Water World
hrálo se Dvakrát týdně
od: 23. června 2008 13:15 do: 26. května 2009 01:32
Dobrodružství vedl(a) Bulma
| |
 | Už uběhlo mnoho, mnoho let od té doby co kvůli globálnímu oteplování se rozpustili ledovce a svět byl zaplaven. Při této katastrofě zahynulo mnoho milionů lidí, ale přesto někteří lidé přežili. Z mnoha milionů lidí přežil sotva jeden milion. Byli to ti co je zachránili lodě a ti pak zachraňovali zase další. Přesto nebylo všem útrapám konec. Lidé začali dostávat hlad a žízeň. Kde teď seženou jídlo a suroviny, když je zem zaplavená? Naštěstí tu stále byli dary moře a dešťová voda, kterou stačilo jen nachytat do plachet. Lidé se začali přizpůsobovat novému životu. Začali stavět plovoucí města s naplavenin. Nejznámějšíma největším plovoucím městem se stal Marakeš. Po něm Atura a pak Gomora. A to nebylo vše. Asi třicet let po tom co byl svět zaplaven mořeplavci objevili první pevninu. Byl to vrcholek největší hory světa K2, ale za těch třicet let se z něj stal ostrov, pokrytý trávou a mladými stromy a po hlubším průzkumu zde byli nalezené i horské kozy a králíci. Na ostrově K2 vzniklo ostrovní město, které mělo za úkol pěstovat plodiny a chovat zvířata. K2 se stalo obchodním sídlem, kde se mořeplavci obchodníci zastavovali pro vodu, maso, ovoce, zeleninu a pak vyváželi ji do plovoucích měst, kde je prodávali. Svět se zase začal dávat do pohybu. Lidé hledali další pevninu a někdy se jim to podařilo. Bylo objeveno mnoho dalších ostrovů, ale žádný nebyl tak velký, jako K2.Lidé jsou stále více odvážnější, stavějí si lodě ze dřeva a železa, které vyloví z moře a vydávají se za hledáním pevniny. Obyvatelstvo se začínalo zase obnovovat, rodí se děti a ty mají zase své děti. Z jednoho milionu se po několika generacích stávají dva miliony. Zase se začínají lidé rozlišovat od vládnoucích a ovládaných. Znovu vzniklo otroctví. Oficiálně není nikde žádný král nebo prezident. Svým způsobem prostě velí ten nejschopnější, nejbohatší nebo nejnebezpečnější. Prostě tu byli jen vůdcové.Lidé ztratili v tomhle světě hodně práv, kriminalita, ale stále existovala a nikdo si nebere servítky. Přesto je svět i nadále plný tajemství, které ještě nikdo neobjevil. Můžete se jejich objeviteli stát zrovna vy! Žijte si své životy, milujte, vražděte, obchodujte. Může z vás být kdokoliv. Otrok, obchodník, zloděj, vrah, lehká žena, prostě cokoliv. Nezapomeňte, ale že v tomhle světě je nejcennější maso a voda, funguje tu hlavně výměnný obchod, ale když budete mít zlato rozhodně tím nikdo nepohrdne. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Dobrý den.“ozvalo se a dveře od tvé dílny se otevřeli, dovnitř nahlédla tvář ženy. Byla to pěkná zrzka s nosem obsypaným malými pihami. Drobné rty, které dodávali dojem, jako kdyby je špulila. Mohlo by ji být tak dvacet, možná jen o něco starší, ale nanejvýš 22. “Dobrý den.“ zopakovala a vešla dovnitř. Rozhlédla se “Vy… vy jste opravář?“ zeptala se. Což byla trochu hloupá otázka, protože jsi měl nad dveřmi napsáno, že jsi opravář. Vypadala nervózně “No.. určitě ano. Promiňte. Byla to hloupá otázka. Chtěla jsem se zeptat. Co všechno opravujete?“ znovu se rozhlédla a pak se zadívala na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Otevřel jsi oči. Bylo brzy ráno, normálně by jsi ještě spal. Aspoň do devíti, ale teď tě rušilo klepání na dveře. Cítil jsi jak se Aika vedle tebe pohnula i ji to rušilo, otočila se k tobě a objala tě rukou kolem pasu. “Hmm…. Kdo to otravuje.“ zívla a otevřela ospale oči, zadívala se na tebe a pak se posadila. Včera jste byli z jistých intimních důvodů dlouho vzhůru a tak nebylo divu, že byla unavená. “Zajdu tam.“ zvedla se a skryla svou nahotu županem. Vyšla z ložnice a za chvíli jsi slyšel, jak otevřela dveře a tlumený rozhovor. Pak zase jak se dveře zavřeli. Aika se vrátila do ložnice, rozbalovala obálku “Přišel ti dopis.“ informovala tě a lehla si zase do postele zatím co četla. Neležela, ale dlouho a zase vyskočila na nohy. “To je nabídka k práci!“ vyjekla najednou “Slečna Jeane z K2. Slyšela o tom vašem destilátoru a chtěla by ten projekt financovat.“ podala ti dopis aby sis to přečetl. Bylo to tak, slečna Jeane se doslechla o vašem projektu a opravdu ji to zaujalo, chce tě zaměstnat, platit výdaje na stavbu a výzkum a také by ti za práci štědře platila. Doufá v kladnou odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Bylo odpoledne a ty jsi se staral o svůj sad na severu ostrova Kredý. Jako vždy bylo horko a tvůj Fufu ti seděl na rameni, pařátem si přidržoval jednu moc malou hrušku na to aby se ujala a kloval do ní. Měl jsi na sobě své pracovní oblečení, tak ti bylo jedno, že na tebe kape šťáva. Zrovna jsi očesal jeden strom, který už byl zralý a stačilo jen krabici odnést na trh. S tím ti pomáhala jedna starší paní, která si takhle na stará kolena přivydělávala. Ty by jsi prodávat nezvládl. Jednou jsi to zkusil a setkával jsi se s mnoha mladými ženami co si od tebe hrušky kupovali, cukrovali nad Fufu a snažili se s tebou klábosti. Proto jsi si raději najal paní Sopovou, hodnou, poctivou paní co se starala o obchod. “Fufu rrrrrrááád…“okomentoval Fufu tvou hrušku a zase do ní kloval. Vydal jsi se do města na trh za paní Sopovou, která už na trhu byla a prodávala ranní várku hrušek. “Elvisi. Zdravím chlapče.“ pozdravila tě hned, jak obsloužila jednoho pána co si právě koupil hned pět hrušek pro své potomstvo co se kolem něj motali. “To je dobře, že mi neseš další hrušky. Už mi skoro došli. Dnes se dobře prodávají.“zase se od tebe odvrátila, aby obsloužila jednu mladou slečnu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Otevřel jsi oči a vedle sebe jsi cítil pohyb a do zorného pole se ti dostala tvář ženy. Jedné z tvé posádky. Na tvé lodi byli tři ženy. Jedna byla kuchařka, druhá byla obyčejným námořníkem, ale starala se o příděl alkoholu a pak první plavčík a to byla právě žena v tvé posteli. Jmenovala se Cate, hezká bruneta s výrazným poprsím a smyslnými rty. “Dobré ráno, kapitáne.“ pozdravila tě, převalila se na tebe, cítil jsi její hebké, nahé tělo “Mohu pro vás takto brzy ráno něco udělat?“ zavrněla mazlivě a políbila tě na rty. Nebyla tohle první noc co jste spolu trávili, Cate byla vychytralá. Buďto s tebou spala proto aby si udržela místo prvního plavčíka a nebo tě měla opravdu ráda. A nebo od každého trochu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Probudilo tě světlo, jako vždy, když okénkem v tvé ložnici začne prosvítat sluneční světlo a uhodí tě do tváře. Podíval jsi se vedle sebe, tvá krásná společnice na cestách, ležela na břiše ukazovala ti svá nahá záda a jednu ruku měla položenou na tvých prsou. Bylo horko, už před dva týdny bylo horko. Dostali jste se asi do nějakých tropů a tak jste trpěli horkem ráno, odpoledne i večer. Natali už navrhla, jestli by jste si neustlali na palubě, že by to mohlo být lepší. Cítil jsi, jak se Havran lehce zhoupl a pak znovu, věděl jsi co to znamená a to, že dnes bude bouřka. Možná už odpoledne a možná až večer. Byl jsi zpocený, stejně tak Natali a přikrývka byla vlhká, bylo to nepříjemné. Od té doby co jste opustili Krédu uběhlo už spoustu času. Kupodivu vám to s Natali stále fungovalo. Natali do tebe byla stále po uši zamilovaná a nejspíš ji to jen tak neopustí. Naučil jsi ji, jak se starat o Havrana, jak řídit loď a také se naučila pořádně vařit a že to potřebovala. |
| |
 | soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když se rpobudím a vidím Kate u sebe trochu se usměju a řeknu. Myslím že zatím ne. Řeknu a opětuju její polibek.Pak jí ale jemně ze sebe sundám a řeknu. Promin ale musímjít plnit své povinnosti. Řeknu a vstávám.Když vstanu umyju si obličej a pak se začnu oblékat do svého čeného obleční.Nejprve spodní prádlo,pak kalhoty,triko a holínky a navrh na hlavu posadím svůj klobouk. Potom když jsem oblečen řeknu k Cate. Taky by ses měla obléci.Za chvíli máme snídani.Přid tam pak taky. Kývnu na ní a jdu na snídani.Už je tam párn námořníků a čekají na kuchařku až přinese snídani.I já si sednu a začnu čekat. |
| |
 | soukromá zpráva od Todd Marks pro Zavrzání dveří mě zvedne ze židle, na které jsem se doteď jen tak pohupoval. Poslední dobou se mi zakázky moc nehrnou... Když dovnitř nakoukne žena, už stojím na nohách a snažím se vypadat jako že mám pořád dost práce. .Je docela hezká... jestli pak má taky dost peněz, ty bych teď potřeboval. Jo, spousty peněz, abych mohl všem ukázat, že moje dílna ještě nešla do háje......najednou si uvědomím, že na ni zírám a vpodstatě jsem ani neodpověděl na její pozdrav... Dobrý den. A...ano, jsem opravář... Co všechno opravuju? Heh, asi o mě ještě neslyšela... Opravuju všechno, ale nejlepší jsem na menší věci. Pumpy, kladky, čerpadla...zbraně... Chápete, slečno? Nebo bych měl říct řadši paní? dodám po chvíli s úsměvem. |
| |
 | soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď ráno začujem klopanie na dvere, s veľkou neochotou sa začnem prebúdzať. Pomaly si v hlave zapínam žiarovky vedenia. Preboha, koľko je asi tak hodín, že už búchajú na dvere? Pomaly sa prebúdzajú aj moje zmysly, začínam cítiť Aiku po mojom boku, jednu ruku mám pod jej hlavou... a zničoho nič vstala, a šla otvoriť dvere. Predtým než cez seba prehodí župan, očami pohladím jej nahé telo... ten, čo klope, si práve vyslúžil moju úprimnú nenávisť. Čo to je za chovanie, ťahať mi Aiku z postele takto skoro ráno... Kým je pri dverách, posadím sa na posteľ, a chvíľu naprázdno pozerám na bližšie neurčitý bod v izbe. Načúvam, čo sa deje. Ešte kým sa vráti, prídem ku kadi s vodou, ktorú máme pri okne, a umyjem si tvár. Dotyk chladivej vody ma prebudí k životu, a hneď vnímam všetko jasnejšie. Keď sa Aika vráti, zvedavo hľadím na list, čo drží v rukách. Keď mi oznámi, že je pre mňa, len prikývnem, a vydám zo seba jemné "Mhmm.." Znelo to trochu ako keď pradie mačka. Počkým, kým dočíta, a potom si zoberiem list do rúk. Zaujímavá ponuka... na takéto niečo čakám už celé roky! Konečne máme dôvod, prečo s Aikou vycestovať z tohto bohom zabudnutého mesta. Kým čítam list, Aika napäto stojí predomnou.. hneď ako som s ním hotový, pozriem jej do očí, a usmejem sa. "Vidíš, tak sa nakoniec pozrieme do sveta, tak, ako som ti sľúbil. No pravdupovediac, nejaký papier z K2 ma teraz až tak veľmi nezaujíma. Do nosa sa mi vkradla Aikina vôňa, ktorá ma k nej nesmierne priťahuje. Chytím ju za okraje župana, a odtiahnem ich od seba, odhaľujúc jej nahé bruško a prsia... pritiahnem si ju k sebe a bozkávam ju, ako to má rada... a potom ju stiahnem do postele, a venujem sa jej. Dlho, intenzívne. Po veľmi dlhej dobe nakoniec vstanem z postele. Takto skoro ráno by nás mohli vlastne budiť aj častejšie, nič sme nezmeškali, a ráno mi zrazu pripadá také fajn... Natiahnem ruky do strán, a celý sa vystriem... napnem každý sval v celom tele... "Cítim sa skvele... celý oceán by som dnes ráno na rukách mohol uniesť..." poviem si potichu, ale dosť nahlas aby to počula aj Aika. Na dôraz ešte vyskočim, a chytím sa jedného zo stropných trámov. Napnem svaly na rukách, a vytiahnem sa hore, aby som sa ho dotkol bradou... potom skočím opäť dolu, dopadnem potichu ako mačka. No dobre, koniec ranných radostí, chtiac-nechtiac, mám povinnosti. Z čistého oblečenia vyberiem pohodlné spodky, a oblečiem si ich, niekde vyhrabem jednu zo svojich bielych košieľ, ale ešte sa netrápim so zapínaním gombíkov. Teraz sa môžem rozumne venovať listu... chytím ho, a ešte raz ho celý pozorne prečítam. "Chce platiť výdaje... to je skvelé, s Antoniom máme v poslednej dobe problémy s financovaním našich projektov... kto vie, ako rýchlo dúfa, že za ňou prídeme... snáď pozajtra by sme mohli byť pripravení na cestu, až tak veľa vecí tu nemáme... Z poličky zoberiem papier, brko, a kadičku sépiového atramentu, a sadnem si k stolíku. Píšem: Slečna Jeane Dostal som váš list, a vašou ponukou som veľmi potešený. Bez zaváhania prijímam, a teším sa na našu spoluprácu. Dúfam, že nám okolnosti dovolia vycestovať na K2 čo najskôr, nie som si istý, ako v najbližších dňoch plávajú lode. Rád by som vám ešte oznámil, že nepocestujem sám, prídem aj so svojou partnerkou. Dúfam, že vaša veľkorysá ponuka zahrňuje aj nejakú formu ubytovania. Na tento list nemusíte odpovedať, pravdepodobne by nás na mori nezastihol, prídem za vami na K2. S pozdravom, Sebastián Willhelm Morrigan. List dám ešte prečítať Aike, ako obvykle, a potom ho zalepím do obálky. Spoločne sa obliekame, ona mne zapína gombíky na košeli, a ja jej šnurujem blúzku. Na úzky pás jej nasadím jej opasok, na ktorom je uchytený pekne zdobený kord s jednoduchými ornamentami. Nakoniec vyberiem jedny z jej voľných nohavíc, a za jej asistencie jej ho navlečiem na jej hebké nôžky. Keď potom pozriem na seba, som už oblečený.. celý v čistom, v nohaviciach, s košeľou, a vestou. "Tak dobre... idem odniesť tento list, a pôjdem za Antoniom do dieľne. Chcel by som odcestovať na K2 čo najskôr, veď vieš, aj v liste to bolo napísané... čo si o tom myslíš?" *** Keď mi povie svoj názor (dúfam, že súhlasí), tak ju ešte jemne pobozkám. "Som rád, že pôjdeš so mnou... ľúbim ťa. Tak zatiaľ ahoj, zastav sa na obed, ak chceš. Dodám s úsmevom, zoberiem zo stolíka veľkú brašňu z nástrojmi, na hlavu si nasadím brýle so zložitým systémom čočiek, ktoré nosím ako čelenku (nemám ich na očiach, ale hore na čele), za opasok vsuniem pracovné kladivo, ktoré je príliš veľké na brašňu, a do ruky chytím svoju dlhú, pevnú palicu. S posledným kývnutím vyrazím von, a idem odoslať list v obálke. |
| |
 | soukromá zpráva od Meiju Enho pro Otočím se a pohladím Natali po zádech. Jemně jí přejedu bříšky prstů po páteři a usměji se jejímu zavrnění z polospánku, pak ale můj úsměv pohasne, když si vzpomenu na jejího otce. Sice jí vyhnal a nikde ani náznak, že by nás pronásledoval, ale pořád mám takový divný pocit. Ale možná mi jenom straší na věži. Políbím jí do vlasů a vstanu. Natáhnu na sebe kalhoty a vyjdu na palubu, abych se podíval jak to tedy vypadá a zkontroloval naší polohu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyšel jsi na palubu a rozhlédl se. Ani jsi nemusel příliš hádat, odkud bouře přijde. Už jsi ji viděl. Vypadala opravdu na pěkně ošklivou bouři, přicházela ze severu. Těžké dešťové mraky byli zlobně šedé možná i místy nachové a dokonce se objevil i blesk. Bouře vás dostihne nejpozději někdy odpoledne. Byla to jen otázka času, kdy se něco takového strhne. To horko tomu nasvědčovalo. Podíval jsi se na kurz, mířili jste na jich a už to byl skoro týden co jste minuly poslední ostrov, kde jste se na chvíli zastavili aby jste doplnili zásoby. Teď ještě tak další týden možná dva a dorazíte do Oázy. To je tropický ostrov a vlastně i poslední objevený ostrov, který se teprve osídloval. Začal jsi Havrana připravovat, tahle bouře mu dá pěkně zabrat, ale věřil jsi, že to zvládne. Natali vyšla ven, věděl jsi, že se brzy objeví. Tak to bylo vždy, ty jsi vstal a do půl hodiny se probudila i ona. Jako kdyby vycítila, že jsi pryč. “Dobré ráno.“ na sobě měla tvé staré kalhoty, které si předělala do kraťasů a pak tílko, které si svázala pod ňadry, takže jsi viděl její pupík. Bylo horko, tak se snažila být zakrytá co nejméně i když je pravda, že momentálně jste někde kde těžko potkáte loď, takže by mohla i chodit nahá. Tobě by to nevadilo. Natali se podívala na bouři "A je. To vypadá na opravdu ošklivou bouři."znovu se na tebe zadívala. "Zvládneme ji?" zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vstal Aiko ještě chvíli ležela a pozorovala tě, usmívala se“Své objetí si nech pro mě. Na moře se vykašli.“zavtipkovala, ale pak také vstala, znovu si oblékla župan, který jsi z ní předtím strhl, než jsi ji povalil do postele. Šla ke svému zkrášlujícímu stolku, kde se usadila na stoličce a začala si česat vlasy. Při psaní dopisu tě nijak nerušila a pečlivě si rozčesávala vlasy, tiše při tom počítala, díky tomu že si jedno místo česala třeba dvacetkrát, je měla hebké, jako hedvábí. Dal jsi ji přečíst dopis, odložila hřeben, chopila se dopisu a četla. Přikývla “Takhle je to dobré.“ souhlasila. Následoval váš každodenní rituál, kdy jste se navzájem oblékali, když jste byli hotoví Aika tě políbila “Co si o tom myslím?“ opakovala tvou otázku “Myslím si, že je to pro tebe velká příležitost. Jak svou genialitu proslavit. Tahle práce by mohla být velký krok pro tvou karieru.“ upravila ti límeček. “Navíc se podíváme do světa. Prostě si myslím, že je to naprosto skvělé. Zajdu do přístavu a najdu nám loď co nejdříve odplouvá na K2. A začnu nám balit.“ usmála se na tebe. Políbíte se “Jistě. Na oběd přijdu. Ať máš dobrý den. Ne… ještě lepší než do teď.“opravila se a pohladila po tváři. Když jsi odcházel, ještě ti zamávala ze dveří, než jsi zmizel v hlubinách Gomory. Šel jsi rovnou do kurýrního podniku, kde jsi odevzdal dopis a nechal ho poslat doporučeně. Takové dopisy posílají po poštovních holubech, takže je to mnohem rychlejší než když ho povezou po lodi. Pak ses vydal do dílny, abys Antoniomovi oznámil tu skvělou novinu. Andoniom už byl v dílně a zrovna pracoval na kusu dřeva, zbavoval ho nerovností a všude na zemi byli hobliny. “Dobré ráno, Willhelme.“ pozdravil tě, aniž by vzhled od práce “Tak se pustíme do práce ne?“konečně k tobě vzhlédl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Slečno.“ potvrdila ti, že ses nemýlil. Znovu se rozhlédla “Ano. Chápu.“přikývla. “Takže opravujete stroje. To je skvělé. Zrovna vás potřebuji. Potřebuji, abyste mi něco opravil. Je to… no… takový stroj a…. promiňte nevím, jak ho pojmenovat. Teprve před nedávnem jsme ho vylovili z moře a uvedli do chodu, ale už je zase rozbitý a nutně potřebuji, abyste se na něj podíval.“ vytáhla malí váček “Zaplatím vám předem zálohu.“ vytáhla z váčku dvě velké zlaté mince. Oči se ti chtivě zaleskly. Dvě zlaté mince, za ně by sis mohl koupit celé dvě ovce nebo vodu na tři týdny dopředu. “Další ti dostanete, až bude práce hotová. Dohodnuto?“ znovu váček schovala a zadívala se ti do tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Kuchařka se brzy objevila s velkým kotlem kouřící se sladké ovesné kaše. Praštila naběračkou do hrnce, aby na sebe upozornila. Kuchařka jménem Kasandra byla vysoká zrzka, dokonce vyšší než ty se svaly, které by ji mohl závidět kde jaký chlap. Kasandra je bývalá zápasnice, a kdyby nemněla prsa všichni by o ní s jistotou řekli, že je to chlap. “Tak si pojďte pro žrádlo!“ řekla ochraptělým hlasem, který získala kvůli častému kouření. “Kapitáne! Pojďte. Jako vždy jste první. Nechte si chutnat.“ pobídla tě silnou paží. Jen co jsi k ní došel nandala ti do misky ovesnou kaši a i když nevypadala dvakrát lákavě věděl jsi, že bude dobrá. Kasandra je dobrá kuchařka. A navíc byl to její sen. Kasandra si vždy přála vařit. Snídaně byli sice klasické, ale ty pochoutky co dělala k obědu a večeři no to byl prostě luxus. Všiml jsi si, že přišla už i Cate, sedla si k poslední ženě tvé posádky a to byla Lira, drobná dívka, blondýna, kterou jsi využíval hlavně v hlídkovém koši a když jste byli na pevnině tak jako špiona. Lira byla rychlá a mrštná, což už dokázala. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Plný nadšenia vletím do dielne, a keď vidím, ako mi Antonio nevenuje dostatočnú pozornosť, tak naňho začnem hovoriť. "Majster Antonio, mám pre vás skvelé správy! Aspoň... teda, myslím, že sú skvelé, pre mňa... akože... Sú, tak som myslel že aj pre vás, a tak! Teda, no..." Neviem presne ako mu to povedať, predsalen je trochu divné keď za ním dobehnem v toľkej radosti z toho, že od neho môžem odísť... počas krátkeho mlčania pribehnem k našim mechanickým hodinám, z brašne vytiahnem kľúč, a nakrútim ich, aby bežali bezchybne ďalší týždeň. Za dva dni už žiadne natáčanie hodín! Hahá! Pokračujem v svojej reči: "Dnes ráno mi prišiel list z K2! Nejaká zámožná sponzorka odtiaľ by mala záujem o náš destilátor, a poskytne mi grant na jeho realizáciu! To je presne to, čo nám tu chýba! Za pár dní spolu s Aikou odchádzame... ja sa tak teším!" Medzi rečou energicky zakývam Lazlovi, Voloďovi, Harrisonovi, a Barrymu, ostatným spolupracovníkom v dieľni... ktovie, na čom pracujú dnes, destilačku sme mali zarezervovanú výlučne ja, a Antonio, a oni sa nášho projektu nesmeli ani dotknúť... Keď dohovorím, rozmýšľam, aký bude mať môj odchod vplyv na Antonia. Asi mu budem chýbať. Asi dosť. Mal by som byť k nemu milý, tieto dva dni čo tu budem. Prisadnem si k nemu, a sledujem na čom pracuje. Aby nebolo ticho, opýtam sa ešte: "Na čom to pracuješ?" Pričom spod stola vytiahnem súbor drátkov a motorčekov, čo som si včera položil pod stôl. Elektrická energia je ťažký oriešok, ešte sa nikomu nepodarilo vytvoriť stabilnú elektráreň... máme síce výhodu pri bádaní, môžeme používať množstvo literatúry z obdobia pre potopou, ktoré bolo veľmi technicky vyspelé, ale naše zdroje sú veľmi skromné. Iste, keby mi niekto dodal presné komponenty na vytvorenie elektrárne, vrátane vzácnych kovov, ocele, betónu, tak žiadny problém, ale skúste postaviť elektráreň z dreva! To už je trochu horšie. Našťastie sme nedávno zistili, že správne prichystané soľné kryštáliky dokážu vodiť elektrinu, čo sa pokúšam využiť práve pri tomto prístroji. Na stôl položím brašňu, prichystám nástroje, a pustím sa do práce. Pri tom počúvam, čo mi chce Antonio povedať. |
| |
| Kasiope Kývnu na poděkování a naberu si jídlo.Pak si zase sednu a počkám až si nabere má posátka.Pak všichni začneme jíst.Hlavou s emi honí mnoho myšlenek. Kam teď zamíříme?Kde seženem nějakej kšeft?A zásoby a pitnou vodu? Přemýšlím pro sebe abych si vše ujasnil.Po dobré snídani všichni námožníci s eodebírají na svá místa k řízení lodě.Já vše kontroluju a loď opět vyplouvá ze svého nepohybu v moři.Plujeme pomalu čas nás netlačía hledáme jakoukovliv lod která nevypadá moc nazbrojeně. Potřebujeme už něco získat a kdyby se nás podařilo získat další lod mohli by jsme přepadat lépe když by jsme měli víc emožností. Takto uvažuju o svých plánech. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Kdybych byl pes, při pohledu na mince bych slintal... Tohle mě může na nějakou dobu zvednout ze dna... Opatrně se natáhnu po penězích a ruka se mi mírně třese. Samozřejmě, dohodnuto! Jen si vezmu pár věcí a skočíme na to... moc pozdě si uvědomím, že to asi znělo až moc dychtivě. Neměl bych vypadat, že tolik potřebuju peníze...Asi bych se měl tvářit přívětivě a nadneseně...ale sakra, co na tom? Pět mincí! Tolik si nevydělám za týden... a ona mi to nabízí za jednu opravu! Zatraceně, kde mám ty klíče... Rozhlédnu se po dílně a chvíli přemýšlím, co bych si s sebou ještě měl vzít... brašnu s nářadím mám, běžné náhradní díly taky... Jak těžké to může být... nemohli vytáhnout nic moc zvláštního, to by nešli za mnou... Ještě naposledy zkontroluju, jestli mám všechno co si myslím, že budu potřebovat. Pak se podívám na ženu. No...Můžeme jít... |
| |
 | soukromá zpráva od Elvis pro Opatrně narovnám novou fůru hrušek do košů a otřu si zpocené čelo. No paní Sopová, zdá se, že letos si docela slušně vyděláme.. Otočím se na svou oblíbenou pracovnici zrovna ve chvíli, kdy obsluhuje nějakou mladou krásku. V tu chvíli jako by do mě střelil…Bleskově se otočím zpět ke košům s hruškami a doslova do nich vrazím celou hlavu.. Tady…ty..tyhle hrušky…jsou…oblé..ehm..tedy..vnadné..eh..ne..tedy..dobré…..začnu cosi nekontrolovatelně klábosit, což způsobí, že Fufu na mém rameni začne bláznivé mávat křídly a skřehotat na celé okolí…Vnadné rrrrrááád, vnadné rrrrááád…! Paní Sopová značně zmatená, neví očividně co dříve..obsluhovat, nebo se zajímat o duševní stav svého zaměstnavatele. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi začal drmolit dívka se na tebe otočila s hruškami v košíku. Vypadala chvíli překvapeně, ale pak se rozesmála. Otočila se na paní Sopovou “Ten je legrační.“ řekla ji “Děkuji, paní Sopová. Tak zase zítra.“ znovu se na tebe zadívala “Na shledanou.“ rozloučila se i s tebou. Paní Sopová se znovu na tebe zadívala “Už je to v pořádku, Elvisi. Odešla.“řekla ti a poklepala tě po rameni na kterém ti neseděl Fufu. “Takhle si nikdy žádnou ženskou nenarazíš, chlapče. Měl by jsi začít chodit mezi lidi a ne být pořád mezi těmi svými hruškami. I když jim to nejspíš prospívá.“usmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dívka se tvému nadšení usmívala, trochu se uvolnila a tak nebyla tolik nervózní “Jsem ráda, že jsme dohodnuti.“přikývla a čekala až si posbíráš své věci. “Dobrá. Pojďme.“souhlasila a vyšla zase z tvé dílny, kde na tebe počkala až zamkneš. Pak se otočila a vydala se dřevěně dlážděnou ulicí pryč od tvé dílny, hlouběji do města. “Jmenuji se Adéla. Adéla Drow. Abych vám řekla pravdu, tak sen stroj nám zprvu opravoval McDonald. Ale když se rozbil znovu a zavolali jsme ho na to nedokázal si s tím poradit. A doporučil nám vás.“ odněkud sebrala trochu sebedůvěry. “Ten stroj… je něco, jako hudební nástroj. Nevím, jak to popsat. Když jsme ho pustili, tak prostě začal hrát. Přilákal k nám hodně zákazníků. Proto ho potřebujeme co nejdříve opravit.“vysvětlovala ti. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Všichni jste jedli, tvá posádka se mezi sebou bavili, smáli se anebo si šli přidat ovesnou kaši. Cate k tobě přišla, zřejmě už dojedla. Trochu přehnaně ti zasalutovala “Jaké jsou rozkazy kapitáne?“zeptala se tě. Přece jen ona je první plavčík, něco jako tvůj zástupce “Podle mapy jsme nedaleko Gomory. Co, kdybychom se tam podívali? Už jsme dlouho na moři a chlapy by se jistě rádi trochu povyrazili.“navrhla ti polohlasem, abys ji slyšel jenom ty. Nechtěla, aby někdo slyšel, že kapitánovi radí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vrazil do dílny a začal breptat něco o skvělých zprávách narovnal se “Tak už se konečně hochu vymáčkni.“ pobídl tě netrpělivě. Jak jsi začal mluvit o tom, že odcházíš na K2, mračil se čím dál tím více. Jak by také ne. Přijde tak o jednoho ze svých nejlepších pracovníků. “Tak to je skvělé, Willhelme . To je přece to o čem jsi celou dobu snil.“přikývl a pustil se zase do práce “Budeš nám tu scházet. Ale nějak to přežijeme. To byste si měli uspořádat nějakou oslavu na rozloučenou, ne?“znovu k tobě vzhlédl. Tví spolupracovníci ti pozdrav opětovali a dělali si své, ale věděl jsi, že poslouchali, co jste si říkali. Antoniom ti odpověděl “Brzy ráno tu byl jeden muž. Chce po nás, abychom mu opravili střechu. Nic složitého, však víš. Poslední dobou po nás nikdo nechce nic extra.“. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Já jsem Todd. Todd Marks, ale to už asi víte. Rád vás poznávám. Pokusím se konverzovat, když jsme teď oba trochu uvolněnější. Mluvila jste o zákaznících... máte tady hospodu, nebo tak něco? Já jen... nevzpomínám si, že bych vás tu v okolí někdy viděl. Když konečně zmlknu, uvědomím si bolest v noze, a tak musím trochu zpomalit. Snažím se to ustát a nevypadat jako částečný mrzák, když mě pozoruje ona a možná i celá ulice. Po chvilce mi ale dojdou síly a začnu kulhat, jak je pro mě typické. Jsem na sebe kvůli tomu docela naštvaný - nejsem zvyklý ukazovat slabost před lidmi, které neznám. A už vůbec ne před ženami. Proto se raději pokusím změnit téma. Říkala jste... něco jako hudební nástroj, je to tak? Víte, moc mě nepřekvapuje, že to McDonald už nedokázal opravit, přece jen není tak moc opravář... myslím že to zvládnu. Tou poslední větou se snažím trochu si vykompenzovat dojem, který jsem musel způsobit, když jsem začal kulhat... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano. Vlastníme hospodu. Já a má sestra. Není divu, že jste o tom neslyšel. Je to nový podnik, ještě není tolik známí."vysvětlovala ti. Znovu se na tebe podívala, usmála se na tebe "Ano. Tak jsem to říkala. Hudební... spíš stroj než nástroj. A doufám, že ho opravdu opravíte. Trvalo nám několik měsíců než jsme přišli na to, jak funguje. A docela nás zklamalo, když se najednou porouchal." když se usmála její obličej se, jakoby rozzářil "Vypadá to.. má to takový velký jakoby rozevlátý hrnec nahoře a pouštíme na něm takové kulaté tácky z který, a nevím jak je to možné, ale vychází z nich hudba." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se nad radou Cate a řeknu. Myslím že máš pravdu. Řeknu jen k ní a pak řeknu hlasitě. Takže ted plujeme směr Komora! Řeknu at mě všichni slyší a pak dodám k Cate. DOhlížej mi na tu mojí chásku na lodi to bude vše. Je vidět že s tou cháskou to myslím žertovně.Pak si pomyslím. Sám bych se už chtěl projít popevnině.Konečně. Pomyslím si v duchu.Pak kouknu ještě na Cate a řeknu. Můžeš jít. Vypadá to že mám dobrou náladu jelikož se hodně usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vykřikl, že plujete do Gomory všichni začali nadšeně hulákat. Přece jenom co to znamenalo? Spousta chlastu nemluvě o ženských. Cate znovu zasalutovala a šla zpět na palubu komandovat chlapy, aby se pustili do práce a mohli jste vyplout do Gomory. Když půjde vše v pořádku tak večer by jste už mohli být v přístavu. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro A sakra, něco takového jsem v životě neviděl... Ještě jednou se pokusím uvést nohu do normálního chodu, ale nejde to a tak se na to už konečně vykašlu. Jsem docela rád, že zpomalila, bez nějakých narážek a podobně. Možná si to u vás oblíbím a začnu tam chodit... pronesu s úsměvem na rtech. Pokud ovšem dokážeš opravit tu věc, jinak by tě asi moc rádi neviděli... hlodá ve mě podvědomí. Nemůžu si pomoct, ale její úsměv je nakažlivý, možná až moc, takže se teď taky usmívám, aniž bych měl důvod. Tak nějak mě nutí zapomenout, že krachuju a mám zoufalý nedostatek peněz, zásob i zákazníků... Nebudu tvrdit, že už jsem to někdy viděl... ale nebude to poprve, co budu opravovat věc o které jsem dřív neměl ani zdání... Dostávám záchvat upřímnosti a v hlavě mi začíná zvonit na poplach... Neměl jsem říct spíš něco jako že to nebude problém ?! Většina z těch věcí dodnes funguje... dodám, stále s úsměvem a pokusím se tím trochu odbourat nejistotu znějící z mé poslední věty. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Pokud tu věc zpravíte tak vám budeme celý rok nalévat zadarmo."slíbila ti a zasmála se "Ale jenom pro vás, pane Marksi. Už se nám stalo, že jeden muž chtěl abychom nalévali zadarmo i jeho přátelům. Něco takového si prostě nemůžeme dovolit."pokrčila rameny. "Teď tudy."ukázala rukou a zahnuli jste doleva. "Já vám věřím, pane Marksi, že ten náš přístroj zvládnete opravit." |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Běž upevnit věci do kajuty, ať se to tam moc nemele," plácnu jí po tom jejím malém zadečku a nahlas se tomu zasměji. Znovu se pak začnu věnovat lanu, které smotám a uklidím, aby nepřekáželo. Podívám se jak se bouře přiblížila. Neujedeme ji, chytne nás, takže všechno začnu pevně uvazovat a zkasám hlavní plachtu. Nechám jenom pomocnou, nechci aby se poškodila. A pak se postavím ke kormidlu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "Jasně. Už jdu."řekla a odešla zpět do kajuty, aby upevnila co šlo. Trvalo ji to asi hodinu než vyšla zase ven, bouře byla o něco blíže a moře neklidné. "Můžu ještě něco udělat?" zeptala se a přišla k tobě. Objala tě kolem pasu a opřela si hlavu na tvé rameno "Víš... celkem jsem za tu bouři ráda. Pročistí vzduch." |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Prekvapene pozriem na Antonia. "Ďalšia strecha? To je tento mesiac už snáď dvadsiata... no, už idem." Položím na stôl náradie, a svoju mašinku schovám. Vstanem, a zájdem do zadu do dieľne, zobrať si náradie. Hadice, úchytky, drevo, tmel, štetce, kladívá, klince, filter, niekoľko plátov celty... dobre, mám všetko. Pristúpim k tabuli, na ktorú Antonio zapisuje adresy klientov (už pekných pár rokov si ich nepamätá naspamäť). Oprava strechy... oprava strechy... aha, tu je. Zapamätám si ulicu. Ešte pred odchodom skontrolujem čas. Desať hodín... hm. Obrátim sa k Antoniovi. "Keby náhodou príšla Aika, kým budem preč, pošli ju prosím za mnou na tú adresu kde budem. Ale mal by som to v pohode stihnúť..." Kývnem, a odbehnem preč. Smerom k domu zákazníka idem trochu poklusom, aby som skrátil zbytočný čas cesty... Keď nájdem dom, na ktorý som objednaný, poriadne si ho obzriem. "Jop, tak táto strecha vyzerá, že by potrebovala moje ruky." Hmm, aj mne by sa páčili niečie ruky. Zájdem k majiteľovi domu, a overím si, že som na správnom mieste. Potom vyšplhám na strechu, a pustím sa do práce. Na streche je množstvo drobných dier. Materiálna škoda takmer žiadna, ale funkčnosť celej strechy to posiela úplne do prčic. Strecha, ktorá nedokáže zachytávať dažďovú vodu nie je strecha, ale niekoľko metrov štvorcových šrotu. Vytiahnem drevo, a diery prekryjem drevenými záplatami. Tie starostlivo priklincujem na miesto, a následne ešte namažem vodotesným tmelom, aby strecha nepretekala. Záplatu ešte prekryjem čerstvou celtou, ktorá je na celej streche. Za niekoľko minút som s hrubými opravami hotový, no ešte neodchádzam. Táto strecha je starý typ, ten, čo iba zachytáva vodu. Nepraktické. Spolu s Lazlom sme pred pár mesiacmi vymysleli typ strechy, ktorá odvádza vodu gumeným potrubím, filtruje ju, a skladuje priamo v nádobách vo vnútri domu. Jednoduché, praktické. Vo všetkých štyroch rohoch strechy vyrobím diery pre gumené hadice, aby do nich mohla voda prirodzene stekať. Tie pomocou úchytiek pripevním k stenám domu, a následne ich všetky zavediem do jednej hrubšej, hlavnej hadice. Tá prechádza filtrom, ktorý z vody odstraňuje nečistoty (Aika pomáhala vytvoriť správnu chemickú zlúčeninu pre takýto filter). Odtiaľ pokračuje posledná hadica smerom dovnútra, do domu, kde ústi do nádoby, z ktorej môžu ľudia priamo piť. Voda je pitná, zdravá, čistá... Keď je strecha kompletne hotová, pyšne si obzriem svoje dielo. Potom skontrolujem čas... pol dvanástej... stihol som to za celkom slušnú dobu. Ešte zájdem za majiteľom domu, vyzdvihnúť si odmenu, a oboznámiť ho s apgrejdom ktorý som jeho domu prirobil. Kedže oň, samozrejme, nežiadal, je to zadarmo, ale odporúčam mu, že za také dva-tri roky by si mal zakúpiť nový filter. (ktoré predáva Antonio za rozumné ceny) Po vyzdvihnutí odmeny za opravu strechy ((možno by mi majiteľ mohol darovať nejaký kus ovocia ako sprepitné? :) )) bežím späť do dieľne. "Zdar, už som tu." Zhadzujem z chrbta všetku výbavu, a odkladám ju na miesto medzi náradie. Sadnem si na svoje miesto v dieľni, a čakám na Aiku. Príde tak za pol hoďku, rozkladať prácu sa mi už neoplatí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Výborně. Ani se nebudu ptát na to jak to dopadlo. Jistě jsi to zvládl, jako vždy skvěle."řekl Antonio, který zrovna hobloval další kus dřeva. Ostatní kluci už byli pryč, šli na oběd. Slyšeli, že přijde tvoje dívka, tak na tebe nečekali, aby jste měli soukromí. Jak jsi si myslel. Skoro v pravé poledne se objevila Aika, přesná jako hodinky. "Ahoj. Tak jsem tady." zezadu tě objala a dala pusu na tvář. "Dobrý den, pane Antonio." pozdravila. "Zdravím, děvenko." zvedl hlavu a trochu se na ní pousmál. Anronio měl Aiku v lásce, jistě.. kdo by ji neměl rád? "Něco jsem vám přinesla. Trochu jsem pekla." vytáhla z proutěného košíku co přinesla sebou asi čtvrtku zabaleného koláče. "Jablečný. Vím, že máte jablka rád."usmála se na něj rozjařeně. Antonio nechal práce, otřel si ruce a vzal si od ní koláč "Děkuji, Aiko. Ty jsi zlaté dítě." "Rádo se stalo." otočila se na tebe "Tak jdeme se najíst?" zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jsem na palubě a spokojeně pozoruju jak loď pluje a že mí muži jsou alespoň v dobrém rozmaru.Procházím s epo palubě a sleduiju Cate jak si dobře vede ve své práci pak si pomyslím. To mám štěstí že mám takovou posátku. Pak se tomu mírně pousměju pod vousy. Nynní koukám na obzor.PPak se ale od toho odtrhnu a vracím se k hlídání mých mužů(a žen smaozdřejmě:)). |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Přestávám chápat, proč pro mě najednou tolik znamená, že ona mi věří... každopádně mi to značně zvedlo náladu i sebevědomí. Zahnu za Adélou a pokračuju v kolébavé chůzi. O to se bát nemusíte... nemám tolik přátel, abych je mohl vodit s sebou. A... stejně bych k vám nechodil kvůli pití... ...ale třeba kvůli hudbě a...a... a tak dál... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vše probíhalo dobře, do plachet se vám opíral vítr a hnal vás rychle vpřed, posádka měla dobrou náladu už se těšili na souš. Někteří i na své rodiny, přece jen Gomora je vaše základna a také vlastně skoro jediné místo, kde můžete bez obav zakotvit. Viděl jsi Kasandru, jak se najednou rozbrečela a Cate ji utěšovala, to nebylo nic nenormálního. Ať už je Kasandra jakkoliv obrovská, tak byla strašně citlivá. K obědu jste měli skvělé humry, které jste před týdnem nalovili, jen čirou náhodou jste narazili na jejich migraci. Někteří námořníci se spustili přes zábradlí, přivázáni k provazům a čistili loď, přece jen během dlouhé plavby se na loď nachytá kde co a vy jste chtěli přijet do přístavu v tom nejlepším stavu Nakonec k večeru, kdy aktivita na palubě polevovala jste uviděli světla Gomory. Už jste byli blízko. Tak hodinku a vaše nohy už konečně spočinou na zemi. Tedy... Gomora bylo plovoucí město, ale i tak se to dá považovat za zemi. "Pane? Ještě nějaké rozkazy předtím než zakotvíme?" objevila se Cate. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Možná by si měla jít dovnitř," navrhnu a postavím se ke kormidlu, které pevně sevřu a pro jistotu se přivážu lanem. Taky bych nechtěl být spláchnut. Žraloky se to tu jenom hemží a smrt utopením také není zrovna to co bych s přál. Znovu se zadívám na bouři a odhaduji za jak dlouho udeří. Snad to Havran vydrží. Měl by. Na Krédě se mu dostalo pořádné péče a všechno by mělo být v pořádku. Tak jen ať si bouře přijde. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ne? Takže spíš na jídlo? Má sestra je opravdu výborná kuchařka." šlapali jste teď do mírného kopečku, ale už jsi tušil kam jdete. Na jeho vrcholku stál rozměrný dvoupatrový dům, věděl jsi, že tam kdysi býval vykřičený dům, ale ten už nějakou dobu nefungoval. Adéla se sestrou ho museli koupit a předělat. Adéla šla vedle tebe a dívala se nahoru k hostinci s nápisem Dvě sestry Došli jste až ke dveřím a Adéla zaklepala. Zarachotil klíč a dveře se otevřeli, no jistě, bylo ještě příliš brzy na to aby měli otevřeno. Největší šok pro tebe bylo asi to, že vám otevřela další Adéla. Byli naprosto identické, tedy skoro. Jediné co je od sebe odlišovalo byla piha. Adéla měla jednu zbloudilou pihu nad levým obočím zatím co její sestra ji měla v pravém koutku úst. A kdyby jsi se podíval pořádně všiml by sis, že Adéla má modrozelené oči zatím co její sestra je měla modrohnědé. "Tak jsme tady." řekla Adéla "Pane Marksi. Tohle je má sestra, Amanda." představila vás. "Těší mě, pane Marksi. Jsem moc ráda, že jste tady. Tak pojďte dál." pustila vás dovnitř a zase za vámi zamkla. Ocitli jste se ve velké místnosti s vysokým stropem z kterého viseli lustry na svíčky. Byl tu bar s výčepem, dřevěné kulaté stoly se židlemi. Vypadalo to útulně "Dáte si něco k pití, než se pustíte do opravování?" zeptala se Adéla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se zadívala na moře a pak na bouři "Nemůžu tu zůstat s tebou? Co kdyby jsi potřeboval pomoc? Během bouře by jsi nemohl odejít od kormidla ne? Možná bych se ti tady hodila." zkusila "A co kdyby se ti něco stalo?" dělala si starosti. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro No, víte paní Sopová…rád bych si nějakou našel…ale když ono to nějak nejde…vždycky se zaseknu, nebo co……Dokončím urovnávání hrušek, rozloučím se s paní Sopovou a spolu s Fufuem se vydám přes tržiště zpátky domů. Je tu jako obvykle spousta lidí, převážně v části kde je rybí trh je jako každý den plno lidí. Každé ráno navezou rybáři svůj čerstvý výrobek do přístavu, kde ho dělníci roztřídí a připraví k prodeji. Ostatně..Kréda je vyhlášeným rybářským rájem…Díky rybám sem zavítá spoustu zajímavých cizinců a..ehm..cizinek. S prázdnými koši v rukou se prodírám davem a co chvíli do někoho vrazím. Omlouvat se nemá cenu, v té tlačenici si nikdo nějakého šťouchance do žeber ani nevšimne. Jediný, kdo má tenhle nával rád je snad jedině Fufu…hlasitě mi na rameni skřehotá a každou chvílí mává divoce křídly. Nikdy se však nestalo, že by uletěl…je to věrný přítel. Já vím Fufu..už se tam blížíme…to víš, že na tebe nezapomenu..…Moc dobře vím, proč má ten opeřenec tak rád trh…pamatuje si, že mu tu pokaždé koupím sáček slunečnicových semínek. Konečně se protlačím k poslednímu stánku, kde starý Murray prodává ořechy a semínka. Jeden sáček semínek dědulo..jako vždy…..hodím na pult mince a natahuji se pro sáček…Když v tom ke stánku přiskočí dva nehezky zapáchající mladíci…ještě cítím, jak mi z kapsy dolují peníze a pak už nic…jen tma a bolest hlavy…zatracení zloději… |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi otevřel oči, bolela tě hlava. Ale něco studeného bolest zmírňovalo. Díval jsi se na strop a když jsi se rozhlédl zjistil jsi, že jsi v Lazaretu. Ti zpropadení zloději tě omráčili a někdo tě sem musel přinést. Fufu tu byl naštěstí s tebou, někdo mu přinesl bidýlko a měl schovanou hlavu pod křídlem. Dával si dvacet. "Jak se ctíte?" uslyšel jsi ženský hlas. Zvedl jsi hlavu na kterým jsi měl měch se studenou vodou. Do místnosti vešla sestřička, nebo možná ranhojička. Byla to hezká bruneta s vlnitými, dlouhými vlasy a ještě delšími, štíhlýma nohama. "Dostal jste pěknou ránu přes hlavu. Ale není to nic vážného. V nejhorším budete mít bouly a chvíli vás bude bolet hlava." přišla k tobě a sedla si k tobě na postel. Vzala ti měch z hlavy, kam přidala led a zase ti ho položila na hlavu "Ještě ležte a odpočívejte. Jak se jmenujete?" měla hezký úsměv a krásné oříškové oči. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Nic horšího se mi stát nemohlo. Tak krátce po omráčení další rána…krásná žena v mé blízkosti..a není jak utéct.. Bezradně začnu očima kroužit po místnosti a ze všech sil se snažím dívat někam jinam, než po té krásce. Ano..ten stařec v bezvědomí naproti..to je dobrý cíl pro mé oči. Elvis..jmenuji se Elvis....zamumlám a přejedu si dlaní čelo. Zdá se, že následky přepadení jsou boulovitější než jsem čekal. Slečno....paní sestro..kdy budu moct jít domů…víte mám moc práce..a..necítím se tu moc dobře.. Znenadání mi sklouzl kotek pravého oka na její opálené stehno. V tu chvíli mě polil studený pot a tik zaškubal tím pohledem zasaženým okem. Rychle jsem své zraky zase stočil na polomrtvého starce, který snad v agonii klepal levou nohou. Fufu..Fufu..vsávej..půjdeme domů…..vychrlím, aniž by se od své ošetřovatelky dozvěděl, zda mě vůbec propustí. Ten pohled…ta opálená a určitě i jemná pleť na jejím stehně…jen při vzpomínce na ten letmý pohled se znovu celý orosím… Sestro..musím domů..je to nutné!..Akutní! |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Slečno. Jmenuji se Miriam. Říkejte mi Miri. Říkají mi tak všichni." Fufu se probudil a protáhl si křídla "Vssstáávat! Domůůů! Domůůů!" opakoval po tobě. Ucítil jsi, jak Miriam položila ruku na tvé čelo "Nevím jestli je dobrý nápad, aby jste někam šel, Elvisi. Můžu vám říkat Elvisi?"znovu ruku stáhla. "Najednou jste se celý zpotil a jste v obličeji červený. Nemotá se vám hlava, Elvisi?" ptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Musím vypadat dost komicky. Stojím a chvíli mi trvá, než si uvědomím, že nestojíme před zrcadlem, ale, že Amanda a Adéla jsou zkrátka stejné. Tedy téměř stejné... "Jo, teda... taky mě těší." vykoktám ze sebe, zatímco mi zase začíná fungovat mozek. Rozhodně jsem udělal dobrý první dojem... pokárám se v duchu, ale pak se konečně seberu. "Máte to tady moc hezké." Hospoda, dvě krásný ženy a spousta peněz... co víc bych si mohl přát? honí se mi hlavou, když si prohlížím místnost, ve které teď stojím. Teď už jen ta složitější část... "Ne, ne díky. Pustím se do toho hned, možná to zabere dost času. Takže, kde máte ten... stroj?" Odpovím na otázku a začnu se rozhlížet, jestli někde nepoznám věc, kterou mi Adéla popisovala cestou sem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Amanda přikývla "Jistě. Adélo. Ukaž mu ho. Já musím ještě připravit nějaké věci před otevřením."pobídla Amanda svou sestru. "Dobře. Tak pojďte se mnou, pane Marksi."vzala tě za loket a vedla tě dál do místnosti zatím co Amanda odešla za výčep. "Máme ho schovaný. Přece jen... myslíme si, že je vzácný. No řekněte kdo v dnešní době může mít ještě takový přístroj?" dovedla tě ke stěně a ukázala na mřížku "Tady tudy vychází hudba." pak odhrnula dlouhý závěs kterých bylo v místnosti plno, dodávali tak jejich hostinci, takový... jakoby ženský vkus. Za závěsem se skrývali dveře, které otevřela dalším klíčem a otevřela dveře. Byla to malá místnost, kde se sotva vešel stolek ze židlí. A na tom stolku stál onen stroj. Vršek tvořilo něco co by se dalo nazvat kulatým vějířem který byl spojený s dřevěnou krabicí co se podobala větší šperkovnici z které trčelo něco, jako klika. "Tak tady je... už jste to někdy viděl, pane Marksi?" zeptala se a nechala tě vejít, pak vešla za tebou a začínalo ti být poněkud těsno, jak byla Adéla poněkud moc blízko.  |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Když poprve spatřím ten přístroj, žasnu. Vypadá to krásně, jako nějaká... mušle. Jakoby to stvořilo moře, ruku v ruce s člověkem. Ale zpět na zem... Položím na zem brašnu s nářadím, abych získal trochu víc místa. Potom se protáhnu kolem Adély k přístoji, abych si ho mohl prohlédnout ze všech stran. Jak tam tak na těsno stojím vedle ní, myšlenky mi ulétávají úplně jinam, ale snažím se soustředit na práci. Přestanu na ni hledět a radši upřu zrak na onu věc, přitom se pokouším koncentrovat na opravu. Předpokládal jsem, že to bude větší. Doufám že jsem si vzal vhodné nářadí. "Ne. Neviděl, ale jednou jsme našli něco podobného. Když jsme to tenkrát opravili, zopakovalo to všechno, co jsme řekli... mnohem větší hlasitostí..." zavzpomínám na léta, kdy jsem ještě býval pirát... "A mimochodem, říkejte mi Todd, prosím. Můžete mi teď říct, jak to fungovalo, když... to ještě fungovalo? Myslím jako, kde se to zapínalo a podobně..." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Oh... tak dobře, Todde. Tak mě prosím říkej Adélo."usmála se a protáhla se kolem tebe "Promiň. Je tu dost těsno. Normálně tu sedí jeden náš zaměstnanec... takový mladík co si snaží vydělat na dárek pro svou dívku. Hrozně romantické. Oh.. omlouvám se."řekla rychle, když ti šlápla na nohu a protahovala se kolem tebe. Nakonec se přece jen osvobodila "Takže..." otočila se a odsunula kousek zdi kde měli něco, jako poličky, kde měli uložené černé desky. Jednu vytáhla "Takže... vidíš tady ten kruh? Tak na něj položím tuhle desku." jak řekla, tak udělala "Pak na něj přiložím tuhle nožičku, jak je na konci jehla. A pak začneme točit tou klikou a z téhle věci vychází pak hudba."na vše ukazovala prstem "Teď bych tím, ale raději neotáčela, protože to vydává hrozný skřeky." pokrčila rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Tak se na to teda podíváme." s těmito slovy si sednu na židli k stolku, na němž přístroj stojí, a vytáhnu to nejvhodnější nářadí, které mám. Budu muset improvizovat, jak jinak, ale jak jsem řekl, nebude to prvně. První o co se pokusím je, zjistit na jakém principu vůbec "hrací stroj" funguje. To pro mě bude znamenat dostat se dovnitř, zjistit jeho schéma a pokusit se odhadnout, jak to dělá, že hraje. Teď už se plně soustředím na práci. Postupuju opatrně, cokoliv vyndám nebo změním, zakresluju si na kousek usmoleného papíru, abych nezapoměl, kde co bylo. Dávám do toho všechno. Ty peníze mi za to stojí, stejně jako možnost udělat na Adélu dojem... ale ty peníze víc... |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď začujem Aikin hlas, a jej objatie, otočím sa, a letmo ju pobozkám. "Vitaj," poviem jej prívetivým hlasom. Keď vytiahne jablkový koláč pre Antonia, od tej vône sa mi zbehnú sliny v ústach, najradšej by som mu ho hneď zjedol. Ale je mi jasné, že má u seba aj zbytok, a že sa k nemu za chvíľu dostaneme. Keď Aika dorozpráva s Antoniom, a opýta sa, či ideme jesť, odpoviem proste: "Pravdaže, poď." A usmejem sa na ňu. Chytím Aiku za ruku, a idem spolu s ňou ku schodíkom v dieľni. Vedú smerom hore, na drobnú terasu na streche. Je na nej niekoľko stolov, a stoličiek, a okrem toho pekný výhľad na mesto a na oceán. Odsuniem Aike stoličku, aby sa mohla posadiť, a sadnem si vedľa nej. Čakám, kým vyberie dobroty, čo priniesla, a ja zatiaľ zo svojej brašne vytiahnem trochu chleba (už je trochu starší, málokedy sa tu dá kúpiť čerstvý chlieb), a niekoľko zabalených plátkov rybacieho mäsa. Sú dosť široké, a nie prehnane slané, tak akurát. Kým začneme jesť, opýtam sa: "Tak ako si pochodila s loďami? Pláva nám niečo najbližších pár dní?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se přesunula ke dveřím, aby ti nepřekážela a pozorovala tě při práci. Začal jsi přístroj rozebírat, opatrně kousek po kousku a hledal kde by mohla být chyba. Rozebral jsi stroj skoro úplně celý a kontroloval všechny jeho součástky. Všiml jsi si, že tam je jakási černá páska, která vypadala značně opotřebovaně, tak jsi ji nahradil koženou páskou, která byla té černé podobná kromě tedy té barvy. Jinak jsi další chybu nikde neviděl. Začal jsi stroj zase dávat dohromady. Mezitím ti Adéla přinesla pití na osvěžení. Uběhli dvě hodiny a už jsi měl stroj skoro zase úplně sestavený, když jsi všiml, že jehla na konci oné nožičky je roztřepená. Vyměnil jsi ji tedy také a dokončil práci. Adéla přišla blíže a vypadala napnutě, chtěla vědět jestli se ti to podařilo opravit. Vložil ji tam desku a začal točit klikou, chvíli se ozývalo jen šumění, ale pak se z té mušle začali ozývat první tóny. "Vy jste to opravil!" vyjekla Adéla. Hudební stroj vám právě pouštěl písničku od Bobbyho Mcferrina Don't Worry, Be Happy. odkaz "Jsi nejlepší opravář na světě!" řekla Adéla radostně a samým štěstím tě objala. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro To snad není možné. Dotkla se mě..Mám její teplou dlaň na čele…to je snad poprvé co se mě nějaká žena dotkla.. Mozek mi začne divoce pracovat. Jenže jediné na co může zrovna ted myslet, je to opálené stehýnko krásné sestry. Ano..Elvis..klidně mi tak říkejte…A nebojte se…nic mi není, klidně mě můžete propustit..jen je tu hrozné horko…potím se… Seberu všechnu odvahu a na letmý okamžik se podívám Miri přímo do obličeje. Je opravdu krásná, její oříškové oči doslova září a dokonce se na mě usmívá. Proč jsem jen takový hlupák, stačilo by jí oslovit…možná jí polichotit..a pak třeba pozvat. Určitě to není nic těžkého, každý to tak dělá. Minulý týden jsem viděl námořníka, který znenadání začal v přístavu vášnivě líbat nějakou dívku…nebál se a očividně se mu to vyplatilo…musí t být snadné..takže první krok..lichotka. Ale co jí mám pochválit. Určitě ne postavu. To by vypadalo zvrhle. Stehna už vůbec ne, při nejlepším bych schytal jednu dobře mířenou do zubů. Co mám tedy chválit? Je to těžké. Přemýšlím tak usilovně, až se celý klepu. Abych si uchoval chladnou hlavu a nemyslel na její oblé a jiné zakázané partie, sleduji strop místnosti, na němž se prohání dvě mouchy. Možná bych mohl pochválit její uniformu..ale to ne, pracovní oděv nemá přeci nikdo rád. Řeč..no jistě..pochválím její hlas..je tak hebký, něžný, sladký a příjemný. Jdu na to…dokážu to, jako ten námořník v přístavu. Víte Miri, máte moc…moc krásný jazyk. Úplně cítím, jak mě hladí po celém těle…Něco tak laskavého se jen tak neslyší…Ale počkat..já..já řekl jazyk….ehm..myslel jsem řeč…ne ten orgán v ústech…ale mluvu..víte.. Katastrofa!..Řekl jsem dokonce orgán v ústech..to je konec…tak to dopadne vždycky… Zrudnu tak, že i rajče je proti mně bledule…je jediná možnost jak z toho ven.. Zavřu oči a předstírám mdloby. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro KOuknu na Cate a odpovím. Ne jen ať se posátka mírní na břehu nepotřebujeme roztžky. Řeknu s klidným hlasem.Pak se podívám na město nedaleko které se stále přibližuje.Jsem rád že zase uvidím starou dobrou Gomoru. Stojím u přídě a užívám si vítr ve tváři než zakotvíme. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam na tebe překvapeně vykulila ty svoje hnědé oči, ale jen co jsi objasnil, že jsi myslel její mluvu začala se smát. Zřejmě ji to pobavilo, když jsi, ale začal předstírat mdloby smích ji rychle přešel. "Elvisi? Elvisi?" lehce tě popleskala po tváři "Ale ne... Asi ta rána do hlavy byla silnější než jsem si myslela." mluvila si pro sebe. Vzala tě za ruku a změřila ti tep, pak ti vzala měch z hlavy. Pootevřel jsi jedno oko, aby jsi se podíval co dělá, ale neviděl jsi ji ani tak do tváře, jako do výstřihu a že bylo na co se dívat. "To je divné.... všechno vypadá v pořádku."znovu si položila na hlavu měch. Vstala a přikryla tě, z pod přivřených víček jsi viděl, jak přišla k Fufu "No.. ty jsi, ale hezký ptáček." začala mu čechrat peří na bříšku a Fufu se celý spokojeně načepýřil "Hezkýýý! Hezkýýý ptáček!"zopakoval. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Už jsem měl docela nahnáno, když jsem měl přístroj rozebraný. Ale když jsem to zase složil a uslyšel hudbu, spadl mi kámen ze srdce. Ani jsem se nestačil vzpamatovat a už jsem měl Adélu kolem krku. Co víc jsem si taky mohl přát... pomyslím si a musím se smát. Jo, asi to bude pravda... jsem ten nejlepší opravář. Nevím jestli na světě, ale v okolí určitě. "Myslím, že problém byl hlavně v té jehle tady." ukážu na jehlu, kterou jsem vyměnil... "Ale to vás... to tě asi moc nezajímá, že? Mám pocit, že teď se vám sem zákazníci jen pohrnou." Začnu si sklízet nářadí a díly, které jsem použil. "Hlavně s tím zacházejte opatrně, vypadá to křehce. A kdyby se zase něco stalo, klidně pro mě přijděte." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro To horko mě snad zabije. Ještě pár hodin v tomhle pokoji s tou neuvěřitelně krásnou a vyvinutou sestřičkou a můj mozek bude na škvarek. Ten pohled..přímo mezi dva kypré kopečky mi málem zapříčinil srdeční kolaps. Už teď vím, že tenhle obraz dlouhé dny nevyženu z hlavy. Byly tak blízko, cítil jsem i citrusovou vůni, která se z nich linula.. To horko je čím dál větší…potřebuji vodu. Nerad bych, ale vyzradil své hrané koma a tak využiji chvilky nepozornosti, kdy se Miri věnuje mému ptáčkovi..(zní to úchylně, ale je to tak..XD) a koutkem oka pátrám po něčem co by se dalo vypít. Ano na stolku, těsně vedle stojící Miri, zrovna žvatlající s Fufu, leží měch s vodou…Dostanu ho. Stůj co stůj…jen nenápadně. Zavřu oči, abych se neprozradil a rukou se pomalu sunu k místu kde leží měch. Cítím hrnu postele, musím být blízko. Ruka jede nahoru, za chvilku zchladím svou žízeň způsobenou žárem celého těla. Jsem u cíle, cítím v dlani něco měkkého a hebkého. Měch je zřejmě vyroben z jemné kozinky, kvalitní práce. Zmáčknu…ale měch se ani nehne…zmáčknu znovu…divné, že neslyším čvachtat vodu..co se to děje..Pootevřu tedy jedno oko. To je konec…doslova zkamením. Nejsem schopen se pohnout. To co svírám v dlani a neustále mačkám není měch, ale to krásné Mirino stehno. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika vytáhla z košíku postupně několik nádob. V jedné byla hromada hnědé rýže, uvařené samozřejmě, v další byla omáčka a ve třetí byli tři upečené ryby. Samozřejmě stažené, vykuchané a vykostěné. A samozřejmě i jablečný koláč s drobenkou. Začali jste jíst “Hm… jo. No. Tak jsem se prošla po přístavu a poptala se námořníků. Nejbližší loď na K2 odjíždí za tři dny brzy ráno ten třetí den. Loď jménem „Mama Truma““svěřila se s tím co zjistila o odjezdu. “Už se moc těším. A jaký jsi měl den ty?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se ani nepohnula, zvedl jsi oči k jejímu obličeji. Pobaveně se usmívala a měla kriticky pozvednuté obočí “Hledáš snad něco, Elvisi?“zajímala se a popleskala tě po ruce na svém stehně. Pak, ale tvou ruku dala stranou “Myslela jsem, že jsi omdlel. Tomuhle tedy říkám zázračné uzdravení.“vzala měch s vodou, možná tušila, že jsi se chtěl napít a podala ti ho “Tuším, že jsi hledal tohle. Je tady přece hrozný horko.“mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Pustím sa do jedla, najprv ryby. Koláč nechám až na koniec. "Ja celkom fajn, trochu som pracoval na svojom elektromotorčeku, a potom som bol opraviť jednu strechu... dobrá práca." Pri rozprávaní dávam pozor, aby som nehovoril s plnou pusou. Keď pečené ryby a ryža zmiznú, pustím sa ešte do chleba, a sušených. Mám celkom rád slané jedlá, ale ovocie je najlepšie. "Takže za tri dni, to je skvelé! Antonio hovoril o nejakej rozlúčkovej oslave, kto vie čo tým myslel... ešte sa ho na to popýtam. Ale je tu pár ľudí, s ktorými by som sa chcel rozlúčiť. Čo ty, už si o tom povedala Rin, a Oľge?" Hlúpa otázka, stavím sa že za nimi bola ešte pred tým, než šla do prístavu. Svojim kamoškám povie vždy všetko. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Za nikým jiným ohledně oprav už chodit nebudeme.“ slíbila a pustila tě. “Nechcete se zdržet? Jste naším hostem. Za chvíli otevřeme.“ nabídla ti Adéla pohoštění. Jen co jsi si schoval nářadí šla ti naproti Amanda se širokým úsměvem “Vy jste náš zachránce, pane Marksi. Vůbec nevím co bychom si bez vás počali.“ vzala tě za ruku a radostně ti s ní potřásla. “Nechcete u nás na chvíli zůstat? Zasloužíte si trochu odpočinout. Už jste dnes jedl?“ vzala tě za loket a z druhé strany tě vzala za loket zase Adéla. “Musíte to přijmout. Nenechte se přemlouvat.“naléhala Adéla. Dvojčata, není to náhodou snem každého muže? |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "To nic, rád jsem pomohl." namítnu ze zdvořilosti. "Nechci vás nějak využívat... nebo tak něco... ale pokud si to přejete, pak zůstanu." Jídlo zadarmo, povedená práce... Adéla a Amanda...no, tu až tak neznám... hlavně Adéla... sakra, mám nějaký důvod tady nezůstat ?! "Opravdu, nic to nebylo. Je to přeci jen má práce..." vykládám, když mě chytnou za lokty a vedou mě dál. Nemůžu si pomoct, ale začínají se mi plnit všechny moje sny... něco musí být špatně... hlodá ve mě nejistota, ale dál o tom nemůžu přemýšlet. Je mi tady moc dobře na to, abych si to skazil přemýšlením, kde všude může nastat problém. A tak se nechám vést a snažím si udržet přehled o tom, kderá z žen je Adéla a která Amanda... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jistě, že si to přejeme. Jsi náš hrdina. Díky tobě nám zase obchody pokvetou.“ řekla Adéla a posadili tě k pultu “Takže.Co si dáš? K pití? K Jídlu? Jen si řekni.“usmívala se na tebe Adéla. Amanda obešla pultu “A tady je tvoje odměna.“ zašmátrala pod pultem a podala ti tvé slíbené mince. “Jsi u nás kdykoliv vítán.“ usmála se také Amanda. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika se zasmála “Jistě, že ano. Musela jsem se jim pochlubit. Sice se mi po nich bude stýskat, ale to je vedlejší.“natáhla se a pohladila tě po ruce. “Takže rozlučovací oslava? To je moc dobrý nápad. Budou tam naši přátele se všemi se rozloučíme a máme to z krku.“ dojedla rybu. “Až se vrátíš práci mám doma začít balit?“ zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Konečně jste zakotvili a posádka se rozutekla po městě. Jediný kdo s tebou zůstal byla Cate, zavrtěla hlavou “Ty asi několik dní neuvidíme, kapitáne.“zadívala se na tebe. “Takže. Máte pro mě nějaké úkoly, kapitáne? Nebo se půjdeme někam pobavit? Spolu? Nebo každý zvlášť?“ zeptala se a otřela se o tebe bokem. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se na Catea řeknu. Musí se trochu odreagovat. Pak odpovím na další její otázky Nemám pro tebe další úkoly.A pobavit s ejít nemohu ale jestli chceš budu rád když půjdeš se mnou.Jak dobře víš hledám své dva bratry.Dnes opět v Gomoře se porozhlédnu. Řeknu a jdu k můstku abych mohl z lodi sejít a čekám na Cate. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Snad jen něco malého, nedělejte si škodu..." Můžu jim snad říct, že bych snědl ovci? Pak vytáhnou peníze a já zase začnu myslet na budoucnost... "Věřte, že kdybych ty peníze nepotřeboval... chci říct, musí to být pro vás dost... a já... teda..." Jak říct, že je chci a zároveň je formálně odmítnout? "Zkrátka, obchody teď moc nejdou a já ty peníze potřebuju, jinak bych si je nevzal..." dělám skromného, ale možná bych si je od těhle dvou přeci jen nevzal... Seberu mince a dobře je schovám do opasku. V tomhle městě se člověk musí mít na pozoru. "Určitě sem budu často chodit..." řeknu abych si trochu odlehčil atmosféru a usměju se, hlavně na Adélu... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To je v pořádku. My to chápeme. A i když je to dost, tak díky tomu stroji se nám to brzy vrátí. Je to mnohem levnější než platit kapelu." vysvětlila ti Amanda. "Takže. Jdu ti to připravit. Zrovna nám přišlo nádherné jehněčí."s tím odešla dozadu, aby ti připravila jídlo. A tak jste s Adélou osaměli, Adéla si snad trochu rozpačitě uhladila sukni a sedla si vedle tebe. "Tímhle si určitě uděláš reklamu. Řekneme každému, že jsi nám tu věc opravil ty. Není nic lepšího než spokojený zákazník." opřela se o desku barového pultu a přehodila si nohu přes nohu. "Nechápu, jak si nemohl McDonald té jehly nevšimnout. To mu moc na reputaci nepřidá."zadívala se na tebe "Nedáš si něco k pití?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate sešla za tebou z paluby "Ano. Vaše bratry. Jak dlouho, že je už je hledáte kapitáne?" zeptala se a šla vedle tebe ulicemi Gomory. Jako vždy i v noci zde bylo živo. Lehké ženy se nabízeli procházejícím mužům, některé zlákali, ale jiné ne. Z hostinců vycházela hudba, smích a někdy i zvuk rvaček. Stejně tak z nevěstinců, piráti a podobná individua chodili kolem vás a všímali si jen svých vlastních věcí. Prostě ráj pro piráty. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Už je to několik let. Řeknu a jdu dál.Stejně potřebujem zásoby takže nehledám jen je ale i zásoby nějaké levné a dobré.Pak řeknu ke Cate. Víš dobře jako já že se ženu za planou nadějí ani nevím zda žijí. Řeknu a rozložím za chůze rukama.Pak kouknu na Cate co řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Chytím Aiku okolo boku a trochu ju pritiahnem k sebe. "Ale čo si, nebudeš to snáď baliť všetko sama. Počkaj s tým na mňa, pobalíme spolu." Poviem jej milo, a krátko ju pobozkám vzadu na ucho, a potom na ústa. Hneď na to sa pustím do jablkového koláča. "Mm, ten je výborný! Hovorím s polo-plnou pusou, ako sa ho nemôžem nabažiť. Keď jablkový koláč zmizne, pomôžem Aike upratať stôl, a zbaliť nádobky, čo priniesla. Odprevadím ju k východu z dieľne. "Som rád, že si sa zastavila. Uvidíme sa večer doma, ahoj. Teším sa." Poviem jej so širokým úsmevom na tvári, a ešte jej zakývam. Našťastie to do práce má iba kúsok. Vrátim sa k Antoniovi, a posadím sa za pracovný stôl. "Tak čo, chutilo? Hm... budem sa môcť toto odpoludnie venovať tejto práci, alebo pre mňa ešte niečo máš?" Pričom kývnem smerom k svojmu motoru. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika se na tebe usmívala, jak jsi jedl koláč "Tak dobře. Počkám na tebe doma i s balením." předtím než jste se rozešli, jste se políbili. Antonio se na tebe zadíval, zavrtěl hlavou "Už nic. Můžeš pracovat na motoru." povolil ti. Brzy na to se vrátili tví kolegové a pustili se do práce. Během práce se k tobě natočil Barry "Moc ti gratuluji k té nové práci." pogratuloval ti "Doufám, že nám občas napíšeš, abys dal vědět jak se tobě a Aike daří?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Právě. Už je to několik let. A stále nic. Proč to nevzdáte, kapitáne?" zajímala se Caty a dívala se na tebe. "Nepůjdeme se napít? Takhle večer na trhu stejně nikdo nebude." navrhla ti a ukázala na hostinec. "Co říkáte?" usmála se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro "Dík." Špitnem už iba smerom k Antoniovi, a sadám si k práci. Dnes sa budem snažiť poprepájať soľné tyčinky tak, aby vytvorili elektrický obvod, a aby boli dostatočne pevné. Je ťažké pracovať s elektronikou, keď človek nemá k dispozícii naozajstný zdroj energie. Všetko, čo o elektrine viem, je to čo som čítal, a nie je možné získať žiadnu stálu batériu. Keby bolo dosť kyseliny, ale tie sú teraz tak vzácne... Keď sa mi Barry prihovorí, poteší ma jeho záujem. "Ďakujem ti, Barry. Pravdaže sa ozvem, čo by som to bol za parťáka! Ale očakávam, že mi každý odpíšete, hehe." Práca na motore je zložitá, namáhavá, ale celkom zaujímavá. Čas ubieha rýchlo... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Nevzdám vím že někde jsou. Řeknu a dodám. Napít no já ti nevím.Však se napij půjdu jako doprovod. Řeknu a jdu s Caty. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro No, možná něco ostřejšího... "Pokud si dáš taky...?" pronesu s úsměvem směrem k Adéle a přisunu se blíž k ní. "Řekni mi něco o sobě... Jste tu se sestrou dlouho? Kdy jste si zařídily hostinec? Poslední dobou nemám moc přehled..." Pokusím se navodit uvolněnou atmosféru a začít konverzovat. Na chvíli se odmlčím a pak se jí podívám do očí. Jsem docela čitelný, takže to běžně nedělám, ale pro tentokrát si to dovolím. Přece jenom se k ní snažím být upřímný, ne? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jasně. To se spolehni." přikývl Barry a pak se zase vrátil k práci. Čas ti utíkal rychle a tak dřív než jsi se nadal, tak vás Antonio pustil z práce. Chlapci se s tebou rozloučili a vydali se do svých domovů. Jak jsi šel domů, naproti tobě šel menší dav pirátů, věděl jsi co to znamená a to, že do Gomory dorazila další loď těchto hrdlořezů. Naštěstí si tě nevšímali, těšili se na to až si najdou tu pravou hospodu nebo nevěstinec, kterých tu bylo požehnaně. Dorazil jsi domů, kde tě hned uvítal hlas Aiky "Ahoj, lásko! Jsem v kuchyni." když jsi nakoukl do kuchyně, Aika tam v zástěře ušpiněná od mouky hnětla těsto na chléb. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zaváhala, ale pak přikývla "Tak dobře. Dáme si. Co piješ?"zeptala se. Zadívala se na tebe a začala se zase usmívat "Jsme tu teprve rok. Přistěhovali jsme se sem z Marakeše, protože... tady lidé více utrácejí."odpověděla a vstala aby vám nalila trochu toho alkoholu. Počkala až ji řekneš co máš rád a oběma nalila, pak si zase sedla k tobě. "Tenhle hostinec jsme koupili asi před tři čtvrtě roku a funguje teprve necelé dva měsíce. Do té doby než jsme ho před dvěma měsíci otevřeli jsme ho předělávali a vylepšovali. A teď ho vedeme a daří se nám. A díky tobě se nám bude dařit ještě víc."opatrně se napila a oklepala se, asi nebyla na alkohol zvyklá. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak dobře." souhlasila a vešli jste do hospody, kde jste si sedli ke stolu a Cate si objednala pivo. "Takže, kapitáne. Co plánujete dál? Kam chcete po tomhle odpočinku v Gomoře jet dál?" zeptala se a napila se piva co ji přinesli. Pod stolem se lehce otírala nohou o tvé stehno, Cate byla prostě hrozně přítulná, rozhodně jsi o noční zábavu s Cate neměl nouzi. |
| |
 | soukromá zpráva od William Flashstep pro Posledních pár dní bylo pro mne dny příprav. Bylo potřeba jako první ze všech důležitých věcí zajít za lady Jeane. Když mne vyslechla, pochopila, že už jsem se pevně rozhodl a nechala pro mne zařídit dostatek potravin na cestu a také zaplatila všechny výdaje cesty se týkající. V domluvě to bylo jakože vyplacení za odchod z její firmy, avšak oba jsme věděli, že je tomu jinak. S lady Jeane jsme se stali dobrými přáteli řekl bych nejen díky dobrému citu pro obchod. Několik dní jsem se loučil s několika obchodníky, kterým jsem jen musel oznámit, že veškerá zodpovědnost za továrnu teď přechází na lady Jeane a říct jim posledních pár slov. Moc lidí pro mne zde stejně nebylo zrovna důležitých, ve směs, nikdo z nich nemůže pro znamenat příliš velkou citovou oporu. Neznám sám sebe, jak můžu pořádně poznat jiné!?... Nyní jsem už druhý den na moři. „Matriarcha“ pluje přímo k druhému ostrovu – Kréda. Nevím jak přesně jsme daleko, jen vím, že nějakou chvíli na moři strávíme. Od mé nehody je to poprvé, kdy jsem zase na moři. Mé pocity jsou všelijaké a už jen to je jedním z nejdůležitějších důvodů, proč se zde straním lidí. Všiml jsem si, že již mnozí si na mě ukazují. Zřejmě se jim nelíbí, že jsem tu takový … vlk samotář. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Seděl jsi na židli na přídi a pozoroval moře. Tady na lodi se nic moc dělat nešlo kromě povídání nebo popíjení s ostatními cestujícími, kteří mířili na Krédu. Byl podvečer, nebe bylo zbarvené do oranžova, červena a růžové byl to krásný pohled, takový západ slunce. Ale červánky říkali, že by mohlo pršet, říkalo se přeci, že když jsou červánky, tak má pršet. "Ahoj." pozdravil tě někdo. Ohlédl jsi se, byl to malí chlapec, tak možná sedm nebo šest let. "Jak se jmenuješ?"zeptal se tě a sedl si vedle tebe na zem. Chudák vypadal znuděně, také jsi tu moc dětí neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Usměju se, když vidím, jak se oklepala a taky se napiju. "Jo, to je pravda. Tady lidé utrácejí opravdu hodně. Ale v Marakeši je zase... víc bezpečno. Tady v Gomoře čekají problémy za každým rohem." "Ale co, jsem rád, že jste sem přišli. Hostinec vypadá opravdu pěkně, lidi si ho brzo oblíbí. A když tu navíc bude hrát hudba, bude tu co nevidět narváno. Taky jsem si díky vám rozšířil obzory, co se týče opravování... a kdyby jste sem nepřišli... asi bych tě nepoznal..." "A to by mě mrzelo..." pronesu a dám si další lok ze sklenice. Potřebuješ trochu umrtvit, Todde. Vážně... Dlouze se na Adélu zadívám, aby věděla, že to myslím vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Ještě jednou projedu pohledem palubu, zda je všechno tak jak má být a zkušeně vyrovnávám houpání lodi. Zatáhnu za provaz a změním postavení plachty, aby lépe zachytila vítr a Havran okamžitě poskočí vpřed. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro K tvému překvapení se Adéla stydlivě začervenala "To je od tebe milé že to říkáš."znovu se napila a znovu se oklepala. "Víme, že je to tady nebezpečné. A jestli budeme tak úspěšné, jak si s Amandou myslíme tak si v blízké budoucnosti pronajmeme hlídače. A pak by mělo být vše v pořádku." ze zadní místnosti, kde zmizela Amanda se začala linout líbezná vůně smažené cibule a pečeného masa, div ti žaludek z té vůně neudělal kotrmelec. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali přikývla a šla se připoutat, když byla bezpečně uvázaná a to že byla, přece jen jsi ji naučil váza uzly ty, tak si stoupla vedle tebe, tak aby ti nepřekážela a znepokojeně pozorovala bouři, která byla stále blíž a blíž. Než jste se nadali, bouře vás předešla a najednou byla nepřirozená tma. Těžké mraky se nad vašimi hlavami hrozivě převalovala a občas jste měli pocit, že se na vás dívají nestvůrné tváře ze samotného pekla. Vlny už byli vyšší a začal foukat silnější vítr, hnal jsi Havrana po větru, snažíc se co nejdéle bouři vyhnout. Někde blízko udeřil blesk a jako kdyby to bylo znamení začalo hustě pršet. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usmějus ea řeknu. No nejspíše se zastavíme na jednom z ostrovních ostrovů.Tam mají nejlepší zásoby. Řeknu klůlidně.Když cítím její nohu jak s eotírá o mou jen se pousměju.Nevadí mi to.Pak řeknu. No a jak se tobě Cate líbí sloužit na mé lodi? Zeptám se se zájmem a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Hlídač, to je... dobrá volba. Už tu nějakou dobu jsi, takže sis určitě všimla, že vpodstatě každý druhý člověk tady je zloděj, pirát nebo něco podobného." Mě nevyjímaje... vzpomenu si na dobu ještě asi před pěti lety. Ale co bylo, bylo. Začal jsem znova, to se počítá. Mám jí to říct? ...ne, teď určitě ne. Teď nemůžu. Pak náhle ucítím vůni připravovaného jídla. Kdy jsem měl naposledy něco, co by tak pěkně vonělo? snažím se vzpomenout, ale nějak mi to nejde, takže asi nikdy. Znovu se napiju, abych trochu uklidnil ozývající se žaludek. |
| |
 | soukromá zpráva od Giran pro Jsem uprostřed oceánu. Sám. Jako vždy. Houpu se na palubě své lodi podle rytmu vln dnes klidného oceánu. Takové chvíle mám nejraději. Buď už na přemýšlení, nebo na klidné, bezstarostné hledění daleko na obzor. Občas přemýšlím i o divných, zvláštních věcech. Žiji správně? Důvodem? Jakým teda? Neměl bych právě být právě někde úplně jinde a snažit se změnit svět? Třeba jsem neměl ani vyplavávat na hladinu. Kdysi když nás před několika lety v mém dětství přepadli piráti. Nebo měl bych mstít svého otce? Jakým důvodem mě při životě ten tam nahoře ještě drží? Místo mě měl dát raději šanci někomu jinému. Takhle se budu plavit až do konce svého života. Takto vypadá má pouť? Opravdu takhle? Nebo mi chceš ještě v knize osudu přepsat budoucnost? Dokážu já ve svém životě něco??! "Mluv se mnou!!" zakřičím najednou ve stoje házejíc málý kamínek s hlavou směrem nahoru, k bezmračnému nebi. "Ty ani mluvit neumíš co?" říkám už polohlasem při opětném sedání si na palubu jen pomalu se větrem plavící lodi. Proč jsi mi tedy dal tehdy šanci, šanci žít, na tomto zkaženém světě? Proč mi nikdy neodpovíš? Proč mi nikdo nikdy neodpoví? Dělá ti to nejspíš radost, že? Vidět mě takhle znuděného... . Je to pro tebe moc složité dát mi nějaké poslání. Radši si mě hned odflákl a určil, že se budu do smrti plavit na této lodi, co? Myslíš sim že jsi velkorysý a hodný když jsi mi věnoval tuto nádhernou loď, hm? Víš, co kašlu na tebe jsi jen blbej ubožák. Dokážu, že obyčejný člověk může sám přepsat svůj osud. Že i bez tebe něco dokáže ! ... Po malé chvíli se zvednu, dojdu ke kraji a skočím do vody. Tam si plavu a potápím se. Své mačety mám u sebe a pokud vidím nějakou rybu, snažím se ji ulovit. (Rozhodně však po ní mačetu neházím, neboť bych ji v tu ránu jako kdyby zahodil... .) |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Potápěl jsi se dokud jsi neulovil pořádného tuňáka, ještě se kroutil na konci tvé mačety, když jsi vylézal zpět na palubu. Vytáhl jsi rožeň, kdysi jsi ho odkoupil od jednoho obchodníka. To se ti hodilo, mohl jsi rozdělávat oheň i na lodi. Začal jsi si tuňáka opékat, když jsi si všiml, že nedaleko k nebi stoupá dým. Uprostřed moře, aby hořelo? Určitě se tam muselo něco stát. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla přikývla “To ano. A pak se už nebudeme muset bát.“ přikývla. “Víš… zůstaneš tady? Tedy…. Já tady obstarávám zábavu zatím co Amanda dělá v kuchyni. A já mám každý den v devět hodin vystoupení. Tančím orientální tance z Krédy.“ usmála se “Nepřišel by jsi se někdy podívat?“ Z kuchyně vyšla Amanda a nesla ti plný talíř “Tak tady to je. Je to jeden recept z doby ještě před záplavou. Svíčková.“ položila před tebe talíř s kouřícím se jídlem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate přikývla “Jistě, že ano. Přece jen se mi moc často nenaskytne příležitost komandovat muže.“usmála se. Znovu se napila “Opravdu se také nenapijete?“ zeptala se. “No tak. Kapitáne. Uvolněte se.“ jemně do tebe drcla. “Ano. Koupit zásoby v jenom z ostrovních měst, to je dobrý nápad. Bude to mnohem levnější, než tady.“souhlasila, že je to dobrý nápad. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Promiň Cate ale nebudu pít.Musím mít čistou hlavu. Řeknu s úsměvem.Stále sleduju Cate a řeknu nakonec. A já mohu s jistotou říct že si jeden z nejlepších z mé posátky. Řeknu s milým úsměvem.Pak dodám. Až dopiješ měli by jsme s evrátit na nší loď. Navrhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Gomora je temné město. Úzké uličky se tísnily jedna vedle druhé, prosté dřevěné domy jako by se k sobě nakláněli pro oporu. Jejich převislá horní patra se hrbila jako unavení starci a bránila světlu proniknout do prostoru pod nimi, ale ani v jejich stínu nebylo možno nalézt úlevu od letního žáru. Žhnoucí slunce pražilo na unavené město a vysávalo ze vzduchu veškerou vláhu. Ulice byly vyprahlé, prašné a zamořené hejny bzučících much. Jako námořní přístav jsi měla obvykle deště dostatek, někdy snad až příliš, ale ne uprostřed léta. Dlouhé dny se pomalu vlekly a pálící slince je měnilo v peklo potu, žízně a nekonečné únavy. Ve dne bylo příliš horko, než aby se dalo pracovat, v noci se kvůli němu nedalo spát. Lidé z toho byli neustále nervózní a popudliví, ale na otevřené rvačky bylo příliš velké vedro. Ptáci viseli na nebi jako temné stíny, ale nikde nebylo ani stopy po mráčku nebo chladivém vánku. Gomora uprostřed léta byl hotovou líhní nepříjemností. Žár kalil lidem rozum a vynášel na povrch skrytou zlobu. Všichni vyhlíželi k nebi a modlili se za déšť, ale suché léto nebralo konce. Nechápala jsi, proč jste sem vůbec jeli, kvůli tomu horku jste ani nemohli mít představení a i když jste měli pár vystoupení v hostincích, tak přesto to bylo příšerné. Lidé se nedokázali bavit a pořád se bavili jen o počasí. “To je vedro na padnutí.“ řekla tvá nejlepší kamarádka Rybářka, také Luna, ale raději měla když se ji říkalo Rybářka. Ve vašem poutním cirku se starala o kostýmy, byla asi jen o rok starší než ty. Seděli jste ve stínu hostince, kde jste byli ubytováni, Rybářka měla na čele a přes oči položený vlhký hadřík aby se trochu zchladila, ale ty jsi také poznala, že je to jen nepatrná a chvilková úleva. “Já chci odtud pryč.“ zakňourala snad po desáté a koukla na tebe jestli jsi se náhodou už neupekla. “Musíme něco udělat… třeba vynalézt stroj na bouřky nebo tak něco…“ řekla. Už jste tu byli dva dny a Rybářka začala své bláznivé nápady vymýšlet už po pár hodinách v tomto pekle. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Na co čistou hlavu? Když stejně půjdete spát." pokrčila rameny a znovu se napila. Už měla skoro dopito. Usmála se na tebe "Děkuji kapitáne. To jsem opravdu moc ráda, dělám co dokáži." naklonila se k tobě a přitiskla rty k tvému uchu. "A až se vrátíme na loď.. půjdeme do postele?"lákala tě k nočním radovánkám v posteli. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se nad tím co mi šeptá Cate do ucha a řeknu. No...... Ríkám se zamyšlením. Myslím že to škodit nebude stejně tam budem skoro sami. Usměju se a vstávám od stolu. Tak jdeme ne? Usměju se a chytnu Cate za ruku a čekám až půjde taky. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Děkuju. Vypadá to... nádherně." poděkuju Amandě za jídlo, které mi přinesla. A voní to ještě líp. "Ty tančíš? Samozřejmě, rád přijdu. To si nemůžu nechat ujít, ne?" Řekl bych, že tu budu každý den... Dobré zprávy se ke mě hrnou jedna za druhou a ještě k tomu mi pod nosem voní ta... ta svíčková. Těžko říct, jestli jsem se někdy v životě cítil líp, ale předpokládám, že ne. Opatrně se pustím do jídla a snažím se vychutnat si každé sousto. Pravda je, že to není ono, když mám v blízkosti ještě silnější vjem... Adéla... I když jím, stále z ní nemůžu spustit oči. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "A uvidíte. Ještě lépe to chutná."zasmála se Amanda a dolila ti pití. Adéla seděla vedle tebe a pod tvým upřeným pohledem se stydlivě červenala. Někdo zaklepal na dveře, tak Amanda slezla ze stoličky a šla otevřít. Dovnitř vešla mladá dívka, možná sedmnáct asi hosteska a za ní o něco starší mládenec. Amanda za nimi zase zavřela "Ahoj, Susan. Conore." pozdravila je "Susan. Amanda je v kuchyni. Běž za ní ty Conore taky."oba dva ji pozdrav opětovali a pak se vydali do kuchyně. Adéla se k tobě vrátila "Zaměstnanci." vysvětlila ti. "Susan tu roznáší ještě s jednou dívkou a Conor je u toho stroje a točí klikou."poposedla "Chutná ti?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate rychle dopila, hodila na stůl minci a vstala. Pak jste ruku v ruce vyrazili zpět na loď "Nevím... copak to není jedno jestli jsou kluci na palubě nebo ne? Spíme spolu stejně i když tam jsou."pokrčila rameny. "Kampak?" ozvalo se a museli jste se zastavit, protože vás obklíčili. Ten hlas jsi poznával, to byl Taylor, tvůj sok a nepřítel. Kdysi jste se děsně pohádali.... kvůli jisté decentní záležitosti a od té doby tě nemůže Taylor ani cítit. Vyšel ze stínu, jeho tvář byla tvrdá a samí šrám z neustálých rvaček "Blacku.... říkal jsem ti, ať se do tohoto města nevracíš. Tak co tu zase slídíš?" ptal se nepřátelsky. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Mé bezsmyslu plné myšlenky mě už přešly. Šel jsem si zalovit. Možná jen proto, abych ty myšlenky zahnal. Ulovil jsem tuňáka, kterého jsem si následně začal opékat na rožni. Sleduji si tak rožeň, když tu najednou zvednu hlavu a jen tak se rozhlédnu... Zahlédnu jakýsi kouř na obzoru. Požár? Kde, v moři? chvíli mlčím Aha! Máme společnost... s touhle myšlenkou vyskočím na nohy, uhasím oheň pod rožněm, přijdu ke kormidlu a s ním otáčím, tudíš otáčím plachty. Pluji směrem k místu odkud se kouří. To by mě zajímalo, co a jaký kretén zase prováděl... říkám si se zamračením. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když nás zataví Taylorova banda pomylsím si že tohle ještě scházelo a odpovím mu s klidem. Ale Taylore ty ještě žiješ taky tě rád vidím. Ušklíbnu se a dodám. Někde musím doplnit zásoby. Pak se zamyslím a řeknu. A teď....mi jdi z cesty!Neboj zítra odplouváme! Řeknu přímě. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Koutkem oka si prohlédnu příchozí zaměstnance, jestli třeba někoho z nich neznám. Dívka ani mládenec mi nepřipadají povědomí, a tak se vrátím zpět k jídlu. "Ano, jasně. Je to vynikající. Tvá sestra je skvělá kuchařka." odpovím, když si ke mě Adéla znovu přisedne. "Dlouho jsem nejedl nic tak dobrého..." dokončím pak svoji chválu a myslím to vážně. Docela dlouho jsem nejedl ani nic teplého... Když si všimnu, že se Adéla červená, pokusím se odvrátit na chvíli pohled někam jinam, ale moc dlouho mi to nevydrží... "Červenáš se." konstatuju s úsměvem a snažím se, abychom se oba trochu uvolnili. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla si rychle zakryla rukama tváře, jako kdyby to mělo nějak pomoci. Za chvíli, ale ruce zase složila do klína "Je tu horko. Asi bych měla otevřít okno."zase sklouzla ze židle a šla opravdu otevřít okna i když jsi věděl, že je to jen výmluva. Že by jsi se ji líbil? Za chvíli byla zpět "To je lepší." začala se ovívat rukou "Ano. Amanda byla vždy blázen do vaření. Hodně ji záleží na tom, aby jídlo bylo čerstvé a kvalitní. Bývá na noho u a vaří již od brzkého rána až pozdě do večera. Já sice také vařím, ale... nejsem do toho tak zapálená, jako ona." další zaklepání na dveře. Znovu šla otevřít a vešel starší muž, kterého jsi také neznal. "Barman." vysvětlila ti. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Hneď ako vojdem domov sa mi viditeľne zlepší nálada. "Ahoj!" Poviem už od dverí. Zložím si všetko vybavenie do skrinky, a idem za Aikou do kuchyne. Pozriem sa čo robí, a usmejem sa na ňu. "Páni, to vyzerá, že budeme mať na cestu čerstvý chlebík. Hneď som tu, umyjem sa." Odbehnem dozadu, do kúpeľne, vyzlečiem sa, a pustím na seba prúd studenej vody. Niet času na zohrievanie. Za minútu som hotový, nechcem míňať viac z drahocennej pitnej vody, aj keď v poslednom čase prší celkom často. Vyleziem zo sprchy, a zoberiem si špongiu vytvorenú z akéhosi vodného živočícha, a poriadne sa ňou vyčistím na celom tele. Potom sa utriem do jednoduchého uteráku z mäkkej látky, a prehodím si cez seba župan. Okolo pása si uviažem županový pruh, ale iba na jeden uzol. Ešte než vyleziem zo sprchy, na ruky si dám niekoľko kvapiek grepovej šťavy, a vyšúcham si nimi vlasy. Továrne na šampóny ešte nemáme, ale povedal by som, že Aika sa touto tinktúrou dostala dosť blízko. Vrátim sa do kuchyne, a pozriem na Aiku. Všade samá múka... vyzerá tak milo. "Pomôžem ti trochu." Zapálim oheň v peci, aby sa zohriala kým do nej chleba strčíme (no dobre no, ja viem že skutočné cesto na chleba najprv musí vykvasiť, až potom sa strká do pece, ale pššt :) ), a potom prídem k Aike, a pomáham jej s hnietením cesta. Veľké je dosť, jeden pár rúk naviac nie je na škodu. Pri práci s cestom sa nakloním k Aike, a pobozkám ju. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Ach ano..díky a omlouvám se…jsem hrozný dřevák… Celý rudý v obličeji si vezmu od Miri měch s vodou a začnu pít. Vodu doslova hltám, takže není divu, že si poliji i kus deky a košili. Hrozný trapas, nechápu jak můžu být neuvěřitelně pitomý. Stojí tu u mě krásná žena a já nejenže nejsem schopen s ní normálně mluvit, ale ještě ji osahávám div že ne na intimních místech. Musím odsud vypadnout, zaprvé je mi trapně a zadruhé, můj sad čeká. Slečno, myslím, že bych už mohl jít. Nakonec mi skoro nic není a ta boule se za pár dní také vstřebá…A ještě jednou se vám omlouvám, neumím jednat se ženami jako jste vy…možná tak se stařenami… Škoda, že má matka zmizela ..mohla mi poradit co dělat…mohla mi dát nějaký podrobný návod, jak získat sympatie a city nějaké ženy. Nerad bych, aby se ještě někdy opakovalo to co dnes…Dost na tom, že na trhu jsem známý coby panický poustevník, česající hrušky a klábosící jen a pouze se svým ptákem. Mé rozhodnutí odejít mě celého naplní, doslova vyskočím z postele, na důkaz, že mi nic není a úplně zapomenu na to, že na sobě nemám kalhoty. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Tiše se zasměju, sám pro sebe, když si rukama zakryje tváře a pak odběhne otevřít to okno. Naštěstí se stačím uklidnit, než se vrátí. "Nepřipadalo mi, že by tu bylo tak horko..." trochu provokuju, ale nemyslím to nijak zle. Prostě se jí jen snažím rozesmát. Protože, když vidím její úsměv, je mi hned o moc líp. "Aha" dostanu ze sebe, když po jejím vysvětlení dožvýkám poslední sousto. Napřímím se na stoličce, abych si trochu protáhnul záda. "Říkalas, že tančíš... kde ses to naučila?" spustím po chvíli. Ptám se už úplně na všechno, jen abych tu mohl sedět a dívat se na ni. Když si tu tak sedím a dívám se jí do očí, pomalu ale jistě zapomínám, že mám někde nějakou dílnu, a že taky pracuju. Snažím se aspoň přemýšlet, ale myšlenky mi létají v hlavě jedna přes druhou, všechny se stejným cílem... prostě mi jen stačí být tady, být s ní. Víc momentálně nepotřebuju... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Nechal jsi tuňáka na rožni i když ten už nehořel, vytáhl jsi kotvu, chopil kormidla a plul jsi na průzkum. Trvalo to tak asi hodinku, ale podle toho, jak jsi časem narážel na kusy dřeva a dokonce sud, který jsi vylovil ve kterém byli citrony, jsi pochopil že pirátská loď nejspíš přepadla nějakou obchodní nebo možná i přepravní což by bylo horší. Snad to někdo přežil. Jak jsi byl stále blíže nacházel jsi další různé věci. Dřevěná krabice plná fazolí a sud s vodou co se nestačil ještě potopit. Nakonec je pravda že tímhle se můžeš obohatit i ty. Dorazil jsi k místu neštěstí, stáhl jsi plachtu a nechal se pohánět jen setrvačností. Byla to loď, teď z ní zbyli jen hořící trosky, které brzy uhasí moře. Pirátská loď si tady vyřídila už co chtěla a odplula. Tyhle trosky tu nemůžou být jen pár hodin. Opatrně jsi proplouval mezi nimi a hledal přeživší a samozřejmě další zapomenutý náklad. Našel jsi krabici krásných, zaledovaných okurek. To byl nejlepší způsob, jak udržet zeleninu čerstvou. Prostě k ní přidávat led a tak vydrží. Do vody chodit nebyl dobrý nápad, jistě se už přihnali všichni mořští masožravci a pochutnávají si na mrtvolách. Zaslechl jsi pláč, přešel jsi k druhému boku lodi, kde na větším kusu dřeva sedělo ušpiněné dítě a usedavě brečelo. Jistě... skoro vždy přežijí děti. Vedle ní se opírala nějaká žena, možná matka, byla napůl ve vodě, ale podle krve kolem bys řekl, že si na ní už něco pochutnává. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se usmála, ne rozesmála, ale i to usmání ti stačilo "To má matka. Byla tanečnice. Říkali ji Lady Madlene. Byla nejlepší. Když jsme se ji narodili nějakou dobu netančila, ale pak se k tomu vrátila. Nevěřil bys, jak ona se uměla prohnout. Já můžu jen snít, že bych mohla být stejně dobrá, jako ona." odpověděla "Teď už je příliš stará na to, aby tančila. Tak si z ušetřených peněz žije s otčímem na Krédě a opaluje se."vložila si pramen vlasů za ucho. "Moment.. jen to uklidím." vzala talíř a odnesla ho do kuchyně Amandě. Ona pořád někde poletovala. Vrátila se zase k tobě, jako dnes už po několikáté. Conor také vyšel ven, nesl si jídlo a pití a šel dozadu, kde si vlezl do onoho malého krcálku s hudebním přístrojem. A za chvíli se místností začala rozléhat hudba on Modern Talking a to Cheri Cheri Lady. Ta hudba měla dobrý rytmus, že jsi si brzy začal poklepávat nohou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vyskočil na nohy, Miriam vyprskla smíchy a zakryla si rukou oči, aby tě neuváděla ještě víc do rozpaků i když jsi si všiml, že stejně po tobě pokukuje skrz prsty. "To vidím. Nemáš vůbec žádnou sebedůvěru. Nemysli na to, že by jsi mohl udělat hloupost. Prostě říkej co si myslíš. Lichotky jsou sice fajn, ale většinou na ženy nezapůsobí pokud tě neznají aspoň trochu." podala ti kalhoty. "Když oslovíš ženu a hned ji začneš lichotit bude si myslet, že jsi chceš jen dostat do postele. Nejlepší způsob, aspoň podle mě, jak začít konverzaci je se na ní usmát a představit se."odvrátila se aby ses mohl obléknout a začala znovu hladit Fufu, který se znovu spokojeně čepýřil. "Jsi zbytečně nervozní." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Děkuji." a spolu jste váleli chléb, nakonec jsi byl i ty od mouky, ale naštěstí jen ruce. Aika se o tebe opřela a zdálo si, že si to užívá, dokud neřekla, že to stačí "Tak... hotovo. Teď jenom dát upéci."opatrně zkusila, jestli je pec dostatečně zahřátá a pak dovnitř vsunula budoucí bochník chleba. "Snad ho nespálím." začala si utírat ruce do zástěry a oklepávat ze sebe mouku. "Jak jsi se měl? Hodně práce?" zeptala se a šla uklidit nepořádek na kuchyňské lince. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Uslyšel jsi zvuk, který jasně naznačoval, že byla tasena zbraň. Cate hned vytáhla svou šavli, nechtěla nechat nic v náhodě. "Jít z cesty. Ale jistě. Jen jsem neslyšel "prosím"." odpověděl ti a mračil se na tebe a pravé obočí mu rozčíleně škubalo. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ale no tak. Určitě jsi skvělá. Já třeba můžu říct, aniž bych tě viděl tančit, že jsi nejlepší tanečnice, kterou znám." To její neustálé pobíhání mě sice rozčilovalo, ale má to i svoje dobré stránky. Ona někam odběhne, to znamená, že se mnou chvíli není, a to znamená, že se stačím vrátit na zem. To že si vždycky přeju, aby už byla zpátky u mě, je druhá věc... Těší mě, že má Adéla hezké vzpomínky na rodiče a nechci ji nijak zatěžovat těmi svými. Ale proud vzpomínek teď už nejde zastavit... "No, moje matka už je taky stará... žije pořád tady ve městě. Myslím..." zase se napiju... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se na tebe zadívala "Myslíš? To znamená... že se s ní nestýkáš, že?" zeptala se, přehodila si nohu přes nohu a uhladila si sukni. "Máš se svou matkou špatný vztah? Ono to tak někdy bývá." její oči se zakously do tvých div jsi se v těch čokoládových studánkách nezačal topit. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Svině pirátský říkám si při pohledu na trosky lodě. Snažím se vytáhnout bedny plující ještě na hladině, či různé jiné věci (To co mi PJka napíše). Má loď nemá něco jako zábradlí a ani není vysoká, takže jsem nemusel z lodi slézat. Tu najednou uslyším dětský nářek Opravdu vždy přežijí jen děti... Přiběhnu k zádi, kde vidím ve vodě na dřevěné desce ženu a u ní dítě. Zahlídnu mihnutí se něčeho pod hladinou... Safra, něco ji užírá. Mám se na to dítě vykašlat? stejně bych jej přeci neuživil a navávíc nesnáším mrňata... říkám si s úšklebkem. Nejsem však tak bezcitný a nakonec se snad proti své vlastní vůli rozhodnu dítě zachránit. Vytáhnu s pochvy na zádech své dvě mačety, chytnu je pevně do ruk a skočím šipkou do vody... . Pokud se mi povede doplavat k dítěti bez potíží, nebo i s něma, ale když se snimi vepořádám, chytnu do jedné ruky i druhou mačetu, dítě, pro něj něpohodlně vezmu do své docela velké ruky a plavu zpět k lodi. Pokud mám větší potíže, snažím se bránit... Ať už je to cokoli... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Teď už s tvrdým výrazem je mihne můj kord a míří přímo na Taylora. Tak a teď mohjl by si nám uhnout z cesty....prosím....nechtěl bych ti udělat další jizvu. Řeknu tvrdým hlasem který už dlouho nikdo neslyšel. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Dlouho jsme se neviděli. Nějak jsme neměli potřebu vyhledat jeden druhého. Ale musím uznat, že mě naučila spoustu věcí. Jak se o sebe postarat a podobně..." Když jsem jí viděl naposled, kolik mi bylo? 15...16? Možná 17... Dlouho jsem se na matku zlobil. Ptal jsem se sám sebe, jak mě mohla prodat strýci. Po letech jsem ale pochopil, že můžu být jen rád, že to udělala. Nebýt toho, nebyl bych opravář... možná bych nic neuměl, spousta věcí by se nestala... třeba bych některé lidi nepotkal... vzpomenu si znovu na Adélu. Každopádně, vzpomenout si na matku byl pro mě spolehlivý způsob, jak si pokazit náladu. Vždycky, až doteď... A pokud jde o Adéliny oči, už jsem se dávno utopil... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se ponořil pod hladinu viděl jsi všechny ty žraloky, kteří se tam míhají, trhají mrtvoly až se kolem nich zvedá purpurový oblak. Bylo to nechutné a i děsivé. Naštěstí... proč by žraloci útočili na tebe, když mají kolem dost jídla? Proto byla tvá záchranná akce úspěšná a vylezl jsi i s dítětem zpět na palubu. Byl to chlapec možná tak osmiletý, chlapec se díval na to co zůstalo z jeho matky a posmrkával. Nejspíš z toho bude traumatizovaný až do konce života. "Halooo! Halooo! Vy tam na lodi! Halo! Tak sakra!" uslyšel jsi další hlas. Tak nakonec přežil ještě někdo. Nechal jsi dítě dítětem a šel na příď, aby jsi se podíval kdo je to tentokrát. No.... aspoň trochu zajímavější osoba. Pro tebe. Na malé záchranné loďce seděla nějaká žena, v ruce svírala pádlo, připravená asi praštit po čumáku jakéhokoliv vodního živočicha co se přiblíží. Byla špinavá od sazí stejně, jako chlapce, tak jsi si netroufl říci kolik ji je přesně let, ale podle jejího živůtku bys řekl, že je mladá. Měla černé, vlnité vlasy a snědší pleť. Asi to byla loď z Krédy. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla ti položila svou ruku na tvou, po které tě pohladila "Chápu. Je dobře že v něčem spatném hledáš i něco dobrého." podívala se z okna. "Tak... jdu otevřít." přešla ke dveřím, které odemkla a nechala otevřené, aby lidé věděli, že už mohou přicházet. A zase se k tobě hned vrátila "Víš... ty jsi ten nejmilejší opravář, kterého jsem potkala." zasmála se. "Promiň. Jen takový malí vtípek." snažila se ti zase náladu vrátit, když už ti ji rozmluvou o rodině zkazila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cítil jsi, jak se na tebe Cate zadívala. Taylor se, ale nehodlal nechat jen tak zastrašit. "Bojuj se mnou, Blacku. Mám s tebou nevyřízené účty a nehodlám čekat další půl rok než sem zase dorazíš. Tentokrát mi neutečeš ty kryso." |
| |
| Gomora Cate kdyby s eněco stalo přebíráš velení lodi ty. Řeknu a popojdu blíže k Taylorovi v bojovém postoji. Jak chceš tak poď ale neodejdeš živ. Řeknu a ledovýma očima jej probodávám. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "V pořádku." usměju se na ni zase. Když se mě dotkla, nevěděl jsem, co dělat. Přál jsem si jen, aby nikdy neodešla. Bohužel pro mě odešla otevřít hospodu. "Ne, ty promiň. Když si vzpomenu na matku, přepadá mě melancholie. Ale už je to pryč. Neviděl jsem ji víc jak deset let, takže tím nehodlám zatěžovat sebe, tebe, ani nikoho jiného." vysypu ze sebe, když se vrátí. Vezmu ji za ruku. "Já... ne že bych chtěl... ale... asi bych měl jít do dílny. A ty tady teď budeš mít zákazníky a..." snažím se přesvědčit sám sebe, že chci opravdu odejít... "Večer přijdu. Podívat se jak tancuješ, ano?" Dýl jak do večera to stejně nevydržím... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se na tebe radostně usmála, lehce tvou ruku stiskla "Jistě. Stejně jsme tě zdrželi od práce už dost dlouho."přikývla. "Budu ráda, když se přijdeš podívat. Nezačnu dokud tu nebudeš." souhlasila. "Už se těším. Snad tě ohromím." krátce se zasmála. Začali chodit první zákazníci. Byla to partička mladíků co si nejspíš šli trochu otupit mozky. Susan hned vyšla z kuchyňských dveří a šla se jim věnovat. |
| |
| soukromá zpráva od William Flashstep pro Obchodní fregata plula plnou rychlostí- alespoň to čas od času tvrdil kapitán, se kterým jsme na sebe občas mrkli očkem. Byl správný čas pozorovat moře, přemýšlet, avšak to nemělo dlouhého trvání. Malý chlapec, který mne vyrušil z přemýšlení se zřejmě nudil víc, než by jakýkoliv dospělý kdy mohl. Chvíli jsem přemýšlel, co mu vlastně říct. Ale nějak mi odpověď vypadla z úst sama. William, myslím …. NA chvíli jsem se odmlčel, avšak dál jsem se jen zeptal jak zní i jeho jméno. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Určitě." jako vždy opětuju její úsměv. Už jsi mě ohromila... Pomalu vstanu ze stoličky. Nějak se mi nechce pouštět její ruku, kterou stále držím, ale pak si uvědomím, že jí s sebou do dílny asi nepotáhnu. A tak ji nechám vyklouznout, jak se pomalu vzdaluju. Nechci se loučit, ani se otočit k Adéle zády. Chci ji mít stále před očima, a tak cestu ke dveřím prakticky odcouvám. Nemůžu se dočkat večera... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To zvládnete, Kapitáne." řekla Cate a hlídala, aby některý z Taylorovích mužů na tebe nešel zezadu. Ty a Taylor jste se postavili před sebe s tasenými meči. "Moc si nevěř, Blacku. Mohl by jsi tvrdě dopadnout." chvíli jste se měřili pohledem a pak zaútočil. Udělal ostrý výpad, uhnul jsi mu a jeho ránu odrazil, sám jsi zaútočil, také tě odrazil. Muži svého šéfa povzbuzovali a dávali mu rady, jak ti nejlépe natlouct. Cate mlčela, nemusela tě hlasitě podporovat. Ona věřila, že to zvládneš. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já se jmenuji, Erik."představil se ti chlapec. "Ty se taky nudíš? Že tu tak sedíš a nic neděláš? To je zvláštní. Jsi dospělí. A dospělí si rádi povídají. I když o nudných věcech." vzdychl. Vytáhl si z kapsy malého, dřevěného koníka na dřevěných kolečkách a začal s ním jezdit po palubě, kolečka trochu vrzala, asi to byla už starší hračka. "Kam pluješ?" zajímal se a pozoroval koníka. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju.Pak si přeměřím Taylora a udělámnáznak na výpad na jeho hlavu ale v letu kord v poslední chvíli stočím na jeho hruď.Pak jen doufám že kord nemine svůj cíl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adélu to rozesmálo a ještě ti na rozloučenou zamávala. Pak jsi se už musel otočit aby jsi strefil do dveří. Vyšel jsi ven, kde tě ovanul teplý větřík, bylo příjemně. Vydal jsi se přes tržiště zpět do dílny, prohlížel jsi si zboží. Zbraně a ne jen sečné, staré knihy a listiny ještě z doby před potopou, čerstvé mořské plody, někomu se podařilo ulovit žraloka. Keramika, zelenina a ovoce, které bylo zaledované, aby déle vydrželo. Květiny a sazeničky. A samozřejmě otroci. Dnes bylo teplo, ale ne tak parno jako včera, díky přátelskému větříku. Třeba k vám konečně přijde déšť a zase bude dostatek vody a také by ses díky tomu mohl vykoupat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Uhnul, Taylor není špatný šermíř což jsi se mohl přesvědčit hned, jak ti protrhl látku na ruce a udělal ti na paži krvavý šrám. Ušklíbl se, pro něj to asi znamenalo, že má navrch, ale to byla chyba. Tebe takové povrchové zranění nevyvede z míry. Znovu jste se chvíli přeměřovali než jste se do sebe pustili. Oba jste si uštědřili několik lehkých zranění co se do druhé dne začne hojit, ale nejhorší to bylo s výdrží. Dech se vám zkracoval a tak Taylor udělal podpásovku a podrazil ti nohy "Ha... To ses moc nevytáhl Blacku." vysmíval se ti a rozpřáhl se, že ti uštědří poslední ránu co tě zbaví života. Do rány mu, ale skočila Cate, která nehodlala dovolit, aby její kapitán přišel o život. "Děvko! Co se do toho pleteš!"vykřikl Taylor a vrazil ji pěstí do obličeje. Cate sice nebyla žádná chudinka, ale takhle rána ji srazila na zem. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Pokulhávám po ulicích města. Jsem svěží, nejen díky větru, ale hlavně kvůli plánům na dnešní večer. Jdu sice pomalu, ale stále mám před očima Adélinu tvář, a tak na tržišti párkrát do někoho vrazím. Hned se ale omluvím a jdu zase dál. Ano, déšť by se hodil, zvlášť abych se mohl umít... Na tržišti mě zaujmou hlavně staré listiny a knihy. Ne že by mě zajímaly nějaké dopisy a romány a co já vím, co ještě. Spíš se dívám, jestli někde neuvidím plány nějakých přístrojů. Často se takové věci hodí, když opravuju zařízení, s kterými nemám moc zkušeností. Takové věci se ale na trhu moc často neobjevují. Aniž bych se na delší dobu zastavoval, zamířím zase k dílně. Měl bych otevřít a čekat na nějakou zakázku... taky bych se měl připravit na večer... přejedu si rukou po tváři... musím se oholit... |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro "Ale, ani nie. Ušlo to. Videla si tú bandu pirátov cestou sem?" Opýtam sa zvedavo. Keď do Gomory zavítajú piráti, málokedy to býva dobré... som zvedavý, koľko krvi bude zajtra na uliciach. Pri týchto myšlienkach na chviľu odídem, a poriadne zamknem vchodové dvere. Potom sa vrátim späť do kuchyne. Kráčam zozadu smerom k Aike. "Dnes by sme radšej mali spať so zbraňami pri posteli... a... keď už hovorím o posteli..." Jemne chytím Aiku zozadu okolo pása, pritúlim sa k nej zozadu, a pobozkám ju na krk. "...čo keby sme si šli na chvíľu ľahnúť? Tomu chlebu to nejakú dobu potrvá..." Posledné slová Aike potichu šepkám do uška. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zastavil jsi se na chvíli ve stánku s listinami, ale nic zajímavého jsi nenašel. Možná až na historické knihy, ale ty jsou většinou hrozně drahé. A i když tam mohou být zmínky o nějakých strojích, tak to za to nestálo. Zvlášť v té tvé krizi i když teď z penězi od Adély máš na chvíli zase klid. Vrátil jsi se zpět do dílny, kterou jsi otevřel. No stejně jsi pochyboval, že bys tu měl mezitím nějaké zákazníky. Jestli ti zvěsti o opravě onoho hudebního udělátka nějak proslaví, tak to nebude jen tak hned. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika se zasmála, jak jsi ji políbil na krk a tvé vlasy ji polechtali. "Ne... ty piráty jsem neviděla. Museli se objevit až po tom co jsem dorazila domů."otočila se k tobě, objala tě kolem krku "Jo... jistě. To je dobrý nápad. Každého nevítaného návštěvníka tím vyděsíme k smrti."políbila tě. "No... mohli bychom si na chvíli lehnout... ale opravdu jen na chvíli. Ale jsem celá špinavá asi bych se měla jít první umýt ty můj geniální inženýre." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Eh..cože kalhoty?... Po další trapné scénce se konečně obleču a upravím svůj vzhled natolik, abych mohl mezi lidi. Je to divné, ale na Miri, ač na mladou krásnou děvu, jsem si začal tak trochu zvykat. Mockrát vám děkuji za ošetření paní Miriam, a ještě vetší díky jsou za tu vaší radu..konečně mám něco, čeho se mohu chytit……při slově chytit mi v hlavě okamžitě naskočí obraz Miriných stehen a kyprých ňader…radši abych šel. Venku už je odpoledne, na rozdíl od rána kdy jsem vyrazil do města, teď slunce pálí o poznání více. Fufu na mém rameni si spokojeně louská jedno ze semínek, která mi kupodivu ty lapkové nechali. Ale ještě než se vydám domů do sadu, zajdu ke svému stánku za paní Sopovou. Po obvyklém výslechu typu ´´Co se ti to stalo Elvisi´´ a ´´Nebude to mít trvalé následky´´…vyberu plný košík těch nejlepších hrušek a po jednom z kolem pobíhajících chlapců je nechám i se vzkazem poslat do Lazaretu Miri..jako poděkování. Konečně je čas vyrazit domů. Potřebuji nutně koupel a klid své samoty poblíž moře. Tenhle svůj domek mám velice rád. Má dvě patra..dole je rozlehlá kuchyně a něco jako obývací pokoj…v něm jsou různé knihy, které se mi podařily sehnat…knihy jsou vzácnost..jsou to takový tiší svědkové starých a možná lepších časů. V horním patře je koupelna, skládající se z kádě napojené na venkovní zásobník dešťové vody a dvě ložnice…jedna je moje a ta druhá patřila mé matce. Kolem celého domu se rozkládá můj sad, mé živobytí. Po patnácti minutách poklidné chůze konečně vidím svůj domek a v pozadí písečnou pláž, omývanou slanou vodou oceánu. Oceánu, který mi vzal rodiče a doposud mi za to oplátkou nic nevrátil…Nevím kdo vymyslel to staré pořekadlo…Co ti oceán vzal, dvakrát ti vrátí…. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro "Trocha múky ešte nikoho nezabila." Žmurknem na Aiku, zodvihnem ju do náruče, a pobozkám ju na pery. Prejdem poslepiačky tých pár krokov do spálne (predsalen, už sme tadiaľto niekoľko krát šli), a položím Aiku na posteľ. Ľahnem si vedľa nej, a opäť pritisnem svoje pery k jej. (do detailov to rozpisovať nechceš, že ;) ) Po asi trištvrte hodine ležíme obaja v posteli celkom vyčerpaní. Môj župan leží niekde na zemi, a Aikine šaty budeme musieť asi hľadať. Chlieb začína už pekne voňať, asi už nebude dlho kým bude hotový. Nahý prejdem do kuchyne, a drevenou doskou vyberiem chlieb z pece. Prejdem rukou tesne nad jeho hnedou kôrkou, cítim ako vyžaruje horúčavu. Vôňa čerstvého pečiva je fantastická. "Téda, ten sa ti podaril! Vonia krásne." Poviem Aike. Potom cez chleba prehodím utierku, a dám ho na stôl, aby vychladol. Hneď ako vychladne, musí sa dať do chlebníku, aby vydržal mäkký aj na cestu... "Čo keby sme sa zašli spolu osprchovať?" Navrhnem Aike. Síce som pred nedávnom bol, ale jaksi som opäť trochu spotený. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zatím co ty jsi šel se postarat o chléb, tak Aika se ještě tulila v polštáři v posteli. Nakonec, ale šla za tebou, když jsi na ní začal volat. "Podařil se nám. Hmm... ale vážně voní báječně. To je tak když je dělaný s láskou."řekla a poplácala tě po obnažených hýždích. "Jasně... půjdeme. Zajdu připravit vodu."líbla tě na rameno a odešla vám připravit koupel. Naštěstí nedávno pršelo, tak jste měli vody dostatek. (po pravdě mě je to jedno :D ) |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když ležím na zemi a Cate se mě snaží zachránit chci jí v tom zabránit ale je pozdě a ona dostane pěsta.V tom mi v očích vzplane plamen nenávisti a já se vymrštím na nohy a rychlým skokem v polo pokleku doskočím ke Taylorovi a bodnu ve výši jeho břicha. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Slečno." opravila tě, doprovodila tě ke dveřím a rozloučila se s tebou. "A doufám, že mi vás sem příliš brzy znovu nepřinesou." zavolala za tebou se smíchem v hlase. Nechal jsi poslat mladíka s hruškami, slečně Miriam, popovídal jsi si s paní Sopovou a šel domů. Jen co jste bydli na dohled Fufu ti vyletěl z ramene a rovnou na své oblíbené bidýlko před domem a v jeho stínu. Tam několikrát mávl křídly až mu uletělo pírko a kloval dál do načatého semínka. Přivítala tě vůně sadu, zrající hrušky, šumění moře a krásné čisté nebe. Boule na hlavě tě ještě trochu bolela, ale věděl jsi, že to brzy přejde. |
| |
| Oceán - Trosky lodě Položím dítě na záď a jdu se podívat zase jako vůl na příď Sem a tam, sem a tam, vsadím se že hned jak zachráním tuhle osobu, na zádi se ozve další... achjo říkám si s úšklebkem Připadám si jak záchranář. Každopádně nemám v plánu je krmit, dovezu je do nejbližšího města a pak už je nechci ani vidět. říkám si opět. Když dojdu na příď, ukáže se, že osoba je tentokrát poměrně pohledná mladá nebojácná žena. Hmm... říkám si s pohledem na ni. Nic neříkám, jen se otočím, vezmu lano, které je na svém místě vedle menší dřevěné truhly a hodím jí ho. Tak polez a nestěžuj si, nemám na tebe náladu říkám znuděně a "téměř" bez zájmu. Když se lana chytne, rychle ho tahám zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji hodil lano, hned pustila pádlo a chytla lano. Přitáhl jsi její vratkou loďku k své lodi a mladá žena se ihned vyhrabala na loď, obávaje se útoků mořských dravců. "Oh díky bohu za to, že jste plul kolem." řekla žena a sedla si na podlahu. Potrhané šaty odhalovali její štíhlé, dlouhé nohy i když teď je měla samou oděrku a saze. "Mockrát vám děkuji." popadla tvou ruku a zatřásla ji. "Našel jste ještě někoho, kdo to přežil?" zeptala se a začala si z vlasů vytahovat třísky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Taylor na okamžik díky Cate nedával pozor a tak si pozdě všiml tvého výpadu. Uskočil dozadu, ale pozdě. Tvůj rapír se mu zarazil do břicha. Vykřikl ve stejnou chvíli kdy vytryskla krev, pohnul jsi rukou a rozpáral mu břicho. Taylor upustil meč a chytl se za krvácející ránu, snažíc se zabránit tomu, aby mu nevypadli ven střeva, které jsi i tak měl tu možnost spatřit. Chvíli ještě stál na nohou než spadl na zem ve smrtelné agonii. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Stojím asi tři kroky od ní s rukami založenými na prsou a s úšklebkovým pohledem si ji měřím. Když mi zatřese rukou připadám si snad trapně Ó díky, že jsem náhodou plul kolem a zachránil tě. Ó díky! říkám si se stálým úšklebkem. Tam to řvoucí mrně přežilo říkám jen hlasem bez zájmu. A prstem jedné ruky, pořád založené ukáži směrem kde jsem položil dítě a kde by mělo být pokud není tupé a nenapdlo ho jít si v tuhle chvíli zaplavat se žralokama... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se na dítě zadívala "To je přece Robert." vydechla a vstala. Šla k chlapci u kterého si sedla a přitiskla si ho chlácholivě k sobě. "To je syn madame Pomprite. To byla známá obchodnice se saténem. Byla docela známá." vysvětlila ti a hladila chlapce po hlavě, který se k ní vděčně tiskl. Žena se rozhlédla "Jmenuji se Aurora. A jak vy pane?" zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Skřížil jsi mi cestu naposledy Taylore.Udělal si několik chyb.Zaprvé vyzval si mě,zadruhé uhodil si dívku a za třetí si hlupák. Řeknu adojdu k němu a abych mu ušetřil trápení dorazím jej a řenu na jeho muže. A vy zmizte nebo jste další na řadě. Zavrčím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Vejdu domů a uklidím nářadí, které jsem měl s sebou. Venku vyvěsím značně opotřebovanou ceduli s červeným nápisem "Otevřeno". Projdu dílnou do malé místnosti vzadu, kde mám postel, umyvadlo a pár skříní s oblečením a osobními věcmi. Dveře které spojují dílnu a pokoj nechám otevřené, abych viděl, co se vedle dějě. Ještě se rozhlédnu a pak vyndám z kapsy na opasku dnešní bohatý výdělek. Chvilku si jen tak pohrávám s jednou z mincí, což mi na tváři vyloudí malý úsměv. Pokud jde o peníze, mám na nějakou dobu vystaráno. Pak ve mě ale zahryže svědomí, když si uvědomím, od koho jsem peníze dostal. Přestanu přehazovat minci v ruce, vytáhnu zpod postele malou schránku na klíč a otevřu ji. Dávám sem všechny peníze, kromě toho mála, co nosím pořád s sebou. Ale i tak je teď truhlička až žalostně prázdná. Mírně se zaplní, když dovnitř vložím těch pět mincí. Schránku zase zaklapnu a schovám zpět pod postel. Přejdu k malému zaprášenému zrcátku nad improvizovaným umyvadlem, trochu si opláchnu tvář, vezmu ze stolku břitvu a začnu se holit. Snažím se nepořezat, dneska večer chci vypadat k světu. Chvilkama nahlížím otevřenými dveřmi do dílny, jestli třeba nepřišel nějaký zákazník. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Holil jsi se dokud jsi nebyl spokojen, sice jsi neměl tvář jako dětskou prdelku, ale to nemůže mít žádný muž tvého věku a navíc po tom všem co jsi už zažil. Dokonce jsi se snažil udělat i něco s vlasy, tak moc na tebe Adéla zapůsobila. Zrovna jsi se zabýval ofinou, když někdo vešel. Nahlédl jsi do dílny a uviděl jsi McDonalda "Zdravím holoto!" pozdravil tě tvůj známí překupník. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ostatní muži se rozešli, proč se také pouštět do křížku, když šéf je mrtvý? Rozhodl za ně pud sebezáchovy a tak se vytratili. Na ulici jsi už zůstal jenom ty, mrtvola Taylora a Cate, která klečela na kolenou a držela se za obličej. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro No nazdar, jestli mě uvidí oholeného a pokoušejícího se učesat, bude z toho rozhovor na pár hodin... "Aaa, tak on se k nám Had zase jednou zašel podívat... dlouho sme se neviděli. Co neseš?" Vyjdu z pokoje do dílny a snažím se tvářit co možná nejvíc normálně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Nic nenesu. To se nemůžu jen tak stavit na kus řeči co?" urazil se, ale pak se ušklíbl "No dobře... tak tu nejsem jen tak."přiznal se. "Krásná dvojčata tě vychvalují až do nebes. Chtěl jsem se jim na ten stroj dneska podívat a ono ejhle! Už funguje! Jsem si mohl myslet, že to zvládneš.... ty jsi se oholil?" zarazil se najednou a přišel blíže aby si tě prohlédl. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Ne..ne! Sakra, všiml si toho... Je jako můj otec. Teda mladší...teda jako, je starší než já, ale ne o moc... sakra... "No a? Nemůžu jednou za čas vypadat jako člověk?" odpovím vyhýbavě. Když přijde blíž, obejdu ho a pedstírám, že se hrabu v nějakém nářadí. Asi to nevypadá moc věrohodně, ale za pokus to stojí. Žádné otázky, jen prosím žádné otázky... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Pomůžu Cate na nohy a vedu jí na lod. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro "To je přece Robert !!!" a sakra, začínají otravné časy, vysadím je v nejbližším městě a pokud budou dělat problémy, či žebrat o jídlo a mě už to přestane bavit, poletí přes palubu... To jsou mé pravidla. A je mi úplně u prdele, že je to syn madam Pomprite která je známá obchodnice s nějakým saténem. To kdyby mi tím saténem zaplatila, něco bych jim aji dal, jenže tohle jsou kruté časy a já navíc nemám příliš v lásce takové otravné návštěvy... . Achjo, proč já jsem vždycky tak hodnej... říkám si pro sebe, ale to už stojím za kormidlem. V jedné ruce kompas na který se dívám a občas změním pohled na obzor. Na stolku vedle sebe mám rozloženou už opotřebovanou mapu vodního světa. Až určím správný směr do nejbližšího města ____ (Určí PJka). Kormidlo zabezpečím tyčí, aby se nemohlo otáčet. Na dva nechtěné společníky se snažím nedívat. Na nic nešahejte říkám bez pohledu... . No, aspoň se po dlouhé době zastavím ve městě a něco přikoupím... říkám si |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No... můžeš. Jenže ty tím nejsi zrovna proslaven."odpověděl a pokrčil rameny. Pak se zatvářil, jako že mu to došlo "No jistě! Mělo mě to napadnout hned! Muž co se dobrovolně holí a snaží se učesat.... no jistě. Je to jasné. Je v tom ženská co? Tedy ty hřebče!" šťouchl do tebe ten otrava. "Tak která to je? Povídej!" naléhal na tebe aby jsi mu o své lásce něco prozradil. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dobře." řekla Aurora a nic dalšího už neříkala. Podle mapy jsi se podíval, kde jsi a kde máš nejbližší ostrov nebo plovoucí město. Jistě. Gomora byla nejblíže, ale i přes to to bude cesta trvající nejméně týden. Pokud jsi se opravdu rozhodl jim nedat najíst a napít, tak nejspíš brzy povezeš dně mrtvoly. Chvíli se nic nedělo, dostali jste se z místa neštěstí a z dosahu žraloků. Zaslechl jsi žblunknutí a když jsi se ohlédl viděl jsi Auroru, jak odněkud vytáhla tvůj kyblík a nabrala do něj mořskou vodu. Tak daleko k tomu, že nemá na nic šahat. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Co jsem komu udělal? "Víš, co na tobě nejvíc obdivuju? To, jak dokážeš člověka, veselého a bez starostí, okamžitě vytočit... ty jsi vážně had..." řeknu, když se zvednu od nářadí. Mluvím tónem, z kterého je jasné, že to nemyslím vážně, prostě jako když chlap mluví o ženě o které původně nechtěl, aby o ní jeho přátelé věděli... Vím, že teď už nemá cenu zapírat. "Zapoj hlavu. Sám jsi řekl, že sem dneska byl u KRÁSNÝCH dvojčat..." na slovo "krásné" dávám zvláštní důraz. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jsem v pohodě." zahuhlala Cate "Jen mi asi... vyrazil zub.... ale... jinak kromě bolesti čelisti se zdá, že jsme v pohodě." huhlala Cate a odplivla si krvavou slinu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jasně... proč si myslíš, že mi tak říkají?" zasmál se, přitáhl si stoličku na kterou se posadil. "No jistě... mělo mě to napadnout. Takže dvojčata. Která se ti líbí? Amanda nebo Adéla? I když mezi nimi není zrovna moc velký rozdíl, že jo."vyzvídal dál. "Krásné jsou obě, že jo." pokrčil rameny a začal se na stoličce houpat. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Ten... ten... jo,had... On si to užívá! "No, je mezi nimi hlavně ten rozdíl, že Amandu tolik neznám... takže ano, je to Adéla..." udělám malou pauzu na jeho komentáře... "A ano, obě jsou krásné... stačí ti to?" Proč se vůbec ptám? Vím moc dobře, že ne... Opřu se o stěnu dílny a čekám na další otázky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Hmm... takže Adéla. No jo... Adéla je taková víc přívětivá. Amanda je hlavně zalezlá ve své kuchyni. Pokud jde o ženy máš dobrý vkus."ušklíbl se. "Jsem tedy zvědavej jak se ti bude dařit. Doufám, že si nemyslíš, že jsi jediný nápadník?"zhoupl se znovu na stoličce. "Krásné, úspěšné a svým způsobem i zámožné. Skvělá partie."stolička klepla, jak všechny její nohy se náhle dotkly podlahy. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jo, mám dobrý vkus..." pak se zarazím a uvědomím si, co právě McDonald řekl... "Počkej. Jak to myslíš ?! Jako... myslíš někoho... konkrétního?" Začnu nervózně přecházet z jedné strany dílny na druhou. "Ale ne, víš co, ani to nechci vědět. Pozvala mě dneska večer. Řekla, že nezačne tancovat, dokud nepřijdu... víš?" Jsem v pohodě, jsem v pohodě... žádný další chlápek nemá šanci... A znovu mám v hlavě zmatek... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro McDonalds se ti už chystal odpovědět, když jsi ho zadržel a tak zase zmlkl a díval se, jak si to rázuješ sem a tam po dílně. Když jsi se mu svěřil s tím, že tě Adéla pozvala na své vystoupení a ještě k tomu, že bez tebe nezačne. Pokýval hlavou "Jo, tak to už něco znamená."zase se začal houpat a dál se díval, jak jsi z toho co řekl bez sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Když jsem zjístil, že do nejbližšího města je to týden cesty a na víc, že je to Gomora, nevěděl jsem co říct, nebo co udělat, neboť mi momentálně nic nehraje do noty. Bezva, takže nejbližší, jiné město, či ostrov než Gomora je _______ (Určí PJka). Ahjo, ahjo, ahjo... . Dobře, dopřeju jim dvoudenní příděl. Fajn, pokud budou dělat problémy a budou porušovat mé pravidla, poletí přes palubu... . To, že řekla dobře a víc nic mě uklidnilo a na chvíli jsem si myslel, že s ní nebudou problémy, že umí dodržovat pravidla. Když jsem však uslyšel žblunknutí zarazil jsem se, svěsil ruce s chvíli jen tak nevěřícně nepřítomě hleděl. Tak tohle je demence největšího stupně... ona mi s klidem řekne "dobře" nebudu na nic šahat, ale kde nic tu nic, za pár minut její hlavou projel vítr, který ji to nejspíš vymetl z paměti... Ach jo. proč to někdy nemůže jít bez problémů? Proč? říkám se nehybně. Je čas, víc ji tohle pravidlo vysvětlit... . říkám si, přitom se už otáčím a mířím k ženě, která drží v ruce MŮJ starý kýbl s vodou. Když k ní dojdu, zvednu ji, aby se postavil a pak dlaní žduchnu do vody. Pravidlo č.1 nesahat bez dovolení na MOJE věci. říkám a jdu zpátky ke kormidlu, když tam dojdu, jednou dřevěnou pákou zatáhnu dolů, lze vidět jak se najednou napnulo lano, směřující nahoru k vrcholu plachty. Když se tak stalo, plachta sjela dolů a loď jela dál už jen setrvačností... . Prozatím, ji ještě nechám znova nastoupit, po druhé už však ne. říkám si. Když slyším, že opět nastoupila začnu mluvit. Předpokládám, že jsi mě neslyšela, když jsem říkal, že nemáš šahat na mé věci bez povolení. Tentokrát to bylo jen výhružné, příště, pro tebe zastavovat nebudu. Nejsem vůbec rád, že vás na své lodi mám, tak se nechovej tak aby jste na mé lodi najednou nebyli... . A na mém jménu nezáleží. Můžeš mi říkat kapitáne. říkám bez pohledu na ni. Pak páku zase potlačím nahoru, kde ji držím. Plachta pomalu začíná vyjíždět nahoru. Kormidlem změním kurz k druhému nejbližšímu městu (či ostrovu). |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Dělá si ze mě srandu ?! "Děláš si srandu, nebo co ?!" jsem podrážděnější než obvykle... Jo jsem naštvaný...a kdo by nebyl? Musím se uklidnit...jo, uklidnit se, jsem v pohodě... A samozřejmě, že mi to nedá... "O kom jsi mluvil ?" procedím skrz zuby, když se trochu uklidním, a probodnu McDonaldse pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Překvapeně se na tebe zadíval "Dělat si z tebe srandu? Když jsi tak očividně z toho vykulenej? To bych si nedovolil."dotkl se rukou srdce "Ale ne. Fakt... nedělám si z tebe legraci. Když říkám, že to něco znamená. Tak to něco znamená."pokýval hlavou. "O kom jsem mluvil? O nikom určitým. Zapomněl jsi snad, že vlastní hospodu? Navíc tam tančí. A hospoda je většinou narvaná samými chlapy. Tak si to, kamaráde přepočítej. Jestli jsi si myslel, že jsi snad jediný kdo o ní má zájem, tak na to rozhodně hodně rychle zapomeň." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Promiň Cate je mi líto co se ti stalo. Řeknu omluvně při cestě zpět na loď.Když jsme zpět na lodi jdu s Cate do své kajuty a řeknu jí. Hned jakmile bude možnost nechám ti místo toho zubu dát zlatý. Řeknu mile a pohladím jí opo vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi k ní přišel, pěkně jsi ji vyděsil, to jsi ji viděl na očích. Nic neřekla, ale jenom horlivě přikývla hlavou, že rozuměla. Po chvíli k tobě přišla "Omlouvám se, kapitáne. Nechtěla jsem vás rozčílit. Já jen chtěla trochu mořské vody. Nenapadlo mě, že by vám mohlo vadit, když si na chvíli to vědro půjčím." mluvila omluvně. "Přísahám, že se bez vašeho povolení ani nehnu." odmlčela se. "Mohu si tedy to vědro prosím půjčit, kapitáne?"poprosila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To není potřeba, kapitáne. Je to stolička, ta není důležitá. Ale děkuji." vzala si karafu z vodou a pořádně si vypláchla ústa a umyla bradu, kterou měla od krve. "Ale budu mít nehezkou modřinu." promnula si čelist a sykla. Chvíli jen tak seděla a nic neříkala, nakonec k tobě vzhlédla "Vaše zranění. Nepotřebuje ošetřit?" |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Koukám na Cate a až její slova mě proberou ale hned odpovím. Uplně jsem naně zapoměl ale jsou to jen škrábance na které jsem už zvyklý. Řeknu s usměvem a omyju si rány a pak řeku. Neboj ta modřina vidět moc nebude. Po těch slověch jí pohladím po tváři kterou máv pořádku. Dík že si mi dnes pomohla ale přiště to nedělej mohlo by tě to stát život a to bych si neodpostil. řeknu vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jo, jo, jo...samozřejmě, že máš pravdu. Jako vždycky." Nejhorší na tom je, že to musím uznat. Sednu si na bednu s nějakými díly, naproti McDonaldovi. Je to docela nízko, ale to je teď to nejmenší, co mi může vadit. Prohrábnu si rukama vlasy a pak se opřu o něco, co je za mnou. Vpodstatě mě vůbec nezajímá, co to je, ale asi to bude nějaká bedna nebo skříň. Upřu na něj pohled říkající "nedívej se na mě tak..." a pak dám oči v sloup... "Kolik vůbec je? V devět tam musím být... jak tě tak poslouchám, předpokládám, že si nemůžu dovolit se opozdit." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Žhavé slunce pomalu zapadlo za horizont a obdařilo celou Krédu osvěžujícím chladem. Vánek od moře něžně hladil vše na co sáhl a listy na mohutných hrušních poklidně šustily. Noc byla Elvisovou nejoblíbenější denní dobou. Vždy zkontroloval na bidýlku spícího Fufu a vyrazil na osamělou pláž. Sedl si do bílého písku a nechával si omývat nohy zpěněným příbojem. Všude byl klid a nemusel se obávat, že by ho tu někdo vyrušil, či přivedl do rozpaků. Rád sledoval moře a vzdálené plachetnice. Kolikrát se přistihl, že by na některé rád byl a vydal se někam pryč za dobrodružstvím. Ale skoro v zápětí tuhle svou myšlenku zase rychle zavrhl. Měl tu poklidný život, bezpečí, domov, jistoty. Ale přeci jen…něco mu chybělo, něco co by z něj konečně udělalo pořádného muže…samce, podobného těm tetovaným svalovcům v přístavu…i když, ne tak zapáchajícím. Ale dnes mu v hlavě bloudila ještě jiná myšlenka. Přemýšlel nad tím co mu řekla Miri..léčitelka s hebkými a oblými stehny, které v něm vyvolávaly pocity, které dosud nezažil…Rád by je znovu slabě zmáčkl..pohladil…a znovu zmáčkl..třeba celou noc..bylo by krásné, kdyby to mohl udělat kdykoliv by si jen usmyslel. Zatřásl hlavou, aby z n vyhnal tyhle stehnoidní myšlenky a vzpomínal cože mu to řekla…musíš si věřit…musíš s nimi mluvit..nebát se..mluvit a být vtipný…žádné lichotky…prostě jen mluvit…opravdu je to tak snadné? |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Chvíli po její mluvě nic neříkám s pohledem na obzor. Dobře, ber to jako výstrahu. Příště se mě budeš ptát. A ano, můžeš si vědro půjčit, avšak když ho stratíš, seženeš mi nové pokud ne, vysadím tě se svázanými nohami i rukami uprostřed oceánu. chvíli se odmlčím. A jen taková rada, nevím jestli jsi tu vodu chtěla přímo na to, ale pokud to nevíš, voda z oceánu je slaná a tudíž po ní budeš mít ještě větší žízeň takže ti zakazuji ji pít, aby nebyla zbytečná spotřeba vody. říkám |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Hneď ako sa postarám o chleba, idem za Aikou, a chvíľu s ňou počkám, kým sa vyplní vaňa. Potom si do nej spolu ľahneme. Pod vodou sa poriadne vystriem, a vychutnávam si zohriatu vodu, spolu s fantastickým pocitom po sexe s Aikou. Navrhnem, že jej pomôžem umyť chrbát, a nechám ju posadiť sa pred seba. Potom jej rukami prechádzam po chrbte, jemne ho umývajúc krúživými pohybmi. Z času načas si ruky ponorím do vody, keď prestanú byť dostatočne vlhké. Keď má chrbátik čistý, pustím sa ešte do jednoduchej masáže. "Si celá stuhnutá, miláčku." Položím jej ruky na krk, a jemne ho začnem prstami stláčať, pohybujúc sa presne v smere svalov. Keď Aika uvoľní krk, jednou rukou ju potiahnem trochu dozadu, aby sa o mňa oprela, a aby mohla spustiť hlávku na moje ramená. Po krku prejdem na boky a zčasti na chrbát, ku ktorému mám obmedzený prístup, kedže je o mňa opretá... občas zájdem rukami aj na jej bruško, ale iba ako pohladenia, netlačím. Nakoniec ju objímem oboma rukami okolo bruška, spustím svoju hlavu na jej plece, a chvíľu tak "ležím" so zavretými očami. Kým voda nevychladne. "Ach, už je studená. A vonku sa už zotmelo. Poď, pôjdeme do postele." Všimnem si, že Aika zaspala. Usmejem sa, opatrne si zpoza nej vyleziem, a vypustím vaňu. Chytím ju do náručia, a opatrne ju vytiahnem von z vane, a prenesiem na posteľ. Potom ešte zoberiem uterák, a trochu ju osuším, pričom sa už aj zobudí, ale iba tak napoly. "Spinkaj, to nič. Len si ešte trochu mokrá. Zakryjem ťa." A naozaj, chytím do ruky prikrývku, a zakryjem ju ňou od nôh až po bradu. Nech jej nie je zima, počasie býva chladné. Zájdem do kuchyne, a chleba vytiahnem zpod utierky, a vložím do chlebníka, ktorý pevne zavriem, aby chleba nestvrdol. Potom sa vrátim k Aike do postele a zakryjem sa druhou perinou. Ešte kým zaspím, chytím Aiku popod prikrývky za rúčku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se druhý den probudil, už to bylo samo od sebe a nikdo tě netušil. Aika stále spala, objímala tě kolem pasu a hlavu měla položenou těsně vedle tvé. Venku bylo zataženo a pršelo, poslední dobou bylo počasí hodně proměnlivé. Chvíli bylo hezky a chvíli zase ošklivě. Když jsi se pohnul, Aika se zavrtěla a více se k tobě přitiskla a vstřebávala tvé tělesné teplo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Hmm… ne… pít jsem ji nechtěla. Chtěla jsem se s Robertem jen umýt.“řekla a otočila se. Zarazila se “Ještě jednou vám děkuji, kapitáne.“ pak šla zpět k vědru, které jsi ji dovolil si půjčit. Pak i s Robertem zalezla tak, abys na ně neviděl. Asi se hodlala svléknout, když s tím dělala takové tajnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Slunce zapadalo a začínala být čím dál tím věší tma, přesto na západě bylo stále světlo i když i jeho ubývalo. Zaslechl jsi za sebou kroky v písku, kdo tu v tuhle dobu může být? Na tvé pláži? Než jsi se stačil ohlédnout, někdo ti rukama zakryl oči “Hádej kdo je?“ byl to ženský hlas, mladý ženský hlas. To tedy mohla být jedině Miriam, ale co by tu dělala? Ruce zase zmizeli a Miriam dopadla do písku vedle tebe “Ahoj Elvisi. Co hlava?“ zeptala se tě a usmála se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Musím přece chránit svého kapitána.“ odpověděla. “Jestli se mi, ale chcete nějak odměnit, kapitáne. Tak se pěkně svlékněte a pojďte se mnou do postele, jak jsme plánovali.“usmála se a natáhla k tobě ruce, jako kdyby tě chtěla obejmout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podíval se z okna “Řekl bych, že je tak půl osmé. Přibližně. Plus mínus. Prostě… máš ještě čas.“odpověděl. “No jistě, že nemůžeš přijít pozdě. Když přijdeš včas nebo dokonce ještě dřív tak nějak ji tím ukážeš, že o ní máš vážně zájem. Myslím, že už teď tě netrpělivě vyhlíží, jestli se ji taky líbíš.“plácl se do prsou. “Jo.. poslouchej moje rady. Já jsem lamač dívčích srdcí, vím jak se jim dostat pod sukně.“ zasmál se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zeširoka se usměju nad jejími slovy a obejmu jí kolem pasu a tiše odpovím. Já své slovo vždy držím. Po těch slovech jí políbím jemně na rty a přivinu jí k sobě.Pak se jí dívám zpříma do očí a je vidět že jsem už klidný a milý jako vždy. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "S vámi je mi stejně nejlépe, kapitáne." také tě políbila i když polibek měl slabou chuť krve. Pomalu jste se navzájem svlékli a strávili spolu noc, kdy jste se oddávali potěšení těla. Nakonec jste usnuli. Ani jsi moc nepočítal s tím, že se ti posádka v noci vrátí. Nejspíš si našli nějaká děvčata a užívají si. Ty jsi aspoň neměl zapotřebí hledat nějakou lehkou děvu, ty jsi měl Cate, která ti byla po vůli vždy když jsi chtěl. Když jsi se probudil, Cate pořád ještě pochrupovala vedle tebe a na tváři měla zbarvující se modřinu. Hezky přes půlku tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ty a lamač srdcí? To už bylo ale hodně dávno, ne?" rýpnu si s úšklebkem. Dobrá nálada se mi vrací, vychladl jsem a tak se mi pročistila hlava. Zvednu se z bedny a trochu zakolísám, ale nakonec se postavím pevně na nohy. "Tak dobře, dám na tebe... stejně jsem chtěl přijít dřív. Takže teď se musím jít upravit." vrátím se zase k pokusům o úpravu vlasů. "Nehodláš tam jít se mnou, že ne, ty svůdníku...?" zavolám od zrcadla na McDonalda. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a celá noc je krásná.Když se pak ráno probudím a vidím jakou má Cate modřinu potichu vstanu a jdu vyvařit byli ny které mívám k léčení.Pak je trochu schladím a zabalím do kusu látky.Po té je jemně přitisknu na modřinu na tváři.Modřina by měla po pár hodinách zmizet.Jen jí sleduju a mezi tím co spí se obleču. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Moc vtipné ty zelenáči." odfrkl si "Ještě by ses divil, jakou já mám výdrž."plácl se do stehen. "Proč bych tam s tebou chodil? Nebudu ti dělat garde a ani kazit rande." vstal "A už půjdu. Ten tvůj zkrášlovací rituál fakt vidět nemusím. Měj se." mávl na tebe a vydal se ven z dílny. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Taky jsem tě rád viděl." zavolám ještě, než za sebou zavře dveře. Potom se vrátím k "zkrášlovacímu rituálu" jak to McDonald nazval. Ne že bych mohl ještě něco moc vylepšit. Prohrabu se oblečením, které mám a vyberu si to nejlepší. To neznamená, že by bylo moc dobré, ale je to to nejmíň zašívané, jaké jsem mohl najít. Snažím se dělat pomalu, protože mám ještě dost času, ale na druhou stranu nesnáším čekání, takže vím, že jak budu hotový, nevydržím tady jen tak sedět. Tak to by snad stačilo. pomyslím si, když jsem se sebou konečně spokojený. Asi nikdy jsem nestrávil tolik času úpravou vlastního vzhledu. Ještě si s sebou vezmu nějaké peníze a pak vyrazím... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se probudila skoro ve stejné chvíli, kdy jsi si dopnul poslední knoflík. "Kapitáne?" zamumlala a pak se zamračila a sundala si tvou bylinnou směs z tváře. "Achjo... proč vy musíte vždycky hned vstát..." řekla nespokojená, že ji nikdy nevydržíš v posteli dlouho. Začala vstávat "Tak.. co nás dnes čeká?" zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Promin Cate.A ty bylinky si prosím nech nějakou tu hodinu u tváře pak ta modřina zmizí. Řeknu a pak dodám. Dnes musíme sehnat naší posátku. Řeknu a vytahuju ze skříně starý roh ketrým je vždy svolávám.Pak vyjdu na palubu a mocně na roh zaduju že s eto rozhléhá cleým městem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zamkl jsi dílnu a vyrazil jsi do hospody U Dvou sester. Samozřejmě, jsi se nemohl dočkat až Adélu zase uvidíš a budeš si moci znovu zaplavat v tom čokoládovém moři jejich očí. Vyhýbal jsi se tmavým uličkám a šel po nejvíce zalidněné ulici, nechtěl jsi dnes narazit na nějaké nepříjemnosti. Náhoda je svině to jsi se už sám přesvědčil. Konečně jsi dorazil do hospody. Vešel jsi dovnitř, byla pěkně plná. Všechny stoly byli obsazené. Zahlédl jsi místo u baru tak jsi si ho hned zabral. Rozhlédl jsi se, ale Adélu jsi nikde neviděl. "Zdravím. Ty jsi ten... kamarád Adély, že?" přišel k tobě barman "Dáš si něco k pití?" |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Eh..paní Miriam..co vy tady…… Vykotám ze sebe dosti zaskočeně a mírně se posunu, aby měla Miri dostatek místa k sezení. Jaká to náhoda, zrovna jsem na ní myslel..tedy na některé její oblé části..a ona je tady.. Ta má hlava…už je to lepší..skoro už nebolí…ten vlahý..staehno..ehm..chci říci vánek..mi dělá dobře….. Tma, díky bohu je tma. Ta má věrná černá přítelkyně, teď perfektně zamaskovala mé rudé tváře. Musím si dávat větši pozor na jazyk, ne radno je vyslovovat vše co se v mysli urodí. Je to příjemné znovu cítit tu sladkou citrusovou vůni. Hned jakmile se mě dotkla..jakmile zakryla mé oči..hned jsem věděl, že je to ona…v přístavu a na tržišti je tolik vůní a pachů..ale žádná není tak omamná jako tahle směs limetek, pomerančů a citronů.. Konečně mám příležitost vyzkoušet si v praxi rady, které mi ona sama dala…kdyby jen tušila, že je použiji přímo na ní, nikdy by mi je neporadila..Takže jdeme na to..mluvit..mluvit..mluvit… To bylo nerozumné a nebezpečné, chodit sem ke mně takhle v noci. Přeci jen je to od města dost daleko. A ti námořníci..celé měsíce na moři neviděli ženu..kdo ví, co se vám mohlo stát. Určitě vás doprovodím až k vám domů .. Ano dobrá taktika…ochránce a gentleman v jednom..to by se mohlo líbit..ale co teď..co dál. Použij knihy…na co jich máš celý pokoj..do toho ty pitomče.... Horizont…vidíte paní Miri…..ukážu rukou do dálky, kde jsou ještě patrné narůžovělé odlesky zapadajícího slunce… Víte že, horizont je optická hraniční čára mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou. Jeho viditelnost je podmíněna optickými podmínkami, panujícími v daném okamžiku v místě pozorovatele. Vzhledem k velikosti planety se horizont jeví více či méně zakřiveným - zakulaceným. Odrecituji pasáž z knihy, kterou se mi právě vybavila…aniž bych si toho nějak všiml, nebo plánoval, posunu se zpět o trochu blíž k Miri…hlavou se mi však honí jiná část z mých knih..Stehno je u lidí masivní část těla mezi kolenem a kyčelním kloubem, které slouží převážně jako nosná část dolní končetiny. Je tvořeno mohutným kosterním základem v podobě stehenní kosti. Jedná se o párovou část těla (na obou dolních končetinách je jedno). Rychle zaklepu hlavou, abych si tuhle děsivost vyhnal z hlavy a usměji se na Miri. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Možná máš pravdu. A říkej mi jen Miriam."usmála se na tebe "Ale nemohla jsem jít v klidu domů aniž bych ti poděkovala za ty hrušky. Jsou výtečné. A ještě více mě těší, že jsi je i sám vypěstoval. Máš krásný sad."zadívala se na horizont a poslouchala co ji o něm říkáš "Opravdu? To jsem netušila."řekla se zájmem "Ty toho víš asi hodně, že?"podívala se na tebe. "Děkuji, že mě chceš doprovodit. Ale to není nutné. Je to přece jen daleko. A až by jsi se vracel bude ještě víc pozdě a i pro osamoceného muže je to nebezpečné."dělala si starosti, aby se ti nic nestalo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se první oblékla a pak jsi zahlédl, jak si zase přilepila tu bylinu k tváři. Vyšel jsi ven a pustil jsi se do svolávání posádky, někteří lidé co se jich to netýkalo vykoukli z oken a hrozili ti zatnutou pěstí, aby jsi sklapl a nechal je spát. Ale mělo to přesně ten efekt, jaký jsi chtěl. Po půl hodině se začala tvá posádka vracet. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro spokojeně sleduju jak s eposádka vrací a řeknu ke Cate. Až se ta čelátka probere vyrazíme. Řeknu s usměvem.Pak koukám na město. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se opřela o zábradlí lodě a přidržovala si stále směs na tváři. Do hodiny se ti na palubu vrátila celá posádka i když se jim viditelně ještě nechtělo z postele a z náručí svých milenek. Moc krátká doba "Tak co je kapitáne?"zeptal se jeden muž. "Jaké jsou rozkazy?"chtěla vědět Kasandra, která všechny skoro o dvě hlavy převyšovala. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Teď si to namíříme k ostrovním městům a pěkně šupem všichni dopráce. Řeknu s usměvem a jdu za Cate když všichni jdou opo svým. Vidíš ta modřina už je pryč. Podotknu když jí sundám ylinky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Muži bručeli, ale pustili se do práce. Zřejmě doufali, že tu budou déle, jak jednu noc. Cate si promnula čelist "Páni... no opravdu." zadívala se na tebe "To je nějaká tajná bylinná směs?"usmála se a stáhla ruku z brady "Jsem ráda. Aspoň se vám budu stále líbit, kapitáne. Ta modřina by mi pěkně ubrala na kráse."mrkla. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Ráno otvorím oči, a prvé, čo vidím, je Aikina tvár. Ach, aký pekný pohľad hneď ráno... Dám si ruku okolo jej ramien, a priviniem si ju blízko k sebe, druhú ruku preložím cez jej bok. V takomto tesnom objatí čakám, kým sa neprebudí, nevstane, alebo kým neskončí svet. Nechávam sa unášať myšlienkami. Dobré ráno, Sebastian. Čo je to dnes za deň... ah, áno. Zajtra idem na K2, aj by som mohol začať baliť, che che. A Aika... Aika ide so mnou. Budeme mať nové bývanie na K2, čo je raj na zemi... spolu... ach, to bude skvelé. Antonio mi bude chýbať... bol mi ako otcom, tie posledné roky. Ach, taký veľký krok v mojom živote... Strasú ma zimomriavky, no ani sa nepohnem, aby som nezobudil Aiku. Vyzerá taká krehká, keď takto spí... Pomaly sa začínam prebúdzať k životu. Ležím stále na mieste, ale začínam si uvedomovať časti svojho tela. Nohy, ruky, hruď... jop, všetko je tam kde má byť. V ústach cítim zvláštnu chuť, ako každé ráno. Achjo. Musím si dávať pozor, aby veľmi necítila môj dych, kým si umyjem zuby. Ešte by mi tu zomrela. No viac než vedomie vlastného tela ma zaujíma, ako vnímam to Aikine. Jej tvár, dotýkajúča sa mojej nahej ruky... jej prsia, pritisnuté na moju hruď... a jej lono, tak blízko... pri mne. Začínam sa trochu potiť, mám pocit, že sa roztápam od tepla jej tela. Cítim jej vôňu, tiež je spotená po noci strávenej pod prykrývkou, ale je to príjemná vôňa. Vdychujem ju plnými dúškami, vychutnávam ju. Pod prstami cítim jej kožu, hebkú, teplú... je tak krásna, tak ženská... Túžim po tebe, Aika. Čakám, kým sa prebudí. Povedal by som, že si všimne, čo cítim, keď bude hore. Holt, u chlapa to rozoznať celkom jednoducho, a ešte jednoduchšie keď je nahý. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika se začala budit, to jsi poznal podle toho, jak se ji začali chvět víčka a jazykem si olízla spodní ret. Možná ji probudilo to, jak jsi se potil, možná reakce tvého těla, ale probudila se. Otevřela oči a ospale na tebe zamžourala, párkrát zamrkala než se ji pohled vyjasnil a probudila se úplně. Usmála se na tebe "Dobré ráno, Inženýre." pozdravila tě a přivinula se k tobě. O okamžik později k tobě zvedla hlavu "Ou...no tedy! Sebastiane, hned takhle po ránu?"tiše se zasmála, jistě, že postřehla co se děje s tvým tělem a políbila tě na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Zakúsnem si do dolnej pery, a usmejem sa na ňu späť. "Včera ráno mi to pripadalo ako dobrý nápad, tak som si povedal že by si si to možno chcela dnes zopakovať... ale bez poštára." Usmejem sa ešte širšie. Jednu zo svojich rúk presuniem o pár centimetrov nižšie, na Aikin zadoček, a prisuniem si ju ešte trošku bližšie k sebe. Čakám, ako na to zareaguje. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Hmm.. nezní to špatně."odpověděla, pohladila tě po prsou a lehce políbila na obnažené rameno, které se neschovávalo pod dekou. "A bez toho kurýra, je to opravdu mnohem lepší. Nemusíme z postele."bloudila prsty po tvém těle a nenechávalo tě to chladného. Sjela rukou i na tvé intimní partie "Tedy... Inženýre... jak se ti tohle podařilo?" zasmála se a převalila se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No možná směs ale tajná ne. Usměju se a dodám. A na kráse by ti to tak neubralo. Usměju se a traké mrknu.Pak ale začnu popohánět muže. No tak!Dělejte vy chásko roztáhnout plachty! Oni dobře ví že to tak nemyslím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Měl jsem asi docela štěstí, že jsem chytil místo. "Jo, to jsem já." otočím se na barmana, když na mě promluví. "Snad jen něco... lehčího..." Chci mít čistou hlavu. Zamyslím se a ještě jednou se rozhlédnu bo hospodě. "Co Adéla. Je tady někde? Nejdu pozdě, ne?" zeptám se váhavě. Pěkně blbá otázka. Samozřejmě, že tady je. Připravuje se na vystoupení. Pozdě určitě nejdu, vyšel jsem dost brzo... sakra Todde Marksi... mluvím v duchu sám k sobě... příště zapni mozek, než začneš mluvit... Jsem trochu nervózní, a tak co chvíli poposedávám na barové židli a vůbec se všemožně vrtím. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dobrá."začal ti připravovat ředěné pití "Ano. Adéla tu je. Už se připravuje."odpověděl ti a položil před tebe ředěnou kořalku. "Ah... no jo.... taky říkala, že kdyby jste chtěl můžete se za ní stavit už před vystoupením. Běžte nahoru do patra a jsou to hned první dveře vpravo od schodů." řekl ti, jak to máš najít. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Rozkaz kapitáne!" a pustili se s ještě větší vervou do připravování lodě k vyplutí. Cate se odlepila od zábradlí a šla pomáhat, nechtěla aby si o ní někdo myslel, že se fláká. Do půl hodiny jste byli připraveni vyplout na moře. Opatrně jste se odlepili od mola a kličkovali mezi ostatními loděmi než jste konečně vypluli na širé moře. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Asi jedině tohle mě teď mohlo zvednout ze židle. "Dík." poděkuju za kořalku a zaplatím. Ale co teď s tím? No nic... řeknu si a kopnu do sebe panáka, kterého jsem si objednal. Ještě že jsem chtěl ředěnou... "Tak já teda půjdu..." dostanu ze sebe, když se mi trochu srovná obličej. I zžeděná, byla kořalka docela silná. Položím sklenici zpět na pult a vydám se cestou, kterou mi barman popsal. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyšel jsi do patra a hned našel ony dveře, nemusel jsi ani moc hledat, protože Adéla měla na dveřích cedulku se svým jménem. Zaklepal jsi "Dále!" ozvalo se. Vešel jsi do prostorné místnosti. Tady nejspíš Adéla i bydlela. Dvoulůžková postel na které momentálně leželi kousky dámského oděvu, toaletní stolek, prostorná skříň, závěsy, obrázky na zdech, prostě typický ženský pokoj. Ve vzduchu jsi cítil slabou vůni citronu a dámského parfému, celkem omamná vůně. Adéla seděla u toaletního stolku a krášlila se před zrcadlem. Ohlédla se na tebe "Todde! Tak jste přišel, to jsem ráda." a vstala. Na sobě měla lehký oděv, který se skládal hlavně ze závojů. Mohl jsi tak obdivovat její štíhlí pas a dlouhé nohy. (takhle nějak to oblečení vypadá)  |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro No, já jsem taky rád, že jsi ráda... "Ahoj. Jo, dorazil jsem a barman mě poslal sem, tak..." Odmlčím se a pár vteřin na ni prostě jen tak hledím. Čekal jsem, že budu unešený, ale přesto mě zrovna nenapadá, co říct. "Moc ti to sluší. Teda... Jsi... krásná..." Má, obyčejně dostatečně velká, slovní zásoba teď zmizela kdovíkam. Ne, že bych nikdy neviděl ženu v takovémhle (i chudším,...) oblečení. Ale žádná z nich nebyla Adéla. Takže se teď vznáším někde v sedmém nebi... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zhluboka se nadechnu mořského vzduchu a pozoruju s klidem obzor.Také občes sleduji svou posádku jak s emrštně straá o loď.Další rozkazy pro ně nemá a tak je nechám ať si dělají co chtějí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se na tebe ještě víc usmála "Děkuji. Také se o to, asi.. přes hodinu snažím." zasmála se. Upravila si závojovou sukni "Jsem tak ráda, že jsi tady." přišla k tobě a bylo vidět, že má opravdu upřímnou radost. Vzala tě za ruku "Chceš se posadit? Ještě chvíli mi to potrvá." nabídla ti. Rozhlédla si "Sedni si třeba na postel. Moc židlí tu nemám." |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď zacítim dotyk Aikinej rúčky dolu, na mojich "intímnych partiách", rozpálim sa ešte viac. Moje vedomie zahalí príjemný červený opar, a prestávam rozumne uvažovať. Sústredím sa zo všetkého najviac na zmysly, všetkých päť. Keď sa Aika cezo mňa prevalí, chytím ju pevne oboma rukami, a hladím ju všade po celom tele. Vnímam jej teplú pokožku, pokrytú jemným, ranným potom. Venujem sa jej prsiam, ktoré sú také hebké a príjemné. Hladím jej pery svojimi, prechádzam jej po nich jazykom... kolenami mierne rozkročím jej nôžky. Cítim teplo a dráždivú vôňu, sálajúcu z jej intímnych partií... ale tam dolu zatiaľ nič neriešim. Netreba sa ponáhľať, máme čas.. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Taky jsem rád, že jsem tady. Nemohl jsem se dočkat, až budu zase s tebou... celý den jsem nemyslel na nic jiného." vysypu ze sebe, dokud mi to ještě myslí. "Jasně, určitě." svolím a sednu si na postel. Jen se dívám, jak se líčí a tak... Vpodstatě vůbec nechápu, jaktože zrovna já mám takové štěstí. Ne že bych si to nepřál, ale... ozve se můj opravářský princip. Jsem zkrátka zvyklý na všem hledat nějakou chybu. Tahle situace má ale výhodu... a to, že žádnou chybu nenacházím. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cítil jsi, jak se ji rozbušilo srdce, které jsi uměl rozpumpovat takhle silně jenom ty. Aika se narovnala a obkročmo se na tobě usadila, rukama se opřela o tvou hruď. Pohladila tě po prsou, znovu se sklonila a políbila než se znovu narovnala a sundala si vlasy z tváře. Usmála se na tebe, prsty přejela po tvé tváři a palcem přejela přes rty. Když jsi ji hladil po rozpálené pokožce slastně přivírala oči a tiše vzdychala. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dívala se na tvůj odraz v zrcadle "To je milé." řekla a pudrovala se. Pak vstala a šla si sednout vedle tebe, položila své ruce na tvé "A co, kdybychom se pak po mém vystoupení šli trochu projít?" navrhla ti a trochu blíže se k tobě naklonila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pomalu se blížilo odpoledne, zrovna jste byli po dobrém obědě skládající se z masových pirohů s polevou. "Kapitáne?" přihnala se k tobě Cate "Máme problém. Blíží se k nám bouře. Máme skasat plachty? Nebo zkusíme tou bouří proplout?" zeptala se a mluvila naléhavě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Bouře?Sakra! Řeknu a pak rychle odpovím. Skusíme jí obeplout a pokud s etzo nepodaří skasáme plachty. Řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď sa na mňa rozkročmo posadí, viem, že už to dlhšie nevydržím. Jednou rukou ju zľahka nadvihnem, a vniknem do nej. Vlna príjemných pocitov, ktorá ma zaplaví, ma prinúti napnúť všetky svaly v tele v slastnom kŕči, ktorý po niekoľkých sekundách odoznieva. Chytím Aiku za plecia, a stiahnem si ju dolu k sebe, aby som ju mohol celú dobu bozkávať, a potom spustím obe ruky dolu, na jej zadoček. Pomaly sa začínam pohybovať v rytme Aikinho dychu, ktorý je vášnivo rýchly, a pri každom výdychu ma zaplavuje zohriatym vzduchom. Pohybujem bokmi do strán, hore a dolu, rýchlejšie, aj pomalšie, ako ma len napadne. Ľahučko kúšem Aikine pery, hrám sa s jej jazýčkom. Príjemné pocity prichádzajúce zdola, a zo všetkých mojich zmyslov na mňa útočia v prívaloch, mám pocit že všetkými zmyslami vnímam stokrát jasnejšie, ale som schopný sa sústrediť iba na Aiku, ostatný svet pre mňa prestáva existovať. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "To zní jako skvělý nápad." Proč to nenapadlo mě? Řeknu to možná trochu tiše... Stále se jí dívám do očí a když se ke mě nakloní, zopakuju to po ní, jak se k ní snažím být co nejblíž. Cítím její ruce ve svých, a tak je trochu sevřu. Pořád ale nepřestávám sledovat její nádherné oči. Jsem v tom až po uši... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak domluveno."rozzářila se radostí, olízla si rty zářící smyslně rudou barvou. Naklonila se k tobě ještě trochu blíže a políbila tě lehce na rty, bylo to takové nesmělé. Snad jen zkoušela jestli ji od sebe třeba neodstrčíš. Ani, když tě políbila se ti nepřestala dívat do očí. Vůně citrónů byla najednou silnější, pochopil jsi, že to je její vůně a ani parfém to nedokáže zamaskovat. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Když se ke mě naklonila, čekal jsem co bude následovat. Ještě že tak, protože kdybych na to nebyl připravený, asi bych zůstal sedět jako přikovaný. Ani já jsem pohledem neuhnul a abych pravdu řekl, přemýšlel jsem v tu chvíli o tolika věcech, že jsem ani nepostřehl, jaké to bylo. Možná taky proto jsem dostal neodolatelnou chuť si to zopakovat... a tak, dokud byla Adéla ke mě nakloněná, jsem ji políbil znovu. Pochybuju, že je na světě šťastnější člověk než já... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika zavřela oči, vaše jazyky se propletli a vaše těla tančili milenecký tanec. Když se napětí ve vašich tělech stupňovalo, Aika se znovu posadila a vycházela tvému tělu vstříc. Ňadra se ji pohupovala v rytmu vašich těl a z hrdla ji vycházelo sténání. Vaše těla byla spojena, dokonale do sebe zapadala, jako kdyby jste byli pro sebe stvořeni. Náhle tě zaplatil pocit uspokojení i Aika to cítila, hlasitě zasténala div nevykřikla a prohnula se v zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Po tom co jsi ji také políbil se uvolnila, oči zavřela a pohladila tě po tváři. Polibek se prodloužil, ale skončil dřív než jsi si přál. Někdo zaklepal na dveře a vešel. Odtrhli jste se od sebe, polekáni tím, že vás tu nachytali. Byla to Amanda "Hezké, hrdličky. Nechte si to na později." řekla pobaveně a podívala se na Adélu "Už by jsi měla začít sestřičko." Adéla přikývla, zadívala se na tebe, tváře ji lehce zčervenaly a vstala "Za deset minut začínám. Tak si najdi nějaké místo odkud dobře uvidíš." řekla, šla si opravit rtěnkou ústa a pak vyšla z pokoje. Amanda se na tebe zadívala "Marksi. Jestli mé, malé sestřičce nějak ublížíš. Tak ti udělám ze života peklo."pousmála se "Neber to osobně. Není to tak, že by ses mi nelíbil. Je to jen přátelské varování." kývla ke dveřím "Pojďme. Ať to stihneš." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Už jsi to také cítil, ve vzduchu byl pach ozonu. To vždy byla předzvěst bouře. Temná mračna se začala stahovat a narážet do sebe. Objevil se první blesk, moře začínalo být neklidné a silný vítr se opřel do plachet. Cate znovu k tobě přiběhla "Kapitáne. Myslím, že se ji nevyhneme. Mám přikázat stáhnout plachty?" zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano ať stáhnou lachty a všichni kteří nejsou potřební at jdou do podpalubí tady to bude nebezpečné! Zakřičím ve větru a držím si klobouk at mi ho to neodfoukne. |
| |
 | soukromá zpráva od Laila pro Nehybně sedím na kousku suché trávy vedle Luny, zády opřená o zeď hostince a mlčky jí naslouchám. Cítím, jak mi po tváři i po těle stékájí kapky potu, ale jsem příliš zmožená horkem na to, abych je utřela. Líně hledím skrz horký vzduch do prázdné mrtvé uličky a chvílemi si připadám jak v pekle. To chceme všichni. Člověk asi nemůže mít všechno.. Sfouknu si světlý pramínek vlasů, který se mi začíná lepit na orosené čelo a trochu povzbudivě zamrkám na foufající kamarádku. Stroj na bouřky... Konečně se trochu vzchopím a rukou si otřu zpocenou tvář. ...já jsem nikdy na techniku moc nebyla. Co takhle jít se radši trochu zchladit do moře? Navrhnu a trošku se protáhnu. Připadá mi, že jestli tu budeme ještě chvíli nečinně sedět a přemýšlet, tak z toho zešílíme obě dvě. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Leknu se jak malý kluk co ho doma nachytají rodiče... a musí to vypadat dost komicky... Rychle se zvednu a zamířím ke dveřím, nechci být v pokoji poslední. Na Amandino varování odpovím zprvu jen pohledem. Pak mi to ale nepřijde úplně nejvhodnější a tak dodám: "Nemusíš se bát. Jí bych nikdy neublížil..." Až moc pozdě si uvědomím, že to byla ta největší blbost, co jsem mohl udělat. Ne, samozřejmě že jí neublížím... nikdy jsem se na žádnou ženskou nevykašlal, nehodlám to dělat ani teď... Jen se chci vidět, jak ji budu vysvětlovat, že jsem býval pirát... takříkajíc mě bodne u srdce. Jo, sakra, o tom jsi měl přemýšlet dřív, než ses do něčeho pustil. Probouzí se ve mě svědomí. Sejdu po schodech do hospody. Pokusím se najít si nějaké místo, ale nakonec mi přijde nejlepší, stoupnout si někam dopředu. Čekám, až Adélino vystoupení začne a v hlavě se mi honí myšlenky o mé minulosti... Nemůžu čekat, že by se nezeptala, kde jsem přišel k těm jizvám nebo ke kulhání. Nemluvě o tom pirátském tetování, co míval každý z naší bandy... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Trvalo to jen chvíli, než začala hrát hudba a všichni zmlkli. (hudba: odkaz ) Adéla vešla do místnosti s prvními tóny, všichni ji začali tleskat a pár i obdivně hvízdlo. Adéla si stoupla doprostřed místnosti, kde vzniklo volné prostranství díky posunutým stolům. Adéla se uklonila a pak očima vyhledala tebe, usmála se a začala tancovat ve chvíli kdy se v písni ozvali bubny. Adéla s tělem opravdu zajímavé věci, zvlášť když se prohnula dozadu. Říkala, že její matka se uměla prohnout ohromujícím způsobem. Jestli to dokázala ještě více, jak Adéla tak její matka musela být opravdová hadí žena. Předváděla vám i břišní tance, kdy tě její pohupující pupík skoro zhypnotizoval, tančila, jako kdyby tělem vyprávěla příběh. V polovině písně se k ní přidali další dvě tanečnice a začali tancovat mezi stoly. Hosté z toho byli uneseni. Asi po dvaceti minutách skončili, uklonili se a zase zmizeli z místnosti za bujarého potlesku. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď zacítim blížiaci sa pocit vyvrcholenia, dych sa mi samovoľne zrýchli a vydychujem nahlas. Rukami si Aiku držím tesne pri sebe, mierne zvýšim tempo nášho tanca. Jej stonanie je hudbou pre moje uši. Samotný vrchol sa snažím všetkými silami oddialiť čo najviac, pretože nechcem aby to už končilo... aj keď koniec má byť tak sladký. Prichádza ten známy pocit, ktorý sa dá prirovnať jedine k balansovaniu so surfom na veľkej vlne. Niekoľko sekúnd stojím na vrchole rozkoše a vzrušenia, a potom príde veľký pád dolu, do hlbín opojenia. To sa stalo aj práve teraz, keď som celý stŕpol, z hlboka sa nadýchol, a na niekoľko sekúnd zadržal dych, Aike pevne stlačil zadoček, a pritlačil si ju k sebe najviac ako to len šlo. Hneď za tým prišlo niekoľko mocných sťahov, ktoré do môjho tela vystreľovali príjemné pocity, a ktoré sa harmonicky prejavovali na všetkých mojich svaloch. Pocit Aikinej blízkosti, Aikiných pŕs, Aikinho lona pridáva celej tejto chvíli skvelú príchuť. Len a len ona ma môže vidieť v týchto chvíľach, keď z chlapa ako hora je neškodný, a veľmi prítulný spoločník. Keď odoznie aj posledná vlna môjho orgazmu, zadívam sa Aike do očí. Telo mám prehnuté do mostíka, zadok zdvihnutý niekoľko centimetrov nad posteľ, napriek tomu, že Aika na mna dosadá celou váhou. Pomaly sa zveziem dolu na posteľ, a celý sa uvoľním. Chytím Aiku za ramená, a položím ju vedľa seba do periny. Túlim ju k sebe, a zmätene ju bozkávam všade na tvár. Rukami, ktoré sa mi trochu trasú, si ju priviniem blízko k sebe, a plytko, trochu vyčerpane vydychujem. Uvedomím si, že som príšerne spotený, ale to nevadí, obaja sme na tom rovnako. Nemám silu zodvihnúť sa, a nechce sa mi pustiť z náruče Aiku. Keby som tak takto mohol ležať už navždy... |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Její pochvala mých znalosti zapříčiní, že se mírně nadmu jako páv. No..já toho ani tak moc nevím…sbírám knížky..takže mám něco málo načtené…bohužel, se těžko shánějí. A když už nějakou objevím, je většinou poničená vodou..inkoust rozpitý, listy zničené..vazba zkroucená a obvykle chybí stránky…v tom případě si příběhy musím domýšlet..je to zábava… Během toho mého řečnění, si ani neuvědomím, že se má ruka, jakoby magnetem, přibližuje k Mirině nožce…a aniž bych si to uvědomil, spočine na jejím koleně. Teprve ten teplý dotyk, její pokožky mi prozradí, že je něco špatně…Ale ucuknout by bylo trapné, proto předstírám, že o tom nevím a pokračuji v klábosení. A nepočítejte s tím Miri, že vás nechám odejít samotnou..je to opravdu velice nebezpečné…buď půjdu s vámi, nebo vám alespoň půjčím Fufu, který mi okamžitě donese zprávu, až dorazíte domů…pak budu klidný. Kdyby se vám kvůli mně něco stalo, nikdy bych si to neodpustil. Je to krásný pocit dotýkat se někoho tak krásného. A zároveň mám i obavy, obavy z toho, že každou chvilkou ucukne…vstane…prostě, že přeruší ten kontakt, na který jsem čekal snad celý život. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Fufu je moc milí ptáček. Ale když trváš na doprovodu, tak bych raději, kdybys šel se mnou ty.“řekla. Když jsi položil ruku na její koleno, jenom se na tebe zadívala, ale neucukla a ani se neodtáhla. Dokonce svou ruku položila na tvou “Ráda vidím, že jsi v mé přítomnosti už trochu sebejistější.“řekla s úsměvem. “Nechtěl by jsi se semnou zítra ráno projít po pláži?“ zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika se k tobě ráda přitiskla, hlavu opřenou o tvé rameno a lehce se otírala tváří o tvůj krk. Cítil jsi, jak se Aika po milování ještě chvěje “Miluji tě, strašně moc.“ vyznala Aika svou lásku k tobě. Hladila tě otevřenou dlaní po prsou, nějakou dobu jste jen tak leželi, ale nakonec se Aika zvedla na lokti a zadívala se ti do tváře. “Asi bychom měli vstát ty můj milovníku.“usmála se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Rybářka zvedla mokrý hadr z očí a zadívala se na tebe “To je skvělý nápad. Ale…. myslíš si, že tam stačíme dojít dřív než nás slunce upeče do křupava?“ zeptala se. Vzala měch s vodou a pořádně se napila, podala ti ho, abys se také trochu zvlažila. Kolem prošel mladík, jenom v trenkách, chlapy se měli. Ti mohli chodit venku skoro nazí, ale za to to byl opravdu pěkný pohled, hlavně když měli pěkné tělo. Rybářka si neodpustila obdivné hvízdnutí. Snědý mladík se ohlédl a div nezakopl a nepřerazil se. Rybářka se zasmála “Aspoň, že o vedro má i své světlé stránky.“podívala se na tebe. “Tak co myslíš? Zvládneme to?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Dobře.“ a utíkala vydat rozkazy. Muži začali šplhat po lanoví nahoru a k plachtě a začali ji stahovat. Jiní zase připevňovali vše co by mohla smést vlna, ti co spíš na palubě jenom překáželi šli do podpalubí a nejspíš tam také připevňovali to co by se mohlo rozbít. Cate k tobě zase přiběhla “Kapitáne. Neměl by jste jít také do své kajuty? Mi to tady zvládneme. Není to první bouře, kterou bychom projeli.“ položila ti ruku na rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ne zůstanu ze svou posádkou. Řeknu a koukám na bouři před námi azavolám. No tak chlapi hněte sebou přec nás ta trocha větru nesmete. Řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Úspěch!...Úspěch?...Opravdu souhlasila s mým doprovodem …. a dokonce chce jít se mnou zítra na pláž…to je…..SKVĚLÉ! . Ihned po jejích slovech se doslova a do písmene celý rozzářím. Veškerá nervozita, nejistota a méněcennost jakoby ze mě spadly. Stejně jako její ruka a kolínko hřáli mou uvězněnou ruku, hřálo i mé srdce pomyšlení, že se mnou chce nějaká dívka vůbec někam jít. Vždycky jsem snil, jaké by to bylo mít nějakou takhle blízko. Moci se jí dotýkat, sledovat jí, cítit jí…držet jí…a někdy možná..možná i líbat a… Jít s vámi Miriam…nic by mi neudělalo větší radost…pláž je sama o sobě krásné, ale s vámi bude ještě krásnější..bude to…jako když si na krásnou květinu sedne ten nejpestřejší a nejkrásnější motýl… Celý nadšený začnu nepatrně kolínko hladit a uvědomím si, že se již ochladilo. Ve dne je sice tropické horko, zato v noci, snad jako kompenzace, pěkně přituhne. Není vám zima?..Nechcete půjčit něco na sebe?...Doběhl bych pro to do domu…nerad bych, aby jste při cestě domů..při které vás velice rád doprovodím…nastydla… Stále se nemohu nabažit toho dotyku. Něco tak hebkého jsem nikdy nehladil..nesvíral. A to se dotékám jen jedné malé části. Jak měkoučké a hřejivé úžasné asi musí být jiné části jejího dokonalého těla… Brzdi…myslíš nějak moc dopředu…Třeba tě jen lituje, a je s tebou ze soucitu..to tě nenapadlo troubo? … Tahle myšlenka mnou projela jako chladný nůž. Co když je to pravda…co když je tu jen z lítosti. Z lítosti k opuštěnému pitomci, co si nikdy nedokáže nikoho najít. Je to přeci její práce..ošetřovat lidi. Musí to mít v povaze. Má tvář náhle pobledne a posmutní. Všechny mé mindráky jsou zpět. Ruka jen bezvládně leží na jejím koleně, do něhož z ní proudí nepříjemný chlad. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ah... nevykej mi, Elvisi. Nejsem přece žádná postarší dáma. Jsme skoro stejně staří."zadívala se na tebe "Jsi moc milí, Elvisi. Umíš dobře zacházet se slovíčky. Zatím mi nikdo neřekl tak pěkného. Muži mi většinou zírají na prsa a sahají mi na zadek. Dokonce i ti staří."protočila oči. "Ano.. trochu zima mi je. Ale nemusíš nikam chodit. Stačí, když mě obejmeš kolem ramen. Není nic lepšího než tělesné teplo někoho jiného."promnula si rukou obnaženou paži. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Mé předešlé myšlenky mě tedy pěkně zmátly. Možná to všechno nedělá jen z lítosti, třeba se jí vážně líbím….nesmysl, proč by tahle nádherná žena něco cítila k takové nule jako jsem já…nemám vůbec nic..šarm..peníze..postavení..vzhled...dokonce nemám ani tu pitomou loď, kterou tu má skoro každý…jsi prostě jen její pacient, kterého vyléčí a přesune do kolonky ´´Vyřešené případy´´ Ta nejistota mnou docela dost cloumá. Jakmile prohodí to o očumování jejích…ňader…což mě samozřejmě přinutí na ně pohlédnout, což byla velká chyba, neboť chlad na nich zanechal jisté stopy…začnu se ještě ke všemu cítit provinile. Znovu se omlouvám, za to jak jsem vám..tedy ti.. v lazaretu sáhl na..na stehýnko…víš..to bylo omylem..já takový nejsem…a pokud by ti vadilo, že se tě někdy třeba moc dotýkám stačí říct..a já ..přestanu… Její prosbě však nelze odolat. Něžně se k ní přivinu a druhou, tedy volnou rukou jí obejmu kolem ramen a přitáhnu co nejvíce k sobě. Je teď tak blízko, že cítím tlukot jejího srdce…raději zkontroluji ruku, jíž jí objímám, abych se nedotýkal jejích prsou. Zároveň neodolám a slabě přičichnu k jejím vlasům. Jsou tak hebké…kam se na ně hrabou mé tvrdé hřebíky, které vždy učešu jen za pomoci cukrové vody. Takže i starci se tě snaží dotýkat?..To je hrozné…ale chápu je…tvé tělo je..je dokonalé..jakoby vytvořené z oblaků…a každý se chce přesvědčit, že před ním stojí skutečná lidská bytost, a ne jen krásný přelud, který se co nevidět rozplyne. Jak vidíš, také jsem neodolal……polechtám jí prsty na kolínku, které stále svírám. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Bouře do hodiny udeřila. Kasiope skákala z vlny na vlnu, házela sebou ze strany na stranu, že jste se museli přivázat lany. Blesky křižovali oblohu, všechno bylo během minuty mokré a kluzké. Byla to zlá bouře, ale Kasiope bojovala a nehodlala se vzdát. "Kapitáne!"slyšel jsi vykřiknout Cate, otočil jsi se. Pomalu k tobě šla, snažila se udržet rovnováhu na kluzké palubě a také kvůli tomu, jak se houpala. "Kapitáne! Ztratili jsme kurz! Kormidlo se dá sotva udržet, aby jsme se nepřevrhli!" chytla se tě, aby neupadla, byla úplně mokrá stejně jako ty a chvěla se zimou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se k tobě přisunula blíže, když jsi ji objal kolem ramen, povzdychla si "To je lepší."opřela si hlavu o tvé rameno. "Nemusíš se omlouvat, Elvisi. Stačila mi jen chvíle, abych poznala, že ty jsi slušný muž." objala tě kolem pasu, aby si udělala větší pohodlí. "A tvoje doteky mi nejsou nepříjemný. Máš příjemné ruce."podívala se na tvou ruku, kterou jsi měl položenou na jejím kolínku. Když jsi ji znovu začal lichotit, tiše se zasmála "Jsi tak milí." zvedla zase hlavu a dala ti pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Pusa…Hned v tom okamžiku jsem si uvědomil, že nejsem oholený. Ale Miri jak se zdá to vůbec nevadilo. Za co to bylo Miri? ..Zadívám se jí do očí s mírným úsměvem ve tváři…..Čímpak jsem si jí zasloužil, má krásná ošetřovatelko? Od téhle chvíle si nebudu mít tvář, které se dotkly ty sladké, rudé rtíky. A dokonce jí nevadí ani mé dotyky…možná bych se mohl odvážit a zkusit být konečně trochu víc jako chlap. Nenápadně, začnu kolínko opět šimrat a pomalými krůčky ho sunu ke stehýnku..k tomu krásnému oblému stehýnku, které už jsem měl tu čest svírat…během chvilky se má ruka, i s tou její na mé..přesune na vnitřní stranu jejího stehna…krásně hřejivé místečko. Myslím, že už je dost pozdě…možná bysme měli vyrazit ke tvému domovu…než to bude opravdu nebezpečné. Jemně hladím její stehno, druhou rukou jí objímám kolem ramen, tisknu jí k sobě a rty se letmo dotýkám pramínků jejích vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To za všechny ty krásná slova co mi říkáš."odpověděla. "A taky proto, že jsi tak hrozně milí."dodala. Postřehla, kam s rukou směřuješ, nezabránila ti v tom, zřejmě ji to bylo příjemné, jak říkala. Vnitřní strana jejího stehna... byla hebká, teplá a hebká jako samet. Jednou jsi četl milostnou knihu a byl tam docela podrobný popis ženského těla. A v tomhle se ten spisovatel viditelně nemýlil. Trochu se zavrtěla "Asi ano. Je pozdě. Navíc... zítra ráno se přece uvidíme." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Pláž Ano, pokožka toho stehýnka byla tak krásně hřejivá..jakoby si sama říkala o neustálé hlazení a šimrání… Víš Miri, jsi první žena, které připadám milý, ani nevím čím jsem na tebe tak zapůsobil.. Uvolním objetí jejích a ramen a chystám se postavit, abych posléze pomohl na nohy i jí. Ale ouha, kdo ví co to způsobilo..snad poryv větru..snad má rozechvělá kolena z té krásy kolem..zkrátka jsem ztratil rovnováhu. Mírně jsem zabalancoval, díky čemuž mi ruka nechtěně vyjela po vnitřní straně toho nádherného stehýnka o kus nahoru…náhle jsem ucítil něco neuvěřitelného…Ruka mi spočinula na puklince, ze které sálalo neuvěřitelné teplo. Bylo to jako se dotýkat čerstvě utržené broskvičky..ani jsem se nenadál a jeden z prsů se neohraně vnořil mez dvě půlky puklinky…obklopilo ho teplo a vlhko.. Ehhmm..pa..pardon…..vyblekotal jsem vyděšeně. Okamžitě jsem ruku odtáhl a odvalil se na bok do písku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ach..." vydechla ohromeně, když se tvá ruka ponořila, pro tebe neznámých vod, ženského těla. Překulil jsi se na bok, zatím co Miriam zkřížila nohy a zakryla si klín rukama. Tváře ji zrudly, nejspíš studem i když klidně by za tím mohlo být i něco jiného. Po chvíli Miriam prolomila ticho "No... tohle bylo trapné."řekla. "To je... hm... v pořádku. Byla to nehoda. Nemůžeš za to." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Sakrra!Musíme alespon tou bouří proplout!Rozkaž všem co jsou na palubě nepotřební at jdou s tebou do podpalubí!Hned! Křiknu vážne při bouři. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Když se na mě podívala, opětoval jsem Adélin úsměv. S úžasem jsem sledoval celé představení a když skončila, tleskal jsem snad ještě jako poslední. Je úžasná... Tak, teď se pravděpodobně převlékne a tak... a pak někam vyrazíme... Pomalu se přesunu přes nacpanou hospodu ke schodům, kterými jsem šel do Adélina pokoje. Pod nimi se zastavím a čekám, předpokládám, že sejde tudy. Čím víc přemýšlím o své minulosti, tím víc si uvědomuju jaká to všechno byla chyba. No, ale nemůžu to před ní tajit... a taky jí to nemůžu jen tak říct. Musím, ale nemůžu... mám dilema. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Trvalo ji to půl hodiny než zase sešla dolů. Měla už obyčejné šaty a zbavená make-upu i když lehce nalíčená byla, ale už ne tak přehnaně jako na tanec. "Tak jsem tady." přišla k tobě a vzala tě za ruku. Vydali jste se spolu ven z hospody, teprve když jste byli venku se na tebe otočila "Tak jak se ti to líbilo?" zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Držte se, Kapitáne! Mi to zvládneme!" a zase letěla přes palubu vydávat rozkazy, aby jste tu bouři přestáli. Pevně jsi se držel zábradlí a sledoval to najednou nepřátelské moře, padla hrozná tma, sotva jsi viděl několik metrů před sebe. Přes palubu se přehnala vlna a smetla vše co nebylo připoutané. "Muž přes palubu!" slyšel jsi slabé zavolání. Tvá posádka se hned pustila do zachraňování svého druha. Byla to jen otázka času, kdy někdo skončí v moři. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Po té půl hodině čekání jsem už začínal být notně nervózní, ale když přišla, hned to ze mě spadlo. Zamíříli jsme ven... "Byla jsi skvělá! Nikdy jsem nic takového neviděl." odpovím upřímě. Snažím se sledovat, kudy jdeme, aby jsme se vyhnuli nebezpečnějším částem města. "Ten tanec celkově... a jak ses prohnula..." vzpomenu si, jak jsem žasnul... Chtěl bych pochválit ještě něco, ale nějak mi došli slova. A tak nechám větu nedokončenou. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Cate!Vytáhněte ho a ti co tu nejsou potřební okamžitě do podpalubí! Křknu a přidržujuc sečeho s edá dojdu ke kormudlu a začnu řídit loď. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zasmála se "Díky. Jsem ráda, že se ti to líbilo. Celou dobu jsem na sobě cítila tvůj pohled. O to jsem se víc snažila."přitulila se k tvé paži, jak chodívají většinou zamilovaní. "Taky mě učila matka, tak se není čemu divit. Když mám dobrý den umím se dotknout hlavou podlahy."pomalu jste šli ulicí "Hmm... je mi s tebou dobře."vzdychla "Řekni mi ještě něco o sobě."požádala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Křečovitě se držím kormidla a zrak upírám před sebe. Snažím se držet mimo největší vlny a hlavní proud bouře, ale je to čím dál tím těžší. Občas mrknu vedle sebe, jak se drží Natali. Zuby křečovitě zaťaté, svaly se napínají, jak se snažím donutit loď k poslušnosti a peru se s nepřízní počasí a jí navzdory. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Toho jsem se bál... "Mě je s tebou taky dobře..." odpovím vyhýbavě. Pak si ale uvědomím, že nemá cenu to nějak protahovat... "Něco o mě? Tak... o matce už jsem ti říkal. Otce jsem nikdy neznal... ona matka totiž pracovala jako... no... " Jako šlapka, jen to řekni... "Ona byla prostitutka..." podívám se na Adélu, abych zjistil, jestli jsem použil správné slovo. "Do třinácti jsem žli s ní a pomáhal jí, jak jsem mohl..." Jinak řačeno, byl jsem malý kapsář, ale to radši vynechám... "Pak se objevil můj strýc... nějaký Frederick... a koupil mě od ní, protože potřeboval pomocníka v živnosti. Tak jsem se naučil opravovat věci..." To bylo na tom celém to jediné dobré... "No to by byla exkurze do té lepší poloviny mého života..." pronesu po chvíli s trochu posmutnělým úsměvem. Teď přijde ta horší část... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se tě stále držela "Ah... to pak vysvětluje to, proč se s matkou nestýkáš."řekla s pochopením "Je dobře, že tě strýc koupil. I když to zní poněkud krutě. Zůstat s matkou těžko říci, jak by jsi dopadl. Prostitutky toho nemohou svým dětem moc dát."zvedla k tobě hlavu. "Myslím, že jsi měl štěstí." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali stála vedle tebe, jednou rukou se držela provazu co měla přivázaný kolem pasu. Stála vzpřímeně, hlavu vysoko zdviženou a dívala se nahoru do bouře na kterou se nespokojeně mračila. Byla mokrá stejně jako ty, oblečení se ji lepilo na tělo, nevšímala si toho. Natali sice neuměla využívat plně potenciál svého lidu, ale pár triků zvládala. Možná se pokoušela něco udělat, nějak vám pomoci. Déšť začal bičovat havrana stejně jako vás, kapky vás štípali do kůže. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se k tobě znovu přihnala "Vytáhli jsme ho. Všichni co nejsou zapotřebí na lodi jsou v podpalubí."řekla a stála vedle tebe. "Sakra... kapitáne!"vykřikla Cate najednou vyděšeně. Ukázala rukou, podíval jsi se na pravobok a viděl jsi to čeho ses nejvíce obával. Vodní tornádo, vytvořila ho bouře a moře. "Kapitáne! Musíme se tomu vyhnout! Jinak nás to roztrhá na cucky!" |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Asi jo, a já to tak taky beru..." Kdybych nebyl mladý idiot, neměl bych teď co vysvětlovat... "U strýce to sice nebyl žádný med... musel jsem pracovat, nedával mi moc jídla... bil mě... ale stejně, jak jsem řekl... to byla ta lepší část mojeho života..." Přistihnu se docela zamyšlený, mluvím spíš k sobě než k Adéle. A i přesto se mi to vyslovuje dost těžko. Takže teď... "Víš, já... ti musím říct ještě něco. A nebude se ti to vůbec líbit, ale musíš to o mě vědět..." přemáhám se jak to jenom jde. "Já... jsem nedělal vždycky jen opraváře... u strýce jsem vydržel jen do osmnácti. Měl jsem toho všeho dost. Dost toho života, těch trestů... nechtěl jsem tak skončit... hledal jsem nějaké vysvobození. Byl jsem moc mladý, abych chápal, že si moc nepomůžu... já... jsem se dal k pirátům..." Jo, taky mi s tebou bylo hezky, chápu, že to nemůže pokračovat...a tak dál... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Do háje bohové při nás. Zašeptám a zařvu na Cate. Cate běž do podpalubí a uklidnu posádku já se skusím tomu tornádu vyhnout! Křknu apak si pomyslím. Tak počkat s odporem větru a směrem tornáda.Kruci tohle nemůžeme stihnout. Zavrčím si jen a kormidlo prudce strhnu na opačnou stranu než je tornátu míním proplout bouří přímě ale tak aby nás tornádo nezasáhlo. Cate!Tady na palubě už mi stejně nepomůžeš běž do podpalubí to je rozkaz! Řeknu přímě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla trochu více sevřela tvou paži a zastavila se. Pak tvou ruku pustila a zadívala se ti do tváře "Tak u pirátů jsi získal to zranění díky kterému kulháš?" zeptala se tě. "Teď už, ale pirátem nejsi, nebo ano?" natočila hlavu na stranu, jako zvědavý ptáček. "Nepomůžeš? Jak jsi říkal. Osvobodil jsi se, byl jsi svůj pán. Ale nakonec jsi se vrátil na správnou cestu. A to je důležité."usmála se chápavě. Jako kdyby věděla o čem mluvíš, jako kdyby to snad také zažila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se na tebe zadívala "Vy to zvládnete kapitáne!"políbila tě na tvář. "Miluji tě..." s tím utíkala vykonat tvůj rozkaz. Pozoroval jsi vodní smršť co se k vám blížila, byl to strašný pohled. Snažil jsi se tomu vyhnout, jak jen jsi svedl ale po nějaké době jsi pochopil že střetnutí je nevyhnutelné. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju.Pak když po nějaké době snaženého vyhýbání zjistím že se vyhnout nepude.Rychle zauvažuju. Jak?Jak mám zachránit naše životy?Počkat oko tornáda tam je klid musíme proplout přímo středem. Napadne mě a pořádně si usadím na hlavě klobouk aby mi nespadl a prudce otočím kormidlem přímo do víru. No tak lásko ty to zvládneš já ti věřím! Volám na svou lo%d. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Musím opravit svoje dřívější představy. Není úžasná, je dokonalá. Když jsem to řekl, polil mě studený pot. Nečekal jsem že by jí to nevadilo a už vůbec ne, že by mě pochopila. Očividně jsem byl dost zaslepený, když jsem podceňoval takový klenot, jakým ona je. Co víc k tomu můžu říct? "Ne, teď už jím nejsem. Pět let už mám poctivou opravnu." "Víš... děkuju. Jsem ti strašně vděčný, že jsi mě pochopila..." Otočím se k ní čelem a položím ruce na její ramena. "Takže, když ti to nevadí... budu ti muset říct ještě jednu věc. A to, že jsem se asi zamiloval." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Její úsměv se ještě rozšířil "Oh... to je skvělé. A kdo je tvá vyvolená?" zeptala se. Jistě, že to věděla, ale vtípek si nejspíš nemohla odpustit. "Určitě bude hrozně šťastná až ji to řekneš. Skoro ji závidím."opřela si ruce o tvou hruď a čekala co řekneš. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Kasiope zasténala námahou, když se střetla s vodní smrští. Cítil jsi tu sílu moře, co na tebe tlačila a snažila se tě rozdrtit, jako červa, kterým jsi v porovnání s ní byl. Ještě, že jsi byl připoutaný. Síla smrště se tě snažila od tvé milované Kasiope odtrhnout, strhával z tebe šaty i kůži, mořská sůl tě pálila v otevřených ranách. Slyšel jsi, jak se láme dřevo, i tvou Kasiope trhal na kusy, přesto se drala tvrdohlavě dál do středu smrště. Až nakonec vše utichlo, najednou nikde nebyl déšť, ani síla tornáda. Padla na tebe hrozná únava, rozhlédl jsi se. Bylo to až děsivé co jsi viděl. Byli jste uprostřed smrště v jejím srdci. Všude kolem tebe, lodi se do vzduchu vypínala voda, která vířila. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jenom skoro? Jo, asi bych jí to měl jít říct, že?" odpovím s úsměvem. Čekal jsem že to řekne. V téhle situaci jsou už slova k ničemu, takže se nakloním, abych ji políbil. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Oddechnu si že se klod dokázala dostat tam kde blo třeba a čekám apak si pomyslím. Kéž by to tornádo už přestalo. Pomyslím si a zasyčím bolestí jelikož vypadám jako po bitvě a taky že ano ale s mořem.Vše mě bolí a mnoho ran vypadá škaredě.Ale stále držím statečně kormidlo. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Eh…znovu..znovu se omlouvám..já vůbec nevím co to bylo..nezranil jsem tě Miriam? . Vyděšeně se seberu ze země a oklepu si z oblečení písek. To co se před chvílí stalo bylo to nejtrapnější, co jsem kdy udělal. Dokonce to bylo i trapnější než ta událost s prodavačkou ryb v loňském roce. Ale na druhou stranu…ten dotyk..to místo mezi stehýnky…něco tak příjemného, laskavého a útulného jsem ještě nikdy nepoznal. Ač to bylo jen na chvilku, doufal jsem, že to ještě někdy ve svém životě okusím…třeba i den před smrtí..jen prostě ještě jednou. Tak..myslím, že by jsme měli vyrazit.... Nervózně přešlapuji poblíž Miri a čekám až v stane. Po tomhle incidentu už se jí netroufnu ani dotknout. Mé ruce jsou zřejmě destruktivní nástroj. Po chvilce oba společně vejdeme na hliněnou cestu vedoucí k městu. Můj stud je tak velký, že si od Miri držím bezpečný odstup a ruce si raději nechávám za zády, to aby neudělali nějakou další spoušť. Myslím, že po tomhle mé drzém prstním dotyku se už nemá ani cenu ptát na zítřejší setkání na pláži. Určitě nepřijde… Jdeme mlčky a díky tomu se cesta doslova vleče… Jediné plus z dnešního večera je, že jsem konečně poznal to místo, které se v mých knihách popisuje tak barvitě. Vždy mě zajímalo, jaké to je dotýkat se například…Venušiny zahrádky, Studánky rozkoše, Šťavnaté broskvičky, Vlhké jeskyňky či Hebké kočičky. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Netuším co Natali přesně dělá a ani nemám příliš času to zjišťovat. Řízení lodi mi zabírá veškerou pozornost. Stačí jedna chyba a převrátíme se. A to by byl nejspíš konec. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No to by jsi určitě měl."odpověděla tiše, objala tě kolem krku, přitiskla se k tobě a políbili jste se. Když jste se od sebe zase odtrhli, ne že by proto, že by jste chtěli, ale protože vám došel dech, pohladila tě po tváři "Je to zvláštní. Opravdu v tobě něco je co mě přitahuje. Normálně se s muži po pár hodinách po seznámení nelíbám." |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "No, to já taky ne. Vpodstatě se s muži nelíbám vůbec..." pokusím se o vtip. "Ne, vážně. Taky... mi to obyčejně nějakou dobu trvá. Na druhou stranu, nikdy jsem nepoznal někoho tak úžasného, jako jsi ty, takže se ani moc nedivím, že to má trochu jiný průběh." Tak teď jsem trochu zalhal. Když jsem se plavil po oceánu z místa na místo, nebylo většinou moc času ani na to seznamování. Ale je pravda, že to nebyly normální vztahy... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zaslechl jsi smích. Na okamžik jsi si myslel, že máš jen halucinace z bolesti. Když jsi, ale vzhlédl viděl jsi se něco jak ve ve víru pohybuje. Bylo to velké, možná mořský had. Pak se, ale ta věc napůl vynořila z vířící vody, slyšel jsi o mořských pannách, ale nikdy jsi v ně nevěřil. I když tohle spíš byla něco, jako napůl had a napůl člověk i když člověku se podobala jen okrajově.  "Ahoj."pozdravila tě nepříjemným syčivým hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Co to....sakra ja? Pomyslím si pak zasyčím bolestí a vydechnu. A...ahoj.Kdo....kdo si? Koktám zároven bolestí a také vyčerpáním.Koukám se na tu bytost a zeptám se. To ty si na nás seslala tu bouři? Ptám se dál.Mm mnoho otázeka málo odpovědí znám opírám se o kormidlo a čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já nejsem vůbec úžasná. Jsem jen obyčejná žena co ráda tančí."usmála se "Polib mě ještě."požádala tě a tobě nezbývalo nic jiného než ji vyhovět. Když jste se od sebe znovu odthli, objala zase tvou paži "Pojďme dál. Ještě se projdeme... co kdybychom se šli podívat do přístavu?" zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Neměl jsem nejmenší zájem se dalšímu polibku bránit, takže jsem si to patřičně užil. "Jak chceš. Tak půjdem." Není touhle dobou v přístavu trošku.. nebezbečno...? Posádky všech těch lodí, co sem za den připlují, ožralý námořníci... Ne, že bych se bál... to teda zase ne... rozhodně ne o sebe. S Adélou, objímacící moji paži vyrazím nejbezpečnější cestou k přístavu... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam ještě chvíli seděla na zemi, ruce v klíně a rudé tváře. Nakonec, když se uklidnila vstala a vydali jste se k ní domů. Někdy jsi měl pocit, že chtěla Miriam snad něco říci, ale pak si to zřejmě rozmyslela. Nakonec jste došli až k jejímu domu. Byl to malebný domeček, kde bydlela sama. Před dveřmi se k tobě otočila "Děkuji za doprovod, Elvisi. Tak já se stavím zítra ráno a projdeme se. Dobrou noc." rozloučila se s tebou. Dala ti pusu na tvář a pak rychle zmizela ve dveřích svého domu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Najednou jsi ucítil Natali dotek na rameni "Meiju! Trochu doleva! Nasměruj Havrana trochu víc doleva! Dostaneme se tak dřív z té bouře!" zakřičela ti do ucha. Od té doby co je s tebou se toho naučila o moři hodně a teď toho využívala se spojením se svým nadáním. Přes palubu se přehnala další vlna, div vás oba nesmetla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Možná, že přístav byl nebezpečný, kvůli pirátům a opilým pirátům, ale rozhodně byl bezpečnější v noci než ve dne. V noci se většina pirátů baví se šlapkami nebo někde chlastají a když ne tak už jsou stejně opilí a na nic moc se nezmůžou. Došli jste k přístavu a šli jste podél mola, Adéla se dívala na moře. "Kdy se zítra uvidíme?" zeptala se tě najednou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Na vás? Ne... to vy jste se mi připletli do cesty. Za to já nemůžu."odpověděla a při mluvení odhalila tři řady ostrých zubů. "Už mnoho let jsem nemluvila s člověkem. Co chceš? Dostal jsi se do středu. Chceš odměnu? Chceš můj poklad? Nebo splnit přání? Vy lidé přece vždy něco chcete. Lidé jsou a vždy byli chamtiví. I když je moře za to potrestalo."znovu se ponořila do vody víru a kouřila v něm kolem Kasiope. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zhluboka se nadechnu a řeknu. Nechci žádný poklad ani přání jen aby má posádka a má loď vyvázli živí z této kruté bouře. Řeknu apomyslím si. Snad nás nenechá utonout. Stále cítím rány ale nic neříkám jen čkeám jak vše dopadne.Koukám na postavu nebo to vlastně je a čekám co tedy nakonec řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Pod nohama mi vrzala prkna mola, do dáli se linulo nekončné moře a na nebi svítili hvězdy. Zkrátka atmosféra, jak má být. S odpovědí na Adélinu otázku trochu zaváhám. "O tom jsem ještě nepřemýšlel. Mohl bych ráno otevřít dílnu... budu zavírat dřív a přijdu za tebou. S podmínkou, že to bez tebe celý den vydržím." Jak se znám, tak až do večera to nevydržím... pravděpodobně budu chtít zavřít už tak po obědě... |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Na mokrých prknech to klouže a další vlna mě oslepí. Chvilku prskám slanou vodu, ale kormidlo nepouštím. Zatáhnu za provaz a přikrčím se, když nademnou prosviští ráhno a znovu se celým svým tělem zapřu do kormidla a o kousek ho pootočím. Pak mu trochu povolím a prosvištím mezi dvěma horami vody, těsně předtím než se zbortí a pohřbí nás tak. Nakonec se přesunu na levou stranu a vahou se zavěsím na kormidlo a přetočím ho tak o půl stupně. To už snad zabere. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zasmála se "A co kdybych se během dne za tebou zastavila?"zeptala se. "Přes den stejně máme zavřeno."znovu se zastavila a dívali jste se spolu na moře v kterém se odrážel měsíční svit. "Mohla bych se třeba dívat, jak pracuješ a při tom si povídat pokud by tě to nerušilo." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To zvládneme!" usmála se na tebe Natali, když se ti podařilo Havrana natočit správným směrem. Pak ji, ale úsměv přešel "A do prdele!" ach ano. Kromě plavení po moři jsi ji nevědomky naučil i klít. Ale většinou je využívala jen když měla opravdový důvod. Z pravoboku se na vás řítila aspoň osm metrů velká vlna. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vodní příšera, panna nebo had se znovu napůl vynořila z vířící vody, viděl jsi jen nepatrně zbytek jejího těla, ale zdálo se protáhlé, asi opravdu napůl had. Jak mohlo vůbec v moři něco takového vzniknout? Nebo jinak... co všechno v moři vzniklo? Zasmála se, pohled na její ostré tesáky byl opravdu děsiví pohled "Tak to jsi první. A asi nejchytřejší člověk co se sem dostal. Všichni chtěli bohatství, moc... a při tom si neuvědomili, že ven z mého víru se živí nedostanou. K čemu jim pak byla moc nebo hromady zlata?" smála se "Dobrá.... jsi rozumný... proto ti tohle přání splním. A ještě něco navíc. Odměnu si zasloužíš."smála se, byl to hrozný zvuk co ti drásal mysl, stačilo by aby byl jen o něco hlasitější a nejspíš by jsi zešílel. Znovu zalezla do víru, zmizela ti z očí, ale když se znovu objevila protáhla se až k tobě. Viděl jsi její hadí tělo, obrovskou tlapou se opřela o tvou loď a přitáhla se až k tobě. Byla obrovská, snadno by tě spolkla, jako malinu a zaživa strávila. "Tady... opatruj ji, jako svůj život. Přinese ti trápení. Ale také nezměrné bohatství."objevila se druhá její velká pracka a něco položila na palubu, bylo to zabalené v rudé plachtě, velké asi 90 cm. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Mrknu se na vlnu a s dalším výkřikem napnu i poslední zbytky sil, aby se to zatracené kormidlo pohnulo. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ne, samozřejmě, že ne. Budu rád, když přijdeš. Poslední dobou nemám stejně moc co na práci. Většinou dělám jen rutinní opravy a údržbu..." Ona a rušit? Rozptylovat, to ano, ale rušit ne... a stejně bych jen tak seděl, nebo se hrabal v nějakém nářadí nebo dílech... Rozhlédnu se a pak se znovu zadívám na širé moře. I v tomhle městě je někdy hezky. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ale k čemu mi to bude mě nejde o bohatství.Trápení za bohatství to mi nestojí za to.Jediné co hledám jsou mí dva bratři nic víc. Zavolám apomyslím si. Zase zlato a trápen íco jinýho. Řeknu si sám prosebe a sleduju ti divku-hada.A čekám co opět odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak domluveno. Dopoledne za tebou přijdu. Ještě že už vím, kde to je."pohladila tě po paži kterou objímala. "Neuvažoval jsi někdy, že by jsi odtud odešel? Třeba na K2? Je to velké město. Jistě by jsi tam měl o práci postaráno."za vámi se ozval smích, ohlédli jste se, ale to je jen nějací dva muži potáceli do svých domovů nebo možná do jiné hospody. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Mořská žena/had se zase začala smát "Ah! Kdo tu mluvil o hmotném bohatství?!" smála se. "Chceš najít své bratry? Ona ti s tím pomůže!"pak se ještě více přiblížila že jsi její velké oko viděl jsi v něm svůj vlastní odraz"Ale až přijde čas vrátím se pro ní."usmála se. Její dech páchl po rybině "Ale to se ji už nebudeš chtít vzdát."znovu se ječivě zasmála a pak se znovu ztratila ve víru vody a zmizela. Vír začal polevovat a tornádo se začalo hroutit. Tornádo se zastavilo a voda začala padat dolů, jako déšť. Tornádo i vodní příšera zmizela, najednou se rozjasnilo a vylezlo slunce. Bouře skončila. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Co?Kdo ona? Volám ale odpověd nepřichází jen odjdu k balíku co tam zůstal a začnu jej rozbalovat- Co am asi bude?Že by nějaká věc?Žena?Živá bytost? Ptám se sám sebe a rozbaluju to ale pomalu a optrně.Nevím co mě může čekat.Jen koukám co to je. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "No, jo, uvažoval. Chtěl jsem už hodněkrát odejít. Ale nikdy jsem neměl peníze a... taky tady mám známé, zázemí... nechtěl jsem někam sám odejít a riskovat, že o to všechno přijdu. Teď už nejsem sám, takže je všechno jinak..." "A ty bys chtěla odejít? Když máte teď se sestrou podnik... Ale jinak, K2 zní docela dobře." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se také chopila kormidla a pomáhala ti svou silou otočit kormidlo směrem, kterým jsi chtěl. Šlo to pomalu, ale dařilo se, konečně se vám to podařilo a čumák havrana se zvedl, jak tvá loď začala plout nahoru na vlnu. Celý havran se naklonil, že jsi se nedokázal udržet chodidly na palubě. Najednou jsi visel ve vzduchu a skoro zoufale jsi se držel kormidla. Natali vykřikla, gravitace s ní praštila o zábradlí havrana, muselo to bolet, ale ona se ho pevně chytila. Havran se stále nakláněl, že hrozilo, že se převrátíte. Havran dorazil až na vrcholek vlny a zabořil se do vody. Udeřil do tebe tlak vody, ale trval jen chvíli než se Havran vynořil na vrcholku vlny, zase se narovnal a tvé nohy dopadly zase na zem. Ale to netrvalo dlouho, protože Havran zase musel plout dolů z vlny, ale to nejhorší jste měli za sebou. Aspoň v to jsi doufal. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Momentálně ne. Pokud by se nám přestalo dařit. Tak možná... jednou se přece jen náš podnik omrzí."pokrčila rameny. Zadívala se na tebe, položila ti ruku na tvář, pak tě chytla za košili, stáhla si tvou hlavu k sobě a políbila tě "Tím, že nejsi sám, jsi myslel mě? Ty by jsi mě sebou vzal?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Rudá plachta byla mokrá, jak jinak. Opatrně jsi balík rozbaloval. Nebyla to věc a ani žena, ale živá bytost určitě. Bylo to dítě, dívka možná tak deset let, plus mínus. Byla úplně nahá, schoulena do klubíčka a třásla se zimou. Vlasy měla černé jako havraní křídla a pokožku bledou, jako měsíční svit. Zdálo se, že jenom spí. Kde ta nestvůra vzala dítě? |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Co? Udivím se a vezmu dívku do náruče a zavolám. Cate pod sem rychle! Volám a pomyslím si. Kdo o je proč mi ji dala? Nedokážu si odpovědět a čekám na Cate.Až konečně příjde. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jistě. Myslíš, že bych jel bez tebe? Promiň, ale pokud mám nějaký důvod tady zůstat, pak jsi to ty. Bez tebe se odsud ani nehnu." Přiložím si ruku na srdce jak to vždycky dělá McDonald... Prej lamač srdcí... zasměju se v duchu. Ale na něj teď myslet nechci, ani v nejmenším... "Ty bys mě tady snad nechala?" mrknu na Adélu s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No já nevím... možná, kdyby jsi mě hezky poprosil." řekla s potlačovaným smíchem "Ne. Nenechala."slíbila ti, zase tě objala kolem krku a políbili se. Zřejmě se ji tvoje polibky líbili, když se jich dožadovala stále víc a víc. "Vrátíme se?" zeptala se tě "Můžeme se spolu ještě napít." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate to chvíli trvalo než vylezla z podpalubí, první se rozhlížela a dívala se po škodách na Kasiope "Tedy, Kapitáne! To je spoušť! Ale dokázal jste to! Všechny jste nás zachránil. Jste opravdu úžas...."zmlkla, když přišla blíže a viděla spící dívku v tvém náručí "Kapitáne.. kde se tu vzala?"zeptala se. Nebylo divu, že ji to bylo podezřelé. Uprostřed bouře se přece děti na palubě nezjevují. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Vyhnu se další větší vlně a zamířím mezi další dvě. Snažím se znovu nabrat původní kurz a modlím se, aby se to znovu neopakovalo. Další štěstí mít nemusíme. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když jsem navedl lod doprostřed hurikánu objevila se divná žena a ptala s emě co si přřeju když jsem se dostal až tam.Já žekl že život mé lodi aposátky.Pak mě nechala a dala balík a v něm bylo to dítě. Řeknu vykuleně. To je ale jedno Ryhcle Cate přines teplou přikrývku musíme jí zahřát- Řeknu a držím dívku stále v náručí a je mi jedno na ranách ani to že mám oblečení na chucky to mi nezáleži na tom. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se zrovna zvedala a třela si naražený bok. Pomalu šla přes palubu zpět k tobě "Ty jsi... vážně skvělý námořník." řekla a dál si třela bok. Zadívala se na nebe "Brzy se z té bouře dostaneme. Už jenom chvíli."řekla a zdálo se, že se ji ulevilo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate moc nechápala o čem to mluvíš, jak by to mohla pochopit. To by musela vidět na vlastní oči. Ale udělala jak jsi řekl, šla sehnat deku pro tu malou. Když jsi se na dívenku znovu zadíval, všiml jsi si, že už má otevřené oči, které upírala na tebe. Měla neuvěřitelně modré oči, jako moře. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kldi maličká nikdo ti neublíží. Řeknu apohladím jí po vlasech.Když konečně přinese Cate deku zabalím jí do ní a odnesu do své kajuty a řeknu. Cate mohla by ses o ní prosím postrat.Třeba nějaké jídlo a vodu kdybys jí přinesla. Řeknu mile a mezi ítm se převleču do náhradního oblečení zase takového jako bylo to původní.Před tím si samozdřejmě ošetřím rány.A pak si sednu vedle dívenky na postel kde jsem jí položil azeptám se. Tak a jakpak se jmenuješ? Zeptám se milým hlasem apomyslím si. Co s ní?Nemůžu ji jentak někde nechat bude muset plout snámi. řeknu si. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Znovu se zadívám dopředu, kde se snad zdá, že je moře klidnější, ale těžko to takhle poznat. Snad má skutečně Natali pravdu. Většinou ano. Škubnu rukama a srovnám Havrana, když do nás narazí další vlna, tentokrát menší, ale i tak se napijeme. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Mlha byla hustá, ale nijak nebezpečná. Moře se do půl hodiny uklidnilo a ty jsi si konečně mohl oddychnout. "Tak jsme to zvládli." řekla Natali, mlha její hlas tlumila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate zase odešla, aby vykonala tvůj rozkaz. No nejspíš to nakáže Kasandře, aby něco ukuchtila, ale i tak. Dívka se na tebe dívala, jak na ní mluvíš a leháš si vedle ní na postel. Vypadala tak drobně a křehce, když byla zabalená v dece. "Jmenuji se, Aurora."odpověděla ti tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Túlim Aiku k sebe, a teším sa z toho, aká je rozochvelá. "Aj ja teba." Odpoviem na jej vyznanie, a cítim teplo pri srdci. Vychutnávam si posledné chvíle, ktoré spolu strávime ráno v posteli. Potom sa Aika zodvihne. "Máš pravdu... aaach, nechce sa mi." Poviem. Znie to tak trochu unavene, ale v skutočnosti som úplne čerstvý, prebudený, v dobrej nálade, a plný energie. Takéto rána by sme si naozaj mali opakovať. Odkryjem sa, a vstanem z postele. Ako každé ráno, doprajem si dôkladnú rozcvičku v podobe povystierania všetkých končatín, a ponapínania všetkých svalov. V noci často spávam divne pokrčený, a ráno mi to pomáha cítiť sa menej dolámaný. "Asi bude lepšie, keď začneme baliť teraz, do obeda... potom by sme mohli usporiadať nejaké to posedenie so známymi, na rozlúčku. Čo ty na to?" Opýtam sa Aiky, ale nie je veľa s čím nesúhlasiť. Obliekať sa mi ešte nechce, budem chodiť nahý. Prídem k skrini, a hľadám v nej cestovné tašky, a niekoľko starých kufrov. Jeden z nich bol vyplavený z oceánu, kedysi dávno mal aj číselnú kombináciu, a čierne kožené poťahy... no keď sme ho vtedy vylovili, bol už plesnivý, a starý. V dielni sme ho stiahli z kože, a zistili sme, že kostra sa dá ešte znovu potiahnuť a použiť, ale už to nebude tá istá kvalita, a určite už nebude na číselká. No, kufre som položil na posteľ, a začal som baliť. "Čo všetko so sebou vezmeme? Určite si musíme zobrať túto posteľnú bielizeň. Vonia ako ty, a ja v inej nezaspím." A na dôraz chytím do rúk vankúše (polštáře) a periny, a vyvlečiem ich z návlekov, ktoré potom poskladám, a uložím do kufra. Síce tu budeme spať ešte jednu noc, ale to môžme aj vo vyzlečených perinách. Potom vyberiem zo skrine krabicu plnú hrkotajúcich mašiniek. Moje zväčšovacie optiky, ktoré zo mňa robia na pohľad naozaj hardcore inžiniera... tie si musím zobrať... vesta s desiatkami malých kapsičiek na náradie, aj tú si musím vziať... niekoľko trubičiek plných fluorescentnej tekutiny... keď jednu "zlomíš", začne jasne svietiť. Tieto trubičky sú špeciálne upravené na to, aby sa dali pripevniť na hlavicu mojej bojovej palice (hole). Niekoľko ďalších nástavcov na moju palicu... čepeľ, naberačka v podobe veľkej lyžice, hlavica na veslo (keď ju upevním na koniec hole, stane sa z nej provizórne veslo)... Som zvedavý, či si Aika vezme tie výbušné flakóny, ktorých minule toľko vyrobila. Diablov Jazyk ich pomenovala, hehe. A nakoniec, krabica so základným náradím. Nože, šrobováky, kladivá, kliešte, píla, vrták, niekoľko kovových hriadeľov... ok, mám všetko. Bez týchto hračiek ani krok. Prejdem k posteli, a pozriem na palicu, ktorú pri nej mám položenú. Obyčajná, prostá, drevená tyč, asi 1,8 metra dlhá. Šikovná v boji, rýchla... ale krehká. Uvoľnúm jedno z prkien na podlahe, ktoré máme pod posteľou, a z dutiny vyberiem svoju druhú palicu. Rovnako dlhú, ale so zložitým kovaním po celej dĺžke. Kov prepožičiava palici nesmiernu pevnosť, takže je s ňou možné vykryť úder šable bez mihnutia oka, ale nevýhodou je jej zvýšená hmotnosť. Heh, nie že by to mne vadilo. Pri tejto myšlienke len tak mimovoľne ponapínam všetky tie pletence svalov ktoré sa mi rysujú pod kožou na rukách. Strážnici v meste nemajú radi keď obyvatelia chodia po vonku s kovanými zbraňami... ale v prístave im to vadiť nebude, tam je takýchto množstvo. Keď držím svoju zbraň v ruke, cítim zvláštny pocit. Mojou mysľou prejdú všetky tie roky tvrdého tréningu, cvičných súbojov s figurínami, s priateľmi, a nakoniec aj množstvo ostrých súbojov v nebezpečných uličkách gomory. Táto hůl už zadržala mnoho šablí od uťatia mojej hlavy. Alebo Aikinej. Ešte nakoniec prezriem zakončenie palice, či upevňovací mechanizmus je v poriadku. Jasné, že je v poriadku, vyrábal som ho ja, a vyrábal som ho dosť odolný na to, aby som ním mohol preraziť hlavu pirátovi, a aby sa pri tom nepoškodil. Ale dvakrát meraj, raz rež. Palicu položím k svojej batožine. Je to pre mňa jeden z najvzácnejších pokladov, kedže kov je v tomto svete ešte stále veľmi postrádaná surovina. Je ironické, že väčšina ho skončí v zbraniach. Keby sme desatinu kovu, z ktorého sú vyrobené zbrane, dostali v našej dieľni, tak elektráreň už dávno máme zmáknutú. Okej, to by som mal, náradie, zbraň, posteľná bielizeň... teraz oblečenie. Z bielizníka vytiahnem všetky svoje spodky, a poukladám ich do kufra. Potom príde rad na košele, nohavice, krátke nohavice, vesty, kožušínový kabát, zimné nohavice, vysoké boty, niekoľko párov sandálov... dobre, oblečenie by som mal. Čo ešte? Spolieham sa na to, že všetky naše hygienické potreby zbalí Aika, kedže ich 95% aj sama vynašla, a vyrobila... Sledujem, čo balí ona, a skúsim sa tým inšpirovať. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To je dobrý nápad. Dnes to musíme vše vyřídit. Pak po poslíčcích rozešleme pozvání."souhlasila. Aika se protáhla a vstala chvíli po tobě. Na rozdíl od tebe, ona si oblékla župan. Než jsi se pustil do úplného balení, přišla k tobě a políbila tě jemně na obnažené rameno. Pak se přidala k balení, ona na rozdíl od tebe se začala zabývat oblečením. Ty ženy. Aika měla, ale hodně šatů a nemohla si vzít všechny, tak si musela vybrat co si vezme sebou a co tu nechá. Věděl jsi, že ji bude líto vzdát se každého kousku. Bylo jasné, že ji to bude trvat déle než tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď tak sledujem Aiku, ako balí šaty, pošúcham si zamyslene rukou po brade, a zacítim niečo, čo nemám rád. Pichľavá. Prejdem do kúpeľne, a z poličky zložím britvu. Natiahnem pás, zavesený vedľa umývadla, a niekoľko krát po ňom prejdem čepeľou, hore a dolu, aby sa zaostrila. Potom ju utriem o vrchnú časť pásu, keby na nej náhodou boli maličké kovové pilinky. Navlhčím si tvár, a začnem sa britvou pomaly holiť. V zrkadle kontrolujem každý pohyb, a dávam si pozor, aby som sa neporezal, ale mám v tomto už dlhoročnú prax, takže by som musel mať fakt smolu aby sa mi niečo stalo. Tá britva patrila otcovi... zložím ju, a zasuniem ju do kufra s oblečením. Keď tak pozerám, koľko oblečenia Aika odkladá bokom, je mi to trochu ľúto. V mojom kufri na oblečenie je ešte miesta dosť, povyberám z šiat, ktoré sa rozhodla nezobrať tie, ktoré má najradšej, a zbalím ich k sebe. Pokiaľ možno tak, aby si to nevšimla. Spomeniem si na starú tenisku, ktorú mám uloženú na dne skrine. Tenisky plávajú dobre, majú podrážky z ľahkej gumy, a často sú plné rôznych bubliniek a iných kravín... ale je veľmi ťažké nájsť na šírom oceáne dve, ktoré by sa k sebe hodili, a ktoré by mali správnu veľkosť. Síce väčšine ľudí a pirátov je úplne jedno, že každá teniska je inej farby, ja som mal trochu smolu. Podarilo sa mi totiž nájsť len jednu, achjo. Vyzerala celkom fajn, len som z nej musel odrezať zahnité časti a vymeniť ich za nové... ale nosiť len jednu by bolo ešte stupídnejšie, ako nosiť každú inej farby. No čo, nechám ju tu. Ach, áno! Skoro by som zabudol zobrať svoje rybárske náčinie. Už je to celkom doba čo som naposledy chytal, myslím že minulý rok. Paradoxne, môj najlepší úlovok v minulosti nebola ryba, ale drevený príborník, plný hlinníkových vidličiek, nožov, a lyžičiek. Netreba dodávať, že sme to v dieľni všetko roztavili a prerobili na náradie. V komore vedľa kuchyne mám uložený svoj rybársky prút, a jednoduché lanko. Nieje to nič extra, a už vôbec nie titánová hračka, aké používali chlapi pred potopou, ale poslúžiť vedel. Žraloky predsa aj tak nelovím, tak čo. Prenesiem si svoje rybárske náčinie do izby, návnady zabalím do kufra s náradím, náhradné lanká tiež, a prút položím k svojej bojovej palici. Tie budem nosiť prekrížené na chrbte, bude to vyzerať super. Po všetkom tom čase zbadám v bielizníku jedny spodky, ktoré som tam nechal, tak si ich na seba oblečiem, aj keď oveľa radšej chodím bez... potom na seba navlečiem aj krátke nohavice, a sandále. Košeľu zatiaľ nechám tak, môžem baliť aj hore bez. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ty tedy sebou taháš věcí, Sebastiáne. Aby jsi pak ten svůj kufr unesl, lásko."komentovala Aika tvé balení. Aika vzdychla pokaždé, když věděla že si nemůže něco vzít sebou. I když ty jsi ji chtěl udělat radost a tak co jsi mohl jsi propašoval k sobě. Balení vám trvalo celé odpoledne, Aika sice ještě úplně nedobalila, ale omluvilo ji to, že šla připravit pohoštění pro vaši budoucí návštěvu. Její zavazadlo zůstalo prozatím ležet otevřené na zemi a čekalo až se k ní majitelka vrátí. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro "Veď budem niesť aj tvoj." Usmejem sa na Aiku a žmurknem (mrknu) na ňu. "Neboj, po dnešnom ráne som plný sily. Odniesol by som takých kufrov oveľa viac. Prinajhoršom ich všetky hodíme do siete, a budem ich niesť na chrbte súčasne." Nežartujem, už som v sieti raz priniesol do dieľne obrovské množstvo dreva, a užitočných vecí, ktoré voda vyplavila na južnom okraji. Predsalen, na čo by boli dobré všetky tie roky tréningu, keby som nakoniec nedokázal odniesť pár kufrov? Keď vidím, ako Aika pripravuje pohostenie pre našich priateľov, pomáham jej mojim obľúbeným spôsobom, vyjedám, čo môžem :) . Aika si ale na mňa dáva pozor, a tak to po chvíli vzdám, a idem späť do spálne. Predtým si ale neodpustím jemne ju plácnuť po jej oblom zadočku, ktorý sa pod županom tak vyzývavo rysuje. "Ja už mám asi pobalené... pôjdem pre poslíčka, a poviem mu nech obehá našich známych, dobre? O takej... šiestej by mohli prísť?" Predtým, než odídem, oblečiem si košeľu, a poprosím Aiku, aby mi pomohla zapínať gombíky. Je to nudné, keď to robím sám, a ona mi s tým pomáha rada... ja zapínam od vrchu, a ona od spodu, vyhrá ten, kto zapne viac gombíkov. A víťaz dá potom porazenému pusu. Aj keď som prehral, bol som iniciatívny, a dal som Aike dlhý bozk. Milujem jej pery. No dobre... čas ísť... počkať, ešte vesta... ok. Idem za poslíčkom, a poviem mu, nech rozošle pozvánky na šiestu na rozlúčkový večierok u nás doma. Nech zájde za Aikinými kamarátkami, Antoniom, a aj chlapcami z dieľne. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jen aby jsi se nepřecenil ty můj svalovče."smála se Aika tvému vytahování, pokud šlo o šestou hodinu tak souhlasila. Odešel jsi do kurýrního podniku, kde jsi zaplatil nepatrný obnos a mladíci se rozeběhli do města aby vaše pozvání našlo své majitele. Vrátil jsi se domů, kde jsi ucítil něco z čeho se ti začali hromadit sliny v puse. Horké pomeranče s pudingem. Ty Aika dělala jen ve významné dny, jako třeba tvoje narozeniny nebo den kdy jste se seznámili a zamilovali se. Nejspíš by je dělala častěji, ale pomeranče jsou těžko k dostání a navíc celkem drahé. Nakoukl jsi do kuchyně, kde se už pomeranče pomalu pekli v peci a Aika se zatím zabývala jednohubkami. Že jsi se vrátil si nevšimla, protože se soustředila na tvorbu a musela pečlivě hlídat pomeranče. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Dám jí ruku kolem pasu. "Jo, vrátíme se. Beztak má o tebe sestra už strach." Stáli jsme tady docela dlouho, tak mi chvilku trvá, než zase rozchodím nohu, ale po pár krocích už je to zase v pořádku. To byla ta nejlepší procházka v mojem životě. A nejlepší na tom je, že budeme ještě pokračovat v hospodě... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usmměju se a sedijic vedle ní na posteli jí pohladím po tvářičce. Máš hezké jméno Auroro. Mile se na ní usměju se pomyslím si. Teď si o ní musím něco zjistit a pak se uvidí. Usmyslím si a zeptám se. A kde máš rodiče Auroro? Zeptám se jí a pak čekám co odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď si všimnem, že Aika nevie, že som doma, tak sa potichu ozvem. "Už som tu." Snažím sa tak, aby sa nezľakla, predsalen, tieto jej kuchárske tranzy poznám dobre. Keby vedľa vybuchla bomba, ani by o tom nevedela. Neviem, čo robiť, tak sa rozhodnem trošku sa k Aike pritúliť. Prístúpim k nej zozadu, tak blízko, aby som sa jej dotýkal celou prednou plochou tela, a kopírujem jej pohyby. Ruky jej omotám okolo bruška, ale dávam si pozor, aby som jej neznemožňoval pohyb. Našťastie kuchyňu máme zariadenú tak, že pri varení netreba pobehovať z miesta na miesto. "Nehodil by sa ti ďalší pár rúk na pomoc, hm?" Pričom zablúdim oboma rukami pod župan, a jedným prstom robím Aike krúžky na brušku. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Konečně pustím kormidlo, po té co ho uvážu, aby drželo směr a zadívám se na své ruce, které bolí jako čert. Zhluboka vydechnu a podívám se na Natali. "Ano, zvládli. Vždyť jsem ti to říkal," unaveně se usměji a dojdu k ní. "Jak jsi na tom?" zeptám se kouknu se jí na bok. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Katastrofa. Jinými slovy se tenhle večer nedá nazvat. Vše začalo tak dobře, smála se, nechala se obejmout..ale pak..pak přišel ten osudový dotek. Všechno zkazil. Sice mi dala políbení na tvář, ale tím to určitě končí. Decentně se mě zbavila a zítra na sto procent nepřijde. Nu což, všechno to zařadím do svého archívu promarněných šancí. Pokrčím rameny a pomaličku kráčím temnou nocí zpět k domovu. Vlahý vánek mi příjemně chladí bouli na hlavě a cestu mi ozařují svým slabým světlem tisíce hvězd. Měsíc nikde není vidět, zřejmě je schovaný za nějakým mrakem. Ze tmy se přede mnou konečně vyhoupla silueta mého domu. Ještě než vejdu dovnitř, sundám si košili a ponořím svou bolavou hlavu do sudu s vodou. Mám rád to podivné dunivé ticho, které panuje pod vodou. Ten okolní tlak rvoucí se mi do uší. Konečně vejdu do domu, mrknu se po Fufum, tvrdě spícím s hlavou pod křídlem a vyčerpaně se vyšplhám do patra kde okamžitě v posteli usnu. Sny, které se mi celou noc honily hlavou, byly chvílemi nádherné a chvílemi děsivě hrůzostrašné. Zbudil jsem se až v pozdním ránu a to celý zpocený. Slunko se mi dralo okny do ložnice a z přízemí se ozýval hlasitý křik Fufu, jenž se jako každé ráno dožadoval o svůj příděl semínek a k tomu se ještě překřikoval s divokými ptáky hnízdícími v sadu. Slezl jsem tedy dolů a nakrmil ho. Sám jsem si vzal jen krajíc suchého chleba a jen tak do půli těla vyšel ven, zkontrolovat sad. Nemusím si dělat hlavu s oblečením, Miriam stejně po včerejším fiasku nepřijde, takže k čemu nějaké formality. Dnes musím ořezat suché větve, což je dost náročná a nudná práce. Vylezu tedy po žebříku a nejbližší strom a připravenou pilkou se dám do práce. Zhruba tak za hodinku mám jeden ze stromů krásně prořezaný…zpocený a vyčerpaný slezu dolů a zchladím se u stejného sudu jako včera v noci. Stále jen do půl těla si lehnu do trávy a na chvilku zavřu oči. Sen který přichází mě rozhodně nenechává klidným. Je plný Hebkých Kočiček.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydali jste se zase na zpáteční cestu k hostinci. "Myslíš?" zeptala se, když jsi řekl, že o ní má sestra asi strach. "Ona ti něco říkala, že ano? Achjo...já ji přerazím." vzdychla. "Ale jsem ráda, že tě tím neodradila." |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Odradit mě? Od procházky s tebou? To by musela být dobrá..." konstatuju s trochou nadsázky. "Ne, neboj. Nic moc mi neříkala. Jen mě tak trošku varovala, ale to je snad normální. Dělal bych to samé, být na jejím místě." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se začala smát “Jako, kdybys byl můj bratr?“smála se “A nebylo by ti to líto?“přitulila se k tobě. “Musím pak MacDonaldovi poděkovat. Že nás seznámil. Já mám takový neblahý pocit, že to plánoval. Nebo aspoň tušil.“začala znovu mluvit. “Jsme první chtěli jít za Jacksonem. Ale on naléhal ať jdeme za tebou. Říkal že jsi nejlepší a navíc, že se nám prý budeš líbit. A to měl pravdu.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jen tak jsi ležel na zemi a odpočíval ve stínu tvých stromů. Najednou jsi cítil něčí přítomnosti, která tě donutila otevřít oči. Nad tebou se skláněla Miriam a usmívala se “Ahoj. Co to tu děláš?“zeptala se “Já vím, že je horko, ale nečekala bych že tě to porazí.“pozvedla obočí. “Nezapomněl jsi doufám na naší procházku, že ne….“ pořádně si tě prohlédla “… svalovče?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Au…“postěžovala si, když ses dotkl jejího boku “Jsem v pořádku. Jen jsem si ten bok narazila. Chvíli jsem si myslela, že mám zlomené žebro, ale naštěstí ne. To brzy přestane bolet… i když asi budu mít modřinu, jako volské oko a možná, že i větší.“opatrně si přejela rukou přes bok. Za sebou jste ještě slyšeli řádit bouři, ale ta se vás už netýkala, teď tu byla mlha, taková uklidňující a rozhodně mnohem lepší než ta bouře. “A co ty? Není ti nic?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jasně.“odpověděla jen, když jsi oznámil svůj návrat. Když jsi se k ní přitulil neprotestovala, znovu zkontrolovala pomeranče a dala stranou jednohubky, které zakryla utěrkou aby tak rychle neokorali. Zarazila se, když jsi vsunul ruce pod její župan, tiše vzdychla “Ne to je v pořádku, Sebastiane. Já to zvládnu. Ale mohl by jsi se podívat jestli tu máme nějaký alkohol a když ne tak skočit koupit, ať máme naším hostům co nalévat.“požádala tě a konečně vytáhla pomeranče a místo nich tam na plechu vložila na plátky nakrájené brambory. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Já…. Nevím.“odpověděla. Koutky rtů se ji svěsili “Nepamatuji si to.“ popotáhla zkoušeně, posunula se a přitulila se k tobě. Cate se vrátila a v ruce nesla misku s horkou polévkou a chlebem “Tady je něco k jídlu.“položila to na stolek “Teď se půjdu podívat po něčem co by si mohla obléknout.“řekla a změřila si Auroru hodnotícím pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Být tvůj bratr? To by mi bylo zatraceně líto..." "Myslíš, že McDonald měl v plánu nás seznámit? Že by mě měl až tak rád?" udělám zamyšlený obličej. Vzpomenu si na ten dnešní rozhovor s ním. Provokoval mě... schválně? Nechtěl, abych si nechal utéct příležitost... "Něco na tom bude." Jestli to udělal schválně, má u mě panáka... nebo dva... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Také ti to tak přijde?"usmála se "Zajímalo by mě jestli to udělal jenom z dobré vůle a nebo tím něco sleduje. Lidi tohle většinou nedělají jenom tak. Pro nic a za nic."našpulila zamyšleně rty. Došli jste před hostinec. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Díky. Ale nepůjdu odpočívat. Pomůžu ti. Ty si také potřebuješ po tom zápase odpočinout. A asi víc než já."vzala opatrně tvou ruku a podívala se na tvou dlaň, kterou jsi měl zarudlou a lehce tě po ní pohladila "Co mám dělat? pověz."pobídla tě. Měla pravdu. Když ti pomůže budeš si moci jít dřív odpočinout. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Díky Cate. Ořeknu a obejmu jednou rukou Auroru. No odbře to nevadí.Teď máš nás já a má posádka se o tebe postaráme budeš s eplavit s námi. Usměju se a pohladím jí po hlavě. Budu jí brát jako za vlastní.Naučím ji vše co znám. Usmyslím si a vezmu talíř s polévkou a lžící a řeknu. Určitě máš hlad.Na najez se je dobrá. ujistím ji a držím před ní talíř s teplou polévkou. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Nenapadá mě nic, co by z toho mohl mít. Kromě dobrého pocitu..." Když dojdem před hostinec, o kousek Adélu předběhnu, abych jí otevřel dveře. "Ale stejně mi to přijde divné." shrnu svoje pocity ze situace kolem McDonalda. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Díky."usmála se, když jsi ji otevřel dveře "Nechme McDonalda být. Třeba budeme mít příležitost se ho na to později zeptat."vešla dovnitř. Vešel jsi také, v hospodě bylo o poznání méně lidí, než předtím, ale stále tu bylo dost zákazníků, aby měla hosteska dost práce. "Pojď. Sedneme si." sedla si k volnému stolu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora si vzala misku "Děkuji."poděkovala. Cate přikývla a zase odešla shánět něco pro novou členku tvé posádky. Pustila se do jídla s viditelným hladem, když trochu zpomalila zase se na tebe zadívala "Kde to jsem? A kdo jste vy?" zeptala se zmateně. Chudák holka z toho všeho musí být vedle. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Neboj jsi na mé lodi Kasiope s mou posádkou.Jsme ted někde na moři.A já jsem kapitán lodi.jsem Black ale ty mi můžeš říkat Mik to je moje pravé jméno ale neříkej mi tak před nikým jiným než je má posádka.Chápeš má identita by měla zůstat v utajení. Usměju se a pohladím jí po vláscích. Pokud budeš souhlasit můžeš zůstat se mnou amou posádkou na lodi.Postaráme s eo tebe budeme ti rodinou. Pbjasním a dodám. A já tě naučím vše co umím. Pak s eusměju a čekám co dívenka řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Zase za námi zavřu. Uf, už mě taky přestávalo bavit se jen o něm... "Tak co si dáš?" zeptám se, když si sedám ke stolu, který Adéla vybrala. "Nebo spíš, co mi doporučíš?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora pomalu dojedla a odložila prázdnou misku. "Zůstanu tu... ráda..."řekla, znovu se k tobě přitulila a zavřela oči. Objala tě hubenýma ručkama a za chvíli usnula, jako špalek. Cate se vrátila a nesla pár kousků oblečení "Jak ji je?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Asi si dám jen vodu. Když si večer dávám alkohol mám pak ráno v puse krysí díru." pousmála se "Ale ty si dej na co máš chuť."pobídla tě a přivolala hostesku. Ta přijala objednávku a šla ji vyřídit "Tak.. to bychom měli. Jaké jsou tvé plány do budoucna?" zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se když děvče příjme a možná usne v mé přítomnsti.Pak odpovím Cate. Navrhl jsem jí aby zůstala s námi a přijala.Rodiče si nepamatuje takže jí nebudu nutit vzpomínat.Myslím že teď jí je už mnohem lépe. Řeknu cate a jemně pohladím Auroru po vlasech. Cate asi budu pro Auroru jako otec.chci jí naučit vše co umím.Budu ji mít rád jako vlastní dceru.A ty bys jí mohla být matkou. Navrhnu a ani se nehnu aby mohla Aurora v klidu odpočívat.Jen se usmívám. Co ty na to? Zeptám se jí a kouknu na ní. Pak od ní příjmu oblečení a položím vedle Aurory. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Tak aspoň zapal lampu a pověs jí na přídi, ano?" požádám jí aspoň o jednu věc, aby si nepřišla jako, že je k ničemu. Pak se začnu věnovat lodi a zjišťování škod. Hezky vyzkouším kormidlo, zda někde nedrhne, pak projdu zábradlí a stěžně a nakonec vypumpovat tu trochu vody co jsme nabrali. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se zamračila "Musím pak počkat až bude vzhůru a nějak ji ty šaty zastřihnout... jinak ji budou velké. Nemáme tady oblečení pro děti. Jedině až dorazíme do nějakého města."řekla a zadívala se na Auroru. "Kapitáne... já nevím... vychovávat dítě je hrozné trápení. Pomalu nebudete mít čas na nic jiného."řekla znepokojeně. Zdálo se ti to nebo, že by Cate na tu dívenku žárlila? |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano to s ebudou muset zastřihnout.A až dorazíme na jeden z ostrovních měst. Řeknu a usměju se akouknu po Auroře.Pak řeknu. A neboj naučíme jí vše a bude z ní dobrý člen naší posádky.Doufám že na ní nežárlíš? Usmějus e a ujistím Cate. Neboj na tebe budu mít čas vždy. Usměju se a pak zas epohladím po hlavičce Auroru.Pak zas ekouknu na Cate a usměju se. Jen s ebojím toho co ta bytost řekla.Že ikdyž nebudu chtít budu se jí jednou muset vzdát ale to nesmí nastat. Řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali vzdychla "Tak dobře."políbila tě a šla zapálit lampu a pověsit ji na příď. "Tak já jdu. Až budeš chtít, tak mě přijď probudit. A nepřepínej se moc."pohladila tě po rameni a šla do kajuty si odpočinout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate vzdychla a sedla si na kraj postele "Copak ty jsi si ji tak rychle zamiloval?"zeptala se "Kapitáne. Jestli se ta věc pro ní vrátí. Chceš s ní snad bojovat? Myslíš si, že bychom měli šanci?"zavrtěla hlavou. "Je to vaše přání, kapitáne. Pomohu, jak dokáži."promnula si zátylek. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zavrtím hlavou. Ne boj by nic nevyřešil.To máš pravdu Cate a jsou i jiné cesty. Odpovím neurčitě a kouknu po Auroře. A Cate zatím jí nikdo nesmí říci o té bytosti co jí přinesla. Řeknu vážně a pak s eusměju. Jednou bude mít možná Aurora sestřičku ikdyž mladší. Řeknu s usměvem a kouknu na Cate.Pak zase na auroru jestli se už nebuddí a pak řeknu. Je vidět že je hodně unavená.Jo a připomeň mi prosím Cate že Auroře mám na ostrovním městě koupit nějaké oblečení ale né šaty.Musí se naučit vše co znám a to by v šatech nešlo.Zatím je může mít ale později bude oblečená jako ty nebo já. Usměju se a stále jen sedím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Plány do budoucna?! Jejda, jde na to teda rychle. Ale co už, tak půjdem rovnou k věci... "Plány do budoucna...?" nenapadá mě nic jiného, co říct... "No, já nijak moc neplánuju. Hodlám pracovat, pokusit se udržet dílnu, být co nejvíc s tebou..." nechám větu nedokončenou, jak se snažím přijít na další věci, které chci dělat, ale nic mě nenapadá. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Hosteska vám přinesla pití co jste si objednali a zase odešla. Adéla se napila a přikývla "To je pro začátek dobré. Ale copak ty nemáš nějaké... vyšší cíle? Nějaký sen? Čeho bys rád dosáhl?"zajímala se a vzala tě za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate pozvedla překvapeně obočí "Jasně. Připomenu ti to."dívala se na tebe "A také ji nic o té příšeře neřeknu. Dalo by se říci, že kromě nás dvou o tom nikdo neví."kousla se do rtu. "Jak jsi to myslel? Že bude mít sestřičku? Mladší? Ty plánuješ děti?" |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a kouknu na Cate. Ne zatím neplánuju.Ale myslím do budoucna.A určitě jednou budeme my dva mít dítě ne? Usměju se a kouknu po Auroře. A samozdřejmě by byla Aurora starší. Objasním a pohladím Cate po tváři.Pak zas ekouknu na Auroru a pohladím jí po hlavě. Myslím, že vše dobře dopadne. řeknu nakonec. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate na tebe zírala "Dítě? Naše? Jako nás dvou?"zeptala se a dál na tebe zírala. Nejspíš ji tohle nikdy nenapadlo, že by jsi s ní někdy chtěl mít děti. To byla pro ní novinka "A já si myslela, že jsem tvoje... takzvané "povyražení" nenapadlo mě, že bys to se mnou kdy myslel vážně." přiznala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a řeknu. Ne to tedy nejsi si ten na kom mi tu hodně záleží. Pořknu apohladím ji jemně po tváři.Pak kouknu zase na auroru jestli se už nebudu.Nechápu moc jak může mít tak tvrdý spánek.Ale jen se tomu usměju a řeknu k Cate. Teď už víš co pro mě znaenáš. usměju se a kouknu jí do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se usmála, naklonila se k tobě a políbila tě "Tak to jsem ráda." Aurora se probudila, zatahala tě za rukáv "Potřebuji... já... potřebuji...."řekla stydlivě. Cate vstala "Chápu. Kapitáne. Běžte na chvíli ven. Tohle je... trochu choulostivé." pobídla tě, aby jsi zmizel. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se vstanu. Chápu už jdu. Pousměju se a vyjdu ven a zavřu za sebou.Čekám na palubě a až mě zavolají tak čekám a koukám na moře a nebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate tě zavolala zpět. Když jsi se vrátil, Aurora už byla oblečená. Nohavice kalhot měla několikrát přehnuté a připevněné páskem někde pod prsy a tričko sestřižené tak, aby ji nepadalo. Vypadala pomalu jako chodící pytel "Lépe to asi nepůjde."řekla Cate a prohlížela si ji. Aurora stála na nohou bez bot, dětské boty tu těžko seženete. Usmála se na tebe "To bude dobré. Když to nebude padat." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro usměju se a řeknu. Vypoadáš v tom oblečení dobře.Hned jak dorazíme k ostrovům koupím ti pořádné oblečení. Usměju se a dodám. Odvedla si dobrou práci Cate. Pochvílím ji a pohladím po hlavě Auroru a pak Cate po tváři. Hned jak budeš mít pořádné oblečení tak tě začnu učit. Podotknu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Děkuji, kapitáne."poděkovala Cate, protáhla se "No.. jdu zjišťovat škody na Kasiope." vyšla z kajuty. Aurora zůstala stát a houpala se na bosých nohou "Učit mě? A co mě budeš učit?" chtěla vědět, přišla k tobě a vzala tě za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zeširoka se usměju se sednu si na postel a Auroru si vezmu na klín a řeknu. Učit tě vše co umím.Řečnictví.Číst,psát a počítat.Později šerm a střelbu. Objasním apohladím ji po tvářičce a pak pokračuju v hovoru. A taky ti musíme na ostrově koupit nějjaké bot yat nám tu nepobíháš bbosa. Usměju se na ní. A ještě jsem ti hctěl říci že od dneška se jmenuješ Aurora dcera černého korzára.Budeš pod mou ochranou před každým. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zadívala se na tebe svýma krásnýma, modrýma očima. Usmála se "Takže... ti mám říkat, otče?" zeptala se a objala tě. Možná že si k tobě udělala vztah tím, že jsi byl první koho viděla. Připomnělo ti to, že tak nějak reagují i zvířata. Koho uvidí jako první považují za svého rodiče. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Zamyslím se... a horečnatě se snažím vymyslet něco, co by vypadalo věrohodně. Nic mě ale nenapadne, a tak se vrátím k upřímnosti. "Hmmm.... Ne?" řeknu, trochu zaskočený takovou otázkou. "Chtěl jsem si najít trochu... lepší místo k životu. Mít ženu, možná děti... uživit se... Nic moc převratného..." Až doteď jsem neměl důvod o budoucnosti přemýšlet. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju a pohladím ji po hlavičce a řeknu. Pokud chceš tak můžeš. Pak jí jednou rukou také obejmu a usmívám se. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Nahnu se přes bok člunu a zadívám se do husté mlha. Nikde zatím nic, tak je to v pořádku a jdu se podívat na stoje. Ty drží, což je víc než v co jsem doufal. Zkasám plachtu a začnu vytahovat novou, hlavní, ať se rychleji dostaneme z té mlhy. Jedno lano prasklo, tak ho ještě nahradím novým a po dvou hodinách čilé práce se konečně postavím ke kormidlu, ale nejdřív se ještě zastavím na přídi. Podívám se zda je v lampě dost oleje a kouknu se před příď jestli něco nezahlédnu. Třeba jak se mlha trhá, to by mě docela potěšilo. |
| |
| soukromá zpráva od William Flashstep pro Usměji se na chlapce a podám mu ruku jako dospělý dospělému. Chvíli ho poslouchám, spíš se usmívám ale s tále hledím na ten už pomalu zanikající západ slunce. Ne, nenudím ... přemýšlím ... Chvilku váhám jak odpovědět dál, avšak je to jen c hlapac, v čem váhat. Musím na ostrov Kréda, musím zjistit spoustu důležitých věcí a doufám, že tam se mi je podaří najít.... Když ne, popluji na další ostrov. Kam pluješ ty? A hlavně s kým ? Zeptám se jej |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jedu s matkou za strýcem na Krédu. Strýc je fajn, má hodně dětí teta je taky moc hodná i když má co rok další dítě. Vsadím se, že bude zase těhotná až tam dorazíme.“řekl “Máma ho má ráda. Od té doby co otec umřel, tak nám hodně pomáhá.“odpověděl. Podíval se na tebe “Jaké důležité věci? Jsi obchodník? Ti dělají spoustu důležitých věcí. Nebo jsi doktor? Doktoři jsou fajn. Řezají do lidí a vidí je ve spodkách.“ uculil se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Snažil jsi se prohlédnout mlhu, ale nic kromě další mlhy jsi neviděl. Slunce zalezlo za těžké mraky, tak jsi se ani nemohl orientovat podle něho. A co když už byla noc? Čas pomalu ubíhal, škody na Havranovi byli minimální i když pár prken povrchu havrana byla pochroumaná a budou potřebovat opravit. Mlha byla stále všude, cítil jsi díky ní vlhkost v nose a rozhodně to nevypadalo, že by se chtěla protrhávat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se zamyslela “Tak dobře. Tati…“usmála se a opřela si hlavu o tvé rameno “Co tu vlastně dělám? Jak jsem se tu ocitla? A proč si kromě svého jména nepamatuji nic? Nic co bylo předtím?“zeptala se tě. “A co jste vy zač? Piráti?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Je to lepší, než nemít žádné cíle.“odpověděla a sevřela trochu víc tvou ruku. Skladba skončila a začala pomalejší. Adéle se zalesklo v očích a ty jsi tušil co teď řekne “Nezatancujeme si?“zeptala se “Můžeme být k sobě těsně přitisknutí a nikdo nám to nebude moci vyčítat.“lákala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Trochu mě zarazí její otázky a pomyslím si. Celou pravdu jí říci zatím nemohu. Pak jí odpovím. Nevím proč si nepamatuješ nic z dřívějška.Doslova a do písmene jsem tě našel v bouři na naší palubě.A nejsme piráti ale korzáři v tom je patřičný rozdíl. Usměju se a pohladím ji po hlavě. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Dám tomu tak hodinu, pak už sotva stojím na nohou a oči se mi sami zavírají, upevním kormidlo a jdu vzbudit Natali. Vejdu do kajuty a skloním se nad ní. "Natali, zlatíčko, vzbuď se," pohladím jí po tváři a lehce zatřesu ramenem, aby se probrala. Jenom doufám, že si odpočinula. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "To zní moc dobře. Jasně, ale moc tancovat neumím..." Vlastně neumím tancovat skoro vůbec. Umím jen to, co jsem odkoukal v barech, ale sám jsem se to nikdy neučil... Zvednu se a snažím se rozpomenout na všechny taneční kroky, které jsem viděl a naopak zapomenout na nepohyblivost nohy. Ani jedno se mi moc nedaří. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Eh..Miriam..co tu děláte..teda děláš….…překvapeně sebou trhnu a doslova vyskočím až si nešikovně odřu záda o kůru kmene stromu, ale ani tomu nevěnuji větší pozornost. Dokonce i Fufu, sedící ve stromě nade mnou leknutím zamává křídly a popolétne na jinou větev. ..myslel jsem, že o včerejšku…po tom co jsem ti sáhl..ehm…však ty víš kam..už nikdy nepřijdeš..A já bych se ani nedivil, bylo to velice trapné a já se za to stydím. Měl bych být izolován na čistě mužském ostrově, protože ve styku se ženami jsem hotová živelná katastrofa.. Nedokážu zastavit ten příval slov, deroucích se mi z úst a instinktivně si promnu záda. To že sem přišla je pro mě opravdu překvapení. Žádná žena se mnou nevydržela déle než jeden den. Tak proč je tahle jiná? Je to snad tou její ošetřovatelskou povahou? Víte..já vím, že zde jen plníte svou povinnost ošetřovatelky, spasitelky choromyslných..ale já už jsem v pořádku…vážně..nepotřebuji tolik péče……prohodím s mírným náznakem trucovitosti v hlase. Určitě je to totiž pravda, její návštěva zajisté nemá nic společného se skutečným zájmem o mě. Děkuji vám za vaši starost o mě..kolik jsem vám dlužen …odseknu, a zní to jako švihnutí vrženého nože. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se po tom co jsi začal říkat, že tu je jen z povinnosti... přestala se usmívat. Začínala se povážlivě mračit. Když jsi, ale ještě přidal "Co jsi dlužen" vypadala šokovaně. "To je.... to je... od tebe tak sprosté!" vyjekla a vrazila ti pěkně štiplavou facku. Pak se prudce otočila a šla rázně pryč, odešla jen několik metrů, kde se zastavila, založila si ruce na prsou. Chvíli tam jen tak stála, ale po pár minutách se na tebe ohlédla, snad čekala, že půjdeš za ní. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To nevadí. Nebyl by jsi první chlap co by mi pošlapal nohy."vzala tě za ruku a šli jste na parket, kde se k tobě přitiskla. Počkala až se ji chytneš, chvíli jste čekali a pak se chytli rytmu. "Náhodou ti to jde dobře."usmála se a opřela se hlavou o tvé rameno. Za chvíli zvedla hlavu a lehce tě políbila na rty, nějací chlapy to viděli a pochvalně hvízdli. Tušil jsi, že to byla pochvala pro tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali otevřela oči a ospale na tebe zamžourala "Jo?"zívla a protáhla se. Objala tě kolem krku a stáhla k sobě na postel "Já vím... už vstávám."odpověděla si i sama a přitulila se k tobě. Znovu zívla, promnula si oči "Už jdu... odpočiň si." políbila tě a vstala. Obula si boty a vyšla ven. Nepřevlékala se, šla si předtím lehnout oblečená. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Našpulila zamyšleně rty, chvíli byla potichu, ale pak se na tebe zase zadívala "A jaký je v tom rozdíl? Co je to Kor... Kirzár?"chtěla vědět. Vzala tvou ruku a začala si hrát s tvými prsty, možná je počítala, oproti tvé ruce byla ta její maličká a drobná. Potřebná ji ochránit. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Díky. Dělám co můžu." Pokusím se odreagovat. To zahvízdání přijde v pravou chvíli, protože mě rozveselí a na tváři se mi objeví úsměv. Nevím proč, ale asi přitahujem pozornost. Obyčejně by mi to i vadilo, ale teď... jsem v pohodě. Pokud nás od sebe neodtrhne Amanda... v duchu se zasměju. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se. Kozráz maličká.To ten také loupí aale jen bohatým a není tak chamtivý jako piráti. Pokusím se objasnít. Ale to je zatím n tvou hlavičku moc složité. Pak si na něc vzpoměnu a dodám. Auroro kdyby tě nějaký z námořníků otravoval pohroz mu že ho stihne hněv kapitána když k tobě nebude milý a bude to dobré.ALe jinak moc nikam sama nechoď. Upozorním ausměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Na její další řeční dodatky už nereaguji. Hledím na mapu, pak zase na kompas a dívám se které město či ostrov je kromě Gomory nejblíže. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Přesně taková reakce, kterou jsem očekával a vlastně si jí i přál. Tu facku jsem si zasloužil, nejen za ta slova, co jsem před chvilkou vypustil z úst, ale i za tu bláhovou chvilkovou naději. Za naději a představu, že by se mnou ta kráska něco mohla dobrovolně mít…jo, za to jsem zasloužil. Konečně už je to tak jak má být, ženy mě nesnáší a mlátí. Párkrát si promnu zarudlou tvář a sleduji z povzdálí nasupenou Miri. Na co tam asi čeká. Chce vážně zaplatit za léčení, nebo mě chce ještě kopnout do jistých, velice bolestivých partií. Vůbec netuším co dělat. Víc provokovat už jí nechci. To co jsem musel říct, abych jí odradil už jsem řekl a víc urážek už si nezaslouží, na to je moc sladká…broskvička.. Přihlouple stojím u stromu, mnu si střídavě tvář a odřená záda a čekám, až odejde. Rozhodně nemám odvahu jít za ní a pokusit se o omluvu nebo něco jiného. Chtěl jsem jí přeci odradit…za každou cenu…a to se povedlo, myslím. Je přeci nemožné, aby taková dívka byla se mnou jen sama od sebe. Hvízdnu na Fufu, který mi přistane na hlavě a tiše se vydám do hloubi sadu. Ještě však stačím směrem k Miri špitnout.: Jednou mi za to budeš vděčná…někde tě určitě čeká něco lepšího, než já… |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jednou se ti podařilo ji šlápnout na nohu, ale ona dělala, jako kdyby se tak nestalo. Tančili jste dokud hudba neskončila "Šlo ti to dobře. Ještě tak dvakrát a budeš skvělý tanečník."vedla tě zpět ke stolu, kde se žíznivě napila. "Už se začíná docela připozdívat, asi bych měla jít spát. To mé představení mě většinou pěkně vyčerpá."znovu tě vzala za ruku "Měli bychom se rozloučit." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já nejsem hloupá." zatvářila se uraženě. Ale jen na chvíli "Dobře.... když tak ti řeknu. Ale, když jim řekneš, ať mi nic nedělají, tak tě poslechnou ne? Od toho jsi kapitán... ne?"více se k tobě přitulila a dala ti pusu na tvář. "Mám tě ráda táto." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usnul jsi, jako špalek a odpočíval. Ruce tě už tolik neboleli, ale stejně jsi tušil, že budou ještě nějakou dobu citlivé. Když jsi se probudil, byl stále ještě utahaný, ale to tě nezajímalo. Probudilo tě to, že najednou sebou Havran trhl, jako, kdyby o něco zadrhl a také jsi zaslechl, jak se tře kámen o dřevo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podle mapy byl pak nejblíže jeden ostrov, nedávno objevený a teprve kolonizovaný. Ale moc si jím nepomůžeš, protože ten je od vás dobrých pět dní cesty. Měl jsi, asi jen hodinku klidu než se Aurora zase objevila po tvém boku "Kapitáne." oslovila tě. I když měla stále otrhané a ušmudlané šaty, tak už byla čistá a byla pěkná. Hezký obličej, ne krásný, ale přirozeně pohledný s růžovými rtíky a pronikavýma očima. I když, ty jsi tak dlouho sám, že by ti přišla hezká snad každá žena. "Kapitáne... jen jsem se chtěla zeptat.. jestli tu někde nemáte toaletu nebo něco... kam vykonáváte potřebu? A můžeme ho použít? A ještě jedna věc. Nemohla bych si od vás půjčit nějakou deku? Chlapec usnul. Bylo toho na něj moc." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Už jsi si myslel, že Miriam nikdy neuvidíš, ale spletl jsi se. Jestli jsi si myslel, že ji tvá slova odradila, tak asi ne tak úplně jak jsi si myslel. Zbytek dne jsi strávil v sadu, zašel na trh odevzdat do obchodu hrušky a zase se vrátil. Šel jsi spát, kdy se ti znovu zdálo o "hebkých kočičkách" nějak jsi to nemohl vytlačit z hlavy. Druhý den přišla, ale Miriam zase, sice se na tebe mračila, ale přišla. "Proč jsi to včera říkal? Moc dobře přece víš, že to není pravda. Nejsem tu kvůli tomu, že jsi byl můj pacient." vypálila na tebe hned, jak jsi vyšel ven ze svého domu. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a přitisknu jí k sobě taky ještě více.A pak jí odpovím. Ano většina by mě měla poslechnou ale jsou i takkoví co potřebují usměrnit. Pak jí pohladím. I já tě mám rád Auroro ty moje dceruško. Usměju se a stále jí objímám. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro No spíš vypotácím než vyběhnu. Rozrazím dveře a zůstanu v nich stát. Přidržuji se stěny a zmateně se rozhlížím kolem co se děje. Při tom mrkám, jak se snažím zbavit ospalosti a pálení v očích. Přijdu si jako kdybych celou noc propil se Šivou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyletěl jsi ven na palubu a rozhlédl se, ale Natali jsi nikde neviděl. Také jsi si všiml, že se Havran nehoupe, že by jsi uvízli na nějaké mělčině? Šel jsi ke kormidlu, které bylo momentálně opuštěné a Natali jsi stále nikde neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "Neměl bys jít na palubu? Dávat pozor na svou posádku? Můžu jít taky? Chci si to tu prohlédnout."prosila tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se. Na mou posádku dává pozor Cate ale můžu tě provést po lodi když chceš. Usměju se a vstanu.Vezmu jí za její ručku a provádím ji po lodi. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Natali!" zavolám znovu, hlasitěji. Tohle se mi vůbec nelíbí. Jestli spadla do vody... "Natali!" procházím lodí od přídi po záď a dívám se po oceánu, nyní už naprosto probuzený, i bolest hlavy je zapomenuta. Strach o Natali to všechno vytěsnil. Musím ji najít. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zaslechl jsi šplouchání "Tady jsem! Pojď dolů!"podíval jsi se zase dolů do vody a viděl jsi tam stát Natali, jen tak ve vodě "Pojď dolů. Musím ti něco ukázat."požádala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyšli jste spolu na palubu, posádka si Auroru prohlížela a stranou si šeptali. Nebylo divu, nebylo přece normální, aby během bouře se na palubě objevila malá holka. "Proč na mě tak koukají?"zeptala se Aurora a pevně se držela tvé ruky. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen s eusměju s epohladím ji druhou rukou po hlavě a řeknu jí. Neznají tě a tak si tě prohlíží s tím si hlavinku nelámej má milá. Usměju se a jdeme dál.Po prohlídce lodi se vracíme zpět k mému pokoji. Tak co jak se ti Aurorro líbí má loď Kasiope? Zeptám se s usměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Hrozně jsi mě vyděsila. Bál jsem se, že se ti něco stalo," pohladím jí po tvářích a políbím. Když se trochu uklidním rozhlédnu se kolem. "Tak co mi chceš ukázat?" zeptám se. Sám jsem zvědavý. Že by nějaký ostrov? O ničem teď nevím. Ale takovýhlech malých ostrůvku jsou po oceánu roztroušeny desítky. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jo já vím. Ale vůbec se mi nechce." odpovím s vynuceným úsměvem. Ještě se nechci loučit... Ale asi budu muset. Obejmu ji a políbím. "Takže... zítra. Budu tě čekat." Možná i vyrazím naproti. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali tě objala a polibek opětovala "Promiň. Nechtěla jsem tě polekat."omluvila se ti a vzala tě za ruku. "Narazili jsme na mělčinu." začala mluvit a vedla tě pryč od Havrana "Najednou se prostě z mlhy objevil ostrov. Neměla jsem šanci se mu nějak vyhnout. Bohužel, že Havran díky tomu poškozený. Narazil na nějaké skalisko a tak máme v něm díru. Budeme ho muset odtáhnout na pláž a opravit."držela tě stále za ruku "Když jsme se začali dřít o tu mělčinu seskočila jsem na zem a šla se podívat... zdá se, že jsme nechtěně narazili na opuštěný ostrov."usmála se na tebe a dál jste čvachtali vodou až jsi ucítil, jak jste vstoupili na pláž. "Nebo aspoň vypadá opuštěně." mlha trochu prořídla a ty jsi viděl, že stojíte na pláži a kousek od vás se tyčí les nebo možná prales nad kterým se tyčila vysoká hora. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Mě také ne, ale jestli chci zítra vstát měla bych jít spát. Doprovodíš mě ještě do pokoje?" požádala tě a vstala. Rozhlédl jsi se, hostinec byl ještě o něco víc prázdnější než když jste přišli. Už bylo opravdu pozdě a tady se zdržovali hlavně ti největší pijáci. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Je moc hezká. Proč jsi ji pojmenoval Kasiope?"chtěla vědět a přešla k zábradlí, trochu se předklonila a podívala se do vody. "Víš, že vám támhle chybí prkna? To udělala ta bouře?" zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jasně." Taky vstanu a nabídnu jí ruku. A potom asi vyrazíme k jejímu pokoji... |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Ještě jednou přejedu pohledem pláž v nejbližším okolí, pak se otočím k Natali, sevřu jí ruku pevněji a vedu zpátky k lodi. "Zatím budeme pro jistotu na Havranovi než se ta mlha rozptýlí. Možná je ten ostrov skutečně opuštěný, ale možná taky ne. A dravá zvířata tu mohou být tak jako tak, takže se budeme hezky zdržovat u lodi, kde to je bezpečné," hovořím zatím co se brodíme zpátky a sem tam se ohlédnu přes rameno k ostrovu. |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro Keď Aika spomenie alkohol, trochu poodstúpim, a rozmýšľam. Hm, alkohol, alkohol... kam som to dával alkohol...ah, jasné! Do špajze. Otvorím špajzu a pozriem sa do úplne spodnej poličky, kde leží drobná bednička. Vytiahnem ju na stôl, a obzriem jej obsah. Trochu rumu, trochu piva, trochu vína... ešte by sa tam mohlo niečo prihodiť, snáď zájdem na nákup. Aj keď, nemám veľmi chuť na alkohol... radšej by som pil niečo ovocné... no, uvidím čo bude v obchode. "Máme toho celkom dosť, ale snáď by som mohol ešte niečo dokúpiť. Hneď som tu." Do ruky vezmem svoju drevenú húl, a cez plece prehodím prázdnu brašňu. Pristúpim k nášmu stolíku, a na rýchlo do nej vhodím dva mechanické filtre na strechu, jedny hodinky, a niekoľko Aikiných flakónikov so šampónmi. Snáď za ne na výmennom trhu niečo dostanem. Vybehnem von do mokrých gomorských ulíc. Prebieham niekoľkými uličkami, vyhýbam sa takým, ktoré sú príliš zapadnuté, a môžu v nich číhať zlodeji. Smerujem k veľkému Gomorskému výmennému trhovisku, snáď tam niekto bude mať niekoľko decentnejších fľašiek pitia. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se na djejí zvědavostí a odpovím. No proč jsem jí tak pojmenoval už anoi nevím. Zasměju se a dodám. Ano to je po té bouři na ostrovních městech má posádka opraví loď. Usměju s e aobejmu jí kolem ramen rukou a vejdeme opět do mé kajuty. No jsem rád že se ti tu líbí. Usměju se ařeknu. A víš co myslím že až tě naučív vše co umím budeš ještě lepší než já. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Doprovodil jsi ji nahoru do pokoje, kde ti znovu padla do náručí a pořádně tě políbila "Děkuji. Bylo mi s tebou moc dobře. Už se těším na zítřek."pohladila tě po tváři. "Snad se mi bude o tebe zdát."mrkla na tebe, znovu tě políbila "Tak dobrou noc."popřála ti a pak tě jemně vytlačila z pokoje, s úsměvem ti zamávala a zavřela dveře od pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ale víš, jak je to důležité? Jestli je opravdu opuštěný, tak ho můžeme zabrat. A pak ho prodat, aby ho mohli lidé osídlit. Přece víš, že lidé stále hledají nové ostrovy. A tenhle vypadá, že je dost velký."řekla nadšeně |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se stále dívala do vody a mlčela, pak sebou trhla odskočila od zábradlí, přiběhla k tobě a pevně tě objala. "Vím jednu věc... bojím se vody... strašně."schovala tvář do tvého břicha. "Lepší než ty? Jak je to možné? V čem bych mohla být lepší? Vždyť ty jsi dobrý kapitán." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a obejmu jí. Jednou budeš m lešpí věř mi.Vody?Te se neboj. Usměju s e apohladím ji.Pak si v kajutě sednu na postel a přitáhnu Auroru k sobě a usmívám se. A navíc až budeš starší jsem si jist že budeš velmi krásná a kluci na tebe jen poletí. Pousměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Předpokládám, že nic závažného se už nestalo," začnu zkoumat poškození Havrana. Nějaké náhradní díly tu mám, ale pokud má opravdu velkou trhlinu v trupu, tak to stačit nebude. Jo a vlastně ještě jedna věc. Vrátím se do kajuty, ze které vytáhnu svoje pistole. Jednu si připnu sám a druhou dám Natali. "Pro všechny případy," řeknu. Opravdu se budu cítit lépe, když jí bude mít u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora si odfrkla "Co s kluky? Jsou hloupí, pořád by na tebe jen šahali."protočila oči "Kluci mě nezajímají."sedla si ti na klín "Raději než kluky bych chtěla pejska. S těmi se nemusí mluvit a dá se s nimi mazlit."usmála se vesele. Cate vešla do kajuty "Kapitáne. Ta bouře nás dostala k nějakému neznámému ostrovu. Kasiope je hodně poškozená. Navrhovala bych tam zakotvit, pokácet pár stromů a opravit Kasiope." řekla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přikývla "Dobře."schovala si zbraň "Snad nebude potřeba."usmála se "Hele... já vylezu na Havrana. Přivážu ho a pak ti dolů hodím provazy, pak zase slezu a pomůžu ti ho odtáhnout dobře?"navrhla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Došel jsi na trh, kde jsi chvíli hledal, ale nakonec jsi narazil na stánek, kde měli keramické láhve s vínem a mošty. Koupil jsi dvě láhve s vínem a dvě s jablečným moštem a hruškovým a to jenom za hodinky. "Ahoj, Sebastiane."uslyšel jsi pozdrav, otočil jsi se a uviděl jsi kamarádku Aiky Olgu. "Nakupuješ na tu oslavu? Moc díky za pozvání." nesla si košík na nákup, zatím byl prázdný. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Teď si na to moc malá ale později uvidíš.A pejska no uvidíme. Pousměju se a pak odpovím Cate. Ano až zkotvíme dej mi vědět Cate. řeknu a stále sedím na posteli s Aurorou v klíně. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Ách, jo říkám si. Chvíli mlčím až, pak se rozhodnu promluvit, opět bez pohledu na ni "Nejsem zvyklý mít na palubě ženské, které to mají složitější. Vem si tamten černý, širší kbelík, pak to vylej do moře a polož na původní místo. Je mi to jedno, můžeš si půjčit třeba lano, přivázat se kolem pasu a vypustit to rovnou do moře. Seru ti na tvou přikrývku, je teplo, kluk to vydrží, není to úplně malé škvrně, tak ho nerozmazluj, to nenávidím říkám chladně a bez pohledu na ni. Kormidlo nasměruji k ostrovu, zabezpečím ho proti nechtěnému otáčení. Pak od něj odejdu, otočím se zda nepáchají něco proti pravidlům a pak zamířím na příď kde si sednu a nohy nechám ve vodě. Po malé chvíli si vzpomenu na úlovek který by ještě měl být na rožni a dojdu k němu a křesadlem se ho snažím znovu rozpálit. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Vytáhnu silná konopná lana a pomůžu je Natali uvázat k lodi, pak seskočím dolů a jdu se podívat jak to vypadá pod kýlem. Nerad bych odřel loď víc než je nezbytně nutné, nebo tam udělal nějakou další díru. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Ještě chvíli jsem stál a přemýšlel, než jsem se konečně odhodlal, otočil se od dveří a vyrazil ke schodům. Seběhl jsem dolů, rozhlédl se po stále prázdnější hospodě a uvědomil si, že když teď nejsem s Adélou, začínám být docela ospalý. Už je vážně dost pozdě. Vyšel jsem tedy ven z hostince, do nočních ulic města. Vydal jsem se domů, trochu oklikou. Bylo to delší ale bezpečnější. A aspoň jsem měl víc času na přemýšlení o dnešním dni, kdy se toho v mojem životě tolik změnilo. Takže jsem pochod směrem k dílně vlastně ani moc nevnímal. Moje myšlenky se ubírali samozřejmě hlavně k Adéle, ale čerstvý vzduch, cesta a potom i bolest nohy, mi pročistili hlavu. Když jsem konečně dorazil k dílně, byl jsem už vážně dost unavený. S trochou problémů, protože byla tma, jsem dostal klíč do zámku a odemkl dveře. Za sebou jsem zase zamkl a o víc už jsem se nestaral. Prostě jsem jen vlezl do pokoje, sundal si boty, padl na postel a pokoušel se usnout... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já vím Kapitáne, že je pro vás něco nového mít teď dceru, ale neměl by jste zapomínat na posádku. Jsou z Aurory nervozní. Myslí si ,že je to nějaká mořská víla a když ji vidí křižují se. Mě by jste jim to vysvětlit a představit ji."řekla Cate a odešla vyřknout rozkazy k zakotvení. Aurora se na tebe podívala "Má pravdu. Není k tvé posádce fér, aby jsi se věnoval najednou jenom mě, tati."souhlasila Aurora. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Šel jsi se podívat co ti dva dělají. Aurora nejspíš už vykonala co potřebovala, protože teď seděla opřená zády o stěnu boudy, kterou se chodilo do podpalubí. Tiskla k sobě toho malého chlapce, který spal schoulený v jejím náručí a zdálo se, že i ona podřimuje. Nebylo divu, přece jen je málem sežrali žraloci, přežili zničení lodě piráty, to musí být velký nápor na psychiku. Musel jsi přidat do rožně trochu dřeva na podpal, aby se znovu rozhořel a ty jsi mohl dodělat svou rybu. Když byla propečená, tak jak ji máš rád pustil jsi se do jídla. Po nějaké době jsi si všiml, že tě Aurora pozoruje. Jen jsi nemohl s přesností určit jestli sledovala tebe nebo tvou rybu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zkontroloval jsi jak to vypadá s cesto Havrana na pláž. Ale v cestě vám stálo jen pár oblázků a písku. Prohlédl jsi si i díru o které Natali mluvila, chudák Havran, takovou díru neměl už pěkně dlouho. Budeš muset asi pokácet nějaký menší stromek, ale to ti nemusí trvat déle jak jeden den a večer by jste mohli zase vyrazit na moře. Oba jste se chopili lan a pustili se do tahání Havrana. Těžko říci, jak dlouho vám to trvalo, ale nakonec jste ho bezpečně odtáhli na pláž, kde se Natali vyčerpaně svalila do písku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usnul jsi hodně rychle a také se ti samozřejmě zdálo o Adéle. Byl jsi v tom vážně až po uši a to jsi ji poznal teprve před pár hodinami. Ráno jsi se probudil svěží a čilí, zjistil jsi že venku prší, konečně. Na střeše jsi měl zachytávač dešťové vody a z něj jde voda do tvé sprchy a nebo ji využíváš na vaření. Mohl jsi se tedy osprchovat a pořádně umýt, už jsi to potřeboval a Adéla to jistě také ocení, ženy jsou přece tak čistotné. Zrovna jsi otevřel dílnu a přemýšlel co budeš dělat až přijde Adéla, aby jsi nastínil dojem, že máš co na práci, když se zase objevil McDonalds "Ahoj, Todde. Tak co? Jak jsi dopadl?"zeptal se hned. Tobě bylo jasné o čem mluví, o tvé schůzce s Adélou. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Nějakou dobu jenom ležím a oddechuji. Pozoruji ty kousky nebe nad sebou a přemýšlím kde to vlastně jsme. Až se mlha roztrhá musím určit naší polohu. Kdo ví kam nás bouře zanesla. Nakonec se zvednu na loket a rozhlédnu se. Musím se do opravy pustit co nejdříve, ale teď mám pekelný hlad. Ale možná by stálo za to ho ještě nějakou chvilku mít a zkusit něco ulovit. Úplně se mi sbíhají sliny při představě čerstvého masa. Už mám docela dost všech těch konzerv. Posadím se a kouknu na Natali. "Nedáme si něco k jídlu?" |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "To sem jdeš jen kvůli tomu, aby ses zeptal, jak jsem si vedl?" odpovím s pobaveným výrazem. "No, když tě to tak zajímá... tak jsem dopadl dobře. Myslím... víc než dobře. Výborně. Vlastně jsem asi ten nejšťastnější opravář v okolí..." Jak mluvím, moje myšlenky se zase začnou ubírat směrem k Adéle, což mi, aniž bych chtěl, vyloudí na tváři spokojený úsměv. Chvíli jen tak sedím, hledím do prázdna a usmívám se... než si uvědomím, co dělám a vzpamatuju se. Teď jsem musel vypadat jako idiot. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se zeširoka a pohladím po hlavě Auroru. No odbře přehlasovaly jste mě.Jakmile přistaneme představím tě své posádce. Říkám a stále se na ní usmívám.A pak řeknu. Auroro už teď vidím že budeš moc dobrá. Usměju se a ččekám až zakotvíme. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zvedla se na loktech "Jasně. Z toho tahání mi pěkně vyhládlo. Co si dáme?"zeptala se. Mlha se začínala protrhávat, ale aspoň ještě hodinu to bude trvat než konečně odtáhne. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro McDonalds si sedl na stoličku "No jasně, že jo. Když ty jsi o ní včera tak básnil. A navíc. Od té doby co se známe jsi nikdy nebyl na rande, tak jsem zvědavej."pokrčil rameny. "Ale je fajn, že ti to takhle vychází. Dnes se s ní zase sejdeš? Cítím mýdlo, tak asi ano, co?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se usmála "Myslíš?"schoulila se ti do náruče. "Jenom říkám co si myslím."zvedla ruku a vzala ti tvůj klobouk a dala si ho na hlavu, ale byl ji velký a padal ji přes oči. "Taky budu mít takový klobouk?"zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Začnu s esmát když ji vidím v mém klobouk a odpovím. Tenhle ti je velký ale neboj budeš mít taky takový ale na tvou hlavinku aby ti nepadal. Pohladím ji a vezmu si klobouk spět. Si opravdu moc chytrá dívenka. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Spokojeně jím svou rybu, když tu si všimnu té Aurory nebo jak, že se vlastně jmenuje, jak na mě čumí.. . Chvíli to snáším, ale pak už ne.. "Ááá!!" zuřím. "Nedívej se na mě tak !" říkám a uhýbám pohledem "Sakra. Tak si to sežer" říkám a zbytek ryby (Polovinu) hážu před ni na zem. Pak se zvednu a jdu zpátky na příď a při cestě si mumlám pod zuby "Sakra, sakra, sakra" Na přídi si lehnu, ruce založím za hlavu a nohy nechám ponořené ve vodě. Po chvíli zavírám oči. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jo, staví se tady někdy přes den." Vstanu a přejdu do pokoje, kde začnu trochu uklízet. Nikdy jsem neměl potřebu tam mít uklizeno, ale teď nechci aby to vypadalo, že žiju v chlívě. "Vlastně ani nevím kdy, takže chci být připravený." zavolám na McDonaldse, abych vysvětlil tu náhlou starost o pořádek. "Mimochodem, prý si mě doporučil na tu opravu, skrz kterou jsme se seznámili. Tak děkuju..." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jasně. Rádo se stalo. Jsi můj nejoblíbenější zákazník. Poslední dobou jsi tu byl furt sám. Tak jsem si říkal, že nějaký dámský zákazník by to udělal radost. A nakonec ano." díval se za tebou, jak si tam uklízíš. "Tedy... víš, že tady odtud to skoro vypadá, jako že se s ní chystáš do postele?" zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji okřikl, polekaně se přikrčila. Měla z tebe strach, to bylo jasné. Ani se nehnula, když jsi před ní nedojedenou rybu hodil. Aurora se k tobě za chvíli přidala "Můžu se na něco zeptat, Kapitáne? Proč... proč se tak zlobíte?"ptala se. "Nechci vás rozčilovat. Ale... co mám udělat aby jste se na nás nezlobil?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Asi jsem měla chytré rodiče."vzdychla "Achjo... zase na mě padá únava."zívla a opřela si o tebe hlavu. "Kde vlastně budu spát? Tady s tebou?"zajímala se. "Když tu budu já už by jsi nemohl spát s Cate." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Nad tím trochu zauvažuju a řeknu.Myslím že by mohla naprnu ti tady houpací sít v ní se ti bude spát dobře. Usměju se mile a pohladím ji. Ale díky že s etak staráš. Pousmšju se a prstem jí přejedu přes nos.Pak s eusměju a nechám jí odpočívat. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Skoč si přes palubu říkám prostě. Nelituji ji. Nejsem však tak zlý, takže, bych ji nejspíš nenechal zemřít, neboť nedělá zase takové problémy a podřizuje se. Neumím, však být hodný a vyjadřovat přátelství a o to víc nechci, takže je mi úplně jedno, že se krčí a bojí se mě. Jestli od mě očekává že ji budu utěšovat, mílí se. Tohle je krutý svět a já mám krutý život a taktéž jsou i má pravidla krutá. Nezastavuji se a ani se na ni nedívám, jen jdu dál k přídi... |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Zarazím se a vyjdu z pokoje s pohledem upřeným na McDonaldse. "Chci si jen uklidit a ty hned myslíš na tohle. Já... jen nechci, aby viděla, jaký tu mám bordel, i když to asi čeká..." povzdychnu si a na okamžik se odmlčím. "Samozřejmě, když sem přijde, nenechám ji stát v dílně a pozvu ji dál, že?!" Zase se otočím a vydám se vedle. Uprostřed cesty se ale zastavím a ještě jednou se na něj otočím. "Nic víc, jasné? Žádné postranní úmysly." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro McDonalds se uculil "No, když to říkáš."odpověděl. "No... možná bude lepší, když vypadnu, abych tu nebyl až sem přijde, co?"řekl a vstal "A když už jsi u toho uklízení. Můžeš uklidit i v dílně. Třeba ta stará olejová skvrna před dveřmi, to je o krk." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora vzdychla, když jsi ji tak odbyl a zase jsi šel od ní pryč. Prostě jsi se těm dvěma vyhýbal a snažil se zapomenout, že je tu vůbec máš. Uběhli dva dny, kdy se ti dva chovali poslušně, tak jak jsi chtěl. Aurora se vždy zeptala, občas se s tebou snažila mluvit, ale ty jsi ji vždy odbyl. Odpoledne druhého dne najednou začal chlapec nahlas brečet a i přes snahy Aurory ho utišit to nešlo a pořád brečel. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pokrčila rameny "Kdybych se nestarala, tak bych nikdy neměla tu sestřičku."usmála se a lehla si k tobě do postele. Přikryla se až k bradě "Budu spát. Nemusíš tu se mnou celou dobu být. Klidně běž nahoru na palubu. Přijdu za tebou až se probudím." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Dobře usměju se. Když vstávám dám ji ještě pusu na čelo a vyjdu na palubu a zavřu kajutu azavolám. No tak pohyb hněte sebou kůže líný. Zavolám s usměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Ne, ne, ne, ne,ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne NÉÉ !!!! snažím se přeřvat klukův nářek. Po nějaké chvíli to už nevydržím, vstanu a jdu rychlým krokem ke klukovi. "Naložím si ho na rameno, tak že je jeho hlava ny mých zádech a směrem dolů. Jdu s ním takto k zádi a postavím se na úplný okraj lodě. Postavím kluka před sebe, chytnu ho za pas, vyzdvihnu, přechytnu si ruky a otočím ho vzhůru nohami. Chytnu ho až za kotníky (Držím ho pevně). Tak poslouchej, milý kloučku. Já vůbec nejsem rád, že tady, na mé lodi jsi, je to jen má dobrá vůle, že jsem tě zachránil před žralokama, kdybych to neudělal teď by jsi už byl někde na dně oceánu, roztrhaný na kousky! To chceš, jo? JO?! říkám a při každém "jo?" ho spouštím o něco níž. Já jsem tě zachránil. Daroval jsem ti život a to skoro proti své vůli, tak by si mi mohl být aspoň trochu vděčný nemyslíš? Měl by jsi to chápat ne? Vždyť už jsi dost velký ne? Takže. Teď. Myslím, HNED teď, přestaneš řvát, pokud nepřestaneš, stane se, že mé sevření povolí a ty skončíš v žaludku zřaloků a nebo oceánu. říkám a s výhružným pohledem mu hledím do očí. A po nějaké té chvilce říkám docela šeptavě a ďábelsky "Teď" říkám. Pokud nepřestane, pustím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jojo, měj se... Počkej, jaká skvrna? Tu už jsem přece drhnul několikrát..." vyprovázím McDonaldse. Před prahem skloním hlavu. "No jo, sakra, ale pořád tady je..." Přemýšlím, čím to odstranit a po pár minutách přehrabování se vším možným haraburdím narazím na plechovku se zbytkem ředidla. Ale když ji otevřu, rozmyslím si to uklízení, protože ven z nádoby zavane docela silná "vůně". To by nebylo úplně nejlepší přivítání, až by Adéla otevřela a ucítila to... Takže plechovku zase zavřu a postavím ji na nejbližší polici. Vezmu nějaký dostatečně nenápadný hadr a pokusím se skvrnu zakrýt. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Samozřejmě si můžeme dát něco ze zásob, ale přišlo mi, že když už jsme tady můžeme toho zkusit využít," pohladím jí po tváři. "A děkuji, byla jsi skvělá. Bez tebe bych to nezvládl," políbím ji. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ho popadl, chvíli překvapeně mlčel, ale když jsi ho chytil za kotníky rozječel se ještě víc. Slzy mu tekly proudem a už byl z toho celý rudý "Kapitáne! Nechte ho. Vždyť je to jen dítě!"vyváděla Aurora, ale nesnažila se ti ho vzít. Když jsi, ale vysvětlil že pokud nepřestane křičet tak jde přes palubu přestal. O pár sekund později obrátil oči v sloup a z koutku úst mu vytekl pramínek krve. Aurora polekaně vyjekla "Co mu to děláte!?" |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Samým překvapením z té nenadálé návštěvy, se nedokážu ani nadechnout. Natožpak vylodit byť jediné slůvko. Ta dívka má tedy trpělivost, každá jiná by si cestu do mého sadu okamžitě vymazala z mysli, ale tahle je jiná. Možná, že jí nejde jen o nějakou pomoc bližnímu svému. Třeba není až tak milosrdná.. jak jsem si myslel. Po chvilce se konečně uklidním a tichým hlasem odpovím. Ehm…no, říkal jsem to proto..proto, abys odešla. Já totiž nevěřil tomu, že by někdo tak báječný, skvělý a nádherný mohl mít jiný, než nějaký charitativní, zájem o mou osobu… Ale i kdybys takový zájem měla…myslím, že já nejsem pro tebe ten pravý. Ten který by tě mohl udělat šťastnou a zaopatřenou… Jsem jen polochudý sadař, který má víc mindráků než vlasů na hlavě…a o takového přeci nikdo nestojí. Vím, že ti nedokážu dát to co si zasloužíš. Za svou práci, kterou děláš..za to jak se staráš o nemocné lidi, bys měla být hýčkána v luxusu a milována nějakým vysoce postaveným fešákem… Po tomto dlouhém monologu se na Miri dlouze zadívám. Doslova se vidím v jejích jiskřivých očích, plných něhy a odhodlání se obětovat pro každičkou živou duši na celé naší kulaté a mokré planetě. Poté se otočím a vejdu zpět do domu…kde si cosi zamumlám.. Hebkou kočičku by neměli hladit ruce plné třísek z ovocných stromů. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak si kup nějakou předložku."doporučil ti a pak ti zamával a odešel. Zakryl jsi starou olejovou skvrnu. Nakonec jsi se k opravování ani moc nedostal. Byl jsi z její návštěvy tak nervozní, že jsi pořád něco uklízel, urovnával a přemisťoval. A pak konečně dorazila, zaklepala a pak nakoukla dovnitř "Ahoj, Todde. Jsem tady."houkla a vešla dovnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se usmála "No to víš. Zdá se, že jsem pro tebe už nepostradatelná."objala tě. "Ale představa čerstvého masa.... to přímá láká ke hříchu."souhlasila. "Je to dobrý nápad. Ale asi počkáme až se to mlha rozptýlí, ne? Nebo to zkusíme i v mlze?" |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Když vidím jak nejspíš omdlel, zděsím se, ihned ho vezmu do náruče a pomalu položím na zem. Až je to nepřirozené jak jsem najednou hodný. Otevřu klukovi pusu abych zjístil, co se stalo. Částečně si oddechnu když vidím, že se kluk jen kousl do jazyku. Dones mi bílou hadru, bude v třetím šuplíku spolu s obvazem říkám rychle Auroře Vezmu kluka, obrátím ho, aby z jeho pusy tekla krev pryč. Když mi Aurora donese !čistou! bílou hadru, vytáhnu klukovi jazyk a hadru držím na místě rány. Zastavuji tak krvácení a když už myslím, že by jazyk neměl krvácet, (dobu určí pjka, neboť nevím jak je rána hluboká.) tak kluka dám do sedu a řeknu auroře ať donese vodu, ta je v objemné lahvi u kormidla. Pokud se kluk už probral, dám mu napít a řeknu, ať si vypláchne pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Chováš se hloupě." nehodlala se nechat odbýt a šla za tebou do domu. Naštěstí tvá poslední slova asi nezaslechla. "Máš o sobě strašně nízké mínění."rozhlédla se po tvém domě. "Mě se líbíš, oškliví nejsi a máš poctivou práci. Takových mužů je málo a tou svou nesmělostí... jsi i hrozně milí. I když děláš občas hlouposti."pousmála se "Tak mě přestaň od sebe odhánět. Jasné? A pojďme se spolu konečně projít po té pláži."vzala tě za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Viděl jsi, jak se Kasiope blíží k ostrovu, všichni běhali po palubě, připraveni zakotvit v zátoce. Cate se k tobě přidala "Za chvíli zakotvíme."oznámila ti "Jak dlouho na tom ostrově zůstaneme? Jestli tam žije nějaká zvěř, mohli bychom doplnit zásoby tady a také pitnou vodu." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro .Souhlasím Cate.Jakile zakotvíme obeznámím posádku s Aurorou a s jejich dnešními ukoly. Řeknu a usměju se.Jen očkem kouknu ke kajutě která je stále zavřená Aurora nejspíše spí.Podle všeho ak sleduji své muže |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora udělala všechno co jsi po ní chtěl. Přinesla čistý hadr, přinesla vodu a pak seděla vedle tebe a dívala se co s chlapcem děláš. Probudil se, ale hned začal zase fňukat, vypláchl si pusu, ale pořád nepřestal brečet i když se snažil nekřičet. "Já to nechápu... proč pořád brečí? Musí mu něco být. Možná ho něco bolí."řekla Aurora a zadívala se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate si tvého pohledu všimla "No tak. Přestaň si dělat starosti. Je v tvé kajutě, spí. Je v pořádku."ujišťovala tě. Vzala tě za ruku "Proč nám ji ta věc vůbec dala?" |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Já vím přirostala mi prostě k srdci jako ty. Usměju s ea pak řeknu. To opravdu nevím Cate. Řeknu a Cate dál držím za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro Sleduji kluka. "Nejspíš" řeknu Auroře, ale pořád se dívám na kluka s jemně přimhouřenými oči. Když vypadá na to, že by mohl mluvit, zeptám se ho Kluku, bolí tě něco? Ukaž kde říkám a snažím se ho tentokrát neděsit. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak dobře."souhlasila. Odešli jste spolu k Havranovi, Natali vylezla na palubu, jako první a pak jste šli do kajuty. Natali se svlékla a lehla si se vzdychnutím do postele "Jestli je ten ostrov opravdu opuštěný. Měli bychom si zapsat jeho souřadnice."řekla a dívala se do stropu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Robert. Jmenuje se Robert."připomněla ti Aurora. Chlapec se na tebe zadíval a s pofňukáváním přikývl a ukázal si na nohu. Aurora chytla jeho nohavici a opatrně ji vyhrnula. "Sakra..."řekla když viděla jeho nohu. Lýtko měl celé modré a rudé. Aurora se ho opatrně dotkla, na straně měl dlouhou ránu. Trochu na zatlačila na kůži kolem rány, chlapec se znovu rozplakal a ven vytekl páchnoucí hnis. "Sakra.. sakra... má v tom infekci. Není divu, že pořád tak brečí. Musí to hrozně bolet." podívala se na tebe a tvářila se vážně "Máte tu nějakou lékárničku?"zeptala se, vzala od tebe hadr a čistou stranou hnis otřela. "To bude dobrý, drahoušku."pohladila chlapce po hlavě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se o tebe opřela a pozorovali jste, jak se blížíte do zátoky. Do hodiny jste už zakotvili. Námořníci začali připravovat stany, nastrkali je do lodě spolu s náčiním pro těžbu dřeva. Vše pak v loďce odvezli na pláž, kde začali u lesa stavět tábor. Loďka se vrátila ke Kasiope a začali se odvážet další námořníci s věcmi. "Asi bychom měli jít probudit Auroru."řekla a dívala se, jak na pláži vzniká tábor a zapalují ohně s pochodněmi. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kývnu a zajdu pro Auroru za chvíli ji vynesu na palubu v náručí ještě rozespalou. Tak ted se seznámím s podáskou. Usměju s ea postavím auroru před Cate aby se měla o koho opřít.Pak hlasit ě hvízdnu. Posádko všichni nástup chci vám něco oznámit. Zavolám a pak čkeám. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ahoj, pojď dál." zahodím někam kus nářadí, který zrovna držím v ruce. Rychle vezmu kus staré látky, abych si otřel ruce. Pak přejdu blíž k Adéle. "Tak... jsi tady. Nemohl jsem se dočkat. Tak, jak ses měla... od včerejška?" začnu, trochu nervózně. Moc návštěv tu nemívám. Vlastně žádné, pokud nepočítám McDonaldse. Adéla je první za... hodně dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Udělám místo na stole a roztáhnu jí tam. Je ručně kreslená, stála mě majlant a je tam spousta mnou ručně psaných poznámek. Zašifrovaných samozřejmě. To jen tak pro všechny případy. Chvilku na ní zírám a pak zapíchnu prst do jednoho místa. "Naposledy jsme byli tady," zabručím a přiblížím nos až k plátnu, ale v okruhu několika desítek mil od současné pozice není jediný ostrov. Ale jak jsem řekl, nic to neznamená. Smotám mapu a skočím k Natali do postele. "Odpočívej zlatíčko, čeká nás spousta práce." |
| |
| soukromá zpráva od Inžinier Morrigan pro "Ah, nazdar Oľga." Usmejem sa na ňu. "Aaale, to nič nie je. Snáď si nemyslíš, že by sme ťa nepozvali na náš rozlúčkový večierok." Prechytím si fľaše s alkoholom do druhej ruky, a poviem ešte: "Prepáč, musím ísť... toto chcem čo najrýchlejšie dať vychladiť, nech to nie je teplé... večer sa uvidíme, ahoj!" Kývnem jej hlavou, a rýchlym krokom sa vraciam domov. Doma Otvorím si dvere, a vojdem dnu. Na Aiku zvolám: "Už som tu!" Vyzujem si pri dverách boty, odložím brašňu s vecami čo som plánoval vymeniť na trhu, a idem s fľašami alkoholu do kuchyne. Zo skrinky vytiahnem bedničku plnú ľadu, a naukladám do nej fľašky, aby sa stihli trochu do večera schladiť. Nenapadá ma, čo robiť ďalej, tak sledujem, čo robí Aika, a rozmýšľam s čím jej pomôcť. Nakoniec sa opýtam: "Môžem ti ešte s niečím pomôcť?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aika zrovna krájela na tenké plátky brambory, ohlédla se na tebe “Ne, zlato. Už nic nepotřebuji. Klidně si dej volno. Já mám vše pod kontrolou.“odpověděla ti a zase se věnovala krájení. “Zkus se třeba porozhlédnout po době. Třeba najdeš ještě něco co budeš chtít vzít sebou.“doporučila ti co dělat, kdybys ty sám nevěděl do čeho píchnout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se k tobě přitulila, když jsi si lehl do postele. “Ty taky odpočívej.“řekla a stejně jako ty tak ona jste brzy usnuli. Když jsi se probudil, Natali ještě stále spala, vstal jsi a šel se podívat ven. Oslepilo tě slunce, mlha už byla pryč a ty jsi měl hezký výhled na ostrov. Byl celkem velký a všude kam jsi se podíval bylo zeleno. Zdá se, že tenhle ostrov má úrodnou půdu. Tím by mohl být ještě cennější. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se na tebe “Měla jsem se dobře. Vyspala jsem se, umyla, vyprala si oblečení. A tak.“ řekla a zvedla ruku v které držela košík “A připravila nám také něco malého na zoubek.“vzala tě za ruku “A jak jsi se měl ty? Můžeme si někam sednout?“zeptala se a rozhlédla se po tvé dílně. Pak se k tobě, ale naklonila a lehce tě políbila na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora zívla a narovnala se, když se začali kolem vás scházet posádka stydlivě Cate objala a napůl skrývala tvář v jejím bříšku. Nakonec se kolem vás utvořil kruh námořníků, kromě těch co byli už na ostrově a starali se o postavení táboru. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Aurora je odteď mou dcerou kdokoliv kdo jí zkřiví z mé posátky jen vlásek bude tvrdě potrestán. Řeknu přímě a pak dodám. Jinak ji berte jako člena posádky kterým je. Přejedu pohledem posádku.Nadechnu se a řeknu. Pokud nejsou žádné dotazi pak s emůžete rozejít. Oznámím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "To jsi nemusela." namítnu formálně a pak mlsně nahlédnu do košíku. Opětuju její polibek, což ve mě zažene chuťe na cokoliv, co může v košíku být. "Sednout..." trochu zazmatkuju "... no, tady tak nanejvíš na krabici s nářadím. Ale vedle mám pokoj, kde bydlím..." otevřu dveře "... pojď dál." Pozvu ji nakonec dovnitř. "No... já se měl taky dobře. Pár věcí jsem pospravoval... a pak jsem uklízel... a uklízel... a..." "Ale teď už se mám o moc líp." |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Ale dlouho to nevydržím. Protáhnu se a vezmu si pušku, překontroluji závěr a zda mám náboj v koře, seskočím na písek a vydám se do na lov. Nechci jít nikam daleko od lodi, ale kousek se projdu a budu doufat, že narazím na nějakou zvěř. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Nakoukl jsi do košíku, byla tam láhev vína, voňavé koláčky a dýňový dort a čerstvé pečivo. Odvedl jsi ji do svého skromného příbytku. Rozhlédla se a položila košík na stůl "Máš to tu útulné. Je vidět, že jsi uklízel. Muži co žijí sami většinou.. no... neudržují moc pořádek. Čekala jsem nějaký mužský brloh, abych se nezhrozila, ale je to mnohem lepší než jsem čekala. Děkuji, že jsi se kvůli mě tak snažil."znovu tě lehce políbila na rty. "Máš nějaké sklenice? Nebo hrnky? Abychom se mohli napít? Víno s dýňovým dortem chutná opravdu skvěle."začala jídlo vytahovat na stůl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jedna ruka se zvedla, byla to Kasandra "Já mám otázku. Kde se tu vzala?"zeptala se. Ostatní přikývli, že by to také rádi věděli a šuškali si mezi sebou. "Je to tak, že rádi Auroru mezi sebe přijmeme, ale máme právo vědět jak se tu ocitla. Někteří muži povídají, že je to převtělená vodní panna." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali jsi nechal na Havranovi a sám šel ulovit něco k jídlu. Vešel jsi do vysokého podrostu pralesa, obklopilo tě trochu dusno, jak už to v tak zarostlých místech bývá. Slyšel jsi zpěv ptáků a vřísknutí opice. Tady je určitě ne jen hojná fauna, ale i flora. Šel jsi dál do lesa a rozhlížel se, hmyzu tu také bylo požehnaně a některé druhy jsi ani neznal. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když s eobjeví tato nemilá otázka zauvažuju a pomyslím si. Pravdu jim nemuhu řící zvláště ne před Aurorou. Pak řeknu. Když byla ta velká bouře bylo špatně vidět.Byl jsem rád že mě to nesmetlo z paluby.Když jsme konečně minuli orkán byla na palubě.Nejspíše byla nějaký trosečník a my bychom byli taky kdyby nás hurikán zasáhl silněji.Vlny ji vyvrhly s největší pravděpodobností na loď tak se sem dostala. Objasním a v mých myšlenkách jsem pyšný na to jakjsem to zamaskoval.Pak koukám po posádce a čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Víno, koláč... sbíhají se mi sliny. "No, jo. Snažil jsem se." "Sklenice... určitě..." Sklenice?! Sakra, kde mám nějaké sklenice? Tady někde byly... Začnu se prohrabávat obsahem malé skříňky pod zrcadlem. Obyčejně tady piju jen já a to buď z lahve nebo z malého kameninového hrnku. Ten ale někam zmizel asi před dvěma týdny. Zprvu jsem se snažil tvářit nenápadně, jako že vím, kde sklenice jsou a já se je jen snažím vytáhnout. Teď už ale horečně přehazuju všechno na co narazím. Konečně! Vytáhnu dvě notně zaprášené sklenice a zavřu skříň. "Jen je opláchnu." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Posádka se začala mezi sebou bavit, ale zase se chopila slova Kasandra "Tak to zní rozumně. Tak jo."souhlasila a to ostatním nejspíš stačilo. Začali se zase rozcházet, Kasandra přišla blíž "Ahoj maličká. Já jsem Kasandra. Kuchařka. Kdyby jsi někdy měla hlad zajdu za mnou." a pohladila ji velkou rukou po hlavě. Aurora tiše vypískla "Ta je velká."řekla stydlivě. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Zatím mi, ale štěstí nepřeje. Samí papoušci a opice. Nic co by se dalo uvařit. Takhle divoké prase, nebo možná nějaká antilopa, či pekari. Musím polknout, protože sliny mi zaplaví ústní dutinu, jenom an to pomyslím. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se postaral o sklenice nalila vám víno a pak ti podala kus koláče "Dej si. Pekla jsem ho s láskou."usmála se a posadila se na tvou postel. Trochu na ní poskočila a přehodila si nohu přes nohu "Došel jsi včera domů bez problémů?"zeptala se a upila trochu vína. "Amanda se už uklidnila. Myslím, že tě příjme."mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přišel jsi blíže a poznal jsi stavení, staré, obrostlé, zřícené stavění. Kdysi tu někdo musel žít. Našel jsi i zbořenou studnu. Šel jsi se podívat blíž, když tu najednou z pod drnu u polozbořené stěny vyrazil hnědý zajíc. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když to slyším zeširoka se usměju a pohladím Auroru po hlavě a řeknu. To víš každý jsme jiní ale neboj Kasandra má zlaté srdce. Usmějus e na Auroru.Pak dodám. Cate budu se muset porozhlédnout po břehu ohlídej prosím zatím Auroru. Požádám jí a kouknu nas ní. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Z úvah mě ale vytrhne rychlý pohyb. Nezaváhám zamířím, zadržím dech a stisknu spoušť. Snad se mi rána povede, je tu už nějaká chvíle co jsem takhle naposledy střílel. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Byl to pěkný kus zajíce, dobře krmeného asi se tu zvěři daří. Tvůj výstřel vylekal hejno ptáků, který s křikem vyletěli do vzduchu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Copak na pevninu nepůjdeme všichni?"zeptala se tě Cate. Kasandra se usmála a vzdálila se aby se také dostala na pevninu. "Všichni by si rádi protáhli nohy po té bouři a také uklidnili žaludek. Co, kdybychom tu nechali jenom hlídky a jinak všichni šli na pláž?"navrhla Cate, která držela Auroru za ramínka. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No dobrá vidím že jsou všichni pro tak jo ale na Auroru prosím dohlédni pokusím se jí sehnat nějaké oblečení. Řeknu nakonec a usměju se na ty dvě dívčiny.A pak řeknu. Tak vše je jasno. Zamsjěu se. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Přijmu nabízený koláč a pak se ještě napiju vína. "Je výborný." nezapomenu pochválit Adélino dílo. "Byl jsem trochu zamyšlený, ale sem jsem ještě trefil." Podotknu s úsměvem. Sednu si vedle ní na postel, která zaprotestuje táhlým zavrzáním. "To jsem rád..." zareaguju pak na Adélinu poznámku o Amandě. "Nerad by jí nějak... překážel, nebo vadil." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přisunula se k tobě až jste se dotýkali stehny "Děkuji. Jsem ráda že ti chutná."znovu se napila. "Z Amandy si nic nedělej. Ona první sice háže ošklivé pohledy, ale pak se uklidní. Jsem její mladší sestra a tak má dojem, že mě má chránit."pokrčila rameny. "Ale když z někoho nemá ten svůj pocit, tak ho příjme rychle. Víš... ona má něco, jako šestý smysl. Vycítí, když se objeví někdo kdo by mohl dělat potíže." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se pustila Cate a přiběhla k tobě a přitiskla se zase k tobě "Já chci jít s tebou, tati!"žadonila. Cate si dala ruku v bok a s poloúsměvem zavrtěla hlavou. "Je tu jenom pár hodin a podívej se, jak se na tebe upnula."přišla k tobě a dala ti lehkou pusu na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se nad tím vším usměju a pozvdychnu si. No co s tebou nadělám. Usměju se a řeknu k Cate. Tak mi alespon dohlédni na tu vebež. Zasměju se a s rukou na zádech Aurory vyjdu a jdu z paluby na břeh.Zlatky mám smaozdřejmě s seboua svůj kord jak by smet. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Amanda je starší? Myslel jsem, že jste dvojčata... alespoň všichni vám tak říkají." Podivím se. "Takový smysl se hodí..." pokračuju po chvíli "... kdybych něco takového měl, možná bych dřív vyváděl míň hloupostí." Trochu nuceně se zasměju. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se zasmála "Jistě, že jedna musí být starší, lásko."vesele se na tebe usmívala. "Myslíš si snad, že nás matka porodila najednou? Něco takového by nepřežila. První porodila Amandu. A já se narodila asi o dvě minuty později."objala tvou paži a znovu se napila "Dáš si ještě dort? Nebo koláček?" nabídla ti a tvářila se... jakoby... spokojeně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vlezli jste s Aurorou a spolu s pár dalšími námořníky do loďky a plavili jste se k pláži. Aurora se k tobě vyděšeně tiskla, hlavu schovanou v tvé hrudi. Byla blízko vody, a ona ti říkala, že se vody bojí. Naštěstí pláž nebyla daleko a tak jste za chvíli už stáli v ještě teplém písku. Aurora se hned uklidnila "Asi nebudu dobrý kapitán. Bojím se vody. Námořníci by se vody bát neměli, ne?" zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Neboj budeš dobrý kapitán strach s vod ypřkeonáš. Pohladím jí a vydám se po pobřeží najít alespon s ní vodu a jídlo když není obyvatelstva. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ne, vyznělo to, jakoby byla starší trochu... výrazněji. Ale nechme to být..." Znovu se napiju. "Další koláček se do mě už asi nevejde." odmítnu s úsměvem. Být takhle plný z koláčků, dortu a vína... to bych si měl zapamatovat... |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Už už jsi skoro vešel do lesního porostu, který paprsčitě obepínal pláž, když se k tobě přihnala Cate a chytla tě za rameno. "Kam chceš, pro všechny vodní červy, jít?"zeptala se tě. Aurora se na ní překvapeně podívala. "Kapitáne. Je skoro tma. Není rozumné chodit do lesa takhle pozdě? Vodu a jídlo zatím máme. Půjdeme ostrov prozkoumat ráno."řekla ti a zdálo se, že nehodlá tě nikam pustit i když jsi kapitán. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Aha tak dobře. Tak si to tu nech. Určitě dostaneš chuť později."usměje se na tebe. Napila se vína a pak skleničku odložila "Co kdyby jsi mi ukázal co tak normálně děláš? Mě vždy zajímalo, jak se všechny ty složité přístrojky opravují a fungují. Jednou jsem se dívala do stojku hodinek a bylo tam toho tolik... opravdu zajimavé."vzala tvou ruku do své, kterou si přitiskla ke stehnu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Z domku zbyla celá jen jedna stěna, jinak všechny byli již zbořené úplně nebo z poloviny. Střecha se už dávno zřítila a vše obrostlo mechem a houbami nemluvě o hmyzu. Dřevo by se nejspíš rozpadlo, kdyby jsi se ho jen dotkl, aby jsi ho posunul. Nahlédl jsi dovnitř, zahlédl jsi něco co mohla být kdysi kuchyně a zbytky lůžka z jehož železné kostry trčeli pérka a skrz rostly vysoké, pestré květiny. Viděl jsi i nějaké hrnce a starou šperkovnici. Na zemi ležela kniha, ale tu jsi ani nezkoušel zvednout, podle barvy byla jasně zcela zničená. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kouknu na Cate a odpovím ji. Ano.Máš pravdu půjdeme až ráno.Auroro poď je opravdu pozdě.A ty Cate řekni posádce ať na noc zůstane na lodi. oznámím ji a jdu s Aurorou na loď na lodi s ní vejdu ke mě do kajuty a řeknu. Tak co Auroro jak se lídí má posádka? Usmjěu se na ní. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Kopnu do postele, která jenom zarachotí a odpadne z ní kus rezu. Pak se k tomu všemu otočím zády a zamířím zpátky k lodi a k Natali, která na mě už jistě čeká. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Zhluboka se nadechnu, abych trochu zapudil nervozitu, která se ve mě sbírá, čím dál tím víc. "Jestli chceš... Klidně ti můžu předvést, jak něco opravuju. Žádné hodinky tu sice nemám, ale něco většího by se snad našlo." Pomyslím na tu hromadu harampádí, kterou mám v dílně. Je tam spousta věcí, které jsem nespravil a tak jsem je odkoupil na náfradní díly. Některým jsem se pak dál věnoval, protože byly ještě ve stavu, kdy byla naděje, ža by mohli fungovat. samozřejmě po pořádné opravě a výměně dílů... "Mám tady několik rozdělaných věcí..." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Takhle zaskočený jsem ve svém životě snad ještě nebyl. Řekl jsem jí tolik hrozných věcí, urážlivých a dokonce i odporných…a ona se stále vrací. Usmívá se a ještě se se mnou chce procházet. Copak si nepamatuje, kam jsem jí při poslední schůzce sáhl…heh..při té vzpomínce jsem se najednou celý zapotil, zrudl a raději se z bezpečnostních důvodů postavil čelem ke zdi…ne samozřejmě moc blízko. Víš Miri..omlouvám se za všechno co jsem ti řekl…jsem hlupák a..a nevěřil jsem, že bys o mě měla vážně zájem…Samozřejmě, že s tebou na pláž hrozně moc rád půjdu… Pořád nesmyslně stojím čelem ke zdi a snažím se myslet na hnojení hrušní. Když konečně opadla napnutá atmosféra v oblasti kalhot, ulízl jsem si rozježené vlasy cukrovou vodou a mile se na Miri usmál. Víš..jsi fakt nádherná a hodná dívka…taková má sladká..hebká..koč…ehm..ošetřovatelka..… Jistě..nejlepší je kravský trus…ano..čerstvý trus přímo ke kořenům....snažím se rychle v duchu zahnat myšlenky na cokoliv hebkého, vlhkého, růžového nebo snad pootevřeného… Vezmu ze stolu sáček se sušenými hruškovými chipsy a znovu se otočím k Miri…Tak můžeme vyrazit…Miri…a neboj celou dobu budu mít ruce u sebe v kapse..tentokrát se ti nic..ehm..nestane…... Zase ty myšlenky..to snad není možné…vrazím Miri sáček do rukou a své ruce do kapes..nejsem přeci žádný perverzní osahávač..na co to pořád myslím. Heršvec..uklidni se Elvisi..pomaličku..pomaličku a možná…možná si někdy tu její kočičku zase pohladíš…ale tentokrát s jejím souhlasem…možná…kéžby… |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přestala se na tebe mračit, když jsi se omluvil "Ano. Jsi hlupák."souhlasila. "Jsi sice hlupák, ale z nějakého důvodu se mi líbíš."konečně se usmála. Vyšla ven a ty jsi ji následoval "Hebká ošetřovatelka? Tak mi tedy ještě nikdo neřekl."zasmála se. Držela pytlík s hruškovými chipsy a jeden zkusmo snědla "Hmm..."zamumlala a podívala se na tebe. "Ale nech toho. Vždyť to byla předtím nehoda. A já už pochopila, že v přítomnosti žen jsi nesvůj a to pak jsou nehody na spadnutí."a zahákla se ti do paže. "Tak pojďme na tu procházku."vykročila k pláži. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se usmála "Víš co?"řekla a vzala ti sklenici z ruky a postavila ji vedle své. "Necháme to na později."objala tě, přitiskla se k tobě a políbila na rty a stáhla tě sebou na tvou postel. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Takže se ti líbí oslovení Hebká …Hebká ošetřovatelka….?.. Už jen při vyslovení slova hebká se mi doslova rozhoří tváře. Nevím proč pořád musím myslet na ty věci..Možná to je tím, že jsem ještě nikdy…tedy až na ten letmý dotyk…neměl s ženou nic intimního. Četl jsem příběhy, viděl obrázky..ale nic z toho se nevyrovná tomu doteků..bylo to opravdu neuvěřitelné…jako bych se dotýkal nějakého pokladu, nebo malého zvířátka, které se po každém doteku ještě víc mazlivě přitiskne. Byla to jen vteřina, jaké to asi je, prozkoumat to pro mě neznámé místo důkladněji. Poznávat všechny jeho zákoutí a tajnosti. Dotýkat se ho, a přitom sledovat co ty dotek dělají s Miri. Jak si tak přemýšlím, ani si neuvědomuji, že mě Miri chytla za ruku a zahákla si mě. Ještě štěstí, že mám na sobě volnější kalhoty…jinak bych se musel hanbou propadnout. Víš Miri…už jsem se ti sice omluvil, ale pořád se cítím tak nějak provinile…Hrozně rád bych ty svoje slova…tedy hlavně to o té platbě..nějak odčinil. Pokud chceš, tak ti třeba doma něco opravím, uklidím…pomůžu ti v práci..prostě..chci ti to nějak vynahradit. Hrozně rád bych ti ukázal svou lepší stránku, než jen tu zbrklou, zmatenou a popletenou.... Celkem se divím, kde se ve mně ta slova tak najednou berou. Usměju se sám pro sebe a kráčím ruku v ruce s Miri, po rozpáleném písku pláže. Rackové hlasitě křičí a vlny šplouchají o břeh. Jak krásný pocit. Vždy mě procházka po pláži uklidňovala, ale když sem tu ještě s někým..s někým tak úžasným a sexy…je to doslova nepopsatelné. Ani mi nevadí, že se má zaháklá ruka každou chvíli otírá o Mirino ňadro…COŽE! Sotva si to uvědomím, okamžitě zpanikařím. Dostanu děsivý strach, že si toho Miri všimne a zase si bude myslet, že jsem nějaký úchyl…Jak z toho ven?..Musím něco vymyslet..No tak mysli..dělej…Někde jsem četl, že při vytrvalé masáži ženského ňadra a bradavky především, bradavka ztvrdne a postaví se…je to..COŽE!..na co to zase myslím..to snad ne.... Miri..podívej…lasturka…ehm..tedy lastura…..vyjeknu a z ničeho nic se vytrhnu. Rozběhnu se až k okraji oceánu kde se povaluje nějaká vyplavená škeble…díky bohu za ní…málem jsem to nezvládl… skoro poznala že jsem tak děsně moc..ehm..ehm |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ležela na písku, ruce za hlavou, nahoře bez a užívala si sluneční paprsky. Když slyšela tvé kroky v písku, zvrátila hlavu dozadu "Tak jak šel lov?"zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora skočila na tvou postel, kde se usadila. "Já nevím. Trochu mě děsí, ale já si zvyknu. Až je trochu poznám a oni mě. Ale Cate.... mám trochu dojem, že.... jak to říci.... ona se pomalu chová, jako kapitán. Já jen... že dělá hodně věcí co bys měl dělat ty. Nebo aspoň myslím. Je hodná.. a má tě ráda. Ale mám prostě dojem, že se tě snaží řídit."pokrčila rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No víš Auroro Cate je moc dobrá v tom co dělá a já jí mám také rád.Je mým prvním plavčíkem takže e můj rádce a vydává rozkazy které jí zadám. Objasním když natahuju Auroře síť a řeknu. Dám ti svou náhradní deku a v té síti můžeš spát. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Tak nějak jsem si představoval, že se to stane, čekal jsem to. Proto se skoro divím sám sobě, jak jsem překvapený, že k tomu opravdu došlo. Ačkoli mi to není nijak nepříjemné, právě naopak, jedna moje část tak nějak doufala, že to bude jen nevinná návštěva. Oproti tomu ta druhá část doufala přesně v tenhle scénář. Takže jsem hodně zmatený. Čekal jsem, že teď budu opravovat nějaké udělátko z mojí dílny, byl jsem na to tak soustředěný, že mi v prvních okamžicích v hlavě poletují jen myšlenky na nářadí, klíče, šrouby, a tak podobně. Pak se ale přidám, polibky jí opětuju, ale zároveň nijak nepokračuju. Nechtěl bych to... uspěchat... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jestli líbí? No rozhodně je to zajimavé."odpověděla. "Ale, Elvisi. Říkala jsem, že omluvy nejsou třeba."podívala se na tebe. "Vynahradit? Ano to bys mohl Co třeba kdyby jsi nám někdy připravil piknik? Takový spolu strávený den by to určitě napravilo."to, čeho jsi si všiml ty si ona asi nevšimla nebo si toho všimla, ale nevadilo ji to. Tak jako tak jsi utekl pro lasturu šla pomalu za tebou. "Skvělé. Najdu jich ještě pár a můžeme z nich udělat třeba náhrdelník."řekla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla tě objala kolem krku a ponořili jste se do opravdu hlubokého polibku. Tvá postel pod vámi tiše zaúpěla, jak nebyla zvyklá na váhu dvou těl. Po chvíli jsi cítil, jak ti začala rozepínat knoflíčky na košili. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ty ji znáš dlouho. Ty to musíš vědět lépe."řekla a pokrčila znovu ramínky. Počkala až ji připravíš postel a pak pomohl do sítě "To bude fajn."uvelebila se "A ty jdeš taky už spát?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Lastura..svírám jí v ruce jako nástroj spásy… Miri počekej..ehm...není dobré dělat z nich náhrdelník..žijou v nich kraby a krevety a mlži, plži..všechno možný…já si jen chtěl poslechnout jak šumí……snažím se odvrátit další trapnou situaci, kterou by zajisté bylo mé určitě nezručné sestavování náhrdelníku z mušlí. Z nutnosti si přiložím lasturu k uchu, a zaposlouchám se do šumivého, ohlušujícího prázdna.. No..krásně šumí…..položím mušli na zem, už jí nepotřebuji, svůj účel neodvedení pozornosti splnila. Dokonce se mi i ulevilo, tudíž mohu povstat z pokleku bez toho, aniž by si Miri všimla mé touhy po ní. Piknik?...No ten já pro tebe udělám samozřejmě moc rád. Řeknu paní Sopové, ta je moc milá..pomůže mi s nějakým tím jídlem…a ..a..atmosféru připravím taky já..snad se ti bude líbit…… Už to vidím…postavím všude kolem kameny a kokosy..na ně svíčky…do té malé zátoky naházím okvětní lísty všemožných květin, takže hladina bude poseta všemi barvami…dám jí do vlasů orchidej…a …a…hebká..koč..ehhh… Rychle se proberu ze snění a dlouze se na Miri zadívám. Ona je opravdu nádherná. Má tak dokonalé rysy obličeje…ty plné rty, nádherné a laskavé oči a ten rozkošný nosík…jakoby si říkal o políbení na špičku… Víš Miri…už ti někdo řekl, že jsi opravdu dokonalá? Ať na tebe koukám sebevíc, nevidím žádnou chybičku…nikde…tvé tělo je jako vytesané z mramoru..jen je o mnoho teplejší a měkčí..hebčí a sladčí…s tebou bude jednou někdo hrozně moc šťastný…… Jezdím po Mirině těle očima jako nějaký nevybouřený mladík. Vlastně jsem nevybouřený. Hrozně rád bych jí teď sevřel v náručí..objal jí…hladil jí ve vlasech…pomalu sjel přes krk na záda a odtud na zadeček..ten úžasně oblý pevný zadeček…škoda, že jsem takový zbabělec, co se hodí jen na letmé a náhodné dotyky. Kdybych byl agresivnější, mohl bych jí teď povalit tady do písku a laskat jí po celém těle, co by hrdlo ráčelo. Jak tak přemýšlím, ani si nevšimnu, že kreslím do písku prstem jisté nemravné..mírně kosočtvercovité obrázky, prokládané srdíčky a něčím, co vypadá jako kopce s hroty uprostřed.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano. Já vím. Ale někdy bývají prázdné."odpověděla. Když jsi začal povídat o její dokonalosti, přistoupila k tobě a mile se usmívala "Jen nepřeháněj. Nikdo není dokonalý." mrkla na tebe "Ani já ne."a než jsi se stačil vzpamatovat políbila tě na rty, ale jen lehce. Nestačil jsi si to ani pořádně užít, protože jste byli vyrušeni. "Hej!" a o co hůř, tak mladým mužem. Miriam se od tebe odtáhla a otočila se. "Sakra.... on ne." řekla tiše. Zadíval jsi se na muže, nebyl zrovna hezký, ale za to vypadal hodně silně. Svalnatý, s hranatou bradou, boxerským nosem. Vypadal surově, možná námořník. "To je, David. Dolejzá za mnou už asi tři neděle. Dneska ráno zase otravoval a asi mě sem sledoval."řekla ti a oba jste se dívali, jak se k vám blíží, trochu nemotorně, jak není zvyklí chodit v písku. "Z nějakého důvodu nezná slovo, ne." mračila se. Nebylo to takové to mračení, jako u tebe. Tohle bylo očividně naštvané mračení, které říkalo "Nesnáším ho" "Co to tu děláš s mou holkou!?" chtěl vědět hromotluk David a byl už jen pár metrů od vás. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Polibek..její plné rty, tak sladké..jemné …dotkly se mých..to je…nádhera..je celá krásně šťavnatá.. Ani se nestihnu plně nabažit toho okamžiku, když v tom se z křoví vynoří cosi, co se dá člověkem nazývat jen s řádnou dávkou fantazie. Tenhle pořízek, že je přítel Miri…té krásné něžné Miri…to přeci vůbec nedává smysl.. Chvilku jen tak stojím, dvojnásobně překvapen, nejprve z polibku a poté z toho zjevivšího se zjevu. Hned je mi jasné, že v potyčce s tímhle hromotlukem nemám nejmenší šanci. Určitě má po kapsách něco hodně ostrého a po rybách páchnoucího. Instinkt mi velí vzít nohy na ramena a zachránit svůj holý život a celkem ucházející frizůru, jak tvrdila Miri….Ale co Miri, přeci jí tu nemůžu nechat s tímhle otesancem, co by si o mě pomyslela. Jsem sice sketa, ale tohle té křehké hebké čičince nemůžu udělat. A navíc je to ošetřovatelka, kdyby něco, tak mi dá první nebo poslední pomoc. Dobrý den pane, zrovna tu na vás čekáme. Tady Miriam mi zrovna vykládala o jistém mladém gentlemanovi, který by měl zájem o odkoupení, pár set kilo mých hrušek. Určitě to musíte být vy, obchodnický duch z vás přímo čiší. A věřte, že tu poměrně nepatrně cenou si pořídíte velice kvalitní a žádané zboží. Na žádném jiném okolním ostrově nemají totiž hrušky. To je samé avokádo, mango, ananas..banány…kdo to má pořád jíst, že…takže..kolik kilo si budete přát? Sto..dvěstě..nebo snad víc? Hned na první pohled mi bylo jasné, že ten týpek není z nejchytřejších a tudíž jsem na něj vyrukoval svojí..mírnou inteligencí…buď ho to zaskočí, nebo mě jednu flákne…uvidíme.. Jsem vám velice vděčný slečno Miriam, že jste tento obchod uskutečnila…nemalá provize samozřejmě skončí i ve vaší kapse…..Nuceně se usměju a nepřestávám sledovat nebezpečně se blížícího Davida. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Davidův, rázný, ale vrávoravý krok po tvých slovech znejistil až se zastavil úplně. Ale už byl dost blízko na to, aby na tebe dosáhl. Miriam pochopila tvou strategii a tak se chopila své role "Nemáte vůbec zač."pousmála se. David na tebe zíral a přihlouple se mu jedno oko zavíralo dřív než druhé, což mu dodávalo ještě tupější výraz. "Cože? Cože? O čem to meleš? Já si nic neobjednával. Co je to za sračky?"pak zaváhal "Nebo objednal?" zamumlal. Pak se ale zase na tebe zadíval "Hele! Od kdy se stvrzuje obchod muckáním?!" |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Mozek zase zapnu, až když už mám polovinu knoflíků u košile rozepnutých. Sakra, zatraceně, co teď? Ne že bych to nechtěl... ale... Pokusím se trochu vymanit z Adélina objetí, ne nijak hrubě - pomalu, opatrně, ale razantně. "Jseš si jistá?" zašeptám, když mi konečně zbývá trochu dechu, abych mohl mluvit... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju na Auroru ařkenu. No za chvíli tayjen klidně spinkej já jdu skontrolovat posádku. Umsěju se a odejdu. Vyjdu naplubu a najdu Cate. Tak Aurora už je uložena ke spaní za chvíli asi usne.No a i my by jsme měli asi za chvíli jít spát ne. Usměju se na ní. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Výborně, přesně jak jsem si myslel, ten hlupák znejistěl…přesně podle plánu..Ale jak dál. Musím ho zmást ještě víc a taky musím zařídit, aby už Miri neotravoval. Ale drahý pane, copak nevíte, že dle oceánského obchodního zákoníku, musí prodejce a nakupující, stvrdit svůj obchod nějakým fyzickým činem? Ovšem, je to staré a hloupé nařízení, ale pořád je platné a vyžadované…tudíž…mám vás políbit na ústa, nebo na tvář? Sice jsem to vypustil z úst, ale už jen ta představa, že líbám něco tak škaredého mi nahání husí kůži. Přeci nemůžu dovolit, aby se Miri s něčím takovým stýkala. Určitě je to děsný žárlivec a surovec. Počítám, že by jí i mlátil. A slečno Miriam, jakpak to vypadá na vašem infekčním oddělení? Je ten mor už na ústupu, nebo je pořád ještě nakažlivý pouhým kontaktem? Otočím se na Miri a nepatrně na ní mrknu okem, doufaje, že David si ničeho nevšimne. Pamatuji si, že poslední morovou ránu, roznesli námořníci až na druhý konec světa. V té době, nebylo vzácností, že vymřeli celé posádky obchodních lodí, které pak brázdili oceán, jako škunery duchů. Prázdné rozervané lodě, plné krys hodujících na zetlelých tělech námořníků |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se na tebe zadívala a párkrát zamrkala, aby si ujasnila co ji říkáš. Najednou se posadila a spustila nohy na zem "Já.... promiň mi to, Todde. Já... chtěla jsem se jenom trochu tulit."vstala a podívala se na tebe "Chovám se, jako děvka. Známe se teprve chvíli a už bych.... takhle je to se mnou pořád."vzdychla. "Promiň."omluvila se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se na tebe zadívala, přišla k tobě a objala tě "Máš pravdu. Ale asi budu muset spát s ostatními v síti, co? Teď, když v tvé kajutě spí Aurora...."pokrčila rameny a přitiskla rty k tvému uchu "Tak spolu nemůžeme trávit ty vášnivé noci, jako předtím."zase hlavu odtáhla a tentokrát tě políbila na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se na djejími slovy usměju a odpovím. Ne nemusíš Aurora spí v síti a určitě spí tvrdě jen poď. Řeknu a rukou jí chytnu za její ruku a zatáhnu jí k sobě do kajuty a zavřu a usměju se. Vidíš Aurora už spí. Usměju se a sednu na postel. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Fuj! Zkus se ke mě přiblížit a dostaneš jednu do nosu!"zahrozil ti pěstí. Miriam po tvých slovech o moru celkem přesvědčivě zakašlala. "Nevypadá to dobře. Je to špatný. Stále ty chudáky nemůžeme vyléčit. A nemocných stále přibývá."znovu zakašlala. David si zakryl rukou ústa a nos a ustoupil "Mor? A to tu jen tak chodíš a roznášíš to?!"zhrozil se. "Ale já nejsem... ech... vůbec... echh... nemocná."předstírala kašlání. "Jo to určitě! Už za mnou nechoď! Nechci chytnout mor!"s tím se otočil a dal se na spěšný ústup. Když zmizel, Miriam se zasmála "Byl jsi skvělý, Elvisi! Ten se už neukáže!"skočila ti kolem krku a dala ti pořádnou pusu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se usmála a usadila se ti na klíně, rukama tě objala kolem krku "Ale co když se probudí?"zeptala se tiše. Aurora spala v síti, otočená zády k vám a mírně se se sítí pohupovala v souladu s houpáním Kasiope. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Má za sebou těžký den spí jako dřevo. Šeptnu s usměvem Cate.Pak sundám oblečení a svleču se jen do spodek.Pak si sednu napostel a vklouznu pod deku a usmějus en aCate a šeptnu k ní. Copak usnula si v sedě. Usměju se a čekám až si lehne ke mě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tiše se zasmála "Dobrá. Ale, když se probudí je to na tebe."odpověděla a vstala. Rozpustila si vlasy a pomalu se svlékla do naha, pak si vlezla k tobě pod peřinu a přitulila se k tobě. "Neusnula. Jen jsem čekala co mi na to řekneš."odpověděla ti konečně. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a odpovím. Neboj. Pak se jen zazudím a obejmu Cate a políbím jí na rty.Pak řeknu tiše. Ty a Aurora jste má nejblížší rodina. Usměju se a rukou jí pod peřinoupřjedu přd bok a zase nahoru.Pak Cate začnu líbat a rukou jí hladím na břiše. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro No tak to se mi povedlo. Ani jsem nečekal, že bych se ho zbavil tak rychle a bezbolestně. I když, jeho inteligence mi v tom hodně pomohla. Když David narychlo odkráčí, doslova se nafouknu jako páv. Teď jsem určitě v očích Miri hodně stoupnul. Nestačím se ani vzpamatovat a už mi visí kolem krku, ba co víc…její rty..plné, smyslné rty se dlouze přitiskly na ty mě a hodnou chvilku na nich zůstali. V jedné knize jsem četl o polibku otevřenými ústy a s pomocí jazyka…ale to teď raději nebudu zkoušet. Eh..Miri…něco tak sladkého jsem si ani nezasloužil…to by přeci udělal každý. Ten chlápek byl děsnej hulvát..bylo mým úkolem tě ho zbavit....vysoukám ze sebe, když se Miriny rty konečně odpojí. Leč pořád zůstávají v objetí. Možná za to mohl ten polibek, možná náhle vzrostlá sebedůvěra…ale Elvis se konečně odhodlal a přiložil své dlaně na Mmirin zadeček…pevný, oblý, k nakousnutí. I když musím říct, že sladší odměnu jsem ještě nikdy nedostal…Jsi vážně taková hebká…hebká kočička…..jen to dořeknu, pocítím jistý tlak v nižší oblasti těla. Doslova se zhrozím, aby Miri nic nepocítila a proto se tak nějak podivně zkroutím. Ale to s tím morem, není ve skutečnosti pravda, že ne? …nuceně se usměji a snažím své myšlenky odvést jiným směrem. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Tak pojď uděláme si konečně to jídlo nebo tu padnu," otočím se a začnu lézt na Havrana. "Jo a taky jsem viděl nějaké stavení, ale je staré a už zcela rozpadlé," informuji Natali a o svém pátrání. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak už ne ošetřovatelka, ale hebká kočička? To už zní lépe."usmála se. Nejspíš si myslela, že ji přirovnáváš ke kočce, jako zvířeti. Aspoň, že tak. Stále tě objímala "A jak to tak cítím, tak už tu hebkost prozkoumáváš co?"usmála se. "Jsi můj zachránce. Už za mnou dolejzal strašně dlouho. A díky tobě už od něj budu mít klid."mrkla na tebe. "Mor? Ale samozřejmě, že ne. Vždyť to byl přece tvůj nápad. žádný mor není."odpověděla ti a znovu tě lehce políbila na rty "Tak... a kdy bude tedy ten piknik co mám slíbený?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali vyskočila na nohy a zase si oblékla tričko. Pak tě následovala na Havrana "Obydlí? Hmm.. a myslíš, že jsou už pryč? Nebo se odstěhovali jinam na ostrov?"zeptala se a vylezla za tebou na palubu. "A bylo to jen jedno obydlí? Třeba to jsou nějací trosečníci."spekulovala. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "A také to tak zůstane. A jak jsi říkal. Možná později nás bude i více."usmála se na tebe. Sundala z tebe s tvou pomocí trenky a lehla si na tebe. Milovali jste se, ale snažili jste se být potichu. Stále jste měli trochu obavy, že by se Aurora mohla probudit. Když jsi se ráno probudil, první klam jsi se podíval byla síť. Ale Aurora v ní nebyla. Podíval jsi se na Cate a s úlevou zjistil, že Aurora je s vámi v posteli. Nejspíš se během noci probudila a vlezla si k vám do postele. Cate i Aurora ještě spali, Cate objímala tvou adoptivní dceru a obě měli tváře klidné. // Zlepšuješ se. Ale doporučovala bych ti, aby jsi příspěvky zkoušel prodlužovat. Kurzívou myšlenky třeba "To počasí se mi vůbec nelíbí. Kde je sakra, Cate?" a trochu víc popisovat situaci. Zkus se více žít do postavy. Zkus si představit, jak by jsi se v té situaci zachoval ty a zkus to tak i popsat.// |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen když vstanu usmějus e apotichu obleču pak si secdnu napostel ajak tak koukám na ty dvě pomylsím si. No to je mi rodinka asi si budou ty dvě rozumět. Pousměju se té myšlence a stále ty dvě sleduji. Ani oči od nich nemohu odtrhnout. Řeknu si jelikož je to v podstatě pravda.Aurora i Cate jsou tak krásná děvčátka nemohu skoro ani uvěžit že jsou mi tak blízká.Jen čkeám a s ety dvě vzbudí a usmívám se. Aurora bude jendou hezká jako Cate už to vidím. Pomylsím si ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se probudila jako první. Zívla a otevřela oči, první se překvapeně podívala na Auroru a pak na tebe. Usmála se, opatrně se odsunula od Aurory a sklouzla z postele. Byla samozřejmě nahá a tak jsi se mohl hned tak po ránu pokochat její krásou, ale hned ji zakryla oblečením. Přešla k tobě a políbila tě na dobré ráno "Zdá se. Že k nám v noci pronikl černý pasažér, co?"zeptala se tiše a koukla na Auroru, která se zachumlala více do peřiny. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen s eusměju ještě více a obejmu Cate. Vypadá to tak. Usměju se a políbím Cate a pomylsím is. No jo ještě jedna šípková růženka mi spinká. Pak kouknu po Cate. Vy jste takové dvě moje princezny že. Usměju se astojím vedle Cate a rukou kterou jí držím kolem pasu si jí přitisknu k sobě a usměju se.Pak jí sleduju očima a někd ykouknu na Auroru. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Dlaně stále tisknu k Mirinu zadečku, dokud neprohodí něco v tom smyslu, že jsem začal testovat její hebkost. V tu chvíli mi ruce doslova vystřelí vzhůru, div že se sám nepraštím do hlavy. Pardon..omlouvám se..to samo..já jen nevěděl kam s nima....mé zmatečné koktání naštěstí zastavil její druhý, letmý, ale přesto úžasně sladký polibek. Bylo to jako teplý vánek, něžně se otírající o mé rty. Slabě jsem zachytil její vůni a nasucho polkl. Její blízkost mi vysoušela hrdlo, tváře mi opět hořely a ruce trčeli kamsi do prostoru…jen aby se jí třeba jen trošku nedotkly. Co bys řekla večernímu pikniku?..Při západu slunce je tu nádherně…Slunce se zabarví doruda…tím je rudé i moře…vítr ustane…noční orchideje rozkvetou…ale jen pokud budeš chtít…nenutím tě…jo a nemusíš se bát…nebudu se tě dotýkat jako minule…budu opatrný… Neustále jsme tam stáli v jakémsi polovičním objetí, a ani nám nedošlo, že přišel příliv. Během chvíle jsme měli vodu až po kotníky a dál stoupala… Ale ne…příliv..…na nic nečekám…popadnu Miri do náruče a nesu jí ven z vody. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Vlastně z toho zbyla jenom jedna stěna, takže je to už hodně dlouho opuštěné, ale jestli tu někdo je, to nevím. tam žádné nové stopy nebyly," mluvím zatím co stahuji zajíce a kuchám ho, aby se mohl uvařit. "Uděláš něco k němu?" houknu na Natali přes rameno a vytáhnu vnitřnosti, které hodím do připraveného hrnce. Pak vytáhnu nějaké koření a sůl a začnu králíka pořádně zpracovávat. Už se nemohu dočkat, až zabořím zuby do té šťavnaté pečínky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jasně. Hned se do toho dám."řekla a šla do skladovací místnosti, kde jste měli zásoby. Vytáhla si několik velkých brambor, které zbavila nožem šlupky. "Potom ostrov trochu více prozkoumáme. A uvidíme."řekla během vaší přípravy jídla. O dobré dvě hodiny později, už byl králík zlatě opečený a stačilo ho jen naporcovat. Brambory už byli také uvařené a k němu trochu zeleniny, co připravila Natali. Oběma se vám už hromadili sliny v puse, jen při pomyšlení na toho králíka. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ale no tak. Jen klid. Kdyby mi ty tvoje ruce vadili, tak už jsem ti je dávno sundala."řekla se smíchem, pobavena tvou reakcí. Než ti, ale stačila odpovědět na tvou otázku ohledně pikniku, přihnal se příliv a popadl jsi ji no náruče. Znovu se zasmála a objala tě kolem krku "Ty jsi, ale galantní. Udělala jsem dobře, že jsem se nenechala tak snadno odbýt."přitulila se. "Ten piknik vypadá dobře. Tak domluveno, na večer? V kolik mám k tobě přijít?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Princezny? No... pokud jsi někdy viděl princeznu v kalhotách, tak asi ano."zvedla k tobě obličej. Objala tě kolem krku a dlouze jste se políbili, že se ti znovu zpěnila krev. Pak se od tebe, ale Cate odtáhla "Půjdu se podívat na palubu. A také zjistím co je k snídani." lehce tě zatáhla za fous. //Výborně. Jen ještě jedna věc. S těmi myšlenkami pro příště to zkus udělat takhle ("No ještě jedna šípková Růženka mi spinká" pomyslím si.) Když napíšeš (Pomyslím si "No ještě jedna šípková Růženka mi spinká") tak uznej, že tohle zní trošku divně :)// |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usmějus e a než Cate stačí odejdí stáhnu jí ještě zpět za ruku apolíbím jí pak jí nehcám odejít a sednu si na postel. Ta má klidné spaní. Napadne mě a pohladím Auroru po vlasech apak jí dále seduji. MH:sorry ten delší s emi neodeslal. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Najednou se Aurora prudce posadila a vaše hlavy se střetli "Au!"vyjekla a zase padla na postel. Chytla se za hlavu a chvíli se převalovala sem a tam "To byla rána..."mnula si čelo, úplně probuzená. "Nevadí, že jsem v noci vlezla k vám, tati? Měla jsem ošklivý sen."posadila se. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ne, ne..." povzdychnu si a posadím se vedle Adély. "Nic... se přece nestalo. Já jen... Známe se jen dva dny... a... nechci to uspěchat. Chápeš?" Nemůžu uvěřit, že jsem to opravdu řekl... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Trochu sebou cuknu když se o mě Aurora praští ale nic neříkám jen jí obejmu a přitáhnu k sobě do objetí. To víš že nevadí.Měla si mě vzbudit že se ti zdálo něco ošklivého. Usměju se a tisknu jí k sobě. Je ti moje malé zlatíčko. Pomyslím si a jemně jí hladím po hlavince. Už tě nebolí ta hlavička? Opratám s estarostlivě. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Pomalými kroky vynáším Miri dál od přílivové vlny. Je tak úžasně lehká a její tvář je tak blízko. Její dech se setkává s tím mým…nemůžu odolat…musím to udělat. Už jsme dávno z vody venku, když se konečně odhodlám k činu. Stále drží Miriam v náručí, pak náhle skloním hlavu a dlouze jí políbím na ústa. Opět cítím ty krásné plné rty, je to jako bych okusil tu nejsladší hruštičku z mého sadu. Po chvilce jí konečně postavím na zem a neustále se na ní dívám. Slunce zapadá kolem půl osmé večerní. V tu dobu to tu bude dokonalé…pokud tedy chceš přijít, budu čekat. Vysoukám ze sebe obdivuhodně plynule. Je to zvláštní, neboť kdykoliv jsem se Miri jen dotkl, byl jsem rozklepaný a neschopný jediného slova. Teď jsem se jí však dotýkal…dotýkal ústy…a nic…že bych si už konečně začínal věřit. Omlouvám se za ten polibek…ale bylas tak blízko…tak nádherná…musel jsem to udělat…přitahuješ mě..hrozně moc……Otočím se k ní zády a vydám se ke svému domu. Je na čase, začít s přípravou na večer…sice nerad, ale musím se teď vzdálit..zajít do města…a …tak vůbec…. A je to tu..opožděná reakce. Žádné zvýšené sebevědomí, ale očividně šok. Večer bude piknik. Jen my dva..nikde nikdo..západ slunce…vím, že Miri taková není, ale co když bude čekat něco víc. Co budu dělat? Nemám pražádnou zkušenost…knihy jsou tak stručné ve svých popisech a obrázky zase příliš statické. Jak se to vlastně dělá…Co když to pokazím a nedokážu jí, že jsem skutečný muž. Musím sehnat pomoc…ale kde…? U Nohaté Sally přece…tam je tolik zkušených žen, že by byl div kdyby tě žádná nic nenaučila…ale je vážně dobrý nápad naslouchat vnitřnímu hlasu, který mi radí, abych šel sbírat zkušenosti do bordelu? I když, za optání přeci nic nedám. Napíšu si to tedy do seznamu…Nakoupit ryby, ovoce, svíčky a zajít do nevěstince. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji políbil, neodtáhla se, když jsi odtáhl hlavu zasmála se "Ty tvoje vousy lechtají." a lehce tě zatahala za knírek. Postavil jsi ji na zem "V půl osmé přijdu. To si buď jist. A vůbec se neomlouvej. Sama jsem tě už políbila, tak mě můžeš i ty líbat." mrkla na tebe a rozloučili jste se. Odešel jsi první na trh, kde jsi nakoupil vše potřebné na tvé večerní rande. Nejvíce ti, ale v hlavě vrtalo to, jestli opravdu Miriam nečeká od vaší schůzky něco víc. Rozhodl jsi se zajít do nevěstince, ale trvalo ti hodně dlouho než jsi své kroky doopravdy zamířil k Nohaté Sally. Zastavil jsi se před velký, dvoupatrovým domem, kde u dveří vysela červená lucerna. Začal jsi se přemlouvat, jestli tam jít nebo ne. Několikrát jsi se otočil, že půjdeš pryč. Pak jsi si, ale vzpomněl na Miriam a tak jsi se odhodlal a vešel jsi. A málem jsi hned zase utekl. Ocitl jsi se v salonku plném polonahých žen, krásných, smyslných a některé dokonce vystavovali na obdiv nahá ňadra. Salonek byl plný pohovek, vypolstrované a sametové, aby si dívky i zákazníci udělali pohodlí. Pak tam byli schody do druhého patra, kde nejspíš byli pokoje, pro větší soukromí. Sice ještě bylo brzy, ale už tam byl jeden starší muž s vousem, který jedné hihňající se rusovlásce nestydatě strkal ruku do klína. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla tě vzala za ruku a pousmála se na tebe "Já vím. Já také ne. Proto se ti omlouvám za to, jak jsem se teď chovala. Já.... jsem v některých věcech moc zbrklá aniž bych chtěla. Nechala jsem se unést, protože se mi opravdu líbíš."políbila tě na tvář a vstala. "Co... co kdyby jsi mi tedy ukázal nějaké to tvé udělátko?"požádala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi si Auroru přitáhl k sobě objala tě. "To ne... spali jste. Probudila bych tě jenom v případě, kdybych chtěla, aby jsi se posunul."stulila se ti do náruče. "Měla jsem hrozný sen. Nějaká ošklivá, zelená ženská se mě snažila stáhnout pod vodu. Ta ženská nebyla tak děsivá.... ale ta voda. Já opravdu nemám ráda vodu... fuj..."oklepala se. "Hlava je dobrá... jen trochu bolí, ale to přejde. Co máme k jídlu? Kručí mi v bříšku." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zasměju se když Aurora mluví o jídlu. No nevím co bude k jídlu pod půjdeme se ale najíst. Usměju se a v náručí jí vynesu na palubu a pak dojdeme do jídelny tam si sednu vedle Cate a Auroru si nechám po druhém boku. Snad jí ten sen už nebude trápit. Pomyslím si a čekám ža nám donese Kasandra jídlo. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ty mně taky." Vrátím jí úsměv i polibek a začnu si zase zapínat košili. Za chvíli je hotovo, a tak vstanu a vezmu Adélu za ruku. "Tak pojď. Něco ti ukážu, pokud vážně chceš.." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Stojím ve dveřích nevěstince a užasle se rozhlížím kolem sebe, tolik polonahých žen jsem nikdy ve svém životě neviděl. Dokonce ani v knihách ne. Pomalým krokem se vydám napříč celým lokálem. Na smějícího se muže, zrovinka se dobývajícího mezi buclatá stehna rusovlásky se raději ani nepodívám. Uprostřed místnosti se znovu rozhlédnu a zamířím k něčemu, co připomíná malý barový pultík. Za ním postává žena středních let, doslova nacpaná v úzkém korzetu. Korzet jí je očividně malý, neboť z každého jeho otvoru doslova vytékají faldíky její kůže....nemluvě o jejích kyprých ňadrech. Přistoupím před ní a decentně si odkašlu. Ehm..dobrý den paní….ehm..kde se---kde se tu prosím dozvím o tom..jak..jak..jak správně..tento..uspokojit ženu? ..Jakmile tuhle, pro mě sakra těžkou větu sesmolím, celý zrudnu. Celou dobu co před tou ženštinou stojím, se raději dívám na špičky svých bot. Máte..máte..tu nějaké prospekty..nebo tak…něco..ehm…? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se na tebe chvíli dívala, jako kdyby snad nechápala na co se ji to ptáš nebo spíš nemohla uvěřit, že se ji na něco takového ptáš. Pak se zasmála "Ne. Prospekty opravdu nevedeme."odpověděla s úsměvem. "Takže ty chceš vědět, jak na ženskou jo? Nejsi na to trochu starý, aby jsi to ještě nevěděl?"zeptala se a odložila sklenici, kterou pečlivě čistila. Když, ale viděla tvé červenání a pohled zapíchnutý do země... "No tak dobře. Počkej chvíli.... Zoe?! Pojď sem."zavolala na někoho. Když jsi vzhlédl, zrovna si vedle tebe stoupla snědá černovláska. "Co je?"zeptala se. "Tady, mladý pán má menší problém. Vezmi si ho stranou a pomoz mu s jeho problémem."řekla starší žena. Zoe se na tebe podívala "Tak pojď se mnou krasavče. A řekni mi co tě trápí."vzala tě za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jistě, že to myslím vážně."přikývla a stiskla ti ruku. Odešli jste zpět do dílny "Máš tu tolik věcí. Jak se tu vyznáš? Je to něco, jako u mě ve skříni? Vypadá to, že v tom mám bordel, ale při tom vím kde co mám?"zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Kasandra vám dnes naservírovala obložené chleby. Musela být vzhůru už hodně dlouho, aby stihla jich udělat tolik. Aurora poctivě poděkovala a odešla si sednout, kde se hladově pustila do jídla zatím co houpala nohama ve vzduchu. Cate tě vzala pod stolem za ruku a usmála se na tebe před tím než se pustila do jídla. "Co budeme dělat dnes?"zeptala se Aurora během jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Při zmínce o mém věku jsem zrudnul ještě víc, pokud to tedy vůbec šlo. V životě by mě nenapadlo, že do tohohle, nestoudnými pověstmi opředeného domu vůbec kdy vkročím. Už, už jsem chtěl vzít nohy na ramena, když v tom ta prsatá madam zavolala jakousi Zoe. Ani jsem se nestačil pořádně ohlédnout a už si mě kamsi vedla. No víte slečno…já..já…mám..Miri..nevím…a nevím co s ní….Tedy…nevím..jak správně uspokojit ženu..víte…já..četl spoustu knih, ale nikde není přesný návod…tady..tady prosím… Vytáhnu z kapsy zápisník a tužku. Je zřejmé, že jsem se na tuhle mírně podivnou výpravu řádně vybavil. ..kdybyste byla tak laskavá, a napsala mi…nebo i načrtla…nějaký návod..nebo postup..jak začít…jak pokračovat…a jak skončit…víte…taková odbornice jako vy..určitě ví jak..jak uspokojit..ženu…tedy…teď mě napadá..to asi nevíte..ale víte..jak uspokojit sebe..tedy..já nevím..ale vy určitě víte..jak to myslím..eh..že? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zoe si tě posadila trochu stranou od ostatních na pohovku a usadila se vedle tebe. "Návod? Ale drahoušku. Až na to přijde sám budeš vědět, jak na to."řekla s úsměvem. "Ale jestli myslíš, že ti to pomůže."pokrčila rameny. "A nechtěl by jsi si to raději vyzkoušet? Praxe je přece mnohem lepší a zábavnější než teorie."mrkla na tebe. Vzala ti tvůj bloček tužku "Ale rozhodně je důležitá předehra. Aspoň poprvé. To na ženskou vždycky udělá dojem. A to, že jsi ještě panic určitě ještě víc. Ženský milují muže bez zkušeností. Je to takové roztomilé."mrkla na tebe znovu. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju na ty dvě a před jídlem také Kasandře poděkuju.Pak při jídle odpovím Auroře. No dnes nabereme zásoby pro které pošlu posádku.Pak se vydáme k jednomu z ostrovních měst a dokoupíme vše ptřebné. Usměju se na Auroru a dojím.Nic neříkám jen čekám až dojí ostatní. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Popadnu svůj bloček a začnu něco horečně zapisovat. Počkejte slečno…jak to bylo…jako první předehra…to je co?..To mám jako na něco hrát?..Ale já na nic neumím…víte…Miri je pro mě důležitá..chci aby to bylo dokonalé….a…a…a..taky… Zadívám se do země a začnu na papír čmárat nějaké klikyháky… …nechci, aby poznala, že jsem nikdy..nic…neměl s žádnou ženou…nejsem přeci nejmladší…Ale taky to není pravda..už jsem…si sáhl..na..na..koči…no..na to..však víte slečno… Moje oči instinktivně sjedou Zoe do klína a hlava naznačí směr k ženinu zahalenému klínu. Po chvilce civění znovu pozvednu hlavu a vrazím jí opět sešit do rukou. Musím trvat, aby jste mě napsala, a poradila, podrobný postup, jak skutečně..ale skutečně kvalitně uspokojit ženu…zaplatím za to…..vylovím z kapsy měšec s penězi a smutně zamžourám na kněžku lásky…prosím slečno Zoe…podělte se o své zkušenosti, kterak obšťastnit ženu… |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jo, asi jo. Mám pocit, že každý se ve svém bordelu vyzná." odpovím s úsměvem. "To ale neznamená, že pořád něco nehledám..." dodám po chvíli. "Tak třeba tady... ne, vlastně tady. Tady mám součástky do motorů. A támhle na druhé straně jsou krabice se šrouby a tak a..." Jo, ve svojí dílně se zkrátka vyznám, a tak začnu popisovat úplně všechno, prostě se rozjedu a mluvím a mluvím... Dokud se i Adéla nevyzná dokonale na mojem pracovišti... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zoe se začala smát "To zní tak divně."opřela se o tebe "Ale je to sladký. No dobře. Tak pozorně poslouchej. Myslím, že ani ty poznámky nebudou nutné. To by sis mohl pamatovat." naklonila se k tobě a začala ti šeptat do ucha. Začala onou předehrou o které jsi se první domníval, že je to hraní na hudební nástroj. Jak hluboce jsi se mýlil. Zoe rozhodně netrpěla ničím, jako je stud a vše ti do detailu vysvětlila. Následovala pak samotný akt a na popisu také nešetřila. Strávil jsi v její společnosti něco přes hodinu, kdy ti vše vysvětlila. Nakonec se od tebe, ale odtáhla "Myslím, že s tímhle co jsem ti řekla si skvěle vystačíš."znovu na tebe mrkla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Po nějaké době Adéla zvedla ruce rezignovaně nad hlavu "Dobrá, dobrá. To stačí. Už mi z toho jde hlava kolem."zadržela tě. "Sice to tu máš opravdu hezké a dobře zorganizované. Víš kde co máš, ale za tu dobu co tu jsem. Jsi neměl ani jednoho zákazníka. Jak je to možné? Jsi ve svém oboru mistr. Tak by se ti tu neměli dveře pomalu ani zavřít." přešla ke dveřím, které otevřela a vyhlédla ven. "Já to nechápu." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se na tebe podívala "To nebude tak jednoduché, kapitáne."řekla "Kasiope je poškozená. Rozhodně se tu na tom opuštěném ostrově zdržíme několik dní než budeme moci zase vyplout."řekla Cate. Aurora se chvíli dívala na tebe a pak na Cate "Tati? Proč ti Cate říká, kapitáne, když se máte rádi a spíte spolu v jedné posteli?"ptala se se zvědavostí dítěte. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Skloním se k Auroře a řeknu. ššššt maličká o tomhle prosím před posádkou nemluv ano. Pošeptám jí a pohladím jí po hlavince.Pak řeknu k Cate. Dobrá tak teda zůstaneme dokud to bude nutné. Odpovím jí a kouknu na Auroru. Pokud si se už najedla půjdeme. Usměju se a když vidím že má talířek prázdný vstanu držijic jí za ručku a jdu na palubu. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Říkal jsem ti, že teď nemám moc práce..." podotknu trochu posmutněle. "Tuhle dílnu jsem zakládal ještě s jedním přítelem..." Spíš bývalým přítelem... "Určitě jsi o něm slyšela, Jim Jackson. Já byl vždycky hodně na opravování, na menší věci, ale zvládal jsem cokoliv. A on... byl taky dobrej opravář, to jo... ale taky dělal obchody. Zařizoval zakázky, sháněl většinu dílů... on byl ten, koho si lidi pamatovali, když měli co dočinění s naší dílnou. Jenomže on taky šel hodně po penězích. Chtěl nakoupit nový stroje, kus mola, abysme mohli opravovat lodě, a tak dál. Já to nechtěl. Přitáhlo by to moc pozornosti a tady v Gomoře jsou různý lidi, pro který jsem já odmítal dělat a Jim ne. Taky to bylo riskantní, podle mě na to nebylo dost peněz." Oddychnu si... "No a tak se Jim trhnul. Založil si vlastní dílnu a přetáhl mi i jednoho chlápka co u nás dělal. Většina překupníků znala jen jeho, takže se mu dostávalo víc dílů... No a tak s Jimem odešli i peníze a mě začali problémy. A co je na tom nejlepší - ten risk mu vyšel. Koupil nový nářadí i kus toho mola. Má teď ve městě slavnou a docela drahou opravnu lodí. A vynáší mu to, protože zpravuje překupnický a pirátský lodě..." "Takže... proto tu nemám moc zákazníků..." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla přikyvovala, že rozumí. Zase dveře zavřela a už když jsi mluvil sis všml jejího zamyšleného výrazu. "Tak to tak vypadá, že je to pěkná krysa ten tvůj bývalí kamarád."řekla zadumaně. "Ale s tím něco musíme udělat. Seženeme ti zákazníky. K nám do hospody chodí hodně lidí. Uděláme ti reklamní plakáty, které rozvěsíme po městě. Také nechám u nás v hospodě tvou práci vychválit. A.. no.. ještě určitě něco vymyslím, aby se ti dařilo zase jako předtím." začala pokyvovat hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se tvářila zmateně "A proč ne? To je to tajemství? Ale vždyť to přece každý už ví."rozhlédla se "Nebo ne? Já měla dojem, že ano."brebentila zmateně. Po jídle jste nasedli do loďky, která vás odvezla na ostrov kde na pláži už stál tábor. Největší stan byl samozřejmě určen tobě a Auroře a také Cate, ale to přece nikdo "neví". "Takže teď budeme spát na pláži? Super! Nemám sice moře ráda, ale ráda ho poslouchám a taky můžeme hledat mořské hvězdice a mušle!"řekla Aurora nadšeně. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Zasměju se. Už jsem říkal, že je skvělá? "Ty ses mi do toho teda pustila." řeknu, stále s úsměvem na rtech. Přejdu k ní, položím jí ruce na ramena a zadívám se jí do očí. "Jsi strašně hodná, ale... to všechno nemusíš dělat. Nějak se z toho vyhrabu..." No, asi bych nebyl chlap, kdybych nedělal trochu drahoty... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když jsme na pláži a Aurora začne nadšeně povídat jen se zasměju a odpovím ji. No to taky můžeme.Jinak Auroro víš posádka ikdyž to ví tak na palubě musíme dodržovat jistí pravidla aby bylo vše v pořádku. Snažím se vše objasnit bystré dcerce. No jo tak je zvědavá ale kdo v jejím věku nebyl. Pousměju se a řeknu. Cate ať posádka začne ve třech skupinách.Jedna pro vodu,druhá jídlo a třetí opravy lodě. Rozkážu a uměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Vezmu nůž rozkrojím ho, dám na dřevěné talíře, k nim kopu starších brambor a trochu té zeleniny. Kývnu na Natali a pak se do toho pustím. Zlomím kosti a maso od nich trhám zuby. Je to ještě horké, takže se trochu spálím, ale to mi nevadí, hlad je hlad. Nožem pak napichuji brambory. Jím mlčky a hltavě, už dlouho jsem neměl takovouhle baštu. Ne nadarmo se říká, že hlad je nejlepší kuchař. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Po jejím školení jsem se celý zpocený a s o číslo menšími kalhotami narovnal. Notes jsem žmoulal v dlani a tužka byla snad na dvou místech zlomená. Opravdu..opravdu bych měl tohle dělat…a nemyslíte, že to s tím jazykem je trochu moc? A ….a..to sahání na to..to..místo…Já nevím..ale když to říkáte vy slečno Zoe. Z toho popisu jsem opravdu nebyl dvakrát moc moudrý. Něčemu jsem rozuměl..ale u některých částí ženského těla jsem si nebyl vůbec jistý, cože to je…kupříkladu ta část co má cosi společného s poštou…byl jsem zmatený, ale částečně zasvěcený. Mockrát vám děkuji…a kdybych něčemu nerozuměl, tak přijdu zase…tady máte nějaké peníze a jako bonus dvě hruštičky z mé zahrádky… Vstanu, ukloním se a rychlým krokem se přesunu ke dveřím. Musím se nějak nenápadně dostat ven. Kdyby mě tak někdo poznal..a nedej bůh Miri. Co by si jen myslela. Přetáhl jsem si proto vestu přes hlavu a vyběhl na ulici. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Zlato. To jsou jen základy. Jak jsem říkala... nakonec na to přijdeš sám. Hodně štěstí."rozloučila se s tebou Zoe. Odešel jsi ven a čerstvý vzduch ti trochu pomohl se uklidnit. Utekl jsi od vykřičeného domu, kde ji pak sundal vestu a vydal jsi se domů. Slunce za tu dobu postoupilo dál po nebi a řekl by jsi, že tak do necelých dvou hodin se začne stmívat. Takže jsi měl asi dvě hodiny a půl na to vše připravit. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pořádně jste se z zajíce najedli. Natali se natáhla na palubu a ruce složila za hlavou. "Páni.... nikdy bych neřekla, že mi bude maso kdy tak chutnat."spokojeně si povzdychla. "Než odplujeme musíme si udělat zásoby."zívla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla tě objala "Nemusím. Já vím. Ale chci to udělat. Nějak ti pomoci."začala si hrát s tvým límečkem. "Ráda to udělám. Však ten přelétavý had bude ještě litovat, že se od tebe oddělil."významně na tebe mrkla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate přikývla a šla vykonat rozkaz. Chvíli jste pozorovali, jak se utvářejí tři skupiny, které pak vyrazili dělat to co jsi poručil. "No... a co budeme dělat mi?"zeptala se tě Aurora a pověsila se ti na ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju a odpovím. To nevím Cate a já budeme dělat co budeš chtít. Usměju se a mávnu na Cate ať jde ke mě a řeknu. Tak a my tři si užijeme suché země. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Vše bylo připraveno, teď už zbývalo jen to, dát všechno nějak dohromady. Připravil jsem za neustálého Fufuova křiku večeři, skládající se z opékaného masa s bohatou zeleninovou oblohou. Když bylo jídlo hotové, pečlivě jsem ho uložil do proutěného koše a pak jsem se i papouškem vydal na pláž, připravit potřebnou atmosféru. Přesně dle plánu, jsem otrhal půlku louky a plnou nůši okvětních lístků jsem vyklopil do malé zátoky. Takže vlny se v mžiku obarvily pestrobarevnou škálou barev. Byl to opravdu nádherný pohled. Kolem zátoky jsem umístil hořící pochodně a kameny olemoval kruhový prostor, v jehož středu jsem rozdělal mohutný táborák. Na všechny lemující kameny jsem také umístil hořící svíčky. Stejně tak jsem kameny se svíčkami vyznačil cestu od mého domu až k zátoce. Prostředek kruhu s ohněm, jsem vystlal kožešinami a z domu donesl koš s jídlem. Tou dobou už začalo slunce pomalu zapadat. Posledním byl na řadě Fufu, posadil jsem ho s kytkou uvázanou kolem těla na židli u dveří do domu a sám jsem se šel připravit k ohni. Fufu měl podle plánu dovést Miri přímo ke mně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Slunce stále klesalo a ty jsi začínal být nervozní. Také se odstavili obavy, že si to Miriam rozmyslela a nepřijde. Ale jen co jsi uslyšel pleskání křídel a Fufuf výkřik už jsi věděl, že jsi se obával zbytečně. Podíval jsi se k tobě vyznačené cestě a viděl jsi, jak se k tobě Miriam blíží spolu s Fufu, který se za chvíli usadil na jednom z kamenů a aby si udělal místo shodil svíčku do písku a uhasil ji tím. Miriam na sobě měla lehké šaty na ramínka, tmavě zelené barvy. Vlasy měla stažené do elegantního drdolu a rty ji zářili karmínově rudou rtěnkou. "Elvisi. To je nádhera."řekla hned, jak k tobě došla a rozhlížela se, pohled ji nejdéle utkvěl na moři. "Krása! Krrráááás!"rozkřičel se Fufu a kousl do květiny co jsi mu dal. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate tě políbila na tvář "Bohužel. Budete si muset užívat jen vy dva. Já bych raději dohlédla na chlapy co opravují Kasiope. Pro jistotu. Nikdo z nich není vyučený truhlář."řekla omluvně a pohladila Auroru po hlavě. Aurora pokrčila rameny "To nevadí. já s tátou si poradíme. Že jo?"zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a řeknu k Cate. Tak dobrá. Pohladím jí po tváři a jdu s dcerkou kam si bude přát. To víš že si vystačíme tak co by si chtěla dělat. Usměju se a kouknu na ní. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Jen co se Miri objeví ve světle ohně, doslova ztratím dech. Dnes je opravdu nádherná, její postava je v těchhle šatech ještě svůdnější a obličej v záři ohne připomíná nějaký velmi starý, ale nádherný obraz. Krásný večer Miri…doufám, že se ti to tu líbí....vyskočím a uvedu jí na její místo u ohně. Neodolám a přičichnu k jejím vlasům. Dnes voní doslova jako ta louka, kterou jsem odpoledne očesal. Tady jsem připravil něco malého na zub, snad ti to bude chutnat. Ale předem upozorňuji, že nejsem žádný špičkový kuchař Nandám nám oběma na talířky jídlo a tiše se pustíme do jídla. Dokonce i Fufu ozobává květinu a co chvíli u toho zaskřehotá. Jak tak večeřím, neustále přemýšlím o tom, co vlastně Miri od tohohle večera očekává. Nevím, jestli má zájem jen o romantické posezení u moře, nebo zdali je připravená na něco více. Při té myšlence si sáhnu na kapsu u kalhot, kde se skrývá notes s poznámkami od Zoe. Když oba dojíme, přisunu se k Miri, opatrně jí obejmu kolem ramen a zadívám se jí do očí. Víš..nebyl jsem si jistý, jestli dnes přijdeš..udělalas mi obrovskou radost. Na dnešní večer jsem se opravdu těšil…. Bezelstně položím svou ruku na její kolínko a začnu ho nepatrně hladit. Je to takový můj test, který mi poradila Zoe. Dle jejích slov, je ženská noha dokonalým měřítkem jejich touhy. Začátek je na lýtku, ale po kratší známosti se může začínat už na kolínku. Stručně řečeno, čím výše se rukou dostane, tím větší je ženina touha. Ale postupovat se musí pomalu, po centimetrech, aby nenastala stejná nehoda jako minule. Víš o tom…kočičko moje, že dnes mají padat hvězdy? Zakloním se a zadívám se na oblohu, neopomenu však posunou svou ruku o malý kousek výš. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Moc se mi to líbí. Je to krásné."přikývla "Jde vidět, že jsi se hodně snažil. Je to tak milé." a vytáhla ruku z poza zad "Taky jsem něco přinesla."ukázala láhev červeného vína co přinesla. "Pak si spolu dáme, co?"usmála se na tebe. Nechala se tebou usadit na místo a pustili jste se do tebou připraveného jídla. Po pár soustech ti jídlo pochválila a neskončila dokud talíř nebyl úplně prázdný. Když jste se najedli, přisunul jsi se k ní a objal ji. Miriam se nijak nebránila a dokonce si opřela hlavu o tvé rameno. "Nechat si tohle ujít? Ani nápad. Jsi moc milí a už dlouho ke mě nikdo nebyl takhle pozorný."řekla. Tvá ruka skončila na jejím koleně, reagovala na to jenom tak, že nohu pokrčila a sukně se ji trochu shrnula dolů. "Hvězdy? Zdá se, že se dnes budeme mít dlouho na co dívat." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se zamyslela a zatím začala šťourat nohou v písku. "Hmm.... co kdybychom se šli projít po ostrově? Aspoň kousek. Koukneme na kytky. Třeba tu nakonec i někdo žije... třeba nějací trosečníci! A mi je zachráníme!" fantazírovala . |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Začnu se smát. Tak dobrá. Řeknu a jdu vedle ní a užívám si volných chvil. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Už jsem ti dneska řekl, že tě miluju?" Pomalu nakláním hlavu, abych ji mohl znovu políbit. "Takže já budu mít u vás v hostinci reklamní plakáty, jo? Tak o tom se mi nikdy ani nesnilo." |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Neboj se uděláme," přikývnu a jenom se oddávám siestě po dobrém jídle. Žaludek je plný a spokojený a na mě trochu jde malátnost z únavy. Přeci jenom ještě bych si nějaký odpočinek zasloužil, ale to nejde, práce nepočká, ovšem malou pauzičku si užít mohu. Takže zavřu oči a nechám sluneční paprsky aby mě pěkně ohřály. Při tom naslouchám šumění moře a šepotu listí ze vzdáleného lesa. Hladím Natali po nohách a usmívám se. Nakonec, ale oči otevřu a protáhnu se. "Tak myslím, že je na čase dát se do díla, co ty na to?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Hmm.... ještě neřekl."řekla s úsměvem. Políbili jste se "Ale vždy si to ráda poslechnu."pohladila tě po tváři "Nesnilo? To je asi tak, že máš dobrý vkus na ženský. Našel jsi si tu pravou."pustila tě a vzala se zájmem do ruky šroubovák, který si prohlédla a pak ho znovu odložila. Vzala si druhý a pak oba porovnávala. "Myslím, že technice nikdy neporozumím. Nechám to tedy na tobě."nechala nářadí být "Přijdeš večer zase do hospody?"zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se protáhla a posadila se "Jasně. Pustíme se do toho. Co mám udělat, jako první kapitáne?"zasalutovala ti a vyhrabala se na nohy. Zívla "I když... se mi chce spíš spát než něco dělat."zatřepala hlavou, aby se vzpamatovala. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se tě držela stále za ruku a vydali jste se k lesu. Po chvíli jste vešli do husté vegetace, spíš to byla džungle než na les. Ve vzduchu byla cítit vlhkost, slyšeli jste křik ptáků a opic. "Páni! Koukni na ty květiny! Ty jsou, ale barevné!"ukázala na jednu květinu ve které jsi poznal masožravku. "A ty velké stromy! A ty liány! Slyšel jsi někdy pohádku o klukovi co ho vychovali opice? Na takových liánách se houpal. někdy bych to taky chtěla zkusit." //Proč pořád píšeš, že jste na Lodi? Když už dávno jste na pevnině?// |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Bude lepší když tu Havrana nechám takhle. Aspoň mám jistotu, že mi ho nikdo neukradne, když má v sobě díru. Takže se oblékneme, vezmeme zásoby a půjdeme tenhle nezmapovaný ostrov prolézt, ano?" seznámím jí s naším plánem a sám zamířím do kajuty, kde si vezmu dlouhé kalhoty pevné kožené boty, pušku, pistoli, náboje a ranec se zásobami, plus ještě lano a nepromokavou plachtu. Jeden nikdy neví a samozřejmě dohlédnu i na Natali, aby byla řádně připravená a vzali si i pouzdro s pistolí. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Dobrý vkus. To bych řekl, našel jsem si tu nejlepší ženskou na světě... "No, já zase nikdy nebudu umět tancovat." Podotknu a představím si sám sebe v pozici tančící Adély. Je to tak absurdní představa, že mě neuvěřitelně rychle rozesměje. "Samozřejmě, že přijdu. Chci být s tebou, jak to jenom bude možné." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Ty si zasloužíš jen to nejlepší zacházení..ošetřovatelko.. Prohodím poměrně tiše a zajedu konečky prstů opět o kousek výš. Tentokrát však sebou musím vzít i cíp sukně, která se jí shrnula dolů. Malá, ale vzrušující překážka. Hlavu mám stále zakloněnou, připravenou v pozoru, aby mi neunikla ani jedna padající hvězda. I když ve skutečnosti, mě více než nějaké hořící kosmické smetí, zajímá reakce dívky sedící vedle mě. Každičký posun ruky, byť jen o milimetr, následuje důkladné sledování jejího chování a reakcí. Hele, támhle jedna padá…hned nalevo u velké medvědice....slabě šťouchnu do Miri ramenem, abych jí upozornil na jasný záblesk na obloze. Rychle..něco si přej… Přeji si, aby mě Miri nikdy neopustila. Přeji si, aby veškerá láska, kterou je schopna vyprodukovat, patřila jen mě. Navždy. …rychle v duchu sesmolím své přání a zajedu ručkou o kousek výš. Ještě pár centimetrů a dorazím na to úžasné, oblé a opálené stehýnko. Víš, že to co vidíme, není ve skutečnosti hvězda? Je to přibližně jen pár centimetrů veliký meteorit, hořící v naší atmosféře. Člověk by nevěřil, že něco tak malého, je tak jasné….Vlastně, ty meteority ti jsou dost podobné. Jsi tak křehká..něžná…ale neskutečně silně záříš…. A je to, má ruka se dostala na teplé stehýnko…jednou svou půlkou je dokonce na jeho vnitřní straně…jak asi zareaguje Miri? Pustí mě dál? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji upozornil na hvězdu vzhlédla "Něco si přát?"opakovala po tobě a zavřela oči. Po chvíli je otevřela "Tak. Už jsem si přála."řekla "Uvidíme jestli se mi přání splní."znovu se o tebe opřela. Fufu za vámi na kameni zaskřehotal a začal klovat zobákem. Když jsi se ohlédl uviděl jsi několik světlušek. Fufu poskakoval po kameni a snažil se je chytit. Světlušky dnes vylezli nějak brzy. Slunce se dotklo vody, brzy se schová úplně a bude tma. Což rozhodně bude pak ještě intimnější atmosféra. Dotýkal jsi se jejího teplého stehýnka, Miriam tě namísto nějakého napomenutí políbila na tvář. "Jsem tu s tebou moc ráda, Elvisi." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zasmála se "Aby jsi se, ale nestal závislí."objala tě a přitulila se k tobě. "Nedáme si ještě víno?"zeptala se a znovu tě pustila. "Bohužel brzy budu muset zase jít. Musíme hostinec připravit na večer." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali souhlasila. Šla se obléknout do vhodnějšího oblečení na putování hustou vegetací. K pasu si připnula pouzdro na zbraň a do ní vložila pistoli. Také sbalila pár věci a vyšla za tebou ven na palubu "Tak fajn. Můžeme vyrazit. Myslím, že tohle bude pro nás takové malé dobrodružství. Nemluvě o tom, že si protáhneme kosti."zhluboka se nadechla a pohlédla směrem k hoře. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Tma pomalu zahlcovala pláž podél laguny a stíny stromů se začaly protahovat. Fufu si nepřestával hrát se světélkujícím hmyzem a já byl na pokraji štěstí Políbila mě…je tu ráda se mnou…Zoina stupnice touhy funguje… Přitáhnu si Miri těsněji k sobě a oplatím ji polibek na tvář. Snažím se jí líbat jen rty. Vím, že jí můj knír lechtá…a nebylo by dobré jí teď něčím rozptylovat. Teď když jsem se dostal do prvního tábora pod vrcholem. Zbývá ta těžší část…pomaličku sunu svou ruku vzhůru po vnitřní straně stehna a k tomu se snažím odvést Mirinu pozornost někam jinam. Ani jsem netušil, že tu dnes budou světlušky. Asi se dnes v noci budou pářit. Svítí vždy, když jim příroda poručí. Samičky polehávají v trávě a svítí velice silně…tím lákají samečky, kteří poletují kolem, vyhýbají se Fufuovi a hledají tu nejjasnější samičku….ještě štěstí, že já tu svou už našel. Svítila si nejjasněji ze všech . Sotva to dořeknu, tak Miri znovu líbnu na tvář. Tentokrát, ale trochu jinak. Decentně Miri zakloním do zadu, díky čemuž se má ruka dostane až těsně pod vrchol…do sladkého záhybu třísel…je to příjemné místečko…ta jemná kůžička si přímo říká o pohlazení…a navíc..je to jen kousíček od hebké kočičky. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Závislost na tobě mi přece nemůže nijak uškodit." Obejmu ji. "Jo, dám si ještě sklenku a pak tě doprovodím, jo?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se chvíli dívala na světlušky "Ty toho víš opravdu hodně. Já netušila, že svítí jenom, když se budou pářit."znovu se na tebe zadívala. "Jsi tak chytrý."objala tě kolem krku. Zaklonil jsi ji dozadu a políbil na tvář. Ucítil jsi, jak se lehce zachvěla když, tvá ruka skončila na jejích tříslech. "Zdá se... že mé přání se mi možná splní."usmála se a políbila tě na rty. Jediný zvuk, který vás teď obklopoval, byl šum moře a to, jak se Fufu snažil chytit světlušky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No.. doufám, že nemůže."zasmála se a šli jste se napít. Dali jste si ještě sklenku vína a dobře jste se bavili. Adéla se k tobě tiskla a smála se vtipům, které ti vyprávěla. Nakonec, ale musela už jít zpět do hostince. Pomohla ti uklidit a jídlo co jste nesnědli, ti nechala, aby jsi si mohl později ještě pochutnat. Zamkl jsi za sebou dílnu a doprovodil Adélu domů, kde tě před dveřmi pořádně políbila než jste se rozloučili. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro MH:promin:) Jdu vedle Aurory a držím jí za ruku a hlídám aby se jí něco nestalo.Jen se usmívám a řeknu. Ano slyšel.A ty si moc zvědavá. Zasměju se a pohladím jí po vlasech.Pak jdu stále s ní. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Po jejích slovech už vím, že teď je cesta do její studánky volná. Z její pohledu je zřejmé, že chce to samé co já… Opatrně položím Miri do kožešin a lehnu si vedle ní. Bloudící rukou konečně můžu zajet na její sladkou broskvičku. Jemně začnu ukazováčkem jezdit po nádherně jemné a vypoulené kočičce…během přejíždění se neopomenu zastavit na puklince uprostřed, kterou občas projedu. Čím častěji puklinkou mezi faldíky projíždím, tím je větší. Po chvilce už se mi do ní boří skoro celá špička ukazováčku. Je to úžasný pocit. Moci se dotýkat něčeho tak nádherného. Smět tohle udělat, je důkaz toho, že se mi Miri zcela oddává. Dovoluje mi dotýkat se jejího největšího pokladu. Je tak nádherná..Celou dobu co jí něžně hladím nespouštím oči z jejího rozkošného a slastného obličeje. Z rozevírající se puklinky sálá neuvěřitelné teplo. Neodolám a vnořím prstík ještě o kousek hlouběji. Cítím, jak ho obklopují jakési tenoučké a vlhké závojíčky. Připojím druhý prstík, přesně dle pokynů Zoe je roztáhnu a projíždím tu sladkou něžně vlahou kočičku sem a tam…Teď je na čase najít ten malý dudlíček, o kterém mi říkala. Zajedu až na samý vrchol broskvičky a dotknu se malé chvějící se bulky. To musí být ono..začnu ji jemně mnout a hladit. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi položil Miriam na záda, pustila tě, protože do té chvíle tě objímala kolem krku. Opětovala ti pohled až do chvíle, než tvá ruka spočinula na klenotu mezi jejíma nohama. Znovu se zachvěla a první stiskla stehna k sobě, ale za chvíli je zase uvolnila. Začal jsi ji prstem dráždit a pozoroval co to s ní dělá. Tiše vzdychla a přivřela oči. Po chvíli jsi si všiml, že začala přerývavě dýchat. Hrudník rychle klesal a zase se zvedal. Zvedla ruku a začala si rozvazovat šněrování na prsou a uvolnila tak z jeho sevření ňadra. Jen co jsi pohladil "dudlíček" zasténala a na prstech ti utkvěla její vlhkost. Vztáhla k tobě ruce, chytla tě za zátylek, stáhla si tvou hlavu k sobě a políbila tě na rty. Ucítil jsi, jak její jazyk přejel přes tvé rty a snažila se jím dostat mezi tvé rty. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Její viditelné vzrušení mě nutilo ke stále odvážnějším věcem. Hladil jsem dudlíček stále intenzivněji a druhým prstem jsem se věnoval vlhké tlamičce hebké kočičky. Velice mě překvapilo, když si rozvázala šaty a uvolnila svá plná ňadra. Už, už jsem je chtěl okusit svým jazykem, když si mou hlavu přitáhla ke své. Tentokrát mě obdařila opravdu sladkým polibkem. Polibkem, který nebyl jen tak obyčejný. Ani jsem se nestačil vzpamatovat a špička jejího jazýčku se mi něžně drala mezi rty. Pootevřel jsem tedy ústa a vpustil jí dovnitř. Dotkl jsem se svým jazykem toho jejího a rty jsem mírně ochutnával její plné rtíky. Naše jazýčky se společně proplétaly a kroužily v ústech toho druhého. Jemně jsme si okusovali a sály rty..byl to neuvěřitelný polibek. Během toho dlouhého líbání, jsem nepřestával dráždit její puklé poupátko. Každým dotykem, každým projetím prasklinky se rozevíralo stále víc. I jeho vlhkost vzrůstala. A už vůbec nemluvě o dudlíčku, který díky mé péči krásně vyrostl. Po několika dlouhých minutách se náš polibek přerušil. Přesunul jsem tedy svá volná ústa na její voňavý krček a zasypal ho snad stovkou jemných a něžných polibků. Bylo krásné sledovat, jak její tělo zasypává husí kůže. Postupně jsem jí líbal přes krček na klíční kost, dekolt až jsem se konečně dostal na její pevná a skvostná ňadra. Zlíbal jsem snad každičký milimetr jejich povrch. Obzvlášť pečlivě jsem dbal na to, aby se má rty nedotkly tmavých dvorců bradavek a bradavek samotných. Ty se od začátku našeho mazlení také krásně zvětšily. Miluji tě Miri…chci tě celou…navždy…..špitnu a konečně nasaju jednu ze zduřelých bradavek. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se na tebe usmála "Jsem dítě. A ty jsou zvědavé." odpověděla. Po chvíle chůze vykřikla "Hele!" ukázala rukou a rozběhla se porostem. Vydal jsi se za ní a za chvíli jsi viděl to co předtím ne. Stál jsi před zříceninou domu, už z něj moc nezbylo, ale byla to známka toho, že tu kdysi někdo žil. "Páni! To musí být hrozně staré!"řekla Aurora a obcházela stromek. "Myslíš, že ti co tu bydleli ještě žijí? Možná se jen odstěhovali jinam." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vzal do úst její bradavku a začal sát, znovu zasténala a prohnula se v zádech. Pod tvým laskáním se lehce vrtěla a trhala hlavou ze strany na stranu. Musela první popadnout dech než ti byla schopná na tvá slova odpovědět "Tak si mě vezmi, Elvisi. Vezmi si mě, prosím."znovu zasténala. Ruce sjeli tvých ramen a hruď a chvějícíma se rukama ti začala rozepínat košili. Když ji byla konečně rozepnutá, napůl ji z tebe sundala, ale její prsty hned putovali zpět na tvou hruď po které tě hladila. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Možná a nebo je tu něco nebezpečného poď vrátíme se na pobřeží. řeknu a držijic jí za ruku se vracím k pobřeží. Nevypadá to že by ten dům někdo opouštěl dobrovolně. Pomylsím si a až na pobřeží se zastavím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Ještě chvíli stojím a přemýšlím, než se vydám zase zpět domů. Cestou přemýšlím o reklamě, o které mluvila Adéla. Do jejich hospody chodí spousta lidí... to znamená, že celá ta spousta uvidí reklamu na moji dílnu. Ti to pak rozšíří dál... a já budu mít práce až nad hlavu. To mě snad vytáhne z problémů. A já si budu moct dovolit možná i nějaké to rozšíření... Stejně jako včera, to i dnes beru přes trh. Nikdy neškodí se podívat, jestli nenajdu nějaké kvalitní zboží. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Ponoříme se do hustého zeleného šera. stále se rozhlížím a naslouchám, ale zatím kromě zpěvu ptáků nic podezřelého neslyším. To je dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ale tati! snad se nebojíš? Trochu to tu prozkoumáme."přemlouvala tě. "Tohle je džungle. Jistě, že tu bude něco nebezpečného. To má přece tak být."dotkla se steny domu, která byla obrostlá mechem a lišejníkem. Vzal jsi ji, ale za ruku a odvedl ji zpět na pláž, kde stále ještě panoval ruch z toho, jak se opravovala Kasiope a také jak se dostavoval tábor. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydal jsi se na cestu zpět přes tržiště. Prohlížel jsi si zboží ve stáncích, na chvíli si se zastavil u prodejce knih, ale nic nového se tam neobjevilo. Pak jsi, ale něco zahlédl u prodejce zbraní. Přišel jsi blíže. Sice jsi nikdy nebyl na zbraně, ale tohle tě opravdu zaujalo. Smaragdově zelené pouzdro osázené malými kameny. Pochva byla potažená podivnou látkou, byla trochu šupinatá. Možná z nějaké ryby. Vytáhl jsi meč z pouzdra. Ostří se leskle zrcadlilo, jílec meče byl z bílé kosti, zatřené do hladka. "Pěkný kousek, že? Zrovna včera jsem ho čirou náhodou vylovil z moře. Pracoval jsem na něm celou noc a už je jako nový."řekl prodavač. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali si zvědavě prohlédla zříceninu domu a také vlezla dovnitř. Ale když nenašla nic kromě starého vybavení domu, zase vylezla ven a vydali jste se k hoře. "Nebyli tam žádné mrtvoly a ani kostry. Tak buďto je už někdo zachránil a nebo se opravdu odstěhovali jinam."řekla a šla těsně za tebou. Natali se občas zastavila, aby si prohlédla nějakou květinu a občas nějaké i utrhla a schovala si je. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro S úžasem v očích si prohlížím krásnou zbraň. Čepel se leskne, opravdu jako zrcadlo. Jílec výborně padne do ruky a celý meč je perfektně vyvážený... "Ano. Skvělá práce." odpovím, aniž bych se na prodávajícího podíval. Pomalu přejedu prsty po čepeli. Pokud byl ten meč nějak poškozený, teď už je v dobrém stavu. Že bych... že bych ho koupil? proletí mi hlavou. Ne. Ne, ani náhodou! Nemám peníze... mám, ale ne na takové věci. Dílna se mi rozpadá... ozve se zase jednou svědomí. Každopádně, pokud mi Adéla udělá reklamu... všechno by se mělo zlepšit. Pak by určitě nevadilo, kdybych teď něco utratil za tuhle nádheru. Pořádnou zbraň jsem v ruce nedržel od doby, kdy jsem ještě býval pirát. Je to zvláštní pocit a taky to vyvolává vzpomínky, o kterých jsem si myslel, že už jsou dávno pryč. "Je... krásný. Ale ať stojí cokoliv, nemůžu si ho dovolit." Musel jsem to říct nahlas, abych o tom přesvědčil sám sebe. Položím meč zpátky odkud jsem ho vzal. "Ale jen tak... pro informaci. Kolik?" |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Ohlédnu se po Natali a jenom se usměji, když vidím jak trhá květiny. Asi se jí to líbí. Znovu vykročím vpřed a rozhrnu houští před sebou, aby mohla projít i Natali. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Auroro vím že tě zajímavé věci lákají a nechci aby se ti něco stalo. Objasním ji apohladím po hlavičce. Jestli chceš můžeme s epodívat po mušlích. Pak jí pozoruju. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Opatrně jsem vyndal své prstíky z její kočičky a sundal si košili úplně. Nepřestával jsem však zasypávat její ňadra a bradavky polibky. Její prsa byla úžasná..pevná..plná..a tak úžasně citlivá. Volnýma rukama jsem lehce pokrčil a nadzvedl její nožky a opatrně na ní nalehl. Mé vzrušení už nešlo déle skrývat, doslova se dralo ven z lehkých kalhot. Rychlým pohybem jsem se jich zbavil. Teď nebo nikdy. Konečně se stanu mužem a získám to nejcennější, co může žena muži dát. Své tělo a svou rozkoš. Jemně jsem se vmístil mezi pokrčená a roztažená stehýnka mé sladké Miri a začal opatrně přibližovat své mužství k její nádherně rozevřené broskvičce. Přestal jsem líbat a sát její ňadra a políbil jí na rty. Sladce a smyslně. Děkuji ti lásko…miluji tě a chci ti to dokázat…miluji tě víc než svůj život….…jakmile to dořeknu, přisaji se svými rty k těm jejím a líbám jí tak dlouze, dokud se úplně nespojím s její modroučkou studánkou. Polykám její stehny a vzdechy…stále jí něžně líbám na rty…dlaněmi jí hladím ňadra, krček a boky…a k tomu všemu pomalu přirážím… Dnes jsem se ocitl v ráji… |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když se vaše těla spojila, Miriam se vzepjala. Zaryla ti nehty do zad a polibky ti oplácela i když se mísili s jejím sténáním. Její tělo tě přijalo dobře, vaše těla do sebe zapadala, jako kdyby jste byli pro sebe stvořeni. Tělem ti projížděli vlny vzrušení a tepla, po pár chvílích se ti lesklo tělo potem stejně tak i Miriam, která ti svým vlastním tělem vycházela vstříc. Zaslechl jsi, jak občas zašeptala tvé jméno, tlak ve vašich tělech se stupňoval. Když tu jsi zaslechl něco co ti v tuhle chvíli přišlo, jako hodně rušivé. Znělo to, jako kdyby zaskřípalo dřevo o kámen a pak, jak se něco těžkého sune po písku. To, že se něco děje jsi poznal i podle toho, když Miriam otevřela oči a najednou ztuhla. Ohlédl jsi se, nechápal jsi, jak se sto stalo a jak se sem vůbec dostala, ale do laguny přistála loď. Sunula se po písku, vaším směrem. Vypadala dost zuboženě. Cáry plachet splihle vyseli ze stěžně, loď měla na několika místech díry. Vypadala skoro, jako loď duchů. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Krása, dokonalá harmonie. Miri je teď mou nerozlučnou součástí a já tou její. Tělem mi začínala projížděk slastná křeč, když v tom se cosi změnilo. Slabé dunění, skřípání a vrzání. Mirini steny ustaly a celá jakoby ztuhla. Otočil jsem hlavu a spatřil něco neuvěřitelného. Starý vetchý a pomlácený koráb zrovna najel na mělčinu a pomalu se sunul naším směrem. Objal jsem Miri jak nejpevněji jsem mohl a společně jsme se odkulily pískem jak nejdál to jen šlo. Písek jsme měli snad všude. Když jsme byli už v jakéms takéms bezpečí, odtrhl jsem se od Miri a několika skoky se vrátil pro své kalhoty a jednu z kožešin. Bylo to vcelku těsné, div že jsem přitom neskočil do ohně, který stále plápolal. Kožešinu jsem hodil Miri a sám jsem si v běhu oblékal kalhoty. Samozřejmě to šlo stuha, tak jsem přitom několikrát upadl. Fufu, taktéž vyděšený, nad námi létal a divoce skřehotal. Hernajs…co tu sakra dělá…copak je ten kapitán namol, že neví kde je přístav…Málem nás protáhl pod kýlem…. Konečně oblečen alespoň v kalhotách, se přikrčím k Miri a políbím jí na čelo. Jsi v pořádku lásko? Nestalo se ti nic? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam překvapeně vyjekl, když jsi se s ní najednou odkutálel stranou. Hodil jsi ji kožešinu, do které se zabalila a mezitím si pod ní upravovala šaty. Když jsi se k ní sklonil, stále ještě byla trochu zadýchaná a tváře měla červené. "Jsem v pořádku, Elvisi."řekla tiše a podívala se na loď. "No není tohle smůla? Objeví se zrovna uprostřed...."nedokončila a smutně si povzdychla. Pomalu vstala, opřela se o tebe "Promiň. Mám měkká kolena."políbila tě na rty "Měli bychom se jít na tu loď podívat. Není normální, aby tu najednou jen tak zakotvila. Třeba je tam někdo zraněný."podívala se na tebe a něžně se na tebe usmála a znovu tě políbila. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Vrátím Miri její polibek a pomůžu jí vstát. Normálně bych tu nechal tu loď lodí, ale přeci nemůžu být před Miri za nějakou padavku, třasořitku či něco podobného. Dobrá lásko, půjdeme tam, ale ty se drž za mnou…ta loď vypadá trochu divně…A víš co? Stále mě udivuje tvá laskavost a ochota pomáhat…dokonce i když nás ti bavlani vyrušili v tak nádhernou chvíli….ještě chvilku a..a…no..jdu to prozkoumat.. Dojdu k lodi a vší silou kopnu do promočených prken trupu. Hej..je tam nahoře někdo?...Tady není přístav pokud to nevíte! Nečekám na odpověď a pomocí jednoho z visících lan se po několika namáhavých minutách vydrápu až nahoru na palubu. Tak je tu někdo sakra…!..křiknu a rozhlédnu se kolem. Potom se nakloním přes zábradlí na Miri a pokrčím rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "No když už nás vyrušili, tak se nedá nic dělat. Se tam podíváme a uvidíme. Třeba je to jen zatoulaná loď... a mi pak budeme moci třeba navázat tam kde jsme skončili."odpověděla a sundala si kožešinu. Šaty už měla upravené a šněrování zas zavázané. Odešli jste k lodi. Nikdo se neozýval, vylezl jsi nahoru a rozhlédl se po prázdné palubě. Když jsi nahlédl přes zábradlí, Miriam už lezla po laně za tebou a za chvíli stála vedle tebe a rozhlížela se. "Vypadá to tu opuštěně."řekla a opatrně našlápla na podlahu, za nebezpečně zaskřípala "Je prohnilá. Musíme našlapovat opatrně."řekla a udělala pár kroků "Jdi v mích stopách. Bude to tak lepší."ohlédla se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Muž se usmál "Pro vás? Za dvě zlatky."odpověděl a pohladil meč. "Což je celkem dobrá cena. Myslím si, že je tenhle kousek ze staré říše. Ale dráž ho prodat nemohu. To by ho už nikdo nekoupil."pokrčil rameny. "Tak co? Nedáte si říci?"snažil se tě zlákat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi prošel také vrazil jsi do ní "Páni... koukni se na tohle." ocitli jste se na zarostlé mýtince. Před vámi stálo něco jako mohyla, kterou obklopovali kamenné náhrobky. Sice byli zarostlí a schované ve vysoké trávě, ale rozhodně jich bylo přinejmenším padesát náhrobků. "Nějaký hřbitov." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Pomůžu Miri nahoru a jedním okem na ní mrknu.. Lásko..i když je to tu opuštěné, taky by myslím nebylo dvakrát rozumné…navazovat na to, kde jsme skončily…zrovna tady…plíseň a třísky….. Zamumlám a pohoupáním vyzkouším pevnost prken na palubě. Hlavně buď opatrná Miri…nerad bych o tebe přišel hned jak jsem tě našel…a získal…..ozvu se a vykročím pomalým krokem za Miri, která už si po ztrouchnivělých prknech klestí cestu kamsi do dáli. Je to neuvěřitelné, i v téhle poměrně napjaté situaci mě stále vzrušuje. Jde přede mnou a nádherně při tom krotnutí to svou pevnou prdelkou.. Zadívám se na ní, a ten její pohyb mě tak trochu zhypnotizuje, nesoustředím se na cestu, takže zaškobrtnu o starý džber a div že sebou neseknu na plesnivou palubu. Zatraceně..kdo to sem…..zavrčím a odkopnu ho pryč z paluby…dle zvuku do moře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak jo... ale půjdeme se tam pak ještě pak podívat?"zeptala se a šli jste spolu dál na pobřeží. Aurora běžela k vodě a začala ve vlhkém písku hledat mušle. Vždy když se k ní moře přiblížilo utekla, aby se nenamočila, ale pak se vrátila. Ona se opravdu bála vody "Hele! Jednu jsem našla!"vyjekla a zamávala první mušlí co našla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se zasmála "Nemyslela jsem tady na té lodi. Ale třeba zase dole na pláži a nebo u tebe doma. Jestli nás bude tahle kocábka rušit."ohlédla se na tebe s úsměvem. Znovu opatrně našlápla a udělala dalších pár kroků "Neboj se. Jsem opatrná. Spíš dávej pozor ty. Jsi těžší než já a tak by podlaha mohla spíš propadnout."viděl jsi, že pomalu směruje kroky ke dveřím do podpalubí. Když k nim došla otevřela je. Dveře zůstali viset na jednom pantu. A zevnitř se vyvalil ohavný puch "No fuj."zacpala si Miriam nos a zakašlala. "Tak jestli se nemýlím. Podle toho puchu. Dole nejspíš najdeme posádku." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Lehce kývnu na její otázku pak jí pozorně sleduju jak hledá mušličky a když jednu najde jen se usměju a dojdu k ní. ANo je krásná jsi šikovná. Usměju se a pohladím jí. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Po otevření dveří se mi div nezvedne žaludek. Buďto se ti námořníci celé roky nekoupali, to v lepším případě….nebo je s nimi už ámen a už jim nikdo nepomůže….Myslím, že je celkem zbytečné chodit tam dolů….. Chytnu Miri za rameno, na znamení, aby se vrátila. I když moc dobře vím, že srdce ošetřovatelky jí tam dolu stejně donutí jít. A mě samozřejmě s ní… Nevím co tam dole je, ale pokud tam pravdu chceš jít…tak půjdu s tebou..i když mám slabý žaludek… Opřu se o dveře visící na jednom pantu, a neohrabaně je utrhnu. Kus masivního dřeva s rámusem narazí do podlahy. Okamžitě se leknu a při uhýbání si odřu nahá záda o práchnivé futro. Samozřejmě se to snažím hrdinsky před Miri zatajit. Rozpadá se pod rukama…kdoví, jestli ty schody vydrží..zadívám se na tmavou chodbu do podpalubí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Spíš bych řekla, že to mají za sebou. Ale musíme se dolů podívat. Jestli někdo nepřežil."řekla přidušeně. Otočila se k tobě "Nemusíš tam se mnou chodit. To nevadí, klidně tu na mě počkej."prsty tě pohladila po nahé hrudi. "Jen tam nakouknu. Obhlédnu očima a zase vypadnu."slíbila ti. Pak se otočila, přitiskla si ruku k nosu a vydala se pomalu dolů do podpalubí. Už jenom z představy z toho co by jsi tam mohl najít se ti dělalo zle. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se na tebe usmála, ale to se jejích nohou dotkla voda. Vyjekla a utekla od ní pryč. A už tam zůstala stát "neměli bychom také pomáhat, tati? Ostatním? Cítím se trochu provinile, že ostatní pracují a mi si tady užíváme volna."hrála si s mušlí. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Já to věděl, ta její vlastnost každému pomáhat, dokonce i když je mrtvý. Následuji Miri pár kroků dolů po schodech, ale pak se zastavím a čekám na ní kdesi v první třetině schodiště. Čím hlouběji člověk klesne, tím je ten děsivý puch silnější. Dávej pozor lásko…není tam skoro nic vidět..a kdyby něco tak křič…hned tam…budu.. Houknu za ní dolů do tmy a pro jistotu se rozhlížím po něčem, co by se dalo použít jako případná zbraň proti zombiim či extrémně nažraným krysám. Po chvilce pátrání mi padne do oka bílý klacek povalující se u stěny schodiště. Zdá se vcelku bytelný a pevný. Ohnu se pro něj a ani si neuvědomím, že to kdysi bývala něčí holení kost. Třímám ho v pohotovostní poloze, jako nějaký meč. Hej..Miri..tak co..je tam někdo živej? |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a řeknu. Jsi ještě malá nemůžeš pracovat. Usměju se a pohladím jí po hlavince.Pak se usměju a řeknu. Jak se tak na tebe dívám bude s tebe další krasavice na mé posádce. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Giran pro "Robert. Jmenuje se Robert." blablabla. Pozor na to, on je to Robert ! Ne abys to spletl ! říkám si s úšklebkem. Jo, lékárničku mám v podpalubí na stěně, zajdu pro ní. říkám, vstanu od chlapce dojdu pro ni. Vezmu ji a donesu Auroře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chvíli jsi slyšel jen sténání schodů, jak po nich Miriam pomalu sestupuje dolů. Neodpověděla ti, asi tam bylo hodně nedýchatelno. Miriam ti stále neodpovídala, ale slyšel jsi, jak jde zpět nahoru a o hodně rychleji než když šla dolů. Za chvíli se v přítmí objevila a vlítla ti do náruče "Pojďme rychle pryč."zašeptala. Když jsi se ji zadíval do tváře, tak byla střídavě bledá a zelená. Vydali jste se spolu nahoru na palubu "Nevím... nevím co se tu stalo. Ale... musela to být hrůza. Ještě, že jsi dolů nešel. Všichni jsou mrtví... úplně... zmasakrovaní."podívala se na tvou zbraň, kterou jsi stále držel. "Víš, že držíš lidskou kost?"zeptala se tě mdle. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Jakmile se Miri objeví, vím že je zle..v obličeji je celá bledá a v těch krásných laskavých očích se jí obráží hrůza.. Cože?..Noha?...…vyjeknu a hodím domnělý klacek dolů ze schodů. Otřu si ruku o kalhoty a spěšně s Miri, držící se mě jako klíště vyjdeme na palubu. Už je to dobré kočičko…už jsme venku..a teď rychle odsud…..políbím jí do vlasů a spěšně, téměř v poklusu dorazíme k lanu, po kterém jsme se dostali nahoru. Pomůžu Miri dolu tím, že jí držím lano neustále napnuté. Když se konečně dotkne země, tak si mocně oddechnu. Je v bezpečí. Moje všechno je v bezpečí. Teď mám konečně klid se tu rozhlédnout. Na jednom ze stěžňů visí stará petrolejová lampa. Jen co jí spatřím, dostanu nápad. Dojdu pro ní a prudce s ní mrštím o palubu lodi. Všude kolem se rozletí střepy a olej. Tohle bude nejlepší… Podrápaná záda mě zasvědí, ale nevěnuji tomu pozornost, pomalu slaním dolů k Miri a usměji se na ní. Už tě nikdy takhle samotnou nikam nepustím…víš jaký sem měl strach? Znovu jí políbím do vlasů a dojdu k ohni pro hořící poleno. Co myslíš, dopřejeme jejich duším klid? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora nafoukla tváře "Já nejsem malá!"postěžovala si "Náhodou budu za chvíli v pubertě."podívala se na tebe a zase se usmála. "Takže myslíš, že budu hezká? Ale to není dobré ne? Co když budu svádět posádku?"zachichotala se. "A ty se budeš denně bát, kdy se mi to vymstí a naroste mi břicho."uculovala se od ucha k uchu. Bylo jasné, že si z tebe dělá legrácky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora zůstala u Ruberta a snažila se ho nějak utěšit, aby se znovu nerozplakal. Odešel jsi pro lékárničku, kterou jsi přinesl Auroře. Ta ji od tebe s díky přijala, první prohlédla co je uvnitř a připravila si obvazy, šití a dezinfekci. "Potřebuji nůž. Nějaký menší, ale ostrý."požádala tě. "Díky bohu za tu praxi v lazaretu. Myslím si, že si naštípl kost. Dostala se mu tam infekce a tak se mu tohle stalo."zakryla Robertovi uši "Jestli se to po ošetření nezlepší, tak může přijít o nohu."řekla ti znepokojeně. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zeširoka se na ní usměju a řeknu. No na to kolik ti je si až moc chytrá.No ale nebojím s eo tebe naučím tě seb ránit a bude vše v pořádku a navíc nikdo z posádky si nedovolí tě svádět. Usměju se a dodám. No to vím taky že za chvíli budeš v pubertě to bude zajímavé období pro nás oba.Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Doufám. Ale pochybuji o tom. Něco je zabilo, Elvisi. A doufám, že to něco... tam uhoří s těmi nebožtíky."objala si paže "Jen doufám, že to už z té lodi nevylezlo."naprázdno polkla. Hodil jsi hořící klacek na loď a ta za chvíli vzplanula. Miriam k tobě přišla a objala tě "Půjdeme? Můžu dnes zůstat přes noc u tebe?"požádala tě. "Nějak... se mi nechce domů. Když tam budu sama."dívala se, jak loď pomalu podléhá ohni. "Možná bychom to také zítra měli nahlásit někomu... přece jen... to, že k nám připlula loď, nikým řízena s hromadou mrtvol v podpalubí.... to není dobré. Určitě." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Vždyť mi je jedenáct. Musím být chytrá. Vždyť to jsem už skoro dospělá."přišla k tobě a objala tě kolem pasu "A kdo říkal, že oni by sváděli mě?"zasmála se. "Tati... víš, že o tobě nic nevím? Na to, že jsi můj táta? Pojď si sednout a řekni mi něco o sobě. Chci znát svého tátu."zatahala tě za ruku. //Pozor na ty překlepy!// |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a sednu si vedle Aurory. Tak dobrá něco ti o sobě řeknu ale ty mi slíbíš že kluky zatím necháš napokoji. Usměju se a začnu. No rodiče si nepamatuji Auroro většinu svého života brázdím přes moře se svou posádkou a hedám své dva bratry.Víc o sobě ani já nevím. Řeknu. MH:Já myslel že jí je 10 ale to je jendo:) |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Vůbec mi to nevadí…ani bych tě domů samotnou nepustil..ne v tomhle stavu…U mě můžeš přespat kdykoliv jen budeš chtít.. Obejmi Miri kolem ramen a s hořcí lodí v zádech odcházíme k mému domu. Vzduch je prosycený pachem kouře a místy až štípe do očí. Dokonce i u mého domu se v povětří povaluje oblak dýmu. Duše těch nebožáků očividně nechtějí tak snadno opustit náš svět. Ani mě nepřekvapí, že Fufu už je v domě a vyděšeně se chvěje na svém bidýlku. Hodím mu do misky pár semínek a Miri uvařím mátový čaj. Vypij to..uleví se ti…a zapomeň na to cos tam viděla. To co je zabilo, se určitě ven nedostalo. Podle mě už tam ani nic nebylo, muselo se to stát někde na moři. Možná piráti…Zítra to nahlásíme, ano? Když dopijeme čaj, odvedu Miri do své ložnice. Připravím jí novou deku a polštář. Vše čisté.Když si lehne, tak jí políbím a pohladím po tváři. Nemusíš se ničeho bát, budu tu s tebou dokud neusneš…pak se přesunu dolů do kuchyně.… Položím se vedle ní a něžně jí výskám ve vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ne.... Elvisi. Nechoď nikam. Zůstaň tu se mnou."přitáhla si tě k sobě "Nakonec přece jen jsme teď milenci. Tak můžeme i spolu spát v jedné posteli."políbila tě na rty. "Sevři mě pevně v náručí a zůstaň se mnou."žádala tě. Políbila tě na krk a pak na obnaženou hruď. Přitulila se a zavřela oči "Škoda, že nás vyrušili. Později to musíme napravit. Podruhé nám to snad už vyjde." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se na tebe překvapeně zadívala "Jak je to možné? Takže ty si také nic nepamatuješ? Stejně jako já?"ptala se. "Ale, jak to, že si tedy pamatuješ bratry? To je trochu divné."přemýšlela. "A jak jsi přišel ke Kasiope?"ptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Možná je.No ke Kasiope vyhrál jsem jí v jedné sázce i s celou posádkou. Odpovím s usměvem Auroře a pohladím jí po tvářičce. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Dobrá má lásko..zůstanu tu s tebou moc rád…a slibuji, že podruhé to bude bez chyby..přesně podle……Zoina návodu..dodám v duchu. Položila si hlavu na mou hruď a já cítil její zklidňující se dech. Bylo zřejmé, že usíná. Pocit bezpečí, který ze mě cítila jí uklidnil… Dnes to byl opravdu podivný den…nejprve zkušenost v nevěstinci…poté úžasné milování s Miri..a nakonec ta děsivá loď..co se tam asi stalo.. Čechral jsem jí vlasy a naslouchal jejímu dechu…po chvilce už jsem i já upadl do říše boha Hypna. Zdálo se mi o lodi plné povětrných ženštin, které mě zasypávaly návody, kterak správně uspokojit ženu. Miri nad nimi poletovala s holení kostí v ruce a stínala jim s ní hlavy…děsivý sen. Probudil jsem se někdy uprostřed noci celý zpocený a podrápaná záda mě pekelně pálila. Normálně bych se otočil na bok, ale Miri stále spala na mé hrudi. Byla tak sladká…letmo jsem jí políbil do vlasů a znovu se pokusil usnout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Opřela se hlavou o tvé rameno "Tak vyhrál? A to jsi se prostě rozhodl ze dne na den, že se z tebe stane.... dobrý pirát?"zeptala se "A jak tebe posádka přijala, jako nového kapitána?" zajímala se. "A jak jsi přišel o bratry? Se prostě ztratili?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Znovu jsi usnul. Když jsi otevřel podruhé oči, venku již svítilo slunce. A také Miriam byla pryč, na okamžik jsi se lekl, ale pak jsi se nadechl a cítil lahodnou vůni. Sešel jsi dolů, kde v kuchyni hospodařila Miriam. Měla kolem sebe uvázanou zástěru a tiše si broukala, jak u plotny smažila volská oka spolu s chleby namočené ve vajíčku. Ohlédla se na tebe a obšťastnila tě úsměvem "Dobré ráno, Elvisi. Za chvíli bude hotová snídaně."pozdravila tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No ano vyhrál.Nejprve jsem nevěděl co s tou lodí ale pak jsem se rozhodl hledat své bratry.No pirát nejsem ani teď ale korsár. Usměju se a pak řeknu. No nevím jak jsemo své bratry přišel ale vím že je mám a že eště žijí. Odpovím. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Očima projíždím okolí, snažím se proniknout okolním houštím a naslouchám jestli se někde něco neděje, pak pomalu vykročím vpřed s rukou na pažbě pistole. "Počkej tady," řeknu Natali a s rukou na pažbě pistole se blížím prvním náhrobkům. Cítím trochu posvátnou hrůzu, před mrtvými a tak našlapuji opatrně a v naprostém tichu. Dojdu k prvnímu a prohlédnu si ho, ovšem oči se mi stále obracejí k mohyle, která mě přitahuje ze všeho nejvíc. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Já... nemůžu..." dostanu ze sebe s hodně nuceným úsměvem. Instinkt říká "Kup to!", svědomí mu na to odpovídá, že na blbosti, které nepotřbuju nemám peníze. A já jsem někde uprostřed a nemůžu si vybrat, koho poslouchat. Když ho koupím, budu mít výčitky, že utrácím... A Adéla se tak snaží, aby mi udělala reklamu a já měl dost peněz... nemůžu takhle rozhazovat. Na druhou stranu, pokud ho nekoupím, budu mít výčitky, že sem to tady nechal ležet. Je to skvost. Budu na to celý den myslet... Zvažuju všechny možnosti a nakonec se rozhodnu nechat to na náhodě. Nevím, kolik jsem si s sebou vzal. Celý den myslím na Adélu, takže jsem si zapoměl překontrolovat peníze, které s sebou obyčejně nosím. Jindy bych na to měl, ale pokud jsem něco kupoval a nedoplnil si peníze... Dost přemýšlení! okřiknu se v duchu. Zašmátrám v kapse na opasku, jestli tam nenajdu, kolik potřebuju. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali tě poslechla a zůstala na místě. Přišel jsi k jednomu z náhrobku a přejel rukou po jeho povrchu, aby jsi se podíval jestli je na něm něco napsáno. Na náhrobku, ale bylo vytesáno jen jméno "Donald McRonald." zkusil jsi i další náhrobek, ale stále tam bylo jen jméno. Šel jsi blíže k mohyle, ta byla hladce otesaná, byla trochu obrostlá mechem, ale stále bylo vidět písmo, které byli vytesáno do kamene. Ale jazyk jsi neznal a nic ti neříkal. "Tak co?"houkla na tebe Natali. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro V kapse jsi po chvíli hrabání našel jednu zlatou minci a pár drobných. To na koupi toho meče nestačilo, ale možná že by to stačilo se slibem nějaké služby. Přece jen jsi opravář a skoro vždy se najde něco co potřebuje opravit. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora chvíli mlčela "A jak to víš? A kdy jsi bratry viděl naposledy?"vyptávala se. Zadívala se na tebe, natáhla ruku, pohladila tě po tváři a pak ti vzala zase klobouk a nasadila si ho. Chvíli si ho upravovala dokud nenašla polohu ve které ji držel na hlavě. "Taky budu mít jednou takový pěkný klobouk." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Už ani nevím. Pak se zasměju nad tím co udělala a řeknu. Ano budeš a brzi. Usměju se na ní a klobouk jí zatím nechám. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Tak jo, nemám na to peníze, měl bych to nechat být... Vysypu před prodavače všechno co jsem našel a zadívám se na něj. "Nemám dost. Já vím, že to nestačí. Ale jsem opravář, nejlepší ve městě. Můžu vám zpravit cokoliv budete chtít, jen si řekněte." Možná si ještě nakonec udělám reklamu... |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Stále jen do půl těla se přišourám po schodech dolů do kuchyně a nemůžu uvěřit svým očím. Tohle ta stará kuchyně ještě nezažila. Plotna hořela a dokonce se tu i něco vařilo. Rozespale se posadím ke stolu a promnu si oči. Ale Miri…tos nemusela…já bych si dal hrušku..ostatně jako každé ráno…i když tohle voní mnohem líp.. Přitáhnu si k sobě talířek, který Miri právě položila na stůl a pustím se do jídla. Vajíčka jsem nejedl ani nepamatuji. Naposledy snad před dvěma lety, když mi jeden ze zákazníků zaplatil za hrušky v naturáliích. Ale když tak přemýšlím..kde se u mě doma vzaly vejce…na sto procent tu žádné nebyli..že by snad Fufu… Fufu se ládoval zrníčky až mu z misky odletovaly a Miri se kolem mě pořád točila. Dokonce i po ránu byla dokonale upravená. V jednom nestřeženém okamžiku, jsem jí chytil kolem pasu a přitáhl si jí na klín. Lásko…odpočiň si taky…měl by se tu starat spíš já o tebe, ty jsi tu host…..usměju se a políbím jí přes šaty na prsíčko. Po snídani tě doprovodím do práce..a cestou můžeme nahlásit tu včerejší událost…co ty na to..mazlíku? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se zasmála, když jsi ji chytil kolem pasu a stáhl k sobě na klín. Objala tě kolem krku "Já se, ale o tebe ráda starám. A copak to není úděl ženy starat se o své pracovité muže?"prohrábla ti rukou vlasy. Políbila tě na tvář "Dobře. Ale první se najez. A u mě v práci se ti ještě podívám na ty tvoje podrápaná záda."pohladila tě po tváři a vstala. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Prodavač se nad tím zamyslel. Podíval se na meč, pak na tebe a zase na meč, jak si to rozmýšlel. Pak, ale přikývl "Tak dobrá. To by šlo. Už nějakou dobu mi blbne sprcha. Je to klasická sprcha. Vějíř na střeše na dešťovou vodu s trubkou co vede až do domu. Jestli s tím zvládneš něco udělat, tak jsme dohodnuti."nabídl ti ruku k potvrzení vaší dohody. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se zadívala směrem k moři "Pomůžu ti tvé bratry najít? Dobře?"stále se dívala na moře. "Jestli víš, že žijí... tak někde musí být. Kde všude jsi už byl a hledal je?" |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Na všech známých místech jsem je již hledal myslím že jsou na nezmapovnaých částech nebo s eplaví po moři. Opdovím a usměju se na Auroru. Jendou je jistě najdu. Dodám. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Záda sou v pohodě..ani to necítím…..zalžu, abych nevypadal jako nějaká nekynuté bábovka . Propustím tedy Miri ze svého objetí a v poklidu dojím snídani. Poté si dojdu před dům, kde se opláchnu vodu ze sudu.je to příjemné osvěžení. Podle modré oblohy bude dnes zase vedro. Mé oči automaticky zabloudí směrem k zátoce, odkud stále stoupá slabý sloup bílého kouře. Jasná známka, že koráb už dohořel a teď jen doutná. Až Miri doprovodím do práce, tak se tam zajdu podívat a popřípadě zlikvidovat to co zbylo. Mou lásku už tím nebudu zatěžovat. Včera byla tak vyděšená… Po nějaké době na úpravu konečně vyrazíme do města. Celou cestu se tisknu k Miri..objímám jí, nebo jí jen dětinsky držím z ruku. Ani mi nevadí, když potkáme starého Murraye, sekajícího jako vždy bodláčí u cesty. Jeho zvědavé oči nás doslova probodávají. Je mi jasné, že odpoledne bude o nás dvou vědět celý přístav. Konečně dorazíme před lazaret, nenápadně poplácám Miri po zadečku a uculím se. Tak a teď se musíme odloučit…doufám že jen na chvilku…oba máme nějakou práci..bohužel……nakloním se k Miriam a políbím jí na ouško…jako bonus jí cosi pošeptám…Nejradši bych si tě celou svlékl a strávil s tebou den v postelích…muclinko..…po těch slovech se otočím k odchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Třeba to tobě něco řekne. Já jsem toho procestoval dost a umím se domluvit vě většině větších přístavů, ale tohle jde nezvládám. Kdo ví jak je to staré. Vypadá to, jako že hodně," vezmu jí za ruku a vedu jí k mohyle, pak se postavím stranou s puškou v rukách a dívám se na ten kus kamene, který tu odolává počasí i přírodě. Až z toho jde strach. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Počkej, počkej, počkej..."zadržela tě Miriam a chytla tě za ruku "První se ti podívám na ty záda. A až pak někam půjdeš."přitáhla si tě zpátky. "Tak pojď, ty můj chlapáku." vedla tě dovnitř lazaretu. "No tak.. netvař se tak. Přece nechceš aby se ti to zanítilo?"odvedla tě do jednoho pokoje. "Počkej tady. Zajdu si pro věci." zase odešla. Když se vrátila asi po patnácti minutách, měla na sobě už svůj pracovní oděv ve kterém jsi ji viděl poprvé. A nesla si na tácku věci na tvé ošetření. nejhůře vypadal ten čistý alkohol. To bude štípat. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Ale Miri..to nemusíš….nezdržuj se… Marně se snažím odporovat…v mžiku jsem zatažen do jednoho z pokojů. Měl bych si asi začít zvykat na její samaritánskou povahu. Vždyť ochota pomáhat lidem je jejím zaměstnáním a údělem. Vlastně je roztomilé, že se o mě tak krásně stará…miluji jí za to. Sotva si spořádám myšlenky, objeví se má láska v té krásné uniformičce, která mě při prvním setkání přivedla do velkých rozpaků. Ale, ale paní ošetřovatelko…jsem moc zraněný…pojďte mě ošetřit… Laškovně na ní zavolám a bezvládně se rozvalím na břicho v posteli. Jakmile však ke mně Miri přijde, sáhnu jí rukou na kolínko a zajedu až na stehýnko, které něžně sevřu. No teda..co to tady máme…to se musí prozkoumáááááát… Ve chvíli kdy má ruka sevře její stehýnko, nalije Miri na drápance na zádech líh. Ta děsná bolest mě okamžitě zchladí a přivede do normálu. Tohle je dokonalá antikoncepce. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "A co tví rodiče? Co když také žijí? Proč nehledáš i je?"začala si zase upravovat tvůj klobouk. Pak, ale vstala a zase ti ho položila na hlavu a začala ti ho upravovat. "Máš hezký vlasy.... takové... dlouhé. Já myslela, že muži nemají rádi dlouhé vlasy." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ne rodiče již nežijí to vím cítím to.A ty si moc upovídaná a mám vlasy jaké s emi líbí. Usměju se na ní a cvrnku jí z lechka prstem do nosíku. A taky zvědavá doufám jen že ti na vše budu umět odpovědět. Zaměsju se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Zkoumat můžeš potom." zasmála se a čistila ti ránu na zádech "Ještě, že jsem tě sem dotáhla. Zůstala ti tam tříska." ucítil jsi píchnutí, jak ti ji vytáhla. "A pěkně velká."a znovu vyčistila. Pak ti rány ovázala "Nech si to celý den. Aby se to dostalo z toho nejhoršího. Pak si to můžeš sundat."plácla tě po zadku. "Tak hotovo. Není to lepší? "sedla si k tobě na postel. "A ohledně toho, jak jsi říkal, že by jsi mě měl nejraději celý den v posteli... co třeba... co třeba, kdyby jsi si na mě udělal večer čas. Mohli bychom spolu strávit celou noc... co říkáš?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jsi dospělej! Musíš přece vědět všechno."zavrtěla hlavou, jako kdyby nebylo možné aby jsi ji nějakou odpověď nezodpověděl. Znovu si sedla do písku "Jak to všechno můžeš vědět? Cítit? To máš nějaký šestý smysl?" |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Vše neví nikdo.No možná to je šestý smysl sám nevím. Odpovím a usměju se na Auroru a dívám se jí do jejích krásných očí.Nevím co jí dále povídat a tak čekám co se zase zeptá. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Během celé procedury slabě sykám a pevně svírám prostěradlo. Když mi Miri vyndá třísku tak dokonce i reflexivně kopnu do postele. Snad mi to tam celý den vydrží, mám ještě nějakou práci....heknu a snažím se nepodřeknout, že se chystám vrátit k tomu vraku a zlikvidovat to co z něj zbylo. Po tom jak jí včera bylo, jí to raději nebudu připomínat. Na tebe si udělám čas kdykoliv muclinko…a beztak večer nemám nic důležitějšího…celá noc s tebou…slibuju, že tentokrát nás nic nevyruší..mrknu na ní. Seskočím z postele a oblíknu si košili. Na rozloučenou ještě poplácám svou Miri po zadečku a vydám se cestou k domovu. Čeká mě ještě spousta práce. Celé dopoledne nedělám nic, než že sklízím zralé hrušky. Bylo na čase, poslední dny jsem sad zanedbával a paní Sopová už si stěžovala, že jí dochází zásoby. Celou sklizeň jsem odvezl na tržiště, kde jsem cestou zpátky ještě koupil pár lahví petroleje a novou sekeru. Když jsem se dostal do laguny, bylo už docela pozdě odpoledne. Neměl jsem moc času, musel jsem pohnout, abych ty zbytky odklidil, dřív než ke mně přijde Miri. Z celé lodi zbyla jen kostra. A skoro celé dno, jež bylo moc nasáklé vodou, na to, aby hořelo. A samozřejmě tu zbylo i spoustu kovových věcí včetně kotvy. Neotálel jsem, a pustil se do rozbíjení velkých dřevěných kusů, které jsem házel na velkou hranici hořící namodralým plamenem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Došel jsi do laguny, kde jsi začal pracovat na zničení zbytků lodě, která v laguně svou přítomností kazila její krásu. Když jsi obešel zbytky lodě, aby jsi zpracoval i druhou stranu lodě, všiml jsi si stop v písku. Už skoro schované přílivem, ale přesto tam byli. Stopy nebyli tak úplně lidské. Zdálo se, jako kdyby se někdo plazil, přitahoval se rukama a za sebou táhl nohy. Stopy zmizeli v místě, kde začínal porost u pláže. Začínal jsi mít hodně špatné tušení, že to něco co ty muže na lodi zabilo se opravdu dostalo ven z lodi. A aby toho nebylo dost, tak Fufu se nohou zamotal do koruny palmy a shodil ti na hlavu kokos. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se zasmála, vstala a dala ti pusu na tvář. Pak se najednou zarazila a zase se zadívala na moře. Pak se zčista jasně prudce otočila a utekla do lesa. Netušil jsi co ji to popadlo, ale prostě najednou na nic nedbala a utíkala. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Au..no tak Fufu..! Křiknu nahoru do koruny a mnu si hlavu. Ale víc než boule na hlavě mě trápí ty stopy. To nemůže být pravda. Že by se vyplnily Miriny nejtemnější předpovědi a něco se dostalo ven z lodi? Nesmysl..je nemožné, aby něco přežilo ten požár? Stále si mnu hlavu, ale i tak seberu svou novou sekeru a vydám se po stopě. O tomhle se Miri nesmí dozvědět. Určitě by jí to vylekalo. Každopádně se dnes večer zamkneme, poprvé za dobu co tu bydlím. Ale, možná se to ani nedostalo moc daleko. Podle stop to bylo asi dost zřízené. Očividně se to plazilo z posledních sil. To vylučuje teorii, že by to uteklo před požárem lodi..to by jsme museli vidět. Určitě to moc rychlé nebylo. A požár to přežít nemohlo, stačí se podívat na zbytky lodi..musel to být žár. Třeba to byl jen někdo z města…přišel se podívat, zranil se a pak se odplazil pryč. Pomalými kroky se blížím k porostu. Sekeru třímám pevně v pravé ruce a levou ohrnuji vysokou seschlou trávu. Kdyby teď na mě něco vyskočilo, tak se snad leknutím zblázním….Ještěže o tomhle neví Miri..díky Bohu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Fufu rád koko!" odpověděl ti Fufu. Šel jsi po stopách toho někoho, nebo něčeho. Rozhrnul jsi houští, ale tam stopy zmizeli. Nikde jsi nic neviděl. Zřejmě to prostě odešlo, nebo se to možná zahrabalo do země. Tak či onak, nikde po tom nebylo ani památky. Chvíli jsi šmejdil kolem, ale nic jsi nenašel. Tak jsi se zase vrátil k lodi a pustil se do práce. I když jsi se stále musel ohlížet k tomu místu. A to se ti i jednou vymstilo. Zrovna jsi se ohlédl, když jsi zasekl sekeru naposledy do kousku klády, který upadla a praštila tě bolestivě do nohy. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Autroro vrat se! Zavolám za ní a rozběhnu se za ní.Jsem rychlejší a tak jí po chvíli doběhnu a rychnu za ručku abych jí zarazil. Auroro co tě to popadlo? Zeptám se mírně. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Podám prodavači s radostí ruku. "To bude hračka." Měla by být... Zamyslím se. "Podívám se na to hned, hm? Jen si skočím pro nářadí." Čekám, jestli mu to tak vyhovuje.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali si prohlížela mohylu už, když jsi ji k ní vedl. "Nejspíš byla používána k nějakým náboženským rituálům."řekla. Došli jste k ní, Natali ji několikrát obešla "Určitě... tady do tohohle žlábku se museli dávat obětiny."řekla a ukázala ti na kámen s vytesaným žlábkem uprostřed, který byl zarostlí trávou, takže jsi si ho nevšiml. Přejela rukou po povrchu mohyly "Nic mi to neříká. Je to sice staré... ale to písmo... nikdy jsem ho neviděla. Možná, že je to nějaký ze starých jazyků z doby před záplavou. Hodně jazyků bylo ztraceno když byl svět zaplaven."pokrčila rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Zatraceně..pitomý dřevo… V duchu zakleju a podívám se na oblohu. Slunce už se pomalu blížilo k obzoru, což znamenalo, že Miri za chvíli dorazí do mého domku. Až uvidí mou nohu, tak se bude určitě vyptávat, co se stalo. Nerad bych jí připomínal ten včerejšek, a co kdyby se dozvěděla o těch stopách… Vytáhnu si nohavici a prohlédnu zranění. Zdá se, že kost není zlomená, ale kůže na holeni je nepěkně sedřená. To jen tak nezamaskuji. Vstát sice můžu a chodit víceméně taky…ale Miriným očím to určitě neunikne…obzvlášť, když bude chtít, abych byl večer bez kalhot. Sundám si košili a roztrhám jí na úzké cáry. Musím alespoň zastavit krvácení, pak se mi to možná podaří utajit. Cáry látky vysouším ránu, dokud se krev úplně nezastaví. Konečně jsem schopen vrátit se domů. Ohlédnu se na vrak, který budu muset odklidit někdy jindy. Zatracená práce.  Chůze mi činí menší obtíže. Každé našlápnutí doprovází podklesnutí. Doufám, že to Miri nepozná…nechci, aby si dělala zbytečné starosti. Po krátké cestě konečně dorazím na dohled mého domu. Fufu mi sedí na rameni, ale jakmile spatří domov, vzlétne a letí napřed. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Fufu se usadil na svém bidýlku a začal kloktat vodu. Tebe si přestal všímat a jen se zabýval tím, jak se pořádně zavodnit. Vešel jsi do domu a šel jsi se umýt. To jsi musel jako první. Zbavit se toho smradu z kouře a také potu. Pak jsi si teprve pořádně postaral o ránu, sice jsi nevěděl toho tolik, jako tvoje Miriam, ale tohle nebylo nijak vážné, sice bolestivé, ale ne vážné. A to si snad zvládneš ošetřit. Miriam zaklepala na tvé dveře zrovna ve chvíli, kdy jsi se to snažil rozchodit. "Ahoj. Tak mě tu máš."políbila tě na uvítanou. Teď na sobě měla tmavě modré šaty s hlubokým výstřihem a rozparky na bocích. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Něco tam je! Musím se jít na to podívat!"vysvětlila ti Aurora trochu zastřeným hlasem "Je tam... něco hrozně... zajímavého. Pojďme se podívat!"tahala tě za ruku. Napůl tě táhla sebou a napůl se ti snažila vyškubnout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Prodavač přikývl "Dobrá. Budu tady."souhlasil. Vydal jsi se zpět do dílny, kde jsi si vzal své nářadí a zase jsi se vrátil. Tentokrát u prodavačova stánku, čekal s ním malí chlapec. "Tady, Filip tě odvede ke mě domů. A dohlédne na tebe. Až budeš hotový, tak se sem vrátíte, on mi řekne jestli jsi ji opravdu opravil. A pak ti dám meč."pohladil chlapce po hlavě. Bylo mu asi deset a rodinná podoba se nezapřela. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Sotva jsem Miriam spatřil, veškerá tělesná bolest ustoupila..tedy..spíš jsem na ní zapomněl. Ty šaty co si dnes večer oblékla byly úchvatné…a jejich náplň, byla doslova k nakousnutí. Teda lásko…dnes ti to opravdu sluší. Absolutně nemůžu uvěřit tomu, že někdo tak nádherný jako ty, chce dobrovolně trávit čas s někým jako jsem já.. jakž takž přímým krokem k ní dojdu a dlouze jí políbím. Nedá mi to a chvilku si pohraji s jejími rty, saji je slabě koušu. Poté, když je mírně omámena tím nečekaný polibkem se přitočím ke dveřím a zamknu. Ať už z té lodi něco uteklo nebo ne, tohle bude jistější. Dáš si něco miláčku…třeba něco z hrušek? A taky tu máme to víno cos včera přinesla.... Vzpomenu si na láhev a hbitě jí otevřu. Obsah rozliji do dvou sklenek a postavím je na stůl… Vím, že Miri chtěla dnes večer pokračovat v naší..ehm..rozdělané práci, ale díky své noze bych se tomu raději vyhnul. I když můj třetí orgán protestuje a rád by navázal tam kde včera skončil. Vezmu ze skříňky ještě misku Fufuho oříšků a položím je k na stůl k vínu. Zdá se, že Miri nezpozorovala mou zraněnou nohu. Výborně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pořádně jsi Miriam na uvítanou políbil, tak že se ji zrychlil tep. Když se vaše rty zase oddělili plácla tě do hrudi "Nepřeháněj zase, lásko. Příliš se podceňuješ. Mě se náhodou líbíš takový, jaký jsi. Třeba to, jak jsi byl pořád na rozpacích. Byl jsi strašně roztomilí." posadila se ke stolu. "Jasně. Dáme si víno. A ty mi řekneš co jsi celý den dělal."vzala si trochu oříšků. "Celý den jsem na tebe myslela."usmála se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Já jsem celý den pracoval v sadu…jo..jen v sadu…pak jsem dovezl dodávku na tržiště a celou tu dobu, jsem se těšil až nastane večer a my dva…budeme spolu… Přiťukl jsem si s ní vínem a odehnal Fufuho, který se hlasitě dožadoval navrácení svých oříšků. Přes stůl jsem se naklonil k Miri a políbil jí na ouško. Nejdříve jsem, ale musel zastrčit pramen jejích voňavých vlasů za ucho. Tak, abych si krásně odhalil. Bylo tak lákavé, že jsem ho musel znovu políbit. Opravdu si na mě celý den myslela, lásko? To je tak sladké..to by si zasloužilo odměnu…co třeba…třeba…… Začnu horečně přemýšlet co bych tak mohl Miri dát…co by se jí tak mohlo líbit…matčiny náušnice s perlami....vzpomenu si na jedinou věc co mi po matce zbyla a prudce vstanu ze židle. Úplně zapomenu na svou zraněnou nohu a málem spadnu, jak mi podklesne. Na poslední chvíli se zachytím skříně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji políbil na ucho, naskočila ji husí kůže. "Ale ne, Elvisi. Nic mi dávat nemu.... jsi v pořádku?"zeptala se a vstala, když viděla, jak jsi zavrávoral a chytl se skříně. Přišla k tobě "Co je ti, Elvisi?"zeptala se znovu a položila ti ruku na rameno. Fufu, který se nenechal tak snadno odehnat přeletěl na stůl a začal klovat do misky s jeho oříšky. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Nic mi není…jen jsem zakopnul o židli..jsem nešika… Usměju se na Miri a v duchu si nadávám. Málem jsem se svou nepozorností prozradil. Ale já ti chci něco dát miláčku…Takže se tomu nebraň je to marné… Slabě jí cvrnknu no nosíku a začnu cosi štrachat v šupleti od kredence. Po chvilce námahy a tichého klení konečně najdu to co jsem hledal. Malou krabičku z ořechového dřeva v níž se ukrývají dvě, vcelku jednoduché náušnice. Jsou to vlastně jen dvě perly, zasazené do zlatého kroužku. Nemají skoro žádnou cenu, ale nic jiného nemám. Tady..chci, abys tohle měla…něco ode mě…..Vrazím Miri krabičku do ruky a radši se odbelhám sednout ke stolu. Noha mě po tom podvrtnutí nepěkně rozbolela. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam podezíravě přimhouřila oči, ale tvé vysvětlení přijala a zase si sedla. Zatím co ty jsi hledal, ona hladila Fufu na prsou a samozřejmě, že Fufu se zase spokojeně načepýřil "Hezkýý pták! Hezkýý ptáááákkk...!"vykřikl radostně z toho, že mu věnuje pozornost. Když jsi ji vrazil krabičku do rukou, první se podívala na tebe a pak zase na krabičku. Pomalu ji otevřela a jen co uviděla náušnice, viděl jsi, jak se ji oči rozzářili. "Ach, Elvisi. Ty jsou nádherné."vydechla a s úsměvem se na tebe zadívala. "Děkuji, Elvisi."vytáhla náušnice z krabičky a pověsila si je na uši. "Sluší mi?"zeptala se a vstala. Obešla stůl a sedla si tobě na klín "Moc děkuji." políbila tě "Ale za takový krásný dárek. Ti také musím něco dát." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Jakmile mi dosedne na klín, slabě syknu, neboť se svou nožkou dotkne mé holeně. Užasné..perfektně se k tobě hodí..moc ti sluší…ale tobě by slušelo snad všechno lásko Podívám se jí do obličeje, který je ve vyšší úrovni než ten můj. Okamžitě si v téhle pozici vzpomenu na ráno a neodolám. Políbím jí na prsíčko. Tyhle šaty mají, ale tak úžasně velký výstřih, takže stačí jen šikovně použít rty a zpoza výstřihu už vykukuje sladká bradavka. Samozřejmě si to nenechám ujít a něžně jí políbím. Přesně na špičičku. Nemusíš mi nic dávat miláčku, já si to vezmu klidně i sám.. Znovu jí políbím na bradavku a slabě jí skousnu rty. Je krásné sledovat jak se nádherně krabatí a roste. Bohužel Miri netuší o mém zranění a mazlivě se otírá svou nožkou přesně o inkriminované místo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se usmála a pohodila vlasy, které si přehodila na druhou stranu, aby ti nepřekáželi. Zavrtěla se trochu na tvém klíně, aby si udělala větší pohodlí. Pak zvedla ruku a uvolnila si ramínka šatů, takže ji vršek úplně sklouzl dolů ke štíhlému pasu. Pak tě pohladila po tváři a vjela prsty do vlasů "Vidím... co kdybychom si vzali víno... a vlezli si do postele?"zeptala se skoro vrnivě, jako kočka. Líbilo se ji to. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Jakmile si Miri sundala vršek šatů, Elvis na nic nečekal a donutil i druhou bradavku k povstání. Naprosto stejným způsobem jako tu první. To je moc dobrý nápad broskvičko….zase tě moc chci…..pošeptám jí do ouška a zajedu do něj jazykem. … ..popadni to víno.... Jen to dořeknu, popadnu Miri do náruče a i přes to, že mě noha pálí jako čert jí donesu do ložnice v druhém patře. Byla to ta nejkrásnější a zároveň nejbolestivější cesta po schodech, kterou sem kdy podstoupil. Položím Miri na postel a strhnu ze sebe košili…kalhoty si samozřejmě nechám…nechci pokazit tuhle nádhernou chvíli nějakým vyptáváním a ošetřováním. Takže pusinko..kdeže jsme to minule skončili? … Pozvednu obočí a pošlu jí na postel vzdušný polibek. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Málem nestihla to víno vzít, jak rychle jsi ji vzal do náruče. S menšími obtížemi, které jsi na sobě nedal znát a položil napůl nahou Miriam na postel "Kde jsme skončili? Není to jedno, Elvisi? Mohli bychom to zkusit zase od začátku." řekla. Protáhla se, vyzývavě se prohnula v zádech, odložila víno. Nadzvedla se a sundala si šaty úplně. "Napijeme se první?"zeptala se s úsměvem a převalila se na břicho. Uvědomil jsi si, že jsi nikdy neměl ženu v posteli, ani oblečenou. A teď se v tvé posteli rozvalovala krásná, nahá žena a čekala na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Na nahou Miri, rozkošnicky se povalující na břiše v mé posteli, byl pohled jako na nějakou bohyni. Ten její úžasně kulatý zadeček a ta jamka nad ním…Nevydržel jsem to a sesunul jsem se lehce na postel. Tak si napijeme na lásku..na lásku nás dvou…..poplácal jsem jí po tom nádherném zadečku a podal jí láhev vína. Svou ruku jsem však nesundal tak snadno. Jakoby omylem mi sklouzla po těch pevných půlkách do dolinky ukryté dole pod nimi. Byla stejná jako minule…teplá, vlahá a neuvěřitelně lákavá. Přitahován jak magnetem jsem do ní zasunul špičku ukazováčku a projel jí od shora dolů. V tom jsem si uvědomil, že má noha je v tuhle chvíli tak trochu na obtíž. Jak to udělat, aby Miri nic nepoznala. O téhle variantě Zoe nic neříkala. Stáhl jsem z hebké kočičky ruku a zamyslel se. Byl by nesmysl nechávat si kalhoty. Zaprvé by to bylo nepohodlné a zadruhé dosti podezřelé. Kdybychom se přikryli, tak každá sebemenší rána či otření by zaručeně působila jako alkohol na má poraněná záda dnes ráno. Musím to prostě co nejvíc oddalovat..řekl jsem si a začal jsem hladit pijící Miri po zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Mrkla na tebe přes rameno a skousla si spodní ret, když jsi pohladil její intimní místečko. Trochu se při tom zavrtěla "Dobře. Na naši lásku."souhlasila. Přiťukli jste si a napili se, Miriam vypila svou sklenku celkem rychle. Pak odložila prázdnou skleničku a znovu si lehla na záda "Tak pojď se ke mě přitulit."natáhla k tobě ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Auroro nehýbej se nevíme co to je. Řeknu přísně a nepouštím ji a snažím se vidět co tam je. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Dohodnuto!" Vydám se za chlapcem, který mě vede k prodavačovu domu. Snad jsem si vzal všechno, co budu potřebovat. Na opravu sprchy, by to mělo bohatě stačit. "Takže... Ty jsi Filip?" pokusím se cestou konverzovat s malým chlapcem. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Hm, možná tam jsou nějaké poklady, rozhodně by stálo za to to nějak prozkoumat, ale to až později. Nejdřív se musíme támhle," kývnu směrem k hoře, která vykukuje mezi listím. "Rád bych to už měl za sebou, to vedro je úmorné," mávnu rukou, abych odehnal mračna hmyzu, který mě obtěžuje ale stejně to k ničemu není, protože se hned zase vrátí a doráží dál. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Odtut to neuvidíš! Musíme jít blíž! No tak... pojď! Není to nebezpečné!"neuposlechla a stále se tě snažila táhnout tím směrem, kam chtěla jít. Ať jsi vyhlížel jak jsi chtěl, tak to co ti Aurora chtěla ukázat jsi neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chlapec se na tebe podíval a přikývl "Ano. Tak se jmenuji. Jsem z rodiny nejmladší."vysvětlil ti. Měl jemný hlásek ten měl i do puberty ještě daleko. "Ne, že tátu podvedete. On je příliš hodný."zamračil se na tebe a změřil si tě pohledem. "Ale obvykle se v lidech nemílí." pokrčil úzkými ramínky a dál tě vedl úzkými uličkami města. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Pokud jde o tohle pohřebiště... řekla bych že by to opravdu mohlo být tak staré. I když klidně i jen o něco mladší. Ale ne o moc."pokrčila rameny. Našla si v trávě dlouhý klacek, kterou začala používat na podpírání. "Tak jdeme. Ať se nahoru dostaneme ještě před setměním." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jdu blíže tedy ale Auroru si držím u těla abych jí mohl ochránit stále čekám co tam bude. No to jsem zvědav. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Jak jdeme mlčím, ani nevím co bych říkal a raději šetřím energii na postup vpřed. Půda se začíná mírně zvedat a ráz krajiny se trochu mění. Jenom doufám, že nebudeme muset nikde moc šplhat. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Já jsem Todd." představím se taky. "Neboj, nemám v úmyslu tvého tátu podvést. Dohoda je dohoda." ujistím ho ještě. Srovnám si brašnu s nářadím, která mi sjžídí z ramene a pokračuju v cestě za chlapcem. Mám delší krok, a tak ho bez problémů stíhám i s mojí nohou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora tě vedla dál do lesa. Jestli tu bylo něco nebezpečného, tak jste zatím unikli jejich pozornosti. Když jsi prošel pod jedno nízkou větví Aurora vydechla "Páni... koukni se na tohle." ocitli jste se na zarostlé mýtince. Před vámi stálo něco jako mohyla, kterou obklopovali kamenné náhrobky. Sice byli zarostlí a schované ve vysoké trávě, ale rozhodně jich bylo přinejmenším padesát náhrobků. "Nějaký hřbitov." řekla už normálním hlasem. Mohyla je uměle navšený násep z kamení a hlíny nad hroby. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Díky bohu za spoustu těch stromků za které jste se mohly chytnout. Ale byli jste také co chvíli zadýchaní a museli jste zastavovat. Den se už chýlil k poledni a tak jste na chvíli zastavili u říčky, která stékala dolů z hory. Pořádně jste se napili a osvěžili "Myslíš, že se stihneme vrátit k Havranovi před setměním?"zeptala se tě Natali, která seděla půl metru pod tebou a namáčela si triko. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Gomora zase není tak prolezlá dobráky. Neber tedy osobně, když jsme podezíraví."pokrčil rameny. Ten kluk byl nějaký divný. Moc se nechoval, jako malí chlapec. Možná, že je to jedno z těch geniální dětí. Četl jsi už o dětech, které třeby ve dvou letech už umějí počítat nebo číst. "Tak tady to je."zastavil se před domkem. Byl jako každý jiný. Jediné co ho od ostatních domků odlišovalo byli růžové záclony v okně. Vypadalo to dosti uchylně. Filip ti odemkl a nechal tě vejít "Běž rovně a pak doprava. Tam je koupelna. Za chvíli za tebou příjdu."nasměroval tě a šel do místnosti, která byla hned vedle od vchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Povytáhnu obočí a řeknu. Tak jo odsud půjdeme pryč. Řeknu a vedu Auroru naspět zdá s emi to podivné proto se mi tam nechce zůstávat. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Vážně se nechová normálně. proletí mi hlavou. Pak mi ale dojde, že to není až zas tak divné. Tohle město, takové prostředí, nutí děti dospívat mnohem rychleji, než je tomu jinde. Stačí, když si vzpomenu na sebe... "Rovně a doprava. Dobře." zopakuju po chlapci abych se ujistil, že jsem slyšel správně. Vydám se tedy do domu popsanou cestou, dokud nedorazím do zmíněné koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Okamžitě jsem uposlechl její rozkaz k přitulení se. Překulil jsem se nad ní, a lokty se opíral o postel. Byla teď krásně uvězněná pode mnou. Její roztomilou tvářičku jsem měl přímo před očima a tudíž nebyl problém se doslova vpít do jejích rtů. Samozřejmě i mezi ně. Zatímco jsem jí vášnivě, dlouze a opravdu otevřeně líbal, mé ruce hladily její boky a zajížděly až k pevným ňadrům. Chutnáš opravdu skvěle..to víno ti dodává exotickou příchuť.... Usměju se na ní, když se konečně odtrhnu a olíznu si rty, jako bych právě okusil manu nebeskou. Poté jsem se natáhl pro láhev vína a také se z ní napil. Bez tvé příchuti to holt není ono… Rozesmál jsem se a překulil se vedle ní. Všechno bylo dnes večer skvělé, tedy až na dvě věci. Tou první byla má zraněná noha, kterou bych velice nerad před Miri odhaloval a tou druhou byl malý, ale intenzivní stísňující pocit kdesi v zapadlém koutě mého žaludku. Byl to strach….obava z toho co se možná dostalo z vyhořelé lodi. Sice jsem zamknul, ale stíny stromů za okny, mě nutili se co chvíli podívat ven. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Přemýšlela jsi o tom co budeme dělat jestli je ten ostrov opravdu prázdný?" zeptám se a ukousnu si trochu masa a zašklebím se nad jeho chutí. Ten zajíc byl mnohem lepší. Musíme si pak udělat pořádné zásoby čerstvé zvěřiny, než vyplujeme. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Začal jsi táhnout Auroru pryč "Ale proč? Vždyť je to zajimavé! Proč to tu neprozkoumáme? Tati! Prosíííímmm!"žadonila tvá adoptyvní dcera. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Koupelnu jsi našel lehce. Byla to malá místnost na stání s policí na mycí potřeby. Ve stropu byla trubka se sprchou a ve zdi jediný kohoutek. Jen tak někdo si nemohl dovolit mít jak teplou tak studenou vodu zároveň. Zkusil jsi pustit vodu a hned jsi viděl, jak teče voda jen napůl. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Né Auroro mám zlé tušení a to je zlé znamení.A navíc kdyby jsme tam šli znesvětili by jsme ten hřbitov. Odpovím ajdu klidnější chůzí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ty můj lichotníku."zasmála se "To víš... jsem prostě koření. Vše dochucuji."dívala se na tebe a tentokrát se převalila ona na tebe a posadila se ti obkročmo na klíně. Pohladila tě otevřenou dlaní po prsou. "Tak.... co bude?"zeptala se a zvědavě pozvedla obočí. Venku se už začínalo stmívat a i když jsi se díval ven do sadu neviděl jsi nic co by mohlo být nebezpečné. Ale prodlužíjící se stíny díky tvé představivosti utvářeli strašidelné obrzysy. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Tak se do toho dáme... Položím brašnu s nářadím na práh místnosti, kde předpokládám, že bude relativně sucho. Nechci aby na moje nástroje tekla voda, zatímco budu zkoušet sprchu. Vyndám z tašky co potřebuju a začnu se zabívat sprchou. Předpokládám, že bude ucpaná nebo zarezlá. Jen doufám, že ne úplně. Nerad bych měnil trubky... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To je jedna možnost. A pak druhá a to ho prostě prodat. Jsem pro tu druhou možnosti. Kdybychom totiž tenhle ostrov vlastnili už bychom se nemohli plavit na Havranovi. A já vím, že ty by jsi dlouho na pevnině nevydržel." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora chvíli uraženě mlčela "Myslíš, že tu někdo žije? Když tady mají hřbytov?"zeptala se a držela se tě za ruku. Vrátili jste se na pobřeží, kde jsi hned poznal, že něco není v pořádku. Neslyšel jsi rozhovory své posádky a ni bouchání kladiv na opravě Kasiope. Rozhlédl jsi se, ale kromě vás dvou nikdo na pláži nebyl. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Sakra! Řaknu dost naštvaně a zavolám. Cate!Kasandro! VOlám posádku ale nikdo nikde. Auroro od ted se musíš držet jen u mě něco se tu děje.A určitě tu nejsme sami to něco mi zajalo posádku pod. Řeknu a hledám sní po pobřeží někoho ze své posádky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Odšrouboval jsi vršek sprchy a pokusil se trupbku prošťouchnout. Měl jsi pravdu, byla ucpaná. Něco tam překáželo a bylo to zaseknuté těsně pod stechou. Všiml jsi si, že z otevřených dveří tě pozoruje Filip, ale nijak jinak tě nerušil jen se prostě díval. Pokusil jusi se tu věc co se tam zasekla uvolnit, ale nešlo to. Zřejmě tam už byla nějakou dobu zpříčená. "Tak co? Myslíš, že to opravíš?" zeptal se Filip, kterého už asi nebylavilo se jenom dívat. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Bude lepší se zase pohnout jestli to máme stihnout za den. Opravdu se mi tu nechce nocovat někde pod stromem," otřesu se při té představě jenom na to pomyslím. Jsem přirozeně nedůvěřivý pokud nemám pod nohama kymácející se palubu lodi. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Po oku sleduju Filipa, který mě pozoruje od dveří. "Jo. Jasně, opravím to, jen..." zaberu, jak se snažím prošťouchnout trubku, takže nemůžu mluvit. Po dalším neúspěšném pokusu se nadechnu. "Jen to chce pořádně prošťouchnout. Je to ucpané... pořádně ucpané..." dopovím, co jsem předtím začal. Sakra, tohle se dlouho nečistilo... Možná to budu muset rozebrat. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Jakmile si mě Miri krásně osedlá popadnu jí za boky a jedu po nich až nahoru k ňadrům se kterými si začnu něžně pohrávat. Chtěla bys vědět co bude…pusinko moje?...Vážně?...…spiklenecky na ní zamrkám a moc dobře si uvědomuji, že díky svému posedu, musí moc dobře cítit vzrůstající vzrušení v mých kalhotách. Zatracené kalhoty. Proč jsem se musel zranit zrovna dnes. Bylo by to tak snadné, prostě je ze sebe sundat a uspokojit jí ve všech směrech…ale ta rána…i když počkat. V téhle poloze vidí jen dopředu a navíc už je šero….a ..a nemusím je svlékat úplně…stačí ke kolenům…v téhle poloze to ani jinak nejde. Teď budeš jen moje…ano lásko?..Celá moje…vezmu si tě a dokončím tu naši pláž…...usměju se na ní a pohladím jí bradavku. Druhou rukou se mezitím snažím stáhnout kalhoty. Jde to z tuha, když na vás někdo sedí, ale po společné snaze se mi je podaří stáhnout až těsně pod kolena. Dívej se na mě lásko…dívej se mi do očí…Chci vidět tvou rozkoš, tvé vzrušení…a tvůj vrchol…dívej se na mě. Je to skvělý plán, který nemůže nevyjít. Prsty projedu po její krásně vlhké broskvičce a opatrně ohrnu ty úžasné závojíčky skrývající růžový poklad. Mírně zakroutím pánví a než by se jeden nadál, je špička mého mužství v tlamičce hebké kočičky. Slabě heknu a přirazím. Ocitnu se v teplé a měkoučké komůrce. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sklonila se k tobě "Budu celá tvá. Jen a jen tvá, Elvisi."zašeptala a plíbila tě na rty. Trochu se nadzvedla, aby se vám podařilo dát dolů ty proklaté kalhoty. Tvé žádosti vyhověla. Zadívala se ti do očí a ty jsi mohl vidět zvláštní jiskru v jejích očích. Jen na chvíli kontakt vaších očí přerušila a to, když jsi do ní pronikl. Prohnula se v zádech a zasténala, byl to krásný pohled. Znovu se sklonila a políbila na rty, pak se, ale narovnala, rukama se opřela o tvou hruď a začala na tebe nasedávat. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Byl na ní úchvatný pohled. Celé tělo měla vzepjaté. Ňadra vzrušená a obličej se měnil v přívalech extáze. Krásně vzdychala a hekala. Byl to ten nejkrásnější zvuk co jsem kdy slyšel. Zároveň mě i uspokojoval, neboť jsem věděl, že si vedu dobře. Zdrojem její slasti, toho úžasného pocitu jsem byl já. Dávala mi tak najevo své vzrušení a lásku ke mně. Doslova se mi tím celá otvírala. Když na mě začala nasedávat, začal jsem i já mírně přirážet a postupně jsem sílu a intenzitu přírazů zvyšoval. Rukama jsem jí masíroval bradavky a prsa. Naše těla byla spojena, spojena láskou. Mé mužství pronikalo čím dál hlouběji do její studánky, jež byla každým přírazem teplejší a teplejší. Naše těla byla zalitá potem. Cítil jsem, že už dlouho nevydržím, a mé vzrušení dosáhne vrcholu. Pohladil jsem Miri po rozevřené a zmáčené kočičce a přidal na tempu přirážení. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se pevně chytla tvé rucky a rozhléžela se "A nešli jen na procházku?"zeptaptala se. Došli jste k táboru a ty jsi v písku viděl spoustu lidských stop. Zdá se, že se tvá posádka shromáždila uprostřed tábora a pak se nakam společně vydali. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vstala a vydala se zase za tebou. Naštěstí tebou vybraná cesta už nebyla víc příkrá než předtím, ale ubívalo strůmů. Čím víš jste byli tím méně jich bylo. Nakonec jste se museli ztachytávat trávy a nebo holé skály. Ale přesto jste se asi po dvou hodinách dostali konečně na dost vyvíšené místo, odkud jste mohli vidět celý ostrov. Usadili jste se a rozhlédli, Natali zahrabala ve svém vaku a vytáhla námořnícký dalekohled. "Ostrov je od tut krásný. Škoda, že dostat se sem je tak těžké."řekla trochu zadýchaně. odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chlapec přikývl "To zvládnete."odpověděl, pak si sedl na zem a dál se díval. Znovu jsi se to pokusil prošťouchnout a měl jsi pocit, že se to trochu posunulo. "A nechtěl by jsi to zkusít spíš ze střechy?"navrhl Filip. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Už jsem... o tom... přemýšlel..." procedím skrz zuby, když se to stále snažím prorazit. Po chvíli toho nechám. Neměl bych zabírat takovou silou, abych nestrhnul ty trubky... Odtud to asi vážně nepůjde. Oddechnu... "Tak to teda zkusíme shora. Jak se dá dostat na střechu?" Ne nějak krkolomně, prosím... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se snažila udržet s tebou očíní kontakt, ale ke konci, kdy tlak ve vaších tělech byl skoro nesnesitelný to už nevydržela. Zavřala oči, lehce se zamračila a mírně zaklonila hlavu. Místností se rozléhal jen vaše vzdechy a stény. Miriam sevřela tvá rameny. Najednou vykřikla a prohnula se v zádech, ztáhla se pevně kolem tvého mužství, pulzovala a celá se chvěla rozkoší. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ne to by neudělali. Řeknu a s taseným kordem vedu Auroru za sebou do lesap odle stop. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Je docela velký, to je dobré," pochvalně zamručím a rukou si stíním oči před dopadajícím sluncem. Jen co tak zhruba odhadnu rozlohu a zaznamenám s tvar, začnu se rozhlížet po známkách osídlení. Kouř by byl jasný signál. Nebo třeba vymýcený prales a pole a stavby. Zatím používám jenom svůj zrak a čekám, až se Natali dosytosti vynadívá, abych si pak mohl vzít daleko a pořádně si prohlédnout části, které mě zaujaly. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Ani mé vzrušení už nešlo déle oddalovat. Jakmile mě uvnitř sevřela, vybuchla má láska k ní naplno. Několikrát jsem sebou cukl a zaplnil její komůrku. Po tom všem, na mě unaveně ulehla a oba jsme se několik dlouhých minut vydýchávali. Něžně jsem jí ohrnul vlasy s obličeje a zadíval se do jejího obličeje. Byla nádherná… Usmál jsem se na ní a sladce jí políbil. Teda…musím říct, že to tedy bylo něco…jsi naprosto úžasná…a já tě miluji snad ještě víc, pokud to vůbec ještě jde… Znovu jsem jí políbil a pohladil po tváři. Teprve teď jsem si uvědomil, že mě noha bolí jako čert. To vzrušení a nával štěstí absolutně utlumily všechny ostatní pocity a emoce. Dokonce jsem se ani nepodíval z okna. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chlapec vstal "Vzadu za domem máme žebřík na střechu."odpověděl "Pojď se mnou." pobídl tě. Počkal až si sbalíš nářadí a následoval jsi ho dozadu za dům, kde byl žebřík přidělaný k zadní stěně domu. Z místa kde jsi stál jsi už viděl káď do které zachytávají děšťovou vodu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No... když to říkáš."odpověděla. Stopy zmizeli v hustém porostu lesa, naštěstí tolik lidí nezamaskuje ani takový prales. Pomalu jste postupovali lesem, ty jsi musel občas přetnout mečem nějakou tu větev co vám překážela. "Proč myslíš, že odešli? Že je někdo odvedl?/ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Nic nevidím. Zdá se, že je ten ostrov neosídlený." řekla. "Ale je moc pěkný. Trochu vykácet ten prales a může tu vniknout orpavdu pěkné město. A vsadím se, že tahle hora také bude skrývat nějaké suroviny."poplácala skálu. Také jsi se rozhlédl dalekohledem, pomalu jsi prozkoumával pobřeží a les. Ale jak říkala, kromě ptáků se tam nic nehnulo a ani žádné doby jsi neviděl. Ale to také úplně neznamená, že tam nejsou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam unaveně vzdychla "Bylo to krásné, Elvisi, ale úplně jsi mě vyčerpal."pohladila tě po prsou. Ještě chvíli ležela na tobě než se překulila vedle tebe, ale stejně se k tobě přitiskla. Pohladila tě znovu po prsou a pak objala kolem pasu "Hmm... proč jsi si ty kalhoty nesundal?"zívla a zatahala tě za kalhoty. "Půjdeme spát, lásko?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano přesně tak Auroro akorát mi je divné že nebyly stopy boje. Řeknu a vedu nás dál nehodlám to jen tak vzdát. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Tak si asi odpočineme a pak vyrazíme dolů, co ty na to?" začnu se přehrabovat ve vaku a vytahovat jídlo, abysme se ještě posilnili před tím namáhavým sestupem. Zatím co žvýkám pořád očima bloudím po tom zeleném baldachýnu pod námi. "Je to úplné bohatství," zavrtím hlavou a pak si vzpomenu, že jsem chtěl provést měření. Odložím jídlo a vytáhnu sextant, který jsem si sebou vzal a začnu si zapisovat souřadnice tohohle ostrova, abych ho pak později byl schopen najít. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Tak jo." odpovím a doběhnu chlapce s brašnou přes rameno. Ještě než začnu lézt na žebřík, vyzkouším, jestli je dost pevný a stabilní. Postavím se na něj a zkusím taky párkrát poskočit. Pak už se vydám směrem na střechu. Doufám, že i ta bude dost pevná... Taška mi trochu překáží, ale myslím, že to lezení zvládám docela dobře. I na střeše se snažím být opatrný. Mám se dost rád... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak třeba šli dobrovolně."řekla Aurora "Třeba potkali osadníky a ti je pozvali na oslavu. A třeba si nikdo nevšiml, že tu není kapitán."vymíšlela další věci Aurora. K tvému překvapení jste došli k dalšímu pohřebyšti. Nebo to byla a samá? "Myslíš, že tudy prošli?"zeptala se a dívala se na slehlou strávu, kterou nedávno někdo procházel. //Zkus se naučit uzavírat akce. Třeba k tvému poslednímu příspěvku. "Ano. Přesně tak, Auroro. (ukončit akci) Akorát mi je divné, že nebyli stopy boje."(ukončit akci) "Řeknu a vedu nás dál. (konec akce) Nehodlám to jen tak vzdát."(konec akce) Tak za prvé, kde nebyli stopy boje? To jsi nějak opomněl napsat. Další věc... pamatuj si, že před "ALE" se vždy píše čárka. A to za každých okolností. A pak si také pamatuj před "ŽE" se také většinou píše čárka. A další věc. Přímou řeč dávej do uvozovek, aby bylo jasné, že to je řeč.// |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pomalu jsi se sunul po doškové střeše ke kádi, kterou jsi po chvíli objal a přitáhl se k ní. Podíval jsi se do ní, byla napůl plná vody a také by potřeboval trochu vyčistit. Znovu jsi se pokusil trubky prošťouchnout. Když jsi to zkoušel cítil jsi, jak se trubky rozklepaly a to něco zaseklého uvnitř začalo rachotit, jak se sunul dál trubkou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vrátil jsi dalekohled Natali, která se s ním začala znovu rozhlížet. Přijala od tebe kousek jídla aniž by s tím přestala "To ano. Tady bude úplný ráj na pěstování plodin... a když ne... no tak rozhodně se tu dají chovat velká stáda dobytka."souhlasila. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Když už jsem tady, možná se podívám i na tu káď... Zaberu a moje úsilí má konečně nějaký výsledek. Jo, jo! Konečně! Už mě to přestávalo bavit... "Odtud to jde. Už se to hýbe..." křiknu dolů na Filipa. Pokračuju, dokud ten "špunt" nedostanu až dolů a pak se pustím do čištění kádě. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Odpočívám a sbírám síly na zpáteční pochod a také už v duchu vidím jak jsem zavalený penězi. Pořídím si novou loď. Co jednu loď, ale celou flotilu. Rozjedu obchod a nebo průzkumné plavby. Jo to bude život. Budu vážený, bohatý a slavný. Už se na to těším. Ta bouře nakonec nebyla tak špatná jak jsem si zprvu myslel. Bez ní bych se sem vůbec nedostal. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro "Možná, že ano, ale nejsem si jist." Odpovím a jdu dál po stopách. Hmmm to je divné proč asi odešli. Mylsím si a dávám bedlivý pozor. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Určitě ano. Nakonec si toho všimnou a někoho pošlou, aby se po nás podíval." řekla rozjařená, jak to chytře vymyslela. Rozhlédl se po hřbytově a vykročil dál podél stop přes hřbitov. Musel jsi dávat pozor, protože některé náhrobky, byli schované v trávě a nebyli vidět. "Tohle místo... je takové magické, že tati?"řekla tiše Aurora. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podařilo se ti tu věc protlačit konečně ven. Slyšel jsi, jak naposledy zarachotila a pak vypadla ven. Nejspíš teď ta překážka ležela uprostřed sprchy. Pustil jsi se i do čištění kádě, zbavil ji řas a dalších nečistot a to ti také připomnělo, že by jsi se měl podívat i na vlastní sprchu. Dlouho jsi káď nečistil. "Tak to je fajn. Ty jsi opravář jak dělanej."řekl chlapec trochu drze. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Otevřel jsi oči a zadíval se na Natali, které si najednou stoupla a dívala se skrs dalekohled. "Měla jsem na chvíli dojem, že jsem něco zahlédla...."řekla když se znovu usadila. "Na druhé straně od místa kde jsme zakotvili. Ale asi se mi to zdálo." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Nemyslím si Auroro že šli dobrovolně Cate by na nás nikdy nezapoměla. Odpovím jí a pak jdu dál. No svým spůsobem ano.Dávej pozor raději kam šlapeš. Řeknu a jdu dál a hledám po stopách své přátele. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Sakra kluku! Co mám asi tak dělat?! proletí mi hlavou, ale rychle to zaženu a zase se uklidním. "Lezu dolů..." pronesu rezignovaně. Pak se začnu pomalu sunout k žebříku a honem zas na zem. Ne že bych měl závratě, ale na zemi se cítím přeci jen jistější. Když slezu ze žebříku, vydám se rovnou do koupelny, aby odklidil ten nepořádek a vyzkoušel sprchu... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Aurora se odmčela, jak jste procházeli kolem mohyli zaslechl jsi, jakousi melodii. Hudbu, podmanivou a sladkou. Měl jsi chuť ji poslouchat napořád. "Tati! Já se bojím!"fňukla najednou Aurora a pevně sevřela tvou ruku. Díky tomu jsi se dostal z toho poblouznění. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Šel jsi uklidit nepořádek do koupelny. Podíval jsi se na binec, vypadalo to, že trubka byla ucpaná starým ptačím hnízdem. Kačal jsi to uklízet, když jsi si všiml zlatého záblesku. Hned jsi pochopil, že to muselo být hnízdo Straky. Našel jsi zlatý, jednoduchý, ale hezký dámský náhrdelník a pár prstýnků. Napadlo tě, že Adéla by mohla být z toho náhrdelníku nadšená. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zavrtím hlavou když se proberu a odpovím. Neboj se. Pak sleduju dál stopy. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Výborně! Pokusím se šperky rychle sklidit, aby si jich Filip nevšiml. Nepotřebuju se s ním hádat, komu to patří. A teď dokončit práci... Zvednu se od zbytků hnízda, abych dal sprchu dopořádku. Pak ji ještě pro jistotu vyzkouším. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Protáhnu si tělo a chytnu Miri kolem ramen. Na tváři blažený úsměv, tedy, jen do té doby, než začala s těmi kalhotami. Jo tohle, no..nechtěl jsem v tu chvíli zdržovat…víš…bylas tak krásně živelná..taková šelmička…nechtěl jsem to kazit…víš?.. křečovitě se usměju a radši si přes nohy přehodím deku, aby jí ty kalhoty nesváděli k nějakým domněnkám a dohadům. Jistě, půjdeme spát. Přeci jen..dnes byl těžký den se sladkou tečkou na konec a trochu mě unavil…miluju tě lásko…kočičko.. Pohladím jí po vlasech, zabořím hlavu do hebkého údolíčka mezi jejími prsíčky a usnu spánkem zaslouženým…dokonce i ta zpropadená noha už tolik nebolí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Prošli jste hřbytovem a hudba stále sílila. Teď spíš než obavy o tvou posádku tě vpřed hnala touha slyšet více z té hudby a skoro jsi už ani nevnímal to, že držíš Auroru za ruku. Pomalu jsi běžel, když jsi uslyšel burácení vodopádu. hidba už byla docela blízko. Vyběhl jsiz lesa a ocitl jsi se před vodopádem. Byl nádherný. Čistá voda padala z výšky několika metrů dolů do jezera. Zdálo se, že hudba vychází rovnou z toho vodopádu.  Když jsi přišel blíže hudba najednou utichla a ty jsi se probral z tranzu. Rozhlédl jsi se a uviděl svou posádku, která také stála u vodopádu a nejspíš byli uvrženi do stejného poblouzení, jako ty. Viděl, jak všichni třepou hlavou, dívají se zmateně kolem sebe a začínají se ptát co tu dělají. Mezi nimi byla i tvoje Cate. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Filip to neviděl, protože teprve teď přišel a znuděně zíval. "Tak co to bylo? Ani bych se nedivil, kdyby to byli ptačí bobky. Taťka strašně rád krbí ty špinavé holuby."zatvářil se znechuceně. Vyzkoušel jsi sprchu a s uspokojením shledal ,že už funguje tak jak má. "No výborně. Táta bude mít z tebe radost."řekl Filip pochvalně. No aspoň, že už neměl ty tvé kecy na to, jaký jsi opravář. "Takže jdeme zpět?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se druhý den probudil, přišel jsi si blaženě. To hlavně proto, že jsi stále vedle sebe cítil hebké, měkké tělo Miriam, která tentokrát se rozhodla, že si přispí. Spala na břiše, přikrývla ji zakrývala jen od pasu dolů, takže jsi si mohl prohlédnout křivku jejích zad, blond vlasy rozhozené kolem hlavy, jako svatozář, která díky slunci zářila. Jednu ruku měla položenou na tvé hrudi a prsty měla zabořené v chlupech na tvé hrudi a růžové rty lehce pootevřené. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když se konečně proberu přiběhnu s Aurorou přímo mezi posádku a řeknu. No konečně jsme vás našli co se stalo?To ta hudba nejspíše podte rychle odsud pryč. Řeknu k posádce a čekám co na to odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Když už mi slunko prosvítající skrz okno nedovolí zavřít oči, tak se protáhnu a dlouze se zadívám na Miri. Je možné, že tohle celé teď patří mě…jen a jen mě? Nemoha tomu sám uvěřit, pohladím svou lásku něžně po nahých zádech a opatrně se vysoukám z postele, tak abych jí nevzbudil. Natáhnu si stále ještě napůl svlečené kalhoty a sejdu do kuchyně. Fufu mi okamžitě celou nedočkavostí přistane na rameni a vztekle mě štípne zobákem do ucha. Fufu..rrrád zrrrrní…zzzrní....Hned je mi jasné, že ta jeho ranní přítulnost je způsobená jen hlasem. Nasypu mu tedy misku slunečnicových semínek a Miri připravím na stůl ovocný talíř. Samozřejmě v něm nechybí hrušky, nějaké banány, ananas, broskve a trochu kiwi. Já sám, zatím vyběhnu ven, za dům. Kde mám v zemi vyhloubenou malou vodní nádržku, na zavlažování pro případy sucha. Sám jsem jí před několika lety vyhloubil tak šikovně, že do ní ústí malý potůček přímo z vnitrozemí. A všechen přepad se pak rozlévá úzkými kanálky po celém sadu. Konečně si sundám kalhoty a plný elánu skočím šipku přímo do jeho středu. Voda je po noci ještě chladná, a nepříjemně štípe na čerstvou ránu. Ale je i nádherně osvěžující. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Bylo to ptačí hnízdo." odpovím stejně znuděně. Když mě Filip vedl k domu, zdál se to být docela příjemný kluk. Teď jsem rád, že vypadnu. "Sprcha funguje, nádrž je čistá. Takže můžeme jít." povídám, zatímco si balím poslední kus nářadí. Zkontroluju, jestli mám všechno, otřu si ruce do kalhot a jsem připravený následovat Filipa zpátky na tržiště. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Filip tě vedl mlčky zpět na tržiště za svým otcem. I když je pravda, že tě jednou pochválil. Jak jsi šel pohrával jsi si v kapse se získaným náhdelníkem. Už jsi měl před očima, jak ho dáš Adéle, ona si zvedne vlasy, aby jsi ji ho mohl připnout a ty tak budeš moci obdivovat křivku její šíje. Určitě bude mít radost. Než jsi se nadál dovedl tě Filip k prodavači, který tě kývnutím hlavy pozdravil. Chlapec potvrdil otci, že jsi svou část dohody splnil a odešel. "Výborně. Já věděl, že nezklameš. Co Filip? Byl hodný? On je občas.. trochu protivný, ale jinak je to hodný kluk." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Rozkošnicky jsi se čvachtal ve vodě a užíval si ranní koupel. Nejspíš tvé cákání probudilo Miriam. Slyšel jsi ,jak vrzly dveře. Ohlédl jsi se a viděl Miriam, jak obešla dům, byla zabalená jen do tvé přikývky a mezi rty žužlala kousek ananasu. "Dobré ráno, Elvisi."pozdravila tě a zvědavě si prohlédla tebou vytvořené dílo. "Myslíš, že tam máš pro mě místo, lásko?"zeptala se a olízla si šťávu z prstu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přišla k tobě Cate, úplně zmatená "Já nevím Kapitáne. Najednou začala hrát hudba a mi se objevili tady.... je to hrozně divné."pohlédla na vodopád. "No tak! Posádko! Vracíme se!" zařvala a konečně se pohnuli. Pak se zase otočila k tobě "Na tebe ta hudna neučinkovala?"zeptala se a pak se zarazila "Kde je Aurora?" ptala se. Když jsi se podíval za sebe uvědomil jsi si, že Aurora s tebou není. Nejspíš jsi ji musel ztratit během té doby co jsi byl v tranzu. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Učinkovala ale najdenou jsem se pro....asi vím kde je. Řeknu a s taseným mečem vběhnu pod vodopád kde nejspíše bude jeskyně ze které vycházela ta hudba. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jo, byl hodný. Všechno mi ukázal a tak." pokusím se o přetvářku. "Takže sprcha už zase funguje. Byla trochu ucpaná, teda trochu víc. Nádrž na vodu jsem vyčistil, takže by s tím nějakou dobu neměli být další problémy." shrnu, co jsem udělal, aby měl prodavač přehled. Donutím se na chvíli pustit náhrdelník a vytáhnout ruku z kapsy. Ten náhrdelník jí dám dneska večer. A prstýnek... si nechám na lepší příležitost. Myslím moc dopředu... pokárám se v duchu. "Práce je hotová a... peníze... Jsou tady." vysypu z dlaně částku, která mi předtím na nákup nestačila. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro No jistě…jedno místo tu ještě mám, ale pospěš si, je na něj pořadník.. Rozesměju se, zacpu si nos a potopím se celý pod vodu. Nevím čím to je, ale už od malička mám rád tohle tajemné, dunivé ticho, panující pod vodou. Ten zvláštní pocit, kdy nevnímáte jiné zvuky, než praskání ušních bubínků a bublání vzduchu unikajícího z úst. Po chvilce se zase vynořím a divokým zatřepáním hlavy se zbavím přebytečné vody ve vlasech. Ale varuji tě..ta voda je celkem studená..nevím co na to řekne tvoje úžasné tělíčko…..znovu se zasměji a letmým udeřením dlaní do hladiny jí pocákám. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Mirima se zasmála a uskočila dozadu "Však já to zvládnu. Jsem přece jen holka od rány."odpověděla a shodila přikrývku pod kterou samozřejmě nic neměla. Přišla k tvé "vaně" a opatrně namočila paleček do vody "Brrr.... ledová."oklepala se a opatrně tam lezla, všiml jsi si, že všude, kde se ji voda dotka ji kůže mírně zružověla. Nakonec, ale přece jen do vody hupsla, potopila se a když se znovu vynořila znovu se oklepala "Fakt ledová. Jsi otužilet co?"zeptala se a připlavala hned k tobě a přitiskla se k tobě, snad aby jsi ji trochu zahřal. "Někdy sem musíme zkusit jít večer, když bude ještě vyhřátá od slunce." |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Jsi z toho vzrušená co?" usměji se. "Kdo mohl čekat, že narazíme na něco takového." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Prodavač přikývl "Dobrá. dohoda je dohoda. Tady jsem vám ho připravil." sáhl pod stůl a vytáhl meč, zabalený v kusu látky. Když jsi kousek odkryl viděl jsi svůj vysněný meč "Užíjte ho ve zdraví. A dávejte na něj pozor. Je to opravdu pěkný kousek."usmál se na tebe "Nashledanou." rozloučil se s tebou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pohladila tě po paži "Jestli jsem vzrušená? To ano... chtěla bych tenhle ostrov víc prozkoumat než odtud odplujeme."přikývla. Pak nahnula hlavu a políbila tě na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Počkej!"zavolala na tebe Cate, ale to jsi už skákal rovnou do řítící se vody. Na okamžik jsi čekal, že narazíš do černé holé skály, ale měl jsi pravdu. Závoj vody skrýval vstup do jeskyně. Cate tě, jako věrný námořník a a přítelkyně samozřejmě nálsedovala. "Opravdu myslíš, že bude tady?" |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano myslím jako jedinou jí to neovládalo. Řeknu a zavolám. Auroro si tu?! Křiknu a začnu pročesávat jeskyni. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Přitáhnu si Miri k sobě a políbím jí na dobré ráno. Nejsem zas tak otužilý..spíš jsem na touž zvyklý. A neboj, za chvilku se osmělíš a bude ti krásně… Znovu se potopím, abych si namočil vlasy. Tentokrát si je neoklepu, zaprvé, abych nepocákal ještě mírně rozespalou kočičku a zadruhé proto, že si je chci vydrhnout. Sice nemám mýdlo, ale i takhle..přírodně to musí stačit. Wauu..už mě pěkně kousaly a smrděly kouřem..ehm……čirou náhodou jsem před ní vyslovil vzpomínku na ten požár. Měl bych víc přemýšlet něž něco řeknu. Od té doby, co se to stalo, jsme o tom vůbec nemluvili. Skoro jako by se to nestalo. Proto celou noc skrývám svou zraněnou nohu…abych jí tu hroznou událost nepřipomínal..a teď se tak hloupě prořeknu…musím to hned zamluvit. Jo..jo..večer je tu krásně teplá voda..jako kafíčko..jen je tu víc komárů...museli by sme si tu rozdělat oheň, aby je kouř odháněl..…..awww…už zase..to snad není možné. Jsem to palice palice zabedněná.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Takhle, když si je namočíš... to ti, ale moc nepomůže. Já si doma dělám vlastní šampony. Nějaké ti přinesu. A uvidíš, jak budeš mít voňavé vlásky."zvedla ruku a projela ti prsty mokré vlasy. "Hmm... tak si sem večer vlezeme?"ujišťovala se a položila ti ruce na ramena, naklonila se k tobě a zašeptala ti do ucha "Já si vždy přála jednou se milovat ve vodě."políbila tě na ucho a pak se od tebe odtáhla. Usmívala se, mrkla na tebe a pak vylezla ven "Brrr.... jdu dovnitř. Nebo zmrznu."řekla a rychle se zase zabalila do přikrývky "Počkám tam na tebe."a odcupitala dovnitř se zahřát. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Možná to bylo proto, že je to ještě dítě."Cate také tasila meč. Zavolal jsi Auroru, ale jediné co ti přišlo v odpověď byla ozvěna. Postupovali jste dál tmavou jeskyní, kteoru osvětlovali malé, drobné krystalky modré parvy, které jakoby rostli z kamenných stěn. "Ale jak by se sem dostala, aniž bychom si ji všimli?" |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Nevím. Řeknu a rozhlédnu se. Auroro ozvi se! Křičím a jen nedůvěřivě koukám na krystaly. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jo, to je. Na shledanou. A díky." Mno... doufám, že ho nebudu muset použít vůbec. Vydám se na cestu domů, kam jsem měl namířeno, než jsem uviděl ten meč. Moc si ho cestou neprohlížím, snažím se vypadat, jako že nenesu nic cenného. Nechci riskovat přepadení... Asi bych měl přemýšlet, jak dám Adéle ten náhrdelník. vzpomenu si a ta představa přebije i radost z meče. Přemýšlím o tom celou cestu, dokud nedorazím k dílně. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Při Mirině zašeptání, jsem se musel pousmát. To je, ale potvůrka. “Jistě, jak si jen přeješ miláčku. Večer se tu krásně vykoupeme a..však ty víš..a nezapomeň sebou vzít ten šamponek…“ Při vylézání jsem neodolal a slabě jí štípnul do zadečku. A opravdu, měla ho celý ledový. Když odešla dovnitř, tak jsem se pohodlně roztáhl na zádech na hladině a jen si tak v klidu splíval. Dnes bude krásně. A co víc..je tu opět příslib úžasného večera. Dokonce i obavy z toho, co mohlo být na lodi jsou pryč, očividně to bylo jen nějaké zvíře. Pomalu jsem vylezl ven, a na mokré tělo si natáhl znovu ty zpropadené kalhoty. Rána se ve vodě nepřirozeně nabobtnala a okolní kůže zbělela. Nebylo potřeba zbytečně Miri znervózňovat a dráždit. Takových ran si užije v práci do sytosti… Vešel jsem do domu, kde še Fufu právě celý čepýřil a kde teď panovala taková jakoby domáčtější atmosféra, než kdy dřív. “Mám tě dnes doprovodit do práce kočičko moje hebká…chceš sebou statný doprovod?“ Zalaškuju a uzobnu kus nakrájené hrušky. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Tak asi vyrazíme, cesta je dlouhá a rád bych to stihl než se setmí," ještě naposledy se rozhlédnu po tom nádherném ostrově a pak začnu slézat dolů cestou kterou jsme sem přišli a na obtížných místech pomáhám Natali. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam seděla u stolu, už oblečená ve svých vyzývavých šatech a ujídala z ovocné mísy co jsi ji připravil a také krmila Fufu. "Hmm... dnes ne. Tedy... dnes nemám práci. Tak mě napadlo, že bych tu mohla zůstat a pomoci ti v sadu."řekla a obrátila se na tebe. "Aspoň se trochu přiučím a můžeme být spolu."mrkla na tebe, čekaje co ji na to řekneš. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Myslíš, že je dobrý nápad tu vyřvávat? Někde tu musí žít ta věc co nás omámila. Měli bychom být opatrnější."řekla Cate. "Ááá!"vyjekla, když vám najednou zmizela pevná zem pod nohama. Ocitli jste se na něčem, jako přírodní skluzavce, která mířila hlouběji do jeskyně. Začínal jsi cítit, jak se ti prodírá látka na zadku a nebylo to moc příjemné. "Au!"uslyšel jsi Cate a za chvíli jsi tvrdě dopadl vedle ní na zem. Když jsi se rozhlédl, viděl jsi, že jsi v obrovské jeskyni plný světélkujících krápníků. "Sakra... Corsare... kde to jsme?"zeptala se tě Cate. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dorazil jsi do své dílny, kde jsi konečně mohl rozbalit meč a pořádně se pokochat jeho krásou. Byl to opravdu výstavní kousek, těžko uvěřit, že jsi ho sehnal tak levně. Ale je pravda to co trhovec říkal. Být to moc drahé nikdo by si ho nekoupil. Držel jsi ho v ruce, dokonale ti jílec padl do ruky, byl lehký a vyvážený s kvalitní ocelí. Podíval jsi se na svůj odraz, který ostří házelo. V prvním okamžiku jsi se trochu lekl, měl jsi dojem, že na tebe z odrazu hledí někdo jiný, ale hned na to jsi se přesvědčil je to je jen tvůj vlastní odraz. Možná tě zmátlo to, že jsi hladce oholený a vlasy máš také učesané. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ale cesta to byla mnohem horší a namáhavější než byla cesta nahoru. Sice jste nebyli tolik zadýchaný, ale bylo to těžké. Než jste se dostali na rovinu, už se začínalo stmívat. "Tak jsme to nejspíš nestihli. Kdo by řekl, že to bude trvat tak dlouho. Raději rychle... i když si stejně myslím, že to nestihneme k Havranovi."řekla Natali. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Auvajs. Zakleju když dopadnu a vstanu. To nemám tušení Cate. Odpovím jí.Pak se rozhlédnu a začnu opět hledat Auroru. Musí tu být. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "I když jsem to tu trochu prosekal a půjdeme rychleji, pořád to bude trvat pár hodin. Bude lepší se utábořit a přečkat do rána," začnu se rozhlížet kolem a nakonec vyberu místo u paty jednoho pralesního velikána. Nejdřív to projdu, zda se tam neskrývají hadi nebo něco takového, pak vyndám rohože a na ně deky. Pršet snad nebude a kdyby ano, ještě tu mám plachtu, kterou se můžeme přikrýt. "Mám rozdělávat oheň?" zeptám se Natali. Já sám z toho mám rozporuplné pocity. Je docela teplo a jídlo máme. Takhle by mohl přivolat nežádoucí pozornost, ale zase se s ním člověk cítí lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Utřel jsem si mokrou hlavu do látky, používané jako ručník a přisedl si k Miriam. “No to je krásné, to se tak někdo má…taky bych si chtěl vzít volno, ale nemůžu. Pokud tedy nechci, aby mi hrušky sežraly vosy…“ Přitáhnu se i se židlí ke stolu a začnu spolu s Miri ujídat z talíře. Poslední dny, je mi opravdu krásně. Můj život se zdá být čím dál víc naplněnějším. A to mě ještě čeká večerní koupel se sladkou tečkou na konci. O tomhle se mi nesnilo ani v těch nejdivočejších snech. “Sice je milé, že mi chceš pomoci, ale musím to odmítnout. Zaprvé na to nejsi oblečené lásko a zadruhé tohle není práce pro takový rozkošný jemňoučký ručičky…Hezky budeš sedět v trávě a odpočívat…žádná námaha. „ Po snídani jsem vstal, omyl si ruce a jako tradičně políbil Miri na prsíčko, které jsem musel dnes trošku vyprostit z výstřihu jejích nádherných šatů. Někdy během dopoledně jsem si oblékl pracovní košili a vyrazil jsem s velkým košem do sadu. Úspěch mé práce spočíval v tom, že jsem neočesával kompletně všechny stromy, ale vždy jsem sbíral jen ty nejzralejší hrušky a zbylé jsem nechával na stromech. Díky tomu jsem měl každý den zajištěnou práci, s česáním nově zralého ovoce. Hrušně nebyly moc vysoké, tudíž k dosažení koruny stromu mi postačil středně dlouhý žebřík. Dnes to vypadalo tak na tři koše plné hrušek. Na nic jsem tudíž nečekal a pustil se do práce. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Rozhlédla se "Ale stejně je tu pěkně. Je to skoro, jako... dovolená."zasmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No dobře. Ale jednou ti s tím pomohu."řekla Miriam a sedla si do stínu. Pozorovala tě při práci a povídali si. Nakonec jsi byl na povídání moc daleko, tak se svlékla ze šatů a začala se opalovat. Což tě tak trochu rušilo, protože tvůj pohled stále sklouzával na ní. Nakonec se, ale Miriam zvedla s tím, že když už nemá nic na práci, tak uvaří oběd. Oblékla se a utíkala na trh nakoupit. Zadržet jsi ji nemohl. Jen co to řekla už byla fuč. Dál jsi očesával stromy, Miriam se vrátila z nákupu a už kuchtila v tvém domě. Před polednem jsi se konečně dostal k posledním stromům, které byli nejblíže moři. Málem tě, ale trefil šlak. Div ti nevypadl koš s hruškami a zděšeně nevykřikl. Posledních pět stromů bylo poničených. Někdo jim seškrábal velké kusy kůry z kmene a ven vytékala míza. Tvůj sad krvácel. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyrazili jste vpřed.V této krápníkové jeskyni nic nebylo. Tedy aspoň jste si to mysleli. Než jste se dostali do přední části jeskyně, kde vám něco stálo v cestě. Nebo spíš leželo. Slizce se to před vámi vlnilo a dělalo to mlaskavé zvuky. Nakonec jsi pochopil, že je to obrovský červ. Cate se ostře nadechla a začala před tím ustupovat.  |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Cate běž spět já ale musím dál. Řeknu odhodlaně s kordem v ruce připravený udeřit a řeknu. Ty obrovský zemní červe ustup nám z cesty někoho hledáme a dokud to tu neprohledám neodejdu.Půjdu i přes tebe! Křiknu a oči mi jen planou. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro stromy byly totiž jedny z nejlepších co jsem měl. Snad nebude jejich poničení definitivní. Ale obava o stromy nebyla to nejhorší, co mě trápilo. Jakmile jsem zjizvené stromy spatřil, vybavila se mi vzpomínka na tu loď. Na tu prokletou loď..a na ty stopy. Že by se přeci jen něco dostalo ven? A jako odplatu, za spálenou loď mi zničilo stromy? Nesmysl, nic přeci ten požár přežít nemohlo, museli bychom s Miri něco vidět. Miri…tohle se nesmí dozvědět, určitě by dostala strach a to nedopustím. Ochráním jí za každou cenu. Tak dlouho jsem jí hledal, a teď když jímám se jí nevzdám. Za žádnou cenu nedovolím, aby jí něco trápilo. A rozhodně jí nesmím nechat o samotě… Jakmile si uvědomím, že je v tuhle chvíli moje láska sama v domě, rozběhnu se, seč mi síly stačí, k domu. Celou cestu se mi hlavou honí samé temné myšlenky, co by se mohlo Miri stát. A v té nejzapadlejší části mé duše doufám, že ty stromy poničili jen nějací vandalové nebo zvířata, i když moc dobře vím, že takhle velké zvíře, na našem ostrově pravděpodobně nežije. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Ano, je to tu pěkné a bude ještě lepší, pokud se tu třeba rozhodneme zůstat," v šeru se mi zablesknou zuby, jak se usměji. "Zkus se trochu prospat, budu hlídat. Pro všechny případy," řeknu Natali a natáhnu se po pušce. Zkontroluji, jestli je v pořádku, pak si jí položím vedle sebe na dosah, opřu se o strom a zadívám se do temnoty. Pořád ještě nevíme zda tu nežije něco nebezpečného a nechci se ukolébat tímhle pocitem bezpečí, který tu je. Na to jsem toho zažil až moc. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate se zastavila "Ne... neopustím tě. Jsi můj kapitán a také má láska. Pomohu ti."řekla Cate rozhodně a zase postoupila vpřed. Obrovský červ se pohnul, otočil svou tlamu směrem k tobě, ale ani se nehnul. Možná ti nerozuměl, ale jen reagoval na zvuk tvého hlasu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pak teprve zavřela oči a usnula. Pečlivě jsi hlídal, naslouchal zvukům nočního života v džungli. Slyšel jsi bručet hmyz. Objevili se světlušky, občas jsi sebou trhl, když najednou někde blízko zašustilo křoví či listí, ale když jsi se tam podíval většinou tam nic nebylo nebo jsi jen zahlédl zvířecí očka, která se hned ztratila. Na chvíli jsi asi usnul, protože když jsi se rozhlédl cítil jsi něčí přítomnost. Zadíval jsi se do tmy a pak jsi uviděl nějaký malí stín, který se ti prohraboval v tlumoku. Slyšel jsi, jak tam šustí věcmi, asi nějaké zvědavé zvíře, asi opice. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vpadl jsi do svého domu, jako pohroma, že jsi Miriam vylekal. Upustila na zem vejce, které se rozbilo. Chytla se za srdce "Elvisi.... pro všechno na světě. Takhle mě vyděsit...."zavrtěla hlavou a podívala se na vejce. hned se sklonila a začala ho uklízet, pak k tobě vzhlédla a zatvářila se starostlivě. "Elvisi. Stalo se něco? Vypadáš, jako kdyby na tebe šáhla smrt."vstala a přišla k tobě. Všiml jsi si, že na čele má čmouhu od mouky, zvedla ruce a vzala tvou tvář do dlaní "Co se stalo, lásko?" podíval jsi se do kuchyně. Viděl jsi a i cítil, že peče nějaké pečivo a podle vůně jsi poznal, že dělala i něco s masem. Ale to vše přebila hned vůně citronů, po kterých voněla Miriam, když k tobě přišla. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Cate vrať se nechci o tebe přijít!A někdo musí vést dál posátku kdybych se nevrátil! Řeknu hlasitě k Cate a popostoupím blíže k červovi. Běž mi z cesty nebo nedožiješ rána a budeš tu ležet jak mrtvá treska! Křiknu na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Poté opatrně začnu ruku sunout k pušce. Když jí pevně chytím, nechám jí tak a jsem jenom připravený jí okamžitě zvednout a použít, ale zatím to není potřeba. Pak, druhou rukou, nahmatám nějaké dřevo nebo kámen, nebo cokoliv co se dá hodit a hodím to poblíž svých věcí. Snad se to lekne a uteče. Lepší než kdybych to rovnou zastřelil, navíc bych tím akorát probudil Natali a to nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Uff, je v pořádku, díky Bohu. Stojím stále ještě mezi dveřmi a zhluboka se vydýchávám. Srdce mi buší, jako splašené a nohy se mi slabostí klepou. Takovouhle rychlostí jsem snad ještě neběžel. “N..neboj lásko, nic mi není..jen jsem, dostal hald a tak jsem běžel na oběd..“ Zalžu, stejně jako o zranění své nohy a spěšně vpadnu do kuchyně. Vstupní dveře za sebou okamžitě zamknu na petlici. Takový strach..co to jen mohlo být? Co za strašného tvora to udělalo? K takovému poničení stromů je potřeba obrovská síla. Srdce mi nepřestává divoce tlouct. Miri tu nesmí zůstat. Je to tu moc nebezpečné, neodpustil bych si kdyby se jí něco stalo. Miláčku..víš…myslím, že bys dnes večer měla zůstat u sebe doma…a zítra taky…ehm..…křečovitě se na ní usměji, aby ta slova nevyzněla nějak příliš vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pustila tvou tvář z dlaní a lehce se zamračila "Cože? Proč?"odstoupila od tebe "To mě u sebe nechceš tedy pěkně brzy."dala si ruce v bok, mračila se. Čekala na tvé vysvětlení. "No?" naléhala na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pohlédl jsi na nebe, viděl jsi, že noční nebe. Bylo světlejší, ale ještě přinejmenším dvě hodiny nebude pořádné světlo. Možná by jsi mohl teď na chvíli Natali probudit a taky si zdřímnout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ne, Mike!"trhl jsi sebou. Mike ti Cate říkala málo kdy, hodně vzácně. A to jen v případě kdy na tebe byla hodně naštvaná a nebo když tvrdohlavě stála za svém. Věděl jsi ,že teď ani rozkaz by s ní nehnul. Červ se znovu posunul, že už stál čelem k tobě. Otevřel tlamu, plnou ostrých zubů, zahučel. Pořád ti, ale neuhýbal z cesty. |
| |
| Jeskyně Jen přimhouřím oči a černá čepel mého kordu se zaleskne. Zemří! Rozkřiknu se a dojdu nadosah a pak do toho seknu. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Vzbuď se zlatíčko," zašeptám jí do ucha a přidám k tomu ještě polibek. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Tak to je zlé. Pochopila to přesně tak jak jsem se obával. Jak jí tohle jen vysvětlit, rozhodně jí nesmím říct co se stalo. Ale zase musím uznat, že tahle přísná póza mě na ní děsně vzrušuje, je to něco úplně jiného než ta sladká Miri. Přísná Miriam. “To ne lásko, nejradši bych tě tu měl pořád, ale prostě to nejde. Víš je to složité…“....mozkové buňky mi naplno pracují a snaží se vymyslet nějaký rozumný důvod…“..mají..mají dorazit moji přátelé a budou tu přespávat, takže by ses tu asi necítila dobře. Jsou to rybáři a s ženami se neviděli dlouhou dobu, však víš…a navíc tě moc rád navštívím u tebe doma…ještě jsem tam přeci nebyl…“ Ty lži se ze mě sypou jak mouka z děravého pytle, ale co bych jen neudělal pro její bezpečnost. Klidně všechno... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podl jsi do příšery, ale tvůj kord prošel skrz, jakoby tam červ vůbec nebyl. Ztratil jsi tím rovnováhu a spadl dopředu, když jsi se rozhlédl viděl jsi, že jsi uvnitř červa, ale byl průhledný. Uslyšel jsi výkřik Cate, pro ní to muselo vypadat, jako kdyby jsi prostě zmizel. Pochopil jsi, že to je iluze nebo spíš hologram. Kdysi jsi o tom četl v jedné knize. Falešné obrazy, které vypadali, jako opravdové. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Nemusíš nic říkat. Je mi to jasné. Jen si lehni."klekla si a dala ti pusu. Vyměnila si s tebou místo a sedla si ke stromu, vytáhla si svou zbraň, připravena tě bránit. "Hezky se vyspi."popřála ti dobrou noc. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Založila si ruce na prsou "Proč myslíš, že bych se cítila nepříjemně? Já bych třeba tvé přátele ráda poznala. A jsem si jistá, že by si nic nedovolili, když jsem tvá přítelkyně."řekla a odvrátila se od tebe. Vzala si utěrku a vytáhla z pece čerstvý bochník chleba, který ihned provoněl celou kuchyni. Postavila ho do otevřeného okna, aby rychleji vychladl. Pak přešla k plotně a začala vařečkou míchat omáčku, kterou připravovala na oběd. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kurva tak tohle jsem nečekal. Zakleju akdyž vstanu vykouknu z červa. Cate poď je to jen iluze. Oznámím už klidněji a koukám na ní. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Je to vážně skvost. proletí mi hlavou, když ve mě opadne zmatení kvůli mému odrazu. Několikrát mečem nadšeně seknu jen tak do prostoru. Ozve se typický zvuk švihu, jak čepel prosekává vzduch. Ten zvuk jsem neslyšel už tak dlouho. Začíná mě ovládat zvláštní euforie. Nikdy jsem netušil, jak krásné je držet v ruce zbraň, znovu po pěti letech. Od doby, kdy jsem se vzdal pirátské šavle jsem se zbraně nedotknul. Asi jsem nějak podvědomě tušil, že by se stalo právě to, co se děje teď. Ze začátku jsem měl možná ještě sílu vzdorovat a možná jsem i chtěl. Ale teď už jsem se do toho plně ponořil a utápím se v blaženém pocitu z "boje". Vzpomínám na staré časy, na dobrodružství, která jsem prožil. Ale s tím mi na mysl vstoupí i to zlé, co jsem udělal. Tolik mrtvích, pach krve... to mě vytrhne z šílenství, které mě dočasně postihlo. Znovu začnu myslet racionálně a uvědomím si, že tady kolem sebe sekám mečem jako blázen. Vzpomenu si na Adélu. A zbraň mi vypadne z ruky... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Meč ti vypadl z ruky a dopadl na zem s kovovým břinknutím, který zněl skoro žalostně. Nehnutě zůstal ležet na zemi a ty jsi hledal na svou ruku ve které jsi ještě před chvíli držel jeho jílec. Byla to ruka opraváře co jsi viděl a ne bojovníka, přesto ten meč doslova sváděl k tomu aby jsi ho držel. Dal se použít jako zbraň, ale také jako ozdoba na zeď. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate opatrně postoupila dopředu a rychle přešla k tobě "Fuj... vypadalo to, jako, kdyby tě spolkl."oklepala se. "Ale slyšela jsem o tomhle... kdysi používali.. takovéhle iluze k zastrašení zlodějů... já se jenom divím, že ještě funguje." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kývn ua s taseným mečem jdu dál a hledám Auroru kde s edá. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Doma A je to tu znovu. Jsem opět v úzkých. Jejím argumentům se tak těžko odporuje. Musím prostě vymyslet něco, co by jí donutilo trávit dny u ní doma. “Ty je neznáš, jsou to vážně neotesanci. A hlavně bych se nepříjemně cítil já. Nesnesl bych, kdyby tě očumovali…kdoví jaké by měli myšlenky..“ Výborně, žárlivost by mohla zabrat. Některým ženám prý lichotí, když na ně muž žárlí. Třeba to zabere. “Lásko myslím, že u sebe doma budeš mít nejlepší pohodlí. Oni se tu moc dlouho nezdrží. A já za tebou budu chodit každý den..“ Opatrně se přitočím k chlebu, chladícímu se na okně a ve snaze si ulomit kousek prasklé kůrky si opařím prsty. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "A dej si pozor. Potuluje se tu nějaká opice. Štrachala se v báglu," zamumlám a pomalu už usínám. "Vzbuď mě až vyjde slunce," ještě řeknu, pak už nadobro spím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Jsem naštvaný, samozřejmě, že na sebe. Když jsem v ruce držel meč, staré časy mi skoro chyběly. Málem jsem se chtěl vrátit... A to se mi rozhodně nelíbí. Ohnu se a lehce se třesoucí rukou zvednu meč. Už jeho jílec netisknu tak jako předtím, nejradši bych se ho nedotýkal vůbec. Trvá jen pár okamžiků, než čepel meče zmizí v pochvě kam patří. Mohl bych ho pověsit na zeď, ale nechci se na něj dívat, alespoň pár dní ne. Proto vezmu zbraň a strčím ji pod postel. Sednu na postel a promnu si oči. Musím si pročistit hlavu, něco dělat, abych nemohl přemýšlet. Ještě chvíli sedím, pak se zvednu a odkráčím do dílny. Začnu se hrabat v první krabici, která mi padne do oka. Jo, bezva nápad. Budu třídit šrouby... Začnu kmitat prsty a třídit šrouby podle typů a velikostí. Musím prostě něco dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se na tebe znovu zadívala a zakryla hrnec. Začala si utírat ruce do zástěry, posmutněla "Tak jak chceš. Já tedy půjdu."vzdychla. Zase se otočila a sundala hrnec z ohně, který pak uhasila. "Uvařila jsem ti guláš. Až ten chléb vychladne, tak se nejez."řekla a sundala si zástěru. "Takže... mám odejít?"otočila se zase na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate šla vedle tebe a stále se nervozně ohlížela na toho obřího červa, který tam stále byl a hýbal se a při tom nebyl skutečný. "Tohle místo, že je divné... děsivé."prošli jste úzkou jeskynní chodbou a ocitli jste se v další velké jeskyni. Museli jste se zastavit a nemohli uvěřit svým očím. Jako kdyby jste se ocitli v jiném světě. Ve stropu jeskyně byl jeden obrovský krystal, který na vše vrhal bílé světlo. Ten největší šok bylo to, že v této jeskyni bylo vybudováno město.  |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Začal jsi šroubky i počítat, aby jsi zapomněl na to co se před chvílí stalo. Přesto jsi občas pohlédl směrem do tvého pokoje. Tolik jsi se zabral do práce, že jsi nesledoval čas a když jsi vzhlédl uvědomil jsi si, že už se stmívá. Možná by jsi mohl už jít za Adélou. To by jsi mohl a aspoň utečeš od toho svodidla pod tvou postelí. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když projdeme jeskyní a zalije mne světlo přimhouřím oči ale když to vidím otevřu je dokořán. Cate vidíš to! Řeknu s neuvěřením apomalu postupuju dál a hledám nějakého člověka nebo spíše bytost které bych se mohl zeptat kde je Aurora. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Jsem zabraný do počítání a jsem tomu rád. Práce mě dokáže dobře odreagovat. Pak si ale všimnu, že už se stmívá a hlavou mi proletí pouhé Sakra... Bleskově se zvednu od krabic se šrouby, abych se rychle upravil. Pak ještě zkontroluju, jestli mám u sebe šperky, které jsem našel. Hned po tom vyrazím k hospodě. Snažím se jít co nejrychleji, a tak možná vypadám trochu směšně. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro “Ale lásko, já nemyslel hned teď…já to myslel tak nějak jako..potom…a navíc jsem myslel, že půjdu s tebou…“ Foukám si popálené prsty a rychle se snažím zažehnat Miriny chmury. Nechci, aby si myslela, že jí tu nechci. Přeci jí nemůžu vystavit nebezpečí nějakého úrazu. Jestli je to ta věc z lodi, tak očividně nezná slitování. A navíc jsem se právě rozhodl, že ať je to co je to, tak to najdu a ..a zabiju.. “Není to nastálo Miri..a já tě odtud nevyháním. Kdyby to bylo jen na mě, tak si tě tu nechám až do konce života..ale…ale je to nebezpečné víš….“….rychle se zarazím, skoro jsem se prořekl..“..ti přátelé jsou trochu neurvalí..“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Viděl jsi, jak s bystřila, zase se zamračil "Nebezpečné?"zeptala se a zase si dala ruce v bok "Dost lží a předstírání, Elvisi. Řekni mi o co jde a hned."chtěla vědět. "Známe se sice jen chvíli, ale znám tě dost dobře abych věděla, že ty by jsi se nikdy nepřátel s neurvalci co jsou sprostí k ženám a navíc k zadaným."přistoupila k tobě. Bradu bojovně zvednutou a prst ti zabodla do prsou "A přestaň mi lhát a říkat polopravdy." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Spěchal jsi do hostince za svou Adélou. Musel jsi se, ale na chvíli zastavit, protože se ti náhle zamotala hlava. Možná jsi se hnal příliš rychle, jen co jsi se zase sebral uvědomil jsi si, že jsi úplně jinde než kam jsi chtěl jít. Což bylo divné, protože by jsi přísahal, že jsi šel správnou cestou, ale slunce už bylo skoro schované za mořem. Musel jsi se tedy vrátit a jít jinou cestou. Nebe už bylo tmavé, když jsi k hostinci dorazil, naštěstí Adéli představení ještě nezačalo. Bylo dobře, že tancuje až hodinu po setmění. Barman tě pozdravil a ukázal palcem nahoru, jak ti říkal, kde máš Adélu hledat. Lokál nebyl ještě plný, ale věděl jsi, že než bude vystoupení bude tu zase narváno. Kdo by se také nechtěl podívat na tančící, spoře oděnou Adélu, že? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Copak jsem slepá? Jistě, že ano."odpověděla Cate co stála vedle tebe. Rozhlížela se stejně jako ty, ale žádné lidi jste neviděli. Město.. vypadalo opuštěně. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Ještě když vstoupím dovnitř, přemýšlím nad tím, co se mi stalo cestou sem. Nejdřív ten amok, když se mi dostal do rukou ten meč. A teď tohle... zabloudím ve městě, kde žiju od narození... Naštěstí jsem se sem dostal včas. Neodpustil bych si, kdyby na mě Adéla čekala a já nepřišel. Opětuju barmanův pozdrav, otočím se, a vydám se ke schodům. Vyjdu nahoru a pak k pokoji Adély, kde jsem byl i včera. Zastavím se až před dveřmi, kde se zhluboka nadechnu a opatrně zaklepu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zaklepal jsi na dveře, čekal jsi jen tři sekundy než se ozvalo Adély pozvání dál. Jen co jsi vešel ohlédla na tebe od zrcadla, na tváři se ji rozlil radostný úsměv. "Todde."vstala. Už měla na sobě ten svůj obleček, ale stále ji chybělo nalíčení. Přicupitala k tobě, padla ti kolem krku a políbila tě zamilovaně na rty "Ahoj. Chyběl jsi mi."pohladila tě po tváři a přestala se na tebe věšet. "Jak jsi se dnes měl?"zajímala se, vzala tě za ruku a odvedla k posteli, kde jsi se mohl posadit. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jdu rychlým krokem dál. Auroro?! Zavolám aje vidět že mám o ní větší a všetší strach. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Myslíš, že je tohle město opuštěné?"zeptala se Cate a rozhlížela se. Na chvíli se zastavila to, když jste se dostali na dohled podivné věci. Přišli jste blíže a prohlédli si to. Bylo to z kovu, uvnitř byli čtyři podivné židle a na jedné straně byl kruh. Mělo to čtyři kulaté nohy, ale nevypadalo to, že by to mohlo být živé nebo kdysi bylo. "Divné..."řekla a opatrně se toho dotkla. "Tati!?"zaslechl jsi náhla hlas Aurory. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali tě probudila polibkem, líbala tě vždy, když se probudila, jako první. A často to mělo za následek ranní milování, poznal jsi to podle polibku, který ti dala. Stejně jako teď. "Dobré ráno."pozdravila tě a narovnala se. Když jsi otevřel oči poznal jsi, že slunce už vyšlo aspoň před hodinou. "Promiň, že tě budím až teď. Ale.. chtěla jsem ať se trochu víc prospíš." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Pokrčím rameny a pak si taky tu věc prohlížím dokud nezaslechnu známý hlas. Aurora! Řeknu a táhnu Cate s sebou za hlasem, kerý jsem slyšel. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Taky se usměju, pokud mi něco mohlo vrátit dobrou náladu, pak je to Adéla. "Ahoj." "Taky jsi mi chyběla." řeknu tiše, když se od sebe odtrhneme. "Co jsem dělal? No... měl jsem jednu zakázku, uklízel jsem si dílnu. Taky jsem cestou sem zabloudil, ani nevím jak. Asi jsem myslel na tebe... Zkrátka nic zvláštního. A co ty?" Záležitost s mečem záměrně vynechávám... |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Děkuji, ale stejně mám pocit, že bych ještě mohl spát dva dny v kuse," posadím se protáhnu se, aby se krev rozproudila. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Doma Ta žena mě nepřestává překvapovat. Jak jen mohla poznat, že lžu…to jsem tak špatný lhář, nebo je ona tak bystrá? Kousek od ní ustoupím, jako bych snad čekal ránu, až konečně řeknu skutečnou pravdu, i když se mi do ní pranic nechce. Stále si totiž nejsem jistý, zdali jí mám řct vše, nebo se znovu pokusit o nějakou lepší lež. Je pravda, že tahle rázná a přísná Miri se mi líbí stejně jako ta něžná..a úplně nahá…hebká kočička, ale nechci jí zbytečně rozčilovat a dráždit. “No víš..musíš pochopit, že jsem lhal, jen abych tě chránil. Nechci, aby ses bála, nebo nervovala…miláčku..“..na slovo miláčku dám velký důraz, snad poroto, abych trochu odlehčil to co se chystám říct. “No..ta loď…možná tam totiž něco bylo…ehm..když jsem likvidoval její zbytky, pří čemž jsem si zranil tu nohu, tak jsem tam našel divné stopy..“..úplně jsem zapomněl, že Miri o mé noze ještě vůbec nic neví..“..no a dnes jsem narazil na několik poničených stromů, něco z nich strhalo kůru…a vypadají dost ošklivě, nevím, jestli je zachráním..teče z nich míza…ale neboj, možná je to všechno jen nějaká náhoda, třeba to je jen nějaké dovezené zvíře..“ Konečně dokončím své doznání a opět od Miri couvnu, tentokrát tak na dva kroky. “Ale pro jistotu chci, abys sem nějaký čas nechodila…ať je to co je to, může to být pořád někde tady….nesmí ti to ublížit…“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Mračila se čím dál tím víc, až ti připomínala hrozivou bojovnici z příběhů co jsi četl, jen ji scházel sporý obleček a velký meč. "Elvisi... je od tebe milé, že se staráš o mé bezpečí, ale tím, že jsi mi to neřekl jsi mě spíš uvedl do většího nebezpečí. Teď když to vím aspoň si budu moci dávat pozor."založila si ruce na prsou a začala lehce podupávat nohou. "Ale co mě štve nejvíce je to, že mě jsi chtěl poslat pryč do bezpečí a sám se tu nebezpečí vystavovat."pohodila rozčíleně hlavou až ji vlasy zavířili zlatě kolem hlavy. "Takže to uděláme takhle.. na noc prostě budeme chodit ke mě.. já, ale i ty. A to není návrh."zadívala se ti do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Protáhla se a začala sklízet vaše věci "Prohlížela jsem tvůj batoh... myslím, že nám ta opice vzala jídlo. Ne všechno... naštěstí."oznámila ti. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ah.. tak zákazník? To je skvělé. Měla jsem trochu obavy, aby jsi se nenudil."mrkla na tebe. Znovu se políbila a pak vstala a šla se nalíčit zpět k zrcadlu "No já... vymýšlela ty plakáty. Mám už pár nápadů.... ale ještě uvidíme. Myslím, ale že do tří dnů by už mohli být vylepené."začala se pudrovat. "Projdeme se spolu večer znovu?"zeptala se a znovu se na tebe ohlédla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Oba jste se rozběhli "Tati! Tati!"volala Aurora a její hlas se stále přibližoval. Zahnuli jste za roh jednoho domu, kde se před vámi objevilo něco co vypadalo, jako hora lián, mechu, listů a všeho možného dalšího. Po chvíli jsi si uvědomil, že je to jen několik stromů propletených do sebe. Dosahoval skoro až ke stropu jeskyně a v koruně toho pokrouceného stromu se objevil Aurořin bledý obličejík. "Tati! Tady nahoře!"volala a zamávala na tebe. Zdálo se, že je tam nahoře uvězněná. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Cate zůstaň tady kdyby někdo přišel jdu pro Auroru. Řekn ua schovám meč a začnu léz nahoru pro Auroru. |
| |
| Tak dobře... zase tu musí padnout výhrůžka vyhazování! Njvíce v ohrožení tu je Laila, která se tu neobjevila fakt dlouho! Mám od ní zatím jen jeden příspěvek a ani se neomluvila! Další je William Flashstep, který slíbil, že bude psát a taky se na to vykašlal! Další je Inžinier Morrigan! Ten ne jen že bývá online, ale neobtěžuje se napsat! Což mě dost popuzuje. Takže... dávám šanci do konce týdne pak vyhazuji bez možnosti návratu! |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate přikývla, otočila se k vám zády a pohledem kontrolovala vše kolem vás. Ty jsi zatím začal lézt nahoru po stromě "Tati! Dávej pozor! Je to hrozně vysoko! A klouže to! Tatínku!"volala Aurora a dívala se dolů na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Opravdu…naštvané je doslova nádherná. Netušil jsem, že tahle křehká bytůstka může být tak rázná a občas i hrůzu nahánějící. “Lásko..souhlasím s tím, že jsem ti to měl říct, takhle to bylo i pro tebe nebezpečné. Ale já tu musím zůstat hned z několika důvodů. Musím se postarat o sad a musím to chytit, nebo zahnat…nechci, aby mi ta věc všechno zničila..“ Začnu trochu odvážně, abych snad jen na oko dal nejevo, že mám všechno pod kontrolou. A že se vůbec nebojím, což je ovšem další lež. Vůbec netuším co dělat, nebo jak tu věc zlikvidovat. Možná bych si na to mohl někoho najmout. “A taky jsem myslel, že bych tu měl v noci hlídkovat, a strážit stromy…rád bych věděl s čí máme tu čest..víš…“ Dodám ještě velice opatrným hlasem, neboť si uvědomuji, že jsem ve skutečnosti nesouhlasil ani s jedním návrhem, který mi Miri předložila..i když to podle jejích slov nebyl návrh. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zase se zamračila, pochyboval jsi o tom, že to šlo ještě víc, ale zdá se, že ano. "Ale co když se ti něco stane? Víš, jak se o tebe budu bát? Když ráno za tebou půjdu budu se bát v jakém stavu tě najdu."přistoupila k tobě. Vzdychla a vzala tě za ruce "Co kdybychom to zkusili jinak? Můžeme zkusit první nastražit pasti a chodit na noc ke mě. Jestli se po pár dnech nic nestane, uznám, že to nefunguje a přistoupím na tvůj plán, že tu na noc zůstaneš. Vím, že se musíš o sad starat, ale na noc můžeš být u mě a přes den se sem vrátíš. Co říkáš?"objala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Zdá se, že konečně přišla na to jak na mě. Její přísná stránka je sice nádherná..ale sladká Miri je přeci jen sladká Miri. Jakmile mě obejme, vím, že nemá cenu odporovat. Už vůbec se mi nechce jí dělat starosti. A do třetice všeho dobrého, mě nastražit pasti, ani ve snu nenapadlo. Spíše bych číhal na střeše domu, přikrčený ke krovu a sledoval bych vše co by se hnulo. “Máš pravdu lásko..vyrazíme do města koupit nějaké pasti. Uvidíme, jestli se něco chytí..a když ne, tak si najmu nějakého lovce…a spát budeme u tebe..už jsem zvědavý na ten tvůj útulný pelíšek…snad se tam všichni tři vejdeme…“..poklepu si na rameno, na které se mi hned snese Fufu. Sladce políbím Miri a usměji se na ní. “Ale ještě než vyrazíme na nákupy, tak se najím..musím přeci ochutnat, cože to má žena navařila..“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Úlevně vzdychla, usmála se a po tvých slovech jste se políbili. "Jsem ráda, že jsme se nakonec dohodly."pohladila tě po tváři "A neboj... vejdeme se tam všichni tři. Mám velkou dvoulůžkovou postel."mrkla na tebe a pustila tě "Tvá žena?"zopakovala pak a viděl jsi, že jsi ji tím udělal radost. "Tak se pojď najíst."pobídla tě a odběhla ke guláši co uvařila. Našla misku a nalila ti do ní pořádnou porci. Postavila ji před tebe i se lžící, pak opatrně zkontrolovala jestli chléb už dost vychladl, nakrájela ho a položila plátky chleba před tebe. Pak si sedla naproti, podepřela si rukama hlavu a s úsměvem tě pozorovala. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Oběd byl skvělý, stejně jako jeho stvořitelka. Její pohled ve mně ještě více vzbuzoval chuť, ne však na jídlo. Doslova jsem se nacpal, až pro mě bylo zatěžko vstát a připravit se na cestu do města. Ale bylo tu nutné, tudíž se nedalo nic dělat a místo pohodlného slehávání v posteli, jsem to musel rozchodit. S Fufu na rameni a Miri zaháknutou kolem pasu, jsme se vydali do města. Cestou jsme potkali jen několik zemědělců a obchodníků, nesoucích na trh nové zboží. Město bylo jako vždy plné lidí, všude panoval čilý obchodní ruch a k mému potěšení, byla menší fronta i u mého stánku. Otočil jsem se na Miri a špitl jí do ouška. “Lásko..potřebuješ koupit ještě něco krom těch pastí? Nechci, aby ti naše živení přinášelo zbytečné výdaje…“ Jen co tohle dořeknu, tak doslova ztuhnu…z jednoho z domů na nás mávala Zoe, v dosti nevybíravém a nic nekryjícím oblečku a cosi křičela.. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "No... jo. Zákazník. Ale našel jsem spíš já jeho, než on mě." "S těmi plakáty jdeš na to teda rychle." odpovím s úsměvem, možná trochu udiveně. "V to jsem doufal..." odpovím na poslední Adélinu otázku a zůstanu mlčky sedět. Jen se dívám jak se líčí... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Všiml jsi si, že nějací mladší muži se za vámi ohlížejí, věděl jsi, že to nebylo kvůli tobě, ale kvůli Miriam. "Ne. Nic nepotřebuji. Doma mám vše potřebné."ujistila tě s úsměvem, který ihned zmizel, když si všimla Zoe, který na tebe mávala. Překvapeně otevřela ústa a chvíli na ní zírala, pak se podívala podezíravě na tebe. "Ty tu ženu znáš?"zeptala se. Viděl jsi, že Zoe jde k vám. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jistě... proč to odkládat? Čím dříve tím lépe."řekla s úsměvem a dolíčila se. "Tak hotovo.."vstala a šla si hned k tobě sednout. Objala tvou ruku a přitiskla se k tobě "Představ si.... se sestrou se nám tu hodně daří. Ještě tak týden s tak velkými výdělky jako doposud a budeme si moci zaplatit ochranku."řekla celá nadšením bez sebe. "Chtěli bychom jednou dosáhnout toho, že naše hospoda bude vyhlášena po celém městě. Možná nás i jednou navštíví nějaký významný člověk." |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Jsem rád, že se vám daří. A určitě to bude ještě lepší. A pokud tu budeš každý večer tančit, budete vyhlášení dost brzo." Hm... významný člověk... Kdo je významný, ten má moc. A představa, že se kolem Adély motá někdo, kdo má v Gomoře moc, mi není úplně příjemná... zapřemýšlím, ale nic neříkám. Nechci mluvit tak vážně, nebo jí nějak kazit představy. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Neboj! Řekn ua lezu dál k ní a nepřestávám dokud nebudu u ní abych jí vysvobodil. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano... to máš pravdu. Ale stejně tančím jenom pro tebe i když to možná nejde vidět."mrkla a políbila tě na rty. "Tak pojď dolů. Brzy začneme. Dej si něco k pití a najdi si pěkné místo, kde na mě uvidíš."znovu tě políbila a vstala. Ruku v ruce jste sešli spolu dolů, kde se na tebe usmála, rozloučila se a odešla někam mimo tvé zorné pole. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Trvalo ti to dlouho než jsi se až nahoru dostal. "Tati!"přilezla Aurora k tobě a objala tě "Kde jsi byl tak dlouho?"začala tě hned plísnit, jako správná holka. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se a uvolním jí ze stromu a připevní msi jí na záda a omalu s ní slezu a řkenu. Ted musíme za osttními apryč z tohohle ostrova. Řeknu- |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Když se rozloučím s Adélou, zamířím k baru. "Něco lehčího, prosím." Objednám si a rozhlédnu se po hospodě, jestli není volný nějaký stůl, kde bych měl dobrý výhled. Stejně bude asi nejlepší stát. A tak raději než ke stolu přejdu co nejblíž místu, kde bude Adéla tančit. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Rozdělím těch několik zásob, které nám ještě zůstaly. Půl dám Natali a do té druhé půlky se s chutí pustím. K havranovi to už daleko není, takže mně netrápí, že to všechno sním. Po snídani si skoro prázdný batoh hodím přes rameno a znovu vyrazím směrem k pláži s Natali v patách. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Moje stará známá panika, která se dala na ústup, když jsem se tak příjemně sblížil s Miri se vrací. Zrovna jsem jen tak tak vyklouzl z jedné lži, a už abych se nořil do druhé…Nebo mám snad kápnout božskou? “No..lásko…máš pravdu..trochu jí znám..je to…je to…sestřenice..“..vyhrknu bez rozmýšlení. Sice jsem už nechtěl Miri lhát, ale ta slova ze mě vypadla úplně sama. Už se nedalo nic dělat, teď ještě nějak naznačit Zoe, aby hrála svou roli. “..vzdálená..hodně vzdálená, nevlastní sestřenice…“ Rozklepaně zamávám na blížící se, napůl obnaženou Zoe a nervozně se na ní usměji. !Ahoj..sestřenko! „ Křiknu na kněžku lásky, a doufám, že pochopí o co mi jde..pokud ne, je to můj konec. Už totiž vím, jak dokáže být Miri nebezpečná..tedy zatím jen vzhledově, fyzicky je to zcela určitě horší. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate ti pomohla sundat Auroru z tvých zad a krátce ji objala "To nepůjde tak snadno. Loď ještě není opravená. Musíme tu zůstat ještě přinejmenším dva dny. Než ji opravíme a pak počkat až se nová prkna uchytí."řekla ti. Prudce jsi se otočil, když jsi uslyšel za sebou nějaký lomoz. Zahlédl jsi někoho, jak se rychle ztratil ve dveřích starého domu zarostlým břečťanem. Cate se mezitím věnovala Auroře "Jak jsi se sem dostala?"ptala se. "Táta běžel tak rychle. ˇŽe jsem mu nestačila a tak mě pustil. Já běžela za ním jenže.. pak mi zmizela půda pod nohama a já spadla dírou tam nahoru do toho velkého stromu."znělo to trochu vyčítavě, na tebe, že jsi ji ztratil. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Barman přikývl a přihrál ti naředěné víno, prostě něco slabšího jak sis přál. Rozhlédl jsi se po hostinci, skoro všechna místa byla obsazena. Viděl jsi tváře mužů, jak nedočkavě natahují krky a vyhlížejí spoře oděné tanečnice. Zahlédl jsi mezi nimi i svého drahého dodavatele McDonald, který tu, ale byl spíš kvůli pití. Najednou se světla trochu utlumila a začala hrát hudba bez slov. Objevili se tanečnice, mezi nimi i Adéla. Všechny byla hezké, ale pro tebe Adéla byla nejhezčí. Jako zlatá perla mezi ostatními, obyčejnými bílími perlami. Bylo to jiné vystoupení než předtím, zněla jiná hudba, více divočejší a také taneční kreace byli více dravější. Skoro sváděli. Dívky se rozestoupily, tančili kolem zákazníků. Adéla dotančila až k tobě a chvíli před tebou tančila, vlnící boky, barevný kamínek v jejím pupíku se leskl při každém zhoupnutí boků, pohladila tě po rameni a pak šla dál. Nakonec ke konci skladby dotančili zpět odkud začali. Uklonili se, lidé začali tleskat a hvízdat a ještě značnou chvíli to trvalo i když dívky už odešli. Nakonec se muži zase v klidu usadili, smáli se a dál popíjeli. Trvalo to takových patnáct minut, ty jsi dopil své víno, když Adéla seběhla dolů, už zase v obyčejných šatech "Tak jsem tady..."řekla, objala tě. "Líbilo se ti to?"zeptala se na tvůj názor. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Hned jsi, ale postřehl malé opice s huňatým ocasem, co ti skákali po palubě, houpali se na stožáru, pokřikovali na sebe a viditelně se dobře bavili. Mohl jsi to čekat, zvědavé opice musejí vždy hned vše nové prozkoumat. Natali se zasmála "No podívej se na ně. Máš novou posádku." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zoe se na tebe první zmateně podívala a pak se usmála "Ach... ahoj... bratránku."řekla s přátelským úsměvem a podívala se na Miriam "Tak to je ona? O které jsi mi vyprávěl?"zeptala se. Pochopil jsi, že k tobě přišla proto, aby se optala, jak ti to s tou tvou přítelkyní vyšlo. "Je moc pěkná. Máš dobrý vkus, Elvisi."mrkla na tebe "Víte... on najednou za mnou přišel... věděl, že já mám zkušenosti a chtěl rady ohledně žen. Říkal mi, že se zamiloval do jedné ženy, ale nevěděl si rady. No není to sladké?"zasmála se. Miriam se trochu váhavě usmála, asi ji trochu znepokojovalo to, že bylo jasné co Zoe dělala. "To ano... musela jste mu dát dobré rady.. protože, jako muž... se vyznamenal."objala tě kolem pasu. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Rukou naznačím at jsou zticha ařeknu. Nejsme tu sami. Pak s ečem v ruce jdu do domu kd epostava zmizela a snažím se jí chytit. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Samozřejmě. Už jsem ti přece říkal, že tančíš skvěle." usměju se. "Takže... půjdem ven?" zeprám se a nenápadně zašmátrám v kapse, abych nahmatal náhrdelník. Jo. půjdeme ven a já jí ho dám. Bude šťastná, alespoň doufám, ale předpokládám, že jo... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vešel jsi do domu ve kterém jsi viděl zmizet postavu. Vešel jsi do ztemnělého domu, kde byli schody směřující do dalších pater. Slyšel jsi kroky ze shora, ta osoba nebo ten někdo musí být tedy nahoře. "Tati buď opatrný!"zavolala Aurora. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já vím. Ale od tebe mě to těší nejvíc."zasmála se a vzala tě za ruku. "Jistě. Pojďme. Už se nemůžu dočkat až budeme mít trochu soukromí."odešli jste z hostince. Před ním tě objala kolem pasu a nadechla se mořského vzduchu "Tak.. kam půjdeme?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jdu za kroky a řeknu. Ať si kdo si vylez nebo budeš proklán mým mečem! Zavrčím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Zamyslím se nad nějakým pěkným místem, ale pak mi dojde, že tady žádná nejsou. "Nijak jsem to neplánoval. Můžeme jít kamkoliv." Pak vyrazím pomalým krokem, s Adélou po boku, na opačnou stranu, než jsme byli včera. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Při Mirině slovech se doslova nadmu pýchou jako král všech pávů. Zároveň však i zrudnu, neboť skutečnost, že jsem vyhledával rady kterak na věc, vyšla tak trapně najevo. “No..ano…já to samozřejmě věděl, jen jsem si potřeboval ujasnit..ehm..pár detailů…A tady Zoe..jakožto…jakožto..pracovnice pro veřejnost…má obrovské zkušenosti v tomhle oboru..“ vykoktám ze sebe nějakou bezvýznamnou a smysl nedávající větu a tupě se zadívám Zoe do výstřihu, který více odhaluje ne zakrývá. Říká se, že nejerotičtější je představa toho, co žena skrývá, v tomhle případě to ovšem vůbec neplatilo. “Jo..pasti..kde tu mají pasti..?!“ Vyhrknu a začnu se divoce rozhlížet kolem, jako bych snad čekal, že nějaký sklopec, nebo snad železa půjdou náhodou kolem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zoe se usmála "No nechám vás hrdličky už být... a Elvisi... kdyby jsi chtěl ještě někdy poradit klidně se zastav bratránku."mrkla na tebe Zoe, pak se zasmála a šla si po svých. Miriam se na ní ohlédla "Máš... zajímavé příbuzní, Elvisi."řekla Miriam "Pasti by měli mít tamhle."ukázala rukou. "Asi vezmeme tu největší, co? Netušíme jak je to zvíře velké." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se do tebe zahákla a vydali jste se na procházku městem. Gomoru už zachvátila tma, jediné světlo na temné ulice dopadalo, přicházelo z oken domů a občasná louč. Narazili jste také na klec zavěšenou ve vzduchu ve které hořela mrtvola. Štítek který visel ještě o něco níže hlásal, že tento muž znásilňoval malé holčičky. Nejspíš ho tam dal některý z otců postižených dívek. Tady nebyl zákon nijak zvlášť dodržován. A lidé, pokud chytili viníka si je trestali podle svého. Adéla se na tu hrůznou podívanou dívala jen okamžik než tvář odvrátila. "Měli by aspoň lidi varovat, že tu tohle visí. Chudák děti co tohle uvidí."řekla znechuceně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sice jsi nahoru zavolal varování, ale jediné čeho jsi dosáhl bylo to, že kroky byli rychlejší. "Tati! On vylezl oknem!"slyšel jsi vykřiknout Auroru. Vyběhl jsi ven a vzhlédl. Byl to ten, kterého jsi zahlédl, byl zabalený do hadrů, tak že jsi neviděl ani kousek kůže a tvář byla skryta v temnotě kápě. Pomalu se posouval po římse doprava k révě, která pohltila celou stěnu domu. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Instinktivně mávnu za mizející Zoe a koutkem úst se usměji. “No to víš…vzdálená..hodně vzdálená přízeň…ale i tak jí mám rád..je to prima holka..žena…tak něco..“..zbytek věty jen nezřetelně zamumlám. Po Mirině upozornění zamíříme přímo k prodejci pastí, klecí a jiných loveckých potřeb. V malém obchůdku je rozvěšeno spoustu klecí, od největších po nejmenší, zvířecích kožešin, vycpaných ptáků a preparovaných paroží. V jednom z rohů místnosti jsou na hromadě naskládány železa, sklopce a jiné pasti k odchytu živých zvířat. Jakmile je spatřím, zamířím k nim tak prudce, že se praštím do hlavy o klec plnou drobných křiklavých ptáčků. Jejich následný křik rozdráždí Fufua, sedícího na mém rameni, natolik, že začne hlasitě křičet. “Ehm..pane..prosím…máte nějakou past..velkou past..k odchytu medvěda..nebo jemu podobného zvířete?!!“..snažím se hlasitě překřiknout všechny opeřence v obchodě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Prodavač se na tebe zadíval a zavrtěl hlavou "Ne... proč bych měl mít pasti na medvědy, když u nás nežijí?"zavrtěl hlavou "Ale mohl bych vám ji postavit. Večer by mohla být hotová. Pokud jste ochotní si připlatit?"navrhl. Miriam tě vzala za ruku "Ber to. Vím, že to bude stát hodně peněz, ale já ti vypomůžu."povzbudila tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Rychle běžím za dotyčným a za běhu do druhé ruky si vytáhnu dýku a v jndu chvíli zamířím a hodím dýku tak aby dotyčného za hadry přišpendlila ke zdi a aby mi nikam už neutekl. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Pohladím Miri po ruce. “Lásko to nemusíš, mám něco málo našetřeno…nedělej si kvůli mně škodu.“ Poté se obrátím na prodavače a přikývnu. “Tak já to tedy beru. Ono..to vlastně není pro mě..posílám jí na jiný ostrov..kde mají medvědy..víte..ehm…a, mám se tu pro ní večer stavit, nebo mi jí dovezete?..Jo a ještě něco…musí být pevná..odolná..je to opravdu velké a silné medvědy.“ Dodám a doufám, že si prodavač nebude myslet, že tu past chci použít třeba na lidi..nebo tak nějak. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Pokud mi řeknete kam ji mám dodat, tak ji doručím."přikývl. Miriam se usmála "Ale jakou škodu? Ty se staráš o mě a já zase o tebe. Finančně ti pomoci je jen přirozené." "Navíc když každý dáme půlku tak oba nás to bude stát mnohem méně než kdyby jsi to všechno platil sám." "Tvá žena má pravdu."podpořil ji prodavač a jen pokrčil rameny. "Tak přestaň být tak hrdý a nech mi ti pomoci."dloubla tě do žeber. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Postava se na místě zarazila, jak jsi ji přišpendlil oblečením ke zdi domu. Chytl dýku a pokusil se ji vytrhnout ze zdi, na nějakou chvíli tam zůstane, ale ne na dlouho. Nakonec se uvolní a uteče. Takže by jsi měl spěchat jestli se chceš k němu dostat. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Zdá se, jakoby se ti dva na mě dohodli. “No dobrá, jste na mě v přesile…přijímám tvou nabídku Miri, ale počítej s tím, že ti to všechno vrátím…sama si urči v jaké formě..“..konec věty jí spíše pošeptám do ouška a uculím se. “Takže, kdyby jste byl tak laskav a dovezl jí ke mně do sadu..ten velký hruškový sad hned za městem. Asi kilometr po západní cestě, nemůžete to minout…tady je záloha..“ Položím na pult měšec, kývnu na prodavače děkovně hlavou a vyjdu i s Miri a Fufuem ven z obchodu. “Mno..lásko..a co dáme do té pasti jako návnadu…co si myslíš, že to žere?..“ Začnu se porozhlížet po nějakém obchodě či stánku s vývěskou „Krmivo pro monstra“ |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Rycle si mu skusím nadběhnout a pak zahnat někam do kouta aby mi neutekl amít jej pod dohldem svého meče. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se vědoucně usmála, když jsi ji šeptal do ouška. Rozloučili jste se s prodavačem a vydali se dál trhem "No co by mohl jíst... já nevím. Můžeme tam zkusit dát jak maso tak ovoce. Jedno z toho jíst musí. I když podle toho co jsem viděla... tak spíš to maso." řekla a šla ke stánku s masem. Koupila velký kus ovčího masa "Tohle by mohlo stačit."řekla. Fufu ti poposedl na rameni, když jste procházeli kolem stánku kde se prodávala zvířata. Podíval jsi se tím směrem a uviděl jsi na bidýlku sedět dvojče Fufa. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyběhl jsi po schodech a dostal se k oknu, kterým člověk vylezl ven na římsu. Vylezl jsi za ním na římsu a sunul se k němu. Cate se zatím postavila pod révu, aby nemohl slézt dolů. Zakuklenec se konečně uvolnil z uvěznění tvé dýky, která spadla neškodně na zem. Otočil hlavu k tobě a začal od tebe ustupovat, zatím co ty jsi se k němu blížil. Zdálo se, že zakuklenec začínal pomalu panikařit. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Jako gentleman, vezmu od Miri balík s masem a razím nám cestu davem. Samozřejmě mi ani neujde Fufuho poposednutí na rameni, ostatně to tak dělá pokaždé, když kolem tohohle stánku procházíme. “Já vím Fufu..tvoje vysněná..ale na ní nemáš hochu…jsi ošklivý, vypelichaný a uřvaný…a navíc je drahá…moc náročné děvče pro tebe…radši ti koupím balíček semínek…kašli na ní…“ Jako vždy si z Fufuho utahuji, ale on mi stejně nerozumí, takže je mu to vcelku jedno. Moc dobře vím, že už je to dospělý samec..a touží po samici..ale nemusí se přeci ve všem po mě opičit. Jako namátkou se přitočím k jednomu stánku s cetkami a nenápadně tam koupím Miri malý náramek z lastur a nějakých lesklých kamínků. Strčím ho do kapsy a dál popichuji Fufuho. “Holt si ošklivý opelichanec..starý brachu..“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se zasmála "No tak Elvisi... nebuď na něj tak přísný... vždyť Fufu je pěkný ptáček."pohladila Fufa na hrudníčku, ten se zase rozčepýřil "Hezkýýý ptáák! Hezkýýý ptáákk!"opakoval Fufu. Což ti také umožnilo nenápadně koupit dárek pro Miriam. "Takže... máme všechno? Vyrazíme tedy... ke mě nebo k tobě? Abychom tam počkali na tu past?"zeptala se Miriam a zase tě vzala za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Město Čapnu Miri za drobnou ručku a konečně se vydáme z města. “Zajdeme tedy ke mně..počkáme na tu past, nastražíme jí..no..a pak půjdeme k tobě, když na tom trváš..i když já bych klidně mohl zůstat tady…v domě…ale..nebudu ti odporovat lásko…“ Je docela příjemné počasí, takže cesta do sadu je příjemná a díky lehkému vánku od moře i osvěžující. I když čím blíže jsme mému sadu, tím větší pocit stísněnosti ve mě panuje. Možná by tam se mnou už Miri vůbec neměla chodit. Co když ta věc, ten živočich, právě teď někde číhá. Může být kdekoliv. Všude kolem je tu spousta keřů a nízkého porostu. “Poslyš Miri…nechtěla bys vzít Fufuho a jít rovnou k sobě domů? Připravit to tam..a tak..tu past zvládnu nastražit sám..a hned potom za vámi přijdu…vážně..“ Zastavím se a zadívám se jí do očí. Přitom však vnímám každý zvuk, zašustění trávy, nebo praskání větviček. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se nad tím jen chvíli zamyslela a pak řekla "Ne. Nechtěla."odpověděla prostě. Podívala se na tebe, usmála se a políbila tě letmo na rty "Tak pojďme. Podíváme se na tvé poničené stromy."vzala tě zase za ruku a vedla tě dál k tvému domu. "No tak... nebuď tak ustrašený. Nic se mi nestane. Když jsem s tebou."ujistila tě. "Stejně si myslím, že ta věc vylézá až v noci. Kdyby i ve dne nejspíš by ji někdo už zahlédl." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Že mi to nedošlo dřív. Teď jsem se opravdu zase pěkně ztrapnil. To je přeci jasné, že to vylézá jen v noci. Jako ostatně všechny zlé věci. Obavy ze mě spadly jako veliký balvan. Políbil jsem Miri a o poznání veselejším a živějším krokem jsem jí dovedl až do poničené části sadu. Byl to opravdu žalostný pohled. Kůra byla rozdrásaná jako by byla z nějaké lehké látky, a míza která ráno vytékala z ran začala pomalu usychat a tvrdnout. “No tak to vidíš..hrůza co?...A to jsi ještě neviděla ty stopy v písku..děsivé…Kdybych si nezranil nohu, tak bych to možná vystopoval..“..slova o vystopování jsou samozřejmě nesmysl, ale není naškodí si trošku zahrát na hrdinu. “No.a někam sem, bych tu past dal..co myslíš ty?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam přišla k jednomu z poničených stromů a pohladila ho po kůře a pak po místě kde byla stržena. "Můžeme pro ně něco udělat?"zeptala se a podívala se na tebe. "Myslíš, že jim tohle nějak vážně ublížilo?"přešla k druhému stromu a také se ho dotkla. "Ty jsi sadař. Musíš vědět co udělat. Udělám všechno co mi řekneš."vrátila se k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Stejně jako Miri si kleknu k jednou z poničených stromů a něžně přejedu rukou po holém kmeni. “Nejdřív musíme zacelit rány, aby nevytékala míza..to je stejné jako s krvácením u lidí. Na to mám speciální přípravek, kterým se kmen natře. A pak se musí holý kmen něčím zakrýt, aby ho nenapadly škůdci nebo jiná zvířata…postupem času se kmen uzavře a seschne, takže je pak znovu odolný… Spustím svou učenou řeč, i když vím, že tohle Miri nemůže vůbec zajímat. Znovu se postavím a usměji se na Miri. “Opravdu uděláš všechno co řeknu?...Zajímavá nabídka..“..mrknu na ní a zamířím k domku, pro věci potřebné k záchraně hrušní. Po chvilce se vrátím s nádobou plnou bílé tekutiny a balíkem odolného režného plátna k obalení kmenů. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Myslela jsem si, že ti ta nabídka přijde zajímavá."usmála se a ustala u stromů zatím došel pro potřeby pro ošetření stromů. "Pomohu ti."nabídla se a tak jste se společně pustili do ošetření stromů. Ukázal jsi ji jak na to a to Miriam stačilo, aby se do toho pustila s nečekanou vervou. Kdyby jsi byl na to sám nejspíš by ti to trvalo o hodně déle, ale takhle jste to měli do dvou hodin hotov. "Tak.... máme hotovo. Snad se vyléčí."řekla a otřela si rukou čelo, kde zůstala čmouha. "Co teď?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Mám radost z toho jak nám šla práce krásně od ruky. Opět mě Miri přesvědčila o tom, že není taková křehotinka a slečinka, jak jsem si při prvním setkání myslel. “Mockrát ti děkuji lásko..bez tebe bych to dělal do tmy..no a teď…“..rozhlédnu se jestli náhodou nejede stavitel pastí…“..si asi půjdu zabalit pár věcí, abych u tebe doma nechodil nahý..“ Poplácám rozkošnou Miriam po zadečku a vydám se do domu, kde si zabalím několik košilí a kalhot. Tomu ještě břitvu na holení, hřeben a pár dalších drobnosti. Když mám sbaleno, poplácám si na kapsu, kde se ukrývá malý dáreček pro Miri a sejdu do kuchyně. Tam ještě vezmu sáček zrníček pro Fufu, strčím si ho do druhé kapsy a vyjdu i s kufrem ven. “No a jsem připraven…už zbývá jen nalíčit past..“ |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Vzdej se nechceme ti zbytečně ublížit. Odpovím mu a blížím s ek němu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se mezitím umyla, zatím co ty jsi si balil. Vzhlédla k tobě a usmála se "Jistě... teď počkáme až přijde."souhlasila a přišla k tobě "A víš, že myšlenka, že bys mi po době chodil nahatý není vůbec špatná?"řekla laškovně. "Zatím co budeme čekat. Nemám něco uvařit? Třeba? Nebo máš jiný nápad co během toho čekání dělat?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Člověk před tebou nadále ustupoval až byl na samém okraji římsy. Díval se střídavě na tebe a pak dolů a zase na tebe. Byli to tři patra a pád dolů by bylo hodně bolestivé. Nakonec se asi rozhodl, otočil se k tobě a skočil. Uslyšel jsi Cate vyjeknout překvapením. Ale to co následovalo jsi nečekal. Člověk roztáhl ruce. Zjistil jsi, že měl v podpaží přišité kusy látky, takže když ruce roztáhl vzniklo něco jako blány díky kterým mohl plachtit. Vítr ho nadnesl a odnesl ho dobrých několik metrů dolů na zem, kde bezpečně dosedl na udusanou zem. Postavil se a ohlédl se na vás. Pak se dal na útěk. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Odvrátím zrak od mrtvoly jen o chvíli později než Adéla. Asi si to zasloužil... pomyslím si, když si přečtu vzkaz na štítku. Ale i tak... Adéla má pravdu děti by to neměly vidět. A neměly by vidět ani spoustu dalších věcí, které se v tomhle městě dějí. Na okamžik se zamyslím, jak si vzpomenu na svoje dětství. Viděl jsem tenkrát víc, než bych chtěl. "Máš pravdu, tohle by děti neměly vidět. Pojď, půjdeme jinam." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Slezu dolů a řeknu. Podme kašleme na něj. Odpovím amám se k odchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Při jejích slovech se samozřejmě usměju. “Nápad bych měl..ale to dělat nemůžeme..co kdyby zrovna přišel..“ Chytnu Miri kolem pasu, něžně jí několikrát plácnu po zadečku a zase jí pustím. Ona je prostě neodolatelná. Neustále mám nutkání se jí dotýkat. Přitahuje mě k sobě jako magnet kov. Nevím co bych si bez ní počal, tak jsem si na ní zvykl, že její ztráta, by se rovnala ztrátě nějakého životně důležitého orgánu. “A copak bys chtěla dělat ty, prdelko? T bys mi tu nechtěla chodit nahá co?..“ Mrnu na ní a našpulím rty. Jediné co kazí tuhle idylku je, nevím proč, rozčílený Fufu. Poskakuje na bidýlku, mává křídly a divoce kývá hlavou nahoru a dolů. Očividně je naštvaný, že jsem mu nekoupil jeho vysněnou ptačici. “Uklidni se, nebo tě poleju…ty holomku jeden…“houknu na něj už trochu nabroušeně. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydali jste se jinudy, aby jste později zase na tu hrůzu nenarazili "Když už chtějí takhle vystavovat popravené zločince... měli by to dělat někde méně na očích."zachvěla se a více stiskla tvou paži. Když jste se, ale vzdálili od té hrůzné podívané, zase se uvolnila. "Pojďme tudy... znám tu jedno místo."pobídla tě a vedla tě jinou ulicí, než jsi původně chtěl jít. Vedla tě do té lepší části města, kde jsi ještě nebyl. Tohle bylo místo bohatých, bylo vidět, že je lepší. Čistější, lépe osvětlená a lidé zde byli lépe oblečení. Dámy měli dlouhé šaty, samá krajka a honosný klobouček a muži nacpáni ve vestách. Připomínali Victorianského člověka. Zaslechl jsi zurčení vody, Adéla tě odvedla na náměstíčko v jehož středu bla fontána. Byla postavena částečně z kamene a částečně ze dřeva. "Sice je to slaná voda, ale vypadá to moc pěkně."řekla Adéla "A jsou tu i lavičky."usmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Tak... dobře." souhlasím trochu rozpačitě, protože tady to vpodstatě vůbec neznám. Nechám se vést. Když cestou potkáváme lidi, začnu chápat, proč jsem se sem často nezatoulal. Slušná část města šla vždycky mimo mě. Nerad jsem se tu vůbec ukazoval, natož abych přemýšlel o tom, tady bydlet. Nehledě na to, že bych na to neměl. Začne se mi trochu svírat hrdlo, protože mám pocit, že mě všichni ti lidi pozorují. Vím jak se obyvatelé dobrých čtvrtí dívají na ty chudší. Podle nich jsem špína a nemám tady co dělat. V jistém slova smyslu mají pravdu... prolétne mi hlavou. Takové myšlenky ale rychle vyženu z hlavy. Teď potřebuju být sebejistý. Protože tohle je to pravé místo, kde můžu dát Adéle svůj dárek. "Je tu vážně krásně." trochu zaváhám a zašmátrám v kapse, jak hledám náhrdelník. Když ho nahmatám, oddechnu si a pokračuju. "Víš, já... Něco pro tebe mám... Takový... Dárek." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Obě ženy tvého života tě následovali. "Tati... ale co, když je to ten co oblbl všechny tou hudbou?"zeptala se Aurora. "Jestli ano... mohl by být nebezpečný. Příště by nás třeba mohl navést na skalisko a donutit nás skočit do moře nebo vlézt do bažiny."přikývla Cate a rozhlížela se jestli toho zakuklence neuvidí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zasmála se "Tak ty svůj nápad nechceš uskutečnit, aby nás nenachytali a při tom mi tu navrhuješ, abych tu pobíhala, jak mě bůh stvořil?"zavrtěla hlavou s úsměvem a s mrknutím se zatahala za výstřih. Fufu se zřejmě urazil, protože se k tobě otočil zády a začal si čistit peří. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ty na okamžik znehybněli, ale pak se hromadně nahrnuli k zábradlí, aby si tě prohlédly zatím co mezi sebou brebentili svou opičí řečí. Zdálo se, že jsi je zajímal. Začali seskakovat z Havrana, někteří předváděl i salta. Jedna ti přistála na hlavě a zatahala za uši zatím co druhá ti strčila hlavu no nohavice. Susan se přestala smát, protože ani ona neunikla opičí pozornosti, vyjekla, když ji jedna menší opice vlezla pod košili a vykoukla ji z výstřihu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To ano. Už jsem tu jednou byla, když jsme se sestrou hledali dobré místo pro náš hostinec."řekla zatím co jste mířili k jedné z laviček. Zmínil jsi se o dárku, zastavila se a pohlédla na tebe "Dárek? Pro mě? To jsi nemusel, Todde."řekla, ale viděl jsi v jejích očích zvědavost a radost. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Já vím, nemusel. Ale chtěl." Ještě chvíli se jí dívám do očí, ale nenapadá mě, co dalšího bych měl říct. Adéla taky nemusela rozjet kampaň na zviditelnění mojí dílny. Oba jsme nemuseli udělat spoustu věcí. Ale udělali jsme je. A to se mi na životě líbí - člověk si může vybrat... "Takže... zavři oči." požádám Adélu. Chtěl bych ji náhrdelník připnout sám. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Nestarej se Auroro a pojď. Řeknu a při odchdu s etrochu pousměju a pošeptám. Jdeme dál Cate ale pak půjdete samy a já se schovám kdyby nás ted zakuklenec sledoval. Pousměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla se na tebe usmála "Tak dobře." souhlasila a zavřela oči. Viděl jsi, jak se lehce ošívala nedočkavostí a zvědavostí. "Ty mě tedy rozmazluješ, Todde."řekla se zavřenýma očima. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydali jste se zpět cestou, kterou jste přišli. Cate přikývla a držela Auroru pevně za ručku. Cestou zpět jste mlčeli a tak jste zase prošli vodopádem kde na vás čekala tvá posádka, viděl jsi na nich, že se jim ulevilo, že jste se v pořádku vrátili. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Všichni zpět na pobřeží musíme opravit lod! Rozkážu venku a až se všichni vzdálí na chvíli ještě počkám schovaný u jeskyně pokud uvidím toho zakuklence chytnu ho pokud ne vrátím s ek osttaním. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Zasloužíš si to." konstatuju s úsměvem. Pak vytáhnu z kapsy náhrdelník, obejdu Adélu a pomalu a opatrně jí ho nasadím a sepnu. Určitě se jí bude líbit... "Můžeš se podívat." řeknu poněkud tichým hlasem a potom už jen čekám na Adélinu reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Pobaveně se zasměji a očkem nahlédnu do Mirina výstřihu, za který si laškovně zatahala. “No..víš. Kdyby nás načapal, tak uvidí i mě..ale kdybys tu chodila v celé své kráse..tak uvidí jen tebe…rozhlásí to po městě..a všichni mi budou závidět, jakouže to mám krásku..“ Stále se usmívám a nespouštím oči z jejího, teď už klidného výstřihu. “Co takhle si zahrát nějakou…ehm..svlékací hru..ať zaplníme čas..co ty na to ženuško moje? „ Oči se mi okamžitě rozzáří a v hlavě už si vybavuji své vítězství, kdy je Miri úplně nahá a já se bažím její krásou a smyslnými zákoutími jejího těla. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Zvednu ruku a schodím ze sebe tu co se mi usadila na hlavě a tu u nohy prostě odstrčím botou. ale je vidět, že tu žádní lidé nejsou. Nebojí se, takže tím je to docela jasné. Teď jenom co s nimi. Kouknu se na Natali, jak zápasi s opicí ve výstřihu. Je to docela zajímavý pohled, rozhodně si nějakou opičku musím chytit. Budou se dobře prodávat. "Pojď schováme se na Havranovi," pobídnu jí a vykročím k lodi, při tom ze sebe strhávám drzé opice. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Meiju!“ zavolala na tebe Natali a šla za tebou “Nemůžu ji vyndat! Ta potvora se mě pevně drží a bojím se ji vytáhnout násilím.. au! Ne! Tam mě nekousej sakra!“vyjekla na opici ve výstřihu, která si ji nejspíš pletla se svou opičí maminkou. “Au! Meiju pomoc! Ona mě kouše do bradavky!“vyjekla znovu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zadívala se na tebe s pobavenými ohníčky v očích “Zahrát si něco? No pokud máš karty… mohli bychom si zahrát třeba svlékací prší.. nebo jak se tomu říká.“přišla k tobě blíže a objala tě kolem pasu “Ale varuji tě. Nebudeš to mít se mnou lehké.“položila ti hlavu na rameno a dívala se na tebe z pod dlouhých, černých řas. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Todde. Ten je… nádherný.“skoro zašeptala, znovu se ho dotkla a pak k tobě vzhlédla. Na tváři se ji znovu rozlil překrásný úsměv “Moc se mi líbí, Todde. Děkuji.“otočila se k tobě a objala tě kolem pasu a políbila tě sladce na rty až ti to skoro vyrazilo dech. Musel jsi přiznat, že nic sladšího než byli její rty jsi nikdy neokusil. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cate nekompromisně vedla Auroru zpět na pláž, ta se na tebe úzkostlivě ohlížela a bylo na ní vidět, že se ji nechce tě opouštět. Schoval jsi se za velký kámen u vodopádů. Nemusel jsi čekat dlouho, on opravdu ven vyšel. První se ustrašeně rozhlížel, ale nakonec se přebrodil vodou na suchou zem. Nebyl daleko od tebe, měl jsi příležitost ho polapit. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Hni se a je s tebe mrtovala! Zavrčím mu do ucha. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Přiskočím k Natali a v ruce se mi objeví nůž. Jediným řezem rozříznu košili, pak chytnu tu vlezlou opici za krk a trochu zmáčknu. Až se rozvřeští, tak jí strhnu z Natali a odhodím od sebe. "Potvory," odplivnu si na písek a dupnu, abych vystrašil další hlouček opic. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Ačkoliv jsem předem tušil, jaká bude Adélina reakce, stále jsem napjatě čekal. A pak Adéla otevřela oči... když se na mě otočila, byl jsem v sedmém nebi. Její úsměv mi rozbušil srdce víc než cokoliv předtím. Po jejím úsměvu následuje polibek, při kterém zapomenu úplně na všechno. Kdo jsem, kde jsem, co tady dělám... v hlavě mám zkrátka prázdno. Až do chvíle, kdy se od sebe zase odtáhneme a já mám možnost pustit do mozku trochu kyslíku. "Myslel jsem si, že se ti bude líbit..." vyslovím trochu váhavě, protože po předešlých zážitcích se mi nedostává mnoha slov. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vzala tě za ruku “Ano. Moc se mi líbí. Je nádherný. A nikdy jsem nebyla šťastnější, jako teď.“objala tě kolem pasu a opřela se tváří o tvou hruď. Vše bylo dokonalé, nádherné, žena, kterou jsi měl rád, byla s tebou, měla ráda tebe a právě se k tobě zamilovaně tiskla. Nic se nemohlo stát, nic se nemohlo pokazit. Tedy až do chvíle, než jsi uslyšel zavolání “Hej! Todde jsi to ty, kámo?“ohlédl jsi se a viděl jsi, jak se k tobě blíží nějaká zavalitá postava, na hlavě měl něco jako cylindr a na sobě kostým do společnosti. Když přišel blíže už jsi rozeznával rysy, jeho masité tváře. Velký spodní ret, který dával dojem, že je napuchlý, placatý nos, prasečí očka a určitě tři podbradky. Poznal jsi ho, byl to starý Ruml Špic. Znal jsi ho a to ještě z doby, kdy jsi byl mezi piráty. Ruml na lodi dělal kuchaře a zásobovače, nikdy se nehnal do bojů a jediné co ho doopravdy zajímalo bylo víno. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se ulevilo,chytla zbytky košile, které si přitáhla, aby tak skryla ňadra a nelákali by tak dál ty drzé opice. Opuce se rozlétli skoro, jako hejno ptáků a utíkali do úkrytu lesa, přesto jejich křik zněl jako smích a tušil jsi, že se vrátí, aby jste si spolu znovu hráli. “Díky, Meiju. Na chvíli jsem si myslela, že mě doopravdy pokouše.“dívala se za opicemi. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zakuklenec polekaně zaskučel, ale ztuhl a už se nehnul, nejspíš čekal co budeš dělat dál. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Volnou rukou ho odhalím a řeknu. Ted mi řekneš kde to jsme a co tu děláš ty. Zavrčím mu do ucha. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Pokud jsem před chvílí měl v hlavě prázdno, tak teď se moje hlava rozjela na plné obrátky. Automaticky zareaguju na zavolání a otočím hlavu směrem, odkud ho slyším. Už ten hlas mi byl povědomý, ale když spatřím Rumlovu tvář, jsem si jistý. Je to on. Zatímco se mi hlavou honí myšlenky šílenou rychlostí, těkám zoufale pohledem mezi Rumlem a Adélou. Jako jen několikrát v životě nevím co mám dělat... Kde se tu sakra vzal?! Co tady dělá?! Je tu i zbytek posádky? ... Zatraceně! Poznal mě... a to jsem pro něj měl být mrtvý... mohl bych... to nebude fungovat... Mohl bych tvrdit, že si mě s někým spletl. A on by přivedl ostatní, aby to posoudili... nemůžu... nevím... Všechny možné nápady se mi v hlavě melou jako hejno ptáků zavřené v místnosti. Všechny chtějí ven, ale žádná nemůže. Postupem času docházím k jedinému závěru, ačkoliv si ho odmítám přiznat - jsem v pasti. A tak, jediné co mě napadá je pokusit se utéct. Rychle se otočím k Adéle. "Půjdeme. Rychle... prosím..." zašeptám a z hlasu mi jasně čiší moje narůstající zoufalství... |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Představa davů, vystávajících před mým skromným příbytkem mi na chvíli nažene husí kůži po celém těle. “No tedy..mohl bych od těch čumilů vybírat vstupné…jen by mě trochu vadilo, že tvá..sladká místečka a hebkou kočičku vidí i někdo jiný než já..“..uculím se a vypláznu na Miri jazyk. “Lásko..vážně si myslíš, že bys mě v kartách porazila?“..pobaveně se uchichtnu a poplácám jí po zadečku přičemž jí i nepatrně nadzvednu sukýnku. “Za chviličku tu budeš krásně nahatá, nenechám na tobě ani jednu tkaničku…tak co..troufáš si na hru se mnou?“ Natáhnu se k šupleti u stolku a vytáhnu ošoupaný balíček karet. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Se smíchem tě plácla přes ruku, kterou jsi ji šmátral pod sukní. "Náhodou... nejsi jediný kdo má intimní místa viděl."mrkla na tebe. "To víš, že si troufnu... už tě vidím, jak zkroušeně sedíš nahý s rukama v klíně."smála se "Tak jen do toho."pobízela tě sebevědomě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Co? Cože? Proč?"pohlédla na tebe Adéla překvapeně, ale když viděla tvůj výraz zarazila se "Dobře."řekla, vzala tě za ruku a rozběhli jste se spolu pryč. "Todde?!" volal na tebe Ruml, znělo to, jako kdyby si nebyl jistý, že jsi to ty, ale měl podezření. Ale nepronásledoval tě, Ruml je přece jen značně otylí a běhání bylo nad jeho síly. Dostali jste se pryč z té lepší části města zpět na tu horší. Adéla se zastavila "Proč jsme utíkali?"zeptala se trochu zadýchaně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Strhl jsi mu látku z obličeje a ty jsi poznal několik věcí najednou. A to, že to byla žena, aspoň to šlo vidět podle jejího hrudníku, další věc a to, že to nebyl člověk a nakonec že se vzdáleně člověku podobala. Zasyčela na tebe "Pusť mě!" promluvila. Svým... obludným způsobem byla hezká, ale to by jsi se nejprve musel smířit se zelenou kůži, bíle žhnoucí oči a podivné vlasy.... jestli to vůbec vlasy byli.  |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ne dokud mi neřeknešco tu děláš a jak si se sem dostala! Odpovím a stále držím ženu stejným způsobem a pomyslím si. Sakra opna je....ork?Vždyť ti jsou jen z bájí a legend.Zamyslím se ale nestrácím na ostražitosti. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Asi nemá cenu vymýšlet nějaké výmluvy... "Ten muž, který na mě volal... znám ho a on zná mě. Vařil na lodi, na které jsem se plavil, když..." Nechce se mi to ani vyslovit. "Byl to pirát, jako já. Možná pořád je, a jestli ano, bude tady i zbytek posádky. Kapitán... a všichni ostatní, od kterých jsem utekl..." Při vzpomínce na některé členy posádky mi přejede mráz po zádech. Existuje jen jediná věc, kterou by chtěli udělat se zrádcem. A já nepochybně jsem zrádce... z jejich pohledu. "Jestli mě poznal a řekne to ostatním..." Sevře se mi hrdlo, takže nemůžu větu dokončit. Asi ani nechci. Samozřejmě z nich mám strach. Ale taky se bojím o Adélu... |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Teatrálně si pofoukám ruku, která se dobývala na jedno z nejkrásnějších míst na téhle podmáčené planetě a začnu rozdávat karty. “Stejnak tě brzo uvidím celou..celou nahatou..“..neobratně hodím kartu směrem k Miri, takže list spadne na zem. “Tomu se zkrátka neubráníš ženuško zlatá…bezbolestně si tě prohlédnu..“ Konečně dokončím rozdávání a prohlédnu si obdržené karty..úsměv na rtech naznačuje, že mi štěstí přálo. “Tak miláčku..co půjde dolů jako první? „..uculím se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam posbírala karty a pak po tobě loupla očkem "No... tak bych řekla. Ty košili a já punčošky."navrhla. "Tak já začnu."řekla a vyhodila ze své ruky listové eso a hned na to listového krále. "Dobrý začátek. Tak můžeš. A moc si nevěř. Abys pak nebyl zklamaný, miláčku."poslala ti vzdušný polibek. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Okamžitě hodím na zeleného krále, krále srdcového. “Ty punčošky ti sundám zubama miláčku…vrr..“ Vycením na ní zoubky a trošku nervozně začnu podupávat nohou. Sice je to jen žena, ale podle prvního tahu ví co dělá..potvůrka moje..však já jí svleču. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zasmála se "Jedině za příplatek."mrkla na tebe. Hodila na hromádku srdcového spodka "Vzdej do, Elvisy. Mám příliš dobré karty na to abys vyhrál."provokovala tě jemně. Neustále poposedávala a natahovala krk, jak se ti na oko snažila nahlédnout do karet, jako malé dítě, ale při tom se vesele usmívala. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Buď má vážně tak dobré karty, nebo umí skvěle blafovat. Mírně si poposednu a rozhodnu se k riskantnímu kroku. Buď a nebo. S mírným napřáhnutím odhodím na hromádku srdcovou sedmičku. Pro jistotu se raději Miri nedívám do očí. “Tak za příplatek..leda by ti těmi zoubky sundal i něco jiného kočičko…“ Nervozně se zavrtím a doufám, že nemá kartu stejné hodnoty. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Víš, Elvisy. Kromě punčoch a šatů na sobě nemám nic jiného."mrkla na tebe. Pak se, ale zamračila na sedmičku "Měl jsi štěstí."zabručela a lízla si dvě karty a pak vyložila srdcového měniče "Měním na koule."mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro “No tak to tu budeš tak jak tě pánbůh stvořil pěkně brzy lásko moje“ Při té představě se trochu zasním a má nálada stoupne když ke všemu zjistím, že nemá sedmičku kterou by mě odsoudila k potupné porážce. I když přebití na kule mi dvakrát radost neudělalo, musím si líznout z balíčku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zelená žena znovu zasyčela "Já se tu narodila! Tohle je můj domov!"vykřikla a zakousla se ti do ruky. Vystříkla krev a než jsi se stačil vzpamatovat vyklouzla ti ze sevření. Rána nebyla nijak vážná, ale přesto jsi najednou ucítil v ruce mravenčení, které pomalu stoupalo nahoru k rameni a pak jsi přestával ruku i cítit. Pochopil jsi, že tě nejspíš nějak paralyzovala. Věděl jsi co bude následovat. Přestanou ti sloužit nohy, nebudeš cítit tělo, sice mozek bude fungovat, ale z tebe se stane napůl mrtvý dokud paralýza nepomine. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Překvapeně na tebe hleděla, ale neviděl jsi v jejích očích nic jako zděšení nebo zhnusení. Když jsi domluvil, zamyšleně se zamračila "Chápu... a když to řekne ostatním, tak po tobě půjdou. Od pirátů se neodchází snadno. Většinou tak, že klesneš ke dnu s pěkným závažím."řekla a zadívala se na tebe "Ach, Todde."tentokrát se zatvářila ustaraně. Prudce tě objala a schovala tvář do tvé hrudi "Musíš se schovat. Ten muž nemůže vědět kde bydlíš... nebo si můžou myslet, že jsi tu jen v Gomoře dočasně."vzhlédla k tobě a tvářila se ustaraně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To mám za to, když chci být pro tebe krásná."povzdychla si. Ještě chvíli jste hráli, laškovali a nezávazně provokovali jeden druhého a dobře jste se při tom bavili. Nakonec jedna hra trvala tak dlouho, že jste skoro dolízali karty. Byl to tuhý boj, ale nakonec jsi zvítězil. Miri vzdychla "Tak jo... punčochy dolů... chceš si je sundat sám?" nadzvedla sukni a odhalila tak jemňounké punčošky, které ji dosahovali až do půli stehen, kde byli připevněné podvazky. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Sakra! Zavrčím a co nejrychleji běžím k táboru a volám dokud můžu. Pomoc! Ozvývám se a běžím dál dokud to de. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Byla to opravdu dlouhá hra, ale naštěstí se sladkým koncem pro mě. “Ale jistěže se toho ujmu lásko..a jak rád..“ Pokleknu před Mirinu židli a svou dlaň položím na její úchvatné lýtko. Pomalu..ale opravdu velice pomalu po něm jedu, dokud nedorazím ke kolínku..to obkroužím a chviličku se zdržím ve sladké podkolení jamce..se kterou si krásně pohraji. Poté se konečně vydám po stehýnku až k podvazku, který odepnu. Na závěr celé téhle operace punčošku stáhnu z její hebké nožky. To samé provedu i druhé nožce, jen s tím rozdílem, že se při odepínání podvazku až podezřele blízko přiblížím k tlamičce její hebké kočičky. Po celou dobu stahování punčošek, se neopomínám dívat své lásce do očí. “Sladké vítězství miláčku..a tohle je má trofej..“ Položím si jemné punčošky před sebe na stůl a začnu míchat karty. “Tak co ..vzdáš se a svlečeš si zbytek sama, nebo tě mám znovu porazit..hmm?“,,usměji se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Rozběhl jsi se a volal jsi o pomoc, vběhl jsi do porostu lesa, ale po pár metrech jsi opadl. Najednou ti povolila kolena a ty ses natáhl jak široký, tak dlouhý. A už jsi se nedokázal zvednout, přetočil jsi se na záda a cítil jsi, jak tě tvé tělo přestává poslouchat. Slyšel jsi, jak k tobě někdo jde, ale nebyl to nikdo z tvé posádky. Zakoulel jsi očima na zelenou ženu, která se nad tebou sklonila. Postřehl jsi, že má v ruce klacek. Rozmáchla se a udeřila. Najednou tě obklopila tma, jak jsi přišel o vědomí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji něžně sundával punčošky, Miriam ti oplácela pohled a jemně se usmívala, viděl jsi jak se ji mírně zrychlil dech, zřejmě ji to tvé hlazení bylo příjemné. Trofej? No doufám, že si je nehodláš pověsit na zeď.“tiše se zasmála a schovala nohy pod sukni, tak že jsi viděl jenom její kotníky a chodidla. “Nene… nehodlám se vzdát. To nemám v povaze, miláčku.“odmítla kapitulaci. Pustili jste se do další hry, tentokrát to šlo rychle a prohrál jsi ty “Tak a košili dolů.“mrkla na tebe Miriam a po čtyřech se k tobě přesunula, aby ti z ní pomohla. Rozepnula ti knoflíky a pomalu ti košili sundala, jemně tě pohladila po obnažených pažích, pak se i se svou výhrou zase odtáhla. “Choť bez košile častěji. Jsi hrozně sexy.“ |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Sakra. Zavrčím si slabě když vidím tu potvoru a klacek. Má cesta končí. Pomyslím si když upadám do bezvědomí. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Skoro to tak dopadlo." utrousím skoro nechtěně a podívám se na dlouhou jizvu na mém předloktí. Potom Adélu taky obejmu, pevně, jako bych ji nechtěl už nikdy pustit. Každý druhý v chudších částech Gomory je může nasměrovat k mojí dílně. Najít mě nemůže být větší problém. A když se budu schovávat? Nejdřív zničí všechno, co jsem si tu vybudoval, a pak mě budou hledat. A přijdou na Adélu... "Ne. Nebudu se schovávat..." Vypadne ze mě a ani já sám nemůžu uvěřit tomu, že jsem to vážně řekl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vzhlédla k tobě "Ale... co chceš tedy dělat? Nemůžeš se jimi nechat chytit. Zabijí tě."silněji sevřela tvou ruku. "Nechci o tebe přijít."se smutkem k tobě vzhlížela |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi znovu otevřel oči zíral jsi na dřevenou střechu. Stále jsi měl ztuhnuté, ale uh jsi mohl hýbat hlavou a bněli tě prsty na nohou. Rozhlédl jsi se. Byl jsi v nějakém domě, stěny byli z bambusu a prosvítalo spárami dovnitř bílé světlo. Někde blízko jsi slyšel tekoucí vodu. Místnost byla narvaná různými věcmi, dřevený stůl, noční stolky, jídelní stůl, skříně, vypadalo to tady jako sklad. Podíval jsi se dolů na své tělo a s překvapením jsi zjistil, že jsi připoutaný, ale co tě nejvíce překvapilo bylo, že ti dítě kreslilo na nohu. Bylo stejné rasy, jako té zelené ženy. Měl nějaké barevné tužky, kterými ti stačil už hustě pomalovat nohy barevnými klikyháky. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Hej ty.Nech mi ty nohy. Řeknu mírným hlasem na dítě a přemýšlím jak se dostat pryč nebo jak přivolat pomoc. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Já o tebe taky nechci přijít." opětuji stisk. "A právě proto se nemůžu schovávat. Nemůžu tě dostat do nebezpečí..." Pohlédnu jí přímo do očí. Volba mezi bezpečím Adély a mě je dost jednoduchá. Pokud mají moji bývalí společníci po někom jít, budu to já... "Pojď." vyzvu ji. "Na dnešní večer už toho bylo dost." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydali jste se zpět do hostince. Adéla zůstala nějakou chvíli tiše a přemýšlela o vaší situaci. Teprve, když už jste byli na dohled hostince promluvila “A co tedy plánuješ udělat? Chceš dělat jakoby nic? Nebo se jim chceš sám ukázat?“zeptala se a zastavila se. “Nebo možná… možná bys mohl jít za tím mužem co tě viděl a zkusit ho přemluvit, ať si to nechá pro sebe… třeba ho uplatit.“říkala jeden návrh za druhým. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zelené dítě k tobě vzhlédlo, zasmálo se, ale nepřestal. Znovu ti začal kreslit na nohy bez zájmu, že tobě se to třeba nelíbí. Sice to bylo neškodné, nijak ti tím neubližoval, ale přece jen budeš mít nohy, barevné a hustě popsané jako mapa. Znovu jsi se rozhlédl a viděl jsi, jak za bambusovou stěnou někdo chodí. Ale neviděl jsi zrovna východisko, jak se odtud dostat. Aspoň dokud ti zase nebude úplně fungovat tělo. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Běž se převléknout, já se raději porozhlédnu po lodi, jestli tu něco nevyvedli," shodím ze zad bagáž a pušku si opřu o zeď. "Opice jedny bláznivé," zavrčím ještě a pomalu jdu na záď a při tom se dívám co udělal pobyt těch malých otrapů s mým Havranem. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Povzdechnu si a začnu shřádat síly abych až budu moci mohl utéci. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Sám nevím, co budu dělat, a tak chvíli přemýšlím, co Adéle odpovědět. "Ráno se zkusím poptat v přístavu. Možná zjistím, jestli je tu celá posádka... a na jak dlouho. Ruml... tedy, ten člověk co jsme ho potkali, je opilec. I kdyby tu ostatní byli a on jim řekl, že mě viděl, nemusí mu věřit." Snažím se působit sebejistě, ale vyjadřuju spíš svoje naděje, než pravděpodobnou skutečnost. "Kdyby se mi ho podařilo najít... možná bych ho mohl zkusit uplatit. Ale to by nic neřešilo. Bla by to jen otázka času, kdy by to ostatním pověděl..." pokračuju v přemýšlení nahlas. "Ty hlavně nikam nechoď sama." obrátím se na Adélu. "Já se stavím v hostinci, ale nechoď ke mně... může to být nebezpečné... a já bych si neodpustil kdyby... se ti něco stalo." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Okamžitě si zkříženýma rukama zakryji celou hruď. Ne že bych se nějak styděl, je to spíš taková humorná vložka. “Ty jsi, ale. Já tu sedím bez košile a ty si ty svoje krásně hebký nožky schováváš..jak já k tomu přijdu. A navíc je mi zima..chceš, abych se nastydl? Jsem na to háklivý..“ zazubím se na Miri a stále si zakrývám hrudník. “Teď se možná směješ lásko..ale nezapomínej, že ještě jedna moje výhra a budeš tu nahá…o co pak budeš hrát..hmm? Nechceš se raději vzdát a svléct se bez té potupné porážky, zlatíčko moje? „ Přimhouřím oči jako šelma na lovu a stále se na ní usmívá |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jak to vypadá?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Mamí? Ten chlap se probudil."zavolalo dítě a uličnicky na tebe vyplázlo jazyk. Zakryl ti nohy aby to jeho matka neviděla a utekl. Za chvíli se nad tebou sklonila ona žena kterou jsi předtím pronásledoval "Podívejme se.... jak vám je, sirach?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Adéla tě znovu pevně objala "Todde... dávej na sebe pozor."fňukla tiše a pevně sevřela v dlaních tvou košili "A choď za mnou co nejčastěji to půjde. Abych věděla, že žiješ."schovala tvář v tvé hrudi a ramena se ji jemně chvěla. "Tohle se může stát jenom mě... konečně si najdu hodného muže... a hned se musí objevit takové problémy." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Nastydl? Ale to víš, že nechci... ale myslím, že teď ti nemůže být o nic větší zima než když jsi ráno lezl do té ledové vody."řekla s vědoucím úsměvem, jako, že tímhle ji nepřesvědčíš. "A nevzdám to... a neptej se mě pořád. Vím, že máš strach, že prohraješ... ale snaž se to nedávat tak najevo, lásko."vyplázla na tebe růžový jazýček. Pustili jste se do další hry. Tentokrát to trvalo ještě déle než předtím, snažil jsi se tolik že ti div nevyskákal pot na čele. Ani jeden jste nechtěli prohrát. Nakonec bylo štěstí na straně Miriam. A tak jsi musel sundat boty. V další hře se, ale štěstí zase přiklonilo na tvou stranu. A Miriam prohrála. Vrhl jsi se na ní, abys ji sundal šaty. Miriam, ale se smíchem vyskočila "Jestli je ze mě chceš sundat musíš si mě nejdřív chytit."a schovala se za stůl. "Neříkala jsem přece, že se budu svlékat dobrovolně." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Nečekal jsem Mirin úhybný manévr, tudíž jsem chňapl naprázdno a bolestivě narazil do stolu. Nicméně jsem se pořád usmíval, přeci jsem vyhrál a chycení Miri je jen maličkost..za chviličku tu bude tak jak jí pánbůh stvořil. “Počkat..počkat lásko..tohle jsme si nedomluvili..koukej se svléknout..nerad bych ti totiž, při chytání, ty tvoje šatečky potrhal…“ Přikrčím se, připraven ke skoku a prudce vyrazím zpoza stromu za Miri. Stačí se jen natáhnout, a chytnu cíp jejích šatů. A pak je z ní krásně stáhnu, už se těším, až bude prosit o milost.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Znovu jsi po ní chňapl, Miriam vypískla a znovu uskočila. Tvé prsty se jen letmo dotkly látky jejich šatů a nestačil jsi je popadnout. Uličnicky se na tebe usmála " No ano.. nedomluvili. Ale jsem přece jen pořád správně vychovaná mladá slečna a holka musí dělat drahoty."smála se "A copak to není jedno? Stejně tu budu pobíhat nahatá, když mě chytíš."pokrčila rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Bejvalo mi i lépe.Proč nás sakra se snažíte všechny dostat?! Zavrčím nechápavě. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Pojď půjdeme si odpočinot a najíst se, pak se možná konečně pustím do opravy," protáhnu se, chytnu Natali kolem pasu a i s ní zamířím do kajuty, kde hned jak se zavřou dveře jí vrhnu košili a začnu líbat. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Budu u tebe, jak to jen bude možné." Obejmu ji kolem ramen a lehce políbím na čelo. "Všechno bude v pořádku, neboj. Nakonec se to nějak vyřeší." Ještě chvíli tam s ní tak stojím, mlčky. "Tak pojď, doprovodím tě do hostince. Amanda už bude mít strach..." navrhnu po pár minutách. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zvedla ruce nad hlavu a tak jsi ji sundal košili. Všimnl jsi si, že je na prsou trochu poškrábaná od té sprosté opice, ale nebylo to nic vážného. Natali sundala košili i tobě, přitiskla se k tobě, objala tě kolem krku a pustili jste se do milostných hrátek. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Amanda mi je jedno..."zamručela Adéla, ale vzala tě za ruku a došli jste ten kousek do hostince. Adéla se před dveřmi znovu zastavila a vzhlédla k tobě. Pohladila tě po tváři "Ach, Todde. Dávej na sebe pozor."stáhla tě k sobě, aby tě naposledy políbila. Pak se na tebe jen lítostivě zadívala "Brzy se ukaž, Todde."rozloučila se a rychle vešla do hostince, ale přesto jsi zahlédl její lesknoucí se oči. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se na tebe příkře zadívala "Jak jako dostat? Mi se vás nesnažíme dostat. To vy jste vnikli do našeho domova a ohrožujete nás svými zbraněmi. Tak nás přestaňte obviňovat."odsekla. "Nemusíte se bát, že bychom vám ublížili. Jen co se na to budete cítit můžete odejít."ofrkla si. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro My vás?My jsme si jen chtěli opravit loď.A jen tak pro zajímavost bylo nutné mě tak praštyt? Odfrknu si zas ejá. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Těsně vedle…doslova mi unikla mezi prsty. Látka jejích šatů je jako živá. “To si piš pusinko, že tu budeš pobíhat nahá…protože já si tě chytím a pak…pak si tě hezky vysvleču..a možná nejen to...“ Znovu se po Miri marně natáhnu, tentokrát to ovšem nebylo tak těsné jako před chvilkou. Musím vymyslet strategii, jak jí chytit,. Nejlepší by bylo zahnat jí nahoru, do patra..odtamtud není úniku. Začnu tedy zlobivé Miri zahrazovat tělem všechny směry kromě schodiště. Mířím k ní s rukama široce roztaženýma, připravený k okamžitému útoku. “Znovu říkám..vzdej se dobrovolně miláčku…bude to polehčující okolnost…a možná na tobě ty šatičky neroztrhám…“..krátkým a neohrabaným skokem k ní přiskočím. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro "Ukážu, slibuju." stačím ještě říct, než se s Adélou rozloučíme. Je mi jí líto, že si vybrala zrovna mě. Ale zároveň jsem tomu rád. Ve chvíli, kdy za sebou Adéla zavře dveře vpodstatě nevím, co si mám myslet, co dělat, a tak tam jen stojím a přemýšlím. Po pár minutách se konečně vzpamatuju a rozhodnu se vydat se domů. Pomalým krokem zamířím ke své dílně... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se rozzářeně smála, rozpustile skoro, jako dítě. Znovu ti uskočila a ty jsi sáhl do prázdna. Ale tvůj plán vycházel a tlačil jsi ji ke schodišti. Znovu jsi po ní skočil, Miri uhnula a zakopla o první schod. Naštěstí jsi ji právě v tu chvíli chytil kolem pasu a přitáhl k sobě. Miriam se přestala smát a zdívala se ti do očí i když se stále usmívala "Tak jsi mě chytil." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ty jsi mi dal zase nůž za krk... tak si jsme se teď vyrovnali."odpověděla se syčením. "Opravit loď? Tu velkou podivnost na pláži? Aha... ale to nezměnilo nic na tom, že jste tu začali po ostrově pobíhat, jako splašené slepice. Mí lidé se vás bojí... jste trochu.. no.. divní." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Bezpečně jsi došel zpět do své dílny. První na co jsi pohlédl byla tvoje postel pod kterou se skrýval tvůj nový meč. Proč jsi ho vlastně kupoval? Pro jeho krásu... ale zdá se, že teď ho budeš hodně potřebovat jestli tě tvá bývalá parta pirátů objeví. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Ještě, že jsem měl tak rychlý reflex. Nebýt ho, tak si křehká Miri, tedy dle mého mínění, nepěkně natloukla na schodech. “Ale, ale..ptáček mi vlétl přímo do náruče…“..uculím se a přitáhnu si její lehké tělo blíž k tomu svému. Svírám jí v náručí a doslova cítím její zrychlený dech, tlukoucí srdce z toho zbrklého úprku jakoby ji chtělo doslova vyskočit z hrudi. Je tak blízko, že dýchám její dech. Přímo se topím v jejích nádherných očích. Možná je to mým sevřením, možná nedostatkem vzduchu, ale její plné rty se mírně rozevřeli a odkryli malinkou, rozkošnou štěrbinku. Neodolám a přiblížím k ní své rty. Přitisknu se jimi na její a jazykem se lehce začnu prodírat do maličké štěrbinky mezi nimi. Nezapomínám ovšem na svůj původní záměr, a tak zcela bezbranné Miri, začnu stahovat ramínka šatů z ramen, čímž odkrývám její šíji a stále větší část bujného poprsí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se usmála "Zdá se... i když nechtěl."řekla ještě hašteřivě. Oplácela ti pohled s láskyplnou jiskrou, když jsi k ní sklonil hlavu, aby jsi ji políbil, přivřela oči a rozechvěle vydechla předtím než jsi ji políbil. Ani se nehnula v tvém objetí, začal jsi ji sundavat šaty které šli dolů hodně snadno. Když ramínka už nedržela, šaty z ní sklouzly a už před tebou stála nahá. "Ach, Elvisi..."zašeptala něžně. Jen co byla osvobozena ze šatů, objala tě kolem krku, přitiskla se k tobě a dychtivě ti polibek oplatila. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Mírně jsem nahou Miri nadzvedl, ale nepřestával jsem si u toho vychutnávat její polibek. Velice vášnivý polibek. “Na to, že jsi právě prohrála, se chováš velice přítulně lásko..“ Špitnu v pauze mezi polibkem a posadím si jí před sebe na jeden ze schodů. Nemůžu se na ní vynadívat. Stále nevěřím, že celá tahle krása patří jen mě. Pokleknu před ní, čímž se má hlava ocitne přímo naproti její hebké kočičce. Kočičce, jejíž tlamička už je krásně pootevřená. Jakoby si sama říkala o to, abych jí okusil jazýčkem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pokrčila v odpověď jen rameny, jako kdyby říkala "To je jedno." Když Miriam pochopila co chceš udělat překvapeně zalapala po dechu "Elvisi... n-ne..."zašeptala. Pak už, ale jen vyjekla a rozevřela se ti, jako když se rozevírá poupě. Zavřela oči a zvrátila hlavu dozadu, musela se pevně chytit zábradlí u schodiště, aby nesklouzla dolů ze schodů, ale také, aby měla nějakou oporu, když se tělem nadzvedávala proti tobě. Druhou rukou ti vjela do vlasů a po chvíli tvého snažení i neskrytě sténala. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro My jsme divní?Pobíhat jen jsme sháněli suroviny na opravu nic víc. Odpovím. Je tu někdo jako jsme my nebo jen jako si ty? Ptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Když skončíme, ležím vedle ní. Hlavu má položenou na mém rameni a já jí hladím po vlasech, lehce unavený, spokojený. "A víš že se mi teď vůbec nic nechce? Nejraději bych tu takhle ležel a lenošil. Je tu krásně a možná by mi nevadilo tu zůstat," zamumlám. Opilý naším nedávným milováním. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Její slastné sténání mě vyburcovalo k mnohem větší aktivitě. Její puklá broskvička se nádherně leskla a můj jazyk jí nedokázal odolat. Něžně a pečlivě brouzdal po jejím rozkošném povrchu a co chvíli se vnořil do sladké brázdy uprostřed. Netrvalo dlouho, a moje vzrušení dosáhlo hraničních mezí. A nebylo divu. K té kráse, která se přede mnou rozevírala by odolal snad jen eunuch mající oblibu v mužích. Dál jsem jí hladil kočičku jazykem, a pomalu jsem zapojoval do akce i své ruce. Položil jsem je na její útlé boky a jel s nimi nahoru mezi dolinami vršky, až konečně dorazily na dva kypré kopečky zakončené malými tvrdými hroty. Ty jsem začal okamžitě mnout a dráždit. Její vzdechy mě příjemně dráždily. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se prohnula v zádech a chytla tvé vlasy do hrsti tak pevně až tě to zabolelo. Ale hned zase přestala, jako kdyby snad poznala, že tě to bolí. Jej tělo žhnulo, jak jsi ji rozpálil, začala sténat tvé jméno a ty jsi věděl, že je už blízko. Vykřikla, prohnula se v zádech, jako proutek než unaveně dopadla zase na schody. Divoce dýchala, ale to ji nezabránilo v tom si tě přitáhnout k sobě nahoru. "Lásko moje..."zešeptala předtím než tě políbila. Objala tě koleny kolem pasu a věděl jsi, že se chystá potěšit i tebe. Však jsi to potřeboval, trpěl jsi bolestí ve slabinách. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Zdá se, že teď se mi bude ten meč opravdu hodit... Nejprve za sebou zavřu dveře dílna a bezpečně je zamknu. Zády se opřu o dveře a zavřu oči. Musím se uklidnit. Nevím, jak dlouho tam tak stojím, možná i usnu, ale když zase přijdu k sobě, jsem na stejném místě a za krkem cítím slabou bolest od otlačení. Musím najít něco, pod co bych mohl meč schovat. Kabát, nebo něco takového. A tak se začnu prohrabovat věcmi. Se zbraní bych byl moc nápadný. A bez ní je to riskantní... |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Jakmile mě Miri sevřela koleny, na nic už jsem nečekal. To napjetí se nedalo vydržet. Rychlým pohybem ruky jsem si stáhl kalhoty, ten tam byly obavy, že uvidí mou raněnou nohu, chytil jsem jí za kotníky, trošku nadzvedl, vklínil se mezi její stehna a vnořil se do jejích rozpálených útrob. Šlo to více než dobře, její vzrušení bylo tak veliké že nic nekladlo odpor. Začal jsem pomalu přirážet přičemž jsem postupně přidával na intenzitě. K jejím vzdechům se teď přidali i ty moje. Chtělo se mi blahem zavřít oči, ale nedokázal jsem se odtrhnout na ten nádherný pohled na rozvášněnou a vzrušením nádhernou Miri. “Miluji tě…“..hekl jsem a pohladil jí po tváři, přes krček až k ňadrům. Rukama jsem si pohrával s jejími tvrdými hroty bradavek a zrychlující tempo přírazů naznačovalo, že se blížím svému slastnému okamžiku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já tebe..."zašeptala a svým tělem ti vycházela vstříc. Miriam znovu začala sténat, pevně sevřela tvá ramena "Ano...Elvisi... ach ano!"šeptala rozechvěle, oči měla přivřené a na těle se ji perlil pot. Ale jak už se říká... náhoda je svině. Někdo zaklepal na dveře. Miriam otevřela doširoka oči "Ne... ne... teď ne."vydechla zklamaně. "Elvisi... nechoď... ještě ne." |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Nervozně jsem sebou trhl, když se ozvalo zaklepání. Přestal jsem přirážet a zůstal stát, stále ještě vnitřně spojený s Miri, jako přimražený. Otočil jsem hlavu ke dveřím, když v tom se ozval roztoužený hlásek mého miláčka. “Neboj lásko…nikdy..opakuji.nikdy nedám někomu nebo něčemu přednost před tebou..“ Houkl jsem ke dveřím .. ,b>“Moment!!“Znovu jsem se k ni otočil čelem a začal rychlými pohyby dovádět Miri na pokraj šílené slasti a rozkoše. Konečky prstů jsem hladil celé její zpocené tělíčko, s výrazně vztyčenými a vzrušenými bradavkami. Představa, že je někdo za dveřmi a může slyšet vzdechy mé vzrušené lásky, která byla opravdu hlasitá, mě jen povzbudila. Za chvilku už jsem cítil přejemné škubání v slabinách, známku toho, že mé vzrušení brzy vyvrcholí. V předzvěsti toho, jsem ještě přidal na rychlosti. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Kdyby vás někdo viděl, milující se pár na schodech nejspíš by mu to přišlo značně podivné. Dvě lidská těla navzájem propletená v milostném tanci starým, jako sám život. Miriam ti horcé sténala do ucha, šeptaje zamilovaně tvé jméno. Nakonec přišlo slastné vyvrcholení, které dokázalo roztřást i toho nejsilnějšího muže na světě. Oba jste ztuhli a vychutnávali si milostné křeče, které tě zachvátili. Miriam si jen sladce povzdychla, jako kdyby jsi ji snad věnoval nějaký dar. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Pomaličku jsem se uvolnil z Mirina sevření, sklonil se nad ní, pohladil jí po zpocených vlasech a sladce jí políbil na rty. “Jsi úžasná, miláčku…zbožňuji když jsi tak nádherně vzrušená..jsi přímo kouzelná..miluji tě…děsivě moc…Miriam..“..zašeptám jí do ouška Znovu jí políbím a pomůžu jí vstát ze schodů, podám jí doufám, že neponičené šaty a naznačím jí, aby se šla nahoru do patra schovat, aby jí ten návštěvník neviděl v rouše Evině a ještě ke všemu milostně rozrušenou. Já sám ještě divoce dýchám, ale přesto na sebe nasoukám kalhoty a zamířím ke dveřím. “Už jdu..omluvte to čekání..měl jsem práci..“..houknu ke dveřím a vezmu za kliku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ale máš pravdu... je tu krásně.. možná bychom tu mohli zůstat déle než do doby až opravíme Havrana."zadívala se ti do tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Po nějaké době prohrabování jsi našel jeden starý, otřepaný plášť. Potřeboval by zašít pár dir a vyprat, ale jinak se dal nosit. Našel jsi dokonce i staré boty, které jsi mohl rovnou vyhodit a několik košil, sice vyšlích z módy ale nosit se také dali. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jsme tu jen mi... Zorgové. Tak si říkáme. Takový jako jste vi... tu nejsou a co moje paměť sahá tak ani nikdy nebyli."odpověděla. "Jak dlouho tu chcete zůstat?"zeptala se a naklonila se nad tebou. Byla hezká, takovým tím zvláštním způsobem, ale hezká opravdu byla. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen pár dní než dokončíme opravy a pak poplujeme dál. Řeknu a dodám. Zorgové?Já myslel že jste ti Orkové z legend. Řeknu ale je vidět že me to až tak neudivuje. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zadívala se na tebe "Také tě miluji, Elvisi."řekla něžně, ale nechala se vytáhnout na nohy, které měla měkké, ale udržela se na nohou. Přitiskla k sobě šaty, přikývla a šla nahoru do ložnice. Ještě jsi se pokochal pohledem na její nahé hýždě než jsi se vydal ke dveřím. "Jo práci... slyšel jsem."usmál se vědoucně muž, který stál za dveřmi "Přinesl jsem vám tu past."řekl a ukázal na sestavenou past, dost velkou na to, aby se do ní vešlo i skoro dospělé tele. "Podle dohody." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Odfrkla si "Orkové jsou naší bratranci. Vzdálení. Primitivná zvířata. Už staletí jsme s nimi ve válce. Naštěstí posledních několik let je klid."řekla a přinesla ti vodu. Pomohla ti napít, už jsi začínal cítit tělo a mohl jsi hýbat prsty na nohou. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Vykouknu ze dveří a znalecky si prohlédnu sestavenou klec. “Hmm..dobrá a precizní práce..tady máte zbytek domluvené částky..“..sáhnu do narychlo natažených kalhot a vylovím menší váček, který staviteli ihned podám. Pohled na klec mě opět přivede do kruté reality. Jako bych se s trhnutím probral z úžasného snu ve kterém mě obšťastňuje krásná žena a vstal do světa, kde žije cosi co terorizuje mě a můj sad. Při té vzpomínce mě nepříjemně píchlo v útrobách. “Takže, ještě jednou děkuji a ..ehm..pomlčte prosím, o tom co jste tu slyšel..víte..moje ..moje žena je trochu náruživá, však chápete..“..mrknu na něj a rozloučím se s ním. Jakmile stavitel a prodejce v jedné osobě odejde, vydám se ven na obhlídku nové pasti. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Stařík pokýval hlavou "Ale to víš, že jo. Jsem jako hrob."usmál se, pokynul ti a odešel. Ty jsi zatím prohlédl past, byla z pevného dřeva, přičichl jsi k dřevu a poznal jsi dubové dřevo. Ta něco vydrží. "Tak co?"slyšel jsi Miriam. Rozhlédl jsi se a pak vzhléd, Miriam se vykláněla z okna a dívala se dolů na tebe s pastí. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Usměju se na Miriam v okně. “Vypadá dobře, ale kdo ví co je to tady kolem za tvora..třeba nevydrží..no uvidíme..a nenakláněj se, ať mi nevypadneš..“ Zkušebně zalomcuji pastí a dokonce do ní i provizorně vlezu. Vypadá opravdu velice bytelně, ať lomcuji sebesilněji nic uvnitř se ani nehne. Dokonce i umístění je dobré, nebude zapotřebí jí ani stěhovat jinam. Zbývá už jen nastražit maso a odejít na noc do Mirina hnízdečka. Zaběhnu tedy do domu, popadnu koupený kus masa, a po chvilce už je návnada nastražená a past v pohotovostní poloze. “Tak co miláčku..připravená vyrazit na cestu k tobě domů? Za chvilku bude tma a nerad bych se tu potloukal uprostřed noci. Nebo jsi ještě trochu…ehm…rozechvělá…?“..křiknu žertovně do patra. |
| |
| někde Aha no a co se mnou ted uděláte? Zeptám se nakonec. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyslala k tobě dolů úsměv "Oh... ano... rozechvělá pořád jsem... a asi ještě nějakou chvíli budu. Uvidím jestli mi to vydrží až ke mě domů ty můj hřebče."laškovala s tebou "Dej mi chvíli... trochu se upravím a musím najít punčošky."zase zalezla do domu a zavřela za sebou okno. Zůstala v domě ještě dvacet minut, než vyšla ven a na rameni ji seděl Fufu. Když tě uviděl zase se k tobě otočil uraženě zády. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Zabijeme a sníme."řekla a zadívala se na tebe, pak se rozesmála. "Ne dělám si legraci. Mi jsme vegetariáni."trochu víc tě přikryla "Až budeš v pořádku... tak tě prostě vypustíme a můžeš se vrátit ke svým." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se pousměju ale pak dodám. A co vy vy tu chcete být stále sami?Bez jiné civilizace která by s vámi obchodovala nebo tak? Optám se se zájmem. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Mezitím, co se Miri chystala na cestu, jsem schoval do přilehlé kůlny, všude kolem se povalující, nářadí a dokonce jsem si opláchl horní polovinu těla v sudu s vodou. Když se konečně ukázala, nervozně jsem se podíval na šeřící se oblohu a snažil se na sobě nedat znát obavy, z něčeho, co se možná právě teď probouzelo. “Koukám, že ten opeřenec se ještě zlobí..no pěkně si mi ho rozmazlila, lásko. Možná, že na mě i žárlí..třeba se do tebe taky zamiloval..“..pokývnu s úsměvem na Miri, a následují jí k hlavní cestě do města. Nemůžu si pomoci a co chvíli se otáčím, jestli nás něco nesleduje. Raději čapnu Miri za ruku a rychlým krokem určuji svižné tempo, začíná se čím dál víc smrákat. “Už jsem zvědavý na to tvoje hnízdečko miláčku…“..přitáhnu si jí blíž k sobě a nenápadně fouknu do Fufuho peří. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Ani jsem nevěděl, kolik krámů tady vlastně mám... Někde mezi vyhazováním bot a pokusy o vyčištění skvrn na plášti si uvědomím, že se mi chce už opravdu hodně spát. Nechce se mi už ani hnout, natož dojít až do postele. Tak se prostě jen natáhnu tam, kde zrovna jsem... |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Nejdřív, ale práce a pak zábava," mrknu na ni. "I když, dnes už se mi nic moc nechce. Jenom ležet v posteli a naslouchat vlnám jak narážejí na pobřeží," zadívám se z malého okýnka do slunce venku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jak civilizace? Mi jsme civilizace. Nejsme žádní divoši."upřela na tebe skoro uraženě své bledé oči. "Mi tu žijeme v míru. Občas se k nám dostanou zvěsti o vašem druhu a vůbec se nám to nelíbí. Neustále boje, vraždy... ne díky. To raději zůstaneme dál odříznuti." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Miriam se zasmála "Možná, že ano.. ale spíš jsi ho urazil. Fufu je velice citliví ptáček."pohladila ho po hrudníčku a Fufu se jako vždy spokojeně rozčepýřil. Vzala tě za ruku a šli jste dál až k domku, který se nelišil příliš od ostatních domů, až na ty zářící květiny pod okny. "A jsme tady."řekla. Odemkla hlavní dveře a vešla. Také jsi vešel, ale bylo tam celkem šero. Miriam otevřela okenice a hned byl dům o hodně veselejší. Když už tu nebylo takové šero, byl dům o hodně útulnější. Ocitli jste se v hlavní místnosti, před krbem ležela kožešina. Bylo tam pohodlně vyhlížející křeslo. U stěny stála skříň zaplněná knihami, na zdech viseli obrazy, na oknech bílé záclony a ve vzduchu jsi cítil slabou vůni citronu. Stejně jak voněla Miriam voněl i její dům. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usnul jsi zrovna tam, kde jsi byl. Když jsi otevřel oči zjistil jsi, že nejsi ve své dílně. Zmateně jsi se rozhlédl po pokoji ve kterém jsi byl. Ležel jsi na velké, měkké posteli a své okolí jsi vůbec nepoznával. Spustíš nohy z postele a tvá nahá chodidla se zabořila do měkkého koberce. Vstal jsi. Na sobě jsi měl jen trenky s pitomě se šklebící lebkou na rozkroku. Znovu jsi se rozhlédl a hledal nějakou svíčku. Trvalo ti hodně dlouho než jsi našel světlo, jenže to nebyla svíčka a ni lucerna. Ohromeně jsi hleděl na elegantní lampu, která se po stisknutí knoflíku rozsvítila a po dalším stisknutí zase zhasla. Nechal jsi ji rozsvícenou a prohlížel si kulatou věc, která místnost osvětlovala. (Žárovka) Když tě to přestalo bavit přešel jsi ke skříni s prosklenými dvířky, kde se schovávalo oblečení. Prohlížel jsi si oblečení a byl jsi udiven kolik má barev, červené, modré, zelené, fialové ani jsi netušil že oblečení může mít tolik barev a navíc ty zvláštní střihy. Oblékl jsi si tričko s krátkým rukávem, který měl na prsou jakýsi nápis, který vypadal že je vzdáleně podobný tvému jazyku. Pak jsi si oblékl modré kalhoty z látky, kterou jsi neznal. (džínsy) Lekl jsi se, když jsi uslyšel venku nějaký hlasitý lomoz a jakoby nějaké hlasité bručení. Přešel jsi k oknu, který byl zakryt těžkými závěsy. Trhnutím jsi je rozhrnul a musel přivřít oči před tím jasným světlem. Když si tvé oči přivykli světlu a vyhlédl z okna málem jsi omdlel šokem a děsem. Kde to u všech všudy jsi? odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chvíli bylo ticho a poslouchal jsi šumění moře a vzdálené zvuky džungle. Najednou jsi si uvědomil, že slyšíš i něco dalšího. Zaposloucháš se a s překvapením poznáš bubny. Bylo to hodně vzdálené, navíc tlumené Havranem, ale jistě to bylo rytmické bubnování. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano já vím jak to vypadá ale věř já se do takových věcí nepletu dělám jen to abych přežil se svou posátkou na moři. Odpovím a dodám. No jak myslíte. Řeknu neurčitě. |
| |
| soukromá zpráva od Elvis pro Na první pohled bylo zřejmé, že v tomhle domě žije žena. Vše bylo pečlivě srovnané, uhlazené a hlavně voňavé. Napadlo mě, že i podlaha tu musí vonět po citronech. Moje první kroky vedly ke knihovně. Čtení byl takový můj koníček, a zde se nacházela spousta knih, které jsem ještě nikdy neviděl. “Nevěděl jsem, že máš také ráda knihy..“..povytáhl jsem jednu v červené vazbě a zase jí zastrčil zpátky. Nechtěl jsem působit neomaleně a jako první se v jejím domě věnovat knihám. “Máš to tady moc pěkné, to není jako ta moje..polorozpadlá chatrč…dokonce tu nemáš ani jednu pavučinu..“ Zajedu do pohodlného křesla a okusím jeho tvrdost. Přesně jak jsem tušil..je celé nasáklá její nádhernou citronovou vůní. “A tady budu dnes v noci spát, že? „..pokývnu směrem ke kožešině před krbem. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro bubny. to už ukazuje na přítomnost lidí, ale kdo? Kde? Nic jmse nikde neviděli, žádnou osadu, nic. Je to podezřelé. S pistolí v ruce natáčím hlavu po zvuku a snažím se určit odkud přichází a jak je asi daleko. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Kde to zatraceně... jsem? Co se děje, do háje? Honí se mi hlavou se spoustou dalších nadávek... Oblečení si navlékám jen z nutnosti, ať jsem kdekoliv, nemůžu tady chodit jen v trenkách. Když konečně vyhlédnu z okna, údivem se posadím na postel. Po několik minut jen nečině sedím a zírám před sebe... To není možné... Pak si uvědomím, že bych se mohl podívat po nějakém východu. Musí tu přece být dveře... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Rozhlédl jsi se. Musel tu být nějaký východ. Začal jsi obcházet zdi, ale jediné na co jsi narazil bylo kulaté, zelené světýlko v úrovní tvé ruky. Už jsi se chystal ho prozkoumat, když se najednou ozval zvuk, jako když se odsává vzduch, ve zdi se objevili rysy dveří, které pak s tichým "vvšššum" a stěna se odsunula stranou. Víc než to tě překvapilo to, že za "zdi dveřmi" stála dívka. Mohlo by ji být tak patnáct let, měla ocelově šedé oči a černé vlasy "No tati?"oslovila tě jako otce a tvářila se vyčítavě "Co je s tebou? Normálně jsi vzhůru dřív než já. Nejsi nemocný?"mrkla na tebe vesele, otočila se šla do další místnosti vedle. Byla větší než pokoj ve kterém jsi se probudil. Byla jasnější, velkými okny dovnitř proudilo světlo. Vedle dveří bylo něco jako nízká skříň se šuplíky. Nad ní, ve zdi bylo jakési plátno, na to jsi zíral delší dobu protože na tom plátně se pohybovali lidé, mluvili jasně jako kdyby byli s vámi v pokoji. Na druhé straně pokoje bylo něco co se hodně podobalo kuchyni ale některé skříňky měli čudlíky a jiné prosklené a netušil jsi k čemu slouží. Další dveře jsi neviděl, ale posle dalších zelených čudlíků na různých místech místnosti jsi pochopil, že tu jsou další pohyblivé dveře. "Tati? Co tam tak stojíš a zíráš jak vyoraná myš? Pojď se nasnídat."řekla tvá "údajná" dcera a sedla si do prostoru. Ze země se ihned vysunula židle, takže než stačila spadnout dosedla na pevnou židli a následně se ze země vysunul i kulatý stůl na kterém bylo prostřeno. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zvuk tu byl už zřetelnější, ale stále vzdálený. Otočil jsi se směrem odkud jsi tušil že to jde "Zdá se, že zdroj toho zvuku jde z opačné strany ostrova."řekla Natali, jako kdyby ti četla myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No ano... když nemám práci.. tak si ráda sednu a čtu si... i když teď mnohem raději trávím veškerý volný čas s tebou."usmála se a postavila Fufu na krbovou římsu. Náhodou... tvůj dům je moc pěkný. Malí, ale pohodlný a romantický."usmála se na tebe. Přistoupila k tobě a sedla se ti na klín "Tam? Proč bys tam spal? Budeš spát přeci se mnou v posteli."ale pak mrkla na kožešinu na zemi "A nebo budu stát tady s tebou. Když bude zapálený krb... může to být hodně příjemné." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena si tě prohlédla "Až vás začnou brnět prsty na nohou, tak se už můžete hýbat."řekla a narovnala se "Takže... kdyby něco tak jsem vedle."ukázala na bambusovou zeď kde jsi ji předtím viděl chodit. Otočila se a odešla zanechávaje tě vlastním myšlenkám. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen kývnu a čekám až příjde mé tělo k sobě. Divný. Pomyslím si jelikžo opravdu tyhle příhody s emi zdají podivné které s emi stávají. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Tati?! Co se to sakra děje? Kde to jsem? Co tady dělám? Proč..? Jak..? ...Tati?! I slepý by musel vidět zděšení v mých očích. Dýchám až příliš rychle, hlava mi třeští a ruce se třesou. Zběsile se rozhlížím kolem sebe a snažím se najít cestu ven, kamkoliv... Bezděky couvnu zpátky do místnosti, kde jsem se probudil. Kde jsem? Sakra! Pohled mi uvízne na dívce. "Já... já... já..." snažím se nějak vyjádřit svoje otázky, ale nejde to. Začnu zhluboka dýchat, abych se uklidnil. "Kde to jsem?" vyslovím třesoucím se hlasem po chvíli koncentrace. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dívka na tebe překvapeně pohlédla "Cože?"zamumlala s plnou pusou a jedla hranatý, opečený chleba a zapíjela ho žlutou vodou. "Kde bys měl být? Doma. Máma už odešla do práce. Říkala, že musí něco vyřídit v kanceláři a že musí odeslat pár e-mailů. Prý se za ní máš odpoledne stavit aby jste šli spolu na oběd."odložila chleba a zmateně se na tebe dívala "Táto.. chováš se divně. Sedni si, nasnídej se a uklidni se. Dneska vlastně předvádíte tu novou stíhačku, že?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zatím co jsi přemýšlel osamocen v místnosti zase se objevil ten kluk a výhružně na tebe zamával barevnýma tužkami. Naštěstí jsi už cítil brnění v prstech na nohou a tak jsi se mohl posadit. "Achjo..."postěžoval si zklamaně klučina a raději utekl dřív než se mu pokusíš napráskat za to, že ti pomaloval nohy. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen s malým úsměvem zavrtím hlavou a sednu si.Malůvky na nohách nechám jak jsou a čekám až budu moci zase chodit. Nebudu tomu klučinovi přidělávat oproblémy je jako já zamlada. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Todd Marks pro Dívčina slova mě neuklidní ani trochu. Pokračuju v pomalém couvání od ní. Ne... "Ne..." "Ne!" Opakuju stále stejné slovo, neschopný jakkoliv pochopit, o čem to mluví a co se vlastně stalo. Začínám dýchat frekvencí, kterou plíce nestíhají, a tak se nakonec přeci jen trochu zklidním, stále ale nemůžu normálně přemýšlet. Něco se stalo... něco se muselo stát... co jsem dělal naposled?... spal... jistě! Samozřejmě, je to jen sen, jen hlopý sen... "Je to jen sen..." dostanu ze sebe s histerickým smíchem, který se postupně mění na pláč, když se stále nevracím do reality... Ucítím za sebou stěnu, a tak se zastavím a s pohledem upřeným před sebe jen sjedu po stěně na zem. Z očí mi tečou slzy a já nemůžu dělat nic, abych to zastavil... nic. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Půjdu to prozkoumat. Vůbec se mi to nelíbí. Včera jsme si ničeho nevšimli a teď najednou tohle," zavrtím hlavou a dopnu opasek do kterého si pověsím pistoli, poté co jí překontroluji zda je v pořádku. Totéž udělám i s puškou, nechci aby se třeba zasekla nábojnice zrovna v té nejnemožnější chvíli. "Počkáš tady," otočím se konečně k Natali. "Pistoli máš támhle, kdyby něco tak vystřel dvakrát rychle za sebou do vzduchu. Uslyším to a přijdu." |
| |
 | Vytaženo z odpadu - viz diskuze. Příště prosím psát přímo zde do dobrodružství, abych to nemohl přehlédnout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Brnění po pár minutách úplně přešlo a konečně jsi se mohl postavit. Sice jsi měl chvíli závrať, ale nakonec i to přešlo. Obešel jsi stěnu a nahlédl do místnosti za bambusovou stěnou. Bylo to něco jako jídelna, vše bylo ze dřeva nebo rákosu. Stůl byl postaven z rákosu, složitě zapletených do sebe. Na stole byli dřevěné misky se lžícemi. Seděli zde tři lidé, jeden mladší muž, starší muž a starší žena. Všichni byli stejného rodu, jako ta zelená žena s kterou jsi mluvil. Ta stála ve dveřích a u ní stál chlapce, který se držel její nohy. Všichni se na tebe podívali, ale pak se zase odvrátili a věnovali se svým věcem. Star a mladý muž hráli nějakou hru co se podobala šachům. Starší žena pila vodu z misky a žena vyklepávala kožešinu. Jen chlapec se na tebe díval a v jeho zelených očích jsi viděl uličníka. Pak se ozvalo zavrčení, otočil jsi hlavu a uviděl jsi v koutě sedět nějaké chlupaté stvoření. První jsi se lekl, vypadalo to jako nějaká vraždící bestie, ale zvíře sedělo na podložce, vedle měl misku s vodou a zdálo se, že i přes svůj děsivý vzhled byl něco jako mazlíček rodiny. odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dívka, která tě nazývala otcem se objevila ve dveřích. "Tati..."hlesla vystrašeně "Co je ti? Ne počkej.. zavolám pohotovost. Tohle není normální. Musí tě něco bít."otočila se a zmizela ti ze zorného pole. Přesto ti přišlo že ti její hlas zní v ozvěně. Zavřel jsi oči, z pláče tě rozbolela hlava. Doma Trhnutím jsi otevřel oči. Měl jsi mokrý obličej od slz, ale když jsi zvedl hlavu zjistil jsi, že jsi zase doma. Ležel jsi stále tam, kde jsi si ustlal. Neskonale se ti ulevilo, že jsi byl doma a že to byl jenom sen. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Vše si prohlížím mlčky až mě trochu znervozní ta potvůrka v rohu. Sakra co to je. Pomyslím si a raději jdu co nejdál od toho. Nestojím o kousanec. ODdám si. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se zamračila, ale přikývla "Dobře. Zůstanu tu. Ale chci, abys věděl, že se mi to vůbec nelíbí."přišla k tobě a políbila tě na rty "Dávej na sebe pozor."požádala tě a vyprovodila tě aspoň na palubu. "Vrať se brzy."zavolala za tebou, když jsi se vydal směrem odkud byli slyšet bubny. Musel jsi do džungle, kde tě doprovázeli otravné opice. Jedna byla dokonce tak drzá, že se ti uvelebila na rameni a nějak se ji nechtělo dolů. Nejspíš to bylo tím, že ji ostatní opice hlasitě povzbuzovali nebo spíš ji dávali najevo svůj obdiv, že si to dovolila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Stvoření v rohu, přestalo vrčet a lehlo si. Všimla si, že se na stvoření v rohu díváš znepokojeně "Neboj se ho. Nic ti neudělá. Pokud nebudete dělat hlouposti a nepokusíš se někoho z nás třeba napadnout." |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Pokračuji dál za zvukem. Pušku držím v ruce, kolt připravený k rychlému tasení, kdyby snad na mě něco vyskočilo. Hlavně opatrně. Obejdu křoví, které mi blokuje cestu, prodírat se jím by mě mohlo prozradit. Čím méně stop zde zanechám, tím lépe, sice se mi tak protáhne cesta, ale důležitější je zůstat ve skrytu. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kouknu ještě jednou na ono zvíře a řeknu. Nemám proč něco takového dělat. řeknu.Pak příjmu pozvání na jídlo a pomalu si sednou a kouknu na onu ženu. Než odejdu nedá mi to zeptat se na jednu věc.... řeknu a nakonec dopovím. Na tomhle ostrově nebyli nikdy žádní lidé jako já krom mé posádky a mne?.....Ptám se protože už mnoho let hledám své dva bratry. řeknu. Nejspíše je neviděli ale za pokus to stálo. Dodám si a přmeýšlím tak trochu dál. Hmmm tenhle ostrov by mohl být i dobrým útočištěm pro nás v době nouze nikdo by nás tu nenašel jelikož je to nezmapovaný svět. Pokusím s etakésvou myšlenku vyslovit. No a tak mě napadlo tenhle ostrov vlastně není na mapách pokudli vím.A víte napadlo mne že jsme první hosté zde je to možná troufalé ale chtěl bych s ezeptat zda by jsme sem mohli občas zajet.No mezi lidmi nemáme někdy dobré vztahy já a moje posádka jsme korzáři a však to znáte ne. Pousměju se a dostávám se s nimi tak torchu do hovoru.Ani si neuvědomuji že jsou vlastně trochu jiní než já. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jednu chvíli jsi se musel prosekat hustou změtí lián, aby ses dostal dál. Opice se tě ještě chvíli držela, ale pak ji to přestalo bavit a přidala se zase ke svým kamarádkám co poskakovali ze stromu na strom a doprovázeli tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se na tebe zadívala “Ne… to opravdu neznáme. Korzáři? To neznáme.“řekla a podala ti misku s tmavozelenou polévkou, po bližším prozkoumání jsi zjistil, že je to hrachová polévka. “No a pokud sem chcete někdy se vrátit… musíte to probrat se stařešinou. Ale musíš něco mít na výměnu. Nic není zadarmo.“řekla a sedla si. “Ne. Kdysi tu byli lidé. Dva muži a jedna žena. Myslím, že se sem dostali ze ztroskotané lodi. Zůstali tu tři roky, postavili si loď a pak odpluli.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Plul jsi na své lodi, plachta už nebyla zrovna nová, ale sloužila dobře. Dnes byl příjemný den. Bylo teplo a foukal příjemný chladivý vítr, který plachtu napínal a ty jsi ji nechal volně se unášet. Nedaleko od tebe se z vody zvedl ocas Velryby a pořádně jím máchla do hladiny moře a vypustila gejzír vody. Zatoulaný racek se ti usadil na stěžni, všiml jsi si že tam sedí už třetím dnem. Byl jsi jistě blízko pevniny nebo jsi možná byl. Seděl jsi na palubě, svlečený do půli těla a prohlížel jsi si nejnovější úlovek, který jsi vytáhl z trosek měst, které tu kdysi stávali. Podle tvé mapy co jsi kdysi získal by jsi si tipnul, že jsi právě nad Novým Mexikem. Z moře jsi vylovil zajímavé věci, které by jsi mohl směnit nebo prodat sběratelům. Podle všeho jsi vylovil asi televizi, aspoň to tak vypadalo, ale bylo to menší a měl jsi pocit, že ti k tomu něco chybí. Další co jsi vylovil vypadalo jako hlavice od pouliční lampy, žárovka byla samozřejmě dávno rozbitá. Našel jsi několik ozubených koleček a šroubků, hnědovlasou paruku, která ale nebyla k použití a tak jsi ji raději hodil zpět. A stojan na noviny, stačilo by přitlouci pár prken a dalo by se to použít jako polička nebo na to dát květináče či cokoliv jiného. Našel jsi i starou vysílačku, která stále ještě fungovala, tedy.. pokud si jako funkčnost představuješ jen šum. Najednou jsi vzhlédl, kdo ví proč, ale když jsi vzhlédl uviděl jsi jak daleko před tebou se zvedá k nebi sloupec temného kouře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Je to jen pár hodin co jsi dorazil se svou lodí do Atury. Město zbohatlíků, kde roste korupce. Všichni závidí majetek toho druhého, hodně lidí si tu myslí, že trávník souseda je o něco zelenější. Tady se ti prachy jen pohrnou, kolik tu asi žije synů, synovců, dědiců co chtějí aŤ jejich dědové, otcové, matky už natáhnou bačkory? Seděl jsi v křesle, pozoroval hvězdy, u nohou jsi měl láhev vína na chuť a hrál jsi na harmoniku. Odpočíval jsi. Nemusel jsi nikam chodit. Věděl jsi moc dobře, že dříve či později se roznese že jsi tady a zákazníci se sami pohrnou. A měl jsi pravdu. Pod rouškou tmy se po molu někdo k tobě blížil. I když zabalený v temném plášti od hlavy až k patě jsi podle chůze a lehkosti poznal, že je to žena. I když se snažila nebýt odhalena. Došla až k tvé lodi, zadívala se na tebe z pod kápě a rozhlédla se. “Jste Shade?“zeptala se tiše a zdálo se, že i trochu vyplašeně. Ale neměl jsi dojem, že má strach z tebe, ale spíš z toho, že ji někdo uvidí a pozná. |
| |
 | soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Schoval sem věci do podpalubí a vysíličku si dal na slunce aby pořádně uschla,když sem se díval na nástěnku z enciklopedii zjistil sem že by ta televize mohl být taky monitor k PC ale co už blbému obchodníkovi zase nakecám že to je kdo víco a pěkně ho oškubu, zapálím si doutník a protáhnu se v tom okamžiku vidím v dáli před sebou stoupat černý dým... Černý dým, olej nebo benzín, pravděpodobně loď no dobře... usměju se a pohlédnu na svého papuška jež sedí poklidně u kormilda na jednom ze starých stolků... Vidíš to tam Gregorij? Jedem se podívat zda tam není něco i pro nás hmm? prokřupu si prsty a začnu vykasávat všechny své plachty, aspoň na chvíli abych přidal a nemusl zapnout motor, když zrychlím a začnu se přibližovat tak rychle všechny plachty až hlavní skasám a nachystám si zbraně, u pasu mám šavli, taky Brauning nachystaný u kormidla a do ruky vezmu svého kalacha abych měl jistotu, neplují přímo k místu odkud vychází kouř, ale tak abych dalekohledem zjistil o co jde, jestli jen někdo nepoužívá mou tatktiku nalákáni lodí k jako že poškozené a pak neodjede s holým zadkem nebo nejde k rybám..Vezmu dalekohled a dívám se zatím z uctivé vzádlenosti k čemu se to vlastně blížím... Potřebuju novej tohle timprlich šmjdstvo má malé přiblížení.. povzdechnu si v duchu a sleduji zdroj kouře. |
| |
 | soukromá zpráva od Shade pro Přestože se mi do Atury moc nechtělo, přeci jenom jsem přemýšlel o tom, jestli ještě žijí mí rodiče, tak jsem se tam nakonec vydal, protože jsem zaslechl, že tam roste závist a lidé si navzájem závidí i barvu trávníku. Rozhodně se zde dalo očekávat dost zakázek. Přijel jsem do přístavu a zakotvil svou loď. Sedl jsem si do křesla a pozoroval jsem hvězdy. Čekal jsem, bylo jen otázkou času, než se tu ukáže první zákazník. Napil jsem se vína přímo z lahve a opět přiložil harmoniku k ústům. Hrál jsem si jednu starou melodii, kterou mě naučil Griff. Říkával, že si ji hraje, když si potřebuje odpočinout od shonu a měl pravdu. Hodně uklidňovala. Slunce zapadlo a noc se přiblížila. Ve stínu se ke mně blížila zahalena postava. Podle lehké chůze šlo poznat, že se jedná o ženu. Došla k mé lodi a zeptala se: ,, Jste Shade?" Stále se kolem sebe rozhlížela, bála se, že ji někdo uvidí, jak se se mnou baví? ,, Ano!" odpověděl jsem prostě a čekal, co po mě bude chtít. Pokud pro mě měla nějakou nabídku, hodlal jsem jí pozvat na loď, ale rozhodně jsem ji nedůvěřoval. Nedůvěřuju nikomu, pokud to není potřeba. Když tam ještě beze slova stála, tak jsem jí upozornil: ,, Můj čas je drahý, tak pokud nic nechcete, tak odejděte!" Zase jsem přiložil harmoniku k ústům a dělal jsem, že jsem si jí přestal všímat, přesto jsem jí nespouštěl ze zorného pole. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Díval jsi se dalekohledem směrem odkud byl vidět stoupat kouř. Gregorij zamával křídly a přenesl se na tvé rameno, kde chvíli přešlapoval “Ggggrrééégojir rrrád rybičku.“pronesl svým skřehotavým hlasem a něžně tě klovl do ucha. Konečně jsi viděl odkud ten kouř jde. Byli to piráti, přepadli přepravní loď, záď byla už v plamenech. Viděl jsi dalekohledem, jak přes lávku vedou zajatce, nejspíš skončí jako otroci, trvalo to jen pár minut, když lávku stáhli a vzdálili se od lodi. Pak hodili další zápalné láhve, paluba lodi začala také hořet a piráti si v klidu pluly pryč. Už jsi chtěl dát pryč dalekohled, když jsi všiml, že z hořící lodě někdo vyhodil sud a pak také skáče přes palubu. Zdá se, že někdo se stačil před piráty ukrýt a teď se snaží zachránit před uhořením. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se přestala rozhlížet a podívala se na tebe “No to vidím, jak je váš čas k nezaplacení.“řekla ironicky. “Kdybych nic nechtěla tak sem za vámi rozhodně nechodím. Jistě, že něco chci!“opatrně se chytla zábradlí tvé lodi a nemotorně se dostala na palubu tvé lodi. “Můžeme si, ale pohovořit někdo kde na nás nebude vidět? Jistě tu máte nějakou kajutu, kde spíte nebo si vaříte nebo tak něco.“zeptala se a stále se úzkostlivě halila. “Jsem tu obchodně. A jestli si mě nevyslechnete uděláte velkou chybu.“řekla významně. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Ironie v jejím hlase se mi líbila. Přeci jenom to nebyla úzkostná slečinka. Sledoval jsem, jak se nemotorně přemisťuje na mou loď. Už za tohle jsem jí mohl klidně zabít. Nesnášel jsem, když si někdo dělal co chtěl, aniž bych mu to předtím dovolil. Jenže podle všeho měla dost peněz, a proto se taky chovala tak namyšleně a umanutě. Chvíli jsem ji pozoroval a pak jsem vstal. ,, Jistěže! Pojďte tudy, prosím!" král jsem si na úslužného chlapce a ukázal ji na poklop, který jsem nechal otevřený. Pustil jsem ji první. Sešplhal jsem po žebříčku dolů za ní a sledoval, jak se rozhlíží. Věděl jsem, že nemám, co ztratit. vyslechnu si ji a když se mi na té nabídce nebude něco zdát nebo se nedohodneme, tak už jí spatří pouze ryby na dně moře. Ukázal jsem na dvě židle vedle menšího stolku. Nebylo mnoho místa, ale na dohodnutí obchodu to stačilo. Když si sedla, sedl jsem si také. ,, Víno?" vytáhl jsem flašku z jedné poličky i s dvěma skleničkami. Měl jsem tam schválně to nejlepší a nejdražší víno, které se hodilo na přípitek na uzavření dohody. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když uvidím co se stalo, ani chvíli nevháhám... Hele tak to tě čeká překvapení. z bláta do louže... Budeme mít hosta Gregorij..než ho prodáme.. usměji se pro sebe a vydám se směrem kde hoří ta loď, přichystám si lano s hákem abych se nemusel moc přibližovat k lodi kdyby náhodou vybouchla aby mi mou krásku nepoškodila.... NNNááávštěvva náááávěstěva zaskřehotá můj papoušek a já sevřu svou šavli u pasu a pak se dalekohledem podívám kdo se to tam plácá ve vodě, ale stejně jedu abych jej "zachránil" Štestí že sem jel kolem hmm.. zavolám směrem k sudu když jsem jetě daleko od hořící lodi ale blíže k tomu trosečníkovi... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Lodní stěžen lodi se za krátko zřídil, poničil loď a zřídil se do moře. Dalekohledem jsi se podíval směrem k sudu, který se už trochu od hořící lodi oddálil, viděl jsi dvě ruce, jak se ho pevně drží. Zbytek se schovával za sudem. Roztočil jsi lano s hákem a hodil ho k sudu, hák se do něj zakousl a začal jsi ho přitahovat. Teprve, když byl sud u tvé lodi jsi se mohl podívat kdo se ho drží. Samozřejmě, že to byla žena. Mohl jsi to čekat. Byla to hnědovláska a možná byla i hezká, ale díky vodě měla zplihlé vlasy a make-up měla rozteklý, že vypadala přímo hrozně. A mračila se na tebe, těžko říci proč. Snad ti nedůvěřovala nebo se ti to jen zdálo a něco ji bolelo. “Díky. Mám opravdu štěstí.“pronesla a nechala si pomoci na palubu. Byla těžká. To bylo díky těm šatům nasáklým vodou. Kolem krku měla připevněný nějaký kožený vak, který pevně svírala levou rukou. “ Ty jsi mrchožrout co?“zeptala se a stále klečela na podlaze.  |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena slezla dolů bez námitek a sedla si na jednu ze židlí, podívala se na tebe, když jsi ji nabídl víno. “Jistě. Děkuji.“řekla a začala si sundávat plášť. Když si ho sundala viděl jsi, že je to mladá, rusovlasá žena, celkem hezká s chytrýma očima. Počkala až ji naliješ víno, napila se a podívala se na tebe “Čekala jsem, že budete starší. Na muže s takovou pověstí jste velice mlád.“řekla a více se uvelebila na židli. “Dobrá, ale k věci. Chci, aby jste zabil jednoho muže. Měla by to být lehká práce. Kdyby to šlo ještě dnes v noci, tak by to bylo ideální. Bude dnes v noci v domě sám.“podala ti kus papíru na kterém bylo číslo ulice a číslo domu. “Na této adrese bydlí. Je to padesátiletý muž, už si prožil dost tedy to nebude ani zmařený život.“opřela se do židle “Kolik vám za takovou práci většinou platí?“zajímala se. odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Nalíval jsem ženě víno, ona si mezitím sundala plášť. Její rusé vlasy v potemnělém podpalubí zazářili. Její poznámce o mém věku se jen pousměju. ,, Pokud chcete, abych to provedl ještě dnes v noci, tak mi budete muset poskytnout víc informací, než jen číslo ulice. Je to vysoce postavený muž? Nebo je to bezvýznamná ryba? Obvykle se do práce nepouštím do práce hned v den, kdy dostanu zakázku. Je to nebezpečné, jak pro mě, tak pro mého zaměstnavatele, takže tomu také bude odpovídat cena, upozorním ji dopředu na skutečnost, že jsem hodně drahý. ,, Dále mám otázku, jestli máte nějakou představu o tom, jak má zemřít. Má to vypadat jako nehoda? Je ten muž nějak nemocný? Potřebuju toho vědět dost, abych uspěl!" Usrknu vína a pak se jí podívám do očí. ,, Obvykle za takovou práci dostávám jako základ pět tisíc zlatých mincí. S obtížnosti moje cena roste," zahledím se na ní. Většina lidí, kteří za mnou přijdou, ve chvíli, kdy řeknu cenu, vyprskne víno, které pijí a pošlou mě do háje. Ale jsou i takový, kteří si mé práce váží na víc než dvacet tisíc zlatých mincí. |
| |
| Návštěva Pohlédnu jí do očí hrdě a ale přesto přísně a uraženě... Tohle si myslíš? A co se měl dělat? Hmm sám? Nejsem Superhrdina abych se přiřítil a začal střílet po pirátech, kdybych byl mrchožrout, tak nejdřív ze všeho jdu po troskách lodi a tebe nechám chvíli ve vodě,nebo bych se s tebou vůbec nebavil, dal ti přes držku, svázal a tě a hodil do bezvědomí..no co taky čekat že za záchranu života, obyčejné díky se změní na nařčení z toho že se živým jako mrchožrout... naštvaně popotáhnu z doutníku a vezmu láhev s pitnou vodou a podám ji ji... Jsem Jacob, to je Francouzké jméno, ale říkej mi Capitáne, vítej na mé lodi a jako mrchožrout se budu živit až nebudu mít co do huby a pít, a to se doufám jen tak nestane.. pokynu ji aby vstala a donesu jí ručníky a pousměji se... Nedávno sem vylovil ze dna i nějáké ženské oblečení, pokud chceš něco si zkus ať nenastydneš v těch mokrých šatech.. ukážu na jednu bednu s oblečením a zakroutím si halvou sám pro sebe... Mrchožrout.. NNNááávštěěěvvva, náááávětěvvvaaaa zaskřehotá papoušek který létá kolem stožáru a já se podívám na cizinku a vyfouknu obláček kouře.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro I žena se zatvářila uraženě "Já poděkovala. A nenařkla jsem tě, ale zeptala se. Nikdy jsem neřekla, že tě z něčeho obviňuji, Capitáne."ospravedlnila se dívka. Vstala a přijala od tebe ručník, otřela si obličej, pak si ho přitiskla na mokré šaty, aby si ho navlhčila a zase si otřela obličej. Pak vzhlédla, byla celkem hezká, nejspíš s make-upem byla krásná, ale takhle byla prostě jen přirozeně hezká. Pak se napila vody, kterou jsi ji dal. Pak položila láhev na zem a přešla k bedně. Začala si hledat nějaké šaty, začala si své mokré rozepínat než se zarazila. Otočila se na tebe "Můžu se někde v soukromí převléknout nebo se chceš dívat Capitáne?"zeptala se a na chvíli vzhlédla ke Gregorijovi. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se na tebe zadívala, když jsi ji oznámil svou cenu. Přikývla "Jistě. To nebude problém a na přilepšenou vám dám klidně dalších pět za snahu."řekla "Něco jako bonus. Plus samozřejmě vaše služby se vším všudy."znovu se napila vína "Hmm.. moc dobré víno."poznamenala. "Pokud jde o toho muže. Je to nutné, aby jste tyhle věci věděl? Copak by to něco změnilo? Kdyby byl slavný a bohatý, tak tu práci nepřijmete? Snad se nebojíte, že by pak po vás někdo šel aby ho pomstil?"zajímala se "O to se bát nemusíte. On takové přátele nemá." |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro usměji se jen pokynu hlavou... Omlouvám se asi sem přetažený, už 5 měsíců sem nemluvl se ženou, vždy jen pološílení kupci nebo tuláci jako já.. pomalu začnu sledovat okolí jestli náhodou někde není ještě někdo nebo něco nablízku... Musím být ostražitý to víš, doba je zlá a já mám někdy docela skvosty na své palubě.. řeknu a pohlédnu od hledí dalekohledu na ní a ona se mě zeptá na soukromí... Lhal bych kdybych řekl že bych se nechtěl dívat,byl sem vychován v toršku jiném prostředí něž ostatní, tam se nahota nebere za nic nenormálního, lhal bych kdybych řekl že se otočím a nepodívám se, a tak jsou dvě možnosti, buď půjdu do podpalubí já a ty se převlečeš nebo ty a já zůstanu tady, což je asi lepší,protože někdo musí hlídat. řeknu s mírnou poklonou dívce a jen dodám.. Jen tvé jméno si mi ještě neprozradila,přesto že já své řekl, ale to se stane, nikdo nikomu moc nevěří.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Když přikývla na mou cenu, tak se mi ulevilo, že ona nepatří k těm držgrešlím, kteří si myslí, že někoho zabít je hračka. Na její poznámku o vínu řeknu: ,, Jsem rád, že Vám chutná!" ,, Ty informace jsou pro mě nutné, abych věděl, jak rychle potom budu muset z města zmizet. Nebojím se, že by po mě někdo šel, a kdyby se přeci nějaký takový blázen objevil, tak se nedožije toho, že by se ke mně jen přiblížil. Taky mi šlo jen o představu, jestli se tam nemůže objevit nějaké služebnictvo. Práci odmítám, jen pokud se mi do toho nechce anebo pokud je to příliš riskantní. Pokud mi o něm nechcete nic říct, tak nevadí. Chci jenom tedy vědět, jestli to musí vypadat jako nehoda?" odpovím a zahledím se na dno sklenice ,, Pokud mi tedy neposkytnete další informace a chcete, aby se to stalo ještě dnes, pak po Vás budu žádat sumu jedenácti tisíc zlatých mincí! Souhlasíte?" ,, Jestli ano, tak si můžeme připít na uzavření obchodu, ale peníze chci na ruku. Žádné až pak, dohodnuto?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak to abych si dávala v noci pozor, aby jsi mi nevlezl pod sukni, když jsi tak dlouho neviděl žádnou ženu."řekla dívka s ironií v hlase. "Půjdu dolů."souhlasila a vzala si vybrané šaty. Pak se na tebe zase zadívala, všiml sis, že se pousmála "Sofie. Jmenuji se Sofie. Za chvíli jsem zpět."řekla a pak zalezla do podpalubí. Gregorij zase slétl k tobě, sedl si ti na rameno a znovu tě něžně kousl do ucha, aby na sebe upozornil. Sofie byla dole jen asi pět minut. Když vyšla ven už vůbec nevypadala jako žena co teprve před chvílí vylezla z moře. Vybrala si bílé tílko spolu s červenou sukní dlouhou jen těsně nad kolena. "Omlouvám se. Že jsem byla tak nepříjemná. Ono přepadení piráty není zrovna zábavné a trochu mi to zabrnkalo na nervy."řekla omluvně a rukou stále svírala ten svůj vak. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dohodnuto."souhlasila "Ten muž je významný. Ale jak jsem říkala... nikdo ho neměl rád tolik, aby mu jeho smrt udělala byť jedinou vrásku na čele."řekla skoro chladnokrevně. Bylo z jejího hlasu slyšet hlubokou nenávist k tomu muži. "Klidně ať to vypadá jako nehoda. Sice mi způsob smrti je zcela lhostejný, ale nefingovaná nehoda bude ideální."naklonila se k tobě se svou sklenkou vína. "Peníze vám dám hned a tady. Počítala jsem s tím, že to tak bude."usmála se na tebe. "Jsem ráda, že jsme se dohodly. Po pravdě jsem měla trochu obavy, že mě hned zabijete. Vede se o vás totiž hodně nepěkných zvěstí." |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pokynu hlavou na souhlas když začne mluvit o přepadeni a otočím se hlavou na Gregoriho.. Tak pozdrav přeci nezdvořáku.. řeknu a nechám ho ať si zase sedne někam na své místa... S tím dávámním pozor...možná sem nájemný vrah,ale nejsem ten typ co by si vzal ženu proti její vůli Sofie, a doufám že tě má upřímnost moc nevyděsila teď, ale každý dělá to co umí nejlépe.. řeknu tiše a usměji se na ni.... Dáš si čaj? Vodu nebo snad maso s chlebem, nedávno sem vyměnil obyčejné zrcátko s jedním mladíkem co zjevně nevěděl ani co to je za ovci takže mám čerstvé maso.. sednu si na stříšku kajuty a zadívám se na ni, chvíli se dívám na to co to pořád svírá v rukou a pak se jí podívám bez okolků do očí.. Kam ste měli namířeno, co jste vezli, a co to máš na té tkaničce na krku? vím sem zvědaví ale nerad bych tu s tebou mluvil zatímco ti skurvysini se budou pachtit po něčem co měli získat a máš to ty. Jsem raději na vše připravený.. odepnu si od kotníku vojenský útočný nůž a hodím ji ho i s pouzdrem a řemínkem... Ne že mi s tím prořízneš krk... pousměji se. |
| |
![crening[1]2592.jpg](crening[1]2592.jpg) | K2: Doly na žulu Slunce je právě v nadhlavníku a praží do zad několika dělíkům, kteří se rozhodli makat i přes pauzu na oběd. Silné paže a rozložitá ramena neúnavně hladí stékající pot, jež mužům nepříjemně máčí špinavé a potrhané montérky. Každý je zde z jiného důvodu,.. ale všichni za jediným cílem, tedy zlatem. Ty tam s tim krumpáčem, hejbni kostrou a pojď to sem odrazit! zařve jeden z nich, plešatý, s neupraveným strništěm od levého ucha k pravému. Pohlédnu na dělníka vedle sebe, jež třímá zmíněný nástroj a bezeslov se vydá k plešounovi. Kov narazí na kámen, svaly zaberou.. Dál na ty dva nehledím a pokračuji v odhazování rozkopané a nepoužitelné zeminy mimo lom. ..tohle snad neni možný, kdy už tohle skončí? Zadělaný Slunce. Obyčejně ho mám rád,.. ale proč zrovna ted, když makám v lomu?! Celejch zatracenejch sedm dní bylo pod mrakem! ..ale co, pořádně zaberu a za dvě hoďky nás vystřídaj. Ještěže makáme v úkolu! ..pomyslí si muž s delšími černými vlasy, výška kolem 180-190cm a odhodlaným výrazem v tváři. Nástroje řinčí,.. práce v lomu pokračuje. Nakonec, po dvou a půl hodině skupinu konečně střídá další tlupa zlatachtivých dělníků. ..tak to bychom měli! shrábnu od majitele dolu svou odměnu a vydám se ke své kovové lásce. Cestou uložím výdělek do zadní kapsy sestřižených kalhot. Otřu si čelo, rukavice hodím do jedné z prostranních brašen. Znovu zalovím v kalhotách, abych vytáhl klíče.. áá tady jsou, konečně. Už abych ji zse viděl.. Klíč tiše zaklapne na své místo, zámek cvakne a rozburácí vodíkový motor cestovního motocyklu z dob před Potopou. ..hmm, na světla tady sere pes. Pomyslím si při pohledu na vypínač potkávaček a v mnohokrát opakovaném pohybu úkonu nakloním motorku mírně doleva, špičkou boty zaklapnu opěrku, která držela stroj ve svislé poloze a vyrazím vstříc k centru města. Cesta není zrovna pohodlná, ale po tolika letech jsem už zvyklý. Zastavím před domem "paní" toho města a vyčkávám na chvíli, kdy vyjde ze dveří, abych ji znovu spatřil,.. Času dost, není kam spěchat.. uklidním svou nedočkavost. Po hodině čekání se konečně otevřou dveře a pohledná dáma vykročí před dům na zahradu.. ..tiše polknu, ač jsem ji viděl již tolikrát,.. Ta podoba s Alicí je .. ..neuvěřitelná.. Celou dobu, kterou tráví žena před domem věnuj svuj pohled jen a jen jí.. možná si mě všimne, možná ne. Každopádně tato chvíle mého života opět nepatří nikomu jinému.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Souhlasila. Dolil jsem nám oběma víno, abychom si mohli připít na dobrou spolupráci. Poslouchal jsem, co mi řekne a čekal, kdy vytáhne peníze. Nejel jsem za každou cenu po penězích, ale k dobré dohodě to prostě patřilo. Něco za něco. ,, Pak tedy dobrá. Zastavím se za ním ještě dnes večer, když si to tak přejete!" Pozvedl jsem sklenku a naznačil cinknutí, potom jsem se napil, ale jen malinko. Pokud mám dnes pracovat, musím být v perfektní kondici. ,, Upřímně, já jsem taky rád, že jsme se dohodli. Jste moc hezká na to, abych Vás zabil. A abych řekl pravdu, ti co za mnou přijdou a neuzavřou se mnou slušný obchod, tak ti skončí jako potrava pro ryby!" To že jsem jí chtěl zabít za to, že mi vlezla bez pozvání na loď, jsem jí raději neříkal. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se, když jsi řekl, že je hezká na to, abys ji zabil “No… takový kompliment jsem ještě neslyšela.“řekla pobaveně. Napila se a pak se narovnala, sundala si plášť úplně a ty jsi se mohl podívat na její úzký pas, který měla ověšený mnoha, malými váčky a také jsi se mohl podívat na to, že ji příroda značně obdařila v oblasti hrudníku. Měla pěkně velká prsa, jako nějaká selka což bys u ní nečekal. Začala si sundávat vážky a podávala ti je, když jsi do jednoho nahlédl zjistil jsi, že každá mince je zabalená v kousku vaty. Což by vysvětlovalo, proč při chůzi necinkala. “Nestála jsem o to, aby mě každý slyšel, když jsem šla ulicí. Cinkala bych jako rolničky.“vysvětlila ti. Podala ti přesně osm váčků a u pasu ji zůstali už jenom tři. “Jestli chcete tak si to přepočítejte.“zase si sedla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Slečna Jeane vyšla ven v lehkých šatech světlomodré barvy, které ladili s jejími černými vlasy a i přes slunečné dny měla stále jemně mléčnou barvu pokožky. Šaty měli na bosích rozparky, aby se v teplém dni nezpotila, slušelo ji to. Jako vždy, když jsi ji viděl. Někdy jsi si rád myslel, že o tobě ví a že se takto strojí jenom kvůli tobě. Vyšla ven na zahradu a zdálo se ti, že je unavená. Protáhla se, zaklonila hlavu a pohlédla na nebe. Zaclonila si rukou oči a pak pohlédla na hodinky co měla na předloktí. Všiml jsi si, že se k ní něco přes zahradu blíží, jen co jsi otočil hlavu viděl jsi že je to hnědobílá kočka. Slečna Jeane se k ní sklonila a vzala ji do náruče a šla se posadit na lavičku zatím co kočku hladila. Pak se náhle zastavila a otočila se. Hrklo v tobě, protože se na tebe zadívala i z téhle dálky jsi viděl zeleň jejích očí. Usmála se a dokonce ti zamávala. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Trochu se polekala, když viděla že jsi po ní něco hodil a tak chvíli honila nůž po palubě než se ji ho podařilo pořádně chytit do ruky. Oddychla si. “Byli jsme jen obyčejná přepravní loď. Lidé co se stěhovali z města do jiného. Ale také jsme měli na palubě slušnou zásobu Hruškovice, tak možná šli hlavně po tom.“odpověděla a dívala se na nůž. “Podříznout tě? Ne… to by se mi nevyplatilo. Neumím řídit loď.“řekla a usmála se. Sršela samým sarkasmem holka. “A tady v tom je všechen můj majetek. Tak se nediv, že si to tak chráním. Kdybych přišla i o tohle, tak nemám šanci, abych mohla v jiném městě poctivě pracovat. Protože bych neměla čím zaplatit bydlení a já se nehodlám nikde zaprodávat.“začala si s nožem pohrávat. Gregorij zakýval hlavou sem a tam “Ggggregorij!“vykřikl papoušek a zamával křídly. Sofie k němu přešla a prstem ho pohladila po hrudníčku “To je, ale pěkný ptáček.“řekla s úsměvem. Gregorij se celý načepýřil a na hlavě se mu udělal pyšný kohoutek “Gggregorij pěknýýý ptáček!“opakoval po ní. “Jinak… zatím nic nechci. Děkuji. Budu jíst až s vámi. Nechci tě zbytečně zaměstnávat, Capitáne.“ |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Neumíš řídit loď hehe když se to učí děcka od malička už pár generácí holka nebo kluk.. podívám se na ni a jen se pousměji... MM spát budeš v kajutě v zadu, je tam pohodlná postel já se vyspím v té prostřední těch pár dní, než doplujeme do města nebo někam, a jinak, mám tady sejf, bezpečný, tak si to schovej tam, já ti z toho nic nevezmu ať je to cokoliv.. řeknu popravdě a protáhnu se, pak se zvednu a zadívám se na kompas, lehce se zamračím a potočím s kormydlem a zaseknu ho na určitém kurzu.... Nejedl sem dva dny, jím jen když je čas, a když jsi tady tak k večeru udělám něco dobrého.. natáhnu ven houpací sítě a do jedné si lehnu, vezmu si svůj kalach a ještě si s ním různě hraju a čistím ho ji ukážu do té druhé.. Udělej si pohodlí, a jestli se chceš na cokoliv zeptat ptej se... řeknu tiše nevím proč s dívkami a ženami vždy mluvím tiše.... Nyní se podívám kolem, jestli opravdu nemáme společnost... dojdu k hlavnímu stěžni, vezmi si dalekohled a odháknu jedno lano které je na kladce na vrcholu stožáru a jeden pytel plný šrotu a kemení mě vytáhne nahor, kde se začnu rozhlížet dalekohledem... Gregorij, pusť hudbu ať není tak ticho... zařvu dolů a papoušek přiletí ke starému gramofonu v podpalubí a začne se ozývat nějáká hudba,nějáký starší rock.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její úsměv byl hřejivý, když se usmála mému komplimentu. Sundala si plášť, který ukrýval spoustu malých váčku, které měla pověšené kolem útlého pasu. Já jsem seděla a ona stála, takže jsem měl dobrý výhled na její hrudník, který byl skutečně hodně vyvinutý. Postupně si sundávala jeden váček za druhým, a když jsem do jednoho z nich nahlédl, byly tam zlaté mince obalené ve vatě. Ona to vysvětlila tím, že by nerada cinkala jako rolničky. Tomu přirovnání jsem se musel usmát. Poskládal jsem váčky na stolek a počkal jsem, dokud neskončí. U pasu ji zbyly ještě tři váčky. Nabídla mi, abych si mince přepočítal, když si sedala. ,, To je v pořádku, vypadáte dost chytře na to, abyste se mě pokusila okrást. Rozhodně by to pro Vás neskončilo dobře!" úsměv mi na rtech stále pohrával. Byla opravdu hezká, a kdyby mě právě neplatila, tak bych o ní uvažoval i jinak, než jen jako o zaměstnavateli. ,, Takže pokud je to vše, tak Vás odprovodím ven, abych se mohl připravit," nabídnu ji, ale potom se zarazím, protože něco zaslechnu. Přiložím si prst k ústům a naznačím ji, aby byla zcela tiše. Už jsem stál na nohou, takže jsem zvedl jednu nohu a vytáhl z okraje boty dýku, která nebyla vidět. Pomalu, co nejtišeji jsem došel k otvoru na palubu a zase jsem uslyšel sotva patrné zapraskání. Rychle jsem se vyšplhal na palubu a tam spatřil tak pětatřicetiletého muže. Zrovna se mi hrabal ve věcech. Šel jsem k němu, ale on se v tu chvíli otočil a vytřeštil na mě oči, jakoby viděl ducha, potom ale po mě hodí dýku. Věděl jsem, že to není tulák hned, jak jsem ho spatřil. Jeho dýce jsem uhnul jen z části, škrábla mě na rameni, ale moje dýka mu způsobila větší škodu. Vrazil jsem mu ji jedním pohybem ze spod do brady. Dýka byla dost dlouhá na to, aby její hrot čouhal z jeho lebky na temeni hlavy. Vytřeštěný výraz už mu zůstal. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Muž neměl ani šanci vykřiknout, byl na místě mrtvý a jen hlučně padl na palubu tvé lodi a začal ti na ní krvácet. Rychle jsi ho shodil přes zábradlí do vody, aby ti podlahu nezasvinil ještě víc. Doufal jsi, že ti na podlaze nezůstane krvavý flek, to by tě pořádně dožralo. Sešel jsi zase dolů, kde stále žena seděla, poslechla tě a zůstala dole. Což bylo ku podivu, protože ženské jsou děsně zvědavé a spíš bys čekal že bude už vykukovat ven, aby zjistila co se stalo. Jak jsi vešel narovnala se "Co se stalo?"zeptala se klidně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Rozhlížel jsi se dalekohledem, ale nikde jsi žádné piráty neviděl. Jestli ti Sofie nekecala a má tam jen své věci tak je nejspíš už neuvidíš. Ale jestli kecala, tak stejně nějakou chvíli potrvá, než zjistí, že mezi zajatci není. "Dva dny jsi nejedl? To se připravuješ na případné hladovění?"zeptala se a šla za tebou "Kde tu máš.. no kuchyni asi těžko. Tak něco na čem vaříš? Já něco k jídlu připravím. Aspoň tak ti mohu oplatit to, že jsi mě zachránil a staráš se o mě."zavolala za tebou nahoru. "Tohle ti můžu zaručit. Vařím opravdu dobře. Stačí jen trocha koření a umím udělat s masem skoro zázraky."řekla sebevědomě. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Chvíli se ještě rozhlížím a pak vydechnu... Ale stejně sem z ní nervózní, sakra kdybych matce neslíbil že nikdy neznásilním ženu asi by měla smůlu..tuhle ani prodat nemůžu, odvezu ji kam bude chtít...možná... když na mě začne volat zaháknu pojízdnou kaldku za kýlové lano a sjedu na příď lodí... Divila by ses ale mám tu kuchyni, i když elektrika nefunguje tak přeci dá se to nahrazovat jinými zdroji.. o tom že moje loď je trošku víc upravována ani nemluvím, kdyby někdo věděl že můj pohon je malý atomový reaktor který kdysi poháněl velký autobus asi by mě někdo chtěl odkrouhnout a plutonium se schní dost blbě, ale zatím vím kam zajet a kde se potápět... Mám ale štěstí zdroj mi jede tak můžeš vařit na sporáku, vejdi dolů, po schodech a do prava, kuchyň jě přímo v přídi, koření tam je taky,taky nějáká rýže a kroupy.. vydechnu si a znovu si jí zálibně prohlídnu, skousnu si ret a raději si na sebe hodím černou košili aby nebylo vidět to že sem měl hříšné myšlenky a docela mi ztuhly bradavky, naštěstí to co jde vidět líp se jakš tak drží v klidu, tetování na mém těle také moc lidí nevidělo a tak bude lepší zakrýt pár výjevů které by někoho mohly pohoršovat.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Muž klesl těžce na podlahu, nevydal už jedinou hlásku. Rychle jsem ho hodil přes palubu, aby mi nezasvinil palubu. Zahleděl jsem se na krvavou skvrnu a přemítal jsem, jestli tam zůstane. Doufal jsem, že ne. Nesnáším, když mám bordel, tam kde žiju. Sešel jsem dolů a našel tam svou zaměstnankyni sedět. Dost mě překvapilo, že mě poslechla a nešla se kouknout, co se děje. Když se mě zeptala, co se stalo, tak jsem jen odvětil: ,, O dalšího blázna míň," poukázal jsem jí směrem nahoru na palubu. Když jsme vyšli nahoru, tak jsem jí pomohl přes okraj lodi, aby náhodou neupadla. ,, Bylo mi potěšením s Vámi obchodovat, slečno!" usměju se a tím se s ní rozloučím. Když už odchází, tak mě něco napadne: ,, Slečno, třeba bychom, jsme se mohli vidět, až dokončím práci!" řeknu. Na jednu stranu jsem nevěděl, jak zareaguje, ale stejně to bylo jedno. Jestli se naštve a urazí, tak je to fuk, stejně jí už neuvidím a když ne, pak taky dobře. Poznám někoho zajímavého. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Mladá žena se na tebe zadívala, usmála se a znovu se zahalila do svého pláště "Mohli bychom."souhlasila "Jmenuji se Natálie. Jestli opravdu stojíte o to mě znovu vidět, tak mě najdete na té stejné adrese, kterou jsem vám dala."odpověděla "A doufám, že až se příště uvidíme tak ze mě bude vdova."cítil jsi pod kápí její úsměv. "Tedy... Na shledanou, pane Shade."rozloučila se a vydala se po molu pryč. Všiml jsi si, že její krok je teď jistější a že strach zmizel. Trvalo ji to jen chvíli než ti plně zmizela z dohledu. Teď by jsi se asi měl postarat o tu krvavou skvrnu než se ti zažere do podlahy a pak se připravit na daný úkol. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro To, že jsi se oblékl jsi na svůj problém spíš upozornil. Viděl jsi, jak Sofii zaškubali koutky a musela stisknout rty, aby se nezačala usmívat úplně "Dobře. Pustím se do toho."slíbila otočila se a šla rychle do podpalubí, aby začala vařit, jak slíbila. Jak odcházela neubránil jsi se tomu nepozorovat její pozadí. Nevěděl jsi, jak to s ní na palubě vydržíš těch pár dní. Snad ji hodit přes palubu a nebo si ji získat, aby se ti oddala dobrovolně. "Hezzkkkýý ptáček!"vyjádřil svou názor Gregorij. Znovu jsi se pustil do pozorování obzoru a moře, aby jsi se ujistil, že se piráti nevrátí a hlavně, aby jsi se nějak zaměstnal. Uběhla necelá půlhodina a tvůj nos zaregistroval novou vůni. Byla to příjemná vůně smažené cibule, měl jsi vůbec nějakou cibulku? Nepamatoval jsi si, ale žaludku to bylo jedno. Hlasitě v něm zakručelo. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když odchází nedá mi to a spatřím její zadeček jež se krásně v sukni rýsuje, zatají se mi dech a nyní už se projeví mé vzušení dost okatě, ještě že šla do podpalubí a neviděla jak stanuji... Sakra, tohle stejně jednou uvidí... řeknu po chvíli a zaháknu nohu do ocelového lanka na palubě u navijáku a skočím na chvíli do vody abych se schladil a mé vzrušení zase "opadlo", když vylezu na palabu a kontroluji všechno možné, najednou ucítím vůni a sběhnou se mi všechny sliny.... Ajta krajta jeslti to chutná tak dobře jako voní a jestli ona svoli a bude taky chutnat tak dobře jako vypadá asi se zblázním... pomalu se šourám do podpalubí, doutím který sem si odložil před "koupelí si zase zapálím a opět do půl pasu vyslečený se přišourám dolů... Hmm voní to nádherně můžu ochutnat? |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Díval jsem se za ní, když odcházela. Na tváři mi hrál slabý úsměv. Tohle bych do ní skutečně neřekl. Tušil jsem, že se jedná o něco v rodině, ale nenapadlo mě, že to bude jeho žena. Tak Natálie?! Když se mi ztratila z dohledu sešplhal jsem dolů do podpalubí a vzal tam nejlepší čistič jako existuje. Sůl. Vylezl jsem na palubu, kde jsem na skvrnu nasypal takové množství, aby to krev vyžralo a pak jsem to polil trochou vody. Sešel jsem do podpalubí, kde jsem si přelepil škrábnutí na rameni. Vzal jsem si sebou akorát dýky. Na to, aby to vypadala jako nehoda, jsem nic jiného ani nepotřeboval a i dýky byly pouze pojistkou, kdyby něco nevyšlo. Vydal jsem se ztichlým nočním městem na adresu, která byla napsána na lístku. Dům byl celkem honosný, obdobně jako všechny domy v okolí. Šel jsem dál, nepotřeboval jsem, aby mě u toho domu někdo viděl. Splynul jsem se stínem v okolí domů a tiše se dostal do domu. Z patra byl slyšet zvuk vody. Došel jsem až tam a sledoval muže v koupelně. Úplně jsem Natálii rozuměl, že se ho chce zbavit. Byl to oplzlý stařec a ona byla mladou ženou v rozkvětu. Schoval jsem se v ložnici za závěsem a čekal jsem. Slyšel jsem, jak muž vyšel z koupelny a pak si lehnul do postele. Počkal jsem ještě tak dvacet minut u otevřeného okna, dokud muž nezačal chrápat. Vyšel jsem ze svého úkrytu a vydal se k posteli. Vzal jsem do rukou jeden polštář a přiložil ho muži na obličej tak, aby měl přikrytý nos i ústa. Zatlačil jsem. Ještě chvíli zůstal ležet a až pak sebou začal škubat. Bránil se, ale polštář milosrdně udusil jakýkoliv jeho stén. Když jsem měl jistotu, že není mrtvý, ale je v bezvědomí, tak jsem sundal polštář z jeho obličeje a položil ho tam, kde byl. Potom jsem hranou ruky, tak abych mířil přímo na srdce udeřil starce do hrudi. na chvíli otevřel oči, díval se na mě, lapal po dechu a držel se za hruď. Za chvíli padl na postel mrtvý. Zastavilo se mu srdce. Bude to vypadat, že zemřel na srdeční slabost. Všechno jsem po sobě uklidil a vytratil se z toho domu. Vrátil jsem na svou loď, kde jsem si zdřímnul. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se na tebe ohlédla "Hmm... ne."odpověděla s úsměvem "Umělec také neukazuje své umělecké dílo předtím než je hotové. A u jídla je to také tak."zahrozila ti vařečkou. "Mohla jsme tušit, že tě to sem přitáhne. Když chlap zavětří jídlo jde za všech okolností za nosem."podíval jsi se ji přes rameno co dělá. Viděl jsi, že maso bylo naložené v nějaké omáčce a pomalu se smaží na pánvičce a mezitím Sofie smažila opravdu cibulku. "Navíc by sis spálil prsty. Budeš muset počkat."pokrčila rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když sem se za ní postavil abych viděl co dělá ucítíl sem ještě něco, to co sem dlouho necítil, pižmo ženy, ta nejdráždivější vůně,potu a kůže, vlasů.. No tak dobrá ale pokud si uhryžu mezitím zápěstí máš to na svědomí jo? řeknu s úsměvem a šunu přes její rameno tak že má paže se natáhne těsně vedle jejího obličeje do skříňky ze které vytáhnu nějákou krabičku, do které zabořím prsty a vytáhnu nějáké sušenky... Dej si, možná poslední svého druhu, vytáhl sem toho celou bednu nedávno.. řeknu trošku nesměle a rozmýšlím se kam prchnout tentokrát |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Děkuji. Možná později. Až to dodělám."řekla a koutkem oka na tebe pohlédla "A zkus si to zápěstí neokousat. Rozhodně by nechutnalo tak dobře, jako tohle."řekla a vysypala osmaženou cibulku do pánvičky. "Uhni, prosím."řekla a drkla do tebe bokem, aby se dostala pro hrníček z začala obsahem potírat maso, pak ho vidličkou obrátila a potřela i druhou stranu. Zase hrníček odložila, přičichl jsi k němu. Byl to rozmačkaný česnek. Ten jsi rozhodně neměl. Musela ho tedy mít sebou, nejspíš v té své brašně. "Ještě dvacet minut. Zkus to vydržet. Nakrm Gregoriho. Chudáček vypadá hladově." |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Začnu se smát a zasalutuju ji jako se sluší... Rozkaz paní budu se snažit paní.. začnu se smát ještě víc a zakroutím hlavou, moje kuchyň a už sem v ní stratil vůdčí postavení sakryš... MM za ten česnek děkuji, poslední sem nedávno použil jako desinfekci.. řeknu když zjistím čím to potírá maso a mlsně se olíznu,stále také musím vnitřně bojovat s chutí ji porstě jen zohnout a vzít si ji...zvlášť po tom jak od mě drkla bokem.. Ale to on jen vypadá jí víc než dost,mrcha malá má se líp než já, neboj dávám mu jeho zob pravidelně.. přesto však jdu z kuchyně raději pryč a sednu si do "pracovny" za stůl a dívám se do mapy kterou si kreslím a podle které se nyní orijentuji, jsou na ni všechna známá místa a ostrůvky a moje tajné značky nalezišť cenných věci, stále častěji se však dívám na ni jak vaří zaháním hříšné myšlenky, no jak které některé nechávám volně plynout ale jiné na násilý rychle zavrhuji... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Prosím. Ještě, že si některé věci nosím sebou a ještě, že moje brašna je vodě vzdorná."odpověděla "Aha... tak to je Gregori dobrej žebrák."usmála se a pak se věnovala vaření. Nakonec bylo jídlo hotové dřív než jsi se nadál, možná, že jsi se prostě jen na delší dobu zasnil. Najednou ti zmizela mapa a před tebe dopadl talíř s hromadou vařené rýže polité onou omáčkou ve které se maso vařilo. Maso bylo trochu nažloutlé, ale bylo uvařené, že stačila na jeho krájení i jenom vidlička. Vonělo po česneku a také tak chutnalo, ale ještě jsi v něm cítil něco jiného. Něco mírně ostrého, bylo ti to povědomé. Kdysi jsi to ochutnal, ale nemohl jsi si vzpomenout na název. "Nech si chutnat."pobídla tě Sofie "Já si to půjdu sníst na palubu jestli ti to nevadí."řekla a i se svým talířem odešla na palubu. I kdyby ti to vadilo, tak by jsi neměl šanci ji to říci. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Děkuji řeknu jen omámeně a dívám se na tu porci jídla kterou sem dostal, když odchází jen se znovu za ni podívám a zatřepu hlavou... Přeci ji nenecháš jíst samotnou... zvednu se tedy a pomalu i s jídlem výjdu na palubu... Mohu se k tobě připojit, víš nerad bych jedl o samotě když mám možnost jíst ve společnost, zvláště pak tak spanilé a milé jako jsi ty.. řeknu prostě první věc co mě napadne a usměji se,a jako vychovaný muž počkám až co mi vůbec odpoví, mezitím polykám slyny neboť jsem ochutnal jen kousek a je to skutečně moc dobře... Sarkyš co to jen cítím, jak se ta věc jemnuje..musím se jí pak zeptat s talířem v ruce a úsměvem na tváři čekám na její reakci.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vyšel za ní na palubu už seděla na podlaze v tureckém sedu, Gregorij ten starej nenasyta ji už dřepěl na rameni a zrovna si od ní bral kousek masíčka. Vzhlédla k tobě "Jistě. Klidně si přisedni. Navíc.. je to přece tvoje loď. A mě tvoje společnost nevadí."znovu se usmála "Tak spanilé... měl bys mě vidět namalovanou."zasmála se a vložila si vidličku s rýží do úst. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Tiše přihlížím krokům mladé slečny, když ladnými kroky cupitá přes zahradu. Nenechám se vyrušit kočkou, kterou má k mé zlosti jistě raději než nějakého upoceného pobudu dole za plotem. Kor když na ni civí stejně upřeně,.. jako právě teď já. Viděl jsem ji už tolikrát, že ač po tom toužím, nevěřím tomu, že si mne všimne.. ..ale tentokrát ano! A popravdě,.. ..nebyl jsem na to připraven tak jak jsem si myslel. Nemít pod sebou koženou sedačku, jistě bych udělal nejistý krok vzad. Hrkne mi krku, když na mne slečna Jane upře svůj pronikavý pohled,.. tak rád bych něco řekl, ale jsem jak smyslu zbavený a tak tak na poslední chvíli stihnu zamávání oplatit.. snaha vykouzlit z překvapení narychlo milý výraz v obličeji působí trochu křečovitě. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Sednu si také do tureckého sedu vedle ní a odeženu tu opeřenou mrchu ruskou nadávkou... Durak nenžraný... Gregorij se jen vznese a sedne si na bydyýlko.. Promiň on je strašný jak jde o jídlo, a na maso mi ho prosím neuč,nebo s ním pak bude k nevydržení když dostane jen rýži a podobně.. usměji se na ni a pokynu hlavou... Kdybych měl celou svou uniformu tak smeknu svůj klobouk vaříš opravdu úžasně, mohla by ses tím živit, nebo mě něco naučit,já tě také mohu naučit něco, třeba šermovat, nebo střílet.. snažím se ji poděkovat za jídlo ale moc mi to nejde, jím své jídlo a mám ho spořádáné vcelku rychle po dvoudení hladovce... Nemusíš se ani nemalovat, máš krásný obličej i bez šminek, a ostatní raději ani nemluvím.. zarazím se dlaněmi si protřu obličej... Promiň, asi blbě žvaním, nebudu ti lhát sem lehce nervózní tak prosím odpusť kdybych plácl nějákou blbost... pohlédnu na ni zpod dlaní a cítím se jako malej kluk, kterej poprvé na obrázku vidí nahou ženu... Máš ráda hudbu? Hraješ na něco? snažím se zavést konverzaci jinam,neboť už tak se do všeho zase moc zamotávám... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Promiň. Ale čas od času by měl dostat trochu masa. Přece jen ve volné přírodě se také neživí jen semínky, ale i ovocem nebo hmyzem. Nějaké bílkoviny mu jenom prospějí."dala si znovu vidličku do úst. "Hmm.. já se vařením také živím. Jsem kuchařka."odpověděla "Děkuji za pochvalu. To žena a navíc kuchařka vždy ráda slyší."chvíli mlčela, když žvýkala. "No naučit mě... střílet?"opakovala "Ale proč ne. Třeba se mi to bude někdy hodit. Dnes je svět všelijaký."zadívala se na tebe. "A neomlouvej se. Já to chápu. Sám jsi to řekl. Je to pět měsíců. Chápu, že tě má přítomnost poněkud provokuje. Jestli ti to pomůže najdu si nějaké oblečení co mě víc zakryje."navrhla ti. "Mám ráda hudbu, ale na nic nehraji. Vždy se mi líbili housle, ale naučit se na ně na to jsem neměla čas."zadívala se na tvůj prázdný talíř "V kuchyni ještě něco zůstalo. Zajdi si přidat jestli máš ještě hlad." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se od tebe znovu odvrátila a pustila kočku na zem. Ta jen mrskla ocasem a zmizela na stromě. Pak se znovu otočila k tobě a k tvému překvapení se vydala směrem k tobě. Na jednu stranu jsi byl rád, ale na druhou stanu se ti chtělo utéct pryč. Jeane doplula až k dřevěnému plotu, opřela se o něj a zadívala se na tebe. "Tak ty jsi tu zase?"zeptala se s úsměvem na rtech. "Ano. Nemysli si, že jsem si tě nevšimla. Musela bych být slepá, kdybych si tě nevšimla."prohlédla si tě "Takže... potřebuješ něco? Nebo se na mě jen rád díváš? Myslela jsem si, že bys nakonec mohl pobrat všechnu odvahu a přijít za mnou sám... ale já zase nepolívám takovým množstvím trpělivosti." |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Neboj se maso dostává,když je, nejčastěji rybí, ale to se někdy bouří potvorák.. usměji se, jde vidět že zvířata má ráda... Mohl bych ti pořídit podobného, vím o ostorvě kde jich je víc,zvířata jsou moc fajn, nezrazujou jako lidi, a cítí když je někomu ouvej... sklopím oči a hodím jeden kamínek z pytle co mě tahá nahoru ke střážnímu koší do moře... Vaříš moc dobře a bojovat tě naučím, myslím že ty to rozhodně potřebuješ,ubránit se nenechavým a silným pažím a sjednat si respekt, to ti pomůže se prostadit.. vstanu a vytáhnu jednu z pušek... ne to nemusíš, aspoň se mám na co podívat, a neměj strach nic ti nehrozí,jedině to že tě okoukám.. zasměju se sám pro sebe a pušku zase polžím.. No já si nechám jídlo napozději, teď spíš bychom mohly odpočívat po tak skevělím jídle... usměji se na ni a pohlednu ji do očí aby věděla že to říkám myslím upřímě... Víš že když sem viděl že z té lodí někdo utíká před plameny plánoval sem že ho prodám jako otroka,jenže něják nemůžu to udělat né tobě... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Probudil jsi se, když už venku bylo světlo. Cítil jsi se spokojeně, tvá truhla byla zase o něco plnější, úkol jsi splnil dokonale a navíc jsi tu měl dobrou šanci na to si užít s prsatou rudovláskou. A navíc jsi ji i zbavil toho odporného párpdy, bylo divu, jak dokázala přežít svatební noc a neztratit tak všechnu sebeúctu. Nejspíš to byla svatba z rozumu, to se mezi bohatými dělo často. Slyšel jsi dokonce, že se tady snad i vzali za manželé bratr se sestrou. Občas se tedy stává, že se do sebe sourozenci zamilují, ale jestli je to také jen kvůli takové pitomosti, jako zachování krve v rodině tak to bylo hnusné. Nasnídal jsi se a zkontroloval skvrnu, naštěstí už byla pryč i když kdyby někdo dobře hledal možná by ve spárách mezi prkny našel krev. Byl to vůbec ten chlap nějaký pitomí zlodějíček? Co když sledoval Natalii? Byla tu sice malá možnost, že přišel kvůli tobě, ale i tak tu byla. Co když ale někdo teď ví, že Natali nechala svého manžela zabít? No ale tak či onak to přece není tvá věc. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Když se ode mě odvrátí, aby pustila kočku,.. znechuceně naprázdno přežvýknu a pohlédnu směrem k všudypřítomným vlnám.. v domnění, že je to pro dnešek vše, nač se mohu těšit. Skoro se chystám sáhnout na klíček, když tu se ke mně začne Jane přibližovat. Tak tohle jsem opravdu nečekal,.. co mi bude chtít? Vynadat? Zeptat se co chci? ..nebo proč tak blbě civim,.. ..vím, sám sobě přijdu nenápadný, ale notno podotknout, že s přibývajícími dny se má ostražitost a nenápadnost propadla téměř k nule.. hmm.. Připravuji si co řeknu a uvědomuji si, že na tuhle chvíli vlastně nejsem tak úplně připraven. Sakra, kde je moje sebejistota?! Notak, seber se! Vyčítám sám sobě a nervózně přejíždím prsty o sebe na pravé ruce. Nakonec vstanu, opřu stroj o stojánek a vydám se vstříc mladé ženě. Setkáme se u plotu, kde mne naprosto překvapí svým nevybíravým přístupem. Notno podotknout, že příjemně nevybíravým a přímým. ..ostatně tak to mám také rád. Když se nekecá o blbostech.. a jde se přímo k věci, nicméně zaskočen jsem a nevědomky zvednu na okamžik v údivu obočí. Emmm,.. omlouvám se, nechtěl jsem být nezdvořilý,.. a co zde chci? No.. vlastně se chci zeptat, co chcete dělat se vší tou žulou, kterou pro vás kutáme v lomu za městem.. ..vyhrknu v poslední chvíli na Jane těsně před tím, než by pomlka vyzněla neslušně. Zároven si už při své odpovědi uvědomuji nesmyslnost toho co plácám a v duchu se nenávidím, že jsem se nezmohl na něco smysluplnějšího.. ty jsi ale pitomec, měl jsi šanci, ale od ted se na tebe už jistě bude dívat jako na vola! ..dokončím svou odpověď a smutně pohlédnu ženě do očí,.. odpověď mě vlastně ani příliš nezajímá,.. v tomto momentě jsem především zklamaný sám sebou.. a očekávám strohou reakci.. možná i protočení očí nad tak hloupou otázkou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Žena někdy, ale silné paže uvítá."řekla a dojedla. Odložila prázdný talíř na stranu, pak pokrčila nohy, přitáhla si je k tělu a objala si je. Znovu se na tebe usmála "Ale já se nebojím, že bys na mě skočil. Já jen nechci, aby jsi se zbytečně trápil."vysvětlila ti, jak to myslela s tím oblečením. "A i když mám zvířata ráda, tak jestli chci být profesionální kuchařka tak by asi nebylo hygienické chovat papouška nebo jakékoliv jiné zvíře."pokrčila rameny. Svalila se na záda a roztáhla ruce. Když jsi se zmínil o tom, že jsi ji chtěl prodat jako otroka zasmála se "Tušila jsem to. Proto jsem se také hned ptala jestli jsi mrchožrout."zmlkla "A proč jsi si to rozmyslel?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se na tebe zadívala a pak vyprskla smíchy "No tak. Žulu prodáváme do jiných měst. Lidé mají rádi kamenné domy a je to lepší a levnější než domy dřevěné. Stromů zase tolik není a kamene tu máme celou horu."odpověděla a opřela se lokty o plot. Naklonila se tak dopředu, takže jsi měl hezký výhled do jejího výstřihu "Tak to bys měl odpověď. A co třeba teď opravdový důvod, proč tu každý den stojíš?"zeptala se a pak se znovu usmála "Chceš mě snad pozvat na rande?"zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohledem přjíždím svou loď a své ruce... někdy ano to máš pravdu, ale musí mít toho dotyčného aspoň toršku ráda vydechnu a zadívám se na ni... No vzala bys mi tak pěkné myšlenky a ty mi opravdu nebaví, ty že bych po tobě skočil, sem stejně zapudil,dal sem slib matce že nikdy si nevezmu ženu násilím.. podívám se na svého společníka co raději už ani nepípne a usměji se Ale doma by tě čekal nebo někde mimo kuchyni, přítelíček do nepohody, některým námořníkům jak o sem já zachraňuje mysl, mě to nevadilo než sem ho našel třeba půl roku nevidět nikoho a nemluvit,alepsoň sem měl klid na studium a četbu.. když se mě zeptá proč sem si to rozmyslel pokynu hlavou a pokrčím rameny... Nevím, jak sem tě spatřil,byla si tak bezbraná,začal sem váhat,a teď když vím že máš svůj sen, a si dobrá kuchařka, nedovolím aby tě nějákéj bohatej děděk zařadil do svého harému a jako složku nebo tě nějáká fůrie vykořisťovala...a možná proto že jsi první kdo se na mě nedívá skrz prsty proto kdo jsem.. mrknu na ni protáhnu se,ale stále ji sleduji.. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..vyslechnu si odpověď týkající se výstavby dřevěných a kamenných domů. Vlastně se zaposlouchám vcelku pozorně,.. aby ne, když je to patrně to poslední co uslyším před odeslání do "oněch míst". Když dívka skončí.. chystám se poděkovat a říci neupřímně nashledanou, když tu se Jane opět chopí slova. Při dokončení otázky zůstanu civět jako vyoraná myš.. tváře se mi lehce zardí a na pod černými vlasy na čele mi vytryskne krůpěj potu. Bezmyšlenkovitě se otřu a v tu chvíli mi dojde jak jsem se profláákl.. ..eerm, to je dnes ale vedro, že? rozhodnu se neobratně zachránit situaci. Pak se ale zadívám do zelených očí a rozhodnu se přestat hrát bránícího se čuníka před porážkou. Zkusím zariskovat a vsadit na tuto kartu vše,.. na tomto světě již stejně není nic, co bych ve svém srdci postrádal.. snad jen Její jemné vlasy a pohled hřející až u srdce. Vlastně máš pravdu,.. omluv moje předchozí chování. Nemohu nepřiznat, že mě přitahuješ jako někdo, koho jsem ztratil kdysi dávno.. Tvé oči, rty.. úsměv. A jak jsem se nyní přesvědčil i ostrý a nevybíravý jazyk.. ..pousměji se nesměle na Jane při posledních slovech a po krátké odmlce se znova chopím slova.. tentokrát s mírnou beznadějí v obličeji. Zároveň je mi ale také známo, že máš možná raději dámskou spolenost, než mužskou.. ..slůvko "možná" vstrčím raději obratně do věty, abych případně Jane nerozezlil, pokud by šlo jen o hloupé místní klepy,.. a dal jí ihned a na rovinu nepřímo najevo, kde má tato informace základ. Nevím co je na tom pravdy,.. ..ale co vím jistě, že si nepřeji cokoliv víc než to, aby to byly jen hloupé pomluvy. ..vsadím na přímost a nevybíravost svých posledních slov, doufaje, že Jane ocení jejich přímost a mé férové hraní vůči ní už od začátku. Tedy bez přetvářek. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Se zájemem poslouchám aodpovím. No nebojte můžeme vám přivést různé věci co ukořistíme.Kdy bych si mohl promluvit s tím stařešinou? Optám se ale pak mě zarazí odpověd ženy na mou otázku. Co???Opravdu???A nevíte kam pluli?? Vyhrknu.A koukám na onu ženu. Dva muži to by mohli být mí bratři a ta žena.....má matka? Ptám se tišeji sám sebe a je vidt že sem tím celkem rozrušen. Pak s očekáváním čekám co žena odpoví. Že bych konečně našel stopu? Pomylsím si a čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zavrtěla hlavou "Ne. Matka rozhodně ne. Byla ve věku těch mužů. Možná že byla manželka jednoho z těch dvou."odpověděla a vstala "Nevím kam odpluli. Proč bych se o to měla zajímat?"řekla "Najez se. Já se půjdu zeptat jestli se s tebou bude chtít stařešina promluvit."řekla zcela klidně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Vedro? To ano. Hrozné. Uvažovala jsem o tom se jít koupat do moře.“odpověděla ti první na ten blábol co jsi vypustil jako první, ale neposmívala se ti. Svou odpověď myslela zela vážně. Jeane se narovnala a vložila si pramen vlasů za ucho, znovu se usmála “Na každém šprochu pravdy trochu, jak se říká. Ano. Vím to těchto klevetách co se prohánějí světem.“pokrčila rameny “Ale je to svým způsobem pravda. Mám zálibu v ženách, ale nikde už neříkají že i v mužích.“řekla bez jakéhokoliv studu “Já jsem na obojí.“natáhla se a upravila ti límec na košili. “Tak teď když to víš. Pozveš mě někam? Nebo bych možná měla pozvat já tebe.“zase ruku stáhla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se přetočila na břicho a a podepřela si rukou bradu "A kdo vlastně jsi?"zeptala se "Sice říkáš, že jsi vrah, ale vůbec se tak nechováš. Spíš se chováš jako dobrotivý, ale osamělí obchodník."pousmála se "A nejsem tak bezbranná. Někdy je rozum mocnější než meč."posadila se. "Sice by bylo fajn mít zvířecího kamaráda, ale kdybych měla vařit v hospodě, tak budu dlouho v práci a chudáčkovy by bylo smutno."vstala a šla Gregorijho pohladit, ten se samozřejmě znovu celý načepýřil a vykřikoval jak je pěkný ptáček. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohlédnu na ni jen pokrčím remeny... A jak podle tebe vypadá vrah hmm? zapálím si doutník, rozcuchám si vlasy,prachem z paluby si zamažu tváře a do pusy dám dýku, v ruce sevřu kalach a začnu se šklebit jako v nějáké grotesce... Už je to lepší slečinko? usměji se a pak se zase opláchnu a upravím.. Jen proto že nosím čísté věci,čistím si zuby a dbám o sebe nemusím být slušný víš,zabil sem víc jak 1000 lidí,a to jen na objednávku, nepočítám ty co napadli mou loď, nejsem svatoušek, ale co nadělám, není žádná která by mé srdce sklidnila.. trošku si pročešu vlasy sundám si tu vestu, všimne si tetování které zobrazují jen utrpení nebo smrt... Zvířecí kamarád, nu jak myslíš, oni sou přizpůsobivý, ale sem tam se stavím na jídlo vaříš dobře, moc dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen přikývnu a začnu jíst. Ach jo ale už jsem blíže musím je najít. Pomyslím si a když dojím poděkuji za jídlo a čekám až se ta žena vrátí. Snad mě posádka nehledá. Pomylsím si.Pak hledím ke dveřím a očekávám kdy se vrátí ta žena jelikož nemám nic lepšího na práci. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi dojedl, tak se zvedl od stolu starší žena a odnesla tvou misku pryč. Chlapec se na tebe ze svého místa stále culil, jako zelené sluníčko. Vzpomněl jsi si na své pomalované nohy. Doufal jsi, že Aurora bude v pořádku, že si nedělají starosti. Ale jak znáš ženský tak nejspíš ano a už tě shání po všech čertech. "Ty seš divnej."ozval se klučina drze. Nejspíš upozorňoval na to, že nejsi jako oni. Tedy zelenej. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se začala smát, když jsi se ušpinil a snažil jsi se tvářit, jako padouch "No bylo to lepší. Jen nepatrně. Vypadal jsi spíš jako pirát."řekla pobaveně "Já si vraha představuji... asi trochu idylicky. Temný plášť, elegantní ale tajemný..."vstala a oprášila si sukni. "Budu ráda, když se stavíš. Aspoň čas od času budu vědět, že jsi ještě naživu."začala tě obcházet. Naklonila se a zblízka si prohlédla tvé tetování "Prozraď mi. Proč jsi si nechal vytetovat zrovna tohle? Má to nějaký důvod nebo to je nerozvážnost mládí a snažil jsi se být drsňák?" |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usměji se na ni a pokrčím rameny... něco je výjev mé drahé vlasti a něco mladická nerozvášžnost, to víš vyrůstal sem jako bohém,otec i matka mě nechali ať si dělám co chci, naučili mě jen pár věci, třeba matka mě učila že ženu a květinu neuhodím, otec že nikdo není neviný a když se otočím zády musím čekat kudlu do nich.. pousměji se a pohaldím ji ve vlasech Tak tajemný a v plášti? tak počkej ukážu ti v čem chodím po městech a pevnině... rychle zapadnu do padpalubí a nasoukám na sebe uniformu, včechno rychle upravím jak jen to má být žavli připnu na ozdobný pás a přes ramno si přehodím vojenský plášť, s kapucí, přes pusu si nasadím černý čátek a rukavice bez prstů z pravé kůže, nože a dýky zastrkám kde patří, AK hodím na remeno a takto převlečen že nejdu vůbec poznat vyjdu před ni na palubu a otočím se dokola... Tak tohle jsem já normálně oděn a ustrojen.. vezmu ji za ruku a naznačím polibek ruky Jacob Catalinov jmeno mé těší mě.. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se jeho slovům musím pousmát a odpovím. Opravdu? Usměju se a řeknu. To víš každý je jiný. Řeknu s klidem. Ten klučina mi připomíná mě když jsem byl malý. Pomylsím si a jen na něj mile pohlédnu a pak zase odvrátím hlavu na chvíli ke dveřím. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Potěší mne rozvaha se kterou se Jane chápe odpovědí. Ve starém světě bylo až přespříliš puťek, které daly jen na to co se kde šuškne, a jakmile to nebylo to NEJ, automaticky propadaly histerii. Její odpovědí na homosexualitu jsem mile potěšen a neváhám jí to dát najevo svým rozkvétajícím úsměvem. Hmm, máš pravdu.. žádný boháč nejsem. Alespoň co se majetkového chápání věci týče. Nicméně tak jako tak,.. i obyčejný člověk může pozvat hezké děvče k něčemu tak překrásnému jako je západ Slunce,.. kde nekonečné vlny jsou zpěvem mořských pan, listy palem harmonií harf a vítr něžným pohlazením,.. po kterém oba tajně touží.. ..pronesu zasněně, ale zároveň dostatečně obecně. Poslední věta ať nevyzní zbytečně sebevědomě.. Ostatně takových "neohrožených" tupců zde cestou z práce a do práce vídám až až. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Slečna Jeane se znovu usmála “Nečekala jsem, že tak silný muž by mohl mít i takovou něžnou duši.“řekla “Pomoz mi.“nabídla ti ruku. Když jsi ji za ní vzal s tvou pomocí přelezla plot “Tvůj návrh na schůzku se mi líbí.“řekla “Můžeme jít hned. Stejně mám pro dnešek už dost papírování.“pak její pohled padl na tvou motorku. “To je motorka?“zeptala se a přešla k ní. Přejela rukou po jejím hladkém povrchu “Už je to dlouho co jsem takovou viděla naposled. Myslela jsem, že všechno spláchla potopa. Jak je možné, že vůbec ještě jezdí? Všechny paliva jsou přece také ztracená.“pohlédla na tebe zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “To jo.. ale ty jsi divnej. Nejsi zelenej.“zavrtěl hlavou a slezl ze židle “Nečekej mámu tak brzy. Stařešina bydlí daleko. Vrátí se za dlouho. Nechceš si jít hrát?“zeptal se, přišel k tobě a zatahal tě za rukáv. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se znovu začala smát “Vypadáš tedy značně nebezpečně.“řekla a prohlédla si tě “A v tomhle opravdu chodíš mezi lidmi? Ty máš rád pozornost co?“vymanil jemně svou ruku ze tvé a lehce tě plácla hřbetem ruky do hrudi. Ustoupila od tebe, chytla si sukni a vysmekla pukrle “Těší mě, Capitáne. Sofie Dick, jméno mé.“představila se ti také a zase se narovnala. Zafoukal silnější vítr, pohlédl jsi na nebe a viděl jsi, jak slunce pomalu míří k obzoru, brzy se setmí. “Ten den nějak rychle uběhl.“poznamenala “Tak mě tak napadlo. V čem bych ti ještě mohla pomoci kromě vaření? Musím si jídlo a starání se o mě nějak si to odpracovat.“ |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen s eusměju. Jo synku to já si říkal taky když jsem se probral. Usměju se povzdychnu si. No dobře no ale někde kde uvidíme tvou mámu a se bude vracet. Odpovím a zvednu se. Jak se jmenuješ? Zeptám s ekdyž vstanu a koukám na něj. Zajímavý hoch. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pozornost? No spíš lidi se podívaji a ustupují, nechtějí nic míc s někým takovým, takže mám i svůj klid.. když me udeří do hrudi jen se usměji, sundám klobouk a lehce se poukolním po francouzském stylu a začnu se smát... To víš mám to takhle rád, oblečení je dobré, a vydrží hodně. usmívám se cítím se po dlouhé době dobře,zase se mám s kám smát a povídat si s ní o čemkoliv chci ne jen o tom co sem vytáh ze dne nebo dohadovat za co nebo kolik někoho sejmu... Hmm západ slunce bude moc krásný na lodi, vidím ho sice každý večer ale je to pokaždé nádhera a má své kouzlo.. trošku se zasním a pak se na ni podívám.. Nu nevím co myslíš, vaříš výborně za to bych měl platit já tobě a když mi pomůžeš s provozem lodi nemusíš nic jiného dělat,nebo máš snad něco konkrétního namyslí.. samozřejmně, napadna mě to,jsem přeci jen muž a navíc dlouho neukojený, ale co napadnout mě to sice může,ale realizovat to nelze pokud neche.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pokrčila rameny "NE.. nic konkrétního mě nenapadá."odpověděla "No když myslíš, že vaření jako poděkování stačí tak dobře."pohlédla na nebe a pak si promnula nahé paže "Začíná pěkně foukat."řekla a znovu přešla k truhle a hledala tam něco čím by se dooblékla. Našla růžový svetr, který si hned oblékla "To je lepší."vrátila se k tobě "Kam jsi měl vlastně namířeno předtím než jsi mě vylovil?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chlapec tě vzal za ruku a vedl tě ven z domu. Zjistil jsi, že dům je umístěn na strome. Všiml jsi si, že je na stromech víc domů a v celém okolí nebyl strom, který by nebyl obydlen. Chlapec se chytl silné liány "Pojď dolů."řekl "A jmenuji se Xar."odpověděl a pak sjel dolů po liáně jako po hasičské tyči. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Dívám se na ni s vděčností když se jde obléct... Znám lepší způsoby jak se zahřát... pronesu tajemně ale pak zase mlčím a sleduji ji Pokaždé co tě vidím, svírá se mi hrdlo,jsi opravdu krásná žena,štěstí bude přát tomu kterého si vyvolíš za muže.. přejedu ji prstem přes nos a nadechnu se chladného vzduchu... Já vlastně nikam,na jedno místo potopit se pro něco do jedné ponorky,a pak kam mě vítr zanese,nemám se kam vracet, a teď mám i dost zásob takže nemusím ani do přístavů nebo měst a směním jen tak namoři s druhými,ale ty mi řekni kam chceš vlastně dovost,pokud tedy nechceš pár dní zůstat tady se mnou navíc. řeknu plaše a otočím se, pooptáhnu z doutníku a nahodím pár prutů... |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Krátkým přejetím o kalhoty si narychlo očistím pravici a se stisknutými rty pomohu dívce přes plot. Taky jsem si mohl ty chňáry trochu omejt,.. ..jenže kdo tohle mohl vědět?! No nic.. ..zájem o jednostopé vozidlo mě příjemně potěší. Ano, máš pravdu. Všechna paliva jsou prvděpodobně již ta tam nebo se válí v kontejnerech na dně Nového oceánu. Honda, na kterou se právě díváš .. ..taky jsem ji mohl trochu otřít a naleštit,.. errhm! ..ale nejezdí na fosilní paliva. Je to jeden z prvních modelů využívající kapalný vodík. Zde tato nádoba pod sedadlem .. právě v ní je celý ten zázrak, zde se chemickou reakcí získává vodík, ..ať už z vody nebo ze vzduchu.., který pak spaluje motor. Filtr udržuju v neustálé čistotě každý den,.. jeho porucha by byla opravdu nepříjemná věc.. kor v tomto světě, kde široko daleko nic není. Skutečným problémem je olej, který musím každoročně měnit,.. A právě i na něj dřu ve tvých dolech, stejně jako na kousek zlata, abych se mohl za pár dní znovu nalodit na nějaký ten tanker.. vstříc nepoznaným krajinám. ..pohlédnu nakonec zpět na Jane a sám pro sebe si v duchu říkám, zdali mi rozuměla alespoň něco málo z toho všeho, čím jsem ji právě zahrnul. V zápětí nechám techniku technikou a otočím list na příjemnější téma.. Které místo na ostrově máš nejraději? zeptám se s lehkým úsměvem.. Projdeme se nebo pojedeme? |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju a stedu za ním.Kdyždosednu na zem odpovím. .Moc lidem to neříkám ale jsem Mike. Usměju se a rozhlédnu se. Zajímavé bydlení. Podotknu se obdivuji oklolí. Snad se ta žena brzi vrátí. Pomyslím si |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Musíme být nahoře. V noci chodí zlé příšery a sežerou tě pokud se jim dostaneš do pracek. Aspoň to říká máma. Ale já si myslím, že to říká jen abych šel včas spát.“řekl chlapec “Umíš kopat do míče?“zeptal se tě a ukázal ti kulatý míč, která na sobě měla černé kostky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane si tě mlčky vyslechla a dál si prohlížela tvou motorku. “To je zajímavé. Kdyby ti někdo opatřil díly. Zvládl by jsi postavit další?“zeptala se a zadívala se na tebe. “Je to opravdový poklad. Na takovou drahocennou věc si musíš dávat pořádný pozor. Kde kdo by si ji jistě rád přivlastnil.“pohodila vlasy “Podle toho co jsi mi teď říkal jsem pochopila, že jsi mechanik.. a nebo zapálený milovník do těžkých strojů.“opatrně si sedla na motorku “Mohli bychom se svést. Ráda bych zjistila jak rychle tomhle terénu zvládneš jet.“usmála se na tebe “Jinak. Hezké je to na východním pobřeží.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podívala se na tebe “Ano. Jsou lepší způsoby.“souhlasila a otočila se k tobě “Za muže? No to ještě dlouho nehrozí.“ mávla rukou. Pohlédla na nebe, které se začínalo barvit do ruda “Červánky. To znamená, že bude nejspíš pršet.“pronesla jakoby jen tak do větru. “No já směřovala do Marakeše. Tam jsou dobré pracovní příležitosti. Ale když mě tu vydržíš trpět, tak klidně se zdržím. Zase tolik nespěchám. Navíc… vím, že z tebou jsem v bezpečí.“všiml jsi si, že Gegorij si už schoval hlavu pod křídlo a spal. Nejspíš tohle pro něj byl den plný vzrušení. “Podíváme se spolu na západ slunce?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Mohu zde rozdělat oheň víš to jsem mimo jiné myslel těmi jinými způsoby.. pomalu se zvednu a vytáhnu z jedné venkovní skříně nějákou cihlovou stavbičku na kolečkách kterou dotáhnu doprostřed paluby a kolečka odmontuji, pak se stratím v podpalubí a donesu dřevo, rozdělám oheň a usměji se na tebe V bezpečí říkáš? To je pěkná dlouho sem to neslyšel..v bezpečí se mnou.. chystám se ji pohladít ve tváři ale zaseknu se a zdrženlivě jen pokynu hlavou a lehce zrudnu... Proč jen mě uvádíš do rozpaků hmm? zašptám ji do ucha a užívám si to že nyní u ní stojím velmi blízko... Budu rád když se zdržíš,je mi s tebou dobře ohlédnu se na západní stranu a usměji se.. Mm máme ještě chvíli čas, chceš něco k pití? Mojito? Bulinková voda? usměji se na tebe Rád se na něj budu dívat s tebou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji zašeptal do ucha viděl jsi, jak ji jemně zrůžověli tváře. "No to opravdu netuším proč."řekla a začala si na prst natáčet pramen vlasů. "Mojito? Bublinková voda? Kde to pro všechno na světě bereš?"zeptala se překvapeně a dívala se co děláš "Ale dala bych si Mojito. Sice nevím jak to chutná, ale zní to dobře."znovu si sedla na zem a dál tě pozorovala. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Neuhla nebo něco podobného asi se mě nebojí a má mě vě me důvěru což mě těší... No to víš pod námi je toho spousta, když na to narazíš... poodstoupím a zadívám se na obzor... Jsem rád že sem tě vytáhl,je mi dobře když se mám s kým zadívat na západ slunce a mluvit s ním a slyšet odpovědi ne jen skřetové opakování.. zmizím v podpalubí a namíchám dvě Mojita, pak se s němi přesunu opět nahoru na palubu a uvelebím se v houpací siti.. prosím Seňorita váš drunk... usměji se když ji ho podám a pak zapadnu na síť a zadívám se na obzor, slunce už pomalu začiná jako by zapadat.. Ještě pár minut,a začne to,přisedneš si ke mě? ukážu na místo vedle sebe a sleduji jak si natáčí vlasy na prst. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Odpovím jí milým úsměvem a posadím se za řidítka,.. Máš pravdu, před potopou jsem pracoval v jedné fabrice,.. než vše sebrala voda,.. vtrhl jsem dovnitř.. a sebral Ji.. i tu zdobenou brokovnici, .. která mne chrání před pobudy o kterých mluvíš. Druhou bych složit jistě dokázal, ale jemné technologie, kterými se součástky vyráběly.. jsou hluboko pod vodou a nánosy písku,.. patrně zničeny navždy. Nemluvě o potřebě elektrické energie na výrobu.. ..sklopím zrak, pohlédnu do dáli a páčku stojánku šoupnu na své místo. Po chvíli stisknu startér. Písty dvakrát sjedou nahoru a dolu a následně zaburácí vidlicový čtyřválec, dávaje najevo, že je připraven vypustit okamžitě všechnu svou sílu. Následně se zakloním a vysunu zadní stupačky. Prach a dva dny zaschlé bláto doprovodí pohyb vroubkovaného kovu nepříjemným zaskřípěním. Já vím, je na čase tě vyčistit.. Prosím madam. Věř mi a nesundávej nohy na zem, dokud nebudeme na místě.. Poslední co bych si přál je, abych tě někde ztratil nebo jsi si ublížila. Přecijen je to už pár let.. ..dodám nakonec, abych jí dal prostor a neměla duvod se cítit zbytečně jako amatér. Mimo to, kdo ví, třeba už někdy s někým na něčem podobném jela. Janiny ruce si dám kolem pasu a vyřeším tak nevyřčenou otázku "čeho se má držet". Pousměji se přes rameno a dodám.. Máš helmu? ... Drž se, vyrážíme.. zažertuji.. Zařadím rychlost a opatrně vyrazíme vpřed. Jedu nejprve pomalu, abych si vyzkoušel zdali se bude bát či ne,.. a jak jí pujde naklánění do zatáček. Všeobecně je známo, že naklánění do stran je pro nového spolujezdce nepříjemnost. Vybírám co nejrovnější terén,.. a pokud mne pobízí rychleji, neváhám přidat. Podél pobřeží, kde oceán lemují písečné pláže, ukazuje tachometr místy i 80km/h.. ..více jet nechci, už takhle je pro ni jízda nezvyk a do očí se nám řinou slzy od prudkého větru, vyvolaného rychlejší jízdou. ..sundám levou ruku, abych měl brzdy stále pod kontrolou a nežně pohladím Jane po levé noze, kterou mám vedle své. Jsem rád, že jsi se mnou.. ..i kdyby to mělo být jen dnes. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se zamyslela nad tím co jsi řekl, tedy že sestrojit další takovou motorku je zhola nemožné. “Samozřejmě.“řekla na to že nemá dávat nohy na zem a objala tě kolem pasu, silně jsi vnímal její přítomnost za sebou. Chvíli jste jeli pomalu, ale Jeane neměla strach a pobídla tě k větší rychlosti, slyšel jsi že se ti snažila něco říci, ale v té rychlosti ji vítr slova utrhl od úst a tak jsi jen zaslechl nějaký zamumlání a konec. Dojeli jste až na východní pobřeží, kde moře omývalo bílou, písečnou pláž a palmy, které tu u pobřeží rostli se mírně kývali ve větru. Pohladil jsi Jeane po obnažené noze “Možná že to bude jen dnes. Možná, že ne. Záleží na tom, jak si padneme do oka.“řekla a slezla z motorky, položila ti jemnou ručku na rameno po kterém tě pohladila “Jak se jmenuješ?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Děkuji.“řekla a vzala si od tebe Mojito a napila se, trochu se zalkla, ale jen co si odkašlala vstala. “No můžu to zkusit. Ale už vidím, jak z toho slítnu.“řekla a přešla k tobě. Podala ti Mojito, aby jsi ji ho pohlídal a opatrně začala lézt vedle tebe do sítě. “Je.. to je nějaký.. vratký.“postěžovala si, když se snažila získat rovnováhu. Chytla tě za rameno a konečně seděla klidně, ale jen co se tě pustila zase se kymácela, tak se tě znovu chytla “Asi se tě budu držet. Pro jistotu.“řekla a vzala si od tebe zpět pití “Tak na co si připijeme? Navrhuji na Zdraví a na Přátelství?“navrhla. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Jen zakroutím hlavou a obejmu ji kolem pasu aby nepadala a usmívám se... No neboj na to si zvykneš,zítra už v tom klidně i přespíš pusměji se a vzpomínám si jak sem se já poprvé namlátil když sem se pokoušel v tom udržet a začnu se smát... Na přátelství a setkání,na zdraví a na ten krásný západ slunce. přiťuknu si s ní a jen se pousměji když slunce začne pomaičku spodní částí zapadat za mořský obroz a voda se zbarví do oranžovoruda,trošku víc ji mimoděk k sobě přivinu a fascinovaně se dívám na tu podívanou... Nádhera že ano... pronesu a bedlivě sleduji slunce a také ji, v očích se mi odráží zapadající slunce a moře a také její úsměv.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No to jsem tedy zvědavá jestli se mi to podaří. Myslím že spíš budu ráda, když se tu udržím bez tvé pomoci."řekla a dovolila ti, aby jsi ji držel kolem pasu. "Na přátelství, setkání, na zdraví a krásný západ slunce."zopakovala po tobě Sofie a přiťukli jste si. Pak se zadívala na slunce co se pomalu jakoby nořilo do vody. Napila se a začala jemně houpat nohama. "Co budeme dělat zítra? Jak se ty vlastně zabavíš na celý den?"zeptala se a zadívala se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když mluví o pádu raději ji víc držím a jen se dívám střídavě na ni a na západ slunce... Neboj nespadneš nenechal bych tě spadnout, a uvidíš že to půjde.. přiťuknu si s ní a lehce vypiji své Mojito do poloviny a polžím ho na mělou bednu pod námi, lehce rozhoupu síť jako houpačku a usměji se ni... Mm copak bys chtěla dělat co? ukážá na celé moře kolem nás.. Vše je jen tvé když jsi na moři,řekni co bys ráda, a já se to pokusm splnit. nevím co dělat, srdce mi buší jako na poplach,celé tělo se uvnitř zmítá a křičí abych se ji zmocnil ale srdce káže abych to nedělal... Čtu,cvičím, trénuji,potápím se ke dnu,lovím ryby,sleduju okolí... je toho docela hodně co člověk sám může dělat... Dělám prostě to co co chci a mohu,to víš člověk si sám moc nevybírá co může nebo nemůže.. obejmu ji víc a zaledím se jí do očí.. Může třeba celý den číst,nebo se potápět.. mluvím tiše a plaše se přiblížím svými rty k jejím a něžně ji pohaldím po tváři.. A nebo to prostě nechá na osudu co se stane... |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..hmm, bílý písek. Konečně změna po nesčetně znečištěných březích a zátokách.. Jane svuj ostrov zna vskutku znamenitě. Copak jsi mi říkala cestou, když jsme míjeli poslední palmový háj? ..moc jsem ti toho nerozuměl.. pousměji se v očekávání (možná) zajímavé odpovědi.. Ze zadního kufru vytáhnu tu nejnepoužívanější deku a vykročím po jejím boku k vlnám. Rozvinu ji a nechám Jane posadit vedle sebe. Sám zaujmu místo v písku,.. mým špinavým montérkám písek na kráse nepřidá ani neubere. Promin, jmenuju se David. ..ale říkej mi Dave. ..zvláštní, jak dlouho jsem své jméno neslyšel zaznít. Jak jsi se vlastně dostala až na post hlavního obyvatele K2? chopím se slova, hledíc k západu slunce,.. tu a tam po očku sleduji Jane, které vítr načechrává hedvábné vlasy Láká tě cestování a poznánií nových krajin, které unikly potopě? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Znovu jsi viděl, jak ji zaškubou koutky úst v úsměvu. "To rybaření a potápění zní dobře. Ráda bych to zkusila."zadívala se ti do očí. Blížil jsi se k jejím rtům, chtěl jsi ji políbit a ona už to vidět musela, ale zatím neuhýbala. Už jsi se skoro rty dotýkal jejich, když se k tobě naklonila a přitiskla rty na tvé. Měla měkké rty, přesně jak jsi si myslel a chutnala po mátě. Pak tě, ale vyrušil nějaký zvuk. Měl jsi dojem, jako kdyby ze z podpalubí ozývalo nějaké cinkání. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Skoro tomu nevěřím že mě políbila a trošku se roztřesu,pohladím ji po zádech a něžně ji líbím a svirám oči,protože tento krásný okamžik sem opravdu dlouho nezažil,cítím jsem její vůni,její dech byl hlasitý a lehce mělký jako ten můj.. Sakra... ač velmi nerad ji musím přestat líbat,políbím ji ještě něžně na čelo a pohladím ve tváři... Promiň čerpadlo na chlazení, to musím rychle zpravít, nebo bude velký průšvih.. když se zvedám držím ji za ruku aby nespadla ze sitě a uložím ji jako ke spánku... Hned tu budu,jen to spavím, kdybych to neudělal tak můj zrdoj elktřiny a pohon lodi náš vymaže z povrchu této planety.. Sakra, kruva, zrovna teď,vždyť sem jí libal, měl so nechat tak..doufám že je to jen chlzení, palivové články jsou v pořádku nedávno nové,jedině chlzení nic jiného... obleču si těžkou olověnou kombinézu a vlezu do popalubí k reaktoru a chlazení, a začnu vše kontrolovat a spravovat... Zůstaň nahoře, tady není bezpečno.. zavolám ještě než vlezu do lodi... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro raději mámu poslouchej chlapče viděl jsem už mnoho podivného. Odpovím a dodám. No myslím že to zvládnu. Odpovím a usměju se. Opravdu zajímavý chlapec. DOdám si. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Vždyť ji poslouchám. To neříkám. Poslouchám ji. Ale to neznamená že s ní musím i souhlasit.“bránil se a pustil míč na zem. “Takže se do něj kope. Kopeme si ho navzájem a zkus používat jen nohy nebo kolena. Ruce jsou zakázané.“pak se otočil a hvízdl. Viděl jsi, že ze stromových domů se začali klouzat další děti “Nevadí když si budou s námi hrát i kamarádi?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie přikývla “Jasně. Nikam nehodlám jít. Dávej na sebe pozor.“řekla a dívala se za tebou. Sešel jsi dolů a šel se podívat na chladič, už jsi byl u něj, když cinkání utichlo. Byl jsi z toho zmatený, měl jsi totiž dojem, že ten zvuk nevycházel od chladiče. Stejně jsi to pro jistotu zkontroloval, ale chladič byl v pořádku a šlapal jako hodinky. Pro jistotu jsi zkontroloval vše a když jsi znovu vyšel na palubu slunce už bylo pryč a nebe zahalovala tma. Přešel jsi k houpací síti, Sofie měla ruku za hlavou, oči zavřené a jednu nohu pokrčenou že se ji sukně trochu vyhrnula. Nevěděl jsi jistě jestli spí nebo jen má zavřené oči. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Hmm.. David… Dave. Více se mi líbí David.“řekla a sedla si na deku, kterou jsi ji připravil. “Jen jsem říkala, že už tam budeme. Nic důležitého.“odpověděla ti a trochu se k tobě naklonila a opřela se o ruku. Usmála se “Jak? To chce vůdčí schopnosti. Nápady a organizační smysl. Sice to dalo práci, ale podařilo se mi vypracovat až tam kde jsem. Bavilo mě rozkazovat, říkat co mají lidé dělat. Aby nevznikl chaos a vše tu mělo svůj řád. Když jsem sem přišla lidé tu žili.. jako zvířata. Nikdo nevěděl co dělat. Jak u zvířat. Jenže teď když vše funguje jak má.. už to není taková zábava. Celé dny sedím doma a prodírám se papíry, které musím podepsat.“vzdychla. “Dostala jsem se sem na plachetnici. Zrovna jsem byla na dovolené, když to všechno vypuklo. Nějakým zázrakem jsme to přežili a dva týdny jsme se plavili a pak dorazili sem.“natáhla si nohy před sebe, vyzula si sandále a chodila zabořila do písku. “Objevování? To nevím. Možná. Nikdy jsem odtud nevytáhla paty. Ale ráda bych objevovala pevninu, kterou ještě nikdo nenašel. A osidlovala ji. Abych z ní mohla udělat ještě lepší místo pro lidi. Chápeš co tím myslím?“zadívala se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen kývnu a dodám. Jo klidně proč ne. Odpovím a čekám až slezou ostatní dětska. je jich jak blech. Pomylsím si a usměju se. Pak dál čekám až se začne hrát idkyž s emi moc nechce nechci dítě urazit že jsem hnusný a dobrý vztah s těmito obyvateli je pro mne dobrý. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když vše skontroluji a zase se vysleču do svého obvyklého kalhoty a nic výjdu na palubu a všimnu si jak spokojeně možná že trošku vyzívavě leží v síti,vidím že má zhrnutou sukni a pořádně se kousnu do rtu, pokušení se postavit tak abych viděl víc je velké... Spíš Sofi? pronesu tichounce ale tak aby to uslyšela kdyby nespala, ale i tak si sednu pod houpací síť a smiřuju se s tím že usnula,přeze vše mě hřeje krásný pocit u srdce a na rtech cítím stále ty její,přejedu si prsty po rtech a vydechnu.... Sakra kdbych byl hajzl dávno bych jí měl už nekolikrát,ale to nejde,nemůžu ji to udělat,takhle je to o mnoho hezčí,dobít si pomaličku jeji srdce a možná dostat odměnu z nejkrásnějších.. opřu se bednu pod sítí, moje hlava je na úrovní jejího těla,pohlednu na hvězdy před sebou a divám se do dály a poslouchám šuměni moře a to jak oddychuje. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chlapci a pak i podle sukýnek jsi poznal, že jsou mezi nimi i dívky, se kolem tebe seběhli a začali si mezi sebou podívat a bylo jasné, že se diví nad tím jak vypadáš stejně jako předtím Xar. “Tak hrajeme!“řekl a kopnul do míče k tobě, také jsi do něj kopl a za chvíli už míč lítal sem a tam a ty jsi měl co dělat abys to stíhal. Sice prckové, ale tuhle hru ovládali dobře. “Pohni! Honem.. nebo to schytáš to koulí!“chichotal se chlapec vedle tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tiše jsi Sofii oslovil, abys zjistil jestli spí, doufal jsi, že ne. Rád by jsi totiž pokračoval tam kde jste skončili. Sofie ale v odpověď jenom tiše vzdychla a trochu se posunula na stranu. Pozoroval jsi moře, které se začalo třpytit od měsíčního světla. Objevili se hvězdy, které zdobili temnou oblohu. Viděl jsi pár delfínů co několikrát vyskočili z vody a objevil se roj létajících ryb, které se prohnali kolem tvé lodi. Najednou začal foukat studený vítr z kterého ti naskočila husí kůže. Sofii to nejspíš probudilo, slyšel jsi jak zívla, podíval jsi se na ní a viděl jsi, jak se posadila “To už je tak pozdě?“zeptala se a slezla ze sítě. “Hmm.. co ten chladič?“zeptala se a objala si paže rukama. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju a po chvíli s ezačnu po dlouhé době zase abvit. Nerad rozumbrado. Osměju se a odpálím míč přiměřenou rychlostí zpět tak abych chlapcům neublížil musím regulovat svou sílu a ovládat se. Zajíamvé. Myslím si a na chvíli mě pustí starosti.Pak ale při hře vyhlížím matku chlapce jelikož s emi stýská po posátce ale hraju dál. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Spal jsem dlouhým a klidným spánkem. Zbudilo mě až sluneční světlo pronikající několika škvírami v palubě lodi. Protáhl jsem se a pak se trochu opláchl. Nikdo o mně tudíž nemohl tvrdit, že jsem hrubý a špinavý vrah. V klidu jsem se nasnídal a zkontroloval, jaký úspěch měla sůl. Úžasnou, skvrna byla pryč, což bylo jedině dobře. Posadil jsem se do křesla a pak se mi nálada poněkud zhoršila, najednou jsem začal přemýšlet, co tady dělat ten chlápek. Nevypadal na obyčejného zlodějíčka, navíc uměl až příliš dobře házet dýkou. Začali mě napadat věci jako, že tu nebyl kvůli mně, ale Natálii. Potom mě dokonce napadlo, co když někdo ví, že si Natálie objednala vraždu svého muže. Snažil jsem se to hodit za hlavu, přeci jenom to nebyla moje věc. Přestože jsem se rozhodl, že mi to může být jedno, tak jsem se zvedl z křesílka. Pořádně uschoval peníze, trochu si jich vzal a vyrazil do města. Někteří na mě zírali, jiní byli natolik odvážní, že na mě ukazovali prstem a pak si něco šuškali. Nevědomky jsem zamířil k domu, ve kterém jsem už jednou byl. Všechno vypadalo normálně, až na černé sukna, která vysela z oken a symbolizovala smutek. Šel jsem dál. Zamířil jsem na trh, potřeboval jsem se podívat po nějaké nové výbavě, teď když jsem měl peníze, tak na to byla ta nejlepší doba. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Lehce se otočím když promluví a usměji se na ni Nemám tušení co to bylo, když sem došel dolů přestalo to tak sem raději skrontroloval vše, omlouvám se.. Pohlédnu na ni jak se obejme a sklopím s pousmáním oči,pak ji vezmu do náruče a pomaličku ji nesu do mé kajuty kde bude spát.. Už je zima a tady ti bude tepleji,určitě si dlouho nespala v normální posteli.. položím ji na velkou postel a chvíli na ni koukám a hladím ji ve vlasech.. Kdbys něco potřebovala sem hned vedle... řeknu ji ale ještě chvíli se na ni koukám |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Když ty jsi novej.“zabrblal zelený kluk. Dál jste hráli, některé děti míč strefil, ostatní se jim smáli. Nakonec jsi, ale konečně uviděl že se matka Xara vrací “Vidím, že vás děti zabavili.“řekla, když k vám došla. “Neřekla bych do vás, že si budete rozumět s dětmi.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji vzal do náruče, objala tě kolem krku a opřela si hlavu o tvé rameno. “Tak to je dobře, že je to v pořádku.“řekla a znovu zavřela oči. Odnesl jsi ji do postele, znovu oči otevřela a dívala se na tebe, jak se nad ní skláníš “To je pravda. Posledních několik dní jsem spala na slámě.“souhlasila, pohladila tě po paži. “Díky, Jakobe. Dobrou noc.“usmála se na tebe, pak se přikryla a přetočila se na bok. Trochu jsi doufal, že tě vyzve, abys s ní zůstal, ale na to bylo pro ní asi trochu brzy. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když vuidím onu ženu usměju se a naposled pošlu míč dětem a jedno pohladím po hlavě a dojdu k ženě. NO ano rozumím sám jedno mám sice není moje ale je jako má dcera. Usměju se. Tak co asi bude dál. Pomyslím si a čekám jak to dopadlo ustařešiny. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zavítal jsi na trh, kde se prodávalo jen to nejlepší zboží. Jistě, vždyť tu žili samí boháči, tak si mohli dovolit to nejlepší. Na tržišti si tě lidé tolik nevšímali, spíš si všímali zboží, přece jen kvůli němu tu byli. Narazil jsi na stánek se sběratelskými kousky a našel v ní krásné pouzdro na zbraň do podpaží. Vypadala, že je z osmdesátých let a byla v dobrém stavu a nemluvě o tom, že byla pod cenou a navíc u něj byla i cedulka, že prodá za smluvenou cenu. Měl tu i spoustu dalších věcí, ale většinou to byli starožitné šperky, porcelán nebo dřevěné šperkovnice či hodiny. “Tak co mladej pane? Líbí se vám něco?“zeptal se prodavač. Prodavači byli asi jediní, kteří se tě nezalekli. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Chvíli ji sleduji jak usla a spokojeně spí a očima haldím křivky jejího těla, po chvíli však tiše odejdu na palabu a rozhlédnu se kolem, zapálím si zbytek dourníku a nastavím kurz a směr plavby,ještě chvíli sedím u režavých uhlíků a dojídám maso s rýží co ještě zbylo a pak se i já nachvíli natáhnu s dekou nahoře naplubě,vím že mě zbudí můj papoušek který vstává pořád ve 4 ráno a vzbudí mě vždy přesně o půl páté,takže sem klidný, no i když klidný se říct nedá, převaluji se na složené plachtě na které ležím viditelně omámen erotickým snem a sním o jejím těle a tom nádherném polibku. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro naslouchám vyprávění a tu a tam přikývnu hlavou na znamení, že jsem potozuměl Janiným myšlenkám. Když dopoví větu a otočí se ke mě, chvíli váhám s odpovědí. hmm, asi chápu, ale.. už z doby před Potopou jsem znal spoustu lidí, kteří se těšili na život domorodce.. pousměji se a otočím zrak k ní,.. následně jej zase věnuji západu slunce.. Víš s novým zřízením se lidé zase začnou dělit na důležité a méně důležité,.. ti více důležití se dříve či později začnou obohacovat na chudších,.. podplácení, kradení z městského rozpočtu,.. vždyt víš jak to chodí. Starý svět toho byl plný. A ten dnešní? ..je jen otázkou času než dospěje do stejné fáze. ..podívám se s mírnou nechutí ze vzpomínek opět na Jane a pokračuji se sklopený zrakem do písku, kde prsty začnu cosi neurčitého čárat.. ..nemluvě o zvířatech, která roztahující se lid jistě oželí.. na chvíli se odmlčím.. Pojďme mluvit o něčem jiném,.. ..za dva dny odjíždím s tankerem obilí na cestu,.. vím, že to zní jako šílenost, ale.. ..nerad cestuji sám,.. a velice rád bych kráčel nepoznaným světem s tebou Jane.. ..no nic. ..ponechám větu raději nevyřčenou, zanaje její troufalosti, na kterou je až příliš brzy. Po chvíli si uvědomím nápadnost náhlého přerušení kontextu a tak otočím list.. Máš ráda překvapení? ..dobrá i špatná, jakákoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Procházel jsem se po tržišti a prohlížel si zboží u jednotlivých stánků. Něco mě zaujalo méně a něco více, ale nic mě ještě nezaujalo na tolik, abych za to utratil vydělané peníze. Došel jsem k jednomu stánku se sběratelskými kousky a spatřil tam překrásně pouzdro na zbraň, které se nosilo v podpaží. Vypadalo perfektně zachovale a zdálo se, že ho muž prodává pod cenou. Když se mě tedy zeptal, jestli se mi něco nezalíbilo, tak jsem ukázal na pouzdro a zeptal se: ,, Dohodneme se na ceně?" Zdálo se, že přemýšlí, jestli se mu chce s někým dohadovat nebo ne. ,, Kolik za něj dáte?" zeptá se a já mu odpovím taktéž otázkou. ,, Kolik za něj chcete?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Stařešina se s vámi setká. Ale říkal, že až zítra odpoledne.“řekla “Dřív to nepůjde. Stařešina má hodně práce.“řekla konečně to co jsi očekával, jenže jsi nečekal že to bude až tak pozdě. “Budete tu muset zůstat. V mém domě jste vítán. Mohu vás seznámit s naší kulturou a provést vás městem.“navrhla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Noc pro tebe neměla žádný valný účinek, spal jsi trhavě a často ses budil, kvůli divokým snům, kterými jsi kvůli Sofii trpěl. Když tě přiletěl Gregorij budit už jsi byl vzhůru, protože tě probilo už jenom zvuk jeho křídel, jak k tobě letěl. Nebyl jsi vůbec odpočinutý, věděl jsi, že pokud ji nedostaneš bude každá noc podobná. Když jsi se posadil, Gregorij zklamaně dosedl na zem vedle tebe a pak stepoval ze strany na stranu, kýval hlavou nahoru a dolů a nejspíš ho mrzelo, že tě nemohl jako vždy proudit sám. Skoro to vypadalo, jako kdyby tancoval. Na východe už nebe světlalo, brzy se rozední. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přikývla “Vím jak to myslíš. Ale zase není dobré nechat lidi jen tak pobíhat a dělat si co chtějí. To by bylo nejspíš horší. Pokud lidé nemají vedení, tak zdivočí.“řekla a také se zadívala na moře. Když jsi začal mluvit o odjezdu, znovu na tebe pohlédla “Tak za dva dny? To jsi mě tedy na rande pozval hodně brzy.“pobaveně se usmála. “Ano. Mám ráda překvapení. Dobrá i špatná. Dobrá.. no.. protože jsou dobrá. A i špatná, protože pak ho mohu řešit. A nejlépe vyřešit. Vím, že to zní divně, ale jsem prostě taková.“lehla si na záda a pokrčila nohy v kolenou, sukně se ji shrnula dolů po stehnech. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Prodavač se usmál “Jde na vás vidět, že se vyznáte. Tak co kdybychom to nechali na dvou zlatkách, mladý pane?“navrhl s přátelským, ale falešným úsměvem. “Myslím, že je to rozumná cena. Na to, že je to starožitnost. Je v dobrém stavu a navíc je zlevněná.“pak vzal pouzdro a podal ti ho “Jestli chcete můžete si ho zkusit, jak vám sedí.“navrhl ti. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro ANo byl bych velmi rád ale není nějaký způsob jak kontaktovat mé přátele že jsem v pořádku? Optám s ejelikož vím že mě asi heldají. Musím tady ale zůstat. Pomylsím si. Ale chtěl bych už zase držet v objetí Auroru a Cate. Pomyslím si a čekám co dále ona žena řekne a případně jí následuji. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Probudím se a Gregoriho vezmu na rameno... Copak kamaráde,nebuď smutnej,tak sem nespal,to se stane, to víš,trošku zvláštní noci mě teď budou čekat.. skontroluji směr plavby a zase se vydám na vrchol stožaru a rozhlédnu se pečlivě kolem sebe, ať už zjistím cokoliv slezu dolů a nachystám snidani do mé pracovny a pak se vydám na palubu uklidit svůj krb a nachysta palubu na lekce šermu a nějáké věci na které by mohla střílet... Půjdeme se podívat zda spí? zeptám se Gregoriho a usměju se.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se zamyslela "Ano. Šlo by to. Stačí když napíšete na papír co potřebujete a já už někoho pošlu aby to vaší posádce odnesl."řekla a vydala se pryč, následoval jsi ji. Došla k domu kde jsi předtím byl. Zatáhla za liánu a dolů spadlo něco co vypadalo jako primitivní dřevěný výtah. Počkala až si dovnitř vlezeš a přidala se k tobě. Netušil jsi, jaká síla vás nese nahoru, ale brzy jste stáli zase nahoře v domě. Podala ti papír a tenký uhel, kterým nejspíš psali. "Prosím. Nespěchejte."pobídla tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jo, jo, jo, jo.“souhlasil Gregorij a znovu kýval hlavou. Sešli jste dolů a vešel jsi do své ložnice, kde jsi ubytoval Sofii. Ležela na boku, zády k tobě. Ve spaní se odkopala a deku objímala jednou nohou, sukni měla vyhrnutou, skoro až nahoru a ramínko tílka se ji svezlo. Její černé vlasy zdobili polštář zimavými spirálami a až na to, že ti znovu přišla snad ještě více smyslnější než předtím, tak spala jako špalek. Zdálo se, že pořádná postel ji opravdu scházela a tak si to teď náležitě užívala. Při pohlednu na její odhalená stehna se ti vybavil kousek snu, kde tě těmito pěknými stehny svírala kolem pasu. Možná bys měl využít její nabídku, že se více oblékne. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..pohlédnu na ni pobaveně, když mi nepřímo vyčiní za to, co nakonec musela udělat sama.. Otočím se na hruď, opíraje se o lokty a pohlédnu ji do očí.. Možná nepatřím mezi ty, kteří musí na vše a ihned vztahovat ruku,.. Třeba dokážu ocenit krásu a vyjádřit náklonnost i z dálky.. ..ponechám ji pár vteřin, aby se zamyslela nad tím, co jsem řekl.. zubím se na ni a v duchu čekám, až se nadechne k odpvoědi,.. v ten moment ale ze sebe vystřlím,.. A ted to překvapení,.. moje milá vedoucí Jane.. pronesu s úsměvem od ucha k uchu, popadnu ji pod hlavou a koleny, abych se s ní následně rozeběhl k moři.. Cestou odkopnu staré kožené boty a po několika svižných krocích za doprovodu cákající vody se sebou i s ní plácnu do svěžích vod oceánu,.. Vynořím se, zatřepu hlavou, abych sklepal vlasy a pohlédnu jí s příjemným úsměvem do očí,.. ..tak co tomu říkáte slečno velitelko, kdypak se Vám něco takového stalo naposled? ..zazubím se na ni, a prohlížím si ty dokonalé šaty a účes, které jsou nyní zmáchané až až.. ..následně vytáhnu ruku z vody pod její bradou,.. abych něžně pohladil hřbetem prstů její tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když sejdu dolů skoro zapomenu na to jak se dýchá, stojím jako omámený, neschopný ze sebe cokoliv vydat,okamžitě mi jde do vzpomínek sen a s ním se začne krev v těle vařit... Pujdeme kamaráde Sofíí ještě spí,tak nebudem rušit. zašeptám Gregovi ale stejně se nubrním několika kradmým pohledům prokousnutí rtu.. Sakra... řeknu si tiše sám pro sebe a začnu sát ktev z ranky ve rtu... To sem si tedy vybral návšštěvu jen co je prava, je tak nádherná až mi z toho oči přecházejí, a není to jen tím jak dlouho sem neměl ženskou.. pomalu se otočím a snažím se aby mé vzrušení nebylo vidět ale mám smůlu tohle stejně přehlednout neleze, naštěstí ona spí a Gregovi je to jedno,ani neví co to vlastně znamená... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji popadl, překvapeně vyjekla a chytla se tě kolem krku. "Co to děláš?!"zeptala se a dívala se, jak se blížíte k vodě. "Ne! Nedělej to!"zakopala nohama, ale to už letěla do vody. Když se vynořila, setřela si z očí slanou vodu a zadívala se na tebe. Rty se ji roztáhli v úsměvu "Abych řekla pravdu. Tak nikdy. Tohle si totiž ke mě nikdy nikdo nedovolil."mávla rukou a cákla po tobě trochu vody. Sundala si z tváře nalepené vlasy a vztáhla ruku v klasům z kterých vytáhla sponu, která ji držela vlasy. Černé vlasy spadli dolů a dosahovali ji až skoro k pasu. Zadívala se ti do očí, její světle modré šaty se díky vodě stali prakticky průhledné a ty jsi mohl vidět velice dobře, jak ji díky chladné vodě ztuhli bradavky. Nesnažila se nijak zakrýt i když asi věděla, jak nejspíš vypadá. "Ty jsi nepředvídatelný , Davide."řekla s úsměvem a trochu se k tobě přiblížila "A to se mi líbí. Líbí se mi muži u kterých nevím co mohu čekat." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Těžko se ti od ní odcházelo. Měl jsi dojem, jako kdyby ti tohle osud nebo ona sama dělala schválně a takto tě sváděla. Musel jsi si vlézt do vody, aby jsi se zchladil a pak stejně ještě chvíli trvalo než tě to přešlo. Mohlo být tak devět hodin, když konečně Sofie vylezla na palubu. Zrovna si hřebenem, vyrobeným z rybí kosti pročesávala vlasy a zívala. Vypadala roztomile rozespale "Dobré ráno."pohlédla na nebe "Nebo spíš dopoledne. Omlouvám se, že vstávám až tak pozdě. To včerejší dobrodružství mě nejspíš unavilo víc než jsem čekala."přestala se česat. Přišla k tobě a políbila tě na tvář, pak přešla ke Gregorijovi a pohladila ho. "Jak jsi se vyspal?"zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohledem sjedu její roztomilou postavičku jak se češe a radostěn oplatím polibek který mi dala.. Nu to je v pořádku, já tě nechal spát nebudu tě přeci budit tady můžes psát do když cheš víš. když vyleže může si všimnout že mam vytaženou nějákou mapu a něco v ni stduji, pak komaps, nějáký další přístroj a loď stojí.. Nu měl sem trochu zvlášní noc memohl sem něják spát ale to je v pořádku,s tím si nedělej starosti, snídani si doufám našla v pracovně. usměji se a vytáhnu nějáké divné věci a pár kyslíkových bomb...jenda z nich je napojená na hadici u které je přidělané kusadlo aby se to dalo spustit kousnutím... Až bude večer pro něco se potopím víš,tak se nědiv že je tu nepořádek. vezmu ji za ruku a lehce sklopím hlavu.. Sofi, děkuji za ten včerješek,sice to bylo krátké,ale bylo to moc krásné políbeni.. řeknu ji tiše a podívám se ji do oček. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..neskrývám své pobavení nad tím, jak právě Jane vypadá,.. ale s mírou. Vlny, které nás líně míjí a plují dále ke břehu tu a tam odkryjí více, než by slušně vychovaný muž chtěl vidět. Mezi takové já tehdy nejspíš nepatřil,.. myslím, že mi párkrát ujely oči a pohlédl jsem na Ně. Né z čuňáctví, ale z reflexu. Chlapi už mají zkrátka v krvi, otáčet se za zajímavými věcmi,.. ať už je to rudé ferrari nebo dámské pozadí.. Tentokrát se nesnažím nic zakrýt,.. tak tohle asi nebylo to pravý,.. ..ale co, po tolika letech soužití s lidmi, je jistě zvyklá.. a mimo to,.. už nejsme děti. přenechám obavy stranou, pod hladinou ji vezmu za paži a pomalu se k ní bezeslova přiblžím, abych ji následně objal kolem pasu.. a konečně něžně políbil Janiny jemné rty.. ..naprosto stejnés těmy, o kterých se mi od příjezdu na tento ostrov zdálo noc co noc. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se nijak nebránila, proč také. Vždyť to vlastně sama vyvolala. Obtočila ti ruku kolem krku a polibek ti vrátila. Měl jsi pocit, že jsi ucítil slabou vůni citrónů. Její rty byli měkké a hebké, přesně tak jak jsi si myslel. Když jsi jazykem proklouzl mezi její rty ucítil jsi její chuť. Chutnala po mátě a jakoby po létě. Jeane se k tobě přitiskla, bylo příjemné cítit její ženské tělo na svém. Najednou tě kousla jemně do rtu, její ruka se posunula po tvém krku do vlasů, které ti stiskla na temeni hlavy. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano. Našla. Moc děkuji. Plánovala jsem tedy, že snídani udělám já, ale s tím zaspáním by se mi to těžko podařilo."přišla blíže, aby se podívala co to děláš. "Aha... potápět. Myslíš, že bych mohla s tebou?"zeptala se a v jejím hlase jsi slyšel nesmělost. Když jsi ji vzal za ruku a zadíval se ji do očí, pohled ti oplatila "Mě se to.. také líbilo."řekla a tváře ji znovu lehce zrůžověli "Možná bychom to mohli. Někdy zopakovat."navrhla a pohlédla na tebe z pod dlouhých, černých řas. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro přivinu ji k sobě a naplno se Jane oddám,.. zavřu oči a na moment zapomenu na vše, co jsem v životě ztratil.. cítím, že mi chce velet,.. že chce být tou, kdo bude dnes volit cestu, kterou se vydáme k cíli, ať bude jakýkoliv.. ..tentokrát se nechám, nebráním jí,.. dávám volnost všem pohybům, které si jen usmyslí a doprovázím ji jak nejlépe umím. Následně sklouznu dlaněmi z útlých boků k jejím stehnům a obtočím si je kolem pasu. ..vždy se cítím zvláštně, ale příjemně, jakoby v "bezpečí", když ji cítím ze všech stran.. ..voda nás nadnáší, není třeba nechat ruce zahálet a držet její tělo, jak by tomu bylo na pevnině.. ..klidnými pohyby tedy hladím boky stehen,.. až skončím u zad. Nehty velice opatrně zaryjy do svalů na zádech,.. a pomalými pohyby přejíždím jemně sem a tam, dokud mi neodpoví husí kůže až za jejím krkem.. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro To víš že můžeš,naučím tě to.. řeknu velmi ale velmi tiše a dál jí sleduji její oči..Okamžitě se začervenám a skousnu si nepatrně spodní ret.. zopakovat? srdce se mi rozbuší a zase ji pohladím ve tváři.. Tvá ústa,jsou tak sladká a něžné až z toho přechází zrak,velmi rád si to kdykoliv zopakuji. pošeptám ji nežně a obejmu ji... Příjde mi to jako bys ses mi jen zdála,že za chvíli přiletí Gregorij, vzbudí mě a já jen zase vstanu a budu přemýšlet co dělat dneska a kam se vydat... stále šeptám a nasávám přitom vůni jejich vlasů a letmo ji pohladím po zádech... Slib mi že se neporobudím... zašeptám prosebně a políbím ji co nejněžněji na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji políbil na krk, slyšel jsi jak se ostře nadechla a zachvěla se. Naskočila ji husí kůže “Slíbit ti to nemůžu. Ale myslím, že to sen není.“odpověděla tiše, otřela se tváří o tvou. Otočila k tobě hlavu a políbila tě dlouze na rty, přitiskla se k tobě, ale o pár sekund později se od tebe odtáhla a zadívala se na tebe “Ty mě tu sprostě svádíš.“obvinila tě, ale na tváři ji hrál úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane tě pevně sevřela stehny kolem pasu a propnula se proti tobě, tvé škrábání mělo účinek skoro ihned. Po celém těle ji naskočila husí kůže, cítil jsi při polibku jak se usmála a pak tiše vzdychla. Zatím co jednou rukou tě držela za vlasy její druhá ruka, začala prozkoumávat tvou hruď, lehce jsi sebou škubl, když ti mezi prsty stiskla bradavku. A pak najednou jste byli pod vodou. Objevila se větší vlna, která vás smetla a oba jste zůstali trochu otřesení, ale rozpláclí na pláži. Jeane se tě pustila, protože si musela vytřít písek z očí “Tohle… jsem také nečekala.“řekla a rychle mrkala. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usměji se také a znovu ji k sobě přtisknu Ne ne to není pravda,sprostě ne,spíš nesměle a tak trochu i nemotorně zadívám se ji do očí a srdce mi buší z toho jak mě líbala a tiskla se ke mě, tohel už není jen tím že je žena, je to jí samotnou... Třeba sem blázen ale je mi s tebou moc dobře dlouze se jí vpiji do rtů a něžně ji pohladím po lopace a prstíky sjedu do půly zad... Ale v jednom máš pravda,dělám to úmyslně,ty tvé polibky jsou ještě lepší než cokoliv na tomto světě. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..ty se nezdáš pomyslím si, když mi bradavkou projede ostrá, ale zároveň zvláštním způsobem příjemná bolest. Neubráním se roztáhnutí koutků při polibku. ..v ten moment nás nečekaně smete vlna.. těsně před ní zbystřím, když zaslechnu zvláštní šuma otevřu jedno oko,.. je již ale pozdě,.. stihnu ze sebe vyhrknout jen "duchapřítomné" uuUuUuUuummMMmMm,.. rty v polibku mi neumožní víc.. Prakticky ihned následuje šplouchanec! proberu se,.. otřu si vlasy z čela, ale písek v nich nechám prozatím být. Promnu si oči rudé od soli a uslzelým pohledem se rozhlédnu po Jane.. Ukaž.. ..podívej se nahoru na nebe.. ..pobídnu ji, následně palcem odklopím dolní víčko a špičkou rukávu opatrně vymetu zrnka písku ven.. Lepší? pousměji se na ni, krátkým pohledem zkontroluji motorku a zdali je vše kolem "tak já má být".. po té si k Jane lehnu na bok, dám horní nohu přes tu spodní, abych zakryl jistá místa, která by mohla leccos nežádaně napovět, oč rozhodně nestojím. Obejmu ji a druhou rukou skrčím pod hlavu, nedbaje všudypřítomného písku a vln, které nám olizují nohy až k pasu. ..první větu nechám na ní.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Nesměle a nemotorně? To se mi nezdá. Jde ti to totiž podle mě docela dobře."pohladila tě po tváři "Nevím proč bys měl být blázen. Mě je s tebou také dobře. A nemyslím si že jsme blázen."znovu tě políbila a objala tě kolem krku. "Ale já znám jednu věc, která je sladší než polibky. A to jsou jahody."usmála se "Jednou jsem jahody ochutnala... myslím, že jsem nikdy nic sladšího neochutnala."škádlila tě svým úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Jahody sem nejedl,jen sem o nich četl,ale mám semínka,ale asi nevzejdou uvidím,chce to jen dobrou zeminu... usměji se a zvednu jí do vzduchu a zatočím se s ní dokolečka... Ale myslím si že žádné jahody se ti nemůžou jen tak vyrovnat! když ji položím zase na palubu začnu ji dlouze libat na ústa,pak přejedu na krk a rukama zkoumám velmi plaše její boky a záda. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji pomohl zbavit se písku v očích, přikývla "Jo. Mnohem lepší. Děkuji."řekla a lehla si na záda. Po chvíli se na tebe podívala "Samo moře nás od sebe oddělilo. Myslíš, že je to nějaké znamení?"zeptala se, ale s úsměvem. Natáhla se a pohladila tě po tváři "No vezměme to z té lepší stránky. Aspoň máš monterky z části už čisté."opřela se o lokty a naklonila se k tobě. Políbila tě na rty "Ale líbilo se mi to." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jednou to budeš mít možnost porovnat."řekla ještě předtím než jsi ji začal líbat a hladit po zádech a bocích. Sofie zavřela oči, objala tě kolem pasu a přitiskla se k tobě. Po chvíli jsi si dovolil ji stisknout zadeček, lehce sebou trhla, ale jenom tě silněji objala. "Krrrááááásný ptáček!"ozval se Gregorij ze svého bidýlka a zatřepotal křídly. Nejspíš na sebe chtěl upozornit, že tam je také a že by jste mu měli věnovat také trochu pozornosti. Sobecký pták. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Prohlížím si se zalíbením její mokré vlasy, lemující jemné křivky obličeje a ramen. V hloubi duše cítím, že ji budu muset co nevidět zase vrátit zpět domů,.. a co hůř,.. pomalu si začít připravovat věci a shromažďovat zlato na odjezd. Další tanker odplouvá buhví kdy.. ..myslím, že jsme si jen více úžívali jeden druhého, než dávali pozor na svět kolem sebe.. pronesu neutrálně, avšak dostatečně lehce, aby má slova nevyzněla jako oprava její verze, byť zazněla v žertu. Znovu neodolám ji pohladit po tváři.. Možná bychom měli jet,.. voda nebyla zrovna teplá a slunce se nám bezostyšně schovalo za obzor.. pronesu s úsměvem a vezmu ji za ruku.. ..nerad bych, aby jsi nastydla a celé město se cestou z práce nemělo čtrnáct dní na koho dívat.. zalichotím Jane s malým popíchnutím odrzlého úsměvu. Na to se zvednu a vykročím si sebrat své boty.. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Po dlouhé době si připadám že svět je krásný řeknu jí tiše a něžně ji haldím po zadečku,může slyšet jak hluboce dýchám a nechávám se unášet jejími polibky a dotyky Víš že mě již dlouho žádná žena takto nehladila? usměji se a znovu ji políbím,pak se otočím na Grega a usměji se... No neboj se víme o tobě,jak by sm na tebe mohli zapomenout.. zakroutím hlavou a pohlédnu ji do očí... Až budeme dole,uvidíš jak vypadali města před potopou,je to jako by se tam zastavil čas,jen řasy a korály se chytají na budovi... posadím se do plachty která je u nás složená a stáhnu si ji do klína,začnu ji haldit po ramenou a krku a vtisknu ji polibek do vlasů... Máš nějáké přání co bys chtěla dělat než se potopíme nebo ti tohle vyhovuje hmm? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Už se těším. Jsem zvědavá na to jak jsme kdysi žili.“řekla a znovu tě pohladila po tváři “Ano. Vím, že už dlouho ne. Přinejmenším pět měsíců.“tiše se zasmála. Nechala se tebou stáhnout dolů, usadila se ti na klíně a tentokrát tě objala kolem krku “Žádné zvláštní přání nemám. Takhle jsem celkem spokojená.“trochu se zavrtěla aby si udělala větší pohodlí “Ale měla bych jít udělat oběd.“zvedla ruku a začala si navíjet pramen vlasů na prst. “Víš… nikdy bych si nepomyslela, že to co vypadalo jako skoro jistá smrt, tak se najednou změnilo na… no… románek na moři?“usmála se “Nebo spíš možná změní.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Ty jsi ohleduplnost sama.“řekla a přijala tvou ruku a vstala. Když šla pro své boty, vypadala jako nějaká mořská víla co právě vystoupila z moře. Obula si sandále a složila tvou deku. “Je to dobrý nápad. Vrátit se ke mně domů. Navíc… podle toho jak začíná foukat by mohla přijít bouřka.“pohlédla na nebe. Pak se vydala k tvé motorce o kterou se opřela a dívala se na tebe “A až budeme u mě doma.“řekla pomalu “Chceš jít pak domů? Nebo se necháš pozvat dál?“zeptala se s úsměvem. “A když to půjde dobře. Možná bychom mohli navázat tam kde jsme skončili.“narovnala se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Řekl bych že už se změnilo políbí ji na krku a něžně ji haldí ve vláskách Když sem nabral směr k té lodi myslel sem že to bude nějáký námořník a já ho prodám do otroctví, teď vím jen to že sem vytáhl tebe a něják se mi nechce ani do žádného města jet! otře se obličejem o její a vydechne jako by právě po několika týdnech pil vodu Kašli dnes na oběd,zůstaneme tady je mi tak dobře.. točku se osměli a začnu ručkama prozkoumávat její tělo a zkouží na kerých místech je citliví ale až dolů se neodváží zatím |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Nenech se zmást prvním dojmem.. Odpovím, přes rameno, skláněje se k první ze svých bot. U druhé se zastavím a pořádně si odupu nohy v písku do sucha. Na to si sednu a otvíraje první z bot stočím pohled k Jane.. Copak, nemáš ráda bouřky? odlmčím se, hmataje druhou z bot vedle sebe. Celý den mi pražilo do zad slunce, chladný déšť na zarudlou kůži jen uvítám.. je to tak, večer tyhle neřesti přichízejí k sobě. ..na to dozuji druhou z bot a pohladím si ramena. Zůstanu sedět a ruce složím na pokrčená kolena. ..mimo to blesky mám rád. Už v mládí jsem je rád sledoval zvědavýma očima z okna,.. a nejpříjemněji usínal za bubnování kapek o parapet. ..dokončím myšlenku a nechám prostor Jane,.. která mě svou otázkou na okamžik vyvede z míry.. Hmm,.. možná. ..odvětím se schválně přehnanou váhavostí, dávaje Jane najevo, že se mnou vše nebude zase tak úplně lehké. ..v dobrém slovasmyslu. ..musím ještě posekat trávník a dojít s košem... však víš jak to chodí.. ..dodám zcela vážně, zahleděn kamenným obličejem na obzor vstříc posledním paprskům slunce.. a čekám, zdali Jane žert pochopí či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro K2 – Pobřeží “To já bych v bouři spát nemohla. Většinou při nich pracuji nebo si čtu. Ale je pravda, že mi bouře přijdou velice romantické.“založila si ruce na prsou. “Máš štěstí, Davide. Že si pamatuješ ještě zemi před potopou. To já čím jsem starší tím více vzpomínky blednou.“ Zarazila se, když jsi pronesl „možná“ a pak to s trávníkem a odpadky. Začala se smát “No dobře. Jak myslíš.“řekla s úsměvem “Já jen měla dojem, že ještě před chvílí to na nějaké možná nevypadalo.“mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Nooo… já nevím. Nejsem si tím tak úplně jistá.“řekla škádlivě, opřela si hlavu o tvé rameno. “Ale co by jsi chtěl tak dlouho dělat? Navíc.. jednou bude muset zakotvit v nějakém městě. Doplnit zásoby a také vodu.“přejela ti prstem po krku “No dobře. Ale když dostaneš hlad tak si nestěžuj.“políbila tě na ucho. Trochu jsi se osmělil a začal jsi hledat na jejím těle všechna citlivá místa. Brzy jsi zjistil, že je silně citlivá na krku. Vždy když jsi ji na něj políbil, tiše vzdychla když jsi ji pohladil po prsou, zadívala se ti do očí. Tváře měla červené a pod svými doteky jsi cítil, jak ji rychleji tluče srdce. “Opatrně.“řekla a stulila se ti do náruče “Nebo se ti tu rozteču.“ vzala tě za ruku a položila si ji na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pootevřu ústa když vidím že jeji dotyky jsou ji milé,že je příjmá z vděčností a usmívá se,že jí dokážu rozechvět tohou... Tak to bych velmi nerad, jen toužím poznat co máš ráda a co zase ne abych věděl co by se mohlo hodit zkousnu si zase ret a něžně ji přes tričko kousnu do bradavky,pohlednu ji do očí a přivinu se k ní jak nevíc to jde držím ji pevně u sebe a hladím na zádech... Sama si řekni kdyby se ti něco nelíbilo já nebudu nic proti tvé vůli dělat,ale sem zvědaví nu řeknu tiše a začnu ji špičkou jazyka kroužit po krku pomaličku tam a zase zpět. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..ledový obličej mi povolí zároveň s Janiným chichotem,.. neudržím svou vážnost a při pohledu na ni se začnu smát taky.. Nakloním se dozadu a vyhoupnu na nohy, vstříc vladařce města. Převezmu deku z jemných rukou do svých, naslouchaje poslední větě.. Pousměji se od ucha k uchu a poplácám Jane po zadku. Stále se usmívám, ale neřeknu nic.. postavím se za ni, obejmu kolem pasu a něžně ji políbím na krk.. Vyrazíme? ..zeptám se a vykročím k motorce. Deku uložím zpět na své místo, ale prozatím si nesedám,.. místo toho věnuji svůj pohled Jane, kterak kráčí od moře směrem ke mě,.. ..snažím si ten moment nesmazatelně vtisknout do paměti,.. bezeslov čekám, až přijde sem.. ..kdo ví, jestli ten den příjde již pozítří.. nebo za řadu let,.. Každopádně, až přijde,.. budeš mi chybět,.. a žádný další den nebude takový, jako ty před tvým odchodem z mého života.. ať už jej zapříčiní cokoliv. Kéž by si svět přišel dřív pro mě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se na tebe, pohladila tě po tváři a přikývla “Jistě. Vyrazíme.“souhlasila. Počkala až nasedneš a sedla si za tebe, znovu tě objala kolem pasu “A neboj se na to šlápnout.“jemně tě nehty poškrábala na bříšku. Nastartoval jsi svou chladnou krásku a vyrazil jsi zpět cestou, kterou jste sem přijeli. Už jste byli skoro zpět u domu, když jsi na nebi uviděl temná mračna. Asi tak do půlhodiny začne pršet. Aspoň tak jsi to odhadoval. Zastavil jsi před domem Jeany, Jeane slezla z motorky a podívala se na tebe “Tak jsme tady.“řekla “Promyslel sis cestou to co jsem ti předtím navrhla?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Já ti to dočasně povoluji.“řekla Sofie s úsměvem. Když jsi ji kousl do bradavky, byť jemně dostavila se okamžitá reakce, prohnula se v zádech a hlasitě zasténala. Pootevřela oči a zadívala se na tebe z pod přivřených očí, kousla se do rtu “Neboj se. Kdyby mi to bylo nepříjemné tak to řek… ah.“vydechla, když jsi jazykem začal jezdit po jejím krku. Otočila hlavu na stranu, abys měl lepší přístup k jejímu krku. Sama tě začala hladit po prsou, nehty tě jemně škrábala na prsních svalech “Jacobe… co mi to děláš.“řekla tiše, dech měla mírně zrychlený. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..tentokrát rozsvítím světla a upírám zrak daleko před sebe. Nepříjemné překvapení v podobě zvířete či ostrého kovu v písku ani jeden z nás nechce potkat. Burácení motoru se rozléhá okolní krajinou a nemilosrdně tne do ticha, které ovládlo svět po příchodu Potopy.. Celou cestu nechám své myšlenky volně plynout.. a než si uvědomím kde doopravdy jsem, stojíme opět před Janiným domem. Tmu, rozprostíraící se všude kolem prořezává jen záře předních světlometů. ..okolní svět jako by mi za to hlodal svědomí.. ..instinktivně raději zhasnua utiším stroj. Změť myšlenek a pocitů nakonec v otázce rozptýlí mírný hlas Jane.. Rád bych vedle tebe usínal, cítil po celé věčnosti opět teplo někoho, koho mám rád.. ..ale sluší se to vůbec? ..kdo ví, zdali mne jen nezkouší, nejsemli nějaký pobuda.. ..jsem na vážkách, jestli přijmout nabídku a nechat se pozvat,.. nebo být střídmý a nepůsobit nedočkavě.. ..nakonec misky osudu naváhne samo počasí,.. kapky deště pozvolna začnou smáčet mé "ošacení".. a patrně i Jane za chvíli bude docházet trpělivost. ..dál tedy nečekám a chopím se slova.. Pokud tvá nabídka stále platí Jane,.. rád ji přijmu,.. ..nakonec se pousměji a dodám, vzpomínaje naše na první slova z odpoledne.. ..tohle je asi pro změnu ta část, kdy je obyčejný muž rád za pohostinství milé princezny |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kývnu a začnu psát když dopíši odpovím. Jen nevím zda vám budou věřit.´ Řeknu a zamyslím se. Na vzkaz napíšu. Nemějte o mne starost jsem v pořádku a do pár dní se vrátím.Věřte tomu kdož přinese tento list na důkaz toho že je to přítel mu propůjčujisvůj klobouk a svěřuji jméno dívky z mé posátky. Mike Podepíšu se a vstanu směknu k tomu klbouk a podám vše ženě. Až tam někoho pošlete s tímto psaním dejte mu můj klobouk na dlkaz toho že je to ode mne a až uvidí někhoo z mé posátky ať se dožaduje toho aby mohl mluvit s Cate ať může mluvit s ní ona to doufám pochopí kdyby se ptala odkud znájejí jméno tak jsem mu ho prozradil aby mu věřili. Objasním vše. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Něžně a pomaličku ji přejedu jazykem po krku ještě jednou a pak se na ni podívám... MM hraju si s tebou.. řeknu ji pomaličku ji sjedu dlaněmi na prsa které začnu hladit a mačkat,při tom ji stále líbám na krk a jemně do něj koušu... Můžu? usměji se a mé ruce se vydají pátravě niž po bříšku, dostanou se pomalími krouživými pohyby až na podbřišek a jako by najížděli k jejímu rozkroku, ale nejednou dál, dívám se jí do očí a sleduji její reakce,jestli mám pokročovat nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie tiše vzdychala, cítil jsi, jak ji ztvrdly bradavky. Podívala se na tebe, když jsi se ji zeptal, jestli „můžeš“ zčervenala a stiskla stehna k sobě “Jacobe.“řekla tiše a přitiskla se k tobě “Ne, Jacobe. Sice je mi moc příjemné co děláš, ale… známe se teprve chvíli. Myslím, že je to trochu moc rychlé.“pohladila tě po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena přikývla a vzala si od tebe dopis a také klobouk “Dobře. Za chvíli se vrátím. Jen to půjdu vyřídit. Pak vás tu provedu.“odpověděla a odešla. Zase jsi se ocitli v domě sám se starými lidmi a tím podivným mazlíčkem, který naštěstí právě spal tak vypadal přece jen o něco méně hrozivě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se “Dobře. Tak pojď za mnou. A vezmi i svou motorku. Schováš ji pod stříšku, aby ti ji déšť nějak nezničil.“řekla a vydala se podél plotu. Počkala až ji budeš následovat, vešli jste do zahrady brankou. Svou motorku jsi postavil na verandu, která byla schovaná pod střechou, tam jsi nechal svou kovovou společnici a následoval Jeanu do domu. Dům voněl po dřevě a citrónech, Jeana rozsvítila, k tvému překvapení měla elektrické světlo “Vítej v mém domově. Pojď.“odvedla tě do místnosti s kamenným krbem a několika křesli, byly tu i šachy ze žuly a knihovna. Jena rozdělala oheň “Trochu se ohřej. Já se zajdu převléknout. A tobě přinesu také suché šaty. A připravím ti koupel.“podívala se na tebe. “Mám tu starý záložní generátor. Řeknu ti, že nebylo lehké ho získat.“vysvětlila ti, jak to, že má elektriku. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohladím ji s úsměvem po tváři a ruku zase stáhnu nahoru,políbím ji jak nejněžněji umím dívám se ji do očí... Tvé přání je mi rozkazem.... řeknu tiše a usmívám se hladím je po spánku hřbetem ruky a srdce mi tluče jako o závod.. Nebudu vůbec zpěchat,jen se milíbí jak se prohýbáš a sténáš.. pomaličku ji vyhrnu tričko a jazykem něžně obrkoužím bradavku, druhou rukou haldím druhé prso a stále rychleji mi bije srdce,jazykem ještě jednou obkroužím bradavku než na ni začnu lehce foukat,abych ji vzápětí nasál do úst a špičkou jazyke po ni začal kmitat a něžne ji skousnu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vyhrnul jsi ji tílko, měla pěkná prsa, dokonale kulatá, velká tak akorát, perfektně ti padli do dlaně a krásně růžové bradavky s širokými dvorci. Sofie se kousla do rtu, prohnula se v zádech, nabídla ti tak svá ňadra, začala znovu tiše vzdychat. Prsty ti zabořila do vlasů a zvrátila hlavu dozadu, že tě její vlasy zašimrali na paži. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Poslouchal jsem, jak mi maže med kolem huby a prohlížel si pouzdro ze všech stran. Bylo opravdu skvostné a byl bych za něj i ty dvě zlatky obětoval, ale chtěl jsem zjistit, jestli doženu obchodníka k tomu, aby cenu snížil, aspoň o jednu zlatku. Když mi navrhl, abych si pouzdro vyzkoušel, tak jsem to odmítl, protože kdybych si sundal koženou bundu, tak by každý viděl mé zbraně a to jsem opravdu nechtěl. Ještě jednou jsem přejel rukou po pouzdře, bylo dost úzké, aby nedělalo na bundě vybouleninu, takže by si nevšimli toho, že mám u sebe zbraň. ,, Dám ti za něj jednu zlatku!" řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Její reakce mě nutí se víc soustředit na některé detaily,po chvíli dráždění jedné bradavky přjedu k druhé, volnou rukou opisuji tvary jejího boku a paže,po chvíli se podívám na její zakloněnou hlavu a začnu zase dráždit polibky a jemným kousáním její krk,jsme na sebe natisklí,tělo na tělo, už se nesnažím skrávat své vzrušení,stejně to ani nejde,při každém pohybu se otře o můj rozkok a cítí jak se mi to co dělám líbí... Jazykem opět jezdím po jejím krku,když dojedu k jejímu oušku kousnu ji něžně do lalůčku a políbím ji na ústa... Takhle jsem se dlouho z ženou nemazlil,to víš,námořnický život..někdy je těžké takové chvlilky najít. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podívala se na tebe, byla zadýchaná a tváře měla červené "Mám štěstí, že jsi nebyl na pevnině tak dlouho. Protože žádný muž se mi takhle zatím nevěnoval."políbila tě. Ještě chvíli jste mazlili, když se Sofie náhle posadila "Hele... neplave tamhle něco?"zeptala se, pohlédla na tebe, stáhla si zase tílko a narovnala se. Zaclonila si rukou oči "Není to veslice?"zeptala se a ukázala rukou. Když jsi se tam podíval viděl jsi, že opravdu na moři se houpala malá loďka. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Prodavač se zatvářil schlíple "Ale, mladej pane! Vy mě chcete úplně ožebračit! Vždyť to by by se mi ani nevrátilo za to úsilí které jsem vynaložil, aby bylo v takovém stavu jako je teď."protestoval. "Nene... kdybych dal méně jak za dva, tak bych prodělal."smlouval s tebou prodavač. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Nerad ale přeci jen se rychle vzpamatuji, ještě ji jednou s usměvem políbím a vezmu si kabát uniformy a rychle posbírám pistoly,šavli, dýku a na rameno si hodím Akčko... Veslice tady? To se mi nezdá,široko daleko není žádná pevnina... řeknu ji nahlas a pokynu ke kajutám... Kdyby se něco stalo,a já padl,udělej pro mě něco,běž do kuchyně,ve spodnín regálu je malá skříňka a v ní páčka,tu dej nahoru,ale jen když budeš vědět že odplujte jinou lidí,prtože tahle bouchne, a jak bouchne,radím ti být pod vodou.. oči se mi rozjasní a já vezmu dalekohled,podívám se na veslici,ale při tom se zase vydám rychle pomocí kladek na stožár abych se rozhlédl kolem sebe... |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Tvrdil, že by se mu to nevyplatilo a že to za míň, jak dvě zlatky nedá. Rozhodl jsem se během minuty. Když ho bude chtít prodat za každou cenu, tak když budu odcházet, tak mě zavolá zpět s tím, že mi ji dá za jednu zlatou, a když ne, tak mi to taky nijak zvlášť nevadilo. Pouzdro na zbraň jsem nepotřeboval za každou cenu a navíc jsem věděl, že si ho můžu kdykoliv ukrást. Byla to jen moje dobrá vůle, že jsem si ho chtěl poctivě koupit. ,, Potom je mi líto!" řeknu a zamířím pomalým krokem od stánku pryč. Rozhlížím se u dalších stánků a přemítám, jestli na mě prodavač zavolá. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Slyšel jsi, jak prodavač zaklel. “Pane! Vraťte se ještě!“zavolal tě nakonec prodavač. Když jsi se k němu vrátil, tak nepokrytě vzdychl “Tak dobře. Dám vám ji za jednu minci. Ale řeknu vám, že jste mě tedy pěkně obral. Ale co se dá dělat. Člověk musí nějak živit rodinu.“podal ti pouzdro “Jednu minci prosím.“požádal tě a natáhl k tobě ruku “Umíte smlouvat. Byl by z tebe tvrdý obchodník.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie si zakryla rukama prsa, nakonec jen tvé předešlé dráždění bylo i tak stále vidět “To snad nebude nutné. Je to jenom veslice.“řekla a zadívala se směrem k loďce “Ale dobře. Když se něco pokazí. Udělám to.“slíbila ti a dívala se na tebe. Ty jsi zatím použil dalekohled a sledoval jsi veslici, nakonec jsi musel výš, abys se podíval jestli je někdo v ní. Jen co jsi dostal lepší výhled hned jsi viděl, že v loďce někdo leží, podíval jsi se kolem, ale nikde jsi neviděl ani stopy po nějaké lodi. Veslice byla bez vesel ať už byl uvnitř kdokoliv, tak se v té loďce ocitl jako v pasti. “Tak co?“zavolala Sofie. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Tohle se mi nechce líbit..připrav to lano s tím hákem máš ho hned za sebou.. řeknu a sjedu rychle dolů,protáhnu se a pro jistotu ji podám Barretu a vydechnu... Tohle je trest,dělají ho hlavně piráti,prostě tě dají do lodi bez vesel která jinak nejde ovládat,dostaneš jen trochu vody a jídla a pak pokud se sama nezabiješ umíráš na té loďce,také se to dělá jako past, ale nejsou kolem žádné lodě,takže to spíš bude vyvrženec,přesto musíme být opatrní... Sakra, sakra sakra... projede mi halvou když loď uvedo zase do chodu a vydám se směrem k veslici... Nechci tu další návštěvy,tahle mi bohatě stačí.. pohlédnu na Sofii a jelikož jsou plachty skasány zapnu motor a pomlu se vydám vstříc dalšímu trosečníkovi... |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Už to, že prodavač zaklel, mi bylo znamením, že jsem vyhrál. Usmál jsem se a pak mě muž zavolal zpět s tím, že jsem vyhrál, že mi dá pouzdro za jednu zlatou minci. Podal mi pouzdro a já mu podal minci. Když mi řekne, že umím smlouvat a že by ze mě byl skvělý obchodník, tak se jen pousměju. ,, To možná ano, ale nebavilo by mě to, tak jako práce kterou dělám teď!" odvětím a vydám se pryč s tržiště. Procházím se jen tak městem a přemítám o tom, jestli se vydat za Natálii nebo ne. Nakonec mě zvědavost zdolá a já se vydám k domu, kde bydlí. Ztratil jsem se mezi domy, aby mě nikdo neviděl do domu vejít. Dostal jsem se do domu stejnou cestou jako včera. Vyšel jsem do patra, kde seděla na posteli v černém oblečení. ,, Jak se cítí truchlící vdova?" zeptám se jí a ona zvedne prudce hlavu. Zjevně mě neslyšela přicházet. Opíral jsem se ležérně o rám dveří a prohlížel si ji. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Ano. O tomhle jsem už slyšela.“ souhlasila Sofie a začala připravovat lano s hákem. Přiblížili jste se k veslici, vzal jsi si od ní hák s lanem a přitáhl jsi si veslici k boku lodi. Oba jste se nahnuli přes zábradlí a zadívali jste se do loďky. Na dně veslice ležel muž, těžko určit kolik mu bylo let, protože byl hrozně zmlácený, obličej měl fialovo žlutý, jak se mu zbarvili modřiny, ve vlasech měl zaschlou krev a kalhoty potrhané. Košili si uvázal kolem hlavy, aby ze sluníčka nedostal úpal, aspoň předtím než upadl do bezvědomí. “Hele toho znám. Ten byl na naší lodi.“řekla Sofie “Ten tedy vypadá. Chudáček. Pořádně ho zřídili.“pronesla soucitně “Myslíš, že ještě žije?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natálie se na tebe podívala, viděl jsi jak zadržela úsměv “Jak jinak než truchlivě?“řekla a zatvářila se zkroušeně, přiložila si kapesník k oku “Oh nemohu uvěřit, že… ten starej parchant je konečně pod drnem.“sundala si z hlavy čepec a narovnala se “Udělal jste to skvěle, Shade.“usmívala se. Přešla k tobě “Jsem tvůj velký dlužník. Ani nevíš, jaké to bylo utrpení žít s nim ve svazku manželském.“položila ti ruku na prsa “Zrovna jsem se vrátila z pohřbu. Už nikdy ten jeho prasečí obličej neuvidím.“chytla tě za bundu, stáhla si tě k sobě a pořádně tě políbila. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Namířím na něj zbraní a chvíli se rozmýšlím... Nelíbí se mi to,tohle není náhoda,odpluly sme a několikrát změnili směr od místa kde vás napadli,někdo nás musí sledovat. vydechnu a zakrtoutím hlavou... Sofie,nechceš mi konečně říct co máš v tom vaku? Mám tě moc rád, to sis už stašila všimnout a nerad bych abys riskovala život pro blbé zlato nebo diamanty! seskočím na můstek a vytáhnu chlapa do lodí,zkontroluji jeho rány a svážu mu nohy a ruce.. Dones vodu,musím ho probrat... |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Všiml jsem si, jak potlačila úsměv, když mě spatřila. Hraně si přiložila kapesník k oku, jakože stírá slzu, která tam rozhodně nebyla. Potom se, ale nedokázala dále přetvařovat a řekla, co si o něm skutečně myslí. I když o mrtvých jen v dobrém. Rozhodně jsem jí rozuměl. Ona byla krásná a živá a on byl oplzlý starý hnusák. Její pochvala mě zahřála. ,, Dokážu si to představit!" řekl jsem, když mi položila ruku na hruď. Potom mě chytla za bundu a stáhla si můj obličej k tomu svému. Políbila mě. Rozhodně jsem se nezdráhal a polibek jí oplatil. Měla neuvěřitelně hebké rty. Zatoužil jsem po skutečném, hlubokém a vzrušujícím polibku. Lehce jsem zatlačil jazykem na její rty, dokud je zlehka neotevřela. Pronikl jsem jazykem do jejich teplých úst. Hrál jsem si s jejím jazykem a ona mi oplácela. Objal jsem jí a přitiskl jí k sobě. Přes bundu jsem ucítil její pevná, velká ňadra. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se na tebe zadívala a odběhla pro vodu, když se vrátila i s vodou řekla “To se mi nezdá. Jestli je to past… ale tady široko daleko není žádná loď. Možná ho chytil jen nějaký mořský proud. A i kdyby tu někde byla loď, tak je ale tak daleko, že by nás těžko dostihla. Tvoje loď je menší a rychlejší. Ne. To se mi nezdá.“řekla a pohlédla na muže “Chudák.“vzdychla. Viděl jsi, že má zase svou brašnu “Pokud jde o to co mám uvnitř. Tak jsme ti už říkala, že nic vzácného. Jen nějaké své věci a svou osobní kuchařku. A pochybuji, že primáti by šli po kuchařce.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dům Natálie Natálie se k tobě dychtivě přitiskla a objala tě kolem pasu. Tušil jsi, že její mladé tělo je jistě nabyté sexuální energií. Nakonec, přece jen ten dědek ji těžko mohl nějak uspokojit. Což byl pro tebe spolu s penězi příjemný bonus. Po chvíli líbání se od tebe odtáhla, vzala tě za ruku a přitiskla si ji k ňadru “Nechtěl by jsi… trochu potěšit vdovu?“zeptala se tě a zadívala se ti do očí. “Jsme v celém domě sami. Nikdo by nás nerušil.“zvedla ruku a přejela ti ukazováčkem přes rty. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Přitiskla se ke mně ještě víc, chytila mě kolem pasu a naše polibky se prohloubily. Potom se odtáhla, ale jenom proto, aby mi něco nabídla. Vzala mě za ruku a položili si mou ruku na prso. Když se mě zeptá, jestli bych nechtěl potěšit vdovu, tak si oblíznu rty a zadívám se ji do zelených očí, které hoří touhou. Když mi přejela přes rty, tak jsem se usmál a bez okolků ji k sobě opět přitáhl. Byla opravdu vzrušující. Věnoval jsem jí polibek, nejdřív na rty a pak na krk. Hladil jsem jí po zádech a neustálé se jí dotýkal. Nahmatal jsem zip na šatech a odepnul ho. Šaty spadli na zem a já ji spatřil. Vzrušovalo mě se na ní dívat. Byla opravdu krásná, štíhlý pas a nádherná ňadra. Znovu jsem jí k sobě přitáhl a věnoval se jejímu krku a pak ňadrům. Voněla přímo úchvatně. Laskal jsem jí na ňadrech a potom jsem jí položil na postel a začal se věnovat jejímu bříšku. Sjížděl jsem jazykem dolů, obkroužil pupík a sjel na podbřišek. Nádherně se prohnula. Roztáhl jsem jí stehna a zlehka se jí dotkl jazykem. Chutnala úžasně. Začal jsem jí líbat a ochutnával jsem ji. Jazykem jsem jemně vjížděl do jejího nitra a zase ven. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kývnu a čekám až ona žena zase příjde jen tak postávám a vše si prohlížím. Zajímavá rasa tady by to mohlo být dobré pokud to ujednám stím starším. Pomyslím si a čekám jak to dopadne raději se o nci neopírám ani tak jelikož nevím co je jak pevné a tak jen mlčky čekám a očima prohlížím vše. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Chvili přemýšlím a pak se na ni usměji... Dobře, asi sem jen jako vždy opatrný,musíme ho vzbudit a zjistit co se stalo, víš tohle piráti dělají jen svým lidem, rukojmí prostě zabijou a hodí do moře.. vezmu vodu a namočím si ruky a potru mu rty,aby mu nepoprskala sliznicie když je dehydrovaný,pak ho začnu propleskávat... Stávej už je ráno héj, no ták slyšíš mě? vezmu ho a položím na lavičku a pohlédnu na Sofii... Tak přeci jen budeš dnes vařit dřív než sem myslel..kosti jsou v lednici, udělej vývar,to ho postaví na nohy, a nás taky.. klečím u něj a když se vydá do kuchyně vstanu a dlouze ji políbím... A to sem si říkal včera ráno že to bude zase nudnej týden.. když ji pouštím pohladím ji po ruce a zase se pokouším vzbudit nového pasažera tak abych mu moc neublížil... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Nic jsi ji neodpověděl, ale to co jsi udělal byla odpověď sama od sebe. Znovu jsi ji políbil a když jsi se pustil do dráždění jejího krku se vzdychnutím zvrátila hlavu. Když jsi ji začal rozepínat šaty, zase hlavu narovnala a zvedla ruku k vlasům. Vytáhla z nich sponu a rusé vlasy ji spadli na záda, měla je dlouhé do půli zad. Když šaty spadli šaty na zem musel jsi uznat, že byla opravdu krásná a vzrušující. Ten dědek určitě věděl jakou krásnu si bere za ženu. Znovu jsi k ní přistoupil a přitiskl ji k sobě, když jsi přitiskl k sobě ucítil jsi vůni její kůže. Voněla po Růžové vodě. (Ta se dělá z okvětních lístků Růže) Zavzdychala, když jsi ji začal líbat na ňadra. Bradavky ji ihned ztvrdly a naskočila ji husí kůže. Položil jsi ji na postel, dívala se na tebe a na rty ji zdobil úsměv. Začal jsi ji laskat a ona se začala prohýbat v zádech a vzdychat. "Shade."zašeptala roztouženě. Když jsi dotkl jazykem ve středu jejího těla, hlasitě zasténala a viděl jsi, jak se ji napnuly svaly na stehnech. Netrvalo to dlouho, když dosáhla orgasmu, vykřikla, prohnula se jako proutek a zatnula pěsti do přikrývky na které jste leželi. Zjistil jsi, že je Natálie tam dole hodně citlivá. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Naposledy se rozhlédnu přes zahradu a kolem domu, zdali je stroj dostatečně vzdálený všem nenechavým očím a náležitě zabezpečen. Pro jistotu zamknu i řízení a vydám se za Jane ke dveřím. Instinktivně zuji boty ihned jak vejdu dál. Od Povodně jsem v žádném domě nebyl, a tak tento zvyk zůstal v mé mysli dobře zakonzervován. Děkuji,.. počkám tady.. ..a vydám se do obýváku, abch se usadil. Záhy však zjišťuji, že je vše krásně čisté a já špinavý jako čuňas. Chvíli uvažuji, že bych se vysvlékl a posadil se, ..nakonec ale usoudím, že je příliš brzy na takové výstřelky. Postavím se tedy k oknu a vyhlížím ven, dokud nepřijde Jane. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro S každým dalším dotykem, který jsem jí věnoval se ještě víc prohýbala a slastně sténala. Vyvrcholila chvíli poté, co jsem jí začal laskat. byla hodně citlivá. Zvedl jsem se a sundal si koženou bundu, mohla spatřit, jak mám na vnitřní straně bundy upevněné zbraně. Viděla dýky a hvězdice. Nikdy jsem nechodil neozbrojeny. Položil jsem bundu na postel vedle Natálie, chtěl jsem mýt své zbraně dostatečně blízko. Člověk neví, co se může semlít během chvíle. Sundal jsem si triko a ona spatřila nepatrné tetování pod klíční kostí. Z dálky působilo jako šmouha, ale z blízka bylo poznat, že se jedna o vyobrazení stínu. Na boku jsem měl jednu větší jizvu, jak jsem se jednou serval s jedním pirátem, který měl místo ruky hák, ještě jsem neuměl to, co umím teď. Stáhl jsem si kalhoty a lehnul jsem si vedle ní. Byl jsem vzrušený. Líbal jsem jí a laskal jí. Ve chvíli, kdy se rukou dotkla mého přirození, tak jsem měl pocit, že zešílím. Toužil jsem po ní, chtěl jsem s ní splynout. Líbal jsem jí a pak si lehnul mezi její roztažená stehna. Nadzvedl jsem se na loktech a podíval se jí do očí. Oblíznul jsem si rty a pak jsem do ní pronikl. Díval jsem se jí do tváře, protože jsem chtěl vidět její výraz. Působilo mi to neuvěřitelnou slast. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali zbraně nijak nevyděsili, věděla co jsi ty a nejspíš ani nic jiného nečekala. Sledovala tě, jak se svlékáš, neskrytě si tě prohlížela, natáhla ruku a pohladila tě po prsních svalech a bříšku. Jen co jsi se položil vedle ní, natáhlá se a uchopila do ruky tvé mužské, po kterém začala přejíždět nahotu a dolů. Nevydržel jsi to dlouho, musel jsi ji mít a tak jsi se ji za chvíli plně zmocnil. Vnikl jsi do ní, vykřikla a zapřela se dlaněmi o tvou hruď “Ano!“zasténala roztouženě a objala tě nohama kolem pasu. Viděl jsi, jak přivřela oči, pootevřela rty po kterých si přejela růžovým jazykem, dívala se na tebe z pod přivřených očí, chytla tě za ramena do kterých zaryla nehty. Z úst ji znovu v podobě stenu uniklo tvé jméno, nebo spíš tvá přezdívka. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Byla úžasná. Byla tak neuvěřitelně úzká, obklopovala mě. Když mě objala nohama kolem pasu, tak jsem do ní pronikl ještě hlouběji. Líbilo se mi, jak šeptá moje jméno nebo spíš přezdívku. Ve chvíli, kdy mi zaryla nehty do zad jsem povzdychl a začal se v ní pohybovat. nejdřív pomalu a pak rychleji a rychleji. Srdce v hrudi mi bylo jako splašené. Líbal jsem jí na krku a na rtech. Naše těla byla jako jedna. Ona vzdychala a naříkala a já jsem si to užíval. bylo to skvělé, lepší než s ostatníma, které jsem měl. S každým přírazem jsem se blížil vrcholu, stejně jako ona. Chvíli předtím než jsem dosáhl orgasmu, tak jsem ucítil, jak se kolem mě křečovitě stáhla ve vlně vlastního orgasmu. Její nehty pronikli kůži na mých zádech. Slastně jsem zamručel a potom vyvrcholil. Přestal jsem až dýchat. Otočil jsem nás tak, aby ona byla na mě. Uvolněně jsem ležel v posteli a ona ležela na mě. naše těla byla stále spojena v jedno. Dýchal jsem její vůni a bylo mi opravdu dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když dosáhla vrcholu hlasitě vykřikla, pevně tě sevřela stehny a její výkřik se změnil v dlouhé zasténání. Otočil jsi se s ní, tak že ležela na tobě, položila si hlavu na tvou hruď a zhluboka dýchala. Odpočívala, cítil jsi jak ji tluče srdce a pomalu zklidňuje její dech. Začala tě hladit po prsou, nakonec tě na hruď začala líbat až zvedla hlavu a políbila tě dlouze na rty. “Děkuji. Bylo to krásné.“řekla tiše a jemně tě kousla do krku. Zadívala se ti do očí “Doufám, že tobě se to také líbilo.“usmívala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se vrátila “Hotovo. Jeden z naších, mladých mužů tvůj vzkaz odnesl.“zadívala se na tebe “Takže. Teď bys chtěl vidět město? Nebo si chceš promluvit o naší kultuře?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Fakt? Hm… takže tohle má být pirát? To je divný. Vždyť byl s námi na lodi… nebo, že by to byl něco jako… špion?“podívala se na tebe, když jsi ji políbil objala tě a projela ti prsty vlasy “No… nejspíš jsi se zmýlil.“usmála se “Jdu dělat ten vývar.“pustila tě a odešla do podpalubí. Začal jsi budit toho zmláceného nešťastníka, chvíli to trvalo, ale nakonec otevřel napuchlé oči, chvíli se díval do nebe než očima pohlédl na tebe. “Co…“zachroptěl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se brzy vrátila, na sobě měla teď jen jemný župánek, v náručí nesla složené oblečení “Tak jsem tady.“řekla a podala ti oblečení. Byli to volnější kalhoty a košile “Promiň. Nic lepšího jsme nenašla a navíc na tvou postavu.“pokrčila rameny. “Teď pojď se mnou.“řekla a vzala ta za ruku “Odvedu tě ke koupeli.“ Oblečení jsi držel v jedné ruce a za druhou tě vedla Jeane. Prošli jste dvěma pokoji z něhož byla jedna její ložnice, tady byla cítit vůně citrónů nejsilněji, pohlédl jsi na velkou postel s nebesy. Pak jste vešli do další místnosti. Ta byla malá asi jako dřívější koupelna do které se musela vejít jak vana, tak záchod a ještě pračka. Hned za dveřmi byl stupínek, vedle dveří byl věšák, ale jinak celou podlahu pokrýval bazének. “Voda je teprve vlažná, ale brzy bude horká.“řekla a ustoupila “Tak si posluž.“pobídla tě s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju. To je jendo vše je pro mne tady nové a zajímavé. Usměju se mile. Musím se dozvědět co nejvíce. Pomyslím si a následuji ženu. Jak velké je území ostrova obýváte? Optám se se zájmem. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Naučíme tě některé jejich klamné fígle neboj:) usměji se na ni dívám se jak mizí po schůdcích dolů do kuchyně,pak se opět podívám na toho muže která se začne probouzet, navlhčím mu ještě jednou rty a pohlédnu mu tvrdě do očí.. Cos udělal červe že tě hodili do bárky a chtěli abys vyschl jak makrela hmm? vím že tihle odsouzenci obvykle udělali něco strašného,ale co nadělám nyní z něj musím dostat co potřebuju... No ták mluv nebo nemáš jazyk? dám mu trochu napít a stále se na něj dívám. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Zrovna jsem zamyšlen nad tíhou celého světa, pohledem sleduji bubnující kapky do parapetu a vzpomínám na nedávný rozhovor z pláže o bouřce a blescích, když přijde moje hostitelka, aby mne doprovodila k bazénu. Když mne vezme za ruku, odtrhnu zrak od okna a opětuji Jane krátký úsměv. Tedy,.. tohle jsem nečekal. Po kom jsou? ..jestli se mohu zeptat. ..následuji ji až do "koupelny", kde chvíli nevěřicně zírám na vodní plochu. Nakonec zavrtím hlavou, abych se probral. Skloním se k vodě, zkoumaje prsty "jaká je". Náhle si uvědomím, že se potřebuji svléci a Jane je stále u mne,.. ..oči nechám zaryty do hladiny, jakoby zamyšlen. ..ještě chvíli počkám, zdali zůstane zde.. a bude se chtít koukat,.. nebo jestli mne nechá v klidu vykoupat samotného |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Po kom jsou?“opakovala “Po mém bývalém příteli. Už je to pět měsíců když jsem ho vykopala.“pokrčila rameny. “Už nám to neklapalo a začal chodit na rande s jinou, tak jsem ho vystěhovala. Ale znáš to. Vždycky nakonec něco zůstane.“odpověděla. Sáhl jsi do vody, ta byla jak říkala vlažná, ale zatím co jsi tam měl ruku jsi měl pocit, že se trochu oteplila. Také ji ohřívala tím generátorem nebo možná spíš to odněkud ohřívá přes oheň. Čekal jsi jestli Jeane odejde, ale místo toho, aby odešla tak si svlékla župan pod kterým nic neměla a vlezla si do vody. “Tak na co čekáš?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi mu dal napít, rozkašlal se a zavřel oči, ale podle toho jak se zamračil jsi věděl že znovu neomdlel. “Já…. „zašeptal slabě “Odmítl jsem…. Odmítl jsem vykonat rozkaz. Od…. od kapitána.“odpověděl. “Že je to.. vzpoura. Říkal a tak mě vysadil.“otevřel oči a zadíval se na tebe. “Kde to jsem?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jak velké? Nevím.. nikdy jsme celý ostrov neprozkoumali. Je ale dost velký na to, aby nás uživil. Je nás tu přibližně dva tisíce v různých místech na ostrově.“pokrčila rameny a vyšla ven. Oba jste se zase sklouzli na zem “A je tu stále dost místa i pro další dva tisíce. Možná ještě víc.“zadívala se na tebe. “Říkala jsem vám vlastně své jméno?“ |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Ušllíbnu se a odplivnu... Asi proto nikomu nesloužím,jsem pánem této lodi,která se jmenuje Charason,jmenuji se Jacob,říkej mi kapitáne.. pohlédnu na něj a jen zakroutím hlavou... Otrok co? nedá mi to dám mu znovu napít, pak si zapálím doutník a nechám ho ležet... Dostaneš polívku a pak si promluvíme víc,zatím lež tady.. řeknu a přes střešní okýnko se zadívám jak si počíná Sofie.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Ležela na mě a spočívala. Cítil jsem každý úder jejího srdce jako svůj vlastní, cítil jsem, jak se jí zklidňuje dech. Začala mě hladin na prskou apak mě i políbila. Následě mi vtiskla polibek na rty a já ji ho oplatil. Její díky mě potěšilo a ještě víc, když řekla, že se jí to líbilo. Kdžy mě něžně kousla do krku, tak jsem se pousmál. ,, Ano, líbilo se mi to!" řeknu jí a políbím ji na skráň a pak na ucho. ,, Kolik máš ještě času, Natalí? Já jen, že by jsme si mohli zopakovat!" navrhnu a lehce se v ní pohnu, abych v ní vyvolal vzrušení. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Kousla se do rtu a usmála se “Kolik mám času? Teď když je manžel pryč. Mám spoustu času. Hromadu.“pohladila tě po tváři “Můžeme tu být tak dlouho dokud se ti bude chtít.“znovu tě políbila a posadila se. Seděla na tobě obkročmo, pohladila tě po hrudi, pak se sklonila a jazykem ti přejela po bradavce a jemně tě do ní kousla, pak jemně kousla i do druhé než se znovu narovnala. Usmála se na tebe a pomalu na tebe začala nasedávat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Otrok ne… jen… hlupák.“odpověděl a znovu zavřel oči “Děkuji. Zachránil jste mi život.“poděkoval ti, ale pak už mlčel a odpočíval. Jen kdyby nebyla ta dehydrace, ale ještě k tomu jak má pomlácený obličej a kdo ví jaká má jiná zranění, tak musí trpět jako pes. Podíval jsi se okýnkem na Sofii, ta se zrovna skláněla nad hrncem ve kterém připravovala vývar a něčím ho ochucovala. Zase pokličku položila a přešla k poličce odkud vzala trochu rýže a přidala ji k vývaru. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..pohladím hladinu celou dlaní. Následně stáhnu ruku zpět a otočím se k Jane, která mezitím shodila svuj župan. Původně jsem jí chtěl pohlédnout od očí, .. ale odhalené tělo mi nedá,.. ..stejně bezmyšlenkovitě jako mi ve vlnách sklouzly oči dolů,.. .. sklouzly i ted. Pozdě stočím pohled stranou a zavřu oči. Krucifix ZASE, to sand neni možný! Zatracená ženská, copak jsem z cukru?! zanadávám si, otevřu oči a pohlédnu na spokojenou Jane.. No počkej..! pomyslím si a obejdu bazén nazpět.. schválně chůzi zpomaluji a rozhlížím se důležitě kolem do oken, aby znejistěla a přepadla jí myšlenka na číhající nebezpečí za oknem. V jedné chvíli, kdy je ke mně zády zhasnu světlo.. a celý bazén zahalí černočerná tma.. neřeknu jediné slovo a nechám Jane myslet si cokoliv. Následně svléknu své šaty a vkloznu k ní do vody,... oči jsou zde nyní k ničemu,.. hledám ji po hmatu,.. ..následuje něžné pohlazení,.. ..přivinu ji k sobě stejně jako ve vlnách.. a konečně vroucně políbím,.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Řekla, že má spoustu času, posadila se a pohladila mě po tváři. Políbila mě. Kousla mě do bradavek a pak na mě začala nasedávat. Bylo to úžasně. Díval jsem se na ní, natáhl jsem k ní ruce asevřel její nádherná ňadrav rukou. Zlehka jsem se nadzvedl na loktech a laskal jí jazykem na bradavkách. Líbali jsme se a ona se jemně pohybovala a těmi pohyby mě přiváděla k šílenství. Po chvíli jsem jí chytil za boky a pomáhal jsem jí. Hladil jsem jí na zadečku a zádech a jemně jí občas políbil na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Chvíli sleduji Sofii, a nakonec se podívám na nového zatím ještě spoutaného pasažéra, vezmu dalekohled a hlídám si aby všechny zbraně byly od něj co nejdál a nebo ukrty,zase se vydám hlídat okolí ze stožáru. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Díval jsi se okolo dalekohledem, ale moře bylo pusté tedy až na pár delfínů co si vesele skotačili v moři. Jistě někde budou další. Sofie konečně vyšla ven a nesla polévku “Hotovo. Jacobe, jestli chceš také tak si běž nandat. Já našeho zajatce zatím nakrmím.“řekla Sofie a došla k svázanému muži ke kterému si klekla a začala ho krmit. Zaslechl jsi něco co muž říkal a přišlo ti, že řekl “Anděl.“ A jestli jsi se nepřeslechl, tak jsi musel souhlasit, Sofie byla opravdu anděl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se na tebe usmívala, občas si jemně kousala ret a čím déle na tebe nasedala, tím se ji zrychloval dech. Začala pohyby zrychlovat, chvílemi tě dráždila krouživými pohyby do stran. Stále zrychlovala pohyby jak se stupňovalo napětí ve vašich slabinách. Najednou tě vzala za ruku a strčila si tvůj prst do úst a začala ho sát. Silněji ti sevřela stehny boky a dál na tobě rejdila jako kdyby snad jela na koni. Měla hodně elánu a nejspíš si ho právě vybíjela na tobě. Ne že by se ti to nelíbilo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Cítil jsi na sobě pohled Jeane, když jsi tak chodil okolo, když jsi náhle zhasl světlo uslyšel jsi, jak zašplouchala voda, jak se Jeane pohnula. “Davide? Co to děláš?“zeptala se Jeane zvědavě, pak už mlčela a poslouchala, ale nevydržela to dlouho “Snad se nestydíš? Kvůli sobě nebo kvůli mně?“zeptala se, ale to jsi už byl ve vodě a hledal jsi ji. Objal jsi ji kolem pasu, přitáhl k sobě a políbil. Jeane ti polibek oplatila a objala tě kolem krku, po chvíli se od tebe odtáhla “Ty mě nechceš vidět?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Shlédnu dolů na Sofii a ihned sjedu zase na palubu,vejdu do kuchyně a do jedné z misek misek si naložím porci vývaru a výjdu na palubu,ani sem si nevzal lžici a s úsměv došel za Sofii a tím mužem.. Ano to ona je, anděl, moc krásný a milý anděl.. políbím ji do vlasů a zadívám se na něj... Tak a teď mluv,kdo jsi,z kama jsi a kde máš namířeno..prostě všechno pěkně pověz.. když s ním mluvím hladím Sofii po ruce a usměji se.. Já si tě tu asi nechám,ty opravdu skvěle vaříš a máš i další krásné dovednosti. řeknu ji a zase usrknu polévky, zadívám se na moře a chvíli jen tak přemýšlím... Sakra to se může stát jen mě,krásná žena na palubě, co se nebrání mím dotykům a polibkům a musím narazit na návštěvu která to vše utne... Doufám že mi nevystoupíš společně s tímto mužem v prvním přístavu kde ho necháme aby se vrátil do svého obvyklého života.. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..přivinu ji k sobě a odkráčím s ní doprostřed bazénu,.. abychom ani jeden necítili nic jiného, než sebe navzájem a hřejivé pohyby hladiny vody. Když se zeptá,.. věnuji ji ještě dva další polibky na tvář a na krk.. ..teď ne, viděl jsem toho až dost,.. ..zkus zavřít oči a vnímat jen hmatem,.. ..a už nikdy nebudeš chtít nic jiného.. ..zaryjy znovu své prsty do dívčích zad.. a zapomenu na vše kolem,.. všechny strasti i radosti.. ..tento okamžik patří jen Jane a mně.. Netrvá dlouho a ucítí u stehen, že se mi její přízeň a tulení vice než líbí.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Pšt.“sykla Sofie a podívala se na tebe “Počkej s tím. Ještě nedojedl. Nebuď na toho chudáka tak přísný.“požádala tě jemně Sofie a dál muže krmila dokud nebyla miska prázdná. “Tak… teď můžeš.“pobídla muže a tebe vzala za ruku a pohlédla na tebe. Nic neřekla, jen se ti zadívala do očí, jako kdybys tam mohl najít její odpověď. Pak se na tebe usmála a políbila tě do dlaně, muž měl zase zavřené oči “Jmenuji se, Diego.“řekl své jméno. “Jsem… byl jsem… pirát.“mluvil trhavě. Sofie vstala a odešla, když se vrátila nesla obklad, kterým otřela muži tvář a pak mu ho položila na čelo. “Jsem z Atury. Odešel jsem… k pirátům. Ale nebylo to takové… jak jsem si to představoval. Chtěli po mě… abych zabil dítě. To jsem nemohl. Tak jsem se… ocitl tady.“vzdychl a pootevřel oči. “Nevím kam mám namířeno… ještě před chvílí. Jsem si myslel, že nepřežiji.“zadíval se na tebe a pak na Sofii. “Ah ty chudáčku.“řekla Sofie soucitně a pohladila muže po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane tě objala a přitiskla se k tobě, opřela si hlavu o tvé rameno a ty jsi na kůži cítil její jemný dech. Vnímal jsi její tělo přitisknuté ke svému a ona jistě cítila tvé na svém. Když ucítila tvé vzrušení, nemusel jsi to vidět, ale cítil jsi jak se usmála, nic přesto neřekla. Jen se k tobě více přitiskla, přejela ti rukama po zádech, myslel sis že se zastaví u pasu, ale k tvému překvapení tě pohladila i po zadečku. Zvedla hlavu, její vlasy tě zašimrali na rameni a políbila tě na rty, pak hlavu zase sklonila a políbila tě na krk a hned na to se do něj něžně zakousla. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Trhnu sebou a pohledná ně něj... Ustup od něj Sofii.. řeknu trošku s rozčarováním v hlase a z ramene strhnu své Akčko, odjistím ho a namířím mu mezi oči.... Věděl sem že to nebude jen obyčejný námořník.. řeknu dost rozzlobeně a natáhnu pojistku... Na této lodi piráty nevozím... řeknu přísně a pohlédnu mu do očí... Sofii měla by jsi jít raději dolů, teď to nebude moc pěkné.. pohleédnu ji do očí a sevřu je.. Prosím... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se na tebe zadívala, viděl jsi jak se ji rozšířili oči překvapením. Vstala "Jacobe! Snad ho nechceš popravit?!"vydechla překvapeně a napůl zděšeně. "Proč? Jen proto, že je to byl Pirát?"zeptala se. Diego se na tebe chvíli díval a pak zavřel oči, jako kdyby očekával kdy mu hlavu provrtá kulka. "Jacobe. Nedělej to."požádala tě "Teď už není pirát. Nechali ho na moři aby umřel. Slyšel jsi ho přece. Říkal, že odmítl zabít dítě. Copak to ho neospravedlňuje?"chytla tě za paži. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Podívám se na Sofii a sevřu samopal pevněji.. Sofíí, víš kolikrát sem tohle od nich slyšel, říkají to vždy aby si zachránili kůži, tohle neslyším poprvé jednou sem tomu uvěřil a zá pár dní sem dojel do osady kterou ten pirát co sem ho nechal jít vyplenil, ne nevěř mu,lže.. pohlédnu na něj a zadívám se mu do očí... Udělal by vše aby se zachránil, to že je pirát sem vědě hned,proto to taky řekl, a tu vůmluvu už víckrát nespolknu.. vystřelím tak že mu kulka ročísne vlasy a skončí ve vodě... Jediné co bych mohl udělat kvůly tobě je posadit ho zpět... |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..oddám se naplno pocitům. Něžně ji laskám a vychutnávám každou chvíli, jao by měla být tou poslední.. ..ač si to nepřipouštím, stále mě kdesi vzadu v mysli hlodá, že za dva dny budu muset odjet.. ..ale jak jsem řekl, pro ted se snažím na vše zapomenout. Dráždí mě pohyby jejích rukou pod hladinou,.. tajně se snažím předvídat směr a umysl.. ..nejraději bych je navedl sám.. když je nejblíž a jen projede kolem, bývá to nesnesitelné.. ..věnuji JEane další polibky na ramena, krk a líc,.. abych zakotvil u těch nejsladších rtů na světě. Ode dneška miluju citróny a mátu.. ..neustanu v polibku. Mírně ji nadzvednu pod zadečkem (prdelkou) a posadím na sebe,.. V ten moment jsem rád, že nevidím její výraz v obličeji,.. v očekávání, zdali ucítím tam dole zatahání nebo vše proběhne hladce.. Pokud ano, jemně bych zopakoval pohyb znovu a znovu.. dokud bychom nebyli v sobě.. Chvíli po té vzdálím své rty.. a dám si hlavu k ní na rameno, abychom byli co nejvíce u sebe.. Znovu zavřu oči, aby mne okolní svět nerušil,.. i když je vúkol naprostá tma.. Následně přejedu Jane špičkou jazyka ouško a zašpetám s úsměvem,.. Doufám, že po tomhle necháš ty ženský na pokoji.. větu zakončím polibkem na šíji.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Diego sebou trhl, když jsi vystřelil a stejně tak Sofie. Pevněji ti sevřela paži "Jak to můžeš vědět, že lže? Co když, ale nelže? To nemůžeš vědět."pohladila tě po tváři. "Nelžu. Přišel jsem k pirátům... před týdnem. Myslel jsem. Že piráti jsou... takový, jako z knížek. Myslel jsem.. že ta jejich pověst. Že to není pravda. Ale hluboce jsem se zmýlil."řekl Dieogo "Oni... vůbec nebyli takový, jak jsem si to představoval. Zbytečné zabíjení. Znásilňování žen a dětí. Popravy."unaveně zavřel oči "Odporné." Sofie se na tebe znovu zadívala "Já mu věřím, Jacobe. Dej mu šanci."prosila tě. Přiletěl Gregorij a začal klovat Diega do čela. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Nasedala na mě v pravidelných intervalech a zní šílel. Jí se zrychloval dech souběžně s tím mím. Ve hcvíli, kdy se začala pohybovat kroužívími pohyby do stan, jsem musel zadržet dech a zaryl jsem ruce do postel. Zasténal jsem slastí. Když zvýšila rychlost, tak mě honem uchopila za ruku a začali mi sát prst. Bylo to zvláštní, ale příjemné. Její elán byl na jednu stranu zarážející a na druhou stranu jsem chápal, že se potřebuje vyřádit, když měla za muže takového starocha. Líbilo se mi to a já se ji snažil oplácet stejnou měrou. Při jejím dalším pohybu do stran jsem už nevydržel a vyvrcholil jsem. Prudce jsem se prohnul v záchech. Ona se taktéž prohla v zádech a zavřela oči, já měl však otevřené, tak jsem mohl spatřit muže, který lezl do okna. Netušil jsem, jestli je to nějaký známí nebo další milenec nebo někdo zcela jiný, ale i tak jsem sáhl rukou ke své bundě a k hvězdici. Klidně jsem počkal dokud její vyvrcholení neskončí, muž tam stál jako scepenělí a sledoval Nás. Ona konečně otevřela oči a na muže se zahleděla. ,, Znáš ho?" zeptal jsem se a její odpověď měla rozhodnout o jeho osudu. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Sofie,já je znám, víš co po mě chceš? Zabili mi kdysi strýce,jen proto že měl málo zboží k ukradení,proto sem se stal vrahem, první léta sem zabíjel jen tyhle krysi a nehodlám s tím přestat,byla to jeho volba, tak jako mě může kdykoliv přijít zabít za to že sem mu zabil třeba bratra, tak já je zabíjím za strýce... pohlédnu na Grigoriho a pak na Sofii... Ptáci vycítí lež,zlo a podbné věci,ne, nemohu ho nechat na své palubě, už kvůly strýci.. vydechnu a zakroutím hlavou.. Dám mu vodu a jídlo,silon a háček a pošlu ho ke všem čertům zpátky,ale na mé palubě nezůstane.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali otevřela oči a úsměv ji zmrzl na rtech, pohlédla na muže “Ježiši…“vyjekla, sklouzla z tebe a zakryla se dekou “Jistě, že ho neznám! Proboha! Zloděj? Za bílého dne?“třeštila oči na muže, který byl z vás stejně šokovaný jako ona z něho. To jsi, ale už vrhl hvězdici co muže zasáhla rovnou mezi oči, ten ještě chvíli stál než spadl na zem, jako kámen. Natali ani nepípla, přisunula se k tobě a opřela si hlavu o tvé rameno “Já to nechápu. Předtím na lodi a teď tady? Tohle není normální. Kdo to může být, že leze lidem do domu za bílého dne? Možná to byl blázen.“podívala se na tebe a prudce tě políbila “Ještě že jsi tady. Nevím co bych dělala, kdybys mě neochránil.“Natali měla asi tuhý kořínek, když ani nevypadala šokovaně, když jsi toho muže zabil pod jejíma očima. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se na tebe stále dívala, tvářila se vážně a přikývla “Dobře. Děkuji Jacobe.“políbila tě na tvář “Půjdu mu připravit nějaké jídlo na cestu.“pohlédla na Diega, pak odešla do podpalubí. Diego zvonu otevřel oči a pohlédl na tebe “Děkuji.“řekl “Chápu proč piráty nenávidíte. A je mi líto vašeho strýce. Upřímně.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se nebránila, spíš jsi měl dojem že to uvítala. Položila ti ruce na ramena a jemně ti zaryla nehty do kůže, tiše zavzdychala, když se vaše těla spojila. Znovu tě políbila, kousla tě do rtu a chvíli sála tvůj spodní ret. Cítil jsi, jak rukou našla tvou tvář po které tě pohladila “No nevím, Davide. Tobě by se nelíbilo se třeba jednou milovat se dvěma ženami?“zeptala se tiše a znovu tě políbila. “Tím, ale netvrdím že se mi to nelíbí.“znovu tě políbila, obtočila nohy kolem tvého pasu a pevně tě sevřela stehny. Pak sama pohnula pánví proti tobě a znovu tiše vzdychla. Cítil jsi, jak ji naskočila husí kůže “Zůstaň tu se mnou.“zašeptala “Dokud nebudeš muset odjet.“požádala tě. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..Jeaniny nehty jsou opravdu ostré, ale nechávám to být,.. svraštím obličej v grimase, kterou přejdu do nádechu a zvednutého obočí,.. abych na závěr bezhlesně políbil znovu její krk jakoby nic.. ..mmm, tyhle časy mám už za sebou,.. už vím, co opravdu hledám. ..pohlédnu na ni upřímně, byť její oči nevidím.. tiše věřím, že můj pohled i tak cítí. Myslím, že bych v klidu odolal,.. zakončím svá slova vroucným polibkem. Na to se nechám ještě chvíli oddávat milostným hrátkám,.. abych pak Jeane vynesl v náručí ven k županu. Oba se otřeme,.. nahmatám svou hromádku prádla.. ..nech zhasnuto.. není to tak kouzelnější? Když není vše dané a jisté tak, jak by ti skutečnost předkládal zrak.. Mimo to.. ..zabrzdím na řečnickou pauzu.. Schválně kdo bude první pod peřinou!! ..na to vyskočím od bazénu a snažím se po paměti trefit až do rozložité postele, kterou jsme cestou do koupelny míjeli.. V peřinách odpovím an její otázku týkající se odjezdu.. Vaše přání, je mi rozkazem,.. má paní. ..na to ji pohladím po tváři a dokončím myšlenku pro sebe.. ..kéž bys odjela se mnou, moje milá slečno starostová.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tvůj upřený pohled možná vycítila nebo to byla náhoda, ale něžně tě pohladila po tváři. "Tak to jsi první."řekla objala tě kolem krku, když jsi ji vynesl ven z vody. "Kouzelné? Ano. Má to své kouzlo. Ale příště... bych ti ráda viděla do očí. Líbí se mi tvé oči."najednou jsi pronesl svou výzvu. "To není fér!"zaprotestovala, po chvíli hledání jsi skočil do postele. Uslyšel jsi tupý náraz a pak, jak Jeane zaklela, ale nakonec našla cestu a vlezla si k tobě do postele. Pod peřinou se k tobě přitiskla a spokojeně vzdychla "Jsem ráda, že zůstaneš. Někdy jsem v tomhle velkém domě hrozně sama."tulila se k tobě. Ať už vede celé tohle město, ať už je tvrdá a sebejistí, tak především je to stále žena. Což ti dnes jasně dokazovala. Ale ne jen tělesně, ale i emocionálně. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Ve hcvíli, kdy zjistila, že tam někdo je, tak jí zmizel úsměv ze rtů, rychle se snažila zakrýt a pak se děsila, že je tam zloděj za bíleho dne. Muž na nás stále vyjukaně koukal, dál jsem neměl důvod na nic čekat, tak jsem mu hodil hvězdici rovnou mezi oči. Ten se skácel k zemi. Natalí byla potichu, pouze se ke mě přitiskla. Když mi říkala své teorie, tak už mi to v hlavě šrotovalo. Bylo to opravdu zvláštní, ten muž na lodi, i ten muž tady. Zjevně nešli po mě, ale po Natálii. Tohle se mi nějak nelíbilo. Nemohli totiž tušit, že tady budu, proto byl muž taky tak vyjukaný, kdyžmě uviděl. Čekal, že jako novopečená vdova bude sama. A ten včera musel být taky najatý na Natálii. Někdo po ní šel a rozhodně jsem to nebyl já. Políbila mě a děkovala mi za to, že jsem tady. ,, Tohle se mi nelíbí, někdo po tobě jde. Tohle byl nájemný vrah, al ezjevně začátečník!" řeknu a zvednu se z postele. Obléknu si kalhoty a dojdu k ležícímu tělu. Prohrábnu mu kapsy a bundu. Najdu tam dvě vybouleniny. Rozepnu mu bundu a najdu tam jednu dýku, jednu hvězdici, jednu kuši a starožitnou zbraň, která vypadala, že spíš vybouchne někomu v ruce než by vystřelila. U kalhot mu vysel váček s penězy. Bez ostychu jsem je vzal a otočil jsem se na Natálii. ,, Oblékni se, najdeme toho, do tě chce zabít!" řeknu a obléknu si triko a hned na to bundu se zbraněmi. Prohrábnu si vlasy a podívám se na natálii, která si chtěla obléci šaty. ,, Jestli máš nějaké kalhoty, tak to bude vhodnější, kdyby jsme museli utíkat!" |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Vklouznu pod peřinu a přikryji se až po nos,.. směju se a chystám se vykřiknout "prrvvnííí.." ..ale tu mě znervózní tupá rána.. Jsi celá? ..optám se váhavě. Bolavé místo ji něžně pohladím, když se ke mně přitulí.. Nechám ji složit hlavu na svou hruď a starostlivě přikryji Jeanina odhalená záda. neboj.. zašeptám a hladím ji lehounce po vlasech.. ..všechno bude v pořádku.. ..řeknu již skoro pro sebe a hladím ji dokud neusne.. ..sám několik desítek minut ještě bdím a přemýšlím o dnešním dni,.. a o té hromádce štěstí, která mi nyní spokojeně spinká na prsou. Netrvá dlouho,.. a následuji ji do říše snů.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se zamyslela a přikývla. Vlezla do skříně a začala si oblékat kalhoty a pak jednu pánskou košili, která byla viditelně manžela a byla ji velká, tak si ji uvázala pod prsy na uzel. Kalhoty ji byli celkem akorát, možná to byl nějaký oblek, kdy byl její manžel štíhlejší. Vypadala zklamaně, ale také odhodlaně "Takže někdo mě chce oddělat. Sakra... to by mohl být kdokoliv. Manžel měl příbuzné. Možná se jim nelíbí, že vše své jmění odkázal mě."narovnala se. S kalhoty a košilí vypadala úplně jinak i když byla stále hezká. Vypadala trochu jako pirátka, už jenom šátek na hlavu a šavli do ruky. "Co chceš dělat? Vystopovat je? Nemáme, ale moc vodítek. Možná by bylo lepší počkat na dalšího chlapa co mě přijde zabít, ale místo toho ho hned zneškodnit, tak by jsme ho mohli vyslýchat."odmlčela se a přešla k tobě. "Shade. Kolik chceš zaplatit za to, že můj život ochráníš a pomůžeš mi zjistit kdo po mě jde?"zadívala se ti do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Počkal jsem dokud se neoblekla. Vypadala dobře i v tom mužském oblečení. Kdžy mi říkala, že to může být kdokoliv už se mi v hlavě rodil plán, jak to udělat. ,, To by bylo zbytečně zdlouhavé! Všichni tady ví, že jsem ve městě. Jsem nejlepší nájemný vrah a nikdo netuší, že tě budu chránit. Počkám, dokud si mě na tebe nenajmou a myslím si, že to nebude trvat dlouho! Ve chvíli, kdy mě požádají, abych tě zabil, tak je odmítnu a zbavím se jich místo tebe! řeknu jí. Když se mě zeptala kolik chci za to, že jí budu chránit a že ji pomůžu zjistit, kdo jí chce zabít, tak jsem se zarazil. Vlastně jsem až doteď nepočítal s tím, že by mi něco platila. Nevěděl jsem, čím to je. Jestli snad tím, že jsme spolu spaly nebo snad tím, že mi jí bylo líto? Musela žít kdoví, jak dlouho se starcem, který ji nedal nic a teď jí chtěl dokonce i někdo zabít. Ale obával jsem se ji říct, že ji chci chránit jen tak. Ukázalo by se to jako slabost a to jsem nemohl připustit. Kdyby moje pověst utrpěla a rozneslo se, že mám slabost pro ženy, tak bych mohl zapomenou na pověst nejlepšího nájemného vraha. ,, Prozatím, svou běžnou taxu jako za zabití!" řeknu a pak vyjdu z domu. Naznačím ji, aby počkala. ,, Počkej tak deset minut, potom se vydej k mé lodi. Budu ti celou dobu na blízku, ale neuvidíš mě, tak se ani nerozhlížej. Kdyby po tobě někdo šel, zastavím ho!" řeknu a rychle se vydám pryč, tak aby mě nikdo neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro jen se usměju nad tí počtem a dkyž jsme dole a žena se mě zeptá odpovím. Ne ale to nevadí. Odpovím mile a pomylsím si. Velký ostrov a jak je vidět nežijí moc u pobřeží.To skýtá mnoho možností pokud se s tím stařešinou odmluvím. Pomyslím si a jdu vedle ženy. A váš lid žije normálnídélku jako lidé nebo žijí déle? Ptám se dál jelikož má zvědavost je velká. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Nechám ji ať odběhne a jen si vydechnu, dřív bych ho bez milosti zabil, a teď, kvůli ni nechám tu krysu žít.... Sušené ryby,trochu jejich tuku,vodu, to mu postačí.... nehodlám mu dávat skopové,a něco lepšího,přeci jen,kulka nebo jediný tah nožem je o mnoho lacinější... Nech si lítost pro někoho jiného a modli se ke všem bohům aby tě někdo vůbec našel... Pomůžu mu zpět do lodi a když Soríí donese jídlo dám mu ho i s lahví vody a pokynu... Štastnou cestu... ještě mu dám silon s háčkem aby mohl chytat ryby a dál se o něj nestarám,jen si říkám která vlno ho v noci jeslti se moře rozdivočí pošle ke dnu, jestli první nebo stodruhá... Jestli zjistím že si s k nim vrátil, budu tě stíhat, a pak mučit a zabíjet tím nejohavnějším a nejpomalejším způsobem.. hodím za ním kus prkna co může použít jako pádlo a odejdu na příď,kde se opřu o zábradlí a sleduji vodní hladinu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zbavil jsi se piráta i když ne zrovna způsobem kterým by jsi chtěl. Nebýt tu Sofie a nepřemluvit tě, tak už je ten Diego žrádlo pro rybičky. Slyšel jsi, jak k tobě jde Sofie, položila ti ruce na ramena a objala tě “Jacobe. Proč se takhle tváříš? To tě opravdu tolik mrzí, že jsi ho nemohl zabít?“přitiskla se k tvým zádům a objala tě kolem pasu. “Nezlob se, Jacobe. Myslím, že jsme udělali dobře. Podle mě to není Pirát.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jmenuji se Zelda.“představila se ti žena a složila ruce za záda “Normální délku? Co si pod tou normální délkou představujete? Netuším jak dlouho lidé žijí.“řekla a pokrčila bezradně rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali přikývla, že chápe “Dobrá.“souhlasila asi jak s taxou tak s tvým plánem. Vyšel jsi ven a schoval jsi se blízko domu, tak aby tě jen tak nemohli spatřit. Přesně po deseti minutách Natali vyšla ven z domu, rozhlédla se a pomalu, jakoby vycházkovým krokem se vydala k přístavu a k tvé lodi. Dával jsi pozor jestli ji někdo nesleduji a byl ji na blízku. Natali vypadala klidně, ale to bylo jen zdání. Viděl jsi, jak má hebkou kůži na krku napnutou k prasknutí, to byl jediný důkaz o tom, že s ní něco je. Nikdo ji, ale nesledoval. Možná na to bylo příliš brzy. Před chvílí jsi přece jednoho zabil, nejspíš teď chvíli potrvá než ten kdo chce Natali zabít zjistí, že je stále naživu a najme si někoho dalšího. Možná právě tebe. Natali došla k tvé lodi bez úhony, přelezla na tvou palubu a pak na tebe čekala. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jo. Neboj.“řekla Jeane a po chvíli usnula přitisknutá k tobě. Chvíli jsi pozoroval jak kapky deště stékají po okně než jsi sám usnul. Zdálo se ti o potopě a také o Alici nebo to byla Jeane? Ne, Alice…. nebo… Nevěděl jsi jistě, ony si byli opravdu tak podobné jako kdyby byli dvojčata. Nebylo by možné, aby to byla opravdu ona? Třeba jen předstírá někoho jiného nebo se ji při potopě něco stalo? Když jsi znovu otevřel oči venku už svítilo slunce, Jeane stále ležela vedle tebe a spala, opatrně jsi zvedl její ruku a podíval se na hodinky. Bylo půl osmé. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Usměju se. U nás je už 80 let dlouhá doba. Usměju se mile a pokračuji. Takhle nějak dlouho žijí lidé no tedy někteří se dožívají mín někd yi více ale většinou více jak 80 let ne. Objasním a dodám. A vy? Zeptám s eznovu. Zajímavá rasa je to a také přátelská. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Otočím se na ni a obejmu ji,pevně ji k sobě přitisknu a zakroutím hlavou... Ještě bude dlouho na dostřel kdybych si to rozmyslel, ale nechal sem ho jít kvúly tobě, víš já je už znám, vymyslí si cokoliv a když je pustíš dají se k další pirátské bandě...té najivity tě musím zbavit Sofie,takhle bys mohla lehce přijít o své sny. polibím ji a zadívám se na to jak Diego zatím pádluje rychle pryč, pak ji zase obejmu a začnu něžně líbat na krk... Já vím nemám právo soudít asi,ale kdo ho má,bůh? Kdyby byl už bych musel být mrtvý, i když já zabíjím většinou jen pirástké vůdce, zloděje a tyranské boháče...za peníze držgešlí,taky je pěkně oškubu za tu službu.. dívám se ji do očí a usměji se... Ale můžeš si gratulovat,máš na mě jistý vliv.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie tě objala “Tak to jsem ráda. Že mám ten vliv.“pohladila tě po tváři “Nevím totiž co bych dělala, kdybych věděla, že jsi ho zabil. Zvlášť, když je bezbranný. Jsem ráda, že jsi ho pustil… a… už na něj zapomeň, ano?“políbila tě. “Nejspíš ho stejně ani jeden znovu neuvidíme.“znovu tě políbila a pak od tebe ustoupila “Teď, když je zase klid. Co budeme dělat? Už jsem uvařila… takže teď nemám co na práci.“zalomila bezradně rukama. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se zavrtěla a vykoukla z pod přikrývky “Dobré ráno.“řekla a protáhla se, přidržela si deku na prsou a posadila se. “Co? Za deset minut? Hmm…“řekla nespokojeně a podívala se na tác s jídlem “Páni… snídaně až do postele? Tak to se mi ještě nestalo.“dívala se za tebou jak odcházíš. Našel jsi své oblečení v koupelně, nevíš tedy jak to stihla, ale bylo čisté. “Mám pro tebe takový návrh.“ozvalo se za tebou. Jeane tam stále zabalená stále jen v dece “Co kdybych ti zaplatila tvou denní taxu v dolech, ale místo toho, abys mlátil do kamene, by jsi dělal společnost mě?“navrhla ti |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Tak to mi se dožíváme nanejvýš sedmdesáti let.“odpověděla “A to jen ti co mají opravdu velké štěstí.“odpověděla Zelda “Ale většinou se ale dožijeme tak padesáti let.“pokrčila rameny. “Jak jste si mohl všimnout tak žijeme na stromech. Záleží na tom, jak je velká rodina. Když je velká ta je na jednom stromě jeden dům, ale když jsou malé můžou být na stromě dva až tři domy.“ukázala ti rukou příklady. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kývnu a usměju se. Váš národ je nadmíru zajímavý. Podotknu a řeknu. Je opravdu vidět že do vašeho života tady nezasahují žádní cizinci v okolním ssvětě je to jiné a těžké. Odpovím a dodám. Jak dlouho již tento ostrov obýváte? Zeptám se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro skvělý, mám půl hodiny odvrátím oči od časomíry. ..no, když už mám přijít pozdě, tak at to stojí za to.. ..vstanu, abych ji nevzbudil a svou hromádku prádla si vezmu s sebou. Nakouknu do několika dveří dokud nenajdu kuchyň. Teprve tam se začnu oblékat a při tom se rozhlížím po vybavení. ..pane jo, vše jako za starých časů.. ..pohladím prsty zvědavě vyřezávané dřevo stolu a linky.. tak jdeme na to, snad jsem vše nezapomněl.. ..za krátko se vracím k Jeane s tácem. Hrnek citrónového s mátou jen doplňuje veškerou pochutinu, kterou se mi jen podařilo v kuchyni vydolovat a udělat z ní dobrou snídani. ..alespon podle mě.. pousměji se nad myšlenkou, že Jeane třeba snídá jogurt s musli. ..krásné ráno princezno. políbím ji na čelo.. ..za deset minut mám být v práci. Skoro bych si měl vzít zase svoje staré šaty. Dobrou chuť,.. jdu se vypravit na cestu. ..pohladím ji dlaní prsty.. a vydám se hledat své umouněné montérky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se zavrtěla a vykoukla z pod přikrývky “Dobré ráno.“řekla a protáhla se, přidržela si deku na prsou a posadila se. “Co? Za deset minut? Hmm…“řekla nespokojeně a podívala se na tác s jídlem “Páni… snídaně až do postele? Tak to se mi ještě nestalo.“dívala se za tebou jak odcházíš. Našel jsi své oblečení v koupelně, nevíš tedy jak to stihla, ale bylo čisté. “Mám pro tebe takový návrh.“ozvalo se za tebou. Jeane tam stále zabalená stále jen v dece “Co kdybych ti zaplatila tvou denní taxu v dolech, ale místo toho, abys mlátil do kamene, by jsi dělal společnost mě?“navrhla ti |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..pohladím své čisté věci. Neskrávým údiv a prohlížím si je ze všech stran. Jak je to možné?! ..nic však neřeknu. Jeane je v ložnici a tak vidět nemůže stejně nic. Inu neváhám a začnu se oblékat.. její nabídka mi vžene úsměv na rty.. Jsi štědrá Jeane.. ale jak bych se pak cítil? ..pomyslím si a pohlédnu z okna. Vodu miluji a tak neváhám znovu smočit dlaň u hladiny bazénu. Po chvíli zavrtím hlavou.. ..kdepak.. ..odpracuji si svoje a trochu si provětrám hlavu. řeknu nakonec.. a vydám se zpět do ložnice, kde přisednu na postel vedle tácu. ..mimo to jistě i ty máš řadu povinností, které nesnesou odkladu. pohladím ji a sevřu drobné prsty. Ještě polibek.. Pomalu vyrazím,.. dávej na sebe pozor. ..obléknu si košili a vykročím kde dveřím. Než je zavřu, otočím se a zavolám skrze chodbu do ložnice.. ..a neže tě tu večer najdu s nějakou ženskou! vyhrknu nadneseně ve vtipu a na to vykročím k terase, abych vyrazil na cestu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dobře. Tak se měj."rozloučila se a rozvalila se na posteli, pak začala pomalu jíst snídani co jsi ji připravil. "Ještě si to rozmyslím!"odpověděla na tvé zavolání. Vyšel jsi ven, dnes bylo příjemně. Slunečno, ale chladno. Odvedl jsi svou kovovou krásku ze zahrady, nasedl a odjel do práce. Jak jsi mohl očekávat, tvůj šéf byl první na koho jsi narazil. "Kurva chlape! Kde se flákáš?"zahulákal "Dělej! Chlapy už dávno pracují. Ať tě už nevidím" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Odjakživa."odpověděla "Vždy jsme tu žili. Od té doby co sem přišel náš předek. Maxavil. Přišel na náš ostrov, označil ho jako naši domovinu a od té doby tu jsme."odpověděla. "Nám tenhle ostrov stačí. Ještě mnoho let bude. Jen přemýšlím co se stane až nás tu bude tolik, že nás ostrov neuživí." |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..nojo, vždyt už jdu! ..se hned neposer! dokončím větu pro sebe. Zvenu oči opět k nebi, abych odhadnul počasí pro dnešní den. ..meteorologům se stejně nedá věřit jediný slovo.. cháska prašivá! Chopím se opět své lopaty v nářaďárně a s první skupinou, která jde kolem se vydám na cestu ke skalnímu krovu. Dobrá, nebudeme se s tim moc srát.. ukážu kopáči kývnutím hlavy, aby odrazil valoun u mých nohou a následně se dám do práce. Čas běží vcelku rychle,.. nesoustředím se na každý pohyb, jelikož mám plnou mysl včerejšího dne a dnešního rána. Práce vždycky utíká rychleji, když má člověk na co myslet.. co vymýšlet. Chvíli co chvíli se ohlížím, abych se ujistil, že je motorka v pořádku a věci na ní zavěšené na svých místech. Nakonec se přeptám dělníků kolem.. Ty tam, nevíš v jakých intervalech odtud odplouvají tankery? ..znovu makáme s nepočetnou skupinkou přes polední pauzu.. inu což, svačinu s sebou stejně nemám. Ještěže je alespon co pít.. ..sáhnu pro vědro v sudu s dešťovou vodou a rozhlédnu se v té ironii po širokém moři.. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano to bude problém ale právě proto se chci s vámi dohodnout tedy s vaším stařešinou.Mě a mé posátce stačí jen malá část osttrova jako přístřešek můžeme vám pomáhat a podobně a navíc můžeme zajistit i nějakou tu lod kterou.....no kterou získáme. Usměju se na dposlední větou jelikož mám rád svou práci. Jo staré dobré časy. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tankery tu jezdí jen dvakrát do měsíce. Jeden odjel před asi dvaceti dny. Jakého je dneska?"zeptal se. "Dvacátého čtvrtého!"odpověděl někdo. "Jo... takže dvacátého sedmého odjíždí další. A další jede zase až příští měsíc."odpověděl ti. "Ale jestli chceš odjet tak se jdi podívat na nástěnku do přístavu! Tam mají i jiné lodě napsáno kdy a kam odjíždějí. Stačí si to jen zjistit."informoval tě tvůj spolupracovník. "Kam se chystáš?"zajímal se ten vedle tebe. Znal jsi ho jen od vidění, neznal jsi ho jménem a jen čas od času jste prohodili pár slov. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Počkej, to není možný. Tanker s obilím má odjíždět zítra! Ptal jsem se loďmistra na toto datum ihned, když mě zde vysadil. zastavím na moment práci, lopatu zapíchnu vedle sebedo štěrku a zamračeně pohlédnu na dělínka vedle sebe. Vůbec to nedává smysl.. Určitě se mýlíš,.. beztak jsi jel na lodi naposled, když jste jako děcka v neckách sjížděli Niagáru.. prohodím ke svému známému v žertu, znovu se chopím lopaty a s úsměvem pokračuji dál. Slunce zase začíná pálit do zad a zarudlá pokožka opět začíná být cítit.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Hele a jak je to dlouho co jsi tady? Ony termíny nejsou vždy daný. Třeba se objevilo zpoždění.“řekl někdo. Ten vedle tebe se ušklíbl “Hele! To by ses divil! Když mi bylo deset, tak jsem sjel vodopád v sudu! A na lodi jsem plul před půl rokem, tak ticho.“řekl přátelsky. “Nejste tady aby jste si povídali slečinky! Nebo snad chcete, abych vám ještě připravil čajíček?!“ozval se řev vašeho šéfe. Ten vedle tebe protočil oči a pustil se zase do práce “Ať už to vaše drbání neslyším!“s tím zase odkráčel. “Kdyby tak dobře neplatili, tak jsem mu ten krumpáč narval do prdele a jsem dávno v tahu.“řekl koutkem úst další muž co byl vedle tebe z druhé strany. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “K čemu by nám byla loď?“zeptala se “Loď by se mám možná hodila za nějakých tisíc let a do té doby by ztrouchnivěla. A naše loďky na chytání ryb prozatím stačí.“odpověděla Zelda. “Jsme tu rozděleni do skupin. Jsou tu rodinné jednotky. Tedy ženy co se starají o rodinu. Pak je tu jednotka stavitelů, ti co.. no staví. A pak jednotka lovců co obstarávají jídlo. Pěstují nebo loví.“ |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano chápu. Kývnu a odpovím. Já a mí lidé tedy má posátka většinu času trávíme na naší lodi je pro nás prakticky v ším skoro jako nás domov. Usměju se a pokračuji. Váš ostrov je moc pěkný.....ale váš syn říkal že žijete na stromech aby vás v noci nesežraly nějaké obludy.Je na tom něco pravdy? Optám se s ezájmem. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Schoval jsem se v blízkosti jednoho domu, tak aby mě nikdo nemohl vidět. Sledoval jsem, jak vychází ze svého domu a pomalým krokem míří k přístavišti. Byl jsem jí neustále na blízku, ale nikdy ne natolik, aby se toho mohla všimnout ona nebo někdo jiný. Nikdo jí nesledoval. Zdálo se, že ještě nějakou chvíli potrvá než si ten, kdo jí chce dostat, že je ještě naživu a pak bude hledat někoho spolehlivějšího než ty levné vrahy, kteří byli natolik neschopní, že už jim dvakrát unikla. Viděl jsem, jak vchází na mou loď. Čekala. Čekala na mě, jenže já jsem se tam teď ukázat nemohl. Musí to vypadat, že spolu nemáme nic společného. Počkal jsem, dokud nezašla do podpalubí. V přístavišti naštěstí moc lidí nebylo. Obcházel jsem kolem přístaviště ještě tak dvě hodiny a až pak jsem se vydal na loď. Nastoupil jsem a zamířil do podpalubí. Když jsem sešel dolů, stála tam a dívala se na mě. V očích nejistotu a možná i trochu strachu, ale zdálo se, že má tužší kořínek než kterákoli jiná žena. Najednou jsem pociťoval touhu ji obejmout, ale neudělal jsem to. ,, Dáš si něco? Jistě máš hlad!" řeknu místo toho. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali si objala ramena "Ne to je dobrý. Jen bych se něčeho napila. Něco silnějšího. Na kuráž. Jestli můžu?"řekla a rozhlédla se. Nakonec si sedla na židli a složila ruce do klína. "Řeknu ti... zrovna takhle jsem si to nepředstavovala. Po tom co manžel umře."zaváhala a zatvářila se zamyšleně. "Teď mě tak napadá. Včera, jak jsem byla tady u tebe a objevil se ten muž. Vždyť to jsem teprve tě najímala a to, že chci zabít manžela jsem nikomu nevykládala."podívala se na tebe "Tedy to nemůže být nikdo z možných dědiců manželova majetku. Ale.. kdo jiný by mě chtěl vidět pod kytičkami? Já nemám nepřátele." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Bouchl jsem pěstí do jedné desky, která tvořila vnitřní obložení lodě a ona se lehce vysunula. Upravil jsem si loď, abych měl, kde schovávat zbraně a cennosti, kdyby mě přepadli piráti, tak nic nenajdou. Dál jsem desku pryč a sáhl pro kovovou láhev. Měl jsem jedinou lahev kořalky, kterou pijí piráti. Moc jsem nepil, a když už, tak jen víno. Nalil jsem jí do skleničky a přisunul jí blíž k ní. Kopla to do sebe najednou. Schoval jsem lahev zase zpátky a pak si sedl naproti ní. Potom, co mi řekne, že to nemůže být nikdo z možných dědiců a že nemá nepřátele, tak jsem jen podotkl holou skutečnost: ,, Nikdy nemůžeš tušit, čím jsi někoho naštvala. Mohla to být pouze prkotina, kterou sis ani neuvědomila, ale toho člověka to totálně naštvalo. Ani netušíš kolik takových nájemných vražd, jsem už plnil. Kvůli maličkosti nebo jen závisti, se lidé navzájem dokáží i zabít." ,, Neboj se, přijdeme na to a já tě ochráním!" natáhnu k ní ruku a lehce jí pohladím po ruce, kterou měla složenou v klíně. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..hmm, několik týdnů. odpovím za hlasem, který se ptal na dobu, kterou jsem ztrávil na ostrově. ..no, je možné, že možná piráti.. tu a tam nějací pobudové napadnou dopravní lodě.. to je fakt. odpovím jen v duchu na větu ohledně zpoždění tankerů.. Na neurvalé hlášky zaměstnavatele jen zakroutím hlavou, skloněn nad hromadou štěrku, kterou odhazuji pryč. A jako co do prdele? ..makáme přes oběd, tak neser. ..když je po všem,.. ohlédnu se po ostatních, co kráčejí se mnou z dolu ven. Tak zase zítra chlapi,.. mějte se fain a moc se večer neožerte. ..poslední slova jsou spíše vtípkem, jelikož ani jeden z nás nemá peněz na rozdávání, natož na pochlastávání. ..otřu si čelo a posadím se na zem vedle motorky. Upiji z naběračky na vodu, opřu se zády o motor, hledíc na skupinu která nás právě vystřídala.. Říkám si co asi ted dělá.. Jeane.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Jasně.“odpověděli ti chlapy, někteří ti zamávali a rozešli se za svými věcmi. Ty jsi si sedl, odpočíval a přemýšlel o Jeane. Od sluníčka tě boleli ramena, jak jsi se spálil, byla škoda že nikdo nevyrábí opalovací krém. “Tady někdo vypadá hladově.“ozval se za tebou tobě známí hlas. Ohlédl jsi se, stála tam tvá bohyně s proutěným košíkem, už jsi tušil co v něm nese. Tentokrát na sobě měla kalhotovou sukni a krátké tričko, které končilo nad jejím pupíkem “Uvědomila jsem si, že jsi si nic nevzal sebou a myšlenka, že tu tvrdě pracuješ s prázdným žaludkem mi nedalo spát.“přišla k tobě a sedla si vedle tebe. Podala ti košík, když jsi do něj nahlédl viděl jsi v něm kus sýra, půlku chleba, máslo, trs hroznů a uzenou šunku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi dal Natali panáka a kopla ho do sebe samozřejmě se zašklebila a zachvěla se “Fuj.. to je opravdu síla.“musela si několikrát odkašlat. Když jsi mluvil úplně se uklidnila “Je to možné. Někdy jsem byla… trochu kyselá na manželovi přátele. Stejná cháska jako on. Bohatí, hnusní a perverzní. A některé jejich paničky… oh to jsou často také pěkné semetriky.“promnula si zamyšleně bradu. “Ale nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla říci něco co… počkat.“zarazila se “Paní Becková. Ta jediná mě napadá. Ta mě nesnáší už z principu. Je trochu starší a měla zájem o mého manžela. Ale znáš to. Mladší vyhrává.“vzala tě za ruku, kterou jsi ji pohladil a stiskla ji ve své. “Děkuji Shade. Jsi moc hodný.“pousmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “No je to pravda jen z půlky. Je sice pravda že po setmění se tu potulují jistí tvorové. Jsou otravní, kradou a můžou nás i napadnout, ale rozhodně nezbijí. Je to hlavně kvůli dětem, aby šli spát včas.“odpověděla “Xar je ve věku, kdy dělá hrozně chytrého. Roste… bohužel.“ |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..otočím se překvapeně a pohlédnu do očí své paní. ..jééé,.. že ty mě najdeš všude, vid? usměji se.. Ahoj Jeane,.. zrovna jsem na tebe myslel.. přijmu podaný košík a pohlédnu dovnitř.. Dáš si se mnou? ..vytáhnu jídlo ven a bezmyšlenkovitě si jej dám na umouněný klín.. není se co divit. V dnešním světě si musí obyčejní lidé zvyknout na nepohodlí. Otázka je, zdali je zvyklá i Jeane. Zapomněl jsem ti ráno poděkovat za vyprané šaty,.. ..políbím ji. Však na mne dnes všichni koukali, jak kdybyhc právě slezl z mola na pařížské módní přehlídce. pohladím ji a vezmu za ruku.. ..na okamžik se odmlčím, .. ..chvíli sleduji práci v lomu a nechávám si zakrytá záda ve stínu motocyklu. Uplyně pár minut a chopím se slova znovu.. ..tentokrát s vážným obličejem,.. Jeane, zítra odjíždím pryč.. V doku si musím sehnat nějakou loď,.. tanker má prý zpoždění.. ..pohlédnu na ni a propletu její prsty se svými. Již nějaký čas na moři hledám jednoho piráta, který má nasvědomí poslední z mých přátel. ..loni napadl malou obchodní bárku,.. přežil jen kormidelník.. ..je na čase mu tuto službičku náležitě oplatit.. ..pohlédnu znovu k lomu a následně na své boty. Očekávám jeji reakci.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ne. Já už jedla. Tohle je jenom pro tebe."ujistila tě, že to všechno můžeš sníst sám. "Nemáš zač. Měl jsi je pěkně špinavé na to jsem se nemohla dívat. Sice jsem věděla, že si je zase ušpiníš, ale i tak.. je lepší nová špína než ta hodně stará."políbila tě na tvář. Když jsi mluvil, mlčela a nijak tě nepřerušovala "Ano. Já vím. Však jsi to také říkal, že musíš odejít i když důvod jsi řekl až teď."popleskala tě po ruce "Chápu tvé důvody. Pomsta. Ale na světě je stovky pirátů. Můžeš hledat i celý život a nemusíš ho najít."pohladila tě po tváři. "Kvůli mě se nemusíš nijak omezovat. Já tě tu nehodlám držet." |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..mírně se mnou škubne, když pronese, že mne zde nedrží.. vlastně se není čemu divit,.. známe se blíže teprve den.. ..pohlédnu na ni bezeslova.. Náhle mám pocit, jako bych neměl co říci.. ..patrně jsem se zasnil více než by se slušelo. ..a to jsem si dával takový pozor. Nakonec svraštím obočí a odkopnu šutr vedle pravé boty opodál. ..nakonec se mi rozjasní tvář a pohlédnu znovu do zelených očí.. Má tvoje město nějaké loďstvo? ..nemyslím ted rybářské čluny a tankery,.. ..ale nějaká válečná plavidla.. ..okamžik vyčkám, na její reakci,.. pak pokračuji.. neztroskotala zde nějaká bitevní loď po povodni? ..něco klidně rozbité, poničené,.. ..ale je ještě šance, že se někdy udrží na hladině.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane překvapeně pozvedla obočí , když jsi najednou odkopl kámen. Samozřejmě,že ji to přišlo jako že jsi naštvaný. Pohladila tě po tváři, ale než se stačila něco říci zase jsi mluvil. Proto tě mezitím rozptylovala tím, že tě jemně kousala do ušního lalůčku. "Hmmm.... cože?"podívala se na tebe "No máme tu dvě lodě na obranu před piráty a třetí se staví."řekla "Ale myslím, že na západu ostrova u útesů je loď. Nevím, ale jaká. Nikdy jsem se na ní nešla podívat. Jen vím, že tam byla už, když jsem sem na K2 přišla."pokrčila rameny. "Proč?" |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..rozšíří se mi zorničky, když Jeane promluví o lodích a ještě více mne nadchne, když zmíní jednu "neobjevenou" na druhém kraji ostrova.. ..tohle nebude na chvíli.. ..ale lidu je zde na to dost,.. nebo ne? Napadlo mě, Jeane,.. měla jsi pravdu s tím, že bych jej mohl hledat celá desetiletí,.. ..pohlédnu na ni s novou nadějí.. Celý život po povodni jsem procestoval na plavidlech všech možných druhů,.. kdyby jsi mi propůjčila posádku,.. a loď.. ..já vím, zní to šíleně. .. ..tvé město by mohlo být bezpečnější,.. dokončím pro sebe, jí odpovím jen úsměvem a pohlazením. Nech to být,... ..pojd, pojedeme se na ni na tu druhou stranu ostrova podívat.. zvednu motorku ze stojánku a nastartuji burácivý čtyřválec. Porozhlédnu se po krajině kolem,.. a oceánu.. zdá se, že tu budu možná déle než si myslím.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se na tebe zmateně dívala "Hele! Nemůžeš takhle něco nakousnout a pak to nedoříct. To nemám ráda."zaprotestovala a vstala. Vzala košík ve které ještě něco z jídla zůstalo. Počkala až nasedneš a nasedla si za tebe "Ale tuším na co myslíš."řekla, objala tě kolem pasu "Tak jeď. Musíme projet kolem sadu pak jet směrem k moři a pak už jenom podél pobřeží až ke skálám. Tam by někde myslím měla být." navedla tě. "A až budeme na místě, tak to co jsi chtěl říci projednáme." |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..no to víš, že ano. usměju se, aybch ji uklidnil a pozlobil zároveň,.. není jasné, zdali to myslím doopravdy nebo si utahuju. Políbím ji na tvář,.. zařadím rychlost a vystřelíme vpřed. Oblaka písku, které zvedá zadní pneumatika jsou tichým společníkem na cestě krajinou, kterou dkysi pokrýval nekonečný sníh. Pohlédnu na sady.. a specielně na pole s obilím, dále pak na louky, kde by Jeane mohla navrhnout svým lidem pěstovat řepku olejku,.. ..v hlavě se mi rýsují první plány a nápady.. ..rozhodnu se však prozatím neříct nic. Důkladně si však prohlížím krajinu K2.. U vraku ..zastavím stroj. Jeane vezmu do náručí a pomohu ji na nohy. Rozhlédnu se kolem,.. o přítomnosti lodi vypovídá jen kovový stožár vyčnívající z poza skalisek, zbytek se jakoby překvapení ukrývá za nimi. ..tak copak to tam je,.. křižník? torpédoborec? ..pomyslím si,.. a hlavou mi problesknou vzpomínky na válečná plavidla, tkerá jsem v mládí uzřel v knížkách a přístavech. Letadlová loď? ..odfrknu si a pousměju se nad tou bláznivou myšlenkou. Provedete mě zde slečno Starostová? pohlédnu k ní a nabídnu ji ruku. Když vyrazíme, .. upřu oči v obdivu znovu k nekonečnému oceánu a k jeho nekonečné síle,.. v porovnání s tou naší,.. lidskou. Po několika krocích se oslovím Jeane.. Na copak jsi se chtěla přeptat? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane si zula sandále a položila košík na zem, do jedné ruky si vzala boty a druhou přijala tvou ruku "Ty mě zlobíš, Davide. Máš jediné štěstí, že ti to toleruji."řekla Jeane vážně, ale vážnou tvář neudržela a na to se usmála. "No co mám s tebou dělat."povzdychla si "No jestli jsem to pochopila správně z toho co jsi předtím u lomu říkal, tak by jsi chtěl tuhle loď opravit. Sehnat posádku a vypravit se s ní na moře. Je to tak?" Obešli jste skály, museli jste jít i chvíli vodou než jste se dostali ke ztroskotané lodi. Loď před vámi ležela na boku a zbytek mizel v moři, který mizel v mokrém písku. Byl to opravdu velký kolos, celý železný a také ne zrovna v dobrém stavu. Chaluhy ho obrostli spolu s plísní, plášť lodě byl na několika místech promáčknuté nebo tam nebyli vůbec. Našli jste Bitevní křižník. Jeane se na tebe zadívala "Tak co tomu říkáš? Dá se s tímhle vůbec něco dělat? Kdo ví jak to vypadá uvnitř." |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..cestou si povídám s Jeane, vedouc ji vedle sebe rukou kolem pasu.. ač si to nepřipouštím, neustále musím myslet na to, co se za skaliskem skrývá,.. rybářská bárka se stěžněm padlým na bok? Plachetnice? ..nebo je to jen kus komínu od staré továrny a Jeane si ze mě chce vystřelit.. ..náhle obejdeme útes a před mýma očima se rozprostře ocelový kolos,.. všudypřítomná rez zakusující se do šedivé barvy,.. standardní pro doby před ptopou, kazí plášť lodi.. na některých místech je dokonce skrz. V údivu se přestanu hýbat, skor ani nedýchám.. to snad neni možný,.. je to takových let.. tehdá se jich člověk nesměl ani dotknout,.. a ted.. ..jednu opuštěnou mám přímo před sebou.. vytřeštěnýma očima zírám na stroskotané plavidlo a nevědomky mi vyklouzne ručka Jeane, když moje svaly povolí,.. stejně tak i ty, které drží ústa. Já.. hele Jeane.. víš co to před sebou vlastně doopravdy máme? ..polknu a pohlédnu na svou průvodkyni. Po té zvednu oči, abych se podíval, zdali jsou zátky na hlavních děl,.. nebo zdali námořníci nechali hlavně otevřeny a celé roky do nich pršela voda - tím pádem že vnitřek kanónů bude nadobro zničený. Kdo o tomhle ještě ví? ..divím se, že se s tím někdo nepokoušel nic udělat.. ..je pravda, že je to schované před zraky nenechavců, ale.. polknu a pohledem sjíždím vše co je ze země zraku dostupné. Pár minut na to se proberu, chytnu za ruce Jeane a řeknu jí nač jsem celou cestu myslel.. ..vím jak tvému lidu zajistit palivo do motorů.. ..na to pohlédnu zpět k lodi, abych tak dal najevo, .. že jednou.. ..možná.. budeme moci znovu rozhýbat i velké kolosy.. Vlastnit znovu sílu v jakékoliv podobě, o které se nám od potopy mohlo jen zdát.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se znovu zadívala na vrak "Jo. Vidím... děravou bárku."odpověděla bez zájmu. "Kdo o ní ví? Nevím. Všichni? Vím, že se sem občas chodili strašit děti v noci."pokrčila rameny. "Tohle by trvalo věky opravit a zprovoznit. Na to jsme neměli čas ani prostředky a za tu dobu jsme na tuhle loď zapomněli... no ne zapomněli... věděli jsme že tu je, ale moc nás nezajímala." "Na to bychom potřebovali techniky a všechny tyhle všeuměly. A těch je tu na K2 hrozný nedostatek."zaváhala. "Počkej co jsi to říkal? Palivo do motorů? Jak?"chtěla vědět a tobě bylo jasné, že Jeane nic o lodích nevěděla. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..prohlížím si loď a vedu Jeane s sebou k části, kde loď ustupuje do vody, až mizí pod hladinou. Ano, přesně tak, palivo do motorů.. pousměji se na ni a zkontroluji, zdali břeh nemá ostré výčnělky či kovové zbytky lodi.. Nezaplaveme si? ..rád bych se podíval nahoru co tam zbylo.. zacloním si rukou zrak před sluncem a pohlédnu k věži můstku.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane zaváhala "Klidně. Ale myslíš, že je to bezpečné?"zeptala se a zvedla hlavu, aby si mohla loď prohlédnout celou. "A jak to tedy myslíš s tím palivem?"pěstičkou tě praštila do ramene, samozřejmě že to skoro vůbec nebolelo. "Vymáčkni se konečně! Nesnáším, když takhle něco nakousneš. Jak to tedy myslíš s tím palivem. Mluv nebo tě napadnu."začala tě dloubat prstem do boku. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..náhle zatrnu a při představě, že by vrak mohl někdo obývat. Kdo ví co se tam uvnitř skrývá. ještěže to řekla.. ..jsem to ale pitomec Jsi bystrá Jeane,.. za to já jsem tele. Hned jsme zpět. ..za chvíli se vrátím s brokovnicí a krabičkou nábojů. tohle by nám mělo stačit.. ohledně střílet na bitevní lodi je trochu šílenství.. ikdyž je nějaký ten rok mimo provoz.. pohlédnu s despektem na vrak. Tak šup šup,.. nebo se stydíš? ..začnu se svlékat a váhavě kráčím do studené vody.. Nevím jestli to bylo tebou nebo ne,.. ale včera se mi ta voda zdála teplejší.. zažertuji.. ..pak ale odpovím na její původní otázku.. Všechno je to v bionaftě.. ..určitě jsi to slovo slyšela z dob před povodní. Je to tak,.. z řepky olejky se dá vytvořit jistými chemickými postupy bionafta,.. ..dokážeš si představit ty možnosti. Máš na K2 tolik pustých luk.. ..co tomu říkáš? ..pohlédnu na ni a trochu se obávám, že můj zápal postrčit lidstvo vpřed a vrátit mu do rukou sílu k manipulaci s těžkými věcmi.. nepochopí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se zamyslela a pak se ji na tváři rozvinul pomalu úsměv "Ano. Chápu. To vůbec není špatný nápad Davide. To je spíš naprosto vynikající nápad!"praštila zatnutou pěstí do dlaně otevřené dlaně "Sakra to se mi líbí."zasmála se a začala se svlékat. Sundala si kalhotové šaty pod kterými měla jen kalhotky. Pak zaváhala, ale nakonec si stáhla i krátké tričko, pod kterým neměla už nic. Musel jsi uznat, že Jeane se nestyděla. A taky neměla za co. Měla atraktivní postavu a prsa měla také hezká. "Tak jdeme to prozkoumat."řekla a šla za tebou do vody. "Třeba tě teď když jsem tu s tebou se voda zase oteplí."usmála se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..ještě několika kroky váhavě postupuji do vody,.. ..ale houby krucifix.. ..co se s tim budu crcat.. ..a skočím do vody šipku. Objevím se nad hladinou stejně náhle jako jsem pod ní zmizel. na to se vrátím pro brokovnici, kterou budu muset celou plavbu držet nad vodou, aby nenamokla. Náboje připevním k držáku podél hlavně. Znovu vstupuji do vody.. ale jen na okraj. Po té se zastavím. Mám vody tak po pás. Otočím se a jak když střelí začnu cákat na sluncem rozehřátou Jeane.. ..ovšemže se tlemím jak malý kluk co právě rozbalil pod stromečkem náklaďák z lega. Notáák Jeane.. ..kampak utíkáš.. voda je přece tady.. nahlas se směju a dívám se za ní.. ..na to obeplujeme vrak. Snažim se najít místo, které je dostatečně ponořeno pod vodou tak, abych byl schopen vylézt na palubu a pomoci na ni i Jeane. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Íííík! Nech toho!"vzdálila se od tebe Jeane a zahrozila ti zatnutou pěstí "To mi tedy zaplatíš, Davide!"nakonec se, ale odhodlala a také skočila do vody, aby se osmělila. Vydali jste se na obhlídku vraku. Museli jste celou loď obeplout, aby jste se dostali na druhou stranu. Tam byla loď nejvíce ponořená a navíc tam byl i železný žebřík díky, kterému jste se mohli dostat na palubu. Podal jsi JEane brokovnici a zkusil jak je žebřík pevný. Ale unesl tě. Vzal sis tedy zase brokovnici a vylezli opatrně na palubu. Jeane se rozhlédla, objala si obnažená ramena rukama "No a kam teď?"zeptala se a mírně se chvěla. Přece jen foukalo, ale zase slunce svítilo a tak ji jistě rychle zahřeje. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Hmm,.. není tady zrovna teplo.. možná jsme si měli vzít věci s sebou,.. na moment se zamračím a pohlédnu na své odhalené mužsví. Dokážeš si představit, že tě tady někdo z tvého města uvidí? Jak tu lítáš nahá s nějakým tarzanem po vraku lodi? ..pousměji se nad tou představou a natáhnu ruku bezeslova za sebe,.. čekám, až ucítím Jeaninu tlapku a uslyším její ťapkání mokrých nohou po asfaltem pokryté palubě. Rozhodně by stálo za to pokusit se sejít o dvě tři palubu níž a podívat se na obsah muničního skladu. ..otočím se vzad a přes rameno narychlo zkontroluji náklon lodi pod hladinu.. Vypadá to, že i kotelna bude celá pod vodou,.. pokud náklonu lodi odpovídá i množství vody uvnitř. ..na to ji vezmu za ruku a vykročíme k prvním ocelovým dveřím.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No jo... ale to je coby kdyby."řekla Jeane. "No asi by se divili nebo si mysleli, že jsem se zbláznila."vzala tě za ruku "Ale no a co... to, že tady o všem rozhoduji neznamená, že se nemůžu bavit. A navíc... mě se takhle moc líbíš. Mám ráda nahaté Tarzany."šla s tebou k ocelovým dveřím. "No po mě toho moc nechtěj. Já takovéhle lodě viděla jenom v televizi, kdysi."došli jste k ocelovým dveřím, které byli na prst pootevřené. Pokusil jsi se je otevřít, ale nešlo to. Zkusil jsi se do nich opřít a zapřít ze všech sil, ale kromě železného skřípění to nemělo valný efekt jen se nepatrně prohli na dva prsty a to bylo vše"Panty musí být zrezlé tak, že s tím nehneš. Na to bys potřeboval víc chlapů nebo aspoň železnou tyč."pronesla Jeane. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..několikrát ještě zkusím praštit do dveří, pár kopů nohou, ale jejdou.. ..tak sakra už, POVOL!! zatnu zuby a vší silou se do nich opřu.. loď je ovšem nezdolná.. doprdele to snad neni možný!! Kurva už.. ..pak se otočím k Jeane a na okamžik se zarazím, zdali slyšela... ..ne, neslyšela. Naštěstí to bylo jen v mé mysli. ..hmm, máš pravdu. S tímhle asi nic nezmůžu.. doplním a pohlédnu na zbraň. Ve stejnou chvíli ale myšlenku střelení do dveří po stylu zásahových jednotek vyrážejících dveře, opustím. Takové plýtvání drahocenných nábojů by se mi mohlo vymstít. Na druhou stranu,.. pokud jsou dveře zablokované, nikdo dovnitř nelezl! To je dobrý začátek.. ..rozhlédnu se dále po palubě a konkrétně pak vzhlédnu k velící věži, tyčící se nad dveřmi, kterými jsme chtěli projít.. Možná se mi tam podaří dostat horem,.. začnu obcházet hlavní věž, hledaje opravárenské schůdky,.. vezmu si s sebou brokovnici, na rozbití skla. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se tomu zasměju a odpovím.¨ Jo to vím.Ale bude z něj dobrý muž. Smím ho vůbec nazvat mužem?Nebo to tu zajívejí jinak? Pomyslím si ale moc o tom nepřemýšlím. No a jak je velké měco ve kterém žijete vy? Optám se ženy. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Na chvilku s ezastavím a zatřepu hlavou. Musím se toho zbavit a raději s ezačnu soustředit na opice, které tu kolem poskakují. Alespoň k něčemu jsou dobré a já vykročím dál. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Poslouchal jsem, jak přemítá, kdo by ji mohl nesnášet a pak, jak si vzpoměla na nějakou ženskou. Stiskla mi ruku, poděkovala mi a řekla, že jsem hodný. ,, Tak to hlavně nikde neříkej nebo příjdu o pověst nemilosrdného vraha!" pousměju se a pak se jí zhledím do zelených očí. ,, Zůstaneš atdy na lodi, je tady jedna tajná místnost, nikdo krom mě neví, jak jí otevřít, takže tady budeš v bezpečí! Já se zatím zajdu podívát za tou ženou a skusím jí nabídnout své služby, pokud příjme a za oběť si vybere tebe, tak jí okamžitě zabiju, pokud ne, tak splním její zakázku a pak se vrátím za tebou!" řeknu. Vstanu a dotknu se jednoho místa na dveřích, které vypadají jako pevná stěna. Odsunou se kousek stranou jako předtím u místnosti s alkoholem. Otevřu je dokořán a ona spatří ložnici, docela slušně zařízenou. Postel je prostorná. ,, Klidně se můžeš trochu prospat, jestli ji unavená. nevím, za jak dlouho se vrátím, budeš tu mít všechno potřebné. Jak jsem říkal, nikdo se sem nedostane, kromě mě!" řeknu a usměju se na ni. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Otočím se na ni a políbím ji dlouze a vášnivě, přitom ji rukama sjedu od lopatek až na zadeček který pevně stisknu a promnu,podívám se ji do očí a usmívám se... Mm tak ty nemáš co napráci, ani já nemám co napráci co jen by jsme mohly dělat hmm? znovu jí vášnivě políbím a kousnu se do rtu... Mm je to jen na tobě,skus něco vymyslet,copak bys nejradši hmm? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přeskočil jsi říčku, která se táhla dolů z hor, napil jsi se vody a pokračoval. Uslyšel jsi zavrčení, zastavil jsi se a díval jsi se na černého pantera co prošel kolem, díval se sice na tebe, ale asi jsi ho nezajímal a zmizel v džungli. Ale polekal opice, které se najednou ztratili. Možná se k tobě zase připojí až se uklidní. Zarazil jsi se když jsi uviděl světlo. Vydal jsi se dál a ocitl jsi se u uměle udělané cesty která byla osvětlena takovými jakoby koulemi co barevně zářili. (žárovky) |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podívala se na tebe a usmála se “Mám dva nápady. První… budeme chytat ryby. A za druhé. Naučíš mě šermovat… nebo co jsi mi to slíbil? Šermovat nebo střílet?“zamnula si zamyšleně bradu a odtáhla se od tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se “Jen se neboj. Vykládat to nikde nebudu.“slíbila ti. Pak na tvůj plán jen přikývla “Dobrá.“souhlasila “To je dobrý plán.“vstala a šla za tebou “Páni…“řekla když uviděla tvou ložnici “Já si říkala, kde spíš. Ale tohle mě nenapadlo.“vešla do tvé ložnice a rozhlížela se, pak se na tebe podívala “Děkuji, Shade.“přišla k tobě a objala tě, políbila tě na rty “A dávej na sebe pozor.“mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Je velké.“odpověděla “Proč bychom měli měřit město? K čemu by to bylo dobré?“zajímala se “V tom nevidím logiku. Jsou lepší věci na práci.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane tě následovala “To chceš jít horem?“zeptala se, když jsi našel opravářský žebřík “Tak tam s tebou nejdu. Promiň.“odmítla Jeane a vzhlédla. “Jestli na to opravdu chceš lézt tak buď opatrný.“požádala tě a pohladila tě po rameni “A stejně.. určitě na tebe bude ze zdola zajímavý pohled.“usmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Lehce se pousměji a poukloním... Klidně obojí, i boj s nožem,boj beze zbraně,umím zacházet s každou zbraní nebo zabíjet i bez nich..i s jednou rukou lze jediným titěrným úderem zabít... řeknu se zvláštním ohněm v očích, jde vidět že to o čem teď mluvím ovládám víc než dobře.. Pak se podívám na pruty a jen pokrčím rameny... Nu že bych tomu říkal zábava ale prosím jak myslíš.. Vezmu kýbel s návnadou a dva velké pruty ne obří ryby a dva menší... Tak ju, jdeme na to, půjdeme na záď mám tam háky a naviják... |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju nad tím jak je chytrá. Ano to máte pravdu a máte mapu ostrova nebo jak se tady orientujete? Dodám další otázku. Je toho tolik nač je možné se ptát. Pomyslím si a jdu vedle ženy dál. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Usmál jsem se jejímu údivu, když spatřila mou ložnici. Přivřel jsem oči, když mě objala a políbila. Bylo to tak jiné, proti sexu s holkama na jednu noc. Tamto byla rychlovka za těžké prachy, kdežto s Natali to bylo jen takové příjemné pomilování s možnosti to opakovat. ,, Budu!" pronesu a pak se vydám ven, než zavřu dveře, tak se na ní usměju. Pak zamířím ven z lodi. Smrákalo se, došel jsem na trh, kde obchodníci pomalu balili své stánky. Všiml jsem si muže, který mi odpoledne prodal to pouzdro na zbraň, a došel jsem k němu. ,, Potřeboval bych malou radu, jsem ochoten za ní zaplatit!" řeknu mu a tím upoutám jeho pozornost. ,, Hledám jistou paní Beckovou, neznáš ji náhodou? Ještě lepší by bylo, kdybys věděl, kde bydlí! Když mi ty informace poskytneš, dám ti jednu zlatku, co ty na to?" Muž horlivě přikývl, podal jsem mu zlatku a on mi o té ženské řekl všechno, co věděl. Když jsem od něj odcházel, měl jsem z toho dobrý pocit, takhle se budu moci brzy vrátit za Natalí, pokud to bude ona. Došel jsem až k jejímu domu, pak jsem se nenápadně ztratil mezi okolními domy a neviděn jsem se vydal zase nazpět. Vyšplhal jsem po okapu do patra, kde byl otevřený balkon. Vešel jsem ležérně dovnitř a sedl si do pohodlného křesla. Čekal jsem, dokud se paní domu neukáže. Když se tak stalo, tak jsem na ní promluvil tichým hlasem, ještě než stihla promluvit. ,, Jste paní Becková?" když kývla, tak jsem se pousmál: ,, Slyšel jsem, že se potřebujete někoho zbavit, je to tak?" tentokrát jsem trošku ztuhnul. Byla tady možnost, že to není ona, ale stejně, i kdyby nechtěla smrt Natalí, jistě chtěla smrt někoho jiného. V tomhle městě si všichni tolik záviděli, že to bylo k pozvracení. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Paní Becková sebou trhla, když jsi na ní promluvil a zahalila se do svého dámského županu. Mohlo ji být tak třicet, byla vysoká a štíhlá a tvář protáhlou s výraznými lícními kostmi. Trochu ti připomínala takovou tu protivnou knihovnici nebo ještě protivnější chůvu. Když promluvila tak se k ní ostře řezaný hlas přesně hodil. Nedivil jsi se, že si ten páprda raději vybral mladou Natali. Natali byla smyslná a tahle vypadala spíš jako někdo kdo ti do pití nalije kyanid. "Zbavit? Možná ano. Kdo jste?"zeptala se s zamračila se na tebe. Tvářila se povýšeně, dívala se na tebe z výšky a už jenom stačilo aby znechuceně nakrčila nos a bylo by to dokonalé. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Drahá paní Becková byla od pohledu sympatická jako osten v prdeli. Stejně jako její hlas. Její povýšenost na mě rozhodně dojem neudělala, spíš mě vytočilo. Tvářil jsem se naprosto klidně, když jsem promluvil. ,, Říkají mi Shade. Jsem nájemný vrah!" odpovím ji s poloúsměvem. Doufal jsem, že díky její povýšenosti tu neztvrdnu dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..pohladím ji po tváři a následně se vydám po navařených schůdkách po obvodu velitelské věže vzhůru. ..dávám pozor, aby mi neuklouzla noha a abych se i jinak nezranil. není kam spěchat,.. hlavně zůstat s hlavou klidnou a neblbnout. ..říkám si na schůdcích. Rozhlédnu se do kraje a znovu si zakryji oči.. je možné, že na obzoru zahlédnu nějaká plavidla či cokoliv jiného zajímavého, podezřelého.. kdo ví.. Přehmátnu a z podpaží vezu do dlaně zbraň. Pokusím se pažbou vyrazit sklo.. Jeane ustup dál,.. ..co nevidět asi poletí dolu střepy. Tak ať tě nějaký nezraní. vyčkám, dokud se Jeanej nevzdálí od místa pod věží a pak se pořádně napřáhnu,.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Ah… tenhle.“řekla a v jejích očích se objevil respekt. “Hmm… jak jste to vůbec zjistil, že bych mohla stát o vaše služby, pane Shade?“zeptala se “Dáte si něco k pití?“navrhla ti. Přešla ke dveřím a zamkla, aby vás tu nejspíš někdo nepřekvapil “Myslela jsem, že lidé chodí spíš za vámi a ne naopak.“znovu se k tobě otočila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Ano. Půjdeme do knihovny, tam je mapa ostrova.“odpověděla “Pojďte. Zavedu vás tam.“řekla a šla dál. Potkávali jste její lidi, ohlíželi se na vás, tak přece jen takové jako ty tu ještě neviděli. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Já vždycky chtěla zkusit rybaření.“usmála se a šla za tebou “Třeba to zkusíme jen na chvíli a pak se pustíme do našeho učení. Ale jestli něco chytneme tak bych to rovnou mohla dát připravit na večeři. Třeba do nechat vyudit a tak.“políbila tě na tvář “Tak mi ukaž jak to mám dělat.“požádala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kývnu a následuji ženu. Vše je tady zajímavé a pro mne nové. Usměju se za chůze. Nokd yjsem si nemyslel že někde jako tady budu na zemi která je neobývaná mými lidmi. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dobře!"zavolala a ustoupila pryč, aby ji sklo nijak neporanilo. I když by to znamenalo, že by jsi o ni pak mohl pečovat. Rozpřáhl jsi se a pažbou brokovnice rozbil sklo. To se rozletělo na mnoho kousků a padalo dolů ,kde hlasitě cinkalo o podlahu. Vymlátil jsi i zbylé sklo a cesta byla volná "Tak jak to vypadá?"zavolala Jeane. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No ještě by scházelo aby jste se roztahovali i tady. Stačilo, že jste obydleli celou planetu před potopou a div jste ji nezničili."řekla Zelda "Tamhle je knihovna."ukázala na velký strom, kterému museli být nejméně tři století. Byl obrovský a dům na něm byl také velký. "Budeme brzy muset postavit větší, protože už nemáme kam knihy dávat." |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Opatrně vlezu dovnitř,.. shlédnu jak jsou na tom kontrolní panely lodi v řídící věži, zdali jsou přístroje funkční.. nebo je vše zničeno a někým rozmláceno. Nemuselo by, když byly okna celý a dveře dole jsou zarezlý.. dokončím prohlídku a seběhnu schody, abych se v podpalubí podíval do muničního skladu. Tak co? Zůstaly zde náboje do kanónů? ..nebo aspon do protiletadlových děl. ..vždyt to tu všechno musí někde být, tyhle lodě toho vozily na měsíce dopředu!! Prohlédnu si i stav kuchyně a nocleháren pro posádku... Na záver se sejdu podívat dolů ke dveřím kotelny,.. zdali je opravdu zatopena,.. nebo jestli lod jednoduše jen nenajela na mělčinu. ..po tom všem se vrátím zpět.. jsem zde dole již příliš dlouho.. Chudák Jeane venku.. Slezu ze schůdků a popadnu Jeane za ručku,.. odpovím ji co jsem tam uvnitř viděl, jistě je zvědavá. Na to skočíme zpět do vody a vrátíme se ke břehu. Osedlám motorku a uháním k domovu,.. ..tedy k jejímu domovu.. ..já žádný domov vlastně nemám.. ..pomyslím si.. vzpomenu na všechny, které jsem kolem sebe ztratil a tak tak zabráním slze opustit oční víčko.. nevědomky stáhnu levou ruku na Jeanino stehno, abych se uklidnil něčí přítomností,.. že zde na tom světě nejsem zcela sám. K2: U slečny Jeane ..dorazíme domů,.. přemítám, co si asi má hostitelka myslí o tom všem co jsem ji dnes řekl,.. o všech těch plánech,.. ..zdali je bude chtít k využík k vyhledání neosídlených nezorganizovaných zemí, které se udržely nad povodní.. a v neposlední řadě,.. alespon pro mě.. ..i proti pirátům! ..svléknu se a vklouznu do chladivé vody v bazénu,.. ..raději bych teplejší, ale pro má spálená záda je chlad vskutku to pravé.. nakonec se opřu lokty o břeh a zahledím se skrze chodbu na Ni. ..vyprávěj mi o sobě,.. tolik bych tě chtěl poznat blíž a znát tvé cíle, kterých by jsi v životě chtěla dosáhnout.. ..náhle si uvědomím, že bych měl zkontrolovat nenápadně byt, zdali nenajdu jiný ženský vlas než Jeanin,.. nejspíš to není možné, ale pro jistotu.. ..když už v ni vkládám takové naděje,.. ..chci vědět na čem jsem.. Co si dnes sednout ke krbu.. a místo mrznutí ve slané vodě se spolu tulit a povídat si o starých časech? ..pohlédnu ji do očí a na tváři vykouzlím milý úsměv,.. ..nejde mi o prázdné řeči,.. ..rád bych ji poznal a pochopil do hloubky její pohled na svět.. ..ve svém srdci ji s jistotou budu nosit opravdu dlouho.. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju a odpovím. Vidím že jste velcí archiváři. Usměju se. Zajímaví lidé opravdu zajíamví. Pomylsím si. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usměji se a vezmu jeden velký prut, nabodnu ne dvojtý háček který připomíná už spíš hák na ruku jednoho sledě potřeného krví a vší silou prut zvednu nad hlavu, prstem uchopím vlasech a zmáčknu pojistku navijáku.... Tak sleduj,na tyhle velké mrchy lovím žraloky a mečouny... usměji se a vše ji ukuzuji jak se co dělá... Pak silou švíhnu a návnada odletí snad 50 metrů od lodi, upevním prut do podstavnce a zamknu zámek aby ho ryba nemohla stáhnout, to samé udělám s tím druhým větším a pak se usměju a dám ji menší návnady do ruky a ukážu na menší pruty... Tak a teď ty Sofii, ukaž mi co si se naučila.. když vezme prut do ruky políbím ji na spánek a sleduji co dělá. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Na její poznámku: ,, Ah… tenhle!", nijak nereaguju, jen si udělám trošku větší pohodlí. ,, Ne, děkuji. Piji jedině tenkrát, že s někým uzavřu obchod, jinak ne!" pousměju se a zahledím se na ni. ,, Byla náhoda, že jsem to zaslechl. Navíc to je moje práce, když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovy!" zažertuju a nadále sleduju každý její pohyb. ,, V tom, že spíše chodí lidé za mnou, máte pravdu, ovšem někdy je potřeba udělat něco proto, aby se slušný klient nemusel namáhat! Tak tedy mohu Vám nějak pomoci?" zeptám se sladce. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Chvilku ještě pozoruji svítící koule, ale když vidím, že nejsou nějak moc nebezpečné vyprvím se po cestě. teď už to jde rychleji, když se nemusím prodírat porostem, ale zase mě může někdo zahlédnout, takže mám smysly spuštěné na nejvyšší míru a rozhlížím se kolem a ve zpocených rukou svírám pušku, připravený okamžitě střílet, pokud na mě něco skočí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Takže, že by tu byli lidé? Šel jsi dál, zastavil jsi se, znovu… protože jsi uslyšel něco dalšího. Hlasy, které se mísily se zvukem bubnů. Znělo to jako zpěv, nebo nějaký pokřik. Najednou kousek před tebou zašustilo křoví a vyrazilo z něj něco malého asi velikosti šestiletého dítěte a také to bylo zelené. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Dobrá.“řekla a odešla ke stolku kde vytáhla ze šuplíku kus papíru a něco na něj naškrábala a pak odtrhla “Ano. Můžete mi pomoci. Potřebuji, aby jste mě zbavil jistého muže. Jmenuje se Donald Smete. Je to můj bývalí… přítel. Už půl roku mi vyhrožuje, že řekne o našem malém románku manželovy pokud mu nebudu dávat peníze. Jenže znáte to. Takový jako oni chtějí stále více a já mu už nemohu stále platit. Musí zmizet.“podala ti papírek na kterém byli dvě adresy. “Tady ta je adresa kde bydlí. Je to třípatrový nájemný dům. Bydlí v druhém patře. A pokud ho nezastihnete tady tak je na této adrese. Je to sukničkář a neumí strávit jedinou noc sám. Je to adresa s jedním z těch lepších vykřičených domů, kam si manžílci chodí vyhodit z kopýtka. Poznáte ho snadno. Má černé, krátké vlasy, pohledný, tenký knírek pod nosem a možná b mohl mít i bradku.“popsala ti ho. “A pokud bude doma, tak pozor, mohl by tam mít dámskou návštěvu.“znovu si založila ruce na prsou. “A teď otázka vašeho honoráře. Kolik za to chcete?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Tak jo. Jdu na to.“podívala se na rybu a chvíli na ní zírala“Nemůžeš mi ji napíchnout na háček? Já se k tomu asi nedonutím. Chudinka.“tak jsi to musel napíchnout na háček ty. Pak už, ale Sofie pomoc nepotřebovala. Vše zvládla dobře až na to, že její návnada nedoletěla tak daleko jako tvá “Tak jo.“řekla celkem spokojená s tím jak to zvládla. “Teď jen musíme čekat až se něco chytne, že? Jak dlouho to tak může trvat?“zajímala se a otřela si ruku do šatů, aby ji neměla mokrou od ryby. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podívala se na tebe “Jistě. Vědomosti jsou důležité. Lid se tak poučí z chyb našich předků. Je to důležité. Copak tví lidé to nedělají?“zeptala se zvědavá na tvou odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No jisě dělají ale né tak hojně jako vy. Usměju se. Jen co je rpavda tohle jsou záznamy. Pomyslím si a vše si prohlížím. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi zkontroloval kontrolní panely zdáli se až na letitý prach v pořádku ale podle všeho byla bez šťávy. Pak jsi sešel do muničního skladu kde to bylo od shora až nahoru napěchované náboji do kanónů i protiletadlové děla a k tvému překvapení jsi tu našel i pár pancéřových pěstí. Kuchyně také byla v pořádku, ale v noclehárně už bylo vody po kotníky a ke kotelně jsi se vůbec nedostal, ta byla pod vodou úplně. Když jsi se vrátil, Jeane byla jak jinak než zvědavá a také vypadala nervozně, asi se bála jestli se ti něco nestalo. Nakonec jste se ale vrátili k ní domů. U Jeane Jeane se k tobě blížila s nějakou lahvičkou v ruce “Copak jsem ti to už neříkala?“zeptala se a stoupla si za tebe. Sedla si za tebe, její hebká stehna se ti jemně otírala o paže “Tady na K2 jsem udělala asi tak vše co se dělat dalo. Mám pocit, že i beze mě by to tady dobře fungovalo. Proto bych chtěla jít někam dál. Najít nové místo, kde bych mohla vybudovat dobře fungující město, jako je K2. Ale to bych první musela najít nějakého vhodného a důvěryhodného člověka co by mě zde zastal.“ cítil jsi jak ti začala něco roztírat na kůži spálenou od slunce. V první chvíli to zaštípalo, ale pak začala příjemně chladit. “Ráda buduji. A třeba se tím někdy zapíšu do dějin.“opatrně ti mazala záda a ramena. Opětovala ti úsměv “Ano. To bychom mohli.To by byl pěkně strávený večer.“pohladila tě po tváři. “Co ramena? Lepší?“zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Poslouchal jsem pozorně, co všechno mi řekne o muži, kterého chce zabít. Jak se zdálo, tak paní Becková nebyla ta pravá nebo možná byla, ale víc se chtěla zbavit toho Smeteho než Natálie. Mno nic teď budu muset doufat v to, že se jí můj honorář bude zdát až nehorázně vysoký, tak mě odmítne! ,, Dobrá, co se mého honoráře týče, tak si účtuji pět tisíc zlatých mincí za jednu oběť. S komplikacemi se moje ceny zvyšují!" upozorním ji jako každého, že musí počítat s komplikacemi, a tudíž příplatky pro mě. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usměji se a obejmu ji zezadu kolem pasu, zadívám se na moře kde se pohupují spávky a jen se opřu o její rameno... Jsi šikovná, tohle ti jde dobře, nu někdy i půl dne někdy chvíli, nikdy nevíš kdy se něco chytne a kdy ne. políbím ji něžně na krk a pohladím ve vlasech Tak a copak chceš dělat teď? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ocitli jste se v domě plné polic s knihami v dřevěných deskách a proutěnými křesli, kde jste si mohli pohodlně sednout a číst si. “Tohle jsou všechno záznamy za posledních dva tisíce let. Ta dva tisíce let to není nakonec zase tolik.“řekla a podala ti jednu knihu. Když jsi ji otevřel tak jsi zjistil, že písmena nemůžeš přečíst. Nebylo to jazykem, kterým jsi se Zeldou mluvil. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se tiše zasmála a opřela se o tebe “Ty jsi tedy mazel. Vždy když můžeš tak se na mě nalepíš.“otočila se k tobě a políbila tě na rty. Pak tě od sebe odstrčila “Kroť trochu ty své nenechavé ruce, svůdníku.“řekla s úsměvem. “Co bychom mohli dělat? Tuším na co myslíš, ale to si necháme na později.“mrkla “Tak zatím co budeme čekat než se nám něco chytí mě můžeš učit bojovat. Dobře?“znovu na tebe mrkla a provokativně zavrtěla boky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Žena se na tebe zadívala “Dobrá. To je férová cena. A přijde mi to levněji než pořád si vydržovat toho darmojeda.“odešla k jednomu obrazu, který odsunula stranou. Pod ním byl schovaný trezor, stoupla si tak, abys neviděl jaký zadává kód a otevřela ho. “Tak fajn. Tady máte deset tisíc. To by mohlo stačit i za ty možné komplikace. Co myslíte?“hodila ti dva nadité váčky co vesele zacinkali. Zase trezor schovala a vrátila se k tobě “Takže obchod je domluvený? Teď vám již mohu nabídnout něco k pití?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usměji se pohlédnu trošku zrudlý k zemi... Já za to nemůžu, je mi s tebou moc dobře a si nádherná žena,a ano jsem mazlivý nu... Chvíli jen tak přešlapuji a pak se na ni podívám jak krásně provokuje... Divíš se mi vůbec? Já vím máš mě ve své moci a to se ti líbí co? usměji se a neodpustím si jí znovu políbit... Tak dobrá,naučím tě to... vezmu jednu šavli a začnu ji ukazovat jak se má postavit.... Drž ji pevně v jedné ruce, jednou nohou vykroč a zaujmi co nejstabilnější polohu,tak abys mohla udělat ukrok vpřed i vzad... když ji ustavím předvedu ji několik výpadu a pak se postavím naproti ní,vytasím svou šavli a jen ji pobídnu.. Zkus udělat to co sem ti ukázal přímo jako bys útočila na mě, a neboj se hlavně... |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Pohlédnu jí do očí a následně sundám košili, aby mohla k mým ramenům. Přemítám jak začít, mezi tím, co mě hubuje za ty rudé lívance na zádech. Vzpomenu si na ženy, kterém jsem kdy měl kolem sebe,.. všechny hubovaly stejně jako ted Jeane,.. Ale co,.. právě to, dělá domov domovem,.. a málo co je krásnější, než když má druhý o tebe starost.. bezeslova ji položím ruce na stehna, jenž o mne právě otřela, aby mi mohla natřít spálenou kůži. Pohladím je a jejich jemnost a zvláštní pocit, který pulzuje mezi nimi a mýma dlaněma, mě zvláštním způsobem uklidňuje a konejší mou mysl. Hmmmmm,.. nepřestávejte slečno starostová.. povím tiše mezi rty, s romantickým tónem, ale i malinko popichujícím obsahem. Pousměju se a zakloním hlavu vzad, abych ji políbil.. Následně se vrátím zase zpět do předkloněné polohy a nechávám o sebe pečovat mladou krásnou dámu.. Jeane, chci ti něco říct.. ..nemohu se nepřiznat, že bych tu loď, která sedí v písku an druhém konci ostrova,.. zase rád viděl křižovat vody širého oceánu. ..pronesu klidně a zároveň čekám, že zastaví masáž mých zad nad tou troufalou myšlenkou.. ..nejlépe mne ještě počastuje poučením o bláznovství. ..vím co si ted asi myslíš.. Ale ta loď je vyzbrojená v plné polní, přístroje se zdají být funkční,.. jen ta blbá kotelna je úplně pod vodou.. ..pokračuji zvolna, a očekávám její názor na věc.. Kolik schopných lidí vlastně K2 má? Lidé už přece odlévat ocel umí,.. pokrýt trup novými pláty v místě, kde zeje díra,.. přece není nereálná věc. Mimo to.. ..otočím se k ní a vezmu ji za ruku.. ..ráda přece cestuješ,.. kde by jsi hledala bezpečnější útočiště na plavbě po širém moři.. ..a je tady ještě další věc,.. pokud ráda cestuješ a odhaluješ nová místa,.. ..mohla by být tvým plovoucím městem,.. ..pousměji se na ni a hraji na strunku jejího sebevědomí a zdravé chuti vládnout lidem.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se naklonila a políbila tě na tvář "Nemyslím si, že víš co si myslím."řekla a zase se narovnala. "Ano. Došlo mi, že bys chtěl tu loď zprovoznit. Byla by to učiněná plovoucí pevnost. A jistě by šla nejen opravit, ale i vylepšit."mluvila zamyšleně. "Lidí je tu schopných dost. O to se neboj. Ale starosti mi dělá jinou věc. Za darmo ani kuře nehrabe a ti lidé nebudou pracovat aniž by za to něco nedostali. A materiál na opravu to také není jen tak. Oprava takové lodě bude hrozně nákladné."projela ti prsty vlasy. "Ráda bych se na takovou plavbu vypravila. Ale tvůj plán má právě tyhle mezery. Musíme najít způsob, jak by se městu vrátila investice vražená do té lodi."odmlčela se. "Napadá tě něco?"zeptala se "Mě jediné co napadá je přepadání pirátů, kterým bychom vzali nakradené zboží. Ale to je celkem pochybná záležitost." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zasmála se "Jistě, že líbí. Navíc... muž by měl ženu dobývat. Kdybych se ti hned oddala, ještě bych tě mrzela."pak se ale šla učit. Dívala se jak šermuješ se šavlí, když jsi ji vybídl aby to opakovala tvářila se nesměle "Já se nebojím. Bojím se jen toho, abych tě nějakým nedopatřením nezranila."nadechla se a udělala výpad. Ostří se střetlo a zařinčelo. Sofie se lekla a meč pustila, chytila se za zápěstí "Promiň.. já.. lekla jsem se. A pěkně mě z toho zabrněla ruka."řekla rozpačitě. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..její slova mě trochu překvapí, čekal jsem jinou reakci. Na druhou stranu konstruktivní myšlení jedině vítám a tka se už už chystám vyřknout další výhody,.. když tu moje nadšení utne Jeane poslední větou o platbě dělníkům.. ..zní to neskutečně drze, ale co si půjčit z městké pokladny? ..holt bychom se nějaký čas museli plavit jako dopravní lodě,.. ..na druhou stranu bychom zboží dovezli vždy bezpečně na místo určení,.. ..za to bychom si mohli říci vyšší sazby. Obchodníci by se nemuseli bát o svoje zboží. ..k tomu třeba nějaká ta rybářká kořist,.. ..co myslíš? ..uvolním se, zadívám do země. Je tu nějak zima.. pomyslím si,.. pokleknu ke krbu, opřu se o ruce a rozfoukám opatrně uhlíky,.. ..přiložím pár kousků dřeva.. pohlédnu na ni a s úsměvem malého dítěte se zase posadím mezi její stehna, na která položím ruce,.. Mohu tě ještě poprosit? .. děláš to moc příjemně,.. nejraději bych dnes ani neusnul.. zavrním spokojeně a opřu se lokty o kolena.. podpírajíc si dlaněmi bradu. Oči upřeny k novým plamenům,.. mysl vyšponovanou ke svému (možná našemu) snu.. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro KOukám udiveně na knihovnu a když vidím ono písmu řeknu. Jakým jazykem to píšete?Mě je neznmý. Řeknu a koukám do knihy. Tak tohle je krása. Pomyslím si nad tolika knihami. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pokynu s usměvem hlavou a dívám se na její rozpačitý vyraz a to jak se snaží třením zbavit brnění zápěstí... Ale no ták to nic nesvírej ji tak křečovitě jinak tě to bude pořád vrnět, drž ji lehce ale přitom pevně.. lehce pohybem nohy vyhodím šavli dovzduchu a chytím ji do druhé ruky... Pravidlo první: Nikdy nesmíš přijít o svou zbraň, kdyby to byl normální souboj už bys byla mrtvá! podám ji šavli a protáhnu se, sundám si košili a zase se postavím do střehu... Pravidlo drhé: neexistuje strach,a navíc myslím že mě nezasáhneš ani kdybys chtěla! udělám ukrok stranou a naznačím střeh... Tak znova! Do střehu,bojuj! |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Kdybych stála proti opravdovému soupeři, tak bych ho určitě nepustila.“obhajovala se Sofie. Znovu vzala meč a postavila se jak jsi ji radil “Tak jo..“řekla a zaútočila. Meče znovu zařinčeli, tentokrát meč nepustila, ale přesto jsi si všiml, že meč nedrží tak pevně jak by měla. Být trochu agresivnější, tak ji nejen že vyrazíš meč z ruky, ale ještě bys ji mohl zlomit zápěstí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “To je náš jazyk. Vlastní, ale myslím, že se trochu podobá Španělštině.“řekla “Ale nemyslím si, že by se vám chtělo se ho učit nebo ano?“pousmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se usmála, objala tě kolem pasu a rukama tě pohladila po bříšku a ukazováčkem ti zlehka kroužila kolem pupíku. “Možná by to šlo.“souhlasila “Jen to budu muset probrat s radou. Já tu sice mám hlavní slovo, ale kdybych měla o všem rozhodovat. Úplně o všem tak nemám ani čas si na hodinku zdřímnout.“jak se hýbala jemně se třela stehny o tvé boky. “Zítra svolám schůzi a promluvíme si o tom. Chceš být při ní přítomen? Myslím, že s tvými nápady a argumenty by jsi je mohl přesvědčit.“před vámi vesele plápolal oheň v krbu, jako kdyby vás v tom podporoval. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No možná později uvidí s ejak se domluvím s vaším stařešinou. Usměju se a podám knihu zpět ženě a čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Dívám se na ni, postoj má krásný, nyní mě ani nevyvádí z míry její postava, když držím zbraň v ruce a myslím na boj,ale drží stále tu šavli dost neobratně... Držíš ji stále špatně trošku silněji ji švihnu na ostří čímž ji vyrazím zbraň z ruky, je mi jasné že jí to musí dost bolet,ale hned ji něžně za tu ruku chytím a pohlédnu ji do očí... Takhle by ti někdo zlomil jen zápěstí víš, pojď ukážu ti to... políbím ji na ruku a podám ji zase šavli, stoupnu si za ni, a lehce ji stisknu zápěsti a vedu její ruku... Sevři ji pevně a něžně, nevím k čemu to přirovnat je to něco zvláštního, musíš ji držet pevněji pro stabilitu a zároveň něžně aby si mohla lehce manipulovat a měla ruku dobře ohebnou... napadne mě jen jedno přirovnání jak asi ale raději mlčím protože to bych nahlas před ní ani neřekl... Tak a teď vypady...sek sek ukrok sek a bod sek sek bok a ukrok bod sek bod... říkám co má dělat ale vlastně ji vedu, je to jako tanec ale když se to zrychlí je to smrtící tanec... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie dělala vše co jsi řekl, opisovala tvé pohyby "Vím jak to myslíš. Je to podobné jako když držíš novorozeně."souhlasila a ustoupila od tebe "Teď to už půjde."řekla "Tak... do střehu."vyzvala tě a zaútočila. Meč už držela správně a i správně stála. Sice by jsi ji stále snadno porazil, ale tohle už potřebovalo jen čas a tréning. Byla zrovna uprostřed útoku, když se loď mírně zhoupla a tvůj prut se napnul. Zdá se, že se něco chytilo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jak to vlastně vypadá a chodí ve tvém světě?"zeptala se a vzala si od tebe knihu, kterou vrátila na místo "Máme tu i knihy v jazyku kterým právě mluvíme, ale není jich moc." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen s eusměju a odpovím. No tak různě já a moje posátka jsme většinu času na moři a setkáváme se s lidimi jen když doplnujeme zásoby a nebo kdžy se zastavíme na nějakém ostrově či městě na vodě.No....a taky vlastně kdy zabavujemě majetek jiných lodi pro svůj prospěch. řeknu nakonec. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Novorozence? tošku pokrčím rameny ale pak zaútočí a docela jí to jde, hraju si s ní tak abych jí neublížil ale vím že když jí budu učit každý den mohla by být dost dobrá šermířka... Žralok nebo mečoun a pořádný! řeknu ji když se loď pohne protože jiná ryba to nedokáže... Vrhnu se k prutu a rychle ho zaseknu, pak nasadím druhý navyjaká, zabrzdím odvíjení a prut upevním do dvou větších háků, nakonec trochu začnu navíjet... Víš Sofie já nevím jaké to je držet v rukou dítě, nikdy sem to nezažil... dodám ještě a ukážu ji na prut... Hlídej... pak spustím kotvu a ocelové lanko které je místo silonu na vlkém prutu obtočím kolem dvou upevňovacích háků ve chvíli kdy se povoli, nečekám na nic a vezmu si svou pušku... Jen pojď blíž ty potvoro jen pojď! |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..nabídka ohledně přítomnosti zasedání rady mnou mírně cukne, pohled odtrhnu od země věnuji jej plápolání v krbu. ..asi by nebylo dobré, abych tam byl. Známe se jen pár dní, někdo už nás tu a tam viděl,.. ..a ty se chystáš přednést radě takhle závažný návrh. ..zakroutím hlavou, stisknu rty.. ruce dám opět k Jeaniným nohám a zakloním se tak, abych se o ni lehce opřel a ona o opěradlo křesla. Její ruce si dám kolem pasu a chytnu je těmi svými. ..lid by měl hloupé řeči. Neříkám, že jsou všichni takoví, ale stačí hrstka.. hmm, kdepak, půjdu normálně do práce a odpoledne prozkoumat rozsah škod na lodi,.. ..pousměji se a rozptýlím zamyšlení ve své tváři.. ..samozřejmě budu myslet jen na tebe.. ..podívám se jí do očí a zvážním,.. ..možná. povím ji s klidným pohledem do očí a prohlížím si její zaražení, nad tím nemístným dodatkem. Přetvářky mi ale nikdy nešly a tak se začnu co nevidět smát na znamení legrace,..políbím ji.. ale kdepak.. pohladím ji po tváři.. Půjdeme? Zítra máte velký den, madam.. ..zvednu Jeane do náruče a klidnými kroky ji odnesu do ložnice.. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Otevřel jsem jednotlivé váčky a skontroval jejich obsah. Usmál jsem se a kývl: ,, Ano, obchod je uzavřen. Zatím to bude stačit, ovšem při větších komplikacích si přijdu pro doplatek! A ano, tentokrát mi můžete něco nabídnout, pokud máte víno, tak víno!" Počkal jsem, až nám nalije a podá mi sklenku. Bedlivě jsem jí přitom sledoval, aby mi tam něco nepřidala. Obvykle jsem totiž obchody příjmal na své lodi a rozlíval své pití, kde jsem měl jistotu, že mě neotráví. Lehce jsem si zvlažil rty a pak se zvedl. ,, Nashledanou, paní Becková. A doufejte, že je to sbohem!" řeknu tajemně a zmizím stejně rychle, jak jsem se objevil. Zamířil jsem do domu muže, vykonat novou zakázku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Také v to doufám. Sbohem.“rozloučila se s tebou ta kobyla a zase jsi zmizel. Takže buďto to ona opravdu nebyla a nebo se ji nějak podařilo zjistit, že jsi se stal ochránce Natálie a lhala ti. Vyrazil jsi k domu Donalda Smeteho, našel jsi ho snadno hned jsi se vydal do jeho bytu. Ten byl… tedy nic moc na to, že si ho musí paní Becková vydržovat. Obyčejný kamrlík s postelí. Vážně to tu vypadalo, jako kdyby tu jen spal a občas převlékl. Ale nebyl tu, to tedy znamenalo, že v noci se sem pak vrátí a nejspíš se společností a nebo ho budeš muset najít v bordelu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Maličký tvor se zastavil a ohlédl se. Málem tě trefil šlak. Vypadalo to hodně jako člověk, dvě ruce, dvě nohy, dvě uši, oči. Jedna ústa a jeden nos, ale oči měl jakoby světle zelené a světélkující. Stvoření otevřelo ústa, snad ohromením, všiml jsi si ostrých zoubků a rozeklaného jazýčku. Objevil se další z těch zelených tvorů, ale tenhle byl už dospělí a o hodně větší, větší než ty a tušil jsi, že je to muž nebo spíš samec? Netušil jsi, jak jsou tihle tvorové inteligentní. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “To je pravda. Dobře. Jen tedy budeme muset spolu připravit nějakou zprávu, která by mi pomohla je přesvědčit.“zvedla nohu a začala ti přejíždět kotníkem a lýtkem po tvé noze, všiml jsi si, že má studená chodidla. Opřela si hlavu o tvou a tiše si povzdychla, slyšel jsi jak se v komíně tiše prohání meluzína a jak silnější vítr drnčí s okny. “Cože?“zeptala se překvapeně Jeane a jemně tě šťouchla “No proto…“pronesla když jsi pronesl, že na ní budeš myslet, možná. Vzal jsi ji do náruče a odnesl do ložnice, zatím co jsi ji nesla, ona tě objala kolem krku a pusinkovala tě na tvář. “Potřebuji zahřát nohy. Vždy když je takto větrno mám studené ruce i nohy.“protáhla se a schovala nohy pod peřinu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie tě poslechla a hlídala prut i když přesně nevěděla co má dělat “Třeba jednou najdeš ženu, která ti dá dítě a tak si to vyzkoušíš.“řekla a nahnula se dolů aby se podívala do vody. “Je docela blízko. Vidím stín kousek od lodi. Vypadá to na… žraloka.“loď sebou znovu trhla a zhoupla se. Sofie se rychle chytla zábradlí a ustoupila. Pečlivě jsi mířil na stín pod vodou. Sofie se znovu přiblížila aby se mohla dívat. Vystřelil jsi ve chvíli kdy se objevila hřbetní ploutev, voda se zbavila do ruda, ale žralok ještě nebyl mrtvý, ten potřeboval přinejmenším ještě další dvě rány. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Zabavujete? A proč jim ho zabavujete?“chtěla vědět “To nechápu.“zavrtěla hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No to je trochu složitější. Začnu a pokusím s eobjasnit. Po tom co většina pevniny zmizela tak zbylo jen pár suchých míst jako váš ostarov nebo jiných pár ostrovů které mají pod kontrolou lidé a pak jsou zde pouze zazznamenané ostrovy no vlastn jako ten váš.A my máme ještě vodní města ty plavou na hladině na takových místech pouze doplnujeme zásoby.Takže žijeme prakticky na lodi.Bohužel normálním řemeslem si člověk už nevydělá jako dříve a tak jsme se museli přispůsobit pro naše přežití.Za to co získáme z jiné lodě můžeme nakoupit potřebné věci nebo už tam nějaké co s enám budou hodit jsou.No jsme prostě Korzáři obíráme a moři jen ty bohaté aby jsme sami přežili. Pokusím se vysvětlit. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Nečekám na nic když vydím že můžu střílet pošlu do něj ještě pár kulek a čekám než vyplave břichem nahoru, skočím k udicím a nachystám si háky na přitáhnuti a upevním je do velkého navyjáku... Sofi, tohle je jen sen, mě žádná nechce,možná pár nocí a pak pryč, přeci jen sem zabiják... zadívám se ji do očí a jen vydechnu... Zemřu a nikdo po mě ani neštěkne, možná si tak pár set lidí oddechne ale co na tom záleží...nic....stejně se nenajde žádná která by semnou vydržela, i ty jednou vystoupíš a já zase budu jako vždy bloudit sám od ostrova k ostrovu |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..obejdu postel z druhé strany a posadím se. Zkontroluji prádlo na poličce a na svých hodinkách (popř. budíku u postele) nastavím čas pro vstávání. bylo by trapný, kdyby se měla situace z minulého dne opakovat. Nerad chodím někam pozdě hernajs.. naposledy se rozhlédnu, zhasnu světlo a pod peřinou se dovrtím až k mojí vyvolené.. Tak je ukaž.. povím něžně a zašmátrám pod peřinou po jejích nohou. Na to je vezmu a položím mezi svá stehna.. vlastně ne,.. nejprve ji pošimrám na chodidlech a teprve potom je vložím mezi svá stehna, aby si ty svoje nožky ohřála.. Lepší? ..políbím ji a vezu za ruku..chvíli diskutujeme, ale nic kloudného se nám nedaří vymyslet, jelikož jsme oba znavení a neustále zíváme,.. ..nakonec Jeane překulím na bok a přitulím se k jejím zádům,.. ..ruku si dám přes ni a hlavu k té její, jako bych jí chtěl koukat přes rameno.. Tulím se k ní a jsem rád, že jsme spolu.. Hezkou dobrou noc Srdíčko.. pošeptám jí do ouška a chvíli na to už chrním jak nemluvně... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji polechtal na chodidle, zachichotala se a celá se zkroutila, uklidnila se teprve až když jsi schoval její studené nožičky a začal je zahřívat. Vydechla “Ano. Mnohem lepší. Ahh…. To je příjemné.“ Po chvíli uzívaného povídání jste se rozhodli jít spát, přetočil jsi Jeane zády k sobě “Dobrou noc, Davide.“řekla Jeane. Přisunula se k tobě blíže, že se přitiskla zadečkem na tvé slabiny a spokojeně se zavrtěla. Za chvíli jsi usnula, jako špalek. Když tě probudil nařízený budík zjistil jsi, že Jeane už není v posteli. Na polštáři ležel vzkaz, stálo na něm: Snídani máš v kuchyni. Pokud bys mě hledal jsem v pracovně. Dobré ráno, Tarzane. Vstal jsi a když jsi prošel kolem zrcadla všiml jsi si, že na tváři máš rtěnkou nakreslené rty, zvláštní že jsi se neprobudil, když tě líbala… nebo to opravdu jen nakreslila? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když se žralok znovu objevil, znovu jsi po něm střílel, pak už stačilo jen minutu počkat a žralok vyplaval na hladinu břichem nahoru. “Ah.. chudáček. Sice je to žravá bestie, ale takhle vypadá celkem bezbranně.“zahákl jsi žraloka a vytáhl ho na loď, ještě trochu sebou cukal, ale byl už mrtvý. Sofie k tobě přišla “Hele… nemluv takhle. Jednou se ti jistě poštěstí. Určitě se objeví nějaká, které to nebude vadit. Stejně jako mě.“políbila tě na tvář “A co teď s tím žralokem?“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zelda se zamračila “Tak jestli to chápu dobře. Tak vy vlastně berete lidem to co si vydělají… ale to je krádež, ne?“vzdychla “Ale co.. je to přece váš svět, vaše pravidla.“ |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohlédnu na ni a podám ji větší mačetu, pak jen kývnu k němu a naznačím rukou porcování.. No kdyby to tak bylo, byl bych rád, ale není víš, měl sem dívku, ale za jedné bouřky co trvala pár měsíců zahynula při trunami, takž mi ji moře vzalo a to byla jediná která se mnou chtěla být, jiná už asi nebude, většina dívek od té doby co sem navštívil byly jen nevěstky a když náhodou byla taková jako ty jen byla ráda když sme zaktovili v prvním přístavu... obejmus e jako by kolem rukou a zadívám se na obzor... Není mi asi souzeno milovat a být milován, spíš jen být nenáviděn a trpěn, ty jsi vyjímka, a nechápu to ale sem za to rád, jen doufám že mi nevrazíš kvůly té bárce nůž do zad, to víš i takové se našli.. vydechnu a jen pokynu hlavou k žralokovi... Jde to stuha když je tupá mačeta ale tahle je ostrá, kdyby ti přeci jen nešlo přeseknout páteř stačí říct udělám to. zapálím si zbytek doutníku a zadívám se na obzor před sebe... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie tě najednou chytla za bradu a otočila tvou hlavu k sobě, políbila tě dlouze na rty "Já tě mám ráda, opravdu moc ráda. A rozhodně se mi nechce nikde vystupovat."znovu tě políbila. "A doufám, že si doopravdy nemyslíš, že bych byla schopna tě zradit."pak pohlédla na mačetu "Ale... opravdu ho musím porcovat? Já... při té představě mi není moc dobře." |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Zazvoní budík,.. jak já nesnáším ten hnusnej řinčivej kravál.. Vzpoenu si kolik takových udělátek jsem v mládí prohodil oknem. Instinktivně natáhnu ruku, abych se přitulil, ale nahmátnu jen vychladlé peřiny.. Co to?! otevřu udiveně oči.. ..následně otevřu psaní.. No to mě pos.. jak jsem si jí nemohl nevšimnout?! Sám na sebe mírně nazloben, sezačnu soukat do oblečení.. ..následně projdu kolem zrcadla a zůstanu stát s kamenných obličejem. Zde jsou již slova zbytečná.. ..jak je tohle možný! ..pokračuji kolem vchodu k bazénu.. na moment zaváhám, ale nakonec mi to nedá, svléknu opět kalhoty a chvíli na to se bytem rozlehne zvuk mohutného šplouchance.. užívám si milovanou vodu. Tedy jen chvíli, než mi pamět připomene, že dnes mám jít do práce.. ..následně zaštrachám v myšlenkách a spočítám dny.. Ale co to blbnu, vždyť je neděle!!! Jsem to ale jelito.. pousměju se a ponořím hlavu pod vodu, odrazím se od břehu bazénu a pod vodou pluji co nejdál.. jsem tam již bezmála půl hodiny a nevypadá to že by se mi chtělo ven. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No není to přímo krádež záleží komu bereme je to složité. Povzdechnu si. Hodně složité. POmyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když mě políbí zavřu oči a vnímám jen jí a ten polibek, pak její slova která mě zahřejou u srdce a znovu mě políbí,když se začne ptát dál stojím chvíli s pootevřenými ústy a jen zakroutím hlavou, vezmu ji mačetu, zabodnu ji podlahy lodi a obejmu ji,pak ji políbím něžně na krk a pohladím ve tváři... Děkuji ti Sofíí také mi na tobě začalo záležet víc než na komkoliv na tomhle světě, cítím se s tebou dobře,moc dobře. lehce ji ještě pohaldím v obličeji a mrknu na ni... Tak já ho rozporcuji, ty zatím nachystej sůl a nádoby, nasilíme to maso aby bylo dobré až ho prodáme. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se “Dobře.“jemně tě cvrnkla do nosu a odešla pro nádoby a sůl. Ty jsi zatím začal porcovat žraloka, nechal jsi vytéct krev a pak jsi začal odstraňovat vnitřnosti. Ty jsi pak hodíš do vody, však je něco sežer, vám byli k ničemu. Žralok nic zvláštního nesnědl, našel jsi sice kus nějakého kovu, ale jinak snědl jen ryby. Než jste se o žraloka postarali, maso nasolili a schovali tak už byl skoro večer. “Fuj.. smrdíme oba rybinou.“postěžovala si Sofie, která si sedla do houpací sítě. “Kdybych se nebála, že tu krouží žraloci tak bych si skočila do moře. Nedá se tady umýt i jinak?“zeptala se a začala se houpat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Aha… no dobře. Takže.. jdeme dál?“zeptala se “Chcete vidět naší školu?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Stále jsi se koupal a to jsi se chtě jen trochu smočit a místo toho jsi tam byl už skoro hodinu. Nakonec když se ti začala scvrkávat kůže na prstech vylezl jsi a osušil. Odešel jsi do kuchyně kde na tebe čekala snídaně skládající se z opečeného chleba ve vejci a sklenicí medu. Trochu jsi se nasnídal a odešel za Jeane do pracovny, našel Jeanu jak sedí u stolu a sklání se nad hromadou papírů. Něco podepsala, dala to na stranu, další list si přečetla, podepsala a zase dala na stranu. To že jsi vešel si ani nevšimla. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro když vše doděláme a sedíme v sítích aby sme si odpočali i já cítím že nevoním tak jak bych si přál a o žralocíh vím takže koupel v moři vylučuji... Mám tady sprchu, takovou malou ale nevím zda tam bude dost vody pro nás oba, dlouho nepršelo víš.. zamyslím si a trošku mě štve že sem nevzal kdysi dávno od jednoho obchodníka barel dešťové vody navíc... Ale jako správný kavalít tě tam pustím, já se když tak potom vykoupu v moři... usměji se |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen kývnu a dám jí přednost a jdu za ní. Ano chci vidět vše co zde máte než se setkám s vaším stařešinou. Řeknu a doddám. A v jaké to že jsme části tohohle ostrova? Optám se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se na tebe usmála "Děkuji. Jsi zlato. Budu se snažit aby ti zůstalo dost vody." líbnula tě na tvář a slezla ze sítě. Rozhlédla se "Jen mi řekni kde ji máš."poprosila tě. "Ale byl to hezký den co říkáš?"mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jsme přesně ve středu ostrova. Jak by jste to... je to něco jako hlavní město ostrova."znovu jste sklouzli dolů a šli dál mezi stromy "V naší škole se učí děti základní věci. Počítání a jazyky a psaní a čtení. Učí se pět let. Pak už jen dostávají úkoly od učitelů takže třeba dostanou jednou za měsíc jeden úkol, jako třeba přečíst tu a tu knihu a napsat o tom zprávu či aby něco postavili. Učí se praktickým způsobem. Více je to baví." |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro usměji se na ni a seskočím s ní, vezmu ji za ruku a vedu do podpalubí... Ano to tedy byl, a to už ani nestihnu se potápět nu dovedu ji až do ložnice kde otevřu malé dveře kde se skrývá sprcha a podám ji čistý ručník.. Kdybys chtěla umít záda budu někde poblíž stačí když zavoláš. políbím ji rychle na ústa a vydám se do kuchyňky kde si opláchnu aspoň ruce a tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju. Zajímavé i u nás se děti učí. Odpovím s klidem. Tak a co mi ukážeš ted? Optám se se zájmem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak se můžeme potápět zítra."řekla. Když jsi ji dovedl do ložnice a ukázal ji tajnou koupelnu, vypadala překvapeně ale potěšeně "Tvá loď je tedy plná zajímavých vymožeností."řekla a podívala se na tebe "Jistě. Děkuji."odešel jsi, aby se v klidu umyla a ty jsi se šel aspoň opláchnout. Držel jsi se poblíž a trochu doufal, že tě Sofie zavolá. A také že zavolala. Přihnal jsi se zpět, kde jsi našel Sofii, jak si zakrývá svou nahotu ručníkem, který si tiskla na prsou. Hnědé vlasy měla mokré a sepnuté nahoře "Mohla bych tě tedy požádat, abys mi umyl záda?"požádala tě a podala houbu. Pak se k tobě otočila zády, díky sepnutým vlasům jsi viděl smyslnou křivku jejího krku a zad a také jsi měl možnost si prohlédnout její rozkošný zadeček. To bylo skoro jako kdyby to dělala naschvál. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když mě zavolá zpět potěšeně se vydám za ní, jamile spatřím jak se zakrývá ručníkem lehce se ošiju protože i tak jde vidět některé křívky přes ručník víc než krásně.. Jistě cokoliv si budeš přát.. když vejdu za ní jen v kalhotech a ona se otočí zavřu dvířka aby voda netekla do ložnice a sevřu ihned pevně své rty, vidím její krásné tělo, neodpustím si ji chvíli porohlížet a ihned co se podívám na její zadeček se mi vypnou kalhoty, raději se jen pousměji a začnu houbou pomličku sjíždět od ramene až k zadečku a krouživě zase zpátky, kdyby netekla voda slyšela by jak mi buší srdce a kdyby teď vztáhla ruku dozadu nahmatala by mé vzrušené přirození přes mokrou látku kalhot. Máš nádherný krk špitnu tiše |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ohlédla se na tebe “Říkal jsi něco?“zeptala se, ale pak se natáhla a vypnula vodu. “Takhle to bude lepší. Aspoň tě uslyším.“zůstala stát zatím co ty jsi ji umýval záda. “Jak dlouho jsi stavěl tuhle loď? Připomíná mí jakoby byt ze starých časů před záplavou, ale na lodi. Musíš mít potíže tuhle loď uchránit. Kde kdo by po ní jistě zatoužil.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Vzdělání je důležité.“řekla “Co kdybych vám ukázala kde žije Stařešina?“navrhla ti. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Trošku nervozně pokračuji v umývaní zad a jen se pousměji a vydechnu... Takových už bylo co jí chtěli, ať koupit nebo mě zabít kvůly ní, vždy sem s nima nakrmil ryby víš, našel sem ji na moři kdysi s otcem, ano je z dob před potopou vše je původní až na pár vylepšení co se týče motoru a nějákých vyměnněných prken v podlaze, je to ruční práce, děli se prý v Rusku.. zamyslím se jen pokrčím rameny... Jen plachty mám nové a morot sem péředělal víš, jiank je vše jak bylo. když vypne vodu stále ji mokrou houbou přejíždím po zádech, chvíli váhám ale ale pak zejedu i na zadeček a lehce ji políbím na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kývnu a jdu za ní. Ano je. DOdám a následuji ji. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ani se jim nedivím. Kdyby jsi jednou tuhle loď prodal tak je z tebe boháč."když jsi ji políbil na krk, mírně se ošila a ohlédla se na tebe "Ale... chceš mít mýdlové vousy? Nebo se chceš pomazlit?"zeptala se a než jsi stačil něco namítnout tak se k tobě zády přitiskla a zavrtěla se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když se na mě natiskne a zavrtí se ucítí jak se zadečkem dotkne mého stopořeného mužstvá a já jemně syknu... Neprodal bych ji... řeknu ještě tiše a lehce se také zvrtím, pustím houbu a rukama ji jemně sjedu z ramen na prsa která lehounce promnu a políbím ji vášnivě na krk... Riskuješ víš o tom.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Tak dobře. Jdeme. Ale je to kus cesty. Takže máme dost času si promluvit."řekla "Jaká je vaše posádka? Nechceme totiž na našem ostrově žádné konflikty." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se znovu zavrtěla "Nojo... vím. Jenže ty jsi mě tak příjemně umýval. A trochu mazlení to neuškodí."vydechla. Pustila osušku a otočila se k tobě čelem, objala tě kolem krku a políbila tě na rty. "Navíc..."zamumlala se rty přitisknutými na tvými. "Ty moc dobře víš kam až můžeš a kam ne."znovu tě políbila. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jdu dál a odpovím. No moje posátka?Občas se hádají ale je to dobrá parta a držíme pospolu a navíc poslouchají svého kapitána a jeho zástupce. Odpovím s klidem. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Obejmu jí a lehce ji oplácím její polibek... Záleží na tom co ještě bereš za mazlení víš.. zašeptám tiše když mé prsty putují po jejich zádech níž až konečně pevnějěji sevřou zadeček a lehce si skousnu ret.... Mám nesmírné touhy teď udělat pár věcí ale mám strach že by ti to připadalo už víc než mazlení lehce kroužím po jejím zadečku a dlouze ji políbím na krk a přejedu po něm špičkou jazyka, pak ji políbím na ústa a zase se o ni lehounce otřu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jemně se zavrtěla "Hm.. tak to zkus a uvidíme."řekla a znovu tě políbila. "Třeba se mi to bude líbit a dovolím ti to."více se k tobě přitiskla "Co kdybychom zase pustili vodu a oba si pod ní vlezli? Nějak mi začíná být chladno." |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usměji se a začnu ji haldit po bocích a líbat na krku, pomaličku jedu níž na jeji prsa, jazykem lehce obkroužím bradavku a pustím zase vodu, lehounce ji na bradavky začnu foukat a pak jednu něžně zkousnu a chvili si s ní hraju v ústech zuby a jazykem,mezitím ji dlaněmi začnu kroužit po bříšku a zadečku... Když tak mě zastav ano? řeknu jí tiše a má ruka sjede na její mušličku a něžně ji začne mnout, polibky směřují z ňader niž a níž po bříšku... |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Podívala se na tebe "A proč vás poslouchají? Z jakého důvodu? A kdo je váš zástupce? A co jako kapitán děláte?"začala se vyptávat Zelda. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji začal dráždit bradavky, ty se pod tvou péčí zvětšili a ztvrdly. Přivřela oči a tiše vydechla a projela ti prsty mokré vlasy. Jemně se prohnula v zádech a zasténala, když jsi ji začal hladit mezi nohama. Zvrátila hlavu dozadu a trochu více roztáhla nohy. "Jo.. dobře."zamumlala ti v odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pomaličku se vydám polibky niž, zastavím se na pupíku kde začnu jezykem jezdit kolem, vidím jak se jí to líbí a to mi dodá odvahy, prsty mírně zajedu donitř ale jen zlehka a začnu ji velmi rychle dráždit poštěváček, pak se polibky vydám opět niž, sjedu pomaličku přes podbřišek na vnitřní stranu stejna a jednu nohu ji zvednu a zaháknu si ji za remeno, pak ji stisknu ruku a ucítí jak jí políbím na její mušličku, můj horký dech a to jak prstíky sjedou pryč,pak přiložím špičku jazyka na okraj a velmi něžně s ním zajedu dovnitř,její mušlička se okamžitě otevře a já ji začnu uspokojovat jak nejlépe umím, jezykem pomalu kroužím vevnitř a nasávám její závojíčky, pak rychle přejedu k poštěváčku a velmi rychle na něm kmitám jazykem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie vykřikla rozkoší a chytla tě pevně za ramena, přitiskla se boky více k tobě. Vzdychala a tiše sténala, po chvíli se instinktivně začala vlnit pánví. Znovu zvrátila hlavu dozadu, jednou rukou se zapřela o zeď "Ano.. ach!"zasténala roztouženě. Cítil jsi jak se uvnitř svírá a zase uvolňuje, o tom, že ji děláš moc dobře nebylo ani pochyb. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Její sten je pro mě jako rajská hudba, stále pokračuji dál, chvili pomalu a chvíli rychleji, pak začnu jazykem zajíždět do její mušličky a stále nasávám její nektárek, stisknu ji ruku a usměji se, zase začnu jezykem kmitakt na poštěváčku ale tentokrát do ni zasunu pomličku dva prsty a začnu ji vlemi něžně dělat i jemi, když zajedu dovnitř lehounce je roztahuji, cítí jak se rozkoší chvěji a i když klečím vidí jak sem stále vzrušený. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jemně sebou trhla a znovu vykřikla, tentokrát se zapřela oběma rukama a zlehka dál vlnila boky. Ozvalo se bublání, voda došla a přestala téct ze sprchy, ale toho jste si sotva všimli. Najednou Sofie zakřičela, celá se propnula a rozechvěla se, jak ji zasáhla vlna orgasmu. Sundala si nohu z tvého ramena a klesla na kolena, objala tě kolem krku, oči měla zavřené, opřela se o tebe a těžce oddychovala. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Přivinu ji k sobě a usmívám se začnu jemně haldit po zádech a políbím na čelo Copa copak má drahá, ještě nikdo se s tebou takto nemazlil? zvednu ji obličej za bradu a dlouze ji políbím, pak se opřu čelem o to její a zadívám se ji do očí... Děkuji ti, ani nevíš jak mi tohle moc chybělo! |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vzdychla a otevřela oči, zadívala se ti do tváře a usmála se "No.. kdysi jednou. Ale takhle pěkné to tedy nebylo."políbila tě a pak ti začala rozepínat kalhoty. "Ještě jsme neskončili. Chci ti to oplatit."zápolila s tvým opaskem, trochu se ji ještě chvěli ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohaldím ji po tváři když začne zápasit z mým opaskem a políbím ji,velmi něžně a dlouze... Opravdu to nebylo tak pěkné? zmáčku pojistku na sponě pásku a ten se konečně uvolní,dám ji opět polibek a lehounce ji kousnu do krkčku.. Jsi tak nádherná až z toho přechází zrak řeknu ji popravdě a zase se jí zadívám do očí, nechávám ji dělat co se ji zlíbí, snad proto že sem skutečně dlouhou dobu s ženou nic neměl a tako proto že ji prostě nechci v ničem odporovat. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Zabalen do ručníku kolem pasu, si vezmu snídani a chystám se přicupitat k Jeane do pokoje, který odhaduju na jeji pracovnu. Jdu bos, chůze ji tedy nevyruší.. ..nakouknu.. ..ale, ale.. to jsou věci.. ..tak to počkat ..poodejdu od dveří a odložím si tác s jídlem a čajem. nadechnu se.... TAK TEĎ.. Vběhnu do pracovny a dlaněmi pořádně plesknu o desku stolu, tak aby to vydalo značný hluk.. ..zároveň se k ní nakloním a křiknu chraplavým hlubokým hlasem BAAF!!!!!!!! ..sleduji ji a náramně se bavím.. né škodolibě, ale z klukovské radosti. Vrátím se pro snídani a posadím se s ní ke stolu.. ukousnu si, poodsunu lžičku v šálku, aby mi nevypíchla oko a napiji se. Copak děláš drahá? Nedáš si taky? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi k ní najednou vyrazil, vzhlédla, ale tvé "BAF" opravdu nečekala. Překvapeně vyjekl a div nespadla ze židle, chytla se za srdce a obdarovala tě zamračeným pohledem. "Mi chceš přivodit infarkt?"zeptala se tě a začala rovnat papíry na stole, které se trochu rozházeli. "Že tě baví takové dětinské kousky."zavrtěla hlavou a znovu se nad papíry sklonila. "Pracuji. Podepisuji žádosti nebo je zamítám."řekla. "A ne.. díky. Nedám si. Už jsem jedla, ale ty si klidně dej."pak na tebe pohlédla "Ale neměl by jsi být náhodou v práci?"zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se na tebe "Ano. Moc pěkné, Kapitáne."políbila tě. Pomohl jsi ji s páskem, pak za tvé asistence ti je sundala. "Snad se mi podaří tě potěšit stejně dobře jako ty mě."řekla sladce zatím co uchopila do dlaně tvůj vzrušený úd. Začala ti přejíždět po jeho délce, chvíli se na tebe dívala ale pak se sklonila dolů k tvému pyji. Stáhla předkožku a pak začala jazýčkem lehce dráždit žalud. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro když uchopí mé mužství sevřu oči a lehce syknu, pohladím ji a nechám ji volné ruce ať si dělá co umí... Věřím že ano Sofi... pronesu už hodně se zrychleným dechem když mi ho začne lehce hladit a rukou ji zajedu do vlasů, začnu se lehce třást vzrušením a když začne dráždit jazykem lehce v něm zatepe a já si skousnu ret... ááchh.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vydechl vzala tvůj úd do úst, rukou si tě přidržela u kořene a zastavila se teprve až se z větší části měla v ústech, pak se zase vrátila a znovu tě vzala do úst. Chvílemi ti sála žalud než tě znovu spolkla a pomalu zrychlovala v pohybech. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro prohnu se v zádech a začnu sténat, hladím ji ve vlasech a může cítít že se chvěji čím dál víc a sténání že se zvětšuje, zakloním halvu a jazykem si přejedu po rtech pak se na ni podívám a jen pootevřu ústa... Jde ti to víc než skvěle ach sofí... trhaně ze sebe dostanu pár vět a jen si užívám každý její pohyb, instinktivně ji začnu vycházet vsttříct a pohladím ji po vlasech... Mám ti jistě říct až se budu blížit vrcholu že? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie zvedla hlavu a podívala se na tebe "Nemusíš. Pššš... a užívej si to."letmo tě políbila na rty. Sklonila se a jemně tě kousla do bradavky než znovu klesla k tvému údu. Tentokrát tě už pojala do úst už celého a pokračovala v kouření a pomalu tě doháněla k vrcholu. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro zakloním halvu o něco víc když mě kousne do bradavky a jen nasucho polknu když zase začne s kouřením, chvili ještě ji hladím ve vlasech a snažím se ji vycházet vstříc ale po chvíli mě vzrušení ovládne natolik že nejsem schopný už nic dělat, je to tak krásné a ona ví jak muže uspokojit,vzdychám čím dál častěji a hlasitěji, než se mi v těle sepnou všechny svaly a já vykřiknu velmi hlasitě, cítí jak mi v mužství zacuká a pak již jen záplavu teplého semene ve svých ústech,opřu se čelem o stěnu sprchy a dívám se na ni jako na anděla Jsi úžasná.. vydechnu a svezu se na kolena abych byl u ní blíže |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se narovnala, zaklonila hlavu a pak si otřela ústa. Podívala se na tebe "Děkuji. To ty taky."řekla a vlezla si k tobě. Objala tě a přitulila se k tobě "Co kdybychom si šli lehnout do postele? Začíná být chladno a postel bude mnohem pohodlnější."políbila tě něžně na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Stále ještě s tvrdým mužstvím se na ni usměji a něžně ji vezmu do náruče,políbím a otřu se nosíkem o její... A do rána jí neopustíme hmm? řeknu s úsměvem a donesu ji do své postele kde jí uložím a zakryji ji dekou, chvíli se na ni dívám, hladím ji ve vlasech... Hmm víš že tak dobře jako ty to ještě žádná neuměla? řeknu tiše a vklouznu za ni,políbím ji na spánek a zašeptám ji do ouška... Zamiloval sem se do tebe. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..ale jdi, stereotypu je všude habaděj. Počkej až ti bude padesát, tak se ti zasteskne po něčem novém.. ..odpovím Jeane na její výtku ohledně dětinskosti. "Normálních" lidí je vude až nudně moc.. a samé to cukrování nepsané povinnosti, které akorát svazují vztah,.. jednoduše házim za hlavu. Mám ji rád, tak není co řešit.. Na co se tak lidé běžně ptají? Oč tě žádají? ..na její poslední otázku ohledně práce se kousnu lehce do rtu, jelikož těch jedovatostí začíná býti nějak mnoho,.. nedám však nic znát a v klidu odpovím, zaklánějíce se v křesle.. Je přece neděle,.. důl je zavřený. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen po druhém. Zasměju se. No takže jako jejich kapitán je vedu a starám se o ně.Poslouchají mne jelikož mám u nich autoritu a důvěru kterou jsem si u nich za ta léta získal.Můj zástupce je Cate ona je na tom podobně jako já a zařizuje pro mne věci které zvládnou beze mne a nebo mne zastupuje když jsem na lodi nepřítomen jako ted. Objasním rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “A jak víte že jsou v pořádku? Co když se jim něco stalo? Tenhle ostrov je opravdu ráj, ale má i své nástrahy pokud o nich nevíte. Snad nezačali ostrov prohledávat to by se jim mohlo stát osudným.“ |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane s povzdychem odložila pero “No třeba podepisuji žádosti o svatbu nebo zaplacení nějaké škody, či žádosti aby mohli zasít, také povolení aby se mohli lodě vylodit v našem přístavu. Momentálně mám i to na starost dokud se nadejde nový správce přístavu.“protáhla se “Promiň. Když pracuji tak bývám podrážděná.“stoupla si a přešla k tobě. Chytla židli a zatlačila na ní, takže se zase dotkly všechny nohy podlahy. Sedla si ti na klín a objala tě. “Jsem ráda, že zůstaneš. Úplně jsem zapomněla, že se v neděli netěží.“políbila tě na rty “Ale co budeš dnes dělat? Asi za dvě hodiny se mám setkat s radou.“pohlédla na hodinky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se nechala odnést do postele, když jsi si za ní lehl, zavrtěla se a přisunula se blíže k tobě “To je dobrý nápad. Trochu si zalenošíme.“souhlasila. Když jsi ji řekl, že jsi se do ní zamiloval na chvíli se zarazila, pak se přetočila na záda a zadívala se na tebe. Pohladila tě po tváři a políbila tě “Já ti ani nevím co ti na tohle mám odpovědět. Nikdy bych si nemyslela, že by jsi mi mohl vyznat lásku.“ |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Přvinu se k ni a pevně ji obejmu, zahledím se ji do oček a usměji se... Já ještě před dvěma dny nevěděl že toho budu zase schopný, ale jen co sem tě trošku poznal ukradla sis mé srdíčko víš. políbím ji něžně na nosík a hladím lehounce ve vlasech Já sem ti to musel říct, možná to bylo brzo ale nechci to zkrývat, konečně se zase cítím dobře že je tu někdo kdo se mnou chce zůstat i když ví čím se živým. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro To nevím snad je vš posel našel a snad Cate zachová zdravý rozum. Odpovím s malými obavami a moc nemluvím. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Proč by si neměla zachovat zdravý rozum? Myslíš si snad, že by byla schopna i tak tě jít hledat?"všiml jsi si, že ti začala tykat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Práce jako práce. Živí tě to tak je to práce. Bez problémů.“políbila tě a zavrtala se ti do náruče “Hmm… ráno si to zopakujeme ne? Zdá se, že ty máš ještě maličký problém.“upozornila na kousek tvého těla, který nebyl stále moc v klidu. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano u ní bych i tohle čekal. Odpovím a e vidět že o mém zástupci ještě žena neví vše. No doufám že jste u lodi. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohlédnu na deku jen se zatvářím jako neviňátko... No jo postvil si halvu, líbí se mu to to víš, dlouho byl v klidu a teď se hlásí. usměji se a políbím ji do vlasu a víc ji k sobě přivinu, hladím ji lehounce po rameni ... Doufám že i ty jsi ale spokojená, nikdy sem si to tak neužil jako dneska. špitnu nesměle a dlouze ji políbím.. Co když to do rána nevydržím tvé tělo je jako droga! řeknu tiše a políbím ji znovu A ty samotná jsi ta nejkrásnější osůbka kterou sem kdy poznal. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..jsem rád, že zanechala na chvíli papírování a rád ji udělám prostor na svém klíně. Obložím šálek.. obejmu ji pravou rukou kole pasu a levou přes nohy.. ..hmm, asi se vypravím podívat do přístavu a následně na náš velký-malý vrak.. usměji se a políbím ji.. ..přivinu Jeane více k sobě, abych se s ní ještě potulil, než každý půjdeme svou cestou. Copak máš ráda mimo cestování? ..zeptám se upřímně, pohladím ji a opřu se zády o židli, vinouc dívku k sobě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane tě znovu políbila “Hmm.. co mám ráda? Mám ráda kočky. Také mám ráda hrušky. Mám ráda sex a mám ráda tebe.“mrkla na tebe a znovu tě políbila. “A co ty?“zeptala se, pak se zarazila. “Ano… nechtěl jsi náhodou odjet? Dnes?“zeptala se a usmála se “Nebo jsi si to rozmyslel? Kvůli mně? Nebo kvůli té velké lodi?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se tiše zasmála, pohladila tě po prsou a přehodila ti nožku přes bok. “No co když to nevydržíš? Já nevím.“jemně ti olízla rty “Možná bych se nechala přesvědčit… ale to by jsi se musel trochu snažit.“mrkla na tebe. “No ale to nevím jak by jsi to chtěl udělat.“řekla nevinně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Tak doufejte, že to neudělá.“řekla Zelda a šli jste dál. Konečně jste došli ke stromu, který byl ze všech největší, které jsi měl zatím možnost vidět. Jeho kmen by neobjalo ani deset mužů a na jeho vršku stála budova. “Tady žije stařešina. Nahoru nepůjdeme. Ale myslím, že by se ti mohlo hodit, vědět kde to je.“ |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen přikývnu a dodám. Za jak dlouho se vrátí ten posel? Optám se se zájmem. Ach Cate hlavně nevyvádějte blbosti. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Jo tak snažit hmm? usměji se na ni a vezmu ji za ruce, lehounce ji položím na lopatky a držím ji v šachu, přitom se na ni dívám a usmívám se... Teď bych si třeba mohla dělat co bych chtěl.. nadrvihnu lhce obočí a usměji se,pak se však sehnu k ni a začnu ji špičkou jazyka přejíždět přes rty a bradu, pomaličku krouživě se dostanu až ke krku který pokriji celičký, kousek po kousknu něžnými polibky a pak ji pustím, rukou ji lehounce přejede přes bradavku tam a zase zpátky a opět ji nasaji do úst a začnu si s ní hrát.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zadívala se ti do očí "No to bys mohl."souhlasila. Přivřela oči a natočila hlavu na stranu, aby jsi měl lepší přístup k jejímu krku. Tiše si povzdychla a rozkošnicky se protáhla, nechala si tak trochu sklouznou přikrývku, že ji zakrývala jen od boků dolů. Když jsi ji začal laskat ňadra, pousmála se a začala ti prsty projíždět vlasy a vypnula hruď, aby ti tak nabídla ty své dva melounky plné lásky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zamyslela se "Asi až zítra ráno. Proč?"zeptala se zvědavě. Pohlédla na slunce "Pomalu se blíží čas večeře. Měla bych se vrátit domů a vařit. Chcete jít také nebo se tu zůstanete ještě procházet?" |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usměji se když se vybne a tím mě vybídne abych si hrál, lehce se položím na postel ale stále na ni spola ležím, začnu ji mnout prsta a hladit ji po boku a líbat její krásné plné ňadra které i když leží jsou stále velmi krásné a plné. Máš ráda když se ti někdo věnuje co? nečekám na odpověď a začnu ji lehounce kousat do ňader, do bradavek a stále ji haldím na bříšku, sem tam sjedu rukou i na její lastůrku a přes deku ji něžně masíruji, mezitím však se stále věnuji jejím ňadrům, jsou tak krásná a já si také rád hraji, něžně jí kousnu do bradavky a pak na ni začnu foukat, totéž udělám i s druhou a stále ji něžně masíruji v mezinoží. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Normálně se mi nikdo tolik nevěnoval. Jistě, že se mi to líbí."řekla s úsměvem a zavřela oči. Vzdychla a jemně se chvěla, když jsi ji dráždil. Ucítil jsi jak se její ruka sune po posteli a našla tvůj stále vzrušený úd, který začala hladit a jemně mačkat, aby ti laskání oplácela. Znovu vzdychla "Já to asi nevydržím."otevřela oči "Miluj se se mnou."pořádala tě žádostivě. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Lehce si skousnu ret když začne laskání oplácet, pak vzdychle a vyslovila své přání... Jak jen si přeješ lásko. pomaličku z ni sundám deku a políbím ji na bříško, pak sjedu zase o něco níž a začnu ji dlouze a vášnivě vylizovat jako bych toho neměl nikdy dost,přidám opěti prstíky a volnou rukou držím tu její, sanžím se jí dívat do očí a můj jazyk v jejím klíně zběsile a důrazně tančí svůj tanec. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Po chvíli tvého snažení už Sofie zase vzdychala a sténala. Netrvalo to dlouho a vykřikla v dalším orgasmu až se ji propnuli rozkoší prsty na nohou. Ale ty jsi nepřestával a dál si vychutnával její ženskou chuť. Když se uklidnila odtáhla se, chytla tě a přetočila na záda, sklonila se a ústy chvíli škádlila tvůj úd než se narovnala a posunula se nad něj. Rukou si tvůj pyj nasměrovala a pomalu na něj nasedla. Pronikl jsi hluboko do jejího těla, Sofie zasténala, zapřela se o tvou hruď a začala na tebe pomalu nasedávat. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..při slovech o kočkách se mi zježí vlasy na hlavě a nevědomky svraštím čelo k očím,.. ..áá, fuj, kočky nesnáším!! ..při této myšlence se mi dostanou jakési tiky do pravé nohy.. ..v duchu se pousměji.. ..ale nedám nic znát. Naopak jsem mile překvapen výčtem následujících oblíbeností.. Hrušky?? Proč zrovna hrušky? ..proč né třeba pomeranče nebo .. Manga, hmm? ..usměju se na Jeane a pokračuji.. Počkej, počkej,.. ty dvě poslední dvě kategorie, které jsi uvedla,.. ty byly snad cíleně součástí jedné věty? ..šibalsky jí štípnu do zadnice a rukou ji přejedu vysoko po stehnech. ..hmmm, ani nevím, kdo ví? ..usmívám se už nahlas, když Jeane semkne rty, nad tou legráckou.. Na nic ale nečekám, vezmu ji pod nohama a hrudí do náruče, abych s námi odešel do ložnice, kde Jeane položím na peřinu.. na případné řeči o musení vyřizovat papíry neberu zřetel a zacpu jí ústa těmi svými v dlouhém a vroucném polibku při kterém ji neváhám polechatat na žebrech.. stále ale neporušuji dlouhý polibek a směju se zároveň s ní.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No mám ráda pomeranče i manga, ale prostě hrušky mám nejraději."pokrčila rameny. Nevinně se usmála, když jsi se zeptal na ty dvě poslední věci "Cíleně? Ale nééé..."protáhla. Pak sebou škubla, když jsi ji štípl do zadečku, překvapeně pozvedla obočí. "Ne počkej! Kam mě neseš? Já musím pracovat!"vyjekla, když jsi nesl pryč. Ale když jsi ji položil na postel přestala protestovat. Objala tě kolem krku a polibek ti začala oplácet. Pevně tě chytla a přitiskla se k tobě co nejtěsněji "Hmm... co tak najednou? To jsem tě tolik popíchla?"zeptala se a znovu tě políbila. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro když převezme iniciativu přestanu se bránit, jen se slastně kroutím a pozoruji každý její pohyb, vypadá dost lačně když si sama nasedne a já ucitím jak se mé přirození zasune hluboko do její jeskyňky jen začnu něžně vzdychat a pomlinku ji pomáhám, nechám ji chvíli ať si navykne na velikost a pak pohnu pánví tak že se do ni dostanu celý, chvíli se jen vlním aby si i teď zvykla a pak se přetočím a začnu se s ní pomličku ale vášnivě milovat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se s ní přetočil, objala tě nohama kolem beder a zcela se ti oddávala. Vzdychala a sténala, nehty ti zarývala do ramenou a líbala tě na rty či kousala do ušního lalůčku. Pomilovali jste se za tu noc celkem dvakrát než Sofie usnula v tvém objetí. I na tebe pomalu padala únava, ale musel jsi se na ní dlouho dívat. Okýnkem na postel dopadalo měsíční světlo, které na její tváři a těle vytvářeli okouzlující hry stínů. Nakonec jsi, ale také usnul. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..její stisk nohou je vskutku úctyhodný. I přes všechny ty věci, které máme na sobě, dokonale cítím každou část jejího těla,.. ..možná zřetelněji, než bych si v tu chvíli přál.. oddychnu pod náporem vzrušující energie.. ..a dop.. ..miluju ty její krásný dlouhý svalnatý nohy.. ..pohlédnu Jeane do očí, neřeknu však nic.. ..ona to stejně moc dobře ví, jak moc se mi líběj.. potvůrka jedna.. na konci myšlenky se pousměju, neodolám a prsty jí pohladím po levém stehnu, jež mě svírá.. Druhou rukou, opřenou loktem o postel.. ukazováčkem přejedu její nosík.. ale ale ale.. ..kdo se moc ptá, moc se dozví.. znovu přitisknu své rty k těm Jeaniným a přehodím přes nás peřiny.. I přes všechny ty něžnosti mi to tu a tam nedá a rád jí tady polechtám a támhle zase jemně kousnu.. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když po několika hodinách a krásném milováni usínám dívám se na její tvář jak spokojně oddychuje na mé hrudi a ještě si neodustím ji políbít do vlasů... Nebude dne kdy bych neděkoval za to že mi tě připletl osud do cesty můj andílku z moře... po chvíli usnám také a po dlouhé době spím jako malé ditě, když se ráno probudím, teprve svítá, opatrně abych jí nevzbudil se vydám do kuchyně a připravím snídani do postele,pak se vrátím i s jídlem do ložnice a zase vklouznu do postele a dívám se na ni jak jak spí, deka ji sjela z ňader a ty se krásně vzdouvají v pravidelném rytmu a já ležím vedle ní a usmívám se pozorujíc ji po dlouhé době zase opravdu šťastný. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Nějakou dobu spala, ale pak se pohnula a otevřela oči. Podívala se na tebe a usmála se, zívla a začala se protahovat "Dobré ráno."řekla a znovu se na tebe podívala. "Jak jsi se vyspal?"zeptala se a posadila se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se chichotala když jsi ji lechtal a na oplátku tě šťouchala do žeber. Nakonec jsi ale s těmi hrátky přestal, když jsi cítil jak z tebe sundala ručník, který vyhodila z postele a pohladila tě po nahém zadku. Natáhla se a jemně tě kousla do ušního lalůčku "Stejně se mi nejvíc líbíš když jsi nahý."řekla ti tiše do ucha. Jemně se pod tvým tělem zavrtěla a ucítil jsi, jak tě prsty dráždivě pohladila na tříslech a pak prsty poškrábala na podbřišku. Zadívala se ti do očí "Nechtěl bys mě také svléknout?"zeptala se tě a udělala na tebe smyslný pohled. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen chci brzi vědět zdali uspěl dobře. Odvětím a náísleduji ženu. Ne já půjdu s vámi pokud to nevadí asi bych ještě cestu k vám nenašel. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Když otevře oči a začne se protahovat usmívám se a ihned ji pohaldím ve tváři a dlouze políbím Krásné ráno princezničko, už dlouho sem se tak dobře nevyspal jako dnes! řeknu s úsměv a políbím ji ještě na krček... Donesl sem nějáké jídlo, vodu, a trochu masa doufám že máš hlad! řeknu a posavím před ni tác s jídlem. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..pohladím ji a peřinu, jenž mi přikrývá záda a tím pádem i Jeane, postrčím více nahoru. ..ale ale.. tady se nám někdo vybarvil.. pošťouchnu ji a prsty pomalu zatáhnu za uzlík, který drží Jeanin župan kolem pasu.. S radostí se k ní přitulím a nechám se od hladkého zahřátého těla příjemně ohřát.. ..divím se, že někdo má chuť v neděli tlachat o povoleních a nařízeních.. ..nu což, holt se bez tebe dnes budou muset odejít,.. dnes tě doma čekají důležitější záležitosti.. auur! zasměju se a kousnu ji do prstů. Následně krátce pozvednu obočí a mrknu na ni,.. její nohy nechám uvolněně ležet na posteli a zvolna se přesouvám podél jejího těla níž a níž... teď se těš.. ..tohle s žádnou ženskou nezažiješ ty moje malá potvůrko.. ..zastavím se u jejího pasu a schválně několik vteřin nedělám nic, abych ji pořádně napnul, když čeká co se bude dít.. pousměju se nad tím, jak jí zlobím a následně lehkými doteky přejedu vnitřní stranu Jeaniných stehen,.. kolem slabin náhle začne cítit jemné dráždění něčím vlhkým.. to něco jakoby naschvál krouží jen pár centimetrů od míst, kde by si to dráždění mohla daleko více užít.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Dům nebylo těžké najít. byl to takový malý ošuntělý kamrlík, kde mohl spát pouze nějaký ubožák, což mě zarazilo. V tomhle městě obvykle žili boháči a tohle žádnému boháči nepatřilo, navíc bylo divné, že si ho musí Becková vydržovat, když se szálo, že tenhle muž nemá, co nabídnout. Nebyl tady, což mohlo znamenat jen jedno. Byl v bordelu. Takže jsem měl pouze dvě možnosti, zůstat tady a počkat tady na něj, přinejhorším se zbavit i jeho společnosti, kterou si možná přivede nebo zajít ho hledat do bordelu. nakonec jsem si vybral tu druhou možnost, protože tam byla šance, že se dozvím něco víc. Navíc jsem neměl v plánu muže hned zabít, ale poptat se ho trochu na drahou Beckovou. Vyšel jsem do tiché noci, kterou rušilo pouze šumění větru ve větvích. Zamířil jsem víc do města, směrem k místnímu bordelu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydal jsi se do vykřičeného domu. Znal jsi ho, kdysi jsi sem také zavítal. Byl to větší dvoupatrový dům, věděl jsi že dole se dívky vystavují a když si nějakou vyberou odvedou ji nahoru do jednoho z pokojů. Věděl jsi že vzadu je zadní vchod pro pány, kteří se musí rychle rozloučit, když tam na ně vlítne třeba manželka. Tu a tam se to stávalo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Ale já musím.. na tu schůzku. Nemůžu zůstat v posteli.“zaprotestovala, ale jak jsi se začal sunout dolů se zatajeným dechem čekala co budeš dělat dál. Když ucítila co jsi dole dělal zajíkla se a začala se vrtět “Co to děláš, ty můj Tarzane?“zeptala se a začala skoro příst blahem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “To víš že mám hlad.“řekla Sofie a protáhla se, políbila tě “To já se také už dlouho tak krásně nevyspala. Miluji, když se ke mně někdo tiskne a zahřívá mě.“podívala se na tác s jídlem. “Co nás dnes čeká?“zeptala se během jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro “Dobrá. Tak pojďme.“řekla a odvedla tě celou cestu zpět k jejich domu. Nechali jste se vyvést nahoru. Vešli jste. Vevnitř už nebyl ti staříci jen její syn s děvčátkem a oba si kreslili. “Dělejte si co chcete. Já se musím pustit do vaření.“pobídla tě. “Chceš si kreslit?“zeptala se dívenka. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Sednu si a opřu se o stěnu. Možná později. Odpovím s úsměvem a zavřu oči. Už abych byl zase s Cate. Pomyslím si a vše sico se dnes stalo probírám v hlavě. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Netrvalo dlouho a stanul jsem před dvoupatrovým domem, který skýtal potěšení pro osamělé svobodné nebo ženaté muže. Jeho název byl však děsný a naprosto nevhodný. Říkalo se mu Vykřičený dům. Jednou nebo dvakrát jsem ho navštívil, když jsem tady ve městě párkrát byl. Chvíli jsem přemýšlel a potom se vydal k zadnímu vchodu, který působil jako úniková strategie pro ženáče, kdyby se tam objevila jejich manželka. Dveře jsem zablokoval, tak, aby se nikdo nedostal ven, potom jsem se vrátil k předním dveřím a vešel dovnitř. Bylo tady dusno a zakouřeno, nahotinky se předváděli a snažili na sebe upoutat pozornost. Nevšímal jsem si jich a zamířil za majitelkou bordelu. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..neřeknu nic a pobaveně zamručím, jelikož mám stejně plná ústa práce ;) . Provléknu ruce pod Jeaninýma pokrčenýma nohama a dlaně opřu o její boky.. ..hmm, uděláme to zase o trochu dramatičtější.. zvolna se přibližuji svým konáním stále blíž a blíž, až s jazykem ustanu těsně před vchodem,.. uberu tlak na sotva znatelné šimrání, abych jí trošku vyprovokoval.. a následně zajedu špičkou jazyka dovnitř.. vrcholem vyhledám ono místo, které se chystám dráždit. Nejprve zlehka šťouchnu a následně o něj začnu otírat celou plochu jazyka, abych ji tak provokoval kontinuálně.. ..Jeaniny steny mi dělají dobře a tak nějak příjemně hladí i moji duši.. ..i tak pro ni mám ještě jedno překvapení v podobě ukazováčku, kterým sáhnu až dovnitř, hřbetem prstu k posteli a opakovanými pohyby jako bych ukazoval "pojď sem" zlobím Jeane i zevnitř.. to všechno zároveň s jazykem.. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Odplivl bych si, kdybych náhle neměl tak vyschlo v puse, každopádně hledáček pušky přesunu na hruď toho většího. Vypadá o něco nebezpečněji. Jak tu tak stojíme, v té chvilce, kdy se vteřiny táhnou jako hodiny a sledujeme se navzájem, uvědomím si, že jsou to možná nějací lidé. další rasa, podobně jako třeba Natali. No za vyzkoušení nic nedám. "Ahoj," vyslovím pomalu co nejpřátelštějším hlasem, ale stále ty dva ostražtě pozoruji. Taky by je to mohlo vyprovokovat k útoku a pak bych bez váhání střílel. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Odpočíval jsi, zavřel jsi oči a otevřel je teprve až jsi ucítil příjemnou vůni. Zelda rozdávala talíře se zelenou polévkou s nějakými zelenými kusy. Ochutnal jsi, chutnalo to jako houbová polévka a za chvíli jsi poznal proč tak chutnala, když jsi žádné houby neviděl. Ty zelené kousky byli houby a najednou začali z té polévky vyrůstat. Rozhlédl jsi se, ostatním se to dělo také, ale nevadilo jim to. Prostě houbu ukousli. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Došel jsi k Bordelmamá, která seděla za stolečkem u schodiště a něco si zapisovala brkem. Vzhlédla k tobě, kdysi byla krásná i teď byla stále jistým způsobem přitažlivá. Možná kdyby nebyla tak přehnaně zmalovaná by vypadala ještě lépe. "Dobrý den, mladý pane."pozdravila tě, mazlivým hlasem, který ji nejspíš zůstal z dob, kdy sama pracovala jako kurtizána. "Přejete si pokoj? Už jste si vybral nějakou z mích dívek? Jestli máte chuť na něco určitého nestyďte se a řekněte to. Máme tu různé dívky a každá umí něco jiného a jistě najdeme pro vás tu pravou."nabízela ti dívky jako kdyby to snad byl dobytek na prodej. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji jen tak zlobil trochu se nespokojeně zavrtěla, ale pak přivřela slastně oči a zvrátila hlavu dozadu. Prohnula se v zádech a zasténala, tu a tam jenom zavzdychala a snažila se trochu kontrolovat svůj zrychlený dech. Tvé škádlení netrvalo zase tak dlouho, když jsi ucítil jak se začíná uvnitř stahovat jak měla blízko k vyvrcholení. "Davide..."zasténala nahlas a prohnula se jako preclík. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dítě zase při tvém pozdravu, polekaně vypísklo jako kdyby nevěřil, že umíš mluvit. Zelený muž mu pohybem ruky naznačil aby mlčel, ale nespouštěl z tebe oči a prohlížel si tě. "Ahoj."pronesl nakonec také, jeho hlas byl tak nějak podivně zbarvený, bylo to trochu přidušené jako kdyby mu něco tlačilo na hlasivky. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když ucítím večeři vstanu a pomalu si sednu.Když dostanu zajímavé jídlo skusím jej a jelikož je dobré a já mám hlad tak to začnu jíst.Až dojím talíř usměju se a řeknu. Jste dobrá kuchařka. Pochválím Zeldu s úsměvem a čekám co bude dál. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..kočkování s moji vyvolenou mi dělá dobře, ikdyž si to nyní užívá hlavně ona. Mám chuť na moment přestat, když je těsně před vrcholem, .. každou to vždycky vytočilo a já měl důvod se skvěle bavit, ale tentokrát ne.. Ona je jiná, nezaslouží si takové hloupé legrácky.. Nepřestanu dokud mi stehny doslova nezačně rozmačkávat ve stahu svalů hlavu a zanechám škádlení teprve tehdy, když povolí a začne se kroutit rychle jako žížala, že už stačí.. Neřeknu jediné slovo,.. tady jsou slova stejně zbytečná.. přitáhnu se zpět k ní nahoru a přitulím se za její záda.. rukou ji obejmu přes bok kolem pasu.. Po chvíli mne napdá tolik věcí, které bych chtěl říci.. prozatím však zůstanu mlčet,.. vždyt přece odpočíváme.. ..spolu odpočíváme.. Po chvíli lenošení mi to přecejen nedá a chopím se slova.. Co ty máš vlastně v plánu po té radě? ..která nejspíš právě teď běží.. ..poslední slova podotknu v nadsázce a políbím ji na rameno.. proplétaje si její prsty pod peřinou se svými.. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pohledím ji a políbím na čelo Taky jsem rád kyž se mám ke komu přtisknout,to víš nikdo asi nechce spát sám. vezmu si kousek masa z tácu a začnu jej žvíkat, pak se taky protáhnu a jen se usměju.. Copak bys chěla dělat? Myslím že tě zase budu učit bojovat a pak nevím, třeba by sme se mohly potápět když nám to minule nevyšlo, ale co co je na dně to nikam neuteče, bude to tam už napořád, celý starý svět. řeknu trošku zasněně a pak ji opět pohaldím ve vlasech. Řekni si sama co chceš dělat, času máme dost, práci teď zrovna nemám tak co už. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Neublížím vám," řeknu pomalu a důrazně a ne moc nahlas, abych je nevylekal a pušku skloním k zemi, přesto prst držím v okolí spouště a jsem připravený jí kdykoli zvednout a použít, což je otázka mžiknutí oka. To, že já jim nechci ublížit, neznamená, že to samé chtějí i oni. A občas zalétnu pohledem k okolnímu křoví, jestli se tu náhodou nepotulují další jako ti dva. Nerad bych, aby se mi některý z nich dostal za záda. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Bordelmamá, která ke mně vzhlédla, měla ve tváři ještě něco ze své tehdejší krásy, ale nelíbilo se mi, jak mi nabízí holky, co tady pracovali. Neříkám, že jsem si občas nezašel do bordelu, abych si trochu užil, ale rád jsem si vybral sám a rozhodně jsem se se svou prosbou neobracel na bordelmamá. Její úlisný hlas mi byl nepříjemný, ale přesto jsem se snažil zůstat profesionál a nedával jsem na sobě nic znát. Potřeboval jsem se dostat do patra s holkou, která bude ochotná mi říct, co budu potřebovat. ,, No vlastně, přál bych si dívku, která je výřečná a nestydí si při tom povídat a křičet!" řeknu a lehce se k ní skloním, jako kdybych jí prozrazoval nějaké tajemství: ,, Doufám, že mi rozumíte!" řeknu mile a na tváři se mi objeví mírný úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Objímal jsi Jeane, která tiše oddychovala až se ji dech zklidnil úplně. Zavrtěla se a těsněji se k tobě přitiskla. Položila svou ruku na tvou, kterou jsi ji objímal kolem pasu. Když jsi však pronesl to o schůzi trhla sebou a pohlédla na hodinky. "Sakra... do háje!"vydechla a rychle se odkryla a vstala "To už je takhle pozdě? Ještě jsem nikdy nepřišla pozdě. To bude zase keců."přešla ke skříni, popadla první šaty co ji přišli do ruky a začala se oblékat. Pohlédla na tebe "Tohle mi nesíš dělat zlato. Sice to bylo hrozně příjemné a moc se mi to líbilo, ale tohle se už nesmí opakovat. Navíc tahle schůze se týká té lodi." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Myslím že bychom mohli se jít potápět. Pak bychom si mohli zacvičit pak... jestli ještě zbyla voda, bychom se spolu mohli osprchovat a pak... pak bychom se najedli."pohladila ho po hrudi ale pak vstala a protáhla se "Tak vstávat lenochu."sklonila se k tobě a políbila tě. Začala se oblékat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Muž znovu pohlédl na tebe "Kdo jste? Nebo co jste? A kde se tu berete?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Bordelmamá se usmála "Jistě, že vám rozumím. A mám pro vás ideální dívku. Morgano? Pojď sem."vstala a zavolala. Otočil jsi se a viděl jsi, jak z pohovky vstává dívka. Byla o hlavu menší než ty, zářivé blond vlasy, drobná ale přitažlivá postava. Na sobě měla bílé, průhledné šaty, které nic neskrývali. Trochu ti připomínala anděla a nejspíš to byl i úmysl. "Ano?"přišla k vám a pohlédla na tebe, usmála se. "Běž s tímto mladíkem."řekla bordelmamá a podala ji klíč od pokoje. "Jistě. Půjdeme?"pohlédla na tebe a vzala tě za paži. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Když dívku bordelmamá zavolala, tak jsem se otočil a zjistil, že je to opravdová kráska. Byla blond a v bílých, průsvitných šatech vypadala jako anděl. Jenže taky mi došlo, že není tak hezká jako Natálie. Nechal jsem se jí vyvést nahoru do pokoje, kde jsem za námi pořádně zamkl, aby tam nikdo nemohl. Dívka se zjevně ve svém povolání vyznala, protože kdy se ke mně přiblížila, tak věděla přesně, kam sáhnout, aby mě vzrušila. Zatnul jsem ruce v pěst, abych se udržel. Dívka ode mě s úsměvem odstoupila a položila se na postel, která byla jediným vybavením pokoje, až na jeden malý stolek. Pořádně jsem si jí prohlédl, její vnady i její citlivé místa. Došel jsem k ní a zalehl jí svým tělem tak, aby mi nemohla uniknout. Jednou rukou jsem jí chytil ruce nahoře, aby je měla jako ve svěráku. Druhou jsem jí laskal na tváři a krku, pak jsem jí líbal krk, dokud slastně nezavřela oči, pak jsem sáhl pro malou dýku, kterou jsem měl vloženou za opaskem kalhot a přiložil její ostří k jejímu krčku. Prudce otevřela oči a měla v nich strach. ,, Nekřič, neublížím ti! Chci jenom vědět pár informací, zaplatím ti jako bychom spolu něco měli, ta dýka je pouze opatření!" řeknu tiše. Počkám, dokud nekývne a pak pokračuju. ,, Takže, byla jsi tady celý večer?" po jejím kývnutí pokračuju: ,, Dobře a viděla jsi tady muže jménem, Donald Smete?" zase kývnutí. ,, Dobře, poslední otázka. Je ještě tady? Pokud ano, ve kterém pokoji a s kterou dívkou zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Ale vždyt já přece vím Srdíčko.. rozzářím se, jako by o nic nešlo a pobaveně hledím na roztržitou slečnu domácí, kterak se spěšně obléká.. Takhle určitě na něco zapomene.. ..rozmazaná řasenka, neupravený pramínek vlasů, pomačkané oblečení.. vzpomínám na všechny zážitky, kdy ženské vyváděli kvuli podobným maličkostem. Vím, že je Jeane stejná, chce být dokonalá a je tedy přísná i sama k sobě.. ..jinak by úřad nemohla zastávat.. nebo ano? ..o to víc jsem pobaven. Stisknu rty mezi zuby, srovnám si slova a odpovím na poslední Jeaninu větu.. Loď neloď.. ..nejdůležitější je stejně že tě mám a oba dva jsme živí a zdraví.. rozzářím naplno svůj úsměv, až je těžko rozeznat, zdali to myslím vážně nebo ji jen škádlím. Tvářím se ponejvíce romanticky. Vstanu.. Ukaž, pomůžu ti má paní.. pronesu nadneseně a podržím jí svršek, do kterého vklouzne skrze rukávy. Ještě boty.. nechám ji posadit se na postel a nazuji rychle a zároveň opatrně s veškerou něhou botu nejprve na jednu a pak na druhou nožku. Pohladím ji po lýtcích nad chodily a zadívám se do Jeaniných očí s nevyřčenými slovy.. budeš mi chybět.. Když se rozuteče ke dveřím.. Kampak, kampak mladá dámo.. na něco jste zapomněla.. zavolám na ni k brance.. bos doskáču až k vrátkům a políbím ji.. Tak,.. ted je to správně.. zažertuju a plácnu ji po zadečku. Držím Ti palce i pěsti.. dej jim co proto. pobídnu ji, .. naposledy obejmu a pln vzpomínek na poslední dny a všechny ty pocity trochu posmutněle sleduji stojíc opřen o dveře branky, jak se ode mě vzdaluje k centru K2.. Nejraději bych tě už nikdy neopouštěll a nikdy se s tebou neloučil moje nejdražší.. Při tom podvědomě sklouznu pohledem k zaparkované motorce pod krovem, za což si dám v duchu pořádnou facku.. a dále doprovázím Jeane na cestě k městu, dokud mi zcela nezmizí z dohledu.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Morgana se na tebe dívala se strachem v očích a slzami na krajíčku. "Ano..... je tady. Pořád."odpověděla s roztřeseným hlasem. "Pokoj pět. Je tam se Sandrou a Sabinou. Dvojčaty."zadívala se ti do očí. "Prosím... dejte tu dýku pryč."tiše pískla "Ani nebyla nutná. Jste se mohl zeptat úplně normálně." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zelda se pousmála "Děkuji."mlčky jste snědli jídlo a jak se slušelo tak jsi nabídl pomoc s nádobím. Staříci zmizeli a chlapec si šel zdřímnout v tu chvíli se Zelda s povzdechem natáhla a zavřela oči "Konečně trochu klidu. Je těžké se starat o rodinu, když jsem na to sama." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane si opravila rozmazané šminky a místo toho, aby si vlasy učesala tak si je stáhla gumičkou. Pohlédla na tebe "To máš pravdu."souhlasila a možná chtěla ještě něco dodat, ale to jsi ji nabídl pomoc, kterou přijala. Když byla oblečená a ustrojená vyprovodil jsi ji ven. "Ale. Ty jsi mi romantik. Díky."řekla s úsměvem Jeane a políbila tě. "Buď tu hodný."s tím se otočila a spěchala na schůzi. Díval jsi se za ní jak ti mizí z očí, nakonec jsi se vrátil do domu, kde jsi našel své oblečení a oblékl jsi se. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro podělaná zima.. řeknu si chvíli po zmizení Jeane za zatáčkou. Prohlédnu se, jak stojím venku jen v bílých trenkách a bosých nohou. Rozhlédnu se kolem, zdali můj netradiční oděv nepřilákal nějaké čumily a krátce na to se vydám zpět do domu. Mno,.. tak co provedu s dnešním volnem.. rozhlížím se po domě. Nakonec usoudím, že bych si mohl nejprve zahrát na domácí hospodyňku a tak ustelu postel, .. kterou záhy zase rozházím, jelikož mne napadne dát stlaniny va parapet, aby načichly svěží venkovní vzduch. Poklidím talíře, hrníčky a příbor po snídani.. a vrátím vše čisté na své místo. Nedá mi to a podívám se do lednice, čím se vlastně ta moje Jeane cpe, když nemá čas nebo chuť si vařit. Stejně tak zběžně prohlédnu obsah koše, když jej otevřu, abych vyhodil sáčky od čaje a podobně. Prohlédnu bazén a filtry, zdali není třeba je vyčistit.. vyjdu dokonce i ven před dům, zdali nění třeba opravit něco na střeše.. nakonec očima skončím u motorky, která je pěkně zaprášenáa špinavá po posledních dnech. Věnuji ji tedy následující zhruba dvě hodiny veškerou péči a vše čistím titěrnými hadříky, dokud se vše neleskne čistotou tak jak má. Kritickým okem shlédnu svoji práci .. uklidím povoz zpět na své místo pod krovem a posadím se na zahradě do trávy, sledujíc klidné moře.. Kdepak jste vy smradlaví piráti.. jednou přijde chvíle, kdy.. ..všimnu si na louce za plotem zvláštního květu, který se s ostatními kymácí v poryvech větru.. nechám jej být.. ..kdy vám nakopu ty vaše špinavý zadky okovanou botou!! rozhodnu se vstát, abych lépe viděl do dálky a novu se rozhlédnu po obzoru, zdali nespatřím nějaké nezvané hosty.. Vykročím vpřed směrem k moři, opouštějíc dům.. Své kroky zastavím na louce, rukou si zakyji oči, aby mne slunce neoslnovalo.. Následně pohlédnu k zemi, vzpomínajíc na všechny ty prašivce, které jsem na cestách křížem krážem po zatopeném světě potkal.. ..když tu uvidím znovu onen světle modrý květ.. a né jeden.. to přece není kytka,.. to je keř.. prohlédnu si blíže rostlinu a poznám mladý šeřík.. tak přecejn jsi přežil.. Je to vlbec možné? ..bylo vás tak málo už před potopou.. ..vaše listy neustále sžírali bakterie a paraziti.. ty ale vypadáš svěže a zdravě.. zvláštní.. prohlížím si se zaujetím svou nejoblíbenější květinu, kterou jsem vždy na jaře dával milovaným lidem.. přívoním k němu a vycením zuby jak malé dítě, když vzpomenu na všechny ty momenty, které jsem při předávání těchto květlů zažil.. Již jsem se rozhodl.. Za okamžik jsem zpět s rýčem, který jsem vyhrabal někde v kolem Jeanina domu a šetrně vyrýpnu rostlinku ze země.. Případných kolemjdoucích čumilů, kteří by se divili co blbnu v trávě nad kusem nějakéo plevele, si nevšímám.. Najdu na zahradě místo, kde paní domu nic nemá, jen trávník.. vydlounu stejnou díru jako byla ta na louce.. a uloží, do ni onen šeřík, ... zde hochu bude následujících x let tvůj domov.. tady o tebe nikdo nezakopne, nikdo tě nepošlape.. zaliju květinu vodou, uklidím náčiní a znovu usednu do trávy, schválně, jestli si tě ta ženská vubec všimne.. ..hledíc na obzor.. přemítaje o tom, co přinese budoucnost, vyhlížeje nezvané hosty.. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Vy jste na celou rodinu sama? Optám se nevěřícně a dodám. To opravdu nemáte nikoho kdo by vám s n pomohl? Zeptám se opatrně. Divné že by jí manžel zemřel. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Poslouchám ji a usmívám, dívám se na ni určitě dost zamilovaně a ona si to jistě užívá, když mě nazve lenochem, stáhnu ji do postele a složímna lopatky... Kdo je tady lenoch hmm? Já už dávno vsátval ty jedna! políbím ji na krček a pomůžu ji s oblékáním, i když bych nejraději hned začal s jejím vyslékáním, pak ji ještě jednou políbím a výjdeme na palubu, nachystám brýle i pro ni, skontroluji kompresor a hadice,dám ji ploutve a vytáhnu další věci které ji podám... Tohle si dej do uší, jinak by ti praskly, tohle spolkni, rozpustí se to a na chvíli budeš mít odolnější plíce, jinak by je to roztrhalo, a drž se mě raději, není to dvakrát bezpečné... vytáhnu harpuny pod vodu a jednu ji podám, počkám až vše udělá, vezmu hadici a ukáží ji jak na to, na ní kývnu a po zádech se vrhnu do modré hladiny ještě na povrchu zrudlé od vycházejícího slunce. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Strach v jejím hlase mě vzrušoval víc než její doteky, ale nebyl jsem žádný masový vrah. Neublížil bych jí. Když mi všechno řekla, tak jsem se usmál a schoval dýku zpět na její místo. ,, Jak jsem řekl, tak dýka byla pouze opatření!" sáhl jsem k pasu a hodil jí její taxu i s malým příplatkem. ,, Ten příplatek je za to, že budeš mlčet. Nic se nestalo, pouze jsme si spolu užili a ty nevíš nic o Smetem," řeknu a dojdu k oknu. ,, O kolik oken dál je pokoj č.5?“ když mi odpoví, že o tři, tak otevřu okno a vykouknu, abych zhodnotil jakou mám šanci dostat se přes tři okna tak, aby mě nikdo nezpozoroval. Šance tady byla, rozhodně jsem nehodlal jít dveřmi. Ještě jsem se otočil na dívku, poradil jí, aby zůstala v pokoji, že si jí přijdu zkontrolovat, zda nebudí schválně nežádoucí pozornost. Vylezl jsem z okna a nohama se zapřel o menší výstupek na okně, stejně tak rukama jsem se chytil výzdoby, která tvořila výčnělky natolik hluboké, že jsem se dokázal udržet. Co nejrychleji jsem se přesouval o jednotlivé okna, až jsem se dostal k oknu od pokoje č. 5. Nahlédl jsem dovnitř, okno bylo pootevřeno. Nikdo z nich si mě nevšiml. Smete zrovna stál opřený o stěnu, oči zavřené a dívky mu, každá z jedné strany, líbali a olizovali jeho mužství. Zašklebil jsem se, sáhl pro dlouhou, útlou vrhací dýku, kterou jsem rychlým, plynulým pohybem poslal Smetemu rovnou do spánku. Jeho tělo ochablo a dívky se zarazili, když potom spatřili, co se stalo, tak se rozkřičeli. Jenže to už jsem byl na cestě zpět do pokoje za Morganou, která tam poslušně seděla. ,, Teď si zahrajeme na překvapené milence," mrknu na ní, shodím ji z ramene jedno ramínko, poodepnu si kalhoty, aby to vypadalo věrohodně a pak jsem odemkl dveře, abychom vykoukli ven jakože zjišťujeme, co se stalo. Ještě předtím jsem dal Morganě, ještě menší odměnu za to, že to se mnou sehraje. Doufal jsem, že mě neprozradí, protože takové peníze nezíská ani za dva večery tady v bordelu, natož pak v jednu noc a za pouze třicet minut nic nedělání. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Morgana mlčky přikývla a jak jsi vylezl ven z okna stále seděla na posteli. Smeteho jsi se zbavil snadno, bylo to jako sebrat dítěti lízátko. Ale aspoň umřel s úsměvem na rtech. Což se moc lidem nestane. Vrátil jsi se k Morganě, která už stála na nohou. Nejspíš ji křik překvapil, pohlédla na tebe, nejspíš pochopila co se stalo a viditelně ztěžka polkla. Jak jsi řekl že si budete hrát na překvapené milence, tiše souhlasila a sama si trochu pocuchala vlasy, zatím co ty jsi ji stáhl ramínko šatů. Chytrá holka, bylo dobře že spolupracovala. Celkem nerad by jsi ji zabil. Vykoukl jsi z pokoje, viděl jsi jak další zákazníci se svými společníky vyhlédli z pokojů a zjišťovali co se děje. Kolem dveří skoro proletěla bordelmáma, dvojčata naprosto identická s pláčem stáli před pokojem. Bordelmáma si s nimi promluvila a pak pohlédla do pokoje číslo pět. Hned dveře zavřela a poslala dívky, aby se šli umýt. "Prosím nic se neděje. Jen menší nehoda. Prosím nenechte se rušit a dál se bavte."řekla nahlas zatím co šla zpět chodbou. Hosté se začali znovu zavírat do pokojů. Morgana na tebe pohlédla "A co teď? Odejdete?"zeptala se. Tak mohl jsi odejít, ale stále jsi nevěděl kdo se snaží Natálii zabít. Už jsi neměl podezřelé. Takže jsi se mohl vrátit zpět na loď nebo jsi se mohl jít podívat do domu Natali. Třeba tam najdeš nějaké vodítko. Třeba jestli neměl její manžel nepřátele nebo nějaké obchodní partnery kterým by se hodilo kdyby Natali zmizela. Nebo jsi také mohl ještě zůstat a trochu se s tímhle andílkem pobavil. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Připravili jste se na potápění. Vybavil jsi ji a také informoval co dělat. Nakonec jsi skočil do vody a ona za tebou. Chvíli jsi počkal a pak se potopil, hned se ocitla vedle tebe a ukázala ti zvednutý palec že je vše v pořádku. Pak ti naznačila rukou, aby jsi ji vedl a stiskla krátce tvou ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přikývla a podívala se na tebe "Ano. Když naši lidé dospějí do požehnaného věku. Nemusejí nic dělat. Manžela sežral žralok při lovu. Od té doby jsem na to sama."vysvětlila ti. "Občas mi pomůže sousedka třeba s praním. Ale poslední dobou také nemá čas." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sledoval jsi obzor a díval se jestli se neobjeví piráti. Neobjevili se. Ale viděl jsi mezitím lodě dvě jak připlouvají a jedna jak odplouvá. Seděl jsi tak dobrou hodinu, když tě jemné ruce objali kolem krku. "Ahoj. Tak jsem zpět."políbila tě na skráň "Koukala jsem, že jsi uklízel. To jsi mě tedy překvapil."obešla tě a sedla si ti na klín. Pohlédla stejně jako ty na obzor a pak pohlédla na tebe. "Nenudil jsi se mi tu moc?"políbila tě na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Sledoval jsem počínání bordelmamá, které mě uspokojilo. Tušil jsem, že bude chtít zachovat pověst svého bordelu, a kdyby se někdo dozvěděl o tom, že jí někdo přímo v bordelu zabil hosta, tak by jí značně poklesl zájem o tenhle podnik. Když se hosté začali vracet do svého pokoje, tak jsem se otočil a zašel s Morganou dovnitř také. ,, Chceš, abych odešel?" odpovím ji otázkou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Morgana se na tebe zadívala, přešla k posteli na kterou se posadila a opřela se za sebou o ruce. Krásně se tak vystavila tobě na obdiv, ona to však tak nevnímala. Nejspíš už byla prostě zvyklá. "No nevím. Držel jste mi nůž na krku. Nejsem si jistá jestli by to bylo pro mě dobré. A bezpečné. Co když by jste ten nůž znovu vytáhl?"zeptala se a stočila nohy pod sebe. Prohlédla si tě. Nakonec jsi byl přece jen velice pohledný muž. "Řekněte mi nějaký dobrý důvod proč bych měla chtít aby jste zůstal?"nakonec jsi přece chtěl nějakou výřečnou slečnu a tak jsi ji měl. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro krátce se nadechnu v zaleknutí, když se cizí ruce dotknou mého krku.. Uhm, kdo to..!! ..ah, to jsi ty.. promiň, asi jsem se příliš zahleděl k obzoru. ... Už jsi byla i doma? Tééda,.. asi jsem na stará kolena ohluchnul, když jsem tě ani neslyšel projít brankou.. ..zažertuji a položím své dlaně na její. Obejmu ji, když si mi dsedne na klín a znovu se zahledím k oceánu.. Nenudil jsem se, neboj.. tad je pořád co dělat. Určitě to znáš sama.. pohlédnu na mladou rostlinku se světlemodrými kvítky v trávě vedle mě.. Následně pohlédnu opět k obzoru. Sedím tu v trávě asi hodinu a sleduji moře, .. říka jsem si, zdali nezahlédnu nějaké pirátské lodě.. byť alespoň v dáli. ..odmlčím se na okamžik a přivinu Jeane k sobě v chladném odpoledni. Nevíš co jsou zač ty dvě připlouvající lodě? kývnu hlavou směrem ke dvěma plavidlům před námi. ..a jak dopadla tvoje porada? Podařilo se ti přijít včas? opřu se rukama za zády a pohlédnu Jeane do očí v očekávání podrobnéhov vyprávění.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její pohled mě fascinoval. Když se potom posadila na postel, ruce za zády, vynikly všechny její přednosti až se mi zatajil dech. Byla opravdu pohledná, navíc zkušená. ,, Nemám důvod znovu na tebe vytahovat dýku, nikdo si mě na tebe nenajal," pomalu se k ní přiblížím. Její poznámka, ať řeknu jediný důvod, proč by neměla chtít abych odešel, mi vykouzlila na rtech příjemný úsměv. ,, Nebudu ti nic říkat, ani ti mazat med kolem pusy. Nechám rozhodnutí pouze na tobě. Jsi pěkná holka, to se musí nechat Morgano a přitahuješ mě, jen co je pravda, ale nehodlám tě nutit!" vrátím se kousek ke dveřím a opřu se o jejich zárubeň. ,, Nejsem jako ty staré prasata, co podvádějí své manželky a žádají si po Vás věci, které jim jejich stará nedá! Miluju ženy takové jaké jsou a nežádám po nich nic, co by sami nechtěly!" lehce sklopím oči a pak na ní upřu spalující pohled. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Hm..."zamručela a když jsi na ní vrhl svůj spalující pohled usmála se. "To máte pravdu. Nejste jako ti přestárlí, obtloustlí."znovu si tě prohlédla. "Vy jste něco jiného."olízla si rty a pak vstala. Pomalu k tobě přešla a vzala tě za ruku "Zůstaňte."řekla a vedla si tě zpět k posteli. Postavila se před tebe a pak do tebe strčila, spadl jsi zády na postel. Vykasala si trochu šaty, vylezla si na tebe a usadila se ti obkročmo na klíně. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro To je mi líto. Odpovím a zamyslím se. Ale tak snad není zase až tak zle. Usměju se a dodám. Vždy se najdě nějaká pomoc. řeknu s klidem. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Dotek její ruky ve mě vyvolal elektrizující pocit. Nechal jsem se odvést až k posteli a stejně snadno jsem se nechal povalit. Stále jsem se na ni díval. Na její pevná stehna, která mě pod sebou uzamkla. Díval jsem se na její štíhlou, hbitou postavu a nedokázal jsem se ubránit představám na nás dva v dokonalém souznění. Pohladil jsem jí dlaněmi po pevných svalech stehen a jel jsem dlaněmi víš a víš. Měla štíhlý pas a pevná ňadra. Hladil jsem ji něžně, ale přitom vášnivě. Její ruce se mi opřely o hrudník a její mírné pohyby pánví ve mě vyvolávali spalující žár. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sklonila se k tobě a zlehka tě políbila na rty, pak se znovu narovnala a prohlédla si tvé oblečení. "Teď mě budeš muset trochu navigovat, jak tě z tohohle oblečku dostat."řekla a lehce se zamračila. Začala rozepínat jednu z přezek, když ji rozepnula pustila se do další. Trochu jsi ji pomohl, ale konečně jste sundali vršek tvého oblečení. Oddychla si "Ještě jsem nikoho neviděla takhle složitě oblečeného."pohladila tě prsty po nahé hrudi. Znovu se sklonila a přejela rty po tvých prsou. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její rty byly teplé a měkké. Chutnala sladce. Její zvědavý pohled se mi líbil a ještě víc, že přiznala, že si neví rady s mým oblečením. Navigoval jsem jí, takže se úspěšně dokázala zbavit přezek, které poutaly krátkou bundičku s dlouhými rukávy k mému tělu. Sundat šedé triko již nebyl problém. Její hebké ruce se dotkly mé hrudi a způsobili, že se mi začala zdvihat rychleji. ,, Vyžívám se v komplikovaných věcech!" usměju se na půl úst, což způsobí, že vypadám jako bych se šklebil. Její hebké rty mě hladily po hrudi a já šílel. Začal jsem jí rukama svlékat z lehkých šatiček, nebyl v tom problém, takže byla za chvíli nahá. Oblízl jsem si rty a vnikl prsty mezi její stehna, takže jsem jí začal něžně dráždit. Čím víc vzdychala, tím víc jsem byl vzrušený. Začalo to v těsných kožených kalhotách až bolet. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To ne. Když jsem tě zahlédla tak jsem se poctivě plížila."políbila tě na tvář a také se zadívala na obzor. "Jistě. Znám to. Šikovný kluk."usmála se, když jsi se na ní podíval viděl jsi jak se dívá na keřík, který jsi sem přesadil. Tak si nakonec všimla. "Ano. Vím. Jedna právě odváží lidi do Marakeše. A druhá odváží obilí a vodu na Krédu."odpověděla ti. "Kde se tu vzal ten keřík? Nebo tu už byl? Nikdy jsem si ho nevšimla."konečně se k tvému dárku vyjádřila. "No jistě, že jsem přišla pozdě. Ty to moc dobře víš."šťouchla tě do prsou. "Ale jinak dopadla celkem dobře. Za dva dny je další porada, kdy se bude hlasovat jestli tu loď začneme opravovat. Do té doby si to budou promýšlet." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano. To ano."řekla "Ale většina žen mají své vlastní rodiny a stejně jako já si rády dopřejí odpočinek."zvedla nohy které si opřela o opěradlo. Všiml jsi si, že má mezi prsty plovací blány. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Morgana zvedla ruce nad hlavu aby jsi ji tak lépe sundal šaty, které jsi hned odhodil na zem. Morgana vypadala křehce, kdyby jsi ji pevně objal snad by jsi ji i zlomil v pase. "Toho jsem si všimla skoro hned."přiznala se a vydechla když jsi ji začal dráždit mezi nohama. Trochu se napnula a rukama tě hladila pomalu po hrudi, pomalu jezdila rukama dolů na tvé bříško až ke kalhotám a pak zase zpět. Když ucítila jak se ti vyboulili kalhoty, pousmála se a slezla z tebe. Začala ti rozepínat kalhoty a stáhla ti je, pak znovu vylezla na postel a prohlédla si tě. Usmála se "Ty jsi ale velký kluk."řekla potěšeně. Uchopila do dlaně tvé mužství, které po kterém začala drobnou dlaní přejíždět, pak sklonila hlavu a vzala ho do úst jak tě chtěla orálně potěšit. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Ukáži ji palec a usměji se jako by, vezmu ji za ruku a pomalu sestupujeme dolů ke vraku ponorky s dírou v boku ze které chci vytáhnout další palivový článek do svého motoru a kousek pod námi by měl být i New York,,,, |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro To je možné ale kdyby jsme zde chodili častěji jako má posádka a měli tu kd ebýt mohli by jsme pomáhat. Usměju se a dodám. Vidím že váš národ budou dobří plavci. Podotknu. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Ruce měla teplé nebo bylo moje tělo natolik rozehřáté, že jsem nedokázal poznat rozdíl mezi jejím a mým tělem, když se mě dotýkala na hrudi a břiše. Nechal jsem si vysvléci kalhoty. Jenže dýka z nich jaksi vyklouzla, když mi je stahovala. Cítil jsem její chladné ostří na svých křížích. Zatímco si mně Morgana prohlížela a pronášela poznámky na to, jak jsem velký kluk, tak jsem sáhl pro dýku a položil jí na stolek. Ona si toho ani nevšimla, sklonila se ke mě, její jemná ručka se dotkla mého údu a mně se v hrdle zadrhl výdech. Její teplá ústa obemkla mé mužství a já slastně zavřel oči. Natáhl jsem k ní ruku a pohladil jí po dlouhých blond vlasech, které jí spadali podél tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pohlédla na své nohy "Bývalo. Kdysi jsme měli i žábry, ale před dvěma generacemi se začali rodit děti už bez nich. Já je ještě mám."sundala vlasy a ukázala ti žábry na krku. "Můj syn je už také nemá." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Na zničeném mrakodrapu, který stačil už brůst řasami, korály a dalšími rostlinami, byl vrak ponorky s dírou jako kdyby něco tu díru vykouslo nebo snad vybouchla bomba. Vplaval jsi do díry a Serenu jsi nechal venku, protože by jste si tam stejně jen překáželi. Věděl jsi kde hledat, nebyla to první ponorka kterou jsi navštívil. Našel jsi palivový článek, upevnil jsi ho do vaku a zase vyplaval ven, kde na tebe čekala Serena. Dívala se dolů pod, kde byli další trosky města. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Vypluji z ponorky a dojedu k Sofii, lehce se o ni otřu a obepnu jo nohama, zadívám se jí do očí a naznačím že půjdeme pomaličku níž, pak ji vezmu za ruku a lehounce aby se ji neudělalo zle sestupujeme dolů tak aby dekomprese se stihla dopře vyrovnávat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Morgana tě nějakou chvíli těšila, to už jsi snad ani více vzrušený být nemohl. Znovu se na tebe usadila a znovu tě políbila, tentokrát to byl delší polibek. Když se narovnala nasedla na tebe, vnořil jsi se do jejího horkého těla, které tě na okamžik sevřelo než se zase uvolnila. Zasténala a opřela se rukama o tvou hruď po které tě pohladila. Pak vzala tvé ruce, které si položila na malá, ale pevná ňadra a začala se na tobě pomalu pohybovat. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju a řeknu. To vysvětluje jak jste řpežili dělení kontinentů a tu potopu. Řeknu s klidem a dodám. JInak mylsím, že vaše rodina je zajímavá stejně tak jako vy a zbytek vašeo národa. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Každý dotyk jejich horkých úst ve mě vzdouval touhu a horkost, která hrozila výbuchem. Naštěstí jsem dokázal odolat. Její polibek byl dlouhý a já ji ho oplácel s vášní mně vlastní. Když se naše těla spojila a ona mě pevně obemkla, táhle jsem si slastně povzdechl. Laskal a hladil jsem jí prsa, zatímco se na mě pohybovala a dávala mi nepředstavitelnou rozkoš. Sjel jsem rukama na její boky a pomáhal jí nasedat tvrději a rychleji. Doháněla mě k šílenství. Nadzvedl jsem jí boky, abych se také mohl účastnit tohohle aktu a začal jsem do ní pronikat hlouběji. Zatínal jsem zuby, doufaje, že brzy dosáhne vrcholu. Nechtěl jsem jí předstihnout. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Morgana se nestyděla dávat hlasitě najevo, jak se ji to líbí. Hlasitě sténala a chvílemi i škrábala, takže jsi měl na prsou už několik rudých čar od toho, jak ti po ní přejela silně nehty. Musel jsi se sice hodně ovládat , ale nakonec jsi dosáhl toho čeho jsi chtěl. Vzepjala se a hlasitě a dlouze vykřikla. Ucítil jsi, jak se kolem tvého mužství silně sevřela a prohnula se v zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pousmála se "To ano. Ale teď jak žijeme víc na souši než ve vodě, tak si to vybírá svou daň. Jednou možná budeme vypadat stejně jako ty." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Přikývla a pomalu jste šli více do hloubky, kolem vás se proháněli menší i větší ryby, které si vás ani moc nevšímali. Klesali jste pomalu, takže změnu tlaku jste tolik nepociťovali. Jak jste nadále klesali pomalu se kolem začali objevovat věci ze dna. Různé lehké předměty. Papír, oblečení, zapalovač, krabičky s cigaretami a podobné. Sofie se rozhlížela a zkusila si vzít vznášející se papír, který se ale hned rozpadl na mnoho menších kousků. Pomalu jste se blížili ke dnu a také k hranici, kdy už hlouběji jste jít nemohli. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Na tom není myslím nci špatného. Usměju se a dodám. Se vší úctou já jsem rád že jsem člověk. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její stény a hlasité projevy mi to moc neusnadnily. Zatínal jsem zuby a snažil se udržet, nakonec jsem se dočkal. Její tělo se prohnulo do oblouku, z úst jí vyšel nádherný výkřik, celá se kolem mě stáhla. Už jsem nevydržel a nechal volný průběh svému orgasmu. Slastně jsem zasténal a přivřel oči. Zhroutila se na mě a prudce oddechovala a její dech se mísil s tím mým. ,, Jsi úžasná!" řeknu tiše jí přímo do ucha. Její tichý úsměv mě potěšil, lehce jsem jí přetočil pod sebe a pak jsem z ní vyklouzl. Začal jsem se oblékat, natáhl jsem si kalhoty, pak triko, na něj bundu, pozapínal jsem všechny přezky a nakonec si za opasek na záda zasunul chladnou dýku, která svým chladem na rozehřáté kůži doslova pálila. Sklonil jsem se k ní, vtiskl jí polibek a pak jsem vyšel z pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Dívka se usmála, uložila se pohodlně na posteli a dívala se jak se oblékáš. Polibek ti oplatila "Kdyby jsi měl ještě někdy chuť. Tak se klidně zastav."pozvala tě, aby jsi se zase vrátil. Pak jsi vyšel z pokoje, prošel jsi kolem bordelmamá, která se na tebe usmála, rozloučila se a že jsi zde vítán. Všiml jsi si také některých z dívek, které se za tebou dívají a určitě by stačil i jeden z tvých svůdných úsměvů a začali by vzdychat. Vyšel jsi ven z vykřičeného domu. Takže práci jsi měl za sebou, byl jsi zase o něco bohatší, dopřál jsi si i opravdu příjemný odpočinek. A co teď? |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Procházel jsem vykřičeným domem směrem k východu. Nabídka Morgany mě potěšila a pokud se tady zdržím, tak jsem měl v plánu se za ní ještě stavit. Bordelmamá jsem kývl, rozhodně jsem měl lepší náladu než když jsem sem šel. Splnil jsem další práci, užil si s pěknou holkou se kterou se mi to navíc líbilo. Peníze navíc se hodili. Všiml jsem si i dívek, které se na mě chtivě dívali a pak jsem vyšel na čerstvý vzduch. Po dlouhé době jsem ucítil únavu, za poslední dny jsem toho moc nenaspal, tak jsem se rozhodl odložit další pátrání po tom, kdo šel po Natálii na zítra a jít se vyspat. Zamířil jsem do přístavu, kde kotvila má loď. Nastoupil jsem na loď, vklouzl tiše do podpalubí, zatlačil jsem na to správné místo ve dřevě a spatřil spící Natálii. Lehl jsem si do postele vedle ní, hned potom, co jsem si sundal bundu. Sotva jsem zavřel oči, když jsem se probudil s podivným pocitem, že něco není v pořádku, ale netušil jsem, co. Natálie stále spala vedle mě, ale venku už bylo světlo. Došlo mi, že jsem spal celý zbytek večera a že nejsem vůbec vyspaný. Unaveně jsem se obrátil na záda a hleděl na dřevo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jak jsi ležel na boku, ucítil jsi jak se Natálie vedle tebe pohnula a ucítil jsi, jak tě objala jednou rukou kolem pasu. Teprve až teď jsi si všiml, že v tvé kajutě bylo nějak... čistěji. Rozhodně víc než když jsi odcházel. Že by tu Natálie uklízela? Ale co to se dělo, že se ti zle spalo? Snad špatná předtucha? Že by se mělo něco stát? Možná by jsi se měl pro jistotu porozhlédnout jestli třeba ten pocit nevyvolal nějaký nezvaný host. Nebo možná to bylo tím, že nejsi zvyklí spát v jedné posteli se ženou celou noc? |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Hleděl jsem na dřevo a přemítal o tom, že se možná něco děje. Ten podivný neklid se mi otáčel kolem žaludku jako had. Otočil jsem se zase na jinou stranu a všiml jsem si, že je tu nějak čistěji. Hned mě napadlo, že Natálie musela uklízet. Ještě chvíli jsem se převaloval, ale nakonec jsem se rozhodl, že se ujistím, že tady v okolí nikdo nepotuluje. Jemně jsem stáhl její paži ze svého boku a posadil jsem se. Natáhl jsem se pro bundu a po dvou dýkách. Jednu jsem si nechal pohotovostně v ruce a druhou jsem zasunul do pouzdérka na vnitřní straně bundy. Pomalu jsem vyšel z tajného úkrytu a prošel tiše lodí, ve vnitř nikdo nebyl a na palubě bylo taky ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl křik racků. Vylezl jsem na palubu a pořádně se tam i v okolí porozhlédl, ale nikdo tam nebyl. Snažil jsem se uklidnit, ale klid nepřicházel a já začal tušit, že za ten podivný neklid může Natálie. Prostě jsem jen nebyl zvyklí na to mít někoho neustále nablízku. Vrátil jsem se dolů a sedl si na postel. Hlavou se mi honili myšlenky, takže jsem si skoro nevšiml, že se Natálie vzbudila a přitiskla své teplé tělo k mým zádům. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dobré ráno."šeptla ti do ucha ještě stále trochu rozespalým hlasem a políbila tě na tvář Pak se posadila vedle tebe a položila ti ruku na stehno "Tak... jak jsi... no dopadl?"zajímala se a nahnula se aby se ti mohla podívat do tváře. Zamyšleně nakrčila obočí "Stalo se něco? Vypadáš unaveně a ustaraně."pohladila tě po tváři. Všiml jsi si, že na sobě má jenom tu košili ve které přišla, viděl jsi její nahá stehna a výstřih odkrýval žlábek mezi jejími velkými prsy. Zvláštní, první celá noc se ženou a ani jsi s ní nespal. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její polibek mi byl příjemný, ale i nepříjemný. Připadal jsem si divně. Když si sedla vedle mě a dotkla se mě, tak jsem si připadal, ještě víc divně. Byl jsem rád, když se mě ptala na práci, protože takhle jsem nemusel myslet na nic jiného. ,, Bohužel, paní Becková to nebyla. Večer jsem, ale musel vyřídit ještě zakázku, kterou si objednala ona a nějak se to protáhlo, takže jsem nevyspaný a taky se mi nelíbí, že nemůžu zjistit, kdo to udělal. Budu se muset víc snažit, jenže na to bych se musel vyspat a nějak mi to nejde," řeknu, ale už jsem nedořekl to, co jsem měl poprvé v úmyslu: když jsi tady se mnou! zadíval jsem se na ní z boku a spatřil její překrásné obliny a nádherné stehna a přišlo mi zvláštní, že jsem byl celou noc v posteli s holkou a moc pěknou, aniž bych se s ní vyspal. Nechápal jsem se a nechápal jsem ani své zmatené myšlenky. Pomaličku mi však začalo docházet, co mě tak rozhodilo. Na Natálii mi začínalo záležet víc než bylo pro osamělý život nájemného vraha dobré. ,, Potřebuju se vyspat!" zašeptám unaveně a protřu si spánky ve kterých začínalo pulzovat tupou bolestí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "A se vší úctou. Já jsem také ráda taková jaká jsem. A neumím si představit, že bychom někdy vypadali jako vy."přiznala se. "To je síla zvyku. Myslím že první... bílé dítě bude považováno za pohromu." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Děkuji ti. Že se tolik snažíš. Velice si toho cením."pohladila tě po tváři. Vstala a dřepla si za tebe, začala ti jemně ale příjemně masírovat krk a zátylek. "Nejspíš chápu v čem je problém. Jsi zvyklí spát sám. A teď jsi spal v posteli se mnou. Neměl jsi svůj obvyklý prostor."dál tě jemně masírovala. "Tak si ještě lehni a spi. Já se vzdálím, aby jsi měl klid."vzala tě lehce za bradu, pootočila k sobě tvou hlavu a políbila tě na rty. Pak vstala "Jen spi. Já... se třeba pokusím mezitím něco uvařit."našla své kalhoty a oblékla si je. "Souhlasíš?"zadívala se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její díky mě zahřálo a její pohlazení bylo jako balzám na duši. Když mě začala jemně masírovat, tak jsem se konečně trochu uvolnil. Cítil jsem, že mám ztuhlé svaly. Líbilo se mi, jak ji to rychle pálilo a také to, jak se chovala. Jiné ženy by se nejspíš urazili, že je vyhazuju nebo něco podobného, ale ona ne. Chápala mé potřeby a snad proto jsem s ní byl tak v pohodě. Její rty byly měkké a teplé. ,, Tak dobře," kývnu na její otázku, jestli souhlasím s jejím návrhem: ,, ale využil prosím jenom suroviny, co jsou na lodi. Asi bych stejně nespal, kdybych tušil, že se vydáš ven. Nebyl bych rád, kdyby se ti něco stalo!" dodám a pak se natáhnu na postel a přikryju se lehkou dekou. Počkám si, dokud nekývne, potom jí poradím, kde najde potřebné suroviny a nakonec přeci jen usnu. Vzbudil jsem se až když byla venku tma. Vyděsil jsem se a posadil se prudce na posteli. Rychle se rozhlédnu po tmavé místnosti a pak vstanu. Vyjdu ven z ložnice a spatřím Natálii, jak si prohlíží mou loď a sem tam něco utře od prachu. ,, Nemusíš mi tady uklízet!" řeknu něžně a pak se zeptám, proč mě nevzbudila dřív. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Samozřejmě."přikývla a tak i slíbila, že nevyjde ven z lodi. A jak jsi ji řekl kde co máš zavřela za sebou tvé tajné dveře, aby tě nerušila. Probudil jsi se až na tmy, skoro jsi nemohl uvěřit, že jsi spal tak dlouho. Asi jsi byl hodně unavený. Takhle dlouho normálně nespíš. Vyšel jsi ven a viděl jsi, jak uklízí. Narovnala se a usmála se na tebe "Já vím. Ale když já neměla do čeho píchnout."pokrčila rameny. Cítil jsi ve vzduchu vůni smaženého jídla. Sice už nebylo tak silné, ale stále bylo cítit. "Pokusila jsem se tě probudit, ale jen jsi něco zamumlal a ohnal jsi se po mě. Tak jsem tě nechala být. Nakonec. Každý se občas potřebuje pořádně prospat."přešla ke stolku, kde byl talíř zakrytý pokličkou. "Máš hlad?"zeptala se a podala ti talíř. Když jsi se podíval pod pokličku hned jsi poznal pečený chleba , volská oka a usmažený kus masa. "Nebyla jsem si jistá co máš rád, tak jsem udělala od každého trochu."pokrčila rameny. "A došli ti vejce. Našla jsem čtyři a dvě z nich už byli zkažená." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro A nebo za zázrak. Pousměju se. Ale to je jedno ten most překročíte až k němu dojdete. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "A kdo jste vy? Co ty bubny? A kam šel ten kluk?" vypálím na něj několik otázek a dál sleduji okolí. Počítám, s tou nejhorší variantou, že za chvilku přivede posily, ale těžko tomu mohu zabránit, až bych ho zastřelil. Zatim však nepřátelsky nepůsobí, tak snad jim to vydrží a není to past. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Sestoupím co nejníž nám to jde dovolit ale až na samé dno to nejde, pak se pousměji a nazančím ji aby čekala, vytáhnu z vaku makou kyslíkovou bombu na asi 30 minut a dám si ji do úst místo hadice, nazančím ji aby se schovala v jednom z výklenků mrakodarpu a sám se plavu podívat do jednoho z bývalých obchodních center abych našel nějáké cenosti, harpunu mám před sebou a sem tak se dívám okny na Sofii která unešeně sleduje vše kolem ve svém provizorním úkrytu, naštěsti ru žraloci nejsou a tak můžu víc věnovat ostražitost pátrání. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Trochu jsem se lekl, když mi řekla, že jsem se po ní ohnal ze spánku. ,, Neublížil jsem ti?" zeptám se rychle. Tohle se mi už hodně dlouho nestalo. Skutečně mě zmohla únava, protože obvykle spím, tak pět hodin a stačí mi to. Do nosu mi pronikla vůně nedávno pečeného masa. Jako kdyby tušila na, co myslím, mi podstrčila talíř s jídlem, kde bylo od každého něco. ,, Jsi hodná, že na mě myslíš. Ty jsi něco jedla?" zeptám se, než si sednu k jídlu. Pousmál jsem se nad její poznámkou o tom, že moje spíž zažívá horší časy a vysvětlil jsem: ,, Měl jsem v plánu zajet pro zásoby, jen co si přivydělám nějaké ty peníze," Vložil jsem si do úst trochu vajec a kousl si opečeného chleba. Byl skutečně výtečný. Když jsem se dostatečně nasytil, tak jsem se protáhl. ,, Asi už tě nebaví tady trčet, co?" zeptám se a podívám se na ní, jelikož se zase začala poohlížet po něčem, co by mohla uklidit. ,, Už mě nebaví hledat někoho naslepo, co kdybychom si vyšli ven, nadýchat se trochy čerstvého vzduchu a přitom bychom se pokusili konečně chytit někoho, kdo po tobě jde?" zeptám se. Napadl mě totiž plán, ale byl dost riskantní, tedy alespoň pro Natálii, takže jsem chtěl nechat rozhodnutí na ní. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Neublížil. Jsi se ohnal jen tak ledabyle. I kdyby jsi se strefil nejspíš by mě to ani nebolelo." Vzal jsi si od ní talíř "Ano, jedla. Neměj obavy."povytáhla si volné kalhoty. Na chvíli si sedla než se zase zvedla a začala znovu něco dělat. "No... trochu. Kdyby se tu toho dalo dělat více, tak bych se nenudila. Nebo aspoň kdybych mohla na palubu." Tvému návrhu horlivě přikývla "To je dobrý nápad. Budu ráda, když se trochu projdeme. A ještě raději, když ti pomohu toho parchanta dostat."usmála se, přišla k tobě a políbila tě na rty "A jestli se nám to podaří vyřešit. Pak bych se konečně mohla obléknout do svých šatů. Kalhoty jsou sice příjemné, netáhne mi pod sukni, ale je mi to poněkud velké."usmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Myslím, že váš příchod se už zapisuje do dějin. Nakonec si ještě někdo vymyslí, že nějaká z naších žen měla intimní vztah s některým z vašich mužů a objeví se u nás rasismus. Snad to nedopadne jako u vás když jste odsuzovali černochy." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Snad ne jelikož u v mé posádce jsou si všichni rovni.A snad naše národi budou žít v míru. Odpovím s klidem a pak nevím jak dále rozvést řeč a tak raději čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její nadšení mě trochu zchladilo. ,, Bude to pro tebe riskantní, může se ti něco stát! Chci, aby sis to pořádně rozmyslela, než kývneš!" řeknu tiše, ale naléhavě. Když si poněkolikáté povytáhla kalhoty, tak jsem se zvednul, vytáhl špagát a stáhl ji kalhoty jako opaskem, aby jí neklouzali dolů. Byl jsem jí teď neuvěřitelně blízko, tak blízko, že jsem cítil její teplý dech na své tváři. Poodstoupil jsem a kriticky si prohlédl své dílo. ,, No opasek od módního návrháře to není, ale prozatím to bude muset stačit," řeknu a začnu se připravovat, protože mě ujistila, že půjde. ,, Zahrajeme si stejnou hru jako minule, ale tentokrát se půjdeš projít klidně po městě, jakože si myslíš, že nebezpečí pominulo a já budu vždycky v blízkosti tebe, ale ne tak blízko, abys mě nebo někdo jiný mohl vidět!" řeknu a tentokrát se vyzbrojím pořádně. Vezmu si hvězdice, menší i větší dýky a nože. Na jednu ruku si natáhnu černou koženou rukavici. Potom se vydám k Natalí, hodím přes ni látku, kterou si obvykle vyztužuji bundu. Je to pevná síťovina, kterou nůž nebo sečná zbraň projde těžko, ale kulka jí projde se snadností nože nořícího se do másla. Potom jsem přes ni přehodil plášť a zapnul ho, až ke krku. Pohladil jsem jí po tváři. ,, Nemusíš se ničeho bát, ochráním tě!" řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Bubny? Koná se Karinoch... velká svatba. Tímto svazkem jsme se spojili se sousedním kmenem."znovu si tě prohlédl. "Mi si říkáme Saronové. Prvotní lid." všiml jsi si že se k vám blíží další muž. A zdálo se že spěchal, ale vypadal starší. Možná to byl... děda? |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro V zřícenině toho moc nežilo. Bylo tu pár menších ryb, občas nějaká ta Muréna nebo korýši. Našel jsi zde i tu a tam nějakou tu kostru člověka, který záplavu světa nepřežil. Viděl jsi tu kde co, skříně, regály, oblečení, stoly na některých byli počítače na jiných kasy. Za jednou dokonce stále ještě seděla prodavačka. Zdálo se že jsi v oddělení s oblečením. Sestoupil jsi o patro níže, kde jsi našel regály s jídlem. Tedy nic se nedalo použít možná kromě plechovek. Našel jsi nakládanou zeleninu a ovoce. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já vím, že se mi může něco stát. Ale raději se vystavím nebezpečí než se jen pořád schovávat. Nejsem taková, že bych před problémy utíkala. Já je raději řeším." nechala si od tebe upevnit kalhoty. "Děkuji."poděkovala. Když jsi řekl svůj plán bez námitek souhlasila a nehnutě stála dokud jsi ji neoblékl. Zadívala se na tebe a mile se usmála "Já vím."řekla a objala tě. Po chvíli tě pustila "Takže půjdeme?" |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Naskládám plechovky rychle do vaku a připevním k němu vystřelovací balónek abych se s tím nemusel tahat, pak se vrátím pro Sofii a ještě chvíli ji nechám ať se dívá jak vypadl dřív svět, nakonec odtrhnu pojistku a vak s palivovým článekm a plechovkami vyjíždí k haldině díky balónku který se nafoukl a já beru Sofii za ruku, vezmu si hadici a také se vydáme k siluetě naší lodi. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Tenhle? ukážu na keř vedle stehna.. Nevím, myslím že už tu byl,.. nebo ne? Je to přece tvoje zahrádka, drahá.. usměj se na ni a pohladím ji. Znovu se zahledím k obzoru, rozebírajíc v duchu směr plavby odplouvající lodě.. Jaký máš z rady pocit? Vypadali, že na to kývnou? ..nebo je takový troufalý návrh spíše pohoršil.. ..pohlédnu na ni se zamyšleným výrazem, odhadujíc starší pány dnešní doby.. ..a co na to vůbec moje drahá polovička? Jak celou tuhle věc v nímá.. přiložím svou tvář k jejím dlouhým vlasům a nechám se od nich hladit v slabém přímořském vánku. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Na to, že nerada utíká, jsem jen kývl, nechal jsem se obejmout a pak jí s podivným pocitem, že jí brzy ztratím, pustil. ,, Půjdeme," kývnu a pomalu se vydám k poklopu vedoucímu na palubu. Vylezl jsem na palubu a pak jsem jí pomohl. Ještě jednou jsem se na ní s úsměvem podíval a pak jsem jí pobídl: ,, Tak běž, jsem ti v patách!" Díval jsem se na ni, jak odchází a připadal si nějak prázdně. Nechápal jsem, co se se mnou děje, ale raději jsem to ani vědět nechtěl. Když se blížila k zatáčce z přístavu, tak jsem se vydal do uličky kousek od ní, odkud jsem měl na ní perfektní výhled. Zatím byl všude klid, ale já nějak tušil, že to se brzy změní. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se na tebe a přikývla, vrazila si ruce do kapes a vyrazila do ulic. V hodně domech se ještě svítilo a v hospodách bylo veselo jak jsi slyšel. No v hospodách... jen tu a tam tu byla hospoda, jinak se tu vyskytovali spíš restaurace a bary. Ulice nebyli osvětlené, osvětlovalo je jen světlo z oken, ale i tak dodávali dost světla. Natali šla pomalým, procházkovým krokem, občas se zastavila a pohlédla do okna či temné výlohy. Vypadala přirozeně i když jsi viděl v jejích ramenech menší napětí. Zašla za další zatáčku a ty jsi uviděl jak se někdo vyloupl ze stínu postranní uličky. Zůstal stát a jen se díval jak se Natali vzdaluje. Nehýbal se, přišlo ti to trochu divné. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano. Snad ano."zavřela oči a za chvíli usnula. Tiše oddychovala, ale v tu chvíli se v koutě probudila ta jejich domácí bestie. Zvedl hlavu, poškrábal se za uchem, olízl si kulky a vzal. Rozhlédl se a když tě uviděl šel k tobě blíže, podle tebe byl na domácí zvíře až příliš velký a až příliš vypadal jako pěkná bestie. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Sledoval jsem Natalí, každý její pohyb a každé její nahlédnutí do výlohy. Na dálku vypadala tak jistě, že bych neřekl, že se něčeho bojí, ale na jejich ramenou byla znát jistá ztuhlost, kterou jsem mohl spatřit jen já. Z některých restaurací vycházel jasný ruch, lidé se ještě dobře bavili. Další zatáčka se přiblížila a Natalí se mi v ní na okamžik ztratila. V tu chvíli jsem si všimnul, jak se někdo vyloupl ze stínu postraní uličky. Bylo zvláštní, jak se za Natalí díval, ale stejně jsem nechtěl plašit předem, protože tady mohla být šance, že je to lest skutečného vraha, aby mě zmátl. Zatímco bych si všímal náhodného pozorovatele, on by šel za Natalí a mohl by jí ublížit. Rychle jsem se ztratil v uličce a sledoval dál Natalí, abych měl jistotu, že se mi neztratí z očí. Byl jsem podivně neklidný, něco mi tady nehrálo a já netušil, co. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když žena usne už jí nechci budit.Podívám se po zvířeni a vlídným pohledem jej přejedu když přichází blíže jen klidným hlasem řeknu. Neboj nic vám nudělám.Vidím , že jsi dobrý hlídač. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Začali jste zase stoupat nahoru, na hladinu. Pak jsi si všiml že se k vám něco blíží na chvíli jsi se zarazil. Uviděl jsi hřbetní ploutev a lekl jsi se, že jsou to žraloci, ale když připlavili blíže úlevně jsi zjistil, že to jsou delfíni. Stádo delfínů. Proplavali nad vámi, pár se jich od nich oddělilo a připlavali k vám jak byli zvědaví. Chvíli kolem vás pluli, šťouchali do vás a pak se vrátili k ostatním. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydal jsi se dál za Natali, šli jste ještě chvíli když se v další uličce objevil další silueta a pak další. V uličce o kousek dál byl další. Jestli jsi to počítal dobře, tak to byli už čtyři. Bylo ti jasné, že tihle jdou po Natali, ale bylo jich nějak hodně. Začínal jsi mít obavy jestli je všechny zvládneš dřív než se některému z nich podaří něco Natali udělat. Možná jsi měl toho předtím oddělat, nejspíš zkontaktoval své partnery a kdo ví kolik se jich ještě objeví. Natali se náhle zastavila, musela něco zaslechnout, pak ale znovu vykročila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zvíře se na tebe zadívalo. Měl úplně černé oči ve kterých jsi se viděl skoro jako v zrcadle. Měl jsi z něj takový podivný pocit, že je mnohem inteligentnější než nějaké obyčejné zvíře. Zvíře se ještě trochu posunulo a ukázalo ti své velké zuby. A pak ti položil hlavu do klína. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Nic už neříkám a opřu se zády o zed a zavřu oči. Po hcívli taky usínám. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Viděl jsem Natalí a pak jsem spatřil, jak se objevují další a další stíny. Došlo mi, že byla chyba nechat toho chlápka jít. Zavolal si kumpány. V duchu jsem si zanadával, teď už nemělo cenu chránit Natalí z povzdálí, nemusel bych někoho stihnout zastavit v čas, takže mi zbývala jediná šance. Natalí se zastavila, protože něco zaslechla, ale potom se zase pohnula vpřed. Rozhodnutí a akce mi zabrali sotva dvě vteřiny, během kterých se k ní všichni čtyři nebezpečně přiblížili. Vyrazil jsem vpřed s rychlostí a hbitostí kočky. Za běhu jsem vytáhl dvě hvězdice, které jsem poslal nejbližším útočníkům přímo mezi oči. Klesli k zemi mrtví. Běžel jsem směrem k Natalí, když jsem si všiml, že už po ní někdo vystřelil ze zbraně, která hlasitě štěkla, když na Natalí vystřelila kulku. Změnil jsem trochu úhel svého běhu a kulku chytil místo Natalí já. Zasáhla mě paže, ale nezastavila mě. Namířil jsem si to směrem ke střelci, který skončil s dýkou v srdci. Potom jsem se střetl s posledním z nich. Vší silou jsem ho udeřil ze spodu do nosu, takže mu chrupavka hlasitě křupla. Potom jsem ho povalil na zem a chytil ho za hrtan, ale tak aby mohl mluvit. ,, Kdo tě poslal?" zeptám se ho chladným hlasem a počkám, dokud mi neodpoví. ,, Garek, Matyáš Garek!" vyšlo mu ze sevřeného hrdla. V tu chvíli jsem měl pocit, že se všechno kolem mě zastavilo. Skoro jsem nevnímal, že jsem mu vyrval ohryzek z krku. Postavil jsem se a otočil se na Natalí. Bylo mi strašně zle. Nevnímal jsem ránu na paži, která krvácela ani chlad, který mi přejížděl po zádech. Stále jsem musel myslet na to jméno. Potom se podemnou podlomily nohy a já klesl na kolena. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se vrhl na pronásledovatele Natali všimla si toho teprve až po ní někdo vystřelil a ty jsi skočil kulce do rány. Ránu v ruce jsi vůbec necítil nejspíš to bylo jen škrábnutí i když jsi cítila, jak ti krev stéká po ruce. Nejhorší pro tebe bylo zjištění jména toho kdo chtěl zabít sladkou Natálii. Zabil jsi muže a nevnímal jsi, jak se zasáhla sprcha krve. Otočil jsi se a samým šokem jsi klesl na kolena. "Shade."vydechla Natali ustaraně a klekla si před tebou. Vzala jemně tvé tváře do teplých dlaní "Shade. Co je ti?"zeptala se ustaraně a pohladila tě po tvářích. "Krvácíš..."stiskla ti ruku nad ránou "Pro boha... doufám, že to vše není tvoje krev."zadívala se na tebe. "Shade... co se ti stalo?"druhou rukou tě objala. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Klečel jsem na zemi a skoro jsem nevnímal jemné doteky jejich rukou. Díval jsem se jí do tváře, ale nedokázal jsem se na ní soustředit.. Měl jsem pocit, jakoby mi někdo seděl na hrudi. Těžko se mi dýchalo. Na chvíli jsem zavřel oči a až pak jsem se byl schopný soustředit na vylekanou Natálii, která mě pevně svírala nad ranou, aby méně krvácela. ,, Musíme pryč! Kdyby se tady ještě někdo objevil, asi bych je teď nezvládl," šeptnu a pokusím se zvednout. Mám pocit, že mám nohy z másla, ale udržím se na nich. Za podpory Natalí zamířím zpět na loď. Musel jsem to rozdýchat a hlavně se rozhodnout, kdo je pro mě důležitější. Můj otec, který chce smrt Natálie nebo ona, kterou jsem chtěl tolik chránit. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Nejspíš jsi oddělal dnešní dávku vrahů, protože na cestě zpět jste až na pár rozveselených mužů nepotkali nikoho. Tentokrát ti musela na loď pomáhat Natali, sešli jste do podpalubí a do tvé tajné ložnice. Posadil jsi se na postel a chtěl jsi si lehnout, ale Natali ti v tom zabránila. Svlékla ti tvou bundu a tričko, začala ti ošetřovat ránu. Vyl to jen škrábanec, dlouhý a hluboký, takže jen hodně krvácel. Vyčistila ti ránu a musela ti udělat tři stehy než byla spokojená, ještě ti paži ovázala a sedla si vedle tebe. "Teď už by jsi měl být v pořádku." vydechla. "Co se tam stalo, Shade?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Šli jsme k lodi a Natalí mě podpírala, stále jsem měl podivný pocit prázdna. Skoro jsem nevnímal pár přiopilých chlápků, které jsme cestou potkali. Dostali jsme se na loď a hned potom do mé tajné ložnice. Ztěžka jsem usednul na postel a chtěl jsem si lehnout, ale Natálie mě nenechala. Přinutila mě poslušně sedět, dokud mi neošetřila ránu po kulce. Bylo to pouze hluboké škrábnutí, stačila trocha dezinfekce, pár stehů a obvaz. Natalí si sedla vedle mě a zeptala se mě, co se tam stalo. Netušil jsem, jestli ji říct o svém otci nebo ne. Nějak jsem se na to necítil a nechtěl jsem, aby se kvůli tomu trápila i ona. Takže, když se zeptala, co se tam stalo, tak jsem jí odpověděl polopravdou: ,, Já, znám toho muže, co chce tvou smrt!" Podíval jsem se jí do očí a pak jsem se konečně natáhl: ,, Řešit to budu, ale až zítra. Potřebuju si odpočinout!" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zadívala se na tebe, pohladila tě po ruce "Jistě."řekla a vzala tvé oblečení "Tak dobrou noc."řekla a vyšla z tvé ložnice, zavřela za sebou a nechala tě tak osamotě. Aby jsi mohl přemýšlet a také spát. Ale co teď? Otec chtěl zabít Natálii. Ale proč? Proč ji chce zabít? Sice jsi Natali znal jen krátce, ale pochyboval jsi o tom, že by mu něco udělala kvůli čemu by ji chtěl nechat zavraždit. Na čí stranu se však přidáš? Slíbil jsi Natálii pomoc, ale mohl jsi jít proti svému otci? A i kdyby jsi nakonec šel proti otci, tak by ti něco takového určitě neodpustila matka. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Když Natalí odešla, tak jsem se chtěl skutečně prospat, ale spánek nepřicházel přes zjevnou únavu. Převaloval jsem se na posteli a hlavou se mi honili tisíce myšlenek. Míhali se mi před očima obličeje mé matky a otce, tak jak jsem si je pamatoval a pak i obrázky Natálie, které jsem slíbil ochranu. Odešel jsem sice odtud, už když jsem byl chlapec, ale rodiče byli stále mými rodiči. Netušil jsem, jestli po mě pátrali, já se sem nikdy nevracel. Najednou mi dojde, že byla strašná chyba sem přijet. Musel jsem se jít podívat do domu, kde jsem kdysi vyrůstal. Vstal jsem ze zmuchlané postele, hodil na sebe lehké triko a vyšel ven z tajné ložnice. Spatřil jsem Natalí, která se na mě překvapeně dívala. ,, Omluv mě, prosím!" řekl jsem rychle a vyšplhal se na palubu. Rozběhl jsem se tichým městem přímou cestou k domu, kde jsem prožil dětství. Netušil jsem, jestli tam stále žili, ale musel jsem se přesvědčit, že žijí, že to nebyla jen shoda jmen. Dorazil jsem až k dvoupatrovému domku a vyšplhal se na balkónek. Nahlédl jsem dovnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Nahlédl jsi přes balkon do pokoje, věděl jsi že tohle byla místnost, kde tví rodiče trávili večery. Místnost vypadala stejně jak jsi si ji pamatoval. Krb ve kterém hořel oheň, police s knihami, šachovnice a dokonce i ta truhla ve které se skrývali hry a hračky. Na sofa seděla nějaká dívka, tak patnáct šestnáct let a četla si. Byla velice hezounká, jako obrázek. Všiml jsi si že nad krbem stále visel vás rodinný portrét, kdy ti bylo pět. Seděl jsi matce na klíně, ta seděla v křesle a za křeslem stál tvůj otec, ruku ochranitelsky položenou na rameni tvé matky. Dívka najednou vzhlédla, protože ze křesla někdo vstal. Až doteď jsi ho neviděl, protože stálo zády k tobě. Byla to tvá matka, starší ale byla to ona. Přešla k dívce a něco si řekli, teď jsi uviděl podobu mezi dívkou a tvou matkou. Ta dívka tedy byla tvá mladší sestra. Tvá matka si k ní sedla a ukázala ji něco co držela. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Nahlížel jsem dovnitř a viděl věci, které mi tolik připomínali minulost. Minulost, kdy mi bylo ještě dobře, měl jsem rodinu, měl jsem domov. Potom jsem spatřil na sofa sedět dívku, byla mladá, ale byla moc hezká. Četla si knihu. Všiml jsem si, jak nad krbem visí starý portrét, kde jsem s rodiči. Najednou jsem si uvědomil, že mám v krku knedlík. Potom z křesla, které bylo zády ke mně, vstala má matka, starší, ale byla to ona a ukazovala něco děvčeti, mé sestře, jak mi došlo v zápětí. Začali se mi chvět ruce. Najednou se mi podlomila kolena. Neudržel jsem se na nohou, nešlo to. Strašně to bolelo, víc než kdyby mě někdo bodl dýkou přímo do srdce. Můj pokles na kolena musel být slyšet, ale nedokázal jsem se zvednout a rychle zmizet. Nikdy mi nedošlo, jak moc mi matka a otec chyběli. Žilo se mi dobře, když jsem na ně nemyslel, ale teď to bylo tak jiné. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Klesl jsi na kolena, pohled na tvou rodinu tě zdrtil. Pochopil jsi, jak ti tvá rodina chyběla. Byl jsi tak zaujat svými myšlenkami a pocity že jsi nepostřehl, že tvá matka vzhlédla a pohlédla směrem na balkon. Naznačila dívce, aby zůstala kde je a sama šla pomalu k balkonu. Otevřela prosklené dveře a její pohled padl na tebe, zamračila se ale pak se zatvářila překvapeně. "Taylere?"zeptala se opatrně. Divil jsi se, jak to že tě poznala. Ale.. možná to byl nějaký mateřský cit. Natáhla ruku, vzala tě lehce za bradu a zvedla ti hlavu, aby se ti mohla zadívat lépe do tváře. "Taylere!"vydechla už s jistotou, do očí se ji nahrnuli slzy. Klekla si k tobě a prudce tě objala "Ty jsi se mi vrátil, Taylere! Ty můj chlapečku!"srdceryvně se rozbrečela. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Nevšiml jsem si toho, že vstala ani toho, že se ke mně blíží. Všiml jsem si jí teprve tehdy, kdy otevřela dveře balkónu a zadívala se na mě. Potom mě do skutečného světa přivedl až dotyk její horké dlaně na mé bradě. Bylo divné, že mě poznala. Bylo to dvanáct let, celá věčnost a ještě divnější bylo slyšet své jméno. Tak dlouho jsem ho neslyšel vyslovit, zvykl jsem si na jméno Shade a vyslovení mého jména jejími ústy vyvolal nový pocit tísně. Její objetí bylo horké a plné lásky. ,, Mami!" zašeptal jsem slabě a až po chvíli jsem se odhodlal jí obejmout také. Zavřel jsem oči a vychutnával si její blízkost. Najednou jsem si uvědomil, že mi po tvářích stékají slzy. Proč jsem se nevrátil? napadlo mě zmateně. Odtáhl jsem se od ní a zvedl se na chvějící se nohy. Díval jsem se jí do očí a čekal, co bude. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Maminka se také zvedla, otřela si oči a stiskla tvé ruce ve svých. Dívala se na tebe a něžně se usmívala "Taylere. Ty jsi se vrátil. Už jsem si myslela... že jsem tě navždy ztratila. Ale ne.. ty jsi se mi vrátil. Můj chlapeček."pohladila tě po tváři. "Mami?"ozvalo se za vámi. Vzhlédl jsi, byla to ta dívka. Tvá sestra. Matka se na ní podívala "Elizabeth. Pojď sem, drahoušku. Někoho ti představím."pobídla ji. Eliz přišla blíže a stydlivě na tebe pohlédla "Eliz. Tohle je Tayler. Tvůj ztracený bratr. Taylere. Tohle je Elizabeth. Tvá mladší sestra."představila vás a pak znovu na tebe pohlédla. "Pojď dovnitř, Tayelere. Prosím."vzala tě za ruku, ale netáhla tě dovnitř. S obavami se na tebe zadívala, snad jestli dovnitř půjdeš nebo se rozhodneš utéci. "Ahoj."pozdravila tě sestra stydlivě. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Zvedla se také, chytla mé ruce a sevřela je ve svých. Potom se za jejími zády ozvalo oslovení ,, mami,, , a když jsem se podíval, spatřil jsem svou sestru. Matka se k ní otočila a začala nás představovat. Usmál jsem se, ale pak mi úsměv ze rtů zase zmizel. Moje duše byla příliš rozpolcená. Matka mě pozvala dál, netlačila na mě, ale já se přesto zarazil. Co když tam bude otec? Co udělám, zabiju ho? Dokážu to? Nebo mám obětovat Natalí? Musím zjistit, proč chce otec Natalí zabít! rozhodl jsem se a učinil krok dovnitř. Rozhlédl jsem se po známé místnosti, vyhřáté krbem, ve kterém vesele plápolal oheň. Najednou se mi udělalo zle. Nemohl jsem se nadechnout, začal jsem se třást po celém těle jako v zimnici. ,, Já..... ne...nemůžu!" začnu pomalu couvat. Příliš dlouho jsem žil sám, věděl jsem, že to nedokážu. Chtěl jsem, ale nedokázal jsem to. Najednou se ve dveřích objevil můj otec. Poznal jsem ho okamžitě. Najednou jsem viděl černě, nechápal jsem se. Když se mi konečně vrátil zrak, tak jsem hleděl do matčina vyděšeného obličeje a za ní byl strop. Omdlel jsem? zděsil jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi otevřel oči, zjistil jsi že jsi v domě. Ležíš na pohovce a matka se nad tebou starostlivě sklání. "Taylere?"řekla, když zjistila že jsi otevřel oči. Pohladila tě po tváři "Jen klidně lež. Omdlel jsi a praštil jsi se do hlavy. Tak opatrně."pohladila tě po tváři a pak tě políbila na čelo. "Co se stalo? Jsi snad.. nějak nemocný?"zeptala se. Nakonec lidé přece bezdůvodně neomdlévají. "Nemožné. V naší rodině nejsou žádné vážné nemoci."slyšel jsi hlas svého otce. Pootočil jsi hlavu a viděl ho stát u krbu. Byl stejně vysoký jako ty, ale jeho tvář byla o hodně drsnější a ne tak smyslně jemná. On měl v sobě takovou tu mužnost. Na spáncích se mu už objevili šediny a nechal si narůst bradku. Vypadal trochu hrozivě. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Pod tělem jsem cítil něco měkkého, takže jsem už neležel na zemi. Jak dlouho jsem byl mimo? napadne mě překvapeně. Teprve, když matka řekla, že jsem se udeřil do hlavy, tak mi došlo, že mě skutečně bolí hlava, ale tak nějak tupě, takže jsem se asi neudeřil moc. Matka se mě začala vyptávat, jestli nejsem nemocný, ale otec jí přerušil s tím, že v rodině nikdo není nemocný. Podíval jsem se na něj a uvědomil jsem si, že po něm se mi nestýskalo. Byl ke mně chladný jako vždy, tvrdil, že jinak ze mě nebude pořádný chlap a nakonec jsem se stal nejlepším nájemným vrahem, ženy mi lezli sami do postele, když jsem chtěl a to i bez jeho tvrďácké výchovy. Posadil jsem se a opřel se rukama o pohovku. ,, Jak dlouho jsem byl mimo?" zeptám se a podívám se na matku. Když mi odpoví, že skoro dvě hodiny, tak se mi v hlavě objeví myšlenka na vyděšenou Natálii. ,, Nic mi není, mami!" řeknu jemně. Pohled mi občas střelil k otci a já to nakonec nevydržel: ,, Znáš Natálii Toolovou? vyhrkl jsem a hned jsem zalitoval. Co budu dělat, když odpoví, že ano? ,, Proč chceš její smrt?" zeptám se narovinu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tvůj otec se po tvé otázce narovnal a zamračil se "Drahá. Mohla by jsi na chvíli odejít?"zeptal se. "Ale..."chtěla tvá matka odporovat, ale otec na ní vrhl jeden ze svých pohledů a matka zmlkla. Sklonila rezignovaně hlavu, ale pak na tebe pohlédla "Neodcházej aniž by jsi se se mnou rozloučil."požádala tě tiše a vstala. Pohladila tě po tváři a pak odešla z místnosti, zůstal jsi v místnosti jen s otcem. "Ano. Znám ji."odpověděl a sedl si do křesla naproti tobě. "A proč chci její smrt? Tak to je jen má věc. A i kdybych to chtěl někomu říkat tak to rozhodně neřeknu svému nezvedenému synovi."zamračil se na tebe. "Neměl jsi se už vracet. Matka se pomalu z tvou ztrátou už vyrovnávala. A když teď znovu odejdeš. Zničí ji to. Na co jsi sakra myslel když jsi utekl?"sykl. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Rozkazem poslal matku pryč jako to dělal vždycky, už v tu chvíli jsem věděl, že jediné, co mi brání ho na místě zabít je má matka. Sedl si naproti mě a začla mi vykládat o matce. Jenže to oslovení nezvedený syn a otázka proč jsem se vracel, když jsem utekl mě zase vratila o reality. ,, Za prvé: neutekl jsem, byl jsem kluk, co hce zažít nějaké to dobrodružství, jenže jsem se stratil a už nenašel cestu zpět, za druhé: matku už neopustím a za třetí: neurážej mě, nemáš ponětí, kdo jsem teď! Navíc nepopíráš, že ji chceš zabít, že?" zeptám se stejně tiše jako on před chvílí. Když na to nic neřekne, tak jen kývnu, protože mlčení je souhlas. ,, Dám ti malou radu, otče," řeknu sarkasticky. ,, Pokud chceš žít, tak dáš natálii Toolové pokoj, zapomeň na ni a přežiješ!" zasyčím vztekle, protože já jsem mu nehodlal dovolit, aby Natálii ublížil. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tvůj otec se uchechtl "Ano. Malí chlapec co chtěl zažít dobrodružství. Ani tě nemohlo napadnout co tím vše způsobíš."prohlédl si tě. "Jistě, že nemám ponětí kdo jsi. Nebo co jsi teď. A je mi to jedno. Pořád jsi ještě zelenáč."opřel se do křesla. Usmál se, jeho úsměv vypadal nebezpečně "Ty mi vyhrožuješ? Ale.. že by jsi nakonec nebyl takový smrkáč?"naklonil se prudce k tobě. "Tak se mě pokus zabít jestli si troufneš. Protože to se je mezi mnou a Natalií to jen tak neskončí."a vzal. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Jeho nadávky typu zelenáč a smrkáč mě nechávají chladným, pouze se mi na tváři objeví škodolibý úsměv. Ve chvíli, kdy mě pobídne, ať se klidně pokusím jej zabít, že jinak stejně nenechá Natálii na pokoji se ve mě něco přeplo. Jako spínač, nejistý Tayler zmizel stejně rychle a náhle jako se objevil a zůstal pouze bezcitný Shade, teda skoro bezcitný, nájemný vrah, té nejvyšší třídy. Byla chyba si nevzít žádné zbraně, ale dokážu zabíjet i holýma rukama. Chvíli, asi vteřinu, jsem se díval do země a potom jsem zaútočil. Byl jsem jako panter, který tiše číhá na svou kořist. Věděl jsem, že hluk přivolá matku, hodlal jsem se nechat zranit, aby to vypadalo jako sebeobrana, matka se potom nebude tolik trápit a možná mě nezavrhne, i když to by neudělala snad ani potom. Otec jí stejně jenom týral, omezoval jí, a kdo ví, jestli jí i nebil. Byl a stále je surovcem první třídy. Schválně jsem rukou strčil do kovového tácu, co byl na stole. Otec nemeškal a zaútočil také. Uhnul jsem jeho ráně, která mi mířila do obličeje, a vlastní dlaní vytvarované do pařátů jsem ho silně udeřil do bránice. Už tímhle jsem mu potrhal nějaké ty svaly a snížil jeho rychlost a výkonnost. Všiml jsem si jeho zděšeného, ale přesto odhodlaného pohledu. Otec kousek couvl, takže se dostal ke krbu. Šáhl za sebe a vytáhl ze stojánku pohrabáč. Ohnal se jim po mně, stihnul bych uhnout, ale potřeboval jsem, aby matka, která vyděšeně stála ve dveřích, viděla, že otec mě hodlá zabít. Uhnul jsem tak, aby mě pohrabáč škrábl, ale ne natolik, že by mi způsobil těžká zranění. Z mělké rány na hrudi se spustila okamžitě krev. Bolelo to, ale dalo se to vydržet. Přikrčil jsem se a vyrazil jsem znovu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Znovu se zamračila na rostlinku, lehce se ji dotkla konečky prstů než se zavrtěla a opřela si hlavu o tvé rameno. "Ne... myslím, že tu nebyla. Takže jsi ji sem přinesl ty?"odpověděla ti a rovnou se zeptala. "Nevím, Davide. Vím o dvou kterým se to líbí. U ostatních si nejsem jistá. Ti se tvářili tak všelijak. Uvidíme za ty dva dny. Ale myslím, že je to celkem nadějné."začala tě lehce hladit po paži. Koutkem oka jsi postřehl že na plot se usadil modrý ptáček, který si radostně čechral peří. "Já? No... myslím si, že je to dobrý nápad. Zajímavý a určitě bude i výnosný. Ale jen mě mrzí že to nebude hned. Takhle to může trvat i pár měsíců nebo let než ji dáme do kupy." Nakonec jste se vydali zpět do domu. Zbytek dne jste strávili spolu i když na půl hodiny potřebovala ještě pracovat. Nakonec to trvalo hodinu, protože ty nezbeda jsi ji pořád škádlil a vyrušoval. Další den Probudil jsi se ráno a hned jsi poznal, že tentokrát tě tvá milá neopustila. Ležela vedle tebe, objímala tě a její teplé tělo se tisklo na tvé. Byla vzhůru, hlavu si opírala o tvé rameno a prsty lehce přejížděla přes tvou obnaženou hruď. Možná právě to tě probudilo ze spánku. "Dobré ráno."šeptla tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi znovu otevřel oči zjistil jsi, že venku již byla tma. A ten malí uličník ti zase kreslil po noze! |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ne!"slyšel jsi vykřiknout matku, která byla svědkem tvého souboje s otcem. "Eliz nechoď sem! Běž do svého pokoje!"rozkázala tvé sestře, která se chtěla také podívat co se děje. "Matyáši! Ihned toho nech! Copak jsi se zbláznil?! Vždyť je to tvůj syn!"snažila se svému manželi zabránit tomu, aby ti ublížil. Znovu vykřikla, když uviděla jak ti teče krev. Otec na okamžik zaváhal, možná se v něm probudila ta malinká otcovská jiskra. Ale to byla přesně ta chvíli na kterou jsi čekal. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..peřinu si držím hezky zachumlanou až u pravého ucha, jelikož chrním na levém boku u okraje postele, jak spávám nejraději. S ránem otevřu jedno oko.. pak i druhé, pohlédnu na budík, zdali nezačne ječet.. ..je ticho. Jaká úleva.. a kdepak mám.. ..aah, dobré ráno drahá. Dnes nemáte poradu? Taknějak jsem měl za to, že bude pokračovat dnes.. Samozřejmě jsem ale rád, že tě mám u sebe! Co kdybychom se vypravili do přístavu a poptali se místních na piráty a podobnou svoloč.. jejich argumenty a případné obavy by se ti mohly u rady hodit. Hmm? ..zasunu si odkryté nohy k Jeane pod peřinu a opřu chladná chodidla k jejím rozehřátým lýtkům. Posuměju se a vypláznu na ni krátce a škádlivě jazyk.. Nejprve ale budeme muset vyřešit jedno veliké dilema.. odmlčím se důležitě.. ..přece kdo dnes udělá snídani! rozzářím se, chytnu ji kolem ramen a přetočím na svou polovinu postele.. ..začíná mi chybět cestování a mořeplavectví.. je na čase s tím něco aktivně začít dělat.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Slyšel jsem výkřiky zoufalství z úst mé matky, jenže se nedalo nic neděl. Najednou jsem si uvědomil jednu věc, Natalí pro mě znamenala víc než můj otec. Matka otce přemlouvala, aby se vzpamatoval, ale on nic, pak se najednou zarazil. Napadlo mě, jestli se v něm neobjevil kousek citu, ale nehodlal jsem na to brát zřetel a to bylo dobře, jinak bych byl nejspíš mrtvý. Pohrabáč na vteřinu klesl k zemi, ale pak se s rychlostí útočícího hada zvednul a zanořil se mi hluboko do boku. Způsobil pouze hodně hluboké škrábnutí. Kdybych zaváhal, tak už mi vězí mezi vnitřnostmi. Díky jeho útoku jsem se mu byl schopen dostat dostatečně blízko. Rychlým pohybem jsem ruku vytvaroval do rovné přímky a malíkovou hranou ho silou udeřil do ohryzku. Otec vyvalil oči, chytil se za hrtan a začal se dusit. Klesl k zemi a ještě párkrát marně zalapal po dechu, potom zemřel. Unaveně jsem se posunul kus stranou, držel jsem se za ránu, která značně krvácela, a zhluboka jsem oddechoval. Tohle byl pro mě nejtěžší souboj za posledních několik let. Díval jsem se na otcovo chladnoucí tělo a uvědomoval si, co jsem právě udělal, jenže bylo zvláštní, že jsem necítil nic jen prázdnotu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Uslyšel jsi, jak matka vykřikla "Matyáši!"přiběhla a klesla k němu, zkusmo s ním zacloumala. Ale už věděla, že je mrtvý, sklopila hlavu k zemi a ramena se ji roztřásla. "Proč?"zeptala se tiše. Nebyl jsi si jistý komu to říká. Vstala a pohlédla na tebe. Přišla k tobě a sklonila se k tobě "Proč to takto muselo dopadnout? Proč?"zeptala se tě a pohlédla znovu na tebe. Prohlédla si tě a pak tě objala "Nechápu proč tě nikdy nemiloval. Tak jako já."pohladila tě po tváři. "Přinesu dezinfekci a obvazy."vstala. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Seděl jsem opřený o bok gauče a pozoroval tělo mrtvého muže na zemi, který mi byl vlastně cizí. Slyšel jsem výkřik matky, pak jsem jí sledoval, jak se snaží otcem třást a pak se začala chvět. Chtěl jsem jí obejmout a utěšit ji, ale nějak jsem se zasekl a to ve chvíli, kdy se zeptala: Proč? Zděsil jsem se, ona mě snad obviňuje? Pak se, ale zeptala jinak a mně se ulevilo. Její něžný dotyk na mé tváři byl jako balzám na duši. Mírně jsem se usmál a kývl na to, že přinese dezinfekci a obvazy. Potom jsem jí, ale chytil za ruku: ,, Omlouvám se!" Omlouval jsem se za všechno, za to, že jsem byl pryč, za to, že jsem zabil otce, prostě jsem se chtěl omluvit. Kývla, jakoby chápala a potom odešla někam pryč. Opřel jsem se o jednu ruku a začal jsem se zvedat. Začínala se mi lehce točit hlava, ale na zemi jsem zůstat nechtěl, byla mi tam zima. Sedl jsem si na gauč a potom se na něj natáhl. Matka přišla za chvíli. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Matka se vrátila i s lékárničkou. Svlékl jsi se, aby tě mohla ošetřit, vzdychla "Ty jsi tak vyrostl. Přijde mi to jako včera kdy jsem tě houpala v kolébce."pohlédla na mrtvé tělo svého manžela. Hned se zase odvrátila a pousmála se na tebe "Můj chlapeček. Ani nevíš, jak jsem tě postrádala."začala ti rády ovazovat. "Musíme něco udělat s otcem. Nemůže.. tu takhle zůstat."znovu váhavě pohlédla na mrtvolu. "Kvůli čemu to vlastně začalo?"zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Svlékl jsem si zakrvácené tričko a pak si uvolněně lehl. Nechal jsem se ošetřovat a ani jsem necekl, když mi na ránu nalila dezinfekci. Jen jsem se hlouběji nadechl. Její tichý hlas, který mi líčil vzpomínky, jak jsem byl ještě dítě, mě uklidňoval. Sledoval jsem její krásnou tvář, jak nervózně těká k mrtvému tělu. ,, Taky jsi mi chyběla, i když jsem si to neuvědomil. Měl jsem svůj život, ale vše se změnilo příjezdem sem a tím, že jsem potkal jednu dívku. Vlastně to tím i začalo. Najala si mě na jednu práci, no nějak jsme se sblížili, jenže jsem zjistil, že jí někdo usiluje o život, tak jsem začal pátrat a stopy mě dovedli až k otci. Potvrdil mi mé domněnky, ne proč ji chtěl odstranit, ale že ji odstranit chce. To ho vytočilo a vrhnul se na mě," zavřel jsem na minutu oči. ,, Nikdy mě neměl v lásce," řeknu smutně, ale potom se jí podívám do tváře. ,, Postarám se o něj, jen co mi bude líp!" ujistím ji. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dobře. Ale.. půjdeme pryč. Odtud.." vzdychla "Nevím jak to vysvětlím Eliz."konečně tě ošetřila. "Hotovo... je to jen povrchové. Tolik jsem se bála, že tě zabije. Že tě znovu ztratím."políbila tě na čelo. "Je z tebe moc hezký mladík. Jistě jsi zlomil již mnoho dívčích srdcí."vstala a vzala tě za ruku. "Pojď. Půjdeme jinam."znovu se na tebe zadívala "Jsem tak šťastná, že jsi doma."stiskla pevněji tvou ruku "Stále jsem doufala, že se mi vrátíš."pomohla ti vstát a odešla s tebou ven z místnosti. "Stále.... tvůj pokoj. Nepředělali jsme ho."takhle mlčky navrhla jestli tam nechceš jít. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro S její pomocí jsem se dostal z pohovky a odešli jsme z místnosti, kde chladlo otcovo mrtvé tělo. Její poznámce o dívčích srdcích jsem se jen usmál. ,, No, co se týká Eliz. Nemusí ho vůbec vidět, zbavím se těla a pak řekneme, že odešel za jinou ženou. Uvěří tomu, bylo by to možné?" zeptám se matky a tiše vyslechnu její odpověď. Když řekne, že by to možné bylo, tak kývnu a vrátím se do místnosti, kde leželo jeho tělo. ,, Zbavím se ho hned, dojdu pro Natalí, musí o mě mít už strach a pak se sem společně s ní vrátím!" řeknu, stisknu jí ruku a pak se skloním pro jeho tělo. Zvednu ho a dám si ho přes rameno. V ráně mi lehce zaškubalo. Usmál jsem se na matku a pak přeskočil i s tělem zábradlí na balkóně. Skončil jsem na zemi, zvedl znovu jeho bezvládné tělo a vydal jsem se s ním k vodě. Připevnil jsem mu k noze kotvu z jedné lodi, co se povalovala v přístavišti a nechal ho klesnout ke dnu. Vydal jsem se ke své lodi a našel tam Natalí, která měla ve tváři starost. ,, Hotovo, už ti nic nehrozí!" řeknu jemně a usměju se na ní. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zbavil jsi se těla svého otce a vydal jsi se říci Natali tu skvělou zprávu. Jen co jsi tam vpadl a pověděl ji o tom, překvapeně vstala "Opravdu?"řekla a také se usmála "Shade... ty jsi.. úžasný!"objala tě a políbila dlouze na rty. "Já věděla, že to zvládneš."pustila tě rány tě poněkud zaboleli. "Kdo to.. tedy nakonec byl?"zeptala se a tiskla ti ruku "Ani nevím jak ti za to mohu poděkovat."vzdychla. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její objetí bolelo i těšilo zároveň. Její polibek byl sladký. Potěšilo mě, že jsem jí mohl udělat radost. Hřálo mě to u srdce, ale potěšení zmizelo ve stejné vteřině, kdy se zeptala na to, kdo to ve skutečnosti byl. Úsměv mi zmizel ze rtů, na tváři se mi objevil zamračený výraz. ,, Chci si s tebou promluvit," řeknu a odvedu jí do ložnice, kde za námi zavřu tajné dveře. Věděl jsem, že tento okamžik přijde a bál jsem se hovíc než smrti. Bylo to totiž poprvé za můj osamělý život, kdy jsem cítil, že tohle chci někomu říct. Bál jsem se prozrazení, ale musel jsem to zkusit. Posadil jsem jí na postel, sedl jsem si vedle ní a chytil jí za paže. ,, Chci ti něco říct a chci tě poprosit, abys nic neříkala, dokud ti neřeknu všechno, ano?" když kývne, tak pokračuju, ale mnohem víc přiškrceným hlasem. ,, Jsi první a poslední komu tohle říkám, protože ti věřím. Nikdy jsem to nikomu neřekl, ten kdo tě chtěl zabít, byl .... můj otec. Ano, zabil jsem vlastního otce, ale byl to hajzl, takže je to fuk. Já jen, potřebuju se vrátit za svou matkou a sestrou a chci, abys šla se mnou. Nechci tě nutit, nechci ani, aby jsi se potom divila. jsem také člověk, i když jsem vrah. Já....," vlastně jsem nevěděl, jak pokračovat. Měl jsem všechno tak skvělé promyšlené a teď nic. ,, Jsem asi blázen, že ti to říkám, ale já... bože...zamiloval jsem se do tebe a chci, aby ses mnou odjela, pokud budeš chtít!" vypadne ze mě a já se rychle zahledím do země, protože se mi udělá zle z toho, že jsem to řekl nahlas. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi řekl, že to byl tvůj otec kdo ji chtěl zabít, zostra se nadechla, ale nic neřekla jak slíbila. Když jsi se vyznal nedokázal jsi se na ní podívat, jak se na to tváří. Přišlo ti to jako věčnost než něco řekla i když to byla ve skutečnosti jen chvíle. Ucítil jsi dotyk na tvé tváři, ten byl stejně hřejiví a něžný jako ten od tvé matky. V tu chvíli jsi věděl, že k tobě chová stejné city jako ty k ní. Zvedla tvou hlavu a zadívala se ti do očí "Ty můj hrdino."řekla s úsměvem a políbila tě na rty. Pak tě objala a přitiskla se k tobě "Moc ráda s tebou odjedu. Chci s tebou odjet, můj drahý Shade."znovu tě políbila. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Reakci, která následovala ze strany natalí jsem rozhodně nečekal. Její polibek mě zahřál, její objetí i přes bolest potěšilo a její slova, že se mnou pojede mě naprosto vyvedla z míry. ,, Opravdu?" ujistím se a když se s kývnutím zase přitiskne ke mě, tak se pousměju. Zvednu se a řeknu: ,, Pojď, představím ti svou matku a sestru!" Výjdeme z lodi a vydáme se zpět do domu, kde už byla matka a zrovna plakala mé sestře na rameno ve své roly, opuštěné ženy. Vešeli jsme dovnitř a já řekl: ,, Nenašel jsem ho!" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi chtěl vejít do domu, Natali trochu váhala, jako kdyby se snad bála. Nejspíš to tu znala, ale nakonec s tebou vešla dovnitř. Tvá matka vydala skvělý herecký výkon ze zdrcení, že přišla o manžela. Věděl jsi však, že tak to není. Sice jsi nevěděl jistě, že má z toho radost, ale spíš ji to prostě nevadilo. Za to Eliz vypadala, že to s ní brzy sekne. Jen na vás krátce pohlédla, pak se omluvila, že ji není dobře a odešla do svého pokoje. "Eliz je citlivější. Nemluvě o tom, že k ní se choval Matyáš nejlépe. Byla svým způsobem jeho oblíbenkyně."řekla matka a dívala se za dcerou. Pak pohlédla na tebe a na Natálii, trochu se zamračila, ale pak se usmála "Vítám vás zpět."přišla k tobě a políbila tě na tvář. Pak pohlédla na Natálii "I tebe zde vítám, Natálie. Pojďte prosím dál. Buďte tu jako doma."pobídla vás. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Matka na to jen kývla, vypadala dobře a hrála to skvěle, ale moje sestra byla ve tváři bledá a vypadalo to, že brzy omdlí. Omluvila se a odešla do svého pokoje. Matka mi vysvětlila, že Eliz byla oblíbenkyní mého otce, takže ho měla moc ráda a bude jí chybět. Potom se podívala na mě a na Natálii, ale přišlo mi zvláštní, stejně jako když se předtím Natalí zastavila, tak se matka teď mračila. Potom se, ale usmála a řekla, že Nás vítá zpět. Přivítala i Natalí, chovala se mile, ale stále se mi na tom něco nezdálo. Natálie byla podivně ztuhlá. Posadili jsme se na gauč a já jsem slabě sykl, protože mě zabolelo v ráně. Znovu jsem si všimnul pohledu mé matky, který se upíral na Natalí. ,, Co se děje? Vy se znáte?" zeptám se a podívám se střídavě z jedné na druhou. Připadal jsem si najednou tak cize, jako kdybych sem nepatřil. Byl jsem jenom němý svěděk bezeslovní potyčky těch dvou žen. Chtěl jsem vědět, co se děje, ale nebyl jsem si jist, jestli mi to prozradí. Seděl jsem a vyčkával, jestli se mi dostane odpovědi. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natálie se na tebe podívala "Ano. Známe se."řekla "Netušila jsem, že tvůj otec byl Matyáš."sklopila oči. "Nemyslela jsem si, že zajde tak daleko. Že by mě chtěl nechat zabít." Tvá matka přikývla a sedla si vedle tebe z druhé strany "Ano. Tvůj otec. Poznal Natálii na jedné společenské akci. A od té doby byl, jakoby posedlí. Nemyslím si, že by Natálii miloval. Ale spíš po ní zoufale toužil. Nemohl ji dostat z hlavy. Pronásledoval ji."vysvětlila ti matka. Natálie přikývla "Bylo to jak z noční můry. Ale pak... pak to přestalo. Myslela jsem, že to konečně vzdal. Ale on místo toho se mě rozhodl zabít."zavrtěla hlavou. "Otec byl takový ten člověk, který prostě musel mít vše po čem zatoužil." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Odpovědi se mi nakonec dostalo. Vyslechl jsem si celý příběh otcovy posedlosti a najednou mi všechnodávalo až strašlivý smysl. ,, Ano, pamatuji si, jaký otec byl!" řeknu tiše a pak se podívám na Natálii, usměju se a pak se podívám na svou matku. ,, Nechtěl jsem ublížit Eliz, ale sama dobře víš, že je lepší, že už není. Ubližoval tobě a chtěl ublížit i Natálii a to jsem nemohl dopustit!" Moje snaha se omluvit byla zbytečná, matka se jen usmála a pohladila mě po tváři. ,, To je v pořádku, drahý!" Usmál jsem se. Najednou mi bylo dobře, cítil jsem se v pohodě a odpočatý jako už dlouho ne. byl jsem šťastný, Natálie se mnou pojede, matce už nebude otec ubližovat a já zase získávám zěpt svou rodinu, bohatší o dvě krásné dívky. jednu miluju a druhou budu chránit. Z přemýšlení mě vyrušila Natalí, která se chtěla zeptat, co se bude dít dál. Pouhá otázka by nic nepokazila, ale oslovila mě Shade a to mě přimrazilo k pohovce. Rychle jsem pohlédl na matku, abych viděl, jak na to reaguje. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tvá matka se zatvářila překvapeně "Proč ti říká Shade?"chtěla vědět. Nezdála se nijak šokovaná, možná že o vrahovi jménem Shade neslyšela. Jak by také mohla, nejspíš moc často ani ven nechodila kvůli otci. Jako kdyby měla na rukou neviditelné okovy, které teď díky tvému zásahu byli pryč. "Taylere?"zeptala se matka. Tentokrát se zatvářila překvapeně Natálie "Počkat. Tayler? Malí Tayler? Ten malí hajzlík co mi do vlasů házel slepičí bobky?"zeptala se. No.. tohle jsi si zrovna nepamatoval. "Nepamatuješ si? Když jsme byli děti. Mě bylo šest. Tobě bylo osm. Měla jsem hrozně husté vlasy a předkus."snažil jsi si vzpomenout. Ale nakonec se ti vybavila dívenka, hrozně ošklivá nebo aspoň ti tak připadala. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Ulevilo se mi, matka na to, jak mě oslovila Natálie nezareágovala tak, jak jsem předpokládal. Byla překvapená, ale ne v šoku. Potom mě, ale oslovila Taylere a to se zase zatvářila překvapeně Natálie. A začala vzpomínat, kdžy mi říkala, kdo jsem byl a co jsem jí prováděl, tak jsem se snažil seč jsem mohl, abych si vzpoměl. Najednou se mi vyjevila vzpomínka na nehezkou holku se zrzavýma hustýma vlasama a pihama,jak jsem jí trápil. ,, Panebože, Natý? Pihovatá Natý?" zeptal jsem se překvapeně a tak trochu šokovaně. Nedokázal jsem si srovnat vzpomínky na šerednou Natý a tuhle krásku s plnými prsy, která seděla vedle mě a kterou jsem miloval. ,, To je naprosto neuvěřitelné," zasměju se. Bylo to poprvé po hodně dlouhé době, co jsem se smál. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natálie se také rozesmála "Neříkej mi tak. To už je dávno pryč. Ale ano. Tak mi říkali."jemně objala tvou ruku. Tvá matka se usmála "Proč by to mělo být neuvěřitelné? Je to obvyklé, že v dětství ne moc hezké dívky v dospělosti zkrásní. Je to jak z té pohádky o ošklivém káčátku." Natálie na tebe mrkla "Měl bys ale vidět mou kamarádku. Brigette. Pamatuješ si na baculatou Brig? Měl by jsi vidět jaká je z ní krasavice."zamyslela se. "Když teď jsme spolu.. asi bych měla odvolat to, že se ti jednou za všechny ty nezbednosti co jsi mi prováděl, pomstím." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Opětoval jsem Natálii stisk a byl jsme rás, že se tomu dokáže zasmát také. Omlouvám se ti, choval jsem se jako hulvát!" usměju se na ni. ,, Ale notak mami, pohádky jsou pohádky a skutečnost zase skutečnost!" zasměju se, ale potom políbím Natálii jemně na tvář. ,, I když tady jsem rád, že se pohádky plní!" Lehce jí pohladím po ruce, když řekne, že se mi asi nepomstí, když jsme teď spolu. ,, To bych ti ani neradil," řeknu v žertu. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "To je mi líto," prohodím na poznámku o tom klukovi a před očima se mi pomalu potápí vidina bohatství, které jsem chtěl za tenhle ostrov získat. Nu, lehce nabyl lehce pozbyl. Ale tak třeba se z toho dá ještě něco vydolovat. "Prvotní lid?" zeptám se zájmem. "Nikdy jsem nikoho jako jste vy neviděl, ani o nich neslyšel. Vy tu žijete na tom ostrově?" zeptám se. "A gratuluji k té svatbě," dodám ještě a sleduji dalšího příchozího. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ne... až zítra je další porada."odpověděla ti, laškovně tě zatahala za porost na tvé hrudi. "Mohli bychom."souhlasila a otřela se tváří o tvé rameno. "Ale co máš pořád s těmi piráty? Máš snad nějaké zvláštní oblibu v jejich pronásledování?"podívala se na tebe. Když jsi pronesl že máte ještě jeden problém a to snídani. Na to jsi strčil svou milou na svou stranu postele. "Hele!"pískla a zadívala se na tebe. Šťouchla tě do boku "No tak dobře. Zdá se, že tady se někomu chce ještě se válet. Tak snídani udělám tentokrát já."políbila tě na rty a pak vstala. Přešla nahá k židli, kde měla připravený župan do kterého se oblékla "Máš chuť na něco určitého?"zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se usmála "No já nevím co jsi myslel že chci udělat. Ale já myslela jako, že bych ti také hodila slepičí bobky do vlasů."řekla jestli jsi si nemyslel že chtěla udělat něco jiného. "Ale teď je z tebe opravdu úžasný muž."řekla Natali s úsměvem. Matka se na vás dívala "Jste jako dvě hrdličky."pohlédla na hodiny "Ale už je celkem pozdě. A dnes už se toho bylo opravdu hodně. Šla bych spát. A co vy dva? Budete spát tady? Nebo půjdete... tam kde jste spali až do dneška?" |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Zasměju se jejímu objasnění se slepičími bobky. ,, No tak to mě popravdě ani nenapadlo!" usměju se a lehce ji stisknu ruku. Matka si nás prohlíží, ale pak se omluví, že dneska toho bylo nějak moc a že se jde prospat. Zeptala se, jestli nechceme spát tady nebo jestli se budeme vracet, tak kde jsme spali až do teď. Podíval jsem se na Natálii, nechtělo se mi jí tahat zase pryč, ale byla pravda, že jsem příliš zvyklý na svou loď, na své pohodlí a bál jsem se, že si tady neodpočinu, ale nakonec jsem nechal rozhodnutí na Natalí. Pokud bude chtít zůstat, zůstaneme. ,, Chceš zůstat?" zeptám se jí a lehce se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano. Žijeme na ostrově. Obydleli jsme skoro celý ostrov. Žijeme v korunách stromů nebo v podzemních jeskyních."přikývl. "Prvotní lid. Ano. To jsme mi. První národ. Nejste na tom sám. Mi vás také vidíme poprvé a ani jsme o vás neslyšeli."řekl ten starší. "Pokud odevzdáš zbraně můžeš jít s námi."navrhl mladší. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natálie zaváhala "No mě by to nevadilo."řekla "Můžeme. Ale... kde budeme spát?"podívala se na tvou matku. "Co v Taylorově starém pokoji? Jak jsem už říkala. Nezměnili jsme ho."usmála se. Natali se na tebe podívala "Zůstaneme? Ráda bych si prohlédla tvůj pokojíček."usmála se na tebe s menším prosíkem. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Když matka navrhla, že můžeme spát v mém pokoji, tak jsem se zarazil. ,, Ne, tam spát nebudeme!" řeknu rozhodně. Rozhodl jsem se skálopevně a nehodlal jsem se nechat zvykat. ,, Jestli chceš tady zůstat, tak můžeme spát tady na gauči, je rozkládací a vlezeme se tady oba, ale do mého pokoje nejdeme, to teda ne!" řeknu zamítavě a pevně rozhodnut si zkřížím ruce na hrudi, aby to šlo poznat, že jsem se rozhodl a postoj nezměním. Na chvíli pohlédnu na svou matku vyčítavým pohledem, který říká: Proč jsi to vůbec navrhovala? Moje nálada klesla nejmíň o dva stupně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tvá matka pokrčila jen rameny a skoro nevinně se usmála. "Tamhle v almaře jsou polštáře a peřiny, jestli se rozhodnete tu zůstat."přišla k tobě a políbila tě na čelo. Pak políbila i Natálii "Dobrou noc."rozloučila se a odešla. Natálie se na tebe otočila, zvedla se a sedla se ti na klín, objala tě kolem krku "Ale no tak. Proč ne Shade? Prosím. Pojďme se tam podívat."políbila tě lehce na rty. "No tak... nenech mě prosit."žadonila a zadívala se ti do očí. "Odměním se ti."mrkla na tebe a významně se k tobě přitiskla. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Matčin nevinný úsměv mě vůbec nepotěšil, když potom odešla a Natalí se ke mně hravě přitiskla, aby mě svými způsoby přemluvila, tak jsem se zamračil, ale měl jsem, co dělat, abych se udržel na uzdě. Byl fakt, že mě nepředstavitelně vzrušovala. Její polibek byl horký a skoro pálil. ,, Já tam jít nechci," řeknu a přísně se na ní podívám, ale přitom jde na mě znát, že jí jen těžko odolávám. Vydechl jsem slastí, když se ke mně přitiskla. ,, Proč mi tohle děláš?" zeptám se ztrápeně. Nechtěl jsem tam jít, ale její blízkost a sliby mě naprosto odzbrojovali. Začalo mi vadit, jaký na mě měla vliv. Jednou mi takhle něco slíbí a já se kvůli ní nechám i zabít? Co se to se mnou děje? ,, Nezlob se, ale ne. Ty si tam klidně běž, ale já nejdu!" řeknu prudce, možná prudčeji než jsem chtěl a zamířím pryč z domu. Vezmu to přes balkón a pak se rozběhnu tmavým městem pryč. Když jsem měl pocit, že jsem dostatečně daleko, tak jsem se zastavil a opřel se o chladnou zeď. Do háje! pomyslím si napruženě, ale stále se nehýbám. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi řekl že ne, chtěla Natali něco říci, ale to jsi vstal a už jsi zmizel. "Shade!"slyšel jsi jak na tebe zavolala. Ale stejně jsi utíkal pryč. Běh tě trochu uklidnil, Natali věděla jak tvé mladé tělo nastartovat skoro k nevydržení. Běh tě zase zklidnil stejně jako chladný vzduch. Ulice byla prázdná, hodně domů už bylo potemnělé, jak lidé již spali ve svých postelích. Byl jsi úplně sám. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Opíral jsem se o zeď a podivný vtek, který mě samotnému nedával vůbec smysl, lomcoval mým tělem. Chlad mi pomohl vzpamatovat se ze vzrušení, které ve mě vyvolala Natalí, ale pocit, že to nejsem už já, mě vytáčel téměř k nepříčetnosti. Pevně jsem stiskl čelisti. Ticho bylo prázdné, jen občas se ozval z blízké hospůdky zvuk ťukajícího skla a smích. To mě také vytáčelo, chtěl jsem je utišit, potřeboval jsem klid a ticho, přemýšlet. Nakonec jsem se naštval a zamířil tam. Když jsem vešel dovnitř, tak jsem se rozhlédl po lokále, po přiopilých nebo ještě částečně střízlivých. Sedl jsem si k baru a objednal si víno, toužil jsem po nějaké potyčce a ta se mi brzy měla naskytnout. Jeden přiopilý chlap se svou ženskou nebo štětkou, netušil jsem,co byla zač, se připletl někomu pod nohy a pak do mě vrazil takovou silou, že jsem sletěl ze židle. Zvedl jsem se a zařval na něj naštvaně: ,, Dávej bacha, ty tupý hovado!" Jenže to se mu už nelíbilo. Vrhnul se na mě jako smyslů zbavený a mě to potěšilo. Uhnul jsem jeho útoku a nakopl ho do zadku. On se naštvala a šáhl po mé nevypité flašce s pivem, kterou rozbil o pult, a pak se s ní na mě vrhnul. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Začala hospodská rvačka, kterou jsi přivítal skoro s otevřenou náručí. Vrhl jsi se na svého opilého protivníka. A jak to už bývá do potyčky se přidali další a tak začala velká rvačka. Tu a tam jsi schytal nějakou ránu, ale ty jsi jich rozdal více a ne jeden muž skončil na zemi. Nikoho jsi ale nezabíjel, nakonec to byli vlastně nevinní lidé, na který jsi si vyléval svůj vztek. Nakonec jsi ale už nemohl, bylo jich hodně a tak jsi se vypotácel ven kde jsi si mohl odpočinout. A také jsi cestou shrábl flačku vína a zadarmo. No rozhodně jsi měl o zábavu postaráno. A také jsi už byl klidnější. Někdy je taková pořádná rvačka to pravé ale bolela tě tvář, jistě budeš mít hezkou modřinu. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Rvačka, která se nakonec semlela, mě velice potěšila. Rval jsem se, rozdával jsem rány a občas i nějakou přijal, ale hlavní bylo, že jsem se uklidnil. Když jsem se dostatečně vybil, tak jsem s flaškou vína, kterou jsem ukořistil, vypotácel ven z hospody. Poodešel jsem kousek stranou a tam jsem si, už mnohem klidnější sednul na zem a tiše popíjel víno, které jsem používal jako anestetikum, protože mě začínala bolet jedna část tváře. předpoklad, že z toho bude modřina, byl zbytečný. Bylo to naprosto zřejmé. Nakonec jsem se zvednul ze studené země a zamířil jsem do přístaviště, kde jsem se vplížil na svou loď a usnul jsem na rozházené posteli, tak jak jsem byl. Naprosto spokojený. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se další den probudil byl už den. Slyšel jsi hluk z tržiště a bolela tě hlava. No bylo nejspíš tím vínem. Stále jsi sice cítil tvář, ale už ne tolik. Spíš to byla taková ta snesitelná, tupá bolest. Posadil jsi se a šel jsi se opláchnout. To tě probudilo úplně. Rozhlédl jsi se. Natálie tu nebyla, nejspíš zůstala u tvé matky. Možná by jsi se tam měl stavit a aspoň ji tak dát vědět, že jsi v pořádku. Nakonec jsi vyrazil pryč jako namydlený blesk. A také ne zrovna vlídným způsobem. Mohla by si myslet, že jsi na ní naštvaný. Ale zase nakonec to bylo vlastně kvůli ní. Vadilo ti, jaký na tebe má vliv. Nebyl jsi na to zvyklý. Možná by jsi se mohl stavit za Morganou, které jsi slíbil, že se ještě objevíš. Sice jsi řekl Natali že ji miluješ, ale o věrnosti nepadlo ani slovo. A ani jsi si nebyl jistý jestli by jsi svedl být opravdu věrný. Na světě bylo mnoho krásných žen. A ty jsi měl ženy rád. Ano... Natali jsi miloval a vzrušovala tě, ale vzrušovali tě i jiné ženy i když k nim jsi zase necítil to co k Natali. Rozhodně to bylo hodně složité. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Vzbudil mě hluk přicházející z tržiště, který pro mě nebyl moc příjemný, protože mi třeštila hlava z vína, které jsem včera vypil. V čelisti mě bolelo jen tupě, zvedl jsem se a opláchl se. Natalí tady nebyla, asi zůstala u mé matky. Trápilo mě, že jsem tak vyletěl, ale na druhou stranu se mi nemohl divit. Byl jsem dvanáct let samotář, bez rodiny, přátel. Živil jsem se jako vrah. Zraním ji, když odjedu, ale zvládnu jí mýt u sebe? Věděla toho příliš mnoho o Shadovy. Mohla mě prozradit? Takové a jiné otázky se mi honili hlavou. Věděl jsem, co na mě ještě působí. Tohle proklaté město. Potřeboval jsem vypadnout, dostat se na otevřené moře, zapomenout na vztahy, na matku, na všechno. Potřeboval jsem se stát zase chladným zabijákem bez citů. Nerozuměl jsem si, na jednu stranu jsem ji měl rád, chtěl jsem s ní být, ale mít ji u sebe mě ničilo. Potom mě napadlo, že bych se ji mohl omluvit, jenže já ji nic nedlužil. Zachránil jsem jí život a navíc jsem se bál, že kdybych jí ještě viděl, tak bych to nesnesl, neopustil bych jí. Tak takové úvahy mě provázely celou cestu k domu mé matky. Na chvíli jsem se opřel o stěnu a pak jsem vešel dovnitř. Natálie spala v mém pokoji, nakonec jsem se přinutil tam vejít. Sedl jsem si k ní a díval se na její překrásnou tvář a pak jsem se rozhodl. Vztáhl jsem k ní ruku, která se hned v zápětí zarazila, ale nakonec dokončila pohyb. ,, Natalí! Vstávej!" požádal jsem jí tiše. Když otevřela oči, tak jsem se slabě pousmál, ale úsměv za chvíli opustil mou tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali otevřela oči a když jsi se na ní pousmál, usmála se také a zvedla se na lokti, pak se posadila. Na sobě měla noční košilku, kterou si nejspíš půjčila od tvé matky. Byl to přesně její vkus i když ji byla přes prsa poněkud těsná. "Shade."řekla "Dobré ráno."naklonila se k tobě a políbila tě lehce na rty. "Kde jsi byl celou noc?"zarazila se a podívala se na tvou tvář, kde se už hezky žloutla modřina "Omlouvám se. Za to že jsem tě přemlouvala sem jít. Nemyslela jsem si, že ti to bude tolik vadit." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její polibek mě tentokrát nechala podivně chladným. Její starostlivý pohled a dotek taktéž. Čím to asi bylo? Její omluva už trochu rozmrazila tu ledovou krustu, která mě chránila, před city jako takovými. ,, No to už nech být, musím s tebou mluvit. Já potřebuju se o něčem ujistit, mám v hlavě zmatek a potřebuju si udělat pořádek. Řekni, proč chceš jít se mnou, co si myslíš, že ti to dá? Myslíš, že ti dokážu být věrný, myslíš, že přestanu být tím, čím jsem? Chci vědět, co od cesty se mnou očekáváš!" řeknu a počkám na to, co mi odpoví, protože to rozhodne o tom, jestli vyplujeme z tohohle přístavu společně nebo ne. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se na tebe zmateně zadívala "Proč chci jít s tebou?"opakovala. Zamračila se a zadívala se na tebe "Copak to není jasné? Mám tě ráda. A chci být s tebou."zavrtěla hlavou "Nechci aby jsi se měnil. Vždyť já vím co jsi zač a mám tě ráda takového jaký jsi."zvedla ruku a jemně tě pohladila po tváři. "A co očekávám? Nevím... snad svobodu. Pryč z tohoto města?"odfrkla si. "A věrný..."zadívala se ti do očí "Pod slovem věrnost si lidé představují příliš mnoho věcí. Ne.. na věrnosti netrvám. Stačilo mi to manželství."chytla tě za krkem "Dokud mi budeš říkat, že mě miluješ tak mi stačí jen citová věrnost."usmála se a políbila tě. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Každé její slovo posílalo pochybnosti, jednu po druhé pryč. Její dotyky a polibky byli zase, to co předtím. Hřáli a já se cítil dobře. ,, Dobře, tak pojedeme, ale co nejdříve. Potřebuju nakoupit nějaké ty potraviny, takže vidím jedinou možnost, kam se vydat a to na K2. Byla už jsi tam někdy?" zeptám se s jemným úsměvem. Najednou jsem se zase cítil být sám sebou. Její rty lákaly k polibku. Neodolal jsem, naklonil jsem se k ní a vtiskl jí polibek plný vášně: ,, Jsi úžasná žena, Natálie a já už vím, proč tě mám rád," šeptu a pak se s ní společně zvednu. Podám jí oblečení: ,, Oblékni se, prosím. Já se zajdu rozloučit s matkou!" řeknu a pak zamířím do ložnice své matky. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "No to víš... v manželství toho člověk hodně pochopí."nechala si od tebe pomoci z postele. Řekl jsi ji ať se oblékne, přikývla a vzala si od tebe šaty. Odešel jsi do ložnice, kde seděla tvá matka u zrcadla a česala se. Zahlédla tě v zrcadle, vstala a usmála se na tebe "Ah... Taylere. Ahoj."přišla k tobě a políbila tě na tvář "Máš hlad? Zrovna jdu dělat snídani. Natali je už vzhůru?" |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Vešel jsem do její ložnice a chvíli ji pozoroval, jak si pročesává vlasy než si mě všimla v zrcadle. Usmál jsem se na ní a oplatil jí polobek na tvář. ,, Natalí je vzhůru, ale na snídani se nemůžeme zdržet. Popravdě, musíme vyrazit. Přišel jsem se rozloučit, samozřejmě, že ne natrvalo, ale na nějakou dobu určitě!" řeknu omluvně a sleduju, každou její reakci, abch jí chytil, kdyby mi hodlala omdlít nebo něco takového. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Tvá matka se přestala usmívat a zadívala se na tebe "To chcete odejít? Tak brzy?"zeptala se zklamaně. "Doufala jsem, že zůstaneš déle. Chtěla jsem slyšet... co jsi všechny ty roky dělal."vzdychla a zadívala se na tebe. "Ale jsi už dospělí. Už ti nemůžu říkat co máš dělat."stiskla tvou ruku "Snad se aspoň brzy vrátíš a vynahradíme si to."objala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Byl jsem jí neuvěřitelně vděčný, že mi to nedělala těžší než bych zvládl. Objal jsem jí a pevně jí k sobě přitisknul: ,, Rozhodně se vrátím a vynahradíme si to!" řeknu něžně a pak se otočím k odchodu. Zamířím do svého bývalého pokoje, kde už čekala připravená Natálie. ,, Tak, jdeme!" hlesnu, vezmu jí za ruku a společně zamíříme do přístaviště, kde nastoupíme na loď. Zkontroloval jsem všechno potřebné, palivo, zásobu potravin, které se nějak doplnili, aspoň o to nejnutnější. Došlo mi, že musela Natalí nakoupit. Pousměju se a pak zkontroluju zbytek svého vybavení a všeho, co jsme potřebovali pro plavbu. Museli jsme počkat nějakou tu chvíli na otevření brány, ale potom už jsme vypluli na otevřené moře, vstříc K2. Moje loď byla dobrá v tom, že nepotřebovala příliš ovládat. Byl to kluzák, a pokud nebyla bouřka anebo bezvětří, tak se dalo s klidem plout daným směrem. Jediným problémem v blízkosti pevnosti s názvem Atura byli piráti, kteří tady číhali na ty, co odplouvají, aby je obrali o to, co ve městě získali. Jenže my jsme se jich bát nemuseli. každý na moři věděl o tom, jak vypadá má loď a také jaký nosí na svém boku znak. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Na kompasu jsi si zkontroloval směr a vyrazili jste na širé moře. Měl jsi pravdu, piráti čekali za branami. Ale žádná se nevydala do vašeho pronásledování. Natali stála vedle tebe a nervozně si prohlížela dvě lodě, které byli k vám nejblíže. Ale propluli jste bez potíží a vzdalovali jste se od města až jste se ocitli na širém moři. Nebe bylo čisté a bílé mraky hnal po obloze příjemný vítr, který vám napínal plachtu. Natali se uklidnila a jak se blížilo poledne připravila vám jídlo. Nebylo nutné toho příliš dělat. Stačilo jen tu ta tam zkontrolovat směr plavby a zaháknout kormidlo, takže jste si udržovali směr aniž by jsi musel pořád kormidlovat. Najedli jste se, Natali uklidila nádobí, pak se svlékla do spodního prádla, lehla si na palubu a opalovala se. Byl to pro tebe nezvyk mít někoho dalšího na palubě, zvlášť ženu. Ale zase ti to bylo příjemné a pohled na ní, jak polonahá leží roztažná na zemi, to byla také potěcha pro oko. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Kdžy se vzbudím a uvidím chlapce dělat opět to co předtím jen se pousměju a zavratím halvou. Pak se pomalu zvednu na nohy. To nemáš jinou zábavu? Optám se ho milým hlasem jelikož potřebuji přízen techto lidí. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Jakmile jsme se ocitli na širém moři, tak se mým tělem rozprostřel podivný klid. Najednou mě nic netížilo. Byl jsem ve svém živlu. Vítr mi občas pročísl vlasy a jen někdy jsem zkontroloval na kompasu směr plavby. Kochal jsem se pohledem na modré nebe, širé moře a Natalí, která se natáhla jen ve spodním prádle na palubě a užívala si slunce. Já jsem si sednul do svého oblibeného rozkládacího křesílka a odpočíval jsem. Užíval jsem si klidu, který všude panoval. ,, Tak Natalí, jsme zase volní, nechtěla by jsi to trochu oslavit?" zeptám se s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se zvedla na loktech "Oslavit? Jistě. Ale jak?"vstala a přešla k tobě, stoupla si za tebe a položila ti ruce na ramena. "Máš snad nějakou představu?"zeptala se a sklonila se aby tě políbila na tvář. "Jak se ty vlastně normálně bavíš na lodi? Cesta z města do města bývá dlouhá. Tak jak zabíjíš čas, Shade?"zajímala se a hladila tě po ramenou. "A proč se také nesvlékneš? Je celkem teplo. Takhle se pěkně zapotíš." |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Usmívám se když kolem nás proplují delfíni a jednoho z nich pohladím než opět zmizí s jejich pískáním dál, pohlédnu na Sofii a naznačím že musíme již nahoru, nechám ji plavat k lodi a sám se vydám pro svou kořist plující kousek od lodi, vyplavu na haldinu a hadici s přívodem kyslíku konečně můžu nechat tak, vezmu vak a snažím se plavat k lodi na které již Sofíí je... Tak co miláčku, jak se ti líbí starý svět? |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její jemné ruce se dotkli mých ramen a její hebká ústa spočinula na mé tváři. Sám pro sebe jsem se pousmál. ,, No, většnou se na cestě z města do města bavím tím, že se starám o svéé zbraně a když už to mám, tak trénuju. Trénuju, abych měl stále skvělou kondyčku, nemohu si dovolit přestat trénovat, protože tohle povolání mě živý!" odpovím a pak si sundám triko. ,, Musím se přiznat, že je to poprvé, co mám na své lodi spolujezdce, takže je to pro mě nové!" usměju se, vstanu a postavím se k ní čelem. Zlehka jí přejedu rukama po pažích. Skloním se k ní a políbím ji na hebká ústa. ,, Hmmm... jsi žhavá jako polední slunce," šeptnu unešeně a ještě jednou jí políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se tiše zasmála "Samozřejmě. Vždyť sluníčko žhne a já se opalovala. Takže jsem rozpálená."mrkla na tebe a objala tě kolem pasu. "Ale... uvnitř jsem stále ještě poněkud vlažná. Nejspíš budeš muset přiložit polínko."tentokrát políbila ona tebe. "Opravdu poprvé? Hm... můžeš mě také brát jako výpomoc. Budu uklízet a budu vařit. A ty se budeš moci věnovat tomu co máš rád. Kromě mě samozřejmě."zadívala se ti do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,, Ale tak jsem to nemysle, má drahá Natalí," řeknu něžně a nechám se políbit. ,, Budu se věnovat všemu, co mám rád včetně tebe, sladká Natalí!" řeknu a přitáhnu si jí ještě blíž. Jejá blízkost mě rozpalovala víc než žhnoucí kotouč na obloze. Políbil jsem jí a položil jí na palubu lodi, přikryl jsem její horké tělo tím svým. Zlehka jsem líbal na rty a tváře a začal jí rukama laskat na každičkém centimetru jejího vzrušujícího těla. Netrvalo dlouho a její spodní prádlo vzalo za své stejně jako mé kalhoty a spodní prádlo. Laskal jsem její pevná, plná ňadra a měl jsem dojem, že přicházím o rozum a horkým sluncem to jistě nebylo. ,, Jsi nepředstavitelně krásná," šeptnu unešeně těsně předtím než se svým jazykem dotknu jejího voňavého klínu. Můj jazyk se zaboří hluboko do jejího lůna a já ochutnávám každičký kousek její krásy a vůně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chlapec se uculil "Ne. A ty máš ošklivé nohy. Takhle jsou mnohem hezčí."řekl spokojeně. Pohlédl jsi na své nohy, na nich jsi už skoro neměl ani kousek kůže, které by ti nepokrývala nějaká kresba. Ten velký pes zvedl hlavu a následoval tě. Asi tě ta přítulná bestie má ráda. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Uhladila si mokré vlasy "Je... musel být gigantický. Ty domy sahající tak vysoko. Fascinující."řekla a pohlédla na moře. "Chtěla bych vidět jak vypadal ještě před velkou vodou."natáhla se na palubě aby ji slunce usušilo. "Děkuji. Bylo to opravdu krásné. Asi se začnu také potápět. Je to opravdu zábava." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Začal jsi Natali líbat, ona tě objala a polibky ti ráda oplácela. Položil jsi ji na podlahu, kde jsi se pustil do svlékání jak jí tak sebe až jste byli oba nazí. Laskal jsi její krásné, mladé tělo až z toho začala roztouženě vzdychat a snažila se ti laskání oplácet. Když jsi vnořil jazyk do středu jejího těla, rozkoší vykřikla a prohnula se jako proutek. Zasténala tvé jméno a slastí se zmítala, že jsi si ji musel přidržovat za boky. To byl jeden z důvodů proč jsi ji miloval, bylo v ní tolik vášně že jsi se ji nemohl nabažit. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se usměju a opatrně zvíře pohladím po hlavě. Jak se jmenuje? Obrátím řeč a ptám se chlapce na něco jiného. Zajémavé stvoření. Pomyslím si pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její výkřiky a celkové napětí těla, když jsem jí laskal mi působilo rozkoš. Byla až nepředstavitelně vášnivá. Laskal jsem jí tak dlouho, dokud se nepropnulo celé její tělo v silnou křeč orgasmu. Vrátil jsem se k jejím ústům a věnoval jí hluboký a vášnivý polibek. ,, Zbožňuji tě, Natálie!" šeptnu jí do ucha a začnu polibky pokrývat její krk a ušní lalůček. Tím, že jsem jí mohl působit rozkoš, tak jsem byl sám v extázi. ,, Chceš se milovat tady nebo v posteli?" zeptám se vzrušeně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se musela několikrát zhluboka nadechnout než byla schopna ti odpovědět. "Já zbožňuji tebe."řekla a znovu tě políbila. Roztáhla nohy a objala tě s nimi kolem pasu "Milujme se tady. Jsme tu sami, tak nač se stydět. Můžeme se milovat kde chceme."kousla tě něžně do rtu. "V posteli se můžeme milovat před spaním nebo ráno pro probuzení, když se nám nebude chtít hned vstávat."usmála se a hladila tě po ramenou. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Chlapec se podíval na bestii "Bobek. Říkáme mu Bobek. Je to hodný kamarád."odpověděl ti. "Dostal jsem ho, když jsem se narodil."usmál se a poplácal Bobka po hlavě. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Vytáhnu ulovek na palubu a políbím ji, usměji se na ni a palivový článek rychle zanesu do strojovny kde ho uložím k ostatním, pak se vrátím na palabu... Byl uchvatný, mám tady pár knih s obrázky, těch lesů, parků,pouští, sněžných plání..ukážu ti je pak co říkáš? usměji se a protáhnu, schovám hadice a ploutve, pak poškádlím Gregoriho a začnu se dívat co sem vytáhl za jídlo z dola v plechovkách... Někdy je to nebezpečné, žraloci, umí být pěkně nebezpeční.. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její doteky ve mě vzbuzovali snad ještě větší touhu, jestli to vůbec bylo možné. Ve chvíli, kdy se její nohy obemkli kolem mého pasu, jsem měl chuť ukončit to něžné dráždění a milovcat se s ní s vášní rozbouřeného moře. Přesto jsem vydržel, laskal jsem jí na tváři, její ústa mě přiváděla k šílenství, stejně jako jazyk. Nakonec jsem se přeci jen neudržel a pronikl jsem do ní. Slastně se prohnula a já jí následoval, jemnými pohyby jsem započal naše milování a doufal, že to bude zase to nejúžasnější, co jsem v poslední době zažil. Pevněji mě obemkla nohama a já do ni pronikl hlouběji. Slastně jsem si povzdychl. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali tě objala a zaryla ti nehty do zad "Ah Shade! Jsi úžasný!"zasténala roztouženě. Stáhla si tvou hlavu a vášnivě tě začala líbat, vždy když jsi z ní vystupoval se kolem tebe sevřela, že ti to přinášelo ještě větší rozkoš. "Já tě tak miluji..."zašeptala zadýchaně a zadívala se ti do očí, které se leskly touhou. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její nehty se mi zarývali do zad, ale já ton témeř nevnímal, přes slast, která prostupovala celé mé tělo. Její vášnivé polibky mi ubírali, ale zároveň přidávali na síle. Naše těla byla jako jeden celek, vždy když jsem z ní vyklouzával, tak mě jakoby pevněji obekla. Šílel jsem z toho. ,, Také tě miluju!" řeknu a začnu přirážet rychleji. Vzrušení zase převládlo nad vším ostatním. Toužil jsem po jejím orgasmu stejně jako potom svém. Líbal jsem jí střídavě na ústech a krku. Nedokázal jsem vydržet, změnil jsem polohu našich těl, takže jsem seděl a ona seděla na mě. Naše vzájemné pohyby nás přiváděli k šílenství, aspoň jsem doufal, že je na tom stejně jako já. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali nijak nekrotila své pocity a hlasitě dávala najevo jakou radost jsi ji způsoboval. V tuto chvíli jsi si nedokázal ani představit, že by jsi dál žil bez ní. Dokonale jste do sebe zapadali, ne jen povahově ale i těly. Změnil jsi polohu, že jste oba seděli, držel jsi ji za zadeček, kterým jsi ji pomáhal na tebe nasedávat. Přejela ti jazykem přes ouško a kousla tě do ušního lalůčku. Divoce na tebe nasedávala a pokaždé hlasitě zasténala. Cítil jsi jak se uvnitř a kolem tebe svírala, věděl jsi že brzy dosáhne vrcholu a o pár sekund později opravdu vykřikla rozkoší, prohnula se dozadu a ocelově silně se kolem tvého mužství sevřela. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Byla divoká a nespoutaná jako moře, které se vlnilo pod lodí. Téměř jsem jí ani nemusel pomáhat v nasedání, byla tak vášnivá, že jsem měl dojem, že jí ani nestačím. Když mě kousla do lalůčku, tak jsem slastně přivřel oči. Vnímal jsem, jak se kolem mě stahuje a věděl, že nebude trvat dlouho a dosáhne orgasmu a měl jsem pravdu. Za nedlouho se kolem mě sevřela, prohnula se v zádech jako proutek a vykřikla rozkoší. Ještě několikrát jsem jí pomohl na mě nasednout a pak jsem vyvrcholil i já. Pevně jsem semkl víčka k sobě a vzrušeně zasténal. Přitiskl jsem jí k sobě a držel jí pevně v náručí. Chvíli jsem nebyl schopen ničeho, jen jsem rychle oddechoval a vnímal její blízkost. Když jsem se vzpamatoval z orgasmu, tak jsem se na ní podíval. Byla rozpálená a neuvěřitelně krásná. ,, Asi jsem umřel a jsem v ráji!" řeknu slastně a políbím ji na naběhlé rty. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se o tebe opřela a divoce oddychovala, navzájem jste se objímali a odpočívali. Zvedla hlavu a zadívala se ti do tváře "Jestli takto vypadá ráj tak jsme tam spolu a už nechci pryč."znovu jste se políbili, tentokrát však byla vášeň pro tuto chvíli ukojena a polibek byl něžný, který se dával z lásky. Stále jste zůstávali ve vašem spojení, které oběma bylo tak příjemné. Byl to jakýsi pocit naplnění. Natali polibek o něco prodloužila než se znovu uvelebila v tvém náručí. "Nikdy jsem na moři nebyla. Ale jestli to takto bude pořád. Nechci už na pevninu." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Stále jsem jí držel, nedokázal jsem se nabažit její blízkosti. Naše těla byla stále spojena v jedno, ale mě to nevadilo, spíš mě to uspokojovalo. Nyní jsme se líbali s láskou a né vášní a já měl pocit, že je to tisíckrát lepší než polibek plný vášně. Z jejího polibku jsem cítil hloubku citu, který ke mě chová a naplňovalo mě to uspokojením. ,, Myslím, že is moře zamiluješ, stejně jako já,"řeknu něžně a ještě jednou ji k sobě přivinu. Potom z ní pomalinku vyklouznu. Pomohl jsem jí na nohy a zase jsem jí k sobě přitiskl. ,, Vydrž takhle," řeknu jí a vydám se ke kormidlu, abych skontroloval správnost směru. Potom jsem stáhl plachty a hodil od vody kotvu. Netrvalo mi to dlouho, praxe byla praxe. Došel jsem zpět k nahé Natalí, vzal jsem jí do náruče a rošťácky jsem se zeptal: ,, Co říkáš měnší koupely v moři?" Zamířím k okraji lodě a pak s ní skočím do moře. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Myslím, že k té zamilovanosti není daleko."usmála se a dívala se jak jsi stáhl plachty a házíš kotvu do vody. "Koupání? Souhlasím. Aspoň se trochu zchladíme. Já osobně stále úplně hořím."objala tě kolem krku. Přešel jsi k okraji lodě, Natali si ucpala nos a skočil jsi do něj, spolu s ní. Když jste se vynořili, Natali plavala vedle tebe, vyplivla trochu vody a zamrkala na tebe. Usmála se a cákla po tobě trochu vody "Páni... bolí mě rty."přejela si prsty přes naběhlé rty, které byli citlivé po vašem líbání a díky soli v moři si kůže kolem rtů lehce zčervenala. Natali se chytla okraje vody, odrazila se a pak se potopila. Následoval jsi ji a měl jsi oči otevřené. Natali se nořila hlouběji do oceánu. Viděli jste jak se hluboko pod vámi prohánějí ryby a dokonce jste viděli i trosky nějakého města. Ale ty byli příliš hluboko na to, aby jste se k němu ponořili. Natali přestala plavat, otočila se a zase mířila nad hladinu. Když plavala kolem tebe zamávala ti. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Ve hcvíli, kdy se ocitla ve vodě, tak byla jako malé dítě. Šplouchala ně mě vodu a pak se potopila. Následoval jsem jí, protože se mi taková líbila snad ještě víc. Plaval jsem s otevřenýma očima, stejně jako ona a společně jsme mohli pozorovat ryby, které se kolem nás občas prohnali a také trosky nějakého města, ale byli příliš hluboko, aby jsme se je vydali prozkoumat. Zamířila na hladinu a cestou zpět na mě zamávala. Usmál jsem se a vynořil jsem se také. Připlaval jsem až k ní a objal jí kolem pasu, vtiskl jsem jí polibek. Chutnala slaně. Chtěl jsem si s ní ještě zaplavat, když jsem si všiml lodě, která byla nedaleko od nás. Nelíbilo se mi, že bych měl být nepřipraven a tak jsem pomohl Natalí zpět do lodi a sám jsem jí následoval. ,, Oblékni se," pobídnu jí a sám si natáhnu alespoň kalhoty. Vytáhl jsem kotvu a snažil jsem rychle opět napnout plachtu. Pravda byla jsem tady v téhle oblasti nikoho nečekal a proto mě loď dost překvapila. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali si lodě také všimla, vylezli jste spolu na loď a Natali se oblékla. Přešla pak k zábradlí a zadívala se vzdálenou loď. Připlul jsi se svou lodí trochu blíže, ale držel jsi se stále dost daleko na to, aby jste se mohli dát kdykoliv na útěk a uplout jim. "Vypadá to, že tam nikdo není."řekla najednou Natali. Podíval jsi se na ní a zjistila jsi, že odněkud vytáhla dalekohled. A to jsi si myslel, že jsi ho ztratil, nejspíš ho našla když ti uklízela. "Plachty jsou stažené a na palubě nikoho nevidím. Možná že ji někde na moři zachytila bouře a smetla posádku."řekla a podala ti dalekohled aby jsi se mohl sám podívat. Podíval jsi se přes dalekohled, ale jak říkala tak paluba byla prázdná. Ale stále mohl být někdo v podpalubí. Pak jsi si všiml potrhané vlajky, byla to obchodní loď. Menší loď o posádky nanejvýš tří lidí, které proplouvají oceánem a když narazí na nějakou loď mohou spolu obchodovat nebo směňovat. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Připlul jsem k lodi trochu blíž, ale nepřeháněl jsem to, abych měl šanci kdykoli uniknout, kdyby to byla loď pirátů. Vzal jsem dalekohled od Natalí a také jsem se zadíval na loď. Skutečně vypadala opuštěně, jak řekla, ale to nic neměnilo na tom, že to mohla být lest, jak ukořistit tu naši. Piráti jsou někdy mazané potvory, vím to, protože jsem se určitou dobu plavil s jedním z nich. Teď ot bylo o tom, jestli se rozhodnu podívat se tam, jestli tam nenajdu něco užitečného nebo se na to vykašlu a raději popluji dál. Kdybych byl sám, tak bych se tam nejspíš šel podívat, ale když jsem měl na lodi Natalí, tak jsem neechtěl riskovat. ,, Raději poplujeme pryč a nebude si té lodi všímat, pokud je opuštěná, tak jí moře zase odnese jinam a pokud není, tak nám to může být také jedno!" řeknu a vydám se ke kormidlu, abych loď nasměroval zpět na její dráhu. Stále jsem měl v žaludku divný pocit, neměl jsem potuchy od kud ten podivný neklid pochází, ale byl tam a to mě neuklidňovalo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natálie se na tebe zadívala a chvíli nic neříkala, ale nakonec ji to nedalo "Máš pravdu. Mohla by to být past. Ale.... co když je na té lodi někdo kdo potřebuje pomoct?"znovu se zadívala směrem k lodi. "Promiň. Jsem nejspíš přehnaně starostlivá. A vím, že takové věci by se mi mohli vymstít."omluvila se "Ale když já si prostě nemohu pomoci."přišla k tobě a líbla tě na tvář. Ale pohled ji stále táhl k druhé lodi, otevřela ústa a chtěla znovu něco říci, ale nakonec zase ústa zavřela a zavrtěla hlavou. "Nene... nebudu tě přemlouvat. Je to tvá loď."posadila se na podlahu zády k druhé lodi, aby ji ta myšlenka jít se tam podívat nelákala ještě více. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Podíval jsem se na Natalí, která mě chtěla přemluvit, ale také věděla, že by to dělat neměla. A přesto, že řekla, že mám pravdu, tak jí pohled stále táhl k oné lodi a mě to vytáčelo, už jsem teď jsem začal mýt vztek na to, že jsem jí bral sebou. Chtěl jsem ji totiž dělat radost, ale rozum mi říkal něco jiného. Shade, chladnokrevný nájemnývrah by nechal loď lodí a plul dál, ale zamilovanej a přitroublej Tayler by se na loď vydal a prozkoumal jí, jen aby potěšil srdce své milované. ,, Krucinál!" zanadávám a otočím kormidlem, tak, že naše loď zamíří směrek k té druhé. ,, Doufej, že tam nikdo není nebo, že to není past!" řeknu chladně a pak se vydám do podpalubí pro své zbraně. Když už jsem mířil do neznámých vod, nehodlal jsem nic riskovat. Vrátil jsem se na palubu a chladně se díval na přibližující loď, hledal jsem jakýkoli náznak toho, že je to past. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi obrátil loď, Natali k tobě vzhlédla a zahlédl jsi její úsměv. Vydal jsi se však dřív do podpalubí pro zbraně než ti stačila poděkovat. Tak to udělala když jsi se vrátil, přišla k tobě a políbila tě něžně na tvář "Děkuji, Shade."špitla ti do ucha a pak se narovnala a dívala se na blížící se loď. Když jsi už mohl přeskočit na palubu, nakázal jsi Natali ať zůstane na tvé lodi a sám jsi se vydal na průzkum. Uslyšel jsi cinkáni, otočil jsi se po jeho směru a uviděl jsi jak ze zábradlí visí provázky s kousky skla, které ve vánku naráželi jedna do druhé a vytvářeli tak zvonkohru. Obhlédl jsi palubu, ale neviděl jsi známky boje, aspoň žádné lidské. Za to boj živlu to ano. Podlaha byla nasáklá vodou, jak někdo nechal na palubě dlouho vodu a nevytřel ji. Ať už patřila loď komukoliv rozhodně se mu to prodraží s výměnou paluby. Vydal jsi se do podpalubí, ocitl jsi se jako první ve skladišti. Bylo tu několik sudů s pitnou vodou, nějaké ovoce, které však bylo nemožné už sníst. Bylo tu nádobí, potřeby na vaření, koření, sud vína, pytle s moukou a cukrem a dokonce jsi našel i malé selátko ktere však vypadalo značně nerehydrovaně a smutně chrochtalo. Nakonec jsi se dostal do části, kde byl koutek na vaření a postel. Na posteli někdo ležel a viděl jsi, že dýchá. Přišel jsi opatrně blíže. Byla to žena. A vypadala hodně nemocně. Černé vlasy měla zpocené a mastné, bledá jako smrt, rty popraskané jak sama byla dehydrovaná, jistě měla i horečku a ten pach když jsi přišel blíže! Byl hrozný. Tak kdo ví jak dlouho tady takhle ležela a v tomhle stavu asi těžko se mohla zvednout a odejít si ulevit. Jasné bylo, že tahle žena zemře, pokud by se o ní tedy někdo nepostaral. Ale to nebyla tvoje věc, můžeš ji tady nechat, vzít si co chceš a odejít. Natali můžeš říci, že tu nikdo nebyl kromě toho prasátka. Starat se o tuhle ženu by byla děsná práce, sice by to mohla obstarat Natali, ale zase by jste mohli chytit to co má tahle žena nemluvě o tom, že spontánní milování by také nebylo možné. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Natalí ke mně přistoupila a děkovala mi polibkem, skoro jsem jí nevnímal. Byl jsem naštvaný a neměl jsem na to náladu. Nepřestával jsem pátrat po nebezpečí do posledního okamžiku. ,, Zůstaň tady," řeknu a přeskočím na palubu druhé lodě. Paluba byla značně promočená, divil jsem se, že se ještě nepropadla. Zašel jsem do podpalubí, bylo to tady cítit plísní a ještě něčím jiným, ale to zatím nebylo cítit nijak moc, tak jsem se začal rozhlížet po tom, co se tady nachází. Našel jsem nějaké potraviny, ale předpokládat, že některé budou k užitku, když byli promočené, tak to byl risk, který já jsem nehodlal brát v úvahu. Jediné o čem jsem přemýšlel, že bych případně odnesl, kdyby tady nikdo nebyl, tak to byly sudy s pitnou vodou a vínem. Bylo tam také nádobí a pár dalších drobností. Přešel jsem do jiné místnosti a musel jsem se chytit za nos. Už mi došlo, odkud pochází ten puch. Ležela tam na posteli žena, nebylo poznat kolik jí je let, ale byla v hrozném stavu. V podpalubí bylo slyšet jen zoufalé chrochtání selátka, které jsem zahlédl vedle v místnosti. Žena byla v hrozném stavu, byla skoro průsvitná, jak tam ležela na lůžku a hrudník se ji sotva zvedal. Bylo poznat, že má horečku a kdo ví, co ještě. S rukou na ústech jsem přistoupil blíže. Hned bylo poznat, že žena bez léků zemře. Byla tady možnost vzít ji k sobě na loď, ale já se rozhodl pro něco zcela jiného a nebylo to jenom tím, že jsem byl samotář a už přítomnost Natalí mě znervózňovala. Vytáhl jsem z boty tenkou vrhací jehlici. Jemně jsem ženu uchopil za hlavu, otevřela oči. Měla je skelné a byla na pokraji smrti. Mohl jsem jí to ulehčit. ,, To bude dobré, nebude to bolet!" řeknu a zatím si rukou odhalím zadní část jejího krku. Jediným přesně mířeným pohybem, přetnu jehlicí krční míchu, což ženu okamžitě zabije. Položil jsem ji zpět do lože. Odešel jsem z místnosti. To samé jsem udělal se selátkem, nemohl jsem mýt jistotu, že nemá stejnou nemoc, co jeho bývalá paní. Vzal jsem jenom nějaké nádobí a jeden sud s pitnou vodou. Vrátil jsem se na svou loď, věci, tam odložil. Nevšímal jsem si dotazů Natálie, jestli tam někdo je a vrátil jsem se zpět. Zapálil jsem loď ve vnitř, bude trvat dlouho, než shoří zcela, jelikož byla paluba tak mokrá, ale nemohl jsem jen tak nechat loď s hnijící mrtvolou na moři. Nemoci by se mohli snadno rozšířit i po moři. Vrátil jsem se do lodi a odrazil od druhé lodi. Vzdalovali jsme se a já stále mlčel. Loď začala dýmit, jak byla mokrá. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen se pousměju nad tím co jsem se dozvěděl a podrbu bestii na hlavě. Zajímavé ale je vidět že je oddaný svému pánu je to dobrý hlídač a dobrý přítel jak je vidno. řeknu s klidem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jasně. Ráda se podívám."překulila se směrem k tobě. "Nemysli na to. Prostě tu nebyli. Tak nač se stresovat s tím co by kdyby."polechtala tě prsty po lýtku. "Myslíš, že ty plechovky opravdu budou ještě k jídlu? Kdo ví jak dlouho tam leželi." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano.. to Bobek je. Chcete také? Zrovna měla jedna samice mladé. Můžete si nějaké vzít. Jsou to oddaná zvířata. Když vás začne mít rád tak by se pro vás... vrhl i no vody i když neumí plavat." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro No nevím jelikož my se plavíme převážně po vodě víš. Usměju se na chlapce. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ukončil jsi trápení té ženy a stejně tak i prasátka. Možná by jste je dokázali zachránit, ale to by bylo hodně práce. A možná i zbytečné. Vrátil jsi se na loď, podpálil loď a vyrazil pryč. Natali se tě zeptala co jsi našel, ale neměl jsi náladu na to cokoliv říkat. Natali snad vycítila tvou náladu tak tě jen políbila na tvář a odešla do podpalubí. Byla tam docela dlouho, ale nakonec se vynořila s dvěma talíři s vařenou rýží a smaženým masem s nějakou omáčkou. "Poobědváš se mnou?"zeptala se tě a lákala tě plným talířem. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Zatímco Natalí odešla do podpalubí, já jsem stál u boku lodě, občas jsem skontroloval směr, ale má mysl byla neklidná. Stále jsem musel myslet na tu ženu. nerozuměl jsem sám sobě. Ještě před pár dny, bych ukončil její trápení a vůbec by mě to netížilo, ale teď se mi stále honilo hlavou, jestli jsme ji nemohli pomoci. Štvalo mě, jaký má na mě Natálie vliv a možná proto jsem byl tak naštvaný. Když potom vyšla na palubu měla dva talíře, plně naložené nějakým jídlem, které zjevně uvařila. Lákala mě lným talířem a ptala se mě, jestli s ní poobědvám. ,, Nemám hlad!" řeknu a zajdu do podpalubí pro své zbraně, měl jsem v plánu je pořádně očistit a naostřit. Sedl jsem si na palubu a začal jsem pracovat na prvním ostří. Byla to asi deset palců dlouhá dýka. Vzal jsem si brousek a jemně jsem jí po hranách zbrušoval, dokud jsem neměl jistotu, že by prošla i kostí. Potom jsem jí otřel hadříkem, namočil jí ve speciální masi, kterou jsem si vyráběl a pak leštil, tak dlouho dokud nebyla perfektní. Dokud nebyla jako nová. Konečně jsem nemuse myslet na onu ženu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali za tebou nešla, schovala ti jídlo a najedla se sama. Když jsi vyšel zase na loď, viděl jsi jak Natali jde pryč na příď. Vyhýbala se ti. Už jsi byl skoro se zbraněmi hotový, když k tobě Natali přišla. Vzhlédl si k ní a tvářila se... naštvaně. "Tak už přestaň trucovat a řekni mi co jsem zase provedla, že jsi na mě naštvanej. Tak honem. Ven s tím."asi ji už došla trpělivost s tím, jak jsi si ji nevšímal a byl jsi k ní dosti příkrý. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Dodělal jsem poslední zbraň a s potěšením jsem si prohlédl svou práci. Během ní jsem si všiml, jak se mi natalí vyhýbá. Taky dobře, aspoň se s ní nemusím bavit. Jenže potom ke mě stejně přišla a byla naštvaná. ,, Netrucuju, jen nemám náladu, tak co kdyby sis mě nevšímala?" zeptám se podrážděně, protože jsem zrovna nehodlal nic řešit, pořád to ve mě vřelo. Štvalo mě, jak mě změnila. Na jednu stranu jsem jí miloval a na druhou jsem jí nenáviděl. Připadal jsem si jako schizofrenik. V mém těle byli dvě osobnosti a každá chtěla něco jiného. Jedna toužila po pochopení a chtěla Natalí všechno říct a tak druhá byla zatvrzelý muž, který by zapřel i nos mezi očima. Stále se na mě dívala naštvaně, vstekl jsem se. Prudce jsem se vymrštil na nohy a chytil jí za ramena. Natlačil jsem jí na stěnu a zašeptal hodně nebezpečným hlasem. ,, Tohle je moje loď, mám své pravidla a nehodlám snášet, aby ses mi do nich pletla. Kvůli těm tvým přiblblým nápadům jsem jenom musel vidět další utrpení. Zase jsem musel zabíjet, ale ne proto, abych přežil nebo kvůli penězům, ale protože trpěla. Byla tam těžce nemocná žena, zemřela by, kdyby jsme ji nedali léky. A co mi teď na to řekneš? Hmmm? Že jsem jí měl vzít na loď? Že jsem se ji měl pokusit zachránit? Že jsem krutý a bezcitný vrah? Jo jsem, tak se s tím smiř!" řeknu a pak jí pustím, sednu si na palubu a najednou mi dojde, že se mi po tvářích nezadržitelně řinou slzy. ,, Co jsi to se mnou provedla? Stala se ze mě ubrečená citlivka, ještě abych litoval své oběti a můžu se jít rovnou oběsit, protože můj život skončí!" řeknu nešťatně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi ji přitlačil na zeď netvářila se nijak vyděšeně, ale jen vzpurně zvedla bradu a dívala se ti přímo do očí. Ale jak jsi mluvil její vzpurnost se vytratila, když jsi si sedl na palubu, klesla k tobě a objala tě. Políbila tě na mokré tváře "Shade. Dávat najevo city není nic špatného. Byl jsi dlouho sám. Nejsi zvyklí na to, že tě má někdo rád."pohladila tě po tváři. "To co jsi provedl na té druhé lodi. Nejspíš jsi udělal dobře. Kdo ví co to bylo za nemoc. Mohli jsme to chytit oba a kdyby jsme pak dorazili do nějakého města, možná by z toho vznikla epidemie. Ta žena na tom musela být hodně zle, když jsi uznal, že bude nejlepší ji trápení zkrátit. Spíš jsi udělal dobrý skutek."sevřela tě ve svém vřelém náručí. "Vím, že se živíš zabíjením. Nemusíš mi to stále připomínat. A miluji tě i tak. A vůbec nejsi krutý. Děláš jenom to co musíš."políbila tě něžně na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Podívám se na ni a jen se usměju... No buď ráda párkrát sem už jen tak tak jim zmizel z jídelníčku... pomalu se protáhnu a vezmu dalekohled, skontroluji obzor kolem lodi kdyby náhodou byl někdo poblíž ať o tom vím... Tak jo ukážu ti to jen si chvíli odpočinem ne, docela to vysiluje a navíc kdyby se ti točila teď hlava je to naprosto normální.. po celou dobu co k ní mluvím se dívám do dalekohledu a pak ho odložím.. Možné to je ale já to jíst nehodlám, to víš vždy se najde někdo kdo je ochotný je viměnit za dobré věci.. řeknu a ušklibnu se trošku prohnaně. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Seděl jsem na dřevěné palubě a přemýtal jsem o tom, jestli má vůbec cenu pokračovat ve svém zaměstnání, když se ze mě stal slaboch, když v tom jsem uctíl ruce natalí, jak se kolem mě obemkly. Políbila mě a pak na mě začala mluvit, její slova najednou dávali smysl. Vysvětlovali všechny moje otázky a také to, proč jsem se takhle strapnil. Její vřelé objetí na mě působilo jako balzám. Všechno se najednou srovnávalo. Ve chvíli, kdy mě políbila na rty, tak jsem si uvědomil, jak jsem se k ní choval. Objal jsem jí a přitiskl jí k sobě: ,, Promiň mi to, Natalí. Neublížil jsem ti?" zeptám se slabě, protože mi došlo, že jsem jí mohl ublížit. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To byl jen příklad."řekla Zelda, která vešla do místnosti. "Dalo by se říci, že tvorové jako je Bobek tak ti jsou ti věrní po mnoho generací. Stačí když si líznou trochu tvé krve a jsou ti věrni po celý život. A nejen tobě ale všem tvým potomkům."položila na stůj mísu s ovocem "Ale po necelých sto letech by jsi jim musel najít partnera. V té tom věku se chtějí množit. Samice mají potomky jednou za sto let."hodila ti banán. "Zajímavé je, že nevíme jak dlouho vlastně žijí. Třeba sousedova Bobule je stará už tři sta let." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Štípla tě do zadku "Ty jsi tedy pěkně proradnej.... ale udělej pro mě něco. Neprodávej to těhotným ženám. Té by to mohlo uškodit.. třeba tyhle fazole... ty by udělali pěkný průšvih."zvedla se a protáhla. Pak si lehla do houpací sítě, odstrčila se nohou aby se rozhoupala. "Vidíš něco?"zeptala se. Viděl jsi. Viděl jsi jedno z plovoucích městeček, ale bylo hodně daleko. Tyhle městečka se neudrží na jednom místě a tak plují mořem, necíleně a prostě kam ho moře zavane. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "Jistě, že ne."projela ti prsty vlasy "A i kdyby... nejsem z cukru. Nemusíš mít o mě takové starosti."přitulila se na chvíli k tobě ale pak se odtáhla a usmála se na tebe. "Takže... už dobré? Shade... nemusíš se svých pocitů bát. Když budeš potřebovat můžeš si kdykoliv se mnou promluvit. Není dobré své starosti v sobě dusit."přejela ti prstem přes rty. "No... a teď už máš hlad?"zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,, Dobré!" kývnu a pousměju se. Když se mě zeptala na hlad, tak jsem se musel pousmát: ,, No, moc ne, ale něco pojím!" řeknu a zvednu se z paluby. Skoro jsem si nevšiml, jak se den posunul. Podel slunce to vypadalo, že už je něco po poledni, což znamenalo, že jsme na cestě půl dne a já už den a půl nic nejedl, přesto jsem hlad nepociťoval. Sedl jsem si vedle Natalí a ochutnal jsem její kulinářský výtvor. Bylo to opravdu dobré. ,, Je to výborné!" pochválím ji a pak mě napadne, že bych jí mohl také něco uvařit. ,, Co kdybych zítra uvařil já, aspoň ochutnáš, čím jsem se živil než jsi se mi dostala do života," řeknu s láskou, aniž bych si to uvědomil. Díval jsem se na ní a byl jsem rád, že je tady. Zůstali jsme na palubě až do setmění, společně jsme pozorovali západ slunce a když se ochladilo, tak jsem stáhl plachty a zašli jsme do podpalubí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Dobře. To jsem tedy zvědavá co jsi si dělal za dobrotu."souhlasila. Pak jste spolu byli na palubě a dívali se na to jak zapadá slunce. Natali se k tobě přitulila a tiše jste si povídali o všem možném. Bylo to příjemné a takové klidné. Prostě jsi odpočíval a její blízkost ti byla příjemná. Nakonec jste odešli do podpalubí, sedl jsi si na postel. Natali si sedla na stoličku a začala si česat vlasy. Tiše si při tom počítala, kolikrát si je projela hřebenem. Nakonec se na tebe ohlédla a usmála se "Máš tu někde nějakou deku a náhradní polštář? Abych si mohla ustlat na zemi."zeptala se. Chtěla zase spát vedle, aby jsi se mohl vyspat ty. Ale přece ji nemůžeš věčně nechávat spát vedle. Možná by ji si mohl zkusit zvyknout spát s ní v posteli. Nakonec by to vypadalo dost špatně, kdyby jste se milovali a pak by jsi ji vykázal vedle protože s ní nesvedeš spát v jedné posteli. Možná bys to mohl zvládnout, nahoře jste také leželi dlouho vedle sebe a nevadilo ti to. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Aha no tak jak vidí já bych se asi nedočkal ani prvních potomků. Usměju se zeširoka. Náš život je podstatně kratší. Řeknu s klidem. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Hleděl jsem chvíli na Natalí, než mi došlo, že chce spát vedle, abych se vyspal já. ,, To není potřeba, klidně spi tady! Pojď ke mě!" řeknu jemně a natáhnu k ní ruku. Kdžy ke mě dojde, tak jí stáhnu do postele a vtisknu jí polibek. ,, Myslím, že je na čase, abych si zvykal," řeknu a usměju se. Potom jí znovu políbím na rty. Přikryju ji lehkou dekou a pak si lehnu vedle ní. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se usmála a lehla si k tobě na postel "Ale kdyby ti to stejně vadilo tak řekni."vysvlékla se a zalezla pod přikrývku. Podívala se na tebe a po chvíli váhání se k tobě přitulila a políbila tě "Tak dobrou noc, Shade."zase tě pustila a posunula se. Nakonec ona asi sama dobře věděla, že na spánek člověk potřebuje trochu prostoru kolem sebe. "Musím se tě, ale ještě na něco zeptat. Mám ti říkat stále Shade nebo Taylere?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ano. Já vím. To náš také. A nevadí nám to. A můžeme je chovat."pohladila Bobka po hlavě. "Tak co? Chtěl by jsi jednoho?" |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,, Neboj řeknu!" řeknu, i když jsem to neměl v plánu. Doufal jsem, že to vydržím a hodlal jsem se hodně snažit. ,, Dobrou noc, Natalí!" popřeju jí a zavřu oči, ale její další otázka mě onutí je zase otevřít. Zajímalo mě, jak se na mou odpověď bude tvářit. Nezaváhal jsem ani na vteřinu, když jsem odpovídal: ,, Shade, pokud ti to nebude vadit. Jsem na to zvyklý!" Nakonec jsme se uložili ke spánku a já zavřel oči, netrvalo dlouho a já slyšel Natalí klidně oddechovat, jenže ke mě spánek nepřicházel. Bylo to tady zase, nemohl jsem spát. Neodvážil jsem se ani převalovat, protože jsem se bál, že by se Natlí vzbudila a chtěla by odejít a to jsem nechtěl. Netušil jsem, jestli to, že nemůžu spát má za příčinu její přítomnost nebo můj pocit, že to nedokážu. Nakonec jsem usnul až téměř před úsvitem, podivným trhavím spánkem a v něm mě provázely sny na tu podivně nemocnou ženu, kterou jsem usmrtil. Probral jsem se pozdě, nevěděl jsem kolik může být, ale věděl jsem, že je pozdě. Natalí mě nechala spát, ale tentokrát jsem jí byl vděčný. Cítil jsem se nějak dovně, všechno mě bolelo, hlavně hlava. Přičítal jsem to nevyspání, ale nezbylo mi nic jiného než vstát z postele a jít po ranní hygieně na palubu, skontrolovat směr lodi. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi vyšel nahoru, viděl jsi Natali jak sedí na podlaze a v rukou držela rybářský prut. Na sobě měla něco jako plavky, byli hrubě udělané, prostě jen tak spíchnuté. Podíval jsi se do kyblíku a s překvapením zjistil že tam má už dvě sardinky a jednu z těch létajících ryb. Zkontroloval jsi směr, ale ten byl stále stejný, takže nebyl důvod ke starostem. Natali si tě zatím nevšimla, nakonec jsi byl vrah a ona k tobě seděla zády. Už automaticky jsi se pohyboval tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Vyšel jsem na palubu, spatřil jsem Natalí s prutem v něčem hodně podobném plavkám, ale bylo to uděláno narychlo. Uvědomil jsem si, že je velice šikovníá, skontroloval jsem kyblík a zjistil, že už stihla něco nachytat. Ještě si mě nevšimla, tak jsem jí popřal dobré odpoledne: ,, Dobré odpoledne, olujeme správným směrem, nebude ti vadit, když si zajdu ještě lehnout? Bolí mě hlava a celkově jsem nějaký nevyspaný!" zeptám se, ale tak aby si nemyslela, že ji z toho obvyňuju, protože tomu tak nebylo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se trochu lekla a zvrátila k tobě hlavu "Jasně, Shade. jen klidně běž. Neboj se. Budu v pohodě. Kdyby něco probudím tě. Jen si ještě zdřímni. Až se probudíš budeš mít připravené jídlo."mrkla na tebe a pak se věnovala zase rybaření. Ty jsi si šel lehnout. Postel jsi měl jen pro sebe a tak jsi celkem rychle usnul. Prostě to musela být síla zvyku, že jsi se s Natali nezvládl vyspat v jedné posteli. Možná kdyby se ti povedlo se pořádně vyčerpat tak by to už šlo lépe. "Shade?"přivedl tě ze spánku do bdělého stavu hlas Natali. Otevřel jsi oči, sice by jsi klidně ještě dál spal, ale už jsi byl celkem odpočinutý. "Shade. Blíží se bouřka."řekla ustaraně. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Šel jsem si lehnout a skoro v zápětí jsem usnul. Přišlo mi to, že spím jen chvíli, když mě probral hlas Natalí. Otevřel jsem oči a spatřil její ustaranou tvář. Myslel jsem, že jsem odpočatý, ale kdžy jsem se zvedl z postele, v hlavě mi nepříjemně tepalo. Přesto jsem rychle vyrazil na palubu,a bych se podíval, jak moc velká ta bouřka si bude a připravil jsem se na ní. Obloha byla skoro černá, zatím jen v dálce, ale přibložovalo se to. ,, Kruci," zakleju a jdu okamžitě stáhnout plachty, aby mi je bouře neroztrhala. Všechno jsem připravil a dokončil ve chvíli, kdy mě první sprška studeného deště udeřila do tváře. ,, Natalí, běž se schovat. Kdybch tě potřeboval, tak tě zavolám, ale bude lepší, když se schováš, křiknu na ní přes sílicí vítr. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natalí pohlédla na nebe a pak na tebe, přišla k tobě "Dávej na sebe pozor. A možná by jsi se mohl připoutat lanem, aby tě nesmetla vlna."políbila tě "Tak jdu..."viditelně se ji nechtělo odcházet, ale nechtěla se teď dohadovat. Odešla do podpalubí. Jako kdyby ti nestačilo bolest hlavy, ale teď ještě tahle bouře. Bouře se zhoršovala nemluvě o tom, že se objevilo i pár vodních vírů, naštěstí byli jen drobné, ale i tak ti zvládli vyhodit směr. Chtěl jsi nastavit znovu směr, ale kompas jako by se zbláznil. Musela to být magnetická bouře nebo možná to bylo z blesků. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Natalí poslechla mě a já poslechl její radu a raději jsem se přivázal. Tahle bouře nebyla jediná, co jsem, kdy zažil, ale vytáčelo mě, že jsem strácel směr. Musel jsem se několikrát vyhnout vírům a pak jsem nemohl najít ten správný směr, kompas jakoby se zbláznil. ,, Prokletá bouře!" nadával jsem. Znovu jsem se musel vyhnout víru, ale v dáli se obloha měnila, ne příliš, ale dávala, alespoň malou naději na to, že tam bouře nebude. Hrom střídal blesk a naopak. Obloha byla temná a nepřívětivá. Déšť byl studený. Jedinou výhodu tato bouře měla, nemusel jsem myslet na bolest hlavy, která nepolevovala. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Našel jsi místo, kde se obloha zesvětlovala a to ti dávalo naději, že by jsi mohl vyvést loď pryč z bouře. Trvalo ještě dobré tři hodiny, než se ti podařilo loď dostat z bouře. Horší však bylo, že kompas byl zmagnetizován a tak byl nepoužitelný. Bouře byla sice pryč, ale nastoupila mlha. Hustá jako mléko, že jsi neviděl ani pár metrů před sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Zamyslím se nad tou otázkou a usměju se. Já nevím neznám podmínky pro život těchto druhů mazlíčků.Nevím zdali by mu vyhovovalo většinu čsu trávit plavbou na mé lodi s mými lidmi. ODvětím. Je to pěkné a zajímavé zvíře ale nevím. Pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Z bouře se mi podařilo se dostat, ale kompas se zcela zbláznil, navíc se všude rozprostírala příšerná mlha, síky které jsem si sotva viděl na špičku nosu. Rozhodně nebylo bezpečné někam plout. Raději jsem shodil kotvu, aby loď neuplavala a hodlal jsem počkat dokud mlha nezmizí. Sedl jsem si na palubu a čekal, do vnitř jsem nešel už jenom z toho důvodu, že bych tam netrefil. Bylo chladno, ale to mi dělalo na mou bolavou hlavu překvapivě dobře. Sledoval jsem mléčné okolí a zkoušel odhadnout, jak dlouho bude trvat než zmizí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "On by se přizpůsobil. Jako každé zvíře. Stačí jen když mu někde určíš jeho místo. Jeho pelech. To by bylo jediné místo, kde byl on pán. Měl by tam misku s jídlem a vodou a také místo, kam by mohl dělat... bobky. Jinak nic dalšího nepotřebuje. Ano.. bude potřebovat vycvičit, ale to je jednoduché."ujišťovala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Seděl jsi na palubě a čekal až se mlha vytratí. Po nějaké době jsi slyšel kroky, jak jde nahoru Natali "Shade? Kde jsi?"na to jsi uslyšel opatrné kroky. Otočil jsi se a viděl její siluetu, ruce natažené před sebou, pohybovala se pomalu, ale špatným směrem. Uvědomil jsi si, že mlha jemně prořídla, už jsi aspoň viděl na druhou stranu tvé lodi i když na její začátek a konec ještě ne. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Měl jsem pocit, že to trvá věčnost než mlha začala řídnout, pořád byla hustá, ale už jsem viděl lépe před sebe a také jsem mohl spatřit suluetu natalí, která se vydala za mnou na palubu. Šla však opačným směrem. Zvedl jsem se z paluby a došel až k ní: ,, Tady jsem, pojď!" pobídl jsem jí a posadil jí na palubu vedle místa, kde jsem seděl já. ,, Máme buď štěstí nebo smůlu Natalí, mlha řídne a bouře je pryč, ale kompas se totálně zbláznil, určitě jsem během bouřky stratil kurz, takže nevím kam poplujeme, Pokud mlha opadne, budeme muset počkat na co a hvězdy, pokud vůbec výjdou, poplujeme podel nich," řeknu a sednu si neproti ní. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Došel jsi k Natali a odvedl ji na místo, kde jsi seděl "Zatracená mlha."poznamenala a vzala tě za ruku, když jsi si sedl naproti ní. "A dá se ten kompas zase zpravit?"zeptala se. "Nebo vyrobit nový?"zajímala se "Ne to je vedlejší. Jsi v pořádku?"zajímala se a pohladila tě po tváři "Shade! Vždyť jsi úplně studený. A oblečení máš mokré. Měl by jsi se jít převléknout, než si uženeš nějakou nemoc."říkala způsobem, jako kdyby ti to navrhovala. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Chytila mě za ruku a já ji stiskl. ,, nevím, jestli půjde opravit, snad bych na lodi našel něco z čeho vyrobit nový kompas, ale nemusí být přesný," řeknu trochu sklesle. Její ruka na mé tváři příjemně hřeje. ,, Ne, ještě počkám. Pokud mlha neopadne do hodiny zcela, tak se zajdu převléci. Chci vědět, kde jsme a nerad bych do něčeho vrazil, i když stojíme, člověk nikdy neví, co se v mlze může skrývat,"řeknu poněkud neklidně. Byla pravda, že mi bylo chladno, ale chtěl jsem zůstat na palubě, kdyby se cokoli změnilo. ,, A ty jsi v pořádku? Dost to za té bouřky házelo, nebouchla jsi se?" zeptám se satrostlivě a lehce jí pohladím po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali zavrtěla hlavou "Ne... jsem v pořádku. Pevně jsem se držela postele. Když se moře uklidnilo, první jsem uklidila. Byl tam hrozný nepořádek. Proto mi to trvalo tak dlouho než jsem vylezla."zadívala se na tebe. "Natáhni nohy."pobídla tě. Když jsi tak udělal, vstala a sedla si ti na klín. Objala tě a přitiskla se k tobě, hned jsi cítil jak tě díky svému tělu začíná zahřívat. Hned ti bylo o něco tepleji "Takhle tě aspoň trochu zahřeji." No musel jsi uznat, že příjemnější přikrývku jsi ještě neměl. Líbilo se ti, jak se k tobě tisklo její měkké, hebké tělo. "Neměj obavy. Zásob máme dost, nakonec se někam dostaneme ať už poplujeme kamkoliv. A nakonec.. jak jsi říkal, podle hvězd se také můžeme orientovat." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,, To je dobře, že jsi v pořádku a nemusíš stále uklízet, uklidil bych potom," řeknu a něžně jí políbím na rty. Opravdu mi začínalo vadit, že stále uklízí. nechtěl jsem, aby si myslela, že chci, aby tady pracovala. Připadal jsem si blbě. Myšlenky na to, jestli se tak skutečně cítí zmizeli v nenávratnu, když mi řekla, ať natáhnu nohy a když jsem tak učinil, tak si na mě obkročmo sedla a začala mě zahřívat svým tělem. Bylo to příjemné, její tělo bylo tak krásně teplé a hebké, že mi to až bralo dech. ,, Budeš celá mokrá a nastydneš," řeknu starostlivě a lehce jí ze sebe sundám. Měl jsem větší starost o ní než o sebe. ,, Je tady chladno,tak jdi dovnitř a můžeš mi udělat třeba čaj, kdyb se ti chtělo," navrhnu s mírným úsměvem a pak se postavím. Zadívám se do mlhy se snahou něco zahlédnout. Natalí odešla a já se zase posadil, jenže monotóní koukání do mlhy mě nějak unavilo a já usnul. Vzbudila mě hrozná zima. Třásl jsem se po celém těle. V té chvíli vyšla na palubu Natalí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Mě uklízení nevadí. Aspoň si připadám, že jsem užitečná." ujistila tě že uklízí zcela dobrovolně. Natali chtěla zůstat a že ji nevadí, když bude mokrá, ale nakonec tedy šla dolů, aby ti připravila čaj. Usnul jsi a to jsi nejspíš neměl, byla ti pekelná zima a to tě nejspíš i probudilo. Kýchl jsi, zrovna když vyšla na palubu Natali. Asi jsi nespal moc dlouho "Vidíš to? Už kýcháš. Pojď se převléci a trochu se zahřát."přemlouvala tě Natali starostlivě. "A jestli odmítneš tak se k tobě zase přitulím a už mě ze sebe nesundáš."našpulila rty trucovitě. Ale věděl jsi, že to nemyslí vážně... aspoň ne úplně a že si dělá trochu legrácky. Rozhlédl jsi se, mlha zase o něco prořídla, už jsi viděl jasně svou loď a i trochu moře, ale do dálky ještě ne. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Najednou mě něco zasvědilo v nose a já kýchl ve chvíli, kdy přišla Natlí na palubu. Hned si začala dělat starosti a já ji chápal. taky jsem se necítil zrovna nejlépe. Vzal jsem si od ní čaj a pak sezadíval na mlhu, která už zase o něco prořídla. ,, Neboj Natalí, tentokrát mě nebudeš muset zahřívat, aspoň ne tady a v mokrém oblečení," řeknu a zajdu s ní do podpalubí. Zima mi projížděla nepříjemně kolem páteře. Usrkl jsem čaje a pak jsem si svlékl mokré oblečení, které jsem dal vysušit. Vzal jsem si na sebe pohodlnější bavlněné kalhoty a obyčejné triko, byl to u mě nezvyk, ale v tuhle chvíli jsem byl rád, že to mám. Zalezl jsem do postele a sanžil jsem se zahřát, ale nějak mi to nešlo. Hlava se mi zase mohla rozkočit a taky se mi točila. ,, Krucinál!" zanadávám tiše a vzpomenu si na nemocnou ženu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali tě znepokojeně pozorovala, sedla si k tobě na postel. Vzala tě za ruku a začala ji třít mezi svými "Máš tu nějaké léky? Měl by jsi něco užít na nachlazení, přikrýt se až pod bradu a spát."radila ti a políbila tě na studenou ruku. "Jsi pořád tak studený. Pořádně se zavrtej. A neboj se. Půjdu pak na palubu a budu dávat pozor místo tebe, aby jsi byl klidný a odpočinul si. Ano?"navrhla. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,, Jo, je to v té boční truhličce vedle spiřírny, něco tam bude!" zašeptám a pak se znovu roztřesu zimou. Její teplá ruka byla na jednu stranu úžasná a na druhou stranu mi vysílala do těla teplo, které mi připomínalo jaká je mi zima. Měl jsem pocit, že přikrývka není dost tlsutá. ,, Nechchoď naa paallubu!" zadrkotám a rychle skryju ruku pod peřinou. Zavřel jsem oči a překvapivě jsem usnul. Když jsem se vzbudil, tak jsem netušil, jak dlouho jsem spal. Natalí seděla na posteli a sledovala mě. Zimnice ustala, naopak mi bylo strašné horko a všechno mě bolelo. Oči mě nepředstavitelně pálily. ,, Jak dlouho jsem spal?" zeptám se zadýchaně a bolavíma očima si prohlédnu její starostlivou tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jen asi tři hodiny."odpověděla ti a nalila ti čaj. Pomohla ti se napít, udělal by jsi to sám, ale na to by jsi potřeboval vynaložit sílu, která ti právě poněkud scházela. "Neodkrývej se. Máš teplotu."pokárala tě, když jsi se začal odkrývat aby jsi se trochu ochladil "Musíš se vypotit."podala ti prášek, který jsi užil a zapil ho. Pak ti strčila pod paži teplomněr "A drž."položila ti ruku na čelo "doufám, že je to jen obyčejná chřipka. Jestli je to ta nemoc jako co měla ta žena... nikdy si to neodpustím." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Teplý čaj byl neuvěřitelně příjemný, ale zahříval mě snad na ještě větší teplotu než jsem měl dosud. Měl jsem dojem, že se upeču, tak jsem se chtěl poodkrýt, ale v tom mi zabránila Natalí. Zapil jsem tavletku, kterou mi dala a pak jsem držel teploměr, jak mi přikázala. ,, Určitě je to jen chřipka," snažím se jí uklidnit, ale klid přejde i mě, když mi vytáhne teploměr a zděšeně vyjekne, že mám něco přes čtyřicet stupňů. ,, Musíme to srazit!" zašeptám a řeknu, ať donese studené mokré obklady. Když tak učiní, tak si dva vložím do třísel a jeden na čelo. Studené bylo v tuto chvíli velice příjemná věc. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali přinesla kyblík se studenou vodou, namočila do něj ručníky a kusy látky. Ty menší jsi si dal na třísla a na čelo. Natali tě pak zabalila do mokrého ručníku, to ti trochu pomohlo. Natali připravila polévku a pomohla ti se trochu najíst. Pak jsi znovu usnul. Když jsi se probudil o dobu neurčitou později, bylo ti příšerně zle, že jsi ani neviděl. Nevěděl jsi, jak dlouho jsi byl vzhůru, ale musel jsi jsi znovu usnout. Když jsi se znovu probudil zjistil jsi za prvé. Že je ti už mnohem lépe, za druhé, že jsi venku a za třetí, že nejsi na své lodi. Když jsi se rozhlédl zjistil jsi, že ležíš v nějakém stavení na bělostné, písčité pláži. Vál příjemný větřík a moře šumnělo. Sice jsi byl ještě slabý, ale povedlo se ti se posadit. Moře i nebe bylo neuvěřitelně modré, vypadlo to že jsi byl asi v ráji. A pak jsi uviděl Natali, kráčela po pláži v plavkách, krásně do hněda opálená. V rukou nesla síť a něco v ní. odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Bylo to celé jako zlý sen, trochu jsem pojedl za pomocí Natalí a pak jsem trhavě spal. Občas jsem se probral, nevěděl jsem, jak dlouho jsem spal, ale cítil jsem se otřesně. Bylo tak špatně jako ještě nikdy. Byl jsem proto rád, že mě zase přijalo do své náručí slastě nevědomí. Když jsem se probudil následovně, tak jsem nevěřil svým očím. Bylo mi mnohem lépe, ležel jsem na posteli v nějakém domku, Natalí šla po nádherné písčité pláži jen v plavkách a nesla koš s něčím. Nebyl jsem si jistý, co se děje, ale připadalo mi to nereálně vzhledem k tomu, že jsme byli stracení v mlze a k tomu, že takové ostrovy byli již dávno zaplaveny mořem a oceánem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali chvíli stála a dívala se na moře. Ty jsi se také rozhlédl, byl jsi v něčem jako napůl domek napůl přístřešek postavený z bambusu, rákosu, naplaveného dřeva a střecha byla pokryta palmovým listím. Zahlédl jsi svou loď, která kotvila nedaleko a zdála se že je v pořádku. Natali se otočila a vydala se k tobě, až když byla pár metrů od tebe si všimla že jsi vzhůru. Zastavila se a upustila košík "Shade!"vypískla šťastně a rozběhla se k tobě. Vlezla do přístěnku a objala tě "Shade! Konečně jsi se probudil. Já jsem tak ráda."samou radostí tě líbala snad po celém obličeji. "Jak se cítíš?"konečně toho nechala a odtáhla se. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Pousměju se a zamyslím se. Tenhle druh vašich mazlíčků mi strašně přpomíná jedny naše mazlíčky co lidé covávali a ještě chovají...psy.Jsou hodně podobní. Usměju se a dodám. Ale je vhodný takový mazlíček na palubu kde je dítě.Není ale mé krve ikdyž pro mne je jako by byla. Optám se. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Seděl jsem a sledoval dění kolem mě, domek byl postavený z různých naplavenin a také bambusu, přišlo mi to strašlivě nereálné. Začínal jsem přemýšlet, jestli jsem nezemřel a neocitl se v ráji. Na moři, kousek od pláže byla zakotvená má loď. Další věc, která mi přišla nereálná, jak by s ní natalí zvládla přistát na pevnině, aniž by se roztříštila o vlny? Mou pozornost opět upoutala Natalí, která si všimla, že jsem vzhůru a rozběhla se ke mě. Její polibky, kterými mi posela tváře byli horké, ale já jakobych je nedokázal vnímat, přišli mi umělé, všechno mi přišlo umělé a nereálné. Co se to děje? ,, Jak mi je? Já... nevím, jak jsme se sem dostali? Co tady děláme? Jak jsi zvládla zakotvit loď, když jsme stály uprostřed neznáma, konva byla spuštěná, nemohla jsi ji jentak vytáhnout, na to nemáš sílu," byl jsem skutečně hodně zmatený a začínal jsem mýt pocit, že tohle nedopadne dobře. Byl bych radši, kdyby byl tohle sen. Krásný, ale nereálný sen. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali si sedla vedle tebe "Jak jsme se sem dostali? No na lodi samozřejmě. A zakotvit loď nebylo zase tak těžké. Viděla jsem tě to vidět, přece už párkrát jak jsi to dělal."hrdě zvedla hlavu "Jak nemám sílu? No máš pravdu. Byl to docela problém, ale po třech dnech zkoušení se mi to podařilo ji vytáhnout."usmála se. Vzala tě za ruku "Nebyli jsme uprostřed neznáma. Když se rozpustila mlha, tak se objevil tenhle tajuplný ostrov. Ale nedostali jsme se na něj ještě týden. Musela jsem se ti hodně věnovat. A při tom jsme zkoušela posilování v podobě pokusí zvedání kotvy." “Byl jsi hodně nemocný. Od té doby bouře jsi byl mimo přes dva týdny.“s láskou se na tebe zadívala. “Ale teď už bude vše v pořádku. Jenom nabereš trochu síly a vše zase bude v pořádku.“vstala a došla pro košík. Vytáhla z něj kokosový ořech. Vytáhla nůž a chvíli do tvrdého kokosu bodala než prorazila díru “Tady. Napij se. Je to dobré.“podala ti ořech. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Poslouchal jsem všechno, co mi říkala, přesto mi na tom hodně věcí nesedělo. Jak mě mohla vidět přistát s lodí na mělčině, když mě vyděla pouze vyplouvat? Jak mě přemístila z lodi na ten ostrov? Navíc, kde se vzal u všech skotů, takový ostrov ve vodním světě, jediné, co existovali ostrovy, tak už byli osídlené. Tenhle je prázdný! úvhy se mi honili hlavou a já si byl stále jistější, že jsem buď umřel a tohle je podivně nelogický ráj nebo mám halucinace z horečky. Natalí se na mě dívala v ruce kokos, který jsem měl vypít, ale já to neudělal. Nechtěl jsem. Chtěl jsem pryč z toho logicky nelogického světa, který se vytvořil bůh ví odkud. Podíval jsem se na krásně opálenou Natalí, byla jako anděl. ,, Jsi krásná a úžasná, ale já chci odtud pryč, Natalí!" řeknu úzkostlivě. Fyzicky mi bylo dobře, ale psychicky jsem na tom byl bledě, děsilo mě tohle nereálné místo, snad víc než možná smrt. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali odložila kokos a zadívala se na tebe, pohladila tě po čele "Shade. Jen klid. Neboj se."uklidňovala tě "Chápu, že tohle musí být pro tebe překvapení, ale věř mi. Nic špatného se neděje."políbila tě lehce na rty. "Klidně dál odpočívej. Bude ti tady dobře."držela tě za ruku "Navíc... ani nemůžeme."vzdychla a trochu provinile sklopila oči "Přiznám se, že zakotvení se mi nepovedlo tolik jak bych si přála. Udělala jsem... menší díru do trupu."zadívala se na tebe. "Museli jsme přistát. V tvé nemoci... měl jsi velkou spotřebu vody."vypadala že je na rozpacích. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Byl jsem z toho pořádně nervózní. ,, Skutečně jsem byl mimo dva týdny?" zeptám se překvapeně a zadívám se do jejich očí. Když mi potom oznámí, že udělala menší díru do trupu, tak se kolem mě všechno zatočilo jako na kolotoči. ,, Cože?" vyjeknu zděšeně a i když jsem po nemoci, tak se vymrším na nohy a rozběhnu se směrem k lodi, ale mé tělo mě zklame. Nedonese mě až k moři a mé lodi, které se na něm klidně pohupuje. Musel jsem se zastavit, podlomili se mi nohy, jak jsem je měl slabé. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se rozběhla za tebou, klesla vedle tebe do písku "Shade... nedělej si starosti. Je to jen malá díra a ta jistě půjde opravit. Neboj se. Dala jsme pozor, aby tvá loď nenabírala vodu."ujistila tě a pomohla ti na nohy. "Pojď si zase lehnout. Jsi ještě slabí. Až začneš zase pořádně jíst, tak sílu zase získáš zpět."ujistila tě. "A abych ti odpověděla. Ano... byl jsi mimo dva týdny. Plus nějaký ten den." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její ujištění, že loď nenabírá vodu mě trochu uklidnila, bylo to taky to, že by se k lodi stejně nedostal, tak jsem se rozhodl, že musím nabrat zpět stracenou sílu. ,, Dobře," řeknu a s její pomocí dojdu zpět do provizorního obydlí, kde si zase lehnu. ,, Promiň, Natalí. Chovám se jako blázen, jistě jsi dělal všechno možné, aby jsi mi pomohla, neměl jsem reagovat, tak přehnaně," řeknu omluvně a natáhnu se pro kokos, který ležel, tam kde ho Natalí nechala. Napil jsem se mléka z kokosu a pak jsem jí ukázal na místo vedle sebe: ,, Lehneš si ke mě?" Chtěl jsem jí mít u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "To je v pořádku. Také to musel být pro tebe šok zjistit, že už utekli dva týdny."pohladila tě po tváři a lehla si vedle tebe jak jsi chtěl. Objala tě a přitulila se "Víš o tom, že jsme spolu spali takhle skoro každou noc?"řekla "A vůbec ti to nevadilo."usmála se. Přišlo ti, že tvé oblečení je ti trochu velké, musel jsi zhubnout, no jak by ne jestli tě donutila sníst jen polévku a pít vodu. Položila ti ruku na čelo "Už nemáš ani teplotu. Jsem tak ráda." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Lehla si ke mě a mě bylo dobře. Cítil jsem se mnohem lépe, když byla se mnou. Najednou jsem si uvědomil, že jsem zhubl. Netušil jsem, jak dlouho jsem nejedl, ale hlad jsem nepociťoval. ,, Jsem taky rád," řeknu na její připomínku, že je ráda, že už nemám teplotu. A tomu, že jsme solu takhle spali několik dní a mě to nevadilo se jen pousměju: ,, No buď už si začínám zvykat nebo to bylo tím, že jsem nebyl při vědomí, teda aspoň si nic nepamatuju!" řeknu a přitisknu jí blíž k sobě. Hlavu si položím v blízkosti jejího krku a pomalu vdechuju její úžasnou vůni, která mě po nějaké chvíli zase uspí. Když jsem otevřel znovu oči, už se stmívalo. Přesto bylo stále krásně teplo a písek hřál. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jistě že je to bezpečné. Oni nejsou agresivní. Útočí jen na rozkaz nebo když sami vycítí, že je to potřeba."odpověděla. "Ale možná by jste ho spíš měl dát své dceři. Ta spíš potřebuje ochraňovat než vy." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Otevřel jsi oči a rozhlédl se. Natali s tebou nebyla. Nebe už bylo skoro temné, jen daleko na obzoru jsi viděl jak světlo odchází. Posadil jsi se, Natali seděla kousek od přístřešku a něco pekla nad ohněm, který musela sama rozdělat. Co jsi byl nemocný musela se toho hodně naučit. Ucítil jsi vůni pečeného masa a v puse se ti začali hromadit sliny a žaludek se hladově sevřel. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Ano je pro mne jako dcera a možná by to byl dobrý nápad. Odpovím se zamyšlením a dodám. Dobrá tedy pokud to nebude vadit přijdu jedno z mládat tohoto mazlíčka. Usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Posadil jsem se a zjistil, že natalí zvládla rozdělat oheň a nyní něco pekla nad plameny. Donesla se ke mě vůně něčeho pečeného a žaludek se mi stáhl hlady. Pomalu jsem se zvedl a vydal se za Natalí. Pekla nějakou rybu. ,, Ahoj," usměju se a sednu si blízko ní. Uvědomím si, jak se mi zbýhají sliny a povzdechnu si. ,, Páni, mám hlad jako vlk!" zasměju se a podívám se na ní z boku. ,, Najde se tam něco malého i pro mě?" |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Převalím se pod peřinou a přikryju se až po nos, abych dal tiše najevo, že z postele vylejzat prozatím skutečně nemám v plánu. Pohlédnu ven a neurčité počasí pod mrakem mi dá jen za pravdu. Dívám se na ni, jak se obléká, prohlížm si znovu a znovu její nohy a samozřejmě i pozadí. ..ven se derou všechny pocity a vzpomínky na vzájemné doteky a milenecké spojení v souznění.. Zkrátka tak, jak už to u chlapů bývá.. Odtrhnu od ní oči v poslední chvíli.. Ale notak zlatíčko, vždyt já se přece neválím,.. ..já medituji. pohlédnu na ni zcela vážně a pln soustředění.. ..koutky ale stejně dlouho neudržím a během chvíle je vše jasné.. Děkuji!! ..co bych si bez tebe počal, má zachránkyně.. zavolám za Jeane směrem do kuchyně s laškovným tónem, který jasně vystihuje onen úplatek v podobě lichotky za obětavost slečny hostitelky. Vše ale v tom nejčistším svědomí. Nechám se překvapit, drahá.. odpovím ještě na nakouknutí do ložnice líbezným obličejem s dlouhou hnědou hřívou. Když připravuje snídani, rozhodnu se pokračovat.. Piráti.. jednoduše nenávidím tu sebranku. Kolik povraždili lidí, kolika lidem ukradli jejich život a živobytí.. kolik obchodníků zkrachovalo.. Pokud se podaří křižník v zátoce dostat z propadliště dějin,.. budu první kdo se přihlásí na eliminaci téhle chamratě z vod všudypřítomného oceánu.. poslední slova pronesu zarputile, v mysli si sám sobě stvrzujíc slib a pevné rozhodnutí.. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Podívám se na Sofii dost překvapeně a obejmu ji pevně, pak políbím a pohladím ve vlasech... Ale no ták, to si myslíš že bych to prodal ženám? Ti co to koupí jsou již pološílení sluncem na svých bárkách, spíš ubožáci než námořníci, pro vodu by mě zabili, a tak dají vše co mají za něco co jím příjde velmi cenné.. zakroutím hlavou a cvrknu jí do nosu, ještě jednou ji políbím a trošku opatrně pronesu.. Plovoucí městě, na levoboku, ještě docela vzadu, ale jedno z těch větších... řeknu tiše a vydechnu, půjčím ji dalekohled a ukážu směr, když se zadívá na město, políbím ji na krk a obejmu zezadu kolem ramen... Doufám že tam nebudeš chtít zůstat... |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro Chvilku tak ještě postávám a uvažuji co je menší riziko. Věřím, že bych se snad dokázal prostřílet zpátky k lodi, jenže co tam? Odplout se nedá potřebuji Havrana nejdříve opravit a to nepůjde, když budu mít za zadkem rozzuřené domorodce. "Proč ne," přikývnu skloním pušku a vyndám z ní náboje. Pak mu jí podám a ještě nůž co mám za pasem. Uvidíme jak to vezme. Pro všechny případy mám ještě pistoli. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ah tak výborně. Tak jdeme pro něj."vstala a vyšli jste ven, sjel jsi po tyči dolů a šli jste do vedlejšího domu "Mláďata vypadají jako psy. Jako štěňata. Ale jak vyrostou tak se změní. Je to tak dobře. Lidé co na ně nejsou zvyklí tak by se asi lekly." Paní domu vás přivítala a odvedla vás rovnou ke košíku s mláďaty. Vypadali opravdu jako štěňata, trochu víc chundelaté, ale rozhodně rozkošní. Měli tři, jeden byl šedý, druhý černý a třetí černobílí. "Tohle je samice."ukázal na černobílou "A ti dva jsou samci. Pro děti jsou podle mě nejlepší samice. Mají silný mateřský pud. Vaši dceru bude bránit zuby nehty." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali k tobě vzhlédla a usmála se "Jistě, že ano. Ale musíš pomalu. Dva týdny jsi byl jen na polévce, takže budeš mít citliví žaludek."zkusila jestli jsou už ryby hotové. "Tak tady... dej si."podala ti ryby na klacku "Ale nespal se."rozhlédla se "Není tu nádherně? Krásnější místo jsem snad v životě neviděla. Jídla a vody je tu víc než dost, divoká zvířata. Viděla jsem dokonce krocana! A to jsem ještě neprozkoumala celý ostrov." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jo prej medituješ.... to jistě."smála se Jeane. A odešla do kuchyně připravit snídani. "Můj nevlastní bratr je pirát."slyšel jsi jak pronesla z kuchyně. "Nebo spíš byl. Už jsem o něm dlouho nic neslyšela. Takže je nejspíš mrtvý." "Sem k nám už moc piráti nepřiplouvají. Protože máme malé, ale hodně menších lodí na kterých máme děla. Tak když jsme potopili pátou loď už se sem moc neodvažují." Ještě chvíli na tebe z kuchyně volala povídání od pirátech, jako že tu kdysi jednoho kapitána popravili a z jeho posádky se stali poctiví dělníci. Pak konečně přinesla snídani, pečený chleba ve vejci, volská oka, trochu nakrájené zeleniny a několik plátků usmažené sekané. "Tak... snad ti to bude stačit. Jsi velký chlap a tak musíš mít i velký hlad." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Sofie se pousmála a dívala se přes dalekohled na město "A co by jsi dělal kdybych chtěla?"zeptala se maličko provokativně. "Bojoval bys o mě zuby nehty?"odložila dalekohled, otočila se k tobě a objala tě "Ne... nehodlám tam zůstat. Jsem s tebou spokojená."políbila tě "Ale stejně by mě zajímalo... co všechno by jsi podnikl pro to abych tu s tebou zůstala?" |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Ten starší si tě znovu prohlédl "Pojď s námi. Jestli chceš."pobídl tě ten starší. Také se otočil a šel za tím mladším, bubny se znovu rozezněli. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Následuji ji a sjedu také po tyči.Poté když nás přivítá paní domu co má štěnátka vejdu.Zavede nás přímo k nim.Když mi vše řeknou prohlédnu si je švechny a usměju se. Připomíná mi to mé dětství kdy jsem také dostal od rodičů psa. Usměju se a vyslechnu to o samicích těchto zvířat a řeknu. Nuže dobrá nejspíše bude opravdu nejlepší ta malá samička.A má už nějaké jméno? Optám se a koukám na cundelatou černobílou štěněčí samičku. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pousměji se na ni a objemu ji v pase, políbím ji na rameno a lehce se s ní začnu pohupovat Co bych mohl dělat? Kdyby jsi opravdu chtěla neměl bych právo ti v tom bránit, a kdyby tě někdo třeba zajal, dostal bych tě rychle oddamtud! políbím ji něžne na krku a usměji se, pak jdu ke kromidlu a namířím si to přímo k atolu Aspoň poznáš jak to vypadá když tuláci dojiždějí na tokové místo. naberu kurz k bráně a vytáhnu vlajku která značí to že chci obchodovat, pak se zase vrátím k Sofii a obejmu ji. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,, Budu opatrný a budu jíst pomalu," slíbím s úsměvem, když si převezmu rybu na klacku. Poslouchám její vyprávění a pomalu sundávám kousky masa z klacku a strkám si je do úst. Bylo těžké nehltat. Měl jsem hlad, ale věděl jsem, že kdybych hltal, tak bych to jídlo v sobě ani nemusel udržet. ,, No, já jsem ještě neviděl nic než pláž, ale už teď mi to tady připadá krásně," usměju se, ale přitom mě napadne něco, přičemž mě zabolí vnitřnosti. Ona je tady šťatná a možná tady bude chtít i zůstat, ale já nechci. Nesnáším usedlí život. Jsem divoký a tady bych si připadal jako v kleci, přepychové, ale přesto kleci. V klidu jsem dojedl a odložil klacek na písečnou zem. ,, Děkuju, Nat. Bylo to vynikající, řeknu a zůstanu tiše sedět, ponořen do svých vlastních myšlenek. Kdžy jsem zase vnímat okolí, tak už byla úplná tma. ,, Půjdu spát," zvednu se a zamířím k provizornímu domečku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "Za lásku se přece musí bojovat. Tak by jsi na to právo měl."namítla. Otočila se k tobě čelem a zadívala se ti do tváře "Proč by mě někdo unášel? O mě nikdo nestojí... jedině ty."mrkla na tebe a věnovala ti několik polibků. Ohlédla se na plovoucí město ke kterému jste se blížili. Nejspíš vás už viděli, ale bránu do přístavu neotevřeli na to jste byli ještě dost daleko. "Nechci tě opustit, Kapitáne. Ale ráda bych... viděla svou rodinu. Aby věděli že jsem v pořádku. A tak."řekla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zelda ti štěně položila do náruče, to se ti spokojeně stulilo do náruče a olízlo ti tvář, nejspíš ji, ale jeden z tvých chlupů z vous se zachytil na jazyku tak začala pečlivě přežvykovat, aby se ho zbavila. Druhá žena zavrtěla hlavou "Ještě ně. Můžete si ji pojmenovat dle vlastního uvážení." |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jemně držím štěně a odpovím. Dobrá pak nechám jméno na později když stejně bude spíše pro někoho jinýho tenhle malý chlupáč. Usměju se a prstem ho podrbu za uchem. No a kam tedy půjdeme ted? Otočím se na Zeldu. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali k tobě zvedla hlavu "Půjdu také."řekla a vstala, zasypala pískem ohniště a šla za tebou. Počkala až si lehneš a pak si lehla vedle tebe "Doufám, že teď jak jsi zase zdraví nezačneš mít znovu problémy s tím že spím s tebou v jedné posteli."řekla a přitulila se k tobě "Kdyby ti to dělalo problémy tak řekni. Pro jistotu jsem si připravila ještě jedno lůžko."dívala se na tebe. Políbila tě na rty "Tak dobrou noc." |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Natáhl jsem se na lůžko a Natalí si lehla vedle mě. Její blízkost mě těšila a po dlouhé době jsem měl pocit, že bych to i vydržel vedle ní spát. Cítil jsem dotyk jejího hebkého těla a užíval jsem si to. Její rty, které mě políbily na dobrou noc, byly příjemně vlhké a slabě slané. ,, Myslím, že to zvládnu!" usměju se už se zavřenýma očima. ,, Dobrou noc!" Zanedlouho jsem o sobě nevěděl. Usnul jsem jako špalek. Vzbudil jsem se v polovině noci. Nebylo to tím, že se ke mě Natalí tiskla, byl to prostě jen divným snem. Dech se mi uklidňoval pomalu a stejně tak se mi vybavoval i sen, který mě donutil otevřít oči a posadit se. Zdálo se mi o otci, o našem boji, ale tentokrát jsem byl jen malý kluk a neměl jsem potřebnou hbytost, ani sílu. Pohrabač, který na mě vzal mi tentokrát prošel hrudníkem jako máslem a já umíral. V tu chvíli jsem se probudil. Cítil jsem, že mi po zádech stéká pot. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Posadil jsi se a oddychoval, aby jsi se uklidnil. Rozhlédl jsi se, nebe bylo krásně bez mráčku, měsíc zrovna couval, takže pláž olizovalo přízračné měsíční světlo. Jemný větřík od moře ochlazoval tvůj pot, moře tiše šumělo. Natali vedle tebe klidně oddychovala a tvé prudké probuzení ji spánek nepřerušilo. Znovu jsi pohlédl na moře a všiml jsi si, že se na pláži pohybuje nějaký temný stín, byl hodně při zemi, tak jsi to odhadoval na nějaké zvíře. Možná prase nebo nějaký mrchožrout. Trochu tě polekal křik nočního ptáka. Všiml jsi si, že vedle tebe je připravená láhev s pitnou vodou. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Seděl jsem a poslouchal šumění větru a vln na moři. Byl klid, jen křik nějakého ptáka mě vyšponoval, ale potom jsem se zase uvolnil. Podíval jsem se na klidně spící Natalí a věděl jsem, že asi hned neusnu. Napil jsem se vody, která tam byla přichystaná a pak jsem se pomalu a tiše zvednul, abych jí neprobudil. Vydal jsem se k moři. Sledujíc noční oblohu. Na moři se jako loď duchů pohupovala má vlastní loď a já se rozhodl podívat se, kolik škody Natalí způsobila. Na loď jsem se dostal bez potíži. Všechno bylo na první pohled v pořádku, ale jakmile jsem se zašel podívat do podpalubí, tak jsem tam našel menší díru, která ovšem byla zacpaná, aby do lodi nezatékalo. Oprava by mi neměla trvat příliš dlouho. Na pláži jsem našel všechno potřebné a na lodi také. Když se rozednilo, tak už jsem měl loď spravenou a tiše jsem podřimoval v jejím podpalubí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Když jsi se probudil z dřímoty, vylezl jsi na palubu a rozhlédl jsi se. Natali jsi nikde neviděl, na pláži zase plápolal oheň a nad ním se opékalo nějaké jídlo, ale Natali nikde. Zkusil jsi ji zavolat a také nic. Šel jsi proto na pláž, aby jsi se po ní porozhlédl. V písku jsi našel několik stop, které mířili od domku k ohništi, pak k vodě a nakonec končili na kraji džungle do které očividně šla. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Nevěděl jsem kolik je hodin, když jsem se vzbudil, ale již byla zcela jasno. Sluníčko již bylo nějakou tu chvíli na obloze a od moře foukal příjemný vítr. Zadíval jsem se na pláž, kde hořel oheň, na kterém se něco dělalo. natalí, tam však nebyla, což mě trochu vyděsilo. Když jsem byl na pláži, tak jsem se po ní díval, volal jsem jí, ale ona se neobjevovala. Díval jsem se po stopách, které mě zavedli až k porostu, kde Natalí zjevně šla. Vydal jsem se za ní. Nechtěl jsem, aby se někde potulovala sama, i když to už zjevně dělala nějakou tu chvíli, co jsem byl mimo. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Vydal jsi se po stopách, které tu a tam křížili stopy nějakých zvířat. Měl jsi stísněný pocit, měl jsi o Natali strach a čím jsi šel dál, tím silnější to bylo. Uslyšel jsi šumění vody, narazil jsi na něco jako řeku, široká tak tři metry táhnoucí se dolů z hor. Voda padala dolů do tůně z menšího vodopádu, tůň byla dost hluboká aby jsi se v ní mohl potopit. Rozhlédl jsi se a pak se ti ulevilo, viděl jsi Natali jak plave pod vodou v tůni. Vynořila se skoro u tvých nohou, sundala si vlasy z tváře a vytřela si vodu z očí. Když zase viděla, tak první co uviděla byli tvoje boty. Polekaně vyjekla a cukla sebou. "Pro boha... ty jsi mě vyděsil, Shade."oddychla si, vysunula se z vody a posadila se na kámen. Byla úplně nahá, ale před tebou se samozřejmě nestyděla. Však jsi ji už nahou viděl. "Jak jsi mě našel?"zeptala se a začala si ždímat vlasy. odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Šel jsem po jejích stopách až jsem došel k menčímu vodopádu, který spadal do tůně. Když jsem jí spatřil, jak si plave, tak se mi ulevilo a to hodně. ,, Šel jsem po tvých stopách a že já tě viděsil? Ty jsi vyděsila mě, tohle mi už nedělej, že někam zmizíš aneřekneš kam, měl jsem o tebe strach," řeknu a stáhnu jí za ruku k sobě, abych jí mohl obejmout. Vůbec mi nevadilo, že je celá mokrá a že mě zamočí taky. Když jsem jí měl u sebe, tak se mi neskonale ulevilo. Až teď mi došlo, jak velký kámen mi spadl ze srdce, když jsem jí měl u sebe a v pořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Natali se usmála, objala tě a políbila tě na rty "Promiň mi to. Ale ty jsi tak sladce spal, že mi tě přišlo líto, tě budit. Myslela jsem že se dřív vrátím."pohladila tě ve vlasech. "Nechceš se vykoupat, když už jsi tady?"zeptala se a trochu se od tebe odtáhla "Voda je celkem teplá."lákala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,,Dobře, ale příště mi nech třeba nějaký vzkaz v písku, ano? Vážně jsem se o tebe bál," řeknu a lehce jí políbím, ale její slova o koupeli, mi připomenou, že jsem se již dlouho nekoupal a že pravděpodobně musím hrozně smrdět. ,, Smrdím, co?" zeptám se zvesela a začnu si sundávat triko i kalhoty. Nahý skočím do příjemně vlažné vody a ponořím se. Vykouknu nad hldinu ve chvíli, kdy zrovna Natalí skočí také. Připlavu k ní a přitisknu jí ke svému tělu: ,, Pojď blíž, já tě nekousnu!" řeknu něžně, ale vášnivě zároveň. Líbnu jí lehce na krk pod ušní lalůček. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "No.... pokoušela jsem se tě tu a tam umýt. Ale to je něco jiného. Jistě se najdou místa, kam jsem se nedostala."zasmála se a jak jsi skočil do vody, skočila za tebou. Připlaval jsi k ní a přitiskl si ji k sobě, jak jsi ji políbil na krk a na citlivou kůži pod uchem, zachvěla se a na pažích, které ji vykukovali z vody se ji udělala husí kůře. "Nekoušeš? Opravdu? Hmm... ne.. já ti nevěřím."usmála se a nestydatě se ti zavrtěla v náručí. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro ,, Tak ty mi nevěříš?" zeptám se se slastným povzdechem na rtech, který se mi z nich vydral, protože se se v mé náruči zavrtěla tak, že ve mě rozproudila vášeň a touhu po tom spojit naše těla. ,, Jak dlouho jsem byl mimo? Protože já mám pocit, že je to celá věčnost, co jsme se naposled milovali!" políbím ji a naše jazyky se navzájem propletou. ještě víc ji k sobě přitisknu. Její jemné ňadra se mi začnou otírat o hruď. Sjedu rukou na její zadeček, abych si jí k sobě mohl, co nejvíce přitisknout. ,, Jsi dokonalá," řeknu vzrušeně. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Jenom maličko."mrkla na tebe a objala tě kolem krku. "Dva týdny a půl?"řekla "No byla to celá věčnost. První týden to bylo nejhorší... ale nakonec jsem to abstinenční období přetrpěla."to poslední už jen zamumlala, když jste se začali líbat. Přisunul jsi si ji k sobě, ona tě objala nohama kolem pasu, naštěstí jste nebyli nijak hluboko, takže jsi mohl v klidu stát. "Chyběl jsi mi, Shade. Strašně moc."zamumlala zadýchaně a znovu tě políbila zatím co tě hladila po ramenou a ňadry se mazlivě třela o tvou hruď. |
| |
| soukromá zpráva od Shade pro Její dotyky a tělo mě přiváděli k šílenství. ,, Taky jsi mi chyběla, hrozně moc!" řeknu, když se na okamžik přestaneme líbat. Zrychlil se mi dech, každý její pohyb ve mě vyvolával novou vlnu vzrušení a touhy. Lehce jsem jí líbal na tváři a pak jsem sjel k jejímu krku, po kterém jsem jí lehounce přejel jazykem a pak jsem jí líbal na citlivým místem pod uchem. Trochu jsem ji od sebe odtáhl, abych do ní mohl pohodlněji vniknout a pak jsem jí k sobě přitisknul, jako kdybych se bál, že jí v dalším okamžiku stratím. ,, Miluji tě," zašeptám téměř bez dechu vzrušením, než se začnu pomalu pohybovat. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Líbal jsi ji na citlivých místech, cítil jsi jak se ji zrychlil dech a rychle tlouklo srdce. Když jsi do ní pronikl, slastně zasténala a pevněji tě objala nohama. "Miluji tě. Hrozně moc."vyznala ti také lásku, jako ty ji. Začala pohybovat boky proti tobě a s každým přírazem zasténala, líbala tě na skráň, na krk a jemně zarývala nehty do tvých zad. Voda kolem vašich těl šplouchala, jak jste do sebe těly naráželi, div že kolem vás voda samou vášní nevřela. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pousměji se na ni a věnuji ji dlouhý polibek na ústa, pak ji pohladím ve tváři a podívám se před sebe k atolu... Nikdy nevíš co tam bude za lidi, otrokáři, nebo jen nadržení námořníci co dlouho neměli ženu, a bojovat ano bojoval bych ale jen kdybych věděl že o to stojíš. přejedu pohledem palubu a v mysli si uspořádávám co vše nabídnu ke směně, nakonec se podívám do plachet a začnu je stahovat, tedy tu jednu kterou sem nechal nataženou Stačí říct kterým směrem mám plout a tvou rodinu najdem, to ti splním velmi rád, já již rodinu nemám, mám ale tebe pevně ji obejmu a čekám co se bude dít na atolu. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro .. no jistěže. Copak jsi mě někdy viděla lenošit? pousměju se ..tak šup šup šup.. ..doprovázím ji pohledem do očí, dokud ke mně není zády,.. tehdy zcela vědomě pohlédnu na její pozadí a dlouhé nohy,.. ..než zmizí v zádveří ložnice, tiše stisknu rty. Pirát?! ..to se mi snad jen zdá.. bratr mojí Jeane je Pirát?!! ..ehm, počkat,.. řekl jsem v duchu opravdu "mojí Jeane"?! ..to snad ne,.. musim se krotit,.. je to přece jen Jeane,.. né "moje" Jeane.. ..hergot kde je moje disciplína.. Nebo už jsem vážně tak měkkej? ..naslouchám bezeslov dál, nepřerušuji ji.. Z pirátů slušní dělníci?! ..no to je snad vtip. Z bandy hrdlořezů a zlodějů, že by byli slušní lidé?? ..to by bylo v historii lidstva snad poprvé. No ne?! Myslím že se bude ještě divit až město zaplaví krádeže a vraždy.. a z té flotily nových lodí jednoho rána také může být hromada ohořelého dříví nebo také prázdné doky a lodě jednoduše "v tahu" .. hmm,.. celé se mi to příliš nezdá.. ..s chátrou se má rázně zatočit. Druhou šanci nedsotali ani ti, které tito lidé popravili při svých přepadeních. No to je rozkošné, takže pirát? Určitě patří mezi ty ušlechtilé co bohatým berou a chudým dávají.. ..jistě je to ušlechtilý muž, kterého je na místě si patřičně vážit.. ..že mám pravdu? ..odpovím směrem do kuchyně vybraným libovým hlasem.. |
| |
| soukromá zpráva od Meiju Enho pro "Vy žijete jenom na tomto ostrově?" zeptám se když s nimi srovnám krok. Pár informací navíc se vždy hodí. Třeba jsou tu kolem ještě nějaké další ostrovy a taková informace by byla vyvážena zlatem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Zelda se pousmála "No... možná bychom mohli jít zkusit za Stařešinou jestli by tě nepřijal dříve. Vidím na tobě že by jsi se rád vrátil ke svým lidem."řekla a vydali jste se ven a slezli zase na zem. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Usmála se "A já ti stačím jako rodina, kapitáne?"mrkla na tebe laškovně. Políbila tě na rty a jemně tě do rtu kousla "Zastavíme se v tom městě, doplníme zásoby a pak poplujeme ke mě domů. Není kam spěchat."štípla tě do zadku, zasmála se a uskočila dozadu, aby jsi ji to nemohl oplatit. "Copak kapitáne? Neumíte zkrotit svou posádku?"mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Ne. Je to parchant co by si zasloužil provaz. Dobrej bratr, ale špatnej člověk."odpověděla ti. "Ale jako fakt... když dáš takovým pirátům na vybranou smrt nebo poctivou práci tak se rádi chopí práce s nadšením jako nikdo."slyšel jsi jak se tiše zasmála. Vrátila se k tobě s tácem se snídaní "Tak jsem tady. I s papáním."sedla si vedle tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Pohrával si s tvou puškou a zkoumal ji, doufal jsi že nepřijde na to jak ji používat, ještě by si mohl ublížit. Možná jsi měl vytáhnout náboje "Jste první svého druhu co na náš ostrov přicestovali. Je vás víc?"zajímal se a cesta lemovaná světélky se pomalu rozšiřovala. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Podívám se na ni trošku naoko přísným pohledem a pak udělám dva rychlejší kroky, pevně je obejmu aby nemohla utéct a políbím ji, pak ji lehce kousnu do krku a usměji se... Hmm ty mi stačíš a svou posádku skrotit? Hmm to tedy umím, vezmu si tě asi dolů a tam ti to ukážu když nedáš pokoj! usměji se a obejmu ji, teď již něžně a pomalu se podívám směrem k atolu, směr je dobrý, takže se nemusím ještě chvíli o nic starat, pomalu ji sjedu rukou na zadeček a začnu ho lehounce mačkat, mé prsty sem tam zabloudí i trošku dál a já se usmívám jako neviňátko. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Se štěnětem v náručí seslezu taky a následuju Zeldu. Máte tu sice pěkně ale mí lidé mají o mne jistě starost. Odpovím na vysvětlenou a jdu s ní za stařešinou. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..uhm.. hrkne ve mě, když moje hostitelka tak naráz otočí, co se hodnot svého bratra týče. Neříkám nic a přemýšlím nad tím, jaké vztahy a zážitky ti dva mezi sebou mají.. když si vedle mě sedne, přiložím jí ruku kolem pasu a jemně stisknu přes košilku její tělo. Děkuji madam.. políbím ji na tvář a pokračuji v zamyšleném civění před sebe, zmítajíc se v myšlenkách o osudech děvčete po mé pravici. Když je tvuj bratr pirát, nelákalo i tebe pirátsví? ..kdo ví, třeba tohle město vzniklo tak, že sem jednoho krásnéhod ne dorazila flotila pirátů a rozhodli se z toho zde udělat svuj brloh.. ..pokusím se na závěr malinko pousmát, abych troufalou větu zlehčil a případně tak Jeane neurazil,.. alespon ne hned po ránu.. Krátce na to ji vezmu i s tácem pod zády a koleny,.. a odkráčím s ní až k bazénu. Nedbajíc povykování ji umožním jen odložit tác na okraj a na to s ní sestoupím tak jak je, tedy v noční košili.. ..po schodech přímo do vody.. kde jí začnu co jiného než pošťuchovat a tulit se k ní.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Napnula se a ohlédla se na tebe, přimhouřila oči "A nedám pokoj! A nedám pokoj!"dupla si, naštěstí ne na tvou nohu. "Vidíš jak jsem vzpurná? To aby jsi mě vzal dolů a začal z krocením."usmála se a pak ne náhle předklonila a drkla do tebe zadečkem. Trochu tě to od ní odhodilo a tak se hned dala na útěk ke dveřím do kajuty. Ohlédla se na tebe "Tak pojďte kapitáne. Nebo vyvolám vzpouru." a zmizela v podpalubí. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "A ty jistě máš starost o ně. Chápu."usmála se a vydala se dál ulicí zasypanou listím. "Nesmíš stařešinu oslovit dokud tě sám neřekne. Nebo dokud ti nedám znamení. On je někdy nedůtkliví. Ale dnes snad nebude a snad bude mít čas."dávala ti rady "A moc si ho neprohlížej. Mohl by to brát jako kritiku. On se obléká rád hodně výrazně." Štěně v tvém náručí se zavrtělo a začalo ti okusovat prsty, samozřejmě tě to nebolelo. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Chápu. Odpovím krátce a podrbu štěně za uchem. Pak následuji Zeldu. Snad posádka moc nezmatkuje hlavně Cate. Napadne mne za chůze.Dál jdu a drbu štěně a vše si prohlížím a pamatuju rady zeldy. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro "Já a pirátka? Nikdy... na nějaké mordování já nejsem. Já raději buduji. A pochybuji že sem připlují s tím že to tu zaberou. Na to je tu příliš mnoho lidí co by své domovy bránili a navíc.. copak už nemají Gomoru?"namítla a pak už jen vyjekla jak jsi ji pobral do náruče a chvíli balancovala s tácem. "Co blázníš? Jsem to na tebe málem převrhla!"napomenula tě a na oko se na tebe zamračila. Jak jsi se s ní ponořil do vody, rozechvěla se. Voda totiž byla studená, odložila tác na kraj bazénku "Brrr... ty máš ale nápady."chvěla se. Sundala si teď mokrou noční košili, no a co? Vždyť jsi ji nahou už viděl a přitiskla se k tobě, aby jsi ji trochu zahřál. "Já nejsem příliš velký otužilec!"stěžovala si. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro ..jen jestli.. nemyslel jsem ani tak, že by sem někdo připlul něco plenit,.. jako spíše že původní zdejší obyvatelé jsou piráti.. tak aby jim jednoho dne nehráblo.. ..ponechám svou opravnou myšlenku nevyřčenou a tvářím se jakoby nic.. Nuže a.. co myslíš, za jak dlouho budeme schopni vyplout s... ..vidíš,.. vždyt ona chudák nemá ani jméno. Jak pojmenujeme ten Battlecruiser za ostrovem v zátoce, drahá? ..myslím, že oba bychom rádi spatřili nový svět,.. ostrovy, které možná nebyly odhaleny.. nebo civilizace, kterým schází zemědělské plodiny, aby mohly žít jinak než v hladomoru.. Neláká tě vyplout vstříc novým zemím? ..pohladím ji po hýždi v hloubce zhruba po krk a pokrčím jí nohy kolem svého pasu.. Vždycky jsem se nejradji dotýkal krásných nohou.. není nad to cítit je obtočené kolem sebe.. pomyslím si a při troufalé myšlence mi ujede nepatrný úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro Pousměji se když mě od sebe odtrčí zadečkem a zakroutím hlavou... Nedáš jup, no jak chceš ty potvůrko. na tváři mi hraje pobavený úsměv, ale celkově se cítím tak dobře jako již dlouho ne, skasám plachty a vyhodím kotvu, však ten atol nikam nezmizí než se zase rozjedu.. Tak vzpouru říkáš hmm? usměji se když se pomalu blížím ke kajutě tak nahlas aby to slyšela i ona již někde v podpalubí, opatrně projdu za ní a zamířím se podívat do ložnice, zda ji najdu tam nebo mě zase jen provokuje a někam se schovala.. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jeane se na tebe pousmála, sice se stále trochu chvěla ale už si na studenou vodu začínala zvykat. Silněji tě sevřela nohama kolem pasu a více se k tobě přisunula. "Nevím... záleží na tom jak rychle ji zvládneme opravit. Možná půl roku... snad."pokrčila rameny. "Jméno? Ty jistě zvládneš vymyslet nějaké jméno. Nakonec je to tvůj objev. Budeš její kapitán tak si ji můžeš i pojmenovat."pohladila tě po prsou a zadívala se ti do očí. "Jistě, že mě to láká. A vážně uvažuji o tom, že bych se k tobě přidala. A taky... by jsi mi možná chyběl."mrkla na tebe, pak se naklonila a políbila tě na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Našel jsi ji v ložnici, ležela na posteli s rukama pod hlavou. Podívala se na tebe, pousmála se "Přišel jsi tu vzpouru zastavit? Tak si pospěš. Máš jen pár sekund než to vypukne."pronesla a posadila se. Pak se začala svlékat až byla na posteli zcela nahá a mohl jsi si prohlédnout její štíhlé, ladné, ženské tělo. Natáhla k tobě ruku "Pojďte ke mě Kapitáne."zavrněla. |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Jak jsi štěně podrbal, tak spokojeně zahrabal nohou a vyplázl dlouhý jazyk. Došli jste k mohutnému stromu, asi ten největší v celé vesnici. Na plošině zavěšené u kmene stromu stála něco jako věž, postavená z lián. Byla to krásná stavba "Tak jsme tady."pronesla a pohlédla na tebe. Pak jste se nechali vyvést až nahoru na plošinu. "Počkej tady... promluvím si se stařešinou a zkusím ho přemluvit aby tě již přijal."řekla Zelda a vydala se dovnitř. Pak jsi musel rychle od sebe odtáhnout štěně a držet ho před sebou, protože začal čůrat. Naštěstí na tobě neskončila ani kapka. Když byl hotový spokojeně vrtěl ocáskem a oklepal se. |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro pousměji se, když jméno lodi přenechá na mě a neostýchám se ji chytit pod stehny, aby ze mně Jeane nesjížděla dolů.. Ale copak,.. že by opravdu všechny ženské trpěly nedsotatkem fantazie?? .. popíchnu ji a provokatérksy se na ni zazubím.. Když však rozhovor dospěje do fáze o cestování.. a zaslechnu větu o tom, že bych jí "možná" chyběl.. ihned se neuhlídám, rád bych totiž nedal nic znát,.. ale přecijen,.. cuknou mi koutky a rozšíří oči,.. jak bych ji takovou troufalost rád oplatil,.. během vteřiny si prohlédnu blízké okolí i samotnou Jeane v myšlence ji to peprně oplatit.. ihned se rozhodnu pro poslední variantu.. jemně zaklesnu prsty do Jeaniných stehen a jak se mě drží, strhnu ji i se sebou pod vodu, aby ji ta chladná voda hezky probrala a našponovala nervy.. náráz se s ní zase vynořím, zamžourám, než odteče voda z víček a prohlédnu si svou hostitelku, kterak má mokré vlasy všude i přes čelo a obličej.. a patrně i něco prská.. ..neudržím smích... když poštuchování opadne.. Možná je čas se obléci a společně vyrazit do města a naplánovat místo, potřebné ruce i materiál, který budeme k naší zacoeánské lodi potřebovat.. přitulím se k ní a z plných plic nasaji vůni jejího útlého těla,.. zavřu oši a nechám se unášet pocity, které si s nimi muj mozek spojí a nechá je vyplout napovrch fantazie.. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Jen na souhlas kývnu hlavou Zeldě a čekám její návrat. Menší potíž se štěnětem se urovná a jen pozdvihnu obočí. Ty budeš malý rošták. Řeknu tiše a pousměju se. Pak se dívám k východu kde Zelda zmizela |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Nakonec jste se zařizováním na opravu lodi počkali do dalšího dne než to schválí rada. Druhý den jste oba odešli za radou, kde jste získali povolení na opravdu. První co následovalo bylo najmout lidi a objednat materiál. Pak následovalo vytáhnutí lodě na pláž. První jste nechali odčerpat co nejvíce vody šlo než hromada chlapů se chopila provazů a začali loď tahat ven z vody. Trvalo to celý den a kousek noci než ji vytáhli, pak pár dnů probíhalo vysušení. Tedy se znovu zbavovalo vody, vytíralo se a odstraňovali chaluhy a kdo ví jaký ještě mořský sajrajt. Pak následovali opravy, Jeane dokonce najala několik inženýrů, kteří připluli na K2. Jeane na vše dohlížela spíš zběžně, kontrolovala jestli je dost materiálu a také dohlížela na morálku chlapů co loď opravovali. Těch bylo přinejmenším stovka a tak to bylo potřeba. Musel jsi uznat že Jeane mají ve velké úctě. Párkrát jsi ji viděl jak nějakých chlapům vynadala a oni se chovali skoro jako kdyby jim hubovala jejich matka. U tebe to však bylo jinak. S tebou to prostě byla žena, tvá dívka, přítelkyně a milenka v jednom. A musel jsi říci, že jste spolu dobře vycházeli. Přesto ti stále nedala jednoznačnou odpověď na tvou otázku jestli pojede s tebou až loď odrazí. Uběhlo skoro devět měsíců kdy byla loď konečně hotová. Vše co šlo opravit bylo opraveno a vše co nešlo opravit bylo nahrazeno. Dokonce jste i odzkoušeli pár braní jestli fungují správně. Následovala velká oslava, kdy se pilo, jedlo tančilo a prostě vše co má na správné oslavě být. Loď měla vyplout už za dva dny. Také jsi slavil a Jeane také, přišla k tobě s kokosovým mlékem naředěné s rumem a sedla si k tobě do písku, odkud jsi měl dobrý výhled na loď, která byla samozřejmě hlídaná. Nechtěl jsi riskovat, že se někdo přikrade a něco s ní provede nebo nedej bohu ukradne. "Tak jak se cítíš?"zeptala se tě a usadila se vedle tebe. Napila se svého pití a objala jednou rukou tvou paži "Dalo to práci... první jsem si nebyla jistá jestli půjde vůbec opravit, ale vše vyšlo." odmlčela se "A za dva dny ji pustíme na vodu. Budeš pyšnej kapitán." |
| |
| soukromá zpráva od Oceán pro Štěně začalo spokojeně vrtět ocáskem a nejspíš si z toho co udělal... no nic nedělal. Zelda se objevila ve dveřích a pokynula ti aby jsi šel dovnitř. Znovu jsi vzal štěně do náruče, které začalo dřímat a šel jsi dovnitř. Byl to vlastně normální dům jen když jsi vešel byl tam... no jeden velký sál s vyvýšeným podiem kde seděl na trůně určitě aspoň stoletý muž. No nejspíš ještě starší, byl samá vráska, kůže mu visela, oči měl slepé a nejspíš ani přes to husté obočí nic neviděl. "Otče?"zeptala se Zelda "Je zde ten bílí muž, který s vámi chce mluvit."pronesla. Stařešina zasípal "Mluv..."zamručel. Nejspíš to patřilo tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Black Corsar(Mike Corner) pro Když vejdu ukloním se stařešinovi stále držijic štěně. Je mi ctí, že jste mne přijal.Jak jistě víte má posáda kotví u břehů tohoto ostrova.A také že váš ostrov není na žádných mapách.CHtěl jsem vás požádat o dohodu. Začnu opatrněji. |
| |
| soukromá zpráva od Constantin Dragostavi pro S úsměvem zakroutím hlavou a vydám se k ní, cestou na zemi skončí mé oblečení které stejně tvořili jen kožené kalhoty a lněná košile, pomaličku se zavrtám za ní do pelíšku a pohladím ji po jejím krásném, nahém a smyslném těle.... Copak že se bouříš tak najednou hmm? pronesu s úsměvem když mé prsty spočinou na její mušličce a začnou ji velmi pomaličku dráždit, přitom ji líbám na krk... |
| |
| soukromá zpráva od David Blackstorm pro Sedím s pokrčenýma nohama v písku vedle dívky, kterou jsem před několika měsíci okukoval jen zvědavě přes plot. Když promluví, otočím pohled z lodi, která byla dnes spuštěna na vodu ke své paní. Pousměji se.. Hmm, ani nevím,.. tak dlouho jsem se těšil a plánoval, snil,.. a ted je ten den tady.. zdá se to být skoro neuvěřitelné. Vlastně ani nevím jak všem kolem upřímně poděkovat, byť to nedělali zadarmo.. pohlédnu na klidné moře a vlny omývající břeh.. a zpět do zelených očí a rozevlátých vlasů od přímořského vánku. ..ale v první řadě tobě. ..políbím ji.. ..myslíš že nadešel ten správný čas vyplout, vydat se na cesty a najít nová ztracená místa, která nepohltily hlubiny? Právě ted se před našima očima houpe ve vlnách nová naděje. Poznat nové a nechat poznat i jiné lidi nové věci od nás.. ..následně přenechám slovo Jeane a zahledím se na bitevní loď, které byl sejmut typický název "USS ... " a byl nahrazen něžným OCEAN QUEEN, ke kterému jsem dnes těsně před odhalením nechal tajně dopsat JEANE.. ..vzpomínka na tu chvíli mi opět vykouzlí na tváři nepatrný úsměv.. ..je to nádherná práce.. kéž bych všem byl schopen nabídnout více.. ohlédnu se s přáním v mysli za podnapilým jásajícím a oslavujícím davem za svými zády. Nakonec obejmu Jeane kolem pasu a položím se do písku nedbaje čistých šatů.. svit lampionů a čerstvý mořský vzduch k tomu více než pobízejí.. ..zavřu oči a nechám se unášet čímkoliv co mi přijde na mysl.. vnímajíc jemnou ručku Jeane po svém boku, její dech a konečky vlasů, hladících mě po tváři. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR