Na vlnách osudu
hrálo se Dvakrát týdně
od: 17. května 2011 17:04 do: 09. června 2014 12:05
Dobrodružství vedl(a) Xero
| |
 | Nad Aurelem vychází slunce ,ale jen málokdo je šťastný ,protože většina lidí je ve válce co rozvrací celý svět.Bojuje se o klíč k pokladu ,ale nikdo až na vás,posádku lodi Perla,si neuvědomil že dokud není poklad nemá cenu bojovat.Nevyrážíte proto abyste získali poklad vyrážíte proto,aby jste konečně zastavili válku a tak zde stojíte na palubě lodi všichni odhodlaní udělat co bude třeba. |
| |
| Všichni sedíte u stolku(spíše u bedny) a čekáte.Všichni jste dostaly stejný dopis.Jakýsi strýček Sam vás pozval na svou loď.Nyní čekáte co se z toho vyvine.V tu chvíli se před vámi objeví mlžná postava vypadající jako kapitán lodi a řekne.Jsem rád,že jste přišli chci abyste spolu s dalšími členy posádky hledaly onen zapomenutý poklad.při tázavých pohledech řekne.Ne,nejsem strýček Sam.Jsem.....Patron lodi Perla a vás pět jsem vyvolil pro vaše námořnické a bojovnické nadání. Každý z vás bude mít důležitou funkci ty Charlesi budeš kapitán,ty Ace budeš první důstojník a Birku ty jsi jako zrozený kormidelník,Andreas vidím že jsi byl vždy válečník nuže budeš ochránce Perly a nakonec Liliantvé navigátorské schopnosti budou potřeba a zítra se můžete seznámit se zbytkem posádky.Rozhodl jsem se že tu to loď poskytnu vám aby jste našli ztracený poklad ,ale teď hádám že máte spousty námitek,otázek a poznámek.Nuže ptejte se. |
| |
 | Promnu si rukou v černé okované rukavici moji zarostlou bradu. Tohle všechno - dopis, zjevení patrona lodi Perla, strýček 'Sam' - mi přijde velice matoucí. Moje oči jsou unavené od včerejší oslavy, pro kterou vlastně nebyl ani žádný pádný důvod, a trápí mě děsná ranní kocovina. "Řekni mi, patrone, proč bysme pro tebe tenhle poklad vubec meli hledat? Je mi jasný že v tom budou asi děsný prachy, ale určitě taky hodně nebezpečí. A na moři to není žádná sranda." Můj pohled je přísný, ale přitom plný upřímné starosti o průběh této mise. "Nechápejte mě špatně pane. Jen mi přijde že potřebujeme víc informací než se na tuhle výpravu vidáme. Například, kam a do jakých vod máme vůbec plout. Co nás tam může čekat, a na co se máme připravit." Porozhlídnu se po všech ostatních člench posádky a na každého z nich lehce kývnu. Poté se zadívám patronovi do očí a čekám jeho odpovědi. |
| |
| Takže Ace.Patron se otočí na něj.zaprvé nehledáte ho pro mě ale pro Aurel.Zadruhé dám vám velkou odměnu a máš pravdu že moře je nebezpečné a proto vám dám mapu Starého piráta,Podává vám mapu na niž je mapa kde vidíte přístav kde jste dál je vyznačena cesta oblastí které žádná mapa neobsahuje.Na ní je vyznačená trasa.Je přízračná ale když jsi jí uchopil zhmotnila se.Bude to velmi nebezpečná trasa ale když jí najdete každý z vás bude moct mít jednou přání spojené s mořem.Bude te si muset dávat pozor na Mazkeny což jsou démoni z jiné dimenze chrání ten poklad.Já padl jejich rukou.Ale budete mít výhodu jako patron lodi Perla vám zajistím velkou pomoc a pokud ani to nestačí aby jste se vypravily pak vás čeká téměř nekonečná sláva jelikož jsem sformoval družinu která získá onen klíč,protože ten v sopce je jen napodobenina ale myslím že vám to stačí. |
| |
 | Strýček Sam? Jestli jsem někdy vůbec znal všechny své strýce a jim podobné, dávno jsme je zapoměl, bodejď by né, po 20ti letech z domu. Jedině Samuel, toho jsem měl rád, připadal mi jako sud piva, protože když vypíjel otcovy sklepy bylo na něm málo rozdílů od skutečného sudu. Rozhodnu se jednat podle dopisu a na smluvenou schůzku se dostavím. Samozřejmě v čas a svůj tesák a pěstní štítek mám jak jinak pořád u sebe. Prohlížím si a zkoumám ostantní přísedící a hledám na nich rodinné rysy, ale zatím marně. Potom přijde další, myslel jsem, že je to další z nás "spolubedníků", ale potom začne mluvit a mě dojde, že se se strýčkem Samuelem nesetkám, škoda mohli bychom pořádně pomluvit otce. Trošku se zarazím, když mě ten patron osloví vlastním jménem, které skoro nepoužívám a navíc o mě něco ví. Nadruhou stranu, jsem sloužil kdekomu v lecjakém konfliktu a po těch letech mě může pověst předcházet. Ace, muž právě jmenovaný prvním důstojníkem se mi docela zamlouvá, ptá se na věci na které bych se jinak zeptal já. Určitě sloužil v armádě nebo podobné mašinérii. Potom s epatron zmíní, že je vlastně zabitý a mě došlo, že mě pověst asi nepředchází. Doprdele Kníre kam ses to zas dostal. Kdo nebo co je Aurel? Zeptám se jakmile patron domluví. Knír je starší muž jistojistě čtyřicátník stále ještě hubené šlachovité postavy. Černé nakrátko střižené vlasy a charakteristický vodorovně kroucený knír. ( na obrázku je menší, představte si vodorovný knír dlouhý jako tváře) Oblečen je v černou koženou brigantinu červeno černé barvy, jsou vidět známky opotřebení.( mezi vrstvami slabší kůže jsou kovové plechy které nejsou vidět a nedělají rámus narozdíl od plátové zbroje ) od loktů ke kolenům. Hlavu si chrání bavatem na kterém nosí kovový klobouk ( obojí momentálně na opasku) a obličej kryje nákrčník. Na pravé ruce nosí tlustou vycpávanou pěstnici ( rukavice až k lokti vycpávaná vlnou kryjící předloktí a zápěstí). Pod zbrojí nosí dlouhou širokou tuniku černé barvy s červenýmy lemy. Pod ní má úzké kalhoty a na nohou nosí vysoké jezdecké boty značně opotřebované. |
| |
| Proboha,to jsi se nic nenaučil že třeba Aurel je naše dimenze Mazken je dimenze ze ktré mágové vyvolávají.Patron zakroutí hlavouNo co jestli chcete aby Aurel zůstal vcelku tak bys,budu ti říkat Kníre,když se ti tvé křestní jméno tolik nelíbí,mi pomohl Kníre ale předpokládám že jsi spíš žoldnéř než námořník.Patron se na Kníra podívá zkoumavím pohledem a řekne.Ale mohl bys být užitečný v boji s Kraky a MazkenyPatron se rozhlédne a radši dodáKrakové jsou velmi nebezpečné plazovité zrůdy co žíjí v Ocelovém moři.Patron si povzdechne a ještě dodá.Toto moře je nejrosáhlejší moře tady a místo kde je ostrov s Truhlou. |
| |
| Pozorně sleduji celou debatu. "Je mi jasné patrone, že to děláme pro Aurel, ale řekni mi, co v tom pokladu má být tak vzácného, tak jedinečného, že nám pomůže v tomhle období válek a nepokojů?" Rukou pevně svírám hrušku jeden a půlročního stříbrného meče plandajícho mi u pasu. "Možná že by naše energie a odhodlání bylo uplatněno někde jinde, než hledáním nějakého ztraceného pokladu s bohové ví s čím. Ale to je samozřejmě můj nápad, a samozřejmě já nejsem placen za plány." Ukloním se před patronem. "Co má být tohle sakra za výpravu? Půlka posádky vypadá že by nezvládla ani impotentního skřeta bez nohy, a navíc nemám ani přesné plány a proviant...no ale na druhou stranu máme možná skutečně zkušené lidi, jako ten borec Knír. Ten, a jemu podobní, se nám ještě určitě bude hodit." |
| |
| Takže,údajně se válčí kvůli klíči k truhle kde je nějaká mocná zbraň.Patron se chvíly mlčí a řekne.To je taková blbost!Viděl jsem před smrtí obsah truhly a nebyla to zbraň pro smrtelníky byl to nástroj kterým lze ničit a spojovat dimenze,Mazkeni ho neumí použít ale snaží se náš svět zničit.Takže jelikož my neumíme přemisťovat z dimenze do dimenze téměř nic znamená to že jestli se truhly nezmocníme dost rychle nestihneme napravit již napáchané škody.Podívá se do částečně nechápavých tváří a dodá.Aci oni již přišly na to jak ho použít ale ne v plnémíře takže zatím mohou ovládat všechny temné příšery,tvořit obrovská zemětřesení,vytvářet tsunami a aktivovat sopky.Jako by četl Acimu myšlenky dodá.Tu to skupinu jsem sestavil tak aby byla schopná získat tu Truhlu,není to jen banda extrémně silnejch bojovníků jsou tu i jiní a všichni se budou hodit věřte mi.Vím totiž,že asi v polovině cesty na nás zaútočím minimálně 100 mazkenů ti mě zajali ukázali my truhly i její obsah a probodli mě nečekali ale že moje potopená loď vystoupí nad hladinu a já jako její patron začnu schánět posádku na získání Srdce chaosu. znovu si povzdechne a řekne ještě.to je ten předmět. |
| |
3433.jpg) | Až doteraz som mlčky počúvala, usadená tak, že mi tvár čiastočne zakrýval tieň, no Patrónove slová o zložení skupiny ma podnietia k reči. Nakloním sa dopredu, nedbalo si odfúknem plavé vlasy zo zelených očí a poviem: "Náš patrón má pravdu, Ace. Ani ja nie som bojovník-ťažkoodenec, dávam prednosť skôr rýchlosti a zdravému rozumu. Koniec koncov, som bývalý Sicco," dodám na vysvetlenie. Usmejem sa naňho a potom upriamim pozornosť na Patróna: "Máte mapu Starého piráta pri sebe? Rada by som si ju prezrela...Ak teda nemáte námietky, alebo neplánujete odovzdať nám ju až pred odplávaním z prístavu." Tak, a teraz sa uvidí, či im budem ako navigátor skutočne niečo platná, pomyslím si a na perách mi zahrá pobavený úškrn. Som si sebou pomerne istá, veď Patrón vie, čo robí, no zvyšok mojich spoločníkov to môže vidieť inak... |
| |
| Vezmi si ji.Jsi navigátor ne?A podám nyní zhmotněnou mapu Lilian. |
| |
 | Společnost hranaté bedny Ráno mě probudí klepání na dveře a naléhavý tón v hostinského hlase. ,,Pane! Ctěný pane, mám tady pro vás vzkaz. ´´ Ozývá se zpoza zavřených dveří. Pomalu se vykutálím z postele se slovy: ,,Snad nehoří?! ´´ Rychle si obleču kalhoty a otevřu dveře, kde netrpělivě přešlapuje hostinský s dopisem v ruce. ,,Tady to je pane, ´´ poví, předávaje mi dopis. Dopis si vezmu a rukou si prohrábnu své hnědé vlasy. ,,Umíš číst? ´´ Zeptám se ho. Hostinský jen přikývne na souhlas. ,,Tak mi to prosím přečti, ´´ povím a předám mu dopis nazpět. V dopise více méně stálo, že se mám dostavit do přístavu v městě Bedna, kde se mám setkat s několika dalšími lidmi a společně se máme plavit na lodi Perla. Tohle se mi zrovna hodí! Poděkuju hostinskému, zavřu dveře a začnu se oblékat. Obuju si kožené holínky, obleču si lněnou košili, pak krzno a koženici. Na hlavu si narazím batvat a okovanou koženou helmu. Přes záda si přehodím kulatý štít a připnu si opasek, na který mi visí krátký meč v závěsu a můj nůž v kožené pochvě. Nakonec si vezmu kopí, které mám opřené o zeď. Nic z toho co mám na sobě rozhodně nesmrdí novotou, všechno je odřené a ošoupané. V hospodě nechám poslední peníze a vyrazím směr Bedna. Není to zas tak daleko. Asi hodinku po poledni projdu branami Bedny a namířím si to rovnou k přístavu. Chvíli mi sice zabere hledání bedny, u které se máme sejít, ale nakonec ji najdu - ostatní už jsou tam. Společnost sedící u bedny pozdravím a zaberu volné místo. Chvíli po mně přijde další člověk, který se nám představí jako Patron a jen tak mimochodem nám poví, že už to má za sebou. Všichni u stolu to berou s ledovým klidem, nebo na sobě přinejmenším nedají nic znát, zato já se tvářím dost raženě. A když mi přízrak poví, že jsem rozený kormidelník, začínám vážně pochybovat o tom, že tu sedím správně, na druhou stranu možná ví, co říká. Tímhle však palba nových informací zdaleka nekončí, máme se utkat se stvůrami o kterých jsem v životě neslyšel o nejmocnější artefakt o kterém jsem vůbec kdy slyšel. ,,No… takže… ´´ povím zaraženě, [/b],,já prostě povedu loď kam ukážete a když při tom zabiju i pár těch stvůr bude to jenom dobře. Chtěl bych se zeptat, jestli se do tohodle šílenýho podniku pouští jenom nás pět, nebo je nás třeba víc? ´´[/b] |
| |
| Len prikývnem Patrónovi na súhlas a vezmem si od neho mapu. So záujmom si prezerám miesta, niektoré známe z rozprávania, o iných som nemala ani tušenia. Na malú chvíľu sa ma predsa len zmocnia rozpaky, či to zvládnem, no vzápätí sa v duchu okríknem. Ak budem o sebe pochybovať, ďaleko nezájdem. Znova sa zahĺbim do toho kusa papieru, ktorý bude v najbližšej dobe jedinou vecou, podľa ktorej sa budeme orientovať, a s uspokojením si uvedomím, že to vlastne nebude nič zložité. Zrolujem mapu, previažem ju stuhou a rozopnem si čierny kabátik, aby som ju schovala do vnútorného vrecka. Práve vtedy sa však zarazím. Premýšľam, či by ju nechceli vidieť aj ostatní... Opatrne a pomaly ju položím na bedňu, odviažem stužku a čakám, aby som mapu mohla rozprestrieť. "Chcete ju vidieť teraz, alebo potom?" spýtam sa ostatných a zvedavo si ich prezerám, čakajúc na ich odpoveď. |
| |
| dobrá otázka Birku.Pojede s vámi dalších 17 námořníků ale jenom vy smíte znát cíl cesty ,když jsem se já o svůj cíl podělil tak mě to stálo všechny zbraně ale získal jsem procházku po prkně. |
| |
| Hm začíná mi pomalu docházet proč jsme se sešli, tak jak jsme se sešli. Pomyslím si, když svýma modrýma očima plných zkušeností koukám po všech členech naší úzké skupiny vyvolených, kteří vědí kam plout. Všichni kolem mne, už od kníratého válečníka po mé pravici, přes toho muže Birka co moc rozumu nepobral, ale zato vypadá, že už párkrát nějaké to 'zlé' stvoření zapíchnul, až po tu mladou dívku která se na mě usmála. Tihle všichni mají podle mého úsudku, a jejich slov, celkem dost zkušeností ve svých oborech. A to mi dodává aspoň částečný klid a naději že to nějak přežijeme. Pravou rukou si mnu vousy a druhu hladím pochvu své ostré dýky kterou mám na své černé kazajce, když můj zrak skončí na 'kapitánovi' naší posádky. Tenhle mladý muž neřekl ještě ani slovo za celý Patronův proslov. Se zaujetím sleduji jeho reakce na to že byl řečený kapitánem a trpělivě čekám na jeho příspěvek do debaty. |
| |
 | Je večer. Sedim u krbu, čtu si knihu a dojídám ovesnou kaši. Když v tom náhle někdo zabouchá na dveře. Tak se zarazim a říkám si: ,,Kdo to může být, takhle pozdě večer.,, Otevřu dveře a předemnou posel se vzkazem. Vezmu si ho a zase si sednu ke krbu a jdu si ho číst. Kdyš si dopis přečtu, tak si uvědomuju že mě chtějí jako kapitána na dobrodužnou plavbu za pokladem. Pěkně mi to zlepšilo náladu. ,,Konečně dobrodužná plavba.,,. Duhej den ráno vztanu, najim se, oblíknu se, připravim baťoh..dám do něj ty nejdůležitější věci jako je kompas, dalekohled, jídlo, pití, oblečení, a tak dál...Oblíknu se do košile a kožených kalhot, obuju si kožený boty, na hlavu si nasadim klobouk a na krk si pověsím kříž, kterej mě vždycky chránil na cestách. Když dorazim na předem určené místo, tak už tam vidim pár lidí. Sednu si na volné místo a opřu si ruku o stůl a podpírám si bradu, přitom dlaní zakrývám ústa. Nenápadně si prohlížim ostatní. Kdyš patron příije a začne mluvit o naší cestě a věcech co nás čekají. Začínám se nato těšit čím dál víc. Kdyš poslouchám jak se ostatní členové přidávají do diskuze tak si všímam, kdo jaký je. Říkam si: ,,Sice ani jednoho neznam ale určitě jsou zdatní a znalý ve svém oboru. ,, Pořád mlčim. Ostatní si mě prohlížejí, jako já je. Najednou si uvědomi že je čas taky něco říct. Ruku si dam z úst dolů a povídám : ,, Takže vážení přítomní, Jsem kapitán Charles Deep a mám za úkol vést tuhle výpravu. Věřim že budete čestní a hlavně věrní. Doufám že budeme spolu dobře vycházet. všema se dobře seznámim na palubě. A teď něco k tobě patrone. Informace jsou mi známé. Nic nemam k plavbě.. se vším počítam. To je odemě zatim vše. ,, Čekam na odpovědi ostatních a patrona. |
| |
| Vypadá to že můžeme vyrazit. |
| |
| Udělám krok do předu a potřesu Charlsovou rukou. Pevně ji sevřu a usmívám se. "Já jsem Ace Cool-Shade, pane, váš první důstojník." Pak se otočím ke skupině. "Jsem zaklínač, světlonoš, mistr v zabíjení všech různých temných stvůr a monster, ale poslední dobou se z toho snažím dostat. Když člověk 20let jenom zabijí potvory, a vidí ty všechny hrůzy a svinstva, časem ho to omrzí." Pak se nadechnu znovu a podívám se všem postupně do očí. "Neříkám vám tenhle životní příběh abych vas ohromil, ale abyste pochopili, že ja osobně budu vzdy 'proti' jakémukoliv zbytečnému- agresivnímu útoku či krve prolití z naší strany, bez pohroužení či vyhlášení boje druhé straně. V tomhle jsem dosti neústupný, a jestli s tím má nějaký tupý krvežíznivec problém tak ať promluví nyní, protože na lodi jako kapitánova prava ruka nechci vidět žádnou subordinaci!" Po celou dobu proslovu se usmívám, ale moje poslední větu jsem nechal vyznít velice přísně. Pohledem jezdím po obličejích mých spolubojovníků čekajíc jejich reakci. |
| |
| Věř mi Aci že Mazkeni nejdřív zabijí poté oživí ovládnou a poté se teprve něco řeknou ale pokud uslyšíte temné zavrčení tak vytáhněte zbraň rozsekněte první šedorudou postavu co uvidíte. |
| |
| Kouknu se na Acimu do očí, pevně stisknu pozdrav a řeknu: ,,Taky mě těší Aci.,, Kdyš domluví tak se na něj podívam a řeknu: ,,Aci, souhlasím stebou, co říkáš. Jde vidět že jsi rozumný, inteligentní, schopný muž a přítel. Myslím že si budeme dobře rozumět. Jo a nevykej mi prosím. ,, A znovu mu podá ruku z úsměvem a důvěrou. |
| |
| "Tak to mě těší Charlesi. Opravdu se nemůžu dočkat až vyplujeme." Podívám se na lidi kolem. "A pevně věřím že i vy všichni tady jste správní a stateční lidé a společnými silami určitě v našem poslání uspějeme." Usměji se na Charlese a na všechny kolem, a pak se podivam na Patrona. "Je mi jasné že při útoku na loď se musí útok oplatit. Tomu se říká sebeobrana mistře patrone. O čem se mluvila já bylo spíš útočení na civilisty, popravován zajatých nepřátel a podobných neuctivých a zbabělých metod." Lehce se před ním ukloním, prokazujíc úctu k 'oživeným.' |
| |
| Usměje se na všechny a poví :,, Uritě jo Aci, uvidíme na palubě.,, Pak se obrátim na patrona a pravim: ,,Nebojte se, vim kdy máme bojovat a kdy ne. S tímhle mam skušenosti, i kdyš ne z takovýmahle bytostma, ale z bojema jo. Nebojte se a věřte mi prosim. ,, |
| |
| Trochu sa zahanbím pri slovách Acea. Ja som koľkokrát zabila prv, než sa ten úbožiak stihol spamätať...Ale platili... S potrasením hlavy odoženiem tieto myšlienky a vstanem. Spriama pozriem Acemu do očí. Aký paradox, moja útla postavička proti impozantnému bojovníkovi... "Nemám námietok. Ak kapitán alebo ty prikážete, mám len dve možnosti. Splniť úlohu, alebo ísť po prkne," pousmejem sa, no niečo mi vraví, že to s tým prknom preháňam. Potom sa otočím na kapitána, prikročím bližšie a natiahnem k nemu ruku. "Lilian Ainar, navigátor, k tvojim službám," naznačím úklon hlavou a v očiach sa mi mihne povestný svit, signalizujúci, že Sicco práve našiel pána, ktorému bude verný. |
| |
| Kouknu se na ní a s přivřeným jedným okem kývnu naní. Jako na souhlas. |
| |
| "Tak když jsme se tady tak hezky 'skamarádili'..." slovo skamaradili řeknu přehnaně lehce protože tak dobře se zase ještě neznáme, ale usmívám se přitom. "...tak by jsme se mohli pomalu nalodit? Co myslíš kapitáne? Mám svolat zbytek posádky (kuchaře, plavčíky atd.) a zkontrolovat lodní manifest?" I přes Charelsův souhlas s tím že mu mám vykat, prokazuji známky autority a poslušnosti pro toho 'nade mnou'. Svoji novou práci beru velice vážně starým způsobem ošlehaného veterána, který ucítil vůni dobrodružství a adrenalinu. |
| |
| Ano,to je dobrý nápad,teď už vás nechám být dokud nebudete mít potíže. /Dále píši věčinou jen jako vypravěč když se objeví Patron,řeknu vám to./ |
| |
| Usmě ju se a říkám : ,,Přesně tak Aci, jdeme na to!,, a mrknu na něj okem. Vzhluboka se postavím a říkám hluboce nahlas: ,,Dámo a pánové, takže si vemte saky paky a jdeme na loď. Už chci vidět naplý plachty! Tak deme!!,, Hlasitějš ale vesele, zařvu na ostatní. Pak se otočim na patrona a z úsměvem na něj mrknu. |
| |
| Od jednoho z plavčíků si vezmu manifest, neboli lodní seznam s proviantem, zásobami a tak podobně. Lidé se kolem mne začínají zvedat, povídají si o tom co na moři úžasného zažijí a srocují se do skupin. Bedlivě projíždím celý seznam (prosím PJ aby mi napsal do zprávy jaké zásoby máme ať o tom vím) a přitom se každému členu posádky snažím dívat do očí když mu podávám ruku a představuji se těm 'normálnějším' lidem z posádky. "Tohle ještě bude zajímavé." usměji se pro sebe, když poslední z posádky projde kolem mě směrem k lodi. |
| |
| (PJ mě napiš taky ty zásoby... Jakokapitán ot potřebuju vědět.. mylsim že by nejlepší bylo to napsat sem) ,,Tak co jak to jde?,, Přijdu k Aci. |
| |
| Z čtení manifestu mě vyruší Charlosova slova. "Zatím to celkem jde. Jenom mám obavy ohledně některých členech naší posádky. Ne, nemyslím ty se zkušenostma samozřejmě, ale prostě ty co si myslí že tahle výprava je romantická plavba při úplňku." Nechám ze sebe vylít trochu emocí. Odkašlu si a šibalsky se pousměju. "Ale zdá se, že dostat nás k cíly máš za úkol ty, kapitáne. Oni ti budou věřit. Oni ti musí věřit, jestli to chcou přežít." Přistoupím k Charlsovi blíž. "Tahle loď musí být jako jedno tělo, jeden člověk - kde každá část pracuje tak jak má, jestli chceme uspět. A to je převážně tvůj úkol, jako hlava lodi." Nesmlouvavě a s úsměvem na tváři vrazím manfest kapitánovy do rukou a odcházím se také nalodit, přitom si z kapsy vytáhnu tabák a začnu si balit cigaretu (nebo co v té době kouřili) a jedním ladným pohybem si ji zapálím, vzdalující-se od Charlese k lodi. Když vdechnu jemnou chuť tabáku, nějak mě to uklidní. Odplivnu si a usměju se když se dostanu před loď Perla. |
| |
| Trochu nepříjmeně a hlavně překvapeně koukám na Aciho, jak nastupuje na loď a říkám si: ,,Proč mi to sakra říká??!! Myslí si že to nevim?? Jak má pracovat posádka na lodi??!!! A tak..?? !!! On mi tu bude něco vysvětlovat...!!,,...Dál na něj koukám trochu vynervovaně. Ale pak dam oči do manfestu a pročítám si ho... Až ho dočtu, tak jdu taky na loď, abych si jí pořádně celou prohlídl. |
| |
| Otočím se na Charlese a všimnu si jeho rozčarovaného výrazu. Přijdu k němu, a otcovsky ho chytnu za rameno. "Kapitáne Charlesi. Nechtěl jsem tě ani urazit ani podceňovat. Zkrátka jsem ti chtěl jenom říct to co dávno víš, ale aby sis to taky uvědomil." Přátelsky mu potřesu rukou. "Jsem tady od toho abych na tebe dával pozor. Stejně jako ty dáváš pozor na průběh naší mise." Natáhnu si z cigarety. "A jestli se teď třeba ptáš proč jsi tu hraju na učitele, tak je to prosty. Protože někdo na téhle lodi musí. A já jsem se dneska vzudil do té nálady a mám za sebou desítky let bojů a zabíjení. Myslím že jsem se stal 1.důstoníkem z nějakého důvodu, a možná že tohle je on." Lehce se ukloním. "Ale samozřejmě pro co sem tady nejvíc je, abych se snažil plnit tvoje rozkazy. Takže, kapitáne, až se posádka nalodí a bude těsně před vyplutím, chces poradat nejaky proslov k posadce? Pozvednout jim ducha před vyplutím? Nejspíš by sme to taky měli probrat s ochráncem lodi, navigátorkou a kormidelníkem, směr a případné nebezpeci hrozici z těchto vod. Nebo jak si to plánuješ?" Dokončím svůj proslov s úsměvem. |
| |
| Zatiaľ čo Ace a náš kapitán čosi rozoberajú, ja postávam na korme a pozorne sa obzerám okolo seba. Je to dobrá loď...Oveľa lepšia ako tá, na ktorej som bola predtým, pomyslím si a len tak sama pre seba si prikývnem. V rukách prevraciam zrolovanú mapu. Ktovie, prečo ju nechceli vidieť...To mi až tak dôverujú? Alebo len mali v tom čase iné starosti... napadne mi. Nuž čo, to teraz nie je dôležité. Každopádne, aspoň kapitán a kormidelník by si ju mali prezrieť prv, než vyplávame. Opäť skryjem mapu do vnútorného vrecka čierneho námorníckeho kabátu. Tak, presne tak to spravím. Keď to tu dajú do poriadku a spomenú si, tak im plán cesty ukážem. Nebudem predsa za nimi behať ako nejaký pinč a vnucovať sa. Posledné chvíle pred odplávaním venujem pohľadu na mestečko. Ktovie, či sa sem ešte niekedy vrátim... |
| |
| Vaše zásoby se skládají hlavně ze pitné vody,soleného masa a sucharů.Zásoby všeho důležitého vystačí při střídmém hospodaření na 2 měsíce.(omlouvám se že nepíšu přesně v tomhle nemám moc zkušeností) |
| |
| Mluvim k Acimu: ,, Dobře, v pohodě...Nic se neděje.,, Pousměju se a říkám si, že to nemyslel zle, že zase moc vychrluju. A pak mu říkám: ,,Jasný, proslov bude a taky pořádné seznámení z posádkou.. Určí se nějaký pravdila, kterých se budeme všichni držet. Dál uspořádam hned zezačtku sezení a tam se všechno ujasní o pruběhu cesty a ochrany lodi. Tak, ale teď už by sme se měly připravit na odplutí. ,, |
| |
| Podám Charelsovi ruku. "Sem rád že sis to uvědomil příteli." Usměji se a odhodím zbytek cigarety do moře. "Je největší čas vyrazit." Vylezu na palubu a začnu svolávat pracující muže a ženy aby vyslyšeli kapitánovi rozkazy. |
| |
| Kdyš všichni přídou, tak si stoupnu na balkón a rozhlídnu se po posádce. Vidim mladý ale i starší muže. Pozoruju jak na mě všichni koukaj a čekají co budu dělat. Z hluboka se nadejchnu a pravim: ,, Vítám vás přátelé na lodi Perla. Já jsem kapitán téhle lodi a jmenuje se Charles Deep. Tohle je moje pravá ruka.,, a ukážu na Ace. ,,Dál, tohle je Lilien, která nám bude luštit a určovat trasu podle map a tak dál. Dál tu je kormidelník jménem Birk, kterej nám bude řídit loď, aby dojela kam má. Na konec tu máme Kníra kterej velí bojovníkům na lodi a bude semnou řídit boje. Tak a teď už jen to, že bych chtěl od vás storpocentní spolehnutí, co se týče věrnosti a upřímnosti. Chci abyste dělaly to co máte a hlavnmě rychle a neflákaly se. Ale teď k jiný věci... jak už někdo ví.. jedeme hledat poklad všech pokladů a změnit budoucnost. Cesta nebude lehká, bude nás čekat spousty nebezpečí, ale jedna věc je jistá...To vy co tu stojíte, každej zvás, jste vyvolený změnit budoucnost a získat ohromné bohatství. Vaše rodiny už nikdy nebudou trpět hlady, už nikdy vám nebude zatékat do střechy a dokonce života si budete užívat. Ale nejde jen o to...Jde o to že se zapíšete do historie... Vaše jména nebudou zapomenuta...Ste to vy, co se odvážily a vyjely do dalekých oceánů změnit budoucnost. A teď už jedem... za slávou a štěstím!!! Vítr do plachet!! Vítr do plachet !!.... ,, Slavnostně zařve na celou loď!! |
| |
| Potichu stojím vedle kapitána, když provolává svůj povedený proslov. Stojím vedle něj jak tichá, masivní socha, starého válečníka. Posádka vypadá, že ji velice oslovil a to je dobře. Otočím se ke kapitánovi. "Svolám navigátorku, kormidelníka a šéfa ochranky, abychom mohli nějak vymyslet tu cestu. Setkáme se u tebe v kajutě za pár minut." Lehce se ukloním, otočím se, a rychle vyrazím shánět zbylé tři členy naší posádky. (prosím ostatní aby rovnou odpovídali tak, že jsem je oslovil a řekl že se potkáme v kapitanove kajute za par minut. - at nemusim psat vsem.) |
| |
| Postávam trochu bokom, keď však zaznie moje meno, len sa mlčky ukloním. Ďalej už tie preslovy poznám, tak sa nenápadne vytratím do svojej kajuty, trochu si oddýchnuť. Sotva však za sebou zavriem dvere, už na ne niekto klope. S povzdychom ich otvorím a prekvapene zostanem stáť zoči voči Acemu. Na to, že sa mám dostaviť do kapitánovej kajuty prikývnem a so slovami, že hneď prídem, vrátim sa do kajuty. Kabát, v ktorom mi už začínalo byť teplo nechám tam, vezmem len mapu a rýchlo sa vydám za zvyškom družiny. |
| |
| Já mezitim čekám ve své kajutě. ,,Doufám že to nebylo strašný a že vše bude běžet v pořádku. ,, říkám si. |
| |
| Rychle, rychle Dříve než se stačím vymanit ze svých divokých myšlenkových pochodů a také se trochu zapojit do naší první společné debaty už u bedny sedím jenom já a kníráč. ,,Já bych… ´´, proletím očima okolí bedny ,,... se rád podíval. ´´ Dokončím sám pro sebe. ,,Já jsem Birk, ´´ pronesu směrem ke chlapíkovi s knírkem, ,, ke tvým službám. Jak se zdá, všichni se šli nalodit a já bych si tu loď taky docela rád omrknul. Nebudeš tu přece sedět sám, tak pojď semnou. Počkám co na to kníráč a pak vyrazím rovnou k lodi. Na loď přijdu tak akorát, abych zaslechl konec proslovu našeho kapitána. Co se dá dělat? Pospíchám k balkónku, odkud kapitán promlouval k posádce, cestou mě však zastaví I. Důstojník Ace, který mě vyzve, abych se dostavil ke kapitánovi do kajuty, kde budeme pokračovat v poradě. ,,No to si piš, určitě přijdu, ale první bych si rád trochu prolezl loď. Hned jak si to tu obhlídnu, přijdu, platí? ´´ Pokud mě I. důstojník Ace povolí lodní prohlídku, udělám to a na poradu přijdu hned, co prohlídku dokončím. |
| |
| Když se sejdete v Kajutě někdo zaklepe a vstoupí jakási Elfka.Po ní Patron a říká.Zapomněl jsem vám říct že se zpozdila Sadiri ale bude se hodit. /nyní nechávám místo Sadiri aby se představila./ |
| |
| Bohové, bohové kde jsme to byl, že o těhle věcech slyším prvně? No lágr, bordel, delírium, bitva, lágr delírium, bitva..... tam jsem se to dozvědet snad ani nemohl. Uvažiji v duchu a než se naději jsem v místnosti sám s kormidelníkem, který mě osloví. Trochu se pousměji tomu protokolu, byl to veliký rozdíl ze dvora do sraček. Freiherr Andreas z Bartu, druhorozený syn jeho urozenosti Adalberta z Bartu. Pronesu slavnostním tónem a vyseknu kormidelníkovi poklonu, škoda, že nemám co smeknout. S narovnáním se usměji. Řikej mi ale Knír, slyšim na to líp. No jdem za nima né? Máš sebou dost kořaly? Začnu seznamování příjemným tématem, kontrast pronesených vět je udivující. Po té co si s Birkem vyjasníme jestli máme alkoholu dost, nebo ho doseženem dorazíme na konec kapitánova proslovu. VÍTR DO PLACHET! VÍTR DO PLACHET!!! Začnu okamžitě skandovat, přičemž vlastně nevím co se vůbec děje. Posádka se mého rozeřvání chytne a už skanduje sama. Jo s těma to pude. Loď vypadá slušně, prohlížím si palubu kam a jak rozestavit obránce v případě takového a makového útoku. Je to nemoc z povolání, ať vidím tvrz, nebo bordel, představuju si jak ho v případě potřeby bránit. Z úvah mě vytrhne první důstojník. Jasně, jen mi řekni kam si můžu složit bagáž a sem tam. Kormidelník i Jednička se zdaj bejt v richtigu, kormidelník je jak já před deseti lety a Jednička za pět. |
| |
| Kapitánova Kajuta, loď Perla Když se všichni sejdeme v kapitánově kajutě, ukloním se Patronovi a novému členu posádky. "Musíte mě omluvit můj pane a má paní, ale na představování jsme měli času dost, a nyní nás tíží vážnější věci." Otočím se k ostatním a můj zrak spočine na malé Lilian. Usměji se. "Lilian, mohla by si prosím vytáhnout tu mapu Starého Piráta ať se na ni všichni můžeme podívat?" Až ji rozvine po stole, chvilku ji studuji svýma zkušenýma očima, a pak se podívám na Brika. "Myslíš, že nás dokážeš vést, jako lodní kormidelník, po těchto vodách v relativním bezpečí? Jestli jsem slyšel dobře, budeš to dělat poprvé." Můj ton je přátelský, moje oči však vážné jelikož se jedná o důležitou věc. Ten kluk se mi zamlouvá, je zvědavý a všímavý. A taková kombinace by nám mohla dobře zachránit krk. Jak můj pohled přejíždí lidi v místnosti, všimnu si kniratého válečníka. Z jeho postoje jde snadno vyčíst že je urozený, a že buď šlechtic jednou byl, a nebo stále je. Pod tímto uvědoměním se znovu ukloním. "Můj pane Adreasi, nebyl jsem si vědom že mezi námi máme vysokou krev. Tedy až na tu mou." Zeširoka se usměji jak pozoruji výrazi všech okolo. "Ano, kdysi jsem býval Areas Folis z říše Lukary..." moje myšlenky na vteřinu utečou do minulosti. "... ale to už bylo dávno. A proto, jestli jsou zde lidi kteří tomuto přikládají nějaký význam - zapomeňte na něj. Tady zde na lodi jsme si všichni rovni, stejně jako by jsme měli být všude jinde. Proto jsem se kdysi svého titulu vzdal, protože věřím, že ten nedefinuje člověka, a co je důležité jsou jen jeho činy." Skončím svůj malý proslov a uvědomím si, že jsem kecal celou dobu o sobě a úplně jsem odbočil od tématu. "Ještě jednou mě omluvte přátelé. Jak dosáhnete určitého věku, a určitého počtu zabitých stvůr, vaše paměť začne vynechávat." Směju se. "Takže, pane Kníre, teď vážně, myslíte že nás dokážete uchránit před všemi zrůdami co nám moře může nabídnout? Myslím, že by nebyl špatné si jít promluvit s válečníky na této palubě a potencionálními obránci abyste věděl s kým máte tu čest bojovat. Mimochodem, 'můj' meč je vám vždy k službám jestli narazíme na problémy." Ukloním se a pak můj zrak spočine na kapitánovi. "Charlesi, myslíš že můžu vydat rozkaz na zvednutí kotvy a napnutí plachet? Nebo máš ještě něco co potřebuješ sdělit?" Lehce se ukloním a čekám na odezvy svých spolubojovníků. |
| |
| Pánové máme štěstí protože Mazkeni ani příliš mnoho Kraků se neodváží pryč z Ocelového moře díky tomu dokud se tam nedostaneme,nebo pokud se tam vůbec dostaneme tak až tam na nás čekají největší zrůdy.Pohlédnu na mapu kde je průliv vedoucí do Ocelového moře,ukážu na něj a řeknu.Je tu velký problém zde je obrovský vodní vír říká se mu Chřtán smrti,dá se obeplout kolem skal ale tam údajně žije obrovská Chiméra.Já jsem proplul tak že jsem počkal na slunovrat protože jsem slyšel že to jsou jediné dva dny které je Chřtán smrti takříkajíc ,,zavřený" pokud pude vše podle plánu dorazíme na den který je od slunovratu vzdálen 3 dny.To kvůli rezervě. |
| |
| "Samozrejme..." poviem, keď sa Ace obráti na mňa, a rozložím mapu na stole a spolu s ostatnými si ju ešte raz prezriem. Priznám sa, že mi hrdlo stiahne nervozita, keď pozriem na vír. "Uh...to bude zapeklitý oriešok, ak sa tam dostaneme v nepravý čas," zamračím sa. Ani trochu sa mi nepozdáva vidina, že by som sa mala utopiť v hlbinách mora. Bŕŕ... S ťažkosťami sa opäť sústredím na reči, ktoré vedú moji spoločníci. Čo?! Dobre počujem?! "Chiméra? No krása..." vzdychnem a v očiach mi je prvý raz vidieť vážne obavy. "Dúfam, že sa dá aspoň nejako utíšiť... Napríklad ako Cerberus, hudbou..." zauvažujem nahlas. Je pravda, že o chimérach toho veľa neviem, vlastne o nich neviem skoro nič. Tak sa zdá, že toto ochotne prenechám tomu silnejšiemu pohlaviu, pomyslím si. |
| |
| No nevím,ale slyšel jsem že když se jí hodí 20 lidí nebo 10 mazkenů nebo 5 Kraků tak se asi na půl-hodinku utiší,ale to jsou nejspíš jen povídačky,hudba na ně působí jen sirénská,po useknutí hlavy se stane ještě nebezpečnější,mohli bychom ale zkusit najít na tomto ostrově,Ukážu prstem na místo v mapě.,bylinu co když jí držíš,stačí třeba jen lístek tak tě chiméra nechce zničit a chová se k tobě mírumilovně. |
| |
| Celou dobu posloucham a pak řeknu: ,,Dobře doufám že ten čas trefíme. Jinak tě vítám Sandiri.,,Kouknu se na ní. ,,Tak co Aci?? Všechen náklad naloženej a správně uskladněnej?? ,,Všechna posádka připravena k odplutí??,, |
| |
| Prvně povídám k patronovi. "Chiméry se kterýma sem se setkal v minulosti byli vždycky náchylní na oheň. Možná by se to dalo nějak využít, kdyby mi s tím pomohl hlavní ochránce Knír." Pokynu směrem kde stojí válečník. "Ale myslím, že tahle debata není moc nutná, protože by se nám mělo podařit přijet k 'Chřtánu smrti' při době slunovratu - a tedy můžeme projet bez setkání s chimérou." Když mne kapitán osloví, odpovím mu. "Musím jít zkontrolovat i ty nejmenší detaily, ale hned jak si budu jistý že je vše v pořádku, dám rozkaz k vyplutí." Ukloním se všem v místnosti. "Teď jestli by jste mne omluvili. Dámy, Pánové." Ukloním se ještě jednou a rychlostí, na moji mohutnou a svalnatou postavu netypickou, se vydám zkontrolovat posádku a vyhlásit rozkazy k vytažení kotvy a napnutí plachet. (prosím PJ, aby napsal jak bude vše připravené a vypluli jsme.) |
| |
| Tak vidím že je vše připraveno.Vyplouváme! Po vyplutí se i když v přístavě bylo bezvětří tak nyní jedete dost rychle.Po cestě k ostrovům Pravé a Levé oko se nic moc neděje.Po té si vás Patron svolá do kapitánovi kajuty. Blíží se první problém a to je Tornádová oblast v tomto období by měla být klidná ale musíme si dávat pozor jedno přehlédnuté tornádo a zbydou z nás jen trosky.Je zdem,Ukáži na mapu.jedna cesta kde tornáda nezuří tolik musíme se jí držet a také dávat pozor na zpola zničené lodě které pohání větry tornád,spoustu námořníků zemřelo protože si dávaly pozor na tornáda a ničeho jiného si nevšímali.Asi za hodinu dorazíme do oblasti kde se většinou zdvihne hustá mlha.Budeme potřebovat všechen náš um abychom se dostali včas ke Chřtánu Smrti ale ne moc rychle abychom se stihly vyhnout Bludným lodím.S tornády si nedělejte starosti vždycky rozvíří mlhu asi na míli.Poté čeká jestli k tomu bude někdo chtít něco dodat. |
| |
| Dokouřím svoji třetí cigaretu, z nejvonnějšího a nejlepšího tabáku na Lukaře, a zbytky opáleného filtru hodím do moře. Svoji svalnatou postavou se opírám o lodní trámy a dívám se k horizontu. Je už lehce po poledni a slunce příjemně hřeje do mé vousaté tváři. Za dva týdny na moři se nic moc nestalo. Pořádně nevím jestli to bylo díky umu kormidelníka, znalosti navigátorky nebo přízni Bohů, ale jsem za to rád. Čas jsem využil tak že jsem se lehce seznámil s pár členy posádky. Hlavní kuchař, muž středního věku s plnovousem se jmenuje Bart alias 'Pepe', dva mladí plavčíci a bratři jsou Petr a Pavel, a mladá služebná Klára. Z mých myšlenek mě vyruší Patron. I když je bývalí námořník už nějaký ten den po smrti, jeho nonšelantí zjevování ve světě živých mě nepřestávají udivovat. Dojdu do kapitánovi kajuty. Všichni z našeho okruhu zasvěcených už tam jsou. Po Patronově proslovu si odkašlu. "Myslím si, že nejlepší prevence je dobrá příprava. Podle mě se nemám čeho bát pokud budeme ostražití a připravení. Já osobně jsem dosud velice spokojen s naším kormidelníkem i navigátorkou. Za dva týdny na moři jsme se nesetkali s vážnějším problémem." Projevím svůj respekt k dvojici stojící naproti mě. "Teď jestli mne omluvíte, půjdu oznámit posádce že nás můžou čekat horší časy a ať se na to řádně připraví. Času není nazbyt." Ukloním se a vypochoduji ven z kajuty na sluneční svit. Promnu si oči a zadívám se na nebe. "Jo dneska by to šlo." |
| |
| Dva týždne už sme na mori, ani sa to nezdá...pomyslím si, keď posedávam na schodíkoch vedúcich na kýl a ku kormidlu. Pozriem na Birka. Klobúk dolu, pomyslím si a podvedome zdvihnem ruku ku klobúku. Ako kormidelník je skutočne dobrý. Odo dňa, čo sme vyplávali, sa nič svetoborné nestalo, pár krát spŕchlo, ale to ani nestojí za reč, žiadne drastické búrky sa nevyskytli. Potisnem si čierny klobúk do čela, aby mi slnko nebilo do očí, a opriem sa o schodík nado mnou. Zrazu sa však zjaví Patrón a jeho hlas ma vytrhne z oddychu, div nezletím dolu. Našťastie sa mi podarilo udržať rovnováhu a neskončiť na posmech celej posádke rozpleštená na palubných doskách. Najprv na ducha pozriem trochu pohoršene, no akonáhle oznámi, že máme ísť do kapitánovej kajuty, zatvárim sa zaujato. Zavolám na Birka, nech ide tiež, a zbehnem dolu do Charlesovej kajuty. "Tak, o čo ide?" spýtam sa a pohľadom prebehnem prítomných. Kormidelník prišiel len chvíľu po mne a teraz stojí vedľa mňa. Mlčky si vypočujem, čo povedal Patrón, s ľahkým úklonom prijmem Aceho pochvalu a následne so zachmúrenou tvárou sa nahnem nad mapu. "To zvládneme. Musíme. Tie lode sa mi síce nepozdávajú, ale čo sa dá robiť, iná cesta nie je. A ako hovorí Ace, dobrá príprava je najlepšia prevencia," poviem a na chvíľu sa odmlčím. "Skôr tá hmla bude väčším problémom. Už som raz bola v podobnej situácii, a priznám sa, že hoci som bola maximálne sústredená a aj trikrát kontrolovala plán cesty, kým som definitívne určila smer, vychýlili sme sa z kurzu. Ak je pravda, že hmla sa rozptýli len ak je nablízku tornádo, prečo to nevyužiť vo svoj prospech?" nadhodím a počkám na názor ostatných. Teda tých, čo ostali, keď Ace odišiel prehovoriť k posádke. |
| |
| Po nápadu Lilian řeknu.Máme problém ,že tornáda sice rozvíří mlhu ale jen na tak vzdálenost že uvidíme asi na půl-míle nebo tak.V noci jsou vidět hvězdy takže se trochu orientovat budeme moct ve dne taky,ale bude to těžké a myslím že když budeme mít kousek před sebou tornádo nebudeme myslet na to kde jsme ,ale budeme být jen aby jsme byli jinde.Ale půjde to protože naše cesta se vyznačuje tou zvláštností že větry způsobují že je zde více vidět díky tomu bychom mohli probloudit skrz ale nevím minule když jsem jel to bylo proto že jsme měli korouhev která i při bezvětří ukazovala ke Chřtánu smrti.Zamyslí se a dodá.Je tu možnost jí najít je někde na neznámém ostrově směrem k poloostrovu magie.Ještě dodá.Je myslím v této oblasti. /dodám mapu s vyznačením/ |
| |
| Dva týdny na lodi utečou jak nic. Moc práce jsem zatím neměl, samozřejmě kapitána si hlídám, ale tuhle práci mi usnadňuje Ace. Snažil jsem si získat respekt posádky, vždy je lepší dobrovolná poslušnost než nucená a přirozená autorta je lepší než "papírová". Takže v zájmu ochrany lodi jsem se s několika shopnými po pár dnech plavby příšerně zpil, řekl bych, že to bylo jediné povyražení za ty dvě neděle. Posádka která spadala pod mě to ale lehké neměla, denně s nimi trénuji abych je dostal do formy, sám z ní nevypadl a nechcíp nudou, jako vedlejší produkt máme schopnější obránce lodi. V každou denní dobu jsou na lodi hlídky ve službě. Zaměřuji se především na střelbu a boj dlouhými zbraněmi jak jsem z lodí zvyklý. Z tréninku mě vytrhne Jednička. Hm porada, že by se něco dělo? Mlčky poslouchám Patrona a ostatní, věcné otázky má navigátorka takže se moc do debaty zapojovat nemusím. Je mi vcelku jedno kudy poplujem, hlavně zbytečně neriskovat. Ace je velice schopný a já v jeho stínu mám zatím spíš dovolenou, to mi připomíná. Ace, večer u Pepého na kostkách. Zavolám za ním a ještě čekám co se dalšího dozvím. |
| |
| Ještě než udělám další krok abych pověděl posádce co se děje, uslyším Knírův hlas. Pro sebe se usměji a houknu na něj zpátky. "Určitě, můj kníratý příteli. Připrav si peněženku." Směji se nahlas, jelikož mi Andreas pán z Bartu alias Knír hodně připomíná mě, když jsem byl mladší. Potřesu hlavou a promnu si vous. "Posádku nám tvoří opravdu osobití lidé." pomyslím si s úsměvem když svolávám celou posádku (mimo vás VIP ;). Nastoupí všichni. Jde vidět že jsem některé vytrhl z práce aneb každodenní rutiny. Navzájem si s davem zasalutujeme. Na palubě vládne ticho. Jen plachty se ve větru plácají a voda naráží do boků lodi. "Hrdí a stateční námořníci lodi Perla..." začnu pomalu. "...během následujících několika dnů se naše pozornost a disciplína musí prokázat co možná nejvíce, jelikož budeme plout v nebezpečnějších vodách než doposud." Na chvíli se odmlčím aby to na ně mělo co největší účinek. "Přesto vím, že ani jeden zde jak stojíte nezklame jak kapitána Charlese tak ani mne." Usměji se na ně jak je vidím přikyvovat. "Tak co říkáte? Dáme tomuhle moři něco co ještě nevidělo? Ukážeme mu co dokáže loď Perla a její neochvějná posádka? Dokážeme samotným Bohům to, že tahle posádka se nevzdá a že ji nic nezastaví v získání pokladu a ve vyhrání této války která sužuje náš svět?! Co říkate?!" Lodí duní jásot posádky, jak z ní můj proslov vysál strach a pochybnosti. Ukloním se jim a pak se narovnám tak abych vyzařoval respekt a důstojnost. "Takže, drazí spolubojovníci, bratři a sestry ve zbroji...na svá místa!" Zakřičím přes celou palubu s radostným tonem někoho, komu se zrovna celkem podařil proslov. Jak se posádka rozutíkává po lodi, vytáhnu si z náprsní kapsy dopředu připravenou cigaretu. Zapálím ji a vydechnu kouř. "Doufám že jim to vydrží." |
| |
| ,,Skvěle Aci. ,, Usměju se na něj... ,,Tak a teď musíme pořádně vyřešit ty tornáda. Zatim to vypadá v klidu. Ale musíme se připravit na nejhorší. Řekni pozorovately ve strážným sudu ať hlídá dálku.. a kdyby v dálce viděl konec mlhy hned ať to oznámí... ,, ,, Dál by to chtělo spočítat suroviny abysme měly dost vody i pití. ,, ,, To je tak vše. Jo a řekni kuchařovi ať mi na večer udělá něco dobrýho a přinese Talanský červený. Hlídej plavčíky, ať dělají co mají a ať podlaha je pořád čistá. Kdyby byl nějakej problém, řekni mi. Díky ,, Jdu za Knírem a říkam mu : ,, Kníre potřebuju vědět.. Jak sou natom naši bojovníci. Potřebuju vědět jestly mají odvahu a jsou v boje schopný. Dodoržuj je v kondici a ať drží hlídku ve dne v noci. Prostě chci mít jistotu, kdybysme se setkaly z někym že nezdrhnou do podpalubí. ,, Pak se otočim na Birka a říkam mu: ,, Domluv se z Lilien a drž stálej směr. Zatim ti to jde skvěle. Jo a vyřiď jí ať se dneska až bude mít čas zamnou staví. Nepospícháto ale ať to dneska je.,, Jdu do své kajuty sednu si na postel, zapálim dýmku a otevřu knihu a rum. |
| |
| Asi po týdnu cesty se z koše ozve.Vidím mlhu!Mlha se rozšiřuje čím dál víc až vás zcela pohltí.Není vidět dál než na několik stop.Jste rádi že víte kde končí loď. Díky Lilian a Birkovi se vám(podle slunce a v noci hvězd)daří držet správný kurs.Slyšíte mohutné vlny,vítr začíná sílit,mlha řídne a v tom to uvidíte.TORNÁDO!křičí celá posádka všichni jsou velmi vyděšení a začínají panikařit.Je na vás 5-i jak se dostanete od tornáda. |
| |
| Loď Perla, 3týden na moři. "Všichni na palubu!" Zařvu přes hřmící moře a vítr. Když vidím paniku v očích posádky rozhodnu se jednat. "Na svá místa námořníci! Ukažte tomu moři kdo je tady pánem!!" řvu přes ohlušující vichr a běžím pomáhat s kasat plachty. Když je s dalšími třemi členy posádky stáhneme a plavčík Pavel je odtáhne do podpalubí vidím, že tornádo se přiblížilo. Podívám se směrem k Birkovi. "Musíš se tomu vyhnout!" křičím na něj přes ohlušující řev tornáda a běžím mu pomoct s kormidlem. Když společně taháme za kormidlo aby se loď nahnula doprava a pryč od tornáda, křičím směrem k posádce: "Buďte stateční! A hlavně se něčeho sakra držte!" Podívám se na blížící tornádo jak nasává a roluje mořskou vodu. Jsem promoklý až na kost jak voda cáká všude okolo. Jednou rukou si rychle utřu slanou vodu z očí a pak znovu oběma zaberu do kormidla až se mi všechny svaly napínají jak v křeči. V duchu se ale usměju. "Tak tomuhle říkám jízda!" |
| |
| Loď Perla, Charlesova kajuta, večer Už sa chystám na chvíľu si pospať, keď mi Birk oznámi, že ma Charles čaká v kajute. Prekvapene zdvihnem obočie, nechápem, prečo ma kapitán volá práve teraz... Len prikývnem, opäť si oblečiem kabát, rýchlo sa prezriem v zrkadle, ktoré visí na stene mojej kajuty, a vydám sa ku kapitánovi. O necelých päť minút zaklopem, počkám na zvolenie, a vstúpim. Krátko kývnem hlavou a spýtam sa: "Potreboval si niečo?" (príspevok je rozdelený na dve časti, aby sme dohnali to, čo sa udialo pred tým týždňom:) ) Perla; O tri týždne neskôr; Tornádo Ledva vyjdem na palubu, aby som sa pozrela, čo je nové, a pomohla Birkovi s orientáciou v hmle, už mi zareže do srdca výkrik pozorovateľa. Tornádo! Nie, nie teraz! "Doparoma! Neskoro sme si ho všimli!" zarevem a rozbehnem sa cez palubu rovno ku kormidlu. Tesne pred schodíkmi na kormu narazí do trupu lode vlna, ktorú tornádo hnalo pred sebou. Zakymácam sa, stratím rovnováhu a letím rovno k zábradliu. Ledva sa stihnem nakloniť od zábradlia, aby som sa vyhla pádu cez palubu, a tvrdo dopadnem na dosky, až mi vyrazí dych. Snažím sa nadýchnuť, do tváre mi špliecha voda a mieša sa s krvou, ktorá mi tečie z rany na čele, no aspoň niečo pozitívne - Ace dobehol ku kormidlu a vyzerá to, že sa mu spolu s Birkom darí loď ako-tak ovládať. Sústredím všetky svoje sily, aby som sa postavila. Zakrátko sa mi podarí aj čiastočne chytiť dych. "Choďte do podpalubia!" zakričím hneď na plavčíkov, ktorí boli, podľa môjho názoru, ešte príliš mladí, aby to tu ustáli, a tí mi to skôr odčítajú z pier než začujú, hlas mi totiž zvláštne preskakuje a v blížiacom sa hluku zaniká. Obzriem sa. Kníra nikde nevidím, ani Charlesa... Najmä kapitán mi robí starosti. Kde je? Teraz je ho najviac treba! pomyslím si. S ťažkosťami sa dostanem k sťažňu, rýchlo zdvihnem z paluby lano, napevno ho uviažem okolo sťažňa a keď sa uistím, že nepovolí, pevne sa ho chytím. Teraz by som nebola na nič platná pri ochrane lode, pripadám si akási dezorientovaná, dobitá, ledva vidím cez vodu, ktorá je všade naokolo. Našťastie, vykuknem spoza sťažňa, pozriem pred nás... a s úľakom si všimnem vrak lode len kúsok pred nami. Kam teraz? Vpravo tornádo, za nami ktovie čo, pred nami zvyšky lode... Doľava! Doľava, dočerta, stočte to doľava!" zvriesknem a konečne je ma počuť. Len či sa moje volanie dostalo k Birkovi a Acemu? |
| |
| Přes burácející moře, vřeštící tornádo a vodu v uších lehce slyším Lillin hlas. Když napnu všechnu sílu a snažím se kormidlo stočit na levou stranu, uhodím mi do obličeje, jako ocelové kaldivo, obrovská vlna. Skutálím se dál po palubě ale naštěstí se přichytím povlávajícího lana. "Do hajzlu!" nadávám pro sebe když křečovitě svírám lano svou rukou a tou druhou si kryju oči před sprškami ledové vody. Poté koutkem oka zahlídnu mladou Lilian jak statečně čelí silným vlnám a tornádu a přitom se snaží hledat cestu. Na chvíli mě napadne že ji přece musím poslat do podpalubí, ale hned mě to zase přejde. Sama by nešla a navíc ji teď potřebujem víc než kdy jindy. Otočím se za sebe na záď lodi. Posádka se jakž takž zorganizovala a teď se snaží vypomoct jak to jen jde - schovávájí zásoby, pomáhají si navzájem na nohy, spravují různé trhliny jak provizorne to v tehlé situaci dokazou. Sem na ně hrdej. Usměju se s větrem a vodou ve vlasech, s poškrábaným obličejem a namoženými svaly. Doplazím se po laně až ke kormidlu, bojuji se silným větrem a kluzkou podlahou. Zaberu jak nejvíc dokážu, zařvu a celou svou vahou tahám kormidlo doleva. Loď se pomalu začne otáčet. "Pomáhá to!" Zajásám pro sebe bez dechu, ale jestli to bylo v čas, to však nedokážu říct. |
| |
| Patron se objeví na palubě a začne pomáhat sinchronizovat posádku.Podívá se na loď a řekne.Zatraceně.Ti tady ještě nemají být.Birku,Aci jestli se dostaneme moc blízko k tomu vraku zabijí nás Krakové jsou nejspíš i pod námi.Jestli něco vystrčí hlavu nad vodu zabijte to!A řítí se k Charlesovi.Krakům a pravděpodobně i Mazkenům se podařilo dostat přes Chřtán Smrti.Zakřičí na Kníra.Pokus se potopit ten vrak Kníre je plnej Mazkenů a Kraků.Otočím se zpátky k Charlesovi.Dokážu udržet Kraky pod vodou a ochráním nás předtím aby nám nadělali díry do trupu.To tornádo je stejně nebezpečné pokud pojedem moc blízko strhne nás a zabije pokud moc daleko strhnou a zabijou nás Krakové.Otočí se k posádce a zařvu tak že to přehluší i tornádo.Držte se chlapi tohle bude to jízda!A běží k přídi. |
| |
| Zápas s tornádem pokračuje. Ve vzduchu lítají rozkazy, řev a slaná voda. Kormidlo je jakž takž stabilizované a proto ho přenechám Birkovi a rozhlížím se kde jinde bych mohl pomoci, když v tom najednou uvidím přes bok lodi přelézat tělo Kraka. Je to odporné stvoření připomínající Nagy na východě odkud pocházím já. Má silný krunýř na hrudi, který mu kryje důležité orgány, v jedné ruce rezatou šavli a druhou má změněnou na obrovské ostré klepeto. Naše oči se střetnou. V těch jeho se zračí zlá a primitivní intelgence. Nečekám ani chvíli. Se známím pocitem vzrušení a adrenalinu se pohybuje přes palubu jako tygr, připravený zaútočit. Pomalu si vytahuji svůj stříbrný meč. Dělám úkroky a pohyby jako šermíř při duelu a než 'naga' stihne seknou šavlí či zaútočit klepetem, jedním širokým a silným švihem zleva jí odseknu hlavou od těla. Zelená krev se rozstříkne všude po palubě a rychle se začne mísit s vodou. Hlava se skutálela zpátky do moře. To však začínají vylézat po palubě další a nejsou potěšení z toho co se stalo jejich spolubojovníkovi. "Kníre! Okamžitě se hlas u svého důstojníka!" Směji se šíleným smíchem boje a ostřím meče ukážu na přicházející Kraky - vyzívajíc je na souboj. "Máme tady práci!" S mečem nad hlavou, a bojovým pokřikem na rtech, se vrhnu na mořské zrůdy. |
| |
| (Ještě před tim) Mluvim k Lilian : ,,Potřebuju abys mi pomohla určit kde bysme mohly přistát.. chlapy si potřebujou doplnit rumy a cigarety.(zasměju se) Ale hlavně musíme nakoupit maso,ovoce a vodu. A další potřebný věci. Tak se chci stebou domluvit. Místní ostrovy znám. Tak že vim kde to bude bezpečný a kde ne. ,, (Tornádo a krakové) ,,Juchů...zasměju se. Já vám říkal chlapy, že semnou kostky hrát nemáte. Tak pojďte do měšce penízky. Haha... Hej hostinckej ještě jednu medovinu na vítěztví...,, ,,Coco ???,, Zakřičim a skočim z postele...,,Co se to sakra děje, takovej krásnej sen to byl.,, Zbudí mě křik a rámus. ,,Do hááje...!!!,, Řeknu když uslyšim řvát Aceho na plavčíky. Rychle na sebe vezmu kabát, meč, čepcici a další věci a běžim ven z kajuty... ,,Pane bože !!!!!!..... ,, Řeknu nahlas a vidim jak přes zábradlí vylézaj krakové a před náma se točí obrovský tornádo... Rychle nestratim rozum a nezačnu zmatkovat...Už jsem kapitán byl, takže jsem zvyklej na tyhle problémy... Ale musím uznat že na dva problémy najednou... se setkat.. to je poprví.. Silně se zapřu na nohy a zakřičim na celou loď... ,, Vojáci!!! ...se skupit!!!...K palbě připravit... pal !!! ,, Vidim jak právě zkolily další dva kraky.. ,,Kníre, ujmi se velní a dodržuj vojenskou formaci... Nemůžou vojáci dělat co chtěj a pobíhávat po lodi. Musí bojovat jak jedno tělo!! ,, Kouknu na oblohou a prsten určim vítr... Je velkej a prudkej... ,, Napněte plachty na plno!!! Dělejte chlapy...!!! ,, Rychle běžim za Birkem... ,, Birku otoč to o 30° do prava od tornáda!!! Musíme se mu vyhnout !!! Vítr přeje nám a máme ho v plachtách tak to udrž !! Ty to zvládneš věřim ti,, Koukám se mu do očí a usměju se na něj a pak ho chytim za rameno a ještě jednou řeknu ,, Ty to zvládneš, vim to!! ,, Kouknu se mimo a vidim Aceho jak bojuje z krakem. Koukám jak zabíjí jednoho ale v zápětí na něj zákeřně útočí další. Rychle vytáhnu pistol a trefuju toho kraka do hlavy a ten se kácí dolů. Vidim jak se na mě Ac otočí usměje se a bojuje dál. V tom okamžiku tasim šavly a jdu mu pomoct. Všimnu si jednoho vedle mě a postřehnu že právě má napřaženou zbraň a chystá se mi useknout hlavu v tom okamžiku mu rychle zabodnu šavly do těla a on se bezmocně kácí dolů. Ale pak zahlídnu Lilian... ,,Lilian běž se schovat do mí kajuty. Zamkni se tam. A něčeho se chytni. Bude to nebezpečná jízda...To je rozkaz!!! ,, Zakřičim na Lilian, která můj rozkaz nejspíš nechtěla poslechnout. ,, Hej vy dva, běž te hlídat Birka!! je u kormidla sám a může ho napadnout Krakon... On se teď musí soustředit na kormidlování!! ,, Zařvu na dva vojáky kteří právě zabily jednoho Kraka. Bojuju po boku Aceho a snažim se dávat rozkazy aby sme přežily útok kraků a vyhli se tornádu. |
| |
| (Predtým) Mlčky čakám, kým mi Charles vysvetlí, čo potrebuje. Potom sa usmejem a posadím sa na stoličku vedľa neho. Ukážem na Polostrov Mágie. "Myslím, že toto je vhodné miesto. Síce si poriadne zájdeme, ale podľa mňa je najbezpečnejšie." vyslovím svoju mienku. Krakovia, tornádo, boj... V momente ako loď získa stabilitu, vytiahnem spoza opasku dlhý bodák a chcem sa zapojiť do boja, no Charles na mňa zakričí, aby som odišla do kajuty. Chcem protestovať, no len čo sa na mňa vyrúti jeden z krakov, hrdinstvo ma prejde. Len vďaka šikovnosti jedného z vojakov padne príšera mŕtva a ja si uvedomím, že môj kapitán mal pravdu. Rozbehnem sa do podpalubia, no niečo ma zastaví. Nemôžem ich tu len tak nechať, kým ja sa budem schovávať! Napriek kapitánovmu príkazu sa vrátim. A práve v čas. Na muža, ktorý mi pomohol, zaútočili dvaja odrazu. Ponáhľam sa ako len viem, a vrhnem nôž na obludu. Bodák sa jej zabodne do krku a zrúti sa na palubu. Vydýchnem si, no nie nadlho. Ešte sa len bude treba obracať... |
| |
| Dříve Posádka je v richtigu, trénujem jak to jde, budeš překvapenej. Většina úpokynů je dávno splněná, jen zdvojnasobím hlídky v noci. Nyní Sedím v podpalubí a s Pepém zjišťujeme, jestli ty nové zásoby rumu nejsou otrávené, zkažené a jestli s evyplatilo je koupit. Po několika odehraných hrách, kdy jsme střídavěvyhrávali a popíjeli rum, jsme přišli na to, že to byl dobrej kauf. Najednou lodí něco otřese a uvědomím si, že se na palubě něco děje, zašpuntuju poloprázdnou flašku. Rychle odepnu řemení brigantiny, takže mi jí drží jen opasek, na moři jsme už sloužil a nerad byhc aby mě zbroj vzala ssebou ke dnu. Na hlavu narazím batvat a klobouk a co to jde běžím na palubu. Tam už je pěkná mela. Tornádo, nějaký vrak, pořádně se ještě nezorientuji a kapitán mi předává velení nad válečníky. Zformuji z nich na středu lodi kruh ze kterého trčí kopí a mezi nimi kušišníci a další střelci střílejí po všem možném i nemožném. Trénovali jsme to dost dlouho, všichni vědí co mají dělat. Ve středu formace je několik mladší kteří nabijí samostříly. Velení ve formaci předám mému zástupci z řad posádky a běžím s dvojicí nejschopnějších k balistě na přídi. Jakto že neni nabitá vy líný krysy. Dělejte, hejbejte se bando nebo budem odpočívat věčně. Makam, jedu, nečumim jinak zhebnu!!! Využiji svou oblíbenou frázi a už zaměřuji nepřátelskou loď. Vystřelím obrovskému oštěpu podobnou střelu. Notáááák jedu jedu, nabíjet. Ahoj Patrone kde ty se tu bereš? Řvu zatímco upravuji zaměřování, při oslovení Patrona samozřejmě hlas ztiším. Roztřílíme je do eintopfu, tááááák, to je vono. Zařvu si, protože nepochybuji o přesnosti druhé střely. |
| |
| Můj stříbrný meč se znovu zakousne do další Mezkenovi lebky. Kolem mě a Charlese se jich už valí nejmíň tucet. Podlaha je kluzká krví, vnitřnostmi a mořskou vodou. Zdvihnu hlavu a shrnu si z obličeje mokré vlasy. Rozhlídnu se. Tornádo se blíží zleva! Avšak naskytla se nám šance jak Knírův oddíl odpráskl do zapomnění vrak napravo - ten po nárazu střely začala nabírat obrovské množství vody a začal se rychle potápět. Vyskytla se nám špetka naděje. Chytnu kapitána za rameno a zařvu tak abych přeřval zuřící bitvu a moře. "Musíme doprava! Nařiď Birkovi ať to stáhne doprava jinak sme všichni v hajzlu, kapitáne!" přitom si všimnu jak se na Charlese natahuje jeden raněný Mezken, rychle ho odstrčím a zrůdě useknu hlavu. "Nebo máš jinačí plány příteli?!" Směji se a přitom odrážím útok dalšího. Sehnu se jeho úderu a vedu silný výpad zespod. Rozpůlím ho doslova vejpůl. Sice nevím jak dlouho ještě vydržíme, ale vím že musíme jednat rychle. "Běž vydávat rozkazy Charlesi! Nebo budem brzo na kaši! Já se postarám o tenhle svinčík!" celou dobu se směji z čistého potěšení ze zabíjení a adrenalinu jenž mi to dává a vrhám se do nové kupy Mezkenů kterým se nějak podařilo vyškrábat na loď. |
| |
| ,, Tu máš hajzle.... ,, Říkám si kdyš zrovna jednoho sekam koncem šavle přes obličej a zasáhnu mu pravý oko a přeříznu čelist... a on padá na záda.. Když náhle mi Ac že bych měl dát rozkazy.... Kouknu se na něj a zakřičim z úsměvem: ,, Já už jsem to Birkovy říkal ať to stočí okamžitě o 30% do prava... a on nic...Sakra musim tam okamžitě zajít... zachvilku jsem zpět a pomůžu ti to tu odrážet...!! ,, Zabiju posledního a rychle běžim na horu ke kormyldu... Kdyš tam dorazim, tak vidim ty stráže jak jsem jim řekl aby hlídaly Birka aby mohl v klidu kormidlovat, tak je vidim mrtví na zemy...a Birk???.... Toho nikde nevidim.. ani na zemi, nikde.....Loď pluje někam, ani nevim kam a kromidlo se samo točí sem, tam.... Rychle ho čapnu a vší silou ho točím a vedu loď co nejvíc kolmo na pravo.... Loď se rychle otáčí a vypadáto že máme i šanci že se tomu tornádu vyhnem... ,, A sakra... Ac tam bojuje sám, já mu slíbil že mu přijdu pomoct, ale kdo bude kormidlovat loď??? ,, říkam si rychle v hlavě. rozhlížím se po Birkovy a on nikde... Z hluboka se nadechnu a zakřičim z plných plyc... ,, Birku???? Birku?? Honem ke kormidlu?? Birku kde seš??? !!!!!! ,, |
| |
| Tie svine sa akosi rýchlo množia, pomyslím si so zaťatými zubami. Je pravda, že síce mi to ide celkom od ruky, neobišlo sa to bez zranenia a bez pomoci oného vojaka by som asi skoro skončila. Zrazu ma pochytí čudný pocit, že čosi nie je tak, ako by malo. Všimnem si, že na Aceho je tých potvor priveľa a Charles zápasí s kormidlom, Birka nikde... Moju chvíľku nepozornosti využije môj protivník vo svoj prospech a udrie ma do tváre. Našťastie, nijak vážne mi neublížil, nanajvýš zacítim v ústach krv. Vyškriabem sa na nohy a snažím sa súboj vyhrať. Ide mi predsa o život! Napokon skopnem kraka z paluby a vybehnem ku kormidlu. "Choď za ním, ja to tu zvládnem," zakričím na Charlesa, ako náhle som od neho len pár metrov. Dobehnem až k nemu. "Tam je ťa treba viac, ja to kormidlo udržím!" V tej istej chvíli sa cez palubu prevalí ďalšia vlna a ak v tej trme-vrme na nás stihlo uschnúť aspoň niečo, v momente to je opäť mokré. |
| |
| ddadad4006.jpg (Ještě před tim) ,, Dobře Lilian, rači ať si zajedeme, než aby jsme narazily na nějakej přístav, kde nás budou chtít zabít. ,, Usměju se na ní. ,, Řekni prosím Birkovy ať to stočí na ten poloostrov. To je odemě vše a děkuju. ,, A znovu se usměju. (Přítomnost) ,, Dobře Lilian, děkuju. A dávej na sebe pozor! ,, Zakřičim přes hluk. Předam kormidlo Lilian a bežim po schůdkách dolů k Acimu. Vytahuju si šavly a dobíham a hned útočim na jednoho kraka ze zadu a podřezávam mu krk. Bojuju nejvíc ostražitě, opatrně a ze všech sil... Odrážím útoky a zabíjím další přicházející kraky. |
| |
| Udělám otočku a rozpůlím již mého dvanáctého Mezkena za dnešek. Začal jsem si je počítat aby byla větší sranda. Svaly mě od věčného máchání meče pálí a na těle mám teď díky těm zrůdám o pár škrábanců víc. Naštěstí nejsou nijak dobří bojovníci a spíš se spoléhají na brutální sílu a zastrašování než na pravý a smrtící šerm. Když ke mě znovu doběhne Charles opřeme se o sebe zádama aby jsme si je navzájem kryli. "Už jsem myslel, že ti žádnýho zmetka nenechám, jsem rád že si dorazil včas, starý příteli." směji se nahlas a přitom znovu odrážím další útok rezavého meče mezkenů. Koutkem oka zahlídnu že se Lilian i přes všechnu nepravděpodobnost daří Perlu přesunout od tornáda dál směrem k bezpečnějším vodám. Na chvilku si vydechnu, když probodnu jednoho z mezkenů a jeho krev se mi vyvalí na ruce, a přitom vidím že jsou nám Bohové nakloněni. "Di spectant můj příteli, di spectant..." vydechnu si když i nápor Mezkenů zdá se opadnul, když se nám jich na palubě valí už víc než dvacet. Tornádo viditelně zeslabuje, skoro jako kdyby pochopilo, že jsme mu ujeli a tak ztratilo význam své existence a vyprchalo. Kouknu na kapitána. "Zdá se že z nejhoršího jsme venku. Co ale teď? Měli by sme zkontrolovat posádku, i loď a napočítat raněné a škody. Co myslíš?" |
| |
| Seknu a zabiju poslední dva kraky na palubě a už nikde žádnej... Z úsměvem se kouknu na Aceho a na posádku která přežila... a počty byli docela dobrý. Pak si všimnu ještě jendoho kraka jak se drží zábradlí a chystá se ho přelíst.. Tak k němu přiběhnu probodnu ho a skopnu do moře. ,, JOOO...JOOO...VÍTĚZTVÍ!!!.... ,, Slavnostně zakřičim na celou loď. Všichni námořníci začly jásat a křičet. Chytnu Aceho za rameno a říkám. ,, Zvládly jsme to přítely. ,, a usměju se. ,, Posádko, všechny zrůdy hoďte přes palubu. Raněné odneste do podpalubí k doktorovy. A mrtvé... (Smutně sklonim oči) složte do řady na palubě. Ať víme jaký jsme utrpěly stráty. Tak do práce bando! ,, Před náma vidim jak mlha ustupeju a mraky se strácí. |
| |
| Neznateľne sa na Charlesa pousmejem a preberiem kormidlo. Aj cez všetok strach, že to možno skazím, otočím kormidlom tak, aby sa loď vyhla vraku aj tornádu. To, ako s úľavou vidím, poľavuje. Neviem, čím to je, no sem, ku mne, už žiadni krakovia nelezú. Ďakujem nebesám, že je to tak, a keď vidím, že sa darí protivníkov likvidovať viac než predtým, zabudnem na bolesť, ktorú cítim a narovnám sa. Kormidlo sa mi drží ľahšie, i keď, muži to rozhodne zvládajú lepšie, to mi je jasné. Zrazu začujem Charlesov víťazný pokrik. Nevdojak na chvíľu pustím kormidlo, klesnem na kolená a náhle zbavená obáv o svoj život sa rozosmejem. "Gracias, Dios, gracias," zašepkám v rodnom jazyku, opäť sa postavím, predám post pri kormidle niekomu z posádky, kým Birk nepríde, a pomaly zídem k Acemu a Charlesovi. Ostanem stáť kúsok od nich a na oboch sa usmievam. "Skvelá práca, páni. Klobúk dolu." |
| |
| Další cesta Pokračujete dál mlhou a doufáte že ic podobného nepotkáte.Po dalším týdnu(nemá cenu rozepisovat se o všech vracích a tornádech co cestou potkáte) si vás patron svolá do k. kajuty(s dovolením Charlese) a poví vám.Blýžime se k Chřtánu Smrti ale má přestat zuřit až pozítří je třeba promyslet co nyní.,a Patron se podívá po kajutě. /Nepište nic dál další příspěvky jsou o tomto rozhodování.Nakonec napíšu další příspěvek\ |
| |
| Podívám se na patrona a pak na zbytek posádky v kajutě kapitána. Nyní na sobě nemám svou kroužkovou zbroj ani tuniku. Mám jen otrhané tílko, krátké volné kalhoty a pásek s mým stříbrným jeden-a-půlručním mečem u pasu. "No." promnu si bradu a poškrábu ve vousech. "Myslím že by bylo nejlepší kdyby jsme počkali. Není třeba se zbytečně někam hnát a aspoň si můžeme snad chvíli odpočinout." otcovsky se usměji a čekám na jejich názory kouřící přitom moji první cigaretu z Lukarského tabáku. |
| |
| Stojím v Charlesovej kajute, a môj vzhľad pôsobí dosť nedbalo. Bielu košeľu mám trochu pokrčenú, okolo zápästia na pravej ruky mám obväz a len nohavice a vysoké čižmy vyzerajú trochu schopne. Navyše, znaky pokreslené na čele a pod ľavým okom spolu s neupravenými svetlými vlasmi ten dojem len potvrdzujú. Avšak vôbec sa nezdá, že by mi to vadilo, práve naopak. Patrón zrazu začne hovoriť. Mlčky počúvam. Teda, pokiaľ to stačím vnímať. Aj napriek tomu, že prešiel už týždeň, jedno zranenie bolo trochu vážnejšie ako sa zdalo a ešte teraz mi sem - tam zvyknú vystreľovať do hlavy bolesti. Napokon si založím ruky na hrudi, chvíľu premýšľam a potom poviem: "Myslím, že by sme sa skutočne nemali náhliť. Podľa mňa, keby sme pokračovali terajšou rýchlosťou, boli by sme pri Chřtánu skôr, než by nám bolo milé. Navrhujem zvoľniť tempo. Ak spomalíme o štvrtinu terajšej rýchlosti, mali by sme dôjsť na to miesto práve včas." Odmlčím sa a skúmavo prechádzam pohľadom po zvyšku skupinky. Nanešťastie, rana sa opäť ozve a ja som nútená sa posadiť. Snažím sa však aj naďalej tváriť sa prirodzene a pokojne. |
| |
| Sedim na židly a vedle mě sedí patron a na druhý Ac a pak vedle Lilian a Knír. ,,Takže přátelé... vaše názory jsem slyšel. A moje rozhodnutí je takové. Jelikož nám unesly a nebo zabily a hodily do moře našeho skvělého kormidelníka a přítele Birka (sklonim hlavu dolů) a přišly jsme o další námořníky. Dál už skoro nemáme žádnu vodu a jídlo, tak jsem se domlouval z Lilian a pojedeme do přístavu v Mágii... Je to tam bezpečné. Naložíme jídlo a pití. Dál tam skusíme v místní vyhlášený hospodě naverbovat nějaký chlapy. Tři dny se tam zdržíme, ať máme klid na verbování a nakládání potravin. Jo a ať se můžou námořníci trochu od reagovat. (pousměju se). A pak můžem pomalu jet ke Chřtánu smrti. Tak, máte někdo něco k tomu??? ,, Opřu se o opěradlo a koukám na radu. |
| |
| Po Charlesovi Patron řekne.Jenže je problém ,že Cřtán přestane zuřit už za 2 dny to bychom nestihli ale na druhou stranu se asi Mazkenům a Krakům buď podařilo zabít hydru nebo zrušit Chřtán Smrti.Nemohl bychom na ně narazit kdyby se přes něj nedostaly. |
| |
| ,, Ale mi zase potřebujeme pít a jíst. Takže si vyber, buď nás zabije Chřtán a nebo umřem žízní a hlady. A jak jsi říkal, potvorám se podařilo přejít. Takže bych zvolil variantu zakotvit a oddechnou si. Nevydržely by jsme to. Narazily by jsme na další zrůdy a námořníci v tak slabím počtu a vysílení by sotva odrážely útoky. Ale Teď už budou v plným počtu a v odpočatý, v plný síle. ,, |
| |
| "Súhlasím s kapitánom," poviem, možno trochu viac rozhodne než inokedy. "Nemôžete od nás očakávať, že bez jedla a unavení prejdeme všetkým tým nebezpečenstvom. A keby sme aj zmeškali priaznivé podmienky, môžeme počkať, kým sa opäť nenaskytnú." Na chvíľku sa odmlčím a nervózne si pošúcham zranené zápästie. "A navyše, veľká časť posádky, ktorá prežila, je ranená a potrebujú čas, kým sa dajú do poriadku," uzavriem. Nechcem sa priečiť Patrónovym príkazom, no treba mať na pamäti aj svoj život. |
| |
| Ok je to pravda po těch útocích bychom tam něměli šanci.Patron se usměje.Asi jsem zapomněl že jsem duch a nemusim jíst pít ani odpočívat.A znovu se usměje. |
| |
| Usměju se a řeknu: ,, Dobrá tedy, směr poloostrav Mágie. A pak Chřtán smrti. Ještě chcete něco probrat v této radě?? ,, |
| |
| "Áno," poviem ešte na poslednú chvíľu. "Čo tá magická koruhev? Čo s ňou? Má ešte cenu ísť po ňu?" Táto otázka mi prišla na rozum, keď mi pohľad padol na mapu s vyznačenou oblasťou. "Nič iné ma netrápi," dodám vzápätí a som zvedavá, čo mi kapitán a patrón odpovedia. |
| |
| Patron se obrtátí na Lilian.Dobrá připomínka, ale je to jen další možnst.Máme jí sice při cestě ale je to na tobě Charlesi. |
| |
| Zamyslím se a řeknu. ,,Patrone co přesně můžeme čekat v magický korouhve?? Nechci ryskovat další nebezpečí.. !!! ,, |
| |
| Mysím že vím kde je a pokud budeme mít trochu štěstí tak není hlídaná.Patron se nachvíly přestane mluvit a poté řekne.\Měla by být na nějakém ostrově kde jsem kotvyli kvůli opravám....Myslím že vím na kterém.Najdu ho dost rychle ale obávám se že ji mohli najít mágové a vzít si jí pak pochybuji že by nám jí chtěli dát. |
| |
| "Vziať si ju? Mágovia? Bez obáv!" zasmejem sa veselo. "Načo tu máte mňa? Som sicco, preboha! Pracovala som pre kráľov, aby som im vyjednala víťazstvo, aby dostali, čo chceli - a väčšinou to vyšlo." Žmurknem na Patróna a Charlesa. Dúfam, že mi veríte, páni...pomyslím si a nahlas dodám: "A keď to vyšlo vtedy, vyjde to aj teraz. Navyše, na tom ostrove Mágie by mal žiť jeden môj starý známy. Teda ak ešte žije." |
| |
| Problém mágů je že téměř vše cenné ukládají do magické truhlyce pod Arcimagovou věží a pochybuji že proklouzneš třeím nejbezpečnějším místem ve známe zemi.No možná se to povede pokud ano byli by problémy s orientací za námi.Patron po chvilce dodá.Znal jsem lupiče co se snažil dostat do Arcimágovi truhly.Neskončil dobře.Patron se mrazivě usměje.Ještě teď ho používjí jako cvičnou kostru na trénovaní magie. |
| |
| ,, Lilian... je to dost nebezpečné, nechci ryskovat že stratíme další muže a tebe... I kdyš by nám to v cestování dost pomohlo. ,, Zadívám se do očí Lilian. |
| |
| Pri tých rečiach ma strasie. Zachytím Charlesov pohľad a len sa mlčky dívam do jeho očí, snažím sa zistiť, či o mňa nechce prísť kvôli tomu, že sa mu hodím v posádke, alebo je to pre niečo iné. City nabok, Lilian, teraz musíš premýšľať! zahriaknem sa v duchu a povzdychnem si. "Nebezpečné to bezpochyby je, to áno..." odtrhnem pohľad od kapitánových oči a začnem sa pohrávať s obväzom na ruke. "Ale myslím, že by sme to mohli risknúť. Ten môj známy je tiež mág. A navyše, ako vieme, že koruhev majú skutočne oni? Čo keď je ešte na pôvodnom mieste? Potom by to bolo oveľa ľahšie." |
| |
| Chvíly je ticho a já se zamyslím. Pak nakonec řeknu. ,, Dobrá tedy, i když nerad ti dovolim, ale půjdu stebou. Musíme být ale ovšem opatrný. Tak a tímto bych radu uzavřel nebo máte ještě někdo něco?? ,, |
| |
| Stojím v boku místonosti. Přemýšlím o tom kolik se toho za posledních pár dnů na moři událo. Tornáda, mezkeni, krakeni, ztráta Birka i Kníra, zjevující se patron, Chřtán smrti a mnoho dalších. Když Charles domluví odhodí cigaretu na zem a zašlápnu ji. "Moji drazí. Jestli se chcete vydat na nebezpečnou pouť tak se mnou určitě počítejte. Jenom mi zkuste vysvětlit proč se tam vůbec vydáváme." Přijdu blíž ke stolu s mapou. "Zdá se mi to, a nebo patron říkal že Chřtán se za pár dní uklidní a pustí nás dál sám?" poškrábu se ve vousech. "V tom případě mi přijde příliš riskantní a nebezpečné cestovat na taková místa pro magickou korouhev, i přes Lilianiny vynikající schopnosti, kterou ani tak vlastně nepotřebujeme. Nebo se pletu?" Pohodlně se usadím do křesla a dám si ruku na hrušku mého meče. "Ale jestli chcete do nějaké akce počítejte se mnou!" mrknu na ně a usměju se. |
| |
| Musí být ještě další cesta,Mazkeni a Krakové by se nedokázali dostat přes ten prúsmyk kdyby nezabili chiméru neuklidnili Chřtán smrti nebo si nějak neprobouraly cest horami.A opravdu potřebujeme odpočinek a doplnit posádku. |
| |
| Kouknu se na Ace a z úsměvem pravím. ,, Přítely, Chřtán smrti se sice uklidní za pár dní a my bysme v klidu mohly přeplout na druhou stranu. Jenže na druhý straně vládne zlo! Tam už normální lidé moc nežijí, žijí tam zrůdy a všechny stvoření co je vyvrhlo samotné peklo. Umějí jen zabíjet a krást! Čeká tam na nás velké nebezpěčí! A my po poslední bytvě z tornádem a zrůdama, jsme stratily spoustu námořníků a Birka z Knírem. (smutně sklonim hlavu). Dochází nám jídlo a pití. Už nevydržíme ani týden. Naši muži jsou raněný a slabí. Potřebujeme odpočinek, proto jsem rozhodl že pojedeme do přístavu Magie, kde si několik dní odpočineme a já z Lilian skusíme najít zázračnou truhlu která nám hodně pomůže v cestování. Podíváme se po novým kormidelníkovy a vojevůdci a doplníme zásoby. Už mi rozumíš?? ,, |
| |
| "Perfektně příteli." usměji se zpátky na kapitána. "Myslím že by jsme měli vyplout co nejdříve. Mám vydat rozkazy posádce, nebo to chceš udělat ty?" zeptám se Charlese a ukloním se. |
| |
| Spokojne počúvam, ako sa Ace a Charles rozhodli. Opriem sa na stoličke a keď považujem debatu za uzavrenú, vstanem. "S dovolením, páni, budete ma teraz potrebovať? Som unavená a rada by som si pospala," vysvetlím a spýtavo nakloním hlavu nabok. |
| |
| ,, Dej rozkazy Aci. Směr poloostrov magie. Napnout plachty, ať už jsme tam. ,, Řeknu Acemu. ,, Určitě běž a dobrou noc přeju. ,,Usměju se na Lilian ,, Tak, tímto ukončuju sezení, rozhodlo se. ,, Řeknu ke všem a stoupnu si zdvořile. Až všichni odejdou, tak si v klidu sednu na postel ve své kajutě, napěchuju si dýmku, zapálim jí, vezmu si do ruky knížku a spokojeně se uvelebím a začnu číst a pokuřovat. |
| |
| "Vďaka," úsmev Charlesovi opätujem a odídem do svojej kajuty. Vojdem dnu, zložím si z hlavy klobúk, vyzlečiem si kabát a doslova padnem do postele. Dlho však nemôžem zaspať a len hľadím do stropu s jednou rukou za hlavou. More je teraz pokojné, len sem-tam začujem, ako nejaká vlna udrie do boku lodi. Ten zvuk ma uspáva a čoskoro stratím pojem o tom, čo sa okolo mňa deje. |
| |
| Ukloním se trojici a svižně vyjdu na palubu kde svolám posádku a rozdám rozkazy. Pak si stoupnu za nového kormidelníka po Birkově ztrátě a dávám jedním okem pozor jestli dělá všechno správně - u toho si balím cigaretu a modlím se k Bohům ať 'ji' ještě jednou uvidím. |
| |
| Jedete a asi po třech dnech řekne Patron Charlesovi.Támhle ten malý ostrůvek to je myslím ono,doufám že tam bude.Jako duch se tam dostanu pak vás dohoním.A Patron vzlétne směrem k ostrůvku. |
| |
| Stojim na přídi lodi a koukám svím dalekohledem na ostrůvek před náma. Rostou tam stromy a všude je zeleno. sem tam nějaká skalka. Jinak je celkem maličkej. nic neobvilkího nevidim. Pak koukám jak patron odlétá k němu a pozoruju ho dalekohledem. ,, Aci, Lilian, pojďte sem. Koukněte, táhle to je ten ostrůvek, patron letěl na něj, doufáme že to tam bude. ,, |
| |
| Je skoré ráno, krásne počasie a moja nálada je trochu lepšia. Moje zranenia sa vyliečili, aj nad stratou niektorých členov posádky už nesmútim tak veľmi. Vyjdem na palubu, natočím tvár k vychádzajúcemu slnku a s úsmevom sa popreťahujem. Zazívam. Práve keď sa chystám spraviť menšiu obchôdzku lode, začujem Charlesa, ako mňa a Acea volá k sebe na kapitánsky mostík. Vybehnem po schodíkoch a opriem sa o zábradlie vedľa kapitána. "Myslíš na tú koruhev?" spýtam sa bez okolkov a opatrne ho chytím za predlaktie ruky, ktorou drží ďalekohľad. Pravda, nič zvláštne tým nemienim, chcem len, aby mi ďalekohľad požičal. "Smiem sa pozrieť tiež?" spýtam sa vzápätí, aby som svoje konanie vysvetlila. Tvárim sa pokojne, ako vždy, veď prečo by som mala byť nervózna, robím snáď niečo zlé? |
| |
| Kouknu překvapivě na Lilian a řeknu. ,,Určitě... ,, a podám jí dalekohled. Mezi tím co kouká dalekohledem, se zamyslím nad tím chytnutím a pak se naní kouknu a pak zas sklopim hlavu a pořád nadtim přemýšlím. ,, Seš rozhodnutá?? Je to nebezpečné. Kdykoliv se na to můžeš vykašlat. ,, kouknu se jí do očí. |
| |
| Sklopím ďalekohľad, nakloním hlavu nabok a pokojne opätujem Charlesov pohľad. Usmejem sa. "Nevykašlem sa na to. Nemám to v povahe. No ty si tu kapitán, velíš ty." Podám mu ďalekohľad. "Vďaka. Ten ostrov vyzerá zaujímavo. Dúfam, že Patrón tam nájde, čo hľadal," podotknem a mimovoľne si prehrabnem svetlé vlasy. Potom sa otočím čelom k palube a opriem sa znova o zábradlie - tentokrát chrbtom. Usilovne premýšľam. Zdal sa mu ten dotyk nemiestny? Alebo čo teda? V zamyslení si zahryznem do spodnej pery. |
| |
| Stojím kousek opodál a tiše se usmívám na naši dvojici. "Kéž bych taky byl znovu mladý...a s ní." zamyslím se a úsměv mi zmizne ze tváře. Kristina. Moje jediná láska která byla prodána jinému muži. Odhodím cigaretu přes palubu a silně stisknu hrušku meče, plný vzteky. "Kdy mám dát vědět posádce Charlesi?" odkašlu si abych na sebe upoutal jejich pozornost. |
| |
| ,, Dobře Lilian, plán platí. ,, Kývnu na souhlas. Pak skloním hlavu a popadne mě divnej pocit, ale pak mě z něho probere Ac, když na mě zavolá. ,, Ne ještě ne, počkáme na Patrona. ,, Odpovím mu. Přijdu k němu a potichu mu řeknu. ,, Muži jsou slabý a hladový. snaží se to na sobě nedát znát, ale je to tak. Potřebujeme těch prá dní klid v přístavu, kde si odpočinou, pořádně nají a tak. ,, |
| |
| "Tak teda, platí," kývnem hlavou a usmejem sa. Pozriem na Acea, keď začujem jeho hlas. Zdá sa mi to, alebo ho niečo trápi...? Pozorujem, ako Charles ide k nemu a o čomsi sa potichu bavia. Ja ostávam na svojom mieste. Nakloním sa cez zábradlie a pozerám sa na more. Krásne, nespútané, modré more... Ticho vzdychnem, odtrhnem sa od toho pohľadu a idem pomôcť plavčíkom s navíjaním lán. Pokrútim nad nimi hlavou. Buď sa mi to zdá, alebo im tie laná utekajú spod rúk. |
| |
| Patron se začne vrcet a když vidí že jsou všichni nalízku řekne.Mám dobrou a špatnou zprávu.Ta dobrá je že tam byla korouhev ta spatná že to byla jenom asi jedna třetina.ukáže hlavu a kousek racka pečlivě oddělených kouzlem.Takže jedeme na Magický poloostrov.Mám špatný pocit že Arcimág má ale u sebe jen jednu třetinu. Patron se zamračí.A myslím že vím kam schoval tu druhou.Vytáhnu mapu a ukáži na pás skal.Myslím že ji schoval do jednoho hnízda v horách a než se zeptáte jsou to hnízda. . . . . . . . Modrých draků. |
| |
| Všimnem si, že sa Patrón vrátil. Strčím laná plavčíkovi do rúk a rýchlym krokom sa vydám späť na veliteľský mostík. Ticho počúvam, ako Patrón pochodil. Draky?! Vydám zo seba akýsi priškrtený zvuk. "To asi znamená problémy, však?" spýtam sa ticho. potom si uvedomím, že vlastne ja som navrhla ísť na ten ostrov, a snažím sa maskovať zdesenie a nervozitu. "No, aspoň, že máme tú jednu tretinu. A možno sa na ostrove dočkáme pomoci, ak tam môj známy ešte žije," dodám a pokúsim sa zatváriť trochu optimistickejšie. Aj keď sa tak rozhodne necítim. |
| |
| Poslouchám Patrona a pak řeknu : ,,Dobrá, půjdeme teda najít ty dvě třetiny korouhve, ale nejdřív si hlapy musí odpočinout a mi taky a pořádně se najíst a tak.,, Kouknu přitom na námořníky, kteří sotva pracujou a někteří se musí únavou opírat o zábradlí a někteří mají na nohou a na rukou ještě obvazy. Pak se kouknu na Patrona a říkám... ,, A nebo mi navrhuješ jinej postup?? ,, |
| |
| Ne.Potřebujeme odpočinek.Pokud budeme mít štěstí tak se mi podaří přemluvit draky pokud ne.....Budou mít trochu vydatnější svačinu.Tato část korouhve stále ukazuje k naší lodi,myslím že ta druhá stále ukazuje na jednu stranu a třetí část stále ukazuje na určitý cíl,pokud se spojí tak vznikne korouhev co nás dovede bezpečnou cestou k Chřtánu smrti.Patron se chystá odejít ale ještě dodá.Lilian mohla bys nám na Magickém poloostrově sehnat dračí prach?Mohlo by nám to pomoct. |
| |
| "Dračí prach? Bez problémov," prikývnem a pousmejem sa. "Nemali by s tým byť nijaké pletky, ak narazím na správnych ľudí." Zdvihnem ruku k očiam a zacloním si ich pred slnkom, ktoré mi svieti priamo do tváre. Na to, prečo ten prach potrebujeme, sa nepýtam, radšej sa nechám prekvapiť. "Ešte niečo?" spýtam sa po chvíľke. Rada by som si na chvíľu len tak v pokoji posedela a porozmýšľala. A rozmýšľať teda je nad čím... |
| |
| Pokud budeš mít čas hodila by se hůl Draneů a drahokam Oko smrti.A dáve si pozor ať o těch koupích nikdo moc neví.Děkuju. /oba artefakty jsou velmi vzáné hoď si procentovou kostkou/ |
| |
| Kouknu se na ně a řeknu: ,, Dobrá to je vše. Můžete jít a Patrone bůh s tebou. ,, Kejvnu hlavou. Odcházím a ještě hodim rychlej pohled na Lillian. Jdu do své kajuty, napiju se vína a lehnu si na postel, zavřu oči a začnu přemýšlet. |
| |
| Keď Charles povie, že môžeme ísť, ukloním sa a pomaly sa vrátim k plavčíkom, ktorí už sú s lanami takmer hotoví. Neunikne mi však kapitánov rýchly pohľad. Vzdychnem a posadím sa na stočené laná. "Už to nechajte tak, ja to dokončím," s tými slovami opäť vezmem laná. No i tak o chvíľu nemám čo robiť a nezostáva mi nič iné, než si utriediť myšlienky. Upriem pohľad na nebo. Čo sa to tu vlastne deje? Prečo mám pocit, že sa niečo rapídne mení? Pokrútim hlavou a začnem si pohmkávať akýsi nápev, možno stará pesnička, ktorú som kedysi dávno počula... |
| |
| Na obzoru se objevuje Magická věž Arcimága a všichni se připravují na vylodění poté všicni strnou nad celým olím věže je vidět mnoho draků a nad městem je černý vír.Stále nad městem probleskují modré a rudé záblesky. Patron bez odtržení zraku řekne Charlesovi. ,,Černý vír značí působení Mazkeny.Ale mágové se drží musíme se tam rychle dostat než obsadí Akademii.Doufám že tady ještě nejsou Krakové." |
| |
| ,, Jasný!! ,, Řeknu rozhodnutě a otočim se k námořníkům. ,, Námořníci...Připravte se k boji!!! Ukážeme jim kdo jsme!!! ,, Námořníci válečně zasouhlasí. Jedeme pomalu ke břehu. |
| |
| "Toto bude ešte zaujímavé," utrúsim pri pohľade na to, čo sa deje na ostrove. "S tvojím dovolením," poviem smerom k Charlesovi, "vás tu na chvíľu nechám." Zamračene sa zvrtnem na opätku a mierim do svojej kajuty. Tam si pod kabát skryjem dva nože a na opasok pripevním meč. Keď sa vrátim na palubu, už pomaly kotvíme. Na chvíľu premýšľam, potom prejdem ku kapitánovi a podám mu ruku. "Veľa šťastia a dúfam, že sa potom ešte stretneme. Ja sa budem obzerať po Dračom prachu, ak je to vôbec ešte potrebné." |
| |
| ,, Dobře Lilian, my zatim zjistíme co se tu děje...Muži jsou moc slabí a nemůžou bojovat... Doufam že tu je klid.. Musíme tu pár dní zůstat a odpočinout si. Nabrat zásobi, vyléčit rány. Doplnit vodu která nám už celkem zmizla a sehnat nový námořníky a kormidelníka atd... za naše padlé. ,, Odmlčim se a pak dodam. ,, Přeju hodně štěstí a hlavně na sebe dávej pozor! ,, Velitelsky řeknu, ale přitom v sobě dusim slzy a strach. Nevím proč, ale víc než kraků se bojim říct Lilian že k ní něco cítím... Řekne si v duchu a smutně kouká jak Lilian odchází. Najednou si uvědomí že by bylo dobré se sní někde sejít. ,, Lilian..!! ,, Zakřičí na ní. Až se otočí tak jí říkám. ,, Sraz na lodi. Do dvou dnů, pak musíme doplnit ty zásobi atd.. ,, Mezitim co jsem se bavil z Lilian tak čekam na Ace abychom mohly vyrazit. |
| |
| Poslední dny se toho docela dost událo,někdy si připadám tak stary,už jsem toho viděl tolik a bojoval s tolika protivníky. Zatřepu se abych ze sebe setřásl tyhle myšlenky.Teď máme před sebou další úkol a bude jistě čas na odpočinek a možná i na prohlídku města.Takže budeme mít možnost si odpočinout,což potřebujeme všichni.Otočím se na posteli a rozhodnu se vyšetřit si nějakou dobu na spánek než dorazíme na místo.Houpání lodi mně uklidnuje a já upadám do spánku.Probudím se docela odpočatý,vstanu a vyjdu na palubu.Na obzoru se už objevuje Magická věž Arcimága a kolem mně probíhá obvyklý ruch který předchází vylodění.Prohlédnu si místo pozorněji a to co vidím se mi přestává líbit. "Drak na lovu!" to jsem uslyšel a pak... Zatřesu hlavou,byl to jen sen nebo nebyl?Vyslechnu co říká Patron a pak dodám:"Doufejme Krakové by znamenali potíže.Myslím ještě víc potíží než tam je teď." Sleduju pak jak se Lillian baví s Charlesem a když odejde řeknu: "Jistě že to bude zajímavé,no já jsem připravený tak mužeme vyrazit." Přejedu rukama po své zbroji,upravím si meč pak se nadechnu abych řekl to na co jsem původně myslel,ale pak zavrtím hlavou.Byl to jen sen.Jen sen. |
| |
| K Charlesovi přicházi voják.,,Musím vás všechny prověřit mazkeni obléhají město a my ho usíme chránit před špehy." Bez čekání na odpověď vás prošacuje a řekne.,,Vypadáto v pořádku zachvlí přijdou další co prohlédnou loď."Pronese odcházeje ke strážnici. Už jste na poloostrově dva dny a mágové se strážemi stále odolávají Mazkenů. Ráno třetího dne uslyšíte:,,Všichni muži schopní boje a čarodějové ať se hlásí s výzbrojí u předního náměstí Mazkeni prorazili!Prorazili!"Zbíhajícím mužům začne dávat výzbroj z vozu za ním. |
| |
| "Dám si pozor, neboj sa," pousmejem sa a skúmavo sa Charlesovi zahľadím do očí. No len na okamžik, čas nás súri. "Ale ani vy ostatní príliš neriskujte." Kývnem Acemu, potom sa otočím a rýchlo odchádzam ďalej do mesta. Ešte kým ale stratím z dohľadu loď, Charles na mňa zavolá. Vypočujem ho, zasalutujem na znak, že som ho počula, a potom zvedavo pozorujem strážnika, ktorý si to mieri ku mne. Nemám ani najmenšiu chuť nechať sa prehľadať, no mohlo by nám to neskôr robiť problémy a tak poslušne čakám. Keď chlapík usúdi, že som "čistá", potichu poviem: "Budem vám vďačná, ak sa o mne nebudete nikomu zmieňovať. Ide o bezpečnosť viacerých ľudí." Bez toho, aby som počkala na jeho verdikt, urýchlene sa vydám hľadať to, pre čo som prišla. Klobúk mám stiahnutý do čela a vrhám kradmé pohľady na všetky strany. *** O dva dni... Som sklamaná. Nemôžem nikde nájsť môjho starého známeho a tým pádom dračí prach sa stáva zapeklitou situáciou. Ani na lodi som ešte nebola a začínam mať výčitky, že o sebe nedávam vedieť. Zrazu sa rozľahne mestom krik, z ktorého mocne prerazia práve slová o tom, že Mazkeni zlomili obranu a všetci muži schopní bojovať sa majú hlásiť na námestí. "Pch, len muži," odfrknem. Predpokladám, že na tomto polostrove ženy akurát tak stoja pri varení. Ja sa na to námestie predsa len vydám. To, že som ženská, si všimnú určite, veď ani nechcem bojovať pri obrane. Využijem skôr všeobecný ruch na získanie informácií, niekde pomôžem obrancom a zároveň dám vedieť Charlesovi, že som živá a zdravá...A dúfam, že on tiež, pomyslím si s nemalou úzkosťou. |
| |
| Já, Ace a námořníci který jsou zdraví a schopni boje vyrazíme na pomoct městu. Když běžim z mečem do boje , najednou si řeknu. Kde je Lilian?? doufam že je v pořádku. Ohlídnu se jestly jí někde neuviim. Nikde jsme jí neviděl. Námořníci kteří byli zranění a slabí, uzdravovaly se a nebo byli v hospodě se najíst a trochu napít. Při běhu říkám Acemu, kterej běží vedle mě. ,, Při boji se drž vedle mě. Nesmíme se stratit. ,, Běžííme, když už vidíme jak vojáci brání a bojujou za město. Byly tam Krakové. Vypadá to že to dlouhej boj nebude. Vypadá to že jich moc hodně neni. Doufam že se nemílím. Řeknu si když bežim. ,, Chlapy!!! Do nich !!! ,, Zařvu a přitom zvednu meč a zrychlim na běhu. Námořníci válečně zasouhlasí z křikem běží do boje. |
| |
| Stojím za výklenkom v stene jedného domu a pozorujem, čo sa deje. Počet Mazkenov sa mi zdá malý, príliš malý na to, aby to bola pravda. A to ma znepokojuje. Všimnem si rebrík opretý o stanu domu, pri ktorom sa nachádzam. Využijem príležitosť a kým si ma nikto nevšíma, vyleziem po rebríku hore na strechu. Po tom, čo uvidím, som v akomsi zmätku. Mazkenov síce pozvoľna pribúda, ale stále to nie je to, čo som očakávala. Viac však nepotrebujem vidieť a čo najrýchlejšie sa zase dostanem dolu na pevnú zem. A neďaleko seba uvidím Charlesa a Acea. Obaja sú v poriadku, chvalabohu. Ponáhľam sa za nimi, aby som ich nestratila z dohľadu. Prepletám sa pomedzi vojakov a dvoch Mazkenov, ktorí prenikli ďalej, som poslala k zemi. Napokon sa ocitám priamo kapitánovi a prvému dôstojníkovi za chrbtom. "Rada vás vidím," prehodím zdanlivo pokojne, akoby všetok boj okolo bola len detská zábavka. "Mimochodom, mali by sme byť pripravení na všetko. Zdá sa mi, že nepriateľov je podozrivo málo a to sa mi nepáči. Ešte by nás mohli nemilo zaskočiť." |
| |
| ,, Tady seš. Všechno v pořádku?? ,, Když uvidim Lilian tak mi spadne kámen ze srdce. ,, Možná máš pravdu. Ale doufam že se mílíš. ,, Vykryju jeden útok a potom bodam kraka do těla. |
| |
| Ozve se démonický hlas.,,Akademie padla, vzdejte se lidští šváby!" Patron sed zamračí.Tak proto jich bylo tak málo teleportovali se do akakdemie,proto ten vír!.Patron se podívá na posádku.,,Znám tajnou cestu do arcimgovi věže pokud ho zachráníme můžeme ho donit nám dát zbytek korouhve co vy na to?" |
| |
| ,, To zní jako dobrej nápad. ,, Přikývnu na Patrona. ,, Veď nás patrone. ,, ,, Námořníci za mnou !! ,, Běžíme za Patronem kterej vý kde tajná cesta je. |
| |
| "Nemýlila som sa," hlesnem a tvárim sa trochu pesimisticky. Keď však začujem patrona, akoby pookrejem a vystriem sa. "Tak poďme. Kadiaľ-" Nedohovorím. Patrón sa už k tajnej ceste vybral a ja chcem ostatných nesledovať, no čosi ma potkne. "Dopekla!" zasyčím. Meč mi vypadol z ruky, k dýke nedosiahnem, keďže ma Mazken pevne tisne k zemi, no potom si spomeniem na nože pod kabátom. Voľnou rukou uchopím jeden a vrazím ho netvorovi do lebky. Na tvár a oblečenie mi dopadne spŕška krvi. "Fuj!" zachrčím a odsuniem zo seba mŕtvolu. Postavím sa, vezmem si svoje zbrane a teraz oveľa obozretnejšie postupujem za Patrónom. |
| |
| ,, Dobrý?? ,, Zakřičim když vidim jak Lilian na zemi ze sebe sundavá Mazkena. Běžíme dál za patronem. |
| |
| Když přicházíme do města tak k nám příjdou vojáci že nás musí prohledat.Nesu to nelibě a ještě neliběji když chtějí prohledat loď,ale mají pravdu když Mazkeni obléhají město platí vyjímečná pravidla.Opět si vzpomenu na ten sen a rozhodnu se že se s ním Charlesovi přece jen svěřím.Projedu si rukama vlasy a pak přemýšlím jak začít. "Víš ... musím ti něco říct.Možná to nic neznamená,ale od rána mi to leží v hlavě.A když jsme připluli a viděl jsem to vše kolem ... " mluvím polohlasem aby mně slyšel jen Charles a znovu si projedu vlasy. "Měl jsem sen,viděl jsem draka,rudého draka jak spaluje vše kolem.A nějaký muž křičel za ním drak na lovu.Možná to je varovaní před tím co se stalo nebo má teprve stát ... " povzdechnu si."Ale možná to byl jen sen" Za dva dny když uslyším že Mazkeni prorazili trhnu sebou že by ... ,ale teď na to není čas.Běžím vedle Charlese a přikývnu když příbíháme já vidím první Kraky. Dobře,kdo chce první okusit čepel mého meče?Ale počkat není jich nějak málo?Tady něco nesedí.Takhle by to být nemělo. Zavrtím hlavou a pokusím se najít Lilian. Měla už zde být,neví že si o ní děláme starost když se neukáže? Ale to už stojím proti prvnímu Mazkenovi krátce se podívám do jeho obličeje,proniknu jeho obranou a za chvíli už mu oddělím hlavu od těla.Dobře,kdo je další?Za chvíli už přibíhá Lilian a já jsem rád že je vpořádku. "Vím,je jich podezřele málo."[/bodpovím ji.[b]"Jde to příliš snadno,měli bychom čekat nečekané." Drak na lovu.Zavrtím hlavou teď ne.Když se ozve démonický hlas zjistím že jsem se nemýlil. "Drak na lovu."řeknu polohlasem a pak se útrpně usměju na Charlese."Rád bych se mýlil,ale vypadá to že jsme oba měli pravdu."[/i] Když pak uslyším Patrona že ví o tajné chodbě tak se vydám za ostatními. |
| |
| Procházíte dlouhou chodbou u které je vidět že v ní dlouho nikdo nebyl.Jdete asi hodinu a narazíte na stěnu.Za ní jsou slyšet hlasy.Jeden Straší přesto srozumitelný a druhý démonický. ,,Říkám ti to naposled ty nabubřelý mágu kde je to co hledáme?" ,,Cha vejce nikdy nenajdete a já radši zemřu než abych vám to řekl" ,,Ale ty se mýlíš ty šmejde ty tu neumřeš možná že budeš zmrzačen možná ti odebereme magii možná ti utrhneme prsty,zuby nebo třeba ruku ale nenecháme tě zemřít." ,,Ať si mág musí býttvrdý a nesmí se nechat povolit a zvlášť já nesmím povolit." ,,Máš dvě hodiny na rozmyšlení Pane Správce.Půjdeme si popovídat s tvým straším přítelem.Hlidejte ho a kdyby něco tak použijte Namiřin bič." Patron se otáčí na zbytek a ptá se jstli má otevřít dveře. |
| |
| "Áno, dobré," odvetím kapitánovi a o chvíľu sme už v tmavej chodbe, ukončenej dverami. Zadychčane sa opriem rukami o kolená a oddychujem. Popri tom mi však neunikne ani slovo z rozhovoru za dverami. "To je...svinstvo," zasipím a stieram si z tváre krv. Keď začujem, že ten démon odišiel, zvedavo pozriem na ostatných. Na Patrónovu otázku takmer okamžite prikývnem. "Isteže. Hádam toho chudáka nenechám v kaši. A mohol by nám byť užitočný." |
| |
| Když běžíme ke zdi tak ukážu na chlapy, aby byli co nejmíň sticha a jen si vyslyšíme ten strašnej rozhovor. Když ten démon odejde, tak ještě chvilku čekáme a ukážu na chlapy že půjdeme dovnítř ale ať jsou sticha. Pak kývnu na Patrona a čekám až nám zeď otevře. |
| |
| Procházím chodbou v ruce držím svůj meč a bedlivě se rozhlížím kolem.Ikdyž zde zřejmě už dlouho nikdo nešel vyplatí se být obezřetný.Mazkeni jako by zde byli vždy krok před námi. Ten černý vír,teleportace,drak na lovu. Zavrtím hlavou teď na to není čas.Musíme si pospíšit,ale také být opatrní.Prudce se otočím a podívám se za sebe,ale nikdo tam nebyl. Kruci,Ace zapomeň už na ten pitomý sen. Dojdeme na místo a já vyslechnu rozhovor toho démona s mágem.Mazkeni tu něco hledají,ten démon mluvil o vejci.Jistě i my tu něco hledáme.Když se nás Patron zeptá zda má otevřít dveře Lilian mně předběhne a tak se postavím vedle Charlese a čekám až budeme moci vstoupit dovnitř. |
| |
| ,,Azura Lear" Vchzime dovnitř mág je spután na postely u dveří stojí Mazken s bičem a druhý s mečem. Patron kouzlem složí jednoho ale druhý s bičem se napřáhne a trefí Lilian.Padá k s rýhou na hrudníku.Onen Mazken znovu utočí na Lilian ale Charles to vykryje a bič se mu obmotá kolem meče.Ace mu poté setne hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro Ten bič má určité atributy takže ti popíšu jak se cítíš.Bolí tě hlava a ta rána cítíš nápor magie a máš pocit jako by se rána rozšiřovala a nakonec máš opocit jako by ti hořelo celé tělo.necítíš nic jsi úplně otupená bolestí ale nemáš takový ten pocit Tady zemřu hrozně se potíš a vidíš jen rozostřeně,ale nepadáš do mdlob. |
| |
| Pevnejšie zovriem meč a pre istotu druhou rukou odhrniem kabát, aby som mala lepší prístup k nožom. Dvere sa otvoria a naskytne sa nám zvláštny pohľad. Mág je zviazaný a vedľa neho stoja dvaja Mazkeni. Toho s mečom Patrón zničí kúzlom, no ten druhý sa podozrivo napriahne bičom a skôr, než mi dôjde že útoční na mňa a skôr než stihnem uskočiť, zasiahne ma. Bezmocne klesnem na zem a nevládzem od bolesti ani vykríknuť, z úst mi vyjde len akési bolestivé zachrčanie. V tom prekliatom biči je určite nejaká čierna mágia, inak si neviem vysvetliť, prečo mám pocit, že rana sa ustavične roztvára, akoby mi chcela preniknúť až k srdcu. S námahou udržiavam vedomie, ale bolí ma hlava, tá bolesť sa ani nedá zrovnať s nijakou inou, ktorou som kedy trpela. Telo mám v jednom ohni, okolo mňa sa tvorí malá kaluž krvi. Čosi mi však hovorí, že to ešte nemôže byť môj koniec...Ešte nie... Uvedomím si, že to, na čo hľadím, sú Ace s Charlesom. Mazkena poslali do večných lovísk skôr, než ma stihol doraziť. Vidím rozmazane, len akési obrysy. Ticho zastonám a radšej privriem oči. Tma je lepšia než ten sivý, hrozivý a neforemný svet, čo mám pred zrakom. |
| |
| Dveře se otvírají a my vcházíme do místnosti.Rozhlédnu se rychle kolem a uvidím mága spoutaného na postelia vedle něj stojí dva Mazkeni.Jeden má meč a druhý bič o kterém mluvil ten démon. Dobře,nejdřív musíme zabít toho Mazkena s bičem.Ten bič bude jistě magický a velmi mocný. Patron vysloví kouzlo,jeden Mazken padne k zemi a meč mu vypadne z ruky.Mazken s bičem však zaútočí a zasáhne Lilian.Pak znovu zaútočí,ale Charles to vykryje a zablokuje bič svým mečem.Neváham a než stačí svou zbraň osvobodit setnu mu hlavu.Pak se rychle otočím abych se podíval jak je na tom Lilian.Nevypadá to dobře,ta rána vypadá opravdu ošklivě. "Lilian to bude dobré,jen vydrž."řeknu,vezmu z postele polštář abych jí podložil hlavu a pak se začnu rozhlížet po něčem co by zastavilo krvacení. |
| |
| Když mazken z bičem zraní Lilian a poté mu Ace usekne hlavu, já si klekám před Lilian na kolena a chytnu jí za hlavu a podívám se na ránu a do jejích očí. ,, Lilian!!!...To bude v pořádku. ,, Řeknu jí a pak zahlídnu Aceho jak běží najít nějaký obvaz. Pak se otočím na Patrona a říkám. ,, Co to je??? Co máme dělat?? Honem mluv!!! ,, Se slzami v očích zakřičím na Patrona, když vidím jak bezmocně Lilian padá do bezvědomí. |
| |
| ,,Sakra už jsem viděl různé mazkenské zbraně ale Namiřin bič jsem už neviděl mnoho let."Patron se skloní nad Lilian a způsobí že usne.,,Namiřin bič nezabíjí jen způsobuje utrpení.Aci než jí obvážež obvezem musíš je namočit ve vodě s tímhle roztokem."Hodím Acimu lahvičku s fialovou tekutinou.,,Charlesi nějakým hadříkem jí otři tu ránu a po té jí dej jiný mokrý na čelo.Já osvobodím toho mága možná tu má nějaké lektvary proti jedům nebo magii. |
| |
| ,, Samozřejmě. ,, Udělám to co mi Patron řekl. |
| |
| "Áno...bude to v poriadku," hlesnem slabým hlasom a pokúsim sa o úsmev, hoci je mi viac než zle. Vzápätí, pravdepodobne Patrónovým pričinením, stratím pojem o okolitom svete. Teraz je všetko na ostatných. |
| |
| Charles naléhá na Patrona a já poté co najdu obvaz se taky podívám k Patronovi až nám řekne co tento bič umí. Mocná je černá magie. Zavrtím hlavou a vidím jak Lilian usne.Patron jí uspal no bude to tak lepší. "Takže ten bič jen mučí,ano ty by dávalo smysl."řeknu když chytím Patronovu lahvičku s fialovým roztokem. "Myslím že se to dalo použít při výslechu pro ně."podívám se na dva Mazkeny.Pak namáčím obvaz a potom se dávám do obvazování.Předtím Charles Lilian otře ránu a pak jí dá druhý mokrý hadr na čelo.Pak sleduju Patrona jak osvobozuje mága.No určitě tu nějaké lektvary mít bude. |
| |
| ,,Tohle jsou služebníci Namiry-stala mazkenskou princeznou právě proto že vytvořila tento bič- pochybuji že bynám proti nim k něčemu byl."Rozváži mága a řeknu mu co se přesně stalo okamžitě prohlédne Lilian a pak se k nám otočí.,,Zvládnu jí vyléčit ale udělám to jen pokud zachráníte arcimága.Jeho pokoj je přímo nad mým.Tudy poschodech."Ukáže na dveře za vámy. ,,Ale teď tam šel ten démon pokud ovládne mysl Arcimága,a to by dokázat mohl je z toho co jsem pochopil Velekněz Namiřin, je vše ztraceno v jeho mysli je uloženo mnoho klíčů a tajemství.Pospěšte si já se o ní postarám." |
| |
| Kývnu hlavou a poručím. ,, Půlka chlapů bude tady a zbytek se mnou. Jdeme Aci... A patrone...Pohlídej jí a než přijdeme ať je vyléčená. ,, Vytáhnu šavli a jdeme na horu. |
| |
| Patron rozváže mága a ten nám řekne jak to bylo s tím bičem. Tak ten bič na ně nepůsobí?Nebo jsou proti němu odolní?To by dávalo smysl,možná.Drak na lovu. Zavrtím hlavou teď ne.Mág prohlíží Lilian a slibuje nám jí vyléčit pokud zachráníme Arcimága.No to byl náš úmysl,zachráníme Lilian a Arcimága a navíc i získáme i ... to až potom.Kývnu na Charlese a dojdu k meči který jsem položil na zem abych mohl ošetřovat Lilian.Uchopím ho a společně se vydáme po schodech nahoru |
| |
| Vycházíte poschodech a slyšíte hlasy.Jeden démonický ale zastřený a jeden velmi starý. ,,Víš co si žádám Anele máš poslední šanci mi to dát nebo může Churl začít s nasilným postupem." ,,Nikdo ti to neprozradí Sukubo jednamoc nad nimi nezískáš nikdy." ,,Tak zaprvé nejsem Sukuba jsem Princezna a za druhé mě baví jak si bláhový myslíš že potřebujeme Vejce k jejich zotročení ale my ho potřebujeme k posílení vlivu mezi nimi brzy bude druhý rod v našich rukách." ,,Vař se v horoucých peklech ty prokletá Mazkenko." ,,cha chá tam už jsem ale rozhodně se nevařím.No nic použuji tvou moc k rožíření portálu a vstoupím na tento mrský svět." ,,Já se nepodvolím!" ,,Škoda tak skonči to Churle.Polohu Vejce zjistíme podle toho pitmýho ale snáz ovladnutelnýho správce.Sbohem Anele.Sbohem s-" ,,Už dávno nejsem a teď se ukaž." /Dál nic protože útočíte né?/ |
| |
| Rozrazím dveře a zařvu. ,, Šáhni na něj a já ti dam ochutnat mojí čepel zrůdo!!!! ,, Zařvu na Churleho. Ten se v zápětí lekne a já z celou bandou vlítneme dovnitř. Churl zapiští, zamračí se a mečem se po mě ožene. Já jeho útok vykryju a kopnu ho do břicha. On spadne na zem. Já proti němu běžím a on vykryje můj útok a pak i další. Vstane. Pak chvíli šermujeme, ale svojí rychlostí šermu od něj, mu usekávám ruku a potom zprudka zasekávám svůj meč do jeho lebky a on bezmocně padá na zem. Po jeho ksichtu a po mém meči teče černá krev. Pak přijdu k princezně a křičím. ,, Vzdej se ty pekelná mrcho.. !!! ,, |
| |
| Rozhlížíš po princezně ale vidíš jen jakého si Mazkena s bílima očima který se třese. Uslyšíš za sebou: ,,Kdyby ste nebyli tak blbí byli by z vás výborní otroci".Pak cítíš jen Magii Mazkenů jak tebou proniká a skládá tě na zem kde tě začne mučit vidíš že tvoji druzi klimbají po mísnosti jako slepí.,,Hlupáku já sama sem neproniknu ale moje duše skrz prostedníka nejčastěji oslabeného bojuje."Pomocí magie tě otočí a ty vidíš Arcimága s očima bez panenky sleduje ostatní.,,Hmmm Charles.Bič si vzal svou první duši a tvá bude uložena tak-ááá-nech toho nesmíš mě vytlačit si médium.Já poslouchám jen svou vůli." A poté je bílé větlo Probíráte se všichni na podlaze nad Charlesem sedí Správce a Lilian,nad Acim Arcimág a nad ostatnímy obyčejní mágové.,,Díky za zachranu života a omlouvám se že tě moje tělo málem zabilo." |
| |
| ,, Cože?? Kde to sem??? Co se stalo?? ,, Vstanu a jako první si všimnu Lilian. ,, Lilian??... Jsem rád že tě vidím. ,, Usměje se. ,, Co se vlastně stalo?? ,, |
| |
| "Ja som tiež rada...ani nevieš, ako veľmi," poviem a usmejem sa. Oči sa mi lesknú pohnutím a cítim, že srdce mi bije až v krku. Čo spraviť? Čo spraviť? Takú paniku som ešte nezažila. Napokon sa neisto pohnem a... opäť ostanem len kŕčovito stáť. Zahryznem si do pery a preklínam to, že som nenašla odvahu aspoň ho objať. Namiesto toho mu hľadím do tváre a bezradne pokrčím ramenami. "Netuším, čo sa stalo. Sama som sa prebrala len nedávno..." |
| |
| Charles jako kapitán jde zachránit situaci.A daří se mu to dobře neboť rozkopne dveře a pak se vrhne na Churla.Po chvíli šermování je jasné kdo zvítězí a na řadu přichází princezna.Ovšem ta bude těžší a tak se vydám za ním abych mu pomohl.Ovšem vidím jen nějakého degenerovaného Mazkena.To je princezna?Pak však uslyším za sebou hlas a něco Charlese složí na zem.Ale co?Dejte mi něco do čeho můžu sekat mečem.Pak ho to něco zvedá a otáčí a nato mně oslepí bílé světlo.Ztrácím orientaci a padám na zem.Když světlo zmizí tak vidím jak nad námi stojí Lilian,Arcimág a ostatní mágové.Charles se ptá co se stalo,ale já jen pokrčím rameny: "Nevím co se stalo.Něco neviditelného tě složilo.A pak to bílé světlo..."zavrtím hlavou a znovu pokrčím rameny. |
| |
| ,,To bylo vtělení Namiry.Nejdřív mě vyslíchala pomocí tam toho pak sem vrthl Charles a složil Churla který mě ale stihl oslabit přítomnost ducha Namiry mě téměř dostala ale já se začal vzpozet a jen díky tomu jste naživu.Myslím že už můžete jít já a správce jsme zachráněni a postaráme seo zbytek Akademie.Myslím že i vojáci je porazili.Potřebujete ode mě ještě něco?" |
| |
| ,, Ano potřebujeme tu pár dní zůstat. Musíme doplnit zásoby a najít kormidelníka, felčara a třeba ještě lodního mága a velitele vojáků. Hodně nás padlo v boji proti krakům. Musíme sehnat tyhle postavení a pak naverbovat v nějaký hospodě námořníky. Naši námořníci jsou raněni a slabí, tak se musí zde ošetřit a doplnit energii. Tak jestli byste byl ochotný a pomohl nám tyhle věci zařídit, byl bych vám velmi vděčný. ,, Usměju se. |
| |
| Patron se zmíní. ,,Jen mimochodem nenašli jste něco v téhe oblasti?"Arcimág odpoví.,,Nějké zlato a sošku." ,,Zajímavé a vypadala tasoška takhle?" ukáže papír s obrázkem magické korouhve. ,,Co vás to zajímá je na nic." odpoví ledabyle. ,,No mi bychom ji potřebovali." ,,Dám vám jí jen protože jste mi zachránili život,ale musíte si dojít pro třetí polovinu k drakům." Venku z věže.,,Půjdeme pro ní? Pokud si dáme do vody a vypijeme to meli by nám dát pokoj ale varuji je to hnus." |
| |
| "Ja osobne by som pre tú koruhvu šla," vyslovím, keď kráčame nádvorím preč od veže, a mimovoľne si pošúcham miesto medzi krkom a hruďou. Kabát mám prehodený cez plece a zakrvavená košeľa veľmi dobre upozorňuje na nedávne udalosti. Až ma pri tej spomienke strasie. "Ale najskôr by som si rada pospala," dodám a na dôvažok zívnem. Som skutočne vyčerpaná a ako tak na seba pozerám, zišla by sa mi aj kúpeľ. |
| |
| ,, Ještě ste mi neodpověděl..pane. ,, Zamračí se. |
| |
| Jistě při všech těch bojích a pak i starostech o Lilian jsem skoro zapomněl proč jsme sem přišli.Ale Charles hned přešel k tomu co zde pořebujeme.Jistě potřebujeme doplnit stav mužstva boj s Kraky nás hodně oslabil.A ti muži co nám zbyli se musí vyléčit a odpočinout si.A taky nám už docházejí zásoby.A pak je tu ještě jedna věc,druhá část korouhve.O té se už zmiňuje Patron a Arcimág se vykrucuje ikdyž vidí její obrázek.Ale pak souhlasí což znamená že musíme jít k drakům pro poslední čast. Drak na lovu.Teď to dává nový význam.Zavrtím hlavou a zvednu ze země meč který mi vypadl z ruky když mně zasáhlo to bílé světlo.Venku poslouchám Patronův návrh,no já bych šel,ale Charles a Lilian si budou chtít nejspíš odpočinout. "Souhlasím,bude lepší když se někde zastavíme si a odpočineme."odpovím pak Lilian. |
| |
| Taverna Když přijdeme večer do hospody, tak už skoro polovina lidí je nalitých. Sedneme si ke stolu. Jsem tam já, Ace, Lilian a pár námořníků. Zbytek hlídá loď. Sedneme si, objednáme jídlo a pití a jeden námořník vytáhne lejstro. Kejvnu hlavou a řeknu. ,, Tak a teď budeme muset naverbovat pár chlapů. Musíme koukat, kdo se hlásí. Nikoho, kdo nám vrazí kudlu do zad nechceme ne? ,, Zasměju se. ,, Na Lilian, ty umíš dobře psát. ,, Podám jí lejstro a brko z ingoustem. |
| |
| Taverna "Bude mi potešením," uškrniem sa a s tichým smiechom prevezmem brko aj pergamen. "Ale nie som žiadny krasopisec, takže za nič neručím," žmurknem. Píšem síce zrozumiteľne a pomerne čitateľne, ale mám tendenciu to odflákať. Keď nám hostinský donesie jedlo a pitie, okamžite siahnem po svojom víne a napijem sa. Po tom karambole to padne celkom dobre. Pohodlne sa opriem o operadlo a obzerám sa dookola. Konečne máme chvíľu pokoja, pomyslím si s úsmevom. Spokojne privriem oči. Už som preoblečená do čistej košele a kabátiku a nikto by na mne nespoznal, že som takmer prežila vlastnú smrť. |
| |
| Taverna V hostinci si vás nikdo nevším ale zato vy jste si všimly několika mořských vlků a asi dvou mágů v modrém.Pár z nich se dívá po charlesovi protože z vás tří vypadá nejvíc námořnicky.Všimly jste si také že nejspíš elf v modrém si vás pozorně prohlíží. |
| |
| Taverna Otočim se na Aceho a říkám. ,, Hele prosimtě vyhlaš a přilákej lidi. ,, |
| |
| V taverně Vcházíme do hospody,ale tam už je dost osob opilých.Snad bude někdo zde dostečně schopný nás vnímat. Já se zřídil tak že mně kamarádi museli hledat pod stolem.Pokud se podlaha pod tebou pohybuje vynášejí tě z hospody. Usměju se,posadím se a pak si objednám jídlo a pivo.Po tom boji s Kraky a Mazkeny mi pěkně vytrávilo.Ikdyž já jsem to tentokrát schytal nejmíň.Že by štestí?Vzpomenu si co jsem slyšel když jsem byl mladší ... ne to není možné musí se mýlit.Radši věnuju náboru posádky.Sleduju Lilian jak píše a pak se rozhlédnu okolo.Konečně klid,možná vážně stárnu,ale jsem rád že teď nemusím stírat z meče Mazkení krev.Když nám hostinský donese jídlo a pití napiju se piva a pak se rozhlédnu znovu kolem.Všiml jsem si několika mužů kteří by přišli v úvahu.Všimnu si že i oni si nás prohlížejí.Pak na Charlesova slova přikývnu,napiju se piva pak vstanu a položím si ruce v bok. "Zdravím vás vážení,věnovali by jste mi chvíli pozornosti.Jmenuju se Ace Cool-Shade a jsem prvním důstojníkem na lodi Perla.V současné době hledáme odvážné a schopné muže abychom doplnili naši posádku.Taky hledáme lodního mága a kormidelníka takže pokud by jste měli zájem zastavte se u nás." |
| |
 | Zvědavě se kouknu na právě stojícího chlapíka. Lodního mága, to by mohla být příležitost jak se odtud dostat .. bez dalšího otálení se zvednu a pomalu k němu dojdu, "možná bych měl zájem o místo mága, jen mám pár otázek.. zajímalo by mě kam se plavíte že sháníte mága pro svou Perlu, také mě zajímá, co můžete nabídnout vy mě ..a řekl bych že pro vaši loď bych mohl být dobrým mágem " zatímco mé ústa promlouvají k Acemu, mé oči si pozorně prohlíží všechny námořníky co pijí u stejného stolu. Oči se mi na chvilku zastaví u ženy sklánící se nad pergamenem .. hmm, koukám že by to mohlo být pěkně zajímavé... |
| |
| Taverna Sedím na židli a tvář mi zakrývá klobouk. Napiju se, nenápadně zvednu hlavu a kouknu na půlelfku. Poslouchám její otázky a lehce se zasměju... Zvednu hlavu úplně a pohledem na ní začnu mluvit. ,, My jsme ti, co dávají otázky. Nejdřív odpovězte na ty naše. Co ste zač a co tu pohledáváte??!!! ,, |
| |
| " hmm, jak jsem už řekla, jsem mág.. co tu pohledávám ? No.. ještě před chvilkou jsem si vychutnávala víno, ale na to se určitě neptáte.. nějaký čas už jsem na cestách, a hledám příhodné místo kde bych mohla uplatnit své znalosti..Nemůžete se mi divit že mám otázky, dnešní doba není vůbec dobrá, a já si jen chráním život.. po celou dobu co mluvím, se nově projevujícímu muži koukám upřeně do očí.. nevím co si myslí, ale rozhodně se nenechám jen tak odbýt .. |
| |
| a mimochodem, mé jméno zni Sion .. |
| |
| Taverna Hlavu si opírám o ruku a druhou rukou občas piju pivo. Upřeně hledím do Sionin očí a pravým. ,, Dobře Sion. Jak to že ste si vybrala zrovna naší loď?? Tady v přístavu je určitě mnoho dobrodruhů a obchodníků a jiných, co se vydávají na moře. Nic o nás nevíte, tak proč zrovna my?? A nebo víte?? ,, Mírně přimhouřím oči a sleduju sioniny oči a výraz. |
| |
| zlehka se usměju, a pravím " jistě jako v každém městě poblíž pobřeží je zde hodně lodí, ale je zde méně lodí které hledají lodního mága, většinou tu shání chlapy jako hora.. a nekoukají na to že i chlap jako hora může být smeten přívalovou vlnou .. a co se týče toho co vím a nevím, se vší úctou, to bych si nechala pro sebe... pečlivě volím slova, navíc, jak jsem již řekla, mé kouzla by se pro vaši loď mohla hodit lépe než ty.. které nabízí zdejší druhý "mág" co své triky prodává na pouti... |
| |
| /všichni se leknou(vyjma ostatních osob v hostinci) protože se po charlesově boku objeví duch/ ,,Hmm Vypadá jako užetečný člen posádky a...počkat co vlastně umíte za kouzla?"Jestli umí jen vyvolatpár vlnek tak bude jen další krk co je třeba zachránit.,,ah omlouvám se že jsem se nepředstavil.Mrví mořský vlk Narren a také patron lodi Perla." |
| |
| poněkud se zarazím, když vidím jak se zde z ničeho nic objeví duch, nicméně nedám na sobě nic znát.. hmmm .. patron lodi, nevěděla jsem že Perla má svého patrona, to poněkud mění pohled na věc, ještě nikdy za svůj život, jsem se osobně nesetkala tváří v tvář s duchem, ač se to může navzdory mému zevnějšku zdát podivné.. a co se týče kouzel, řekněme že pokud si myslíte že ovládám jen pár mořských vlnek, tak se velmi mýlíte. Neříkám že jsem kdo ví jak mocný mág, ale také nejsem "krk" který je třeba zachránit .. nicméně pár kouzel, jako :vítr do plachet, Nízký ponor, Kudy se plavíme a podobně ovládám zcela mistrně.. po celou dobu co jsem mluvila, jsem pozorně koukal na Charlese a hledal na něm jakoukoliv známku magie .. |
| |
| Taverna Chvilku přemýšlím a pak řeknu. ,, Dobrá beru vás. Uvidíme, co ste zač. Jen vám předem říkám. Jestli na nás budete chtít poslat něco.. Nevím třeba jenom makrely! Uvidíte, že ty vaše kouzla vám nepomůžou, protože dřív než si vůbec vzpomenete, že máte udělat nějaký zaklínadlo, tak už bude vaše hlava na zemi a to bych vám nepřál. Jen vás upozorňuju, že když uděláte cokoliv proti nám, tak to zaplatíte svým životem! Je vám to jasný?!!! ,, Zvýším a zhrubím hlas, aby to znělo, že to myslím smrtelně vážně. |
| |
| ze srdce se zasměji .. po chvilce se na něj kouknu řka " kdybych na Vás něco chtěla poslat, neztrácela bych čas a už bych byla venku a vaše loď v troskách, věřte že moje záměru nejsou o nic horší než ty vaše.. chci jen najít slušnou loď se slušnou posádkou, kde nikdo nebude koukat na to že jsem půl elf.. jelikož mezi vámi vidím ženu stejného druhy odhaduju že to u Vás nehrozí.. pusťte mě na vaši loď a uvidíte že budu nápomocna .. .. domluvím upřeně se mu kouknu do očí .. myslím, že si budeme rozumět.. |
| |
| Taverna Kývnu hlavou na souhlas a dodám. ,, Tak tady se podepište, že se stáváte členem posádky. ,, Vidim jak Sioně, Ace podává listinu s podpisama. ,, Sedněte si. Musíme ještě nabrat nějaký chlapy a pak se dáme do nakládání surovin. ,, |
| |
| u letmým úsměvem se podepíšu, a přitáhnu si židli .. zvednu ruku "ještě jednou víno, díky" .. a čekám co se dál bude dít .. snad vyplujeme co nejdříve, chci vidět perlu a chci se konečně dostat z tohohle zatuhlého pajzlu .. |
| |
| Taverna Mlčky počúvam Sion, opretá o operadlo a prsty mám spojené do striešky. Neunikne mi, že si ma prezerala. Len sa usmejem a keď sa Charles dozvie všetko, čo potrebuje, posuniem mu po stole papier, aby ho mohol dať Sion na podpis. "Vitajte na palube," pozriem na polelfku a v očiach sa mi zablysne. Máme šťastie a aj vyššiu nádej na úspech, keď máme na palube poriadneho mága. Vstanem, zapnem si kabát a rozhliadnem sa po prítomných. "Idem sa prejsť. Keby ste niečo potrebovali," pozriem na Charlesa, "pravdepodobne ma nájdete niekde v prístave." Dopijem svoj pohár a vykročím k dverám. Potom vykĺznem z Taverny a mierim dolu ulicou k prístavu. |
| |
| Taverna - o 3 hodiny později... Tak jsme naverbovaly chlapy. Tihle zdatní hospodští chlapy jsou dobrý tím, že se na nic neptají a jen makají za to, že jim vždycky hodím nějaký ty zlaťáky. Už je nás přibližně tolik, kolik nás bylo, když jsme vyjížděly na začátku. Nejvíc jsme nabraly nějaký námořníky. Dál jsme sehnaly i kuchaře, felčara a dokonce i jednookokýho kormidelníka veterána, takže by jsme snad z řízením lodě neměly mít problémy. Pořád sedím já, Ace, Sion a chlapy v hospodě a pijeme a kecáme. Napěchuju si dýmku, zapálím a začnu si pokuřovat. Potom se otočím na Aceho a říkám. ,, Jdi do městský ošetřovny, jestli už naši námořníci jsou v pohodě. Jestli budou, tak ať jdou na loď. Přijď mi to ohlásit. ,, |
| |
| V taverně Na moji doufám inspirující řeč reaguje jedna půlefka na místo lodního mága.Sleduju její pošťuchování s Charlesem a rozhodnu se to nechat na něm. Přece jen on je kapitán.Jo já vím vymlouvám se,ale slíbil jsem si že to budu používat jen občas. Nakonec je Sion přijatá a tak jen kývnu Lilian když řekne že se jde projít.Jistě já se taky chodil projít když jsem to přehnal s pitím,ale to jsem byl mladší.Nakonec seženeme všechny které potřebujeme,myslím že to je docela dobrý.Co dobrý myslím že to je skvělý. Já vím,já vím pokud usneš na vavříně jsi v ten moment poražen. Pak mi Charles řekne abych se podíval do městské ošetřovny,jistě přišel čas přestat chlastat a začít se zase chovat jako první důstojník.Naráz vypiju pivo pak vstanu a řeknu: "Jistě,podívám se a všechno ohlásím." Pokynu všem,opustím tavernu a vydám se do městské ošetřovny. |
| |
| Zásoby Ace zamířil do ošetřovny.Oštřující léčitel mu řekl.,,Byla to zajímavá zranění ale většina je již v pořádku,přijďte tak zítra pozítří a bydou připravení všichni" V hostinci Dovnitř vchází několik mužů v hábitech a jde směrem k vašemu stolu.,jejich vůdce mág ve fialové róbě vám říká.,,Arcimág by s vámi rád mluvil vypadal dost nepříjemě když vám vzkazoval."Zasměje se a ukáže ke dveřím ale pak se zarazí a pohlédne na Sion.,,Kdo to je?" |
| |
| Taverna Mezitím co čekáme na Aceho se zprávou o zdraví našich námořníků, tak přijde do taverny několik mágů a vede je nějaký více postavený mág ve fialovím hábitu. Začne k nám mluvit a já mu pak odpovím. ,, Vyřiďte arcimágovi že se tam pak zastavíme. Teď čekáme na přítele a chceme všichni v klidu dojíst a dopít. ,, Usměju se na mága a říkám. ,, Proč vás to zajímá?? Ona se taky nezajímá kdo si ty!! ,, |
| |
| Taverna ,,Někoho mi připomíná - ať jde s vámi,a arcimág také řekl že nechce aby jste se zdržovali." V řeči mága je cítit opovržení a znecucení jako kdyby jednal s něčím hnusným co našel na zemi. |
| |
| Někoho připomíná ? Kdo k čertu je, sotva si najdu loď pro plavbu .. už jsou problémy Koukám jak ti dva konverzují a vzpomínám kdo by to mohl být .. hmm .. možná bych se mu mohla podívat do hlavy .. zatím co ti dva na sebe mluví zkusím mu přečíst myšlenky .. kdybych však ucítila něco že by o něčem mohl vědět, okamžitě kouzlo zruším .. |
| |
| Že by zase potíže? V ošetřovně se dozvím že většina mužů už je připravená a zítra už budou připraveni všichni.prý zajímavá zranění.Vzdechnu si a zavrtím hlavou.Ale pak mu poděkuju a rozhodnu se že se vrátím do taverny.Když se pak vracím tak po cestě minu několik mágů a ty nevypadají zrovna nadšeně.Posadím se znovu ke stolu a řeknu: "Tak většina můžu už je zdravá,zítra budou zdraví všichni.Mimochodem co chtěli?Nevypadali že by byli zrovna nadšeni.Že by vděk za záchranu města už vyprchal?Ne že bych to nezažil,ale ne tak rychle." Nervózně se rozhlédnu kolem a poručím si pivo.Takhle to dopadnout nemělo,cítím zde něco co se mi nelíbí,ale nevím co. |
| |
| Taverna ,,Co to sakra.....Jdete za arcimágem okamžitě.Mám vás za ním odvést takže jdeme. |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro |
| |
| Návrat z prístavov Pomaly prejdem okolie prístavu a skontrolujem Perlu, či ešte stojí na svojom mieste. Spokojne usúdim, že je všetko v poriadku, a chvíľu ostanem stáť na móle. More sa pod mesiacom ligoce a mňa ten pohľad fascinuje. Potom ma však premkne akýsi zvláštny pocit. Mala by som sa vrátiť...Deje sa niečo dôležité, ja to viem... Zvrtnem sa a rýchlou chôdzou, nie však behom, sa vraciam do Taverny. Keď tam prídem, vidím akýchsi pánov, ako stoja okolo Charlesa, Sion a Aceho. Tak to on bol tá silueta, čo som ju videla kráčať z ulice vedúcej hlbšie do mesta. Pretlačím sa pomedzi mágov, postavím sa Charlesovi po boku a zvedavo naňho pozriem. "Nejaký problém, kapitán?" spýtam sa potichu a položím mu ruku na plece. Potom si poriadne popozerám tých bielych. "Títo páni nevyzerajú veľmi prívetivo..." |
| |
| Taverna Kouknu se na Lilian a usměju se na ní. ,, Ano. Tihle pánové nás nenechají v klidu odpočinout. ,, Kouknu na mága. ,, Celou dobu jsme zachraňovaly vaše město. Rádi bychom si pořádně odpočinuly, umyly, najedly a tak dál. ,, Řeknu vážně a přitom koukám do mágovo očí. ,, Souhlasíte semnou přátelé?? ,, Hodím oko na Aceho, Lilian, na Sion a kouknu na ostatní chlapy. |
| |
| "Pokud pánové chtějí aby jsme je následovali hladoví a unavení, tak si myslím že jsou šílení :) .. Určitě rádi pochopí že jak pro nás tak pro ně bude lepší když počkají .. Upřeně hledím hlavnímu mágovi do očí .. |
| |
| ,,Zítra ráno přijďte před Akademii." Řekne a odejde i s ostatními mágy.Pouze jeden zůstane a řekne ,,Mám zůstat s vámi kdyby vás npadlo něco hloupého." |
| |
| Taverna Lehce se falešně usměju a pravým. ,, Přeju krásný zbytek dne pánové. ,, Pak jen koukám jak všichni, až na jednoho mága odešly. Ten jeden mág nám řekl, že tu je aby nás hlídal, abychom neudělaly nějakou hloupost. Usměju se a stoupnu si. Jdu těsně před něj a hledím mu do očí. ,, A kdyby nás něco hloupého napadlo. Co by si ty s tím dělal?!! ,, Řeknu zlehka výhružně. |
| |
| Samozřejmě že potíže Vskutku ti mágové se zdají být neodbytní,co se stalo?Udělali jsme tam při zachraňování jejich zadků nepořádek?Pak příjde Lilian protlačí se mezi mágy a postaví vedle Charlese. A jistě její schopnost konstatovat zřejmé ... no to je jedno.Zřejmě se neráčí nám říct co po nás Arcimág chce. Povzdechnu a sleduju dál okolí.Charles a Sion do toho vstupují a nakonec nemusíme jít hned,ale až ráno.Vskutku náš posun z hostů přes hrdiny až po vězně jak ukazuje jako by se posunul čas.A ten mág který tu s sámi zůstal se mi nelíbí.Ovšem Charles má výbušnější náladu a tak se do toho rozhodnu vložit.Přejdu až k mágovi a taky ho oslovím: "Můžeš definovat poněkud blíže slova udělat něco hloupého?A kde je váš vděk za záchranu města?A navíc každým odsouzeným se říká co provedli." Založím ruce na hrudi a čekám až mág odpoví. |
| |
| Nemám povolení ,,Nemám povolení vám říct víc než že si Vyšší mávé myslí váš cíl nebylo přímo zachránit Arcimága ale spíš využít zranitelnsti mágů.A něčím hloupým myslel že byste se pokusili odplout,odejít nebo neějak zmizet.To by bylo opravdu hloupé." |
| |
| Taverna Přiblížím svůj obličej k jejímu na skoro dotknutí a bez mrkání mu výhružně hledím do tváře a tiše mu říká. ,, Jediný co by bylo opravdu hloupé je to, aby si mě ještě chvíli sral. Já ti pak předvedu, jak se kuchají prasata... Jasný??!! ,, Řeknu to hrubě a nelítostně. |
| |
| Taverna Neohorženě se na tebe podívá a řekne.,,Pche jsi obyčejnej člověk stačími vytvořit lehký štít a zastavím tě." |
| |
| teď pro změnu vstanu já .. dojdu k němu, ale ne tak blízko jako Charles a pravím Obyčejný člověk s neobyčejnou posádkou, možná by pro Tebe bylo lepší kdyby si přestal strkat nos do věcí po kterých ti nic není, vzkaz jste vyřídili .. měl bys odejít, a pokud se nic nestane zítra ráno budeme na Akademii" pomalu se otočím a jdu si sednou zpět, než však usednu .. ještě se na rychlo otočím a co nejarogantněji se pokloním .." Má úcta" zazubím se a padnu do své židle .. |
| |
| Tak k tomu se už radši nebudu vyjadřovat Skutečně ta změna z hostů přes hrdiny až k vězňům je skutečně nevídaná.To nevidí že my problém nejsme?Problém byli Mazkeni a Krakové a kdo je jich zbavil?My,tak to jejich vděčnost moc dlouho netrvala.Nebo spíš litují toho že nám dali tu část korouhve?Proč se musí všechno tak komplikovat,ale mágové kdo jim má rozumět. Neřekl jsem poslední větu nahlas?Ne myslím si že ne,povzdechnu a pak se do toho znovu vložím. "A jak bychom toho asi měli využít?Kdybychom chtěli toho využít necháme vás Mazkenům napospas a odplujeme." Jistě měli jsme tu jistý plán,ale to jim říkat nemusím.Navíc mu to nespíš dojde.Znovu si povzdechnu a vidím že se do toho vloží Sion.Jistě nakonec se to zvrhne v to kdo toho umí víc.Mé myšlenky se opět stočí k tomu jestli tohle není jen výmysl. jistě že to je výmysl,ale proč?Že bych měl pravdu? |
| |
| Ti lidé ,,Říkám vám že vám toho moc říct nemohu ale možná jste chtěli ukrást korouhev a ještě něco dalšího a to se vám taky povedlo.Přišli jste tajnou chodbou pokud by jste šli zachránit arcimága proč byste šli do pravděpodobně prázdných pokojů? A vy.......lodní...mágu pochybuji ženějaké vlnky,psychické útoky a pár vodních kouzel nemá proti školenému vyšetřovateli žádnou šanci. |
| |
| Taverna Usměju se a řeknu. ,, Jenže ty než si v hlavě něco přeříkáš, už budeš mít meč v srdci ! ,, Řeknu výhružně Otočím se a jdu si sednout na židli a zapálím si dýmku. Pak na toho mága kouknu a pravím. ,, a teď vypadni. Nechci si kazit náladu! ,, Ukážu rukou ke dveřím. |
| |
| Obvinění ,,Vykradli jste Akademii takže nevypadnu a nechovejte se jako kdyby vám totu patřilo. |
| |
| Taverna Povzdychnu si, dýmku si dam do levé ruky, vstanu a přijdu k němu. Chytnu ho za hábit a odtáhnu ho ke dveřím. Dveře otevřu a vyhodím ho ven na ulici. Opřu se o trám, pokouřím si z dýmky a říkám mu už v klidu. ,, Milí, zlatý. Vypadni za svými kamarády a arcimágovi vyřiď, že se tam stavíme, až budeme mít chuť a čas. Jasný? ,, Otočím se a než něco řekne, zajdu do krčmy a bouchnu za sebou dveře. Půjdu zpátky a v klidu se posadím a napiju piva. |
| |
| Nie len mág je nespokojný... Charlesovo počínanie sa mi prestáva páčiť. Žeby si trochu viac vypil? Kým však stihnem čokoľvek povedať, schmatne mága a ten, hádam od prekvapenia, nestihne ani zareagovať, a už vyletí von dverami. "Toto si nemal robiť," poviem kapitánovi, keď sa posadí. "Viem, že sa k nám správal ako k špinavým potkanom, no teraz si to prepískol ty. Radšej to s ním idem urovnať, kým sa nezbehne čosi zlé..." Bez slov prekľučkujem k dverám, vyjdem von a tam sa ocitnem zoči voči rozzúrenému mágovi. Predtým som si jeho tvár nestihla poriadne prezrieť, a ani teraz z nej veľa nevidím. "Pane, predtým, než zo mňa spravíte obriu ropuchu alebo nejakú inú pochybnú existenciu, prosím, vypočujte ma. Chcem vás poprosiť, aby ste nerobili unáhlené závery. Náš kapitán nie je zlý človek, no je výbušný. Dotklo sa ho vaše správanie. Preto navrhujem, aby sme to my dvaja vyriešili diplomaticky, čo vy na to?" Kúsok odstúpim a čarodej spraví krok vpred. Do tváre mu dopadne svetlo presvitajúce cez oblok a ja prekvapene nadvihnem obočie. Nemám sa čoho báť. "Ale, kto by to povedal! Môj starý známy! Nepamätáš sa na mňa?" spýtam sa ho a napriek tomu, že mág vyzerá nebezpečne, sa usmievam. Toto je muž, o ktorom som hovorila už na lodi, môj dávny priateľ. |
| |
| Taverna Kouknu se Lilian do očí a řeknu. ,, Nemyslím si, že jsem to přehnal. Už mam tohohle místa pokrk. Totálně se mi už hnusí tenhle arcimág a jeho poslíčkové. Už chci zase zpátky na moře. ,, Řeknu do ticha a mírně skloním pohled. ,, Musíme naložit zásoby, aby loď byla připravená. Pak zajdeme k těm drakům a od nich rovnou na moře směr Obří výr. ,, Řeknu Lilian, než odejde za tím mágem. |
| |
| Ulice Tuhle půlelfku vůbec neznám ale připomíná mi někoho ne ne ale počkat možná ale kdo to je ať je to kdokoliv musím jí nějak přesvědit aby se k nám přidala a pomohla nám je zničit. ,,Ah to jsi ty a co děláš s tou...skupinou námořníků nevěděl jsem že se ráda plavíš." |
| |
| Ulica Zasmejem sa. "Drobná rada do života, Meiron. Nikdy nehovor o iných ľuďoch, že ich poznáš. Vždy ťa niečím prekvapia. Rada by som však vedela, čo sa stalo s tebou. Povedz, kedy si stratil pamäť? Dobre vieš, že som sa po mori plavila ešte prv, ako sme sa stretli. No isteže, ľudia môžu po dlhej dobe zabúdať... na udalosti možno, no nie na mená," zostra mu pozriem do očí. "Ako som sa dostala k Charlesovi a ostatným, je dlhá história. Teraz, keď sa z teba stal namyslený pán, však uvažujem o tom, že ti pre dobro všetkých nič nepoviem." Milo sa usmejem a obídem ho. "Ak sa chceš rozprávať, tak poď so mnou. Menšia prechádzka ti neuškodí. Navyše, tým, že si ma nezrazil k zemi, si vlastne dal svoj súhlas k rokovaniu. Tak čo, ideš?" Som si stopercentne istá, že je to ten, za koho ho mám, no čosi mi na ňom nehrá. Možno práca Mazkenov, alebo nejakej inej temnej sily... |
| |
| Charles Prchlivý Mág a Charles se dohadují navzájem kdo umí víc a mně už to začíná nudit.Nepřebral trochu s pitím?Ale pak nás mag konečně obviní a tím potvrdí to co jsme si už myslel.Jistě velmi chytré nemohli říct ne když jsme je zachránili,ale teď... Konečně z něj vypadlo o co mu jde.Díky Charlesi. Jistě tajná chodba,ale jak jinak bychom se tam měli dostat dostatečně rychle.A jak jinak bychom o ní věděli,já vím je to dvojsečná zbraň.Jenže pak Charlesovi dojde chuť se bavit popadne toho mága a vyhodí ho z hospody. Jistě ten mág nás otravoval místo aby nám byl vděčný,ale přesto tohle nám přinese potíže.On sem jistě přivede své kamarády a pak to tu kolem lehne popelem. Když se vrátí Charles tak jen sleduju jeho rozhovor s Lilian než pak odejde ven udobřovat toho mága.Pak se napiju piva a řeknu: "No oni nám tu korouhev nikdy nechtěli dát,ale nemohli říct ne když se jich Patron zeptal.Tak to nastražili takto.Jinak ani já si nemyslím že ji to přehnal.Aspoň si ho vyhodil dveřmi." Radši se rozhodnu nezmiňovat o svých obavách nebo o svém kousku z mládí. |
| |
| Ulice ,,Dobře když už víš že nevím kdo jsi tak na tebe kašlu jsi jeden z těch zlodějů.Kašlu na tebe jdu do Akademie.Pokud se vše prokáže tak to nebude jen urážka mága a tělesné napadené,to by bylo jen za zabavení lodi a části majetku pokud se šak prokáže a já se postarám aby se prokázalo bude vás čekat ještě něco horšího než smrt. Naštvaně ti vrazí facku a odchází pryč. /ještě ho můžeš zastavit nebo za ním volat/ |
| |
| Tak za tohle by ho bohové měli nenávidět naštvaně hledím na to jak mág uštědřil Lilian políček, ten chlápek je buď pomatený nebo totálně vygumovaný.. Nicméně ta půlelfka se mi líbí, má kuráž, a kapitán taky není zrovna trpělivý chlapík chvilku tam sedím a koukám jak mág naštvaně odchází. Kouknu na Lilian " V pořádku ? " |
| |
| Facka?! Po tom, čo mi vrazí facku, mi hlavu vyvráti o deväťdesiat stupňov. Keď sa z úderu spamätám, pochytí ma zlosť. "V poriadku budem až za chvíľu," zavrčím a rýchlo sa vydám za tým namyslencom. Schmatnem ho zozadu za plášť, obrátim ho k tvárou k sebe a zatlačím ho k stene. "Pravý džentlmen dámy nebije," zasyčím a siahnem na nôž. Opatrne ho vyberiem z puzdra a zdvihnem ho tak, aby naň mág dobre videl. "A ani neobťažuje slušných ľudí, ktorí mu zachránili život, hlúpymi urážkami a svojou nepríjemnou prítomnosťou." S tými slovami ho rukoväťou noža zasiahnem do tváre. Začujem, ako čosi pukne, a zo zlomeného nosa sa mu vyvalí krv. Potom, bez toho, aby som sa obzrela, vrátim sa do krčmy a rovno prejdem k Charlesovi. Chytím ho za plecia a uprene sa mu zadívam do očí "Musíme vypadnúť. Kašli na koruhvu aj na dračí prach. Ide nám o krk!" |
| |
| Je čas utéct Vidím jak Lilian přiběhla jako velká voda a přemlouvá Charlese že je čas utéct.Asi její domluva neměla patřičný efekt. "Co se stalo Lilian?Přece nemůže být tak zle.Ráno dojdeme k Akademii vyslechneme si spoustu arogantních řečí a pak ... " A pak ucítím pocit který ... nevím jak to popsat.Jako by mě někdo varoval že se něco stane.Něco zlého.Pocit který mi už několikrát zachránil život.I ostatní mohli vědět jak jsem se uprostřed věty zarazil a viditelně zblednul.A vážný výraz Lilian mě v tom pocitu jen utvrdil.Nadechnu se a řeknu: "Takže je to tak vážně?Dobře čas zmizet.Dobře seženu zbytek mužů a sejdeme se na lodi.A pak rychle vyplujeme." Vstanu uhladím si kabát a podívám se na Charlese jestli s tím souhlasí. "Ale ten mág to už moc přehání.Vždyt ho Charles jen vyhodil a nic se mu nestalo." dodám pak. |
| |
| Patron se do toho vložil ,,Mágové jsou strašně arogantní stačí do nich střčit a už chtěj zabíjet.Pokud si mágové myslí že jsme jim něco ukradli tak bychom se mohli obhájit.Ten mág je naštvaný a bude se snažit udělat vše aby ,potrestal' Charlese.Opravdu nemáme jinou možnost.Bez korouhve potřebujeme získat bylinu abychom se zbavili chyméry." Pak si Patron na něco vzpomene a dodá. ,,Pokud se ale Mazkenům podařilo se dostat přes chyméru nebo přes Chřtán smrti mohli bychom se o to pokusit i my.Nejdřív odsud ale musíme vypadnout. |
| |
| Je čas vyplout Když přijde Lilian a řekne mi abychom okamžitě vypluly a dá se do toho Ace i Patron, tak vstanu a rozhodnutě řeknu. ,, Dobře. Do dvou hodin chci mít naložený zásoby jídla, vody, střelného prachu a jiný... Všechno co potřebujeme opravit na lodi, ať je do dvou hodin opraveno. Jasný?? Od teď za dvě hodiny chci už vyplouvat. Už se mi z tohohle místa dělá blbě... Takže Ace dá do pořádku chlapy a zkusí sehnat na rychlo nějakého felčaře. Nejlepší by byl třeba ten, jak nám ošetřuje momentálně chlapy. Tady máš měšec. ,, Podám mu měšec se stříbrňákama. ,, Řekni mu, ať se s námi vydá na cestu, že si vydělá dost peněz a že tohle je na začátek. Je dobrý, takže ho chci mít na sví lodi jasný Aci?? Nějak ho přemluv. ,, Otočím se na Lilian. ,, Lilian, ty běž z novýma chlapa na loď a ať všichni začnou rychle nakládat ty zásoby. Do dvou hodin chci mít všechno sbaleno. Já půjdu se Sion obhlídnout čaroděje, co chystají. Za dvě hodiny je sraz na lodi. Teď všichni běžte a honem..!! ,, Prásknu do stolu. |
| |
| "Now, get out of here..." "Myslím, že to, čo som mu spravila ja, ho naštvalo trochu viac," nervózne sa uškrniem na Aceho a potom len prikyvujem ako oslík na Charlesove pokyny. "Rozkaz. Budem so svojimi úlohami hotová najviac do hodiny. Veľa šťastia vám ostatným." Potom sa otočím, zakričím na novo naverbovaných námorníkov a napodiv vstávajú od stolov bez reptania. Ako posledná vyjdem z krčmy ja a ostatné je už na tom, či nám bude šťastie priať. |
| |
| Jak tak koukám.. když se Lilian prožene jako vítr kolem mě k Charlesovi, tak to nebude asi nic pěkného. Ještě než se Charles nadechne už se koukám všude kolem pro případ že by se tu nějaký mág schoval .. Možná jsem jen mág který se soustředí na kouzla určené pro lodě, ale to neznamená že bych mu nenadělala dostatek problémů.. jejich opovržení mě dost štve .. když Charles vydá rozkazy nakloním se k němu Hele, felčar by nemusel být potřeba, většinu zranění dokážu vyléčit, až na ty na které se určitě umírá, mohla bych je vyléčit ovšem za tu cenu že sama bych zemřela, ale ostatní zranění vyléčím docela snadno.. sice mě to stojí nějaké síly.. ale to všechna kouzla.. zbytečně by se utrácet nemuselo .. |
| |
| Za dvě hodiny vyrážíme Patron se přidává k rozhovoru a vypadá to že Charles se konečně rozhodne a začne udělovat rozkazy.Jistě vidím znovu tu známou horlivost a rozhodnost a tak vyslechnu co říká. Jistě chápu že do dvou hodin vyrážíme nemusíš mi to říkat pětkrát.Jsem sice starší,ale uši mi ještě slouží docela dobře. Nahlas však řeknu: "Jasně,chápu do dvou hodin bude vše připraveno." Pak chytím váček s penězi přikývnu a vyrazím hostince.Běžím na ošetřovnu a myšlenky mi víří hlavou.Zrovna nám tu museli nechat toho nejarogantnjšího mága.A tak ke krádeži se přidá i napadení a fyzické ublížení.Ten mág jistě už v Akademii vypráví o hrubém zacházení kterému se mu zde dostalo. "Ďas aby to vzal." A co mu vlastně Lilian udělala,jistě se moc se jí o to mluvit nechce.Nejdřív domlouvá Charlesovi a pak toho mága sama kopne ... Zavrtím hlavou zastavím se v běhu až před ošetřovnou.Vběhnu dovnitř a promluvím k mužům kteří tam leží. "Takže chlapi vím že jsem říkal že odplouváme zítra,ale situace se změnila.Odplouváme za dvě hodiny,je to nutné." Prohlédnu si je všechny a zodpovím případné otázky a pak oslovím toho felčara který se o ně staral. "A byl bych rád kdybyste jel s námi.Vím že máte ude svou práci,ale mohl by jste vidět víc takových zajímavých zranění,navíc ..." Odmlčím se a hodm mu váček který jsem dostal od Charlese. "Vyděláte si dost peněz mnohem víc,tohle je jen záloha." |
| |
| Ošetřovna ,,Jo beru,vaši lidé jsou ještě zranění tak se o ně budu moct starat a už mi taky lezli krkem ti arogantní mágové."Vezme si svoje věci a ještě dodá. ,,A platíte mnohem líp." Námořníci se co nejrychleji vydávají k přístavu. Taverna ,,Už za námi nejspíš posílají bojové mágy.Já tu počkám a zdržím je." Ušklíbne se. Stejně už sem mrtvej.Kdyby někoho vyslali tak to snad zvládne Sion." U lodě a zásob Muži sice trochu reptají ale nakonec začnou nakládat.Ty si stoupneš k bednám u lodi a kontroluješ zda se vše děje tak jak má.Uslyšíš zasyčení a pak všem zmizíš z očí. |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro Uslyšíš zasyčení a pak ti slizká ruka zakryje ústa a strhne tě do stínů omráčí tě. Porbere tě studená voda.Jsi v moři na zádech Kraka který tě nese k malému otvoru ve skále.Dochází ti vzduch a znovu ztráciš vědomí. Probíráš se v jeskyni slyšíš hlasy jeden temný hluboký a nepříjemný,druhý démonický.Začíná ten hluboký. "Ale můj pane." ,,Nechtěl jsem nějakou polomrtvou elfku já chtěl Deepa,Charlese Deepa.Ne jeho posluhovačku." ,,Můj pane u lodi nikdo jiný důležitý nebyl.Ale ona má Její znamení mohla by být dobrý otrok." ,,No je lepší než nic musíme jí co nejdřív dopravit do Arren'Har.Pokud jí získají Ona ze mě sedře kůži." ,,Pane naše lodě jsu rychlejší a nenápadnější.Dopravím ji do Halernu sá- Nejvyšší co tu děláte?" Ozval se nový hlas až překvapivě lidský. ,,Churle,Nalrene potřebuji s ní mluvit je schopná vnímat?" ,,Nevím pane je v-" ,,Měla být přpravena a v pořádku ne v komatu! Nalrene,Churle prodnešek vám odpustím,až se probere zavolejte mne." Podle zvuku chůze očividně odešlo pět osob. |
| |
| Když se všichni rozešly dělat co mají, tak nám patron řekl, že to tu pohlídá. Já a sion se vydáváme v nějakým hábitu na sobě, aby nás nepoznaly nenápadně blízko k mágům. Musíme zjistit, jestli něco na nás nechystají. Dojdeme k věži a vidíme spousty mágů. Zkusíme nenápadně projít vedle nich. |
| |
| když dojdeme k mágům, přímo mě praští do obličeje ta nehorázná síla co od věže .. tam nahoře musí být něco velmi cenného , nakloním se k Charlesovi jestli-že nás poznají, zůstane z nás tolik co by se vešlo do krabičky ze zápalek .. nepřestávám být ostražitá a na jazyku mám kouzlo vodní smršť dostatečně silnou aby na chvilku zastavila postup mágů bude mě sice stát hodně sil přivolat vodu od přístavu až sem, ale je to lepší než abychom tu pak čuchali kytičky zespoda .. .. to samé sdělím Charlesovi .. a pomalu postupuji za ním, obličej hůl i meč mám pečlivě schované .. |
| |
| Věž mágů Když jdeme blíž a procházíme kolem mágů, zajdeme do dubového parku a zajdeme za roh do stínu. Tam si sedneme naproti sobě na trávu a já pak pomalu zvednu hlavu na Sion. ,, Neznáš nějaký kouzlo jak se dostat do věže?? Do arcimágovo sálu a laboratoře se asi nedostaneme. Má to hlídaný hromady kouzly a mágy. Ale aspoň bychom něco mohly vidět nebo najít. Co říkáš? ,, |
| |
| Věž mágů " Najali jste si lodního mága, ne bojového ani vyšetřovatele, navíc i kdybych znala nikdy by se mi nepovedlo prorazit ochranná kouzla zde .. když je tu tolik mágů kteří by mohli okamžitě zakročit .. Nicméně mohla bych se pokusit pomocí jednoho mého kouzla vyslechnout jednoho z mágů .. to bych ovšem nějaké museli zajmout a to by se dělalo horko těžko .. potřebovala bych svitky těchto mágů abych se přiučila něco z jejich magie .. to by mi ale stejně zabralo nejméně týden .. jedno kouzlo .." |
| |
| Věž mágů ,, Když už jsme tady, tak bychom ti nějaký svitky mohly sehnat, aby ses mohla učit třeba na lodi a chci si ukrást pár lektvarů a jiný užitečný věci. Určitě se něco bude hodit.... Vím, nejsme žádní piráti, ale tihle zatracení mágové nás chtěli zabít a podvedli nás. Tak proč by jsme je my za to nemohly obrat o nějaký věci. Co na to říkáš?? Zub za zub ne??!! ,, |
| |
| soukromá zpráva od Navigátorka Lilian Ainar pro Dôjdem k Perle a vydám pokyny potrebné pre náklad. Sama sa postavím trochu bokom a dohliadam na hladký priebeh činnosti. Zrazu však za mnou čosi zasyčí, a kým sa stihnem spamätať, čosi slizké mi zapchá rukou ústa a pridusí ma to. Ďalej už nič nevnímam... Neskôr... Vedomie sa mi po neurčitej dobe vracia. Keď však otvorím oči, začnem panikáriť. Vyzerá to tak, že som padla do zajatia Krakom a teraz som niekde pod morskou hladinou. Začnem sebou mykať, ale márna snaha. Vzduch mi dochádza a o chvíľu zase upadnem do milosrdných mdlôb. Keď sa druhý raz preberiem, môžem dýchať normálne. Vďakabohu! Oči však neotváram. Čím dlhšie sa budem tváriť, že som mimo ľudského vnímania, tým dlhšie môžem byť v relatívnom bezpečí. Ukáže sa, že som sa rozhodla dobre. Ozvú sa tie hnusné hlasy... "Ale můj pane." ,,Nechtěl jsem nějakou polomrtvou elfku já chtěl Deepa,Charlese Deepa.Ne jeho posluhovačku." ,,Můj pane u lodi nikdo jiný důležitý nebyl.Ale ona má Její znamení mohla by být dobrý otrok." ,,No je lepší než nic musíme jí co nejdřív dopravit do Arren'Har.Pokud jí získají Ona ze mě sedře kůži." ,,Pane naše lodě jsu rychlejší a nenápadnější.Dopravím ji do Halernu sá- Nejvyšší co tu děláte?" Prišiel ďalší. Až mám chuť zanadávať. Ovládnem sa však a dýcham len máličko, aby som sa čo najmenej hýbala. Z nedostatku kyslíku sa mi však začína krútiť hlava. Našťastie, na stratu vedomia to ešte nevyzerá. ,,Churle,Nalrene potřebuji s ní mluvit je schopná vnímat?" ,,Nevím pane je v-" ,,Měla být přpravena a v pořádku ne v komatu! Nalrene,Churle prodnešek vám odpustím,až se probere zavolejte mne." Konečne sa ozve zvuk chôdze. Odchádzajú... Dovolím si otvoriť oči. Nikde nikto. Prevalím sa na chrbát a znovu sa rozhliadnem. Chvalabohu, som tu sama. Vstanem a vyberiem sa k vode. Po pár krokoch ale zastanem a radšej sa ďalej plazím. Takto to bude nenápadnejšie a aj tichšie. Zhlboka sa nadýchnem a vydýchnem. Takto to zopakujem ešte dva razy, potom dych zadržím a vkĺznem do vody. Začnem plávať, srdce mi bije ako splašené. Nech ma nechytia...Prosím! |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro Tunelem si proplavala až do volného moře ke svému zděšení lae zjištuješ že několik merů od tebe stojí Velká loď (ponorkaú) ve tvaru ryby.Začneš plavat ještě usilovněji ale najednou se ti začne zatmívat před očima.Zatřepeš hlavou a plaveš dál.Tvé myšlenky padají.Dochází ti vzduch.Citíš hrozný tlak na své tělo a...Otevíráš oči a před tebou stojí jakási dáma v červeném rouchu koem vás je jen bílo. ,,Vítej v předsálu Azuřiných vodopádů a neboj se myslím že přežiješ.Ale musíš si pamatovat toto:tvůj život není tak bezvýznamný jak se zdá,jdi za svými sny a přežiješ to si pamatuj.A..Ne nemohu dál mluvit na mojí paní Azuru útočí Namira.Ale to se váš netýká."Postava se vzdaluje a zavolá.,,Nic není tak jak to vypadá,Spojenci jsou pd mocí nepřítele náhlý zvrat vše ničí a cíl je přesunut a překážka je nyní podpora." |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro Nad mořskou hladinou Probíráš se.jsi na pláži asi pět set metrů od tebe je Perla kolem už tě několik námořníků hledá.máš pocit že to byla jen halucinace a že jsi mezitím doplavala až na břeh.Máš vtíravý pocit že tam pár rad skrytých bylo.Necítíš pořádně nohy ani ruce a stěží dýcháš ale žiješ. |
| |
| soukromá zpráva od Navigátorka Lilian Ainar pro Po niekoľkých namáhavých tempách sa dostanem von z tunelu do otvoreného mora. Neďaleko seba vidím akési obludné...niečo v tvare ryby. Cez vodu však nevidím lepšie na detaily a tak len zrýchlim tempo. Po chvíli sa mi pred očami začnú vynárať iskričky striedané tmou. Opäť cítim ten odporný tlak na pľúcach. Zmením smer a plávam k hladine. Každý ďalší záber je ťažší ako predchádzajúci. Napokon nevládzem a pred očami sa mi rozhostí tma... Tú o chvíľu pretne jasný záblesk svetla. Až ma zabolia oči, aj keď mám viečka zavreté. Potom sa však odhodlám otvoriť ich. Som snáď na druhom svete...? Stojí predo mnou akási pani v červených šatách. Anjel to asi nebude, preblysne mi hlavou. Začne hovoriť. Čosi o tom, že môj život nie je bezvýznamný. Hm, to som si nikdy ani nemyslela... Zrazu sa zarazí a vraví, že na jej paniu útočí Namira. Pri tom mene akoby ma začala bolieť vyliečená rana na hrudi. Žena sa otočí a odchádza. Ešte povie dačo o nepriateľoch a spojencoch. Až sa mi z toho hlava krúti... Keď sa preberiem na pláži, krútenie hlavy sa stáva realitou. Je mi pekne nanič, našťastie na vracanie sa nechystám. Pol kilometra odo mňa, keď natočím hlavu, vidím Perlu. To sa mi to všetko len snívalo? Pred očami sa mi opäť roztancujú svetielka. Teraz to však sú lampáše námorníkov, ktorí ma hľadajú. Keď sa mi dostane do nôh a rúk trochu citu, skúsim sa posadiť. Nanešťastie, nevládzem, opäť sa skrbáľam do piesku. Zachrčím a vypľujem zvyšky slanej vody. Vydám zo seba neartikulovaný, zachrípnutý výkrik a dúfam, že ma námorníci počuli. |
| |
| Věž mágů Uslyšíte hlasy blížících se mágů.Schováte se a oba si sendou na vaše místa. ,,Myslíš že to byl dobrý nápad přijmout pomoc od té jak jí říkají....Hamiry...Aniry nebo jak to je?" ,,Cha cha takhle se myslím nejmenuje ale to je jedno.Hlavní je že víme kdo tady vlastně válčí proti Akademii." ,,Právě vyrazila Bojová skupina pod velením Narroka.Perla bude na dně do hodiny." ,,Opravdu si myslíš že to ta posádka udělala?" ,,Určitě.Máme od té Anry nebo Lamiry nebo snad Namiry důkaz že to oni je navedly do města a pod záminkou že jdou zachránit arcimága vykradly naše sklady."Rozezní s gong. ,,Musím jít asi jsou s nima nějké komplikace.Rád jsem vás viděl Lorde Aronele" |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro ,,Lilian tady jste.Odneseme vás na perlu máme nového lékaře takže budete v pořádku"Podpírají tě dva námořníci a nesou tě na Perlu.Ležíš ve své kajutě a nad tebou je nejaký ošetřovatel.Dává ti vypít různé lektvary po kterých se cítíš mnohem lépe.Usínáš tím blahodárný spánkempo kterém jsi vždy svěží a plná energie. |
| |
| Krátko po mojom výkriku sa pri mne zjavia dvaja námorníci. Zdvihnú ma a ja stačím vnímať len to, že ideme k Perle a potom do mojej kajuty. Keď do mňa liečiteľ naleje svoje lieky, trochu sa mi uľaví. Potom odíde a nechá ma v mojej kajute samú. V momente konečne normálne zaspím. Po tom oddychu som už schopná vstať, prezliecť sa a vyjsť na palubu. Až keď sa opriem o zábradlie, zamračím sa. Pomaly si siahnem rukou na hlavu. Pod prstami zacítim len vlhké pramene svetlých vlasov. "Dopekla!" zahromžím. "To mi tak ešte chýbalo!" Až teraz si uvedomujem, že som niekde v tom ruchu stratila svoj klobúk. |
| |
| Věž mágů A sakra...Řeknu si když doposlechnu jejich rozhovor. ,, Ta svině to na nás hodila. Budeme muset okamžitě vypadnout. Abychom si promluvily z arcimágem nemáme síly. Hned jak nás uvidí tak nás zatknou nebo zabijí a arcimág s námi nebude chtít mluvit. Jestli chceme přežít, musíme ihned odjed a ještě než odjedeme jim tu necháme vzkaz, že jsme to my nebyli, ať si příště seženou pravdivý informace. Co na to říkáš?? ,, |
| |
| Říkám to že bychom především měli oba okamžitě zmizet, ale vzkaz jim to můžeme nechat .. jen jsem zvědavá jakej, sme tu schovaní jak kořist před dravcem, to se mi vůbec nelíbí .. svitky seženeme příště, teď rychle pryč, musíme varovat lidi na palubě .. |
| |
| Vzkaz ,, Dej mi prosím nějakou prázdnou listinu a pero. ,, Když mi to Sion nenápadně podá, Tak ve stínu obklopen stromy, píšu na listinu. Dopis pro arcimága Chci vám říct, že to co vám řekly, je lež. My jsme sem přišly z důvodu doplnění zásob, uzdravení chlapů a podobně... odpočinout si. Když jsme viděly boj tak jsme tušily, že nějaký správce, jako ste vy sídly v téhle věži a že určitě bude potřebovat pomoct a že byste pak pomohl i vy nám. Například z tou korouhví. Příště si dávejte bacha, kdo vám podává informace. S pozdravem Charles Deep, kapitán lodi Perla. Dopis sroluju a zavážu. ,, Teď se pomalu a nenápadně vrátíme zpátky k lodi jasný?? ,, Mezitím co to říkám, hodím dopis do otevřeného okna v čarodějské hale. |
| |
| Loď a Lilian,Ace je tu taky Přibíháte k lodi zároveň s vámy přichází hlavní ulicí skupina dvaceti mágů vedená mágem ve fialové robě.Stoupnou si do řady a mág ve fialovém promluví.,,Vzdejte se a vydejte nám artefakty co jste ukradly,pokud se vzdáte budemem ochotni zmírnit váš trest na vězení.Než nás odmítnete tak vás chcí varovát že nemáte žadnou šanci.Napočítám do deseti pokud neodpovíte zemřete."Mág začíná počítat. |
| |
| A je to tady, nestihly jsme to, sakra.. , ač nerada začnu si pro sebe v hlavně odříkávat formuli pro vodní smršť, poté nárazovou vlnu, obě tyto kouzla nasměruji za záda mágům aby je předem nemohli vidět, první vodní smršť, a pak vlna, do toho, pomocí vítr do plachet, jim pocuchám účes...Je mi jasné že že je to na dlouho nezdrží ale musíme dostat co nejvíce času, navíc, napočítal už do sedmi .. " JDEME, HONEM !!!" zařvu na Charlese ... |
| |
| Plán na záchranu Vedle mě stojí Ace, Lilian, Sion a několik chlapů. Zbytek je v lodi. Lehce se otočím na Lilian a šeptán. ,, Je všechno připraveno k vyplutí?? Musíme ihned vyrazit! ,, Pak se otočím na Sion a šeptám jí. ,, Zdrž je nějakými kouzly a my zatím napneme plachty. Ty nám pak musíš dát vítr do plachet, aby jsme rychle odpluly. Budou na nás z dálky vysílat kouzla. Musíme být hodně rychlí. Ok Sion?? ,, |
| |
| Hmm to mi řekl brzy"ještě chvilku udržím proud kouzel, ale rychle, nemůžu je držet pořád... Vítr do plachet nasměřuji na loď a naložim do něj víc síly ať jsme rychle pryč .. Až budu moct řekněte .. ale fofrem .. |
| |
| Plán ,, Jasně Sion. ,, Otočím se na Lilian ,, Tak co všechno naloženo?? Muži připraveni?? ,, Pak se otočím na Aceho a šeptám. ,, Felčař a raněný muži jsou na lodi?? ,, |
| |
| Oheň a voda ,,Pobyjte je jako bandu psů"Dva mágové zdatně odrážejí útoky Sion a zbytek zamumlá zaklínadlo.Patron ho zastaví a chrání loď Zableskene se.Uvidíte težce zarnenou osobu v rudém rouchu,která pronese ,,To je za Azuru vy bastardi!" Další záblesk.Mágové přstávají útočit a vy běžíte k lodi pomocí Sion jste během několika minut dost daleko aby vás netrefili.V hlavě tále vidíte obraz postavy v rudém.Najednou si uvědomujte že nevíte co se vlastně na pobřeží stalo.Jste ale kompletní máte ového člena a jedete dál proti Mazkenům.Čeká vás asi týden klidné jízdy než dorazíte k oblasti tornád. |
| |
| "To je za Azuru ?, co to bylo ?" |
| |
| ,,Nemám tušení,napadá vás něco?" |
| |
| Konečně na moři... Když nás nějaká tajemná postava v rudém rouchu zachrání a my jsme už v klidu na moři, tak můžeme zjistit, jak na tom jsem a v klidu řešit situace které jsme zažily a které nás ještě čekají. Přijdu za Acem a řeknu. ,, Dneska večer je umě v kanceláři sezení. Chci, aby sté tam ty, Lilian, Sion, patron a nový felčař přišly. Máme co řešit. Vyřiď jim to a ať si odpočinou. Zatím se měj. Kdybyste mě někdo potřeboval, budu ve své kabině. ,, Ještě než jdu do své kabiny, tak zajdu za naším novým kormidelníkem a řeknu jakým směrem má jet. Pak jdu do své kajuty, kde si naliju sklenku vína, zapálím si dýmku a sednu do houpacího křesla a relaxuju. |
| |
| Jak vysvětlit že my jsme ti hodní? Felčar nakonec mou nabídku příjme,sbalí se a s ostatními muži se vydáme k přístavu.Nabádam je k stále větši rychlosti a nakonec už jdu před nimi a skoro běžím.Mé špatné tušení zesiluje a já ze současné situace nemám vážně dobrý pocit. Už abychom byly odsud pryč.A pak věřtě mágům,ale bylo nutné zde přistát.A teď je stejně nutné odsud zase odplout. Když dobíháme zjistím že jsme to nestihli.Těch dvacet mágů vedených mágem ve fialové robě se mi vůbec nelíbí.Tak oddíl bojových mágů už dorazil,řeknu felčarovi a ostatním aby šli na loď a sám se postavím po boku Charlese.Sion se připravuje ke kouzlení,ještě že jsme poblíž vody.Což mi připomíná že by se hodil vítr do plachet který by nás odstrčil.Ale to jistě oba ví a tak mlčím.Jen přikývnu Charlesovi když se mně ptá na felčara a raněné muže.Pak zjistím že dvěma mágům se ve vzniklé bouři daří docela dobře stát.Vloží se do to Patron obě kouzla se srazí a záblesk který vznikne mně na chvíli oslepí. Tak tohle bude bolet. Když se mi znovu vrátí zrak uvidím že jsem měl pravdu a jeden mág to vážně odnesl.Asi mu to kouzlo vybuchlo v ruce.Nemám však čas o tom přemýšlet neboť po dalším záblesku vidím opět jen mžitky. "Huh..."pronesu na lodi když už jsme z dosahu mágů a zavrtím hlavou abych si ji pročistil.Pak si všimnu že se Sion na něco ptá.Jistě jeden mág něco křičel,ale moc jsem tomu pozornost nevěnoval.Pak vyslechnu Charlese přikývnu a sleduju jak odchází.Když to obejdu všechny které se ta zpráva týka projdu loď jestli je vše v pořádku a pak se vydám do své kabiny kde ztěžka dosednu na postel. A to jsme si tam jeli odpočinout. |
| |
| Znova na známych - neznámych vodách. Keď vidím, že sa pri lodi zjavia akýsi mágovia, zamračím sa ešte viac. Pomaly prejdem k mostíku vedúcemu na pevninu, založím si ruky na hrudi a zakričím: "Kým tu nebude kapitán, nemám právo vám nijako odpovedať. Ak chcete, počkajte, kým príde. Ak nie, prosím, aby ste odišli a vrátili sa potom. Ak nás napadnete, sme schopní vám útok odplatiť!" Jasné, že len tak tlachám, aby som ich trochu zdržala. Po tom čo sa mi stalo som rada, že vôbec stojím na nohách, o boji nemôže byť ani slova, najmä ak nikto z tých, čo sú teraz na lodi, mágiou nevládne. Zrazu sa však zablysne. To svetlo ma až zabolí v očiach a cúvnem, zacláňajúc si rukou tvár. Keď oči opäť otvorím, zbadám ženu v červenom, ktorá sa so mnou rozprávala. "Azura..." zašepkám a zatrepem hlavou. Asi boj prehrala... My sme však v poriadku. Vidím, ako k nám príde Charles so Sion a pýta sa ma, či je všetko pripravené. "Dúfam, že áno," odpoviem pravdivo. "Vlastne, musí byť." Po tom, čo sa ocitneme na šírom mori, si vydýchnem. Sedím na schodíkoch vedúcich na veliteľský mostík, lakťami sa opieram o kolená a čelo si podopieram rukou zovretou v päsť. Začujem Sion, ako sa pýta, kto je Azura. "Je to...žena," poviem neisto, "ktorá je, zdá sa, veľkou nepriateľkou Mazkenov. Tá v tom červenom bola jej služobníčka." Potom opäť zmĺknem a ani na prípadné otázky nereagujem. O chvíľku sa mi podarí zaspať, opretá o zábradlie lemujúce schodíky, schúlená do klbka. |
| |
| ,,Jak to víš?" /neusíte psát žádné delší příspěvky protože se jedná vlastně jen o rozhovor/ |
| |
| Ešte kým celkom nespím, začujem Patróna. Otvorím oči, trochu ich prižmúrim a zamumlem: "To je dlhá história. Jednoducho to viem. Tá žena sa so mnou rozprávala." |
| |
| Ta elfka se mi líbí čím dál tím víc .. " Dobře teď když se to tak nějak vysvětlilo.. tak bych si šla s dovolením lehnout .. odolávat těm mágům když lámali mé kouzla nebylo zrovna příjemné .." otočím se že už odejdu, ale zastavím se otočím " Vlastně, jaká bude má kajuta nebo kde se mohu vyspat ? " |
| |
| ,,Nemám moc přehled zajdi za Charlesem." |
| |
| Večer u Charlese Všichni se scházíme u Charlese a začínáme probírat události posledních několika dní. ,,Takže Lilian jak jsi vlastně zjistila kdo je ta žena co nás zachránila?" |
| |
| Večer sa zídeme v Charlesovej kajute. Ja sa posadím ako vždy do toho odľahlejšieho kúta a sem-tam ešte zakrývam rukou zívanie. Patronova otázka ma však okamžite preberie. Zamračím sa, ako aj predtým, keď prišla na reč táto téma, a pomaly poviem: "Nie som si istá, či vás chcem znepokojovať celým tým príbehom. Poviem to teda v skratke. Bola som v bezvedomí a počas tej doby sa so mnou tá žena rozprávala. Neviem, ako mi vstúpila do podvedomia, ale stalo sa." |
| |
| Sezení v mojí kajutě Zapálím si dýmku a naliju víno. Kouknu se na Lilian a povídám. ,, O čem s tebou mluvila??? Jaký měla hlas?? Řekni všechno co výš...Každá maličkost se nám může hodit. ,, Potáhnu si z dýmky a zahledím se do jejích očí. |
| |
| "Hlas ste počuli už tam vonku...či nie? Ťažko sa popisuje. Bol typicky ženský, jemný, ale bolo v ňom počuť silu." Na chvíľu sa zarazím, keď premýšľam, čo hovoriť ďalej. Čo som vlastne počula? Zabudla som to nebodaj? "Hovorila mi...niečo o prekážke a podpore, že spojenci sú...pod mocou nepriateľa a...eh...že môj život nie je taký bezvýznamný, aký sa mi zdá, a keď pôjdem za tým, čomu verím, prežijem." Stále zamračene potrasiem hlavou. "Všetko je to desne zmätené!" |
| |
| Sezení v mojí kajutě Poslouchám a pak řeknu. ,, Jasný v pohodě, děkuju. ,, Pořád koukám do jejích očí a pak se lehce na ní usměju. |
| |
| Sezení ,,Neřekla náhodou že jsi v Azuřiných vodopádech?"Podívá se trochu podezíravě na Lilian. |
| |
| Charlesov úsmev opätujem a potom sa pozriem na patróna. Myknem plecami. "Neviem, nepamätám sa. Nie som chodiaci záznamník." |
| |
| ,,No nic to byl jen takový nápad." |
| |
| Koukám jak se rozvíjí debata, a nic neříkaje sedím mlčky trošku dál od ostatních .. čekám až se dostaneme k tomu co bude následovat v příštích dnech .. Když to tak vemu tak ještě nevím o nikom vůbec nic .. a ani to co na nás čeká v nadcházejících dnech .. Malinko se pousměju když spatřím Charlesův úsměv mířený na Lilian .. No každopádně tu nebude nuda .. |
| |
| Krátko kývnem hlavou a potom sa zapriem rukami o dosku stola. "Dobre, teraz poďme k podstatnejšej časti. Čo bude ďalej? Aký máme držať kurz? Ako navigátorovi by sa mi patrilo vedieť, kam nás more zavedie." |
| |
| ,,Máme dvě možnosti: Buď se vydáme na ostrov chymér a získáme bylinu nebo budeme doufat že chyméra je mrtvá zabytá Mazkeny.Chyméří magie zsobuje nevyspitatelnost tornád pokud je mrtvá bude snaší se dostat až ke Chřtánu Smrti." |
| |
| Na poradě u Charlese Když už všichni sedíme v Charlesově kajutě tak Patron položí Lilian otázku ohledně té osoby kterou jsem nejdřív pokládal za dalšího z mágů.Protože jsem i já zvědavý tak čekám co se dozvím.Poslouchám její vysvětlení a ikdyž to zní poněkud zmateně tak se do toho moc nezapojuju. Azuřiny vodpády?A proč nám vůbec pomohla?Ikdyž potom co jsme jim pomohli do Mazkenů bych čekal trochu vděčnosti.Vlastně ne měl jsem to přepokládat asi už opravdu stárnu. Zavrtím hlavou když se ptá na kurz,jistě to teď důležité protože jsme byli rádi že jsme utekli tak asi nebudou čekat že se vrátíme.Ne to je příliš riskantní musí být jiný plán.Když pak vyslechnu obě možnosti zamyslím se a řeknu: "No ono by bylo hezké předpokládat že je chiméra mrtvá,ale co když tam dorazíme a zjistíme že to tak není.Nechci nikoho znepokojovat,ale asi bychom se měli vypravit pro jistotu pro tu bylinu." |
| |
| Sedím a poslouchám rozhovor, když pak začal mluvit Ace, tak to konečně bylo k věci, poslouchám .. a čekám až někdo odpoví .. když nikdo nic neříká...Promiňte že Vám do toho tak skáču, ale zabít Chiméru je značně složitý úkon, raději bychmo měli předpokládat že mrtvá není, protože jestli je, natropí nám to nemalé potíže, a také bych se ráda dozvěděla něco víc o tom po čem jdeme .. |
| |
| Porada Sedím, vykuřuju si dýmku a poslouchám názory ostatních. ,, Jsem rád, že máte stejný názor jako já. Nechci riskovat moji posádku, ani loď. Jako kapitán téhle výpravy rozhoduju, že se jede pro bylinu! ,, A přitom prsten rázně ukážu na Ostrov chimér. ,, Má někdo nějaký námitky a otázky?? ,, Přejedu očima členy sezení. |
| |
| ,,Ne,ale musím vás všechny upozornit,na ostrově je mnoho strážců.Říkají si Bojovníci chymér.Nejsou tak nebezpeční jako samotné chyméry ale práce s ni bude docela těžká.Bylina je v chrámu kde jsou i vajíčka chymér v teto době tam žádné nebude ale možná tam bude hlavní kněz Bojovníků." |
| |
| "Nuž..." prehovorím pomaly a prehrabnem si vlasy, "proti ceste ako takej nemám nič proti. Takže s vami vlastne súhlasím. Jediné, z čoho mám obavy je to, aby si ma opäť osud nevybral ako obetného baránka. Už tu bol pokus rozsekať ma, utopiť, a radšej si nechcem predstaviť, čo ešte príde," zaksichtím sa. |
| |
| Kouknu se na Lilian a říkám. ,, Neboj Lilian.. Nic už se ti nestane! Slibuju! ,, Zadívám se do Lilianích očí. |
| |
| Som trochu zaskočená z Charlesovej rekacie, takže sa len trochu neisto usmejem. "Vďaka. Bol by to pech, keby si stratili navigátora, však?" dodám s úškrnom. |
| |
| ,,Sion hledáme artefakt který může ničit světy.Pokud si nepospíšíme Mazkeni přijdou na to jak jí použít tak zničí tenhle svět.Já vím jak to zničit a zavřít tím navždy portály do Mazkenu.Pokud však Namira vstoupí na tento svět bude schopná uzavřít tu zbraň takže jí nikdo nikdy neuvidí.Ve zkratce pokud se dost rychle nedostanem do hlavního tábora Mazkenů je po nás." |
| |
| Áha, no rozhodně jsem čekala že půjde o život nám, ale že i ostatním lidem, a ještě ke všemu na celém světě .. hmm .. trochu zaskočená se lépe uvelebím na židli a přemýšlím, ničit světy .. o tom jsem už cosi slyšela, ale je to už tak dlouho .. |
| |
| "Jestli už není nic co řešit tak bych si šla s dovolením odpočinout .. " pomalu mě začíná štvát to ticho které se po mé "řeči" rozhostilo .. |
| |
| Porada Projedu všechny očima a řeknu. ,, Máte jěště nějaký otázky??? ,, |
| |
| "Nie, myslím, že ďalšie otázky nie sú," odvetím a zívnem. Asi ešte nie som celkom v poriadku, pomyslím si. Mala by som si ísť oddýchnuť... "Takže, ak odo mňa už nič nepotrebujete," pozriem na svojich spoločníkov, "myslím, že si pôjdem ešte pospať." |
| |
| Porada ,, Dobrá... ,, Zvednu se. ,, Tímto bych ukončil sezení. Lilian, zadej kormidelníkovy kurz a ať námořníci na noc srolují plachty. Pojedeme pomalu. Ty Aci než půjdeš spát, mi zjisti, co máme za zásoby jídla a pití. Zjisti jestly máme i dost zbraní. Pak zkontroluj, aby všechny zásoby jídla, pití, zbraní a ostatních věcí byli dobře poskládaný a umístěný ve skladu. Felčaře, ty se postarej o raněný a nemocný. Bylo by dobré, kdyby si spal poblíž nich, kdyby náhodou potřebovaly v noci pomoct. Sion ty běž za kuchařem, ať mi udělá nějakou lehkou večeři. ,, Pak si prohlídnu očima všechny a řeknu. ,, Tak a přeju příjemnou noc. ,, Kývnu hlavou. |
| |
| Pozdější večer Jste ještě vzhůru.Sion postává na palubě,Lilian je u vhcodu do kapitánské kajuty a prostudovává mapu s plánem cesty,Charles je v kajutě a jí kousek uzené ryby od kuchaře,Ace postává u zábradlí na pravoboku a přemýšlí o tom ja říct Charlesovi to co zjistil. |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro |
| |
| Porada a nepříjemné zjištění Sion pak podpoří můj názor,jistě kdyby byla možnost se boji vyhnout vyhnul bych se mu.Už jsem bojoval moc často,ale někdy je boj nezbytný.Charles nakonec rozhodne že jedeme na Ostrov chimer.Ptá se na další připomínky a Patron nám pak sdělí co tam na nás čeká.I mně Charlesova reakce na Lilianina slova zaskočí,ale je to jen záležitost těch dvou.Pak Patron vysvětlí Sion co vlastně hledáme a potom co se Charles zeptá jestli máme nějaké další otázky nám rozdělí úkoly. Jistě šel bych tam ikdyby si mi to neřekl. Nahlas však řeknu: "Provedu." Zkotroluju zásoby a dohlédnu na jejich uskladnění s možná pro některé pedanstkou pečlivostí,ale to co zjistím se mi nelíbí.Moji špatnou náladu vycítí i ostatní a nakonec se zastavím na pravoboku a přemýšlím jak tuhle zprávu podat. Zatracení mágové,utekli jsme způsobem kterým by nás snad ani Mazkeni nevyhnali.Vlastně za to Mazkeni mohli. Ještě nějakou dobu přemýšlím a pak se vydám pomalu Cahrlesově kajutě.Zaklepu a pak vejdu ovšem už z mého zachmuřeného obličeje je vidět že se něco stalo. "Všechny zásoby jsou uskladněné tak jak mají osobně jsem na to dohlédl.Zásob máme dost,ale ..." Nadechnu se a rozhodnu na to jít přímo. "Střely do balist nám brzo dojdou a šipy do luku taky.Zde je přesný zápis toho kolik nám ještě zbylo." Položím na stůl papír s počtem střel do balist a šípů do luku.Jistě Charlesovi zkazím chuť a vím že bych to mohl říct jinak ... no rozhodl jsem se netančit kolem toho a spíš přemýšlet co dál.Probírám si vousy a čekám až se Charles s touto novou nepříjemnou novinkou vyrovná. |
| |
| Nemilá zpráva Přečtu si seznam zbraní a munice. Vztekle vyskočím z křesla a vykřiknu. ,, Sakra!!! S tímhle se neubráníme ani pirátům, natož mazkenům!!! Musíme něco vymyslet. Napadá tě něco??!! ,, Opřu se o stůl a snažím se uklidnit. |
| |
| Pečlivě poslouchám zbytek dodatků k poradě a potom čekám až mi bude udělen nějaký ten úkol .. jsem trochu zaskočená když mám kapitánovi dělat poslíčka .. a ještě pro večeři .. No to nám to teda pěkně začíná... nic však na sobě nedám znát a letím splnit daný úkol .. k večeru pak hledím jen tak do dálky a hloubky moře a dumám nad nevysvětlitelným ... |
| |
| Po tom čo sa schôdza skončí, nejdem hneď do kajuty, ako som chcela. namiesto toho postávam pred mapou a mračím sa na tie potvorské čiary. Naštvane vzdychnem a prehrabnem si vlasy. Som tak unavená, že sa neviem poriadne sústrediť. Napokon, s vypätím síl, sa ako-tak zorientujem v tom, čo inak nepredstavuje pre moju maličkosť žiadny problém. Okolo mňa prejde Ace a len mu kývnem hlavou, viac pozornosti teraz venujem mape. Ale keď začujem, ako po chvíli Charles vykríkne, až ma mykne. Musí byť poriadne naštvaný, prebleskne mi hlavou. Chvíľu rozmýšľam a napokon sa rozhodnem zostať na svojom mieste a snažiť sa zistiť, o čo ide. Aspoň, že ma to prebralo, uškrniem sa v duchu. |
| |
| Já říkál že se to stane Charlesova reakce mně nepřekvapí,nějakou dobou jsem čekal jak to podat,ale tušil jsem že sebecitlivější sdělení bude k ničemu když se dojde k přesným číslům.Viděl jsem výraz toho kdo mi ten seznam podíval i to jak ustoupil o krok když jsem to přečetl. Zatraceni Mazkeni,takhle nás vyhnat jinak by se to nestalo.Ale oni jen přiložili pod oheň ... jistě ono Mazkeni za to můžou ... a ano vím co to znamená a i mně něco napadlo.Sice to není nic moc,ale budeme to muset zkusit.Snad je v tom nejméně rizika ... rozhodně je v tom méně rizika než v mém druhém ... nápadu. "Zatraceně."ujede mi,ale pak řeknu."Ano snad nejbezpečnější by bylo udělat co jsme dělali ... no najít přístav kde bychom mohli doplnit výzbroj.Třeba je tu někde další ostrov" Vím že to není nic moc,ale jistě přijdeme i na něco jiného. |
| |
| Musíme něco vymyslet.... Sedím na křesle u stolu a hlavu si opírám o ruce a přemýšlím. Pak uslyším nápad Aceho a otočím hlavu na něj. ,, Hmm... Na to už jsem taky myslel, ale bojím se, že teďko na nějaký blízký bezpečný ostrov nenarazíme.... ,, Odmlčím se.... ,, Jdi pro Lilian a ať vezme sebou mapu. ,, Narovnám se na křesle a naliju si sklenku vína. |
| |
| Čo teraz...? Počúvam, ako Charles posiela Acea za mnou. Ušetrím mu teda cestu, zvesím mapu a zaklopem na dvere kajuty. Keď mi bude zdelené, že smiem vstúpiť, otvorím dvere a vojdem dnu. "Ace nemusí nikam behať. Náhodou som vás začula. Takže, čo mám nájsť?" Rozložím mapu na stole a opriem sa o naleštenú dosku. |
| |
| Přerušení Dovnitř vtrhne námořník. ,,Kapitáne Mazeknská loď se k nám blíží z pravoboku. Něco se naní ale děje. Myslím že o nás neví." Všichni se vyhrnete na palubu asi čtvrt míle od vás je vrak lodi na kterém je vidět asi deset Mazkenů. Charles vytáhne dalekohled a podívá se na palubu. Vidí někoho kdo stojí uprostřed nich a celkem zdatně je odráží. Dlouho ale nevydrží. |
| |
 | Čekáni Příšerný Mazenkové, proč nemůžou mořit vzduch jinde?Ale, né, zrovna já musím bejt takovej smolař! Nedaleko spatřím loď No, doufám že to nejsou posily, jinak tady zemřu. zabiju dalšího Mazanka 6e je to ještě baví |
| |
| Cože???!!!! Když Lilian přijde do mí kajuty ještě dřív než Ace pro ní zajde, celkem mě to překvapí. ,, Zdravím... Ukaž mapu... ,, Koukám na otevřenou mapu a pak se otočím na Lilian. ,, Hledáme nejbližší bezpečný (zdůrazním) ostrov, kde bychom mohly v klidu doplnit šípy a ostatní munici. ,, Lilian přikývne a koukne na mapu ale náhle... *Třísk* Rozletí se dveře a do mí kajuty vletí jeden z námořníků. Sdělí mi, že pluje kolem nás Mazkenská loď. Okamžitě vyběhnu ven na pravobok lodi a vytáhnu svůj dalekohled. Koukám a vidím, jak nějaká dívka bojuje z několika Mazkeny. Kouknu na Aceho a zařvu. ,, Okamžitě sundejte čluny. Musíme jí pomoct!!!! ,, Z mojí pomocí sundáme okamžitě čluny a hned rychle vyrazíme k lodi Když doveslujeme k lodi a vylízáme nahoru, tak vidím jak si nás několik mazkenů všimlo a běží proti nám. Já okamžitě po nejbližším, běžícím mazkenovy, hodím svůj tesák, který se mu zabodává do krku a on se bezmocně kácí k zemi. Pak vytahuju šavli a křičí. ,, Ukažte jim, kdo jsme!!!! ,, A vykrývám první útok mazkena a poté mu podélně sekám a roztrhávám žaludek a on se jako pytel brambor složí na zem. Pomalu ničíme mazkena za mazeknem a já se dostal až k neznámé dívce a kryju jí záda... |
| |
| a jéééjéé .. tak tady jsou Ti slavní mazkeni .. výjdu ven a vidím jak Charles je už v loďce a ta pomalu klesá k hladině .. stihnu do ní ještě naskočit a pak z ní vylezeme na druhou loď ... nebo spíš na to co z ní zbylo .. hned jak Charles vystoupil jeho tesák našel cíl na jednom z krků a šavle jeden ze žaludků .. hmm .. rychlej chlápek než se však stihnu pořádně rozhlídnout už se proti mě řítí jeden z těch ohavných tvorů .. můj meč jen zasviští jak ho vytáhnu z pochvy, vykryju jeho útok a vlastním mu srazím hlavu .. druhý mazken byl tak hloupej že si naběhl na můj meč docela sám, když jsem se konečně i já dostala k Charlesovi a té dívce zařvu do bitvy CO TEĎ ??? odrazím útok dalších dvou mazkenů a čekám co se bude dít .. |
| |
| Všichni bojujete vedle jednoho mazkena se obejví Patron a probodneho. Pak jím projde a rozsekne dalšího.Snaží se různými návnadami a léčka mi rozdělit mazkeny. Když jsou zhruba na šest skupin zakřičí. ,,Každý má jednu!" A vrhne se do svojí vlastní. /informace pro Daru: Patron je duch který všechny o všem obeznámil hlídá posádku i loď Perlu. Je průsvitný ale dokáže probodnout. Je jediný kdo není s Mazkeny a viděl onu zbraň. Poté zemřel/ |
| |
| Můj kus !!! Usměju se a vrhnu se na jeden kus, který je ode mě blízko. Jak běží proti jednomu mazkenovy z toho kusu, tak mě chce sejmout a rozpřahuje se, že mi usekne hlavu. Já se skrčím a jeho zrezlí meč mi prosviští nad zádama.. Přitom jsem mu rozpáral břicho a tohle jsem zvládl při běhu. ,, Hej vy svině!!!! ,, Zařvu na ně. Oni běží proti mně a já rozsekávám a probodávám jednoho po druhým. Pak ale náhle zaklopýtnu o nějaké prkno a spadnu na záda. Jeden mazken chce využít šance a jeho velká, zrezlá, dřevorubecká sekera se zarazí těsně mí hlavy. Kdybych neuhnul, tak bych tu ještě nebyl. Já švihám a usekávám mu chodidlo nad kotníkem a on padá na zem. Potom se zvednu i s jeho sekerou a pak mu jí zarazím z pravý strany do lebky a pokračuju v bojování... |
| |
| trocha zábavy neuškodí skočím před bežícího mazkena a než stačí uskočit nebo cokoliv jiného můj hrot meče se potká s jeho srdcem .. pobaveně zavýsknu a zabíjím kružným sekem dalšího mazeka jemuž ulítne půlka lebky, no fuj, pěknej humus.. lidská hlava vypadá lépe pobaveně si odfrknu a řítím se k dalšímu z těch potvor když se z druhé strany přiřítí další dva já jen tak tak stihnu uskočit .. bohužel jsem neskočila zrovna nejlépe takže jsem si narazila rameno .. to se může stát jen mě .. naštvaně zavrčim, přehodím si meč do druhé ruky a oba mazkeny zabiju .. první dostal mečem přímo pod bradu a druhý doplatil na to že jeho hrudník nebyl dostatečně chráněn .. |
| |
| A znovu do *** Lilian je už u dveří a tak jsem rád že se to hned vyřeší.Charles si prohlédne mapu a pak řekne kam máme odplout.Jen aby to nedopadlo jako minule když jsme si chtěli někde odpočinout.Z mých nepříliš veselých myšlenek mně vyvede jeden z námořníků který málem vyrazí dveře Charlesovy kajuty.Z jeho řeči pak zjistím že může být ještě hůř. Skvělé zrovna teď se musí objevil Mazkenská loď ikdyž to se dalo očekávat. Zavrtím hlavou a odeženu další myšlenky zatímco následuju ostatní.Charles se na loď dívá svým dalekohledem a pak ... jistě chápu že jí musíme pomoct,ale nemusí vždy tak křičet.Ikdyž jsem starší sluch mi pořád slouží.Za chvíli už veslujeme k té druhé lodi,vstupujeme na ní a už se na nás ženou Mazkeni. "Mám špatnou náladu.A když mám špatnou náladu tak to odnesete vy.Navíc ..." oslovím skupinu Mazkenů a zatím co se s nimi prosekávám tak už radši nepokračuju a snažím se dostat k Charlesovi.Pak se do toho vloží Patron a rozdělí Mazkeny na několik skupin.Rozkročím se abych viděl tu svou skupinu a pravím. "Dobře,poslouchejte zpěv mého meče." A to už ho zabodnu do jednoho Mazena.Dalšímu srazím hlavu a takto pokračuju až se setkám s jedním který drží v ruce sekeru.S řevem se na mně vrhne na mně naše zbraně se srazí a ta jeho to nevydrží.Zatím co se dívá na svou amputovanou sekeru nevšimne si mého meče.Když ho pak vytáhnu z jeho břicha rozhlédnu se kolem kolik Mazkenů ještě zůstalo. |
| |
| Kousek, nadskočím, když uvidím duch, ale pak mi dojde, že mě asi nechce zabít. A když mazkeny rozežene na šest skupin, dojdemi, že jedna je asi pro mě. Přiblížím se k nejbližší, vykřiknu "Překvádko!" a nejbližšímu Mazkenovi vrazím meč do srdce. Hmm jestli tohle je krev.... pomyslím si při pohledu na odpornou tekutinu prýštící z Mazkenova nitra. |
| |
| Hrdinovia stínajú hlavy, navigátor sa drží vzadu a využíva strategického postavenia Zatiaľ čo ostatní bojujú, ja ostávam na Perle. Nemám ani najmenšiu chuť znova sa s tými obludami stretnúť. Radšej teda stojím vedľa kormidelníka a rozhliadam sa pre prípad, že by to bola nejaká lesť. V tom prípade by som aspoň loď mohla zachrániť, vietor bol dobrý a Perla je skvelá. Aj keď nemôžem povedať, že životy bojujúcich sú mi ukradnuté... Pri predstave, čo sa asi na palube deje, ma až strasie. |
| |
| Loď Podali jste si každý svou skupinu a přebývající námořníci. Nyní již stojíte na palubě Perly a prozkoumáváte co bylo na vraku. ,,Vypadá to že jen nějaké zlato, šípy a možná pár šavlí. Víc tam neni." Hlásí námořník. Prohlížíte si ženu kterou jste na vraku našli. /Daro popiš se./ |
| |
| Na palubě perly Před vámi stojí půlelfka, celkem vysoká a pohledná bruneta, to, že je půlelfka, poznáte jednoduše, podle tipických uší a zelených očí. Mám kalhoty a znatelně mužskou košili promáčenou krví. Na pravé ruce mám tetování, ve tvaru sokola. rozhodně nevypadám, ž bych nepotřebovala několik hodin spánku, mimo to je i znát, že jsem nejspíš nejednou seděla za mřížemi (a to ne neprávem). Po pár minutách stání a zírání na své zachránce spadnu na zem jako pytel brambor a tvrdě spím, při tom na zádech mé košile povolila poslední nitka, a odkryla rány bičem, znichž některé, ještě slabě krvácí. |
| |
| Perla Patron se skloní nad půlelfkou a prohlíží si rány. ,, Je velmi unavená, logicky, měli by jí odnést do nějaké kajuty. Nevypadá že tyto rány dostala Namiřiným bičem ale přesto bychom jí měli hlídat." Pomalu se otočí na celou posádku na palubě. |
| |
| Víťazný návrat "Chvalabohu," zahundrem pri poznámke, že Namira s touto úbohou polelfkou nemala čo dočinenia, aj keď to stvorenie nevyzerá príliš dôveryhodne. Koniec koncov, možno tak nevyzerám ani ja... "Stačí, že si už podala mňa. Skôr by ste mali dať strážiť moju kajutu," zavtipkujem a mimovoľne si prejdem dlaňou po hrudi zakrytej košeľou a koženou vestou. "Mimochodom, povedala som to už veľa krát, no musím to zopakovať, som rada, že vás vidím živých," mrknem na Charlesa a Aceho. |
| |
| Vítězství... Když zabijeme všechny mazkeny, tak radostně zvednu meč a zakřičí ,, Hurá!!! ,,. Námořníci to radostně opakují. Okamžitě jdu za neznámou dívkou, ale než k ní dojdu, ona se kácí k zemi. Patron usoudí, že je to únavou. ,, Vezměte jí k felčarovy. ,, Kývnu hlavou na dva námořníky. Oni okamžitě jdou a berou dívku. Chvíli si prohlížím loď a pak přijde námořník a říká mi, co zde našly. ,, Paráda... ,, Usměji se. Vracíme se zpátky na Perlu a hned nás vítá Lilian. ,, Taky jsem rád, že se vidím živý. ,, Zasměji se. Poté svůj úsměv umírním a zahledím se do Lilianích očí.. ,, Děkuju.. ,, Pousměju se. Pak se otočím na Aceho a říkám mu. ,, Sežeň mi přesný seznam věcí, co se našlo na té lodi. ,, |
| |
| A teraz...uvidíme. "K vašim službám, kapitán," pobavene sa usmejem a potom prejdem späť ku kormidelníkovi. "Udržujte kurz, kým sa neporadíme lepšie. Zmeny nahlásim alebo niekoho pošlem." Keď si odbavím svoje povinnosti, zájdem po mapu a poklepem Charlesovi na plece: "Pokiaľ mi pamäť slúži, chcel si bezpečný ostrov. Momentálne by som nepokúšala šťastie na pevnine. Najbližšie ostrovy sú bohužiaľ južnejšie než by bolo vhodné. Najlepšie by bolo ísť rovno k tornádam - a ak sa cestou niečo vyskytne, Andreal a Pravé oko budeme mať vždy k dispozícii. A - skoro by som zabudla - ak ma už nik nepotrebuje, som ochotná vziať si stráž pri kajute toho dievčaťa. Ak to teda Patrón myslel vážne," dodám a uškrniem sa. |
| |
| V kajutě Když se konečně proberu, pootevřu oči, hledím do neznámých očí, vykřiknu, a začnu se schánět po jakékoli zbrani, použitelné k obraně, pak mi dojde, že nejspíš nemám co najít, a co je zajímavější, ležím na místě, které nevypadá jako vězeňská cela, a houpe se....houpe.....houpe, Já jsem na lodi! Mazkenové! kde jsou? zamyslím se Ne, počkat, ty oči, neměly by tu být. pak si vzpomenu duch......zápas.....jsou to jen útržky, ale něco tam chybí.......no jistě! Ti lidé! kde jsou? konečně otevřu oči dokořán, a vidím celkem drsně vyhlížející tvář, ale je tam ňeco, něco, co by tam být má, ale není! zase napnu mozek Jistě! Chybí tam nenávist, vystřídala ji spíše zvědavost, nebo se mi to zdá? konečně mi dojde, že bych se asi měla ozvat "Já, nic neprovedla, jestli tady něco chybí, tak o tom nic nevím.............Kdo jste?" Zvláštní, když jsem rozesalá, to že o mizejících věcech nic nevím zní přesvěčívěji........ |
| |
| Nová osoba... Když šla Lilian hlídat novou zachráněnou dívku, tak já jsem šel do své kajuty a nalil si do svého oblíbeného poháru rudé fauní víno. Poté jsem si zapálil svojí dýmku jménem Noční stín a potáhl jsem si z gnomího tabáku. Nejlepší tabák na tomhle světě. Lilian hlídá neznámou dívku, která se právě probudila a uviděla Lilian. |
| |
| V kajute Radšej odstúpim, kým sa polelfka neupokojí, a s akýmsi chápavým výrazom ju sledujem. Napokon pristúpim bližšie a neubránim sa úškrnu pri zmienke o "niečom chýbajúcom". "Nič nechýba, chvalabohu. Okrem môjho klobúka, ale ten som stratila už dávnejšie, takže buď pokojná. Eh, kto som..." zatvárim sa trochu rozpačito. "Jednoducho Lilian. Navigátorka lode Perla. Bližšie určenie nežiadaj," mrknem na ňu a posadím sa na stoličku blízko postele. "Nemusíš mi vykať a nemusíš sa ničoho obávať. A teraz - aké je tvoje meno?" spýtam sa a prezerám si dievčinu zvedavým pohľadom. |
| |
| Svítá na lepší časy? "Dara...." mám vůbec co říct dál? Ne, co jsem to za člověka, že si nepamatuju vlastní příjmení? ".......ano, jenom Dara" Perla? Jestli je to TA Perla, tak se mám na co těšit... "Promiň, Lilian, řekla jsi Perla, to jako myslíš TU Perlu, o které mi vyprávěl otec? 'Loď s černýma plachtma, a posádkou tak hříšnou, že ji vyvrhlo samo peklo.' To je úžasný, celý život jsem hledala možnost, jak se na její palubu dostat, a teď mi říkáš, že jsem naní?" podívám se na ženu, která se mi představila jako Lilian "Můžu jít na palubu?" |
| |
| Nesvítá jen přestalo být zamračeno K tvému úleku se hned za Lilianinými zády objeví duch. ,,Fíha. Jednou nás zradí pár kouzelníků a už jsem hříšníci co musí navždy plout po mořích a to už nás zná několik generací. Podívá se na tebe. ,,Myslím že tvůj oec měl na mysli starou posádku Perly. Polovunu z nich jsem zabil o druhou se postarali Krakové. Byla to posádka na dvě věci." Potom se usměje. ,,Nemáme černé plachty ale byli tu. Teď bojujem proti mazkenům a mít černé plachty, by je mohlo mást." Trochu překvapeně sebou cukne. ,,Á abych nezapoměl, jsem Aren Patron posádky a lod Perla. Méno si nemusíš pamatovat všichni mi říkají Patrone." |
| |
| "Tak prosím, tu je vysvetlenie," zasmejem sa, keď sa za mnou zjaví Patrón. Už som si na to tak zvykla, že ma to ani veľmi neprekvapuje. "Takže...čo si robila na tej lodi? Nevyzeralo to, že by si tam bola dobrovoľne," pokračujem po chvíľke, stále pohodlne usadená na stoličke. Hm, nejako si sa nám, dievča zlaté, rozhovorilo, poviem si v duchu sama sebe a uškrniem sa. Vlastne je to dosť smiešne, počuť seba samú vypytovať sa ako malé decko na pokračovanie príbehu. |
| |
| V kajutě "Myslela jsem že je to jedna z těch obchdních lodí, tak jsem vlezla do podpalubí a plula tam až sem, nic tam nebylo, ale cesta to byla zajímavá, dokud se nerozhodli zkontrolovat zásoby, do podpalubí sice většinou chodil jenom jeden, nebo dva, ale tehdy se jich tam nahrnula spousta, a já se neměla kam schovat, tak mě našli. No a pak už víte, co bylo dál." Je to zajímavé, že teď to zní tak klidně, dyž jsem byla tam, moc klidné to nebylo. otočím na ducha "Vás asi baví oběvovyt se jen tak, že?" |
| |
| V kajutě Zamyslí se. ,,Jo posádka je zvyklá a alespoň si všechno pohlídám." Poté se zamyslí a důkladně si Daru prohlédne. ,,Kdo vlastně jsi? Vplížit se na , obchodní loď' '? Kdybysme byli jako mágové už byses s kamenem na krku potápěla do hlubin." Pousměju se |
| |
| V kajutě "Já, no, je to sice divný, ale když si vás od mala všichni nevšímaj, snažíte se udělat cokoli, proto, abyjste to změnili. No, takže někdo, se rozhodne, že bude, moc, moc dobrej a tak si zaslouží slávu, nějákým čestným způsobem, ale to mi nešlo, tak jsem zkusila tu druhou možnost, a světe div se, teď mě nahání nejeden panáček v uniformě, ani nevíte, jak je legrační, když se vás snaží sundat ze stromu tím, že na vás něco hulákaj." ušklíbnu se "no, poslední dobou, už nosej ty pušky, no tak jsem se rozhola trochu ztížit život nějákýmu obchodníkovi, jenže jsem pořádně nevěděla, jek má obchodní loď vypadat a...." Vlastně už netřeba dodávat, že? |
| |
| když zjistím že se náš nový objev probudil, zajdu také do kajuty a prohlížím si novou půlelfku .. něco se mi na ní libilo, ano .. ty jizvy .. chvilku jen tak koukám a poslouchám dotazy Patrona a Lilian a pak mě něco napadne .. to sis jen tak spletla loď mazkenů s lodí obchodní ? |
| |
| V kajute "Ach tak. Nuž, svet je plný nevysvetliteľných náhod a nehôd," prenesiem trochu teatrálne a vstanem. "Viac vedieť nepotrebujem. Vitaj na palube, Dara. Teda, aspoň čo sa mňa týka," usmejem sa. Potom sa otočím a vyjdem na palubu. Stále s úsmevom sa opriem o zábradlie a hľadím na horizont. Trochu jednotvárny pohľad, ale mňa nikdy neomrzel. |
| |
| V kajutě Zrudnu"Pochopte, já před tím v životě loď neviděla. Tak ani nemůžu vědět, jak vypadá ta obchodní." |
| |
| Moje kajuta Odpočívám a čekám, jestli i někdo přijde říct nějaký informace, nebo něco. Kurs Je určenej. Teď už jen plujeme. Sedím piji víno, pokuřuji z dýmky a čtu si příběhy trpaslíka Dorna. Pak si ale řeknu. ,, Doufám, že ta neznámá dívka bude v pořádku. Rád bych si sní promluvil. ,, Pokračuji ve čtení a nalívám si další sklenici vína. |
| |
| Charlesova Kajuta Dovnitř se zaklepáním vchází námořník. Je docela uvolněný takže se nejdná o nic oficiálního. ,,Pane Lilian Ainar,Sion a Patron si povídají s tou zachráněnou pokud vím menuje se Dara. Je v kajutě felčara." A otáčí se k odchodu. Felčarova kajuta Patron pokrčí rameny a řekne. ,,To už je teď jedno. Jedeš s námi nebo tě máme na nějakém člunu poslat k Okům?." Prohlédne si tě.,,Vypadáš v pořádku myslím že tě ani moc nezranili. Až na ten bič." |
| |
| Nalezena v moři... Přijde ke mně námořník a řekne mi, že nalezená dívka, která se nejspíš jmenuje Dara se probudila a povídá s ostatníma. Rychle se zvednu a vyrazím do felčarovy kajuty. Když tam přijde, slyším jak patron nabízí dívce, jestli s námi zůstane a nebo jí někde vyložíme. ,, Já rozhodnu, co sní bude. ,, Kouknu na Patrona a lehce se usměju. Pak přijdu k dívce a řeknu. ,, Zdravím. Jsem kapitán téhle lodi... Slyšel jsem že se jmenuješ Dara. Co si zač?? ,, Podívám se na ní nedůvěřivě. |
| |
| kajuta Když se mě duch zeptá, chystám se k odpovědi, ale nově příchozí mě předběhne Oou, to nezní že bych měla na výběr, ale co, tam kde sem byla mě nepošlou, díky bohu. když mě osloví s otázkou co sem zač, připomene mi nesčetné panáčky v uniformách co se ptali na totéž. "Půlelfka, co na sebe upozorňuje tím, že krade," usměju se To těm panáčkům většinou stačí, ale pochybuju, že by to stačilo tomuhle vypadá, že mu to pálí. "mimo to jsem poprvý v životě na lodi a musím říct, že to houpání se mi nelíbí. Stačí?" |
| |
| Po boji,nový člen posádky Zpátky na Perle prohlížíme co jsme našli.No moc toho není tak se pak radši podívám na tu dívku.Když omdlí a já vidím ty rány bičem,no aspoň že zde nehraje černá magie. "Jistě měla by jsi odpočinout a taky ať se na jí někdo podívá."souhlasím s Patronem projedu si rukama vlasy a zatímco Lillian vtipkuje otočím se abych zjistil co vše jsme vlastně našli.Charles se na mně otočí a ... no co asi bude chtít? "Jistě seženu seznam všeho co se tam našlo."přikývnu a jdu to zařídit.Pak zajdu Charlesem abych mu podal zprávu o tom co se našlo ovšem nenajdu ho a tak se rozhodnu že se vydám do felčarovy kajuty seznámit se s tou novou zachráněnou dívkou.Když dorazím tak se usměju když zaslechnu jak mluví Charlesem.Pak však svůj úsměv skryju a vejdu do kajuty. "No myslím že by jsi nám zatím mohla říct jak se jmenuješ." Pak se rozhodnu to zatím nechat na Charlesovi a když jí dostatečně vyzpovídá tak mu řeknu co se našlo na té Mazkenské lodi. |
| |
| Nalezena v moři... ,, Takže zlodějka. Mam pravdu?. ,, Usměji se a přimhouřím oči. ,, To bysme tě měly nechat na nějakým opuštěným ostrově. Co??,, Znovu se usměji a pořádně si jí prohlížím. |
| |
| další zpověď Když do kajuty vejde další muž, a zeptáse mně na jméno už po druhé odpovím "Dara" když potom kapitán navrhne, že by mě nechali na ostrově, řeknu první věc, která mě napadne, i když toho setinu po té zalituju "A bude tam na tom ostrově jaště někdo? " co mě to napadlo? můžu skončit na ostrově, a ptám se, jestli tam někdo bude! |
| |
| Neznámá zlodějka... ,, Co nerozumíš nad slovy opuštěný ostrov?? ,, Usměji se. ,, Buď mě provokuje a na ten ostrov chce. ,, Usměji se. ,, A nebo je blbá. ,, Usměji se ještě o něco víc. |
| |
| Kajuta "Rozuměla jsem všemu, jen se ptám, kolik lidí už tam skončilo." odmlčím se, aby měl čas odpovědět, pak se zeptám "No a když nepůjdu na ostrov, tak se mnou bude co?" |
| |
| Co sní bude??... ,, Kolik lidí už tam skončilo?? ,, Usměju se a řeknu. ,, Jestli tě to zajímá, tak se tam můžeš podívat. ,, ,, A když neskončíš na ostrově, tak nesjpíš asi zůstaneš snáma. ,, Usmě ju se. ,, A nebo tě prodáme otrokářům. ,, Udělam smějící ksicht, aby poznala že si dělám srandu. |
| |
| mm, ne že bych se do toho chtěla motat, ale mohla bych ji vyslechnout s vaší pomocí snáz, PRAVDA, NEBO LEŽ odhalí každou nepravdivou věc v jejím životě |
| |
| Nabídka... Když ke mě přijde Sion a řekne co dokáže, jen se usměju a řeknu. ,, To zatím nebude třeba. ,, Přitom se kouknu na Daru. |
| |
| Co s ní bude?... Podívám se Daře hluboko do očí a řeknu si. ,, Co sní mam dělat? Když jí uvěřím a pustím jí mezi nás, může nás kdykoliv přepadnou a může to být třeba i mazkenskej špeh. Jak mam vědět třeba, že až bude někde v přístavu, že nás neoloupí o zlato a drahé zbraně a věci a neuteče?? Jak mam vědět co je zač a co se jí právě motá hlavou… ,, Podívám se nedůvěřivě na Daru, ale pak si řeknu. ,, Ale třeba nelže a bude dobrá společnice… Sioninu metodu nechci použít. To bych použil na nepřítele... Ale na ní??... Já vážně nevím... ,, Narovnám se a pořádně se zahledím do jejích očí a řeknu jí. ,, Jak si chceš získat mojí důvěru?!! ,, |
| |
| důvěra "Řekla bych, že už ji z části mám, jinak bych nebyla v kajutě tvé lodi, ale na dně moře." doufám, že se to nerozhodne napravit řeknu si s trpkým úsměvem "Ale, kdyby to nestačilo, myslím, že by mě někdo z tvé posádky mohl nějákou dobu hlídat, potom bys měl jistotu, že nic neprovedu a kdyby ses bál, že bych mohla v přístavu utéct, mohl bys mi zabavit na chvíli hryčky, a zamknout mě v nějáké hlídané kajutě." odmlčím se "No, ale každopádně, by mě zajímalo, co je ta 'pravda lež' za potvůrku.....né že bych neznala význam slov, ale tohle příjemně nezní." jak si získat něčí důvěru.....takhle blábolit už dlouho nevydržím, musím na něco rychle přijít. "Nech mě v noci volně se pohybovat o lodi, a když se probudíte živí a zdraví, můžeš mi věřit, stejně mám na tuctumíst schované univerzální klíče, takže kdybys mě zamknul, nepomohlo by to." |
| |
| Důvěra Patron se zájmem poslochá obhajobu Dary. Poté se nakloní k Charlesovi a pošeptá mu. ,,Kapitáne. Nech jí dnes večer volnost. Nemusím spát." A šibalsky mrkne na Charlese. |
| |
| Co s ní bude?... Usměju se a řeknu. ,, Už jenom za ty schované klíče bych tě měl hodin mořským hadům!! ,, Přitvrdím na hlase. Pak vyslechnu šepot patrona, zamyslím se a pak se zase kouknu a teď ještě víc podezíravě a trochu se zlostí na Daru. ,, Tím že jednu noc budeš dělat kamarádku, neznamená, že to si... ,, Odmlčím se a pak dodám. ,, Prozatím tě nechám na lodi ale pod kontrolou... A tuhle noc hlídej teda ty, když sto tak chtěla... To je vše! ,, Z hrubým hlasem a se zamračenýma očima, se otočím a odejdu pryč do své kajuty a nechám si zavolat Sion a patrona. |
| |
| Co sní bude?.... Patron se pousměje nad slovy Charlese. Pak nasadí kamenný výraz a vyjde ven. Dojde do Charlesovi kajuty. Rozhlídne se jestli tu někde není Sion ale když jí neuvidí tak pokrí rameny a vejde do kajuty. Charles vška byl rychlejší a tak tu Patron nemusí čekat na kapitána. ,,Co potřebuješ kapitáne?" Tímhle tykaním ale ne oslovování jménem mohl urazit nebo dokázat že Charles nemá absolutní moc. Myslím ale že jsem ho tím naštval. |
| |
| Co se mnou bude Když kapitán řekne něco o mořských hadech, začnu si upravovat účes a o několik vteřin později leží na stole asi tucet vlásenek, nato si sundám botu a vysypu z ní další totéž provedu s druhou, dále obrátím naruby všechny tajné kapsy na mém oblečení, "Stačí?" položím na stůl poslední vlásenku spolu s půl tuctem univerzálních klíčů. |
| |
| Zlodějka,Charles a rozhodnutí Ta žena bude nejspíš zlodějka,sama to přiznala i to že se na moři nevyzná a ani že neumí loď obsluhovat,ale vloupat se na Mazkenskou loď?Co si myslela že tam najde?No zachránili jsme jí,ale co dál?Stojím dal na místě kde jsem vešel a sleduju její rozhovor s Charlesem. Jistě chápu ho,navíc její smysl pro humor byl projeven v poněkud nevhodnou situaci. Pak se do toho vloží Sion,jistě její kouzlo by hodně osvětlilo,ale moc se mi to nezamlouvá. Tohle kouzlo bývá používané k výslechu zajatců,ale zde není poněkud přehnané? Ovšem i Charles si to myslí a nakonec poněkud naštvaně odejde.Tak jen povzdechnu a pak sleduju jak Dara vytahuje všechny univerzaální klíče a vlásenky a jen pozvednu obočí.A pak přemýšlím co dál jistě možná bych měl chvíli počkat a až se Charles trochu uklidní tak za ním zajít a no ... uvidíme co se dá dělat.Jistě chápu jeho obavy a pak je to ... no uvidí se.Tak se jen zadívám na vše co je na stole a pak se zeptám: "A je to skutečně všechno?" |
| |
| odhalení Když se mě zatím neznámý muž zeptá, jestli je to všechno, omluvně pokrčím rameny, osuším a položím na stůl vlásenku, kterou jsem měla až do teď zaklíněnou mezi zuby napatře, "Já si nemohla pomoct, to už je zvyk. Tahle už je vážně poslední." pokusím se o úsměv, ale moc se mi nepovede Tihle jsou chytřejší, než ti panáčci za souše, oni se mě nikdy nezeptali, ale když už se zeptal, proč bych nevytáhla i poslední záchranu, stejně by je napadlo, necha hlídat dveře, a kdyby v nich zarachotila vlásenka, nic by mi nepomohlo. |
| |
| Co s ní bude?... Už se chystám jít, když mi Dara vysype na stůl všechny svoje vlásenky. Pak se zapojí Ace a zeptá se jestli je to vše. Když Dara vyndá z pusy prý poslední vlásenku, jen se usměju a řeknu. ,, S tebou to bude ještě zajímavý... ,, Ušklíbnu se a okamžitě odejdu do své kajuty. Pak tam přijde Patron a zeptá se mě, co potřebuju. Podle tónu a oslovení jsem poznal, že mi chce naznačit, že má velkou moc a možná i větší. Klidně se usměju a řeknu. ,, Chci jen vědět, co si myslíš o Daře... ,, V klidu mu podám otázku a napiju se vína. |
| |
| kajuta Když vidím že nejspíš už nebudu zapotřebí, tak se pomalu otočím a vycházím z kajuty.. těsně před tím než výjdu úplně se ještě otočím na Daru "kouzlo pravda nebo lež.. jak z názvu již vyplývá.. vysypeš i ta nejtajnější přání, a to by se Ti určitě nelíbilo.. " a s pobaveným úšklebkem odcházím ven, kde se opřu o stožár a kochám se pohledem na krásu modrého světa.. po chvilce rozjímání nad nevysvětlenými věcmi si vzpomenu že mi něco chtěl kapitán "asi bych tam měla jít .." rozmrzele se protáhnu a jdu za kapitánem .. " Tak jsem tu, co jste potřeboval ? " |
| |
| soukromá zpráva od Kapitán Charles Deep pro Mezi tím co čekám na odpověď patrona, otevřou se dveře a vyjde Sion. Kouknu na ní a řeknu. ,, Potřebuju, aby si pro mě něco udělala. Potřebuju, aby si nenápadně dohlídla na Daru. Má dnešní noc hlídku. Její první úkol. Nebudu nic riskovat. Takže nějak nenápadně jí dnešní noc kontroluj. Nechci ale, aby o tobě věděla… Rozumíme si?? ,, Podívám se do jejích očí a mírně kývnu hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od [Lodní čarodějka] Sion pro Když konečně dorazím ke dveřím kajuty, chvilku váhám .. zda klepat či ne .. po chvilce rozmýšlení lehce zaklepu a vstoupím do kajuty.. Když vstoupím uvidím patrona a Charlese a nevypadali že by si říkali co si dají dnes k večeři .. pomalu přistoupím blíž ke stolu a čekám co se po mě bude chtít.. Když mi Charles řekne oč jde, zapřemýšlím.. " No.. nějak to zkusím udělat, ale toto by byl úkol spíš pro pátracího mága .. žádné sledovací kouzlo neumím a předpokládám že ani vy zde nemáte svitky ze kterých bych se mohla učit.. nebo... Pomalu a váhavě se otočím na patrona možná, že by mě mohl něco málo naučit tady Váš patron .. rozhodně nedokáži vše co on .. ale jednoduché sledovací kouzlo určitě zvládnu |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro Dlouze přemýšlí a pak se pousměje. ,,Nevím co si mám myslet. Je to očividně výborná zlodějka. Nevypadá ale na vraha nebo zrádce. To sami poznáme." Než může mluvit dál vstoupí dovnitř Sion. Při její otázce se na ní ostražitě podívá. Pak jeho pohled změkne a řekne ,,Znám jedno neškodné kouzlo. Sion ale budeš muset být v naprostém klidu. Je to kouzlo VĚRNÁ STRÁŽ trvale jsem uložil nejblišší cíl tohoto kouzla do středu lodi. Pokud ho vyvoláš budeš schopná sledovat celou palubu lodi a i podpalubí. Funguje tak že se pomocí zatraceně složitého zaklínadla vytvoří ,,strážní věž" místo odkud uvidíš do vzdálenosti nějakých 30 metrů. Neuvidíš skrz mlhu ani dřevo ale pomocí dalšího stejně dlouhého zaklínadla se mi podařilo že můžeš ,,jezdit" po celé výšce čáry prochazející svisle bodem kde jsem udělal ,,strážní věž". Zkráceně můžeš prohlížet jakoukoliv úroveň lodi. To je asi to nejrychleji naučitelné kouzlo co znám." Vytáhne z kapsy průstvitný svitek a hodí ti ho. Zamumlá pár slov a svitek se zhmotní. ,,Má to ale 2 podmínky. 1. je že pokud jsi dál než je dosah ,,Strážní věže" uvidíš jen černo. Dále pokud tě někdo vyruší nejspíš omdlíš a vize zmizí. Pokud ale to vyrušení bude jen malé, pouze zmizí vize. Nejspíš tě zamkneme do nějakého skladiště. Někam kam neteče." Pousměje se a opře o stěnu. |
| |
| soukromá zpráva od [Lodní čarodějka] Sion pro |
| |
| soukromá zpráva od Kapitán Charles Deep pro Vyslechnu si patrona a pak sion a řeknu. ,, Dobrá... Souhlasím s vámi. ,, Přikývnu a kouknu na Sion. ,, Běž to prostudovat a vymysli si, kam se schováš a potom mi dej vědět. To je všechno. Můžeš jít. ,, Když už Sion pomalu odchází, ještě jí zarazím a řeknu. ,, Počkej... A hlavně opatrně s těmi kouzly... ,, Mírně se usměju a kývnu hlavou na to, že už může jít... Pak se otočím na patrona a řeknu. ,, Taky si nemyslím, že bude zákeřná a že nás zradí, ale jistota je jistota. Nechci nic riskovat a to ty musíš chápat... ,, Mírně se usměju a přitom se zahledím do jeho tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro Ušklíbne se. ,,Chápu to. Myslím že bude stačit když já budu neviditený dávat pozor a Sion využívat moje kouzlo. možná že nic neuvidíme ale přesto bych radši pár nocí hlídal navíc. Je to pořád zlodějka a zlodějům není radno věřit. Vše?" Zeptám se a otočím se ke dveřím. |
| |
| soukromá zpráva od Kapitán Charles Deep pro Vyslechnu si poslední věty patrona a dodám. ,, Souhlasím... Tak, to je všechno... Kdyby se něco stalo, nebo kdybyste mě potřebovaly, tak budu zde... ,, Ukloním se na rozloučenou a sednu si k pracovnímu stolku. Počkám až ostatní odejdou. Pak si zapálím svojí dýmku a naliju další korbel rudého vína. ,, Co je ta Dara zač... ,, Zamyslím se a poté se napiji vína a protáhnu se. Poté se v klidu opřu o opěradlo dřevěného křesla a otevřu svůj deník draků a začnu si ho pročítat. |
| |
| soukromá zpráva od [Lodní čarodějka] Sion pro Když kapitán dal najevo že už asi nic nepotřebuje, sebrala jsem se a šla do své kajuty, zamkla se a začala studovat svitek. Hmm .. docela schopný patron .. kouzlo je přesně jen pro jedno použití.. dá se použít jen tak a né jinak .. Asi hodinu a půl tam bloumám .. když konečně do hlavy dostanu všechny potřebné formule začnu pomalu přemýšlet kde by asi bylo nejlepší kdybych se na noc schovala ..Kuchyň ?? .. ne to né .. mohl by se tam někdo k ránu dobývat .. chmm no.. možná sklad střelného prachu .. musí tam být sucho a neměl by tam být tak snadný přístup .. raději se ještě zeptám kapitána .. svitek stočím a schovám pod plášť .. a vydám se do kajuty kapitána .. když dorazím zaklepu .. počkám na vyzvání o vstoupení .. "Kapitáne, formule jsem se naučila a napadlo mě že bych se mohla na noc schovat ve skladišti střelného prachu .. potřebuji klid a žádné vyrušování .. a pokud se nemýlím tak tam by to mělo být v pořádku, opravte mě pokud se pletu .. jinak mě nic moc nenapadlo .. jsem na lodi krátce a ještě pořádně nevím kam má posádka přístup a kam ne" přednesu mu svůj návrh a čekám co na to řekne .. nebo zda zavolá patrona poradit se .. |
| |
| Noc Na lodi Perla je sice klid ale světem zuří tichá válka. Posádka nemá komu věřit. Domácí je považují za blázny, lidé z magického poloostrova za zrádce. Nyní se vydávají na ostrov chymér aby získali Bylinu která jim pomůže v boji s chymérou hlídající jediný průliv mezi Moři světel a Moři smrti.  Na lodi samotné se odehrává další drama. Zachráněná Dara je zloděj. Kapitán Charles s posádkou jí nějak o zkouší projde?. Bedlivé zraky sledují její činy. Noc se snáší a s ní příležitosti. Začíná lehce poprchávat, slunce právě zachází. Loď se pomořila do tmy. Přežijí její členové Noc? Nebo budou zrazeni či přepadeni? |
| |
| Noc Těsně po setmění začnu pomýšlet na spánek, Mám spát? Nebo ratši zůstat vzhůru? Co by mi mohli v noci udělat, ne ví, že jsem lupička, nejspíš se cítí stejně ohrožení jako já, ne dnes spát nebudu, je to až moc nebezpečné. najednou si uvědomím, že za posledních pár dní, bylo posledním jídlem několik jablek v pístavu a s pitím to nevypadá o moc lépe, Jasně, zeptám se, jestli mi dají napít a oni mě otráví, to určitě. Ale na druhou stranu, kdyby mě chtěli otrávit, proč by mě zchraňovali? Mysleli si snad že něco vím, kvůli čemu by jim stálo za to mě ušetřit? Stěží. zahloubaná do vlastních myšlenek začínám pomalu usínat a tak se rychle vzchopím, a začnu se nehty škrábat po dlani, abych zůstala vzhůru Proč jsem nezůstala ne pevnině? Tam bylo dost možností něco ukrást, ale ne, Daře se tam nelíbilo, chtěla okrást obchodní loď, no jasně, a místo toho vlezla na loď po zuby ozbrojených mazkenů. To sem celá já, vrhnu se po hlavě do čehokoli, co mi přeletí před nosem. nakonec si uvědomím, že už nám vážně žízeň a po dalším rozjímání se rozhodnu "Nemáte tady něco k pití?" v ten okamžik si připadá zvláštně, jsem na cizí lodi, o které nekolují zrovna nejpřátelštější zvěsti, obklopena cizími lidmi a půlelfy, naprosto ochotně jsem se vzdala svých vlásenek, ikdyž neví o třech dýkách, a teď se ptám, jestli mají něc k pití. Babička měla pravdu, já jsem mamlas, mamlasem jsem se narodila a mamlasem zůstanu. |
| |
| Moje kajuta Odpočívám, přemýšlím a čtu si deník, když po nějaký době za mnou přijde Sion a řekne mi její názor. ,, Tam ne. Taky jsem o tom přemýšlel a budeš tuhle noc u mě v kajutě. Běž ke kuchařovi a řekni mu, že máš povoleno si vybrat nějaký jídlo a pití. Jakmile to dostaneš, vezmi si věci ke kouzlení a přijď ke mně. Už je na čase začít... ,, Kývnu hlavou, aby si pospíšila. Asi po pěti minutách co Sion odešla, přišel jeden námořník a řekl. ,, Pane kapitáne, ta nové žena si přeje nějaké jídlo a pití. Chci se vás zeptat, jestli jí mam něco donést, nebo ne. ,, Chvilku se zamyslím, usměju se a řeknu. ,, Jo, ať si něco vybere... Nemůžeme přece vypadat jako lakomci. Až si o něco řekne u kuchaře a on jí to dá, tak pak mi běž oznámit co to bylo za jídlo a co všechno jí kuchař dal. ,, Zdůrazním to všechno. Usměju se a řeknu, ať jde. Poté si zapálím dýmku a začnu si pokuřovat. |
| |
| přípravy Vyslechnu si kapitánovo názor, "Dobře, asi máte pravdu" hned se otočím a spěchám za kuchařem od kterého si vemu něco málo masa, pití a kus chleba .. To by mohlo stačit, určitě bude mít ještě něco v kajutě... cestou se stavím u sebe, vemu svitek od Patrona, svoje amulety si schovám pod plášť, svíčky chvilku hledám v nepořádku na stole a v šuplících až je konečně najdu, chvilku přemítám zda si s sebou mám vzít i sošku mě svatou, pak ale usoudím že ji raději nechám zde aby se jí nic nestalo. Kouknu ještě jestli jsem něco nezapomněla, když zjistím že vše mám vydám se ke kajutě Charlese.. rozrušením z nadcházející chvilky ani nezaklepu a roztržitě rozrazím dveře "tak jsem připravená" čekám co Kapitán přikáže .. |
| |
| Moje kajuta V klidu si kouřím dýmku a přemýšlím, když se rozrazí dveře a do mé kajuty vlítne Sion. Já se leknu a zakuckám se z kouřem. ,, Ech... Ech... Klid Sion. Vím, že si nedočkavá, ale trochu zdvořilosti a chladný hlavy by ti prospělo. ,, Usměju se. ,, Pojď dovnitř a udělej si pohodlí. Támhle máš volnou židli se stolkem ,, Ukážu jí prstem prázdný malý stoleček s jednou židlí a svíčkou. ,, Jak to chceš provést, jestli se můžu zeptat? ,, Kouknu se do jejích očí. |
| |
| Na palube Kým sa všetko okolo tej novej vyrieši, na svet už pomaly padá noc. Začína pršať. Ja, odkedy som opustila kajutu, som sa nehla z paluby. Na tvári mám namrzený výraz. Môj klobúk je niekde v nenávratne a mne už pár minút kvapká na hlavu. Zavrčím a trochu sa otrasiem. Tesnejšie si pritiahnem kabát k telu a začnem sa prechádzať sem a tam. Do svitania je ešte dlhá doba... |
| |
| Kajuta -> věž Když vidím že kapitán se zakucká tak se omluvně usměji a pravím "omlouvám se kapitáne" vyslechnu jeho otázku.. chvilku nechám ve vzduchu otázku plynout .. pak se pomalu otočím ke stolku položím na něj věci.. mezi tím povídám No, kouzlo funguje tak.. že se musím úplně soustředit na věc kterou chci vyvolat.. říct příslušná zaříkadla.. a dát do toho svou energii .. neptejte se mne jakou .. kdybych vám to měla vysvětlit tak sama nevím pořádně jak.. a rozhodně by bylo dobré kdyby Vás nikdo nerušil.. nechci abych byla vyčerpaná a ještě ke všemu v bezvědomí .. zatím co povídám namaluji si kruh soustředění posbírám svíčky kolem .. zapálím .. sednu si "a Teď mě prosím nerušte" pomalu se oddám kouzelní .. odříkám formule .. |
| |
| Moje kajuta Vyslechnu si Sion a pozoruju jí při připravování na kouzlení. ,, Neboj. Přes noc mě nikdo nesmí rušit, to je pravidlo. Jediná výjimka je něco extra důležitého. Například velká bouře, nějaké napadení a podobně. Já si půjdu lehnout a nebudu tě rušit. Tak zatím... Potkáme se nejdéle ráno. ,, Dořeknu, dopiju poslední sklenici vína a lehnu si do postele. Pozoruju Sion při jejím transu a pomalu usínám. |
| |
| kajuta, kuchař Chvíl poté, co se zeptám na něco k pití, příjde námořník a odvede mě ke kuchaři. "Zdravím." pozdravím jej, pak dyž příjde na to, abych si něco vybrala řeknu "Nějákou zeleninu, nebo ovoce, prosím...a trochu vody." Když to dostanu,vrátím se do kajuty, kde jsem se prve probudila, tam si sednu na postel a začnu jíst Hmmm, zvláštní, v té kuchyni bylo tolik masa a tak málo ovoce a zeleniny......to tu snad všichni jí maso? když dojím, vyjdu z kajuty a zamířím k prvnímu námořníkovi, co uvidím prví co mne napadne, je vybrat mu kapsy, pak si ale uvědomím, že bych byla jediná podezřelá a tudiž i jediná udaná....Ne, to nepůjde, budu muset jen mluvit... "Co se tady obvykle děje? Je nějáká zábava, nebo se jen sedí a dívá z okna?" čekám na odpověď a snažím se působit co nejvíc znuděně Jo, teď mi řekni, co se bude dít, ať mám šanci vymyslet plán, jak se dostat z téhle houpající se tentononc. |
| |
| Námořník Když se zeptáš pokrčí rameny. ,,Zatím vždy když byl klid zaútočili na nás" Usměje se. ,,Nevím o tom že by se toho tady dělo moc. Nejčastěji prostě sledujem oceán a pracujem. Ale podpalubí tam je medovina a pivo tam se pořád něco děje. Rvačky, pěstní souboje, někdy sipár inteligentů dává hádanky, kostky a nejčastěji házíme nože na obraz Arcimága z Magického poloostrova." Na tváři se mu objeví zlověstný úsměv. ,,Originál nemáme ale nějakej neopatrnej zloděj taky poslouží. Kapitánovi snad nebude vadit když mu zloděje dodáme po kouskách. Stejně by ho hodil přes palubu." Poodejde a opře se o zeď. Pořád se pochechtává. Z hlavní místnosti podpalubí uslyšíš výbuch smíchu. Zábava asi začala. |
| |
| / můžete být v podpalubí ale pokud tam přijde Charles všichni se začnou chovat jako andílci. Charles tuší že se b podpalubí něco rozhodně děje ale přesně neví nic moc./ |
| |
| soukromá zpráva od Patron posádky a lodi Perla pro Slyšíš i vidíš celý ten rozhovor. Můžeš se podívat i do podpalubí a můžeš to říct Charlesovi. Už ses sese dostala do pasivního sledování takže na mluvení nemusíš přerušit a znovu zahájit kouzlo. |
| |
| zábava Muži poděhuji, pak se vydám do podpalubí Snad nebudu TEN zloděj... Když tam dorazím najdu nejbližší skupinku, co si dává hádanky "Dobře, chlapi, zkuste tuhle: Vrah odsouzený k smrti, si může vybrat mezi třemi místnostmi- v první zuří požár, v druhé jsou plně ozbrojení vrazi a ve třetí jsou lvi, kteří tři měsíce nežrali. Která pro něj bude nejbezpečnější?" No, teď uvidíme, jak ste na tom s hádankama 'intelekti'....sice bych vám mohla dát něco zpočítat, ale to by dopadlo ještě hůř... Tímto způsobem pokračuji dál a dál, pokud do podpalubí vejde kapitán, nebo někdo jinej vysokého postavení, schovám vše, co se mi zatím povedlo štípnout pod stůl. Pokud ne, až se množství štípnutých věcí ještě zvětši, položím je všechny najednou na stůl "Čí to je?" zeptám se, jako bych to právě našla. |
| |
| Temnota
Dara se baví a přivydělává si v podpalubí. Většina posádky však spí a odpočívá. Až na Sion. Bedlivě sleduje palubu. Všichni uslyšíte divné hlasité mručení s magickým podtextem. Během pár minut jste všichni nastoupení na palubě a zjišťujete co se děje. Bez varování během chvíle zmizí měsíc pod mraky. Zlověstná oblaka se začínají objevovat. Zvedá se vítr. Vlny se zvětšují a moře je stále temnější a divočejší. Sion pocítí příval magie. Neobyčejné magie která jakoby vycházela z mračen. Začíná se blýskat na obzoru. Uvidíte vrak lodi na kterém se rýsují ohavné postavy Kraků. Než stihnete zareagovat proženou se kolem vás. S úžasem sledujete Kraky ve vodě s vystrašeným výrazem prchat protisměrem. Bouře zmítá stěžni. Vlny několikrát vyšší než paluba lodi. Nezřízeně se řítíte po moři. Pak vše ustává a před vámi se rýsuje ostrov osvícený měsícem. Listnaté stromy a kapradiny obklopují kamenitou pláž. Přímo před vámi jakoby vás zvalo kamenné molo s velkých kvádrů žuly. Nad ostrovem se vypíná do výše ohromný chrám porostlý stromy a zarostlý kapradinami. Na vrcholu vidíte stojan a v něm diamantové oko. Nikde nevidíte nikoho ani nic živého jen na pobřeží leží pár mrtvých Mazkenů. Všude kolem ostrova i vás zuří bouře. Jste v oku hurikánu. Perla je velmi poškozena a námořníci žasnou že se ještě nepotopila. Nemáte jinou možnost než přistát a doufat že opravíte loď dříve než se hurikán pohne a vy zmizíte v pěně nejdivočejšího a nejkrásnějšího živlu. Svítá.  / Podstavec na oko je stejný jako na Sauronově věži z pánu prstenů/ |
| |
| Ostrov Když celá posádka přežije zlou magickou bouři a všechno náhle utichne. Všimneme si ostrova. Zrovna svítá a rudé paprsky ho dělají ještě krásnější a čarovnější než už sám je. Nějakou chvíli ještě pozoruji tu kouzelnou nádheru a pak se vzpamatuji a rozhlídnu se kolem. ,, A sakra!!!... Perla toho dost schytala! Musíme jí opravit. ,, Řeknu si, když si prohlížím zničenou loď. Některý stěžně jsou zlomený a popraskaný. Zábradlí taky. Většina balist jsou nefunkční. V lodi jsou díry. ,, K ostrovu! ,, Zakřičím a námořníci se dají do práce. Poté přijdu k jednomu námořníkovi a řeknu mu. ,, Sežeň mi okamžitě patrona, důstojníka, navigátorku a čarodějku! Ať přijdou do mé kajuty! ,, Rozkážu jednomu námořníkovy a pak se otočím k odchodu. Pak se ale zarazím, otočím a ještě zakřičím na námořníka. ,, Počkej! A ještě tu novou zlodějku! Ta ať taky přijde! Běž! ,, ,, Ano kapitáne. ,, Odpoví námořník a běží splnit svůj úkol. Já mezi tím sedím ve své kajutě u poradního stolu a čekám. |
| |
| Zábava, kajuta kapitána Zrovna se senzačně bavím, když za mnou příjde muž s tím, že mám jít za kapitánem. V ten moment by se ve mě krve nedořezal. "Jjjjjá?" zakoktám se, ale protože už vím, že horší by bylo neuposlchnout, vrátím všechny štípnuté věci majitelů a s pohřebním výrazem ve tváři zmířím do kapitánovy kajuty. Když tam dorazím, postavím se přes ně, smutně se na něj zadívám, ale pak se vzchopím "Všechno jsem vrátila, nic jsem si nenechala. Ale, když myslíte......kde je prkno a provaz?" ptám se pohřebním tónem a už se po zmíněných věcech rozhlížím. |
| |
| Kajuta kapitána Po napínavé bouři která Patrona málem vysála svolá Charles poradu. Voják k Patronovi ani nedoběhne a on už říká. ,,Ano jdu za Charlesem." Znaveně se otočí ke zdi Kapitánovi kajuty. Vysýlený, kvůli držení lodi po hromadě, propluje ( což je poprvé ) skrz téměř průhledný a s nohami ztrácejícími se v Nicotě ( což je také poprvé ). Už je zde Dara s výrazem oběšence. A schání se po oprátce. Patron si vedlění stoupne a otočí se prázdným pohledem k Charlesovi. ,,Pokud jí chceš oběsit nebo hodit přes palubu máš smůlu. Skoro všechny volný provazy jsou v háji a zbývajícíma bych radši šetřil. A házení žralokům by se taky nepovedlo. Široko daleko a menší rybička. Vždycky jí ale můžeš probodnout. Máš nějakej další důvod proč si svolal poradu?" Patron se znovu trochu vytratí. Nyní od pasu dolů vypadá jako mlha. |
| |
| Kajuta "Mě nemusí schánět kapitáne" rozmrzele zvednu hlavu ze stolu.. po dokončení kouzla sem asi patrně usnula.. co se to sakra děje.. Patron.. skoro rozplynutý.. zlodějka se tváří jako kdyby jí někdo právě měli věšet.. "Omlouvám se.. ale usla sem tady na stole.. co se děje ? " Pomalu se zvednu.. a zaujmu místo po Patronově pravici.. |
| |
| Kajuta Akonáhle sa strhne búrka, zakričím pár pokynov pre kormidelníka a snažím sa prispieť svojou pomocou, ale po tom, čo ma vlny párkrát prekopŕcnu po palube sa radšej stiahnem do podpalubia... Keď búrka ustane (usudzujem to z toho, že loď sa už tak bláznivo nehádže po hladine) príde do mojej kajuty námorník a oznámi mi, že ma hľadá Charles, mňa a ostatných. Vraj je porada. Vyžmýkam posledných pár kvapiek z lemu košele a vyjdem na palubu. "No páni," zahvízdam. Loď rozhodne nevyzerá najlepšie. V Charlesovej kajute už je Sion, Patron (ktorý sa nám akosi vytráca) a Dara. No a samozrejme kapitán. "Zdravím! Ste všetci v poriadku?" spýtam sa to, čo je pre mňa v tomto momente najdôležitejšie. A potom dodám: "O čo ide?" |
| |
| Noc,den a bouře Takže ta malá zlodějka přece jen neodevzdala všechny vlásenky.Všiml jsem si jejího udiveného pohledu,ale moje pečlivost se mi zatím vždy vyplatila. "Ano to určitě."usměju se na Charlese který s tím nejspíš nepočítal.Jistě při tom co dělate se naučíte čekat nečekané.Ovšem pak odejde do své kajuty já se vydám na palubu a chvíli se dívám na nebe. Co nás ještě potká. I Sion má stejný nápad,ale pak odejde do kapitánovy kajuty.Já se však rozhodnu zůstat a užívat si klidu dokud tu je. Teda relativního klidu,obávám se že tohle je spíš klid před bouří.U těch nafoukaných mágů jsme si taky mysleli že když vše oddřem tak ... Mám opět ten špatný pocit,ale nakonec se rozhodnu zůstat na palubě. Drak na lovu ... Otočím se ke kajutě té zlodějky a pak zavrtím hlavou.Podívám se k potemnělé obloze a všimnu si že začalo poprchávat no Charles měl pravdu tahle noc bude ještě zajímavá. A právě toho se obávám. A moje obavy se splní když zaslechnu to magické zaříkávání.Ovšem pak se potemní ještě víc a zvednou se vlny spolu s mraky které přikryjí měsíc. Magická bouře ... drak na lovu ... Pak si všimnu vraku lodě a Kraků které něco docela dost vyděsilo. To není dobré když to vyděsilo Kraky tak ... Nestihnu dokončit myšlenku a začne to.Magie je uvolněná a bouře zuří v celé své síle.Perla se zmítá jako malá hračka a já se držím stěžně a snažím se překřičet vítr.Taky to že se mně často přelilou vlny mnohem větší než je paluba lodi působí že moje udělené rozkazy nejspíš těží dojdou tam kam mají.A pak vše utichne držím se stěžně a lapám po dechu zatím co ze mně okápavá voda. Fuj tak to bylo o chlup ... štěstí přeje odvážným,bláznům a nám ... Ikdyž je pohled na ostrov krásný rozhodnu se podívat jak je na tom Perla.Tento pohled už není tak krásný,vlastně je docela trystní,ale máme štěstí že jsme se nepotopili.Charles velí k ostrovu,ale myslím si že je docela jasné co máme dělat.Pustím se stěžně,vyždímám z toho nejhoršího a pak se vydám ke kapitánovi. Můj pohled sklouzne s Patrona který vypadá docela vyčerpaně na Daru která se tváří poněkud podezřele moc pokorně,ale nakonec se rozhodnu odpovědět na otázku Lilian. "Ano jsme všichni v pořádku ovšem čeká nás dost oprav poté co jsme prošli tou magickou bouří." Dobře to by stačilo nechci aby mi zase někdo vyčetl že mu říkám co mám dělat. |
| |
| Neznámý ostrov. Pobídnu všechny, aby si sedli a až to udělají jednoho po druhém si prohlídnu. ,, Přátelé... Bezpochybně nás zastihla velká bouře... Máme ale domnění, že tahle bouře není čistě přírodní a že je bohužel v ní skrytá magie... ,, Odmlčím se a sklopím oči... Po chvilce zvednu hlavu a pokračuju v mluvení. ,, Máme tušení, že jsme v oku bouři... Takže nejspíš počítejte s tím, že nás to čeká ještě jednou... Ale jak ste si nejspíš všichni všimli... Když jsme vjeli do oka bouře. Mračna zmizela a před námi se v zářícím měsíci ukázal ostrov... Všimli jsme si, že je na něm jaký si chrám, obrostlý stromy a kapradinami... Na vrcholu je jaké si oko... Vypadá to na nějaký diamant nebo něco podobného... ,, Zamyslím se a pak pokračuji. ,, V bouři jsme zahlédli mazkeny, jak umíraly a potápěli se do moře... Nyní, když jsme v oku bouře, vidíme na břehu ostrova několik mrtvých mazkenů... Ostrov ale jinak vypadá klidný... Mám takové tušení, že za tu bouří může právě to diamantový oko... ,, Znovu se zapřemýšlím a pak okouknu spolu sedící a řeknu. ,, Teď pojedeme na ostrov a loď zakotvíme co nejblíže k pláži... Chci tu strávit nějakou dobu, než se loď dostane do pořádku a než tenhle podivný ostrov prozkoumáme... Chci vědět co se to poslední dobou děje a co že způsobilo tu bouři a podobně.... Takže... Spát budeme v lodi. Nebudeme dělat tábor na ostrově. Nechci riskovat nějaké nebezpečí... První věc co uděláme je, že sesbíráme nějaké mazkeny a dáme je studovat zde Sion... ,, Kouknu na ní a řeknu jí. ,, Chci, aby si zjistila o nich všechno... Komu patří, co jim vadí a co ne... Odkud pochází a jak se rodí a podobně.... Tyhle nestvůry z moře mě začínají už dosti štvát... ,, Potom se otočím na Aceho. ,, Zjisti mi, jaký jsou škody na lodi a zdravotní stav chlapů. ,, Potom kouknu na Lilian. ,, Ty tu se mnou zůstaneš a probereme kde, teďka jsme a co nás čeká a nemine... Takže přines mapu. ,, Potom kouknu na Daru a řeknu. ,, Nebudu tě dále podezírat... Budu ti věřit, že nás nezklameš... Ale pamatuj... Jestli se někomu něco stane, jestli něco ukradneš... Tak si tě najdu, i kdybych za tebou měl přeplout celý oceán!! ,, Řeknu jí hrubě a zamračeně, aby poznala, že to myslím smrtelně vážně. Potom obličej hodím do normálu a řeknu jí. ,, Nevím v čem si dobrá a co umíš... Nevím, k čemu nám budeš užitečná... Proto běž zkontrolovat zásoby jídla a zbraní... Musíme být připraveni na pobyt na ostrově. ,, Potom se postavím ze židle a řeknu. ,, Máte někdo něco k tématu? Jestli ne, tak se dejme do práce. ,, A čekám na odpovědi všech. |
| |
| Kajuta "Rozkaz," prikývnem a vyberiem sa pohľadať mapu. Dúfam, že som ju v tom všetkom zmätku nestratila. Nestratila. Mapu mám na stole, previazanú koženým remienkom. Zhrabnem ju a vyrazím na spiatočnú cestu. V Charlesovej kajute mapu rozložím a kým uvažujem nad našou presnou polohou, spýtam sa: "Máme o tom diamantovom oku nejaké bližšie informácie? Hoci som už prešla kus zeme aj mora, ešte som o niečom podobnom nepočula." |
| |
| Já přežiju? Když přijdou všichni důležití členové posádky, mám takový strach, že málem přeslechnu patronův názor, že se má šetřit provaz, ale to o probodnutí už vnímám naplno. Trochu tedy couvnu, když je to naprosto zbytečné. Pak se ještě ta druhá půlelfka zeptá, jestli jsme v pořádku. Až na to, že budu mít za chvíli díru v hrudi je celkem pěkný den. Pomyslím si trpce, ale neodpovím ji. Když nás pak kapitán všechny vyzve, abychom se posadili, udělám to. Sice notnou chvíli váhám, ale nakonec se posadím. Pak to slovo ‚přátelé‘ no, takže tedy mluví k nim. Řeknu si a dál neposlouchám, teda, dokud nezaslechnu něco o magické bouři. Ale né! Nesnáším bouře a magické jsou ještě horší! Pak začne všem udílet rozkazy a já jen čekám, kdo mě bude mít za úkol zabít. Pak ale přijde řada i na mně. Nejdříve mi tak trochu vyhrožuje, ale nic jiného jsem ani nečekala. Pak mě ale pošle zkontrolovat zásoby jídla a co je velice překvapivé, zbraní. „Ano pane…kde by měly být? Řekněte mi, kudy mám jít a já je zkontroluju.“ Řeknu. |
| |
| Zbožňuji pitvání.... Když všichni přijdou na "nástup" tak kapitán spustí.. Mluví o bouři.. o magické bouři Jako bych to nevěděla.. -_-" dál poslouchám jeho rozkazy.. když se zmíní o tom že budu zkoumat mazkeny.. popřemýšlím.. "chm.. nikdy jsme nic takového nedělala.. na to jsou spíš mágové kteří se specializují na anatomii těla.. ať už lidského nebo jiných tvorů.. No uvidíme co se dá dělat..".. pak chvilku počkám.. když se ostatní rozejdou tak zamířím za Charlesem.. " budu potřebovat nějaké aspoň trochu čisté místo.. s dobrým osvětlením.. a aby tam nikdo moc nechodil.. také by mi nejspíš hodně pomohlo kdyby -až se samozřejmě zotaví- pomohl se zkoumáním náš patron.. Dále taky budu potřebovat nějaké nástroje.. snad bude stačit ta nejvostřejší dýka co tu máte.. nějaké rukavice se mi budou taky hodit.. nechce se mi do nich sahat když nevím co jsou a odkud jsou.. no.. prostě.. aspoň něco z toho co mívají klasičtí doktoři.. asi to nebude snadné najít co?.. Odmlčím se a čekám co mi Charles řekne.. |
| |
| U ostrova Posadím se a když Charles spustí tak o prvních slovech nikoho přesvěčovat nemusí.Jo to že jde o magickou bouři jsem věděl už dřív sice nejsem mág,ale dost jsem toho zažil abych věděl že tohle není přirozené. Navíc po té koupeli co jsem podstoupil,jo vyvolat takouvou bouři chce opravdu hodně síly.A když to vyděsilo i Mazkeny ... drak na lovu ... jistě to oko to vyvolalo.A taky pobilo všechny Mazkeny,hmm že já si dokážu vybrat místo kde být. Zaplaším poslední myšlenku a přemýšlím,něco tu vytvořilo to tiché místo,ale proč?Na hlídání něčeho cenného? Protizlodějské opatření s plošným účinkem? Znovu zavrtím hlavou a poslouchám Charlese.Jistě oprava lodě,průzkum ostrova ikdyž nevím jak se bude Sion na tvářit na prohlídku těch Mazkénů.Asi to bude poněkud mimo její specializaci ikdyž já jsem pár příšer viděl,ovšem vím jak je zabít,ale co dál to bude asi na ní.Ze Sion se podívám na Daru jistě já bych věděl v čem je dobrá. No nemusíš jí hledat můžeme jí jako trest dát vyzkoušet to protizlodšjské opatření.Teda pokud najdeme co to zde vlastně hlídá. "Jasně,rozumím."odpovím pak. Nad otázkou se moc nepozastavím,jistě pokud trávila čas myšlenkami zda jí pověsíme nebo hodíme přes palubu tak si to zde neměla moc čas prohlédnout. "Dobře já ti to ukážu." Po cestě se podívám jak je na tom Perla(zda to vypadá tak špatně jak se zdálo nebo ještě hůř)a jak jsou na tom ostatní(třeba ti cio měli stejný požitek jako já a byly během bouře na palubě). |
| |
| Loď Charles rozdělí úkoly a Sion se zeptá na Patronovu pomoc. Ten odpoví. ,,Hned nemůžu. Ani se nemůžu začít dávat do kupy. Tahle loď teď drží pohromad téměř jen díky mojí magii. Možná jste si všimli že bouře nezlomila stěžeň ani neudělala velkou díru do trupu ale je tu spousta menších děr a popraskaných lan. Celá loď je stabilní asi jako opilec co za sebou nechává prázdné sudy rumu. Pomůžu s opravou. To je teď asi nejdůležitější. Nevím co by se stalo se mnou kdyby se Perla rozpadla a nechci to zkoušet." Pak vyjde ven pomoct s opravami. Zásoby Jídlo: Několik beden sucharů které chutnají příšerně ale zasytí. 2 bedny nasoleného sušeného masa. 1 bedna sušeného ovoce několik liber sušených hub a přísad. Sud rumu Sedm sudů vody Dva sudy piva Soudek vína Zbraně: Dostatek šipek a šípů do zbraní. 11 šipek do lodní balisty (+ jedna v balistě. Šipek můžete nosit 15 + je můžete dát do skladů ale museli byste vyhazovat zásoby nebo je mít snědené - nyní + 3 možné šipky) 20 kordů 5 mečů 10 luků 5 kuše 5 pík a kopí Několik dřevorubeckých seker 2 bojové sekery. 5 sad vrhacích nožů. + vaše vlastní zbraně co máte u sebe. 1. část studia Mazkenů. Dva jsi přinesla a pokusila ses provést pitvu a zjistit co nejvíce. - Jejich zbroj na nich sedí a vypadá to že zroj je upravená vnější kostra. - Vyvinuli si primitivní vnitřní kostru - Vypadá to že někteří mají silnější vnitřní kostru - Nenašla jsi rozmnožovací orgány - Mají všude na tělě značky - rudé nebo vryté do těla - Stavbou těla připomínají lidi až na to že jsou mnohem méně pevní - Mají oči podobné lidským ale jsou celé černé. - Mají další ,,žíly" ve kterých je nazloutlá tekutina. - nedá se spálit - nedá se zmrazit - je velmi lehká, ve vodě plave - nejspíš jim pomáhala plavat a vydržet vysoké a nízké teploty - Při pitvě jsi uvnitř těla poblíž srdce nalezla něco co připomíná mrtvolu jakého si tvora-nejspíš parazit Parazit: - Dlouhý červ s zuby na konci v kruhu - Nejspíš umírá s Mazkeny - Živí se žlutou tekutinou z Mazkenu (tekutina výše) - Orgány mají sestavené podobně jako lidé, nemají ale trávicí ani vylučovací soustavy. - Krev je černá(neokysličená) a červená (okysličená) - Prsty stejné jako lidé. Po práci Po několika hodinách práce kdy je Perla již pevná a vcelku opravená a my všichni odpočíváme. Lidé na palubě uvidí že se Drahokam na věži rozzáří. Všichni spadnete jako by vás smetla tlaková vlna od věže. Pak se ozve hlas. Ne prochází ušima ale slyšíte ho v hlavě jako by vysílal myšlenky tak silné že je slyšíte. Konečně! Konečně někdo zajímavý! *Smích* Už mám Mazkenů pokrk! A navíc loď! *Další smích* Vítejte! Vítejte! Je tu krásně nemyslíte? *smích* Snad vás nebude trápit že mí přátelé vás po ránu uvítají. Přípravte pohostinost a *Silnější smích* kordy! *Najednou ledově vážný až hrozivý hlas* Myslím že tu pro mě zůstanete. Lilian strašně zabolí již zahojená rána na hrudi. |
| |
| Moje kajuta. Rozdám úkoly a všichni se pomalu rozejdou. Sion se mě ještě zeptá na pomůcky a já sní pošlu jednoho muže aby jí ukázal co máme a aby si vybrala. Po nějaký době co se všichni rozešli, přijde Lilian a na můj stůl rozloží mapu. Počkáme ještě na moji pravou ruku Aceho, abychom se všichni tři rozhodli co teď. Ace mi řekne o tom, že loď nemá nějakou velkou škodu, ale spoustu malých... Jako jsou polámaná zábradlí. Menší díry v lodi... Potrhaný plachty a podobně. Ale nic velkého. To mě trošku uklidnilo a oddychnul jsem si. Dále mi řekne, že si jeden z mužů zlomil ruku, jeden má vyvrknutý kotník a ostatní jsou lehce pobouchaný a poškrábaný. ,, Potom, až s námi vyřešíš mapu, tak je nech postupně prohlídnout u felčara. ,, Kývnu na něj a kouknu na Lilian. Lilian začne mluvit o tom, že ještě nikdy nic podobného neviděla... Dívám se na její vážnou tvář, která kouká do mapy. Poté se jí podívám do očí a na tváři se mi objeví malý úsměv. Potom se ale proberu a moje tvář se náhle změní za vážnou a hleděnou do mapy. ,, Taky jsem nic podobného neviděl... Nejsem si jistý, ale mám takové tušení, že nás bouře zatáhla až do chřtánu smrti a mi jsme v jeho oku. Musíme si dávat pozor... A čekat velké nebezpečí... Pokud to bude možný, tak se na ostrově musíme dát dohromady. ,, Po chvilce přijde Dara a řekne mi zásoby jídla a zbraní. Chvilku přemýšlí a řeknu. ,, Nějaký zbraně máme... Snad nám budou stačit... Stejně pochybuji, že tady na ostrově nějaký nalezneme... Kdybychom ale navštívili nějaký lidský přístav, nějaký zbraně ještě opatříme... ,, Potom mi řekne zásoby jídla a pití. Taky chvilku přemýšlím a řeknu. ,, Není to nic, ale dost to taky není... Když bude čas a možnost nějaký sehnat, tak něco seženeme... ,, Kouknu na Daru a projedu si jí od shora dolů a pak zase zpátky... ,, Hmm... Zůstaň tu... Bude se řešit co dál. Tvoje názory by mě zajímali. ,, Řeknu trošku nejistě, ale v hlase jde cítit, že už jí věřím o něco víc. Po nějaký době přijde i Sion se zprávami z prozkoumávání mazkenů. Řekne nám vše, co zjistila. Chvilku chodím do kola přemýšlím. Pak se zastavím a řeknu Sion. ,, Nevadí jim oheň... Nevadí jim mráz... Dokážou v klidu plavat na vodě. Co to do háje je! ,, Řeknu trošku vztekle. Poté opět zvážním a řeknu. ,, Zjisti mi prosím tě, co znamenají ty jejich znamení... Skus se na ně pořádně podívat... Třeba zjistíš, že patří do nějaké mazkenské sekty, nebo kdo je jejich pán a podobně. A skus zjistit, zda se ten parazit, co ho mají v sobě... Zda se s nimi už narodí anebo ho někdo dává dovnitř a tak třeba oživí mazkenskou schránku... To vyřešíš ale za chvilku... Teď probereme co dál... ,, Dořeknu a zahledím se zpátky na mapu. |
| |
| zásoby S Aceho pomocí zkontroluji zásoby a vydám se za kapitánem. „No, zbraně nějaké máme a to:nějaké šipky a šípy do zbraní, těch je celkem dost, 11 šipek do lodní balisty a ještě jednu přímo v balistě, 20 kordů, 5 mečů, 10 luků, 5 kuší, 5 pík a kopí, několik dřevorubeckých seker, 2 bojové sekery, 5 sad vrhacích nožů, a ještě to, co máme každý u sebe.“dokončím a na kapitánovu reakci kývnu, pak mu sdělím i stav zásob potravin „Z toho, co by se dalo jíst máme: několik beden jakých si sucharů, s bedny nasoleného, sušeného masa, jednu bednu sušeného ovoce a několik liber sušených hub a přísad. A pít můžeme ze: sudu rumu, sedmi sudů vody, dvou sudů piva a soudku vína.“ Dokončím a už se chystám odejít, když mne zadrží, že by ho můj názor možná zajímal. Jen kývnu a stanu mu po boku, abych byla k ruce, kdyby něco potřeboval. |
| |
| Kapitánova kajuta "Relatívne sa dať do poriadku," zamrmlem a uškrniem sa, ale vôbec nie veselo. "Myslím, veľa častí búrka postŕhala a bude ťažko úplne ich opraviť bez poriadnych tesárov. Ibaže by mal Patrón v rukáve nejaké eso." Vzápätí príde Dara a po nej Sion. Po správe čarodejky sa Charles rozčúli, ale úplne ho chápem. Sama škrípem zubami, keď počúvam, čo zistila o tých obludách. "Sú to v istom smere nezmary. Ale oceľ im veľmi nevonia, môžeme ich zraniť. " Opäť sa zahľadím do mapy a prstom prejdem po oblasti, kde sa asi nachádzame. Keď sa k plánu vráti aj Charles, poviem: "Som si istá, že nemáme čo stratiť. Priamou cestou sa k ostrovu dostaneme najistejšie, netreba robiť okľuky. More vyzeralo už dosť pokojne, môžeme to risknúť" Pozriem kapitánovi do tváre. "Mám ísť za kormidelníkom a zdeliť mu kurz?" |
| |
| Mazkeni Sion přijde s tím jak vypadají Mazkeni. Patron na to má také názor. ,,Co já vím tak Mazkeni sou sice dost vodolný, ale hloupí. Vim že všechny Mazkeny řídí nějací náčelníci nebo důstojníci. Jednoho jsem kdysi našel rozpáranýho. Žádnou potvoru v sobě neměl. Od chvíle co jsem ho našel se všichni mazkeni chovali zmateně a strašně slabě. Možná že ten Parazit je něco díky čemu je můžou důstojníci a ti jejich Princové ovládat. Stačí najít toho Důstojníka a sejmout ho. Je tu ale menší problém." Povzdychne si. ,,Tihle důstojníci jsou přes dva a půl metru vysocí a vydrží když jim střelíte obléhací kuší hrudníku. Nosí obrovskou zbroj která by jakýhokoliv člověka nebo elfa přibila k zemi. Maj pár slabej míst jako hlava, krk a nebo podpaží ale dostat je je pěknej voříšek i pro bandu trpaslíků s oblehacíma kladivama." Pak přejede pohledem po všech a zastaví se u Charlese. ,,Teď k tomu ostrovu. Podle toho co sem se už naučil za ta léta jsou jistý tři věci. Určitě to není ostrov Chimér. Na to jsem byl a rozhodně nevypadal takhle. Druhá věc co je jistá je ta že tady Mazkeni nejsou. Třetí a nejhorí věc je ta že mám pocit že tu bude něco dvakrát tam pevnýho a dvakrát tak děsivýho. Jsem si ale jistej že ať nás na tom ostrově potká cokoliv bud možný to zabít kordem a trochou zuřivosti. Já jdu sváma. Dokážu se dostat od Perly dost daleko ale mám přitom divnej pocit jako kdyby mě právě někdo vzal a hodil do kanálu ze svýho domu. A pak mě kopnul do ksichtu." Vyjde ven a začne pomáhat s opravami. Po pozornější průzkumu zjístíte že když se dotknete některý prken hned se na nich začnou objevovat praskliny. Patron se na ně podívá a pak řekne. ,,Můžeme použít prázdný bedny rozdělat je a prkna z nich přibít jako částečný záplaty. U normální lodě by to asi nešlo ale umím pár kouzel jak to utěsnit." Pomalu prochází s Acem loď a zkoumá škody. Hodně ávážně opravuje méně závažné nechá námořníkům. Čeká až dá Charles pokyn k přesunu na ostrov. Sion-Znaky Zkoumala jsi znaky na několika tělech maskenů a zjistila si že rozlišují mazkeny na několik tříd. Nejvíce se liší velikostí, zbraněmi a hrudním krunýřem. Zatím jsi určila dvě skupiny. 1. Skupina. Šermíři. Metr a tři čtvrtě a víc. Má meč a brnění všude stejné. Dá se prorazit kordem ale chce to silný úder. Nenosí helmy. 2. Skupina. Sekerníci. Dva metry. Sekera přpadně dvě sekery. Brnění silnější na pravé ruce a na levé slabší, zbytek zbroje stejný jako 1. s. Nosí otevřené helmy s rohy. |
| |
| Mazkeni Když dozkoumám posledního mazkena tak se vydám do Charlesovo kajuty.. zaklepu otevřu dveře.. "Kapitáne.. zjistila jsem to oč si žádal.. Podle všechno ty znaky co mají na sobě.. je něco jako rozlišení "tříd".. zatím mám s rozlišen celkem jistě dvě skupiny.. ta první skupina jsou něco jako šermíři.. vysocí jsou asi kolem 175cm a víc.. Tito nenosí helmy.. jejich krunýř je silný na celém těle stejně.. dá se prorazit kordem.. musíte však vložit do rány dost síly.. Druhá skupina.. nejspíš sekerníci.. měří od dvou metrů.. jejich krunýř je na pravé ruce silnější.. a na té druhé tedy levé o něco slabší.. jinde to mají stejné jako šermíři..Helmy nosí otevřené a mají rohy.. ty asi nebudou nijak zvlášť nebezpečné ale moc bych na to nevsázela.. přeci jen ještě o nich pořádně nevíme ani polovic toho co bych chtěla.. jinak samozřejmě bojují se sekerou.. někdy obouruč jednu někdy dvě.. Zatím nic víc o nich nevím.. Odmlčím se a vyčkávám co Charles spustí dál.. |
| |
| Asi jsme se ztratili Vratím se do Charlesovy kajuty a podám zprávu o škodách a zraněních.Naštěstí to vypadalo hůř než to skutečně vážné je ovšem to nemění nic na tom že tu jsme ztraceni a to nemluvím o stavu zásob a dalších věčí. Jasně kdyby jsi mi to neřekl tak by mně to nenapadlo ach ... ,ale co chceme řešit?Nebo už Lilian přišla na to kam nás ta bouře zahnala? Ovšem to další co slyším mně moc nepoteší. Skvělé já čekal kdy se vytasí s dobrými správami.Jasně jsme v oku hurikánu a musíme se na tom ostrově dát dohromady ikdyž nevíme co tam je.Ale je to tak silné že to vyděsilo Kraky.Což znamená že se máme na co těšit. Pak se od Sion dozvíme co jsou ti Mazkeni jistě to co je nebezpečné pro Mazkeny nám může být užitečné ikdyž to jistě může být nebezpečné i pro nás. A ono to nebezpečné bude a nebude to mít s námi příjemné úmysly.Aspoň nebudou příjemné pro nás. Charles pořád opakuje že musíme vyřešit co dál jako by to bylo zaklínadlo co nás ochrání nebo vyvede či ještě lépe rovnou přenese.Pak nám Patron sdělí něco o Mazkenech a jak je zabít.Jistě bez velitele nebudou bojovat ovšem zabít velitele prý nebude snadné.A ikdyž jsem na ostrově chimér nebyl měl jsme pocit že tehle ostro to asi nebude.Ale co tam je a jak to bude nebezpečné?Vybaví se mi představa jak prcháme k Perle a něco velkého a ošklivého je nám v patách. Teda pokud se po cestě nerozpadne. Abych zahnal tyhle chmurné myšlenky tak se vydám s Patronem opravit loď.Když někde přiložím ruce a objeví se praskliny tak se mi opět vrátí představy že se tahle loď rozpadá.Ale tohle vypadá jen na menší praskliny. Dobře myslím si že lepší to už nebude měli bychom se vydat na cestu. |
| |
| Přípravy. Když se dozvím další informace o Mazkenech a ostrově, jen se snažím zase nerozčílit. Rozdýchávám to. Potom Patron řekne, že půjde s námi. ,, To jsem rád. ,, Kývnu na něj. Potom Patron a Ace odešli opravovat loď. V kajutě jsem zůstal já, Lilian, Dara a Sion. Zhluboka vydechnu a řeknu. ,, Běžte do svých kajut, vyzbrojte se a pořádně připravte... Vyrazíme na ostrov. Neberte si nic nepotřebného a těžkého. Možná budeme utíkat, tak ať se nám běží dobře. ,, Lehce se pousměji. Když odejdou, vyjdu ven a oznámím to ještě Patronovi a Acemu. Acemu ještě řeknu. ,, Sežeň pět nejzdatnějších můžu... Dej jim zbraně a ať nesou v batohách jídlo, vodu a jiný potřebný věci... Zbytek chlapů budou tady hlídat. Urči pak jednoho nejspolehlivějšího, který to tu bude mít na starost, než přijdeme. ,, Potom se otočím a dojdu do své kajuty. Vezmu si malý batůžek a strčím do něj dvě jablka, vodu, dýmku, bílý hadr, věci na rozdělání ohně a teplou košili. Dále si zkontroluji meč a na opasek si pověsím dýku. Opasek pak pořádně stáhnu, ale tak aby mě zase netlačil a nebránil v běhu. Pořádně si zavážu kaničky a zastrčím je do bot. Na hlavu si narazím klobouk. Když už jsem celý přichystaný, vyjdu ven a dám pokyn, ať připraví dva čluny. Čekám mezitím na Aceho, Patrona, Daru, Lilian, Sion a na pět chlapů. |
| |
| Sraz Patron dopomůže s opravami které nepočkají a jsou příliš vážné a řekne Aceovi. ,,Myslím že vážné škody už jsme zažehnali a vsadím se že Charles tu nechá pár lidí a ti co nebudou na stráži můžou doopravit loď." Pak se vydá na palubu. Uvidí dva čluny a Charlese. ,,Chystáš se vyrazit? No mi už jsme to největší nebezpečí zažehnali a Perla zas může plout bez mojí pomoci." /Nyní zazní řev v mém příspěvku se zásobami./ |
| |
| Změna plánu. Čekám u člunů na ostatní a zatím přijde Patron. Říká, že větší poškození jsou opraveny a menší dodělají chlapy. Patron už je připravený a sbalený na cestu. Čekáme ještě na zbytek týmu. Najednou se ale něco stane. Drahokamen se rozzáří a jaká si síla nás porazila na zem. Odhodilo mě to na záda a bouchl jsem se do hlavy. Naštěstí z toho bude jen malá boule. Vyděšený a celý překvapený se zvedám na nohy a s vykulenýma očima koukám na ostrov. Najednou slyším ten hlas, jak k nám mluví... Když domluví, je mi jasný co mám udělat. ,, Tak fajn. Změna plánu. Loď je z větší části opravená, můžeme vyrazit na cestu. Asi vlastník tohohle ostrova nám jasně dal najevo, že s námi nebude přátelský. ,, Kývnu na patrona, ať jde pomoct napnout plachty a já sám jdu povolit uzle od plachet. ,, Tak honem, ať už jsme pryč!! Makejte chlapy!! Musíme se odsuď dostat co nejrychleji! ,, Zabírám všemi silami a napínám plachty. Když jsou plachty napnutý, loď otočíme a vyrazíme směrem od ostrova. ,, Nejspíš zase chytíme bouři... Takže až se k ní přiblížíme, musíme být na ní připravený. ,, Zakřičím na všechny. |
| |
| Prípravy a zmena plánu Po tom, čo Charles rozhodne, že sa na ostrov sa pôjde, vyjdem z jeho kajuty a zamierim do svojej. Vezmem si kord, dýku a fľašu s vodou spolu s niektorými užitočnými drobnosťami nahádžem do pláteného vaku. Už som skoro na palube, no ako náhle na ňu vstúpim, ucítim náraz, ktorý ma zrazí nie na palubu, ale späť do podpalubia. Našťastie sa mi nič nestalo, takže už o chvíľu sa vyškriabem hore. Vidím, že Charles sa tiež neudržal na nohách, a počujem, ako vraví, že najlepšie je vypadnúť, a nemienim mu protirečiť. Svoj batoh nechám v podpalubí a pridám sa k Charlesovi, aby som mu pomohla. "Si v poriadku?" spýtam sa ho pre istotu. |
| |
| Změna změny plánu Hlas se znovu ozve. Už chcete jít? Já vás zvu a vy odcházíte?! Co si to dovolujete?! Další rozzáření,další vlna energie a pak uvidíte všude v okolí ostrova jakousi bariéru. Jste uvnitř. |
| |
| Ostrov,mocný mág a velký problém Takže opravi jsou u konce zázáplatovali jsme co se dalo a můžeme vyrazit na ostrov ovšem ten ostrov se mi nelíbí.Pokud tu bylo něco čeho se Krakové báli tak se toho budeme bát i my.Obávám se že tam najdeme něco co ná donutí řvát hrůzou proto mně Charlesova slova nepřekvapí.Jistě počítám že to skončí tak že budeme utíkat a něco velkého nám bude v patách takže jen kývnu a jdu splnit jeho rozkazy.Po určení hlídky zde ještě překontroluju výbavu u sebe i u můžu kteří půjdou s námi na ostrov.Dobrá zpráva je že když jsme opravili co se dalo tak je Perla už zase schopná plout i bez Patronovi pomoci.Špatná zpráva se brzo ukáže když se rozzáří ten drahokam na ostrově a pak něco způsobí že se odkutálím přes palubu k badnám a sudům.A pak se ozve ten hlas. Drak na lovu.Soukromý ostrov šíleným mágem to je vážně skvělé,jako bychom si s mágy už předtím neužili dost. Charlesovy obavy chápu ani já už zde nehodlám strávit víc než je to nutné,takže záhady tohoto ostrova si nechám ujít.Ať si ten pošuk schová své sluhy pro někoho jiného jenže náš "hostitel" je naštaný že chceme odejít a tak se rozhodne že nás nepustí. To nebylo pozvání,ale útěchou nám může být že nás tu jen uvěznil a nezničil nás na místě.Ikdyž jen malou protože teď budeme muset hrát jeho hru pokud se odsud chceme dostat. |
| |
| Problém Když se opraví loď tak Charles rozhodne že z toho ostrova co nejrychleji odplujeme.. "Dobře, s tím mohu pomoci.. moje kouzlo ::Vítr do plachet"" nám docela pomůže. Pokud se ovšem bouře stočí zpět, což určitě stočí, pak budu muset můj magický vítr hnát přes tu bouři, a pokud to je pravá podstata vyvolaného živlu.. nemám sebemenší naději na jeho zdolání.." Zatvářím se zachmuřeně.. připadám si k ničemu.. také dřív než jsem se stihla dostat k opravám lodi byla už značná část opravena.. Když se ale rozhodneme vyrazit, tak zase onen hlas zazní ostrovem.. Kdo by tu chtěl taky zůstávat.. a hned na to co si to pomyslím se kolem celého ostrova rozloží jakási magická bariéra.. A jéjé.. vytvořit takovou bariéru dá zabrat.. musí to být velice schopný.. Své obavy ihned předložím všem přítomným.. "Také bych doporučovala na chvíli se vzdát svých citů.. ať k přátelům či přítelkyním.. Kouknu na Charlese a Lilian.. "taktoschopný mág, by byl schpný vytvořit iluzi vašich blízkých a mohl by to být váš konec.. také tady mám pár amuletů proti woodoo.. vyndám kožený váček a vytáhnu 5 malinkatých panenek " Tohle by Vás mělo ochránit.. ale mám jich jen 5.. takže je dám všem víš postaveným příslušníkům a u Těch se musíte držet aby to působilo i na Vás.. pokusím se ještě vymyslet co dál.. ale zatím toho moc nevím tento ostrov je vskutku podivný" poté dám jednu panenku Charlesovi, Lilian, Acemu a jednu i Daře.. i když vlastně nevím proč.. a jednu si nechám pro sebe. |
| |
| Ostrov ,, Díky Sion. ,, Poděkuji jí za panenku a strčím si jí do vázací kapsy, aby mi nevypadla. ,, Snad mi pomůže... ,, Řeknu si pro sebe a promnu si kapsu s panenkou. Když Sion řekne to s těmi city, aby jsme se jich na chvíli vzdaly... Bylo mi to jasný, že teď musím na všechno zapomenout a věnovat se lodi a posádce. Funkce kapitána je velmi těžká věc a mám zodpovědnost za loď a přežití posádky... ,, No nastává pěkný problém... Možná vám připadám jako zbabělec, ale nehodlám riskovat loď a naše životy... Musíme něco vymyslet. ,, Řeknu tvrdě a trochu mrzutě. Poté se rukou držím za čelo a snažím se na něco přijít. Pak mě něco napadne. ,, Sion... Ty jsi předtím mluvila o tom, že takhle mocný čaroděj může udělat iluze... Je možný, že i tahle bariéra je iluze? ,, Podívám se na Sion a čekám na její odpovědi. |
| |
| Ostrov- risk? "No.. toto je dost dobrá otázka kapitáne.. " odvětím po tom co mi Charles položí otázku.."Iluze to být může a nemusí.. taky si nejsem jistá.. jestli by bylo těžší bariéru vytvořit nebo vytvořit tak velkou iluzi pro tolik lidí najednou.. každá mysl je složitá.. a vytvořit iluzi také není jednoduché.. jediná možnost jak to zjistit je.. že to vyzkoušíme.. bohužel by jsme museli použít lidskou tkáň.. protože na každou věc.. nebo spíš na každý předmět bariéra může reagovat jinak.. !".. Odpovím kapitánovi a přemýšlím o jiných východiscích.. ale nic mě nenapadá.. " copak mi zahalil i mysl?!" |
| |
| Ostrov Sion odpoví a já pak ještě chvíli přemýšlím. ,, No dobrá... Tak to aspoň zkusíme. ,, Kouknu na Aceho a řeknu. ,, Pomalím tempem k bariéře. Až budeme na dobrý dostřel, zkusíme vystřelit do bariéry šíp a uvidíme zda prolítne, nebo ne. ,, Potom ještě přemýšlím a řeknu. ,, A když prolítne, já a ještě někdo pojedeme na člunu úplně k bariéře a zkusím přes ní prostrčit ruku. ,, Řeknu a dám pokyn Acemu, ať řekne chlapům a kormiddelníkovi, že tedy pomalím tempem k bariéře a na dobrý dostřel zastavit. |
| |
| Ostrov "Dobrovolně se hlásím na plavbu k bariéře.. toto jsem navrhla já.. byla bych nerada kdyby kvůli mě přišel někdo o ruku.." S odhodlaným výrazem pohledím na Charlese.. |
| |
| Ostrov ,, Ne... Udělám to já a nechci se dál o tom s nikým bavit... Ty Sion stejně vládneš magií a nevíš, jak to na tebe bude působit. ,, Rozhodnu a ještě chvilku přemýšlím. ,, Dotknu se jí jen malíčkem na levé ruce a když mi to nic neudělá, tak tam pak strčím i ruku a poté zkusíme celím člunem projed a když se nic nestane, tak projedeme celou lodí. ,, Uzavřu tuhle diskuzi tím, že odejdu do své kajuty. V kajutě si sednu na postel a naliji si plný pohár Balašského hobitího vína. Ten pohár pak do sebe celý vyklopím. ,, Ty krásy! Kde to sakra jsme! Už jsme měli být dávno za chřtánem a blížit se k cíli. My tu jsme mezitím někde u ostrova, který vlastní nějaký duševně chorý čaroděj. ,, Říkám si a nalívám si druhý plný pohár, který zase celý do sebe vyklopím. Potom sedím na posteli a snažím se uklidnit. |
| |
| Ostrov "V poriadku," prikývnem, keď nám Sion káže, čo treba robiť. Darovanú bábiku si bezpečne uložím do kapsičky na opasku. Počúvam, ako sa s Charlesom dohadujú, čo s tou bariérou. Musím povedať, že mi odľahlo, keď sa na to Charles podujal sám. Mám totiž v povahe pred takýmito situáciami cúvať. Nuž, dobrovoľne o krk prijsť nechcem. Zatiaľ čo kapitán odíde do kajuty, ja sa opriem o zábradlie na čele lodi a pozorujem obzor. Ak by sa čokoľvek zmenilo, okamžite to budem môcť oznámiť. |
| |
| Zkouška Dojedete k bariéře lodí a vystřelíte šíp. Šíp letí a když je u bariéry vjede do něj blesk, šíp zčerná a rozpadne se. Patron to celé napjatě sleduje. Pak se otočí na posádku. ,,Já jako duch bych tím nespíše proletěl ale neriskoval bych že to udělá to samé s vašemi kostmi." A zamyslí se nad dalšími kroky. |
| |
| Ostrov Jedeme ve člunu k baiéře a zastavíme na dostřel. Loď je zakotvená dál. Poté jeden z mužů, z posádky vystřelí šíp do bariéry. Když šíp už byl u bariéry uhodil ho blesk a z černal a přes bariéru prolítl jenom prach. ,, Sakra!!!... ,, Řeknu si pro sebe a na tváři se mi objeví naštvaný a nešťastný výraz. Potom patron, který se mnou sedí ve člunu řekne, že to nejspíš nepůje. ,, To mi je jasný...Když neprolítl šíp, tak nejspíš neprojede ani loď. ,, Ztrápeně se chytnu za čelo a snažím se něco vymyslet. Poté mi to dojde... ,, No jasně! Každý čaroděj... I ten nejmocnější, musí odpočívat... A každý kouzlo někdy vyprchá... ,, Na tváři se mi objeví úsměv. Už jsem se ve svém životě střetl s hodně čaroději, černokněžníky a s podobnými osobami... ,, Sion... Jak dlouho vydrží působit tahle bariéra? I když je tak dobrý čaroděj a nikdy jsem neviděl silnějšího, že by dokázal vytvořit bariéru kolem celého ostrova. Stejně musí do dvou dnů přestat působit a čarodějovo magická energie se musí obnovit, aby mohl bariéru obnovit... Že? ,, Čekám co odpoví Sion. |
| |
| no.. ehmm "Charlesi.. je to mocný čaroděj jak už jsi sám řekl.. a o to je to horší.. může čerpat svou sílu s vlastního nitra.. ale také může čerpat svou sílu z přírody.. může mít své síly uloženy v předmětech.. zvířatech.. v čemkoliv.." Odmlčím se a přemýšlím.. "Nějak musí jít porazit.. ale jak.. povzdechnu a pokračuji.. " Může to trvat hodinu.. ale také to může trvat rok.. už jen to že tuto bariéru vyvolal svědčí o jeho moci.. navrhuji počkat.. jídlo zatím máme.. a odhaduji že když už udělal tuto bariéru bude aspoň zatím muset čekat a udržovat ji v chodu.. a nebude moct kouzlit.. aspoň doufám.." Kouknu na všechny ostatní.. a poté a zaberu do přemýšlení.. |
| |
| Ostrov Poslouchám Sion a souhlasně pokyvuji hlavou... U toho se taky zabírám do myšlení. ,, No dobrá... Budeme zatím zde čekat na lodi... V dostatečné vzdálenosti od ostrova... Počkáme několik dní a uvidíme co se bude dít. Každopádně na ostrov nepůjdeme. Tam jsme pro něj až příliš snadná kořist. ,, Rozhodnu a dám povel několika mužům, aby změřili ponor a oblíhli zásoby. Taky zvýšíme hlídky a vojáci budou už pořád ozbrojeni. Já si vylezu ke kormidlu a vyndám teleskopický dalekohled. Začnu se dívat pořádně na ten ostrov a na chrám a diamant. |
| |
| Pláž Ty jejich kecy mně už nebaví. "Mějte se, já se jdu podívat za tím čáry-máry-fukem." Oznámím, sjedu po kotevními laně dolů a nějak se dostanu na břeh. Otočím se k lodi. "Buď se vrátím s tím, že je tu bezpečno, nebo se nevrátím vůbec." Oznámím, zasalutuji a otočím se zády k lodi a čelem k ostrovu. "Už jdu, ty kouzelnej dědku!" Zakřičím a vydám se.... prostě dopředu. |
| |
| Dara Než se Charles na něco zmůže skočíš šipku do vody. Dostaneš se na ostrov a vylezeš na pláž. Tvé oblečení je překvapivě suché. Uslyšíš kroky a poté tě oslepí záblesk bílého světla. Když znovu vidíš vše okole tebe vypadá normálně. ,,Vítejte, Vítejte! Dáte si jídlo?" Podíváš se dopředu a uvidíš jak se přímo před tebou sestavuje stůl, plný nejrůznějších pokrmů. V jeho čele sedí legrační muž v barevném oblečení. Vypadá jako šašek, oblečení je barevně rozdělené do kříže, Pravý horní roh a levý dolní roh jsou zářivě žluté a zbylé dva rohy jsou tmavě fialové. Pokyne ti ke stolu a aniž bys chtěla tak vykročíš dopředu a sedneš si. Šašek se pustí do jídla. ,,Dobrou chuť. Ostatní nepříjdou?" Zvedne hlavu od koláče který prá pojídá a podívá se na tebe. Na lodi. Uvidíte jak se Dara dostane na ostrov. Pak se vám začne ztrácet před očima. Občas koutkem oka jí záhlednete jak sedí u hostiny s podivným hostitelem ale jinak je pláž prázdná. Pak se znovu ozve hromový hlas. ,,Pojďte k nám! Hojnost jídla pro všechny. A žádné pasti. Kdybych vás chtěl polapit nebo zabít už bych to udělal. A pořád to udělat můžu! Chachachachá!" |
| |
| Ostrov ,, Cože???... ,, Uklouzne mi z pusy. ,, To je sebevrah... Její volba... Stejně jsem jí moc nevěřil. ,, Říkám si zamračeně a sleduji ji. Poté vidím jak dopluje na ostrov a usedá k nějakému stolu s ještě někým. Pak se znovu ozve ten čaroděj. Říká ať jdeme k němu a společně se najíme. ,, Jen hlubák by k němu šel. Strkat nám pod nos jedovatá jablka a říkat nám čarovná slůvka... Nevlezu do pasti jako nějaký zajíc. I kdyby to nebyla past, stejně nemám jediný důvod mu věřit a ostrov neznáme. Zde na lodi to zase nezná on! ,, Rozhlídnu se kolem sebe skouknu pohledem svojí posádku. Podívám se na Sion, který věnuji důstojný a přátelský pohled s kývnutím hlavy. Za tu dobu co se stala členem posádky, a že to moc velká doba neni... Tak jsem si k ní udělal docela velkou důvěru a přátelství. Poté se podívám na Lilian a jí věnuji pronikavý pohled do očí a v mích očí se třpití city k ní... Lechce se na ní usmívám a tvářim se na ní tak, jak se netvářím na žádnou jinou ženu. Poté přijdu k Acemu a chytnu ho zarameno. ,, Příteli, důvěřuj mi tak, jako já tobě. ,, Je to největší přítel a vím, že až padnu, bude to právě on, kdo povede tuhle loď dál... Poté se ještě znovu rozhlídnu po posádce a po můžích, který do teď byli věrní a dělali co se jim řeklo. ,, Posádko... Nikdo neopustí loď jako ta zlodějka! Tam na ostrově je člověk, který to tu ovládá... Nebudu vám lhát a říkám rovnou, že má velikou sílu, kterou jste sami mohly pocítit tlakovou vlnou, která nás srazila na zem a hlas, který slyšíte. To on udělal tuhle silnou bariéru. Nenechte se ale ovládnout strachem, už jsme toho mnoho zvládli! Bojovali jsme hodněkrát proti mazkenů a pokaždé jsme vyhráli! Byli jsme na čarodějnickým ostrově a i tam jsme to zvládli, i když pár z nás padlo... ,, Sklopím hlavu, ale pak jí znovu zvednu. ,, Přžežili jsme nespočet bouří... Jak přírodních a i magických... A nezastaví nás ani tenhle čaroděj! Posádko jste přpraveni bojovat za tuhle loď? ,, Celou dobu to křičím, tak nahlas, aby to slyšela celá loď a ty poslední slova zakřičím ještě víc nahlas a víc energicky a povzbudivě. Při tom vytáhnu svůj meč a zvednu ho velitelsky a bojově do vzduchu. Potom se dívám směrem na ostrov a řeknu Acemu... Nedívám se na něj, pořád na ostrov, ale říkám mu. ,, Příteli.. Jestli padnu, povedeš tuhle loď ty... Věřím, že pod tvím velením bude nejvíc v bezpečí... ,, |
| |
| Pozvání Sion nám sdělí svůj názor a mně se opět vybaví mé obavy. Že by šlo o jiný ostrov?Tento?Ale my jsme nevěděli že zde přistaneme.Ano myslím si že šlo o tento ostrov. Přijmu ochrannou panenku ikdyž si myslím že někdo kdo umí tohle si nebude hrát s iluzemi.Pokud nás bude chtít zabít bude k tomu mít spoustu přímějších metod. Třeba blesk z čistého nebe nebo z toho drahokamu. Já si nemyslím že ta bariera je iluze už jsem se s magii setkal a tato bariera mi přijde až moc skutečná.Ale prověřit se musí všechny možnosti ovšem nad Charlesovým nápadem nesouhlasím je to moc velké riziko.Ale přesto přikývnu a znepokojeně sleduju jak odchází do své kajuty.Obavy mně neopouštějí ani když se blíží s člunem barieře pořád si myslím že to není dobrý nápad,ale naštěstí riskovat nemusí. Já to říkal tahle bariera je plně hmotná. Charles se vraci a návrh zůstat na lodi zní docela dobře.Ikdyž tu nemůže zůstat pořád musíme mít plán,zatraceně dobrý plán nebo naše vyprava skončí dřív než začne. "Může čerpat energii z toho drahokamu nebo to je zesilovač."dodám pak svůj názor ovšem Daru to zde přestalo bavit a rozhodla se že si s tím čarodějem promluví. Dobře sbohem,ikdyž tohle je taky možnost. Ovšem Daře se kupodivu nic nestane,ale asi jen proto že se ten čaroděj se musí nudit.Kdyby nás chtěl zabít příležitostí měl na to dost,ale přesto nevím co ho napadne tak radši zůstaneme tady v relativním bezpečí.Vyslechnu si Charlesův proslov a chvíli nemám co říct. Ano já ti důvěřuju a proto doufám že to pokud nepříjde.Přece jenom už jsem viděl ... Dobře dost chmurných myšlenek musíme vymyslet plán. "Z tohohle se dostaneme protože nikdo zde není tak praštený jako ta zlodějka.Poradili jsme si předtím dokážeme to znovu.Zde je jen jeden čaroděj sice je velmi mocný,ale každá magie má svou slabinu.Musíme se pokusit zjistit co to je zde." |
| |
| Na lodi "Ona sa zbláznila, že?" nadhodím konverzačným tónom, akoby to, čo Dara práve spravila, nebolo nič neobyčajné. Mám o ňu trochu obavy, ale čo...Ten čarodej nevyzerá na to, že by jej plánoval ublížiť, aspoň zatiaľ. Zachytím Charlesov pohľad. Nepatrne sa pousmejem a opäť pozorujem, čo sa deje za bariérou. Naraz neviem, na čo skôr myslieť. Je to všetko trochu mätúce. Počúvam kapitánov preslov. Vyzerá to tak, že posádka je s nm. Ja, pravdaže, tiež, lenže nemám v úmysle len tak dať svoj život v šanc. "Dúfam, že nechceš zaútočiť," poviem Charlesovi. "Možnože práve to vládca ostrova cche. A bola by škoda sa vystaviť nebezpečenstvu skôr, než je nutné." Môžno zo mňa trošku hovorí zbabelosť, ktorá v istom zmysle k môjmu remeslu patrí, ale aj ja už mám čo-to za sebou. |
| |
| Je šílená.. Když vidím jak se ta zlodějka vrhla napospas čaroději, tak jsem v jednu chvíli smýšlela o ní jakož to o totálním bláznovi, ale pak mě napadá.. "No aspoň někdo zjistí co má za lubem" "Charlesi, nevím za to co udělala udělala správně, ale aspoň něco udělala, jen čekat tady také nemůžeme.. Čáryfuk, zatím může sbírat síly na další čáry.. a my tu jen tak čekáme.. nevím co ale musíme něco udělat.. Poté se poddám svým myšlenkám a přemýšlím dál co s ním udělat.. "je to nanic když jsem jen lodní mág..".. |
| |
| U ostrova ,, Už tolikrát jsme to zvládli... Zvládneme to i tentokrát!... ,, Říkám si, když pozoruju povzbuzenou posádku, jak semnou souhlasí a na důkaz mají pozvednutý meče a bojově křičí. Ace mi dodá část naděje, kterou teď potřebuji... Nebojím se o svůj život, ale o život těchhle lidí... Nechci, aby všichni umřeli díky mému zbrklému, nebo hloupému rozhodnutí... ,, Ostrov neznáme a nevíme, co na nás může z houští vyskočit... Tam je čaroděj doma a dobře to tam zná... My to, ale zase dobře známe na lodi a muži tady budou mít větší odvahu... Vyčkáme tady, dokut se něco nestane... ,, Lilian si myslí, že chci na ně zaútočit... ,, Zaútočit? To si myslíš, že bych chtěl udělat?... Právě že naopak... Chci opustit tenhle ostrov bez boje. ,, Usměji se na ní a pak vyslechnu názor Sion. ,, Ne Sion! ,, Řeknu vážně a v mém tónu jde slyšet jistota a ráznost... Nekřičel jsem však. Při tom jsem koukal na ostrov před sebe... Poté jsem se na ní otočil a řekl. ,, Vyčkáme zde... Ať si ten čaroděj na nás pošle všelijakou havěť... Zde je pozabíjíme! Ať si kouzlí, jak chce... Zde na naší Perle to ustojíme!... Ne na ostrově, ale zde! Prožíváme dobrodružství na téhle lodi a jestli určil osud, že teď bude náš konec, tak ať to na Perle skončí, jako to začalo... ,, Řeknu to dost nahlas, že to mohly slyšet i ostatní a ještě chvíli přemýšlím a pak už ztišeně řeknu jen Sion. ,, Najal jsem tě jako lodního mága Sion a věřím v tvojí důvěru... Zkus se zapřemýšlet a svými schopnostmi něco udělat... Nějaký zaklínadlo, které by nám mohlo pomoct... ,, Shlížím z dálky na ostrov a čekám, co se bude dít… |
| |
| Bezradnost "Ano Charlesi, najal jsis lodního mága, to je problém, nejsem bojová mág, a proti němu bych obstála možná tak minutku, pokud nemá fobii z vody..." také mu řeknu, trošku potišejc aby to slyšel jen on. "Mohu se pokusit něco málo udělat ale budu potřebovat pomoc od patrona, moje kouzla proti tomuhle mágovi nic nezmůžou, bohužel".. pokrčím sklesle rameny a zahledim se mu do očí.. "Chce to nějaké mocné kouzlo" |
| |
| Patron Patron naslouchá a nakonec řekne. ,,Je to Iluzionista a silný mág Destrukce." Podívá se na Sion a řekne. ,,Moje síla se odráží v síle lodi a síle posádky, proto i loď se odráží v mém stavu. Mohu utlumit veškeré magické funkce a způsobit že Perla začne pohlcovat magii která obklopuje ostrov. Ten mág začne ztrácet sílu, Perla začne získávat magické vlastnosti. On začne kouzlit ve snaze zničit Perlu i se mnou. Perla by s mou pomocí dokázala odolávat slušnou dobu. A celé to by vám umožnilo dostat se na ten ostrov. Sion s možností vnímat a používat magii by mohla dokázat rozbít to oko které musí být středem jeho síly. Každý mág něco takového má. Někomu stačí mysl jiný potřebuje magickou hůl. On používá ten drahokam. Musí se do něj vejít ohromná energie. Zničení nebo odtržení toho drahokamu by mu zasadilo takový šok že by ho dokázal zabít i opilej námořník." Patron se na vás podívá. ,,Dokázal bych ale i pomocí pohlcení energie projít tou bariérou. Jenže ta by mohla nabít Perlu takovou silou že expoloduje!" Pak řekne Charlesovi. ,,Je tu malá šance že moje řešení vyjdou ale nechce se mi tady sedět dokud nás nepohltí moře. V prvním případě je větší šance že se odsud dostanem v pořádku ale budete na ostrově vyšinutého mága-iluzionisty. V druhé případě je šance že uvidíme naše orgány poletovat vzduchem." Smutně pokývá hlavou. ,,Pokud má někdo jiný nápad sem s ním. Už je to dost let co jsem naposledy umřel a nechci aby se z toho stal zvyk." |
| |
| Když se mi bleskne před očima, trochu vyděšeně vyjeknu, ale pak, když žiju se tiše zasměji a prohlédnu si okolí. Když se mé nohy rozhodnou jít ke stolu, jen pokrčím rameny a následuji je. Z mága jsem celkem překvapená, ale nevypadá zle, nebo nebezpečně, kupodivu ani oboje dohromady. S úsměvem, ikdyž spíše, abych jej neurazila si vezmu také jeden koláček. Když se zeptá na ostatní, pokrčím rameny "Bojí se vás." řeknu a s povytaženým obočím si prohlížím mága. Je skutečně zvláštně oděný. Mně jen tak něco nepřekvapí, ale tohle je přinejmenším zvláštní. Otočím se zpět k lodi. "Zkusila bych pro ně dojít, ale pochybuji, že by mně poslechli, ikdyž bych jim řekla, že nejste zlý." zapochybuji a otočím se na něj a čekám, co udělá. Jsem na ostrově. Vylezla jsem z vody, ale mé oblečení je suché. Plavala jsem, ikdyž jsem dosud netušila, že to umím. Ten mág, který se jevil jako nejzlejší na světě vypadá spíše jako šašek, než jako černokněžník a už vůbec nevypadá zákeřně. Plula jsem na lodi, kterou hlídá duch.... tiše se sama pro sebe zasměji ... mně už nic nepřekvapí. |
| |
| U ostrova. Vyslechnu si názor Sion a potom Patrona. Chvíli jen tak koukám do blba a přemýšlím. Při tom nervózně hladím rukojeť meče. Po chvilce se podívám na Patrona a Sion. Poté se otočím na Aceho a Lilian a rukou mávnu, ať jdou sem. Když jsou všichni u mě. Začnu mluvit. ,, Takže máme plán... Patron vymyslel, že by dokázal s Perlou pohltit čarodějovo sílu... Ne asi všechnu, ale nějakou dobu by ho oslabil a zaměstnal. Tím už se nám šance zvětšují... Jinou možnost asi nemáme... Když bude čaroděj nějakou dobu zaneprázdněný, máme větší šanci na to, že se dokážeme dostat k tomu oku. Je to nejspíš jeho zdroj a úschova energie. Sion, nebo možná i my bychom to oko mohly zničit a poté najít čaroděje. Ten bez oka bude jako lukostřelec bez šípů. Zabijeme ho a tím by jsme mohli zničit bariéru a mohli v klidu přistát na ostrově a doplnit zásoby... ,, Na chvilku se zamyslím a pak řeknu. ,, Je ale možné... I když nepravděpodobné, že nám čaroděj nebude chtít opravdu ublížit a jen si třeba promluvit. To poznáme z toho, jak se k nám bude chovat na ostrově... Jinak každopádně, máme plán ho zaměstnat a vyjít k oku a zničit ho... Poté se uvidí... Souhlasíte? ,, Pohledem projedu kolem stojící a poslouchající přátele a čekám na jejich názor. |
| |
| Plán Nevěřím tomu co uslyším.Zaútočit?Teď to snad ne,potřebujeme plán zatraceně dobrý plán pokud nechceme skončit dřív než jsme začali.A tím si ani přes svou povzbuzující řeč nejsem moc jistý.Ano čelil jsem magii v mnoha formách,ale ještě ne magii která patřila někomu tak mocného. Možná že ten ... Nakonec mně Charlesovo rozhodnutí docela uklidní.Ano i já chci opustit tento ostrov bez boje ovšem obávám se že se nám tohle přání nejspíš nejspíš nesplní.A přání postavit se čaroději zde na lodi je taky dobré než jít k němu přes ten jeho ostrov pastí.Ikdyž budeme potřebovat silnou ochranu.Velmi silnou ochranu pokud chceme přežít více než několik minut. Opravdu dobrá řeč i nápad.teda až na ten konec doufám že tohle konec nebude.Co já já toho už hodně zažil možná víc než by mi bylo milé,ale ostatní jsou ještě mladí. Později Patron vymyslí plán na naší ochranu a je tu i docela velká možnost že by to mohlo vyjít.Vzpomenu si že něco podobného jsme zažil s tím nemrtvým čarodějem. Byl opravdu silný jeho magie dokázala rozpustit kámen,ale pomohl mi ten štít.Ikdyž on nevydržel,ale zde to jistě vydrží víc ... Rozhodnu se zaplašit současné chmurné myšlenky k současné situaci. "Myslím si že to je dobrý nápad když bude čaroděj zaměstnaný možná se k nám nebude chovat tak arogantně.Třeba si s námi jen promluví a pustí nás.Jistě je to malá šance,ale šance tu je.Pokud ne musíme zničít to oko pak se uvidí ovšem mimálně bude nějakou dobu zasažený tím co se stalo a my budeme moci jednat."promluvím po Charlesovi řeči. Ale pokud ten čaroděj vyděsil Krakky tak z toho nemám dobrý pocit. |
| |
| Plán "Mám trochu obavy," poviem a vrhnem letmý pohľad smerom k ostrovu. Pošúcham si krk a opäť sa obrátim k spoločníkom. "Ale ty si tu kapitán," kývnem hlavou smerom k Charlesovi. "Asi mi neostáva iné, len poslúchnuť, čo? Hlavne vtedy, keď mňa žiadna iná varianta riešenia nenapadá," uškrniem sa, ale je v tom poznať troška nervozity. "Máš pre nás nejaké rozkazy? |
| |
| Plán Poslouchám Charlese, chvilku přemýšlím, pak pokývám hlavou.. "To by možná i šlo, jediný problém je, jak jsem už řekla, já nemám bojová kouzla a nevím čím bych mohla zničit to oko, nebo být nějak nápomocna... Chvilku si mnu prstamy čelo.. "Patron by mě možná ještě mohl nějaké naučit, protože pochybuji že vodní smršť nebo tak by pomohla.. to ho zaměstná ale víc nejspíš nesvedu.. Zamračím se.. ale pak se usměji a pravím "Nicméně lepší plán asi nemáme, takže bych šla asi do toho!!" |
| |
| Ostrov Když opustíte palubu Perly najednou se octnete na pláži. Stojíte tam a vidíte Daru jak jí spolu s tím mágem. Sion nějak vicítí že ten mág je víceméně iluze. Fyzicky tu není. Mág vstane. ,,Vítejte! Vítejte. Konečně někdo zajímavější než Krakové. Dáte si něco k jídlu." Patron tu není ale Sion by ho mohla požádat o radu telepatií ale jinak je rozhodnutí na Charlesovi. Mág se tváří přátelsky a vidíte že Dara již ochutnala jídlo. |
| |
| Ostrov Když vystoupíme z paluby lodi na ostrov, vidíme jak Dara mluví s mágem a ochutnává jeho jídlo, v tom se mi ale něco nezdá.. No jasně!! To není on, to je jen iluze, musím uznat že je více než schopný..... Pomalu se otočím k Charlesovi a potichu mu řeknu " Musíme si dávat ještě větší pozor, ten mág, je jen iluze, bude lepší když to na sobě ale nedáme znát, že to víme.. Potom se ponořím do své mysli a začnu hledat tu Patronovu, když ji najdu, tak mu předávám své poznatky.. " Promiň že takhle vstupuji do tvé hlavy, ale všimla jsem si že ten Mág co mluví s Darou, není skutečný, je to iluze, řekla jsem to i Charlesovi, nemáš nějaký nápad ? " |
| |
| Odpověď Patron mysl tě zmate. Vypadá jako obrovský oceán. Nyní se ti už ale vynoří odpověď od patrona v mysli. Musí být neuvěřitelně mocný jestli dokáže držet iluzi i když ho zaměstnávám. Kdyby vás chtěl zabít už by to udělal. Zkuste hrát jeho hru a mluvit s ním. Neštvěte ho! Nejspíš vás pak pošle na nějakou zkoušku nebo vás pozve do svého sídla. Jakmile vás ztratí z očí nebude mít dost síly vás sledovat a měli by jste se dostat k tomu artefaktu. Buďte opatrní. Vy že by stačilo aby jste se mu trochu znelíbili a už by se vás snažil rozmačkat jako brouky. |
| |
| Na ostrově... Buď od Sion, nebo přes myšlenky od Patrona se dozvím, že mám hrát jeho hru a jen tak máme šanci se dostat k artefaktu. ,, No dobrá tedy... Hlavně musíme být opatrný... Musím na ně dávat pozor. ,, Řeknu si v hlavě a kouknu na přátele vedle sebe. V klidu sedím na jedné židli u stolu, když se nás ten mág... Ta iluze zeptá, zda něco chceme jíst. ,, Oh... Ano děkuji. ,, Přes všechny své pochybnosti se odvážím a vezmu si kus jídla ze stolu a sním ho. Když to nic neudělalo Daře, tak nám to snad taky nic neudělá.. .A jak říká Patron... Kdyby chtěl, tak už nás rozmáčkne. Nic nezbývá než riskovat svůj život a hrát jeho hru. Půjdu však na to taktně a diplomaticky... Jsem tady taky kapitán. Pohlédnu do očí mága a usměji se. ,, Ehmm... Chci se zeptat, co od nás žádáte, že nás tu držíte svou barierou. Neradi bychom dělali problémy a rádi by jsme v klidu a v míru pokračovali v cestě... ,, Tázavě se podívám na iluzi a čekám, co odpoví... |
| |
| Na ostrove Nemusím snáď ani spomínať, ako veľmi sa mi nechcelo loď opustiť. Chvíľu som reálne rozmýšľala, či ich nechám v štichu a ja ostanem na palube. Vzápätí som však svoje "podrazácke" ja zahriakla a odišla s ostatnými. Teraz sedím pri stole, ale jedla sa nedotknem. Pozorujem okolie a nenápadne si prezerám a toho čarodejníka, ktorý vyzerá ako šašo. Vždy som myslela, že mágovia vyzerajú skôr vznešene. Charles prehovorí a ja napäto očakávam mágovu odpoveď. Dúfam, že sa mi všetky prejavy nepokoja podarilo skryť. Nerada vyzerám pred ľuďmi nesvoja. Zvlášť u tohto chlapíka mám pocit, že by bolo lepšie nijaké slabiny neukázať. |
| |
| Mág Po Charlesově otázce se mág zatváří udiveně. ,,Vždyť je krásně! Co může být lepší než dobré jídlo na čerstvém vzduchu?" Pak se zamyslí a dodá. ,,A kam spěcháte kapitáne? V těchto končínách konec konců nic není. Mimochodem mohli by jste říct tomu duchovi nebo patronovi na vaší lodi ať přestane kouzlit? Začínám z toho být mrzutý..." Všem vám před očima na moment probleskne obraz ostrova a stolu ale uprostřed noci, v plamenech a s nestvůrou před vámi. Pak se všem vrátí do normálu a mág se usměje. Sion dokáže rozeznat že to co jste viděli byla buď iluze nebo velmi silná, magií ovlivněná myšlenka. |
| |
| Mág Když nakonec vystoupíme na ostrov, mág nás přivítá jako nejlepší přátele. Usadí nás na židle y vyzve abychom něco pojedli.. Jídlo je docela i dobré, otrávit nás nejspíš nechce.. Charles s ním promlouvá a ptá se co po nás chce.. Když mág domluví promítne se mi před očima jakási.. Snad iluze ?.. nebo myšlenka ? rozhodně ale nebyla moje a rozhodně mi není příjemné když se mi někdo hrabe v mysli.. Bohužel ale teď s tím nic nemohu dělat.. "Na tohohle rozhodně nemám.. ovlivnit mozek, vytvořit bariéru a iluzi.. kdo to sakra je ?" prolítne mi hlavou, ale pak raději potlačím myšlenky, nechci aby mág věděl že hledám něco co by nám mohlo pomoci.. |
| |
| Na ostrově... Mág odpovídá... Tedy jeho iluze. Nemám rozhodně chuť hrát nějaký blbí hry a vůbec se zdržovat na nějakém blbém ostrově pošahaného mága. Co je to za odpověď... Já se ho zeptám, proč nás tu drží a vyvolává ohromnou bariéru kolem celého ostrova. Takovou bariéru by mohla udělat jen skupina těch největších arcimágů. On však tu má nejspíš nějaký ohromný artefakt, to oko na hoře nejspíš... A on mi na to odpoví, že je krásné počasí a dobré jídlo. Jestli mě bude štvát dlouho, tak se neudržím! Potom řekne, ať Patron přestane kouzlit... Že je z toho mrzutý. Já se na něj podívám a až se na mě podívá, věnuji mu krásný zákeřný úsměv a řeknu. ,, Mrzutý?... Ou, tak to mě opravdu mrzí... Jako já bych mu klidně řekl, ať toho nechá… Ale víte no... No mě se zkrátka nějak nechce. ,, Znovu se na něj zlověstně usměji a poté má tvář znovu zvážní a v mích očích už začíná pomalu vznikat oheň. ,, Tak že podruhé... Proč nás tu držíte!??? ,, Se zamračenou tváří hledím upřeně na iluzi. |
| |
| Na ostrově... Mág počká až mu Charles odpoví a pak řekne. ,,Všichni někam pospíchají. Když vám řeknu že ostrov chimér obsadili Mazkeni a že se řítí te do záhuby asi mě jen proklejete. Slyšel jsem o pár teleportech. No nic. Myslel jsem že s vámi bude zábava." Patron vykřikne v myšlenkách. Utečte! Pryč! Chystá se vás všechny zabít! Už jsem skoro prolomil bariéru. Plavte k lodi! Ten artefakt je prudce nestabilní! Všechna energie může vybuchnout! Konečně věci nabrali trochu spád. |
| |
| Na ostrově... Iluze mága mi začne odpovídat to, že ostrov chimér obsadili Mazkeni. ,, Hmm... Nic nového... Tušil jsem, že to tak bude... ,, Pak se však zmíní o teleportech, což mě velmi zarazí a už se ho chci zeptat, o jaké teleporty jde a kam přesně vedou a kde se nacházejí. Už otevírám pusu, že se ho na to zeptám, když nám pošle Patron myšlenku. Rychle vykřikuje, abychom utekli pryč, že se nás chystá zabít a že artefakt možná celý vybuchne... Prý už skoro prolomil bariéru. V tom okamžiku zapomínám na teleporty a okamžitě vyskočím ze židle na nohy a vykřiknu. ,, Zpátky k lodi! ,, Přitom jak to křičím, tak beru nějaký kus talíře, nebo poháru ze stolu a hodím ho po iluzi. Správně by měl kus nádobí prolítnout iluzí. Iluze nás nemůže ohrozit... Jen ten mág, který je někde na tomhle ostrově skrytý. Jak tedy po něm něco hodím, okamžitě se rozebíhám k moři a poté plavu k naší lodi. Ohlídnu se zpět a koukám, zda všichni mí přátelé běží taky... Doufám, že i Dara... Sice je to zlodějka a rebelka, ale nerad bych aby umřela zbytečně výbuchem nějakého artefaktu. Na člun kašleme, protože než bychom ho stlačili do moře a s ním odpádlovali k lodi, tak by to bylo na dlouho a mi musíme utíkat o život. Jak tedy běžím, tak ještě křičí na své přátele. ,, Honem! Utíkejte k lodi! ,, Běžím, a když skáču do vody, tak ještě očkem kouknu zpět, zda někdo, nebo něco za námi neběží... Nebo zkrátka něco neuvidím. Poté plavu k lodi, a když posádka připraví provazoví žebřík, tak lezu po něm na palubu. Poté nechám aby vylezli ostatní a žebřík posádka uklidí. Potom rychle zařvu. ,, Napnout všechny plachty! Směr k bariéře! ,, Potom běží najít Patrona, a když ho najdu a doběhnu k němu, tak mu udýchaně říkám. ,, Tak co??! Jak je na tom bariéra?!! Můžeme odplout? ,, |
| |
| Útek Počúvam rozhovor medzi čarodejníkom a Charlesom s istým napätím. Keď potom začujem vo svojej hlave Patronov hlas a chvíľku nato aj kapitánov výkrik, vyskočím zo stoličky tak prudko, až ju prevrhnem. Na nič nečakám a bežím rovno k moru. V situáciách ako je táto, teda pri útekoch, sa akosi citeľnejšie prediera napovrch moje staré ja, ktorého prioritou je v prvom rade záchrana svojho vlastného života. Prisahám, že som v živote neplávala takým tempom. Doteraz som sa za ktovieako dobrého plavca nepokladala, hoci som prežila väčšinu života na lodi, ale zdá sa, že núdza dokáže prebudiť v človeku netušené možnosti. Keď sa konečne vydriapem na palubu, mokrá ako myš, doslova sa zvalím na zem a lapám po dychu. Adrenalín vyprchal a po tej námahe sa cítim ako vyžmýkaná. Čo najrýchlejšie však vstanem a sledujem ostrov v napätom očakávaní, hoci sa musím opierať o zábradlie. |
| |
| Opuštíme ostrov Plán je přijatý a ikdyž se mi nezdá tak nakonec do toho jsou všichni připraveni jít.A tak se rozhodnu nechat své obavy pro sebe.Přece jen Charles bude chtít podpořit a už jsme unikli ze spousty případů kdy to vypadalo beznadějně tak se to povede i nyní. Drak na lovu.Ne teď ne. "Tenhle plán určitě vyjde a my budeme moci tento ostrov opustit a vydat se zase za jiným směrem." Dobře nebylo to asi dokonalé,ale svůj účel to splnilo.Když dorazíme nakonec na pláž tak mág se zdá být podezřele přátelský a Dara už jídlo ochutnala a zatím se jí nic nestalo.Možná se pletu,ale opatrnost je zde na místě. Něco se mi tu vůbec nezdá.Něco se mi tu rozhodně vůbec nezdá.Něco mi tu určitě nesedí.Ale co? Charles se posadí a pak si taky vezme nějaké jidlo.Dobře posadím se a rozhodnu se taky něco ochutnat.Rozhovor nechám na Charlesovi protože přece jen je on kapitán.Mág se vytáčí,ale pak přece jen vyhýbavě odpoví.Charlesovi nakonec začne docházet trpělivost a tak začne vyžadovat aby mu bylo sděleno proč jsme zde uvězněni.Mág nám řekne něco co mně nepotěší,ale nedá se říct že bych to nečekal.Ale pak se zmíní o teleportech když se náhle ozve Patron. A kruci my o draku a drak před námi.Proto je zde jen ta iluze a taky proto všechen ten milý tón a jídlo.Abychom nečekali až ten artefakt vybuchne.Asi je s námi více potíží než čekal. Vyskočím převrátím židli,ale nezabývám se házením čehokoliv po přeludu a prchám k lodi.Je čas utéct a to ihned.Opět a nejspíš i znovu.Charles se správně rozhodne nezdržovat spouštěním člunu a plave k lodi zatímco já plavu za ním.Vyšphám po provazovém žebříku po Lilian,ale přece jen jsem o něco straší a tak zatímco náš kapitán rozdává rozkazy já se rozhlížím zda něco nevidím.Tohle bude o chlup,opět jako v Magickém ostrově. |
| |
| Útěk Když Charles zařve že se nás snaží zabít a že mám utíkat, vyskočím tak rychle že sama ani nevím kde se to ve mě vstalo.. zamířím rovnou k moři a co mi ruce nohy a mé síly stačí plavu k lodi, když se konečně ocitnu na palubě, když se tam vyškrábu, okamžitě si připravuji formuli pro zrychlení lodi a čekám kdy jen dostanu příležitost ji použít. ¨ Ale vůbec nezůstávám neostražitá, pořád se koukám kde co a jak se děje, kdo co dělá a hlavně jak je na tom iluze čaroděje.. |
| |
| Útěk Nakonec se všichni ve zdraví dostanete na loď. I Dara se s pomocí ostatních dostane na loď. Vyplivuje vodu a je celá bledá ale jinak zdravá. Podíváte se na ostrov i na čaroděje. Vidítě že se vše mění. Míhají se vám před očima blesky, plameny, déšť, ostrov se neustle mění, jednou hornatý jindy plochý, jednou pokrytý rostlinami jindy jen kamený útes. Něco však zůstává stejné. Obrovský drahokam v podobě oka který se pohybuje jako živý. Poté se začne zvětšovat. Poté se rozletí na miliardu malých kousků. Když se podíváte po čaroději uvidíte jen jeho bezvládné tělo na zemi. Hlava se proměnila v kaluž krve. Všichni ucítíte silovou vlnu. Pak se ostrov začne ztrácet. Nepotápí se ani nevybuchuje. Prostě se rozostřuje a mizí... Tlaková vlna však měla i své následky. Kupodivu dobré. Sion je nabytá energií a cití se skvěle. Zřejmě část energie přešla i do ní. Patron je mnohem hmotnější než kdy jindy. Je neprůhledný a z časti na něm rozeznáváte barvy. Perla samotná vypadá až neuvěřitelně. Plachty zaří novotou, ani kousek dřeva nechybí. Celá loď je lepší než v pořádku. Patron se na vás podívá a řekne. ,,Bariéra je pryč. Loď je opravena. V takhle dobrém stavu nebyla ani při prvním spuštěním na vodu. Kam se vydáme nyní?" Otázka je mířena především na Charlese. On je tu kapitán... |
| |
|
|
| |
| A pluje se dál... Když jsme všichni na lodi, i Dara, tak začnu pozorovat ostrov, který se řítí a mění. Je to mysteriózní dění a celý ostrov je pod sílami velké magie... Nakonec to všechno skončí a ostrov dočista zmizí... Ne pod hladinou, ale spíš se rozplyne... S ní i podivně silný mág a jeho obrovská bariéra... Přes naši loď projede obrovská vlna energie a v jednom okamžiku už myslím, že je po nás... To však nebyl konec, dá se říct, že skoro naopak... Naše loď dostala očistu a zregenerovala se. Po bouři a po věčných bojích a podobně, naše loď dostávala dost zabrat. Když jsme jí opravovali, tak to bylo vždycky provizorní... Nikdy už zkrátka nemohla být tak dobrá, jako na začátku… Tohle je však jiné... Mocná magie místo, aby nás zničila, udělala všechno přesně na opak. Naše loď září novotou a vypadá ještě lépe, než na začátku... Patron a Sion vypadají, plní magické energie. Všechno vypadá tak moc hezky, až se mi to trošku nelíbí. ,, Je to nějaké podezřelé... ,, Chvíli vyplašeně pobíhám po kajutě a prohlížím si každou část lodi. Prohlížím plachty, nově zbroušené zábradlí, podlahu. V mí kajutě je uklizeno a všechno na svém místě. Nic nechybí. Nový plachty a stožáry srší pevností a sílou... Všechno je tak dokonalé... Snažím se najít něco, co by dokázalo, že je to jen nějaký další trik a zrada... Nic však nenacházím a pomalu si uvědomuji, že to tak opravdu je a mi jsme všichni přežili a jsme v plné síle. Najednou se mi objeví úsměv na tváři. Nedokážu udržet emoce a zařvu. ,, Jo!!! Vítězství!! Hurá!! ,, V tom vyšvihnu šavli nad hlavu s pobízením ostatních členů posádky, aby se mnou tu radost sdíleli. Dlouho jsem už tak nebyl šťastný. Měl jsem obrovské obavy o naše životy. O nic víc mi nejde, než abych tuhle posádku a loď dovedl do cíle a zpět. Jako kapitán bych pro ně padl a nikdy bych neopustil posádku a loď... Jak se říká... Když se potápí loď, tak správný kapitán se potápí s ní! Mám opravdu radost a pořád tomu nějak nemůžu uvěřit, celý šťastný pobíhám po kajutě a pozoruji posádku. ,, Zásoby a lidi jsou... To znamená... Můžeme pokračovat dál... ,, Patron se mě zeptá, kam teď... S úsměvem na tváři se zahledím do nekonečné dálky oceánu, který na nás čeká... ,, Kam teď?? Přece pro truhlu!! ,, Trochu humorně řeknu a zdali teď můžu, tak poplácám Patrona po rameni. Běžím po palubě a hledám Lilian... Moc jsem se jí nevěnoval poslední dobou. Měl jsem teď dost starostí... Hledám jí, a když jí najdu, tak k ní přiběhnu a šťastně jí obejmu. ,, Jsi v pořádku?? ,, Usměji se na ní a poté se jí zahledím do očí. Po nějaký době, co jsem byl u Lilian, jsem všechny členy svolal do mé kajuty. Sám tam už na ně čekám. Musíme se domluvit a určit co teď. Lilian jsem řekl, ať vezme mapu. |
| |
| Opäť na vlnách Keď vlna mágie prejde loďou, prikrčím sa. Nie je však dôvod báť sa - Perla vyzerá ako nová. Každý jeden kaz, každé provizórne zaplátanie nahradila kvalitná práca, ktorá by inak zabrala dlhýá čas. Navyše sa zdá, že aj Patronovi a Sion to dodalo energiu. Na lodi celkovo vládla povznesená atmosféra. Dotknem sa zábradlia, aby som si overila, či sa mi to všetko náhodou len nesníva. Ale nie. Drevo je pevné, žiadna ilúzia. Naopak ostrov, z ktorého sme ušli, sa jednoducho rozplynul. Najprv zájdem do svojej kajuty. Vyzerá rovnako, ako keď som ju opúšťala, len je menej ošumelá. Na malú chvíľu ostanem prekvapene hľadieť na stôl uprostred miestnosti. Neverila som, že ho ešte niekedy uvidím, ale je tam: môj klobúk, ktorý som stratila ešte na Polostrove Mágie. Prezlečiem sa do suchého oblečenia a na hlavu si nasadím klobúk. Spokojne sa pozriem do zrkadla: Teraz som to ja! Sotva sa vrátim späť na palubu, doslova ma prepadne kapitán a objíme ma. Chvíľu ostanem prekvapená, no potom objatie opätujem. "Som v poriadku, jasné. Prečo aj nie?" zazubím sa. "Dokonca mi je lepšie ako kedykoľvek predtým. Perla je v perfektnom stave. A čo ty? Všetko v poriadku?" Neskôr Opäť sa vraciam do svojej kajuty, aby som zobrala mapu. Nenosím ju stále pri sebe, pri situáciách, ako bola tá s mágom, by sa to nemuselo vyplatiť. Vyberiem ju teda zo zásuvky stola a vydám sa ku kapitánovi. Už sa teším, keď vyplávame k cieľu našej cesty. |
| |
| Překvapenííííí!!! Když už jsem skoro ze rtů vypustila kouzelnou formuli, tak mnou projde vlna energie, magické energie. Nevím proč ale formuli jsem nedokončila.. asi proto, protože loď je v neskutečně dobrém stavu, plachty, boky, zábradlí, všechno je jako nové.. Do toho se i já cítím opravdu skvěle a když pohlédnu na patrona, zjistím že i on vypadá plný "života". "Další iluze?... dotknu se stěžňů, rukou přejíždím po zábradlí, zkouším jít po schodech a ty ani nevrznou.. "Žádná iluze.." Trochu udiveně jdu do své kajuty která je ještě uklizenější a v lepším stavu než když jsem jí opustila.. a že jsem se tu snažila udržovat pořádek.. "No nic, kapitán chce aby jsme se dostavili do jeho kajuty.." vyrazím tam, když tam přijdu¨, byla tam je Lilian a Charles.. |
| |
| Znovu při síle Někdo pomáhá Daře na palubu a já se znepokojeně dívám na ostrov který se nám mění před očima.Ten čaroděj je velmi mocný nikdy jsme se nesetkal s nikým tak mocným za celý svůj život,ale teď je jasné co se stalo.Spustil zřejmě magickou reakci kterou nemůže ani on vrátit či zastavit.Nebo spíš nechce,ale musel se nás obávat tak že se rozhodl k tomuto zoufalému kroku. Nevím zda mně to má lichotit nebo znepokojovat.Možná obojí. Uprostřed toho všeho pulzuje ten obrovský drahokam jako živé srdce.A pak začne narůstat ještě do větší velikosti a mně je jasné že je zle.Dobrá zpráva je že jsme mimo barieru ta špatná že nejsme dostatečně daleko a tak nás zpětná vazba rozdrtí.Pak drahokam vybuchne a svými zbytky popráší celý ostrov.A protože je jeho moc vázaná na ten krystal ztratí svou moc.A nejen svou moc,ale i svůj život podle té bezduché hromádky která tam leží.A tohle už není iluze a čarodějovou smrtí přestává působit i ta bariera a ostrov se rozpouští.Zřejmě důvod proč nebyl zaznamenán na žádných mapách je že byl vytvořen čarodějem.Do Perly udeří silná magická vlna a kromě světla slyším praskání dřeva,lan a šustění plachet. Jako by se Perla sama opravovala.Ano vím že to zní docela směšně,ale opravdu by potřebovala opravu.Ta poslední bouře nám dala docela zabrat.Teda pokud se dostaneme z tohohle magického průšvihu. A pak to vše utichne,bariera je pryč a Perla pluje na volném moři,ale něco je jinak.Žádné záplaty a díry a polámané stěžně.Žádný punc obnošenosti všechno září novotou jako by se vrátil čas.Charles je nadšený a pobíhá z jedné strany lodi a druhé a i jsem překvapený a nadšený protože tohle jsem vážně nečekal. Magie toho mága se asi obrátila a nějak reagovala s Patronovými kouzly. Procházím lodí hledám záplaty a díry které tu však nejsou a místo toho vidím všude jen hladké vyleštěné dřevo.Zrovna zkoumám zábradlí když uslyším Charlesův křik. "Jasně vítězství!Konečně neutíkáme se staženým ocasem.Porazili jsme draka."odpovím pak a zatímco kapitán shání Lilian já se vydám do své kajuty.Prkna nevržou a hlavně je zde uklizeno takže mi dá chvíli problém najít to co tam je.Pak když si prohlédnu svou kajutu se vydám do té Charlesově která určitě vypadá ještě lépe. |
| |
| Dara Sejdete se v Charlesově kajutě. Dara však nepřichází. Čekáte pět minut, deset, patnáct a vydáte se jí najít. Ace jí přece viděl jak šplhá do lodě. Ale nikdo jí poté už neviděl. V jediné chvíli se ztratila. V mžiku kdy se Perla nabyla energií. Patron vyrukuje se svojí teorií, když se po neúspěšném hledání sejdete v Charlesově kajutě. ,,Jedna možnost kam zmizela tu je. Nebyla sepjatá s mořem ani s Perlou. Neuměla dokonce ani plavat. Mág jí poznal jako první a aplikoval na ni svojí magii. Je možné že byla přemístěna. Zmizela. Může být kdekoliv. Není šance jí najít. Měli bychom se vrátit k cíli naší cesty. Když poplujeme dále je tu stejná možnost že jí najdem jako kdyby sme jí hledali v těchto vodách." |
| |
| V kajutě... Téměř všichni se sejdeme v mé kajutě... Dara nepřišla... Na lodi není... Patron nám říká jeho teorii a já jen pokývám na souhlas. Nic jiného mě nenapadá, tak že s ním souhlasím. Když všichni sedí kolem velkého stolu, tak povstanu z čela stolu ze židle a narovnám se. S úsměvem na tváři se podívám na každého zde sedícího. V mém obličeji všichni můžou zpozorovat dobrou náladu a radost. To, že zmizela Dara mi vůbec nedělá starost. Byla, jaká byla... Rozhodně jí nepřeji nic zlého, ale nějak zvlášť mrzutý z toho, že zmizela, nejsem... ,, Tak že... Čarodějova síla se zničila a sním i bariéra. To nás zachránilo a my můžeme plout dál. Magická vlna způsobila zvláštní a však úžasnou regeneraci lodě... Muže máme, zbraně, jídlo, vodu a vše potřebné taky. Není toho nějak moc, ale na nějakou dobu to stačí. ,, Pokývám hlavou. Poté můj zrak spočine na Lilian a na mapě, kterou má na starost. ,, Lilian... Můžeš určit, kde teď jsme? ,, Ohnu se přes stůl až nad mapu, abych to viděl pořádně. Lilian se stará o mapu a směr plavby. |
| |
| Kajuta "Nuž čo. Je preč. Hádam to prežila," poznamenám na margo toho, že Dara zmizla. Potom rozrolujem mapu na stole, aby sa ostatní, hlavne kapitán, mohli pozrieť. "Neviem to presne určiť...Tento ostrov zakreslený nebol. Ale typujem, že sme blízko ostrova chimér. Veľmi blízko." |
| |
| Kajuta Patron se skloní nad mapu. ,,To je dost dobře možný ale nevidíme útesy a nejsou tu ani silné bouře. Musíme se pohupovat někde tady." Rukou udělá kolečko kousek od ostrova chimér. ,,Nejsem si jistý jestli máme zaútočit na ostrov chimér, pokusit se proplout kolem Chřtánu jen tak nebo hledat ty ,,portály" který taky možná neexistujou." Patron se zvedne od mapy a přelétne pohledem všechny v kajutě. ,,Pokud poplujem na sever měli bychom se dostat k útesům a skalám. Tam odtaď se můžem vydat na západ k Chřtánu nebo na východ k ostrovu Chimér. Pokud poplujem dost daleko na východ možná najdem nějaké průliv. Ale žádnej kapitán co tam plul se nevrátil schopnej popsat cestu. Buď se vrátil šílenej nebo se nevrátil." |
| |
| Kajuta Počúvam Patronove návrhy a akosi sa nemôžem rozhodnúť, ktorý z nich je "lepší". Napokon sa rozhodnem pre trochu filozofický záver: "Ak sa smiem zapojiť do debaty...Mali by sme sa vydať tou cestou, kde je najmenšie percento úmrtnosti alebo inej závažnej nehody. Lebo ako tak počúvam, nič neznie ktovieako optimisticky." Založím si ruky na hrudi a čakám, akej sa mi dostane odpovedi. |
| |
| Cesta "Taky souhlasím, rozhodně by jsme teď měli volit tu méně nebezpečnou cestu, z jedné šlamastiky jsem se dostali, nemusíme hned do další" Zapojím se do debaty a přitom koukám na mapu a snažím se najít nějakou "bezpečnou" cestu.. ale mapa a já.. no.. raději to nechám na kapitánovi a Lilian. "Co si o tom myslíš ty Charlesi?" |
| |
| V kajutě... Mnu si rukou bradu a přemýšlím o dnech, které nás čekají... Z jedné šlamastiky jsme se zázrakem dostali a nerad bych, abychom se dostali do další... I když vím, že se tomu asi nevyhneme... ,, To je samozřejmé, že pojedeme tou nejbezpečnější cestou... Ale aby nebyla nekonečná… Jenže jaká to je... ,, Zvednu se ze stolu a začnu chodit sem tam a přemýšlet. Potom při chůzi začnu povídat. ,, Do chřtánu nepojedeme, leda bychom neměli na vybranou... Vír, bouře a ostatní nebezpečí co nás tam čeká je ohromné. Je to nejvíce známí zdejší průliv... Proto kromě víru tam budou jistě hlídat i všelijaký piráti, mazkenové a kdo ví jaká další havěť. Tuto bude opravdu ta poslední možnost... ,, Zamyslím se a dál chodím. Po tak minutě chůzi s hlubokým přemýšlením se zastavím a rukama opřu o stůl. Moje oči teď spočinou na všech zde sedících. ,, Tak že... Když vybereme možnost tu, že budeme hledat portály, o kterých mluvil mág... Tak je můžeme hledat hrozně dlouho a třeba ani vůbec neexistují. Sice je to asi nejbezpečnější, ale určitě strašně zdlouhavý a možná třeba i neuskutečnitelný... A další možnost je ta, jak říkal patron. Plout podél skal, dostatečně daleko od útesů a však tak blízko, abychom mohli vidět každý průliv, kterým by naše loď mohla proplout přes kamenitou stěnu na druhou stranu... ,, Očima ještě jednou každého z nich projedu a řeknu... ,, Chci od každého z vás, váš názor... Jste proto, abychom zvolili docela bezpečnou a však možná nekonečnou cestu hledat portály, nebo se vydat k pohoří, kde jsou útesy a možná kotviště všelijakých pirátů a mazkenů... A hledat průliv...? ,, Řeknu a čekám na jejich odpovědi... |
| |
| V kajutě Když Charles domluví Patron se ozve. ,,Jel bych hledat průliv dál. tyhle útesy nemůžou být nekonečné. Pokud vytrváme snad najdeme cestu. Při troše štěstí se dostaneme na druhou stranu." |
| |
| V kajute Ešte raz sa zahľadím do mapy. Tie portály...sú fakt problematické. Mohla to byť len bájka, ktorou nám chcel čarodej uškodiť. A rovno to Chřtánu... Otriasla som sa. Nie, nie. "Súhlasím s Patronom," poviem nakoniec. "Hľadať prieplav je to najlepšie, čo môžeme teraz urobiť. Aj napriek možným prekážkam je tu najmenšie riziko. Navyše, Perla je v úžasnom stave, nejaké tie menšie konflikty by pre ňu, podľa môjho názoru, nemali robiť žiadny problém." |
| |
| Kajuta Pozoruju Charlese a poslouchám jeho úvahy, jen jedna mi přijde jako nejlepší řešení.. "Souhlasím s Patronem také, aby to netrvalo tak dlouho tak nás mohu popřípadě zrychlit.. je to nejmenší nebezpeční a určitě všichni oceníme chvilku klidu." Čekám na odpověď ostatních.. |
| |
| Porada Čekáme na Daru a Dara nikde.Napadne mně že jí nejspíš taky zaujala proměna Perly a tak se vydala na průzkum který se poněkud protáhl.Ale když se neobjeví ani po patnácti minutách začnu mít obavy. Zde se nedá ztratit,tedy aspoň si myslím. Bohužel asi jsem se mýlil a když si vyslechnu Patronovo vysvětlení tak to dává smysl.Pokud se čas vrátil pro Perlu možná že se vrátil i pro Daru a vrátil jí tam odkud se ze souše dostala na loď kde jsme jí našli.Charlesova slova mně vyvedou z mých myšlenek,ale tentokrát mi nevadí že opakuje naprosto zjevné věci.Je to jeho styl i když určovat směr se teď bude těžko.Tento ostrov není na mapě protože si ho čaroděj sám vytvořil a po jeho smrti zase klesl na dno rozpustil se,vybuchl nebo co se s ním vlastně stalo. „No asi jí to přemístilo někam na souš nebo na místo odkud se ocitla na té lodi.Nebo na podobném místě.Jinak ten ostrov si vytvořil ten čaroděj a po jeho smrti je z něj zase hromada suti.“odpovím pak Lilian.Patron nám dá opravdu hezký výběr z něhož mně napadne že bychom mohli hledat ty portály.Ten čaroděj nelhal neměl k tomu důvod když už věděl že se nevrátíme. Ale souhlasím s Lillian a Sion měli bychom hledat nějaké méně nebezpečné řešení,ale je nějaké takové? Charles uvažuje a jako první hned zavrhne jet do Chřtánu a má pravdu i o další možnosti.Ikdyž čaroděj nelhal můžeme ty portály hledat pěkně dlouho zvláště když nám ani neřekl kde vlastně jsou.A jet podél útesů je sice nebezpečnější,ale určitě tam bude nějaký průliv. „Souhlasím hledat průliv je lepší protože i když ty portály najdeme nevíme kam povedou a zda povedou tam kam chceme.On ten čaroděj o nich zrovna moc neřekl.“souhlasím pak s ostatními. |
| |
| V kajutě... ,, Dobrá tedy... Jsem rád, že se shodneme... Plujeme tedy ke zdi!... Aci... Popožeň chlapy a rozděl rozkazy, ať si mákneme... Lilian... Ty prosím tě kormidelníkovi ukaž směr a naveď ho nejbezpečnější cestou ke skalám... Sion... Ty si připrav svou magii... Budeme tě brzy jistě potřebovat... ,, Rozdělím úkoly a rozpustím sezení. Když všichni odejdou, naliji si sklenici vína, napiji se a poté vycházím ven. Jdu na velitelský a kormidelnický balkón a vytáhnu dalekohled. Měla by tam být i Lilian a kormidelník… Možná už i Ace… Rozevřu dalekohled a začnu skrz něj koukat dopředu, kam jedeme a kde se má nacházet velká skalnatá zeď... Hledím tedy přes dalekohled a koukám, zda něco nevidím... |
| |
| Kajuta "Skvelé. Konečne poriadna robota," spokojne sa uškrniem. Zrolujem mapu a vydám sa ku dverám. Vyjdem na chodbu a zatiaľ čo kráčam na palubu, schovávam mapu do vnútorného vrecka kabátu, ako vždy. Keď už som hore, ešte raz si s istou dávkou obdivu premeriam celú loď. Niet sa čo čudovať, že sa celá posádka tvári optimisticky. Potisnem si klobúk viac do čela, aby mi nesvietilo slnko ostro do očí, a vybehnem ku kormidelníkovi. "Tak, dostali sme rozkazy. Zájdi k tamtým skalám. A opatrne, mohlo by sa stať, že vybiehajú pod vodou ďalej od brehu, tak aby sme o ne nezavadili dnom lode." Stojím kúsok za kormidelníkom a hľadím k cieľu našej plavby. Po chvíli vyjde na palubu aj Charles. "Ako blízko ku skalám chceš ísť?" zavolám naňho. |
| |
| Klid Mořem vládne klid. Vítr vaje téměř tak jak potřebujete, podél skal. Kormidelník zkušeně doplul ke skalám dost blízko aby byli vidět jakékoliv průlivy ale dost daleko aby jste se nepotopili. Plujete podél obrovských skal, hor a průsmyků. Všichni odpočíváte a zotavujete se z nepříjemných událostí. Všude je klid a mír. Ani stopy po jakémkoliv nebezpečí ať už po Mazkenech nebo po nějakých tajemných nebezpečenství. V noci občas zahlédnete jak se na horách mihne světlo nebo se zableskne na moři. Nevypadá to ale nijak nebezpečně a tak si neděláte starosti. Možná že i na těchto strmých a nepříjemných útesech někdo žije. Vás však žádné neznámo nezajímá. Zdejší klid je jako balzám na duše. Možná se vám nějaký bůh moří chce odvděčit že jste ho zbavili prapodivného mága i jeho ostrovu nebo vám pouze přeje matka Štěstěna. Patron se rozhodl zasvětit Sion do některých dalších tajů námořní magie které by vám mohli pomoci v boji. Kouzla jednoduchá jako držet vodu pryč od nějakého místa nebo jak spravovat dřevo aby vydrželo delší dobu a kouzla složitá jako jak ovládat loď bez kormidla nebo bez plachet či jak zvednout a upevnit stěžeň bez houfu statných námořníků a nebo jak vytvarovat, zpevnit a naostři vodu a vytvořit z ní silnou čepel. Sion není nijak pokročilá kouzelnice a tak pochytila a zvládla jen pár kouzla (Trvanlivé dřevo, Ovládání lodi, Vodní čepel) ale Patron ji nechtěl nijak přetěžovat aby si také odpočinula. Doufáte že vám odpočinek vydrží co nejdéle... |
| |
| Klid.. Po rozhodnutí Charlese že se popluje kolem skal si připravím jednoduchá kouzlo kdyby bylo třeba Perle dopomoci k pohybu.. jinak relaxuji.. po chvíli mi Patron nabídne že by mě naučil nějaká další kouzla která se na lodi mohou dost hodit. S radostí přijmu nabídku a poslouchám každé jeho slovo.. Po chvíli umím 3 kouzla navíc, ->Trvanlivé dřevo, Ovládání lodi, Vodní čepe |
| |
| Klid... Zažívám teď několik dní klidu... To využívám, jak jen to jde... Studuji s Lilian mapu... Často průběžně hledím skrz dalekohled na kamennou zeď podél ní jedeme a hledám průliv... Volný chvíle taky trávím tím, že s Acem, či s jinými chlapy trénujeme hlavně šerm, ale taky střelbu s lukem. Jinak Ace ode mě dostal úkol každý den s nimi trénovat, aby chlapy byli v kondici. Jinak jsme se pokusili všechny nemocný a raněný uzdravit... Přepočítali jsme zásoby... Nechal jsem postavit na vršku stěžně lodní koš a poslal do něj elfa jménem Marco, který nás průběžně upozorňuje na útesy a prostě obhlíží okolí... Dneska je celkem pěkně a další klidné ráno plavby podél skal... Dlouho jsem včera večer přemýšlel... Konečně nastal čas na osobní věci... Vím, že teď je ta nejlepší doba to vyřešit... Další už třeba nemusí přijít... Tak jako každý ráno stojím u kormidelníka a dalekohledem studuji skály a přírodu kolem nás... Čekám, až přijde Lilian... Jestli ke mně přijde, tak jí s úsměvem pozdravím a řeknu. ,, Dobré ráno... Jak si se vyspala? ,, Až odpoví, tak se chvilku odmlčím a řeknu. ,, Máš chvilku čas? Chtěl bych si s tebou o něčem promluvit... U mě v kajutě... ,, Skoro až se zadrženým dechem sleduji její oči a ústa, když promluví...
|
| |
| Pokojné more Taký pokoj, ako vládne počas posledných pár dní, sme hádam nezažili od tej doby, čo sme sa vydali na túto plavbu. Počasie je krásne, slnko príjemne hreje a ja mám kabát častejšie prevesený cez kreslo v kajute než oblečený na sebe. Stále plávame popri útesoch, ktovie, či vôbec narazíme na miesto, kde by sa dalo zakotviť alebo čosi, čo by sa aspoň trochu ponášalo na prieplav. V podstate mi to ani veľmi neprekáža, aspoň zatiaľ. V jedno ráno vstanem trochu neskôr. Za tú krátku dobu bez problémov som akosi spohodlnela. Keď sa oblečiem, pečlivo skontrolujem, či je všetko tak, ako má byť - na upravenosť nedám dopustiť. Napokon si nasadím klobúk na svetlé vlasy. Od začiatku našej výpravy o dosť podrástli, takže ich teraz častejšie nosím zviazané pruhom čiernej látky, aby mi neprekážali. Na palube ako poctivý navigátor najprv zamierim ku kormidelníkovi, skontrolovať stav. Ani ma veľmi neprekvapuje, že pri ňom stojí aj kapitán. "Zdravím," usmejem sa. "Trochu som si prispala, takže asi dobre," odvetím na jeho otázku. Keď sa o schvíľu spýta, či mám chvíľu čas, spozorniem. Ktovie, čo môže chcieť? "No...prečo nie. Pár minút ma nezabije," pokrčím plecami. |
| |
| soukromá zpráva od Kapitán Charles Deep pro Lilian svolila a jde se mnou do kajuty... Netváří se ani z poloviny nervózně jako já... Nikdy jsem moc zkušeností s ženami neměl... Většinu života jsem strávila na moři ve společnosti tvrdých chlapů... Každopádně není to první dívka, ke které něco cítím... To není... Ale je jiná, než ty před tím… Je v něčem výjimečná... Má své kouzlo... Dojdeme tedy do kajuty a já jí pobídnu, aby se posadila. ,, Dáš si sklenku vína? ,, Řeknu a ukážu na sklenici s vínem. Když bude chtít, tak jí a sobě naliji. Když ne, tak ani jednomu. Sednu si naproti ní a jen tak mlčky koukám do země... Nervozita mě až skoro užírá... Dvakrát se zhluboka nadýchnu a poté zvednu hlavu a mé oči se zahledí do jejích... ,, Lilian... Už dlouhou dobu k tobě něco cítím... Myslím, že si to už poznala... Omlouvám se, že ti to říkám až teď, ale věci, které se děli předtím, mi přidávali starosti a práci... Musel jsem své city k tobě ještě ukrývat... Ale teď vím, že je ta pravá chvíle ti to říct... ,, Aniž bych spustil své oči z jejích, tak se mé ruce posune vpřed a chytí něžně ruce Lilian... Mé hrubé dlaně se snaží co nejněžněji držet ty jemné a něžné Lilianini... Jen doufám, že neucukne a nedá mi košem... ,, Chci ti říct jak moc si výjimečná... Chci, aby si věděla, že to co jsme společně prožili zasáhlo mé srdce a já věděl, že bez tebe nedokážu žít... Lilian... ,, Stisknu její ruku o něco pevněji, ale ne tak, abych jí mačkal, a víc se k ní předkloním. ,, Miluji tě... ,, ,, Miluji tvé oči, když se na mě dívají... To jak se na mě usmíváš a držíš při mém boku... Miluji na tobě jak si něžná a odvážná. Jak umíš vyslyšet, co ti říkám. Jak se ke mně chováš hezky... ,, Usměji se ,, Je toho spousta... Víš... Já se omlouvám, já moc zkušeností s ženami neměl... Těžko se mi říká, co k tobě cítím... Chci, jen aby si věděla, že i když se teď otočíš a odejdeš, že tě miluji a budu při tobě stát v dobrém i ve špatném... A nikdy nepřipustím, aby se ti něco stalo! ,, Řeknu hlasitěji na důkaz vážnosti. Jakmile dořeknu, sklopím lehce oči a pak je znovu zvednu a opět hledím do těch jejích... Celý se lehce klepu a jsem strašně nervózní... Tuším, že mě Lilian odmítne... I když si myslím, že ke mně taky něco cítí... Počítám s oběma možnostmi... Je pravda, že jsme toho už prožili společně nemálo a byli chvíle, kdy jsme jeden pro druhého bojovali a kryli si záda... Často jsme na sebe zamilovaně koukali... Ale to se mi možná jen zdálo... Samozřejmě si v sobě uchovávám malou naději, že co jsem říkal, tak to aspoň s polovičky cítí ona ke mně... Počítám s oběma možnostmi. Čekám tedy na její reakci... |
| |
| soukromá zpráva od Navigátorka Lilian Ainar pro "Víno? Nie, vďaka. Ráno nezvyknem piť," odmietnem a pohodlne sa opriem. Zdá sa mi to, alebo je kapitán nervózny? So záujmom ho sledujem. "Tak...o čo ide?" spýtam sa. Cítim, že atmosféra je trochu napnutá, no zatiaľ tomu nepripisujem veľkú vážnosť. Až keď ma chytí za ruku, na chvíľu sa zatvárim veľmi prekvapene. Rýchlo to však skryjem. V takýchto situáciách mám tendenciu nedať najavo, čo si myslím. Počúvam ho mlčky a aj keď zmĺkne, ešte chvíľu ticho sedím. Potom mu ale pozriem do očí a opatrne si ruku vyslobodím. Vstanem. "Nemôžem povedať, že by som necítila niečo podobné, ale myslím...že to nie je dobrý nápad. Mám ťa rada, to poprieť nemôžem, ale nevydržím dlho v žiadnom vzťahu. Ver mi, bezo mňa ti bude lepšie. Možno tak vyzerám, ale nie som ani spolovice taká dokonalá, ako si myslíš. Nerada by som niekomu ublížila." Na chvíľku sa odmlčím. "Prepáč," dodám napokon a radšej odídem skôr, než stihne prísť k ďalším slovám. |
| |
| Chvilka klidu neuškodí... Pokojně plujeme okolo útesů.. já strávím většinu dne na palubě a koukám jen tak do moře.. bohužel mě ale tato zábava nedrží celé dny jako ostatní a začínám se nudit.. "Snad to nebude vadit".. říkám si.. no po chvilce se zvednu a jdu vyhledat patrona.. "Ehm.. no zdravím, říkala jsem si zda bys mě nemohl naučit nějaké další kouzka nebo užitečné věci, je klid a já se docela nudím".. Snad si na mě najde chvilku.. pokud nemá něco jiného na práci.. |
| |
| Klid, prozatím Když Sion osloví patrona ještě chvíli zírá na moře a na útesy. ,,Cože? Oh promiň. Mohl bych tě naučit pár dalších kouzel ale mám starosti." Patron se podívá na Sion. ,,Je to jen pocit nic víc. Prostě jsem námořník a cítím bouři v kostech." Podívá se na přízračné tělo. ,,Ne doslova, samozřejmě. Vidělas ty světla na útesech?" Patron nečeká na odpověď a pokračuje. ,,Slyšel jsem pověsti o těch světlech. Severní Vlci jim říkají oči smrti. Říká se že značí konec plavby. Objevují se vždycky a útesech a nikdo nikdy nezjistil co jsou zač, protože přiblížit se k útesům je sebevražda. Ale to jsou jen pověry. Teď využijme klidu. Mohu ti pomoci v útočných kouzlech. Něco takového se bude v bojích hodit." |
| |
| Klid, prozatím?? Když oslovím patrona, tak ještě chvilku kouká kamsi na útesy, trpělivě vyčkám až se patron "vrátí do reality".. Poté mi řekne něco o pověsti o těchto útesech a záhadných světlech na skaliskách.. "Bohužel, tuto pověst neznám, můžeš mi ji klidně vyprávět, ráda si ji poslechnu, jsem na cestách nováček, takže mi toho je hodně utajeno".. chvilku se odmlčím, poté dopovím "Samozřejmě budu ráda za každé kouzlo co mě naučíš, obzvláště ta bojová, abych v bojích vůbec k něčemu byla..!!" |
| |
| Vždycky je naděje... Po nějaké době vyjdu z kajuty s tváří velmi zamyšlenou... ,, Má pravdu... Takhle to bude lepší... Aspoň tedy zatím... ,, Z myšlenek mě probere studený severák, co mi zahvízdal u ucha a rozehnal mojí ofinu... Klobouk si více přimáčknu k hlavě a klidným krokem přijdu k Acemu který se opírá o zábradlí a hledí na útesy... Stoupnu si vedle něj, taky se opřu a očima začnu probodávat útesy jako on... Začnu zamyšleně mluvit, aniž bych se otočil na Aceho ,, Je zvláštní, že nás dosud potkalo mnoho překážek... Překážek, při kterých přišlo několik mých chlapů o život... Málem naše loď... My všichni jsme stáli před propastí smrti a pod našima nohama praskala zem... Štěstí, nebo někdo při nás stál a my dokázali vždycky jen tak s chlupem z toho vyváznout... Jenže je udivující, že tyhle problémy jsme měli tady, v říši lidí... Jak máme přežít a dorazit do cíle tam v dáli, za touhle obrovskou kamennou zdí... Tam už je jen zlo a temno... Myslím, že tam už nikdo při nás stát nebude... ,, Řeknu a poté na něj otočím hlavu. ,, Přesto musíme věřit v dobrý konec... Jen se společnými silami, s přátelstvím a důvěrou můžeme zvítězit v naší pouti... ,, Pousměji se a položím svojí ruku na Aceho rameno. ,, Vždycky je naděje... ,, Poté jí dávám dolů a opět se zamyšleně otáčím na skály, kolem kterých plujeme. |
| |
| Útesy Patron na Sioninu otázky kývne a řekne. ,,Dobrá. Naučím tě Bouřný blesk. Vyšleš magickou energii která stvoří blesk z bouří v oceánech. Není to nic složitého..." Během hodiny Sion zvládne toto kouzlo. Patron se ohlédne na útesy a vykřikne. ,,Podívej!" Na moři se houpe veslice. Na přídi i zádi má podivné modré světlo, v ranní světle téměř není vidět. Jsou na ní i nějaké postavy ale nedá se říct kolik jich je. ,,Takhle daleko veslice? Co to má být? Ztroskotala tady snad někde loď nebo co? Jdu za Charlesem!" Vydám se prudkým krokem k Charlesovi. Ten stojí u Aceho a právě se podíval na moře. Rovněž si všiml podivné veslice. |
| |
| Veslice... Stojím vedle Aceho a čekám, zda něco odpoví, či mě bude jen mlčky poslouchat a nic nedělat... Každopádně jak pozoruji skály, tak si najednou něčeho všímám... Je to veslice... Když se na ní pořádně zadívám, všímám si nějakých osob. To co mě však nejvíce udivuje je to, že na začátku a na konci je jakési modré světlo. ,, Ach ne... Zase magie, zase nějaká čertovina... To sakra nemůže být obyčejná veslice s rybáři, kteří tu ztroskotali??!! Musí v tom být pořád něco extra?!! ,, Pomyslím si a nechápavě a trošku naštvaně zakroutím hlavou. Najednou ke mně přichází rychlím krokem Patron. ,, Víme, kdo co jsou zač, Patrone? Co ta záře?!! ,, Ve spěchu se ho zeptám a poté co odpoví, tak se rychle otočím na Aceho. ,, Dej pokyn, aby se co nejvíce zpomalilo a aby se muži ozbrojili a byli ve střehu... Nevíme co to může být za čertovinu, tak ať jsme radši připravení... ,, Řeknu mu a okamžitě přibíhám pod hlavní stěžeň. ,, Marco, co vidíš?! ,, Zakřičím na Marca, co vyhlíží z vraního hnízda. Jakmile odpoví, tak i sám přicházím rychlím krokem k zábradlí a vytahuji svůj dalekohled. Chci zjistit co je zač ta podivná veslice a postavy na ní... |
| |
| Veslice Když se Charles zeptá Patron se zahledína veslici a pak řekne. ,,Necítím z ní víc magie než vykazují všechny živé bytosti. Nic zvláštního. Asi tři čtyři osoby. Netuším kdo to je. Tahle oblast má být neobydlena..." Charles vydává rozkazy. Marco už sleduje veslici. ,,Malá a dva páry vesel. Jasně vidím mohutnou postavu na přídi. V lodi sedí asi další tři kapitáne! Počkat! Vstávají a mavají! Vypadají že potřebují pomoct!" Už to slyšíte i vy. Je to zcela jasně křik ale v jiném jazyce kterému ani Patron nerozumí. ,,Apua! Apua! Olemme Mazeros!" |
| |
| Veslica Po tom rozhovore s kapitánom sa vrátim na palubu a venujem sa obvyklým veciam. Keď sa o chvíľu zjaví aj Charles, vrhnem naňho rýchly pohľad a potom sa odvrátim. Možnosť nepriblížiť sa mi však osud odoprel. Začujem akýsi rozruch, napokon sa kapitán pýta Marca, či niečo vidí. To už mi nedá a pozriem sa rovnakým smerom ako ostatní. "Zdá sa mi to?" spýtam sa skôr sama seba, než ostatných, ale opis od pozorovateľa ma utvrdí v tom, že asi nie. Čo, dočerta, tu robia ľudia, alebo aspoň niečo, čo by mohlo byť ľudskými bytosťami? Práve tu, kde sú naokolo len skaly a nič iné, okrem našej lode. Veslica sa pomaly približuje a vietor mi donesie k ušiam čudné slová. Vôbec im nerozumiem. A podľa výrazu ostatných sa zdá, že sú na tom rovnako. Kto to je? preblysne mi mysľou pri pohľade na veslicu. |
| |
| Veslice Patron souhlasí a navrhne mi že mě naučí kouzlo "Bouřný blesk" , pro začátek se mi to líbí a přibližně za hodinku už blesk zvládám. "Výborně, už nejsem tak k ničemu" řeknu si v hlavě, ale to už Patron kouká někam do dáli.. ano.. i já to vidím, jakási veslice se houpe ve vlnách. "Kdo, proč, se tady v té oblasti nachází?.." Rychlím krokem následuji Patrona za kapitánem. "Charlesi, ať se Marco podívá po nějakých troskách lodi.." Vypadne ze mě.. počkat.. neměla bych se asi míchat do toho co kdo bude dělat.. |
| |
| Po dlouhé době konečně klid a nečekané vyrušení Nakonec padne rozhodnutí že poplujeme ke skalám Charles vydá rozkazy a rozpustí poradu.Později se rozhodnu podívat taky možná že v těch skalách bude někde průchod,ale přesto bychom měli být opatrní. Nevíme jak hluboko pod vodu zasahují,ale to asi říkat nemusím. Kolem panuje klid který jsme po chvílích nabitých událostmi potřebovali.Vítr fouká i bez pomocí magie a my plujeme kolem skal a průsmyků ze kterých na nás kupodivu nic nevybafne.Občas sice zahlédneme světlo,ale jinak se nic neděje a teď nemáme chuť zjišťovat co to je za světlo.Rozhodně ne po té divné příhodě s mágem.Teď si chci užít klidu dokud trvá protože mám obavy že nejspíš nebude trvat dlouho. Navíc tyhle skály jsou strmé a poněkud nehostinné pokud tu vůbec někdo žije zřejmě nechce být rušen.Budeme jeho přání respektovat. Charles se rozhodl zavést každodenní trénink abychom nezlenivěli což bych udělal stejně.Spočítali jsme zásoby tolikrát že jsem měl pocit že se mi o tom bude zdát. Navíc .. ne to nejspíš jen můj pocit. „Ano,vždycky je naděje.“odpovím pak protože se to ode mně nejspíš očekává.Co mám jiného na to říct?Já se v řečnictví tolik nevyžívám tedy ne že bych to neuměl a vím že tohle k jisté pozici patří,ale co mám jiného říct?Jasně zvládli jsme to se štěstím a protože jsme stáli při sobě.Ale opakovat jeho slova zrovna nemusím. Možná proto ... Rozhodnu se v těchto myšlenkách moc nepokračovat a po nějaké době si všimnu veslice.Je zvláštní co tu dělá,ale je možná že tu ztroskotala nějaká loď.Vydám příslušné rozkazy a pak se rozhodnu že se taky podívám co to je za veslice. No a je po klidu to se dalo čekat.Ale možná to jsou jenom rybáři. Ovšem tahle teorie vezme za své když nás osloví podivným jazykem.Jasně byl tu klid až moc dlouho. |
| |
| Ztroskotanci... Pozoruji asi čtyři lidi v malé veslici. Slyším, jak na nás křičí nějakou cizí řečí. ,, Je tu někdo, kdo jim rozumí? ,, Otočím se a zakřičím na celou naši loď. Potom Sion řekne, aby se Marco podíval po nějakých troskách lodi. ,, Dobrý nápad... Jinak ty jim nerozumíš? ,, Zeptám se jí. Je to přece noční elfka a k tomu ještě čarodějka. Mohla by znát jejich jazyk. ,, Hej Marco! Nevidíš nějaké trosky lodě? ,, Zakřičím na něj. Potom chviličku přemýšlím a řeknu. ,, Několik lučištníků na stěžně! ,, Řeknu a ukážu přibližně na deset chlapů. Potom můj obličej ještě více zvážní a já zařvu. ,, Hoďte jim provazový žebřík! Buďte však všichni ve střehu! ,, Poručím a čekám, co se bude dít. |
| |
| Ztroskotanci Všichni námořníci vrtí hlavou. Nikdo ani Patron jim nerozumí. Pak když vydá Charles rozkaz Marco se rozhlédne a dívá se po okolí. ,,Vidím nějaké dřevo ale nic velkého. A také kouř. Jenže zdroj zakrývá výběžek skal. Víc nevidím kapitáne." Když shodíte provazový žebřík ztrosotanci se přiblíží. Nyní už rozeznáte jejich rysy. Vypadají jako trpaslíci jenže jsou...větší než lidé. Ale mají stejné vousy, hlavy a těla. Podivný národ. Každý má dlouhý a hustý vous a železnou přilbici. Když se vyškrábe na palubu první z nich tak na vís chvíli překvapeně hledí a pak mluví. ,,Pienet ihmiset. Special. Kiitos pelastus." Když se za ním vyškrábe další dívá se na vás s ještě větším překvapením. Řekne několik slov ve své řeči a pak váhavě mluví. ,,Akujem az pomc. Zabateni Mazány. Me Ahzruzak Prehäzin. Tam lodidlo. Plaméni. Pomc Ystavat. An?" Vypadá to že se snaží mluvit vaší řečí. Není jim moc rozumět. |
| |
| Ztroskotanci... Trpaslíci... Tedy něco jako oni, ale obrovští. Ještě větší než lidé. Typuji, že to je nějaký severský národ... Pomalu vylezou nahoru a nikdo z nás jim nerozumí. Jejich řeč je opravdu zajímavá, avšak dosti neznámá... Když jí nezná ani patron a Sion. Jeden z nich však zná trochu naší všeobecnou řeč a začínáme lehce rozeznávat slova... Tady aspoň já. ,, Cože to říká? Připadá mi to jako tohle... Děkujeme za pomoc. Přepadeni nebo zabiti Mazkeny. Já Ahzruzak Prehäzin. Tam naše loď. Plameny. Pomůžete nám, ano?... Nějak tam jim rozumím, co vy? ,, Řeknu mé posádce, zda s překladem souhlasí. ,, Ahzruzak Prehäzin?? ,, Zeptám se a ukážu prstem na toho mluvícího. Potom prstem ukážu na sebe. ,, Charles Deep. ,, Kývnu hlavou na pozdrav. Poté se otočím k Acemu. ,, Zavel k plavbě k té jejich hořící lodi a ať je posádka připravená k boji. Nejspíš tam budou naši oblíbení Mazkeni. ,, Řeknu mu a mrknu na něj. Říkal jsem to tak nahlas, aby to slyšel i Patron, Lilian a Sion. Poté se otočím na nějaké dva chlapy z posádky a řeknu jim. ,, Zaveďte ztroskotance do podpalubí a ať se na ně koukne ranhojička Amira. Dejte jim taky najíst a napít. Buďte však opatrní, může to být nějaká past. ,, Poté se zpátky otočím ke ztroskotancům a zřetelně a pomalu jim řeknu. ,, Nemusíte se bát. My pomoc! Jídlo. Pití. My vás ošetřit. Plout k vaší lodi. My pomoct! ,, |
| |
| Ztroskotanci "Drobečci" Pomyslím si když vylezou na palubu a začnou mluvit naším jazykem, avšak podivně lámaným. Charles se s nimi snaží domluvit, avšak.. no rozhodně náš klid končí.. jazyk kterým mluvil prvně mi není ani v nejmenším známý, bohužel. Kapitán zavelí a my se plavíme k troskám, teda, alespoň předpokládám že to jsou trosky, kde jinde by se tu naši nový známí vzali. Já už si v hlavě připravuji formuli pro "Nárazovou vlnu" Kdyby tam těch mazkenů byla až moc. V hlavě se mi promítá možnost, že to mohou být spojenci mazkenů, my budem bojovat a oni nám vrazí kudlu do zad. No.. je to jen moje myšlenka a mou zůstane, kapitánem je tu Charles, teď je nutné dělat co uzná za vhodné on. |
| |
| Ztroskotanci Ahzruzak se na Charlese chvíli dívá pak kývne a usměje se. ,,Kiitos Charles! Kiitos! Akujem!" Cizinci jsou odvedeni za ranhojičkou aby byli vyléčeni a vy se plavíte směrem k hořící lodi. Obeplujete útes a skutečně. Vidíte větší bachratou loď na které zuří požáry. Vedle ní je loď mazkenů. Na palubě hořící lodi se ještě bojuje. Posádka je připravená na boj, který každou chvíli vypukne. |
| |
| Podivní trosečníci Jsou to vážně podivní trosečníci a to nemluvím jen o jejich řeči.Charles je taky podezřívavý a tak dá rozkaz poohlédnout se po troskách lodi. Ale co když je to odneslo moc daleko?No zase tak daleko je to odnést nemohlo. „Ne já jsem ten jazyk nikdy neslyšel.“odpovím pak.Nevím všechno,proč si všichni myslí že vím všechno?Podívám se na Sion která by to tento jazyk znát mohla.Už chci říct že je nemůžeme nechat zemřít kousek před naší lodí,ale přemýšlím jak to říct diplomaticky.Vím že jsme se ze začátku na tohle téma s zrovna moc neshodli.Ale Charlese to už napadlo taky a rozhodl se jím hodil provazový žebřík.Ale zároveň je budou hlídat lučištníci aby nedošlo k nečekanému překvapení.Všichni jsme ve střehu a dáváme pozor až muži vystoupí zvlášť když nikdo nerozumí tomu co říkají.A když vystoupí tak nás čeká další překvapení.Vypadají jako trpaslíci,ale jsou stejně velcí jako my.Vousy,přilba i stejná stavba těla jako trpaslíci.Jeden nás osloví svou podivnou řečí a ten druhý se pak pokusí mluvit naší řečí.To co pochopím dá smysl s tím dřevem a ohněm který Marco vidí tedy z toho co mu nezakrývá útes. Takže přece jen trosečníci,ale odkud pochází?Asi nějaký severský národ. „Ano myslím si že by to takto mělo být.“odpovím pak.Nato se otočím a zavelím plout k té hořící lodi. „Dobře chlapi plujeme teď k té hořící lodi.Rychle,ale opatrně Mazkeni tam nejspíš ještě neskončili.“ Obplouváme útes a skutečně si všimneme velké a široké lodi vedle které je loď Mazkenů.Na té široké lodi zuří požáry,brzy bude čas bojovat. |
| |
| Vysocí trpaslíci Když zahákujete loď a prohlédnete palubu najdete jen mrtvá těla, oheň a několik umírajících. Trpaslíky, jejichž zranění nejsou smrtelná donesete ranhojičce. Těm kteří jsou příliš zranění a trpí v agónii jen poskytnete ránu z milosti. Když dojdete na palubu, Ahzhruzak už stojí na palubě a sleduje hořící loď. ,,Skoda, velieká skoda. Vy zakranci našiov. Zvem Charlese do me priestavo." Dřív než stihnete odpovědět nebo zareagovat trpaslík mávne rukou ke skalní stěně, vytáhne svůj roh a několikrát pronikavě zatroubí. Před vašima očima zeď zmizí a před vámi je ústí mořské jeskyně že by se do něj vešli tři Perly. Vyhlídka na přátelský přístav který jste našli díky záchraně Ahzhruzaka je moc lákavá na to aby jste odmítli. Pomalu protplujete otvorem. Během chvíle se skála znovu zhmotní a vy tonete ve tmě. Ta trvá jen pár chvil. Kolem se rozzáří pochodně. Na každé skalní zdi či římse je jedna a kolem nich jsou dveře, okna a domy samotné. Chvíli nevidíte ani živáčka ale po chvilce se všechny jeskyně a plošiny začnou hemžit velkými trpaslíky. Před vámi je molo. Jste ohromeni tím skrtým přístavem. Přistanete a na molu už vidíte shromážděný dav velikánů. Jakmile přirazíte a vysunete lávku Ahzhruzak už se hrne ven. Chvíli slyšíte rozčílené hlasy. Mezitím vás pozorují trpaslíci, se zájmem a nervozitou vepsanou do tváří. Pak přiběhne bohatě oblečený trpaslík v rouchu následovaný Ahzhruzakem. Trpaslík se usměje a řekne. ,,Buďtě zdrávi cestovatelé! Jmenuji se Talnik Mahierzan ale říkejte mi jen Talniku. Musím vám poděkovat za záchranu Ahzhruzaka. Vítejte v Malnik'Nar! Co přivádí Aknle'mag, Lidi, do našich síní? Už dlouho jsme s žádným z nich neměli tu čest a já jsem jeden z mála co si stále pamatuje vaši řeč." |
| |
| Přístav Malnik'Nar... ,, Připluli jsme pozdě... ,, Pomyslím si, když dorazíme ke ztroskotané a hořící lodi. ,, Vypadá to, že útok mazkenů byl odražen... Vítězství si však vzalo svou daň, mnoha obránců padlo... ,, Řeknu nahlas a abych projevil úctu, tak smeknu klobouk a skloním hlavu. ,, Rychle! Pomozte raněným! Přineste vodu a obvazy! ,, Řeknu a sám se přidávám do ošetřování a pomoci přeživším... Těm, kterým už nebyla šance pomoct, tak jsme je osvobodili od ukrutných bolestí a se zármutkem posílali jejich duše k Vyšším sílám. Přeživší nám začali děkovat a za pomoc, kterou jsme jim poskytli, jsme byli pozváni do jejich přístavu. Naše udivené tváře vidí hýbání skal a objevování skryté zátoky. Ve skále udělané město... Když proplujeme zátokou, tak dorazíme k molu. Horda trpaslíků, zda se jim tak dá nazývat, stojí a udiveně si nás prohlíží... Přistoupí k nám jeden v drahém a zdobeném rouchu. Mile mě překvapí jeho dobrá znalost lidského jazyka. Přijdu k němu a kývnu hlavou na pozdrav... Dám rukou znamení, aby Patron, Lilian, Ace, Sion a většina z posádky, kteří stojí za mnou, se zastavili. Malá část posádky zůstala na lodi, aby tam hlídala... Jistota, je jistota... V těchhle časech se nedá věřit nikomu a klidně to může být past. Jsem s nimi domluvený, že kdyby se něco začalo tam dít a byli bychom zrazeni, tak že zatroubí na rohy, abychom byli informováni. ,, Rád tě poznávám Talniku... Děkujeme za pozvání do vašeho přístavu. Já jsem kapitán Charles Deep... ,, Otočím se a rukou ukážu. ,, Tohle je Patron, Lilian, Ace a Sion... Mí rádci. ,, Představím své přátele a poté znovu promluvím k Talnikovi. ,, Není proč děkovat... Mazkeni jsou krutá a nelítostná rasa, která umí jen ničit a zabíjet... Kdysi jsem bojoval se skřety, co se plavili na mořích... Zkažená a krutá rasa bez duše... Bez váhání bych mazkeny k nim zařadil! ,, Řeknu trochu zamyšleně. Na otázku, co nás přivádí do jejich síní, se musím lehce pousmát... ,, Přece vy. Vy jste nás sem pozvali. ,, Malinko se zasměji, ale pak zvážním... ,, No popravdě... Hledáme průplav přes tyhle ostré skály... Máme namířeno do severních moří... ,, Řeknu a čekám na jeho reakci. |
| |
| Malnik'Nar Talnik se usměje na to jak samozřejmé pro tebe bylo pomoci a také tomu že jste vy pozvaní. ,,Ano, máš pravdu a zodpověděls i mou další otázku a co děláte v těchto mořích. Máš pravdu i v tom jak odporná stvoření jsou Mazkeni. Obchodníci Draeni kteří sem občas zavítají mluvili o tom že zmizelo mnoho mazkenů. Teď vím kde jsou, v našich jiních mořích." Pak se znovu zamračí nad tvými slovy. ,,Proč hledáte cestu na sever. Moc toho tam není." Pak se zarazí a dodá. ,,Ale kde je má pohostinnost! Vyptávám se tu jako starý trhovec a vy všichni vypadáte unavení. Dořešíme to u jídla! Pošlu pár lidí aby se postarali o raněné." Následujete Talnika do blízké velké budovy. Talnik vám řekne že je to hostinec námořní hlídky. Dobře tam vaří a jsou ochotní pohostit Talnika a i vás. Než se nadějete sedíte u stolu, každý s talířem kouřícího, lahodně vonícího rybího masa. A Talnik se znovu pouští do otázek. ,,Jak jste sem vůbec dostali? A jen s jednou lodí? Kdo vlastně jste? Na obchodní posádku mocne vypadáte." |
| |
| Přístav Malnik'Nar... Sedíme v hostinci a Talnik nám podává otázku za otázkou... Nějaké otázky jsou dosti soukromé a nevím, proč by to měl vědět nějaký cizí típek. Zamyslím se a snažím se na otázky odpovědět slušně, ale zároveň aby z nich věděl kulový. ,, Jak jsme se sem dostali? Přece lodí... To je snad jasné. ,, Ušklíbnu se a odpovídám na další otázky. ,, Ano jen s jednou… Jsme cestovatelé a dobrodruzi. Lákají nás neznámé a neobjevené vody severu... ,, Řeknu, a poté se s vážnou tváří zeptám Talnika na jedinou, a však pro nás momentálně nejdůležitější otázku. ,, Vy tu žijete a jistě to tu znáte... Víte o nějakém bezpečném průplavu... Víte jak se dostat na sever přes kamennou stěnu? ,, Řeknu vážně a dívám se mu do očí... Čekám na jeho odpověď. Mezi tím ujídám z talíře rybí maso a popíjím sladkou vodu s citrónem. |
| |
| Nové nečekané místo Dorazíme k lodi a naskytne se mi pohled který jsem viděl až moc často.Hořící loď a uhasínající požár a mezi tím ti co jsou mrtví a a ti co brzy budou.Zbývá vybrat zraněné které doneseme k ranhojičce a smutná povinnost dorazit ty kteří jsou moc zranění na to aby mohli přežít. Já tušil že nám ten klid dlouho nevydrží. „Ano sláva vítězům a čest poraženým.“odpovím Charlesovi a taky skloním hlavu. Kolikrát jsem to už říkal.Až moc často,jsou chvíle kdy si připadám tak starý. Zavrtím hlavou a pustím se do ošetřování těch kterým ještě můžu pomoct.Nakonec jsme jako zachránci pozváni do jejich přístavu,ale já se tak necítím.Přišli jsme moc pozdě i když jsme zachránili aspoň někoho.Z mých poněkud chmurných myšlenek mně vyvede zatroubení toho Ahzhruzak a já si všimnu že stěna před námi zmizí jako by zde nikdy nabyla.A ona tu taky nikdy nebyla místo ní se tu objeví jeskyně do které by se naše loď vešla třikrát. Myslel jsme že do toho přístavu budeme muset nejdřív doplout.ale ne že se tu objeví jen tak z ničeho nic. Když tou dírou proplujeme stěna se za námi zase objeví a chvíli je tma.Ovšem jen chvíli pak jako by se rozžehlo tisíc pochodní.Aspoň mně to tak přijde když pak začnou vystupovat obrysy nejdřív dveře,pak domy a nakonec obyvatelé.A přímo před námi místo kde můžeme přistát.Jsme přivítání ovšem mně se vybaví naše zážitky na ostrově mágů.Jejich názor se otočil jako vítr,ale zde to bude jiné.Zavrtím opět hlavou a nechám mluvit Charlese. To je výhoda prvního důstojníka všechny tyhle proslovy už nejsou na mně.A já se namluvil dost když jsme promlouval k boji proti orkům. Charles řekne pravdu ostatně proč ne není tajemstvím že hledáme cestu do severních moří.Talnik je udivený že chce jít zrovna tam,ale pak nás už nasměruje do hostince.Charles na jeho zvědavé otázky poněkud vyhýbavě aniž by řekl všechno.A protože otázka ohledně toho zda je možný nějaký průplav skrz tyhle hory už byla položena tak zatím čekám co Talnik odpoví. |
| |
| Malnik´Nar Co šlo zachránit jsme zachránili.. Lepší než aby tu zařvali všichni.. Chvilku spočinu v mlčení na počest zemřelým .. Z mého rozjímání mě vyruší zatroubení Ahzhruzaka. Najednou po zatroubení zmizí kus stěny před námi a vytvoří nám tak dost prostorný otvor pro proplutí kupředu. Když proplujeme stěna se zase objeví a hned na to se všude rozlije příjemné světlo. Když se rozhlédnu, všimnu si jakého si "přístavu" a všude kolem lidí, domků.. Než se však stihnu pořádně rozhlédnout, tak slyším jak byla položena otázka co tu pohledáváme a kam máme namířeno.. "Být to na mě tak mu nic neřeknu.. přeci jen je ještě pořádně neznáme.." Charles mu chytře odpoví jen na to na co si myslí že může znát odpověď... Hned potom nás Talnik uvede do hostince.. Napjatě čekám na odpovědi protože Charles se také ptal.. |
| |
| Malnik'Nar Vyhýbavá odpověď neujde Talnikově pozornosti. Ovšem nějak nezareaguje a odpovídá. Mezitím jíte výborné a kvalitní jídlo které vám všem přío doplňuje síly. ,,Přes kamennou stěnu? No to máte Chřtán, Dračí průplav a Draenije. O těch já vím. Jenže dál na východ? Nevím co tam může být. Někde tenhle útes končit musí. Teď když je Namira ve vedení to s našimi výpravami vypadá blědě. Víte, slyšel jsem legendu že nějaká kasta Mazkenů je něco jako bohové. Ti prý vytvořili Útes aby zachránili Mazkeny a Kraky. Možná že ho udělali nekonečný. Naštěstí Malnik'Nar má Sach-Lach. Jeden z posledních. Díky tomu nás ještě všechny nepobili. Jak se daří na kontinetě? Naposledy jsem slyšel nějaké novinky když osadníci založili Akademii. To je let! Ještě že mám dobrou paměť na jazyky." Při nesouvislé a zvláštní řeči vám najednou Talnik přijde daleko starší a unavenější. Nyní vidíte vrásky pod očima a šediny ve vlasech a vousech. |
| |
| Přístav Malnik'Nar... Pozorně poslouchám Talnika, když mi odpovídá na průplavy skrz kamennou stěnu... Překvapeně na něj hledím a napjatě poslouchám každé jeho slovo... ,, Říkáš Dračí průplav a Draenije? Ty neznám... Víme jen o Chřtánu. Co nám o těch dvou můžeš povědět? Chřtán jsme nestihli... Hledáme jiný průplav... Zajímalo by mě, co jsou ty dva průplavy zač, kde se nacházejí a jaký mají háček... Protože všechno má háček, že? ,, Řeknu a pobaveně se usměji... ,, Jinak proč cestujeme tak daleko? Ani nevím... Možná zvědavost z neznáma, možná šance získat bohatství, objevit nová místa, pozabíjet nějaké Mazkeny... ,, Ušklíbnu se. ,, Těžko říct... Prostě nás to tam táhne... ,, Odpovím opět vyhýbavě... O důležitém poslání, které nám bylo dáno, nechci nic říkat! ,, Hmm... Zajímavé. Ať už vede Mazkeny a Kraky kdokoliv... My v plánu po něm jít nemáme... Jinak co se týče dění na kontinentě? Nic moc dobré zprávy, zdali mám být upřímný... Útoky Mazkenů jsou čím dál častější... ,, Upiji ze džbánu a čekám na jeho vyjádření na průplavy... Nechci se tu zbytečně zdržovat... Chci doplnit jídlo, vodu, munici a podobně... A poté frčet pryč! ,, Rád bych tu doplnil zásoby a poté odplul... Nemíním tu dlouho otravovat a lenošit Talniku... Pomoct tvým druhům bylo pro mě potěšení... Moc ti děkuji za pohostinnost... Posádka se konečně po dlouhé době dobře najedla a odpočinula si... ,, Chvíli se odmlčím a poté řeknu. ,, Zítra odplujeme... ,, Načeš se na Talnika přátelsky usměji a vezmu si jednu uzenou rybu... |
| |
| Loď – Aelonn a Elis Na moři je většinu času jen nuda a čekání. Původně vás oba najmuli kvůli problémům s těmi zlořečenými Mazkenskými démony ale jak to tak vypadá nic se neděje. Kapitán mluvil o jakési průzkumné cestě ale nejdřív míříte na severozápadní břeh kontinentu. Elis zatím nemusela řešit nic složitějšího než vyvrknutý kotník námořníka a tak se opírá na boku a hledí na západ slunce. Opodál se dva námořníci baví o báchorkách o strašidelné lodi jejímž kapitánem je duch a jejíž posádka upsala svou duši ďáblu. Oba vypadají že tomu docela věří. Aelonn si prohlíží svůj meč, kontroluje že ho nechytla rez a že není nikde ztupený. Měli jste si užít nějaké dobrodružství ale zatím se jen oba nudíte. Elis si všimla podivuhodné věci. Vypadá to jako stožár co trčí zabodnutý ve dnu. Chvíli na něj hledíš a pak ti v okamžiku dojde že se pohybujete kupředu. A ten stožár je pořád na tom samém místě. Také se moc často nevidí stožár trčící ze dna na šírém moři kde je dno bůhví jak hluboko... Bárka – Cyralos Měl jsi štěstí že si chytil tu rybku. Bez ní už bys umřel hlady. Hlava tě od slunce bolí, záda tě pálejí a oči jsou unavené od prohlížení obzoru. Ale tady ti svítá naděje. Není to sice kontinent ale je to pevná země. Je to útes dělící Severní moře a zbytek světa. Prý jsou na něm neskutečné poklady a podivuhodní tvorové. Pro tebe by teď byl neskutečný poklad i pramen sladké vody. Malnik'Nar Dříve než ti Talnik odpoví se ozve Lilian. ,,Je mi nějak špatně asi si půjdu lehnout na loď.“ Talnik nabídne hostinský pokoj i sluhu k němu ale Lilian nad tím jen mávne rukou a řekne něco o suchozemské nemoci po dlouhé době na moři. Věří že jí nejlíp pomůže když si trochu odpočine s vůní moře kolem sebe. Když vás Lilian opustí a vydá se na loď, Talnik se rozhovoří o průplavu. ,,Dračí průplav dřív obývali draci ale ty pak naše rasa vyhnala pryč. Pořád je to ale dost nebezpečné místo, s těmi útesy a tak. Leží dál na západ. A Dreanijové, to není průplav! Je to nějaký druh elfů, žijí za Útesem. Jednou za čs se tady odnikud jeden z nich zjeví a prodává šperky a drahokamy. A pak se po něm zas slehne zem. Nějak se sem dostat musí. Kdyby jste je našli a přinutili je říct jak se dostávají zpátky do domoviny, mohlo by vám to pomoct. Je to mocná rasa. To oni vytvořili krycí skály Sach-Lach.“ Když se zmíníš o zásobách Talnik se usměje. ,,Zásoby od nás dostanete, ale nu, jsou tu naše další města a nájezdy Mazkenů, nemáme zdroje na rozhazování. Samozřejmě jestli máte zlato pak...“ Do toho skočí Patron. Stojí tak že jej Talnik ani pořádně nevidí a nakloní se k Charlesovi. ,,Neboj se, našetřil jsem si v životě slušné peníze a ty se potopili i s Perlou. Ovšem na rozdíl ode mě, se dají pevné a hezké najít v našem podpalubí. Naštěstí nezabírají moc místa, něco ze světa duchů si taky odnesli.“ Při prohlídce podpalubí sis jednou všiml krásně zdobené truhličky ale že by se do ní vešlo nějaké jmění? |
| |
 | Bohové ví kde... Odhodil sem zbytek ocasu a lehl si do lodi,zavřel sem oči bolestí a rozpraskané rty přitiskl k sobě,z toho slunce a houpání mi bylo víc než zle, a žaludek, nyní omámen syrovým masem aspoň nyní dal sbohem tomu věčnému kručení,když přešli bolesti otevřel sem oči a za pomocí meče se posadil. Měl jsem štěstí že nám ty stvůry nechali zbraně, ale ty jejich chladné oči a podivný smích když nás vypouštěli na těch bárkách na moři vstříc osudu a smrti...na ty nezapomenu nikdy... Když sem spatřil útesy polkl sem a zhluboka se nadechl, každý pohyb bolel, oči sice vidí útes, ale co když je to jen mámení vyprahlé myslí, to poslední co sem udělal bylo že sem se štípl, a vida, pořád tam ta skalní stěna je... Začal sem jedním z vytržených kusů dřeva pádlovat tím směrem, i když síly ubývali rychleji než sem si přál, věděl sem že je to moje jediná šance... Ani nevím jak ale bárka nabrala směr, a já začal upadat do mrákot, z posledních sil sem vytáhl z boty lahvičku,odšpuntoval ji a kopl do sebe poslední lektvar co sem měl,popraskané a vysušené rty zaúpěli bolestí z toho nic vláhy a tělem projel impulz jak dryák začal působit, aspoň na chvíli sem měl pocit síly,posbíral sem své věci, a spíše sem se překulil na mělčinu a doplazil se na pevninu, v ruce sem svíral meč a zvedl sem hlavu abych se rozhlédl, ale pak už se opět rozprostřela tma a já pozbyl vědomí.... |
| |
| Zachránce - Cyralos Ležíš pořád na pláži. Ale někdo ti podložil hlavu rukou ty ucítíš hrdlo láhe na popraskaných rtech. Pak tebou začne proudit chladivá a oživující voda. Rád bys pil víc, víc ne jen po troškách ale tvůj zachránce ti to neumožňuje. Po chvilce otevřeš oči a zjistíš že se díváš do zarputilé trpasličí tváře, v ruce drží čutoru s vodou ale vidíš že u pasu má další, nejspíš s něčím sladším. Trpaslík se na tebe podívá a řekne. ,,Mane, du hast lake. Vuhre kome?" Nerozumíš mu ani slovo ač ti jeho řeč cosi připomíná. Tak jako tak tě zachránil a ty se možná dočkáš i pomsty na těch nestvůrách. |
| |
 | Stožár z ničeho? Stála jsem tam opřená na boku a užívala si toho nic nedělání. Prohlížela jsem si nehty, nudou pokopávala kamínkem, který tu ležel a jen tak sledovala moře, které se rozprostíralo před námi. Byl to jasný, klidný den, který, jak jsem si naivně myslela, nic nevyruší. Avšak můj pohled upoutalo něco v dálce. Zamžourala jsem, abych tak nějak rozeznala, co to asi je. Stožár? Tady? Nevypadá to, že by se tu zrovna potápěla nějaká loď. Projelo mi hlavou a podávala jsem se kolem, zdali někde neplavou nějaké zbytky dřeva z lodi, avšak nic. Byl tu jen ten stožár. Hej Aelonne! Pojď se na něco podívat! Křikla jsem na něj a zůstávala jsem stát na místě a zírat na ten stožár. Když Aelonn přišel, ukázala jsem mu tu "věc", co si o tom myslíš? |
| |
| Zachránce Trhnu sebou ale na víc nemám sílu,oči si musí zvyknout na světlo když je otevřu a tělo příjmá vodu jako smilování,naštěstí pomalu, ten co mě našel ví co dělá,ono dát vyprahlému napít rychle ho může lehce zabít, jícen jež vyschne praskne rychle...ale toto, toto je pomoc... Mazkeni... pronesu snad dost nahlas aby to slyšel, to že mu nerozumím jakou řečí mluví neznamená že si nedomyslím o čem to mluví...nebo spíš na co se ptá, ale nebudu se pokoušet mu odpovídat na základě doměnky, znovu se ozve bolest ale s vodou se začne vracet i bystrost a lehce i síla,svaly sice upí jak je přemáhá kyselina a tělo bere vodu stále ze zásob, ale vypadá to na lepší časy, po chvíli se posadím a jen vydechnu, stisknu jílec svého meče a vtisknu si ho do hrudi,je to to nejcenější co mám,děkovně pokynu a jen se zadívám na obzor.... Boj,Mazken, smrt na moři.... |
| |
 | Když jsem přišel k Elis a ona se mě zeptala co si o tom myslím, řekl jsem že je mi to taky divné aby tu byl stožár jen tak. Po chvíli mlčení mi do hlavy skočila myšlenka: Co když to není stožár? Řekl jsem to Elis ale ta jen mlčela a nořila se v přemýšlení. Potom jsem šel do podpalubí abych se něčeho napil, protože z toho ostrého slunce jsem dostal žízeň. Napil jsem se medoviny a šel jsem zpět na horní palubu za Elis jestli už na něco nepřišla. |
| |
| Trosečník - Cyralos Trpaslík na tebe nechápavě hledí ale pak jakoby porozumí a odplivne si na zem. ,,Mazken! Fienderes!" Posadíš se a pohlédneš na svého zachránce. Ke svému úžasu zjistíš že to vůbec není trpaslík ale že je skoro větší než ty sám. Za ním jsou stopy vedoucí do hor po strmé pěšině. Trpaslík na ní ukáže s tázavým výrazem. Znovu promluví ale tobě je jasné že se ptát jestli jsi schopný vyrazit kamsi do vnitrozemí. |
| |
| Přístav Celou dobu pozorně poslouchám obě strany, čekám co se bude dít. "Och, výborně, už jsem se lekla že tu strávím mládí" Charlesovo nápad se zásobama a zítřejším odplutím se mi líbí a proto souhlasně zamručim když to Charles řekne, čekám jestli se bude ještě někdo zapojovat do rozhovoru, ale raději bych to asi nechala na kapitánovi. |
| |
| Prístav Rada by som ostala spolu s posádkou, no akosi nemám síl. Možno je to tým, že som už dlho nemala pod nohami pevnú zem a zvyknúť si na ňu teraz je oveľa ťažšie. Vstanem. "Mrzí ma, že musím opustiť vašu spoločnosť. Potrebujem si oddýchnuť." Náš hostiteľ mi ponúkne izbu, no odmietnem. "Nie, ďakujem vám. Netreba si so mnou robiť starosti, naozaj nie." Navyše, aj keď nevyzerajú nebezpečne, stále nie som natoľko dôverčivá, aby som pokojne zaspala na neznámej pôde. Vrátim sa teda na loď a mierim rovno do mojej kajuty. Ktovie, čo ma to pochytilo - bolí ma hlava, to predtým nebolo. Možno pomôže, ak na chvíľu zaspím. Vyzlečiem si kabát, vyzujem čižmy a hodím sa na posteľ. Loď sa pokojne hojdá na vlnách. Zavriem oči. Je fajn vedieť, že aspoň na nejaký čas sa netreba obávať búrky a iných nástrah mora. |
| |
| Zachránce Chvíli ho moc nevnímám,přeci jen vyčerpáním se mi klíží oči, a v hlavě mi vyvstane ta vzpomínka kdy se najednou vynořili z mlhy a dřív než se dalo pořádně zorganizovat obranu měli obsazenou loď, krev stékala po palubě a nechávala kolem té naší lodi rudý kruh,do kterého vyházeli těla pobitých a pak nás přeživší začali po jednom, bez vody házet do těch člunů a smát se když nás pouštěli na širé moře, sevřel sem znovu jílec meče a zavřel oči.... Mazken,zabít.... pronesu tiše a zadívám se na tu stezku, přeci jen bych ještě seděl ale bude asi lepší ze ztratit z pobřeží,naposledy se nenávistně podívám na ten člun který mi byl skoro hrobkou a pak ztěžka vztanu, opírajíc se o meč v pochvě se vydám po té ztece, i když každý krok bolí a celé tělo mne pálí od vysušení ze slunce.... |
| |
| Malnik´Nar Talnik řekne o třech cestách ze kterých mi toho ty dvě cesty nic neřeknou.A dál to nejspíš neví ani oni i když bohové ... no možná to co chrání Mazkeny a Kraky jak už jsme viděli na Magickém ostrově.Ovšem pak Talnik řekne něco co mně zaujme. „Sach-Lach?Co tím myslíš?“zeptám se pak a pak se zašklebím když si vzpomenu na naši návštěvu Akademie. Z hrdinů padouchy v jediný den.Řeknu vám na tohle téma jedinou věc,mágové jsou pěkně nevděčná sebranka.Nečekal jsem že nám postaví sochy,ale utíkat odtamtud jako zloději jsme taky nemuseli. Charles mluví vyhýbavě a já se mu nedivím.Říct že osud světa závisí na nás no pokud to budou chtít zjistit tak to zjistí většinou to tak bylo.Charles se tu nechce moc dlouho zdržovat co chápu i když jsem rád že odplujeme až zítra a ne už dnes Lilian se rozhodne si lehnou na loď ajá doufám že půjde jen o nezvyk chodit po něčem co se nekývá.Talník mluví o dracích kteří tam už nebudou o elfech kteří znají cestu nitrem skal a taky se dozvím co to je ten Sach-Lach .Ale má pravdu někdo kdo vytvořil tohle vytvořili jistě to bude vědět.Ale vraťme se k spíš k něčemu přízemnímu,ale přesto důležitého a to obstarání zásob.Nechám to na Charlesovi aspoň zatím. |
| |
| Přístav Malnik'Nar... Lilian se ozve, že jí není moc dobře, že si půjde lehnout na loď. ,, Jasně, běž. Když tak zajdi za Amirou, ať se na tebe podívá. ,, Kývnu hlavou na rozloučenou a poté se otáčím zpátky k Talnikovi... Talnik mi začne popisovat Dračí průplav a jsem zamračený, když slyším, že tam je plno útesů... Poté začne mluvit o rase, co si říkají Dreanijové. Je to nějaký druh elfů, co žijí za Útesem. Prý se tu občas nějaký zjeví a prodává tu šperky... Znají nějaký způsob, jak se sem dostat... Je to prý mocná rasa, prý to jsou oni, co vytvořili krycí skály Sach-Lach... ,, Ti co se tu občas objeví, tak připlouvají na lodi? Jinak, co mi ještě můžeš říct o jejich rase? Přátelí se s Mazkeny? Jsou přátelští k lidem? ,, Zeptám se. Talnik potom navrhne, že kdyby se nám povedlo nějakého chytit, tak bychom se mohli dozvědět, jak se tam dostat... Zamračím se a zamyslím. Tahle možnost se mi moc nezamlouvá... Ale nic neříkám. Poté Talnik začne mluvit o tom, že nám za zadarmo nic nedá, jen prodá. Já se pobaveně zasměji. ,, Talniku... Mě ani zdaleka nenapadlo, že byste nám to dali zadarmo... Já měl na mysli obchod. ,, Řeknu pobaveně. Vím, že nějaké zlato máme a vím, že můžeme udělat i výměnný obchod... Sice přesně nevím kolik toho zlata máme, protože Aceho inventura je vždycky hrozně pochybná, ale vím, že něco jo... ,, Inu Talniku... Mockrát děkuji za pohostinnost. Já i má posádka teď jdeme zpátky na loď. Měj se dobře... Děkuji za možnost obchodu ve tvém přístavu. Zítra před vyplutím se přijdu rozloučit. ,, Kývnu na rozloučenou a poté se zvedám ze stolu a odcházím pryč. Rukou dám znamení ostatním, aby se zvedli a šli za mnou. Když přijdu na Perlu, tak řeknu Acemu, Sion, Patronovi, Darinovi a Tamekovi, aby za půl hodiny čekali před dveřmi mé kajuty... Že bude porada. Pošlu i jednoho plavčíka, aby to šel oznámit Lilian. Že zda jí bude lépe, tak ať se taky dostaví... Poté zajdu do své kapitánské kajuty, kde si sundám klobouk, zamyšleně prohrábnu vlasy a ze džbánku si do poháru naliji trochu rudého vína... Poté sedím, popíjím a přemýšlím... Dokud nepřijdou dotyční na poradu. |
| |
| Perla Nemyslím, že by som spala dlho. Aspoň tak sa mi to teda zdalo vo chvíli, keď mi ktosi zaklopal na dvere. Ešte rozospatá sa pretočím na chrbát a zatiaľ čo si pretieram oči, aby som z nich vyhnala spánok, trochu nevrlým tónom zavolám: "Ďalej!" Dnu vstúpi mladý plavčík, trochu nesvoj z toho, v akom stave ma našiel - súdiac podľa toho, že sa tvári trochu nerozhodne a postával pri dverách. Odovzdá mi odkaz, že bude porada, a potom vycúva. "Ak mi bude lepšie," zamrmlem. "No to by si teda počkali..." Neveľmi nadšene vstanem, obujem sa a hodím na seba kabát. Krátky pohľad do zrkadla spôsobí, že sa takmer zľaknem sama seba. Tie kruhy pod očami...A navyše ma stále bolí hlava. Zapremýšľam, či to nemôže byť práca tej prekliatej rany...Ruka mi mimovoľne skĺzne na hruď a zaškľabím sa. Nie je to pekná spomienka - a súdiac podľa jazvy, pravdepodobne sa jej nezbavím do konca života. Aby som ostatných nevydesila svojím "mŕtvolným" vzhľadom, narazím si na hlavu klobúk a jeho striešku si stiahnem do čela. Potom opustím kajutu a vydám sa ku kapitánovi. Som zvedavá, čo za poradu to bude. V poslednej dobe to nebolo práve povzbudzujúce slovo... |
| |
| Malnik'Nar Talnik se nad vašimi otázkami pousměje a řekne. ,,Nenávidí Mazkeny, k smrti je nenávidí. O lidech si myslí že jsou lehkovážní a chamtiví a o nás mluví jako kdybychom byli bůhví jak hrabiví ale čestní. Moc nám nevěří. Pokud vím, za jejich slávy se kvůlivá nim na tento svět dostali ty potvory. Podcenili je a on je vyhnali na jedno sousostroví za Útesem. Válku spolu vedli snad dřív než lidé vynalezli lodě. Myslím že sem nejezdí lodí. Slyšel jsemo podivných záblescích při jejich příchodu. Nikdo tady jim moc nevěří, ale platí dobře a rychle." Když se zvedáte trpaslík kývne hlavou. ,,Vždycky rád najdu nové obchodní příležitosti." Vracíte se na loď a scházíte se. Všichni v kapitánově kajutě. Porada může začít. Zachránce (Cyralos) Unaveně a nejistě se zvedneš. ,,Trpaslík" k tobě přiskočí a podepře tě. Pomalu s ním kráčíš směrem po cestě. Chvíli jdete ani ne dost dlouho aby tě opustili zbytky sil, když se trpaslík podívá po okolních stěnách a vezme k puse roh. Rozezní se dlouhý a tesklivý tón. ) Zpoza jedné ze skal přiběhnou další dva. Prohlíží si tě a pak jeden z nich řekne. ,,Očiska! Musim tu zavázjat očiska." Vytáhne šátek a hledí na tebe. Nejsíš ti jen tak nechtějí ukázat cestu. Obchodní loď - Elis Aelonn neodpovídá a jen hledí na podivnou věc. Tvoje řeč přiláká další námořníky. Jeden z nich se na to podívá a zakřičí. ,,Všichni muži na palubu! Máme tu problém!" Otočí se k tobě a povídá. ,,Dámo, měla by ste se jít ukrýt do podpalubí. Mohlo by dojít k boji. Vite tyhle věci jsou možná mořský potvory. S trochou štěstí je to jen nějaká prapodivná troska. " |
| |
| Ve skalách... Jde to pomalu i když mě podpírá, ale cítím že se síla začíná vracet,setřu si pot z tváře a začnu pociťovat i to jak se magie začne vlévat z mého meče do mne..... úlevně vydechnu a následuji jej až do chvíle než se zastaví, narovnám se a dívám kolem sebe, cesta je mi známa, přeci jen, sem chodec, slunce se do nás opírá z jedné strany,vítr jde od moře...když zaduje na roh vzpomnu si na hvozdy doma.... Bohové... zamumlám si spíš pro sebe dívajíc sena šátek a chápu že ni nechtěji ukázat cestu, ale našel bych ji i tak kdybych chtěl, přeci jen i chodec se zavázanýma očima není tak uplně slepý, ale přeci jen přkývnu a čekám.... Tohle bych nedovolil ani sličné dívce, natož přerostlému trpajzlíkovi kterého ani neznám.. |
| |
| Prapodivná věcička Stála jsem na palubě a společně s námořníky pozorovala tu věc. Překvapilo mě, co mi námořník řekl. Co prosím? Připadám vám snad jako nějaká lady s paraplíčkem abych se schovávala? A s rukama v bok jsem se na námořníka mračila. Jediný důvod proč bych šla dolů by bylo, kdybych si musela připravit operační lůžko, což si myslím, zatím nehrozí. A svěsila jsem ruce a pousmála se. Takže co navrhujete s tím udělat? A ruku jsem měla položenou na rukojeti svého rapíru, připravena kdykoliv vyrazit. |
| |
| Na Elisinu otázku jsem odpověděl takto: Počkáme až doplujeme k té "věcičce" a když tak se někdo z posádky ponoří pod vodu aby zjistil co to je. Poté jsem se zhluboka nadechl a napil se medoviny. Uf, to je ale náročné být námořníkem, pořád: Jdi tam, jdi sem, uvaž tohle, uváž támhleto... a čekal jsem na Elisinu reakci a pomyslel jsem si: " Dá mi facku nebo mi nedá facku"... |
| |
| Zachránci Velmi nerad si necháš zavázat oči šátkem. Pak už tě vedou po jakési stezce. Nejspíš vstoupíte do jeskyně protože je najednou daleko větší chladno. Po chvíli ti sundají šátek. Zamžouráš očima do světla pochodní. Stojíš v jeskyni, v jeskyním městě. Všude kolem pracují, pobíhají nebo se poflakují oni podivní trpaslíci. Město klesá dolů, do jeskyního přístavu. Vidíš několik zvláštních trpasličích lodí ale pak kupodivu i normální lidskou loď jejíž tvar je ti známý z přístavů. Během chvíle si ale doveden do pokoje. Tam dostaneš něco k jídlu a víno k pití. Torchu si odpočineš a hned se cítíš lépe. Za chvíli k tobě přijde jeden z nich a posunky a řečí se dozvíš že se ptá zda máš dost sil na to aby sis mohl promluvit s jejich vůdcem. Obchodní loď Námořník se docela rychle vytratí po razantním odmítnutí Elis. Sledujete podivnou věc a jeden z námořníků odpoví na Elisin dotaz. ,,Víte. Mohli by to být Krakové. Odporné mořské potvory co žijí za Útesem." K Aelonnovi přijde jeden z ochránců a řekne mu. ,,Jsi tu od boje, buď připravený na boj s těmi prevíty. Nevím jestli se tu ukáží ale poslední dobou mizí dost lodí, nejspíš jejich rukou." |
| |
| Město bez nebe Chlad který obejme mé tělo mi řekne jediné, jde se do jeskyně, a nejspíš do podzemí, přeci jen, takhle chladno bývá už jen v jeskyních, ne mezi skalami,tiše vydechnu a následuji své zachránce dokud mi nesejmou pásku z očí, začnu si zvykat na šero a zář pochodní, ale je to otázka chvíle, když se oči ustáli a začnou dívat kolem sebe, ten ruch, to vlhko, ty lodě...a jedna lidská loď... Že by přeci jen štěstí? jsem odveden do pokoje, ale i po tom co se trochu najím protože víc toho do sebe nedostanu, zatím, a napiji vína jež mi trochu udělá dobře, se natáhnu a snažím odpočívat, když ale příjdou s tím zda mám dost sil, tak i když nemám, vstanu, nechci to odkládat, a kdo ví kdy ta loď odpluje... |
| |
| Porada… Po nějaké chvíli se sešli všichni, které jsem oslovil, včetně Lilian, která i přesto, že jí není dobře, se dostavila do mé kajuty na poradu... Usedl jsem na své křeslo do čela stolu a ostatním jsem dal pokyn, aby si taky sedli... Poté ještě řeknu nějakému námořníkovi, aby přinesl víno, vodu a nějaké pečivo a ovoce... A poté ať to roznese členům rady... ,, Přátelé... Chtěl bych vědět váš názor na jednotlivé možnosti, jak se dostat přes skalnatou stěnu... Jak jste jistě všichni slyšeli od Talnika... Je tu možnost Chřtán, Dračí průplav anebo chytit nějakého Dreanija... ,, Chvíli se odmlčím a napiji z poháru vína, pro které jsem nechal poslat a které teď stojí na stole před každým členem rady, včetně nějakého ovoce a pečiva... ,, Nebezpečné jsou všechny možnosti, to víme! O Chřtánu už leccos víme a víme, že čekat, či přemoct nějaké bájné stvoření co potápí lodě, aby se ten prokletý vír zastavil, je téměř nemožné... Teď jsme se dozvěděli o Dračím průplavu... Talnik říkal, že ho dříve obývali draci. Jestli to bylo dříve, tak se nemusíme bát... Každopádně tam jsou útesy, ale ty jsou téměř všude, když pojedeme pomalu, tak bychom mohli proplout... A pak je tu ještě jedna možnost, upřímně bych jí zvolil za tu poslední... A to chytit nějakého toho Dreanija, podivného elfa, co se sem do Malnik'Nar portuje z jejich říše za touhle skalnatou zdí... Znají způsob, jak se teleportovat, možná mají nějaké magické předměty, amulety.... Či znají mocná časoprostorová zaklínadla... Ale já osobně nechci mít nic s cizí magií a především s touhle rasou společného! Když nějakého zajmeme, tak si je znepřátelíme a budeme toho věčně litovat... Tuhle možnost bych zvolil, jen kdybychom neměli opravdu na výběr... ,, Upiji z poháru a potom se podívám na všechny, kteří sedí u stolu... A to je Lilian, Ace, Sion, Patron, Darin a Tamek... ,, Co si o tom myslíte vy? Co byste si zvolili? ,, Zeptám se každého... |
| |
| Porada Když Charles domluví, Patron mlčí, očividně přemýšlí. Zato se ozve druhý důstojník Darin. ,,Vypadá to že v tuhle chvíli je nejsmysluplnější Dračí průplav. Tahle loď je docela dobře manévrovatelná a mohli by jste tamtudy projet." Tamek, kormidelník, jen zavrtí hlavou a řekne. ,,Ano ale všiml jsi si lodí těch trpaslíků? Mají daleko nižší ponor než mi a dost jiný tvar. Co když je bezpečný jen pro jejich plavidla? Například bude pruh pro nás dost hluboké vody moc úzký a najedem na skálu pod vodou. Chtělo by to nejdřív to nějak prozkoumat. Nechci kormidlovat tuhle loď v neznámé útesové zátočině. Už tak mám někdy pocit že celá drží jen na dobré slovo." Vyjádřili se dva členové posádky ale ostatní zatím mlčí. Přikloní se k Tamikovi, Darinovi nebo půjdou hledat jinou cestu? |
| |
| Cyralos Když vstaneš si odveden k muži co stojí nad stolem který právě uklízejí. Muž se na tebe podívá a trochu se pousměje. Pak k tvé úlevě promluví tobě známou řečí. ,,Zdravím. Jsem Talnik, vůdce tohoto přístavu. Před chvíli tu byli další tvého druhu, proto se tě ptám, patříš k nim? A kdo jsi a jak si se dostal až k útesu jen ve veslici?" Je vidět že muž má v tváři klid ale i trochu nepokoje. Možná ho to že se objevují lidé trochu znepokojuje. |
| |
| Talnik Nechám se odvést k jejich vůdci, snad si zouším cestou i přemýtat v hlavě tu jejich divnou řeč, pár slov sem již pochytil, snažím se v ní najít klíč, cokoliv, ale nedaří se, tělo i mysl ještě potřebují dost klidu a možná i jeden elixír na plné uvažování... Nepatřím, mí druzi jsou mrtví, 4 dny cesty odsud, na volném moři nás napadli Mazkeni, z mlhy, v noci, jako přízraky, kdo nepadl při útoku, byl vsazen na veslici a pro jejich zábavu poslán pojít bídně na moři...jsem Cyralos, navigátor a bocman průzkumné lodi Casarté, která již leží na dně moře,to je můj příběh, ta veslice měla být můj hrob, ale ty zrůdy o mě ještě uslyší... vypovím tiše přesto pevným hlasem a zadívám se na něj, přeci jen je lepší se dívat do tváře toho s kým mluvíš.... Co jsou ti další zač? Piráti, obchodníci nebo jen svobodná loď na moři...? |
| |
| Porada Aj napriek tomu, že mi v hlave hučí ako na druhý deň po požití nebezpečného množstva medoviny, sústredene (alebo sa teda o to aspoň snažím) počúvam členov posádky. Pre istotu sa radšej tvárim, akoby predo mnou žiadne víno nestálo. Po tom, ako kormidelník skončí, všetci chvíľu sedíme v tichu. Premýšľam, ku ktorému návrhu sa prikloniť. Inokedy by som sa pravdepodobne rozhodla hneď, ale teraz mám čo robiť, aby mi myšlienky neutekali kade-tade. Miestami mám chuť tresknúť hlavou o dubový stôl, ale že poriadne, možno by to prestalo. Ale rovnako dobre by som si mohla prebiť lebku a to by som si ktovieako nepomohla. Napokon si s povzdychom premnem spánky a vyjadrím sa k našej veci: "Myslím, že kormidelník má pravdu. Som za to, aby sme to tu preskúmali. Jeden či dva člny by na to mohli stačiť." |
| |
| Porada Vyslechnu si kapitána.. I když se mi to nechce moc přiznat, tak nejlepší možné řešení, je asi opravdu Dračí průsmyk.. chvilku nad tím ještě přemýšlím.. zvažuji všechna pro a proti.. ale asi tomu už tak bude.. "Já osobně si myslím, že Dračí průsmyk, je jediné rozumné řešení z těch ostatních, jen chci podotknout, že když Tanik říkal dříve, neznamená že tam draci ještě pořád nejsou, jsou to starobylé bytosti kterým byla dána dlouhověkost která si zadá s dlouhověkostí elfů, dále tam jsou ty zpropadené útesy.. jak již zde bylo řešeno nevíme jestli Perla má ponor na to aby se tam tudy plavila bez toho aniž bychom šli ke dnu, tudíž, jsem přikloněna také k tomu aby se nejdříve udělala průzkumná výprava.. ta chvíle, nás tu nezdrží a je to pro naše dobro." Chvilku se odmlčím.. Dreanijan.. vůbec by nebylo špatné zjistit jak mocnou magií vládnou, to že jednoho z nich nezajmeme, nám nezaručí, že nám nebudou chtít cestu komplikovat... "Dále si myslím že by bylo dobré, zkusit se porozhlídnout po někom kdo by nám řekl víc o těch Dreanijanách, nikdy nevíme co se jim bleskne hlavou a nezachce se jim nám plavbu znepříjemnit...." |
| |
| Na palubě Stála jsem tam s rukou na jílci mého kordu vždy připravená vystartovat. Ať je to cokoliv, nezajímá mě to. Prostě plujme dál, než se od toho vzdálíme. Ale já dál sledovala ten stožár lodi jen tak vyčnívající si z hladiny moře. Divné. Tedy dost divné na to, aby mě to donutilo přemýšlet a pozastavit se nad tím. Hmm Následně jsem se otočila na námořníka, který stál vedle mě. Nebylo by fajn o tom uvědomit kapitána? Ať není z případného boje, tedy jestli z tohohle něco vyběhne, a pokynula jsem hlavou k oné divné věci. Následně jsem odkráčela do podpalubí, kde jsme měla svou malou místnůstku a zároveň to byl lékařský pokoj. Nikdo tu teď nebyl, jen moje hračky a lahvičky. Unavená jsem se rozplácla na postel. Zajímalo by mě, jak to vypadá pod hladinou. Škoda, že nemáme ponorku.. |
| |
| Aelonn a Elis - Obchodní loď Aelonn neodpovídá a námořník předpokládá že ho ten válečník slyšel, vždyť mu skoro řval do ucha. Elis odchází v zamyšlení a lehá si na postel s myšlenkami o vodě. Jenže pak se ozve tiché klapaní. Zvedneš se ale zjistíš že v lodi je prasklina. Je ucpaná čímsi...chitinovým. Zeshora je slyšet ruch lodě a slyšíš jak už kapitán vydává rozkazy ohledně lodě. Možná bys s tím měla něco dělat ale pohled na tu věc která stále zvětšuje onu mezeru tě velmi děsí. Najednou ti v hlavě cvaklo aby nebyla ponorka daleko důležitější věc než to vypadalo, a jak snadno by se vaše loď mohla stát jednou z nich. |
| |
| Porada Čekám na to jak se porada vyvrbí a pak teprve řeknu svůj názor. ,,Dračí průplav je jasná volba. Ale vrhnout se do toho po hlavě je sebevražda. Mohli by jsme se v člunu dostat k průplavu a prozkoumat ho, zda jím projedem. Kdyby ne, ušetřili jsme Perlu poškození." Rozhlédnu se po všech přítomných. ,,Ještě nějaký názor nebo tu diskuzi nějak uzavřem?" |
| |
| Cyralos - Posádka Trpaslík pokýve hlavou jak tě poslouchá. ,,Mazkeni jsou naši odvěcí nepřátelé. Ta posádka tu je díky tomu že zachránila pár lidí kteří Mazkeni poslali na stejný osud. Jsou to nějací dobrodruzi, či průzkumníci. Hledaj cestu za útes. Říkají že od nás jen nakoupí suroviny a jídlo a jedou pryč. Možná k Dračímu průplavu, možná zpátky k Oku, kdo ví?" Když si prohlížíš loď překvapí tě že je v tak dobrém stavu. Vypadá skoro netknutá. Všimneš si velké balisty, očividně na dělání škod lodím. Na lodi zahlédneš jak se několik členů posádky přesouvá do kapitánovi kajuty. Všimneš si i čeho si podivného. Vypadá to jako...duch? Možná si s tebou ale jen hrálo světlo. |
| |
| Přístav Tiše poslocuhám co mi říká, držíc se lehce za bok,ta slabost je zlá, i když ustupuje,a tělo si zvyká na vláhu i jídlo, pokynu hlavou a přivřu lehce oči... Jestli jedou na Mazkeny, rád se k ním přidám,mám jim co vracet... V očích se mi zableskne jako bych jednoho právě viděl, a zase vidím ten obraz rozšklebených tlam a skřehotavý smích když spouštěli čluny na hladinu snad ještě rudou od krve, zhluboka jsem se nadechl a vydechl, postavil a pokynul mu hlavou... Pokud ti to pane nevadí,rád bych se jich šel zeptat zda mě vezmou k sobě, přeci jen, na moři sem pár let strávil, bojovat také umím, a mám své účty s těma zrůdama... vstal sem nyní s novou silou která mne hnala kupředu, aniž bych čekal jeho odpověď sem se prostě vydal k jejich lodi, snad ze strachu že by mohla odrazit dříve než se tam dostanu a já bych tady musel strávit delší čas, ale raději sem chtěl zase cítit mořský vzduch, cítít slaný vítr a vydat se na lov těch zmetků... |
| |
| Porada… ,, Dobrá tedy, rozhodnuto! ,, Řeknu a poté pohlédnu na kormidelníka Tameka. ,, Tameku... Řekni Dagrinovi ať s několika muži zkontroluje stav našich dvou člunů a vesel k nim. Pak ať mi dá vědět, abychom je tu mohli v případě nutnosti nechat opravit. ,, Zhluboka se nadechnu a pohlédnu na všechny v místnosti. ,, Plán je takový, že s Perlou doplujeme před Dračí průsmyk a tam zakotvíme. Udělá se výprava dvou člunů, co se podívá několik mil dopředu, zda je možnost proplout. Budeme měřit ponor, vyhlížet útesy a být ostražitý, kdyby náhodou nějaký drak ještě přežil, i když tomu nevěřím... ,, Potom se podívám na Sion a řeknu. ,, Souhlasím, Sion. Musíme se o těch Dreanijanech dozvědět více, budou možná pěkně nepříjemní a možná se budou snažit naší cestu překazit. Tak ať víme o nich co nejvíce a jsme co nejvíce na ně připraveni... Tenhle úkol si vezmeš na starost ty, a jestli chceš, tak s tebou jako doprovod může jít Darin. ,, Kouknu i na něho. Pak zpět na Sion... ,, Talnik mluvil, že se tu znenadání objevují a prodávají nějaké věci... Doporučil bych tedy začít zjišťovat na tržišti. ,, Odmlčím se a dále řeknu. ,, Já a Lilian mezi tím zajdeme někam do nejlepšího místního hostince a začneme verbovat nové členy do posádky... Tameku, vyřiď ještě Dagrinovi, že až bude vědět, jak jsou na tom naše čluny, ať za mnou přijde do hostince, zas tolik jich tu není... Najde nás. ,, Potom se ještě podívám na Aceho, na mého prvního důstojníka. ,, Tvůj úkol je jasný Aci... Potřebuji, abys s námořníky udělal inventuru zbraní, munice, jídla a podobně... Potom začal za peníze, co máme, doplňovat a ukládat do lodí věci, co nám chybí... Na takovou výpravu musíme být připraveni. Nezapomeň koupit hodně oleje, ten budeme taky potřebovat a nějaké dřevo na opravování a kusy starých plachet na záplaty... Plno pitné vody, trvanlivého jídla a vše co se nám bude hodit a co uznáš za vhodné... Zapoj svoje smlouvání a zkus kupovat výhodně. Máš na to celý dnešek a zítřek. Vezmi si chlapů, kolik chceš... ,, Poté opět pohlédnu na všechny a řeknu. ,, Tak, ukončuji poradu. Každý máte úkol, tak do toho... ,, Vstanu ze židle a kývnu hlavou na znamení konce porady. Když porada skončí, tak vezmu deník, pero, tužku a otočím se na Lilian. ,, Tak co? Myslíš, že se někdo pořádný přidá? ,, Řeknu a usměji se na ní. Potom se společně vydáme najít nějaký nejlepší hostinec, kde si sedneme ke stolu, aby nás každý viděl, a začneme verbovat... Samozřejmě nebereme každého. Jen zdatné a silné, a když bude někdo zajímavý a originální, tak toho taky... |
| |
| A je to tu zas Názory ostatných sa s tým mojím celkom zhodujú, čo ma viac-menej teší. Aj kapitánovi sa to pozdáva a tak je náš ďalší postup jasný. Charles rozdá úlohy a keď sa dopočujem o tej mojej, mám neuveriteľnú chuť nahlas protestovať. Stokrát radšej by som teraz spala. Čo stokrát, tisíckrát! Ale na druhú stranu, rozkaz je rozkaz. A keď si ešte predstavím, že budem viac-menej len sedieť a pozorovať, zatiaľ čo ostatní budú niekde pobehovať, som na tom celkom dobre. Zahryznem si teda do jazyka a prikývnem na znamenie, že som rozumela. Všetci odídu a ostaneme len ja a kapitán. Vyzerá optimisticky, úplne inak než ja. Na jeho otázku sa mi na tvári zjaví čudný úškrn. "To neviem. Ale keď sme verbovali naposledy, dvakrát dobre to nedopadlo." Vezmem si zo stoličky kabát a oblečiem si ho. Než si na vlasy nasadím klobúk, niekoľkokrát ich prehrabnem prstami. Musím predsa reprezentovať! Hostinec je taký, ako každý iný. Všade je to rovnaké. Zákazníci, stoly a stoličky, ktoré si už niečo odžili, vrava, alkohol. Nič nezvyčajné. Pohupujem sa na stoličke, jednu nohu mám prehodenú cez druhú, ruky zložené na hrudi a klobúk trochu viac stiahnutý do tváre. Spod prižmúrených viečok sledujem okolie a čakám. |
| |
| Inventůra Ace dokončil inventůru a napsal Charlesovi zprávu o výbavě, otázka je, co ještě bude třeba nakoupit. Možná víc, jídla a nebo dalších věcí? Cyralos - Posádka Trpaslík se zamyslí. ,,Co jsem slyšlel tak ano, verbují nové členy. Tak mě napadá že se zajdu zeptat jejich kapitána ohledně menšího obchodu. Pokud za ním půjdeš taky, hádám že bude v hostinci Na nábřeží." Vydá se směrem k lodi. Talnik Charles uslyší hlasy z paluby a uvidí Talnika jak si se zájmem prohlíží balistu a baví se s jedním z námořníků. Když tě uvidí pokyne ti, abys k němu přišel. Pak řekne. ,,Napadá mě, nechtěli by jste něco trochu novějšího než tenhle předpotopní krám?" Ukáže na balistu. |
| |
| Na cesta k nalodění Na slova o hostinci na nábřeží sem jen přikývnul a vydal se dolů, cítil sem jak se mi vracejí myšlenky i vnitřní klid, ale nohy ještě byli stejně jako tělo zesláblé od toho úmorného vedra na bárce, když slunce pražilo do vody a tím pádem i do mého předurčeného hrobu jež se naštěstí hrobem nestal, chvíli to trvalo než sem se dostal až do přístavu a našel hostinec,chvíli jsem stál před ním a díval se kolem, než sem zatlačil do dveří a dostal se do tmavé ale velké putiky... Mé oči začnou hledat zda neuvidím někoho z posádky, přeci jen asi to budou jediní lidé, k mému překvapení spatřím mladou ženu, ale poznám když se rekrutuje na loď, sám se to jako bocman dělal několikrát, takže bez okolků zamířím k ní a pokynu.... Sháníte li někoho kdo se s vámi vydá na ty mrzké psy, počítejte se mnou, mé jméno je Cyralos, bocma a navigátor potopené průzkumné lodi Calistor.... řekl sem klidně a zadíval se na ni.... |
| |
| Verbujeme Neviem, koľko času sme v tej krčme už strávili, no keď sa blízko mňa ozval mužský hlas, ktorý nepatril Charlesovi, a vytrhol ma zo stavu medzi bdením a spánkom, zdalo sa mi to ako chvíľa, čo sme sem vošli. Zdvihnem hlavu a potisnem si klobúk dozadu, aby som na neznámeho videla. Párkrát prekvapene zamrkám. Vidieť tu iného človeka okrem nás, to je teda šok. Zaujímalo by ma, či nám Talnik jeho prítomnosť zatajil, alebo prišiel až po nás. To som teda zvedavá ako, keď si ho nikto z našich nevšimol... Neznámeho si lepšie prezriem. Čo budem komu navrávať, mne sa pozdáva. Ale... "Rada ťa poznávam," venujem mu slabý úsmev, sotva postrehnuteľný, "ja som Lilian. Som rada, že máš o nás záujem. Je v tom ale jeden háčik," pokyniem hlavou k Charlesovi, "v prvom rade musíš presvedčiť kapitána." |
| |
| Verbovací perepetie.. Její reakce příjde po chvíli co se rozkouká, bylo vidět že se nudí, ale přesně tohle ta chyba při verbu, musí přeci zaujmout a nalákat,narovnám se ale a zadívám po okolí, vezmu si židličku na kterou se usadím a usměji se na ni.... Háček? Nevezmete mě vy, najdu si jinou loď, nebo jiné možnosti se dostat na moře a vrátít zpět těm zrůdám to co udělali, před nějákou dobou, mě vysadili z lodi na člun, na šírém moři a nechali všechny moje věci, a chechtali se až tuhla krev v žilích, když nás několik takto vypusili, aby jsme zašli na moři, aby sme se utopili, nebo chcípli bídně na žízeň, vysušení jako tresky na špagátu Lilian, ale já to přežil, dneska se dostal až na břeh kde mě našel jeden z těch zdejších, pálí mě svaly, je mi zle a nemám náladu na dohadování, chci ty zrůdy dostat, chci jim vrátit vše, takže buď dojdi pro kapitána, nebo by mohl věřit tvému soudu, a věř že někdo jako já se na lodi hodí, už sedmým rokem sem se plavil...takže je tu ještě háček nebo čekáš že tady najdeš někoho s chutí jít na moře na delší dobu? mluvím klidně ale pevně, opírajíc se o opěrku... |
| |
| Verbování... Sedím u velikého dubového stolu vedle Lilian a verbuji nové lidi. Zatím se většinou hlásí jen všelijací ubožáci a ochmelkové... ,, Zatím žádná sláva... Budeme rádi, když naverbujeme půl tuctu námořníků. ,, Prohodím k Lilian a upiji červeného vína z poháru. Poté zavolám krčmáře a nechám objednat pro mě a Lilian nějaký pěkný kus sýra, nějaký uzený salám a pečivo. Pak však uslyším nějaké hlasité hlasy z naší paluby a donutí mě, se zvědavě podívat, co se děje. Uvidím Talnika jak se baví s nějakým mým námořníkem... ,, Co ten dělá na mé palubě? ,, Pomyslím si a nakloním se k Lilian. ,, Za chvíli jsem zpět... ,, Prohodím k ní a jdu k Talnikovi. Talnik na mě hned spustí, zda nechci něco novějšího, než velikou balistu, co máme. Zaujatě se pousměji a řeknu. ,, Co máš na mysli a co to stojí? ,, Zeptám se. Jakmile s ním domluvím, opět se vrátím do hostince, kde zase usednu vedle Lilian. Jen se na ní usměji a hned se začnu věnovat verbováním. Jestli krčmář už přinesl jídlo, tak začnu v klidu ujídat... Najednou k nám přijde člověk, první člověk, kterého kromě naší posádky vidím na tomhle ostrově. Zaujatě si ho prohlídnu od hlavy k patě a poté opět skloním hlavu k papírům s podpisy. Čekám, až na mě promluví, on však místo toho oslovil Lilian. ,, Holobrádek si spletl kapitána... ,, Pomyslím si a pousměji se. Poslouchám jejich rozhovor a musím se usmát. Poté odlepím oči z papírů a pohlédnu na Cyralose, jak se nám představil. ,, Tak si tu jinou loď najdi holobrádku... Háčků je tu plno, tak si nevyskakuj. Jestli se ti něco nelíbí, otoč se na patě a upaluj! Chlapů, kteří touží po zlatě, dobrodružství a moři, je tu celkem dost. Tak si nemysli, že jsi jediný! Navíc nejsme žádná válečná loď, to si nás asi pleteš! ,, Upiji z poháru a čekám, až odejde, aby mohl zkusit štěstí další chlapík, co stojí za ním. |
| |
| Talnik Talnik se usměje. ,,Nová věc. Rád bych jí začal prodávat na váš kontinent ale obchodní lodě jsou buď v plamenech nebo poškozené mazkeny. Je to věc kterou děláme hlavně díky Draenijům. Mají takový prášek nebo lektvar jehož jediným cílem je odpálit se do povětří. Oni to používají v nejrůznějších věcech. Ale mě napadlo, proč s tím nezačít drtit mazkeny? Mí kapitáni se toho nechtějí ani dotknout, prý je prokletí mít to na palubě. Znáš děla? Věci co dělali vaši alchymisti? Obrovská trubka která má vystřelit železo dopředu? Tak to až nato že narozdíl od těch vašich tyhle nevybuchnou při výstřelu a nezabijou celou obsluhu. Víš, chtěl bych tomu udělat nějakou reklamu aby tomu našinci začali věřit. Co takhle to prodat lidem a ti už z toho nějaký profit mít budou řek sem si. A navíc mi to teď leží ve skladu a já nemám rád když mi věci zabírají místo. Řekněme, dva tisíce zlatých?" Cena je to pro tebe neskutečná, vždyť za to by sis mohl pomalu koupit loď. Verbování Ještě před příchodem Cyralose se přihlásilo několik mladých trpaslíků ale je to jako ve většině případů. Opilci, zadluženci, bývalí trestanci, lidé co se potřebují dostat pryč... |
| |
| Verbování Do toho rozhovoru se vpletl další muž, poznal sem že je to asi kapitán, ale i přes to mě jeho slova dost popudila, snad pro to že moje tvář byla více ošlehaná větrem, možná že jen nemám rád když se mnou mluví někdo takto... Holobrádek? zadívám sem se mu do očí a přivřel je, chvíli jsem váhal co udělat, přeci jen, slabost, a on je tady kapitán.... Ohlédnu se za sebe po těch co hlásí.... Kořalové, dlužníci, hledaní a trestaní...pěkná posádka, jen co je pravda kapitáne, takové kdybych přivedl na loď mému mrtvému kapitánovi tak mi sebere bič a sám mi ty záda zešlehá... pomalu vstanu a vydechnu.... Mazkeni mi vzali přátelé, kapitána a pár dní sem chcípal na moři....a holobrádek nejsem.. řeknu a bez okolků zkusím chodcovské kouzlo uhrančivého pohledu.... |
| |
| Konflikt? Nechám Charlesa, nech prevezme štafetu. Ale naďalej pozorne počúvam. Pitia a jedla, čo nám priniesli, sa ani nedotknem. Mám pocit, že by sa mi žalúdok obrátil, ak by som sa o to pokúsila. Nech už sa dohodnú, aby som sa mohla vrátiť späť. Prestáva ma to tu baviť. Potlačím nutkanie zaškrípať zubami alebo nejako inak prejaviť svoje myšlienky. Ale čo, nejako sa, chlapci, rozbehli, pomyslím si. Ako malé deti - súťažiť, kto má toho za sebou viac. Hoci musím priznať, že ten...ako to vravel, že sa volá?...Cyralos má sebavedomie možno vyššie, než by bolo treba. Veľmi dobre si všímam, aký pohľad sa mu usadil v očiach. Ale má smolu. Mňa tým neoslní (aj keď nemôžem povedať, že kedysi som pre mužov s podobným pohľadom nemala slabosť), a veľmi by som sa čudovala, keby to malo nejaký účinok na môjho spoločníka. No aj tak... Nakloním sa k Charlesovi a pošepnem mu tak, aby to počul len on: "Možno by sme ho mali zobrať. Nechcela by som byť na jeho mieste, ostať tu sama...Ak sa neosvedčí, vždy ho môžeš vysadiť v nejakom prístave." Potom sa opäť usadím na stoličke tak, ako predtým. Zrazu mi však ťažký vzduch v krčme začne vadiť. Zhnusene nakrčím nos a vstanem. "Páni, nechám vás tu na chvíľu samých. Dúfam, že sa nepovraždíte navzájom," hovorím, kým si obliekam kabát. Potom odídem. |
| |
| Ace - doplnění zásob S trochou peněz se Ace vydá do města nakoupit. Procházíš tržištěm a hledáš někoho kdo by ti prodal materiál a jídlo pro vaší cestu. Všimneš si jednoho obchodníka který na tebe hned zakřičí. ,,Pane! Vy tam! Vy jste z té lodi co? Sháníte zásoby?" Nevypadá nijak dobře ale na druhou stranu obchodníků, kteří by vám prodali pár sudů vody, dřevo a plachtovinu zas tolik není. |
| |
| soukromá zpráva od Katrina Crane pro Když se zadívám pořádně, co to vlastně stahuje naší loď ke dnu, zhrozím se. Sama proti tomu nemám šanci a hlavně, když to zabijeme, budeme muset být rychle připraveni díru zacpat. Nebo budeme mrtví námořníci. Popadla jsem svůj rapír a vyběhla na palubu. Bleskurychle jsem pohledem vyhledala kapitána a předala mu informace, které jsme doposud měla o té mořské potvoře. Sama jsem totiž nevěděla, co s tim budeme dělat. i]Možná bychom na zvíře mohli zaútočit ze shora a pro ucpání díry použít jeho část těla, kterou tvoří díru. Odseknout mu ji.[/i] Projelo mi hlavou, ale svůj návrh jsem nahlas nevyslovovala. Byli tu zkušenější námořníci, než jsem já. Já se jen vyžívám v operacích a krvi.. |
| |
| Obchod... Zamyslím se a po nějaké době uvažování řeknu Talnikovi. ,, Dobrá tedy, ale šest děl včetně veškeré munice a dostatek střelného prachu za rovný jeden tisíc zlatých... Bereš? Sám si říkal, že se ti to tu akorát válí... ,, Řeknu a natáhnu ruku na plácnutí a potvrzení obchodu. Verbování... ,, Možná nejsou nejvhodnější na posádku, ale aspoň se umí chovat ke kapitánovi a mají k němu úctu! ,, Řeknu nahlas. ,, Je mi jedno co se ti stalo, ty i tvá historie mě nezajímá... A teď běž! Čekají tu jiní... ,, Řeknu a dám mu jasně najevo, že ho nepřijímám a že se s ním už dál nechci bavit... Zdržuje ostatní, co chtějí k nám na loď. Pak se však ke mně Lilian nakloní a zašeptá mi do ucha. Překvapeně se na ní podívám... Ona se toho cizího otrapy zastala... Pak se Lilian omluví a odejde z hospody pryč. S oslovením páni se trochu zarazím... Někdo, jako je on, pouhý námořník a nekňuba nemá právo nosit oslovení pán. Už chci říct, že s někým jako je on, nemám čas a chuť se vybavovat a že se budu jen věnovat verbování ostatních zájemců... Nakonec však jen mlčím... Na chvíli se trochu naštvaně zamyslím... Díky Lilian ještě o tom popřemýšlím a nakonec se rozhodnu mu dát tedy šanci. ,, No dobrá holomku. Jestli chceš, abych tě přijal na loď, musíš dodržovat tyhle věci! První věc je ta, že jestli mě nebudeš poslouchat a nebudeš se mnou mluvit jako ke kapitánovi, tak půjdeš okamžitě z lodě! Další je ta, že jestli budeš dělat jiné problémy a nebudeš dělat to, co ostatní námořníci a budeš tu jen na obtíž, opět půjdeš... Tak že námořníku.... Tady se mi podepiš. ,, Podám mu pero a ukážu na papír. ,, Tímto podpisem přísaháš, že od teď jsi v mé službě dokaď tě já sám nepropustím... Když budeš chtít utéct, tak se stáváš dezertérem! Tak že souhlasíš? ,, Jestli s tím vším souhlasí a podepíše listinu, tak mu dám papír, který slouží jako smlouva. Tu ať si někam schová... Poté ho pošlu na loď s tím, ať jde pomoct s nakládáním zásob. Dále se věnuji verbováním... |
| |
| Hostinec přišel ke mne a začal mít důležitý proslov, něco o respektu a poslouchání, povytáhl sem obočí a trochu se zamračil, bylo mi jedno že je kapitán, srdečně jedno, já byl sedum let starší důstojník na lodi, a tohle chování je prostě urážkou vší slušnosti, i to že mi bez ostychu tyká jako bych byl jeden z těch kořalů co se mu hlásí do posádky.... V pořádku, ztratil sem zájem pane kapitáne, předně pro to že jako důstojník sem se nestkal s tak přízemním jednáním, a jednak pro to že při takové neúctě nemám chuť soužit pod vaší vlajkou pane, naštěstí trpaslíci vysílají obchodní lodě,nechám se odvézt do lidského města a naverbovat na loď kde se kapitán k důstjníkům s letitou praxí chovájí s patřičným bonmotem,vaše posádka čeká, nebudu vás zdržovat... řeknu klidně a vezmu si svůj meč, stále ještě zesláblí se vydám zase do přístavu, kde zůstanu sedět na jednom z kůlu a sleduji moře.... |
| |
| Hostinec Postávam pred dverami a pomaly sa mi vracia do tváre trochu zdravšia farba. Vzduch, ktorý je miesto alkoholom cítiť morom, je vítanou zmenou. Prechádzam sa sem a tam a premýšľam, či som spravila dobre, že som odtiaľ odišla, a, čo je ešte závažnejšie, či som radšej nemala byť ticho. Ale čo, pomyslím si a zamračím sa. Mám predsa právo na názor, a nezáleží na tom, či si to kapitán vezme osobne alebo nie. Iste, ten nový mohol byť máličko úctivejší, ale zase...Charles tiež nebol práve vzorom slušného správania. Pokrútim hlavou. Myšlienka, čo mi práve preblysla mysľou, ma celkom pobaví. Možno si len príliš namýšľam, čo ja viem... Nie je však na škodu mať niečo, čím sa dá do chlapov trochu zarýpnuť. Samozrejme, otázkou je, či by som potom neskončila po a) na prkne, po b) na osamelom ostrove. Na druhú stranu...život by bol nudný, keby v ňom chýbal risk. Práve uvažujem, či sa nevrátim dnu, keď sa dvere otvoria a Cyralos prejde okolo mňa. Ktovie, či si ma všimol. S jednou rukou na kľučke chvíľu stojím a v hlave sa mi krútia ozubené kolieska ostošesť. Napokon si poviem, že pár minút sa náš kapitán bezo mňa ešte zaobíde, a vyberiem sa za mužom, ktorý sa k nám chcel naverbovať. Dostihnem ho na móle a poklopem ho po pleci. Ak sa ma nerozhodne ignorovať, opýtam sa: "Tak ako to išlo? Nevyzeráš práve nadšene..." |
| |
| Nákup Talnik se zatváří jako kdybys mučil. ,,No tak dobrá, ale je to ten nejhorší obchod co jsem kdy udělal. Kdyby mi ty věci byli víc k užitku, nikdy bych na to nepřistoupil." Stiskne tvojí ruku. ,,Řeknu lidem ať je naloží." Verbování Zájemců není nijak hodně ale nejsou to tak strašní námořníci. Pár z nich je docela dobrých. Ale pořád si říkáš že jedna dobrá hlava by se hodila. Škoda že jste si nepadli do oka. Cyralos Na molu sedíš a odpočíváš. Všimneš si že na loď těch lidí nakládají nějaké nové zbraně. Trochu zatoužíš vydat se přeci jen s nimi. Zabíjet Mazekeny a bojovat. Několikrát na palubě zahlédneš podivný modravý oblak, ale to není všechno. Celá ti připadá i když běžná, celá originál. V hlavě ti vrtá co teď. Odsud se nehneš a určitě se nedočkáš přílišné důvěry místních. JAk jsi slyšel, moc lodí na pevninu nejezdí. Možná kdybys to zkusil s tím kapitánem znova, nic bys tím neztratil. Nelíbí se ti ale řemeslu se vyzná. Elis Celá loď už je na nohách. Když se vracíš do kajuty, všide pobíhají námořníci a berou si zbraně. Přiběhl námořník aby se s tím vypořádal. Když se o to pokusil, končetina se vymrštila a z díry vylezl prapodivný tvor. Zděšený námořník byl na místě mrtev. Onen tvor měl místo jedné ruky klepetu ale ta druhá byla překvapivě lidská. Tvář byla podivná, jako lidská pokrytá krunýřem. Míří k tobě. Možná by byl dobrý čas na útěk, říct o té velké díře v lodi kapitánovi. Pár namořníků se to snaží řešit ale ten tvor je překvapivě silný. |
| |
| Přístav Dívám se na jejich loď a přemýšlím, hrdost mi ovšem velí neustoupit, pro někým kdo se chová jako nabubřelý a rozmazlený parchant se plavit nehodlám, má své zásady, a jeho chování mi prostě nesedí,dívám sena tu loď a pak odvrátím tvář, stejně to vypadá na jednu z nejrychlejších možností se odsud dostat.... Ach jak to šlo... pousměji se když si vedle mě stoupne ta dívka s kterou sem mluvil jako první a opřu se bradouo jílec svého meče.... Asi jako když se střetnou dva dominantní muži, z nichž jeden si ale myslí že je pán světa když má loď. Jeho chování je nepřípustné, na lodi kde sem byl by ho posádka nesnesla, a já jako bocman bych vzpouru jen podpořil. Nikdy sem se nesetkal s neúctou ke staršímu důstojníkovi jako má on, ale jeho problém, divím se jak se pod ním můžeš plavit, ale bude to jeden z těch co když vidí sukni tak se chová trochu jinak. Takže to šlo tak že přišel za mnou,měl plno nabubřelích keců,může to být třeba admirál za pár let, ale jemu pokoru ani úctu neprokážu, to raději znovu nastoupím na ten člun útesu a pokus se doplout k lidem na ní... mluvím upřímně a srdečně, přeci jen dojem na mě zanechal jen ten že si s ním nemám co říct... |
| |
| Prístav S nepatrným úsmevom počúvam Cyralovo rozprávanie. "No tak ste sa nepohodli, no. To sa stáva," opriem sa o stĺpik. Neďaleko kotví Perla. Dívam sa na ňu, možno sa tvárim trochu neprítomne. Ani sa mi nechce veriť, čo všetko má už táto loď za sebou. Mágia ju dokonale opravila, nikde ani škrabanec. Keby to tak chcelo zabrať na ľudí, pomyslím si a zatlačím spomienku na nepríjemnú ranu do úzadia. Už dlho sa neozvala, ale desím sa toho, čo sa stane, keď sa znova rozhodne ohlásiť, že tu stále je. Vôbec to nie je dobrý pocit - byť v strehu aj sama pred sebou. "Charles je... zvláštna povaha," zamumlem, ale som si istá, že môj spoločník ma počul. To, že on tiež nie je ideál, radšej nespomeniem. Už len preto, že ja sama mám najmenej čo hovoriť. "Rád dáva najavo, že má posledné slovo. A je nedôverčivý k cudzincom. Nie si prvý, a určite ani posledný, s kým mal takúto "priateľskú"," naznačím uvodzovky prstami, "výmenu názorov. A ver mi," pobavene sa uškrniem, "na tom ani sukňa nič nezmení. Čo sa mňa týka - asi som výnimka, čo ja viem. Som zvyknutá pracovať pre kdekoho. Dalo by sa to označiť za prevracanie kabátov, ale mne sa ten výraz nepáči. Som skôr za termín "taktický postup". Nie som svätá, mám svoje chyby, a to isté platí o ostatných. Musíš sa to naučiť buď ignorovať, alebo prijať. Pokiaľ ide o nášho kapitána, nejako sa mi podarilo nakloniť si ho. Hoci po tom, ako som sa za teba prihovorila, by som skoro prisahala, že som ho naštvala." Na chvíľu si dám pauzu. Dúfam, že som nehovorila nejako z cesty. Rečnenie nie je práve moja parketa. "Ale k veci. Chceš sa odtiaľto dostať, však? Ak áno, mohla by som pre to niečo spraviť. Vyzdvihnúť kvality, trochu to prikrášliť, čo len chceš. Asi mám záchvat dobročinnosti, ale nechcem za to nič. Iba aby si sa osvedčil. Potom aj kapitán uvidí, že to, ako sa správal, bolo prehnané a všetci budú spokojní. Čo ty na to?" Pohľad, ktorý mu na záver venujem, som uplatnila už neraz. Na tvári žiadny prívetivý úsmev, skôr úškrn, ale bol to výraz, ktorý svedčil o tom, že som ochotná spraviť, čo je v mojich silách, aby sa vec podarila. Či mi uverí, to už je na ňom. Ja nenútim nikoho. |
| |
| Přístav Sedím na molu a poslouchám ji jak se mi snaží obhájit svého kapitána, tak něják na to nemám náladu zprvu ale v jednom pravdu má. Musím pryč,a ti trpaslíci jsou docela vláštní co se týče bezpečnosti. Vůbec nevím co dělat, nelíbí se mi nejsem zvyklí na takové jednání. To víš, dlouho na vyšší funkci, mým ukolem bylo být hlasem mezi posádkou a kapitánem, radit mu, a vykonávat tresty.... tiše vydechnu a sevřu ruce v pěst, už není žádná loď co se mi stala domovem, její palubu zrudla krví mých přátel a posádky... Pokud to chceš zkusit, tak prosím, umím dost dobře s mečem, vyznám se v navigaci, mapách a není mi cizí ani to chopit se biče když je to třeba...ale jak pochodíme, to nevím.. |
| |
| Prístav "Čo bolo, bolo. Život ide ďalej," pokúsim sa o povzbudenie, ale je to dosť chabý pokus. Nie som na takéto veci. Keď spomenie mapy, zbystrím: "Tak navigácia? To vôbec neznie zle. Práve vďaka tomu zobrali mňa. Ale v poslednej dobe som...ako to povedať?" poškrabem sa na zátylku. "Lepí sa na mňa smola a stáva sa, že som vyradená z hry častejšie, než by sa mi to páčilo. Niekto, kto by ma mohol nahradiť, sa nám zíde. A ľudí, čo vedia zaobchádzať so zbraňou, nie je nikdy dosť. Vravel si niečo o pomste Mazkenom, však? Nemusíš sa báť, niekedy sa mi vidí, že nás prenasledujú," vystrúham na tvári znechutenú grimasu. Zaujímalo by ma, aká zvrátená myseľ tie obludy stvorila. "Fajn. Tak sme teda dohodnutí. Počkaj tu, ja sa vrátim do tej krčmy a prehodím pár slov s kapitánom. Aby som bola úprimná," sprisahanecky naňho žmurknem, "bola by som celkom rada, keby si šiel s nami. Schopných ľudí nie je nikdy dosť." Netrvá mi dlho, kým prídem späť ku krčme. Mám trochu zmiešané pocity, čo keď sa na mňa Charles fakt naštval? Zavrtím hlavou. Hlúposť. Čo by asi tak spravil? Nechal ma tu? Vojdem dnu a zamierim k nášmu stolu. Hodím sa na stoličku a tvárim sa, akoby sa nič nestalo. Nemôžem to naňho len tak vybafnúť, treba na to ísť diplomaticky. "Tak, ako to ide?" spýtam sa nevinným tónom a nakuknem do papierov, kam sa upísali verbovanci. |
| |
| Dění v přístavu Lilian se po rozhovoru s Cyralosem odebírá zpátky za Charlesem. S verbováním to nejde nejlépe ale je nemálo trpaslíků kteří dluží mazkenům pomstu a rádi se k vám připojí. Cyralos dál sedí na molu a myslí na to co mu udělali mazkeni. Neví zda to dělají z nenávisti, krutosti či z rozkazu ale tak jako tak za to zaplatí. Ace a Sion zůstali na palubě s Patronem a prohlížejí si nová děla. Jsou to opravdu pěkné kousky a Acemu už se hlavou honí myšlenky na jejich použití. Určitě to pro ty zrůdy bude pořádné překvapení. |
| |
| Nákup Ty děla, jak těm silným a moderním trubkám Talnik říká. Ty, co s pomocí prášku, či nějaké výbušné tekutiny vymrští kouli, či jiný náboj, jsem koupil za velmi slušný peníz. Verbování Drzý námořník se sebral a odešel... ,, Hlupák... Nechápu, proč se ho Lilian zastala... ,, Pomyslím si a pokračuji ve verbování. Nakonec se mi podařilo naverbovat několik trpaslíků. Jsou to silní a odolní chlapy, i když skoro každý ochmelka, ale takoví námořníci zkrátka bývají... Když už se chystám verbování ukončit a že odejdu s novými námořníky zpět na naší loď a zjistím, kdo jak pokročil s úkolem, tak do hostince přijde Lilian. Zeptá se mě, jak jde verbování. ,, Podle očekávání... Nějaké zdatné a snad i věrné námořníky jsem sehnal... Podle mého to stačí, náhrady za naše padlé už máme... ,, Odpovím a dám jí najevo, že už jsem s verbováním skončil. Ještě ale sedím a dopíjím pohár s vínem. |
| |
| Verbovačka "Hm. Hádam sa osvedčia. Každopádne môžem počítať s tým, že čoskoro dvíhame kotvy, však?" Počas toho, ako hovorím, blúdim pohľadom po krčme. Pri rozhovoroch tohto typu sa radšej vyhýbam očnému kontaktu, kým to nie je nutné. Ktovie, či si to už niekto všimol - a odhalil ma. "Len tak mimochodom," prezriem si nechty na ľavej ruke, "prehodila som pár slov s tým...ako sa to volal? Cyralos? Vraj ste sa akosi pritvrdo nepohodli." Zarazím sa, ako pokračovať? Fakt mám také obavy z toho, aby som kapitána nevytočila? "Uf, dofrasa, za toto mi asi oddrapíš hlavu," zahundrem, čelo opreté o dlaň, "ale naozaj myslím, že by sme ho mali vziať," vysypem zo seba tak rýchlo, že pochybujem, či mi bolo dobre rozumieť. "Ako vravím, s ním som už hovorila. A keď sa dokáže ovládnuť on, nič v zlom, ale ty by si mohol tiež." Nakloním sa k Charlesovi bližšie, snažím sa vyzerať tak presvedčivo, ako to len ide. "Je navigátor. Zdá sa, že celkom schopný, aspoň vyzeral, že vie, o čom hovorí. Hodilo by sa mať na palube ešte jedného. Sám dobre vieš, že vďaka nedávnym udalostiam som až príliš často nepoužiteľná." Odtiahnem sa a opäť sa opriem o operadlo mojej stoličky. "Do ničoho ťa nenútim. Rozhodni sa sám. Ja len myslím, že by sme ten zlý štart nemali brať tak drasticky." |
| |
| Verbování ,, Ano… Doufejme, že každý splnil svůj úkol... ,, Řeknu Lilian a usměji se. Dagrin měl zkontrolovat s několika muži stav našich člunů a vesel a kdyby byli nějak poškozený, tak je měl opravit. Sion měla zjistit v přístavu co nejvíce informací o Dreanijanech... Co jsou přesně zač, co umí, jak jsou nebezpečný, jaký mají zvyky, kde na ně můžeme narazit a podobně... Žijí tam, kam se chystáme plout. Musíme být na ně připravení, kdyby nám chtěli znepříjemnit naší cestu. Ace měl zase udělat inventuru jídla, munice, zbraní a podobně. Pak měl začít dokupovat věci, co nám chybí, plus aby nakoupil to, co si myslí, že bude potřeba. Řekl jsem mu, ať nakoupí dost oleje, dřevo a náhradní plachty a kusy tvrdých látek na záplaty. Tak doufám, že všechno zajistil. Doufám tedy, že každý splnil, co měl... My s Lilian jsme úkol splnili a naverbovali jsme několik silných chlapů. ,, Tahle rasa je velmi pozoruhodná... Mají velmi silné chlapy, což je dobré je mít na své palubě. ,, Pomyslím si a usměji se, když vidím skupinu chlapů, co se přidali k naší lodi. Když se chystám odejít zpátky na Perlu, tak Lilian začne mluvit zase o tom muži. ,, Proč se ho tak zastává?!! Vždyť ho ani nezná?... Nebo že by ho znala?... ,, Pomyslím si a zahledím se do jejích očí. Vyslechnu si vše, co říká, a jen přikyvuji. Poté co domluví, tak řeknu. ,, Jak už jsem jednou řekl. Přijmu ho na svou palubu, ale musí se umět chovat. Nestrpím, když ke mně, ke svému kapitánovi bude mluvit jako s nějakým kamarádem z hospody. Jakmile bude dělat problémy, nebo nebude nijak k užitku, nebudu ho tam trpět. Jednou už jsem mu tohle řekl a on to nepřijal... ,, Odmlčím se a zahledím se s úsměvem na Lilian. Jako jedna z mála tu se mnou je od začátku po boku a veškerý překážky, co nás na naší dlouhé plavbě potkali, jsme společně překonali. Mám k ní tedy respekt, a jak ona jistě ví, zvláštní náklonnost. Tak že se na ní dlouze podívám, ale v mém obličeji je výraz, že tomu moc nerozumím. ,, Jestli je to tvé přání Lilian, tak dobrá... Kde je, ať se mi může podepsat? Jinak co se týče tebe, tak si několik dní odpočiň a jen lež. Amira se na tebe podívá... Musíš se z toho dostat. ,, Poté bychom měli tedy odejít pryč a Lilian by mě měla k němu zavést. Opět mu zopakuji tři hlavní pravidla. Úcta a respekt ke mně, jako ke kapitánovi, žádné problémy na lodi a být nějak užitečný. Když je ochotný tyhle tři podmínky přijmout, tak mu podám brko a pergamen, aby se podepsal a tím se stal členem na naší lodi. Když nějakou z těch podmínek nepřijme, tak už se s nikým nebavím… Ani s ním a ani s Lilian a prostě ho nepřijímám. Poté, když se tohle vyřeší, tak jdu na Perlu a opět svolám radu v mé kajutě. Dostavit se tam mají všichni z rady. To je Patron, Ace, Sion, Lilian, Darin, Tamek a chci, aby na radu přišel i Cyralos (jestli se tedy podepíše), abych o něm řekl ostatním členům rady. Nevypadá to, že bude asi obyčejný námořník, jako ostatní... Když se tedy sejdeme na radě v mé kajutě, tak povstanu a řeknu. ,, Zdravím všechny. Oznamuji, že jakmile tahle porada skončí, odplouváme směr k Dračímu průsmyku. ,, Odmlčím se. ,, Jak jste zvládli své úkoly? ,, Řeknu ke všem a shlédnu každého pohledem. Poté se posadím a čekám, až mi každý odpoví. |
| |
| Stav zásob a informace o Draenijanech Ace zkotroluje zásoby a dokoupí trochu jídla. Zjistil že materiálu je dost a není třeba se o něj bát. Zároveň se mu docela zalíbil trpasličí vynález. Jeho výhodou mimo jiné je to že střely do něj jsou skladnější než šipky. Možná se trochu obává ohledně toho střelného prachu, mít na palubě něco takového na klidu nepřidá. Sion se pokusila zjistit nějaké informace o Draenijanech ale nebyla příliž pozorná a zjistila jen málo věcí. Ví ale že hluboce nenávidí Mazkeny, ale nejsou příliš válečnický národ. Zaslechla hrůzostrašné historky o loukách kde vstávají mrtví ze země, o hoře soptící plameny ze kterých povstávají Mazkeni a o velkých útesech plných krutých Kraků
Jsou to jen historky které vyprávějí opilý námořníci? Ale i na těch je nějaký ten kousek pravdy. Mezitím ale probíhá setkání svolané Charlesem. |
| |
| Krčma "Ďakujem," usmejem sa na kapitána. "K Amire zájdem, ale nemusíš mať o mňa starosti. Ak ma doteraz nič nezabilo, už asi ťažko," uškrniem sa. O malú chvíľku opustíme krčmu a vydáme sa na mólo. Ja kráčam kúsok popredu, no keď dorazíme na miesto, prekvapene zastavím v polovici kroku. Pozriem sa naľavo, potom napravo, potom všade, kde ma len napadne, ale toho chlapa nikde nevidím. "No tak to si snáď zo mňa uťahuje," zavrčím. Teraz už som nahnevaná aj ja. "Ak sa mi ešte dostane pod ruku, prisámvačku, že sa mu pred očami bude iskriť ako ešte nikdy predtým." Prudko sa nadýchnem, zložím klobúk z hlavy a rukou si vojdem do vlasov. Otočím sa k Charlesovi. "Očividne si našiel iný spôsob, ako sa dostať domov. Mrzí ma, že som ťa oberala o čas." Na hlase mi možno badať, že sa cítim trochu previnilo, ale skutočne by to postrehol len málokto. Porada Tak sme sa znova všetci zišli v kapitánovej kajute. Vedomie, že onedlho vyplávame, vo mne zanechá miernu nervozitu, predsa len, čím ďalej, tým bližšie k cieľu - a bohvie, čo nás tam bude čakať. Som zvedavá, ako sa vodilo ostatným, kým sme my verbovali (a kým som ja mrhala energiou pre niekoho, kto sa na nás napokon aj tak vykašľal). Snáď sa všetko podarilo tak, ako sa malo. |
| |
 | Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu!Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR