Andor.cz - online Dračí doupě

Vše to začalo touhou lidstva po získání čisté a obnovitelné energie, lidstvo sice našlo zdroj na pomezí dimenzí, energie o kterých se jim dříve ani nesnilo, ale nebyli jsme na to připraveni. Jednalo se o čistou energii, jejíž původ nikdo nedokázal vysvětlit. Vymykala se našim fyzikálním zákonům a ukázalo se, že ji celkem jednoduše umíme přeměnit na energii nukleární. Tímto způsobem jsme měli vizi nekonečného zdroje o nekonečné síle. Bohužel jak už je pro lidstvo zvykem, lidé se použili tuto sílu použít pro válku.
První použití čisté energie mělo za následek vyhlazení celé Jižní Ameriky. Jelikož nikdo nedokázal říci, kdo za to mohl, tak nastal nejhorší možný scénář.. všichni podezřívali všechny a ve strachu o svou vlast dělali jeden nerozvážný čin za druhým. Tato doba se nedá ani nazvat válkou, jelikož se doopravdy ani neválčilo. Jednalo se pouze o destrukci.
Obranné systémy selhávaly, jaderné hlavice nacházely své cíle a čistá energie útočila znova a znova.

Bylo už pozdě, když lidstvo našlo společnou cestu a nastal mír, země byla nenávratně zničena. Nic nedokázalo ubránit před čistou energií a tyto zásahy neničili pouze lidské životy, ale způsobovaly kompletní teraformaci naši planety, bylo předurčeno, že planeta sama zakončí tuto zkázu a obří radiační oblaky hrozící, že obklopí celou planetu tomu jen přidávaly.
Zbytky lidstva přeživší díky nejmodernějším technologiím a štítovým systémům se shodly, že tato planeta není už obyvatelná a tak se znovu pokusily spolupracovat, vybudovali pevnosti, které tohle vše měly přežít a v nich vybudovali evakuační stroje, kterými opustili naši planetu.
Samozřejmě jak už bývá zvykem, evakuovat se mohla pouze elita určená k přežití a zbytek lidstva o počtu pár set miliónů zůstal v pevnostech.. Tyto pevnosti pojmenovali Hnízda a žili v nich desítky let, než si troufli začít opouštět bezpečí Hnízda.

Lidé přežili převážně v "hnízdech" - ultimátních protiatomových krytech, každý kryt se vyvinul v napodobeninu městského státu. Mezi těmito Hnízdy je hlavní spoj - železnice.. Po železnici cestuje stroj, který je hybridem mezi světem minulým a světem současným. Jedná se o deset kilometrů dlouhý kolosální vlak. Je složen ze soustavy pohonných jednotek a několikapatrových vagónů, i třípatrové vagóny neztrácí na rovnováze díky šířky vlaku, která dosahuje dvaceti metrů.
Celý tento vlak se pohybuje na soustavě dvou náprav vedle sebe.
Vlak po cestě z hnízda do hnízda zastavuje co 3 dny na doplnění zásob ve stanicích, tyto stanice byly zamýšleny jako automatizované systémy, generující energii a vodu, postupem času a vlivem prostředí začaly být tyto systémy poruchové a na stanicích byli vysazeni lidé.
V těchto nehostinných podmínkách, kde měli k dispozici akorát vodu ze systému se museli rychle přizpůsobit a díky jejich naprosté závislosti na zásobách z projíždějícího vlaku už přestaly dávat vodu, která slouží mimo jiné i k pohonu vlaku, zadarmo.
Cesta vlakem tedy není pro nejchudší, zároveň je vlak ohrožen proti přepadům a tak se vlakem krom běžných cestujících a nákladu přepravuje osobní armáda vlaku.
Vlaku k existenci pomáhají automatizované systémy, kterým už v dnešní době nikdo nerozumí, jelikož konstruktéři těchto technologií buď opustili planetu, nebo zemřeli. Jakákoliv porucha je tedy opravována improvizovaně a tak je běžné, že vedle stroje o kterém nikdo neví k čemu je a o kterém by v minulosti technik hrdě prohlásil, že tohle pohání magnetické desky výtahu, je postaven bojler na vodu, jehož parní systém v lepším případě vytlačí desku výtahu do dalšího patra a v tom horším aspoň zmírní pád výtahu.
I přes původní prvotřídní materiály se vzhled vlaku změnil k nepoznání, žádný konstruktér nemohl počítat s extrémy, s kterými se vlaková posádka musí za své cesty vypořádávat a tak ušlechtilé slitiny kabin postupně nahradily kovové masivy, na kterých jde vidět rez, písek a občas jasné známky útoku ne jen lidí, ale i zvířat..

Zvířata jsou kapitolou sama o sobě, mnoho druhů nenávratně zahynulo, mnoho jich přežilo jen v hnízdech. Ukázalo se ale, že některá zvířata se umí hodně dobře přizpůsobovat a že některým radiační oblak vysloveně prospěl. Co vše čeká mimo zdi Hnízda ví v hnízdě jen málokdo. Samozřejmě existují povídačky o obřích červech, broucích požírajících lidi, smečkách šakalů, ale málokdo se z pustiny dokáže dostat zpátky, aby nějaký příběh vyprávěl. Buď je pohltí pustina, zdejší fauna, nebo je odchytí skupiny divokých lidí a kdo ví, co z toho je nejhorší.


Vy jste v Hnízdě, vaše minulost je na vás.. Po načrtnutí představení Vás uvedu do děje.
Vláda ve Hnízdě je dědičná a snaží se držet linie zakladatelů.. bohužel se to až tak nedaří a v současné době je uzurpována.
Toto Hnízdo vede Aristotlova legie, vůdcem je Aristotle a už teď Vám můžu říci, že s ním máte problém.. jaký? To se dozvíme posléze..

Pro představení naši první postavy musíme do neočekávaného místa.. do ložnice samotného Aristotla, ale není to Aristotl kdo nás zajímá, nýbrž zlodějíček Johny Řízek, který mu momentálně zahřívá lóže.. s jeho ženou..

A zatímco do příběhu vstupujeme my, tak zároveň do místnosti vstupuje Aristotl.
"Co to sakra má znamenat!"
Křičí zatímco zvedá hlaveň revoleru Johnyho směrem.

V místnosti je postel s nebesy, nějaký nábytek, velké dvojité dveře a okno, pod kterým je římsa a 4 patra volného prostoru.

Jak slyším jeho hlas tak vystartuju jak torpédo a první věc co mě napadne je vyskočit z okna na římsu a co nejrychleji pryč, ale při tom jak vyskakuju ven tak se zachytávám trenkami o římsu a promenáduju se na římse ve 4 patře celý nahatý "to se mi snad zdá...Co mám sakra dělat teď.." jsem v relativním bezpečí na římse .. :D

Střela revolveru se zaryla do okenního rámu hned za Johnyho hlavou.
Najdu si tě šmejde! řve za prchajícím Johnym Aristotl.

Římsa pokračuje po celém obchodu stavby, před tebou jsou hned dvě okna, roh římsy, kterým můžeš jít na další stranu stavby.

2 metry od římsy je střecha dalšího domu, několik pater pod římsou je ulice, na které si tě začínají všímat lidé a zároveň Aristotlovi legionáři.

Běžím dál po římse až se mi dostane možnost přeskočit na vedlejší střechu kde věší nějaká mladá slečna prádlo. Omámím jí svým 25 centimetrovým šarmem a popadávám nějaké oblečení co tam visí a říkám "díky kotě".
Slezu ze střechy a mizím v davu na ulici a putuji do nejbližší hospody na jedno z deseti.

Máš hnědé kožené kalhoty, stejné jako většina obyvatel Hnízda, koženou vestu s kapucí a jsi bos..

Hospoda je nacpaná k prasknutí a hned co jsi vstoupil dovnitř, tak na sobě cítíš zraky lidí.
Nejsi zde vítán.

V rohu hospody je jeden volný stůl kde nesvítí světlo a tak tam nikdo nesedí. Dále je místo u baru, naproti mračícímu se barmanovi.

Máš možnost se i více porozhlídnout po okolí.

Vidím, že hospoda je plná a upínají se na mě zraky lidí .. tak si raději skočím na záchod. Vlezu tam a slyším strašně divné zvuky.. ale volání přírody je silnější a tak teda jdu si odskočit.

Záchod je mimo provoz, druhá kabinka je zamčena s cedulkou
Klíč u barmana

Ten barman se mi nějak nezdá.. stejně jako celá hospoda.. po mírných sexuálních narážkách okolí jsem zjistil že jsem v gay baru... což mi mohlo dojít z toho co jsem slyšel na záchodech.. jdu to tedy vyklopit vedle hospody do vedlejší zašlé uličky mezi gay barem Modrou ústřicí a starým rozmláceným barákem.

Potřebu jsi vykonal bez úhony..
Po cestě jsi viděl procházet legionáře, ale nevšimli si tě, máš možnost se vydat doprava jejich směrem, doleva, nebo prohlídnout tržnici před kterou se teď nacházíš.
Popřípadě se vrátit do baru

No jelikož jsem bezničeho s čím by se dalo platit tak se projdu po tržnici a zkusím něco nenápadně jako to dělá laň ukrást.. stále mi hlavou probíhají ty pohledy těch lidí v baru.. na můj mokry uplý zadek jelikož ty kožené kalhoty byly vyprané a o 2 čísla menší a ženský střih.. řekl jsem si "Musím si sehnat nějaké plativo a jiné kalhoty"

#Johny
Procházíš davem a hledáš případnou oběť, vytypoval sis vysokého chlápka, který vypadal naprosto pohlcený stánkem s nářadím.
Bohužel pro tebe jen co vytáhneš ruku z jeho kapsy, tak se z ní vysype několik ozubených koleček a vzbudíš tím jeho pozornost. Bohužel se i mistr tesař někdy utne.

#Riel
Právě sis prohlížel vystavené nářadí, když sis všiml, že se tě někdo snaží okrást.



#Oba
Tržnice je plná lidí, v dáli jdou vidět legionáři blížící se vašim směrem.
Vypadněte! Nechci žádné problémy! vyhazuje Vás stánkař.

Otáčim se za zvukem dopadajcích kolecek. Čelem k zlodeji.

Všímám si přicházející stráže popadnu vysypané kolečka a prchám davem. Jediné co mi z této nepovedené akce je ten hrozivý obličej toho divného chlápka jako kdyby měl zaražené prdy.

#Riel
Stále nechápeš, proč jsi ho vlastně hned nechytil pod krkem, teď se díváš jak utíká pryč.

Uvažuješ, jestli běžet za ním, nebo se radši vytratit.

#Oba
Johnyho neočekávané rozběhnutí vzbudilo pozornost legionářů, legionáři jsou čtyři. Mají dlouhé červené kožené kabáty s hroty na ramenou, na hlavě mají kožené helmy s respirátory. Jeden má u boku palcát, u dalších zbraně nejdou vidět.
"Vy dva! Stůjte!" křičí velitel, který se od ostatních odlišuje tím, že má přes hrudník ještě kovové plátování.
"To je Johny! A ten druhý je určitě jeho parťák! Rozkaz je živé, nebo mrtvé, do nich!" zareagoval nejmenší z nich a v ruce se mu objevil obušek, na kterém jde poznat, že ho už mnohokrát použil.

#Riel
Tohle je nepříjemné, proč tě spojují s ním? Vždyť tě ten zmetek okradl.. nevypadají ale, že by si chtěli nechat něco vysvětlit.

#Johny
Vedle sebe máš bar, před sebou křižovatku. Doleva jdeš směrem k sídlu Aristotelese, rovně hlouběji do centra města.

"Tohle je docela nemilé" nemám jak se bránit tak se rozhodnu běžet cestou přemýšlím jestli je nějaká možnost se ubránit, ale asi raději poběžím víc hlouběji do centra přeci jen je to oblast plná lidí a temných zákoutí na které jsem zvyklí a umím se v nich orientovat..

"tak tohle vysvětlovat nebudu" říkám si v hlavě. Legionáři jsou stále poměrně daleko a tak se rozbíhám za tou divnou postavou, která mě pravě okradla. Naštěstí pro mě se dá lehce sledovat jelikož trčí z davu jako kožený kolík .....

#Johny
Všiml sis, že ten děsivý chlápek běží za tebou. To mu jde až tak o ty díly?
Běžíš po dlouhé cestě, přeskakuješ žebráky, proklouzáváš mezi pouličními prodejci a sem tam do někoho vrazíš.. bez bot se ti běhá blbě..
Po obou stran ulice jsou malé obytné buňky, ledabyle naskládané na sebe, některé jsou spojeny provazovými můstky. Sem tam je mezi buňkami temná ulička.
Stále se ti nedaří utéct ani legionářům, ani neznámému muži.

Můžeš běžet dál, můžeš se pokusit vloupat do některé obytné buňky, můžeš si vybrat jednu temnou uličku (jsou tři vpravo a dvě vlevo), můžeš zastavit a počkat na neznámého, nebo to otočit a jít bojovat.


#Riel
Běžíš ulicí za bosým zlodějíčkem a cestou se snažíš nikoho nezabít, nemáš takovou obratnost jako zlodějíček, ale za to máš větší výdrž a tak se ti daří ho dohánět.
Jeden pouliční prodavač ti ale nešikovně zastoupil cestu a tak se po srážce proletěl pár metrů, naštěstí máš zloděje stále na dohled a vidíš tak, že si rozmýšlí kam poběží teď.
Rychle se zvedáš.


#Oba
Na ulici stojí pódium, na kterém vyřvává nějaký zdrogovaný fanatik, v jiné dny se na pódiu věší lidé nebezpeční hnízdu, ale dnes atmosféru doplňuje pouze otrhaný, špinavý a shrbený starý muž, který z plných sil křičí.
"Tohle není život! Tohle je horší než smrt! Kdy se někdo postaví tomu tyranovi! Voda na příděl?! Preventivní razie?! Kolik nás ještě musí zemřít pod jeho vládou?!"

Jakmile uvidím temné uličky tak tam vběhnu (druhý vpravo) no pro falešnou stopu odhazuji přesně na druhou stranu pár těch koleček.

Po zvednutí se zase rozbíhám směrem za tím chlápkem, vídím jak něco odhazuje na jednu stranu ulice a pak mizí v opačném směru. A zkoumám co to vlastně odhodil. Pár mých koleček .... to znamená že ten malý kožený váček má stale v ruce. Sypký obsah toho malého sáčku je velice duležitý.

#Johny
Ulička je temná a zatuchlá, většina dveří po obchodu je zabedněná.
Po patnácti metrech je ulička zakončena brankou a zamčena zámkem s řetězem, nad brankou je dřevěná zástavba, takže přelézt nejde. Škoda, že nemáš svoje nářadíčko.

Můžeš prohledat hromadu harampádí ležící hned vedle branky, můžeš zkusit, jestli neotevřeš některé dveře a můžeš se pokusit vyběhnout z uličky a zkusit štěstí jinde.

Jak jsem vyhodil kolečka a vběhl jsem do uličky všiml jsem si, že mám v kapse taky nějaký sáček pro mě to je nějaký sajrajt nemá to žádnou kupní cenu, ale jelikož jsem tak trochu v časovém presu tak ho zatím nespláchnu. v harampádí vidím ušmudlanou kápi hned si ji nasadím protože kápě jsou cool. Jelikož je branka zamknutý tak se rozhodnu zkusit otevřít jedny z dveří.

Pokračuji v pronásledovaní zlodějíčka do temné uličky.

#Johny
Dveře jsou zamčeny. Zámek vypadá na střední kvalitu, znovu tě zamrzí, že nemáš své nádobíčko. Na zemi ale leží kovový drátek, možná by to mohlo stačit.

Můžeš se pokusit odemknout dveře Střední úroveň zámku má hodnotu 9, pro odemknutí budeš muset hodit 2x šestihrannou kostkou a přičíst svou obratnost. Pokud výsledek bude větší než 9 - odemkneš dveře, pokud výsledek bude dvojnásobek hodnoty zámku - půjde o k kritický úspěch a můžeš získat zkušenostní body, pokud výsledek bude polovina hodnoty zámku - půjde o kritické selhání a zničíš nástroj.

Můžeš odemčení vzdát a přesunout se zpět k harampádí a brance, výstup z uličky ti zahradil blížící se neznámý. Můžeš zkusit navázat s ním kontakt.


#Riel
Konečně máš zlodějíčka zahnaného v koutě, něco dělá u dveří, pokud je otevře, tak ho nestihneš chytnout než vběhne dovnitř.

Můžeš s nám navázat kontakt.


#Oba
Netušíte jak daleko jsou legionáři, ale stařec na pódiu ztichl.

Pomalu se přibližuji k nezmámenu a volám na něj. "Vrat mi co je mé"

Nezbývá vůbec čas.. tak popadnu drátek a pokusím se otevřít dveře. Vidím jak s neznámý blíží a taky vím, že legionáři jsou za rohem.. Doufám, že pochopí, že se oba musíme schovat a pomůže mi ty dveře otevřít.. teď nám obou teče do bot..

hod kostkou 3,1

"já nic nemám.. musíš mi pomoc otevřít dveře jinak jsme tam kde řval ten pobuda..
Ale pokud se dostaneme do bezpečí můžeme si o tom promluvit jako rozumní lidé. Vypadáš jako chytrý muž, ale neměli bychom se tady vybavovat, protože každým slovem co řeknu jsou legionáři blíž a blíž a já nemám potřebu se seznámit s tím nádherným obuškem.!!"

#Johny
Dveře se ti podařilo otevřít. Místnost za dveřmi je naprosto temná.

Tak vbíhám dovnitř a čekám až ten zpomalený mechanik dojde do temné místnosti abychom jsme se schovali

"já vím že jsi mi vzal ten malý váček" volám na cizince který vchází otevřenými dveřni dovnitř. A následuji ho.

Jakmile tam ten mechanik vleze zabouchávám dveře a čekám co se bude dít teď

Oči si teprve přivykají na tmu, ale Riel už uviděl lucernu a křesadlo. Jelikož ví, že z uličky nebylo žádné okno, tak rozsvěcuje.

Místnost vypadá jako dílna, vedou z ní schody do dalšího patra a dveře na druhé straně místnosti.

Vaše oči se konečně setkali, co se bude dít teď?

Můžete prohledat místnost, prohledat dveře, jít po schodech, zatarasit dveře.

Instinktivně chci spolupracovat, ale nevím jak je na tom on. Začnu zatarasovat dveře. Čekám jestli něco řekne

Momentálně jsme v bezpečí před legionáři, čekám až zloděj dozaterasí dveře. "opravdu by jsi mi měl vrátit co je mé. jinak se naštvu, a nebude se ti líbit když se naštvu ....

"No a co by to přesně mělo být" jelikož jsem ty hadry na sobě měl od té slečny na střeše tak jsem vytáhl vše co jsem měl v kapsách. Nějaké holčičí věci(raději nebudu specifikovat) ještě pár koleček a to bylo vše.. "to je vše co mám chlape a nechci problémy.. tak obří hordu másla bych naštvat nechtěl"

Koukam na něj jak se snaží sestroji lži které by vypadali alespon trochu pravdivě.
Upřene se na něj dívám a jediné co pronesu je " malý kožený váček" a pokračuji u upřeném pohledu na zlodějíčka.

"Jo ty myslíš malý kožený váček a jakou měl barvu? Rukou se mi prožene denně 30 takových váčku" říkám s důvtipem na tváři. Vidím, že mi nevěří, že už nic u sebe nemám tak se začnu za dnešek už asi po 45 svlékat

Zatímco se vybavujete, tak se začínají ozývat z uličky rány.
Legionáři zkoušejí dveře.

"Malý hnědý váček se sypkým obsahem. A jen tam mimochodem, pokud se ti obsah toho sáčku dostal někde na kůži, tak si užij asi dvou týdenní vyrážku..... "

"Jo ty myslíš ten sajrajt no tak ten mám tady...aha ehm.." Pytlíček zůstal za zatarasenými dveřmi když jsem si svlékal kalhoty abych dokázal otevřít dveře..

Jelikož slyším jak se začínají ozývat zvuky z uličky. Sbalím se a začnu brát vše co jde sebrat a prohledávat místnost a začínám uvažovat jak se od sud jen dostat

Někdo zkouší, jestli jsou zavřené dveře. Při zatlačení do špatně zatarasených dveří se rozevře malá škvírka.. Člověk za dveřmi tuší, že něco není v pořádku.
Ozývají se nárazy do dveří.
"Otevřete! Víme že tam jste!" vyřvává legionář.


#Johny
V místnosti jsi našel truhlu, jinak nic co by jsi věděl k čemu by mohlo být. Truhla je zamčena.
Dveře na druhé straně místnosti jsou také zavřeny, zbývají akorát schody.

"takže váček je venku jo ?" chytnu ho pod krkem a hodím s ním o to zaterasené dveře. a zmizím schodmy nahoru

Ty hajzle chtěl jsem se kamarádit.. a pomoc ti s tím -_- ... Vidím pěkný kuloví a legionáři se snaží dostat dovnitř. Běžím za ním po schodech a cestou hledám něco čím bych se dokázal příležitostně bránit.

Oba stojíte v dalším patře. Místnost vypadá jako kuchyňka, ložnice a obývací pokoj v jednom. Nad schody jsou opatřeny padacími dveřmi - otevřené.

Z místnosti vede vstup ven na provazový můstek směřující do další obytné buňky a žebřík nahoru.

Nevím jak kolega, ale já prohledám kuchyň a pak rychle na padací dveře na můstek. Nyní musím najít nejen zbran ale i lano abych pak mohl dolů pro ten pytlíček..

edit: zavřu padací schody a poprosím aby se tam postavil a řeknu mu že musíme najít lano abychom se dostali k tomu pytlíčku

zatímco zloděj prohledavá místnost ja se kouknu kam vede provazový můstek.

#Johny
Jakmile se díváš na bordel v kuchyňce, tak je ti jasné, že bez světla to nebude tak jednoduché. Můžeš zkusit hledat v současných podmínkách, nebo se zkusit domluvit s Rielem o zapůjčení lucerny.

#Riel
Provazový můstek vede do další obytné buňky, dveře do buňky jsou zamčeny zámkem, který vypadá pěkně zrezivěle. Pro zloděje by nebyl asi žádný problém ho otevřít, ale i tvou silou by mohl povolit a mohl by jsi dveře vyrazit.


#Oba
Slyšíte jak dole pomalu povoluje zátaras.

Zkusím se s ním domluvit že v kradení jsem expert a že ten váček dostanu zpět jen potřebujuju světlo k tomu abychom našli lano a pak zmizíme

"Na tu máš lampu". a ja se mezitím koukám po místnosti a hledám co by se dalo přemístit na ty padací dveře.

"Díky"
3,2

#Riel
Hned kousek od dveří jsi našel velkou komodu, která se ti podařila přesunout na dveře. Vchod jsi bezpečně zatarasil.

#Johny
Našel jsi v místnosti lano, pytláckou sadu (háčky a ocelové lanko).
Bohužel na obranu sis stále nic rozumného nenašel, maximálně tak nohu od židle.

#Riel
Když ses opatrně podíval z můstku dolů, tak jsi uviděl váček ležet přímo pod můstkem. Ještě ho nenašli.

Poberu vše co jsem našel a jdu na můstek vidím, že se už dostali dovnitř. Chci použít lanko a háček na zachycení pytlíčku.

78%

#Johny
Háček se ti povedlo úspěšně vytáhnout

Tak váček mám v ruce. Schovám si ho a jdu pro Mechanika ať si vezme lampu a řeknu, že musíme vypadnout přeběhnu přes ten můstek a otevírám zrezavělí zámek

kostka 6,6

#Johny
Dveře se ti podařilo otevřít, v místnosti před tebou už není tma. Svítí se tam a je tma uklizeno.. jak jen to na místní způsoby jde.
Písek se zde někdo snaží pravidelně vyklízet a postel je ustlána.. Ano, zde rozhodně někdo bydlí.

Následuji zloděje přez mostek a vtlačím ho do místnosti na druhé straně. Chytnu ho za ruku a opěte se dožaduji svého vlastnictí .... "dej mi co je mé nebo si mě nepřej, už tak jsi mě dostal do problémů... "

Řeknu mu přidušeným hlasem, že ať mě pustí, že kdybych mu to nechtěl dát tak mu to nelovím a zdrhám po střeše..
"Hned ti to dám jen mi řekni co je na takovém sajrajtu vzácné když to nemůžeš ani slíznout.."

"Páni zajímavé s tím by se dalo hodně vydělat"
Hodím mu ten sáček masíruju si ruku.. "ty maš teda stisk"

"Je tam někdo?"
Ozve se z nižšího patra.
"Nemám nic, co byste mi mohli ukrást."
Po schodech se ozývají pomalé kroky a pravidelné klepání dřeva o dřevo.

Venku se začíná stmívat.

S klidnou hlavou uklidím to co jsme nechtě rozhodili a povídám "Omlouváme se nic nemáme v plánu ukrást. Pokud je něco co pro vás mohu udělat za tuto nemilou věc že jsme vás vystrašili tak sem s tím"

Váček si schovám. Se slovy "omlouvám se za vyrušení" scházím do spodního patra a hledám cestu ven.

Prošli jste okolo slepce se slepeckou holí.
V dolní místnosti je stůl na kterém má muž sporou večeři. V místnosti je také krb, nad kterým mu visí lovecký nůž a prak.

Dále je v místnosti velká truhla.

Z místnosti vedou dvoje dveře. Jedny do uličky z které jste utíkali a druhé do uličky na přesně opačné straně.

"Kdopak jste? Co po mě chcete?"

"Omlouvám se pane jen jsme se museli schovat" bavím se s mužem a navazuji kontakt a opakuji mu zda potřebuje s něčím pomoc. Také si všimnu pěkného nože, ale i když ji slepec nevyužije neukradnu mu ji a raději mu pomůžu

"Schovat? Před čím?"

Všimnu si legionářské výbavy kterou má vystavenou vedle v pokoji

"Honili nás nějací zloději"

Mezitím co se on baví se slepsem ja ppootevřu ty dveře do te druhé uličky abych zjistil jestli se dá bezpečně odejít.

Jelikož jsem zjistil, že je to zaprodaný parchat legionářů tak nenápadně si beru tu ten nůž a prak. Mrknu na Mechanika jak to vypadá venku. A stále se bavím s tím starcem.

#Riel
Ulička vypadá prázdná.


"Ty věci jsi měl nechat na pokoji... zloději." s těmi slovy otevírá dveře do druhé uličky, kde zrovna vycházeli dva legionáři z obytné buňky z které jste předtím utíkali.

Okamžitě si Vás všimnou.

Hodím prak tomu mechanikovi ať má taky nějakou zbraň a čekám co se bude dít dál. Dědkovi zacpu pusu. "Nikdo mi bezdůvodně nebude říkat, že jsem zloděj.."

Jakmile slyším slepcovu reakci tak vycházím ven dveřmi a dávám se rychlím krokem doprava do uličky.

Já prchám na střechu a po střechách mizím pryč

#Johny
Mezi střechami je velké množství různých můstků. Vypadá to jako ulice nad ulicemi. Po můstcích se všude někdo pohybuje, rozhodně to není prázdná oblast. Na střechách jsou provizorní příbytky a stany z kterých vycházejí různobarevné kouře.
Mimo tento blok obytných buněk vidíš v dáli světla města, vidíš vysoké věže a honosné budovy postavené zakladateli, vidíš kovové sochy, které postupně obyvatelé rozebírají pro materiál.

#Riel
Ulička vede tmou, máš stále lucernu, takže by to neměl být problém. Z uličky vede žebřík nahoru na střechy. Jako u každé uličky i k této je připojeno několik obytných buněk a tak kam jen tvé oko dohlédne vidíš lemovat uličku dveřmi.

#Oba
"Zmizel na střechy!" pořvávají hlasy legionářů ze tmy. Nevypadají ale, že by se jim na střechy chtělo. Riel jim proklouzl do uličky, ale je jen otázkou času, než ho budou hledat v další uličce.

Jdu do svého ukrytu na konci města. Můj ukryt je podobné architektury jako tyto řadové buňky až na to že jsou 2x větší. Dojdu do ukrytu kde mám výhled na velkou část města a čekám na další den.

Snažím se uličkou vzdálit co nejdál to jde a jakmile narazím na nějaký roh tak za něj zahýbám, lucernu se snížím na minimum abych na sebe upozornoval co nejmín.

#Johny
Spíš...

#Riel
Už neslyšíš žádné pronásledovatele, konečně máš chvilku klidu. Skončil jsi na nějakém náměstíčku s kašnou, vidíš hospodu a tři hlavní cesty. Jedna vede dále do města, druhá vede směrem k nádraží a třetí vede do čtvrti konstruktérů.

Vydám se směrem domů.
sěrem k nádráži tedy.
nějaký kus od nádraží mám dílnu, už to není nádraží a ještě to není čtvrt konstruktérů.

#Riel
Cesta domů proběhla bez problémů. Překvapení tě čekalo až přede dveřmi. Přímo na dveře ti někdo nožem přibodl vzkaz.
Poledne, bar Rusty Engine na náměstí.

Co to má znamenat? Někdo se s tebou chce sejít v té hospodě okolo jsi dnes procházel?

vezmu vzkaz i s nožem a vejdu domů. vzas připodbu na dveře nožem zevnitř, třeba si na něj zítra vzpomenu a jdu zabezpečit váček se Slithama. Pote ještě něco dodělám v dílně a jdu spát.

Je krásné slunečné počasí a já si připravuji něco k jídlu a odpočívám na balkoně

Po probuzení si připravým nějaké jídlo a poté se přesunu do dílny kde musím nachystat bednu z tvrzeného skla ve které aktivuju Slithy a nakrmím je čerstvým šrotem.

Oba vás z idylky vytrhne stejná věc. Oknem vám proletí kámen. Po bližším prohlédnutí zjistíte, že je na kameni srolovaný kus papíru.

Rozděláte ho a hned je Vám jasné, že už nic nebude stejné jako dříve.

Papírem je totiž poutač, kterých se po Hnízdě rozvěšují tisíce.
Stojí tam:
Zatykač na zločinecké duo
Riel a Johny Řízek

Obviněni z krádeží, výtržností, odporu při zatýkání, vloupání, vraždy a zločinu proti Hnízdu.

Extrémně nebezpeční.
Jakékoliv informace, které napomůžou k jejich dopadení budou odměněny.


Celý zatykač je doplněn vysoce nelichotivými ilustracemi vás obou.

"já toho malého zlodějíčka najdu a třeba to i přežije .... takle mi posrat den. musím pryč tady mě někdo najde" s temihle slovy si začnu balit nějaké duležité a vhodné věci.

"co to sakra.."vykřiknu a hned se dívám ven z balkůnu kdo to sem hodil.. vidím nějakého zamaskovaného muže s červenými holínkami."Oušít.. a je to tady zase" řeknu po přečtení si vyvěsím prohlášení na zeď k ostatním podobně znějícím vyhlášením. "Zase začíná sranda.." Jelikož jsem ve čtvrti zlodějů a tedy v bratrstvu tak jsme zde v dočasném bezpečí abych vymyslel jak se z toho dostat.. Hlavou mi proletí," kdo je sakra Riel O.o asi ten Mechanik.. Tady bude někdo nasraný. "
Co mám dělat teď?

#Riel
Sbalil sis vystřelovací lano s hákem (10m), základní sadu mechanika, Slithy, velkou brašnu, elektrikářské rukavice, svítilnu poháněnou dynamem, křesadlo a tvůj prototyp ještě nefunkční střelné zbraně.

#Johny
Z uvažování tě vytrhne zabouchání na dveře.
"Vím, že tam jsi Johny. Hodně jsme si toho spolu prožili a tak nějak mám pocit, že ti tohle dlužím.. Měl by jsi vypadnout. Musíš opustit hnízdo. Aristoteles na tebe vypsal odměnu. Nabídl lovcům hlav celkem pěkné jmění a nemohl bych se podívat ostatním v bratrstvu do očí, kdybych tu práci nevzal taky. A vlastně i kdybych tu práci nevzal, tak co se týče peněz, tak bratr nezná bratra.

Zlom vaz a sbohem.
Kápo out"


Stojíš jako zamrzlý, jak se tohle mohlo stát? Copak jsi to tentokrát doopravdy přehnal? Co teď budeš dělat? A jak máš opustit hnízdo? Vždyť pro lidi tvé kasty není možné si jízdenku vlakem dovolit a zdrhnout do pustiny? Vždyť to je sebevražda. Sám tohle přece nemůžeš zvládnout.
Moment.. vždyť ty vlastně nejsi sám.. možná je na čase si založit vlastní bratrstvo a Riel by mohl být dobrý začátek, jen by bylo dobré zjistit co ten obr vlastně chce, po čem touží.

Po tom co mi Kápo řekl tak jsem zůstal jak kůl v plotě.. Asi je na čase abych opravdu vypadl a k tomu potřebuju najít toho Riela což bude trochu složitější. Jelikož jsem ho krapítek naštval tak bych mu měl asi nějak pomáhat .. :D
Než však vyjdu napíšu děkovný dopis Kápovi a naposledy se vyspím se svou sousedkou .. a taky se sbalím

#Johny
Sbalil sis lano, háčky, ocelové lanko, základní zlodějskou sadu, uspávací prášek, prak, váček s 20 kovovými projektily k praku, vak, lovecký nůž a náhradní trenky.

Naposledy jsi se podíval po pokoji a otevřel dveře.
Jak milé, na prahu ti leží dárek od Kápa.. Jeho šperháky, jsou vysoce kvalitní, byla to jeho chlouba.. asi tě vážně měl rád.

Je na čase vyrazit.. Co o Rielovi vlastně víš? Vlastně akorát, že je to mechanik, možná by jsi tedy měl jít do čtvrti mechaniků.

Vezmu si zbalané věci a a chystám se vyrazit ven, musím se dostat k nadraží. Mám poblíž hodně dobrého kamaráda co by mě mohl dostat pryč z hnízda.
u dveří si všímám vzkazu. "poledne ještě nebylo, stihnu si schovat věci a třeba se i do te hospody dostat" beru vzkaz a nůž a vyražím ven směrem k nadraží.

#Riel
Po cestě k nádraží jsi narazil na několik skupinek legionářů, ale pokaždé se ti podařilo skrýt se v davu. Rozhodně se jich tam pohybuje více než normálně.

Došel jsi až k Scottymu domu. Už ani nevíš jak dlouho se znáte, ale je teď tvá nejlepší šance.
Vejdeš dovnitř bez zaklepání.

Scotty sedí u stolu, zvedne hlavu od novin, stačí mu jeden pohled na tebe a chápe vážnost situace.
"Takže ten den je dnes, R?"

"Jo, ja si nikdy nedělal iluze o tom co dělám. Věděl jsem že dříve nebo později zmizet budu muset. Ale nikdy jsem nečekal že to dopadne takle... ani by jsi mi nevěřil. Ze všech možných věcí co se mohli posrat, se mi do cesty připlete nějakej malej zlodějíček co nemá v hlavě intelektu ani pro myš a přitáhne na mě snad všechny legianáře v hnízdě. Ani nevím kdo to byl kdyby mi nahodou neukradl váček se Slithy tak mě ani nezajímá.... Každopadně potřeboval bych pomoc, Potřebuju se dostat z hnízda pryč. Co nejrychleji jen se ještě musím někam v poledne stavit"
podávám mu vzkaz.
"Tohle jsem našel na dveřích, včera po tom incidentu. Takže jestli by jsi mi tu schoval věci mezitím co ja se podívám do té hospody a poté bych zmizel....
Moje dílna ... klidně si ji nech, nebo ji prodej, pochybuju že se do ní někdy vratím. "

No vezmu si dárek a zbalený a zamaskovaný mým nejlepším oblečením vyrážím do čtvrti mechaniků přes stoky ke kterým máme z zlodějské čtvrti přístup

"Můžeš se na mě spolehnout, R. Dostanu tě i na vlak, dostal jsem na starosti nakládku rumu. Nakládat se bude o půlnoci, ve 23 ti zde zanechám instrukce. Počkám na tebe u vlaku."
Scotty ti pevně tiskne ruku.
"Dej na sebe pozor."

Díky S.
Pujčím si od něj ještě nejaký plášt at vypadám trochu jinak a jelikož je už skoro čas tak se vydám směrem k Rusty E

#Johny
Plížíš se stokami a jen díky natrénovaným pohybům jsi ještě nespadl do sraček.
Co chvíli se skrýváš, protože legionáři zrovna do stoky hází nějakého nešťastníka.

Došel jsi do čtvrti mechaniků.

#Riel
Nádražní čtvrtí se ti daří procházet stejně jako dříve.

Problém nastává až když procházíš přes čtvrť mechaniků, možná jsi to měl vzít jinudy. Přes cestu je provizorní závora a skupinka legionářů individuálně každého prověřuje. Vypadá to, že legionáři začínají uzavírat cesty.

Vylézám ven a jelikož vím jak se jmenuje zkusím najít jeho dílnu hledám vše co má v názvu Riel. Hned první co vidím je budova předemnou s názvem Riel Brothel řekl jsem si že se tam alespoň nakouknu.. ale pak mnou zachvátla zodpovědnost a šel jsem hledat opravdovou dílnu!..

#Johny
Cestu ti ale zastavila nepříjemná věc.. blokáda. Legionáři začali uzavírat cesty. Stojíš dost daleko od legionářů, aby si tě nevšimli, ale přes cestu je závora a nevypadá to, že by jsi měl jak okolo ní proklouznout.

Kokám se za sebe jestli se můžu vrátit aniž by se mně někdo všiml, k hospodě existují i jiné cesty, stále můžu skusit jinou.
provoz na ulici není tak velký abych se němohl vrátit. takže usuzuji že prozatím bude nejlepší se vratit a zkusit to jinudy.

na druhé straně ulice si všimnu vysokého chlapa a i přes tu kápi poznám, že je to Riel. Vím, že tam jsou legionáři tak na něj nevolám, ale zkouším ho upoutat vším co mě napadá. Mávání nepomáhá skákání taky ne. Tak si sundávám kalhoty a mávám! rukou ty jedno hovádko xD

Postupně se vzdaluji od blokády a opatrně se rozhižlím. když si všimnu nějakého debila co skače bez kalhot a mává rukami.
poznávám v té osobě toho idiota co jsem potkal včera ... co to sakra vyvadí, chce snad přilákat všechny legionáře z blokády ? Nebo si snad myslí že po tom co provedl včera mu pomůžu zmizet ? s takovouhle ho spíš brzo chytí ...
ja se zase otáčím a ted již rychleji se vzdaluji pryč.

#Johny
Musíš se dostat na druhou stranu, jinak se ti Riel zase ztratí a kdo ví kdy ho znovu najdeš. Chvíli se zmateně rozhlížíš a pak si všimneš otevřeného okna po tvé pravé ruce, okamžitě skáčeš dovnitř - v domě naštěstí nikdo není.. máš štěstí, vylézáš na balkon a na střechu.. přikrčeně se přesouváš dále.

#Riel
Stále nemůžeš pochopit, jak ho ti legionáři nemohli uvidět.. je to vážně neschopná sebranka.
Další nejkratší cestou to máš přes tržiště, poté tě ještě napadá zkusit oblast loveckých cechů, ale kdo ví jak to tam teď může být pro tebe bezpečné.

Slezu na postranní uličku a nenápadným klusem abych na sebe neupoutal pozornost jdu za Rielem

Srkz lovecký cech to možná moč bezpečné nebude. ale taky třeba mě tam nebudou čekat, a rozhodně tam bude mín lidí než na tržnici. touhle cestou bych se při troše štěstí měl dostat do hospody bez spoždění.
a tak se vydávám cestou k loveckému cechu. a uvažuju jestli bych se dokázal vykecat z toho když bych někoho tam potkal. Pár lidem jsem tam spravoval věci tak by mě třeba nechali jít ....

Stále ho sleduju

Jak ho tak sleduji říkám si, jestli je normální že jde kolem loveckého cechu, ale asi už jsem přišel na to kam jde

#Riel
Volba této cesty se ti zatím prokázala jako správná, legionářů je zde daleko méně a také si zde netroufli udělat zátaras cesty.
I tak máš, ale divný pocit, že tě někdo pořád pozoruje. Procházíš cestičkami této čtvrti a snažíš se nevnímat pohledy hloučků před tavernami s vyvěšenými erby a znaky cechů.

#Johny
Riela máš na dohled, kdyby jsi chtěl, tak ho lehce můžeš dohnat a oslovit, v této čtvrti už tak nespěchá.

Myslel sis, že dnes budeš mít den volna, ale to jsi se zmýlil, na dveře ti někdo přibodl vzkaz. Stálo na něm:
Poledne, bar Rusty Engine na náměstí.

Vypadá to, že máš práci.

Netuším co bych mu řekl, pravděpodobně by mi asi natáhl v prveřadě .. Rozhodnu se ho ještě sledovat.

Jsem rád že mi jde postup tak dobře. snažím se zrychlit abych opustil ulice uplně a zalezl do hospody co nejdřív.
jen doufám že se mi tohle "dobrodružství" vyplatí ....

Riel svérázně křižuje cestu s vidinou brzkého cíle a přemýšlí, kdo tam tak na něj může čekat.

Když v tom si Johny všimne, že asi metr před Johnym postava zahalená v kápi vytahuje samostříl a míří na Riela.

Všimnu si, že někdo předemnou chce zastřelit Riela. Rozhodnu se ho srazit k zemi a zautočit na něj svou kudlou.

#Johny
Přebíráš iniciativu, máš první útok.


Hoď 2x šestistěnnou, jelikož útočíš do zad, tak ti ještě připočtu bonus i za to.

4,5 nemilosrdně ho bodám do zad

přes usta mu dávám ruku aby nekřičel

#Johny
Díky zacpaným ústům nezvládl ani zavolat o pomoc.

Tvůj útok ho překvapil a útok byl o to více devastující, padl pod jedinou ranou. Tělo jsi pohodil do stínů uličky.

Riel zatím pokračuje dále.

Mrtvolu prohledám a pokračuji dál za rielem

#Johny
Našel jsi kartičku s třemi jmény:

Johny
Riel
Mimik

Samostříl se bohužel rozbila pádem. Našel jsi placatku s lebkou a skříženými hnáty.

#Riel
Konečně jsi došel k hospodě, máš ještě dobrou půl hodinu času.

Raději něž zůstavat na ulici kde prochazejí lidi. vejdu dovnitř a skusím si najít nějaký klidný temný kout kde nebudu nikomu moc na očích .

Nemám tušení kdo by to mohl být, ale jelikož půjde asi o práci, tak jsem si vzal nějaké ze svých zbraní a vydal jsem se do baru.

Jsem u hospody kde vlezl i Riel. Vidím jak tam sedí příjdu k němu mlčky si přisednu a ukážu mu kartičku s našimi jmény a k tomu jménem nějakého cizince. řeknu mu "Ahoj ehm tohle jsem našel u vraha co tě chtěl zabít jak jsi procházel cechem vrahu(nebo nějak tak O.o.. :D ). Jinak jsem ho zabil ještě dřív než se pokusil vystřelit. Vím, že jsi na mě asi naštvaný ale tahle chvíle musela přijít stejně bychom museli nezávisle na sobě odejít. Vím, že mi do toho nic není, ale zasvěť mě.. něco se mi tady prostě nezdá kdo je sakra Mimik.. Tady se děje něco víc než to že jsem okradl nějakého kreténa a ojel Aristovu ženu.. Řekni mi o tom něco teď chtě nechtě jsme na jedné lodi.."

"Vše zlé je ale k něčemu dobré." říká starší muž, který si s těmito slovy k vám přisedá. Máte pocit, že jste ho už někde viděli, ale nemůžete si vzpomenout od kud.
Věk se na něm doopravdy podepsal. Má dlouhý kabát, ale pod ním sice opotřebované, ale stále oblečení, které nosí převážně vyšší kasta Hnízda.

"Nebýt toho, že jste na sebe upoutali tolik pozornosti, tak byste tady ani neseděli.
Mé jméno je pro vás nedůležité, ale můj cíl by vás mohl zajímat.
A vaše účast na naši věci by provždy změnila váš život."

Ze všech stolů se začali zvedat lidi a začali opouštět bar, po posledním muži barman zavřel a sám šel ven před dveře. Starý muž na to nijak nereagoval, nijak ho to nepřekvapilo.

"Naše věc je velká a je v ní zapojeno daleko více lidí, než byste čekali, ale to VY jste ti nejdůležitější."

"Vy tři." dodá.. a ze stínů za vámi vyjde další osoba, které jste si dosud nevšimli.

"Johny, Rieli a Mimiku, vítejte v bratrstvu Zakladatelů.

Zajímá vás stále co pro vás máme?"

#Mimik
Došel jsi v pořádku do baru a stál u baru s panákem v ruce.. Zaujala tě až zvláštní dvojice, která se začala u jednoho stolu dohadovat.. Nedalo ti to a přesunul ses blíže, skryt ve stínu jsi je poslouchal.
Až do doby než se všichni ostatní v hospodě zvedli a odešli.. Následně jsi od stolu dokonce i uslyšel své jméno.

Mlčky jsem vstal, došel za bar a nalil si sklenici toho nejsilnějšího pití co jsem našel.
Párkrát jsem se ze sklenice napil, dolil si ji a opřel se o bar.
Teda hádám že ta místnost je poměrně menší, pokud by seděli daleko od baru tak přijdu nějak blíž.
"Bratrstvo zakladatelů, o těch jsem už dlouho neslyšel, a to co jsem slyšel byli jen báchorky mého učitele, kterému je řekl jeho učitel."
znovu jsem se napil.
"Poslouchám. "

"Co mi zbývá sem s tím "

Dolil jsem si pití a řekl "tak povídej staříku"

Po dlouhém čekání zda se něco bude dít mi vyschlo v krku tak jsem si také dolil džbán

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.