Shaman King
hrálo se Denně
od: 12. prosince 2007 16:49 do: 11. února 2008 16:44
Dobrodružství vedl(a) Saera Windmoore
| |
![12972579[1]6417[1]7153.jpg](12972579[1]6417[1]7153.jpg) | Přesně měsíc po neoficiálním ukončení šamanského boje Vám všem znovu zazvonily zvonky, ohlašující pokračování boje. Hra začíná den před touto událostí (tedy den před zazvoněním zvonků), kdy děláte ty OBVYKLÉ věci co se dělají v OBVYKLÉM životě. (Mějte prosím na paměti že jeden "herní" den se nerovná jednomu dnu ve skutečném životě. Př: Zítra začneme a za tři dny později je další den) Začíná se hrát s pěti postavami, s tím, že zde musí být příslušníci všech tří skupin (Sk. Yoh/ Sk. Zek/Neutrální sk.) Děkuji, PJka |
| |
 | Na památné hoře Ležím na trávě a koukám na obláčky, které se pohupují na nebi. Jé ten mrak vypadá jako obrovský polštář, který čeká jen na to až na něj složím hlavu. Bude se mi zdát o tom jak sním patnáct Cheaseburgerů..... S těmito myšlenkami se mi pomalu zavírají oči. Za chvíli ze probudím, když se nade mnou sklání malý Mortimer. "A...ahoj Morti. Jak se máš?" Pomalu vstávám ze země a opráším si zadek od hlíny. |
| |
 | ve městě jsem ve městě kde chodím vypomáhat v kuchyni a o přestávkách na svačinuvyprávím vtipi kočkám kde jsou asi všichni ,od té doby co jsme porazili Zekeho jsem je neviděl ,co asi dělá zrovna teď Yoh a ostatní , aspon že my dva jsme spolu co Miki když skončí přestávka jdu spátky do práce , tam jsem ještě několik hodin a potom si jdu odpočinout domů ,tam se podívam na zvoneček a zjistím že se nic nového nestalo no asi bych se mohl stavit za Yohem abych si sním popovídal a zjistil něco nového po si začnu balit nějáke věci a dám si mezi ně i svůj zvoneček co kdyby náhodou pak jsem už nachystaný a vyrazím na cestu |
| |
![normalblackgirl40[1]6099.jpg](normalblackgirl40[1]6099.jpg) | Ve městě Procházím městem a rozhlížím se kolem. Přitom přemýšlím Jsem zvědavá kdy zase začne turnaj...Jetě jsem tam ani nebojovala a turnaj už skončil... jdu přes hřbitov a rozhlížím se kolem . Na hřbitově je ticho a ponuro ale na kopci nad ním(památná hora) někdo polehává. Vyjdu tedy tím směrem a začnu pozorovat dva lidi. Jeden vypadá že je mu tak 13-14 let a ten druhý..No, vypadá tak na pět ale rozhdně je mu víc... usměju se a s úsměvem se opřu o strom na vrchu hory a čekám co se bude dít. |
| |
| Na hoře Otočím se na dívku, která přišla za námi. "Ahoj...kdopak si? A co tady děláš? Sem moc lidí nechodí." Protáhnu si ruce nad hlavou a hluboce si zívnu. |
| |
| Jmenuji se Tori a jak ty? rozhlédnu se kolem No... Moc LIDÍ sem zjevně nechodí, ale řekla bych že tu zůstávají i jiné bytosti než lidé... (Kéž by to byl šaman... Aspoň bychom si mohli popovídat o turnaji.. pomyslím si. |
| |
![2155901[1]2126.jpg](2155901[1]2126.jpg) | Přicházím do města a v dálce vidím horu... Přijdu k ní a začnu jít nahoru... Už z dálky vidím, že nahoře už jsou dvě postavy... Přijdu až k nim a zeptám se jich: Lidičky... tady je nějaký sněm??? A je tady taky něco jinýho ve vzduchu... Něco nenormálního... Magickýho... Pak si je prohlídnu...  |
| |
 | Les nedaľedko mesta. Stojím pred jedným veľkým a mohutným stromom. Pozerám sa priamo pred seba a sledujem jeho silu. Strom pevný ako skala vyčínajúci predomnou. Doslova som sa kochal jeho krásou. Prekrásne... naozaj fascinujúce.... som zvedavý koľko to bude tentokrát. Za mnou sa počal toku mojich myšlienok zjavil duch. Pocítil som chlad na chrbte ale nijako ma to neviviedlo z miery. Priam potešilo. Jeho odpoveď z poza mojho chrbta bola obozretná a jasná len my sme vedeli o čom je reč. Si si naozaj istý že to tentokrát zvládneš? Len som pootočil hlavu na bok a usmial sa. Samozrejme.... Som 16 ročný chalan, ktorý chcel vyhrať turnaj aby zachránil svoju dedinu a jej tradície no turnaj nečakane skončil. čo už... Som 180 cm vysoký s modrímy rozpustenými, pokratšími vlasmi. Moj duch vyzerá ako ľadová kryštálová lebka krúžiaca za mojim chrbtom. Jeho pravú podobu som zatial vydel len ja. Som hrdý na jeho majestátnu silu a taktiež na to že je so mnou . Podvihol som ruky pred seba. prave on.Teraz možeš!! Duch akoby na chvíľu zmizol a z ničoho nič mi začali svietiť ruky. Ja dostávam jeho silu. On dostáva moju dušu. Niesme jeden.. ja som on.. moje ruky sú on... sila severu. Vyskočil som smerom do zadu a rukami ukazoval na strom. Výskok bol mohutný a ja som sa vzniesol do neuveritelnej výšky. Strom začala obaľovať pol metra hrubá vrstva ľadu. Až ho obalila nakoniec celý. dopadol som na zem a vydýchol si. Áno!! Dokázali sme to!! Ruky som prekrížil pred tvárou a akoby sa okolo mna zjavil duchovný štít. Ľad sa roztrieštil a jeho črepiny sa pozabodali všade okolo. Moje telo ostalo nedotknuté. Jo! |
| |
| Na památné hoře "Ahoj Tori. A co myslíš těmi bytostmi? Vydíš snad duchy?" Otočím hlavu na Treye, který se tady objevil. "Ahoj Trey. Co tady děláš? Myslel sem že si odjel domů." |
| |
| Prudce se otočím směrem k Yohovi a šokovaně se na něj podívám. P-Počkat... Ty chceš říct..že si taky šaman?! vychrlím ze sebe a otočim se na toho nově příchozího(Trey). Čau... No bezva..Sraz šamanů...Teď se pobijeme navzájem... |
| |
| "No...jestli ty si šamanka tak v tom případě jo. Já sem taky šaman." Znovu se protáhnu a zase si zívnu. "Jo málem bych zapoměl. Tori to je Trey. Treyi to je Tori. Jo a tenhle malej za mnou je Morti." Když je oba představím vezmu si svůj měc, který je zabalen v látce a vyjdu směrem k mojí nové kamarádce. "Už dlouho sem netrénoval. Co si takhle zabojovat? Třeba v lese je tady kousem u města." |
| |
| No... řeknu šokovaně Jsně...Já sem trénovala naposledy včera...To je taky docela dlouhá doba.. řeknu a suměju se. Pak se podívám směrem k lesu a počkám až Yoh vyjde tím směrem. Protže jsem ve městě podruhé pořebuju průvodce. |
| |
| Sejdu z památné hory a zakřičím n a Treye. "Hej deš s námi? Konec konců se vidíme po dlohé době, a tak bychom si mohli zabojovat." Ani na něj nečekám a věřím že za námi vyrazí hned jak uslyší, že se sním chci utkat. Jdu pomalým krokem směrem ze hřbytova a pak rovnou k nedalekému lesu. |
| |
| Varzím za Yoem směrem k lesu. Bezva..Jsem zvědavá jak bude silný..Pochybuju totiž, že by mě mohl porazit, ale přesto... Když dojdem do lesa tak si stoupnu na menší prostranctví mezi stromy a čekám. |
| |
| " No tak začneme trochu ze slabšího konce jo? Přece je to jenom tréning." Rozbalím svůj meč a vytáhnu ho z pochvy. " Amidamaru! Duchovní síla......" Natáhnu ruku nad hlavu a do dlaně se mi zhmotní můj duch a dobrý kamarád. " Do meče světla!" Vložím Amidamaru do mého meče. " Tak teď ty. " |
| |
| Z baršny kterou mám na svém opasku vytáhnu talisman (malý papírek s "kouzelnými" znaky) a pomylu řeknu Do zbraně Miki... Najednou se vedle mě objevím já (tedy až na pár menších úprav). Hodím talisman do vzduchu a ten se jako magnet přilepí na Mikiinu hlavu. Tak..a co dál? |
| |
| když jsem konečně vyrazil tak jsem nějákou dobu šel po městě a potom začnu vidět památnou horu už z dálky tam vidím postavy ale když přicházím tak je vidím odchazet proto se za nimi hned vydám co je kam jdou? proto je sleduji ale nemůžu je dohnat proto když mi zmyzí tak řeknu Miki Choco-válečnik když se spojím s Mikem není pro mě problém je najít jelikož použiji Mikiho čich když je najdu tak uvidím Yoha jak bojuje s nějákou dívkou ,proto vyskočím a řeknu Yoh jdu ti na pomoc nenehcám tě v tom samotného a vyskočím a rychle se ženu vpřed na neznámou dívku |
| |
| V lese "Né Choco! My jenom trénujeme, nech ji být!" Zařvu na Choca, který skáče na Tori. Když teda Choco skočí vedle, zaskočímě že sou tady moji kamarádi i když měli být jinde. " C....co tady děláš Choco? První Trey a teď ty. Vždyť turnaj ještě nezačal." Podívám se na Tori a řeknu : " No teď by jsme měli bojovat. Tak začni." Jo a Choco my teď nejakou dobu budeme trénovat. A jestli chceš tak na památné hoře je Trey můžeš jít za ním. " |
| |
| Hm... tohle je moje šance... Povím si a rychle běžím za nimi... Pak se schovám do lesa a čekám... pak ale začne Yoh posílat Choca k hoře, tak vyjdu z lesa a prohodím: Být tebou tak tam nejdu... Bylo by to zbytečný... Pak sejmu ze zad snowboard a pronesu klidným hlasem... Corey... ukaž se známým...  |
| |
| Sedím lese. Opretý os trom a sklonenou hlavou dolu. Pozerám na žiarivé ruky a celý štastný, no mierne unavený sa usmejem. Pomaly vyjde z mojich rúk duch strážny a ja dvihnem hlavu vyššie. Sledujem roztápajúci sa ľad, ktorý okolí narobil nehoráznu spúšť potom som sa pozrel na strom. Ten najmohutnejší strom predomnou, ktorý som pred tým obklopil ľadom bol nedotknutý. Vieš čo to znamená frozen však?.... Konečne sme ovládli novú techniku..... konečne.... Všímam si Frosty.... ide ti to lepšie... V tom začujem hrmot a pocítim iné furiouku. Tu v lese nedaľeko. Další šamani priateľu...... Idem sa pozrieť..... nasleduj ma. Pomaly sa postavím a ladným krokom sa poberám smerom odkial som cítil výboj furioku. Duch ukrytý v mojom tieni ma nasledoval a ja som kráčal vpred. Už som vobec nevyzeral unavený, priam akobymi bolo ešte lepšie..... Po nejakom čase som prišiel na dané miesto. Stál som chvíľu opodiaľ a sledoval čo sa deje. Opriem sa o strom.... Som zvedavý či si ma všimnú. Laebo su bojom zachvátený až tak? |
| |
| když na mě promluvý Yoh tak se zastavím cože on tu s ní trénuje proto se podívam na Yoha a řeknu cože ty tu s tou ženskou trénuješ a co ti na to říká Anna? lechce se usměji jelikož mě napadl vtip |
| |
| V lese "Zdá se že umíš pořád říkat vtipy a hlavně ty špatný." Usměju se na Choca a zruším svou duchovní sílu. Meč vrátím zase do pochvy a přijdu k nim pbíž. "Mno Choco....Anna odjela pryč. Říkala že se potřebuje vrátit domů, prý má nšco důležitého." V tom uslyším jak někdo přichází , ale nijak se mu zatím nevěnuju. " No tak Treyi uklidni se." Ukážu na něj ať skloní svůj snowboard. |
| |
| Tak už začneme? zeptám se netrpělivě a najednou uvidím jakéhosi chlápka Někdo se blíží... pomyslím si ale nic neříkám. Pak se opřu o strom a Miki vyskočí nahoru a obě znuděně čekáme až všichni dotlachají a začnou bojovat. |
| |
| když Yoh řekně že umím vyprávět vtipy tak se nadechnu a řeknu když tu mluvíš o vtipech tak bych tu jeden pro vás měl rychle kouknu po všech co tu jsou a začnu se nadechovat že řeknu ten vtip |
| |
| Když uslyším od Choca ten ÚŽASNĚ srandovní vtip tak si odkašálm a zeptám se. Ehm..Už si skončil? Nebo chceš dál zdržovat? |
| |
| když mi neznámá dívka do mě začne rýpat tak se naštvu a na neznámou dívku začnu pomalu hulákat co se ti jako nelíbylo na mím vtipu vždyt byl dobrej jestli do mě bude dál rypat naučím ji jak se má chovat ke komikům ,vždyt jsem trenoval nemůže to být tak špatný |
| |
| Když vidím jak ten "komik" začne být histerický, podívám se na něj a řeknu Vyzívám tě na PŘÁTELSKÝ souboj... I když moc přátelsý asi nebude... Jakmile Miki uslyší slovo "souboj" stoupne si téměř do pozoru, ajkoby chtěla upozornit že je připravena. |
| |
| Mici se hned přinlíže ke mě když je řeč o souboji soubouj? s tebou ? není problém ale budu se držet zpátky abych ti neublížil pak se odmlčím dramaticky dodám moc co ta ženská si o sobě myslí |
| |
| Sama se sebou svádím ukrutný boj abych se nerozesmála. Ale nakonec se ovládnu. Jistě..Nápodobně... Upřímě bych drželaspátky toho leoparda nebo levharta nebo co to je, protože Miki nemá ráda kočky - vždycky je tahá za ocas... Co si ten kluk o sobě myslí? |
| |
| když řekne že je Mici leopard nebo levhart tak to už nevydržím a řeknu jak si dovoluje tohle říkat o Micovy to je gepart a já musím taky něco říct mici vždycky pokousal ty hloupé holčičky co se ho pokoušely tahat za ocas a nachystám se k boji jestli si myslí že miciho bude urážet ajá ji pak budu šetřit tak at na to zapomene |
| |
| Jistě ať ji pokousá..Mám mnoho dalších jako ona... usměju se Čekala sem, že se urazíš když neřeknu že je to gepard...Ostatně podle té ladé postavy jsem čekala že je to gepard...Gepard je sice rychlý ale rozhodně moc neyvdrží... Já mám kočky docela ráda - hlavně ty velké... řeknu a postavím se zase na to malinké prostranství a Miki si stoupne přede mě. |
| |
| dám najevo Micimu že se spojíme v Chocoválčnika několika pohyby rukou nebo mici neni jenom rychlý ale jestli chceš tak ti to ukážu na vlasní kůži nachystám se na boj ale ještě se nespojuji s Micim dám ji prvni tah at vidím co v ní je |
| |
| Asi po třech minutách čekání se napřímím. Ty asi čekáš až se pohnu co? Dobře, ale měj na paměti že můj první pohyb bude to poslední co uvidíš... POtom vythnu další talismam a udělám zvláštní znamení ruky a vložím si mezi prsty talisman. Ten začne rudě zářit. Do zbraně! křiknu ten den už pod druhé a hodím talisman do vzduchu. Když se znovu jako magnet přilepí na Mikininu hlavu tak vykřiknu Útok! Najednou Miki zmizí a téměř ve stejném okamžiku se objeví za Chocem, pevně svírajíc nitky ktarými drží jeho ruce. Tak..A co dál? |
| |
| to je vše co umíš? lehce usměji a řeknu Mici teď mici se mnou spojí v Chocoválčníka a drápy přetnu nitky co mám po těle a velmi rychli pohybem se dostanu k dívce stále si myslíš že máš na vrch |
| |
| Usměji se a najednou se rychlostí světla pod Chocem vynoří další Miki (jménem Sia) a tou samou rychlostí vymrští Choca do vzduchu a chtane ho silnými ocelovými drátky a obmotá ho kolem do kola. Švihne s ním o zem a najdenou Choco zase letí nahoru protože ho vykopla další zombie(Selena, též Sel). Stále si to myslím... |
| |
| těžce dopadnu po tom co mě odhodila sakra, ta je silná postavím se řeknu tohle mi mělo něco udělat nejsem takovej slaboch jak si myslíš musím něco vymyslet jakmile stojím prohlížím si bojiště uvidíme co udělá když mě uvidí několikrát jsem na tahu začnu utíkat kolem ní v několika kruzích tak rychle že to vypadá že jsem na několika místech na jednou a přitom na ni náhodně útočím drápy |
| |
| (kolem mě se objeví všechny tři zombie (Sel, Sei, Miki) a ty brání útokům. Já se zatím soustředím a asi po deseti vteřinách soustředení rychle hodím po sobě tři saie které letí přímo na Choca. Jednomu se vyhne, druhémutaky a ten třtí mu škrtne přes rameno. Zásah..Sioce malý, ale na rozpuštění morálky to bude stačit... |
| |
| sakra škrábla mě musí mjí rychle vyřídit nebo mě porazí sleduji jak se pohybují zombie při mých utocích duchovní podobu na ni použít nemůžu jelikož to spotřebovává moc furioku asi po půl minutě mi dojde co se stalo ona odhalila moji trajektorii proto mě škrábla musím přejit na něco jinýho skočím za keř a tam rychle začnu hrabat do země po malý okamžiku mám vyhrabanou cestu přímo pod tu dívku když tam jsem tak zautočím z podzemě |
| |
| Pomalu otočím zrak dolů a uhnu asi o půl stopy do leva takže Choco vyskočí naprázdno. Seia po něm kopne takže Choco odletí o pár metrů dál. Šamanské pravildo číslo 1: Využívej všechny smysly k odhalení nepřítele - sluch, zrak a instinkt... usměju se. Vezmu jeden z největších talismanů co mám. Jsou na něm namalované ty nejrůznější a nejděsivější značky. Znovu udělám to zvláštní znamení ruky (Budu používat zkratku RZ1) a talismam zčervená. Když ho hodím do vzduchu přilepí se k Sel a ta se asi o půl metru zvětší, takže je teď velká asi 2, 30 m. Najednou zmizí a oběví se za Chocem - cyhtne ho zezadu za ruce a opře se o něj nohou(jako když Sasuke lámal ruce zvukaři :D). Potom na Choca skočí Seia a kopne ho přímo do břicha oslňující ryhclostí. Choco odletí asi o 10m dál a pak narazí na strom v kterém to udělá ohromný kráter. |
| |
| nemohu se pomalu hýbat po tom odletím ale i přesto se svelkými obtížemi postavíma řeknu jsk je vidět necháš se mov lechce vyprovokovat aby jsi ukázal svoje techniky už vím co s ní udělám vyrazím kupředu a tak rychle že nejsem ani vidět když jsem u dívky nezautočí na ni já ji jenom oberu o talismany tak jo jdu na to jdeme to vzít trochu vážne , co Mici ? potom se odmlčím a řeknu Micu duchovní podoba a objevi se Mici v Great spirit ale mnohem menší je asi veliký jako kdyby byl živý Micu dvojité škrábnutí mic vyrazí kupředu a dívku zasahne ale né plnou silnou protože o kus uhnula |
| |
| Kočka mě zasáhne do pravého ramene, ale já nejevím známky jakékoliv bolesti. Jenom padnu k zemi. Za tebou se obejví Sel a sundá si talisman z čela a řeknu Ty se necháš lechce zmanipulovat pohou iluzí... a když to dořeknu tělo ležící na zemi najednou začne mizet až ůplně zmizí. Vytáhnu talisman a udělám další znamení ruky (přesněji je to v Narutovi Tygr...RZ2) a talisman začne modře zářit a zvětší se asi o 10cm. Hodím ho přímo směrem na Seiu a když se talisman na ni připne tak se Seia zvětší do velikosti 2,50m. Napřáhne k tobě ruku a z ní se jako zázrakem vysunou asi 20cm dlouhé a dilné drápy. Seina tě švihne na po hrudníku a pak tě odkopne. Ty rány jsou sice mělké, ale stejně to bude stačit, když je to PŘÁTELSKÝ zápas... |
| |
 | Prave ted se nachazim na hrbitove a medituji(dobijim furioku) po dlouhem zapase o zapojeni do shamanskeho turnaje.kdyz do medituju tak se vydam z hrbitova smerem do mesta... |
| |
| sakra zase mě zasáhla to bolí, ale já neprohraju s někým jako je ona s ní ne když letím udělám ve vzduchu salto a dopadnu na nohy padnu na kolena pod bolestí škrabancu na prsou ale i tak se postavím a hrdě na ni kouknu a řeknu nepočítej že se vzdám i když je to jenom přatelský zápas tak já neprohraju a stanu se největším komikem na světě zatím co se dívka i její zombí bavili mnou když mě okopli tak se Mici k dívce neslyšně přiblížil ze zadu a skočil jí po krku dívka to nečekčá a uvízne Micimu v tlamě tak že nemuže utéct a nemůže mu nic udělat |
| |
| Když mě ten kocour chytne tak mě t docela zaskočí, ale zachovám klidnou hlavu - od opasku si vytáhnu Sai a hodím ho směrem k Seině. Ta ho bez problémů chytne a vyrazí směrem k Chokovi a Miki si vytáhne pár hvězdic (shurikenů) a hodí je po Micovi, který je nemůže nijak zastavit a tak mě musí pustit. Znovu vytáhnu talisman a použiju RZ 2 což Miki učiní obrovksou. Hodím směrem k ní pár svitků či co to je( já to smaozřejmě vím, ale vy ne :) ) a pak se opřu o strom a vymýšlím plán C. (Plán B ješě neproběhl,..Tedy zatím :) ) |
| |
| sakra je vážne dobrá ale mě nedostane když vydímco se děje hned uhnu a vyrazím na dívku když k ní utíkám tak na Mikiho ukážu několik symbolů rukou ten ihned vyrazí ke mě a ze mě se stane opět Chocoválečník tím ihned vyrazím nepředstavitelnou rychlestí kupředu a na dívku zaútočím přimo ale tak že jí jednu vrazím pěstí tak až vyletí as2 m do výšky když dopadne tak jsem hned u ní znovu ale tentokrat stojí za ní a dráp jí dám na krk než si uvědomí co se děje tak s ní pohnu tak abych byl krytý za ní a ty její zombí na mě nemohli a pak řeknu Hra skončila , skuz jediný pohyb a nemuselo by to skončit dobře |
| |
| usměju se Jsito ale hlupák... nyjednou totiž na zádech ucítíš dráp a vidíš, že už nestijím za tebou nýbž před tebou. Taková menší rošáda... zasměju se a dám ti jeden dráp ke krku. Vypadá to na Šach.. usměju se znovu a čekám co vymslí příště. Druhou rokou udělám dalšá znamení (V Narutovi pes - RZ 3) a Seina si stoupne vedle mě. Chvilku se obě soustředíme. Najdenou jsme obě ta-tam a ty se zase můžeš hýbat. |
| |
| nevidím je ale jako chocoválečník je velmi dobře cíti ale hodím zoufalí obličej a řeknu kam jsi zase zmizela proč bych měl útočit já atk počkáme co udělá proto si stoupnu a zavřu oči a začnu poslouchat co uslyším abych případný útok stihl blokovat a a taky používam svůj čich abych nestratil její pozici , v klidu jdu na všechny 4 a čekám odkud to příjde s tím že jsem připraven na útok ve všech směrech a jsem nachystám útok oplatit |
| |
| Obě se vynoříme za tebou a obě zaútočíme. Samozřejmě sme čekaly že náš útok zastavíš a obě najednou jsme se usmály a řekli Máš opravdovou smůlu... Najednou tě bleskově něco chytne za nohu. Ze země se vynořčím já a Seina. Šach Mat!( vyhodíme tě do vzduchu a najednou se odkudsi vynoří Miki a začne tě vykopávat do výšky(Jako v souboji Lee vs. Gaara). Pak tě skopne dolů ohromující silou (Asi tak jako Lee-Pai-Long) a já se Seinou tě ještě jednou skopneme dolů, což přidá na rychlosti vtého pádu. Když dopadneš na zem tsk to udělá asi půlmetrový kráter a ty se z nedostatku furioku nemůžeš téměř vůbec hýbat. |
| |
 | Z povzdálí pozoruji souboj Choco X neznámá dívka. Po tom co udělás Chocem, to co s ním udělala, neudržím nutkání zasáhnout a dokázat si svojí sílu. ,,Hej!" zahulákám na ní a vyjdu spoza stromu za níž jsem byl. Na tváři mi hraje nevypočitatelný úsměv a držíc v rukou quan-dao se na ni zadívám. ,,Vyzívám tě na souboj!" řeknu zcela klidně a přemýšlím nad tím co před chvílí předvedla. |
| |
| Otočím se docela překvapeně na toho kluka s bodlákem na hlavě Buď jsi srab anebo si teď přišel a ten souboj si neviděl...řeknu klidně a otočím se na ležícího Choca. |
| |
| Po ceste uslysim nejakej rachot v lese tak se tam zajdu podivat a uvidim souboj "jej asi se taky zapojim " prijdu az k nim a zacnu se smat hehehe docela dobrej zapas...A kdo pujde proti me |
| |
| i když se pomalu nemůžu hýbat tak se z posledních sil postavím špatně držím rovnováhu ale když se konečne vyrovnám tak řeknu nechtěl jsem to použít ale co mi zbyde proto se celkem s problémy dokymácím ke svým věcem a vytáhnu lahvičku tu otevřu a vypiji sakra to ale hrozně chutná ale tenhle ten můj života budič mi dá ještě šanci zvýtězit pomalu cítím jak se mi do těla vrací síla , dívám se na zem ale pak se na tebe podívám a ty si všimneš že se moje zorničky změnily , nevypadají jako lidské ale jako rozřuzené kočky pak se omalu začnu rozbíhat tvým směrem běžnou rychlostí ale po chvíli ti najednou zmyzím tvé oko nedokáže postřehnout kde jsem a nevíš odkut čekat útok najednou se objevím za tebou ale já už rotuji kolem své osy a já do tebe narazím stím že tě chytnu a raztočím tě tak že za chvíli nevíš kde maš hlavu a kde nohy ona ovladá svoje zombie ruka i všechny své techniky , to musím využít proto s tebou praštím o strom až se zlomí pomalu ihned jsem za tebou ale tentokrat ti chytnu obě tvoje ruce jednou svou rukou tak aby si snimy nemohla hýbat nohama ti šlápnu na tvoje nohy aby jsi nemohla s nimy hýbat a druhou ruku ti dám obět na krk jsem připraven tě použít jako štít proti útokům od tvých zombí |
| |
| ,,Jsi šamanka a to mi stačí, ten souboj jsem viděl jen z části. Přišel jsem pozdě, ale to neznamená témeř nic. prohlásím, jakobych její poznámku přeslechl a taky se ohlédnu po Chocovi. Zdá se, že je celkem silná... pomyslím si. ,,Ovšem pravda. Jsi po souboji s ním. Ale nezdá se, že jsi utrpěla nějaké větší zranění, což je celkem zvláštní, ale nevypadáš, že bys nebyla schopná boje a já ho jaksi nenechám dorazit nějakou amatérkou." I když na amatérku nevypadáš... dodám v duchu a počkám na její reakci. |
| |
| Jako vždycky se usměji a zase řeknu Ty blázne... a zase jsem se vyměnila se Seinou.. Nech mě nejdřív dobojovat první souboj, píchavko... usměju se msěrem na Lena a pak hodím desivým pohledem po Chocovi. Je čas brát to vážně. Moc si nevšímám toho usměvavého nováčka co před chvílí přišel, ale stejně si dávám pozor. Vytáhnu ten největší talisman co mám a udělám hodně znamení v rychlém sledu a v tom začne talisman zlatě zářit. Konečná fáze! zvolám a kolem mě se objeví asi 50 zombíí - všechny opravdové stejně jako já. Stále se nechceš vzdát? |
| |
| "tak coooo bude s tim soubojem co?? mate strach??" Zacnu se smat. zacina to tu byt dost husty hmm Pockam co se bude dit... |
| |
| Otočím se k příchozímu. Zdá se, že spolupracuje s ní. napadne mě. ,,Když o to tolik stojíš!Strach bys měl mít spíš ty!" |
| |
| já ? nikdy rychlím pohybem se dostanu ke svým věcem a vytáhnu nůž ( pomalu kunai ) ted uvidíme jak jsou ty tvoje zombie rychlí sakra životabudiž pomalu přestává učinkovat to asi nevyhraju vrazím kupředu a sražím každé zombí které se mi připlete do cesty a když namě někdo zautočí tak vykryji útok jestli mě zasáhnou tak se už asi nehnu |
| |
| "ja hahahahaha.Tak jdeme na to co???" Vezmu do ruky gilotinu a reknu Elizo duchovni spojeni!!!!!! |
| |
| Udělám jakési ruční znamení a všechny zombie po mě začnou opakovat mé pohyby. Je konec... všech 20 zombie se vrhne na Choca a vyxpadá to, že ho dlouho neudrží. Asi po 2 minutách návalu na Choca se zombie zvednou a podívají se na tebe. Nemáš už žádné furioku...Ještě pár minut a udusil byses. Buď rád že tohle byl jen přátelský souboj. Bylo mi ctí s tebou bojovat. Všechny zombie ve stejný okamžik žuchnou na zem a zbydu tam jen já. |
| |
| ,,Basone, duchovní spojení!" prohlásím a pevněji sevřu quan-dao. Ještě před tím, než se spojím se svým duchem ohlédnu se po Chocovi, abych zjistil jaká je situace a zdá se, že je to celkem dobré. Proto se jím dál přestanu zabývat a soustředím se na nového soupeře. |
| |
| Vyuziju toho ze se souper otocil a prohlasim Elizo sek gilotinou.... a potom si vyvolam pet kostlivcu a pousmeju se .... |
| |
| ležím na zemi a už se ani nehnu jo bylo mi ctí s tebou bojovat promluvim velmi unaveným hlasem sakra proč jsem to pil vždyt jsem věděl co to se mnou udělá a usnu |
| |
| O malý kousek uhnu útoku. Nevím co jsem čekal, když jsem se do toho pouštěl, ale stejně by mi nic jiného nezbylo. No, tohle bude ještě zajímavé. napadne mě. ,,Stoprocentní sjednocení!" |
| |
| asi to skoncime rychleji "Elizo GREAT SPIRIT" a poslu na nej tri kostlivce a vyvolam si dalsi tri.. |
| |
| Sakra! začnu s protiútokem, ale zatímco se snažím vypořádat se třemi kostlivci, vedle jejich majitele stojí další tři. Zatímco se vyhýbám útokům a provádím protiútoky, snažím se vymyslet způsob jak získat výhodu a tedy i hledám jistou slabinu. |
| |
| "tak co cekam co se bude dit"potom oslu dalsi dva at vim jak je mocny kdyz chtel porazit tu holku a byla dost dobra.. |
| |
| Vím, že když si se mnou bude jentak hrát pomocí chodících koster nikam se nedostanu a navíc se dostanu do dost velké nevýhody. Zaútočím na nejbližšího kostlivce a zároveň se snažím získat výhodu nad těmi dalšími, abych se následně mohl dostat ke zdroji toho všeho, tedy svému protivníkovi. |
| |
| "ah jo tak co bude sakra chces jeste chvili bojovat??" tu holku by asi neporazil....a poslu dalsiho |
| |
| Zatímco se pokusím odrovnat pár kostlivců začnu pomalu ustupovat. Dokonalý plán musí být dokonale proveden. Ovšem dalo by se sázet na to, jestli to vyjde.... |
| |
| divam se co planuje cert vi co se bude dit..no uvidime a zacnu ho provokovat tak pojd ne pojd hahaha |
| |
| Zaútočím na dalšího kostlivce, ale nepřestávám se vzdalovat. Přestože to jde dost pomalu, ale pomalé tempo mi celkem vyhovuje. |
| |
| zavelim kostlivcum utocnou formu."tak uz neco delej kamo nechcese mi moc dlouho cekat.. |
| |
| Na jeho poznámku začnu s protiútokem a tedy předpokládanou rychlou likvidací těch přede mnou. Jakmile zaujmou danou formaci zaútočím na ně rychlým rozmáchnutím quan-dao a asi dva z nich přeseknu v půlce. Přimhouřím oči a zaměřím se na dalšího přede mnou. |
| |
| "trochu to urychlim elizo megarana gilotinou!!!!" tomu se tak lehce nevyhne vlastne se tomu neda vyhnout |
| |
| Pochopím, že dalšímu útoku mířenému na mně se nevyhnu a proto se ho pokusím alespoň zmírnit. Celkem marně... Chvíly mám temno před očima, ale brzo začnu znovu přicházet k sobě. Snažím se nevnímat bolest, ale to se mi nedaří. Rozhlédnu se kolem a ztěžka se nadechnu očekávaje další útok. |
| |
| A ted zavelim poslednimu koostlivci ktery je u nej at zautoci "tak co??? HAHAHAHAHAHAHA" |
| |
| Všimnu si blížícho kostlivce a zárověň si uvědomím, že ležím na zemi. Moje zbraň je kousek ode mně. S námahou si sednu a natáhnu k ní ruku a když se jí dotknu, pokusím se ji zvednout. Zrovna jednoduché to není, ale je to jediná možnost. Když se kostlivec přiblíží, ztěžka quan-dao zvednu a podseknu jím kostlivce v místě kolen. |
| |
| kdyz vidim ze zveda quan-dao tak pujdu s elisou k nemu a zacnu bojovat normalne.."tak co rozdame si to normalne ???? elizo do gilotiny!!!sek gilotinou" |
| |
| Je mi jasné, že nemá cenu se tomu vyhýbat, protože by se mi to v momentální chvíly stejně nepodařilo, ale alespoň se útok pokusím odrazit, či zmírnit, což je celkem nemožná představa. |
| |
| "jeste chces bojovat?? co?jestli chces tak to muzem skoncit je to jen natobe" a rozbehnuse a naznacim na levo a zautocim z vrchu.... |
| |
| Když na mě zaútočí, odrazím jeho útok pomocí quan-dao a po té celkem rychle, ale s námahou vstanu. I přesto, že se sotva držím na nohou se po něm rozmáchnu svojí zbraní. ,,I kdybych chtěl, tak to vzdát nemůžu..."řeknu sotva slyšitelně a ztěžka udržuju rovnováhu. |
| |
| Kdyz na mne zautoci tak jeho utok odrazim gilotinou a seknu mu po nohach."proc bys to nemohl vzdat Co???" |
| |
| I přes pokus uhnout utržím trochu hlubší "škrábnutí" kousek nad levým kotníkem. ,,Prostě to nejde." odpovím a mírně zavrávorám. |
| |
| "vsechno jde kdys se chce kamo nebo ti mam rikat Leny??" A zautocim na nej udelam asi tri utoky za sebou... |
| |
| Prvnímu útoku se vyhnu, druhý, jakž takž odrazím pomocí quan-dao, ale třetí už mě zasáhne. Zdá se, že to skutečně budu muset vzdát... musím si přiznat tu do teď nepřijatelnou skutečnost. ,,O co... O co ti vlastně jde?" |
| |
| "me jde jen o trening takze jestli to chces vzdat tak muzes mas posledni sanci dobre si to rozmysli." |
| |
| ,,Já... Nikdy žádný souboj nevzdám..." zašeptám, ale když udělám krok blíž znovu zavrávorám a následně se sesunu k zemi, což následuje ztráta vědomí. |
| |
| " sakra co se stalo" vezmu mu zbran a hodim ji ke stromu "leny hej leny!!" a propleskam ho."stavej kamo stavej" |
| |
| Asi deset minut se nehýbám, ale pak konečně otevřu oči. Nepřítomně zamrkám a rozhlédnu se kolem. |
| |
| "hej uz ses vzbudil co?? a pomuzu vstat.dobrej zapas co?? |
| |
| ,,Co? Jo... To jo..." přikývnu a s Faustovou pomocí se mi podaří vstát. ,,Jo, byls dobrej." |
| |
| "Jo docela se to dalo"hmm nebyl moc dobrej ale dalo se to HEH Potom pujdu za tou holkou "ahoj ja jsem faustus a ty??""kamaradi mi rikaji faust""Bojovala jsi velmi dobre toho cernocha si vyborne porazila asi budes mit velkou moc" |
| |
| Vlastně to bylo strašné... Jak jsem mohl být tak slabý? myslím si, zatímco Faust jde za tou holkou. Možná šlo jen o to, že jsem nechtěl jemu ublížit... Ne! Blbost... Nezvládl jsem to. vyčítám sám sobě. Jak bych mohl být králem šamanů, když nezvládnu takový souboj jako tenhle... stojím tam jako solný sloup a pozoruji Faustovo počínání. Ale po chvilce jdu k němu a té holce. ,,Ehm... Já... Myslel jsem, že ho chceš vážně zabít." řeknu jí a kývnu hlavou směrem k Chocovi, který tam stále jště leží. Faust už se ti představil, tak já... Jsem Len. |
| |
| pomalu se začnu probírat tak tentokrat jsem to vážne přehnal otevřu oči a začnu se zvedat ze země to mě ale bolí celej člověk, příště musím líp využít svou furioku zaslechnu hlasy které jsou mi povědomé tak se po nich podívam a spatřím Lena a Fausta tak jakmile stojí tak se vydám směrem k nim a prohlasím čau kluci i v mém hlase je slyšet že mě bolí celý člověk , pomalu se dokolíbu k nedalekému stromu a sednu si u něho , Mici kolem mě krouží a tváří se jako by mi moje zranění udělal sám Neboj se Micu budu v pořádku a nebyla to tvoje chyba ale moje tvrdohlavost že jsem takle skončil pak se podívam po svých přatelých a řeknu co vy dva jste tu vyváděly a co se ti stalo Lene že vypadáš tak hrozně lechce se zasměji protože si uvědo,uju že asi vypadám ještě hůř |
| |
| Otočím se a všimnu si Choca. ,,No... Trošku jsem mimo formu, málo trénuju a je to poznat. Šlo o menší souboj s Faustem." odpovím. ,,No... Budu to muset dohnat." |
| |
| "my? my jsme jen trenovali ale ty jsi dostal na prdel HAHAHAHAHA.Jak ze se vvubec jmenujes??" a pousmeju se... |
| |
| Postávam pri strome a len tak sa usmievam a sledujem boj šamanov. Jeden po druhom ako akože trénovali. Len sa usmievam som ticho v ničom ich nevyrušujem. Počkám kým dobojujú a len potichu a pomaly zatlieskam. Zaujimavé........ to vy ste tí čo odstránili zeka? Stojím stále v usmevavom postoji a len tak prižmúrom oči. Potom sa posadím k stromu a čakám. Či si ma vobec niekto všimol. Alebo som až taký nenápadný? |
| |
| Otočím se na nově příchozího (Fudzitosho) a pozorně se na něj zadívám. Jsem zvědavá na čí straně je... pomyslím si a pak se otočím na Lena Ještě pořád chceš se mnou bojovat? Určitě ne... pomyslím si ještě a rozhlédnu se po společnosti kolem mně. |
| |
| ,,Jestli chci s tebou bojovat? Dneska ne, ale jednou určitě. Myslel jsem, že chceš Chocovi ublížit, ale nevypadáš na to, takže to byl jenom tréning, co?" otočím se k dívce a pak se ohlédnu po nově příchozím. ,,Dá se to tak říct. Co chceš?" zavolám na něj a zároveň se vzdálím, abych si došel ke stromu pro quan-dao, kam ho odhodil Faust. |
| |
| Samozřejmě že to byl jen trénink, protože kdyby ne, tak by se připojil k mým posluhovačům... řeknu klidně a ještě jednou rozhlédnu se kolem. Najednou mi z ničeho nic zazvoní zvonek, který mám s sebou pro jakékoliv případy. Z tašky u které sedí Chcoco jde taky slyšet zvonek. Mrknu se co se zase stalo a tam černé na bílém (no spíš černé na zeleném :D) stojí zpráva, že turnaj byl znovu zahájen a že se všichni šamani mají do 14 dnů dostavit do Doubie villige. Vytřeštěě zírám na zvonek a po hcvíli spustím ruku a zadívá se kamsi nahoru. |
| |
| Zrovna když jí chci něco odpovědět, zazvoní mi v kapse zvonek, který jsem si náhodou vzal sebou, ale není sám. Nejenže je slyšet zvonek i v Chocově tašce, ale i neznámá dívka má jeden u sebe. Přečtu si zprávu o tom, že byl znovu zahájen turnaj a rozhlédnu se po ostatních. |
| |
| Bezva, takže turnaj šamanů pokračuje...Skvělé...Opravdu skvělé... pomyslím si a pak se rozhlédnu po ostatních. Zachitím Lenův pohled, přivřu oči a tjuplně se usměju. Jsem zvědavá jestli tenhleten budde někdy můj souoeř... Oba známe své techniky a jak asi správně hádám je v tímu s těmhale ostatníma klukama a jejich stylmuž taky znám... Jestli se někdy střetneme tak to bude vyrovnané... Velmi byrovnané... pomyslím si a otočím se k odchodu. |
| |
| ,,Počkej!" zavolám na odcházející dívku. ,,Kdo vlastně jsi? A co jsi měla v plánu tu dělat! Nemohlas vědět, že bude turnaj!" |
| |
| Co tím myslíš? zetpám se klidně Tohle všechno byly jenm přátelské souboje - jenom trénink...řeknu a otočím se A nejsem povina ti odpovídat na otázku "Kdo jsem"... Ten kluk je ale otravnej....Víc než ten slavnej "komik" - Jestli je to ještě vůbec možné... |
| |
| ,,Já vím, že nejsi, ale my se ti taky představili, takže je to nejenom slušnost, ale taky by to bylo fér. Zvlášť pokud to byl přátelský souboj. Neznám tě, takže tady nebudeš moc dlouho. Kam chceš teď vlastně jít? prohlásím s jistotou v hlase. No... Pokud se s ní střetnu, tak to bude ještě hodně zajímavé... |
| |
| Jmenuji se Tori a 1/6 z vás to ví. usměju se A vyrážím rovnou do Doubie village. Vy snad nebudete pokračovat v turnaji? zaptám se a vriju se pohledem do Lena. Ten kluk bude nějaký neinteligentní... pomyslím si a znovu se otočím k odchodu. |
| |
| sleduji zvonek a poak sleduj jak se Len baví s Tori no já jsem například nevěděl jak se jmenuješ a nepočítej že to budeš mít příště tak jednoduché poté se už celkem v pohodě postaví ale stale nejsem v pohodě a Lene pak se budeme muset zatrénovat jsem na tom oba bítdně |
| |
| ,,Stůj!" zavolám na ní znovu ,,Já ještě nedomluvil. Nechápu, proč bychom neměli pokračovat v turnaji. Fajn, možná se nám teď něco nepovedlo, ale přestože si myslíš, že jsi naše techniky prokoukla, mýlíš se. Něco ti řeknu a to si zapamatuj, protože ti to už opakovat nebudu... Mě ani jeho neznáš a nepoznáš nás po jednom souboji." věnuju jí chladný úsměv a zpříma jí pohlédnu do očí. |
| |
| Ty si myslíš že se tě bojím, človíčku? zeptám se a opětuji jeho pohled a věnuju mu taky jeden dost chladný úsměv. To co jsem viděla mi úplně stačilo... Ateď už mě přestaň zdržovat - mám jen 14 dnů na to abych se dostala do Doubie village a nechci tu s vámi promarnit už ani minutu. už potřetí se otočím k odchodu. |
| |
| Kdyz si tak povidam tak najednou uslisim svuj zvonek."a konecne.jdete taky do doubi???" a podivam se na ne. A kdyz ta holka zacne odchazet tak ji reknu "pockej pujdu s tebou" a jdu za ni. |
| |
| ,,To co si myslím, není podstatné. Navíc 14 dnů na to máme všichni. A koukej se zastavit! To co si viděla je tvůj problém. Myslíš si, že to sama můžeš zvládnout? zavolám na ní. Jenže to už se k ní přidá Faust... Fauste? nevěřícně na něj zírám, ale po chvilce se vzpamatuju a nasadím kamenný výraz. |
| |
| Jdu dál a nevšímám si toho bodláka. Hej..Co ty tady děláš? zeptám se v klidu Fausta když se ke mě přidá. |
| |
| "ja ja jdu s tebou proc se ptas"a zasmeju se na ni. docela se mi libi "preslechl jsem tve jmeno jak se vubec jmenujes." |
| |
 | V lese Pozoruji svou sestru jak odchází pryč z lesa a při tom přemýšlím Jak se může bavit s těma ubožákama... Seskočím z nedalakého stromu a připojím se ke své sestře. Ahojky sestřičko. řeknu chladně a čapnu ji za zápěstí jako malé dítě. Máš zvonek u sebe? Před chvílí nám bylo oznámeno že se máme dostavit do Doubie village. Tak pohni. řeknu a vleču ji pryč. |
| |
| V lese Jen nevěřícně kroutím hlavou nad tím jak se tady svrhla bitva šamanů. Hm...z menšího tréningu se vyklubal další turnaj... Usměju se, vezmu meč a zabalím ho do látky. " Čau Lene, čau Fauste, čau Choco.....čau Tori" Ten poslední pozdrav věnuji s velkým nábojem v hlase, protože je to přece jenom dívka, moc pěkná dívka..... Cesta domů Když vejdu do města všude sou různá světla, všude jezdí auta a všude je plno lidí. Už abych byl doma... pomyslím si a hluboce si zívnu. Projdu kolem MC Donaldu a ve výloze uvidím slevu na cheaseburger. Něco bych si dal.....nějaké peníze ještě mám....ale co jeden cheaseburger nikomu neublíží. Vejdu do obchodu a chvíli stojím ve frontě. Za nedloho se dostanu na řadu. "Jeden cheaseburger prosím." Po ceste domů ho sním a za chvíli sem doma. " Ahoj Anno! Už sem tady " Vyjdu na horu a odložím si meč na postel. Vysleču si košili a naráz mi zazvoní zvonek. "Eh....co to?" Za 14 dní? No to bude hodně zajímavé. Amidamaru je to tady, zase budeme muset bojovat. Lehnu si na postel a dívám se z okna, které mám nad postelí. " Amidamaru, Anně to neříkej. Chci jí to říct sám. A hned ráno musíme vyrazit. " Pomalu začínám usínat.... |
| |
| Jmenuju se Tori. řeknu už trochu netrpělivě a jdu dál, když v tom zaslechnu známý hlas a rychle sebou cuknu. A-Ahoj, bráško....C-Co tady děláš? Když mě chytne za zápěstí cuknu sebou ještě víc. Zase mě chce přede všema schodit... Vyvleču se z jeho sevření a odseknu Vím kde je Doubie, nemusíš mě tahat za ručičku... On mně opravdu chce ztrapnit. pomyslím si když kysele vyjede na fausta aby odprejsknul. Čau všichni... rozloučím se kameně když mě brácha odvleče za límec pryč. V dálce jdou ještě slyšet slova - Au - škrtíš mě! |
| |
| V dálce, když odtáhnu Tori tak se zastavím u hřbitova a tam jí dám desetiminutové kázání o tom proč bojuje s takovýma padavkama. Padla si nahlavu?! Ty se nikdy nepoučíš... Jestli tě ještě takhle přistihnu tak ti zabavím všechny talismany a s bojováním máš útrum... křiknu kysele a apk jdu směrem k městu. Pohni Torino. křiknu když Tori stále stojí na místě jak zmlácenej kocour v botách. |
| |
| Neříkej mi Torino! zavrčim a mírně pohnu zápěstím a můj bratr zakopne o svoje vlastní nohy. Pak se kysele otočí a udělá to samé, ale já sebou seknu o náhrobek. No jo, no jo...Už jdu... řeknu když se na mě varovně podívá. |
| |
| když konečně se začneme rozcházet jdu domů tam se nabalím na dlouhou cestu jdu spát ještě než usnu říkám Micovy no vidíš konečne se vydáme zase na turnaj Šamanů potom usnu ale přitom ani nespím a celou noc přemýšlím to by mě zajimalo jestli se s tou dívkou znovu utkám , jestli jo musím víc přemýšlet . Ten muž co se tam objevil vypadal silně musím si na něj dát pozor když pak ještě před svítáním stavám nejsem moc vyspaný ale odpočinul jsem si , potom vezmu svoje věci a nějáké jídlo a vydám se k Yohovu domu sednu ke vstupním dveřím čekám jakmile se Yoh ukaže venku nebo ho usliším ve vnitř |
| |
| Doma Vstanu z postele a obléknu se do svojí košile a kalhot. Na hlavu si dám sluchátka, připnu si na ruku svůj zvonek a vezmu si batoh ze skříně. Do něj si dám láhev s vodou, spacák a dva sendwiche. Ještě si vezmu meč a vyjdu ze dveří pokoje do kuchyně, kde už stojí Anna. " Ahoj Anno......no víš....včera mi zazvonil zvonek....a.....no...měl bych jít do Doubie Vilige....mohla bys tam dojít za mnou jestli chceš....no tak ahoj Anno. " Usměju se na Annu a za běhu ke dveřím jí zamávám. Nazuju si boty a otevřu dveře, kde už čeká Choco. " Ahoj Coco. Musíme honem jít nebo mě Anna zabije. Já jí totiž neřekl že jedu do Doubie.... pojď rychle. " |
| |
| "Hej ty kdo jsi a co si to vlastne dovolujes" "kdo to je Tori"zeptam se a jdo porad za ni.. |
| |
 | Yohu, zastav se! zavolám na Yoha, když vyjdu za ním před dům. Kam se tak ženeš? A navíc, proč jsi mi to neřekl už včera? |
| |
| Před domem Trochu mi zamrazí v zádech, když na mě Anna zařve. "No.....Anno. Já.....sem... no nechtěl sem tě tím zatěžovat." Sakra teď ze mě vymlátí duši..... |
| |
| Před domem ,,Tohle je vážná věc a tou mě nemůžeš zdržovat!" zahulákám na něj a vrazím mu jednu výchovnou. ,,Ale jestliže bude další turnaj, tak budeš muset dost trénovat! Takže tu počkej, za chvilku jsem zpátky!" hodím po něm varovným pohledem a odběhnu zpátky do domu, kde sbalím všechno potřebné do cestovní tašky. |
| |
| Ale nééééé........ona jede se mnou! Sednu si na schod před domem a začnu vzdychat. " Proč já? To budde zase každý den tréning...... Jej jak sem se měl, když nebyl souboj. Mohl sem se jenom tak polehávat na Památné hoře...... Ach jo. " |
| |
| Před domem Po chvilce znovu vyběhnu z domu. ,,Tak můžeme jít." řeknu a projdu kolem nich. Když kolem procházím, pustím tašku na zem a jemně řeknu ,,Vemte mi to." Jdu dál ještě asi tak osm metrů, kde se zastavím, otočím se a počkám na ně. |
| |
| Vezmu ze země Anninu tašku a vyrazím za ní. Až doběhnu k Anně tak se otočím na Choca a zavolám na něj. " Dělej Choco. Pojď s námi. " Otočím se zase na druhou stranu a vykročím směrem k letišti. " No tak pojďme vy dva. Jo Anno co v tom máš? Cihly? Je to pěkně těžký. " Myslím že tam má mučící....teda trénigové nástroje. |
| |
| Držím krok vedle Yoha. ,,No, mám v tom všechno, co bychom mohli potřebovat." odpovím. Takže čím začneme? přemýšlím nad zahájením tréningu... |
| |
| chvíli jdu vedle Yoha dál od Anny a když se Yoh ptá co v tom je tak mi zajiskří oko mírně se nakloním k Yohovy a řeknu no ona tam má mučícií nastroje na tebe ,nezávidím ti to pak se narovnám a dělám že jsem nic neřekl pokud mě Anna slyšela tak budud vypadat hůř než po včerejším tréniku |
| |
| Tam má... na tebe...nezávidím... moc toho nezaslechnu a tak se jen ohlédnu po Chocovi. ,,Promiň, co jsi říkal?" zeptám se. |
| |
| U nás před domem (naproti Yohovi) Právě vycházíme z domu a bráška pečlivě všechno zavírá Aby nás náhodou nikdo nevykradl... Zrovna když si brácha hodil klíček do brašny tak uvidíme Yoha, Choca a nějakou holku jak někam jdou. Hej, Yoh! zavolám a rozběhnu se směrem k nim a brácha se za mnou znuděně loudá. |
| |
| Dojdu k Tori a řeknu jí Proč jdeme za těma ubožákama?! když mi ségra odpoví, že jsou to její noví přátelé, kysele odseknu "Přátelé" (dětinsky)... aby ses z nich nezbláznila.... dodám nafoukaně když už jsme u Yoha. |
| |
| ,,Yohu? Kdo to je?" podívám se nejdřív na Yoha a potom na příchozí holku. |
| |
| Jsem Tori. odpovím už trochu naprdle z toho, jak všem musím připomínat své jméno. A kdo jsi ty? zeptám se Anny. |
| |
| Podívám se na Yoha a na Annu, a pak na Tori a zpět. Já jsem Li-c´ Cam, ale můžete mi říkat Li [Lí-ce Kam]. |
| |
| ,,Ptala jsem se Yoha!" řeknu naštvaně. ,,A jsem Anna. Yohova snoubenka!" nezapomenu zmínit. |
| |
| když se chystám odpovědět tak mě zachráni to že se ukáže Tori se svým bratrem fuj to bylo těsně pak hodím svůj beztarosný vyraz a řeknu čau Tori |
| |
| " No taj teda Anno to je Tori. Potkali jsme se včera na památné hoře. " Přejedu pohledem toho neznámého kluka. " A ty jsi Li-c´ Cam? Tebe ještě neznám kdo si? " |
| |
| Propuknu v smích Snoubenka?! To je vtip?! směju se velice intenzivně a chytnu ségru za rameno abych mohl dýchat. Ta holka je nafrněná...Ona si myslí že po Yohovi jedeš?!(telepatie) Tori mi odpoví: Asi si to myslí..Je docela průhledná.. Jsem bratr Tori. řeknu. |
| |
| Pomalým krokem jdu k našemu domu. Jakmile vejdu dovnitř, pozdravím sestru a odejdu do svého pokoje, kde se natáhnu na pohovku a prohlížím si zvonek. Tak už zase? Budu muset trénovat. Dost trénovat... přemýšlím. |
| |
| Když se brácha začne řechtat jak kůň tak se od něj trochu vzdálím Bože můj..Zase mě předevšema schazuje... pomyslím si a pak se podívám na Annu Aby jste se neurazila MA´AM... řeknu a přejedu ji pohledem. |
| |
| Zamračím se, pak se zhluboka nadechnu a jednu Li-c' Camovi vrazím. ,,Ano, jsem Yohova snoubenka, je to nějaký problém?" ,,Nic se nestalo." ohlédnu se po Tori. |
| |
| Když mi jednu vrazí tak ji čapnu za vlasy a pak ji telekinezí odhodím, až sebou mrskne o zeď. Nevyskakuj si hovňousku! řeknu jí v klidu. |
| |
| Když brácha Annu odhodí tak se zase začnu smát já To bylo dobrý... a zcela nečekaně mu telekinezí podkopnu nohy. Nevyskakuj si, výškoprdku! |
| |
| Když Anna odletí okamžitě sáhn upo meči, který mám v pochvě. " Měl by ses uklidnit a to rychle. " Vytáhnu meč z pochvy a namířim ho na toho Li-c¨Cama, který odhodil Annu. |
| |
| Otočím se na Yoha a ten záhadně upadne (:D) Jéjda..Nechceš pomoct? zasměju se |
| |
| sakra ,co to bylo když Anna stihnu se spoji s Micim v Chocoválečníka a díky své vysoké rychlosti Annu chytnu ještě než narazí do stěny dobrý Anno? |
| |
| Otočím se na bráchu a mrsknu rukou, po té následuje asi 10m dlouhý let přes ulici, pár koutoulů a mrsknutí o zeď - brácha padnul do bezvědomí. To si krapet přehnal... pak se otočím na ostatní On je tak trochu psychicky labilní... Vlastně by se měl léčit..Omlouvám se za něj... omluvím se ostatním a ještě jednou hodím zuřivý pohled po bezvládném těle mého bráchy. |
| |
| Když dopadnu na zem, jakoby nic vstanu a poupravím si šátek na hlavě. ,,To bude dobré Yohu..." zamračím se. Pomalu dojdu ke skupince a nátáhnu ruku k Yohovi, abych mu pomohla vstát. |
| |
| Pokrátké chvíli se zvednu ze země a už radši nic neříkám. Jsi vážně otravná... Tori: Hele - jdi do Doubie sám. Já tam půjdu s nima. Sejdeme se tam, ok? Tak to v žádným případě... Tori: Ok, ale drž se dál od nás. Půjdu vedle vás, budu mlčet, atd. Už ani neceknu! :) Tori:Ok... |
| |
| Sakra! Je docela dobrej. Když ke mě přijde Anna a natáhne ruku už se začínám strachovat že mi chce lištit, ale naopak chce mi pomoct. Eh....díky Anno. Opráším se a pohlédnu na Tori. "Nemusíš se omlouvat. Já už pár cvoků poznal, tak že vím jaké to je mít bratra, který jenom ostatním ublyžuje." |
| |
| Ačkoli se nejprve mohlo zdát, že to jentak přejdu, svým obvyklým způsobem si to s Li-c' Camem vyřídím. Po chvilce nadávek a na Yohovi trénovaných úderů zůstane ležet na zemi. Přistoupím k němu ,,Tak tohle si nezvykej!" řeknu sladce a nechám ho tam. ,,Tak můžeme vyrazit?" zeptám se. ,,Jo a mimochodem, díky Choco." |
| |
| Když vztanu po Annině úderech tak cuknu zápěstím a ona udělá salto a žuchne na zem. Dohodenme se takhle - ty nebudeš nadávat mě, a já tě naoplátku nechám bejt. řeknu a pak se ototčím na to škvrně (Tori) a naznačím zavřenou pusu. |
| |
| Hodím po něm naštvaným pohledem, ale nechám ho být, přecejenom mi dojde, že bychom tam mohli strávit věčnost. ,,Jdeme..." řeknu a vyrazím znou směrem k letišti. |
| |
| Um..Yoh?! Mohly bychom jít s vámi? zeptám se. Brácha už nebude dělat porblémy....Ručím za něj... řeknu a čekám netrpělově na jeho odpověď. |
| |
| "No snad by se to dalo zařídi, ale jestli se ještě bude takhle chovat půjdete sami ok?" |
| |
| Mlčím jak hrob. Po chvilce ticha se otočím na Yoha a čekám společně s Tori na odpověď. Myslíš že budeme moct? Tori: Yoh je dobrák. Určitě jo... |
| |
| Ručím za něj... opakuju a vyrazím také směrem k letíšti, společně s bráchou. |
| |
| Nejprve pohlédnu na Yoha, pak přeměřím dívku pohledem. ,,Tak fajn." věnuju jí celkem milý úsměv. ,,Ale jeho si hlídej, nebo to udělám já." mrknu na ní. Ona se zdá být docela milá. A jejího bratra snad taky vychovám... zamyslím se... |
| |
| Cesta k letišti No, ale letenky si každý zaplatí sám ok? No až na Annu, jí to zaplatím já. Přece jen je to moje snoubenka. Za chvíli dojdeme k vstupní hale. "tak a jsme tady. Já zajdu zjistit kdy nám letí letadlo. Sejdeme se tady za 15 minut." |
| |
| On není tvoje Fifinka....Zkrotím si ho klidně sama. Ta holka je tak otravná... Li: Tak y si myslím.. |
| |
| Není problém... řeknu neutrálně a otočim se na bráchu Máš s sebou penízky od našeho MILÉHO fotra? Brácha mi odpoví: Bude stačit 100 litrů? (potichu) a vytáhne balík peněz. Koupíme letenky a vrátíme se zpět na určené místo. Tady je ale blázinec... pomyslím si. |
| |
| Čekáme v hale na ostatní. Ještě 5 minut... pomyslím si a rozhlédnu se. Nepříjemné místo... |
| |
| Dojdu na letiste a tam potkam Tori a toho kluka. "Ahoj Tori mohu se k vam pridat??"A koupim si letenku.. |
| |
| Spolu s Jun se sbalíme a odjedem na letiště. Zatímco ona jde koupil letenku, já čekám v hale. Spozoruju Annu a Choca, ale Yoh nikde. Cože? Yoh nejede? rozhlížím se kolem, jestli ho náhodou někde nezahlédnu. |
| |
| Jo jasně... odpovím Faustovi a apk v davu zahlédnu Lena. Zase ta píchavka? zeptám se sama sebe. |
| |
| Chodím po letištní hale a všude je plno lidí. Na stěně visí velká obrazovka a tam běhali odlety a přílety letadel. Takže 9:06. Nejblyžší letadlo letí v 9:38. Ok máme asi půl hodiny. Jo ale kam? Začnu na obrazovce hledat nějaký letadlo, které letí do západní pouště. Aha takže nám to letí............11:48!? No máme ještě hodně času. Potom zajdu koupit dvě letenky. vrátím se zpět na stanoviště. "No tak nám to letí až v 11:48. Dřív už nic." Sednu si vedle Anny a dám jí jeden lístek. "Tady máš Anno." Potom zahlédnu Lena a zamávám na něj. "Ahoj Lene. To sme se tady pěkně sešlia je tady i Jun?" |
| |
| kupuji si jeden z posledních lístků do letadla ještě že jsem si vydělal v té restauraci pak se vrátím k místu kde máme počkat na ostaní a prohlížím si toho divnýho týpka je nepředstavitelně silnej ale já s ním krok nestratím |
| |
| "dik Tori a kdo je vubec ten kluk jeste jsi mi to nestihla rict"Co tu dela ten chce dalsi porasku nebo co??a podivam se na Lena... |
| |
| To je můj MILÝ bráška... odpovím Faustovi a vidím že se k nám píchavka blíží. Proč já? |
| |
| Co zas ty?? zeptám se sestry telepaticky. Tori: Ten píchavka co se blíží je dost nafoukanej...Pozor na něj.. řekne mi Tori. Když přijde Yoh tak se zvednu a čekám co se bude dít. |
| |
| Zamávám Yohovi a přiběhnu k nim. ,,Ahoj. Tak co, jak se vede? Nazdar Anno. Jo, Jun šla koupit lístky... " |
| |
| "ten se moc nezda jako mily,ale muzeme to spolu zkusit"Prijdu k nemu"Ahoj ja jsem Faust a kdo jsi ty?? " |
| |
| ,,Díky Yohu." převezmu lístek a rozhlédnu se. Je tu šíleně moc lidí. Ale duchů je tu taky dost. |
| |
| Podívám se na Fausta pohledem "To mluví na mě?" a pak odpovím Jsem Li-c´ Cam. řeknu |
| |
| ,,Ahoj Lenny." opětuji pozdrav. |
| |
| "ahoj jak se mas a letis take do doubi??"A postavim se vedle nej. "Znas toho Lena on je strasne namyslenej.." |
| |
| Jo letim do Doubie i se sestřičkou... A slyšel jsme od ní že je to grázl... odpovím Faustovi a rozhlédnu se kolem. |
| |
| "Jo strasne si mysli ze je silnej ale rozdrtil jsem ho ."A zasmeju se |
| |
| Po chvilce zahlédnu Jun, jak se rozhlíží kolem. Nejspíš mě hledá... ,,Hej, Jun! Tady!" zavolám na ní, aby věděla, kde jsem. |
| |
| zaslechnu povědomí hlas chvíli se koukám a pak spatří Lena jak se baví s Annou ,příjdu k nim a řeknu Ahoj Lene , vypadáš už líp než jsi vypadal včera |
| |
| Ohlédnu se a uvidím Choca. ,,Díky... Včera jsem na tom nebyl nejlíp. Navíc jsem šíleně dlouho netrénoval. Měl bych s tím něco udělat. Ale ty taky už vypadáš líp. Ta holka byla dost silná." usměju se, ale pak do mě Jun žďuchne, že bychom se měli odebrat do letadla. |
| |
| Lenovi poklepu na rameno Ta holka stají za tebou. řeknu a usměju se. |
| |
| ,,Ta holka, zdá se, neví, že cizí hovory se nemají poslouchat a navíc je to pravda, ne?" řeknu jí ironicky a ohlédnu se. |
| |
| musíme spolu zatrénovat , já jsem trénoval sám a to není jako když trenuješ s něký řeknu Lenovy pak si uvědomím že je tam Jun Ahoj Jun |
| |
| Tak promiň. řeknu s ironií v hlase a stejně poslouchám. |
| |
| ,,Pravda." podívám se zpátky na Choca. ,,Oba jsme dostali pořádnou nakládačku, takže to musíme zpravit." Jun Ahoj Choco. |
| |
| Jun ,,No, Lenny, tak už pojď." zatahám bratra za rukáv, aby se konečně hnul. Ne zrovna nadšeně vstanu. ,,Tak jo, sejdeme se později." řeknu a spolu s Jun odejdu do fronty čekající na prohlídku, abychom konečně mohli jít do letadla. Počkat, to je blbost, aby nám nepřišli na zbraň. napadne mě. No, Jun už to nejspíš nějak zařídila. položím svůj kufr na pás a v klidu projdu kolem ochranky. |
| |
| nějakou dobu čekáme a povídáme si s přáteli. Pak odejde Len a Jun k prohlídce. "Anno už bychom měli jít taky. Ukaž vezmu ti ten kufr." Natáhnu se pro Annino zavazadlo, které snad váží tunu, ale přesto jí s ním pomůžu. "A....Anno jak to udělám s mečem? Uvědomil sem si to až teď....a co když mě chytí?" |
| |
| ,,Jo, tak půjdem." přikývnu a vstanu. ,,A díky."řeknu, když Yoh, zcela dobrovolně vezme moje zavazadlo. ,,S měčem... To bude asi větší problém. Ale přece by ti ho měli povolit, převážejí se různé věci. Jenom si ho nebudeš moct vzít do letadla, musíš ho nechat v prostoru se zavazadly." konstatuju a jdu do fronty. |
| |
| Jdeme také do fronty a jelikož s sebou nemáme téměř žádné zbraně tak si neděláme starosti. |
| |
| Nakloním se Yohovi Za jak dlouho by jsme měli být v Doubie? A opět mlčím. |
| |
| Otočím se na Li-c´ Cama a řeknu. "V Doubie? No asi za 3-4 dny, protože to letadlo neleti až tam." |
| |
| Neklid na sobě nedám znát a projdu kontrolou. Jun chvíly hovoří s ochrankou, nejspíš o tom, co máme v zavazadlech a za chvilku je u mně. Dál pokračujeme k letadlu. Nikdy by mě nenapadlo, že letět letadlem jako ostatní může být takhle stresující. pomyslím si. Za chvilku jsme v letadle. Sednu si k okýnku a podívám se ven. Už aby jsme byli zase venku... |
| |
| S Annou projdeme kontrolo celkem bez problému, jenom mi řekli že ten meč musím nechat v zavazadlovém prostoru. "No dobře co nadělám" Dál se protlačíme davem do letadla usadíme se na pravé straně letadla. my cestujeme v druhé třídě, takže je to tak akorát. Nikde tady nevidím Lena a proto usuzuji že sedí v 1. třídě. "Anno chceš sedět u okna?" |
| |
| Kontrolou projdeme bez jakývkoliv problémů. Přijdeme k našim sedadlům v 1. třídě. Když nasedneme do letadla tak se chvíli s bráchou dohadujem kdo bude sedět u okna. Pochvíli ho přinutím aby mě pustil k oknu. Za nás se posadí Len s Jun. Otočím se dozadu na Lena a řeknu mu Chceš žvejku? Zaprvý se nebudeš cítit tak zle a zadruhý ti potom nebude tak hučet v uších... Zeptam se a pak hodím jednu žvýkačku i bráchovi. |
| |
| Konečně se dostanem do letadla. ,,Ano, děkuju." řeknu a sednu si u okna. Ještě se rozhlédnu po letadle, jestli neuvidím ěkoho známého a pak se zadívám z okýnka a čekám, kdy konečně vzlétnem. |
| |
| ,,Cože?" nevěřícně se na ní podívám. Zdálo se, že mě nemůže vystát a teď mi nabízí žvejkačku? ,,Jo, dám si. Děkuju." přijmu žvýkačku, a hned jakmile mi jí hodí, začnu jí rozbalovat. |
| |
| Hodím žvejku Lenovi a sama si taky jednu vezmu. Asi po 10 minutách začne svítit značka, abychom se připoutali. Potom se letadlo začne pomalu hýbat. |
| |
| Zapnu si pás, stejně jako Jun a ostatní cestující a pohodlně si sednu. Vážně je to jiné než naším letadlem. Co mě to sakra napadlo. Snažím se uvolnit, ale jakmile letadlo nastartuje, zůstanu strnule sedět s pohledem zaměřeným na opěradlo sedadla přede mnou. |
| |
| Letadlo zatím jenom pomalu "jede" po startovní dráze. Celou ji přejede a pak se otočí a na chvilku zastaví. Za chvíli se zase rozjede rychlostí asi 200 km/h. Poté co přejede touto rychlostí celou dráhu začne se pomalu zvedat. Kolem jde slyšet takové nepříjemné hučení. Asi po 10 minutách stoupání se ozve kapitán s tím, že už se můžeme odpoutat, protože jsem dosáhli stálé nadmořské výšky 10 km. Startování jsem přešla celkem bez problémů. Celé městojde nádherně vidět. Se zájmem ho pozoruji. Z tašky si vyndám foťák a začnu fotit. Škoda že tu překáží to křídlo toho letadla... postěžuju si sama sobě když si prohlížím fotky. |
| |
| Po chvilce se konečně odhodlám odepnout pás. Vyhlédnu z okýnka a pozoruju město. Zase ten starý známý výhled. pomyslím si znuděne a tak se rozhodnu pro trochu jiné řešení, než zírání z okna - usnout hned na začátku letu. Zavřu oči a snažím se usnout. Jun Kolem projde letuška s pitím. Mírně vrazím do Lena aby se probral. ,,Dáš si něco Lenny?" zeptám se, než k nám letuška dorazí. Zatím řeší něco s chlápkem sedícím za námi, nejspíš drobné. Okamžitě se proberu z mikrospánku a trochu sebou trhnu, jelikož jsem nečekal, že mě hned bude budit. ,,Jo... Dám si Colu." řeknu a nakloním se do malé mezery mezi pěradly sedadel před námi. ,,Vy si něco dáte?" zeptám se sourozenců. Zní to celkem jako pozvání. Je pravda, že všechno nemusím řešit po zlém.A pár korun navíc už nás nezabije. z batohu vytáhnu peněženku a počkám na odpověď těch před námi a na letušku, než to vyřeší a přijde. |
| |
| Co, to mluvíš na nás? zeptám se a když se ujistím že Len mluví na nás tak odpovím Jo, jasně... rejpnu do ségry aby se probrala z toho svýho snění nad fotkama a zeptam se jí jestli nechce něco k pití. Tori: "Jo...Bude mi stačit kapučíno s mlíkem, dvakrát převařený s extra pěnou." řekne Přeložíš mi to? Tori: Jablečnej džus. řekne. |
| |
| ,,Jasně, a ty?" podám Jun peněženku, když přijde letuška a naznačím jí, aby to zatím objednala. |
| |
| Já si dam nějakej džus... řeknu jen tak a rozhlédnu se po letadle. |
| |
| Jun to přetlumočí letušce, ta mi předá colu a pak přijde k Asuramovým a dá každému jeden jablečný džus. Já pak ještě požádám o brčko a pak colu postavím do stojánku na pití a zase se podívám z okna. Pořád ten starej známej výhled... |
| |
| Kdyz jsem sel za Tori a vesel jsem do letadla tak jsem si nasel nejake misto.. "Krasnej vyhled ze ??" jojo krasnej vyhled |
| |
| Díky... poděkuji letušce a usrknu si džus. Pak se znova podívám z okna a začnu fotit ostošest. |
| |
| Asi po 2h zančne letadlo klesat k cílové stanici. Když letadlo dosedne tak nás všechny kapitán vyzve abych vyšli z letadla. Zvednu se tedy a mírně kopnu do bráchy aby se zbudil. Pak si vezmu své zavazdalo a čekám až se brácha vymaní z pásů. |
| |
| Kdyz letadlo zastavi tak si odepnu pas a vyjdu z nej..Potom pockam na Tori "Jdeme??" |
| |
| Když konečně vyjdeme z letadla nadechnu se horkého vzduchu. Když se mě Faust zeptá jestli už jdeme tak mu odpovím Ne ještě nejdeme. Musíme počkat na ostatní. Brácha si zase začne hrát na Big Brothera a řekne Faustovi aby přestal otravovat. |
| |
| "Hele ty neotravuj ja ji neotravuju a kdyby at to rekne" A zasklebym se na nej |
| |
| No...Proč za námi dolejzáš? zeptám se Fausta a hodim varovnej pohled na bráchu. |
| |
| Odepnu si pásy a protáhnu se. Po tak dlouhém sezení mě všechno bolí. Společně s Jun se konečně dostanu z letadla a počkám na ostatní. |
| |
| "Ja nedolejzam jen se snazim skamaradit ale jestli ti to vadi tak muzu jit pryc" |
| |
| v letadle Vstanu z křesla, když letadlo přistane. protáhnu se a zívnu si. "Jdeme Anno?" Podám jí ruku, abych jí pomohl vstát. Venku Vezmu nějaké kufry, které jsme měli u sebe a nechám Annu aby šla 1. Letadlo přistálo v jednom malém městě na okraji pouště. Je tady docela horko, ale nic co by se nedalo zvládnout. "Ahoj lidi. " Pozdravím všechny a přijdu za Lenym. |
| |
| "Cau"a otocim se na Yoha a Lenyho a potom se zachechtam |
| |
| Ne..V pohodě, ale určitě se s tebou baví i ostatní... řeknu a pak se otočím na Lena a Jun, kteříprávě vystoupili z letadla. Tak jaký byl let? zeptám se vlídně a nevšímám si znechuceného pohledu bráchy. Ahoj, Yoh..Tak jak se vám dvoum líbil let? Zeptám se znovu na Yoha a Anny. |
| |
| "Jasne ze se semnou byvi i ostatni ale ten tvuj bracha je nejakej divnej ale to je jedno." Odejdu za Lenem a Yoh a reknu Lenovi"Meli by jsme taky nekdy zase zatrenovat.." |
| |
| v letadle Usměju se, chytím se za Yohovu ruku a vstanu. Tak jo, půjdeme. venku Je tu celkem horko, ale nedá se nic dělat. ,,Ahoj." pozdravím a rozhlédnu se kolem a snažím se určit směr, kterým se těď vydáme. |
| |
| ,,Ahoj. Let? No... Šlo to, ale zažil jsem lepší." |
| |
| ,,Jo, jasně, tréning budu potřebovat. Začínám sezhoršovat. A nebo ses ty hodně zlepšil." odpovím Faustovi... |
| |
| Venku "Nazdar Fauste. Ani sem nepostřehl že si letěl s námi." Otočím se na Annu a řeknu. "Anno měli bychom jít čekat na zavazadla. Mám tam svůj meč a nerad bych o něj přišel." |
| |
| "Ahoj Tori. Nám se letělo docela dobře. Teda mě jo. Co Anno?" |
| |
| ,,Jo. Tak se zatím mějte." řeknu a spolu s Yohem odejdu do haly, kde se čeká na kufry a podobně. |
| |
| Říkal tady někdo slovo trénink? otočím se na kluky Ráda se k vám přidám, až se odtud vymaníme. pak se otočím na Yoha Tak vel, Yoh. |
| |
| ,,No jo, kufry. Počkejte, půjdem s váma." řeknu a jdu za nimi. |
| |
| "Musime si to naplanovat aby ses mohl nachystat ja jsem taky dlouho netrenoval"A potom pujdu dal za nimi. "A ty Yoh jak ty se mas ty jsi kdy naposledy trenoval.." |
| |
| Když jdu za Annou slyším jak Tori něco říká, ale už sme od nich docela daleko a nezaregistruju co vlastně říkala. No nic zeptám se jí potom. Potom nás dožene Len s Faustem a začneme si povídat. "No to víš Anna mě nutí cvičit každý den, ale už sem si na to zvikl. Ale boj jako tréning sem už dlouho nedělal." Zatím co čekám na moji zbraň vysvětluju Faustovi. |
| |
| "aha to ja jsem nyposledy bojoval tady s Lenem v lese" A uvedomim si ze je zde i Anna "ahoj Anno" |
| |
| ,,Ahoj Fauste." odpovím a když uvidím svoje zavazadlo, chytnu ho a postavím vedle sebe. |
| |
| Rychle čapnu svoje zavazadlo a pak kufr ségry a hodím ho směrem k ní. Ona si ho trochu zpomalí telekinezí aby ji neporazil a pak ho položí na zem. Oba čekáme až Yoh a ostatní vyrazí. |
| |
| "Vážně? Jo aha už si vzpomínám to bylo tam kde sem se potkal po 1. s Tori, že?" Zatím co vykládám s Faustem uvidím na pásu jeden Annin kufr, která si ho vezme a položí ho vedle sebe. Za ním jede můj meč a batoh, který si hodím na záda a meč do ruky. |
| |
| ,,No, něco se nepovedlo." podotknu a vezmu svůj kufr. Za chvilku se objeví i kufr sestry. Jakmile máme i ten, poohlédnu se po ostatních ,,Tak co? Můžem vyrazit?" |
| |
| My jsme připraveni. řeknu směrem k Lenovi Ale jestli ostatní, to nevim... |
| |
| "Jo muzeme vyrazit jen si vezmu svou gilotinu" "Tak jdeme??" A zasmeju se |
| |
| ,,Tak fajn. Zatim se mějte. Já si půjdu sehnat ubytování, protože nehodlám zůstat tady. Uvidíme se později." usměju se na ostatní a vydám se z letištní haly. Jun jde urychleně za mnou a stejně jako já za sebou táhne svůj kufr. Počkám na ní a pak pokračujeme najít nějaký hotel, nebo něco hotelu podobného. |
| |
| "Tak taky půjdeme co Anno?" Vezmu jí i ten kufr, který stojí vedle ní. "Tak ahoj všichni mi jdeme taky." S plnýma rukama vyrážím pryč z letiště. Projdeme ulicí plnou menších obchodů, ale žádný hotel ani ubytovna tady není. Prolezli jsme celé město až nám jeden chlap řekl že na konci města sou horké prameny že se tam dá ubytovat. Šli jsme tedy do těch horkých pramenů.. Vešli jsme do dveří. Všude plno zákazníků, ale bylo to lepší než na letišti. Dojdu k pokladně a zeptám se Anny. "Budeme chtít jeden pokoj nebo dva?" S usměvem pohlédnu na Annu. Že já se vůbec ptám. Otočím se k pokladní a vytáhnu peněženku. "Dva pokoje prosím. Na jednu noc." |
| |
| přiletíme tak si najdu nějáky skromný pokoj ( aby mě moc nestál ) když se ubytuji tak jdu najít Lena najít ho nebylo težké jelikož to byl jediny hotel kde byl slyšet až ven příjdu za ním a řeknu Lene nejpůjdeme si zatrénovat jelikož s Tori nechci znovu prohrat tak potřebuji abys mi pomohl snad příjme , snad příjme, snad příjme , snad příjme, snad příjme , snad příjme, |
| |
| Jdme do jednoho hotelu (tam kde jsou Choco a Len) a tam si ojdenáme 2 pokoje. V hale potkám ty dva a právě zaslechnu Choca říkat že by s Lenem chtěl trénovat. Jsem zvědavá jestli mě někdo taky pozve na trénink... pomyslím a jdu si hosit kufry nahoru, do našich pokojů. |
| |
| když vidím že přišla i Tori tak příjdu za ní řeknu co dáš si odvetu nebo se mě bojí? přitom se tvářím velmi samolibě a dělám jakobych ji porazil , to ji naštve a půjde |
| |
| V hotelu Jasně... řeknu klidně. Sejdeme se, řekněme - za 20 minut v poušti za hotelem? ani nečekám na odpověď a vyrazím ke svému pokoji. Když přijdu do svého pokoje tak hodim kufry vedle tašky a mrsknu sebou o postel Konečně aspoň pár dní bez bráchy... pomyslím si a pak se zvednu. Otevřu kufr a soustředím se. Po chvíli soustředění se věci samy zvednou a začnou se samy rozmisťovat. Po chvíli je již všechno hotovo a tak uklidím kufr do skříně a rozhlédnu se po pokoji. Pokoj je docela velký; jdu se tedy mrknout na balkón. Poskytnul se velmi zajímavý pohled na poušť, ketrá se rozprostírá za zahradami hotelu. Za rohem jsou lázně, ze kterých vychází docela dost páry. Jdu tedy zpátky do pokoje a znova sebou švihnu na postel. To je tak...žůžo.. řeknu si sama pro sebe. |
| |
| cestou říkám Lenovy ať je za 20 minut za hotelem a já tam jdu rovnou musím se podívat co můžu využít proti ní když tam příjdu podívam se po okolí a spatřím několik zajmavých věcí a když se podívám na hotel za mnou tak dokonce vydím Tori v jednom okně , já si vklidu sednu na písek a začnu rozjímat abych se uklidnil a potlačil všechny emoce , a začnu pouslouchat okolí abych si zvykl na okolní šumi |
| |
| Po 20 minutách lenošení se zvednu, zamknu pokoj kartou a jdu na domluvené místo. Když tam přijdu už vidím Choca jak "rozjímá". O co se snažíš, Choco? zeptám se humorným hlasem a pak si stoupnu do útočné pozice. Tentokrát začni ty.... řeknu mu a ještě trochu upravím svou pozici. |
| |
| ,,Tak fajn." mrknu na Choca. Pak odejdu na pokoj, kde si vezmu, i přesto, že se to Jun nelíbí quan-dao a znovu opustím pokoj. Jdu rovnou za hotel, kde už čeká Choco, ale je tam s ním i Tori. ,,Zdravím vespolek!" |
| |
| Čau... zavolám na Lena ale adši se neotočím aby na mě Choco nezaútočil. |
| |
| ,,No, vidím, že už jste začali, tak já si počkám na vítěze." řeknu a zatím se posadím pod jedním stromem, kde na souboj dobře uvidím. |
| |
| V pokoji Dívám se z okna, když vidím jak za Chocem a Tori jde Len. Zvednu se vezmu si s sebou doshi talismany, samurajskej meč a jdu za nimi. Vyběhnu z pokoje a beru čáru z hotelu. Když tam dorazím tak se zeptám. Co se tu chystá? Diskoška? |
| |
| Když nám recepční předá klíče od pokojů, podívám se na Yoha a pak se vydám směrem k pokojům. Když dorazíme před zamčené dveře, které na sobě mají přidělanou kolonku se stejnými čísly, jaká jsou na kroužcích zavěšených na klíčích, převezmu od Yoha svůj kufr, odemknu dveře a vejdu do pokoje blíž. ,,Zatím ahoj, uvidíme se později." zamávám Yohovi a zavřu. |
| |
| ,,Ale nic, jen trénujem." odpovím Li-c' Camovi a čekám na první útok některého ze soupeřící dvojice |
| |
| Tak začni už... řeknu už trochu netrpělivě a otočím se na bráchu. Proč já? To mě nemůžeš aspoň chvíli nechat v klidu? zeptám se ho ztýraně a otočím se zpátky k Chocovi. |
| |
| Myslel jsem, že Len jde na pomoc Chocovi, proto jsem přišel. Řeknu Tori telepaticky a psadím se vedle Lena. Ty si se přišel koukat? Nebo někomu pomoc? Řeknu Lenovi zvídavě. |
| |
| ,,Původně jsem přišel trénovat, ale teď koukám, jak to dopadne." odpovím a opřu se o kmen stromu. |
| |
| už z dálky slyším a cíti jak tori přichází proto když na mě promluví ani se nehnu a až po nějáke době se ve zlomku sekundy spojím s Micim v Chocoválečníka a potom ihned vyrazím k útoku ,tori nemá čas si ani něco pomyslet jak je rychlí útok a jelikož jí nechci ublížit tak poní seknu drápem tak abych jí na ramenu udělal škrabanec pak když se asi 2 metry za Tori zastavím stojí k ní zády a mám zavřené oči , tímpádem využívam hlavně sluch a čich , 2 smysli kterým nic neunikde a díky tomu že jse tam čekal jsem schopem rozponat cokoliv se kolem mě děje a ihned zareagovat |
| |
| Nechceš si zatrénovat, třeba se mnou? Zeptám se Lena a připravuji si meč a doshi talismany a netrpělivě čekám na Lenovu odpověď |
| |
| ,,No, předpokládal jsem, že budu dělat Chocovi sekundanta, ale rozmyslel jsem si to. Fajn." vezmu do ruky quan-dao a celkem zalituju, že jsem si nevzal ten meč, jak mi říkala Jun, přece jenom, je to zbraň klanu Tao a je čest ho mít. Vstanu a postavím se proti Li-c' Camovi. |
| |
| Když mě Choco škrábne tak si pomyslím Docela dobré...Nehchce prohrát... když vidím že se opravdu soustředí tak udělám jeden rychlý pohyb a on sebou v tom okamžiku trhne, udělám RZ2(všichni zombíci se cca o 50cm zvětší a zesílí o 20 %) a vyvolám Seinu, Miki a Selenu najednou a všechny na něj zaútočí velice rychle. On ale uhne To sem čekala... a udělám další znamení (v Narutovi krysa= RZ5) a všechny zombie se v mžiku zvětší o další metr takže jsou velké asi tak 3m. A rychle zaútočí. Seina ho chytne ocelovýma drátkama, Selena na něj zaútočí zezadu a Miki zepředu. Chcoco uhne Seleně ale neuhne Miki, která ho trefí do břicha velkou silou a Choco sebou mrskne o zem. |
| |
| Kdyz nam Len zaridil pokoje tak se vydam do hotelu pro klice a potom si odnesu veci.Potom se pujdu podivat na souboj a sednu si .. |
| |
| Taky bych si rad zabojoval reknu. |
| |
| Akrone! Povolám ducha Akron, vezmu talisman, hodím ho na Akrona, udělám RZ1 (každé monstrum se zvětší o 20 cm a jeho rychlost se zvýší o 20%). A Akron potom zaútočí na Lena oslňující rychlostí. Len nestihne uhnout, odletí. Akron se přenese na místo kam dopadl Len a zaútočí znovu, vyhodí Lena do vzduchu a když Len padá tak Akron vezme měč a udělámu mělkou ránu na zádech a Len letí dalších deset metrů dál. A čekám na další Lenův tach. Máš smůlu chlapečku, nesmíš zapomínat že jsem ZKUŠENĚJŠÍ než ty! A usměju se. |
| |
| "No tak ahoj Anno." Vejdu do pokoje a hodím si batoh vedle postele. Rozbalím si meč položím ho na postel. Vezmu pouzdro, ve kterém mám starožitný meč a připnu si ho na pravou nohu. Vybalím si pak. Vyjdu z pokoje a pak na ulici. Měl bych někde trénovat, protože až si mě Anna vezme do parády už se nikdy ani nehnu. Projdu kolem hotelu, který leží vedle lázní. Proč jsme nešli sem? No co Lázně sou lázně. Najednou uslyším nějaké zvuky ze zadu toho hotelu. To zní jako Choco, ale co..... Hned se tam zajdu podívat a vidím jal Choco bojuje proti Tori a Len proti Limu. Jen Faust tam je sám. Dojdu za ním a řeknu. "Čau Fauste. Tak co nezabojujem si? Potřeboval sem si zatrénovat, ale nevím s kým." |
| |
| No jasne ja mam hodne casu |
| |
| když dopadnu začnu dělat kotouly abych mohl využít dopadovou energii proto když vím že jsem to ustál vyrazím z kutálení do utoku tím že jsem se nezastavil jsem získál velmi vysokou rychlost, prvně zaútočím na každé zombí , tím že jsou tak veliky nestihnou zareagovat ajá jim stihnu udělat na každé noze udělat hlubokou ránu to by je mělo zpomalit poté zautočím na Tori s tím že ji praštím do paže pěstí tak že ji bude bolet každý pohyb rukou poté zastavím asi 3 m za ní tak že stojí zpříměně a opět mám zavřené oči |
| |
| Jakmile dopadnu na zem, co nejrychleji vstanu. Jsem sice trochu oslabenější, ale připravenější, takže se to dá zvládnout. Basone, stoprocentní sjednocení! Šamanská jednota: rychlý útok! zaútočím hodně rychle. Neútočím ovšem na oživlé mrtvoly, ale rovnou na Li-c' Cama. Nevyhne se tomu, ale vzhledem k tomu, že to jakž takž čekal, zasáhnu ho jen na levem rameni a ne moc silně. Když už jsem tak blízko, tak se po něm ještě oženu quan-daem a pak už se jen snažím dostat z jeho dosahu, abych se mohl připravit na další útok. |
| |
| První co udělám jakmile se ocitnu v pokoji je, že si vybalím nejdůležitější věci. Potom znovu vyjdu z pokoje. Předstoupím před dveře Yohova pokoje a zaklepu. Když se Yoh neozývá, vezmu za kliku, ale zjistím, že je zamčeno. Nejspíš šel trénovat. pomyslím si a proto vyjdu ven z budovy a zamířím prozkoumat okolí. |
| |
| Usměju se a ze zombií se stane jenom písek a z těch hromádek vylezou zombieci znova. Ubohý chlapečku... řekknu potichu a zmizím. Objevím se asi po 20sek a udělám RZ 3 a tím zvětším Seinu o 1,5m a pak udělám RZ 4 a tím se s ní spojím. Teď jsem velká asi 6m a nmoje nejvýš dosažená rychlost je 227.78 m/s.(rychlost letadla) Vyrazzím rychlostí cca 69.4 m/s a vykopnu ho asi o 20m výš. Potom ho veice rychle a silně udeřím do břicha pěstí(asi tak jako Li-Pai-Long) a tím ho zkopnu dolů. Potom ho ještě zkopnu z výšky 10 m a tím zvýším rychlost dopadu. Poté ho ještě "přilepím" k zemi dalším kopem a to udělá asi 2m hluboký kráter. Chocovi to udělá docela vážné zranění a dostane z toho otřes mozku. |
| |
| "Tak co Yoh deme na to??Elizo do gilotiny"a potom si vyvolam dva kostlivce puslu je na nej a pri tom pouziju sek gilotinuo a jelikoz to nebude stihat tak ho seknu |
| |
| Když se po zásahu quan-daem zvedám tak udělám RZ6 (sjednocení s duchem a a má velikost se zvětší o 2,5 m a rychlost se zvýší o 25%). Akrone! Dokonalejší duchovní spojení! Výpad blesku! Vyrazím k Lenovi rychlostí zvuku, seknu mečem a objeví se nárazová vlna která smete Lena a ten se hezky proletí 11 m. Poté za ním doběhnu a kopnu ho do vzduchu a nechám ho spadnu a potom na něj "nechtěně" šlápnu. Docela dobré na takového hovňouska. :D A usměju se. |
| |
| když padám řeknu pche a zamířím to přímo po hlave dolůa začnu se rotovat kolem své osy tím udělám celkem silné tornádo které předemnou začne hloubyt tunel ktery usměrním přímo pod Tori stím že viletím pod ní a vyrazím jí do zduchu když letíme ve vzduchu řeknu jí ted ti ukážu co jsem se od tebe naučil potom se rychle otočím a kopnu jí přímo do břicha tak že se Tori uplně ohne a doapdne plnou silou na záda , pak dopadnu na zem a otevřu oči mé oči jsou jak z kočkovite šelmi potom se rozběhnu a začnu kolem ní běhat tak rychle že se zvendne vítr a zvedne písek do vzduchu tím pádem nemůže nic vidět |
| |
| "Tak jo. Jdeme na to." Když mě Faust zasáhne dost to zabolí, ale jen se zakymácím a vspřímeně se postavím. Vytáhnu svůj meč z pochvi a vložím do něj Amidamaru potom vytáhnu starožitnost a vytvořím dvojité medium. Potom ho zmenším na maly meč, aby se dal lépe ovládat. Potom se rozběhnu na jednoho z kostlivců a roseknu ho vejpůl. Na dalšího pužiju "Nebeský řez!" Rozmáchnu se po něm mečem a roseknu ho na 2 časti. Potom příjde na řadu Faust rozeběhnu se k němu a vyskočím do vzduchu. S napřaženym mečem letím k Faustovi a naše ostří se zaklesnou do sebe. Potom zatočím s mečem tak abych mu vytrhl gilotinu z ruky. Pak ho odkopnu do zadu. |
| |
| "Tak dobre"skocim pro gilotinu "elizo great spirit"Kdyz se eliza zvetsi tak pouziju megaranu gilotinou ktera je temer nevyhnutelna |
| |
| Asi pět vteřin nehnutě ležím na zemi, pak se rychle zvednu a znovu zaútočím. ,,Zvětšená duchovní síla! Zlaté kladivo!" rozeběhnu se proti němu a seknu ho quan-daem do zad. Udělám mu tam podobný šrám jako on mě. ,,Tak, teď mi nemáš co závidět!" usměju se a znovu použiju rychlý útok. Jelikož jsem celkem blízko není tak těžké ho zasáhnout. To celé je provedeno celkem rychle, takže nejenže utrží hlubší šrám na boku, ale navíc mu stihnu podkopnout nohy, takže zkončí na zemi. ,,To ušlo, ne? Na hovňouska, jak ty mi rád říkáš!" podotknu. |
| |
| Z mého těla se vyklube zombie. Já se objevím o 2m dál od Choca. PO té se chvíli soustředím a pak hodím trojici saiů, které přímo trefí cíl (tedy Choca - jeden do ruky(rameno) jeden do nohy(do stehna), jeden do ruky(předloktí). Poté vyrazím rychlostí 650km/h a srazím Choca na kolena a chytnu ho za ruce zezadu. Pak mu ruce přivážu k mím drátkům a spojím Miki a Sel dohromady RZ 7. Nové monstrum vyrazí stejnou rychlostí jako já k Chcocovi a zasáhnou ho přímo do břicha. Chcoco nestačí uhnout a letí asi o 30m dál, poté následují kotouly a poté těžký dopad, opšt s menším kráterem (Cca 0,2 m). Je dobrý...Kopíruje mé techniky - ale tím mě nemůže dostat... Čich je mu nanic protože jednou z vlastností RZ 4 je zamaskování pachu a sluch taky, protože jsem rychlejší než zvuk, takže jeho reakce budou opožĎené... |
| |
| Nastavím do rány svůj meč (tak jako když sem bojoval před lesem s Lenem) a ta se o nej zastaví. "Tohle má být jenom tréning a ne předkolo na turnaj." Potom vší silou vyhodím zpět Elizinu gilotinu nahoru a vyskočím na její "kozy". "Ahoj Fauste..." Bežím k němu a vložím do meče co nejvíc furioku, ale tolik aby mi zbilo na souboj. Potom mu přeseknu gilotinu, kterou drží v ruce a skopnu ho z Elizi. |
| |
| Kdyz se mi Yoh pokusi preseknout gilotinu tak uskocim"maximum furioku megarana gilotinou"To je rana ktere nikdy nikdo neuhl. |
| |
| Pomalu se zvedám a přitom říkám: "Fajn hovňousku! Jak je libo!" Pořád jsem v duchovní jednotě s Akronem. Trojité médium! Spojím pár saiů se samurajským mečem. Vznikne dlouhý meč (podobný saii, s tím rozdílem, že je oboustarný a dlouhý), který následně zmenším (tím dosáhnu větší síly a začnu s finálním útokem). Potom běžím na proti němu rychlostí zvuku (340 km/h) a napřímím trojité médium probodnu ho skrs na zkrz a přeruším mucelé furyoku. Ztratil si všechno furyoku. Hovňousku... A usměju se. |
| |
| když do mě kope tak se Mici rozpojí se mnou a změní se štít ktery je pevný jak beton tím pádem mě zasáh zasáhne ale já ho vůbec necím ikdyž letím tak zase Mici stlumý pád tím pádem se mi nic nestane potom rozříznu drátky kterými jsem svazaný a vytánu si trojici saiů kterými jsem by zasaže a opět se stanu CHocoválečníkem , potom šáhnu za záda a vytáhnu nuž ( podobný kunaiu ale má rošířené ostří ) vyrazím kupředu a přímo na Tori , utíkám tak že není ani vidět kudy utíkam , když jsem u Tori tak ji nožem říznu po obou rukách takže jí po rukách teče krev tahle je už prava ,zombí krev neteče |
| |
| Chvíly se procházím po okolí a když mě to přestane bavit, rozhodnu se najít Yoha. Kam sakra šel? Nemohl přece jentak zmizet. pak si všimnu kolemjdoucího ( no spíš kolemplujícího, nebo kolemletícího ) ducha. ,,Ehm... Neviděl jste tady kluka se sluchátky a najspíš mečem?" zeptám se. Pak mu Yoha popíšu přesněji, tedy jako co má na sobě, přibližnou výšku a podobně. Duch je nejprve zaskočen tím, že ho vidím, takže mu musím ještě vysvětlit, že jsem Itako, tedy spirituální médium a proto, že duchy vidím a teprve pak mi řekne, kde se Yoh nachází a, že ho viděl bojovat s nejspíš jiným šamanem. Nevěřím tomu, že by se Yoh pouštěl do boje s nějakým jiným šamanem a tak se vydám směrem za hotel, kam mě duch odkázal. Uvidím Yoha a Fausta jak se řežou hlava nehlava, pak ještě Lena s Liem a Tori s Chocem. Nebudu rušit, takže zůstanu potichu a opřu se o nejbližší strom. Dál pozoruji souboj a čekám, jak to s Yohem dopadne. |
| |
| když zaregistruji Annu tak řeknu Co Anno přišela jsi zjistit co děláme přitom se stalé soustředím na trening aniž bych přestal sledovat Tori a její zombi |
| |
| Když mě Choco zasáhne kunaiema tak ho chytnu za ruce a dam mu pořádnou tečku mezi voči a nakopnu ho mezi nohy a odkopnu ho dál. Použiju RZ 7 a tím mu zabráním aby se rozpojil. Potom se rychle dostanu pod něj a nakopnu ho aby zase letěl nahoru. Pak ho jako obvykle skopnu dolů a tentokrát už pád ničím nemůže ztulmit a proto sebou mrskne velkou silou o zem. Finální útok! vyvolám znovu Miki a Selenu a udělám RZ 8 a tím se s nimi spojím takže tím dsáhnu rychlosti Mach 3 (1080 km/h) Tou ryhclostí ho vyrazím nahoru a ve zlomku sekundy ho skopnu asi 5x dolů (pět kopů po sobě) a ještě ho přimáčknu k zemi. Tím mu zruším duchovní jednotu a vyplýtvám mu tím celé jeho furyoku a zápas tím to končí. |
| |
| Ahojky Anno... pozdraví Annu 5m Tori po finálním útoku. |
| |
| Čau Anno. Jak je? |
| |
| ,,Ahoj." pozdravím. ,,Jen jsem chtěla zjistit kam odešel Yoh a teď sleduji zápas. To je celé." zůstanu nečinně stát opřená o strom a nespouštím oči z Yoha. |
| |
| když ležím na zemi a mám přerušené duchovní spojení tak se proberu a kouknu co dělá Tori ta zrovna zdraví Annu toho využiji použiji svoje poslední furiroku abych vytvořil duchovní spojení a pak vyrazím kupředu maximalní rychlostí kterou dokažu tak že do ní vrazím celým svým tělem když do ní narazím cítím jak jí praskají žebra to ji odmrští několik desítek metrů daleko kde skončí a zůstavá ležet potom se už neudržím na nohou a padnu na zem kde se už nemůžu hýbat příště ji už dostanu ležím a pomalu se mi začnou zavírat oči |
| |
| Přijdu o všechno furioku a tím je zápas ukončen. Opřu se o quan-dao a rozhlédnu se po bojišti, abych zjistil, kdo ještě bojuje. To už je druhý prohraný zápas! Zhoršil ses Lene... Když nebudeš trénovat, tak nemáš šanci. ,,Ahoj Anno." pozdravím příchozí. ,,Nebude vám vadit, když odejdu do hotelu?" zeptám se a vydám se směrem ke vchodu do budovy. |
| |
| Z mého těla se stane prach a objevím se o 2 m dál už jako původní Tori. To bylo dobré. Si v pohodě? Zeptám se Choca a pak se podívám na bratra. Jak ty si dopad? a brácha odpoví: Já taky vyhrál. |
| |
| trochu se proberu a postavím se jdu do pokoje jdu zpět do pokoje kde padnu na postel a hned usnu |
| |
| Přijdu na pokoj, chvíli si odpočinu a řeknu Jun, jak jsem se v boji zhoršil a že už je to moje druhá prohra. Na to se odeberu do svého pokoje. ( Máme dvopokojový pokoj. Já vim, zní to blbě, ale nevim jak to nazvat. Přece nebudu se sestrou v jednom pokoji, že... ) a sednu si na postel. Jun vejde ke mě do pokoje zrovna ve chvíly, kdy si sundám tričko, abych si mohl ošetřit rány. Starostlivě si ke mě přisedne a vyčistí a ošetří mi rány. Pak odejde. Já padnu na postel a v mžiku usnu. |
| |
| Když všichni začnou docházet tak se taky bez jediného slova odeberu z5 do svého pokoje. Velice dobré souboje....Škoda že na konci už píchavk neměl dost furyoku.... pomyslím si a podívám se po svém pokoji. Pak přejdu ke svému nočnímu stolku a ze šuplíku si vytáhnu knihu "Jak si zelpšit své bojové techniky" ´kterou jsem koupila před měsícem v Doubie. Lehnu si na postel a začnu si číst. |
| |
| Nastavím do Faustovi rány meč a prto že mám vněm ještě pořád furioku z minulého útoku je to snadnější něž před tím. Potom sklopím meč a řeknu. "Tady skončíme." zeskočím z Elizi a za letu přeruším dvojité médium. Na zemi už v pravé ruce držím meč a v druhé starožitnost. "Pokud vím tohle má měl být jen tréning. Naopak to vipadalo že to byli opravdové souboje." Schovám si starožitnost do pouzdra a meč do pochvy. "Vaše zranění nás jen spomalí další den. Budeme tady muset zůstat ještě tak dva dny." otočím se směrem na Annu a usměju se. "Přemíšlejte nad tím jak má vipadat tréning." S těmito slovi odejdu za Annou. "Ahoj Anno, jak dlouho si tady?" Pak ostatní začnou odcházet a kývnu na Annu ať už taky jdeme do lázní. |
| |
| Když konečně dobojují, vyjdu Yohovi naproti. ,,Ahoj Yohu. Nejsem tu moc dlouho, šlo to celkem rychle. Musím uznat, že se zlepšuješ." Pak spolu s Yohem vyrazím směrem k lázním. Mlčím a přemýšlím nad tréningem. |
| |
| Před dveřmi pokojů Z kapsi vytahuju klíče a v tom mě zabolí Faustova rána. Upadnou mi klíče na podlahu a chytnu se ramene, ze kterého mi teče krev. A sakra! Myslím že je to dost hluboký. V pokoji si to musím ošetřit... |
| |
| Na chodbě Jdu vedle Yoha cestou k pokojům a jakmile se dostanem k našim dveřím otočím se na Yoha. ,,Takže se sejdeme později, jo." vytáhnu klíče, strčím je do zámku a zrovna, když se chystám odemknout, uslyším za sebou cinknutí, jakoby nějaké klíče spadli na zem. Otočím se a zjistím, že se jedná o Yohovy klíče, zatímco on tam stojí a drží se za rameno. ,,Yohu..." pronesu starostlivě a vezmu ho za ruku, kterou si svírá rameno, abych ji mohla odtáhnout a zjistit co se stalo. Uvidím celkem hlubokou ránu. ,,To je mi teda pěkný tréning!" zanadávám a ohnu se pro Yohovy klíče. ,,Pojď se mnou, podívám se na to." řeknu a odemknu dveře svého pokoje. Kývnu na něj, aby šel dovnitř. |
| |
| Vedle u Anny Usměju se na Annu, když mi zvedá klíče ze země. "Díky Anno.." Pak vejdu do vnitř za ní a sednu si na židli, která stojí u menšího stolu. |
| |
| Můj pokoj Chvíly něco hledám v kufru a pak vytáhnu lékrnu. ,,Sundej si to tričko." řeknu mu, zatímco začnu lékárnu rozbalovat. Všechno si rozložím na stolek. Po té převezmu Yohovo tričko, odnesu ho na postel a vrátím se znovu k Yohovi. Nejdřív se na ránu podívám. Hm... Je to vážně docelá hluboké. ,,Možná to bude trošku pálit." řeknu, když vezmu do ruky dezinfekci a když ránu vyčistím, pečlivě a pavně ji ovážu. Sice to není nic moc, ale nic víc v tuhle chvíli udělat nemůžu. ,,No, možná by se na to měl podívat někdo, kdo tomu víc rozumí." oznámím s úsměvem, znovu se vzdálím ke kufru a podám Yohovi čisté tričko. ,,Zítra ti to vyperu, ještě, že jsem nám sbalila nějaké věci a nejen to, s čím budeš trénovat." usměju se. |
| |
| Annin pokoj Vezmu si svoje tryčko a obléknu se. "Díky Anno. myslím že to už bude v pohodě." Poděkuju Anně a vyrazím směrem ke dveřím. "Anno....nechtěla bys jít na večer do toho horkého bazénu?" |
| |
| Můj pokoj Začnu znovu všechno skládat na své místo. Pak se mě Yoh zaptá na lázně, což mě sice celkem vyvede z míry, protože otázku podobného formátu jsem nečekala, ale nedám to na sobě znát. ,,No... Proč ne?" odpovím ,,V kolik hodin?" |
| |
| Annin pokoj "No tak třeba v 19:00?" Potom vyjdu z pokoje hned k vedlejším dveřím. Odemknu si a vejdu do vnitř. Obě zbraně hodím na postel a vejdu do kuchyně. Mám docela hlad..... Otevřu ledničku, ve které je.......nic. Sakra já zapomněl že sem nic nekoupil. No nejdřív si vybalím a pak půjdu do obchodu.. Znovu se vrátím do ložnice a vezmu si batoh s věcma. Rozdělám ho a vytáhnu si kartáček na zuby, pastu a ručník. To je všechno co sem si na cestu letadlem zbalil, protože sem si chtěl koupit jídlo až tady. Vybalené věci si odnesu do koupelny a pak vyrazím ven na nákup. |
| |
| Už je něco kolem 18:00 a pomylu se začíná stmívat. Já stojím na balkóně a pozoruji hory rýsující se proti slunci. To je...nádhera... pomyslím si a pak se zvednu a podívám se do ledničky v kuchyni, která je téměř plná. Bezva, brácha zařídil i ončerstvení... řeknu si pro sebe nahlas a pak z ledničky vytáhnu mléko a ze špajzu lupínky. Když si udělám tuhle rychlovku, znovu se vrátím na balkon a a tam pomalu jím a při tom přemýšlím. Jsem zvědavá kdy všichni vyrazíme...Ještě nám zbývá 13 dní a 9 hodin a pochbuji, že nám to bude trvat chvíli, než Doubie najdeme... pomyslím si a pak vezmu prázdnou misku a hodím ji do dřezu. Umeju to později...Až bude trochu větší zima tak si skočím do lázní... pomyslím si a pak si znovu sednu na balkon a pozoruju dění kolem. |
| |
| probudím se a podívám se na hodiny sakra stále stejný den začnu se zvedat z postele ale padnu zpátky na postel jak mě bolí všechny šrámy co jsem utržil za poslední 2 dny ale nakonec si sednu a pak se podívam na ty rány všechn ys už zatáhli a nehrozí žadná infekce až na jednu ( na rameni ) ta je stále otevřená , proto šáhnu na svůj batoh a vytáhnu z něj svíčku svíčku zapálim a začnu nad ní ohřívat svůj nůž ,když vidím že je dost horky tak nůž vezmu a přitlačím ho na ránu jakou dobu ho tam držím sakra ještě že není hluboká to bych to asi nedal když je rána zatáhláuž oddělám postavím se a podívam se z okna a spatřím lázně jo to by mi asi pomohlo se svaly proto výjdu ven a rovnou do lazní |
| |
| PO nějáké té chvíli, kdy už je docela chladno se rozhodnu že půjdu do těch lázní. Vezmu si tašku a pak vyjdu z pokoje. Zamknu kartou a tu si schovám do tašky a pak beru čáru do lázní. Jen co tam dorazím dám sitašku do boxu a o 5 minut později už sedím ve výřivce a relaxuju. Všude kolem jsou štěbetající ženský, který se stále tupě hihhňají. Božemůj..Ž je sem vůbec pousští... pomyslím si když na mě málem šlápne jedna taková dvojice. |
| |
| V obchodě Vezmu si vozík vjedu mezi 1. dva regáli, které sou nelblíže u dveří. Co pak si vezmu...... Po chvíli hledání najdu lupínky,2 krabice mléka, 20 rohlíků, sýr (rozmazatelný), 5 ovocných jogurtů, 2l sprite, a jablečný juice. Přijdu k pokladně. "To bude..." pokaldní něco ťuká na pokladnu a naráz se na displeji objeví nějaké číslo, na které dost dobře nevidím. ".....512,50( nwm jakou měnou se tady platí)" Na ulici Jdu kolem květinářství. Že bych něco koupil Anně? Položím si otázku sám pro sebe. Vejdu do obchodu a rozhlížím se kolem. Přijdu k prodavačce a zetám se na velkou kytici, kterou by mi mohla prodat. Prodavačka vytáhne jednu takovou dost pěknou, která se prý líbí většině dívek a tak si ji vezmu. Zaplatím za ni 188. Lázně Zastavím se u Anniných dveří a zaklepu. "Anno..něco tu pro tebe mám." Promluvím skrz dveře. |
| |
| Můj pokoj Když Yoh odejde, já se odeberu do koupelny, kde si dám sprchu. Pak se převléknu, vytáhnu z kufru knížku a začnu si číst. Po chvíly zaklepe Yoh na dveře, vstanu. ,,Fajn, pojď dál." řeknu a vyjdu mu vstříc. |
| |
| Vezmu za kliku a otevřu dveře. "Koupil sem ti kytku. Doufám že se ti bude líbit." Předám kytici Anně a položím tašku s nákupem na zem, protože mě ještě bolí ta ruka. "Taky sem koupil něco na jídlo. Jestli chceš můžeš ci něco vzít." |
| |
| Přivoním si ke kytici. ,,Je nádherná. Díky Yohu." řeknu a políbím ho na tvář. Potom vezmu skleničku, kterou nám dali do pokojů, natočím do ní vodu, dám do ní kytici a následně jí položím na stolek. ,,Jak je na tom ruka?" zeptám se po chvíli. |
| |
| Když mi Anna dá pusu dost mě to překvapí, ale nedám to moc na jevo. Jdu za ní do kuchyně, kde nalévá vodu do sklenice. "No ještě to bolí, ale je to celkem v pohodě. " Podívám se na hodiny. "Už je skoro 19:00. Půjdeme teda do těch lázní? Jo vlastně mi už sme tady, ale jako do toho bazénu." |
| |
| ,,Dobře, tak tedy jdeme." řeknu z úsměvem. ,,Ještě skočím pro ručníky a tak, jo." projdu kolem Yoha a zmizím v koupelně. |
| |
| "Jasně já si taky zajdu pro věci. Sejdeme se dole." Vyjdu z Anniného pokoje a vlezu to toho svýho. Vejdu do koupelny a vezmu si svůj ručník a župsn psk vyjdu a zamknu za sebou. Na Annu počkám na mluveném místě. |
| |
| Vezmu ručník, plavky a župan, rozhlédnu se po koupelně a zamyslím se, jestli jsem na něco nezapoměla, ještě jednou se podívám do kufru a když se ujistím, že mám skutečně všechno, opustím pokoj a jdu za Yohem. ,,Doufám, že jsi nečekal dlouho." podotknu a zamířím k do lázně. |
| |
| Nejako zazvonili zvonky. Všetci sa pobrali do dediny aby dokočili čo začali a tak som samozrejme išiel aj ja. Ako inak tie boje to stálo za to musel som tam ísť. Kedže som nešiel žiadnym medzigalaktickým spojom ako niektorý jedincy vabral som sa pomocou mojho ducha. Kedže som už vedel kde to je nebolo problem tam za pár dní prísť No prišiel som neskor ako ostatný. Pomaly prichádzam k dverám hotela. Otvorím klučku a nakuknem dnu. S mojím modrým pačom na hlave sa poobzerám a vkročím dnu. Vyberiem si izbu na recepcii alebo čo to bolo a pomaly sa vyberiem hore. Ako tak brázdim hore dolu všimnem si že nejako tu izbu nemožem ani bohovi naisť. Behám hore dolu po poschodiach ale nič. Tak som prepadol zúfalstvu a pobehoval som po chodbách vykrikujúc: Nevie niekto kde je 202!?!?!? |
| |
| "Ne dobrý jenom chvýlí." Otočím se měrem ke kabynkám na přeslečení. "No já se jdu přesléct tak zatím ahoj..." Vejdu do jedné z kabynek a zavřu za sebou. Vysleču si triko a kalhoty. Potom si sundám trenky a dám si plavky. Vyjdu z kabynky a šaty si dám do skříňky, kterou pak zamknu. Počkám na Annu před její kabynkou. |
| |
| Zalezu do kabinky, kde se převléknu do plavek, věci si dám do skříňky, přes ramena si přehodím ručník a jdu za Yohem. |
| |
| přijdu do lazni a se po převléknutí do plavek si jdu do horkého bazenu , tam si sednu a začnu si vychutnávat ten pocit pohody a klidu už tu chybí jen Yoh a ostatní |
| |
| Lázně Když Anna vyjde z kabynky pokračujeme dál do bazénů. Je tady celkem dot lidí, ale ne tolik aby sme se tam mačkali. Vlezu do bazénu, který, kupodivu, je horký což se od horkých pramenů dalo čekat (:D). "No tak Anno poť už. Voda je super." Z vody jí podám ruku, aby mohla líp sejít do bazénu. |
| |
| Lázně Vlezu za Yohem do bazénu. Jo, voda je vážně super... řeknu. Ahoj Choco. pozdravím. |
| |
| otevřu oči a všimnusi že tu je Yoh a Anna proto se zaraduji a řeknu jééé co vy tu děláte a kdy jste přišli já jsem si vás vůbec nevšiml |
| |
| Když je mi trochu líp, dojdu na balkon, opřu se o zábradlí a dívám se... No, celkem nikam, prostě rovně, nevnímám to, co je přede mnou a nevnímám ani Jun, která na mě před chvilkou mluvila. Něco se děje... A nic příjemného to nebude. Teda, už teď není... přemýšlím. Hned zítra to všechno změním... Jelikož už je večer, i tady začíná být trochu chladno. Když schovám ruce do kapes, narazím na nějaký papírek v pravé kapse mikiny. Vytáhnu ruku i s papírkem. Je to obal od žvýkaček, ten, který jsem tam dal ještě v letadle. Jo... A ten problém budou oni... zadívám se na papírek. Proč vlastně přišli? A kdo jsou? Nikdo z nás je nezná, ale klidně je vezmeme mezi sebe. Opustím balkon a dojdu si pro sklenici mléka. Pak se vrátím na balkon a znovu se zadívám tam kamsi, kde už je celkem tma. Ale možná, že jsou to jenom moje předsudky. Nemůžeš nikoho soudit, aniž bys ho poznal... Hm... škoda. Když vypiju mléko, postavím skleničku na stolek a aniž bych Jun cokoli řekl, odejdu. Je mi jasné, že momentálně na nic nepřijde, protože byla v jiné místnosti ( náš pokoj je totiž složen ze dvou pokojů, předsíňky a koupelny, jako tomu bývá v dražších pokojích, vetšinou pro manžele s dětmi :) ) a až na něco přijde, už tu nebudu. Ale co teď? přemýšlím Možná zajdu pro Choca, ale... Ten asi nebude mít náladu... jdu pomalu k baru naproti recepci. Ale tenhle hotel je fajn... rozhlédnu se po interiéru. Zvlášť tahle část... Kde se asi ubytovali ostatní? Krom toho, že je tu Choco a Asuramovi, jsem mimo dění... No jo, Tori. Ještě jsem jí pořádně nepoděkoval za tu žvejku... usměju se té hloupé myšlence a změním směr. Dobrý večer... Mám takový dotaz. oslovím recepční a když se ke mně obrátí řeknu: Někde by tu měli mít pokoj jedni mí... známí... tohle slovo pronesu jakoby z donucení, jako kdyby nebylo jiné, které by se dalo použít. Měli by mít pokoj na jméno...Asurame? nejsem si jistý, že tu to jméno skutečně nahlásili. Recepční se na chvíly vzdálí, aby se podívala, jestli tu někdo takový je a dá mi kladnou odpověď. Děkuju, takže... Mohla by jste mi říct číslo jejich pokoje? zeptám se nejistě. Mají dva pokoje. odpoví mi, což mě trochu vyvede z rovnováhy. Aha, tak, tak nic... řeknu a otočím se k odchodu. Počkej, proč jste to chtěl vědět, mladý muži? Už jsem říkal, jsou to moji... známí. A neřekli mi to číslo. Chtěl jsem mluvit s Tori... Tedy, se slečnou Asurame, no a myslel jsem, že byste mi mohla říct, jaký je to pokoj, jenže, když mají dva. Ještě chvilku se s recepční dohaduju o číslech jejich pokojů, ale pak si o ně stejně řeknu. Recepční mi řekne dvě čísla pokojů a já se okamžitě dám směrem, kde se pokoje nácházejí. Když se dostanu k pokojům, zaklepu na dveře toho blíž. No co, stejně bys v tom baru seděl jako pecka sám a když budou chtít, třeba se alespoň poznáte. Co Ti na nich vůbec tak vadí? říkám sám sobě a čekám na to, kdo se ozve. |
| |
| Dveře se stále neotvírají, protože v pokoji zrovna nikdo není. |
| |
| vylezu z bazénu a cestou do šaten ještě řeknu mějte se vy dvě hrdličky otom když jsem v šatně tak se oblíknu a jdu zpátky do pokoje musím vymyslet něco na tu holku není možný aby mě pokaždé porazila přemýšlím celou cestu a ani si nevšímám okolí ale pak si uvědomím že předemnou stojí Len a proto řeknu čau Lene , co ty tu hledáš? |
| |
| V bazénu Pohodlně relaxuji, když Choco začne vstávat. "Jo ahoj Choco......" Hrdličky? No tak vždyť jsme jenom zasnoubení.........no možná na tom něco bude. Sedím v bazénu a při tom zamyšlení se zadívám na Annu. No jo je vážně hezká. Že sem si toho nevšiml dřív. Usměju se a zklopím hlavu. Asi sem byl moc zaneprázdněn tím turnajem a tak, ale teď už bych radši prohlál co nejdřív. Aspoň si můžu víc odpočinout. Zvednu hlavu a když ji zvedám přejedu pohledem Annu. Pak zvednu pohled k zapadajícímu slunci. "To je úžasné že Anno?" |
| |
| Čekám tam ještě asi deset minut, než mě to přestane bavit a začnu se pomalu vracet na pokoj. Ahoj Choco. pozdravím a projdu kolem něj. Pak se ale zarazím a otočím se zpátky k němu. Nemáš teď čas? Já se totiž momentálně celkem nudím, na pokoji je to k ničemu a sám tady pobíhat po hotelu... Taky nemá cenu. Jinak celkem hledám někoho, kdo taky nemá čas. |
| |
| Hotel či čo to je.... Behám už fakt trochu dlhšie hore dolu ako blbý. Hladám iba jednu jedinú izbu. No nakoniec sa predsalen podarilo. čítajúc nápisi na dverách som sa predsalen dopracoval k 202. Celýrád ako nabodané malé decko na vianoce som otvoril a sapadol dnu. Áááá... konečnééééé. Potom som si mierne uvedomil čo stváram. Zavrel som za sebou dvere a vysmiaty odložil ruksak s vecami. Vtedy sa za mnou zjavil aj moj duch a ozval sa: Konečne sme dorazili.... Teraz by si mal odpočívať nie? eee........ no vlastne aj áno.... Hmm.. a kde začneš? No klasika.... Najprv sa zložím potom lázeň a nakoniec sa vispinkáááám.... a budem odpočatý jak batoľa. eee.. nemožeš tu lázeň vynechať!? ieš že teplú vodu moc nemám rád. Nie nemožem... idem si odpočnúť... tak bude lázeň!. Chytím drevený prívesok, ktorý mám na krku a mierne ho podvihnem. Frozen sa do neho vnesie a ostane v ňom. Neboj.. tu ti teplo nebude. vytiahnem plavky modrej farby a už si to režem priamo do lázni. V prezliekárni si mierne pospevujem a prezlečiem sa. Uterák neham tu. načo by mi bol? Bazén Pomalým krokom s mierne privretými očami si kráčam k bazénu. S úsmevom na tvári idem vojisť dnu no až vtedy si všimnem že niesom sám. v bazéne su aj další niekoľký ľudia. Dyk!?... Sú mi povedomí. Predsalen pomaly aj tak vleziem do vody a sadnem si niekde do rohu. Chvíľu dotyčných sledujem no nemožem si spomenúť kde so ich už videl. Len sa pousmejem a pozdravím. Zdravím... jak je? |
| |
| Asi po dvou hodinách se zvednu a jdu do štane se převléknout., Když se usuším převlíknu, tak jdu směrem do pokoje. Mrsknu tam sebou o postel a chvíli civím do stropu. Potom se zvednu, vezmu kartu, zamknu pokoj a jdu se rozhlédnout po hotelu. Moc lidí už tam není, protože je něco kolem 9 p.m., ale přece se tam někdo najde. Pár metrů od výtahu stojí Choco a Len a o něčem se baví. Dojdu k nim a pozdravím je otázkou: Co zas vymýšlíte? zeptám se humorně. Ta koupl mi vážně spravila náladu... |
| |
| Nevymýšlíme vůbec nic. Já jen hledám někoho, kdo má asi tolik času co já. Ale jinak zatím nemám žádný program. odpovím jí tónem, který jasně říká "to se tě netýká". Pak si uvědomím, že ona vlastně vůbec za nic nemůže. Ale jestli máš čas, tak se můžeš přidat. Možná, někam vyrazíme, ale nejspíš jenom na nějaký pití tady dolu do baru... řeknu už zcela normálním hlasem. |
| |
| Neni na to tak trochu pozdě? zeptám se monotóně. |
| |
| Pozdě? Jak pro koho. Vzhledem k tomu, že je ještě celkem brzy na to, abych šel spát, tak ne. Navíc, co budu dělat na pokoji? Povídat si se sestrou? Jo, to by šlo, ale na to nemám náladu. Chěl jsem jít do baru a dát si něco k pití, ale nechce se mi sedět tam tak sám... odpovím. Nebo máš jiný program? |
| |
| Vlastně ne... řeknu Ale stejně.. Nemám náladu stát u kulečníku v zasmraděnym baru... řeknu a otočím se k odchodu. |
| |
| Ne, tak to tam nevypadá, už jsem tam byl, je to celkem na úrovni. Tak se zatím měj... Tak co, ty máš čas? otočím se zpátky na Choca. |
| |
| jasně klidně půjdu s tebou ale zveš mě , jo? řeknu s poutouchlím tónem ve hlase tak tohle mi nevýjde ale i pokus je bodovaný potom se vzponemu že jdu z lázní a řeknu hned příjdu jdu si uklidit věci jo poté odejdu do pokoje a hodím věci na židly a jdu z5 za Lenem a Tori |
| |
| Zvu tě? To byl dobrej vtip, ale jaksi ti nevyšel. řeknu. Pak na něj počkám, než si odnese věci do pokoje. Anebo víš co, tak já tě teda pozvu, co mi to udělá? řeknu mu než ke mně dojde a pak se vydám se k výtahu. |
| |
| to co mi řek ne mi zplně vezme dech dokonce asi na minitu nedýcha než se vzpamatuji cože on mě fakt pozval? potom vyladím radostný úsměv a řeknu tak to jsi mě překvapil poté se otočím k odcházející a Tori a řeknu pojd Len nás zve |
| |
| Nechám přijet výtah a když se otevře, otočím se k těm dvěma. Tak co, jdete teda, nebo tu čekáte na někoho dalšího? zavolám na ně. Počkám jestli se Tori rozhodne jít teda taky a když se konečně dostaneme do výtahu, podívám se na ovládací panel a když stisknu tlačítko výtah se rozjede. Když výtah zastaví, vylezu ven a zamířím do celkem luxusního baru pro první třídy. Nevím jaká třída jsou ty vaše pokoje, takže když půjdete někam pryč a někdo po vás něco chtěl, tak jste tu se mnou. řeknu těm dvěma ( pro případ, že Tori šla na pokoj, si to přeberte do jednotného čísla :) ). Mno... Tak tohle není přesně to, co jsem si představoval... řeknu, když si sednu na jednu z barových židlí. ...Takže bych si vzal nějaký dobrý stůl... prohodím směrem ke slečně za pultem, která nám jde s mírně rozpačitým "Jistě" najít stůl. Když nám konečně ukáže stůl, sednu si na celkem slušnou polstrovanou sedačku a počkám, co na to moje společnost. Hm... Pravda je, že by mě nenapadlo, že v takovémhle zapadákově může být hotel tohohle formátu... |
| |
| vytřeštím zrak na bar do kterého jsme vešli tak tohle bych si asi dovolit nemohl a co tu všechno prodávají? zeptám se |
| |
| Slečna nám to začne jmenovat, ale po chvilce usoudí, že by bylo lepší nám to dát písemně a proto přinese jídelní lísky. No... Tak co? věnuju Chocovi jeden poněkud nechápavý pohled, když vidím, jak se rozhlíží kolem. Co je? Chtěl jsi sem, ne? podotknu a zadívám se do seznamu nápojů. Dívá se jak bacil do lékárny... pomyslím si a rozmýšlím se mezi několika nápoji. Vybrali jste si? přijde slečna znovu k našemu stolu. Já se podívám na ty naproti sobě, jestli už mají vybráno a pak se znovu obrátím na ní a řeknu jí svojí objednávku. |
| |
| Hm... Ahoj... řeknu zamyšleně, když Choco odchází. Zachytím Yohův pohled a usměju se. Možná, že by ani nevadilo, kdyby se nestal králem šamanů... zamyslím se. Co? Jo... Je to vážně krásné. ohlédnu se, po té co mě Yoh upozorní na zapadající slunce. Je to lepší? zeptám se a naznačím, že myslím to zranění na ruce. |
| |
| " Jo je to lepší. A to díky tobě. " Vděčně se usměju a pokračuju dál. " Jen si musím dávat pozor, aby se mi to nenamočilo. " Povzdychnu si a koukám na hvězdy. Sakra bolí to jako čert! Ale nesmím dát najevo že nemůžu pokračovat. Potom přejedu pohledem Annu. Je pěkná. Vážně nemůžu uvěřit tomu že sem si toho nevšiml dřív. Po chvíli uvažování si uvědomím že na Annu vlastně zírám, ale honem rychle toho nechám a pak zase zvednu hlavu nahoru. |
| |
| když se vzpamatu ji řeknu když platíš tak taky vyber řeknu Lenovy a když se na mě nechápavě podívá tak řeknu to je zvyk ,když tě někdo zve tak taky vybírá co se bude podávat |
| |
| Co to mele? pomyslím si, ale nedám na sobě nic znát a obrátím se znovu na slečnu stojící u našeho stolu. Takže dvakrát... řeknu, načež ona odběhne pryč. Kdybys chtěl něco jinýho, tak si řekni... prohodím znuděným tónem, když nám přinese míchané nápoje. |
| |
| ne já si klidně vezmu to co ty řeknu a nakloním se k němu já se v těch hrozných názvech nevyznám řeknu potichu |
| |
| Jo ták... Tím je řečeno vše. Ale pod názvem máš napsané složení... řeknu s pochopením a napiju se. Na tom názvu celkově nezáleží. Možná bys měl mezi lidi chodit častěji... podotknu. |
| |
| jedovate se na Lena podívám a řeknu já mezi lidi chodím dost často ale pak se uklidním a řeknu ale nechodím do takovejhle podniků |
| |
| Fajn... Hlavně v klidu. řeknu klidně a znova se napiju. Já za to ostatně nemůžu... A co jinak? Jak ses měl, než zazvonil zvonek? radši změním téma. |
| |
| no já jsem pracoval abych měl na cestu sem řeknu a co ty jsi dělal |
| |
| Nic zajímavého. Vlastně téměř nic, krom toho, že jsem byl doma. Ostatně mě vyhlášení turnaje celkem překvapilo, přestože bylo jasné, že to přijde. zadívám se na svůj osudový zvonek. Ale ať je to jakkoli, pochybuju, že půjde o něco jiného než posledně. Jen o pár soubojů s jinými šamany. |
| |
| taky si myslím řeknu klidně a přitom popíjím svůj drink |
| |
| Po tváři mi přeběhne lehký ruměnec spolu s ůsměvem. Děje se něco? zeptám se, když si všimnu, že na mě Yoh zírá, jakoby mě viděl poprvé. |
| |
| " Ne nic se neděje..... " Sklopím pohled do vody a tam vidím její ladné nohy. Hned pohledem ucuknu a zase se dívám na nebe. |
| |
| Jestli se nic neděje, tak proč jsi tak nervózní? usměju se a sednu si kousek blíž. Vážně se chová nějak divně. Ale možná to bude tím, že má před sebou další turnaj... |
| |
| " Já nejsem nervozní. " Usměju se a poškrábu se na hlavě. Vážně do jde tak poznat? Sem trochu nejistý, protože sem v téhle situaci vlastně poprvé a pak se Anna náhle přiblíží. Polknu na prázdno. Kuaa co je to za pocit??....... |
| |
 | Letiště Takže teď si nejspíš budu muset sehnat letenku. rozhlédnu se po letištní hale a zamířím k frontě lidí, nejspíš letících na stejné místo jako já. Po nějaké době hloupého postávání za nějakou ženskou, která se poté, co si všimla mého snowboardu pustila do debaty se svým manželem o tom, jak jsou snowboardisti nemožní a že by jim měli zakázet přístup na sjezdovky, protože jenom ničí terén, si konečně koupím letenku. Dát snowboard mezi zavazadla mi připadá téměř neproveditelné, ale nakonec mi stejně nic jiného nezbývá. Tak Corei, vezmeme si ho, až vystoupíme... řeknu jí a v hlase se mi stále odráží ten před pár minutami používaný, naštvaný tón, se kterým jsem si pokoušel vydobít místo pro snowboard v letadle. V letadle Jakmile se dostanu do letadla, zamířím ke svému místu u okna. Asi po půl minutě nerušeného sezení a zírání z okna na zmenšující se zástup lidí nastupujících do letadla si vedle mně přisedne ta snowboardisty nenávidící ženská z letiště a vedle ní její manžel. Jakmile mě uvidí, znovu začne manželovi vykládat. Ta mu za chvíly vymluví do hlavy díru... pomyslím si a usměju se. Vydíš Corei, takhle to dopadá, když někdo pořád prosazuje svoje názory... podotknu v domění, že by mohla mlčet, ale jaksi to nevyjde, jelikož změní debatu na "chování dnešní mládeže". Když letadlo vzlétne, znovu zaměřím svůj pohled ven z okna, manželské dvojice si rádoby nevšímaje. Po přistání počkám, až oba spolucestující opustí letadlo a pak jdu ven taky. letiště č. 2 Venku je to celkem nemilé překvapení, jelikož je tam horko k padnutí, ale po chvíli si já a naštěstí i Corei alespoň minimálně zvykneme, takže se to dá alespoň vydržet. Hned se vydám najít svoji tašku a snowboard, takže jdu s davem do haly, kde si z jezdícího pásu sundám obě zavazadla. Snowboard dám na záda, tašku na níž se usadí Corei hodím přes rameno a jdu najít nějaké levnější ubytování. motel První, čeho si všimnu je motel naproti letišti, podobný francouzským F1. Vejdu tam, recepční řeknu o jeden pokoj a ta mě nechá vyplnit jakési papíry, vybere si peníze a dá mi papír s číslem a kódem pokoje. Podle papíru si najdu pokoj a do zámku na stěně vedle dveří naťukám kód. Dveře cvaknou a otevřou se, takže vejdu dovnitř, zabouchnu dveře a hodím tašku na zem. Pak vedle ní položím i snowboard a poté co si zuju boty sebou seknu o postel. Asi deset minut tam nehnutě ležím, s pohledem upřeným ke stropu. Pak znovu vstanu a jdu k tašce. Ještě, že funguje klimatizace... nastavím na kolečku ještě nižžší teplotu, převléknu se do něčeho lehčího - šortky a letní tričko, upravím si čelenku na hlavě, dám si na záda snowboard a vyjdu z pokoje. |
| |
| Hm..cítím se trochu trapně, když vedle mě sedí krásná holka, se kterou sem navíc zasnoubený a nemůžu nic udělat. No kdyby jo tak mě zřejmě zabije.... " No......víš...Anno..... " |
| |
| "Ano Yohu?" podívám se na něj. No... víš... tím vždycky začínají nějaké výmluvy... pomyslím si naštvaně, ale nedám na sobě nic znát a usměju se. "Co mi chceš říct?" |
| |
| " No ono se to špatně vyjadřuje.......vlastně sem chtěl......no.. jenom že si moc milá holka....trochu přísná, ale jinak si super. " Vymáčknu ze sebe konečně a doufám že to neznělo blbě. |
| |
| "Co? No...děkuju. Sice nevím, co je na tom těžkého vyjádřit, ale... ty jsi vlastně taky moc milý, jenom by ses mohl víc soustředit na svůj cíl. odpovím, sednu si těsně k němu a položím mu hlavu na rameno. Hm... Asi jsem se v něm spletla... Jak je možné, že jsem si toho, že je tak milý nevšimla dřív... |
| |
| Usměju se a pak řeknu. " No souboj šamanů........jed dost těžký, myslím že by tady i Zek měl problémy. Ta Tori a její bratr sou hodně silní. Dokonce i všichni z naší staré "party" sou mnohem silnější než já. " Potom Annu chytnu pod vodou za ruku a doufám že mi nevrazí. |
| |
 | soukromá zpráva od SEN¨SEI pro |
| |
| soukromá zpráva od Asurame Tori pro |
| |
| Procházím se po doubí a potkávám zajímavé šamany vedle mě je můj duch a přes záda mám přehozenou svou katanu když potkám někoho známého popovídám si s ním ale jinak se moc nezdržuju. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR