cestě sem nějakou vodu? |
| |
 | Cesta a oheň v dálce Jen se na chvílí natáhnout a nevnímat plynoucí čas. Vyslechnout písně lesa, pročistit si hlavu a snad i zavzpomínat na staré dobré časy. Jenže stačilo na chvíli přivřít víčka a spánek se mi vetřel do hlavy tak rychle, jako snad nikdy předtím. Když jsem se probudila, stěží jsem se srovnala s faktem, že nemám víc, než pouhý tesák a šavle je v trapu. Jsem tak pitomá nebo.. ji vážně nemám? Zamračím se a znovu se bleskurychle rozhlédnu a vjedu rukama do lesního podrostu, jako by tam má zbraň mohla být zahrabána. Jak bláhové. Jenže jak vyřešit záhadu, když kolem nejsou žádné stopy a ani já si nepamatuji na byť jen chvíli polospánku, kdy bych mohla vnímat zloděje? S naštváním hlavně na sebe sama se vydám dál, jiné řešení nevidím. Snad někde seženu slušnou zbraň pod cenou a k ní nějakou práci, bohatě placenou. Mít jen tesák, necítím se zrovna bezpečně. Jak procházím lesem, ucítím kouř. Najít pak mezi stromy i jeho zdroj není těžké. Snažím se být tichá, ale větvičky sem tam praskají, takže se nesnažím přímo skrývat mezi stromy, ale od dvou postav, které u ohně vidím, si chvíli držím odstup a snažím se zjistit, zda někde na zemi neleží má zbraň. Ať se však snažím jak chci, nevidím žádné velké zbraně, rozhodnu se tedy jít blíže. Přitáhnu si ošuntělý plášť blíže k tělu, i když rysy mé tváře zůstanou stejné, neskryté, a snadno tak přece jen lákající případné násilníky. "Dobrý podvečer přeji," začnu slušně a oba si prohlédnu lépe. Teď k tomu mám vhodnou příležitost a tesák, který držím v ruce, je připraven proniknout do masa. |
| |
 | Úvod Pomalu otevřu oči a když se trochu rozhlédnu po okolí zděšeně si uvědomím že tohle asi nebude moje útulná nora. Kde to sakra jsem? A kde je čajník? a postel? a moje dýmka? Párkrát si promnu oči abych se ujistil že tohle není zlý sen. Bohužel to není zlý sen ale realita. Sedím na malé mýtince uprostřed nějakého lesa a začíná se o mě pokoušet panika. Počkej Květoslave jen klid, zamysli se. Ne že bych neměl přírodu rád ale stejně je nejlepší se na ni dívat z okna útulné nory Pomalu vstanu a ohmatám se jestli mám všechno v pořádku. Všechno je dobré žádné zranění jen vzadu na hlavě mám velikou bouli, a v kapse jsem našel svůj nůž a vedle mě se válel měch na vodu. Prošel jsem se trošku po okolí a našel jsem takový rovný klacek ideální na hůl. Sice pro mojí vycházkovou hůl to ani zdaleka není žádný konkurent bude se hodit. Vyrazím nějakým směrem a za chviličku uslyším zurčení vody. Nasměruji svoje kroky tím směrem a skutečně po pár desítkách metrů dorazím k malému potůčku. Skvělé voda. Naplním si měch a pořádně se opláchnu. V okolí potůčku rostou ostružiny Á svačinka jaké štěstí. neváhám a začnu se jimi nacpávat. Jsou opravdu skvělé měl bych si nějaké vzít s sebou. Chvíli přemýšlím a poté si částečně utrhnu a částečně odpižlám dost veliký kus kůry nějakého stromu, myslím že se jmenuje borovice, a poté ho trošku vydlabu tak že to vzdáleně připomíná misku. Nandám si do ní tolik ostružin co se do ní vejde a odložím ji stranou. Vzpomínám si jak mi strýček Třásnička říkal něco o tom že se z ostružinových stonků dají udělat nějaké houžve trošku něco jako provaz. Vezmu svojí vestu několikrát jí přeložím a nakonec jí přejedu asim tak 10 stonků ostružin proti směru trnů a ostružové stonky jsou najednou krásně hladké. Teď už jenom nožíkem odříznu, posbírám všechny věci a vyrazím znovu na cestu. Asi po půl hodince se začíná stmívat, když tu kus přede mnou uvidím mezi stromy prosvítat světélko. To bude jistě oheň. Přijdu trochu blíže a uvidím u ohně sedět dva muže Dobří lidé, neměli byste místečko u ohně pro straceného a unaveného hobita. Pomaličku se stále blížím směrem k nim. |
| |
| Vzhled Jsem malé postavy i na hobita, trošku přitloustlý. Mám hnědé kudrnaté vlasy. Jsem oblečený v zelené košili se žlutými knoflíčky přes ní mám žlutou vestu a v hnědých kalhotech. Vše je trochu zašpiněné a zaprášené. |
| |
| Další Povídám si s eflem přes náš rozhovor nic neslyším až pak něco uslyším. Sáhnu po oštěpu vezmu dva s jeden dam elfovi nůž si vezmu a schovám. Oštěp namířím směrem k postavě Kdo jsi a co tu chceš. Kejvnu směrem k ní a naznačím ji aby šla sem k ohni přitom ale dávám pozor i na elfa. Nějak moc lidí v odlehlém lese doufám že je to náhoda Nemůže mi ujít že je zahalená v plášti. Něco zkusíš a shytá to. |
| |
| Další setkání můj příspěvek Další patří před hobita. Otočím se směrem k hobitovi, ale jistě je tu místo přistupte k ohni. Naznačím mu aby přišel k ohni Kdopak jste a jak jste se tu octl? A když u jsme v rozhovoru nevíte kde bych mohl sehnat vodu nebo nějaké jídlo? Takových lidí. Co se to tu sakra deje neco se tu deje ale co to sakra je. |
| |
| Vezmu vděčně oštěp od Cultera. Je pravda, že mám daleko větší vztah ke střelným zbraním, než k těm na blízko a tak jsem rád, že mohu alespoň něco házet. Spolu s Culterem si prohlížím ostatní. "Jak jste se tu ocitli?" Vznesu otázku do davu. Také se mi moc nepozdává, že by tady nejspíš daleko od civilizace bylo naveřer rušno jako v hospodě na náměstí. |
| |
| U ohně Vystoupím o krok kupředu. "Mé jméno je Maeve, nepřicházím se zlými úmysly," pohlédnu na oba, a ustoupím stranou, když se poblíž nás vynoří i hobit. Odhalím plášť a ukážu tak ruku, ve které svírám tesák. "Byla jsem zřejmě okradena a zbylo mi jen.. toto," nenadšeně sklouznu k tesáku pohledem. "Jste jediné osob v okolí, co vím. Jen si dávám pozor, abych nevešla zlodějům přímo do rány," vysvětlím svou situaci. Měřím zhruba 170 centimetrů, když odhalím plášť, jsou vidět náznaky štíhlého těla. Mé oči jsou šedivé, nos drobný a plná hezky tvarovaná ústa se ani trochu neusmívají. Obličej mám ryze dívčí, s jemnými rysy. Tmavé vlnité vlasy jsou dlouhé do půlky zad. Na sobě mám ošuntělý černý plášť, vyšší boty nad kotníky, úzké tmavé kalhoty, světlou šněrovací halenu a pod ní se rýsuje jakási podprsenka v tmavé barvě. Na čele pak zaujme prostá kovaná čelenka. |
| |
| Setkání u ohně Sednu si u ohně všechny je přizvu přiložim víc do ohně Takže vypadá to že budeme muset cestovat spolu máme jeden problém já jsem nenašel žádnou vodu ani jídlo a bez toho se nehneme, jestli hcete udělám každému oštěp. Pokud bych mohl navrhnout plán na zítřek tak by zněl takto najdeme nějaké jídlo a vodu já si musim připravit nějaké věci k ohni pa když tak nějaké zbraně a pak bych vyrazil na cestu co vy na to? Vysoký asi 185 cm vlasy blond a sem tam nějaké hnědé. Oči hnědé postava svalnatá a krátké vousy. Nosím černý plášt, vysoké kožené boty a tmavě zelený oděv. |
| |
| u ohně Přistoupím k ohni a promluvím Jmenuji se Květoslav Hůlka a před pár hodinami jsem se probral kus odsud tak jsem se vydal hledat nějaké známky civilizace. A cestou sem jsem narazil na malý potůček okolo kterého roste spousta ostružin. Tu máte nabídněte si. a podám směrem k nim misku s ostružinami a měch s vodou Pokud máte žízeň napijte se. |
| |
| Setkání u ohně Zneklidňuje mě, jak se kolem ohně zjevují stále další neznámé postavy. Situace je však příznivá alespoň v tom, že u nikoho z nich nevidím pořádnou zbraň. Těžko mě tedy mohli okrást, na tak doře zorganizované tlupy nevěřím. Blonďák zhodnotí situaci, zatímco hobit, Květoslav, ihned vyřeší některé problémy. Ostružiny s díky odmítnu, stejně tak si nesedám blíže k ohni, ale postávám opodál. Zatím nikomu nevěřím. |
| |
| V pustině Oheň přitáhl všechny jako maják na širém moři... postupně se v jeho záři sešli muž, elf, žena a hobit. Někteří se dokázali trochu lépe vyzbrojit... asi nejlépe Culter, jeho 3 oštěpy, které ještě vytvrdil opálením špiček v ohni... tyto zbraně by možná stačili i na vlka, obdivuhodný výkon v takové pustině... i když elfova hůl, zvláště v jeho silných a obratných rukách... by také mohla být velmi účinná. Po té co dorazil hobit Květoslav s tím, že nalezl potůček... elf zbystřil... voda. Ovšem dostat z toho malého poplety kde ona voda je bylo takřka nemožné, vždyť ty ostružiny byly tak dobré...to vám všem ostatním připomělo, že jste nikdo nic už půl dne nejedli.... tedy až na hobita, ten si dopřál zdravou, lehkou večeři. Nakonec elf odhadl podle reliefu krajiny, ktweré místo asi hobit myslel, a vyrazil tím směrem s tolika měchy na vodu, kolik mu ostatní půjčili... po chvíli se vrátil s vodou. Cestou vnímal intenzívně okolní krajinu, která byla dokonalou pustinou plnou smíšeného starého lesa... podle typu stromů lehce více k severu. Zrovna je léto, na štestí. Ta cesta kterou si myslel, že viděl Culter, tak to nebyla cesta jen polehlá tráva...žádná cesta široko-daleko není. Pomalu se stmívá.... |
| |
 | Les Probouzím se a sem někde v lese Co to sakra ...... Snažím se vstát když v tom mě zabolí cosi na hlavě, šáhnu si tam a je am boule , chvíli si ji mnu a rozhlížím se kolem, všude jen les , les a les Jak jsem se tu dostal, a co je důležitější jak se dostanu pryč pomyslím si Vždycky jsem se lesům vyhýbal a ted jsem se objevil uprostřed jednoho z nich No měl bych se tady porozhlédnout Jdu lesem Nesnáším lesy pořád si opakuji když v tom vkročím někam kde les není tak hustý Vidím světlo, nevím co to je když vtom mě to najednou trkne Oheň zařvu a rozběhnu se ke světlu Přiběhnu trochu zadýchaný a tam vidím několik lidí, nevšímám si jich když vtom se mi najednou zatočí hlava sem na zemi asi o 10 sekund se vzpomatuju Já jsem Arnarmo řeknu s úsměvem na rtech |
| |
| U ohně Trhnu sebou, když přiběhne jakýsi Arnarmo. Kývnu mu na pozdrav, ale to je vše. Všichni jsou tak přátelští, až se mi to nezdá v pořádku, ale záhy mi dojde, že bych měla být ráda. Čím méně agresorů, tím lépe. Pokusím se tedy skupince přizpůsobit. "Klidně si vezmu druhou hlídku," oznámím. Mám hlad, ale do rána to snad vydržím a k ránu už něco najdeme. |
| |
| Ohen Zvednu se od ohne a prohlédnu si nově příchozího. Vítejte mezi námi. Pak se opět posadím Prominte zapomněl jsem se predstavit já jsem Culter. Jo a vezmu si první hlídku. Někdy o půlnoci zbudím dalšího co má mít hlídku. Ráno se probudím udělám další dvě kopí každému z naší družiny dám jedno kopí pro jistotu. Pak useknu nějaký malý stromek nebo malou větev. Zbavím jí kůry a lýko naškrábu na jemné chmíří a delší kousky a všechny je usuším a někam je dám. Potom pomůžu s nošením vody a když už budu u té vody vezmu si maliny a pak až se vrátím budu se věnovat hledání dalšího jídla (najít nějaké ptačí vejce, zajíce, králíky, ( i když nepočítám že nějakého zhytnu alespon to zkusím) lesní plody, atd..) |
| |
| Když hobit nabízel, tak jsem si trochu vzal, ale maliny mi můj žaludek neukojily tak jak bych chtěl. zejtra musíme podniknout lov, nebo se alespoň přežrat malin. "Já si vezmu třetí hlídku." řeknu nesmlouvavě. *Snad mě do té doby ostatní neokradou a nezabijí.* Pomyslím si ještě a uložím se ke spánku. Zabalím se do svého pláště a ulehnu blízko ohně, aby na mě alespoň nějakou dobu sálal. "A přihazujte tam." jsou moje poslední slova. |
| |
| Ohniště Vypadá to že nejsou moc nadšení z toho že jsem tu přišel Ten elf si mě vůbec nevšiml , žena aspoň kývla a nejlíp se ke mě zachoval ten člověk Když vtom si všimnu toho hobita, z toho hladu si řeknu že by z něj byla dobrá hobití pečínka rychle se otřepu Na to ani nemysli lehce se proplesknu Když vtom uvidím maliny a vodu Mohl bych..... zeptám se a kývnu směrem k malinám a vodě A kdyby to nevadilo rád bych si vzal čtvrtou hlídku |
| |
| Oheň Elf se vydal směrem kde jsem našel vodu a za chvíli přinesl měchy s vodou. Ani mi nepoděkovali za tu vodu. Ostatní si nějak rozdělili hlídky a naštěstí z nich vynechali mě. Vzal jsem svoje houžve a začal jsem zkoušet jak je košíkářství těžké řemeslo jednoduše řečeno zkoušel jsem uplést takovou ošatku. Výsledek byl katastrofa celé se mi to rozpadlo. Znechucen tímto neúspěchem jsem si dal složenou vestu pod hlavu a šel jsem spát. Měl jsem krásné sny zdálo se mi o smažených vejcích, slanině, kuřátku a dobrém pivku. |
| |
| Ohniště Hobit mi s veselým výrazem nabídne jahody a vodu Hltavě se pustím do malin až od nich mám celou pusu pak se ještě pořádně napiju vody Ahhhhh , dobrá pořádně si rukávem utřu pusu Odplivuju si semínka která mi zůstala v puse Ale počkat kde je ta žena? zeptám se zděšeně ale najednou mě to přestane zajímat protože se ke mě nechovala kdovíjak dobře Tak a teď se pustíme do práce Mohli bychom postavit přístřešek, ale nemáme žádnou kožešinu ani nic podívám se do země Hloupý nápad když vidím jak člověk strouhá tenké oštěpy řeknu si že by nebylo špatné udělat něco tlustšího Vytáhnu si tesák a najdu nějáký tlustší klacek, začnu ho z jedné strany strouhat tesákem do špičky Pak ho dám na oheň a opeču ho pěkně ze všech stran a pak utřu do trávy Jak asi chutnají pečené maliny? zeptám se sám sebe ale po chvíli přetanu mít chuť tento nápad zrealizovat V celém táboře panuje ponurá atmosféra ale vždy jak se podívám na hobita začne mi být o něco veseleji protože vidím jak je vysmátý Asi bych měl něco říct.... Odkud jste sem přišli zeptám se a začnu dělat poslední úpravy na kopí |
| |
| Oheň No já jsem dělal hospodskýho . Moc fajnová práce to byla. Všechny jsem znal, všechno jsem o všech věděl. A už v podstatě spím..... |
| |
| Ohniště Dělám ještě poslední úpravy na kopí, tak a hotovo párkrát ho ofouknu a utřu do trávy Přihodím další polínku do ohně a z něj vyletí mnoho jisker pěkně se do nich zadívám a poslouchám hobitovo mluvení No hospodský to je moc dobrá a poklidná práce Smím vědět tvé jméno? Nerad bych ti říkal hobite. Očistím nůž od popela do trávy A rodinu máš? |
| |
| Ohniště Po několikáté jsem zopakoval otázku ale on už spí chystám se ho vzbudit ale hobiti umějí být dost nevrlí když se jim buď vezme chlast,vezme jídlo nebo když je vzbudíte Tak se otočím a řeknu se že bych mohl ještě udělat nějáký ten oštěp na lovení a sleduju člověka , ten má výraz jak socha nejspíš s nim nebude žádná řeč Po tom co se říznu do prstu to vzdávám, hodím nějáké větší polínko do ohně a jdu spát. Chvíli se klepu zimou ale nakonec usnu.... Připadá mi to jako pár vteřin jenže já spal několik hodin, a elf mě budí ze spánku To už je ráno??? zeptám se rozespale Jo já mám vlastně hlídku dodělám oštěp u ohně , obejdu tábor a znova si dopřeju pár chvil u ohně s děláním oštěpu a pár kopí,tak to pořád střídám, dám je někde na hromadu a když už začíná vycházet slunce přestanu obcházet a dodělám oštěp, až už bude slunce trochu výš tak jdu něco ulovit..... s sebou si beru 3 oštěpy a 1 kopí Po cestě si ještě procvičím ruce abych si nenatáhl sval při házení |
| |
| Hlídka Během první hlídky se nic nedělo jediné co jse dělal bylo to že jsem udržoval ohen. Už už se chystám vzbudit na hlídku dalšího člena ale pak si uvědomím že zde již není pak s otočím směrem k hobitovi, ale co nechamm ho spat a vezmu si i druhou hlídku během ní se stane něco velmi zajimaveho náhle uvidím nějake zvíře opatrně vezmu dva oštepy velmi pomalu si připravím nůž pak jeden oštep hodím ma zvíře pak k zvířeti přiskočím a vrazim do něj další kopí pak na něj skočím s aby se nomohl hýbat a vrazim mu nůž do krku. |
| |
| První noc Zápas s jezevcem byl dlouhý, vysilující a hlučný. Všichni se vzbudili, tedy až na pana Hůlku... ten spokojeně spal dál. Při lovu se ukázalo, že oštěpy nemají dobrou průraznost, navíc se 2 zlomily, kopí se osvědčilo. Chodec ihned zvíře vyvrhl, a vnitřnosti zakopal asi míli po větru od tábora... na zápas s medvědem opravdu družina ještě nebyla připravena, proto ta vzdálenost. Když pak měl 3.hlídku, tak zvíře stáhl a upekl. Když už bylo slunce nad obzorem, Arn se odebral na lov, dostal se do blízkosti laně, ovšem neulovil ji. |
| |
| Další den Ráno se probudím udělám další kopí tak aby každý z naší družiny měl jedno kopí pro jistotu (házecí). Pak useknu nějaký malý stromek nebo malou větev. Zbavím jí kůry a lýko naškrábu na jemné chmíří a delší kousky a všechny je necham usušit a až je usuším někam k sobě je dám. Potom se najím pak pomůžu s nošením vody a když už budu u té vody pořádně se tam napiju a vezmu si i nějaké maliny a pak až se vrátím budu se věnovat hledání dalšího jídla (najít nějaké ptačí vejce, zajíce, králíky, ( i když nepočítám že nějakého chytnu alespon to zkusím) lesní plody, atd..) při hledání vezmu tlustší klacky nebo větve a až se vrátím tak z nich začnu vyrábět utočná kopí pokud možno zas jedno pro každého. Vypravěč - 30. října 2010 08:39 |
| |
| Ráno Kopí se ti podařila, pro každého jedno, dá se říci... že jsi při jejich výrobě získal určitou zručnost. Nalezl jsi maliny, a několik králičích nor, ovšem jsou příliš rychlý... |
| |
| Lov Celý večer udržuju oheň a koukám na uloveného jezevce Chystám se ho sníst ale pak si vzpomenu že v táboře nejsem sám Je to krysí maso pořád si opakuju abych ho nesnědl Žádný oštěp se mi nepovedl jenom jedno kopí co jsem dělal když jsem si povídal s hobitem a jedno mi dal ještě člověk Možná bych mohl skusit něco ulovit pomyslím si a párát si cvičně hodím To by šlo řeknu si sám pro sebe a uřežu kousek jezevce Po cestě to rozkousávám Takhle tuhé maso jsem ještě nejedl pomyslím si a žvýkám dál Dal bych si zajíce pečeného na cibulce politý vývarem z paprik Při této představě sse oblíznu A k tomu Otíkovy Kořeňené brambory Znovu se olíznu, ale já mám jen toho jezevce..... Když najednou uvidím laň Je moje řeknu si naštvaně vyhodím kopí, kopí letí letí letí a je to vedle Sakra snažím se vyhodit další jenže to už je laň pryč Do kančí řiťi Vrátím se do tábora napiju se vody,uříznu kousek jezevce a dám si maliny.... Zase maliny Snažím se udělat co nejlepší kopí a pak se vydám znovu na lov a nehodlám se vracet s prázdnou, pokud nic neulovím najdu aspoň nějáká vajíčka nebo ořechy |
| |
| Arnarmův lov, dopoledne Po té co Arnarmo v podstatě odhodil kopí za laní do lesa, se vrátil a sveřepě si vyrobil obstojné kopí, kterým to zničené nahradil. S nevalným zájmem a chutí polkl pár soust, opět vyrazil na lov... na němž ulovil pár hub, ovšem kdo ví jestli jedlých... |
| |
| Ráno Skvěle vyspaný se zvednu a co to vidím pečínka. Vytáhnu nůž a kousek si ukrojím, zajím to malinami a zapiji vodou. Po dobré snídani vezmu svoji vyrobenou vycházkovou hůl a vyrazil jsem pohvizdující si do lesa n houby. Směrem k potůčku, u něho jsem zatočil a vydal se dolů po proudu. |
| |
| Potok, dopoledne Když ostatní sledovali hobita, jak sám odcházel směrem k potoku... možná se našel i někdo, koho napadlo, že takhle malý tvor se tu neměl procházet sám. Bylo zvláštní, že i když okolo panovala pustina s celou svou mocí, tak odcházející hobit působil dojmem, že si právě vyrazil na svou obvyklou ranní procházku... jeho vrozená bezstarostnost jen podtrhávala tento dojem. Naštěstí jediná šelma, kterou podél potoka potkal, byly mračna komárů. Po procházce se vrátil s poměrně slušnou hromádkou hub, nejspíše jedlých... hostinský by to měl vědět. Možná by to bylo dost na houbovou polévku, kdyby ale bylo možno ji v něčem uvařit... |
| |
 | Kdesi v divočině: Cítím chlad, jak mi proniká do zad. Otevřu oči a podívám se okolo sebe. Vidím pouze větvičky stromů a vycházející slunce. Pomyslím si: Ksakru to byla zase noc…..co se to sakra stalo?. Zvednu se ze studené země a chystám se očistit si bílí plášť. Ksakru, co to je??Kde mám plášť??? Ti bastardi…. Až zjistím kdo mi ho vzal, tak uvidí ten kolotoč…. Po chvíli zjišťuji že mi chybí i sada vrhacích nožů, krátký meč, a všechny druhy mé výzbroje až na uschovaný tesák v mé levé botě…Ten banditi nenašli… Sházím ze sebe tedy kousky větviček a suché listí. Porozhlédnu se okol sebe a opět se zamyslím.. Mám vylézt na strom a rozhlédnout se nebo jít nějakým směrem??. Po chvíli rozmýšlení se postavím před nedaleký strom a vyskočím na nejspodnější větev. Moje atletická postava mi dovoluje rychle šplhat mezi větvemi a za nedlouho jsem úplně na kyvácející se špičce stromu. Pravou rukou si zakryji obočí tak aby mi vycházející slunce nesvítilo do očí a udělám pohledem krátký polokruh. Chvíli se takhle rozhlížím a když už to chvi vzdát, tak přece jen něco zahlédnu. Je to slabý náznak světla či čeho. Sešplhám ze stromu dolů a vydám se skrz keře, větve a popadané listí tím směrem. Když dojdu na místo, přikrčím se za nedalekým keříkem a z boty si vytáhnu tesák. Rozhlížím se jestli družina sedící okolo ohně vypadá nebezpečně, nebo je nějak nebezpečně ozbrojena. Když ale zjistím že mají pouze několik ostrouhaných klacků, tak se odhodlám a potichu řeknu: Jsem zbloudilý pocestný, nemám žádné zbraně ani vybavení….Můžu se ukázat? Všiml jsem si že tu máte oheň a mě je strašná zima. Řeknu trošku bezbranným tonem. Počkám na odpověď a když je kladná tak se zvednu a pomalu přejdu na mýtinku k ohni… Těší mě, já jsem Tif ….Nevadilo by vám kdybych se tu chvíli zdržel s vámi? Položím další otázku a když opět následuje kladná odpověď tak se posadím vedle nějakého dalšího půl elfa (Arnarmo). Zdravím tě příteli…kam máte namířeno. Položím třetí otázku a zahledím se plamenů ohně. |
| |
| Ohen a nový půlelf Dívám se na hobita jak se chystá do lesa Radši bych měl jít s ním řeknu si Seberu své dva oštěpy , otočím se ale hobit tam už není No nic no tak jdu aspon cvičit hod kopím po pár úspěšných zásazích se mi podarí trefit do kamene a rozbít tak kopí úplně Sakra zajdu si pro nějáký tlustší klacek a udělám si nové kopí Když jsem ve fázi 'opékání' tak slyším odněkud hlasy Ale jistě , přisedni a nabídni si jezevce řeknu a zeširoka se usměju No já bych chtěl nejdřív přežít a pak bych vymyslel co dál A co ty jaký je tvůj příběh Tife podívám se Tifovi do očí a čekám na odpověď |
| |
| Ráno Po ránu se vydám na lov. Ostatní to už převážně udělaly. Snažím se prošmejdit nejbližší okolí a ulovit co nejvíc malin a jiných darů lesa. Na lov zvěře se netroufám, bez luku mi to nepřipadá proveditelné. Pokud bych však uviděl nějakého zpomaleného zajíce, nebo spící srnu, tak přeci jen zkusím štěstí. |
| |
| Tábor, poledne Po té co po ránu dorazil další, poněkud tajemný pocestný a Arn se s nevalným úspěchem pokoušel potrénovat hod kopím i oštěpem se přiblížilo poledne. Do té doby ještě chodec vyrazil na obhlídku okolí, zřejmě vyzbrojen kopím. Jediné co nalezl byly maliny a ostružiny, kterými si zpestřil jídelníček... a co unesl, přinesl ke společné tabuli. Zahlédl nějakou zvěř, ovšem žádnou, kterou by dokázal sám bez luku ulovit. Nezaujatého pozorovatele tohoto uskupení, by jistě zarazilo, proč nikoho ani nenapadlo spojit při svém snažení síly s někým dalším... ale jelikož zde žádný pozorovatel nebyl, nikdo se ani nedivil. Pan bývalý hostinský Květoslav pocítil již svíravý pocit v břiše, takových hodin, mizerná svačinka a oběd stále v nedohlednu... |
| |
| Oběd Zpět do tábora jsem se vracel v dobré náladě. Našel jsem spoustu hub a když jsem si vzpoměl na jeden starý recept tak jsem si ještě nasbíral divokou cibuli, divoký česnek, divoký kmín a nějaké lopuchové listy. V táboře jsem houby nakrájel a společně s divokou cibulí, divokým česnekem, divokým kmínem a kouskem sádla z jezevce jsem je zabalil do lopuchových listů a dal to péci na rozžhavený kámen. Když to bylo hotové tak jsem každému dal jeho porci. poté co jsem snědl svojí porci povstal jsem a řekl Pánové, tento výlet se mi sice docela zamlouvá ale začíná mi chybět pivko a bafčení z fajfky. Takže co se třeba přesunout blíže civilizaci. Znovu jsem usedl a znovu promluvil tentokrát k chodci El'done mohl byste prosím vydělat tu jezevčí kůži chtěl bych si totiž udělat prak. |
| |
| Lov na maliny Jak jdu lesem nasbírám tlusté klacky a až najdu maliny natahám co možná nejvíce velkých listů a do těch zabalím maliny. Vrátím se na oběd k zásobálm přidám maliny a pak si dám další kus jezevce potom začnu vyřezávat další kopí tentokrát bojové. Když uslyším hobita pouze prohodím Souhlasím měli bychom vyrazit. Nechci v tomto lese zůstat déle než to je nutné.Pokud se dotanem ven tak doufám že budeme spolupracovat i na dále, zatím se jeví docela schopně. Pak si odpočinu dokud se nerozhodne a nebo dokud po mě nebudou něco chtí přecijenom jsem měl dvě hlídky. |
| |
| Tábor, po obědě Nebyl to jen Culter, kdo si po houbové specialitě pana Květoslava udělal pohodlí... tak, či onak si vyhověli všichni. Na to v jak skromném prostředí to bylo připraveno... to byla opravdová bašta. Všichni si nacpali břich a svět byl najednou plný ticha, slunce pálilo. Skvělá chvíle pro malou poradu co dál. Jisto bylo, že pečený jezevec by na skromnou večeři stačil, zvlášť doplněný o lesní plody... |
| |
| Oběd Celou dobu se dívám na hobita a snažím se něco přiučit, dám mu ještě své houby a počkám co s v nima udělá abych příště poznal jestli jsou jedlé, potom se ho ptám na všechny ingredience protože opravdu jsem nikdy nevařil, párkrát skusím něco nakrát pokud mi to dovolí. Po celou dobu ho bedlivě sleduju a doufám že se něco přiučím. Když pak otevřu lopuch jeho vůně mě praští do tváře, bez váhání se do toho pustím a pak skusím namočit kousek jezevce do té směsi ale moc mi to nechutná. Jsou v potoku ryby ? zeptám se Květoslava |
| |
 | Ráno ÁÁCH moje hlava.Pomyslím si, zjistil jsem, že jsem spadl z blízkého srázu.To přece nemohla být má chyba, i přez to, že nejsem nejmladší bych ze srázu nespadl.Třeba mě někdo strčil...Pomyslím si a zvednu se ze země.Poté skontroluji svůj tesák a měch s vodou. Po této kontrole si sednu na blízký kámen a jen si snažím vzpomenout na to co bylo.Ta rána do hlavy mi asi způsobila výpadek paměti, snad jen dočasný.... Poledne a odpoledne Po dlouhém vzpomínání si stejně na nic nevzpomenu.V dálce uvidím stoupající dým a řeknu si, že než sedět stracený vlese tak se radši vydám za pytláky,kupce či komedyanty. Poté co tam dojdu vidím u ohně 5 postav a je cítit krásná vůně.To bude lopuch.Pomyslím si a pořádně si je prohlédnu.Zdravím vás poutníci, mohl bych si přisednout?Řeknu a čekám na jejich reakci. |
| |
| Popis Středně vysoký hobit který vypadá tak na 75 či 80.Oblek má kožený a látkoví, vypadá to spíše jako nějaká sešívaná látka.Za pasem má tesák a na rameni má pověšený měch s vodou.Na to kolik mu je let má ještě hnědé vlasy.Kožené boty, a přátelský výraz ve tváři, vypadám spíše jako nějaký kouzelný strýček z pohádky než bojovník či lučištník.Na zádech má malou brašničku akorád tak na váček bylin, či tabáku.Má ji připnutou na opasku. |
| |
| Siesta u ohně, poledne K ohni a obědu dorazil další hobit, s tabákem... ovšem bez fajfky, rozbila se. Tif se rozloučil, a opustil skupinku s tím, že raději koná na vlastní pěst. Bylo teplo, ptáci zpívali... ale civilizace, a to jakákoliv je stále v nedohlednu. A tak skupinka pěti sedí u ohně, a kulisu doplňují vysoké štíty hor táhnoucí se na jihovýchodě a směrem severozápadním se krajina postupně snižuje, všude okolo smíšený starý les, občas nějaká pastvina... |
| |
| Poledne "Zajisté Květoslave." usměji se na společníka, který mluvil o fajfkách, které mi opravdu nechybí, vlastně ani města mi moc nechybí. Jen mi vadí, že nevím kde jsem. Vezmu tedy kůži a dám se do práce. Bez profesionálních a potřebných nástrojů to bude trochu improvizace a uvidíme. "Tak kudy se vydáme, abychom našli nějakou civilizaci?" pokračuji v debatě o tom, zmizet z téhle neznámé oblasti. "Hodíme si mincí?" Doufám, že někdo přijde s nějakým lepším nápadem, jak určit směr chůze. Mě v tuto chvíli nic nenapadá, vypadá to všude stejně. "Možná bychom mohli jít podél potoka, u vody se zdržují přeci jenom lidé víc než kdybychom se vydali někam tam." A ukážu rukou směrem od potoka. |
| |
| Udělám z toho nakonec tři kůže. *Vida, tohle bude rozhodně na víc než na jeden prak. S tím už bych mohl něco trefit.* Pomyslím si vítězoslavně zvednu kůže do vzduchu. Potom to upravím do podoby praku, jeden si nechám druhů udělám Květoslavovi. "Mám z té poslední kůže udělat také prak?" optám se. |
| |
| Když uslyším o praku a o kužích tak si hned vybavím teplé dny v létě a stejně teplé zimní noci v kůži.Radši než teplou kůži bych spíše ten prak.Já vím, že jsem tu nový.Pokud by vám to nevadilo tak bych si ten třetí prak vzal pokud by jste mi ho udělal El'done.Nejsem sice žádný lučištník, ale zbraň se vždy hodí.Směl bych? Pokud tedy tu kůži a dřevo nepotřebujete.Řeknu a odmlčím se. Poté si vezmu do ruky svou zlomenou dýmku a přemýšlím o vyřezání nové.S tesákem toho asy moc nevyřeži, ale nevím mno.Pomyslím si a jelikož jsem v lese tak šáhnu po prvním kousku dřeva ze kterého by se dala vyřezat dýmka.Po nalezení se pokouším vyřezávat se vší pečlivostí.Pokud na to nezbyde čas tak si nedořezanou dýmku budu držet v ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Zachariáš Grim pro První fajfka se mi nepovedla tak se pokouším znovu. Vezmu kus dřeva a tak dlouho o ořezávám až mi z toho zbyde jen kousek podobný nerovnému prkénku.Poté vytvaruji prkénko do tvaru fajfky aby tam byl malý úchyt na pusu.Dále ořežu tělíčko fajfky do válcovitého tvaru a ořezávám do té doby dokud není dostatečně tenké.Asi průměren 4mm.Poté vyřežu nakonci dýmky malý kalíšek aby to vypadalo jako dýmka a aby se měl kam dávat tabák.Poté tesákem do strane která je přirostlá k tělíčku vyřežu malý otvor asi poloměr 1mm.To samé udělám na začátku fajfky u úchytu na pusu.Poté se vezmu malý klacík aby měl poloměr asi 1mm a prošťouchnu dýmku.Jelikož je tělíčko z nejtvrdší lísky tak jde prostrčit klacík onou divnou měkou látkou uvnitř a vytvořit tak tunýlek na kouř.  Přibližně takhle by to mělo vypadat. |
| |
| Po pár chvílích lenošení řeknu Měli bysme začít něco dělat.. Jelikož Květoslav a Grim mají praky a já něco o lovu vím navrhuju abysme se vydali na lov řeknu a podívám se na oba hobity |
| |
| Lov Nejsem proti.Řeknu společníkovi.Promiň, ale nejsem si jistý jestli mám prak.Zatím nevím jestli ho dostanu příteli.Řeknu a pokračuji ve svém vyřezávání. |
| |
| Lov Ten prak určitě dostaneš , v tomto táboře táhneme za jeden provaz a divil bych se kdybys ho nedostal řeknu s úsměvem Můžu se zeptat co to vyřezáváš? |
| |
| Vidím, že jsi zvědaví.Vyřezávám dýmku, ale i přez má snažení to moc nejde.To víš, dýku či nůž tesákem nenahradíš, ale myslím, že za pokus to stojí.SNad se mi to povede.Řeknu příteli a dál se věnuji vyřezávání.Při tom se snažím si vybavit pár svích kouzel a vida.Jedno jsem si vybavil.Tak to nebyl zase takoví výpadek.Jedno ze svých kouzel už si zase umím a navíc jsem si vzpoměl na pár příběhů k táborovému ohni.Snad nevyhlížím moc staře. |
| |
| Lov No tak zkusit to můžeme. odpovím na elfovu nabídku Ikdyž bych byl spíše pro další sbírání hub ty totiž jistojistě neutečou. dodám s úsměvem. |
| |
| Nevadí když se budu dívat? řeknu a dívám se Vždycky mě zajímalo hodně věcí, obvzvlášt dýmky ale otec mi nedovolil to skusit, prý to pro lovce není důležité Po pár chvílích koukání si vezmu dřevo a snažím se to napodobit a taky se snažím neuříznout si prst Najednou na mě promluví květoslav No pokud by se nám nepodařilo nic ulovit mohli bysme aspon ulovit pár hub zeširoka se usměju |
| |
| U ohně Grim se usilovně pokouší vyrobit dýmku, první...druhou z lísky, zde se osvědčil postup, ale dřevo bylo špatné. Ovšem hobit se nevzdává... zkouší další a další typy dřev, až se mu dostane do ruky bez. Hned po počátku práce je jasno, a nakonec se to potvrdí. Z bezového dřeva hobit vyřezal krásnou dýmku! Nejspíš i pan Květoslav by takovou uvítal. Arn pochopil, že tak šikovné prsty určitě nemá, snad by bylo lepší hobita také o jednu požádat. Při volné chvíli hobiti vyzkouší prak... používali jej jako malí... a po čase zjistili, že takovéto dovednosti se nezapomínají... |
| |
| Dýmka Já to vzdávám odhodím dřevo Asi mi není souzeno vyřezávat dýmky posmutněle se kouknu do země Mohl bys mi prosím taky jednu vyrobit? |
| |
| Les Jsem udiven ze své snaživosti, ale to asi bude tím, že už jste zkušený a starý hobit.Rád bych ti jednu vyřezal,ale docela mě bolí ruce.Navíc jaktože elf jako ty chce začít kouřit tabák?Není tvého zdraví škoda?Optám se elfa a ochotně se na něho podívám.Svým pohledem mu dám najevo, že mu tu dýmku rád udělám, ale né teď.Při tom jsem potěšen jeho obdivem. |
| |
| Ohen No víš abych pravdu řekl na chvíli se odmlčím Já si občas dám dýmku ale chtěl jsem ji hlavně proto protože jestli se po tomhle dobrodružství vydáme každý svou cestou, tak abych na vás měl nějakou památku |
| |
| Dýmka Dobrá, ale vyřeži ti ji až časem.Samozřejmě co nejdřív.Pokud si přeješ něco ze dřeva tak jedna z nejlehčích věcí je amulet a pokud by jsi měl zajem o nějaký pěkný či hodně lehce magický amulet tak by asi nebyl problém, ale svou kozelnickou výbavu mi asi někdo ukradl.Nedávno jsem totiž spadl ze srázu a mám malý výpadek paměti.Vysvětlím elfovi.Poté se jen nadzvednu rukama a posadím se místo normálního do tureckého sedu k ohni. |
| |
| ohen Takže amulet jo? nečekám na odpověd a obratně skočím pro odhozené dřevo Sednu si vedle Zacha a začnu vyřezávat, samozřejmě ho přitom nebudu rušit |
| |
| Amulet Chystám se vyřezávat ale najednou si uvědomím že vůbec nevím jak by to mělo vypadat Možná bych se mohl zeptat Zacha Cvíli přemýšlím jestli bych měl ale nakonec se zeptám Zach.....mohl bys mi poradit jak by ten amulet měl vypadat?? |
| |
| Amulet Chvíli čekám na Zachovu odpověd ale nejspíš medituje nebo tak něco Když najednou mě to trkne, viděl jsem jednu věc když jsem byl hodně malý v jednom městečku na krásných zelených pláních rychle zaběhnu do lesa a najdu největší dub u potoka , sednu si ke stromu a začnu vyřezávat a ano podařilo se mi to napoprvé (odkaz) nahoře udělám ještě jedno malé ouško na šnůru, tu si vypárám z trika Nejdřív amulet namočím do vody, pak otřu o trávu a nakonec vyhodím do větví stromu ze treréhu jsem to vyřezal, tak jak mi to vyprávěla matka, pokud se Amulet vrátí je to znamení od Ilúvatara že amuletu žehná a že si ho mám nechat Čekám míň než minutu a amulet mi spadne rovnou do rukou, ihned si ho nasadím na krk a cítím jako by se do mě vlila nová síla Zničeho nic mě to napadne, rozběhnu se co nejrychleji lesem pro dlouhou lískovou větev,pořád mě provází vuně dubu, utrhnu ji, tak a ted na te tenčí části nařežu 15cm prohluben , potom ty dva hroty rozříznu na další dva hroty a vzniknou tak 4 , mezi hroty to obvážu nějákou mladou,pružnou a dlouhou větvičkou, pokud se mi oštěp podařil jdu chytat ryby , pokud se mi nepodařil skusím to znova a pokud ani potom ne tak jdu do tábora |
| |
| Odpoledne, lov Když Arn přišel k potoku, poprosil trochu nezvyklým způsobem Ilúvatara-Otce všech o požehnání. Stvořiteli ovšem na formě pramálo záleží, on hledí k srdci. I když den pokročil, stále bylo dosti teplo... což bylo zřejmě Arnovo štěstí, takže u potoka žádné zvíře nepotkal, natožpak nějakou šelmu. Zručně si vyrobil rybářský oštěp, našel si stinný záhyb v potoku... vlezl do vody s oštěpem v ruce. Mrštný a rychlý to on beze sporu je... ale trpělivost? Ano, při této činnosti dokázal být i trpělivý. Výsledek všech těchto vlastností a možná i Stvořitelova požehnání bylo... bylo ulovení 7 ryb, celkem asi 20 liber rybího masa! Vskutku dobrý lov...kdoví co z toho pan Květoslav připraví za dobrotu... . Arn je propíchl lískovým prutem a nesl je do tábora... |
| |
| Lov Oštěp se mi nakonec podařilo vyrobit hned napoprvé a hned jsem se vydal k potoku Když dorazím k potoku trochu se mi nedaří Trpelivost Arne řeknu si sám pro sebe N chvíli zavřu oči Ted! a ano na oštěpu mám rybu, sundám ji a začnu lovit dále, naštěstí mě žádná šelma nepotkala a já si našel pěkné stinné místu u dubu Na konci lovu vhodím za každou rybu do vody Dubový list a řeknu Děkuji Ilúvatare za tvé dary kleknu si na koleno a políbím náhrdelník Dále vezmu kopí a napíchnu na něj ryby a vydám se do tábora, cestou si zpívám 7 ryb, 7 ryb.... po příchodu do tábora si kopí i oštěp očistím Podívám se na všechny a řeknu Tak jakej jsem ? a usměju se |
| |
| V pustině, podvečer Když Arn přinesl ryby, zrovna se vrátili i hobiti s trochou hub z okraje blízkého lesa. Bylo vlastně docela zvláštní, že se v této krajině objevilo poměrně dost tvorů, kteří tak či onak měli zkušenost s čímsi jako přepadení. Dost možná, že v těch horách byl kdosi, kdo vyrážel na lup na obchodní stezky mezi lidskými městy... to by možná vysvětlovalo to množství okradených tvorů v této oblasti... i nu kdoví, jak to vlastně bylo. Zatím jediné jasnější řešení této situace vyřkl kdo jiný než chodec, jeho návrh byl sledovat tok potoka... Nyní ovšem se blížil opět večer, a v táboře se sešlo slušné množství ryb a trocha hub, a všichni očekávali, jakou že to dobrotu pan hostinský připraví... |
| |
| Hostina Tak pane hostinský, pokud dobře počítám tak by na každého mohla vyjít jedna ryba a ještě ám dvě zbudou na všechny se vesele usměju Pokud potřebujete ještě nazbírat nějáké přísady, rád vás doprovodím, přecejen už se trochu stmívá podívám se na oblohu |
| |
| Večeře Půlelf přinesl nějaké ryby a my s zachariášem jsme nasbírali nějaké houby. Šel jsem ještě nasbírat nějaký divoký česnek. Když jsem se vrátil k ohni vzal jsem všechny ryby a vykuchal jsem je. Poté jsem je naplnil nakrájenými houbami a česnekem. Pak jsem naplněné ryby napíchl na klacek a umístil jsem je nad oheň asi půl hodince otáčení nad ohněm byly ryby hotové. Rozdělil jsem každému jeho porci a sám jsem se pustil do jídla. |
| |
| Les Zatím co Květ kuchtí bych měl jít zakopat ryby někam dále od lesa Z ryb se line perfektní vůně a já skoro slintám, můj oštěp se osvědčil, řeknu si a opřu ho o nejbližší dubový strom, vezmu mé dvě kopí, zbytky ryb zabalím do lopuchů a chystám se vyjít, když v tom se zaseknu a řeknu El'done půjdeš se mnou? zeptám se elfa tázavým pohledem To odcházení do lesa sám se mi jednou vymstí řeknu a hodím mu 1 kopí |
| |
| Večeře "Ojojoj, díky ti." řeknu s vděkem, když mi podává Květoslav moji porci, tudíž rybu. Rychle ji začnu ohlodávat od kostiček, aby se mi některá nevzpříčila v krku. To by bylo docela nadělení. Nejraději bych to na dva hlty do sebe kopnul. "Myslím, že teď musíme jít spát. Lovit v noci, to není moje gusto. Vzbuďte mě na některou z ranních hlídek." oznámím ostatním. Minulou noc jsem měl jednu z prvních, teď chci mít tu nad ránem, zvláště proto, že zvířata brzo ráno vstávají také a jdou se napojit, například k potoku a já si tam na něco počíhám. Pokud to přijde. "Nejdu to zakopávat, to zvládneš, kdyby se něco dělo, tak křič." řeknu trochu nevrle Arnarmovi, protože se mi už chce spát a zakopávat kosti od ryb nepovažuji za natolik nebezpečný úkon, aby to museli dělat dva lidé. "Navíc zvířata jsou plachá, nepůjdou jen tak samy od sebe po tobě, jako po své večeři." ujistím ho ještě a začnu se připravovat ke spánku. |
| |
| Les To potěší řeknu nevrle Vezmu zbytky ryb zabalené v lopuchu Když půjdu kolem El'dona vytrhnu mo kopí z rukou Nebudeš to potřebovat A vydám se míli po větru pryč od tábora |
| |
| Podvečer Když jsi dobře a hluboko zakopal zbytky ryb, a otočil jsi se s tím, že se vrátíš zpět... najednou sis uvědomil, že něco není v pořádku... otočil jsi se pomalu zpět, a v tu ránu jsi sebou sekl do trávy. Asi něco přes dvě až tři míle dále po větru jsi spatřil záblesk ohně... |
| |
| Světlo Chvíli zakopávám ryby a díru už mám, radši ještě trochu a vykopu to ještě o kus dál Zasypu ty zbytky , když v tom uvidím záblesk světla až to se mnou sekne do trávy Sakra co se tam stalo Zpět nebo zjistit pořád se mi promítá v hlavě Nakonec se vydám k světlu, po cestě najdu nějáký hrubší klacek, naříznu ho na jedné straně napůl , asi tak 15cm tam vložím kámen ve tvaru osmičky, horní dva konce scvaknu a omotám nějákou dlouhou mladou větví a pak to ještě omotám do kříže, párkrát s tím zamáchám do vzduchu, To je zbran řeknu si a párkrát s ní zamáchám ve větru V jedné ruce 2 kopí, v druhé kladivo , rozbíhám se naproti vyblesklému světlu |
| |
| Podvečer Arn se poměrně dlouhou dobu nevrací... |
| |
| soukromá zpráva od Arnarmo pro Je tam jeden Goblin, jednoho by sem střískal jak zajíce ale copak goblini chodí někde sami? Měl bych zajít pro ostatní a přijít tu společně s nima Začnu se plazi a až budu přibližně 600 sáhů tak si z lehu kleknu a až budu 1000 sáhů daleko tak se postavím a začnu sprintovat do tábora |
| |
| Les Rychle sprintuju do tábora , když už tam konešně doběhnu shodím zbraně a kladivo se rozpadne Sakra opřu se rukama o kolena a s těží oddechuju, pak se z plna hrdla napiju vody až mi kpaičky ztékají po stranách a pak ze sebe vypustím Byl jsem zakopat zbytky ale uviděl jsem záblask , tak jsem se tam rozněhl podívat a byl tam jeden goblin jenže goblini většinou nikam nechodí sami tak sem se vrátil, otázka je jestli si mě všimli řeknu rychle že mi skoro nebylo rozumět a pak se z hluboka nadechnu |
| |
| Podvečer, u ohně Když se Arn trochu uklidnil, dokázal již předložit srozumitelná fakta... že totiž, asi něco přes 3 míle odtud jižním směrem objevil oheň, u něhož se domnívá, že viděl jednoho goblina... ale kdoví jestli jich tam není víc, to místo je na vršku. Zároveň si vůbec není jistý, jestli si ho náhodou někdo nevšiml, a třeba pak nesledoval jeho kroky. Situace zdá se si žádá urychlené konání... |
| |
| Den pomáhal jsem Květoslavovi sbírat houby a i trochu vařit.Arnarmovi jsem zase pomohl a poradil s vyřezáváním.Inu, dobrá věc je si tu sedět u ohně, ale goblini jsou slabí a proto chodí aspoň po 5 či více.Nebylo by dobré je skoušet hledat, ale buď se s nimi vypořádat a nebo se přemýstit jinám.Řeknu na zprávu o goblinovi.Když jsi všimnu jak je Arnarmo udýchaný pokynu rukou aby se posadil jelikož s rozmyslem jde všechno lépe.Goblini byli stejně docela daleko takže si snad na pár minut sednout můžeme, ale cestovat v noci také není dobré.Možná, že by bylo dobré držet v noci hlídku aspoň ve 2 a počkat do rána. |
| |
| Den "Hazardujete se svými životy. Co když už o nás vědí nebo půjdou v noci na průzkumy? Já bych na nic nečekal a šel se podívat na věc, popřípadě jim zatopil pod kotlem, z tohoto nekouká nic dobrého." Pronesu svou varovnou řeč do placu. "Doufejme, že v noci budou chlastat a pít a ne slídit po okolí." Ukážu Arnarmovi ať si sedne a trochu oschne. "Dej si pozor, abys nenastydl." |
| |
| Uvaha Od goblinů bych se držel stranou vyražme hned at se před stmíváním někam hnem a gobliny necháme za sebou bůh ví kolik jich je. Je vidět že jsem zřetelně ostražtější A za ten ulovek si zasloužíš pochvalu Prohodím směrem k Arnovi. Nemám rád gobliny kolik jich tam tak muze byt. No když se to tak veme mají zbraně a všichni zde je potřebujeme. Co takhle zautocit pobít je a vzít zbraně a zásoby zautocit v noci vyuzit momentu prakvapení. Co říkate? |
| |
| Goblini No já bych se raději zdejchnul. A nebo kdyby ste chtěli zaútočit tak by se musel někdo jít podívat kolik jich tam vůbec je protože jinak by se nám mohlo stát že překvapivě zaútočíme na 15 goblinů což není zrovna fér boj a nebo je můžeme pozvat na večeři a navázat přátelské vztahy. |
| |
| Les Právna je, že v noci by se útočilo dobře, ale goblini nejsou ani lidé, ani hobité.Dá se říct, že jsou to skřeti.Jako goblini mají lepší sluch a zrak a to určitě nebude vše.Podle mě bychom měli počkat do dne a přecejenom jsou pomalejší takže ve dne bychom měli vidět stejně jako oni a měly bychom být vyrovnaní a to ani nemluvím o tom, že mohou mít kouzelníky.Řeknu s moudrým pohledem směren k člověčímu společníkovi.Nevím jestli mě poslechnout, ale i když je tu noční riziko tak bych stejně radši počkal do dne.Pomyslím si a čekám na ostatní. |
| |
 | Večer, divočina Probral jsem se s bolestí hlavy, bylo pozdní odpoledne... poslední co jsem si pamatoval bylo, že jsem doprovázel jednu obchodní karavanu, kvůli přivýdělku, pak nás přepadli goblini... a pak už nic. Prohlédl jsem si věci... tesák a měch na vodu... ovšem flétna zmizela. No, na přežití je toho dost. Vylezl jsem na strom, abych se rozhlédl, asi půl míle na východ jsem spatřil odlesk vody, i vydal jsem se tam... potok... napil jsem se zhluboka a naplnil měch. U vody jsem našel vhodný vrbový silnější prut, a udělal z něj píšťalu, strčil jsem ji do záňadří, aby vyschla. Našel jsem rovný mladý stromek, a udělal z něj kopí, ovšem tak dlouhé, aby mohlo sloužit i jako bojová hůl. Nevěděl jsem jestli budu čelit zvěři nebo goblinům. Vydal jsem se podél potoka, když tu kouř a pak i oheň. Plížil jsem se pod vhodný strom s hustými větvemi, vyšplhal jsem, a skryt tábor pozoroval poměrně dlouhou dobu, bylo jich 5 a byli ozbrojeni podobně jako já, že by měli za sebou cosi podobného? Možné to je... no, okrást mne nemohli, nebylo co. Spíše bychom si mohli navzájem pomoci. Slezl jsem, vzal kopí a přímo šel k nim... byli tak zabráni do nějakého sporu, že mne spatřili až skoro u ohně. Zdravím vás dobří, mohl bych přisednout k vašemu ohni. Říkají mi Habr, to podle habrového dřeva... které tak pěkně zní. Neměli byste něco k jídlu? Zítra se vynasnažím také nějakým jídlem vám přispět. Pokud odpověď byla souhlasná, přisedl jsem a pojedl co bylo možno... |
| |
| Nový člen Bavíme se o goblinech a já dojídám svoji rybu která mi mimochodem moc chutná Co kdybych vám ukázal mé nápady na sekeru,kladivo a bolaso? znovu se zakousnu do ryby pokoušu a spolknu A pak tam na ně vlítnem řeknu s ďábelským smíchem Nejspíš už o nás vědí podezíravě se podívám do křoví Potom z ryby vyberu kosti a znovu se zakousnu Kosti z ryb nevyhazujte, k něčemu by se mohly hodit řeknu a uvidím chlapa ozbrojeného kopím, tesákem, měchem a také píštalou Ale jistě sedni si a nabídni si maliny, vodu a tuto moc dobrou rybu vezmu tu moc dobrou rybu a podám mu jí Sice už trochu vystydla ale furt lepší než nic Poté co sní rybu řeknu Umíš na to hrát a ukážu směrem k píšťale Mohl bys nám něco zahrát? |
| |
| Oheň Přijal jsem nabídnutou rybu s vděkem a díky. Pokud jde o hru na píšťalu, řeknu že hrát umím, ale flétna je čerstvá a musí vyschnout... po té co vyslechnu story o goblinovi, tak ještě dodám, že v této chvíli by hra asi nebyla moudrá. Pak si jako zákusek dám maliny, a odtuším... Tak dobrou rybu jsem už dlouho neměl, kde je ten vynikající kuchař abych mu složil poklonu. Pokud se mi dotyčný představí, tak mu tu poklonu složím... |
| |
| Večeře K večeři dobrodruzi i s nově příchozím dojedli plněné ryby divokým česnekem a maliny také v nich zmizeli. Rozproudila se naplno debata, co podniknout teď. Zda odejít, ať už hned či příští den ráno, nebo vzít gobliní tábor útokem... vše mělo své pro i proti, a vyvstala i nová otázka... nebylo by lepší zvolit si vůdce, který by v takovýchto nejasných chvílích rozhodl? Zatím se kolem tohoto ohně neudála žádná podezřelá aktivita, tedy alespoň taková kterou by šestka zaznamenala... |
| |
| Večerní oheň Debata nebrala konce, všichni tím byli tak zaujati, že jsem se bál o naší bezpečnost. Vzal jsem tedy kopí, a vydal se na obhlídku našeho nejbližšího okolí, tak v okruhu půl až jedné míle... tak abych mohl zavolat o pomoc, kdyby to bylo zapotřebí... |
| |
| Oheň Habr se vrátil, nikde v okolí nic podezřelého... |
| |
 | Divočina Kráčím lesem, když stromy schazují své listí. Pěšina je tudíž pokryta vrstvou listů. Mám trošku okno v mé paměti. Nějak si nedokážu srovnat myšlenky v hlavě. Kam se podělo mé vybavení, ani nevím, kde jsem se tu vzal. Nejhlavnější je teď nějak se zorientovat a vymotat se z lesa, nejlépe najít nějakou civilizaci. S mýma krátkýma noha toho moc neulovim a s tesákem taky ne pomyslím si a připomenu si, že má situace není zrovna příznivá. Když pokračuji pěšinnou, najednou už vím co se mi přihodilo. Najednou mě zklátí náhlý záblesk nedávných časů minulých. Dívám se s mojí skupinkou žoldáků po poli, kde se má objevit náš nepřítel, na kterého si nás najali. Čekáme. Asi zase nějaký loupežnický vůdce, který ožebračuje zdejší sedláky a rolníky. Najeddnou se na nás vyřítí skupinka banditů. Jen nepřišli odtud, odkaď jsme je čekali. Přišli zezadu! Většinu mých společníků povraždili, ti co stačili uprchnout už jsou teď v bezpečí. Já jsem od nějakého z nich dostal ránu do hlavy, zdá se, že po bitvě mě chtěli odnést k sobě do skrýše, když jsem se začal probouzet, zřejmě vzali to co stihli a nechali mi tesák a láhev vody... Jak milosrdné pomyslím si. Hledat je nebudu, zas tak dobré vybavení jsem neměl. Nejhlavnější je, vymotat se z lesa. Zvolím si směr,kde se mi zdá, že stromy řídnou a vydám se tudy... Pomalu dostávám slušné tempo. Jdu dále lesem už s nadějí, že bych mochl objevit nějakou společnost. Se sílící nadějí jdu stále rychleji a méně obezřetněji. Což se mi nakonec lehce vymstí. Jak si takhle rychle pokračuji, plný naděje běžím, nedávám pozor a v tu najednou...menší příkop, do kterého jsem spadl. Blázne, copak sis myslel, že hned na první pokus objevíš správnou cestu?? táži se sám sebe.Snažím se z této díry vyhrabat. Už jsem skoro venku z jámy, když se ozve kotník, na který jsem asi trošku neopatrně dopadl. Teď mi to trvalo o hodně déle. Alespoň jsem už byl obezřetnější. Když se konečně vyhrabu, kulhám cestou vedle jámy. Pomalu se chytám tromů, než kotník rozchodím. Jestli se dostanu do civilizace, chtělo by to nějakého hraničého či chodce. Hledám cestu. Začíná se smrákat, což mi vůbec nehraje do karet. Najednou les najednou mnohem méně stromů. Navzdory bolesti v pravé noze zrychlím s nadějí, ale s větší obezřetností. Kolem mě začnou mizet stromy. Jsem plný vzrušení, že se za chvíli vymaním z lesa. Najednou se přede mnou objevý velký dub, u kterého vidím oheň. Kolem ohně vidím několik postav. Obezřetně se přiblížím k ohni. Když zjistím, že zřejmě nejsou nepřátelé, přiblížím se. Zdravíčko ve spolek pozdraví své zřejmě nové společníky. Chci si zachovat slušné jméno: Můžu si zde přisednout? Jsem trpaslík lehce podsaditý, svalnatý. Mám rudé vousy, které jsou spletené do plnovousu. Vlasy mám oholené až na culík, který mi spadá k lopatkám. Někdy nosím (jako dnes) černo-červený kilt, který mám pobitý železem. Nic jiného mi po zlodějích nezbylo, ještě plátěná kazajka. Nedá se na mě přehlédnout vytetovaný vlk na tvář, který souvisí s mou rodinou. Na předloktí mám také vytetované starodávné trpasličí runy, které se na dlani spojují do spiráli. Právě jsem přišel z lesa a myslím, že jsem si udělal něco s kotníkem, není tady nějaký hraničář nebo chodec, který by mi to mohl ošetřit?? |
| |
| U ohně Přišel, či spíše přikulhal, z čista jasna trpaslík ... mírumilovně... dokonce požádal o ošetření kotníku... možná proto přišel mírumilovně... Ukaž mi to, mistře trpaslíku, podívám se na to. Naštěstí to nic vážného nebylo, jen drobný výron, ale bolestivý. Zašel jsem opatrně k potoku, vzal chladivé studené bahno, a udělal z něho sice smradlavý, zato chladivý a léčivý obklad. No, vypadá to, že naše dlouhé debaty co teď podniknout se vyřešili, alespoň pro mne. Zde trpaslík teď rozhodně chodit nemůže, takže zůstane v klidu u ohně, a já s ním... kvůli obkladům i kvůli případné ochraně proti zvěři, či čemukoliv jinému. Otočil jsem se k potetovanému trpaslíkovi... A abych nezapoměl, mě říkají Habr. |
| |
 | probuzení v lese Vůz je pryč, peníze jsou pryč, mé věci jsou pryč, a k tomu jsem v lese neznámo kde. Pomyslím si, když se probudím a sednu si zády ke stromu. Chvíli sedím a čekám než bolest hlavy odezní, ale když se po chvíli podívám směrem kde jsem ležel spatřím měch na vodu a vedle něj tesák. Nějak mi nejde do hlavy proč mi to tu banditi nechali a proč mně vůbec táhli někam do lesa a nenechali mně u cesty. Mno můžu být rád že žiju a že mně jen omráčili a dokonce mi nechali i tesák. Zamumlám si a pomalu se zvednu, zvednu věci ze země a připevním je za opasek. Porozhlídnu se po okolí s nadějí že spatřím cestu nebo nějaké lidi. Bohužel jsem nenašel ani jedno a tak mi nezbývá nic jiného než doufat v to že půjdu dobře a narazím na nějakou civilizaci. Vydám se rovnou za nosem, nic jiného než jít pořád rovně a doufat, mně totiž nenapadá. Když už jdu docela dlouho klidnou chůzí začnu si broukat abych se aspoň trochu zabavil a hlavně cesta bude ubíhat rychleji. Po chvíli přestalo pomáhat i broukaní, jelikož se ozvala bolest nohou a chuť si na chvíli odpočinou. I když to podle mého byl dobry nápad neudělal jsem to jelikož tu přeci jen byla nějaká naděje že někoho do večera najdu a odpočinek by tyto šance hodně snížil. Už jsem skoro přestával doufat že někoho najdu ale opak se stal pravdou. Když jsem nad vrcholky stromu uviděl stoupající dým rozběhl jsem se jeho směrem. Zanedlouho jsem mezi stromy spatřil i plápolat oheň a tak jsem ještě přidal. Po příchodu k ohni jsem uviděl skupinku lidí,elfů a hobitů kteří nevypadali nijak nepřátelsky a tak jsem nasadil milý úsměv a milým tonem se představím. Zdravím šlechetní lidé, mohu se ohřát u vašeho ohně a přidat se mezi vás? byl sem oloupen a nevím kudy teď jít. Mám černé vlasy, jsem opálený a na sobě mám tmavé kalhoty, kazajku i plášť a bílou halenku. Mezi tím co čekám na odpověď prohlídnu si důkladněji celou skupinu. |
| |
| Oheň, večer Když jsem doříkával větu... ... abych nezapoměl, mě říkají Habr. určenou trpaslíkovi, přišel vcelku tajemně vypadající člověk... tak jsem svůj pohled nasměroval i na něho, aby pochopil, že ono představení bylo určeno i jemu. Nevím proč, ale přesto, že působil milým dojmem.... přesto jsem měl pocit, že by mohl umět být i hodně nebezpečný... za ta léta v divočině a mezi zvířaty, která toto opravdu nedělají... jsou buď klidná, nebo útočí... rozhodně nic mezi... tak za ta léta už mám na toto čich. No, uvidíme.... jak se vybarví. A nabídl jsem mu vodu a pečenou rybu, plněnou divokým česnekem. Vítej mezi námi, zde v pustině... a jak ty se jmenuješ? |
| |
| Posaď se příteli.Řeknu mistrovi trpaslíkovi když přijde a pozorně sleduji jak mu Habr dává obklad.Poté si však všimnu i dalšího příchozího.Také zdravím.Už je nás docela dost.Snad se pro vás najde i trochu jídla.Vklidu se posaďte.Řeknu oboum a šáhnu si za záda.Poté z brašničky vytáhnu trochu tabáku.Stačí aby byl jen na pár doušků.Musím šetřit.Dám ho do dýmky a vytáhnu z ohně malý hořící klacík kterým si ji zapálí.Jako večerní dávka to stačí a vypadá to, že jsem to nebudou hloupí lidé.Už je nás tu trochu moc.Pomyslím si. |
| |
| U ohně Když mi habr nabídne rybu neodmítnu jelikož mám opravdu hlad. Poděkuji a schnutí se zakousnu do ryby. jakmile polknu, odložím rybu od úst. Omlouvám se, mé jméno je Dyer. Představím se a znovu se zakousnu do ryby jelikož je skutečně výborná. No, mám štěstí jsou milí a velice přátelští. Jak už jsem říkal. Přepadli mně bandité a omráčili mně. nevím proč ale dotáhli mně někam do lesa. Nevíte kde to jsem? |
| |
| Oheň, počátek noci To, že jsem se mohl věnovat zraněnému trpaslíkovi pro mne bylo vlastně vysvobozením... byl jsem rád, že mohu být užitečný a už se tolik nemusím zabývat tím sporem o to co teď podniknout. Proběhla tu nikam nevedoucí debata o tom, kdo by se měl ujmout té nevděčné úlohy vést tuto bandu... tento spor měl možná za následek, že se Culter prostě zvedl, zanechal křesadlo u ohně a odešel zpět do pustiny. Tolik mi chyběl opravdový přítel, takový který nediskutuje... jen koná, pokud je toho zapotřebí... měl bych se podívat po nějakém vhodném zvířeti, které bych si mohl ochočit... občas se stane, že nějaký dravý pták vypadne z hnízda, či nějaká šelma se poraní, přitiskne ji kámen či strom... je to málo kdy, ale stává se to, tudíž od teď kdekoliv budu, koukám se po takovém zvířeti... abych měl pak v něm přítele. Ještě než se setmělo vydal jsem se k potoku s kopím, naplnit prázdné měchy a pro nové bahno. Byl jsem při tom opatrný, vždyť toto je čas, kdy jsou zvířata nejaktivnější. Pak jsem se vrátil k ohni a snažil se ignorovat tu žabomyší debatu, která zdá se stejně nikam nevedla. Oznámil jsem všem, že si beru první hlídku, a pohodlně se usadil u ohně tak, abych měl dobrý rozhled, a mohl bez problémů přikládat.... |
| |
| U ohně Děkuji ti poděkuji člověku, který se představil jako Habr. Hm, zvláštní jméno... pomyslím si a čuchnu k obvazu, který mi Habr dal na můj bolavý kotník. Děkuji vám všem za přijetí. Mé jméno je Norsiros Iceulv a jsem asi už bývalým žoldákem, zde v lese jsem ztratil družinu. Pokud by to bylo nezbytné, klidně taky můžu jít držet hlídku. navrhnu nakonec svým společníkům. Snažím se prohledat kapsi, jestli by se zde nenašlo něco k snědku. Stačí, že jsem se k družině přidal jako příživník. Poté přijde zvláštně vypadající člověk, který stihne zřejmě zaslechnout mé jméno. Vyšel jako já z lesa. Možná jako všichni ostatní. Poté se dobelhám k ohni a snažím se kotník moc nenamáhat. Mám štěstí, že jsem narazil zrovna na tuto skupinku. Mohlo to být o mnoho horší.. |
| |
| Noc Noc proběhla bez problémů... jen v průběhu třetí hlídky Dyer zaslechl podivné zvuky... v blízkosti tábora něco je... ze tmy na něho hledí pár zelených očí, zhruba 5 stop-1,5m od země... |
| |
| Hlídka Když dojím chutnou rybu a po obírám kosti které se dají dobře využít, pomalu ale jistě jsem začal pociťovat značnou únavu. Přeci jen ráno jsem brzo vstával abych všechno stihl a k tomu cesta byla také celkem únavná. A tak když jsem dojedl byla ma další priorita spánek. Omlouvám se ale mám za sebou dlouhý den, a už si půjdu lehnout. Kdyby bylo třeba vzbuďte mně na hlídku.Řeknu a vyberu si místo dál od ohně ale ne zas moc aby mi nebyla zima. Sednu si a položím si tesák tak ať se v případě nouze mohl bránit. Poté už jen spokojeně popřeji dobrou noc a ulehnu ke spánku. Spím bezesným spánkem když v tom ucítím jak na mně někdo sahá. Ma první reakce bývá většinou že popadnu nůž abych byl připraven k možnému boji. ale nějak jsem nemohl najít tesák a tak mi nezbylo nic jineho než se jen převalit na záda a čekat co se stane. Ale když spatřím hobita jak se mně snaží probudit, mé obavy rychle opadly. Posadil jsem se a pořádně si protřel oči. Hobit ještě ukázal na dva lidi které mam vzbudit přibližně za dvě hodiny, a pak se uvelebil kousek vedle. Přiložil jsem trochu dřeva do ohně ať nevyhasne a usedl si kousek od Habra tak abych jej byl schopen rychle vzbudit. Po chvíli se mi pomalu začali zavírat oči. To mi tak ještě chybělo, bylo by blbé zklamat hned první den. pomyslím si a zahledím se do ohně. Ale když se mi zase zavřeli oči teď už na trochu déle a ja je znovu otevřel, neviděl jsem jen oheň a dál tmu ale v té tmě pár zelených očí. To se mi jen zdá řeknu si v duchu a promnu si oči. ale když tam pořád jsou ty dvě zelené tečky, kleknu si a zacloumám s habrem. Vstávej něco tu je řeknu tak aby to slyšel ale zas ne tak abych probudil ostatní. Poté popadnu tesák a připravím se k možnému boji. |
| |
| Noc Chvíli po tom, co jsi vzbudil chodce.... oči se otočili a zmizeli. Habr se vzbudil velmi rychle, snad spal jen na jedno oko. Vzal hořící větev a šel se podívat co za tvora to bylo... vrátil se... Jelen ... už je pryč. A opět ulehl.... |
| |
| Hlídka a jelen Když oči zmizí a chodec se rozejde za nimi, napadne mně jít za ním ale to by zůstal tábor úplně nehlídaný. A tak jsem raději zůstal v blízkosti ohně, Přikrčený a sledujíc okolí mně zaplavila nejistota jestli se Habr vrátí a jestli to nebyli goblini nebo skřeti. ale na druhou stranu ani jedno s těch stvoření neměří 5 stop. Když se Habr vrátil s tím že to byl jen jelen oddechnu si a obavy se rozplynou. Hlídal jsem tak polovinu hlídky a tak jsem si sedl zpět na původní už vysezené místo a pokračoval jsem v hlídkování.. Tzn. sedění a přikládání dřeva. Spát se mi už moc nechtělo jelikož ty oči mně docela vydšsili a tak jsem hlídal o něco dýl než jsem asi musel. Ale když už se mi zase začalo chtít spát vzbudil jsem dva Elfy na které ukázal hobit, teda doufám že ukázal na ně. A když už oba vypadali že jsou vzhůru a neusnou, zalehl jsem kousek od ohně a pokračoval v rozjímání. |
| |
| Ráno Ráno jsem se probudil čerstvý, a v jednom jsem měl jasno...vydám se podél toku potoka někam do civilizace, někde u vody určitě někdo žije. A půjdu klidně sám. Už mě to dohadování opravdu nebavilo. Opálil jsem lehce hrot kopí, aby bylo tvrdší... oznámil svůj plán ostatním, a optal se trpaslíka... Co dělá kotník, mistře trpaslíku? |
| |
| Ráno Když jsem se ráno vzbudil, kotník překavpivě již moc nebolel. Když jsem toto zjistil, po probuzení (brzkém) jsem se zkoušel projít kolem tábora. Ovšem, někdy se noha ozvala, ale už se s tím dalo chodit, i když ta chůze nevypadala zrovna vzhledně. Nevím, co to bylo za bahno, jak mi na to Habr dal, ale pomohlo to setskramentsky pomyslím si radostí a vracím se zpět k mému lůžku. Ještě se odložám k dřímotu, alespoň na chvíli. Když se lehce proberu z dřímotu, vidím Habra, jak se někam chystá a po chvíli přichází ke mě. Zeptá se mě, co dělá kotník. Opravdu milý tento chlápek pomyslím si, hned jak mě osloví. Co to bylo za bahno? Cítím se, jako by se včera skoro nic nestalo. Vidím, že se někam chystáš, možná, že bych to mohl zkusit už rozchodit. Když jsem večer zjistil, že mám po kapsách pár ždibců jídla, lehce jsem posníndal. Pokud pudu s Habrem, uričtě mi poradí nějaké bobule k snědku pomyslím si. Poté dál zkouším rozchozovat kotník kolem tábora. Poté se nevzhledně dobelhám k řece, propláchnout obličej a doplnit měch s vodou. Poté se vrátím do tábořiště a sleduji, zda Habr je ještě zde. |
| |
| Ráno Na jlídce se naštěstí nic nestalo a já se jen kochal jiskrami vychájezícími z ohně. Habrovi jsem na chvíli vzal píštalu a skusil na ni zahrát ale moc mi to nešlo tak sem mu jí vrátil, Nakonec se rozhodnu že ještě jednou skusím udělat kladivo a pokusím se o něj, kladivo je hotové ale nevím jestli je funkční Radši ho vyzkouším až ráno Ke snídani bych znovu mohl skusit svůj rybářský oštěp řeknu si a vydám se směrem k řece do stínu mého Dubu |
| |
| Ráno Bahno? Je to úplně obyčejné bahno z potoka, mistře trpaslíku. A pokud jsi můj plán shledal pro tebe dobrým, tak samozřejmě můžeme jít spolu. Ale není spěch, ještě si na kotník trochu bahna dej... a vyrazíme až okolo poledne, pak už kotník bude opravdu dobrý. Pak jsem šel k potoku s Arnem, abych se přiučil jeho způsobu rybolovu. Udělal jsem si rybářský oštěp podle jeho, také jsem se pokoušel ulovit ryby a učil jsem se od Arna... aby bylo co na cestu.... |
| |
| U potoka U potoku si všimnu že Habr šel za mnou aa tak sem mu prozradil způsob jakým vyrobím oštěp Nesmíme chytat na jednom místě, běž tak 6 sáhů ode mě A jde se na to Trpělivost a Zručnost, to jsou vlastnosti důležité pro rybaření, pokud si myslíš že je máš tak lov řeknu moudře a začnu lovit ryby |
| |
| Ráno Vstal jsem až mezi posledními, a cítil jsem se už skvěle. Bolest hlavy už úplně odezněla a přez noc se nám nikomu nic nestalo. Když jsem vstal lechce jsem se protáhl a vydal se směrem k řece. U řeky už Elf s Habrem chytali snídani a možná i oběd. Proto jen pozdravím a poodejdu kousek dál po proudu ať neplaším ryby. Tam si kleknu a opláchnu si obličej. Osvěžující. Pomyslím si a ještě se napiji, a ještě naplním měch. Poté se vrátím zpět do tábora ze kterého se vydám dál do lesa hledat něco k snědku. Po cestě si ulomím větev kterou ostrouhám do špičky tak aby se dala použít jako kopí. |
| |
| Rybolov Je to neuvěřitelné, ale Arn byl při rybolovu opět velmi, velmi úspěšný... chytil za asi 2 hodiny 10 ryb. To Habr ač se opravdu snažil, chytil za stejnou dobu jen 2, ovšem trénink dělá mistra. Takže se vrátili do tábora s porcí 36 liber ryb. Cestou ještě Habr nasbíral ty byliny, které pan Květoslav do ryb přidával... totiž divokou cibuli a divoký česnek, které rostli u potoka. Dyer si udělal slušné kopí. |
| |
| Vzbudím se a zjistím, že jsem nejspíš usnul hned po bafání.Naštěstí jsem si na hlídce dýmku zase uklidil i se zbytečkem tabáku.Jakmile se rozkoukám tak se zvednu a rozhlédnu se.Vidím Arnarma s dalšími 10 rybami a Habra se 2.Za pokus to habrovi stálo.Pomyslím si a protáhnu se.Poté si skontroluji jestli mám vše a někdo mi něco nevzal když všem věřím.Pak si povytáhnu kalhoty s opaskem a začnu mluvit.Dobré ráno...Nemůžeme tu být věčně sice nerad, ale opouštím vás.Ještě zůstanu na snídani pokud to nebude vadit.Chápu, že budete mít bohužel o rybu méně.Po snídani se vydám směrem kam fouká vítr.Řeknu a ukážu na místo které je přesně naproti tou kam chodí Arnarmo na ryby.Poté znovu usednu do tureckho sedu a čekám co se bude dít se skloněnou hlavou. |
| |
| Dopoledne Pokud pan Květoslav, znovu upeče ryby... tak ho velmi pozorně sleduji, pokud neupeče... nechám si postup od něho vysvětlit, a pod dohledem pana Květoslava to připravím a udělám. Pak vnitřnosti odnesu a zakopu asi milí po větru od tábora i od goblinů. Pak požádám trpaslíka aby mne doprovodil k potoku, jemu dám nové bahno a sám lovím ryby oštěpem...abychom měli dostatek na cestu... |
| |
 | Ztracen hluboko v lese Časně ráno jsem se probral, opustil jsem úkryt který jsem si na rychlo vybudoval a vadal se dál nazdař bůh lesem. Cesta lesem mi úbíhala rychleji než včera, protože v téhle části byl les řidší. Na druhou stranu jsem už dva dny nic nejedl a začínal jsem být dost hladový. Po nějaké době se mi zazdlo jakoby jsem zaslechl hlasy. Plný radosti že se konečně dostanu z téhle mizérie, jsem se rozběhl směrem odkud se mi zdálo že přichází hlasy. Nemusel jsem běžet dlouho a uviděl jsem skupinku několika lidí i s dětmi. To budou jistě zdejší. Ti mi jistě poradí kudy dál a snad midají i něco k snědku. Rozběhnu se tedy ještě rychleji ke skupině a hlasitě volám: Ééééj, dobří lidé zabloudil jsem poradte mi kudy dál. Když doběhnu až ke společnosti a rychle si prohlédnu všechny její členy uvědomím si že tam vlastně žádné děti nejsou. Jsou to příslušníci jiných ras, také si všimnu pěkné hromádky ryb a dostanu ještě větší hlad. Když přestanu sledovat hromádku ryb, dojde mi že se na mě celá společnost dívá. Nejleší by bylo se představit. Uf, takže mé jméno je Dan a abych se přiznal tak jsem se v tomhle lese před dvěma dny ztratil. Neznáte nějakou cestu, která by mě vyvedla z tohodle lesa? Povím a pak čekám na nějako odpověd. Jméno: Dan Věk: 17 Váha: 179 liber Výška: 6 stopy 4 palce Barva očí: hnědé Barva/délka vlasů: hnědé/po ramena Vousy:strniště |
| |
| Dopolední lov Když jste přicházel/li k potoku, zahlédl v blízkosti potoka horskou pumu. Habrovi bylo jasno, že lov nebude, pomalu jste vycouvali. A pak jste se vrátili do tábora. Slunce právě stálo na vrcholku horského štítu, který vyčníval z masy horstva tím směrem. Dá se říci, že hory se na východním směru táhli od severu až k jihu. Potok teče opačným směrem než vychází slunce, od hor do nížiny. |
| |
| Dopoledne Puma. Té jde z cesty někdy i medvěd. Po návratu do tábora tam byl nový ztracenec. Od pohledu selský synek, takové lidi mám rád... prostí a rovní. Mě říkají Habr, a cestu nezná nikdo... ovšem mi tady s Norem okolo poledne vyrazíme podél toku potoka, do nížiny... takže pokud máš zájem... A nabídni si pečenou rybu. |
| |
| Dopoledne Po přibližně dvouhodinové procházce, jsem si uvědomil že nebyl zas tak dobrý nápad chodit sám a tak dlouho lesem. Přeci jen neznám to tu a ztratit se když už jsem ztracený to není dobré. Když jsem si uvědomil že bych se měl vrátit, tak jsem se rovnou na místě otočil a rozešel se zpět do tábora. cestu jsem si celkem pamatoval a tak to nebyl příliš velký problém. Ale když jsem i s oštěpem přišel do tábora, spatřil jsem dalšího ztracence mezi námi. Vítej mezi námi. Taky ses ztratil? Optám se usednu blízko ohně ale stále se dívám směrem na nově příchozího. |
| |
| V... V koncích Lidí v táboře pořád přibývá. Další dva, člověk a trpaslík se vrátili zjevně z lovu ryb protože muž měl "oštěp" a mokré kalhoty, trpaslík zase bahno na noze. To působylo zvláštním dojmem, protože na jedné noze měl onuci kdežto na druhé botu. Nakonec se jako nejvstřícnější ukázal právě člověk, rovnou se představil a nabýdl mi něco k snědku. Správněj chlap. Pomyslím si a s díky příjmu rybu. Dan, ke tvým službám. Představím se "nově" příchozím. Taky je mi hned jasné že Habr, jak se muž představil, tu není zbytečný. Hned mi řekl co má v plánu a že to nybyl vůbec hloupý plán, vlastně jsem nesnažil najít nejdřív lidi, ale potok nebo řeku. To je vskutku rozumná řeč. Povím Habrovi najeho nabýdku. No vlastně podle máéhu by jsme měli jít podél toku všichnu spolu. Hněd z několika důvodů. První je ten, že se nám bude ve větší skupině lépe lovit, stavět skrýše, važit a hlavně i kdyby někdo ztrácel naději ostatní ho podrží. Druhý je ten že, podél toku se budou rybolovem živit i jiní lidé a pokud je vodní tok, u kterého jsten nachytali tyhleryby, potok, bude se jistě vlévat do řeky po které se nejspíš bude splavovat dřevo a také by tama mohly plout nákladní lodě. Proto bychom měli vyrazit všichni jak tu jsme. Pokud má něko jiný rozumný návrh, měl by ho také přednést. Pokud si myslíte že jsem tu nový a že vám tu do toho nmám co mluvit tak se omlouvám, jen chci pomoct. Až domluvím s chutí se pustím do pečené ryby a stoupnu si k Habrovi. |
| |
| Tábot Hned co domluvím se v táboře objeví další ztracený. Ten je také ozbrojen kopím a já se začínám cítit dost hloupě, protože jak se zdá, jsem tu jediný kdo je vyzbrojen pouze tesákem. I tento ztracený mě přivítá a začne vyzvídat jak dlouho už tu bloudím. Dan, ke tvým službám. Ano také jsem se ztratil, ale Habr má docela rozumný plán. Pujdeme podél řeky. Pujdeš s námi? Tak se naše pravděpodobnost na přežití ještě zvýší. Povím a čekám co bude dál. |
| |
| Danův nůž  |
| |
| Dan Těší mně já jsem Dyer. O Habrově planu jsem už slyšel a také jsem ho zchledal dobrým. A tak pokud by vám nevadila má přítomnost, přidal bych se. Odpovím a vezmu si čerstvě upečenou rybu, a s velkou chutí se do ní zakousnu. Hmm výborná, ještě lepší jak včera. pomyslím si a polknu. Habre pokud půjdeme podel řeky, budeme brát nějake zásoby nebo vše nachytáme a po cestě?? Optám se a znovu se zakousnu do ryby.. |
| |
| Tábor Vezmeme si část těchto ryb, a jsi samozřejmě vítaný Dyere... Záleží na tom, jak se rozhodne Arn, pokud zůstane...musíme si udělat větší zásobu, jelikož nemám křesadlo... můžeme sice křesadlový kámen hledat cestou, ovšem kdoví jestli ho nalezneme... . A já mám raději ryby pečené, než syrové. A pokračoval jsem v pečení ryb pod dohledem Květoslava... |
| |
| Tábor Poslouchám jak se baví Dyar a Habr. Na zásoby nárok nemám takže ted´ s ničím nepomůžu. Pomyslím si, ale když Habr poví že bez křemene a ocílky ohen nerozdělá rozveselím se. Výborně! Přeci jen vám budu k užitku. Zvolám a vyskočím. Já rozdělám ohen i bez křesadla, takže si nemusíte dělat starosti. I tak ale bude nejlepší když s námi pujde co nejvíc lidí. Pak se odmlčím a zase se usadím k ohni. Pak zase vstanu, poodejdu stranou a začnu větřit (pach zdechliny) a hledat nejaký rovný kamínek nebo něco jiného, co by šlo využít jako sběrač jisker. |
| |
| U Ohně Mezi lidmi u ohně se rozproudila debata. Habr se rozhodl že by se už mělo vyrazit a přidalo se k němu ještě několik lidí. Chtějí vyrazit někdy po poledni. Pánové chtěl bych jít s vámi tato příjemná pouť by měla někam po kročit podívat se po dalších krásách této krajiny, jestli mi rozumíte. Po chvilce přemýšlení se mě habr zeptal jestli bych mu ukázal můj recept na pečenou rybu. Ale jistě tady vám ten postup ukáži na tady té rybě a zbytek můžete zkusit. Dám se tedy do přípravy ukázkové ryby a prohodím ještě že kdyby byly houby je to mnohem lepší. |
| |
| Tábor Debatu o dalších krocích, které je třeba podniknout pro přežití, poslouchá, jak se zdá, celá společnost. Dalším přírůstkem pro skupinu "Habr" nejspše bude hobit. Bude to neocenitelná pomoc protože se velmi dobře vyzná v přípravě ryb a to je moc dobře, nikdo totiž netuší jak dlouho budeme ještě ztraceni a skvělám způsobem obživy je právě rybolov. Ohó lekce vaření. Myle rád bych se něčemu přiučil pokud to tedy není tajné.Slyšel jsem že hobiti se vskutku vyznají v přípravě jídla. Přistoupím k ohništi a sleduji počínání hobita, dávám si při tom pozor abych nezacláněl a nepletl se mu pod nohama. Když pak poví že by to chtělo ještě houby dám mu za pravdu. |
| |
| Tábor V táboře se rozjede debata o tom kam dál Já bych šel svámi pokud to nevadí,mám křesadlo, v rybolovu vynikám a vím také něco o lovení takže myslím že bych vám byl k užitku |
| |
| Poledne V poledne se dobrodruzi najedli ryb, pak opustili tábor a vydali se podél potoka, po jeho proudu... Habr v čele zkoumal terén. U potoka doplnili všichni vodu do měchů... |
| |
| Odpoledne Cesta podél potoka byla místy náročná, někde jsme museli i kousek poodejít, či potok přebrodit abysme našli lepší cestu. Počas celé cesty sleduji stopy, kterých je zřejmě dost, všechna zvířata musí pít. Potok se pozvolna rozšiřuje... . Krajina se stává přístupnější, jdu mlčky... soustředěn, mám rád samotu, při níž mohu vnímat hlas větru a stromů... tu věcnou, nehynoucí hudbu... která tolik a tak hluboce hovoří o podstatě světa... Zhruba 2 hodiny před setměním poodejdu od potoka minimálně na půl míle- k večeru zde bude zvěř i dravá- a najdu vhodné tábořiště. |
| |
| Pomalu dojídám rybu když v tom se už definitivně rozhodlo. Půjdeme podel řeky všichni. Je to dobrý nápad ale teď je zde otázka jak daleko bude civilizace pokud tam teda vůbec bude. Pomyslím si a schovám ti obrané rybí kosti. Za nedlouho se tábor začal balit a všichni byli připraveni na další cestu. Dokonce i trpaslíkův kotník vypadal v pořádku a nejspíše i byl. A tak jsme se mohly vydat na cestu. Když všichni odešli ještě jsem pro jistotu zkontroloval tábořiště jestli jsme nic nezapomněli. Nic jsem nenašel a tak sem rychle doběhl družinu a kráčel hrdě v zadu. Cesta byla klidná, jen trochu dlouhá jelikož bylo celkem ticho. Ale s tím jsem se také lehce vyrovnal a začal si pobrukovat různé hospodské písně. Když už se skoro stmívalo a Habr usoudil že bychom se měli utábořit a našel vhodné místo, opřel jsem o blízký strom kopí a měch na vodu. Zajdu pro dřevo na oheň, pojďte raději někdo se mnou. Řeknu a vydám se do lesa sbírat dříví. |
| |
| Cesta Konečně skončilo dohadování a rozhodli jsme se že se vydáme podél potoka, vezmu své dva oštěpy, rybářský oštěp a zkontroluju jestli mám amulet. Jdu a po cestě si vzpomenu na křesadlo ale mám ho. Habre nechtěl bys nám zahrát na píštalu jsem chtěl říct ale měl moc práce se zkoumáním terénu a stop Po cestě si zpívám různé elfí písně které jsem odposlouchal za mlada a také se kochám zvuky ptáků a stromů Je tu moc krásně když se tu ještě nedostala lidská ruka pomyslím si Za celou dobu skoro nikdo nic nepromluvil Cesta byla dlouhá až jsme nakonec došli k tábořišti které Habr uznal za 'Vhodné' Ted by nebylo na škodu dát si ty lahodné ryby, vytáhnu z batohu ryby zabalené v lopuchách a každému dám jednu. Zůstali nám ještě čtyři, to je dost na snídani když se každý spokojí s půlkou řeknu a posadím se a pustím se do ryby, kosti si uschovám k ostatním které sem získal od minula |
| |
| Na cestě Konečně se většina společnosti rozhodla že bude následovat našeho nejmenovaného vůdce Habra. Habr nás vedl téměř celý zbytek dne podél břehu potoka. Nebylo to syce jako jít po dlážděné cestě, ale taky to nebylo zdaleka nejhorší. Ve společnosti vládlo převážně ticho a tak bylo spousta času na přemýtání. Nejprve jsem se snažil alespon trochu naplánovat další postup, nakonec jsem ale došel k závěru, že bude nejrozumější improvizovat, protože pokaždé když něco plánuju nepromyslím dobře všechny možnosti a to není vůbec příjemné. Jedno je jasné: musíme si sehnat další jídlo. Tak mě napadá lov a rybolov. Nakonec to ale beztak bude rybolov takže si musím obstarat oštěp. Nemáme luky ani šípy z toho vyplívá že by jsme leda mohly nalíčit pasti. Pak jsem si pořádně promyslel, co vlastně hledám. Rozhodl jsem se najít větev dlouhou pět stop která by končila vydlicí ve tvaru V. Když najdu větev která by odpovídala mím představám odseknu ji od stromu, pokud bude ratiště příliš silné na to aby jsem ho jen tak odsekal, vezmu si kratší větev, přiložím nůž na místo kde by jsem chtěl větev odseknout a několikát udeřím větví zhora do čepele nože. Pak z této odseknuté větve osekám všechny postraní větvičky a vidlici zkrátím na délku zhruba jedné stopy, pak už jen zbývá zaostřit hroty vidlice a mám oštěp na ryby. Při vyrábění očtěpu jsem si uvědomil že potřebuji zvířecí lopatku a tak čas od času zavětřím zdali neuctím pach zdechliny. Pokud se mi povede zdechlinu najít vezmu si nejen lopatku, ale i několik červů. Za jiných okolností by to bylo jídlo které by mi dodalo spoustu bílkovin, ale ted´ je použiju jako návnadu pro ryby. Pokud se mi podaří sehnat jak oštěp tak i kost a červy vyrazím zpět ke společnosti. Jak vám chutnají ryby přítelé? Zeptám se společnosti. Pokud má někdo z vás po ruce pevný provázek nabo trochu sylnější drátek mohly by jsme se dnes pochutnat i na něčem jiném než jen na rybách. He? Kdo z vás by si dal srnčí nebo možná divoké prasátko? *** Tábor Habr nás dvě hodiny před setměním zavede na místo dále od řeky které uznal za dobré pro vybudování tábora. Mohu vám pomoci s vybudováním úkrytů, pokud máte zájem. Možná to nebude potřeba, protože nocy bývají teplé a zdá se že by snad ani nemuselo pršet. |
| |
| Odpoledne Habr-nalezena spousta stop, na brodech i gobliní. Dan-mršina kupodivu nenalezena. Rybářský oštěp plně funkční. Drátky a provázky nejsou. Arn-ryby stačí jen na večeři, je vás hodně. |
| |
| Večer Dan mi hodně pomohl s táborem. Láká mě lov na vysokou s kopím... požádám Dana, Dyera a Nora aby mne s tím pomohli. Vrátíme se asi míli a půl zpět, kde jsem našel chodníček vysoké k vodě. Plán je udělat čtverec na vzdálenost 100sáhu okolo chodníku, jakmile přijde vysoká... ti co jsou dál ji naženou tomu nejblíž, ten má jednu ránu... Vše maximálně do přítmí... |
| |
| Příprava na lov Habrovi se v zábože zalíbila myšlenka na vysokou a tak se ihned pustil do organizování. Habr má poněkud ambicioznější plán než já, ale co, ve větší skupině by nám to i mohlo klapnout. Pomyslím si. Eee. Dobrý nápad, ale kvůli nedostatečným znalostem by jsme si nakonec dali zase jen ryby. Zvěř totiž bývá nejostražitější právě když je blízko u napajedla proto se musíme rozmístít do této "formace" o něco dále od napajedla. Nyní je velmi důležitá právě dobrá organizace pokud pujdeme my čtyři na lov ostatní by jsme měli zadat námět k činnosti. Je to návrh pokud se vám nebude něco líbyt nebo budete mít nějaké výhrady nebojte se a ven s nimy. Tak k věci: Dyer měl v plánu vyrazyt na dřevo ovšem na hon bude třeba lidí, mají delší nohy než třeba hobiti. Takže podle mého by měl jít s námi. Jak jsi řekl Habre. Zachariáš a pan Květoslav by mohli zůstat a připravit ohen. Arnarmo by měl jít také na lov, nejen proto že je rychlý ale umí také lovit ryby a pokud by jsme selhaly v lovu na vysokou, můžeme něco ulovit v potoce. Nevím co dělá Norova noha a tak by mohl bud´ jít na lov a právě on zasadit tu poslední ránu, nebo by mu hobiti mohli nanosit dřevo, pak by on rozdělal ohen a hobiti by mohly naschromáždit nějaké jahličnaté a listnaté větve, z těch si nakonec můžete udělat lůžka. Je to lepší než spát na studené zemi. Souhlasíte nebo máte jiný nápad? Povím a chopím se svého oštěpu. Pokud se bude společnost dohadovat vydám se nasbírat nejaké dřevo v mejbližším okoli tábora. |
| |
| Nový tábor Když se začalo mluvit o lovu vyvstal mi v hlavě obraz všemožných zvěřin na různé způsoby. Při tom pomyšlení jsem se jen mlsně oblíznul. Když se Dan zeptá na provázek vytáhnu svoje houžve Stačilo by tohle? Starosti o lov přenechám ostatním a vydám se do lesa. V lese hledám můj oblíbený divoký česnek pak také nějakou divokou šalvěj a pokud najdu nějaké houby tak je určitě posbírám tedy pokud jsou jedlé samozřejmě. Pokud najdu nějakou tu šalvěj nasbíram si jí co nejvíc. |
| |
| "Já půjdu na dřevo." odpovím Danovi, protože přeci jen nepatřím mezi žádnou nízkou rasu. "V lovu jsem bez luku stejně poleno." vysvětlím svůj návrh a začnu se zaobírat hledáním dřeva na pořádnou vatru, aby nám bylo teplo a vydrželo to přes noc. |
| |
| Přípravy na lov Ani nestihnu poodejít dále do lesa když zaslechnu Habra jak zase něco plánuje. No u toho bych asi měl být. Pomyslím si a rychle se vrátím do Habrovy blízkosti. Plán byl jasný "jít si pro lepší večeři". Já osobně proti lovu nic nemám ono vlastně jsem syn lovce a navíc jsem byl vyzván. Tudíž nezbylo mi nic jiného než se také přidat. Jo, klidně pujdu s vámi. Alespoň se v něčem budu užitečný. Popadnu svůj oštěp, ještě trochu naostřím špičku a postavím se vedle Dana. No dobrá tedy kdy vyrážíme?? |
| |
| Lov Myslím že pan trpaslík by neměl chodit když byl ještě dnes ráno zraněný a navíc, omlouvám se za to co ted řeknu, má dost krátké nohy.... po tomhle se podívám do země ze strachu co trpaslík odpoví Mám nápad řeknu vesele a začnu hrabat v batohu, vytáhnu křesadlo a dám ho Panu trpaslíkovi Pak mi ho vrátíš Mohl bys zatím rozdělat oheň a hobiti by se mohl vydat na sběr surovin k jídlu Dane jak vidím tak ty nemáš oštěp při této větě mu hodím můj oštěp Nic mi s ním neudělej Při pochodu na svá stanoviště vyzdvihnu náhrdelník do vzduchu a řeknu pár slovy Ar ata ëar Ilúvatar haran fírë hecil assa cat což znamená Prosím Ilúvatare dej at je náš lov úspěšný a at se při něm nikomu nic nestane Po těchto pár slovech nasadím náhrdelník zpátky na krk a jdu do nižší polohy jelikož se už blížíme |
| |
| Večer Beru kopí, a ty kteří chtějí jít se mnou na lov vysoké... každý lovec musí mít kopí, neboť nikdo neví jestli to nebude zrovna on, kdo bude nejblíž. A vydávám se s nimi na lov vysoké... |
| |
| Příprava Mezi společností se více méně uchytil můj návrh, což mě velice potěšilo. Přeci jen jsem přínosem. Pomyslím si. Né že bych nedůvěřoval svému oštěpu, ale oštěp je oštěp a kopí je kopí. S díky tedy příjmu kopí které mi Arnarmo nabídl. Ssebou si vezmu jen svůj nůž a Arnarmovo kopí, pak se vadám za zbytkem výpravy. |
| |
| Lov Když ani nedostanu odpověď od Habra a rovnou se rozejde k napajedlu, trochu mě to urazí. No trochu, vlastně docela dost, ale ještě se udržím a nic mu neřeknu. Přeci jen nebylo by to nejlepší pro naše soužití a snahu přežít. Odepnu si plášt a pověsím jej na strom a vydám se za družinou. cestou k napajedlu se držím za Habrem jelikož nevím kam hodlá jít. Když dorazíme na určené místo, poodejdu kousek dál od skupiny tak abychom vytvořili požadovanou formaci. Najdu si pěkné a kryté místo a zde si přikleknu tak abych byl schopen rychle vystartovat. |
| |
| Lov Lovecká formace byla vytvořena... skoro hodinu se nic nestalo... v čase, kdy už chtěl Habr vše zrušit... Laň! Nejblíže byl... Dan. Ostatní nahánějí, laň odskočila směrem na Dana... běží přímo na něj... ten čeká, čeká... v poslední chvíli se zvedá, a plnou silou švihne kopím... ZÁSAH! Smrtelná Rána! Habr ihned vyndá vnitřnosti a odkrví do připravené jámy a zakope. Laň je zavěšena na větev, a dopravena do tábora ještě před tím, než padne tma... |
| |
| Tábor, večer Vydělávam kůži, porcuji maso, zpracovávám jej, asi pečením... čerstvá krev láká medvědy. Požádám El'Dona o pomoc, a doufám že mi pomůže... možná s pečením pomáhají i ostatní... třeba pan Květoslav udělá něco dobrého. Veškeré nesnězené maso zabalím do zpracované kůže a pověsím asi půl míle po větru od tábora na vysoký silný strom... doufám, že mne někdo doprovodí... už bude tma, ze smolných větví si udělám louč... |
| |
| Lov Čekáme tam už snad hodinu a Habr se chystá dát znamení o ukončení, chastám se odejít ale vtom tam vběhne laň nahnali jsme ji pěkně k Danovi a on ji jedinou ranou skolil na zem Ještě jí zasadím ránu tesákem do srdce abych měl jistotu že ji nebudem kuchat zaživa Potom jí uříznu chomáč chlupů, zabalím do Dubového listu Děkuji Ilúvatare za tvé dary A pošlu to po řece a čekám dokud mi to nezmizí z dohledu, toto dodá klid její duši Ted už je někde nahoře spolu s ostatními laňemi Po cestě k táboru vyřezávám z dubové větve Laň, tu pak vhodím do ohně a sleduju jiskry dokud nezmizí Teď už je někde nahoře s ostatními Lanemi |
| |
| Doprovod Habr se vydává pověsit zbytek masa Počkej, nemůžeš jít sám v tuhletu dobu Přeběhnu vedle něj a jdu s ním Má to tvé jméno nějakou Historii? |
| |
| Tábor Když se lovci vrátili z lovu byl už jsem v táboře se vším co jsem potřeboval na Krtičkův pačok tedy až na nějaké koření ale bez něho se to obejde. Rozmačkal jsem tedy všechen česnek přidal do toho trošku vody a na jemno nakrájené houby a vzniklou směsí sem potřel maso a dal ho nad oheň péct. |
| |
| Doprovod Habr mi říkají kvůli tomu, že dřevo habru dobře zní... a já rád hraju na flétnu, a mám rád i stromy. Dopředu ovšem říkám, že zde a dnes hrát nebudu. Teď už bych šel potichu. Nerad užívám slov, pokud to není opravdu nutné... a teď raději sleduji cestu a okolí.... |
| |
| Maso Habr teda není moc příjemný člověk Dále už se nesnažím navázat vztah a sleduju cestu. |
| |
| Návrat do tábora Lov byl úspěšný a na večeři bude vysoká. Co víc sme si mohli přát? No samozřejmě mohli jsme najít nějakou civilizaci ale tohle je taky skvělé. Hrdě jsme se všichni vrátili do tábora kde na nás už čekal oheň a pan květoslav připraven upéct úlovek. Po příchodu do tábora večina lidí začala pomáhat s přípravou jídla, vzdálil jsem se jelikož sice vařit umím ale raději to přenechám odborníkům. Odešel jsem do lesa ze kterého jsem si přinesl pevné dubove (nebo klidně i jiné pevné dřevo) v průměru tak 5cm hrubé klacky. S těmi se sednu kousek dál od ohně a začnu je na konci ořezávat do špičky. (chci vyrobit takové malé kopí dlouhé přibližně 0,5m. potřebuji jich vyrobit co nejvíc) |
| |
| Noc Ke konci druhé hlídky uslyšel podivné zvuky ze směru, kam pověsil maso na strom... Tyto zvuky pokračovali i přes třetí Dyerovu hlídku... jinak klid až do rána. |
| |
| Hlídka Když mně Habr vzbudí stím že mám hlídku, posadím se a pustím se do strouhání klacků na pandží. Když v tom zaslechnu podivné zvuky přicházející smněrem od našeho jídla. Konečně, to je to na co sem čekal. Teď Zabijem to čeho se chodec tak bál, Méďu. Pomyslím si a rychle probudím Dana, Arna a poté ostatní. Máme tu méďu nebo jinou šelmu, a šla na naše jídlo. řeknu Když se všichni probudí a popadnu pár ostrouhaných klacků. Chcete někdo? Nabídnu a ukážu na hromádku vytvořenou za večer. Tak jdem,Prohlásím a popadnu hořící klacek z ohniště, 3 dřevěné dýčky si zandám za opasek a do pravé ruky popadnu kopí. Pak už se rychlejší ale potichou chůzí vydám směrem k méďovi. |
| |
| Lov Čekání na zvěř bylo opravdu dlouhé. Necelá hodina se mi zdála jako půlka dne. Skrčený za malým keříkem a potřený všelijakými travami, to aby jsem zamaskoval svůj pach. Když už se zdálo že se zase vypravíme na ryby, když v tom jsem spatřil laň. Já jsem jí stál v cestě k napajedlu a tak nějak jsem prostě počítal s tím že ji ostatní naženou na mě. Vítr mi foukal do zad a já se jenom modlil aby měl laň neucítila. Na druhou stranu jem si uvědomoval že v zádech ted´ lani stojí Dyer a nebyl jsem si jist jestli by zloděj jako on použil něco aby skryl svůj pach. Naštěstí mě laň nezvětřila a ze svého úkrytu se vařítil řvoucí Dyar. Laň se syce vylekala, ale nezkameněla, bleskově zahnula doprava ale tam už byl připravený Arnarmo a z druhé strany se k nírychle blížil Habr. Lani tedy nezbyla jiná možnost než se mi vydat v ústraty. Země pod jejími kopyty duněla a já si nabyl jist zda mi v uších znto, nebo mi tak buší srdce. Vyčkal jsem až do poslední chvíle a pak jsem se vynořil z poza svého keříku. Srna se nezastavila, běžela pořád dál a dál a já jsem si byl jist tím co mám udělat. Udělal jsem dva kroky směrem k ní a vrhnul jsem své kopí, to přesně zasáhlo svůj cíl a laň k zemi zřítila mrtvá. Vzápětí mě ale překvapil Arnarmo. Byl neskutečně rychlí a mě se zdáli že u laně klečel snad ještě dřív, než dopadla na zem. Rychle a s přesností profesionála jí zarazil tesák hluboko do srdce. Pak provedl jště několik náležitostí které nejspíš patří k elfskému stylu života. To už u mrtvoly klečel Habr, umě ji vykuchal a vnitřnosti ihned zahrabal. Pak se začal řešit problám s přepravou, tu jsemvyřešil já protože jsem si ponechal houžev kterou mi dal pan Květoslav. Nevyužijeme to sice na past ale i tak je to při lovu užitečné. Přivážu tedy laň ke dlouhé vetvi. Větev s laní jsme si pak střídali po dvojicích dokud jsme se nedosali zpět do tábora, kde už bylo vše přichystáno. Tam se práce opět chopil Habr který laň stáhl. Né že by jsem to nedokázal ale Habr to udělal vskutku hezky. Pak jsme se všichni (ti kdo tomu rozumí) chopili nožů a začali jsme očištovyt maso. Ke konci se mi ozval plný měchýř a tak jsem se rychle vydal několik metrů od tábora. Když jsem se vrátil pan Květoslav už opékal maso, zdaleka to však nebylo všechno a tak jsem se na to optal pana Květoslava který mi zdělil že zbytek si vzali Arnarmo s Habrem, prý ho šli někam schovat. Podle mě to nebyl zrvna dobrý nápad, maso se mělo neprve opéct nebo pořádně nasolit, aby se jen tak nezkatilo. No co snad se po jednou nic nestane. Pomyslím si a pak se vadám přpravovat společnosti "postele". Když se všicni sejdeme u večeře, která se panu Květoslavovi vskutku povedla a tu jsem mu také nezapoměl pochválit, domluvili jsme si hlídky. Já bral první, ale nic se nedělo. Potom jsem probral Habra a šel jsem konečně spát. |
| |
| Tábor-pozdě večer během Dyarovi hlídky Spím tvrdě, ale moc toho nenaspím protože mnou někdo začne třást a volat na mě. Když se trochu rozkoukám, uvědomím si že je to Dyar a že nás vlastně burcuje do zbraně. Prý je naše jídlo v ohrožení. Naše jídlo! To se mi nelíbí. S touto myšlenkou se chopím Arnarmova kopí, al pak si uvědomím že je to Arnarmovo a né moje takže se ho zeptám jestli by mi ho ještě jednou nepujčil. Pak přijdu k Dyarovi a přijmu od něj dva bodce které si dle jeho vzou zastrčím za opasek. Do ruky vezmu dvě hořící větve a postavím se vedle Dyera. Čekám kdo další se přidá. |
| |
| Hon na medvěda Spím si krásným spánkem, nechávám si zdát o mně a o Noře když sem ještě bydlel v Zelném kraji Když v tom mě vzbudí Dyer a burcuje nás do zbraně že nám medvěd krade jídlo. Tak ten si vybral špatné maso Ale jistě pujč si ho odpovím Danovi a příjmu a vezmu 4 malé oštěpy, jeden v rychlosti namočím do sádla a držím nad zapálenou větví tak aby zaschlo, ještě vezmu křesadlo od Pana trpaslíka a postavím se vedle Dana a Dyera Nenechá vás v tom samotné Pak se podívám k nebi a řeknu Prosím Ilúvatare dej at medvěd zemře a pokud tak neučiníš ať radši zemřu já než někdo z mých nových přátel Poté se podívám na ostatní a čekám kdo se přidá |
| |
| Oštěp Vezmu pánev od srny a dám na ni její sádlo a dám to nad ohen, pak si utrhnu z nohavice látku a omotám ji za oštěp za špičku, tu látku oválím v rozvařeném sádlu Oštěp si pak dám za opasek špičkou dolů, do jedné ruky si dám kopí a do druhe hořící klacek |
| |
| Tábor Už nějakou dobu stojíme a čekáme na další odvážlivce, jenže jak se tak zdá jediný kdo je stejně šílený jako my je jen Arnarmo. S takovým výsledkem se ale já nespokojím a tak povím: No tak co ,vy tu budete sedět jako nějaká banda sráčů? Rovnou si můžete lehnuot na zem a zhebnout vy poserové! Tohle je BOJ o přežití, ale vy tu jen sedíte a necháváte se okrádat! Neříkejte že kdyby se k vám vloupal nějaký posera vy by jste jen tak seděli na prdeli a nechli ho at si vybere? S tímhle přístupem se z téhle sračky nedostanete a i kdyby tak jednou až budete jeko staří dědci ležet ne smrtelný posteli budete si přát vyměnit všechny ty nudné dny za jedinou možnost rozproudit si v žilách krev a položit život proto, aby ti druzí mohli žít. Zbabělec, ten umírá tisíckrát, ale hrdina ten umře jenom jednou a se ctí, tak aby byl pyšný na to co dokázal a pro co umřel. Takže se vás ptám chcete být zbabělci, kteří utečou a do smrti si to budou vyčítat, nebo hrdinové kteří možná umřou, ale taky mohou přežít a vědět že zabili medvěda! Všichni společně to dokážeme. Notak! Vstávejte a chopte se zbraní které jste si udělali, a u všech bohů, už pojďme nakopat toho zmetka který nám krade NÁŠ majetek! Domluvím a dívám se do očí těm kteří v sobě pořád nenalezli dost odvahy k tomu aby se postavili problámu čelem, jako muži. |
| |
| Noc Spím tvrdým spánkem a zdá se mi nádherný sen. Sedím si takhle na zápraží při východu slunce. Začíná krásný letní den kouřím z fajfky, nohy mám položeny na podušce a dívám se do krajiny když tu slyším něčí křik. Nevrle otevřu oči a směrem odkud slyším ten křik prohodím Nemůžete to řešit někdy jindy já si tu sladce hajám! zívnu obrátím se na druhou stranu a spím dál. |
| |
| Noční lov Méďi Když vydím že máme tábor plný zbabělců kteří se nechají okrádat a raději spí. Teda Krom Arna a Dana. Nikdo další se nehlásí, tak jsem na to. Můj plán je jednoduchý, Dane ty medvěda zabavíš. Arne tu je i mé kopí, nahaš je do něj a pak pomož Danovy. Já mezitím medvěda oběhnu a když bude vhodná příležitost vrhnu se mu na záda a vrazím mu kůli dozad a kdyby to nestačilo rořežu ho tesákem.... Jasný? Nebo snad máte jiný návrh?? Prohlásím a podám Arnovi kopí. |
| |
| Medvěd Mám z toho takový divný pocit.... řeknu a podívám se na oba Příjmu kopí a dám ho do ruky spolu s mým kopím Nemám námitky, a co ty Dane? |
| |
| Nápad co kdybych do něj hodil jen jedno kopí a potom jak na něj skočíš tak by se měl nejspíš postavit na zadní se snahou tě shodit takže mu druhé kopí vrazím do břicha Co vy na to?? |
| |
| Tábor-příprava na velkou bitvu Jak se nakonec kukázalo na jistou smrt pujdou jen ti nejodvážnější. Je až podivuhodné že právě ti nejmladší mají nejvíce odvahy. Dyer už na nic nečeká a řekl nám co má v plánu. Jeho plán není dokonalý a má několik chyb. Ty dokážu hned hned opravit, díky znalostem o vlastnostech kůže. Rozhodl jsem se tedy plán povyspravit. No má to několik chybek, pokud dovolíš tak bych navrhl něco podobného. Když se podíváte sem... Povím a začnu zběsile rýt klacíkem do hlíny. Když jsem se svým dílem hotov je dobře poznat, že jsem na zem nakreslil tvar stažené medvědí kůže. Právě tady a tady, Povím a zakeslím do nákresu dvě oblasti. je kůže nejsilnější. Těm oblstem se říká vaz a krupon. Jsou velice tuhé a nacházejí se právě v oblasti hřbetu. Kdežto krajina, Povím a zaznačím krajinu do náčrtu jako oblasti boků, břicha a hlyvy. je kůže mnohem slabší. Tak když jsem vám osvětlil vlastnosti medvědova "brnění" múžu vám říct jak by jsme to měli udělat. Nejprve po medvědovi hodíme tyto hořící klacky, každý se vezmeme dva. Pak začneme děsivě řvát a bušit do stromů. Možná medvěd dostane strach a prchne. Chceme zachránit jídlo, ne bojovat s medvědem. Pokud ani to na medvěda nezabere, budem bojovat. Já tedy nalákám medvěda na sebe a budu na něj dotírat s kopím. Budu ho bodat především do hlavy, aby jsem ho donutil se postavit. V tu ránu po něm Arnarmo mrští kopí. Miř mu na břicho. Možná se postav za mě a pokus se ránu umístit tak aby si nemohl jen tak stoupnout na všechny čtyři. Pak se ke mě připojíš a budemu ho bodat především do oblatí břicha krhu a hlavy. Na tu chvíli bude čekat Dyer a skoči na medvěda zezadu, možná nebude lehké se na něm udržet, takže se ti bude jevit rozumější jiný plán Dyere. Až budeš na medvědovi, můžeš ho bud´, podříznout nebo mu zarazit TESÁK do páteře. Potom z něj musíš rychle zeskočit, protože by si medvěd mohl stoupnout na všechny čtyři a kopí by mohlo projít skrz. Kdyby to vypadalo beznadějně tak se pokuste zachránit a já medvěda zdržím. Domluveno? Pak se odmlčím a koukám na Dyera s Arnarmem. |
| |
| Lov Je to moc dobrý plán se kterým souhlasím a začnu si procvičovat ruku tak aby můj hod byl co nejlepší Až na jednu drobnost, nenechám tě tam umřít samotného, buď my všichni nebo nikdo řeknu a s úsměvem se na oba podívám |
| |
| Už se to blíží Už brzi vyrazíme a mě se v těle začíná zvedat adrenalin. Už se na to celkem těším a taky jsem rád že vím že by mě tam nenechali. Souhlasíte tedy víceméně s mým plánem? Nebo spíš doplněním plánu. Arnarmo až bude Dyer na medvědovy musíme dávat pozor aby jsme neštastnou náhodou nebodli i Dyera. "Pochodně" se pokuste házet tak aby jsme si na medvěda trochu posvítili. A... díky že by jste mě am nenechali. Ted´ jsme tým a já vám věřím. Arnarmo ty zhruba znáš cestu k zásobám, ne? Takže nás ved´. Pak se můžeme vydat na medvěda. |
| |
| Noční lov Jo, to je lepší plán. Tak dem na něj. Řeknu a popadnu dvě hořící větve s ohniště. Má lovecká výbava - 2x hořící větev, 3x kůl za opaskem, a tesák také za opaskem. Strach je samozřejmně se mnou ale adrenalin převládá takže mi nezbylo nic jiného než už necouvnout a vydat se přímo na méďu. Když dorazíme k méďovi jednu "pochodeň" se mu pokusím mrsknout přímo do hlavy, ať ho to bolí parchanta. druhou hodím za něj a dále pokračuji podle plánu.. |
| |
| Medvěd Jako válečník se mohu pokusit o odhad soupeře. Je jasné že ÚČ a OČ jsou mi na prd takže se spíš zaměřím na to jestli je to slebý nebo ukázkový kus. Také by možná mohl být někde zraněný, to by se taky mohlo počítat do "odhadu" |
| |
| Lov medvěda Tak dobře, cestu znám řeknu a popadnu do jedné ruky dva hořící klacky, do druhé dvě kopí, jedno je obalené v sádlu, za opaskem 4 kůly a tesák Cestu zhruba znám řeknu a vydám se k zásobám |
| |
| Medvěd Když jste dorazili ke stromu, spatřili jste hnědého medvěda, jak se pokouší neúspěšně dostat na zásoby v horní koruně mohutné borovice. Otočil se proti vám a zavrčel, že vás ihned vaše euforie opustila... a po čtyřech se rozběhl proti vám, je to velký samec. Pokoušeli jste se ho ohněm odehnat... nejspíš proto, že se o dosažení masa pokoušel už dobré 2 hodiny bezvýsledně... tak se ohněm nechal zahnat. Na borovici po něm zůstali hrůzostrašné rýhy... mnozí z vás, zvláště Dan, si uvědomili jak velké jste měli štěstí... v případě boje by stejné rýhy poznamenali vaše těla plná zlomených kostí.... jeho síla musela být nezměrná. Když jste posvítili do koruny, pochopili jste, že Habr svou práci vykonal obezřetně.... maso se nedotčené houpalo v koruně borovice. Dan si uvědomil, že jste riskovali své životy a zdraví úplně zbytečně, a možná ho i napadlo, že mnoho nechybělo, a Dyer svým nabubřelým a chvástavým egem přivodil někomu... možná i sobě samému smrt. Bylo nad slunce jasnější, že s tou výbavou co máte, se v divočině postaví medvědu jen člověk, kterému již nic jiného nezbývá, či naprostý šílenec. Sledovat medvěda na blízko, znamenalo vidět jeho sílu a obratnost, a tak si plně domyslet, co by byl schopen s vámi udělat. Do tábora jste se vrátili v pořádku. Bylo jisto, že to byl hlavně Dan, který vám svou prozřetelností zachránil život... i pro něho samého to jistě bylo lekcí... |
| |
| Medvěd Arnarmovi v patách jsme se dostali až k onomu stromu s jídlem. K mému překvapení nás tam čekal doopravdy medvěd který se právě sbíral ze země po dalším neúspěšném pokusu získat naše jídlo. NAŠE JÍDLO! Ještě než jsem cokoli podnikli jsem si medvěda trochu prohlédl a vůbec se mi nelíbylo co jsem viděl: Byl to opravdu statný samec s krásnou hustou srstí a tlustou vrstvou tuku. Vše nasvědčovalo tomu, že v žádném případě nestrádá a tak by jsme proti němu neměli velkou šanci. Neštěstí jsme si zachovali chladnou hlvu a tak jsme všichni na můj povel zasypali medvěda hořícími větvemi a začali jsme bit do stromů a hlasitě křičet. A tak se medvěd, k mé úlevě odporoučel hluboko do lesa a ze setkání s člověkem si odnesl jenom propálený kožich. Ééééj. Povedlo se. Zařvu z plna hrdla když medvěda stratím z dohledu. Hej úspěch přátelé. Radujte se protože se nám povedlo uchránit NAŠE JÍDLO! Pojd´te, zahasíme ten oheň a vrátíme se zpět do tábora. Jsem zvědav jak se asi budou tvážit. Pak udusám oheň, vezmu si pouze hoříví větve, které podám i Dyerovi a Arnarmovi. Po cestě do tábora se už nic nestalo, takže jsem se zas o něco zkušenější vydal na kutě. |
| |
| Lov V medvědovy blízkosti jsem si už tak jistý úspěchem nebyl. Ale měli jsme štěstí, méďa usoudil že se k jídlu nedostane a že nebude riskovat své poranění a tak raději utekl. Ne že bych s toho byl vyloženě šťastný, sice nemáme kožešinu ani nic dalšího ale nemuseli jsme bojovat. A po pravdě docela jsem si oddych když jsem spatřil prchající kolos. Po neúspěšném lovu nám ale nezbylo nic jiného než se vrátit do tábora a pokračovat v předešlé činosti. Já jsem zase usedl na už vysezené místo a pustil jsem se do strouhání kůlů. Po přibližně dvou hodinách jsem ale u mněl taky dost a tak jsem vzbudil toho jenž mněl hlídku po mně a spokojeně jsem ulehl. Ráno Ráno jsem se probudil odpočatý a plný života, leč trochu zklamaný. zašel jsm si opláchnout obličej a trochu se napít. Pořád mi vrtal v hlavě ten medvěd, a to mně utvrdilo v mém plánu na pandží. Když jsem se opláchl došel jsem pro jídlo a donesl ho do tábora ať máme snídani. Zde jsem popadl kus masa a spokojeně usedl vedle stromu a hromádky kůlů. |
| |
| Ráno Ráno jsem se probudil odpočatý, poprosil jsem někoho o doprovod, a vyrazil pro maso. Stará věkovitá borovice na kterou jsem maso zavěsil, měla hrozně podrápanou kůru až do výše 4 sáhů... ovšem maso se houpalo v takřka sedmi a neporušené. Ten medvěd musel být opravdu statný... dokonce v kúře nechal jeden dráp, vzal jsem ho sebou. Byl jsem rád, že jsem v noci zachoval chladnou hlavu. Po návratu jsem kůži upravil do podoby jakéhosi vaku, aby se nám maso lépe neslo. Arnovi jsem mlčky věnoval ten dráp, snad jako omluvu, že nejsem příliš hovorný. Ze zbytku kůže jsem si udělal prak, a poprosil jsem oba hobity, aby mě s ním naučili zacházet... tak dobře, jak to umí jen oni. Připravil jsem skromnou snídani... škoda, že nemáme mouku na placky. Pak jsem se pomalu chystal na další cestu, s tím, že obzvlášť pozorný k stopám po civilizaci... |
| |
| Ráno Ráno se probudím s pocitem odkopnutého štěněte ale ihned se mi spraví když si umyju obličej a dám si trochu srnčího Pak mi Habr vrazí do ruky medvědí dráp, Moc děkuji a začnu si dráp prohlížet ze všech stran Moc si toho vážím Pak se vydám pod nejmohutnější dub u řeky a medvědí dráp si dám na provázek ke svému přívěsku Poté se opřu o strom a začnu meditovat půl hodiny, potom vezmu obě dvě kopí a začnu si cvičit hod |
| |
| Tábor-ráno Když se konečně ráno probudím, slunce už je vysoko na obloze a celý tábor na nohou. Pomalu otevřu oči, posadím se a podívám se co se vlastně děje. Dyer už zase strouhá kůly, Arnarmo už zase někam zmizel a Habr se právě věnuje výrobě praku. Z kůže už se stal vyk ve kterém je zbytek našeho masa. Maso chutná docela dobře i za studena a když si vspomenu jak jsme ho museli bránit chutná mi ještě víc. Navíc už mě přešel i stek na ostatní teda krom Arnarma a Dyera. Ted´ jsme zase jeden tým. Po jídle přijdu za Habrem a zeptám se ho jestli neví co se stalo s hlavou té srny. |
| |
| Den Ráno se probudím jako pokaždé.Copak to tu bylo v noci? Něco s medvědem hádám, že? Včera jste o něm mluvili takže bylo jasné, že se tu objeví.Řeknu s úsměvem a podívám se na odpočaté přátele.Poté si znovu jako vždy skontroluji jestli mám všechny své věci a jdu k Habrovi.Ukaž...Řeknu a vezmu do ruky jeho prak.Poté ze země zvednu nejbližší šutr.Pak roztočím a snažím se trefit nejbližší strom.Stačí jen vzít,roztočít a v pravou chvíli pustit.Nic težkého.Řeknu a ani se neohlížím jestli jsem se trefil.Poté odcházím ke zbytkům popela po ohni a rozkopu je na více míst pokud už nejsou žhavé.S myšlenkou, že si to příroda zúpracuje když to rozdělíme a poté už jen čekám co se bude dít a popř. pokud se někam půjde tak jdu s ostatními. |
| |
| Ráno Hlavu té srny jsem zakopal spolu s vnitřnostmi přímo na místě lovu. Ovšem její lopatka, kterou jsi chtěl je zde. Odvětím Danovi a podávám mu lopatkovou kost srny. Pak se už balím na další cestu... a počítám s tím, že nám maso vydrží až do večera, tudíž nehodlám na oběd stavět tábor, abychom se nezdržovali.... a urazili do večera co možná nejdelší vzdálenost... pokud vše dobře půjde, a protože jdeme na lehko, může to být až přes 20 mil.... |
| |
| Ráno Když vidím že už všichni vstali, odložím kůl, postavím se a přednesu mou myšlenku. Jak už ste si všichni všimli večer nás tu navštívil méďa a chtěl nám snist zásoby. sice jsme ho zahnali ale co ho takhle ulovit? Nebylo by to vůbec složité jelikož je zede vysoká pravděpodobnost že se méďa vrátí pro jídlo které večer nedostal. A když my budeme dosti chytří a nastražíme past, chytí se a my budeme mít kožešinu. A nebo to můžeme vzdát a jít zase o kus dál. Pronesu a čekám na reakce ostatních. |
| |
| Ráno v novém tábořišti Ráno, když se probudím se cítím poněkud zvláštně. Na jednu stranu mě již kotník moc nebolí, když jsem včera uposlechl Habra a před polednem jsem si dal ještě jednu várku bahna. Poté jsem šel s nimi na lov, který byl úspěšný, v což jsem ani moc nedoufal. Kotník se během večera neozval, za což jsem rád. Vidím, že hlady rozhodně neumřeme, když máme v družině tyto zkušené lovce. Zdá se, že Habr se poněkud nenápadně ujímá vedení skupiny. Proti tomu nemám námitek pomyslím si, když snídám kořist z večera. Poté si zbalím tesák a měch s vodou. Myslím, že příště už mohu být také na stráži, chci vám to vynahradit, klidně dvě noci za sebou navrhnu společníkům. Po odpovědi se jdu projít po okolí. Chodím po okolí a přemýšlím, co asi udělám, pokud se odsuď dostanu, třeba až do trpasličí říše. Když usoudím, že jsem čas zabil docela slušně, vrátím se do tábora, kde začnu balit moje málo věcí. |
| |
| Hůl Nemám co dělat a ostatní bádají nad medvědem tak já si zatím něco vyřežu.Pomyslím si a rozejdu se kousek do lesa.Vezmu ze země první rovný klacek podobný tyči který je dlouhý aspoň dva metry.Je to pro mě trochu práce zvednout a přidržet si, ale já si to chytře opču o strom a začnu klacek tesákem upravovat do tvaru tyče.Po chvíli hoblování kůry vezmu tesák a rozvážu u něho rukojeť obvázanou kůží.Poté znovu zavážu, ale tentokrát k dlouhému 1,5 metrovému kopí jelikož jsem ho zkrátil.Je na mě sice velké, ale ono se nakonec bude hodit.Sice to bude zátěž, ale třeba se dá prodat.Pomyslím si a po sléze se vydám zpět k ostatním. |
| |
| Tábor V táboře to začíná žít. Nejprve se rozeběhne vášnivá debata o tom, jestli lovit medvěda nebo se rovnou vydat dál. Pak se rozeběhne nová debata, pro změnu o náboženství. Tu začnu já ikdyž nechtěně, a tak se má celá polečnost na dost dlouho o čem bavit. Po chvíli si uvědomím že už je na čase nechat tlachání a začít dělat něco užitečného a tedy povím: Tak klid. Je nejvyšší čas nechat toho tlachání a rozhodnout se, co se bude dít dál. Myslím že by jsme se měli vydat po proudu a ne lovit medvěda. Na to časem taky dojde, ale ne ted´, když jsme ztraceni a právě zranění, která by jsme utržily by znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí. Jek se zdá tak nejvíc se v přírodě vyzná Habr. Ani jeho rozhodnutí nejsou nijak houpá a tak si myslím, že pokud by on měl zájem a i společnost by se na to shodla, že bynám jn prospělo kdyby byl Habr naším vůdcem. Oficiálně. Jste pro nebo máte vůči tomu nějaké výhrady? Pokud ano tak rychle ven s nimi. Pokud se dohodneme tak by bylo nejlepší sbalit tábor a pokračovat, už jsme ztratily dost času. To je zatím vše co jsem chtěl říct a tak zase zmlknu a čekám co se bude dít dál. |
| |
| Vesnice Dane,Dane sice se moc neznáme, ale z tebe jednou něco bude trochu zkušeností ti chybý a byl by jsi dokonalý, ale neunáhli se.Vždyť Habra skoro neznáme i když má velký podíl na naší existenci.Mě z hlasování vynechte já jdu po proudu a nečekámPokud se chcete babrat s dalšími zbytečnými zbraněmi či nástroji tak prosím, ale já jdu za civilizací.Snad nějakou potkám.Pomyslím si a vydám se dál po proudu řeky ze začátku nespěchám kdyby se chtěl někdo přidat a poté pokračuji dál.Pojďte pokud chcete.Ještě trochu s důrazem dodám a jdu. |
| |
| Cesta Řeknu, že jsem rozhodně PROTI tomu, abych někoho vedl... a hned se zbalím a vyrazím po proudu... |
| |
| Tábor-uprostřed hádky Zacha už to nebaví stejně jako mě, ale on to řeší trochu jinak-vydá se na cestu rovnou. Hej Zachu. Povím a zadržím ho. Pak si kleknu tak aby jsem se mu mohl dívat do očí a on nemusel zdvyhat hlavu. Ano máš pravdu. Navzájem se tu skoro neznáme, ale nejspíš přežijeme když budeme držet při sobě. Já Habra tyky moc neznám, ted´ ale nemáme důvod si nedůvěřovat. Habr nás dobře vedl včera a dnes se na tom nejspíš mnoho nezmění. Po proudu pujdem, o tom já nepochybuju, předtím se na tom musíme všichni dohodnout, pak nebudou zbytečná spory, ty by nám moc nepomohly. Takže tě žádám: vydrž ješte chvíli a pak pujdeme. Do očí se Zachovi dívám dokud mi neodpoví a pak se zase vrátím k tématu a pokusím se ho už konečně nějak uzavřít. |
| |
| Cesta Promiň Dane ale Habr tady není moc dlouho, a navíc není ani moc výřečný ale pokud dojde na akci tak souhlasím že je užitečný Nejvyšší čas vyrazit co říkáte?? zeptám se se širokým úsměvem |
| |
| Dan Dane, já vím, že musíme mít vůdce a držet při sobě, ale starý čaroděj jako já by pro skupinu už stejně nebyl velkým užitkem a proto se vám do toho tolik nepletu.Pokračuji, ale jen pomalým krokem takže mě na pohodu doženete.Řeknu s úsměvem a dám Arnarmovi najevo, že mi toto téma nevadí, ale máme málo času a do večera bych rád došel do nějaké civilizace. |
| |
| Doprovod Pokud ti to Zachu nevadí rád bych ti na cestě dělal společnost usměju se a čekám na odpověd |
| |
| Arnarmo Proč by jsi mi vadil.Je příjemné někomu mladému předat pár zkušeností.Navíc bych ti chtěl pak něco říst tak pojď trochu blíž.Řeknu mu a pokračuji v chůzi a dávám mu tím najevo, ať také pokračuje, že me uslyší i ze stoje. |
| |
| soukromá zpráva od Arnarmo pro To jsem rád řeknu a opřu se o oba klacky takže při chůzi vlastně i posiluju ruce Tak o čem si chtěl se mnou mluvit? Doufám že nevadí že ti tykám? zeptám se a čekám na odpověd |
| |
| Tábor Ano, vyrazíme. VŠICHNI. Povím když zjistím že mé snahy o motivaci družiny a upevnění týmového ducha jsou marné. Dovolím si s tebou nesouhlasit Zachu. Právě díky tvému stáří a životním zkušenostem jsi pro družinu přínosem stejně jako každý z nás. Beru na vědomí že Habr nechce zodpovídat za celou družinu, je to pochopitelné, ale pomohlo by nám to. Arnarmo není nutné být ukecané, to ti úspěch nezaručí, ne tady. Nikdo z nás tu prostě není dlouho. Já Habrovi věřím, stejně jako vám všem a to je důležité, navzájem si důvěřovat. |
| |
| Ráno Když se tak nějak zavrhne můj plán zabít medvěda, trochu mně to naštve ale po chvíli si uvědomím že to byla opravdu hloupost a že by to nejspíš nedopadlo dobře.. Smířím se stím že jsem kůly dělal zbytečně. Ale na druhou stranu aspoň jsem se zabavil. Zloba úplně odezněla a já se začal balit. Jenže když jsem si za opasek zandal dva nejlepší kuly zaslechl jsem jak někdo navrhl vůdce. Je přirozené že potřebujeme nebo měli bychom mýt vůdce ale zarazilo mně to jméno a ještě víc mně zarazilo že to navrhl zrovna Dan. Habr? ten ignorant? a vůdce? Zeptal jsem se sám sebe. Podle mého Habr není zrovna nejlepší vůdce, vyzná se sice v lese a ví kam jít. Ale jak už jsme všichni pocítili moc toho nenamluví a ignorace není nic neobvyklého. Ale jak myslíte je to na vás. Řeknu trochu pohoršeně a vrátím se k balení věcí. |
| |
| Cesta Uvědomuju si že chce Zach mluvit s Arnarmem o samotě a tak udržuju takový odstup, aby jsem je nemohl slyšet. |
| |
| soukromá zpráva od Zachariáš Grim pro Nevadí, není to jisté,ale nejspíš se od vás ve vesnici odpojím.Mám ještě neodkladné povinosti úplně na jiných místech.Jendoduše jsem už příliš starý.Je mi celých 81 let.Věř, že bych stebou rad pokračoval, ale jak to tak vypadá tak to nepůjde.Řeknu Arnarmovi a vytáhnu z kapsy dýmku.Poté mu ji podám rovnou do dlaně.Pamatuj na mě, sice neodcházím hned teď, ale pak na mě dojde smutný pocit loučení takže ti to dávám radši teď u sebe mám stejně ještě tu zloměnou dýmku takže si ji asi opravím.Nech si tuhle jako dárek odemne.Řeknu a usměji se na něho poté už jen hledím do dáli a snažím se tvářit šťastně i když mi je trochu do breku. |
| |
| Cesta Dyer má jiný názor a tak jdu blíž k němu. Nebudě ti vadit, když se tě na něco zeptám? Proč myslíš že se k tomu Habr nehodí?Tedy přesněji. Proč je podle tebe ignorant? Pak se ještě Dyera zeptám jestli chce pomoct a kdyby ano tak mu s tím pomůžu. |
| |
| Cesta Poté co mi Zach oznámí tu smutnou zprávu tak dýmku strčím dýmku do měšce Nachvíli se zastavím a co nejrychleji vběhnu do lesa |
| |
| Dan Už nejednou se stalo že prostě bez jakéhokoli zájmu prostě odešel nebo prostě neodpověděl na docela důležitou otázku nebo větu mířenou přímo na něj. A také docela proto co se stalo večer. My se tam snačíme něco udělat s medvědem a on si prostě jen tak spí. Odpovím znovu pohoršeným tonem a poté se už vydám rovnou po proudu za Arnem a Zachem. |
| |
| Arnarmo Chudák kluk, buď mi chce taky něco vyrobit a nebo si jde vylít své emoce.Neměl bych ho rušit, ale v tomto případě je to nutné.Pomyslím si a řeknu ostatním ať jdou dál ,že se k nim zase zachvíly připojíme.Poté se rozeběhnu za Arnarmem. |
| |
| soukromá zpráva od Arnarmo pro Po vběhnutí do lesa vylezu na Dubový strom a useknu větev, z ní vyřežu náhrdelník odkaz A požádám Ilúvatara o požehnání (stejný obřad jako předtím) , a do potoku vhodím dobový list jako omluvu za uřezání dřeva |
| |
| Cesta Po krátké chvíli chůze se stalo něco divného. Arn se prostě jen tak rozběhl do lesa. Co se mu stalo? pomyslím si a trochu zrychlím. když mě ale Zach oznámí že máme jít dál a rozběhne se za Arnem zarazí mně to ještě víc ale co, Zach asi věděl poč to žekl a tak jsem zase zpomalil a pokračuji v klidné chůzi dál. |
| |
| Zpět Po cestě zpátky potkám Zacha a srazím se s ním Vytáhnu z kapsy náhrdelník odkaz Není to nic moc a není to ani magické ale je to požehnané Ilúvatarem a navíc od srdce řeknu a dám mu amulet kolem krku Děkuji ti za všechno co si mě naučil |
| |
| Cesta Jak se zdá, i přes nejlepší úmysl zlepšit vstahy ve splečnosti, jsem vše jen zhoršil. V táboře už nezbyl nikdo kromě mě, pana Květoslava Nora a El´Dona. Přeptám se jich jestli nechtějí s něčím pomoct, prohlédnu tábor, jestli jsme tam přeci jen něco nenechali a pak se vydám na cestu. |
| |
| Amulet Děkuji, nechceš k té dýmce i trochu tabáku? Sice nechci aby jsi kouřil, ale lepší když si zakouříš když tu jsem.Řeknu a pousměji se.Poté se vrátíme s Arnem na cestu a jdeme s ostatními dál.Amulet je pěkný.Pečlivě si ho musím uschovat. Já už myslel, že tam Arn někde brečí, ale to o něm mám asi jen špatné iluze.Potéto myšlence si dám amulet kolem krku aby ho viděli i ostatní a ne pod oblečení a usměji se na Arnarma a kouknutím se na Dyera a Dana jim poděkuji za soukromí.Poté už jen pokračuji po proudu. |
| |
| Cesta Né děkuji zatím nechci aby mi při šermířském tréninku někdo svíral plíce ale jinak děkuju řeknu a vrátím se na cestu Poté pokračuji mlčky a poslouchám šumění stromů |
| |
| Den, cesta Cesta pobíhala podobně jako předešlého dne. V poledne udělal Habr jen malý oheň na ohřátí masa.... okolo třetí hodiny odpolední byl nalezen brod, a od něj... cesta podél potoka, a na ní stopy lidí, koně a vozu. Po té cestě jste se vydali, a asi po 5 mílích jste dorazili do vesnice opevněné palisádou... stráž vás zadržela, ale když se ukázalo, že jste v podstatě neozbrojení... tak jste byli vpuštěni, ovšem s tím, že budete rychtářem a stráží sledováni.... |
| |
| Cesta Stát.Zvolám na ostatní a podívám se na ně.Poté trochu couvnu aby na mě viděli všichni.Arnarmo je mladý a něco se z něho stane, El'donovi vděčím za prak a vám soatatním za život.Bene, tady máš ode mě dárek.Řeknu směrem k benovi a hodím k jeho nohám kopí, ale aby se mu nic nestalo.Je mi líto, že už svámi nemohu dál pokračovat.Chápu, že to asi nepochopíte, ale je mi už 81 a toto bych asi nesvedl.Tak se mějte.A děkuji za vše ia za Amulet od Arnarma.Řeknu a otočím se k nim zády.Je vidět, že se mi trochu spouštějí slyzy a u východu z vesnice takže u brány se ještě otočím a kouknu na ně z toho úhlu aby se mi zabléskli oči na rozloučenou.Poté vykouzlím malý plamínek do vzduchu na rozloučenou a odcházím.Děkuji vám ještě jednou za vše. |
| |
 | Zach Sedím si v klidu na bedně hned vedle brány a najednou vidím skupinu dobrodruhů jak vejdou dovnitř a koho to nevidím.Je to můj přítel Zach kterého znám Z jednoho mého dobrodružství které jsem prožil.Když vidím jak se s nimy s citem loučí tak mu prokáži laskavost.Nebudu se s ním zdravit.Nechci pokazit tu dojemnou chvilku a navíc si nejsem jist jestli mu nedlužím peníze. Po této myšlence vyzmu loutnu a s meloudií z dálných plání se k nim přibližuji a doplňuji tak dojemnou chvilku.Záběr na Zachovi blískající se oči a tuto píseň k tomu vyvolá slzy. odkaz A jak je Zach dál a dál tak zpomaluji až má píseň utichne. Zdravím, není to asi vhodná chvíle na představení, ale jsem Zachův známý.Roland Zpěvomluvný jméno mé.Potulný bard.Smím se k vám přidat?Řeknu a dám si loutnu znovu na záda a zamávám Zachovi. |
| |
| Vesnice Moc nechápu co se to děje, ale ani se to nesnažím pochopit. Když se s námi zach loučí přijdu až k němu a povím: Tak se měj ty... dědo a aby jsi na mě jen tak nezapoměl tak ti taky něco dám. Rozepnu opasek, vyvléknu z něj svůj nůž a dám ho Zachovi. Je ostrý jako břitva a jen tak se neotupí. Mockrát jsem ho použil a nikdy mě nezklamal. Těžko se mi s ním loučí, i s tebou. Snad se ještě potkáme. Pak se vrátím zpátky ke společnosti. |
| |
| Zach je to Je smutné že nás Zach opouští ale je to jeho volba. Vlastně teď nastává ta chvíle kdy by se větčina lidí mohla trhnout a jít svou cestou a tak nezbývá než doufat že se tak nestane a opustí nás jen Zach. I to je ale škoda a někdy bychom se mohli znovu setkat. Se Zachem jsem se moc dobře neznal a tak mně to nechytalo za srdce až tak jako třeba Arna na kterém to šlo docela dost vidět. Byla to dojemná chvíle a tak jsem tam jen stál a poslouchal loučení přítele. Jeho odchod byl náhlí a v celku nečekaný ale co se dalo dělat. Na Zachovo loučení odpovídám pouze zamáváním a pohledem do jeho lesklých očí. Skoro se ani Zak nevzdálí když knám přikráčí jakýsi bard. Osobně bardy nemám moc rád jelikož sou moc hluční a většinou jím nerozumím ale tenhle byl v celku milí a tak mi nevadil jeho příchod a coíc třeba zaplní to místo po Zachovi. Zdravím, nevidím jediný důvod proč by ses nemohl přidat k nám. Odpovím a v celku mile se usměji. |
| |
| Loučení Když nás Zach opuští nejspíš mi jdou vidět slzy v očích Sbohem a mávu oběma rukama nad hlavou dokud nezmizí z vidění Pak se k nám přidá jakýsi týpek který nejspíš neznal Zacha Chvíli se dívám do země a veškerá debata jde mimo mně |
| |
| Ves Acallad, večer Rozloučím se s Zachem, a přivítám barda a představím se mu. Pak najdu hospodu, domluvím si noclehy ve stáji, a pokusím se nechat zaměstnat v kuchyni, rád bych se naučil lépe vařit než už umím, to vše za stravu, nocleh ve stáji a nějaký drobný peníz. Také si v hospodě půjčím sekyru, a odstraním si špici z kopí... tak z něj udělám pouze hůl. Zjistím, které větší město je poblíž, a hostinskému řeknu, že bych se případně nechal najmout jako ochrana obchodníků, tedy pokud by mi opatřili nějakou zbraň. S tím bych nastoupil do práce v hospodě, tedy pokud mne vezmou. Pak bych si rád koupil za těch pár měděných co mám, pořádnou pasteveckou flétnu z bezu, případně doplatím nějakým masem co zbylo... |
| |
| Ves, Acallad Habr- Byls najat do kuchyně v hospodě U skřítka za stravu, ubytování ve stáji a plat 2 měděný denně. Ves Acallad je na východ od lidského města Arrow, a poměrně často mezi vsí i městem jezdí karavany i jednotlivý kupci... zatím nikdo neprojevil o tvé služby zájem... zatím. Pasteveckou flétnu z bezu jsi koupil od pasáka ovcí za 3 měděné a trochu masa. |
| |
| Kde se to vlastně společnost nachází? Acallad by jste na mepě v HP hledali marně. Pokusím se vám tedy přiblížit, kde se zhruba nachází. Jak už bylo řečeno, Acallad leží východně od města Šíp(Arrow). Šíp leží v údolí, které je ohraničeno Severními horami na severu a Jižními horami na jihu. (hory tvoří tento tvar >) Šíp stojí na řece, která vytéká z Itejského jezera a teče do Zlatého jezera. |
| |
| Zach Když jsi všimnu smutného elfa který vypadá i pláče nejspíš nad Zachovím odchodem tak mě zahřeje u srdce a vyrazím k němu.Nesmutni, teď jsi ještě mladý a přátelé jsou pro tebe vše vždyť mě je jen 22 a už jsem procestoval lány světa.Když budeš smutnin nad každým přítelem o kterého přijdeš nebo odejde tak brzy přijdeš o oční kanálky.Vzchop se.Teď jsi mladý, až budeš starší tak už si třeba na přátele tolik nepotrpíš a na Zacha si málokdy vzpomeneš.Rád bych se seznámil i stebou, ale asi by to nebylo nejvhodnější když proléváš smutek.Řeknu a když vidím, že trochu zdvihl hlavu tak se usměji a poplácám ho po pravém rameni.Poté se vydám znovu k muži který mě přivítal.(Dyer) Kam plánujete vyrazit?Já osobně jsem plánoval vyrazit někam do lesa a vyzkoušet si pobyt v lese.Načerpat inspiraci pro své básně a trochu si zalovit a zdokonalit se v boji.Řeknu a čekám co se bude dít.Trochu je mi toho smutného muže líto, ale ono to přejde myslím, že pochopil má slova, že život jde dál.I když Zach ten starý měkota by byl rád kdyby se na něho vzpomínalo. |
| |
| Setkání Mám slzy v očích a mávám zachovi když v tom na mě začne mluvit nějaký chlap Rukávem si utřu slzy a řeknu Jsem si jistý že Tach by nechtěl abych se kvůli němu trápil Natáhnu ruku k potřesení a usměju se Já jsem Arnarmo ale můžeš mi říkat Arn Znovu si utřu zbytky slz Vykloním se abych lépe viděl ten jeho nástroj Umíš na to hrát? A nenaučil bys mě na něco hrát? Pokud je odpověd kladná tak se začnu radovat Počkejte na mě chvíli A rozběhnu se směrem k nějakemu Antikvariátu a koupím si knihu se šermířskými technikami a postoji, může být i stará |
| |
| Píšťala Milerád tě naučím na píštalu jelikož ta jde vyřezat, ale loutna moc ne.Nějakou si seˇžeň a uvidíme.Rechle se z toho vzpamatoval.Chápu, že mu Zach chybí jelikož s takovím mladým elfem co se rád čemukoli naučí si musel Zach rozumět.Po tomto rozhovoru dám ostatním najevo, že se vrátím a jdu do obchodu se zbraňěmi.... Stačí stánek.Mno prostě nějaký obchodnílk na návdi co by mi mohl prodat nějakou zbraň či dřevěný nástroj. |
| |
| Nemusíte číst část která se vás netýká. Společnost jsou všichni až na Habra. Vesnice Acallad Společnost. Už dost bylo truchlení pro starého půlčíka a když bohové dají snad se s ním i znova setkáme. To vás utěšuje Dan svým konejšivým hlasem. A tak po nějaké té chvíli zažehnáte chmury a začnete pomýšlet na další nebezpečný podnik. Den je ještě mladý a slunce vám krásně svítí na cestu, kdo ví? Možná je nové dobrodružství blíž než by se mohlo zdát, stačí jen trocha štěstí a nemýt strach a dobrodružství si vás opět najde. Ale co to? Jek se zdá společnost se pozvolna rozpadá. Dříve než se nadějete, Habr zmizí neznámo kam. Možná se vrátí, ale možná taky ne. A i kdyby, vyplatí se na něj čekat? To je otázka, která teď stojí před společností a dříve nebo později je nutno ten problém rozseknout. Habr Nejsi na srdceryvné loučení a tak se co nevidět vytratíš. Nejprve na nákupy a pak hned rychle do hospody. Starý bača ti prodal krásnou flétnu a za docela slušnou cenu tří měďáků a tu trochu starého masa co ti zbyla jsi s ním vyměnil za spoustu ovčího sýra. Ve vaku ze srnčí kožešiny si neseš skvělý sýr a po cestě do hospody si vesele pískáš na novou flétnu. Co tě však trápí, je smutná skutečnost, že tvůj váček zeje prázdnotou. V hospodě se dá jistě sehnat slušná práce. Proletí ti hlavou jako šíp. Hned všeho necháš a pospícháš do hospody. Když vkročíš do hospody, div tě na zem nepovalí vydýchaný vzduch a pach potu a dýmu. Namíříš si to rovnou k hospodskému, které právě stojí za poltem a dolívá džbánek jakémusi podivnému individuu. Hospodský je kus chlapa, na sobě má lněnou košili, tmavé vlněné kalhoty a okolo pasu zástěru z jakési tuhé látky. Co by jste rád pane? Osloví tě, když přijdeš až k němu. Když ho požádáš o práci, nejprve ti poví že nic nemá, ale když vidí že se jen tak nevzdáš, dá ti práci v kuchyni. Už si to míříš do kuchyně, když tě zastaví chlapík, který se ti ještě před chvílí zdál úplně na mol. Na sobě má modrou lněnou košili, tmavě červenou vestu a zelené kalhoty. Hej, ej ty no ty s tebou se bavím. Sem si všimnul eee tady slyšel jsem jo, jo slyšel že sháníš prácu. Tož bys mi mohl pomoct. Vezu jednu zásilku no do toho, no do Šípu, ale nemám žádný doprovod. Ozbrojený teda. Ozbrojený doprovod nemám a cesty jsou dost nebezpečné. Tož za slušný peníz bys mě doprovodil ne tož? Ted´ je volba na tobě. Budeš umívat talíře za almužnu anebo se vydáš vstříc novému dobrodružství, jako doprovod karavany. A co tví..., jsou to vůbec tví přátelé a stojí ti zato se s nimi dál tahat, možná ale dojde i na boj a sám proti přesile mnoho šancí nemáš. Ted´ se musíš rozhodnout kterém směrem se bude ubírat tvá cesta. |
| |
| U skřítka Odpovím mu, že možná jindy... teď se chci naučit pořádně vařit, a to mi půjde určitě zde líp než venku. Upozorním ho na ostatní, kteří přišli se mnou, že ty by možná chtěli se připojit k jeho karavaně. Pak vejdu do kuchyně... |
| |
| Acallad Když jsme dorazili do vísky jménem Acallad, docela se mi ulevilo. Konečně jsme pryč z divočiny. Hned jak projdeme vstupní branou, hned ze mě spadne pocit, že jsem na vše sám. Příroda mi sice nějak nevadí, ale nejsem rád, když nemám žádný záchytný bod. Když dorazíme do vesnice, nejradši bych zašel do kovárny, abych si trochu přividělal (přece jenom, než jsem seo dostal sem, byl sem kovářský učeň). Taky bych se chtěl poradit s nějakým medikem. Nakonec asi tedy zbývá hostinec. Všimnu si, že nás opustil jeden z hobitů, Zach. Rozloučím se s ním popřeju šťastnou cestu a doufám, že se naše cesty znovu propletou. Tam seženeme noclech. Ráno začne mluvit Dan, který říká, aby jsme již netruchlili pro hobita. Vidím, že Arn to dost vzalo. Já to přožívám tak, že život už je prostě takový. Po snídani oznámím: Přátelé, mé cesty mě též volají, i když nechci se odpojit tak náhle jako Zach. Musím zajít do kovárny, zda bych si tam nemohl přividělat nějaký ten peníz a za nějakým Medikem, který by se mi pořádně podíval na ten kotník. Po tomto oznámení jsem již u východu: Snad jsem za chvíli zpět, dyštak mi tu nechte nějakou zprávu u pana hostinckého. Děkuji a nashle s těmito slovy odejdu z hostince a jdu po návsi, zeptám se místních, kde je nějaká kovárna a medik. První jdu do kovárny. Snad si nějaký ten gáblík vydělám... |
| |
| Ves, Acallad Když si všimnu, že mistr trpaslík vyrazil ke kovárně... jak se dal alespoň slyšet... tak se v kuchyni na chvilku omluvím, a doběhnu ho. Požádám ho, že pokud by byl v kovárně přijat, zda by mi nevykoval nějaký levnější široký meč, či alespoň hlubokou pánev... tedy samozřejmě až poté co si ukove sekyru. Pak se s ním rozloučím, a řeknu mu , že se pokusím pro něj dojednat levnější stravu v hostinci. Pak se vrátím do kuchyně, a až bude vhodná chvíle, zkusím domluvit s hostinským stravu zdarma či levnější pro svého přítele trpaslíka, s tím že je dobrý se sekyrou...tudíž by mohl na oplátku za jídlo vždy naštípat dříví. Snažím se v kuchyni co nejvíce naučit chutně vařit... |
| |
| Náves Doběhne mě a zastaví mne Habr s prosbou, pokud bych mu nevykoval nějaký široký meč, jestli mě do kovárny přijmou. Ano proč ne, příteli, i tu pánev se budu snažit, i když, tu jsem pravda, nikdy nekoval, takže bude všelijaká odvětím. Levnější strva by se docela hodila řeknu si. No dobrá, pokud mne přijmou, budeš první, který se to dozví řeknu Habrovi, prozatím se rozloučím a pokračuji ke své cestě do kovárny. Musím se ještě optat na tu cestu... |
| |
| U skřítka, kuchyně Jelikož jak je vidět, je tato hospoda i zájezdní... zastavují se zde obchodníci... tak samozřejmě při roznášení jídla monitoruji terén. Pokud by se zde vyskytla nějaká zajímavá informace ohledně možnosti získat meč či luk, nebo jiná zajímavá-ať pro mne, či pro ostatní... tak jí určitě věnuji pozornost. Jinak při přípravě jídel, při používání koření a soli jsem velmi učenlivý.... |
| |
| Habrova píšt'ala  |
| |
| Acallad No tak jsme konečně dorazili do civilizace. Hned jsem se chtěl začít shánět po věcech na vaření ale pk jsem si vědomil že jedna z věcí které mám málo jsou zrovna peníze no musím si někde přividělat. Zajdu do hospody a zeptám se hostinského jestli by nepotřeboval dobrého kuchaře. A že pokud mě nechá přespat někde tady v hospodě a dostanu nějaké věci na vaření jako pánev, koření, atd. tak budu pracovat zadarmo. |
| |
| Acallad, poledne Habr a pan Květoslav se potkali v kuchyni hospody U skřítka, je ovšem jasno kdo je mistr a kdo učeň. Po pár jídlech bylo jasno, že pan Květoslav svou odměnu dostane, a možná nejen tu. Ronald zjistil, že zbraně lze koupit v kovárně, ovšem asi na ně nebude mít dost peněz. Mistr trpaslík byl přijat v kovárně s otevřenou náručí, trpaslík a výheň... to jde moc dobře dohromady, a pokud vždy večer naštípe dřevo... dostane jídlo a nocleh ve stáji. |
| |
| Vesnice Po smutném loučení se většina lidí rozprchla do všech koutů vsi. A já měl jasno kam zajdu, do hospody. Oživit si své karbanické a kouzelnické triky a možná přitom i něco vydělat. Vstoupím do hospody a porozhlédnu se zda někde nesedí nějaká skupinka hráčů které bych mohl obrat i o spodky. Ale bohůžel štěstěna se na mně neusmála a hráli se jen kostky. I to je dobré jelikož se v hospodě určitě hodně pije, a kde se hodně pije je i hodně nehlídaných měšců. a tak se posadím do prostřed místnosti a sleduju kde by mi nějaký ten "měšec neukáp". |
| |
| U skřítka Dyer Je poledne a pomalu se začínají scházet hosté, mezi nimi i pár obchodníků a řemeslníků... občas se i nějaký ten měšec ukáže. Ovšem tvé schopnosti jsou teprve v počátcích, na to je třeba pamatovat.... |
| |
| Acallad, U skřítka Spolupráci s mistrem Květoslavem v kuchyni jsem uvítal s nadšením. Snažím se od něho naučit chutně vařit, obzvláště v divočině... v tomto učení hodlám pokračovat i až zas budeme na cestách. Časem jsem odchytil pana Máselníka - hostinského, a nabídl jsem mu své služby lovce.... nabídl jsem mu čerstvou zvěřinu, výměnou za luk a šípy, s tím že za něj zaplatím právě zvěřinou... na lov bych vždy vyrazil časně ráno a při soumraku, ovšem pouze do blízkého okolí vsi Acallad... |
| |
| Acallad Kam že to vůbec jdu? řeknu si je tam pár ožralů a taky žebráci kteří pochtívají peníze Možná bych se mohl něco přiučit od městské stráže řeknu a vydám se naverbovat ke strážím |
| |
| Acallad, poledne Arn- na strážnici tě přijal velitel veterán Drill, půjčil ti meč, a zkusil tvé šermířské schopnosti... shledal, že jsou mizivé, ale ty že jsi učenlivý, mrštný a rychlý. Nabídl ti službu, zapůjčení meče, nocleh na strážnici, stravu, plat 2měděné denně a lehký trénink tvých schopnosti co se týče šermu. Trénovat a učit se můžeš i od ostatních strážných, je mezi nimi pár veteránů různých bitev. Habr- informace zatím žádné. Hostinskému se tvůj nápad s lovem líbil, zvlášť když luk a šípy tu onehdy nechal jakýsi dobrodruh na úhradu útraty. Ovšem na tolik ti nevěřil, a tak s tebou vždy pošle pacholka-aby tě hlídal, pokud se ti bude dařit i s koněm. Řekl, že za 5 kusů vysoké je luk s šípy tvůj, a za každých dalších 5liber masa dostaneš 1měděný zaplaceno....kůže jsou tvé. /nejspíš si vyrazils už tento podvečer, ulovils 2kusy vysoké. |
| |
| Strážnice Vypadá to že mě velitel příjme, hodil mi meč a já obratně chytám Chce si vyzkoušet mé šermířské schopnosti? Já mu dám Dostal sem nakládačku jako nikdy v životě ale prý jsem velmi učenlivý Meč po mě nechce zpátky a přijímá mě Celý den dělám co mám a pozoruji různé veterány při boji a tréninku Když pak příde čas mého tréninku tak do toho dám všechno |
| |
| Acallad - odpoledne Dříve než se naděju, se celá společnost rozprchne do všech stran a tak mě rychle opustí vidina rychlého postupu dál. Mohl bych jít sám. Né to né to není můj styl. Ještě nějakou tu chvíli. Z chvíle se stala doba a z poledne odpoledne. A to už vedle mě nikdo nestál a byl se pevně rozhodnut, co budu dělat já. Seženu práci. No má jediná šance je nábor do posádky. Vyhledám nejbližšího člena městské posádky a zeptám se ho, kda bych mohl najít kasárna nebo zdejší velitelství. Pak už na nic nečekám a běžím se nechat naverbovat. Za stravu, nocleh, meč, štít a zbroj, budu sloužit zadarmo a na výpravy se klidně vydám, pokud za ně dostanu zaplaceno. S výcvikem by nemusel být problém, vojáci musí někdy trénovat. |
| |
| Acallad, odpoledne Dan- kasárna zde nejsou, jen vesnická stráž, tak jsi zamířil tam ... na strážnici tě přijal velitel veterán Drill, půjčil ti meč, a zkusil tvé šermířské schopnosti... shledal, že jsou mizivé, ale ty že jsi učenlivý, silný a dobře rostlý. Nabídl ti službu, zapůjčení meče, nocleh na strážnici, stravu, plat 1měděný denně (je již plný stav) a lehký trénink tvých schopnosti co se týče šermu. Trénovat a učit se můžeš i od ostatních strážných, je mezi nimi pár veteránů různých bitev. Meč ti pouze půjčí, je přiliš drahý, asi 1,5 až 4 zlaté. Zjistil jsi, že Arn učinil totéž. Nor- Kovář tě poslal za bábou kořenářkou - ta řekla, že kotník je již v pořádku, byl dobře zaléčen. Na počátku kovář skoro zalitoval, že tě vzal na výpomoc... ovšem tvůj rod se ozval, a tak si se velmi rychle v kovářství začal zlepšovat. Po dobu práce v kovárně dostaneš jídlo, pokud bys chtěl si vykovat sekyru, můžeš to zkusit sám s pomocí kováře... v tom případě tě nebude platit, a dá ti k dispozici železo na dvoubřitou sekyru (na dřevěném topůrku), měč pro Habra můžeš též vykovat, ale Habr musí zaplatit kováři materiál, tj. 7 stříbrných.... na pánev zapomeň, tu nezvládneš. |
| |
| Acallad- kovárna Po ohmatání si výhně a ostatních nástrojů se mi lehce vybavila práce, kterou jsem vykonával před několika lety. Chvíli to ovšem trvalo, než jsem se do řemesla znovu dostal. Znovu u výhně, už se mi po tom docela stýskalo pomyslím si, když vypomáhám kováři. Omlouvám se za počáteční prkenost, je to přece už nějaký ten rok od té doby, co jsem naposledy koval prohodím u výhně ke kováři. První asi pomyslím na přítele, který mi pomohl, když jsem byl na půl mrzák. Nejradši bych se příteli odvděčil, že mu meč vykovám za polovinu ceny, možná zadarmo, ale nevím, co na to kovář. Pokud si za dnešek něco vydělám, mohl bych začít šetřit alespoň na půlku ceny meče. U výhně a kovadliny docela čas ubíhá a večer se vracím do hostince. První se jdu domluvit s hostinckým, jak by si to asi tak představoval. Poté na dvorku štípu do večera. |
| |
| Hospoda, večer Když jsme začali pomalu připravovat večeře, vrátil se Nor z kovárny, a podle dohody se pustil do dříví. Když byla hromada požadované velikosti, řekl mi Máselník, ať ho už zavolám a mu dám večeři. Tak se i stalo. Probrali jsme s trpaslíkem den u voňavého jídla a piva, a já se dozvěděl jaké jsou podmínky získání meče. Pan Květoslav to vzal za mne. Po brzké večeři jsem s čeledínem na lov, který se vyvedl... |
| |
| Hospoda a blížící se večer V hospodě je sice veselo ale ne tak moc veselo, aby něco káplo i pro mně. Bohužel, budu musit zkusit něco jiného. Pomyslím si po delší chvíli prosezené v hospodě. Hostinský se už taky podezřele pokukoval a tak nezbývá nic jiného než se pokusit o měšec a vydat zase o dům dál. Vyhlídnu si sůl u kterého sedí už na pohled většina veselých a opilých lidí. tesák si dám do rukávu tak abych mohl rychle přeříznout poutko na opasku za které věčinou bývá pověšený měšec. Pořádně si prohlídnu ty na něž mám výhled a zorientuji se kde tak mají peníze ajestli mají měšec. Po krátkých a velmy rychlích přípravách se rozhodnu jít na věc. Přikráčim si to až přímo k nim, zde se slušně zeptám zda mohu vzít místo a bez čekání usednu vedle toho co má nejodkrytější mněšec. Pokud nebude místo nevadí podám si židli a i tak se vetřu. Když se posadím, nečekám a hned spustím. Zdravím udatní cizinci, mé jméno je Bron. Prosím vás neukápl by nějaký ten zlaťáček od tak ctěných a ušlechtilích mužů? Přepadli mně bandyté a teď nemám co do huby strčit. Slitujte se a uštědřete aspoň jeden zlaťák. Chvíli se snažím vydělat si něco řečmi, ale to věčinou nezabírá. vyčkávám a vhodný okamžik a ještě naposledy hodnotím své šance. Mám jen jeden pokus a tak to nechci moc uspěchat, ale taky nemůžu čekat věčně. pomyslím si a jedním rychlím ale opatrným pohybem levé ruky povytáhnu tesák a trochu víc se přisunu k muži v levo. Opatrně uchopím měšec mezi malíček prsteníček a zbytkem prstů držím čepel tesáku kterou přeříznu šňůrky měšce kterýma je připoután k opasku. (možnost 1 - vše klapne) Ruku s měšcem schovám pod plášť postavím se poděkuji za příjemnou společnost a pomalou chůzí odejdu z taverny. (možnost č.2 - Nepovede se) Postavím se uctivě poděkuji za společnost a rychlejší chůzí odejdu ven z taverny. A jakmile vyjdu ven dám se na útěk z vesnice. |
| |
| Měšec Po té co jsi se pokusil vloudit ke stolu evidentně opilých jsi byl ostře vykázán, s tím že takový blázni nejsou dávat zlaťáky žebrákovi! Na moment jsi se stáhl, a když jsi šel na záchod, míjel jsi tento stůl... jeden z opilých chtěl učinit totéž... ale upadl na tebe, v gestu záchrany pro něj vystřelili tvé ruce... a jeho měšec změnil majitele. Zřejmě štěstí začátečníka. Drze jsi jim vmetl do tváře, že proto aby nepadli na hubu, je i žebrák dobrý. Pak jsi zaplatil svá piva a vešel do soumraku... V měšci byli 2 stříbrné a 6 měděných, to by dnes stačilo, pomyslel sis.... |
| |
| Večeře a spánek Za celý den se nic nestalo Příjdu k Danovi a strčím do něj loktem Vypadá to že Dyer zatím nic neprovedl řeknu a začnu se smát Pak se vydám na jídlo , a tam vidím chleba s kouskem masa Snaží se na mě ušetřit... ale pořád lepší než nic Po lehkém jídle se vydám k postelím a tam spím až do rána Brzo ráno se vydám na cvičiště a tam si procvičím šerm a budu posilovat |
| |
| Večer Když vidím že vše klaplo tak jak mělo. Nebo ne tak jak mělo ale prostě klaplo. nezbývá nic jiného než si pogratulovat a jít oplatit druhým to co udělali oni pro mně, přeci jen bez nich bych se asi nenajedl a nenašel ani tuhle vesnici. Kousek od hospody jsem vyděl Arna dokonce i s Danem. A tak jsem se za nimi rozešel. Zdravím, jak jste na tom kluci ? Mohu vás pozvat na večeři? Nebo snad máte lepší? Zeptám se s úsměvem na tváři... |
| |
| Večeře Když si sednu ke stolu a vidím ten chleby s kouskem masa, přecijen jsem zvyklý na větší porce Vtom uvidím Dyera z okna jak na mě mává Okamžitě vyběhnu a přijímám jeho pozvání na večeři Zbytek večera probíhá tak jak jsem napsal |
| |
| Acallad Ušklíbnu se když mi Avnarmo poví že se Dyerova zlodějská stránačila projevit. No já bych si tím tak jistý nebyl. Podle mě už toho vyvedl hodně a jen se na to ještě nepřišlo. Vidíš támhle jde. Ukážu nenápadně na Dyera. Můžem ho sledovat a až se o něco pokusí, načapeme ho. Už to vidím. My na něj zařvem: Stůj ty holomku! Tady se ktást nebude! A on na to: Né né. Hoši notak jsme kamarádi tak snad pro jednou... A mi na to: Žádné takové ta grázle! Ty se za to hezky pohoupeš! A on: Né prosím jsem moc mladý na to aby jsem umřel. A pak mu povíme že jsme si jen dělali srandu. Jsem zvědav jak se asi bude tvářit Naneštěstí nás Dyer spozoruje a vydá se za námi. Tak snad někdy příště... Když nás Dyer štědře pozve na večeři mile rád ji přijmu ale neodpustím si Arnarmovi říct: No vidíš. Nakradl si tolik že už nás zve i na večeři. Samozřejmě že to navyřvávám po celé vesnici, povím to tak aby to slyšeli jen Dyer a Arnarmo. |
| |
| Smích Když mi to Dan řekne nemůžu si pomoct a vybuchnu smíchy Potom když mi řekne že nakradl na večeři tak se začnu smát taky |
| |
| Večeře Když uslyším narážku na mé zlodějské umnění neudržím se a začnu se smát. To víš no kdo umí, ten večeří. Řeknu a pomalou chůzí přejdeme k tavermě. Danovy i Arnovy věřím a tak jím dám 1stříbrňák a pošlu je napřed ať něco koupí.. Přeci jen v hospodě sem byl zažebráka a bylo by divné kdybych kupoval pořádnou večeři pro tři. Objasním situaci a chvíli počkám venku. Poté vstoupím do hospody a přisednu si k nim. Tak, co ste dělali celí den? |
| |
| Ves Acallad, noc Habr večer za soumraku ulovil dvě pěkné laně. Dyer pohostil Arna a Dana velmi dobře, i pivo bylo nějaké... tak se jim dnes bude dobře spát. Roland pojedl maso, které mu zanechali dobrodruzi... a přespal na seně ve stáji "U skřítka", stejně jako Habr, Květoslav a Nor. Arn a Dan spali na strážnici, a Dyer ve skromném pokojíku v taverně "U skřítka". A po noci přišlo ráno... časně s úsvitem vyrazil Habr opět na lov spolu s čeledínem a koněm ... ulovil laň a jelena. |
| |
| Ráno Brzo ráno si uvědomím že nechci být šermíř, uvědomil jsem si že chci pokračovat v otcových šlépějích Vydám se za Habrem a poprosím ho o šlachu zvířete, pokud mi ji nedá tak jdu za Květoslavem a poprosím ho jestli by mi ji nemohl dát z toho co vždycky zbyde když vaří |
| |
| Hospoda - večer V hospodě jsme dobře povečeřeli, pokecali jsme si a já Dyerovi popsal co jsem celý den dělal. Po jídle se s Arnarmem vracím na strážnici. Po cestě už mě začíná unavovat Arnarmovo básnění o lese, lovu zvěři a přírodě vůbec. Nakonec se neudržím a povím: No tak to by jsi se možná měl radši stát lovcem. Možná máš i magické nadání a tyk by jsi se mohl dostat mezi hraničáře. Ted´ už mi, ale dej s přírodou pokoj! Arnarmo se nejprve zatváří uraženě, ale pak se zatváří jako by si to vzal k srdci. Uvažuje o tom dokonce tak urputně, že už dneska ani nepromluvil. Strážnice - brzy ráno Proberu se časně ráno, obleču se a jdu na raní rozcvičku (nebo tak něco, prostě jdu trénovat). Po rozcvičce se vrátím k veliteli a začnu se hlásit do služby. |
| |
| Acallad, ráno S úsvitem jsme s pacholkem vyrazili opět na lov. Ulovil jsem laň a dokonce jelena... kůň nám to vše pomohl odvést. V kuchyni se zastavil Arn, coby strážný, a chtěl pár šlach... vyhověl jsem mu a přidal navíc pár porcí zvěřiny, aby mu nebylo líto toho masa... co jsem použil na úhradu flétny. Čtyři kůže ode mne nahrubo zpracované jsem odnesl ke koželuhovi, a vyměnil je za dva pořádné vaky. Jeden byl menší a druhý větší... ten menší jsem dál mistru Květoslavovi, za to že mne učí vařit. Od koželuha jsem si nechal podrobně vysvětlit a předvést kvalitní zpracování kůže, nejlépe v divočině. Také jsem se s ním domluvil, že mu za rady ještě dodám nějaké kůže... . Už mi zbývá jen jeden kus vysoké, a každá další už bude placená, taktéž luk už bude můj. Snídani jsme si dali dohromady s panem Květoslavem a mistrem trpaslíkem, den začal krásně.... |
| |
| Acallad ráno Zeptal jsem se Habra jestli by mi nedal šlachy a on mi je v klidu dal, ani jsem ho nemusel poprosit, navíc mi dal trochu masa, Je to vážně dobrý chlap, jen málo mluví Omlouvám se že jsem byl takový řeknu a ihned odejdu Pak jsem šel poprosit do nějakeho domu jestli by mi nepůjčili kladivo, pilu, klín, chodím od domu k domu a nabízím za to maso A u jednoho domu se mi to podařilo ale poslali se mnou chlapa jak horu, no co aspon nebudu sám Jdu do lesa a hledám Dubový stromek (10x178cm) a vyříznu z něj klín (1cm) , pokud se letokruhy blíží patnácti tak najdu jiný, až budu mít strom tak z něj vlastnoručně odloupu kůru, Strom potom zakopu 5cm hluboko a zapálím ohen, počkám půl hodiny, pokud si někdo bude chtít opéct maso tak nejsem proti, zatím si povídám s pacholkem Až vykopu strom tak by se měla vnější kůra odlupovat, odloupnu ji a vznikne tak nedotčené jádrové dřevo,Potom klínem rozlomím strom napůl,vezmu jednu půlku a s tou budu dále pokračovat, to zapřu o zem a oškrábávám dřevo z břišní strany (blíže ke střelci) tam kde se nejmíně ohýbá tak aby se ohýbalo stejně, pak na luk znovu s citem zatlačím a oškrábávám ho dokud se neprohne zhruba o 13cm, pak udělám drážky a natáhnu tětivu začnu za ni tahat a ostrouhávám strany dokud se nebudou ohýbat stejně, pak si koupím lněný olej, neměl by být moc drahý a v nějákém domě poprosím o co nejvíc husích brků |
| |
| Acallad, ráno a dopoledne Domluvím se s panem Máselníkem, že si vezmu 10 liber zvěřiny...vrátím jej ze své příští kořisti. Až půjde mistr trpaslík ráno do kovárny, půjdu s ním... dám 5 liber zvěřiny kováři, a domluvím se s ním, že už mistr trpaslík může pracovat na meči pro mne, jelikož jsem našel zdroj příjmu - tudíž už možná dnes večer přinesu kováři zálohu na materiál... to maso je jen present, s kterým mistra kováře zdvořile požádám, jestli by Norovi s tím mečem nepomohl, jak radou... tak svým mistrovským okem. Pak s dalšími 5 librami zvěřiny navštívím bábu kořenářku, maso jí dám - jako zálohu za její rady, s tím že časem přidám i nejaký ten peníz... podrobně se ji vyptávám na vlastnosti různých bylin, na jejich účinky, ať už léčivé... či jedovaté, na jejich zpracování, výluhy, možnou výrobu léčivé masti ve spojení s tukem zvířat, škvaření léčivého sádla, atd. ... srovnávám si to se svými zkušenostmi a znalostmi bylin, které si tímto doplňuji a rozšiřuji. Chovám se k bábě velmi uctivě, jakožto k mistru. Odpoledne se u ní ještě jednou zastavím, a přinesu ji paroží a jelení tuk... a opět se učím o bylinách... |
| |
| Acallad, dopoledne Habr- co jsi si naplánoval, to jsi uskutečnil, hostinský souhlasil, kovář dovolil Norovi pracovat na tvém meči-občas mu přitom poradí. Bába tě učí o bylinách, jelení tuk ji velmi potěšil i parohy... ovšem očekává i nějaký ten peníz. Arn- luk se ti zlomil, opakoval jsi výrobu s jiným stromem, a ten se již poměrně podařil... nevyrovná se to skutečnému luku od mistra, ale něco se snad s tím uloví... trochu oleje a husích per jsi získal... při výrobě šípů byl výsledek otřesný, bylo by lépe je koupit... |
| |
| Tuk Ty šípy jsou opravdu otřesné, radši je zajdu koupit, koupím šípy za 2 měděné a zajdu si zatrénovat na strážnici abych si to trochu připomněl Lepší než Tuk koupit by bylo o ně poprosit Habra, ale nebude to blbé furt jej o něco prosit? Nakonec jsem se rozhodl a s pohledem do země jsem ho poprosil a zvířecí tuk, pokud mi ho dá jako poděkování mu hodím jeden měděný Vezmu Jasanovou větev a u ohně ji natírám tukem, takhle to budu natírat celý den, a na večer to vezmu do strážnice a v natíráni pokračuju (natřu to jednou za hodinu) |
| |
| Ráno a dopoledne Když se ráno probudím ve stáji, řeknu si, že to byl přece jen dobrý nápad pracovat jako nádeník. Obleču se a rychle vyjdu ze stájí. Žene mě pořádný hlad. Domluvím se s hostinckým a navštívím pány v kuchyni. Dobré ráno mistře Květoslave, tobě také Habře. Rád bych něco posnídal, než se vypravím do kovárny řeknu v kuchyni. Když posnídám, vypravím se do kovárny a Habr jde se mnou, domluvit se na meči. Jako zálohu přinese kováři nějaké maso, zřejmě zvěřinu, kterou skolil v noci a brzy ráno. Kovář tedy souhlasí a já se mohu pustit do své první pořádné práce. Někdy mi dá kovář radu, která mi je rozhodně k užitku a já se tak pomalu zlepšuji. Práce na meči se ale zatím docela vleče. Přece jenom, zbraň už jsem nekoval dlouho. O menší pauze, kdy už mám pomalu vykovaný hrubý tvar jílce, se zeptám mistra kováře, zda by mi pomohl, kdybych si chtěl také vyroobit nějakou tu zbraň. Samozřejmě až po té Habrovo. Také se zeptám, zda-li nezná zde nějaké cvičiště, kde bych si mohl zopakovat své dovednosti, co se boje týče, popřípadě se něčemu i přiučit. Po této pauze, kdy jsem i něco malého zakousl se vracím k výhni. Nyní je nařadě výroba čepele. Zdobení nechám napotom... |
| |
| Kovárna Kovář je mistrem svého oboru, a jako takový umí ocenit zájem o věc. Když zjistil, že mistr trpaslík má nehraný opravdový zájem, jeho snaha podělit se o své umění s podobně laděným trpaslíkem nezná mezí. Zdejší kovář Mathias je vyhledávaným odborníkem, pokud jde o zbraně... však se jeho výrobky vozí až do Arrow. Co se týká tvé sekyry, dá ti topůrko zdarma, dělá je pro něj místní truhlář. Cvičiště je u vesnické strážnice, ovšem spíše tam cvičí s meči... |
| |
| Ráno To jsem se zase vyspal...Pomyslím si a vylezu ze sena.Poté se opráším a vyndám seno které mě bodá do zad.Ani nevím jak jsem se sem dostal, ale co aspoň nocleh zadarmo.Měl bych zajít k tomu kováři jak jsem včera chtěl.Pomyslím si a skontroluji si jestli jsem v seně nic nestratil. Poté popřeju dalším přátelům které potkám dobré ráno a vydám se ke kováři u kterého si vyžádám nabítku zboží které tam má do tří zlatek.Cestou si leštím rukávem svou loutnu a přemýšlím o Benovi a jeho píšťale na kterou by chtěl hrát. |
| |
| Pozdní odpoledne den 2. Roland se dozvěděl, že za svou hotovost nepořídí de facto žádnou zbraň. Jakmile se sešeřilo, vyrazil Habr, čeledín a Arn nezávisle na lov... Habr ulovil 3kusy vysoké-tj. zaplatil luk, šípy a za další zvěřinu dostal od hostinského 4 stříbrné a 8 měděné... na zpáteční cestě nalezl zraněnou samici jestřába. Arn- ulovil 2 laně... ovšem jak je dostane do vsi? |
| |
| Večer, 2.den Jestřáb! Skvělé! Chytnu samici jestřába do haleny, a vezmu si ji sebou... v lese by se zraněným křídlem neměla šanci. Dám jí jméno Garra, nakrmím ji a opatrně ji přivážu křídla k tělu hadrem a položím ji za trám v kuchyni... na hlavu ji udělám čepičku z kůže aby byla v klidu. Pak odnesu 4 stříbrné kováři-záloha, a koupím u báby léčivou mast pro jestřába... zbytek peněz jí nechám za rady... 3 kůže vysoké vyměním u koželuha za alespoň jednu koženou rukavici, lépe však za dvě... Pustím se do zpracování masa, a dávám pozor na Garru... jsem šťastný...... |
| |
| Kovárna- ještě odpoledne Když tak klábosím s mistrem kovářem, o kterém později zjistím, že se jmenuje Mathias, zjistím, že to je docela sympatický chlapík. Když mi poví o topůrku, už si představím sekeru, jak ji vidím před sebou. Ovšem seker už jsem hodně vykoval. Mě by zajímalo něco jiného. Zeptám se Mathiase na řemdih. Rád bych si osvojil i tuto zbraň. Když po obědě se vracím k práci, jílec i čepel již jsou vychladlé a já je mohu spojit dohromady. Dávám si opravdu záležet, nechci, aby meč byl co nejkvalitnější. Proto si na spojení pozvu ještě Mathiase. Pokud se nám to povede, mám velkou radost a dám zbraň vychladit. Dnes už zřejmě padla. Pokud mám ještě chvíli času před štípáním dříví, jdu se projít po návsi a okouknout to cvičiště. Dnes už sice cvičit nebudu, ale dám si menší vytrvalostní běh kolem vsi a poté zajdu do hostince. Pomalu se stmívá a já už mám hlad. V hostinci se najím, zchladím ústa vodou a jdu na dvorek štípat dříví. |
| |
| Ráno Tak jak jsem večer ulehl, tak jsem se i probral. První co mně napadá je jít si zase vydělat ale přeci jen nemůžu krást pořád, za chvíli by se na to přišlo. Pokud se na to nepřišlo teda už teď. Jak jsem vylezl z postele, oblékl se, vydal jsem se na snídani. Koupil jsem v hospůdce nějakou menší snídani, ať ten den nějak začne. Pochutnal jsem si a pak mi nezbyl onic jiného než se vydat ven. A tu mně napadne velice zajímavý plán. Co z nějakého měšce? není lepší někomu rovnou vybili barák? Zeptám se sám sebe a rychle si to namířím k některému obytnému domu. Zde zaklepu na dveře, chvíli počkám zda někdo neotevře. Pokud mi někdo otevře pozdravím a optám se zda by pro mně nemněl nějakou prácičku. Takhle postupuji tak dlouho dokud mi někdo nějakou práci nebo mi neotevře. |
| |
| Výroba U natíráni klacku jsem zničeho nic usnul a tam se mi zjevil datel který vykloval do suché větve díry a vítr přes větev hrál krásnou melodii, zničeho nic se probudím a vím jak ji vyrobit Vezmu vyschlou větev, jasan. Je rovná a tlustá jako zápěstí. Nejdříve ji rozštípnu podélně na poloviny. Pak srovnám obě plochy tak, aby po přiložení na sebe opět dobře doléhaly. Oba kusy mi na sebe dobře doléhají. Pak vydlabu zakulaceným dlátem (půjčím si ji od rodiny za naštípání menší kupy dříví) v jedné z půlek drážku . Tuto vydlabanou půlku položím na nevydlabanou půlku a tu nevydlabanou ještě zlehka ve styčné ploše navlhčím. Stáhnu šlachou a dovnitř vsypu trochu popela. Přebytečný popel vysypu, půlky rozvážu a pak uvidím, kde máme dlabat zbývající část dutiny, tak aby po složení na sebe patřičně dosedaly . Vlepením kožené přepážky (koupím) vytvořím od sebe oddělené komory . Při slepování smůlou nanáším hlavně těsně kolem vydlabaných dutin na styčné plochy kůže. Stáhnu k sobě a nechám zaschnout. Po zaschnutí smůly ořežemu přebývající dřevo. Hluboké rysky se mi ve spoji objeví v okamžiku, kdy budu příliš blízko u dutiny. Pak hoblíkem (ten si půjčim taky) zploštím flétnu v místech kde budou ozvučné a zvučící díry Zvučící díra, která vede vzduch pod koníka, je umístěna nalevo a vpravo od kožené přepážky tak, aby na ní napojovala . Plátek syrové kůže a koník dokončí "soustavu na štěpení zvuku". Díry na změnu tónů vrtám až na konec. Mezitím natírám klacek a pak jdu na službu ve strážnici, vždy po hodině se vrátím natřít klacek a pak zpátky do služby. K večeru zajdu na lov a ulovím dvě laně, jenže jak teď s nima do tábora, možná kdybych si je hodil přes rameno.....to asi nepůjde, jednu ukryju listím a druhou všemi silami tahám po zemi |
| |
| Večer 2.den Nor kovář řekl, že o řemdichu si promluvíte až tak po týdnu tvé práce u něj. Dyer obešel jsi 7 domů, všude někdo byl, víc domů už by bylo nápadné. Arn flétna funguje, ale asi bude křehká-tím lepením. Nabízí se otázka... proč tolik práce, když nějaký bača by ti kvalitnější prodal za 5 měděných... ? |
| |
| Cesta Když zjistím, že u kováře za své peníze nic nepořídím tak se vydám do hospody.Všiml jsem si i, že už asi není dopoledne.Docela bych už vyrazil na cestu aspoň sám, ale řekl jsem, že půjdu s ostatními tak půjdu.Pomyslel jsem si a otevřel jsem dveře od krčmy.Poté jsem si sedl k barovému pultu a s loutnou na zádech jsem hostinskému nabídl, že bych tam přez noc hrál za peníze nebo bych básnil, ale za večer bych chtěl aspoň 3 stříbrné nebo nejmíň 2.Je to sice dost, ale za páýr básní by to mohlo být. |
| |
| Hospodský kšeft Po tom co mi hospodský dá nabídku ''ať hraju až do tmy a ráno se domluvíme'' tak si vezmu židly s opěrátkem od nějakého stolu kde nidko nesedí a dám si jí tak aby na mě bylo dobře vidět.A začnu ladit loutnu. Po nalazení loutny si všimnu, že si mě lidé už všimly a čekají co se bude dít a to i pan hostinský. Bezeslov zasičím aby bylo ticho jen tak lehce a začnu hrát melodii. odkaz Pořád a pořád dokola dokud má báseň neskončí, ale abych tu píseň hrál 2x pomaleji než je obviklé. V mládí svém si neuvědomíš, Po konci této baadypřestanu hrát a promluvím k hospodě.Jmenuji se Roland, budu vám tu hrát až do setmění za pár mincí.Doufám, že chudému bardovi přispějete na novou loutnu.Řeknu a začnu znovu ladit.Chvíly nehraju a pokud nikdo po této baladě nepřispěje tak pokračuji další.TeĎ však něco pro ženy. Použiji tu samou píseň. odkaz Začne to porodem I po této básni se na obecenstvo usměji a předtavím se znovu i nově příchozím.Poté už nehraji a čekám na reakci obecensta pokud se jim to líbilo tak jim dám najevo, že budu pokračovat. |
| |
| Úlovek Laně jsem nakonec dotáhl do vesnice a vyvrhnul, kůže natáhnu na klacky které zabořím do země a nechám sušit, s masem zajdu za hospodským jestli by ho nekoupil, kopyta ,kosti a hlavu očistím od krve a zabalím do kůže, to si odnesu na strážnici Jednu kožešinu pak vydělám a dám koželuhovi na vak Všechny šlachy namotám na nějáký rovnější klacek a zastrčím tam nějákou kost která by mohla být jako jehla. Vytvořím si ostrý kámen, pazourek Ve strážnici pak pokračuju v natírání klacku a z lopatky laně si pomocí pazourku udělám dlouhý hrot kopí s delší tyčkou vyčnívající z dola |
| |
| Hospoda Před tebe dopadlo pár mincí, a jeden z opilých se zvedl a zanotoval... Pro ženy nezpívej, těch tu není. Ty se jen rozplývej, jak pivo pění. Veselá nota, ať zní, z té loutny tvé. A my budem s ní, hned u lásky své! |
| |
| Hospodské balady Když vidím, že se mé básně lidem líbí tak pokračuji.Překvapí mě, ale i opylí muž který se také pokouší o báseň. Posaďte se pánové,Upozorním je a jdu na to. V hlubokém lese, Zanotuji krátkou báseň zase se stejnou melodií a přestanu hrát.Už jsem trochu unavený a jdu k barovému pultu.Poté poprosím hospodského o trochu vody na hlas a osvěžení a po jeho milodaru vody se znovu vrátím ke hromádce mincí.Usměji se znovu na lidi v hospodě a pokračuji.... Láská je omylná, Řeknu a dokončím jak báseň takk melodii a zse čekám na reakci publika a dolaďuji.Doufám, že se jim básně mé líbí.Už začínám být trochu unavený a to ještě není večer.... |
| |
| Acallad, noc 2. Arn- za maso laní jsi od hostinského U čmeláka dostal 2 stříbrné a 3 měděné. Na strážnici ti řekli, buď budeš vevnitř bez kopyt, nebo spíš venku. Na hrot by byla asi lepší jiná kost než lopatka. Roland- tvé písně se líbili, ovšem toto je ves, takže ji utržil jídlo, pití, nocleh v komůrce a 3 stříbrné a 10 měděných Dyer- v hospodě bylo opravdu veselo, jednomu jsi pokusil ulehčit-nepovedlo se, ovšem v tom zmatku jsi odhalen nebyl... zkusil jsi to ještě jednou.... výsledek... 7 stříbrných a 7 měděných... . Dvě sedmičky-možná by sis měl dát chvíli pauzu abys štěstí nevyčerpal... |
| |
| Kopí Vypadá to že lopatka se nehodí na hrot kopí, snad možná na nůž ale kopí ne, zakopu to k ostatním kostem a kopytům poblíž stráznice, vezmu dolní čelist a tesákem zkouším vyříznout zuby, pak pazourkem odstraním co zbylo Vybrousím to pískovcem a začnu opracovávat do tvaru který mám v hlavě Brzo ráno se vydám na lov nějáké menší zvěře (hranostajů,kun,lišek,vyder nebo něčeho podobného) |
| |
| Ráno 3.den Arn- ranní lov na šelmu...žádný úlovek Habr- ranní lov...žádný úlovek ( předešlého dne obdržel u koželuha za kůže dvě sokolnické rukavice ) |
| |
| Kopí Když vidím jak je slunce vystouplé vysoko tak se vrátím zpátky ke strážnici, dokončím hrot. Vezmu kožešinu a vyříznu z ní obdelníkový tvar, pak menší obdelník a ještě pruh kožešiny Největší obdelník sešiju dole a na stranách, vznikne mi toulec, přidím pruh jako řemínek abych si ho mohl dát na záda, uprostřed toulce našiju menší obdelník, do kulaté části dám luk a do kapkovité dám své šípy. Potom se začnu učit na flétnu, nemělo by to být těžké, pak se vydám do strážnice na službu |
| |
| Dopoledne 3.den Ranní lov se vůbec nepovedl, což i to se někdy stane. Našel jsem u stájí starý rozbitý pletený koš, dal do něj seno, a pak i Garru. Té jsem převázal křídla a zraněné ošetřil mastí, napojil ji a nakrmil. V duchu jsem prosil Stvořitele, že když mi ji do cesty poslal, tak aby mi ji dal za přítele... stále jsem na ní mluvil mírným hlasem a často ji nasazoval koženou čepičku, aby se nelekala, nechával jsem ji v klidném koutě kuchyně. Pak jsem zaskočil s trochou masa za kořenářkou, pro pár rad... |
| |
| Dopoledne 3.den Toulec je hotov a u flétny jsem se seznámil s každou dírou ale naučit se na to hrát bude trvat hodně dlouho, snad by mi mohl pomoct Roland Ale nejdřív uříznu z kožešiny erbový tvar a složím ji napůl, sešiju a pouzdro na tesák je na světě, nemůžu ho furt nosit za opaskem Pak se vydám za Rolandem a zeptám se ho jestli by mě nenaučil hrát na flétnu a vytáhnu svou flétnu která při fouknutí vydává vibrující,tajemné a smutné zvuky |
| |
| Hudba Když jsem se ráno probudil tak jsem měl nějak težší měšec.Spočítal jsem si, že jsem si v noci vydělal dost.Tak jsem vztal a protáhl se.Poté jsem si jako každé ráno zkontroloval jestli mám všechny věci a vzal loutnu na záda.Poté jsem odešel k hostinskému a požádal jsem ho o jídlo které jsem si u něho schoval před spaním.Po snědení jídla které jsem od lidí dostal darem jsem vyšel ven a tam potkal Arnarma.Požádal mě abych ho naučil hrát na jeho népříliš pěkně vyhlížející píšťalu. Nu tedy dobrá, ale ty sám víš, že to není ze dne na den.Dnes doufám vyrazíme na další cestu a cestou tě to naučím... Kovář Poté odejdu z vesnice rovnou kousek do lesa a najdu si co nejrovnější klacek dlouhí aspoň 1,8m a poté se vydám zase zpět.Jako dřevo hledám dub aby měl poloměr aspoň 1,5cm a ořežu mu tesákem kůru.Poté zajdu tedy ke kováři a požádám ho o kovový heot na kopí.Domluvím se sním, že nejvíc dám 1,5s, ale rád bych dal jen 1s. Pokud jinak nedá tak dám 2s. |
| |
| Dopoledne 3.den Arn- máš toulec, pouzdro, kopí a koupils 12šípů za 6md Habr- podle všech známek, ochočování jestřába probíhá dobře, mělo by se podařit. Zkušenosti bylin rostou. Roland- kovář ti za 2stř osadil tvé kopí železným hrotem |
| |
| 3. den Roland mi řekl že mě na ni naučí a já jsem rád zkouším fouknout, a jde to ztěží, na tohle se bude špatně hrát, odvážu šlachy a vrátím je na klacek, flétnu hodim nejbližšímu bezdomovci a nezajímá mě co s ní udělá. Chodím po městě a přemyšlím jak bych se mohl dostat blíže k hudbě, pak se chvíli podívám na fajfku a bzpomínám na Zacha, když vtom uvidím chlapa který otevřel kabát a byla tam flétna, moc krásná a celkem dlouhá, chce za ni 1,5 stříbrných no co snad to stojí zato , koupím ji a vydám se za Rolandem do lesa. Snad by mě po cestě zpátky do města mohl naučit základy. Vlese ještě vezmu malinové listy a potřu jimy flétnu tak aby nesmrděla, ale voněla po malinách |
| |
| Arnarmo Když mi kovář udělá hrot ke kopí tak potkám Arnarma.Máš novou flétnu, pěkná, ale promiň.Teď si musím nakoupit.Arnarmo, nešel by jsi na jednodení výpravu někam do lesa? Já bych pochytil informaci a poznal bych nová místa a ty by jsi si oprášil své zkušenosti.Pokud půjdeš tak vyrazíme hned po obědě.Řeknu a usměji se na něho i na jeho krásnou flétnu.Poté odcházím ke koželuhovi a tam si vyžádám vak s kapsou navíc a pouzdrem na malý kulatý předmět který bude připoután k vaku pomocí pouzdra.Dále jsem si vyžádal pouzdro na svůj tesák a celkem mě to vyšlo na 12 měděných. Poté zajdu do hospody a sednu si tam.Avšak nic si neobjednávám. |
| |
| Den 3. Roland mě znovu odmítne a já svou flétnu odkaz přibližně 2 stopy dlouhá, dám do toulce k luku, u šípů by se mohla poškrábat Samozřejmě že půjdu na výpravu asi bych se podle toho měl zařídit, nemůžu furt čekat až mi vydra vběhne pod nos, zajdu ke koželuhovi a poprosím ho o zbytky cárů vydří kůže, pokud nějáké má pokud ne tak ji koupím |
| |
| Výprava Sedím si vklidu v hospoďe a když zjistím, že už je odpoledne tak vztanu a když vyjdu ven tam tam vidím Arnarma seďet na lavičce kochajícího se svou flétnou.Postavím se před něho.Tak můžeme vyrazit?Optám se ho a pokud souhlasí tak si hodím vák na jedno rameno a řemínek s loutnou si přehodím přez krk a rameno jak se nosí torny.Poté si vezmu do pravé ruky kopí hrotem nahoru a vyrážím do lesa.Pokud možno tak do lesa směrem k městu Šípu.Nechci tam jít,al e lovit by se tam dalo dobře.Pokud tam les nebude tak najdeme jiný blízký.Po nalezení lesa se i s Arnarmem vydám do lesa a jdeme.Snažíme se jít aspoň 2km od nejbližší cesty a najít nejbližšího jelena či kance.Pokud je tam Arnarmo semnou.... |
| |
| Výprava Když tam Roland příjde řeknu Konečně, čekám tady dobrou půl hodinu hodím si toulec přes rameno a vhodím hrot kopí do batohu, tyčku si vezmu do ruky a používám ji jak vycházkovou hůl. Jdeme k městu Šíp a zabočíme do lesa u hlavní cesty, celou cestu se ho ptaám na různé věci okolo flétny a snažím se na to aspon trochu naučit. V lese začnem hledat nějáké zvíře, já ještě hledám peří z orla. |
| |
| Odpoledne, večer 3.dne Habr- večerní lov... ulovil jsi 3 laně- hostinský ti vyplatil 6 stř a 8 md, doplatil jsi kováři materiál na meč , zbylo ti 3st 8md a 3kůže Arn a Roland- Arn se učil na flétnu-má nádherný tón. večerní lov-skolili jste jelínka a lišku, za maso druhý hostinský zaplatil 12md + 1kůže a 1kožešina Dan- v hospodě U čmeláka se porvali 2 hosté, ty a jeden veterán jste tam byli posláni to vyřešit |
| |
| Acallad-brzy ráno Opět se probudím časně ráno a vydám se přímo na cvičiště, kde podstoupím další výcvik. Po cvičení které zdaleka nezahrnovalo jen boj se zbraněmi se opět vracím k veliteli, aby jsem tak jako včera nastoupil do služby a zasloužil si tak vydělané peníze. Ještě než vystřídám muže, který měl stráž předemnou, rychle něco pojím, pak budu onoho muže střídat. Po šesti hodínové hlídce mě konečně vystřídá další mladík, nezdá se být o mnoho starší než já. Krásný den předemnou a je tu spousta věcí které by jsem rád udělal. Nejprve ale potřebuji nůž. (Ten starý vlastní Zach a na tom trvám.) Když si v hlavě ujesním co dál, vydá se hledat zdejší kovárnu. V kovárně ke svému údivu najdu přítele z dobrodružství v divočině, Nora. Takže se s ním dám hned do řeči, jen tak kecáme. Ani si s Norem nepopovídám moc dlouho a to už u mě stojí zdejší mistr výhně. Je to chlap jak hora, z čehož vyplívá že svoji práci nelajdá. Dobrý den. Oslovím kováře. Scháním nový nůž. Mohl by jsem od vás nějaký zakoupit? Kovář mi nejprve ukáže několik svých výrobků, pak se mě ještě zeptá jestli bych měl o noži jinou představu, že by mi ho vykoval. To však není třeba, protože mi do oka padl tenhle:  Kolik by takovýhle nůž stál? Zeptám se kováře. Pokud by mi na něj peníze vystačili, hned si ho koupím. Mé další kroky vedou opět na cvičiště, kde se hodlám dále věnovat výcviku. |
| |
| Pozdní odpoledne Poté co odneseme náš skvělý úlovek do vsi z něho ztáhneme kůžu.Vezmu si tu jelení hned po tom co si z ní uřízne Arn nohy.Maso jsme prodali a rozdělili si na půl.Já jsem tu kůži ještě trochu očistil tesákem a proklepal jsem ji.Poté jsem si ji složil do větší kapsy ve vaku.Určitě se bude za chladných nocí hodit.Pomyslím si a podívám se na Arna.Myslíš, že se zítra vyrazí do šípu? Já už bych rád vyrazil.Řeknu a znlvu si zkontroluji jestli mi nechybějí nějaké věci. |
| |
| Lov Lov se nám vydařil skvěle, našli jsme jelena, pečlivě jsem zamířil, natáhnul luk a pustil, šíp zasvištěl vzduchem a trefil srnu rovnou do srdce. Na cestě zpátky jsem našel lišku, honil jsem ji tak 5 minut ale nakonec se mi ji podařilo zasáhnou, celou srnu i s liškou jsme odnesli k vesnici a tam jsem je vyvrhul, kůži z nohou srny jsem si vzal já, kůži z jelena si vzal Roland, já si vzal lišku, maso jsme prodali u hospodského a dostali za to slušné prachy, konečně mohu udělat své kopí, hrot zasunu do drážku, vložím kůstky, mezi kůstkami to na těsno omotám kožešinou a sešiju, na kůstkách šlachami do kříže, u ohně se kůže stáhla a s hrotem se ted nedá ani pohnout. odkaz Liščí zub si dám na náhrdelník k amuletu, a medvědí si sundám protože je neslušné nosit na náhrdelníku něco co sem neulovil a dám si ho zatím do vaku. Potom zajdu ke kováři a podívám se jestli tam nenajdu odkaz (bez obrázku) |
| |
| Acallad-večer-bitka Od kováře jsem nůž sehnal za 3 md. Hned jsem si ho zastrčil do boty a vyydal se nacvičiště. Když už se začalo připozdívat, vrátil jsem se zpět do strážnice. Moc jsem si klidu neužil, protože ani né za deset minut se do strážnice přihnal kapitán a s ním nějaký vetrán. ... žádný ale, jednoduše tam vletíš a uděláš tam pořádek. Na. Řekl kapitán a podal veteránovi dřevěný obušek. Jo a vem si k sobě hen ta toho. Tak tohle mudej. A už jděte! Dodal a ukázal na mě. To se ví že jsem na nic nečekal a už jsem byl venku. Tam mi veterán dal obušk a už se šlo. Po chvíli svižné chůze se ho zeptám: Jaký je plán. |
| |
| Večer Dan- když jste tam dorazili byli v sobě asi 2metrový chlap a nějaký vozka z Arrow, evidentně přebrali oba... Arn- kopí se povedlo, nůž je k mání za 1stříbrný...nevím jestli ho máš z dneška ti zbylo 6md +co máš v deníku |
| |
| Nůž Nůž si koupím a zasunu do pouzdra, takže jsem ted totálně na suchu, zkouším ještě prodat svůj ručně kovaný tesák za 4 md po pul hodině jestli ho nikdo nekoupí se vydám do strážnice na službu |
| |
| Večer Po úspěšném lovu jsem zašel do kovárny pozdravit mistra trpaslíka a doplatit materiál na meč. Pokud byl již meč hotov, vzal jsem ho ke koželuhovi i s 3kůžemi, s tím že mi rukojeť obtočí pruhem kůže, a udělá mi na něj pochvu a pevný opasek, co bude třeba doplatím. Zajdu za kořenářkou a dám jí za rady 6md... pak se vrátím ke Garre a své práci v hospodě... |
| |
| Acaladská hospoda-bitka V hospodě se neúprosně mlátí dva slušně opilí chlápci. Jedn má aspoň dva metry a ten druhý druhý... no to je takový prcek. Jk se zdá, veterán si mě chce vyzkoušet a tak mi nechává volnou ruku. No tak jo. Ty si vem toho vozku a já toho obra. Nezapoměň, nemusíme je mervomocí zmlátit. Takže nejprve je dostanem od sebe, je docela možné že budou pořád rozdávat rány. Ne to se připravme. První použijem jen ruce a v nejhorším obušky. Jdem na to. Sebevědomí mi nechybí, neučil jsem se jen mlátit zbraní, na cvičišti byl i boj beze zbraně. To mi tady dost pomůže. Jdu k obrovi a chytím ho za paže tak, aby mě nemohl jen tak uhodit. hospodská bitka/b] Rvačce už se nedalo zabránit, kolos se mi vytrhl a chystal se mě praštit pravou rukou do obličeje. Já jsem se tím ale nenechal překvapit a udělal jsem krok vpřed s technikou. Levou rukou jsem udělal pohyb, jako by jsem tasil meč a v prav úhlu jsem ji držel v úrovni hlavy. Zároveň jesm ho pravou rukou silně udeřil do břicha. Díky tomu, že by opilý nadovedl úder vykrýt a tak se s přidušeným "uff" zohnul v pase. To bylo to, nač jsem čekal. Chytil jsem jeho hlyvu a kopl jsem ho do ní kolenem. Jakoby mu to nestašilo jsem ho ještě vší silou pořádně praštil loktem do zad. Mezi tím už se i veterán stihnul vypořádat s vozkou, takže by se úkol dal považovat za splněný. To však neznamená, že by jsem veterána jen tak oputil-jsem mu pořád k ruce. |
| |
| Večer Znovu se vydám do hospody, ale tentokrát pokud mi to pan hospodský dovolí budu jen hrát a málokdy řeknu nějakou báseň. 1.odkaz 2.odkaz 3.odkaz Snažím se i zpívat svým mužským hlasem. 4.odkaz (Mimochodem moje oblíbená skupina) 5.odkazTaké zpívám svým hlasem. 6.odkazHraju trochu svyžněji. Poté co tyto písně odehraji řeknu báseň a poté je odehraju ještě jednou. Arábie Po svém vystoupení se představím a seberu si svůj výdělek.Poté požádám hospodského o nocleh v komoře jako minulý den.Pokud mi to dovolí tak tam jdu a pokud bude chtít zaplatit tak se rozloučím s hospodou a jdu zase nepozorovaně do stájí. |
| |
| Ráno 4.dne Habr- ranní lov-laň a kapitální jelen...od hostinského jsi dostal 6st 3md plus parohy a 2kůže meč byl hotov minulého večera, rukojeť meče, pochva a opasek bude hotovo dnes Arn- ranní lov- laň a vydra...druhý hostinský zaplatil 1st 8md plus 1kůže a 1kožešina |
| |
| Acallad-časně ráno I dnes, jako ostatně každý den, který jsem strávil jako člen posádky města Acallad, jsem se brzy ráno probral, oblékl si své oblečení, pojedl co bylo k snídani a vyrazil zdokonalovat své dovednosti i tělo na cvičiště. Dnešní ráno bylo o něco chladnější, to mi náladu nezhoršilo, naopak mě to motivovalo zabrat ještě víc. Po dokočení dnešního výcviku jsemse opět hlásyl na ranní stráž. Dnešní hlýdky byla o něco zábavnější, protože muž který stál na stráži kouse odemě si prozpěvoval krásnou píseň. Já jsem ho požádal aby mě slova naučil. Za chvíli jsem je uměl, takže jsem spíval já a on pískal na flétnu. odkaz Po šesti hodinách mě opět přišel někdo střídat a tak mi zbylo spoustu času na oběd a výcvik. |
| |
| 4. den - ráno Brzo ráno, jako každý den, vyrazím na lov. Jdu potichu lesem a stopuju laň. Zrovna pike u potoka. Zamířím lukem, pořádně ho napnu a vystřelím, šíp zasviští vzduchem a trefí laň do páteře, ta se ho pokouší vyndat ale je to marné, příběhnu k ní zabodnu tesák do srdce a rychle ukončím její život tak aby netrpěla. Slunce už je vysoko ale já přesto skusím jít dolů po proudu, laň nechám ležet u potoka. Vidím vydru jak plave ve vodě, znovu zamířím a šíp ji probodl, je mrtvá. Vezmu vydru a vrátím se pro laň odnesu je tam kde obvykle rozdělávám oheň. Křesadlem vyhodím jiskru a rozhoří se oheň. Vydře i lani odříznu chomáč chlupů a vhodím ho do ohně, trochu to bude smradit ale už jsem si zvykl. Obě je vyvrhnu a kůže natahnu na klacky aby se vysušily, maso zajdu zatím prodat hostinskému, za utržené peníze si koupím pastevecký klobouk odkaz vezmu vydří zub a dám si jej na náhrdelník, na druhou stranu než je liščí.Hned potom se rozběhnu abych stihnul hlídku, příjdu sice o pár minut pozdě ale dělám jakože nic |
| |
| Dopoledne 4.dne Lov se vydařil, skolil jsem i kapitálního jelena. Parohy jsem věnoval panu hostinskému jako ozdobu do hospody, tuk jsem odnesl kořenářce... a něco se u ní přiučil. Z kůže jsem nechal udělat vak, také jsem si vyzvedl meč již plně hotový u koželuha. Na trhu jsem koupil 2 pokrývky. Vak a 1pokrývku jsem odnesl jako poděkování do kovárny Norovi, také jsem mu ukázal jeho skvělý meč, již v plné kráse. Má vděčnost k němu neznala mezí, taková krásná zbraň. U kováře jsem ještě koupil malou sekyrku v pouzdře na opasek. Také jsem se staral o Garru, která už si na mne docela zvykla, a jejíž zranění se pěkně léčilo.... |
| |
| Nákup Ještě jsem si koupil hlubokou pánev, sůl a koření, dřevěnou lžíci a dokoupil jsem šípy tak, abych měl plný stav. |
| |
| Ráno Když jsem ráno vylezl z komory tam jsem si dal v hospodě snídani a sednul si tam.Vedle mě si sednul starý muž s dýmkou a krásným kloboukem.Otázal jsem se ho za kolik by ten klobouk prodal. Nakonec jsme se domluvili na 2 stř. Tak jsem mu dal peníze a koupil jsem si klobouk.Poté jsem vyrazil z vesnice a šel si znovu zalovit, ale tentokrát sám.Potřeboval bych orlí brk a nějaké kůže.Pomyslím si.Pokud něco ulovím tak kůže prodám a maso také. Tedy pokud to nebude kůže z medvěda kterého bych stejně neskolil, ale dráp či zub od medvěda by se hodil.... |
| |
| Dopoledne Roland- koupil sis klobouk za 2st. , neulovil jsi nic-nejsi lovec ... orlí brk jsi našel v lese. Habr- vše jsi nakoupil za 3st 10md. Zvýšila se ti znalost vaření, zpracování kůže, bylin a mastí. Ochočování jestřába probíhá dobře. Okolo poledne jsi zaslechl v hospodě vozku jménem Harald, že shání doprovod ke svému nákladu kůží, látek a zbraní do Arrow... odjíždí zítra ráno. Těsně před odjezdem zajde pro dobrovolníky před hospodu U skřítka. |
| |
| Zpráva Ve volném čase před obědem jsem všechny z naší družiny obešel, a informoval jsem je o vozkovi Haraldovi a jeho nabídce, s tím že kdo chce tak příštího dne ráno před hospodou... podotkl jsem, že já zřejmě té nabídky využiju. Ještě jsem na chvíli zaskočil na cvičiště stráže, vyzkoušet nový meč a procvičit své schopnosti s ním... |
| |
| Odpoledne 4.den Hlídka mi skončila o 10 minut později za to že jsem přišel pozdě, všichni už jsou po obědě a vyrazili do města. Já si dojím svůj oběd který mi vystydnul a jdu do lesa, tam si vylezu na strom a hraju na flétnu, potom si dám klobouk do čela tak aby šel přes oči, dám si menšího šlofíka a vyrazím do hospody, koupím si pivo a vypiju ho. Pak vyjdu ven a začnu se dívat po holkách. |
| |
| Večer 4.dne Arn- večerní lov... ulovil jsi laň... za maso jsi dostal 2st 4md plus kůže Habr- večerní lov... ulovil jsi jelena... za maso jsi dostal 3st 2md plus kůže, parohy |
| |
| Acallad 4. Den Časně ráno mě nevědomky vzbudí Arnarmo, který vyráží na lov. Posadím se na postel, obleču se a vyrazím na snídani. Po snídani se připojím ke skupině vojáků, kteří se jdoou protáhnout na cvičiště, já udělám totéž. Po výcviku se vrátím za velitelem a zeptám se ho, kam mám jít na stráž. Někdy uprostřed hlídky kemě přijde Habr a zdělí mi že se zítra ráno setkáme před hospodou. Když mi hlídka skončí, přijdu za velitelem a oznámím mu že dneska končím. Odevzdám všechno vybavení které jsem dostal a vydám se do lesa. |
| |
| Večer 4.dne Večer po lovu jsem zašel ještě ke kořenářce s jelením tukem a parohy... dal jsem ji 6md za její rady, koželuhovi jsem dal kůži a 6md za to že mne poučil o zpracování kůže. Když jsem se od něj vracel do hospody potkal jsem Dana, směřoval k lesu... dal jsem mu 2st 2md, s tím aby si koupil alespoň železný hrot pro své kopí. Také jsem ho upozornil, že nocleh ve stáji U skřítka vyjde na 1md. Pak jsem se vrátil ke své práci a Garre, onen starý koš jsem opatřil řemenem, aby se dal dobře nosit... |
| |
| Hospoda Nu tedy dobrá...Řeknu na to, že mi lidé chtějí objednat pití a jídlo, ale za to chtějí příběh či báseň. Takže si zase vezmu židly aby na mě bylo vidět a začnu vyprávět příběh. O Modrém drakovi Byla jednou jedna jeskyne a v jeskyni 2 čarvení draci.Ti měly dráčka, ale ten už nebyl červený, ale byl modrý.Jelikož to bylo neobvyklé tak ho rodiče opustili a nechali ho am umřít, ale dráček ne a ne umřít.Rodiče se tam chodili dívat a dráček pořád žil.Jednou když tam rodiče letěli tak se stratili v bouřce a nenašli svou jeskyni.O pár let déle se tyto pohádky začali šířit vesnicí která byla rovnou pod horou s jeskyní.Našel se však jeden odvážný sedlák který se tam vydal.Šel a šel a šel.... Když však došel nahoru tak viděl jen nebe, vršek hory a jeskyni.Vlezl tedy do jeskyně a tam co nevidí.Viděl obrovskou kupu modrách kamenů.Byli to nejspíš nějaké drahé kameny.Když k nim sedláček přišel tak se jich pár vzal a najednou uslyšel strašný řev.Rozhlédl se, ale nic neviděl.A zachvíly zase, ale zase nikde nikdo.Tak sedláček dál bral ty modré kameny i když byli jako přilepené k té hromadě, ale najednou viděl velký bílí kámen který byl kulatý a uprostřed černý.Sedláčkovi došlo co je ta hromada a popadl svůj nůž a rozběhl se proti onomu kameni které bylo podobné oku.A však oko se stihlo zavřít a sedláček si o něj zlomil nůž.Divil se, že jsestli je to drak tak už by ho sežral. Drak se po této myšlence zdvihl a proměnil se ve starého čaroděje.Čaroděj vyprávěl sedláčkovi o tom jak ho červený drak sežral, ale nerozkousal a tak se dostal do břicha kde vysál z dračího vajíčka které se tvořilo energii až získal moc se v draka proměnit.Poté se schoval do vajíčka a měl naplánováno, že své dračí rodiče časem zabije a sebere jim jejich poklad o kterém se mluvilo, ale zvrtlo se to a pak přišel sedláček.Čaroděj pak sedláčkovi ukázal dozadu na konec jeskyni a pravil, že tam by měli být dveře a za nimi hodně zlata, ale ty dveře tam snad ani nejsou jelikož je nevidí.Sedláček tam šel a hned uviděl dveře nad kterými bylo napsáno: ''Jen člověk s dobrým srdcem dveře uvidí''. Sedláček dveře otevřel a čaroděj viděl vzadu žlutou žář.Vtrhl do otevřených neviditelných dveří a ty se za nim zavřeli.Sedláčkovi se dveře stratily a hora se začala třást. Co se stalo se starým čarodějem nikdo neví, ale sedláček se vrátil domů s modrými kameny které byly ve skutečnosti dračí šupiny.Jeskyně se zavalila a jak už jsem řekl tak čaroděje už nikdo nikdy neviděl...... Dovyprávím a vypiji si pivo které mi někdo koupil.Poté si sním kousek pečeného kuřete a chleba a jen tak tam chvíly hraji odkaz Poté se vypravím do komory k hospodskému s myšlenkou, že jsem mu za těch pár dní dosti pomohl vydělat tak mě tam snad nechá přespat.... |
| |
| Acallad Zrovny se chystám vyrazit do lesa, když ke mě přijde Habr a dá mi nějaké peníze. Nakonec si peníze vezmu, ale stím že mu je vrátím. Ted' když ám dost peněz můžu vyrazit ke kováři. Poprosím ho, jestli by mi nevykoval hrot na kopí, bodku nechci, který by byl 13cm doluhý. Pak se ho ještě zeptám kde by jsem si tu mohl koupit kvalitní jasanové ratiště. Až to z něj vytáhnu tak si ho zajdu honem koupit.(Délka 2m7cm Průměř 4 cm) Pak ho donesu zpět ke kováři a nechám ho osadit hrotem. Takto vyzbrojen jdu do hostince, kde si koupím něco dobrého k jídlu a taky si zaplatím nocleh. |
| |
| 3.-4. den Večer jako vždy štípám dříví. Když doštípám již slušnou kopičku, jdu se podívat do kuchyně za mistry kuchaři. Rád bych něco zakousl. Když sním večeři, jdu se podívat do výčepu, kdej sem byl naposledy, když jsme dorazili do vsi. Vidím, jak zde hraje nějaký bard. Docela slušné písně, ale že bych to musel poslouchat celý večer pomyslím si. Když jde kolem hostincký, zavolám na něj a poprosím, zda by neměl nějaké trpasličí pivo, nejlépe černé jako noc. Pokud nebude mít objednám si klidně normální. Když svůj černý mok vypiji, jdu se uložit do stájí. Je to příjemný nocleh. Než usnu, honí se mi v hlavě spousta myšlenek. Poté ale zamhouřím oči a podám se do říše snů... Ráno, když se vzbudím a obleču, zajdu do kuchyně a pomohu kuchařům udělat snídani. Rychle se nasnídám a vyběhnu z hospody. Ještě ve spěchu na Habra zavolám: Dnes už bude meč zřejmě hotový, klidně si pro něj přijď. Když jdu po vsi rozhlížím se kolem, prohlížím si zde všechno. Když dorazím do kovárny, pozdravím Mathiase a hned nadavám kovářskou zástěru. Poté si jdu prohlídnout Habrův meč. Pěkná práce pomyslím si a ještě jdu dodělat zdobení. Na čepel těsně nad jílcem vyrazím staré trpasličí runy, na kterých stojí : ,, Nechť tě tento meč ochraňuje, jako hory chrání národ trpasličí''. Meč se opravdu povedl. Poté si jdu ještě dodělat svojí sekeru, která je již také hotová. Ještě než se vrhnu na sekeru, ještě podél sečných stran meče udělám ornamenty podobně listům. Doufám, že se mu bude líbit. Tím jsem asi zabil dvě hodiny. Poté už jdu na sekeru. Zde udělám kolem čepelí podobně ornamenty, akorát to budou hory, aby mi to připomínalo vlast. Doprostřed udělám trpasličí runu, která značí slovo výheň. Když už práci na svém dokončím, do kovárny přijde Habr s nějakou kožešinou, jako odměnou pro mě. S pýchou v srdci mu ukáži svůj výtvor. Poté v kovárně už pomáhám jen Mathiasovi s jeho prací. Když už jsem propuštěn, zajdu do hostince štípat dříví a poté na zasloužený odpočinek. |
| |
| Večer, meč Večer jsem vyšetřil ještě trochu času, vyšel jsem před stáj, a pokochal jsem se se svým novým mečem... vyšel měsíc, a jeho svit přeběhl po jeho ostří až k starým trpasličím runám těsně pod jílcem, na kterých prý stojí: störe to gjör i monte trön (Nechť tě tento meč ochraňuje, jako hory chrání národ trpasličí) Meč mne naprosto uchvátil, jistě ... nekoval jej mistr zbrojíř, koval jej přítel... a navíc trpaslík. Nejvíce mne nadchli krásně jemně ryté listy v tajemných ornamentech podél sečných stran. Celé ostří tak působí zdobeným i prostým dojmem zároveň, to mne jako člověka uvyklého samotě pod šumícími listy opravdu potěšilo. Přátelství je veliký dar, a tento meč mě to bude vždy připomínat ... protože v pustině slova málo znamenají, činy však mnoho. Párkrát jsem s ním protočil v ruce, a učinil několik cvičných výpadů.... byl skvělý, díky mistře trpaslíku... Pak jsem ulekl do voňavého sena ve stáji "U skřítka", své věci jsem zahrabal pod sebe, a ulehl jsem na ně a spal... na jedno oko, tak jak mám ve zvyku v divočině... |
| |
| Acallad, časně ráno Ráno jsem se s úctou rozloučil s panem Máselníkem, a se svými věcmi a Garrou ovázanou pruhem látky v proutěném košíku jsem vyšel před hospodu, a nechal se najmout do služeb vozky Haralda. Předešlé odpoledne jsem mluvil s trpaslíkem, doufám že se také nechá najmout, bylo by dobré mít jej po boku. Karavana se skládala ze dvou vozů naložených po okraj. Našel jsem vozku, který vypadal přátelsky a domluvil jsem s ním, že poveze Garru na kozlíku vedle sebe. Její rána se dobře hojila, ještě 1-2 dny a bude moci opět zkoušet pomalu létat. Docela jsem zvědav jestli se k nám ještě někdo přidá.... |
| |
| Acallad-časně ráno Ráno se probudím, tak jak jsem zvyklý, brzy ráno. Obleču se, vezmu si své kopí a jdu dolů do krčmy. Od krčmáže si koupím půlku chleba a nějaký sýr, taky ho poprosím jestli by mi nenalil do měch čerstvou vodu. Když už mám všechny tyhle věci a chci je někam uložit, zjistím že nemám kam. Nemám na výběr a tak si od krčmáře vyptám nějakou mošnu. Ted', když už mám všechno, jdu nabídnout své služby vozkovi o kerém mi včera řekl Habr, takže se ani moc nedivím tomu, že ho tam potkám. Pokud mě vozka přijme, jdu se postavit k Habrovi a vyhlížím další dobrovolníky. |
| |
| Acallad-ráno Chystám se jít na ranní lov ale to bych pak nestihl vozku takranní lov zruším a zajdu si koupit do hospody bramborové placky,buchty,sýr,chleba a poprosím o čistou vodu do měchu až to všechno budu mít tak nabídnu vozkovi mé služby, postavím se vedle Dana a Habra a vyhlížím další dobrovolníky |
| |
| Směr Arrow, dopoledne Když byl doprovod sestaven z vás, tak vozka Harald ze svého zboží, zapůjčil po meči Danovi a Dyerovi... to proto aby vůbec mohli efektivně bránit vozy. Pak se malý konvoj dvou vozů vydal po zaprášené cestě směr Arrow, slunce vám svítilo do zad, a zatím se nedělo nic podezřelého... |
| |
| Do Arrow, dopoledne Poté co Haraldova malá karavana vyjela, zaopatřil jsem plně Garru... a pak jsem šel lesem-pokud sám tak střídavě po obou stranách, tak abych v případě útoku mohl lapkům vpadnout do zad a sleduji cestou všechno podezřelé... stopy a tak... meč mám u pasu, luk v ruce... |
| |
| Do Šípu-dopoledne Společnost už zase o něco prořídla. Do Šípu už jsme vyrazili jen Já, Habr, Dyer, Roland, Arnarmo a Nor. Pan Květoslav zůstal v hospodě a El'Don se od nás odloučil neznámo kdy. Při pochodu do Šípu jdu s Arnarmem. Pozorně sleduju les, kopí držím v ruce. |
| |
| Do šípu - dopoledne Vycházíme a já ještě přesvědčím vozku a doufám že příjde pan Květoslav. Po pěti minutách to vypadá že už nepříde a my vycházíme do šípu. Jeho optimismus a vaření mi bude chybět Celou cestu jdu vedle Dana a kopí mám v pravé ruce, luk spolu s toulcem na zádech a jednou rukou skouším hrát na flétnu aspon trochu a několikrát jdu do lesa vykonat potřebu, při té příležitosti se podívám po nějákém vhodném zvířeti. |
| |
| Poledne Cesta proběhla v pořádku až do oběda, na který zastavil Harald v blízkosti potoka vám tak dobře známého. Pojedli jste na ohni pečeného masa chleba a piva. Vždy dva hlídali zastavené vozy, koně dostali obroku a napít z potoka. Pak jste se vydali na další cestu... |
| |
| Cesta s kupcem Když ráno vstanu, rychle vběhnu do kuchyně, posnídám. Všimnu si, že zde někdo chybí, a to pan Květoslav. No, byl docela milý. Poté jdu za hostinckým, oznámit, že zde asi chvíli nebudu a doufám, že mu bude nasekané dříví prozatím stačit. Poté si jdu rychle zbalit své věci a vyběhnu ven. Před hostincem je nějaká karavana, která prý chce doprovodit do nějakého města. Jsem žoldák, tuto nabídku beru všemi deseti. Ještě se ale musím jít domluvit do kovárny. Tam řeknu Mathiasovi, že zde asi nebudu na pár dní, ale nejspíš se sem ještě vrátím. Poté běžím k hostinci, kde jsem nechal své věci. Moc jich není. Sekera, nějaké jídlo, křesadlo, tesák a měch na vodu. Když doběhnu, vidím zde Arna, Habra a Dana. Zdá se, že jsem poslední. Zdravím ve spolek pronesu Poté se jdu domluvit s kupcem, zda by mě ještě vzal. Po úspěchu se vyrazí. zdá se, že jde ještě Dyer. Cesta prozatím probíhá poklidně, zdá se, že se lapkové ještě neprobudili. Po chvíli osamocené cesty vedle vozu jsem si našel Habra a přešel k němu. Chci se ho zeptat, jak mu vyhovuje meč. O poledni se pořád nic nestalu, jdu se opláchnout k potoku, kde kupec zastavil. Poté už jdu jenom hlídat vozy. |
| |
| Hovor o meči Během cesty se ke mě připojil mistr trpaslík, po poměrně dlouhé době, kdy jsme kráčeli bok po boku mlčky... se Nor osmělil a optal se, jak jsem s mečem spokojen. Následovala opět delší pauza mlčenlivé chůze bok po boku. Pak jsem odvětil... Meč je moc dobrý, mistře trpaslíku, a větší sílu mu dává tvé přátelství... a to má v divočině cenu největší. Za meč i přátelství jsem ti vděčen. Také ti musím říct, že ty ozdobné lístky mi udělali radost... neboť schopnost k potřebnému přidat cosi krásného, je vlastností opravdu velkých srdcí. Pak jsme již jen mlčky kráčeli divočinou, tou divočinou... v níž slova nejsou nic, kde se cení skutky... a kde dva jsou víc než jeden... |
| |
| Odpoledne Zhruba ve tři odpoledne jste dojeli k poraženému kmeni na němž stojí muž ozbrojený mečem, který vás vyzval aby jste se vzdali. Vzadu vyskočili 2 s kopími a z boků 4 cepníci a 4 sekerníci... |
| |
| Lupiči Opatrně se sehnu a vezmu z vozu trochu prachu aspoň půl hrsti.Ale pánové.... Přece by jste nechtěli naštvat mocné mágy..... Cestujeme daleko na jih a stratily jsme se.Doufám, že nebudete dělat něco rozumného. ARBARAK SULUM!.....Řeknu a natáhnu ruku směrem k zemi vedle vozu a pustím tím směrem prach.Doufám, ře jsem trochu zapůsobil do boje se mi nechce.Pomyslím si, a vezmu z vozu své kopí, ale hrotem dolů aby vypadalo jako hůl.Pokud však zaútočí tak používám kopí..... |
| |
| Lupiči Když jsem uviděl muže, jak stojí na nějakém pařezu, už jsem asi tušil, že to nebude obyčejný poutník. Když nám předložil nabídku o kapitulaci a vyběhla ještě jeho skupinka, už mi bylo jasné, proč si nás kupec najal. Když uvidím, co má bard v plájnu, probleskne mi hlavou, že tohle se tedy asi bez boje neobejde. Vím, že jsem za vozem, tudíž je možné, že mne banditi prozatím přehlídli. Budu chtít využít moment překvapení, když se zpoza vozu objeví trpaslíák třímajíc válečnou sekeru. Určitě je to vyvede z míry. Jen aby mne ostatní pochopili Rychle si vylezu na kolo, co nejtišeji, aby mi nebyly vidět nohy. Snad vystihnu správný moment. Pokusím se ostatním taky nějak dát vědět, aby můj plán skrytí za vozem pochopili. Poté jen vyčkávám na správný moment, když lupiči budou blízko prohledávat svou dočasnou ,,kořist'' |
| |
| Boj na cestě Vzhledem k tomu, že jsem stál na levé straně vozů v čas útoku... tak střílím lukem po 2 nejbližších lupičů přicházejících z levé strany, pokud se můj útok povede, vzniklou dírou zmizím v lese... a odtud budu střílet po lupičích. Pokud se v lese skrývají nějací další, zvláště příp. střelci... tak svůj útok zamířím zvlášť na ně... |
| |
| Ticho po pěšině... Doprovod karavany už mě začíná pomalu nudit. Cesta se zdála být nekonečná a nikoho na ní nebylo. S Arnarmem už jsem se neměl o čem bavit, takže jsem do něj začal z nudy strkat ratištěm kopí, jen tak lehce samozřejmě. Po chvíli mě přestane bavit i to. Jdu dopředu. Oznámím Arnarmovi a jdu se podívat k prvnímu z vozů. U vozu jsem na docela dlouhou dobu zabavil rozhovorem s vozkou, probírali jsme koně. Koně se mi odjakživa moc líbily a taky jsem vždy obdivoval jezdce. Cesta lesem se dost klikatila. Po výjezdu z jedné z mnoha zatáček jsme se dostali na asi 60 jardů dlouhou, rovnou silnici. Už z dálky byl vidět padlý strom. Když jsme se k němu přiblížili vyskočil na něj lapka vyzbrojený mečem a chtěl po nás, aby jsme vydali náš náklad. To se rozumí, že nebyl natolik šílený, aby se nám postavil sám, z lesa se vynořil snad další tucet lupičů. Za svůj první cíl si zvolím toho odvážlivce, který stojí na kládě. Nejprve si ho dobře prohlédnu a pak se na něj rozběhnu s šíleneckým řevem, kopí chytím obouruč nad hlavou aby jsem ho mohl praštit do hlavy, to by ho mohlo zhodit z klády a tím by ztratil výhodnou pozici. Pokud se mi to podaří, přeskočím kládu a začnu do něj zběsile bodat, Řvu při tom jako šílenec aby jsem svou zběsilostí vyděsil všechny nepřátele. Pokud se to nepovede, druhý úder povedu do oblasti mezi kolenem a kotníkem. |
| |
| A co teď ?- Divný chlap Jen tak si jdu po pěšině a poslouchám hudby přírody, luk na zádech a kopí v pravé ruce. Když však dorazím k pařezu tak na něm stojí chlap a za sebou má obrovskou bandu lidí. Bleskově natáhnu luk a namířím ho na muže na kmenu Nemám ponětí co jste zač ale opravdu byste si s námi neměl začínat řeknu s chladným pohledem. Trpaslík se schoval, těžko říct jestli má strach nebo na něco přišel ale jelikož je to trpaslík tak myslím že na něco přišel. Habr odběhl do lesa a střílí po nich a Dan se rozběhl jako šílenec. Svůj první šíp střelíím lapkovi s mečem do nohy, tak aby se mu podařilo uskočit, tak aby to zvýšilo šanci na Danův zásah, pak vystřelím šíp do křoví kd by mohli být lučistníci a ještě pár do chlapů s kopími, pak rychle schovám luk a rozběhnu se s kopím abych pomohl Danovi. |
| |
| Boj Boj začal. Nor se schoval pod kola druhého z vozů, po pár chvílích mu došlo, že vzhledem k tomu že jste obklopeni lapky... spíš tento manévr oslabil vaši sílu. Habr si prostřílel cestu do levé strany lesa- 1cepník a 1sekerník nalevo vyřazení z boje... v lese nenašel žádného střelce, takže začal střílet po 2 zbylých lapcích přicházejících zleva... byli otočení k němu zády... v pár chvílích je dostal-snadný cíl... 4 přicházející zleva jsou mimo hru. Ještě než zmizel v lese, zasvištelo za ním kopí-vedle. Rolandova akce se minula účinkem. Dan svou zuřivostí mnohé překvapil, srazil vůdce za strom, a kopí dokončilo dílo zkázy-vůdce mimo hru.... ovšem při tomto běsnění vylétl z prava šíp, dokonalá střela... Dan klesl, je na pokraji smrti. Boj pro něj skončil. Arn vůdce těsně před tím trefil do nohy, pak nazdařbůh vystřelil do lesa napravo, a dál se nedostal... cepník napravo ho přesnou ranou poslal k zemi- Arn je mimo hru. Dyer šel vzadu, při útoku se otočil, viděl levého kopiníka hodit kopí po Habrovi... takže využil otočky... a hodil své kopí po pravém kopiníkovi... minul. Tasil půjčený meč a vrhl se proti pravému kopiníkovi, který po něm hodil kopí a zasáhl jej do ramene... ovšem Dyer už byl v běhu... rána mečem byla smrtonosná... . Levý kopiník utekl pryč. Vozkové seskočili z vozů a vytáhli meče. Nor si všiml, jak na zraněného Dyera vyrazil zadní pravý sekerník... Stav- předek, zadek a levá strana jsou již čisté... napravo 2sekerníci 2cepníci a minimálně 1střelec skrytý v pravém lese... Vy- Habr v levém lese, 2vozci s meči, Roland, Nor a vzadu zraněný leč bojeschopný Dyer... |
| |
| Boj Popojdu trochu víc lesem dopředu, kde mi nebrání naši ve střelbě, a střílím po lapcích na pravé straně, se snahou dostat alespoň dva ... ovšem jsem STÁLE krytý lesem... |
| |
| Lapkové Po mém neúspěšném hodu si skočím pro kopí a vrátím se k vozu.Snažím se však krýt za vozem .Poté co nepřátelé proti mně vyrazí tak můj první chvat bude jednomu praštit kopím do nohy abych ho trochu spomalil a druhého se budu snažit trefit buď do hrudi nebo do břicha, ale tentokrát už hrotem. Poté už bez logiky jen bodám a mávám kopím okolo sebe jelikož přez dlouhé kopí se ke mě nedostanou jen tak.Ostatní by mi mohli pomoci.Jsem však připraven kdybych přišel o kopí vytáhnout tesák.Jakmile vyřidím ty první dva tak se postavím na vůz abych měl výhodnější pozici a pak už jen pokračuji v plánu zběsile bojovat :-). |
| |
| Boj Když vidím, že se můj plán minul účinkem, jsem naštvaný. Holt ale co se dá dělat. Avšak pokud kvůli mě zemře několik mých společníků, budu si to nadosmrti vyčítat. Slyším, jak se Dan vrhl na protivníky. Nevidím, co se stalo, ale Dan po chvíli utichl. Když se vyhrabu zpoza kola, vidím, jak se ke mě blíží jeden sekerník. Nebo spíš na Dyera, který v boji přišel ke zranění. Dobře pomůžu mu. Sekerník se blíží. Rozeběhnu se, v jedné ruce třímám tesák. Když jsem ve výhodné pozici, tesák mrštím po nepříteli. Nepočítám s tím, že bych se mohl trefit, ale určitě to protivníka vykolejí. Když se tak stane, vytáhnu svou novou sekeru, která čeká na svůj první boj. Za národ trpaslíků!! vykřiknu v běhu a řítím se na protivníka. Mám v plánu naznačit útok mířící na rameno ruky, kde třímá protivník zbraň. První úder se nechci trefit, jen chci využít setrvačnost a z otočky zasáhnout stehno. POkud se to povede, ještě vytáhnu sekeru z rány a vrazím ji banditovi do ramena. Chci ho co nejvíce ochromit, ale nechci ho zabít. Možná si to sice zaslouží, ale mohla by z toho zaprvé být menší odměna, a zadruhé, měl by být souzen. Mám ovšem docela strach z lučišníka. Šíp se může vyřítit odevšad... |
| |
| Boj Habr dokázal zneškodnit dva přední lupiče, pak ho ale poměrně ošklivě zasáhl nepřátelský střelec-Habr je zraněný. Roland se stáhl za první vůz... Nor s bravurou sundal sekerníka, a ochránil tak Dyera. Poslední cepník a zřejmě i střelec vzali roha... po chvíli se z lesa vymotal zraněný Habr... Harald odpřahl koně a odtáhl poražený kmen, cesta je volná... Habr, Dyer jsou poměrně dost zranění... Dan je stále na prahu smrti a Arn se právě probral... |
| |
| Dan Hej Habre, podej vodu.Zavolám a rozběhnu se k Danovi a Arnarmovi. Arnarma poklepu rukou po tváři aby se probral.Poté však kouknu na Dana.Do vesnice bychom ho s tímto zraněním nedovezli. Diť má v sobě šíp.Řeknu vyděšeně a nevím co mám dělat. Kopí položím na zem a sednu k benovi. Pokud mi někdo ze skupiny dá měch s vodou tak dám Danovi trochu napít. Pokud nedá tak nic nedělám. Jen čekám na reakci ostažtních.Já bych mu ten šíp vyndal, ale to by začal krvácet a na to tu nemáme vůbavu. Ikdyž....Hej, nemáte tu někdo oheň?Mohli bychom mu šíp vyndat a vyčistit ránu vodou či alkoholem a poté na to přoložit oheň aby nekrváce. Ikdyž by to bylo bolestivé.Promiň Dane....Řeknu a momentálně se nevěnuji padlím lapkům.Teď se musíme postarat o Bena a Ararma, to co mají padlí lapkové si rozdělíme později.Sna dnebude Habrovi a Dyerovi líto, že du nejdřív pomoci Benovi. |
| |
| Po boji Požádal jsem někoho, nejspíše trpaslíka aby mi vytáhl šíp, pak jsem sebe a Dyera ošetřil léčivou mastí. Řekl jsem, že Rolandova rada by se měla proměnit ve skutek, já najdu byliny. Pak jsem se vydal do lesa ozbrojen na opačnou stranu než utekli lupiči... pro léčivé byliny pro Dana i pro nás... |
| |
| Cesta Po chvíli se probírám když do mě roland strká, sednu si a a vidím jak je Dan na pokraji smrti To mi nesmíš udělat řeknu Vyslechnu nápad Rolanda a radu Habra, na pokraji cesty rozdělám oheň a přichystám si nažhavený klacek. Veškerou pomoc odmítám dokud se nepostaráme o Dana |
| |
| Dan Poté co se Arnarmo probere a rozdělá oheň dám Danovi do pusy nejbližší mladý klacík aby se měl bolestí do čeho zakousnout a začnu vytahovat šíp.Spíše pomalu než rychle, abych nepřetrhal nějaké žíly.Poté poprosím řidiče vozu o vodu a vyčistím Danovi ránu a poté vezmu od Arnarma rozžhavený klacek a ránu mu zatavím. Dane, mělo by to být dobré. Ještě chvilku lež.Řeknu a vezmu mu z pusy klacek.Pak jdu prohledat nejbližšího lapku. A stejně ošetřít Dyera.Snad jim nebude vadit, že si vezmu věci od 1 lapky za tu léčbu.Přecejen potřebuji zbraň, aspoň meč či luk. |
| |
| Po boji Když boj skončím a já skolím svého sekyrníka, první ho omráčím. Nakonec, mohl by se hodit. Poté ke mě přijde Habr. Chce vytáhnout šíp z rány. S tím mám zkušenosti. Teď to trochu zabolí oznámím Habrovi. Pomalu vytahuji šíp z rány. Zatím se to daří. Nakonec, když vyjde i hrot, zeptám se Habra, jestli nemá nějaký obvaz. Ránu mu převážu. Nyní musí jít hledat bylinky pro Dana. Jeho stav je hodně špatný. Vím, že tady nějaká má první pomoc nepomůže, a tak se tam nebudu moc motat. Vezmu omráčeného lapku a hodím ho na vůz. Možná by mohl něco prozradit. Než pomohou Danovi, moc se tam nepletu a sedím na voze. |
| |
| Přepadení První potyčku s lapky jste vyhráli, ale ted' vaší největší starostí není možná další vlna nepřátel, je to Dan postřelený šípem. Šíp Dana zasákl do levého podpaždí, železný hrot prorazil košili jako nic, poškrábal žebra a zahryznul se hluboko do masa. Když se k Danovi dostanete, jeho košile je nasáklá krví. Pokoušíte se jej léčit, ale na to není čas. K vašemu překvapení se z lesa vyřítí další početná skupina lapků, kteří vás rychle obklíčí, vzdálenost mezí vámi a lapky se rychle zmenšuje a vzhledem k tomu že jsou vyzbrojeni by bylo bláznovství klást odpor. Když už jsou lapkové vzdáleni jen na dva metry ke každému z vás dva přiskočí a srazí ho na kolena. Lapkové se k vám nechovají nijak zvlášt' ohleduplně, právě naopak. Snaží se získat si autoritu a tak někdy padne kopanec nebo rána. Když už všichni klečíte jeden z lapků, středně vysoký hubený muž okolo 30, vám nasadí pouta. Jsou to lehké proužky na jedné straně opatřené malými zoubky a jeden konec je opatřen otvorem, do kterého se má zasunout druhý konec. Tyhle pouta nevidíte poprvé, dovede je vyrobit alchymista a používají je především vojáci, to aby se nemuseli tahat s těžkými okovy. Pásky jdou jednoduše utáhnout, a aby nešly povolit, jsou opatřeny pojistkou. Co ted'? Na rozhodování máte jen několik málo chvil. |
| |
| Přepadení Naše vítězství nad jednou skupinou lapků se rázem změní na katastrofu. Když se na nás vyřítí skupina dalších banditů, je mi jasné, že teď nemáme šanci. Dan dlouho nevydrží, ostatní se o něj budou chtít starat do úplného konce a já je sám nezvládnu. Navíc i Dyer je zraněn. Proto mi je jako bojovníkovi jasné, že nemá cenu klást odpor. Proto zasunu vytasenou sekeru a kleknu na kolena, s rukama za zády. Naznačím ostatním, že by měli udělat totéž. Jako trpaslík se tak často nevzdávám, ale poznám, když je situace bezvýchodná. Když k nám dorazí naši příští věznitelé, rychle jim oznámím, že já osobně se klidně prozatím podrobím, pokud ovšem zachrání život Danovi, pokud je to ovšem ještě možné. Když si všimnu pout, vybaví se mi několik vzpomínek, když sem podobné používal, ještě během své žoldácké kariéri. Ovšem to jsem byl na druhé straně. Klidně se podrobím jakékoliv vůli lapků, pokud zachrání Dana. Mezitím se snažím vymyslet nějaký plán, který by nám pomohl z této situace. |
| |
| Přepadení Snažíme se pomoct Danovi jenže přiběhne stádo banditů a chce nás zajmout. Zprvu se bráním ale pak si uvědomím že to nemá cenu, a navíc ještě Nor naznačuje že se taky vzdává což je u trpaslíka celkem neobvyklé, odhodím věci na zem a kleknu si, ruce dám za hlavu a čekám co se bude dít |
| |
| Lapkové Když uvidím skupinu dalších banditů tak mi dojde jak to dopadne.O točím se na Dana a pousměji se, že mu aspoň někdo pomůže.Poté se otočím zpět na bandity....Vidím, že ostatní mí společnícise vzdávají.Když se nechám chytit tak přijdu o věci a o mou 1. loutnu.To tedy ne....Probleskne mi hlavou a vezmmu své kopí.Poté začnu utíkat směrem do lesa .Loutnu si držím v pravé ruce aby mi ji nikdo netrefil.Kopím točím za zády.akže je tak 70 procentní šance, že mé kopí odrazí šíp který bych měl u svých zad.Snažím si utíkat co nejtišeji a rychle a pokud se bandité vydají zamnou tak zrychlí.(Ať se mi nic nestane :-)) |
| |
| soukromá zpráva od Taranis pro Už jsi si stihl všimnout pout, které vám vyši únosci co nevidět nasadí. Ani se na ně nemusíš dívat moc dlouho, aby jsi v nich rozpoznal ta samá pouta která jsi používal v armádě. Na vzpomínáí na staré dobré časy ted' není čas. Důležité je že znáš trik jak tyhle pouta obelstít, alespoň částečně. Když vypneš hrud', ruce ohneš v loktech, lokty tlačíš dozadu a pěsti k sobě přitiskneš ukazováčky, získáš více volnosti v poutech. Nestačí to na to aby jsi se vyvlékl, ale výš jak se osvobodit úplně. Pouta se dají bud' přeřezat nebo přepálit, anebo se dá do mechanismu vložit malý klínek a písek se dá povolit. |
| |
| Cesta-Arnarmo Rozhodl jses zachovat stejně jako Norsiros, odložil jsi zbraň, klek jsi si na kolena a ruce dal za hlavu. Vevnitř cítíš že se Norsiros s takovou stuací již setkal a možná by nebylo úplně hloupé chovat se i nadále jako on. |
| |
| Cesta-Roland Jako jediný z celé společnosti jsi se rozhodl něco podniknout. Možná e jsi měl strach a možná že jsi ani nevěřil že by jsi to mohl zvládnout, ale byl jsi pevně rozhodnut - loutnu nedostanou! V hlavě se tu urodil poslední zoufalý plán jak se z téhle situace dostat. Když se k vám blíží ti špinaví zlodějíčci, kteří by zajisté nedocenili umění a nepochopili jaký má pro tebe ta loutna význam, popadneš do levé ruky své kopí, pravou si přidržíš loutnu pevně u těla a zády se rozeběhneš rovnou proti prstenci nepřátel. Rychle zjistíš, že točit s kopím za zády je dosti obtížný úkol a když při tom ještě běžíš a strach ti svírá útroby, je to úkol téměř nadlický. Když náhle ti prsty levé ruky projede ostrá bolest. Lekneš se, upustíš kopí a začneš zkoumat své prsty. Naštěstí nejsou useknuté ani rozdrcení, nejspš budou jen naražené. To ti ted' nemusí dělat starosti, protože oběma boky projede tupá bolest a koutky očí zahládneš ratiště kopí. V bolestech se svalíš na zem. Očekáváš nejhorší ze všech ran, ránu která ti vezme život. Tak tohle je konec! Tu to všechno skončí. Ještě jsem chtěl udělat tolik věcí. Proletí ti hlavou jako šíp. NE! Zvolá neznámý mužský hlas. Ještě nějakou chvíli leíš na zemi bez hnutí, pak se otočíš na záda. Nad tebou se tyčí vysoký zarostlý barbar. Kopí třímá vysoko v rukách, jakoby se tě zrovna chystal skrz naskrz propíchnout a přišpendlit k zemi jako obřího motýla. Ten krátký okamžik, kdy nad tebou stál a rozhodoval se, zdali uposlechnout či ne, se ti zdá jako celý věk. Nakonec tě chytí pevně za paži a surově tě vytáhne na nohy. Paži ti přitom drtí jako svěrák. Toho potřebujem živýho, tak at' se mu nic nestane. Zase ten hlas. Je v něm cítit autorita. Ohlédneš se směrem, odkud ten hlas přichází. Uvidíš muže středního věku s docela pěknou tváří. Má krátké černé vlasy, husté obočí, knírek a hnědé oči. Krátce se do těch očí zahledíš. Nejsou to oči dobráka, ale ani šílence, které by si liboval v nějakých ohavnostech. Odved' ho k ostatním. Pak je spoutejte. |
| |
| soukromá zpráva od Taranis pro Tenhle úkol nebyl zas tak obtížný a byl jsi s ním brzo hotov. A co ted´? říkáš si. Nepočítal s tím že by ti to mohlo zabrat tak málo času. A pak tě to napadlo: No jo! Mohl by jsem se vrátit k těm mladíkům z lesa. Koneckonců je mezi nimi i Roland. Určitě si mě všimnul a e ocela bystrý takže mi určitě bude zazlívat že jsem dělal jako by jsem si ho ani nevšiml. Rád bych si sním trošku poklábosil, to by jsem nikdy neodešel a tahle záležitost prý byla velmi naléhavá. Zdalipak jsou ještě v Acalladu? Jsem si jist že mě rádi uvidí. Tak jsi pobýdl "služebního" poníka a vydal se rovnou do Acallada. Neměl jsi při tom ani tušení jak moc rádi tě opět uvidí. Čím blíž jsi k Acalladu, tím horší máš pocit. Roland je tvůj dobrý přítel a docela ho ho znáš a koneckonců mladičkého půlelfa Arnarma jsi si taky oblíbyl. Není tedy divu že jsi se s nimi podvědomě propojil. S tím jsi počítal, nejsi žádný nováček, ale takový špatný pocit jsi ještě neměl. S nadsázkou by se dalo říct, že tvé podvědomí na tebe neuroticky ječí a nakazuje ti aby jsi si pospíšil. Na svůj vnitřní hlas dáš, taky aby ne když je tak neodbytný. Lýtky tedy ještě víc stiskneš svého kulat´oučkého poníka a on zvolna přejde do líného cvalu. |
| |
| soukromá zpráva od Zachariáš Grim pro A jej... Zase jsou v nebezpečí.Pomyslím si a rozjedu se do Acalanu.Když tam dojeda a nikde je nevidím tak mi hned dojde, že tam asi nebudou.Rozjedu se tedy po cestě ze které cítím,že tamtudy nejspíše šli.Takže buď obří tarantule, nebo banditi, nebo nějací kočovní mágové... Mno snad to zvládneme Kožaku.Pomyslím si a pobídnu svého poníka Kožaka aby pohnul :-). ----------------------------------------------------------------------------------- Kouzla: Telekineze: Zach dokáže pohybovat jakými koli předměty pokud je to větší než vůz tak ho to stojí 4 magy, pokud je to jen větší než lednice tak ho to stojí -š magy, pokud je to do velikosti lednice tak je to za 2 magy a pokud je to něco jako šíp či hrnek tam 1 mag.Zach s tímto předmětem dokáže hýbat libovolně dlouho, ale když už na něj toto kouzlo použije tak se ten přednmět nesmí zastavit(Jen ve vzduchu)Jinak musí Zach provést kouzlo znovu.Učinkuje až na 60m. Ohniví řetěz:Zach dokáze vyvolat ohniví řetěz který funguje tak, že ze zachovi ruky vyletí 1 extra rychlá ohnivá koule která se od nepřítele odrazí a zneškodní ho.A když zasáhne maximálně 20 cílů tak se rozpline.Toto kouzlo stojí zacha 5 magů.Je použitelné až na vzdálenost 20m. |
| |
| Cesta Když si všimnu pout hlavou mi běhá mnoho myšlenek. Byl to dobrý krok, nepřivedl jsem své společníky do špatné situace? první mi probleskne hlavou, ale když si pořádně všimnu pout, tyto pesimistické myšlenky pomalu zatlačím. Zdá se, že naše situace nebude tak špatná. Při každé chvilce nepozornosti našich věznitelů postupuji dle kroků, jak si tyto pouta uvolnit. Sice se ne úplně se ruce uvolní, ale je poté v nich více prostoru. Zaprvé, musím vypnout hruď a ruce ohnu v loktech. Zdá se, že únosci neví, na co si dát při používání těchto pout pozor. Poté pěsti k sobě přitisknu ukazováčky a musím se usmát. Získal jsem, jak jsem čekal, sice neúplnou, ale přesto svobodu rukou. Tohle se bude hodit. Když jsem uviděl, co udělal Roland, bylo mi jasné, co bude následovat. Tato volba byla opravdu špatná, navíc ještě máme svůj úkol, chránit kupce. Dávám si pozor na soustředěnost lapků, jakákoliv chyba a mé úsilí dostat se z této situace přijde v niveč. Když chvilku jsou soustředění, řeknu si, že musím tomu trochu pomoct. Když jsem trochu uvolněný v poutech, vezmu nějaký kamínek, či jiný předmět a hodím ho směrem od nás. Když se jejich koncentrace uvolní, přesunu se rychůle k Arn a ukážu, jak se může taky částečně uvolní. Poté rychle ještě pošeptám: Vím, jak se osvobodit úplně. Po těchto slovech se opět vrátím na své místo a nedělám problémy. |
| |
| Cesta To co Roland udělal nebyl dobrý nápad. Zničehonic uslyším zašustění v keřich a banditi se tam jdou podívat, ihned ke mě přiskočí Nor a ukáže mi jak se částěčně uvolnit a ještě mi řekne že se umí i úplně uvolnit. Dobře, řeknu si sám sobě a postupuju podle kroků které mi řekl Nor, ale jen když se banditi dívají jinam. |
| |
| Cesta Lapené na lesní cestě visí vaše životy na vlásku. V takové chvíli je hranice mezi životem a smrtí je velmi úzká, jen jeden chybný krok-jen jedno špatné rozhodnutí… Jeden z vás se přez tuto hranici málem přehoupl, chtěli tomu bohové a tak, místo toho aby hlínu zbarvila jeho krev, vám vaši věznitelé nevědomky věnovali MOC. Není jí mnoho a je to jen střípek, jen malá část skládanky. Před tím jste byli zranitelní a bezbranní-nic jste nevěděli. Ale ted´ už máte malý plamínek, je jen na vás jestli z něj bude palující oheň, který spálí vaše nepřátele, nebo jestli pohoříte a nezbude vám než odevzdaně čekat na nevyhnutelné. Toho potřebujeme. Zní vám v hlavách. Proč? Na tuto otázku musíte najít odpověd´. Na hledání skrytách významů a všech možností ted´ není času.Arnarmo a Nor mají volnější pouta. Roland a Dyer ne. Dan leží v provizorních nosítkách a nezdá se že by měl síly vzdorovat. Jakmile vás spoutají (Dana nevjímaje) a postaví vás do řady. Muž které je nejspíše jejich velitel začne divně mávat rukama. Není to žádné pomatené kroužení, nejprve ukáže na Dana a Dyera. Chytí se oběma rukama okolo krku. Pak skrčí palec a ukazováček na pravé ruce tak, aby je ostatní viděli. Ihned skupina sedmi mužů utvoří hlouček okolo Dana a Dyera. Muž ihned pokračuje, pravou rukou se chytí za levé rameno a levou rukou ukáže na Dena. Potom udělá pravou rukou pohyb jako by chtěl zatáhnout za pomyslný provaz, který visí z nebe. Muži se dotknou ukazováčkem palce a vyrazí i s Danem a Dyerem do lesa neznámo kam. Pak se otočí na Arnarma Nora a Rolanda, přiloží si ruce ke krku jako by sám sebe škrtil. Pak mávne na muže kteří mu zbyli a vede je do lesa na druhou stranu, než šla první skupina. Ještě než se vydají na cestu obstoupí vás a jasně vám naznač že jdete s sebou. Pokračování zítra. |
| |
| soukromá zpráva od Taranis pro Vaši věznitelé vás vedou lesem už asi půl hodiny. Dojdete až k prudkému svahu v němž je otvor 1,5x2 metry obložený masivními dřevěnými trámy. Vaši věznitelé vás tímto otvorem donutí projít. Hned jeden metr za otvorem je po obou stranách chodby vyhlouben výklenek, ve kterém stojí strážný. Vaši věznitelé vás vedou dál. Klikaté chodby jsou osvětleny loučemi. Zavedou vás do nevelké sluje, tam se vaši věznitelé rozdělí, jedni si jdou po svých a druzí vás vedou dál postranními chodbami. Vedou vás chodbou, v jejíchž zdech jsou do řady za sebou zasazený troje dveře. Vás nahnaly do druhých dveří. Hlasitě prásknou dveře, zapadne závora. Jste uvěznění. Místnost má tvar písmene L, jediné světlo přichází komínem nad vašimi hlavami. |
| |
| soukromá zpráva od Taranis pro Vaši věznitelé vás vedou lesem už asi půl hodiny. Dojdete až k prudkému svahu v němž je otvor 1,5x2 metry obložený masivními dřevěnými trámy. Vaši věznitelé vás tímto otvorem donutí projít. Hned jeden metr za otvorem je po obou stranách chodby vyhlouben výklenek, ve kterém stojí strážný. Vaši věznitelé vás vedou dál. Klikaté chodby jsou osvětleny loučemi. Zavedou vás do nevelké sluje, tam se vaši věznitelé rozdělí, jedni si jdou po svých a druzí vás vedou dál postranními chodbami. Vedou vás chodbou, v jejíchž zdech jsou do řady za sebou zasazený troje dveře. Vás nahnaly do třetích dveří. Hlasitě prásknou dveře, zapadne závora. Jste uvěznění. Místnost má tvar písmene L, jediné světlo přichází komínem nad vašimi hlavami. |
| |
| soukromá zpráva od Taranis pro Už nějaký ten čtvrtek ležíš na zaprášené poličce v tmavém, plísní páchnoucím skladišti, nebo možná v nějaké komoře. Tím si nemůžeš být jistý, protože jsi důkladně zamotán do kusu látky. To se samo sebou rozumí, že to není žádné hedvábí, ale jen nějaká smradlavá lněná tkanina. Vzal si na sebe podobu starého, zarezlého, zubatého bastardu v odřené pochvě, čistě pro věrohodnost i bez kusu záštity a drahého kamene, po kterém zbyl jen otvor v hlavici. Na celé téhle nepříjemné věci okolo tvého zcizení je kladné snad jen to… že necítíš ten smrad. Jen tak tedy ležíš na poličce a vzpomínáš na onen den, kdy tvého majitele zasáhnul šíp, který vypustil lapka, jenž vás přepadl na lesní cestě. |
| |
6219.jpg) | soukromá zpráva od Prastarý meč pro Řek bych, že tento kraj bude muset někdo zbavit lapků. Kdo by to tak mohl být? Už jsem na to přišel, budu to já. Jak to ale udělat? Mohl bych zkusit k sobě přilákat nějakého prostoduchého pasáka koz, ale ty hned umírají. Na můj hlas slyší jen prostoduší, pokud mě někdo nedrží v ruce. Už to mám. Sledují okolí. Až přijde nějaký z lapků (kdyby přišel někdo jiný tak to neudělám) nechám před ním zjevit obraz mého bývalého nositele. Vyhraju si s detaily, jako je šíp a stříkající krev. Sleduju myšlenky lapky. Jak se asi zachová? Kdyby se nebál dostatečně nechám obraz projít skrz něj a zmizet o ve dveřích. Až se lapkové přesunou jinam a roznese se pověst, že tady je duch budou se sem hrdinové jen hrnout. Většinou je to přece jen výmysl prostých venkovanů a hrdina dostane tučnou odměnu za to, že přespí v teplíčku. Musí být ale dost chytrý a odvážný aby na to přišel. Z takových se dají za mojí pomoci vytrénovat opravdu skvělí bojovníci. To bude zase dřina. Pak si ten někdo pustí hubu na špacír u korbelu piva a nějaký zákeřný střelec ho kvůli tomu aby mě získal, sejme a já s trénování budu muset začít znovu. No snad se během té doby dostanu do nějaké bitvy nebo na nějaký šermířský turnaj. To že pozabíjím pár netvorů je samozřejmé. Kde je sakra nějaký ten lapka. |
| |
| soukromá zpráva od Roland Zpěvomluvný pro To jsou, ale barbaři, vzali mi loutnu.Řeknu pro sebe i pro ostatní a zkouším jak jsou pouta odolná a také je zkouším odřezat nebo spíše pořádně odřít o roh zdi.(Když je místnost do eLka tak by to mělo jít)Snažím se tak dlouho dokud se mi to nepovede a poté budu přemýšlet co dál... |
| |
| soukromá zpráva od Taranis pro Roland se pokouší přeřezat pouta přes roh místnosti. Nejde to zrovna nejlíp, protože roh nepřipomíná pravý úhel ani vzdáleně. Po hodině úporného bojese ti to ale povedlo, mezi tím vás dvakrát přišel zkontrolovar strážný, dovnitř nešel, jen se na vás podíval přes špehýrku ve dveřích. Shrnuto podtrženo: Roland je "volný". Nor a Arnarmo ne. Plán žádný nemáte. |
| |
| soukromá zpráva od Roland Zpěvomluvný pro Já bych Vás rozvázal, ale to bych asi jen tak nezvládl radši to udělejte jako já o stěnu.Promiňte, ale to, že mám ruce vepředu a šahám na Váš provaz by asi bylo strážným podežřelé.Řeknu a jdu si projít celou místnost nijak pořádně nehrabu, jen oprocházím celou místnost jestli tam někdo něco není :-) |
| |
| ********************************************************** POZOR! Tohle si napište do osobního deníku: Majetek U sebe:(i boty a podobně) Tesák, Kopí, Měch na vodu, měšec Jinde(kde): Jakmile to budete mít pošlete mi to poštou. Děkuji. ********************************************************** |
| |
| Cela Roland si začal přeřezávat pouta o roh. Divím se, že mu to vyšlo, trvalo to hrozně dlouho pomyslím si, a začínám přemýšlet, jak se z pout vyprostit co nejelegantnějším způsobem. Jak jsem tak pozoroval Rolanda, všiml jsem si, že strážní nás chodí kontrolovat přibližně jednou za půl hodiny a to jen tak ledabyle. Podlaha zřejmě je kamenná, tudíž, poprosím Rolanda, zda by mi nepodal jeden z ostřejších kamenů. Nemusí mě přeřezávat, stačí, když mi ho dá prostě do dlaně. Poté si, pokud už u něj nesedím, sednu k Arnarmovi a začnu mu přeřezávat pouta, v místech, kde si podle paměti pamatuji, že jsou nejslabší. Mám lehce uvolněné ruce po tom zákroku, který si pamatuji z dob mého žoldáckého působení a který jsem naučil i Arna. Když by náhodou přišel strážný, rychle přestanu a dělám jakoby nic. Když s tímto skončí a je volný i Arn, začnu jim vysvětlovat svůj plán, který jsem mezitím vymyslel. Jsem zvědavý, zda s tím budou souhlasit pomyslím si, ještě než začnu mluvit Teď jste vy dva volní. Mám plán, jestli s ním ale nebudete souhlasit, můžeme vymyslet něco jiného. Až jsem zase půjde nás zkontrolovat strážce, schováte se. Jeden za dveře a druhý třeba do rohu. To ho určitě překvapí, když uvidí, že jsem tady jen já. Když vejde do místnosti, vy ho můžete bezpečně zneškodnit a poté mě v klidu osvobodit. Tak co na to říkáte? navrhnu společníkům. |
| |
| soukromá zpráva od Arnarmo pro Jen tak tam sedím a dívám se jak se Roland dostává z pout, potom mě Nor odřeže z pout a já mu poděkuju, No myslím že to není špatný nápad, co ty Rolande ? řeknu a otočím se na Rolanda |
| |
| soukromá zpráva od Roland Zpěvomluvný pro Myslím, že nápad je to dobrý, ale problém by byl co dál.Myslím, že tam nebude sám a navíc jich určitě několik hlídkuje na chodbě.Řeknu a pokrčím rameny na důkaz, že mi to nepřijde jako nejlepší nápad. |
| |
| Cela Vím, je to moc velká sázka do loterie, ale vemte si, co s náma bude, jestli se nevzepřeme. Navíc Dan a Dyer možná někde umírají, pokud jim nepomůžeme, možná naším zaviněním vyhasnou dva nevinné životy. Rolande, já jsem válečník, vy projdete a zachráníte Dana a Dyera, i kdyby mne to mělo stát život. pronesu k Rolandovi. Doufám, že tato situace nenastane pomyslím si a pokračuji v řeči. A myslíš, že ten co sem půjde na kontrolu sem bude jen tak, jako na špacír? Ne bude mít určitě nějakou zbraň. Pokud se vám to zdá příliš riskantní, půjdu sám a vy budete dělat, že nic nevíte. navrhnu ještě. Nerad bych si v této situaci kohokoliv ze skupiny rozkmotřil. |
| |
 | Koukám, že nám tu začíná něco zmírat na neaktivitu… Dokonce už 5 týdnů bez příspěvku! No tohle už bude hodně uleželá svačinka. :o) Jak vidíte, přišel se na vás podívat váš (ne-)oblíbený administrátor s velkým koštětem na odklízení odpadků… Co ale teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do kategorie "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty odkaz do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím definitivně rozloučíme. Havran-údržbář. PS: Nezapomeňte se informovat o nových pravidlech ve správě dobrodružství. |
| |
 | Nový příspěvek v dobrodružství, po měsíci a půl, páni! :-) Bohužel Vás musím zklamat, ani Váš Vypravěč, ani nikdo ze spoluhráčů ho nemá na svědomí. Přišel se na Vás podívat administrátor… Co teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím ve vodách andorských rozloučíme. Laakii - admin |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR