Sydney - 28. dubna 2014 10:36
	Obor: aplikované výtvarné umění

Diana Winter - 29. dubna 2014 09:51

Svobodná...... Je poslední den prázdnin. Konečně mi přišla obálka s instrukcemi do umělecké školy Sydney. Jenže, jak to říct tetě? Zabije mě. Utéct oknem? Ne. Musím se přestat schovávat. Sešla jsem dolů i se svými věcmi. Celá jedna taška byla nacpaná výtvarnými potřebami a hudebními nástroji. teta zrovna něco četla v novinách. "Paní Rausnbergová?" řekla jsem opatrně. Pomalu vzhlédla od novin a v očích jí sršeli blesky. "Co je?" zasyčela. "Odjíždím na školu v Sydney." řekla jsem potichu. Vystřelila jako pružina. "COŽE?" křikla a začala se přibližovat. Couvla jsem pár kroků, ale znovu jsem to zopakovala. "Jedu na uměleckou školu do Sydney." napřáhla ruku a dala mi facku. Jsem na to zvyklá, ale bolelo to. Pak mi ala pěstí do oka. Vyhrkli mi slzy. "STARÁM SE o tebe celý ty roky a ty mi teď zdrhneš? Klidně si jeď, ale už se nevracej. Nikdy rozumíš?" zasyčela. Vzala jsem své zavazadla a zamýřila ven z budovy. Oko mě bolelo a tekly mi slzy, ale byla jsem volná. Konečně, konečně volná.... Tajně jsem siod tety "vypůjčila" 200 dolarů a spoustu ještě mám na účtu, ale stejně jsem si koupila jízdenku do druhé třídy. Nasedla jsem do vlaku. Oči jsem měla pořád rudé, ale cvakání kol o koleje mě utišovalo. Za chvíli jsem usnula a probudila se až těsně před Sydney. Když jsem vystoupila, uchvátil mě ruchu toho města. Žila jsem v malé vesnici, ale tohle místo bylo velkolepé. Školu jsem hledala hodně dlouho, musela jsem jet třemi autobusy, ale našla jsem ji. Lemovaná stromy a parkem. Nádhera. Určitě se mi tu bude líbit, ale bála jsem se. Ne učitelů nebo prospěchu, ale spolužáků. Nikdy jsem s nimi nevycházela, jaké to bude tady? I když všichni máme stejné nadání, jací lidé tu budou? Roztřesenou rukou jsem otevřela dveře budovy. Ruch toho místa mě uchvátil. Ano, tady se mi bude líbit. "Ehm... promiňte. Jmenuji se Diana Winter. Jsem tu ehm... nová a... co mám dělat?" zeptám se prvního človíčka, co mě bude ochoten poslouchat. Mám tři naducané tašky a monokl se mi zbarvil do fialovo - modro zelené.

Sydney - 29. dubna 2014 12:50

Studenti tu evidentně zatím nejsou kvůli učení. Podle všeho se jedná o nějaké seznamování a podle popisků o ubytování. Směrovky tě navedou k přijmu nových studentů. Krátká fronta se po tobě ohlédne, když si stoupneš na konec. Dva kluci na schodišti vedle, na tvůj obličej doslova zírají. Jsou bohužel daleko na to, abys jim něco milého řekla, případně jim i něčím doporučila dívat se jinam. Se smíchem tě pak ukazují někomu dalšímu. Asi máš postaráno o popularitu. „Aha, to tu jsou všichni, zlato.“ řekne ti žena silnější postavy za okénkem, Usměje se a zvedne k tobě pohled. „Jste v pořádku?“ zeptá se zvědavě. „Tady mi vyplňte tyhle papíry...“ pokračuje dál v práci a podá ti formulář. Pak chvilku hledá a vytiskne druhý. „Tady je papír o ubytování.“ řekne a podá ti další papír. Chvilku se na něho ještě dívá. „Máš štěstí děvče. Asi jsi je ohromila. Dostala si pokoj v malých domech po čtyřech .“ vysvětluje proč máš štěstí a pak už se stará o další. Na papíru jde nalézt přesné označení kolejí a ty pak zase jdou nalézt na velké mapě vedle okénka. Tvůj domek je kolem tří kilometrů daleko po pláži. Podle všeho tam jezdí i autobus...

Diana Winter - 29. dubna 2014 13:37

Když se na mě koukají ti kluci, nahrbím se, stisknu tašku ještě těsněji a vydám se k okýnku. "Nic se mi nestalo..." řeknu tiše a ušklíbla se. Když řekne, že se jim líbím, vyděsím se. Co chtějí? Co po mě chtějí? Když dostanu papíry, rychle se rozloučím a vydám se ven z budovy. Nevadí mi jít pěšky, chodila jsem každé ráno 5 km do školy, protože mě teta odmítala vozit. Za chvíli jsem byla u toho domu. Nelíbí se mi, že budu muset zdílet prostor se třemi dalšími lidmi, ale co se dá dělat, že? Pomalu jsem zaklepala na dveře a čekám, až mě někdo pustí dovnitř.

Sydney - 29. dubna 2014 13:59

Písek na pláži je krásně jemný, do tvého těla se opírá sluníčko a ve chvíli kdy přicházíš k domu už cítíš, že pobyt na pláži je něco úplně jiného než pobyt ve vnitrozemí. Na zaklepání se prvně ozve křik. Pak bouchnutí jako kdyby něco spadlo a nakonec se pootevřou dveře. Ven vykoukne dívka a když uvidí tebe s kufry, tak se pousměje. Vypadá podivně, téměř jako kdyby byla nebyla normální. Normální lidi většinou doma nemají ve vlasech vpletené peří po vzoru Amerických indiánů. To že na sobě má jen tričko oblečené přes plavky je vedle toho úplně v pořádku. „Ahoj, jsem Jane.“ přivítá tě a pomůže ti s věcmi. Na tvé oko se jen podívá, ale nijak to nekomentuje.

Diana Winter - 29. dubna 2014 14:07

To si chystá basebalovou pálku? Napadne mě. Když ale otevře dveře, vypadá celkem mile, ale i tak se jí trochu bojím. "Ehm... ahoj..." svojí tašku jí nechci dát, protože se bojím že mi ji hodí do záchoda, nebo tak, ale vypadá mile, i s tou skutečností že má v hlavě orlí pera. "Jmenuji se Diana... Ehm... díky.." v domečku se mi líbí, ale jaké budou další spolubydlící? "Která... postel je moje? Tedy jestli nespím na zemi." I to se mi párkrát stalo. Opřela jsem se o stěnu, aby mi někdo nestrčil do zad. "Kde jsou ostatní?" usměji se na ni.

Sydney - 29. dubna 2014 14:22

„Zatím jsme tu dvě, ty jsi třetí.“ řekne a ustoupí ti z cesty. Pak zavře dveře a otočí se k tobě. „Tahle je moje, tamta je Kate a zbylé dvě jsou volné...“ prozradí ti a ukazuje na postele. „Kate říkala, že musí ještě do školy. Jinak já tu jsem kvůli plavání a kreslení a Kate zase kvůli modelingu a focení...“ představuje obory. Podle oblečení rozházeného na posteli Jane, má ráda bílou, černou a pak nějaké výrazné barvy. Kate má na posteli zase rozházené nějaké zelené oblečení...

Diana Winter - 29. dubna 2014 14:25
	Usměji se na dívku. "Díky." hodím si tašku na postel co nejvíc u okna. "Já jsem tu kvůli kreslení, zpěvu, hře na hudební nástroje a... svobodě." zašklebím se a pod postel naházím své tašky. "Jinak se ráda potápím a plavu, ale neměla jsem moc příležitost. Vlastně jsem nikdy nebyla u moře." pokrčím rameny. Vím, že to asi zní divně.

Sydney - 29. dubna 2014 14:59

„Tak šup do plavek a hurá do vody, hlavně neříkej, že sis nevzala plavky.“ řekne nadšeně Jane a začne cosi čarovat s brky ve vlasech, podle všeho je sundavá. Jedno sundá zrovna ve chvíli, kdy se ozve podobné zaklepání, jako když jsi klepala ty. „Další host?“ poznamená Jane a nechá zbylá brka kde jsou. Otevře dveře a opakuje se to samé, co u tebe. „Já jsem Jane a tohle je Diana...“ představuje vás další dívce. „Já jsem Lenny, Lenny Silverwood.“ představuje se a okamžitě dělá fotku připraveným foťákem v ruce. „Úsměv!“ ještě poznamená a mačká spoušť znovu.

Diana Winter - 29. dubna 2014 19:09

“Cože? Do vody? Teď?” vykoktala jsem ze sebe, ale vlastně, proč ne? Plavky? “No to bude trochu potíž. Teda, mám je, ale jsou trochu starší…” Když do srubu vejde další dívka, zamávám jí a v zápětí si kryju tvář rukou, aby mě foťák nezachytil. Nechci to vysvětlovat, ani by mi nevěřili, že mě nikdy nikdo nefotil. Neměla jsem ani mobil, s tetou jsem nikdy na výletě nebyla a dokonce ani do ročenky mě nepustila. Snad si nevšimne mého monokla, i když veliká modrá skvrna na oku se špatně skrývá. Podám jí ruku, jakmile skloní "vražednou zbraň." "Výtvarné umění, zpěv, hra na hudební nástroje..." nemíchám tam tanec, protože nechci, aby to někdo věděl, zatím ne...

Sydney - 30. dubna 2014 09:11

„Já mám kreslení a plavání. Ještě tu bydlí Kate, tamhle ta postel, a má modeling a focení – takže asi budete mít hodně společného...“ informuje novou tvář Jane. „Proč se schováváš?“ zeptá se trochu zklamaně Lenn tebe, ale nečeká odpověď. Pak se Jane zase otočí k tobě. „Kde jsme to skončili? Jo, plavky. Kdybys chtěla, měla bych tu mít někde jedny nové. Jsem z pobřeží a bez vody bych se cítila, jak ryba na suchu.“ vysvětluje Jane a začne hrabat v tašce. „Tuhle si mohu zabrat?“ zeptá se úplně od věci Lenny stojící u poslední postele. Žádá jiná volná není. „Tuhle nebo můžeš spát na zemi...“ odpoví ji Jane s úsměvem když zvedne hlavu od obsahu tašky. „Kam jsem je dala....“ říká sama sobě Jane. Nakonec otáčí tašku dnem vzhůru nad postelí. Vypadá hromada triček, nějaké minisukně, kraťasy a trocha spodního prádla. Nic z toho není značkové nebo nějak víc cenné. Cenně vypadá jen dřevěná krabice umazaná od barev, jenž už má své místo na poličce.

Diana Winter - 30. dubna 2014 09:53

Usměji se na Jane. "Ne díky. Seženu někde ty svoje starý..." začnu hrabat v druhé tašce a následně vytáhnu svoje plavky, postarší, ale lepší než nic. Skočila jsem do koupelny a převlékla se. Pak jsem se otočila na Lenn. "Jdeš taky?" usmála jsem se jen tak, aby to s mým monoklem nebylo hrozivé. Možná mořská voda schladí otok. Něco mi říká, že bych s ní neměla chodit, že to je špatné a že mi a.) sebere plavky b.) schodí mě z útesu c.) pošle na mě žraloka d.) Řekne že se budeme opalovat nahoře bez na veřejné pláži a PAK mi šlohne plavky e.) Strhne mě do dravých proudů... Ale i tak jdu, protože mám ráda výzvy, ale nevím, jak se plave v moři... To bude OSTUDA! PLAVKY (tý manekýny si nevšímej) http://www.top-plavky.cz/grafika/damske-plavky-5.jpg

Sydney - 30. dubna 2014 10:08

„No tak dobře, stejně je nemůžu najít...“ nakonec Jane přestává plavky hledat a oblečení zase rozmáchlým gestem nahodí do tašky. Když se vrátíš ze záchodu převlečena do plavek, už má všechny brka položena na dřevěné krabičce na polici. „Ne, vlastně možná... Jo přijdu za vámi.“ nakonec souhlasí Lenn a konečně odloží foťák na postel. Aplikuje podobný styl hledání jako Jane... „Tak pojďme.“ řekne Jane a vyjde ven. Z verandy pár schodů na pláž a pak přímo k vodě. Horký písek je místy až až teplý. Zastavit se na místě by pravděpodobně znamenalo spálené nohy. Vedro se navíc podle všeho pořád nemá k podchodu. Vždyť je kolem tří hodin odpoledne... plavky Jane

Diana Winter - 30. dubna 2014 13:16

Usměji se znovu na dívku a vyjdu ven z chatky. Sluníčko pálí jako šílené a je nebezpečné zůstávat na písku. Rychle jsem přeběhla z pláže do vody. Připomíná mi to, jak jsem se spálila o horké kameny, které měla teta nachystané. Ani do nemocnice mě nevzala a musela jsem si nohu ošetřit sama. Opatrně jsem pnořila nohy do vln a čekám na Jane. Jsou obrovské. Úplně jiné než na jezerech. V dáli jsem spatřila skoro i dvoumetrové vlny. Vytvořila se mi husí kůže. Bojím se...

Sydney - 30. dubna 2014 13:23

„Wow, dneska to nějak divočí...“ řekne radostně Jane, když tě dožene. „Nohy si časem zvyknou a nebude tě to tolik pálit.“ vysvětluje, proč ona jde bosa úplně v pohodě. „Škoda, že nemáme surf. To jsou ideální vlny...“ posteskne si načež zamíří do vody. Nebere zrovna ohled na to, že jsi zůstala na kraji. V dálce, asi deseti metrů jsou bójky označující hloubku a možnost plavidel. Teprve po pár tempech si všímá, že nejsi u ní. „Pojď, maximálně si lokneš. Žraloci na mělčiny nechodí a navíc pokud nejsi zraněná a nebo oni vyloženě hladoví, tak jsi pro ně nezajímavá... “ vysvětluje. Aby tě přivedla na jiné myšlenky, stříkne po tobě hrst vody.

Diana Winter - 30. dubna 2014 13:34

Opatrně jsem vstoupila do vody. "To jsi mě vážně utěšila." zašklebím se na Jane. "Poravda je, že jsem nikdy... neplavala v moři..." udělám pár temp zkušeného plavce a pak šlapu vodu. "Ale je to libový." pochválím si. V zápětí se mi do pusy dostane voda a já začnu prskat. "Jo... ty to umíš na surfu? Vždycky jsem to chtěla zkusit... Jenže v okolí mého bydliště je jenom malé jezírko a vana." pokrčím rameny a koukám na krásnou mořskou hladinu...

Sydney - 30. dubna 2014 13:47

„Na tom není nic rozdílného. Jen je dobré si hlídat hloubku a příliš se nevzdalovat.“ konstatuje. „Jo a vlastně, hlavně se nelekni, když se tě dotkne nějaká ryba. U nás doma jsou navíc takový divný, oranžový... To je pak něco.“ zasměje se „Umím základy, nic dokonalého.“ potvrzuje Jane a pak zmizí pod hladinu. Místem, kde ještě před chvílí byla se převalí obří vlna. „Hej holky! Už běžím!“ ozve se křik a od domu se k vodě řítí Lenny v plavkách. odkaz

Diana Winter - 30. dubna 2014 15:37

"Ryba? Když ne lidožravá..." zazubím se a ponořím hlavu pod hladinu mořskou. Když vzhlédnu, zrovna se potápí Jane já hned zjistím, proč. Přejela přese mě obří vlna a já skončila v jejím víru a vyklouzla jsem až na pláži, kde jsem se rozesmála. Moře vypadá úžasně a ta síla v něm skrytá. To už k nám přichází ta... Lenny. "Ahoj..." zamumlala jsem plaše a vrátila se zpět do vody. Doplavala jsem k Jane a stáhla ji pod vodu. Pak jsem vyplavala a stáhla se raději tři metry do ní.

Sydney - 30. dubna 2014 20:47

Lenny neváhá ani chvíli. Běží dokud vodu nemá pod kolena a pak skočí krásnou šipku do vln. Ponoří se a o pár metrů dál se vynoří. Kašle vodu, které si lokla. Jane tvému útoku neodporuje. Těsně před stáhnutím se nadechne a pak tě pod vodou i na chvilku přidrží u sebe. Ne na dlouho, jen chvilku. Pak tě pustí, ale sama ještě zůstává pod hladinou. Trvá to několik vteřin než se vynoří a začne lapat po dechu. Lenny mezitím plave stranou a raději se drží od vašeho blbnutí. Plave pomalu a rekreačně. Po pláži, několik minut od příchodu Lenn, přichází další holka. Ta není v plavkách. Na sobě má zelenožluté tílko s černými volnými kraťasy. odkaz (obrázky oblečení dodám pokud vůbec, tak jindy ;) )

Diana Winter - 01. května 2014 12:36
	Když uvidím tu další holku, hned si pomyslím: "A jéje, přišla královna pláže." otočila jsem s k ní zády a koukám na nekonečnou hladinu moře. "Kdo to je? Ta na pláži..." vlastně již to tuším... Moje třetí spolubydlící a vůběc se mi to nezamlouvá...

Sydney - 01. května 2014 12:58
	„To? To je Kate... Naše spolubydlící...“ odpoví Jane. Ona i Lenn už ji zpozorovala. Podívá se po tobě a vypadá to, že o ní taky nemá zrovna valné mínění. Jane, která vaše pohledy odhalila se rozhodne jí zastat. „Vypadala v pohodě. Dejte jí šanci...“ prosí za Kate, která změnila směr k vám. „Ahoj...“ zavolá na vás z okraje pláže a podle všeho přemýšlí, co teď dělat... (tílko a kraťasy)

Diana Winter - 01. května 2014 13:09
	Otočím se na Lenny a usměji se. "Dobře... Já jen s takovími... lidmi nemám dobré zkušenosti.." otřesu se a zamýřím ke břehu. "Ahoj..." pokusím se usmát na Kate. Když vystoupím z vln, podám jí ruku. "Jmenuji se Diana Winter. Malba, zpěv..." je legrační, že to říkám dnes již po třetí.

Sydney - 01. května 2014 13:19

„Dej jí šanci...“ řekne Jane ještě tiše s úsměvem. A sleduje vaše seznámení z bezpečí vln, na kterých se houpá nahorů a dolů. Když vylezeš vody, dojde Lenn, že by se asi taky měla představit a tak se vydává za tebou a Kate. „Kate, focení, modeling a hra na kytaru...“ představuje sebe i svůj obor a přijme tvou ruku. Pak si ještě podá ruku s Lenn, která zrovna vylezla z vody. „Lenny, focení, kresba a tanec“ představuje i ta sebe. Vaše představování naruší voda. Všechny tři dostáváte zásah letících kapek. Když se otočíte směrem odkud přiletěli, všimnete si, že Jane se sotva drží nad hladinou, jak se směje. „Holky? Že mi ji utopíme?“ navrhne Kate okamžitě, protože na jejím tílku je vidět voda nejlíp.

Diana Winter - 01. května 2014 16:36

Usměji se na Kate. Nevypadá zase tak špatně, ale budu si na ní muset dávat pozor. Když na nás vyšplíchne voda zlostně se obrátím za člověkem, který ji vystříkl. Jasně, jak jinak. Jane. Topit se mi ji ale nechce, možná bych tím zpřetrhala křehká, vytvářející se pouta. Zatnu zuby a nechám ji, aby se dosyta vysmála. Pak se otočím na dívku na břehu. "Nevíte, jestli bude nějaká "uvítačka?" zazubím se na ně a doufám, že pochopili.

Sydney - 01. května 2014 16:45

„A to jí to projde?“ zeptá se Kate, která je podle všeho rozhodnutá skočit do vody a msít své mokré tílko i přestože se u toho namočí celá... „Uvítačka, je. Mluvila jsem s paní ze studijního kvůli poště a na tohle se ptala holka vedle u okénka...“ odpoví ti Kate. „Je nějak dané v čem se smí přijít?“ zeptá se zamyšleně Lenny. „Šaty jaksi nevedu...“ poznamená, když se k ní Kate otočí. „To nevím...“ odpovídá a na Jane podle všeho zapomněla. Jane se však záhy připomíná další mířenou sprchou. To už Kate nevydrží a bez rozmýšlení se rozběhne za Jane. Ta, překvapená že po ní někdo jde, nestíhá odplavat. Během okamžiku se navzájem potápějí...

Diana Winter - 01. května 2014 17:03
	Když se na sebe dívky doslova vrhnou, neubráním se úsměvu. Jenže, co s těmi šaty? Jistě, jedny šaty mám, ale.... Ale? Ale! No jistě. Můžu si je přešít... Hlavou mi probleskl ďábelský plán. Otočila jsem se na Kate, rochnící se ve vodě. "Ehm... Kate?! Víš jak jsi říkala, že... děláš modeling... Nemáš tu jehlu, nit a pár flitrů?" zeptám se jí opatrně.

Sydney - 01. května 2014 17:27

Nakonec to přeci jen Jane udělá radost Kate a nechá se potopit pod hladinu. Dokonce tam i zůstane, když ji Kate přestane držet. Ta se otočí k tobě. „Jo, něco bych měla mít. Vyndám ti to“ řekne a vydá se k břehu. Okamžitě ale mizí pod hladinou. Za ní se objevuje Jane a v ruce drží kotník. Kate máchá rukama a stříká všude kolem. Jane ji nakonec pustí, aby ji neutopila. „Tohle bude mít pokračování...“ je jí následně vyčteno. Mokrá Kate s přilepeným oblečením k tělu vyleze na písek. Dojde ke sprše a svlékne si oblečení. Objevuje se černé spodní prádlo. Jednoduché, evidentně nic luxusního. Taky je to obyčejná holka nikoliv prachatá nestvůra. Po sprše přeběhne na verandu chatky. „Diano, pojď si vybrat...“ zavolá a načež je dveřmi vidět, že se suší ručníkem... Lenny se ještě vrací do vody a chvíli s Jane plave vytrvalost...

Diana Winter - 01. května 2014 17:30
	Když mi Kate dovolí, abych si pujčila její šití jsem ráda. Když vyleze z vody a chce jít se mnou, chci jí říct, že nemusí, ale na to očividně nereaguje. Vejdu do mého nového domova. "Máš modrou nit a stejné flitry? Stačí trocha. Nůžky mám." koukám opačným směrem, než kde se suší, přeci jen, na její spodní prádlo nejsem zvědavá.

Sydney - 01. května 2014 17:50

Osušku zatočí klem těla a dojde k tašce. Chvilku loví a vyloví průhlednou krabičku s nitěmi. „Modrá...“ říká si pro sebe a otevře podle popisky příslušnou krytku. Vytáhne několik malých navinutých špulek. Dohromady jsou tři, všechny modrý. Světlá, tmavá a něco mezi. Pak loví ještě dál a vyndavá druhou krabičku. „Tady jsou jehly a nějaké flitry, těch moc nemám. Snad ti nějaká barva bude vyhovovat...“ položí krabičku vedle nití na posteli. V té druhé, jsou jehly napíchané v papíře a vedle nich jsou na kartónu navinuté hady už spojených flitrů. Jsou tam stříbrné, zelené, oranžové a pak téměř černé, co se lesknou do modra. Kate pak ještě vyloví čisté suché oblečení a odejde na záchod.

Diana Winter - 01. května 2014 17:55

"Díky ti!" vydechnu vděčně a pak skočím ke svým taškám. Vytáhnu staré, tmavě modré šaty a hodm je na postel. Chvíli se na ně dívám, pak navléknu na jehlu modrou nit. Vezmu nůžky a rázným tahem nůžky zkrátím. Rozříznu rukávy a pak konce pošiji, aby se látka nepárala. Zvětším výstřih do V a přišiji flitry. Za několik minut mám hotovo. Hned si na sebe šaty obléknu a vyzkouším. Sednou mi. Zatočím se kolem dokola. Šití bylo mým koníčkem, jenže jsem se mu nemohla věnovat, ale tyhle šaty se stejně povedli. ŠATY (přibližně)

Sydney - 01. května 2014 18:06

Zatímco se staráš šaty a Kate se na záchodě převléká, holky venku přeci jen nakonec vylezou z vody. Postupně se osprchují a pak se na schodech na verandu baví. O čem, to není rozumět. Kate nakonec s převlékáním skončí rychleji, než ty se šitím. Podívá se, co děláš, ale nijak to nekomentuje. Na stoleček mezi postelemi ti postaví skleničku vody, kterou nalila ze džbánu, jenž právě natočila z kohoutku. S dalšími skleničkami vyjde ven a dá i ostatním. Kate na sobě má jeté, podle všeho mockrát prané tričko a k tomu nějaké vyšisované kraťasy ke kolenům.

Sydney - 01. května 2014 18:08
	Když došiješ a převlékneš se, tak zrovna vstoupí Lenny v plavkách. „Jůů, to je dobré...“ zarazí se a sleduje tě. Jane ani Kate na sebe nenechají dlouho čekat a během chvilky stojí ve dveřích a koukají Lenn přes ramena. „Můžu si tě vyfotit?“ zeptá se nakonec Lenny. Tentokrát už nemá tu drzost fotit bez povolení...

Diana Winter - 01. května 2014 19:50

soukromá zpráva od Diana Winter pro Usměji se na dívky. Uf... Takže to vypadá líp, než když jsem si v druhé třídě šila pončo. Když si mě chce Lenn vyfotit, zarazím se. Ale co ten moncl? "Nooo.... Dobře?" natočím se k ní stranou, kde nemám modřinu, i když mi hezky ladí k modrým šatům. Ha! Chcete super módní doplněk? Mějte příbuzné jako já! Už vidím ty reklamy... Nechám Lenn, aby mě vyfotila, i když asi vypadám jako hastroš, protože neumím dělat tak "svůdné pózy," jako modelky z módních časáků.

Sydney - 01. května 2014 20:05

soukromá zpráva od Sydney pro Lenny okamžité popadá foťák. Chvilku něco přenastavuje a pak kousek zacouvá. Ostatní dívky tak musejí stát venku na verandě. Nezdá se, že by jim to vadilo. „Přenes váhu na zadní nohu a trochu pokrč tu vpředu...“ radí zkušeně Kate polohu. Lenny chvilku hledá polohu a pak chvíli míří. Jeśtě sklopí foťák a dojde k tobě. Trochu ti přerovná pár vlasů a vrátí se na pozici. „Tak úsměv...“ řekne a vyfotí sérii snímků. „Díky. Až se dostanu k tiskárně, tak ti jednu vytisknu.“ slibuje. Jane se tomu šklebí, očividně má ohromnou srandu z toho, jak z tebe dělají modelku. „Můžu dotaz? Tu modřinu máš od nějakého kluka?“ odváží se nakonec jako první zeptat na oko.

Diana Winter - 01. května 2014 20:13

soukromá zpráva od Diana Winter pro Všechno je bezva a já si připadám jako neodolatelná kost, do které se chce každý zakousnout (Víte jak to myslím) a nevadí mi ani skutečnost, že si mě chce někdo vytisknout, ale pak příjde ta otázka. Ta, které jsem se bála, že příjde. Do očí mi vstoupili slzy a já si rychle přikryla monokl rukou, jako by se tímhle na něj zapomělo. "Ne..." řeknu tiše, poraženě a svěsím ramena. Začala jsem bezmyšlenkovitě přerovnávat své věci z tašek do poličky... "Co jim na to řeknu?" "No budeš muset s pravdou ven..." "Jenže co pak?" "Co co pak?" "No, jak mě budou brát? A co jim řeknu? Zmlátila mě příbuzná?" "Třeba..." Bohužel to někdy dělám, mluvím sama se sebou. Pozůstatek z dob, kdy se se mnou nikdy ve škole nechtěl kamarádit. Ale abych udržela přátelství tady, budu muset lhát. Aspoň teď. "Já... ehm... spadla jsem ze schodů." vymáčknu ze sebe nakonec a dám poslední ze svých sežvejkaných triček do poličky nad mou postelí. "A co si dneska vezmete vy?" pokusím se změnit téma a podívám se na své šaty. Už mi nepříjdou tak úchvatné, ale skrývají jizvy na zádech a břiše, což se hodí.

Edward Sunner - 01. května 2014 20:23

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Příjezd do školy Pro nějaký čas jsem se rozhodl pro studium v Austrálii. Už jsem toho procestoval sice dost, ale v Austrálii jsem ještě nebyl. A možná pro to jsem se na to tolik těšil. Studium na umělecké škole v Sydney. Něco takového bylo vždycky můj sen a teď se mi uskutečňuje. Sehnal jsem i stipendium za své výborné výsledky v oblasti hudby a textařství. Londýn takovéhle lidi podporuje, a tak stačilo najít jen ten správný projekt a měl jsme vybráno. Pravda,... Konkurzy byly trochu těžší a někteří další účastníci byli také hodně nadaní, ale já jsem to nakonec vyhrál. Na letišti jsem měl dost zavazadel. Tedy... Oblečení jsem si moc nebral a všechno se to vešlo do jednoho malého batohu přes rameno. Pak jsem měl ale ještě jednu akustickou kytaru na zádech, jednu elektrickou v ruce. Pedál na kytaru v batohu a doufám, že nějaký reproduktor na mé hraní ve škole bude. Byl jsem tedy dost naložený a to jsem se to snažil zredukovat jak jen to šlo... Když jsem přiletěl do Sydney, byl jsem z toho všeho úplně nadšený. Nemusíš se tolik radovat Edwarde. To vše si prohlédneš později. Teď se hlavně ubytovat... Říkal jsem si sám pro sebe a došel za někým, o kom jsem si myslel, že by mohla být "paní bytná". Zdvořile jsem si odkašlal, abych na sebe upoutal pozornost a pak slušně řekl: "Dobrý den.. Jsem Edward Sunner. Měl bych tady studovat a potřeboval bych nějaký pokoj. Přihodím k tomu ještě úsměv a čekám na její odpověď.

Sydney - 01. května 2014 20:40

soukromá zpráva od Sydney pro Všechny tři jako opařené zůstanou zírat, jak se ti kvůli jedné otázce změní nálada. Dívají se jedna na druhou. Jane je podle všeho líto, že se vůbec ptala, bohužel, co už vypustila z tlamy zpět vzít nejde. Jediné štěstí, že jsi se na ně nepodívala, když si konstatovala jako příčinu schody. Ani jedna tomu neuvěřila. Dotaz na oblečení všechny vykolejí, dokonce i Kate. „No... Já mám jen jedny šaty...“ začne, protože se obě zbývající dívky k ní otočí jako k profesionálce. Pod dohledem dvou dívek přejde k tašce a začne lovit. Nakonec cosi vyloví, je to žluté a pečlivě poskládané. Dojde na záchod a za chvilku se vynoří v krátkých šatech. Skrz otvor na zádech je zatím vidět podprsenka. Evidentně se nosí bez... odkaz

Sydney - 01. května 2014 20:45

soukromá zpráva od Sydney pro Paní na studijním, trochu širší postavy, zvedne oči. „Tady jsou papíry, tady prosím podpis a tady ještě jeden.“ řekne a strká ti papíry, hned jak vylezou z tiskárny po zadání tvého jména do počítače. „Je to bungalov na pláži, tamhle na mapě je označen jako 2K4. Je pro dva a podle intranetu by tam váš spolubydlící už měl být. Tady jsou klíče.“ říká, ukazuje na mapu vedle okénka a podává ti kroužek s jedním klíčem.

Edward Sunner - 01. května 2014 20:52

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Ubytování S úsměvem na tváři podepíšu potřebné formuláře. Normálně si vše, co podepisuji pořádně přečtu, ale teď to jen tak prolítnu očima. Mohl bych totiž vypadat jako nedůvěřivý a tak vypadat rozhodně nechci. Dám tam dva podpisy, přesně tam, kam chtěla. Děkuju.Usměju se na ni a podívám se na mapu, kde by měl můj bungalov stát. Pro dva? To je celkem fajn. Lepší než se dohadovat se čtyřma lidma. Ve dvou se vždy snáz domluvíte. Ale doufám, že to nebude nějaký trotl. Pomalu se vydám ke svému bungalovu. Pokud nikdo není venku, přejdu ke dveřím a zaklepu.

Diana Winter - 01. května 2014 21:07

soukromá zpráva od Diana Winter pro Už se začínám cítit trapně, ale pak to ticho přeruší Kate. Díkybohu a jí. Když se vrátí z WC, vypadá fantasticky. Ukážu jí vztyčené palce. "Kočka!" pronesu a zajdu se na záchod převléknout. Mám na sobě bílé kraťasy, šedou mikinu a pod ní modré tričko. Na nohou nemám pořád nic. "A co vy dvě?" mile se usměji na holky. Díky úspěchu s mými dětskými šaty bych jim klidně předělala nějaké další, ale jestli nejsou šatový typ... I tak by mě zajímalo, co budou mít na sobě. "Jestli to není překvapení." mrknu na ně spiklenecky.

Sydney - 01. května 2014 22:28

soukromá zpráva od Sydney pro Kate se nejistě rozhlédne a když ji ohodnotíš, tak se trochu začervená, což v kombinaci s jejími vlasy vypadá celkem zajímavě. Ustoupí ti stranou a pustí té do šatny z které si jen vyndá své oblečení. V šatech pak sedne na postel a uklízí šití. Jak se zeptáš holek na jejich oblečeni, nedočkáš se hned odpovědi. Jejich nejisté pohledy mluví za vše. „No.. Já žádné šaty nemám. Nečekala jsem, že je budu potřebovat...“ řekne a poprvé je jasné, že i Jane dokáže být vyvedená z míry. Jenže nejistá není jen Jane, I Lenny nevypadá zrovna šťastně. „Nemůžeme zůstat tady? Já sice jedny mám, ale po vás dvou... Nemyslím, že bych v nich zrovna zapadla...“ říká, ale po přemlouvání přeci jen dojde k tašce a vyloví černou poskládanou látku. Vleze na záchod a po chvíli vyleze v šatech. odkaz

Diana Winter - 02. května 2014 07:29

soukromá zpráva od Diana Winter pro "A to jsem si myslela, že to se stydlivostí mám nejhorší já." při té myšlence se chtě nechtě musím usmát. Otočím se na Jane. "jestli chceš, můžu ti něco spíchnout z vlastních ehm... zbytků." otočím se k poličce, kde mám tři čtvrtiny staré sukně, které jsem nucena nosit po tetě. Některé kusy by šli přešít a udělat z nich něco... nositelného.... Když se Lenny "vytasí" se svými šaty, usměji se na ni. "Jsou bezvadný! A kdo by si z tebe chtěl dělat srandu, našiju mu na ponožky flitry." Chvíli se na ně ale dívám. "Zkrátit, zapošít, přišít nějaké stříbrné ozdůbky a nějakou stříbrnou sponu a voilá!" Hned si takhle zakážu myslet. Jsou to Lenniny šaty. Jí se tak líbí a já to budu respektovat, navíc v nich vypadá vážně dobře.

Sydney - 02. května 2014 09:29

soukromá zpráva od Sydney pro „Ehh, já ani nechci. Já bych tam raději nešla...“ vymlouvá se Jane. To už ale přijde Lenny ze záchodu. „Vypadáš dobře...“ řekne zklamaně Jane. „Jane, můžeme dojít do školy a něco vybrat v šatně pro modeling. Byla jsem se tam podívat a podle všeho je možnost to oblečení půjčit i mimo školu. Byla tam kniha.“ navrhuje Kate Jane. Ta na ní chvilku kouká a podle všeho se nemůže rozhodnout. Evidentně nechce být sama v chatce, ale do šatů se jí moc nechce.

Sydney - 02. května 2014 09:39

soukromá zpráva od Sydney pro V bungalovu hraje hudba. Je slyšet až před dveře a jde dobře poznat, že se jedná o taneční. Na svých cestách a studijních pobytech jsi určitě někde viděl Street dance v akci. Na klepání chvilku nikdo neodpovídá, ani neotevírá. Nakonec se dveře přeci jen po silnějším zaboucháním otevřou. „Čau, ty budeš asi můj spolubydlící, že?“ pousměje se a pustí tě dovnitř. Jednu postel má zabranou a na přilehlém stolku leží otevřený notebook. Pokud znáš programy, poznáváš program pro střih videa. Zrovna teď tam je otevřené taneční video. odkaz

Diana Winter - 02. května 2014 09:47
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Usměji se na Jane. "Hele, já jsem nikdy na party nebo tak nebyla. Ani na dětské oslavě narozenin. Potřebuju vás tam. Prosím... Dotáhnu tě tam, i kdybych si měla půjčit celí rugbiový tým." zašklebím se na ni. Vyhlídka na prohlídky šatny se mi nelíbí. Nechci jít do školy. Ne teď... Ale jestli půjdou ony, já musím taky.

Edward Sunner - 02. května 2014 10:25

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Domek Podle informací, které se dali najít na nástěnce jsem se dozvěděl, že mám jeden z lepších domků. Navíc je jen pro dva, takže snad bude klid. Když jsem viděl některé chatky na pláži, byly sice trochu horší, ale pláž, u které stály byla naprosto luxusní. Všiml jsem si i,že dámská a pánská "část" je od sebe vzdálená asi pět kilometrů. To ale není žádný problém. Turistika mě baví a tady asi žádné hory nebudou, takže ranních pět tam a pět zpátky bude akorát ku prospěchu. Po nějakém klepání, až teprve zaklepu trocu hlasitěji, můj nový spolubydlící otevře. Má klobouk a asi je tu kvůli tanci. Alespoň to naznačuje taneční hudba, která hraje dost nahlas a taky program v notebooku. Nejsem moc velký expert na programování, ale už jsem dělal i nějaké klipy k hudbě a stříhací program ještě poznám. Natáhnu k němu ruku na pozdrav a řeknu: "Ahoj, jsem Edward. Kytara a zpěv. Teda ne opera ale populární zpěv." Zasměju se a počkám, zda mne vpustí dovnitř. Pak si sednu na druhou postel, kytary si opřu o zeď, z batohu vytáhnu dva "věšáky". Jsou na kytaru. Jsou dělané tak, aby se nemusely vrtat do zdi. Přilípnu je na zeď a obě kytary, akustickou a elektrickou, pověsím do věšáku. Vytáhnu si notebook, který zabírá půlku batohu a položím ho na stůl. Polovinu místa v něm zabírá jen hudba, zbytek jsou různé programy a občas i nějaký film. Hry mě nikdy moc nebrali, takže z této kategorie tam nic není.

Sydney - 02. května 2014 13:24

soukromá zpráva od Sydney pro Jane se pousměje, ale rychle se jí vrací její chmurná nálada. „Ale když... Já šaty fakt nemusím.“ protestuje, ale už podle hlasu je znát, že podlehne. Kate se na ni podívala a Jane nevydržela. „No tak dobře, pak dojdeme do té šatny.“ podvolí se. Kate se pousměje. „Uvidíš, že šaty nejsou tak špatná věc...“ ještě poznamená s jistou ironií. „Tak jo, já se ještě taky převléknu, ať ty šaty nepropotím. Pořád tu mají děsně vedro.“ poznamená Kate a s oblečením, co měla předtím zamíří na záchod. Je evidentní, že z toho bude asi šatna víc než záchod. Třeba se otrkáte a budete se časem převlékat v pokoji...

Sydney - 02. května 2014 13:24

soukromá zpráva od Sydney pro „Luke, choreografie, fotografie a hudební mix.“ přestavuje se a podá ti ruku. Chvilku pak sleduje, jak rovnáš kytary. „Doufám, že někdy něco zahraješ, možná by se dal sestříhat nějaký klip...“ naznačuje možnost spolupráce. Otočí se k notebooku a vypne program. „Co posloucháš?“ ptá se a otevírá nějaké složky. Podle všeho má notebook taky hodně plný. Na poličce nad jeho postelí už straší reproduktory a mezi nimi asi pět klobouků různých střihů. Taška na foťák a druhá s oblečením jsou zašoupnuté pod stolem.

Diana Winter - 03. května 2014 10:21

soukromá zpráva od Diana Winter pro Usměj se na Jane." Já sem ještě víc vyklepaná než ty to bude moje první párty vůbec a neboj najdeme nejlepší šaty který tam budou." Sundám ze sebe mikinu, položím ji na postel a vyjdu na verandu chatky. Čekám na ostatní a následuje do školy. Cestujte prohodím "Hele holky co takhle si přemalovat tu chatu vypadá to dost... neoriginálně." Zastavím se a otočím na můj nový domov. "Barvy klidně natáhnu já." Dodám rychle aby si nemysleli že to budou platit sami.

Edward Sunner - 03. května 2014 11:23

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Spolubydlící Navrhne možnost natočit spolu nějaký klip. "Moc rád." Usměju se na něj a začnu si do šuplíku rovnat věci ke kytaře. Ladička, kapodastr, trsátka a pak velký šanon s notami. Když se mě zeptá, co poslouchám, vezmu do ruky akustickou kytaru, rychle ji naladím a pak začnu hrát Counting Stars. Samozřejmě k tomu i zpívám. Proč bych neukázal svůj talent. Když to dohraju, otočím se k němu a řeknu:"Jinak poslouchám tak nějak všechno. Všechno, co se dá zahrát na kytaru. Vynechávám jen rap, hip hop a ještě R´N´B..." Zasměju se. " Ty asi nejvíc taneční hudbu, co?" Usoudil jsem podle toho, co jsem slyšel, než jsem sem vešel. "Hele... Jak daleko odsuď bydlej holky?" Pánská společnost je mi sice milá, ale dámská je přeci jen příjemnější. A navíc se chci poznat s dalšími studenty....

Sydney - 03. května 2014 11:24

soukromá zpráva od Sydney pro „Já ani tak nemám problém s tou akcí, ale spíš s těmi šaty...“ snaží se ještě protestovat Jane, ale v zásadě už jen aby to nevypadalo, že se nenechala tak snadno přesvědčit. „Nevezmeme si už ty šaty? Ve škole bychom se pak mohly převléknout?“ napadne ještě Kate. Přeci jen už je půl páté a akce začíná někdy v sedm. „Myslíš, že to má cenu?“ začne nad tím přemýšlet Lenny. „Aspoň bych si zkusila velkou stěnu...“ zamýšlí se Jane. „Já bych do toho klidně šla, barvy nebudou zas tak drahé a když se složíme, tak to na každou bude trochu. Jen nepočítejte, že vám pomůžu s obrázky. Určitě budete mít lepší.“ rozhodne Kate.

Diana Winter - 03. května 2014 11:48

soukromá zpráva od Diana Winter pro "Bezva!" Ten plán mě nadchl. Doma jsem musela natírat dům dvakrát ročně. "Návrh klidně podám, nebo můžeme každá udělat jeden a ten nejlepší uskutečníme. Nebo taky bude každá stěna jiná." To jsem celá já. Jakmile mám nápad, nic mě nezastaví. "Co takhle vlny, nebo purpurová barva a co západ slunce? " Pak jsem dostala polibek múzy. Doslova. "Víte, nhkdy jsem nemohla koukat hvězdy. Co udělat tmavě modrou a na ni fosforeskující barvu? V noci bude zářit jako nebe." Zasnila jsem se.

Sydney - 03. května 2014 11:56

soukromá zpráva od Sydney pro „Dobrý...“ ohodnotí tvůj výkon s kytarou. „Zpěv by to chtělo trochu doladit, ale to se mi možná jenom zdá, já zas tak moc nemusím zpěváky. Mám radši když zpívá holka.“ dodá s pokrčením ramen. „Jo, taneční a filmová. To bylo z našeho poslední představení v LA. Byla to taková rozlučka, než se část rozprchla po světě do nových škol. Hudbu jsem míchal a střihal sám.“ říká k tomu, co jsi slyšel předtím. „Podle toho, co jsem viděl v mapě, tak část bydlí přímo na pláži a část v trochu luxusnějších chatkách. No, typuji že za luxusnější se dá považovat i tahle naše. Něco okolo pěti šesti kilometrů...“ rozpovídá se. Zničeho nic se ozve celkem neobvyklá hudba. Luke sebou dokonale škubne. „Co to sakra...“ začne nadávat a vyletí z chatky. Hudba hraje pekelně nahlas a to jste ve své chatce. odkaz

Sydney - 03. května 2014 12:06

soukromá zpráva od Sydney pro „Já bych to viděla na každou stěnu jinou.“ řekne zamyšleně Jane, která na chvíli snad i zapomněla na hrozbu šatů. „Noc by vypadala dobře, ale zase jsem slyšela, že tyhle fosforeskující barvy dlouho nevydrží a asi i bude drahá...“ dodává Kate. Mezitím míjíte vstupní bránu do objektů luxusnějších dívčích chatek. Pro ty, co jsou v Austrálii doma nepřístupných. Za branou se zrovna rozehrává plážový volejbal. Dvě dívky v bílých plavkách na jedné straně a dvě ve stříbrných na druhé.

Edward Sunner - 03. května 2014 12:39

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Domek Na mou hru řekne, že je to dobrý, jen že se radši dívá na holky zpěvačky."Na zpěvačky se dívá každej radši, než na zpěváky kámo..." Zasměju se. Pak se trochu chlubí tím, že dělal hudbu v LA, ale proč by se nepochlubil. Bylo to dobrý a talent určitě má. Doufám, že spolu někdy budeme spolupracovat. Trochu se rozmluví o tom, kde jsou holky a že naše chatka by mohla být jedna z těch lepších. "Nechceš se projít? Mám chuť se seznámit s ostatníma studentama. Teda hlavně se studentkama." řeknu a zasměju se. Pak ale začne hrát hodně nahlas nějakej metal a Luke vyběhne z chatky. Já jdu pomalu za ním a pak si všimnu chatky, odkud to vychází. Dojdu k ní a zabouchám na dveře. V nastálém rámusu by asi ťukání nebylo slyšet. Pokud někdo otevře, taktně mu naznačím, že je to dost nahlas...

Sydney - 03. května 2014 12:47

soukromá zpráva od Sydney pro „Já myslel, že se mám radši ženský hlas, než mužský a rozhodně se na holky líp dívá.“ zasměje se nedorozumění. „Tak projít se proč ne... Vlastně máme něco kolem dvou hodin do té přivítačky.“ souhlasí, ale pak se rozezní metal. „To bych nedělal...“ chce tě varovat, když zaklepeš. Jenže je to pozdě. Dveře se otevřou a v nich se objeví Číňan jak hora. Druhý sedí na posteli. Oba mají svaly z posilovny. „Copak bys rád? Jdeš vytřít podlahu?“ zeptá se tě se zájmem.

Edward Sunner - 03. května 2014 13:04

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Přivítačka? Plus namakaný číňani... Luke řekne, že za dvě hodiny bude nějaká přivítačka. "Sakra..." Přivítačka? Já nemám nic na sebe. Procházku asi budu muset odložit. Za dvě hodiny si snad stihnu koupit něco na sebe. Moc oblečení jsem si nebral a s takhle rychlým nákupem jsem neplánoval..."Jaká přivítačka? " Zadívám se na něj trochu zmateným výrazem. Když zaklepu, Luke mě ještě varuje. Sám pak ale poznám, že jsem to možná neměl dělat. Ten, co přede mnou stojí je obrovský. Trochu jsem dostal strach ale věřím, že se hned nebudou chtít prát. "Ahoj, jsem Edward..." Začnu zdvořile. "Chtěl jsem vás jenom poprosit, zda byste si nemohli ten váš metal trochu ztlumit. Je to super, ale řve mi to i v chatce a já bych byl rád, kdybych tam slyšel vlastního slova." Usměju se na něj. Doufám, že mi vyhoví...

Diana Winter - 03. května 2014 13:26
	soukromá zpráva od Diana Winter pro "Ne když máte mě. Znám takové vylepšení." Usměji se a zavzpomínám. Když dojdeme do luxusní části ušklíbnu se. Zároveň jsem i vystrašená. Takové holky mě... Potřepala jsem hlavou,abybh na to nemyskela. "Princezničky..." ulevím si. Neví nic o životě, ale chovají se jako královny. Střelím po nich pohledem.

Sydney - 03. května 2014 13:30

soukromá zpráva od Sydney pro „Na přivítání nových studentů...“ vysvětluje Luke, jakoby se nic nedělo. To už ale bušíš na ty dveře chatky vedle... „Chao a teď odpal. Až do posloucháme album, tak uvidíme, co bude dál.“ řekne bez zájmu a přibouchne ti dveře před nosem. Teprve z téhle blízkosti, lze poznat jazyk zpěvu – čínština... „Nech je být. Myslím, že i ti budou muset někdy spát...“ odtuší Luke stojící opodál. „Navíc mám rád svoje končetiny...“ zauvažuje. Sám není úplně bez svalů, ale na Číňany prostě nemá.

Sydney - 03. května 2014 13:41

soukromá zpráva od Sydney pro Kate zvedne oči od písku, když uslyší tvou poznámku o princeznách. Ohlédne se a pousměje se. „A teď si vezmi, že s těmi budeš chodit na vyučování. Co hůř, já s nimi budu i soutěžit na molu...“ řekne trochu zklamaně. „Vždycky jsem si přála se tam projít, ale čím víc znám lidí z oboru, tím méně o to mám zájem. Poslední dobou se zajímám spíš o organizaci. Přesto, mě máma poslala studovat modeling, prý abych věděla co to obnáší z druhé strany.“ svěřuje se Kate, která zrovna teď vypadá docela zklamaně. Jane si při pohledu na ně jen odfrkla a otočila se k moři. „Taky bychom si mohly zahrát u chatky...“ navrhuje zase Lenny.

Edward Sunner - 03. května 2014 14:01

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Čínani a nakupování Přibouchnou mi dveře před nosem, což je popravdě lepší, než kdyby mě tu zmlátil. A já nejsem žáýdnej velkej rváč, takže určitě. Navíc když on je taková hora svalů. I Luka by zmlátil, alespoń myslím. A to Luke vypadá, že posiluje. Stejně jdu do města, takže číňany nechám číňanama, skočím do chatky, vezmu si peněženku, ve které toho sice moc není, ale na nějaký to oblečení ještě určitě vystačí. "Jdeš se mnou? Jdu si koupit něco na sebe. Moc jsem si toho nevzal a nechci na přivítačce vypadat jako blbec..." Zasměju se a vyjdu směrem k městu. Za dvě hodiny to snad stihnu...

Diana Winter - 03. května 2014 14:01
	soukromá zpráva od Diana Winter pro "Na molu? Se máš. Já to vždycky chtěla zkusit. Ale nevím, jestli bych to zvládla. Tolik očí." Zavrtím hlavou. "Jak to zvládáš?" Podívám se na ni obdivně.

Sydney - 03. května 2014 14:10

soukromá zpráva od Sydney pro „Nesmíš je vnímat, ale přesto se tam musíš koukat.“ vysvětluje a raději pokračuje v chůzi směrem po pláži. „Když jdeš, tak si to jednoduše představuji, jako kdybych tam byla já, ostatní holky a profesorka, která nás učí. Ostatní se snažím vytlačit z mysli. Nejhůř to jde s blesky od foťáků...“ vysvětluje Kate. „Občas je to složité, nejhorší je, když se ti tam někdo zalíbí a ty se začneš bát toho, že se ztrapníš, nebo začnou rozpaky, jelikož některé šaty nezakrývají tolik, kolik jsi zvyklá... Občas je toho moc a pak v šatně potkáš někoho takového ...“ ukáže rukou k hřišti „... a neodpočineš si ani na chvilku v šatně.“ dodá celkem zklamaně. Obě zbylé holky poslouchají a podle výrazu si to živě představují. „Ne to bych asi fakt nedala...“ řekne zničeho nic Jane, která měla celkem zamyšlený výraz. „Představa, že bych si na sebe musela vzít něco, co vybral někdo cizí mě děsí.“ dodá na vysvětlenou.

Sydney - 03. května 2014 14:14

soukromá zpráva od Sydney pro „Vlastně proč ne...“ odpoví a dojde si pro tašku s doklady. Počítač dá do malé plechové skříňky, která má pro chatku sloužit jako trezor. Tvůj tam skončí taky... „Já vlastně ani nevím, v čem bych tam měl jít. Asi si vezmu klasicky džíny a k tomu košili.“ svěří se ti Luke. Společně pak jdete bočními ulicemi Sydney. Kolem je to samý obchod se sportem, počítači, potravinami, či případně i s jistými pomůckami na dlouhé noci v posteli. Teprve po několika ulicích narazíte na krámek s oblečením.

Edward Sunner - 03. května 2014 14:29

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Nakupování Luke hodí věci do nějaké plechové skříňky, nejspíše to má být trezor Dá tam i můj notebook. Nevím, zda by tohle něco uchránilo, ale alespoň to dává pocit bezpečí. Když dojdeme do města, je tu spoustu krámků, ale celou dobu ne a ne nic s oblečením. Nakonec jeden najdeme, je celkem velký a i na výběr je tu toho celkem dost. Nakonec si vyber pár věcí, dojdu s nima do kabinky, pak vyjdu, aby to viděl Luke a abych se viděl v zrcadle. Mám na sobě bílou košili, modro-čeré "sako", šátek na krku a světle žluté kalhoty. //Týpka si nevšímej "Co na to říkáš Luku? " Zeptám se ho.

Diana Winter - 03. května 2014 14:48
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Zaujatě naslouchám Kate. Pak se obrátím na Jane. "Já bych si to ušila. Módní návrhářka bych být mohla." Usměji se na moře. Když jdeme ke škole, podívám se na dívky. "Ví někdo kudy teď?" Zeptám se. Bojím se jít dovnitř, ale sama tu nezůstanu.

Sydney - 03. května 2014 15:07
	soukromá zpráva od Sydney pro „Nejsem porota, ale za mě osm z deseti. Ty kalhoty vypadají fakt podivně.“ ohodnotí tě Luke. Zatímco jsi se převlékal, někde splašil další klobouk. Tentokrát o něco větší. Svůj nákup ještě doplňuje plavkami a slunečními brýlemi. „Tak a máme slabou hodinu a kousek.“ upozorňuje tě a platí svůj nákup. plavky

Sydney - 03. května 2014 15:15

soukromá zpráva od Sydney pro „Jako návrhářka bys měla obětavé modelky, jenž by si navlékly vše, co bys vymyslela a předvedly to bohaté porotě a obecenstvu.“ navrhuje ti Kate. „Já vím.“ řekne zase Kate a celou skupinku vede budovou. Po schodech do druhého patra, pak ještě kus a pak zabočí do jedněch dveří. Opatrně bere za kliku. Uvnitř svítí jen tlumené světlo ze zatažených oken. „Tak jsme tady, školní půjčovna šatů na tréninky přehlídek a focení. Tamhle je výpůjční kniha.“ řekne a přejde ke knize. Otevře ji a přečte si podmínky. „Až najdeme šaty, zapíšu je na svoje jméno. Kdyby se někdo ptal, vždycky mohu tvrdit, že jsem je měla půjčené kvůli focení. Naše fotografka Lenn mi určitě zítra ráno vytvoří nějaké důkazy, že?“ navrhuje řešení situace. Stojíte v místnosti plné různých věšáků s ramínky. Je tu asi všechno. Šaty, tílka, kalhoty, mikiny a dokonce i plavky. „Když já ani nevím, co si vybrat...“ konstatuje smířeně Jane stojící mezi řadou A1 a A2, jenž obě dvě jsou plné ramínek se šaty.

Diana Winter - 03. května 2014 15:24
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Jdu nejistě budovou. Když jsme v šatně a nikdo tam není oddychnu si. Udiví mě výběr oblečení. Když si Jane nemůže vybrat, zeptám se jí. "Jakou barvu máš nejradši?"

Edward Sunner - 03. května 2014 15:31

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Obchod "Nic lepšího jsem tu stejě nesehnal, takže osm mi prozatím bude muset stačit..." Zasměju se a společně s Lukem dojdu ke kase, kde vše zaplatím. Tak drahé, jak jsem čekal, to sice nebylo, ale má peněženka je nyní značně lehčí. Když vyjdeme z obchodu, Luke mi oznámí, že nemáme už ani hodinu. Chvilku se zamyslím a pak řeknu: "Co jít odsud rovnou na tu přivítačku? Do chatky bysme museli zase pospíchat, takhle to stihnem v pohodě...

Sydney - 03. května 2014 17:21

soukromá zpráva od Sydney pro „Černou, bílou, zářivě zelenou, jasně žlutou a krvavě rudou.“ vyjmenovává barvy a čeká, co navrhneš. „Radši bych ale něco... méně... odhalujícího.“ řekne když vidí šaty které vytahuje Lenny. (odkaz) Ta se zasměje. „Ty jsem ani nemyslela na přivítačku, ale na focení by mohli vypadat dobře...“ říká se smíchem k šatům, jenž držela v ruce. „A co třeba tyhle?“ ukazuje Kate jedny šaty (odkaz). „Trochu dost krátké... Ale barva dobrá.“ konstatuje smutně Jane.

Diana Winter - 03. května 2014 17:43
	soukromá zpráva od Diana Winter pro "Ehm holky, co tohle?" Vytáhnu šaty z věšáku a ukážu jim je. odkaz Mě osobně se líbí.

Sydney - 04. května 2014 12:11

soukromá zpráva od Sydney pro „Já nevím...“ přizná Jane. „Hele ještě tu sou takovéhle, ty jsi dlouhé až až...“ ukazuje ještě Lenny. „Ty by snad šly.“ řekne konečně Jane na ty Lenniny. Vezme si je, přejede po povrchu rukou. „Jsou docela příjemné...“ konstatuje a začne se rozhlížet po šatně. „U dveří vpravo.“ poradí Kate a sleduje, jak Jane odchází. „Tak to bychom měly.“ řekne a z tašky přes rameno vytáhne telefon. „Asi bychom se měly taky převlíknout. Tři čtvrtě hodiny do začátku...“ zmiňuje čas. To už se objevuje Jane v šatech. „Je to divný pocit...“ komentuje šaty.

Sydney - 04. května 2014 12:25
	soukromá zpráva od Sydney pro Ještě jsem zapomněla přidat odkaz... odkaz

Diana Winter - 05. května 2014 09:49

soukromá zpráva od Diana Winter pro "Inu, je asi na čase vydat se na oslavu." zašklebím se a zapluju do jedné z kabinek. Převléknu se do svých šatů, trochu načechrám vlasy a vyjdu ven. "Líčit se odmýtám, takže asi můžeme jít?" poprvé se mě zmocní nervozita. Co když se tam ztrapním? Třeba... spadnu do mísy s punčem, nebo tak? DOnutím se na to nemyslet a usměji se na holky. "Čas vyrazit, co vy na to? Kde to vlastně je?"

Sydney - 07. května 2014 23:46
	soukromá zpráva od Sydney pro „Jsem pro. Sice nemám kameru, ale co, stejně jsem to nehodlal natáčet.“ poznamená Luke. Společně se pak vydáte k pobřeží, kde je škola. Když se kolem vás s řevem prožene auto, Luke se za ním otočí. „To nebylo něco běžného...“ poznamená a oči mu září nadšením.

Sydney - 07. května 2014 23:52

soukromá zpráva od Sydney pro I holky se převléknou do svých šatů. Jediná Kate nakonec skončí před zrcadlem. „Profesní zvyk..“ omlouvá se, když si všimne podivných pohledů, které na ní vrhá Jane i Lenny. Barvičkami lehce dobarvila oči k šatům, nic přehnaného. „Tak pojďme, myslím, že je to dole v sálu, co je otočen k moři.“ řekne Lenn. Kate ještě napíše poznámku do knihy a připojí i svůj široký podpis. „Tak jdem.“ souhlasí. Podrží ostatním dveře. Do sálu dojdete rychle. Směřují tam šipky i množství lidí...

Diana Winter - 11. května 2014 18:25
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Když vyjdeme, usměji se. Troch nervózně, ale i natěšeně. Když dojdeme do sálu, udiví mě množství lidí. Obdivně hvýzdnu. "Tak, co budem dělat?" zašklebím se a všimnu si pultu s jídlem. "Co takhle jim to tu napřed "trochu" vyrabovat?" dojdu k pultu.

Edward Sunner - 11. května 2014 19:42

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Cesta ke škole Cestou ke škole se okolo nás prožene dost velkou rychlostí nějaké modré auto. Luke řekne, že to není něco běžného. Já si ho ale nijak zvlášť nevšímám. někteří lidén se zkrátka vyžívají v rychlé jízdě, abví je závodit, prostě potřebují adrenalin. Mně stačí pláž, východ slunce, blok a tužka. Při tomhle se mi nejlíp píše, jsem spokojený a nic jiného v ten okamžik nepotřebuju. Když dojdeme ke škole, rozhlédnu se, kde by se mohla přivítací párty uskutečnit. Podívám se na Luka a zeptám se ho:"Nevíš, kde se to tady má uskutečnit?"

Sydney - 18. května 2014 22:30

soukromá zpráva od Sydney pro ve škole „Hele..“ ukazuje na ukazatel. Nemohl jsi ho vidět, schovával se ti za rohem. Ukazatel směřuje do hlavních dveří. Další pak ukazující celou cestu až do hloubky budovy. Bez ukazatelů by se asi vyznal jen opravdu znalí člověk. Všechny stěny jsou čistě bílé, jen občas je sem tam nějaká nástěnka s papíry. Nakonec vejdete do dveří sálu. Že je to ten správný poznáte díky lidem uvnitř i díky stolu plného jídla. Je na něm hodné velký výběr, od jednohubek a salátů až k obloženým chlebům s masem. Nic příliš mastného, aby to příliš neušpinilo oblečení. Co ví, jsou k mání i nízko tučné speciality. Však se stačí rozhlédnout a dojde všem, že je to tady na místě. Je tu plno holek, asi dokonce víc než kluků a většina z nich, téměř všechny, v krásných šatech. „Wow, čekal jsem že tu budou holky, ale že tolik...“ řekne celkem užasle Luke. „Tu kameru jsem měl vzít...“ řekne spíš sám pro sebe načež se donutí odtrhnout oči od jedné holky. Jenže hezkých holek je tam fakt požehnaně. Je na něm vidět, že trochu znejistil.

Sydney - 21. května 2014 12:19

soukromá zpráva od Sydney pro párty Všechny čtyři se nakonec davem u dveří dostáváte dovnitř. Je tu už celkem nával a to jste přišli ještě celkem brzo. Navrhuješ vzít útokem stůl s jídlem. „Já s tím problém nemám!“ řekne rozhodně Lenny a vrhne se na tác s obloženými chleby. „Já jí pomůžu, kdyby to snědla sama, bylo by jí zle dřív, než to tady začne.“ řekne Jane. „Chlebíčky jsou zabrané... Dáš si kus dortu?“ zeptá se tě hubená Kate se zájmem v hlase. Mlsně se dívá směrem k talířkům, kde jsou připravené porce nějakého dortu s hnědou polevou. Jane s chlebem v ruce v jednu chvíli přestane jíst a někam se dívá. Přesněji na někoho. Kluk s tmavými vlasy. Není v obleku a tak trochu vyčnívá z řady. Vlastně podobně oblečených jich tu je víc, ale pořád převládá počet „kravaťáků“. „Lenny? Asi mi nedokážeš zjistit, kdo to je, viď? Ani mi neuděláš fotku, co?“ říká tiše Jane Lenny.

Diana Winter - 21. května 2014 12:26
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Vezmu útokem dort. Když se Jane začne zajímat o toho kluka bez smokingu, zašklebím se. "Lásce musíme pomáhat... Mám za ním zajít? Neboj, anonymně." mrknu na ni. Možnáje v tom dortu rum. Jinak si nedokážu vysvětlit, že jsem najednou tak razantní...

Sydney - 21. května 2014 13:02

soukromá zpráva od Sydney pro párty „Děláš si srandu, nemůžeš přece jen tak jít za nim...“ vyčte ti tvůj nápad Jane. Evidentně se prostě necítí na to za ním dojít... Kate sotva dojí sousto a začne se smát. „První den ve škole a už ti chybí kluk?“ ptá se Jane a ta ji jen spraží pohledem. Ovšem kluk nečeká a zase zmizí v davu. „Uvidíš, třeba bude chodit na tvůj obor...“ řekne rozumně Lenny. „Hmmm.... Že já něco řekla...“ posteskne si Jane a pustí se do dalšího chleba. V tu chvíli se ke stolu nachomýtnou další dvě holky. „Tady není nic bez cukru?“ postěžuje si dívka své kamarádce. Nad dortem se zašklebí a po tvé skupince hodí tak opovržlivý pohled, jak jen to jde. ××× Dívka (vlevo vzhled, vpravo "šaty") ××× ××× Kamarádka ×××

Diana Winter - 21. května 2014 13:52
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Zašklebím se na ně. Suchary a mrkev na party najdeš těžko. Udivuje mě, že to nevíš. Je mi jedno, co udělaj. Nemám takoví lidi ráda.

Edward Sunner - 27. května 2014 17:58

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Párty Vejdeme na párty, kde je hodně holek. Nejspíše ještě víc, než kluků. Po všech se podívám, asi stejně jako Luke. Ale ten se dívá jen na jednu. Trochu se nad tím pousměju, protože vpadá, jak kdyby se zamiloval na první pohled. Uznávám, dívka, na kterou "zírá" je pěkná, ale pěkných holek je tu okolo spousta a první zdání často klame. Pokud tu bude taková převaha holek celý rok, bude to úžasný… Pomyslím si, ale pak už se zase začnu rozhlížet po přítomných dámách. Když vidím, že Luke z ní po celou dobu nespustil oči, musím mu troch dopomoci. Je asi trochu stydlivý, ale myslím, že při takovém počtu holek se zanedlouho stydět nebude. Trochu ho popostrčím ke skupině dívek, ve které je jeho "vyvolená". Přijdu k nim a s úsměvem na tváři řeknu: "Ahoj dámy. Já jsem Edward a tohle je Luke."

Sydney - 31. května 2014 13:09

soukromá zpráva od Sydney pro Po tvých slovech se k tobě obě dívky otočí. K tobě a tvým kamarádkám. Jednotlivě si Vás přeměří pohledem. U Kate se chvilku zasekne, jakoby by se divila, že zrovna ona se kamarádí s tebou. „Na pořádné akci jsou vždycky saláty a dort tam nemá, co dělat, pokud to není něčí oslava. I tak by ale měl být z nízkotučných výrobků. To ty....“ ukáže na tebe prstem „... těžko můžeš vědět.“ opovrhne tebou a otočí se k tobě zády. Jane se v tu ránu otočí a na podivně prázdný stůl před sebou vrátí velkou misku. Evidentně ji držela v rukách během celé potyčky. „Dejte si je vynikající!“ vychvaluje zeleninový salát ve skleněné míse.

Diana Winter - 31. května 2014 19:35

soukromá zpráva od Diana Winter pro Protořím oči. "Sorry, nejsem z pořadu "Jste to co jíte." A jak můžeš jíst takoví hnusoty? Sis nechala odstranit chuťoví pohárky spolu s mozkem?" Všechna nervozita je ta tam. Všechen stres z dneška vyplul na povrch. Mírně jsem zrudla v obličeji. Jane odněkud vytáhne salát. Kde ho vzala? A nabízí ho mě nebo tamtěm? "Já ne. Nechám ho lidem, co se bojí šlehačky jako fleku na svejch novejch šatičkách."" Ukousnu si pořádnej kus dortu.

Sydney - 31. května 2014 21:10

soukromá zpráva od Sydney pro Po tvých slovech už se nezmohla ani jedna na odpověď. Bez otočení odešly od tebe a tvé skupinky. Jedna věc je jasná, ta holka bude strůjcem pomluv... Jane salát nabízí teprve, když už nejsou v dohledu, sama si na něm pochutnává a tváří se přitom, jakoby ty holky nikdy nepřišli. Jednoduše je ignorovala a jen si schovala misku se salátem, aby o ni nepřišla. Leny zůstává s tebou u pojídání dortu. „Tak kolik jich sníš?“ zeptá se tě ze srandy. Když už si bere minimálně třetí porci. Její hubené Tělo v šatech je dobrým kontrastem jejího jídelníčku. Kate se naopak přidává k Jane a salátu, ale raději se neopovažuje brát ten Janin. Bere druhý, jenž byl označen za „tlustý“ kvůli majonéze.

Diana Winter - 31. května 2014 21:26
	soukromá zpráva od Diana Winter pro "Hmf?" otočím se na Leny s plnou pusou. Polknu. "Dokud projdu těmi dveřmi, nepřestanu." hodím hlavou směrem k východu. Po celodenní hladovce a vysoce nezdravém pohybu potřebuji relaxaci. Navíc, Opatrovnice nikdy nedělala takové dobroty. Vlastně vůbec nevařila... A já si tohohle hodlám užít.

Sydney - 31. května 2014 22:56

soukromá zpráva od Sydney pro „sakra, tak to nemám šanci vyhrát. Ještě se mi nestalo, abych přibrala za měsíc víc jak půl kila a to přiberu jen proto, že se před vážením najím.“ řekne s úsměvem a nacpe si do pusy marcipánovou kytku. Cpete se a všichni kolem taky něco uzmuli. Je tu už plno a čas postoupil. Aby profesorský sbor přilákal pozornost, ozve se prvně mírně a pak s čím dál větší razancí buben, či spíše bubeník. Během chvíle se přidává trubka a nakonec i celý sbor jako sbor. Zazpívají krátký chorál, možná že to byla školní hymna. Jen jedna osoba zůstane po potlesku stát. Ředitelka. „Vítejte!“ řekne a dívá se po sále. „Vítejte na naší škole!“ dodá po dramatické pauze. „Jako každý rok tak i letos tímto zahajujeme školní rok. Ať se všem daří v novém roce!“ popřeje všem. Pak pokračuje už normálněji a představuje jednotlivé profesory (viz. homepage).

Sydney - 02. června 2014 10:45

soukromá zpráva od Sydney pro „Neblbni...“ začne Luke, ale to už nechce nic říkat, neb by to slyšela i ona. Dívka Vás nejprve přelétne pohledem, jako kdyby musela ohodnotit váš zjev. „Ahoj, Beatrice Egli.“ představuje se. Kamarádku, jenž se otočí spolu s ní nepředstaví. „Ahoj.“ pozdraví i trochu nervózní Luke. Ten dívku zaujme trochu víc a tebou tak trochu opovrhne. Zrovna chce něco říci, když začne hrát hudba. Aby profesorský sbor přilákal pozornost, ozve se prvně mírně a pak s čím dál větší razancí buben, či spíše bubeník. Během chvíle se přidává trubka a nakonec i celý sbor jako sbor. Zazpívají krátký chorál, možná že to byla školní hymna. Jen jedna osoba zůstane po potlesku stát. Ředitelka. „Tak to bylo trapný...“ postěžuje si tiše Beatrice své kamarádce. „Vítejte!“ řekne a dívá se po sále. „Vítejte na naší škole!“ dodá po dramatické pauze. „Jako každý rok tak i letos tímto zahajujeme školní rok. Ať se všem daří v novém roce!“ popřeje všem. Pak pokračuje už normálněji a představuje jednotlivé profesory (viz. homepage). ××× Beatrice ××× (vlevo vzhled, vpravo "šaty") ××× kamarádka Beatrice ×××

Diana Winter - 13. června 2014 20:19
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Poslouchám nenadšeně krátký projev. Pak se nakloním k Leny. "Teda, na proslovy tu snad není nadanej nikdo." Postěžuji si. Rozhlížím se kolem. "Co se bude dít dál?" zajímám se.

Edward Sunner - 18. června 2014 20:13

soukromá zpráva od Edward Sunner pro Párty Všimnu si Beatriciny kamarádky. Beatrice o mě asi stejně zájem nemá. Vypadá, že se jí spíše líbí Luke. Doufám, že to tak nebude u všech holek tady na párty. To by mohla být docela škoda. Já si chci taky užít! Pomalu se přitočím k druhé dívce, která u nás stojí, prohlédnu si ji a políbím jí ruku. "Teší mne. Ja jsem říkal... Jsem Edward. Ale pro přátele Ed, Eddy, prostě jak chcete. Usměju se na ni. Dost se mi líbí, nejsem do ni teda tak zamilovaný jako Luke do Beatrice, ale pěná vážně je, to se uznat musí. "Nedáte si něco k pití?" Zeptám se dívek a rozhlédnu se, zda zahlédnu nějaký bar nebo něco podobného. "Doufám, že tohle není nealko párty."Zasměju se a pohledem se snažím najít nápojový pult.

Sydney - 18. června 2014 20:32

soukromá zpráva od Sydney pro Leny se k tobě pootočí. „Na mě se nedívej, já to netuším...“ odpoví ti a rozhlíží se, kam zmizela Jane a Kate. Obě dvě jsou skryté za sloupy tak, aby na ně nebylo z pódia vidět. Každá si drží svou misku a hrnou do sebe plné lžíce salátů. Mezitím ředitelka představí všechny profesory. Úplně moc jich není, ale málo taky ne. Jsou zastoupeny všechny vyučované obory a většina z profesorů je zde podle všeho z praxe. Některá jména jsou i celkem známá... Po představení se zase vrátí do středu pódia sama. „Ráda bych Vám už dnes připomněla pár významných dnů, které budou ve znamení velkých akcí.“ říká ředitelka. Na plátně za pódiem se objevuje prázdný kalendář gigantických rozměrů. „První výjimečný den bude hned na konci prvního čtvrtletí. Začínáme hned ráno v galerii, kde bude výstava uměleckých oborů. Po obědě bude, věřím, že krásná, módní přehlídka a večer bude stejně jako dnešní ve znamení studentské venkovní akce.“ odříkává bez poznámek. Jak povídá, tak se na kalendáři za ní objevuje první zápis.

Diana Winter - 13. července 2014 09:41
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Po chvíli se přidám k holkám za sloupe. K čemu by mi bylo vědět, co se bude dít? Mám ráda překvapení. Navíc, ten čokoládový dortík je geniální.

Sydney - 10. srpna 2014 11:26

soukromá zpráva od Sydney pro Během proslovu se za ředitelkou objevuje ještě několik akcí. Zdejší škola má podle všeho docela dost dnů, kdy se hodlá bavit. Však se to o Austrálii všude tvrdí, je to tu běžné. Lidi se jednoduše rádi baví... „Studenti. Teď je to už jen Váš večer a tak si ho užijte!“ řekne nakonec. Díky té větě si vyslouží potlesk. Obsluha hned po té otevře skleněnou stěnu směrem na pláž. Je tam pár stanů a v jednom místě právě zapalují velký oheň. „Asi jsme to špatně odhadly...“ řekne zaraženě Lenny, která má šaty až na zem. Odněkud se se objeví i Jane s Kate. Ani jedna nemá z Vás nemá zrovna šaty na studentskou párty. Někteří kolem se po sobě dívají podobně. Evidentně to nečekal nikdo z prváků...

Diana Winter - 10. srpna 2014 11:28
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Konečně to skončillo. Ale moje spolužačky tím nejsou dvakrát nadšené, jak je tak pozoruji. Usměji sea otočím se na naši "mistryni modelingu." "Hele, nemáš tu pár špendlíků? Víš, šlo by to... No vždyť víš. Zadělat, aby ty šaty nebyli až na zem." Otočím se poněkud vyděšeně na holky. "Teda, jestli chcete." Skoro pípnu.

Sydney - 10. srpna 2014 11:33

soukromá zpráva od Sydney pro „Nejbližší špendlíky mám v chatce, tři kilometry tímhle směrem.“ mávne rukou po pláži. Evidentně je taky trochu mimo. Nakonec se však usměje. „Mám pocit, že to moc řešíme. Pojďme se bavit. Určitě to všichni přežijí...“ ozve se Kate a začne se víc rozhlížet po stanech. „Jůů, tamhle mají soudek vína!“ zaraduje se Jane, jak malé dítě. Oči se jí rozzáří. „Že se půjdeme napít?“ zeptá se party, po dvou krocích ke stanu, kde rozlévají víno do skleniček.

Diana Winter - 11. srpna 2014 10:59
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Pokrčím rameny. Taky nemusí být všechno nejlepší, že? Ale něco mi říká, že si tenhle den užijem tak jako tak. "Jdeme!" Teta by mě minimálně zmrazačila za to, že piju, ale ona tu není. DOjdu k soudku, naliju si skleničku a poválím v ústech. Tvářím se jako primabalerína, bradu nahoru a ruku v bok. "Výtečné, vskutku, vskutku."

Sydney - 11. srpna 2014 22:57

soukromá zpráva od Sydney pro „Proč jsem si nechala ten foťák v chatce!“ nadává okamžitě Lenny. „Diano, tohle budeš muset předvést i jindy. Nebo to budeš muset naučit tady naší modelku...“ oznámí ti se smíchem. „Proč to říkáš, jakoby to bylo... Já nevím... Co je špatného na tom, když tě někdo fotí? Vždyť je to to samé, jako když se na tebe někdo podívá...“ ptá se Kate. Evidentně ona není jedna z těch, kdo by z fotek utíkali... Jane místo klábosení dojde k tobě a obslouží se taky vínem. „Hmm... Je fakt dobré. Bílé jakostní. Trochu suché, ale přitom i nasládlé pro začátečníky.“ komentuje to znalecky.

Diana Winter - 11. srpna 2014 23:06

soukromá zpráva od Diana Winter pro Udělám purkrle, přičemž skoro ztratím rovnováhu a skoro spadnu na zem. Narovnám se a znovu usrknu vína. "Vskutku, to bych mohla." Zadívám se na Kate. "Protože nad fotkou bude slintat pět set chlapů celej rok. A navíc ne všechny jsme fotogenické. Za což tě obdivuji." Zašklebím se. Přimhouřím oči a jako propaluji Jane pohledem. "Vypadáš jako kdybys ochutnávala krev." Nasadím sladký úsměv, natočím si červené a ochutnám ho. Pak Pisklavým hláskem pronesu: "Ten muž byl postarší, asi třicátník. Měl cukrovku... Hm slaďoučké a ble... Daroval krev. Proč, když mají lidi krev, mají potřebu jí dávat?" Představuji Bellu z Twilight Sagy. Ten film nenávidím. "A proč si sakra někteř myslí že lesklí upíři běhají po lukách a zachraňují králíčky?" Další narážka. Dopiji červené. // Lepší? :-D

Sydney - 12. srpna 2014 12:54

soukromá zpráva od Sydney pro „Přeháníš, pět set těžko. A stejně nevím, co v tom vidíte za problém. Dokud tě někdo nenutí do focení ve spodním prádle, tak mi to přijde v pohodě.“ dodá a proslov zakončí úsměvem Kate. Jane si poslechne tvoje hodnocení a málem se poprská vínem. „Tohle bys neměla dělat. Víno se má pít v klidu...“ řekne ti, když přestane kašlat, jak si lokla vína. „Protože některým lidem se to líbí víc než jejich temná stránka. Mnoha dívkám se asi nezavděčím příběhem ve kterém je škaredý kluk znásilní a přitom se jim zahryzne do krku. Ještě je nejlépe něčím nakazí...“ vysvětluje Lenny

Diana Winter - 12. srpna 2014 14:22

soukromá zpráva od Diana Winter pro Pokrčím rameny. "Všichni nemáme vaše nervy, Výsosti." Nemyslím tím nic zlého, jen jí popichuji. Zadívám se na Jane. "V klidu? Party na začátku školního roku a v klidu jo? Aspoň něco vím: Zatím to v historii světa a světů NIKDY v klidu nebylo." Ale co já vím. Je to moje první party. Znovu porkčím rameny. "Možná. Ale je to jako kdybys... natřela buldoka narůžovo a nutila ho místo kostí žužlat jednorožčí ocas." Zašklebím se. Ta předsrava je legrační. A zábavná. Představa růžového buldoka... Muhuhaha... Nabrala jsem si na talířek trochu sýra. Mňami. U tety jsem nikdy nejedla tak dobrý věci. Maximálně chleba a máslo. Moje tvář se zachmuřila. Ale jen na chvíli. Mraky se přehnali a zase zavládlo slunečno.

Sydney - 12. srpna 2014 14:28

soukromá zpráva od Sydney pro „Však počkej, třeba to dostaneme za úkol na hodině focení. Vyfoťte své spolubydlící co nejméně oblečené. Třeba nám to profesor odůvodní tím, že musíme zjistit techniku paparazzi.“ dělá si Lenny srandu z Kate. „Na párty taky víno nemá co dělat. Víno je věc kulturní. Je to něco, co se má vychutnávat.“ říká už lehce naštvaná Jane. Evidentně je pro ni víno jedna z posvátných věcí. Kate mezitím spatřila síry. Bez vína se vydala rovnou ke stolku a začala doplňovat stav ve svém břiše.

Diana Winter - 12. srpna 2014 14:33

soukromá zpráva od Diana Winter pro Prokřupu si prsty a s pusou zpola plnou sýrů se na Lenny podívám. "Pokud ano, vyšoupnu tě z chatky, abys nikoho fotit nesměla." Vyprsknu smíchy. "Představuju si profesora focení." Oznámím "zcela vážně." "Lenny, jak to že nemáte fotku spolubydlící?" "No... Už nemám spolubydlící." Otočím se na Jane. "Ok. Tak ti tu postavíme divadlo s odzvučenejma stěnama." Ušklíbnu se na ni. Proč teda tu party neděla ona? I když, většina mladých není na takové intelektuální úrovni, aby víno docenila. Ale je na 91 % lepší než Metaxa.

Sydney - 12. srpna 2014 14:39

soukromá zpráva od Sydney pro „No tak, přeci bys nechtěla mít na svědomí můj vyhazov ze školy...“ protáhne obličej Lenny. Pak se ale usměje, takže je jasné, že jen předváděla své herecké dovednosti. „Fakt vtipný“ ozve se Jane a rozhlédne se. „Ehh, typuji že jsme totiž u špatného stanu.“ ozve se a ukáže na stany naproti. Ty jsou v obležení a většina studentů kolem má v rukou kelímky. „Třeba tam mají nealko...“ ozve se Kate. Teď už je jasné, proč nepila víno...

Diana Winter - 12. srpna 2014 20:17

soukromá zpráva od Diana Winter pro Najednou zahřmělo a jako blesk se objevili tři nány z "blondkomanda." Zasyčeli jako zmije na pozdrav. "Ale ale ale. Kohopak tu máme? Chudinky z budek?" Řekla ta hlavní z blondkomanda a zasmála se. Ostatní ji slepě následovali a ve mě začala vřít krev. Ale bojím se něco udělat. Probudil se ve mě instinkt vybudovaný na škole. Nepleť se do toho. ALe... "Hele, nechte toho, jo?" Zastal se nás kdosi. Už ani nevím, ejstli to byla nějak áholka z naší party, nebo někdo cizí. "CO my máš co poroučet, cuhto?!" Rozeřvala se hlavní blondýna. A pak to šlo ráz na ráz. Pár nadávek, facka. "HEJ!" Křičím, ale nikdo si mě nevšímá. Najednou jsem ucítila chlad na kůži a v puse sladké. Pomalu oči otevřela. Jsem oplitá... limonádou? Blondkomando se na nás povýšeně dívá. Jsme zmáčené, všechny. Lenny začíná nabírat. Chytnu ji za rameno a vyšlu pohled. "Teď ne." Zírají na nás všichni. A já taky nemám daleko od pláče. Rozběhnu se pryč... Uslyšela sjem za sebou kroky. Mokré šaty se mi lepí na tělo. Otáčím se. Jsou to holky. Beze slova jsme se všechny vzali kolem ramen a jdeme tiše k chatkám. Zmáčené, ponížené. Nikdo nechce mluvit. Není k tomu důvod. Ale já už myslím na pomstu. Na to, jak ty *** ublížili někomu, kdo se ke mě choval hezky. A to se nezapomíná.

Sydney - 12. srpna 2014 20:48

soukromá zpráva od Sydney pro „A sakra...“ ozve se jen Kate. To už jsou problémy jisté. Jsou tři a vy čtyři. Je podivné, že si tak moc dovolují, na druhou stranu, kdo by si k pracháčům něco dovolil, že? Kate si stoupla před Jane. Evidentně by si to s nimi nejradši vyřídila na místě. Je to Jane, kdo ji začne uklidňovat. Jenže Kate to nezvládla. Okřikla je a to byla spoušť. Nadávky a pak došlo na fackování. Kate se pustila do jejich šéfky. Během okamžiku, ale i tak pozdě, ji Jane táhne stranou. Lenny byla do teď v klidu, jenže přijde limonáda. Celá miska nějaké sladké břečky. Každá dostane tu svou. To už Lenny taky pění. Uklidňuješ ji, ale nechce se nechat. Šaty se lepí na všechny, na celou čtveřici. Kate, jakožto nejodvážnější toho pod šaty evidentně moc neměla. Podprsenku neměla ani jedna z tvých kamarádek, ale u Kate nebyli vidět ani ty kalhotky, možná že si vzala v barvě kůže... Nastal smích. Ze všech stran. Dokonce cvaklo pár foťáků. To už jste se klidili z cesty. Hezky rychle pryč. Ještě za vámi přiletí několik balónků naplněných vodou. S hlavou skloněnou k zemi mizíte do noci. Do noci prozářené měsícem. Když dojdete dost daleko na to, abyste se jim ztratili z dohledu, tak to Kate nevydrží a sedne si do písku. „Měla jsem ji praštit víc...“ posteskne si. I Jane si kleká do písku. Lenny přestávky využívá k opláchnutí obličeje. „Chutná to jako ... nějakej blivajz. Co to sakra pijou?“ nadává u toho.

Diana Winter - 12. srpna 2014 21:07

soukromá zpráva od Diana Winter pro Povzdychnu si a začnu natahovat. "Takhle je to vždycky." Roztřesu se. Nejsem ve stavu, kdy můžu něco dělat, nebo někoho utěšovat. Do písku spadlo několik mích slz. A oceán mě volá. Moje jméno. Vítr mi cuchá vlasy a taky mě volá. Jakoby z dáli, jakoby někdo stál daleko a snažil se mě přilákat. A já ho poslouchám. Vstoupila jsem do vody. Je teplá. Jdu dál a dál, měsíc mi zalévá tvář. Šaty vlají za mnou, nebo se lepí na tělo. Ale já se cítím lehčí a lehčí. Chci si zaplavat. Vždyť voda je tak krásně klidná a stříbrná. Můj kamarád měsíc. Jediný kamarád.

Sydney - 12. srpna 2014 21:24

soukromá zpráva od Sydney pro Jdeš dál a dál. Vodu nakonec máš nad pás. Nakonec po prsa. Holky na tebe chvíli koukají. Pak jim dojde, že to není špatný nápad. „Pojďte, aspoň se opláchnem od toho sajrajtu. Takhle bychom stejně nesměli do chatky. Smrdělo by to ještě měsíc...“ prohodí Jane a následuje tvého příkladu. „Je to poprvé, co mám šaty. Poprvé a hned se to takhle posere.“ cedí skrze zuby, když kolem ní stoupá hladina. Kate na to jde v klidu, zdá se, že se dokáže hodně rychle naštvat a rychle zchladnout. „No tak holky, pořádně umýt. Hlavu pod vodu...“ začne si dělat srandu a přiklopí Lenny rukou do vody. „Doufám, že ani jedna nejste lesba. Protože tyhle šaty nejsou zrovna skvělé oblečení na plavání...“ dostane ze sebe otázku jen co se zase vynoří nad hladinu. „Já jsem na kluky.“ oznámí Jane. „Já taky“ řekne Kate.

Diana Winter - 12. srpna 2014 21:38

soukromá zpráva od Diana Winter pro Holek si nevšímám. Jen probodnu Lenny pohledem. CHci být sama, aspoň chvíli. Chci kreslit. Chci... svobodu. Ve vodě se vytváří kola. Vlnky jemně šplouchají o břeh, někdy se na chvíli vynoří ryba. Kdyby za mnou nebyli holky, cítila bych se opuštěně. Ale jsem ráda že tu jsou. Ale i nejsem. Těžko říct. Nikdy jsem neměla přátele. Ale je pravý čas to změnit. CHci se otočit a začít s nimi mluvit, ale nenapadá mě, o čem. Modré šaty splívají s hladinou, povlávají jako mořské řasy. Moje nejrkásnější dílo doposud.

Sydney - 12. srpna 2014 22:13

soukromá zpráva od Sydney pro „Diano? Doufám, že jsi taky na kluky!“ ozve se Lenny. To se však z ničeho nic zvednou vlny. ste daleko od pobřeží. Až překvapivě. Chvilku jste nedávali pozor a ouha, jste okolo padesáti metrů daleko. Z hloubky vody vyplave k hladině zvláštní živočich, medúza. Dlouhá chapadla v neuvěřitelném počtu. Lehce průhledná a ve vodě prosvícené měsícem nádherná hmota. Všechny si toho všimnete. Je Vám jasné, že není nejlepší, plavat si dva metry daleko od toho... stvoření. „Holky. Mě se tohle nelíbí...“ ozve se tiše a hodně nervózně se klepajícím jazykem Jane. „Měli bychom vypadnout...“ souhlasí taky rozklepaně Lenny. Stačí jediný prudší pohyb a vyrazí po vás čtyři chapadla. Všechny vás to chytí za kotníky. Dotek pálí a svědí. Jane to odnáší ještě víc. Další chapadlo se jí ovine kolem pasu. Na její tváři je čiré zděšení. Nezmůže se ani na slovo. Pak mizí pod hladinu...

Diana Winter - 12. srpna 2014 23:29

soukromá zpráva od Diana Winter pro Potvora! Naštvaně se na Lenny otočím. Ale další souběh okolností mě nutí ji nestáhnout pod vodu. Něco to totiž chce udělat za mě... Fakt vás taková potvora dokáže vyděsit. A mě obzvlášť. Kam se na tohle hrabou tři krávy z blondkomanda. A navíc je její dotyk nepříjemný. "Jane!" Vykřiknu podvědomě. Vím, že se nesmím hýbat, proto jen bezmocně sleduji, jak kamarádka zmizela pod vodou. Ne! Tohle je hnusnej vtip. "Jestli je to medúza, brzy chcípne. Nejsou uzpůsobený na mělký vody. A navíc, jen některý medůzy jsou jedovatý. Bude to OK." Ani nevím, co to sakra blábolím. Ale něco musím. Jinak bych asi fakt omdlela. Chci křičet o pomoc, ale v plicích nemám žádný vzduch. Začíná mi být zima a zároveň vedro. Pomoc, pomoc! Teď už by byla lepší ta hnusná stará škeble - teta. Znovu: Pomoc pomoc pomoc!

Sydney - 13. srpna 2014 00:14

soukromá zpráva od Sydney pro medúza Cítíš její chapadlo. Jeśtě si tvůj kotník pojišťuje další smyčkou. Dalśí co cítíš, je letmý dotek jiného chapadla na tvé šikovnější ruce. Rozbolí se stejně jako tvá hlava. Sotva se držíš na hladině. Po Jane není ani památky, zmizela, jakoby nikdy nebyla. Kate v jednu chvíli vykřikla a něco ji vymrštilo kus nad vodu. Lenn se na nic nezmohla. Jen to všechno sledovala s doširoka otevřenýma očima. Pak se jí chapadlo ovinulo kolem krku. Všechny jste ztratili vědomí. Probudilo vás až jemné šplouchání do bosých chodidel. Probrala jsi se jako první. Na své ruce můžeš spatřit tenkou linku, stejně tak na svém kotníku. Kate ležela vedle tebe. Vypadala děsivě. Vytřeštěné oči a pootevřená pusa. Její šaty byli proti tvým totálně rozervané. I její kotník zdobí linka. Kotníky vás všech mají pozůstatek po medúze. Jane. Jane leží na konci až vedle Lenny. Vypadají všechny tři hodně špatně. Ale stačí trocha soustředění na zjištění, že žijí. Při zjišťovaní dechu u Lenny si můžeš všimnout linky na krku. Vede kolem dokola.

Diana Winter - 13. srpna 2014 10:36

soukromá zpráva od Diana Winter pro Medúza Bolest, strach, nenávist, bezmoc. A pak jen tma. Zlý sen, výplod mé fantazie. Musel být... Ucítím vůni oceánu, mokrý písek pod sebou, vlnky obtékající se mi kolem nohou, šaty lepící se na tělo. Otevírám oči a vidím měsíc. Zářivý, ale nízko na obloze. Bezva. Asi nás spláchla vlna a tohle se mi jen zdálo. Ale co to... V duchu jsem vykřikla. Ty čáry. Rozhlédla jsem se kolem a spatřila dívky. Všechny tři. "Jane!" Jenže nereagovali. Všechny tři prohlédnu. Jsou živé! A v pořádku. Chrstnu na ně vodu z vlny, která přišla. "Holky vzbuď te se! Prosím!" Řeknu trochu zoufale.

Sydney - 13. srpna 2014 13:55

soukromá zpráva od Sydney pro na pláži „Nech mi spát...“ ozve ze zamručení od Lenny. Evidentně jí nepřijde divné, že leží v písku, v roztrhaném oblečení. Podle měsíce je něco kolem tří ráno. Nebyli jste mimo moc dlouho... Postříkáš je vodou. Jane vyletí ze země a je připravena někoho praštit. Jenže pak si uvědomí situaci. „Sakra!“ vyjde z jejích úst. Kate se převalí obličejem do písku, odhalí se tak čára po páteři. Jako kdyby měla tetování. Rty se jí dotknou písku a to jí také probudí. „Mi... žijem?“ řekne a zní to skoro překvapeně. Lenny neprobudí ani voda. Jen zní zase vyleze nějaká nadávka s poznámkou, že chce spát, že ještě není ráno.

Diana Winter - 29. srpna 2014 11:03
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Zakoulím očima. "Můžu tě uškrtit, abys na to přišla." Vážně mě to otravuje. Pořád doufám, že to je sen. Hodím hlavou k Lenny. "Co s ní?" Pak mě něco napadne. Skloním se k ní. "Lenny, Lenny je tu limuzína! A přehlídka! A bufet! A... a orel mořský!" Jedinný způsob jak by se mohla probrat. Prosím, prosím...

Sydney - 29. srpna 2014 12:50

soukromá zpráva od Sydney pro pláž „To radši ne... Už takhle jsem ... hotová...“ řekne spěšně Kate a sedne si. Okamžitě ji sjedou šaty k pasu. Šňůrka přes záda je na půl. Rychlostí blesku však šaty chytne a vytáhne si je přes prsa. „Myslím, že bychom měli zahájit rychlý ústup domů.“ řekne tentokrát lehce nervózně. Mezitím budíš Lenny. Na tvá slova zareaguje. Prudce otevře oči. „Kde? Co? Kde mám foťák?“ okamžitě sedí a rozhlíží se. Pak ji dojde, že to nebyla realita. „Tohle mi nedělejte.“ řekne zklamaně, ale vstane.

Diana Winter - 29. srpna 2014 13:05

soukromá zpráva od Diana Winter pro Konečně. "Vstávej šípková růženko!" Usmála jsem se na Lenny. "Žádný orel se nekonná, ale dovoluji si vás pozvat na úprk do chatky s chráněním důležitých částí Katyina těla." Chudák. Ty šaty jí skoro padají. Až se holky seskupí kolem Kate, rozběhnu se k naší chatce. Jsem ztuhlá a bolí mě hlava. Ale musíme tam doběhnout dřív, než si nás někdo všimne. Snad všichni vyspávají kocovinu ze včerejška. První školní den a takhle to dopadlo. Jasně, měla bych být ráda, že jsem naživu, ale to budu až v chatce...

Sydney - 29. srpna 2014 13:11

soukromá zpráva od Sydney pro úprk Cesta do chaty probíhá „klidně“. Nikde nikdo. U chatek pro boháče je slyšet hlasitá hudba dávající najevo, že všichni ještě neskončili. Vaše chatka je celkem daleko a tak jste pořádně unavené. Kate lape po dechu a Lenny už zápolí se zámkem. Jediná Jane vypadá „v pohodě“. Její trénink z plavání se nezapře svojí fyzičkou všechny strčí do kapsy. Jen co se dveře otevřou nahrnete se dovnitř. Kate sebere z tašky osušku. „Dojdu se osprchovat...“ vysvětlí unaveným hlasem. Nejbližší sprcha je venku na pláži necelých pět metrů od chatky. Měsíc už přestává zářit, na nebi je už sem tam pár mráčků.

Diana Winter - 29. srpna 2014 13:15

soukromá zpráva od Diana Winter pro Konečně v chatce. Vážně bych měla zase začít trénovat. Vpadli jsme dovnitř jako dělové koule. Sundala jsem ze sebe mokré a poněkud roztrhané šaty. Pak Kate oznámí, že se jde osprchovat. Dobrý nápad. Moc dobrý nápad. Horká spršiška, milášek. Z batohu jsem vytáhla ručník a mýdlo a usměji se na ni. "Jdu taky, pokud nevadí." Meh, proč jsou ty sprchy tak daleko? Když dojdeme k nim, pod jednu rovnou vběhnu. Padá na mě horký proud vody. Ach.... Že by nebe?

Sydney - 29. srpna 2014 13:25

soukromá zpráva od Sydney pro úprk „Mě to nevadí...“ řekne a podrží ti dveře. Venku taky zamíří ke sprchám. Šaty nechá spadnout pár kroků od sprchy. Rozhlédne se zda není nikdo v okolí a jen v kalhotkách se vrhne taky pod sprchu. Však už začíná být tma taková, že jen díky světlu v chatce víte, kam se budete vracet. Je až překvapivé, jak rychle se dokáže udělat tma. „Možná bychom měli postavit zástěnu kolem sprch...“ zmíní se Kate, která se osprchovala a teď se už suší velkou osuškou.

Sydney - 29. srpna 2014 15:35

soukromá zpráva od Sydney pro do postele Postupně jste se všechny osprchovali a vlezli do postele. K usínání nikdo nepotřeboval přemlouvání a během chvilky bylo slyšet jen oddechování. (pyžama Kate, Jane, Lenny) Druhý den ráno vás budí budíček Lenny. Musíte do školy na snídani a pak hurá do výuky. Aby to nebylo jednoduché,tak se venku rozpršelo a to parádně. K zemi stékají provazce vody a nebe je kompletně zakryté tmavými mraky. Všude je šero... „Brý ráno...“ řekne se zívnutím Lenny, když vypne budík. Kate se taky probere a Jane hned začne vstávat. „Dá si někdo čaj?“ zeptá se a zapíná jediný spotřebič v kuchyňském koutě. Vlastně není jediný, ještě tam je mikrovlnka.

Diana Winter - 30. srpna 2014 10:27

soukromá zpráva od Diana Winter pro Spánek. Sladký spánek bez nočních můr. Nepřerušovaný, bez nočních můr. Tedy, jedna by tu byla. Takové to PÍP PÍP PÍP! Pohoršeně jsem se otočila zády ke zdroji hluku. "Nechat spát to, co chce spát." Zafuním a zahrabu se pod peřinu. "Řekl Albert Einstein." Zahuhňám do peřiny. Očividně mě nikdo nevnímá. Takže plán B... Muhuhaha... "A my se podle něj řídit nebudeme!" Obloukem jsem vyskočila z postele a začala z dívek stahovat peřiny. "Huš huš huš! Ještě tu mámkýbl vody a vytírat to nebudu!" Jako by se včera v noci nic nestalo. "Čajíček si dáme až po rozcvičce!" Zašklebím se na spolubydlící. "Nebo hned?"

Sydney - 02. září 2014 12:18

soukromá zpráva od Sydney pro z postele „Hej!“ zanadává Jane. „Já chci spát!“ ozve se Kate, když jí zmizí peřina. Jediná Lenny nepotřebovala vytahovat z postele. Ta už nabízela čaj a zapínala rychlo varnou konvici. „No jo už...“ posteskne si Jane, která si bránila peřinu. Kate už taky vstává. „Rozcvička? Takhle brzy?“ zeptá se tě nevěřícně Jane, která je evidentně zvyklá vyspávat. Kate se podívá z okna ven, kde parádně prší. „Cesta do školy bude problém.“ ozve se a sleduje padající vodu. „Výzva! Žádný problém, ale výzva.“ opravuje ji Lenny od hrnků.

Diana Winter - 02. září 2014 12:26

soukromá zpráva od Diana Winter pro Z postele.. Muhuhaha Šklebím se na holky. "Poklusem deštěm s učebnicema, no ták. Dobrodružství!" Zatřepu s Jane. Rychle jsem vypila čaj a skočila do sprchy. Upravila jsem se, aspoň základně a čekám na holky. I mě ten déšť nepřipadá jako nejlepší počasí pro první den školy, ale co. Stěžovat si nemůžu. Taky komu, že? Povídat o včerejší party nechci, asi stejně jako ostatní. Dívám se na své "tetování" na kotníku. Co se to včera vlastně stalo? Zcela deprimovaná skočím na postel a začnu kreslit růži. Nevím proč, ale kreslení květin mě vždycky uklidní.

Sydney - 02. září 2014 15:01

soukromá zpráva od Sydney pro „snídaně“ I Jane vstane, když jí je jasné že klid už nebude. Navíc už domkem zavoní horký čaj. „Takže tady máte každá hrnek.“ podělí vás Lenny jakmile se vrátíš z venku. Mokrá s mokrým ručníkem. „Já tedy sprchu nechám do školy. Snad to stihnu před hodinou...“ konstatuje Kate, když vidí jak venku lije. Jane upije čaje a vyleze ven. Vrací se stejně jako ty. Mokrá, ale s úsměvem na tváři. Navíc teď už je 100% vzhůru. Kate si oblékne jednoduché džínové kraťasy volného střihu a k tomu bere černé tílko, které ani mokré nebude průsvitné. Evidentně na včerejšek nezapomněla. Navíc, když se k tobě otočí zády, lze zahlédnout dlouhou čáru na páteři. „Hele, ta je docela věrná...“ oznámí ti Jane, jenž se ti podívá pod ruce na papír. Během dalšího kreslení se růže vede líp a líp. Pak ti z ničeho nic začne téct krev z prstu, kterou doprovází citelné bodnutí. Skoro jako by jsi se bodla o trny růže...

Diana Winter - 02. září 2014 16:06

soukromá zpráva od Diana Winter pro "Díky." Usměji se na Jane. A vzápětí vykřiknu. "Jaú!" Co to sakra? Nenávistně se zadívám na tužku. To jsem tak blbá, že se píchnu o tužku? Kapka krve dopadla na kresbu. Vyskočila jsem z postele a hledám příčinu té podivnosti. "Hledá se ostrý předmět, který dokáže propíchnout lidskou kůži..." Brumlám si tiše. Podívala jsem se i pod postel a vyklepala peřiny. Jenže mozek po ránu na 100% nepracuje nikdy a skicák mi spadl na zem. "Sakra práce." Zamumlám a chci ho zvednout.

Sydney - 02. září 2014 16:15

soukromá zpráva od Sydney pro skicák Na tvoje vyjeknutí bolestí se k tobě všechny otočí. „Co se stalo?“ ozve se Lenny. Asi ji napadlo, že jsi se spálila, ale pak si všimne, že tvůj hrnek je pořád na stolku. A tak si vysloužíš jen trochu zmatený pohled. Když sebereš skicák, zjistíš, že se ztratil papír s kresbou. Neboť ta růže tam prostě není. Pak ji spatříš. Není ve skicáku, ale leží pod stolem. Červená růže. Nikdo mimo tebe si ji nevšiml, na to se otočili příliš pozdě.

Diana Winter - 02. září 2014 16:20

soukromá zpráva od Diana Winter pro Skicák "Níííc." Poněkud vyděšeně se zašklebím. Shift, kde je ta kresba? Hledám jí všude. Znovu pod postelí, pod polštářem... A pak uvidím kytku pod stolem. Tu samou, jako jsem kreslila já. A... sakra! Chtěla jsem vyjeknout, ale mozek se zabrzdil. Tak jo, to je určitě.... Jen přelud! No jasně! Vzala jsem růži do ruky a dívám se na ni. Vypadá skutečně. A sen to být nemůže. Jediná možnost.... Strčila jsem růži Jane pod nos! "Čí to je?" Ptám se skoro vyděšeně. Prosím, Lenny měj tajné ctitele!

Sydney - 02. září 2014 16:30

soukromá zpráva od Sydney pro kytka „Jůů, já nevěděla že jsi se s někým stihla seznámit. Vždyť jsme na tom večírku byli hned...“ začne trochu nadšeně Lenny směrem na Jane. Kate to zatím jen trochu překvapeně sleduje. „Já se s nikým neseznámila...“ dostane ze sebe Jane a zkoumá růži. Pak se podívá na tvou postel, kde je skicák. „Diano nestřílej si z nás. Musí být tvoje... Vždyť jsi podle ní před momentem kreslila tu svou kresbu.“ dostane ze sebe a trochu zaraženě se rozhlíží po tvé kresbě.

Diana Winter - 02. září 2014 16:47

soukromá zpráva od Diana Winter pro kytka Dívám se na holky a všechno začíná být ještě horší. "Co já? Ne... Vždyť já kreslila... Jen tak... Co?" Jsem z toho snad zmatenější než ony. Nedůvěřivě se podívám na skicák. "Nechme to být." Položila jsem růži na stůl a vrátila se k posteli. Nechápavě, naštvaně a nedůvěřivě se dívám na skicák. Je snad kouzelnej, či co? Mávla jsem nad tím rukou. Skicu najdu po pár týdnech a ta růže.. To je jedno. Posadila jsem se a začala kreslit něco dalšího. Chvíli mi nedocházelo co to je, ale pak se z toho vyklubal kolibřík. Proč zrovna kolibřík?

Sydney - 02. září 2014 17:06

soukromá zpráva od Sydney pro kytka Tvoje „nechme to být“ dívky rádi přijmou. Je to divné a vysvětlení není jasný. „Diano, ale kdybys někoho potkala, že bys nám to řekla?“ zeptá se tě s úsměvem Lenny. Jak kreslíš kolibříka, přemýšlíš i nad jeho anatomií, každý umělec to dělá. Je díky tomu mnohem snadnější správně nakreslit svaly. Tímhle to běhá, tímhle dýchá a tady očičko krásné a upřené do mých... Stačí málo... Z nějakého důvodu ti dneska jde kreslení ještě líp jak jindy a pták vypadá „k sežrání“. Dokreslíš, přidáš pár stínů a představíš si, jak krásně takový pták zpívá. Najednou to uslyšíš. Celý srub se k tobě otočí. V dešti ptáci přece nelétají. Na papíře ti sedí malý pták...

Diana Winter - 02. září 2014 17:52

soukromá zpráva od Diana Winter pro Skicák První co mě napadlo. "ÁÁÁÁÁÁÁÁ!" Jenže mozek plánuje něco jiného. "Holky?" Řeknu až úzkostlivě. Dala jsem k ptáčkovi ruku a on na ni skočil. Je živej. Drápl mě do ruky. CUkla jsem s ní a on se rozletěl po pokoji. "ÁÁÁÁÁÁÁ!" Teď konečně mozek zabral. Vyskočila jsem z postele a dívám se na věc, která měla zůstat na papíře. "Tohle je hodně blbej fór." Dívám se na kolibříka, který v pokoji hledá nějaké květiny.

Sydney - 02. září 2014 18:01

soukromá zpráva od Sydney pro jůůů ptáček... Holky v pokoji se ani nezmohou na slovo. Lenny na sebe vylije půl hrnku teplého čaje. „Sakra!“ zandává a okamžitě ze sebe strhává tričko polité téměř vařícím čajem. Zůstává tak v podprsence. „Pálí... pálí... toto pálí...“ nadává u toho a okamžitě to chladí tričkem namočeným ve studené vodě. Jane i Kate jako kdyby Lenny nezaregistrovali. Zírají s otevřenou pusou na ptáka. „Spím?“ optá se nejistě Jane sama sebe. „Já asi taky...“ ozve se Kate. „Nemůžeme spát obě. To nejde.“ zaprotestuje Jane. A pohledy obou se stočí k tobě. „Co jsi udělala?“ zeptá se tě Jane. Kolibřík mezitím přistane na Katiní hlavě.

Diana Winter - 02. září 2014 18:20

soukromá zpráva od Diana Winter pro Kolibřík Jasně, Lenny bych klidně pomohla, ale kolibřík je v daném okamžiku centrum dění. A holky jsou z toho víc vedle než já. Smála bych se, že takhle melou páté přes deváté, kdyby to nebylo tak vážně. Zvednu ruce v obranném gestu. "Jen jsem... kreslila... To já... ne... Teda jo, ale jak... Já ho nezabila!" Kolibřík zaštěbetal a usadil se Lenny mi na rameni. "Jen jsem kreslila a pak se tu objevil..." Řeknu pořád vyděšeně a snažím se zašilhat na kolibříka.

Sydney - 02. září 2014 18:29
	soukromá zpráva od Sydney pro kolibřík „Hmm...“ Jane evidentně nemá páru, jak se ti to mohlo povést. Kate se vzpamatuje jako první. „Kreslila? Touhle rukou?“ zeptá se tě opatrně a ukáže ti na jizvu na tvé ruce. „Nakresli mi... náramek.“ požádá tě zvědavě Jane. Lenny se znovu lekne, jak ji na nahé rameno sedne ptáček. Cukne sebou a pták už zase létá po pokoji a hledá únikovou cestu.

Diana Winter - 02. září 2014 18:45

soukromá zpráva od Diana Winter pro Kolibřík Pokrčím rameny. Jestli chtějí důkaz. "Jo?" Řeknu nejistě. Ráda bych pustila toho kolibříka, ale venku prší. Práskla jsem sebou na postel a začala kreslit. Kreslím náramek s kvítky, posázený křišťály. Kresba mi netrvá dlouho, i přes to že stínuji odlesky v kamenech. A po pár posledních tazích mi do klína vypadl ten stejný náramek... Hodila jsem ho Jane. "Černá magie." Pokusila jsem se zažertovat. Ale dnes mi to nějak nejde. Kolibřík se usadil na skříni a prohlíží si nás. A já jeho. Vážně jsem... nakreslila živého tvora? Nebo jen spím... odkaz

Sydney - 02. září 2014 19:17
	soukromá zpráva od Sydney pro kolibřík Při kreslení tě všichni pozorují. Napjatě sledují postupně se rýsující náramek. Jakmile dokreslíš a náramek vystoupí z papíru, vydechne Jane úžasem. Skoro jak kdyby celou dobu kreslení ani nedýchala. „Úžasné...“ konstatuje s lehce vytřeštěnýma očima Kate. „A když něco nakreslíš druhou rukou?“ zeptá se opatrně Jane a prohlíží náramek.

Diana Winter - 02. září 2014 19:20
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Kolibřík Pokrčím rameny. "Druhou kreslit neumím." Pokusím se nakreslit pero, ale nevypadá to tak hezky, jako levou. Snažím se, ale nic moc z toho není. Ani by mi nevadilo, kdyby z toho nic nevzešlo. I umět tvořit předměty a zvířata levou rukou je DOST nad hranice lidského chápání.

Sydney - 02. září 2014 19:43

soukromá zpráva od Sydney pro záhada „Jestli za to může ta medúza, tak co mi?“ zeptá se na správnou otázku Kate. Jane pokrčí rameny a věnuje se tomu náramku. „Můžu si ho nechat?“ zeptá se tě s radostí v očích. Pokud dáš souhlas, tak si ho hrdě nasadí na ruku. „Já mám jizvu tady...“ přizná se Lenny jenž už přestala chladit popáleninu. Zakloní hlavu a na krku tak je patrná linka. Jane zase ukáže tu svou na břiše. „Já jsem našla jen na kotníku...“ přizná se Kate. Jenže stačí se rozhlédnout a je jasné, že na kotníku ji mají všichni.

Diana Winter - 06. září 2014 22:15

soukromá zpráva od Diana Winter pro Usměji se na Kate a přikývnu. Jestli se jí líbí... Po sléze pokrčím rameny. "Netuším. Ale určitě to zjistíme." Řeknu skoro až nešťastně. "Ale myslím, ež se to odvíjí... Vdžyť víte. Od schopností. Já umím kreslit... No a...." radši už mlčím. Zjistila jsem, že pravačkou se z mého výtvoru nic nevytvoří. Naštěstí. Ale budu muset trénovat kreslení pravou. Protože jestli nám učitelka zadá, abychom nakreslili obra nebo jednorožce, bude to průser. "Neměli by jsme jít do školy?" Podívám se na hodiny.

Sydney - 20. září 2014 19:40

soukromá zpráva od Sydney pro Když zmíníš, že to souvisí se schopnostmi, Jane si trochu nervózně pohladí své břicho, tedy spíš hruď, kde má jizvu. (Jizva jí v podstatě kopíruje tvar posledních žeber hrudního koše) „Myslím, že máš pravdu. Ať je to co je to, musíme do školy. Oblečení dáme do tašek, na cestu si vezmeme něco, čemu nebude vadit voda.“ řekne Kate. „Navrhuji plavky.“ dodá po chvilce uvažování. „Souhlas. Nemá smysl máčet oblečení...“ souhlasí i Lenny. Obě už si cpou trička do igelitek. Lenny přidává kraťasy a Kate naopak minisukni. Jane chvilku zaváhá, ale i ona vyndá igelitku z které narychlo vysype dva hřebeny a lahvičku se šampónem. Místo toho tam nacpe tílko a kalhoty ke kolenům s kapsami.

Diana Winter - 20. září 2014 19:49

soukromá zpráva od Diana Winter pro Dívám se na počínání holek. Kroutím hlavou. "Holky, co něco, co bychom si mohli vyrobit a před tím deštěm by nás to schovalo?" Poklepu na skicář. Nakreslit nějaký luxusní deštník, nebo rovnou auto? Šklebím se. Prokřupu si prsty. Dnes už potřetí. "A pokud se chcete vážně proběhnout v dešti, dejte mi deset minut. Nemám plavky." Mírně se začervenám. Tedy, mám, ale nepoužitelné. Navíc, teď si je můžu nakreslit. Nejsem proti, abych holkám nakreslila taky, jestli budou chtít. Ale je mi trapné, že se tady předvádím se svou "schopností."

Sydney - 20. září 2014 19:58

soukromá zpráva od Sydney pro Všechny se na tebe otočí a ztuhnou v pohybu. „S tebou ještě bude sranda.“ zasměje se Jane. I Kate s Lenny tašky odloží. „Myslíš, že deštník pomůže?“ zeptá se tě Lenny. Ta kouká z okna, kde zuří bouřka. Moře je krásně zvlněné, co už není tak krásné jsou ohnuté palmy ve větru. „Radši zkus ty plavky.“ dodá vesele Kate. Všechny tři se ti nahrnou kolem skicáře a sledují tvůj výkon. Sem tam má nějaká poznámku, jak plavky vylepšit, či na co se nesmí zapomenout.

Diana Winter - 20. září 2014 20:12

Plavky pro všechny Usměji se na holky. Jsou to fakt dobré kamarádky. Nekreslím dlouho. Nakonec z obrázku vypadli bikiny pro nás všechny. Já osobně si zabírám takové plavky. Holky si ty svoje rozdělily. odkaz odkaz odkaz Velice mě těší potěšení, že to natřeme holkám ze zlaté třídy, protože tyhle plavky jsou aspoň dle mého krásné. Ale bez holek bych to nezvládla. Rychle jsem si ty svoje navlékla, vzala věci do školy a hodila je do tašky, kterou jsem si vyprázdnila. "Jdeme?" Usměji se a vyběhnu z chatky. Studí, studí, studí! Napadne mě v první chvíli, ale za chvíli si zvyknu. Poklusávám co nejrychleji ke škole a každou chvíli si odlepuji mokré vlasy od tváře.

Sydney - 20. září 2014 20:28

soukromá zpráva od Sydney pro Při každým vytvořeným kousku, putuje kolem dokola. Všechny si to chtějí prohlédnout. „Tak tohle je dokonalé!“ poznamená Kate, když dostane od Lenny přidělené plavky. „Myslím, že nebudeš stíhat kreslit a že tě bude hodně bolet ruka.“ poznamená Jane. Všechny se převléknou a s taškami v rukou se vrhnou ven. „Uáá.. To je mokré...“ ozve se Lenny, jenž vyjde jako poslední. Fouká a prší opravdu parádně. Jdete rychlým krokem i tak to určitě stihnete s převléknutím jen tak tak. Když procházíte kolem luxusních domků, tak vidíte, že tam na to jdou jinak. Až u domků mají auta. Většinou jsou to dražší sedany a nebo jeepy.

Diana Winter - 20. září 2014 20:31

soukromá zpráva od Diana Winter pro Do školy "Neříkej." ušklíbnu se kysele na Lenny. Když jdeme kolem domů luxusek, jen se nenávistně dívám na jejich auta. "Sakra, sice neumím malovat motory aut, ale co kdybych nakreslila pár šperháků, špendlíků a cihel?" Zakřičím do větru. Jo, ty auta jsou moc hezká, ale takové jako ony si je nezaslouží. Hm, budu se na internetu muset podívat na to, jak se kreslí vnitřek auta. MUHUHAHA!

Sydney - 20. září 2014 21:13

soukromá zpráva od Sydney pro „Nech je být. Nevědí, že to nejcennější nejde koupit. Přátelství ještě neprodávají...“ ozve se Jane. Ale i na ní je vidět, že jim lehce závidí. Přátelství si nekoupíš, ale auto a dům ano. Během dalších deseti minut se dostáváte k budově školy. Venku nikdo není a auta už parkují na parkovišti kolem vchodu. Tentokrát převezme navigaci Kate a zavede vás do malé místnosti. Při dni otevřených dveřích tu měli malou výstavku na téma temné komory. Rychle se převléknete do suchého. Plavky skončí v igelitkách a pak v taškách s věcmi. „Mi máme focení, tak se uvidíme v poledne na obědě.“ rozloučí se s tebou a Jane Kate. I Lenny se rozloučí a obě zamíří kamsi do bludiště chodeb. To už i Jane je převléknuta a připravena.

Diana Winter - 20. září 2014 21:40

soukromá zpráva od Diana Winter pro Zářivě se na Jane usměji. "To je pravda." Když dojdeme do školy, převléknu se do svých věcí. Hm, asi bych si je pak mohla poněkud překreslit. Muhuhaha... Holky se s námi rozloučí. Pomalu se vydám na první hodinu, i když se mi nechce. Moje nová schopnost skýtá tolik možností. A já musím sedět ve škole. A řešit problém, jak kreslit aniž by moje výtvory obživli. No, budu muset dotáhnout do dokonalosti kreslení levou rukou. A mezitím se modlit, abychom nekreslili draky.

Sydney - 08. října 2014 12:09

soukromá zpráva od Sydney pro hurá na hodinu Zahneš za první roh, když se přiřítí Jane. Když na ni tak trochu divně koukáš, vysvětluje to. „Změna plánu, mám prý kreslení...“ usměje se na tebe. „Nějak mi blbne hlava... Nikdy bych se nenechala fotit.“ dodá ještě znovu na vysvětlenou. Společně pak jdete na hodinu. Učebna do které dojdete vypadá docela dobře. Vysoký strop, celá stěna a kus stropu jsou tvořeny sklem. Kdyby bylo venku hezky, určitě by tu musela být spousta světla. Navíc tu díky těm oknům je parádní výhled na moře. Stolů tu není mnoho, jejich tu pět za sebou ve dvou řadách u každého pouze jedna židle. Celkem se sem tedy vejde pouze deset lidí a učitel. V druhé části místnosti jsou zatím u sebe složené malířské stojany špinavé od starých barev. V místnosti jsou už skoro všichni, když počítáte, pokud počítáte, napočítáte celkem šest hlav a k tomu dalších dvacet čtyři končetin. Správný počet. Volná místa jsou překvapivě ta vzadu v rohu. „Kam si sedneme?“ zeptá se tě Jane.

Sydney - 08. října 2014 12:16
	soukromá zpráva od Sydney pro

Diana Winter - 08. října 2014 12:22

soukromá zpráva od Diana Winter pro VE TŘÍDĚ Když se přiřítí Jane, usměji se na ni. Je dobrý, že nepůjdu na první hodinu sama. Dost by mě to otrávilo. „Tak jdeme.“ Pobídnu ji a nechám se vést směrem do učebny… Když vejdeme, uchvátí mě ten výhled. Tohle je nádhera. O takové škole se mi mohlo jen zdát. Ale teď je to skutečnost. I to, že mám magické schopnosti, kvůli kterým jsem trochu (hodně) nervózní. Co když nám řekne, abychom nakreslili mísu s ovocem a mě to ovoce vystřelí z obrazu? Budu prostě muset kreslit pravou, i když tím kvalita obrazů trochu poklesne. No co, když tak řeknu, že to je abstrakce. Popravdě jsem se chtěla posadit někam dopředu, ale to asi vážně nevíjde. Povzdychnu si. „Třeba sem? Nevadí?“ Ukážu na lavici, která je druhá zezadu. Aspoň trochu uvidím, protože v těchhle hodinách nechci zahálet. Kvůli tomu tu jsem. Sednu si do lavice a doufám, že mi to Jane schválí.

Sydney - 08. října 2014 12:53

soukromá zpráva od Sydney pro ve třídě „Jasně, tak já si sednu za tebe.“ řekne povzbudivě Jane a zabere lavici za tou tvou. Taky se dívá z oken a podle všeho pozoruje výhled. „Tohle bych chtěla domů.“ řekne nakonec. To se však ozve klapnutí dveří. Vešel učitel. Trochu starší pán, kterému už sem tam roste i šedý vlas (obrázek v homepage). „Koukám, že nám dali pěknou učebnu.“ pochválí i on místnost zatímco jde před vaše lavice. Tam odsud si prohlédne vás. „Osm fanoušků umění, to je na hodinu tak akorát. Sice vás má být deset, ale snad se ukáží...“ začne mluvit, ale v půlce ho přeruší další klapnutí dveří. „Omlouvám se, hledal jsem třídu“ ozve se kluk, jenž přišel pozdě. „Zdravím. Takže devět fanoušků umění.“ přijme omluvu žáka jenž už stojí u lavice vpředu. Ano, spolužák mu ji držel zabranou svým batohem. „Jmenuji se Daniel Oakman a celý svůj život se věnuji umění. Prvně to byla realistická kresba, později jsem se přesměroval na abstraktní malbu akrylem. Okrajově se věnuji i sochařství a také počítačové grafice.“ představí se profesor. „Hned na začátek výuky bych každého z vás chtěl poprosit o skicu něčeho, co máte rádi a co se vám dobře kreslí. Rád bych viděl, jaký styl se vám osobně zamlouvá, takže se snažte dát do obrázku i trochu sebe.“ zadává první úkol. Někdo zpředu má nějakou tichou připomínku a nebo dotaz, to neslyšíte. „Ano, ti kdo nemají své pomůcky, tak ti si dojdou ke mě. Škola mi slíbila, že dostaneme vybavenou třídu, takže něco určitě najdeme.“ prohlásí lehce zvesela. Sám pak dojde ke skříním zabudovaným ve stěně vedle dveří. Odemkne pár krajních šuplíků a nalezne různé druhy papírů (ty jsou skladovány na plocho ve formátech A3 až A1). V horním šupleti jsou naopak malé krabičky, dle potisku jsou zde různé tužky, uhly, pár sad akvarelu a několik sad štětců. Každý z oboru by podobnou sbírku chtěl mít doma... Jane vyrazí za profesorem, protože své pomůcky nemá. „Čím budeš kreslit ty? A no ... jak budeš kreslit?“ ptá se tě cestou.

Diana Winter - 10. října 2014 20:07

soukromá zpráva od Diana Winter pro Učitel Když příjde náš nový profesor, prohlížím si ho. Vypadá jako kliďas a dobrý malíř. Snad mám i pravdu. Poněkud se krčím v skoro zadní lavici. Nechci, aby si mě všímal. Ale to se mi zjevně nepovede. Věděla jsem, že by se mi papír rozmočil, tak jsem si vzala jen skicák a svou sadu tužek. Nechci si půjčovat, tak se rozhodnu pro improvizaci. Kreslím pravou, takže se nepouštím do větších projektů. Ruce mi kmitají po papíře a já se modlím, aby moje specialita nefungovala. Výsledek mého snažení mě uspokojuje. Pro začátek dobrý. Sedím v lavici a napjatě čekám, co se bude dít dál. Hlavně aby "to" nevyskočilo z papíru.

Sydney - 23. prosince 2014 12:19

soukromá zpráva od Sydney pro v učebně Jane odejde za profesorem pro věci a pak, cestou nazpět projde kolem tebe. Její zvědavý pohled se na chvilku věnuje tvé skice, ale pak i ona jde kreslit. Jejím oblíbeným objektem je podle všeho architektura, protože se jí na papíře začne vykreslovat velká vila. Nakonec už kreslí, či malují, všichni a profesor se dá na obcházení jednotlivců. U tebe chvilku stojí a pozoruje tě. S pousmáním, kterého si ani nemusíš všimnout se pak vydá k dalším. Ve chvíli, kdy už většina lidí sleduje dění kolem a nekreslí, začne obcházet a komentovat. „Zajímavý styl, proporce máte správné a obrysové linie vykreslují tělo naprosto přesně. Děkuji, za vaši práci...“ dostane se ti hodnocení načež přejde k Jane. „Architektura, téma které nikdy nezklame. Lidstvo staví odjakživa a proto je těžké v kresbě správně vystihnout dobu. Stíny máte prvotřídní a perspektivou jste se nenechala rozházet. Skvělé, jen tak dál...“ dostane i ta komentář. ××× kresba Jane ×××

Diana Winter - 10. ledna 2015 12:37
	soukromá zpráva od Diana Winter pro V učebně Dobré je, nakonec z obrazu pomalovaná žena nevyskočila. Špatné, že si mně všiml profesor. Hned jak otočil svou pozornost jinam, začala jsem se červenat. Osttaním asi chvála sedí víc než mně... Když mám hotovo, otočím se na Janeninu kresbu. "Wau... Až někdy budu chtít dům, vím komu řeknu." Zašklebím se.

Sydney - 21. února 2015 15:29

soukromá zpráva od Sydney pro na hodině „Ale slib, že budeš chtít jen návrh zvenku, či vnitřku. Spočítat ti ho nedokáži – určitě by někoho zabil, na to je zase můj táta.“ prozradí ti Jane s úsměvem něco osobního. Ještě chvíli všichni kreslí – malují a hodina probíhá klidným tempem dál. Však kreslení detailů zabere docela dost času. „Koukni se ven.“ ozve se zezadu Jane. Stačí ti jeden pohled z velkého okna, abys našla důvod jejího upozornění. Zvedly se vlny a jedné z nich jsou dva surfaři. Evidentně si vlny užívají...

Diana Winter - 21. února 2015 15:39
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Na hodině "Dobře, tak platí." Usměji se a vrátím ke kresbám. Když mě Jane vyruší od kreslení, překvapeně vzhlédnu. Už jsem myslela, že taky někomu z kresby vyskočila podstata. "Co s nima?" Otáži se, když uvidím surfaře. Co je na nich tak strašně zajímavého? Na růžek papíru nakreslím pidimalou myšku.

Sydney - 21. února 2015 15:49

soukromá zpráva od Sydney pro surfaři a myš „Taky bych se to chtěla naučit.“ přizná se zasněně Jane s pohledem upřeným z okna. Toho si asi všiml i profesor, protože k Jane přišel zezadu. „Copak tam vidíte? Nechcete nám to zkusit nakreslit?“ zeptal se jí. Jane sebou škubla a otočila se. „No... Můžu to zkusit.“ chytne se nabídky. Obslouží se dalším papírem a zatímco ty kreslíš pidi-myš, ona zachytává rychlými čtrty základní rysy výhledu. Tvoje myška se evidentně má k životu. Však jsi ji také nakreslila Tou rukou. Mrskne ocáskem a pak vyskočí z papíru. Vypadá jak kdyby se rozhlížela a však to také možná dělá...

Diana Winter - 21. února 2015 15:53
	Surfaři a myš Nakreslit surfaře? Proč ne, že? Šťouchnu do myšky. "Utíkej." Ušklíbnu se. Mohla by se jí nějaká holka leknout. Pak by to bylo hned legračnější. Dám se do kreslení. Načrtnu si hlavní linie a ani nevím, co kreslím. Jako předlouh používám scenérii za oknem. Nejtěžší je udělat věrohodně vlny, ale to se taky nějak povede. Druhou rukou mi to tak nejde, no.. Zobrazit SPOILER

Sydney - 21. února 2015 16:12

soukromá zpráva od Sydney pro myš a kresba Jak přistrčíš k myšce konec tužky, udělá úkrok stranou. Když do ní i přesto šťouchneš, tiše pískne a skočí ze stolu na zem. Tam se ti téměř hned ztratí z dohledu. Tvoji surfaři se naštěstí z papíru nezvedají. Evidentně platí, že se „oživují“ obrázky, které kreslíš tou rukou, kde tě žahla ta medúza. Hodina se blíží ke konci a Jane zatím nakreslila celou krajinu, ovšem na její kresbě nebyl jediný surfař. Toho si všiml i profesor, který přišel na kontrolu. „nechybí vám tam něco? Třeba zdejší mládenci, slečno?“ zeptá se Jane lehce provokativně profesor s úsměvem na tváři. „Já lidi moc neumím....“ přizná se Jane s lehce červenou tváří. „Pláž máte dobrou, tak do příště trénujte postavy. Zkuste třeba nakreslit své spolubydlící kolegyně...“ doporučuje jí, když zaječí nějaký kluk. Kluk?! Ano, ten co přišel pozdě. Šedá myška mu zkoumala hrot odložené tužky. Jakmile si uvědomila, že ji někdo spatřil, začala utíkat. To samé ovšem dělal i ten kluk, za což sklidil hodně smíchu. „Co se stalo?“ zeptá se profesor překvapeně a možná jen díky tomu neměl další komentáře k Jane. „Myš, tam byla myš.“ dostal ze sebe kluk a vyvolal další pobavení svého okolí. „Myš? Co by tady hledala?“ zeptá se ho profesor s úsměvem. „Tedy samozřejmě mimo Vás, Vy by jste ji určitě přišel k chuti.“ dodal s chápavým úsměvem. „Tak kvůli jedné myši ukončuji výuku.“ řekne o chvilku později. Opravdu čas konce hodiny nastal. Jane je celá, taková tichá... Zobrazit SPOILER

Diana Winter - 21. února 2015 16:23
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Myš a konec hodiny Šklebím se, když kluk zaječí. Takovou reakci jsem vážně nečekala. Vstanu, když profesor rozpustí hodinu. Rychle se sbalím a dojdu k Jane. "Hele, můžu ti dát doučko, jestli chceš." Dloubnu do ní a usměji se. Proč je tak... zamlklá? To bych od ní nečekala.

Sydney - 21. února 2015 16:42
	soukromá zpráva od Sydney pro konec hodiny „Ehh, to nevím jestli je dobrý nápad.“ odpoví Jane, která evidentně přemýšlí nad něčím jiným. Teprve před učebnou si to vyžene z hlavy a tváří se jako ta Jane, co s ní bydlíš. „Co máme teď?“ zeptá se tě místo aby to hledala ve svém rozvrhu hodin.

Diana Winter - 28. února 2015 14:33
	soukromá zpráva od Diana Winter pro Po hodině "Proč ne?" Zadívám se na ni s jistým překvapením. Ona mi nevěří? Pokrčím rameny. Snažím si v hlavě vybavit, co teď vlastně máme x co nás čeká za zrůdnou hodinu, ale mysl mám jaksi vygumovanou. To by se mi stávat nemělo, jinak se tu moc dlouho neohřeju. Vzpomínám na včerejší noc, na to co se stalo. A co se asi ještě bude dít.

Sydney - 19. května 2015 10:00
	soukromá zpráva od Sydney pro Přestávka „Kdyby jsi viděla někdy moje obrázky postav, zděsila by jsi se. Kreslím totální zrůdy, za které by se styděl i Frankenstain.“ prozradí ti Jane. Jelikož nedokážeš odpovědět na dotaz, vytahuje telefon a zkoumá email s rozpisem. Chvilku do něho kouká. „Přednáška o architektuře, to by mohla být docela zábava.“ řekne celkem nadšeně.

Sydney - 01. ledna 2016 13:31
	soukromá zpráva od Sydney pro přednáška o architektuře O přestávce projdete více či méně polovinu budovy načež se dostanete do poměrně velkého přednáškového sálu. Řady sedadel jsou ode dveří směrem k přednášejícímu nížeji a nížeji. K pódiu tak vede schodiště mezi sedačkami. „Sedneme si nahoru nebo raději blíž?“ zeptá se tě s úsměvem Jane.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR