Vypravěč - 12. srpna 2018 18:25
	Každé město potřebuje chránit své obyvatele. A především, pokud se jedná o město ve světě fantasy. Není ale vždy jednoduché zjistit, kdo má být odsouzen, pokud k nějákému případu dojde. Proto jsou zde detektivové, kteří řeší tyto spory. A právě o jednom z nich je toto dobrodružství.

Vypravěč - 13. srpna 2018 07:42

První den v nové práci Je sice teprve ráno, ale už cítíš, jak nemilosrdné paprsky pouštního slunce začínají olizovat povrch ošoupaného hlíněného chodníku, který lemují stěny domů, každý jiné, vybledlé, barvy, o jednom až třech patrech. Každý, jak je zde zvykem, má místo střechy verandu, čtvercový, nebo obdélníkový půdorys a zasklená okna, která se otevírají většinou jen přes noc. Mezi domy přes ulici v úctyhodné výšce visí šňůry, na kterých se suší oblečení. Kolem občas projede povoz, ty jdeš ale pěšky, neboť víš, že někde v této ulici musí být hláska milice. Hlásky jsou stanice, každá má pod palcem svou čtvrt města a svého detektiva. Když jsi proto informovala vedoucího Kordina o svém rozhodnutí stát se detektivem, přijal tě a vyhodil detektiva, který měl na starosti případ, kterého ses sebevědomě ujala a s pomocí Shelroka také vyřešila. Kontroluješ každý dům a všímáš si jednoho, o poznání tmavšího, než ostatní. Nad dvojitými dveřmi visí zlatě psaný nápis: Hláska, ochrana nevinných, zhouba všech provinilců Všímáš si jednoho strážného, poznáváš Kordina v jeho terakotové zbroji. Sedí za skleněnými, ale bitelnými, dveřmi hlásky. Nevšiml si tě, ale zcela jistě tě očekává. Mírně se mračí a píše něco na hliněnou destičku (destičky zde nahradily papír, většina obyvatel města si ho pro jeho cenu zde v poušti nemůže dovolit).

Kahlyn - 14. srpna 2018 11:49

První den v nové práci Kráčím ulicí a prohlížím si každý dům, kolem kterého procházím. Sem tam se vyhnu nějakému povozu nebo pozdravím známého, ale stále neodtrhávám pohled od budov. Někde tady by to mělo být. Pomyslím si a očima pátrám po nějakém nápisu, který by Hlásku označoval. Minu ještě dva domy a pak se zastavím před jedním tmavším než ostatní. Přečtu si nápis a radostně a zároveň trochu nervózně se usměji. Našla jsem to. Stáhnu si modrou kápi z obličeje a na ramena se mi okamžitě rozpadnou dlouhé husté hnědé vlasy. Trochu si je uhladím a zkontroluji zda řetízek s modrým kamínkem stále drží zapletený v mých kadeřích. Upravím si temně modrou kazajku sahající mi ke kolenům a zlatý široký pás. Pak si ještě opráším kalhoty. Ať hned první den v práci nevypadám neupraveně. Pak pohlédnu skleněnými dveřmi dovnitř Hlásky. Kordin tam je. Sedí a něco sepisuje. Zatím nijak nezaregistroval mou přítomnost. Zmocní se mě nervozita. Mám zaklepat? Nebo prostě vejít? Zaklepání by asi nebylo pořádně slyšet. Ale je to slušnost. Takže tedy nakonec zaklepu a vezmu za kliku.

Vypravěč - 14. srpna 2018 14:06

Hláska Klepání bylo dobře slyšet, ale Kordin si toho ani nevšiml. Poté, co zabereš za měděnou kliku, dveře se tiše otevřou a rozezní malý, ale hlasitý, zvoneček. Kordin zpozorní, zvedne hlavu, přestane psát a podívá se pozorně, kdo přišel. Když tě pozná, vrátí se ke psaní a pronese: "Zdravím, slečno Kahlyn. Hodně mě překvapilo, že se vám, i když s pomocí Shelroka, podařilo ten případ vaší sestry vyřešit." Po krátké chvíli, při které něco dopsal na destičce, znovu ti věnoval pozornost."Oh, promiňte. Zapomněl jsem. První dveře vlevo." a ukázal za sebe do mírně osvětlené místnosti. "Seznamte se. S nimi budete pracovat. Pokud ovšem o tu práci opravdu stojíte." Chodba, na kterou ukázal, byla vykládána kamennými destičkami. Na každé straně je několik dveří. Dveře, o kterých ti řekl Kordin, mají na sobě kovový nápis: Detektiv

Kahlyn - 15. srpna 2018 13:35

Hláska Kordin si mě všimne až když se rozcinká malý zvoneček nade dveřmi. Nevěnuje mi však příliš dlouhý pohled. Dál nevzrušeně pokračuje v psaní. ,,Ehm..." Páni, to bylo poněkud chladné přivítání. ,,Zdravím, pane Kordine." dostanu ze sebe nakonec, ,,Ehm... Děkuji." Čekám jestli něco dodá, on však mlčí. A tak tam jen stojím a pozoruji ho jak píše. Když mi znovu začne věnovat pozornost, pohlédnu do místnosti kam ukazuje. Trochu se zarazím při jeho poslední větě. Očekává, že na poslední chvíli couvnu? Narovnám se a s hrdě vztyčenou hlavou se vydám vstříc svým novým spolupracovníkům. ,,Zatím, pane Kordine." zavolám za ním ještě. Přijdu k prvním dveřím vlevo a zhluboka se nadechnu. No, jestli se ke mně budou všichni chovat jako Kordin, pak to opravdu zajímavé. Otevřu dveře a vejdu do místnosti.

Vypravěč - 15. srpna 2018 14:51

Povedená dvojice Kordin zřejmě má moc práce, a tak nereaguje ani na tvou poslední zdvořilou větu. Dveře, které otevíráš, slabě zavržou a dvě postavy v ní ti okamžitě věnují pozornost. Oba sedí, každý u svého stolu. Jeden z nich, který má na sobě zbroj i se znakem milice, se hned zvedne a ujme se slova. "Zdravím, mladá dámo..." zasekne se, když si uvědomí, že nezná tvé jméno. Po malé pauze pokračuje. "Tak kvůli vám Kordin vyhodil Gardena?" Vzpomeneš si na toho detektiva, jak se ti představil, když vyšetřoval smrt tvé sestry. Určitě mluvil o něm. "Byl to dobrý detektiv." na krátkou chvíli se zamyslí, ale než stihneš něco říct, pokračuje. "Jinak, já jsem Hadron. Budu zatýkat ty, které mi přikážete zatknout a taky, jestli vaše důkazy budou stačit k odsouzení toho, koho jste mi přikázala zatknout a já ho zatknul." Pochopíš z jeho slov, že není zvyklý moc mluvit, spíše jedná a poslouchá, co se mu řekne. Je celkem rád, že s ním bude pracovat žena. Pak se otočí i druhý a Hadron si toho hned všimne. "A tohle je Peron. Doktor." Když chce pokračovat v představování svého kamaráda, Peron ho přeruší, zřejmě si je vědom, jak by to mohlo dopadnout. "Jsem hlavní doktor této hlásky a také expert na úmrtí. Řeknu vám, v kolik přibližně a jak zemřel a čím." Hadron k tomu s úšklebkem dodal. "Prostě doktor." Peron se na něj zamračeně podíval, ale Hadron se usmívá dál.

Kahlyn - 16. srpna 2018 17:25

Povedená dvojice Vejdu do místnosti v níž jsou dva muži - moji noví spolupracovníci. ,,Zdravím." řeknu a trochu se usměji. ,,Kahlyn." napovím muži ve zbroji. ,,Jmenuji se Kahlyn." Při jeho dalších slovech trochu zblednu. A teď to přijde... Kupodivu se mi však pouze představil. Nevyčítal mi, že kvůli mně Kordin vyhodil jejich kamaráda. Lehce pozvednu obočí nad jeho stylem vyjadřování a úsměv se mi rozšíří. Pohlédnu na druhého muže - doktora. Ten už vysvětluje lépe. Nad Hadronovým dodatkem se krátce zasměji. Tak přeci jen se tu ke mně někdo bude chovat mile. ,,Moc ráda vás poznávám."

Vypravěč - 16. srpna 2018 18:41

Hádka Oba ti již věnují plnou pozornost. Hadron se pořád usmívá, teď se skoro směje. "Nechcete se podívat na podezřelého, slečno?" S podivným elánem chce pokračovat, přeruší ho ale Peron. "Čemu se směješ? To není k smíchu. Ten chlap poprvé v životě držel pistoli. Bylo to jasně vidět, když kvůli své neopatrnosti..." "Počkej, tohle chci říct já!" ozval se zase Hadron. "Je hrozná sranda o tom mluvit." "Ne není!" Peron ještě více zvážněl. "Střelba v hlásce je vždy vážná věc." "To jo, ale tohle je rarita. Komu se o tomhle poštěstí mluvit?" "Poštěstí?" Naštval se Peron "Poštěstí? Jeden voják málem přišel o nohu!" Začíná ti být jasné, že už si tě skoro nevšímají. Až příliš se zabrali do hádky mezi sebou. Také ti je jasné, že pokud si chceš získat jejich pozornost zpět a dozvědět se něco víc, musíš zasáhnout.

Kahlyn - 16. srpna 2018 23:28

Hádka Zatvářím se poněkud zmateně a můj úsměv pohasne. Podezřelý? A proč se pořád usmívá? Je na tom snad něco vtipného? Pozvednu obočí. O čem se to baví? Zbystřím. Střelba v Hlásce? Peron i Hadron se zabrali do své hádky tak, až skoro přestali vnímat mou přítomnost. A já jsem čím dál zmatenější. Pokud chci dostat odpovědi musím to zastavit. Strčím si tedy prsty do úst a hlasitě hvízdnu. ,,To už by stačilo, pánové!"

Vypravěč - 17. srpna 2018 09:54

První detaily prvního případu Hlasité písknutí se odrazilo od stěn a oba si skoro museli zakrýt uši. "Promiňte, slečno." omluví se Peron. Hadron se usmívá dál. "Myslím, že bych vám měl říci ve zkratce, co se stalo. A ty mě nepřerušuj, jinak to nedopovím!" poslední věta patřila Hadronovi. Ten jen přikývl, i když pořád s úsměvem. "Tak tedy, Garden obvinil starce jménem Gregor ze střelby. Jeho syn se to dozvěděl, a tak zavolal o pomoc Shelroka. Ten přišel do výslechové místnosti a požádal Kordina o zbraň. Tu podal Gregorovi. Gregor ale nedopatřením zmáčkl spoušť. Byla nabitá a zasáhla člena milice do nohy. Kordin vykázal Shelroka ven, který se ještě stihl zmínit o vás. Kordin také vyhodil Gardena za to, že zatkl za zastřelení někoho, kdo střílet neumí, a nechal zavolat pro vás. Gregor se zatím vzpamatovává ze šoku, co nedopatřením způsobil." "Jak říkám, rarita." dodal Hadron a nedočkavě čeká na tvou reakci.

Kahlyn - 17. srpna 2018 11:55

První detaily prvního případu Můj poněkud napjatý výraz zmizí, když se mi podaří zastavit tu hádku. ,,To je v pořádku." zareaguji na Peronovu omluvu. ,,Ale už se prosím nehádejte." Naslouchám Peronovu výkladu a snažím se všechno si uložit do paměti. Později se mi to bude hodit. Jednomu však nerozumím. ,,Z jaké střelby? Byl snad někdo zavražděn?" Pak se obrátím na Hadrona. ,,Nezlobte se, Hadrone, ale tohle opravdu není příliš vtipné."

Vypravěč - 17. srpna 2018 14:25

První případ: Nepovedený obchod "Ano, byl." začal Peron trochu zachmuřele. "Byl zavražděn prodejce terakoty té nejvyšší kvality, prodával zbroje i pro naši milici. Ta firma, pro kterou pracoval, se jmenuje Pálená zbroj. Jeho jméno bylo Morian. Byl zastřelen zblízka." "A ten dědula byl poblíž." snaží se Hadron dostat zpět do dialogu. Peron na něj vrhnul další zlý pohled, a tak jen dodal "Garden vtipu rozuměl. Tak jak chcete. Ať to vysvětlí pan Dokonalý!" Peron se hned ujal slova. "Tenhle případ dostal na starosti Garden. Protože ho však neuzavřel, připadá vám. Tak tedy, ve Stinné ulici před dvěmi dny se ozval alarm (ohňostrojové rachejtle, které je schopen kdokoli zapálit pomocí spouště podobné, jako u pistolí). Byly asi dvě hodiny po západu slunce. Na místě byl mrtvý i překupník Tristan, který spustil alarm. Jeho příběh zní takto: Měl přibližně v tu dobu naplánovaný s Morianem obchod. Když ale dorazil, viděl, jak se domlouvá s Gregorem. Gregor pak vytáhl šestiran a Moriana jednou ranou zastřelil. Všiml si pak, že ho někdo sleduje, a tak nasedl na svůj přichystaný povoz a odjel. Tristan ho chvíli pronásledoval a přitom do něj ještě stihl vyprázdnit zásobník svého šestiranu, ale jak se ukázalo, ani jednou se netrefil. Alespoň ne do něj. Svědek dosvědčil, že prvně slyšel jeden výstřel, a pak dalších šest." Hadron vše zakončil ironickým pomalým potleskem. "Bravo, Perone. Právě jsi to udělal složitější, než to bylo předtím. Kdo by dokázal pojmout tolik slov najednou?" po chvilce trapného ticha dodal "Pokud byste potřebovali můj itnelekt, budu vedle." svojí chyby ve slově si evidentně ani nevšiml. Vstal a podle svých slov odešel dveřmi, které nevedly na chodbu, ale zřejmě do ložnice, usuzuješ, když si při otevřených dveřích všímáš rohu postele. "Konečně" uleví si Peron, když Hadron provokativně zabouchne dveře. "Přejete si ještě něco vědět, slečno?" Všimneš si, že tě zkouší, zda budeš dávat správné otázky.

Kahlyn - 17. srpna 2018 16:39

První případ: Nepovedený obchod Přikývnu a ukládám si do paměti důležité poznatky. Morian - prodejce terakoty - firma Pálená zbroj - zastřelen zblízka. Obrátím pozornost k Hadronovi. Dědula? Tím asi myslí Gregora. Stisknu rty ale nic neřeknu. Znovu věnuji maximální pozornost Peronovi. To co mi teď říká je velmi důležité. Chci si informace zrekapitulovat, ale než se k tomu dostanu, opět promluví Hadron. Sleduji jak odchází a zabuchuje za sebou dveře. Na Peronovu poslední větu reaguji pozvednutím ukazováku. ,,Moment prosím. Musím si to zrekapitulovat." Začnu přecházet po místnosti a nikomu určitému říkat: ,,Překupník měl domluvený obchod s mrtvým. Určitě se nejednalo o nic moc dobrého vzhledem k tomu jakou pozdní hodinu a místo k setkání zvolili. A samozřejmě taky, že Tristan je překupník Překupník dorazí na místo a vidí zavražděného mluvit s Gregorem - Gardenovým podezřelým. Gregor - který podle vašich slov, Perone - nikdy nedržel zbraň v ruce jedinou ranou zastřelí Moriana. Je ovšem dost možné, že u výslechu schválně předstíral, že neumí střílet aby tak od sebe odvedl pozornost. Gregor si všimne, že ho někdo sleduje a tak nasedne na povoz a odjede. Tristan ho pronásleduje a střílí na něj z vlastního šestiranu. Netrefí se ani jednou. Pak se vrátí a spustí alarm. Svědek slyšel jeden výstřel a pak šest dalších..." Zastavím se a pohlédnu na Perona. ,,Ano, pár otázek bych měla. A i několik proseb. Myslíte, že byste mi mohl vy a Hadron pomoci?" odmlčím se a pak pokračuji. ,,Takže, kdo je ten očitý svědek? Ráda bych s ním mluvila. Pak, je nějaký záznam ohledně případu? Měl Garden ještě nějaké podezřelé? Kam byl Morian střelen? Mohla bych vidět jeho tělo? Také bych chtěla znát více informací o mrtvém. A co ten jeho syn? Jak může Tristan znát Gregora? S čím vším Tristan obchoduje? A také bych chtěla mluvit s Tristanem a Gregorem. Řekl vám Gregor, co v té uličce dělal v tak pozdní hodinu? Vlastní zbraň? A dokázal byste mi sehnat Shelroka? Chci slyšet jeho verzi výslechu Gregora. A máte šestiran, kterým byl Morian usmrcen? Nejdřív bych se ovšem ráda podívala na místo činu za dne a pak v noci ve stejnou hodinu v jakou byl zastřelen Morian."

Vypravěč - 17. srpna 2018 18:37

Nepovedený obchod: Vyšetřování může začít Peron celou dobu poslouchá. Je až překvapen, kolik toho z tebe vypadlo najednou. Po chvíli ticha se zamyslí zase Peron. "Musím uznat, že jste mi, coby nováček, vyrazila dech." Zcela jistě jsi na něho zapůsobila. Zdá se, že z vás dvou by mohli být skvělí partneři. "Začneme pozdní hodinou. Máte pravdu, že v takové době se moc obchodů neuzavírá. Navíc nákup zbrojí v takovém množství, jaké bylo nalezeno na místě činu, je až znepokojivé. Dvacet dva. A to nepočítám zbraně. Tři osli, kteří tím byli naloženi, stáli na místě činu. Patřili oběti. Byli tím naloženi. Také bych rád ppznamenal, že poslední dobou ve městě operuje gang, jehož členové si říkají Ranaři. Neměl bych také vynechat, že Tristan je již delší dobu podezřelý, že jim prodává zbroje, možná i střelné zbraně. Neznáme ale jeho spojku, tak mu nic nemůžeme dokázat." Peron nabral druhý dech a pokračoval. "Takže teď ty otázky." Je jasně vidět, že ho dlouhé proslovy unavují. Je si ale vědom, že je to velmi důležité. Napije se sklenice vody a rozvzpomíná se. "Takže...teď známosti Tristana a Gregora... Gregora zná skoro každý. Pracuje v Ulici Teraka už přes 40 let. Stinnou ulici má po cestě domů. Bydlí u svého syna. Tristan bydlí ve stejné ulici. Pokud vás zajímají zápisy výpovědí, jsou na stole." ukáže na stůl Hadrona. "Budou někde na vrchu. Hadron si je rád čte. Tělo je v hlásce, v márnici. Rána byla přesná, do srdce. Mrtvý bohužel nenosí zbroj, i když ji prodává. Trochu ironie. Vedle hlásky nás čeká povoz. Můžeme se tam podívat hned." Peron na některé otázky neodpověděl, zřejmě je přeslechl. Tolik informací najednou není jednoduché pro netrénovanou hlavu pojmout.

Kahlyn - 18. srpna 2018 20:53

Nepovedený obchod: Vyšetřování může začít Usměji se nad pochvalou. Můj výraz však brzy opět zvážní. Dvacet dva zbrojí. A spoustu zbraní... To nevěstí nic dobrého. Poslouchám dál. ,,Co všechno o tom gangu víte?" Rychle uvažuji. ,,Čím se Gregor živí?" Přejdu k Hadronovu stolu a začnu hledat výpovědi. ,,A ten svědek? Co všechno o něm víte?" Vítězně se usměji, když spisy najdu. Položím je na vedlejší prázdný stůl s tím, že si je prostuduji později. Přesná rána do srdce... ,,Ano, to bych ráda. Ale ještě okamžik." Peron mi ale nezodpověděl všechno. Vychrlila jsem toho na něj tolik, že s toho musí být pěkně zmatený. Příště nesmím pokládat tolik otázek naráz. Přejdu ke dveřím, ve kterých zmizel Hadron a zaklepu. ,,Hadrone? Otevřete, prosím. Mám pro vás práci."

Vypravěč - 18. srpna 2018 22:12

Nepovedený obchod: Hadron rád pracuje Zdá se, že se tvé otázky Peronovi zamlouvají. S nadšením na každou postupně odpovídá. Vždy poté čeká na další dotaz. "Ten gang je pro nás velkým neznámým. Máme pár případů, kdy se někteří jeho členové snažili podplatit vysoké úředníky města. Jde ale jen o ty, které nahlásili přímo úředníci. Od několika ze zadržených víme jen to, že útočí ve skupinách a používají pěsti. Většinou jsou velice silní. Jsou schopni takto vyřídit chlapa a zmizet, než vůbec dostaneme o útoku zprávu. Každý z nich nosí jako znamení prsten se znakem pěsti. Podle toho také poznáme jejich oběti, podle otlačení prstenu. Skrývají se. Můžou pracovat kdekoli. Zjistili jsme, že sem přišli z jihu, z města Kartágo, odkud vše někdo vede. Tam je vyšetřování ohledně nich největší." Další otázka mu zdá se ještě příjemnější, zřejmě proto, že se více týká zavražděného. "Gregor je hodinář. Už hodně dlouho. Nakupuje od firmy Pálená zbroj. Jedná se ale vždy jen o ozubená kola a podobně. Alespoň u těch obchodů, o kterých víme. Ta firma má větší rozsah zaměření, známá je ale hlavně kvůli vysoké kvalitě a odolnosti terakoty. Lepší terakotu nenajdete." "Svědek? Ten nejblíž je domovnice Adrea. Výpovědi ostatních, kteří slyšeli střelbu, se shoduje, tak byla uvedena jen ona jako svědek. Byla zrovna v ložnici a snažila se usnout. Nic z toho, co se tam stalo, neviděla." Téměř okamžitě po tvých slovech Hadron otevřel dveře, jako by čekal na tuhle chvíli. Taktak jsi se otevíracím se dveřím vyhla. Jeho oči plály radostí z tvé poslední věty. "Máte úkol? Sem s ním! Konečně něco, co dělat."

Kahlyn - 19. srpna 2018 16:50

Nepovedený obchod: Hadron rád pracuje Přemítám nad tím, co mi Peron řekl o gangu. ,,Neřekla bych, že budou mít s vraždou Moriana nějakou spojitost, ale i tak se zeptám. Jen pro ujištění. Viděl jste u Moriana, Tristana, Gregora nebo svědkyně Adrei tento prsten? Nebo jste jejich symbol neviděl někde kolem místa činu?" Kartágo... Tam bude zřejmě jejich základna. Odtatumd je všechno řízeno. Doufám, že se s nimi nesetkám. ,,Hodinář? To musí mít pevnou a jistou ruku. Nemůže si dovolit, aby se mu třásla, když pracuje." Odmlčím se. ,,Co když nebyl Tristan jediný, kdo měl ten večer sjednaný obchod s Morianem?" uvažuji nahlas. Hmm... Výpovědi ostatních se shodují... Ale ona nic neviděla... ,,Vážně nikdo v okolí nic neviděl?" Prudce odskočím ode dveří. Mám štěstí, že jsem si nepřišlápla lem pláště. Asi by nebylo dobré, kdybych se tu válela po zemi. Hlavně by tím utrpěla moje hrdost. ,,Ano mám pro vás práci." ujistila jsem ho, ,,Ale nejspíš z ní nebudete příliš nadšený. Potřebuji abyste našel Shelroka a přivedl ho sem - do této místnosti. Řekněte mu, že vás posílá Kahlyn. Řekněte mu, že od něj potřebuji slyšet jeho verzi Gregorova výslechu. Když mu dal do ruky tu zbraň. Uděláte to pro mě?" Ukážu na Perona. ,,Já a Peron zatím obhlédneme místo činu. Pak se sem vrátíme."

Vypravěč - 19. srpna 2018 18:41

Nepovedený obchod: Nesrovnalosti v penězích Peron se opět ujímá odpovědí. "Ne, u nikoho z podezřelých, zavražděného ani svědků jsem neviděl ten prsten. Na místě činu se také nic takového nenašlo." "Nebyl jediný?" Hluboce se zamyslí. "V Morianově zápise se píše jen místo, čas, věci obchodu a cena. Možné to je. Tristan u sebe měl o něco méně, než by mu stačilo na zaplacení všeho zboží nalezeného na místě činu. I tak to ale byla slušná částka. Jinak v zápise Moriana a zboží na místě činu se přesně se shodují, a to i v počtu. Možná jste na něco přišla, Kahlyn." "Nenašli jsme nikoho, kdo by viděl něco, co se v té ulici stalo. Sice jeden muž vypovídal, že viděl až jak Tristan střílí na Gregorův povoz, ale Garden mi říkal, ať to nezapisuji, že to stejně nic nedokazuje." "Proč by se mi to nemělo líbit?" dívá se na tebe překvapeně Hadron "Úkol jako úkol. Aspoňže se odtud na chvíli dostanu. Tenhle barák stejně nemůžu opustit, dokud to nedostanu příkazem. Aspoň mám důvod se projet povozem." následuje znovu jeho podivný úsměv.

Kahlyn - 20. srpna 2018 18:49
	Nepovedený obchod: Nesrovnalosti v penězích Pokývnu hlavou. ,,Což ještě neznamená, že s nimi Tristan neobchoduje." Ani si neuvědomuji, že už zase přecházím po místnosti. ,,Možná ano..." pronesu trochu nepřítomně, stále hluboce zahloubána. Je možné, že to vážně mohl udělat Gregor? Narovnám se. ,,Znáte jméno toho muže? Nebo víte alespoň jak vypadal?" ,,Děkuji, Hadrone." usměji se.

Vypravěč - 20. srpna 2018 19:26

Nepovedený obchod: Další svědek? Peron se snaží rozvzpomenout, podle jeho výrazu ve tváři je ale poznat, že mu to moc nejde. "Nevím, jeho jméno mi uniklo. Byl statný, bydlí se svou těhotnou manželkou hned v patře nad domovnicí Adreou. Víc si nevzpomínám. Můžeme ho navštívit, snad ho zastihneme doma." "Hned tam jdu. Teda jedu." rozevře Hadron dveře a mizí v chodbě. Dveře pak potichu zavírá. Než stihne zmizet úplně, slyšíš, jak ho zastavil nějákou větou Kordin. Po pár nesrozumitelných větách je na chodbě klid. Hadron již určitě odešel plnit svůj úkol. "Chcete také vyrazit, slečno? Další otázky mi můžete podávat cestou." nabídne Peron a vstává ze židle. "Je to asi pět minut cesty. Povozy jsou služební."

Kahlyn - 21. srpna 2018 11:00

Nepovedený obchod: Další svědek? Pozuruji Perona jak usilovně přemýšlí. ,,Stavíme se u něj až obhlédneme místo činu." rozhodnu nakonec. Třeba nám pomůže ujasnit si pár věcí... Hadron opustí místnost a samozřejmě, že ho na chodbě odchytí Kordin. To nevěstí nic dobrého. Špicuji uši, ale stejně nerozumím tomu, o čem mluví. ,,Ano. Půjdeme." kývnu a rozejdu se ke dveřím. Když beru za kliku ušklíbnu se. Mám takový pocit, že mě čeká rozhovor s Kordinem. A ne zrovna příjemný.

Vypravěč - 21. srpna 2018 13:36

Nepovedený obchod: Varování před Shelrokem Vstupuješ na chodbu, Peron jde hned za tebou. Kordin opět přestává psát a zvedá hlavu k vám. Peron zavírá zatím dveře. "Jdete na místo činu?" Peron přikývnul. "Hadron šel za Shelrokem?" tentokrát přikývnutí nepotřeboval. "Řekl bych, že děláte chybu. Pokud ho k případu nepustíte přímo, což bych vám moc nedoporučoval, mluví jen v hádankách a zbytečně vám zamotá hlavu." Mluvil vážným tónem, aby podtrhl svá slova. Výraz v jeho tváři se ani trochu nezměnil. Nejspíše mu pořád leží v žaludku incident střelby.

Kahlyn - 21. srpna 2018 19:35

Nepovedený obchod: Varovaní před Shelrokem Vstoupím na chodbu, narovnám se a s nicneříkajícím výrazem pohlédnu na Kordina. ,,Ano, jdeme na místo činu." přisvědčím. Chystám se říct ano, ale než k tomu dostanu, Kordin pokračuje. Po jeho slovech se mi napjaté svaly uvolní. Očekávala jsem, že mi řekne něco zcela jiného. Rychle se vzpamatuji a odpovím: ,,Děkuji vám za varování. Nemám v plánu pustit ho k případu. Chci to vyřešit sama. Ale pracovala jsem s ním. Třeba se mi podaří ho přimět mi vše říct bez vytáček." Nebo v to budu alespoň doufat. ,,Zatím, pane Kordine." rozloučím se zdvořile a rozejdu se ke dveřím, kterými jsem už dnes jednou vešla.

Vypravěč - 21. srpna 2018 21:38

Nepovedený obchod: Stáj ve hlásce Když se vydáte chodbou dál, Kordin ještě z dálky dodává "Varoval jsem vás. Je to váš případ. Však uvidíte, jak vám Shelrok pomůže." Poslední větu úmyslně obarvil hlasem tak, že vyzněla ironicky. Minete čtyři dveře po každé straně, než dveře v levo vystřídají vrátka. Peron je otevírá a naznačuje hlavou, abys šla první. Jde odtud cítit puch hnoje Krátká úzká chodba s pochmurným osvětlením tě vede do stáje. Peron tě následuje. Ve stáji jsou dvoukolé povozy, narozdíl od těch čtyřkolých, které běžně jezdí ulicí. Koně jsou seřazeny, každý ve své malé místnosti vykládané senem. Ve předu i v zadu stájí jsou mohutné velké dveře vedoucí na ulici. Zdá se, že zde nikdo jiný není. Peron vyvede dva koně, již postrojené, a postaví je před jeden povoz. Ti naučeně udělají několik kroků dozadu k povozu a Peron mezi ně spustí kovovou tyč, která se zaklesne do postrojů koní a ozve se cvaknutí. Na tyči si všimneš kovového V překrývající šestiúhelník z čistého křišťálu. Hned si vzpomeneš na Shelrokovu lupu. Peron sáhne do sedla pro dva a vytáhne terakotovou vestu. Podá ti ji se slovy "Teď jsi jedna z nás. Tohle nos ve službě. Je neprůstřelná a příjemně chladí. Oblíbíš si ji."

Kahlyn - 22. srpna 2018 11:37

Nepovedený obchod: Stáj ve hlásce Zaskřípu zuby a ze všech sil se snažím být potichu a nic neříkat. Nemělo by to smysl. Kordin vždycky stál proti Shelrokovi, ale já s ním spolupracovala. Sice je takový jaký je, ale určitě mi alespoň něco řekne aniž bych ho pustila k případu. Následuji Perona aniž bych nějak zvlášť vnímala kam to vlastně jdeme. Až když se zastavíme před vrátky odsunu myšlenky do pozadí a zase začnu vnímat realitu. Pousměji se na Perona, když mě pustí jako první a projdu kolem něj do úzké chodby. Okamžitě mě do nosu udeří zápach hnoje. Stáje? Pokračuji chodbou a přesně jak jsem si myslela vstoupím do stájí. Ihned mě upoutají dvoukolé vozy a i fakt, že tu jsme očividně sami. Pozoruji Perona jak zapřahuje koně k jednomu z vozů. Na tyči, kterou upoutává postroje koní k vozu, mě zaujme značka V překrývající šestiúhelník z čistého křišťálu. Stejný symbol má totiž na své lupě Shelrok. Když na mě Peron promluví pohlédnu na něj. On mi najednou začal tykat? Ale nijak mi to nevadí. Se slovy díků si od něj vestu vezmu. Poklepu na její terakotový povrch kloubem prstu a poněkud ironicky řeknu: ,,Doufám, že v nejbližších dnech nebudu muset zkoušet jak moc neprůstřelná je."

Vypravěč - 22. srpna 2018 12:14

Nepovedený obchod: Pojedem? Když ses na Perona podívala, uvědomil si, že ti tykal. Trochu se zastyděl. "Snad nevadí, když si budeme tykat. Když už spolu budeme pracovat..." Poprvé z něho cítíš nejistotu. Nad vtipem s testováním odolnosti vesty se pousměje. Vyleze na povoz a podá ti ruku, aby ti pomohl nahoru. Když jseš nahoře, vidíš před sebou desku s pěti páčkami a dvěmi lanky s držadly. Dveře jsou ale stále zavřeny. Peron se na tebe podívá. "Pojedem?"

Kahlyn - 22. srpna 2018 16:47

Nepovedený obchod: Pojedem? Rozepnu si plášť a přehodím ho přes sedadlo vozu. Pak si "obléknu" terakotovou vestu a opět se zahalím do pláště. Krátce se zasměji nad Peronovými rozpaky. ,,Ne ovšemže mi to nevadí. Klidně si můžeme tykat." sdělím mu stále s úsměvem na rtech. Přijmu jeho nabízenou ruku a usadím se vedle něj. Pohled mi sklouzne na desku s páčkami. Lehce pozvednu obočí. Na Peronův dotaz odpovím: ,,Ano."

Vypravěč - 22. srpna 2018 21:02

Nepovedený obchod: Cesta Peron stiskl klakson na pravo. Z povzdálí se ozval hlas "Hned to bude" a hned nato se začínaly otevírat dveře, obě křídla dveří směrem dovnitř stáje. Dveře se otevíraly pomalu a byly přitom vidět hydraulické válce, jak se snaží dveře otevítat. Peron využil chvíle a pootevřel kryt před vámi nad páčkami. Objevilo se několik lesklých láhví s černou kapalinou, každá místo víka látku a vedle pouzdro na jiskřivý zapalovač (Používal se, jak víš od Shelroka, na zapálení dýmek. Využíval dvou válců z křemene postavených tak, aby při ručním pohonu třely o sebe a metaly tím jiskry). Peron dodal "Tohle jsou molotovy. Kdyby nás někdo napadl, což se výjimečně stává, můžeme se tím bránit. Ty páčky slouží k podobnému účelu." Takovéto vymoženosti jsou v tomto městě velmi vzácné. Velké dveře se konečně otevřely. Peron vzal držadla, do každé ruky jedno, napojená na lana, kterými řídil směr a se slovem "Hyjé!" uvedl povoz do chodu. Vyjeli jste ven a jeli kolem vstupní brány, kde bylo za dveřmi vidět Kordina, jak sedí a pořád píše. "Ještě nějáké otázky?" zeptá se Peron, když zatočí za roh. Slunce se již díky větru, který cítíš, nezdá tak nepříjemné a vesta příjemně chladí tvůj trup.

Kahlyn - 23. srpna 2018 18:55

Nepovedený obchod: Cesta Lehce sebou cuknu při zvuku klaksonu. Jak já tyhle pištivé věci nesnáším. Pomyslím si a vzpomenu si na svého mladšího bratra, který měl něco podobného a každé ráno mě tím budil. Podívám se do pootevřeného krytu nad páčkami a tázavě zvednu obočí. Prohlédnu si lahve s černou tekutinou i jiskřivý zapalovač o němž mi říkal Shelrok. To jsou vymoženosti... ,,No, doufám, že nám se to nestane." ušklíbnu se a vyhlédnu otevřenými dveřmi ven. Konečně se rozjedeme, a když projíždíme kolem vchodu do milice, kterým jsem vešla i já, zahlédnu Kordina. Že ho už nebolí ruka od toho věčného psaní... ,,Měl Garden ještě nějaké podezřelé?"

Vypravěč - 23. srpna 2018 20:26

Nepovedený obchod: Podezřelí Cesta ubíhala a Peron se soustředil na řízení povozu taháním za lanka, která držel. Podle toho, jak obratně řezal zatáčky, bylo jasné, že již má s řízením nemalé zkušenosti. Cesta je ale rovná a kola jsou dobře seřízená. I ve velké rychlosti není proto těžké se udržet v sedle, i když komfort tím značně klesá. "Podezřelé? To sotva. Vždyť jediný, kdo byl nalezen na místě činu, je Tristan. Ten říkal, že tam byl jen on, Morian a Gregor. Nikdo jiný. Asi dvacet lidí vypovídalo, že slyšelo výstřely a jeden prý viděl, jak Tristan střílel na Gregorův povoz. Tristan to potvrzuje. Ve své verzi to má i Gregor. Ten je ale hodně rozrušený, takže jako lékař zatím s ním o tom nedoporučuji mluvit." Po dvou dalších zatáčkách za sebou dodal. "Jsme asi v polovině cesty. Ještě něco tě zajímá, Kahlyn?" Pokračuje v tykání, zřejmě aby se ti zalíbil a vzrostla mezi vámi důvěra. Vzhledem k tomu, jak vážně Peron říká každou větu, cítíš, že se jedná pouze o důvěru pracovní.

Kahlyn - 25. srpna 2018 09:26

Nepovedený obchod: Podezřelí ,,Takže to udělal buď Tristan nebo Gregor. Když tolik lidí potvrdilo jeden a pak šest výstřelů a uvedli to i Tristan a Gregor, nejspíš se to skutečně tak stalo. Ovšem otázka je, kdo z nich měl motiv k tomu, aby ho zabil. A taky to bude chtít nějaký pořádný důkaz." Odmlčím se a zamyslím se. ,,Pokud s Morianem obchodovali jak Tristan tak i Gregor - a já si myslím že ano - kdo a hlavně proč ho zabil?" Tohle je spíš řečnická otázka, nečekám odpověď. ,,Co když se Morian s jedním z nich nepohodl? Třeba chtěl za zboží víc peněz..." Podívám se na Perona. ,,Říkal jsi, že na místě činu byly nalezeny zbraně zbroj z terakoty. Bylo tam ještě něco jiného?" Zbraň! No ovšem... ,,Našla milice u Gregora onen šestiran, kterým byl podle Tristanovým slov zavražděn Morian?"

Vypravěč - 25. srpna 2018 10:48

Nepovedený obchod: Letmý pohled na místo činu "Pořádný důkaz, to jistě." dodá k tvým slovům Peron. Nad tvou 'řečnickou otázkou' se Peron zamyslel. Když jsi ale podala další otázku, pochopil, že odpověď nečekáš. Tak věnoval pozornost další tvé otázce, nebo spíše poznámce. "To je možné, cena terakoty poslední dobou kolísá." "Něco jiného? Na místě činu jen věci pro obchod. Nic, jen u Tristana jeden šestiran, prázdný zásobník a nemalý obnos peněz. Nic víc." Když jsi pronesla svou poslední otázku, Peron zastavil. Už jste na místě. "Právě to, když v Gregorově povozu našli šestiran s pěti zbylými náboji, byl ten okamžik, kdy Garden prohlásil, že případ je vyřešen. Když se dozvěděl, že Gregor zbraň nevlastní, dodal, že ji mohl ukrást." Nacházíte se v Ulici Ulrika II., v bohaté čtvrti. Všechny domy mají podobně výrazné barvy, jako hláska, ve které pracuješ. Výjimkou je jen čtyřpatrový dům, který má vybledle zelenou barvu a je zde jako pěst na oko. Ostatní domy mají maximálně dvě patra. Je zde hodně lamp. Stinná ulice odbočuje právě uprostřed této, právě naproti onoho vybledlého domu. Do Stinné ulice nevedou žádná okna ani dveře. Ani lampy tam nejsou. Těsně za začátkem této ulice je jasně vidět křídou namalovaný obrys těla v poloze sedící a opírající se o stěnu baráku. Kolem je ještě pořád zaschlá kaluž krve. "Čím chceš začít?" Ptá se Peron. "V tom zeleném domě bydlí naši nejdůležitější svědci."

Kahlyn - 26. srpna 2018 12:29

Nepovedený obchod: Letmý pohled na místo činu Seskočím z vozu. ,,To mohl..." řeknu spíše sama sobě než Peronovi. Mou pozornost upoutá zelený čtyřpatrový dům. Mezi ty ostatní křiklavě barevné se opravdu nehodí. Otočím se a nahlédnu do Stinné uličky. Zahlédnu obrys těla a krev. Trochu se mi sevře žaludek při pomyšlení na to, co se tu stalo. ,,Nejdřív půjdeme sem." řeknu rozhodně a vykročím do uličky.

Vypravěč - 26. srpna 2018 13:36

Nepovedený obchod: Místo činu Stinná ulice je i ve dne ve většině ve stínu. Peron jde za tebou. Žádné další důležité detaily nejsou patrné ani, když se teď nacházíš o poznání blíž, snad jen, když se trochu porozhlédneš, najdeš jeden z mnoha alarmů po celém městě, který pravděpodobně mohl Tristan použít na přivolání milice. Tento je ale nepoužitý, pravděpodobně již vyměněný, což se dělá vždy po uzavření případu a zajištění všech důležitých informací. "Odtud vede tahle do Tříklenbové ulice." poznamená Peron, když jste již dost blízko ke křídovému obrysu. "Co myslíš, že tu najdeš?" ozve se znovu s tázavým pohledem. "Všechny důležité stopy včetně těla jsou na hlásce."

Kahlyn - 27. srpna 2018 18:42

Nepovedený obchod: Místo činu Pokleknu u křídového obrysu těla. ,,Tristan pronásledoval Gregora tudy, že?" zeptám se a ukážu rukou k místu odkud jsme přišli. ,,Jestliže ano, Tristan tedy musel přijet z druhé strany." Zvednu se a pohlédnu na Perona. ,,Co očekávám, že tu najdu? Prakticky nic moc, jen se chci podívat jak to tu vypadá, třeba mi to pomůže. Ale i když u případu mé sestry si taky milice myslela, že má všechny důkazy a já přesto našla něco, díky čemuž jsem z Shelrokovou pomocí případ vyřešila. Ale nemyslím si, že bych tu našla něco zavrátného. Zajdu trochu hlouběji do ulice. ,,Nechápu jak tu v mohli uzavírat nějaký obchod i teď je tady celkem šero natož v noci..." Něco se mi v hlavě sepne a najednou mě napadne... ,,Perone, dá se od sebe na první pohled rozeznat šestiran třeba od tříranu?"

Vypravěč - 27. srpna 2018 19:34

Nepovedený obchod: Střelné zbraně "Ano, všichni to potvrzují." odpovídá Peron na tvou první otázku. "Z druhé strany? Bylo by to logické, ale sám Tristan tvrdí, že přišel právě odtud." a ukáže na stranu, kam jsi před chvílí ukazovala ty."A navíc prý nepřijel, ale přišel pěšky. Má to sem jen dvě ulice." opravuje tvé tvrzení. Na tvé vysvětlení, co tady hledáš, neodpoví, jen se nakrátko zamyslí a pak usměje. "Bohatá čtvrt je většinou dobře zajištěná, myslím, že na to mohli spoléhat. Je ale pravda, že je ta doba obchodu nezvyklá." Poslední otázka zaujme nejvíc. Nezvykle dlouhou chvíli se zamyslí a pak vytáhne svůj služební šestiran a začne na ni během toho, co mluví, ukazovat detaily. "Šestirany jsou klasika. Jak vidíš, buben, kam se dávají náboje, je celkem velký. Třírany a méněrany jsou oblíbené hlavně proto, že tam není otočný buben, ale pružinka s nábojemi přímo v rukojeti. Tím postrádají buben. Jsou proto velmi malé a lehce schovatelné. Pak je ještě pětiran, který je dost vzácný, a sedmirany, devítirany a desítirany. Ty už se můžou lehce splést i třeba s šestiranem. A pak je tu ještě extra, dvanáctiran. Ten má tady ve městě jen osm lidí, z toho šest jsou členové milice. Já ho viděl, a toho macka si nemáš šanci ani z dálky splést. Je vyrobený ze slonoviny, duhového kamene (v severnějších městech se tomu říká perleť) a Absolut oceli (Složení této oceli je tajné. Používá ho jen firma Absolut a to hlavně na své neproniknutelné trezory. Tuto firmu zná každý a o výrobcích od nich se říká, že vydrží úplně všechno. Jsou také extrémně drahé.). Mistrovské dílo." Peron se při řeči o zbraních dostal do ráže, ze které ho nešlo zastavit. Nejspíš se o zbraně minimálně jen zajímá. Po poslední větě vítězně vydechne a čeká na tvé další. Otázky, nebo návrhy. Ulice ve stínu ho ale trochu znervózňuje.

Kahlyn - 29. srpna 2018 19:26
	Nepovedený obchod: Střelné zbraně ,,On přišel ze stejného směru jako my?" podivím se a stoupnu si na rozhraní ulic. Pak se obrátím zpátky k Peronovi a poslouchám jeho výklad o zbraních. Pozvednu obočí a usměju se. ,,Budeš mi muset dát školení o zbráních. V tomhle se vůbec neorientuju." Hned však zase zvážním. ,,Řekl Tristan, kde zhruba stál?"

Vypravěč - 29. srpna 2018 20:40

Nepovedený obchod: Kde kdo stál "Ano. Za několika ulicemi bydlí. Přišel-li by odjinud, zbytečně by se nachodil." Ulice je jako vymetená. Když se rozhlédneš, nikde ani živáčka, snad jen někdo prošel vzadu za koncem Ulice Ulrika II.. "Promiň, nevěděl jsem, že o zbraních nic nevíš." zastyděl se trochu "Zkrátka, ano mohl si ho splést s pětiranem, sedmiranem, devítiranem, a pokud byla opravdu tma, možná i s desetiranem. Dost ale pochybuji, že by to bylo relevantní. Nezapomínej, že v Gregorově povoze byl nalezen šestiran s pěti zbylými náboji." Peron jde pár kroků k tobě. Pak svůj šestiran vrací na jeho původní místo do nenápadného pouzdra u pasu. "Tristan prý šel za Morianem. Když prý poznal Gregora, stoupl si za roh." a ukázal na roh, který jste předtím minuli, když jste šli směrem k místu činu. "Když pak Gregor Moriana zastřelil, všiml si Tristana a nasedl na svůj povoz." Teď ukázal na stranu Stinné ulice přímo proti křídovému obrysu těla. Ulice je dlážděná hliněnými deskami."Tady prý stál ten povoz. Pak se rozjel a zbytek už znáš."

Kahlyn - 31. srpna 2018 16:18

Nepovedený obchod: Kde kdo stál ,,Nemusíš se omlouvat. Nikdy jsem se o zbraně příliš nezajímala." usměji se na něj a pak pokývnu hlavou nad jeho slovy. Když dokončí svou řeč zeptám se na něco, co mi tak úplně nesedí. ,,Proč ale Gregor, pokud je skutečně vrah, nestřelil i po Tristanovi? Měl přeci ještě pět nábojů. Proč raději utekl? To nedává smysl." zavrtím hlavou a odhrnu si z ramen prameny vlasů.

Vypravěč - 31. srpna 2018 17:42

Nepovedený obchod: Drobný detail Peron nahlas zauvažoval. "Možná ho neviděl přímo. Možná věděl, že tam někdo je. Mohl dostat strach." Po chvíli přemýšlení dodal: "Víme toho příliš málo. Bude lepší zjistit víc informací. Možná tuhle část něco osvětlí." Ve vybledlém zeleném domě, v prvním patře spatříš za oknem pohyb. Od skla se ale odráží příliš mnoho světla, než aby se přes něj dalo z tvé pozice vyčíst víc. Peron nevypadá na to, že by si toho všiml. Rozhlíží se do okolí a doufá, že zahlédně něco, co jste předtím přehlédli.

Kahlyn - 01. září 2018 12:06

Nepovedený obchod: Drobný detail ,,Máš pravdu. Víme toho příliš málo." potvrdím a pohlédnu na zelený dům. Tady už nejspíš nic nenajdeme. Raději se půjdem vyptat toho muže, co něco viděl. Třeba nám to alespoň trochu pomůže. Už už otevírám ústa, abych to řekla Peronovi, když vtom v jednom z oken domu zahlédnu pohyb. Je to v prvním patře. Kvůli slunci toho víc nezahlédnu. Stočím pohled na Perona, který to zřejmě nezaznamenal. ,,Perone, víš kdo bydlí v prvním patře?" zeptám se a ukážu na zelený dům. Počkám na jeho odpověď a dodám: ,,Měli bychom se jít zeptat toho svědka, co přesně viděl."

Vypravěč - 01. září 2018 12:49

Nepovedený obchod: Návštěva svědka Peron ti hned věnuje pozornost a chvíli nahlas přemýšlí. "Tohle je ten dům domovnice Adrey, která ho vlastní a pronajímá jiným lidem. Bydlí v přízemí u vchodu, takže tam nad ní bydlí ten statný muž, kterého hledáš." Poslechne si tvůj návrh a hned beze slova jde ke vchodu, vytáhne svazek asi pěti klíčů s kovovým štítkem Detektiv vyzkouší několik klíčů, než mu jeden z nich padne do dveří a dveře otevře. Jsou skromné, ale bitelné. V přízemí je jeden byt s nápisem Domovnice a další tři, každý na jednom rohu úzké chodby, vždy na proti sobě. Na konci jsou schody. Po úzkých kamenných schodech vystoupáte do prvního patra, stejně laděného i vypadajícího jako přízemí, jen místo dveří je další okno. Peron přistoupí k jedněm dveřím, které se jistě nacházejí přímo nad dveřmi s nápisem Domovnice. Dveře jsou vyrobeny z levné terakoty a nesou číslo 5. Hned pod ním je měděné klepadlo. "Tady to je." konečně promluví peron "Chceš zaklepat?"

Kahlyn - 02. září 2018 15:39

Nepovedený obchod: Návštěva svědka Tam bydlí ten muž, kterého hledám? Jako by nás pozoroval, co tu děláme... Znepokojeně se zamračím, ale ihned ten výraz zase zamaskuji. Nemusí to nic znamenat. Následuji Perona k domu. Dobré že má klíče. Když otevře a já vstoupím do domu rychle přelétnu přízemí očima. Nic zajímavého. Čtyři dveře a schody. Vystoupáme po schodech do prvního patra a zastavíme u dveří bytu číslo 5. Na Peronovu otázku kývnu, uchopím klepadlo a dvakrát zaklepu.

Vypravěč - 02. září 2018 18:33

Nepovedený obchod: U dveří číslo 5 Na pochmurně osvětlenou chodbu dopadá jen světlo z okna. Zvuk klepadla nezní skoro vůbec, ale i tak uslyšíš pohyb, který na něj reáguje se slabým zavrzáním podlahy. Pak se otevřou dveře a chodbu zalije žluté světlo z lampy. Před vámi stojí žena, o něco starší, než ty, mírně pohublá s výrazně velkým kulatým břichem, které je i přes její domácí oblečení dobře vidět. "Dobrý den, jsme z milice." Chopí se Peron jako první slova. "Dobrý den." ozve se trochu nejistě žena. "Vy už jste tady byl." "Jistě, byl." Pohne hlavou směrem k tobě. "Tohle je Kahlyn, nový detektiv." "Diana." odpoví a podá ti ruku. "Můj manžel je teď v práci. Máte v plánu se zdržet?" zve vás pohostinně dál. Zároveň je otevřená k otázkám.

Kahlyn - 03. září 2018 14:24

Nepovedený obchod: U dveří číslo 5 Zvuk klepadla skoro neslyším, přesto se však dveře otevřou. Prohlédnu si ženu, která se v nich objevila. To musí být ta manželka našeho svědka... Peron se ihned chopí slova. A tak jen mlčím a čekám až mě taky nechá promluvit. Když mě představí, konečně se dostanu ke slovu. ,,Dobrý den. Těší mě Diano." usměji se na ženu a potřesu si s ní rukou. ,,A nevíte jak dlouho bude ještě váš manžel v práci? Musíme s ním mluvit." To byla nejspíš ona, kdo se na mě díval z toho okna. ,,Jedná se o jeho výpověď ve věci vraždy kupce terakoty Moriana."

Vypravěč - 03. září 2018 17:43

Nepovedený obchod: Diana "Je v práci do večera. Teď pracuje na stavbě domu v Purpurové ulici." Zdá se, že je trochu zklamaná, že naznačuješ, že máte na spěch. "Purpurová ulice, to bychom měli po cestě i Tristana." dodá Peron trochu tišeji. "Myslím si" odpoví Diana, když uslyší Peronovu poznámku "že tím ztrácíte čas, Kahlyn. Můj manžel sice viděl střelbu, ale všechny důležité detaily milici už sdělil." Peron na to kývne hlavou. Zdá se, že je stejného názoru.

Kahlyn - 05. září 2018 15:16

Nepovedený obchod: Diana ,,Aha. S tím se nedá nic dělat." reaguji na Dianinu větu. ,,A nevzpomněl si ještě na něco co předtím neuvedl?" Pohlédnu na Perona. ,,Do Purpurové ulice už nepojedeme. Tím bychom vážně ztráceli čas. Místo činu jsem viděla a myslím, že mi to hlavu zamotalo ještě víc." Kysele se ušklíbnu. Počkám na Dianinu odpověď a rozloučím se s ní. ,,Děkujeme za pomoc Diano. A nezlobte se, že jsme vás obtěžovali." Usměji se na ni a pak kývnu na Perona. ,,Vrátíme se do milice. Shelrok by tam už na nás měl čekat."

Vypravěč - 05. září 2018 21:28

Nepovedený obchod: Čas jet zpátky Diana se nad tvou otázku zamyslí. "Nezmínil se, že by si na něco vzpoměl." "Mě to nevadí. Když jsem pořád doma, není tu co dělat. Zatím nashle." Diana zabouchne dveře a je slyšet tlumený hlas jejích kroků. "Snad to Kordin nepochopí tak, že bys mu chtěla ten případ přenechat." Dodá s křivým úsměvem Peron. Sejdete dolů a nasednete na povoz. Peron ho rozjede a když naberete slušnou rychlost, promluví. " Tak co myslíš? Jak to zatím vypadá? Máš nějákou teorii, jak by to mohlo být?"

Kahlyn - 08. září 2018 19:38

Nepovedený obchod: Čas jet zpátky Při Dianině odpovědi poklesnu na duchu. Doufala jsem, že se třeba ještě něco dozvím. ,,No, stejně vám děkujeme za spolupráci. Naschle." ,,Jestli to tak Kordin pochopí může očekávat moje protesty. Tohle je můj případ. Ne Shelrokův." odvětím ostřeji než jsem měla původně v plánu a znovu se kysele ušklíbnu. Venku nasedne do vozu a zamíříme zpět do milice. ,,No, teorie mám. Ale vždycky v nich něco nesedí. Ale začneme tou honičkou. Říkal jsi, že všichni svědci vypovídali, že slyšeli jeden výstřel a pak šest dalších. A Dianin manžel viděl tu honičku. Takže tahle je určitě pravda. A... Co se týče toho jak se to mohlo stát..." Odmlčím se abych nabrala dech a srovnala si myšlenky. ,,Varianta číslo jedna zní, že se to celé skutečně mohlo stát jak Tristan řekl. Ovšem on je překupník a dost možná obchoduje s tím gangem Ranařů tak se nám nabízí otázka, zda je jeho slovo důvěryhodné. Varianta číslo dvě je, že střelil Tristan a na Gregora to navlékl, aby z toho on vyšel čistý. Bydlí spolu přeci na jedné ulici, ne? Ve prospěch této teorie hraje i fakt, že Gregor nevlastní zbraň, ale v jeho povoze byl nalezen šestiran s pěti náboji. Co když ho tam dal Tristan? A varianta číslo tři je, že Moriana zavraždili společně. Ale tohle mi přijde nepravděpodobné. Co si o tom myslíš, ty?" obrátím se na Perona.

Vypravěč - 08. září 2018 21:51

Nepovedený obchod: Shelrok nepřišel? Peron se usměje nad tvou přehnanou reakcí. Zřejmě něco takového čekal. Cesta rychle ubíhá. Po tvých teoriích se na delší dobu odmlčí. Nakonec promluví. "Myslím, že se k tomu nedá nic dodat. Všechny teorie se mi zdají možné. Kromě té, že by v tom jeli oba. Á, už jsme na místě." Vjeli jste do cílové ulice. U vjezdu do stájí vedle milice stojí jeden z vozů milice. O něj se opírá Hadron a usmívá se. Zdá se ale, že je sám. Peron u něj zastaví. "Kde máš Shelroka?" "Ále, prej měl moc práce." odbyl Perona Hadron. A dodává "Jediný, co mi o tom případu řek..." Zdá se, že se trochu zamyslel, pak se rozesmál. "Mám vám to prej říct, až budete v koncích. A pokud prej toho budete potřebovat víc, tak mu prej ten případ máte přenechat."

Kahlyn - 15. září 2018 11:01

Nepovedený obchod: Shelrok nepřišel? Pokývnu hlavou nad Peronovými slovy. Vjedeme do ulice, kde stojí hláska a u vchodu do stájí spatřím vůz. Opírá se o něj Hadron, ale Shelroka nikde nevidím. Seskočím z vozu. ,,On nemá příliš mnoho práce. On mi to dělá schválně." Naštvaně začnu přecházet kolem. V očích mi plane oheň. Ten prevít. ,,Já mu ten případ nepředám." Zastavím se a přejedu oba muže pohledem. ,,Nejspíš si teď pročtu výpovědi světků. Pokud nemáte nějaký lepší nápad."

Vypravěč - 15. září 2018 17:44

Čas na výslech? "Nejvěrohodnějšího svědka, nebo alespoň jeho manželku, jsme před chvílí vyslechli, Kahlyn." Dodává k tvému návrhu Peron. "Myslím, že je na čase vyslechnout obviněné." "To je fakt." Ozve se hned Hadron, aniž by stihl Peron něco dodat. "Furt tu máme toho střelce, co střílel na vojáka." "To je pravda. Už by s ním mohla být řeč. Na psychické zotavení jsme mu dali dost času." Pak se Peron otočí na tebe. "Co myslíš, Kahlyn? Chceš vyslechnout Gregora? Nebo si nejprve chceš přečíst jeho verzi?" "Jo, tu mám na stole. Hned pro ni zajdu, jestli chcete." Hadron je připravený, že hned půjde. Čeká jen na tvůj pokyn.

Kahlyn - 18. září 2018 19:22

Čas na výslech? Pokývám hlavou nad návrhy a poznámky Perona a Hadrona. Dlouhou dobu jen mlčím a uvažuju. Aniž bych si to uvědomovala, znovu přecházím před milicí. Oči mám upřené na zem, ale nedívám se na ni. Jsem hluboko ponořená ve svých myšlenkách. Nakonec dospěju k rozhodnutí. ,,Půjdeme vyslechnout Gregora. Hadrone, zaběhnete mi prosím pro tu šložku s výpovědí Gregora? A vezměte i tu Tristanovu. Mohu mezi sebou porovnat Gregorovu minulou výpověď i tu současnou. Možná stihnu i kousek pročíst než k němu dorazíme. Jak daleko odtud Gregor bydlí?"

Vypravěč - 19. září 2018 17:11
	Čas na výslech? 2 Hadron hned vběhne dovnitř hlavním vchodem. "Jsou to asi dvě minuty cesty povozem. Za tu střelbu ho ale máme dočasně pod zámkem. Pokud ale chceš, můžeme tam zajet za jeho synem, nebo za Tristanem." Hadron zdá se našel spisy velmi rychle. "Někdo to dal na vedlejší stůl." Podává ti spis s výpovědí Gregora a Tristana.

Kahlyn - 25. září 2018 18:26
	Čas na výslech? 2 ,,Možná později... Nejdřív chci mluvit s Gregorem. Takže mě k němu prosím zaveď." požádám Perona. Snad mi řekne něco užitečného... A doufám, že už se vzpamatoval... ,,Děkuji, Hadrone." Usměji se na něj a převezmu si od něj spisy.

Vypravěč - 01. října 2018 14:17

Nepovedený obchod: Výslech Gregora může začít Peron šel s tebou napřed, Hadron zatím "uklidil" oba povozy. Šli jste původní chodbou až dozadu. Tam ti Peron ukázal stůl a dodal: "Tady počkej, přivedu ti Gregora." Bylo to velmi rychlé. Ani bys nestihla rozbalit spisy, když v tom přišel Peron s postarším pohublým mužem s velkým, ale dobře upraveným, plnovousem. "Sem si sedněte Gregore, detektiv s vámi chce probrat váš případ." Muž na Peronova slova přikývne a přisedne si. Všimneš si, že se mu třesou ruce. I tak se ale zdá v klidu. "Pěkně zdravím, slečno." Hlas má klidný, ruce se mu ale pořád třesou. "Co byste ráda věděla?"

Kahlyn - 08. října 2018 18:08

Nepovedený obchod: Výslech Gregora může začít Vydám se s Peronem chodbou a pak se posadím ke stolu, jak mi řekl Peron. Položím spisy a navrch si položím ten Gregorův. Než však stačím udělat cokoli dalšího, Peron se vrací s obviněným. Gregor si sedne jak mu Peron přikáže. Povšimnu si, že se mu třesou ruce, ale jinak vypadá celkem v klidu. To se mu ty ruce takhle třesou pořád? Jak by pak mohl dělat hodináře? Stáhla jsem obočí k sobě. ,,Dobrý den." odpovím a soustředěně si ho prohlédnu. ,,Co jste dělal tu noc, kdy došlo k vraždě ve Stinné uličce? A jak byste incident popsal? Třeba co jste viděl a tak." zeptám se na celkem prosté otázky. ,,Vy sám zbraň nevlastníte. Ale ve vašem povozu byla nalezena vražedná zbraň. Můžete mi říct jak se tam podle vás dostala?" Otevřu si spis.

Vypravěč - 12. října 2018 12:32

Nepovedený obchod: Gregorova verze Když mluvil, místy se mu třásl hlas. Z očí mu při tom steklo pár slz, které si utřel. "Byl jsem ve svém obchodě a spravoval jedny staré hodiny. Úplně jsem zapoměl na čas. Když jsem si uvědomil, že už je tma, nasedl jsem na svůj povoz a rozjel se domů. Jak asi víte, jel jsem kolem Stinné uličky. Uslyšel jsem výstřel, ale napadlo mě, že to musí být daleko. Už nejsem nejmladší, víte? Tu první ránu jsem uslyšel, když jsem vjížděl do Ulice Ulrika II., když jsem pak projížděl kolem té uličky, kde se to stalo, ani jsem se neohlédnul. Neměl jsem důvod, prostě jsem pokračoval dál. Chtěl jsem být už doma. Když jsem se pak dostal skoro až ke konci ulice, slyšel jsem, již zcela zřetelně, že někdo po mě střílí. Byl za mnou. Podařilo se mi ale ujet, střelba pak přestala. Doma jsem šel rovnou spát. Byl jsem moc unavený. Moc jsem se ale nevyspal, protože ke mě přijeli od milice a vyslýchali mě a pak mě zavřeli sem. Proto pak můj syn, který mě chtěl očistit, najal Shelroka." "O té zbrani nevím nic. Jsem si ale jist, že když jsem vyjížděl z obchodunebyla tam. Jak jsem přijel domů, už jsem povoz nekontroloval. Musel mi ji tam někdo hodit za jízdy, nebo když jsem spal. Povoz jsem nechal ve stáji. Dveře od té stáje mají nahoře malou díru. Zbraň by se tam určitě vešla." Ve spise je popsán průběh dialogu mezi Gregorem a Gardenem. Kromě části se Shelrokem, o které v tu dobu nemohl vědět, je tam vše tak, jak říkal, jen o stájích se zmínil až teď.

Kahlyn - 21. října 2018 00:10

Nepovedený obchod: Gregorova verze Jak jsem předpokládala, jeho verze se s tou Tristanovou neshodovala skoro v ničem. Podle Tristana byl vrahem Gregor. Gregor tvrdí, že vrahem není. Jenže je jeho svědectví pravdivé? No, rozhodně jeho slovu věřím víc než slovu překupníka. Navíc Gregor nevypadá zrovna jako vrah... Rychle přelétnu očima spis. Vše přesně tak, jak mi teď říkal. A přesto.... Ve spise žádná zmínka o stájích není. Krátce se zamyslím a pak udeřím: ,,A neměl jste tu noc náhodou sjednaný obchod s Morianem i vy, Gregore?" Chvíli mlčím a čekám na jeho reakci. Pak promluvím znovu: ,,Co když to bylo celé jinak? Co když jste ho skutečně zastřelil vy a ta zbraň..." Najednou se zarazím. Něco mi totiž dojde. Něco, kvůli čemu bych se nejradši hystericky rozesmála, protože jsem na to nepřišla dřív. Pořádně si to všechno promyslím jestli jsem někde neudělala chybu a až pak to řeknu nahlas. ,,Myslím, že už to mám. Myslím, že vrahem je Tristan..." Odmlčím se abych si získala Peronovu a Hadronovu pozornost. ,,Pokud by Gregor byl vrahem, vážně by byl tak hloupý, aby vražednou zbraň nechal ležet někde, kde ji může každý najít a nepokusit se jí zbavit nebo ji alespoň lépe schovat? Tohle je až příliš nápadné. A navíc, Tristan bydlí s Gregorem na jedné ulici, vážně by pro něj bylo tak těžké prostě Gregorovi tu zbraň podstrčit? A milici zavolal až když přestal Gregora pronásledovat. Klidně mu tu zbraň mohl mezitím položit do povozu, aby z toho on vyšel čistý, protože předpokládal, že milice prostě zajme toho, kdo bude mít vražednou zbraň. Jak se ukázalo, jeho úsudek byl správný." Vstanu a střídavě pohlédnu na Perona a Hadrona. ,,Co si o tom myslíte, vy?"

Vypravěč - 22. října 2018 20:12

Nepovedený obchod: Jen příběh nestačí "Tu noc, co se to stalo? To ne. Před týdnem jsem si od něj pro svého syna mého syna něco koupil, ale pak nic." Ani náznak nervozity, snad kromě jeho rukou, které se třásly i předtím. "Tristan? Ten co mě obvinil?" Peronovu pozornost získáš okamžitě, Hadronovi dojde, že chceš mluvit i k němu, až po prvním slově, kdy sebou viditelně trhne. Pak tě poslouchá také. "Jasně, všechno do sebe zapadá." Hadron se dme pýchou nad tím, jak zakončil tvou řeč aniž by nad ní přemýšlel, Peron na něj nechápavě pohlédne. Pak se věnuje tobě. "Jistě, to by tak být mohlo, ale nezapomeň, že tvé přesvědčení nám stačit nebude. Potřebujeme hlavně důkazy, kterými bychom mohli jistě viníka zatknout a odsoudit. Kordinovi by se jistě nelíbilo, kdybychom se nakonec mýlili. Někdy může být něco jinak, než se zdá." Tentokrát se Hadron divně podívá na Perona. "Neslyšels? Detektiv už prohlásil, kdo je vrah. Tak ho jedem sebrat, ne?" Peron jeho slovům nevěnuje nejmenší pozornost.

Kahlyn - 28. října 2018 12:24

Nepovedený obchod: Jen příběh nestačí Pozvednu obočí. ,,A co přesně jste si od něj koupil?" Sklouznu pohledem k jeho třesoucím se rukoum. ,,Peron má pravdu, Hadrone." zavrtím hlavou a znovu si sednu. ,,Potřebujeme důkazy. A motiv. Jaký motiv by mohl Tristan mít k zavraždění Moriana? Něco ohledně obchodu? A důkazy? Máme vůbec něco, co by alespoň trochu ukazovalo na Tristana? Tedy, kromě toho, že vy, Gregore, očividně vůbec neumíte střílet... Ale něco na mé domněnce musí být. Všechno ukazuje na Gregora. Až příliš jasně..." Krátce se zamyslím. Zaklapnu Gregorův spis a otevřu Tristanův. Třeba tam něco najdu. ,,Měli bychom si zrekapitulovat co víme." dodám zatímco studuji spis.

Vypravěč - 29. října 2018 18:35

Nepovedený obchod: Tristanova verze Gregor trochu zavzpomínal. "Nemyslím si, že to je důležité, ale jak chcete: Je to už celkem dávno. Nějákému boháči jsem spravoval hodiny z terakoty a potřeboval pár dílů. Ti z Pálené zbroje jsou ochotni z té jejich kvalitní terakoty vyrobit cokoli." Když Hadronovo tvrzení zamítneš, dá oči v sloup, jakoby se ho to netýkalo. Poté, co rozbalíš spis, Peron jen ve zkratce dodá: "Zrovna jsem ti to chtěl navrhnout." Příběh ve spise je ve zkratce (po vyloučení všech naprosto bezvýznamných detailů) takový: Tristan měl s Morianem domluvenou schůzku dvě hodiny po západu slunce. Jel přímo z domu, povoz nechal ve stáji o ulici dál. Když nakouknul do Stinné uličky, uviděl, jak Morian již s někým hlasitým šepotem dohaduje. Podle hlasu poznal Gregora. Pak uviděl, jak vytáhl šestiran a Moriana střelil. Pak si všiml Tristana a nasedl na svůj povoz vedle něj. Když ujížděl, Tristan vytáhl svůj šestiran a vyprázdnil do Gregorova povozu svůj zásobník. Když ho to ale nezastavilo, vrátil se k Morianovi, kterého již nebyl schopen zachránit, a spustil poplach.

Kahlyn - 03. listopadu 2018 21:59

Nepovedený obchod: Tristanova verze Narovnám se. Ve spisu je to přesně tak jak mi řekl Peron. Takže součástky do hodin... To zní celkem nevinně. ,,Takže. Co víme." Přisunu si k sobě oba spisy, abych do nich mohla případně nahlédnout. ,,Morian byl zavražděn v Temné uličce několik hodin po setmění. Není nikdo, kdo by to viděl. Všichni svědci uvedli, že slyšeli jeden výstřel a pak šest dalších. Podle jedné verze je vrahem Gregor, který ihned po vraždě ujel na svém povoze, podle druhé vraždil Tristan. Vražedná zbraň byla nalezena v Gregorově povoze, u něj ve stáji. Jak se tam dostala o tom můžeme pouze spekulovat. Jisté ovšem je, že Gregor neumí střílet... Tedy aspoň si to myslím. Tak tedy. Tristan tedy pronásledoval ujíždějícího Gregora, což potvrdil i Gregor. Tohle je tedy nejspíš pravda. Zapomněla jsem na něco?" dodám na závěr. ,,Osobně se přikláním k tomu, že to udělal Tristan. Jenže jak mu to dokázat? Možná bychom s ním měli promluvit..."

Vypravěč - 05. listopadu 2018 18:41

Nepovedený obchod: Shelrok "Jistě, to by bylo vhodné. Možná se sám nakonec nechtěně prozradí." Přitakal Peron. Sotva ale chtěl zajít za roh, v půli se zastavil. Pak překvapeně poodešel a uvolnil místo nově příchozímu. Byl to Shelrok. "Vidím, že mě už nebudeš potřebovat, Kahlyn." Slabě se usmál. "Jsem zde jen kvůli Gregorovi. Jak už jsi možná slyšela, mám zajistit, že Gregor nebude odsouzen. Ale vidím, že jste na odchodu, nebudu vás rušit." Postavil se ke zdi, aby vám nebránil v odchodu.

Kahlyn - 11. listopadu 2018 12:32

Nepovedený obchod: Shelrok ,,Tak tedy půjdeme. A, vy Gregore, nejspíš budete muset zpátky do cely. Bohužel zatím nemám nic, abych vás mohla pustit." Zrovna se chystám Hadrona požádat jestli by Gregora neodvedl, když tu se najednou objeví Shelrok. Zůstanu na něj překvapeně zírat neschopna slov. Co tady dělá? Záhy se mi dostaví odpověď. ,,Zdravím, Shelroku." Konečně najdu hlas. Jak se sem dostal? A neříkal náhodou, že má moc práce? ,,Ehm... Dobře. Hadrone, vy půjdete taky. Kdyby se Tristan trochu cukal nebo kdybychom ho chtěli rovnou zatknout." Rychle seberu spisy ze stolu. Nemyslím si, že v tomhle by si měl Shelrok číst. ,,Tak zatím." Načež se vydám chodbou a na Perona a Hadrona nečekám.

Vypravěč - 16. listopadu 2018 14:00

Nepovedený obchod: Výjezd za Tristanen Hadron odvedl Gregora do cely. Zatím jste se přemístili do stájí. Koně byly ještě pořád připoutány k povozu. Když jste s Peronem nasedli, přišel i Hadron a nasedl také, čímž zabral poslední volné místo v povozu. Peron se na Hadrona podezřele podíval a pak dodal. "A jak chceš odvést odsouzeného?" "No...tímhle." Ukázal na plný povoz. "Ale čtyři se tam nevejdeme." "Však jsme tři, neumíš počítat?" "Ale zpátky můžeme být čtyři." "Jaks na to přišel?" "Já, ty, Kahlyn a odsouzený." Hadron chvíli zíral do prázdna a pak... "Jó, ahá." Praštil se do čela a začal připravovat druhý povoz. Hned nato se otevřely dveře do ulice a vyjeli jste. Peron, který se ujak řízení, se tě se zájmem zeptal. "Takže jak chceš přesvědčit Tristana, aby se přiznal? Jak víš, nic na něj nemáme."

Kahlyn - 25. listopadu 2018 16:09
	Nepovedený obchod: Výjezd za Tristanem Já a Peron nasedneme do vozu, ke kterému ještě pořád zůsťali zapřažení koně. Hadron nás brzy dožene a já se stanu svědkem velice vtipné příhody. Po tváři mi přejede krátký úsměv. Pak konečně vyrazíme. ,,Jak? Vlastně ani nevím. Musím ho přechytračit. Určitě nebude takový hlupák, aby se prozradil. A možná taky budu muset blafovat."

Vypravěč - 02. prosince 2018 12:52

Nepovedený obchod: U Tristana "Dávej si ale pozor. Pokud zjistí, že blafuješ, bude mnohem těžší ho přesvědčit, aby se přiznal." varuje tě Peron. Pak jste přijeli do cíle. Ulice vypadá mírumilovně. Většina domů je laděna do modré, nebo zelené barvy. Jeden z nich je ale ve velmi špatném stavu. "Takže, Tristan bydlí támhle..." ukáže na jediný jednopatrový dům v ulici, přízemí je přestavěno, jak je zde u obchodníků zvykem, v obchod. Nahoře je červený, dobře viditelný nápis: Vybavení všeho druhu "...a pokud si chceš popovídat se synem Gregora, který nám nasadil na krk Shelroka, ten bydlí támhle." a ukáže na modrý dvoupatrový dům. Polovina přízemí tvoří menší stáj. "Takže, kde chceš začít? Nebo chceš počkat na Hardona, kdyby chtěl utéct?"

Kahlyn - 10. prosince 2018 19:23
	Nepovedený obchod: U Tristana Pokývnu hlavou. ,,Díky za varování. Budu muset pečlivě promýšlet každý tah." Pohlédnu na Tristanův dům a pak na dům Gregora. ,,Jdeme za Tristanem. Hadron nás snad najde." rozhodnu a seskočím z povozu. Sundám si plášť a položím ho na sedadlo. ,,Máš svůj šestiran? Mohl by se hodit."

Vypravěč - 14. prosince 2018 18:00

Tristanův obchod Peron jde za tebou. "U nás se říká: Bez šestiranu ani ránu." a ukáže na svůj kožený opasek a pouzdro se svým šestiranem. "Ale i tak bych raději počkal se zatýkáním na Hadrona. V tomhle je expert on." Vstupujete do krámku se vším možným, co má na sobě alespoň trochu terakoty. Od misek přes cihly až ke zbrojím a zbraním, kterých je jako jediných málo. Ostatních výrobků je zde požehnaně. Téměř vše je značkové, od jediné firmy (soudě podle designu), a to firmy Pálená zbroj. Ty ostatní jsou od různých soukromníků. Na stropě je zavěšeno tak, aby nebyly dobře dostupné pro zákazníky, několik plamenometů. Každý je na špičce zúžen, uprostřed menší pícku s dobře konstruovaným odváděním kouře a na konci silný měch spojený s tlačítkem. Každý má na sobě stejnou značku, jako povoz, nebo Shelrokova dýmka. Určitě jsou od stejného výrobce. Odněkud vykoukne černovlasý muž s krátkým neúplným plnovousem a bohatým oblečením, podle stylu oblečení se jedná o obchodníka. Je poměrně veselý. "Zdravím. Co vám mohu nabídnout?" Když pozná Perona, trochu ho radost přejde. "Á, to jste vy. Co chcete vědět?" Peron si všiml, že ti muž nevěnuje pozornost, proto dodal. "Tohle je nový detektiv, Kahlyn." "Ó, promiňte. Kde jsou mé způsoby?" mírně se ukloní "Jmenuji se Tristan. Co byste ráda věděla?" a hned nato dodá "A co se stalo s Gardenem?"

Kahlyn - 20. prosince 2018 17:18

Tristanův obchod Pak už s Peronem vejdeme do obchodu. Ten je přecpaný vším možným. Prohlížím si zboží. Většina pochází od Pálené zbroje. Na stropě si všimnu plamenometů se značkou, kterou dobře znám. Shelrokova dýmka a povoz. Tohle musí být stejný výrobce. Zčistajasna se objeví muž, který určitě musí být Tristan. ,,Garden byl propuštěn." vysvětlím, když se Tristan představí. Nevypadá ani se zatím nechová jako vrah. Ale zdání může klamat. ,,Vy spolupracujete s Pálenou zbrojí?" zeptám se a uchopím jednu misku.

Vypravěč - 22. prosince 2018 10:51

Nepovedený obchod: Výslech Tristana I. "Propuštěn? Co udělal?" Každá další otázka ho víc a víc znervózňuje, což je cítit na jeho hlase, nikoli však na obličeji. "Jsem v této čtvrti největším obchodníkem s touto značkou. Morian by vám toho řekl mnohem víc, kdyby byl ještě naživu." Povzdychl si. "Byl to skvělý chlap. Škoda, že ho Gregor zabil. Ani nevím, co po něm chtěl." Poslední dvě věty v sobě měly emoční nádech. Nervozita v hlase však přetrvává.

Kahlyn - 29. prosince 2018 13:54

Nepovedený obchod: Výslech Tristana I. Uvnitř se pousměji. Proč je tak nervozní? ,,Obávám se, že vám to nemohu říct. Týká se to pouze milice." Přejedu Tristana pohledem. ,,Jak dlouho tu žijete, Tristane? A co si myslíte o Gregorovi? Myslíte, že by byl schopen někoho zabít?" Teď budu jen doufat, že sem nevtrhne Hadron. No, proto jsem taky pořád měla v ruce tu misku. Nemám zbraň, tak Tristana můžu pořádně praštit.

Vypravěč - 09. ledna 2019 21:01

Nepovedený obchod: Výslech Tristana II. "Myslíte jak dlouho mám tenhle obchod? Šest let. Převzal jsem ho po svém zesnulém otci i se všemi zakázkami." "Od Gregora mám ty kukačky." Ukáže na zeď za stolem s miskami, kde visí čtvery kukačky, celé z terakoty. Chybějící misky si zdá se nevšiml. "Zručný chlap. Jen se ty hodiny poslední dobou moc neprodávají. Jsou celkem drahé a ne každý má rád hodiny s kukačkou. Ani nevím, proč ji tam vždycky dává." Po téhle otázce jeho počáteční nervozita vyprchává. "Zabít? Tak dobře ho neznám. Zeptejte se jeho syna. Ten vám o něm řekne víc."

Kahlyn - 18. ledna 2019 19:22

Nepovedený obchod: Výslech Tristana II. Podívala jsem se na hodiny, na něž Tristan ukazoval. ,,Ale já se neptám jeho. Já se ptám vás." odpověděla jsem a soustředěně na něj pohlédla. ,,Víte, co? Možná byste mi mohl ještě popsat vše, co jste té noci viděl. Podrobně. Třeba si ještě vzpomenete na něco, co jste předtím vynechal." Soustředěně jsem na Tristana hleděla a vyvíjela tak na něj nátlak. Většina, když lhala a vy jste je takto pozorovali, se prostě zhroutila a řekla pravdu, protože to nemohla vydržet. Myslím, že tak nějak mi to říkal Shelrok. ,,A povězte Tristane. Vy s sebou běžně nosíte zbraň?"

Vypravěč - 18. ledna 2019 21:53

Nepovedený obchod: Výslech Tristana III. "Mě?" Zhluboka se nadechl a rozpačitě se rozhlédl se po obchodě. "Říkal jsem že ho neznám tak dobře. Ale jestli chcete slyšet můj názor, nikdy bych to do něj neřekl, kdybych to neviděl na vlastní oči." Podivil se. "Chcete slyšet mou verzi? Fajn. Byl jsem na cestě na Morianem určené místo. Pak slyším hlasy. Morian se s někým hádal. Moc jsem jim nerozuměl, ale ten hlas mi byl povědomý. Když jsem se podíval za roh do Stinné uličky, Moriana jsem poznal hned. Toho si člověk nesplete. Ten druhý držel šestiran. Pak se ozval výstřel. Morian šel k zemi. Asi jsem na sebe něják upozornil, protože se vrah, Gregor, otočil. V tu chvíli jsem ho poznal. On mě asi nepoznal, protože nasedl na svůj povoz a vystartoval ven ze Stinné uličky. Hned jsem za jeho povozem vyběhl. Když mi ale došlo, že ho nedoženu, zastavil jsem, vytáhl svou zbraň a střílel, dokud mi nedošly náboje. Pak jsem se vrátil k Morianovi a když mi došlo, že je mrtvý, spustil jsem alarm." Vše říkal s naprostou jistotou, jakoby předříkával báseň. U poslední otázky si celkem viditelně oddychl. "Zbraň s sebou nosím. A nosím ji pořád od doby, co se objevily zvěsti o těch Ranařích. Snad to chápete." Pokud je vinen, snaží se to zakrýt, jak jen dovede. ,,Kdo by se taky chtěl sám usvědčit z vraždy, když pořád ještě vidí naději se z toho dostat?" To ti také říkal Shelrok.

Kahlyn - 28. ledna 2019 18:30

Nepovedený obchod: Výslech Tristana III. Tak dobře. Nátlak očividně nefunguje. ,,Muselo pro vás být strašné vidět někoho známého mrtvého. Udivuje mě, že se zdáte být tak v pohodě." Trochu přitlačíme na pilu. ,,Na to, jaký stres jste té noci musel prožít si to pamatujete velice dobře. Ale opravdu je to všechno? Na nějaký detail si nevzpomínáte? Cokoliv." Pokývnu hlavou jako že rozumím. ,,Ach, ano. Chápu. Škoda jen, že když si to Gregor všechno tak pěkně naplánoval zkazil mu to ten šestiran zapomenutý v jeho voze, nemyslíte?"

Vypravěč - 29. ledna 2019 16:26

Nepovedený obchod: Výslech Tristana IV. "Ažtak jsem ho neznal. Už je to navíc delší doba. Měl jsem dost času se s tím smířit." Všimneš si, že se snaží potlačit slzu. "Už jsem to všechno předříkával jednou. A detaily asi těžko najdu. Byla tam hrozná tma." Zamyslí se nad tím, co zrovna řekl. "Toho Gregora jsem úplně poznal až když vyjel. Do té doby jsem viděl jen jeho stín. Ale i tak jsem hned věděl, že je to on. Ten jeho styl chůze se nezapře." Vzpomeneš si, že Gregor chodí vždy pomalu a jistě. "Ach, ano. Ten šestiran. Garden mi o něm říkal. Možná byl moc unavený, tak na něj zapomněl." Nádechu ironie v poslední otázce si všiml až pak. Ukázal na tebe trochu splašeně prstem. "Počkat. Vy tu nejste pro prověření informací, že ne?" Pak se donutil rozesmát. Nebo to alespoň nuceně vypadalo. "Snad si nemyslíte, že jsem to udělal já." Trochu ucouvl. "Já to nebyl." Snaží se mluvit vážně. Nával emocí mu to ale viditelně ztěžuje. "Nic na mě nemáte." Poplašeně dodá. "A proč vůbec neřešíte Gregora? Jak se tam ta pistole dostala? Jak jsem mu ji tam mohl dát?" Objevují se známky potu na jeho tváři.

Kahlyn - 06. února 2019 19:38

Nepovedený obchod: Výslech Tristana IV. Sice mi tvrdí, že už se s tím smířil, ale já vidím, že tak docela ještě ne. Ano, Gregor má opravdu specifický styl chůze. Ale to nic nedokazuje. Ironii v mojí poslední otázce pochopil až trochu později a teď se ze všech sil brání. ,,Víte co, Tristane? Dohodneme se, že mi nebudete lhát. Oba moc dobře víme, že jste to udělal. Rekněte mi pravdu. Proč jste Moriana zabil, Tristane? A plánoval jste to na Gregora hodit už od začátku, nebo se vám do toho pouze připletl? Co se týče té zbraně. Gregor dal povoz do stáje, vrata mají nahoře malou díru. Prohodil jste tudy tu zbraň? Nebo jste mu ji tam dal už za jízdy? A žádné lži."

Vypravěč - 09. února 2019 18:19

Nepovedený obchod: Přiznání Tristana "Díru? Jakou díru. Povoz byl nekrytý. Nebyl problém mu za jízdy..." Zarazil se. Až příliš pozdě si uvědomil, že se tím usvědčil. Tlačení na pilu si na jeho pozornosti co říká vybralo daň a on se po této krátké pauze psychicky zhroutil. Rozbrečel se jako malé dítě a popadal přitom dech. Stěží se snažil něco říct. Rozeznala jsi jen pár útržků, žádnou souvislou větu. "Odpusť mi to, jen nehoda, jen ta blbá nehoda." Po několika minutách, při kterých se ho Peronovi podařilo klidnými slovy uklidnit, přijel Hadron i s Shelrokem. Hadron sice chtěl něco pronést, soudě podle jeho výrazu obličeje nějákou trefnou poznámku, ale po nevraživém pohledu Perona si to nechal pro sebe. Shelrok stál jakoby duchem nepřítomen. Procházel se po místnosti a prohlížel si se zájmem zboží. "Tak dobře." dostal ze sebe Tristan stěží. Ještě se klepal a polykal některá písmena, ale přesto se zdál již smířený s tím, co se chystal říct. "Řeknu vám vše." Znovu popadl dech. "Tu všechnu zbroj jsem měl objednanou pro Ranaře. Už můj otec s nimi potají obchodoval. Tehdy to byla jen překupnická firma. Vozili sem slonovinu a hedvábí. Říkali si tehdy jinak. Schovávali se pod různými názvy. Že se jedná o Ranaře jsem zjistil když si začali objednávat zbraně. S Morianem jsem se znal dříve. Byli jsme přátelé. Po západu slunce jsme vyřizovali zakázky pro Ranaře. Něco tušil, ale byli jsme přátelé. Neptal se. Já byl v pasti. Kdybych něco nahlásil dříve, byl by můj život v ohrožení. Teď už je to vlastně jedno." Pak se zakuckal. Shelrok přišel se sklenicí vody. Hned mu ji podal ten se napil. Pak pokračoval. "Ranaři chtěli čím dál víc. Platili mi dobře, ale stačilo by abych jim jednou nedodal zboží včas a byl by se mnou konec. Proto když jsem si v tu osudnou noc s Morianem domluvil schůzku v noci na relativně bezpečném místě..." Ozvala se rána. Tristan se hlasitě polekal. Všechny oči se otočily na místo, odkud rána přišla. "Moje chyba." omlouval se Hadron, který nedopatřením rozbil jednu z terakotových misek. Po několika zaváháních a otoček hlavy, aby se ujistil, že poblíž nikdo není, Tristan pokračoval. "Zapomněl jsem na jednu závažnou věc. Na to, že cena zbroje, kterou mi Morian opatřil, vzrostla. Sice jen o pár procent, ale když jsem tam přišel, Morian chtěl plnou cenu. Chvíli jsme se hádali. Když mi bylo jasné, že z něj nedostanu slevu, kterou bych později zaplatil, asi měl vlastní problémy..." "Půjčil si od lichváře a hned ráno to měl splatit." Dodal jen tak mimochodem Shelrok. "Mohl přijít o práci." Tristan koukal na Shelroka a pak se pěstí udeřil do čela. "Já hlupák. Vytáhl jsem zbraň, abych si cenu vynutil násilím. Mířil jsem mu na hlavu. On nevěřil, že bych vystřelil, tak se mě vlídnými slovy snažil přesvědčit, že to tak skončit nemusí. Chytl mi zbraň a pomalu mi ji sklonil dolů. Jeden přehmat a zbraň vystřelila. Nemohl jsem nic dělat. Rána byla smrtelná. Chvíli jsem přemýšlel, co teď. Bylo mi jasné, že mě s takovým vysvětlením odsoudí za vraždu. Byl to šok. Připadalo mi to jako věčnost. Pak jsem uslyšel povoz. Když projížděl, poznal jsem Gregora. Hned mě napadlo, jak se z toho dostat. Hodil jsem mu na ten povoz tu pistoli, ze které jsem střílel. Pak mě napadlo, že když už jsem ho do toho namočil, že to utvrdím svým chováním a začal jsem po něm střílet. Byla to hloupost, to přiznávám. Pak jsem šel spustit poplach a zůstal na místě činu, protože mě napadlo, že by mě někdo mohl vidět. Od té doby jsem si to omlouval." Pak se znovu zhroutil a z psychického vysílení se opřel o Perona, který na něj po celou dobu dával pozor.

Kahlyn - 14. února 2019 18:44

Nepovedený obchod: Přiznání Tristana Pozvednu obočí a pátrám po lži, když se Tristan konečně nechtěně přiznal a pak se doslova zhroutil. Takže zřejmě nelhal. Nebo je zatraceně dobrý herec. Pomalu odložím misku. Myslím, že už ji nebudu potřebovat. ,,Mluvte, Tristane." vyzvu ho po chvíli, ale tentokrát už o něco přátelštějším hlasem. Peronovi se přeci jen podařilo ho uklidnit a během těch několika minut mezitím konečně dorazil Hadron. A s ním Shelrok. Co ten tu dělá? Ihned tedy k Shelrokovi přistoupím a s nechápavým výrazem ve tváři se ho zeptám: ,,Co tu děláš? Jsi soukromý detektiv, ne člen milice." Pak se obrátím na Tristana, který se očividně už sebral natolik, že mohl zase mluvit. ,,Poslouchám. Mluvte. A pravdu, Tristane." Pozoruji ho a hned při první větě mi obočí znovu vyletí nahoru. Tak on nakonec přeci jen obchodoval s Ranaři. Nepřerušuji ho, nechám ho vše vyprávět. Já věděla, že se s Morianem znal víc než mi tvrdil. Lehce se předkloním dopředu, když se konečně dostane k té noci, aby mi nic neuniklo. Najednou se ale ozve rána a já sebou poděšeně škubnu. Ale to byl jen Hadron. Rozbil jednu z terakotových misek. Dost možná tu, kterou jsem předtím držela v ruce. ,,Opatrně, Hadrone." řeknu mu a koutky mi lehce zacukají v potlačovaném úsměvu. Znovu se obrátím na vyděšeného Tristana. Ten už se zase pouští do vyprávění a já se maximálně soustředím, abych si zapamatovala vše co říká. Ach, tak takhle to bylo s těmi penězi. Morian neměl naplánovaný obchod i s Gregorem, jen s Tristanem. Najednou ho přeruší Shelrok. A samozřejmě si nenechá ujít skvělou příležitost jak milici trochu sesadit. Pohledem Shelrokovi naznačím ať mlčí. A pak už se Tristan dostává k líčení samotné vraždy. Tohle byl poněkud nebezpečný tah. Vynutit si cenu pomocí zbraně? Už od téhle věty mi je jasné, že to muselo skončit jedině tragédií. Na jednu stranu je mi ale Tristana líto. On nebyl zlý člověk. Nebyl rozený vrah. Byl to jen muž, co ve svém životě udělal až příliš mnoho chyb a teď na ně doplatí. Povzdechnu si a pronesu: ,,Tristane, jste odsouzen za vraždu obchodníka Moriana a spolupracování s nebezpečným gangem zvaným Ranaři. Nyní budete převezen do vězení milice. O vašem dalším osudu už bude rozhodovat velitel milice Kordin. Hadrone, prosím." Pokynu svému kolegovi, aby si Tristana převzal. ,,Tak, náš první případ skončil." pronesu jen, co Tristan zmizí z doslechu. ,,Děkuji za pomoc, Perone." Usměju se na něj. Obrátím se na Shelroka. ,,Tak, jak jsem si vedla?"

Vypravěč - 15. února 2019 13:15

Nepovedený obchod: Zatčení Tristana Když jsi se Shelroka zeptala poprvé, jen se bezeslova podíval na Hadrona. ... Hadron na tvou výzvu zatknout Tristana reágoval hned. Vytáhl kovová pouta a začal je Tristanovi nasazovat. Přitom říkal "Máte právo nevypovídat. Cokoli co řeknete..." "Hadrone, prosím." přerušil ho Peron. "Tohle není nutné. Vždyť se sám přiznal." Poté, co Hadron odešel a pomáhal spoutanému Tristanovi do vozu... Peron se slabě uklonil. "Dělám jen svou práci." Shelroka tento případ zdá se moc neuspokojil. "Případ jsem vyřešil já. To já označil vraha a ospravedlnil Gregora. Ty jsi jen přišla a slízla smetanu." I když ta slova v sobě měla nádech emocí, vše řekl s ledovým klidem, jako by mu to ani nevadilo. Pak vše zakončil slovy "Tenhle případ nic nedokazuje o tvém intelektu ani ničem podobném. Uvidíme se příště, Kahlyn." A jak dořekl, tak odcházel. Nezdálo se, že by se urazil. Dokonce se usmíval.

Kahlyn - 19. února 2019 19:46

Nepovedený obchod: Zatčení Tristana Nad Peronovými slovy se ješte víc usměji. Je příliš skromný. A úsměv mi z tváře nezmizí ani když mluví Shelrok. Kdybych ho neznala tak na něj teď nejspíš v šoku zírám, ale takhle se jen usmívám a nechám ho ať všechno vychrlí, teprve pak zareaguji: ,,Víš, všichni nejsou tak geniální. To by byla na světě nuda. Trocha skromnosti by ti ale neuškodila. A samozřejmě ty jsi si jako vždycky vedl naprosto úžasně a já naprosto strašně. Tak zatím." Vše říkám pobaveným tónem, je jasně vidět, že svá slova nemyslím vážně. ,,Tak pojď, Perone. Půjdeme Gregorovi oznámit, že je volný. A jeho syn by to nejspíše taky rád věděl. Můžeme ho vzít cestou do milice sebou."

Vypravěč - 22. února 2019 17:18

Nepovedený obchod: Závěr Na sedadle povozu jsi našla malou hliněnou destičku s nápisem: Budeš dobrý detektiv. Umíš to s lidmi. S. Shelroka jsi od té doby nepotkala. U jednoho rutinního případu, který se nijak nelišil od klasických potyček sis ho všimla. Jen se mihnul, pak zase zmizel. Gregor se vrátil domů ke svému synovi. Gregor ale po incidentu se zbraní nebyl schopný dál pracovat kvůli tomu, že se mu už nepřestaly třást ruce. Proto dílnu, do které Gregor dříve jezdil, prodali. Tristan byl sice odsouzen, ale díky polehčujcím okolnostem nakonec dostal příležitost svou chybu odčinit. Dál obchodoval a podařilo se mu odhalit několik členů gangu Ranařů. Poté ale začal být jeho život ve skutečném nebezpečí, a tak prodal svůj obchod a pod ochranou Milice odcestoval pryč. Kordin tě ujistil, že je v bezpečí a zmínil se o někom jménem Makrof, kdo se stará o ochranu svědků ve městě Elesméra daleko odsud, kde zcela určitě Ranaři neoperují.

Vypravěč - 22. února 2019 17:54

Druhý případ: Na hraně zákona Od tvého prvního případu uběhly dva měsíce plné rutinních jednání s lidmi, kteří se zrovna moc nepohodli nebo došlo k nedorozumění. Jednou šlo i o vraždu, ale případ byl příliš jednoduchý, takže tě vůbec neuspokojil. Ani další 'výjezd', jak se říkalo takovýmto zásahům, nenasvědčoval, že by šlo o výjimečnou situaci. Právě jsi s Hadronem a Peronem odpočívala po obědě, když se ozval ohňostrojový alarm ohlašující, že se něco děje. "Jeďte beze mě. To zas bude nějáká hádka." Dodal otráveně Hadron. Větší případy byly v takovouto dobu opravdu výjimečné. "Musíš jet. Je to tvá práce." hned dodal Peron, ačkoliv se mu také čas, který by jinak mohl využít k trávení právě snězeného obědu, nezamlouval. "Fajn. Ale jeď pomalu. Jinak tě pobleju." ... Přijeli jste do Široké ulice, která je plná lidí, kteří se právě vraceli po obědě zpět do práce. Všimla sis ale i dvou hloučků lidí. Uprostřed jednoho leželo na hromadě asi šest lidí. U druhého hloučku se pak zdálo, že se tam lidé nad něčím sklání. "Jak tak koukám..." začal Hadron "...tak si lidi už toho, kdo to spískal, našli." "Každopádně potřebujeme podat zprávu." odpověděl mu Peron. "Kahlyn, u koho chceš začít?"

Kahlyn - 28. února 2019 18:34

Druhý případ: Na hraně zákona Už to jsou dva měsíce, co tu pracuji. A zatím jsem měla jen jeden velký případ. Za což jsem ráda, protože aspoň na chvíli panuje v Terakotovém městě relativní klid. Až na tu jednu vraždu. Občas přemýšlím nad tím vzkazem, co mi Shelrok, určitě to byl on, zanechal. Proč mi to prostě neřekl do očí a místo toho to napsal? Taky jsem ráda, že s Tristanem to nakonec dopadlo celkem dobře. Snad je teď v té Elesméře, ať už je to kdekoli, v bezpečí. Gregor už to ale měl horší. Chudák. Jakému stresu asi musel být vystaven, že se mu z toho už nepřestaly klepat ruce? No, a teď je jen další nudný den. Sedím a trávím oběd, když se najednou ozve alarm. Doufám, že tentokrát to nebude žádná prkotina. V Široké ulici je plno lidí. Což by nebylo tak divné, protože se vraceli po obědě do práce, ale zaujmou mě dva hloučky lidí. ,,Nejrychlejší bude když se rozdělíme. Perone, ty se prosím podívej na ten hlouček, kde leží lidé a já a Hadron se podíváme nad čím se sklánějí ti druzí." odpovím Peronovi bleskově. ,,Milice! Ustupte! Co se to tu děje?" křiknu tak, aby mě lidé dobře slyšeli a vykročím k hloučku.

Vypravěč - 02. března 2019 23:30

Na hraně zákona: Vrah a oběť Peron se beze slova vydal k jedné skupině, ty s Hadronem jste se vydali k té druhé. Musela jsi zavolat několikrát, aby si tě všimli. Plnou pozornost ti ale začali věnovat až zařval Hadron. "Notak uhněte! Udělejte místo Milici!" Zřejmě se nechal unést, protože pak odstrčil několik lidí. Ostatní mu už konečně začali ustupovat a tobě se naskytl pohled na mrtvého, který ještě před chvílí byl obklopen těmi zvědavci. Ležel na břiše, pod hlavou kaluž krve. Hadron se na tebe se zaujetím podíval. "Tak fajn, detektive. Kdo je pachatel?" Krátce nato přiběhl Peron. "Viník je na spodu té hromady, prý byl dost silný...oh ne." zarazil se s lítostí v očích, když viděl mrtvého. "Okej, tak ho du sebrat a můžem případ uzavřít." Dodal Hadron a teď čeká jen na tvůj souhlas.

Kahlyn - 10. března 2019 13:44

Na hraně zákona: Vrah a oběť S Hadronem se vydám ke skupince. Svá slova musím několikrát zopakovat a lidé si mě začnou pořádně všímat až když se do toho vloží Hadron. Lidé konečně ustoupí a já spatřím mrtvého. Na tohle si asi nikdy nezvyknu. Přistoupím k němu blíž a pořádně si oběť prohlédnu. Určitě je mrtvý. Ta krev... Odvrátím hlavu a zaměřím se na Perona, který už se vrátil. ,,Dobře. Perone, postarej se prosím o... oběť. Zkus mi o něm zjistit co nejvíc. A my, Hadrone, se podíváme na našeho pachatele. Zatím ho mu pouta nasazovat nebudeme, chci s ním nejdřív mluvit." Pak se obrátím ke všem těm zvědavcům kolem a hlasitě hvízdnu, abych upoutala jejich pozornost. Pak pronesu pevným a neochvějným hlasem, který nepřipouští námitky: ,,Všichni, co viděli něco z toho co se tu stalo, tu zůstanou a počkají až je vyslechnu. Zbytek se rozejde a vrátí ke své práci. Tohle není žádné představení ale vážná věc. Děkuji."

Vypravěč - 15. března 2019 15:25

Na hraně zákona: "Ten chlap byl zloděj." Po tvém proslovu, do kterého jsi vložila tolik autority, kolik jsi jen dokázala, většina lidí odešla. Zůstalo jen pár. U "hromady" lidí Hadronovi chvíli trvalo, než všechny ty, kteří svými těly zneškodňovali pachatele pod sebou, dostal na nohy. Většina z nich, hlavně ti vespod, měla problémy se postavit. Nakonec ale zůstal ležet jediný, pachatel, nebo také vrah jak mu říkali ti, kteří ho zneškodnili. "Vy jste od milice?" zeptal se jeden z nich. "Tohle měl u sebe." a podal ti zbraň. Jednalo se o desetiran, celkem vzácný kousek a dosti nevšední. Muži se nakonec podařilo s podpěrou Hadrona vstát. Je to postarší svalnatý muž vysoký skoro dva metry. Jeho obličej nese známky šrámů různě velkých zhojených jizev a asi polovinu jeho zubů tvoří zlaté protézy. "Můžu to vysvětlit." začal mluvit, když se znavený posadil na chodník hned vedle kola od vozu. "Ten chlap byl zloděj."

Kahlyn - 22. března 2019 16:20

Na hraně zákona: "Ten chlap byl zloděj." Jsem ráda, že mě lidé skutečně poslechnou a rozejdou se. Tedy většina. Budu doufat, že to jsou naši svědci a ne jen zvědavci. Počkám až Hadron postaví na nohy všechny co drželi pachatele. Najednou mi jeden z nich vtiskne do ruky zbraň, která patří pachateli. Prohlédnu si ji. I já, která o zbraních skoro nic neví, poznám, že se jedná o desetiran. Trochu zvláštní. Tohle asi nebude obyčejný občan. To už se ale zvedá s Hadronovou pomocí náš pachatel. Prohlédnu si ho. Musím hodně zaklánět hlavu. Je minimálně o dvacet centimetrů vyšší než já. Vypadá jako nějaký bývalý zápasník. Nebo voják. Což by možná bylo pravděpodobnější vzhledem k tomu desetiranu. ,,Zloděj? A to vás opravňuje k tomu, abyste ho zabil?" zeptám se a hlas se mi chvěje potlačovanou zlostí. ,,Řekněte mi všechno co se tu stalo. Od začátku. A nejdřív začněte tím, kdo vlastně jste a k čemu potřebujete takovouhle zbraň." Desetiran držím ve svěšené ruce a ostražitě muže pozoruji. Tenhle bude mnohem nebezpečnější než Tristan.

Vypravěč - 23. března 2019 18:11

Na hraně zákona: Morgorova verze "Můžu to vysvětlit." brání se muž. S tvým návrhem souhlasí. "To bude asi nejlepší. Nemáte vodu? Mám žízeň." Hadron vytáhl flašku a podal mu ji. Ten se napil a začal s vysvětlováním. "Jmenuji se Morgor. Jsem vysloužilý člen milice. K té zbrani se dostanu pak. Skončil jsem, když jsem byl raněn do levé ruky." Ukázal ti svou levou ruku a odhalil rozsáhlou jizvu začínající od zápěstí. "Vysvětlování jak se mi to stalo je na dlouho, ale od té doby jsem začal trpět psychickou poruchou, při které jsem občas mimo. Ani nevím, kde se to vzalo. Občas mi prostě vypne mozek. Každopádně u milice jsem skončil. Většinu toho, co jsem vydělal, jsem si nechal převést na zlaté cihly a uložil do trezoru doma. A teď si po obědě v restauraci kráčím domů a pak co nevidím. Sylvian, jeden z mých přátel, si s někým povídá před mým domem. Ten cizinec pak vytáhl jednu zlatou cihlu a hádejte co..." "Ta cihla byla vaše!" odpověděl Hadron, který nepostřehl, že jde o řečnickou otázku. Morgor se na něj zamračil a pokračoval. "Ty cihly jsem si nechal označit. A právě tu značku měla ta cihla, kterou měl ten cizinec u sebe. Sylvian polekaně ustoupil a já ho začal pronásledovat. Několikrát jsem ho varoval a volal na něj ať zastaví, ale nereágoval, jen dál utíkal. Tak jsem vytáhl zbraň..." "A zastřelil jste ho." skočil mu do řeči zase Hadron. "Komentujte si laskavě svá slova!" naštvaně ho varoval Morgor. "Ta zbraň je služební. Chlapi mi ji nechali jako památku. Mířil jsem na nohy. A také jsem ho trefil. Střelba na zloděje, pokud nereáguje, je zákonná. Na to je zákon." Hadron mlčky souhlasí. "Jak říkám, já mu střílel na nohy. Jen škoda, že v té rychlosti pak zakopl a narazil hlavou na podlahu. Ostatní si střelby všimli a vrhli se na mě. Asi čekali, že bych se pak chtěl zbavit svědků nebo tak. Nemám jim to za zlé, plnili svou občanskou povinnost."

Kahlyn - 27. března 2019 15:27

Na hraně zákona: Morgorova verze Muž se napije a pustí se do vypravování. Tak přeci jen byla má domněnka alespoň častečně správná. Člen milice. Nejspíš zastával podobnou pozici jako Hadron. Ne-li stejnou. Nevypadá, že by šel pro ránu daleko. Podívám se jizvu a pozvednu obočí. Jo, rozhodně bude nebezpečnější než Tristan. Budu si na něj muset dávat pozor. Dokázal by mě srazit na zem jedinou ranou. I Hadron by s ním nejspíš měl problémy. Musím být opatrná. A nepůsobit, že se bojím. A nenaštvat ho. Ani s tím desetiranem si nepřipadám moc v bezpečí. Pochybuji, že by to byla pro Morgora nějaká překážka. A ve střelbě taky nejsem zrovna nejlepší. Který blázen by se rozhodl vloupat za bílého dne do něčího domu - zvláště pak do toho Morgorova - a ukrást tam zlaté cihly? A pak se s nimi ještě ukazovat na ulici? Trochu mi zacuká koutek potlačovaným úsměvem. Hadron opět nezklamal a promluvil v nevhodnou chvíli. ,,Uklidněte se prosím. Není důvod rozčilovat se." napomenu Morgora po jeho malém výbuchu vzteku. Tak takhle to bylo. Morgor střelil, zloděj upadl a v té rychlosti si rozbil hlavu. ,,Děkuji za spolupráci, pane Morgore. Mám ještě pár otázek. Jakou značku mají vaše zlaté cihly? A jste si jistý, že toho muže neznáte? Ani od vidění? Šel určitě na jisto. Možná váš dům už nějakou dobu sledoval a vytipoval si chvíli kdy nebudete doma." Odmlčím se a na chvíli se zamyslím. Viděla jsem předtím u oběti zlatou cihlu? Ne. Ale to neznamená, že ji neměl. Musím se podívat. Pokud ji skutečně najdu, pak je případ uzavřen.

Vypravěč - 27. března 2019 16:12

Na hraně zákona: Zlatá cihla "Moje zlaté cihly mají značku mojí rodiny. Víte, můj otec přišel z Kartága. Taky byl takové postavy." zasmál se, zašmátral v kapse a vytáhl prsten se značkou půlměsíce, do které mířil hrot šípu. Nápadně tato kombinace připomíná písmeno G. "Můj přítel Sylvian je kovář. Podle tohodle mi udělal ty značky na cihlách." Prsten ti podal. Morgor se zamyslel. "Býval jsem v milici. Jak víte, na lidi musíte mít paměť...ne nevzpomínám si. Ale se Sylvianem si chvíli předtím než mu ukázal tu cihlu povídali. On by ho mohl znát." Když ses otočila, že si půjdeš prohlédnout oběť, už k vám mířil Peron a v rukou měl zakrvácenou zlatou cihlu zabalenou v kuse látky. "To je ta cihla!" Zvolal Morgor, pokusil vstát, ale hned nato se mu polomila kolena a zase si lehnul. "Pitomá zdřevěnělá noha." zaklel. "Tohle měl u sebe." řekl Peron, když si byl jistý, že už je dost blízko nato, abys ho slyšela. "A kdo hlídá mrtvolu?" dodal Hadron. "Přijela hlídka. Chtějí nám pomoct se zajištěním důkazů. Jinak ten muž nezemřel na zranění střelby. Kulka ho trefila do achylovy paty. Dostal tak silný bolestivý šok, že spadl na hlavu."

Kahlyn - 02. dubna 2019 16:46

Na hraně zákona: Zlatá cihla Vezmu si prsten a prohlédnu si symbol. Půlměsíc a hrot šípu. Zajímavé. ,,Dobrá. Pak bych si měla promluvit s vaším přítelem." Otočím se tedy, že se půjdu podívat po té cihle, ale to už se vrací Peron. A v rukou má zlatou cihlu. Pohlédnu na Morgora, který se chtěl okamžitě zvednout, ale naštěstí zase klesne zpátky. ,,Dej mi ji, prosím." požádám Perona a podám mu desetiran. A tohle podrž." Musím se podívat jestli je tam značka. Ale šance, že by nebyla je téměř nulová.

Vypravěč - 03. dubna 2019 14:13

Na hraně zákona: Sylvian "Mohl by ještě být v té ulici. Nebo bude už doma. Bydlí poblíž." odpověděl ti Morgor. "Měl ji ve vnitřní kapse kabátu." dodá Peron, když ti podává cihlu. Desetiran, který zase dostane od tebe, si začne zaujatě prohlížet. "A kdy se k tomu dostanu já?" zvolá nedočkavě Hadron. "Taky se chci mrknout na tu vraždící zbraň." "Vražednou snad." opraví ho hned Peron. Hadron jen mávne rukou. Zlatá cihla je skutečně označena stejným symbolem. Když ho porovnáš s tím na prstenu, jsou až na pár nepodstatných detailů totožné. Zatímco si cihlu prohlížíš, přibíhá k vám muž, podle oblečení obchodník, podle svalů a několika spáleninám kovář. Je asi stejně vysoký jako ty, jen má mohutnější postavu. "Co se stalo? Kde je ten zloděj?" "Střelil jsem ho a zemřel." odpověděl mu Morgor. "Dobře, že jsi tu, Sylviane. Tahle dáma si tě chce vyslechnout."

Kahlyn - 09. dubna 2019 17:40

Na hraně zákona: Sylvian ,,Půjdu ho najít jen co tu skončím." řeknu a svou pozornost obrátím na Perona. Hadronovu poznámku ignoruji. Už jsem si zvykla že vždy řekne něco naprosto nevhodného v nejméně vhodné situaci. A on si to zřejmě ani neuvědomuje. Raději se zaměřím na zlatou cihlu. Najdu symbol a porovnám ho s tím na prstenu. Sedí téměř dokonale. Takže ten muž ji opravdu Morgorovi ukradl. Ale proč vzal jen jednu? Najednou se objeví jakýsi muž. Podle oblečení tipuji obchodník, ale svaly a spálenini ukazují na kováře. Je tohle snad ten Morgorův přítel? Muž se ihned ptá co se děje. Morgor mu poněkud chladně odpoví, že ho střelil a zemřel. Lhostejnost jeho hlasu mě štve. Copak vůbec nemá žádnou úctu k životu a smrti? ,,Ano. To tedy chci. Tyhle značky jste vytvářel sám, že ano?" zeptám se na začátek na zcela jednoduchou otázku. ,,Znáte toho zloděje? Morgor říkal že jste se s ním bavil před jeho domem. A co jste tam vůbec dělal? Šel jste navštívit svého přítele?"

Vypravěč - 11. dubna 2019 08:46

Na hraně zákona: Výslech Sylviana "Ovšem. Pečetidlo mám pořád někde v dílně." začal Sylvian sebejistě. Po dalších otázkách se Sylvian rozmluvil: "Popravdě, on sám si se mnou domluvil sraz. Již dříve mi chtěl něco prodat a ujišťoval mne, že to není kradené. Nevím, proč si domluvil sraz právě před domem, který zrovna vykradl. Představil se mi jako Diraon. Vždy se choval divně. Pořád se ohlížel. Pořád něco pletl. Podle mého si vše naplánoval, ale něco popletl a to se mu stalo osudným." "Tak takhle to bylo." dodal se zájmem Morgor. "Jo. A když jsem uviděl tu cihlu, polekal jsem se. Pak jsem si všiml tebe a věděl jsem, že se daleko nedostane." Hadron provokativně zívnul. "Další nudný případ?"

Kahlyn - 22. dubna 2019 17:44

Na hraně zákona: Výslech Sylviana Sylvian se ihned rozpovídá. Poslouchám ho s povytaženým obočím a soustředěným pohledem. Kdo by se chtěl s někým sejít před domem, který sám vykradl? Byl snad ten muž blázen? Nebo je za tím něco víc?" ,,Pokud to chápu správně, Diraon si s vámi domluvil sraz a chtěl vám prodat tu cihlu. Vy jste obchodník?" řeknu a konec protáhnu do otázky. ,,Obchodoval jste s ním už dřív? A co přesně vám ten muž říkal než vytáhl cihlu? A nepřišlo vám divné proč se chce sejít před domem vašeho přítele?" Pak se obrátím na Morgora. ,,Morgore, neříká vám něco jméno Diraon?" A Hadron si samozřejmě neodpustí další poznámku. Mám chuť protočit oči, ale to by nebylo profesionální. ,,Naopak, Hadrone." poznamenám, ,,Tohle mě začíná zajímat."

Vypravěč - 24. dubna 2019 18:49

Na hraně zákona: Výslech Sylviana II. Hadron nad tvým zaujetím jen mávnul rukou. Chtěl něco dodat, ale nenapadla ho zrovna žádná "trefná" poznámka. "Víte jak to bývá. Když jste řemeslník, buď svoje výtvory prodáváte obchodníkům, nebo si založíte vlastní obchod. A já mám vlastní obchod." Pak se Sylvian zamyslel. "I když, pokud berete jako obchodníka někoho, kdo skupuje šrot a dělá z něj nové věci, pak jsem obchodník." Nuceně se usmívá. Jde vidět, že smrt Diraona nesnáší zrovna dobře. "Už dříve přicházel s různými poškozenými kovovými předměty, které mi prodával lacino. Občas přinesl i něco cenného, ale nechtěl říct, odkud to má. Ale ani jsem to moc neřešil. Tentokrát mi ale sliboval, že to bude stát za to. Tak jsem přišel na smluvenou adresu ve smluvenou dobu. Tam si se mnou povídal o tom, že tohle nemůžu odmítnout. Mluvil něco o výhodné ceně a pak vytáhl tu cihlu. Že stojíme hned vedle Morgorova domu, jsem si všiml až když jsem uviděl Morgora." Morgor se dlouze zamyslel nad tvou otázkou, než vstal a pokrčil rameny. "Já náhodou vím, kde bydlí." dodal Sylvian. "Zrovna před týdnem mi chtěl prodat starou kovovou skříň. Pomáhal jsem mu ji snést a naložit. Bydlí o ulici dál." Sylvian ukázal směrem, kde leželo Diraonovo mrtvé tělo. "Modrozelený dům. Pokojská vás už nasměruje dál. A teď mě prosím omluvte. Mám práci." Sylvian se chystá k odchodu. "A já bych asi teď měl jít s váma, dokud se případ nevyřeší, co?" dodal otráveně Morgor. "Tak si mě klidně odvezte. Stejně mě za pár dní zase pustíte." Hadron naskočil na povoz očekávaje tvůj příkaz o Morgorově odvezení.

Kahlyn - 07. května 2019 17:26

Na hraně zákona: Výslech Sylviana II. Pozvednu obočí. To byla vyčerpávající odpověď na otázku: Jste obchodník? Sylvian se zdá trochu otřesený, protože se sice usmívá, ale je to spíše nucený úsměv. Na obchodníkova slova jen přikyvuji a všechno si co nejpečlivěji ukládám do paměti. ,,Děkuji za spolupráci, Sylviane. To bude prozatím asi vše. Můžete jít. Kdyžtak se vám ještě ozveme." oficiálně ho tedy propustím, nemyslím si, že by mohl ještě něco užitečného vědět. Obrátím se k Morgorovi. ,,Bohužel s námi budete muset jet, dokud se případ neuzavře. Ale nejprve si chci prohlédnout váš dům. A vy půjdete se mnou. Pak si vás můj kolega-" ukážu na Hadrona, ,,odveze. A tu cihlu a váš desetiran si prozatím ponecháme. Budou vám vráceny po uzavření případu. A tady je váš prsten." S tím Morgorovi vrátím prsten se znakem a znovu opatrně zabalím zlatou cihlu do kusu látky.

Vypravěč - 09. května 2019 08:37

Na hraně zákona: Morgorův dům Sylvian spěšně odešel. "Jak je libo." pousmál se Morgor a obličej mu po chvíli zase povadl. "Mám přenést tělo do milice?" optal se tě Peron, když jste odcházeli. ... Morgorův dům vypadá opravdu majestátně. Celý dům má krabicový tvar jako většina domů ve městě, avšak tento je přeci jen něco extra. Celá budova je zrcadlová, levá polovina je totožná s tou pravou(což nebývá zvykem, většinou jsou okna umístěna jak se ke každé místnosti hodí - jsou vybourávána až na konci stavby). Omítka je šedá až skoro stříbrná a střecha je obehnána hradbami. Každé okno je nahoře zakončeno lomeným obloukem a masivní dvojkřídlé dveře uprostřed jsou ztužené železnými žebry. "Tak tohle je můj důchodový dům." prohlásí hrdě Morgor. "Dostával jsem velký prachy. S parťáky se nám podařilo v Kartágu vyřídit hlavní mozek Ranařů. Morietti si myslím říkal. Šílenej chlap." zavzpomínal nostalgicky na svou minulost. Když jste se blížili ke dveřím, Morgor zpozorněl a přidal do kroku. Zastavil se až u dveří. "Jsou vypáčené. Jaká bestie by tohle dokázala?" divil se a bez námahy dveře otevřel.

Kahlyn - 17. května 2019 17:11

Na hraně zákona: Morgorův dům ,,Ano." přisvědčím a podám mu zlatou cihlu, ,,A vezmi s sebou prosím i tohle a ten desetiran. Ať netahám důkazy po celém městě. A tu cihlu nejspíš zavři do nějakého trezoru. Kdyby se ztratila, byl by to průšvih." ....................... ,,Páni!" zamumlám si sama pro sebe a obdivně si dům prohlédnu. Morgor musel dostávat opravdu hodně peněz, když si mohl dovolit tohle. Trochu zpozorním. Zase zmínka o Ranařích. Pořád se pohybují někde na okraji. Jen budu doufat, že tentokrát se k nim nedostanu blíž. Blížíme se k velkým dveřím a Morgor si něčeho všimne a zrychlí. Taky přidám do kroku, vlastně skoro běžím, abych s ním jakžtakž udržela tempo. Zastavíme u dveří. Prohlédnu si je a nakrčím obočí. Vypáčené? Zajímavé. Obezřetně se vydám za Morgorem. Co v tom domě asi najdu?

Vypravěč - 20. května 2019 08:48

Na hraně zákona: Trezor Peron šel naložit tělo se strážníky, kteří tělo zatím zajistili, s cihlou v rukou, pečlivě zabalenou. Ty s Hadronem a Morgorem jste nasedli na povoz a odjeli k Morgorovu domu. I když Morgor zabíral víc místa, než kdokoli jiný, byla to krátká cesta a dala se vydržet. ... Morgor vás provází svým domem. Ten už tak majestátně zařízený není. Většina věcí byla v módě asi před třiceti lety. "Jak vidíte, i když se zdá, že musím být rozmarnej boháč, většinu věcí sem zdědil. A nemám moc potřebu ten nábytek měnit, když slouží. Stejně sem nikoho nezvu." Hadron, který šel s vámi, potichu prohlásil, že se cítí jak v muzeu. Morgor ho ale slyšel a hlasitě si povzdechl. Zavedl vás do sklepa. Tam se vám naskytl pohled na zářivě modrý trezor s velkou stříbrnou značkou Δ na zavřených dveřích vysoký skoro dva metry vysoký a stejně široký, zabudovaný do stěny. "Tak tohle je můj trezor. Nejvyšší kvalita, kterou se mi podařilo sehnat." "Trezor Absolut? Kde jste přišel k trezoru Absolut?" udivil se Hadron. (Firma Absolut je původem z Kartága. Prodává trezory tak pevné a magicky ošetřené, že jsou prakticky nedobytné. Prorazit tak silný pancíř by dokázalo jen několik málo Artefaktů - nejmocnějších předmětů tohoto světa a to s velkými obtížemi. Proto také značka tohoto trezoru je Δ, znak všech Artefaktů. Tato speciální slitina je ovšem střežené výrobní tajemství.) "Jo, Absolut. Byl drahej. Prej se do něj nikdo, kdo nezná kombinaci, nedostane. Všechny zlatý cihly mám v něm, takže asi dostanu peníze za nefunkčnost." Zasmál se Morgor a přistoupil k mohutnému víku. Zastínil vám pohled na otočný panel s čísly a zadával kombinaci. Jak s panelem točil, trezor nevydal ani cvaknutí. Byl dokonale tichý. Pak Morgor trezor otevřel a vy jste uvnitř spatřili plno zlatých cihel se stejnou značkou, jakou měla oběť u sebe. "Má jich být dvacet šest. Máte nějáké otázky, detektive?" Optal se tě Morgor.

Kahlyn - 28. května 2019 15:04

Na hraně zákona: Trezor Prohlížím si zbytek domu a přemýšlím. Takže zloděj se dovnitř dostal dveřmi. Trochu riskantní za bílého dne. A ukradl jen jednu cihlu. Pak si dá sraz před vykradeným domem s obchodníkem, který se přátelí s majitelem vykradeného domu. Trochu zvláštní. Hadronově poznámce se jen slabě usměji. Už zase ty jeho postřehy, které si nemůže nechat pro sebe. Pokračujeme do sklepa, kde je velký trezor se zvláštní značkou. Vím, že je to značka Artefaktů. Tak trezor Absolut? Fíha. Morgor trezor otevře a nám se naskytne pohled na zlaté cihly. ,,Zná ještě někdo jiný kombinaci? A nic jiného se vám z domu neztratilo? A možná bychom měli ty cihly spočítat. Třeba jich vzal víc a někde je ukryl, aby se pro ně mohl později vrátit a prodat je třeba někomu jinému."

Vypravěč - 29. května 2019 20:02

Na hraně zákona: Trezor II. Morgor se na tebe podivně zadívá. "Myslíte, že bych ji někomu prozradil? Ne. Znám ji jen já. Ani ti, co to vyráběli, ji nemůžou znát. První zadaná kombinace se uzamkne a takový trezor už jde otevřít jen tou kombinací." Hadron se hned vrhl do počítání cihel. Trvalo mu to ale podezřele dlouho. Nakonec vítězně prohlásil: "Dvacet šest! Naposedmé mi to konečně vyšlo!" Morgor zamžoural očima a pak cihly spočítal sám. "Co kecáš? Je jich dvacet pět. Jedna chybí." Když si je pro jistotu spočítáš také, je jich skutečně 25. Morgor zatím pod dohledem Hadrona (nejedná se o žádný profesionální dohled, Hadron se na Morgora dívá) zkoumá trezor. "Ani škrábnutí. Musel něják obejít zadání kombinace..." "Blbost!" osopí se Hadron "Absolut má stoprocentní úspěšnost. Není šance, jak obejít tyhle..." zasekl se náhle Hadron. "Zabezpečovací prvky?" doplnil ho Morgor. "Jo. Musel znát heslo." "Řekl jsem vám, že heslo jsem nikomu nedal. A ani jsem si ho nikam nenapsal." "Musel ho přece zjistit. Musel." "A jak asi?" "Detektive?" ukončí Hadron nakonec pomalu stupňující hádku předáním slova tobě.

Kahlyn - 08. června 2019 16:10

Na hraně zákona: Trezor II. No, někdo tu kombinaci očividně zná... pomyslím si a hned mě napadne Sylvian. Je to přece Morgorův přítel, mohl ho vidět jak čísla zadává. ,,Otevíral jste ten trezor, když byl v místnosti ještě někdo jiný?" Sleduji Hadrona, který se hned pustil do počítání cihel a rty mi pocukávají v špatně skrývaném úsměvu. Matematika asi není jeho silnou stránkou. Nakonec se dopracuje k 26, Morgor k 25 a já si je jen pro ujištění spočtu také. Můj výsledek je 25, jedna tedy skutečně chybí. Morgor se mezitím pustí do zkoumání trezoru a Hadron se na něj dívá. Já se rozhlížím po místnosti dokud mou pozornost nepřitáhne zpět počínající hádka. Lehce si povzdychnu, ale jen mlčky sleduji výměnu názorů. Zarazím se až, když se na mě Hadron nečekaně obrátí. ,,To je otázka, na kterou hledáme odpověď." pokrčím jednoduše rameny. ,,To bude asi vše. Víc tu nejspíš nezjistíme. Já se teď půjdu podívat do Diraonova domu a vy, Morgore, pojedete s Hadronem. Bohužel vás budeme muset ponechat v cele dokud se případ neobjasní."

Vypravěč - 09. června 2019 21:49

Na hraně zákona: U Diraona "Sem si nikoho nezvu. Kromě těch co mi ten trezor přivezli jste první, s kým sem sem šel." rozhodně odpovídá Morgor. Hadron ti pokrčení rameny vrátí. Morgor se usměje. "Co ti je k smíchu?" podivil se Hadron. "Ste povedená dvojka." Když od Hadrona obdrží protivný pohled, mávne bezstarostně rukou. "Tak půjdeme?" a až jste všichni venku, zavře trezor. ... "Jasně, to sem čekal. Však mě nakonec pustíte, tak proč to protahovat." odpoví odevzdaně Morgor. Hadron se sehne pro jednu zlatou cihlu. "A co jednu vzít k porovnání?" "Pochybuju, že vám to k něčemu bude. Co sem zjistil o zlatě je to, že když se roztaví a předělá v něco jinýho, ani ten nejlepší kovář nebo mág nemá šanci zjistit, co to bylo původně. Na rozdíl od jiných kovů." Jsi si jista, že mluví pravdu. Tento fakt ti už dříve říkal Peron jako zajímavost ve volném čase. "Když myslíte..." ztratil Hadron zájem a vrátil cihlu na její původní místo. Pak Hadron odjel s Morgorem a ty ses vydala do ulice, kde bydlel Diraon. Cesta ti chvíli zabrala, ale dostat se tam bez povozu problém. ... Dům jsi našla podle popisu Sylviana bez problému. Tam tě přivítala pokojská Matilda, které celý dům patřil a která byty pronajímala. Když ses ohnala tím, že patříš k milici, hned tě pozvala dál. Když ses zeptala na Diraona, rozpovídala se a vedla tě několik pater nahoru. "Diraon je hodně uzavřený, skoro s nikým se nestýká a pořád se bojí o svůj majetek. Ani nevím proč. Tohle je bezpečná ulice a co si pamatuju, nikdy tady k ničemu nedošlo. Je to takový podivín. Baví se co vím jen se Sylvianem. A představte si, poslední dobou dokonce začal prodávat všechen nábytek, který byl jeho. Neřekl mi, proč to dělá. Víte, mě vždy odbyl pár suchými slovy. Poslední dobou ale nemluví skoro vůbec." Matilda zřejmě o incidentu ještě neví. Každopádně tě zavedla do jednoho z vyšších pater a otevřela dveře. Pokoj by vypadal i pěkně, kdyby velká většina nábytku jako skříně, odkládací stolečky a drobné předměty nechyběly. Zbyly zde jen velký jídelní stůl, pár židlí, postel a kuchyň. "Vím, vypadá to tu jak by se chtěl stěhovat. Ale furt se tu dá žít. I když už dost bídně. Máte nějáké otázky?"

Kahlyn - 19. června 2019 17:40

Na hraně zákona: U Diraona Podle popisu od Sylviana se vydám hledat Diraonův dům, což je celkem snadné. Žena jménem Matilda, které dům patří, se mě ujme a dovede k Diraonovu bytu. Cestou pozorně poslouchám, co mi vypráví a snažím se si všechno zapamatovat. Bál se o svůj majetek? Zajímavé. Mohl ho ukrást a bál se, aby na to někdo nepřišel? A prodával ho? Hmm... Sylvian je mi čím dál podezřelejší... ,,Víte něco bližšího o tom Sylvianovi? Cokoli vás napadne." Zatím se rozhodnu předstírat, že Sylviana vůbec neznám. Rozhlédnu se po prázdném bytě. Opravdu to vypadá jakoby se stěhoval. ,,Ano, pár jich mám. Měl Diraon nějakou rodinu? Blízké příbuzné? Víte, kde Diraon pracoval nebo čím se živil? A neslyšela jste třeba někdy kousek rozhovoru mezi Diraonem a Sylvianem?" Trochu prohledám kuchyň a obrátím se na Matildu. ,,A nezeptáte se mě, proč se milice shání po člověku, co bydlí pod vaší střechou?"

Vypravěč - 24. června 2019 21:21

Na hraně zákona: U Diraona II. Matilda jen prohodí rukama. "Tak s tím vám nepomůžu. Tuším, že to je nějáký obchodník, ale nechci lhát. Zeptejte se Diraona, s vámi by mohl mluvit." Další slova říká po paměti, jako by si je procvičovala už tisíckrát. "Dřív pracoval v obchodě za rohem, než z něho udělali zlatnictví. Ujišťoval mě, že si práci najde. Prodával své věci a sliboval, že mi to brzo splatí. Nemám to srdce ho vyhodit na ulici. Do toho zlatnictví často chodil. Co ale vím, tak tam nepracoval, jen zastavoval různé zlaté a stříbrné drobnosti co mu ještě zbyly. Peníze mi ale nedával, prý je na něco potřebuje. Něco se Sylvianem probírali, ale nevím co. Hádám ale, že by to mohlo vysvětlovat jeho podivné chování." Žena se usměje. "Popravdě už vás delší dobu čekám. To divné chování, prodávání jeho vlastních věcí...je mi jasné, že musí něco chystat, ale dokud bych neměla jasnější důkazy, z milice by se mi jen vysmáli a přešli to jako by nic. Jo a když už jste tady, co vlastně vyvedl?" nezapomene nakonec dodat.

Kahlyn - 09. července 2019 16:18

Na hraně zákona: U Diraona II. No, Diraon mi toho už asi moc neřekne. ,,Dobře, děkuji." Na mou další otázku spustí obsáhlý monolog. Hmm... Možná bych se měla jít do toho zlatnictví zeptat. Třeba mi to pomúže trochu osvětlit Diraonovo chování. ,,A ta rodina? Příbuzní? Měl Diraon někoho takového?" zopakuji trpělivě svou otázku. Popřemýšlím jak odpovědět co nejjemněji. ,,Je mi líto, ale Diraon zemřel. Podle důkazů ukradl něco bývalému členu milice a... No, asi víte jak to dopadlo."

Vypravěč - 11. července 2019 23:03

Na hraně zákona: u Diraona III. "Pokud ano, tak se o nich distancoval. Co bydlí u mě, tak ho navštěvoval jen Sylvian." "Snad ho nezastřelili?" zhrozí se Matilda. Pak spráskne ruce. "Chudák. Co ho jen vedlo ke krádeži? Co vůbec ukradl?" Matilda se snaží potlačit slzy. "Promiňte. Nechám vás zde samotnou. Kdybyste cokoli potřebovala, jsem v prvním patře." Pak spěšně odejde a nechá ti v rukou klíč od Diraonova bytu a vchodu do domu. V tu chvíli si všimneš malého záblesku na podlaze. Po menším prozkoumání zjistíš, že jde o zlatou minci zaseknutou mezi dvěma prkny podlahy tak, že nejde vytáhnout. Není na ní žádný prach na rozdíl od zbytku podlahy, takže zde musí být teprve krátce. Ale jinak zde už nic zajímavého nenajdeš.

Kahlyn - 12. srpna 2019 18:20

Na hraně zákona: u Diraona III. ,,Ne doslova." zavrtím hlavou. ,,Jen postřelili. Do nohy. Bohužel při pádu si rozbil hlavu. Promiňte, nenapadá mě jak to říct trochu jemněji." Snad jsem jí nezpůsobila šok. ,,Zlatou cihlu. Zřejmě ji chtěl prodat, určitě potřeboval peníze." Matilda odejde, ale ještě předtím mi dá klíče. ,,Nashledanou. Děkuji za pomoc." zavolám za ní ještě a vrhnu se na podrobnější zkoumání bytu. Narazím na minci zaseklou v prkenné podlaze. Zkusím ji vytáhnout, ale neúspěšně. Jak se tam mohla tak zarazit? Když někomu normálně upadne mince, tak se takhle nezašprajcne. Co když byla předtím zaseklá jen trochu a někdo na ni šlápl? Odhaduji to na někoho s velkýma nohama. Mohl to být Diraon? Prohledám i zbytek, ale nic dalšího už nenajdu. No, tak asi půjdu. Zkusím se poptat v tom zlatnictví co o něm mluvila Matilda. Odejdu z bytu a zamknu za sebou.

Vypravěč - 13. srpna 2019 08:48

Na hraně zákona: Zlatnictví Cestou dolů slyšíš jak Matilda pláče. Zřejmě jí to určitý šok způsobilo. Zlatnictví vypadá velmi vkusně. Nad kovovými dveřmi tě oslní pozlacený nápis: Zlatnictví všeho druhu Ve skleněné vitríně se vyjímají všemožné náhrdelníky, náušnice i jiné ozdoby. Když vejdeš, zjistíš, že jsi obklopená skleněnými pulty plnými drahých kovů a krystalů všech druhů a velikostí. "Přejete si?" osloví vás hned poté co se za tebou zavřou dveře a malý zvoneček ohlásí dalšího zákazníka. Když se zeptáš na Diraona a dodáš že jsi detektiv, muž se zamyslí. "Jó, ten. Poslední dobou sem chodil hodně často. Člověk by řek že potřebuje splatit nějákej velkej dluh." Jo, to jsme si mysleli." Přidá se druhý prodavač, kterého sis všimla až teď. "Jo, mysleli jsme si to. Ale pak si sem nakráčí s tisícem zlatých a koupí si zlatou cihlu." "Jo a neoznačenou." "Jo, prej má někoho kdo mu ji označí. Zatím nejdivnější zákazník."

Kahlyn - 22. října 2019 20:45

Na hraně zákona: Zlatnictví Matildin pláč mě donutí se na chvíli zastavit a zhluboka vydechnout, zamyslet se. Netrvá to déle, než několik vteřin, takže by Matilda neměla nic postřehnout. Sice o Diraonovi mluvila jako by byl jen nájemníkem, ale koho tak zdrtí zpráva o zemřelém? Jedině někoho, kdo k němu měl bližší vztah. Nebo člověka příliš útlocitného. Víc se ale nad ženiným rozpoložením nezabývám a vyrazím do zlatnictví. Nepamatuji si, kdy jsem ve zlatnictví byla naposledy. Procházím kolem různých obchodů a podniků, ale obvykle trvá týdny, ne-li měsíce až roky, kdy zavítám dovnitř. Teď to bylo stejné a pochopitelně mi hned dva vystavené kousky padly do oka sotva jsem vešla. Přesto přejdu hned k věci a začnu se vyptávat. Odpovědi jsou víc, než zajímavé. "Jste si jistí?" oba si prohlédnu s náznakem úsměvu na rtech, "než si koupil tu cihlu, chodil se sem dívat nebo ptát na něco konkrétního? Nebo vám jen prodával?" odtuším z toho, že mluvili o možnosti Diraonova dluhu. "Zkuste si vzpomenout na víc, na cokoliv. Jméno toho, kdo mu měl cihlu označit? Trval na neoznačení té cihly hodně?" povytáhla jsem obočí. Pokud měl někoho, kdo by mu cihlu označil, určitě by dokázal přerazit i jeden znak jiným. Proč tedy měla být neoznačená? "Nebyl tu s někým? Nebo jste si mohli všimnout, že by jej někdo doprovázel byť by čekal venku?" pochopitelně první kdo mě v souvislosti s označením cihly napadl je Sylvian. V Morgorově trezoru bylo místo dvaceti šesti cihel o jednu míň, ta se našla na místě činu, a jestli Diraon jednu koupil, pak jedna cihla chybí.

Vypravěč - 22. října 2019 22:29

Na hraně zákona: Zlatnictví II. "Jistí?" první prodavač se zasměje. "Na to můžete vzít jed." "Jo. Páč kdyby se jeden splet, druhej by ho hned opravil." doplní ho ten druhý. ----------- "Jen prodával." odpoví ti druhý prodavač. Ten první ho hned napomene. "Hele, teď s dámou mluvím já. Nestarej se." Pak dodá: "Jen prodával. Proto nás překvapil s tou cihlou." ----------- "No, jak se to vezme. Já mu nabídnul, že ji označím zadáčo. Jako každýmu. Stačí dát jen nějaký to pečetidlo. Pak jedna dvě rány kladivem a je to." Prodavač přitom rukama naznačuje úder kladívkem. Pak následuje trapná pauza, kdy ještě chvíli předvádí ten úder. Pak se zarazí a pokračuje. "Jo, to já se vždycky jen ptám. Když označení odmítl, dál jsem se nestaral." ----------- "Venku?" prodavač se hluboce zamyslel. "Musím přiznat, že ven jsem se nedíval. Když tu někdo je, radši dávám bacha, jestli se třeba nechce obohatit na náš účet."

Kahlyn - 24. října 2019 21:36

Na hraně zákona: Zlatnictví II. Přeskakuji pohledem z jednoho zlatníka na druhého podle toho, který z nich zrovna mluví. Doplňují se hezky, jen co je pravda, škoda ale, že se příliš nových informací nedozvím. Diraon neměl pečetidlo, takže si logicky cihlu označit nenechal. Jak to ale souvisí v Morgorem? Koupí si cihlu, tu ani nechce označit, ale potom ho nachytají s jednou, která patří někomu úplně jinému. Zvláštní. A do toho si domluví schůzku se Sylvianem, který čistě náhodou označoval Morgorovy cihly. Pobaveně se ušklíbnu nad názornou ukázkou označování zlata. "Dobře. Předpokládám, že cihly neprodáváte denně," krátce se odmlčím, kdyby mi chtěli vyrazit dech informací, že lidé ve městě jsou bohatší, než si myslím, "kupoval si tento měsíc zlatou cihlu ještě někdo? A jména – Morgor nebo Sylvian, říkají vám něco? Nebo pečeť ve tvaru půlměsíce do kterého směřuje hrot šípu?"

Vypravěč - 25. října 2019 08:24

Na hraně zákona: Zlatnictví III. Na tvůj dotaz koupí zlatých cihel vytáhne první prodavač z pod pultu hliněnou destičku popsanou nákupy a prodeji. Drtivá většina z nich je Diraon, když prodal nějakou věc z drahého kovu. Poslední zápis je pak ze včerejška, 2 hodiny po obědě, kdy si Diraon koupil onu cihlu. Jména Sylvian ani Morgor tam ani nenajdeš. "Kromě téhle si víc jak před měsícem poslední cihlu objednal jistý Morietti. Poslal pro ni nějakého skrčka." "Potřebujete ještě něco?" Zeptá se tě prodavač, když si doprohlížíš zápis.

Kahlyn - 28. října 2019 21:20

Na hraně zákona: Zlatnictví III. Začínám mít pocit, že se vyšetřování tak trochu zaseklo a budu potřebovat v klidu promyslet všechno, co jsem se dozvěděla. Chci poděkovat a odejít s tím, že nic dalšího nepotřebuji, když mi svitne, že jsem poslední vyřčené jméno už slyšela. Našpulím krátce rty. "Morietti..," zopakuji tiše. Kde jsem to jen.. Mile se na prodavače usměji. "Vím, že vás zdržuji od práce, ale víc o panu Moriettim mi asi nepovíte, že?" vyzvídám dál, než mi svitne, že o někom takovém – pokud mě nešálí paměť – mluvil Morgor. V očekávání odpovědi se ale u přemýšlení „kde a kdy jsem jméno slyšela“ zaseknu. Určitě o něm mluvil Morgor. Jako bych ho slyšela to jméno říkat zrovna teď. Hm, budu se ho muset zeptat. Pokud mi prodavači neposkytnou další cenné střípky do skládačky, rozloučím se s nimi a zamířím zpět na stanici.

Vypravěč - 29. října 2019 19:29

Na hraně zákona: Zlatnictví IV. "No to asi ne." zamyslí se první prodavač. "Nikdy nechodí osobně." doplní ho ten druhý. "Jo. Vždycky místo sebe posílá takovýho prcka." "Jo. Vypadá jak dítě v dospěláckým oblečení." Víc ti už prodavači nepomohli. Tak jsi se s nimi přátelsky rozloučila a vydala se na milici pěšky. Cestou jsi potkala Perona, který tě prý už začal hledat a svezl tě přímo. -------- Vstoupíš do pracovny sdílené se svými spolupracovníky, když spatříš Hadrona jak si povídá s Morgorem. " Co to má znamenat?" naštve se hned Peron. "Ten chlap je přece obviněný z vraždy." "Ale vždyť je v právu." brání ho Hadron. "Musí být pod zámkem, dokud se vše neobjasní. To je zákon." "No jo furt." s tím Hadron vstane, sáhne po svazku klíčí visících na stěně a promluví na Morgora. "Soráč, pane. Zákon je zákon." Na Morgorových ústech si všimneš úsměvu. "Co se dá dělat. Tak já teda půjdu. A doufám, že to vyřešíte do týdne. Ať můžu na Festival čtyř elementů." (Festival čtyř elementů je jeden z nejvýznamnějších svátků celého světa. Slaví se tak záchrana před Tartarosem, zkázou celého světa. Jde také o jediný den, kdy je povolené vypouštět rachejtle bez speciálního povolení. Takže něco jako náš Nový rok, jen se slaví někdy na podzim a má úplně jiný výnam.)

Kahlyn - 30. října 2019 20:56

Na hraně zákona: Zlatnictví IV. Peronova starostlivost je milá, ale mohlo mu být jasné, že se budu případem zabývat. Nakonec, snad nečeká, že by mi kvůli tomu někdo snad chtěl něco udělat? Nakonec jsem ale ráda, že se objevil, a já si tak nemusela ještě víc sešlapat boty. Zatímco jsem pryč žije to na stanici vlastním životem. Kdyby se jen vyšetřovalo a řešily důležité věci, nebylo by to nic proti ničemu, ale najít Morgora uprostřed téměř přátelského rozhovoru s Hadron není něco, o co bych stála. Nebo Peron. Na rozdíl od kolegy si nechám názor na tuto záležitost pro sebe, byť souhlasně přikývnu na vše, co Peron řekne. Nejvíc mě ale překvapí Morgorova bezstarostnost. Jistě, sloužil u milice, ale jak dokáže být tak klidný? "Vlastně tu můžete ještě chvíli pobýt," slabě se na Morgora usměji, "když už vás tady máme, byla by škoda toho nevyužít," naznačím nejen jemu, ale i kolegům svůj záměr. "Trochu mě překvapuje, že se po takového události zajímáte o Festival, ale je pravda, že člověk chce na špatné zapomenout a raději se věnuje příjemnějším myšlenkám. Nuže, ale k věci. Mluvila jsem s několika lidmi," během toho, co mluvím, si přitáhnu židli a posadím se, "a došlo i na jméno Morietti. Pokud mě nešálí paměť, už jsem to jméno dnes slyšela – od vás, je to tak, Morgore?" krátce se odmlčím. "Osvěžte mi paměť. Morietti. Je to člověk z vaší minulosti..," nechám větu nedokončenou, aby Morgor mohl dle libosti navázat a já se nutně hned ze začátku nemusela vyptávat.

Vypravěč - 30. října 2019 21:17

Morietti Ostatní z tvých náznaků prvně znejistí. Když ale postupně vše vyjasňuješ, napětí opadá. "Jsem vysloužilý voják, slečno." popyšní se Morgor "Na smrt jsem si zvykl jako málokdo. A ten Festival ve mě vždycky vyvolá vzpomínky z minulosti." "Vážně jsem o něm mluvil?" Morgor se prvně podiví, když se zmíníš o Moriettim. Pak se zamyslí a po delší chvíli ticha si vzpomene pak se rozpovídá. "Jó, když jsem vám povídal o těch cihlách. Morietti často a rád obchodoval. Nejvíc si liboval v plánování akcí pro Ranaře, kteří mu za to dost platili. Ale to ste musela jít dost do minulosti. Morietti je nejmíň pět let mrtvej. Sám jsem byl tehdy v tý akci v Kartágu. Tehdá jsme ho dostali a ještě ten den na veřejnosti nechali slavnostně popravit."

Kahlyn - 30. října 2019 22:28

Morietti Neusmívám se. Nebyla jsem sice kdo ví jak napjatá z toho, co se dozvím, ale s každým dalším Morgorovým slovem mi je jasné, že se případ nepříjemně zamotává. "A co někdo z Moriettiho blízkých nebo kumpánů?" zeptám se hned, co Morgor domluví. Nemůžu přece zpochybnit jeho slova. Jak by se někdo dokázal vyvléct z vlastní popravy? Možná díky nějakému kouzlu, ale zdá se to tak nepravděpodobné. "Nechápejte mě špatně..," nevesele se ušklíbnu, nejistá, jestli chci pokračovat v odhalování toho, co jsem zatím zjistila, ale moc jiných možností mi nezbývá, "ale někdo se pod tím jménem prezentuje. Minimálně ve zlatnictví, kde ten člověk skrz prostředníka nakupuje," napjatě se nakloním dopředu v očekávání Morgorovy reakce.

Vypravěč - 30. října 2019 22:49

Na hraně zákona: Morietti II. "Morietti měl dva kumpány, jestli se jim dá tak říkat. První byl Renty. Mentálně trochu mimo, ale zato si pamatoval úplně všechno. Po Moriettiho smrti se vypařil. Vím ale jistě, že se o něj musí někdo starat. Je totiž naprosto nesamostatnej. A druhý byl Morian." (jméno totožné s obětí prvního případu je čistě jen náhodné, tyto dvě postavy tak nespojuje nic jiného a nikdy se nesetkaly ani neovlivnily) "Morian byl gnóm." (rasa velmi podobná lidem, jen malého vzrůstu, podobní dětem, můžou být velmi inteligentní) "Ten byl ale taky trochu mimo. Vyhýbal se očnímu kontaktu jak to šlo. Svému pánu zařizoval všechno možné. Moc toho ale nikdy nenamluvil." Morgora ta informace zdá se pobavila. "Teda, chtěl bych vidět toho magora co si hraje na někoho s tak špinavou pověstí."

Kahlyn - 01. listopadu 2019 21:23

Na hraně zákona: Morietti II. "Hmm," přikývnu na sdělené informace a nějakou dobu mlčím, jak si informace skládám v hlavě k sobě a snažím se z nich vytěžit co nejvíc. Pravdou ale je, že ani mě není jasný motiv, který svedl různé záměry až k nešťastné smrti Diraona. Skrček a prcek, to by na Moriana tím pádem sedělo, když jde o gnóma. Pro koho ale pracuje? Nebo je to jen zástěrka a jedná sám za sebe v touze se pomstít za Moriettiho smrt? "Zvláštní to bezesporu je, ale zřejmě ten risk někomu stojí za možný zisk. Ať už jde o cihly nebo o to vás nalákat na staré známé jméno, které se najednou objeví a věci přestanou dávat smysl," pousměji se. "Jste si jistý, že Morietti zemřel? Že ten, koho jste popravili, byl skutečně tím, za koho jste jej měli?" ptám se ze zvědavosti, protože Morgor zatím vždycky působil klidně, sebevědomě, jako by většinu věcí, co se kolem něj dějí měl na háku.

Vypravěč - 02. listopadu 2019 09:50

Na hraně zákona: Morietti III. Morgor se nuceně usměje. "No, každopádně s tím teď nemůžu nic dělat, slečno, dokud mě tady budete držet. Takže pokud máte pravdu a vážně je to past...ne, to je blbost. Proč by udělal tohle a pak nastražil past? Vždyť si oba činy odporují." Morgor chvíli přemýšlí a vyruší ho až tvá další otázka. "Že ten chlap zemřel, nebyl pochyb. Sám jsem ho s chlapi chytil při činu, sám jsem ho pak držel a nespustil ho ani na okamžik z očí. Byl dost protivnej, když jsem ho vedl na popraviště. A když už byl tam, setli mu hlavu. Jsem si na sto procent jistej, že Morietti ten den zemřel. Taky že aktivita Ranařů tehdy brutálně klesla." "Jo, ale za před dvěma lety se objevili tady." dodá Hadron. Peron využije pauzu a zeptá se také: "Pořád mi nejde na hlavu, Hadrone, proč sis myslel, že bude dobrý nápad se s Morgorem jen tak bavit. Vždyť kdyby to zjistil Kordin, minimálně by tě převelel jinam." "Morgor taky býval člen milice." bránil se Hadron. "A Kordin je teď na nějakém sezení?" "Sezení?" překvapeně se na něj podíval Peron. "Jo, něco takovýho. Pozvali si ho z Kartága. Prej jim zatknul agenty co se měli vetřít k Ranařům."

Kahlyn - 02. listopadu 2019 21:06

Na hraně zákona: Morietti III. Proč by to dělal? To je stejně dobrá otázka jako to, proč by se někdo vydával za něj. Morgorovi na jeho úvahu jen přikývnu. Možností je spousta a zrovna on by mohl vědět, že lidé dělají nepochopitelné věci. Nepromyšlené, nedotažené do konce, takové, které odporují zdravému rozumu. Nechci vyloučit žádnou možnost jen proto, že se zdá nepravděpodobná. Moc si tím ale nepomáhám, spíš naopak. Rozhovor se stočí k Ranařům. Jméno gangu se občas objeví, otře se o vyšetřování, ale víc nic. Aspoň zatím. Měla bych si dělat starosti? "Co jsou Ranaři zač?" pokračuji ve vyzvídání na Morgorovi, "jména, aktivity, hlavní zájmy.. zajímá mě cokoliv, co víte. Mám ráda přehled a jak se zdá, jako bývalý člen milice jste dobrým zdrojem informací. Pokud na Ranařích není nic co by stálo za zmínku, klidně mě odbuďte," opět dám Morgorovi prostor k mluvení, když se ti dva začnou bavit o Kordinovi a jeho cestě pryč z města. Ta informace odpoutá mou pozornost, i když Morgora pořád poslouchám. Jsou to všechno jen náhody nebo už po prvním případu začínám trpět tím, že ve všem vidím spiknutí a lži a že to má nějaký jiný, než řečený důvod? "Vy dva," zpříma se na kolegy podívám, "mlčte. To si vyřešíme později."

Vypravěč - 02. listopadu 2019 22:44

Na hraně zákona: Morietti IV. Morgor se hluboce zamyslí. Trochu se zasměje jak napomeneš své spolupracovníky a nakonec se rozkecá. "Většina lidí, ke kterým jsem se dostal, byli buď falešní, nic nevěděli, nebo v našich rukách dlouho nepřežili. Proto se nám podařilo zjistit jen pár soukromých překupníků, defakto prostředníků, toho Moriettiho, na jehož jméno jsme furt naráželi a taky jméno jejich největšího šéfa, Arkalona. Jejich cílem původně byl styl služba, odměna. Často si je najímali bohatí aby si to s někým nepohodlným vyřídili nebo mu pohrozili. Už tehdy je bylo těžké vystopovat. Označovali se čísly, vzkazy psali v krátkých šifrách a mluvili o tom jenom šeptem. Už tehdy jsme věděli o Arkalonovi. Jméno Morietti se ale objevilo poprvé, když udělali něco velkého. Vyloupili centrální banku v Kartágu. Tehdy ta banka ještě nebyla vybavená těmi trezory Absolut. Každopádně v ní pobrali všechno. Od peněz přes drahé kovy až po cetky. Všechno chybělo. A jediná stopa byl prsten Ranařů a malý vzkaz. Ten zněl: 'Hra začíná. Morietti.' Tehdy jsme ho i našli. Prej dělal nábor k Ranařům. Tak jsme ho čapli a zavřeli. Tu noc na tu věznici Ranaři zaútočili. Většina vojáků byla zabita a všichni ti nebezpeční chlapi se dostali na svobodu. Pak začali Ranaři doslova řádit. Vybírali si hlavně drahé nebo vzácné věci nebo čistě jen peníze. Bohatí jim platili, aby je nechali být a chudí trpěli nebo se k nim přidali. Milice se bála zasáhnout. Většinou jich totiž bylo fakt moc a jednu hlídku i umlátili. Když jsme toho parchanta, co za vše mohl, o tři roky později konečně dostali znovu, hned jsme ho dali popravit, aby už neškodil. A taky že neškodil. Ve mě se ale pak objevila ta divná nemoc kdy jsem občas mimo, tak jsem u milice skončil. A když i po půlroce aktivita Ranařů nestoupla, od šéfa jsem se dozvěděl, že je případ s Moriettim definitivně uzavřen. A jestli zase začíná růst aktivita Ranařů, jak říkáte, víc by vám mohl říct ten Kordin."

Kahlyn - 03. listopadu 2019 23:01

Na hraně zákona: Morietti IV. "Takže se svými zločiny bavil," reaguji na Moriettiho chování a hlavně pak vzkaz, který nechal na místě činu po vyloupení banky. Jestli na sebe takto upozornil tehdy, proč by teď neudělal něco podobného? Jenže Morietti má být mrtvý a krom toho, krádež cihly rozhodně není takové terno, aby se o tom mluvilo. Nebýt mrtvého Diraona, nikdo z milice by se tím kdo ví jak dlouho nezabýval. Podle všeho ale s Ranaři byli velké potíže a jejich akce podstatně měnily poměry v místech, kde operovali. A Morgor.. jaká vůbec byla jeho role? "Vaše nemoc se objevila po zatčení a popravě Moriettiho?" tohle je už mimo zájmy vyšetřování, ale sám zmínil, že je to divná nemoc. Předtím mě nenapadlo o tom nějak zvlášť uvažovat, ale když téma znovu nakousl, pokusím se zjistit, co se dá i kdyby to k ničemu nebylo. "Jak to probíhá? Najednou máte tmu, nic si neuvědomujete až do chvíle, kdy zase přijdete k sobě?"

Vypravěč - 04. listopadu 2019 15:32

Na hraně zákona: Morietti V. "Jo. Měl z toho hroznou srandu, když jsme ho naposled chytili. Chvástal se, že ať ho zavřem do sebebezpečnějšího vězení, vždy uteče. A když jsem mu řekl o tom, že ho ještě v ten den popraví, bral to jako vtip. Až do poslední chvíle si byl jist, že nás přechytračí nebo či co. Ale že to byl on nebyl pochyb." ----- "Jo. Poprvý asi týden po jeho smrti. Několik strážníků ho pohřbilo na místním hřbitově. Celá půda tam je chráněná světelnými kouzly kvůli dřívějším problémům s jedním nekromantem. A navíc ho hlídají strážní." ----- "Já vlastně ani nevím. Prostě mám okno. Od přátel jsem zjistil, že se přitom chovám jak pod vlivem hypnózy nebo co. Přitom se ale nemůžu hýbat."

Kahlyn - 05. listopadu 2019 20:55

Na hraně zákona: Morietti V. Cihla. Jde o cihly, krádež, neúmyslné zabití. Nic víc. Žádná exhumace nepřipadá v úvahu. Napomenu se v duchu, ale nemám z toho radost. Stát míň o to být detektivem milice klidně pátrám víc na svou pěst, abych tomu všemu přišla na kloub, ale takhle to nejde. Možná by ale přece jen.. Křečovitě se usměju, jak se snažím zahnat myšlenky na pomoc Shelroka. Byl by vůbec svolný? Změnil by svůj názor, který tak ochotně vepsal na hliněnou destičku, a považoval mě za blázna pohlceného prací? "Když se nemůžete hýbat, co tedy děláte?" zvědavě nakloním hlavu na stranu. "Mluvíte?"

Vypravěč - 06. listopadu 2019 21:05

Na hraně zákona: Nemoc "No...prej jo." zapřemýšlí Morgor. "Prej blábolím a občas řeknu nějaké útržky vět nebo jména...co vím ale, tak nikdy nic souvislého. ... Myslíte, že to s případem souvisí?" V tu chvíli uslyšíš za zavřenými dveřmi, jak někdo práskl těmi vstupními dveřmi. Při chvilce ticha, které všichni kvůli ráně opětovali, uslyšíte překvapivě barvité nadávky. Jeho původce se ti po chvilce poslouchání podaří identifikovat. Je to Kordin. A asi má opravdu špatný den. "Á, šéf se vrátil." utrousí poznámku Hadron s úšklebkem. Kordinův hlas se po chvíli začne vzdalovat, jak prochází chodbou. Kleje však dál a nezdá se, že by plánoval přestat.

Kahlyn - 08. listopadu 2019 09:39

Na hraně zákona: Nemoc "To je zvláštní, o takové nemoci jsem nikdy neslyšela. Taky mi připadá zvláštní to načasování, kdy se objevila," pokrčím rameny, jako by o nic nešlo a ani jsem se nechystala odpovědět na jeho otázku, zda to souvisí s vyšetřováním. "Ale napadlo mě, jestli jste pod vlivem nemoci nemohl někomu říct kombinaci. Jenže to by, podle všeho, znamenalo zase velkou shodu náhod. Minimálně by s vámi musel někdo v těch okamžicích být opakovaně. Třeba při spánku.. kdy možná nemoc, v rámci snění, může fungovat i jinak. Podobně, jako blábolení ze snů, a nakonec byste si to nepamatoval. Hmm," zamyslím se nahlas, ale pak sebou mírně trhnu a omluvně zvednu koutky. "Ale to už moc fantazíruju," dodám. Taky by v tom musel být někdo cíleně. Třeba nějaká šlapka, co by si ji Morgor oblíbil, a ta buď věděla o jmění, které v trezoru je a dala si dvě a dvě dohromady s tou nemocí, nebo by ji někdo přiměl spolupracovat na podíl na lupu. Domyslím si, ale pak nad tím pomyslně mávnu rukou. Navíc se na chodbě ozve Kordin a nezdá se, že by byl dobře naladěný. "To bude prozatím asi všechno," rozhodnu se výslech ukončit a nechám Hadrona, aby Morgora odvedl do cely. Kdyby Kordina cestou potkali, máme aspoň výslech jako dobrý důvod, proč tu s námi byl. Na rozdíl od jeho pocitu, že kvůli Morgorově minulosti je to vhodný člověk na ukrácení dlouhé chvíle. Jakmile odejdou, krátce se podívám na Perona. "Slyšel jsi někdy o podobné nemoci? Třeba je to jen nějaký druh magie." Další v plánu je návštěva Kordina, jenže v jeho momentálním rozpoložení nemůžu jen tak přijít a začít se vyptávat. Lepší by možná bylo ho uchlácholit a zjistit, co se stalo a proč je tak naštvaný, a potom až spustit svou. Každopádně za ním musím, čím dřív zjistím všechno, co mě zajímá, tím dřív se případ posune.

Vypravěč - 12. listopadu 2019 11:21

Na hraně zákona: Nemoc II. "No já taky ne." pokrčí rameny Morgor. "Podle doktora to byla prej nemoc psychického původu nebo co. Je ale pravda, že v ten den jsme ztratili hodně chlapů. Většinou z mých nejlepších přátel." na Morgorovi vidíš jistý náznak emocí a možná i slzu. Ty ale hned nato zmizí se slovy: "Aspoň že ten parchant co za to může už nedýchá." "No to asi jo." zasměje se Morgor nad tvými spekulacemi. "To by mě musel lýzt do paměti. A šance že by se to dozvěděl...i kdybych mu řekl tu kombinaci, nemusel si být jistý, že bude správná. Proto podle mě tam šel najisto. Proč by si jinak v ten samý den domlouval tu schůzku se Sylvianem, že jo?" Když Hadron naznačil Morgorovi, že už půjdou do celi, Morgor pokrčil rameny a ještě vyrovnaně ale přátelsky dodal: "A koukejte to vyřešit, slečno. Ať v tom žaláři neskysnu moc dlouho." Pak za nimi Hadron zavřel dveře. "Přiznám se, že nevím." dodá hned ze začátku Peron, když se ho zeptáš na nemoc. "Nejsem expert na psychiku ani magii." Pak chvíli přemýšlí. "Ale od Shelroka jsem slyšel o někom, kdo je expertem na obojí. Je to takový podivín asi jako on. A taky podobně geniální. Pokud mohu Shelroka citovat, tak podle něj vyjma něj neexistuje nikdo, kdo by se mi dokázal aspoň z části vyrovnat. A taky si prý nikdy nenechá ujít Festival, takže by teď nebo v nejbližší době bude ve městě. Co vím tak se jmenuje Vrut a hlavní obchodní pobočku má celkem daleko...ale myslím, že nám bude chtít pomoct. Takové podivnosti ho prý zajímají ze všeho nejvíc."

Kahlyn - 18. listopadu 2019 22:01

Na hraně zákona: Nemoc II. Povzdechnu si, jako by to mohlo pomoct. “Jak se z obyčejně vypadajícího případu stala podivnost?“ pronesu řečnickou otázku. Je to náhoda? Štěstí nebo smůla? Protože nečekám, že by to Peron nějak komentoval, klidně pak pokračuji ve své dnešní upovídanosti. “Takže Shelrok. Kdy ti to říkal?“ usměji se zvědavě, bez nějakých postranních úmyslů tahat z Perona víc, než na co se ptám. Ranaři. Shelrok. Já. Město. Všechno jakoby se točilo v kruhu. Už dost.. už dost. “Zvláštní je i to, jak nás další náhoda posouvá. Nebýt Festivalu, čekala by mě asi dlouhá cesta. No nic, půjdu. Děkuji za pomoc, Perone,“ rozloučím se s ním, už snad není nic, co bych od něj mohla v této chvíli zjistit. Takže Vrut. Uvidíme, co mi řekne a nějak to snad dám dohromady. Vyrazím ven z kanceláře, znovu naladěná na správnou vlnu, plná chuti případ vyřešit. Ještě mi zbývá od Kordina zjistit co ví o Ranařích a přeptám se i na ty agenty, které tak nešťastně zatkl. Pokud bude ochotný se teď o tyhle informace dělit. Copak se asi dělo v Kartágu?

Vypravěč - 19. listopadu 2019 20:52

Na hraně zákona: Kordinova kancelář "Nó...to bude pár let nazpátek." vzpomíná Peron. "Byl to případ, kdy Garden, ten detektiv, kterého jsi nahradila, už měsíc nehnul s jedním případem. Byl to klasický případ, jen nebyla nalezena vražedná zbraň. Mělo se jednat o jehlu, střep nebo něco takového. Jenomže nikdo z podezřelých nic takového nevlastnil. Tak Garden nakonec dal na mou radu radu a povolali jsme Shelroka. Ten velmi brzo odhalil podivný přístroj, jemuž do té doby nikdo nevěnoval pozornost. Byla to skříňka schopná chladit. A nesla Vrutovu značku. Tehdy se o něm Shelrok nezávazně rozpovídal a pak nám ukázal, jak se celkem jednoduše dá zmrazit voda a vybrousit z ní unikátní vražesnou zbraň, která se celkem brzo rozpustí a nezanechá žádné stopy. Tehdy jsme poprvé v životě viděli na vlastní oči led. Takže jsme samozřejmě neunikli Shelrokovým kousavým poznámkám ani tentokrát." ----- "Kahlyn?" podívá se na tebe překvapeně Kordin, když vstoupíš do jeho pěkně zařízené kanceláře. "To je v pořádku. Můžeš vejít." Až usedneš na nabízenou židli, dlouze se protáhne, pak si promne oči a ještě trochu podrážděně spustí. "Vzpomínáš jak nám měl ten Tristan pomoct odhalit nějaké chlapy od Ranařů výměnou za svobodu a ochranu?" Teď se zdá ještě trochu podrážděnější. "No, tak ti co nám bonznul, byli agenti z Kartága. A asi před hodinou jsem dostal kapky za to, že jsem je zavřel. A protože je teď musím pustit...čeká mě hodně protivnej den. Prvně vyřídit tu hromadu papírování o propuštění a pak poslat psaní do Elesméry o vydání Tristana...víš vůbec jak je Elesméra daleko?" Následuje krátká trapná pauza. "Jen, prosím, že mi neseš dobré zprávy? Ať přijdu na jiné myšlenky."

Kahlyn - 26. listopadu 2019 21:20

Na hraně zákona: Kordinova kancelář Kordina slušně pozdravím jen co nakouknu do dveří a už tehdy se snažím odhadnout, jak moc se změnila jeho nálada. Většina hněvu stále doutná uvnitř něj, ale navenek už působí o dost klidněji, minimálně na pohled. O svém trápení spustí sám od sebe, ani se nemusím ptát, a tak mlčky sedím a zaujatě naslouchám jeho vyprávění. Nedozvídám se sice nic, co by už nenaznačil Peron, ovšem to na sobě nedám znát. Na konci jeho řeči chápavě přikývnu. “To je k vzteku. Kdo to měl tušit?“ na okamžik se zachmuřím. Chápu, že ho to štve. Tohle by totiž štvalo každého – zbytečná práce, zbytečná radost a následné zbytečné zklamání a ještě kobereček. Nic, o co by kdokoliv z nás stál. “Tajní agenti by se neměli nechat chytit, ale je jasné, že to už nikdo řešit nebude. Ani to, že těžko můžete o někom takovém vědět, když jsou tajní,“ povzdechnu si. Nenaděláme s tím nic, na to jsme příliš malí páni. Potom přijde řada na mě. “Dobré zprávy, hm, těžko říct. Určitě ale nenesu špatné zprávy,“ povytáhnu koutky. Alespoň zatím ne. “Chybí mi nějaké střípky do skládanky a taky by mi nedala spát zvědavost, kdybych to nechala až na zítra. Vlastně nebudete muset ani moc dlouho uvažovat, zajímají mě Ranaři. Co všechno o nich víme? Jak teď fungují a mají nějakého nového vůdce?“ zeptám se bezstarostně, jako by o nic nešlo. Můžu jen doufat, že to Kordina nenahněvá. Ještě, že se Morgor tvářil, že Kordina nezná. Kdyby to bylo naopak, možná by to nebyl tak příjemný rozhovor. I když, kdo ví, jaký vlastně bude.

Vypravěč - 29. listopadu 2019 10:33

Na hraně zákona: Kordinova kancelář II. Na tvé první poznámky Kordin nereáguje. Kordina tvůj tón zpočátku naštve. Když se ale začne zvedat z křesla, zarazí se a opět usedne. "Ranaři...o těch bohužel stále nevíme skoro nic. Nezjistili jsme žádné souvislosti s těmi zbraněmi z toho případu s Tristanem. A ti agenti, co nám Tristan označil, zjistili jenom, že je prý u nás vede jistý Morietti. Nikdy se s ním však osobně nesetkali. A co víc, ten Morietti má být už hezky dlouho po smrti. Žádné další informace bohužel nemáme, snad kromě několika pokusech o korupci a pár případů umlácení. No...každopádně se trochu bojím toho Festivalu. Je to sice významná slavnost, ale také skvělý čas na útok těch Ranařů, pokud plánují něco většího. Pokud v té době někdo spustí alarm, přes ty ohňostroje sotva uvidíme spuštění poplachu." Alarm je malé zařízení na každém rohu ulice. Po spuštění vystřelí k nebesům jednu velkou červenou rachejtli. "A ten tvůj případ...o co jde?" zeptá se po chvíli mlčení Kordin. "Rád bych přešel na jiné myšlenky."

Kahlyn - 06. prosince 2019 12:51

Na hraně zákona: Kordinova kancelář II. Kordinova slova mě vůbec nepotěší. Jednak kvůli tomu, že mi o nic moc víc neprozradil, a jednak kvůli tomu, že upozornil na možné nepříjemnosti v době Festivalu. Povzdechnu si a narovnám záda. “O neúmyslné zabití. Vraha máme, je to bývalý člen Milice, jmenuje se Morgor. Zabil Diraona při útěku, ten chlápek měl jeho označenou zlatou cihlu. No. Jenže ta měla být uzamčená v trezoru Absolut v Morgorově domě. Navíc Diraon tu cihlu chtěl prodat Sylvianovi, ten je ale přítelem Morgora a taky mu ty jeho cihly označoval. Zvláštní shoda náhod, co? A aby toho nebylo málo, tak Morgor byl u zatknutí Moriettiho a taky u jeho popravy. Krom toho si Diraon objednal vlastní zlatou cihlu tam, kde si cihlu objednal i jistý „skrček“ a ten nejen, že odpovídá popisu Moriettiho pravé ruky, ale pánům prodavačům taky tvrdil, že jsou pro něj. Pro Moriettiho. Myslela jsem, že to vyřeším rychle, i když to bude zajímavý případ, ale docela slušně se do toho díky své vlastní iniciativě zamotávám,“ postesknu si.

Vypravěč - 06. prosince 2019 18:28

Na hraně zákona: Kordinova kancelář III. Když začneš mluvit o případu, Kordin jen pozvedne obočí, když se zmíníš o Absolutu. Jakmile ale přejdeš k Moriettimu, uvidíš, jak se mu celý obličej rozzáří. "Víš vůbec, jak je to důležité?" Připadá ti, jako by mu přeskočilo. Zvedne se od stolu a popadne hliněnou destičku a jehlu na psaní. "Jakou má adresu? Ten obchod, kde si nechal Morietti objednat zlato? Hned tam někoho pošlu! Konečně máme nějakou stopu. Kahlyn, výborně." zdálo se ti, že chtěl i zatleskat. Pak se zamyslel a dodal: "A vzhledem k tomu tvému případu...dej někomu prověřit ten trezor. Občas bývají padělané. A Moriettiho přenechej zatím mě. Pokud o něm cokoli zjistíš, informuj mě. Jasné? A teď mě omluv, mám dost papírování." S poslední větou se chvíli živý Kordin opět zachmuřil, jako by celá reakce předtím byla jen divadlo. "Jo a řekni Remarovi, ať sem přijde." dodal po chvíli. Remara zahlédneš když vyjdeš z Kordinovy kanceláře. (Remar je jeden ze členů zásahové jednotky, který teď dočasně pracuje jako běžný strážník.)

Kahlyn - 14. prosince 2019 22:44

Na hraně zákona: Kordinova kancelář III. Změna v Kordinově výrazu i chování mě donutí překvapeně pootevřít ústa. Sice mi nic moc nevysvětlení, ale aspoň mě nemá za blázna, co v případu hledá víc, než v něm je. Takže.. opravdu jde o Moriettiho? Zaklapnu pusu a váhavě se usměju. “Tak.. to jsem ráda pomohla. Vůbec jsem takový obrat nečekala,“ přiznám se. Když už nic konkrétního, aspoň si s tím nemusím příliš lámat hlavu. Řeknu Kordinovi adresu obchodu a ještě ho ujistím, že kdyby ohledně toho něco potřeboval, jsem mu k ruce. Potom se rozloučím a odejdu dřív, než mě napadne se vyptávat o co přesně jde a s čím jsem tak pomohla. Zajímá mě to. Jen co se zaklapnou dveře Kordinovy kanceláře zajímá mě to víc, než když jsem jimi procházela, ale některé věci zkrátka a dobře chtějí čas. Určitě se vše včas dozvím. Ještě zamyšlená, potěšená a trochu zmatená zároveň zahlédnu Remara, naštěstí se rychle vzpamatuju a poněkud zbytečně mávnu rukou jeho směrem. “Remare!“ ani nezvýším hlas, jen na jeho jméno dám důraz, a vykročím jeho směrem. “Remare, právě jsem byla u Kordina a pověřil mě, abych tě zavolala. Máš k němu jít. Kvůli čemu ale nevím,“ pousměji se.

Vypravěč - 17. prosince 2019 20:03

Chvilka klidu "Jsi první, kdo našel o Moriettim nějakou zmínku. Doteď jsme o něm slýchávali jen jakoby zpovzdálí, jestli mi rozumíš." vysvětluje Kordin než stihneš odejít. --- Ramar znejistí. "Snad tto nebude nic vážného." I tak si ale dodá sebevědomí několika dlouhými nádechy a vstoupí Kordinovi do kanceláře. Následuje chvilka nečekaného klidu. Nikde neslyšíš ani hlesnutí, dokonce žádný povoz za oknem není najednou slyšet. To ticho je však brzo přerušeno smíchem probíhajících dětí a uslyšíš další povoz. O nic nešlo, ale i tak tě to celkem zaujalo. --- Krátce nato uvidíš přicházet Hadrona. "Tak co? Nezuřil?" ušklíbne se. "Co máš teď v plánu?" zeptá se Peron, který, jak sis právě všimla, šel za Hadronem. "Zajedem za tím Vrutem?"

Kahlyn - 29. prosince 2019 19:27

Chvilka klidu Místo ujišťování Remara, že určitě o nic nejde a bude to v pořádku, se jen přívětivě usměji. Jakmile zůstanu sama, vydechnu a spokojeně se rozhlédnu kolem sebe. Ruce mi přitom mimoděk vyletí k pasu, kde se dlaně zapřou, každá na své straně. Zajímavý den. Od jasného případu k překvapivým skutečnostem během pár hodin. Vážně jsem zvědavá, jak se to vyvine. Sama pro sebe se usmívám, když okolí naplní klid a ticho. O jeho existenci a hloubce začnu přemýšlet až se zpožděním, když se objeví Hadron. Zvláštní. Možná jsem jen unavená. “Ne, nezuřil. Vlastně byl rád,“ poškrábu se na tváři, kde mě lechtá zbloudilý konec vlasu, “taky jsem to nečekala,“ jenže to mluvím už spíš s Peronem, který také přichází. “Ah, musím ještě nechat prověřit trezor. Kordin tvrdil, že je občas někdo padělá, třeba by to mohl být tenhle případ. Napadá vás někdo pověřený? Hned potom můžeme jít za Vrutem.“

Vypravěč - 29. prosince 2019 21:05

Tretor "Snad jste mu nic nenalhala." zasměje se Hadron. Peron zapřemýšlí. "No, co vím tak strážník Tretor se specializuje na takové věci." Vzpomeneš si na pohublého a docela vysokého strážníka. Uvědomíš si, že o něm moc nevíš kvůli tomu, že skoro nikdy nemluví a nemá moc přátel. Peron se mezitím otočí a zadívá se na hodiny visící na zdi u vchodu, kudy před chvílí přišli. Ukazují skoro půl čtvrté. "A za půl hodinky se vrací z pravidelné obhlídky. Můžem mu v pracovně nechat vzkaz. Zatím se klidně můžem pustit za tím Vrutem."

Kahlyn - 06. ledna 2020 00:04

Tretor Nenal- cože?! Naštěstí skousnu vtípek dřív, než mi z úst vyjede hromada nechápavých a dost možná i naštvaných slov. Občas s tím mám problém, zvlášť, když jsem unavená a hladová. Kdy jsem naposledy jedla? Ahh, večer si to musím vynahradit něčím vydatným a dobrým. “Jestli se chystá na Festival, může to ještě půlhodiny počkat. Při tom všem, co se děje, bych raději Tretora pověřila osobně, než mu nechávat vzkaz. Abychom pak zítra ráno nemuseli řešit, že se vzkaz válí nepovšimnutý pod hromadou pergamenů nebo roztříštěný na zemi,“ protáhnu se. Je s podivem, že mi ještě nekručí v žaludku. “Nebo máte pocit, že bychom měli vyrazit ihned?“ podívám se hlavně na Perona a zapochybuji, jestli je rozhodnutí čekat na Tretora a předat mu úkol osobně správné.

Vypravěč - 07. ledna 2020 13:52

Tretor II. Peron se zamyslel: "No, počkat na něj můžeme. Není ale moc výřečný." "No, aspoň ho líp poznáte." zasměje se Hadron. Celou půlhodinu jste strávili ve vaší kanceláři a vypisovali hlášení jak jste si během vyśetřování zatím počínali. To bylo vždy otravné a zdlouhavé. Na ukrácení dlouhé chvíle se to ale hodilo. Když pak hodiny ukázaly něco po črvrté, uslyšeli jste, jak někdo otevřel vchodové dveře a po chodbě se ozvaly několikery klapací zvuky napůl terakotových napůl kožených bot, které strážníci běžně nosívají a se kterými tě už dříve seznámil Hadron. Peron otevřel dveře od kanceláře, vykoukl z ní a vydal pár slov, která přes ozvěnu a šum na chodbě rychle ztratila na srozumitelnosti. Zdá se ale, že jeho slova přeci jen někdo vyslyšel. Ve dveřích se objevil Tretor oděný v klasické terakotové zbroji strážníka, pohublý a štíhlý, celkem znuděný, soudě podle přivřených víček a pokleslých koutků úst. Jen se na tebe s nezájmem podíval zatímco mu Peron již dost srozumitelně, když zavřel dveře do hlučné chodby, řekl: "Tretore, náš detektiv Kahlyn potřebuje, abyses podíval na jeden trezor." "Jo, prej může být falešnej." dokončil myšlenku Hadron a sklidil za to Peronův nevraživý pohled. "Pro mě za mě..." Zdálo se ti, jakoby měl Tretor každou chvíli zívnout.

Kahlyn - 09. ledna 2020 22:21

Tretor II. “Posloucháte je vůbec, Tretore?“ podezřívavě povytáhnu obočí, ale nejsem naladěná na to někoho peskovat. To můžu udělat i později, ve chvíli, kdy se ukáže, že člověk skutečně selhal. “Jedná se o trezor Absolut. Patří Morgorovi, bývalému členu milice, mohl by být padělaný a..,“ začnu, načež mu sdělím ještě další podstatné informace, které mu budou k užitku, ovšem nepovídám mu o celém případu, a celou dobu z Tretora nespouštím oči. Opravdu mi na případu záleží a tím pádem i na tom, aby se věci prověřily pořádně. “Jasné?“ konečně se taky pousměju i na Tretora, “spoléhávám na vás.“ Pokud už Tretor nic nechce, kývnu na ty dva, že můžeme jít. Nesmíme Vruta zmeškat a tím, že jsem Tretorovi chtěla předat úkol a informace přímo, nikoliv pomocí vzkazu, jsme přišli o pár desítek minut k dobru. "Ohh, už mi z toho jde hlava kolem," postěžuju si polohlasně, ale je znát, že mě případ baví a odkrývání jednotlivých částí ještě víc, "až najdeme Vruta.. hm. Pokud se má účastnit Festivalu, už by tu mohl být. Víte o něm něco víc, nebo půjdeme tak trochu na slepo?" optám se kolegů, dívám se ale především na Perona.

Vypravěč - 13. ledna 2020 14:46

Na hraně zákona: Vrut "Ale jo, poslouchám." ujistí tě Tretor, i když to nezní moc věrohodně. ____ "A do kdy ho mám zkontrolovat?" zaptá se Tretor po vyslechnutí všech detailů. "Nejlépe ještě dnes." odpoví mu Peron. "Fajn, dejte mi povolení k výjezdu." "Tady." odpoví pohotově Peron a podá mu destičku s povolením, kterou jste zpracovali při dlouhé chvíli. Tretor nezaujatě odešel. Nezdálo se, že by to s ním vůbec pohlo, jak ostatně cokoli jiného. "Ten chlap by potřeboval nějakou akci. Třeba Ranaře." uchechtl se Hadron, ale k jeho překvapení po jeho vtípku zůstalo v kanceláři na chvíli trapné ticho. ___ "Dneska toho bylo najednou hodně." odpoví ti Peron, když si postěžuješ cestou k povozům ve stájích hned vedle milice. "Během jízdy si odpočineš." ___ "No..." zamyslí se Peron. "...spíš na slepo, i když vím, kde má hlavní pobočku. Ale klidně teď může být někde jinde. Ale přinejhorším nám to řeknou přímo tam." ___ Cestou řídil Peron a schválně jel vcelku pomalu aby se dalo odpočinout a nemusela ses jako jindy stále přidržovat, aby to s tebou za jízdy neházelo. Za delší dobu jste nakonec dojeli k velké budově spíš připomínající sklad. Stěny byly o poznání tlustší než u okolních domů a nad velkými pootevřenými kovovými dvoukřídlými dveřmi bylo zavěšené velké logo, které jsi viděla poprvé na Shelrokově lupě a pak i na povoze od milice. Hned po příchodu zaunamenáš, že budova je velmi dobře chlazená terakotovými stěnami, které jsou z venčí přetřené bílou barvou, ale zevnitř jsou obnažené. Před vámi je recepce, ze které se k vám hned přiblíží mladá slečna, tobě dost podobná, a Peron s ní hned promluví. Během chvíle se dozvíte, že Vrut se nachází v zadní části budovy u těžkých strojů. Tak projdete celou budovou, v níž je vystaveno plno různých vynálezů. Od vysoké pece přes věci na domácí využití jako zapalovač, mrazící box či levitační disky až k větším kouskům jako velký zvedák či vzducholoď. A právě u spodní kabiny této vzdušné nádhery, jejíž obří nafouknutá kopule byla až u stropu, právě u tě kabiny dole stál muž s žezlem a opakovaně ho nechal žhavit až do běla, aby s ním tavil kov, kterým pal spojoval dva kovové pláty k sobě. Muž měl oblek z jednoho kusu. Zakrýval mu celé tělo až na hlavu s naježenými načernalými vlasy do vrchu stejně jako vousy dolů. Když na něj Peron zavolal, aby překřičel rámus vydávající kroucení plechů pod vysokou teplotou, muž zpozorněl. Přestal žhavit žezlo, položil ho stejně jako tavený kov a sundal si těžké kovové rukavice, které se při pádu na zem rozezněly po budově. Muž si pak sundal i zelené brýle a dal si je na čelo, kde mu díky gumě dobře držely. "Chcete něco?" zeptá se hlasem, který by jsi spíš hádala u někoho mladého, než ti dojde, že vousy jsou stejně jako vlasy původně ještě hnědé a plné života. Těžko soudit postavu, ten volný oblek, který má na sobě, toho moc neprozrazuje. "Vrut?" optá se Peron. "Jo. Můžu vám s něčím pomoct?"

Kahlyn - 20. ledna 2020 22:58

Na hraně zákona: Vrut Bez motivace, bez snahy. Co asi lidi jako Tretor drží při životě? Nudná denní rutina? Zvyk? Kdo ví. Nějak ani nemám zájem se ho ptát, pravděpodobně by vůbec nechápal na co a hlavně proč se ptám. Tisíc lidí, tisíc chutí. Tak se to říká, ne? V tomhle případě to sedí zrovna tak. To už ale necháme Tretora, trezor i všechno ostatní za sebou a zamíříme za Vrutem. Naslepo, ale to mi příliš nevadí. Kdyby v téhle práci šlo všechno snadno a hned, nebyla by to výzva, zábava a poslání v jednom. Byť občas pátrání hraničí s posedlostí. Cesta uběhne jako nic a v podobném duchu proběhne i návštěva recepce, kde se ukáže, že v hledání máme přece jen štěstí. Procházka budovou je už mnohem zajímavější a dávám si načas, i když nezapomínám proč tady jsme. Jenže všechny věci zde jsou fascinující a oči mi to tahá jednou tady, jednou támhle, zleva doprava a zase zpátky. Chvíli mi hlavou vrtá i to, jestli bych si nějakou zdejší vymoženost a kolikrát i zbytečnost pořídila, kdybych měla na kontě hodně peněz. Zbytečnost jak pro koho. Nakonec bych měla za to, že to ani zbytečnosti nejsou. Krátce potřesu hlavou, protože před námi se už pilně věnuje práci Vrut. Zahlučněnou halou se rozezní Peronův hlas a já jsem vděčná, že na Vruta nemusím pokřikovat sama. “Máte to tady plné roztodivných zajímavostí,“ pokývnu uznale Vrutovým směrem, “hezký den přeji. Mohli bychom si s vámi na pár okamžiků promluvit? Nejlépe někde v soukromí? Měla bych pár otázek ohledně kouzel, možné manipulace s lidmi a jejich myslí. Vzpomínkami, možná. Jde o vyšetřování.“ Prozradím co nejvíc a nejmíň zároveň tak, abych pokud možno vzbudila Vrutovu zvědavost.

Vypravěč - 23. ledna 2020 12:01

Na hraně zákona: Vrut II. "Tak vzpomínkami?" Vrut se usměje. "Jasně, rád pomůžu." Pak vás Vrut zavedl do pracovny vzadu za areálem. I tady se to hemží všemožnými vynálezy. Nad nimi ale visí cedule PROTOTYPY "Takže, o co jde?" zeptá se Vrut poté, co usedne na polstrovanou židli a opře se. Hned nato ho ale něco poleká a zprudka se předkloní. "Nesahat!" Otočíš se a dojde ti, že Hadron drží v ruce stroj dost podobný hodinkám, až nato, že místo číselníku jsou tam zabudovaná tlačítka. Hadron stroj ledabyle položí tam, odkud ho vzal a Vrut chvíli neví jak na celou situaci zareágovat. "Na nic, prosím, nesahejte." varuje Hadrona znovu, aby si byl jistý, že se to nebude opakovat. "Tak, ještě jednou." zadívá se zkoumavě na tebe. "O co přesně jde?"

Kahlyn - 29. ledna 2020 21:43

Na hraně zákona: Vrut II. Zdá se, že jsme Vruta zaujali. To je jedině dobře, protože nějak nemám náladu na to se s někým dohadovat nebo ho přemlouvat. Potěšeně se usměju a zatímco jej následuji, prohlížím si „vystavené“ exponáty. V kanceláři máme ihned jeho pozornost, z toho usoudím, že ho případ zajímá a že zřejmě nebude žádný arogantní blbeček, od takového bych totiž čekala, že si zapálí fajfku nebo podobnou věc. Jenže než stačím otevřít pusu, Hedron už manipuluje s kdo ví čím vlastně. Trochu se polekám, ale před všemi se snažím udržet si vážnou tvář – a jen na okamžik se na Hedrona káravě zamračím. Jenže co s ním? Nejsem jeho matka, abych ho hlídala na každém kroku. Taky bych ho mohla příště nechat stát venku. “Pro vás to možná nebude až tak zajímavé, ale mě se ta situace jeví.. jako delikátní,“ přiznám. “Jde o člověka, který po – hm – určitých událostech, které se zdály, že mají zcela běžný charakter, onemocněl. Pokud se tomu tak dá říkat. Ten člověk má výpadky paměti, během kterých ale dál běžně funguje. Nebo částečně. Údajně se nemůže hýbat, může ale mluvit. Části vět, jména, nic zdánlivě souvislého. Už jste se s něčím takovým setkal?“ zvědavě se na Vruta zadívám. “Jde mi o to, jestli je to nějaké kouzlo. Lámu si hlavu s tím proč by na něj někdo něco takového seslal a hlavně s jakým účelem? Víte, vlastně to podezření je momentálně docela konkrétní – co z něj dostat důležité informace, například kombinaci k trezoru?“

Vypravěč - 01. února 2020 19:10

Na hraně zákona: Vrut III. Vrut se při přemýšlení škrábe ve vousech. "No, to zní celkem zajímavě." dodá po chvíli mlčení. "Znám kouzla, která by vás teď a tady dokázala znehybnit, setkal jsem se s všemožnými kletbami, které vás pomalu a jistě posouvají za hranice příčetnosti, ale pokud byste chtěla, aby vám takový člověk prozradil nějaké tajemství jako třeba kombinaci k trezoru...byla by v tom případě šance, že se to povede, ale asi jedna ku bambiliónu." zasměje se Vrut u posledního slova. "Sice ještě existuje kouzlo krajinochodectví, tedy nabourání se jiným do mysli, ale to by dotyčný určitě musel zaznamenat. I kdyby spal nebo byl třeba v kómatu či něco podobného. Já se s tím už párkrát setkal a...není to vůbec příjemný zážitek." Pak se znovu zamyslí a pak si tě změří zkoumavým pohledem. "Počkejte, říkala jste, že může normálně fungovat? To to není tak vážné nebo se to tomu dotyčnému děje jen občas? A můžu, prosím vás, vědět, komu přesně se to děje a jaké okolnosti vedly k této nemoci? Nejlépe vám poradím, pokud budu vědět co nejvíc."

Kahlyn - 01. února 2020 22:07

Na hraně zákona: Vrut III. Vrut se logicky pídí po víc informacích. Nelíbí se mi představa, že mu vyslepičím všechno ohled případu, ale něco navíc prostě budu muset říct a doufat, že tok něčemu bude. Tak nějak si pořád říkám, že vlastně ani nevíme jestli nás někdo od Ranařů nesleduje. “Bývalý člen milice. Účastnil se zatčení jistého Moriettiho, kterého prakticky hned na to pověsili. Podle všeho se mu to stává od té doby,“ upřesním Vrutovi co chce vědět, jen jméno si nechám pro sebe. Jestli ale bude chtít znát i to, nejspíš nakonec povolím a řeknu mu to, jen nechci nic uspěchat. “A ano, děje se mu to jen občas. Musím se přiznat, že po četnosti jsem se ale nepídila.“

Vypravěč - 03. února 2020 12:25

Na hraně zákona: Vrut IV. "Toho Moriettiho?" Ve Vrutově tváři, ve které jsi doteď četla mírný zájem, se najednou objeví vzrušení. "Můj přítel Shelrok mi o něm něco vyprávěl. Aspoň že nikomu už nemůže škodit." V tu chvíli sám sebe přistihne, jak neprofesionálně najednou zní. Hned se snaží uklidnit, ale vidíš, že by velice rád znal co nejvíc podrobností. "Tak...klidně by to mohla být nějaká psychická nemoc. Pokud ano, tak potom vám asi nedokážu pomoct. Ale kdyby to byla kletba, nebo něco podobného, nějaké kouzlo..." Bez varování vyskočí na nohy a začne se přehrabovat v papírech, které právě vytáhl odněkud ze šuplíku. "...jestli je v tom nějaká magie, tak vám bude k užitku jeden z mých vynálezů." Když zdá se našel co hledal, vydal se z pracovny a pak najednou ustrnul. Otočil se k vám. "Pojďte radši se mnou." Vzal vás zpět do areálu mezi MAGICKÉ VYNÁLEZY a hledal jedno konkrétní číslo. Všechny exponáty, jak sis právě všimla, jsou očíslované. Čísla jsou tu dokonce čtyřciferná. Procházíte se kolem kovových křídel, teleportačního panelu (panel sloužící pro přenos osob na dlouhou vzdálenost, něco jako teleport ve Star Treku), generátoru many (stroj sbírající manu z okolí), několika druhy různých kouzelnických holí i žezel, několik kuliček s podtextem KOUZLA DO KAPSY a zastavili jste se u stroje podobnému kukačkám, který však měl závaží místo ciferníku a mělo úplně jiný tvar. "Tohle je jeden z mých starších vynálezů." pronesl Vrut pyšně. "Říkám tomu detektor many. Jde ale vlastně jen o citlivější virguli. Jestli se tahle pacička..." ukáže na to podivné závaží "...začne hýbat když ten chudák dostane ten svůj záchvat, je jeho nemoc magického původu a pak bych ho rád navštívil. Pokud ne, je to nemoc psychická. A to už jde mimo můj obor." Vzal stroj a chtěl ho prvně podat Hadronovi. Pak si to ale rozmyslel a detektor skončil v Peronových rukou. "Není to tak těžké." dodal Peron, když stroj chvíli držel. "Ale je to dost drahé." zasmál se Vrut. "Každopádně pokud si to někdo z vás nebude chtít koupit, budu to chtít zpět. Nepoškozené." Ta poslední věta směřovala na Hadrona. Vrut ještě stále měl v hlavě to hrubé zacházení s tím prototypem. "Budete si přát ještě něco?" otázal se po chvíli, když si uvědomil, že vaši záležitost prozatím dovedl do konce.

Kahlyn - 10. února 2020 21:56

Na hraně zákona: Vrut IV. Sama v první chvíli nevím, jestli mě Vrutova informovanost ohledně Moriettiho překvapuje, nebo ne. Spíš ne, ale o to víc mě vnitřně štve, že já tomu jménu dřív přikládala jen pramalou váhu, pokud vůbec nějakou. Najednou to skutečně vypadá, že byl padouchem, který se zapsal do paměti mnohých. Potěší mě Vrutova angažovanost a ochota nám pomoci. Co víc si přát? Cestou k cíli, který je v tu chvíli tak trochu záhadou, máme jistě všichni mnohé otázky. Co je tohle? A tamto? Oči mi kmitají od jednoho exponátu ke druhému, sotva zvládám vnímat co který dělá. O většině bych chtěla slyšet víc a úplně nejlepší by bylo, kdybychom si je mohli vyzkoušet. Čím déle tady jsme, tím jsou tyto pocity silnější. “Aha,“ přikývnu chápavě při Vrutově stručné instruktáži, “takže ho někdo bude muset fyzicky hlídat? Nebo to zvládne upozornit někoho poblíž?“ zajímám se, zatímco si přístroj z dostatečné vzdálenosti prohlížím. Sice bych si pořád většinu věcí tady chtěla vyzkoušet, jenže tím bych ukojila jen svou zvědavost – tento detektor many nám naopak reálně může pomoct, takže jsem ráda, že ho nakonec od rukou dostane někdo zodpovědný, ale nejsem to já. “Detektor vám určitě vrátíme. Ještě mi řekněte, jaký má dosah?“ ptám se na zdánlivě zbytečnou otázku. Jenže pokud je to drahý přístroj, nechce se mi ho nechávat jen tak v Morgorově cele. Lepší by bylo umístit ho někam z jeho dosahu, protože kdo ví, co by mohl v dalším záchvatu své podivné nemoci udělat. Nechci detektor splácet zbytek života jen proto, že chci vyřešit tenhle zapeklitý případ. “Pokud už o používání přístroje víme vše potřebné, nebudeme vás dál zdržovat. Moc vám děkuji,“ krátce kývnu hlavou, “snad tomu, i díky vám, brzy přijdeme na kloub.“ Pak už se jen rozloučím a posunkem těm dvěma naznačím, že jdeme. Cestou mě zase popadne neuvěřitelná touha po zkoumání vystavených věcí, ale ani nemuknu a zbytečně se nezdržuju. Venku se mi hned lépe dýchá. Nemůžeme tady nic shodit a poškodit, a taky mě nic zbytečně nerozptyluje. Snad až na nepříjemný zápach přelévající se ve vzduchu z jedné strany ulice na druhou. “Takže, vrátíme se za Morgorem a uvidíme, jestli něco zjistíme o té jeho nemoci. A taky jestli Tretor už zařídil to prozkoumání trezoru,“ shrnu, co mám v plánu řešit v dalších minutách. “Jen předpokládat, že by Morgor měl záchvat té své nemoci sotva, co přijdeme, je bláhové,“ povzdechnu si, načež se usměju a narovnám v zádech. “Ale naděje umírá poslední,“ dodám. Pokud už nikdo nic nemá, pak se vrátíme na stanici. Do té doby si musím rozmyslet, jestli podstatu přístroje Morgorovi osvětlím nebo ne.

Vypravěč - 11. února 2020 16:21

Na hraně zákona: Trezor Vrut se na tebe podívá, jakoby ses zeptala na naprosto triviální věc. "Jasně že ho budete muset hlídat. Jestli se to u něj spustí a bude to jen psychická vada, jak to zaznamenáte?" Pak nechal nad svou rukou vyšlehnout malý plamínek. V tu chvíli se rozkvičel nejen ten stroj, který vám nabízel, ale i ty v zásobě v krabici vedle. Hadron se z toho rozchechtal, i když ho nebylo přes řev přístrojů moc slyšet. Peron se jen usmál, snažil se vypadat profesionálně, ale moc mu to nešlo, takže se při tom docela povedeně šklebil. Vrut poodešel a jeden přístroj asi pět metrů od něj utichl. Pak plamínek přiložil přímo k přístroji. Ten začal řvát ještě víc než ty ostatní a malý rubín, který se doteď zdál spíš jako okrasný doplněk, se rozzářil. Vrut nechal plamen zmizet a sotva skřek přístrojů utichl, pronesl skoro až dětsky: "Tohle mě nikdy neomrzí." Pak se s vámi rozloučil a jen dodal: "A jestli to bude magickýho původu, jděte přímo za mnou, ne za světelným mágem. Zničil by všechny důkazy, co by se vám mohly hodit. A mě mou zálibu." "Zajímavý chlápek." zazubil se Hadron, když jste ztratili Vruta z dohledu. "Ví jak zapůsobit." zasmál se Peron, který nesl půjčený stroj. "Nechcete zpomalit? Je to docela těžké." "Aspoň že jsme vybavení." odpoví Peron na tvá slova. "Ale myslím, že na Tretora máš trochu přehnané nároky. Budem rádi, když nám podá zprávu zítra ráno." _____ Jak se ale po vašem příjezdu ukázalo, Tretor byl už zpátky. "Tos pěkně vodflák, co?" dobíral si ho hned Hadron. "Trezor je falešný." odpověděl Tretor znuděně. "Stačilo kladivo a diamant." Vytáhne z kapsy prstýnek, který zdědil. "Tělo trezoru patří Absolutu, dveře a mechanismus ale už ne."

Kahlyn - 11. února 2020 20:59

Na hraně zákona: Trezor “Přehnané nároky?“ sjedu Perona zkoumavým pohledem. “Podle toho, jak se tvářil zaujatě si nejsem jistá jestli by to vůbec zvládl zařídit do týdne, takže... ano, asi to může znít tak, že na něj mám přehnané nároky. Všichni bychom je na sebe měli mít, pokud chceme být co k čemu,“ poslední větu spíš zamumlám, protože se mě přece jen Peronova slova trochu dotkla. Naštěstí moc dobře vím, že psa, který často štěká, nemá nikdo moc rád a tak to nechám být. * Návrat na stanici je klidný a tak trochu nudný. Vzhledem k tomu v jaké situaci jsem se ocitla a jak se všechno mění, odkrývá a odhalují se staré případy, u nichž se zdá, že zasahují do tohoto nového, mě cestování uklimbalo. Pookřeju ale hned, co se ukáže, že Tretor není takový líný flákač, za jakého jsem ho měla. Z toho se musím poučit. “Á!“ zářím jako sluníčko a celý ten široký úsměv patří jen a jen Tretorovi. “To je skvělé! Totiž, chci tím říct, že si moc cením toho, že jsi to zvládl tak rychle. Skvěle! Skvěle..,“ jak nadšení opadá, v hlavě mi to šrotuje a hlas ztrácí na intenzitě. Takže dveře trezoru jsou falešné, to lecco vysvětluje, ale ne všechno. “Zjistil jsi ještě něco, nebo jen tohle?“ nadějně se na něj usměji, ale moc dobře vím jak znělo zadání úkolu, takže něco bližšího by bylo jen ukázkou jeho vlastní iniciativy. “Nějakou značku nebo podpis na hraně? Kvůli původu těch dveří.“

Vypravěč - 12. února 2020 21:39

Na hraně zákona: Trezor II. "No, šlo o fakt přesvědčivý duplikát." odpoví Tretor možná trošku se zájmem. "Kdyby se mi ho nepodařilo tím diamantem poškrábat, ani bych nevěřil, že to není ze slitiny Absolut." Pak si unaveně sednul. "Trezory bývají označeny na dveřích zevnitř. A obvzlášť Absolut trezory jsou velmi dobře dohledatelné jak ze strany prodejců tak jejich zákazníků. Hádám, že pro vás nebude problém si o tom zjistit první poslední. Tohle ale není můj obor, takže vám v tom budu houby platný." Pak zívnul, zvedl se a pomalu odkráčel. Ještě ve dveřích se zastavil pro poslední radu: "A hádám, že něco najdete na pantech těch dveří. Sice jsem se nedostal dovnitř, ale hádám, že pokud tam ty dveře vsadili do Absolutu, budou tam určitě nějaké stopy."

Kahlyn - 15. února 2020 19:46

Na hraně zákona: Trezor II. Spokojeně na Tretorova slova přikývnu. Ví víc, než jsem čekala, i když jsem se ho ptala – protože za zeptání nikdo nic nedá. “Jasně. Děkuji,“ nadšení mě neopouští, ale mírním ho. Jinak bych taky mohla prohodit něco o tom, že to má u mě, a kdybych to tak udělala pokaždé, co mi někdo pomůže, mohla bych splácet menší či větší dluhy do konce života. “Takže potřebujeme zjistit jaké povahy je Morgorova nemoc a taky víc o trezoru, který umí odemknout on. Takže bychom to mohli na nějakou chvíli spojit – prohlédnout si blíž trezor za doprovodu tohohle vynálezu. Když nic, vezmu si pak hlídku u Morgorovy cely,“ rozhodnu o dalším dění bleskově.

Vypravěč - 17. února 2020 20:01

Na hraně zákona: Opět u trezoru Nikdo neměl žádné námitky. No, žádné, které by stály za přehodnocení tvého plánu. Hadron si jen stěžoval na další výjezd a snažil se vás přesvědčit, že další výjezd by byl proti předpisům. Když však celkem rychle vyjde najevo, že si to celé vymyslel, neochotně se vydá za Morgorem, aby ho vzal sebou. Cesta ve dvou povozech, ty s Peronem a přístrojem, a Hadron s Morgorem, proběhl docela klidně. Slunce je už docela nízko a už moc nehřeje, přestože má ještě docela velkou sílu. Dorazíte k domu, sestoupíte k trezoru, Morgor ho odemkne a spočítá pro jistotu zlaté cihly. "Chtěl jsem si být jistý." odvětí. "Je jich tolik co posledně." "Á co jste tady vlastně chtěla, šéfová?" zeptá se Hadron ledabyle. Přístroj mlčí.

Kahlyn - 18. února 2020 20:59

Na hraně zákona: Opět u trezoru Měla jsem trochu starosti, co z cestování Hadrona s Morgorem vzejde. Sice je hezké, že je k němu Hadron tak přátelský, jenže kdybychom Morgora špatně odhadli nebo měl cestou ten svůj záchvat, kdo ví, k čemu by to mohlo vést. Uklidním se ale ještě před domem, když se zase spojíme v jednu velkou vyšetřovací skupinu. Pak už nás čeká jen cesta do domu, bez zdržování přímo k trezoru. Trpělivě čekám, dokud si Morgor nespočítá svoje cihly. “Ta starost je pochopitelná, ale jsem ráda, že nechcete kontrolovat jejich označení,“ tentokrát mému výrazu chybí úsměv, byť tón hlasu je stále přátelský se zbytky nadšení, že vyšetřování postupuje a věci do sebe zapadají. “Klidně se zatím posaďte. Tedy, pokud vám to ve vašem domě nebude vadit, nechtěla jsem být nezdvořilá, ale je hloupost, abyste jen postávali. Můžete mi zatím něco vyprávět, třeba o Festivalu, a já se podívám na ten trezor. Hlavně na falešné dveře. Hmm. Jak to jen..,“ kleknu si na jedno koleno a přejedu opatrně prsty po horní hraně dvířek. Označení zevnitř. Nebo panty. Nechce se mi dveře trezoru sundávat, ani si nejsem jistá, jestli by to šlo, a tak si je jen velmi důkladně a na vlastní oči prohlížím a hmatám je, kdyby náhodou. Občas do kovu „pinknu“ nehtem, ale sama čekám jen nějaké škrábance, značku nebo její pozůstatky. Taky tak nějak předpokládám, že Peron nebude chtít zůstat mimo a jen hlídat přístroj. "Odkud ten trezor máte?" v té zápavě informací ani nevím, jestli nám to už Morgor říkal.

Vypravěč - 18. února 2020 22:32

Na hraně zákona: Opět u trezoru II. "Označení?" optá se Morgor docela nervózně. "No, na tom by něco mohlo být." Hned proto začne kontrolovat značky na cihlách. Na vnitřní straně tlustých bitelných dveří najdeš vyražený šestimístný kód: ABS382. Panty se zdají neporušené, snad jen mírně opotřebované. A nejen na dveřích. "Tretor se činil." zasmál se Hadron a poukázal na pár slabých škrábanců na vnější straně dveří. "Škrábanců?" lekl se Morgor. "Na Absolutu?" "Namouduši. A hele. Podařilo se mu poškrábat i samotný trezor." "Cože?" Morgor položí cihličku a hned se jde podívat. A skutečně tam škrábance jsou. "Tak to těm parchantům nedaruju!" "Festival..." zamyslí se Peron. "Co vím tak podle legendy před dávnou dobou, kdy jisté město Elesméra, někde daleko na severozápadě, napadl obávaný Tartaros. Tehdy prý přispěchali na pomoc páni čtyř elementů a Tartarose zničili." "Já slyšel, že ho uvěznili na pustém ostrově, na kterém dnem i nocí panuje bouře." dodal Hadron. "A já, že ho vyhodili do zemí bez záměru, tam kde se prý střetává nebe se zemí." doplnil Morgor, který v tu chvíli hledal aspoň nějaké odreagování, když se teď díval na svůj drahý trezor jako na padělek. "Tam, kde už na ničem nezáleží." "Dětský povídačky." zasměje se Hadron. "Tohle prej vymysleli ti domorodci co žijou na Posledním ostrově." "Chceš říct žili." opraví ho Peron. "Dokud je odtamtud nevyhnal zlý duch, který prý posedl obrovského draka." "No, určitě by stálo tam zajít a na vlastní oči se přesvědčit, co je pravda." zasměje se Hadron. "Ale stejně by nám pak asi stejně nikdo nevěřil." Morgor mezitím zajde do trezoru a podá ti jednu zlatou cihlu. "Otestujte, prosím, zda nejsou i ty ostatní falešné. Jestli je tenhle trezor padělek, hádám, že tu ten zloděj nebyl poprvý."

Kahlyn - 20. února 2020 19:22

Na hraně zákona: Opět u trezoru II. Kód si zapamatuju a hledám dál, dokud mi to už nepřijde zbytečné. Navíc se všichni rozpovídají, jak jsem si přála. “Děti..,“ řeknu bez rozmyslu nahlas, když se stavím na nohy od prohlédnutého trezoru, a v nastalé pauze to může působit poněkud divně, “ty věří rády všemu, i takovým příběhům, nad kterými ostatní mávnou rukou. Mohl bys opustit milici a živit se jako nějaký vypravěč nebo bard, kdyby sis na to troufnul,“ to u mě už stojí Morgor a podává mi cihlu. Znejistím. “Zařídím to, ale asi by pak bylo dobré nechat ověřit všechny. Možná by nějaký z prodejců byl ochotný přijít a zkontrolovat je přímo tady, nebudeme je přece odnášet po jedné.“

Vypravěč - 21. února 2020 20:34

Opět u trezoru III. "Možná..." usměje se Peron. "Ale tady to je o dost jistější. A navíc, dneska se vždycky najde nějaký chytrák co tě opravuje jen protože to slyšel trochu jinak." Podívá se na Hadrona a Morgora. "Ale něco by na těch povídačkách být pravdivé mohlo." dodá Hadron. "Jinak bychom žádný Festival čtyř elementů neměli." "Možná." odvětí Peron. "Ale šťourat se v tom nehodlám. To by chtělo někoho co toho už dost zažil. Třeba Vruta." ___ "No, to byste ale mohli zkontrolovat i tu ukradenou." popřemýšlí Morgor. "Jestli bude tamta pravá a tyhle falešné, můžete rovnou spustit pátrání a případ se dost zjednoduší."

Kahlyn - 04. března 2020 13:27

Opět u trezoru III. Přikývnu Morgorově úvaze. “Dobrý nápad,“ o tom, jestli se tím případ zjednoduší si už tak jistá nejsem, ale na druhou stranu mi připadá nepravděpodobné, že by se věci mohly ještě víc zašmodrchat. Už teď jsem do vyšetřování zatáhli i člověka mimo milici. Snad to k něčemu bude. “Necháme ověřit všechny cihly. Ale pořád jste někoho zabil, to se nezmění,“ pokrčím rameny a dívám se přitom na Morgora. Pokud by nedošlo na to, že v tom taky sehrála role magie nebo něco takového, ale ne, to už moc přemýšlím. Nešťastná náhoda při zadržování zloděje, tak to bylo. Co když Diaron ale tu cihlu neukradl, ale našel. Pokud by nebyla pravá, mohl jít chtít prodat Silvianovi s tím, že je na ní značka – a dům, to mohla být jen skutečně špatná náhoda. Proč by pak ovšem utíkal? “Dobrá. Na trezoru už toho víc nenajdeme. Hadrone, ty zůstaneš s Morgorem tady. Já zkusím zajistit někoho, kdo určí pravost cihel. Řekněme, že pokud se do hodiny nevrátím, půjdete zpátky na stanici.“

Vypravěč - 05. března 2020 17:23

Na hraně zákona: Výsledky testu cihel Prošetření všech cihel dostal na starost Kerach, klenotník s obchodem ve vedlejší ulici od budovy milice. V milici sice nepracoval přímo, ale za bezplatné služby milici, kdykoli někdo potřebuje jeho znalosti v jeho oboru, má podstatně snížené daně. Vzhledem k množství cihel mu to však zabralo celý další den a část následujícího, takže přišel k tobě přišel až krátce před obědem. Mezitím vždy někdo z vás hlídal Morgora v cele s doprovodem Vrutova vynálezu, prozatím však neúspěšně. Nyní však zpět ke Kerachovi, který právě vstupuje do tvého kabinetu, jestli se tomu tak dá říkat. V rukou drží dvě zabalené zlaté cihly. Hadron teď hlídá Morgora, a tak mu s nimi jde pomoct Peron, který se hned zeptá: "Tak co, máte to?" "Jo. A možná i něco víc." "Nějaká falešná?" "Ne, ale..." Obě cihly vybalí. "...řekla jste mi, slečno..." Podívá se zkoumavě na tebe. "...jestli se nemýlím, že všechny cihly jsou ze stejné série. Ze stejné výroby." Počká až souhlasíš. "Ale tahle není. Nebo je aspoň označena nesprávně." Ukáže svými načervenalými prsty od žáru prvně na označení jedné a pak druhé cihly. "Vidíte? Neshodují se." Označení jsou stejná, u jedné však je Morgorův znak otočen o 45 stupňů tak, aby lépe poukazoval na podobnost s písmenem G. Kerach poklepe na tu druhou. "Takhle jsou označeny ty ostatní. A tuhle jste mi přinesli dodatečně." "To je ta, co ji měl u sebe Morgor." dodá Peron pro tebe, abys měla jasno.

Kahlyn - 12. března 2020 19:45

Na hraně zákona: Výsledky testu cihel Promnu si kořen nosu. Čekání na výsledky analýzy cihel bylo dlouhé a já se mezi přemýšlením snažila taky odpočinout, potlačit většinu otázek, co mě trápí, stejně jako spousta podezření, a právě tohle všechno se nakonec ukázalo jako hodně kontraproduktivní. “Takže.. všechny cihly jsou pravé, jen tahle je označená jinak. Měl ji Morgor na místě činu a my jsme, technicky vzato, zase na začátku. Dobře, tohle stranou..,“ povzdechnu si a snažím se soustředit. Ukážu na rozdílnou cihlu. Vypadá to jako písmeno G. Teoreticky teda hledáme někoho, kdo si takhle cihly označuje. Proč ale.. krucinál, tohle je zamotané,“ poslední větu si mumlám víc pro sebe, než pro zbytek přítomných. Diraon zemřel zbytečně. “Jinak jste na těch cihlách nic nenašel?“ podívám se na Karacha s nadějí, že mi dá další střípek do rozsypané skládačky.

Vypravěč - 13. března 2020 15:23

Na hraně zákona: Výsledky testu cihel II. "Bohužel." dodá Kerach. "Jak zlato jednou roztavíte, ani ten nejlepší expert nemá šanci zjistit, co to bylo předtím." Vtom se rozezní slabý kvílivý řev. Zdá se ti povědomý, než Peron vstane a dojde mu zdroj rámusu první. "Morgor! Kahlyn, to je ten Vrutův vynález!" Má pravdu. Hned se rozběhnete k Morgorově cele, která je už odemknutá. Uvnitř sedí Morgor. Zdá se duchem nepřítomný. Vedle něj je Hadron, který celu hlídal a v rukou drží kvičící stroj. Zkouší ho dávat blíž a dál od chudáka Morgora a zdá se, že z toho má legraci, jak stroj mění svou intenzitu podle toho, zda se od toho chudáka vzdaluje, nebo k němu přibližuje. Není pochyb o tom, že právě Morgor je důvodem, proč stroj spustil. Po chvíli stroj utichne a Morgor se probere. Porozhlédne se kolem, než se mu zdá se vrátí i zrak. "Co tady všichni děláte?" zeptá se udiveně a zkusí vstát, ale Peron ho zastaví a dá mu najevo, že to není dobrý nápad. "Zase ten se mi to stalo, co?" dojde mu.

Kahlyn - 18. března 2020 21:16

Na hraně zákona: Výsledky testu cihel II. Roztavené zlato. No jistě. Než se stačím zeptat na cokoliv dalšího a Keracha propustit, což zřejmě nakonec stejně udělá sám, rozezní se povědomý tón. Z počátku váhám, za krátko už ale stojíme tam, kde je v tu chvíli nejvhodnější být. Hadronovo chování nekomentuji, jen mu rukou jasně naznačím, aby uhnul a nechoval se jako šašek. Krátce na to se však Morgor „probere“. “Ano,“ přikývnu, “stalo se to.“ Sama jsem zaražená a je to znát. Ještě okamžik Morgora pozoruji, jako bych na něm snad mohla něco vykoukat, než se obrátím k Hadronovi. “Cos viděl? Říkal něco?“ přelétnu pohledem z jednoho na druhého. “To samé platí pro vás, Morgore, pamatujete si něco?“

Vypravěč - 20. března 2020 11:10

Na hraně zákona: Morgorova nemoc Morgor se ti zdá celkem v pořádku až na zaražený výraz, když je teď plně při smyslech. "Chvíli kýval hlavou a pak jakoby se snažil něco vyslovit. Než jste přišla, furt opakoval br- br- bre-. Ten stroj začal vydávat hned co nedokončil větu." "S Hadronem jsme si povídali." dosvědčí Morgor. "Hrozně ho zajímaly moje zkušenosti. A já se tady nudil. Když jsem mu pak vykládal o tom, jak jsme jednou chytali zloděje co si udělali podzemní chodbu až do banky, najednou se mi zatmělo před očima. Když to pominulo, najednou jste přede mnou všichni stáli." "Mám zajet pro Vruta?" zeptá se tě Peron. "A já si asi už půjdu po svých." dodá Kerach a vydá se pomalu pryč, abys ho mohla ještě případně zavolat.

Kahlyn - 27. března 2020 10:38

Na hraně zákona: Morgorova nemoc Vyslechnu svědectví obou mužů a mám jasno v tom, že z toho nejsem moc moudrá. Jako první mi totiž na mysli vytanulo, jestli Morgorovy záchvaty nemají něco společného s tím, o čem mluví nebo na co myslí, třeba před spaním. Nenápadné nitky sbíhající se k jednomu prostému vysvětlení. “Nic lepšího mě nenapadá,“ podívám se na Perona, “zajeď pro něj. Snad to k něčemu bude.“ O Keracha se už moc nestarám, ale přece jen ho nenechám odejít bez jediného slova: “Děkujeme za pomoc, kdybychom zase potřebovali, ozveme se. Vaše služby jsou pro nás nepostradatelné,“ pak mu už jen krátce mávnu na pozdrav a nechám jej odejít. Určitě má vlastní ostatní práce víc, než dost. Potom se otočím zase k Morgorovi. “Dobře, takže nic víc k tomu teď asi nezjistíme,“ odmlčím se, aby se případně mohl vyjádřit, “neměl jste potřebu to řešit někdy dřív? Jestli se takhle zasekáváte, i když jednou za čas, mohlo by to být docela nebezpečné,“ nadhodím konverzačně. Br nebo bre? Co to jen mohlo být za slovo? “Poslyš, Hadrone, nenanapá tě, co to mohlo být za slovo, které se Morgor snažil vyslovit? Napadlo mě, jestli nemohlo mít něco společného s tím, o čem jste se bavili?“ nenechám si myšlenku pro sebe, ale tuším, že nakonec to bude lichá stopa.

Vypravěč - 28. března 2020 22:12

Na hraně zákona: Diraonova minulost Peron se společně s Kerachem, který ti ještě stihne zdvořile poděkovat, vydají za svými povinnostmi. "Jasně že jsme to řešili." dodá Morgor. "Ale jak to asi chcete řešit? Nějakou dobu po mém propuštění z milice jsem chodil k doktorovům a světelným mágům co prý podobný problémy řešili. Ani jeden nic nezjistil. Ale podle nich to prý je jenom menší problém. Jasně, v milici musíte být ostražití furt, ale běžně...zabere to vžycky max půl minuty. A když se mi to jednou stalo když jsem pil, jenom jsem se pobryndal. Nezaskočilo mi. Takže to zas tak nebezpečný není." Hadron se zamyslí. "No, skončil v půlce věty. Takže to asi bylo to slovo, co chtěl říct." "Jo. Hadronovi jsem zrovna vyprávěl jednu perličku ze služby." potvrdí Morgor. "Říkal jsem že ten zloděj vylezl na střechu. Já mu tehdy nabídl ať to vzdá, že už nám stejně neuteče. Ale on si nedal říct. Podíval se dolů, uviděl stánek s ovocem. Tak na něj skočil s tím, že ho to zachrání a on nám elegantně zdrhne. No, asi by mu to vyšlo. Barák měl jenom přízemní patro, takže pád by to byl malý. Ale asi se trochu přepočítal." Hadron se celou dobu usmívá. Užuž chce tuhle část, jejíž pointu už slyšel, říct sám, když ho Morgor skoro až okřikne, než pokračuje. "Ne, nekažte mi to. Takže když šel do toho domu, všiml si, že jsou melouny na levé straně. Ale asi mu nedošlo, že když se pak na střeše otočil, že budou melouny vpravo. Tak stejně skočil do leva a zrovna mezi ananasy. Byl celý dořezaný a brečel. Fakl brečel. Doteď vypadal tak důstojně. A pak...měli jste vidět tu proměnu." --------------- Dál se asi nic zajímavého nebo podstatného nedělo, takže jen dodám, že Vrut přišel s několika přístroji a Morgora začal docela svědomitě vyšetřovat. Ale to nějaký ten čas zabralo, takže k novým informacím jsi se dostala až o další dva dny, dopoledne. Do tvé kanceláře přišel Ramar, docela natěšený. "Tak jsem prozkoumal tu stopu s Moriettim." "Takže jste o něm něco zjistili?" zajímá se Peron. "Ne, byla to slepá stopa." "Tak proč jsi tak natěšený?" optá se Hadron. "Taky jsem měl něco zjistit o Diraonovi. V jiném okrsku má nějaké příbuzné." položí ti na ruku několik popsaných destiček. "Věděla jsi že měl silnou paranoiu?"

Kahlyn - 29. března 2020 21:56

Na hraně zákona: Diraonova minulost Takže nic. Projede mnou záchvěv zklamání. Hlavně z toho, že se zase chytám mylné stopy, vlastně si je spíš domýšlím, než abych je viděla. Zvládnu to vůbec? Co když.. co když jsem se přecenila a jsem jen chtivá po tom, co dělám, ale reálně na tom není příliš pravdy? Hnaná tím, že Shelrok.. Překvapivě rychle se mi podaří nechat všechny tyhle úvahy stranou a zaposlouchám se do vyprávění. Před očima živě vidím scénku chytání zloděje, napjatý okamžik i fiasko spojené s jeho finálním skokem. Vůně ovoce vznášející se vzduchu, praskání dřeva a trhání pevné látky. Křik. Nadávky a úpění, to vše v několika málo okamžicích. “Je to hezký příběh,“ přikývnu pobaveně a určitě je na mě znát, že jsem vnitřně spokojená, i když nejsem s vyšetřováním o nic dál, než jsem byla. “Snad bude brzy na další takový, ale už v jiné situaci,“ povzbudivě se na Morgora usměju, což je to jediné, co v této situaci můžu dělat. Dobrá nálada mi zůstala. Bylo to jako poletovat stanicí v lehce alkoholovém oparu, alespoň mě ale netrápilo, že se mi s případem nedaří hnout tak, jak bych chtěla. Vlastně, začínala jsem niterně propadat pocitu, že se na tuhle práci opravdu nehodím – jen jsem si to nechtěla přiznat. Najednou to ale bylo jedno. Jsem tady a dokončím, co jsem začala. S příchodem Vruta se věci rozhýbaly. Zvídavě jsem jej na začátku jeho vlastního vyšetřování sledovala, jenže jako vždy do všeho vlezla práce. A jelikož nechci jen postávat, naslouchat a budit v druhých dojem, že jejich práci potichu kritizuji a hlídám každý jejich krok, nechala jsem Vruta ať dělá, čemu rozumí, přičemž sama jsem si šla vyřídit vlastní záležitosti. * * * Ani o dva dny později jsme nebyli s případem u konce. Vyšetřování samo o sobě se zase tolik netáhlo, jen jsem tentokrát měla pocit, jako bych ostatní brzdila v jejich životech. Hlavně Morgora. Čím dál častěji jsem také přemýšlela nad tím, proč nad tím vším vůbec uvažuji. Strach. Obavy z toho, že by se něco podobného mohlo stát i mě, to bylo nejlepší možné vysvětlení. Kdyby.. nějaké kdyby je tady vždycky. Ozvalo se zaklepání a já zvedla hlavu, načež jsem krátkým vyzváním dovolila Ramarovi vstoupit. V kanceláři už nějakou dobu vládlo ticho, trocha novinek jistě všem přijde vhod. Morietti nic? Zase? To si ten chlap ze mě dělá šoufky, i když je dávno po smrti. Krucinál! Snažím se přebrat část Ramarovy pozitivity a nadšení, ale nejde mi to. To snad ne.. “Abych pravdu řekla, ani nevím, jestli chci tohle vědět,“ povzdechnu si, ale hned na to se vděčně usměju. Každá stopa se hodí a nechci, aby měl kdokoliv pocit, že pro mě něco zjišťuje zbytečně. “Tak paranoia? Skoro je to jako případ pro nějakého doktora, ne pro mě. Doktora se zkušenostmi co se magických záležitostí týče,“ podívám s krátce na Perona. “Příbuzní. Fajn. Můžu s nimi prohodit pár slov, ale k té paranoie – co všechno jsi zjistil, když už tady jsi?“ se zvídavým pohledem v očích si podepřu rukou hlavu. Poočku přitom šilhám na destičky na stole.

Vypravěč - 31. března 2020 17:33

Na hraně zákona: Diraonova minulost II. Peron se usměje a vstane ze židle. "Máš zprávu od nějakého okresního doktora ke kterému chodil?" zeptá se Ramara. "Tady." podá mu destičku. "Trpěl pocitem že se ho někdo stále snaží okrást. Důvěřoval jenom blízkým přátelům a překvapivě i obchodníkům." "Děláš si srandu, že?" zpozorněl Peron. "Ne, vážně. Máš to tam. Někde uprostřed." dodal Ramar a podíval se Peronovi přes rameno na destičku. "Vidím to. Jeden z jeho přátel byl obchodník. Je tu někde jeho jméno?" "Nahoře, v seznamu přátel." "Ale to je přece Sylvian." zakroutil nevěřícně hlavou. "Neříkal nám náhodou že ho skoro nezná?" "Ani mi nebudete věřit..." ozvalo se najednou ze dveří, když sis všimla, že přišel Vrut. A byl dost natěšený až do chvíle, když se na vás podíval, zaváhal a dodal: "Jestli se to nehodí, jsem u Morgora." a hned se otočil a dal se zase k odchodu.

Kahlyn - 05. dubna 2020 00:48

Na hraně zákona: Diraonova minulost II. Sylvian? Překvapeně zamrkám, ale proč se vlastně divím. Měla bych podezřívat všechny ze všeho a ne se pídit po tom, co vlastně je Morgorovi. Nakonec, mohlo by to být i velmi strohé vyšetřování, kdy bychom uznali, že jednal zbrkle, ale byl v právu a prohlídka těla mrtvého prokázala, že zemřel nešťastnou náhodou. Náhody. Spousta náhod a pár nehod, tak nějak bych shrnula tento případ. “Takže jsme zpátky na začátku. Příště budu na lidi víc tvrdá,“ druhou větu poznamenám spíš pro sebe, ale nejsem si jistá, jestli se toho budu držet ani po tom, co jsem to řekla nahlas. “Sylvian tedy lhal, s Diaronem se znal a nabídka cihly se najednou nejeví tak nevinná, jak nám popisoval. Sylvian se pochopitelně zná s Morgorem, jenže majetek přátele nedělá.“ Mezi tím se ve dveřích objeví nadšený Vrut. Škoda, že to tak rychle vzdal. “Pro Sylviana si dojdu osobně. Vrut musí počkat,“ rozhodnu se v zápalu, ale jen co se ocitnu na místě, kde se před chvilkou zjevil Vrut, zaváhám. Co kdyby pro nás měl nějaké další podstatné informace? “Nebo ne. Skočím na slovíčko s Vrutem a zatím, ať někdo nenápadně hlídá Sylviana. Chceme ho živého, v tomhle městě, snad je to jasné,“ vyrazím za Morgorem a Vrutem. Jakmile přijdu, pozdravím oba jen kývnutím hlavy. “Nepříjemná situace, takže.. zjistili jste něco podstatného, co by mi pomohlo?“ střídavě se dívám z jednoho na druhého, ale čekám, že se k tomu vyjádří spíš Vrut. Vím, že nepůsobím zrovna dobře, ale i to se detektivům občas stává. "Pokud to počká, vrátím se co nejdřív, ale neodejdu, aniž bych věděla, co zhruba se zjistilo."

Vypravěč - 05. dubna 2020 23:06

Na hraně zákona: Ar'Oin "To budete koukat." začal Vrut a oči se mu podivně leskly. "Původně jsem si myslel že to bude nějaký druh magie z artefaktu. Kdyby to byla třeba Pandořina skříňka nebo nějaký druh prastaré magie, měli bychom problém. Ale na prastarou magii je to moc komplikovaně a síla artefaktu je znát díky tomuhle." ukáže ti řetízek s krásným klenotem, v jehož srdci je bílá perla. "Tohle je Magimor. Svítil by, kdyby to bylo něco z toho. Ale není. Je to kletba." "Kletba to být nemůže." neudržel se Morgor. "Byl jsem u tolika světelných mágů že to ani nespočítám. A nikdo nenašel ani stopu." "Protože to není běžná kletba." dodá Vrut stále natěšeně jako by se právě chystal říct vážně dobrý vtip. "Je to nagijská kletba." "Nagi-co?" "Nagijská." "Myslíš nágy? Ty hlubokomořské potvory na které si námořníci tak často ztěžovali?" "Přesně." "Ale...ty jsou dost promitivní co vím. Vždyť ani neovládají magii." "A co Ar'Oin?" Legendu o Ar'Oin znal skoro každý. Pochází od ještěráků žijících kdesi na severu. Ti tvrdí že jim za drahé kameny z bažiny jistá nága Ar'Oin, jak zní zkomolenina jejího jména, proklela brnění jednoho z jejich vůdců tak, že se stal nedotknutelným. Ten si pak snadno podrobil celá blata a stal se jejich vládcem. O náze jménem Ar'Oin ale už nikdo nic neslyšel, proto se považuje jen za součást nepotvrzené historie saurianů (ještěráků). Podle několika svědků brnění však skutečně existuje, ale kvůli agresivitě a uzavřenosti ještěráků tento fakt nebyl zatím nikdy přímo potvrzen někým věrohodným. "Ty na ty povídačky věříš? Už nága ovládající magii zní dost absurdně. A aby se třeba jen vyrovnala někomu z našich mágů nebo je dokonce předčila..." osopil se Morgor. "Náhodou jsem před nějakou dobou dělal o nágách výzkum. Ale zasekl jsem se na jejich jazyce. Je až neskutečně složitý. Ale našel jsem u jedné nágy desku podobnou těm vašim. A z umírající nágy co ji nesla jsem sice toho moc nevyrozumněl, ale co jsem slyšel zřetelně bylo Ar'Oin." "To jsou ale stále nepodložená fakta." dodává Morgor coby zkušený člen milice. "Jakou máš jistotu že to neznamenalo něco jiného?" "Chápu váš názor." usmál se Vrut a naznačil tím, že rozuzlení celého příběhu bude hned následovat. "Taky jsem měl takové pochyby. Když jsem ale začal tu desku co ji nága nesla zkoumat, zjistil jsem, že doslova odpuzuje magii a odráží každý nástroj, kterým jsem ji chtěl poškodit. Šlo o neznámý druh magie úplně odlišný od čehokoli co jsem doposud viděl. No, tedy až doteď." Nechal ticho, aby udělalo své. "Děláš si srandu, že jo?" znejistěl Morgor. "Vtipy ode mě vypadají jinak." dodal Vrut. "Ale jestli vás to potěší, neodjedu dokud nezkusím vše abych vás té kletby zbavil." "A tamté jste se zbavil?" dodal Morgor zamyšleně. "Ne, ale teď ji mám s čím porovnávat."

Kahlyn - 08. dubna 2020 21:30

Na hraně zákona: Ar'Oin Nagijská magie, to je tedy něco! Velká část mé pozornosti patří Vrutovi, ale pochopitelně pohledem odbíhám i k Morgorovi. Nebyl v lehké situaci a ta se den ode dne akorát zhoršuje díky mému vyšetřování. Jestli jsem se něco v životě naučila, pak to, že sice všechno má nějaké opodstatnění a vysvětlení, ale když k němu člověk dojde, nemusí to být správné. Je to, jako když se lidé pídí po milenci svého partnera, chtějí znát pravdu, a pokud se nemýlí, nakonec to většinou přinese jen spoustu bolesti a zloby. Ráda bych ale, aby tento případ dopadl dobře a tím dobře myslím dobře pro všechny. Ranaři, Morietti, cihly, lhaní a magie a teď tohle. V mém výrazu je znát, že jsem z nových faktů překvapená a z počátku je pro mě těžké něčemu takovému uvěřit. Ovšem je jasné, že Morgora musí sužovat něco, co nebude běžné a pokud to má být magické podstaty, což jsme už dokázali, jsem ochotná přistoupit na to, že má Vrut pravdu. “No.. takovou nagijskou kletbu si lze objednat či koupit? Nebo je to čistě ještěří rozhodnutí, na koho ji uvalí? Mohli by tam chránit nějaké své majetky a důležité artefakty, nebo se mýlím?“ v záležitostech magie se příliš nevyznám, ale ráda se přiučím cokoliv, co lze, abych už příště byla moudřejší. Teď střílím od boku ty nejjednodušší věci, které mne v tuto chvíli napadají. "Možná byste nás, Vrute, mohl obeznámit i s tím, jak chcete kletby porovnávat," je jasné, že víc, než ulhaný Sylvian mě zajímá toto.

Vypravěč - 10. dubna 2020 19:51

Na hraně zákona: Klíč magie "No, těžko říct." zamyslí se Vrut. "Podle legendy ještěráků s takovými kletbami obchodují. A ještě jeden případ to jen potvrzuje. Slyšel jsem, že zuřivost draka na Posledním ostrově způsobil jistý artefakt, který také prý původně pocházel od nág. Sice se mi to nepodařilo potvrdit, ale jistá podobnost v tom je. Takže, kdo ví." "Názorně předvedu." prohlásí Vrut s úsměvem a na hlavu ti umístí podivnou helmu, se kterou doteď dělal celý průzkum. Přes hrubé sklo toho není moc vidět. Pak ale něco zapne a ty najednou uvidíš okolí jinak. Některé části bledé, jiné jasné. Místa, která jsou ve vaší budově magicky chraněná, doslova září. "Tohle mi umožňuje vidět magii." začne Vrut vysvětlovat. "Vlastně to jen aktivuje kouzlo klíč magie a přenáší obraz na sklo, ale díky těmhle čudlíkům to můžu naštelovat tak, že si můžu vybrat, jaký druh magie odfiltrovat a jaký zesílit. Například teď přepnu na světelnou magii..." Najednou uvidíš obrysy stěn i za zdmi. "...teď tepelná magie..." Uvidíš každého docela červeně a rozmazaně. Uvidíš jak Kordin sedí ve své kanceláři na neviditelné židli a vyplňuje podle pohybů nějaké dokumenty. "...a teď pozor, temná magie." Teď vybledne úplně vše až na Morgorovu hlavu. Kolem ní uvidíš podivnou temnou nahnědlou beztvarou hmotu, která nedrží tvar a zdá se, jakoby se kolem jeho hlavy točila v podivně děsivém tanci. "Teď byste měla vidět tu kletbu. Většina kleteb má jiné odstíny a jsou zpravidla viditelné i pouhým okem. Parazitické kletby se umí sice maskovat, ale tenhle stroj je dokáže lehce detekovat. A pak už stačí jen správně zaostřit..." V jednu chvíli uvidíš jasnou smyčku kolem Morgorova krku a něco připomínající znaky. "...a můžu zkoumat."

Kahlyn - 17. dubna 2020 21:48

Na hraně zákona: Klíč magie Pozorně poslouchám a mohla by mi z toho jít hlava kolem, kdybych se všemi silami nesnažila soustředit. Možná bych si měla někam zapisovat.. ne, to se nehodí. Zneužít se dá cokoliv. Když mi Vrut nasadí helmu, chvíli váhám, jak tohle může fungovat. Jsem nervózní, ale snažím se to nedat najevo, jenže stačí, aby se ozval slabý zvuk čehosi – a dost možná ten zvuk ani nepatřil k tomu, co Vrut s helmou udělal – a svět kolem se změní. Klesne mi brada. “Neskutečné..,“ zašeptám a pohledem přitom nepřestávám zkoumat blízké okolí. Sice jsem pochopila princip, to ale neznamená, že z toho, co vidím, nebudu ještě dlouho paf. Lidem by se jistě něco takového líbilo. Jenže dát takovou vymoženost do rukou lotrů, obrátilo by se to proti celé společnosti. Ale i tak.. je to nádhera. Bohužel je to nádhera jen dokud se nedostaneme k temné magii. “Ah.. ano. Vidím ji,“ přitakám, protože kletbu vidím. Nechci tak na Morgora civět, ale tohle je oproti předchozím čárům ta chvíle, kdy se mi svírá žaludek. “Jestli jste vy, Vrute, někdy už viděl magii jen tak poletovat kolem někoho nebo něčeho pouhým okem, musím říct, že vám to vůbec nezávidím,“ přiznám tiše, snad aby mě Morgor neslyšel. “Ah,“ vypadne ze mě zase překvapeně, když se kletba zaostří. “Přepsal jste si ji?“ zamrkám. Chtěla bych si přečíst, co tam stojí, ale nemám nejmenší šanci. “Myslím kvůli tomu, abyste ji porovnal s tím nápisem na desce od nágy, o které jste mluvil,“ dodám zamyšleně. “Čím se taková kletba dá zlomit? Žádnou jinou magií, asi ne, že.. třeba nějakým kouzlem ochrany nebo podobně, který by tu smyčku zlomil,“ prstem naznačím ve vzduchu linku kletby.

Vypravěč - 17. dubna 2020 22:40

Na hraně zákona: Klíč magie II. "Mám vlastní brýle které jsem vytvořil jen pro své využití." odpoví Vrut. "Ale jinak se magii snažím využívat jen tam kde je potřeba protože může být za určitých podmínek zranitelnější než stroj z poctivě složených dílů." "Kletbu nepochopím jen tak od pohledu." usměje se. "Musím studovat její chování a zjistit na co ty znaky odkazují bohužel desku mám ve svém hradu, takže hned jakmile skončí Festival, odjedu a vrátím se hned jakmile to bude možné." "Kletba se většinou poddá světelným kouzlům. Nejlepší je proti nim očista nebo vytěsnění z mysli, které jsem sice zkoušel, ale zdá se že kletba není v mysli přímo. Aspoň ne teď. Možná kdyby přišel další záchvat, mohlo by kouzlo mít na kletbu nějaké účinky. Těžko ale říct. Pokud je tak kletba z prastaré magie, asi by pomohl jen nějaký artefakt, a já žádný takový momentálně ve své sbírce nemám, nebo najít její primární zdroj. Ten, kterým na něj byla kletba uvalena." Vrut se pak podívá na Morgora jako doktor na svého pacienta. "Ten den kdy jste zatýkali Moriettiho, byl jste zasažen nějakým kouzlem?" "Ne, měli jsme s sebou světelného a obranného mága. Keraf a Gardeon se jmenoval. Ti nás chránili proti mágům Ranařů." "Ranaři tehdy měli mágy?" podíval se na Morgora zkoumavě Peron. "Jo. Jeden z nich vypadal jako by otevřel Pandořinu skříňku nebo co. Oči mu zářily z pod stínem zakrytého obličeje. A ten úsměv...přísahal bych že to nebyl člověk. Ten na nás házel takový kouzla co jsem v životě neviděl. Vypadaly jak koule, ale měly obličeje. A smály se zubily se jako on. Byl do děsivý pohled." "Jakou barvu měly ty koule?" zpozorněl Vrut. "Různé. Zelenou, červenou, fialovou, jedna byla i žlutá." "S tímhle chlápkem jsem už měl čest." odpověděl mu Vrut vážně. "Jmenoval se Foster. Sloužil pánu lichů Infer-Mosovi při bitvě o Elensefar. Sám jsem tam tehdy byl. A s těmi kletbami jsem se tehdy setkal. Zasáhla vás nějaká?" "Ne, ale kamaráda jo. Zbláznil se nebo co. Začal si urychleně sundávat vestu že prý ho pálí. Chápete? Terakotová vesta a pálit. Byla studená. A krátce nato ho někdo střelil. Furt to vidím před očima. A jediný co stačilo bylo že se trochu vzdálil od našich mágů." "Chápu. A manipuloval jste s něčím co by v sobě mohlo kletbu skrývat? Něco jako drahokam velký nejméně jako jablko?" "Jo. Před popravou jsem Moriettimu sebral hůl. Byl na ní tak velký rubín jak meloun. No, zas velký ne ale dost." "A kam jste tu hůl dali?" "Vyžádal si ji vůdce milice Kartága, Loner." "Loner? Ten co nikdy neminul?" ozve se Hadron. "Jo ten. Na jeho žádost jsem hůl odnesl do místního trezoru v milici." "A máte to." zatleská Vrut. "Máte i zdroj. Hádám že s ním už nebude problém kletbu zlomit. Jen doufám že s tím počkáte než provedu dost pokusů abych zjistil jak kletba funguje. Rozluštění nagijského jazyka by velice pomohl nejen v zneškodňování podobných kleteb."

Kahlyn - 23. dubna 2020 22:42

Na hraně zákona: Klíč magie II. Je to složité. A je to složitější i proto, že začínám mít dojem, že si z nás Morgor tak trochu dělá legraci. Opravdu musím každému klást jednoznačné otázky, natolik konkrétní, abych se dostala k takovým informacím? Vždyť jsme se o zatýkání Moriettiho i Morgorově nemoci už bavili. To ho to vážně nenapadlo zmínit dřív? Ranaři. Mágové. Stará temná magie. Výborné. A nic neřekne. Rozlazeně poslouchám rozhovor Morgora s Vrutem a v koutku mysli uvažuji nad tím, jestli jsem při výslechu pochybila, nebo mu to opravdu nepřišlo důležité a tak o tom nemluvil. Svou náladu na sobě dávám znát co možná nejméně. Většinu času si mnu bradu mezi délkami prstů, čímž jsem schopná konečky občas překrýt ústa. Jak Morgorovo vyprávění pokračuje, živě vidím každou scénku, o které mluví. To mi už pomalu stoupá obočí nahoru, až to dál nejde, a vypadám jednoduše velmi překvapeně. Co ten člověk zažil, to ani není možné. “Máme nechat Morgora s jeho záchvaty proto, abyste zjistil, jak funguje kletba?“ povytáhnout obočí už nemůžu, tak ho s bolestivým zacukáním koutků spustím dolů. “Chápu váš zápal pro věc, Vrute, ale nezdá se mi to v pořádku. Nějaký čas ale máte, tak se domluvte – nechám vám prostor, pokud bude Morgor souhlasit s tím, abyste se mu a jeho problému věnoval,“ na okamžik se odmlčím. “Cihly tedy nijak s kletbou nesouvisí. Od koho jste ale vlastně všechno to zlato dostal, Morgore?“ otáži se, jestli tady není nějaká spojitost mezi zlatem, Lonerem a kletbou. “Ale ještě jiná otázka. Ohledně kletby. Může taková kletba ovlivňovat někoho do té míry, že by mu třeba přálo méně štěstí? Pokud by například Morgor honil zloděje a vypálil po něm, mohla být následná souhra okolností nakloněna neštěstí proto, že je prokletý?“ podívám se na Vruta.

Vypravěč - 24. dubna 2020 13:33

Na hraně zákona: Klíč magie III. "Samozřejmě se budu snažit jak nejlíp umím." pousměje se Vrut. "Budu si cenit každé vteřiny, kterou mi poskytnete. Máte to u mě." "A já asi nemám důvod nesouhlasit. Teda dokud nebudem moct kletbu zlomit." zasměje se Morgor. "Stejně je v té cele hrozná nuda. Teda pokud nevyprávím Hadronovi svoje příběhy." "Můžu si je prohlédnout?" optá se Vrut. "Nejspíš nic nenajdu, ale zkusit to můžu." "Odkud?" začne Morgor. "No asi půlku jsem zdědil. Otec byl dost bohatý. Pár cihel jsem si sám vydělal nebo dostal za služby Milici a díky rizikové práci a zbytek od kartágského prince jako dar za rozpuštění Ranařů. Původně to měl dostat Loner, ale ten svůj díl věnoval mě za spolupráci. Prý neví co by s tolika penězi dělal a že by se o ně stejně jenom furt bál. No, něco na tom bude." "Myslíte kletba nosící smůlu?" Vrut se hluboce zamyslí. "Kdysi jsem něco takového slyšel. Je to hodně dávno. Ještě když jsem dělal na své první velké zakázce. Tehdy jsme sbírali informace odevšad. Ta žena mi o tom něco říkala. Tehdy mě však zajímaly jiné věci takže...taková kletba nejspíš existuje ale bude opravdu stará. Jak půjdu pro tu desku, můžu se stavit i za ní...možná by mi mohla i pomoct s tou kletbou. Ona je totiž na kletby expert." "A co je zač?" odpoví Morgor netrpělivě, protože ho to hraní si se zájmeny přestalo bavit dřív než ostatní. "Jmenuje se Valhara." pronese Vrut teatrálně. "Jedna ze tří čarodějnic?" dodá Hadron. "To jsou přece povídačky ze starých časů." Příběh říká že před dávnými věky žily tři čarodějky, tři sestry. Každá z nich měla talent na prastará kouzla, z nichž se do dneška zachoval jen zlomek. Každá ze tří sester měla talent na jiný druh kouzel. Nejstarší byla Valhara. Ta jako nikdo jiný ovládla temnou magii a kletby. Druhá, Gorgora, našla způsob jak uvěznit kouzlo v láhvi, proto se jejím elixírům nedokázalo nic vyrovnat. A třetí, nejmladší, jejíž jméno se bohužel nedochovalo, dokonce odhalila jak vidět do budoucnosti. Balancovala přitom ale mezi životem a samotnou Smrtí. A jednou udělala chybu, která se jí nakonec stala osudnou. "Ale jsou pravdivé. Důvod proč jim nikdo nevěří je kvůli nedostatku pramenů z dávných dob." "Hádám že někdo z nás bude muset podat Kordinovi hlášení." promluví Peron. "A Kahlyn, nechtěla jsi jít za tím Sylvianem?"

Kahlyn - 01. května 2020 21:02

Na hraně zákona: Klíč magie III. Z povídání těch dvou a vlastních úvah mě vytrhne Peronův hlas a zmínka o Kordinovi a Sylvianovi. Několikrát pokývu hlavou na znamení, že má pravdu, ale v hlavě mi pořád běží představa tří čarodějek. Když je pravda to všechno o nagách, proč ne tohle. Neřekla bych, že mě má práce může dovést až k takovým poznatkům. Dřív jsem si spíš myslela a bála se zjištění, že svět je odpornější a krutější, než si odmítám připustit. Tohle do kategorie negativního odhalování sice spadá taky, ale víc tím těžko uvěřitelným způsobem, než náhlým procitnutím. “Takže jsme domluveni,“ podívám se na Morgora s Vrutem, “zjistěte co se dá. Stavím se za vámi hned, co budu mít zase čas,“ pousměju se, rozloučím a odejdu na chodbu. Tam se na okamžik zastavím. Za Sylvianem musím jít s čistou hlavou. Víc naštvanější. Ráznější. Kordina z plánů zatím vynechám, respektive ho posunu na konec. Určitě bylo dobře, že jsem se s těma dvěma zdržela, protože takové informace by se mohly hodit i v budoucnu. Potom mě už nic nedrží a s utřízenými myšlenkami v hlavě, o chloupek víc nakrknutá, než před okamžikem, vyrazím za Sylvianem do kovářské dílny.

Vypravěč - 02. května 2020 23:51

Na hraně zákona: Sylvianova dílna Cestou ke stájím s povozy tě dohnal Hadron, který ti nabídl, že půjde s tebou. Že prý se nudí a hledá aspoň nějaký důvod odsud na chvíli vypadnout. Sylvian má dílnu až za svým obchodem. A když už vejdeš dveřmi, zvoneček na vrchu se hned rozcinká a než se naděješ, už od zadu přijde Sylvian. "Tak jak to vypadá?" zeptá se hned po formální výměně pozdravů. "Už je Morgor venku?"

Kahlyn - 06. května 2020 11:14

Na hraně zákona: Sylvianova dílna Jsem ráda, že se ke mně Hadron přidal, je fajn mít po boku pár silných rukou. Jediné, čeho se trochu bojím, je jeho upovídanost, ale snad když tady jdeme znovu vyslechnout Sylviana a Morgor není přítomný, bude se ozývat jen ve vhodných chvílích. Sylviana pozdravím a krátce přelétnu krámek pohledem. Po jeho otázce se hraně usměji a nechám jí bez odpovědi. “Potřebovali bychom si ještě jednou vyslechnout, co se stalo. Měl jste s tím.. s tím panem..,“ udělám, jakože přemýšlím, “Diaronem schůzku, chtěl vám něco prodat. Bylo to tak?“

Vypravěč - 07. května 2020 11:19

Na hraně zákona: Sylvianova dílna II. "Ano. Řekl mi že pro mě má něco extra. A trval na tom kde se sejdeme. Že prý to musí být tam a přesně v určenou dobu. Přišlo mi to divné, to přiznávám. Ale on byl už samo o sobě podivín, tak jsem to neřešil. Tak jsme se setkali v té ulici kde bydlí Morgor. Diraon mi ukázal tu cihlu a chtěl ji prodat za výhodnou cenu. Peníze jsem u sebe samozřejmě měl, ale ne tolik. Pak mě ale napadlo jak k něčemu takovému přišel a všiml jsem si toho znaku. Hned jsem pochopil že to je cihla z Morgorova domu, protože jsem mu dělal pečetidlo podle jeho prstenu. A ten znak byl stejný. Pak jsem uviděl Morgora a ten ho začal pronásledovat. Pak jsem si uvědomil že hned vedle je vlastně Morgorův dům a vydal jsem se za nimi. Ale těm dvěma jsem bohužel nestačil, takže jsem dorazil tam, kde jste mě začala zpovídat o něco později."

Kahlyn - 08. května 2020 21:57

Na hraně zákona: Sylvianova dílna II. “Ah-a, ano. Výborně,“ spokojeně přikývnu. “Kolikrát jste se s panem Diraonem už setkal? Mám na mysli před touto nešťastnou událostí,“ upřením, co mám na mysli. Celou dobu Sylviana pozorně sleduji, ale tělo mám uvolněné, abych na sobě nedala znát, že jsem přišla kvůli něčemu trochu jinému, než mu tvrdím. "Každý detail pro nás může být důležitý, víte?" povzbudivě zvednu koutky.

Vypravěč - 13. května 2020 19:43

Na hraně zákona: Sylvianova dílna II. "No, hodněkrát, poslední dobou. Furt mi něco prodával. Jak už jsem vám předtím myslím říkal, před týdnem mi prodal starou železnou skříň. U něj doma to bylo docela prázdné. Ptal jsem se ho jestli se hodlá stěhovat, ale nechtěl o tom mluvit. Jsem obchodník, takže jsem se ho nechtěl ptát na víc. Vypadalo by to pak že vyzvídám. Teď přemýšlím jestli jsem se to neměl risknout." Úsměv, který se doteď Sylvian snažil jako dobrý obchodník držet, najednou povolil. "Proč myslíte že tu zlatou cihlu ukradl?" optá se tě se zarmoucenou tváří. Hadron si mezitím prohlíží podkovy vystavené na nejbližším stole. Vypadá u toho jako odborník, ne ale pro tebe. Ty jsi ho už dříve prokoukla, že to jen dělá když se nudí. Naštěstí ho zatím nenapadlo na nic sáhnout.

Kahlyn - 25. května 2020 20:45

Na hraně zákona: Sylvianova dílna II. “Kdo ví, kdo ví..,“ povzdechnu si nad položenou otázkou ohledně ukradení cihly, “dávám tomu ještě pár dní a budu schopná vám říct proč. Do té doby zbývá jen trpělivost,“ povytáhnu koutky úst. Hned na to se můj výraz vrátil k původnímu, více profesionálnímu. "Takže vám musel věřit, když za vámi chodil v poslední době často. Mluvil kromě obvyklých věcí ještě o něčem? Nějaké útržky, které vám utkvěly v paměti nebo náznaky,“ uvažuji, co dalšího ze Sylviana ještě dostat a jak. Marně totiž vzpomínám co přesně řekl ten první den, bezprostředně po Diraonově smrti. Teď totiž v klidu přiznal, že za ním v poslední době chodil poměrně často. “Odkud vás vlastně znal? Někdo mu vás nejspíš doporučil, nebo že by přišel jen tak sám od sebe.. a ta skříň? Co byla zač?“ Poočku sleduji Hadrona prohlížejícího si podkovy. Jestlipak věří v to, že podkovy přinášejí štěstí? Někde jsem něco takového zaslechla, ale v naší rodině se podobná tradice nenosila.

Vypravěč - 27. května 2020 20:57

Na hraně zákona: Sylvianova dílna III. "No, pokud ty věci měl v plánu prodat, k někomu jít musel. Hádám že snadno by klidně mohl začít chodit k někomu úplně jinému. A pak byste se nejspíš ptala na to samé jeho. Bohužel nikdy nemluvil o ničem jiném než o obchodních záležitostech. Vlastně pokud nemusel nemluvil vůbec." "Stará narezivělá almara. Hádám že ji dřív používal jako šatník, ale těžko říct. Když jsem k němu tehdy přišel, už byla prázdná. Každopádně nyní vám ji ukázat bohužel nemůžu. Už jsem ji překoval na..." Sylvian se zasekl když si nedokázal vybavit co přesně chtěl říct. Po chvíli jen klidně s náznakem nepohodlí dodal: "Chcete ještě něco vědět?"

Kahlyn - 03. června 2020 22:07

Na hraně zákona: Sylvianova dílna III. "Už si nevzpomínáte?" zeptám se. Docela mě zajímá, co se z almary stalo. "Nebo komu jste to prodal?" usměju se. Nechce se mi na něj tlačit, svými odpověďmi se zdá být dost jistý na to, aby něco zatajoval. Ani se nezdá, že by ho rozhodilo to, že se znovu vyptáváme. Mohl by mít Sylvian něco společného s trezorem? Co když o tom, co Diraon chystá, celou dobu věděl nebo to dokonce byl jeho nápad? Pokud mi Sylvian už nemá co říct, odejdeme.

Vypravěč - 03. června 2020 22:36
	Na hraně zákona: Sylvianova dílna IV. "No, byla trochu narezlá a vypadala otřesně. Tak jsem ji roztavil. Věci co jsem z ní udělal...to už si nepamatuju. Nějaké lžičky, drobnosti...nebyla to zrovna dobrá slitina." Poté jste se rozloučili a vyšli jste ven. Když Hadron lezl do povozu, trochu se protáhl, vzal otěže, zadíval se na tebe a zeptal se: "Ták, kam teď?"

Kahlyn - 12. června 2020 19:55

Na hraně zákona: Sylvianova dílna IV. Pohořela jsem. Napadlo mě, když jsem procházela dveřmi ven na ulici, a s vědomím, že jsem ze Sylviana nic podstatného nedostala, natož, abych ho donutila k nějakému přiznání, nastoupím na povoz. Měla bych si výpovědi lépe zaznamenávat a nespoléhat jen na svou hlavu. Očividně mi myšlenky propadávají ven jako bych v hlavě měla cedník.. Povzdechnu si. Krátce na to zazní Hadronův dotaz, a já ho chvíli nechám viset ve vzduchu. “Vrátíme se na stanici. Podám hlášení o novinkách a pak.. uvidím,“ jenže už tak nějak tuším, co bude následovat. Ano, sice můžu vyslechnout nějaké ty Diraonovy příbuzné, ale bude to k něčemu? Musím se líp podívat i na ten seznam. Jenže pak.. pak si asi budu muset utříbit myšlenky u někoho, komu to pálí lépe, než mě. Na okamžik mě napadne, že za všechno může ten Shelrokův vzkaz, který mi nechal po posledním případu, ale nakonec nad tím mávnu rukou – jsou to jen výmluvy nad vlastní neschopností dát si dvě a dvě dohromady a přestat řešit všechno ostatní kolem. Takže plán je jasný, vyrazím nejdřív na stanici, abych Kordinovi podala aktualizované hlášení o tom, co jsem ještě zjistila (nakonec, naposledy mě postrčil dobrým směrem), potom mrknu na jména ze seznamu, jestli tam nefiguruje ještě někdo „známý“ a nakonec zamířím se sklopenýma ušima k Shelrokovi. Snad bude stačit malé „voilà“ a nebude se mnou muset spolupracovat až do konce.

Vypravěč - 14. června 2020 19:09

Na hraně zákona: Shelrok Na stanici jsi se nedozvěděla už nic nového, a Kordin měl teď moc práce na to aby si na tebe udělal čas, a tak ses s Hadronem vydala za Shelrokem. Shelrok se na tebe pobaveně podíval. "Čekal jsem tě dřív." Pak tě pozval dál na kávu do módně zařízeného ale kouřem poznamenaného kumbálu. Ten zde byl stále cítit, přestože byl řádně vyvětrán. "Takže jak nevšední, zajímavý nebo aspoň nějak zamotaný případ jsi dostala že tvé kroky vedly až sem? Myslel jsem že není až tak těžké zjistit kdo koho zabil a jak." "No, tohle zrovna je úplně jasné." rozesměje se Hadron. "Takže znáte vraha? To se někde skrývá? Nebo to nemůžete dokázat? Jednou jsem něco takového měl. Pomohla až správná otázka ve správnou chvíli a stačil mi malý přeřek. To byla celkem zábava."

Kahlyn - 17. června 2020 20:22

Na hraně zákona: Shelrok Původní plány vzaly za své hned, jak jsem se do nich pustila. Co na plat, co jsem nemohla vyřídit hned, vyřídím později. Nad Shelrokovou poznámkou se jen ušklíbnu, hezky jemu za zády, aby nebylo tak zřejmé, že se mě to dotklo. I tak mám dojem, že to ví.. a v každém případě zůstane nad věcí. Takové chování k němu sedí víc, než aby se mi dětinsky poškleboval. Ostatně na to bude mít ještě dost lepších příležitostí. Rozhlížím se po místnosti a jejím vybavení. Pánové si zatím vymění pár vět, přičemž Hadronova poznámka mi na tváři vyvolá úsměv. “Hadron má pravdu.. že Morgor zabil Diraona víme. Zůstal na místě činu a v rámci svých možností spolupracuje,“ seznámím ho se stavem věcí. “Seběhlo se to náhodou. Diaron si domluvil schůzku s kovářem Sylvianem, ukázal mu zlatou cihlu a na ní byl znak – Morgorův. Sylvian ji okamžitě poznal, protože ty cihly značil on. Když zloděj začal utíkat, Morgor nakonec vystřelil. Trefil se tak nešťastně, že zasáhl nohu, Diraon spadl a zemřel,“ nábytek ani dekorace mě už nezajímají, spíš se snažím něco vyčíst ze Shelrokova výrazu. “Jde o to, jak se k cihle dostal, proč ji chtěl udat před domem okradeného, proč okradený trezor značky Absolut, ale ten není tak docela pravý. Morgor také trpí výpadky paměti, je prokletý, zřejmě se to stalo po tom, co zatkli a popravili Moriettiho. Už v tom máte jasno a vidíte, co jsem přehlédla, nebo mám pokračovat pomalu, popořadě?“ jemně zvednu koutky.

Vypravěč - 17. června 2020 20:45

Na hraně zákona: Shelrok II. "Je to docela zmatené." přizná Shelrok. "Jména Morietti a Morgor jsem už slyšel. Osobně jsem pomohl s odhalením jejich sídla a dohlédl na Moriettiho popravu. Morgor byl velmi zkušený člen. O té nemoci jsem něco slyšel a taky to že kvůli ní skončil. Kletba říkáte? Tu mít nemohl. Tehdy jsem mu doporučil aby si zašel za nějakým světelným mágem a měl jsem to za vyřešené. Ale když mi teď říkáte že to nepomohlo..." "Tu kletbu udělala Ar'Oin." skočil mu do řeči Hadron. Shelrok chvíli mlčel. "Fakt? Nikdy bych si nemyslel že by se někdo v Kartágu byť jen dozvěděl o Ar'Oin natož aby ji hledali. Je dost znepokojivé, kam už tehdy Ranaři byli schopni cestovat. A že se jim vůbec podařilo něco takového...to zní až skoro nemožně. Doporučuji kontaktovat mého přítele. Jmenuje se Vrut..." "Toho známe. Teď je u nás na stanici." odbyl ho znovu Hadron. Shelrok opět chvíli mlčí. "Tak to jsi mě překvapila. Najít na něco takového tak rychle správného odborníka... Je tu ještě nějaká souvislost, kterou bych měl vědět? Začni, prosím znovu, tentokrát chronologicky. A zdůrazni, prosím, pokud budete uvádět úvahy, kterých jsi se dobrala."

Kahlyn - 18. června 2020 21:41

Na hraně zákona: Shelrok II. “Na Vruta jsem nepřišla sama. Mám kolem sebe schopné lidi ochotné pomoci dobré věci,“ pokrčím rameny. Sice nezmiňuji konkrétní jména, ale nebudu se přece tvářit, že jsem na vše přišla sama. “Dobrá.. takže co se stalo jsem řekla, plus nějaké věci navíc. Ty rozvedu,“ udělám malou pauzu, ale nepočítám s tím, že by Shelrok chtěl ještě něco dodat. “Morgor, jakožto jasný vrah, s námi tedy odjel na stanici. Během výslechu jsem se dozvěděla o jeho indispozici, o stavech, kdy mu selhává.. paměť. Na okamžik se nekontroluje a nepamatuje si, co dělá nebo proč. Ty chvilky jsou zřejmě zanedbatelné, ale pochopitelně mě napadlo, že je to dobrá cesta, jak Morgora využít – Diraon tu cihlu nějak získat muset, takže nejlogičtější se jevilo, že by někomu řekl kombinaci. Takhle ta jeho nemoc ale údajně nefunguje. Takže jsem zavrhla i to, že by takhle z něj někdo mohl páčit jakékoliv informace, které díky službě v milici získal. Vrátili jsme se do jeho domu, kvůli cihlám. A..,“ zarazím se. Chvíli mlčím. “Dveře byly vypáčené, divil se tomu,“ poznamenám, ale protože si nepamatuju, že by se o tom ještě nějak zmiňoval, odkašlu si a pokračuji. “V domě jsme šli k trezoru. Absolut. Uvnitř mělo být dvacet šest cihel. Bylo jich dvacet pět, ta jedna byla u Diraona,“ povzdechnu si. Následovala návštěva Diraonova domova. Nic zvláštního tam nebylo, zřejmě se chtěl stěhovat, tak prodával svoje věci. Shromažďoval peníze, bytná ho nechtěla vyhodit, tak mu to trpěla. Všechny tyhle obchody probíhaly ve zlatnictví. Prý tam dřív pracoval, na tom místě, ne ve zlatnictví, ale jestli tam chodil věci prodávat nebo zastavovat, zřejmě to není podstatné,“ lovím z paměti střípky z prvních vyšetřovacích dnů. “Jenže pak prý přišel a koupil si zlatou cihlu. Neoznačenou zlatou cihlu, kterou mu měl někdo označit. K tomu tu máme Morgorovy zlaté cihly v Absolutu a jednu ukradenou. Mohla to být ta koupená, ale označená Morogorovým znakem? Proč by to někdo dělal? Kam se zatoulala ta cihla z trezoru?“ pohodím rameny na znamení, že si tyhle otázky sice kladu, ale nevím. “Pak to začalo být zajímavé. Teda, nepříjemně zajímavé, protože v tom zlatnictví si cihlu objednal i Morietti. Přes prostředníka, nějakého skrčka.. vypadlo mi jméno, ale asi se moc netajil tím, pro koho dělá. Jenže Morietti má být mrtvý, takže proč by někdo jeho jménem kupoval cihlu? Na vlastní obohacení? Na památku, aby Moriettiho jméno stále žilo, stejně jako nějaká legenda? Hmm. Tohle mě svedlo z cesty. Začala jsem všechno řešit moc doširoka a myslím, že tady mi něco uteklo. Nebo si to jen neumím dát dohromady, protože Morietti a Ranaři jsou tak provázaní se vším..,“ zatvářím se, že mě to mrzí a štve zároveň. Je to takový ten výraz, kdy na sebe vážně nejsem hrdá a chce se mi pokrčit rameny, jen se to nehodí. “Mon.. Mo.. Nomia? Morian! Morian, to je to jméno. Gnóm, mluvil o něm později Morgor, respektive jsme řešili reálnost Moriettiho smrti. Všichni ho viděli umřít, ale někdo jeho jménem kupuje cihlu?“ pochybovačně se ušklíbnu.

Vypravěč - 19. června 2020 09:59

Na hraně zákona: Shelrok III. Shelrok pozorně naslouchá. Když se zmíníš o skrčkovi, viditelně sebou trhne. A znovu později když si vzpomeneš na jeho jméno. "To jsou nanejvýš závažné informace." prohlásí když skončíš a zapálí si dýmku. Jeho výraz je dost nevšedně vážný. Ano, běžně se tváří vážně až to je někdy směšné, ale tohle je jiné. "Jestli je v Terakotovém městě Morian, nevěstí to nic dobrého. Mám totiž podezření že Morian je Moriettiho následník nebo tak... Ale to už odbíhám od tématu. Řekla jsi že v případu hraje roli dvacet šest Morgorových cihel a jedna Diraonova. Předpokládám že další cihly se zde neobjevily, takže..." zvedl ukazovák naznačující důležitost jeho dalších slov. "Je zde pár otázek, které je potřeba zodpovědět. Především: KDO se vloupal do Morgorova trezoru? Pak, KDO označil Diraonovu cihlu a nakonec existuje nějaká šance, že cihla, kterou měl Diraon u sebe BYLA JEHO? Získej odpovědi na tyhle otázky, získáš tak poslední stopy a určitě se ti podaří případ uzavřít." "Proč nám rovnou neřeknete kdo to udělal?" zeptá se Hadron. "Jak to mám asi vědět?" osopí se na něj Shelrok. "Jestli chcete abych se vyšetřování ujmul já, stačí říct."

Kahlyn - 30. června 2020 21:13

Na hraně zákona: Shelrok III. Tak trochu zklamaně zavrtím hlavou. Ne, že bych čekala, že nám Shelrok všechno naservíruje hned vedle šálku s čajem, ale tohle mi zkrátka moc nepomohlo. “Jestli si Diraon cihlu koupil, proč by neměla být jeho? Jen mu ji označil Sylvian, nebo získal vzor pro Morgorovo označení.. ale jedna nám chybí. A pokud nechybí, kde je teda ta Diraonova? Protože.. to pořád chybí zlatá cihla, jen záleží na tom komu,“ povzdechnu si. “Na ten trezor se ještě podíváme, něco napadlo, ale s těmi cihlami..,“ znovu zavrtím hlavou. “Morgorovy cihly označoval Sylvian. Buď s tím má něco společného nebo ne. Každopádně on může lhát stejně klidně, jako kdyby si namáčel pečivo do mléka.. a ze zlata se jeho původ zjistit nedá,“ uvažuji ještě nahlas, zjevně tápající a zacyklená přesně v tom zmatku, o kterém mluvím. "Takže zbývá ten trezor."

Vypravěč - 30. června 2020 22:07

Na hraně zákona: Shelrok IV. "Sylvian označil Diraonovu cihlu?" podíval se na tebe Shelrok překvapeně. "Před chvílí jsi mi říkala že Sylvian označil Morgorovy cihly. A použil stejné pečetidlo? Buď to bude neuvěřitelná shoda okolností, neskutečná lenost při označování cihel nebo součást něčího plánu... Jsem si téměř jistý že tu chybějící cihlu najdete u něj. Jen nevím v jakém stavu." "Máte ale pravdu, že Sylvian je asi v nejlepším stavy, aby mohl lhát. Kdyby byl obchodník, bylo by to mnohem snažší." "On je." usmál se Hadron. "Je co? Obchodník?" zadíva se na něj Shelrok. Hadron přikývl. "Pak to bude snažší. Každý obchodník si musí vést účetní knihu. Nebo na to musí mít aspoň notáře. Pokud v té knize najdete nějakou čerstvou zmíňku o zlatě, máte se čeho chytit. Třeba zjistíte že ho přetavil. Ale neměl by pro vás být pak problém si ověřit zda byla zmíněná transakce se zlatem pravdivá nebo si ji nevymyslel. Pokud ne, stačí vám zlato najít a obvinit z držení kradeného zlata."

Kahlyn - 06. července 2020 21:50

Na hraně zákona: Shelrok IV. “Sylvian označoval Morgorovy cihly, ale proč by nemohl i nějakou další?“ snažím se tvářit míň bezradně, než před chvílí, “Jen prostě netuším, proč by to dělal. Takže mi z toho vychází dvě možnosti: ta Diaronova cihla byla buď pravá, ukradená z trezoru, nebo je to jiná cihla, kterou označil Sylvian. Ne? Protože aby to bylo ještě tak, že někdo ukradne značku a náhodou jí označí symbolem, který patří zrovna známému Sylviana.. to už by bylo moc náhod,“ dokončím polohlasně svou úvahu. Zjevně mi to vrtá hlavou. Mezi tím se ale Hadron a Shelrok dostanou v rozhovoru úplně jiným směrem. “Hah,“ vyloudím ze sebe překvapeně, přičemž na Shelroka fascinovaně zírám a koutky pootevřených úst se jemně usmívám. To mě nenapadlo. Pokývnu hlavou. “Dobrý nápad,“ pochválím ho. Možná zbytečně, protože on jistě ví, že ve vyšetřování je lepší, než já, a částečně je to taky vyjádření díku. Pochopitelně, Sylvian by mohl lhát a zlato nepřiznat, ale zkusme nejdřív Shelrokovu verzi. “Ještě něco? Vím, že je toho hodně a to jsem ani nedovyprávěla zbytek, ale.. cokoliv pomůže, je dobré,“ přiznám s nehranou vděčností v hlase.

Vypravěč - 13. července 2020 23:14

Na hraně zákona: Shelrok V. "Opravdu jsi to přehlídla?" zasměje se Shelrok mírně sarkasticky. "Příliš mnoho náhod téměř vždy znamená že to někdo plánoval. Čekal jsem že někomu jako ty dojde že v tom muselo být jen něco víc než jen shled událostí." Když se s tebou loučil, dodal jen: "Slib mi jednu věc. Až to celé uzavřeš, přijď za mnou a dovyprávěj zbylé detaily. Běžně se sice chytám jen střípků celé pravdy, ale dozvědět se celý příběh je pro mě vždy prioritou." "Takže směr Sylvian?" usměje se Hadron a po potvrzení popožene koně, aby se dali do klusu. ... "Zapomněla jste si něco?" zeptá se Sylvian mile jak jen dovede když vstoupíte do jeho krámku podruhé za stejný den.

Kahlyn - 17. července 2020 20:44

Na hraně zákona: Shelrok V. Shelrokovi slíbím, že přijdu, a taktéž nezapomenu poděkovat za pomoc. Cestou ještě uvažuji o Shelrokovi jako takovém. Vždy mi pomohl, ale stejně tak vím, nakolik dokáže lidmi pohrdat. I kdyby mi bylo dáno žít ještě dva životy, jeho pomoc mu jen tak neoplatím. * Hadronovi souhlasně přikývnu, načež práskne do koní. Zajímá ho ten případ nebo jen tak proplouvá kolem, protože je tohohle všeho součástí? Sleduju ho, ale ani tady nenalézám odpovědi, které by mě zajímaly. Hadrona ze všeho nejvíc zajímají ty malé, docela obyčejné věci, jako je poklábosit si s Morgorem. Mohla bych se ho zeptat, místo toho se ale rozhodnu soustředit na případ. Zastavíme před Sylvianovým obchodem. Zvonek zvesela zacinká a dokreslí tak přátelskou atmosféru, kterou se snaží Sylvian držet kvůli dobrému podnikání. “Zapomněla jsem nahlédnout do vaší účetní knihy, když dovolíte,“ platím podobně milým tónem, kterým nás přivítal.

Vypravěč - 18. července 2020 18:02

Na hraně zákona: Účetní kniha "A...ale jistě." odpoví Sylvian trochu nervózně. "Počkejte tady. Hned jdu pro ni." po chvíli zmizí a přijde s mohutnou knihou. Otevře ji asi v první třetině, s námahou položí na stůl, přičemž odsune některé doteď vzorně vystavené zboží, a pronese: "Tady je datum, tohle zákazník, tady cena a poslední je předmět nákupu či prodeje." vysvětluje Sylvian jeden řádek zápisu. "Tohle je symbol pro nákup a tohle pro prodej." dodává. "Moc vám to nevynáší, co?" uchechtne se Hadron a poukáže na poměrně velké mezery v datech. "Tohle jsou větší zakázky. Na ty menší knihu otočte." Hadron se mrkne na poslední stránky a odhalí mnohem četnější a hlavně drobnější zápisy. Když ti to ukáže, zase je pustí. Poslední zápis o zlatě je asi před dvěma měsíci. Jde o pozlacenou sadu mís a byly Sylvianem koupeny od nějakého Gersarda. Další takový záznam je starší než rok. A jedná se o náhrdelník, který byl jak koupen tak později prodán.

Kahlyn - 18. července 2020 22:52

Na hraně zákona: Účetní kniha Prohlížím si zápisy, porovnávám je a občas uteču pohledem k Sylvianovi. Nešlo si nevšimnout, že se jeho nálada změnila. Nebo jde jen o to, že jsme příliš dotěrní a vracíme se jako hladové myši? “M-hm, m-hm. Žádnou další knihu pro záznam fungování nemáte? Třeba takovou zabývající se velikostí získaných surovin? Váhou?“ dál si pročítám řádek za řádek. Pak otočím stranu a stejně si prohlížím i menší záznamy. Přičemž dělám, že jsem Hadronovu rýpavou a dost možná i nepravdivou poznámku přeslechla. Ovšem, mohl by to být i dobrý postřeh proč by se Sylvian mohl zaplést se zákonem. “Říká ti něco to jméno?“ podívám se na Hadrona, když na krátko otočím stránku, a klepnu prstem na jméno u posledního zlatého záznamu.

Vypravěč - 21. července 2020 23:15
	Na hraně zákona: Účetní kniha II. "Ne, nic dalšího nemám. Váhu si většinou pamatuju. Nebo si ji můžu snadno zjistit. Vedle mám váhu. Když něco chci udělat, prostě si zajdu do skladu." odpoví Sylvian s nuceným úsměvem. Hadron se hluboce zamyslí. "Možná jsem ho zaslech...nejspíš půjde o nějakého boháče když měl mísy ze zlata. Jak se vrátíme na stanici, můžem ho zkusit najít."

Kahlyn - 02. srpna 2020 12:55

Na hraně zákona: Účetní kniha II. “Pamatujete si váhu?“ podivím se nahlas, protože mi tohle prohlášení nepřipadá možné. Jenže nemožných věcí jsem za poslední dny viděla víc, než dost, tak to nechám bez dalšího komentáře. Přece jen, jsou lidé, kteří si pamatují každého, koho náhodně potkají na ulici, a pak jsou tací, kteří na rodinné sešlosti nepoznají ani vlastní tetičku. Hadronovi kývnu. Jestli na stanici zjistíme něco o držiteli toho jména, stejně to nijak nemusí pomoct. “A pečetidlo, kterým jste označil Morgorovy cihly?“ podívám se Sylviana, “máte ho někde tady, nebo už jste ho přetvořil?“ nemám zjevně ponětí, co se s takovými věcmi dělá. Možná se dodá majiteli označovaných věcí jako bonus? Jednodušší by mi přišlo ho přetavit a použít znovu na něco jiného.

Vypravěč - 06. srpna 2020 13:59

Na hraně zákona: Pečetidlo "Váhu?" překvapeně se na tebe Sylvian podívá. Poprvé si u něj všimneš nervozitu. Chvíli mlčí. "U mís jsem napsal jenom počet." Prst zabodne do značky před nápis Zlaté mísy. Číslo je nečitelné, ale jakmile řekne "Je jich osm." hned ho rozluštíš. "Pečetidla se dělají z kalené oceli. Ta se těžko zpracovává a na přetavení v něco jiného je potřeba mnoho práce. A vzhledem k tomu jak bohatý Morgor je je pro mě lepší pečetidlo opatrovat. Pro případ že by ho ještě potřeboval. Počkejte tady. Hned pro něj dojdu." Za chvíli se vrátil a podal ti kulatý válec s tobě dobře známým symbolem na jedné straně.

Kahlyn - 11. srpna 2020 22:33

Na hraně zákona: Pečetidlo Potěžkám pečetidlo v ruce a pomalu ho otáčím mezi prsty tak, aby mi neupadlo. Nečekám, že na něm něco zásadního objevím. “Proč ho máte vy?“ vzhlédnu od kovu k Sylvianovi, “Nebylo by logičtější, kdyby ho dostal Morgor k cihlám, které jste označoval?“ Počkám, jestli mi k tomu chce něco říct, a pak se vrátím k původnímu tématu. “Víte, klidně mě poučte, ale jak přesně to tedy chodí – když víte sice počet zboží, které koupíte nebo prodáte, ale nevíte kolik ho doopravdy bylo? Zlatá cihla je úplně jinak velká, než mísa. Musíte mít nějakou měrnou jednotku, podle které se řídíte v odhadu ceny. Když pominu umělecké zpracování, ale to asi pro obchodníka jako vy nehraje roli. Tedy, předpokládám, že něco na pohled cenného kvůli zpracování prodáte a ne jen tak roztavíte,“ dodám, aby si nemyslel, že se ho snažím urážet.

Vypravěč - 22. srpna 2020 19:53

Na hraně zákona: Pečetidlo II. Pečetidlo se jeví jako často používané a relativně čisté, což naznačuje, že bylo použito nedávno. Těžko ale soudit, když nejsi expert přes kovařinu ani nic podobného. "Morgor se o to nechtěl starat." odpoví ti Sylvian s prvními náznaky nervozity. "Tak si ho nechal opatrovat u mě." "Víte, zrovna ty mísy se vyrábí pro bohaté často." usměje se nuceně Sylvian. "Odhadnout cenu bylo snadné." "A ukázal byste nám je." zazubí se na něj Hadron, přestože on na rozdíl od tebe ve svém postavení takové činy nemůže bez vyšších příkazů sám podnikat. "Bohužel jsem je roztavil." odpoví ti obchodník nervózněji než předtím. "Chcete říct přetavil." odpoví Hadron. "Ne, ne, zatím jen roztavil. Vyrušili jste mě když jsem začal."

Kahlyn - 27. srpna 2020 21:04

Na hraně zákona: Pečetidlo II. Hadron se ukazuje jako dobrý společník, který mě umí ve správné chvíli podpořit. Občas to přežene, ale už několikrát mě jeho prostořekost nejen pobavila, ale rovnou mi i pomohla. “Pečetidlo si půjčíme v rámci vyšetřování. Chcete si to někam poznamenat? Morgorovi o tom řekneme hned, co se vrátíme na stanici,“ obeznámím Sylviana s mým rozhodnutím, které vzniklo hlavně na popud toho, jak se tváří a projevuje. Spadla maska jeho klidu, protože jsme konečně na něco kápli? “Nikdy jsem neviděla roztavené zlato. Mohlo by to být naučné. Snad vás moc nezdržíme, když se s vámi půjdeme podívat, Sylviane?“

Vypravěč - 28. srpna 2020 21:15

Na hraně zákona: Zlato "Není třeba. Stejně to pečetidlo nebudu teď potřebovat." Sylvian se začervenal když ses rozpovídala o zlatě. "J-jistě. Můžu vám rovnou ukázat jak ho odliju. Už na něj mám i formu na zlatou cihlu." "Ty mísy vám na tu cihlu stačí?" zeptá se Hadron když jdete za ním. "No... nejsou v tom jen ty mísy..." začal Sylvian a nechal větu nedokončenou. Přišli jste k peci, ze které Sylvian velkými kleštěmi pomalu vytáhl hrubou nádobu plnou nažloutlé tekutiny. Oba jste ucouvli jak se s ní pomalu otáčel nad připravenou formou. Poté zlato opatrně lil dokud nebyla forma plná. Dokonale čistá tekutina chvíli chladla než ji Sylvian kovovým plátem zarovnal. "A kdy se ty cihly označují?" zeptal se Hadron docela spokojen s ukázkou. "Až si je někdo koupí. Pak na to stačí jen zahřáté pečetidlo a kladívko. Zlato je totiž poměrně měkký kov."

Kahlyn - 07. září 2020 10:58

Na hraně zákona: Zlato Zvědavě následuji Sylviana, ale nerozpakuji se přitom po obchodě i dílně rozhlížet. I kdyby byla jen minimální možnost zahlédnout něco, co by s případem mohlo pomoci, nechci o to přijít. Vzadu je už zlato roztavené. Vypadá zvláštně a takhle v tekuté formě vlastně i docela bezcenně. Kdo ví, jestli bych ho dokázala rozeznat od jiného roztaveného kovu, kdybych nevěděla, co mám před sebou. Samotné odlévání pak budí dojem velmi pečlivé práce, kterou už člověk musí mít nacvičenou. Stačilo by, aby se Sylvian zatřásl, a způsobil by si velkou škodu. “A tuhle zlatou krásku máte pro někoho konkrétního, nebo skončí ve vašem trezoru?“ z dosavadních odpovědí na Hadronovy otázky se nějak nemám čeho jiného chytit. K označení stačí poměrně málo, takže je otázkou, jestli je pečetidlo opravdu třeba. Totožnost pečetících značek ověříme během dne, s tím si teď hlavu nedělám.

Vypravěč - 20. září 2020 20:18

Na hraně zákona: Zlato II. "Tohle prodám ve zlatnictví." odpoví ti Sylvian. "Nejsem tak nechutně bohatý jako jiní. Ty peníze se mi budou hodit." "Nebylo by jednodušší jim rovnou prodat ty předměty?" odpoví nezaujatě Hadron. "No...to mě nenapadlo." přizná se Sylvian. Poznáš na něm poměrně silné náznaky nervozity. "Potřebujete ještě něco nebo vás můžu vyprovodit?" V jeho hlase najednou ucítíš naléhání.

Kahlyn - 23. září 2020 21:48

Na hraně zákona: Zlato II. Nechutně bohatý jako jiní? Ušklíbnu se. Taky ani zdaleka nejsem tak bohatá, jako jiní, ale nemám potřebu to vytahovat. Nicméně Sylvian se zdá být zase o kus nervóznější, takže ho nechám být. Nemám pocit, že by tohle tlačení ho do kouta k něčemu bylo. Za chvíli bude nevrlý a já stejně jen tápu mezi souvislostmi. Jeho prohlášení, že ho nenapadlo předměty prodat, už moc nevěřím. “Máte někde někoho spolehlivého? Myslím ve zlatnictví. Kam chodíte?“ zajímám se, snad bude i teď sdílný. Na nic dalšího se ho už ale vyptávat nebudu, dřív nebo později by mu došlo, že se jako topící se chytám každého stébla, které mi podstrčí. “Jistě, už vás nebudeme zdržovat,“ pousměju se posléze, “děkujeme za ukázku, bylo to poučné a zajímavé,“ rozloučím se, popoženu Hadrona a jdeme pryč. Cestou váhám, co dál. “Tohle je tak zapeklité, že mě z toho vždycky rozbolí hlava.. nebo alespoň ob den,“ postěžuju si Hadronovi za chůze a krátce se na něj podívám. Nemyslím si, že to má kdo ví jak jednoduché, ale složité taky ne. Občas, po těžkém dni obzvlášť, mu to závidím. Jestli nám Sylvian neprozradil nic zásadního, strávím zbytek dne na stanici a v podvečer vyrazím k Shelrokovi. Pokud zmíní zlatnictví konkrétně, zvážím ještě cestu tím směrem.

Vypravěč - 04. března 2021 21:12

Na hraně zákona: Znovu u Shelroka Shelrok nejprve jevil nadšení než z tvé tváře přečetl neúspěch. Pozval vás proto dál a na ještě žhavém kameni z poledního slunce připravil horký nápoj (v podstatě na plotně). Nechtěl s vámi nic probírat dokud se všichni neuvolní. Večer byste stejně už nic nestihli zorganizovat i kdybyste na něco přišli. "Tohle je Elesmérský bylinkový čaj. Je dobrý na nervy." Sám si taky připravil. Hadron se hned zkusil napít ale hned vyprsknul. Shelrok se usmál. "Nejlépe chutná co nejteplejší. Jde o to vystihnout ten správný moment kdy se dá pít." Když si po chvíli ticha usrkl, posadil se hluboko do svého křesla. "Kahlyn, myslím, že jste přepracovaná. Doporučuji vám si po vyřešení tohohle případu dát pauzu a často odpočívat. A předpokládám že to bude brzo. Přišla jste sem se se mnou poradit že ano?"

Kahlyn - 07. března 2021 19:21

Na hraně zákona: Znovu u Shelroka Nervozita ze mě musí být patrná na první pohled. Už když staneme na zápraží Shelrokova domu, usadí se mi ve tváři vážný výraz. Ne, že bych ho ráda neviděla – ba právě naopak – ale netěší mě, že si musím jít pro další radu. Jak jen jsem se mohla zamotat? Takovým způsobem.. Poděkuji mu za přijetí a zatímco připravuje čaj, zarytě mlčím. Občas po něm blýsknu pohledem, stejně tak po Hadronovi, většinu času ale trpělivě čekám, až dojde na věc. Raději bych tady byla sama. Natáhnu ruce pro připravený čaj a vezmu si šálek, který chvíli držím v rukách. To už Shelrok sám přijde s tím, že si jdu pro radu, a mě nezbude, než souhlasně přikývnout. “Nejsem na to hrdá,“ utrousím nad kouřící tekutinou, “Ale je zřejmé, že moje ego musí jít stranou. Nesnesla bych, kdyby se jen kvůli tomu případ nevyřešil, nebo, což by bylo horší, byl obviněn někdy nevinný,“ poukážu na svůj smysl pro spravedlnost. Nakonec, o to také šlo v případě vraždy mé sestry – o to dopátrat se pravdy. “Z našeho návratu nebyl Sylvian nijak nadšený. Poslední zmínka o zlatě byla dva měsíce zpět, sada mís. Už ale neexistují, protože je roztavil, a-,“ dojde mi, že Sylvian zmínil, že před námi netavil jen zlaté mísy. Co dalšího to tedy bylo, když v knize nebyl záznam? Zachmuřím se ještě víc a hodím očkem po Hadronovi. Jestli jemu už došlo něco víc, než mě, a jen taktně mlčí, budu mít vážně mrzutý večer. I když někdo jako Sylvian může mít vždycky nějaké menší cetky po ruce, nebo zbytky po odlití. “Udělal z nich cihlu. Lil ji před námi. Pro účely vyšetřování jsme zabavili zmíněné pečetidlo,“ nerozpakuji se ho Shelrokovi ukázat, díky čemuž ale musím odložit čaj, z něhož jsem zatím ještě neusrkla. “Jak jsem řekla, z naší návštěvy byl celý nervózní. Klidně bych se přiklonila k tomu, že to všechno splácal dohromady zrovna Sylvian, ale proč? S jakým úmyslem? Nemohl tušit, že se situace tak vyhrotí, ne?“ vrhnu na Shelroka poněkud zoufalý pohled. Opět si vezmu čaj a napiju se – i kdyby chutnal otřesně, jsem odhodlaná ho vypít.

Vypravěč - 08. března 2021 00:01

Na hraně zákona: Znovu u Shelroka II. "Váha mís by se potom měla shodovat s váhou té cihly." "Prej do toho lil i něco dalšího." "Takže si musel spočítat kolik toho roztavit. Nebo..." Shelrok byl celý bez sebe. Usrkl doušek ze svého hrníčku. Hadron si taky zkusil usrknout ale opařil se. Shelrok pak vstal a začal přecházet po místnosti. "Pokud mluví pravdu, musel by počítat s nečistotami, které je potřeba z cihly po odlití před vychladnutím odstranit. Ale jestli tam nebyly..." Nechá větu dokončit tebe. "Pečetidlo jen dokazuje že mohl cihlu nerušeně označit sám. Ale schválně. Zkus si spočítat všechny cihly. Dojde ti že Morgor jednu cihlu postrádá a Diraon jednu má. Pokud ta cihla ale Diraonovi skutečně patří, kde potom je ta co chybí Morgorovi? Není ti ani trochu divné že krátce nato má Sylvian zlatou cihlu, kterou podle svých slov vytavil? Dal bych ruku do ohně za to že s těmi zlatými mísami nebude něco v pořádku. Doporučuji si promluvit s tím co mu ty mísy prodával. Sylvian ale nesmí nic tušit. Jsem si jistý že ho nepodezíráš zbytečně." Shelrok se znovu posadil. "Někdy stačí někoho podezřívat a sbírat důkazy proti němu. Pokud je pravda zamotaná, co jiného ti pomůže ji osvětlit? Nakonec to je vždycky je o zodpovídání otázek, které si podáš. Někdy ale je umění ptát se správně."

Kahlyn - 14. března 2021 22:48

Na hraně zákona: Znovu u Shelroka II. “Takže místo toho, aby nám cihla chyběla, přebývá?“ povytáhnu obočí. Počty cihel a to, komu doopravdy které zlato patří, jsem odsunula do pozadí, to je pravda. Myslela jsem si, že to půjde i bez toho, že se nějakou jednodušší cestou dostaneme k motivu a jádru věci, ale mýlila jsem se. A přestože Shelrokovi zlehka přikyvuji, rty jemně pulzující slabou bolestí způsobenou horkým nápojem, cítím se pořád ztraceně. Jít se pídit po mísách k jejich prodejci je něco, čemu jsem se chtěla vyhnout. Proč jsem si vůbec myslela, že to bude jednodušší? Následné rady, které bych si vztahovačně mohla vyložit i jako výtky k mým postupům a nelogickým úvahám, špatné práci s informacemi a hlavně nedostatečnou informovaností, přejdu mlčky. Usrknu čaj, stále nepříjemně teplý, a tiše se stydím a přemítám. “Takže zajdeme za Gersardem a poptáme se na ty mísy,“ oznámím a postupně se podívám na oba muže v místnosti. Váhavě pak očima spočinu na Shelrokovi. “Možná by neškodilo dát mi v tom ptaní se lekci. Po všech těch případech, které jsi vyřešil, by nemuselo být tak těžké postavit se do jiné role.“

Vypravěč - 15. března 2021 09:52

Na hraně zákona: U Gersarda Shelroka tvé překvapení že jedna cihla přebývá pobavilo. Sám na to ale nic neřekl. "Gersard?" zamyslí se Shelrok. "To jméno mi je povědomé. Jasně, ten překupník. Kdosi měl podezření že šidí daně. Nakonec se ukázalo že za to může jeho účetní která zmizela krátce předtím než se to provalilo. Naštěstí ji zadrželi u výjezdu z města kvůli pokusům o úplatek strážných. Docela ironie. Obvzlášť když vzbudila pozornost už jen tím že furt opakovala že se nemůže zdržovat. A vlastně měla i štěstí. Měla jen zlato a minimum zásob. V poušti by nevydežela ani týden. Určitě to pro tebe bude poučné. K bohatým lidem se dostává těžko. Ale ke Gersardovi bych šel až zítra. Než tam dojedeme, jeho služebnictvo už nejspíš bude mít padla." ___ Ráno jste přijeli do ulice, ve které se to hemžilo exkluzivníma stavbama. Domy byly velké a vždy aspoň dvoupatrové. Ani jeden nepřipomínal krabici, spíš to vypadalo jako ulice plná hradů. "Ó ano, Hlavní třída" pronesl sarkasticky Shelrok. Pak ukázal na dům se slonovinovými ozdobami kolem oken."Gersard bydlí tady. Významní lidé jako je on nechcou být rušeni pokud se nejedná přímo o ně. Takže navrhuju ať se představíš pod vedením Milice a že potřebujem vidět účetní knihu." Po zaklepání na těžké dvoukřídlé dubové dveře otevřela pokojská. Poté co jsi řekla co to Shelrok poradil, zavedla vás k sekretářce. Ta měla zrovna velkou účetní knihu otevřenou, tak v ní hned začala hledat zmínku o zlatých mísách. Když se asi po dvouseti stránkách konečně našla hledanou položku. "Tady to mám. Sada pozlacených mís prodána panu Sylvianovi." Shelrok nakouknul. "Pozlacených? Není v tom chyba?" "Je to možné." "Rád bych se ještě zeptal paní služebné, jestli to nevadí." "Ale vůbec ne. Zirat?" zavolala najednou. Služebné to chvíli trvalo. "Co potřebujete?" "Pamatujete si na zlaté mísy, které byly asi před dvěma měsíci prodány?" zeptal se hned Shelrok. "Ano. Byly už dost staré, poškrábané." "Poškrábané? A jakou barvu měly ty rýhy?" "No..." "Zeptám se jinak. Bylo zlato jen na povrchu nebo i uvnitř?" "Ne. Pamatuju si jak jedna spadla. Pán z toho byl celý pryč. Poručil mi abych ty rýhy zatřela zlatou barvou." "Děkuji. To bude vše. Kahlyn, myslím že je to už jasné. Můžeme jít Sylviana zavřít." "A to vám jako stačilo pár vět?" díval se na něj podezíravě Hadron. Shelrok se na něj jen usmál.

Kahlyn - 25. března 2021 21:23

Na hraně zákona: U Gersarda Od brzkého rána nespím. Neklidné sny mě probudily dřív, než obvykle kokrhají kohouti, a pak jsem už nedokázala zamhouřit oči. I proto jsem se na stanici objevila dřív, než je obvyklé, a dodělala alespoň to, co bylo třeba. Ani tehdy mě ale nervozita neopouštěla a nezmizela ani po tom, co jsem Shelrokovi popřála dobré ráno. Oproti poslednímu případu, kdy se mě držel optimismus a dobrá nálada, přestože Shelrok zapeklitou situaci vyřešil za mě, si nyní už zdaleka tak nevěřím. Zdánlivě snadný případ, který by detektivovi samotnému možná nezabral ani půl den hledání pravdy, mě dostal. Přesto se před Gersardovým domem dokážu usmát. Hlavní třída je něco úplně jiného, než na co jsem zvyklá, ale movitost zdejších obyvatel je to poslední, co mou hlavu trápí. V domě, kam se dostaneme celkem snadno, se ujme slova Shelrok. Nedám na sobě znát reálné pocity a místo toho se snažím odkoukat co možná nejvíc z jeho vyšetřovací techniky, rozebrat ji a přijmout za svou. Nic by mi nepomohlo víc, než trocha nových zkušeností. Jak to bylo? Umět se vhodně zeptat? Hned z kraje máme problém. Pozlacené místo zlatých. Cítím, jak má vnitřní nejistota roste. Jak byly zapsány u Sylviana? Zlaté nebo pozlacené? Jenže to není všechno, co zjistíme.. Ničemu se nebráním a vyrazím z domu pryč. “Takže nebyly zlaté,“ zauvažuji nahlas, “Ale Kerach tvrdil, že všechny cihly, které jsme mu dali k prozkoumání, jsou pravé, ale jedna z jiné série,“ vrhnu na Shelroka kradmý, ale zoufalý pohled.

Vypravěč - 29. března 2021 21:10

Na hraně zákona: U Gersarda II. "Kde potom Sylvian vzal zlato na tu cihlu?" Shelrok vztyčí ukazovák. "I v těch nejjednodušších případech je jen tohle přestupek jako hrom. A jestli tvrdil že ta cihla je právě z těch mís, pak vám o původu toho zlata určitě lhal. A kdo lže ten krade ne snad?" "Tohle přísloví nám na milici přísně zakázali používat." Vyjekl Hadron. "Já vím. Ve většině případů je dost zavádějící. Ale v zomhle případě se na to perfektně hodí." "Tak jak to vlastně bylo?" "Dobrá otázka. Kahlyn, zkus si to v hlavě pořádně projít. Než dorazíme k Sylvianovi, rád si poslechnu tvou verzi."

Kahlyn - 12. dubna 2021 12:09

Na hraně zákona: U Gersarda II. Povzdechnu si. “Může se vymluvit na cokoliv. Na to, že mu nějaké zlato zbylo z minulosti, třeba. I když, samozřejmě, bylo by to hodně zlata,“ s příslovím měl Shelrok sice pravdu, ale od toho se těžko odpíchneme. Na usvědčení zločinu to nestačí a já bohužel nevím, kam Shelrok svými úvahami myslí. A to se vážně snažím. “I kdyby kradl, jak.. jde o ty mísy? Nebyly zlaté. Mohl vydat jiné zboží za zlaté, zatímco bylo jen pozlacené?“ zvědavě povytáhnu obočí. “Jenže cihly byly zlaté všechny. Kdyby to tak bylo, mohl při oražení Morgorových cihel odebrat část zlata a něčím ho nahradit, třeba ve středu té cihly, aby byla správně těžká a velká, nebudila pozornost. Jednou by se na to ale přišlo,“ zauvažuji a nepřipadám si ani o špetku blíž, než předtím. “Takže pokud mi nechceš říct, že skupovat ty krámy od Diarona proto, aby mohl někoho takhle okrádat.. nechám se poddat.“

Vypravěč - 04. května 2021 14:11

Na hraně zákona: Naposledy u Sylviana "Obchodníci mají dost striktní pravidla, co se zlata týká. Už jen to že ho vlastní víc než tvrdí je trestný čin. Je to tak, Hadrone?" "Jo. Neevidují se jenom zlaťáky." Už jste skoro tam. "Je to obchodník. Jen klenotníci můžou pozlacovat svoje výtvory. A ještě o tom musí nakupujícího informovat." "Neříkala jsi náhodou že tu cihlu odlil přímo před vašima očima." "Řekl bych že skupování těch krámů s tím souvisí." Konečně jste zastavili. Shelrok vystoupil jako první. "Když prodáš všechno co máš, získáš za to peníze, ne? A za ty si jak víme Diraon koupil zlatou cihlu, kterou mu tady Silvian označil Morgorovým pečetidlem. A když pak Morgor viděl Diraona se zlatou cihlou a jeho znakem..." Nechá tě větu dokončit.

Kahlyn - 12. května 2021 20:04

Na hraně zákona: Naposledy u Sylviana “Myslel si, že Diraon je zloděj a ukradl mu cihlu,“ zamračím se. “Sylvian to na něj nastražil? Nejspíš dlužil Diraonovi peníze, nebo na něj ten nebožák něco věděl. Jenže Sylvian nemohl tušit, že Morgor bude mít tak nešťastnou trefu..,“ zaváhám, jestli nejsem úplně mimo. Rozhodně mohl tušit, že se Morgor nebude držet zkrátka a – pak je taky možné, že ho k nějaké akci sám Sylvian popohnal. Váhavě se podívám na Shelroka.

Vypravěč - 13. června 2021 18:00

Na hraně zákona: Naposledy u Sylviana II. Shelrok luskl prsty. "Teď uvažuješ jako skutečný detektiv. Teď schválně. Podávej mu takové otázky, které ti osvětlí tvoji tezi. Pokud ti ji to naruší, hledej skulinky proč tomu tak je. Čím více máme informací, tím vyšší je šance že odhalíme nějakou lež. Teď bych se ale držel toho podvodu se zlatem. Zkus zjistit jak to je a naroubuj to na naše teorie. Jakmile ti to zapadne dohromady, máš vyřešený případ. Dobrý plán, ne?" Chvíli trvalo než si vás Sylvian všiml. Něco dělal vzadu. "Ah, to jste zase vy" zamručel si pro sebe. Zpozorněl ale když si všiml Shelroka. "Co potřebujete tentokrát?"

Kahlyn - 28. června 2021 00:00

Na hraně zákona: Naposledy u Sylviana II. Ze Shelrokových úst to znělo tak jednoduše, až jsem pohotově přikývla – hned v dalším okamžiku mi ale došlo, že to vůbec tak jednoduché být nemusí. Kladení těch správných otázek vyžaduje cvik a já se už několikrát přesvědčila, že Sylvian není z těch nejhloupějších a vystresovaných, kteří na sebe hned všechno poví. Dokud to jde, kroutí se jako had. “Už to taky bude,“ přátelsky po Sylvianovi blýsknu pohledem, “To víte, vyšetřování není snadná věc,“ snažím se oddálit okamžik, kdy budu muset položit svou otázku. Shelrok za zády ve mně vyvolává určitý pocit jistoty, ale na druhou stranu mě stejnou měrou i trápí. “Pořád mi vrtá v hlavě to, proč vám někdo nechal své pečetidlo. Také je zajímavá shoda náhod, že si s vámi domluvil schůzku zrovna před Morgorovým domem a, světe div se, se zlatou cihlou.. taky víme, že právě tu neoznačenou cihlu si koupil ve zlatnictví. Říkal vám o tom něco? Přece jen, podle svědka k vám Diraon docházel poměrně často.“ Moc jsem to nevymyslela, alespoň jsem dokázala dát dohromady těch pár věcí. Škoda, že nemám nějakou pěkně záludnou otázkou, na kterou Shelrok určitě čekal.

Bimba - 02. září 2021 14:06

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Kahlyn - 09. září 2021 12:01
	Prosím, už bych chtěla vysvobodit. Děkuju. :o)

Vypravěč - 18. září 2021 16:57
	Určitě budu chtít pokračovat. Nerušit, prosím.

Bimba - 29. září 2021 11:23
	Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovedete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba

Bimba - 01. ledna 2022 19:04

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Vypravěč - 12. ledna 2022 00:14
	Ještě prosím nemazat.

Bimba - 17. února 2022 19:33
	Od posledního herního příspěvku uplynulo 7 měsíců. Pokud se znovu dostanete do odpadu, dobrodružství bude ukončeno. Tentokrát vás ještě vytáhnu. Bimba

Vypravěč - 16. dubna 2022 17:20
	...

Kahlyn - 30. května 2022 19:14
	...

Vypravěč - 08. července 2022 21:43
	soukromá zpráva od Vypravěč pro ...

Bimba - 02. října 2022 13:07

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Vypravěč - 15. října 2022 18:53
	Ještě nemazat, prosím.

Bimba - 24. října 2022 08:25

Tvé dobrodružství jsem bohužel musel ukončit kvůli dlouhodobé neaktivitě. Aby se to příště neopakovalo, doporučuji přečíst si Pravidla pro dobrodružství a dodržovat je. Pokud budeš v budoucnu opět nucen(a) k dlouhodobé neaktivitě, napiš výrazně do jeskyně důvod a datum, kdy opět začnete hrát. Jestliže se ti nebude zdát reálné dobrodružství nadále zachovat, využij, prosím, svých možností Vypravěče a sám(sama) ho ukonči. V případě jakýchkoli nejasností se neboj zeptat mě nebo kohokoliv z online pomoci. Bimba