| |
![]() | Hra podle pravidel Dračího Doupěte 1.x. Nebude to žádná nekonečná hra, spíše bych zkusil prostě jeden příběh v jedné vesnici a po jeho splnění by to rozpustilo s tím, že kdo by měl zájem pokračovat, přihlásil by se do další hry. Postavám by zůstaly věci, vlastnosti a schopnosti. Takže by ti, co jsem nezaujal mohli v klidu odejít a zájemci + nováčkové by pokračovali. |
| |
![]() | Vesnice Horní Randol Nacházíte se ve vesnici nedaleko Severních hor. Není to skoro nic zajímavého, jeden hostinec, malý obchod nebo spíše vetešnictví a malá kovárna. V okolo jsou malá políčka a v jihozápadní části i ohrady s ovcemi. Hlavní je ale důvod, proč jste vlastně tady. Starosta vesnice, chlap jménem Silas, vyhlásil, že hledá nějaké dobrodruhy, kteří by prozkoumali staré podzemí nedaleko místního hřbitova. Než se tedy sejdete a domluvíte, máte možnost si projít vesnici, nakoupit či obstarat vše potřebné, případně se naučit něco nového. |
| |
![]() | Vesnice Horní Randol Nacházíte se ve vesnici nedaleko Severních hor. Není to skoro nic zajímavého, jeden hostinec, malý obchod nebo spíše vetešnictví a malá kovárna. V okolo jsou malá políčka a v jihozápadní části i ohrady s ovcemi. Hlavní je ale důvod, proč jste vlastně tady. Starosta vesnice, chlap jménem Silas, vyhlásil, že hledá nějaké dobrodruhy, kteří by prozkoumali staré podzemí nedaleko místního hřbitova. Než se tedy sejdete a domluvíte, máte možnost si projít vesnici, nakoupit či obstarat vše potřebné, případně se naučit něco nového. Kovárna: Vesnická kovárna, je tu dost provizorního a poměrně starého vybavení. Majitelem je trpaslík Aratim Dor. Je poměrně nerudný, ne moc pořádný a nemá rád cizince. Na prodej má jen pár užitečných věcí, zbytek je vesnické nářadí a poopravované věci od lidí z osady. Hostinec „U Rezavé sekery“ Majitelem je Silas, trochu silnější člověk. Hospoda je jinak obyčejná, na vesnické poměry docela čistá a prostorná. Jen je tu trochu šero a nízké stropy. K dispozici je tu běžné vesnické jídlo a pití. Krik je mladík, co pomáhá v hostinci s obsluhou a v kuchyni. Obstarává donášku domů a pár drobností okolo zásobování a prací okolo hostince. Stará strážní věž Bydlí tu Ormond, což je vysloužilý voják. Ve vesnici plní roli hlídače a strážce. Také pomáhá s uklidňováním sousedských nepokojů a s drobnými pracemi. Věž samotná je nízká, vlastně ji tvoří je přízemí, zbytek se kdysi zřítil a kameny se použili na okolní obydlí. Přízemí se pak zastřešilo a vznikl jednoduchý kruhový příbytek. Ranhojič Selim je člověk léčitel z Dolního Randolu. Je tu na návštěvě a bydlí ve staré věži u přítele Ormonda. Zabývá se léčitelstvím, výrobou mastí a obvazů. Lilandin obchod Zdejší malý obchod se vším možným, co je potřeba v takové malé vesnici. Vede jej malá, drobná stařenka. Jmenuje se Lilanda a je to kudůčka. V obchodě je okolo stěn několik polic s různými věcmi, většina je dost zaprášená, jiné ne. Ale většina toho je pro chod domácnosti. Ale i tak tu snad najdete něco co se vám bude hodit. Jelikův dům Jelik je zdejší největší chovatel ovcí. No, dá se říci i jediný, kdo jich má více než jednu nebo dvě. Vedle jeho domu je docela velká ohrada se stádem oveček a po okolí se stále rozléhá bečení. Na stěnách domku visí i několik kůží a vypadá to, že se i zabývá výrobou vaků a toren. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Velký vak ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kožená torna ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Přes rameno máš na popruhu alchymistickou truhličku ![]() ![]() ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Velký vak ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
| |
![]() | Všichni jste se sešli v hostinci „U rezavé sekery“. Ta dělá čest svému jménu a vysoko nade dveřmi je zaseklá dvoubřitá rezavá dřevorubecká sekera. Hostinský je zároveň zdejším starostou, jmenuje se Silas. Takže Vás tu vítám. Rozeslal jsem po okolních vesnicích žádost o pomoc s nějakýma potvorama, které se usadili u nás na hřbitově. Tedy nejsou přesně na hřbitově, ale kousek bokem, v podzemí starého vypáleného chrámu. Podrbe se na plešaté hlavě. Už ani nevím, jakého boha tam uctívali, ale byl to jeden z těch starých. Hmm... No, asi před měsícem jsme tu měli problém s hřbitovem. Něco vyhrábavo čerstvě pohřbené. Těla mizela nebo byla roztrhána a rozházena po okolí. Ale na to jsme tu měli takovou podobnou partu dobrodruhů. Ti našli to podzemí, pozabíjeli nějaké obživlé mrtvé, shrábli odměnu a odešli na jih. No, chvíli byl klid, ale pak to začalo nanovo. Tedy již se neztráceli mrtví ze hřbitova, ale když jsme prohlíželi to podzemí, jestli by nešlo nějak využít, objevili se tam zase chodící mrtví. Takže to ti před Vámi buď odflákli, nebo se tam nastěhovalo něco nového. Asi. Posadí se na jeden ze stolů. Takže bych prosil to tentokráte pořádně prohledat a zajistit, aby se to neopakovalo. Za to Vám nabízím odměnu 20 zlatých dohromady. Usadí se a čeká, jestli máte nějaké dotazy a jestli jeho nabýdku přijmete. |
| |
![]() | U rezavé sekery Sedím u stolu s ostatními a bedlivě poslouchám slova starosty a jen souhlasně pokyvuji hlavou. Když domluví podívám se po ostatních co přišly a výzvu o pomoc. Zvednu hlavu a otočím ji na starostu. Dvacet zlatých říkáte.To je hromada peněz. Ráda bych si promluvila s těma co viděli co přežívá v té svatyni.Nerada bych vlezla někam kde na mě potom bude čekat nějaké překvapení.Je někdo ve vesnici kdo něco viděl? |
| |
![]() | Hostinec U rezavé sekery : Když se mi do rukou dostala prosba o pomoc ,byl jsem zrovna v jedné zapadlé vsi. Neváhal jsem ani vteřinu. Konečně vypadnu z téhlo prohnilé díry.. Vykradené kapsy se místním moc nelíbily a kdyby mi šéf strážných nebyl dlužen službičku, asi už bych byl v žaláři nebo visel na náměstí. Vešel jsem do hostince ,,U rezavé sekery,, , kde se nás na onu výzvu sešlo víc. Po chvilce čekání za námi přišel hostinský a zároveň také starosta Silas. Obeznámil nás se situací a čekal, zda nabídku přijmeme.. ,,Vím, že to bude možná znít odvážně, ale ...je možné dostat nějakou zálohu nebo jinou motivaci předem? Přece moc nečekáte, že se zlodějíček jako já, vydá do spáru nějakých mrtvol jen pro vaše milé oči a bude doufat,že se odměny dožije... , ,řeknu svůj návrh Silasovi, pokrčím rameny a opřu se zády o židli. ,,Jmenuji se Jarik a jsem připraven na vaši další nabídku.,, ,dodám už s mírným úsměvem na tváři. (Získání důvěry 10%) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Velký vak ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
| |
![]() | V hostinci Ano, máte pravdu, že 20 zlatých je spousta peněz. Také se na to celá vesnice složila, abychom daly dohromady nějakou přijatelnou částku. Odpoví Terazii hostinský. Bylo tam více vesničanů, když to opět propuklo. Hmm.. Ormond a Aratim, ti tam byli. Ormonda najdete ve staré věži a Aratin je místní kovář. Je to takový nevrlý trpaslík a nemá rád cizince, tak nevím, jestli se s vámi bude bavit. Pak se otočí na Jarika. Těší mě, jmenuji se Silas. No, máte pravdu, že by bylo možné, Vám dát nějakou zálohu, ale zase by byla asi zbytečná, pokud by jste to nepřežil, jak jste správně podotknul. Navíc mám pocit, že bych měl Vaší odměnu od Vás držet co nejdál, že? Rozhlédne se po ostatních. Vím, že to vypadá nebezpečně a nebudu Vám to vymlouvat. Samozřejmě že můžete odejít, pokud Vám 20 zlatých nestačí, aspoň si ti, kteří uspějí dostanou větší podíl. Navíc musím podotknout, že se v tom podzemí jistě něco dá najít. Alespoň ta předcházející skupina si odnesla pár drobností a pokud neobjevila vše, čemuž nasvědčuje objevení dalších nemrtvých, může se tam stále nacházet dostatek cenných věcí. |
| |
![]() | Hostinec Sedím za stolom, okolo mňa zoskupenie dobrodruhov zhromaždené hádam z každého kúta sveta.Všetko ale na nich naznačuje, že viac túžia byť dobrodruhmi, ako že sú. No ale do takejto zapadnutej dediny normálne nezoženieš asi nič lepšie. Och, prečo ma len veľkňaz Apolónovho chrámu poslal do takejto pustiny. Prečo mňa ? Kto sa teraz bude starať o všetky bolesti a liečiť zranenia a choroby mne zverených ľudí. Každopádne nás ale nebude starosta radiť medzi pobudov. Vstanem od stola, pozriem na starostu a spustím. Tak nemŕtvy,tak tak. Dobre si spravil starosta, že sa staráš aby sa to tu vyčistilo. Nie je ďaleko deň, kedy by Vám totu prerástlo cez hlavu. Ale, zdvihnem ukazovák a pozriem sa po zhromaždení, ale, zopakujem. Pokiaľ títo muži a žena majú vystavovať svoj život neznámu, nebezpečenstvu smrti, mali by mať pocit, že tejto dedine, hoc nie je najväčšia, záleží ako na vyčistení zla z tohoto miesta, tak ja na tých, ktorý to miesto vyčistia. Preto potrebné vybavenie a stravu by mal Horný Randol zabezpečiť mimo odmenu. Ide samozrejme o veci ktoré by sme mohli dole v podzemí upotrebiť a zvyšok keď tak potom vrátime, ak budete ešte aj potom na tom trvať. To je veru spravodlivá poziadavka, zdá sa mi. S tým stále postojačky obzriem spoločnosť a čakám na vyjadrenie od starostu a o podporu od zhromaždených dobrodruhov. |
| |
![]() | Hostinec U rezavé sekery Bedlivě poslouchám ostatní a tvářím se neutrálně je při slovech Jarika nesouhlasně zavrtím hlavou. Nebojte se starosto,uděláme vše co je v našich silách. mile se na starostu usměji promluvím k ostatním Že pánové !A odměna za práci bude stačit až potom , už tak je dost vysoká na jednu malou vesničku. Snad jen střechu nad hlavou a trochu krmě něž vybavíme všechny přípravy. Zvednu se od stolu a dojdu k dveřím vedoucí ven.Jdu se zeptat těch dvou co viděli. Otevřu dveře a vyjdu ven potom je za sebou zavřu a vydám se rovnou do věže. |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekery Postupným putováním se dostávám do vesničky Horní Randol, kde je nabízen určitý finanční obnos, za splnění určitého úkolu, což chci určitě zkusit. Všichni se sejdeme v hostinci, kde před nás předstoupí zadavatel úkolu a také místní starosta a hostinský Silas. Takže nemrtví? Slyšel jsem o nich, ale s takouvou hrůzou jsem se ještě nesetkal. Velice mě však zarazí nabízená odměna. Dvacet zlatých? Rozhlédnu se kolem a poprvé si vlastně prohlédnu všechny dobrodruhy, když si odhrnu kápi z očí. To jsou tu samí lidé kromě mě? Je nás tu šest, takže každý by měl něco přes tři zlaté? A kvůli tomu máme nastavovat naše životy? To si tolik bezpečněji bez větší námahy nakradu. Prví promluví nějaká žena, která mi je hned druhou větou nesympatická. Hromada peněz? To pocházíš z chudého kraje. Druhý promluví muž, který je mi už značně sympatičtější. Ano, něco předem by neuškodilo. Ale proč potom prohlásí, že je zloděj? Tohle se přeci nikdy nesmí oznamovat. Dvacet zlatých není spousta peněz. Kdyby jste chtěli, tak určitě složíte více peněz. Ale vypadá to, že tu odměnu už nezmění. V podzemí chrámu by přeci jen něco cennějšího mohlo být, ale také to mohla už vybrat ta předešlá skupina. A co tady vlastně dělá ten stařík? Snad se také nechce vydat na nemrtvé. Alespoň má dobrý nápad. Ten však hned zavrhne ta žena. Aby se náhodou nerozdala. Buď už je tak bohatá, že už nic nepotřebuje, nebo je chronicky skromná. Ještě že už odchází. Zatím zůstávám nečinně sedět a čekám, zda se ještě někdo rozhovoří. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na cesty jsi vyrazil pouze s tím nejnutnějším, co k životu potřebuješ. Velký vak ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
| |
![]() | Dávají tu na (rezavou) sekeru? Sedím u stolu s ostatními a poslouchám. Rozhlížím se po ostatních a hádám, jak se sem asi dostali a co si táhnou za sebou. Ne všichni se mi na první pohled zalíbí, ale snad se první pohled může mýlit. Přemýšlím o tom, co slyším, a uctivě mlčím. Poté, co žena domluví (a aniž by na cokoli čekala, odejde), otevřu pusu: "No, jestli můžu taky něco říct -- já jsem teda teďka poprvé vypadl z rodného domu, poprvé jsem na cestě a k tomuhle jsem se dostal vlastně náhodou -- tak jestli můžu taky něco říct, tak..." -- váhavě sestavuju věty pro svoje myšlenky -- "asi není potřeba se hádat, protože je pravda, že dvacet zlatých je kupa peněz, a zrovna tak je pravda, že tři zlaté kupa rozhodně není. No jistě že bych byl radši, kdybych dostal víc, ale... asi bych si netroufnul praštit pěstí do stolu a prohlásit, že moje služby stojí za víc než ty tři zlaté. Ale jak říkal tady pán, myslím, že nebude troufalost, kdybychom poprosili o nějaké to vybavení nebo jídlo na cestu..." Koukám, jak se na to ostatní tváří. Po krátké pomlce ale promluvím znovu: "Víte co... za ty tři zlaté nedáváme svůj život každý sám, dáváme je dohromady, a dohromady své životy ubráníme snáz. A třeba... třeba takové malé místo jako je tohle má jen malé zlé duchy... a co vy víte, třeba to jsou" -- a já to vyslovím, i když se tím možná někoho dotknu -- "nakonec stejní amatéři jako my!" Za vykřičníkem na konci poslední věty se pokusím o smích, čímž můj příspěvek do debaty končí. |
| |
![]() | V hostinci Po tom, co promluví asi nejstarší v místnosti se hostinský zamyslí. Terasie mezitím také promluví, ale nečeká na odpověď a odejde. No v tomto máte pravdu, to bychom Vám mohly trochu vyjít vstříc. Pošlu zprávu Lilandě do obchodu, ať Vám vydá pochodní kolik bude třeba a i olej, který může postrádat. I když pochybuji, že z ní dostanete ještě něco navíc. Co se týká zásob či ubytování, mám tu volné tři pokoje. Takže pokud si budete potřebovat odpočinout, můžete. Nějaké jídlo se samozřejmě také najde. Pak se otočí na Silivrena. No Pane, těžko říct. Ta předešlá skupina byla menší než vaše, ale měli tam docela tvrdého trpaslíka a také dobrého kouzelníka, i když ten byl hmm... zvláštní. Bylo jich tedy celkem pět, ale dva elfové odešli nějak dřív. Jeden hned po příchodu na hřbitov a druhý nedlouho po nalezení podzemí. Selim ho léčil a prý tam narazil na nějaké létavé koule. Pak tedy zůstal jen ten trpaslík, kouzelník a ještě jeden chlap s mečem. Ti to tam zvládli. |
| |
![]() | Hostinec. Potom ako dohovorím sa zdvihne taká vytiahnutá dievčina, hoci sa snaží pôsobiť ako otrlá žena a prehovorí ako samozvaný vodca skupiny. No už z jej reči poznať, že viac ako o peniaze jej ideo dobrodružstvo do ktorého sa chce vrhnúť bezhlavo, nakoľko nečaká na nič a nikohoa už sa ženie hľadať niekoho čo jej povie viac, neuvedomujúc si, že aj tak to budú chcieť počuť všetci,ktorí sa rozhodnú zúčastniť na vyčistení podzemia od nemŕtvych. Zato ten mladík hoc bojazlivo, vie čo sa zíde. Och už viem, prečo som bolvyslaný do sveta získať rozhľad askúsenosti. Týchto mladých ľudí bude treba často krotiť a veruže aj ošetrovať a privádzať na cestu osvietenia. A tu ma napadá, nevravel tu hostinský niečo o nejakom ošetrovateľovi elfov? Obrátim sa teda na na krčmára. Veru vidím a počujem, že vám ozaj záleží na vyčistení vašej dediny od zla. Som "Brodo Zapáleny" kňaz Apolónovho chrámu, chytím pri reči Apolónov amulet hompáľajúci sa mi na krku, nech jeho požehnanie je stále s nami, predstavím sa. Pokiaľ sa teda tuto odvážni dobrodruhovia rozhodnú, pôjdem s nimi a pomôžem im svojou vierou aj svojimi liečiteľskými schopnosťami za podpory môjho boha Apolóna. Ale ak som dobre počul, máte tuto v Randole tiež nejakého liečiteľa? Ak áno, veľmi rád by som ho navštívil, môžeš mi povedať kde by som ho našiel? Vyčkám na odpoveď . Ak dostanem informáciu kam ísť vydám sa za ním,len sa ešte otočím na skupinku. Pokiaľ to bude vaša vôľa, budem vám pomáhať svojou schopnosťou liečiť. Nemali by ste podceňovať zranenia, keď si chcete vychutnať pocit víťazstva a odmeny.Potom už iba odkráčam smerom kam ma naviguje krčmár. Ak nedostanem informáciu kam ísť ostanem v hostinci, ale prehovorím ku zvyšku aj tak. |
| |
![]() | V hostinci Stařec opět promluví, představí se a ukáže nějaký amulet ![]() Ano, rádi bychom se té hrozby zbavili. Souhlasí s tebou hostinský. Jestli myslíš tím léčitelem Selima, tak toho najdeš ve staré věži. Není místní, má dům v Dolním Randolu a tady je na návštěvě u našeho vesnického strážce Ormonda. Na to stařec, tedy Brodo Zapálený promluví ke zbytku skupiny o jeho službách a pak také odejde z hostince. V podstatě jen chvíli po Terazii. |
| |
![]() | Rozhovor v hospodě Poté, co odejde i starý kněz, se rozhlédnu kolem sebe a povídám všem: "Tak se mi zdá, že se nám to tu nějak rozpadá..." Ušklíbnu se. "Určitě je to potřeba, prvně se pozeptat, co nám můžou říct ostatní, ale... myslel jsem, že se nejdřív domluvíme všichni, co a jak, jestli jo nebo ne..." Potom se otočím k hostinskému a pokračuju: "Pokud jde o mě, tak jo. Jestli nepůjdu sám... Vaší pohostinnosti rád využiju, a doufám, že si ji zasloužím. Ty pochodně se určitě budou hodit, tam dole je budeme potřebovat jako sůl. Nebo spíš víc než sůl. Díky vám za to." Potom ještě navazuju na Silasovu zmínku o předcházející výpravě. "Kouzelník byl... zvláštní? Mně teda asi všichni kouzelníci, které jsem zatím viděl, připadali dost zvláštní. A když mluvíte o těch elfech --" to už spíš jen tak nahlas přemýšlím -- "že by tam bylo něco, co právě elfové nemůžou vydržet? Ale třeba tady ten pán od Apolóna se k tomu něco dozví..." |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry Diskuze pokračuje a dokážeme alespoň získat právo na louče a olej, jídlo a ubytování. Alespoň něco, půjdu tedy do toho, ale budu doufat, že něco nalezneme tam. Budu se držet spíše vzadu a nebudu se pouštět do nebezpečných situací, ale na to bych se měl nějak lépe vybavit. Dozvídáme se něco i o předešlé výpravě. Poté odchází i stařec, který však ještě vede nějakou svou řeč. Brodo Zapálený? Co to je za jméno? Jdi někam se svými naboženskými keci. Když se začne ten jeden mladík dále bavit s hostinským, zvednu se a poprvé promluvím: „Tak já do toho tedy také půjdu, ale rád bych si ještě sehnal nějaké to vybavení a vzal si nějaké ty louče a olej, kde najdu tu Lilandu?“ Pokud mi odpoví, vydám se tedy tam. |
| |
![]() | Stará věž – Terazie a Brodo Terazie vyrazí z hostince jako první a hned si to namíří přes rynek rovně a pak doprava. Věž hned uvidí, tedy co z ní zbylo. Spodní patro, zbytek prostě chybí a to celé je zastřešené, takže vznikl něco jako kruhový dům. Když přijde až k věži, potká sedět venku na lavici dva lidi. Jeden je starší, okolo čtyřicítky a druhý je skoro mladík. Zdravím, jsem Ormond a tohle je Selim. Představí se starší z mužů. To již za sebou zahlédneš toho staříka z hostince, opírá se při chůzi o okovanou hůl a míří si to přímo k vám. Mladý muž, představený jako Selim, vstane a lehce se ukloní. Také zdravím, Vy jste přišli kvůli těm potvorám na hřbitově, že? Když dorazí i Brodo, také se představí. Přeci jen vypadá ze všech najstarší. |
| |
![]() | V hostinci Silas se obrátí na Silivrena a lehce se usměje. No, kouzelníci jsou divní, to máte pravdu. Ale tendle byl dost výstřední. Dokonce tu pár dní umýval nádobí a vytíral podlahu. Ale pak, když se to na tom hřbitově začalo dít, si vzal své věci a přidal se bez váhání k trpaslíkovy. Dokonce si pamatuji jak se jmenoval. Hmm... Puk a ten trpaslík byl Thor nebo Torr nějak tak. Na ty elfy si nějak nevzpomínám, jen že se chvíli po příchodu venku málem navzájem zabili. Ale proč to netuším. Chvíli se rozmýšlí. Ale podle mě, ta žena a pan Brodo, jistě se také přidají, jen se šli poptat jinam a zajistit si nějaké vybavení. Pak odpoví na otázku hobita. Lilanda má obchod hned naproti hostinci. Stačí jen přejít hmm... no náměstí tomu říkat nemůžu. Zasměje se. Nemá tam toho moc, prostě jen věci co jsou tu potřeba. Hobit pokývá hlavou a odejde ven z hostince. |
| |
![]() | Lilandin obchod – Elan Přejdeš rynek a vejdeš do malého obchodu. V obchodě je okolo stěn několik polic s různými věcmi, většina je dost zaprášená, jiné ne. Ale téměř vše z toho je pro chod domácnosti. Ale i tak tu snad najdeš něco co se ti bude hodit. Dobrý den. Za pultem stojí malá stará žena. Když přijdeš blíže, poznáš, že nejde o lidskou ženu, ale je to stará kudůčka. Čímpak můžu posloužit? Mám tu téměř vše, co se tu na venkově dá sehnat. |
| |
![]() | Hostinec : Po mě se k situaci vyjádří i další zájemci o výdělek. Když promluví dívka,hned se mi zkřiví obličej. Tak já se tady snažím vyjednat peníze předem pro nás všechny a ona mi hodí klacek pod nohy! No...pamatuju si.. Když domluví, zvedne se od stolu a odejde ven. Ještě více jsem překvapen,když promluví stařec.. Počkat..On jde s námi?! Myslel jsem si,že je tady s námi sedí jen omylem, prostě že k nám nepatří. Ale když promluví cizí řečí dojde mi,že ho nabídka opravdu musela hodně oslovit, když vážil tak dalekou cestu. Naví vypadá,že to bude nějaká léčitel. I on zanedlouho odejde ven. A máme tu dalšího.. Mladého muže - hned zkraje přizná,že je na podobné výpravě poprvé, což není moc dobré, ale když ho poslouchám dál, mluví rozumně a s nadhledem. Líbí se mi jeho povaha - alespoň prozatím. Nakonec promluví hobit ,který do té doby jen pozorně naslouchal. Suše oznámil ,že do toho půjde a vyrazil také někam ven, hledat Lilandu. Když je u dveří rozhodnu se opět se ozvat. ,,Bylo by dobré se také představit. Tři se rozhodnete odejít a někteří se ani nepředstavíte. Navíc ještě nejsme dohodnutí,kde a kdy se opět všichni sejdeme. Nebo chcete jít všichni sami za sebe?!,, ,rozčílím se a pak už klidněji dodám : ,,Navrhuji se zde opět večer sejít a přespat zde. Pokud někoho cestou uvidíš, myslím tím toho starce a tu ..ehmm...skromnou..dívku.,, Jediné co mě trošku uklidňuje je fakt,že díky mé hamižnosti dostaneme předem nějaké pochodně,olej a jídlo a nocleh zdarma. ,,Dobrá Silasi, já také nabídku přijímám. Teď bych si rád dal další kořalku a guláš a zahrál si s někým kostky nebo karty. Sedí v této hospodě někdo,kdo by měl zájem? Potřebuju si snadno vydělat nějaké drobné,než vyrazím na cestu.,, , mrknu na Silase a zasměju se. |
| |
![]() | Stará věž Zdraví vám Ormondone i vám Selim. udělám pukrle Jsem velice ráda že jsem vás našla tak snadno , teda aspoň vás Ormondone . Poslal mě za vámi Selin hostinský , že jste prý viděl co se ukrývá v nedaleké svatyni.Ráda bych od vás slyšelo vše co víte o tom místě a o tvorech co jste tam viděl. |
| |
![]() | Selim a Ormond Krčmár ma usmernil kam mám ísť a tak teda idem. Predpokladám, že keď sem tí mladí merali cestu, teraz jednoducho neodídu.....no možno jeden nanajvýš dvaja. Takže musím s nimi, chrániť ich, ale stretnúť liečiteľa a vymeniť si skúsenosti, nikdy nie je na zahodenie. Možno naučím niečo ja jeho a možno on mňa. V tomto obore je stále čo skúmať. Myšlienkami som ešte pri Selimovi, ako mi krčmár povedal, ale to už vidím pred sebou to prhké dievča, ženúce sa hlava nehlava dopredu. Keď konečne dôjdem ku dvojici sediacej na lavici. Mladík a muž v najlepších rokoch. Inštiktívne sa obrátim tvárou viac k nemu, predpokladajúc že je to liečiteľ Selim. Počujem akurát ako to dievča ako sa pýta na nemŕtvych. Pekný bohmi obdarený deň prajem. Pozdravím. Som kňaz Apolóna, chytím amulet do ruky a pozriem smerom k nebu, Brodo Zapáleny. Počul som že tu je na návšteve liečiteľ Selim, tak som ho prišiel pozdraviť a ukloním sa smerom k staršiemu mužovi. Každopádne si ale rád vypočujem aj to načo sa tuto mladá dáma pýta, ak tonebude vadiť. Našlo by sa ale miesto na lavičke aj pre mňa?, opýtam sa ešte. |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry → Lilandin Obchod „Jmenuji se Elan,“ řeknu člověku, který mě zastaví u dveří. Neboj, není to tu tak velké, abychom se zase nesešli. Poté už odcházím, jak mi řekl Silas. Přijdu do obchodu: „Dobrý den.“ Kudůčka? Konečně nějaká známá rasa. Rozhlížím se po zboží. „Jsem z těch, co Vás přišli osvobodit od těch hrůz z podzemí u hřbitova,“ oznámím Lilandě, „Silas nám řekl, že si u Vás prý můžeme vzít olej a pochodně a kromě toho bych také potřeboval lano, křesadlo a dlouhé hřeby i s kladivem a možná by se hodila i nějaká skoba, budete to mít, nebo si pro toto mám zajít raději do kovárny. A nějaké zbraně tu prodává kdo?“ |
| |
![]() | V hostinci Reaguju na Silasova slova ohledně předcházející výpravy: "Heh, no vlastně ale proč ne: když můžou čarodějnice lítat na koštěti, proč by nemohli kouzelníci vytírat podlahu?" poznamenám nejapně a nekonstruktivně, a doufám, že mě žádný kouzelník neslyší. "Puk, říkáte... to mi nic neříká." Když hobit odejde, i já se představím: "Jmenuju se Silivren. Jsem tady vlastně náhodou... tak jako že jsem na tuhle věc narazil po cestě... putuju k mistrovi do učení. A vy se jmenujete jak?" zeptám se vysokého muže. "To já s váma teda hrát nebudu..." zavrtím hlavou. Ten chlap je určitě zkušený, ten by mě obehrál... teď si dá další kořalku, pak si třeba dá ještě další, a kdo ví, jak se pak bude chovat... Rozhodně si nemyslím, že by byl nutně zlý, ale nevzbuzuje ve mně sympatie... nechce se mi tu s ním zůstávat. Pokouším se ale tvářit se vyrovnaně a povídám s úsměvem: "Jen sbírejte drobné -- určitě vám před výpravou přijdou vhod -- ale mně se ty, co mám, budou taky hodit, takže vám je nedám." "To se spíš půjdu taky porozhlédnout kolem." Obrátím se na hostinského: "Není tu ve vsi nějaký švec? Nebo někdo, u koho bych si mohl koupit lepší boty než tyhle sandále?" (zaklapu s nimi o podlahu) "A něco... na tělo... nějakou lehkou zbroj?" |
| |
![]() | Stará věž – Terazie a Brodo Starší muž se podívá na Broda a lehce se usměje. Těší mě, že Vás poznávám, ale jestli hledáte léčitele, tak tím nejsem. Lehce se ukloní. Jmenuji se Ormond a léčitelem je tady ten mladík. Viď, Selime. Pak se otočí na Broda a pokyne mu, ať se posadí a pak vynese z věže vyřezávanou židli a postaví ji vedle Terazie. Prosím. Když se usadí zpátky na lavici, natáhne si nohy a povídá. Takže, kde začít? Prostě poté, co ti dobrodruzi odešli, jsme si byli prohlédnout to podzemí a snažili jsme se jej trochu vyčistit. Tedy odnést těla vesničanů, které byli oživeny a pak zase zabiti. Nebo spíše rozsekáni, ten trpaslík se s nimi nijak nepáral. Také jsme spálili zdechlinu vlka a takové chlupaté obludy, které se říká ghola. Vlastně ghúl. Pak nás ale překvapili další nemrtvé potvory a rychle jsme z podzemí utekli. Sám jsem viděl minimálně dvě zombie. Byli teda nějaké malé, asi sáh a kousek, ale v tom podzemí mi to tak nepřipadalo. Zavřeli jsme za sebou poklop a zatížili kameny. Byl tam s námi i náš kovář, byl v jiné části a zahlédl i něco většího, ale je to trpaslík, tak nevím jak moc větší to bylo. A zbytek asi znáte, Silas vypsal odměnu, i když to chtěl původně celé vypálit a zasypat. No, uvidíme, přeci jen by to byla škoda to celé ničit. Když domluví, postaví se ten mladší muž. Omluvte mě, že jsem se hned nepředstavil, ale nechtěl jsem zasahovat příteli do vyprávění. Jsem Selim a jsem ranhojičem v Dolním Randolu. Byl jsem tam s tou první skupinou, tedy jen venku. Ošetřoval jsem je. Někteří byli hodně zranění, hlavně tržné rány. Ale i popálení od kouzel a pohmožděniny. |
| |
![]() | V hostinci – Jaryk a Silivren Tedy, kořalku ne. Odpoví Jarikovy Silas. Jídlo a třeba pivo jo, ale kořalku ne, na to je ještě moc brzo. A jestli si chcete zahrát, tak spíše až večer, to sem přijdou lidi za zábavou a na pivo. To jistě někoho seženete. Pak se obrátí na Silivrena. Hmm... Takže přímo ševce tu nemáme, ale Jelik se v tomdle dost vyzná a dokáže z kůže vyrobit snad vše. Jistě bude mít nějaké boty. Dokáže vyrobit i rukavice. Má dům na západě vesnice, u velké ohrady s ovcemi. V dílně mívá i nějaké již vyrobené zboží, tak se s ním jistě domluvíte. A to s tou zbrojí, máte pravdu, jistě se bude hodit. Takže buď také u Jelika nebo se zkuste zeptat v kovárně, je to nejsevernější stavení ve vesnici. Kovář vám poradí. Ale opatrně s ním, je to nerudný trpaslík a co musel utéct z toho podzemí je docela vzteklý. |
| |
![]() | Lilandin obchod – Elan Těší mě, ano, Silas sem poslal toho kluka co u něj pomáhá v kuchyni. Říkal, že jste ho ukecali, ale vcelku to chápu. Rozhlédne se po obchodě. Takže tu mám téměř dva tucty pochodní a pět lahví oleje. Vypadá to, že budu muset sehnat další. Lano tu mám, tři kotouče po 10 sázích a cena je 4 stříbrné za kus. Jsou kvalitní, konopné. Křesadel také pár mám po 5 měděných a ty hřebíky a kladivo to také. Nic na boj, ale na zatloukání ideální. 3 stříbrné a k tomu tucet hřebů a nějaké skoby. V ceně samozřejmě. Zaklepe prsty do pultu. Zbraně to je jiná, zeptejte se Aratima v kovárně. Je to trpaslík a ten tam stále něco kuje. A pokud vím, i Ormond ze staré věže má něco co již nepoužívá. Chtěl mi tu prodat dýku a nějaké rukavice, ale nevzala jsem je. |
| |
![]() | Stará věž Jen pokývám hlavou.Děkuji to myslím bude stačit dost jste mi pomohl.Ještě se musím stavit za kovářem a taky se ho zeptat.Jste dneska už druhý člověk co mě před jeho náladovostí varoval můžete mi poradit jak na něj? Nerada bych se dostala do nějakého sporu s panem trpaslíkem. Hezky se u culím udělám pukrle A taky bych ráda koupila koženou zbroj a dýku když mi uděláte cenu . Pohladím Ormonda po tváři a naznačím polibek.Jsem mladá bezbranná žena a nějaká ochrana by se mi hodila a dokážu být vděčná. |
| |
![]() | Lilandin obchod „Dobře, takže já bych si vzal 3 pochodně a 3lahve s olejem. Dále tedy 10 sáhů toho lana, 1 křesadlo a i kladivo s hřebíky,“ nahlásím svou objednávku a ještě se porozhlédnu, zda bych nenašel něco, co by se mi mohlo hodit. „Jak tak koukám, tak bych si u Vás ještě vzal pár drobností. Měch, 2 svíčky, zrcátko, provázek, papír, támhletu menší krabičku, potřeby na psaní i na šití a brousek. Tak a bude to všechno,“ řeknu nakonec a čekám, jakou mi Lilanda nahlásí cenu, abych mohl zaplatit a poté odejít ke kováři. |
| |
![]() | V hostinci a u Jelika "Aha, u ohrady s ovcemi. Děkuji vám mnohokrát," odpovím hostinskému. "Zajdu tedy k tomu panu Jelikovi." Vida, takže i ta zbroj by se u něj možná dala sehnat. Vlastně když dělá věci z kůže... zeptám se nejdřív jeho, pak teprv to půjdu zkusit u toho trpaslíka, tam se mi moc nechce. I když -- je to kovář, jako můj táta, tak třeba bychom našli společnou řeč... Vstanu od stolu a zvednu ze země svoji tornu. Hodím si ji přes rameno. Potom si vezmu i dřevěnou truhličku, kterou jsem měl položenou pod židlí, a pověsím si ji na druhé rameno. Jarikovi i hostinskému povídám: "Tak já si jdu sehnat nějaké ty věci a večer se samozřejmě vrátím. Na shledanou večer!" Rozhlédnu se po hospodě, pak si to namířím ke dveřím a vyjdu z hospody. PJ, prosím, mohl bys napsat, jak je zhruba hospoda velká (např. kolik stolů) a jestli tam kromě nás někdo je? Přejdu přes náves a mířím cestou rovně. Když přijdu ke křižovatce, už slyším bečení ovcí, a tak vím, kam se mám vydat. Prvně se rozhlédnu před domem u ohrady a potom přijdu k ohradě, jestli Jelik není tam, protože v tuhle denní dobu asi nebude dřepět doma. Pokud ho vidím, nebo aspoň mám pocit, že poblíž ohrady někdo je (např. slyším, že se v kůlně pracuje apod.), zavolám: "Dobrý den! Je tu pan Jelik?" Pokud nikoho nevidím a neslyším jiný zvuk než "Blééé! Blééé!", tak ani nevolám, ale přijdu k hlavním dveřím domu a zaklepu na ně. |
| |
![]() | Stará věž – Terazie a Brodo Ormond se zatváří překvapeně, když se na něj Terazie „nalepí“. Teda, slečno, ovládejte se prosím. Tady jsme slušně vychovaný. Takhle se chovat k někomu, koho znáte chvilku. Teda. Pohlédne na Selima i na Broda, jako by čekal záchranu. Klidně Vám moji starou zbroj prodám. Je opravená a v naprostém pořádku. Také dýku, samozřejmě. Za oboje bych žádal 7 zlatých a budu spokojený. Vejde do věže a za chvilku přinese koženou zbroj ![]() ![]() |
| |
![]() | Selim Mladá žena je hŕŕŕ do všetkého, ako tak sledujem. Hoc nabiehanie a ešte takto neostýchavo nemám rád, v tuto chvíľu je toskôr na pobavenie,sledujúc vydeseného Ormonda. Takže sa začnem venovať Selimovi, ktorému sa ospravedlním a potom už začnem debatovať o liečitelstve abylinkárstve, kde pomaly ale isto zisťujem, že vie veľa vecí, ktoré by stálo za to sa od neho naučiť. ................................................................ Vyučba u Selima,bylinkárstvo a liečieteľstvo. |
| |
![]() | Z hostince do obchodu : Na mou otázku,zda si někdo nechce zahrát karty nebo kostky nikdo nereagoval kladně. Ba dokonce i starosta a zároveň hostinský Silas mi odmítl nalít kořalku. ,,Dobrá, přijdu večer. Jdu se podívat po okolí a taktéž se nějak vybavit.,, ,odpovím podrážděně a zasunu za sebou židli. ,,Tak večer tady, Silasi. A s kořalkou na stole.,, ,dodám pobaveně a zavřu za sebou dveře hostince. Rozhodnu se vydat tam,kam šli už někteří přede mnou - Lilandina obchodu. Když dojdu k obchodu, zaklepu a tápavě vejdu dovnitř. ,,Zdravím. Je tu někdo? Posílá mě sem samotný Salis.,, ,řeknu ještě dříve,než se za mnou zavřou dveře. |
| |
![]() | Stará věž Stará paprika , aby ho trochu neubylo.Kouknu se po starcovi co se mnou seděl v hospodě. Šup Šup zombíci čekají , musíme ty ohavné tvory co nejrychleji sprovodit ze světa. Už se chystám něco říct když stážce vyjde se zbrojí a dýkou. Otočim se od trojice mužů a kousek po pojdu. Když si upravím šaty tak se otočím zpět a v dlani svírám požadovanou sumu. A podám ji Ormondovi a vezmu si koupené věci. Dýku zastrčím za opasek a brnění si přiložím na prsa a zatočím se na patě. Jak mi sluší?Uculím se na trojici mužů. |
| |
![]() | Stará veža. Sedím so Selimom ktorý mi ukazuje svoj herbár a učí ma ktorá bylina je na čo dobrá. Tieto veci som v chráme veľmi nepotreboval, na lektvary a ich výrobu sme mali odborníkov. Takže vstrebávam do seba čo to dá. Na poznámku tej mladej ženy ale zareagujem, nakoľko ma ruší pri rozhovore. Pozriem na brnenie jedným okom a odpoviem. Pekné. Hlavne do truhly. Zakryje všetky diery,čo do teba zombií narobí, keď sa budeš takto ponáhľať mladá dáma. Tak ma pri tom napadá, obrátimsa na Selima, budem potrebovať veľa obväzov a niečo na šitie tých dier, naślo by sa niečo u teba? .............................................................. 12x obvaz, 1xflakón z liečivou masťou. |
| |
![]() | Lilandin obchod – Elan Lilanda se na tebe usměje. Á, někdo se někam chystá. Hned to bude, nanosím to všechno sem na pult. A pak se dá do pobíhání po obchodě a před tebou se pomalu vrší hromada vybavení. 3 pochodně ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Tak, tady to je. Mělo by to být všechno. Povídá Lilanda a na kousek papíru si dělá nějaké poznámky. Takže bych za to vše požadovala 14 stříbrných. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro A, ehm.. Možná tu mám něco o co by jsi mohl mít zájem. V očích ji zajiskří a z pod pultu položí na desku asi 25 coulů dlouhou koženou brašničku ![]() Když ji rozevře, vidíš zlodějské náčiní v docela dobrém stavu. ![]() Víš, jdete do toho podzemí. Ta vypálená budova tu byla dříve, než tahle vesnice. Prý to byl nějaký malý chrám nějakého zapomenutého boha. Slyšela jsem, že tam mívali nějaké kamenné destičky psané ve starém runovém písmu. Věděla bych o kupci, který se o toto zajímá a mám pro tebe nabídku. Dones mi nějakou takovou destičku a já ti dám tohle nádobíčko. Samozřejmě bych byla ráda, kdyby se o našem obchodu nikdo nedozvěděl. ************* Na tohle prosím odpověz také šeptem. |
| |
![]() | Jelikův dům – Silivren Venku opravdu nikoho nevidíš, tedy pokud nepočítáš snad půl sta ovcí a psa, který je sice za ohradou, ale i tak tě pozoruje. Pak si ale všimneš otevřených dveří a když vstoupíš, ovane tě zápach vydělávané kůže. Ne moc silný, hodně se tu větrá. Pak si tě všimne menší chlapík v kožené zástěře co něco kutil na jednom z velkých stolů. Zdravím, jsem Jelik a patří mi to tu. Sháníte něco? Na stěnách a policích vidíš množství kožených výrobků a balíků z kůžemi různé kvality. A řekl bys, že ne vše pochází z ovcí, tedy jsi si rozhodně jistý. ************** Zboží je v HP. |
| |
![]() | Stará věž – Terazie a Brodo Ormond jen zavrtí hlavou a převezme si od Terazie hrst mincí. Tak mě napadlo, slečno. Jestli budete prodávat tu vycpávanou zbroj, tak nechoďte do obchodu Lilandy. Už jsem tam zkoušel prodat nějaké zbraně a tu koženou zbroj, ale nechce to tam mít. Raději zkuste kováře nebo někoho, komu by se hodila. Brodo a Selim se mezitím sklánějí nad nějakou knihou se spoustou obrázků rostlin a i s několika usušenými bylinami. Pak se mladík zvedne a přinese Brodovy náruč obvazů ![]() ![]() Takže 12 obvazů, hmm... všechny co mám a tu léčivou mast. Jsou v ní jen dvě dávky, na výrobu další nemám bohužel další listy. Budu se muset podívat po okolí, jestli nějaké nenajdu. Pane Brodo, budu za to chtít 22 stříbrných. A za to učení dalších 8 stříbrných. |
| |
![]() | Stará veža. Spokojne pokyvkávam hlavou. Ano, ano. Za vedmosti sa platí,ale tu neváham dat na dobro veci aj viac, vyťahujem 3 zlaté a podávam ich Selimovi. Potom sa ešte raz pozriem do knižky s rastlinami, uistím sa v niektorých práve prebratých veciach otázkou, či som si to dobre zapamätal. Nakoniec sa rozlúčim a odchádzam smerom k Lilandinmu obchodu. Lilandin obchod Vstúpím dnu rozhliadnem sa a pozdravím. Počkám či si ma niekto všimne a ak áno nakúpim. .......................................................... Potreby na šitie 1x,kresadlo, brousek, provázek, pytlík 3X, vlnenú deku |
| |
![]() | Stará veža Kouknu se za odcházejícím starcem. No mockrát vám děkuji Ormonde za věci i za rady i vám Seline. Hodím si zbroj přes rameno.Musí běžet a dohlédnout na dědouška aby ho ti zombíci nesežrali.hihií uchychtnu se Otočím se na patě a se slovy.Počkej na mě dědoušku. doběhnu starce před dveřmi do obchodu. Protáhnu se dveřmi za ním. Dobrý den nebo jaký chcete ,ale můj je dobrý. Zatím si brnění dám do vaku.Konečně ten vak vypadá že v něm něco je. Chtě bych u vás koupit měch na vodu , brousek , křesadlo a dvě louče. |
| |
![]() | U Jelika Rozhlížím se kolem sebe po domě. Líbí se mi to... tady se pracuje, tvoří. Když se setkám s pánem domu, pozdravím: "Dobrý den. No... sháním, jo. Doporučil mi vás pan Silas, ptal jsem se, kde bych tady ve vsi mohl sehnat pevné boty... místo těchhle sandálů," říkám a zaklepu sandálem o podlahu. "Tak že prý tady u vás bych je mohl koupit. A kožené rukavice. Taky by se mi docela hodilo... něco, nějaká lehčí zbroj, kožená nebo vycpávaná... jestli máte, nebo jestli byste mi mohl poradit, kde to tu seženu." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak ta mě správně odhadla. Něco takového by se mi opravdu šiklo. Mám se odhalit, nebo odmídnout? Ale takovéhle náčiní jen tak někde neseženu. Myslím, že nějaké ty destičky by mohli mít větší cenu, než tohle. Ale jen tak někdo je nekoupí. „Dobře, můžeme se domluvit. Ale co kdybych potřeboval to, jak Vy říkáte, nádobíčko už v tom chrámu a třeba by mi mohlo pomoci i k získání těch destiček. Co kdybych Vám tu nechal nějakou finanční zálohu, Vy byste mi ho dala, a až bych se vrátil s destičkami, tak by jste mi moje peníze vrátila?“ navrhnu, doufám, že se domluvíme a pokusím se získat její důvěru. hod: 56% |
| |
![]() | Lilandin obchod Sbírám věci, o které jsem si řekl a které mi Lilanda snáši na pult, a uklízím si je do vaku, který jsem si sundal ze zad. „Děkuji Vám mockrát,“ řeknu Lilandě a položím na stůl 1 zlatou minci a 4 stříbrné. „Když to tak vidím, tak na nošení pokladů z toho chrámu bych si ještě vzal jeden velký vak,“ podruhé doplním objednávku a počkám si i na toto zboží, za které ihned zaplatím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Obchodnice se zatváří zklamaně. No, to ne. Nezlob se, ale zase tak moc ti nedůvěřuji. Víš, špatné zkušenosti. Zase zabalí nářadí a zapne je na sponu. Nabídka samozřejmě platí, pokud tam najdeš nějakou tu destičku, tak bych ji vyměnila. A pokud ne, tak se pak můžeme nějak dohodnout. Lilanda uklidí brašničku někam pod pult. |
| |
![]() | Lilandin obchod – Elan Dobře, takže ještě jeden velký vak. Položí jej na stůl ![]() Asi mi sem jde další zákazník. Kývne k oknu a ty vidíš toho chlapíka z hostince. Jarik říkal, že se jmenuje. |
| |
![]() | Jelikův dům – Silivren Nó, mám tu troje kožené boty. Úplně nové a jistě budou lepší než ty vaše sandále. Usměje se. Kožené rukavice tu mám také, ale s tou zbrojí, to vám nepomohu. Hmm... Pokud si pamatuji, tak Ormond prodával nějakou, ale už je to nějaká doba a pak bych Vám doporučil se zastavit v kovárně u Aratima. Tam by se také dalo něco sehnat. Tedy, on vyrábí a opravuje spíše nářadí, ale viděl jsem tam i nějaké štíty co tam měl pověšené. No, za pokus nic nedáte. Položí na stůl docela dobré kožené boty ![]() ![]() Takže boty a rukavice. Dohromady za 11 stříbrňáků. |
| |
![]() | Stará věž – Terazie a Brodo Brodo předá Selimovy několik mincí, rozloučí se a odejde. Terazie jej po chvíli následuje. Rynek – Terazie, Broda a Jarik K místnímu obchodu dorazíte téměř naráz. Máte všichni stejný cíl a když dojdete blíže, oknem zahlédnete toho hobita z hostince. Takže jste tu téměř všichni. ************* Šance na rozhovor, čekám na Elana až se vyjádří :-) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | U Jelika a dál ve vsi Podívám se na výrobky, které Jelik předložil. Jelikož se mi zamlouvají, povídám: "Děkuju vám, vzal bych si boty i ty rukavice." Z měšce, který mám u pasu, vytáhnu požadovanou sumu a položím je na stůl. "Tak já se na tu zbroj zeptám v kovárně. Ještě jednou vám děkuju. Nashledanou!" Vezpátkyzzmu boty i rukavice do rukou a odejdu ze stavení. Před domem si vedle cesty odložím truhličku i tornu, koupené rukavice strčím do torny a boty si obuju místo sandálů. I ty si dám do zavazadla: Hm, já je zatím strčím sem, dokud mi nebudou překážet, nechám si je... Vydám se cestou zpátky, a při tom si uvědomím, že jsem se nezeptal, kde je vlastně ta kovárna. No, snad ji najdu... nebo se zeptám někoho cestou. Aha, ale budu potřebovat i jiné věci, takže stejně zajdu taky do toho obchůdku té Lindy nebo jak to bylo to jméno. To, pokud si pamatuju, říkal hostinský, že je hned na návsi... Vydám se tím směrem, a než dojdu k obchodu, vidím, že tam právě přišla ta žena a ten starý muž, co byli v hostinci. Pokračuju v cestě, až přijdu k nim... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Proč to neche přijmout? Vždyť kdybych jí dal více, než je cena toho náčiní, tak na tom může jedině vydělat. Chci jí to navrhnout, ale to už vidím, jak se blíží Jarik, a tak pouze přikývnu. |
| |
![]() | Lilandin obchod Když si všimnu dalšího přicházejícího, tak ještě v obchodě počkám. Do obchodu vejdou hned tří, včetně těch dvou, co se rozhodli jít vyptat toho strážného. „Tak co, co jste se dozvěděli?“ zeptám se jich, „máme tu zdarma ty pochodně a olej, ale toho jsou už jen dvě lahve, ale i tak je nezapomeňte vzít. Jinak se asi sejdeme večer v hostinci,“ řeknu vše potřebné a počkám si na odpověď, jak je to s tím chrámem. |
| |
![]() | V obchode. Po vstupe do obchodu, keď sa zorientujemv situácii, uvidím jedného z dobrodruhov, malého hobita. Na jeho otázku odpoviem. Sú tam nejaké nové zombii, odkedy ich tam tá predošlá skupina rozsekala. Teda tam bude niekde ešte niečo čo si nevšimli a vy to musíte nájsť. Akurát práca pre šikovného zlodeja, ktorému niekto bude kryť chrbát a toho zase niekto polieči, uškrniem sa. Je tu dosť plno,prídem neskôr. Otočím sa a idem von. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Brodo pro Cestou k obchodu mi vŕtal v hlave ten pohľad Selima, keď som odchádzal a tak som sa nakoniec rozhodol vrátiť nazad k veži a v kľude sa na to Selima opýtať. Pri Veži Ak budú sami a budú ešte sedieť vonna lavičke. Pozdravujem Vás ešte raz. Rád by som sa eśte tuto kolegu Selima niečo opýtal. Obrátim sa na neho. Keď som odchádzal,zarazil ma tvoj pohľad, akoby si mi ešte niećo chcel povedať ale rozmyslel si si to? Myslím že nie je dobré podceňovať maličkosti. Tak ak môžeš a chceš rád by som vedel, či ma môj pocit neklamal. Spýtavo sa na neho zahľadím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ano, máš pravdu. Odpoví ti Selim a počká, až se posadíš. Chtěl jsem s Vámi o něčem mluvit a ta dívka se mi nezdála jako vhodný posluchač. Zavrtí se a natáhne nohy. Víte, mám čím dál silnější pocit, že v tom podzemí je nějaká temná věc nebo tak něco, co nedovolí mrtvím spát. Nemrtví jen tak od sebe vznikají jen velmi vzácně a myslím, že tam dole nebude nějaký nekromant. Spíše něco temného, prokletého. Něco co tam zůstalo od pradávna, kdy tam nebyli trosky, ale chrám. Takže bych něco potřeboval. Podívá se ti do tváře, jestli uvidí nějaký zájem. Mám tady takový svitek. Dal mi do jeden známý alchymista a říkal, že by měl dokázat zahánět démony. Myslím, že by se dal použít, až by jste nalezli to, co probouzí mrtvé. Pak by mělo stačit rozlomit pečeť na svitku a kouzlo se samo uvolní. Ale má to krátký dosah, takže je nutné, aby jste to provedl co nejblíže. A máte bohužel jen jeden pokus. Pokud to nevyjde, tak nevím, co by se mohlo stát. |
| |
![]() | Jelikův dům – Silivren Zaplatíš a Jelit ti poděkuje. Pak už jen zamíříš na rynek a pod za známými tvářemi do obchodu. Lilandin obchod – všichni Nahrnete se do obchodu a téměř tam není k hnutí. Za pultem stojí malá starší kudůčka a tváří se dost překvapeně. Tedy, že Vás bude tolik, jsem nečekala. To se již Brodo omluví a odejde ven. Ano, jak říká tady pán, pochodní mám ještě dost, ale oleje již jen dvě láhve. Pak se otočí na Terazii. Měch, křesadlo, brousek a dvě pochodně. To tu ještě mám. 19 měděných, pochodně jsou zdarma. Odpoví Lilanda a položí požadované věci na pult. ![]() ![]() ![]() |
| |
![]() | Lilandin obchod Otočím se ke zdi. Po pár okamžicích se otočím zpět s požadovaným obnosem v dlaní. Položím je na pult a začnu skládat věci do torny. Malí mužíku , vše vám řeknu později nerada bych to říkala třikrát. Hodím tornu na záda. A vám paní vřele děkuji. Otočím se a vyjdu z budovy, rozhlídnu se a namířím si to rovnou do kovárny. Je to celé nějak divné , ně co na tom nehraje. Jedna skupina tu byla před námi a ti nemrtví jsou tu zas. Něco nebo někdo jim musel uniknout.Bude to chtít pořádný průskum. |
| |
![]() | Lilandin obchod : Když dorazím k obchodu,narazím na dva dobroduhry z hostince. Starého muže a dívku,která odešla z hostince jako první. ,,Áá,to je náhodička.,, ,usměji se , ,,Jmenuji se Jarik,pokud mé jméno někdo z vás přeslechl,, ,řeknu a podám jim ruku. Snad se také představí, když budem bojovat po svém boku.. To už ale všichni vejdeme do obchodu a žena za pultem nám hned řekne, co má skladem. ,,Pochodně si vezmu určitě. Dvě snad budou stačit.,, , usoudím a vyndám z kapes pár mincí. Dívka i stařec odejdou z obchodu,ale Elan zatím neodchází. ,,Jaká bude tvá další cesta odsud? Do hostince nebo někam jinam?,, ,zeptám se ho. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarik pro Po té,co mi Elan odpoví počkám v obchodě do té doby, než odejde. Když zůstanu s Lilandou v obchodě sám přistoupím k ní blíže, rozhlédnu se a pošeptám ji : ,,Ehm..nemáte nějaké speciální vybavení pod pultem nebo někde stranou?,, ,mrknu na ní a pokračuji ,,Jsem ochoten slušně zaplatit,, Na znamení, že to myslím vážně před ní hodím na pult pár mincí (1 zl, 2st, a 4 měďáky). ,,Peněz mám i víc, ale záleží na nabídce.,, |
| |
![]() | Lilandin obchod Navalím se do obchůdku i s ostatními. "Tak se zase setkáváme," poznamenám s úsměvem. Vyslechnu si Brodova slova, ale na podrobnosti se neptám, protože předpokládám, že na to bude čas večer v hostinci. A sem jsme přišli nakupovat, ne diskutovat. Prodavačce říkám: "Potřeboval bych křesadlo, klubko provázku, ruličku pergamenu, pero a inkoust. A vzal bych si tři pochodně..." Při těch slovech vytáhnu měšec a prohrábnu se v něm. Když mi prodavačka sdělí cenu, vyskládám mince požadované hodnoty na stůl a naházím věci do torny, pochodně si vezmu do ruky. "Uvidíme se večer v hostinci -- já potřebuju ještě, eh... sehnat nějakou zbroj, zajdu do kovárny," povídám ostatním Déle se v obchodě nezdržuju a vyjdu ven. Všimnu si, že přede mnou kráčí stejným směrem ta žena. Přidám do kroku tak, abych k ní došel ještě dřív, než dojdeme k dýmícímu stavení, a zavolám: "Hola! Vy jdete taky za tím trpaslíkem?" |
| |
![]() | Kovárna Jak kráčím ke kováři a rozmýšlím se co a jak mu řeknu zaslechnu za sebou hlas. Otočím hlavou po zvuku hlasu.To je ten chlap z hospody. Už to tak vypadá. Otočím hlavu zpět a pokračuji dál v cestě.Proč mi čumí furt na zadek? To nikdy neviděl ženskou? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Brodo pro Pozorne počúvam Selimove slová. Hmm,hmm to vyzerá zle. Hlavne, ak to mladí odvážlivci nezvládnu. Ale ak mi prejavíš dôveru, pokúsim sa ochrániť zvitok a rozlomiť ho v pravej chvíli, nech Apolón stojí pri mne. Dotknem sa amuletu a oči vyvrátim dohora. Ak mi Selim zverí zvitok, poobraciam ho v dlani a potom ho pozorne odložim do vaku, rozlúčim sa a idem nazad do Lilandinho obchodu, kde sa snažím nakúpiť - deku, 3 mešce, potreby na šitie, 2x povrázok, 5 sviečok. Po dôkladnejšom obzretí ešte dokupujem 2x flakónek, a koženú tornu, kvôli pohodlnejšiemu noseniu. Kedže tam vidím aj obväzy, beriemaj tie 5x. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dobře, tady jej máš. Podá ti Selim svitek ![]() Nezapomeň, že máš jen jediný pokus. Hodně štěstí. ********* Nakupování dostaneš extra, asi veřejně. V obchodě je stále narváno. |
| |
![]() | Lilandin obchod – všichni Terazie položí na pult hrst měděných a poté, co odpoví hobitovy se otočí a odejde z obchodu. Ani se dveře nestačí dovřít a vstoupí další z vás. Silivren. To již Jarik dostává dvě pochodně ![]() Si nech, jsou zdarma, aby jste si měli čím svítit. Odmítne Lilanda peníze a začne se věnovat Silivrenovy, který po rozhlédnutí se po obchodě, začal jmenovat věci, které by si rád koupil. Dobře, dělá to 6 stříbrných a 2 měďáky. Řekne obchodnice poté, co na pult vyskládá vše o co žádal. 3 ![]() ![]() ![]() Silivren vzápětí zaplatí, prohodí pár slov a také z obchodu odejde. Takže tam zůstane jen Jarik a Elan. |
| |
![]() | Cestou ke kovárně Poté, co vyslechnu odpověď té ženy, chci něco říct, ale pak si to rozmyslím. Usoudím, že nemá smysl si třepit hu... totiž ústa, a v chůzi pokračuju mlčky. Proč furt tak kroutí zadkem? Myslí si, že mě to zajímá? Jestli ji dojdu, nebo ne, záleží na tom, jak rychle jde. Já jdu svižně. Za chvíli musíme dojít ke kovárně. --Jak to tam vypadá? |
| |
![]() | Kovárna – Terazie a Silivren Ke kovárně dorazíte zároveň. Je to velký přízemní dům a na jihu má prostorný přístřešek, kde stojí kovadlina a v rohu malá tavící pec. Na tyčích u stropu vidíte sem tam pověšené nářadí a u stěny domu hromadu dřeva a pytle s dřevěným uhlím. Výheň stojí nedaleko kovadliny a je téměř vyhaslá. Když se přiblížíte, z domu vyjde ramenatý trpaslík a nevraživě si vás prohlédne. Otevřenými dveřmi za ním vidíte nějakou větší místnost s nářadím, lopatami a na stěně zahlédnete vyset dřevěný štít. Více toho není vidět. Trpaslík se postaví vedle kovadliny, dá si ruce v bok. Co je? Mám práci. |
| |
![]() | Lilandin obchod Od Broda se toho moc nedozvím. „Tím zlodějem jste myslel tady Jarika, že?“ ozvu se, aby na mě nepadlo podezření, ale nevím, jestli jsem tomu moc pomohl. Není dobré, když to o mě ví. Pod pojmem zloděj si nikdo nepřestaví nic dobrého. To už nakupuje ta děsně skromná žena. Malý mužíku? Vlastně jsem se jí ještě nepředstavil. „Jmenuji se Elan,“ představím se tedy trochu provokativně potom, co domluvila. Najednou zůstanu v obchodě jen zřejmě se svým kolegou zlodějem. V tom se tam myhne poslední člen naší výpravy. „Asi se také vypravím za tím trpalíkem,“ odpovím Jarikovi. „půjdeš se mnou?“ „Takže nikdo si nevzal ty zbývající dvě lahve oleje?“ zapřemýšlím nahlas, „Tak mi je prosím dejte,“ řeknu Lilandě, počkám si na ně, uklidím je a snad společně s Jarikem vyrazíme ven, kde bychom zamířili ke kovárně. |
| |
![]() | Lilindin obchod : Ještě dříve, než stařec a dívka z obchodu odejdou se o mě ,,otře,, ten hobit a při slově zloděj na mě ihned ukáže. Zloděj kříčí chyťte zlodějě.. Úsměvné.. Když zůstaneme v obchodě s Elanem sami, mi nabídne jít do kovárny společně. ,,Dobrá, půjdem spolu, ale počkej na mě prosím venku. Ještě si tu něco vyřídím.,, Poté kdy mě Elan poslechne přijdu opět k pultu a usměju se na Lilandu. Za chvilku už jsem spokojený venku vedle Elana a kývnu na něj. ,,Můžeme vyrazit.,, |
| |
![]() | Lilandin obchod – Jarik a Elen Kudůčka položí na stůl zbylé dvě láhve oleje ![]() Tak tady jsou. No, dávej si s tím pozor. Jestli nějakou rozbiješ, tak budeš celý od oleje. *********** Elene, je to jako bys sebou táhl 5 flašek piva :-) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Když vyjde kovář tak se lehce ukloním.Terezie S úžasem ve tváři se podívám na kováře.¨ Och vy musíte být určítě Mistr kovář?Janě že jo kdo jiný by měl tak velká ramena a vypracované ruce. Položím vak na zem , jelikož je dost těžký. Starosta , mě a ostatní pověřil abychom prozkoumali starou svatyni.Myslí si že tam jsou nějaké potvory ,ale taky říkal že jste tam byl i vy. Tak bych se vás chtěla zeptat jestli by jste nám byl nápomocen radou. Obdivně si prohlížím trpaslíkovi svaly. I když na druhou stranu když tam byl někdo jakovi , nejsvalnatější trpaslík co jsem kdy viděla začínám vát jestli mi něco zmůžeme.Síla , odvaha a houževnatost vašeho národa je pověstná. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Než se objevil trpaslík, rozmýšlel jsem si, co mu řeknu. Prý je s tím kovářem těžké pořízení... tak co já bych mu řekl -- hm, no co by, prostě řeknu, co potřebuju... hádám, že trpaslík líp slyší na jisté a stručné slovo, než na nějaké váhavé otázky... tak se musím snažit ze sebe jisté a stručné slovo vypravit. Ale co, teď jsem tady s tou ženskou, ta je pěkně od rány, beztak se chopí slova jako první. A jak kovář vyjde, mlčím, a nechám mluvit Terazii. Akorát když se představí, řeknu i já svoje jméno: "Silivren, syn Angrenův..." ale nejsem si jistý, jestli to bylo dost slyšet. Pak už mluví žena. Prý: vy musíte být určitě mistr kovář. No kdo jiný by to asi tak mohl být? Kuchař? --A jistě že je svalnatý, to je každý kovář. Ách jo, to jsou řečičky. Poslouchám, ale nejsem příliš nadšený z toho, co slyším; a pozoruju, jak se na to trpaslík tváří. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík si pohrdavě změří Terazii a odfrkne si. Uklidni se, ženo. Todle na mě fakt neplatí. Nejsi můj typ. Pak se obrátí na Silivrena. Aratim Dor, místní kovář. Pak kývne na Terazii. Ta patří k tobě? Co takhle ji hodit do rybníka, aby vychladla? No, nic. Slyšel jsem, že se tu objevili další hrdinové. Dobře. Chcete si něco koupit než vyrazíte do té díry? Mám tu pár zbraní a něco zbroje. Takže, jestli máte peníze, tak prosím. Opravdu nevypadá, že by měl dobrou náladu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Tak nevím, jestli se od kováře něco dozvíme -- ale aspoň že nás hned nevyhnal nebo nepřetáhl kladivem. Když ke mě kovář promluví, odpovím: "Těší mě, mistře trpaslíku. Nevím, jestli hrdinové, ale budeme dělat, co dokážeme. Peníze máme..." sáhnu si jednou rukou k opasku, kde mám měšec s penězi; není těžký, ale pár zlatých v něm přece je. "Potřeboval bych vycpávanou zbroj." Odložím pochodně na zem, abych měl volné ruce, vezmu měšec a prohrábnu se v něm. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Nemůžu ho v obchodě nechat samotného, co když mu Lilanda nabídne to samé jako mně. Ale proč by tu chtěl zůstávat? Vždyť o tom přeci nemůže vědět, že mi něco nabídla. Kdybych nechtěl odejít, bylo by to moc podezřelé a spíš bych si uškodil. Podívám se tedy ještě na Lilandu a odejdu z obchodu. Jakmile však za sebou zavřu dveře, ihned se snažím pozorovat, co se děje v obchodě. Zkusím klíčovou dírku a pokud k tomu nebude vhodná, tak se dovnitř pokusím nenápadně podívat oknem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když všichni odejdou, zeptáš se na „speciální“ nabýdku. No, asi Vám rozumím. Něco bych tu měla, ale není to na prodej. Sehne se a odněkud z pod pultu vytáhne a položí na stůl asi 25 coulů dlouhou koženou brašničku ![]() Když ji rozevře, vidíš zlodějské náčiní v docela dobrém stavu. ![]() Jestli jste myslel tohle.. Ale jak říkám, není to na prodej, ale víš, jdete do toho podzemí. Ta vypálená budova tu byla dříve, než tahle vesnice. Prý to byl nějaký malý chrám nějakého zapomenutého boha. Slyšela jsem, že tam mívali nějaké kamenné destičky psané ve starém runovém písmu. Věděla bych o kupci, který se o toto zajímá a mám pro tebe nabídku. Dones mi nějakou takovou destičku a já ti dám tohle nádobíčko. Samozřejmě bych byla ráda, kdyby se o našem obchodu nikdo nedozvěděl. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Odejdeš z obchodu a pak zkusíš nakouknout klíčovou dírkou. Bohužel nevidíš směrem k obchodnici a Jarikovy. Když to zkusíš u okna, je to lepší a probíhá to přesně jak jsi očekával. Lilanda mu také ukáže soupravu zlodějského náčiní, ale není slyšet o čem spolu mluví. Po chvíli zase uklidí brašničku někam pod pult a Jarik zamíří ven. Také zahlédneš, jak se k obchodu blíží ten stařík co se jmenuje Brodo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Konečně dojdeš k obchodu a zahlédneš u něj toho malého hobita. No, kdyby jen to, ale on nakukoval dovnitř okénkem a viditelně mu záleželo na tom, aby jej zevnitř nikdo neviděl. Když si tě všiml, tak s tím přestal a po chvíli ven z obchodu vyšel Jarik. |
| |
![]() | Před Lilandim obchodem – Brodo, Jarik a Elan Sejdete se před obchodem. Elan stál před ním, Jarik přišel zevnitř a Brodo přišel po cestě ze západu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Nesouhlasně se zamračí.Tak to prrrrr celé si to vykládáte špatně. Jen jsem chtěla být zdvořilá.Přišla jsem se zeptat jestli jste ve svatyni neviděl něco jiného ne zobije?Něco mi totiž říká že tam musí být něco věčího než párek zombíků , ale nemůžu přijít na to co by tam mohlo být.A vy jste ve svatyni byl tak jste si mohl něčeho všimnout. Potočím hlavu na na Silivrena . Jedno mám akorát na sobě a nebudu ho potřebovat omezuje mě v pohybu je mi totož trochu menší než bych chtěla.tak ti to svoje brnění klidně prodám. |
| |
![]() | Pred obchodom. Vrátim sa k obchodu. Tu stretnem dvoch dobrodruhov. Malého hobita a Jarika. Na hobita sa chvíľu pozerám, potom bez nejakých poznámok sa otočím na Jarika. Tak, dúfam že ste sa na svoje dobrodružstvo poriadne vybavili. Potom im kývnem a vojdem do obchodu. Tu si nakúpim čo potrebujem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vítej zpět. Uvítá tě obchodnice. Již je tu poměrně prázdno, takže co by jste si přál koupit? Na to jí nadiktuješ co potřebuješ a ona to položí na stůl. Vlněná pokrývka ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Takže, pokud to bude vše, tak bych prosila 4 zlaté a 5 stříbrných. Nebo klidně vše ve stříbře, zlaťáky tu na vesnici nejdou měnit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ano, byl jsem tam. Odpoví Terazii trpaslík a odplivne si na zem. Hledali jsme, kde bude potřeba opravit nebo vyztužit stropy a stěny. Pak se ozval zvuk, jako když táhneš kámen po kameni a po chvíli se v chodbě objevilo několik potácivých postav. Lidi co tam byli začali křičet a utíkat ven, tak jsem utekl také. A právě v té chvíli jsem tam někde vytrousil své oblíbené kladívko. Takže tomu, kdo mi ho přinese, vyplatím 7 zlatých na ruku. Je sice malé, na průzkum složení kamenů a rudných žil, ale zase tam malé, aby jste jej někde přehlédli není. Ukáže mezi dlaněmi necelých dvacet coulů. Takhle velké, dřevěná rukojeť a hlavice z tmavého kovu. Pak si vzpomene co říkal Silivren. Mám tu vycpávané zbroje. Dvě a úplně nové. Ukáže do kovárny. Jedna za 3 zlaté a 5 stříbrných. Ale jestli chcete tu od ní, prosím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Souhlasně pokyvuji hlavou když mluví kovář. Určitě se po tom vaším kladívku podíváme , jestli přežijeme tak vám jej přineseme. Pro chodící mrtvoly je bezcenné , předpokládám že bude na místě kde jste jej zapomněl.Ale přeci jenom bych se zeptala ještě na jeden možná nepodstatná detail.Prý jste viděl nějakou velkou potvoru , která bylo dos nezviklá.Aspoň to mi říkal ten muž co tu dělá strážce. Podívám se tázavě na trpaslíka. Silvarene tu mojí zbroj můžeš mít za 27 stříbrných , není nová ale na tu chvilku než si pořídíš lepší bude stačit. |
| |
![]() | Před obchodem : Se spokojeným výrazem vyjdu ven, kde už také stojí stařec Brodo a hobit Elan. ,,Něco mi ke štěstí ještě chybí, ale na to je času dost.,, ,řeknu a rozhlédnu se po okolí. ,,Napadá vás ještě kam jít? A víte kde je ta holka se Silivrenem?,, Ať už je večer.. Nejraději bych šel zpět do hostince a pořádně se najedl.. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Tak Terazie se opět chopila slova, ale tentokrát to vypadá, že s úspěchem. Kovář, třebas nepříliš nadšeně, ale přece jen říká něco o tom, co tam dole viděl. Jako když táhneš kámen po kameni... že by se otevíraly kamenné dvéře... nebo víka hrobek? Což bylo jistě děsivé, ale pokud dobře poslouchám, tak neříkal nic o tom, že by je někdo vyloženě napadl. Jak kovář hovoří o kladívku, povídám: "Jistě, podíváme se po něm." Ahá, tak že by právě kvůli tomu kladvku byl kovář tak nevrlý? Při nejbližší příležitosti, kdy mě Terazie pustí ke slovu, se kováře zeptám: "A zaútočil tam na vás někdo?" Co se týče té zbroje: "Nó, to by bylo sice o něco levnější, ale když už ty peníze mám, tak si rovnou koupím novou." Pohlédnu na Terazii, pak na kováře a prohrábnu se v měšci. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dobře Pane, hned ji donesu. Odpoví Silivrenovy kovář a dojde do kovárny pro zbroj ![]() Tak, tady je. Je nová, v perfektním stavu a kdyby se nějak poškodila, tak ji můžu opravit. Zdarma, pokud to nebude nic velkého. Podá Silivrenovy zbroj a vezme si od něj peníze. Pak odpoví Terazii. No, byl tam docela zmatek a v těch poskakujících stínech jsem opravdu zahlédl něco většího. Takhle, ty chodící mrtvoly vypadali jako oživení skřeti. Vysocí jak já, ale za nimi bylo něco většího. Pravda. Trpaslík se zamyslí. No, něco jako kostra v plášti a rezavém brnění. Ale nejsem si tím zase tak jistý. Teda tím brněním ano, vypadalo staře, rezavě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Při slovech kováře mi v hlavě běží vše co jsem se naučila a vše co vím o různých nemrtvích. Zkuste si vzpomenout , byl ten v brnění večí než já? Napřímím se a odstoupím o krok od trpaslíka aby si mohl pořádně prohlédnout. A taky bych ráda prodala tu mojí vycpávanou zbroj, když tady pánovi není vhod. znalost nestvůr znažím se podle všech informaci určit co by to mohlo bít za nemrtvího. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Napočítám mince a předám je kovářovi. Vezmu si něho zbroj a odpovím: "Děkuji vám pěkně." Podržím si ji v rukou a prohlédnu si ji, líbí se mi, zdá se mi to jako moc pěkná práce, ale že se ve zbrojích nevyznám, zdržím se komentáře. Hodím si ji zatím na rameno a dál poslouchám referát z podzemí. I když se ani tak nezajímám o tělesné rozměry jednotlivých oblud, nýbrž spíše zvažuju, jestli bych v boji proti nim mohl použít něco ze svého řemesla (jak mě napadlo už v hospodě), a vzpomínám, jak se to dělá. |
| |
![]() | Před obchodem Před obchodem se s Jarikem sejdeme zase s Brodem. Tahle vesnice je opravdu malá. Na Brodovu poznámku nereaguji. Tak Silivren se jmenuje ten muž. „Ten říkal, že má namířeno do kovárny,“ odpovím Jarikovi, „a my jsme tam přeci ještě také chtěli jít,“ připomenu mu a vydám se hledat kovárnu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kovář zakroutí hlavou. Ne, ne. Byl vyšší než ty postavy před ním, ale jinak jako běžný člověk. Myslím, že to byl nějaký kostlivec. Tedy zahlédl jsem jen jeho tvář a to dost krátce, ale byla to jen lebka. Hmm... nebo maska v podobě lebky. Pak si tedy prohlédne vycpávanou zbroj, kterou má Terazie stále na sobě. Je starší, udržovaná. No, budu muset opravit pár drobností. Dal bych Vám za ni 22 stříbrných. Přeci jen se na ní budu muset podívat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Chvilku se odmlčí a je tiše přemýšlím co všechno jsem se dozvěděla. Odepnu přezky na brnění a sundám si jej a položím na zem. Začnu si upravovat šaty které se mi pomačkali díky utaženému brnění. Sice jsem si přestavovala tak 27 stříbrných ,ale když se dohodneme na 24 tak budu spokojená beztak asi ty peníze později u vás utratím.A ještě bych se ráda dozvěděla něco o tom chrámu a o těch co tam bylo pochování.Mohl by jste mi taky poradit kdo tu žije nejdéle? S nad i ten by si mohl pamatovat něco více a taky jestli ti dobrodruzi někomu neříkali co tam viděli nebo s kým se tam potkaly? Každá informace muže být důležitá. |
| |
![]() | Obchod a hostinec V obchode nakúpim, zaplatím, všetko si pekne v kľude prebalím a poskladám do torny a s poďakovaním a Apolónovým požehnaním odchádzam do hostinca. Tu si objednám nejaké jedlou krčmára a čakám na zvyšok. Medzitým si dohodnem s krčmárom izbu na prespatie. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tak to se dohodneme na 23 stříbrných. Že? Odpoví ti kovář. A to s tím chrámem? Už když se tu vesnice zakládala, tak tam ty ruiny byli. A vlastně donedávna jsme ani netušili, že je tam nějaké sklepení. To vlastně objevila až ta skupina dobrodruhů před vámi. Ani nevím, jestli se tím někdo místní zabýval, ale to by vám měl říct asi starosta. No, když ne on tak asi nikdo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Máš krátký luk ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
| |
![]() | U obchodu – Brodo, Jarik a Elan Když Brodo vyjde ven, jen vám kývne na pozdrav, přejde plácek se studnou a vejde do hostince. Elan se vydá ke kovárně a jen Jarik zůstane zatím na místě. V hostinci – Brodo a Taran Sariel Brodo vstoupí dovnitř a kromě hostinského tam uvidí nějakého muže ve vycpávané zbroji s lukem přes rameno. Když se mu pak hostinský začne věnovat, zamluví si pokoj a něco k snědku, než dorazí zbytek z obchůzky vesnice. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Postávám v kovárně, přes rameno mám hozenou zakoupenou zbroj, seberu ty louče, co jsem odložil, jako že už jsem připravený k odchodu. Na nic se neptám, poslouchám, co kovář odpovídá Terazii. Takže nic moc o těch budovách nevíme -- a asi toho moc nezjistíme, když to tady nikdo zřejmě nemůže pamatovat. "Však to uvidíme sami, až tam budeme... jestli odtamtud nebudeme pelášit se staženými půlkami," poznamenám. "Aha, starosta -- no však se s ním ještě dneska setkáme." |
| |
![]() | V hostinci Po vstupe sa dohodnem s krčmárom na jedle a spaní. Medzitým zaregistrujem novú tvár, hneď od pohľadu patriacich medzi tých, čo si chcú nechať na kožu vyryť zopár pekných jazjev. Prisadnem si k nemu. Vidím že sa tu na pomoc Randolu schádzajú ďalší odvážlivci. No nech ti Apolón dá pevnú ruku. (Vyvrátim oči dohora a chytím amulet do ruky). Som Brodo Zapálený a ak sa rozhodnete pomôcť tejto dedine, budem ja pomáhať vám prežiť stretnutie s nemŕtvymi. Prihovorím sa neznámemu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Cena nic moc ,ale přeci se nebudu sní tahat. Dobrá jsme dohodnuti. Podám kováři zbroj a vezmu si od něj peníze. Děkuji , to kladívko vám přineseme nebojte. Zatím se mějte. Silivrene jdu do hospody podívat se starostovi měla bych na něj pár otázek. Namířím si to rovnou do hospody. |
| |
![]() | Cesta do hostince : Elan mi řekl, že má namířeno do kovárny a já zprvu chtěl jít s ním, ale když jsem zjistil, že stařec Brodo jde zpět do hostince, změnil jsem názor. I tak jsem oba nechal odejít a v klidu jsem se pak osamocen vydal za Brodem. Když jsem dorazil do hostince, seděl už Brodo u stolu s nějakým cizincem a vedli nějakou řeč. Zatím jsem je nechal být a vyrazil jsem za hostinským. ,,Opět zdravím. Něco nového?,, , začnu konverzaci zcela normálně, ale poté se k hostinskému nahnu a tiše se zeptám : ,,Nevíte náhodou s kým se baví ten stařec Brodo? A nějaké informace o něm máte?,, |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Terazie vyřídí svoje záležitosti ohledně té zbroje, poděkuje kováři a svižně odkráčí. Zůstanu tam stát a povídám: "Prý: jdu do hospody podívat se... touhle dobou bych se šel do hospody spíš najíst a napít, ne podívat." Podívám se kolem, pak pohlédnu na kováře. "No nic. Nebudu vás dál zdržovat, taky půjdu. Děkuju vám. Tak -- ať se vám dílo daří. Sbohem!" Ještě se podívám, jestli jsem tu nenechal ležet nějakou ze svých věcí, a odejdu směrem k hostinci. Nespěchám, takže tam Terazie určitě dojde dřív. Proto taky popis svého příchodu do hostince ještě odložím. |
| |
![]() | V hostinci – Brodo, Taran Sariel a Jarik Brodo si přisedne k cizímu chlapu a snaží se zavést nějaký rozhovor. Bohužel, zatím neúspěšně. Muž vypadá zamyšleně a pomalu upíjí ze svého korbele. Pivo. Po chvíli vstoupí i Jarik a po přehlédnutí situace si jde pokecat s hostinský. Nového? Jen tamhleten chlap. Prý se také chce přidat. Hmm... Jmenuje se nějak Taran něco.. Pak se tedy hostinský skloní trochu níže, ale i tak se jeho hlas nese prázdnou hospodou. Asi moc šeptat neumí. Nevím, stařík před chvílí přišel a představil se, ale odpověď zatím nedostal, nebo jsem ji neslyšel. Pokrčí rameny a utírá nějakou misku. Chtěl jsem se zeptat, kdy hodláte vyrazit? Jsem si myslel, že se do toho dáte ihned. |
| |
![]() | Kovárna – Terazie, Silivren a Elen Zbroj a příslušný obnos změní majitele a pak se Terazie otočí a odchází na jih do hostince. Silivren si pobere věci a trpaslík si odnese vycpávanou zbroj do kovárny. Když se rozhodne k odchodu, tak Terazie má již docela náskok a u prvních domů se setkává s tím hobitem. Elen se jmenuje. Ten míří opačným směrem. Asi ke kováři. |
| |
![]() | V hostinci : Hostinský Silas mi odpověděl, ale že by to bylo taktně, to se řící nedalo. Ani jsem si nevšiml, zda náš rozhovor Brodo a ten...Taran slyšeli, ale předpokládal jsem, že ano. ,,Tak děkuji. A pokud jde o mě, vyrazil bych už dávno. Pokud nevyrazíme dnes večer, tak doufám, že mi seženete někoho na nějakou tu partičku nebo kostky. A taky nocleh u vás.,, ,řeknu a vydám se směrem k Brodovi. ,,Opět zdravím Brodo. Představíš nás?,, ,zeptám se a aniž by mi někdo nabídl židli, posadím se k nim. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Aaaa malí muž.Pospěš si ještě dneska vyrazím.Nerada bych to odkládala na zítra. Potom se otočím a rychle jdu do hospody. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Jarik se nakonec rozhodne se mnou nejít. Ať si dělá, co chce. Vydám se tedy ke kovárně a cestou potkám tu ženu, která se nejspíše z kovárny vrací, protože ve věži už byla. Zase malý muž? Vždyť už jsem se jí představil. A ještě mě bude popohánět? „Jmenuji se Elan,“ poznamenám kysele, „Počkej, pokud jsi byla u kováře, tak jak to tam probíhalo? Domluvila jsi se s tím trpaslíkem na nějaké koupi?“ zeptám se, protože si pamatuji, jak Silas říkal, že je nějaký nerudný. |
| |
![]() | Cestou do hospody Po cestě potkám hobita, jehož jméno nevím nebo jsem zapomněl, ale vím, že půjde taky s námi. Byl v hospodě a dohadoval se o odměně, a pak jsem ho potkal znova u Lilandy. Nemám v úmyslu se tu s ním vybavovat (od toho je hostinec), ale zastavím se a povídám: "Tak co, do kovárny? Teď jsme tam byli. Kovář nebyl moc nadšený, že ho zdržujeme, ale nebylo to s ním tak hrozné. Dokonce nám i něco řekl, o tom snad ta Terazie večer poví všem. Já už půjdu zpátky do hostince." |
| |
![]() | Ke kovárně Ta žena na moje otázky nereaguje a klidně si pokračuje dál do vesnice. Tak ta je nepříjemnější než jsem si myslel. S tou asi nebudu dobře vycházet. Vždyť ještě ani neznám její jméno. Pokračuji dál a potkám Silivrena, o kterém jsem si jistý, že v kovárně byl. „Jo, jo do kovárny,“ přitakám. Aniž bych se ho musel ptát, řekne mi, jak to probíhalo. No, takhle to má ve skupině vypadat. „Děkuji za informace a jinak, já se jmenuji Elan,“ poděkuji a představím se mu, poté už mířím přímo do kovárny. |
| |
![]() | V hostinci Chvíli po tom, co si Jarik sedne k Brodovi a tomu novému, přijde ke stolu hostinský a položí na desku kožený kalíšek a tři kostky. Tak, jestli si chcete zahrát, tak můžeme. Mám tu kostky. Znáte pravidla? Zeptá se vás, ale myslí zřejmě jen Jarika. V tu chvíli vrznou dveře a do hostince vstoupí Terazie a po chvíli i Silivren. Ehmm... Takže, zkusím je vysvětlit. Kostky se dají do kalíšku, zatřepeš s ním a obrátíš ho na stůl. Pak se ukáže co padlo. Takhle to udělá každý. Vyhrává nejvyšší kombinace. Bere bank. Pokud bude hrát více lidí, třeba 6, tak vyhrávají dva nejvyšší hody. Vyšší bere dva díly a ten druhý jeden díl banku. Sázka je pro každého stejná. Buď peníze nebo cokoli jiného o stejné hodnotě. Hostinský se podívá na Jarika. Je to jasné? |
| |
![]() | V hostinci : Ještě dříve, než mi Brodo nebo cizinec odpověděli, dorazil k našemu stolu opět Silas. Bez řečí kolem hodí na stůl kostky a nabídne nám hru. ,,Hohooo, konečně nějaká akce!,, ,zvolám nadšeně a začal jsem si mnou ruce. ,,Jasný, pravidla chápu. Kolik je minimální a maximální sázka?..Pro začátek bych si vsadil zlaťák. Doufám, že máte na dorovnání. Hahaaa... Ale pokud je to na vás velká částka, tak se domluvíme.,, |
| |
![]() | Hostinec Vstoupím do hostince.Venku je lépe ale co snad brzo vyrazíme Rozhlídnu se a rovnou si to zamířím ke stolu kde sedí hostinský a něco vysvětluje tomu divnýmu člověku co se ptal furt na hazard. Dobrý starosto jak se vám daří. zatvářím se nevesele při pohledu na kostky. Hazard metla lictva , kdyby jste tak děli něco užitečné ho.Že to tu dovolíte ? Asi je to tu normální , měla bych na vás ještě pár dotazu co se týká toho chrámu a taky bych se potřeboval někde převléci abych nešla jen v šatech. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Je to velký přízemní dům a na jihu má prostorný přístřešek, kde stojí kovadlina a v rohu malá tavící pec. Na tyčích u stropu vidíte sem tam pověšené nářadí a u stěny domu hromadu dřeva a pytle s dřevěným uhlím. Výheň stojí nedaleko kovadliny a je téměř vyhaslá. Když se přiblížíš, z domu vyjde ramenatý trpaslík a zvědavě si tě prohlédne. Otevřenými dveřmi za ním vidíte nějakou větší místnost s nářadím, lopatami a na stěně zahlédnete vyset dřevěný štít. Více toho není vidět. Trpaslík se postaví vedle kovadliny, dá si ruce v bok. Zdravím. Potřebujete něco? Nevypadá to, že by měl nějakou špatnou náladu. |
| |
![]() | V hostinci Hostinský se podívá na Jarika. Tak to ne. Zlaťák je spousta peněz, do toho nejdu. A myslím, že nikdo ve vesnici také ne. Běžně tu hrajeme zhruba o 5 měděných až po stříbrňák nebo dva. |
| |
![]() | Hostinec : Moje sázka byla - jak jsem předpokládal - vysoká a hostinský mě na to hned upozornil. ,,V pohodě..Tak se můžem dohodtnout na jednom stříbrňáku? Ať to není hra o drobné.,, Pak vstoupila do hostince i naše společnice, která se do teď ani nepředstavila. A navíc má hned řeči, že si krátíme čas kostkama. Ta je ale protivná.. ,,Když tě hazard nebaví, tak ho nehraj a nekaž hru ostatním...Cizinko.,, ,otočím se na ní neodpustím si i jízlivou poznámku. Pomalu tady káže, co se sluší a co ne a neumí se ani představit. ,,Tak co, Brodo? Budeš taky hrát? A ty, přiteli?,, ,zeptám se starce i muže po jeho pravici a hodím na stůl jeden stříbrňák. |
| |
![]() | V hostinci Ano, za stříbrňák si zahraji. Ale jen pár her, musím také něco dělat. Večeře se sama neuvaří. Hostinský si také přisedne a z váčku vyndá na stůl pět stříbrných a jeden přišoupne doprostřed stolu k tomu Jarikovu. Přidá se ještě někdo? Ve dvou to není tak zajímavé. |
| |
![]() | Hostinec Prisadol som si k chlapíkovi, ale zdá sa byť zahĺbený do seba, tak neruším jeho meditáciu. Do toho dôjde Jarik a pýta sa na chlapíka. Uškrniem sa na neho a odpoviem. No vidí sa mi, že tuto dobrodruh sa hlboko zamýšľa, či by sa mal pustiť do tejto úlohy a nedá sa vyrušovať zo svojej meditácie. Takže neviem kto to je, ostatne ako okrem teba som ešte nepostrehol žiadne meno tuto sa zhrnúvšich dobrodruhov. Krčmár prinesie kocky. Pozerám, ale nejavím známky chuti pridať sa do hry. Dôjde aj HRRR dáma, a hneď je hŕŕŕ´do odsudzovania kratochíľ bežných v týchto končinách. Asi to bude jej povahový rys, vyvrátim oči do hora. Na Jarikovo pozvanie do hry sa iba pousmejem a zakrútim záporne hlavou a iba pozorujem chystajúcu sa partiu. |
| |
![]() | V hostinci Takže už nikdo. Škoda. Povídá hostinský a nasype kostky do kalíšku. Na, začni. Pošoupne kalíšek po stole Jarikovy. Takže kdo má víc, bere ty 2 stříbrné. |
| |
![]() | V hospodě Sedím v hostinci a přemýšlím jak se tak říká o nesmrtelnosti chrousta. No, vpravdě řečeno, přemýšlím co teď dělat. Lidí vstupujících do hospody si nevšímám, i moucha lezoucí po desce stolu mi přijde zajímavější než další banda štamgastů. Najednou si uvědomím, že si ke mě někdo přisedl, s největší pravděpodobností na mě i mluvil. Omlouvám se, přemýšlel jsem. Já jsem Taran Sariel, a vy? To, že se předtím představil jsem samozřejmě přeslechl. |
| |
![]() | Už taky v hostinci Otevřu dvéře hospody a vkročím do místnosti. Rozhlédnu se kolem a vidím, že mnozí z naší skupiny tu už jsou. Skupiny? Eh, no, to se uvidí, jak to dopadne -- zatím na sebe spíš tak nedůvěřivě koukáme... Koukám, že ten chlapík, co chtěl hrát hazardní hry, zjevně ukecal hostinského, když s ním nikdo jiný nechtěl hrát. Brodo si sednul k jakémusi němému nebo zamyšlenému hraničáři, anebo hraničář si sednul k němu. Zamířím k témuž stolu a zeptám se starého muže, jestli smím přisednout. Pokud ano, složím vedle stolu na zem všechno, co s sebou táhnu, a usednu na židli. Brodovi povím: "Díky. Vaše jméno už jsem slyšel, ale nevím, jestli jsem se při tom všeljakém šoupání a přesouvání vám představil. Jmenuju se Silivren." Měl bych i nějaké svoje věci na starost, ale teď se tady posadím a počkám, třeba se konečně sejdeme všichni na jednom místě. Hm, docela bych si dal korbel, ale počkám, až se hostinský zvedne od hry. |
| |
![]() | V hostinci : Hostinský se stříbrňákem za hru souhlasil a u mě se objevil úsměv na tváři. Podíval jsem se na ostatní, ale vypadalo to, že nejeví o hru zájem. Cizinec dlouho chvíli nejevil zájem ani o nás - jakoby myšlenkami jinde. To se také potvrdilo, když po slovách Broda konečně promluvil. ,,Těší mě, Tarane. Já jsem Jarik. Co tě do této hospody přivedlo? Jen jídlo a chlast, nebo něco jiného?,, S těmito slovy se ozvali dveře a do hospody vkročil u muž z naší družiny, jehož jméno jsem také ještě nezaslechl. To se změnilo záhy, když si k nám přisedl a představil se. Hodil jsem kostkama a odkryl kalíšek. ,,Hmmm, tak to nevypadá dobře.. Jen devět. Jste na řadě Silasi.,, ,řeknu a posunu po stolu kostky k němu. Ať už vyhraju nebo ne, jsem rozhodnutý si zahrát minimálně ještě jednu hru. |
| |
![]() | V hostinci Do hostince jste se sešli již téměř všichni, jen ten malý hobit chybí. Chlap u stolu se již zapojil do rozhovoru a hostinský se na něj také obrátí. Nechceš si také párkrát zahrát? Je to jednoduché. A pak se věnuje Jarikovu hodu, který, když zvedl kalíšek a ukázal kostky oznámil součet devět. Ale to ne. Povídá hostinský. Hodil jsi 6, 2 a 1. Takže nejvyšší je 6. jinak nemáš nic. Tady to nesčítáme dohromady. Dívej. Vezme kalíšek, hodí do něj kostky, zatřepe a otočí je na stůl. Když kalíšek zvedne, vidíte 2, 1 a 2. Hostinský ukáže na kostky. Vidíš, mám dvě dvojky. Takže jsem vyhrál. Kdyby mi místo jedné přišla třeba čtyřka, tak bys vyhrál ty, protože máš šestku. Hostinský sebere oba stříbrné a pak jeden vrátí doprostřed stolu. Ještě? Rozumíš pravidlům? Přidá se někdo? |
| |
![]() | Hra V hostinci to konečne ožíva. Prebral sa aj nový chlap Taran, došla Hrrr deva, aj keď vzápätí odišla, došiel Silivren, rozbehla sa hra v kocky. Je to tu úplne iné ako v chráme, ale začínam pociťovať k tým mladým určité sympatie. Otočím sa na Tarana. Ja som Brodo a som kňazom boha Apolóna (chytím amulet do ruky a vyvrátim oči do hora). Prišiel som na výzvu tuto pana krčmára a ľudí z tejto dediny a na pokyn nášho veľkňaza,aby som pomohol odvrátiť zlo čo sa tu začalo rozširovať. Vidím tu dosť dobriodruhov, ktorí si chcú overiť svoje sily v danej skúške, čo je len dobre. Ale sily sa hlavne u mladých veľmi preceńujú, a tak som tu, aby som pomohol, uzdravoval a liečil. Odpoviem a sledujem so záujmom, až sa čudujem sám sebe hru. |
| |
![]() | V hostinci Svráštím čelo a hlavou nesouhlasně zavrtím když vidím jak starosta prohrál. To byla určité náhoda měl by jste to zkusit ještě jednou , ale nejdříve bych si půjčila klíč od pokoje ráda bych se převlíkla než půjdeme do toho chrámu a také bych měla ještě pár otázek jestli nevadí ? Posadím se vedle na lavici. |
| |
![]() | V hostinci Jo, jistě. Odpoví Terazii hostinský, sáhne do kapsy a podá ji bronzový klíč. Ve trojce je volno. Ráno jsem tam uklidil. Až se tedy vrátíte, povím vám, co budu vědět. |
| |
![]() | V hostinci : Na Silasův dotaz, zda si také zahraje, Taran nereagoval a tak jsem se opět nahnul přes stůl a sebral kostky do kalíšku. Se zájmem sleduji Silase, jak dívce podává klíč od pokoje. Poté se už neudržím, postavím se a zadívám se dívce do očí: ,,Nezlob se na mě, ale marně jsme se tě několikrát ptali na jméno. Přijde mi na dívku docela neslušné se nepředstavit, spíš, když se tě ptáme už po několikáte. Takže znovu. Mé jméno je Jarik a tvé?!,, Tázavě se podívám a čekám na její reakci. Mimoděk zatřesu kalíškem, položím ho na stůl a odkryju kostky. Zkontroluji si svůj hod, ale stále se nehodlám posadit, dokud mi dívka neodpoví. ,,Tak mám opět ty samé hody, Silasi. Šest,dva,jedna. Jsi na řadě.,, |
| |
![]() | V hostinci Hostinský si vezme kalíšek a kostky a zamíchá. Pak jej překlopí na stůl a zvedne. 3, 1 a 3. Ale ale, koukám, že dnes nemáš moc štěstí Jariku. Přešoupne tvůj stříbrňák z prostředku stolu ke své hromádce. |
| |
![]() | V hostinci Vezmu klíč od starosty a strčím si jej s úsměvem do dekoltu. Děkujimile se usměji Když se chci zvednou tak se zvedne i ten divný výškou mě rovnající chlap a oboří se na mě. Mile se na něj usměji a jen koketně zamrká řasami. Ach opravdu? teatrálně sepnu ruce Nejsem si vědoma , že by jsi se ty mě na něco ptal. Zazubím se Ale jestli to uklidní tvoji chlerickou zvědavost tak mě říkají Isinhrt jestli to vůbec dokážeš vyslovit. Potom se na patě ladně a rychle otočím a rychlímy kroky vyrazím do pokoje , bez nějaké rekce na případnou odpověď. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Přicházím do kovárny a prohlížím si stavení. Snad všechno nevykoupili a koupím něco, co se mi bude hodit. Pozdraví mě trpaslík stojící u kovadliny. Nevypadá, že by byl nějaký nerudný. Ale přesto bych mohl zkusit, aby byl ke mně trochu přívětivější a zkusit na něj promluvit jeho jazykem. Jenom abych něco nezvoral. „Zdravím, mistře trpaslíku,“ začnu větou, kterou jsem se naučil jako jednu z prvních a myslím, že bych v ní neměl udělat chybu, „rád bych se podíval na Vaše zboží,“ přejdu raději zpátky do jazyka mně bližšímu. hod: 8 |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík se zatváří překvapeně a pak se lehce ukloní. Také vás zdravím. Odpoví ti trpasličtinou a pak pokračuje běžnou řečí. Potěší slyšet rodný jazyk, i když jej potřebujete ještě cvičit. Ukáže okolo sebe a i do kovárny. Podívejte se jak je libo. Nemám toho moc, ale je to kvalitní. Přeci jen je to tu vesnice a více než zbraně je potřeba nářadí, hřebíky a podkovy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Výborně, tak to zafungovalo. A teď už jsi jen vybrat, co chci. Rozhlížím se po kovárně. „Hmm, máte pravdu, samé kvalitní zboží,“ pochválím trpaslíkovu práci, „tak já bych si vzal jednu dýku a dva vrhací nože a ještě prak,“ na chvíli můj zrak spočine na vycpávané zbroji. Nebudu se hnát nikam dopředu a žádnou zbroj snad potřebovat nebudu. „A ještě bych se Vás chtěl zeptat, zda by jste neměl nebo mi nevyrobil nějakou vrhací kotvu se čtyřmi háky, kterou bych si mohl přidělat na provaz?“ |
| |
![]() | Hostinec Hned jsem vás měl za kněze. To oblečení to tak trochu prozrazuje. A snad si také něco vydělal... pomyslím si. Když vysloví jméno svého boha, předvede nějakou okázalou modlitbu nebo co. Mám co dělat, abych se nerozesmál. No co, každý je nějaký. Od knězů se očekává obrovská zbožnost, takže co čekám? Potom na mě promluví ten druhý. Tak, slyšel jsem o tom co tuhle vesnici postihlo a myslel jsem, že bych mohl být nějak nápomocen. Ano, zahrál bych si také. řeknu a vsadím si stříbrňák. |
| |
![]() | Hostinec Po chvilce opět sejdu po schodech dolu ho hostince.Modré šaty má překryté krásnou novou koženou zbrojí.Do široka se usmívám a pyšně si to vykračuji k místu kde jsem před chvilkou seděla. Hrdě se posadím a uculím se na Jarika. Jak mi to sluší? a začnu si plést copánky Pane starosto ještě bych měla pár otázek.Ráda bych věděla co nejvíc o tom chrámu , prý jste tu nejvěčí pamětník, tal by jste mohl vědět kdo tam je pochovaný a proč zanikl? Jestli tam není nějaké kletba.A taky co vám řekla ta předchozí družina co tam viděli a co tam podkaly a našly. je to celé nějaké divný. |
| |
![]() | V hostinci Hra pokračuje dále. Další kolo vyhrál opět hostinský, protože Jarikovy padlo 3,4 a 5, kdežto jemu 5,6 a 4. Sice žádná kombinace, ale 6 to vyhrála. Jarik ale dostal svůj stříbrňák zpět v následující hře. Oběma nepřišlo nic a tak Jarik vyhrál na 6-tku. Když již chtěl hostinský končit, ozval se Taran, že si také zahraje. Dobře, ale jen jednu hru, mám práci. Oba vsadí po stříbrném a hostinskému padlo 4 a dvě trojky. Taran ale vyhrál, neboť měl pár 6-tek a 1. Takže vyhrál stříbrňák. Pak se vrátí ze shora Terazie a začne se vyptávat. Dobře, tak počkejte chvíli, dojdu se napít a pak ti odpovím. |
| |
![]() | V hostinci Sedím u stolu vedle Broda a koukám, jak ten Jarik s hostinským hrají vrchcáby, no do toho se přidal ještě ten Taran, ještě že hostinský prohlásil, že už další hru nehraje, jinak by začal hrát i ten kněz. Přemýšlím, co asi tak tam dole budu dělat, jestli moje síla bude k něčemu platná. Pak se chvíli přehrabuju ve vaku. Vtom shora přiletí Terazie a začne se zase dotazovat. No jo, to ona se na něco ptá pořád, a přitom, jak jsem právě zaslechl, když se někdo ptá jí, jen krátce odsekne, a navíc ještě pozpátku. Vypadá to ale, že nám hostinský něco řekne, tak nechám toho přehrabování a nastražím uši. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Uvnitř kovárny položí trpaslík na jednu z beden dýku ![]() ![]() ![]() Dobře, todle bude za dva a půl zlaťáku. A ta kotva, to tu nemám, ale mohl bych to vyrobit tak za ´hodinu nebo dvě. Viděl jsem to v loděnici v Dolním Randolu, jak s tím zachytávali plovoucí klády. Nikdy jsem to nevyráběl, ale mohl bych se o to pokusit. Nevypadalo to nijak obtížně. Takže pokud by jste to chtěl, stálo by to asi 4 stříbrné. Odpoví ti kovář na dotaz a čeká, jestli souhlasíš s cenou za zbraně a jestli tedy budeš chtít vyrobit i tu kotvu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak nakonec seženu všechno. „Děkuji, tak to se určitě domluvíme, za hodinu bych se tu stavil. Tady máte peníze už i za tu kotvu,“ položím na bednu 2 zlaté a 9 stříbrných a uklízím si zatím nakoupené zbraně za opasek. „A ještě bych se zeptal, jestli nemáte nějaké kovové kuličky, nebo jakékoliv zbytky železa, které by se daly použít na vrhání z praku? Pokud ano, tak až se vrátím pro kotvu, tak bych si je rád vzal.“ Počkám na odpověď a pokud mi už trpaslík nebude nic chtít, vydám se zpět do Lilandina obchodu. Ještě si s ní zkusím promluvit o tom náčiní a také potřebuji koupit něco na střely do praku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík si od tebe vezme peníze za zboží i na výrobu té kotvičky. No, do toho praku se dávají oblázky. Železo je docela drahé, aby se s ním dalo takhle plýtvat. Kamení najdeš všude. Odpoví ti na dotaz. Navíc, bys potřeboval něco jako železné koule nebo něco takového a to se strašně špatně vyrábí. Když už máš nějaké zbytky, tak jsou většinou hodně hranaté a mají ostré hrany. To by se ti za chvíli ten prak potrhal. Navíc bys to stále musel tahat sebou. A je to docela váha, nosit 20 až 40 mincí železa v torně. Podle mě je jednodušší, když je potřeba nějaký kámen prostě sebrat. Pak se ještě dohodnete, že ta kotva bude tak za hodinu nebo spíše za dvě. A vydáš se do centra vesnice. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro „Dobře, dobře,“ přitakám, když mi trpaslík odpoví. Tak toho asi ještě tolik nevím, jak jsem si myslel. Odcházím z kovárny s tím, že se sem za jednu až dvě hodiny vrátím. Dojdu do centra vesnice a odtud se vydám opět do Lilandina obchodu. Vejdu a začnu mluvit: „Dobrý den, tak jsem tu zas. Zjistil jsem, že ještě budu něco potřebovat. Vzal bych si támhleten pytlík. A pak bych se chtěl ještě zeptat, zda by jste neměla nějaké kratší kožené pásky, na kterých by byla pouzdra na zasunutí nože? A také ještě jedno pouzdro na dýku. Támhle vidím i nějakou kůži, tak bych Vám případně i zaplatil, kdyby jste mi to vyrobila, to by bylo nejlepší. Nebo nevíte o někom, kdo by tohle vše měl?“ |
| |
![]() | V hostinci : S hostinským jsm další dvě hry prohrál a vyhrál až tu poslední, čvrtou hru. ,,No...sakra... Ale gratuluji vám, snad se mi podaří peníze získat někdy zpátky,, ,usměji se hořce. To už se k nám vrátila dívka, která se nám mezi hraním kostek sarkasticky představila jako Isinhrt a zeptala se mě, jak jí to sluší. ,,Vypadáš jako předtím, jen máš na sobě jiné hadry,, ,odpovím nepříjemně a naoko nabubřele, ale po chvilce se usměji. ,,Dělám si srandu, sluší ti to.,, Pak hostinský shrábne kostky a odejde za pult se napít, že nám ještě zodpoví nějaké otázky, které zajímají právě Isinhrt. Rozhlédnu se po hostinci a zjistím, že jsme zde všichni, až na toho hobita Elana. ,,Je dobře, že jdeš s námi, Tarane. Každá ruka navíc se jistě bude hodit.,, ,řeknu a opřu si hlavu do dlaní s loktem na stole a čekám na hostinského, než k nám zase dorazí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jo, jeden plátěný pytlík za 2 měďáky. Dobře. Položí předmět ![]() Jinak, co se týká těch různých kožených věcí. Tak na výrobu všeho možného se potřebuješ naučit práci s tímto materiálem (Dovednost – Práce s kůží a látkou). Pak si v podstatě můžeš téměř vše vyrobit sám. Jen pár drobností, nějaké to náčiní nebo alespoň šicí potřeby a materiál. Buď obyčejná kůže, třeba zaječí a nebo něco kvalitního. Ale taková se používá na zbroj či boty. Na vaky, měšce nebo třeba plášť stačí nějaká látka nebo méně kvalitní kůže. |
| |
![]() | V hostinci Hostinský se po chvíli vrátí a plným korbelem a posadí se za stůl. Takže jste tu asi všichni. Tedy až na toho hobita, ale tomu to pak snad zopakujete, abych to nemusel říkat znova. Pokud tedy přijde. Napije se z korbele. Tedy jak bych jen začal? Vydržte, zkusím si to nějak srovnat v hlavě. *********** Pokračování bude následovat... |
| |
![]() | V hostinci Takže, začneme asi trochou historie. Naše vesnice je tu nějakých třicet let. Už předtím tu byl malý lovecký a dřevorubecký tábor, ale jen pár let, maximálně jedno desetiletí. Ty ruiny na severu jsou starší, mnohem starší. Slyšel jsem, že je to tam zbořené už sto let. Odhadem. Jednou nebo dvakrát do roka sem zavítá jeden starý poutník. Nějaký mnich jménem Alfonzo a ten pak vypráví příběhy z cest, zajímavosti o okolí a o místech po kterých putoval či o nich slyšel. Ten o těch ruinách vyprávěl. Nějaký kult jednoho ze starých bohů. Jméno si bohužel nepamatuji, myslím že začínalo na A nebo E. Prý tu v okolí byl nějaký magický kruh nebo zřídlo moci. To zaniklo nedlouho po zkáze chrámu. Ani nevím, jestli to byla nějaká přírodní pohroma, nebo útok. Po těch letech se tam našli akorát kamenné hroty šípů a ty tam můžou být od kdo ví kdy. Když tu vznikl ten tábor a poté vesnice, občas tam lidé chodili a hledali něco užitečného, ale nikdy nic zajímavého nenašli. Tedy kromě nějakých střepů od nádob a kousků kamenných tabulek a nějakými rytinami a pokryté starými runami. Prý je to staré písmo elfů, tedy jeho předchůdce. Pokud vím, elfové mají jako trpaslíci běžné písmo, tak i runy. Akorát že trpaslíci to stále běžně používají, ale elfí runy jsem snad neviděl. No a todle je prý jeho předchůdce. Hostinský se na chvíli odmlčí a napije se. Co se týká té předešlé družiny, tak ti tam asi nic nenašli. Jak jsem říkal, podařilo se jim najít vstup do podzemí, prý byl chráněn magií, ale ta časem zeslábla. Snad proto jej našli. No a pak uvnitř nalezli několik oživlých mrtvol a jednoho kostlivce. Jinak nic. Jo, vlastně i ghúl tam byl, ale toho také zabili. Jeden z nich prý narazil i na takové ty létavé nafialovělé koule s cancourky. Nevím jak jim říkal, ale prý jej popálili blesky než je pozabíjel. Pak už nic. Když jsme tam byli my, tak jsme také nenašli nic zvláštního, tedy do té doby, než nás napadli ti oživlí skřeti nebo co to bylo. Už nevím, možná jsem na něco zapomněl. Se ptejte, jestli vás něco napadne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Magické tvory co chrání poklady. Tedy asi... Dokáží vysílat nafialovělé výboje, nebo blesky, které oběť usmrtí. Vyskytují se ve skupinách, pak jsou opravdu nebezpeční. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Magické tvory co chrání poklady. Prý z nich srší nějaké výboje. Ale podstatné je, že se z jejich těl dá získat magenergie. Tedy, pokud jsou jejich těla v jednom kuse. Což bývá problém, protože jsou hodně lehcí a křehcí. Pokud by se ti podařilo nějakou řasnatku získat a dostal by ses do dobře vybavené laboratoře, mohl by jsi ji zpracovat a získat nějakou tu magenergii. Z jedné se dá získat okolo 10 mágů. |
| |
![]() | V hostinci Pri hre sa konečne zišli mladí dobrodruhovia dokopy, krčmár si našiel čas a pustil sa do rozprávania pekne zo široka. Počúvam a pohľadom kĺžem po tých mladých tvárach, snažiac sa zistiť či ich to odradí, alebo navnadí. Sám ale nevyvíjam žiadnu iniciatívu. Nie som tu od toho, aby som hnal družinu do záhuby, ale aby som im pomohol radou, liečením, zdvihol im morálku, keď to bude potrebné. Preto sedím a čakám ako sa k tomu postavia. Každopádne ma napadne jedna otázka a tak pre povzbudenie, či odradenie, to dopredu neviem odhadnúť sa opýtam. Ja by som sa opýtal na jednu vec, obrátim sa na krčmára. Neprenasledovali vás tie potvory, alebo ako ste im unikli tak, aby ostali kde sú? Použili ste nejakú mágiu? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro „Děkuji,“ položím 2 měděné mince na pult a pytlík si přivážu k opasku. „Děkuji za informace,“ řeknu ještě a pak přejdu ještě jednou k tématu zlodějské náčiní, „chtěl jsem se ještě zeptat na to náčiní, které jste mi nabízela. Kdybych Vám za něj teď dal větší sumu, než jakou cenu ve skutečnosti má a nějakou nešťastnou náhodou bych Vám nedonesl tu desku, tak na tom přeci můžete jen vydělat. Ale já Vám tu desku přinesu a Vy by jste mi můj peněžní obnos vrátila.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Lilanda si od tebe vezme 2 měďáky a pak se opře o pult. Je mi jasné, že by to nejspíše bylo výhodné, ale ne. Pokud najdeš tu destičku, dostaneš to vybavení. Navíc co se týká jeho ceny. Hmm... Pochybuji, že tady v pohraničí nějaké kvalitní seženeš, pokud vůbec. Takže cena nemusí odpovídat tomu, co znáš z města. Destičku za nářadíčko, to je má nabídka. Ber nebo nech být |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak tady asi nepochodím. „Dobře,“ odpovím a otáčím se k odchodu, „jsme tedy domluveni. Ještě jednou Vám za všechno děkuji a nashledanou,“ s tím opouštím obchod. Na návsi zamířím k hospodě a při tom koukám po zemi po nějakých hezkých kamíncích do praku. Pokud bych nějaký takový našel, tak si ho vložím do právě nabytého váčku. Chci jich posbírat maximálně pět. Když dojdu ke dveřím hospody, otevřu je a vstoupím dovnitř. |
| |
![]() | V hostinci Než stačí hostinský a starosta v jedné osobě odpovědět Brodovi, vrznou dveře a do hostince vstoupí malá postava. Když dojde do míst, kde je více světla, vidíte, že je to ten hobit. A, vidím, že jste již všichni zde. Povídá hostinský. Doufám, že mu někdo zopakujete, alespoň zhruba, co jsem teď vyprávěl. Nechce se mi to opakovat znova. A co se týká Vašeho dotazu, Pane Brodo, tak jsme prostě vzali nohy na ramena a za sebou zabouchly dveře. Usměje se. Tedy ne dveře, ale poklop, který kryje vstup a schody do podzemí. Jak se z venku otvírá, to netuším, my použili krumpáč. Zato zevnitř je hned v první místnosti na stěně spínač. Je docela ukrytý, ale omaloval jsem ho křídou, tak ho uvidíte. Ten ten poklop zevnitř otevírá, ale mechanismus nebo kouzlo, které otevření zajišťuje, je takové líné a nebo již trochu porouchané. Někdy se zasekne a nejde, jindy otevře hned. Raději nechte za sebou otevřeno, my to jistili opřeným krumpáčem. |
| |
![]() | V hostinci Postavím se tak aby mě všichni viděli. Myslím že informací máme dost a že se už asi nic zásadního se nedozvíme .Nemá cenu tu sedět a tlachat o tom či onom. Zvedejte se vyrážíme , vše si řekneme cestou. Pootočím hlavu k starostovi.Mockrát vám děkujeme za pohostinost a informace ,ale ještě bych vás poprosila o maličkost .Jestli by mohl k chrámu přijed za pár hodin vůz pro případ že by byl někdo z nás raněn nebo nedej buch mrtev. A kdo chce jít tak vyrážím , cestou se jen zastavíme pro krumpáč.Otočím se a rychlím krokem vyrazím ven z hospody a rovnou k obchodnici. |
| |
![]() | V hostinci : Hostinský dovyprávěl celý příběh až do našeho příchodu, když se otevřeli dveře a do hostince vstoupil poslední z naší výpravy - hobit Elan. ,,No konečně. Kde se flákáš? Čekáme na tebe a dlužíš mi dva stříbrné, které jsem při čekání na tebe prohrál.,, ,řeknu vážně a s kamenou tváří. Pak se postavila dívka, která se nám představila jako Isinhrt a razantně nám oznámila, že je na čase vyrazit. ,,Souhlasím... , podrbu se stydlivě za krkem, .. Jen jsem ještě nebyl v kovárně. To ta má pohodlnost. Prodá mi někdo z vás něco z vašich zásob? Pokud ne, tak ještě vyrazím do kovárny. Buď na mě počkejte tady, nebo u Chrámu. Doženu vás hned.,, Hned si hodím tornu na záda a jdu co nejrychleji ke dveřím, abych se vyhnul nadávkám, jak jsem nezodpovědný, že tu hraju kostky místo abych si dal do pořádku své vybavení. I ve dveřích mám ale nastražené uši, pokud by se někdo ozval s tím, že mi něco prodá. |
| |
![]() | V hostinci Když se míjím s Jarikem ve dveřích jen nesouhlasně zakroutím hlavou. Hazard a chlast a příprava na cestu vázne.Měl by si tě vzít do parády nějaký kněz a a naučit tě zodpovědnosti.Sežeň krumpáč nebo páčidlo , mi jdeme rovnou. Místo do obchodu rovnou zamířím ke svatyni. S kým jsem se to dala dohromady, to nedopadne dobře. |
| |
![]() | Hostinec Přijdu do hostince zřejmě poté, co nám hostinský Silas ještě něco říkal. No, tak to snad to nebude nic důležitého. Tak zřejmě zase vyprávěl něco o jejich slavné výpravě do podzemí. Promluví na mě Jarik a tak mu odpovím: „Nikdo neříkal, kdy se tu máme sejít, prostě jsem se jen chtěl dobře připravit.“ To, že jsi prohrál je jenom tvůj problém. Tak to jsem myslel, že s ním budu vycházet nejlépe. Nejsympatičtější mi tu zůstává asi Silivren, ale s tím jsem ještě neměl moc příležitost pohovořit. Pak se zvedne ta žena a řekne něco, čeho jsem se obával. Ale já ještě nemohu vyrazit. A už myslí na nejhorší, to snad ne. Ta umí zvednout morálku. Tak nejdřív nadává a teď sám nestíhá. Příště si rozmysli, co říkáš. Na jeho poptávce bych mohl vydělat. „Ano, mohu ti prodat dvě dýky, každou za 2 zlaté,“ nabídnu mu, „a nebo ještě také prak za zlaťák.“ Ty tam ještě kovář měl, takže o ně teď mohu klidně přijít. Čekám na reakci Jarika, ale když vidím, že se i ta žena chystá k odchodu, řeknu: „Počkejte, omlouvám se, ale ještě nemohu vyrazit. Potřebuji ještě něco a mohu jít až tak za hodinu až dvě. Jestli chcete, tak jděte napřed.“ |
| |
![]() | V hostinci Hostinský v podstatě dovypráví a odpoví na pár dotazů. To se již většina z vás začne hrnout ven. Jednak ke zbořenému chrámu nebo svatyni a pak ještě pro nějaké to vybavení. Počkejte, půjdu s vámi a vezmu ten krumpáč, takže ho nikde nemusíte shánět Pane Jariku. A co se týká toho povozu, tak ten zařídím. Jen cesta nevede až k ruinám, ale pouze do nedalekého hřbitova, pak je to asi půl míle po pláni. Je sice téměř rovná, ale zarostlá nad kolena trávou, takže by vůz neprojel. Vstane a sundá z věšáku široký klobouk a koženou vestu. No, já mohu vyrazit. A počká, až se dohodnete. Silivren se také zvedne a posbírá si své věci. Pak jen přejde ke dveřím a kývne na hostinského, že on je připraven. |
| |
![]() | Hostinec a cesta. Po krčmárových slovách nastáva zrazu povyk. Jarik sa zrazu spamätáva, že už asi dohral a ak chce zarobiť mal by ísť s nami. Tak neviem či je natoľko prefíkaný, alebo taký ľachtikár, že počká až prvá vlna narazí na tých nemŕtvych a potom sa prispôsobí situácii, alebo to proste má v povahe nestarat sa o nič do poslednej chvíle. A ani Hrr dievča nesklamalo. Tak neviem, neviem, asi si chce poradiť s celou tou nemŕtvou bandou sama, keď už má také pekné brnenie na sebe, hmm hmm. Len aby to nedopadlo tak, že sa nemŕtvy rozlezú po celom okolí keď to tam s krčmárom otvoria a zombii sa preženú cez nich ako veľká voda, povzdychnem si. Zdvihnem sa preto a oslovím krčmára. Neviem ako dlho sa tam zdržíme. Našla by sa nejaká poživeň na cestu? Počkám na odpoveď, prípadne jedlo, prípadne si kúpim jedlo od pomocníka a pomaly vyrazím za zrazu sa náhlivou skupinkou. Len chodte kľudne dopredu, ja vás dobehnem,ja vás dobehnem. |
| |
![]() | Hostinec Vypadá to, že na mě čekat nechtějí. „Dobře, tak jděte, ale já ještě vyrazit nemohu,“ řeknu, „a pane Silasi, mohl bych si tu někde nabrat vodu do měchu a jídlo tak na dva dny, jak jste nám slíbil?“ Pokud mě někam odkáže, dojdu tam a naberu si, o co jsem žádal. „A pokud tedy vyrážíte, asi by se Vám hodilo toto,“ vyndám na stůl čtyři lahve oleje a dvě pochodně, „vemte si to.“ Nabral jsem si toho moc a moc mě to tížilo, stejně to bylo zadarmo, tak se toho mohu zbavit. |
| |
![]() | V hostinci Hostinský se vrátí do kuchyně a po chvíli přinese košík s jídlem. Chleba, pár koláčů, jablka, několik kostek tvrdého sýra a trochu uzeného. Se budete muset nějak podělit, ale je toho dostatek. Doufám. Čistou vodu si můžete nabrat venku ze studně. Počká, až si každý nabere něco k jídlu a pak přejde ke dveřím. Dobře, takže můžeme vyrazit. Kdyby jste ještě něco potřebovali, v kuchyni je Krik. Pomáhá tu, uklízí a tak. Povídá hostinský a vyjde ze dveří. Následuje ho Silivren, Terazie a Brodo. Posledně jmenovaný sice hodně volným tempem, ale jde. Věci co nechal Elan na stole asi nikoho nezajímají a Jarik sice nabídku na obchod dostal, ale nijak na ní nereaguje. *********** Popis cesty bude následovat. |
| |
![]() | Ven z hostince : Přesně jak jsem předpokládal, tak jsem neunikl pokárání. A od osoby, od které jsem to také očekával - od Isinhrt. Nad jejími slovama se jen provinile pousměji, když v tom slyším Elana, s jeho nabídkou. Dýka za dva zlaté, prak za jeden? Co si myslí, že jsem hlupák.. ,,Elane, ta dýka i prak jsou ze zlata, že je prodáváš tak draho? Omlouvám se, ale nemám zájem.,, ,řeknu a než se za mnou zavřou dveře, slyším ještě pár informaci. Hobit se ještě chvíli zdrží, pár hodin. Kdyžtak půjdu pak s ním. Krumpáč vezme Silas, výborně. Stejně nevím, kde bych ho sehnal. Teda pokud si Isinhrt nemyslela, že ho zaplatím ze svého. Jak naivní si toto myslet. Dveře se zabouchli a já se vydal do kovárny. Bez klepání vrazím dovnitř a hned spusím. ,,Zdravím, jsem od Silase. Co mi můžete nabídnout či prodat, mistře trpaslíku.,, |
| |
![]() | Cesta na hřbitov Vydáte se tedy na cestu. Hostinský, Terazie, Silivren a Brodo. Zbytek zůstal v hostinci a Jarik se omluvil, že si ještě něco musí zařídit u kováře a odběhl již před chvílí. No, tak pojďte za mnou, není to zase tak daleko a můžeme jít pomalu, aby nám pan Brodo stačil. Povídá hostinský a vyrazí. Projdete vesnicí a za posledním stavením zahnete na sever. Cesta, nebo spíše její zbytek, vede nejdříve mírně do kopce a asi po půl míli, kdy dojdete na malý kopeček se zase svažuje dolů na pláně. Máte i trochu rozhled. Vidíte, že cesta končí po další půl míli u hrubé kamenné budovy a okolo ní jsou hroby s jednoduchými náhrobky. Okolo je nízká kamenná zeď. Ohraničuje ohraničuje prostor asi sta sáhů na šířku i na délku. Zhruba uprostřed je to stavení. ![]() Okolo hřbitova je poměrně velké pláň porostlá vysokou travou. Z ní ční mechem porostlé ruiny nějakého domu. Od hřbitova je to asi dva sta sáhů daleko. Vidíte, to je ono. Ta ruina nedaleko našeho hřbitova. Nevede tam žádná cesta, ale prošlápli jsme tam cestičku v trávě. Ukáže rukou hospodský. Cesta vede jen na hřbitov, takže ten vůz bude připraven tam. Pak jdete chvíli z kopce a za chvíli jste u vstupu na hřbitov. Hostinský se zastaví. Dobře, počkejte chvíli, skočím si do kaple pro krumpáč. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zanecháš ostatní v hostinci a vydáš se k místní kovárně. Je kousek na sever, je to vlastně nejsevernější stavení v obci. Už z dálky slyšíš, jak tam někdo buší do kovadliny. Je to velký přízemní dům a na jihu má prostorný přístřešek, kde stojí kovadlina a v rohu malá tavící pec. Na tyčích u stropu vidíte sem tam pověšené nářadí a u stěny domu hromadu dřeva a pytle s dřevěným uhlím. Výheň stojí nedaleko kovadliny a je roztopená a stojí u ní ramenatý trpaslík a něco v ní otáčí. Když se přiblížíš a oslovíš jej, zvědavě si tě prohlédne. Otevřenými dveřmi za ním vidíte nějakou větší místnost s nářadím, lopatami a na stěně zahlédnete vyset dřevěný štít. Více toho není vidět. Trpaslík se postaví vedle kovadliny, dá si ruce v bok. Zdravím. No, podívej se po kovárně a uvidíš, jestli tě něco zaujme. Momentálně mám docela naléhavou práci a spěchám. Když s ti něco bude líbit, tak řekni a dohodneme se na ceně. Chvíli si tě prohlíží a kontroluje nějakou tenkou tyčku, co se mu nahřívá ve výhni. Již má na kovadlině položené další dvě a jedna z nich je ohnutá jak nějaký velký hák na ryby. I má na ohnutém konci hrot a na druhém malé oko. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Všichni až na vás dva odejdou, takže zůstanete v hostinci sami. Tedy až na nějakého mladíka, co do sálu občas nakoukne z kuchyně. Měl by se jmenovat Krik, jak říkal hostinský. Na stole stále leží čtyři láhve ![]() ![]() Ale nikdo se k tomu neměl a tak tam zůstali. Po chvíli znovu nakoukne ten kluk a zeptá se. Nepotřebujete ještě něco? Vidím, že v košíku ještě něco zbylo, ale i tak, na kamnech je teplá polévka. Zeleninová. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarik pro Když mi trpaslík odpověděl a řekl, ať se porozhlédnu a vyberu si, jen jsem přikývl. Ještě chvilku jsem se zájmem sledoval jeho práci a šel si vybrat vybavení. Zbraň na blízko už mám a s lukem moc zacházet neumím.. ,ujasňoval jsem si, co vůbec hledám. Po zhruba pěti minutách jsem se vrátil za trpaslíkem. ,,Rád bych si od vás koupil jedno kopí (1zl), prak (8md) a dřevěný šťít (1zl). A byl bych velice rád, kdyby jste mě naučil i silovou vlastnost - vzpěračství.,, Pak mi ale došlo, že nemám moc času a ostatní asi na mě čekají. ,,To mě ale za pár minut asi nenaučíte co? A lektvar na sílu tady asi nevedete, viďte.,, ,usměji se smířeně. Z vaku vyndám dostatek peněz za věci a čekám na reakci trpaslíka. Pokud bude vše v pořádku, vydám se za ostatními. Po prvních krocích se ale zastavím a ještě se na trpaslíka otočím. ,,Nevím, zda víte, kam má naše skupina namířeno, ale.. Pokud bych mohl pro vás něco udělat, a bude za to slušná odměna, rád pomohu.,, Po odpovědi už ale na nic nečekám a poklusem se vydám k chrámu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík nechá bouchání do kusu kovu a zezdola se na tebe podívá. Jo, to by šlo. Ty tři věci za 2 zlaté a 8 měděných. Dojdu Vám je sundat ze stěny. Stejně to železo potřebuje více nahřát. Vrazí tyč do výhně a jde do kovárny. Po chvíli se vrátí a nese dlouhé kopí ![]() ![]() Tady to je. A to Vzpěračství Vás klidně mohu naučit. Stačí, když mi přestěhujete pár věcí, pytlů a beden. Samozřejmě pod dohledem, dělat to jen tak, to je o namožená záda. Odpoví ti trpaslík a pokud budeš souhlasit, nechá tě chvíli stěhovat bedny s věcmi, pytle s dřevěným uhlím a další těžké harampádí. Za výcvik nic nechci, potřeboval jsem to tu přestavět. Pak vytáhne železo z výhně a začne si ho prohlížet. Jo, vím, kam jdete. Byla tu ta dívka a jeden mladík v šedomodrém plášti. Také jsem jim říkal, že jsem tam v tom podzemí při ústupu ztratil své geologické kladívko. Je malé a hlavici má z černého kovu. Kdo mi ho vrátí, tomu dám 7 zlatých. Je docela vzácné a mám ho již hóódně dlouho. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Oni se snad rozhodli, že mě budou ignorovat? Nejen, že na mě nepočkají, ale oni k tomu ani nic neřeknou a v klidu si odejdou. A mnou nabízených věcí si také nevšimnou. Zůstanu v hospodě sám ještě s jedním chlapem, kterého si však nijak zvlášť nevšímám. Seděl tu s nimi, ale kdoví, co je zač? Kdyby chtěl jít s nimi, tak by šel. A kdyby chtěl říci něco důležitého, tak by to řekl. Seberu pochodně a lahve a uklidím si je zpět do vaku, když nakoukne ten Silasův pomocník. „Tak mi sem prosím jeden talíř dones,“ odpovím mu, chvíli počkám a dám se do jídla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Mlčí jdu jako první a jen se občas netrpělivě ohlédnu a nevesele se zatvářím. Pomaleji by to nešlo? než tam dojdeme tak ten stařík umře .hihihi Musím dávat pozor abych si jej nespletla se zombíkem. Když se zastavíme u cíle a náš průvodce se otočí a jde někam pro krumpáč tak se posadím na zem. Musím si odpočinout cesta mě nějak zmohla. Jen se posaď dědoušku už se nemusíš tvářit statečně po tom pochodu co jsi ušel. Dozvěděla jsem se spousty věci tak to zhrnu. Budou tam kostlivci ze skřetů nějaké zobije a taky ghůl počítám ,ale s tím si nejsem jistá.Ale určitě tam bude spousty potvor co nebudou chtít aby jsme od tamtut odešli po svých.Jo a jsou tam i tajné vchody tak musíme být obezřetní. Tázavě se podívám na ty dva co jdou se mnou. A co vy. Máte náco? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Elan si zbylí zpět věci, které předtím položil na stůl a požádá o polévku. Mladík na Elana kývne a zmizí v kuchyni. Je slyšet, jak něco nešetrně položil, ale po chvilce je zpět a nese dřevěnou misku s polévkou, lžíci a kus chleba. Tak tady to je, doufám, že Vám bude chutnat. Položí vše na stůl a pak se podívá po Taranovi. Kdyby jste něco potřebovali, stačí zavolat. Musím tam trochu uklidit, než se vrátí šéf a okrájet brambory a cibuli. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarik pro Trpaslík mi celkem ochotně přinesl věci a dokonce mě naučil vzpěračství zadarmo. Silas sice o něm říkal, že je to mrzout, ale to asi ještě neznal některé členy naší slavné výpravy.. ,pomyslím si, když tahám bedny a pytle z místa na místo jako protislužbu. Na mou nabídku, že mu s čímkoliv pomohu zareaguje pozitivně a je mi ochoten za nalezení a vrácení jeho kladiva dát celých sedm zlatých. Paráda! To je víc, než na mě zbyde ze Silasovi odměny.. ,,Dobře, dohodnuto. Za vaše kladívko sedm zlatých.,, Rozloučím se a vydám se ke chrámu. Naposled se otočím na trpaslíka : ,,Nechcete jít s námi? Někdo jako vy, by se nám jistě hodil.,, Pokud bude trpaslík souhlasit, počkám na něj. Pokud ne, jen se na něj usměji a pokračuji v cestě za ostatními. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro „Děkuji,“ řeknu, když mě mladík obslouží. Dám se do jídla, nikam nespěchám, protože mám dost času. Když dojím, hodím si vak zpět na záda a řeknu: „Polévka byla výborná, ještě jednou děkuji,“ s tím zamířím ke dveřím a vyjdu ven z hopsody. Tak snad tam nebudu jen tak nečinně sedět. |
| |
![]() | Cesta Cesta ubieha pekným tempom, takže nemám problém držať krok. Konečne sme skoro na mieste, akurát ešte čakáme na krčmára s čakanom. Hrrrr baba na nás spustí, čo už dávno viem, ale nechám ju rozprávať. Potom sa obzriem okolo seba a odvetím. Áno, mám kopec obväzov a teraz sa popozerám ešte ponejakých bylinách. A ako tak pozerám na našu úzku skupinku, tak by som radil počkať na zvyšok odvážlivcov. Po tom čo tuto slečna zhodnotila čo všetko sa môže vyvaliť z chodby len čo sa otvorí si myslím, že nebude dobré zamoriť okolie kostlivcami, je lepšie vykántriť ich v podzemí a nemyslím že to zvládnete v dvojici. S tým sa začnem ponevierať v okolí a hľadať nejaké byliny, čo by sa hodili k mojej budúcej práci s týmito odvážlivcami. |
| |
![]() | Vyrážíme na cestu Když hostinský vypráví, sedím na židli a poslouchám. Tvářím se však čím dál méně nadšeně a čím dál více nejistě, jak mi dochází, do čeho jsem se to pustil. Stará magie, staří bohové... já jsem právě na své první cestě a na takovém mocném místě mohu být jen ustrašeným návštěvníkem -- a přitom se ode mě čeká, že tam vstoupím hrdinně a budu bojovat s nemrtvými. Jak já to jen zvládnu? Opírám si hlavu o ruce a koukám do stolu. Když se všichni zvednou, že vyrazí, vstanu od stolu taky. Zvedám se jako poslední. Ne, teď už se nemůžu odhlásit hrobníkovi z lopaty. Jdu taky. Obleču si vycpávanou zbroj, kterou jsem si zatím táhnul pověšenou na rameni. Ujistím se, že mám ve vaku všechno, co tam má být, a přibalím do něj ještě trochu jídla z toho, co přinesl hostinský. Vyrazím s hostinským, Terazií a Brodem. Jdu mlčky, rozhlížím se kolem sebe. Když si hostinský odskočí pro krumpáč, odložím si vak do trávy. Jak Terazie znova vyjmenovává své oblíbené příšery, ujistím se, že mám tesák v pouzdře u pasu a že je ostrá. Vezmu si do ruky svůj palcát a párkrát s ním máchnu do vzduchu. Blekotavě odpovím Terazii: "Napadlo mě, že bych mohl zkusit připravit ochranu proti nemrtvým. Jenže jsem ve svém řemesle naprostý začátečník, takže i když do toho dám skoro všechnu energii, co mám, tak se mi to třeba vůbec nemusí podařit. Každopádně nás neochrání před kouzly a šípy... a vydrží snad něco přes půl hodiny... a kromě toho jak by někdo na ty potvory zaútočil ruční zbraní, tak je s ochranou konec... tak nevím, jestli se o to mám pokoušet..." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zaplatíš za koupené věci a při odchodu se trpaslíka zeptáš, jestli by nešel také. Ne, děkuji. Právě proto jsme se ve vesnici složili na Vás. Abychom tam sami nemuseli. Přeci jen jsem jen kovář. Umím se také ohánět sekerou, ale již to není ono. Odpoví ti trpaslík a když odejdeš, uslyšíš opět bušení kladiva do kovadliny, jak se vrátil k rozdělané práci. Vydáš se na sever po zarostlé cestě a když vyjdeš na nízký kopeček, uvidíš zbytek družiny u zdi nedalekého hřbitova. Postávají a posedávají. Starostu vidíš u nějaké malé budovy na hřbitově. Právě do ní vešel. Máš to asi půl míle daleko. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojíš polévku a chvíli čekáš, jestli ten chlap co sedí s tebou také neprojeví nějaký zájem či iniciativu. Ale nedočkáš se a tedy zamíříš ven z hostince. S ním to ani nehne. Ani to, že na něj předtím někdo mluvil. Divný brouk. Vyjdeš ven z hostince a rozhlédneš se po plácku před ním. Prázdno, jen z dáli, jistě od kovárny, zaslechneš bušení železa do železa. Nevidíš nikoho z ostatních, ani starostu, který šel s nimi. |
| |
![]() | Hřbitov – všichni kromě Elana Postáváte či posedáváte u nízké kamenné zdi, která ohraničuje zdejší hřbitov. Místy je sice pobořená, ale je vidět, že hřbitov je zhruba čtvercový s tou menší budovou, kaplí nebo co to je, uprostřed. Nečekáte dlouho, snad směnu a již se starosta vrací, přes rameno krumpáč ![]() Tak jsem tu, kaple má zarezlý zámek, nešlo mi chvíli odemknout a pak zase zamknout. Pak se podívá na jih. Hele, ten co se jmenuje Jarik už je také na cestě. Ukáže na kopeček, který jste předtím překonali a opravdu, právě z něj po cestě sestupuje Jarik a míří k vám. Za chvíli tu bude. Počkáme. Doufám, že malé zdržení vám nevadí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Kovář pracuje, to je dobře. Musím za nimi vyrazit co nejrychleji, ještě aby pak řekli, že jsem s nimi nebyl dostatečnou dobu a nezasloužím si, i když mizivou, odměnu. Hlavně, aby Jarik nenašel dřív ty desky, to je to hlavní, co mě tam táhne. Ale tak nebudu jen tak pasivně čekat, nedozvím se to, co zjistila ta žena, tak si to zjistím sám. Nejdříve si však připevním oba vrhací nože na stehna tak, abych, když svěsím ruce dolů, je dostal pohodlně do ruky. Když tak učiním, vydám se do věže. |
| |
![]() | Hřbitov – všichni kromě Elana Brodo se mezitím rozhodl, prozkoumat blízké okolí. Myslel tím asi sběr bylin, protože začal procházet okolní louku, hřbitovní zdi a různá křoví. Vidíte ho, jak se občas k nějaké trávě či bylině sehne, ale nic asi nic neutrhl. Ale i tak se držel na doslech daleko, takže mu nejspíše nic z rozhovoru neuniklo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Z krátkého rozhovoru ostatních ti nic neuniklo a pak jsi se vrátil zpět ke vstupu na hřbitov. Zároveň dorazil i Jarik. |
| |
![]() | Hřbitov : Přesně jak jsem předpokladál, kovářskej trpalslík odmítl jít s námi. Vydal jsem se tedy poklusem za ostatníma. Když jsem byl zhruba půl míle od nich, uviděl jsem u chrámu pohyb. Doufal jsem,že je to Isinhrt, Brodo a spol. a ne nějaká nepříjemnost. Po chvilce se potvrdilo, že na mě ostatní čekají. ,,Tak už i já mám vše potřebné. Chybí ještě někdo?,, ,podrbu se na zátylku. ,,Co děla Brodo na tý louce?,, Opřu se o nejbližší strom a čekám, až Silas odemkne ten zámek. |
| |
![]() | Cintorín Konečne sme asi všetci, ktorí sa rozhodli pomôcť. Na Jarikovu poznámku sa iba usmejem. Budeš možno ešte rád vídavať ako chodím po lúke. S tým dôjdem ku skupinkea postavím sa tak, aby som nezavadzal ale bol po ruke ak bude treba. Tak si pripravte zbrane a starosta ... skús otvoriť poklop. Nech Apolón stojí pri nás.(chytím amulet, vyvrátim oči .....(pre budúcnosť - ritual)) |
| |
![]() | Hřbitov Koukám do země, pak si všimnu, že přišel Jarik. "No, ještě tady není ten hobit Elan, ale ten vlastně říkal, že ještě nemůže vyrazit." Mám strach, co na nás čeká za tím poklopem, a snažím se ho zakrýt vtipkováním: "Takže jsme se všichni sešli na hřbitově, jenom pan Brodo je na cintoríně, ale v zásadě jsme všichni na jednom místě." Když Brodo promluví o zbraních, sevřu pevně svůj palcát. "Co máte za zbraně?" zeptám se a porozhlédnu se po ostatních, čím se hodlají bránit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Věž hned uvidíš, tedy co z ní zbylo. Spodní patro, zbytek prostě chybí a to celé je zastřešené, takže vznikl něco jako kruhový dům. Když přijdeš až k věži, potkáš sedět venku na lavici dva lidi. Jeden je starší, okolo čtyřicítky a druhý je skoro mladík. Zdravím, jsem Ormond a tohle je Selim. Představí se starší z mužů a ten mladší ti na pozdrav jen kývne hlavou a pak se věnuje nějaké rostlině, kterou vytáhl z torny u svých nohou. |
| |
![]() | Hřbitov Když dorazí i opozdilec tak se postavím . To bude stačit. letmo přejedu pohledem všechny co jsou v okolí Sic tu nejsme všichni co byly v hospodě ,ale to nevadí ostatní by se tu jen pletly pod nohy. Netrpělivě si začnu poklepávat nohou . Z toho nic nedělání jsem nervozní. Začnu se protahovat nohy a ruce. |
| |
![]() | Hřbitov – všichni kromě Elana Starosta se opře o krumpáč a rozhlédne se okolo. Takže, koukám, že jsme tu asi všichni. Na zbytek nebudeme čekat, kdo ví, jestli vůbec ještě někdo přijde. Hodí si krumpáč opět na rameno a zamíří okolo zdi hřbitova na východ. Tak jdeme. Není to zde, ale jak jsem říkal, kus na severovýchod odtud. Ukáže rukou na asi půl míle vzdálený nízký kopeček porostlý křovím. Jsou tam vidět i zbytky kamenných masivních zdí. Jen přejdeme tady tu pláň a jsme tam. Vydá se směrem k ruinám a vy jej následujete. Asi v polovině se Brodo zastaví a koncem hole rozhrne trávu a pak se sehne a utrhne nějakou rostlinu s drobným žlutým květem ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro V bylinkářství jsi sice hodně špatný, ale tuhle rostlinu znáš. Je to Bludí. |
| |
![]() | Ruiny uprostřed pláně ![]() |
| |
![]() | Cesta k ruinám. Tak. Vzrušenie stúpa, dokonca aj u mňa sa predsa len viac rozbúšilo srdce. Snažím sa preto ukľudniť a cestou upriamiť pozornosť namožnosť nájdenia niečoho užitočného, hlavne po tom ako som si vymenil skúsenosti s miestnym liečiteľom Selimom. Nakoniec sa na mňa usmeje štastie v podobe malého žltého kvietku nazývaného Bludí. Vezmem a odložím ho do torny. Potom už sledujem cestu pozornejšie, až pokým nedôjdeme až k ruinám. Tam si to celé obídem a pozerám nielen na zempo bylinkách,ale aj po rozmiestnení ruin, ich zachobvalosti, až skončím zase pri krčmárovi a čakám čo bude. (Cielené hľadanie od nájdenia Bludí až po ruiny) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Přicházím k věži nebo alespoň k tomu, co z ní zbylo, a hned mě zdraví dva muži. Tak jeden bude ten strážný a druhý zřejmě ten léčitel, co by tu měl být. „Také zdravím, já jsem Elan,“ odpovím a pokračuji, „jsem z té skupiny, která se rozhodla dočistit to podzemí od nemrtvých. Oni vyrazili napřed, ale já si tu ještě musím vyřídit nějaké vybavení. Vím, že tu u Vás byla ta žena, nepředstavila se Vám náhodu, a jenom jsem se chtěl zeptat, zda by jste mi alespoň ve stručnosti řekl to co jí, abych byl také v obraze. A paní Lilanda říkala, že tu prodáváte také nějaké zbraně, tak pokud bych mohl, tak bych se na ně rád koukl. A ještě mě napadá, co jsem tak cestoval, tak vím, že na nemrtvé platí svěcená voda, nevíte, zda by se tu někde ve vesnici dala sehnat?“ |
| |
![]() | Ruiny : Na otázku Siliverna, co mám za zbraně odpovím krátce : Vrhací nože, tesák a kopí. NEvím, zda to bude stačit, ale meč jsem nesehnal.,,. Pak se dohodneme , že na Elana nebudeme čekat a vydáme se k ruinám. Byliny, které Brodo sbíral jsem poznával - bylo to Bludí.. To by se mohlo hodit.. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ano, ona a ten starý muž tu byly. Odpoví ti Ormond. Hmm.. Brodo se jmenuje ten stařík, ale nějak si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje ta dívka. Podívá se na Selima, ale ten jen zakroutí hlavou. Tak nevím. Asi jsme to zapomněli a nebo se vůbec nepředstavila. Jinak, ptali se na to podzemí a družinu, která tam byla. Takže v krátkosti. Byla to skupina asi pěti hrdinů. Trpaslík, dva elfové a dva lidé. Co si pamatuji, tak jeden z elfů zmizel hned na začátku. Ne že by umřel nebo tak, prostě se sebral a odešel. Zbytek našel to podzemí a pobil vše živé ehmm... neživé co tam našli. Zombie, kostlivce a velkýho chlupatýho ghúla. Většinu jsme stihli pak odnést a spálit. Ale nějaká těla tam ještě zbyli. Nestihli jsme vše. Pak se tam objevili znova. Ormond se odmlčí a slovo se vezme ten mladík. Ano, jak říká Ormond, zase se tam nějací nemrtví objevili. Musela tam být nějaká tajná místnost, kterou předešlá skupina neobjevila. A co se týká svěcené vody, tak nemůžu sloužit. Pokud vím, tak ji ve vesnici nikdo nemá. A nejbližší svatyně či chrám je v Darasinu. Svatyně Athény. Ormond si vezme slovo. Měl jsem tu koženou zbroj a dýku na prodej, ale koupila ji ta dívka. Už mám jen dvojici vrhacích nožů a jedny okované kožené rukavice. ************* Ceny viz HP. |
| |
![]() | Ruiny "Aha," přikývnu Jarikovi. "Já mám tuhle mlátičku (máchnu palcátem) a tesák..." Vydám se s ostatními za hostinským a krumpáčem. Koukám, že pan Brodo sbírá nějaké květiny. Koukám hlavně do země, nemluvím. Akorát až přijdeme k ruinám, zeptám se Broda: "To asi není na ozdobu, že? K čemu je tohle kvítí?" Prohlížím si místo, na které jsme přišli. Mohutné zarostlé zdi ze starých časů... přijde na mě jakási posvátná úcta. Nevím, jestli se mám víc bát, nebo se spíš těšit tím, že tohle místo samo o sobě asi není zlé, jenom zaneřáděné... |
| |
![]() | Zřícenina Nacházíte se na pláních nad Horním Randolem. Zřícenina je na nízkém pahorku obrostlá trním, hlohem a spoustou dalšího křoví a zakrslých stromků. Tak jsme tu. Povídá starosta a ukáže na jeden z ozdobných panelů, které sem tam vidíte v zemi. Tedy v podlaze bývalého chrámu. Co z něj zbylo jsou masivní, mechem obrostlé kamenné zdi. Prostor mezi zdmi je tak zarostlý křovím, akátem a kopřivami, že je nepřístupný. Vstup je pod touhle deskou. Ta je na něčem jako kamenný pant, divím se, že to tak dlouho vydrželo. Po odklopení to doporučuji zaklínit a podepřít. Jak jsem říkal, ten mechanismus co to ovládá je starý. Rozhlédne se okolo a ukáže na sever. Celé se to dá obejít. Severní strana je hodně zarostlá, jižní už méně, ale i tak musíte až na pláň, jestli to budete chtít obejít okolo. Ale v podstatě se tahle strana asi nejlépe přístupná, ale to bude tím, že jsou tu ty desky a nedostalo se sem tolik půdy, aby tu mohlo něco většího vyrůst. Jinak, pod deskou jsou hodně prudké schody, které vedou tak dva sáhy pod zem. Pak to pokračuje krátkou chodbou do větší místnosti. Ta má východy na severu a na jihu. Severní chodba je krátká a končí na malé místnosti zhruba tři sáhy na tři sáhy. Je v ní díra v podlaze. Mělká, té skupině před vámi tam prý něco vybuchlo. Jižní chodba se obrací na sever a pak ústí do další velké místnosti. Jsou v ní podpěrné sloupy a vedli do ní dveře, ale jsou vyvrácené dovnitř. Další chodby jsme neviděli, ale někde tam musí něco být. Opře se o krumpáč. To je asi vše, ale zeptejte se, jestli vás něco napadne. Já bych se pak vrátil na hřbitov, třeba se ještě někdo přidá. Chybí tu ten hobit a pak ten chlap co přišel poslední. ************ Viz Mapa :-) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na jih se moc daleko nedostaneš. Husté křoví by jsi musel celé obejít a to by znamenalo se vrátit až na pláň a nebo se pokusit prodrat skrz. Na severu se to podobné, ale na úzký pruh trávy by se dalo dostat okolo zbytků zdí. Pak už je opět husté křoví. Nic jsi tedy nenalezl a jsi si jistý, že na místech, které jsou přístupné nic není. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak ani tady se nepředstavila. Ta se opravdu snaží, aby tu byla inkognito. Kdoví co je zač? Musím si na ni dát pozor. Takže tady se asi nic nového nedozvím, přesně to, co nám říkal starosta. Jenom to podezření na tajnou místnost. A měli odejít oba elfové, starosta říkal, že jednoho z nich Selim ošetřoval. Jak jsem si myslel, svěcená voda je tu nedostatkové zboží, to už by ji na ně použili. Nepředstaví se, ale nakupovat umí, ještěže mi tu nechala alespoň ty nože. „Tak pokud bych mohl, tak bych koupil ty dva vrhací nože,“ řeknu Ormondovi, „a pane Selime, prý jste ošetřoval jednoho z těch dvou elfů, pan Silas nám řekl něco o nějakých létajících koulí. Co to bylo za zranění, co myslíte, že je mohlo způsobit?“ Převezmu nože, zaplatím, počkám si na odpověď, rozloučím se a zamířím ke kovárně. Tak už by snad mohl mít hotovo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ale jistě, hned je donesu. Odpoví ti Ormond a vydá se do věže. Mezitím ti odpoví Selim. Ano, pomáhal jsem tomu elfovy a i tomu kouzelníkovy Pukovy. Ten byl také na umření, ale zranění bylo způsobeno nějakým výbuchem. Ten elf byl opálený nějakými blesky. Tedy mi to tvrdil, že tam někde v tom podzemí narazil na nějaké potvory, které mu to udělali. Říkal, že to byli nějaké létající koule. Všechny je dostal, ale ony zase téměř dostali jeho. Pak přijde Ormond a přinese ti dvojici vrhacích nožů ![]() Pak se rozloučíš a vyrazíš ke kovárně. |
| |
![]() | Zřícenina Vezmu si ten krumpáč jenstli nevadí. a natáhnu se po krumpáči a hodím si jej na rameno. Někdo mi musíte pomoct s tím víkem asi to bude trochu zatuhlé. Vydám se k poklopu |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když přijdeš ke kovárně, uvidíš trpaslíka, jak se motá v přístřešku okolo kovadliny a výhně. Přijdeš až k němu a vidíš, že je již hotový a pracuje na nějaké lopatě či co. Aaa.. Již jsi tu. Akorát včas, před chvílí jsem to dodělal. Jen jsem to hodil do džberu, aby to vychladlo. Odloží kleště a kladivo a z džberu s vodou u kovadliny vytáhne to, co jsi si objednal. Něco takového jsem viděl používat na zachytávání klád a plovoucího dřeva. Jak jsem pochopil, ty jsi to chtěl na lezení po stromech, tak jsem to trochu zmenšil a zlehčil. Povídá trpaslík a ty si prohlížíš výrobek Je to opravdu podobné tomu, co jsi si přál. Jen je to hrubé a těžší. Má to asi 18 mincí. Ale co také čekat od kováře někde na vesnici. Kotvička má pět ramen a na konci masivní oko na provlečení lana. Ramena jsou masivní, trochu zahrocenější, ale svůj účel to určitě splní. |
| |
![]() | Zřícenina Od poklopu ku poklopu kyklop kouli koulí... Vyslechnu, co říká starosta, a představuju si podle jeho popisu, jak to může vypadat tam dole. No jo, tak bacha na cestu... mám rád věcičky, co vybuchují, ale ne pod mýma nohama. Nepřekvapuje mě, že se Terazie hned chopila krumpáče. Asi prostě všude chce být první. Ale stejně je divné, když tam stojí čtyři chlapi (i když pan Brodo už má asi svoje krumpáčová léta za sebou), a těžkého nástroje se chopila žena. No jo, no. Koneckonců dost možná má víc síly než někteří z nás, třeba já... Přistoupím k poklopu a prohlédnu si ho. Šourám nohou po jeho okrajích, abych odhrnul případné smetí nebo vegetaci a zjistil, jestli je tam nějaká škvíra, do které jde strčit krumpáč. Nebo snad je tam nějaké kovové oko nebo madlo? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak to podzemí vypadá čím dál tím víc nebezpečněji. Bude se muset mít opravdu na pozoru, pokud se tam ještě někde skrývají ty blesky plivající létající koule. To už mi Ormond nese nože a já mám radost z dobře provedeného nákupu. Zamířím ke kovárně a během toho si připevním oba nově nabyté nože na ruce pod rukáv tak, aby mi jejich rukojeti dosahovali do dlaní a já je mohl pohodlně vytáhnout. Dojdu do kovárny. Výborně, tak to vypadá, že už je hotový. Tak to nakonec stihl docela rychle. Trpaslík mi předává jeho výrobek a tak si ho od něj přeberu. No, není to samozřejmě úplně ono, ale myslím si, že si s tím v pohodě vystačím. „Dobrá práce,“ pochválím kovářův výrobek, „ještě jednou Vám mockrát děkuji, ale teď mě omluvte, musím si pospíšit do toho podzemí,“ řeknu a vydám se na hřbitov, u kterého by se někde mělo to podzemí srkývat. |
| |
![]() | Zřícenina To je ono , myslím že nemá cenu hledat nějakou pojistku. Zvednu krumpáč nad hlavu a zaseknu jej do viditelné mezery. Tady je tem mechanizmus kterým se to otvírá. hihihihihihi uchychtnu se nad zaseknutým krumpáčem který prolétl v těsné blízkosti Silivrena Dejte pozor kdyby něco vyskočilo , zkusim to otevřít. Vší silou zapáčím. |
| |
![]() | Zřícenina Terazie si od hostinského, který pokrčí rameny, vezme krumpáč a po chvíli hledání vhodné spáry do ní nástroj vrazí a začne páčit. Zbytek družiny jen přihlíží, pouze Silivren se přijde podívat. Poklop se trochu nadzvedne, ale pak zase zapadne zpět. Musíš se do toho více opřít a nebo by ti mohl nějaký chlap pomoci. Povídá hostinský, ale sám se toho nijak nežene. Abych nezapomněl, hned jak vyjdete z té krátké chodby, tak na severní stěně v té místnosti je takový spínač. Vypadá jako kus zdi, ale omaloval jsem ho křídou. Ten otevírá tenhle poklop. Tedy občas. Musí se to zmáčknout a chvíli počkat. Pokud se nic nestane, tak znova. Ale opravdu by jste si měli raději nějak ten poklop zajistit před zavřením. Podívá se na snažící se Terazii. Tak to si tu již beze mě asi poradíte. Jdu zpět na hřbitov, chvíli tam počkám a pak se vydám do vesnice pro ten povoz. Tak do hodiny nebo dvou bude čekat u hřbitovní brány. Pošlu tam asi Ormonda a požádám Selima, jestli by se také nepřidal. Pokud již nemáte žádný dotaz, tak se otočí, popřeje hodně štěstí a vydá se zpět na pláně. |
| |
![]() | Zřícenina Celá rudá v obličeji se otočím na starostu. S pánem bohem. A co vy dva budetu tu na mě čumět nebo mi pomůžete?Ono se to samo neotevře. Jestli se ke mě nikdo nepřidá tak zkusím ještě jednou zabrat. |
| |
![]() | Otevírání poklopu "Tak jo, zatím díky za všechno, a snad se nevidíme naposled," odpovím odcházejícímu starostovi s nejistým úsměvem. Už je to tady... s takovým nadšením brala starostovi krumpáč z ruky, a teď jí nadšení dochází. No, sílu teda asi má, ale ono to víko je blbé. "Půjč to sem, zkusím to" -- natahuju se po krumpáči. "Zkus možná urvat támhle nějaký klacek, a jak ten poklop pootevřu, vrazíš ho do škvíry... ať to víko podrží, když z toho krumpáče sklouzne... no a takhle ho snad postupně zvedneme." |
| |
![]() | Poklop Krčmár povysvetľoval a potom s anápadne rýchlo pratal preč, to neveští nič dobré. Slečna Hrr sa hrr pustila do páčenia, ale je potreba na to viac ako iba ženské svaly. Preto popichnem Jarika so Silvrenom. Nemali by ste sa iba pozerať ako jeden pracuje. Ako chcete spolupracovať na zabíjaní potvor, keď neviete spolupracovať hneď na začiatku na takej banalite ako je otvorenie poklopu? Keď bude každý z vás myslieť iba na vlastné hrdinstvo, nechám vám vytesať pekné náhrobky s vetou: Tu leží niekto, čo nestojí ani za zmienku. Medzi tým sa priblížim ku Hrrr slečne a poklopu aby som v prípade potreby nejako pomohol. |
| |
![]() | Poklop : Zatímco jsme šli k poklopu a někteří udržovali konverzaci, já jsem šel mlčky a jen přemýšlel, zda dělám dobře, když se vrhám do takového nebezpečí. Z mých myšlenek mě vytrhne, až Silas, který rázným hlasem řekne, že bude potřeba Isinhrt pomoc s vylomením poklopu. Aniž bych do té doby slyšel od Isinhrt prosbu, hned se k Silasovi přidá. Možná jsem ji jen nevnímal a prosila nás už dříve.. ,pomyslím si a jen přikývnu, že pomohu. Aby toho nebylo málo, hned se přidal i Brodo a začal mít filosofické řeči. ,,Dobrý, dobrý, stačí. Chvilku jsem nevnímal, vy naděláte.,, ,ozvu se konečně a chopím se krumpáče. Jen chvilku před tím se ho ujal také Silirven a já se usmál. Asi nás bylo více, kteří jsme nevnímali.. Na odcházejícího starostu jen zakřičím : ,,Každá pomoc bude dobrá a uvítáme jí. Vypadá to, že Isinhrt i Brodo budou v boji nepoužitelní, když si neporadí ani s poklopem.,, ,rýpnu si a zároveň doufám, že Isinhrt v mém hlasu pozná přátelský sarkasmus. ,,Dobrý nápad s tím klackem, Silivrene. Tak jdeme na to.,, ,vyzvu ostatní, že už i já jsem připraven poklop otevřít. |
| |
![]() | Zřícenina Starosta Terazii mávne na rozloučenou a po chvíli zmizí za křovím. Tu první neúspěch neodradí a hned to zkusí znova. Ještě než ji stačí přiskočit na pomoc Silivren a Jarik. Krumpáč se jí povede lépe zaseknout mezi dlaždice a když jej zapáčí nahoru, hrot sklouzne dolů a deska tedy nemůže zapadnout zpět. Pak se do ní opře a téměř sama ji vyklopí nahoru. To jí již přiskočí na pomoc všichni ostatní. Brodo tedy jen dobře míněnou poznámkou. Ovane vás slabý nakyslý zápach hniloby, stáří a něčeho zkaženého. Pokop je tedy ve vzpřímené poloze a zaslechli jste, jak v něm, nebo spíše někde pod ním, slabě cvakne. Otvor, který dlaždice kryla je sáh na sáh a jsou vidět strmé krátké schody a dole, asi dva sáhy pod vámi i zem nebo spíše nějaké kamenitá podlaha pokrytá špínou. Na schody navazuje chodba vedoucí na východ. Vidíte z ní asi dva sáhy a pak se ztrácí v temnotě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozloučíš se s trpaslíkem a vydáš se na sever po té zarostlé cestě. Je vidět, že nenní zase tak moc používaná. Projdeš vesnicí a za posledním stavením zahneš na sever. Cesta, nebo spíše její zbytek, vede nejdříve mírně do kopce a asi po půl míli, kdy dojdeš na malý kopeček se zase svažuje dolů na pláně. Máš i trochu rozhled. Vidíš, že cesta končí po další půl míli u hrubé kamenné budovy a okolo ní jsou hroby s jednoduchými náhrobky. Okolo je nízká kamenná zeď. Ohraničuje ohraničuje prostor asi sta sáhů na šířku i na délku. Zhruba uprostřed je to stavení. ![]() Okolo hřbitova je poměrně velké pláň porostlá vysokou travou. Z ní ční mechem porostlé ruiny nějakého domu. Od hřbitova je to asi dva sta sáhů daleko na východ. To bude asi ta ruina o které starosta mluvil. Navíc se ti zdá, že právě starostu vidíš, jak z té ruiny jde směrem na hřbitov. Sám. |
| |
![]() | Zřícenina - vstup do podzemí Vítězoslavně se usmějí. Prosím pánové cesta je volná , nebo chcete červený koberec jako králové? pronesu sarkasticky Jarik určitě rád půjde první protože ostatní jsou k boji k ničemu tak nám ukáže jak se to dělá . Panák jeden namyšlený nejrači bych ho z těch schodů skopla dolů a ten poklop za ním zavřela. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Vydám se cestou na sever, přejdu přes kopec a otevře se mi pohled na hřbitov a nějaké ruiny. To bude ono, kam mám jít. A támhleto vypadá jako starosta. Takže už je tam dovedl a nejspíš jde pro ten vůz, jak slíbil. Zhodnotím, zda je cesta přímo k ruinám pro mě schůdná. Pokud ano, vezmu to tudy, pokud ne, vezmu to přes hřbitov. |
| |
![]() | Zřícenina : Jak Silivren tak i já se hrneme ke krumpáči, když se Isinhrt do něj opře znovu a tentokrát se ji to podaří - i bez naší pomoci. A jéje, ta teď bude na koni , bleskne mi hlavou, v tu samou chvíli, když se má domněnka potvrdí. ,,No... první klidně půjdu, ale.. kdo by vám pak hlídal záda? Snad né ty.,,, usměji se a pak pokrčím rameny. ,,Já vím, dost bylo srandiček.,, ,dodám a jako první se hrnu do chodby. No fuj, tady to páchne.. ,,Tak jestli přežijeme ten smrad prvních deset minut, tak přežijeme už vše.,, ,oznámím ostatní mé pocity, aniž bych se na ně otočil. Sejdu po schodech dolu, a zatímco čekám na ostatní, zjišťuji, že nevidím na více než dva sáhy. Šáhnu do torny, a když najdu křesadlo i louč, zapálím ji. |
| |
![]() | Vstup do podzemí Terazii se tedy podaří otevřít poklop. Pod ním nevidím nic, co by mě nějak zvlášť lákalo, protože je tam tma a smrad. V poklopu něco cvaklo. "Aha, to bude asi ten mechanismus, co nás upozorňuje, že nemusí fungovat pořád. Jak říkal pan Silas... podepřeme ho krumpáčem, ne? Teda pokud si ho nechce někdo vzít s sebou..." Porozhlédnu se po ostatních, co oni na to říkají. No a je to tady. Kdo půjde první, kdo poslední? Jenom koukám, k ničemu se nehlásím... Jarik sleze dolů, já tam načumuju a nijak nadšeně se tam nehrnu... |
| |
![]() | Vstup do podzemí Když se z podzemí vyvalí smrad jen se ušklíbnu. Vůně smrti. Poklop podepřu krumpáčem aby se nezavřel . To bude stačit samo se to nezavře jen kdyby nás tu chtěl někdo zavřít. Vytasím meč a dýku. Rozhlídnu se po těch dvou co se moc nehrnou dolů a jen pokrčím rameny a opatrně sejdu do chodby . |
| |
![]() | Vstup Poklop je hore a ako prvý ide dnu prekvapivo Jarik. Za ním s miernym pohŕdaním v pohľade na mňa a Silivrena ide hŕŕ slečna. Popostrčím teda Silivrena pred seba so slovami : Tak ja vám budem svietiť aby ste mohli bojovať, ak mi teda dáte pochodeň, alebo lamapáš. A tisnem ho dnu a súkam sa do podzemia za ním. |
| |
![]() | Vstup do podzemí "Tak jo, tak jo, už jdu," zamrmlám, když mě Brodo postrkuje. "No tak počkejte, dám vám světlo. Zapálíme druhou, aby když Jarikovi zhasne, nebyla hned tma jako v pytli." Sednu si na okraj otvoru, nohy mi plandají dolů. Vezmu pochodeň, vyndám z vaku křesadlo a zapálím ji. Podám ji Brodovi. Pak se zase sbalím, v ruce si nechávám jenom palcát, a pomalu lezu dolů. Fuj, to je smrad... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlédneš si pláň mezi tebou a tou zříceninou a vydáš se po cestě na hřbitov. Ne že by to nebylo průchodné, ale tráva místy do pasu by tě asi dost zdržovala. Navíc, z hřbitova tam je to již prošlápnuté, takže to bude rychlejší. U hřbitovní zdi se setkáš se starostou. Á Elan. Správně? Jsem rád, že vás vidím. Ostatní jsou již u toho vstupu do sklepení, myslím, že zrovna otevírali poklop. Hmm... Jste sám? Ten mlčenlivý člověk nepřijde? |
| |
![]() | Vstup do sklepení – všichni kromě Elana První se dolů vydá Jarik a hned na začátku si zapálí pochodeň ![]() Temnotu osvítí plápolavé světlo a když se rozhlédnete, vidíte, že chodba po třech sázích ústí do místnosti. Stěny sklepení jsou kamenné z masivních balvanů otesaných ale hodně nepravidelně. Mezery mezi nimi jsou místy velmi úzké a tam, kde balvany nepřiléhají těsně je dávní stavitelé vyplnili drobným kamením a nějakou maltou. Vlastní chodba je dost úzká, necelý sáh široká a strop z masivních překladů máte těsně nad hlavou. Když to stavěli, určitě nepočítali s vysokými lidmi nebo třeba krollem. Na zemi je písek, suchá hlína a prach. Když to nohou odhrnete, vidíte vlastní podlahu z plochých kamenů. Dál v místnosti ale již nepořádku na zemi ubývá a kameny v podlaze jsou dobře vidět. Místnost před vámi je podlouhlá, východní stěnu vidíte tři sáhy od konce chodby. Na jihu je vidět nějaká chodba co vede dále na východ. Světlo pochodně odhalilo zbytky nějakého těla zhruba uprostřed místnosti. Je dost velké a chlupaté. Tou dobou již Silivren zapálil druhou pochodeň ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Podzemie Silivren zapálil pochodeň, podal mi ju a následne zmizol vo vnútri. Naposledy sa teda pozriem po okolí, či sa niekto neblíži, alebo sa na nás zozadu nevalí pohroma a vstupujem za ostatnými. Smrad sa dá krájať,ale snáď je to iba otázka zvyku. Chvíla rozpozerania odhalí príčinu smradu v podobe rozkladajúceho sa tela zhruba v strede miestnosti. Myslím, že opatrnosti nebude nikdy dosť, ale mali be sme ísť, nech nás ten smrad nezadusí. Navrhnem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Rozhodnu se pro cestu přes hřbitov, u kterého se setkám se starostou. „Ano,“ odpovím starostovi a kývnu hlavou ohledně mého jména. Výborně, tak jsem se zase tolik nezdržel. Přijdu tam tak akorát, abych mohl jít rovnou dovnitř. „Ano, jsem sám. Ten mlčenlivý během mého pobytu v hospodě nepromluvil ani slovo, takže si nemyslím, že by se sem chystal,“ odpovídám, „ale já musím spěchat, abych se k nim připojil, takže na brzkou shledanou,“ domluvím a vydám se vyšlapanou cestou k ruinám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Škoda, vypadal na silného chlapa co se vyzná. Snad vám nebude chybět. Tak hodně štěstí a dávej na sebe pozor. Jdu pro ten vůz a ranhojiče Selima, jak chtěla ta dívka. Snad je nebudete potřebovat. Rozloučí se s tebou starosta a pak oba pokračujete svou cestou. Ty se vydáš přes pláň k té zarostlé zřícenině. Není to daleko, jen něco přes 200 kroků, ale i tak ti to dá zabrat. Cesta je sice vyšlápnutá, ale trávy je tam stále docela dost. ![]() Vlastní zřícenina je na malé vyvýšenině obrostlá křovím. V západní části, kam tě stezka zavedla je malý holý plácek. Je to způsobeno tím, že to asi bývala nějaká dvorana nebo podlaha chrámu, protože se tam kvůli dlaždicím neuchytilo moc trávy. Když se protáhneš mezi keři, uvidíš toho starce Broda. Tedy kus z něj, jak se rozhlíží z nějaké díry v zemi. Drží pochodeň a za ním je na stojato jedna velká dlaždice, navíc podepřená krumpáčem. Uviděl tě. ************ Piš veřejně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | ******************************************************* .................................... H O D N O C E N Í......................................... ******************************************************* Neboli, projedu všechny vaše příspěvky. Kouknu, jak jste psali, jestli jste měli nějaké zajímavé nápady, reakce a podobně. A každému za to přidělím nějaké ty zkušenosti. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za kvalitu příspěvků: +50 zt. Za bylinkářství: +10 zt. Za pěkný RP: +20 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +80 zt. ------------------------------ Máš 0 + 80 = 80 zt. (na další úroveň je třeba 450 zt.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za kvalitu příspěvků: +50 zt. Za sehnání kotvičky: +10 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +60 zt. ------------------------------ Máš 0 + 60 = 60 zt. (na další úroveň je třeba 325 zt.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za kvalitu příspěvků: +40 zt. Za zařízení vybavení zdarma: +20 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +60 zt. ------------------------------ Máš 0 + 60 = 60 zt. (na další úroveň je třeba 575 zt.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za kvalitu příspěvků: +40 zt. Za hru v kostky: +15 zt. Za prozrazení že jsi zloděj: -20 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +35 zt. ------------------------------ Máš 0 + 35 = 35 zt. (na další úroveň je třeba 325 zt.) Jsi první, komu jsem kdy dal - zkušenosti. Gratuluji :-) Ale fakt to nebylo moc vhodné to takhle narovinu vybalit... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za kvalitu příspěvků: +30 zt. Za odhad typu nemtrvého: +10 zt. Za obstarání vozu pro raněné: +10 zt. Za poznání řasnatky z vyprávění starosty: +10 zt. Za otevření poklopu: +5 zt. Za zajímavý RP: +20 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +85 zt. ------------------------------ Máš 0 + 85 = 85 zt. (na další úroveň je třeba 610 zt.) |
| |
![]() | Podzemie začiatok. Potom ako navrhnem zvyšku aby sme sa pohli ešte ma po chvíli státia niečo napadne. Myslím, že rozhliadať sa veľmi v tomto začiatku podzemia nemá význam. Čo nezobrali dobrodruhovia, ktorí tu prišli ako prvý vyčistiť Augiášov chliev, to asi rozobrali dedinčania. Ale na druhú stranu, môžeme počkať ešte chvíľu nakoľko sa mi zazdalo, že sa asi ku nám pripojí práve prichádzajúci posledný dobroduh, ten malý hobit čo bol s nami v krčme. Ale on nás dobehne asi aj bez čakania, keď sa tu budedte iba bezradne obzerať a krčiť nosom,neodpustím si poznámku, nakoľko ten smrad sa síce vetrá otvorom, ktorým sme sem prišli, ale ja bohužiaĺ stojím smradu priamo v ceste. |
| |
![]() | V podzemí : Všichni jsme sešli dolů, možná až na Broda. Vím dobře, že za to, že je ještě stále na schodech můžu já, jelikož jdu jako první, ale najednou mám nohy jako z kamene. ,,Už jdu, už jdu..,, ,řeknu, když vidím tázavé pohledy ostatních. Jdu pár metrů, když spatřím místnost, která mi přijde ,,uklizenější,, ,než vstup do podzemí. ,,Já...mám strach. Vystřídá mě někdo? Nechci jít jako první..,, ,otočím se na ostatní. Na znamení, že opravdu nechci jít jako první, nabízím nataženou rukou pochodeň Isinhrt nebo Silivrenovi |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarik pro Mou snahou tak je zůstat spíše v ústraní a ,,čest,, jít jako první, přenechat tak někomu jinému. Proto se ostatních zeptám, zda mě nevystřídají a zalžu jim, že důvodem je strach. |
| |
![]() | V podzemí Pohrdavě se ušklíbnu . Chlapy nejdřív hodně hrdinských keců a potom je vystraší trocha tmy.Strčím loktem do Jarika.Zdovolením protáhnu se přes Jarika do předu. Doufám že mi aspoň posvítíš na cestu , teda jestli to není na tebe moc velké dobrodružství .Uchychtnu se a se zbraněmi v ruce postupuji dál co podzemí. To je společnost , samí mluvka a hrdina k pohledání. |
| |
![]() | V podzemí -- místnost se zdechlinou Že by ten hobit se teda taky připojil? Otočím se na Broda a ptám se: "Ten hobit, že přichází? Toho jste tam nahoře viděl, nebo se vám to jenom zazdálo?" Když Jarik nabídne, že své místo vpředu někomu rád přenechá, koukám vedle a neodpovídám. Podle mého očekávání se toho hned chopila Terazie a už postupuje dál. Nechám Jarika, aby šel přede mnou a svítil. Třebas ve mně zdechlina budí odpor, prohlížím si ji, jestli na ní třeba není poznat, jakým způsobem se stala zdechlinou (šíp v hrudi, useknutá hlava apod.) |
| |
![]() | Ruiny Prodírám se vysokou travou k ruinám a když vejdu na holejší plácek, nejspíše bývalou dvoranu, akorát uvidím toho staříká Broda, jak schází dolů. No lépe jsem si svůj příchod nemohl načasovat. Rychlými kroky se přesunu k poklopu, kde na mě dolehne zápach staroby. Zkřiví se mi obličej. No, bohužel tenhle smrad asi nebude to nejhorší, co nás v tom podzemí čeká. „Ano, už jsem tady,“ oznámím ostatním, protože Brodo už si mě očividně všiml. Počkám tedy až sleze dolů a potom se do podzemí vydám i já. Tak jde se na to. Buď opatrný a nic se ti nestane. Opatrnost, jenom opatrnost. |
| |
![]() | Silivren Na Silivrenovu otázku odpoviem. Nie nezdalo sami, zrak mi slúźi ešte celkom dobre. A nakoniec, už je tu. Dopoviem a hobit na to zakričí svoje privítanie. |
| |
![]() | Vstupní místnost Při vstupu do místnosti se Jarik s Terazií prohodí a ona tedy vstoupí do místnosti první. Je to prostorná místnost orientovaná kolmo k vstupní chodbě. Má 3 sáhy na šířku a od jižní stěny k severní je dvojnásobná. V jižní i severní části z ní vedou další chodby a u jižní stěny je v rohu rozpadající se masivní stůl a v severozápadním rohu je pobořený starý prohnilý sud. Nedaleko vás leží na zemi mrtvola v značném stupni rozkladu. Je velká a tím je myšleno, že opravdu velká. Ten tvor měl zaživa rozhodně okolo dvou sáhů. Teď z něj již mnoho nezbývá, svraštělá srstnatá kůže, na „nohou i rukou“ silné tmavé drápy a neforemná hlava. Všude po těle jsou vidět hluboké rány a mnoho z nich je doslova okousaná. Pak si všimnete i proč. V chodbě vedoucí na sever je nějaký tvor. Když na něj dopadne světlo pochodně, zapiští a přikrčí se. Je to krysa velikosti průměrného psa. Dlouhá srst, drápy a zuby co budí respekt. Tmavé oči velikosti třešní vás pozorně sledují. Tělo má napjaté, ať už k útoku či útěku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Vstupní místnost Pozor na levo je krysa!!!!! křiknu pro ostatní Dejte pozor na pravou stranu aby nás někdo nepřekvapil. S zbraněmy v rukách ( krátký meč a dýka ) přiskočím ke kryse a zaútočím na ni. pohyb - SZ,S 2sáhy- a útok a obrana , hody hozeny |
| |
![]() | Boj Slečna hrrr sa pretlačila dopredu a s mumlaním sa akosom vyrozumel pustilado boja s niečím. Tak to už začalo, a hneď tu? No súdiac podľa rekacií zvyšku predo mnou, bude to skôr iba čistenie od niečoho malého ako boj. Každopádne na boj je potreba svetlo. Potlačím preto Silivrena predo mnou. Čo sa to tam deje, potrebujete svetlo a tlačím sa jemne dopredu ,chrániac sa Silivrenom, ako štítom predo mnou. |
| |
![]() | Vstupní místnost, boj Hned jak Brodo odmítne moji pochybnost, uslyším kroky na schodišti a vstoupí Elan. No tak jsem ze sebe pěkně udělal osla, není-liž pravda. Otočím hlavu a na Elanova slova odpovím jen: "Fajn," a pousměju se. Pak se obrátím zase směrem do místnosti, abych udělal místo té frontě, co se skládá za mnou. "No, toho teda pěkně pořezali... a asi i popálili," pravím koukaje na zdechlinu. "Teď je ještě otázka, na které straně v té rvačce stál. Je moc velký, než aby byl obyvatelem téhle díry, ledaže by tady někde dál byly vyšší stropy. Takže nejspíš..." přemýšlím nahlas, ale moje úvahy přeruší výkřik Terazie. Koukám přes rameno Jarikovi a ve stínech zahlédnu zvíře, které je větší než jakákoli krysa, co jsem kdy viděl. Za mnou se hrne Brodo, postupuju tedy tam, kam on mě tlačí. Napadne mě, že Terazie asi zvládne krysu sama, a tak podle jejího pokynu hledím doprava, směrem jižním, v ruce připravený palcát. |
| |
![]() | Podzemí Celá naše skupina se dá do pohybu, a tak se pod povrchem země ocitám i já. Stísněnější postor mi vůbec nevadí a tak v pohodě pokračuji za Brodem a rozhlížím se obezřetně kolem. První z nás již vstupují do vstupní místnosti. Silivren přemýšlí nahlas. Co tam vidí, koho pořezali? O čem to mluví? Najednou uslyším nějaké zapištění. Tak tohle nevěstí nic dobrého. Takže krysa? Tak to není až takový problém, když je sama. Uklidní mě to a na rozdíl od Broda se nijak neženu dopředu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Od doby, co stoupnu na první schod do podzemí, se dávám do hledání kamenných destiček popsaných runovým písmem. |
| |
![]() | V jeskyni : Když jsem za sebou slyšel neznámý a zároveň povědomý hlas, otočil jsem se a spatřil toho hobita. No vida, další ruce navíc se v boji budou jistě hodit.. ,,Zatoulaný syn se vrátil.,, ,prohodím letmo, ale dívám se stále dopředu. V místnosti si nejdříve všimnu velké tlející mrtvoli a zakřením se. ,,Tak proto ten hnusnej smrad.., co ho tak mohlo za..,, ,nedokončil jsem větu, když jsem uslyšel Terazii. ,,Krysa? No a?,, ,řekl jsem ledabile, abych pak dodal ,,Co to sakra...,,. Nikdy jsem tak velkou krysu neviděl.. Věděl jsem, že teď už si se mnou nikdo místo neprohodí, a tak jsem ustoupil stranou. Narozdíl od Terazie mířím ale na jih, směrem k mrtvole. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Jarik pro Nepohrdnu ale ničím, zvláště né mincemi a cennostmi. |
| |
![]() | Vstupní místnost Terazie se ihned vrhne směrem ke kryse a zaútočí na ní. Krátkým mečem ji sekne po hřbetě, ale to je již krysa v pohybu a jen se mrskne a mizí v šeru a temnotě chodby. I tak po ní zůstávají na podlaze kapky krve. Jarik si klekne mezi ten zpráchnivělý sud a ochlupenou mrtvolu a začne si ji prohlížet a prohmatávat. Pochodní si svítí, aby co nejlépe viděl. Silivren ustoupí trochu na jih a sleduje jižní část a hlavně ústí té chodby, jestli z ní také něco nevyleze. Brodo se postavil doprostřed místnosti a snaživě svítí na všechny strany. Zato Elan se nikam nehrne a pomalu postupuje chodbou. Zastavil se u jejího ústí do místnosti. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nemá na sobě žádné oblečení a okolo něj nikde nevidíš nic. Žádné zbraně nebo nějaké jiné věci. Buď u sebe neměl nic a nebo ho již někdo hodně důkladně prohledal. |
| |
![]() | Vstupní místnost Popojdu chodbou a dojdu k ústí do místnosti. Krysu nemohu nikde najít. Tak asi utekla, ani se jí nedivím. To bylo křiku kvůli jedné kryse. Ale uvidím to, o čem se zřejmě všichni bavili. Fuj, to je humus. Doufám, že už tu nic podobného nežije. „Tak co? Kudy dál?“ zeptám se, když vidím dvě možné cesty, ale to už v místnosti pátrám po onom vypínači, o kterém vyprávěl hostinský, jak ho označil křídou. Dojdu k němu a v jeho blízkosi se pokusím najít nějaký jiný spínač, nebo rovnou nějaké dveře. Proč by všechny spínače nemohli být na jednom místě? Je to přece praktičtější. Hledání: Mechasnismy 75%, Objekty 64% |
| |
![]() | Místnost Po prvním úspěšném zásahu. Zmizí krysa ve tmě. Párkrát si z hluboka oddychnu. To byla ta nejvěčí krysa jakou jsem kdy viděla. Letmo je pootočím hlavou aby se ujistila že je vše v pořádku a dál koukám do tmy. Aaaa nakonec jsi se k nám přidal chlapče. Hele Jarku přišel jsi se sem hrabat v mrtvolách nebo něco dělat ? Pojť sem s tím světlem , není vidět dál co je v té tmě někde tam zmizela ta obří krysa Jé málem bych zapomněla na zdi zamnou je ten mechanismus čím se otvírá ten poklop. |
| |
![]() | V podzemi Vôjdem dnu, aby som videl, čisavôbec mám púšťať dalej s touto výpravou. Slečna hrr sa zachovala podľa očakávania, ale tak isto sa zachovala aj krysa, hoc obrovská, keď že mala kam ,tak utiekla. Stojím v strede, pochodeň vysoko a obzerám sa okolo seba. Potom, keďže žiadna ďalšia krysa nikde naokolo sa poberiem smerom k spráchnivenému stolu a poobzerám sa tam. Následne sa otočím nazad a opýtam sa. Tak ako, ide sa ďalej? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Brodo pro Okolie sa javí na podzemie normálne, ale miesto prispráchnivenom stole ma zaujalo a tak satam idem pozrieť a poriadne to preskúmať, čo mi na tom mieste nesedí. Prehľadávanie. |
| |
![]() | Podzemí : Ještě ani nedokončím prohledání mrtvého těla a už je po mě sháňka. ,,No jo, už jdu.,, ,řeknu Terazii a vydám se směrem k ní. ,,Ta krysa nám svou krví ukazuje směr, jakým utekla. Teď je otázka, zda ji chceme pronásledovat, a nebo se ji vyhnout. Na jihu je další chodba, tak se rozhodněte kudy jít. Když pak vidím Elana, jak prohledává místnost a něco hledá, jen si povzdechnu. ,,Tak já počkám, ale smrad je to neuvěřitelnej, tak sebou pohněte.,, |
| |
![]() | Vstupní místnost Podle zvuků za mými zády soudím, že krysa je pryč. Jak tak skupina postoupí a všichni vejdou do místnosti, otočím se k ostatním. Pokývu hlavou. "Jo, já bych šel dál, někam... nevím kam. Hodíme si kostkou? Nebo... chcete sledovat tu krysu do jejího doupěte, kde jich bude víc?" Dokud tam postáváme, prohlížím si místa, kam zrovna svítí světlo, a šourám nohama po zemi, jestli se tam něco neválí. |
| |
![]() | Podzemí místnost 1 Jdeme na sever , budeme sledovat krysu .Nemůžeme si nechat krysu o velikosti vepře v zádech. Nerada bych aby zakousla někoho z nás a jestli je jich víc tak se s nimi snad poradíme. A někde musíme začít.Připravte se na boj a ne všechny možné situace , nevím co nás může potkat. Opatrně postupuji dál na sever , se zbraněma v rukou. |
| |
![]() | Vstupní místnost Jarik se zvedne od zdechliny a vyrazí k severní chodbě, Terazie začne postupovat severní chodbou, ale pak se zastaví, protože i Jarik s pochodní zůstal stát. Krvavá stopa, tedy kapky sem tam na zemi, vedou také na východ. Je vidět, že chodba zatáčí na východ a pak končí ve tmě. Ale zdá se, že je tam nějaký větší prostor. Elan se zastavil hned na začátku a začal si prohlížet okolí vstupu do místnosti. Oťukává každý kámen, prohmatává spáry. Brodo se mezitím šel podívat na jih k tomu zpráchnivělému stolu. Posvítil do východní chodby, ale ta je krátká a hned zatáčí na sever. Chvíli se tam rozhlíží, klekne si a prohlíží si trosky a jižní stěnu. Pak se zvedne a vrátí se k Silivrenovi stojícímu uprostřed místnosti. Ten stále hlídá jižní část a také se rozhlíží po okolí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Za kamenem je malý prostor plný prachu. Bohužel prázdný, ale v prachu je vytlačen důlek od něčeho malého, kulatého. Velikostně by to sedělo na průměrnou bramboru. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Vstupní místnost Koukám kolem sebe, ale nic neupoutá můj pohled. Shýbnu se a zvednu ze země kousek čehosi. "Hadry, cucky..." zamrmlám potichu a zase to zahodím. "No to máš vlastně pravdu," odpovím, když promluví Terazie. Pomalu postoupím na sever, jako že bych teda šel... |
| |
![]() | Postup Je jedno ktorou chodbou sa pustíme, mimochodom aj na druhej strane je nejaká. Ale každopádne by sme sa nemali rozdeľovať. A s tým postupujem za Silivrenom s pochodňou v ruke a svietim zvyšku pred sebou. |
| |
![]() | Vstupní místnost Prohledávám zeď u spínače, ale při tom poslouchám dění v místnosti. Tak obří krysa, jo? To určitě, jenom se vymlouvá, aby zakryla svou přemrštěnou reakci. Nikdo neví kudy. Možná za tou krysou, krysy rádi ožírají mrtvé a ty tu máme přeci zabít. A tak se také ta žena rozhodne. Tak teď už je dokonce o velikosti vepře. Chachacha. „Tak tady nic není,“ oznámím ostaním výsledek svého prohledávání. Nebo jsem to alespoň nenašel. Možná jsem se s tím hledáním ukvapil, ale jestli tu je opravdu nějaká tajná místnost nebo chodba, vstup do ní může být kdekoliv, bude to těžké hledání. Pak už jsem připraven na další postup. Kvůli uzké chodbě se opět formujeme do řady. Pokud by se mi to povedlo rád bych se vetřel někam doprostřed, pokud ne, zůstanu na svém místě na konci. Uprostřed je to vždycky nejbezpečnější. |
| |
![]() | Po chvilce dohadování jsme se vydali za směrem, kterým ta krysa utekla. Jako první jde Terazie, já hned za ní. Když se ohlédnu za sebe, vidím, že ostatní trošku váhají, ale myslím, že za chvilku už je budu mít za zády. ,,Počkej, doženu tě.,, ,křiknu na Terazii, která se pomalu ztrácí ve tmě. Chodba se stáčí doprava, a pokud na nás nevybafne něco nebezpečného, vystřídám opět Terazii v čele. Tedy pokud bude chtít a bude souhlasit. Nyní se zatím stále držím za ní a nakukuji přes její rameno. V jedné ruce držím pochodeň, v druhé - silnější - držím kopí připravené ani tak k útoku, jako spíše k obraně. (2+4) |
| |
![]() | Postupujte dále do vozu Vyjdu za ostatními, přede mnou vklouzne do chodby ještě Elan. Udělám pár kroků a uvědomím si, že za mnou zůstal ještě Brodo. Zastavím se, přikrčím se ke stěně a povídám: "Možná ... pojďte přede mě, budu to bránit vzadu," říkám hlasem postrádajícím hrdinskou jistotu. Pokud mě Brodo předejde, držím se hned za ním, nevěnuju pozornost zvukům před sebou, ale spíš poslouchám, jestli se něco neozve vzadu a občas se tam ohlédnu. |
| |
![]() | Terazie zahne za roh a tam narazí na pronásledovanou krysu. Není na zemi, ale v rukou ji svírá nějaký ork a na první pohled to vypadalo, jako by si z ní ukusoval. Na druhý pohled si z ní ukusuje stále a není to ledajaký ork. Postava v potrhané kůži je pokrytá seschlým blátem a na krku je vidět zčernalá, hluboká rána. Místo rukou má spíše pařáty z prstních kůstek na kterých nemá téměř žádnou kůži a ani maso. Když Jarik osvítí malou místnost, tvor se přestane věnovat kryse a pohlédne na Terazii. Zakalené oči a po tváři mu lezou bledé larvy. Otevře tlamu a pustí mrtvou krysu na zem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když se otočíš, abys zkontroloval prostor za vámi, zahlédneš nějakou postavu na jihu místnosti. Je na hranici světla a stínu nebo spíše tmy a je docela malá. Asi jako Elan. Prostě tobě zhruba do poloviny hrudi. Neslyšel jsi žádné kroky, ale je to dost daleko. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Místnost 01 Ty vole to je obluda. Rychle zvednu s dýkou nad hlavu a hodím ji po té obludě. Je tu malá místnost a v ní obrovská oživlá mrtvola která si mě všimla a jde ke mě. Měly by jste asi couvat a nějak se rozmístit. Fí ha to je neživí ork s velkými drápy. Natáhnu ruk s mečem před sebe abych si držela tu obludu od těla a druhou se snažím vytáhnou další dýku. |
| |
![]() | Podzemí Postupujeme úzkou chodbou a mě se povede získat místo přímo uprostřed. Ta žena jako první zajde za roh. Do místnosti nevidím, ale slyším tu ženu. Oživlá mrtvola? No, tak to už by sedělo, pokud to tu máme vyčistit od nemrtvých, ale už takhle brzo? Myslel jsem, že to bude trvat déle, než na něco narazíme. Na co couvat? A teď už si zase trochu vymýšlí. Jak by to mohl být ork a jak by mohl mít drápy? „Jestli je tam místnost, tak na co ustupovat? Můžeme bojovat tam,“ řeknu a připravuji si dvě dýky z pouzder na zápěstí. No, moc se mi bojovat nechce, ale asi nám nic jiného nezbývá. |
| |
![]() | Další kamarád Postupuju jako poslední, dopředu moc nevidím -- mám to proti světlu a stojí přede mnou kolegové. Takže o další obludě před námi jen slyším. "Do háje," zakleju. No, asi by bylo lepší bojovat někde, kde se nás může tomu zombíkovi postavit víc najednou, a ne takhle v úzké uličce... Ze své pozice ale nemůžu s pohybem skupiny nic moc dělat. Pak si ale všimnu za sebou další postavy. Vykřiknu znepokojeně: "Hej, támhle je další!" Ukazuju směrem na jih. "Tam na rohu, hele, někdo tam je v tom stínu, menší postava! Jo, Elan má pravdu, postupte, anebo se vraťte, teď stojíme dost blbě," volám. Bojím se, protože teď jsem najednou taky v první linii (i když nevím, co ten tvor je zač). Svírám v ruce svůj palcát a hledím na jih... |
| |
![]() | Další kamarád Zavolám Předemnou je místnost tak maximálně 3 na 3 sáhy a nevede zní žádný viditelný východ. Měli bychom pomalu couvat do té první místnost ,sic je to blíže k tomu dalšímu ,ale je tam úniková cesta. Myslím že to orka zvládnu než se vypořádáte s tím druhým a když néé tak přeci neumíráme každý den tak si ti trochu užijeme. HiHIHIHIHIHIHIHIHIHIHi trochu šíleně se zasměji |
| |
![]() | Podzemí Nově zjištěná fakta celý můj názor mění. Ta místnost je opravdu malá a do zad nám jde další, v té velké místnosti máme výhodu. „Dobře, budeme bojovat v té vstupní místnosti,“ řeknu a, pokud budu mít místo, ustupuji dvěma kroky. |
| |
![]() | Další kamarád Slyším, jak Terazie huláká, a potom zazní smích, u kterého si nejsem jistý, jestli ho vydala Terazie, nebo zombík. Až tak moc mi do smíchu není. "Fajn, jdeme zpátky," houknu. Postoupím do místnosti, držím se při tom západní stěny, poblíž ústí chodby, kterou jsme přišli... abych tamtudy v případě potřeby mohl zase odejít. Koukám při tom pořád na tu neznámou postavu... |
| |
![]() | Zhluk Cesta za slečnou hrr, naráža na problém cúvania. Sme v zástupe za sebou a to narážanie jedného do druhého, pri opätovnom cúvani mi očividne nerobí dobre. Pokývam hlavou a cúvnme nazad do vstupnej miestnosti smerom k východu a čakám čo vlastne spôsobilo cúvanie celej skupiny. |
| |
![]() | Zatímco ostatní začnou ustupvat, já zůstanu poblíž Terazie. ,,Dva se sem ještě vejdem. Samotnou tě tady nenechám.,, ,řeknu a napřáhnu kopí tak, abych ho mohl hned použít a udeřit orka do hlavy hned, jakmile se dostane blíž. |
| |
![]() | Severní chodba Terazie neváhá a vrhá na nemrtvého orka svou dýku. Je tak blízko, že nejde minout. Dýka se zaboří zombie do pravé strany hrudi až téměř po jílec, ale na orka to nemá nijaký vliv. Pouze pozvedne ruce a vykročí k ní. Z prstních kůstek, pozbývajících kůži a maso, odkapává krysí krev. Terazie před sebe napřáhne krátký meč k obraně a od pasu se snaží rychle tasit svou druhou dýku. Zombie se dostane až k ní, ale to je již připravená. Zbytek družiny se až na Jarika snaží dostat zpět do velké místnosti. Silivren ustupuje k východu z místnosti a Brodo také. Ten spíše do severního rohu. Oba sledují jak vstup ze severu, tak i tvora na kterého je Silivren uporoznil. A protože Brodo nese pochodeň, je i vidět o koho nebo co se jedná. Skřet. Mrtvý skřet. Tvor je viditelně po smrti. Chybí mu levá paže v lokti a z hrudi mu trčí ulomený dřík šípu nebo šipky z kuše. Je notně obalen blátem a místo očí má jen díry. I tak o vás nějakým způsobem ví, protože vykročil směrem na sever. Ač se to nezdá, při pohybu nedělá téměř žádný hluk. Pak z chodby vyjde i Elan, držící v každé ruce dýku. Jarik zůstává za zády Terazie a snaží se mezi ní a stěnu nacpat své kopí. Moc mu to nejde, dlouhá zbraň neustále naráží na stěny nebo strop. |
| |
![]() | Severní chodba Uf oddychnu si když , už mám v ruce lesknoucí se dýku. S tím kopím to tak nepůjde . ustup o kousek zpět já taky ustoupím a měl by jsi mít lepší pozici na zásah. Zautočím a udělám krok zpět . Lehce se přikrčím v kolenou a když spatřím mezeru mezi míhající se drápy přiskočím a snažím se orka zasáhnout do krku abych mu oddělila hlavu od tlejícího těla. Když bude zamnou místo tak udělám úkrok zpět připravena se bránit. |
| |
![]() | Podzemí Zadní část naší řady končící mnou začne ustupovat. Proč neustupuje Jarik a ta žena, vždyť to právě ona se chtěla přesunout? Nechám však tuto myšlenku plavat a rychle se otáčím na našeho nového protivníka. Když ho poprvé uvidím, zvedne se mi žaludek. Čekal jsem, že to bude něco hrozného, ale ne, že až tolik. A proč nám sakra neřekli, že jsou to zombie sřetů a v té místnosti na severu by to potom opravdu mohla být zombie orka. Nebo že by o tom nevěděli a tito tu byli kratší dobu? A kde přišel k těm zraněním? To už se ale napřahuji s vrhacím nožem a mířím nemrtvému přímo do jednoho z prázdných důlků. Chcípni! Hned na to jsem připraven ve střehu, kdyby se náhodou rozhodl zaútočit na mě a do ruky si připravuji další vrhací nůž upevněný v pouzdru na stehně. útok: 22+1 obrana: 6 |
| |
![]() | Boj Díky světlu louče, kterou drží Brodo, konečně vidím na tu postavu, co sem přišla zpoza rohu. Fuj, to je hnus, kéž bych ho radši vůbec neviděl. Nezmůžu se na útok. Zavrávorám a chce se mi odejít tou chodbou, kterou jsme přišli, zpátky do bezpečí a na čerstvý vzduch. Potom ale Elan zaútočí. I já se vzchopím a uvědomím si, že máme na něj vcelku výhodné postavení. Přijdu k němu z boku, rozmáchnu se s úmyslem rozrazit mu lebku. Tj. krok na jihovýchod a útok palcátem. |
| |
![]() | Mé pokusy trefit kopím orka se minuly účinkem, a tak přemýšlím, zda se také nedat na ústup. Alespoň, že Terazie uspěla, i když je jasné, že tohle orka nezastaví.. Snažím se trošku vnímat co se děje kousek od nás, ale moc toho nepochytím. Pak mě napadne , na mě asi až moc odvážná věc. Toho budeš litovat, Jariku ,lituju už předem. Poté se zkusím nějak - jakkoliv - protáhnout kolem Terazie. Nejlépe pak mezi jejíma nohama a nějak mrštně se vyhnout pařaům orka a dostat se hlouběji do místnosti a orkovi do zad. Pokud se to povede, bude ork obklíčen a bude šance ho v přesile pokořit.. ,povzbuzuji se a chystám se k té bláznivé akci. ,,Isinhrt! Rozkroč se a kryj mě!,, zařvu a přikrčím se, abych se mezi její nohy vešel. V případě potřeby půjdu na chvilku i na všechny čtyři. Hody : 4 + 2 / Akrobacie - dobře |
| |
![]() | Severní chodba Nic nezkoušej jestli mi podrazíš nohy tak tu zdechnem všichni.Nepleť se pod nohy a ustup dozádu.Jest-li se mi pokusíš plést pod nohy tak přísahám že ti dupnu na ten tvůj krče a potom ti rozpářu to tvoje vyžrané břicho.A bude mi jedno když mě ta mrtvolo u toho trochu poškrábe. Zlostně řeknu klidným ledovým hlasem. |
| |
![]() | Souboj u severní místnosti – Terazie a Jarik Terazie od pasu vytáhne druhou dýku a připraví se k obraně i útoku. A nemusí dlouho čekat. Ork se vydá kupředu a tak, když se dostane na dosah, bleskově zaútočí. Tedy chtěla, Jarik nejdříve začal okolo ní prostrkávat kopí, pak i sebe a nakonec navrhl, že se protáhne pod ní. K tomu sice nedošlo, ale i tak jeho rozptylování a postrkávání mělo vliv na Teraziin útok. Sice nepřítele zasáhla, mečem na pravé paži a dýkou do hrudi poblíže krku, ale úder nebyl veden tak precizně a plnou silou. Ork se po Terazii také ožene, ale tak tak. Pařáty těsně minou lehce chráněnou paži, ve které drží krátký meč. Boj ve vstupní místnosti – Elan, Brodo a Silivren Rozestoupíte se u severního rohu a sledujete mrtvého skřeta, jak se k vám blíží. Brodo jen ustoupí více do rohu a pozvedne na svou obranu hůl. Silivren sevře v ruce palcát a se zdviženou zbraní se vrhne do útoku. Když ke skřetovy přiskočí, vzduchem něco proletí a zaboří se chodící mrtvole do hlavy. Přesněji do očního důlku. Ta sebou trhne a začne se pomalu kácet k zemi. Silivrenův úder palcátem ji k tomu rychle dopomůže. Když se svalí, vidí, jak jí z toho co bylo okem čouhá konec rukojeti vrhacího nože. Malý kousek. Zbytek je teď v místech, kde by měl být mozek. Když se Brodo a Silivren podívají, odkud to přilétlo, u vstupu do severní chodby stojí Elan, ještě s napřaženou rukou. |
| |
![]() | Vstupní místnost Viditelně se mi uleví. "Uff, je po něm," povídám. Chvíli civím na padlého, vzpamatovávám se z toho, protože je to poprvé, co jsem kdy pozvedl zbraň proti dvounožci s cílem ho zabít. I když v tomto případě je slovo "zabít" dost sporné. Pak se ohlédnu po ostatních, kouknu na Elana a povídám: "Fíha, to byla parádní trefa!" Považuju za zbytečné zkoumat, jestli mrtvola neměla něco užitečného u sebe. Přestanu si jí všímat a přejdu na severní konec místnosti, jdu fandit Jarikovi a Terazii. |
| |
![]() | Podzemí – Vstupní místnost Můj vrh se mi opravdu povede a ještě díky ráně Silivrena padá zombie mrtvá k zemi. Výborně, tak to by bylo, jestli to takhle půjde dál, tak není čeho se bát. „Díky,“ řeknu Silivrenovi „zvládli jsme to společně.“ Podívám se do chodby za sebou, kde stále vidím Jarika. Co tam sakra dělají? „Náš problém je vyřešen,“ zavolám, „jak jste na tom vy?“ To už se ale přesunuji k mrtvole, kterou jen tak zběžně obhlédnu, zda by u sebe neměla něco cenného, rozhodně se jí nehodlám dotýkat. Jestli to byl za živa opravdu skřet, tak by mohl mít nějakou kořist. Poté uchopím nůž a vytáhnu ho ze skřetovy hlavy. Otřu ho o stěnu a nechám si ho připraven v pravé ruce. |
| |
![]() | Boj a po čiastkovom boji. Pekný zásah, pochválim Elanov hod. Niekto by mal preskúmať tú chodbu, alebo čo to tam je, či sa odtiaľ nevyhrnie ešte niečo, ja mu budem svietiť. Vydám sa smerom odkiaľ vyšiel škret, ale v dostatočnej vzdialenosti ešte zastanem (kúsak vedľa mŕtvej oživlej mŕtvoly) a otočím sa, či niekto ide za mnou, resp. prídepredo mňa a preskúma to tam. |
| |
![]() | Severní chodba Ustup , potřebuji místo na boj. hlasitě křiknu a dál nevěnuji řečem toho člověka zamnou žádnou pozornost . Co to je za oslí hlavu rozumu má jako slaneček kostí. Prudkým výpadem zaútočím na krk orka.A rychle se stáhnu do obrané pozice. |
| |
![]() | Severní chodba : Můj plán nepočítal s možností, že by mě Terazie před sebe nepustila. Navíc mě při odmítnutí začala i vyhrožovat. Co?? Pouhé rozkročení nohou, nic víc , a hned tato reakce?.. Jak myslíš ty bestie povrchní! Sledoval jsem Terazii, jak bojuje s orkem a přemýšlel, jak ji dát zavyučenou a zároveň se u toho nezranit. Z jižní chodby jsem slyšel hlahol, ale slova jsem vůbec nevnímal, i když jsem tak trochu tušil, že se tam ostatní spíše radují. Měl jsem jít rovnou s nimi a vykašlat se na pomoc týhle fůrie.. ,,Ustup , potřebuji místo na boj. Co to je za oslí hlavu rozumu má jako slaneček kostí.,,, křikla Terazie a ve mě se navalilo tolik emocí, že už jsem se neudržel. Pravou rukou jsem popadl Terazii mezi lopatkami , levou jsem ji popadl u ledvin a doufal jsem, že je ve mě tolik zuřivosti, že najdu dostatek síly ji vyzvednout a hodit před sebe k nohám orka. Ať ji ten ork trochu pomuchlá ciferník. Pokud se mi to povedlo, uchopil jsem pak kopí a byl ve střehu. Nechtěl jsem, aby Terazie díky mě zemřela, ale lehké kousnutí bych ji od srdce přál. Pokud se mi chvat nepovedl, pustím Terazii zpět na zem a co nejrychleji se vydám zpět. Nikoliv pak za ostatníma, ale k východu. Hody : 1+4 |
| |
![]() | Souboj u severní místnosti – Terazie a Jarik Souboj s mrtvým orkem pokračuje a Jarik se stále nemůže dostat „ke slovu“. Ork je velmi pomalý a Teraziin následující útok jej zbavuje jeho druhého života. Úder mečem byl velmi vydařený, i když do ní Jarik nějak strkal. Ale nešlo poznat co vlastně chtěl. Jarik se pokusil Terazii zvednout, ale nepodařilo se mu ji pořádně uchopit. Jednak byla stále v pohybu a pak její vycpávaná zbroj na nějaké držení není uzpůsobená. Je vyrobená z tuhé, několikrát prošívané látky vycpané odřezky z kůže a látek. Tak toho naštvaně nechal a nechal ji tam s orkem samotnou. Odchází na jih do místnosti, a ani si nevšiml, že je boj u konce. Vstupní místnosti – Elan, Brodo a Silivren Skřet je mrtvý a nehýbe se. Elan si přijde pro svou zbraň a zběžně si ji prohlédne, jestli u sebe nemá něco užitečného. Ale jen pohledem. Brodo dojde k jižní stěně a posvítí do východní chodby. Tak ale hned zahýbá na sever a tak toho zatím moc není vidět. Ale další oživlá mrtvola tam zjevně nečeká. Silivren oklepe z palcátu zbytky skřeta a vydá se k severnímu vstupu. Tak uvidí vracejícího se Jarika. Tváří se naštvaně. Terazii není přes něj vidět. |
| |
![]() | Podzemí – Vstupní místnost Když Brodo oznámí, že by měl někdo prozkoumat chodbu, z které vyšel ten skřet, řeknu pouze: „Počkej, už jdu.“ Dvěma kroky se dostávám stále ve střehu před Broda. Uf, chodba je prázdná. Ale zatáčí se. Odhodlám se tedy ještě k jednomu kroku, abych nahlédl za roh. Pokud neuvidím nic nebezpečného, postoupím případně ještě o jeden krok, aby mi mohl Brodo lépe svítit. |
| |
![]() | Po boji Elan se ptal, jak se Jarikovi a Terazii daří souboj -- otázku jsem slyšel, ale odpověď už ne. Slyším odtamtud nějaké hekání a nadávání, zní to, jako by se tam oba spolubojovníci pohádali. Kolem mě kráčí Jarik, koukám na něj a snažím se v tomto chabém osvětlení zahlédnout výraz jeho tváře. "Co se děje?" zeptám se. "Co je?" |
| |
![]() | Po boji : Má snaha o předhození Terazie pod nohy orka nevyšla, a to tak že vůbec. S nezdarem si ale hlavu moc nelámu a vydal jsem se zpět k východu. Je mi zcela jedno, že ork asi padl k zemi mrtvý, protože chci za každou cenu z této jeskyně odejít. Hlavně co nejdál od té nespolupracující mrchy.. Cestou jsem potkal Silivrena, který se hned ptal, co se stalo v naší chodbě. ,,To je na dlouhé povídání. Někdy mám pocit, že nemrtvej ork je mi bližší, než protivná ženská.,, ,odpovím chladně a pokračuji v cestě ven. |
| |
![]() | Po boji Kopnu do mrtvoly ležícího orka. Uf to bylo ochlup. Zastrčím meč do pochvy a vytáhnu z orka svoji dýku.Otočím se po odcházejícím člověku a už už se chystám něco říct ,ale jen se zhluboka nadechnu. Silivren tady je hotovo ork je mrtvý. Jste všichni v pořádku? Co ten u vás dole? Začnu prohlížet orka co má u sebe a občas hodím očko na ostatní jestli se tam něco neděje. Jo málem bych zapomněla , máme kováři najít jeho kladívko prý ho tady nechal. |
| |
![]() | Po boji "Počkej, to se jako chceš sebrat a jít pryč?" zeptám se Jarika. Projde kolem mě a pokračuje k východu. Udělám pár kroků za ním, ale pak jenom mávnu rukou a obrátím se zpátky. To asi nemá smysl. Terazii jsem zrovna neposlouchal, ale tuším, že říkala, že toho zombíka vyřídili. Povídám: "Tady taky dobrý, je po něm." A rovnou pospíším směrem na jih za Elanem a Brodem. |
| |
![]() | Vstupní místnost – Elan, Brodo a Silivren Jarik ani neodpoví, jen zamíří k východu a dole pod schody odhodí nepotřebnou pochodeň. Pak vystoupá po schodech ven na čerstvý vzduch a zmizí vám z dohledu i doslechu. Elan nahlédne za roh a když mu přijde Brodo posvítit, i postoupí dále chodbou. Ta je „mrtvolo“ prázná a pokračuje tři sáhy na sever, kde zatáčí na východ. Silivren se také přesune k vám na jih a kryje vám záda. Terazie zůstala v severní části. Vlastní chodba je stejně zaprášená jako zbytek podzemí a na zemi jsou různé stopy a šmouhy, jak někdo chodil sem a tam. V severní části chodby vidíte na zemi dřevěné třísky. Nebudou moc staré, protože nejsou zaprášené a tak i docela „svítí“ v temnotě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Skloníš se nad znovu mrtvým orkem a snažíš se v chabém světle alespoň něco o těle zjistit. Někdo mu dal co proto již před jeho první smrtí a pochytila jsi, že na sobě má zbytky nějakého hrubého koženého brnění. Když bylo v celku, mohlo trochu chránit, takhle již ne. Více jsi nezjistila, protože světla rapidně ubylo, jak Jarik s pochodní odešel. Pak zůstalo jen slabé, rozptýlené světlo z Brodovy pochodně na jihu místnosti, ale to také najednou rychle zmizelo. Okolo tebe se rozprostřela temnota, jen chodbou na jihu vidíš slabé světlo linoucí se ze vstupní chodby. Buď je to z venku, ale podle barvy tam někdo, Jarik, odhodil pochodeň. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Do jabloně zakleju opatrně se vydám pro hořící louč než uhasne Jak chcete , po tmě a utečou. |
| |
![]() | Podzemí Zajdu za roh a ani tam neuvidím žádné nebezpečí. „Někdo tu očividně byl, možná ta zombie, ale teď nám odtud zatím nehrozí žádné nebezpečí, myslím, že když jsme se rozhodli jít tamtou cestou měli bychom tam jít, neměli bychom se rozdělovat,“ řeknu dost nahlas, aby mě bylo slyšet ve vstupní místnosti a vydám se zpět. No, mně osobně je vlastně úplně jedno kudy půjdeme, ale rozhodně nepůjdu první. Dojdu do vstupní mísnosti a u východu uvidím ležet pochodeň. „Co tamhleta pochodeň,“ zeptám se Silivrena, „nemá ji mít Jarik?“ Potom se vydám do severní chodby. Snad už se s tím orkem také vypořádali. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vracíš se zpátky do vstupní místnosti. Na jihu vidíš Silivrena a pak, jak se z poza rohu vrací i zbytek. Nejdříve Brodo a pak i ten hobit. Zhruba uprostřed místnosti pak zahlédneš ležící menší tělo. Skřet od hlíny a bez ruky. To bude ta druhá mrtvola co o ní ostatní mluvili. |
| |
![]() | Vstupní místnost Hobit se v chodbě otočí a vydá se zpět. Silivren i Brodo tak ustoupí znovu do vstupní místnosti. Tam zahlédnete Terazii, jak jde k východu z podzemí a pak se sehne a zvedne hořící pochodeň, která tam leží. Už má polovinu za sebou, ale ještě chvíli jistě vydrží. |
| |
![]() | Vstupní místnost Elanovi odpovím: "Jó, Jarik ji měl, ale nechal ji tady a šel pryč. Co jsem tak pochopil, tak se nějak pohádal tady s Terazií." Pokrčím rameny. Hm, vlastně Terazie říkala ještě něco o tom kladívku... já bych ho zatím nechal být, třeba o něj ještě zakopneme. Podívám se kolem sebe, vidím, že jsme se zase všichni sešli. "Tak co, jdeme někam? Můžeme jít?" zeptám se všech, máchnu párkrát palcátem. Jak ale Elan vykročí směrem na sever, vyrazím tam taky. Nechce se mi tady jen tak postávat. |
| |
![]() | Vstupní místnost zvednu rychle louč se země a máchnu jí sem a tam aby se trochu rozhořela S loučí v jedné a s mečem v druhé se rychle vrátím k mrtvole a začnu ji prohledávat a přitom mluvím hodně nahlas Odešel a vůbec mi tu nechybí !!!! Byl jen naobtíž , měli jsme couvat za vámi a místo toho mě tlačil stále dopředu. Jsem ráda že jsem vůbec naživu , kdybych zakopla tak je ze mě mrtvola. Občas kouknu před sebe jestli někdo nejde z místnosti. Jinak jste se dost dobře vypořádaly s tím mrtvím skřetem , velice mile jste mě překvapily .Mysle la jsem že jste jen banda mluvků , máte skrytý potencial . |
| |
![]() | Podzemí Silivrenova odpověď mě opravdu překvapí. Takže Jarik odešel? Ani se nedivím, že se s ní nepohodl. Ale jestli opravdu odešel, tak je to jedině dobře. Podle toho co říkal, tak toho umí asi stejně jako já, takže v boji by příliš nepomohl a alespoň bude větší odměna a menší, ne-li žádná, konkurence na úkol. Ta žena se vydá na sever, a tak jdu za ní. Vydím, jak se za námi vydal i Silivren. Zas je ale pravda, že se Jarikovi opravdu nechtělo nějak couvat, když jsme se k tomu rozhodli. Kdoví ale jak to bylo, to už se teď asi nikdo nedoví. Dojdeme do místnosti. Je to tu opravdu malé. A vypadá to, že to nikam nevede, to je zvláštní. Tak tohle je také hnus, opravdu je to něco jako ork. A co támhleto? Že by to byla ta krysa? Nevěřil jsem tomu, ale je opravdu obří. Terazie se dá do prohledávání mrtvoly. A dokonce jsme pochváleni, výborně. Ale mohla přestat mluvit po té první větě. Já se zatím dám do prohledávání stěn místnosti, protože tahle slepá místnost se mi nějak nezdá. |
| |
![]() | Podzemie vstup Tak, ked nie je nikto zranený, mali by sme pokračovať ďalej spolu. Jarik odišiel, ale ako povedala tuto naša bojovníčka, pokyniem fakľou smerom k Terazii, tak viac zavadzal ako pomáhal, takže sa oddeľuje zrno od pliev. Poďme, kým nám fakle horia. |
| |
![]() | Podzemí Sejdete se ve vstupní místnosti a vyjasníte si, co a jak je s Jarikem. Terazie pak vyrazí zpět do severní místnosti a poklekne u mrtvého těla a začne jej prohledávat. Ostatní dorazí chvilku po ní. Uprostřed místnosti leží mrtvola docela velkého orka. Na sobě má roztrhanou zbroj z kůže, kterou držel po hromadě jen opasek okolo pasu. Je pokryt špínou a zbytky hlíny. O kus dál leží na zemi ta krysa, která utekla ze vstupní místnosti. Má roztržené břicho a vnitřnosti jsou okolo na podlaze. Samotná místnost je docela malá. Jen tři na tři sáhy. Na stěnách jsou na jihu ztrouchnivělé police, které na místě drží snad jen pavučiny. Jinak to ta, vypadá stejně jako ve vstupní místnosti. To znamená prach a špína. U vstupu do místnosti, částečně zakrytý mrtvým orkem je v zemi mělká díra. Špína je pryč a holé kamení je poškrábané a i trochu očazené, jako by tam buď hořel oheň nebo něco malého vybuchlo. Severní zeď je také poškozená, místy jsou z ní vypadlé kameny a navíc jsou na ní také škrábance. Rýhy vedou přes kameny, jako by do zdi někdo bušil něčím ostrým. Hobit začne chodit okolo stěn a prozkoumává je. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nejspíše skryté dveře maskované jako zeď. Jsou situované do místa, kde je zeď nejvíce poškrábaná a omlácená. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Výsledek na sebe nenechá dlouho čekat, severní stěna již i tak upozorňovala, že je něčím zajímavá. Vypadané či vylámané kamení a pak dvě tenké, zaprášené spáry vedoucí od stropu k podlaze. Nejspíše jsou to hrany skrytých dveří maskovaných jako zeď. Pokračování cesty jsi tedy našel, teď ještě jak je otevřít, protože nic, co by se podobalo otevíracímu mechanismu jsi neobjevil. |
| |
![]() | 2 miestnosť. Postavím sa do stredu miestnosti, fakľa tak vysoko ako sa dá a rozhliadam sa. Hmm, buď je to iba taká malá miestnosť, alebo je tu tajný vchod, ktorý sa už snažil niekto nájsť keď tak hľadím na tie kamene škrabance na nich. |
| |
![]() | Podzemí Dám se do prohledávání stěn místnosti a hned mě zaujme severní stěna, kde naštěstí hned najdu něco, co jsem hledal. Já věděl, že ta slepá mísnost nebude jen tak, ale je to dost průhledné, tyhle dveře musela najít i ta skupina před námi. Podle těch škrábanců a vyndaných kamenů se zřejmě pokoušeli i dostat dovnitř. Kdo ví ale, jestli se jim to povedlo. „Máš pravdu Brodo,“ řeknu, „jsou tu tajné dveře,“ přejedu prstama po dvou spárách vedoucích od podlaze ke stropu, „vidíte, tady mají hrany. Horší zpráva je, že jsem nenašel žádný otevírací mechanismus. Budeme asi muset použít hrubou sílu, nejspíše nepůjdou vyrazit, ale mohli bychom je zkusit vypáčit, k tomu by se hodil ten krumpáč, co jsme nechali u vchodu. Nemyslíte, že bych pro něj měl skočit?“ |
| |
![]() | Další místnost Vejdu do místnosti. "Fuj, to je hnus," poznamenám, jakmile mi světlo plamene ukáže mrtvolu skřeta a cosi, co bývalo krysou. Zaujme mě dolík v zemi, u kterého leží mrtvola. Znechuceně strčím nohou do mrtvoly, abych ji trochu posunul, a sehnu se. Vídím očouzený kámen. "Ohýnek? Že by si tady topili nebo pekli ulovené krysy? Eh, to je ale pořádná kravina," hned zapochybuju, ale stejně se podívám ke stropu, jestli tam náhodou neuvidím nějaký průduch. Když Brodo a Elan upozorní na to, že by v severní stěně mohly být dveře, zaměřím svou pozornost tam. "A jo, to fakt budou dveře -- tyhle mezery tam nebudou jen tak." Hm... mně připadá, jako by se tam někdo už zoufale snažil dostat. Zapochybuju o hrubé síle: "Ale řekl bych, že dobré dveře by se měly dát otevřít, aniž by z nich padaly šutry... i když je fakt, že jak říkal hostinský, mechanismy už mohou být rozbité. Tak možná ten krumpáč přece jenom přines..." Elan to tady už určitě prošmejdil, ale nedá mi to a ještě se tu porozhlédnu. Otočím se a prohlížím si místnost, jestli si přece jenom něčeho nevšimnu. Jdu kolem zdi, hmatám po ní rukou. Zvlášť se zaměřím na ty police vzadu, přejedu je rukou a šmátrám za nimi. |
| |
![]() | Dvere Spoločníci pre prehľadávaní miestnostínašli dvere. Ale podľa tých škrabancov na nich asi bude lepšie pohľadať mechanizmus, hmm. No vyzerá to tak, podídem bližšie, že na tieto dvere sa už niekto snažil použiť hrubú silu. Možno by bolo predsa len lepšie skúsiť najprv pohľadať niečo, čím sa predtým otvárali,keďteda niue sú iba jednosmerné. |
| |
![]() | Podzemí Vstanu od mrtvoly .Nic zajímavého u sebe neměl ani klíč. Ta místnost je jako po výbuchu . začnu se rozhlížet po mistnosti a stěnách a podlaze jestli nenajdu nějaký mechanismus nebo vlnou dlaždici. |
| |
![]() | Podzemí Brodo stojí uprostřed a snaží se svítit všem co zase hledají. Terazie používá svou pochodeň a Silivren prohledává jižní část. Ruce špinavé a omotané snad mílí pavučin. Elan na svou otázku dostal i odpověď, ale zatím zůstává také v místnosti. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pak se na tebe ale usměje štěstí a v jihovýchodním rohu, těsně pod policí objevíš netypický, oválný kámen. Je vsazený do jiného, tvořícího stěnu. Vypadá to jako suk ve dřevě, kdy je ale obojí z kamene. Byl tak zaprášený, je je docela štěstí, že jsi si ho všiml. Možná to bude ten hledaný spínač. A nebo ne. |
| |
![]() | Jak otevřít zavřené dveře? Šmátrám rukou v policích, nekoukaje, na co sahám, protože i kdybych tam při tomhle chabém světle něco viděl, určitě by to bylo něco, co nepotřebuju vidět. Vyndám ruku a druhou rukou se z ní snažím sundat pavičiny, v nichž jsou zamotaní plesniví mrtví pavouci a tak. "Fuj, to je hnus," řeknu znechuceně. Pak tam zase strčím ruku a dál se prošťourávám nánosy prachu. Pak vykřiknu nadšeně: "Hola, něco mám! Cosi pravidelného, hladkého, kulatého, z kamene, ve zdi, to bude čudlík, určitě to půjde zmáčknout!" mluvím překotně. Pak se zarazím a zeptám se nejistě: "Mám to zmáčknout?" |
| |
![]() | Podzemí Navrhnu dojít pro krumpáč k vypáčení dveří, což je mi Silivrenem i odsouhlaseno. Také se může stát, že jinak dveře otevřít nepůjde, ne všechny dveře musí mít otevírací mechanismus. Opravdu jsem nic nenašel, ale jestli mi nevěříte, tak si to tu klidně ještě jednou prohledejte. Chvíli pozoruji, jak moji společníci procházejí po místnosti. Když se to nepovedlo mě, tak se to asi stěží podaří jim. Už se chystám odejít pro krumpáč, když Silivren ohlásí svůj nález. Tak se mu přece jenom něco povedlo najít a zní to velmi zajímavě. „Počkej,“ řeknu mu, „ještě se na to raději podívám.“ Najdu čudlík a zkusím vypátrat, zda náhodou nemůže spouštět nějakou past. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prozkoumáš jeho okolí, spáry ve zdivu, ale nepodaří se ti zjistit, jestli je ten spínač od těch dveří, nebo od něčeho jiného. Musel bys tu zeď nejspíše rozebrat a nebo mít alespoň nějaké do „nářadíčko“. |
| |
![]() | Jak otevřít zavřené dveře? Přihrne se Elan. Uhnu ke straně, abych i jemu dopřál ponořit se do chumáče pavučin. "Jasně, podívej se na to... jsem zvědav, jestli z toho budeš moudrej..." povídám. |
| |
![]() | Podzemí Takhle nic nezjistím, sakra, pitomá ženská. „Nevím k čemu to je, ale řekl bych, že to určitě nebude spouštět žádnou past, když je to takhle dobře schované. Takže Silivrene...“ poodstoupím od tlačítka a nataženou rukou pokynu Silivrenovi, že to může zkusit. Sám se pomalu sunu pro jistotu k východu z místnosti, kde jsem připraven a mám oči na stopkách, kdyby se stalo něco jiného, než že by se otevřeli ty dveře. |
| |
![]() | Podzemí Opatrně se přikrčím v rohu a čekám na patě a ve střehu na to co se bude dít po zmáčknutí mechanizmu. V ruce louč a v druhé meč. |
| |
![]() | Jak otevřít zavřené dveře? Natáhnu ruku ke spínači, ale najednou začnu mít jakýsi strach... co když to udělá něco jiného než chceme? Třeba spadne strop nebo se vchod zatarasí nějakou mříží shůry? Nejistě koukám po ostatních a stahuju ruku zase zpátky... můžeme se třeba vrátit, kudy jsme přišli, a prozkoumat nějakou jinou chodbu, ještě nejsme v koncích... i když tak bychom zase stěží přišli na něco, na co ti před námi nepřišli... a tenhle čudl nejspíš nemačkali, protože to by nebyl pohřbený pod těmi pavučinami... "Tak jo," řeknu si nakonec, a zmáčknu to. |
| |
![]() | Podzemí Terazie se přikrčí v rohu, Elan u východu z místnosti a Silivren je připraven stisknout spínač. Jen Brodo dál stojí uprostřed místnosti nad mrtvým orkem a drží pochodeň u stropu. Cvak.. Ozve se slabý zvuk od skrytých dveří poté, co to Silivren stiskne a stěna maskovaná jako dveře se o kousek pohnou. Otevřou se do stěny snad o pár coulů a dál nic. Brodo hned posvítí na vzniklou škvíru, ale kromě stěny a kousku podlahy není nic vidět. |
| |
![]() | A ono nic... Oddechnu si, že stisk tlačítka aspoň nezpůsobil žádné sypání stropu nebo zavření existujícího vchodu. Ovšem ještě pořád to nemělo ten efekt, co bychom si přáli. "Ty jo, co s tím je?" povím a zmáčknu to tlačítko ještě párkrát rychle za sebou. |
| |
![]() | Dvere. Posvietm do vzniknutej škáry. Myslím že ten výbuch poškodil a nejak narušil systém otvárania dverí. Chcelo by to niečím zapáčiť. Asi nakoniec bude treba ten krumáč aby sme sa dostali ďalej. Ale môže byť, že tieto dvere zadržiavali veľa nemrtvých. To saale musíme presvedčiť. Nietko by mal zájsť po krompáč, alebo nájsť nejaké páčidlo. |
| |
![]() | Podzemí Po stisknutí tlačítka se naštěstí žádná past nespustí a potvrdí se, že opravdu patří ke dveřím. Ty se však pohnou pouze o pár coulů. Možná je to nějaké zaseklé a nebo se jenom uvolnila nějaká pojistka a teď už půjdou normálně otevřít. Silivren zkusí tlačítko ještě několikrát stisknout. Vyčkám, jestli se něco stane a pokud ne, vydám se kde dveřím. Páčit to půjde asi těžko, to by se museli otevírat na druhou stranu. „A co do toho zkusit jenom pořádně zatlačit,“ navrhnu a divím se, že to ještě nikdo nezkusil. Plnou silou se do dveří opřu. „No tak, pojďte mi někdo pomoct.“ |
| |
![]() | Podzemí Jen tam v klidu postávám a snažím se zaslechnout nějaký zvuk z chodby.Nad snahou maleho mužíčka se jen pobaveně ušklíbnu a pozoruji jeho snahu. Osobně bych raději prozkoumala tu štěrbinu jestli tam není nějaký nastažný a nebo jestli tam není něco slyšet , než se hned snažit vpáčit . |
| |
![]() | Podzemí Dveře se otevřou jen na úzkou škvíru a pak už nic. Silivren sice ještě párkrát spínač stiskne, ale nic se nestane. Brodo přistoupí s pochodní až ke stěně, ale není tam moc vidět. Na druhou stranu tam určitě nic nečeká, rozhodně ne hned za dveřmi. Elan do spáry strčí prsty, opře se nohou o výstupek ve stěně za zabere, aby dveře otevřel. Ty se navzdory jeho snažení ani nehnou. Navíc, Brodova pochodeň začne polikávat a její plamen se rychle zmenšuje ![]() |
| |
![]() | Podzemí Všichni mají nějaké nápady a připomínky, ale pomoc mi nikdo nejde. Je pravda, že jsem mohl být trochu opatrnější, ale už jsem chtěl rychle zjistit, kam ty dveře vedou. Tak když to nejde hrubou silou, tak teda zkusím prozkoumat, co může za to, že se neotevírají. Dám se tedy do zkoumání mechanismu dveří, zda tam není nějaký problém, který by bránil otevření. Také zkusím zjistit, zda z druhé strany dveřím nebrání nějaká překážka, škvírou, pokud je, pode dveřmi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ale nikde nevidíš nic, co by ty dveře vyloženě blokovalo. Možná se to jen chce trochu více opřít a nebo použít páčidlo. |
| |
![]() | Podzemí „Ty dveře nic nedrží, jenom drhne rám, pojďte do nich někdo zkusit zatlačit, já to nezvládnu,“ řeknu a očekávám od mých společníků nějakou akci a ne jen pouhé konstatování. „Ten krumpáč to přeci jen ale asi bude chtít, zřejmě je to tu všechno v horším stavu a tohle určitě nejsou poslední dveře, které nepůjdou jen tak snadno otevřít. Vzal bych ho, dokud jsme relativně na začátku, pak už by to mohl být problém. Ten poklop zarazím třeba pochodní, ta Brodova už stejně skoro dohořela, aby se úplně nedovřel a pak ho snad otevřeme mechanismem nebo ho otevřeme silou,“ domluvím a vezmu od Broda pochodeň, za kterou mu dám jednu ze svého vaku. „Já bych tam tedy došel, ale s těmi pochodněmi budeme muset asi trochu šetřit, abychom nazpět nešli po tmě,“ zkonstatuji a vydám se pro krumpáč. |
| |
![]() | Jak otevřít zavřené dveře? Když se ani po dalších úderech do čudlíku nic nestane, nechám toho. "Ach jo." Přijdu ke dveřím a koukám na ně, aniž bych teda něco užitečného viděl. Elan to prozkoumal, tak třeba má pravdu a je to jenom zaseklé... Opřu se o dvéře a strkám do nich líně zadkem, ale to už Elan hlásí, že půjde pro ten krumpáč. "No, asi je to dobrý nápad," řeknu. On tam ale tu pochodeň nechá, že jo, a nazpátek nebude mít světlo... Podívám se na Terazii, která má pochodeň, a zeptám se: "Jdeš s ním? Svítit?" |
| |
![]() | Jak otevřít zavřené dveře Louč moc dlouho nevydrží. A opřu se zády u pootevřené dveře. Pomůže mi někdo ? Něž pujdem pro krumpáč? Nejdříve to zkusím sama a vší silou se opřu o dveře a nohama o podlahu a zatlačím. Když se ani nehnou tak , znovu až když se ke mě někdo přidá. |
| |
![]() | Podzemí Elan se rozhodne jít pro krumpáč. Obzvláště potom, co se do dveří neúspěšně „opřel“ Silivren. Ten také po chvíli ustoupí. Nakonec něco podobného zkusí i Terazie. Zapře se zády a silně se odstrčí od podlahy. Chvíli se nic neděje, ale pak se dveře pohnou a za skřípotu drhnoucího kamení se otevřou snad na půl sáhu. ![]() Brodo posvítí a vidíte krátkou chodbu, která po dvou sázích zahýbá na východ. Na zemi je dost drobného kamení, hlavně v prostoru za „dveřmi“. Kvůli němu nešli otevřít, ale Terazie je odsunula, jsou vidět rýhy v zaprášené podlaze. Dveře jsou sice otevřené na půl sáhu, ale nic nebrání tomu, se protáhnout a odstranit kameny z druhé strany a otevřít tak dveře až na „doraz“. V prachu vidíte i nějaké stopy. Velikostně odpovídají vašim. Vypadá to, že jeden tvor šel tam a zase zpět. A nebude to dlouho, jsou zřetelně vidět. |
| |
![]() | Podzemí Když odcházím pro krumpáč, uslyším z místnosti nějaký skřípot. Tak že by se jim podařilo ty dveře otevřít? Přesto pokračuji v cestě a provedu to, co jsem vymyslel. Když se s krumpáčem vrátím, utvrdím se v tom, co jsem si myslel. „Výborně, vždyť jsem říkal, že to půjde,“ řeknu a nahlédnu dovnitř. Jasně, ty kameny tomu bránili, ale dá se tudy protáhnout. Ale co ty stopy? Někdo tu byl, že by to byl ten zombík? Ale jak dokázal otevřít dveře? Zkusím použít svůj čich, zda někoho v chodbě nevycítím. Potom se obrátím na družinu: „Tak asi bychom měli pokračovat. To pořadí, které jsme měli, bylo dobré, takže bych u něj zůstal,“ řeknu a jsem připraven vyrazit. „A kdo ponese ten krumpáč,“ zeptám se ještě a ochotně ho podám tomu, kdo se o něj příhlásí. |
| |
![]() | Zavřené dveře se otevřely "A -- á -- že by už?" říkám, když to vypadá, že se dveře otevřou. "Dobrý! Ha, další černá díra..." Vkročím za dveře, přejedu nohou po podlaze, ze které se víří prach. "A stejně špinavá jako ta, ve které jsme byli," dodám. Když Elan pobízí k další cestě, souhlasně kývám hlavou; už si nepamatuju, v jakém pořadí jsme šli, ale čekám, že vpředu asi půjde Terazie jakožto hlavní bojovník naší výpravy. Hobit se chce zbavit krumpáče, pomyslím si, že je lenoch, ale uznám, že pro tvora jeho velikosti je to přece jenom větší břemeno, a tak krumpáč od něj převezmu. "Půjč to sem, já to vezmu..." povídám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ale nezřetelná pocit nebezpečí máš v podzemí neustále. Je jisté, že tu nejste sami, ale to by uhádl každý. I hobit bez „čichu“. |
| |
![]() | Podzemí Stojíte u otevřených dveří. Chodba je prázdná a v podstatě čekáte, až se Terazie zase ujme vedení. Mezitím se vrátil Elan s krumpáčem ![]() Silivren se nabídne, že ho ponese. |
| |
![]() | Chodba Tak, pomaly mi dohorí pochodeň, ozvem sa do vyčkávania. Mali by sme sa dať napochod, prieskum, kým nám stačia pochodne. Ozaj, koľko nám ich ešte ostáva? S tým sa postavím do chodby s pochodňou a vyčkávavím výrazom. |
| |
![]() | Chodba Prvnímu kdo stojí za mnou vrazím dohořívající pochodeň do ruky. Sviť prosim tě. Potřebuji obě ruce. Vytáhnu dýku od pasu a s mečem v jedné a dýkou v druhé opatrně postupuji chodbou Dávajíc si pozor abych šlapala tam kde jsou už vyšlapané stopy . |
| |
![]() | Podzemí Nakonec se seřadíte tak, jak jste šli původně. Jen s tím rozdílem, že vám chybí Jarik a tedy Brodo skončil na druhém místě. Od Terazie převzal pochodeň, aby měla volné ruce pro zbraně. Už když pochodeň přebíral, bylo jasné, že již dlouho nevydrží a to se také stalo. Její plamen začal skomírat dříve, než jste se seřadili a po chvíli zhasl úplně. Zbylo jen trochu žhavého na konci. Takže ji Brodo odložil na zem, ale i tak mu zůstala ta, co mu ji dal Elan. Takže světlo máte. Terazie se mezitím dostala až na ohyb chodby. Našlapuje opatrně a snaží se stoupat do stop, které tam po sobě nechal předchozí návštěvník. Dojde až k rohu a nahlédne za něj. Chodba po sáhu ústí do nějaké větší prostory. Není z ní moc vidět, protože Brodo je stále ještě za rohem. Na zemi to vypadá jako v chodbě. Prach, špína a stopy. Je jich tam vidět více, ale jsou si všechny podobné. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Podzemí Opatrně se stáhnu za roh zpět a a jeden prst položím na svoje rty a potom zvednu palec a pokrčím rameny . Potichu šeptnu Je tam někdo a víc v tom chatrném světle nevidim Udělam pár rychlích kroku a překvapím ho jen potřebuji aby bylo za mnou světlo, připravte si zbraně .Párkrát vystrčím část hlavy a zkontroluji jestli se neblíží. Budu počítat do 10 a potom vyrazíme . 1 , 2.........,10 Jestli budou všíchni připraveni tak na 10 vyrázím rychlímy kroky ke stínu co jsem spatřila . |
| |
![]() | Podzemí Poslední jsem teda jít nechtěl, ale alespoň jí nemusím nést tu pochodeň. S vrhacími noži postupuji dále, než ta žena nakoukne za roh. Takže tam něco je, ale přes další tři lidi budu asi těžko platný, budou se s tím hold muset nějak vypořádat. Jsem připraven následovat Silivrena a případně nějak zasáhnout. |
| |
![]() | Postup Tak tak, slecna hrrr nesklamala, hrnie sa dopredu, ale aspon postupujeme. Na jej vyzvu zo svetlom iba prikývnem,aj keď sinie som istý činám ešte dlho vydrží. Sám som pochodne nebral, na to sú tu mladší. Takže až slečna hrrr vyrazí idem jej tesne v pätách a až bude kde zdvihnem vysoko pochodeň aby som čo najlepšie osvetlil okolie. |
| |
![]() | Postup Vezmu od Elana krumpáč a postupuju za Terazií a Brodem v jednom zástupu. Když se Brodo zeptá, jak jsme na tom se světlem, odpovím: "No, jednu jsem spálil, takže mám v torně ještě dvě." No, tak další špinavá a tmavá chodba, co asi bude na konci za kamarády? Terazie se zastaví a plánuje další postup. Šeptnu: "Tak jo." Opřu krumpáč o zeď, abych se mohl soustředit na svou zbraň. Špatně vidím dopředu, vidím hlavně hořící pochodeň a né to, co osvětluje. Proto pokud tam na rohu bude dost místa, prosmyknu se kolem Broda před něj; pokud tam bude úzký prostor, zůstanu za Terazií, ale kdyby tam náhodou byla nějaká širší chodba nebo místnost, půjdu vedle ní. |
| |
![]() | Místnost Je malá, podobná té, ze které jste předtím vyšli, ale tím podobnost končí. Na rozdíl od tamté, prázdné, je tu docela plno. Jednak je tu nějaká stará okovaná truhla a hlavně dva shluky jakých si vznášejících se nafialovělých koulí. Jeden se vznáší nad tou truhlou a druhý v severozápadním rohu místnosti. Popis: Jde o celkem šest „koulí“ fialovo-červeno-oranžové barvy, rozdělené ve dva shluky. Velikostně jsou téměř stejné, mají okolo dlaně v průměru a směrem dolů z nich trčí různě dlouhé jakoby provázky. Ty mají stejnou barvu jako ty koule. Lehce se ve vzduchu pohupují a ty „cancourky“ se také pohybují. Když je ale osvítilo světlo, zdá se vám, že také trochu změnili barvu. Je na nich teď více červené a ty cancourky se začali zvedat a konce ukazovat směrem na jih. Na vás. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Je jich jen šest, takže máte asi štěstí, protože jich někdy bývá i pár tuctů pohromadě. Na druhou stranu je jisté, že je tu v okolí něco magicky aktivního. Tito tvorové se vyskytují pouze v místech se zvýšenou magií okolí a nebo v přítomnosti magických předmětů. Pak jsi si ještě vzpomněla, že jejich „blesky“ jsou více nebezpečné pro lidi oblečené v kovových zbrojích. |
| |
![]() | Boj A sakra . Pozvednu zbraně před sebe a přiskočím k řasnatce. Pozor jsou to řasnatky kdo má kovové brnění ať jde stranou. Dychtivě seknu po pravé řasnatce a hnedle se se stáhnu do obraného postoje. Bijte je hlava nehlava , nebojte se jejich chapadel jsou skoro neškodná. |
| |
![]() | Boj "A hele," řeknu, když uvidím, co uvidím. Chvíli zírám, a pak mi dojde, že bych se měl spíš mít na pozoru. Jak promluví Terazie, doplním: "Jo! O nich přece hostinský mluvil! Hlídají poklady a srší z nich jiskry!" Neříká se o řasnatkách, že jejich těla se dají dobře zužitkovat? --běhá mi hlavou, co o těch fialových koulích vím. Terazie sice říká, že jsou skoro neškodné, ale to v jejím jazyce dost dobře může znamenat jen to, že člověka nezabijí prvním dotekem. Ještě jsem je nikdy neviděl, mám docela strach, a tak přestanu myslet na to, že bych s nimi chtěl dělat něco jiného než je rozmlátit. Jak se Terazie stáhne, zaútočím palcátem stejně jako ona na ty řasnatky, co jsou vpravo. |
| |
![]() | Podzemí Postupujeme chodbou, až se většina naší výpravy octne v další malé místnosti. Já zůstanu za rohem, ale snažím se do místnosti nakouknout a uvidím tam nějaké fialové koule. To ne, o nich mi povídal Selim. Ty přece zranili toho elfa, kterého ošetřoval, popálili ho blesky. A nějaký ten kouzelník byl přeci zraněn výbuchem, to by mohlo být tam v té místnosti. Teď se ale musíme zbavit těchto koulí. Vypadá to, že ta žena je poznala. Doufejme, že ví, co dělá. Snad jsou zranitelní obyčejnými zbraněmi. „Dejte pozor, budou nejspíš po nás střílet blesky,“ upozorním ostatní, „a kdybyste se trochu posunuli, tak bych mohl také zasáhnout do boje.“ Co vlastně dělají v tomhle podzemí s nemrtvými? Ale někdo tu chodil, takže jsou třeba s nimi nějak spolčeni. Tak jim o nich říkal hostinský, takže Silivren je taky poznal. Takže poklady? Taková je jejich úloha, no to jsem zvědavý. Když vidím, že Silivren míří dál do místnosti, popojdu jedním krokem na jeho místo, kde zjistím, že v levém rohu místnosti je další hlouček řasnatek, jak je nazvala ta žena. Sakra, jsou tu další, ale proč jsou vždy po třech? Když vidím, že po jedné trojici se již vrhla ta žena se Silivrenem, vrhnu svůj nůž přímo na jednu kouli z těch tří a ihned jsem připraven uskakovat nějakému blesku, nejlépe zpět za roh. |
| |
![]() | Podzemí - Boj kolo 1 Terazie se vrhla ke shluku řasnatek vznášející se u truhly a jednu z nich rozsekla mečem na téměř stejné poloviny. Bylo vidět, že je uvnitř prázdná, nebo spíše plná nějakého lehce nafialovělého vzduchu, který se vzápětí rozplynul. To se již Silivren přidal k útoku a palcátem napadl jinou ze stejného „hejna“. Rána palcátem sice nebyla tak efektivní jako mečem, ale i tak to na zničení té koule stačilo. Palcát do ní prozazil díru a utrhal pár chapadélek. Splasklá řasnatka pak dopadla na zaprášenou podlahu. Brodo se mezitím přesunul do jihovýchodního rohu místnosti, aby vám nijak nepřekážel. Ale i tak je v místnosti docela plno. To se již Elan dostal na uvolněné místo a připravuje se k vrhu nožem. Ale pak se ke „slovu“ dostali i řasnatky. Po každé z nich se přelila jakási vlna a čím byla blíže k místu, ze kterého vyrůstali chapadélka, tím byla jasnější a „sytější“. Pak z konců vyšlehly nafialovělé záblesky. Zbývající z pravého shluku mířila na Terazii, ale výboj šel vedle a skončil někde za ní ve stropě. Řasnatky z pravého shluku si jako cíl vybrali Silivrena a Elana. Trojice fialových „blesků“ a Elanův vrhací nůž prolétli vzduchem. Ze čtyř útočníků se ale trefil jen jediný. Fialový záblesk udeřil Silivrena z boku do levé paže a propálil se rukávem. Z rány se zakouřilo a začala být cítit spálenina. ********* Konec 1 kola |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nestihl jsi uhnout jednomu z „blesků“, které ty potvory vystřelují. Rychlým pohledem zkontroluješ paži. Výboj ti propálil rukáv a zle spálil kůži na paži. Ale ruka tě poslouchá, jen to pořádně bolí. Naštěstí na ovládání palcátu ji nepotřebuješ. ************** Zranění za 2 životy. |
| |
![]() | Podzemí – boj Sleduji, jak moji dva společníci likvidují řasnatky, což mi dodá odvahy. Jen tak dál. Tak přeci se jen dají docela lehko zničit. Když vidím, že se proti mně od řasnatek něco blíží, vrhnu proti nim rychle svůj nůž a bleskům se vyhnu. Tak tímhle snad také nebudou až tak nebezpečné. Mé nadšení však zkazí zjištění, že ani já jsem netrefil a Silivren byl zasažen. Snad je v pořádku. „Silivrene, dobrý?“ zeptám se a už vrhám nůž směrem proti jedné kouli ze tří a rychle se zpět schovávám za roh, kde se chci vyzbrojit dalšími dvěma noži z pouzder na stehnech. |
| |
![]() | Podzemí -boj Hodím okem po člověkovi jestli je v pořádku a díl se věnuji řasnatkám. Na otázku která směrovala na člověka v rychlosti odpovím . To nic není je to jen malé ožehnutí trocha bolestí do zocelí. Jak dořeknu tak zaútočím na nejbližší řasnatku. Hobitku měl by jsi jít vpřed snadněji budeš uskakovat těm žahajícím chapadlům. |
| |
![]() | Podzemí - boj "Jááu!" zařvu, když dostanu kopanec od řasnatky. Pohlédnu na doutnající díru v mém levém rukávu. Hýbu rukou, to jde normálně, ale bolí to. Otočím se na Elana: "Pálí to jako čert! Ale trefilo to jenom ruku." Teraziinu protivnou poznámku ignoruju. Instinktivně se mi chce odložit z pravé ruky zbraň a položit ji na ránu, ale než to udělám, zvítězí zlost, a zůstávaje na svém místě, máchnu palcátem do řasnatek v severozápadním rohu. Tu máš! |
| |
![]() | Boj. Svietim pochodňou a pozorujem boj. Silivren dostal malý zásah výbojom z Riasnatky, ale nič čo by bolo potrebné hneď riešiť. Skôr to vyzerá, že ho to len viac popudilo k boju. Každopádne som pripravený pomôcť ak by to vyžadovala situácia, ale zatiaľ sa držím pozadu, svietim a opieram sa o svoju okovanú palicu. |
| |
![]() | Podzemí - Boj kolo 2 Boj v malé místnosti pokračuje. Výboj poslední řasnatky z pravého hejna jen těsně mine Terazii a ta ji vzápětí rozetne na části. První fialový blesk z levého shluku mířil na Silivrena, ale ten mu s přehledem uhnul a následný výbuch při zásahu zdi jen ohodil sprškou drobného kamení vzadu stojícího Broda. Následný útok Silivrena a Elana na zbývající řasnatky je zpolovic úspěšný. Silivren palcátem dostane tu, která po něm „vystřelila“ a pak oklepá její zbytky z palcátu. Elanův druhý vrh nožem je ale opět neúspěšný a vrhací nůž se jen odrazí od severní zdi. Zbylé dvě řasnatky zaútočí blesky na Silivrena a Elana. Silivrena blesk mine a hobit se stačí schovat za roh do chodby a tak magický útok skončí ve zdi. Zbývají již jen dvě řasnatky sevřené v severozápadním rohu. ************ Konec 2 kola |
| |
![]() | Boj Bez zaváhání s počátečního úspěchu přistoupím k zbylím nepřátelům tak aby mohl utočít i někdo další.Bleskově zaútočím. |
| |
![]() | Boj Tak zase uskakujeme před blesky. Teď už je přece musíme dorazit... A támhleta v druhém rohu taky koukám už není, takže odtamtud žádný blesk nepřijde... Zůstávám na svém místě, a hned poté, co Terazie sekne mečem, zaútočím znovu na stejné místo palcátem. |
| |
![]() | Podzemí - boj Ta žena si teda dovoluje. Proč musí takhle útočit na Silivrena. Shledává v tom nějaké zvláštní uspokojení? A jak se mi bude lépe uhýbat, když budu blíže? Ale daří se nám dobře. Oba opět zničili jednu řasnatku a vyhnuli se bleskům Teď je řada na mě. Zase nic? Udělám rychlý krok za stěnu a tím se skryji před bleskem. Co dělám špatně? Třeba nejsou ani z dálky zranitelné. Asi už se do toho ani nebudu zapojovat, stejně už je zvládnou a ještě bych mohl s mým štěstím někoho trefit. Jsem zklamán sám ze sebe, že jsem tolik vyšel ze cviku. Už ani nevytahuji další dva vrhací nože a pouze nahlížím opatrně do místnosti, jak situace vypadá, abych mohl po skončení boje vejít zpět dovnitř. |
| |
![]() | Podzemí – Boj 3 kolo Počet řasnatek se stále snižuje. Zbývají jen dvě, ale ty se stále snaží vás zabít. Opět se jejich chapadélka rozzáří a fialový záblesk zasáhne Silivrena do hrudi. Ještě stihne máchnout palcátem, ale již to není ono. Sice jednu z nich trefí, hlavice palcátu jen těsně mine „tělo“ řasnatky a pak utrhá pár chapadélek. Pak Silivrena dožene bolest a klesne na koleno a opře se palcátem o zem. Druhý záblesk mířil na Terazii, ta hbitě uhne a její meč opět slaví úspěch. Další nepřítel se snáší k zemi rozseknutý na části. Brodo ani Elan do souboje nezasahují. Hobit vás jen sleduje z poza rohu, jak si s nimi poradíte. ************** Konec 3 kola |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ************* Zranění za 2 životy. |
| |
![]() | Podzemí – Boj Jen koutkem oko zkontroluji klečicího muže .Pomoste mu někdo.!!!!! Přiskočim k zbilím nepřátel a zaútočím . |
| |
![]() | Dobojováno (alespoň z mého pohledu) Schytal jsem další ránu. Se slovy "uáááá" klesám v kolenou a skláním hlavu. Chvíli se opírám o zbraň, pak upouštím i ji a pokládám si ruce na hruď, kam jsem dostal zásah od řasnatky. Z mých úst jsou slyšet nějaké nadávky a bolestivé hekání. Pohlédnu na řasnatku a dojde mi, že bych se měl klidit. Odeberu se tedy co nejsvižněji po čtyřech nebo v nějaké podobné nedůstojné poloze za roh, kde se schovává Elan. Můj palcát zůstává na zemi, kde jsem ho nechal. Opírám se o zeď a třu si rukama bolavé místo na hrudníku. |
| |
![]() | Podzemí – Boj 4 kolo Silivren se klidí z boje. V předklonu, téměř po čtyřech, se snaží schovat do chodby. Palcát nechává na místě a téměř naráží do Elana. Ten ale stihne ustoupit dále do chodby. Takže nakonec to zůstane jen mezi poslední, poraněnou či spíše poškozenou, řasnatkou a Terazií. Rychlejší je opět řasnatka. Fialový blesk zasáhne zeď po Teraziině pravici a jí jen „skropí“ něco odštěpků. Není nijak zraněna a její meč ukončuje „život“ řasnatky, když ji čistě probodne. Tím končí i boj, protože ta byla poslední. Na podlaze jsou jen jejich mrtvá těla či větší či menší kousky a osekaná chapadélka. ************ Konec boje – Bude následovat popis místnosti a truhly. |
| |
![]() | Malá místnost na severu Je po boji a vy máte konečně příležitost si prohlédnout místnost, ve které se souboj odehrával. Je malá. Hodně malá, podobná té, ze které sem vede ta tajná chodba. I podlaha, stěny a strop jsou obdobné. Špína, prach, který jste při boji trochu zvířili, ale ten si teď sedá zpět na podlahu. V severovýchodním rohu je ale středně velká, stará, zaprášená truhla. ![]() Je zhotovená ze dřeva a na rozích a víku okovaná tenkými pruhy nějakého kovu. Víko již zcela nesedí, je trochu prohnuté a dá se říci, že celé to pohromadě nejspíše drží právě to kování. Truhla nemá žádná madla, ale je opatřena zámkem. Ten je zabudovaný uvnitř přední stěny a co z něj vidíte je značně zrezivělá klíčová dírka. U severní zdi se válejí také dva Elanovy vrhací nože a uprostřed místnosti i Silivrenův palcát. Také je tam množství zbytků z vašich protivníků. |
| |
![]() | Silivren V zápale boja Silivren utŕži priamy zásah od brániacich sa riasnatok. V snahe nedostať ďalší zásah sa snaží odpratať z boja, ale to už mu idem na pomoc. Palicu opriam o stenu a pomáham Silivrenovi odpratať sa z dosahu potencionálneho ďalšieho útoku. Kľudne lež, pozriem sa na to. Prehliadnem zásah do hrude. Potom sa podvedome chytím za amulet, pre ostatok niečo nezrozumiteľne zamumlem (v skutočnosti sa pomodlím krátku modlidbu) a následne priložím ruky k ranám na ruke a hrudi a zošlem kúzlo. Malé liečenie. |
| |
![]() | Po boji Krčím se v chodbě, rány mě bolí, potichu hekám ("Omfg! Omfg!"). Když vidím, že mi Brodo jde na pomoc, opustí mě pocit, že bídně zhynu osamocen v nějaké černé díře. Uleví se mi. Trochu mě znervózňuje Brodův proslov, protože nevím, co to znamená, ale věřím, že to bude k dobrému. O to, co se děje za rohem v místnosti, kde jsem bojoval, se nestarám. |
| |
![]() | Po boji Uf hlasitě si od dechnu Zbraně si schovám a zvednu ze země palcát a dva nože které podám malému muži se slovy. Nechceš se podívat na tu bednu ? Máš malé prst a ty si určitě poradí se zámkem ,ale jestli nééé tak ...... Máchnu palcátem ve vzduchu Tak tím to palcátem se dovnitř taky dostanem. a vykročím směrem k truhle |
| |
![]() | Malá místnost na severu Dříve než se stačí Silivren zdvihnout ze země a postavit, je u něj Brodo a prohlíží si jeho zranění. Pak mu přiloží ruku na hruď a odloží pochodeň bokem. Druhou rukou sevře svůj amulet ![]() Terazie mezitím posbírá poházené zbraně a vybídne Elana, aby se šel podívat na truhlu, nebo ji otevře násilím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ************ Máš základní šanci na úspěch 74% a použil jsi i krátkou modlitbu, která ti šanci zvýšila na 84%. Ale i tak se ti kouzlo nepovedlo a ty ztrácíš 3 mágy. Zbývá ti jich 5. |
| |
![]() | Tak jsem to zakřikl. Nebude to tak jednoduché, teď už to vypadá vážněji. Chci vytasit nůž a vrhnout ho po poslední řasnatce, ale do chodby zamíří Silivren, a tak musím ustoupit dozadu. Pomůžu Silivrenovi se udržet na nahou, ale dále nevím, co udělat s jeho zraněním. Možná bych to měl nějak ovázat, ale čím? K mé úlevě, mu jde pomoci Brodo. Díky bohu, já bych mu asi moc nepomohl. Nejsem si úplně jistý, co Brodo dělá, ale předpokládám, že on se v léčení vyzná. I když bych se rád dostal do místnosti a zjistil, co se tam děje a co tam všechno je, zůstávám v chodbě, protože se nechci násilím protahovat přes Broda a Silivrena, aby to nevypadalo, že mi na nich nezáleží. Zvuky boje už neslyším, tak snad už je i po té poslední řasnatce. Když mě však vyzve ta žena, protáhnu se do místnosti a převezmu od ní oba nože. „Děkuji,“ řeknu, „dobrá práce, poradili jste si s nimi bravurně.“ Rozhlédnu se po místnosti. Tak máme za sebou další boj a všichni jsme to přežili, zatím se nám daří. Oči mi zazáří, když uvidím truhlu. Tak že by přeci jenom hlídali nějaký poklad? „Jdu na to,“ odpovím ženě, „ale podle jejího stavu bude ale asi palcát nakonec účinnější.“ Nejraději bych se vrhnul k truhle, ale nejdříve její nejbližší okolí a samotný zámek prozkoumám, zda tam není připravená nějaká past. Opatrnosti není nikdy dost. Pokud žádnou nenajdu, dám se do odemykání zámku. |
| |
![]() | Stoupnu si nad hobitka a pozoruji co děla . v ruce palcát připravena k plácnutí do nepevné truhly. Myslím , že kdyby jsi něco vrazil do te díry tak tak by to šlo , ale nebo ....... Poklepu palcátem do víka truhly. Jak s tím může někdo bojovat je to těžké a neohrabané . |
| |
![]() | Silivren Hmm, pozriem rozpačite na Silivrena,na ruky ,potom ešte raz naSilivrana a následne na ruky. Potom, v tvari odhodlaný výraz sa nakloním k Silivrenovi a poviem mu. Ešte chvíľu lež kľudne. Priložím ruky a skúsim niečo vymyslieť. Speciální schopnost: Léčení zranění |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vzhledem k tomu, že nemáš žádné nářadí, ti musí stačit tvá dýka. Chvíli se s ní šťouráš v zámku, ale nic se nestane. Možná by tomu pomohla trocha oleje, ale spíše ne. Nejspíše by ti nepomohla ani ta sada nářadí, co měla Lilanda v obchodě. |
| |
![]() | Silivren zdechlina Ležím na zemi v té nepříliš čisté chodbě a koukám vzhůru na Broda, který se mi snaží pomoct. Přemýšlím, co asi v té severní místnosti našli, co asi je v té truhle, když tam (předpokládám) domlátili ty řasnatky? Nemám ale sílu, abych se tam šel podívat, a když Brodo řekne, abych ležel klidně, tak přikývnu a zamumlám "m'hm", a to je asi tak všechno. |
| |
![]() | Podzemí V tomhle podzemí je všechno v takovém stavu, že na to jsou mé schopnosti krátké a musí přijít ke slovu hrubá síla, sakra. „Tak tenhle zámek je už úplně zničený,“ řeknu a poodstoupím od truhly, abych ženě nechal místo na rozmach a abych se vyhnul případným odletujícím třískám. |
| |
![]() | Podzemí - truhla Jen pokrčím ramen a ještě jednou si prohlédnu truhlu.Myslím ,že tím to bachamrem to bude moc humpolácké lepší bude ten krumpáč .Otočím se a rychle přiskočím k ležícímu člověku . Tady máš to svoje máchátko .Položím vedle něj palcát .Vezmu si od tebe ten krumpáč bude šetrnější na otevření truhly.Jestli svolí vezmu krumpáč a vrátím se k truhle , kde se pokusim vrazit mezi tu ostrou hranu do zámku a zapáčit .Přitím si dávám pozor aby se nějak nezranila . |
| |
![]() | Když se Elan zvedne od truhly a prohlásí, že si se zámkem neporadí, Terazie vezme krumpáč a rozhodne se to vyřešit silou. Vsune „kopací“ část mezi víko a vlastní truhlu a zabere. Ozve se skřípění a pak něco praskne a víko se posune trochu do strany. Povedlo se jí vytrhnout zrezavělý zámek a zároveň se utrhl i jeden z pantů. Je trochu vidět dovnitř. Je tam také dost prachu a vypadá to na něco zabaleného do nějaké látky. Brodo mezitím vytáhl z torny dva obvazy ![]() Silivrenovy se začala vracet barva do obličeje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ********** Vyléčil jsi mu 3 životy (je to tvé denní maximum – příště možná napiš, kolik mu jich chceš vyléčit) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ******** Přibyly ti 3 životy. |
| |
![]() | Podzemí Vidím, jak žena odstraní zámek. Vypadá to, že hrubou silou tu jde vše. Jakmile je tedy truhla „odemčena“ přejdu zase k ní. Pokud ta žena truhlu neotevře, učiním tak já. |
| |
![]() | Podzemí Počkej hobitku nebuď nedočkaví. Položím krumpáč na zem a sáhnu do bedny pro plátěný balíček.A začnu si jej prohlížet .Nemáte tušení co by mohlo bít pod tou látkou ? A opatrně a pomalu položím věc na zem a začnu z ní sundavat látkoví obal . Poklad tře to bude velký diamat . Mrknu na hobitka . hihihihi |
| |
![]() | Zdechlina se probouzí k životu Brodo mě ošetří a já už se cítím podstatně líp. Zvednu vlastní silou trup a pak se postavím na nohy úplně. "Děkuju, pane Brodo, děkuju moc." Protáhnu se, zkusím pohnout všemi klouby, všechno funguje. Otočím se směrem k místnosti, kde se bojovalo, a povídám: "Jdeme se podívat, co tam našli, ne?" Přejdu do místnosti, kde zrovna Terazie s Elanem otevřeli truhlici. Nahlížím do ní, pak sleduju, co z ní tahají. Mezitím seberu svůj palcát, který se válí na zemi. Máchnu s ním a uvědomím si, že i když jsem zase na nohou, necítím se příliš silný, abych palcátem hned drtil kosti nemrtvých. Opřu zbraň zatím o zeď a zírám na objev z truhly. |
| |
![]() | Podzemí Tu ženu rýt do ostatních prostě baví. Nesmím si toho všímat. Koukám na předmět zabalený do látky, který vytahuje z truhly. Vypadá to zajímavě. Každopádně to bude něco cennějšího, když si to zasloužilo obal. Pro jistotu ještě zkontroluji vnitřek truhly, zda tam ještě něco není nebo zda tam není nějaká tajná přihrádka. Při tom zpozoruji pohyb u vchodu do místnosti, kde se Silivren zase postavil. „Jsi v pořádku?“ zeptám se, „Budeš moct pokračovat?“ |
| |
![]() | Malá místnost na severu Terazie opatrně vyndá podlouhlý balíček z truhly. Vypadá to, jako starý jutový pytel a v něm něco zabaleného. Když ho vyndá, zboku něco vypadne a ozve se cinkot mincí. Věci uvnitř jsou zabaleny jako třeba pokrývka. Do role a vypadá to, že na boku tam byl měšec a ten se protrhl a vysypal svůj obsah zpět do truhly a i okolo ní. Vidíte zlaté i stříbrné mince a pak několik „spečených“ měděných mincí pokrytých nazelenalou měděnkou. Terazie opatrně položí balíček na zem a rozbalí jej. Uvnitř jsou další dva menší balíčky z asi lněného plátna, ale to je již v tak hrozném stavu, že se na dotyk rozpadají. Jeden obsahuje nějakou kamennou destičku ![]() Společně s baličky vidíte rozpadlý měšec ve kterém ještě nějaké mince zbyly, pak nějaké fragmenty papíru což předtím byly asi svitky a trojici malých zaprášených lahviček. Flakónky. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ![]() Jinak v truhle nic jiného nevidíš a ani nenajdeš žádnou skrýš. |
| |
![]() | Podzemí Z pytle, který ta žena vyndala z truhly, se hned vysypali peníze a dále také vyndala nějaké dvě věci. Tak peníze se hodí, ale co je tohle? To je mi teda poklad. Začnu sbírat mince, které spadly i zpět do truhly, kde zjistím, že už nic jiného není, a shromažďovat je na jutový pytel, kam také položím zbytek měšce. „Tak peníze si asi můžeme rozdělit hned, ne? Ale co s tím zbytkem?“ zeptám se, „Necháme to až nakonec?“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Když se podívám do vnitřku truhly, uvidím tam kromě spadlých peněz i nějaký prsten. To je mi náhoda a jak se na mě ty žluťásky smějí. Vždyť ta žena chtěla pracovat skoro zadarmo, tohle jim nijak neuškodí. Během toho, co je ta žena zaměstnána vyndáváním věcí z pytle, pokusím se, aby mi dva zlaté a prsten nenápadně zůstali v ruce a poté se v bezpečném okamžiku přesunuli do mého měšce. A ta deska, co vyndala, musí být ta, o kterou má zájem Lilanda. Ještěže už tu není Jarik. Ale nesmím dát najevo, že o ni nějak moc stojím, bylo by to podezřelé. |
| |
![]() | Podzemí Svoje zelené oči upřu na hobita.Peníze peníze .Myslím že je svěříme tady našemu starci u něj budou v bezpečí a nezapomeň mu dát všechny i ty co ti u vízly za nechty. Všechno položím na zem a přisunu polorozpadlí měšec starci .Něco v něm ještě zbylo dobře se o ně postarej .Pozbírám ty co se vysypaly a tak též je podám starci. Deska , aflakonky a tady ten kulatý zabalená předmět . Dám se do opatrného rozbalování.Stálo by to za prozkoumání , jestli něčemu z toho rozumíte tak se na to podívejte , třeba z toho půjde vyčíst kde a od koho se to tu vzalo . |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Sleduji hodita jestli mu něco neuvízlo za jeho nenechavíma rukama. |
| |
![]() | Truhla Taaak, nakoniec nie mágia, ale zručnosť čo som získal v chráme mi pomáha napraviť škody na Silivrenovom tele. Následne sa presunieme do mistnosti, kde už zvyšok skúma obsah truhly. Na poznámku slečny Hrr sa iba pousmejem, ale inak nereagujem. Potom ma zaujmú flakóny a tak sa presuniem bližšie a dám sa do ich skúmania. Skúmam či obsahujú niečo použiteľné čo poznám,alebo by somvedel rozpoznať. Každú jednu očistím od prachu,pozriemči niečo obsahuje, akú farnu tomá a ak má opatrne to otvorím a pričuchnem k osahu. |
| |
![]() | Truhla "Jó, v pořádku," odpovím Elanovi. Koukám, co se našlo v truhle. Peníze se hodí, je to dobrá odměna, ale vcelku nic zajímavého na nich není. "Ty peníze někam zastrčte, přece se jimi nebudeme teď zabývat, rozdělit si je můžeme, až se vrátíme..." Zaujme mě spíš popsaná destička, která se mi na pohled líbí; a určitě skrývá nějaké tajemství -- třeba tam je napsána nějaká zásadní znalost o tomhle podzemí, i když je nutno si přiznat, že na ní stejně tak dobře může být třeba něco jako "To jsou moje prachy, kdo mi je vezme, tomu ať upadne pazoura". "Ukaž to," povídám. Nastavuju si desku tak, aby na ni svítilo co nejvíc světla, zírám na ni, a pokouším se rozeznat ta písmena. |
| |
![]() | Podzemí Sakra, všimla si toho, hlavně že to dál nijak neřeší. Obě dvě zlaté mince viditelně položím na jutový pytel. Proč bychom je měli dávat Brodovi? No snad u něj budou v bezpečí, ale proč si je nemůžeme hned rozdělit? Silivren souhlasí a Brodo nic neříká, na jeho místě bych si teda nenechal říkat starče. Vypadá to, jako by nám tu ta žena velela. Nechám ji předat mince Brodovi a potom pozoruji, jak rozbaluje ten kulatý předmět. „Silivrene, jestli můžu, tak bych se potom také rád podíval na tu tabulku.“ |
| |
![]() | Malá místnost na severu Zatím co Elan prohledává truhlu, Brodo se sehnul a postupně vzal do ruky všechny tři flakónky. Když z nich otřel prach zjistil, že první z nich obsahuje jen nějaký modrý šlem na dně. Druhý je již asi v pořádku, neboť je v něm sytě zelená tekutina ![]() ![]() Terazie zatím rozbalí kulatý předmět. Je to skleněná, lehce narůžovělá koule ![]() Silivren se mezitím dal do prohlížení té kamenné destičky. Elan dokončil prohlídku truhly a na pytel položil dva zlaťáky a dva stříbrňáky. Terazie mezitím pozbírala ty, které vypadli okolo truhly. Bylo to šest stříbrňáků a zlaťák. Vše pak přisune Brodovy. Jak to co sebral Elan, ona sama i zbytek, který je ještě v měšci. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zdá se ti, že tě Terazie sledovala, ale asi si ničeho nevšimla. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro První se ti ale nepodařilo určit. Jednak z tekutiny uvnitř zbylo jen trochu na dně. Ta hmota má modrou barvu. Je těžké něco z toho poznat. Zato s druhým i třetím jsi byl úspěšnější. Ten sytě zelený je určitě lektvar Zmenšování. Pokud se vypije celý, zmenší člověka na nějakých 10 coulů. Pokud se vypije jen polovina, tak zmenší člověka jen na polovinu. Ten červený lektvar je ale léčivý. Jmenuje se Rudy kříž a po jeho vypití dá během chvilky i zle dolámaného člověka zase do kupy. Jen se to s nimi nesmí přehánět a píti je moc často. Pak neléčí, ale škodí. Pak jsi se podíval do toho roztrhaného měšce a s tím, co ti Terazie dala a Elan posbíral to dělá 10 zlatých a 21 stříbrných. Je tam i několik „spečených“ měďáků, ale ty jsou asi bezcenné. Ale také jsi v měšci nalezl dvojici drobných kamínků. Jeden je nazelenalý ![]() ![]() ******* Poznal jsi Lektvar Zmenšování a Lektvar Rudého Kříže. Od teď na ně získáváš Bonus +1 při určování. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Písmo na té destičce použité ti nic neříká. Ani nedokážeš určit co by to mohlo být za jazyk. Jedno je jisté, bude to asi dost staré. |
| |
![]() | Malá místnost na severu Koukám na tabulku s písmem, ale moc z toho moudrý nejsem. "Vypadá to dost starobyle... ta písmena mi nic neříkají, nikdy jsem nic takového neviděl," povídám. Se slovy "Na, koukni na to" podám tabulku hobitovi. Podívám se, co vytáhla Terazie. "Jé, hele, koule, budeme věštit," povídám přitrouble. |
| |
![]() | Pri truhle Hmm, hmm. Pozerám na flakónky a postupne ich beriem do rúk. Nakoniec sa spokojne narovnám. Peniaze zhrniem do mešca a otočim sa na zvyšok. Tak máme jeden liečivý lektvar a jeden lektvar zmenšovania, ktovie, možno sa bude na niečo hodiť. Potom sa pozriem na tabuľku a skúšam roroznať runy na tabuľke. Tak isto pozriem na guľu, no momentálne ma nenapadá načo by sa dala táto guľa použiť, aj keď niekde v hĺbke hlavy sa mi niečo marí. Mali by sme ísť prehlásim napokon. |
| |
![]() | Podzemí Všichni tři se dají do zkoumání jednotlivých nalezených věcí. Pozoruji všechny, ale nejvíce jsem zvědavý na rozbalení toho kulatého předmětu. Vypadá to jako nějaký opracovaný kámen, ale bude to spíše asi vyrobeno ze skla. K čemu to asi tak může sloužit? Každopádně to bude mít, řekl bych, dost vysokou cenu. Silivren tabulku nerozluštil, a tak ji dal prohlédnout mě, chvíli ji pozoruji a počkám ještě, co nám řekne o těch lektvarech Brodo. Tak to se určitě hodí. „No, tohle je staré runové písmo, už jsem ho viděl, ale číst v něm bohužel neumím. Umí to ale můj učitel…“ řeknu ke kamenné tabulce. „A než odejdeme, tak bych ještě rád obhlídnul stěny, zda tu není nějaké pokračování, či ještě nějaká skrýš,“ dořeknu a dám se do prozkoumávání celé místnosti. |
| |
![]() | Podzemí Všichni něco studují tak se dám do prohledávání a zkoumání koule . Bedlivě ji prohlížím a pozoruji strukturu a nakonec ji olíznu aby zjistila teplotu. Už vím. řeknu radostně Řekni koule bude mít hobitek i nadále nenechaví prsty ? Uatřepu s koulí a podívám se upřeně do koule. V kouli je napsáno. Ano. Podám kouli Knězi . Budu ráda když bude u tebe , nerada aby se ji něco stalo.Při nějakém pádu nebo boji. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Písmo na té destičce použité ti nic neříká. Ani nedokážeš určit co by to mohlo být za jazyk. Jedno je jisté, bude to asi dost staré. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Písmo na té destičce použité ti nic neříká. Ani nedokážeš určit co by to mohlo být za jazyk. Jedno je jisté, bude to asi dost staré. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Test jazykem nic nepřinesl, jen se ti na něj dostalo trochu prachu. |
| |
![]() | Malá místnost na severu Zatím co Brodo prohlédl lektvary, Silivren chvíli studoval kamennou destičku. Pak ji chtěl dát Elanovy, ale nejdříve se jí chopil Brodo a také na ni chvíli koukal a otáčel ji v rukou. Pak pokrčil rameny a dal ji hobitovy. Terazie prozkoumala velmi detailně tu kouli a pak ji také dala Brodovy do úschovy. Když se rozhlédnete, tak již nic jiného zajímavého v místnosti nevidíte, ale i tak se hobit dá do prohledávání stěn, jestli tu přeci jen není nějaký další tajný vchod. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Malá místnost na severu Napadlo mě, že bych se taky podíval na ty lahvičky, ale když Brodo hned zjistil, k čemu to je, tak do toho už nemusím strkat nos. Elan že prý aspoň už ta písmena někde viděl; povídám: "No, takže nevíme, co tam stojí, ale můžeme to vzít s sebou, ne?" Terazie ještě s výrazem dobytčete lízajícího hroudu soli zkoumá ten palantírek. "A je ta koule teda k něčemu užitečná, kromě toho, že dává příležitost k hloupejm poznámkám?" zeptám se jí. "Jo, moudrá slova," odpovím na Brodův návrh a připravím se k odchodu, ohlédnu se, jestli tu ještě něco nemám odloženo. Zbraň si vezmu do ruky, zbytek mám na hřbetě. |
| |
![]() | Malá místnost na severu Vstanu a začnu se rozlížet po místnosti.Zatím nedokážu uřčit na co je ta koule ,ale jedno vím přesně není to obyčejný kámen. Dám se do hlední tajného vchodu na západní stěně. Zkusme najít nějaké dveře. |
| |
![]() | Podzemí Na slova Terazie nijak nereaguji. Proč má sakra pořád nějaké narážky? Alespoň Silivren ví, že to není pravda, a hájí mě. Vypadá to ale, že nikdo nemá nic proti tomu, abych si nechal kamennou destičku a donesl ji svému učiteli. Zabalím ji proto zpět do látek a ze svého vaku vyndám malou krabičku, kam jí umístím. Celou krabičku potom dám do prázdného vaku. Poté, co prohlédnu místnost, řeknu: „Tak tady jsem nic nenašel, tak to asi dál nepokračuje a mohli bychom se vrátit.“ S tím jsem připraven na odchod z místnosti. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Podzemí Asi tu opravdu není a nebo se mi to nepodařilo najít. Otočím se k východu k místnosti . Máš pravdu hobitku jdeme zpátky a potom tou jížní chodbou .Půjdu první jestli nemá nikdo námitku. Jestli nikdo nic nenamítá tak jdu až do spodní mistnosti a opatrně chodbou na západ. |
| |
![]() | Malá místnost na severu V místnosti již nic zajímavého nevidíte a tak jste se rozhodli vrátit do té velké vstupní místnosti a pokračovat chodbou, ze které vylezla ta menší, skřetí, zombie. Vstupní místnost Rychle projdete chodbou a dojdete na jih vstupní místnosti. Vpředu jde opět Terazie a za ní stojíte zbylí tři. Terazie dojde až k rohu a vstoupí do jižní chodby a nahlédne za roh, neboť chodba ihned zahýbá na sever. Je mizerně vidět, protože Brodo s pochodní je ještě ve vstupní místnosti, ale chodba pokračuje tři sáhy na sever a pak zahýbá na východ. Jak tam chodba zatáčí, jsou tam vidět zbytky rámu dveří. V chodbě je vrstva prachu, ale je vidět, že tamtudy mnohokrát někdo prošel. |
| |
![]() | Svetlo Asi by sme mali zapáliť pomaly novú fakľu, alebolampu ak niektomá so sebou. Obzerám si pochodeń a odhadujem, kedy asi prídeme o svetlo. |
| |
![]() | Vstupní místnost Tak tedy jdeme tam, kde jsme to ještě neprošli. Koukám kolem sebe, jdu tam, kam nás vede Terazie. Brodovi odpovím: "Jednu jsme vypálili anebo je to ta, co právě hoří, a mám ještě dvě pochodně..." ukážu rukou, čouhají mi z torny (i když ne že by to bylo v tomhle světle nějak k rozeznání). |
| |
![]() | Vstupní místnost V té uličce je celkem dost stop .Staříku drž se blízko aby bylo vidět co nejvíce kupředu. Opatrně s nastaraženýma ušíma a se zbraněmi v pohotovosti pokračuji dál. |
| |
![]() | Východní chodba Postupujete v ověřené formaci. Tedy zástupu, kdy jde Brodo jako druhý a svítí. Jeho pochodeň sice občas zaprská, ale i tak by měla ještě směnu (10 minut) jistě vydržet. Blížíte se k ohybu na východ. Za ním je sáhová chodba, která ústí do další místnosti. U severní stěny pokračuje rovně další tři sáhy a pak je tam roh. Místnost se rozšiřuje na jih, ale není vidět kam až. Ale čeho si všimnete jsou na podlaze ležící dveře. Také v tom sáhu při ústí jsou vidět zbytky rámu, ve kterém ty dveře nejspíše byly usazené. Nejsou tak zaprášené, jako okolní podlaha, takže k jejich vyvrácení muselo dojít nedávno. Tomu také nasvědčují dřevěné třísky u rámu a poškození dveří v okolí zámku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Východní chodba Nakukuju dopředu, ale nic moc tam nevidím -- stojí přede mnou dva, z nichž jeden svítí, takže vidím spíš samotné světlo, než to, co by mělo osvětlovat. "Hej, postupte trochu..." povídám. |
| |
![]() | Východní chodba Už jdu . Opatrně postupuji dál chodbou. Někdo tu před námi byl je tu dost stop . Nebudou nijak staré ... |
| |
![]() | Východní chodba "No jo, vypadá to, že na to, jaká je to zaprášená díra, je tu docela živo... nebo" -- usměju se -- "spíš nemrtvo, dalo by se říct." Koukám kolem sebe, vidím ty vylomené dveře, přemýšlím, co se tady asi tak mohlo dít. Ale zároveň nevím, jestli by nám bylo k něčemu dobré, kdybychom to věděli, a tak to nechávám plavat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Brodo pro Obzerám rám dverí a na nich čosi. Hmm, čo to len môže byť, skúšam z toho kúsok odštipnúť a priložím k tomu aj fakľu. |
| |
![]() | Chodba Chcelo by to tu vyhubiť od základu, ale to musíme k zdroju, dodám pre "povzbudenie." |
| |
![]() | Místnost na východě Postupujete dále. Terazie dojde projde rámem a překročí na zemi položené dveře. Ocitne se ve větší místnosti. V její severní části. Protější stěna je 3 sáhy daleko a na jih má místnost asi 6 nebo 7 sáhů. Od středu na jih se navíc rozšiřuje asi o 2 sáhy. Když se do místnosti dostane Brodo, hned je lépe vidět a zahlédnete i dvojici podpěrných sloupů a jakýsi stará zaprášený stůl. Uprostřed místnosti je na zemi kostra člověka. Je rozlámaná a trochu zaprášená. Ale hlavně zahlédnete pohyb. Jednak u bližšího sloupu a pak na jihu mezi stolem a druhým sloupem. Další chodící mrtvý ork, ale postava na jihu je jiná. Vyšší, hubenější a navíc má na sobě něco jako brnění. Kovovou zbroj a zbytky nějakého pláště. Když k vám otočí hlavu, nebo spíše lebku, zasvítí ji v prázdných očních důlcích slabá rudá záře. Je to kostlivec a v pravé ruce drží něco jako široký meč. Ale dost zubatý a rezavý. ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Podzemí Do téhle chodby jsem již nahlížel, a jak říká ta žena, tak vypadala docela frekventovaně a obzvláště v poslední době. A na konci tam byly nějaké docela čerstvé dřevěné třísky. Kdoví od čeho? Na stěnách objevím nějaká červená vlákna. Nevypadají, že by mohla být od těch zombií. Zkusím zjistit, jestli jsou vlákna na obou stěnách a zda někde nejsou přesně naproti sobě. Postupuji za ostatními a do dění a hovoru se nijak nezapojuji. Stejně se nic neděje a jenom hloupě diskutují. Vcházíme za roh a vypadá to, že tam bude nějaká místnost. Výborně, tak zase něco k prozkoumání, ale to bych se tam musel nejdříve dostat. Zajímavějším nálezem je teď pro mě však zdroj třísek. Tak dveře, mohlo mě to napadnout. Jsou vyraženy směrem dovnitř, takže to byl někdo, kdo se sem chtěl dobývat. Prach se tak rychle neusazuje, nejspíše to byli ti dobrodruhové a ta vlákna na stěně by mohla být z jejich oděvu. Tak tahle záhada, vypadá to, je rozluštěna. Stále se však snažím dostat do místnosti, takže až a jestli se přede mnou uvolní místo, postupuji dvěma kroky, abych viděl, co se v místnosti děje a potom se rozhodnu, co dál. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kostlivec patří mezi docela běžné nemrtvé. V podstatě jen kostra co drží pohromadě magická síla. Obyčejní kostlivci nejsou moc „pevní“, ale existují kozla, která je dokáží posílit. Tenhle vypadá jako něco starého a mocného, než kostlivci z knížek. Určitě bude silnější a bude míti pevnější „tělo“. To dokazuje i ta zbroj co má na sobě. Těžko říci, jestli umí ještě něco navíc. Navíc, kostlivci jsou poměrně odolní proti šípům a podobným bodným zbraním. Ale zase jim více vadí kladiva či kyje. |
| |
![]() | Podzemí A sakra ,pozor další nemrtví a tentokrát ozbrojen a svítí mu oči.S zbraněmi připravenými k boji se rychle přemístím na JV abych po levé straně měla zeď a sloup Dýka meč. Dejte pozor může být velmi nebezpečný. |
| |
![]() | Místnost na východě Zástup se posune do místnosti a já tam taky vejdu. Stojím vedle Broda, takže dobře vidím na to, co jeho pochodeň osvětluje. Ovšem moc to tam neobhlížím, teďka je potřeba se bránit těm potvorám. "Sakra!" Myslím nahlas: "Proti těmhle chcíplotinám se moje zbraň ukázala dobrá, však do mrtvého těla už nemá smysl bodat nebo řezat, to se musí rozmlátit..." --tohle mě povzbuzuje, na druhou stranu si nejsem moc jistý svou silou... palcát držím ve zdravé ruce, máchám s ním, protahuju se, abych zjistil, jak na tom moje tělo je... a kupředu postupuju nesměle a váhavě. "Proč tomu kostlivci svítí z očí? Co to je?" zeptám se. |
| |
![]() | Kostlivec. Myslím, že som niekde začul o tých očiach, môže byť že strieľa blesky tak opatrne! |
| |
![]() | Místnost na východě Další nemrtví, tak to to teda moc nepročistili, nebo se hodně rychle odněkud vzali noví. A svítí jim oči? Sakra, zase blesky? Jestli se dostanu do místnosti a bude mezi mnou a jedním z nepřátel volno, neváhám a vrhnu proti němu svůj vrhací nůž. Mířím na oční důlky. Zase zombie a dokonce jeden kostlivec, je obrněný a je to jen kost, Silivren má pravdu, možná proti němu budou moje nože bezmocné. Jinak je to ale zajímavá místnost, už aby bylo po nich. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 1 V místnosti se schyluje ke konfliktu. S nemrtvými se nejspíše stejně nedá vyjednávat. Terazie se přesune k východní stěně, aby ostatním umožnila vstup do místnosti. Brodo také postoupí, ale drží se u severní zdi. Silivren sevře palcát v ruce a váhavě postoupí o sáh kupředu. Elan se nakonec také dostane do místnosti, i když jen na její západní okraj, hned vedle vyražených dveří. Ani moc neváhá a po obrněné kostře vrhne jeden ze svých nožů. Míří vysoko, kostlivec je o trochu větší než Silivren. Okolo jmenovaného nůž prolétne a pak zasáhne kostlivce do hlavy. Hobit mířil ale na oční důlek, ten netrefí a nůž sklouzne po holé lebce. Být to tvor z masa a krve, měl by rozseknutou tvář, ale z kostlivce jen odlétlo pár štěpinek a na lebce zůstala dlouhá ale mělká rýha. To je již v pohybu a míří na sever. Dojde téměř k Silivrenovy, ale jen téměř, takže na něj nedosáhne. Lehce pozvedne meč do střehu, připraven se bránit. Při pohybu jeho zbroj skřípe a místy z ní odpadává rez nebo nashromážděný prach. Zombie se také pohne kupředu a okolo sloupu zamíří k Terazii. Přiblíží se na dosah a zaútočí na ní svými pažemi a zčernalými, polámanými prsty. Terazie útoku uhne. *********** Konec 1 kola |
| |
![]() | Boj Zaměřte se na toho kostlivce , s trochou štěstí jsi s tímhle mrtvákem poradím sama. Zaútočím zbraněmi zombi na krk a hnedle se připravím na obranu proti jejím pařátům. |
| |
![]() | Boj -- kolo 1 Kolem mě prolétne dýka, docela se leknu, ale hned mi dojde, že to házel Elan a nemířil na mě. Kostlivce to zasáhlo, ale asi mu to vůbec nevadilo. "No, to je ono..." zamumlám si. Koukám na kostlivce a odhaduju prohnilost jeho výzbroje, a pak se rozhodnu zaútočit. "Tak jo!" Udělám krok na jih, během toho kroku se řádně napřáhnu a udeřím. Mířím na hlavu a sázím na to, že jestli bude mému palcátu stát v cestě ten meč, tak by se třeba mohl zlomit. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Sakra, myslel jsem si to, tohle je k ničemu. „Proti němu jsou mé zbraně neúčinné,“ odpovídám ženě, „jak říkal Silivren, budeme ho muset rozdrtit.“ Jakmile Silivren udělá krok vpřed, zaujmu jeho místo, abych získal lepší pozici, a vrhám nůž po mrtvole orka, která bojuje se ženou. Kdyby to šlo tak jako s tím ve vstupní místnosti… Během toho již vytahuji další nůž. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 2 Terazie sekne mrtváka přes hruď a způsobí mu dlouhý, ale mělký šrám. Téměř nekrvácí, i když trocha páchnoucí, tmavé a vazké tekutiny přeci jen vyteče. Pak proti sobě vyrazí kostlivec a Silivren. Ten nejdříve vykryje jedovatý sek rezavým mečem. Odnese to jen protržená zbroj na boku. Následně jen udeří palcátem do ramene. Mířil sice na hlavu, ale oživlá kostra uhne a hlavice palcátu zasáhne jen obrněné rameno. I tak se dalo zaslechnout prasknutí nějaké kosti. Elan tak dostane příležitost se přesunout za Silivrenova záda a vrhne nůž na orkskou zombie, se kterou bojuje Terazie. Ta zároveň i zaútočí, ale žena opět bravurně vykryje útok. Pak už se ale vzduchem mihne hobitův nůž a až po střenku zajede do krku zombie. Ta sebou cukne a začne se znatelně potácet. Ale stále stojí. Jiný tvor by byl jistě mrtvý. Brodo jen sleduje souboj a snaží se moc nepohybovat pochodní, aby vás nerozptylovali pohybující se stíny. Pochodeň již ale začíná dohořívat. Vydrží ale určitě ještě několik kol. ************** Konec 2 kola |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Rychle zaútočím na oživlou mrtvolu .Jestli podlehne mámu útoku tak přeskočí na jihozápad vedle kostlivce . |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Hod se mi povede a krásně zasáhnu krk zombie, ta však stále stojí. Ta má sakra tuhý kořínek. V ruce už svírám další nůž a pořádně zamířím na mrtvého orka, když jsem si jistý, vrhnu. Mířím na oční důlek. Tenhle už bude snad vyřízený, ale nevím co ten kostlivec. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti "Ty jo, to bylo o fous!" okomentuju kostlivcův útok. A kostlivec pořád stojí. A já jsem před ním sám. Nemám moc náladu na boj, chce se mi utéct zpátky na vzduch a na světlo, z dosahu zombií a kostlivců, východ přece jenom není tak daleko... zavrávorám... Teď ne! Třeba už jen chvíli a bude klid! Znovu se napřáhnu a mířím palcátem na kostlivce, na kterékoli místo se to zrovna hodí vzhledem k tomu, jak se kryje. Při tom nadávám: "Kde sakra je život v těchhle mrchách? Krev v jejich srdcích, když je nemaj? Myšlenka v jejich hlavách, když jsou dutý?" |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 3 Silivren i kostlivec na sebe v jednom okamžiku zaútočí. Zatím co Silivren zasáhne palcátem jen stará bronzový plát na hrudi, rezavý meč jej zasáhne do levého boku. Vycpávaná zbroj úder meč nezpomalí a rezavá, zubatá čepel ji rozpáře jak plátno. A s ní o bok docela do hloubky. Krev mu ihned zbarví bok. Kostlivci se rozzáří oční důlky a máte pocit, že kdyby mohl, tak se začal děsně smát. Elan vrhá třetí nůž po orkovy a opět jej trefí. Nůž se tentokráte zasekne do jeho hlavy a ten se zhroutí, jako když pustíte pytel brambor na zem. Terazie se připravovala také k útoku na orka, ale teď jen přeskočí mrtvé tělo a postaví se po boku těžce zraněného Silivrena. Jeden z nepřátel je mrtví, ale jeden ještě zbývá. Ten nebezpečnější. ************ Konec 3 kola |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ************** Ztrácíš 4 životy |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti "Jááu!" zařvu. Hned sáhnu rukou na ránu... krev vytéká, ale nestříká. Skučím bolestí, ale ještě se držím na nohou. A že jsem na to zrovna myslel! Že jsem se neklidil z dosahu toho kostlivce! "Copak já jsem nějakej bojovník? Že jsem se na to nevysral!" cedím mezi rty. Mám takový ten pocit, že musím udělat všechno, co můžu, dřív, než nebudu moct udělat vůbec nic... v návalu zlosti a bez zvažování šancí na úspěch napnu veškerou svou pozornost na kostlivcovu hlavu a vší silou -- jestli nějakou ještě mám -- mrštím palcát proti té hlavě. Hlasitě heknu. Nečekám, co se stane, v ten okamžik už ustupuju, potácím se z místnosti... dojdu ke zdi, o tu se opřu, třu si rukou ránu, a za rohem si hrcnu na zem... |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Přiskočím ke kostlivci a začnu na něj útočit. Úder směřuji na krk aby oddělil jeho hlavu od těla. Hobite pomoz mu ať se tu nezhroutí tomu kostlivci pod nohama. křiknu v zápalu boje. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Sakra, Silivren to opět koupil. Ten zpropadený kostlivec. Alespoň, že se mi podařilo dorazit toho orka. Naštěstí je Silivren ještě při vědomí, takže se mu snad povede ustoupit, doufejme, že ho Brodo dá zase do pořádku. Ale teď musíme zničit toho kostlivce, snad se bude mě a té ženě vést lépe. Chystám se proskočit mezi ženou a mrtvolou, když na mě zavolá. Já mám jméno, to, že ty jím nechceš být oslovována, neznamená, že nebudeš používat ani jména ostatních. A od čeho je tady Brodo, chtěl jsem ti pomoci, ale do boje se nijak nehrnu. Zastavím, rychle se pokusím podepřít Silivrena a odejít s ním do relativního bezpečí. „To bude dobrý,“ řeknu, ale když vidím jeho ránu, moc optimismu mi to nepřidá. Pohlédnu na Broda, zda s tím může něco udělat. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 4 Elan přiskočí k vrávorajícímu Silivrenovy a začne jej táhnout dál od kostlivce. Ten se obrátí na Terazii a pokusil se jí zabodnout meč do břicha. Terazie útok srazí níž a meč jí jen přejede po stehně a způsobí jí mělký šrám. To již ona sama útočí na krk kostlivce, ten se kryje paží a tak sek vedený na hlavu zablokuje. Ale i tak mu přesekne jednu z kostí za zápěstím. To již Silivren s Elanem ustupují k severní stěně. Během toho hodí Silivren palcát po kostlivci. Kupodivu se i trefí a hlavice zbraně udeří z boku do hrudi. Těžko říci, jestli jej ale nějak zranil. ************ Konec 4 kola |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ********* Ztrácíš 1 život. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti S malým zasyčením bolesti.SSS zopakuji svůj útok a krk kostlivce a přitom postoupím o jedno pole na J. Jak to vypadá? |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 5 Silivren se opře o stěnu u dveří a pomalu se sesune, za pomoci Elana, na zem. Jak je mu? Pusť mě k němu, podívám se na to zranění. Řekne Brodo a naznačí hobitovy, aby uhnul. Ten pustí Silivrena a začne z torny dolovat prak ![]() Boj o kus dál ale stále pokračuje. Na kostlivce je teď Terazie sama a nevede se jí zrovna dobře. Chodící kostra je již silně poškozená, ale ani Terazie na tom není nejlépe. Navíc teď kostlivec zablokoval její úder a pak vedl bodnutí na její krk. Na poslední chvíli úder srazila, ale i tak ji dokázal zasáhnout do ramene. Špice meče probodla kožené brnění a prošla až do těla. Naštěstí ne hluboko. Během souboje postoupila Terarzie o kousek na jih. ******************* Konec 5 kola |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ********* Ztrácíš 1 život. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ![]() Prak není zrovna vhodná zabraň do stísněných prostorů. Jsi ale malý a dokážeš jej tam roztočit. Jen potřebuješ mít okolo sebe dostatek místa, aby jsi nezranil někoho ze spolubojovníků. ********** Nejlépe, aby okolo tebe byl volný prostor. Pokud ne, může to mít neblahý vliv na tvou šanci se trefit. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 6 SSS Uvidíme jak jsi chytrý!!!! Zaútočím opět na krk kostlivce a hnedle po útoku přeskočím o krok na J. Tak pojď ty oživlá hromado masa je čas ukončit tvoje bytí na tomto světě. Kde jsou ty nože? |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 6 Elan uhne Brodovy a ten poklekne u zraněného Silivrena. Pochodeň vezme do levé ruky a zvedne ji nad hlavu, aby viděl na jeho ránu a zároveň dostatečně osvětlil místnost. Dobrý Elane, postarám se o něj. Zkus pomoci Terazii s tím kostlivcem. Hobit se zvedne a popojde až k východní stěně a vloží kámen do praku. Sleduje kostlivce a zároveň se snaží, aby měl okolo sebe dost místa na roztočení praku. Na jih od nich souboj pokračuje. Oba zaútočí a oba minou. Jen zbraně se s třeskem srazí. Terazie opět ustoupí o kousek k jižní stěně. ******************* Konec 6 kola |
| |
![]() | Zdechlina Složím se na zem a boj nevnímám, slyším občas nějaké hlasy a zvuky boje, ale jde to tak nějak mimo mě... spíš vnímám svoji bolest a znovu si pomyslím, když dnes už takhle podruhé uvidím nad sebou Brodovu tvář -- Ach jo... proč jsem vůbec tady? Vážně se chci nechat zabít...? |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 7 přiskočím ke kostlivci a zaútočím mu na krk a potom přeskočím na Z |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Položím Silivrena na zem a uleví se mi, když k němu hned zamíří Brodo. Sám tedy mohu vytáhnout prak, připravit si kamínky a zaujmout vhodnou pozici ke střelbě, abych nikoho nezranil. Žena si během toho vyměňuje rány s kostlivcem se střídavým úspěchem a obchází ho, čímž mi vytváří prostor pro střelbu. Jsme to ale zvláštní skupinka, kde největším bojovníkem je žena. Roztočím prak a mířím na koleno kostlivce. Mým cílem je koleno provalit a nejlépe oddělit holeň od zbytku těla a tím ho svalit na zem. |
| |
![]() | Silivren Jednou rukou rýchlo prehliadam ranu a upokojujúco sa prihováram Silivrenovi. Je to dobré, vazmem mu ruku a priložím k rane. Tuto si to takto chvíľu drž. Pritom mu vravím ďalej. Nič to synku, pokiaľ som tu ja všetko dobre dopadne a ty si zabojoval a bol si v spravnu chvíľu na správnom mieste. Zatiaľ co na neho vravím pokúsim sa zoslať kúzlo veľké liečenie. |
| |
![]() | Zdechlina Ležím na zemi, ruku si nechám položenou na ráně. Když na mě mluví Brodo, říkám si: ach jo, to zní jako když moudrý muž kárá nezodpovědného mladíka, co se bezhlavě žene do boje... jenže přesně tak to totiž taky je... Nicméně celkově se uklidním a přestanu mít takové obavy o svoje zdraví. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 7 Nejrychleji teď zareagoval kostlivec. Mečem seknul z boku po Terazii a zároveň se přesunul na jih. Terazie útok odrazila a zároveň jej zasáhla dýkou do paže, těsně u končícího ramenního chrániče. Současně se chtěla také přesunout o kousek na západ, ale kostlivec jí v tom zabránil, když se tamtudy během souboje pohyboval. Elan již měl roztočený prak, ale v současné pozici není možné kostlivce zasáhnout, protože je mezi nimi Terazie. Je jisté, že to nepřítel udělal schválně Brodo klečí u Silivrena a má nad jeho zraněním vztažené ruce. Něco si povídá pro sebe a nevypadá to, že by chtěl hned tak přestat. ******************* Konec 7 kola |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Takže ještě 2 kola musíte v klidu vydržet a doufat, že vás nebude nikdo vyrušovat. ********* Nemáš už žádnou magenergii. Pokud se kouzlo povede, tak vyléčíš 9 životů. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Kostlivec se přesune a já jsem nucen zastavit prak. Sakra, je chytřejší než jsem myslel, schoval se mi dokonale. Alespoň, že ho zasáhla. Rozhodnu se pokračovat v boji a udělám jeden krok na západ a druhý na jihozápad. Roztočím prak a doufám, že tentokrát budu rychlejší než kostlivec. Chci provést to, co se mi před tím nepovedlo. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Místo útoku naznačím pohyb na J ale v obraném postoji odskočím na V . Snažím se jen krýt a zmást protivníka a připravit si pozici na V k rychlému protiútoku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 8 Zareagovali jste oba současně. Terazie uhnula na východ a kryje svůj ústup mečem. A Elan se přesunul na západ, aby měl volný prostor pro použití praku. Kámen z něj vystřelený zasáhne kostlivce do nohy, kam hobit mířil a rozhodně mu s ní něco udělá. Praskla mu kost a když pak postoupil k Terazii, aby na ní dosáhl mečem, je vidět že na „poraněnou“ nohu hůře napadá. Terazii svým útokem minul. Brodo stále klečí u Silivrena a má nad jeho zraněním vztažené ruce. Něco si povídá pro sebe. ******************* Konec 8 kola |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti Konečně. Představoval jsem si větší účinek, ale alespoň jsem ho již zasáhl. Na nic nečekám a hned vkládám do praku nový kámen. Nezdržuji se nějakým delším mířením. To byl asi ten důvod, že si mě všiml a schoval se. Tentokrát vypouštím kámen směrem k jeho lebce. Třeba by mohla alespoň puknout, nebo bych mu mohl dostatečnou silou tu jeho lebku urazit. |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti tentokrát se vrhnu do boje ze vší vervou |
| |
![]() | Zdechlina Pořád se nehýbu ze svého místa, poslouchám, co Brodo říká, ale samozřejmě tomu vůbec nerozumím... jenom věřím, že v tom je nějaká síla, díky které mi snad bude líp. Koukám po ptákách, ehm, spíš po holých zdech, vyražených dveřích a špinavých koutech, a snažím se zahlédnout, jak se daří Terazii a Elanovi v boji. Jisté je, že boj ještě neskončil... |
| |
![]() | Boj ve východní místnosti – kolo 9 Terazie se na kostlivce vrhne a při dvojitém útoku mečem a dýkou mu téměř odsekne levou paži. Ale nemrtvá nestvůra jako by necítila bolest. No, asi ji necítí a rozhodně bude bojovat až do posledního „dechu“. Mocný úder jím otřásl, ale pak jeho meč projde skrz obě čepele a opět zasáhne Terazii do stejného místa jako předtím. Tentokráte ale nejde o škrábanec, ale o hlubokou ránu, kdy se hrot rezavého meče zaboří několik coulů hluboko. Ženě poklesne levá ruka držící dýku. Kostlivci zaplanou rudě oční důlky, ale pak do něj udeří kámen vystřelený Elanem. Projektil jej zasáhne zleva do hrudi a mohutně jím otřese. Muselo při tom úderu dojít k poškození vnitřních kostí, protože se kostlivec najednou sesype na zem a tělo se mu doslova rozpadne na hromadu volných kostí a na tom „trůní“ stará, zašlá, bronzová zbroj a o kus vedle leží rezavý meč a okolo něj kosti tvořící paži a ruku. ******************* Konec 9 kola a celého souboje |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když pohneš pažemi, necítíš vůbec žádné omezení. Ať Brodo udělal co udělal, cítíš se úplně zdravý. Jen trochu unavený, ale nic tě nebolí a nic tě neomezuje. *********** Máš plný počet životů |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Čepel jeho meče proklouzla mezi tvými zbraněmi a zasáhla opět stejné místo jako předtím. A zabořila se hluboko do těla. Téměř ti vypadne z ruky dýka, ale udržíš ji. Ale najednou nedokážeš levou paži zvednout. Pohneš s ní, ale o tom, že bys ji nějak moc používala, si můžeš nechat zdát. Možná za chvíli, až šok ze zranění ustoupí. Navíc ti hruď barví množství krve, ale nestříká, jen pomalu vytéká. A dýchá se ti také dobře, takže až do plic hrot nepronikl. ********** Ztrácíš 5 životů a nedokážeš zvednout levou ruku více než do pasu. |
| |
![]() | Po boji Oba nemrtví nepřátelé jsou na zemi a nevypadá to, že by opět chtěli vstávat. Takže máte čas se rozhlédnout po místnosti a dát se do pořádku. Chvíli potom, co kostlivec padl, svěsil Brodo paži, kterou do teď držel nad Silivrenovým zraněním a unaveně se postavil. Pochodeň v jeho ruce začíná poblikávat a vypadá to, že každou chvíli zhasne. V jejím světle ale i tak vidíte prostornou místnost téměř obdélníkového tvaru s dvěma podpěrnými sloupy. Jsou hrubě tesané, oválné a místy dost popraskané. V jižní části vidíte prachem pokrytý stůl. Je nakřivo, má jednu zlomenou nohu. A zhruba uprostřed místnosti je na zemi další, menší hromádka kostí. Je již trochu zaprášená, ale také to byl asi člověk. Jinak na zemi místnosti je prach a špína, ale také hromada navzájem se překrývajících stop. Někdo se tu dost procházel, nejspíše lidé z vesnice, než utekli. |
| |
![]() | Po boji Cítím, že se s mým tělem něco děje... cítím tu ránu, cítím svrbění, ale bolest slábne, až úplně přestane. Podívám se na Broda a povídám: "Mně je fakt už líp..." zdvihnu trup a opřu se o lokty. Trochu váhám, jestli mám hned rozhýbat svoje tělo, nebo jestli mám ještě zůstat radši v klidu, abych to nezkazil. Co je to támhle pod těmi dveřmi? Drknu nohou do těch vyvrácených dveří, abych lépe viděl, co jsem tam zahlédl. Ty jo, mě to vůbec nebolí! Zvednu se ze země, protáhnu klouby a rozhýbu trup. Radostně volám: "Jsem zdravej jako rybička! Jak jste to udělal? Děkuju, pane Brodo, děkuju!" "Jejda, za chvíli budeme asi potmě..." poznamenám. Hned se sehnu a vytáhnu ze své torny pochodeň. "Budiž světlo, ne?" Pochodeň připálím od té, kterou drží Brodo, a ponechám si ji v ruce. Udělám pár kroků na jih. "Jak to vypadá? Je po nich? A co vy, jste celí?" |
| |
![]() | Východní místnost Sakra a už je zraněná i ona, teď se vrhne na mě. Možná mě můj strach podpoří v útoku a podaří se mi zasáhnout kostlivce, sice ne tam, kam jsem chtěl, ale se stejným účinkem, a sesype se na zem. Je vidět, že se na mé tváři objeví velký úsměv: „Konečně!“ Tak se to nakonec povedlo, dokázali jsme to. Ale ztráty nejsou nejmenší, jak máme pokračovat? Můj úsměv zmizí, když znova uvidím její zranění. Vypadá to docela vážně. S tím si vzpomenu na Silivrena a otočím se, jak to s ním vypadá. Jako by nikdy žádné zranění neměl, Brodo umí zázraky. Potom hned rychle dojdu k ženě, a pokud mou pomoc přijme, pokusím se ji podepřít a vést ji k Brodovi, kde zapalují novou pochodeň. „Vypadá to, že už znova neobživnou,“ odpovídám Silivrenovi, „já jsem v pořádku, ale ona na tom není nejlépe. Brodo, mohl by ses na to podívat, to, co jsi dokázal se Silivrenem, je obdivuhodné.“ Pokud ode mě ženu převezme, rozhodnu se trochu prozkoumat místnost. Nejdříve si stoupnu doprostřed a pořádně se rozhlédnu. Vypadá to tu opravdu zajímavě. Není tu žádný viditelný východ, ale nevěřím tomu, že by tu nebyl nějaký skrytý. A ty sloupy vypadají velice zajímavě a také ten stůl. Nejdříve bych měl však získat zpět to, co jsem tu nechal. Posbírám všechny tři vrhací nože. Ty, které skončily v orkovi otřu o stěnu. Také si posbírám oblázky do praku a vrátím je do váčku, který si společně se samotným prakem přidělám k opasku. Poté se vydám ke stolu a dám se do jeho prozkoumávání. Soustředím se na prohlédnutí desky zespoda a hledání jakýchkoliv vyrytých znaků. |
| |
![]() | Po boji Kostlivec se zhroutí k zemi a jen se letmo rozhlídnu jak si kdo stojí . Hm jen bez cílně zavrčím na otázku člověka schovám meč a dýku Jsme živí to snad vidíš. spražím člověka nenávistmí pohledem. A není to tvojí zásluhou. Půlčíku dík nepotřebuji pomoct je to jen škrábnutí jen si trochu odpočinu. Posadím se vedle stolu a z torny vytáhnu obvaz.Pěkná trefa tím kamenem.Ale nejsi tak dobrý jako ten člověk ten je cvičený v házení palcátem a zahazování zbraní. Pronesu pohrdavě k procvičujícímu se člověku. Začnu si obvazovat ránu. |
| |
![]() | Východní místnost Ve světle nově zapálené pochodně rozhlížím po místnosti a zároveň poslouchám, co mi říká Elan, takže už jsem v obraze. Mám radost, že se jim podařilo vyřídit ty potvory. Kdyby Terazie nebyla otevřela hubu, asi by mě i napadlo obdivovat její statečnost a zdatnost v boji. Dopadne to ovšem tak, že už se nezmůžu na vyjádření hodné slušného člověka. "Víš co? Jdi do prdele," odpovím a odvrátím se od ní. Najdu na podlaze svoji zbraň, vezmu ji a položím si ji k torně, která leží u severní stěny. Tak a teď co to bylo pod těmi dveřmi. Pokusím se dveře odstrčit, nejdřív nohou, když to nepůjde, tak se k nim sehnu a nadzdvihnu je. |
| |
![]() | Východní místnost Když ta žena velice neslušně odpoví Silivrenovi, nemám už žádnou chuť jí pomáhat, a tak jsem velice rád, když mou pomoc odmítne. Za tohle si nic nezaslouží. Ať si tu klidně umře. A nejsem žádný půlčík, to už byl lepší ten hobit. Alespoň, že uznala kvalitu mé rány, ale už zase uráží Silivrena. Co z toho sakra má? Kvůli ní tu vznikají jenom nepokoje. „Silivren se bil statečně, dokud mohl, nasadil za nás všechny svůj život. Po kom by asi šel ten kostlivec, kdyby ho nezaměstnal on? Mohla si být na jeho místě,“ rozhodnu se konečně něco říci té ženě. Silivren se mě také zastal a nemůžeme jí toto trpět, chceme snad spolupracovat. „A jmenuji se Elan, možná ty nechceš být oslovována jménem, ale já ano.“ Každý je dobrý v něčem jiném, já bych v boji na blízko také neměl šanci, ale je pravda, že Silivren zatím nic moc nepředvedl. Potom už si ženy nevšímám a věnuji se tomu, co jsem měl v úmyslu. |
| |
![]() | Terazie Liečenie Silivrena prebehlo bez nejkého prerušenia a tak sa mi podarilo dať ho dokoy. Vydýchnem úľavou a na jeho poďakovanie prikývnem a odpoviem. Toto bolo ešte ľahké zranenie a ja dúfam, že vaćšie nebude potreba liečiť nikdy. Na to vôjdeme na miesto boja. Je po boji a naša hŕŕ slečna to schytala. Hrdinsky sa to snaží ošetriť. Podídem ku nej. Ukaž mi to, lepšie sa ošetruje keď je pri tom ošetrovaný v kľude. Snažím sa vziať jej z ruky obväz, ale čakám na jej reakciu, nasilu ju presviedčať nebudem. Ak mi to dovolí pozriem sa bližšie na zranenie. |
| |
![]() | Východní místnost Jen zvednu na chvilku pohled k starci se mi chce pomoct. Todle bych měla zvládnout . A dál se věnuji své ráně. Po fokám si to sama , děkuji. Poznámka která mě posílá do temné dálky mě nechává klidnou a nemá v úmyslu ji komentovat. No jo no chlapy , nízký intelek a hodně keců. Jen se věnuji svojí ráně a občas se kouknu kolem sebe kdo co dělá. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro sledu hlavně půlčíka a jeho nenechavé prsty aby mu za nimi něco neuvízlo |
| |
![]() | Východní místnost Silivren vyndá z torny pochodeň a zapálí ji od té Brodovy. Právě v čas, protože ta už začíná uhasínat. Brodo ji tedy odloží na zem a ta po chvíli zhasne úplně. Jen se z ní trochu zakouří. Hobit se nejdříve rozhlédne okolo sebe a posbírá si své zbraně. Stejně tak Silivren, ten si musí pro palcát dojít až na jih místnosti. Pak se vrátí ke své torně a zbraň tam odloží. Mezitím si Terazie a Brodo vymění pár slov a žena pak pokračuje v ošetřování svého zranění. Vyčištění rány a následně si ji zručně obváže. Krev obvazem neprotéká a vypadá to, že bude moci, omezeně, i používat levou ruku. Brodo ji při tom jen sledoval a něco si brumlal pod vousy. Silivren se pak chvíli věnuje vyvráceným dveřím a hobit zase polorozpadlému stolu u západní zdi. Podrobně jej prohledává a proklepává. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ![]() Rozhodně to vypadá na to kladívko, o kterém povídal kovář z vesnice, že je tu někde ztratil. Nezdá se, že by jej někdo viděl krom tebe. Terazie se ošetřuje, Brodo ji při tom sleduje a hobit se zabývá prohledáváním stolu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sleduješ i hobita, ale nevšimla jsi si ničeho. ******* Získáváš zpět 1 život. |
| |
![]() | Východní místnost Vyvrácené dveře o kousek posunu. "A hele," zvolám. Sehnu se a zvednu ze země malý nástroj. "Kladivo -- to bude to, co tu ztratil ten kovář!" Zblízka si kladívko prohlížím. "Na nějakou jemnou práci, na šperky nebo tak něco, bych řekl. Nó, takže úplně s prázdnou se rozhodně nevrátíme." Zastrčím si ho za opasek. Chvíli jen tak koukám do prázdna, pak ho zase vytáhnu a obracím ho v ruce, znovu ho prohlížím a přemýšlím, co by se s ním dalo dělat. "Ale vlastně je docela zvláštní, aby si sem kovář nosil svoje nástroje, ne? Co by tady vyráběl?" Přemýšlím nahlas. "Buď má prostě ve zvyku si nosit svoje oblíbené kladívko s sebou, anebo... to kladívko má nějaký zvláštní účel." Jdu pomalu k hobitovi, který zkoumá stůl. "Co myslíš, Elane?" zeptám se a nastavím nástroj, aby si ho Elan mohl prohlédnout, případně vzít do ruky. |
| |
![]() | Východní místnost Když objevím tajnou schránku, rozzáří se mi oči, o to větší je moje zklamání, když zjistím, že už je prázdná. Tak sem se asi ještě určitě dostali. Silivren také hlásí nějaký objev. „Tady taky něco bylo, ale někdo už to vzal,“ prohodím jenom, abych ostatní seznámil s výsledkem svého hledání. Co to našel ten Silivren? Kladívko? Ani nevím, že ho tu měl ztratit. Ale má pravdu, proč by si ho sem bral? Hlavně nevypadal moc na to, že by byl schopný vyrábět šperky nebo celkově použít na něco malé kladívko. Když ke mně přijde a ukáže mi nástroj, vezmu ho do ruky a také si ho prohlédnu. |
| |
![]() | Východní místnost Tornu nechám na zemi a kleknu nad ostatky kostlive a začnu jej prohledávat. To malé kladivo co patří bez pochyby kováři je určitě magické , nejčastěji se používá k hledání tajných vchodů a různých skrýší.Některé taky k rozpoznání magických zbraní když se na ně poťuká. Opatrně se přehrabuji v kostech. Ruka bude dobrá trocha odpočinku. Možná by tu mohl být i nějaký tajný vchod ? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zato hlavice kladívka je z černé ocele. Tím jsi si zcela jistý. Řekl bys, že je to kladívko na nic, ale pak si vzpomeneš, že něco takového používají prospektoři při hledání rud a drahých kamenů. Možná je to něco takového. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Meč je také v hrozném stavu. Je z podivem, že se při boji nezlomil. Jinak v kostech nenajdeš nic cenného. Vlastně vůbec nic tam není. No, také kde by ta kostra něco mohla mít. Pak si ale všimneš, že na jednom z prstů je nějaký kroužek. Je to prsten ze stříbřitého kovu osazený bílou perlou. ![]() |
| |
![]() | Východní místnost Hobit dokončil prohlídku stolu a pak si se Silivrenem prohlížejí nalezené kladívko. Brodo chvíli sledoval Terazii, jak se ošetřila a pak se začal věnovat spíše okolí. Rozhlíží se okolo sebe, ale asi jen hlídá. Terazie si obvázala zraněné rameno a pak poklekla u hromady kostí, ve kterou se proměnil kostlivec. Měděnkou pokryté brnění ![]() ![]() Ono to brnění je sice teoreticky plátové, ale je z bronzu a vypadá dost starobyle. Navíc je dost poškozené. Kostlivcův široká meč není v o moc lepším stavu. Zubatý rezavý kus železa. Tak asi roztavit, dobrou zbraň z něj neudělá žádný kovář. |
| |
![]() | Východní místnost "Že by dokonce magické? Ono by... možná ani nemuselo být, takovéhle kladívko by se hodilo na geologický průzkum, hledání nerostných surovin..." Koukám kolem sebe, postoupím o kousek na východ, abych viděl do těch koutů za sloupy. "Nicméně nějaká věcička na hledání skrytých průchodů by se docela hodila, protože žádný viditelný průchod tady nevidím." Podrbu se na hlavě... "Žádná další chodba, kterou jsme nešli, už tady není, co?" No tak to vyzkoušíme, třeba to bude fungovat, jak říká Terazie. Převezmu si kladívko od Elana a znovu si ho prohlížím. Pokouším se o rozpoznání, zda předmět je magický. |
| |
![]() | Východní místnost Prohlížím si nástroj, ale pouze pokrčím rameny a zakroutím hlavou a vrátím ho Silirenovi zpět. Netuším, co to je, možná má pravdu. „Když víš, co to je, víš i jak se to používá?“ zeptám se jí a ani nečekám na odpověď a sám se dám do prozkoumávání stěn místnosti. „Něco tu musí být,“ řeknu potichu a pozorně procházím celou místnost, zvláštní pozornost věnuji prozkoumání sloupů. |
| |
![]() | Východní místnost Terazie stále klečí u hromady kostí a hobit vrátil Silivrenovy to kladívečko. Pak se vydal do východní části místnosti a dal se do prohledávání stěn a sloupů, jestli tam není někde něco zajímavého. Brodo mu k tomu svítí a Silivren se dal do podrobného zkoumání toho kladívka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Výsledek se dal očekávat, skončil neúspěch |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hledáš hlavně v okolí sloupů, tedy ve východní části místnosti. A i něco nalezneš. Nalezl jsi nejspíše skryté dveře maskované jako zeď. Stejně jako ty v té malé místnosti. Nacházejí se v té mezeře mezi severním sloupem a východní zdí. Vedou na sever. Ale nepodařilo se ti najít nic, čím by je šlo otevřít. |
| |
![]() | Východní místnost Zkoumám kladívko. "Hm... asi ne..." Zavrtím hlavou. "Není magické, anebo to prostě nepoznám, což je taky dost možné." Bloumám okolo a rozhlížím se po stěnách. "Já s ním nic nesvedu, leda že by náhodou. Anebo jestli s ním neumíš ty?" obrátím se na Terazii. |
| |
![]() | Východní místnost Vždyť to bylo jasné a ani to nebylo tak těžké objevit. „Hele, tady jsou,“ projedu prsty ve spáře v severní stěně mezi sloupem a východní stěnou, „stejně jako v té minulé místnosti. Teď ještě, jak je otevřít, zkuste něco najít, neměl u sebe něco ten kostlivec?“ zeptám se a dám se ještě jednou do prohledávání sloupů, chci zjistit, zda na nich někdy nebylo něco napsáno nebo vyryto a z jakého jsou materiálu a zda se tam nějaké tlačítko neschovává, pak ještě zkusím jednou projít zdi a zkouším, jak kameny drží ve stěně. |
| |
![]() | Východní místnost Nic moc. ten kostlivec je ale hnusný prohlížím zbroj a meče Až půjdem zpět tak to vezmeme ke kováři zbroj je z bronzu tak pár měďáků za to bude. Na těch sloupech by něco mohlo být , v příbězích často bývá nějaké tlačítko nebo držák na louč které jsou pohyblivé a otvírají se sním tajné dveře.Ikdyž by to byla ,ale náhoda. Zbroj i meč dám ke stolu a ve střehu s mečem v ruce sleduji počínaní ostatních. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Terazie pro Když jsou všichni zabráni do hledání strčím prsten do torny jako by nic. |
| |
![]() | Východní místnost Elan se vydá nejdříve k jižnímu a pak k severnímu sloupu a oba dva důkladně prozkoumává. Silivren se na ně také přišel podívat, ale pak mu uvolnil místo a vzal to okolo místnosti a také „studuje“ stěny. Terazie dokončila prohrabávání hromadou kostí a k brnění přihodila rezavý meč, který při pádu kostlivce odskočil o kus dál. Jen Broda asi zatím nic nezajímá. Snaživě svítí a rozhlíží se po místnosti. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na okamžik se ti zdálo, že Terazie při „úklidu“ kostí něco malého vhodila do své torny, ale nejsi si tím zrovna jistý. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Severní sloup je ale zajímavější. Není sice poškozen, ale našel jsi na něm zbytky po držáku na pochodně a asi stopu pod ním dovedně zamaskovaný kus sloupu, který je zjevně pohyblivý. Je čtvercový a má hranu necelé dva couly širokou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlédneš oba sloupy a pak to necháš na hobitovy, který se to jejich prohlížení pustil s velkým zájmem. Prohlédneš si i nalezené tajné dveře, ale nevidíš okolo nich nic, co by je mohlo otevřít. Jak postupuješ okolo stěn, tak dojdeš až na jih místnosti, kde něco upoutá tvou pozornost. Je to nezřetelné, ale zdá se ti, že ve stěně vidíš podobné tenké spáry, jaké ohraničují ty „hobitovy“ dveře. Nachází se to na jižní stěně, přímo proti tomu polorozpadlému stolu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ******* Přidán do inventáře. |
| |
![]() | Východní místnost Dám se do ohledávání sloupů. Tohle musel být sakra silný oheň, nebo to možná mohl být opět nějaký výbuch. „Tak to bude snad ono,“ řeknu, když jsem u severního sloupu, „čtvercový pohyblivý kus sloupu. Tak to asi zkusím, ne?“ řeknu, a pokud nikdo nic nenamítá, vezmu svou hůl, postavím se do přiměřené vzdálenosti a čtvereček s ní zmáčknu. |
| |
![]() | Východní místnost Když Elan hlásí dveře, postoupím k němu a koukám, co našel. No, nebudu mu stínit, jdu se ještě podívat jinam. Na kladívko kašlu, když s ním neumím, a zastrčím si ho za opasek. Obcházím stěny směrem na jih a koukám, jestli na nich nebude něco zajímavého. Zastavím se až skoro v západním rohu, u toho stolu. Šmátrám rukou po jižní zdi. Ha, že by? Natáhnu ruku do výše, pak zase sjedu rukou dolů. Zavolám na Elana, který už mezitím našel něco, co by mohlo dveře otevřít: "Hele, tady je taky něco, spáry ve zdi, jako tam u tebe!" |
| |
![]() | Východní místnost Ještě jedno tlačítko? Ten Silivren na ně má ale štěstí. „Tak třeba je to otvírání a zavírání anebo je to jedno tlačítko úplně k něčemu jinému. Tak já to zkusím první,“ řeknu a zatlačím na čtvereček ve sloupu. |
| |
![]() | Východní místnost "Né, tohle není tlačítko, ale dveře. Nebo prostě škvíra ve zdi, která by mohla být okraj dveří," zavolám na Elana. "Tak mačkej, jsem zvědavej..." |
| |
![]() | Východní místnost Pozoruji hobita a v očekávání odpovím na otázky. To kladívko si nech u sebe podívám se na něj později až jak to dopadne támhle . Máchnu mečem směrem k hobitovi a v zápětí schovám meč i dýku tak abych měla volné ruce. |
| |
![]() | Východní místnost Kladívko nakonec skončí u Silivrena, protože hobit se věnuje svému novému objevu a s pomocí hole se snaží stisknout spínač, který našel na severním sloupu. Brodo trochu ustoupí, aby světlo dopadalo za sloup a Terazie i Silivren čekají, co se bude dít. Elanovy se nakonec povede holí ten spínač stisknout a ve stěně za sloupem se ozve slabé cvaknutí a se stěna posune trochu dovnitř zdi a pak se zasune do strany. Před vámi se otevře průchod do nějaké chodby. Vede kousek na sever a pak zatáčí na východ. Hned za otevřenými dveřmi si všimnete na stěně ve výšce ramen krátké páky. Je v „poloze“ nahoru. Jinak ta chodba vypadá v horším stavu než ty, kterýma jste již prošli. Hrubší zdi z neopracovaných kamenů a na zemi vrstva prachu. Ale i zde jsou v něm vidět četné stopy. Někdo tu již před vámi nedávno byl. |
| |
![]() | Východní místnost Aha, Silivren také našel dveře, tak uvidíme, co se mi podaří otevřít. Po troše úsilí se mi podaří spínač stisknout, čímž otevřu mnou nalezené dveře. Tak tomu říkám otevírací systém. Nahlédnu do chodby. „Tak co, jdeme tudy? Podle těch stěn to vypadá na nějakou opravdu tajnou chodbu. Ale co ty tvoje dveře?“ otočím se na Silivrena, „pokusíme se je otevřít až potom?“ Kouknu se na stopy, nejsem žádný stopař, ale pokusím se zjistit, čí stopy by to mohly být, zda je to šouravý krok zombie, kostěné nohy, nebo snad nějací lidé v botách nebo bosi a také jakým směrem míří. |
| |
![]() | Východní místnost "Dobře," odpovím Terazii. Á --- vida, tak dveře se otevřely. Zvědavě se nahrnu směrem k nim a nakukuju, kam to pokračuje. "A podle těch stop zase až tak moc tajně nevypadá," doplním Elana s úsměvem. "Tak jo, jdeme tam, s těmi druhými dveřmi můžeme počkat." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nepoznáš, kolik lidí tu prošlo, ale více než dva a to oběma směry. |
| |
![]() | Východní místnost opatrně se vadám za hoditem Poznal jsi něco , nebo se mám na to podívat ?Nějaké stopy poznám. |
| |
![]() | Východní místnost „Máš pravdu Silivrene,“ řeknu, „nepoznám sice nic určitého, ale jsou tu stopy po botách, takže ti dobrodruzi se sem pravděpodobně ještě dostali.“ Odstoupím od chodby a nechám tam nahlédnout ženu. „Zatímco bude zkoumat stopy, ukaž mi ještě prosím ty tvoje tajné dveře,“ řeknu Slivrenovi. |
| |
![]() | Východní místnost "Tak jo," přikývnu. Když teda Elana zajímají ještě ty druhé dveře, nebo přesněji řečeno zatím jenom ty spáry ve zdi, tak se otočím a vykročím zpátky na jihozápad. Přijdu na to místo. "Tak tady to je..." povídám a ohmatávám rukou tu spáru. "Teď ještě jak se to otevírá... nemůže být třeba na druhém sloupu nějaké podobné šoupátko?" |
| |
![]() | Východní místnost Elan i Silivren ustoupí od nově otevřeného průchodu a udělají tak místo Terazii. Ta si důkladně prohlédne vstupní chodbu a pak si klekne a začne zkoumat podlahu a stopy v prachu. Brodo jí na chvíli posvítí pochodní a pak s vrátí doprostřed místnosti, aby měli ti dva také světlo. Silivren dovede hobita do jihozápadního rohu a ukáže mu nalezené spáry ve stěně. Vypadají stejně jako ty u té druhé skryté chodby. No, možná trochu užší a lépe schované. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nepoznáš, kolik lidí tu prošlo, ale více než dva a to oběma směry. |
| |
![]() | Východní místnost Jsou užší a méně viditelné, proto jsem je asi nenašel. „Možná je tohle ta tajná chodba, kterou nenašla ta první družina. Musí tu někde být něco, co to může otevřít. Možná na tom druhém sloupu, ale já jsem tam nic nenašel. Každopádně bych se asi prvně vydal těmi severními dveřmi,“ řeknu a ještě se porozhlédnu v blízkosti dveří po nějakém otevíracím mechanismu. Jestli se za těmito dveřmi opravdu skrývá původce všech těchto nemrtvých, tak bych to nechal asi až nakonec. |
| |
![]() | Východní místnost Při pohledu na stopy jen souhlasně pokývám hlavou. Je tu několik stop v prachu vedou tam i zpět a jsou to stopy bot.Myslí že ta skupina tu byla. Já bych se nejrači vrátila zpět do vesnice , rameno mě bolí čím dál víc a s jednou chromou rukou toho moc neudělám , ale jestli se chopíte inciativi v boji tak .nechám větu nedořčenou |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ![]() Nebude tu dlouho, protože železný hrot není nijak zrezavělý. No, na ostří začíná opravdu lehce rezivět. |
| |
![]() | Východní místnost Prohledávám okolí dveří, ale jakmile začne mluvit, tak se k ní otočím a poslouchám v domnění, že se dozvím něco o těch stopách. Tak to neříkáš nic nového. Když jí chtěl někdo pomoct, tak se bránila, teď by se nejraději vrátila zpátky. Je pravda, že v boji toho ale moc nezmůžeme. To ona vždycky stála v první řadě, teď už nechce a viděli jsme, jak to dvakrát dopadlo se Silivrenem, Brodo na bojovníka rozhodně nevypadá a já už vůbec nepřipadám v úvahu. „Brodo, nemohl bys jí to rameno vyléčit tak, jako jsi vyléčil Silivrena,“ zeptám se. |
| |
![]() | ![]() Brodo Je mi líto, ale to nepůjde. Již jsem vypotřeboval všechny mé magické síly a než si pořádně odpočinu tak jsem bez kouzel. Můžu již pouze pomoci třeba něco obvázat, ale aby to bylo nějak platné, tak to můsí být co nejdříve. A slečna Terazie si již své zranění obvázala a musím uznat, že zručně. |
| |
![]() | Východní místnost Přemýšlím o těch chodbách a dveřích, ale pak slyším, že by se Terazie chtěla vrátit. Napadne mě poznamenat, že by ji ta ruka nemusela tolik bolet, kdyby si ji byla nechala odborně ošetřit... ale podle toho, co říkal Brodo, by to stejně nemělo smysl, tak mlčím. "Mě teda nic nebolí, díky Brodovi jsem zdravý jako rybička, ale... že bych měl chuť jít se nechat rozsekat, to teda ne..." Opřu se o zeď a koukám do prázdna. "Můžeme jít dál a doufat, že už tam žádná obluda nebude, ale to je asi pořádná kravina... Nebo se vrátit do vesnice... kdyby se tam tak zrovna poflakoval nějaký bojovník, který by šel s námi..." |
| |
![]() | ![]() Brodo Počkejte, vlastně ještě něco mám. Začne se přehrabovat v torně a pak vyndá flakónek s trochou nazelenalé hmoty. ![]() Tohle jsem koupil od toho ranhojiče, jak se jen jmenoval? Hmm... To je jedno. Měla by to být léčivá mast, která rychleji hojí rány. Podívá se na ní. Ale jsou tam jen dvě dávky a nevím, jak moc bude účinná. Podívá se tázavě na Terazii. Jo, vlastně máme ještě jeden léčivý lektvar. Ten červený, co jsme našli v té truhle u těch létavých koulí. Vyndá další flakónek s červenou tekutinou. ![]() Tak nevím, co zkusit použít. |
| |
![]() | Východní místnost Kouknu na dědu. Sakryš to musel vytáhnout nějaké zázračný lektvar , asi by bylo blbý říct že to nechci a že se vracím . No zkusit to mužem , tam mast na tu ránu by byla dobrá aby se zhojila ruka . Posadím se ke stěně a opatrně sundám obvaz. Tak dělej co umíš a uvidíme .řeknu skepticky Svůj zrak upínám na otevřenou chodbu jestli zní něco nejde. |
| |
![]() | Východní místnost Tak Brodo již nic nezmůže, možná i proto by bylo dobré se vrátit, aby si mohl odpočinout a byl by alespoň k užitku. Ničemu by vlastně nevadilo, kdybychom se vrátili, alespoň bych se mohl stavit v obchodě. Tak Brodo přeci jen něco má, tak tedy můžeme zkusit pokračovat. Alespoň použijeme to, co jsme společně získali. „Tak se na to teda zkus zatím podívat, použij, co uznáte za vhodné.“ Dokud tedy Brodo léči a my se Silivrenem máme čas na nějaké další zkoumání. Dojdu k severnímu sloupu, kde už jsem našel první spínač a podívám se na zbytek držáku na pochodně. Chci zjistit, zda je možné, že by to nějak fungovalo jako otevírací mechanismus, a pokud si myslím, že ano, nebo si nejsem jistý, vezmu jednu z vyhořelých pochodní, vložím ji do držáku a zkusím jí pohnout. |
| |
![]() | Východní místnost Brodo schová červený flakónek do torny a když se Terazie odváže obvaz, z lahvičky vyklepe asi polovinu obsahu. Zelená mast ostře kysele zavoní. Pak jí potře ránu na rameni a pak chvíli pozoruje výsledek. Zelená hmota se velmi rychle vstřebává a okraje rány začínají růžovět. Je vidět, jak se stahují k sobě a hojí se. Po chvíli to přestane, ale i tak se rána zmenšila ani ne na polovinu a zahojená část je čistě růžová a je na ní jen neznatelná jizva. Elan se mezitím dal do prohledávání severního sloupu a chvíli se i pokoušel viklat zbytkem držáku na pochodně, ale nic se nestalo. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ******* Mast ti vyléčila 2 životy |
| |
![]() | Východní místnost Tohle je k ničemu. Sakra jak se to otevírá. Odhodím pochodeň na zem a zeptám se Broda s Terazií: „Tak co, jak to vypadá, budeme pokračovat?“ S tím už se vydávám do nově objevené chodby k páce. A k čemu je tohle? Možná to jenom ovládá dveře z této strany, ale třeba… Ne, to by bylo dost nepraktické, ale zase dobře zabezpečené. Ale to by si zas toho ta druhá skupina všimla. I tak zkusím páku obhlédnout, k čemu tak může sloužit a zda na ní není sestrojena nějaká past. A pokud nebudu vědět, zkusím za páku zatáhnout. |
| |
![]() | Východní místnost "Anebo můžeme jít dál, a jak narazíme na problém, utečeme zpátky..." mumlám. "Vida," poznamenám, když Brodo ještě u sebe nějaké léčivé hmoty najde. Chvíli sleduju Broda, pak popojdu k těm jihozápadním dveřím. I když kolem nich už Elan taky šmátral, a nic nenašel, tak nevím. Vrátím se zpátky na severozápad, nakujuju taky do té chodby, ale pak zase radši poodstoupím, když se Elan chystá manipulovat s pákou. |
| |
![]() | Východní místnost Postavím se na nohy a připnu si zbroj. Myslím že to pomohl . zakroužím ramenem Dobrá práce , mýslím že můžem opatrně vyrazit., nebo chcete zkusit ten druhý vchod? Vytáhnu zbraně Šla bych první tou první chodbou aby jsme to vzali postupně. Jestli nikdo nic nenamítá a budou pro tak se opatrně vydám severní chodbou. |
| |
![]() | Východní místnost Elan vstoupí do chodby a po krátké prohlídce zatáhne za páku a překlopí ji dolů. Ze zdi se ozve silnější cvaknutí a pak zaslechnete pohyb nějakého mechanismu ukrytého ve východní zdi. Kamenná deska, která představuje skryté dveře se dá do pohybu a vyjede ze zdi a zapadne se zaduněním zapadne na své místo. Brodo mezitím ukryje flakónek se zbytkem masti do torny a trochu zamává s pochodní. Budu potřebovat další, tahle za chvíli zhasne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pak si prohlédneš páku, trčící z východní zdi, kousek za pohyblivou zdí. Nikde nevidíš nic, co by naznačovalo, že je to nějaká past. Prach na páce je setřený, nejspíše se jí někdo nedávno dotýkal. Když pak za ní zatáhneš, ze zdi se ozve silnější cvaknutí a pak zaslechneš pohyb nějakého mechanismu. Kamenná deska, která představuje skryté dveře se dá do pohybu a vyjede ze zdi a zapadne se zaduněním zapadne na své místo. Okolo se rázem setmí a vidíš jen tenké, přerušované čáry po obvodu dveří, jak někde za nimi stojí Brodo s pochodní. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Zatáhnu za páku a nejsem nijak překvapen tím, co se stalo. Tak jsem si to myslel správně. Tak zase rychle zpět. No, mohl bych toho využít a jít se podívat dopředu. Ale jelikož už ta skupina před tím byla, tak tam asi nic cenného nenajdu. Vezmu páku a pokusím se ji zvednout nahoru. Jen aby to fungovalo. |
| |
![]() | Východní místnost Trvá to jen chvilku a pak se opět ozve slabé cvakání a zeď se se skřípěním kamenů opět zasune do zdi. Hobit stojí v chodbě a ruku má na páce překlopené vzhůru. |
| |
![]() | Východní místnost Když vidím hobita tak jen nesouhlasně zavrtím hlavou. Výdám se v před se zbraněmi v rukách.¨ Půjdu první i když po tom hluku co jsme tu udělaly bych se divila kdyby tu něco bylo. |
| |
![]() | Východní místnost Když vidím, že se Terazie vzchopila, mám radost, že to takhle dopadlo. Zároveň mi ale dochází, že trumfy nelze z rukávů tahat donekonečna. "Taky bych šel tou první chodbou, už proto, že k té druhé jsme nenašli otevírání," poznamenám s úšklebkem. Jenže to už se ta první chodba za Elanem zavírá. No a teď by byla bžunda, kdyby se to už neotevřelo... Natahuju se k tlačítku na severním sloupu, ale vtom se dveře otevřou samy. Přikývnu a pustím Terazii projít dopředu. Zároveň vytáhnu z torny další pochodeň. "Jasně, tady je," povídám a připálím pochodeň od té, která ještě hoří. |
| |
![]() | Chodba Naštěstí otevřu a to už je připravená, i když vypadá, že se jí zase něco nelíbí. Vidím, jak Brodo se Silivrenem napalují další pochodeň, tak se zeptám: „Půjdu druhý, nevadí ti to?“ Pokud budou souhlasit, vyrazím za ženou a do rukou si připravím dva vrhací nože. Možná takhle budu užitečnější. Navíc být vzadu se mi vůbec nezamlouvá. |
| |
![]() | ![]() Brodo Nechám Silivrena si zapálit pochodeň a pak ustoupím stranou. Jděte předemnou, budu vzadu. Podívá se na pochodeň ve své ruce. Za chvíli zhasne, tak budu mít volné ruce pro držení hole, kdyby se něco vzadu objevilo. Zařadím se na konec "průvodu". |
| |
![]() | Chodba Seřadíte se za Terazií. Ta postupuje kupředu a za ní se drží Elan a pak Silivren, který drží pochodeň. Poslední jde Brodo, který se opírá o hůl a druhou rukou si prohlíží stěny pomocí dohořívající pochodně. Chodba hned po vstupu zahýbá na východ a pak se lomí na sever. A tam končí. Tedy ne končí chodba, jen je po třech sázích zasypána zříceným stropem. Silivren se s pochodní dostal akorát do ohybu, takže vidíte strmě stoupající zával plný hlíny, kamení a jsou tam i kamenné desky, které tvoří strop. Zával musel vzniknout již pěkně dávno, protože zvenku tam napadala spousta hlíny a listí. Původně by se nejspíše dalo dostat tudy ven, ale po té době je již otvor ve stropě ucpán. Vidíte sem tam bělavé kořeny a i pár silnějších od stromů či keřů rostoucí někde nad vašima hlavami. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ![]() Je mimo tvůj dosah, musel by ses dostat až k závalu a pak by jsi si ji mohl lépe prohlédnout. |
| |
![]() | Chodba Skryš je tu zával Prohlednu jej jestli se někudy nedá prolézt dál. Vypadá to , že to zde končí , dál to nepujde . |
| |
![]() | Chodba Takže tady to končí? Takže jediná cesta dál z té místnosti jsou jen ty druhé skryté dveře, které zřejmě nenašli. Tady to asi otočili a šli nazpět do vesnice. Mohli bychom udělat to samé, ale ty dveře mi nedají spát. „Takže obracíme?“ položím otázku, ale ani na ni nečekám odpověď, obrátím se, uklidím své vrhací nože a jsem připraven se vrátit. Při cestě nazpět si ještě prohlížím stěny, zda bych na nich nenašel něco zvláštního. |
| |
![]() | Zával Jdu v zástupu s ostatními tak, jak jsme se seřadili. Když jsem v záhybu chodby, zpomalíme v postupu a já se ptám: "Co je?" Pak ale projdu za záhyb a vidím to sám. No, tak berme to z té lepší stránky, není tady žádný kostlivec. "Aha, tak jsme na konci. No, dál se neprokopeme, tak asi čelem vzad, no..." Ale jak tak koukám na konec chodby, něco zaujme můj pohled. "Hele..." protáhnu se kolem Elana a Terazie dopředu a prohlížím si houbu, která roste ze stěny u toho závalu. |
| |
![]() | Zával pomalu se protáhnu kolem skupiny do hlavní mystnosti. Jestli jsi něco našel co se hodí tak to vem. |
| |
![]() | Chodba Silivren se okolo vás protlačí dopředu a posvítí pochodní ke stropu. Opravdu tam roste nějaká houba ![]() To se již hobit i Terazie vrací zpět do místnosti. V čele s Brodem, kterému konečně zhasla pochodeň. Jelikož Silivren se světlem zůstal v chodbě, tak jen usilovně mává zbytkem a snaží se, aby od řežavějícího konce bylo alespoň trochu vidět. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Chodba sakryš světlo, co to je za houbu Postávám v místnosti a mrtvím kostlivcem. Víte jak otevřít ty dveře? |
| |
![]() | Zpátky ve východní místnosti Hm, co je to za houbu? No, ostatní už by chtěli světlo, tak nebudu brzdit a jdu... Houbu nicméně utrhnu, a jak jsem ji utrhl, tak si ji nechám v ruce a vracím se chodbou do východní místnosti. Tam Brodovi předám pochodeň. Sundám si tornu, trochu se v ní přehrabuju, až vytáhnu plátěný pytlík a houbu do něj uložím. Zároveň přemýšlím, co dál. "No to nevím, jak je otevřít," odpovím Terazii. "Ale asi je teďka ten pravý čas, abys nám ukázala, co umíš s tím kouzelným kladivem," povídám s úšklebkem a vytáhnu kladívko, které jsem měl zastrčené za opaskem. |
| |
![]() | Východní místnost Všichni se vrátíte do místnosti, ve které jste bojovali s kostlivcem. Silivren ještě předtím utrhne tu houbu a schová ji do torny. Pak podá Terazii to malé nalezené kladívko. ![]() Brodo Nespokojeně obejde místnost okolo a povídá. Tak nevím, ale někde tu přece musí být něco, čím by se ty dveře daly otevřít. Už jsme prošli asi vše, co bylo přístupné i té předchozí skupině a ten chrám nad námi zase tak velký není. I ten pahorek není tak velký, aby tu bylo nějak moc velké sklepení. Zabouchá koncem hole do tajných dveří. Už nám chybí jen kousek. |
| |
![]() | Východní místnost Když se vrátím do místnosti, ocitneme se na chvíli, než nás dožene Silivren, ve tmě. „Nikdo neví, jak ty dveře otevřít, prostě musíme hledat, někde tady to tu musí být, případně je tu ještě ten krumpáč.“ Přemýšlet nad tím, to by nám šlo. Když už je světlo, vydám se ke stolku, tentokrát budu zkoumat jeho okolí. Pokusím se ho odsunout a prozkoumám i podlahu pod ním. „Když nebylo nic u toho kostlivce, tak by třeba něco mohlo být u té zombie,“ navrhnu ještě, protože do jejího prohledávání se mi vůbec nechce. |
| |
![]() | Východní místnost už jste někdo zkoušel se do těch dveří někdo pořádně opřít jestli nejsou jen těžké a zavřené ?To kladívko schovej . pobaveně se usměji. Opřu se o dveře ramenem a zkusím se pořádně opřít ze všech sily . |
| |
![]() | Jak otevřít zavřené dveře? Terazie neví. Tiše mumlaje "Plácat, to by ti šlo, co..." vetknu kladívko zpět za opasek. "Takže hrubá síla? No vidíš, krumpáč, to by určitě šlo zkusit," povídám Elanovi. Kouknu kolem sebe. "Nevíš, kde jsme ho nechali?" |
| |
![]() | Východní místnost Elan se jde opět podívat na starý stůl a Brodo se k němu přidá. ![]() Brodo Ukaž, pořádně ti posvítím. Někde tu přeci něco na otvírání musí být. Pak se otočí na Silivrena. Myslím, že jme ten krumpáč nechali tam u té tajné chodby co za nima byly ty lítací fialový koule. Hobit stůl důkladně prozkoumá a pak do něj i strčí, aby jej trochu posunul. To se mu podaří, i když ve stole to dost zaskřípalo a vypadá to, že ještě chvíli a rozpadne se úplně. Terazie se mezitím pokouší otevřít ty dveře násilím, ale její snaha je marná. Kamenná deska se ani nehne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nepodaří se ti ale najít nic, co by mohlo ty dveře otevírat. |
| |
![]() | Východní místnost Chodím okolo stolu a hledám pod světlem Brodovy pochodně. Potom si i kleknu, abych se pořádně podíval na podlahu. Přitom všem však neustále kroutím hlavou. Nic, nic, vůbec nic. Když vstanu, tak naštvaně kopnu do nohy stolu, který se s velkou pravděpodobností zřítí k zemi. To je ono. Přijdu k ostatním a šeptem řeknu: „Mohli bychom na sebe hlukem upozornit, v podzemí se zvuk nese dobře a myslím, že už tím bojem jsme nadělali hodně hluku, když to pak bude vypadat, že jsme odešli, tak pokud je něco za těmi dveřmi, tak se to sem přijde určitě podívat. Krumpáč je asi naše jediná naděje, zkusíme ještě ten a pak teda naoko odejdeme, souhlasíte?“ „Tak jo, jdeme pro krumpáč,“ řeknu nahlas, „jděte, já tu počkám, kdyby vyšli už teď,“ vrátím se k tiššímu hlasu. Počkám zda všichni odejdou a potom se schovám do stínu vedle jižního sloupu, abych viděl na dveře, a snažím se ve tmě rozkoukat. |
| |
![]() | Východní místnost "To je bída," komentuju situaci. Poslouchám, co říká Brodo o krumpáči, a povídám: "No, tak já tam zajdu, nebo tam spíš zajdeme se světlem..." To už ale má nápad Elan. Přemýšlím o jeho návrhu. "No jo, jenže taky tam třeba nic není nebo to nejeví zájem o rámus v téhle místnosti..." koukám kolem sebe, udělám pár kroků. "Ale moje plány končily u toho krumpáče, takže jsem pro." Taky to samozřejmě tím krumpáčem nemusí jít, ale zkusit se to může. Nakročím k východu z místnosti. |
| |
![]() | Východní místnost jen se opřu o zeď a nechápavě zakroutím hlavou nad tím co pronesl hobit. Počkám na ten krumpáč a uvidíme . pronesu |
| |
![]() | Východní místnost ![]() Brodo No, raději půjdu se Silivrenem. Sice to tu vypadá momentálně dost prázdně, ale nerad bych, aby se mu něco stalo. Otočí se k odchodu. Vlastně, zůstanete to po tmě. Nechcete si připálit pochodeň nebo tu tu chvilku vydržíte? Chvíli počká, pak pokrčí rameny a pak se vydá za Silivrenem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Brodo i Silivren odejdou a v místnosti se rychle setmí. Jsou slyšet jejich kroky, jak se pomalu vzdalují. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Silivren jde vpředu a Brodo kousek za ním. Opatrně procházíte chodbou a pak dojdete do vstupní místnosti. Brodo pochodní chvíli mává, jak svítí do rohů a okolo stěn. Není tu, vlastně, on je až v té malé o kus dál, že? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Přijdeme do vstupní místnosti, rozhlížím se všude, kam zrovna padne světlo Brodovy pochodně. "No jo, no není tady, tak jsme ho asi opravdu odnesli tam..." povídám a jdu dál na sever. Ještě cestou poznamenám: "Tak mě napadlo, jestli se nám ty dveře nepovede otevřít, tak co zkusit vylézt ven a kouknout se, jestli někde není ještě nějaký jiný vchod (nebo propadlá díra) do podzemí..." |
| |
![]() | soukromá zpráva od Brodo pro Pokrčím rameny. Raději dojdeme pro ten krumpáč a vrátíme se zpět za ostatníma. Jsou tam po tmě a jestli ten kostlivec nebyl sám, tak by to mohlo být dost zlé. Vydám se k severní chodbě a dál do menší místnosti. Hledám, kam jsme odložili krumpáč. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojdete do té malé místnosti na severu. Uprostřed severní stěny je stále otevřený průchod do té skryté části. Hele, tady leží. Ukáže Brodo pochodní na krumpáč opřený o stěnu a pak nakoukne do tajné chodby. Hmm... Nic. Naštěstí tedy. Hmm.. Tedy kromě hromady těch létacích koulí co se válí po podlaze. Vezme do ruky krumpáč. Tak se vracíme, nebo chceš jít ven se podívat po nějaké té díře? Ale nechtěl bych tam ty dva nechávat po tmě déle než je nutné. Otočí se a vydá se pomalu nazpátek. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Přijdu s Brodem do severní místnosti, koukám kolem sebe. Jo, je tady, takže dobrý, žádnej zombík nám ho nesežral. "No vracíme se, to hledání díry venku jsem myslel až teprve kdyby tohle nevyšlo..." odpovím Brodovi. Neotálím a vydám se s ním nazpátek. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Čekáte v temnotě a jen občas zaslechnete nějaké zvuky. Ale vše jde z chodby, kudy odešli ti dva. Pak po nějaké době se opět ozvou kroky a v chodbě se objeví odlesk světla. To zesílí a pak se objeví Brodo s pochodní a krumpáčem a za ním Silivren |
| |
![]() | Východní místnost Když se Brodo s pochodní vrátí do místnosti, najde ty dva u jižní stěny. Jsou v pořádku. Přijde až k nim a opře krumpáč ![]() Tak, tady je. Byl až vzadu u chodby k těm koulím. A co tady? Něco zajímavého? Otočí se na Silivrena. My nic zajímavého neobjevili. Takže kdo si ho vezme a zkusí se probourat dále? |
| |
![]() | Východní místnost Po dlouhé době čekání a nic nedělání se konečně vrací Silivren a Brodo s krumpáčem. „Ne, ne,“ odpovím, „tady se nic nestalo.“ Tak kdo to zkusí? Já ani Brodo asi nepřichází v úvahu, Silivren byl docela dost zraněný a kdyby měl víc síly, tak si možná i lépe povede v boji. Bude to asi na ní. Nic neříkám, ale pouze kouknu na krumpáč, potom na ženu a zakývám hlavou. |
| |
![]() | Východní místnost "Tak to je možná lepší, že se nic nestalo..." reaguju na Elana. "Půjčte mi ten krumpáč, zkusím to." Natáhnu ruku k Brodovi, a jestli mi ten krumpáč dá, chopím se ho... |
| |
![]() | Východní místnost Terazie na očividnou pobídku nijak nereaguje a jen odstoupí stranou. Mne si rukou rameno a tváří se naštvaně. Krumpáče se tedy chopí Silivren a na druhý pokus se mu ho podaří vrazit do spáry mezi kameny. Pak, když zabere se ozve slabé zapraskání, ale nevychází ze stěny, ale z krumpáče. Ale vypadá to, že ještě něco vydrží. Tedy znovu se Silivren opře do násady a pak se kamenná deska kryjící vstup odsune. Zajede do západní stěny a vám se otevře pohled na krátkou chodbu a následně na kus místnosti. Na zemi je vrstva prachu a v ní docela dost stop. A vzadu u jižní stěny něco je. Brodo sice do chodby posvítí, ale i tak je to dost daleko. Vypadá to jako nějaký opracovaný kámen necelý sáh vysoký a na něm něco načervenalého. No, takže je otevřeno, chlapci. Co dál. Brodo se otočí na Terazii. Slečno, jak jsi na tom? Půjdeš opět první, nebo to protentokrát necháš na nás? |
| |
![]() | Východní místnost Tak teď se bude tvářit zraněně a uraženě, ale kdo to potom otevře? Krumpáče se naštěstí chopí Silivren. Už to vypadá, že to krumpáč nevydrží, ale nakonec se mu podaří dveře otevřít. „Výborně, Silivrene,“ pochválím ho a už rychle nakukuji dovnitř. Rychle skouknu stopy, na koho to vypadá. Určitě tu někdo chodil a docela dost, jen jestli to byli zase jenom nemrtváci nebo i ti dobrodruzi. A co je zač to červené vzadu? Oči se mi rozsvítí s vidinou nějakého pokladu. „Půjdu první,“ řeknu, „jestli tu ještě nebyli, mohli by tu být nějaké pasti. Přeci jen to vzadu nevypadá, že by se k tomu měl dostat každý.“ Zatím si vyndám hůl a ještě řeknu: „Silivrene, ten krumpáč nech ve dveřích, ať se to za námi nezavře a my tu nezůstaneme uvězněni. Spínač tady odsud se pokusím najít co nejdříve.“ |
| |
![]() | Dveře se otevírají "Huhů!" zahalekám spokojeně, když nakonec neustoupí ani krumpáč, ani moje síla, ale kamenné dveře. "Tak jo, cesta pokračuje," usmívám se. Elan postupuje kupředu a já mu v tom nijak nebráním. Určitě je strašně zvědavý, co je tamto na konci jeskyně, ale není tak bezhlavý, aby se tam hned vrhnul, a má dobrý čuch na všeljaké schované věcičky. "Tak jo, půjdu za tebou. Jo a s tím krumpáčem, dobrý nápad." Vzepřu nástroj o odsunutou kamennou desku, pak postoupím za hobitem, aby i ostatní mohli projít. Jdu pomalu kolem západní stěny a tuto stěnu si prohlížím, jestli na ni nebude něco zajímavějšího než šutry. |
| |
![]() | Dobře, Elane jdi první, já a Terazie půjdeme poslední. Otočím se na dívku. Je mi jasné, že to bolí. Vezmi si proto na starost prostor za námi a kdyby něco, tak ti pomůžeme. Podívám se dále do chodby a na pochodeň, kterou držím v ruce. No, snad to vydrží. Už jich tolik nemáme. Nepřítomně se usměji. Konec se blíží, cítím to v kostech. Někde tam, před námi, něco je. |
| |
![]() | Jižní místnost Projdete otevřeným průchodem. Elan jde v předu, pomocí dřevěné hole kontroluje po podlahu, ale nic nenalézá. Pak vstoupíte do jižní místnosti a když se k rohu dostane i Brodo s pochodní, uvidíte více detailů. Prostora je prázdná. Tedy nejsou v ní žádní kostlivci nebo chodící mrtvoly. Zato u jižní stěny je nějaký podstavec. Ten hlavně upoutá vaši pozornost. Ne přímo podstavec, vytesaný z jediného kamene, ale to co leží na něm. Nějaká koule. Skleněná nebo křišťálová. Má tmavě rudou barvu a zdá se vám, jako vy se uvnitř převalovala nějaká mlha. Občas se slabě rozzáří a pak zase ztmavne. V jihovýchodním rohu je ještě polorozpadlý stůl, podobný tomu v předešlé místnosti. Na všem je vrstva prachu, i na té kouli, i když tam je ho méně, asi na ní nedrží. Stopy na podlaze se překrývají a je jich docela dost, ale nejde poznat kolik tvorů je udělalo. Ve východní stěně je průchod dále a vidíte tam něco, co se podobá kamenným rakvím. Detaily ale nejsou zřetelné. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | Jižní místnost Postupujeme do místnosti a já bedlivě kontroluji podlahu i stěny. Již v průchodu ukážu na stěnu vedle mé pravé ruky. „Hele, tady je nějaká páka, snad to bude to otevírání,“ řeknu, ale dále tomu nevěnuji více pozornosti a pokračuji. K mé úlevě však naštěstí žádný nebezpečný mechanismus neobjevím a dostáváme se konečně do místnosti s velmi zajímavou poblikávající koulí. Ty jo, tak to je zajímavý. Kdo ví co to je a co to umí? A jakou to má asi tak cenu? Ale taky to vypadá, že by v tom mohli být nějaká kouzla a kouzla jsou nebezpečná. Tamhle je průchod asi do nějaké pohřbívací místnosti. Co když je třeba tohle všechny probudilo? Přiblížím se ke kouli asi na vzdálenost jednoho sáhu a poodstoupím trochu východně, aby mohli přijít i ostatní. „Vyzná se tu někdo v nějakých magičských věcech, jenom aby nám to neublížilo,“ zeptám se a už si pořádně, zatím jenom zdálky, prohlížím sloupek a jeho nejbližší okolí, zda by bylo možné k tomuto předmětu nastavit nějakou past. Pokud nikdo neodpoví, zkusím se holí dotknout předmětu. |
| |
![]() | Jižní místnost Elan všechno zkoumavě prohlíží, a pak postupuje dál; pokračuju tedy vcelku bez nejistoty za ním, trochu se rozhlédnu kolem sebe, ale potom se zaměřím jenom na tu červenou kouli. Přijdu k podstavci s koulí o něco blíž než Elan, prohlížím si ji, ale ještě po ni nenatahuju ruce. "Co to je?" pokládám polohlasem řečnickou otázku. "No jo, asi to souvisí s těma nemrtvejma..." přemýšlím, k čemu by koule mohla být... "máme to odnést, rozbít, převrátit nebo nějak použít... kdo ví... Dává to těm zombíkům sílu žít, nebo jim ji naopak odebírá?" uvažuju nahlas. Pak napřu svou pozornost na rozpoznání magické energie v předmětu... |
| |
![]() | Dostanu se do jižní místnosti a tam uvidím velmi zajímavý předmět. Hmm... Počkejte. Začnu se hrabat v torně a mezitím říkám. Mám tu od Selima, to je ten Randolský ranhojič, nějaký svitek. Jo, tady je. Vytáhnu z torny svitek s nafialovělou pečetí ![]() Povídal mi, že to není jen tak, že se tu budí mrtví a jistě je tu nějaká síla, nějaká temná moc, která to způsobuje. No, tohle by mohlo být ono. Tedy asi. Já netuším, ale nemám z té koule dobrý pocit. Rozhodím rukama, až pochodeň zaplane. Ale co jsem pochopil, tak ten svitek obsahuje nějaké kouzlo, ale je jen na jedno použití a navíc, prý ani nemusí účinkovat. |
| |
![]() | RUDÁ KOULE |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jsi sice pouhý začátečník, ale i tak poznáš, že je magií silně nabitá. Nedokážeš určit jak moc, ale rozhodně bys doporučoval s ní zacházet opatrně. Když Brodo vytáhne svitek od toho ranhojiče z vesnice, pohlédneš na pečeť a vypadá to na nějaký svitek proti magii nebo démonům. Musel by ti ho půjčit, aby jsi to poznal správně. |
| |
![]() | Rudá koule Prohlížím si kouli, přiblížím k ní dlaň... zašeptám ve výdechu: "To je síla..." Odtáhnu ruku. Když Brodo domluví, podívám se na něj a odpovím: "No to by mohlo... rozhodně je dost silně magická, navíc vypadá tak skoro až ďábelsky..." Zase se zahledím na kouli, stojící na podstavci, a dodám vážně: "S tím bych si teda radši nehrál..." Další věc je ten svitek. Kouzelný svitek? To se může hodit, ale stejně bych radši, kdybychom takovou věc nemuseli použít... "Že by to bylo na ochranu před něčím? Můžu se na to podívat, pane Brodo?" |
| |
![]() | Jižní místnost Tak Silivren zřejmě uvažuje stejně jako já, za to Brodo má konečně nějaké užitečné informace. Dává to smysl, to bude určitě ono. Ani Silivren z toho necítí nic dobrého. „Tak samozřejmě by to bylo dobrý zničit, ale já se v kouzlech nevyznám, a jestli si na to nikdo netroufáte, tak je asi lepší to nechat být. Určitě to bude ono, co ty stvůry probouzí, proto tu byli opět za chvíli potom, co to tu vyčistila ta předešlá skupina,“ řeknu a obrátím se na Silivrena s Brodem, kteří vypadají, že toho můžou nejvíce udělat, „na tom svitku je tedy nějaké kouzlo, které by tu kouli mělo zničit nebo jak? Pokud někdo dovedete ten svitek použít, tak bych řekl, že za zkoušku to stojí.“ Potom se půjdu podívat k tomu stolu a obhlédnu ho stejně jako ten první. |
| |
![]() | U koule Podívám se na Silivrena a pak na svitek v mé ruce. Ale jistě, podívej se na něj. Selim říkal, pokud si to dobře pamatuji, že předpokládá, že je tu nějaký artefakt, který to způsobuje. Nejspíše je tu pohřbený z dob, kdy tu ten chrám byl funkční a něco jej probudilo. Podám Silivrenovy svitek. Také říkal, že tu nedaleko v lese je nějaká mohyla a ta skupina tam také byla a pozabíjela nějaké orky a skřety. Byl tam i nějaký nekromant, ale ten unikl. A zachránili malou holku z vesnice. Nejspíše jeho kouzla a rituály probudili tady tu věc. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pokud jsi to pochopil správně, tak po rozlomení pečeti by se mělo kouzlo uvolnit a zničit či zapudit všechny démony v okolí asi 2 či 3 sáhů. Tak, pokud ta koule něco takového obsahuje, mohlo by to účinkovat. |
| |
![]() | U koule Když Elan a Brodo mluví, jen souhlasně přikyvuju -- věnuju pozornost spíš svitku, který od Broda přebírám. Nastavuju si ho tak, abych ve světle pochodně dobře viděl na pečeť. Přejedu přes ni prstem a pak zvednu hlavu. Když Brodo domluví, ozvu se já... v mém hlase a pohledu je poznat vzrušení a zároveň strach z velkých věcí, kterými se možná chystáme hýbat. "Já asi vím, co to je... je to na ničení démonů. Nemůžu vědět, jestli to účinkuje na tu sílu, která je v kouli, ale mohlo by se to zkusit." |
| |
![]() | Hmm... Podívám se na Silivrena a pak na kouli. Takže se v tom vyznáš více než já. Takže ten svitek použij. Stejně nevím co a jak. Budeš mít asi větší šance. Podívám se, kde zůstala Terazie a pak na Elana. Tak nevím. Máme trochu ustoupit nebo tak něco? Doufám, že to zapůsobí, protože netuším, co s tím jinak dělat. Něčím do toho praštit mi nepřipadá jako dobrý nápad. I když to může pomoci. Ustoupím až k severní stěně a sleduji Silivrena a kouli, co se asi stane. |
| |
![]() | Jižní místnost Přesouvám se ke stolu, když začne opět mluvit Brodo, a tak se zaposlouchám. Sakra z něj ty informace lezou jak z chlupaté deky. To nám to nemohl říct dřív takové důležité věci, a proč nám to třeba někdo neřekl ve vesnici. Tím se přeci jen konečně vysvětluje, co dělají v chrámu skřeti a orkové, nejspíše je ta koule probudila a přitáhla sem, ale kdo ví? No tak konečně bude třeba Silivren dobrý k něčemu odbornému. „Jdi do toho Silivrene, my můžeme ustoupit sem do té místnosti,“ ukážu na východní stěnu a zamířím do průchodu. Potom si počkám na Broda se světlem a místnost si prohlédnu, pokud se už potom Silivren pustí do použití svitku, budu opatrně nahlížet do místnosti. Snad se mu to povede, ale za takovéto úsilí a všechno, co nám neřekli, za to si musíme nechat zvýšit odměnu. |
| |
![]() | U koule Koukám střídavě na Broda a Elana. Po chvíli ticha se zhluboka nadechnu a říkám: "Tak jo." Obracím v rukou svitek, prohížím si pečeť. "Tak se asi shodneme na tom, že je to to nejlepší, co můžeme zkusit udělat..." Pohlédnu na kouli a o několik kroků odstoupím. Potom ale zamumlám: "Aha, radši ne moc daleko, ať to není mimo dosah kouzla..." Se svitkem v ruce přijdu tak na sáh a půl od té rudé koule. A co Brodo s Elanem? Když půjdou za roh, tak mají jistější ochranu, ale zase jsou mimo dosah, kdyby kouzlo náhodou mělo nějaký takový účinek, že ochrání osoby v určité blízkosti... "Já nevím, co vám poradit. Já zůstanu takhle." Po chvíli mlčení a koukání na kouli konečně rozlomím pečeť a rozvinu před sebou pergamen... |
| |
![]() | Ne, Elane. Zavrtím hlavou. Zůstanu zde se Silivrenem. Stejně mu musí někdo svítit na čtení. Podržím pochodeň tak, aby Silivren dobře viděl. Před silami temnoty se nesmí utíkat. Nesmí se dát najevo žádná slabost a vždy hrdě stát a čelit jim svou vůlí a odvahou. Sleduji, co se bude dít. Sice opřený o hůl, ale připraven se s ní bránit či udeřit okovaným koncem do nepřítele, pokud by se nějaký objevil. |
| |
![]() | Jižní místnost Silivren se postaví nedaleko koule a Brodo se mu postaví po boku. Elan se přesune do průchodu ve východní stěně, který vede do sousední místnosti. Světlo sice zůstává, ale i tak je vidět, že je to malá místnost se dvěma kamennými podstavci a na nich jakési kamenné bedny. Vlastně rakve, sargofágy. Ten u severní stěny vypadá prázdně. Víko je posunuté na bok, ale ten druhý je stále zavřený. A zaprášený. Jde poznat, že jsou nějak zdobené, ale detaily nejsou vidět. Silivren mezitím rozlomí nafialovělou pečeť a tím uvolní kouzlo obsažené ve svitku. Pochodeň zaplápolá a viditelně na chvíli pohasne. Ve vzduchu je cítit napětí, jako před bouřkou a ovane vás slabý závan vzduchu. Koule na podstavci se na krátký okmžik rozzáří více do ruda a pak pohasne. Uvnitř, jak se předtím přelévala jakási narudlá mlha je šedo. Pak celá koule začne slabě praskat a povrch pomalu pokrývají drobné praskliny. |
| |
![]() | Jižní místnost Přestávám vnímat své druhy, soustřeďuji se na pergamen pod světlem Brodovy pochodně, potom obrátím pohled ke kouli a zírám na její proměny. Tiše řeknu: "Něco to dělá... teď! Cítili jste to? Jako by z té koule něco prchlo!" Podívám se na Broda a pak znovu na kouli, už jsem zase jaksi ve své kůži. Ta koule praská? Tak teď se buď rozsype, nebo rozletí na kusy... Pozorně sleduju, co se s ní děje, a pomalu ustupuju krátkými kroky vzad... |
| |
![]() | Jižní místnost Ze snad dostatečné vzdálenosti všechno pozoruji. Tak mi neposvítí, no tak si čel svým silám temnot. I když dává smysl, že Silivren to světlo potřebuje asi více. Vypadá to opravdu na rakve, doufám, že z té zavřené nic nevyleze. Ale určitě to tu bude stát za prozkoumání, nezřídka se pohřbívá s nějakými cennostmi. Tak, už se něco děje. Vypadá to, že to funguje. „Spíš ne, ale bylo to vidět,“ odpovím mu, „raději se pojďte ale schovat, ať vám to nic neudělá, až to praskne. Ale tak mě tak napadá, nebude to mít nějakou souvislost s tou koulí, co jsme našli?“ |
| |
![]() | Ano, Silivrene. Vypadá to, že jsi to něco vyhnal nebo zničil. Odpovím a také trochu ustoupím. Celá pohasla a to uvnitř už nevíří. Myslím, že to už nebude oživovat další mrtvé. Podívám se po hobitovy a opatrně vyndám nalezenou kouli ![]() Hmm... Prohlédnu si ji proti světlu. Vypadá stále stejně. Nevím, Silivrene, zkus se na ni podívat, jestli o ní něco nezjistíš. Nabídnu kouli Silivrenovy k prozkoumání. |
| |
![]() | Jižní místnost "Asi jo, je to tak..." řeknu Brodovi. Pořád ustupuju a sleduju kouli na podstavci, jestli nevypadá, že by hrozila nějakým nebezpečím. "Aha, tamto kouli... to jsem si ani neuvědomil. Myslíte, že by s tím mohla mít něco společného?" Převezmu od Broda dotyčný předmět, obracím ho v dlaních, prohlížím si ho ve světle plamene v natočení různými směry a sleduju, jestli v něm neuvidím nebo neucítím něco zvláštního... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ale nepodaří se ti o ní nic zajímavého zjistit. Vypadá jako zmenšenina toho orbu na podstavci. Je to koule a má i podobnou barvu. Tedy než jsi použil svitek. Ale nezdá se ti, že by uvnitř něco vířilo nebo tak něco. Jsou tam sice nějaké, jako by stříbřité vlasově tenké linky, ale jinak to vypadá jako kus narůžovělého skla či křišťálu. |
| |
![]() | Nechám Silivrena, ať si s koulí dělá, co uzná za vhodné a opatrně přejdu k „pohaslé“ kouli. Rozhodně je to pryč. Prohlásím a narovnám se. Nejraději bych do toho praštil holí. Hmm... Elane, co je tam za tebou? Vypadá to jako nějaké rakve. Ale už na nás dlouho nic nevylezlo a už nemám takový divný pocit, že tu nejsme sami. Rozhlédnu se po místnosti. Asi to tu ještě prohledáme, ale asi jsme uspěli. Na tváři se mi objeví úsměv. Zachránili jsme vesnici. Hmm.. No, to je asi přehnané, ale zlo se nám podařilo vymýtit. Pohlédnu na zchátralý stůl v rohu. Počkáme, co Silivren řekne na tu kouli a pak se tu ještě porozhlédneme. Nechci mu utíkat se světlem, ale opravdu si musíme sehnat nějakou lucernu. Nebo alespoň dvě. |
| |
![]() | Jižní místnost Když je vyndána koule a putuje od Broda k Slivrenovi řeknu: „No myslel jsem, že by to mohla být třeba ta samá, jenom už si s ní někdo poradil nebo prostě jen měla podobné účinky, třeba právě vytvářela ty blesky metající stvoření.“ Zase musíme čekat se světlem u Slivrena, nejraději bych už to šel prohledávat. Zalovím v torně a vylovím jednu pochodeň. „Hele, mám tu ještě dvě, byly zadarmo tak co?“ Přiblížím ji k pochodni, kterou má v ruce Brodo a s napálenou pochodní se vydávám k rakvím. |
| |
![]() | Jižní místnost Hledím do koule, kterou mi podal Brodo. Dle výrazu mé tváře je to zřejmě bez výsledku. "Já tam fakt nic nevidím ani necítím." Kouli obracím v rukou. "Tak jako ona je podobná támhleté kouli, ale nic se v ní nehýbe, nic se v ní neděje." Pokrčím rameny. "Třeba to bude tak, jak říkáš, Elane. Ne teda že by je vytvářela, ale mohla jim dodávat sílu... Nevím, co s ní. Nechal bych to být." S těmi slovy podám Brodovi kouli zpátky, aby si ji případně strčil tam, odkud ji vytáhl. "Tak jo, jdeme se podívat dál. Koukám, že Elan už je netrpělivý, už by chtěl hledat poklady," řeknu s přátelským úšklebkem. Ještě pomalu přistoupím k té rozpraskané kouli na podstavci a opatrně na ni položím ruku -- zajímá mě, jestli se s ní ještě něco děje, nebo jestli už je bez jakéhokoli pohybu a pnutí. |
| |
![]() | Jižní místnost Také řešení. Pomyslím si, když hobit vyhrabe z torny pochodeň a připálí si jí ode mě. Pak se vydá zpět do východní místnosti. Hmm... Díky. Odpovím pak Silivrenovy a uklidím si „kouli“ do torny. No, snad ne. Ale kdyby je to vytvářelo, tak by se už jistě nějaká objevila. No nic. Mrknu se na ten stůl. Ano? Podržím pochodeň tak, aby viděl i Silivren a začnu prohledávat zchátralý, zaprášený stůl v rohu. |
| |
![]() | Jižní místnost Hobit se otočí a se zapálenou pochodní se vydá do východní místnosti. U vstupu se zastaví a rozhlédne se. Místnost je malá a navíc její většinu zabírají dva kamenné sargofágy. Jsou docela mohutné, pokryté nějakými rytinami nebo písmem, ale je to nezřetelné a navíc zaprášené. Na stěnách jsou zavěšené zbytky nějakých pláten, nejspíše to byli nějaké závěsy nebo něco takového. Teď jsou to jen tyčky mezi zrezavělými skobami a na nich cáry látek. Zaprášené a sežrané plísní. To dvojice kamenných rakví je zajímavější. Ta severní má odsunutý vrchní poklop na stranu a je do ní trochu vidět. Je prázdná. Zato ta druhá má kamenné víko stále na svém místě a prach na ní a okolo ní je neporušený. Brodo se dal mezitím do prohledávání starého stolu. Podíval se pod něj, jestli nemá nějakou zásuvku nebo tak něco a Silivren se dotknul té koule. Ta najednou praskla jako vejce a její obsah v podstatě vytekl na podstavec a pak na zem. Těžko říct, co to bylo, ale tekutina určitě ne. Spíše něco jako nějaký hustý, šedivý kouř nebo mlha. Po chvilce se to rozplynulo nebo vsáklo do podlahy. V každém případě po tom nezbylo nic. Jen na podstavci zůstali zbytky „skořápky“. Jsou tenké, průhledné. Vypadá to na sklo. |
| |
![]() | Jižní místnost Napálím si pochodeň a odcházím do místnosti s rakvemi. Tak ta otevřená se opravdu zdá prázdná, ale uvidíme, co ukrývá ta druhá. Provedu klasický postup, nejdříve ohledání, zda bude otevření rakve bezpečné a potom samotné otevření. Opatrnosti není nikdy dost. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se k zavřené rakvi a důkladně prozkoumáš její okolí. Hledáš cokoli podezřelého, co by mohlo vypadat jako nějaká past. Chvíli ti to trvá, ale nenajdeš nic. Jen prach, špínu a kousky hlíny co odpadala ze stropu. Jsi si jistý, že kdyby tam něco bylo, tak bys to nejspíše našel. Pak setřeš trochu prachu z poklopu a opřeš se do něj rukama. Je to docela silná kamenná deska. Skoro šest coulů silná a tak se ani nehne. Když pak odložíš pochodeň ke stěně a opřeš se do ní pořádně oběma rukama, tak se konečně pohne. Ozve se skřípění, jak kámen drhne o kámen, ale podaří se ti ji odsunout skoro do poloviny. Pak se zasekne o stěnu. Bylo by třeba ji zvednout, aby se překlopila, ale na to nejsi dost silný a ani velký. Ale i tak zahlédneš nějakou kostru uvnitř a když si opět vezmeš pochodeň, můžeš si ji lépe prohlédnout. Je to tělo nejspíše člověka. Seschlé, místy vystupují holé kosti a na sobě má zbytky nějakého hábitu. Nejde poznat, jakou to mělo barvu, ale vypadá to na nějaký plášť a jako by sukně. Na holé lebce zbývá pár našedlých vlasů a v pootevřených ústech vidíš zbytky zubů. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak snad tu nic není, ale měli jsme štěstí v celém podzemí. Nikde jsme nic nenašli zajištěné pastí, ale jestli tu někdy nějaké byly, tak je spustili ti dobrodruzi před námi anebo ti nemrtví. Při otvírání poklopu se pořádně zapotím. To je kus kamene jako kráva, budu muset použít obě ruce. Odložím pochodeň a znovu pořádně zatlačím. „Uf, tak to by bylo.“ Znovu si vezmu pochodeň, abych si mohl posvítit dovnitř. Tak to je opravdu nečekaný nález, ale čekal jsem, že přeci jen u sebe bude něco mít hned na první pohled. Nadechnu se. No dobře. Zkusím mrtvolu prohledat, zda u sebe nemá něco zajímavého, případně zkusím najít nějakou tajnou zásuvku či přihrádku v rakvi. |
| |
![]() | Jižní místnost "Tak, a je po kouli," zamumlám, když se koule rozpadne a všechno, co na ní bylo zajímavé, se ztratí. Nechám ji být a postoupím do vedlejší místnosti za Elanem. Rozhlédnu se kolem, potom se podívám na hobita obhlížejícího kamennou rakvičku. "Tak mě napadá, Elane... zaprvé, jestli máš sílu tím víkem pohnout, zadruhé jestli je vůbec bezpečné s tím víkem hýbat." Přijdu blíž k rakvi. "I když, pravda -- jestli ta zničená koule souvisela s těma zombíkama, tak tahle mrtvola už na nás nevyskočí." Současně stírám rukou z rakve vrstvu prachu a dívám se, jestli na víku není nějaký nápis nebo symbol. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na stole samotném pak pod prachem nalezneš jen nějaké útržky. Býval to nějaký papír, ale zbyli z něj jen útržky a písmo dávno zmizelo. |
| |
![]() | Narovnám se, protáhnu si záda a otřu si ruce od prachu. Nic. Povídám Silivrenovy. Akorát prach a zbytky nějakých papírů. Spíše zpráchnivělé nečitelné cáry. Podívám se na východ. Neslyšel jsi nějaký hluk? Jako by se otvírali nějaké kamenné dveře. |
| |
![]() | Jih podzemí Zatím co se Brodo ještě zdržuje v jižní místnosti, Silivren se vydá podívat, co dělá Elan. Když vejde do malé místnůstky, uvidí, že hobit odsunul u jižní rakve kamenné víko. To asi udělalo ten hluk, na který upozornil starý kněz. A nahlíží se zapálenou pochodní dovnitř. V místnosti je málo místa, ale i tak Silivren vidí, že uvnitř leží nějaké tělo a hobit vnitřek rakve či sarkofágu důkladně prohledává. U té severní kamenné rakve je víko také odsunuté, ale uvnitř žádné tělo neleží. Dovnitř je ale špatně vidět, protože jednu pochodeň má hobit a druhou má Brodo ve vedlejší místnosti. Ale i tak, když Silivren setře trochu prachu ze severního sarkofágu, rozezná nějaké rytiny či výjevy. Na písmo to ale nevypadá. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Úplně nejdřív narazíš na něco dlouhého téměř sáh. Bylo to zastrčené mezi tělem a stěnou dál od tebe. Zabalené v polorozpadlých hadrech, ale i tak, částečně po hmatu poznáš, že je to pochva s nějakým mečem. Odhaduješ to na krátký meč, ale více zjistíš, až ji vyndáš a zbavíš cárů látky. Pak si všimneš, že má mrtvola nějak propadlý hrudník v oblasti krku a když si tam posvítíš, zjistíš, že je její hlava tam oddělená. Vypadá to, jako upálená. Kosti jsou zčernalé a pak zahlédneš tenký zčernalý řetízek, který je v těch místech namotaný na opálených koncích kostí. Nějak šetrně jej vymotat nebude jednoduché. Také si všimneš, že mrtvola má na zbytcích prstů prsten a na nohou polorozpadlé sandále. Toho všeho si všimneš, ale vyndat jsi to nestihl. Do místnosti však právě vstoupil Silivren. Nejdříve se tě na něco zeptal a pak si začal prohlížet ten druhý, prázdný, sarkofág. |
| |
![]() | Nic tu není. Nebo mi už neslouží oči jak za mlada. Nechám stůl stolem a jdu se podívat na tu rozpadlou kouli. Nečistá věc. Vesničané již budou mít klid. Prohrábnu koncem hole střepy a pak se jdu podívat za Silivrenem a Elanem. Jsem tu. Vedle již není nic zajímavého. Podívám se co tropí hobit. Elane, dávej pozor. Přeci jen rušíš klid mrtvých a hrabat se v něčí rakvi je nedůstojné. Zůstanu ale stát u vchodu do místnosti a pokud někdo bude potřebovat, podržím mu pochodeň tak, aby dobře viděl. Myslím, že jsme úkol splnili. |
| |
![]() | Mrtvý prd ví Dříve než stačím udělat třetí tečku za větou, kamenné víko se odsune, čímž se ukáže, že Elan jednak má sílu rakev otevřít, jednak to skutečně chce udělat. Trochu sebou trhnu, ale když vidím, že to žádnými dalšími efekty doprovázeno není, uklidním se. Když promluví Brodo, pomyslím si: No jó, ale jakého hobita by zajímalo, co je důstojné a co ne, když jde o prošťourávání všemožných skrýší... Zároveň pod prsty cítím, že víko té rakve není úplně rovné, ale že tam je něco vyryté. "Brodo, mohl byste prosím přijít s tím světlem blíž?" Odhrnu víc prachu a podívám se, co je na tom víku vyobrazeno. |
| |
![]() | Jistě, Silivrene. Odpovím a přistoupím blíže k severnímu sarkofágu a podržím pochodeň tak, aby bylo dobře vidět. Máš pravdu, něco tam je vyryto. Nebo spíše vytesáno. Se zájmem se dívám, jak bude Silivren oprašovat kamennou desku nebo boky „rakve“. Třeba se dovíme, kdo to byl. Tedy, kdo to byl před tím, než jste ho rozmlátili v předešlé místnosti. Zamyšleně pohlédnu do prázdného sarkofágu. Se štěstím jsme porazili jednoho. Ještě že neožil i ten druhý. Mrknu co dělá Elan a zkontroluji pohledem za sebe i místnost s bývalou koulí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro A hele, přeci jen tu jsou nějaké zajímavé věci, pokud je ten meč v trochu dobrém stavu, tak by se opravdu hodil. Co mu to prováděli s hlavou, vypadá to jako nějaký šílený trest nebo postup proti tomu, aby se z něj nestal nemrtvý, což se ovšem povedlo. Řetízek a prstýnek, to je přesně to, co jsem tu hledal. Ale už je tady i Silivren a Brodo s jeho moralizováním my tady už vůbec nechyběl. Výborně, jděte si pozorovat tu druhou rakev, alespoň budu mít klid. Ale co teď? O všechno je asi zase obrat nechci, ale Brodo by to zřejmě neměl vidět, ale tak co, snad mě Silivren podrží. Ten prstýnek bych si zase opět ale mohl nechat. Když se nikdo nedívá, zručně a potichu se pokusím sundat prstýnek z prstu mrtvého a schovat ho ve svém měšci. Potom se rozhodnu ostatní informovat o nálezu meče. |
| |
![]() | Jih podzemí Tak už jsou tu ostatní, Brodo tvrdí, že u stolu nic nenašel, ale raději se tam potom ještě taky podívám. Dali se do prohlížení těch rytin na víku, to je dobře, taky by mě docela dost zajímalo, co to tam je, ale oni jsou na to přeci jen asi lepší. Klid mrtvých, mrtvý už je, a jelikož už se snad nechystá probudit, tak co bych ho rušil. A tohle mu tu přeci nemůžu nechat, jemu to už je stejně k ničemu. Vytáhnu z rakve meč v pochvě a odhodím zbylé hadry v příšerném stavu, které byly okolo něj namotány. Vytasím meč a prohlížím jeho stav i případně nějaké zvláštní znaky. |
| |
![]() | Místnost se sarkofágy Ornamenty Silivren opráší bok kamenné rakve a v třepotavém svitu pochodně uvidíte nějaké vytesané obrazce. Jsou uspořádány do pásu okolo sarkofágu a zdá se, že se opakují. Samotný pás je široký na dlaň a je orámován pár palců silnými ornamenty. V těch převládá vlnovka a něco jako hvězda nebo kříž. Obrazce jsou více nápadité. Zástup přihrbených postav stojící před někým, který sedí na židli nebo trůnu. Pak další obrazec zobrazující asi nějaký rituál či tanec. Postavy v rouchách se zvednutými pažemi stojí okolo nějaké bedny. A pak obrazec něčeho, co se podobá plamenům a mezi nimi další, větší postava. Všechny předešlé vypadají jako lidé, ale tahle má sice lidské tvary, ale je větší, mohutnější a zdá se, že má deformovanou hlavu. Pak následuje úzký pruh dalších ornamentů a opět první obrazec. Nikde nevidíte nic, co by připomínalo písmo. Pak Elan vyndá z druhé rakve nějakou podlouhlou věc a když z ní oklepe prach a odmotá nějaké hadry, ukáže se, že je to pochva s mečem. Ten vzápětí vytáhne ven a na leštěném povrchu se odrazí světlo pochodně. Jde o krátký meč ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Využiješ okamžiku, kdy se Brodo a Silivren věnují sarkofágu a zmocníš se prstenu z ruky vysušené mrtvoly. Stihneš ještě trochu otřít prach a zahlédneš lesknoucí se kov. Zlato ![]() V prstech ještě ucítíš, že na obroučce je i nějaký kámen, ale to již kořist putuje do tvého váčku. Rychle pohlédneš na společníky, ale nezdá se, že by se nějaký věnoval tomu, co děláš. Pak tedy vyndáš pochvu a odstraníš hadry. Pak „tasíš“ meč a prohlédneš si jej ve svitu pochodně. Je to krátký meč, ale rozhodně je kvalitnější, než co jsi dosud viděl u kovářů, ba i ve městě u mečířů. Ten meč je určitě zakázková práce z kvalitní ocele a rukojeť omotaná dobrou kůží. Jílec je zdobený zlacenými drátky a i čepel má na sobě nějaké ornamenty a zlacené cizelování. Je i výborně vyvážený a ostří je bezchybné. |
| |
![]() | Místnost s rakvemi Vyndám meč a prohlížím si ho. Sice mě zbraně nijak nezajímají, ale tohle je opravdu nádhera. Tohle není jenom dobrý meč, se kterým si dal někdo hodně práce. Tohle bude precizní meč na zakázku. Ale co teď s ním, tohle jsem teda opravdu nečekal. Bojovat s ním by snad byla i škoda. Z toho kápne peněz, ale tady ho neprodáme, tady ho neocení, to budeme muset udělat ve větším městě. Kdo ví, kam nás naše kroky zavedou, až tu skončíme, kdo ví, jestli vůbec půjdeme společně. „Hezký kousek,“ poznamenám jenom, vrátím meč do pochvy a pokusím se si ji připnout k opasku. Uvidíme, jak budou reagovat. „Co jste našli, co je tam napsáno?“ |
| |
![]() | Místnost s rakvemi Odhrnuju prach z kamenného víka a prohlížím si, co je tam vytesáno, mezitím ještě poděkuju Brodovi za světlo. Vidím v kraji zorného pole, že Elan našel nějakou dýku nebo meč, ale nevěnuju tomu moc pozornost -- jen se uklidním, že na něj z té rakve nic nevybaflo. Když se Elan zeptá, co jsme našli, odpovím: "Napsáno nic, jsou to obrázky... však se pojď podívat." Se zájmem zírám na obrazce a mumlám, co mě zrovna napadá. "Hele, tady jako když někdo sedí na trůnu -- že by teda v rakvi ležel nějaký vládce? A... co je toto tady nakresleno? Buď někoho upalujou, anebo je to bůh ohně..." Pohlédnu na Elana, pak na Broda. "No, takhle bychom tady ještě mohli bádat delší dobu... anebo to můžeme nechat být a než nám dojde světlo se v klidu vrátit do vesnice se zprávou, co jsme tady udělali a našli." |
| |
![]() | Jen nějaké rytiny, jak praví Silivren. Prohlásím a trochu ustoupím aby měl Elan místo, kdyby se chtěl také podívat. Možná je to zobrazení nějakého obřadu, tedy ten druhý obrazec a nebo to je zobrazený tenhle sarkofág. Ten první asi znamená, že byl uctívaný nebo že to byl nějaký vysoce postavený a to poslední nevím. Ale také bych hádal že to bude nějaké stvoření z ohně zrozené nebo ohněm posílené. Pokrčím rameny a obrátím se k odchodu. Také bych již odešel. Řekneme ve vesnici co jsme vykonali a že se již nemusí ničeho obávat. Nejspíše bych jim doporučil to tu zasypat, ale to již bude na nich. Podívám se na hobita a jeho nový meč. Pěkná zbraň. To také musel být nějaký vládce nebo tak něco. A ten kdo ji ukládal zase zkušený zbrojíř, že ji dokázal uchovat v tak dobrém stavu. Podívám se na Silivrena. Půjdeme? |
| |
![]() | Místnost se sarkofágy Obrázky? Tak tomu bych mohl i rozumět. Zvědavě popojdu k rakvi, prohlížím si obrazce, ale zároveň si vnitřek i vnějšek rakve snažím pořádně prohlédnout a najít případně nějaké tajné schránky a jiné na první pohled skryté věci. Opravdu to vypadá na vyobrazení nějakého náboženství. Taky tu byl přeci chrám, neříkali nám jakého boha? Ale ani Brodo neví a to si myslím, že by se měl v otázce náboženství vyznat. Každopádně nám tu nechali spoustu hezkých věcí. „To jo,“ odpovím a mrknu na Broda. „Jo, taky bych už šel. Doprohlédnu jenom tady tenhle sarkofág a hned budu u vás.“ |
| |
![]() | Místnost se sarkofágy Silivren i Brodo ustoupí od prvního sarkofágu a tak udělají místo Elanovy. Ten začne prohlížet rytiny v kameni a pak nahlédne dovnitř a rukou prozkoumá vnitřek. Zvíří při tom trochu prachu, až se okolo jeho pochodně udělá zářivý oblak. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pokud bys jí odtud dostal do nějakého většího města. Nahlédneš dovnitř sarkofágu a všimneš si, že v prachu je nezřetelný otisk těla. Je to trochu rozmazané, nejspíše jak mrtvý vstával. Najdeš i pár útržků nějaké zpuchřelé, zpráchnivělé látky. Jinak ale nenalezneš nic cenného. |
| |
![]() | Místnost se sarkofágy Poslouchám, co říká Brodo. Zní to zajímavě, a určitě by to bylo hodné dalšího zkoumání, ale už jsem toho zažil zajímavého dost. Můžeme se sem později vrátit, nebo se sem můž jít podívat někdo jiný... teď už jsem docela unavený. Jen kývnu hlavou a Brodovi odpovím: "Ano, já bych šel." Poodstoupím, urovnám tornu na zádech a přesvědčím se, že mám všechny svoje věci. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Prohlížím si sarkofág a čekám, až ti dva odejdou. Je to opravdu práce nějakého zručného řemeslníka. Kdyby se to dostalo do většího města, tak by se dal i slušně prodat. Ale kdo by se s tímhle chtěl tahat? Ať už je to chrám jakéhokoliv boha, tak rozhodně to nebyl žádný chudý bůh. Ale zase jsou tu jenom dva sarkofágy, co ostatní vysoce postavení mrtví? Možná tu ten chrám nestál až tak dlouho. Jakmile se vydají napřed a jsem si jistý, že už přesně neuvidí, co v místnosti dělám, přejdu k druhému sarkofágu a z kostí se pokusím vymotat řetízek. Tohle tady jen tak nenechám. Který ihned ukryji v torně. |
| |
![]() | Jižní místnost Dobře, tak my jdeme. Pokynu Silivrenovy. Jdeme Silivrene, on nás dohoní než vyjdeme tady z toho sklepení. Že? Při odchodu se ještě otočím na hobita. Podíváme se po Terazii, jestli není ještě někde tady, ale asi nás také opustila. Stejně jak předtím Jarik. A Elane, kdyby jsi našel něco co jsi nehledal, tak utíkej za námi. Ty potvory jsou opravdu nebezpečné, ale alespoň se pohybují pomalu. Otočím se a zamířím do té velké místnosti, kde jsme porazili obrněného kostlivce. Tam to pořádně prohlédnu, jestli na nás nečeká nějaké překvapení. |
| |
![]() | Jižní místnost Brodo se Silivrenem zamíří nejdříve do jižní místnosti a pak průchodem do velké místnosti ve středu podzemí. Jejich kroky po chvíli utichnou, jak prach na podlaze tlumí jejich postup. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vrátili jste se do místnosti, kde došlo k poslednímu střetnutí a rozhlížíte se okolo. Brodo mává pochodní sem tam, ale Terazii nikde nevidíte. Jinak se tu nic nezměnilo. Hromádka kostí a opodál ležící tělo toho oživlého orka. Vedle leží to staré bronzové brnění a rezavý meč, co měl kostlivec. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Brodo pro Zabručím a nasvítím rohy místnosti. Tak tady není. Divné, že nás takhle bez jakéhokoli slova opustila. Ukážu na hromadu kostí a to staré brnění. A ani si neodnesla tu starou zbroj. Říkala to, že Silivrene? Nebo to byl Elan, který ji chtěl odnést kovářovy a vyměnit za nějaké peníze? Popojdu k mrtvole orka a strčím do něj nohou. Dobrý, stále je mrtvý. No nic. Pokud tedy nechceš něco vzít sebou, tak bych šel ven na čerstvý vzduch. Už mě to tady ve tmě znervózňuje a začíná mě z kouře bolet hlava. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Brodo se Silivrenem odejdou a ty se vydáš zpět ke spodnímu sarkofágu s mrtvým tělem. Sice ještě zaslechneš něčí hlas. Podle hloubky je to Brodo, ale nerozeznáš co říká. Nakloníš se nad mrtvým a po chvíli vymotáš řetízek ze změti kostí co bývalo krční páteří a horní části trupu. Když pak pohlédneš na své prsty, vidíš, že jsou ušpiněné sazemi nebo spíše mourem. Rozhodně to není prach, co je v těch místech v rakvi. Nebo ne jen prach. Otřeš řetízek a poznáš stříbro. To jsi ostatně poznal už předtím, ale přívěšku jsi si předtím nevšiml. ![]() Až teď. Má tvar srpku měsíce. Celkově je řetízek zašlý, ale vyčistit by jej neměl být problém. Po chvíli končí kořist v tvé torně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Opravdu je to nějaké opálené, s tím ohněm to bude mít tady určitě něco společného. Hezký, stříbro, a ještě s přívěskem, jenom trochu vyčistit a dobře se to prodá. Schovám přívěsek a utíkám za zbytkem skupiny. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Jdu s Brodem. Trochu mě znepokojí, když Brodo mluví o možnosti, že by se tu ještě mohlo objevit nějaké překvapení -- už jsem tak nějak měl pocit, že je hotovo. Ale musím mu dát za pravdu, objevit se určitě něco může a je třeba být opatrný. "No to teda nevím, proč odešla... třeba šla ven, protože jí bylo šoufl, a čeká venku..." odpovím Brodovi, a pokračuju v mumlání: "anebo cokoli jiného... vždyť ona je divná, já se ani nesnažím ji chápat..." Rozhlížím se kolem sebe. Potom to brnění: "Nevím... já ho brát nebudu." (Pravda, kovář by ho třeba využil na materiál a dal nám za něj něco, ale nechce se mi se tím zabývat... však on ho tady Elan nenechá ležet! :) Pokračuju v chůzi a nezdržuju se, ani mě to už tady v podzemí nijak zvlášť nebaví. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozhodnete se tu déle nezdržovat a vyrazíte vez z podzemí. Brodo v chodbě neustále brblá a uklidní se až uvidíte denní světlo. Z vstupní místnosti se po krátkých, strmých schodech vydrápete na zemský povrch. Stojíte na nízkém kopečku a sluneční světlo oslepuje vaše na šero přivyklé oči. Rozhlédnete se, ale Terazii nikde nevidíte. V pláni je pouze lehce znát pěšina, kterou jste si prošlápli, když jste před několika hodinami šli sem. ![]() |
| |
![]() | soukromá zpráva od Brodo pro Když se vyhrabu po strmých schodech na světlo boží, potěšeně se rozhlédnu a z plných plic se několikrát nadechnu. Konečně venku, Silivrene. Díky Apolónovy jsme zase na slunečním světle a i docela v pořádku. Zarazím konec pochodně do země a důkladně ji uhasím. Tak nějaký stepní požár tu jistě nepotřebují. Pak se rozhlédnu po okolí a navážu na Silivrenův monolog z podzemí. Tak ta dívka byla opravdu podivná. Na druhou stranu jí musím přiznat, že s mečem to uměla docela bravurně. Nebýt jí, nevím, jestli bychom nemuseli vzít nohy na ramena. Poptám se na ní ve vesnici. A vlastně i na toho chlapíka Jarika. S ní se pohádal a jestli nás tedy opustila, mohl by se k nám opět přidat. Při boji byl také schopný. Nahlédnu zpět do temného vstupu do podzemí. Kde je ten hobit? Jestli za chvíli nedorazí, půjdeme jej asi hledat že? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pobereš si věci a vyrazíš za zbytkem skupiny. Ve velké místnosti je již nezastihneš, ale slyšíš, jak postupují chodbou. Klapot Borových sandálů a ťukání jeho hole je slyšet dost daleko. Když se dostaneš až do vstupní místnosti, tak uslyšíš Broda, jak si venku povídá se Silivrenem. Zrovna říkal něco o vesnici a pak zahlédneš jeho stín, jak zakryje vstup. Kde ... hobit? Jestli za chvíli ... ... asi hledat že? |
| |
![]() | Podzemí Jsou rychlejší, než jsem čekal. I by mě šli hledat, jsou opravdu hodní. „Už jsem tady,“ zvolám radostně a začnu po schodech vystupovat směrem k nim a po dlouhé době se opět dostanu na denní světlo. Zamžourám a promnu si oči. To je nádhera. „Tak jdeme do vesnice?“ |
| |
![]() | Venku Vyškrábu se z podzemních chodeb a mhouřím oči, ale když si zase zvyknu na denní světlo, vůbec mi nevadí, že mi slunce svítí do obličeje. Protáhnu se a nemůžu si odpustit hlasitý výdech a poznámku "Máme to za sebou," i když vím, že s takovými definitivními úsudky by se to radši nemělo přehánět. Reaguju na Brodova slova týkající se Terazie: "To je jistě pravda. Nebýt ní bychom se ale možná dolů vůbec nevydali, protože by nám scházel někdo s pořádnou zbraní..." Jakmile Brodo udělá otazník za svou poslední větou, z podzemí už vyskočí hobit. Ohlédnu se za ním. "To je fajn, že už jdeš... Tak jo, jdeme... na nějaké občerstvení," odpovím s úsměvem. |
| |
![]() | Venku Když spatřím hobita, zdravého a celého, oddechnu si. Dobré, už jsem se bál, že se na poslední chvíli něco přihodí. Protáhnu si záda. Máš pravdu, Silivrene, ale zase by tu s námi byl ten chlapík Jarik. Také vypadal, že se dokáže zbraní ohánět. No, ale zvládli jsme to a je na čase se vrátit do vesnice a všem povědět, co jsme vykonali. Sáhnu do torny a vytáhnu měch s vodou. Tady mám alespoň něco na osvěžení. Na nějaké jídlo jsem bohužel zapomněl. Ale příště to již nezanedbám. Musíme být připraveni, že se nic nebude vyvíjet, jak očekáváme. Nabídnu měch Elanovi i Silivrenovi. Jen čistá voda. Nabral jsem ji čistou ze studny u hostince. A pak ještě pohlédnu do temného otvoru a vydám se mezerou mezi keři na pláň a vyšlapanou stezkou v trávě zpět do vesnice. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +40 zt. Za boj: +40 zt. Za vyléčené životy: +36 zt. Za určení lektvaru: +10 zt. Za trpělivost: +100 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +226 zt. ------------------------------ Máš 80 + 226 = 306 zt. (na další úroveň je třeba 450 zt.) |
| |
![]() | ********************************************************** ......................................H O D N O C E N Í.................................... ********************************************************** |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za boj: +40 zt. Za zabité nepřátele: +50 zt. Za nálezy spínačů a tajných dveří: +25 zt. Za použití svitku: +25 zt. Za trpělivost: +100 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +300 zt. ------------------------------ Máš 60 + 300 = 360 zt. (na další úroveň je třeba 575 zt.) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za boj: +40 zt. Za zabité nepřátele: +71 zt. Za nálezy spínačů a tajných dveří: +15 zt. Za úspěšné drobné krádeže: +20 zt. Za trpělivost: +100 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +306 zt. ------------------------------ Máš 60 + 306 = 366 zt. (na další úroveň je třeba 325 zt.) |
| |
![]() | Cesta do vesnice Projdete křovím a z nízkého pahrbku sejdete na více méně rovnou planinu. V trávě je stále vidět prošláplá stezka, kterou jste sem přišli. Vede k místnímu hřbitovu. Je to chvilka a jste tam. Odtud je to již kousek a navíc po trochu lepší cestě. Krátké stoupání do kopečka a pak, když se dostanete na hřeben, odkud se cesta začíná opět svažovat dolů do vesnice. Je taková, jak jste ji před několika hodinami opouštěli. Jen slunce je výše a nemilosrdně do vás praží. Dolu vidíte jen pár lidí. Všichni kdo mohou se asi ukryli do stínu. Z ohrady ovcí se ozývá jejich bečení. |
| |
![]() | Cesta do vesnice Napiju se z Brodova měchu a poděkuju. Jsem unavený, ale jsem velice rád, že můžu kráčet zase touhle cestou a tímhle směrem, tedy pryč od zaprášených sklepů. Po cestě si ještě musím odskočit někam do kře, hned se ale odlehčen vracím ke skupině (lze-li zbývající dvojici nazvat skupinou). Když přicházíme do vesnice, povídám: "Půjdeme asi do hospody, ne? Jednak by tam někoho mohlo zajímat, jak jsme pořídili, a jednak by tam mohlo být něco k jídlu..." |
| |
![]() | Když dojdeme na dohled vesnice, tak se mi docela uleví. Máš pravdu, Silivrene, zajdeme do krčmy nebo jak pravíš, hospody a hostinský jistě dá vědět všem, které to bude zajímat. Navíc, přeci on nás najal za celou ves. Tudíž by on měl býti první zpraven o našem činu. Jak jsem se dostal z temného sklepení na světlo boží, vrátil se mi archaický způsob mluvy. Pozor chlape, ať to nepřeženeš. Studování knih je jedna věc, ale příliš takto mluviti, by ta tebe koukali jak na pomatence. Odkašlu si. A ano, jídlo. A návštěva vezdejšího ranhojiče by se jistě hodila. Tudíž čile kupředu do hostince. Talíř dobré slepičí polévky nás jistě očekává. Zhodnotím svůj oblek a dodám. A řádná očista by se též hodila, od prachu jsme jak mlynář od mouky zaprášení. |
| |
![]() | Cesta do vesnice S velkou vděčností se v tomto vedru od Broda napiji. „Díky.“ I když takovéto teplo vůbec nemám rád, teď mi přijde úplně úžasné. Jsme venku z toho podzemí, živí a zdraví, úkol je splněn. Spokojeně si vykračuji vedle ostatních. „A také odměna nás v krčmě čeká,“ doplním ještě, „pokud ji tedy ta divná ženská nesebrala, dřív než my. Ani nevím, kam se vypařila, ale upřímně vám řeknu, že jsem rád, že zmizela.“ Pokračuji v chůzi a už se těším do stínu hostince, protože už mi také začíná být vedro. |
| |
![]() | Cesta do hostince Sestoupíte po mírném svahu do vsi a vydáte se po cestě na místní náves a k hostinci. Sice potkáte pár lidí, většinou ženy, které někam jdou či pracují okolo malých domků a ti vám sem tam věnují pohled a pak se věnují dále svému. Dvě vám ale přátelsky pokynou. Trojice dětí vás chvíli doprovází a zvědavě vás pozorují, ale pak je jedna žena okřikne a ony utečou. Po chvíli ale stojíte na návsi vedle studny a vstoupíte do hostince. Hostinec „ U rezevé sekery“ Vstoupíte do příjemného přítmí a prohlédnete si téměř prázdný sál. Vzápětí vás udeří do nosu příjemná vůně nějakého jídla. Oproti pachu podzemí a mrtvých, rozkládajících těl je to téměř neuvěřitelná vůně. Pak si vás všimnou hosté a kluk co tam dělá obsluhu. Chlapy se zvednou jako jeden muž, ale pak vás jeden z nich pozná a několika slovy je uklidní. Musí na vás být asi zajímavý pohled. Kluk odběhne někam průchodem za pultem a po chvíli se odtamtud vyřítí hostinský Silas. Rychle přejede pohledem sál a pak si viditelně oddychne. Dobrý chlapi, to jsou mí hosté. Zase si sedněte a runda je na mě. Pak se vydá k vám a tváří se potěšeně a zvědavě. Zdravím vás, přátelé. Pojďte dál a posaďte se. Zavede vás k prázdnému stolu a usadí vás. Tak jste tu a jste celí, to mám radost. Mluvil jsem s tím chlapíkem Jarikem a i chvíli s Terazií. Měl jsem docela obavy, jestli vás ještě uvidím živé a zdravé. Ale co to plácám, jistě jste unavení a hladoví. Mám vám přinést hned polévku, nebo se chcete nejdříve trochu upravit? Připravil bych během chvilky vzadu pár džberů s teplou vodou. Do hodiny bych pak sehnal všechny zainteresované lidi z vesnice a pak by jste nám mohli v klidu vypovědět, co se přihodilo. Pak se na chvíli zarazí. Dokázali jste to, že? Již nebudou žádné potíže s tím prokletým sklepením? |
| |
![]() | Příchod do hostince Povšimnu si, jak Brodo hovoří, a pomyslím si, že je to sice zvláštní, ale že je fajn, když se využívá bohatství našeho jazyka v celém rozsahu. Elan pochopitelně zmiňuje odměnu -- o ní samozřejmě taky vím, a bude se hodit. "Terazie? No, divná ženská to je, ale to ještě nemusí znamenat, že je podvodnice..." pochybuju. Jako že by se vrátila do vesnice s tím, že jsme všechno zvládli, ale přežila jen ona sama? To mi připadá jako zbytečná podezíravost. Moc nevnímám, co se děje okolo. Koukám na cestu před sebou a zamýšlím se nad tím, s čím jsme se tam dole setkali, co nám hrozilo a díky čemu jsme to přežili... A už vcházíme do hospody. "Hm?" podivím se, co se těm chlapům nelíbí, že kvůli nám zdvihají své hýždě z lavic. Poděkuju hostinskému, když nás zavede k prázdnému stolu: "Děkuju pěkně... a za teplou vodu bych byl taky moc věčný, abych smyl s tváře pot s prachem." "Jestli nebudou už žádné potíže? No tak..." -- co my víme, jestli se jinde pod těmi rozvalinami neskrývají další sklepy a další divné věci... na druhou stranu jsme ale určitě zničili něco zásadního z té zlé moci... "snad už nebudou, skutečně jsme našli nějaký zdroj..." Ale zase -- co my o tom všem víme, nebo co já o tom vlastně vím? Vždyť by se tam dalo ještě dál bádat, třeba jsem si aspoň mohl poznamenat ty symboly na sarkofágu a pak se třeba někoho zeptat... Tak mi jde hlavou víc myšlenek než z pusy rozumných slov, ale aspoň si vzpomenu, že jsme našli to kovářovo kladívko. |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry Připadám si jak nějaká atrakce, vždyť už jsme tu byli, tady asi lidé opravdu nejsou zvyklí na cizince. Už abychom byli skryti ve stínu hospody. Do přítmí vstoupíme a jsme i přivítáni příjemnou vůní, ale hosty příliš vřele ne. Copak vypadáme tak strašně? Ještěže nás poznal, z toho mohla být slušná polízanice. To už nás ale naštěstí vítá hostinský. „Zdravím,“ odvětím pouze a pohodlně se usadím ke stolu. Tak tu byli a dokonce oba. Jsem zvědavý, kolik z naší odměny si toho vzali? Takže bude hromadné vypravování, to bude zajímavé, měli bychom si vymyslet nějaký zajímavý příběh. „Já bych si nejdříve rád dal něco k pití a potom se taky rád půjdu omýt a upravit,“ pousměji se. Jak snad nebudou potíže? Jak nějaký zdroj? Musíme si být jisti nebo tak alespoň před nimi vypadat. „Nebojte se, žádné potíže nebudou,“ opravím Silivrena. Čekám u stolu, až mi hostinský přinese pivo, a užívám si to příjemné živo a bezpečí. |
| |
![]() | V hostinci Po vstupu do hostince jsem reakcí „místních“ docela překvapen, ale pak, když se to uklidní si uvědomím, že musíme být dost špinaví. Ano, Pane. Také bych nejdříve uvítal něco na uhašení žízně a pak nějaký čas na provedení nejnutnější očisty. V podstatě souhlasím se svými společníky. A nebojte se, zlo bylo zažehnáno a již žádní mrtví nebudou povstávat zpět. Ale o tom až později, až budou přítomni všichni důležití místní lidé. Unaveně se posadím a počkám, co hostinský donese za pití. Případně jej poprosím o vodu či ovocnou šťávu, pokud přinese pouze pivo. Když odejde zařizovat co potřebuje se obrátím na Elana se Silivrenem. Tak ta dívka tu byla, ale nepojal jsem podezření, že by nás nějak podvedla. A hostinský by se jistě zmínil, že by ji již odměnu nějakou vyplatil. No uvidíme, až dorazí zdejší představení, ale zlo bylo poraženo a odměna nám jistě po právu náleží. |
| |
![]() | Hostinec „ U rezavé sekery“ Hostinský Silas se po chvíli vrátí a přináší vám něco k pití. Elan a Silivren dostali po korbelu piva ![]() ![]() To je jablečná šťáva s pramenitou vodou a trocha medu na oslazení, Pane Brodo. Dejte nám ještě chvilku a vzadu bude připravena káď a několik věder s vodou. Horkou vodu dostanete v hrnci a podle potřeby si ji jistě namícháte sami. Vzadu za hostincem je i sušák na šaty, ale obávám se, že by nestihly uschnout, než všichni přijdou. Ale je tam proutěná plácačka a můžete si je alespoň zbavit větší části prachu. Teď, když mě omluvíte, dojdu uvědomit ostatní a tak za hodinu bychom se tu sešli. Ať máte čas se dát trochu do kupy a alespoň se v klidu napít a najíst. Kdyby jste něco potřebovali, bude tu obsluhovat Krik. Už jsem mu řekl, aby sem donesl pár krajíců chleba a misky s hutným slepičím vývarem a pak kotlík guláše. Tak za hodinu, musím běžet. Ještě pohledem zkontroluje zbývající hosty, ale ti se mezi sebou jen tiše baví a tak slyšíte hlavně jejich mlaskání. Ten guláš je asi hodně dobrý. Silas pak odloží zástěru na pult a odejde. |
| |
![]() | Vezmu hrnek ze stolu a přivoním si. Pak jej celý vypiji. Téměř na jeden zátah. Tedy, to mě osvěžilo. A pánové, pokud vám to nevadí, odeberu se tedy dozadu a dám si rychlou lázeň. Tedy spíše provedu nejnutnější očistu, aby i něco teplé vody ve džberu na vás zbylo. Zvednu se od stolu, poberu své věci a kývnu na místní vzadu, kteří nás jistě nenápadně pozorují. Odejdu tam, kam nám hostinský Silas ukázal a když najdu lázeň, zavřu za sebou dveře a potěšeně pohlédnu na džbery teplé vody. No, lázně to nejsou, ale i tak je rád vidím. Odložím své věci do kouta, svleču šaty a zkusím je opatrně vyklepat, případně nějakým kartáčem je zbavit nejhrubší špíny. No, nemůžou čekat, že ze sklepení čistí vylezeme. Rozumní budou a neurazí je trochu prachu na sandálech. Bručím si pod vousy a poté se rychle opláchnu, opět na sebe hodím teď již čistější šaty a vrátím se zpět ke společníkům. V sálu na ně kývnu a ukážu, že může jít další a zamířím nejdříve k pultu, kde si u toho kluka objednám ještě jeden hrnek s tou výbornou šťávou a pak i talíř polévky, kterou nám slíbil hostinský. Když zase usednu ke stolu, povídám společníkům. Tedy, utahaný jak kůň jsem. Jak jim řekneme co jsme dokázali, půjdu se nahoru natáhnout a probudím se až zítra po kuropění. A pak vyhlížím polévku a pití. |
| |
![]() | V hostinci Když mluví Elan a Brodo o splnění našeho úkolu, přikývnu. Ale jo, je fajn, že jsou si v tom jistí. Vrací se hostinský, koukám, co nese -- pivo, výborně, to je osvěžující. Docela to ve mně mizí. Říkám si, že spíš počkám na jídlo, a umýt se půjdu pak. Ale když se vrátí Brodo, tak řeknu, že teda jo, a jdu se dozadu opláchnout a trochu si očistit šaty. Moc dlouho mi to netrvá, taky to neberu moc důkladně, a pak se zase vrátím na svoje místo. |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry To jsem rád, že i Brodo má velké přesvědčení v náš úspěch a touží po odměně. Přeci jen mu budou jako svatému muži a také nejstaršímu členu výpravy věřit nejvíce. Zase asi nesnese to, abychom si nějaké situace v podzemí trochu přibarvili. No nevadí, i tak myslím, že to bude slušné vypravování o velice hrdinském výkonu. „Děkuji,“ pokývnu na hostinského, když mi přinese pivo. Rychle se ponořím do pěny a pivo do mě na mou postavu nezvykle rychle mizí. Ale starají se o nás hezky, to se musí nechat. Ona i ta domluvená odměna po odchodu některých členů původní skupiny bude moc hezká. Po mých dvou společnících vyrazím i já ke džberům. Doufám, že mi nechali ještě trochu teplé vody, i když ta není v tomhle vedru až tolik potřeba. Svléknu své šaty a pořádně se omyji. I čištění svého oblečení věnuji trochu delší chvíli, abych vypadal trochu k světu. Myji se tak dlouho, než mě hlad vyžene zpět do hostince, kde opět usednu ke společnému stolu a vak opatrně položím pod stůl. Tahat pořád ten olej a pochodně taky nebylo nejjednodušší. Potom už se dám do vývaru, který počítám je již na stole. „Chce se někdo ujmout vyprávění o naší cestě podzemím?“ nadhodím otázku. Mluvení není moje silná stránka, ale myslím, že bych to zvládl. |
| |
![]() | Myslím, že ty jsi z nás nejvýřečnější, Elane. Podívám se přes stůl na hobita. Mám obavy, že by nemuseli rozumět mému výkladu. A většinu času jsem byl vzadu a to ty a Silivren jste byli blíže víru boje a tudíž máte jistě více předpokladů, jak správně vylíčit, co se v tom sklepení událo. Otočím se na Silivrena. Nemám pravdu? Ale asi by tu již měli býti každou chvíli, kolik času je potřeba na oběhnutí této malé vísky? |
| |
![]() | Hostinec „ U rezavé sekery“ Nakonec se všichni tři opět sejdete u stolu a mladík vám přinese nejdříve hutný slepičí vývar a poté proutěný košík s chlebem, kotlík s gulášem a pár hliněných misek. Všichni se pořádně najíte a mezi sousty probíráte, jak bude dále a kdo se ujme nejspíše vyprávění. Akorát v čas, protože když vytíráte kousky chleba poslední zbytky guláše, otevřou se dveře a dovnitř vstoupí malá postava. Když se dostane na světlo, poznáváte majitelku místního obchodu kudůčku Lilandu. Za ní již jde hostinský Silas a pak ještě dva či tři lépe oblečení lidé a pak houf místních vesničanů a pár dětí. Ti jsou vzápětí vykázáni ven a vedení vesnice se usadí k nedalekému stolu. Zbytek zvědavců se usadí spíše vzadu. Tak jsme tu. Oznámí zjevné Silas a rozhlédne se po sále. Ještě nám chybí kovář, ale klidně můžeme začít bez něj. Tak že, kdo nám tedy poví, jak to tam dopadlo? Přišel i ten vysloužilý voják Ormond a opodál se o stěnu opírá i Selim a tváří se spokojeně. |
| |
![]() | ![]() |
| |
![]() | V hostinci Taky už mi připadá, že by se mohl hostinský vrátit, ale s mísou dobrého jídla a s korbelem o nic horšího piva jde to čekání tak nějak líp. Mám prostě dobrý pocit, i tělesně je mi líp, jak doplňuju spotřebovanou sílu (z těžkých úrazů mě dostala kouzla, ale poctivé jídlo má prostě taky svoje kouzlo). Poslouchám Brodova slova a přikyvuju. Když zaskřípou dveře, polknu doušek chmeloviny, položím korbel a pohlédnu ke dveřím. Tak už je to tady... Brodo naznačuje, že by mohl mluvit Elan -- inu proč ne, myslím, že mu to půjde, třeba si ani nebude moc vymýšlet. Když nás starosta vyzve, abychom mluvili, podívám se na Elana. "Hm?" Jestli se mu nebude chtít, dám se do toho já, ať tady trapně nemlčíme. |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry Nejvýřečnější? No z nás asi jo. Během jídla přemýšlím nad tím, co se vlastně všechno stalo, a v duchu si procházím celé podzemí. Akorát když dojídáme, vrací se hostinský s důležitými lidmi z vesnice. To je teda načasování. Hele, je tu i Lilanda, za tou se ještě budu muset stavit. „Tak asi já,“ odpovím, vstanu a obrátím se směrem k nim, „všechny vás zdravím, takže…“ rychle se musím zbavit té nervozity, to zvládneš, jsou to jen vesnický balíci. „No, když jsme sestoupili do podzemí, tak hned v hlavní místnosti jsme narazili na opravdu velkou krysu, ani jsem tomu nechtěl věřit, jak byla obrovská, naštěstí se nám ji podařilo zabít. Jestli jich tu žije více, tak si opravdu musíte dávat pozor. Ožírala mrtvolu nějakého nemrtvého, která tam zbyla nejspíš po minulé skupině. Vydali jsme se chodbou na sever, ale při tom jsme byli poprvé napadeni, v chodbě jsme byli obklíčeni z obou stran nemrtvým orkem a nemrtvým skřetem. Naštěstí se nám je podařilo oba zabít. Nikdo nebyl zraněn. Přitom však odešel ten Jarik, co vyšel s námi, nějak se pohádal s tou ženou. Pak jsme tedy mohli pokračovat chodbou na sever, tam jsme se dostali do takové malé místnosti. V té místnosti jsme našli tajné dveře, ta minulá skupina je sice nejspíš také našla, protože jsme našli známky toho, že se je pokoušel někdo otevřít, ale nakonec se jí to asi nepovedlo. My jsme však našli tlačítko, které dveře otevřelo, chodba za nimi pokračovala na sever a vedla do další malé místnosti. Tam bylo ukryto 6 těch, no těch fialovo-červených koulích, co střílí blesky. Byli v dvojnásobné přesile a boj byl velice nebezpečný. Nakonec se je podařilo všechny rozsekat, ale Silivren byl při tom zraněn a jen díky síle Brodova boha a jeho dovednostem, mohl s námi pokračovat dále. Dál už podzemí v této místnosti nepokračovalo, a tak jsme se vrátili zpět do vstupní místnosti a odtud chodbou na jih, která se esovitě stáčela, a přes nedávno vyražené dřevěné dveře jsme se dostali do velké místnosti s dvěma sloupy. Zde proběhl největší a nejkrvavější boj, proti nám stál opět jeden oživený ork a asi dva kostlivci. Ork se ukázal být menším problémem, stále měl na sobě maso, do kterého lze zaseknout čepel. Zdolat však pouhé kosti, které jsou k sobě vázány nějakou silnou a temnou magií však bylo daleko těžší. Boj byl dlouhý a tvrdý, byli jsme i zraněni, ale díky Brodovi se nám podařilo přežít. Nakonec jsme všechny soupeře dokázali porazit. Pořádně jsme tuto místnost prohledali a podařilo se nám nalézt kovářovo kladívko,“ pohlédnu na společníky, protože už nevím, kdo si ho nechával, abychom ho mohli vrátit. „Dál jsme tam objevili dvě tajné chodby. To je to, čím se minulá skupina nezabývala, prošla podzemí, zabila, co uviděla, vydrancovala, co zbylo, ale neudělal nic pro to, aby si byla jistá, že prošla opravdu celé podzemí. Oboje dveře se nám s velkým úsilím podařilo otevřít, v chodbě vedoucí na sever se však propadl strop a byla zasypána. Jižní chodba nás však dovedla k srdci celého podzemí. Dostali jsme se do místnosti s kamenným podstavcem, na kterém stála temně rudá křišťálová koule, v ní se převaloval jakýsi kouř a občas slabě zazářila. Brodo měl potřebné informace od pana Selima a také svitek k jejímu zničení. Podle toho, co jsem se dozvěděl, usuzuji, že ten artefakt tu byl již od dob fungování chrámu, činnost toho nekromanta, který tu prý byl, ji probudil a koule tak probudila nejdříve ty, kteří byli v chrámu pohřbeni. Skupina pozabíjela nekromantovi nemrtvé a ty probuzené koulí. Potom také pozabíjela ty skřety u mohyly, ti byli nejspíš později tou koulí také obživeni a zataženi do podzemí. Tam byli až do doby, než jsme je zabili my. Silivren tedy použil svitek a koule viditelně pohasla a nakonec se rozpadla. K této místnosti ještě přiléhala jedna místnost s dvěma kamennými sarkofágy, jeden byl otevřený a prázdný, druhý byl zavřený. Na obou byly nějaké rytiny, které se nejspíše vážou k náboženství těch, který ten chrám postavili, a vyobrazovaly nejspíše nějaké rituály. Dále jsme už nic nenašli a vrátili se zpět. Takže asi tak. Kdybyste se chtěli na něco zeptat…“ rozhlédnu se po hostinci. |
| |
![]() | Hostinec „ U rezavé sekery“ Na chvíli se po Elanově vyprávění rozhostí v hostinci ticho. Pak se ozvou pochvalné výkřiky a lidé se mezi sebou začnou polohlasně domlouvat a někteří u toho i rozhazují rukama. Tak to je výborné. Promluví jako první Silas. To jsem rád, že jste to takhle vyřídili. Opravdu rád. Takže ta první skupina to pěkně odflákla. A to tu vykládali, že je to podzemí celé vyčištěné, vše prohledali a již nebudeme mít žádné další potíže. Pak jej přeruší Selim. Klid, věřím, že teď již bude v naší vesnici klid. Nevím jak, ale to předchozí napětí co jsem cítil, je pryč. Nevím jak to vysvětlit, ale zlo které budilo naše milované je zničeno. Bravo chlapi. Usměje se a napije z korbele. Silas se obrátí na Lilandu a Ormonda. No, máte někdo nějaké dotazy? Ten chlapík řekl mnoho a mě nějak nenapadá, na co se zeptat. Když tedy Silas tvrdí, že je po všem, já mu věřím. Následuje několikeré kývnutí hlavou a souhlasné mručení. Nakonec se ještě ozve Lilanda. Dobře, takže ta věc tam byla pěkně dlouho, co máme udělat s tím sklepením? No, to necháme na jindy. Odměnu si zaslouží, měla by ji dostat i ta dívka co s nimi byla a vlastně i ten mladík, ale když vesnici opustili, tak ať si odměnu rozdělí mezi sebou. Všichni souhlasí. Pak se vzadu rozproudí zábava a mladík z kuchyně začne nosit pivo a jídlo. Silas, Lilanda a Selim si přisednou k vám a když se po chvíli otevřou dveře a do hostince vstoupí i kovář – trpaslík, jste asi kompletní. Selim mu v krátkosti převypráví, co se v podzemí přihodilo a trpaslík spokojeně zabručí a pak si objedná pivo. Takže mé kladívko jste také našli? To je výborné. Můžeme tedy přejít k vyplacení odměny, že? |
| |
![]() | Poslouchám Elanovo vyprávění a místy mě přejde i mráz po zádech. Vzpomínky jsou ještě čerstvé. Bože, je to nemálo hodin a připadá mi jak několik dní, co jsem klečel u popáleného Silivrena. Otřesu se a snažím se opět vnímat přítomnost. Když jsou zmíněny má skutky, zavrtím se a s úsměvem pokrčím rameny. Být mladší, snad bych se červenal, ale kde ty časy jsou. Hmm... Kladívko jsem někde viděl, bylo to při boji s kostlivcem, ale nevzal jsem ho. Vlastně po ošetření Silivrena jsem se věnoval té dívce a pak jsem si již nevzpoměl. Odpovím Elanovy poté, co skončí a pokrčím rameny. Když pak sedíme všichni společně a je tu otázka odměny, zatvářím se spokojeně. Nejsem nijak chamtivý, chraň Apolón, ale ze vzduchu se žít nedá a zásoby jsou třeba. Nic nenamítám, když Lilanda konstatuje, že odměna zbude jen na nás tři. Je škoda, že tu ti dva nejsou. I když nevydrželi až do konce, bez té dívky-válečnice bychom to nejspíše nepřežili. Ať ji Apolón ochraňuje na jejích cestách. |
| |
![]() | V hostinci Když Elan začne mluvit, dožvýkám, neb už není co žvýkat, ale piju dál, protože ještě je co pít. Poslouchám, co říká. Občas mě napadne, co k tomu doplnit, ale Elan to stejně hned pak řekne sám. Když je řeč o kladívku, pokývnu a tiše se ozvu: "mám..." Sáhnu si rukou za opasek, kam jsem si ho dával. Dost silně znejistím, když ho nenahmatám. Najdu ho ale na druhém boku, takže je vše v pořádku. Ještě doplním: "Jo, ten svitek od pana Selima... to bylo přesně ono, bych řekl. Přečetl jsem ho a tím jsem zničil tu sílu." Vzpomínám, co se vlastně v podzemí semlelo předtím. Nemám moc jasnou paměť, protože mě docela zmohlo to zranění. "Jo, rozhodně i ta ženská, Terazie, odvedla slušnej výkon... i když jsem jí nechápal a někdy mě dost štvala svojí nevymáchanou hu..." Tyhle řeči bych si taky mohl odpustit, nejsem tady přece proto, abych na někoho nadával. "I tak jsme měli s naší tělesnou silou v boji dost na mále, to nebylo, Elane, jenom u těch řasnatek, ale i pak s tím kostlivcem, tam bych byl chcípnul podruhý, nebýt pana Broda..." Pak přijde ten kovář. "Kladívko mám..." Vytáhnu ho, ještě si ho prohlédnu a podám ho kováři. "Tu je." Vlastně je tu pořád ještě ta otázka, na co se kladivo používá, a jestli není taky magické. Dost by mě to zajímalo, i když pokud teda v tom je něco aspoň trochu tajného, tak je to o důvod míň, aby se mi s tím zrovna trpaslík svěřoval. Ale stejně po chvíli dodám, ne zbytečně nahlas: "Ale povězte mi, mistře trpaslíku... nemohli jsme se shodnout, k čemu slouží. Je to na nějakou jemnou práci se zlatem či stříbrem, anebo na průzkumy nerostů... či snad k něčemu úplně jinému?" |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry Tak vypravování je u konce a vypadají spokojeně, tak jsem to asi podal dost srozumitelně. A vzali si z toho koukám to důležité, že jsme lepší než ta skupinka, co tu byla předtím. I Selim je na naší straně a souhlasí s námi, to je opravdu dobré znamení. A skoro bez dotazů, ale to nebylo už moc k tomu, co se stalo. A jde se na odměnu. Výborně, ti dva ji nesebrali. Stejně si nic nezaslouží, ta žena sice vydržela dlouho, ale za to její chování by měla ještě zaplatit. Vesele se sedneme k jednomu stolu. A výborně už je tu i kovář, kladívko má Silivren, takže bude nálezné. Co je vlastně zač by mě taky zajímalo. Ale každý tu o odměně jenom mluví a zatím nic nevidím, už aby to bylo. |
| |
![]() | Hostinec „ U rezavé sekery“ Kovář ze stolu vezme kladívečko a zálibně si je prohlédne. Pak se podívá na Silivrena. No, mladíku. Povídá trpaslík. Jsem vám vděčný, že jste mi ho našli a co jsem slíbil, to platí. Sáhne za vestu a vytáhne měšec a položí jej na stůl. Zacinká. Tady je těch 7 zlatých, i když asi dva nebo tři jsou ve stříbrňácích. A co se týká toho kladívka, tak jako trpaslík a vlastně i kovář, mám jisté znalosti o kamenech, rudách a tak.. Tohle kladívko používám, když zkoumám nějaké nové naleziště, materiál co mi přivezou a tak podobně. Podívá se na Silivrena, jestli mu to jako vysvětlení stačí. Pak ho ale Silas poplácá po rameni. Dobře, zajímavé, ale nejdříve vyřídíme tuhle záležitost. Ehmm.. Takže jste splnili co jsme po vás chtěli a tady je odměna. Položí na stůl o něco plnější měšec. Obsah také zazvoní. Dvacet zlatých ve zlaťácích a stříbrňácích. Přiznávám, stříbra je tam více, ale je to tam vše. Pošoupne oba měšce směrem k vám. Děkujeme, že jste naší vesnici pomohli. Jsme vašimi dlužníky. ![]() ![]() |
| |
![]() | V hostinci Nejdřív můj pohled upoutá menší měšec od trpaslíka. Poslouchám jeho vysvětlení a kývu hlavou. Vida, je to tak, jak jsem si myslel... a s tou magickou schopností -- to nechám být, nakonec to mohla ta ženská jen tak plácnout. "Aha, tak jo, tak jsme si to mysleli -- děkuju." Pak hned promluví hostinský. Teda, to je slušná výplata... "My děkujeme... rádi jsme vám pomohli," vypravím ze sebe. Chce se mi taky říct, že to byla vlastně docela zábava, ale když si vzpomenu, jak mě skoro zabili, tak radši mlčím. No ale dobrá zkušenost to byla. |
| |
![]() | Takže je konec. Sleduji, jak se na stole objeví dvojice měšců s odměnou. Zajímavý pocit, práci jsme odvedli dobře a peníze náleží nám právem. Hmm... Na něco jsem zapoměl, ale na co? V duchu pokrčím rameny. Ale sešla se tu zajímavá částka, pro nějakého chudáka peníze na rok, možná i déle. A my je dostaneme za ani ne den. Pak si vzpomenu na rozkládající se mrtvoly co se po nás sápaly a pocit nepatřičnosti mě rychle přejde. Brrr... Ehmm.. Děkujeme mnohokrát a ať Vás Apolón ochraňuje. Podívám se na Elana, a uvědomím si, že jej považuji za velitele téhle skupiny. Zvláštní. |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry A už se k nám sypou žluťásci, a že jich je. Kovář na nás teda nešetřil, asi to kladívko musí mít opravdu velkou cenu. Nějaká ta magie v tom asi taky bude. „Děkujeme, děkujeme,“ přidám se k Silivrenovi i Brodovi. Ucítím na sobě Brodův pohled a tak pronesu: „Tak skupino, sice v takhle úzkém kruhu, ale dotáhli jsme to společně do konce. Nebylo to vůbec jednoduché, ale teď už přichází ta příjemnější část, rozdělíme si odměnu,“ usměji se a vysypu obsah obou sáčků na stůl a dávám při tom dobrý pozor, aby se nějaký penízek neskutálel na zem. Začnu rozdělovat peníze na tři stejné hromádky. „Brodo, tam ve sklepení jsme našli ještě nějaké peníze, bral sis je myslím k sobě, mohli bychom je teď přidat k odměně a taky rozdělit.“ |
| |
![]() | Hostinec „ U rezavé sekery“ Když Silas viděl, že se Elan vrhl do rozdělování peněz, rychle se zvedl. Necháme vás, aby jste si to mezi sebou vyřídili a ještě jednou děkuji za celou vesnici. Kývne na trpaslíka a se zbytkem lidí co byli nejblíže se přesunou k pultu, kde si objednají pití. Okolo vás tak vznikne v podstatě prázdné místo, a tedy vás nebude nikdo vyrušovat. Elan vysypal mince z obou měšců na hromádku a pak se podívá zvědavě na Broda. |
| |
![]() | Jo, máš pravdu Elane. Jsem zapoměl na to, co jsme nalezli v té truhle málem. Začnu se přehrabovat v torně a něco si bručet pod vousy. Tady je ten měšec s penězi, jsou tam i dva nějaké kamínky a moment, kam jsem ho strčil.. Hrabu se dál v torně, než nahmatám druhý nalezený flakónek s nazelenalou, brčálovou tekutinou ![]() Tady je. Postavím jej také na stůl vedle měšce a přidám i tu nafialovělou kouli ![]() To je vše co jsem v podzemí získal. Ten červený lektvar jsem nechal vypít Silivrena, aby jej dostal na nohy. Hmm... Jinak to je asi vše. Nic jiného jsem nebral. ****** V měšci je 10 zlatých a 21 stříbrných. Drobný nazelenalý kamínek |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry Tak v tom měšci z podzemí je toho více, než jsem myslel. To je velice příjemná zpráva. Dám se do rozpočítávání a vytvořím tři hromádky, v každé je přesně 13 zlatých v zlaťácích i stříbrňácích. Svoji hromádku hned shrnu do svého měšce. „Tak to by bylo, 13 zlatých každý, to je myslím velice slušná odměna.“ Uprostřed stolu nechám ležet kamínky, kouli, flakónek a jeden stříbrný. „Co s tímhle ale nevím, protože netuším, jakou to má hodnotu, tak bych nerad někoho ošidil, ale asi vím, kdo by to mohl ocenit.“ Dojdu k pultu za kovářem: „Mohl byste pro nás ještě udělat jednu laskavost? Našli jsme nějaké kamínky, tak jestli byste je nechtěl nebo byste nám alespoň prosím neřekl, co to je a jakou to má cenu?“ |
| |
![]() | V hostinci "A nechceš s tím rozdělováním počkat, ať tady nechrastíme penězi na takovém rušném místě...?" ptám se Elana. Ale než ta slova dořeknu, zlaťáky a stříbrňáky se už sypou na stůl. No jo, že jsem se vůbec namáhal otevírat ústa... Ale je fakt, že ty peníze se třpytí pěkně. Aspoň nebudu mít na svém dalším putování starosti, že bych strádal. Leda budu mít starost, že mě někdo oloupí, heh. Když rozdělování peněz skončí, vezmu rovněž svoji hromádku a nasypu si ji do měšce. Brodo vyndá věci, které jsme našli tam dole. Vzpomenu si: "Já si taky z podzemí něco nesu, houbu v pytlíku. Chcete ji taky zahrnout do dalšího rozdělování?" zasměju se. Zatímco Elan odchází tahat moudrosti z trpaslíka, pomyslím si, zda je na světě něco, co tenhle hobit nepřepočítává na peníze, a vezmu do ruky zelený flakónek. Zatřesu s ním, prohlížím si kapalinu proti světlu a zamýšlím se, jestli jsem to už někde viděl a k čemu by to mohlo být. |
| |
![]() | Hostinec „ U rezavé sekery“ Elan vezme trojici měšců a jejich obsah vysype ne jednu hromadu na stole. Je toho pěkná hromada. Hlavně stříbro, ale je tam i dost zlatých mincí. Nakonec to spočítá na 27 zlaťáků a hromádka 121 stříbrných. Dělení na tři díly je pak otázka okamžiku, kdy každý díl má 9 zlatých a 40 stříbrných mincí. Nakonec zbude jediný stříbrňák uprostřed stolu a pak dvojice kamínků s flakónkem od Broda. Elan a Silivren si mince uklidí do měšce, jen Brodo chvíli na jeho hromádku nevěřícně zírá. Silivren si pak vezme flakónek a začne si jej prohlížet. Elan se mezitím zvedne od stolu a zajde je skupince u pultu a poptá se kováře na kamínky. Trpaslík se podrbe na hlavě. Ale jo, podívat se mohu, ale vyznám se v tom jen zběžně. Pokud máte nějaké vzácné, tak je nejspíše nepoznám. Ono těch různejch drahokamů, polodrahokamů a dalších je docela dost a je věda se v tom všem vyznat. Kdepak to máte? |
| |
![]() | Chvíli zaraženě koukám na obrovskou hromadu mincí a pak ještě další chvíli na sice menší hromádku, ale tu, která je prý moje. Můj Apolóne, to je ale peněz. Váhavě se dotknu několika mincí, ale pak se vzchopím a postupně je naházím do měšce. Potěžkám jej v ruce. Tak to je opravdu výdělek. Musím Apolónu vzdát díky a až se dostanu ke svatyni, tak odpovídají oběť učinit. Přemýšlím, co si s tolika penězi počnu a pak si všimnu, že si Silivren prohlíží nalezený flakónek. Také se v tom trochu vyznám. Již v podzemí se mi zdálo, že by to měl být lektvar Zmenšování. Jistě víš, co by to mělo dělat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pokud se vypije celý, zmenší člověka na nějakých 10 coulů. Pokud se vypije jen polovina, tak zmenší člověka jen na polovinu. ****** Viz popis v Pravidlech pro začátečníky. |
| |
![]() | V hostinci "Ano, taky bych řekl, lektvar zmenšování," odpovím Brodovi. "To vím... zmenší to člověka třeba na deset coulů, vydrží to tak hodinu, co já vím. Třeba by se to dalo využít zrovna v podzemí na průzkum nějakých děr, kudy bychom neprošli..." Napiju se piva a dodám: "Ale tam už se vracet nebudeme." |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry „Pojďte se mnou,“ odpovím kováři a vedu ho ke stolu, „tady na stole, ten zelený a fialový,“ ukážu na ně, případně mu je podám. „Co ten flakonek? Jestli víš, jak ho využít Silivrene, tak si ho asi nech, bude to tak nejbezpečnější, to samé asi ta zvláštní koule.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Je to poměrně jednoduchý recept, nenáročný na suroviny a megenergii. Je na něj potřeba jen 12 surovin a 4 jednotky magenergie. Vzpomeneš si i na hrubou cenu, kolik by asi stál materiál. 1 surovina, což jsou všelijaké přísady, se dá získat, či koupit za zhruba 1 až 1 a půl stříbrňáku a jeden mág za asi 3 stříbrné. Takhle by jsi to mohl asi nakoupit u nějakého známého nebo při výcviku ve škole, v obchodě u nějaké kořenářky či ve městě by to bylo jistě dražší. Takže výrobní cena by byla 24 až 30 stříbrných, plus flakónek a práce. V obchodě by stál tak o třetinu či polovinu více. |
| |
![]() | Hostinec „ U rezavé sekery“ Elan přivede trpasličího kováře ke stolu a ukáže na dvojici kamínků. Hmm... Trpaslík vezme oba do ruky a prohlédne si je. Jo, ty znám. Ten nazelenalý je obyčejný vltavín a ten druhý je ametyst. Ale asi vás zklamu, nejsou moc cenné. Ten vltavín je sice o trochu větší, než je běžné, ale i tak bych jeho cenu odhadl na 6 stříbrných, ve městě by jste mohli možná dostat i osm. Ten fialový ametyst je koukám, hrubě opracovaný. Někdo se jej pokusil vybrousit, nebo spíše jen zaoblit. Možná se to stalo i samo od sebe, třeba v řece pískem, vidím na něm drobné rýhy. Hrubý, neopracovaný by stál asi 7 stříbrných, no a takhle, již trochu zpracovaný bych jeho cenu odhadl tak na dvou či trojnásobek. Kdyby jej někdo pořádně zpracoval, mohla by se jeho cena vyšplhat i k pěti – šesti zlaťákům. Položí kameny zpět na stůl a podívá se na Elana, jestli mu to takhle stačí. |
| |
![]() | Kývnu na trpaslíka a pak se podívám na kamínky na stole. Tedy, že je to tak malý, tak je to docela cenné. I když, pane kováři, říkáte, že nejsou cenné, mě připadají cenné dost. Podívám se na Elana a Silivrena. Jestli dovolíte, vzal bych tu kouli sebou do chrámu a podíval se do knih, jestli tam o tom něco nebude. Také starším bych ukázal ji. Jestli to je malé něco jako v tom sklepení, raději bych viděl to v dobrých rukou. Síle Apolóna v jeho chrámu se nemůže žádná temná moc rovnat. |
| |
![]() | V hostinci Vyslechnu si trpaslíkův odborný posudek k těm kamenům. Potom povídám Elanovi: "Určitě, vím, jak ten lektvar využít. Kdybys to chtěl přepočítávat na stříbrňáky, tak... podle toho, co říkal tady kovář... jeho cena je asi o trochu větší než tady těchhle dvou kamenů dohromady." "Kouli určitě vemte, pane Brodo, to bude jedině dobře. A kdybychom se náhodou zase někdy na cestách sešli, tak by mě docela zajímalo, co jste v chrámu zjistil... rád se poučím." |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry Ne moc cenné, tak to jsem si představoval míň, tohle jsou docela slušné ceny, ale jak to rozdělit? „A nechtěl byste si je rovnou koupit? Třeba by se vám na nějakou práci hodily. Nebo nevíte tedy alespoň o někom, kdo by o ně měl zájem?“ „Ale i když…, jestli dobře počítám, tak to není špatné rozdělení, koule bude určitě nejvíce v bezpečí v chrámu a lektvar zase u tebe Silivrene, to znamená, že kamínky mohou putovat ke mně, souhlasíme?“ Jo, takhle se mi to líbí a zdá se mi to i docela spravedlivé. |
| |
![]() | Souhlasím, Elane, takhle mi to připadá spravedlivé. Kývnu hlavou. Nech si ty kameny a zbylý stříbrňák. Já se budu snažit o té kouli zjistit co nejvíce a jestli se opět setkáme, řeknu co našel jsem. Vezmu kouli do ruky a pak ji opatrně uložím do torny. Kdo ví, co to je, ale určitě to zjistím. Pak se podívám na Silivrena. Snad se zase setkáme, ale teď bych se rád vydal do Apolónova chrámu. Chtěl bych se staršími probrat, co jsem tu zjistil a podívat se do záznamů, jestli tam není něco o té zřícenině, ve které jsme byli. Navíc si myslím, že bych se naučit měl nějaká nová kouzla. To že umím ulevit zraněným je dobré, ale chtěl bych se naučit i něco, co by zranění zabránilo předem. Pokrčím rameny. V knihách je spousta znalostí, budu potřebovat ještě mnoho času, než se naučím alespoň zlomek. Takže, rád bych vyrazil co nejdříve a pak. Kdo ví, třeba nás Apolón opět dohromady svede. Mám v plánu navštívit příští měsíc sever země a podívat se do trpasličího města v Severních horách. Usměji se a začnu přemýšlet o cestě na jih, do Darasinu, kde je svatyně Athény. Tam by mi také mohli pomoci. ******** Za Broda končím, udělám hodnocení, přestup a kouknu co zežene za vybavení. Setkáme se v Příběhu Druhém ... Díky za hru a naviděnou za chvíli :-)) |
| |
![]() | V hostinci "Tak jo. A já budu pokračovat ve své cestě k mistrovi, u kterého se mám učit." Pohlédnu na své druhy a zakončím svou účast větou: "Bylo mi ctí s váma prolejzat tu zaprášenou díru." :-) |
| |
![]() | Hostinec U Rezavé sekyry Tak a je tu čas loučení. „Jsem rád, že jsem vás poznal, sám se teď také vydám do nějakého většího města, abych se vycvičil ve svých dovednostech. Třeba se opravdu zase někdy sejdeme.“ |
| |
![]() | ************************************************************ ..................H O D N O C E N Í a U K O N Č E N Í . P Ř Í B Ě H U.................. ************************************************************ |
| |
![]() | Konec příběhu Slovo dalo slovo a poté, co jste si rozdělili kořist, jste se rozešli navštívit své učitele, trenéry a třeba i příbuzné. A samozřejmě si užít vydělaných peněz. Je to docela kupa, alespoň pro obyčejného sedláka určitě. Navíc je třeba si pořádně odpočinout, opravit či dokoupit vybavení a alespoň trochu se zlepšit v tom co děláte. Ale domluvili jste se, že se jistě ještě někdy setkáte. Pokud to půjde, za měsíc by jste měli navštívit trpasličí město, o kterém mluvil Brodo. Sraz je tedy v nějaké vesničce na úpatí Severních Hor a odtamtud se pak společně vydáte do trpasličího města pod horama. *************** Následuje tedy váš postup o úroveň, nákup – prodej vybavení a další všeobecné zlepšování. S každým to budu řešit soukromými příspěvky. Děkuji Vám za pěknou hru a těším se na další společné příběhy. Grull |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Po odchodu z hostince jsi zamířil do Lilandina vetešnictví a s majitelkou jsi vyměnil nalezenou kamennou destičku s vytesanými znaky za soupravu zlodějského náčiní. Je to obyčejná souprava, ale obsahuje vše potřebné co jako zloděj použiješ k výkonu svého povolání. Sada šperháků, pilník, kleštičky, malé zrcátko a pár dalších drobností sloužící k vyháčkování zámků a jiných mechanismů. ******* Vlastníš zlodějské náčiní, takže pro tebe platí tabulkové hodnoty u tvých schopností. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáváš se pak z Horního Randolu najít nějakého učitele, který by ti pomohl zlepšit tvé schopnosti a trochu tě potrénoval v používání zbraní, vybavení a vůbec, dal ti do těla, aby jsi na cestách vydržel více než doposud. Můžeš jít do: Darasin – malé městečko asi 20 mil na jih od Horního Randolu. Lilanda ti tam doporučila navštívit místního šéfa podsvětí jménem Arik (kudůk). Výhody: Levné ubytování a postup o úroveň. Vůbec ceny jsou tu o čtvrtinu nižší než ve městě. Je tu obchod s magickým zbožím, bohužel slabě zásobený. Nevýhody: Omezený výběr dovedností, v obchodech pouze běžné vybavení a lepší zbroje jsou nedostatkovým zbožím. Výkupní ceny cenností jsou nižší než ve městě. Nový Kolarik – velké město dál po proudu řeky. Je to oblastní centrum obchodu a je poměrně nové. Starý Kolarik před desetiletím spláchla povodeň. Cesta tam zabere hodně času a je třeba použít dostavník (5 stříbrných) Výhody: v obchodech se dá sehnat vše co budeš asi potřebovat, dostupné všechny dovednosti, v sídle cechu zlodějů jsou i odborníci přes magické předměty, takže by ti jistě poradili s těmi prsteny a mečem. Nevýhody: vyšší ceny než v pohraničí (asi o třetinu), dražší ubytování (sice v sídle cechu, ale i tak to není levné), omezená možnost prodat opotřebené vybavení. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáváš se pak z Horního Randolu najít nějakého učitele, který by ti pomohl zlepšit tvé schopnosti a trochu tě potrénoval v používání zbraní, vybavení a vůbec, dal ti do těla, aby jsi na cestách vydržel více než doposud. Můžeš jít do: Dolní Randol – vesnice asi 6 mil na jih, v podstatě hned za kopcem. Je tam malý obchod s magickým vybavením a jeho majitelem je alchymista Arakan (člověk). Je prý trochu nevrlý, ale vycvičit tě na druhou úroveň je v jeho možnostech. Má středně vybavenou alchymistickou dílnu. Výhody: Levné ubytování a postup o úroveň. Vůbec ceny jsou tu o čtvrtinu nižší než ve městě. Máš možnost si u svého učitele doplnit zásoby surovin a možná i získat nějaké zdroje magenergie z okolních lesů v rámci tréninku. Nevýhody: Omezený výběr dovedností, v obchodech pouze běžné vybavení a lepší zbroje jsou nedostatkovým zbožím. Výkupní ceny cenností jsou nižší než ve městě. Nový Kolarik – velké město dál po proudu řeky. Je to oblastní centrum obchodu a je poměrně nové. Starý Kolarik před desetiletím spláchla povodeň. Cesta tam zabere hodně času a je třeba použít dostavník (5 stříbrných) Výhody: v obchodech se dá sehnat vše co budeš asi potřebovat, dostupné všechny dovednosti, v alchymistické uličce je možnost levnějšího ubytování i když učitel levný určitě nebude. Nevýhody: vyšší ceny než v pohraničí (asi o třetinu), omezená možnost prodat opotřebené vybavení, nemožnost sehnat zdroje magenergie jinak než nákupem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +20 zt. Za splnění úkolu - Vyčistění sklepení: +80 zt. Za splnění úkolu - Vrácení kladívka: +40 zt. Za působivé vyprávění: +20 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +160 zt. ------------------------------ Máš 366 + 160 = 526 zt. (na další úroveň je třeba 325 zt.) Máš dostatek zkušeností pro přestup na druhou úroveň. Gratuluji. Výborná hra za zloděje, při více lidech by mohlo být zajímavé, kdyby si někdo toho přivlastňování cenností všiml :-) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +30 zt. Za splnění úkolu - Vyčistění sklepení: +80 zt. Za splnění úkolu - Vrácení kladívka: +40 zt. Za určení lektvaru: +5 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +155 zt. ------------------------------ Máš 420 + 155 = 575 zt. (na další úroveň je třeba 575 zt.) Máš dostatek zkušeností pro přestup na druhou úroveň. Gratuluji, vyšlo to přesně. Výborná hra, jen je škoda, že jsi tam nechal ty pobité řasnatky, mohl jsi z nich získat nějakou extra magenergii. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +20 zt. Za splnění úkolu - Vyčistění sklepení: +80 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +100 zt. ------------------------------ Máš 366 + 100 = 466 zt. (na další úroveň je třeba 450 zt.) Máš dostatek zkušeností pro přestup na druhou úroveň. Gratuluji. Výborná hra, ale nebudu přeci chválit sám sebe, ne? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Jsem vcelku zvyklý na klid vesnice, takže když se dozvím, kam bych mohl pokračovat dál, dávám přednost Dolnímu Randolu. Pak si ale řeknu, že ve městě by to taky nemuselo být špatné, že bych taky se někdy mohl podívat do pořádného města... koneckonců peněz mám dost -- nebo mám aspoň ten pocit. A tak když zjistím, že vůz do města za chvíli odjíždí, tak do něj nastoupím. |
| |
![]() | Cesta Poté, co jste se v Horním Randolu rozloučili, jste se rozešli. Brodo se Silivrenem vyrazili přes kopec do nedalekého Dolního Randolu. Tam se Brodo rozloučil. Zajde do Darasinu, což je malé město trochu více na jih. Je to asi 15 mil, tak tam do večera bude. Je tam svatyně Athény a tam se poptá, jestli by jej někdo něco nepřiučil. Když Silivren osaměl, rozhodl se počkat na dostavník do Nového Kolariku. Odjíždět měl asi za hodinu nebo dvě. Dal si v hospodě dvě piva a pak, když se již pár cestujících chystalo nastoupit, našel mezi nimi i Elana. Ten se také rozhodl zkusit štěstí ve velkém městě. Po zaplacení jízdného vyrazil dostavník tažený koňmi na cestu. Jednotvárné kodrcání vás vždy na chvíli uspalo, ale jinak cesta ubíhala docela rychle. Po cestě byli jen tři zastávky. Jedna v malém městě jménem Darasin a pak už jen dvě malé vesnice podél toku řeky Lodus. Vždy někdo nastoupil a vystoupil. V jedné se měnili i koně, ale jinak jel dostavník nepřetržitě co bylo světlo. Přenocovali jste ve vesnici jménem Vruty a brzo ráno jste byli opět na cestě. Okolo 10 hodiny dopolední jste již projížděli bránou do Nového Kolariku. Kousek za ní dostavník zastavil a vy jste vystoupili. Pak jste vyrazili každý za svým. ****** Odečteno 5 stříbrných za cestu |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro „Děkuji, byla radost s Vámi obchodovat,“ odpovím Lilandě, když od ní přebírám zlodějské náčiní, „taky děkuji za ty typy, kam se vydat, ještě si to promyslím. Na shledanou,“ rozloučím se a vylezu z obchodu. Nakouknu ještě do hostince, ale oba moji společníci se již vydali na cestu a jsou pryč. Tak kam teď? Darasin nebo Nový Kolarik? Přeci si jenom myslím, že toho mám na prodej dost, že by bylo dobře, aby to bylo správně ohodnoceno. Snad to navíc, co dostanu za ty cennosti, zaplatí vyšší náklady za život ve větším městě. A ve větším městě se dá taky přeci snadněji přivydělat i tou nepoctivější prací. A taky mě tam určitě naučí vše, co budu chtít. Vydám se směrem do Dolního Randolu, odkud odjíždí dostavník. |
| |
![]() | Dostavník Do Dolního Randolu se dostanu v době, kdy už se zde shromažďují lidé čekající na dostavník. Jaké překvapení, když najednou přijde i Silivren. „Tak to jsem nečekal, že se shledáme tak brzo,“ zasměji sem, „jedeš až do Nového Kolariku?“ „To jsem nevěděl, že máme společnou cestu, no alespoň nám to bude lépe utíkat.“ Cesta je bezproblémová a po necelých dvou dnech ještě před polednem dorážíme do Nového Kolariku. „Tak šťastné pořízení, snad se tu asi za měsíc shledáme a vyrazíme společně na sever.“ |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Najít cech zlodějů se nakonec ukázalo jako nesnadný úkol. Naštěstí ti Lilanda popsala, kde má cech hlavní budovu a tak jsi to nakonec našel. Společnost pěstitelů vína. To stojí na vývěsním štítě a když vstoupíš dovnitř, tak je tam i obchod s policemi plný lahví. S prodavačem si ujasníte o co jde a on tě pošle do patra, kde se setkáš s někým výše postaveným. Ten tě vyslechne a pak ti učiní nabídku. Výcvik tě bude stát 25 stříbrných a bude trvat 22 dní. Ubytování ti nabídl přímo v budově cechu, která je na okraji města, kde probíhá výcvik. Je menší statek s rozlehlou vinicí a co jsi pochopil, budeš se věnovat hlavně rozvoji tělesné zdatnosti a pak i práci se zlodějským náčiním. Tvůj výcvik zatím nepožaduje nic speciálního, to přijde až budeš více zkušený. Ale zpět k ubytování. Mají tam několik oddělených pokojů a správce si účtuje za den 5 měděných a pak 8 měděných za jídlo. Na těch 22 dní by tě to stálo 28 stříbrných. Je to poměrně málo na skoro měsíc, ale část zaplatíš svou prací na vinohradu. Tak činí jejich nabídka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozloučíš se s Elanem a zamíříš do uličky, kde jsou obchody s kouzelnými předměty, bylinkáři a vůbec všelijaké pochybné obchody. Dokonce se ta ulice jmenuje Alchymistická, tabulka vypadá docela staře a trochu opáleně. Sídlo místních alchymistů najdeš snadno, na vývěsním štítě jsou namalované části alchymistického vybavení v pestrých barvách. Uvnitř do docela smrdí spáleninou a pak různými chemikáliemi. Jsi na správném místě. Promluvíš se s pár lidmi a ti tě pošlou do jedné z místností, kde je masivní stůl s hromadou papíru a za ním sedí drobný, postarší trpaslík a něco si píše do ohmatané knihy. Když mu vysvětlíš co potřebuješ, vytáhne jinou knihu a začne si v ní listovat. Pak ti zdělí, že by tě jeden a alchymistů mohl vzít do učení a rovnou by jsi mohl bydlet i tady v budově. Výcvik by trval 22 dní a přišel by tě na 2 zlaté a 6 stříbrných. Ubytování na takovou dobu i s jídlem zase na 33 stříbrných. Tak činí jeho nabýdka. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nabídka dostupných Dovedností: uvedena cena za stupeň zlepšení Síla: šplhání – zdarma plavání – zdarma práce se dřevem – 4md. práce s kůží a látkou – 6md. práce s kamenem – 5md. práce s kovem – 1 st. Vzpěračství - zdarma boj beze zbraně - zdarma výroba zbraní – 5st. výroba zbrojí – 8st. Obratnost: rybolov – 4md. Vaření – 3md. Jezdectví – 1 st. posunková řeč – 3md. akrobacie - zdarma zpracování zvěře – 5md. tanec a etiketa – 1 st. výroba luků – 5st. léčitelství – 6st. broušení drahých kamenů – 1zl. létání na zvířatech - nedostupné Inteligence: řeč obecná - zdarma řeč krollů – 6md. řeč barbarů – 5md. řeč elfů – 5md. řeč trpaslíků – 6md. řeč skřetů – 5md. elfí runy – 3md. trpasličí runy – 3md. čtení a psaní – 1 st. počítání - zdarma bylinkářství – 1 st. znalost drahých kamenů – 2st. znalost lektvarů – 1 st. znalost nestvůr – 6md. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Nakonec najdu cech zlodějů, u kterého si domluvím učení i ubytování. No není to nejlevnější, ale když si budu moci i něco odpracovat a pořád doufám v dobrý prodej, tak to snad půjde. Během svého výcviku se zlodějů zeptám, jak je to ve městě s jejich prací. Většinou si takovéto cechy své město hlídají a jiného zloděje ve městě krást nenechají. Také se zeptám na hlídanost a nebezpečnost krádeží, například na náměstí při nějakých větších trzích nebo podobných rušných akcích. Pokud by to bylo alespoň trochu možné, pokusím se o nějaké drobnější krádeže s využitím nových naučených triků. Vždy však dbám hlavně na svou bezpečnost. Ve svém volném čase se také rozhodnu naučit i něco, co je mimo náplň učení u Cechu zlodějů. To, co jsem se dověděl od kováře, jak broušení zvyšuje cenu takových kamínků, mě opravdu zaujalo. Vydáme se teď do toho trpasličího města, tam by o nějaké neopracované nemusela být nouze. Najdu proto místní klenotnictví nebo podobný obchod a zažádám zde o učení. Ceny mají teda příšerný, ale snad se to jednou vrátí. Chci se naučit znalost drahých kamenů (dobře) a broušení drahých kamenů (dobře). Ve zbytku času potrénuji také své šplhání (velmi dobře) a řeč trpaslíků (dobře). Ta se bude na severu hodit. Jeden je hned přívětivější, když na něj promluvíte v jeho rodném jazyce a u hrdých trpaslíků to platí dvojnásob. Jen abych neudělal nějakou chybu, to bych je mohl spíše naštvat. V neposlední řadě se také věnuji svému vybavení, v první řadě určení, zda z nějakých mnou nalezených předmětů nemá nějakou schopnost, která je mi zatím skrytá. K magickým věcem moc velkou důvěru nemám, ale vím, že někdy dokáží dobře pomoci. Podle toho se rozhodnu, co by se mi mohlo hodit, a potom už se poptávám po nejlepších výkupních cenách a všechno, co nechci, prodám. Ve městě si chci také koupit nějakou hezkou kvalitnější malou lehkou kuši a k ní toulec se šipkami. |
| |
![]() | Dostavník "Taky jsem to nečekal," odpovím Elanovi. "Původně jsem myslel, že půjdu jenom do Randolu, tedy toho Dolního, ale pak jsem se rozhodl... prostě se podívat do města." Cesta tak nějak uteče, na závěr se s hobitem rozloučím a jdu se porozhlédnout po městě, kde bych našel někoho, kdo by mě mohl vzít do učení. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tvůj výcvik začal. Pravidelně navstěvuješ místní alchymistickou dílnu a studuješ různé recepty, máš přístup k již vyrobeným lektvarům a sleduješ, jak tvůj učitel a občas i nějaký žák, destilují magenergii či suroviny z různých předmětů. Během studia se ti podařilo získat dalších 19 magenergie a 57 surovin. (Byli přidány k tomu, co jsi již měl ve své alchymistické truhle) Nabídka dostupných Dovedností: uvedena cena za stupeň zlepšení Síla: šplhání – 2md. plavání – 2md. práce se dřevem – 4md. práce s kůží a látkou – 6md. práce s kamenem – 5md. práce s kovem – 1 st. Vzpěračství – 2md. boj beze zbraně – 3md. výroba zbraní – 5st. výroba zbrojí – 8st. Obratnost: rybolov – 4md. Vaření – 2md. Jezdectví – 1 st. posunková řeč – 3md. akrobacie – 5md. zpracování zvěře – 5md. tanec a etiketa – 8md. výroba luků – 5st. léčitelství – 4st. broušení drahých kamenů – 1zl. létání na zvířatech - nedostupné Inteligence: řeč obecná - zdarma řeč krollů – 6md. řeč barbarů – 5md. řeč elfů – 5md. řeč trpaslíků – 4md. řeč skřetů – 5md. elfí runy – 3md. trpasličí runy – 3md. čtení a psaní – 1 st. počítání - zdarma bylinkářství – 1 st. znalost drahých kamenů – 2st. znalost lektvarů – zdarma znalost nestvůr – 6md. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro V cechu tě nechali, ať si ve městě a na tržištích vyzkoušíš co chceš, ale také tě varovali, že tresty tu jsou tvrdé a zdejší hlídka nemá smysl pro humor. Ale i tak se ti podařilo sem tam něco ukrást. Jablko, pár drobných, ozdobný džbán. Nic velkého a jednou jsi musel utéct před kupcem, který si tě všiml. V cechu jsi i navštívil místní sklad zbraní a správce ti nabídl lehkou kuši za 9 zlatých. Sice použitá, ale v pořádku a je k ní toulec s 14 šipkami. Byl jsi se i zeptat v obchodě s magickými věcmi na dvojici prstenů, přívěšek a i ten krátký meč. Stálo tě to 8 stříbrňáků, ale chlapík co obchod vedl ti zdělil, že vše prozkoumal, ale jsou to jen obyčejné šperky. Ten meč se mu líbil, povídal, že je to hodně dobrá práce, kvalitní materiál a někdo si se zdobením opravdu vyhrál. Z jeho řeči jsi vyrozuměl, že to je stará práce a je možné, že kdysi byl ten meč kouzelný. Ale i to po letech či desetiletí vyprchá. Říkal něco o pomocných démonech, kteří se do předmětu zaklejí a tím získají ony kouzelné schopnosti. Ale oni tam nevydrží věčně a čase se někam vrací. Cenu ale neodhadl, ale kdyby jsi jej chtěl někdy v budoucnu trochu vylepšit, tak by to dokázal. Jen je to otázka surovin a peněz. Hodně peněz. Pak jsi byl navštívit zlatníka, aby se podíval na tvé cennosti, za kolik by je koupil. Za zelený vltavín ti nabídl 7 stříbrných a napůl obroušený ametyst 18 stříbrňáků. První z prstenů, stříbrný s malou bílou perlou odhadl na 2 zlaté a 8 stříbrných a druhý, také stříbrný, ale kroužek je pozlacený a navíc, ten drobný světlý až průhledný kamínek je topaz. Sice malý, ale i tak zvedl hodnotu prstenu na 8 zlatých. Poté jsi se byl ještě podívat za zbrojířem a ukázal mu krátký meč. Dlouho jej prohlížel a vypadá to, že se mu docela líbí. Pěkná, kvalitní práce. Značku jsem nenašel, ale musel to být někdo schopný. Zbraň hodná šlechtice. Jestli jej chceš prodat, dá ti za něj 12 zlatých. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Svůj trénink bych rozdělil takhle: Síla (celkem za 34 bodů z 43) šplhání 2 stupně -- 6 bodů, 4 md. plavání 1 stupeň -- 3 body, 2 md. práce se dřevem 1 stupeň -- 5 bodů, 4 md. práce s kovem 1 stupeň -- 5 bodů, 1 st. boj beze zbraně 3 stupně -- 15 bodů, 9 md. Obratnost (celkem za 29 bodů z 64) rybolov 1 stupeň -- 3 body, 4 md. vaření 2 stupně -- 6 bodů, 4 md. posunková řeč 2 stupně -- 6 bodů, 6 md. léčitelství 2 stupně -- 14 bodů, 8 st. Inteligence (celkem za 30 bodů z 37) znalost lektvarů 3 stupně -- 15 bodů, zdarma znalost nestvůr 3 stupně -- 15 bodů, 18 md. Celkem mi to vychází za 141 měďáků. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Za těch zhruba dvacet dní jsi si dal docela do těla. Nejenom, že jsi se pečlivě učil a zdokonaloval ve svém povolání, ale veškerý čas, který ti zbyl jsi věnoval učení se novým dovednostem. Nejvíce času ti zabralo studium různých lektvarů, jejich poznávání a znalost jejich vlastností. Zjistil jsi také, že v případě, že je lektvar starý, dají se z něj získat nějaké suroviny zpět. I když je už vyschlý a zůstal z něj jen šlem na dně flakónku, i tak se vyplatí věnovat trochu času a pokusit se z něj něco vytěžit. Magenergii již takové zbytky neobsahují, ale nějaké suroviny ano. Při výcviku dovedností se ti podařilo získat i pár věcí, které jsi vyrobil v rámci tréninku. Jsi bohatší o 5 obvazů a při práci v kovárně, kde jsi se zlepšoval v práci s kovy, ti kovář vyrobil dýku a vrhací nůž. V alchymistické dílně ti také nabídli, že od tebe odkoupí ten Lektvar Zmenšování za 40 stříbrných a když jsi jim ukázal tu nalezenou houbu, tak ti řekli, že je to Závojnatka Azurová. Docela vzácná houba, která se používá na výrobu Azurového lektvaru, který obnovuje magickou sílu kouzelníků. Ta houba je sama o sobě jedovatá, ale když ji někdo sní a odolá jejímu jedu, také se jeho magická síla obnoví, ale pokud ne, je to zlé. Ten lektvar neutralizuje její jed a tak je jeho požití bezpečné. Ale recept není v běžných alchymistických knihách a musel by sis připlatit 2 zlaté, aby tě nechali si recept opsat. A nebo by ji od tebe koupili za 18 stříbrných. Také jsi dostal možnost si doplnit zásoby surovin za cenu 1 stříbrného za 1 surovinu. Máš i možnost si koupit nějakou magenergii v surové formě. Ale musel by jsi si ji sám vydestilovat. Nabídli ti křídlo obřího netopýra za 8 stříbrných, vejce nějakého obřího brouka za 5 stříbrných a list zlatého kapradí za cenu 2 zlaťáky. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak lepší vědět, že prodávám obyčejné věci, než abych se nechtěně zbavil něčeho, co je mnohem cennější, než na první pohled vypadá. Oba prsteny prodám a pokusím se nabídnout i přívěsek, který také prodám. S oběma kamínky ještě před prodejem zajdu tam, kde jsem se učil broušení kamenů, nebo to provedu ještě na konci svého učení, a vypůjčím si na chvíli jejich dílnu, kde se je pokusím vybrousit do nějakého hezkého tvaru a potom je teprve vezmu na prodej. Meče se s radostí u kováře zbavím a za část utržených peněz si pořídím od zlodějů kuši. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Silivren pro Lektvar zmenšování si ponechám, ale houbu za 18 stříbrných prodám. Za 12 stříbrných nakoupím suroviny. Při výcviku jsem nabyl dojmu, že už bych mohl trochu něco umět, a tak koupím křídlo obřího netopýra a poprosím svého učitele, jestli bych si ho mohl pod jeho dohledem v laboratoři vydestilovat. Anebo teda pokud mají těch křídel víc, tak koupím rovnou dvě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nejdříve jsi navštívil zlatníka a prodal jsi mu oba prsteny dohromady za 10 zlatých a 8 stříbrných, pak jsi si u něj půjčil i brusné náčiní na ty kamínky a on ti mezitím ohodnotil stříbrný přívěšek. Je to nějaká starší práce, současnému vkusu moc neodpovídá, ale je to poctivé stříbro. Dá ti za něj 22 stříbrných. Když jsi mu přinesl vybroušené kameny, nasadil si zvětšovací monokl a začal si je prohlížet. Nejdříve si vzal ametyst a po chvíli jej odložil s tím, že je to průměrná práce, ale i tak má cenu 33 stříbrných. Vltavín prohlížel jen krátce, většinou se nebrousí, aby vynikl jeho přírodní tvar, ale jsou i broušené kousky. Ale musíš se ještě zlepšit. Za 7 stříbrných a 5 měděných ho koupí. Od kováře jsi dostal 12 zlaťáků za meč a za 9 zlatých jsi zase koupil tu kuši i s příslušenstvím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prodal jsi houbu a za utržené stříbrňáky jsi zakoupil suroviny a křídlo obřího netopýra. Bohužel měli jen jedno. I tak jsi musel dva přidat ze svého měšce. Pak jsi, pod dohledem mistra, začal s destilací. Mají tam slušně vybavenou, středně velkou laboratoř, tak ti to šlo celkem od ruky. ********** Křídlo Obřího netopýra: Jde o druh netopýra dorůstající rozpětí křídel asi 1 a půl sáhu. A právě jeho křídla jsou zdrojem alchymistovy magenergie. Nejdůležitější je ale získat ta křídla nepoškozená, tedy zejména blánu z nich. Poté, co netopýra zabijete, odříznete nepoškozené křídlo a opatrně z něj vyříznete kosti a svaly(dovednost Zpracování zvěře zvyšuje šanci na úspěch). Poté je třeba křídlo složit a přepravit do laboratoře. Nejlépe se na to hodí větší kus látky nebo zabalit do voskovaného papíru. V laboratoři se celé křídlo potře olejem a pak rozřeže na tenké proužky. Následně se usuší a pak v hmoždíři, společně s trochou křídy a vápna, rozmělní na prach. Následuje extrakce magenergie. 1 křídlo obřího netopýra obsahuje 2-5 magů *********** Pustil jsi se do práce a po několika hodinách se dostavil výsledek. Získal jsi 4 magy, které jsi přesunul do své truhly. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro Tak s broušením ještě budu muset získat praxi, ale myslím, že jsem na dobré cestě. To jsem to dobře pořídil, všechno prodal, něčemu se naučil, dobře nakoupil a ještě mi nějaké mince ve váčku zůstali. Pokud mi zbyde ještě nějaký čas, rád bych potrénoval ještě své tělo a obratnost. Chtěl bych se naučit dovednost Akrobacie (dokonale). Potom už pomalu dokončuji svůj výcvik a vydám se čekat k bráně na Silivrena, zda dorazí včas. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro ***************************** ...................... ![]() * * Token of Secondary Atribute * * ***************************** Můžete si vylepšit 1 vedlejší vlastnost o 1. (třeba z 12 na 13 a tak podobně) |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prodal jsi oba kamínky i s přívěškem, obdržel jsi celkem a pak jsi se vrátil do budovy cechu. Dokončil jsi tam svůj výcvik v Akrobacii a pak jsi se prošel po městě a hledal v obchodech nějaké vhodné vybavení. Hlavně nějakou lepší zbroj, vlastně jakoukoli zbroj, kterou můžeš používat. Prošel jsi trh, vetešnictví a i obchody se zbrojí a zbraněmi. Našel jsi několik vhodných kousků. U zbrojíře jsi našel novou koženou zbroj (KZ 3.0) za 10 zlatých a 2 stříbrné, kožené rukavice (KZ 0.2) za 9 stříbrných a pak okované kožené rukavice (KZ 0.3) za 13 stříbrných. Má tam i kožené nárameníky (KZ 0.3) za 2 zlaté, a je ochoten ti je na zbroj přidělat. Také ti ukázal jednu raritní věc, koženou zbroj z buvolí kůže (KZ 3.3). Je to o hodně pevnější materiál než běžná volská, ale je poměrně vzácná. Dováží se odněkud z jihu, kde ta zvířata žijí. A také za tu zbroj chce hodně vysokou částku, 38 zlatých. V obchodě jsi pak viděl prodávat kvalitní kožené boty (KZ 0.1) za 7 stříbrných a u vetešníka jsi narazil na opotřebenou koženou zbroj (KZ 2.8) za 3 zlaté a 5 stříbrných a pak koženou čapku (KZ 0.2) za 12 stříbrných. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Elan Finguwar pro No co, peněz mám teď dost, tak na sobě přeci nebudu šetřit, ještě když se jedná o oháknutí a zároveň ochranu mého zdraví. Takže u zbrojíře udělám velký obchod. Koupím novou koženou zbroj, na kterou si nechám přidělat kožené nárameníky, koupím i okované kožené rukavice a boty. K vetešníkovi si pak už jenom skočím pro koženou čapku. Budu si na to všechno muset zvyknout, ale hned si připadám bezpečněji. Během pobytu v Kolariku se také po nedávných zkušenostech pokusím sehnat nějakou svěcenou vodu, nejlépe pár flakonků. Těsně před odchodem si ještě nakoupím nějaké trvanlivé jídlo asi na čtyři dny, doplním měch vodou a koupím si jeden měch s vínem. Chci si zvýšit odolnost. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Učinil jsi u zbrojíře opravdu velký nákup a oblékl se do pořádné zbroje. Tedy vše v kůži. Chlapík ti výběr pochválil a ocenil, že jsi u něj utratil tolik peněz. Také se tvůj váček zmenšil na polovinu. Říkal, že kdyby jsi se opět objevil ve městě, tak se tu máš stavit, jistě bude mít na skladě něco, co by se ti hodilo. Nebo se to pokusí sehnat. U vetešníka jsi si vyzvedl zbytek a pak nakoupil nějaké to vybavení. Měch (1 st.) Jak se konec tvého výcviku blížil, navštívil jsi zdejší chrám Apolóna a od mnichů koupil dva flakónky svěcené vody za 12 stříbrných. A když jsi konečně odcházel z cechu a mířil ke stání dostavníků, koupil jsi ještě trvanlivé jídlo na pár dní (4st.) a doplnil do měchu vodu a víno (12 md.) Pak jsi opět potkal Silivrena a po krátkém dohadování našli dostavník mířící tam, kde by měl být Brodo. Někam na sever do nějakého zapadlého kouta země na úpatí Severních hor. Prostě opět do Pohraničí. |
| |
![]() | **************************************** Jeskyně uzavřena po zdárném ukončení příběhu. Děkuji všem za hru. **************************************** |