Urado (AU)
hrálo se Jindy
od: 03. listopadu 2009 16:59 do: 09. května 2011 11:45
Dobrodružství vedl(a) llzard
| |
 | pro zvané |
| |
 | Sedím na pohovce a pozoruji balení papírků na stolku. Včera jsem to s Hoshi-chanem trochu přehnal. Prudce mě zabolí hlava. Natáhnu se na gauč. V místnosti je šero. Zavřu na chvilku oči. Cítím, jak se mi dělá čím dál tím hůř. Zvednu ruku a zadívám se n asvé prsty. Pozoruji svou ruku a dívám se na jizvyčky od toho, jak mne řezal, když mne odnaučoval závislosti na krev. Pousměji se a do očí by se mi možná nahrnuly slzy, ale nemám už na to sílu. Probrečel jsem kvůli němu už tolik slz. Hazuki... chan... Kdo ví, zda mu kdy ještě budu moct tak říkat. Odnaučil jsem se závislosti na krvi, ale začal jsem zase na LSD. Zvedá to dokonale náladu. Hlavně když si ho Hoshi-chanem předáváme jazykem. Jazykem. Pohladím svoje rty a moj etělo zaplaví opět výčitky. Hazuki-chan poznal, že nemohu normálně žít. Táhl jsme to se Souem dlouho. Jeho tělo a doteky byly žhavé a zkušené. Dokázal uspokojit oba dva. Pak jsem ale začal cítit něco jako výčitky. Nechtěl jsem, aby se mě Hazu-chan dotýkal. Připadal jsme si opět špitavý. Velice špinavý. Hazuki byl skoro každý den rozmrzelý a trochu naštvaný až se nakonec opravdu rozhněval. Utekl jsem. Bál jsme se jeho ale i sebe. Kdo ví, co jsem k Souovi cítil. Ale vím přesně, co jsem cítil k Hazukimu. Lásku. A možná stále na něj myslím, ale už jsem zase tady, kde jsem. Jako prostitut v bytě u kámoše. Hoshi leží na zemi zabalený do futonu. Zadívám se na něj. Je vážně vyřízený. Dneska asi budu muset brát práci za něj. Ozve se jeho mobil. Stočím se do klubíčka a pozoruji, co Hoshi udělá. Nátáhne s epro mobil. Jeho ruka se třese. Nemyslím, že měl včera jen papírek. Hodím na něj podezřívavý pohled. "Moshi mo- hai... Gomen nasai. Jsem nemocný... Nemůžu. Leda že by mne přitáhli na nosítkách. Ale mám dobrého přítele,"znuděně vydechnu a zkousnu si spodní ret,"je zkušenější než já. Určitě vás uspokojí. Snad i lépe. Zrovna teď má čas. Pošlu ho klidně místo mě." Zakoulím očima. |
| |
 | Proberu se v náruči nějáké ženy. Odstrčím jí a prohlídnu si jí. Už jsem se lekl, že jsem spal s ženskou. Vstanu a jdu se osprchovat. Zapálím si. Kluk ke mě příjde a přitulí se. Jen ho odžduchnu a přikážu mu ať se zbalí a vypadne. Vidím jak se rozbrečí. Nebyl to prostitut. Chytnu ho a chci ho vyhodit, ale jak uvidím ty uplakané smutné oči, něco se ve mě zlomí. Pohladím ho, políbím a potom mu řeknu, že jsem svině a se mnou by se mu nelíbilo. Že si zaslouží někoho lepšího. Odejde a já si vezmu něco málo k jídlu. Zhubnul jsem, dost. Mám teď dlouhé hnědé vlasy a ve rtu piercing. A začal jsem kouřit. Vezmu jednu z košil, co se válejí přes postel a obleču si jí. Najdu telefon a začnu volat Hoshimu. Chci ho dneska, nechci spát dneska s někým neznámým. "Cože? Ale já chci tebe. Kso! Dobře pošli ho sem...a ať je na čas. Zaplatím víc." Zaklapnu telefon. Doufám, že bude alespoň za něco stát. |
| |
| Hoshi-chan mi dá adresu. Ztuhnu. "Jsi si tím jistý?"zeptám se viditelně vyděšeně. Hoshi jen pokýve hlavou a vyletí s evyzrvacet na záchod. Zakoulím očima. Osprchuji se a navoním se příjemnou vůní. Ale jen lehce. Abych byl cítit "čisototu". Tím nemyslím tedy že savem. Třeba tam už nebydlí. Hazu-chan by přeci nikdy ... Napřímám se a s velice těžkým srdcem zazvoním na zvonek. Zhluboka se nadechnu. |
| |
| Někdo zazvoní. Odejdu otevřít. Posunu si cigaretu do druhého koutku. Div mi nevypadne, kdyř uvidím ty zelené vlasy. Naštěstí není přes mou dlouhou ofinu to překvapení vidět. Ustoupím ode dveří a pustím ho dál. Zavřu a odvedu ho do ložnice, i když ví, kde to je. Típnu cigaretu a posadím ho na postel. Skloním se k němu a políbím ho na krk. Položím ho a dál pokračuju v líbání jeho krku. Nechci myslet na to, kdo mi dneska opět bude ležet v náruči. Nezvládl bych to. |
| |
| Srdce s emi rozbuší a zachvěji se, když ho uvidím. Znovu. Zprvu ho nemůžu vůbec poznat. Roztřese se mi čelist a já si uvědomím, co jsem mu provedl. Jsem špína a zlý. ŠPÍNA! Mlčím a s tichým děsem pozoruji jeho zanedbaný byt. Tedy není to tak hrozné, ale Hazukiho vůbec nepoznávám. Chvilku jsem naprosto paralizovaný. Dnes chce prostituta. Dnes nechce lásku a milence. Mám chuť ho ze sebe strhnout. Místo toho však zavzdychám a začnu se pod jeho doteky vzrušovat. Cítím obrovskou bolest, která se mi přelévá po mé hrudi. Přesto se k němu nedokáži chovat jako k zákazníkovi a mé doteky nejsou strojové a naučené. Vím, jaké místa na jeho těle jsou citlivá a která ho opravdu rozpálí. Dalo by se říct, že jsem nachvilku, která se objeví a zase zmizí, rád, že jsem v jeho náručí. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom začnu sevlíkat i jeho. Prsty se něžně dotýkám místech na jeho těle, kde vím, že se mu to líbí. Doteky na jeho tělo ve mě probouzí stesk. Zakážu si na to myslet. Nesmím. Nechci aby mě viděl brečet. Sevleču ho a začnu ho líbat na hrudi, zatímco si prsty přitáhnu gel a začnu si ho připravovat. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sténám a vzdychám, jak si mne připravuje. Zrudnu a cítím, jak mi buší srdce a chvěji se. Pod jeho odteky... Nepolíbili jsme se. Myslí na mě jako na prostituta...ta myšlenka bolí, ale měl bych se jí řídit. Jezdím prsty po jeho hrudi a nakonec sjedu k jeho kalhotům a dostanu se pod ně. Dráždím jeho nejcitlivější a nejvzrušivější body a mé tělo se prohybá pod jeho doteky. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Jen chvíli ho dráždím třemi prsty než ho položím břichem na postel. Jeho dráždění mě docela rozpálilo a postavilo. Sevleču si kalhoty, párkrát přejedu po svém údu a potom do něj začnu pronikat. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sevřu prostěradlo a sténám. Neměl jsem příliž zákazníků, takže je pro mne stále velký. Mé tělo se zatřese a zacukám pánví. Z očí mi vytečou slzy a utřu je rychle do prostěradla. Snad dřív než si toho všimne. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Nedochází mi, že jsme spolu dlouho nespali a jak řekl dříve on i Hoshi. Ale Hoshi už je docela zvyklý, takže si to neuvědomuju. Chytnu ho pevně jednou rukou za pánev a druhou za rameno, abych se měl čeho držet. Po chvíli přestanu a pomůžu mu zvednout se na čtyři. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro A pak mi stečou slzy na prostěradlo. Je zmačkané a neúhledné. Sténám, ale myšlenkami, jako bych byl někde jinde. Nedokáži vyvrcholit. Ani nechci. Ne teď. Uvědomuji si, že tohle je naprosto jiný člověk a další příval slz, který nejsem schopen zastavit spadne na prostěradlo. Stáhnu dírku, protože chci, aby vyvrcholil co nejdříve a já to měl už za sebou. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Znova přestanu. Jinou polohu...musím... Opatrně z něj vyjedu a potom ho otočím na záda a znova do něj vniknu. Tentokrát si ho zvednu a přitisknu na sebe. Sedí na mě a já se stále snažím přirážet. Objímám ho pevně a tisknu na sebe. "Miluju tě..."Zašeptám velice tiše do jeho ucha a potom ho políbím. Nechci aby se mě na cokoliv ptal nebo aby mi viděl do tváře. Uvolním se a potom do něj vyvrcholím. Položím ho na postel a vyjedu z něj. "Klidně použij koupelnu." Řeknu tiše načež se otočím a sám se odejdu osprchovat. Nechám mu tam čistý ručnák a odejdu se jen ve spodním prádle do ložnice obléct. Vezmu si zase nějákou černou košili přehozenou přes postel a zapálím si. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Za celou tu dobu jsme na sebe nepromluvili. A první, co řekne... je.... "Hazu-chan...,"špitnu skoro neslyšně. Zrudnu a rozbuší se mi srdce. Cítím tlak v hlavě a nejen v hlavě. Přirážím o něco více.. Nakonec vyvrcholím s ním, ale podaří s emi zachytit sperma jen na sebe. Jak je v koupelně, zapálím si. Jen přikývnu, když mi dovolí použít koupelnu. "Arigato...,dostane se ze mě a se slzami v očích zmizím v koupelně. Tam zapnu sprchu a pod tekoucí vodou se hystericky rozpláči. Je mi jedno, zda to uslyší, ale trochu doufám, že ne. Osprchuji se a nakonec vylezu s ručníkem kolem beder, protože jsme is zapomněl ošacení mimo koupelnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Odejdu do kuchyně. Je v koupelně dlouho a tak když výjde, je velká miska s nudlovou polívkou na stole už vychladlá tak akorát aby si nespálil jazyk. "Tady jsou peníze. Je toho víc...pro vás oba. Tak dej něco Hoshimu a že ho pozdravuju." Promluvím tiše a vyfouknu kouř. Pžitom položím na stůl obálku s penězi. "Pizza tu bude za chvíli. Klidně se najez." Řeknu tiše a posadíms e na gauč. Zapnu si televizi a snažím se nemyslet na vzpomínky, které ve mě vyvolává jeho přítomnost. |
| |
| Ucítím vůni jídla. Usměji se. Po dlouhé době a mé oči se vděčně rozzáří. Dneska jsem ještě nic nejedl. Tak celkově jím méně. Však jsem podle toho vyhublý, protože mám až děsivě rychlý metabolismus. Jakmile mi ale položí na stůl peníze, zakuckám se. Prodce vstanu a převrhnu na stole polévku. Vezmu obálku a rozhořčeně ji po něm mrštím tak, že se mu odrazí od hlavy a vletí do sklenek z nichž dvě rozbiji. Srdce mi budší jako splašené a zhluboka dýchám. Můj výraz je opět smutný a oteklé oči ho pozorují. A pak z nich vykápnou slzy. A v tom dramatickém momentě mi ukrutně a hlasitě zakručí v břiše. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Povzdechnu si a vstanu. Opět vyfouknu kouř. zvednu misku, alespoň tam jsou ještě nudle a zelenina. "Máš hlad...sněz to." Řeknu tiše. Viděl jsme jeho tělo. Zhubnul a on jí často. Je mi jasn, že se mu jídla tolik nedostává. Zazvoní zvonek a já odejdu pro pizzu. Vezmu si z ní jenom jeden kousek a zvytek mu nechám. Potom ze střepů vytáhnu obálku. "Nech si to...potřebujete to." Řeknu tiše a podám mu jí. Pozoruju ho zpoza vlasů. Oklepu cigaretu do popelníku na stole a opět si z ní potáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro A i když mi každé sousto v puse hořkne od slz, stejně je polykám. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Co je za problém, vzít si ty peníze?" Zasyčím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Protože - protože je nedokážu vzít od někoho jako jsi ty!"vyletím hystericky, !Protože je nedokážu vzít od osoby, kterou poříd mi-!!!" Můj pohled je zoufalý. Skloním hlavu a sevřu pevně k sobě čelist. "Víš co - zapomeň na to,"pronesu, ale hlas mi zakolísá. Seberu peníze a svléknu ze sebe ručník, který složím na okraj gauče. Snad jediná složená věc v tomhle bytě. "Hoshi je stejně lepší. Takže je to jedno,"chci vést silácké řeči, ale můj hlas mne zradí a opět krutě zakolísá a do očí s emi nahrnou slzy. Oblékám se a dávám peníze do kapsy. |
| |
| Pozoruju ho přes vlasy. Ale nic neřeknu Sleduju ho, jak si sevleče ručník a potom ho nechám jít. Samotnému mi to v hlavě šrotuje...co teď? Po chvíli tipnu cigaretu, prudce vstanu až židle na které jsem seděl spadne. Postavím se do dveří s ložnicí. "Nechoď nikam...alespoň...uhm...sněž tu pizzu...." Řeknu rozpačitě a dám si vlasy z očí za ucho. |
| |
| Pootevřu rty a sklopím oči. Položím své čelo na jeho rameno. Pak ho jen zlehka políbím na koutek jeho úst. Od té doby, co jsem od něj odešel, nedovolil jsme nikomu, aby mě během ... práce... líbal. Po práci to zase byla jiná. Ale to jsme byl buď opilý nebo si rozděloval s Hoshim papírek. Odtáhnu se od něj a pustím se do pizzy. Ale pomalu. Můj žaludek je z nervů velice zkroucený na to, abych něco pozřel. I když je hlad. |
| |
| Zlehka mě políbí na koutek úst. Pozoruju ho jak pomalu jí. Je to až divné. To že ho při jídle vůbec můžu pozorovat. Povzdechnu si a podepřu si hlavu rukama. |
| |
| Pozoruje mě, jak jím. Zkoumavě se na něj zadívám a mírně našpulím rty. "Kde jsi k tomu přišel?"zeptám se a na sobě na místo, kde má piercing. Začnu zrychlovat v jídle a nakonec se cítím plný, jak mám sevřený a scvrknutý žaludek. |
| |
| Podívám se na něj. "Uhm...v salonu...udělal mi to...hm...známý..." Řeknu tiše a potom začnu hledat v kalhotách krabičku. Je prázdná. Hodím ji jen na stůl a povzdychnu si. |
| |
| "Aha,"dostane se ze mě. Když uvidím krabičku, povzdechnu si. Vyndám z kapsy tu svojí a nabídnu mu. Nedojde mi, že tam má uložený i papírky. |
| |
| Povzdechnu si...nemůžu mu říct pravdu. Kývnu a znamení díků a vezmu si cigaretu. Chci si jí zapálit, ale jen překvapeně koukám na to, co vypadlo z krabičky. "Tsuki?" Zeptám se ho napůl překvapeně a napůl zklamaně. |
| |
| "Škoda, že ani jeden nejsme k sobě upřímní,"povzdechnu si a zadívám se na papírek. Mluvím tiše. Nejradši bych ho objal. Ale zase je pár věcí jinak. Natáhnu se pro papírek. |
| |
| Sklopím smutně hlavu. "Copakk ty to chceš ode mě ještě slyšet? Nebude tě to unavovat? Stejně jako já předtím..." Poznamenám tiše a v ruce drtím prázdnou krabičku. Tak moc to bolelo a teď bych to měl prožít zase? Copak jsem takový hlupák...ale...možná jsem. Přál bych si být. Tak moc bych si přál být teď hlupák. |
| |
| Odložím rozkousaný kousek pizzy zpět do krabice a zavřu ji. "Byl a jsem špína. Nechtěl jsem tě stáhnout dolů. Nechtěl jsem tě pošpinit. Cítil jsem výčitky a dávat ti své tělo, když si ho bere někdo jiný mi postupem času připadalo... špinavé,"mám tak sevřený žaludek, že si myslím, že se pozvracím, "Přestaň mít tak pitomý silácký kecy. Ty si myslíš, že jsi bůhví jakej silák. B8l jsme s epřijít. Už vím proč." Vstanu a mám pocit, že se se mnou zhroutí svět. Zavrávorám. Vytáhnu mu cigaretu z pusy, popotáhnu a zase ji tam vrátí. "Žij si život jakej chceš. Doufal jsem žes mě nevynechal, ale jak vidím, jsi se sebou spokojený.. Hoshiho budu pozdravovat. Jen nevím, jak často se za tebou bude stavovat. Začíná ject do tvrdejch... drog,"mám pocit, že jsem nabral sílu, ale ta bolest na hrudi je skoro omračující. |
| |
| Tiše ho poslouchám a pozoruju ho. Nechám si vytrhnout cigaretu a jak mi jí vrátí potáhnu si. Odchází...on odchází. Opět se prudce postavím a vrazím cigaretu do popelníku. Cyhtnu ho pevně za ruku a potom ho políbím. Ačkoliv za ruku ho držím hrubě, polibek je něžný. Sám se klepu strachy. |
| |
| Už se mu chci vytrhnout, když men chytí za ruku. Pak mne ale políbí a napovrch se bolestivě dere zase ten pocit, který by měl být ve své podstatě krásný. Chvilku jsem překvapený pak ho ale oplácím. Naplno. Chvěji se a bolest nahrazuje příjemně nepříjemné šimrání. Jakmile polibek skončí, obejmu ho. Mé tělo se třese a oči se plní slzami. "Nenech... mě... odejít ,"skoro se mi podlamují kolena. |
| |
| Pevně ho na sebe tisknu. "Nenechám..." Zašeptám tiše a sám se rozpláču. "Už tě nikdy nenechám odejít..." Zašeptám tiše a jen stojím a pevně ho držím. Nebudu dvakrát opakovat tutéž chybu. |
| |
| Na to jen přikývnu a chytím se ho o něco pevněji. Nechci se tam už vrátit. Už ne po tom, co jsme měli skupinu a kdy jsem dokázal žít bez jakýkoliv závislostí. Jsem rozhýčkaný, jak mi řekl Hoshi. Ale zdravě a příjemně rozhýčkaný. "Gomen...nasai..,"sevřu látku jeho košile a zachvěji se. |
| |
| Vezmu ho do náruče a sednu si s ním na gauč. "Gomen ne onegai..." Zašeptám tiše jako odpověď na jeho omluvu. "Miluji tě...a nikdy jsem nepřestal..." řiznám tiše. "Vrátíš se tady ke mě?...uklidím tu." Zeptám se ho a utřu si rukávem oči. Dál ho však pevně držím. |
| |
| Mé tělo se nepřestává chvět. Jsem trochu zeslablý. Od všeho. Už chci říct, že ano, ale... "Hoshi-chan... Platíme spolu nájem... Chci zůstat s tebou a bydlet zase tady. Moc bych si to přál...,"mluvím tiše. |
| |
| Připomene Hoshiho. Přitisknu ho k sobě ještě více. "Já...může jít na odvykačku...přestěhovat se...dám mu práci...když bude chtít..."Zašeptám tiše...chci ho tu. "...a uklidím tu." Dodám tiše. |
| |
| Jen přikývnu. Jsem unavený. Sedím v jeho náručí a občas se zachvěji. Dýchám mu na krk a cítím, jak jsem zesláblý. Zavřu oči a pousměji se. Jak je zavřu, vytečnou z nich slzy. Ale nestírám je. Nechci, aby mne někdy nechal utéct. |
| |
| Utřu mu spzy a políbím ho na čelo. "Chceš se prospat?" Zeptám se ho tiše. Zvednu se a nohou začnu zhazovat oblečení a jiné věci z pohovky. Dál ho přitom držím v náruči. Vykupu nějáké polštáře, co jsem před chvílí zhodila položím je na pohovku, potom tam položím Tsukiho, najdu deku, přikryju ho a lehnu si pod ní hned vedle něj. Obejmu ho. "Budu si tě tu hlídat..." Zašeptám tiše a zavřu oči. |
| |
| Nevím po jaké době otevřu oči, ale vzbudí mě melodie mého mobil. Haziku mne objímá a zavřené oči. Kdyby tu nebyl takový nepořádek a nevypadal by jinak, myslel bych si, že se nic nezměnilo. Zmocní se mě nepatrný a lehký třas. Možná to je od papírků, kdo ví. Zamžourám na mobil. Hoshi. "Moshi mosh,"zachrčím rozespale. |
| |
| Cítím, jak se vedle mě něco pohne. Když zaostřím uvidím samou zelenou. Tsuki-chan. Obejmu ho, ale jenom lehce, protože slyšém že telefonuje. |
| |
| "Jo... jsem v pohodě... Ano... Já...,"znejistím. Nevím, co mám říct. Já zůstávám? A kašlu na tebe? "Chvilku to potrvá. Nene... nepařím bez tebe. Přijdu tak do dvou hodin, oki?"je mi divně, "Byeee." Zadívám se na Hazu-chana. Svraštím obočí. Bude to těžší, než jsme si myslel. |
| |
| Dotelefonuje. "Hoshi?" Zeptám se tiše. Potom ho pohladím a dám mu pusu na tvář. |
| |
| Přikývnu. Zhluboka se nadechnu. Pak se ale zazubím. "Co si takhle večer vyrazit do Tokijského podsvětí? zažertuji. I když mne zase pálí v roce ty papírky. Chci to zkusit znovu. Cítit onu extázi. Ale znejistím. Ne. To přece kvůli Hazukimu nemůžu... I když on už asi taky není zrovna svatý... |
| |
| Zadívám se na něj. "Mám jít s tebou a s Hoshim?" Zeptám se ho tiše. Najednou si nejsem tak jistý. Sice jsem se změnil, ale od té doby co je v mojem bytě Tsuki se zase cítím tak zvláštně. "Hai...Rád s váma půjdu." Pousměju se. |
| |
| Pousměji se a pokývnu. Chci vidět, jak moc je zkažený. Zadívám se na mobil na hodiny. "Navrhoval bych se za ním stavit tak za hoďku ... nebo hoďku a půl. A pak bychom vyrazili,"pousměji se. Můj zrak zaujme jeho piercing. Začnu si s ním hrát. "Odkdy máš kámoše v salonu?"zvědavě nafouknu tváře. |
| |
| Přikývnu. Zeptá se mě na kámoše v salonu a začne si hrát s mojím piercingem. Lehce pootevřu rty. "Od té doby co jsem s ním spal, zaplatil mu kurz a potom mu pomohl ten salon otevřít..." Řeknu krátce a obejmu ho. |
| |
| Nadzvednu překvapeně obočí. Sklopím hlavu. Trochu mne to bolí, ale já spal ostatně s více muži. Možná. Obejme mne a já jsem jak opařený horkou vodou. Nejistě se pousměji. Nic ale raději neříkám. "Je to docela sekushi. Jen by mě nikdy v životě nenapadlo, že ho budeš mít dřív než já,"zatvářím se naoko naštvaně. |
| |
| Pokrčím rameny. Chtěl to vědět, jen jsem mu řekl pravdu. Možná jsem to neměl dělat tak chladně, ale prostě přesně tak to bylo. "Já vím...že se ti to líbí..." Řeknu tiše. Nechci mu rovnou říkat, že sjem si to dal jenom kvůli němu. |
| |
| Když řekne tu větu, zadívám se více n aněj. On to ví... co když... co když si to dal kvůli mně... Zrudnu. Pak ale zatřepu hlavou. Ne. Nechci si dělat takové naděje. Přece jsem utekl. "Já bych... si... dal něco k jídlu,"pousměji se tiše a zlehka ho políbím na tvář. Nevím proč, bojím se ho líbat více. Před chvilkou jsme s ním měl sex a ... nebyl to ten Hazuki, kterého jsme znal ta dlouhá léta. Nebojím se ho. Nikdy jsem se ho nebál, ať už byl jakýkoliv. Spíš nevím, co čekat. Přesto natisknu své rty na jeho. A i kdyby. Je to stále Hazu-chan. Když polibek skončí, pousměji se. !Tak co - pustíme se do úklidu než vyrazíme vstříc nočnímu městu!"roztáhnu dětinsky ruce a doširoka se usmívám. |
| |
| Řekne, že má hlad. "Co by sis dal?" Zeptám se tiše a nepatrně zčervenám, když mi dá pusu na rty. Po chvíli mě políbí znovu. Na rty. Začnu mu něžně oplácet polibek a zlehka ho pohladím po tváři. Znova se usměje a chce uklízet. "Klidně...ale většina věcí stejně patří do prádla..." Podotknu tiše. Posadím se a rozhlídnu se kolem. Většinou je tu rozházené jenom oblečení. Žádné špinavé talíře ani misky jen asi dva nebo tři naplněné popelníky a pár prázdných lahví a krabiček od cigaret. Vlastně takhle podobně vypadá většina mého bytu. Krom pracovky, která je zamknutá. Notebook leží mezi papíry na konferenčním stolku. "No...ehm...kde začnem?" Zeptám se tiše a trochu se za ten nepořádek zastydím. |
| |
| "Něco co bych mohl zobat během uklízení,"zazubím se. Pak tam tak oba stojíme a pozorujeme pokoj. "Ale ještě pořád jsem větší bordelář já,"zasměji se a ukiáži na věci u gauče, "Tak začal bych oblečením. Pak papíry... Uhm.. Ale víš co - moc to s tím úklidem nepřehánět.." Mrknu na něj. Nejsem zrovna uklízecí typ, ale mám takový nápad, intuici, že mu uklizený kutloch zlepší náladu... |
| |
| Pousměju se. Odejdu do kuchyně a dám mu dělat hranolky. Přikývnu na jeho plán a začnu uklízet oblečení z okolí kuchňské linky a jídleního stolu, když už tam tak stojím. Vytáhnu žaluzie. Zrovna tak krásně zapadá slunko. Dojde mi, že nemám cigaretu...nevadí. Zadívám se na ušmudlané okno a na zvadlé kytky na parapetu...měl jsem problém starat se o sebe natož ještě o kytky. |
| |
| Nejprve se neúčastním uklízení, protože mám nalepený obličej na troubě a skoro bych snědl ty hranolky i zmražené. Nakonec jsou a já je do sebe nasypu. Tedy jen polovinu. Vydám se Hazukimu pomoct, ale zoufale lomcuji rukama nad skládáním košile. Vážně to neumím -_- |
| |
| Pozoruju Tsukiho jak se trápí s košilí. Přijdu k němu a vezmu mu jí. Dám mu pusu a košili hodím na hromadu. "Říkal jsem, že to potřebuje vyprat..." Připomenu mu tiše. "Nemusíš se s tím tak namáhat." Pousměju se na něja začnu si uklízet papíry. |
| |
| "Yesu, rogeru!"zazubím se a hodím další košili do prádla. Nakonec políám celý jeho byt. Jen do papírů mu nejdu. Nakonec se zanevně posadím do gauče. Hrkne to ve mně! Já zapomněl úplně na hranolky! Vyletím z gauče a přitáhnu si hranolky a začnu je do sebe sypat. |
| |
| Zasměju se, jak vidím jak se žene pro hranolky. Tak dlouho jsem se neusmíval. Protože....výdycky to byl on kvůli komu jsem to dělal. Dodělám papíry. "Půjdu se obléct." Řeknu tiše a jdu do ložnice. Když se vrátím mám na sobě černé rifle s koženým páskem a bílou košili. Kolem krku řetízek a obojek. Odejdu se trochu upravit. Dlouhou ofinu si rozdělím na dvě strany a zbytek vlasů stáhnu do ohonu. Trochu se namaluju a potom výjdu za Tsukim. "Jdeme k Hoshimu nebo rovnou někam jinam?" Zeptám se ho tiše a hledám peněženku. |
| |
| Překvapeně zamrkám na to, jak se oblékne. Pousměji se. Necítí se asi ještě dobře. "Mno šel bych... rovnou do baru,"zazubím se. Upravím si latexové kalhoty s přezkami a hodím si na síťované triko rudé kožešinové bolerko, které jsme měl už na gauči a kterého jsme byl zbave, když jsem sem přišel. Na krku mám obojek s masivním očkem. |
| |
| Oblékne si bolerko a já si ho přitáhnu a políbím ho. "Vezmu si cestou cigarety..." Řeknu jen tak, aby věděl a potom ho vezmu za ruku a jdeme se obout a pak ven. V trafice si koupím cigarety a hned si zapálím. Prstem pohladím kříž se srdcem na svém stříbrném zapalovači a schovám ho. Líbí se mi..taky proto jsem si ho koupil. "Kam půjdeme?" Zeptám se ho tiše a vyfouknu. |
| |
| I já si koupím cigarety. Do zásoby. Vytáhnu svojí z načnuté krabičky a zapálím si ji o jeho. "Víš o tom, že kouření škodí zdraví?"popíchnu ho a popotáhnu. Nakonec se ho vedu ke klubu eXtreme. Otevřu dveře a gorile hodím pár yenů. Hoshi už na nás čeká na pravém rohu baru. Ale vypadá to, že si dal kokain, nebo tak něco. Chová se více sebevědoměji než kdy jindy. "Yo!" pozdravím ho. Vyndám z krabičky cigaret papírek a podám mu ho. "Dneska mi ho nedáš jako obvykle?ušklíbne se. Jen pokrčím rameny. Už bych to udělal, ale zadívám se na Hazu-chana. Je tam hlasitá hudba... Nějaký darkwave. Asi. |
| |
| Nechám ho si zapálit o mojí cigaretu a pokrčím rameny. "Vím...ale je plno jiných věcí, co zdraví škodí více..a navéc...víš to ode mě." Vypláznu na něj jazyk. Uvidím Hoshiho. Pozdravím ho kývnutím hlavy. Tsuki mu dá papírek a potom se na mě zadívá. Pokrčím rameny a gestem ho vybídnu, že jestli chce tak může. Vlastně...oficiálně spolu ještě nechodíme. |
| |
| Dám si papírek do úst a políbím Hoshiho po francouzku, takže papírek trochu rozmělníme, ale větší část ponechám jemu. Když skončím, trochu rozpačitě se na Hzukiho podívám. Poté se otočím a objednám nám drinky. Nakloním svůdně a vyzívavě hlavu na stranu. "Chceš to taky zkusit?"zeptám se a pootevřu rty. |
| |
| Pozoruju je jen krátce. Potom se zadívám kolem a obědnám si pití. Tsuki na ě promluví a tak se otočím. "Pokud máš i verzi bez drogy..." Zeptám se ho tiše a zlehka ho vezmu za bradu. |
| |
| "Hm. Jak chceš, o hodně přicházíš,"posunu svou hlavu tak, že se skoro naře rty dotýkají, "papírek tě uvolní." Vypadá to, jako bych ho chtěl políbit, ale prudce uhnu a divoce olíznu jeho ucho. Pak se znovu vrátím a lačně ho políbím. Dlouho se líbáme. Náruživě. Nakonec to ukončím, abych se napil drinku. |
| |
| Chvíli mě jenom tak škádlí než mě políbí. Nic neříkám. Oplácím mu vášnivě polibek. Potom si vezmu svoje pití. Trochu posmutním. Ale ve svém rozpoložení si toho stejně určitě nevšimne. |
| |
| Vypiji drink a obejdnám si další. Jsem trochu smutný. Chci, aby si vzal ten papírek se mnou. V krabičce mám ještě pět. Ale já si takhle beru maximálně dva. Hoshi něco žbleptne a zmizí v davu. Zřejmě se vydal hledat drogy. Dívám se na Hazukiho a na tvář mám smutný, nucený úsměv. |
| |
| Hoshi odejde. Podívám s ena Tsukiho. "Co jsem zase udělal?" Reaguju tiše na jeho výraz a kopnu do sebe panáka vodky. |
| |
| Položím loket na bar a podepři si dlaní bradu. "Nic~,"protáhnu a hodím do sebe další drink. Vytáhnu papírek a začnu si s ním mezi prsty hrát a pozoruji ho. Je na něm veselá opička. |
| |
| Zle se na něj podívám. "Nezní to jako nic...řekni mi to." Zasyčím. Pozoruju ho, jak se dívá na papírek. Vyškubnu mu ho a položím si ho na jazyk. Potom ho políbím. |
| |
| Jsem překvapený. Oplácím mu polibek a vezmu si tak půlku. Pak si uvědomím, co jsme to vlastně udělal. Poprvé to je trochu nepříjemné. Těch prvních několik minut, vteřin nebo hodin. Kdo ví, člověk to nepočítá. Obtočím mu ruce kolem krku a stále ho lačně líbám. |
| |
| Chtě nechtě si vezmu půlku jeho papírku. Po chvíli mě znova začne líbat. Posunu si ho na svůj klín. "Miluju tě..." Zašeptám znovu, jak jsem blízko jeho ouška. |
| |
| Vím, že teď musím být já v pohodě, protože nechci, aby se z jeho dávky vyklubal badtrip. A on zrovna není v nejlepším rozpoložení. Pokud byde myslet negativně, bude to průser, protože pak by nastaly ty špatné halucinace. STavy úzkosti a paniky. Obejmu ho. "Já tebe taky miluju. Moc... Už nechci od tebe odejít. Nikdy,"zašeptám mu taky do ouška. |
| |
| Zarazím se. Odpověděl mi. Proč mám ten pocit, že to není jako dřív. Vždycky mi nadával, že z toho mojeho "miluji tě" dostane infarkt. Vždycky mu trvalo než odpověděl...a tak krásně u toho zčervenal. A teď...nic.. Zakloním hlavu dozadu a zhluboka se nadechnu. |
| |
| Zhluboka se nadechne. Cítím, jak se mi začíná zrychlovat tep. Přitulím se k němu více. NIjak nuceně. Přivřu oči. Včera jsem měl taky. ALe jen půlku. Možná do nebude tak hrozné. Pousměji se. Jsem rád že jsme zase spolu. Přivřu oči a zrudnu. CSlyším zřetelně bušení jeho srdce. "Někdy ti to říct musím, ne? Že tě miluju a že nechci odejít, protože já nechci, aby sis myslel opak,"na tváři se mi roztáhne úsměv a já ho něžně políbím. Stejně tak něžně, jako on dokázal milovat. |
| |
| Zadívám se na něj. Pousměju se. "Jsi tak krásný..." Zašeptám tiše a odhrnu mu vlasy z očí. "Proč sii mě tehdy podváděl se Souem?" Zeptám se tiše. Hlas zní trochu smutně, ale nijak vyčítavě. |
| |
| Cítím, jak mi začnou hořet tváře, jsou maximálně rudé. sklopím hlavu. Opřu si ji o jeho rameno. "Protože...,"vydechnu tiše a snažím se přemýšlet, jak to vysvětlit, "protože nejsem zvyklý mít sex s někým, ke komu mám vztah, vazbu, cit. Já... pak jsem přišel na to, že to není oddělené. A že .. to nějak splývá.... že není sex a city, ale sexi i city,"mluvím tiše, ale přesto tak, aby mě slyšel, "a tak, když... jsme spal se Souem, nedokázal jsem.... víš... já... vyčítal jsme si to apřipadal špinavý.... Nechtěl jsem, abys mě měl po Souovi. Ale to jsi asi slyšet nechtěl.... asi to byly... prostě pudy. Jen tělesná potřeba." Zlehka ho políbím n akrk. "Gomen nasai, Hazu-chan,"špitnu mu do ouška a něžně ho políbím. |
| |
| Tiše ho poslouchám a zlehka ho hladím po zádech. Omluví se mi a potom mě něžně políbí. "Odpouštím ti..." Zašeptám mu tiše a potom ho zlehka a něžně začnu líbat. |
| |
| Tiše vydechnu a místo díků ho o něco pevněji na sebe přimáčknu. Usměji se a oplácím mu jeho polibky o něvo vášnivěji. i když ne o tolik, abych nezkazil tu chvíli. Vezmu naše pití a jeho ruku a odtáhnu ho na zapadlý gauč. Vidím, jak se svět se mnou začíná lehce točit a mění trochu barvu. Posadím se n agauč a loknu si drinku. Mylsím, že mi zítra bude špatně. |
| |
| Nechám ho odvésdt mě na bar, kde se posadím a jeho si vezmu na klín. "Chci aby to bylo jako dřív..." Zašeptám tiše svoje přání. Znova ho políbím. Od té doby, co jsem s ní nebyl jsem políbil na rty jen párlidí. A vždy jsem měl tak promili v krvi. Ale teď ne...dělám to z lásky. |
| |
| Jen se usměji na jeho přání. Přimhouřím oči a pozoruji ho. Jeho polibky mu oplácím. Tolik mne vyděsilo, když mne nepolíbil. Začnu si zase hrát s jeho piercingem. "Já chci takyyy...,"zaprotestujia stále si s ním hraji. |
| |
| Povzdechnu, když si zase hraje s mým piercingem. "Jak mi ho dneska večer nevytrhneš, dostaneš taky..." Vzdám to. Nemá cenu mu to rozmlouvat. "Jak moc se ti to na mě líbí...?" Zeptám se po chvíli tiše. |
| |
| "Líbí. Moc. Jen je to nezvyklé,"odpovím a usmějise. Na důkaz svých slov ho políbím. Za ním mne zaujme nějaká věc. Je divně barevná. Vím, že trip začíná působit. Nebo alespoň u mě. |
| |
| Pohladím ho po tváři. "A co by se ti na mě ještě líbilo?" Zeptám se ho tiše a políbím ho na krk. |
| |
| Ndzvednu obočí a roztěkaně se na něj podívám. Chvilku mi trvá než mi dojde jeho otázka. Skoro přihlouple se pousměji. "Něco... jinýho?"pozoruji ho. Usmívám se. Hazu-chan je v krásném spektru barev. "Nevím. Asi už nic... Jsi dokonalý,"pokývnu hlavou a prsty přejedu zlehka po jeho obličeji, jakobych chtěl, abych si ho hmatově zapamatoval. Přejedu přes jeho rty. "Pojď tancovat,"zazubím se. Cítím, jak mnou prochází euforický pocit. Usmívám se a sám vstanu a rozradostněně ho chytím za ruku a vtáhneme se do davu roztančených lidí. Tisknu na Hazu-chan své tělo. Občas periferně uvidím nějakou špatnou halucinaci, ale už jsem měl spoustu bad tripů, že s edivím, že ještě žiji. A tohle není bad trip, tak to jednoduše přecházím. |
| |
| Rekne ze uz nic,ze jsem dokonaly. Pousmeju se na nej a polibim ho. Chce jit tancit. Pokrcim rameny a necham se odtahnout na parket. Tancim s nim a drzim si ho u sebe. Citim se tak podivne uvolnene. Obejmu ho a zacnu libat. |
| |
| Usmívám se a pak mne začne líbat. Oplácím mu naplno polibek a prsty ho pohladím na boku. Mé smysly jsou mnohem více zostřené a občas zahlédnu věci, které bych normálně neviděl. Cítím, jak se z polibku začnu vzrušovat. |
| |
| Ucítím, jak ho to vzrušuje. Chytnu ho kolem pasu a pomalu ho odvedu z parketu zase na ten zapadlý gauč. Posadím si ho na klín a začnu ho líbat ještě více a hladit po stehnech. |
| |
| Vzrušeně vydechnu. Zavřu oči. Je to tak příjemné. Zahýbu lehce pánví a natisknu své rty na jeho krk. Cítím se jak pod vodou. Kde se právě bouří vlna příjemného vzrušení. Prohrábnu mu rukou vlasy. |
| |
| Začne mě líbat na krk a potom mi prohrábne vlasy. Pousměju se a zajedu mu rokou na zadeček, kde ho začnu hladit. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pohladím jeho stehna a natisknu se na něj víc. Kdybych to vzal fyzíkalně - jsem jak jedno vzrušené těleso. Díky tripu, který zbystří smysly, se mě stačí dotknout prakticky kdekoliv. Pohladím ho po tváři a lačně ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Rozepnu mu kalhoty a vjedu pod jeho spodní prádlo. Začnu ho zlehka hladit. Vyhrnu mu tričko a nechám ho, ať si ho drží rty. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Stisknu rty své síťované tričko a začnu se prohybat pod jeho doteky. Mé tváře jsou rudé a panenky očí skoro naprosto rozšířené. Všechno je hezky barevné a já mám chuť vzdychat, ale vypadlo by mi ze rtů a tak je přitisknu k sobě pevněji. Jsem skoro maximálně vzrušený. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Líbí se ti to?" Zašeptám mu tiše do ouška. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "H-hai,"špitnu a vjedu mu rukama pod košili. Jsem mimo, ale stále zkušený. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Jsem rád, že se mu to líbí. Chci mu udělat dobře. Sjedu tedy jednou rukou na jeho bradavku a začnu ho dráždit. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sjedu rukama na jeho rozkrok a začnu ho přs látku dráždit. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "To nemusíš...jen si užij tohle..." Zašeptám tiše a začnu ho líbat. Přitom si hraju se špičkou jeho penisu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Vzdychám do jeho ouška a nakonec cíítm že bych mohl vyvrcholit. Škubu pánví, díky té jakési extázi, protože nechci vyvrcholit na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Neboj se...mí to nebude vadit..." Zašeptám tiše a krousnu mu boltec. Ale jemně. Mám rozepnutou košili...navíc je bílá takže se nic nestane. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Propnu se a vyvrcholím. Je to slastný pocit. Vyvrcholit s tripem. Svět změní barvu a je krásnější. Udýchaně se podívám na Hazu-chana. Srdce mi buší. Políbím ho lačne na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom mě políbí. Usměju se na něj a pohladím ho. Otřu se. "Nechceš už jít domů?" Zeptám se ho tiše. |
| |
| Pokrčím rameny. Vytáhnu mobil, abych napsal hoshimu že jdeme a a námahou to udělám. Vstanu, upravím se a stále s epřihlouple usmívám. "Tak dem.... domů...,"zazubím se. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Neměl bych pro něj raději dojít?" Zeptám se ho tiše. |
| |
| "Ne. Kdyby pracoval, akorát bys mu pokazil kšeft,"zavrtím hlavou. Je to pravda. Dostal jsem už za to párkrát vynadáno. Vezmu Hazu-chana za ruku a dezorietovaě se dostanu ven z baru. |
| |
| Pokrčím rameny. Když jsme venku vezmu ho do náruče. "Projdeme se nebo bereme taxi?" Zeptám se ho tiše a zlehka ho políbím. |
| |
| "Mno mohli bychom se projít.. jenom kdybys mě vzal na záda... Jinak Taxi,"zazubím se a políbím ho na bradu. |
| |
| Zasměju se. "Tak polez...ale chci za to moc hezkou pusu." Usměju se na něj a přidřepnu si aby mohl vylézt na moje záda. |
| |
| "Klidně i víc jak pusu," vypláznu rošťáck jazyk a naskočím na jeho záda. Roztomile se usmívám. |
| |
| Vyleze si na moje záda a já se vydám na cestu domů. Samozřejmě ho po cestě hářu do kontejnerů nebo z mostů, ale vždy jen ze srandy nakonec oba dorazíme domů. |
| |
| Přijdeme domů a já si lehnu na gauč. Jsem rozesmátý a naoko rozvztekaný zároveň. Ale přesto mne pomalu začíná bolet hlava. "mám hlaaad...,zaskučím. |
| |
| Zaskučí, že má hlad. "Ode tebe ani nic jiného nečekám." Zasměju se a potom odejdu do kuchyně. Začnu mu dělat dvojtou porci nudlové polívky. Potom mu to donesu. |
| |
| "Yaaay!"dostane se ze mě a bez váhání se pustím do nudlí. Skoro u toho mlaskám. A když dojím, natáhnu se a pohladím bříško. Spokojeně se usmívám. |
| |
| Usmívám se jak ho vidím tak spokojeně jíst. Je teď o dost štíhlejší...ale já si ho zase vykrmím. Ostatně...vždycky jsem se staral o jeho jídlo. Lehne si. Položím se vedle něj a začnu ho hladit po bříšku. Vzpomínám si, že jsem to tak dělal i dřív. |
| |
| Přimhouřím oči a pousměji se. Něžně ho políbím na rty. Trochu se teď za svoje vystupující žebra stydím. Zrudu. Svět se se mnou sice pořád točí, ale už nemění barvu. Musí být nějak kolem ranních hodin. |
| |
| Usměju se a pohladím ho. Potom se zvednu a jeho ěžně vezmu do náruče. "Musíš si odpočinout..." Zašeptám tiše a odnesu ho do ložnice, kde ho položím na postel a sám se položím k němu. |
| |
| Najendou zaregistruji, že jsem s Hazu-chanem v posteli. "Ještě tu pusu za to nošení,"pronesu tiše a přitisknu své rty na jeho. líbám ho překvapivě něžně, ajko když jsme s elíbali poprvé. |
| |
| Připomene mi pusu za to, že jsem ho nesl. Usměju se. Políbí mě. Nečekal jsem,ž e by jeho polibek byl tak něžný. Obejmu ho a zelhka mu ho oplácím. Potom ho k sobě přitisknu. "Oyasumi..." Zašeptám tiše a dám mu pusu. |
| |
| Pomalu v jeho náručí usínám. Přitulím se víc k němu. A i když ležím na posteli, houpe se se mnou svět. Takže sotva ráno otevřu oči, zmizím na toaletě, kde vyzvrátím obsah svého žaludku. |
| |
| Usnu docela klidně...i kdyý se mi zdají překvapivě barevné sny. Když se ráno proberu, postel je vedle mě prázdná a Tsuki nikde. Zvednu se. Po chvíli ho najdu na záchodu. "Stačí ti to jako poučení nebo mám ještě něco dodat?" Zeptám se ho tiše a pozoruju ho se založenýma rukama. |
| |
| "Ne,"zahuhlám a spláchnu. Třeští mi hlava. Pustím vodu z kouhoutku a strčím si pod tekoucí vodu celou hlavu. |
| |
| Odejdu. Ale po chvíli se vrátím a vytáhnu mu hlavu z pod kohoutku a osuším mu vlasy. Dám mu na hlavu pytlík s ledem a vezmu ho do náruče. Posadím ho na gauč. "Tak...teď mi řekni, jak se mám o tebe postarat." Zeptám se ho a pohladím ho po ruce. |
| |
| "Co? Dyť je to jen pitomá kocovina...,"pronesu neohrabaně a usměji se. Sumdám si led z čela a prohrábnu si navlhlé vlasy. Poté ho znovu přiložím. Namám na jídlo absolutně chuť.... Mylsím, že mi to vydrží tak do večera. |
| |
| Zakroutím hlavou. Proč mám dojem, že si hraje na hrdinu? "Takže přášek nechceš, jo?" Zeptám se ho tiše. |
| |
| "Jestli ze mě nevyletí tak rychle jako ty nudle, proč ne,"pokrčím rameny a natáhnu se na gauč. |
| |
| Chvílema ho fakt nemám rád. Odejdu do kuchyně. Po chvíli za ním příjdu s práškem a sklenicí vody. Posadím sek němu a chytnu ho za bradu. Dám si prášek do pusy a políbím ho. Potom se napiju zse sklenice a políbím ho znova. |
| |
| Jsem převpaneý, jak mu oplácím polibek a ucítím ten prášek. Lehce zrudnu. Zapiji do vodou, kterou mi podá též polibkem. Zkručí mi hlasitě v břiše, ale dělá s emi zle při pomyšlení, že bych mel jíst. |
| |
| "Chutnáš po částečně natrávených nudlích..." Řeknu bez vzrušování. Potom ho přikryju. "Jdu prát." Řeknu tiše a odnesu prádlo co do teď leželo v obýváku do koupelny, kde ho začnu třídit. |
| |
| Zakřením se. "Jak bych asi měl chutnat!"zaburácím a hodím na něj ze srandy polštář. Pak se natáhnu a zavřu oči. Nechám led ležet na svém čele. |
| |
| Roztřídím prádlo a potom nějáko strčím do pračky. Vrátím se k Tsukimu. "Tak...co dál?" Zeptám se tiše a poněku smutně. |
| |
| Pokrčím rameny. Co dál... Netuším. "Půjdeme pařit,"pronesu a sundám si obklad z čela. "Dojdu so dát sprchu,"usměju se. Vstanu a jdu do koupelny. Vyčistím si zuby a vlezu si do sprchu. Na tváři s emi rozlije úsměv. |
| |
| Řekne že půjdeme pařit a potom odejde do sprchy. Položím si hlavu do dlaní. "Myslel jsem s námi dvěma..." Zašeptám tiše ale to on už nemůže slyšet. Odejdu tedy do ložnice a převleču prostěradlo i povlečení. Však za chvíli budu moct dát čisté. |
| |
| Vylezu ze sprchy jen v ručníku kolem beder. Dojdu za Hazu-chanem a s úsměvem mu obtočím ruce kolem ramen. Něžně ho políbím na rty. Pak ucítím, jak se mi ručník sesune z těla. Nečkám to a tak upřímně opravdu zrudnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Zpadne mu ručník a on zrudne. "Už jsem ti někdy řekl, jak jsi krásný, když se červenáš?" Zašeptám tiše a políbím ho znova. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Cože?! Já a rudnout? Ze který višně jsi spadl?!"dostane mne do rozpaků a nevinně se vztekám. |
| |
| Pousměju se. "Jsi ještě krásnější, když jsi rudý a vztekáš se." Políbím ho do vlasů. |
| |
| "Na~~aaa~~a,"dostanu ze sebe na protest. Polibi mne do vlasu. Seberu osusku a s naspulenymi rty Hazukiho vzpurne pozoruji. Jsem stale rudy. I z ted z toho, co rekl. |
| |
| Usměju se na něj a políbím ho. "Miluju tě..." Zašeptám tiše a pevně si ho přitisknu k sobě. |
| |
| "Už jsi mi to řekl dvakrát. Tohel je potředí. Neplýtvej tím. Rozhýčkám si mě tak...,"nafouknu tváře a poté se na něj usměji. Už mne nenechá odejít. Ten pocit i tak velice hřeje. Obejmu ho a něžne políbím. |
| |
| Pousměju se na něj. "Chci ti to opakovat...za tu dobu, co jsem ti to říkat nemohl." Zašeptám nu tiše do ucha. Políbí mě a já mu něžně polibek oplácím a zlehka ho hladím na zádech. |
| |
| Hladí moje záda. Přivřu oči a více se na něj přitisknu. Může tak cítit, jak moc mi buší srdce. A jak se mi občas utrhne při vzpomínce na to, jak si vzal včera mé tělo. Díky prášku mi začiná být lépe. Vnímám jeho vůni a vychutnávám si tu přítomnost. "Hazu-chan...,"vydechnu jen tak jeho jméno pro potěšení. |
| |
| Ten polibek je krásný. Zašeptá moje jméno a já se usměju a pohladím ho po vlasech. Zlehka ho táhnu za sebou, když se posadím a potom i položím na postel. Nedělám nic víc než to, že ho držím v náruči a zlehka hladím. "Mrzí mě, že jsem tě nenašel dřív..." Přiznám tišše a políbím ho do vlasů. |
| |
| Zrudnu a uhnu po tom očima. Měl jsem to přece být já, kdo se k němů měl vrátit. "Je to i moje vina.. že jsme... takový... idiot....," pronesu tiše a smutně. Je to pravda. KDybych neměl ty pudy a všechny ty moje chyby, nepřidělával bych Hazukimu tolik trápení. Přesto se na něj pousměji a zadívám do očí. Můj úsměv se ještě rozšíří. Políbím ho po francouzku, ale velice něžně na rty. |
| |
| Zakroutím hlavou a pohladím ho po tváři. "Já tě mám rád takového jaký jsi..i jako idiota...ale jsi jenom maličký idiot." Usměju se a zlehka ho pohladím po paži. Opětuju mu pohled a jsem rád, že se usmál. Potom mě políbí. Po francouzsku. Obejmu ho a přitáhnu si ho k sobě. Oplácím mu něžně polibek, stejně něžně jako on mi ho dává. |
| |
| Cítím, jak se pomalu vzrušuji z jeho pouhého polibku. Přivírám oči a více se na něj tisknu. Není třeba slov ani ničeho takového. Stejně jsem velký idiot, ale doufám, že se dokáži alespoň trochu zěmnit. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Ozve se zvonek. "Ach...to bude vyprané povlečení. Jenom tam skočím. Bude to moment. Posaď se tu a seď." Usměju se na něj a dám mu pusu a posadím ho bokem. Poděkuju sousedce a vezmu si koš s prádlem, co donesla. Začnu povlíkat postel, anižbych se byď jen trochu věnoval Tsukimu. Potom se ale na něj otočím. "Co takhle..." Vezmu ho do náruše a znovu položím na postel. "...pokračovat tam, kde jsme skončili?" Usměju se na ěnj a znova ho začnu něžně líbat. Rád bych mu vynahradit ten včerejšek. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Oplácím mu polibek. Nejprve něžně, pak ale lačně a dradvě. Dost dravě, takže ho i kousnu do rtu. Ale ne do krve. Objemu ho rukama a začnu ho hladit po zádech a sjedu k jeho zadečku. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Oplaci mi polibek a dokonce me pri nem i kousne. Na to mu ja jen oliznu rty. Obejme me a zacne me i hladit. Tise a spokojene vydechnu. Pretocim se nad nej a zacnu ho znova libat na krku. Uz ted je jasne, ze to nebude jako vcera, ze tohle bude nezne a plne lasky, co k nemu citim. A te rozhodne neni malo. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Přivírám oči a zlehka zavzdychám. Pohladím ho po vlasech a zavřu oči a vychutnávám si rozechvěle jeho péči. Ne jako vcčera. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Vyjedu k jeho oušku. "Miluju tě..." Zašeptám tiše. Potom ho zlehka olíznu a kousnu do něj. Vypadá to na delší mazlení než se dostaneme k sexu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Chci něco okamžitě namítnout, ale zavzdychám. Cíítm, jak jsem vzrušený a rozechvělý. Skoor se rozbrečím štěstím. "Hazu-chan,"vydechnu jeho jméno a zlehka se propnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pomaličku sjíždím přes pupík níž po jeho těle. Začnu ho líbat po vnitřní části stehen. Chvíli ho tak laskám, než se začnu věnovat jeho penisu, který nejdříve olíznu po délce a potom si s ním začnu hrát. Naučil jsem se toho za posledních pár měsíců dost. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Hazu..... chan....to dělá velice zkušeně... Musel... jich mít spoustu. Znovou zalapu po dechu a zacikám pánví. Zavřu oči a začnu sténat. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Ještě chvíli si s ním takto hraju, než si ho vezmu do úst a začnu ho kouřit. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Já...já....už... buduuuu," dostanu ze sebe mezi vzdechy a já se propínám, jak s eto snažím co nejvíce oddálit. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Chytnu jeho penis a snažím se oddálit jeho vrchol. Po chvíli, kdy zpomalím, však zase pokračuju a dráždím ho jako předtím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sevřu prostěradlo. Jsem rozdrážděný. Krožím vzrušeně pánví a cítím ten npřetržitý vzrušující tlak. Zasténám o něco víc a jen tak tak se udržím, abych nevyvrcholil. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Chci aby si to pořádně užil. Jen doufám, že se mu to líbilo. Že jsem nabral nějáké zkušenosti a tak. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Trochu udýchaně ho pozoruji. Pootevřu rajcovně rty a pohladím Hazukiho po vlasech. Políbím ho. Lačně a vášnivě. Je mi jedno, jeslti slížu i své sperma. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro S chutí mu ten polibek oplácím. Líbám ho dlouho a zlehka ho u toho hladím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Jsem paralyzovaný jeho náhlým objevením zkušeností. Pohladím jeho bříško a stehno. "Jsi... zkušenější...,"podotknu tiše. Spíš pro sebe. Rozpačitě se na Hazu-chana podívám a olíznu mu piercing. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Hai..." Přitakám tiše. Olízne mi piercing. Opravdu ho to dost fascinuje. "Teď už nemusíš za nikým jiným...a já tě už ani nikomu nedám...nenechám tě odejít..." Zaptám tiše a něžně ho hladím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Ma-matte, Hazu-chan,"vyechnu tiše a rozpačitě se na něj podívám. ALe nedokáži ze sebe nic dostat. Co když to tak není? Co když si prostě chtěl užít? Ale Hazuki a ... užít si.. takhle... V hlavě mi to šrotuje. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Chvíli to vypadá, že přemýšlí a tak se jen opřu o loket a začnu ho hladít po vlasech a pozoruju jeho nahé tělo. Ale ne hladově, spíše zamilovaně. "Copak se děje Tsuki-chan...nad čím přemýšlíš?" Zeptám se tiše. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Gomenne,"špitnu a přivřu zamyšleně oči. Potom zrudnu a pak si řeknu, že jsem vůl. Hlavně bych si neměl tak věřit. Není přece mnou posedlý. I když udělal pro mne... i nemožné věci... Ale měl nervy v háji. Jako já. Musel to přece nějak uvolnit. Nadechnu se a pousměji se. Něžně ho políbím na rty |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Usměju se a potom ho něžně obejmu. "Odpočiň si jestli chceš...nemusíme spěchat...máme na sebe spoustu času." Usměju se na něj a oplatím mu polibek. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Já jen... Hazu-chan... možná... bys neměl...," ne to nejde. Budu vypadat jako naprostý idiot. "Možná bys neměl tolik kouřit," svraštím obočí a našpulím rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro !Tsuki-chan...to je od tebe milé...ale taky kouříš." Namítnu tiše. "Navíc to není to nad čím si přemýšlel...jen to tíím kryješ...na to tě znám moc dlouho." Usměju se na něj a znova ho začnu hladit. "Bojíš se mi to říct?" Zeptám s eho tiše. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Ale s tím kouřením jsem to myslel vážně. A co na tom, že já kouřím,"našpulím zas rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Teď mi lžeš...ale tentokrát ti to projde." Políbím ho opět na rty a pohladím po tváři. "Myslím, že si půjdu dát cigaretu." Vypláznu na něj jazyk. Provokuju ho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pronesu a vstanu. Ale i tak s emi nelíbí, že Hazu-chan kouří. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom dojdu do kuchyně a otevřu okno. Zapálím si a potom připálím i jemu. Zadívám se na něj a usmívám se. Přemýšlím jestli mu to mám říct znova a vytrvale ho pozoruju. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pozoruje mě. "Vopovaž se to říct,"vypláznu na něj jazyk a popotáhnu z cigarety. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Já přece nic neříkám...co bych měl říkat?" Nevinně se usměju a zase potáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Popotáhnu a pozoruji okolí. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Chceš se jít projít ven, nebo zůstaneme tu? Vypadáš unaveně..." Řeknu tiše a podívám se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zalezu dovnitř a hodím s tělem do gauče. "Asi bych měl jít za Hoshim. Ještě pořádně neví, že nebudeme už spolu bydlet,"pronesu a nafouknu tváře. Protože s emi tam vůbec nechce. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Tak to se musíš rozhodnout."p Pokrčím rameny. Opřu se zády o parapet a pozoruju ho. Vlastně mám na sobě jen rozepnuté kalhoty. "Máš hlad?" Pousměju se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Dojdu k němu a oplatím mu polibek. Vášnivě. Položím ho na pohovku. "A na co máš chuť? Že bych ti to naservíroval..." Pousměju se a znova ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sjedu jazáčkem po jeho krku a znovu ho políbím, načež začnu jezdit rukou po jeho bříšku. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "A jak by sis mě přál?" Zeptám seho tiše po políbku. Znova se pustím rty do jeho krku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Začnu hladit jeho hruď i podbříšek. "Jak jsi rád servírován?"vypláznu jazyk a olíznu mu chtivě rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "S láskou a s čokoládou." Usměju se a políbím ho. Tiše vrním, jak mě hhladí. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Nebo radši polevu?"zazubím se poak a začnu polibky sjíždět k podbříšku a rozkroku, který již masíruji prsty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Zavzdychám, když mě začne dráždit. "Poleva je v ledničce...bude mě to studit..." Zasměju se a zajedu pod jeho župan. Hladím ho něžně po zadečku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Začnu přes látku líbat jeho rozkrok a nakonec ji stáhnu a olizuji jeho chloubu a občas vyjedu na podbříško. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Začne mě líbat přes látku a já zavzdychám. Sevleče mě a začne olizovat můj penis. Tiše zasténám. Zajedu prsty do jeho vlasů a hladím ho tam. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pokračuji v lízání a nakonec ho začnu kouřit. Pečlivě obtáčím během kouření jazýček kolem jeho penisu a dráždím špičku. Přestanu ve chvíli, kdy cítím, že by mohl vyvrcholit a pousměji se. Chci ho. Vyjedu jazýčkem po bíšku pře bradavky a krk k jeho rtům a lačně a vášnivě ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Moto..." Zastenam tise,kdyz citim,ze uz budu. Ale on prestane. Vyjede jazykem po moji hrudi. Tise zastenam. Vasnive mu oplacim polibek. Mel pravdu, jsem rozpaleny. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zahrnuji Hazukiho tělo polibky. Jestli chcě mé tělo, bude si mě muste vzít... I když bych nejradši "nasedl a jel". |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Bude tě to bolet...to ti nevadí?" Zeptám se tiše a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zavrtím hlavou že ne a lačně ho políbím. Začnu jazykem jezdit po jeho hrudi a bradavkách. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Ale víš, že já nechci aby tě to bolelo." Namétnu tiše. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Kde je lubrikant?"zašeptám tiše otázku. a lačně ho políbím a štípnu do bradavky. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "V ložnici v mojem nočním stolku." Odpovím automaticky a neuvědomím jaká jiná věc tam je. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Oči s emi zalesknou. Moje palestina. Myslel jsem, že jsem ji ztratil. Zazubím se a přitisknu si palestinu k srdci. Pak si ji obmotám kolem krku. Vezmu lubrikat a jdu za Hazu-chanem. Políbím ho přelvapivě na rty. Lačně a vášnivě a podám mu lubrikant. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Hrkne ve mě. "Tsuki-chan..." Zašeptám tiše a zrudnu. Potom ho obejmu a oplácím mu polibek. Naberu gel na prsty a vniknu do něj rovnou dvěmi prsty. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Nestihnu však dokončit myšlenku. Vnikne do mě dvěma prsty a já se propnu a zasténám. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Uvnitř ho dráždím a roztahuju. Přidám ještě čtvrtý. Chvíli si s ním opět hraju a potom z něj vyjedu. "Neměl by sis to sundat?" Zeptám se ho tiše a upozorním ho na palestinu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sevře se mi žaludek vzrušením. Pak se zmíní o palestině. "Na-? .. a....hai,"jsem rozpálený a trošku dezorientovaný. Stáhnu z krku palestinu a přehodím ji přes opěradlo gauče. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Sundá si jí. Chytnu ho zlehka za zadešek a potom si ho na sebe posadím. chvíli počkám než začnu přirážet. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Políbím ho lačně na rty a to mi pomůže dírku opět uvolnit. Sjedu polibky na krk a k jeho oušku, které olíznu a zlehka zkousnu. Při jeho přírazech mu jdu svými pohyby vstříc. Sjedu jazykem z krku k bradavkám a rty a zuby si s nimi hraji. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Políbí mě a potom mě líbá na krku a na uchu se kterým si hraje. Potom si ještě začne hrát i s mojima bradavkama...je to tak příjemné. Začnu přirážet rychleji. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sevřu jeho kůži a mám co dělat, abych nevyvrcholil. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Znažím se přirážet tak rychle, jak to v téhle pozici jen jde. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Haaach - ma.. matte.. já .. budu...."zlehka chytím jeho ruku, co svírá můj penis a sám se poměrně dost propínám. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Rozechěle se schrbím a poté znovu napřímím a sám se na něj narážím spolu s rajcovními pohyby. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Matte..." Zarazím ho a potom ho k sobě přitisknu. Zvednu ho a potom ho položím pod sebe. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Můj penis pulzuje a znovu se zvedá. Mám svůdně přivřené oči. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Netrvá to moc dlouho, prootže už jsem dost vzrušený. Zajedu do něj dost hluboko a potom vyvrcholím s dlouhým stenem. Skloním se k němu a políbím ho. Chyli ho honím než můj penis, stále ještě v něm, zvrdne a já do něj začnu znova zajíždět. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Hlasitě zasténám, protože začne předvádět další číslo. Hlasitě sténám. Obejmu mu ho rukama a vtlačuji mu polštářky prstů do zad. Občas i nehet. Zasypávám ho horkými a lačnými polibky. Kousnu ho do rtu a olíznu jej. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pžitom zrychluju přírazy a jednou rukou ho i honím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zaryji nehty do jeho zad. Zasténám o něco hlasitěji a zavrtím pánví, jak se snažím co nejvíce oddálit druhý vrchol. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Dráždím špičku jeho pebnisu a chci aby vyvrcholil co nejdřív. Chci vidět tu krásnou chvíli jeho orgasmu...opět. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zalapu po dechu a zasténám zároveň. Vyvrcholím a spadne na mě menší množství sperma. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Vyvrcholí a já uslyším jeho překrásný sten. Začnu přiřážet hloub. ale stačí jenom pár přírazů a já sám zasténám a daruju mu další dávku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pohladím ho po vlasech a strastně Hazukiho políbím. Sjedu polibky na jeho krk. Jsem ještě omámený a mé tělo se chvěje. Získal opravdu spoustu zkušeností. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro hladím ho po vlasech a vydechuju, jak se mi líbí jeho polibky. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Začnu ho hladit ve vlasech. Cítím, jak je mé tělo pokryté potem a jak z něj jde žár. Jsem poměrně vyčerpaný. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Chceš si odpočinout? Přenesl bych tě."Zsčrptám tiše a pohladím ho po boku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zrudnu, jak řekne, že mě ponese. Našpulím rty a vstanu. Přivřu oči bolestí a naplácnu se na postel jak široký, tak dlouhý. Obejímám polštář a ležím na břiše. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Někdy opravdu nechápu, co dělám špatně. Po chvíli si dojdu lehnout k němu. Přikryju ho a obejmu ho. Políbím ho a sám zavřu oči a jen tiše oddychuju. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Políbím ho něžně na rty. "Naa... Hazu-chan,"začnu tiše, "Chyběls mi." Pousměji se a pak se podívám poměrně vzpurně. Nakonec otočím hlavu na druhou stranu a přivřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Však ty mí taky...a moc." Přiznám tiše a políbím ho na tvář. Potom se na mě ale vzpurně podívá a otočí se. "Děje se něco, Tsuki-chan?" Zeptám se ho tiše a zlehka po pohladím po zádech. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pohladím ho a políbím do vlasů. "Miluju tě, Tsuki." Zašeptám tiše a potom znova zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Šetři s tím,"pronesu tiše a súsměvem na rtech. Nikterak naštvaně a je vidět, že mě jeho slova vždycky potěší. |
| |
| "To taky dělám." Řeknu tiše a znova ho pohladím. "Pořádně si odpočiň..." Zašeptám a potom sám pomalu začnu usínat. |
| |
| Jen přikývnu. Sotva však zavřu oči, začne mi zvonit mobil. Natáhnu se pro něj a vezmu ho. "Moshi moshi... ah.. Ka-chan... hai... Iie - popravdě jsem tam nebyl tak dvacet hodin... myslím.. nevím to jistě...,"jsem ještě pořád časoě dezorientovaný po tom tripu, "hai.. nani? Co se mu stalo?..."zamrazí mne, do očí se mi hned po šoku nahrnou slzy. Prudce se posadím. "Ka-chan... Hoshi... matte...,"skoro nemůžu mluvit a roztřesu se. Poslední chvíle, které jsme s ním strávil, byly, když jsem mu předával trip... Nakonec to položím a zírám do prázdna. Ani nemrkám a z očí se vylijí slzy. |
| |
| Probere mě Tsukiho telefon. Rozespale ho pozoruju. Když se rozpláče docela mě to vyděsí. Posadím se. Něco se stalo Hoshimu. "Tsuki-chan..." Zašeptám tiše a přivinu si ho k sobě. Objímám ho a konejším. |
| |
| "Hoshi-chan...,"skor nevnímám, "Je mrtvý..."dostane se ze mě a chavěji se. Zavřu oči a prudce v stanu. "Ty kreténi ho předávkovali!"zaječím. Čelist se mi chvěje. Hoshi by si nikdy nedal tak moc. Nikdy. |
| |
| Řekne mi, že je Hoshi mrtvý. Zarazím se. Nechám ho vstanout a jen ho tiše z postele pozoruju. Zaječí, že ho předávkovali. Vstanu. Přehodím přes něj deku. "Lehni si...dej se dopořídku...já všechno zařídím." Řeknu tiše a poněkud smutně. Taky jsem přece Hoshiho nějákou dobu znal a byl to fajn kluk. Několikrát jsme se viděli i mimo ložnici. Měl jsem ho docela rád. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Co... Zařídíš? Já... matte... Byl to můj kamarád... měl... měl bych já... Co ... myslíš, že.. budu dělat, když tu zůstanu?!"pronesu. Jistě. Bude to ještě horší, když tu zůstanu sám. Budu se topit.. ve výčitkách .. v tom, že jsem odmítl z aním jít, když to Hazu-chan chtěl. |
| |
| Zakroutím hlavou. "Ale já nechci aby si to viděl..." Řeknu tiše a oblíkám se. Však já ty šmejdy najdu a potom toho budou litovat. "Vydrž to tu chvíli a potom spolu půjdeme do bytu a všechno zajistit ano? Nebo...chceš raději počkat u toho kamaráda?" Zeptám se ho tiše a pohladím ho po tváři. Ani já ho nechci nechávat samotného. |
| |
| Rozhodnu se Haz-chanovi věřit. Přikývnu. "Půjdu za Ka-chanem. Stavíme se spolu ke mně a k Hoshimu do bytu...,"jemi docela jedno, jak ten byt nazývám. Vstanu a začnu se oblékat. Něžně políbím Hazu-chan na rty a dojdu do obýváku a pohladím tam svou palestinu než si ji obtočím kolem krku. |
| |
| Přikývnu. "To bude fajn, já zatím vyřídím to, co potřebuju a potom budu ještě určitě potřebovat tvojí pooct. Vrátím s brzo." Ujistím ho a potom ho vezmu za ruku a vedu ven z bytu. Odvezu ho ke kamarádovy a znova ho ujistím, že se vrátím brzy. Asi o tři hodiny později dorazím do Hoshiho bytu a zazvoním. Měli by tam na mě už čekat. Levou tvář mám červenou a ruce ovázané. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pak zazvoní zvonek. Vyběhnu otevřít. "Hazu..... chan...,"můj tón je z prvu poměrně veselý, ale pak se udiveně na něj dívám. Rozzlobeně svraštím obočí. |
| |
| Tsuki mě nejdříve docela nadšeně přivíté, ale potom se zamračí. "Copak? nepustíš mě dál?" Pousměju se na něj a zlehka ho políbím na tvář. Potom vejdu a sezuju se. "Omlouvám se, že jdu na to možná dost rychle...ale musíme domluvit pohřeb. Potřebuju vaší pomoc, prootže jste ho znali." Řeknu poněkud smutně. |
| |
| Sklopím hlavu a schovám obličej pod pramínky svých zelených vlasů. Mlčím. Pak musím Hazu-chana vyspovídat. "Hai,"špitnu a zlehka se zatřesu. Pak zmizím na záchod, kde pustím vodu a hystericky se rozpláču. |
| |
| Tsuki uteče a rozpláče se. Spíše než že bych to slyšel tak to vím. Vím jak se cítí, cítil jsem to, když mi zemřela sestra. "b>Omlouvám se." Omluvím se tiše Ka-chanovi. Potom odejdu za Tsukim. "Tsuki-chan..pojď na chvíli ke mě." Řeknu mu tiše a chci ho obejmout. |
| |
| Vejde za mnou Hazu-chan. "Nech mě, prosím. Chvilku mě nech!"odstrčím hoí a zkorou tím se do dřepu. Brečím. Děsivě to bolí. Jako tenkrát. Až na to, že teď za to mohu já. Měl jsem za ním jít. |
| |
| Odstrčí mě, ale já se nenchám, pevně ho sevřu v náruči. "Tsuki-chan...není to tvoje vina...slyšíš mě...není..."Mluvím tak aby mě slyšel i přes to jak pláče. "A dneska na to nejsi sám...máš mě...a já tu budu s tebou...už napořád...Tsuki-chan..." Držím ho a i kdyby se i chtěl vyvléct nepovede s emu to. |
| |
| Chvilku se bráním. Pak ale přestanu a zlehka do něj buším. "Jsem idiot, Hazu-chan, idiot. Měl jsem za ním jít. Jak si říkal. Měl,"má pěst do něj přestane bušit a já mu už jen pláči na rameni. |
| |
| Brání se jenom chvíli a ptoom se uklidní. "Nic by to už nepomohlo...přišli bychom za ním a už bychom mu stejně nemohli pomoct...když jsem za ním chtěl jít, byl už mrtvý, Tsuki-chan...není to tvoje vina...a ti co to zavinili už za to dostali třrest." Zašeptám tiše a políbím ho do vlasů. |
| |
| Zatrně ve mně. Poté si Hazu-chana znovu prohlédnu. Popotáhnu qa utřu si slzy. "Co... co jsi udělal?! dostanu ze sebe. Docela by mne to zajímalo. |
| |
| Trochu se pousmeju a potom ho pohladim po vlasech. "Jenom jsme sli na ferovku. Byli jenom tri." Pokrcim rameny. Schytal jsem sice par ran, ale s tim se musi pocitat. "Tsuki-chan,vim ze to boli, ale musime ted prokazat Hoshi-chanovi posledni laskavost. Spoleha na nas." Reknu tise a odhrnu mu ofinu z oci. |
| |
| Sklopím oči. Nejradši bych za to Hazukimu vynadal. Co kdyby měli nože? Na druhou stranu být po mém, měli by už ten život za sebou... "Hai,"špitnu. Vyvleču se z Hazukiho objetí a opláchnu si obličej od slz a osuším se do ručníku. Podívám se na sebe do zrcadla. Oči mám opuchlé od pláče. Povzdechnu se a opláchnu si obličej znovu, protože se mi zase nahrnuly slzy do očí. Když se na sebe podívám podruhé, je to lepší. Zadívám se na Hazu-chana a zhluboka se nadechnu. Pak přijde dovnitř Ka-chan a zeptá se, zda je vše v pořádku. Jen přikývnu. |
| |
| Tise souhlasi a potom se mi vyvlece. Necham ho. Zacne si oplachovat tvar. Tise ho pozoruju. Smrt mu toho vzala uz dost. Nesmim dopustit aby trpel jeste vice. Prijde Ka-chan. "Tak...musime zaridit Hoshimu pohreb. A ne obycejny, bude to ten nejkrasnejsi pohreb, abychom mu ukazali, jak moc jsme ho meli radi." Mluvim tise a uprimne. |
| |
| Trochu se zaraím. Nechci pro Hoshiho velký pohřeb. A rád ho měl málokdo. "Vždyť jsi ho jenom píchal!"hodím po něm ručník a vyjdu ven z koupelny a nakonec i z bytu. Nikdo nic nevěděl o Hoshim. I Ka-chan měl vždycky radši mě. Nadechnu se chladnějšího vzduchu a zapálím si. Posadím se na sídlišti na lavičku a vychutnávám si ten kouř, co mi jde do plic. Možná to bylo k Hazu-chanovi ošklivé. Snažil se. Ale nechci z něho dělat světce, vladaře, s pompézním pohřbem. Byl to prostitut a feťák. Nic víc. Oči se mi zaplní slzami a pořádně natáhnu kouř do plic.. Už tu není. Není tady. Jaký by si přál pohřeb... Zasměji se. Jo - žádný kvádra. Ani smutný pohled. Spíš pořádnej mejdan. |
| |
| Povzdychnu si po tom, co Tsuki řekne. Podívám se na Ka-chana. Je mi jasné, že se tak chová kvůli Hoshiho. "Asi...chvíli ho tam nechám..." Řeknu trochu rozpačitě. Chvíli s Ka-chanem vymýšlíme pohřeb. Spolu jsme taky strávili pár nocí. Po chvíli se zvednu a jdu za Tsukim. Najdu ho venku. Jen se tiše posadím vedle něj a nic neříkám. |
| |
| Přijde ke mně, ale nepodívám se na něj. Popotáhnu z cigarety a vyfouknu kouř. Zase si připadám, jako ten zlý. "Gomen,"řeknu tiše a znovu popotáhnu z cigarety. Trochu se bojím na něj podívat. Ačkoliv má věta byla pravdivá. Tedy alespoň z mého pohledu. Jen to bylo řečeno špatně. Za pitomých okolností a pitomým způsobem. |
| |
| "To nic...měl jsi pravdu." Řeknu tiše. "Ale zase nemusel si být tak hnusný...chtěl jsem jen pomoct...udělat hezký pohřeb Hoshimu. Nic velkého ale hezký...jo a jenom jsem s ním byl i jinak než v posteli." Řeknu tiše. |
| |
| Položím mu hlavu n arameno a přivřu oči. Zase s emi plní slzami. "Já vím," dám mu popotáhnout z cigarety a pak si ji zase dám mezi rty a nasaji do sebe kouř. "Arigato...,"odpovím tiše a zavřu oči. Je mi zle. Tak celkově zle. Už ten fakt, že i teď docela žárlím, když mi řekl, že nešlo jen o sex. |
| |
| Pohladím ho a potom ho políbím na tvář. "Miluju tě...vrátíme se a uděláme, nějáký hezký pohřeb?" Zeptám se tiše. |
| |
| Skoro reaguji na jeho miluji tě, ale při slově "pohřeb" se zatřesu. Vlastně ani nevím, jestli budu ... jestli budu schopný ten pohřeb udělat. Podílet se na něm... Už takhle bude pro mne těžké se toho zúčastnit. |
| |
| Chytnu ho za ruku. "Nejsi v tom sám...jsem tu s tebou." Řeknu tiše. |
| |
| Svraštím obočí. Semknu čelist, protože by s emi roztřásla a cítím, jak mne prostě opouští má životní síla. Zakroutím hlavou do stran, že toho prostě nejsme schopen. Takže nevstanu. Přesto držím jeho ruku. |
| |
| Trochu si povzdechnu. Vstanu a potom ho vezmu do náruče. Odnesu ho do bytu ke Ka-chanovi. "Takže co?" Zeptám se tiše. |
| |
| Jsem překvapený, jak mne vezme do náruče. Takže se nakonec trochu uvolním a vyvleču se mu z náručí a dojdu to sám. I když jsou mé kroky velice opatrné. Mám... prostě blok. Vidím před sebou je zkrvavená těla rodičů, když se naše auto střetlo s kamionem. Posaídm se na postel a mlčím. Je vidět, že jsem mimo, a že mi to dává spoustu přmáhání. "Něco... malého a hezkého..,"řeknu tiše pozoruji svou dlaň u které svírám své prsty. |
| |
| "Nechtěl jsme ani nic velkého. Jenom hezký pohřeb." Řeknu tiše a svěsím hlavu. Bojím se o Tsukiho. Nevím, jak se mám o něj teď postarat. Jak se k němu chovat. |
| |
| Přikývnu. Všimnu si, jak Hazu-chan svěsí hlavu. Ka-chan mi jen mávne na rozloučenou. Zhluboka se nadehcnu a stočím se Hazu-chanovi na klín. Přitulím se k němu. Zlehka se zachvěji, potom ho ale políbím na rty. Zavřu znovu oči a snažím se uklidnit. To je život... A jiný to už nebude. Zhluboka dýchám. Musím... musím se z toho dostat... je to jen ... náhlé ... musím to rozdýchat. |
| |
| Ka-chan odejde a tak se s ním jen gestem rozloučím. Tsuki se mi posadí na klín. Přitulí se a políbí mš. Tiše ho obejmu a mlčím. Jen ho zlehka políbím do vlasů. Lehce ho k sobě tisknu a hladím ho po zádech. Nechávám ho tiše odpočívat. Je mi jasné, že to pro něj není nic příjemného. |
| |
| Chvilku jen tak odpočívám. Pak otevřu oči. A i když jsou stále zaplněné slzami, usměji se. Podívám se na Hazu-chana. Přitisknu se k němu více a pevně ho obejmu. Zakručí mi v břiše. "Já bych se teda nejdřív najed' než se do něčeho pustíme...,"zazubím se. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Dobře...mám ti přinést něco nebo něco objednat? Cokoliv..." Pousměju se na něj a pohladím ho po vlasech. |
| |
| "Možná.. se tu něco najde..,"smutně se pousměji a otevřu lednici. Nechci.. aby se mnou jednal, jakoby se něco stalo... Najdu nějaké balené neprošlé jídlo. Zazubím se a posadím se znovu vedle Hazu-chana a začnu dlabat. Nabídnu mu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Takže až se najíš...co potom?" Zeptám se ho tiše a ještě pořád je v mém hlase zřetelně slašet smutek. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Byl na něj,"zhořkne mi sousto v ústech a já ztěžka polknu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Tsuki-chan...bude to lepší>" Snažím se ho tiše uklidnit. Ani do jídla už se mu nechce...a to je špatné. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sklonáím se nad jídlem a nahážu ho do sebe. Možná snad, abych to jídlo měl co nejrychleji za sebou a nemusel jsem Hazu-chana trápit tím, že mi není nejlíp. "Moc věcí stejně neměl. Asi to všechno vyházíme...,"řeknu, vstanu avyhodím obal od jídla do koše. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Opravdu to chceš všechno vyházet?" Zeptám se ho tiše. "Jestli to, tak můžeme ten byt koupit...kdyby si chtěl, tak ho můžeme někomu pronajmout." Navrhnu tiše, ale to je na něm, on tu s Hoshim žil. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Přece si nemůžu nechat byt, který by mi připomínal Hoshiho na každém kroku. "Pokud to chceš takhle udělat, udělej to, ale já se asi v tomhle angažovat nedovedu,"pokrčím rameny a nutím se do úsměvu. Nechci vypadat jako ten zlý. |
| |
| Poškrábu se na zátylku. "Dobře...já to něják zařídím neboj. |
| |
| Jsem vyklonění z okna a dopřávám si jednu ze svých cigaret. Jsem Hazukimu vděčný. že se o to postaral a nakonec se vzdal té myšlenky, že by se byt pronajímal. Hoshiho věci se vyházely. Nechci vidět ani jendu z nich. Popotáhnu z cigarety. Je odpoledne. Zítra ráno je jeho pohřeb. Povzdechnu si. Snažím se žít normálně a zapomenout na to, ale je pravda, že se mi občas zaplní oči slzami. Odhodím špaček z okna a zadívám se na Hazu-chana. Pousměji se a zlehka ho políbím na rty. |
| |
| Zase kouří z okna. Dojdu k němu a zlehka ho zezadu obejmu. Chci ho políbit do vlasů, ale on se otočí a políbí mě na rty. Pousměju se a pohladím ho po vlasech. Potom ho obejmu pevněji. Nechci nic říkat...stejně myslím, že mu to více pomáhá takhle. Když mu takhle dávám najevo, že jsem s ním. |
| |
| Pousměji se, když mě obejme. je to jiné a já si uvědomuji, o jak moc by to bylo tenkrát jednodušší, kdyby tu zůstal. Zazvoní zvonek u dvěří. Nadzvednu obočí. Vyvléknu se z jeho objetí a věnuji mu úsměv. "Jdu otevřít,"špitnu a po cestě ke dveřím se protáhnu. Otevřu je. Nadzvednu jedno obočí. Stojí tam holka s dítětem v rukách. Chvilku na ni zírám, pak mi docvakne, že to je Minako. "Nani?"dostanu ze sebe a věnuji jí zvědavý pohled. Mina-chan se mě zeptá, zda může dál. Všimnu si, jak brečí. Pozvu ji dál a zavřu za ní dveře. Sdělí mi, že neví, jak začít, ale že bych si měl pochovat svého syna apodá mi do děcko. Zírám jak puk. Nani?!!!"dostanu ze sebe a mé rty se zkroutí do posměšně nevěřícného úsměvu. "Riku-chan je tvůj,"pronese dívka a znovu se rozbrečí, "Nemohu ho mít už déle u sebe.. naši se mají vracet z cesty a .. já ... zabili by mě..." Vrazí mi dítě do náruče, takže mi nezbyde nic jiného, než dítě uchopit. Nasuho polknu vyděšeně na to děcko zamrkám. |
| |
| Tsuki odejde otevřít. Chvíli se jenom tak koukám z okna. Potom ale uslyším hluk a tak jdu za nimi. Překvapí mě, jak vidím nějákou slečnu a Tsukiho s dítětem v náruči. Ta slečna pláče. Zapnu si košili a potom k nim dojdu. "Pojďte dál a posaďte se. Asi to nebude jen na pět minut, co?" Vyzvu zdvořile slečnu a potom se podívám i na Tsukiho a naznačím mu aby šel taky. "Uvařím čaj." zlehka se usměju a dám vařit vodu. Potom se ale posadím k nim. "Hazuki Taiyou." Představím se té slečně. "Mohla by jste nám vysvětlit o co jde?" Požádám jí mile, protože vidím jak je rozrušená. Potom se zvednu a odejdu připravit čaj. Před každého položím hrneček. |
| |
| Nejradši bych si vylil ten horký čaj na hlavu. Zadívám se na toho klučinu. Přejede mi mráz po zádech. Trochu mne dostává jak je Hazu-chan v klidu. To já mám pocit, že každou hcvíli vylezím z kůže. "Heleď. Nechtěj po mně, abych převzal zodpovědnost za tvojí pitomost!"svraštím obočí. Ostatně je to její vina. Připlatila si za to, že nepoužiji kondom. Byla to opilá panna, co byla na dně a co si mne objednala. "Ne. To JE na pět minut,"ohradí se Minako a vstane od čaje pak se na mě podívá opravdu zlým pohledem, "Je to tvá krev, s nikým jiným jsem nespala, tak se o to taky postarej, nebo to dám pryč a je mi jedno jak!!" Její pisklavý hlas se mi zařezává do uší. Otočí se nqa podpadku a má se k odchodu. Sedím a svírám toho klučinu v náručí. Opatrně. Náhle se mu vyvrátí hlavička a tak ho rychle chytám, protože se na tu chvilku rozeřve. Nikdy v životě jsem nic takového nechoval. Uslyším jen bouchnutí dveří a pak jen její pláč už jen zvenčí. "Hazu... chan...... já ... mám......... syna?"dostane se ze mě a podívám se tomu klučinovi do ještě stále trochu pomačkané tváře. |
| |
| Docela mě překvapí, že to dítě je tsukiho a taky to, jak se ta dívka chová. Ale určitě musí být hodně ve stresu. Nakonec prostě jen nechá dítě Tsukimu a uteče. Zadívám se na něj. "Vypadá to tak...ale je roztomilý." Pousměju se na něj, když si to děťátko prohlídnu. "Pojď ke mě..." Řeknu tiše a obejmu Tsukiho. Ale opatrně. "Máš syna...ale záleží taky na tom, jestli si ho necháš. Mám si ho na chvíli vzít?" Mluvím na něj tiše a usmívám se na toho chlapečka. |
| |
| Trhaně se na Hazu-chana zadívám. "Je to dcera... bohatých magnátů... Ty by jí vydědili, kdyby se dozvěděli, že má syna s prostitutem a zabili by ji, kdyby se v tom případě dozvěděli, že si mne zaplatila na jednu noc aby přišla o panenství..." Zadívám se n ato dítko. Trochu zrudnu, když Hazu-chan řekne, že je roztomilý. Mírně našpulím rty. Otevře to očka. Vypadá klidně. třeba nebude po mně... "Vždyť ani nevím, jak se na to mluví, co se s tím dělá!"vypísknu vyděšeně. Naježí se mi chloupky na těle při zjištění a uvědomění si jednoho slova: ZODPOVĚDNOST. |
| |
| "Asi to taky nemá jednoduché. Vypadala docela vystresovaně. Možná bychom na ní pro tentokrát měli být hodní. Tím chci říct, že bychom jí to dítě rozhodně neměli vracet ani s ním za ním chodit." Řeknu svůj názor. Tsuki teď ale taky vypadá dost vyděšeně. Natáhnu k němu ruce a vezmu si opatrně to dítě. Zlehka mu podepřu hlavičku. DÍtě už jsem choval, takže vím, jak ho držet i jak se o něj postarat. "Ty jsi Riku-chan? Takové roztomilé jméno...líbil se ti tatínek? Alespoň víme po kom jsi tak roztomilý..." Usmívám se na něj a zlehka ho pohladím po tvářičce. Jemně, jenom jedním prstem. |
| |
| Pozoruji Hazu-chana. Na to, co řekne jen souhlasně přikývnu. Nechci, aby byl bez rodičů. Sám vím, jaké to je. I když jsme byl už velký... Jak si vezme dítě a sladce jej konejší, spozorním a pootevřu rty. Pozoruji, jak ho vezme a jak ho chová. Uklidní to i mě. On se přeci takto staral o sourozence. Trochu zrudnu když vidím ty dva. Usměji se nakloním se nad Riku-chanem. Je to po dlouhé době upřímný a šťastný úsměv. Přesto se ho bojím trochu dotknout, abych mu neublížil. |
| |
| Tsuki se usměje. "Jak to tedy bude dál? nudeme tu dva nebo tři?" Zeptám se tiše a zadívám se na Tsukiho. |
| |
| "Nezbývá nám nic jiného, než tu být tři,"pokrčím rameny. Chvilku Riku-chana pozoruji. Pak ale natáhnu ruce a pousměji se. "Můžu... ho znovu ... pochovat?"zeptám se tiše, tváře mi narudnou a zlehka svraštím obočí. |
| |
| Tsuki souhlasí, abychom tu byli tři. Usměju se. Je to šťastný úsměv. Chce si ho znovu pochovat. "Musíš mu rukou podepřít hlavičku. má ještě slabé kosti a neudržel by jí. Potom mu podepřeš zadeček a je to. Nemusíš se bát." Usměju se a opatrně mu ho dám, tak aby si ho Tsuki dobře chytil. "No jo, ale ta slečna nám ho dala jenom tak...vždyť pro něj nic nemáme." Dojde mi po chvíli. |
| |
| Soustředím se a dokonce si zkousnu spodní ret, jak se snažím. Pousměji se, jak ho mám v náručí. Něco zabrble. Hazu-chan začne mluvit o tom, že nám tu pro něj nic nenechala. Zvednu zrak od Riku-chana a zadívám se ke dveřím. Je tam igelitka opřená o zeď. "Třeba tam něco bude,"řeknu tiše a velice opatrně pohladím Riku- chana po tvářičce. Mohl by tam být alespoň rodný list. |
| |
| Tsuki dojde ke dveřím. Jdu za ním a vezmu igelitku. "Tak se podíváme." Donesu to do obýváku a začnu věci vyndávat na stůl. Máme štěstí. V tašce je jak rodný list tak průkaz od doktora. Taky nějáké mlíko, plínky i pár kousků oblečení. "Tak jo...ale tohle nám vystačí jenom na chvíli. Zatím může spát s náma v posteli, to problém není. ale musíme co nejdříve pro něj něco koupit." Potom mi to dojde. "Náš byt je malý..." Řeknu tiše svůj poznatek. |
| |
| Jsem trochu nesvůj z Hazukiho praktického uvažování. Jen přikyvuji. Až na to poslední. "Malý?"nadzvednu překvapeně obočí. Než však stačí Hazu-chan odpovědět, Riku-chan otevře pusinku a začně se z ní drát děsivý skřek hidný obrovského monstra a o očí se mu linou slzičky. "Proč..... proč brečí?"vyděsím se. |
| |
| Nestihnu mu odpovědět a Riku-chan se rozbrečí. Což je důvod toho proč Tsuki vypadá tak vyděšeně. "Ukaž...koukneme se." Vezmu si opatrně Riku-chana. Nejdříve mu čichnu k plenkám. Nic. "Asi má hlad." Řeknu svou další domněnku. Dám Riku-chana zpátky Tsukimu a dám mu dudlík. Trochu se uklidní. "Ohřeju mu mlíko...zatím ho trochu pohoupej." Poradím mu, ale to už vezmu mlíko a láhev a vzápětí už ho ohřívám ve vodní lázni. Potom ještě zkusím, jak moc je teplé. Vezmu si přes rameno látkovou plínu a potom zase do náruče Riku-chana. Posadím se a dám mu láhev k puse. Přisaje se. "Měl hlad...malé děti ho mají často...ale možná bude i po tobě. Koukej, jak se krmí. Musíš se to taky naučit. Mlíko nesmí být moc horké. A potom ho musíš nechat si odříhnout. To ti ještě ukážu." Usmívám se na Riku-chana, jak hezky papá. |
| |
| Pozoruji Riku-chana jak cumlá dudlík. Zlehka s ním houpu. Pak se Hazu-chan vrátí a ukazuje mi, jak se to dělá. Jsem čím dál tím víc vyděšenější. Přikyvuji hlavou a snažím se toho pochytit co nejvíc, ale mám trochu obavy, že to nezvládnu, že je toho moc. |
| |
| Nas moment odkloním láhev od Riku-chana. Tiše zamručí, jak se mu to nelíbí. Nakloním se k Tsukimu a zlehka ho políbím na rty. "To zvládneme...jsme na to dva." Řeknu tiše a potom zase začnu krmit Riku-chana. |
| |
| Políbí mne. Usměji se o něco jistěji. "Hai,"špitnu. Víc se mi rozšíří úsměv a já se přistihnu, jak se těším, až mu budeme vybírat postýlku a kočárek. Možná by to chtělo něco aristokratického, volánkového... nebo střídmého a moderního? Zamýšlím se a přitom pozoruji Riku-chana. Má oči po mně a můj nos a rty po Minako. |
| |
| Usměju se na Tsukiho. Vypadá to, že Riku-chan už nechce. Však toho zbaštil dost. "Když dojí, musíš si ho takhle položit na rameno. Měl by si mít plínku. Potřebuje si odříhnout, jinak by ho potom bolelo bříško. Zlehka ho přitom poplácáš, aby se mu líp trávilo. Jo a obšas si ublinkne, proto ta plínka." Vysvětluju mu zase tenhle proces. Na všechno si vzpomínám. Když se narodila sestřička, byl jsem ještě malý. ale pamatuju si to, když moje máma hlídala malou sestřenku. To už jsem jí pomáhal. "Musíme udělat pořádný nákup. Ale máme problém. V tomhle bytě není místo na dětský pokoj. V ložnici je sice místo na postýlku, ale bude potřeba více místa. a v dětském pokoji, přece nemůže být rakev a kytary. Asi...budeme se muset přestěhovat." Oznámím Tsukimu a stále mám Riku-chana na rameni. |
| |
| Pousměji se a pozoruji celý ten proces. Nakonec vše dopadne jak má a já poslouchám Hazukiho o tom, že bude třeba další pokoj. Natáhnu se pro Riku-chana a položím si ho do náruče. Je opravdu roztomilý. Neboj, Riku, taťka (to mi zní vážně divně) se to snad rychle naučí. Ostatně máš tu pak i..hmm... druhého taťku. Zadívám se na Hazu-chana. "Hai. Ale teď bych spíš řešil...- mno řešil věci jako třeba to, že budeme..,"povzdechnu si a je na mně vidět že to nerad říkám, "omezit kouření nebo přestat úplně." Pozoruji pozorně Riku-chana. Zavírají se mu očka a tak se pousměji, vstanu a dojdu do ložnice. Tam položím Riku-chana doprostřed postele na zádíčka a lehnu si vedle něj napůl na bok a na břicho. |
| |
| Tsuki si zase vezme Riku-chana. S úsměvem je pozoruju. Tsuki připomene naše kouření. "No...já zase tak moc nekouřím. Totiž...kouřím víc jenom když jsem ve stresu...ale pro toho malého klidně přestanu. Ale budeme muset přestat s více věcma." Podívám se na Tsukiho. Jdu za ním do ložnice. Položím se vedle Tsukiho a obejmu ho kolem pasu. "Myslím, že toho nebudeme litovat." Zašeptám tiše a potom se skloním k jeho oušku. "Miluji tě..." Přiznám velice tiše a políbím ho do vlasů. Jenom lehoučce ho hladím po bokua střídavě oba pozoruju. |
| |
| "Ale já s tím budu mít velký problém,"zašeptám. Začne mne hladit na boku a zašeptá zase slova lásky. Zrudnu. "Nerozmazluj mě pořád,"zahuhlám. Otočím více hlavu na Hazu chana a lačně ho políbím. Zrudnu. Mylsm, že jsem to neměl dělat. Rozpačitě se podívám na malého Riku-chana. Chudák - ten to vychytal... Gomenne, Riku-chan..... taťka je úchyl.... zabořím obličej zpola do polštáře. |
| |
| "Pomůžu ti..." Pokusím se ho uklidnit. Už jsem mu pomohl od jedné záslosti. Od dvou či tří dalších to přece nebude takový problém. Zase tak krásně zčervená a protestuje proti tomu abych ho rozmazloval. Políbí mě a já mu polibek oplácím. ale o něco méně lačně. Vím, co by to s ním udělalo. Zaboří tvář do polštáře. Usměju se a nakloním se nad něj. "Budu tě rozmazlovat...a budu si vás rozmazlovat oba...protože bych Riku-chana bral rád jako vlastního..." Zašeptám mu znova tiše do ouška a jen zlehka ho políbím na tvář. |
| |
| Díá mi to chvilku, ale nakonech uklidím svoje hormony. Jen pokývnu hlavou a pousměji se, když řekne, že by Riku-chana rád bral jako vlastního. Tentokrát něžně Hazu.chana políbím. "Víš... napadlo mne... já....,"znejistím. Pozoruji spícího Riku-chana. "Rád bych mu dal druhé jméno..... Hoshi ....,"řeknu potichounku. Riku-chan se zavrtí a já jsme předem vyplašený, co na to Hazu-chan řekne. |
| |
| Znova mě políbí. Tentokrát něžně. Tiše ho poslouchám. Pousměju se. "Bude to naše malá hvězdička." Usměju se tiše, čímž souhlasím s tím abychom ho tak pojmenovali. Pohladím ho po vlasech. |
| |
| Pousměji se. Bude ale třeba se kvůli tomu jménu stavit na úřad. Vstanu opatrně od spícího Riku-chana a dojdu se podívat do rosného listu. Jsme tam oba. Jak Minako, tak i já tam jsme napsáni jako rodiče. Povzdechnu si. Ale nezní to nešťastně, spíš stále trochu překvapeně. "Jdu si dát sprchu,"řeknu tiše, abych ho neprobudil a zmizím v koupelně. Svléknu se a pustím si vodu. |
| |
| Tsuki se zvedne a odejde se osprchovat. "Budu v pracovně." Řeknu stejně tiše. Vezmu polštáře a pro jitotu je položím koušek od Riku-chana. Je sice ještě malý, ale jistota je jistota. Odejdu do pracovny a sednu si za počítač. Začnu hledat jak různé dokumenty tak obchody s dětským zbožím. |
| |
| Jen pokývnu hlavou. Nakonec se osprchuji a v županu dojdu za Hazu-chanem do pracovny. Eforicky se zadívám na jeho rakev a na naše kytary. Jak jsem bez své kytary vůbec mohl žít. A bez Hazu-chana, samozřejmě. Nakouknu mu přes rameno a usměju se. Kapka vody z mých vlasů skápne a steče za Hazukiho krk |
| |
| Tsuki se vrátí rovnou za mnou. Ucítím, jak mi za krk skápne voda. Otočím se na něj a obejmu ho kolem pasu. Potom se k němu natáhnu a políbím ho. "Co takhle ještě jednu sprchu? Spolu..." Zašeptám mu tiše do ouška. Ale nechci ho přemlouvat. Když nebude chtít, nutit ho nebudu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pak navrhne společnou sprchu. Cítím, že se začínám docela vzrušovat. Zazubím se. "Já ti nevím,"protáhnu laškovně a přejedu mu prstem po krku. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Ale já vím..." Řeknu tiše a vstanu. Vezmu ho do náruče a nesu si ho z pracovny do koupelny. Skloním se a vášnivě ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Ukončím polibek, abych se mohl nadechnou a zlehka zavzdychat. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Políbím ho a sjedu rukou do jeho rozkroku. Začnu hladit jeho stehna. "Miluju tě..." Zašeptám tiše a začnu líbat jeho krk. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Pořád... si mě... rozmazluješ....,"protáhnu a chotto se zalykám vzrušením. Roztáhnu víc nohy a skoro mu nastavuji místa, kterých chci, aby se dotýkal. Svléknu z něj oblečení kromě prádla a hladím a dráždím chvíli jeho hruď než zajedu prts k rozkroku, kde ho přes prádlo dráždím. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Dotýkám se míst, které mi nastavuje. Sevleče mě a začne mě dráždit. Zavzdychám vzrušeně. "Nebude ti to vadit takhle...no...u stěny...nebo...chceš si raději lehnout?" Zeptám se ho tiše a vzrušeně vzdychnu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zavrtím hlavou. "Mně to je jedno... řekni si,"pronesu tiše. Rozváži si župan, ale ruce v rukávech nechávám. Začnu jazykem přejíždět po jeho hrudi a olizovat a líbat bradavky. Svléknu z něj prádlo a jazyke sjedu níž. Kleknu si a začnu olizovat špičku jeho penisu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Sundá si župan. Pohladím ho po boku a přes stehna. Začne líbat moje bradavky. Zasténám. Klekne si a začne dráždit můj penis. Zavzdychám. "Motto..." Zašeptám tiše a pohladím ho po vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Občas jen saji, nebo dráždivě kmitám jazýčkem po špičce. Začnu hladit jeho stehna. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Moc se mi to od něj líbí. Ztvrdnu rychle. "Tsuki...já...budu..." Zašeptám tiše. a natisknu si ho blíže k sobě. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Jakmile se udělá, polknu a vzhlédnu k němu. Zlehka se usmívám. Přejedu ale znovu jakzykem po jeho penisu a pak ho olizuji a dráždím špičku. Nenechám ho klesnout. Jednou rukou hladím jeho stehno a druhou mnu jeho varlata. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Tsuki~..." Zasténám a protáhnu jeho jméno. Začne mě znova dráždit. Penis se mi pomalu znova staví. Zadržím ho a pomalu ho položím na ručník, co jsem shodil na zem. Políbím ho, sjedu na jeho krk, dráždím jazykem jeho bradavky, přejedu mu po bříško a potom olíznu vnitřní stranu jeho stehna. Lehkými polibky laskám jeho penis. Natáhnu se pro krém, nechce se mi teď chodit pro gel. Proniknu do něj jedním prstem. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Vzdychám a zlehka zasténám, jak přejede jazykem po mém těle. Vnikne do mě prstem. Kousnu se do rtu, abych hlasitě nezasténal a nevzbudil Riku-chana. "Onegaiii...,"vydere se z mých rtů. Chci... chci ho..víc... |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Hai..." Zašeptám tiše a políbím ho na rty. Zasunu do něj dva prsty a po chvíli třetí. Kousnu ho do ouška a potom do něj začnu pomalu vnikat. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Začne do mě vnikat. Pevně ho objímám a zarývám do něj nehty. Zakousnu se mu do krku a nechám tam značku. Normálně jsem opravdu dost hlasitý, ale teď si to vážně nemůžu dovolit. Jsem vzrušený a nažhavený. Stáhnu bezděky dírku, jak je celý ve mně a jakobych na něj už trochu najížděl. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Vniknu do něj a nechám mu chvilku na to aby si zvyknul. Po chvíli však do něj začnu naplno zajíždět. Tiším své steny a líbám ho na krk. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Uvědomím si, co dělám a přestanu do něj zarývat nehty. Snažím se být potichu, ale mám pocit, že mi to moc nejde. Jdu mu pánví vsttříct. Cítím, že každkou chvilku vyvrcholím a tak stáhnu dírku. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom se k němu sehnu a začnu ho líbat. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Pustím jeho ret. Ucítím trochu krev. "Go--menne....,"dostanu ze sebe omámeně. Dírku mám stále staženou, jak ve mně pocity doznívají. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Moc to nebolí, ale docela mě to vzrušuje. Přirazím, propnu se a prožiju svůj orgasmus jen chvíli po něm. Ucítím krev. Pousměju se. Pomalu z něj vyjedu a pohladím ho po tváři. "Neomlouvej se...to nic." Políbím ho a potom se položím na osušku vedle něj. Ta chuť krve mi připomněla doby, kdy jsem ho odnaučoval závislostí na donátorství krve. "b>Miluju tě..." Zašeptám mu tiše do ouška i přes to, že vím, že se nazlobí. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Nafouknu tváře. "Jestli budeš takhle rozmazlovat Hoshi-chana, tak ti ustřelím hlavu,"zahuhlám udýchaně. Posadím se. Zrudnu, jak se mě začne vytékat sperma. "Kso..,"špitnu si potichoulilinku pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "To si piš, že budu...a tebe ještě více." Zašeptám tiše a pozoruju ho. ",b>Asi by to chtělo tu sprchu, co jsme říkal." Usměju s ena něj a pohladím ho po zádech. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Myslím, že mi teď po tom všem přirostl mnohem více k srdci. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Políbí mě a já se natáhnu pro mýdlo a začnu ho mydlit, abych ho očistil. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Matte... já sám... radši,"špitnu a vezmu si mýdlo a začnu se mydlit a pak i jeho. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pokrčím rameny a podám mu mýdlo. Potom začne umývat imě a tak se nechám. |
| |
| Opláchneme se navzájem a nakonc vylezu ze sprchy. Uslyším zvláštní zvuky. Něco jako brmlání. A pak děsivý křik. Dojdu do ložice a s povzdechem pozoruji Hoshi-chana. Otočím se na Hazukiho, protože ten puch je vážně slušně cítit. "Jak se přebaluje?"zeptám s eponěkud zoufale. |
| |
| Otřu se a Riku-chan začne plakat. Tsuki se hned ptá, jak se přebaluje. "Roztáhni látkovou plínku na postel, nebo to tu bude pěkně špinavé." Položím na ní Riku-chana a potom ho sevleču a rozepnu plenu. To je ale nadělení. Opatrně ho vezmu a dojdu ho umýt do koupelny. "Nachystej čistou plínku." Řeknu Tsukimu. Položím na ní Riku-chana a nechám Tsukiho ať jí zkusí zadělat. |
| |
| Mno musím uznat, že je to příšerný. Nejsme na to zvyklý a tak mám chvilkama pocit, že se pozvracím. Vím, že je to malé dítě a že za to nemůže. Přesto nemohu svou nechuť ovládat. Nakonec mám zapnout plínku já... Nejprve ji dám obráceně, ale nakonec se mi to podaří. |
| |
| Tsukimu se nakonec povede Riku-chana obléct. "Vidíš, jak ti to začíná jít." Usměju s ena něj a pohladím ho po vlasech. "Tak mě napadá, co kdybychom dneska už udělali nějáké ty nákupy? alespoň plínky a nějáké oblečení?" Navrhnu a posadím se k Riku.chanovi kterému podám prst. |
| |
| Přikývnu. "Ale asi ho budemem muset vzít s sebou, že?"začíná mi docházet, že pro něj opravdu nic nemáme. Navléknu ho zpátky do dupaček. Podívám se do tašky. Je tam na dně divnej šátek. Jo - to jsem viděl takhle ženskou s miminem přivázaným k sobě. Náhle se Hoshi rozbrečí. Pozvdechnu si. Nemůže mít hlad. Za takovou dobu ho nemám ani já a přebalený je. Třeba.... třeba se mu stýská. Zkousnu si spodní ret. Vezmu ho do náruše a pohupuji s ním a podávám mu dudlík. |
| |
| "Hai...musíme." Přikývnu a potom ho pozoruju. Tsuki ho obleče a potom najde šátek. Riku-chan začne plakat., ale tsuki ho hned začne chovat a dá mu dudlík, takže se Riku-chan upokojí. "Vidíš jak ti to jde...asi tě má rád. Ale tebe nejde nemít rád." Usměju se na oba a potom pohladím Riku-chana. |
| |
| Trochu zrudnu, jak řekne, že mi to jde. I přes to všechno mi Riku-chan připadá jako roztomilé stvoření. "Já... nevíš, jak se dává ten šátek?"zeptám se rozpačitě. |
| |
| Podívám se. "Chceš ho níst ty, nebo to mám udělat já?" Zeptám se ho a prohlídnu si šátek. |
| |
| Trochu mne jeho otázka zaskočí a najdu spoustu důvodů , proč bych ho neměl nést zrovna já. Povzdechnu si. "Jsem na ten šátek asi moc vychrtlý...,"povzdechnu si. Viděl jsem ženu s tím šátkem, kde dítko odpošívalo mezi jejími ňadry. Co kdyby proklouznul dolů? |
| |
| Pousměju se. "Vždyť takový šátek nosí i muži. Jen se ptám, kdo z nás ho ponese." Pohladím ho po tváři a potom na moment zmizím do pracovny. Po chvíli se vrátím i s šátkem. "Polož Riku-chana a postav se, uvážu ti to...ale asi by ses měl nejdříve obléct, venku je zima." Dojde mi po chvíli. |
| |
| Připadám si skoro jako před tabulí. Trochu se toho bojím. Přikývnu. "Asi by byylo třeba obléknout i Riku-chana,"tedy toho především. Obléknu se do semišové bundičky a palestinu omotám těsně kolem krku. |
| |
| "Neboj, já ho obleču a potom ti ho uvážu." Usměju se a sám si obleču košili. Potom obleču Riku-chana. Pěkně pečlivě aby nám neprochladnul. "Připravený?" Zeptám se ho a mám už šátek v ruce. |
| |
| Přikývnu. "Hai,"dodám si trochu odvahy a usměji se na toho drobečka. Tedy na Riku-chana, protože Hazu-chan rozhodně drobeček není . Nechám si riku-chana přivázat šátkem k tělu. |
| |
| Tsuki je oblečený a Riku-chan taky. Začnu uvazovat šátek. Pořádně se mi to povede až na potřetí. Dám hezky Riku-chana dovnitř a zkusím jestli drží. "Tak... Dobré?" Zeptám se a prohlížím uvázání. |
| |
| Je na mně vidět, jak jsem z toho vyjukaný. Připadám si divně. Zvláštně. Nejistě se pousměji a trochu zrudnu, jak vidím Riku-chana zachumlaného v tom šátku. Usměji se a ještě s narudlými tvářemi přikývnu. |
| |
| Odejdu do předsíně a vezmu si svou černou šálu a kabát. Obuju se a pomůžu se obout i Tsukimu, kdyby to potřeboval. "Musíme jet městskou nemáme pro něj do auta sedačku." Usměju se ana něj, zamknu a potom ho vezmu za ruku a jdeme spolu do města. |
| |
| Jen přikývnu. Trochu si povzdechnu. Nemám rád městskou. Moc se tam mačká lidí. Pohladím Riku-chana a vydám se za Hazukim. Pomoc do bot opravdu přivítám. Mám totiž docela strach se ohnout. |
| |
| Cestu metrem docela zvládneme aniž by někdo umačkal Tsukiho či snad Riku-chana. Výjdeme a já znova chytnu Tsukiho za ruku. Za chvíli dojdeme k velkému nákupnímu středisku. "Tak...tu snad budou mít velký výběr." Usměju se a potom vstoupíme. Zamířím k informačnímu panelu "Mají tu celkem 3 obchody s dětským zbožím...kam půjdeme první?" Ukazuju mu všechny na dotykové obrazovce. Jeden z nich je dokonce specializovaný a má aristo/lolita zboží. |
| |
| Ukáži na nějaký jiný obchod. Aristo asi necháme nakonec. Teď budou třeba asi spíš praktičtější věci. Jsem celý rudý, protože lidé po nás nechápavě pokukují. Si je to zvláštní. Dva muži, držící se za ruce a jeden chová malé dítě. Rozesměji se při představě, co si o nás musí myslet. Možná to, že jsme marťani. |
| |
| Ukáže na jeden z obyčejných obchodů. Kouknu kde to je a potom ho tam zavedu. "Postýlku asi ještě nebudeme kupovat, ne? To až se přestěhujeme, ne? Takže bych koupil autosedačku a možná něco na nošení. A samozřejmně nějáké plenky a oblečení." Mluvím spíše jako bych přemýšlel nahlas. Potom vstoupímm dovnitř. |
| |
| Jdu poslušně za Hazu-chanem a tiše ho pozoruji, když nahlas přemýšlí. Já bych postýlku koupil, ale raději mlčím. Protože bychom se zajisté pohádali. Podívám se na Riku-chana a pousměji se. "Nechávám to naprosto ve tvojí režii,"zazubím se. Ostatně byl vždycky lepší v tomhle než já.Trochu se zarazím. "Když nebude spát v postýlce, tak kde tedy?... Totiž neříkej, že my...dva... pak... ne.. netento...,"zastavím ho. |
| |
| Tsuki to nechá na mě. Ale potom se zarazí. Zadívám se na něj. "No musel by spát s náma v posteli...jak jinak? Nebo raději koupíme tu postýlku? Nemůžeš přece všechno nechávat jenom na mě." Otočím se na něj a pohladím ho po tváři. Neuvědomuju si, že moje prsty jsou ještě o něco ledovější než obvykle. |
| |
| Naskočí mi husina z toho, jak mne pohladí a trochu zrudnu. "No jako asi by nebyla špatná postýlka... totiž víš... Ono... ta a já a můj apetit do jídla a sexu a ... um ... dítě...,"jsem po dlouhé době v rozpacích. Vlastně začínám litovat, že jsem si ho nechal. Zadívám se na to děcko nalepené na mém tělo. Ne. Melu hlouposti. |
| |
| Zčervená a já se na něj usměju. Je takhle moc roztomilý. "Dobře...tak koupíme i postýlku. Ale chci aby si jí vybral ty." Usměju se na něj a potom i na Riku-chana. |
| |
| Nadzvednu obočí a ušklíbnu se. "Já?!"skoro zapištím. Ne - já OPRAVDU zapištím. "Hazu-chan - ty víš, jaký mám vkus, nebude se ti líbit a bude nevhodná a a ...a... já nevím co ještě,"docela zapanikařím a rozhazuji rukama, takže skoro vše okolo sebe zlikviduji včetně Hazu-chana. |
| |
| Chytnu h za paže a usměju se. Potom se opatrně skloním abych neumačkal Riku-chana a něžně Tsukiho políbím. "To zvládneš Tsuki-chan...já ti věřím." Usměju se a na něj a chytnu ho za ruku. "Kdyžtak ti trochu pomůžu...ale jenom tročišku." Nabídnu mu pomoc. |
| |
| Chytne mě za paže a políbí. Chvilku jsem překvapený, ale pak ho políbím nazpět. Zhluboka se nadechnu, když mi řekne, že to zvládnu. Druhá část mě ale docela rozhodí. Věří mi. Proč zrovna v tomhle?! Nahnu se na stranu, protože cosi zavětřím. Je to postýlka. Celoplyšová, leopardí. Vypadá skoro jako kočárek. Stříška je jako rozevřevná tlama oné šelmy. Jinak je to poměrně malá postýlka na zavěšení na strop. Vyjeveně na ni zamrkám a pak se jen šibalsky pousměji. |
| |
| Uklidní se. Nebo alespoň mi to tak příjde. Zarazím se a málem se kousnu do jazyka za to, oc jsme před chvíli řekl, když vidím, kam se to dívá. Pokusím se pousmát. To zvládneš... "Tahle...se ti...líbí?" Zeptám se ho s úsměvem. |
| |
| "Je děsně kawaii!"zazubím se, přikývnu a sám nad tím zrudnu. Podívám se na Hazu-chana a jdu směrem k té postýlce. Je opravdu roztomilá. Pohladím plyš a zkousnu si zadumaně spodní ret. Vím, že je to dost Gyaru a tak podobně, ale je opravdu krásná... |
| |
| Chvíli pozoruju Tsukiho a potom se nadechnu. "Dobře...tak si jí koupíme." Usměju se na něj. "tak a teď musíme vybrat zbytek." Usměju se na něj. |
| |
| Překvapeně na Hazu-chana zamrkám. Myslel jsem, že bude nesouhlasit, že bude hledat kompromis. Přikývnu a jdeme dál. Dlouho ještě vybíráme a já přemýšlím nad tím, jak je možné, že souhlasil s nějakou takovouhle postýlkou. Pok se kousnu do rtu. On to udělal... Pro mě... Zadívám se na Hazu-chana. Poté po pojdu k nadýchané typické postýlce a je na mně vidět, že mne ztráta tamté postýlky bude přípdně bolet, ale... "Nebo raději tuhle? Je... na kolečkách...,"vezmu smutně za postýlku a posunu ji po dlažbě. |
| |
| Dojde k jiné postýlce. Vidím, jak ho to mrzí. "Ne...tamta bude dobrá. Bude šetřit místo." Usměju se na něj a potom ho táhnu od postýlek. |
| |
| "O-oki-!"dostanu ze sebe a nechám se odtáhnout od postýlek. Usměji se spokojeně na Hazu-chana. Takže.. se mu třeba... taky líbí... |
| |
| "Tak...Takže co koupíme dál...můžeme nějáké hezké pyžamko...třeba podobné té postýlce." Usměju se na něj a ukážu na takové ty zvířátkové pyžamka. |
| |
| Jdu k oblečkům azačnu si je prohlížet. Periferně vidím, jak si nějaké těhotné slečny vedle mě coosi štěbetají. Musíme s Hazu-chanem vypadat divně. Ne bo spíš já s Riku-chanem. Povzdechnu si a natáhnu ruku pro žabičkové pyžamko. |
| |
| Obejmu Tsuki-chana. "Tsuki-chan...co se děje? Mě to můžeš říct. Netrápíš se snad kvůli té postýlce. Bude v ní vypadat roztomile." Pokusím se ho uklidnit. Koukám na žabičkové pyžamko co vybral a sám si potom prohlížím kravičkové a tygví. |
| |
| "Tím to není," pousměji se a natáhnu se pro pyžámko malého dinosaura a porovnávám je. Přesto se moc na to nesoustředím. "Já...,"pohladím kousek pyžámka,"nevypadám jako otec, že?" Svraším obočí. |
| |
| Tvrdi, ze to neni tou postylkou a nakonec mi i rekne, co ho trapi. Pohladim ho po vlasech. "A jak ma vypadat otec? Prece na tom nezalezi, aby si vypadal jako otec. Zalezi na tom, jak dobry otec budes a jak moc budes mit Riku-chana rad. To je to hlavni." Pokusim se ho presvedcit a utesit. Pohladim ho po vlasech. "Tohle je hezke." Usmeju se a ukazu na dinosaura, co drzi. |
| |
| Zazubím se doširoka a sevřu více dinosauří obleček. "Jo. Bude to náš malej dinosaurus v leopardí tlamě,"zasměji se a podám obleček Hazukimu, aby se na něj podíval. Má pravdu a tak je na mně vidět, že mne přesvědčil, a že jsem si uvědomil, že to nemá cenu řešit. |
| |
| Pousměju se a pohladím ho po vlasech. "Hai...malého dinosauříka." Souhlasím s ním. Jsem rád, že už to přestal řešit.Usměju se na něj a vezmu ho za ruku. Prohlížím si další oblečení. |
| |
| Nakupujeme takhle dlouho a zdá se mi to nekonečné. Nakonec to ale dořešíme a já se zálibně dívám na postýlku v ložnici. Sedím na posteli a Hoshi-chan spokojeně bumbá v mém náručí. Ale Hazu-chan mi pomáhá. Sám bych jej nenakrmil. Zadívám se na své dítě. Nevypadá to, že by byl povahově po mně. Až na jendu drobnost - strašně moc jí. |
| |
| Po několika hodinách dokončíme konečně svůj nákup. Doma zavěsím postýlku a potom pomůžu Hazukimu nakrmit Riku-chana. "Co jsem komu udělal, že jsem dostal tebe, Tsuki-chan?" Povzdechnu si nahlas. "A co jsi udělal ty, že tě tak moc miluju?" Usměju se na něj a pohladím Riku-chana. Cítím se naprosto šťastný. |
| |
| Nechápavě na Hazu-chana zamrkám a skoro mi Riku-chan vypadné z náruče. "Já to s dětma neumim," zachrčím zoufale. Vlastně si nedovedu představit teď život s tím malym prckem. Co teď vlastně bude? Jsem táta a vlastně ani nevím... co s tím... |
| |
| Pohladím ho a mávnu nad tím rukou. "Na novobečeného tátu si vedeš dost dobře. Opravdu ti to jde...a já budu s tebou, tak se neboj." Usměju se na něj a políbím ho na čelo. Zazvoní mi mobil. Zvednu ho a vstanu. Poodejdu k oknu. "Zítra se stěhujeme." Usměju se na něj. |
| |
| Políbí mne a pochválí. Nafouknu tváře a trochu zrudnu. Pak mu zazvoní mobil Moc rozhovoru nerozumím. A pak to na mě vyhrkne. "C-co?!"Dostanu ze sebe překvapeně. Stěhovat se... kam? Proč?... |
| |
| Vypadá dost překvapeně. "Říkal jsem ti to. Že se budeme muset přestěhovat kvůli Riku-chanovi. Není tu pro něj dost místa a v novém bytě mu můžeme udělat rásný pokojíček. Není to daleko, takže stěhování nebude takový problém ani to nebude trvat dlouho a už zase budeme bydlet. Copak nejsi rád?" Pousměju se na něj a potom na Riku-chana. |
| |
| "Ahaa~~," protáhnu a dívám se překvapeně. "Mno trochu mě to zaskočilo... uma jasně, že by... to možná bylo fajn. Hele víš, že ani naši nebyli takoví boháči... nenapadla mě možnost přestěhování, aby mohl mít malý pokoj a zároveň ty pracovnu...," zamyslím se a zní to skoro, jako bych to říkal spíš sobě a ne jemu. "A kam že se to stěhujem?" zeptám se opět s překvapeným kukučem. |
| |
| Vypadá překvapeně. Usměju se a posadím se vedle něj. Zlehka ho obejmu a políbímna tvář. "Nevím, jestli ti to mám říct, protože bych úplně zkazil ten moment překvapení. Ale tak já ti to řeknu." Dramaticky se odmlčím a tiše si odkašlu. "...o patro výš." Usměju se nakonec naprosto dětsky naivním způsobem. |
| |
| Zamrkám na něj překvapeně a nastane chvilku ticho. Pak se začnu hihňat. Vstanu a uložím Riku-chana do postýlky. Nakonec se rozesměji. Kleknu si na postel k Hazu-chanovi a obtočím mu ruce okolo krku, obejmu ho, a lačně políbím. "A já se bál, že budeme měnit adresu naprosto,"pronesu poměrně flirtovně, položím se n apostel a strhnu Hazu-chana na sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Uloží Riku-chana. Jdu s ním k postýlce a ještě Riku-chana pohladím. Klekne si na postel. Sednu si vedle. Obejme mě kolem krku a políbí. Sám ho zlehka obejmu kolem pasu a polibek mu oplácím. "Nechtěl jsem aby to na tebe bylo tolik změn. O patro výše jsou větší byty. Mají pokoj navíc." Stihnu ještě vysvětlit než se položí a mě táhne za sebou. Položím se na něj, ale tak abych na něj příliš netlačil. "Tady někdo zlobí..." Zasměju se tiše a přejedu mu rukou po hrudi. Usměju se a začnu ho něžně líbat na krku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Jsem šíleně zlobivýýý~~,"protáhnu sexisticky a tiše zavzdychám, jak mne políbí na krk a pohladí hruď. Cítím, jak se i z tooh mála pomalu vzrušuji. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Já vím...jsi..." Zasměju se a políbím ho na rty. Potom se ale nadzvednu na rukách a zadívám se mu do tváře. "Miluju tě." Řeknu naprosto vážně a dál ho pozoruju. Potom se k němu sehnu a lačně ho políbím. Přitisknu svůj rozkrok na jeho a může cítit jak i já jsem vzrušený. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Hazuki-kun,"přivřu zasněně oči a zrudnu, "Já tebe taky." Zavzdychám znovu, jak ucítím jeho vzrušení a sjedu rukama na jeho zadeček. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Políbím ho a potom ho začnu sevlíkat. Líbám ho přitom na obnažení hrudi a krčku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Ma-matte....,"pronesu a trošku vyjukaně Hazu-chana od sebe odtáhnu, "Přece to nemůžeme.. to.. před Riku-chanem...." Kousnu se do spodníhu rtu a zadívám se na postýlku. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Ale chceš se milovat ne?" Zašeptám tiše a zadívám se na něj. Ale nic více nedělám. Počkámna jeho odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Hai.. pojďme se přesunout," zašeptám mu sexy hlasem do ouška. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom přikývnu a vezmu ho do náruče abych ho mohl přeníst do obýváku.Tentokrát ho nenechám vyklouznout a nakonec ho položím na gauč. "Kde jsme to skončili?" Usměju se tiše a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Usadím se lépe na gauči a přivírám vyzývavě oči. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Hai...už si vzpomínám." Usměju se na něj a přitlačím svůj rozkrok na jeho. Jsme už dost vzrušený. Sjedu na jeho zadeček a zlehka stisknu zatímco druhou rukou dráždím jeho bradavky. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Riku-chan...,"vydechnu. Ačkoliv jsem to nemusel říkat. Zamteně se podívám na Hazu-chana. |
| |
| Odtáhnu se od Tsukiho a usměju se. "Postarám se o něj, ty si zajdi do koupelny." Usměju se na něj a políbím ho. Potom odejdu za Riku-chanem, podívat se, co se děje. Vezmu ho do náruče a po chvíli příjdu na to, že potřebuje přebalit. "Tak už neplakej, drahoušku. Jsem tady a přebalím tě, neboj." Usmívám se a položím ho na postel, kde ho začnu přebalovat. Musím ale počkat až Tsuki výjde z koupelny, abych mohl Riku-chana umýt. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Uklidím to po sobě a otráveně vyjdu z místnosti. Mám skoro pohled vraha, který je přesně namíneřený na to malý divný cosi, co svým řevem skáče do našich plánů. |
| |
| Když vidím, že je koupelna volná, odejdu umýt Riku-chana. Potom ho ošetřím, přebalím a položím znovu do postýlky. Dodu k Tsukimu a obejmu ho. "Nesmíš se na něj zlobit...nedělá to naschvál." Zašeptám mu tiše do ouška a políbím ho do vlasů. |
| |
| Jen tiše zavrčím a kousnu Hazu-chana do ruky. Pak odejdu do kuchyně a naliji si džus "Stejně si myslím, že to vycítil,"zabručím. Je přeci po mně... A já byl a jsem fakt střevo. Ale na něco mívám vážně čuch. |
| |
| Zasměju se a odejdu za ním. "Proto mě ale nemusíš kousat do ruky. Třeba chce jenom aby mu tatínek věnoval pozornost a žárlí na konkurenci." Usměju se na Tsukiho. Potom mě něco napadne. Jak Tsukimu alespoň trochu zvednout náladu. Začnu Riku-cahnovi ohřívat mlíko a Tsukimu připravovat něco dobrého k jídlu. I s dezertem. |
| |
| Kroužím okolo Hazu-chan a můj čichometr se může zbláznit. Nádherně to voní. "Hmmm... to je pro mě?" nahodím psí očička. |
| |
| Můj geniální plán zase jednou zafunguje přesně jak má. "A budeš se pořád zlobit na Riku-chana?" Usměju se na něj a už skoro tu dobrotu dokončuju. |
| |
| Našpulím rty. "Nejsem na něj zlý! Jen jsem byl otrávený!" zaprotestuji. Pak se zadívám na jídlo a ukápne mi slina. "Haiiii - tak to sem dej," pronesu rezignovaně. |
| |
| Usměju se na něj a zakroutím vařečkou na znamení, že to tak lehce nepůjde. "Slib mi, že budeš hodný a starostlivý táta a že už se nebudeš zlobit ani tvářit otráveně...co kdyby vycítil i to?" Snažím se ho přesvědčit a už všechno dávám na talíř. |
| |
| Otráveně se na něj podívám a povzdychnu si. "Jo slibuju...," pronesu a natáhnu se pro jídlo. |
| |
| Slíbí mi to, ale otrávený výraz mu zůstane. Usměju se a natáhnu k němu talíř, ale potom ucuknu a volnou rukou si ho přitáhnu a políbím. Až potom mu dám talíř. "Když se tak budeš tvářit, zůstane ti to." Usměju se a odejdu se kouknout na Riku-chana jestli už spí nebo bude chtít nakrmit. |
| |
| Políbí mě. Zavzdychám, jak to nečekám, ale hned na to, se pustím do jídla a okolní svět mě nezajímá. Mám mírně našpulené rty a hážu to do sebe jako do popoelnice a jako bych to snad ani nekousal. Mylsím, že když jím, mívám rozmilejší výraz než sám Riku-chan. |
| |
| Příjdu s Riku-chanem v náruči a ten už je přisátý k flašce. Sednu si naproti tsukiho a jen ho tiše s úsměvem pozoruju jak to do sebe hází. Jak to oba do sebe hází. Jsou přitom moc roztomilí. |
| |
| Dojím a spokojeně se rozvalím na židli. Pohladím svoje břicho a moje ústa se zformují do spokojeného kawaiidního zvířecého úsměvu. Pak otevřu oči a vidím Zahu-chanův výraz. Jak nás oba pozoruje. "Nani?"protáhnu a našpulím rty. Zvednu se ze židle a uklidím po sobě a pak se spokojeně rozvalím na gauč. |
| |
| Usměju se na něj a odložím vypitou láhev. Položím si Riku-chaovu hlavičku na rameno. "Nic..." Usměju se pobaveně a potom se tiše zasměju. |
| |
| Chvilku jen tak ležím a převaluji se. Pak vykouknu směrem k těm dvoum a zazubím se. Sluší jim to spolu. "Stejně si nedokážu představit to, až to bude větší a větší a pak dospělé...," pronesu a mírně si povzdechnu. Ale to asi pak budu přemýšlet nad tím jak něco takového mohlo být tak malé. |
| |
| "Tak si zkus představit sebe jako starého dědu. Možná ti to půjde líp." Zasměju se. Potom odnesu Riku-chana do postýlky. Dojdu k Tsukimu a posadím se k němu. "Proč jsi ted mluvil o Riku-chanovi jako by to byla věc? Jako by to bylo něco co nemá jméno...tak přesně." Zeptám se ho tiše a zadívám se na něj. Nechci aby tak o něm mluvil. Sice to není moje dítě, ale zamiloval jsme si ho. |
| |
| Nechápavě vyvalím očka a zamrkám. "Hazu-chan. Já o něm mluvil jako o dítěti. O tom dítěti né o té věci," vidím, že nevypadá nadšeně. Nemyslel jsem to zle. A jako o věci jsem možná o Riku-chanovi přemýšlel když jsem ho poprvé měl v náručí, jako o každém děcku. Ale je mi jasné, že to je člověk. Něco hezkého, živého, roztomilého a protivného protože to je po mně. |
| |
| Vypadá překvapeně a brání se, že to tak nemyslel. "Dobře...omlouvám se. Jenom mi příjde že se na něj dneska zlobíš kvůli tomu sexu." Řeknu tiše. Podívám se na Tsukio a přítáhnu si ho blíž k sobě abych ho mohl obejmout. |
| |
| "Byl jsem na něj naštvaný. To jo. Ale teď nejsem," zasměji se. Je to přecejen dítě. Ale stejně si mylsím, že to vycítil. Ovšem kdybych ho bral jako věc, dokázal bych s epřed ním milovat... Nechám se obejmou. Něžně a lačně Hazu-kuna políbím. |
| |
| "To jsem rád." Usměju se na něj a pohladím ho. Potom mě políbí a já si ho přitáhnu a políbím ho nazpátek. "Chceš to zase zkusit?" Zeptám se ho tiše a pohladím ho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Chci víc z něj. Chci znovu. "Jistě že chci svůj nejsladší moučník," zašeptám mu pak do ouška a zkousnu jej. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Ale dneska už jsi jeden měl." Usměju se na něj a pohladím ho. "No...Riku-chan je napapaný, přebalený a spinká..." Posadím si ho na klín a pohladím ho po zadečku. "Miluju tě..." Zašeptám tiše a kousnu ho zlehka do ouška. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Znám i sladší a lepší moučníky... hlavně když se mi servíruješ ty," zakřením se. Vášnivě ho líbám a jeho slova skoro vůbec nevnímám. Mírně zavzdychám, když sevře můj zadeček. Jen se pousměji, ale nijak nezahálím a mé ruce pátravě vjedou pod jeho svrchník. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Ty myslíš, často na jídlo, že?" Usměju se na něj potom mu oplácím polibek. Přitáhnu si ho blíže a začnu ho líbat na krku. Lehkým pohybem mu přetáhnu tričko přes hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Moje pohyby jsou rozvášněné a rozpálené. Olizuj jeho krk a zlehka ho zkousávám. Sundím z něj triko též a sjedu polibky a jazýčkem na jeho hruď a baradvky. Mé prsty zabloudí k jeho rozkroku, kde ho začnu pře kalhoty dráždit. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Zajede mi rukou do rozkroku a může cítit, jak se můj penis staví. Potom ho ale položím pod sebe a začnu se věnovat jeho bradavkám, hraju si s nima a přitom mu svlíkám kalhoty. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zalapu po dechu a lačně ho políbím. Jsem už vzrušený. Zajedu rukou pod jeho kalhoty a začnu tm dráždit špičku jeho penisu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom mě políbí. Vášnivě mu polibek oplnácím. Zajede mi do kalhot a já zasténám, jak mě začne dráždit. Rozepnu mu kalhoty a sám začnu dráždit i jeho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Mým tělem prolpouvá vzrušení. Více roztáhnu nohy. Rozepnu mu kalhoty a začnu se pečlivěji věnovat jeho údu. Nepřestávám ho líbat na rty, čelist, ouško a krk. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Rozepne mi klhoty a dráždí můj úd. Zasténám. Hraje si se mnou a já tiše vzdychám, jak se mi to líbí. Zlehka přejedupřes jeho rozkrok a přes prádlo mu začnu dráždit otvor. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Více se na jeho prsty natisknu. "Motto~," poprosím tiše a zkousnu jeho spodní ret. Jakmile to udělám, začnu ho více dráždit díky mým prstům na jeho penisu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Nanesu si je na prsty a potom si začnu s ním hrát a dráždit ho. Je to vzrušující, ale stále ještě něžné. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Mé tělo je rozpálené a čiší z něj chtíč. Ležím pod ním obnažený, vzrušený a cítím, jak moc chci víc. Stáhnu si Hazu-chana blíž k sobě a lačně a vášnivě ho políbím na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Když si mě přitáhne a políbí mě, roztáhnu mu rukama nohy a lehni si mezi něj. Ale netlačím na něj a stále ho ještě dráždím prsty. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Onegaaiii~~," zašpitám mu prosebně do ouška. Chci ho cítit. Celého. Jeho moc a jeho sílu. Začnu líbat jeho krk a jazykem po něm jezdím. Prsty si šikovně a co nejvíc dráždivě hraji s jeho penisem. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pousměju se a potom ho vášnivě políbím. Ještě trochu navlhčím svůj penis i jeho otvor než do něj začnu pronikat. Přitom mu tiše vzdychám do ouška. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zalapu po dechu. Skoro jako kdybych na okamžik přestal dýchat. Ruce natáhnu více k Hazu-chanovi. Stáhnu automaticky dírku a znovu o něco potišeji zasténám a chytím dech. Moje hruď se divoce nadzvedává a sám se na jeho chloubu začnu bzděky narážet. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Začnu do něj zajíždět rychleji a důrazněji. Vzdychá a já ho začnu líbat na krku a něžně kousat do ouška. "Tsuki...miluju tě..." Zašeptám tiše a olíznu mu ho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Začne mě líbat na krku a pevně mě objímá. Sténám a vzdychám mu do ouška. Občas jej olíznu. Dravě přejedu prsty po jeho těle. Chvilku mi trvá než dojdou ke mně jeho slova. "Já tebe...~ ... taky ~~~ haa~~ moc~~," dostanu ze sebe. Cítím, jak mi roste vzrušení a tak stáhnu dírku a pokrčím prsty u nohou. "Já... ~~už~~" od vyvrcholení mě dělí pár sekund. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Po chvíli zasténá, že už bude a tak přirazím a snažím se do něj zajet co nejhloub. Sám přitom zasténám, ale zní to tlumeně, protože se přitom zlehka zakousnu do jeho ramene. Nechci vzbudit Riku-chana. Tsuki by se určitě zase cítil špatně. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Ucítím na sobě své sperma. A to, jak se Hazu-kun do mě zakousne a pak i jeho sémě. Moje dírka je hodně stáhnutá a některé svaly napnuté. Povolím dírku a mírně zalapu po dechu. Udýcháně se podívám na Hazu-chana. Pousměji se a lačně ho políbím na rty a prohrábnu mu vlasy. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Chceš pokračovat?" Zeptám se tiše a pohladím ho po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Usměji se víc. "Jestli na to máš," popíchnu ho a šibalsky vypláznu jazyk. Ale je mi jasné, že na to má. Hazu-chan je už jiný. A není to tak dlouho... co si platil Hoshiho. Zavrním a mírně zahýbu pánví. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Jestli na to mám? ...připrav se na absolutní vyčerpání po tom, co ti ukážu, jak moc na to mám..." Ušklíbnu se na něj a potom ho věšnivě políbím a vyjedu z něj. Otočím si ho na břicho a nadzvednu jenom jeho pánev. Znova do něj zajedu. I když na nic nečekám, jsem stále opatrný. Přece jen objímám Tsukiho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Vyjede ze mě a než se naději, ležím na břiše a Hazu-kun do mě znovu proniká. Zasténám a zkousnu gauč pod sebou. Snažím se uvolnit, ale moc to nejde, protože je to opravdu vzrušující... když se Hazuki takhle chová. Zavlním pánví a cítím, jak se mi zase hrne krev do rozkroku. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pomalu zrychluju a jdu čím dál hloub. Tiše přitom sténám, když do něj zajíždím. "Tsuki-chan..."zasténám tiše a zlehka přejedu nehty po jeho zádech. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Stáhnu si víc k sobě jeho ruku a propletu naše prsty. Vlním pánví a jdu jeho přírazům vstříct. Udržuji tempo, které si udává on. Stáhnu více dírku. Chvěji se vzrušením. "Kimochii~~," zasténám. Můj penis už brzy bude zase zcela ztopořený. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Jde svou pánví proti mojemu údu a já sténám vzrušením. Po chvíli zastavím a volnou rukou zvednu jeho hrudník tak aby se postavil na čtyři a já do něj mohl zajíždět trochu jnak. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Na chvilku zastaví a stačí jen když naznačí. Lépe pokrčím nohy a postavím se, jak chce. Znovu začne přirážet. Cítím, jak můj penis pulzuje a tak na něj sjedu a začnu se na chvilku honit. Pak svůj penis pustím. Více se napřímím a tím nenásilně donutím Hazukiho, aby si sednul na paty. Sám na něj dosednu celu svou vahou a zasténám. Cítím se docela mimo. Mám pootevřené rty, ze kterých se hrnou steny a sem tam vystrčím chtivě jazýček. V celém mém těle putuje extáze. Chci jí víc. Narážím se na Hazu-kuna a sténám, protože se v téhle poloze dostává opravdu hluboko. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Tsuki se ale napřímí a tak ho něžně obejmu a posadím se. Začne na mě dosedat. Pohladím ho po hrudi a stále se do něj snažím přirážet. Tahle poloha je ještě více vzrušujíví. Jdu do něj tak hluboko. Slastně sténám a hladím ho po hrudi, kde si hraju s jeho bradavkama. Po chvíli si ho otočím za bradu k sobě a políbím ho. Kačnu ho něžně líbat na záda. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Kousnu se do spodního rtu a více stáhnu svou dírku vzrušením. Začnu se znovu honit. O to víc a o to vzrušeněji se na něj narážím. O to je taky dírka užší a mě se jako bych cítil skoro nikdy nekončící orgasmus. Moje tempo je ke konci opravdu dost rychlé a dírka úzká jak jen to jde. Nakonec se přestanu honit a ještě zrychlím tempo jak jen to jde a skoro s křikem vyvrcholím a zarazím do Hazukiho stehen své nehty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Vzdychám a sténám a snažím se své steny tišit, jak tisknu své rty na jeho záda. Ke konci je to už opravdu něco neuvěřitelného. Když napostledy dosedne přitáhnu si ho a s hlasitým zasténáním do něj vyvrcholím. Pomalu z něj vyjedu a potožím ho na gauč. "Ještě můžeš?" Pousměju se a popichuju ho. Potom ho něžně políbím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Jsem udýchaný a zpocený a moje dírka trne a trochu pálí od toho, jak to bylo rychlé a jak byla stažená. Hrudník se mi divoce nadzvedává, ale daří se mi nakonec dech popadnout a uklidnit. Posadím se, natáhnu se k němu a lačně ho políbím na rty, když mu obtočím ruce kolem krku. Ale dlouho to v sedě nevydržím a tak Hazu-chana na sebe stáhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Něžně ho obejmu a oplácím mu polibek. Stáhne si mě k sobě, jak už nemá sílu. Znovu ho něžně políbím. "Gomen ne, Tsuki-chan...asi už bych to nezvládl." Pousměju se na něj a pohladím ho po tváři. Jsem jenom trochu zadýchaný a je a mě poznat, že bych dokázal ještě nějákou chvíli pokračovat téměř bez problémů. Ale on ne...jenomže je moc hrdý. "Pojď, zajdeme si spolu do sprchy." Usměju se na něj a ještě chvíli ho něžně hladím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Hai~," zahuhlám. Sám vstanu a protáhnu se. Pomalu zase nabírám síly z toho vyřízení. "Máš ale ještě dost sil," zasměji se a jdu do koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Vstane a jde do koupelny, ale dojdu ho a vezmu ho do náruče. "Nech mě tě tam alespoň jednou odnést." Usměju se na něj a potom ho až posadím do vany a pustím na něj teplou sprchu. Někdo zazvoní a tak přes sebe jenom přehodím župan. "Počkej na mě." Políbím ho na čelo a odejdu. Po chvíli se vrátím a usmívám se. "To byli jenom stěhováci. Nechali nám tu nějáké bedny." Uměju se na něj a potom se sevleču a lezu si k němu. Něžně ho začnu oplachovat a umývat. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Co blbneš?" zahuhlám. Pak se objevím ve vaně. Když odejde kvůli zvonku opláchnu si sám intimní místa. Ještě ze mě vytékalo jeho sperma. Pak se vrátí a vejde do vany. Zazubím se a nechám se opláchnout. Pak mu vezmu sprchu a začnu oplachovat jeho. "Nejsem nemohoucí," zasměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Já vím že ne...jenom se chci o tebe starat...vynahradit ti úplně všechno...nebo ty nechceš?" Zeptám se ho tiše a zlehka ho umývám houbou. "Chci abychom teď byli jako rodina...a přál bych si aby si mě nechal projevovat ti mou lásku i romantickým způsobem." Zašeptám tiše a políbím ho zlehka na ruku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Hai," odpovím tiš a přivřu oči. Pak se více k němu natáhnu a něžně ho políbím. Ale opravdu sladce a něžně, jak to jen jde a jak to jen umím. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom se ke mě natáhne a políbí mě. Přitáhnu si ho více a aniž bych přerušil polibek posadím si ho na klín. Něžně ho přitom objímám, ale dělám to jenom zlehka vůbec to nemá mít nijak sexuální podtext. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sjedu rukou na jeho zadek a štípnu ho do něj a spiklenecky se zazubím. Vjedu rukama pod jeho triko a začnu ho dráždit a hladit, ale jen si s ním takhle hraji. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Trochu zčervenám. Zajedu u na zádech pod tričko abych si ho přitáhl ještě blíže. Potom ale uslyším z ložnice křik a pláč. "Naaa~...náš bůh si nás volá." Usměju se na Tsukiho a jak ho mám na klíně vezmu si ho do náruče. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zajede mi pod tričko a přítáhne si mě blíže. Usměji se. Pak ale uslyším Hoshiho. Otráveně vydechnu. Vezme mě do náruče. Obejmu ho kolem krku. Pak se ale nátahnu k Hoshimu. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom ho pozoruju, když bere Riku-chana do náruče, připraven asistovat, kdyby potřeboval. Ale vypadá to, že se Tsuki učí rychle. |
| |
| Ještě mě políbí. Rád bych v polibku pokračoval. Bohužel takový štěstí nemám. Natáhnu se k Rikovi a zkoumám, co to dítko potřebuje. "Asi má hlad," odtuším podle sebe. Pak se zadívám na Hazukiho, jestli by mu nemohl připravit mléko. Mezitím pohoupávám Riku-chana ve svém náručí. |
| |
| Tsuki to zhodsnotí jako že má Riku-chan hlad. Přikývnu a usměju se. "Hned mu skočím pro láhev, lásko." Usměju se a potom mu dám pusu a jdu do kuchyně abych připravil našemu andílkovi baštu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Jdu za Hazu-chanem do kuchyně. Ale Riku-chan se opět rozpláče. A tak s ním jdu na gauč a snažím se jej utišit. |
| |
| Připravím jídlo pro Riku-chana a ohřeju mu láhev. Potom jí podám Tsukimu a posadím se vedle něj. "Už nelač...maminka ti dá naumbat." Usměju se na Riku-chana a pohladím ho po tvářičce. |
| |
| Podá mi láhev. Jakmile ucítí Riku-chan jídlo, přestane plakat a natahuje ručky k láhvi. Pak mi dojde, co Hazu-kun řekl. "Na - naniii~~?!!" zaprskám na Hazukiho něj a kousnu ho do ruky. |
| |
| Kousne mě. Zasměju se. "Ale tsuki-chan...já přece nevypadám jako máma..." Zasměju se a trřu si kousnuté místo. "Ale raději by si mu měl dát tu flašku než se znova rozpláče." Poukážu na fakt, že láhev je sice nad Riku-chanem, ale ten na ní nedošáhne a tak pomalu natahuje. |
| |
| Zasměje se. Nafouknu tváře a ublíženě se na Hazu-chana podívám. Hlavně po tom, co řekne. Pak upozorní na láhev. Zakaboním se o něco víc a než se Riku-chan rozpláče, stihnu mu láhev dát mezi rtíky. Začne okamžitě bumbat. "Kawaii," vydechnu tichounce, prakticky neslyšně a má líčka zrudnou. |
| |
| Jenom se na Tsukiho podívám a usměju. Pozoruju ho, jak ho krmí. Natáhnu se k Tsukimu. "Je roztomilý...po tobě..." Řeknu mu tiše do ouška a něžně ho políbím na tvář. Potom chvíli mlčím a jenom se dívám na Riku-chana. "Víš...přemýšlel jsem nad tou slečnou...Minako?" Řeknu tiše a vážně. "Plakala, když nám dávala riku-chana...myslím, že ho má opravdu ráda....myslíš...že bychom jí třeba měli potom později samozřejmě...poslat třeba nějáké fotky...dát jí vědět, jak se Riku-chan má?" Zeptám se tiše. |
| |
| Zrudnu, když řekne, že je roztomilý po mně. "Já nejsem roztomilý," zahučím. Pak mluví o Minako. Zadívám se na Riku-chana. Chvilku přemýšlím. Hazuki má pravdu, ale... "Co... co kdyby ho... viděla a chtěla... ho zpátky?" zeptám se tiše a sevře se mi hruď, srdce i žaludek, při představě, že by tu Riku-chan nebyl. |
| |
| Pokrčím rameny. "Je jasné, že si to nemyslíš...nemůžeš se vidět..." Usměju se. Poslouchám Tsukiho a z jeho reakce vidím, jak mu na Riku-chanovi záleí. Zlehka Tsukiho obejmu a pohladím ho po vlasech. "Možná by ho chtěla, ale nemyslím, že by si ho vzala...v jisté věci je jako já...bohužel. Máme bohaté rodiče a myslím, že jsme oba více či méně zvyklý to využívat...já se o to sice snažím co nejméně, ale i tak to dělám...její rodiče by jí zřejmě vydědili, kdyby měla nemanželské dítě...natož ještě s prostitutem...to není nic proti tobě, miluju tě...jen jsou to fakta. Jenomže my téměř neumíme žít jinak...takže si nemyslím, že to udělá...i kdyby určitě chtěla, protože Riku-chana není možné nemilovat...ale i kdyby přišla...nedám ho, neboj se." Řeknu tiše a políbím ho do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Sklopím oči. Více se na něj natisknu. "Jenže Hazu-chan. Promiň, jestli tě urazím. Ale ty nejsi matka,"řeknu tiše, "mateřský cit u žen je větší ... nebo ne ...?" Svraštím obočí a zadívám se na něj. |
| |
| Zakroutím hlavou a obejmu ho. "To je v pořádku. Však máš prsvdu. Určitě jí to stálo moc sil se přesvědčit aby to udělala. A myslím, že nejednala jen tak bezmyšlenkovitě. Tsuki-chan...kdyby si Riku-chana nechala a její rodiče jí vydědili, myslím že sama nejlíp věděla jak by to asi nezvládla. Navíc v tomhle případě je na naší straně právo. Máš jako rodič stéjný nárok na to vychovávat Riku-chana a ona...vlastně se ho vzdala a nechala ti ho. Ačkoliv si myslím, že jí to stálo spoustu sil. A věř mi...že pro tebe a Riku-chana klidně i umřu..." Řeknu tiše a pevně ale opatrně ho obejmu. |
| |
| Obejme mě. Mluví o otm, ž se tak rozhodla. "Bude ho chtít určitě vidět nebo tak... a pak... by si ho mohla chtít nechat a...,"zmlknu. Dojde mi, co dělám a co mluvím. A vlastně mi doje i to, že se mě vlastně Hazuki snaží uklidnit. "Uhm. Nebudeme nad tím přemejšlet. Dokavaď nebude Minako za dveřma," zasměju se a dám Riku-chanovi pusu na čelo. |
| |
| Přikývnu a pohladím Tsukiho. "Hai...nebudem..." Usměju se na něj a pohladím potom i Riku-chana. "No...měl bych vás tu nechat a začít balit. Zvládneš sepostarat o Riku-chana, že jo?" Políbím Tsukiho do vlasů. "Za hodinku a půl příjdu a udělám ti něco k jídlu." Oznámím mu,vezmu sebou krabice a izolepu a zmizím ve své pracovně. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Tak s čím mám herupnout?" zeptám se a protáhnu se až mi zakručí v břiše. |
| |
| Asi po půlhodině se přiřítí Tsuki a chce pomáhat. Jsem docela rád, že už mám zabalené všechny svoje věci, protože nic proti němu, ale svojí zbrklostí by mi tu mohl udělat nepořádek. "No...já tuhle místnost skoro mám, ale můžeš si zatím jít sbalit svoje a Riku-chanovo oblečení apotom se ještě musí sbalit věci z obýváku." Dám mu úkoly a začnu balit poslední bednu. |
| |
| Řekne, že už to má. Zabalím, co řekne a popíšu krabice. Pak se objevím v obýváku a začnu balit i tam. Ale trvá mi to. Protože spoustu věcí zkoumám. V puse mám lízátko a hladově olizuju. Pak zavřu krabici jako poslední a popíšu jí. |
| |
| Jen co dodělám pracovnu a potom nabalímvěci z ložnice, co nejsou oblečení, odejdu do kuchyně a začnu vařit. Usměju se na něj a postavím před něj misku nudlí. "Takže teď bych to dobalil, ať máme zítra klid. Ale Tsuki-chan...co se týká zítřku...musíš se postarat tak na tři hodinky o Riku-chana. Já nebudu mít čas, zvládneš to?" Zadívám se na něj a pomalu jím. |
| |
| Pustím se okamžitě do nudlí. Pak mluví o Riku-chanovi. Přestabu jíst a zadívám se na něj. Sakra. Mám pocit, že se mnou jendá jak s malým čím dál víc. A učim se rychle a tak. Nafouknu otráveně tváře a dojím svojí porci. Pak odložím misku, protáhnu se a popíšu bedny s věcma. |
| |
| Všimnu si jak se zatváří. Odejde popisovat bedny a tak ho prudce vezmu za ruku. Políbím ho. Potom ho i přes jeho četné protesty vezmu do náruče a odnesu do ložnice, kde ho položím na postel a "přilehnu" ho. "Tsuki-chan...povídej..." Řeknu tiše a zadívám se na něj vlídným pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Nande?"zahučím. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Něco tě trápí...a čekat na to až mi to řekneš sám je na dlouho. Tsuki-chan...svěř se mi..." Zašeptám tiše a potom se položím vedle něj a pevně ho obejmu. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Povzdychnu si. Vyvleču se z jeho objetí a otočím se k němu tváří. Políbím ho zlehka na rty. "Dík za hamu papu. Bylo to výborný jako vždycky," pousměju se, protáhnu se a posadím se, abych odešel. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Potom se vyvleče z mojeho objetí a políbí mě na tvář. "Jestli ti tohle stačí..." Zašeptám tiše a přetáhnu přes sebe deku. |
| |
| Chci odejít, ale něco zahuhle a přehodí přes sebe dku, kteoru z něj stáhnu. "Nani?" zeptám se. Nevím, co se děje. "Jsi jedno velký depresárium," zahuhlám já pro změnu. |
| |
| Řekne mi, že jsem jedno velké depresárium. Odhrnu deku a vstanu. Potom projdu kolem něk a do koupelny, kde začnu balit věci a potom jdu umýt nádobí. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Fajn," zahučím tiše. Natáhnu se na břicho a položím hlavu do polštáře obličejem. Rvnou se tam vpije pár slz. TOhleto není fér. Je děsný mít na něj vztek kvůli něčemu co nedělá naschvál. Jenomže.. on ... bojím se, že ho apk bude mít Riku-chan radši a že když mu to řeknu, bude na mě za to naštvaný nebo zklamaný, že ho neberu jako Rikuova otce. Což není až tak pravda. Spíš si já nepřipadám jako jeho táta a to mě užírá. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Tentokrát však ne kvůli Tsukiho, ale dobalit si. "Zapůl hodiny objednávám pizzu...rozmysli si jakou chceš." Řeknu bez jakýchkoliv emocí a urovnávám si věci do kufrů a beden. |
| |
| "TO je dobrý. Nech mě. Nemám hlad," pronesu a můj hlas zakolísá. Docela mi to podrazí nohy. Jeho věta. Ani se mě nedotkne, nic. Pak vstanu. Oči od slz. Vezmu si krabku cigaret a odejdu do obýváku si zapálit k otevřenýmu oknu. Jsem tak zvyklej, i když vím, že bych nemusel, protože tu Hazuki sám kouřil. Pořád mi v halvě šrotuje to, jaký byl, když jsem semka přišel. Jednam se mnou jako s prostitutem. Byl jiný a teď... Nejradši bych utekl.Ale je tu Riku-chan. A Minako mi ho dala, abych se o něj postaral. Jakmile dokouřím první, zapálím si druhou. |
| |
| Když odejde bouchnu hlavou do skříně. Chvíli jen tak civím na prázdné poličky. Nakonec se však vydám za ním. Dojdu k oknu a vytrhnu mu cigaretu, kterou vyhodím z okna. Znova ho vezmu do náruče a potom so hodím v ložnici na postel. "Tsuki-chan..." Zavrčím chotto vztekle, ale nakonec se jen posadím a roztáhnu svou náruč. "Pojď ke mě...pro jednou se nevzpírej, nebuď hrdý...nebo cokoliv jiného, protože já to nechápu..." Zašeptám tiše a oči se mi zatřpytí. |
| |
| Slyším, jak ke mně někdo jde. Dobře. Jak ke mně jde Hazuki. Vyhodí mojí cigaretuz okna. Vykloním se a ohlídnu se za ní. "Hey,"zahučím chotto na protest. Posadí se a otevře svou náruč. "Ty víš, že nejsem hrdej ... teda ne tak hrdě nafoukanej.... prostě jen není co pochopit....,"řeknu tiše a stulím se k němu. |
| |
| Přitisknu ho k sobě. "Tak proč mi sakra nemůžeš říct, co se děje?" Zavrčím, ale přitom ho něžně hladím. Proč to nedokáže pochopit? Že mám o něj starost. |
| |
| Zavrčí. Povzdechnu si. To je ale paličák. Dokavaď to ze mě nedostane, tak asi nebudu mít klid. Tulím se k němu jako bych byl zvířátko a usmiřoval si ho. "Žárlím," odpovím tiše, "jsi ve všem dokonalý. A umíš to s dětma. A já... ne. Mám prostě strach, že tě pak bude víc brát jako milovaného otce než mě. Protože já jsem k ničemu. A když ses mě zeptal, jestli zvládnu se o něj postarat... připadalo mi... jako bych ani nebyl jeho táta. A to mi... vadí.... " Odtáhnu se od něj. "Vidíš. Je to hloupý," zahučím a chci si jít k oknu zapálit. |
| |
| Přitulí se ke mě a já ho něžně pohladím po vlasech. Potom se rozpovídá. "Ale Tsuki-chan..." Vydechnu tiše, jak mi to dojde. Odtáhne se ode mě a řekne, že je to hloupé. Stáhnu si ho zpátky a zavrtím hlavou. "Není to hloupé. A já jsem rád, že si mi to řekl. Protože teď vím co mám děla. tsuki-chan, já se tě ptal jenom proto, že kdyby si chtěl poradit, zítra budu mít moc práce, tak aby si to věděl. Jinak jedinný rozdíl mezi námi je, že já jsem měl sestřičku a sestřenici o které jsem se staral. Není pravda, že by jsi byl k ničemu, jen se to musíš naučit. A až tě to naučím, budeš mnohem lepší táta než já...protože ty budeš vždycky ten pravý táta...Nechci už aby tě to trápilo, takže ti od teď budu dávat spoustu prostoru, ano?" Řeknu tiše a políbím ho do vlasů. Jsem rád, že nemůže vidět, jak se mi zalesknou oči a jak musím rychle zamrkat. |
| |
| Stáhne si mě zpátky. Poslouchám ho a pak zavrtím hlavou. "Ne, Hazu-chan. Je to hloupost. Jsem sobecky pošetilej nebo.. no víš, jak to myslím. A ošklivě majetnickej. Netrápí mě ani tak tohle. JAko spíš, že něco takovýho cejtim, rozumíš? Riku-chan je náš. Ne jenom můj. A i když jsem jeho pokrevní táta, nebude žít jenom se mnou, ale i s tebou. A já... ," trochu se zarazím a povzdechnu si, "Hazu-chan. Netrap se tím. Je to můj boj. Ne tvůj. CHovej se normálně. jako se vždycky chováš. Se svým egem a sobeckostí si musím vyrovnat účty sám," objasním mu to. I když se trochu bojím, jestli to pochopí. Nikdy jsem na tohle nebyl. |
| |
| Zvednu mu tvář a políbím ho. "Tsuki-chan...ne v něčem máš pravdu. Ale musíš se naučit jak se o Riku-chana starat a já vím, že ty chceš dokázat že jsi dobrý táta a aby tě tak viděl i Riku-chan...chápu to a chci to respektovat. Neboj...to zvládneme. A zítra vezmeš Riku-chana na zahradu a hezky tam budete spolu, jako táta a syn." Usměju se a znova ho políbím na čelo. |
| |
| Usměje se a políbí mě na čelo. Opřu se svým čelem o jeho. "Hazu-chan," usmívám se, "mám tě fakt moc rád. Vlastně víc než to. A jsem rád, že mi pomáháš. Dokážeš si představit, jak bych se o Riku-chana staral, kdybys mi nedal druhou šanci? Tam v tom pajzlu bez jediné zkušenosti co se týče starání se o dítě?" řeknu, "Prostě jenom vyšiluju. Nikdy jsem nebyl ještě táta." Zasměju se. "Jsem ještě horší než těhotná ženská," směju se dál. |
| |
| Opře se o moje čelo tím svým. Potom ho tiše poslouchám, jak povídá o tom, jak moc jsme mu pomohl. "Tsuki-chan...nebyl si to přece jenom ty, kdo dostal druhou šanci. A já se na tebe přece nezlobím. Jenom jsem měl o tebe starost. Budeš skvělý táta." Usměju se a políbím ho zlehka na rty a obejmu ho. Raději mu nebudu říkat, že jsem taky nikdy nebyl otec. |
| |
| "Na~ na~ Moc sladkých řečiček najednou,"rošťácky na Hazu-chana vypláznu jazyk a cvrknu mu jenom zlehka do piercingu. "Taky chci. Kdy zajdem?" změním téma. Popravdě to dál nechci řešit. Moje... mamka vždycky říkala, že věci mají svůj čas. A já si začínám uvědomovat, jak to myslela. |
| |
| Zašklebím se. "Zapomněl jsem, že ty nejsi romantik." Vypláznu na něj jazyk. Cvrkne mě do piercingu a zeptá se, kdy může jít i on. Pokrčím rameny. "Vyber si, kdy chceš a já tam zavolám. Jsem jejich exkluzivní klient. To místo ti tam udělají a budeš mít nejlepší péči. Pro tebe jenom to nejlepší." Usměju se a políbím ho na rty. |
| |
| "Cool! To by bylo skvělý! Kam si mám nechat dát první?" zazubím se nadšeně. Jsem natěšený jak malé dítě. Políbím ho na rty za jeho pusu hned několikrát. "Taaak - co uděláme s načatým večerem?" zazubím se. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Nechtel jsi nahodou do rtu?" Zeptam se ho udivene. Polibi me a ja se na nej usmeju a obejmu ho. "Prejes si neco specialniho?" Zeptam se ho a hladim ho. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Všechno s tebou je fajn," zazubím se. Otevřu okno a zapálím si stojíc v okně. |
| |
| Nefunguje mi počítač a tak moje aktivita bude v nejbližší době nulova. Můžu pouze zde číst. Díky za pochopení. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Nakonec když tě budu chtít sehnat, budu nosit velký magnet." Usměju se na něj a políbím ho na tvář. "To jsem rád, když si to myslíš. Já jsem s tebou taky fajn. Moc rád..." Zašeptám tiše a přitisknu si ho k sobě. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Jsi magnet sám o sobě," uculím se a políbím ho na rty. Přitiskne mě k sobě. Vyloudím ze sebe zvuk, jako by mě škrtil a já nemohl dejchat. "Dost toho cukrování, nebo dostanu cukrovku, cukříku," pronesu a zazubím se. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pohladím ho po tváři. Když si ho přitisknu ksobě, dělá že se dusí. "Ale no tak..." Napomenu ho s úsměvem. Řekne, že bychom toho cukrování měli nechat, jinak dostane cukrovku. "Ale já se chci ještě cukrovat." Usměju se na něj a tulím se k němu více. |
| |
| Napomene mě. Za to ho kousnu do krku. Pak se rošťácky uculím. "Pak budeš mít na svědomí můj zdravotní stav," zasměju se při odpovědi. On má prostě rád tyhle věci. Ležet spolu a říkat si jak moc se máme rádi. Jenže já jsem na tyhle věci moc aktivní a často nevydržím na jednom místě. |
| |
| Zasměju se. "Klidně...a klidně si tě vezmu na svědomí celého." Usměju se a políbím ho na tvář. "Takže...co bys rád dělal než se Riku-chan vzbudí? Je něco takového?" Posadím se a pozoruju ho. §Vím, že moje chvilka cukrování vypršela...Tsuki více nezvládne. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Nechtěl ses náhodou cukrovat? Ještě chvíli to pro tebe vydržím," uculim se a dám mu polibek. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "A co tvůj zdravotní stav...budeš přecukruvaný..." Řeknu tiše a chotto smutně. Políbím ho nazpátek...ano chtěl bych s ním mít trochu romantiky. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "Oběti byly vždycky třeba," odpovim skoro sladce a trochu uraženě se k němu přitulim víc. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Kdo se v tobě má někdy vyznat..." Zašeptám tiše a potom ho začnu zlehka líbat. Objímám ho a zlehka ho líbám. Je to moc příjemné. Když ho můžu zlehka hladit po vlasech a zlehka mu přejíždět po zádech. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Pohladím ho po tváři a potom ho na ni políbím. "Děkuji..." Řeknu mu jenom tiše a potom ho vášnivě políbím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Sjedu na krk a potom kousek nahoru k jeho oušku. "Tohle máš raději, že ano?" Usměju se na něj a dl ho začnu líbat na krku. Hladím ho po bocíc a po zadečku. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro "No jako bys me neznal...," pronesu tise. Posadím se na nej obkročno a lačně ho polibim na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Znám...i když tě občas nepoznávám..." Usměju se na něj a jak se na mě posadí, obejmu ho kolem pasu. Políbí mě na rty a já mu polibek oplácím. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Polibek oplaci. A me to začíná vzrusovat. Natisknu svou pánev na jeho. Ruce obtočím kolem jeho krku a položím si hlavu na jeho rameno. Prejedu zoubky po jeho oušku. |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Usměju se a políbím ho na ouško. Obejme mě a přejede mi zoubky po oušku. "Nebojíš se, že se naše zlatíčko probudí?" Usměju se na něj a políbím ho na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro "Nevím jestli je dobře nebo špatně, že jsi tak nenasytný...alespoň tě neodradí to vyrušování." Zasměju se nakonec a začnu mu sundávat tričko. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Sevleče mi tričko s čímž mu pomůžu. Políbí mě znova na rty a já mu na polibek vášnivě oplatím. Hladí mě a potom kousne do bradavky. Zlehka se propnu a stisknu jeho zadeček. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro |
| |
| soukromá zpráva od Hazuki pro Vjede mi do rozkroku a začne mě masírovat. Zasténám. Vypadá to, že je Tsuki docela připravený. Sjedu na jeho zadeček pod kalhoty a potom mu je sevleču. Zase tolik času nemáme...resp nikdo neví kolik ho máme. |
| |
| soukromá zpráva od :Tsuki: pro Zajede na můj zadecek pod kalhoty. Zalapu po dechu a zavlnim panvi. Rozepnu mu poklopec a pomužu mu zbavit me kalhot. Zacnu si hrát s jeho špičkou a pak ho honim spolu s mým penisem. |
| |
 | Nový příspěvek v dobrodružství, po měsíci a půl, páni! :-) Bohužel Vás musím zklamat, ani Váš Vypravěč, ani nikdo ze spoluhráčů ho nemá na svědomí. Přišel se na Vás podívat administrátor… Co teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím ve vodách andorských rozloučíme. Laakii - admin |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR