Telltale - 08. září 2019 21:31
	Jeskyně ve stylu Wuxie a Xiangxia Jeskyně ve výstavbě. :)

Telltale - 14. září 2019 17:38

Žijete v opevněném městě jehož populace se sčítá na deset tisíc a vy jste jejich součástí. Svět mimo opevnění měst je mnohdy nebezpečný a obydlený bestiemi, které mohou být silné i silnější než pluk nejsilnějších bojovníků. Vaše město se jmenuje Green Tear a sílí u moře a tvar města připomíná slzu. Nikdy jste neopustili město i když víte, že někteří tak dělají a cestují mezi městy, ale ti jsou mnohem silnější než vy. Přesto se i tak někteří nikdy nevrátí. Jestli našli štěstí v jiném městě nebo na svých cestách zahynuli zůstane nezodpovězeno. Obyvatelé Green Tear se skládá z klanů. Dvě hlavní rodiny, které řídí město se jmenují Blue Blowing Mountain a Red Secret Circle. Tyto dvě rodiny vládnou městu a jsou nejvíce vážené, obdivované nebo i nenáviděné. Ve vládnoucích rodinách jsou ti nejsilnější a nejtalentovanější a říká se že jenom získají možnost dostat se Floating Secret Palace. Floating Secret Palace je město v oblacích, které oblétává svět a přijímají do svých řad mladé a talentované, kteří získají možnost na tomto mystickém místě studovat a sílit. Nad vaším městem Floating Secret Palace prolétává každých třicet let a již tomu bylo dvacet sedm let co naposledy proletěl nad vaším městem. Už zbývali jen tři roky než se znovu vrátí a přijmou ty nejlepší. Vám je momentálně patnáct a už tři roky studujete u mistra Gena, který byl jediný svolný k tomu učit někoho z malých a ne moc podstatných klanů.

Telltale - 29. září 2019 22:47

Nový den Všichni jste se dostavili k domu vašeho mistra Gena. Gen byl váš mistr a učitel, ale nebyl jeden z těch nejsilnějších. Kdyby ano, tak by jistě nežil na okraji města, kde žijí jedni z těch nejchudších obyvatel města. Žil skromně, ale zdálo se, že je s tím zcela spokojen. Za malým otlučeným domem s verandou, kde sedíte a učíte se při deštivých dnech, měl také rozlehlejší zahradu, kde jste mohli trávit hodiny hezky na slunci. Nemluvě o tom, že tu byl i prostor k boji. Sice to bylo jen místo s udusanou hlínou, ale víc než dost k tomu, aby jste tam mohli trénovat. Gen sám byl pouze na Earth Realm 6, sice byl silnější než vy, ale jeho úroveň v tomhle světě nebyla moc silná. Kromě vás všech k mistrovi chodili ještě další dva studenti. Guo Jun. Zobrazit SPOILER A Jie Lok. Zobrazit SPOILER Oba z chudých rodin a tak nemají na lepšího učitele. Asi jako vy všichni. I když možná ne všichni, ale každý máte své důvody. Usadili jste se na lavice, které nebyli moc pohodlné, nakonec byli to jen pár ztlučených prken. Gen si bafal dýmku na verandě a čekal než se usadíte a uklidníte, než se zvedl a předstoupil před vás. „Hm hm... milé děti.“ Začal pomalu. „Dobře víte jaká událost se zde za tři roky stane.“ Znělo to trochu jako otázka, ale nebyla. Jistě, že to víte. „Po dlouhé době se zase objeví Floating Secret Palace a neberou tam kde koho. Hm hm...“ Zatahal se za vous. „Jsem si jistý, že všichni by jste se tam chtěli dostat. Ale upřímně... nemáte moc šancí. Ale neříkám, že nemáte vůbec žádnou šanci. Jen, že to bude velmi těžké.“ Mluvil dál pomalu a vás pomalu zajímalo jestli se dostane k tomu proč o tom začal. „Do Floating Secret Palace se dostane pouze dvacet nejlepších z celého města. A i pak musí ještě projít zkouškou a tak není zarušeno, že i kdyby se dostali do dvaceti nejlepší, že je vezmou.“ Zabafal z dýmky a zatvářil se trochu zklamaně, když zjistil, že mu dýmka uhasla. Vyklepal ven popel. „Za dva roky začne město pořádat zápasy. Může se přihlásit kdokoliv. A z vítězů budou vybráni nadějní studenti. Samozřejmě bych byl rád, kdyby jste se přihlásili i kdyby jste neměli vyhrát. Bude to pro vás velká příležitost k tréningu.“ Rozhlédl se po vašich mladých tvářích. „Takže kdo už teď plánuje, že se přihlásí?“ zajímal se. Guo Jun i Jie Lok měli hned ruce nahoře. „Nezklameme vás mistře! Všichni uvidí, že velký talent může přijít i ze skromných podmínek!“ pronesl Guo Jun plný nadšený. „Ho ho ho...“ Zasmál se bobře mistr. „Je skvělé být mladý. A nadšení pro věc je výborná věc. Ale obávám se, že odhodlání a nadšení nebude stačit, můj mladý studente. Mé možnosti jako učitele jsou omezené a sice vás pořád mám co učit, tak se obávám, že vás to příliš dopředu neposune. Aby jste mohli oponovat mladým studentům z vážených rodin musíte se toho naučit mnohem více.“ Pokývl hlavou a začal si znovu nacpávat dýmku tabákem, který vzal kdo ví odkud. „Proto mám v plánu za měsíc vás vzít na výpravu. Mimo město. Samozřejmě kdo nechce nemusí jít.“ Odmlčel se a skoro jste si mysleli, že už nebude pokračovat. „Za svého mládí jsem byl také ambiciózní. A nebyl jsem tak úplně nicotný jako jsem teď. Takže vás vezmu na své tajné místo z mládí.“ Pousmál se. „Mistře nejste nicotný! Jste ten nejlepší učitel!“ oponovala mu Jie Lok. Mistr se znovu zasmál. „Je milé že si to myslíš.“ Řekl na to jen.

Taiyin Tian (太陰天) - 30. září 2019 20:06

Nový den Tentokrát jsem byl pryč dlouho. Dva, možná tři týdny, až se začali šířit zvěsti, že jsem další výuku vzdal, nebo mě mistr Gen vyhodil, protože jsem za celé tři roky ve své kultivaci neudělal vůbec žádný pokrok. Pořád Spirit Realm 1, stejně jako v den, kdy mě přivedl na hodinu. Dnes jsem ale dorazil. Bez vysvětlení a s naprosto nepřítomným výrazem jsem proklouzl do dveří a svezl se na lavici co nejdál od ostatních a zahleděl se na jasnou oblohu. Na svůj věk jsem byl vysoký a štíhlý, s rysy tváře, které jasně prozrazovali, že nejsem místní, dlouhými černými vlasy a ocelově šedýma očima, které jakoby patřili někomu mnohem staršímu a zkušenějšímu, než patnáctiletý kluk. Pochopitelně ani tentokrát jsem nerespektoval zažitou módu a tak jsem na sobě místo klasické róby měl jednoduché černé kalhoty s tmavou košilí, které se občas objevovali na trhu, když přijeli kupci z cizích zemí. Jako vždy jsem nedával naprosto žádný pozor, ale to vás po těch letech už nepřekvapovalo. Byl jsem vždycky takový. Duševně nepřítomný a přitom, kdykoli se mě mistr na něco ptal, jakoby zázrakem jsem znal správnou odpověď. Tentokrát se však neptal na nic a pouze mluvil a mluvil o tom jak zářivá budoucnost čeká děti z bohatých rodin s kvalitními učiteli a jak malou šanci prosadit se v tomto světě máme mi. Slyšel jsem ho, ale nějak mě to netrápilo. Věci kolem kultivace a politiky mě nikdy moc nezajímali. I tady jsem byl jen proto, že mi vychovatelky vyhrožovali, že mě nenechají v sirotčinci, pokud sem nebudu alespoň nějak docházet. V daný moment mě mnohem víc zajímalo proč… Najednou jsem se zarazil. Mistr řekl něco, co upoutalo moji pozornost a tak jsem přesměroval pohled svých očí jeho směrem. Vyrazit za město? Ta představa mě naprosto pohltila. Za hranicemi města jsem nikdy nebyl. Vlastně mě ani nikdy nenapadlo, že bych tam mohl jít, ale teď...teď se má fantazie rozjela na plné obrátky. Kolik úžasných věcí se mohlo za hradbami nacházet? Kolik věcí, které jsem ještě nikdy neviděl? Kolik věcí co jsem nikdy nepoznal? Srdce se mi rozbušilo nadšením. A pak, pak se stalo něco, co nikdo z vás za celé tři roky neviděl. Zvedl jsem ruku a promluvil. Sám od sebe, aniž by se mě někdo na něco ptal. Já... Tvářil jsem se rozpačitě, jako bych z toho na poslední chvíli chtěl vycouvat, ale nakonec zvědavost zvítězila nad vším ostatním a tak jsem pokračoval. já bych se rád zúčastnil... Pronesl jsem nejistě, načež jsem ještě rychle dodal. Tedy, pokud by to nevadilo.

Xiang Mu - 30. září 2019 20:33

Den jako každý jiný Měl jsem rád mistra Gena jako jeden z mála lidí nesoudil můj původ, ale to co umím. To bylo jedno plus navíc druhé plus bylo to že v téhle skupině se našli lidé kterým bylo upřimně jedno odkud jsem nebo jakou mám rodinu dokud jsem se neptal na moc věcí a já se neptal nepotřeboval jsem to. Nejideálnější byl asi Tian... člověk který nemluví je člověk, který se moc neptá a tak si u něj můžete posedět sníst oběd a nebo tak sice s ním nebyla řeč ale co už aspoň si člověk vymění oběd a tak. Další případ byla Li tam asi platila dohoda nemluv o tom co se děje mimo školu a bude to dobře takže jsem se možná dověděl jaké květiny má ráda a prodiskutoval problémy, které měla mamka při sázení vlastních kytek. A ostatní myslím že s Reiem jsme možná našli společné slovo a co se týkalo naší zlaté hvězdy inu tam asi spíš zatím platilo pravidlo nestrkaní nosu někam kde to není potřeba. Z lidí co sem chodili dál mě zajímala Lok kdo ví proč dobře ano možná v tom měl co dělat způsob oblekaní a nebo něco dalšího i když bůh ví jestli se mnou promluvila.( ostatní dopíšu časem). Dneska jsem dorazil jako vždycky zvědaví co se bude dít. Cítil jsem se dobře a docela vesele takže jsem doufal v dobrý den. Jako vždy jsem si hrcnul někde kde jsem tušil klid od řečí. Na svůj věk jsem možná působil jako někdo kdo trochu trénuje svoje tělo, ale to tady nejspíš stejně vypadali všichni. Mám černé vlasy stažené do culíku a oči které by jakoby sledovali ostatních a hledali v nich naznak něčeho i když ani já nevěděl čeho. Moje roba byla bílá skoro jako by popírala všechny řeči o mém klanu. A nebo je naopak podporuje? Nikdyj sem nechápal kde Tian bere svoje oblečení ale nebylo proč to řešit prostě to udělal a tak jak si sirotek dovolit mohl. Nakonec náš mistr promluví a seznámí nás s tím co víme. Pokud se nestane zázrak jsme všichni tady pěkně v ryti tedy pokud nemáme majetek nebo nějaké super staré tajemství tak jsme nahraní. Jenže pak přijde ještě jedna jiná informace do měsíce se máme účastnit výletu za ochranu zdí. Nervozně polknu protože si to nedokážu představit. Mistr řekne něco o tom že je nicotný a že tomu tak nebylo skoro instinktivně se zvednu ale stačím jen zírat na Lok teda spíš na to co řekla, uchechtnu se jen. " Ona má pravdu..." řeknu rozhodně a usměji se. " A rozhodně se mnou počítejte..." najednou se mi v hlavě objeví asi tak tisíc otázek a možností až se skoro otřesu při jejich návalu. Sednu si a čekám jestli přijde nějaká další informace. Kouknu po třídě a myslím že asi všichni pochopí z mého pohledu že přijdou otázky i na ně jen je nechci řešit teď.

Kan Ki - 01. října 2019 07:27

Nový den Naslouchám mistru, který nás upozorňuje na Floating Secret Palace. A popravdě, moc mě to nezajímá. Chci být silný a hlavně, chci přežít! A právě proto silný musím být. Jistě, Floating Secret Palace by mi nejspíše umožnilo dále sílit, ale jsem realista. A je nyní pro mě nemožné se do takového místa dostat. Někteří by mi možná řekli, že je to má jediná šance jak najít otce a měl bych se dostat do Floating Secret Palace jako má matka, ale... pfff. Nezajímá mě kdo je můj otec a nezajímá mě ani má mrtvá matka. Chci nyní získat své dědictví od šmejdského strýce, který mi je ukradl. A využít je k tomu, abych se stal mocnějším. Jenže silný nejsem. A právě proto musím být o to nemilosrdnější. Guo Jun hned začne na mistrovu výzvu hartusit o tom jak se přidá a následuje plno nadšených řečí. Pche. Takových jako je on, takových jako jsme my všichni, takových tu jsou stovky ba tisíce. Ale konečně nadejde něco zajímavého! Výprava mimo město! V duchu si spokojeně zamnu ruce. Oblast mimo město je nebezpečná pro každého člověka. Kromě mě! Pro mě je mnohem nebezpečněji zde ve městě. A výprava poskytuje naději bezpečí, ale i naději na získání potřebných zkušeností. A kdoví, možná budeme mít štěstí a získáme i něco více. Zamyslím se a zvážím všechna pro a proti. A pohlédnu na ostatní. Já chci na výpravu určitě jít! A čím více nás půjde, tím lépe. I kdybychom narazili na takové nebezpečí jaké nebudeme moci zvládnout, což je dost pravděpodobné. Čím více nás bude, tím více bude možností jak přežít. Protože budu moci ke svému přežití obětovat ostatní. Počkám až nastane chvíle ticha a vznesu sám pár otázek. "Vaše tajné místo... jak dlouho k němu půjdeme a jak dlouho v něm zůstaneme? A nepověděl by jste nám o něm nějaké informace?" Doufám jen, že to "tajné místo" k něčemu bude.

Lai Li - 02. října 2019 19:43

Další nudný den Ráno bylo jako každé jiné, brzy vstát a jít za hlasitého komandování bratra sbírat bylinky ještě před školou. Hold není snadné vést rodinný podnik jen ve dvou, když oba dva máme spoustu jiných věcí na práci a ještě musíme stihnout kultivovat, abychom dosáhli svého cíle. Po této ranní rutině jsem si dala v klidu snídani a vyrazila za mistrem. Jako vždy jsem přišla jako jedna z posledních, ale bylo mi to upřímně jedno, mistr vždy dlouho povídal než se začalo něco dělat. Sedla jsem si na své místo uprostřed třídy a s úsměvem koukla po ostatních spolužácích. “Dobré ráno“ Koukla jsem se po ostatních, protože do teď bylo ve třídě ticho. Netrvalo dlouho a začal mluvit i Mistr Gen, při jeho oslovení děti jsem se nesouhlasně zašklebila. Nejsem přece dítě! Nijak mě nezaujalo pokračování o událostech za dva roky, přece jen Floating Secret Palace nebylo místo, kam bych chtěla jít. Měla jsem úplně jiné cíle a navíc tu nemůžu nechat bratra samotného, bylo by sobecké mu nechat obchod a ještě doufat, že zvládne kultivovat. Jenže někteří ze třídy začali projevovat nadšení a plány na ukázku své síly v zápasech. Pobaveně jsem si povzdychla a dál se usmívala. Neměl by je podporovat v přílišných ambicích Nejenže je ale Mistr Gen podporoval, ale ještě zmínil, že nás za měsíc chce vzít na výpravu ven z města. Ve třídě zavládlo nadšení, dokonce i Tian poprvé v hodině promluvil. Úsměv mi zmizel a koukala se zkoumavě po třídě, než jsem zvedla ruku a promluvila. “Mistře, omlouvám se, ale nejsem si jistá jestli mohu jít s vámi. Někdo se musí starat o obchod a navíc moje kultivace vyžaduje klid, nemám ráda, když je kolem mě nějaký člověk.“ Vypadala jsem nervózně a můj pověstný úsměv zmizel. A těžko říct, jestli kvůli starostem o dobře prosperující obchod nebo kvůli zmíněné kultivaci. “Ale ještě se zkusím domluvit s bratrem...“ Možná, nebo možná čas raději strávím kultivací Teprve teď jsem se začala opět usmívat.

Tanshi Rei - 03. října 2019 17:28

Nový den nové poznatky Tak, jako obvykle i dnes jsem se na výuku k Mistru Genovi dostavil na čas. Nikdy jsem nechodil ani moc brzy, abych musel dlouho čekat (přec jen čas se dá využít i jinak užitečněji), a ani moc pozdě, abych nic nepromeškal a neudělal mistrovi ostudu. Byl jsem mu vděčný, že byl ochoten mě učit. Udělal pro mě a mé spolužáky něco, co každý jiný odmítl. V očích jiných jsme mohli být jen odpad, mistr Gen nám ukazoval, že tomu taky není. A za to jsem mu byl vděčný, takže to nejmenší, co mohu udělat na oplátku, je být pilný a ukázat, že mistrovo učení nese své ovoce. Jako obvykle jsem seděl v přední polovině naší společnosti, abych nebyl sice úplně v první řadě ale na druhou stranu, abych viděl a slyšel vše důležité. Jako obvykle jsem měl svou katanu opřenou o nohu, abych jí měl stále při sobě, na dosah ruky. Byla to taková jistota mít ji pořád na blízku. "Dobré." Kývl jsem na Li, která přisedla mezi posledními. Když začal mistr mluvit, tak se mi na tváři usadil klidný spokojený úsměv. Poslouchal jsem, co měl mistr na srdci tentokrát. "Floating Secret Palace." Zopakoval jsem si v hlavě a upřel pohled pevněji na mistra Gena. Kdo by taky nevěděl téhle velké události, která se blížila. "Dostat se tam? Takřka nemožné, ale na toho komu se to podaří už nikdy nebudou pohlížet shora ani mocné rodiny a zvedne se prestiž jeho vlastní rodině." Usoudil jsem zatímco, mistr povídal dál. "Dvacet nejlepších....hmmmm takže za dva roky začnou ti nejlepší z nejlepších z našeho města soupeřit o možnost dostat se do Floating Secret Palace. Takže je jasno." Koutkem oka jsem zahlédl jak se okamžitě přihlásil Jun a Lok ta hned vzápětí. "Máme s Junem stejný pohled na věc.....a Lok.....má pravdu. Jo těmhle dvěma rozumím.....Jakby taky ne, když pocházíme všichni z podobných podmínek." V následujícím okamžiku mou pozornost přitáhl mlčenlivý Tian. Lehce jsem se zatvářil překvapeně, když vyjádřil svou touhu se také zůčastnit. "Tak i výlet za město? Bude skvělé vidět konečně něco zvenčí, lepší příležitost asi už nebude." Ani Mu nezklamal a rozhodl se zúčastnit této výpravy. Pousmál jsem se. Více ostražitosti však přitáhl Ki, který na můj vkus byl až příliš zvědavý, i Li byla dost zdráhavá, co se týkalo téhle výpravy. Moc jsem to nechápal. Nechají si utéct takovou příležitost? Nevěří mistru Genovi? Zvedl jsem oči opět k mistrovi a lehce potřásl hlavou. "Souhlasím s Junem i já se zúčastním těchto zápasů a výpravy za město, kterou nabízíte. Věřím ve Vás Mistře a rozhodně nezklamu důvěru, kterou do nás vkládáte." Sklonil jsem hlavu v náznaku pokory. "Rozhodně nezklamu a vydám ze sebe to nejlepší." Bezděky jsem v ruce sevřel rukojeť své katany.

Telltale - 05. října 2019 11:51

Dvorek mistra Gena To, že Tian projevil zájem všechny překvapilo, až tedy na mistra, který se pořád mírně usmíval a tahal se za dlouhý vous. „Jistě, že to nevadí. Jsi můj student.“ Odpověděl. Mu se ozval a podpořil slova Lok a Juna, což u mistra zase vyvolalo potěšené dobrácké uchechtnutí a jen na Mua kývl hlavou. Konečně si zapálil dýmku a zabafal z ní. Kan se zeptal na mistrovo tajné místo a jestli jim nemůže něco o něm říci. Mistra se na něj chvíli díval a nic neříkal. „Cesta tam bude trvat necelý půl den a zůstaneme tam tak dlouho jak bude potřeba. A i když bych vám rád o tom místě více řekl, tak to nepůjde. Nikdy nevíte kdo může poslouchat.“ Odpověděl. Mistr byl dobrák, takže bylo pro vás trochu divné, že se najednou měl tak na pozoru. „Mohu jen říci, že je to dobré místo pro tréning a kultivaci.“ Nakonec řekl aspoň něco. Li se však ozve, že nejspíš nebude moci jít. Chápavě pokýval hlavou. „Rozumím. Nemusíš jít jestli nechceš. Ale přesto bych ti doporučil aby jsi šla. Tvá Kultivační technika je pro to místo jako dělaná.“ A Rei také pěl chválu na vašeho mistra. Mistr Gen znovu zabafal z dýmky. „Ani nevíte jak mě těší vaše smýšlení o mě. Ale jste pořád ještě děti a v životě jste nic neviděli. Čím silnější budete a až se vyšplháte na vrchol shledáte, že váš mistr nebyl jen přehnaně skromný, ale mluvil prostě jen pravdu. Ale pro teď si budu prostě užívat chválu a obdiv svých drahých studentů.“ Zasmál se. Jediný kdo nic neřekl byl Che a You, kteří se zdáli zamyšlení a možná, že pořád ještě zvažovali co udělají. Mistr tleskl. „Dobrá. Za týden vyrážíme. Každý kdo bude chtít jít tak přesně za týden se setkáme v osm ráno u hlavní brány. Ti co zůstanou doma chci aby jste se po dobu nepřítomnosti věnovali své kultivaci. Vaše techniky jsou poměrně dobré, ale výše vašeho Realmu je trochu pozadu. Každý si sebou vezměte zásoby na týden. Přikrývky, zbraně a hlavně si vezměte pořádnou a odolnou obuv.“ Dával vám pokyny. Pak znovu mlčel a zdálo se že něco zvažoval. „Teď všichni vytvořte přede mnou řadu vedle sebe.“ Řekl a počkal až tak uděláte. „Plánoval jsem, že vám toto dám až později, ale teď když vyrážíme ven je nejvhodnější doba.“ Pronesl a vytáhl ze svého Dimenzionálního prstenu váček. A ke každému přistoupil a navlékl vám na prst Dimenzionální prsten. Pro chudé jsou tyto pomůcky poměrně drahá záležitost. A to i tyhle které byli té nejmenší kvality a obsah byl jen jeden a půl metru čtverečných. „Tak to by bylo.“ Zabafal z dýmky. „Máte týden na přípravy. Samozřejmě pokud máte na mě nějaké otázky tak můžete za mnou kdykoliv přijít. Ale do té doby jsou další hodiny zrušený.“

Xiang Mu - 05. října 2019 15:04

Týden! (//lehce se omlouvám za styl psaní postu ale nechtělo se mi to dělit na tisíc a jeden tak snad si každý najde to co je pro něj :)//) Z měsíce se stal týden a najednou bylo mnohem méně času než bych potřeboval a přál si přesto mi představa že ten týden budu sedět jen na zadku a kultivovat nepřišla jako dobrá zvláště když podle mistra to místo kam jdeme je na kultivování mnohem ale mnohem lepší ovšem člověk by měl být na takovou misi připraven a ona příprava znamenala malé kolečko ideálně ještě týž den. Je potřeba dát do kroku a nasadit trochu klanového šarmu do toho. První zastávka Lai Li Myslím že Li jsem potkal ještě skoro před školou lehce jsem jí několika kroky dohnal a usmál se na ní. " Eh ahoj.. Li...hmm jak bych začal. Asi úplně na rovinu...Vím že se ti na ten výlet nechce a možná to i chápu i když pokud se stydíš kultivovat určitě se dá pořídit třeba stan nebo tak něco aby tě nikdo neviděl...ale o co mi jde nemyslím si že bychom seděním a soustavnou kultivací získali potřebné zkušenosti... Prostě chci se v tomhle týdnu zkusit podívat za hradby ne daleko a třeba ne nutně na dlouho ,ale chci to zkusit. Navíc vím, že se vyznáš v kytkách... no a já se vyznám v tom co potom s nimi. Tam venku se dá najít leccos co by za prvé mohlo pomoc k pilulým které pomáhají sezení a kultivaci ale myslím ,že i zkušenosti a..." konečně se lehce nadechnu a chytím Li za ruce " Prostě chci získat výhodu proti naším zbohatlíkům a tak ... ano chci obejít skoro všechny a zkusit zjistit co je zajímá a ano chci se zeptat mistra jestli muže nějaké místo doporučit kde není extra nebezpečno ,ale nějaké zkušenosti bychom mohli získat....takže co říkáš na aspoň občasný výlet tam ven a na zjištění co se s tím dá dělat? Klidně si to rozmysli ale kdyby jsi to brala hmm sejdeme se k před večeří u domu mistra a budeme doufat v nějaké zajímavé rady. Mrknu přátelsky a mám se k odchodu protože já nemám moc času a nevím jestli Li bude chtít dělat zbytek kolečka se mnou. První zastávka hotová a další zbývali byl jsem si jisté že další by asi měl být Rei doufal jsem že ho najdu někde u kovárny jeho otce a že se na něj nějak doptám a že se mnou bude chtít mluvit samozřejmě nemusí. Tanshi Rei Byl jsem trochu nervozní protože tady jsem uplně nevěděl jeslti mám co nabídnout a mohlo přijít odmítnutí i tak jsem to musel zkusit. " Reii vím že se na ten výlet s mistrem těšíš. Já taky ale mám pocit že pokud budeme tenhle týden sedět na zadku a kultivovat nebo trénovat na panácích nikam se nedostaneme, máme jít tam ven ale pořádně nevíme jak bojovat s bestii a tak bych to v tomhle týdnu chtěl zkusit ne daleko ne na úplně dlouho ale chtěl. Chci se zeptat mistra jeslti neví o nějaké místě které napadají bestie malého realmu a chtěl bych tam zkusit jít. Ano snažím se získat víc lidí co tam budou a ano dělám to proto abychom konkurovali bohatým nabubřelým spolužákům." usměju se lehce. " Navíc mám pocit že umíš něco z toho co tvůj táta nevím jestli umíš získat materiál a nevím jestli bychom to nějak zvládli...ale myslím že ta výprava mimo zkušeností s tím jak čelit monstru a jak se třeba tam venku chovat by nám mohla přinést i nějaký materiál a ano peníze.... Dokončím návrh. " Klidně si to rozmysli a kdyby jsi měl pocit že je dobré do toho jít tak se sejdeme před večeří u domu mistra." Další ještě těžší otázka ohledně nabídky a poptávky byl Tian protože upřímně šance že ho dostaneme ven byla minimální a navíc nejspíš se mnou nebudou chtít v sirotčinci mluvit a nepustí mě za ním Taiyin Tian Na druhou stranu tady na to možná šlo jít jinak stačilo se zmínit někomu ze syrotčince že. " Vlastně bych rád Tiana v tomhle týdnu vytáhl na chvilku ven " a možná se ho ochotně zbaví sami. I tak bylo potřeba s Tianem mluvit. " Hale vím že toho moc nenamluvíš ,ale asi takhle chci naštvat bohatý nabrat zkušenosti a přitom ještě třeba získat aspoň nějaký materiál chci prostě udělat pár výprav do nejbližšího okolí hradeb a jo docela bych rád kdyby jsi tam byl taky. Takže pokud nemáš lepší věci na práci...". Zmíním se že rozhodně se snažím přesvědčit skoro všechny ze třídy a že chci jít za mistrem pro rady stejně jako že před večeří má budoucí tým sraz před domem mistra Zbývali dvě zastávky před tím než se zastavím přímo za mistrem a tady to bylo asi nejzajímavější moc jsem ty dva neznal ale oba brali mistra stejně jako já takže tu byla cesta. Jun a Lok Nejdříve jsem šel navštívit juna i když ty návštěvy asi vypadali dosti podobně. Snažil jsem se nejdřív vůbec zajistit že mě vyslechne než jsem spustil. " June.. vím že chceš na mistra zapůsobit a vlastně já taky. Proto za ním chci dnes před večeří zajít a zeptat se ho na místa kde bychom našli slabé bestie. Myslím že potřebujeme trénovat s něčím jiným než jsou panáci a trénovat i jinak než kultivací. Navíc s trochou štěstí tam venku najdeme něco co bychom nějak dokazila využít nebo zpeněžit a získat tam trochu výhody navíc... sice v tomhle světě je každý sám za sebe ale myslím že malí si musí pomáhat aby překonali velké. Neříkám že musíš kývnout nebo tak ale kdyby tě tohle zajímalo zkus být dnes před večeří před domem mistra." Lok bude vůbec nejhorší možná byla moje slabina možná mě znervózňovala a možná prostě byla stejná jako já a pak. Pak je šance že to ona nabídne mě. Tak jako tak jen co jí najdu se na ní mile usměji a promluvím. " Lok hale nevím jak ty ale já myslím že pokud chceme mistrovi ukázat že jsme žáci co něco zvládnou musíme se na ten výlet připravit. Ano můžeme sedět a kultivovat ale to nás nenaučí čelit něčemu co se hýbé nenaučí nás to o stopách nebo tak. Prostě dávám.. nebo snažím se dát do kupy skupinku za kterou zajdu za mistrem a zkusíme ho poprosit jestli nezná místo kde by byli nějaké slabé bestie abychom se naučili bojovat proti skutečným cílům. Navíc bychom mohli potkat i něco co se dá utrhnout nebo získat a získat tak další výhodu. Takže prostě jestli do toho chceš jít dojdi před večeří k domu mistra." Zbytek dne jsem spíš dával do kupy co komu řeknu nebo se šel podívat do obchodů za co se tak co dá koupit a prodat abych měl přehled a tak a ano najíst se vím že pak moc času nezbude a i tak mě zajímalo kdo přijde než nám sensei řekne že žádné takové místo nezná a mi začneme na bodu nula.

Taiyin Tian (太陰天) - 05. října 2019 18:45

Ve třídě Poté co jsem se přihlásil na výpravu se do debaty začala zapojovat celá řada dalších lidí a tak jsem se raději stáhl a zase se zadíval z okna. Spousta lidí mluvila jeden přes druhého, a když se situace opět uklidnila chopil se slova mistr, který pokračoval ve svém tajemném proslovu o své vlastní „neschopnosti“ a úžasných vlastnostech onoho tajemného místa. Asi jediná část, která mě z jeho proslovu skutečně zaujala, když zmínil kultivační techniku Lai Li, kterou jsem snad jako jedinou ze skupiny neviděl nikdy v životě kultivovat. Zamyšleně jsem se odvrátil od okna a zamyšleně si prohlédl dívku, která jako jedna z mála z naší skupiny už dosáhla Spirit Realmu 2. úrovně. Speciální technika? Možná by se vyplatilo jí sledovat.. Blesklo mi hlavou, ale pak jako mávnutím kouzelného proutku se má pozornost zase rozptýlila a oči odvrátili zpět k oknu. Výlet mimo hradby bude asi nebezpečný...možná bych měl zkusit sehnat i něco víc, než jenom oblečení a zásoby. Zbraň? Možná i nějaké levnější runy... Vypočítával jsem v duchu. Zatímco se má hlava zabývala nákupním seznamem, tělo se jakoby samo zvedlo a postavilo se do řady na mistrův pokyn, abych jako ostatní obdržel… Dimenzionální prsten? Trošku překvapeně jsem zamrkal. Tato hračka byla neuvěřitelně užitečná a taky neuvěřitelně drahá, tedy alespoň pro sirotka jako jsem byl já. Zamyslel jsem se. Bez jakýchkoli slov díků jsem se zase vrátil na místo a zatímco ostatní se pomalu rozcházely, já si vytáhl papír a začal na něj něco kreslit. S výjimkou mistra Gena už byli už všichni pryč, když jsem se konečně zvedl a vyrazil směrem k sirotčinci. S hlavou v oblacích jsem přemýšlel jak co nejlépe využít týden, který jsem měl k dispozici. Jistě, nejjistější by bylo, kdybych alespoň pár dní kultivoval, ale technika od mistra Gena stejně za moc nestála a týden byl asi příliš málo na to, abych si zlepšil svou kultivaci, takže co...posilovat? To byl ještě větší nesmysl...vlastně jediné co opravdu připadalo v úvahu byly ty nákupy. Nějaké zlato mi ještě zbývalo, ale bylo ho málo. Strašlivě málo, takže to budu muset promyslet. Aniž bych si to sám uvědomil, dorazil jsem do sirotčince. Sotva se přede mnou otevřeli dveře, několik vychovatelek strnulo a dvě malé holčičky, které zrovna byli na chodbě se rozplakaly. Nevšímal jsem si jich. Už jsem si zvykl, že na mě lidé takto reagují. Netušil jsem proč a vlastně jsem se o to ani nestaral. Ať mě prosím nikdo neruší... Zabručel jsem, když jsem procházel kolem vychovatelek, než se za mnou zavřeli dveře pokoje. Jediná výhoda toho, že se mě všichni báli byla ta, že jsem byl jediný člověk v domě, který měl pokoj sám pro sebe.

Taiyin Tian (太陰天) - 05. října 2019 19:09

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro A jak to bylo doopravdy Zatímco všichni ostatní odcházeli a mistr Gen bafal z dýmky já jako správný autista seděl na židli a něco kreslil na kus papíru. Pokud by na mě v ten moment někdo promluvil, jsem jako hluchý. Nevnímám ho a jen ještě zrychlím čmárání na papíru, než odejde. Takto pokračuji dokud nejsme s mistrem sami. Teprve poté několika čárami dokončím obrázek a přikročím k jeho stolu. Nejste nepodstatný mistře. Vaše technika je. Pronesl jsem zamyšleně. Všiml jsem si, když jsem vás viděl kultivovat, že koncentrujete energii do jednoho centra a odtud ji postupně uvolňujete a začleňujete do svého Soul Realmu, to je jistá a stabilní forma kultivace, ale zároveň je to strašně pomalé. Nedivím se, že jste nikdy nepřekonal Earth Realm...Já...tento postup jsem se od vás naučil, ale pak... Pokrčil jsem rameny. Další krok je, když tuto energii necháte cirkulovat skrze meridiány celým svým tělem. Plocha pro absorbování energie tak bude větší a vaše meridiány se postupně rozšíří, takže budete moci absorbovat mnohem větší množství energie najednou. Pořád jsem se díval někam do prázdna a zněl přitom zasněně. Experimentoval jsem...hodně...a tohle... Položil jsem před něj na stůl hotový výkres, na kterém byla znázorněná silueta kultivujícího člověka uvnitř které byl složitý diagram představující tok energie. Je nejúčinnější metoda cirkulace, kterou jsem našel. Zkuste to, třeba vám to pomůže...je to za ten prsten...teď jsme vyrovnaní. S tím jsem rychle vyrazil ke dveřím. Nesnášel jsem pocit, že někomu něco dlužím víc než cokoli jiného na světě a tohle byl jediný způsob, na který jsem přišel, jak jsem mohl mistrovi jeho dárek oplatit. S úlevným pocitem jsem vyrazil domů do sirotčince a cestou si přehrával celou řadu možností jak se připravit na cestu. Poměrně dlouho jsem upřímně zvažoval, že bych mohl udělat nějaké větší nákupy a zásobit se runami, nebo alespoň nějakou zbraní či zbrojí. Přece jen jediná bojová technika, kterou jsem uměl mě hrozně vyčerpávala a nikde nebyla jistota, že se to s vyšším realmem změní. Pak jsem se ale nakonec rozhodl šetřit své tenčící se zásoby peněz a raději riskovat kultivaci. Vzato kolem a kolem, všichni kolem se tvářili, že je to ta nejdůležitější věc na světě. Dohodl jsem se tedy po příchodu s vychovatelkami, aby mi nosili jídlo k pokoji, načež jsem za sebou zavřel dveře, usadil se do pohodlné pozice a začal se soustředit na dýchání. Nejprve natáhnout energii dovnitř a koncentrovat ji do jednoho bodu. Poté ji začít plynule cirkulovat po těle a rozšířit meridiány. Načerpat ještě víc energie a nechat ji ve vlnách se přelévat od centra k okraji a zpátky. Uvolnit ji z těla, nechat jí rezonovat s okolní energií, znovu ji vstřebat a absorbovat do svého Realmu. A tak pořád dokola. Cíl byl velice prostý. Měl jsem sedm dní v rámci kterých jsem chtěl posílit svůj Soul Realm co nejvíce. To znamenalo 15 hodin kultivace denně. 2 hodiny na jídlo a další důležité věci a 7 hodin spánku. Poté v den, kdy budeme vyrážet rychle nabalit věci a cestou na místo setkání nakoupit zásoby. Děj se vůle osudu.

Lai Li - 05. října 2019 20:03

Zatraceně mizerný den Na mé pochybnosti o tom, jestli jít nebo nejít Mistr Gen zareagoval celkem nečekaně. Překvapeně jsem otevřela pusu a lehce se zamračila. Pokusila jsem se ze sebe dostat pár slov, ale příliš jsem nevěřila svému hlasu a tak jsem nakonec jen kývla na znamení pochopení a rozhlédla se po třídě. K mému značnému znepokojení na mě kukal zdejší nemluva, o kterém jsem nic nevěděla a všeobecně se choval divně. Pokusila jsem se o návrat úsměvu po zbytek hodiny, načež jakmile se třída téměř vylidnila až na Tiana, který si kreslil nějakou čmáranici vzadu ve třídě, zamířila jsem za Mistrem a začala tiše mluvit, aby mě Tian neslyšel. “Prosím Mistře, nezmiňujte už před ostatními mou kultivační techniku, cítím se pak notně nesvá, což asi chápete“ S respektem jsem se uklonila. “Mockrát děkuji“ Mu Sotva jsem vyšla ze dveří vrhl se za mnou Mu. Byla jsem lehce rozhozená, takže když začal mluvit o mé kultivační technice a tom, že se před ostatními stydím kultivovat. Překvapeně jsem zamrkala, načež když mě napadly některé varianty, které ho mohly napadnout poněkud jsem zčervenala. To je snad jen zlý sen... Štípla jsem se, abych zjistila, že se mi to nezdá a navíc se Mu chystá za hradbu a navrhl mi, že za bylinky by mi mohl opatřit nějaké pilulky zlepšující kultivaci. Jenže pak mě k mému překvapení chytí za ruce. Překvapeně na něj koukám a čekám, co ještě řekne. “Jasně bylinky bych sehnat mohla, obzvlášť když se tak dostanu ke kultivačním pilulkám, vlastně bych ti mohla pomoct i pár runami. Ale upřímně netuším, jak se chceš dostat za hradby, nebo už máš namyšlený doprovod?“ Odmlčela jsem se “Domluvíme se večer u Mistra, teď poněkud spíchám. Musím se domluvit s bratrem. Zatím“ Otočila jsem se zády a utíkala ulicí dál.

Lai Li - 05. října 2019 20:07

soukromá zpráva od Lai Li pro Mizerný den v zapadlé uličce Utíkala jsem cestou k sirotčinci a hledala místo, které by bylo dost zapadlé a vylidněné. Narychlo jsem načmárala přes ulici ohnivou runu, které chyběl jen kusíček tahu na kraji, abych ji mohla dokončit jen pohybem špičky nohy pomocí rozmáznutí uhlu a popošla kus cesty zpět, kde jsem čekala na Tiana. Doufám, že to nebudu muset použít a je to jen nedorozumnění Sotva jsem ho uviděla přicházet zamávala jsem na něj. Tiane, můžeš na chvilku? Snažila jsem se přátelsky usmívat a být přátelská, i když ve mne byla malá dušička. Tohle jsme nesnášela a bála se, případných následků v podobě které mou rodinu už jednou potkali. Proč tě zajímá moje kultivační technika? Poslal tě někdo? Snažila jsem se znít klidně, i když samotný Tian byl prostě sám od sebe podezřelý pro někoho s mou minulostí.

Taiyin Tian (太陰天) - 05. října 2019 21:12

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Intermezzo S hlavou v oblacích jsem kráčel směrem k sirotčinci a pořád zvažoval možná pro a proti zabíjení následujícího týdne kultivací, když jsem za nejbližší zatáčkou postřehl známou auru. Li, co ta tady dělá? Mihlo se mi hlavou s náznakem překvapení, než jsem se opět ztratil v myšlenkách. Do uličky, kde stála jsem vešel pomalým tempem a s naprosto prázdným výrazem, který napovídal, že se má mysl potuluje všude jinde, jen ne v oné zapadlé uličce, kde na mě čekala. Pravděpodobně bych ji bez zájmu obešel, kdyby mě neoslovila. Zastavil jsem se asi pět kroků před ní a zadíval se někam do prostoru za její levé rameno, než jsem se přinutil přenést pozornost na její oči a vyloudit milý, lehce naivní úsměv. Ano? Zeptal jsem se, zatímco jsem si v hlavě dával dohromady způsoby, jak něžně odmítnout její vyznání lásky, aniž by mě upálila za živa. Přece jen Li byla svými ohnivými runami docela pověstná. Když však promluvila musel jsem si v duchu vynadat do pitomců. Vyznání lásky, to určitě...tak o to tady jde. Povzdechnul jsem si a na krátký moment se v mých očích objevilo něco, co tam nepatřilo. Moudrost, až příliš hluboká pro náctiletého, věčně zasněného kluka. V mžiku to však bylo pryč. Nikdo mě neposlal. A ani nehodlám nikde vykládat, že používáš zakázanou techniku. Spojil jsem si okamžitě dvě a dvě dohromady. Takže se nemusíš bát. Kultivační techniky jsou můj koníček, takže jsem byl jen zvědavý, to je všechno. Pokrčil jsem nenuceně rameny, načež jsem se znovu zadíval kousek za její rameno, kde se skrývala nenápadně ukrytá ohnivá runa. Pokud tedy netrváš na tom, že z toho budeme dělat drama. Ovšem v takovém případě... Jako mávnutím kouzelného proutku mí výraz tváře potemněl a nepřítomný výraz stříbřitých očí se změnil nebezpečně soustředěnou ocelovou šeď. Bys mohla dostat víc, než o co sis požádala.

Lai Li - 06. října 2019 17:51

soukromá zpráva od Lai Li pro Mizerný den v zapadlé uličce Začínala jsem být poněkud netrpělivá, protože si Tian dával načas, nakonec jsem se dočkala a uviděla Tiana s jeho zasněným a nepřítomným výrazem. Zdálo se, že kolem mě i projde aniž by si mne všiml. Naštěstí zareagoval na oslovení a tak jsem se mohla na rovinu zeptat. Naneštěstí pro mne se mi dostalo velmi divného pohledu na někoho, kdo byl jen zasněný naiva. Následná odpověď též nebyla zrovna uklidňující. ... Spíš než cokoliv jsem zalapala po vzduchu a na prázdno zavřela ústa. Podívala jsem se na Tiana notně nedůvěřivě, na tohle těžko mohl přijít sám. Ani jeho vysvětlení, že má Kultivační techniky jako koníček mě opravdu neuklidnilo. Koníček? Nedůvěřivě jsem se na něj znovu podívala, ale zároveň jsem začala být zvědavá. A jak tedy kultivuje někdo kdo má zálibu v cizích technikách? Uklouzlo mi než jsem domyslela důsledky, jako někdo se svou kultivační technikou jsem přece jen věděla o nebezpečnosti některých technik. Kousla jsem se do rtu. Promiň, pokud jsi tedy ochotný se podělit o pár tipů v kultivaci... Dala jsem mu prostor pro vydýchání a tvářila jsem se vážně, ale vypadalo to, že můj dotaz na tipy o kultivaci byl míněn vážně. Opravdu jsem totiž hodně toužila zesílit za jakkoukoliv cenu. Potřepala jsem hlavou, jako bych se snažila setřepat a ovládnout své ambice a na tváři se mi objevil opět můj mírný nic neříkající úsměv. Pokud si ovšem nevymýšlí, ale mám dojem, že už nemám co ztratit. Ne, drama z toho opravdu dělat nebudeme Mávla jsem vějířem směrem k runě, po které Tian pokukoval, a nechala ji rozfoukat větrem.

Tanshi Rei - 06. října 2019 18:18

Za týden hurá do divočiny Jak se zdá, tak místo, které mistr vybral je docela blízko městu. Na jednu stranu také dobře a navíc pokud o něm nikdo neví, budeme relativně v dosahu, kdyby se něco nepovedlo a stále skrytí, aby nás někdo zbytečně neotravoval. Musel jsem se pousmát nad tím, že mistr Gen nehodlal o svém místě říci vše, nedivím se mu. "Takže za týden v 8 u hlavní brány." Zapamatoval jsem si dobře čas našeho srazu. Určitě to bude chtít ještě zapracovat na kultivaci, než odejdeme. Trošku mě zarazilo, když nás mistr nechal předstoupit do řady před něj. Stál jsem tam rovně a trošku nejistě, dlaněmi jsem se opíral o rukojeť své katany a pozoroval mistra, který začal něco vytahovat ze svého dimenzionálního prstenu. Byla to zajímavá a velmi užitečná věcička. Taky však nebyla vůbec levná. I proto jsem se na mistra Gena zadíval překvapeně, když každému z nás vložil do dlaně jeden Dimenzionální prsten. Takové gesto jsem přece jen nečekal. V děkovném gestu jsem sklonil hlavu. "Děkuji Vám Mistře." Je to to jediné, nač se zmohu ve své reakci. Prsten si navleču na prostředníček levačky a chvilku se na něj dívám. "Jak se do takové malé věci dokáže vejít takové množství. Skvělý ten, kdož to vymyslel." A pak byl najednou konec hodiny a my měli týdenní přípravy na náš "výlet". Bylo to nezvyklé většinou jsme neměli tak dlouhé mezery mezi výukou. Už jsem si zvykl, že mám vyplněný čas pomocí ní. Bude změna pro jednou zase hledat, čím jiným se zabavit. Uklonil jsem se před odchodem Mistru Genovi, na znamení úcty, jako již mnohokrát předtím a zamířil jsem domů. "Jako jeden z mála si mou úctu opravdu zaslouží. Vděčím mu za mnohé." Domů jsem nespěchal, docela jsem si dal dnes načas, abych mohl popřemýšlet o tom, všem co nám vlastně Mistr řekl. Není tedy ani divu, že jsem sotva odložil své věci doma. Přešel do naší obytné části do otcovy kovárny, položil svou katanu Raiku a už už jsem se chtěl pustit do pomocných prací pro otce, když se mezi dveřmi objevil Mu. Vzhlédl jsem k němu od nástrojů a udělal pár kroků mu vstříc. "Ahoj Mu, nečekal bych tě tu tak krátce po hodině, potřebuješ něco?" Optal jsem se ho skoro, jako by to byl nějaký otcův zákazník. Když Mu spustil opřel jsem se zadkem o pracovní stůl za mnou a složil jsem si ruce na prsou. Zamyšleně jsem pozoroval svého spolužáka a po chvilce jsem se musel usmát. "Trávit čas kultivací, nezní až tak špatně, přece jen sílit chceme všichni, ale na tom, co říkáš něco je. Sice když budeme tam, kam nás povede Mistr asi nás od nebezpečí ochrání on, na druhou stranu sdílím tvůj názor, že bychom se měli umět alespoň slabším nestvůrám bránit sami a porazit je......Hmm vyrazit za hradby, něco takového sejmout? Jop....v malém nebo solo počtu je to pro nás asik sebevražda, ale pokud by nás bylo alespoň pár schopných....asi by se s tím dalo něco udělat....Hmmmm jo pár věcí jsem od táty pochytil a nějakou tu teorii a pár drobných zážitků z praxe, jak něco vypreparovat z částí nestvůr znám, jak dobře mi to půjde na celém exempláři to ti neřeknu." Nakonec jsem se ušklíbl. "I kdyby z toho žádný zisk nebyl a jen bychom vytřeli zrak těm namyšleným pávům z lepších čtvrtí. Bylo by to dostatečné." Spustil jsem ruce podél těla a pokývl hlavou. "Fajn počítej se mnou k večeru tam budu." Odsouhlasil jsem Muův plán. Nejsem si sice jist, že nás v tomhle nápadu Mistr podpoří, ale třeba budeme mít štěstí. Zbytek dne až do večera jsem trávil výpomocí v kovárně a odběhnutím si na svačinu, přece jen táta potřeboval pár věcí dodělat a připravit a já se trošku procvičit. Když byl pomalu čas na večeři dostavil jsem se před dům mistra a očima jsem hledal Mua.

Taiyin Tian (太陰天) - 06. října 2019 20:40

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Sirotčinec O tom sirotčinci jsi slýchal spoustu podivného zejména několik posledních let. Mezi lidmi se šuškalo, že děti, které tam žijí začínají postupně přicházet o rozum. Někdo tvrdil, že za to snad může nějaká temná síla, která na ně působila. Možná tajemná sekta, nebo snad alchymistická gilda, která na nich potají zkoušela nové elixíry. Tak jako tak, bohatí vládci města se o sirotky nikdy moc nestarali a tak se pověsti šířili dál jako lesní požár v létě. Ostatně, byly to jen pověsti, kterým většina lidí příliš nevěřila a to včetně tebe, tedy až do okamžiku, kdy jsi se dostal dost blízko na to, aby sis sirotčinec mohl prohlédnout z blízka. Byla to velká, třípatrová budova s oprýskanou omítkou a střechou, která akutně potřebovala opravit. Stála na velkém, asi akrovém pozemku, z něhož většin prostoru zabíralo malé pole, kde si místní chovanci pěstovali své vlastní jídlo. Celý pozemek pak byl obehnaný vysokou zdí, přes kterou nebylo vidět. Jediná přístupová cesta tak byla masivní železná brána zavřená na závoru. Když ses k ní přiblížil, všiml sis na dvorku dvou malých holčiček, jak si navzájem hází imaginárním míčem. V očích ten samý nepřítomný výraz, který byl tak typický pro Tiana. O kousek dál pak pod stromem seděla mladá, asi sedmnáctiletá dívka schoulená do klubíčka a křečovitě se držící za hlavu, zatímco dva chlapci opodál řvaly hrůzou zatímco si hráli na to, že je pronásleduje obří pekelný pes a trhá je na kusy. Z vnější strany brána nešla otevřít, a proto ti nezbylo nic jiného, než zatahat za zvonek u ní umístěný a počkat, než se ze dveří hlavní budovy vynoří obtloustlá, přísně vyhlížející dáma v jedovatě zelené róbě, která si to naštvaně zamířila směrem k tobě. Mlčte! Okřikla chlapce, které „pronásledoval pes“ než dorazila k tobě a prohlédla si tě přísně přes zavřenou bránu. Když uslyšela tvůj požadavek tak našpulila rty a pronesla: Ani omylem! Už takhle se o toho chudáka pokouší kdo ví jaké temné síly! A ještě abych ho pustila s nějakými pobudy aby se dal na scestí i morálně? To určitě! Co vlastně plánujete? Vpadnout do dámských lázní? Nebo nakukovat do zahrady nějaké bohaté slečně? To určitě! Táhni odtud vagabunde, než na tebe pošlu psi Rozmáchla se výhružně rukou, přičemž sis mohl všimnout dvou věcí. Za prvé, oči měla stejně nepřítomné jako ty dívky házející si imaginárním míčem a za druhé, žádní psi tu nebyli.

Taiyin Tian (太陰天) - 06. října 2019 21:07

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Zapadlá ulička Odevzdaně jsem si povzdechl. Li se mi vždycky líbila. Ne, že by mě tedy přitahovala fyzicky, ale protože byla tichá a nikdy mě s ničím příliš neobtěžovala. Teď se ovšem zjevně rozhodla toto pravidlo porušit. Mlčel jsem a čekal, než si to co jsem právě řekl přebere v hlavě. Naštěstí to vypadalo, že zrovna prát se neplánuje a tak jsem se mohl i já trošku uvolnit a vrátit se ke svému nepřítomnému výrazu. Nezajímají mě cizí techniky. Opravil jsem ji. Zajímá mě kultivace a to je rozdíl. Doufal jsem, že to bude stačit, ale ona pokračovala ve vyzvídání. Z mé strany proto následoval další povzdech a pomalé, jakoby unavené přenesení pozornosti zpět na ni. Musíš mít chaos ve svém nitru, abys mohla zrodit tančící hvězdu. Pronesl jsem tónem, který jasně napovídal, že to co říkám mi dává naprosto jednoznačný smysl. Když jsem si ovšem všiml, jak se na mě tváří, tak jsem si povzdechnul. Můj tanec se ti může zdát šílený, ale jen protože neslyšíš hudbu. Já...chápu věci. Slyším hudbu a proto mohu tančit. Mohu plynout, aniž bych se musel nechat uvěznit nádobou kultivační techniky. Pousmál jsem se trošku nejistě, jako bych od ní očekával nějakou specifickou reakci. Když ale znovu nepřišla, opět jsem si povzdechl. Můžu tě učit jestli je to to, o co mě žádáš, ale...nevím jestli ti moje učení k něčemu bude. Musel bych nejprve vidět tvou techniku a, určitě to neudělám zadarmo. Alespoň ne pro někoho, kdo se připravoval, že mě sežehne ohnivou runou v temné uličce. Znovu jsem se v myšlenkách zatoulal někam pryč.

Xiang Mu - 07. října 2019 19:26

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Syrotčinarium doktora ...Freuda? Kouknu na ženu a když se na mě nakloní tak trochu cuknu ale pak si uvědomím svou rodinu a naopak se na ní podívám a velice mile se usměju při tom malinko sevřu lano a zavařím se jako nejvíc nejmilejší člen rodiny mučitelů. Kouknu trochu na to co se sakra děje dál a uvědomím si že jsem se dostal do pořádného magoria, po pravdě mám sto chutí vycouvat , ale zkusit se má vše. " Tak se o něj třeba budou pokoušet jinde a navíc... ani ty lázně ani tu slečnu jsme v plánu neměli ale zní to jako docela dobrý nápad rozhodně ho prověřím. Nicméně chtěli jsme jít za hradby ...na vzduch a na bestie. Ovšem pokud ho potřebujete tady na psi tak prosím já zvážím ty lázně." řeknu nevím jestli se tohle dostane k Tianovi ale úplně nemám chuť zjišťovat co se tam děje

Xiang Mu - 07. října 2019 21:58

Tolik práce Bylo to hodně práce co byla potřeba zařídit abychom vůbec mohli chodit ven. Ano Li připomněla něco důležitého technicky potřebujeme někdo s levelem aspoň trochu aby nás ven pustili, jenže kde někoho takového najít. Byla tu jedna cesta která mohla být levná, ale znamenala rodinu a rodina byla riskatní krok ,ale proč to nezkusit. A tak jsem se vydal zpátky do sídla klanu doufaje že to vyjde. Nikdy jsem neměl rád naše vstupy šedé uličky kde se dalo schovat a sice všichni věděli kam jdete protože se jinam jít nedalo ale měli jste iluzi soukromí. Stejně tak jako vstupní chodba nepůsobila moc dobře někdo si dal tu práci a vyvěsil hromadu nástrojů způsobujích bolest jako takovou připomínku toho co má být uvnitř. Najdu část kde bydlí moji rodiče tedy najdu tu část zjistím že tam nejsou a vydám se je hledat do pokojů klanu. Najdu pokoj kam děti nepouštějí moc a zvuk zněj zní jako... inu snad ani nechci popsat. 18+ Technicky se uvnitř aktuálně odehrává celkem složitý proces rovnání vymknutých kostí u jednoho z klientů a ozývá se zvuky úlevy rozkoše a bohové vědí čeho ještě Chvilku čekám a vjyde matka i otec ovšem tuším uvnitř ještě někoho a tak to raději nekomentuji moc a zkusím se na rodiče usmát i když je to složité kvuli zmatení ohledně toho co se tu děje. " ehm mám prosbu... chci jít s pár přáteli.... hmm za hradby nabrat zkušenosti abychom byli k něčemu a potřeboval bych někoho... komu nebudeme překážet a kdo na nás dá pozor?" nahodím prosbu instinktivně zacouvám.

Telltale - 08. října 2019 20:24

Přípravy Xiang Mu Začal jsi obcházet sví spolužáky a lákat je na menší tréning před výpravou. Když jsi se dostal k Junovi našel jsi ho, potom co ti řekli kde je u něj doma, ve veřejném parku jak leží na jedné z laviček a četl si nějaký svitek. Když jsi ho oslovil svitek sbalil a schoval do oblečení než se posadil. „Hhm... jít na bestie. To není špatný nápad, ale není tohle důvod že právě jdeme ven s mistrem? Pochybuji, že cestou nepotkáme žádné potíže a rozhodně potřebujeme sebou někoho zkušenějšího.“ Namítl. Ty jsi, ale řekl, že někoho jako dohled seženete. „V tom případě bych do toho šel.“ Přikývl. Jun nebyl úplně bojový typ. Používal k boji oštěp a posilování vlastního těla pomocí Vnitřních technik. Dobré bylo, že ty techniky mohl použít i na ostatní, takže přinejmenším by mohl působit jako podpora. Pak jsi začal za Lok, která byla doma. Vlastně před domem, kde měla ze dřeva sestaveného panáka a mlátila do něj sekerou. Lok byla docela tvrdá holka a byla zaměřena na hrubou sílu. Její síla byla oproti vám dost šílená, na druhou stranu v ničem jiném nevynikala. Nejspíš to měla po otci, který byl kovář a taky dvoumetrová hora svalů. Kluci, kteří se budou chtít Lok zalíbit to nebudou mít snadný s takovým děsivým otcem. Všimla si tě ještě předtím než jsi ji pozdravil. „Zdravím Xiang Mu.“ Řekla a otřela si pot z čela. Asi trénovala od chvíle co přišla domů. S Lok jsi docela vycházel, byla dost živá osůbka, plná nadšení pro všechno, ale někdy působila že moc nepřemýšlí dopředu. Většinou když si neví rady by vše řešila prostě silou. Řekl jsi ji svůj návrh a hned se pro to nadchla. „Jasně! To bude dobrý tréning! Takže se večer sejdeme u mistra?“ zeptala se a s tím jste byli domluveni. A nakonec jsi vyrazil domů, aby jsi zkusil zjistit, kde sehnat nějaký doprovod. Musel jsi chvíli na své rodiče počkat, než dokončí práci, ale jakmile jsi měl příležitost tak jsi se zeptal. Jako první zareagovala tvá matka, která se tvářila jako andílek, ale i když tvá matka nebyla silná, tak když chtěla uměla být pěkně děsivá. „Ara? Moje děťátko chce jít za hradby? Hm... asi mu budu muset zlomit jednu nebo dvě kosti, abych ho udržela doma v bezpečí.“ Usmívala se a prsty na její pravé ruce několikrát křuply jak si protahovala prsty. Tvůj táta objal tvou mámu kolem ramen. „Nenech se unést drahá. Náš syn je už velký a jeho přání je rozumné. Také mohl dobře zkusit jít sám. Ale má dost rozumu aby hledal podporu.“ Měl jsi u otce zastání. Tvá matka šťastná nebyla, ale už aspoň se nezdálo, že láme imaginární kosti. „Zkus se zeptat tvého prastrýce Jihanem. Má spoustu volného času.“ „Ale nesmíš zůstat venku přes noc.“ Varovala tě matka. Vydal jsi se za svým prastrýcem Jihanem, který když byl doma většinou polehával v čajovém salónku a popíjel levní víno. Byl to trochu povaleč, ale byl na Earth Realmu 8 a i když vypadal na to, že mu je kolem třicítky byl mnohem starší. „Oj mladej Xiangu!“ pozdravil tě a zvedl misku co držel na pozdrav. „Chceš se se mnou napít?“ nabídl ti víno. Zobrazit SPOILER

Telltale - 08. října 2019 20:26

soukromá zpráva od Telltale pro Tvůj čas Zůstal jsi u mistra jako poslední a na něčem pracoval. Mistr tě nevyháněl, na chvíli k tobě přišel, ale nakonec tě jen poplácal lehce po hlavě jako hodného chlapce a šel se posadit k sobě na verandu, kde bafal z dýmky a upíjel čaj. Nakonec jsi skončil a vydal se za mistrem, který k tobě vzhlédl a usmál se na tebe. Promluvil jsi o jeho technice a předal mu vylepšení jeho kultivační techniky. Úsměv vystřídalo překvapení. „Myslím, že za všechny ty roky, jsem od tebe neslyšel víc slov než teď, můj drahý studente.“ Pronesl potěšeně a podíval se na plán co jsi vypracoval. „Hm... zajímavé...“ Pronesl, ale ty jsi už mířil pryč a on se tě nesnažil zastavit.

Lai Li - 09. října 2019 15:36

soukromá zpráva od Lai Li pro Mizerné odpoledne s bláznem Tian začínal vypadat, jako bych ho svými dotazy obtěžovala. K jeho smůle mi to ale bylo momentálně jedno, hodlala jsem zjistit, jestli je víc blázen nebo opravdu něco ví. Ovšem to, co říkal mi dávalo absolutně divný až žádný smysl. Chaos v nitru… zrodit hvězdu …. takže něco s chaosem? Že by kultivoval něco jiného než duševní energii? Zkoumavě jsem se na něj podívala. Zajímavé, pokračuj Vypadal jsem zamyšleně, asi jako někdo kdo zvažuje jestli se dostal k nějaké důležité informaci, nebo se zbláznil. A Tian pokračoval ve své přednášce o neuvěznění se v nádobě kultivační techniky. Bezesporu zajímavá teorie, ale to by musel být buď génius nebo blázen Jak? Nebýt mé posedlosti snahou zesílit, asi bych to teď vzdala, jenže já si chtěla být jistá, jestli je Tian blázen nebo genius. Jenže pak přišel s nabídkou učení a doprovodným dotazem na cenu. Při zmínce o runě jsem se ale musela usmát. Neplánovala jsem tě sežehnout, spíš decentně upozornit, leda by tě někdo opravdu poslal a považovala jsem tě za nebezpečí. Vždyť ta runa ani nebyla kompletní Pobaveně jsem se usmála, Tian nebyl vševědoucí a evidentně se v runách nevyznal. Ale co se týká učení… nevím jak moc mi dokážeš pomoct, co se domluvit takto: Ukážu ti svou kultivaci, ty mi ukážeš jak mi můžeš pomoci a poté se domluvíme na ceně. Mohu ti nabídnout bylinky, nebo runy - o ohnivých víš, ještě umím zacházet s prostorovými. Případně léčení? Navrhla jsem, co bych mohla nabídnout, pokud by mi opravdu mohl pomoci a doufala, že jsem se nezbláznila úplně, když jsem toho řekla tolik řekla v podstatě cizímu klukovi.

Xiang Mu - 10. října 2019 09:07

Hezky popořadě Juna jak studuje svitek bylo mi jasné že je to nějaká technika kterou rozhodně nemám vidět ,ale to mě moc netrápilo ano Jun měl pravdu proto jdeme ven s mistrem ale na drhou stranu bylo lepší být připraven a nebýt uplně k ničemu. Naštěstí Jun kývnul. Lok působyla děsivě její síla byla brutální a bylo mi více než jasné že bude chtít jt za což jsem byl rád i když stále v hlavě zůstala otazka kdo pujde s námi a co to bude stát. Nakonec zbývá dořešit to co se dělo doma. Popravdě mě většinou víc děsil otec ,ale dnes ho moej milována maminka trumfla.Rozhodně jsem věřil tomu ,že by mi i ty nohy zlomila a nebo něco mnohem horšího proto spíš lehce pípnu. " Ale mi stejně jdeme příští týden s mistrem trénovat mimo...tak jsem jen chtěl být připravený aby se mi něco nestalo...a taky mami... chci abych nevypadal jako lempl. " Pípnu a pak mě nasměrují na strýce, který podle všeho nemá co dělat. Najdu ho v salonku v lehce podroušeném stavu a první co tak mi nabídne. Je otazkou jestli přijmout a nebo ne ale spíš ze zdvořilosti si trochu usrknu. Tedy po pozdravu a zdvořilé ukloně. "Eh strejdo Jihane .. měl bych prosbu... myslíš že by jsi mě a pár dalších lidí mohl vzít v tomto týdnu za hradby .... stačilo by uplně třikrát tak nějak od normálního rana po večer ... Víš chceme trénovat na opravdových bestiich ,ale na něčem na co budeme stačit.... A no chci trochu zamachroval před...." zastavím se v řeči. " Prostě před ostatníma že mám super rodinu a tak..."

Kan Ki - 10. října 2019 12:06

soukromá zpráva od Kan Ki pro Za týden do Divočiny Mistr nám nařídí, abychom se seřadili do řady a předá každému z nás prsten. Interdimenzionální prsten! Zamračím se. V první chvíli mu jej chci hned vrátit. Nehodlám přijímat dary, jen aby mě pak někdo mohl ovládat a chtít po mě laskavosti! Jenže... jenže... mistr za to nic nechce. A prsten je vážně moc užitečná věcička. Povzdechnu si. *Pro tentokrát, ale jen pro tentokrát! Musím být na pozoru přede všemi!* Aniž bych se nějak vybavoval s ostatními, tak zamířím hned po ukončení výuky pryč. Pryč do města. *Výprava do Divočiny. Pche. Potřebuji zesílit, ale pochybuju, že by se stal nějaký zázrak a ta výprava mi pomohla. Pche, zázrak. Musím věřit jen v sebe, v žádné zázraky! Musím získat peníze, díky nim poté mohu zesílit rychleji. Dědictví je pro mě daleko. Takže si je musím opatřit jinak!* Mé myšlenky jsou temné jako noc kdy tak rád kultivuji. Normálně bych za dne odpočíval, abych mohl v noci kultivovat, ale nyní mě tlačí čas! Musím zesílit, musím získat peníze! A to co nejrychleji. *Nejvhodnější by bylo najít si nějaké pomocníky a služebníky, ale na to jsem zatím příliš slabý. Takže se musím zaměřit na jiné věci. Musím prostě získat peníze.* Zamířím k obchodní čtvrti, tam kde se točí peníze nejčastěji. A mé myšlenky mezitím pádí o překot. *Vražda. Okradení. Oloupení.* Zastavím se. A na tváři se mi rozšíří ďábelský úsměv. Mám to. Zamířím zpátky do svého pokoje, abych si lehnul a prospal se. V noci totiž vyrazím na lov! V noci vyráží na lov i další existence. Vrazi, zloději a lupiči! Proč bych, ale měl já překračovat zákon a dělat těžkou práci, když ji mohu jít snadnější cestou? Mou cestou? Cestou zabijáka! *Ano! V noci se budu plížit temnotou. Lupič jenž vykradl dům obchodníka? Padne pod mým bičem a lup získám já. Zloděj jenž okrade výherce z herny? I ten zemře pod mým bičem a jeho lup bude mým. Chachachachachááááá!!* Můj plán je tak jasný. Odpočinout si. A v noci využiji své znalosti města i mé techniky Creeper in The Dark a Shadow Intiution, abych našel svůj cíl. Pomocí biče a kombinací Scorpion Strike a Shadow Strike.... kdo by dokázal takovému útoku se v noci vyhnouti, když i překvapení bude na mé straně?

Taiyin Tian (太陰天) - 12. října 2019 11:14

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Sirotčinec mistra Junga Za hradby?! Za hradby?! Korpulentní ženština vyjekla, až se jí roztřásl sádelnatý podbradek. To nepřipadá v úvah! V žádném případě! Já mám odpovědnost za všechny ty nebožáky co tu žijí, odpovědnost, která nezahrnuje poslat je na jistou smrt, kvůli nějaké nezodpovědné touze po dobrodružství! Hrozivě zvedla mohutnou paži. Takže marš odtud holoto! HAFE, BAFE, vyprovoďte ho odtud! Zavřískala. Stranou naprosto absurdních jmen pro psa, která si určitě právě vymyslela ses musel lehce usmát. Ta ženská byla asi úplně mimo, protože žádný pes v okolí...na moment ses zarazil. Dveře sirotčince se totiž otevřeli a z nich vyšli další dvě vychovatelky svým vzhledem velmi podobné té první. Vlastně vypadali jako sestry. Jediné čím se odlišovaly byl kuchařské zástěry. Zatímco jedna na ní měla velkého psa s nápisem HAF, druhá na ní měla toho samého psa s nápisem BAF...no, vlastně nejen zástěrami. Jak sis vzápětí uvědomil lišili se ještě jednou podstatnou drobností. Zatímco HAF v mohutné paži svírala masivní váleček na nudle, baf se chopila masivní litinové pánve, ze které se ještě trošku kouřilo. Ano sestro? Zeptaly se a hrozivě na tebe pohlédly.

Taiyin Tian (太陰天) - 12. října 2019 15:50

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro V uličce se zvědavou holkou Li se snažila statečně tvářit jako že mi rozumí, ale bylo na ní žalostně patrné, že prakticky vůbec nechápe. Nedivil jsem se jí. Sám jsem měl pocit vysvětlit to co vidím a chápu. Pak se ovšem zeptala na zajímavou otázku...Jak? Usmál jsem se. Co se týče metod, těch může být milion, ale principů je pouze pár. Člověk, který chápe principy si může úspěšně vybrat a vytvářet své vlastní metody. Člověk, který zkouší metody aniž by znal principy dříve nebo později narazí na hranici svých možností. Vysvětlil jsem jí tak konkrétně, jak jsem dokázal a její poznámku o tom, že ta runa mě neměla sežehnout jsem zcela ignoroval. Přece jen byla to ohnivá runa a že nebyla dokončená neznamenalo, že by ji nemohla dokončit během chvilky a zkusit mě spálit na popel. Pak ovšem projevila zájem o možnou výuku a nabídla dokonce i cenu. Bylinky by se hodily, pokud máš něco co dokáže podpořit kultivaci. Přikývl jsem a pomalým krokem vyrazil k sirotčinci. To jestli půjde se mnou nebo ne jsem nechával zcela na jejím uvážení.

Xiang Mu - 12. října 2019 17:07

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Pejskové? " Jistou smrt Takže Tian nejde ani příští týden s mistrem? Přeci jen s námi teď půjde někdo z mé rodiny nebo prostě někdo kdo nám ty zadky pohlídá ale jestli ho nepustíte..." pokrčím rameny a najednou ta žena zavolá Hafa a Bafa já jsem seznámen s dvěma opravdu obrovskými kuchařkami. " Dámy." Lehce se usměju a pohybem ruky rozdělám svoje lano dřív než stačím chytit jednu valečko pánvovou švihnu rukou a chytím větev blízkého stromu někde na bok odemě, pak už stačí jen zatáhnout a jako mávnutím kouzelného proutku se rozletím ve směru lana. " Těšilo mé dámy každopádně kdyby jste Tiana chtěli pustit na výlet budu rád." usměju se rychle seskočím ze stromu a za běhu pryč namotám zase lano zpátky.

Lai Li - 12. října 2019 19:14

soukromá zpráva od Lai Li pro Pryč ze zapadlé uličky Tian navrhl bylinky na kultivaci. Smutně jsem si povzdechla. Bylinky na kultivaci jsou vzácné Tiane, k těm se i já dostanu výjímečně. Leda bys byl ochotný na platbu počkat. S tím jsem se vydala za Tianem a čekala, co předvede, že opravdu umí. Opatrně jsem ještě za sebou pomocí vějíře odklidila zbytky runy a rozhodla jsme se raději zbytek cesty mlčet. Přece jen, některé věci se na veřejnosti neřeší. Postupně mi docházelo, že až k sirotčinci jsem nikdy nešla, protože od tam si nikdo květiny ani bylinky neobjednával a navíc měl divnou pověst. Začala jsem se tedy rozhlížet po okolí a koukat, jestli něco neobvyklého neuvidím. Sotva jsme došli do sirotčince, zdvořila jsem se uklonila vychovatelce, pokud jsem ji cestou potkala a šla jsem dál s Tianem směr jeho pokoj. Kde jsem se usadila na zem. Takže moje kultivace... Zavřela jsem oči a začala k sobě natahovat nejdříve jen jemně duševní energii a poté i životní energii, s tím, že jsme se snažila z tohoto proudu vynechat Tiana a použít jen za dveřmi se pohybující jedince, všude se vyskytující hlodavce a otravný hmyz.

Taiyin Tian (太陰天) - 17. října 2019 18:51

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro První holka v mém pokoji Li se zmínila, že kultivační bylinky mi sehnat nemůže, protože jsou příliš vzácné i pro někoho jako ona. Lehce jsem pokrčil rameny. Upřímně, moc jsem nevěřil tomu, že to vyjde, ale aspoň jsem to zkusil. Nepotřebovat si udržet tvář z obavy, že by za mnou ostatní začali chodit jako za charitou pro radu ohledně technik. Když nejsou tak nejsou. Pokrčil jsem rameny a můj hlas zněl zase nepatřičně nepřítomně. Tak mi můžeš třeba... Pokrčil jsem rameny Já nevím, připravit pár ohnivých run na tu výpravu s mistrem Genem, abych se měl čím bránit. S tím jsme nenápadně proklouzli branou sirotčince až nahoru do mého pokoje. Skromně zařízenou místností, ve které byla jediná postel, malá skříň a...to bylo všechno, tedy až na složité čáry, obrazce a diagramy, které někdo načmáral na každičký volný kousek stěny, podlahy i s tropu. Toho si nevšímej Zamumlal jsem nepřítomně a když mi chtěla ukázat svou kultivační techniku, naprosto proti všem normám slušného chování jsem jí chytil za rameno a kousek posunul aby mi nesedla na spojnici několika obzvlášť složitý čar, ale kousek vedle. Když začala kultivovat, posadil jsem se naproti ní, abych mohl pozorovat jak její technika vlastně funguje. Tvářil jsem se po dlouhé době docela soustředěně a když otevřela oči, byl jsem nakloněný asi milimetr od její tváře, než jsem se stáhl zpátky do sedu. Hmmmm,tohle je...zajímavá technika. Zabručel jsem. Pokud to chápu správně, tak si bereš z okolí spirituální energii společně s životní energií tvorů kolem sebe, mísíš je a absorbuješ pro zvýšení efektu kultivace. Zatvářil jsem se zamyšleně. Něco takového jsem ještě nikdy neviděl. Upřímně bych si myslel, že taková technika bude zakázaná, i když...ona asi je, proto nechceš aby tě někdo viděl kultivovat, že? Povzdechnul jsem si. Řekl bych, že je to dobrá technika, ale buď ti ji někdo špatně vysvětlil, nebo jsi ji špatně pochopila. Pokud absorbuješ energii pomocí oranžové brány... Zcela bez ostychu jsem se jí dotknul v oblasti pupíku Je poměr mezi spirituální a životní energií špatný. Buď musíš navýšit poměr životní energie, kterou přijímáš, tím bys ale mohla začít ovlivňovat více svoje tělo než realm, nebo posunout místo, kde kumuluješ energii výš, do oblasti žluté brány. Aniž bych ruku stáhl posunul jsem jí ji po těle do oblasti solarplexu. Asi sem. Teprve teď jsem ruku stáhl zpět.

Lai Li - 18. října 2019 10:47

soukromá zpráva od Lai Li pro V pokoji Teprve při pohledu na Tianův pokoj jsem se lehce zarazila. Zaprvé jsem dobrovolně vcházela do chlapeckého pokoje, za druhé jsme nečekala, že v sirotčinci má někdo pokoj sám pro sebe a za třetí jsem opravdu nečekala, že je Tian takový magor, aby si počmáral každé volné místo obrazci. Je blázen Než jsem se pustila do kultivace zvědavě jsem se rozhlédla, zda neuvídím něco povědomého ale nepřipadalo mi vhodné příliš se rozhlížet a tak jsem se rozhodla pro kultivaci. K mému mírnému překvapení, mě ale Tian ještě odsunul z nějakého obrazce, který jsem si důkladně prohlédla. Lepší? Raději jsem se dál nerozhlížela a zavřela jsem oči, že začnu kultivovat. Provedla jsem názornou ukázku a když jsem měla pocit, že by to jako ukázka stačilo, otevřela jsem oči. Překvapeně jsem zamrkala, protože Tian byl až příliš blízko a koukal na mě. Ulevilo se mi, že se stáhl zpátky do sedu a nejednalo se tak snad o nic nevhodného. Pozorně jsme poslouchala, co se dozvím a zda mělo vůbec cenu do tohoto pokoje jít. Čím víc Tian mluvil, tím jsem byla kupodivu klidnější, ale nic jsem neříkala a čekala na závěr. Prohlášení, že techniku praktikuji špatně se mne ale dotklo a čekala jsem tedy na konstruktivní radu. Oranžové brány Zopakovala jsem lehce překvapeně, že se mu podařilo tak detailně číst v mé technice. Jenže Tian si mé opakování vyložil špatně a pocítil potřebu mi lokalitu dané brány ukázat. Zrudla jsem a překvapeně koukala, co dělá. Nevzmohla jsem se na slovo, ani když se rozhodl prst, kterým ukazoval přesunout výš. Vyjeveně jsem koukala, červená jako rajče. Tohle si vůčí mně nikdo nikdy nedovolil a já začínala být mírně vzteklá. Jestli to nebude fungovat... S tím jsem zavřela oči a zkusila se držet Tianova doporučení, co nejvíce to šlo. Poté jsem otevřela oči a zeptala se poněkud nejistým hlasem. To není o tom, že by mne techniku někdo naučil špatně, jen je závislá na míře pochopení jejích principů… Děkuji Párkrát jsem mrkla a rozhlédla se zvědavě po pokoji. Máš ještě nějaký způsob, jak bys mi mohl pomoci s kultivací? Nejistě jsem zamrkala Jak vlastně vypadá tvá kultivace? Snažila jsme se být přátelská ale pořád jsem rozdýchávala, poněkud neobvyklé chování Tiana.

Taiyin Tian (太陰天) - 18. října 2019 12:41

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro V pokoji s Li Trošku zmateně jsem se podíval na Li, která při mém vysvětlování toho, jak by měla lépe postupovat během kultivace zrudla jako rajče. Trvalo mi dobrou minutu upřeného pohledu do jejích očí, než mi to došlo. Ah omlouvám se, zapomněl jsem že dotek mezi dvěma lidmi jiného pohlaví není v souladu se společenskými normami. Hlas jsem měl naprosto nezaujatý, jako by ta omluva byla spíš nějaká automatizovaná, formální povinnost, než skutečně a vážně myšlená věc. To, že kultivuje špatně, protože nezná principy své techniky nebo je nechápe jsem raději nerozebíral. Z mého úhlu pohledu to pořád znamenalo to stejné. Buď ji špatně pochopila, nebo jí ji někdo špatně naučil. Když se pak zeptala na další možnou pomoc s kultivací, tak jsem přikývl, tentokrát ovšem trošku váhavě. Pokud se nebojíš. Dodal jsem. Moje kultivace je, trošku jiná. Normálně se snažím ignorovat to co vidím. Vytěsnit pravdu na okraj svého vědomí a nechat ji tam. Když kultivuji, tak ji naopak hledám. Sleduji vzory ve svém Realmu, způsob jakým cirkuluje okolní energie a přizpůsobuji se jim tak, abych dokázal co okolní energii co nejlépe využít. Bohužel, to ale znamená, že se musím okolnímu světu otevřít a pak... Pokrčil jsem rameny Moje energie začne rezonovat s okolím. Ovlivňovat ji a působit na lidi kolem mě. Ty pak může rozbolet hlava, nebo můžou vidět, slyšet různé věci a pokud mají štěstí, můžou zahlédnout kousek toho co vidím já a posílit tak svou kultivaci, když kultivují spolu se mnou.

Lai Li - 18. října 2019 16:17

soukromá zpráva od Lai Li pro V pokoji Tian se za nevhodný dotek formálně omluvil, jako by to byla jen naučená fráze. Překvapeně jsem se na něj podívala. Není zapotřebí to řešit, nejsme tu kvůli společenskému povídání Tato věta mě sice stála hodně sil, ale plně jsme si uvědomovala její pravdivost. Na druhou stranu jsem si byla vědoma i její případné nebezpečnosti. Začala jsem se tedy zabývat důvodem, proč se nacházím na chlapeckém pokoji. Tian mi odpověděl poněkud váhavě jen přikývnutím a dodal pokud se nebojím. Poněkud mi přeběhl mráz po zádech, byla jsem si až příliš dobře vědoma, že některé kultivační techniky jsou nebezpečné okolí. Poslouchala jsem vysvětlení, ke kterého vyplynulo, že si je Tian vědom svého bláznovství. Co je horší uměl své šílenství použít a ukázat světu. Takže nakonec opravdu blázen? Poněkud na prázdno jsem polkla a poslouchala následky kultivace na ostatních načež jsem se usmála. Nechápala jsem Tianovo váhání a nejistotu. To nezní tak hrozně, aspoň ti nehrozí, že kultivací někoho zabiješ. Bolest hlavy a přeludy mě netrápí, dokud mi to umožní dostatečně zesílit. Vypadala jsem, jako někdo, kdo je odhodlaný udělat vše ve jménu dostatku síly pro své cíle.

Taiyin Tian (太陰天) - 18. října 2019 19:48

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Na pokoji s dívkou Ta dívka musela být naprostý blázen a nebo hodně zoufalá když se rozhodla pro společnou kultivaci se mnou kvůli té troše síly, co mohla dostat navíc, ale na druhou stranu, proč ne. V tom pokoji jsem seděl sám už dost dlouho a třeba se mi podaří z toho také vytěžit nějaké nové informace o vlastní kultivaci. Navíc, holky v jejím věku měli často hodně důvodů být zoufalé. Její rodiče jí pravděpodobně chtěli co nejdřív provdat aby se zbavily hladového krku a ona nejspíš nechtěla, nebo tak něco. Každopádně, beze slova jsem se zvedl a odešel z pokoje, a nechal tam Li skoro deset minut samotnou, než jsem se vrátil a zavřel za sebou dveře. Bohužel, sirotčinec se v devět večer zamyká a odemyká se zase až v sedm ráno, ale zařídil jsem ti jídlo a můžeš klidně spát se mnou na posteli, nebo pokud si stydlivá, najdu ti nějakou deku, ať můžeš spát na podlaze. S tím jsem se usadil na zem, přímo na ten obrazec, kam jsem Li zakázal sednout před tím, zavřel oči a začal zklidňovat svůj dech v přípravě na kultivaci.

Lai Li - 19. října 2019 10:38

soukromá zpráva od Lai Li pro Nečekaný návrh Sotva jsem odsouhlasila návrh, podíval se na mne Tian zvláštně. Beze slova se zvedla a odešel. Poněkud překvapeně jsem zůstala sedět na zemi a přemýšlela jestli mám odejít, nebo čekat na jeho návrat. Rozhodla jsem se tomu dát nějaký čas a pak případně odejít. Mezičas jsem si krátila prohlížením obrazců, které byly úplně všude v místnosti. Po nějaké době Tian přišel zpět a řekl mi o zamykání sirotčince. Nechápavě jsem se na něj podívala a doufala, že mi řekne i důvod. Ovšem důvod byl ještě překvapivější než mě vůbec napadlo. Budu tu, jak nejdéle to půje, ale musím se večer jít domluvit s bratrem a budu muset někdy jít pomoct posbírat bylinky, přece jen jsme na celé podnikání sami dva. S tím jsme se též posadila a rozhodla se do večera kultivovat a ověřit si, jak moc se mi vyplatí kultivovat u Tiana.

Lai Li - 19. října 2019 10:41

Večer Utíkala jsem večerním městem do rodinného bylinkářství za bratrem, ten vypadal notně rozmrzele, že se od mistra vracím tak pozdě. Jenže já jsem neměla dost času, musela jsem se do devíti vrátit zpátky. Objala jsem brášku. Věděla jsem, že máme společný cíl a že to pochopí, i když bud opravdu hodně bručet. Yi, budu teď často pryč, asi vím jak si zlepšit rychleji kultivaci. Zvládneš to tu beze mne, když ti pomůžu jen se sběrem bylinek? Udělala jsem na něj smutné štěněčí oči a abych podpořila své vysvětlení nějakým faktem řekla jsem, co jsem dnes zjistila. Přece jen měli jsme stejnou techniku a dostali jsme se na stejnou úroveň jejího pochopení právě díky společné spolupráci a bratrovým znalostem. Pokud to do teď neděláš, zkus při kultivaci kumulovat energii místo oranžové brány ve žluté bráně Počkala jsme si na bratrovo vyjádření, vzala si případně pár věcí sebou a s nebo bez bratrova souhlasu jsem se nachystala na cestu zpět. Ráno ti dojdu pomoct se sběrem kytek a říct případné novinky Zamávala jsme Yi a vydala se stmívajícím městem. Teprve teď mi došlo, že jsme zapomněla na Mu a sraz u Mistra, ale už bylo pozdě a já musela za chvíli stejně být jinde.

Telltale - 19. října 2019 12:35

soukromá zpráva od Telltale pro Okradený zloděj Dostal jsi prsten a k tvému překvapení a zděšení, mistr nic za to nechtěl. Vyrazil jsi domů a spřádal jsi svůj temný plán. Ve městě je spousta zlodějů a lapků, jak by mohlo být nespravedlivé okrást takovéto zločince? Umně jsi se doma vyhnul členům své rodiny, věděl jsi že i letmé setkání by ti zkazilo náladu a zapadl jsi do svého pokoje. Připravil jsi se, něco snědl a šel spát, aby jsi se mohl na noc probudit. Když jsi znovu otevřel oči, tak v tvém pokoji panovala tma. Sebral jsi své věci a vyhlédl ven. Zdá se, že v domě byl klid, ale v pokoji tvého strýce a tety se pořád svítilo a skrz tenké, papírové stěny jsi viděl jejich stíny. Vyrazil jsi do města. To nebylo nikdy úplně klidné, tedy hlavně v centru, kde bylo nejvíce obchodů a podniků. Z otevřených dveří čajovny se linul voňavý kouř, jak nejspíš zákazníci bafali z vodních dýmek. Šel jsi dál, věděl jsi do jaké části města jít. Každý věděl kam normální a poctivý člověk by neměl nikdy vkročit. Aktivoval jsi své schopnosti a nepozorovaně jsi vnikl do brlohu zločinnosti. Našel jsi si dobré místo, kde jsi mohl pozorovat a najít vhodný cíl. Čas se posunul a temná část města ožila, viděl jsi zločince, jak vyrážejí na lov. Zaujali tě dva možné cíle, kteří nevypadali tak ošuntěle a tak by mohli mít dobrou kořist. Jeden z nich byla mladá žena, která vypadala spíš jako nějaká alchymistka. Působila klidně a kráčela jako kdyby jsi vše kolem patřilo. Zaměřil jsi se na její Realm, který měla na Spirit Realmu 4. Zobrazit SPOILER Další co tě zaujal byl starší muž, normálně by tě nezaujal, protože nevypadal nijak zvláštně, ale měl zlatý medailon a na zádech měl dva tubusy na svitky. U něj jsi vycítil Realm 3. Zobrazit SPOILER

Telltale - 19. října 2019 13:13

Xiang Mu Napil jsi se sake, který ti strýc nabídl, ale když viděl, že jsi jen usrkl tak tě praštil do zad a ty jsi si místo toho mocně lokl až tě začalo pálit hrdlo a ty jsi se zakuckal. „Tak má správně chlap pít hochu!“ smál se. Když jsi se vzpamatoval, tak jsi přednesl svou prosbu. Vyslechl tě bez poznámek, zdálo se, že tvou prosbu bere vážně. „Chacha! Zamachrovat jo? Před nějakou pěknou slečnou, mám pravdu?“ smál se. „Chlap vždycky chce machrovat jen pokud jde o ženu!“ posadil se a promnul si rukou svoje strniště. Pokud to brzy neoholí, bude se moci honosit hezkým rudým vousem. „Hm...“ Zvážněl, napil se a přemýšlel nad tvou prosbou. Nakonec pokrčil rameny. „Jistě, proč ne. Je mi jasný, že vy mladí by jste si stejně našli cestu a bude lepší, když na vás někdo dohlédne. Ale nebude to zadarmo. Zkus hádat co budu chtít?“ zazubil se na tebe. Nemusel jsi ani moc přemýšlet. Strýc nebyl známý tím, že by toužil po bohatství nebo slávě... nebo čehokoliv jiného hodnotného. „Koupíš mi láhev saké a budeme vyrovnaní.“ Zasmál se znovu. „Fajn, kdy chceš vyrazit?“ ptal se tě. Lai Li Když jsi zkoušela kultivovat v přítomnosti Tiana, tak jsi cítila, že je o trochu silnější, na druhou stranu po hodině tě začínala bolet hlava a ta bolest sílila a po třech hodinách už to bylo skoro k nevydržení. Bylo načase vydat se domů. Tvůj bratr zadržel výtku, nebo spíš jsi mu nedala šanci ti vyčinit za pozdní příchod a spustila jsi. Zkoušela jsi na něj všechny své fígle, objetí, nevinné oči a po jeho vzdychnutí jsi věděla, že jsi vyhrála. Poplácal tě po hlavě. „Dobrá. Dobrá, sestro. A i když bych rád věděl kam jdeš a co hodláš dělat, tak se ptát nebudu. Vím, že jsi dost zodpovědná a nebudeš dělat něco co by tebe nebo rodinu zostudilo.“ Samozřejmě jako tvůj bratr měl obavy, aby jsi se nespustila s nějakým hejskem, který by pro tebe nebyl vhodný. Ale na druhou stranu jsi už roky prokazovala jak jsi zodpovědná, takže ti hodlal věřit. Měla by jsi si tedy dát velký pozor na to, aby nikam neposáklo to, že trávíš tolik času v pokoji mladíka ze sirotčince. Tvé pověsti by to velmi uškodilo. Bratra samozřejmě tvé informace ohledně kultivace zaujali, ale momentálně si dělal větší starosti o tvé bezpečí. Vyrazila jsi zpátky, zkrátila jsi si cestu před trh, sice tam bývá rušno, ale byla to ta nejkratší možná cesta. „Aáááá chyť ho!“ uslyšela jsi výkřik nějaké ženy a když jsi se ohlédla viděla jsi jak se k tobě po zemi hrne nějaký pták. Byl krásně zbarvený a určitě to byl dravec, ale nejspíš měl přistřižená křídla, podle toho jak mával křídly a jen poskakoval namísto toho, aby vzhlédl. Za ním se hnala mladí dívka tvého věku. Podle oblečení byla střední vrstvy a její Realm byl 4. Pták byl skoro u tebe a zdálo se, že tě nejspíš oběhne pokud tedy něco neuděláš. Zobrazit SPOILER Zobrazit SPOILER Taiyin Tian Lai Li to vydržela tři hodiny, než musela jít, ale podle stáhnutého obočí jsi poznal, že nešlo jen o čas, ale i se na ní projevoval efekt tvé kultivace. Osaměl jsi ve svém pokoji a tak nějak mimoděk jsi si uvědomil, že tohle je poprvé za mnoho let, kdy s tebou někdo vydržel tak dlouho v jedné místnosti. Ani když jsi nekultivoval tu nikdo nechtěl být. Když jsi popsal skoro všechny stěny pokoje a vychovatelky to viděli, zkoušeli ti dát nějaký papír, ale jestli jsi ho používal už nezjišťovali. Vychovatelky normálně uklízeli, ale tvůj pokoj odmítali uklízet a tak jsi to musel dělat sám. Rozhodl jsi se, že se půjdeš trochu opláchnout a vykonat co je potřeba, ale před svým pokojem jsi vrazil do malé asi čtyřleté holčičky. Byla oblečená v růžové, vlasy měla zrzavé a objímala velkého medvídka. Nepamatoval jsi si jak se jmenovala, jen že je to jedna z novějších sirotků. Svalila se na zem, ale ani nepípla a znovu se zvedla. Pečlivě si oprášila šaty a znovu objala medvěda. Zadívala se na tebe a jen koukala. Kdyby jsi se nad tím trochu zamyslel, tak by jsi si mohl vzpomenout, že tato holčička se kolem tebe pohybovala mnohem častěji a blíže než kdokoliv jiný. „Onii-chan.“ Pípla tiše, že jsi to skoro neslyšel. (A zpráva o tom, že tu byl tvůj spolužák s pozváním na výpravu se k tobě ani nedostala.) Zobrazit SPOILER

Xiang Mu - 20. října 2019 17:31

Se strejdou a pak hezky k mistrovi Rozkašlu e a lehce ukřivděně se podívám na strýce. " No ano zamachrovat a dejme tomu i před děvčetem ... možná i dvěma uvidíme komu všemu se nebude chtít jen sedět na zadku." kouknu na strýce když řekne že mám zkusit hádat co za to bude chtít a je mi více než jasné že cokoliv to bude bude to ve formě lahve s vysoko alkoholickým obsahem. Strýc si řekne o saké a já lehce vydechnu spousta výdajů na mé straně a co z toho vlastně mám? Nicméně kývnu. " Myslím že první můžeme vyrazit zítra pak za tři dny a za pět dnů... aby tam byl den mezera a tak." nadhodím a v duchu počítám kolik stojí taková lahev. S těmito výpočty jdu před dům mistra zjistit kolik lidí vlastně zítra pujde a kdo se rozhodl zůstat doma.

Taiyin Tian (太陰天) - 20. října 2019 19:19

Narušitel Zajišťovat Lin ubytování a stravu se nakonec ukázalo jako naprosto zbytečné, neboť v mé přítomnosti nevydržela kultivovat déle než tři hodiny, než vyrazila domů. Jejího odchodu jsem si všímal jen mimoděk, protože jsem nechtěl přerušit vlastní kultivaci a tak jsem pokračoval sám až do pozdního večera, kdy mě ze soustředění vytrhly jisté fyziologické potřeby, které bylo třeba vykonat, než se najím a půjdu spát. Pomalu jsem tedy otevřel oči, zvedl se z meditační pozice a protáhl si ztuhlé tělo. Už po několikáté mě napadlo, že bych měl zauvažovat nad nějakou pohybovou formou meditace pro kultivaci, protože sedět tolik hodin na jednom místě bez hnutí určitě nemohlo být zdravé. Stále ještě ztracený v myšlenkách jsem otevřel dveře a srazil jejich pomocí malé děvčátko, které se, pokud jsem si dobře pamatoval kolem mě motalo zhruba od doby, kdy se před pár měsíci stala novou obyvatelkou našeho překrásného sirotčince. Promiň, nevěděl jsem o tobě. Zahuhlal jsem, aniž bych se na ni podíval, než jsem vyrazil směrem k toaletám a koupelně.

Lai Li - 20. října 2019 20:26

Cesta tam a zase zpátky Yi z mého odchodu nebyl vůbec nadšený. Řekla jsem ti, že jdu kultivovat a ověřit si jednu teorii bráško Zasmála jsem se jeho obavám o mé bezpečí. I když jsem upřímně čekala výrazně chápavější reakci a menší obavy o to, abych se nerozhodla trávit čas s někým pochybným. Jako by snad nevěděl, že zájem o opačné pohlaví opravdu nemám na programu dne. Rozloučila jsem se a vyrazila zpátky nejrychlejší cestou. Utíkala jsem přes trh, nezdálo se mi totiž zdvořilé dorazit zpátky kousek před večerkou a chtěla jsem tak dojít alespoň o hodinu dříve a mít tak ještě čas na kultivaci. K mé smůle na mě jakási dívka zavolala, ať někoho chytím. Překvapeně jsem se otočila a uviděla jsem dívku, která honila nějakého ptáka. Na tohle opravdu nemám čas Jenže jsem byla asi příliš měkká, rychle jsem sáhla po svém vějíři a jedním mávnutím jsem proti ptákovi poslala proud vzduchu proti směru jeho pohybu, pod jeho roztažená křídla a poslala ho tak jemně o kus zpátky směrem k jeho majitelce. Promiň, pospíchám Přátelsky jsem se usmála, otočila se a pokračovala jsem ve své cestě směrem do sirotčince.

Telltale - 22. října 2019 20:34

Xiang Mu Strýc souhlasil, že se tedy zítra sejdete u hlavní brány v sedm ráno. Ty jsi se tedy sebral a s trochu sevřeným hrdlem, kvůli alkoholu, jsi se šel vyřídit další záležitosti, ale k večeru jsi se vydal k domu mistra, kde jsi se měl sejít se svými spolužáky, které jsi na výpravu pozval. Xiang Mu – Tanshi Rei Když Mu došel před obydlí mistra, čekal zde již Jun a Lok. A také Rei který zde byl jako první, ale nikdo další. Přesto se zdálo, že čtyřčlenná výprava je víc než dost. „Ahoj Mu.“ Pozdravila Lok energeticky. Jun jen kývl hlavou a zeptal se. „Tak jak věci šli? Jsme všichni? Nebo má ještě někdo přijít.“ Ptal se. Lok se otočila na Reie. „I kdyby, je nás dost. Jeden den v divočině to zvládneme, že ano Reii?“ usmála se. Taiyin Tian Holčička mlčela a jen na tebe koukala a ty jsi se vydal pryč. Zjistil jsi, že tě s odstupem následuje. Divná holka. Zapadl jsi do umýváren, aby jsi se dal trochu do pořádku a vykonal co je potřeba. Když jsi vyšel ven, tak holčička byla pryč, ale její medvěd seděl vedle dveří jako na stráži. Nechápal jsi o co té malé jde. Vydal jsi se k bráně kde jsi čekal na Li. A ta se opravdu brzy objevila. Lai Li Nechtěla jsi se moc zdržovat a tak jsi nelétavého ptáka odfoukla zpátky k jeho paní, která klesla na kolena a chytila ho. Slyšela jsi jak úlevně vydechla, ale to jsi se už hnala dál s omluvou. „Eh!“ vyjekla překvapeně. „Ah! D-děkuji!“ zavolala za tebou aspoň a ty jsi zapadla do uličky. Brzy na to jsi dorazila k bráně sirotčince, kde na tebe už čekal Tian, aby tě mohl pustit dovnitř.

Lai Li - 23. října 2019 20:26

soukromá zpráva od Lai Li pro Sirotčinec Sotva jsem dorazila k sirotčinci, překvapeně jsem zamrkala. Tian stál u brány a čekal na mne. To jsi na mne čekal celou dobu? Vešla jsem dovnitř sirotčince a poněkud tísnivě mi teprve docházelo, že jsem odsouhlasila přespání v klučičím pokoji na podlaze kvůli o kousek lepší kultivaci. Poněkud jsem zaváhala, ale bylo pozdě vycouvat. Pro větší sílu, vzpamatuj se…. Nádech, výdech….Stávajícím tempem by to bylo příliš pomalé Sotva jsem vešla do místnosti, znovu jsem se rozhlédla a tentokrát jsem hledala místo, kam můžu položit své věci. Pokud jsem tedy nenašla žádné vhodné místo na první pohled, položila jsem své věci ke zdi a posadila se na místo, kde jsem minule seděla při kultivaci a tázavě jsem se podívala na Tiana, jestli budeme kultivovat. Dobrou noc Jakmile nastal čas spánku, bolela mě hlava a tak jsem si ustlala bez protestů na podlaze. Začala jsem si léčit usilovně bolest hlavy, což mi trvalo čtvrt hodiny a poté se snažila usnout. Jenže čím méně mne bolela hlava, tím více jsem si uvědomovala, jak je zem tvrdá a že pod dveřmi profukuje a všeobecně je zem studená a nepohodlná výrazně více než postel nebo i tráva venku. Hodně jsem se vrtěla a snažila se najít pohodlnější pozici spánku. Poněkud nejistě jsem se posadila a koukla na Tiana, jak leží na ne moc měkké posteli, ale v porovnání s podlahou to pro někoho, kdy byl zvyklý na pohodlné spaní vypadalo lákavě. Zvažovala jsem, jestli je postel dost prostorná pro oba, aniž by byl nutný větší kontakt.

Taiyin Tian (太陰天) - 23. října 2019 20:46

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Sirotčinec Poté co jsem na toaletě a v umývárně vykonal vše potřebné jsem našel malého plyšového medvěda před dveřmi a holčičku nikde. Zůstal jsem chvíli překvapeně stát a sledoval jsem plyšáka. Trošku zmateně jsem se rozhlédl okolo, jako bych hledal někoho, na koho bych mohl tuto zodpovědnost přehodit, ale pak mi došlo, že dámské umývárny jsou hned vedle těch našich a tak není třeba něco řešit. S největší pravděpodobností si ho tu jen odložila, než udělá vše potřebné a vrátí se pro něj. S touto myšlenkou jsem zamířil zpět do pokoje, kde jsem nepřítomně koukal z okna, než jsem na přístupové cestě zaznamenal pohyb. Li se vracela. To nebylo něco, co bych po jejím nenadálém odchodu čekal, ale nemohl jsem říct, že by mě to netěšilo a tak jsem zamířil dolů ke vstupní bráně ji přivítat. Ne Odpověděl jsem jednoduše na její otázku a odvedl ji zpět do pokoje, kde jsem ji nechal, aby si položila své věci ke zdi. Následně jsme si spolu dali ještě jedno kolo kultivace, než byl čas jít spát. Bylo už kolem desáté večer, celý dům spal a i moje oči se klížil po veškerém tom soustředění a tak jsem se bez přemýšlení vysvlékl a natáhl se do postele. Nastala velmi dlouhá, velmi trapná chvíle ticha, která mě přinutila se podívat znovu na Li, která tam stála v němém šoku. Co to... Podíval jsem se dolů na sebe a teprve v daný moment si uvědomil, že jsem sice nahý ve svém pokoji, ale nejsem v něm sám. ah promiň, tohle bylo asi nevhodné...vydrž... Zabručel jsem, unaveně se skulil z postele a chvíli se přehraboval ve skříni, než jsem našel dlouhé vytahané triko a volné kalhoty, které jsem si oblékl místo pyžama. Asi budeš chtít soukromí že? Nebo chceš spát takhle? Kdybys potřebovala, záchod je v přízemí, třetí dveře...ne promiň, dámský jsou druhé dveře od schodiště nalevo a umývárna je tady na patře. Když půjdeš chodbou po pravé straně tak jsou to...první...druhé...čtvrté dveře na levo. Pokud se rozhodla pro umývárnu nechal jsem jí jít, pokud jen pro převlečení unaveně jsem se vyploužil z místnosti a nechal ji se v klidu převléct, než mi dala signál, že můžu zpátky a svalil jsem se znovu do postele. Spal jsem prakticky okamžitě, ale uprostřed noci mě probudil nepříjemný pocit, že mě někdo pozoruje. Rozlepil jsem proto oči a spatřil Li jak stojí nad mou postelí a drkotá zuby. Postel to byla malá takže ani jeden člověk se na ní nemohl moc rozvalit, ale i tak jsem byl ochotný se podělit. Jestli je ti zima, tak můžeš do postele. Zabručel jsem ještě v polospánku a nadzvedl trošku přikrývku abych jí naznačil, že se může dekou zakrýt spolu se mnou.

Xiang Mu - 24. října 2019 09:32

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Před mistrem Přijde nás trochu meně než bych čekal na druhou stranustále přišel aspon někdo a i to bylo dobré na všechny se usměju. " Ahoj všichni no nejspíše ano, nabízel jsem oboje Li i Tianovi,ale asi mají lepší věci na práci." pokrčím rameny a vesele pokračuji. " Takže mám domluvené tři výlety ven od 7 hodiny ranní do tak abychom se stihli vratit tak a než bude tma.Na výlety budeme chodit ob den abychom se stihli vzpamatovat. Pujde s námi můj strýc a no chce za to lahev saké takže jen aby jste věděli co čekat." zasměju se. " Nebojte tu lahev mu nějak seženu. Každopadně se budeme muset spoléhat na sebe vesměs a vše co potřebujeme si musíme brát sebou... no a teď asi přijde něco do čeho se vám nebude chtít ale... pokud dojde na boj musíme tušit co čekat od ostatních a jak si mužeme pomoc. Takže... budu potřebovat abychom si ted tak nějak řekli co dovedeme. Nebo aspoň trochu řekli. Samozřejmě začnu." usměju se a lehce odmotám lano. " Všichni víte že používám tohle... s tímhle lanem bych mohl na chvilku zadržet slabší bestii a nebo jí odhodit... pokud si toho všimnu jsem s ním schopen nejspíš kohokoliv zvláíšt dostat z nebezpečí pomocí lana.... jinak umím chytit bestii do lan i kterých nemám v ruce ale to je pro mě dost náročné...Když to zhrnu mužu nabídnout lehkou mobilitu a zadržení..." tohle byl dost skok důvěry ,ale pokud máme jít ven na bestie tak stejně neutajíme co svedeme nebo ne to co souvisí s bojem Týdenní plán lovů Plán výletu je vlastně relativně snadný chci najít bestie možná se od strýce pokud nebude úplně v alkoholickém rauši naučit aspon jak bestie stopovat. Tak jako tak věřím hlavně strýcově zkušenosti a tomu že ví kde by se dali najít bestie které zvládneme nebo které zvládneme když se dáme všichni dohromady. Celkově si od toho slibuji že se naše čtveřice před výletem s učitelem sehraje skrze co kdo umí a jak si můžeme pomoc v krizových situacích stejně jako si aspoň uděláme představuj aké to je obědvat mimo domov a jak fungují prsteny. Co se týká sběru a tak pokud je mezi námi někdo kdo ovládá nějaké techniky sběru nebo zpracování a nebude je tajit úplně (což asi pokud se budeme držet u sebe půjde těžko) tak věnujeme v případě nalezu něčeho zajímavého patřičný čas i spracování. Já osobně kliděn prozradím že umím vyrábět pilule ale že mám zatím tak malo energie že není moc o čem mluvit a možná bude jednoduší připadné bylinky prodávat a nebo si svůj peněžní podíl případný nechám v bylinkách. Můj plán na volné dny je podívat se za kytičkovou dívkou už proto že bych potřeboval zjistit cenu bylinek které potřebuji na pilule a stejně tak si udělat přehled o prodejních cenách zakaldních surovin. Dost možná zkusím i poprosit mamku jestli by mi nějaké bylinky nemohla věnovat případně zkusím zaškemrat i v oblasti pilulí i když myslím že budu rád když jediná bylinka co dostanu nebude kopřiva omlácena o holou zadnici. Tak jako tak chci volné dny a a večry kdy se vratíme a mě omylem zbude nějaká Qi věnovat prvně tvorbě pilulí na další týden a druhně aspoň 6-10 hodinám kultivace ( v případě že půjde vše tak jak má by 3 volné dny už mohli být kultivace s pilulemy s tím že mi zbyde sada ještě na výlet) 6-8 hodin chci věnovat zdravému spánku a zbytek se snažím trénovat techniky zadržování a rozhlédnout se i po tom kolik by stála runa pevnosti a změny velikosti. Pozn: pokud zjistím že místo Li prodává bratr rozhodně se ho zkusím poptat kde má sestru a uvidíme co z něj vypadne.

Lai Li - 24. října 2019 18:37

soukromá zpráva od Lai Li pro V pokoji Sotva Tian zavelel, že jde spát, musela jsem si studem zakrýt oči a odkryla je až, když se ozvala omluva. Raději jsem nic neříkala. Načež mi řekl, kde najdu umývárnu a nabídl, že mi udělá soukromí na převlečení. Soukromí stačí, děkuji Sotva za ním zapadly dveře nachystala jsem si svou noční košilku a začala se převlékat a průběžně zvažovala, jestli takto opravdu hodlám spát v klučičím pokoji. Notnou dobu jsem tak střídavě zvažovala jestli se neobléct raději do běžných šatů. Nakonec jsem naznala, že zamotat se do mé přikrývky dostatečně pevně bude dostačující, protože víc se mi stejně nedařilo s bolavou hlavou uvažovat. V okamžiku,kdy jsem na Tiana zavolala, že jsem převlečená jsem už byla vzorně zabalená do vlastní deky a snažila si léčit bolest hlavy co nejusilovněji. Po téměř hodině převalování jsem se posadila a koukala na Tiana, který spokojeně pochrupával. K mému neštěstí byl spokojeně rozvalený přes celou postel. Nešťastně jsem tedy vstala a šla se podívat z okna, ale začalo mi být už příliš chladno a tak jsem opět tiše mířila opět ke své dece. Jenže jsem asi udělala větší hluk, než jsem myslela, protože se Tian probudil. Stála jsem zaraženě a koukala na něj a třásla se zimou, protože jsem místo spánku koukala z okna. Tian si to vyložil jinak a nabídl mi místo u sebe v posteli, dokonce pod svou přikrývkou. Překvapeně jsem zamrkala, byla jsem opravdu unavená a nedařilo se mi usnout. Pokud se nevyspím, budu špatně kultivovat….Jen pro dnešek, o nic nejde, mám přece svoji přikrývku, ani se mne nedotkne napřímo Děkuji Je to blázen, o holky určitě zájem nemá, jen pro dnešek Zohla jsem se pro svou přikrývku, opatrně jsem si lehla na kraj postele a zababušila se do své přikrývky. Dobrou noc Tiane

Taiyin Tian (太陰天) - 24. října 2019 19:22

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro První společný večer a následující týden Když mě probudil náhlý hluk, převalil jsem se a trošku překvapeně zamrkal. Li už neležela na zemi, kde si napoprvé ustlala. Místo toho stála u okna pouze v hedvábné noční košilce, která byla v jasném světle hvězd a měsíce v úplňku napůl průsvitná a drkotala zuby. Trošku nechápavě jsem na ni koukal, jak se můj napůl spící mozek snažil přijít na něco co bych mohl říct. Jenže, co se v takové chvíli asi říká...jak se trapné ticho prodlužovalo, objevila se v mé hlavě spásná myšlenka. Moc ti to sluší. Zabručel jsem a praštil s sebou zpátky do postele. To byla asi jediná věc o které jsem věděl že muži říkají ženám...nebo ne? Můj mozek byl na podobně komplikované myšlenky moc unavený a tak, abych mohl spát a nerušilo mě dál její drkotání zuby jsem nadzvedl jeden roh přikrývky. Můžeš spát tady, jestli chceš. Zabručel jsem, ale Li to vyřešila po svém. Na postel si lehla zabalená do své přikrývky jako by to byl nějaký kokon. Taky možnost. I když, možná je jí jenom zima. Bezmyšlenkovitě jsem přes ní tedy přehodil ještě svou deku aby mi neumrzla. Čirou náhodou zrovna v době kdy poděkovala. Není zač. Zabručel jsem a přemýšlel, jestli se opravdu známe tak dobře, aby mi říkala křestním jménem. Ale pak jsem to nechal být, přece jen, začala s tím ona. Dobrou noc Li. S tím jsem znovu tvrdě usnul. Následujících sedm dní bylo velmi jednotvárných. Každé ráno jsem se budil sám, protože Li odcházela pomáhat svému bratrovi s rodinným podnikáním, takže jsem vždy vykonal ranní hygienu a vrhl se na kultivaci, ke které se Li v průběhu dne přidala. Pauzy jsem dělal pouze na nezbytnou hygienu a jídlo, takže jsem v průměru kultivoval 15 hodin denně. Vždy když přišla noc svalil jsem se do postele spolu s Li a abych neohrozil její čest nebo ji nepřiváděl do rozpaků, spal jsem nacpaný na jedné straně postele, aby měla dost místa pro sebe. Dával jsem si také pozor abych se před ní nesvlékal a nepřiváděl ji tak do zbytečných rozpaků. Když pak přišel den, kdy jsme měli vyrazit na cestu s mistrem za město, přivstal jsem si, abych si do prstenu nabalil dostatečné množství zásob nakradené v kuchyni, náhradní oblečení, boty a stan. Netušil jsem sice k čemu by mi mohl být, ale vychovatelky trvaly na tom, abych si jej vzal také. Půjdu ještě na trh podívat se preventivně po nějaké zbrani a ty? Oslovil jsem Li, která ještě ležela na posteli v noční košilce a čekala až jí udělám prostor pro převlečení. Pravda. Došlo mi trošku opožděně, zase jsem porušil své předsevzetí, že se před ní nebudu převlékat. Ptal jsem se spíše ze zdvořilosti vůči ní. Osobně jsem koncept cti a těchto věcí moc nechápal, ale z řečí co šli po sirotčinci za poslední týden jsem pochopil, že by pro ni mohlo mít nějaké špatné následky, kdyby nás vídali moc často spolu, natož abychom spolu přišli na shromaždiště.

Lai Li - 24. října 2019 21:04

soukromá zpráva od Lai Li pro Týden Tian mi řekl jménem, teprve teď mi došlo, že jsem se chovala nezdvořile. Na druhé straně poté, co jsem ho viděla nahého a spala jsem v jeho posteli byl k vzájemnému oslovování křestními jmény i relativně důvod. Sotva začalo vycházet slunce, vymotala jsem se z postele a přesně jak jsem byla zvyklá rychle jsem vstala a vydala se, co nejdříve posbírat bylinky a pomoci aspoň trochu rodinnému podniku. Poté jsem zamířila opět zpátky kultivovat. Zbylý týden probíhal monotóně. Tianovo podivínství jsem se snažila ignorovat co nejvíce, to šlo. Vždy jsem kultivovala, co to šlo a o pauzách kreslila runy pro Tiana. Vždy jsem ale končila později než Tian mimo jiné díky svým pauzám po čtvrt hodině a ještě jsem čekala až budu opravdu unavená a tak jsem prokultivovala 16 hodin denně. Postupně jsme si v průběhu týdne zvykala i na společné sdílení postele, neboť se Tian projevil jako dostatečně chápavý jedinec a spal co nejdále. Den před odjezdem jsem se však cestou od bratra zdržela nejen loučením s ním, ale nechala jsem si od něj pomoct i s balením věcí a chystáním zásob, stanu a podobně. Před odchodem jsem mu ještě řekla o kolik se mi zlepšila kultivace. Poněkud překvapeně jsem tak sledovala Tiana, který se rozhodl teprve teď sbalit věci. Ne, nepůjdu s tebou. Mám už vše potřebné. Na tady máš ty runy. Podala jsem Tianovi stoh papírů popsaný ohnivými runami a pár prostorovými.

Telltale - 28. října 2019 20:04

Taiyin Tian – Lai Li Trávit skoro celý týden společně bylo poměrně zvláštní. I když Tianovi to tak možná nemuselo přijít. On sám byl přece zvláštní. Li chodila sice bratrovi vypomáhat, ale viditelně nebyl moc spokojený s tím, že neví kde jeho sestra je a s kým, ale neptal se. Jen byl spíš ode dne víc nabručenější a nepomáhalo ani to, že Li byla poměrně nadšená z rychlejšího postupu kultivace. I když to tedy nebylo úplně příjemné. Tian neměl žádný stud a snažil se aby mu nebylo jedno že Li ano. Tak se snažil nebýt ve svém pokoji příliš nahý. Ale chudák Li ve svém mladém věku už viděla víc než by se slušelo. Tian zase měl trochu potíže se svým malým stalkerem. Když už vyrazil ven ze svého pokoje tak ta malá zrzka byla někde nedaleko i se svým medvídkem. A rozhodně ani nepomáhalo to, že od třetího dne společné kultivace začal ráno nalézat toho jejího plyšového medívka v nohách své postele. Jak se tam dostal byla poměrně záhada. Je pravda, že během kultivace si nemusí všimnout jestli někdo vejde, ale to že by se ta malá připlížila dovnitř během vašeho spánku aniž by jsi to postřehl bylo méně pravděpodobné. Pokoj se samozřejmě nedal zamknout. I když Tianovi dost ustupovali tak prostě možnost se zamknout nepřicházela v úvahu. Což nebyl takový problém, protože až do nedávna nikdo nechodil do jeho pokoje dobrovolně. Nakonec týden utekl a bylo načase jít na setkání s mistrem s kterým jste se měli vydat na výpravu. Tian se vydal podívat se ještě před odchodem po zbrani a Li se pomalu vydala na místo setkání. Výsledky týdne: Lai Li XP za kultivaci = 162 10YC Taiyin Tian XP za kultivaci = 315 Lai Li Dorazila jsi k bráně jako první. Tedy až na mistra, který vedle brány seděl na špalku, bafal z dýmky a sledoval skupinu lovců, kteří se chytali na lov. Podíval se na tebe a usmál se. „První Lai Li. Zrovna u tebe bych si nemyslel, že jsi tak nedočkavá vyrazit na výpravu.“ Usmál se. „Cítíš se připravena?“ zajímal se a pak pokýval hlavou. „Cítím, že jsi zesílila. Rozhodně jsi nezahálela.“ Chválil. Taiyin Tian Ty jsi vyrazil na trh a rovnou jsi začal obcházet obchody se zbraněmi, kde jsi sháněl Kopí. Díval jsi se převážně po kopí, která měla na sobě runu, protože... no jsi si nic lepšího dovolit nemohl. Narazil jsi na Kopí, která na sobě mělo runu pro průraznost. Takže když ji aktivuješ mohlo by proniknout i třeba kostěným brněním nebo velmi tlustou kůží. – 5x za den Zobrazit SPOILER Další bylo kopí, které při úderu vypustila proud horké páry, která cíl nejen že oslepilo, ale taky hodně opařilo. – 5x za den Zobrazit SPOILER Pak jsi narazil na kopí, které při úderu obalilo cíl do popínavé, pichlavé rostliny. – 5x za den Zobrazit SPOILER A další kopí které každou ránou způsobí nepříteli silné krvácení. Rána nemusí být ani moc hluboká, stačí pár bodnutí a nepřítel by klidně mohl zemřít na vykrvácení – 6x za den Zobrazit SPOILER

Telltale - 28. října 2019 20:42

Xiang Mu – Tanshi Rei Mu řekl, že na doprovod sehnal svého strýce a pronesl, že aby jste mohli spolu spolupracovat na vašich krátkých výpravách měli by jste si říci co umíte a sám s tím i začal. Jun přikývl a promluvil po něm. „Já používám ledové techniky a k boji používám meč.“ Řekl a zvedl ruku z které vyvolal svou zbraň. Spirit Realm zbraň. „Dokáži nepřítele zpomalit nebo vystřelit ledové střely. Zmrazit vodu.“ Pokrčím rameny. Zobrazit SPOILER Lok si hned začala prohlížet jeho zbraň. „Pěkná, ale potřebovala by překovat. Někdo ji dal pěkně zabrat.“ Zhodnotila. Jun zbraň zase schoval. „Je to dědictví. Je docela stará.“ Pronesl. “Ještě ovládám trochu jazyky a mám základní znalost run.„ Lok přikývla a sama z prstenu vyvolala svou zbraň. Což mimochodem byla sekera stejně velká jako ona a taky Spirit Realm. Což by se dalo čekat, když byla dcera kováře. Zobrazit SPOILER „Moje síla je v destrukci.“ Řekla pyšně. Popadla sekeru a zamávala ji jako kdyby nic nevážila. Klidili jste se ji všichni z cesty. “Moje techniky vybuchují. Vždycky když udeřím sekerou, tak vytvoří ještě výbuch, který trhá zem, kámen a maso a kost. Ale nejsem zase moc rychlá.„ Pokrčila rameny. “Na tom musím ještě zapracovat.„ Zasmála se. Zase zbraň schovala. “Díky taťkovi rozeznávám rudy a dokážu dostat z bestií nějaké ty suroviny." Rei vám zase řekl, že bobuje s Katanou, taky měl Spirit Realm zbraň, rozuměl Runám, zpracování bestií a byl mnohem odolnější než ostatní, protože měl techniky na posílení vlastního těla. Nakonec jste k Mistrovi nešli. Nebylo to potřeba když už s vámi měl jít strýc Mua a ten bude vědět kde lovit. A tak jste byli domluveni. Znovu jste se sešli na první výpravu. Strýc Mua vypadal poněkud zanedbaně a oči podlité krví, ale zdál se poměrně střízliví, což Muovi jen ukazovalo nakolik to bere strýc vážně Strýc vás vyvedl skrz bránu a vy jste jen mohli zírat, protože za bránou se nacházelo moře stromů, jako zelená stěna. Stromy byli obrovské. Vyrazili jste. Strýc vám řekl, že vás vezme na jedno z běžných lovících stanovišť, kde se loví převážně pro maso, protože bestie tam jsou slabé a nezpůsobují lovcům velké potíže je ulovit. Brzy jste se tak setkali se svou první bestií, kterou jste kdy viděli. Vždy jste je zatím znali jen z obrázků. Šlo o bestii na Spirit Realmu 1. Víc podobný dobytku než bestii, ale to neznamenalo, že není nebezpečná. Šlo o Boolova. Zobrazit SPOILER Byl velký asi jako trochu větší poník, ale měl dlouhé a silné rohy a vrcholek jeho těla byl pokryt brněním z kostních výčnělků. Byli silní a narazit do vás za běhu, tak vás nejen může zranit ale i zabít a stejně tak to bylo i s úderem jeho rohů, kterým nejčastěji útočil. Strýc vždycky odehnal stádo a nadehnal vám jen jednoho, aby jste ho mohli skolit a dával pozor, aby se bestii žádný jiný druh nesnažil přiběhnout na pomoc. Což bylo jen dobře, protože skolit ho nebylo pro vás úplně snadné a museli jste si dát pokaždé přestávku, aby jste si obnovili sílu. Look a Rei pak úlovek zpracovali. Sice jste nedostali z bestie žádnou vzácnou surovinu, ale maso, paroží a kousky kostěného brnění by vám mohlo něco málo hodit. O prodej se vám postará Strýc, což i moudře poznamenal, že vás usmrkance by se snažili ožebračit. U něj si to nedovolí. Ale řekl, že vám dá peníze z prodeje až na konci týdne, aby jste kvůli výdělku neměli velké oči a nezkoušeli víc než snesete. Každý argument se setkal s jeho pohlavkem a smíchem, když jste se váleli na zemi s velkou boulí na hlavě. Poslední den vám každému dal váš podíl. Což byli 2 Cyan Coins. Jun valil oči, jako kdyby šlo o velké bohatství. I když pro něj možná ano. Jun radostí poskakovala a dokonce Mu od ní radostí získal jedno pěkné objetí. I když tedy nakonec to tak udělala u všech. Zítra byl čas jít na výpravu. Výsledek týdne (Rei v dalším příspěvku mi napiš co jsi kromě chození na lov ten týden ještě dělal) Peníze: 2CC Výpravy: 150XP Tréning: 50XP Xiang Mu Postup v kultivaci – Spirit Realm XP – 74 12 Minor pepper cultivation pill Informace co jsi hledal a zjistil: Hledal jsi runu pro své lano, obešel jsi kováře a zjistil jsi Runu pro zpevnění. Když ji aplikuješ na své lano a aktivuješ tak se pak lano zpevní do tvrdé ocele, což by se mohlo hodit když se ti podaří někoho s ním svázat. A silnější nepřátelé jen tak neuniknou. A nestálo by to ani moc. 20YC. Když to necháš udělat u otce Lok tak ti dá slevu a bude to za 15YC Pokud šlo o techniku o změně velikosti, tak tu jsi na trhu nikde nenarazil. Nakonec jsi si vyžebral nějaké bylinky u matky a zbytek potřebných surovin jsi musel nakoupit, ale i tak jsi utratil jen nějakých 5YC a mohl jsi vyrobit silnější variantu kultivačních pilulek.

Xiang Mu - 29. října 2019 10:14

Dny před výletem Ono to fungovalo opravdu a skutečně jsme se dostali ve na dokonce se střízlivím strýcem ( rozhodně stoupli mé sympatie k němu a rozhodně si zaslouží aspoň průměr nějaké už proto že mu bude přednesena otázka jestli si to nezopakuje jen se silnějšími monstry i když jen o kousek) Tak jako tak konečně máme nějakou bojovou zkušenost která jak se ukázalo byla víc než třeba. Moje úloha v tým ubylo přidržet ledem zpomalené kusy nejspíš pod sekeru Lok a případně se pokoušet o mobilitu pomocí mích technik s lanem. Tak jako tak jsem zjišťoval že můj plán zjistit co a jak v boji nebyl úplně mimo mísu. Strýc se rozhodl že věci prodá sám s argumentem že jeho tolik neodrbou. Na to se nedá moc namítat a spíše přijde návrh jestli s ním můžu jít když budu potřebovat něco nakoupit. Každopádně jsem po týdnu se sebou spokojený div že poslední den málem zapomenu na nakup celkem chvatně spěchám na trhy abych sehnal vše co si myslím že bude potřeba. Tedy pokud něco z toho omylem neseženu doma. I když myslí mže zvláště moje maminka když vyhrožuje zlomením nohou dohledne na to abych vyrážel připraven,i když možná budu muset lehce zdrhnotu a doufat ,že se nebude zlobit. muův nákupní seznam Jídlo a voda pro jistotu na deset dnů křesadlo nebo nějaká jeho varianta pár flakónků nebo nádob do kterých by se připadně dala dostat nějaká zajimavá věc nebo kapalina přikrývka + nějaká forma stanu obyčejné lano nebo i dvě o různých délkách Samozřejmě je potřeba připsat na seznam bylinky které jsem musel koupit už předtím lahev saké pro strýce a runu na odolnost která se mému lanu bude víc než hoditi. Otec Lok mi sice nabídne slevu ,kterou ale s lehkým usměvem odmítnu s tím že pokud to nebude vadit budu rád jeho a Lok pozorovat aspon chvilku při práci. ( co si nalháváme jeho si ani nevšimnu to obětí má hold své dohry) Den odchodu Dorazím asi někde v prostředku chumlu a už z dálky vypadám docela optimisticky. Kývnu na všechny a seznám že jsou tu Tian i Li oba vypadají trochu silněji což mě zaskočí. Na druhou stranu jistě možná kultivovali a malinko nás přeběhli v tom ale mi zase tušíme jaké to je tam venku. Lehce se rozhlédnu zda uvidím 3 další lidi, které znám. Tedy Lok Jun a případně Rei. Dojdu ke každému a s usměvem si s ním podám ruku. Samozřejmě ruka není prázdná ale je v ní jeden výsledek mojí alchymistické práce. Podanou ruku okomentuji tiše se slovy. " Pomáhá na kultivaci a je to takový projev díků a motivace si vyjít ven znovu." vše dokončím úsměvem a jdu se podívat co ostatní možná se lehce koukám směrem k Li jako bych čekal vysvětlení toho proč nešla s námi.

Kan Ki - 29. října 2019 13:07

soukromá zpráva od Kan Ki pro Okradený zloděj Po krátkém odpočinku se zručně vykradu z domu. U strýce a tety se sice stále svítí, ale nezdržuji se s nějakým nakukováním. Také, kdoví co bych viděl, tfuj. Bez problémů se dostanu až na své vyhlídnuté místečko. A čekám. Naštěstí je má trpělivost odměněna a já e zaměřím na dva nejnadějnější cíle. Starší muž a mladá žena. Můj pohled, ale přitáhne starší muž. Zlatý medailon a obzvláště ony dva tubusy na svitky vypadají velice zajímavě. Mladou ženu tak nechám být, přece jen, ta mě až tak nezaujme. Ale starý muž, ten musí být mým cílem! Je mi jasné, že jakožto člověk určitého věku toho už dost zažil a tak musím být obzvláště opatrný. Muž bude určitě zkušený a znalý. Kdo by, ale očekával, že se zloděj sám stane kořistí? Pomalu a opatrně tak vyrazím a sleduji ze střech domů z povzdálí postaršího muže. Dávám si přitom záležet na tom, abych se držel mimo možné osvětlení a splýval se stínem. Sleduji muže a čekám kam půjde. Kam jeho kroky zamíří?

Taiyin Tian (太陰天) - 29. října 2019 20:19

U brány Poté, co jsem se rozloučil s Li jsem vyrazil na trh podívat se po nějaké zbrani. Ztracen ve vlastních myšlenkách jsem příliš nevnímal okolní cestu. Až příliš mě totiž neustále zaměstnávali události minulého týdne. Během uplynulých sedmi dnů se mi podařilo o něco posílit svůj Spirit Realm, ale upřímně jsem neměl moc představu o kolik, ani co to pro mě znamená. V mysli jsem se totiž pořád vracel k podivné nové schovance našeho sirotčince, která mi neustále vnucovala svého medvídka a nějak odmítala pochopit co se jí snažím říct tím, že ho neustále vyhazuji za dveře. Navíc mě během společné kultivace s Li napadla teorie, kterou jsem si chtěl ověřit, ale nějak jsem netušil jak na danou věc přivést řeč. Proč musí být holky tak komplikované? Zeptal jsem se zasmušile rozpadající se kamenné zítky, kterou jsem minul těsně předtím, než jsem se dostal na trh. Touha koupit si nějakou zbraň mě přešla sotva jsem si zběžně prohlédl vystavené zboží. Samé zbytečné a ničím nezajímavé zbraně nestáli za to, abych za ně utrácel své poslední úspory a tak jsem se rychle sebral a pokračoval dál v cestě k bráně, kde už se nacházel mistr, Li a několik dalších studentů. S výjimkou Li jsem je všechny bez okolků ignoroval. Ahoj L...slečno Lai. Opravil jsem se, načež má pozornost opět utekla od světského světa směrem k sojce, která seděla na nedalekém stromě a čechrala si pírka na křídlech.

Tanshi Rei - 30. října 2019 18:44

Dlouhý týden Nakonec se tu objevilo přece jen pár lidí. Za Lok a Juna jsem byl rád, alespoň jsme měli něco společného, zvláště, když se ukázalo, že i oni jsou zaměření na boj s určitými zbraněmi, ač každý svým vlastním osobitým způsobem. Mu se objevil také a co si budeme bylo nakonec fajn, že domluvil strejdu, jako dohled, a že jsme nemuseli tedy ani za mistrem. Přidělali bychom mu jen starosti a beztak by nás ani pustit nechtěl. "Paráda, že můžeme zítra vyrazit, už se těším." Zazubil jsem se, jakmile přišla řeč na to, kdo co umíme nejprve jsem vyslechl své spolužáky. "No, co se mě týče, tak jak jste si asi už všimli, tak já používám hlavně svou katanu Raiku, umí docela ošklivě popálit, pak jsem se spíše zaměřil na zocelení vlastního těla, ale nějaký ten trik v rukávu ještě mám....heh....a jinak mou silnou stránkou je tvorba, mám základy v runách a zpracování bestií, více teorie, než praxe, ale hold při tvorbě se to dost často hodí a pokud budeme mít teď možnost praktického nácviku o to lépe." Usmál jsem se spokojeně a demonstrativně ukázal všem také svou katanu, když už každý tahal svou zbraň. "Tak jo, tak zítra...." Rozloučil jsem se s ostatními.... Ono zítra přišlo rychleji, než jsem čekal a opakovalo se několikrát během týdne, jelikož strejda Mua se rozhodl, že nám prospěje více praxe. Za branou to bylo.....úchvatné, obrovské a plné neznáma. Užíval jsem si plnými doušky každý krok mimo město tomto kouzelném místě. Stromy tu byly nezměrné, má představivost byla oproti tomuto v minulosti docela skromná. Musím říct, že lovy na Boolova i když to byla jedna z nejslabších bestií tady, byly obtížnější, než bych čekal, kdyby nám Muův strýc nepomáhal tím, že nám vždy nechal jen jednoho a zbytek zabavil, měli bychom asi docela nemalé problémy. Při střetech jsem spoléhal hodně na svou rychlost a přesnost úderů, abych se nenechal zasáhnout a sám zasáhl. Nejednou jsem měl namále, když jsem podcenil rozpětí paroží této bestie. Bylo stále co se učit a to nejen při zpracovávání těl. Pracovat však na tom s Lok byla docela radost. Vždy se bestie lépe porcuje, když jsou na to jedny ruce navíc a hlavně taky člověk se má vždy co přiučit, navzájem, protože každý má trošku jinou osobitou techniku ve zpracování a tak lze zdokonalovat to, co již vím a umím. Na druhou stranu trošku mě štvalo, že nás měl Muův příbuzný za taková nedochůtčata, která každý na trhu obalamutí, takže je třeba prodávat za ně. "Beztak si pro sebe do kapsy ulije taky něco." Napadlo mě, ale nahlas jsem to nikdy neřekl, přece jen byla to případně daň za to, že s námi vůbec šel. Když nám celé toto opakované úsilí každému vyneslo 2 CC usadil se mi úsměv na tváři. Měl jsem dobrý pocit z toho, že jsem něco vydělal sám. Dny kdy jsem nebyl zrovna s naší skupinou na výpravách, jsem povětšinou trávil doma, pomáháním otci v jeho kovárně, abych nevyšel ze cviku v tvorbě a taky byl co k užitku v domácnosti, alespoň ty drobnější věci jsem mohl udělat já a ulevit tak otci v jeho každodenní práci. Večery jsem pak většinou relaxoval při kultivaci, abych si lépe uspořádal myšlenky a přebral dojmy z uplynulých dní a výletů do džungle. Často se mi honilo hlavou, kam nás plánuje vzít náš Mistr a co potkáme zajímavého za zdí příště. Až pár dní před tím, než jsme se měli sejít s Mistrem na náš malý výlet do přírody jsem se doma dohodl na zásobách na tuto cestu, počítal jsem raději s nějakou rezervou navíc, kdybychom se náhodou zdrželi déle, než se plánovalo. Ale jinak kromě náhradního oblečení, Raiky, sady na její údržbu a teplého spacáku na spaní jsem toho sebou moc nepotřeboval. U otce jsem si ještě domluvil zapůjčení několika vaků, abych měl v čem přinést případně své úlovky z přírody a mohli jsme je doma pohodlně prodat, nebo dál zpracovat. No a nakonec křesadlo pro syna kováře je docela nepostradatelné že? Den D Když konečně přišlo to osudné ráno měl jsem sbaleno už den předem. Jen jsem ještě vše před odchodem překontroloval a hodil si menší batoh na záda. K pasu jsem upnul Raiku a byl čas vyrazit. Na místo setkání s Mistrem jsem dorazil tak akorát na čas, když se tam začali scházet ostatní. Byl jsem zvědav zdali z naší třídy dojdou všichni, nebo se nakonec někdo rozhodne nejít. Když jsem uviděl Mua s úsměvem jsem na něj mávl, byl opravdu ranní ptáče. "Ahoj Mu, jsem rád žes dorazil." Usmál jsem se a stiskl mu nabízenou ruku. Když jsem ucítil v dlani pilulku povytáhl jsem obočí a tázavě se na něj podíval, jakmile přišlo jeho vysvětlení lehce jsem se usmál. "Díky Mu, tos nemusel. Naše výlety do džungle byly poučné a užitečné pro všechny zúčastněné řekl bych. Takže tohle beru spíše, jako projev přátelství a proto ti říkám, že se mnou na další akce můžeš kdykoli počítat....teda pokud mě táta nezotročí v kovárně." Zazubil jsem se a stiskl mu volnou rukou přátelsky rameno. Pak jsem ho pustil a rozhlédl jsem se. Už tady byl i Tian. Očima jsem zkoumal, kdo další dorazí. "Taky jsi tak zvědavej, kam nás Mistr zavede?" Zadíval jsem se směrem k bráně. Výlety, co jsme zažili byly fajn, ale něco mi říkalo, že tenhle bude úplně jiný.

Telltale - 30. října 2019 22:45

soukromá zpráva od Telltale pro Temná noc Mladou ženu jsi nechal jít a místo toho se zaměřil na staršího muže s tubusy. Sledoval jsi ho ze stínu a dával jsi pozor aby tě nezaregistroval. Nebyl o tolik silnější, ale mohl být zkušenější a to by byl pro tebe problém. Netrvalo ti dlouho si uvědomit, že ten stařík nemíří na žádné určité místo. Podle toho, jak se nenápadně rozhlížel tak se zdálo, že kontroluje, že ho nikdo nesleduje. Rozhodně se choval dost podezřele. Po půl hodině jsi ho na chvíli ztratil očí, jen aby jsi ho uviděl jak vstupuje do nějaké úzké uličky. Rychle jsi přeběhl střechu a přeskočil na další, aby jsi nahlédl do uličky. Jenže... ulička byla prázdná. Přiskočil jsi k okraji střechy a podíval se do přiléhající uličky, ale ani tam nebyl. Takže jsi se vrátil tam kde jsi ho viděl naposledy a slezl dolů do úzké uličky. Nebyl tu žádný prostor k tomu se schovat, takže... něco tu muselo být. Udělal jsi pár kroků a našel jsi to. Z vrchu a ani na okraji uličky to nebylo tak patrné, ale byl tu poklop, který vypadal jako součást dláždění. Nejspíš vstup do kanálů. To bylo jediné možné místo kam mohl stařík jít. Dlouho jsi se nerozmýšlel, strčil prsty do prohlubní, víko nadzvedl a odsunul stranou. Byl zde žebřík a slyšel jsi vzdálený šum vody. Ale nic jsi neviděl. Ale díky tvému výcviku tma pro tebe nebyla problém. Slezl jsi dolů a zase víko nad sebou zaklapl. Šplhal jsi pár metrů než tvé nohy dopadli na úzký chodník, který vedl hned vedle protékající, špinavé vody. Ve špíně jsi jasně rozeznal šlápoty, ten stařík tudy prošel. Vyrazil jsi stejným směrem, šlápoty tě vedli různými směry, ale měl jsi dobrý orientační smysl, takže jsi tušil kudy se vrátit. Ale jak jsi postupoval dál a dál, postřehl jsi že šum vody sílil. Vlastně to začínalo znít jako vodopád. Tunel za chvíli vyústil ve větší místnost. Vlastně... ne, byla to spíš jeskyně? Když jsi se rozhlédl uznal jsi, že to není jeskyně, ale byl to opravdu obrovský prostor. Byl to vůbec ještě kanál? Vypadalo to tady spíš jako trosky starého města. Viděl jsi nějaké zříceniny domů. Z tlam bestií vytékala proudem voda, která nebyla špinavá, nacházeli se zde honosné akvadukty a všude tu byli stlučené lávky, takže se dalo přes celý prostor projít suchou nohou. Netušil jsi, že tady dole něco takového je.

Kan Ki - 31. října 2019 11:43

soukromá zpráva od Kan Ki pro Temná noc Vydám se za mužem a sleduji jej ze střechy na jeho cestě. Po chvíli si uvědomím, že nemíří za nějakou krádeží, ale to nevadí. Už je jednou mým cílem a hotovo. Sleduji jej nocí, když se mi ztratí v prázdné uličce. V duchu zanadávám, ale začnu hledat cestu. Už to chci vzdát, když najdu poklop. A jím se dostanu do podzemí. Podzemí vypadá jako staré město, původní město na němž vystavěli naše nové. Tohle mě nadchne. Jsem si, ale také vědom toho, že zde už může být o hodně nebezpečněji. Soustředím se tak na svoji schopnost Shadow Intuition, abych prozkoumal své okolí. Pokud je tu něco co by vydávalo duševní energii, tak to vycitim. Nachystám si svoji zbraň k pohotovosti, přece jen nevím co zde vše může žít. A za neustálého kontrolování pomocí Shadow Intuition vyrazím za svou kořistí po jeho stopách. Jsem přitom připraven kdykoliv aktivovat Shadow Cloak Technique a vyhnout se tak případnému útoku. Nebo dle možností sám agresivně a nemilosrdně zaútočit na jakékoliv nebezpečí, jež bude mít tu odvahu mě napadnout.

Lai Li - 03. listopadu 2019 10:35

Odchod Mistr si všiml, že jsem zesílila a divil se, že jsem přišla mezi prvními. “Když už něco dělám Mistře, beru to vážně. Jinak by nemělo smysl nechat mého bratra samotného na podnikání.“ S tím jsem se uctivě uklonila a preventivně jsem se rozhodla zkontrolovat nenápadně Mistrův zdravotní stav a stáhla se proto dozadu, aby mě nikdo nerušil. Stejně jsem nečekala, že by někdo cítil potřebu si se mnou povídat zrovna teď, když má každý plnou hlavu cesty. Poslední co jsem čekala tak byl Tian, který nečekaně promluví a ještě k tomu na mne. “Dobré ráno, elder brother“ Přátelsky jsem se na něj usmála, ale jinak se nezdálo, že bych si chtěla povídat. Začínala jsem vypadat nervózně, bylo to po dlouhé době poprvé, co půjdu mimo město a mé vzpomínky tu dobu nebyly pěkné.

Telltale - 05. listopadu 2019 12:44

Xiang Mu Když jsi žádal svého strýce, aby jsi mohl jít prodat věci s ním, tak souhlasil, ale musel jsi držet pusu. A tak jsi ho následoval k obchodníkovi, jednomu z těch co prodává a vykupuje suroviny z bestií. Musel jsi říci, že jsi nikdy nic takového neviděl. Tvůj strýc dokonce o ceně smlouval, ani jednou se mu jazyk nezamotal a dokonce by jsi mohl říci, že má vážně stříbrný jazyk, protože i prodejci šla trochu hlava kolem a máš dojem, že vaše suroviny přeplatil. Za to jsi si všiml, že tvůj strýc při smlouvání o ceně byl mnohem živější, než kdy jsi ho viděl. Do oka se mu vrátila jiskra života, která, ale zase pomalu vyhasla, když byl obchod uzavřen. Rozhodně jsi se dost poučil. Obchodníci jsou ochotní smlouvat, ale je potřeba k tomu mít vědomosti o surovinách, které přineseš. Vědět k čemu všemu se dají využít a kolik za ně obchodník může získat. Vzhledem k tomu, že ty jsi nevěděl tržní ceny, tak nejspíš při pokusu suroviny prodat by jsi prodělal. Protože samozřejmě obchodník napoprvé navrhl mnohem nižší cenu. Možná by tě mohlo napadnout proč je vlastně ze strýce rodinný povaleč a opilec, když očividně na něco talent měl. Po tom co vám strýc předal vaše peníze, jsi mohl jít vesele nakupovat. Jídlo a voda na deset dnů tě stálo 3YC Křesadlo 1YC 5x flakónek tě stál 5YC Přikrývku jsi získal z domova, ale jednoduchý stan tě stál 3YC A lano 1YC Navštívil jsi kováře, otce Lok a chtěl nechat aplikovat runu na lano. Vzhledem k tomu, že jsi byl kamarád Lok, tak nabídl slevu, ale tu jsi odmítl. Lok mu samozřejmě s tím pomáhala a i když ty jsi pozoroval ji, tak ona se věnovala soustředěně své práci. Kromě ve třídě vašeho senseie jsi ji nikdy neviděl takhle dlouho potichu. Nakonec ti skoro slavnostně se širokým úsměvem předala tvou hotovou zbraň. Další den se ti skoro podařilo vyplížit, ale jen skoro. Naštěstí matka nedělala povyk, jen posmrkávala do kapesníku a slibovala, že zláme nohy, tentokrát, tvému mistrovi, jestli dovolí aby se ti něco stalo. Otec tě zase chlapácky poplácal po rameni, což bylo v podstatě ocenění toho, že jsi už dospělý. Když jsi dorazil další den na místo setkání, tak tu už byl mistr, Li a Tian. Brzy dorazil i zbytek a ty jsi mohl rozdat své dary. Jun se tvářil překvapeně, ale s díky přijal. Lok první odmítala, že už dostala peníze, ale nakonec trochu rozpačitě přijala. Tanshi Rei Při krátkých výletech mimo zdi města jste měli co dělat. Bylo dobré moci vyzkoušet své techniky na skutečném cíli i když to nebylo snadné. Ale díky vaší spolupráci se vám vždy podařilo bestii udolat, aniž by jste se zranili. Možná až na pár modřin a škrábanců, když jste se skokem snažili vyhnout paroží. Rozhodně to bylo jen ku prospěchu a navíc jste se docela solidně naučili spolu spolupracovat jako tým. Zbytek času jsi vypomáhal otci nebo jsi večer kultivoval. Nakonec nastal den kdy byl čas vydat se na výpravu. Dorazil jsi na místo setkání. Mistr zde již byl a už i několik tvých spolužáků. Jediný kdo scházel byl Jun, Lok, Kan, You a Che. Následně dorazil ještě Jun a Lok. Výsledek týdne Peníze: 2CC Výpravy 150XP Výpomoc otci: 20XP XP do kultivace – 10XP Lai Li Mistr se na tebe usmál a pokýval hlavou. Zkontrolovala jsi jeho zdravotní stav. Je pravda, že mistr byl již starý a člověk si musel říkat jestli vůbec je na takovou výpravu stavěný, protože se ti nikdy nezdálo, že by byl zrovna dvakrát pohyblivý v tomto věku. Ale jeho zdraví bylo pevné jako v den, kdy tě začal učit a dokonce jsi měla dojem, že jeho Realm od tvé poslední kontroly posílil. Že by brzy konečně prorazil po x letech na další úroveň? Všichni Čekali jste ještě asi hodinu, mezitím jste si mohli mezi sebou povídat a mistr si spokojeně pokuřoval. Ale skoro přesně za hodinu vyklepal svou dýmku a postavil se. „Zdá se mé děti, že nikdo další nedorazí. To je v pořádku. Tato výprava je čistě dobrovolná, takže to nevadí když někdo nedorazí.“ Pronesl a vydal se pomalým krokem k bráně. Vy jste si posbírali věci a vydali jste se za ním. Mistr dal strážím u brány znamení rukou a ti vám otevřeli menší vrata v jinak obrovských dveřích, které by jistě jen tak někdo neotevřel. Prošli jste skrz ně a ocitli se v jiném světě. Samozřejmě někteří z vás už to zažili, ale jiní z vás tohle byl první krok mimo bezpečí města. Za zdmi města se nacházela čistá divočina, hned vás zastínili koruny stromů a udeřila vás do nosu příjemná vůně lesa s menším zápachem tlejícího listí. Vrata se za vámi zase zavřela a vy jste se ohlédli, jen aby jste viděli, kromě vrat, i vysoké, honosné zdi vašeho města. Překonat takové zdi by rozhodně nebylo snadné, ale někteří z vás mohli postřehnout, že zdi nejsou bez poskvrny. Na některých místech byli menší praskliny, nebo stopy po drápech a dokonce i ožehlá místa. Vaše představivost nemusela bojovat dlouho, aby si uvědomili, že to jsou nejspíš pozůstatky útoků bestií, kteří se snažili dostat do města. Kolikrát asi hrozilo, že bestie překonají obranu města aniž by jste o tom věděli? Mistr se rozhlédl a otočil se na vás. „Tak milé děti. Teď se před vámi otevřel úplně nový svět. Tady nic není tak jako ve městě. Mimo zdi města se musíte hlavně spoléhat na své instinkty. Pokud se někdy ocitnete mimo zdi města samy, musíte se mít každý krok na pozoru. Nikdy nevíte kdy za nějakým stromem číhá nějaká bestie na příležitost pochutnat si na vašem morku.“ Povzbudivě se usmál. Mistr obvykle neříká tak depresivní věci, takže tohle myslel nejspíš zcela vážně. „Chci aby jste se drželi u sebe, maximálně dva kroky od sebe a dávejte pozor na své okolí. Při cestě vás budu upozorňovat na to na co si dávat pozor a čeho si všímat. A pokud si něčeho všimnete neobávejte se ozvat a upozornit na to.“ Dával vám poslední rady. „Teď pokud nemáte nějaké dotazy tak vyrazíme.“ Dokončil a vydal se vpřed. Pohyboval se pomalu, prostě jako starý člověk. Lok se zatvářila ustaraně, jako kdyby se bála, že si stařík na kluzkém kameni zlomí kotník, ale nic neřekla i když by jste přísahali, že slyšíte její vroucné přání moci ho chytit za ruku a pomáhat mu přes divoký porost.

Telltale - 05. listopadu 2019 12:58

soukromá zpráva od Telltale pro Podzemí Vydal jsi se vpřed po provizorně položených lávkách, nakonec stařík nemohl jít jinam než vpřed a co víc. Cítil jsi před sebou silnou spirituální energii. Jistě stařík mířil tam. Desky byli sice položeny bez ladu a skladu, ale byli přitlučeny pevně, takže jsi se nemusel obávat, že by jsi spadl do vody, která rozhodně nepůsobila příjemně a to nemluvě o zápachu. Sice to nebylo tak silné, jako vzadu ve stoce, ale i tady jsi ve vzduchu cítil dost nečistot. Mířil jsi stále dál, stařík měl nad tebou docela náskok a čím dál jsi šel tím jsi cítil že zdroj spirituální síly síly. Přešel jsi vodní plochu a dostal jsi se ke třem průchodům, které nejspíš bývali vstupy do nějakých ulic. Otočil jsi se a rozhlédl se, když jsi odtud tak pozoroval prostranství za tebou, uvědomil jsi si, že tohle bývalo nejspíš kdysi nějaké náměstí. Možná tržnice? Nekochal jsi se moc dlouho a začal hledat stopy, aby jsi zjistil kterou ulicí se stařík dal. Stopy byli naštěstí docela zřetelné. Levá ulice byla mnohem lépe odklizená, zatím co u ostatních dvou bylo na zemi spoustu bordelu, kamení, prachu a kdo ví čeho dalšího. Chodba tě zavedla do dalšího otevřeného prostoru, energie už byla docela blízko, trochu ti z toho naskakovala husí kůže. Před tebou se otevřel pohled na stroky nějaké kruhové budovy s kdysi kupolí místo střechy. Těžko říci k čemu ta budova kdysi sloužila, ale co bylo hlavní, konečně jsi uviděl staříka. Viděl jsi ho stát na okraji budovy a zrovna si prohlížel jeden ze svitků, který si nesl sebou. A co bylo hlavní, cítil jsi právě z té budovy vycházet tu spirituální sílu.

Kan Ki - 06. listopadu 2019 13:33

soukromá zpráva od Kan Ki pro Podzemí Lávky vypadají sice pevně, ale i tak jsem opatrný. Přece jen nechci, aby se nějaká pode mnou prolomila a já jsem spadl dolů. Zdá se, ale že lávky jsou pevné. Kdo je tu, ale mohl dát? A proč? Plížím se pomalu a obezřetně dále. Rozhodně to nehodlám uspěchat. Zvláště, když ucítím silnou spirituální energii. Zajímavé. Odbočím pár místy, které zřejmě před mnoha lety sloužili jako prosté obyčejné ulice a náměstí, abych dostal staříka opět na dohled svých očí. Hned se schovám do nejbližšího úkrytu, aby mě náhodu nezahlédl, ikdyž se asi plně věnuje svému svitku na okraji zvláštní budovy. Skryt za nějakou sutí vše pečlivě sleduji. Zajímá mě samozřejmě co se to tu děje! Ale nejsem žádný netrpělivý střeštěnec. Počkám. A uvidím. A až budu vědět o co tu jde, tak mohu nastražit na staříka nějakou léčku. Půjde to, ale těžko, určitě se tu vyzná, narozdíl ode mě. Budu tak muset doufat, že se bude vracet stejnou cestou i zpátky. Omráčit jej a pak z něj dostat co to znamená a další informace. Byla by škoda kdybych jej jen zabil a okradl. Zatím tak jen čekám ve svém úkrytu, sleduji staříka a také propátrávám zrakem okolí. Hledám další možné cesty, možné únikové cesty pokud bych musel rychle prchnout, ale i možné anomálie. Přece jen, toto je staré město. Možná by se tu dalo najít i něco zajímavé? A čekám. Pokud půjde stařík dále, tak po chvíli vyrazím opatrně za ním. Hlavně nehodlám riskovat prozrazení.

Xiang Mu - 06. listopadu 2019 15:34

Výlet Rozhodně bylo zvláštní pozorovat jak strýc ožívá pří smlouván ía jak je skoro skleslí když to skončí najednou to nebyl ten opilec ale někdo kdo trochu ožívá, byla tohle ta emoce na které muže být jeden zavíslý nebo to bylo jen z pozice že vyjednávání v očích mého klanu nepřináší moc síly. Bylo těžké to odhadnout ale možná až se vrátím z výletu bude čas se na to strýce zeptat. Bylo zabavné pozorovat všechny obdarované jak se zdráhají a o to zábavnější necouvnout a vyhovět jim. Podvědomě jsem ovšem tušil e tenhle pocit zábavy bude potřeba vyvážit ale to jsem si nechal pro sebe nechtěl jsem to moc kazit. Co se kázaní týká bylo obzvláště veselé pozorovat co se odehrávalo mezi Lin a Tianem nicméně kdo jsem abych to komentoval. Naopak se docela těším na výlet a když vyrazíme za město tak nějak se držím v podvědomé formaci ve které už jsme ven šli. Tudíž půjdu někde vedle Rok Jina a Reie...Je mi jasné že Lok bude mít starost o našeho mistra a tak jí dvěma kroky doženu. " Věř svému mistrovi ví co dělá a kdyby něco můžeme pomoc." usměju se na ní mile ale pak se začnu přmáhat a sledovat okolí jak po nás žadal mistr.

Tanshi Rei - 06. listopadu 2019 16:53

Vzhůru do přírody Ač jsme na sraz s mistrem nedošli nakonec všichni, objevili se tu všichni ti, se kterými jsem spolupracoval v uplynulém týdnu na výpravách za zeď. A to bylo asi pro mě to důležité. Byli tu lidé, které jsem trošku lépe poznal, a kterým jsem se v džungli naučil alespoň trošku věřit, jako parťákům v akci. Když Mistr vyrazil následoval jsem skupinu. Držel jsem se poblíž Mua, Juna a Lok. Starost o našeho Mistra ze strany Lok byla až hmatatelná. Lehce jsem se pro sebe pousmál, když jsem zaslechl Mua. "Myslím si, že spíše on bude pomáhat nám, až nás bude chtít něco sežrat." Pomyslel jsem si a slétl po očku své ostatní společníky. Opět mě zároveň fascinovala ona nádherná příroda. Nemohl jsem si taky nepovšimnout oněch známek útoků na hradby. "Jak asi byly velké ty bestie, co to udělaly?" Zamyslel jsem se lehce. Byl by to zajímavý poznatek, ale o okamžité setkání bych věru nestál. "Mnohem lépe se tu dýchá." Zhluboka jsem se nadechl. Očima jsem bloudil po okolí a snažil jsem se zachytit cokoli, co by nás mohlo ohrozit. Zároveň jsem se při nádechu taky zaměřil na aktuální složení vzduchu, abych mohl pomocí svého Sense Airstreams jestli nás v brzké době čekají nějaké změny počasí. Mistr byl dnes mnohem vážnější, než obvykle, ale po zkušenostech s Muovým strýcem se tomu asi ani až tak nedivím. Vím, jaké problém nám činily ony víceméně neškodné bestie, co kdybychom teď potkali něco horšího že? Zároveň se mi v hlavě honila otázka, kam nás až hodlá Mistr vést a zdali tam bude bezpečno.

Taiyin Tian (太陰天) - 09. listopadu 2019 13:30

Cesta z města Li opětovala můj pozdrav, čímž pro mě končila nutnost společenské konverzace a mohl jsem se opět ztratit v myšlenkách. Postával jsem kousek stranou od ostatních a nevšímal si dění kolem sebe, dokud mistr neprohlásil, že je na čase vyrazit. Tiše jsem se přitočil zpět k naší skupince, která byla o dost menší než bych čekal a vyrazil. Nešli jsme dlouho, sotva pár minut, než se před námi objevila brána. Tuhle část města jsem neznal. Jako někdo kdo ještě nedosáhl ani na Earth Realm jsem neměl povoleno opouštět bezpečí města a proto jsem nepovažoval za důležité pohybovat se kolem jeho brány. Zvědavě jsem se proto kolem sebe rozhlížel a sledoval stráže, které na mistrův pokyn otevřeli bránu abychom jí mohli projít. Sotva se tak stalo a my se dostali za hradby, otevřel se mi pohled na zcela jiný svět. Svět zeleně, stromů a neuvěřitelného množství pulsující a proudící energie. Kráčel jsem dál a fascinovaně se rozhlížel po okolí, zatímco mistr vedl jeden ze svých dlouhých proslovů. Zrovna se dostal k té části, kdy se máme mít všichni na pozoru, když jsem naprostou náhodou za chůze narazil hlavou do protějšího stromu. BUM s hlasitou ranou jsem se posadil na zadek a překvapeně zamrkal. Dávám pozor... Ujistil jsem mistra rychle, načež jsem se zvedl a důkladně si prohlédl strom před sebou. Zvláštní jak rychle tyhle věci rostou… Zamručel jsem a strom obloukem obešel, abych mohl pokračovat v cestě. Netrvalo to ani vteřinu a už jsem se zase ztrácel někde mimo realitu. Tentokrát jsem ovšem okolní stromy pečlivě obcházel. Mistrovu stylu chůze jsem nevěnoval příliš mnoho pozornosti. Přece jen, podle všech standardů byl silnější než mi všichni dohromady, nějaké kluzké kameny by ho proto rozhodit neměli.

Lai Li - 09. listopadu 2019 13:54

Mimo město Čekání trvalo na můj vkus dlouho, už jsem chtěla mít odchod za město za sebou. I tak jakmile nastal čas odchodu, jako bych na chvíli ztratila barvu, než jsem odhodlaně vykročila spolu s ostatními za hradby. Většina vypadala, že si uvědomuje vážnost situace aspoň částečně. Jen Tian byl zase naprosto ztracen. Povzdechla jsem si, ale nic jsem neříkala, jen jsem se zařadila do naší malé skupinky přesně podle pokynů mistra. Šli jsme pomalu, opatrně, zkrátka tempem staršího člověka. Otázka tak byla jestli jde pomalu jen kvůli stáří, nebo i kvůli nám, aby pořádně prozkoumal okolí. Jen Lok vypadala jako by chtěla Mistra při každém kroku podpírat. “Lok o Mistra si starosti nedělej, zdraví mu slouží víc než dobře“ Řekla jsem Lok a doufala, že mi uvěří, protože jinak by byl problém, pokud by na nás zaútočila nějaká bestie a Lok se snažila plést Mistrovi do cesty s dobrým úmyslem mu pomoci. Jak jsme se ale rozcházeli dál, zdálo se, že se vše zklidňuje i Tian začal stromy obcházet. I tak jsem se ale necítila vůbec bezpečně, a byla jsem opravdu hodně ostražitá, neboť jsem si pamatovala svou cestu venkem naposledy, když jsme přišli do města. "Jak daleko půjdeme Mistře?" Nedalo mi to a nakonec jsem se zeptala.

Telltale - 11. listopadu 2019 11:03

Výprava Lok se podívala na Mu, který ji pobídl aby v mistra měla víru a i Li ji ujistila, že mistrovo zdraví bylo v pořádku. Vzdychla. „Já vím. Díky.“ Řekla a pak tišeji dodala. „Jenže působí tak křehce a já si nemůžu pomoci.“ Jun potřásl hlavou. „Máš prostě příliš dobré srdce. Dávej si na to pozor. To se ti v budoucnosti nevyplatí.“ Mistr před vámi se krátce zasmál. „Lok je hodná. Přál bych si mít vnučku jako je ona.“ Lok zrudla. Když Tian vrazil do stromu, všichni se na chvíli zastavili a podívali se na něj. Jun si zakryl rukou ústa a Lok si odkašlala. Mistr jen počkal až vstane. „Pravda.“ Odpověděl mu na to, že věci rychle rostou a zase vyrazil. Lin se zeptal jak dlouho půjdeme, odpověděl aniž by se na ní podíval. „Když vše půjde dobře, tak budeme nocovat jen jednu noc a kolem poledne příštího dne budeme na místě. Říkal jsem že je to blízko. Nebo neříkal?“ Přidal do kroku a vy jste ho napodobili. Mistr sice vypadal jako, že nezměnil způsob chůze, pořád se pohyboval jako starý člověk, ale nějakým způsobem byl rychlejší a vy jste museli docela natahovat krok, aby jste mu stačili. Vše se zdálo klidné. Slyšeli jste zvuky zvířat, zpěv ptáků, skoro by to bylo i příjemné, kdyby se občas v pozadí neozývalo vytí nějaké bestie nebo podivný vzdálený hluk jako kdyby se posouvala hora. Asi po třech hodinách chůze mistr zavelel k zastavení. „Pojďte ke mě blíž.“ Pobídl vás. Stáli jste na okraji větší vodní plochy. Byla to stojatá voda, ne hlubší než po kotníky a očividně zde nežilo nic většího než malé ryby a žáby. Mistr postoupil blíž k vodě a vy jste se kolem něj semkli. Rozhlédl se a pak jste ucítili, jak vás obklopila jeho spirituální energie. Sklonil se k zemi kde sebral malý kámen. „Dívejte se děti.“ Pobídl vás a pak hodil kámen pár metrů před sebe. S hlasitým žbluňknutím dopadl do vody. A v tu chvíli strom kousek od místa se bleskově pohnul a zarazil dřevěnou větev do místa kde se ještě ani neustálili vlny. Okamžik se nic nedělo, ale pak se strom zase pohnul, kmen se začal rozdělovat a to co předtím vypadalo jako kmen starého, mrtvého stromu se přetvarovalo do bestie co mělo trochu humanoidní podobu. Mělo to dlouhé nohy i ruce, které vypadali jako háčky a rohatou hlavu. Obličej jste neviděli, pokud nějaký vůbec měl. Tělo bylo pokryté šedou kůrou a když se hýbal, ozývalo se praskání dřeva. Bestie se začala pomalu pohybovat, nejspíš aby změnila místo, když prozradil svou polohu a další mrtvé kmeny se začali taky hýbat. Byli celkem čtyři. „To jsou Smolnatové. Většinou se pohybují v menších skupinách. Kde je jeden je jich i víc. Pokud se nedostanete do jejich loveckého teritoria jste docela v pořádku. Nevidí. Neslyší, ale vnímají pohyb. Proto se vyskytují hlavně u vody jako je tahle. Reagují na změny ve vodní hladině a i když se to nezdá dokáží se pohybovat poměrně rychle když loví. Co myslíte, jaké jsou jejich slabiny?“ zeptal se. „Jsou dřevění... takže oheň?“ zkusil Jun. „Za normálních okolností ano. Ale ne u těchto. Pohybují se ve vodě. Oheň je do jisté míry účinný, ale jsou nasáklí vlhkostí. Takže co myslíte?“ ptal se dál. „Kdo správně odpoví dostane odměnu.“ Usmál se jako kdyby lákal děti na cukrátka.

Telltale - 11. listopadu 2019 11:23

soukromá zpráva od Telltale pro Podzemí Pozoroval jsi staršího muže, jak stojí na okraji kopulové budovy, viděl jsi, jak střídavě sleduje svitek a pak se dívá na něco před ním, na co jsi, ale ze svého místa neviděl. Po patnácti minutách, svitek sroloval a vrátil do do tubusu na svých zádech, narovnal se v zádech a postoupil vpřed. Neviděl jsi na něj, ale vzhledem k tomu, že jsi neviděl z budovy jiný východ tak nemohl jen tak odejít. Když jsi nad tím tak uvažoval, tak tě mohl polekat záblesk, jako když jiskří elektřina na vnitřní stěně jsi při záblescích zahlédl stín muže, ale nedokázal jsi podle trhavých pohybů poznat co přesně dělá. Nakonec se zase objevil z poza stěny, vlasy i vousy úplně zježené jako kdyby dostal ránu proudem a pádil pryč po úzkém mostě div se nepřerazil. Za chvíli jsi uviděl proč utíká. Na okraji se objevilo... něco.... vlastně byli tři. Vysocí byli asi jako dvanáctileté děti a očividně to byli nějaké nemrtvé bestie. Kosti byli černé a jejich hlavy zářili elektřinou. Pohybovali se trochu jako opice. Pronásledovali staříka asi do půlky mostu, než se zdálo, že narazili do nějaké neviditelné hradby, která je zadržela. Chvíli se za ní vztekaly, ale pak se začali zase vracet do rozbořené budovy. Stařík mezitím dorazil bezpečně na druhou stranu. Snažil si ohladit vlasy a vousy, které mu trčeli všude a nadával. „Zatracené potvory! Sakra ani tohle nefungovalo....“ Hudroval rozladěně ochraptělým hlasem. Na druhé straně mostu si sedl na zem a pozoroval budovu. „Však já se přes vás dostanu obludy!“ zahrozil budově pěstí a sundal ze zad tubusy. Vytáhl druhý svitek, který si rozložil na kolenou a začal ho studovat. To, že jsi byl poblíž vůbec nepostřehl. Byl nejspíš tak zabraný do problému před ním, že ho nenapadlo dávat si pozor. Dobré pro tebe.

Kan Ki - 11. listopadu 2019 12:01

soukromá zpráva od Kan Ki pro Podzemí Vyčkávám a sleduji situaci. Stařík se mi na chvíli ztratí z dohledu, jen aby po chvíli přiběhl zpět a v patách se mu řítí trojice podivných bestií! Bohužel jej nepronásledují úplně, ale v půlce mostu se zastaví o nějakou neviditelnou překážku. A pak se vrátí zpátky. Zajímavé. Stařík se vrátí rovněž na původní pozici, kde vytáhne další svitek a začne zkoumat i ten. Naštěstí, je jen kousíček ode mě a jak se zdá, nedává pozor na své okolí. Ideální příležitost pro mě. Jenže co bych měl udělat? Je nejspíše silnější než já. Mohl bych jej zkusit omráčit a zajmout, ale nemám pro toto žádné techniky a neoplývám ani potřebnými znalostmi. Pokud selžu, tak už bude o mě vědět a dojde k boji. K boji na jeho území. A je dost možné, ba nejspíše i pravděpodobné, že je silnější jak já. Takže to ne. Nejjistější by bylo jej zabít, ale tím zase snížím velice výrazně šanci se cokoliv dozvědět. Ještě pár vteřin přemýšlím, ale pak zareaguji rychle a bez sebemenšího zaváhání! Stařík je ke mě otočený zády a vnímá jen svůj svitek. I tak jej, ale nehodlám podcenit. Aktivuji techniku Shadow Cloak Technique pomocí níž zrychlím své pohyby a vyskočím do strany ze svého úkrytu. Dostanu se tak ke staříkovi zezadu do boku a hned bez varování či zaváhání zaútočím svým článkovým bičem pomocí techniky Scorpion Strike na staříkův bok. Chci mu způsobit tak vážné zranění jak jen to půjde, ale zabít jej primárně nechci. Chci jej tak těžce zranit jak jen to půjde, abych jej dostal do co nejhorší situace a tím pádem jej co nejvíce oslabil. Nebude mě tak mít rád... Ale to mě nezajímá. Bude slabý a tím i více přístupný k vyjednávání a o to více se bude chtít podělit s informacemi výměnou za svůj život. Výskok z úkrytu a útok na bok, přece jen záda může mít chráněná. Pakliže se mi útok povede, tak si stále udržuji mírnou vzdálenost mezi námi a jsem připraven buď zaútočit znovu, nebo naopak prchnout. Teprve až můj útok dopadne, tak promluvím. "Vzdej se a budeš žít." Jen tato slova. Využívám i nadále svoji rychlost (a neviditelnost) a měním mírně pozice, abych mu ztížil určení mého místa. Pokud se cokoliv pokazí, tak se stáhnu a budu vyhodnocovat situaci. Jestli bojovat, nebo utéci.

Xiang Mu - 11. listopadu 2019 17:03

Výprava Je pravda že nás mistr nás všechny strčí do kapsy ale přesto je starost na snadě a ano možná se dobrosrdečnost úplně nenosí ve světě kde všichni se sebou soutěží ale co už. Každopádně když mistr pronese něco o tom že by chtěl Lok za vnučku musím se pousmát, protože v jejím připadně by to bylo fajn v mém případě by přítomnost k rodině znamenalo menší obezřetnost ze strany co přijde. Každopadně pokračujeme a trochu se podívám že Tian si všiml stromů dříve vlastně ani nevím jak to udělal ale dobře se to pokouší schovat za neobratnost. Trochu cuknu když se stromy začnou skutečně hýbat po té co nám mistr ukáže , že vstupujeme na území kde takový stromáci loví. Mistr nám řekne že stromy nevidí a neslyší ale skvěle vnímají pohyb a při lovu umí být docela rychlí a pak se zeptá jaká si myslíme že je jejich slabina. Podívám se na velké stromy a taky mě napadlo oheň který ale mistr kvůli nacucání vodou zamítne...v tu samou chvilku ve mě začne šrotovat část mysli která se v klanu prakticky dědí. " Podle mě je hodně možností... jsou li nacucaní vodou... pak by mohl pomoci mráz... nejlépe technika která působí na nějakou oblast... mráz by zmrazil vodu ve dřevu a stromy by popraskali.... Další věc ti stromáci jsou docela velcí.. takže pokud by někdo dokázal podtít jednu jejich nohu ztratili by rovnováhu a boj by byl snadnější ... No a nakonec pokud nevidí a neslyší pak by řešení mohl být dostatečně rychlí projektil...."

Tanshi Rei - 11. listopadu 2019 17:58

Výprava Bedlivě jsem pozoroval mistra a pozoroval okolí. Zjištění, že dnes budeme nocovat někde tady mimo bezpečí bylo něco nového a znervozňujícího. I když dalo by se říci, že je tady vůbec někde bezpečno? Nebýt přítomnosti Mistra dlouho bychom asi nepřežili. A tak, když nás upozorní abychom se dívali na vodu, přikrčím se vedle něj a pozoruju, to co všichni. Taky jsem cítil, že nás Mistr zaštítil svou energií, aby nebyla poznat naše přítomnost. S úžasem jsem pozoroval toho obrovského stromovitého tvora, který se vynořil ze tmy. A bylo jich více. Pozoroval jsem jejich dlouhé houpavé kroky a říkal si, že padnout jim do léčky musí být opravdu smrtící. "Jsou tak velcí. Rozmázli by nás jako malinu, kdybychom si jich nevšimli." Slétl jsem očima na Mistra a pak zase na ty tvory. Bylo zajímavé zjistit, že oheň jim neublíží. Bylo to však pochopitelné. Nápad Mua s ledem byl taky dobrý. Souhlasně jsem přikývl. "Souhlasím, zároveň voda je dobrý vodič, takže pokud by někdo ovládal techniku spojenou s blesky, jako takovými mohlo by to také pomoci." Dodám i svůj názor. "Ve vodě jim nejsme soupeřem. Pokud by byli na souši, pak možná ale takhle...." Až nyní jsem si mohl plněni uvědomit, jak slabí v porovnání s místní přírodou vlastně jsme.

Taiyin Tian (太陰天) - 11. listopadu 2019 20:34

Cesta z města part II Po příliš blízkém sblížení se stromem jsem kráčel za mistrem a nevěnoval pozornost ani jemu, ani nikomu jinému z našeho týmu. Namísto toho jsem vstřebával okolí všemi smysli. A zvažoval, kolik toho o světě, tedy tom skutečném světě vlastně ještě nevím. Netušil jsem jestli jsme šli pár minut, nebo několik hodin, když nás mistr z nenadání zastavil, aby nás upozornil na přítomnost větší tůně, která se nacházela před námi. Pauza na pití, Napadlo mě, ale než jsem stihl udělat jediný krok, mistr kolem nás uvolnil svou spirituální energii a hodil do vody malý kamínek, po kterém okamžitě vystřelila dlouhá větev. Následně se kolem nás začali odhalovat postupně čtyři dřevěné bestie, které se vydaly na pochod lesem pryč. Mistr něco vykládal a ptal se nás na otázky ohledně těchto bestií, ale já jsem ho neposlouchal. Místo toho jsem upřeně hleděl na čtyři odcházející stromy. První bestie, které jsem kdy v životě viděl jinak než na obrázku a doslova jsem je hltal pohledem. Nejen očima, ale i svým vnitřním okem. Sledoval jsem jejich auru a snažil se ji zapamatovat a najít v ní odlišnost od běžných stromů a dalších okolních bytostí. Tak moc jsem se do toho vložil, že jsem začal na místě napodobovat i jejich trhavé, skřípavé pohyby. Záleží na tom? Zeptal jsem se z ničeho nic trošku nemístně. Očividně jsou plaší, takže když nenarušíme jejich teritorium, nemusíme se jich bát. Mluvil jsem tak trošku do větru, zády ke všem ostatním s očima stále upřenýma na prchající „stromy“.

Lai Li - 13. listopadu 2019 19:44

Na cestě Na mou otázku mi Mistr odpoví a následně se zeptá, jestli to už náhodou neříkal. “Ano, Mistře myslím, že alespoň část jste již říkal. Omlouvám se.“ Zarazila jsem se, upřímně jsem si nebyla jistá, jestli do teď zmiňoval počet nocí strávených na cestě. Na druhou stranu, jak jsem normálně nebyla úplně nejupovídanější, momentálně jsem už byla jen zamlklá. Vzdálené vytí bestií se mu vůbec nelíbilo. Takže když nás Mistr zavolala k sobě blíže přemýšlela jsem nejdříve, co se pokazilo a teprve pak mne napadlo, že nám chce snad jen něco ukázat. Pozorně jsem se rozhlížela a čekala. Pohled na bestii maskující se za strom byl velmi zajímavý, ještě zajímavější bylo, že se pohybovali po skupinách. Jak se v těch skupinách udrží, když nevidí a neslyší? Jak poznají, že se hýbe někdo jejich druhu a ne kořist? Zvědavě jsem se na ně podívala a začala je prozkoumávat podobně jako před tím Mistra, zatímco jsme se o těchto stvořeních dozvídali nové věci. Co ovšem ostatním Mistr nezdělil byl způsob, jakým konzumují své jídlo. “Oni své oběti vysávají?“ Zeptala jsem se a tvářila se lehce znechuceně. Následně nám Mistr dal hádanku a všichni okolo začali hádat, jakou by mohli mít slabinu, tedy všichni až na Tiana, který prohlásil, že není důvod se o jejich slabiny zajímat, když evidentně neplánují zaútočit. Překvapeně jsem se na něj podívala, přece jen příště se v jejich teritoriu ocitnout můžeme. Zamračila jsem se a zkusila je ještě jednou prozkoumat než jsem řekla svůj názor. “Slabina? Když oběť vysávají, co třeba nějaká otrávená návnada? Nebo využít toho, že se orientují hmatem a zmást je silným vzdušným vírem kolem nich? Pak nepoznají odkud přijde útok než bude pozdě.“ Zaujatě jsem pozorovala odcházející stromy a zejména jeden konkrétní, který měl brzy mít oddenek jsem sledovala opravdu pečlivě.

Telltale - 19. listopadu 2019 17:09

Výprava Mistr poslouchal vaše odpovědi zatím co jste pozorovali bestie, které si to pomalu šinuli vodou. „A co jim podseknout nohy? Prostě je porazit jako normální stromy?“ navrhla Lok. Neodpověděl dokud neměl od vás všech nějaké vyjádření, mezitím se bestie zastavili a zase se vraceli do podoby starých, uschlých stromů. Kdyby jste o nich nevěděli, vůbec by jste nerozpoznali, že jsou to živé bytosti. „Reii. Samozřejmě tvé uvažování je logické, ale obávám se, že blesky by jim neuškodili. Možná se pohybují ve vodě, ale jejich podstatě je zem. Sice jsou nasáklí vodou, ale většinu jejich těla tvoří tvrdé dřevo. A elektřina dřevu neuškodí. Ovšem paralíza na ně do jisté míry účinkuje. Přesto... to byla špatná odpověď.“ Usmál se na Reie ve smyslu, aby mu to nebylo líto. „Tiane. Plaší? Pokud by jsi se dostal na dosah, tak zaútočí. Nejsou plachý. A ano, dokud nenarušíme jejich teritorium nic se nestane. Ale co by bylo kdybychom museli přejít přes jejich území? Jak chceš rozpoznat strom od Smolnata? To co se na této výpravě naučíš se ti může hodit v budoucnosti.“ Zatahal se za vous. „Pokácet je? Hoho... to po pravdě je docela i vtipná představa. Samozřejmě by to chtělo Spirit realm zbraň, ale nejspíš by to šlo. Umlátit se brutální silou, ale není to zrovna ta nejrychlejší a nejvíc efektivnější cesta.“ Lok se podrbala ve vlasech a kývla, že chápe. Li ovšem poznamenala, jak konzumují své úlovky. „Ah ano. Nakonec oni nemají ústa. Prostě své oběti nabodnou a vysají z něj všechny tekutiny. Potom co vše vysají, tak do svých obětí zase stejnou cestou aplikují kyseliny, které zbytek co zůstane zkapalní a pak to taky vysají. To co zbude je pak docela odporná seschlá slupka.“ Popsal. Jun se zatvářil zhnuseně. „To je odporný.“ „To ano. To je.“ Pravil mistr klidně. „Abych se, ale vrátil k odpovědi Li. Tak návnada samozřejmě bude fungovat. A snažit se je zmást taky není špatná nápad. Pokud budete čeřit vodu na více místech tak je zmatete. A jed by jim uškodil. Ale pokud sebou netaháš jedovaté návnady, tak ne vždy budeš na boj s nimi připravena. A navíc jejich metabolismus není jeden z nejrychlejších. Může trvat než by jed začal působit. Takže ani tvá odpověď není správně Lin.“ Odpověděl. Nadechl se. „Pravdu má Mu. Mráz je to co na ně účinkuje nejlépe. Nejlepší způsob jak je zastavit a zabít je zmrazit vodu kolen nich, čímž jim znemožníte se hýbat a pak je už jen zmrazíte. Takže odměna náleží Muovi.“ Usmál se. Otočil se na něj. „Vy ostatní nemusíte klesat na mysli. Ještě budete mít příležitost.“ Přišel k Muovi a pobídl ho, aby natáhl ruku. Pak mu dlaně položil malou kouli, velkou asi jako dlaň a vypadala jako nějaký krystal. Všem vám rychle došlo co to bylo. Beast Stone. „Moc se nevzrušuj. Není to nijak silná bestie. Bude vyžadovat dost tréningu a kultivace aby zesílila. Ale to je již na tobě. Pokud chceš ji vyvolat, tak do ní vlož malý kousek duševní energie a rozkaz. Pokud budeš chtít aby se zase schovala tak už stačí jen rozkaz.“ Většina z vás byla zvědavá na to co to bude za bestii a tak ji Mu vyvolal. Krystal se rozplynul a na zemi se objevila malá šedá liška, která měla místo srsti mech a trávu a ocas vypadali jako kořeny. Lai Li Pozorovala jsi chvíli bestie. Sazenička z které sršelo tolik duševní energie byla na druhém nejstarším. Stačilo se jen chvíli dívat a brzy jsi zahlédla z jednoho jeho suku trčet pár zelených lístků. Aby jsi se k němu dostala, musela by jsi suk nejspíš vyříznout.

Lai Li - 19. listopadu 2019 19:41

Odcházející stromy Zaujatě jsem sledovala, jak pro běžné oko splynuly bestie se stromy dokonale, bez šance na rozeznání. Spíš napůl jsem poslouchala odpovědi ostatních a snažila jsem se najít výrůstek na bestii i vizuálně. “Ten druhý nejstarší má na sobě vysoce cenou a vzácnou bylinku“ Nedívala jsem se na své spolužáky ani Mistra, pouze jsem očima hypnotizovala oněch pár lístků, které ostatní možná ani neviděli, protože neviděli, kde hledat. Ale z mého výrazu bylo jasné, že se jedná o opravdu vzácnou a hodně cenou kytku.

Telltale - 19. listopadu 2019 20:19

soukromá zpráva od Telltale pro Podzemí Rozhodl jsi se zaútočit na staříka, rozsekl jsi mu bok, zavyl a pustil svitek. Vyskočil na nohy a chytl se za své zranění. Aktivoval svou duševní energii, která byla silnější než ta tvoje, ale ne zase o tak moc. Rozhlížel se, teď když měl aktivovanou duševní energii, tak ho zranit bude těžší, ale ne nemožný. „Co jsi zač? Kde jsi?“ rozhlížel se, nejspíš tvá technika působila velmi dobře a nestíhal tě sledovat nebo ani nemohl. „Tohle je moje místo!“ vyštěkl a jeho medailon zazářil, intenzita světla se stupňovala a už hrozilo, že zažene všechny stíny ve kterých jsi se ukrýval. Ale najednou zase zhasl. Prostě blikl a pohasl. Že by medailon selhal? „Hehe.... vlastně. Pomoc by se mi hodila. Co místo boje spolupracovat?“ zdálo se, že muže něco napadlo, když takhle najednou otočil. „Neměl jsem sice v plánu tohle místo někomu odhalit... ale když už jsi tady. Můžeme si pomoci. Protože k pokladu se jen tak nedostaneme.“ Těkal očima sem a tam a stále tě hledal.

Taiyin Tian (太陰天) - 19. listopadu 2019 20:36

V lese u jezírka Nadále jsem beze slova pozoroval stromy a napodoboval jejich lehce trhané pohyby stromů, než se zastavili a začali zase napodobovat suché stromy. Mistr mezi tím něco říkal a Muovi předal i odměnu za nejlepší typ. Beast stone? Podíval jsem se po něm koutkem oka, ale hned jsem zase ztratil zájem, neboť se ozvala Li s tím, že jeden ze stromů má na sobě vzácnou kultivační bylinu. Chceš ji? Zeptal jsem se a jako obvykle zapomněl na pravidla slušného chování. Očima jsem přitom přeletěl naši skupinu a u každého se na chvíli zastavil pohledem, jako bych se snažil vidět nějakou neviditelnou skvrnu na jejich nose, nebo něco podobného, načež jsem se otočil zase směrem nikam. Ty stromy nejsou tak silné. Poznamenal jsem tiše zády ke skupině. Nejsilnější z nich je Spirit Realm 5. Potom dva na Spirit Realm 3 a jeden na Spirit Realm 2. My máme jednoho na Spirit Realm 3, čtyři na Spirit Realm 2, jednoho na Spirit Realm 1 a jednoho na Earth Realm 5. Podíval jsem se na mistra a pak zase směrem ke stromům. Pak jsem se zarazil. Vlastně jsem si nebyl úplně jistý jestli a proč se chci s těmi stromy pouštět do křížku. Kvůli kultivační bylině? To určitě ne, kvůli Li? Otočil jsem se k ní zamyšleně a koukal na ni možná déle, než by se slušelo, než jsem se zase odvrátil. Ne, to nebylo ono. Za ten týden jsme se...sblížili asi nebylo to pravé slovo...řekněme, že mi na ní záleželo víc, než na komkoli z ostatních spolužáků, ale nebylo to nic, kvůli čemu bych se hnal do boje. A pak mi to došlo. Boj, ještě nikdy jsem nebyl v boji na život a na smrt, kde by mi hrozilo reálné nebezpečí. Mohla to být zajímavá zkušenost a právě nové zkušenosti. Nový pohled na svět a nové poznatky byl důvod, proč jsem se k této výpravě přidal.

Xiang Mu - 20. listopadu 2019 07:25

Jezero stromů Trochu zamrkám když dojde na to že můj typ byl nejblíže pravdě a ve skutečnosti mě to i malinko zamrzí, stejně jako mi po zádech přejede mraziví pocit z toho,že moje klanová příslušnost funguje a já přišel na to jak stromu efektivně ublížit. Nastavím ruku pro svou odměnu a získám kamínek na který až s neuvěřením koukám. Přeci jen takové věci jsou velice vzácné a vůbecn evadí že mistr říká že to bude chtít mnoho kultivace a tréninku, skoro by mě spíš zajimalo jak se to má provádět a rozhodně se musím zeptat. Samozřejmě mě všichni přesvědčí abych kamínek použil a tak se na malou chvíli na svět podívá zvláštní mechová liška, která vypadá roztomile. Pak ale rychle kamínek schovám do prstenu a věnuji se tomu co přijde dál. Tedy faktu že Li našla bylinku na stromku a Tian úplně v pohodě zjistil jakou kdo máme úroveň . Ani jedno není hezké za prvé Li musí vidět hodně na daleko aby si jí na stromákovi všimla a někdo kdo dokáže vidět úrovně je... Podstatné je že Tian hned Li nabízí že jí kytku sežene ,ale samozřejmě do té operace zapojí úplně všechny. Otázka je proč bychom se měli všichni tolik snažit kvuli kytičce pro Li. Na druhou stranu by bylo více než zajimavé zkusit si boj proti stromům, ale je otázka jestli jsme tady kvuli tomu a druhá možná lepší je kde ta květina je, protože pro mě ta soustava mechů a lián vyjde stejná na všech stromech. " Li který z nich jí má a kde?" zeptám se spíš zvědavě ,ale pak si uvědomím že jsme tu pod vedením a lehce kouknu na mistra abych zjistil, jestli vlastně vůbec budeme bojovat.

Tanshi Rei - 20. listopadu 2019 17:24

U jezera Poslouchal jsem mistrův výklad, který odhalil pravdu o slabinách těchto tvorů, jak jsem tušil Muův nápad byl ten správný, dával smysl. A odměna, kterou dostal? No nemohu říci, že bych mu nezáviděl. Mechová liška, která se objevila byla nádherná. Možná spíše zatím mazlíček, než pomocník v boji, ale i tak hezká odměna. "Hezká odměna." Poznamenal jsem s lehkým úsměvem, ale pak se mu pozornost přesunula k Li a Tianovi, kteří začali řešit možnost, jak napadnout tyhle tvory. Nestačil jsem žasnout. Povytáhl jsem překvapeně obočí a plně na ně zaměřil svou pozornost. "To jako vážně? Zbláznili jste se vy dva? Riskovat kvůli kytce a ohrozit tak celou skupinu?!" Reagoval jsem možná trošku prudčeji, než by bylo zdrávo. "Ještě před chvílí bys jejich teritorium nejraději odešel a teď bys je chtěl konfrontovat Tiane? Chápu, že ta kytka může bejt vzácná, ale nemůžete soupeře poměřovat, jen pomocí realmu!" Trošku zděšeně jsem pohlédl na Mua a možná až zoufale na Mistra. Neměl jsem strach z boje, ale z té hurá akce, ke které se schylovalo. "Mu no tak řekni něco. Byli jsme přece v lese s tvým strýcem a dobře víme, jak obtížné bylo porazit jen ty ne příliš nebezpečné bestie na spirit realmu 1. několikrát nás málem jeho rohy roztrhaly a to jsme na to byli čtyři na jednoho. Tihle jsou čtyři rozličných realmů, ve svém živlu, jasné výhodě a my nulově připravení. Za to riziko to nestojí." Vroucně jsem doufal, že jim Mistr natluče trošku rozumu do hlavy. Jasně rád bych zjistil, jak silní jsou a jak se s nimi bojuje, ale prostě na to bude času ještě dost. Teď na to není vhodný čas.

Telltale - 24. listopadu 2019 19:40

Výprava Mu dostal svou odměnu, Lok si samozřejmě bestii pohladila než ji zase schoval. Překvapeně si mnula prsty. „Jako pravý mech a trochu vlhký. Jako po ranní rose.“ Pronesla, ale pak zpozorněla, když jste začali zvažovat, že napadnete bestie kvůli vzácné rostlině, kterou jeden z nich nese. Mistr mlčel a sledoval vás, když jste se, ale začali na něj obracet s tím jestli můžete, tak se otočil a šel se posadit na nedaleký balvan. Cítila jste, že ať už vás zaštítil jakoukoliv technikou tak z vás zase zmizela. „Jsme tady aby jste se učili děti. Troufáte si na boj s nimi? Dobrá.“ Pronesl pomalu a podíval se na Tiana. „Ale musím tě opravit můj hochu. Já vám s tím nepomohu. Hlavně vy jste ti co se přišli učit.“ Zatahal se za vous. „Samozřejmě kdyby vám hrozila smrt tak vás ochráním. Ale jinak se do vašeho boje vměšovat nebudu.“ Byl vážný. „Zasáhnu, ale pouze pokud vám bude hrozit bezprostřední smrt. Před zraněním vás chránit nebudu.“ Zamával rukou. „Takže se rozhodněte.“ pobídl vás, aby jste zvážili jestli vám to za to stojí a jestli ano, aby jste začali probírat strategii.

Lai Li - 26. listopadu 2019 14:31

Pro kytku? Tian mne překvapí svou otázkou, jestli tu kytku chci. Dokonce na chvíli odvrátím pohled od té bylinky a potívám se na Tiana. “Ano, pokud by to šlo chtěla bych ji, o výnos bychom se pak mohli podělit“ Znovu začnu hypnotizovat kytku pohledem zatímco poslouchám ostatní. “Ten druhý od předu“ Ukážu prstem “Má ji na trupu, pod tou dírou“ Odpovím Muovi a dám tak najevo, že vnímám ostatní a co říkají a i když zrovna nevypadám úplně duchem přítomna. “Nepomůžete Mistře? Zodpovíte nám tedy ještě pár otázek prosím?“ Podívám se na Mistra. “Jak moc udržují skupiny, co se stane, kdyby některý z nich zůstal pozadu? Brání se ve skupině navzájem? A hlavně jakou mají výdrž chůze, přece jen asi nebude úplně snadné hýbat dřevitým tělem nasáklým vodou?“ Podívala jsem se opět směr bestie. Ať tak či tak, Mistr nás před chvílí přestal chránit, takže stejně moc na výběr nebylo. “Mohla bych toho s kytkou oslabit … podobně jako vás většinou léčím a byl by tak ve výsledku pomalejší než ostatní, takže po nějaké době by ostatním nestačil, nebo ho zmást formou ohnivého víru kolem něj, případně některého jiného z jeho skupiny… stačí nám přece dezorientovat ostatní aby nevěděli kde útočit.“ Navrhla jsem pár možností, jak odizolovat jedince od skupiny. “Pokud tedy vůbec půjdeme a nebudeme pokračovat v chůzi dál“ Podívala jsem se na Reie, který se před tím vyjádřil proti jakémukoliv boji.

Telltale - 26. listopadu 2019 20:03

Výprava Mistr si začínal nacpávat dýmku, zatím co se ho Li ptala na bestie. „Jsou poměrně pomalí. Aspoň co se chůze týče. Pokud se, ale dostanete na dosah, tak dokáží zaútočit velmi rychle. Nakonec jste to samy viděli, jak rychle udeřil, když jsem hodil kámen.“ Začal odpovídat. „Pokud jsou ve svém teritoriu, tak nemají problém se od sebe vzdálit, ale nevzdálí se natolik aby si nebyli, takzvaně na očích. Není to potvrzené, ale nejspíš se nějak vnímají navzájem skrz vodu ve které se pohybují.“ Zapálil si dýmku. Něco udělal rukou a kouř, který vycházel z dýmky se obalil do mýdlové bubliny a stoupali nahoru nad stromy. „A ano brání se nevzájem. Pokud zaútočíte na jednoho, tak ostatní přijdou. Jako v jiných stádech.“ Zatahal se za vous. Teď se ozval Jun. „Jestli je tedy tohle jejich teritorium, nebudou tu tedy i později? Nebylo by lepší kdybychom to na ně zkusili až se budeme vracet?“ asi taky nebyl moc nadšený, že by jste na ně teď útočili, ale neřekl ani nic proti, takže vás v tom nenechá, když se rozhodnete. Pokud šlo o Lok, tak ta byla vždycky pro pro každou akci.

Tanshi Rei - 27. listopadu 2019 11:28

Rozumný nápad Mistr si zachoval chladnou hlavu a vysvětlil nám, že sic nás umřít nenechá, ale pomáhat nám v tomhle nebude. Nemohu se mu divit, to co tu navrhují je šílené a riskantní. Nemají páru proti čemu budou stát a co je to může stát. Až Junova poznámka mě přiměla si trošku úlevně vydechnout. Vděčně jsem slétl očima k němu. "Souhlasím, pokud za náš pobyt zde dostatečně zesílíme, můžeme se o to na zpáteční cestě pokusit. Když do toho půjdeme teď někdo přijde k větší úhoně nebo umře, celá tahle naše cesta přijde v niveč a nic z toho nebude." Podpořil jsem tento návrh a slétl očima na Li a Tiana. "Pokud do toho hodláte jít, se mnou v tomhle nepočítejte. Neberte si to špatně, nemám strach z boje a nesnažím se mu vyhýbat, jen hodnotím rizika a zisky a tohle za to prostě nestojí. Mám se ještě hodně, co učit a tohle by bylo nad mé síly. Pokud si chcete ověřit, že i nad vaše, jen do toho. A hodně štěstí." Vyjasnil jsem své nezměněné stanovisko a s rukama založenýma na prsou jsem přešel ke stromu blízko Mistra, když jsem míjel Lok a Mua mírně jsem si povzdechl. "Bránit vám nebudu, pokud půjdete dejte na sebe pozor." Zašeptal jsem k nim a pak jsem se opřel ramenem o onen strom a pozoroval, co se bude dít. Když nic jiného, alespoň budu mít přehled a budu si moci analyzovat silné a slabé stránky těchto tvorů v přímém přenosu.

Xiang Mu - 27. listopadu 2019 15:03

Stromečkové Věděli jsme pár věcí jak se stromy asi chování a který je ten cenný chápal jsem obavy Reie i nadšení Lok. Jenže bylo tu stále dost proměnných. zejména Tian a Li sice jsem netušil jak moc che stromáky mást ohněm a jestli ho dokáže udělat tak vysoký aby ho vůbec zaregistrovali zvláště když jsou plní vody. " Vidím pár problémů i kdyby se jeden unavil zbytek pozná že se něco děje a upřímně vím jak těžké je porazit něco menšího a ještě s nižším realmem. Nic proti ničemu ale těch stromů je hodně a navíc netušíme co kdo dovede takže se dá špatně operovat. Nevím jestli by jin dokázal vyvinout tolik zpomalujícího efektu vůči ostatním a i tak se potýkáme s něčím co se pohybuje docela rychle pokud to jde pro svačinu..." podrbu se na hlavě. " Nikdo z vás asi neumí ledovou runu nebo něco co umí led odpálit na dálku co?" nadhodím spíš zkusmo i když v tomhle mít štěstí asi nebudu. " No moje zadržování a mobilita budou tady k ničemu a pokud nenajdeme způsob jak jeden strom dostat od druhých na tak daleko abychom ho stihli složit tak to zatím nemá cenu. Navíc třeba bude možnost se sehrát na měně cílech ..."

Taiyin Tian (太陰天) - 27. listopadu 2019 20:15

Konec nadějí na úspěšný lov Li nám nejprve řekla, na kterém stromu a kde roste příslušná bylina, načež se ještě zeptala mistra na pár doplňujících otázek. Ten jí na ně odpověděl a Li přidala několik návrhů, jak bychom se s nimi mohli vypořádat, ale zdálo se, že ne ona, ale Rei a Mu by měli nosit sukni. Bylo očividné, že se případné konfrontace s bestiemi bojí a do střetu se jim nechce. Rei navíc navrhl, že bychom je mohli napadnout, až se tudy budeme vracet, za předpokladu, že do té doby dostatečně zesílíme. Mistr říkal, že na jeho tajném místě strávíme týden, o kolik si u všech všudy myslí, že zvládneme za týden zesílit? Kdyby to místo bylo opravdu mocné, pochybuji, že by se mistr zasekl na Earth 5 Realmu i s tou slabou technikou, kterou má. Potřásl jsem nevěřícně hlavou. Navíc předpoklad, že za týden budeme mít ještě příležitost byl více než nejistý. V první řadě nám nikdo nemohl zajistit, že tu ty stromy ještě budou. Teritorium ne teritorium, mohou se přesunout. Mohou je vyhnat silnější bestie, mohou je ulovit silnější bestie, nebo nějaká výprava z města, nehledě na to, že za týden mohl ten jeden konkrétní strom jednoduše přijít o bylinu, o kterou jsme stáli. Lehce jsem si povzdechnul. Promiň, ale snažil jsem se. Zamručel jsem směrem k Li, načež jsem se otočil zpět na mistra. Zdá se, že můžeme pokračovat v cestě. S naším rozložením sil to ve třech lidech nemá cenu ani zkoušet. Zahučel jsem a opět přepnul svou pozornost někam mimo tuto realitu. Lépe řečeno, rozostřil jsem svou pozornost, abych mohl snadněji vnímat auru všeho, co se nacházelo kolem mě. Už žádná nepříjemná překvapení. Slíbil jsem si.

Lai Li - 27. listopadu 2019 20:30

Pokračování procházky Mistr relativně ochotně odpověděl na mé otázky zatímco ostatní mlčeli. “Takže drží při sobě“ Zkoumavě jsem se podívala po bestiích a poté otočila hlavu, abych si prohlédla lidi ze skupiny a zjistila si o nich a jejich zdraví něco více. Zdálo se, že někteří dostali strach a hodlali se držet při zemi. Stačilo mi slyšet Juna, abych znala pokračování. Nebylo úplně překvapením, že se k němu přidal i Rei a tím rozhodl o osudu případného lovu. Povzdechla jsem si. “Škoda“ Jediný, kdo aspoň trochu jevil zájem byl k mému překvapení Tian. Na můj vkus se o své okolí začal zajímat více, než bych čekala. Vypadala jsem na chvíli trochu zklamaně, než se mi na tvář vrátil úsměv. “Co se dá dělat, v nejhorším sem zajdu pro bylinku s bratrem. Pokud do té doby než se vrátíme nevyroste a nebude tu na nás místo kytky čekat další bestie...“ Méně lidí, větší zisk pro mou rodinu Pokrčila jsem lhostejně rameny a pořádně si prohlédla lokaci a zkusila jsem odhadnout, kolik času malému klíčku zbývá než se osamostatní a bude nebezpečný sám o sobě. Zařadila jsem se kousek od Tiana a čekala než vyrazíme dál.

Telltale - 28. listopadu 2019 11:16

Výprava Když jste se nakonec dohodly, tak mistr zase svou dýmku uhasil a vyklepal popel na zem, který pak ještě udusal nohou. „Myslím, že je tohle rozumnější.“ Pronesl a dýmku schoval do širokého rukávu. Jun pokýval hlavou, souhlasil s tím. Lok koukala trochu zklamaně i když asi ne kvůli ztrátě kytky, ale kvůli boji který z toho koukal. Li poznamenala, aby při cestě zpět už z rostliny nebyla bestie. Mistr se otočil a chvíli koukal směrem k bestiím. „Na to je ještě brzy. Toho se bát nemusíte.“ A tak jste se znovu seřadili a vydali jste se dál a bestie nechali za sebou. Někteří z vás si mohli všimnout, že jdete po poněkud neudržované a sotva zřetelné cestě. Mistr občas zastavil a znovu vás zaštítil technikou, nic neřekl a vy jste museli čekat. Tian mohl cítit v takových chvílích blízko spirituální energii, která se pohybovala blízko, ale nikdy se vám neukázali a po chvíli jste zase mohli pokračovat. V jednu chvíli jste sešli ze skoro neviditelné cesty a vydali jste se mezi stromy. Jste si jistí, že nebýt mistra, tak by jste už několikrát narazili na bestie, která by si na vás mohli pochutnat. „Oh... no jistě... málem jsem zapomněl.“ Uslyšeli jste asi po dvou hodinách, jak si mistr zamumlal a náhle změnil směr. Šli jste stále hlouběji do lesa, vegetace přibývalo a pohybovat se tam nebylo zrovna pohodlné. Blížili jste se k nějaké hoře, která stála osamoceně uprostřed džungle. Dokud jste se k ní nezačali blížit, tak jste si ji vůbec nevšimli. „Život je někdy plný překvapení. Pokud budete mít dost odvahy v budoucnosti na průzkum můžete nalézt spoustu zajímavých věcí. Třeba i při hledání obyčejného úkrytu před špatným počasím.“ Začal najednou povídat. „Už tomu bude asi třicet let... hm... asi tak. Byl jsem zraněný a věděl jsem, že před setměním nezvládnu se vrátit do města. Tak jsem hledal úkryt. Nakonec v noci jsou lesy mnohem více nebezpečné.“ Vedl vás dál k hoře. „A tak jsem našel tohle místo. Vždycky mě fascinovali staré ruiny a přemýšlel jsem o lidech co tu žili a co všechno znali. A co se stalo, že tahle místa zůstala opuštěná a ponechána zkáze.“ Ušli jste poslední kus cesty a před vámi se objevila stavba částečně zapuštěná do skály. Vegetace stavbu už dávno získala do moci, ale než by bude zcela zničená potrvá to ještě mnoho stovek let. „Můžeme si tu na chvíli odpočinout a vy se klidně porozhlédněte. Ale držte se přinejmenším ve dvojcích. Za ty roky co jsem tu nebyl se tu klidně mohlo něco zabydlet.“ Ti co byli citliví na spirituální energii, ale nemohli vycítit nic zvláštního. Jun vypadal nadšeně. „Ruiny! Ano!“ pronesl radostně. On byl nakonec přece jen tekový ten studijní typ. Lok taky vypadala zaujatě, ale rozhodně ne jako Jun. „Byl jste hodně zraněný?“ ptala se mistra. Ten přikývl a vyhrnul si rukáv a ukázal velmi šerednou a klikatou jizvu v místech lokte. „Skoro jsem měl amputovanou ruku. Některé bestie vás můžou překousnout na první pokus.“ Pousmál se. „Teď běžte.“ Popohnal vás a vydal se sám dovnitř. Vešel dovnitř portálem, jestli tam bývali nějaké dveře tak ty odklidil čas. V první místnosti nic nebylo. Jen prázdná místnost s nějakými rozpadlými lavičkami, jedna byla kamenná a ta pořád držela. Na tu se mistr posadil. Ale z místnosti vedli další tři vchody. Jeden vlevo, další vpravo a jeden vpřed. Ale panovala tam tma. „Máte něco čím si svítit?“ zeptal se mistr a ti co řekl, že ne, tak těm půjčil kameny o velikosti brambory do kterých když jste vložili trochu energie, tak se rozsvítili žlutým světlem.

Xiang Mu - 28. listopadu 2019 11:39

Výprava Usměju se na lin a lehce na ní mrknu. "Sále je tu cesta zpátky když nic jiného budeme vědět ,že už nás čeká jen návrat domů kde se zranění lečí lepe než v přírodě." zazubím se a dodám tak asi i Lok naději že se bude něco dít , jenže to chce prostě vymyslet přístup a po pravdě vím jen že Li umí ohnivé víry které podle mistra moc efektní nebudou a unavit možná jeden strom co umí Tian vlastně netušíme a tak se dost pracuje na nějaké strategii. Tak jako tak jdeme dál a zdá se že nás mistr možná i lehce záměrně bere obklykou, ale dovede nás to zvláštních ruinkteré podle všeho našel když málem přišel o ruku. Nervozně polknu ale převaží mladické nadšení stále lehce přesvědčené o tom že se nic stát nemůže. Samozřejmě vastlní světýůlko nemám a tak budu muset vzít za vděk bramborou. Tak jako tak se podívám na mistra a ostatní. " Jak moc máme času mistře?" zeptám se na docela základní otázku ,která rozdělí strategii. " Tak jak otak jsou tu tři cesty a je nás šest je otázka jestli nebude vhodnější pokud je čas vzít všechny cesty postupně ale ani nevíme jeslti se tam nějak vejdeme jinak než za sebou...Tak jak otak pokud se rozdělíme bude dobré vymyslet nějaký signál nebo něco když pujde do tuhého a bude potřeba pomoc."

Taiyin Tian (太陰天) - 28. listopadu 2019 20:13

Kapitola 1: Cesta z níž není návratu Poté, co jsme se rozhodli se stromy nakonec nebojovat nás mistr vedl dál cestou, necestou hlouběji do lesa, přičemž několikrát nás zaštítil svou spirituální energií před hrozícím nebezpečím, které se kolem nás motalo v podobě těžce postřehnutelné duševní síly, kterou jsem vnímal na okraji svého vědomí. Nikomu jsem o tom ale nic neříkal. Riziko, že budeme napadeni pravděpodobně chápali už jen z toho, že se nás mistr snažil chránit, i když osobně mi jeho počínání nedávalo smysl. Copak jeho neustálé odhalování duševní síly nepřiláká pozornost silnějších bestií v oblasti? Přece jen, zas tak silný, aby mohl vyděsit všechno a všechny nebyl, spíše naopak… Tak jako tak jsem jej bezmyšlenkovitě následoval až do starých ruin, které k mému překvapení byly takřka úplně prosté na spirituální energii. Takže tohle nebude TO místo, spíš jen nějaká odbočka. Povzdechnul jsem si v duchu a rozhlédl se kolem, zatímco mistr potvrzoval moje podezření a dával nám instrukce na cestu. Porozhlédnout...držet se ve dvojicích. Znovu jsem se zamyšleně rozhlédl. Ale proč, ne mohlo to být zajímavé. S očima upřenýma na prostřední tunel jsem nepřítomně natáhl ruku k mistrovi a vzal si od něj svítící kámen. Děkuji. Zabručel jsem, načež jsem pomalým krokem vyrazil k mnou vybranému tunelu. Na okraji mysli jsem vnímal, že Mu něco říká, ale moc jsem ho neposlouchal...ve dvojicích...prudce jsem natáhl ruku a popadl Li za paži. Nedržel jsem ji nijak pevně, spíš tak pro pocit, a spolu s ní ve vleku jsem vyrazil do prostřední cesty, zatímco jsem nám svítil kamenem na cestu. Kdyby něco...budu řvát. Zabručel jsem ještě směrem k Muovi soustředěný spíše na spirituální stopy kolem sebe než na fyzický svět. To jsem nechával na Li.

Lai Li - 29. listopadu 2019 21:27

Pozor na blázny Mu se mě pokusí povzbudit, tím že je tu ještě cesta zpátky. Usměji se a chápavě kývnu načež se jetě ohlédnu za bylinkou a vyrazím s ostatními na cestu. Jak stezka poklidně ubíhá, respektive mizí zarostlá trávou, přestávám být tak moc nedůvěřivá vůči svému okolí a tak pokud zahlédnu poblíž nějakou zajímavou bylinku, tak ji utrhnu a dám do prstenu pro případné horší časy. Pokaždé, když Mistr zastaví a překryje nás svou duševní energií, zpozorním a zkusím zkoumat a hledat pomocí svých dovedností bestii, kvůli které jsme zastavili. Přece jen, bylo by dobré je zvládnout najít, když už vím, že tu jsou. Nakonec dojdeme k nějakému starému chrámu, ale v okolí není vidět pozůstatky jiných staveb. “Mistře, čeho to byl chrám? Bylo tu město nebo vesnice?“ Zeptám se zvědavě, přece jen se mi nezdá jako dobrý nápad chodit do neznámého chrámu, když netušíme, jestli náhodou nepotkáme nějaké runové pasti. Když ovšem Mistr navrhne, abychom šli dovnitř. Rychle se rozhlédnu a zkusím najít nějakou suchou větev, která by se dala případně zapálit a schovala ji do prstenu, teprve pak jsem se vydala za ostatními, opět s poněkud nedůvěřívým výrazem. První co uvidím je vstupní hala a z ní vedoucí tři chodby. Pozorně poslouchám instrukce Mistra, vezmu si s poděkováním svítící kámen a pak sleduji i Mua, který začne organizovat společnou prohlídku. Tedy do okamžiku, kdy mě Tian začne táhnout směr prostřední chodba. “Elder brother?!“ Ozvu se překvapeně, ale jdu za ním. Otázka je, jestli ho chytila jedna z jeho bláznivých mánií, že chce něco zjistit, nebo je tu na něj jen příliš dlouho moc lidí. V každém případě ho ale nehodlám nechat samotného a rozsvítím si kámen na cestu, abych lépe viděla.

Telltale - 30. listopadu 2019 19:49

Ruiny Mu se zeptal kolik máte času. „Kolik chcete. Nikam nespěcháme. Když na to přijde. Můžeme zde i přespat.“ Odpověděl. Lok k Muovi přišla. „Tak půjdeme spolu ne? Nakonec naše schopnosti se dobře doplňují. Ty je přidržíš a já je rozdrtím.“ Usmála se vesele. „Ještě jsem v Ruinách nebyla. Bude to zajímavé.“ Tian popadl za ruku Li a vydal se s ní chodbou co vedla vpřed. A pronesl, že kdyby něco bude řvát. Li se ještě před odchodem zeptala na to co je to za místo. „Nemám tušení. Nejsem historik a strávil jsem zde jen chvíli. Možná na to přijdeš sama.“ Odpověděl a ke konci trochu zvýšil hlas, protože byla už tažena pryč. „Dobrá. Bavte se.“ Odpověděl Mistr s malým úsměvem. Jun se podíval na Reie a pokrčil rameny. „Na to, že Tian je takový... podivný, rozhodně mu pořád nechybí mužské instinkty. Všechny holky jsou rozebraný, tak jsme si zbyli. Kudy chceš jít? Mě je to osobně jedno.“ Založil si ruce na prsou a rozhlédl se. „Ale doporučil bych jít tou vlevo.“ Přešel k vchodu a rozhlédl si portál. „Zdá se mi víc zdobený. Ty ozdobné ornamenty. Mohlo by to něco znamenat. Ty ostatní vchody jich mají mnohem méně.“ Mistr byl tiše a už si zase bafal z dýmky a vytáhl si měch s pitím.

Xiang Mu - 30. listopadu 2019 20:18

Ruiny " aha takže máem hodně času to je dobře možná by bylo nejlepší...." jenže to přijde Lok poněkud blíž a nabídne mi že půjdeme spolu a že prý se budeme dobře dolňovat. Veškerá plánovací a strategická schopnost ohledně toho že bychom náhodou mohli jít ve čtyřech zmizí schovaná za pádné argumenty Lok. " Asi jo můžeme jít ve dvou kdyby někdo našel něco zajímavého nebo nějaký problém vratí se sem a zkusí udělat hluk abychom si pomohli." řeknu a pak už nejspíš nasleduji Lok do prostředního tunelu. Asi po třech krocích mi dojde že jdu blbě a mám jít do prava omluvně se na Lok usměju lehce proklepu hlavu ve snaze se soustředit a pokračuji v chuzi tunelem.

Tanshi Rei - 01. prosince 2019 12:37

Zkoumání ruin Když jsme se nakonec vydali dál, snažil jsem se pustit z hlavy to, jak se nás snažila Li uvrtat do absolutně zbytečného boje, který mohl přinést více škody, než užitku. Nikdy dřív jsem si nevšiml toho, jak velký vliv má na Tiana. "Zdá se, že ho má omotaného kolem prstu." Odtušil jsem pro sebe a následoval Mistra, když jsme se opět vydali na cestu. Procházka to byla hezká ale dlouhá. Snažil jsem si všímat toho, co se kolem nás děje, ale žádné další monstrum jsem nespatřil i když jsem si byl jistý, že jsme jich pár míjet museli. Tenhle výlet byl o dost jiný, než ty co jsme absolvovali s Muovým strýcem. Až když jsme dorazili k ruinám objevil se mi na tváři úžas. Se zájmem jsem studoval očima vchod, kterým jsme procházeli a poslouchal Mistrův příběh k tomuto místu. "Někdy nám život nabídne pomocnou ruku." Zamumlal jsem pro sebe s úsměvem. Nic podobného jsem nikdy předtím neviděl a důkazy, že zde kdysi dávno někdo opravdu žil byly.....úžasné. Zajímalo by mě, jaký byl v té době svět. "Páni, tohle místo je ale obrovské." Rozhlížel jsem se kolem a prohlížel každý potemnělý kout síně, kam jsme vešli. Když nám mistr rozdal svítivé kameny přijal jsem jeden taky a upevnil si ho k boku pro případ, že bude třeba. Dostatek času a zvědavost přiměla ostatní, aby se rozdělili do skupin a vyrazili zkoumat chodby. Tianovu poznámku jsem přešel mlčením a na Mua jsem kývl. "Hodně štěstí." Popřál jsem jim a slétl očima na Juna. "No alespoň nás nebude nic rozptylovat." Pousmál jsem se na něj povzbudivě a zadíval se na vchod, na který poukázal. "Hezký poznatek, jasně proč tedy ne. Tak půjdem, třeba tam bude něco zajímavého, kromě ornamentů." Usmál jsem se a vytáhl z pochvy Raiku. Nikdy nevíme, nač narazíme a já jsem rád připraven a navíc tlumené narudlé světlo, které ornamenty na mé čepeli vydávaly mi poskytovaly světlo místo kamene, alespoň prozatím. odkaz

Telltale - 01. prosince 2019 22:03

Ruiny Tian – Li Vydali jste se prostřední cestou, nikdo jiný vás nenásledoval, nejspíš si zvolili jiné chodby. Jak jste šli dál a dál, tak chodba tmavla a museli jste rozsvítit kameny, které tlumeným světlem osvětlili chodbu. Chodba byla úzká tak, že by vedle sebe mohli projít maximálně tři lidi. Občas místy jste viděli prázdné držátky na pochodně, nebo jiný zdroj světla, protože stěny u nich nenesli žádné známky ohně. Po pár minutách jste narazili na první dveře, ale cesta vedla stále dál. Když jste přistoupili ke dveřím, viděli jste, že dveře sice pořád drželi, ale vypadali, že se můžou každou chvíli rozpadnout. Což se stalo jakmile jste se jich dotkly. Dveře se sesypali a ozvěna rachotu se nesla chodbou až vás to napjalo a chvíli jste poslouchali jestli jste tím náhodou něco nevyrušili. Ale Tian nic zvláštního nevycítil. Vešli jste do místnosti a ta se sama od sebe osvětlila. Byli jste v místnosti se spousty sloupy a klenutými stropy. Ve středu byla jakási kamenná mísa nebo podstavec. Zvláštní bylo, že podlaha byla tak vyleštěná a skoro bez prasklin, že se v ní odrážel vzhled stropu a i váš, když jste dovnitř vstoupili. Vaše kroky se rozléhaly a celé to působilo trochu strašidelně. Tian i Li také mohli ucítit slabý tah duševní energie, který vycházel právě od zdroje světla uprostřed místnosti. Mu – Lok Lok vytáhla ze svého prstenu svou sekeru a usmála se na tebe. „Mistr sice říkal, že je to tu bezpečné, ale jistota je jistota.“ Šli jste bok po boku chodbou, brzy jste museli použít kameny aby jste si svítili na cestu i když vám občas napomohlo osamělé okno. Chodba nebyla úplně rovná, všimli jste si, že se mírně stáčí doleva a pak jste došli na konec chodby. Dveře před vámi bývali nejspíš bytelné a hezké, ale teď to bylo jen ztrouchnivělé dřevo a půlka z nich visela na pantu. Lok se neupejpala a visící dveře urazila a vy jste mohli projít dovnitř. Tady už taková tma nebyla. Budova byla ukryta neviditelná z venku díky vegetaci, ale dírami ve stropě pronikalo dovnitř světlo. Zdálo se, že jste v něčem co býval asi trůnní sál? Ještě tu pořád vyseli kousky bannerů, ale znak na nich už nešel dost dobře poznat. Všude byl bordel, kamení, louže a rostliny vše postupně ničili a pohlcovali. Lok přišla k jednomu z banerů a chtěla ho roztáhnout, aby se podívala na znak, ale látka ji zůstala v rukou jako kdyby utrhla kus papíru. „Skoro mi to připadá jako strom... v kruhu?“ pronesla váhavě a pustila tlející látku na zem. „Hele na tu díru v zadní stěně.“ Poznamenala a vydala se vpřed aby vyšla krátké schodiště. V zadní části místnosti, nejspíš tam kde býval trůn nebo něco takového chyběla skoro celá zadní stěna. „Skoro to vypadá jako, že je to spíš probourané než že by to udělal čas.“ Řekla Lok. Otočila se k díře zády a rozhlédla se. „Myslela jsem si, že to je nějaký chrám, ale spíš to vypadá jako sídlo nějakého vládce co myslíš?“ Rei – Jun Jun se usmál. „To je pravda.“ Souhlasil a tak po tvém souhlasu jste se vydali vlevo, nakonec i poslední chodba, která zůstala volná. Svítili jste si kameny a ti vám osvětlovali cestu. I ty jsi si začínal všímat že stěny chodby jsou zdobené, byli to jen ornamenty, který ti nedávali smysl a možná, že měli jen ozdobný význam. Občas ve stěně byl výklenek, kde byl na malém podstavci položena miska a nebo její zbytky. Zdálo se, že místo osvětlení zde měli aroma lampy? Když Jun totiž k jednomu ze střepů přičichl, dal čichnout i tobě a cítil jsi rozhodně nějaký závan bylinné vůně. Došli jste na konec chodby. Žádná jiná chodba odsud nevedla, takže jste nemohli jinak než jít prostě dál. Dveře pořád ještě byli v celku a možná by i pár úderů by vydrželi, kdyby tedy už nebyli otevřené a vy jste vešli do místnosti. A ocitli jste se v jeskyni... nebo tak to aspoň působilo. Strop byl vysoký a všude byl kámen a v kameni byli vytesány řady.... a řady čehosi. Vypadalo to jako kamenné desky s vytesanými dírami, malými a pak jednou větší úplně dole. Jun zmateně mrkal. „Co to je?“ zeptal se překvapeně tebe a možná i sám sebe. „Nikdy jsem nic takového neviděl... a ani o tom nečetl. Co to má znázorňovat?“ nechápal Jun.

Xiang Mu - 01. prosince 2019 22:18

Ruiny Vydali sjme se do předu a první co mě překvapí s jakou jistotou si to prostě Lok rázuje v před neřešící nic raději si připravím lano pro budoucí problémy a druhým lanem zkusím přidělat bramboru k ruce nebo pasu abych nemusel v rukou držet zdroj světla a měl je tak volné. Vstoupíme do obrovské ztrouchnivělé místnosti, která vypadá jako inu jako obrovský sál vedoucí někam do dáli. Se zatajeným dechem sleduji zkázu kterou způsobil jen čas i volné vlající zbytky vlajek. Lok řekne že jí to připomíná stromy v kruhu a já lehce kývnu. " zkusíme jeden sundat nebo máš něco na co to můžeme obkreslit přeci jen se chci podívat na to jestli někde nebo někdo nebudou mít zmínku čí je to znak." pousměju se a Lok se mě zeptám co myslím že to bylo když přecházíme do zadní rozbourané části. " Těžko říct ale podle mě spíš truní sál kde se stálo na kazatelnu by tu třeba byli nějaké lavice nebo tak....ale můžeme se podívat tam kde stál trůn jestli nenajdeme něco co nám napoví a ano pak se podívat dál do zadu jestli to půjde." pousměju se sice to nevypadá že by tu bylo něco zajímavého ale kdo ví co opatrnější průzkum přínese. Stejně po očku sleduju Lok která je schopná jít dál i když tu budu zkoumat.

Tanshi Rei - 04. prosince 2019 11:28

Krásy ruin Šel jsem s Junem dál chodbou a prohlížel jsem si stěny a pátral na nich po něčem skrytém, tajemném a zvláštním. Občasně jsem taky v chůzi trochu zpomalil, abych rozprostřel své vnímání a ověřil si jestli jsme tu stále sami. A jelikož nevěřím jen pocitům pátral jsem i očima v temných částech chodby. Raika hezky svítila stejně, jako kámen, který nesl Jun. Největší překvapení nás však čekalo až v síni, do které jsme vešli. "Pááááni." Vydechl jsem uchváceně a zůstal jsem stát na místě a rozhlížel jsem se kolem o oněch vytesaných útvarech. Pátravě jsem bloudil pohledem po opracovaných kamenech. "Nejsem si jistej June, ale nemohly by to být jisté druhy obydlí? Nebo změť chodeb? Taky jsem nikdy nic podobného neviděl." Udělal jsem pár kroků vpřed a snažil jsem se zahlédnout nějaký pohyb, nebo alespoň něco netypického, coby zaujalo můj pohled. "Ty ruiny skrývají prazvláštní věci." "Pojď podíváme se na to blíž." Vybídl jsem Juna a opět jsem pokročil vpřed.

Taiyin Tian (太陰天) - 09. prosince 2019 15:38

Vyleštěná podlaha Pomalu a v naprosté tichosti jsme s Li klesali chodbou dolů a svítili si cestou kouzelnými kamínky od mistra. Tak nějak nepřítomně jsem se přitom rozhlížel po holých kamenných zdech a myšlenkami skákal z jedné věci na druhou, takže jsem si vlastně ani nevšiml, že s námi nikdo jiný nešel. Tedy, ne že by mě to osobně nějak trápilo. Po několika minutách klesání se prostředí kolem nás začalo pomalu měnit. Prošli jsme starými rozpadajícími se dveřmi a dostali se do místnosti se spoustou sloupů a vyleštěnou podlahou tak, že se v ní odrážel strop. To mě na trošku zmátlo, takže jsem poplašeně naskočil a podíval se rychle nahoru a dolů, abych se ujistil, že si strop a podlaha nevyměnili místa. Když se však ukázalo, že je všechno v pořádku, tak jsem se uklidnil a bez vysvětlení zamířil ke zdroji světla uprostřed místnosti, který jako jediný vypadal alespoň trošku zajímavě tím, že vydával nějakou duševní energii. Li, jak moc ti vlastně záleží na zlepšení kultivace? Zeptal jsem se z ničeho nic a začal si prohlížet zdroj světla i místnost jako takovou. Hledal jsem cokoli neobvyklého, nápis, nebo případnou další cestu, která by z místnosti vedla kromě té, kterou jsme přišli.

Lai Li - 10. prosince 2019 12:47

Automatické osvětlení Tian mě vedl opuštěnou a i přes světlo šerou chodbou dál, než jsme narazili na zavřené dveře. Bylo celkem obtížné rozhodnout se, jestli se jich dotknout nebo ne. Naštěstí za nimi Tian nevycítil žádné nebezpečí a tak jsem opatrně ke dveřím natáhla ruku a ty se mi pod vlivem doteku rozsypaly. Překvapeně jsem koukala a zvažovala jak dlouho v této chodbě asi nikdo nebyl a hlavně proč, když tady už Mistr kdysi byl. Opravdu opatrně jsem došlápla na neuvěřitelně hladkou podlahu, protože jsem se bála jestli na ní neuklouznu, nebo to není nějaká past. Opatrně jsem se rozhlížela a hledala jakkékoliv známky nebezpečí, ovšem mimo hladké podlahy tu byla už jen jedna zvláštnost a to samo se rozsvěcející světlo. Zamířila jsem k němu a kamenému podstavci, či co to bylo, pořádně světlo prozkoumat. Tian měl evidentně podobný nápad a ještě se rozhodl pro nečekanou konverzaci. Chvíli jsme zvažovala, jak moc být upřímná. “Z jistých důvodů mi na zlepšení kultivace záleží opravdu hodně ... abych dosáhla svých cílů musím hodně zesílit Tiane.“ Rozhodla jsem se pro decentní ale zároveň o síle mé motivace mluvící oodpověď, zatímco jsem sledovala, jak Tian natahuje ruku ke zdroji světla a pokud mu to nic neudělalo, rozhodla jsme se zkusit to samé.

Telltale - 10. prosince 2019 22:11

Xiang Mu Lok se rozhlédla. „No nevím jestli to zvládneme obkreslit. Máš sebou nějaký papír? Já si psací potřeby nevzala.“ Poznamenala. Zkusila jednu látku roztáhnout, aby lépe viděla na znak, ale místo toho ho roztrhla. „No... spíš je zničíme úplně než něco jiného.“ Poznamenala. Šli jste se podívat do zadní části místnosti, tam kde býval trůn nebo oltář nebo cokoliv tam bylo. Všiml jsi si, že místy na podlaze jsou černé čmouhy, když jsi se ke skvrnám sklonil Lok se ti podívala přes rameno. „To je stará krev.“ Řekla bez zaváhání. „Hodně stará krev zčerná a vypadá to pak jako kdyby to byli skvrny od uhlí. Možná se tu bojovalo?“ nadhodila. Jestli tu byl někdy nějaký trůn nebo oltář, tak byl zničen. Všude byli sutin, které mohli vypadat kdysi všelijak. Po dalším zkoumání jste nic moc nenašli, nějaké staré misky nebo kalichy, které neměli žádnou cenu. Jednu zlomenou zbraň, která se už drolila. Lok poznamenala, že to byla mizerná práce, že se drolí. „Nejspíš to tu už někdo vybílil. Nebo obyvatelé všechno odnesli, když to tu opouštěli.“ Podrbala se ve vlasech a rozhlédla se, najednou se otočila a vydala se do rohu místnosti. „Hele!“ pronesla. Chytla jeden z banů a odtáhla ho stranou. Samozřejmě se hned utrhl a zůstal ji v ruce. „Asi nemám moc jemnocit.“ Poznamenala, ale pak ukázala co našla. Byli to dveře, které byli za látkou schované. „Tajný vchod? Nebo vchod pro služebníky?“ pronesla vzrušeně. Prozkoumal jsi dveře, ale neviděl jsi žádné známky toho, že by tu byli pasti. Tyhle dveře se však ještě nerozpadaly. Zkusil jsi je otevřít, ale byli zamčené. Přesto bylo to jen dřevo. „Mám je rozbít?“ zeptala se Lok a zvedla svou sekeru. Rei „Obydlí?“ divil se Jun. „Není to trochu malí?“ je pravda, že když jste odtud odhadovali velikost děr, tak by tam sotva prolezli děti. Zavelel jsi, aby jste šli blíž a Jun po krátkém zaváhání tě následoval. Vydali jste se přes můstek blíže ke kamenným útvarům a podívali se dolů na vodu, která tu byla jako nějaký příkop. Byla nějak podezřele nazelenalá a kolem vyčnívajících kamenů byli žluté kruhy. „Radši se snažme tam nespadnout.“ Navrhl Jun a šli jste pomalu blíž. Lávka nemohla být delší než pár metrů, ale po pár ušlých kroků jste si uvědomili, že jste se skoro nepřiblížili. Zkusili jste jít dál, ale útvary vypadali pořád stejně velké a když jste se ohlédli, tak jste se skoro vůbec od místa odkud jste vyšli nevzdálili. „Asi je tu nějaká ochrana se zakřiveným prostorem. A nebo je to nějaká iluze, která nás nutí si myslet, že jdeme a při tom stojíme na místě.“ Pronesl Jun. „Takhle se nikam nedostaneme. Pokud nezjistíme odkud jde zdroj co nás drží na místě, tak se k těm stavbám nepřiblížíme.“ Rozhlédl se. „Jedině mě napadá zkusit to přeskákat přes kameny, ale vzhledem k tomu, že můstek je tak chráněný....“ Podíval se dolů na vodu. „Tak bych řekl, že tahle voda bude hodně nebezpečná.“ Tian – Li Vydali jste se po podivně lesklé podlaze ke zdroji světla a odkud vycházel slabý závan duševní energie. Zadívali jste se na podstavec, byla to obyčejná žula, ale do kterého byl zasazen velký krystal čiré barvy v jehož středu zářila bílá koule světla. Nahoře nad podstavcem byli rozmístěny vyleštěné kusy kovy od kterých se světlo odráželo a tak se světlo rozváželo po místnosti, takže ani jeden kout místnosti nebyl doopravdy temný. Mohli jste si všimnout, že na obvodu podstavce jsou vyryty nějaká slova, ale ani jeden z vás je nedokázal přečíst. Jen Li si mohla být jistá, že nejde o runy. Co víc... Tianovi však na místnosti něco nesedělo. Chvíli mu to trvalo, ale pak si uvědomil, že odraz místnosti na podlaze přesně neodpovídá skutečnosti. Když se zadíval dozadu do místnosti, tak tam byli je holé zdi, ale když se zadíval na odraz v podlaze, tak v místech, kde by měla být jen zeď byli schody vedoucí jak nahoru tak i dolů.

Xiang Mu - 11. prosince 2019 14:48

How to unLO(c)K doors Lok měla docela dobrou připmínku samozřejmě že jsem nic na psaní neměl a byla to dobrá věc co by se rozhodně měla přibrat pro příště. Tak jako tak zkoumáme dosti podrobně okolí . Dobrá Lok zkoumá okolí a já zkoumám Lok ale i to se počítá řekl bych. Když ale Lok identifikuje zaschlou krev na zemi tak se trochu zarazím " Možná i když to by asi byli víc roztřískané tohle vypadá spíš na jeden zdroj i když těžko říct co se dochovalo." Lok oznámí něco o tom že nejspíš kdokoliv tu byl tak vše odnesl a já jen přikývnu. Když v tom se Lok vydá kamsi a odhrne nebo spíš odtrhne kus závěsu a najde chodbu. Malinko se usměji když řekne něco o jemnocitu a spíš se protáhnu kolem ní a docela mě překvapí že se mě ptá jestli má otevřít. Tak jako tak chci nejdříve dveře prohlédnout a zaposlouchat se co je za nimi i když stejně asi nic nenajdu. " Těžko říct co je za nimi. Myslím že je čas použít tvůj jemnocit a otevřít si." ustoupím lehce stranou a nechám Lok působit tak jak to umí jen ona.

Taiyin Tian (太陰天) - 11. prosince 2019 20:48

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Lesklá podlaha a neviditelné schody Když myslíš. Zabručel jsem nepřítomně, když Li prohlásila, že potřebuje zesílit a to hodně, zatímco jsem si prohlížel zdroj světla. Kromě nápisů, kterým jsem vůbec nerozuměl na něm nebylo nic zvláštního, takže jsem toho po chvíli zase nechal. Možná jsem objevil způsob, jak jednorázově výrazně posílit něčí kultivaci, ale bylo by to hodně nepohodlná a nemůžu zaručit jak moc to bude fungovat. Dodal jsem náhle a pomalým krokem vyrazil k místu, kde podlaha odrážela schodiště, které tu ale vůbec nebylo. Tohle je zajímavé. Zamyšleně jsem si promnul bradu a soustředil se na okolní auru, jestli nezachytím spirituální sílu vycházející z dané zdi. Pokud jsem nenašel nic nepatřičného, jednoduše jsem natáhl ruku směrem k místu, kde by měly podle podlahy být schody vedoucí nahoru a pokusil se jí dotknout, nebo jí prostrčit ruku, v závislosti na tom, jestli je iluze ta zeď, nebo podlaha.

Telltale - 15. prosince 2019 17:30

Mu Pobídl jsi Lok, aby otevřela dveře. Vesele se na tebe usmála. „Jak si přejete pane.“ Zvedla sekeru. „Ustup trochu.“ Pobídla tě a přistoupila ke dveřím, rozmáchla se. Viděl jsi, jak svaly na jejích rukou se napnuly. „Ha!“ Hekla a udeřila do dveří. Dřevo zaskřípalo, třísky vyletěli kolem a jedinou ranou do nich udělala pořádnou díru. Znovu se rozmáchla a znovu udeřila, stačili nakonec jen čtyři údery, než byli dveře celé polámané. Pak do nich jen kopla a co zůstalo se zřítilo na zem. „Tradá!“ řekla Lok vesele a pak jste se podívali dovnitř. Bylo to schodiště, které vedlo někam dolů. Po pár metrech schodiště pohlcovala tma, takže jste úplně neviděli až dolů. Ale když byli dveře pryč, cítil jsi jak se skrz dveře a chodbu žene vítr a slyšel jsi slabé kvílení větru. Působilo to trochu strašidelně. „Ať už to vede kamkoliv asi tam je taky nějaký východ.“ Řekla Lok. „Jdeme dolů?“ zeptala se a podle toho jak to řekla, tak rozhodně chtěla. Tian – Li Tian se šel podívat na zeď, kde by mělo být schodiště. Aspoň podle odrazu v podlaze. Zkusil se zdi dotknout, ale zeď byla proti jeho ruce pevná. Zkoušel i na ní poklepat, ale neznělo to jako, že by na druhé straně mělo být něco jiného než další kamení. Ohmatal velký kus zdi, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by tam měla být chodba nebo cokoliv jiného. Ale odraz na zemi se nezměnil. Jasně jste viděli schodiště a i louč, která u něj svítila, jak se oheň v louči třepotá.

Xiang Mu - 15. prosince 2019 18:10

Jdeme Ustoupím trochu a usměji se hlavně poté co Lok udělá s dveřmi krátký proces a odhalí tak schody směřující někam do tmy tmoucí. Ani se nemusela ptát jestli půjdeme co jiného taky dělat na druhou stranu tady bylo pár nebezpečenství a otázek. " No nejspíš tam bude další vchod a nebo nějaká velká spící bestie." zasměji se i když při pohybu víc do tmy zpozorním kdo ví co tu všechno muže být. " Tak jako tak dávejme pozor kdo ví jak dlouho po těch schodech nikdo nešel tak abychom nebyli dole o dost rychlejší." sice se usmívám ale v duchu sleduji úchyty kam by se dalo chytit lano kdybychom fakt začali padat.

Lai Li - 16. prosince 2019 20:07

soukromá zpráva od Lai Li pro Divná místnost Zatímco Tian vyrazil cosi zkoumat na zdi, prohlásil něco o objevu jednorázového posílení kultivace. Překvapeně a zaujatě jsem se na něj podívala a na okamžik odlepila oči od zdroje světla a nasměrovala je k němu. “Opravdu?“ Nevěděla jsem co si myslet, na jednu stranu nedával záruku funkčnosti ale na druhou stranu zatím každý jeho postřeh o kultivaci fungoval. “Takže mám být pokusný objekt? Pokud mi zaručíš, že to alespoň nějak posune kultivaci nahoru a zároveň to neohrozí další zlepšování souhlasím“ Podívala jsem se na Tiana, ale ten začal zblízka zkoumat zeď, otočila jsem se tedy opět ke zdroji světla a zkusila jsem alespoň do krystalu vložit trochu vlastní spirituální energie jen tak ze zvědavosti jestli to ovlivní kvalitu světla. Následně jsem zkusila manipulovat s krystalem a ideálně si jej vzít, přece jen byl to zdroj poměrně silného světla a zároveň z něj vyzařovala duševní energie. Co víc bych mohla pro začátek chtít, něco takového se totiž může vždy hodit.

Taiyin Tian (太陰天) - 17. prosince 2019 20:05

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Podivná místnost Když se mě Li zeptala, jestli to myslím vážně, tak jsem mimoděk přikývl. Svým způsobem ano. Souhlasil jsem s její rolí pokusného subjektu. Zaručím, kdybych to mohl zaručit, nebudeš pokusný subjekt. Zabručel jsem a když prostrčit ruku zdí nepomohlo, zkusil jsem totéž, pouze tentokrát s podlahou, načež jsem se upřeně zadíval na strop, jako by tam snad mělo být něco navýsost zajímavého. Ale teoreticky by to fungovat mělo. Poškrábal jsem se na hlavě a zkusil si prapodivné místo prohlédnout znovu, tentokrát přes mé vnitřní oko sledující okolní auru. Jde o to, že...když jsem tě viděl kultivovat uvědomil jsem si, že je v tobě obsažený takřka čistý Yin, ženský prvek, protože jsi ještě neměla možnost přijít do stylu s mužským Yang, kdežto u mě je to přesně obráceně. Takže čistě teoreticky, pokud bychom se spojili, došlo by k jejich promísení. A to by mělo vzhledem k jejich čistotě uvolnit velké množství energie přístupné pro kultivaci. Pokusil jsem se jí to vysvětlit jak nejlépe jsem dokázal, a pokud jsem ani tentokrát nenašel nic neobvyklého, rozmrzele jsem schoval ruce do kapes a zamířil k Li. Ale jak jsem říkal, tato metoda kultivace by pro tebe asi byla docela nepohodlná.

Tanshi Rei - 18. prosince 2019 09:37

Dilema u jezírka Stejně, jako Jun i já hledím na jezírko před námi a chatrný můstek s jistými pochybami. Zároveň uvažuju nad tím jestli jsou opravdu ty otvory tak malé, nebo jestli je to jen klamavé zdání. Chvíli jsem mlčky přemítal, zkoušet to projít je docela risk. V podřepu jsem sledoval okraj jezírka. "Jo....vypadá docela nepřívětivě, ale pokud se nepokusíme jít na druhou stranu, tak nic nezjistíme." Usoudil jsem a rozhlédl jsem se kolem, abych našel nějaký kamínek, který bych mohl pustit u břehu jezírka do vody a mohl sledovat, jak bude s vodou reagovat. Pokud by to byla nějaká žíravina, nebo tak mělo by to být poznat. Pokud reaguje jen s organikou...no pak máme docela smůlu. "Každopádně, pokud to půjde zkusím se dostat na druhou stranu po těch kamenech, budeš mi dělat krytí, kdyby se něco posralo." Zašklebil jsem se na Juna a začal jsem si očima vyhledávat cestičku, která by byla po kamenech nejschůdnější a bezpečná, taky jsem se díval které kameny jsou mokré, nebo slizké, popřípadě něčím porostlé, nerad bych zažil při přeskakování, nějaká nemilá překvapení. "Doufám, že to za to stojí." Odtušil jsem pro sebe.

Telltale - 22. prosince 2019 21:21

Mu Lok přikývla a vydali jste se pomalu dolů po schodech. Lok se jednou rukou přidržovala stěny a v druhé... držela samozřejmě svou sekeru. Ty jsi vám svítil na cestu, schody byli zaprášené, dlouho tudy nikdo neprošel a bezpečně jste dorazili až dolů. Chodba hned zatáčela za roh a vy jste se podívali do chodby. Tady už nebyla taková tma o kus dál byl ve stěně uložen podobný kámen jako jste měli vy a slabě zářil. Vypadal jako, že brzy přestane fungovat. Na konec chodby jste neviděli, ale trochu to tu vypadalo jako hrobka. Stěny chodby zdobili obrysy dveří, které ale byli zazděné. „Tomu říkám kobka.“ Pronesla Lok tiše, ale její slova se stejně nesla chodbou. Cítili jste vítr, který k vám vlál chodbou, zdál se tady chladnější. Vyrazili jste dál, šli jste pár minut, když jste si před sebou všimli první nerovnosti na zemi. Přišli jste blíž a světlo rychle odhalili lidské ostatky. Už kostra a podle stavu tu byla velmi dlouho. Na kostech už zůstali jen kousky látky. „Hele.“ Řekla Lok, kterou kosti neznepokojili a ukázala prstem. O kus dál byla další kostra. Ani u téhle jste nenašli nic zajímavého. Postupovali jste dál a nalézali jste stále víc a víc ostatků, některé byli i menší, děti. Po chvíli jste si uvědomili, že kostry leží tak jako kdyby utíkali směrem odkud jste přišli. Stěny začínali být poničené jako kdyby do nich někdo sekal ostřím. „Přestává se mi to líbit.“ Řekla Lok, když jste se zastavili u dalších pozůstatků. „Vypadá to jako, že se tu stal pořádný masakr.“ Rei Jun se poškrábal na hlavě. „Jsou tu výčnělky a docela by to asi šlo. Ale.... připadá mi to fakt pochybné.“ Pronesl a sešli jste z můstku a vydali jste se k místu odkud se půjde přeskákat na první kameny. Vypadali v pořádku, jen bude nutné udržet balanc, protože nebyli všechny zrovna rovné. „Připadá mi to jako past.“ Vzdychl a sebral ze země kámen a hodil ho do vody. Nežbluňklo to, jen zasyčelo. „Věděl jsem to. Spadnout do toho by byla určitě naše smrt.“ Vzdychl znovu. „A jsem si jistý, že tohle nebude jediný problém.“ Prohlížel si vodu. „Protože by to jinak bylo moc snadné. Určitě je tu i nějaká past.“ Podíval se na tebe. „Jsi si jistý, že do toho chceš jít?“ ptal se. Pokud ano, tak už jen stačilo začít přeskakovat.

Telltale - 22. prosince 2019 21:21

soukromá zpráva od Telltale pro Tian – Li Tian se zkusil rozhlédnout svým vnitřním okem, ale jediná duševní energie, kterou cítil byla ta co vycházela z krystalu. Otočil se zrovna ve chvíli, kdy se Li pokusila krystal vyjmout z podstavce. V tu chvíli začala duševní síla v krystalu rapidně růst. Li se dotkla krystalu a cítila jak se teplý, začala tahat, měla pocit, že se trochu pohnul, když světlo v krystalu se začalo rychle zvětšovat. Bílé světlo vyšlehlo a oba vás na okamžik oslepilo. Když jste znovu viděli, tak se nezdálo, že by se něco změnilo. Tedy až na to, že tam kde předtím byli jen stěny teď bylo to schodiště, které jste viděli v odrazu v podlaze. Oba jste se automaticky podívali na podlahu a uviděli jste, tam kde jste předtím viděli v odrazu schodiště, byli teď holé stěny. A pak jste uslyšeli zvuky. Znělo to jako jako vrčení tygra a klapot drápů o podlahu. Oba jste se pomalu otočili, jen aby jste uviděli bestii. Byla to kočkovitá bestie pohybující se na všech čtyřech, krk měla protáhlý a tesáky ostré. Navíc měla tři ocasy, které byli zakončené přísavkami a ostny. A co bylo horší. Byla na Earth Realmu1.

Xiang Mu - 22. prosince 2019 21:35

Cesta kobkami Sestoupili jsme dolů do dlouhí úzké chodby kde vyčel hodně studenější vítr jak se zdálo touhle chodbou utíkali všichni kdo byli nahoře otázkou ovšem bylo před čím. " Mě se to taky moc nelíbí Lok ale když utečeme před první známkou problému nikam se nedostaneme." kouknu na Lok a pokusím se usmát. " Navíc cokoliv se stalo tady tak to bylo dávno pryč i když tohle vypadá ..." kouknu na rýhy na zdi trochu podrobněji ve snaze zjistit jestli něco takového udělala zbran nebo dráp. " Jako lidská práce...hmmm zajímalo by mě co tu kdo dělal že je pak přišel někdo takhle vyhubit...." pronesu zadumaně " tak jako tak myslím že všichni tady utíkali ven a tam nejspíš ta chodba vede jen mě zaraží že jsme zatím nenašli žádnou větší známku odporu... jako by tu nebyl nikdo kdo by se mohl bránit..." to bylo nejděsivější ta představa že sem někdo přišel a vy-zabíjel prostí lidi děti ženy někoho kdo se nebránil

Taiyin Tian (太陰天) - 23. prosince 2019 22:28

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro V podzemí s děsivou kočkou a k tomu ještě nějakou bestií Li místo odpovědi na mou otázku začala otáček se svítícím křišťálem uprostřed místnosti a očividně tím spustila nějaký skrytý mechanismus, protože z něj vyšlehlo bílé světlo, které nás na chvíli oslepilo. Když se mi podařilo konečně rozmrkat mžitky před očima všiml jsem si, že na místě, kde před chvílí ještě byla pevná stěna bylo ono schodiště, které se předtím odráželo v podlaze. A ještě něco. Ve dveřích, kterými jsme vešli dovnitř se objevila mohutná kočkovitá bestie na Earth Realmu. Pravá paže se mi lehce rozzářila koncentrovanou energií, jak jsem si připravoval jedno ze svých kopí. Žádné prudké pohyby. Varoval jsem Li a sám se pomalu posouval tak, abych stál mezi ní a bestií. Z ničeho nic se zdálo, že jsem psychicky až moc přítomný. Kočky rády loví utíkající věci. Takže v klidu pryč na to schodiště, budu tě krýt. Jakmile se Li pohne a pokusí se schovat na schodiště, budu ji následovat tak, abych ovšem zároveň neztratil z dohledu onu kočkovitou bestii a byl když tak připravený nás bránit.

Lai Li - 24. prosince 2019 14:44

soukromá zpráva od Lai Li pro Přerostlá kočka Na okamžik jsem se zarazila, když jsem uslyšela Tianův návrh. Podívala jsem se na něj a zvažovala jak moc vážně to myslel. Načež jsem raději zkusila získat čas zkoumáním krystalu, které bylo následováno oslnivým světlem. Chvilku jsem mrkala a snažila se rozkoukat, otočila jsem se znovu na Tiana a uviděla za ním schodiště. Chtěla jsem se k němu vydat a vyrazit na průzkum, když se za mnou ozvalo zavrčení. Pomalu jsem se otočila a poslouchala u toho Tianovu radu. Sáhla jsem preventivně po vějíři a začala pomalu couvat k Tianovi a schodišti. Nebyl vůbec dobrý pocit couvat před earth realm 1 bestií. “Hodná kočička“ Řekla jsem bezporstředně a snažila se sebe přesvědčit, že nemám panikařit. “O kolik si říkal, že nám tvůj experiment umožní zesílit?“

Telltale - 24. prosince 2019 16:36

Mu Lok si odfrkla. „Neříkám nic o utíkání. Ale říkám si, že možná by bylo lepší sem přijít ve více lidech nebo vzít mistra.“ Pronesla. „To, že jsme už bojovali s pár bestiemi nic neznamená.“ Vzdychla, ale šla s tebou dál. Prohlédl sis rýhy, nebyli od drápů, ale očividně od ostří meče. Ať už to byl jakýkoliv meč, tak byl dost silný, aby prořízl kámen. Dumal jsi nad tím co se tu stalo. Očividně ti co zde zemřeli, tak byli obyčejní lidé, které někdo jednoduše zmasakroval. Šli jste dál, pozůstatku přibývalo, že jste už museli i opatrně našlapovat, aby jste do nich nešlápli. Chlad, který se proháněl chodbou sílil. Konečně jste došli na konec chodby, akorát, že tady se odehrál asi největší masakr. Před přepůlenými dveřmi byla hromada koster, vhledem k tomu, že většina z nich byli jen vrchní část a ty spodní byli někde jinde, tak útočník nejspíš přesekl nejen dveře, ale přepůlil i ty lidi za dveřmi, kteří nejspíš se snažili útočníka zadržet. „Uh.... jsem ráda, že se tohle stalo už hodně dávno. Představ si, kdyby jsme se sem dostali dřív. To by bylo fuj...“ Řekla Lok. Snažili jste se překročit hromadu, ale stejně se vám tu a tam povedlo šlápnout na kost až to křuplo. Lok se oklepala a viděl jsi jak se ji zježili vlasy na zátylku. Nic neřekla a vlezli jste do místnosti. Byla to kulatá místnost z kamene a uprostřed stála.... rakev? Rakev celá ovázaná řetězy a od ní přicházel chlad. Viděli jste jak ze spár rakve vychází chladná mlha

Telltale - 24. prosince 2019 16:37

soukromá zpráva od Telltale pro Tian – Li Když Tian promluvil, tak se kočka na něj zadívala a vydala hrdelné zavrčení a když promluvila Li, zadívala se zase na ní. Pomalu se přibližovala, očividně nespěchala, ocas za ní švihal všemi směry. Viděli jste, jak z jejich tlap vystřelují a zase se zasunují ostré drápy. Zatím ještě neútočila a vy jste se tak mohli pomalu posouvat ke schodišti. Bestie se náhle zastavila, nakrčila pysky a zasyčela, celá se naježila a Tian při dalším kroku vzad do něčeho vrazil. Ohlédli jste se a viděli jste, že Tian vrazil do nějaké vysoké ženy. Byla vyšší o půl hlavy než Tian. Na obličeji masku jen s otvorem na oči. Čelo masky zdobil znak oka a kromě bílé barvy masky ji ještě zdobili dva červené pruhy. Žena měla dlouhé, tmavě rudé vlasy, štíhlou a vypracovanou postavu. Na sobě prosté oblečení z obyčejné látky červené a béžové barvy. Oba jste se hned snažili odhadnout její sílu, ale nebyla silnější než Bestie, přesto skoro. Byla na Spirit Realmu 9. „Běžte nahoru.“ Řekla vám oběma a kývla hlavou směrem za sebe a podívala se směrem na bestii.

Xiang Mu - 24. prosince 2019 20:51

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Zdroj všeho ledu Tohle místo bylo zvláštní jak jsem si myslel ti lidé utíkali před někým kdo je jednudše masakroval jako by byli ničím. "To máš možná pravdu tohle je hodně divné...." řeknu ale zvědavost mi velí pokračovat trochu dál až se dostaneme do kruhové místnosti podivím se, že cestou do ní počet těl sílí a dokonce jak se zdá někdo zavřel dveře a snažil se dotyčného zadržet jenže byl přetnut i s dveřmi nakonec staneme v místnosti kde je obrovská rakev z řetězi a z ní sálal chlad " rozhodně by to bylo fujn jsem rád že tu jsme až teĎ ale i tak je to divné....ta rakev vypadá že cokolvi je v ní tak se nikdo nesměl dostat k tomu a nebo to ven ale ..." zkusím opatrně abych nevkročil do mlhy obejít kus místnosti abych viděl za rakev klidně použiju svého umění lana abych opatrně poslal kamínek se světlem a já na chvilku viděl. " Jedno je zvláštní nevypadá to že by tu byl východ....tak proč všichni lidé běželi sem bylo to poslední řešení? nebo hledali pomoc a hlavně dali sem to co je uvnitř oni...." kouknu jestli řetězy nejeví na dálku známky poškození. "Bud v tom je něco pro co šel ten kdo všechny tady zmasakroval ale to by všichni neběželi sem a nebo je v tom něco co je mělo chránit ale nefungovalo to. Jenže pokud v tom něco je co někdo chtěl tak to nedostal a pokud to mělo chránit tak je to uvnitř.... leda by to byla nějaká důmyslná past....něco co potřebovalo čas proto ti lidé drželi dveře a pak do toho nějak chytli toho kdo chtěl přijít....problém je že není jak přijít na to co z toho je pravda..." zkusím se soustředit jestli z toho neucítím podobnou energii jako z nás přeci jen něco z toho vychází třeba by to mohlo fungovat " Můžeme to zkusit obejít jestli není cesta dál a pokud není bude lepší se vrátil a říct o tomhle mistrovi..."

Taiyin Tian (太陰天) - 27. prosince 2019 19:08

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Kočička a Týden před výplatou Kočka byla očividně dost inteligentní na to, aby dokázala odhadnout o čem mluvíme a rozhodně z toho nebyla nadšená. Přesto asi nechtěla riskovat zbytečné zranění, takže čekala s útokem a dala nám tak příležitost společně couvat ke schodišti. Li využila danou příležitost k tomu, aby se zeptala o kolik nás má teoretická metoda kultivace posune a bohužel jsem por ni neměl přesnou odpověď, ale mohl jsem jí dát ty nejlepší informace, které jsem měl. Netuším, ale pokud se mé výpočty nepletou tak o hodně. Pravděpodobně i o několik... Zarazil jsem se, když jsem zády do něčeho vrazil. Rychle jsem se otočil a ke svému překvapení spatřil bytost...protože dívka jsem tomu zatím říkat odmítal…s ženským tvarem postavy, která ovšem byla o půl hlavy vyšší než já. Co to? Trošku zmateně jsem zkontroloval její úroveň, která byla o něco nižší, než úroveň bestie, ale ne o moc. Vyzvala nás, abychom utekli nahoru a já se s ní rozhodně hádat nechtěl, ale na druhou stranu, pokud se za mě dostala nepozorovaně, asi nebude úplně marná ani co se týče schopností, takže jsem to zkusil i jinak. Jsem typ na dlouhou vzdálenost, takže pokud ji zaměstnáš, můžu ti pomoct. Upozornil jsem ji, zatímco jsem pokračoval v taktickém ústupu ke schodům a krytí Li.

Telltale - 29. prosince 2019 16:04

Mu Lok tě poslouchala, ale k podivné rakvi nebo truhle se nepřibližovala. Po chvíli se ji na tváři usadil prázdný výraz a měl jsi pocit, že její pohled je zahleděný někam do dálky. Když jsi domluvil s tím, že by jste se měli vrátit za mistrem, tak zase zpozornila. „Mě to připadá jako, že se ti lidi chtěli dostat sem, ale nestihli to. Divný je, že ten útočník, ale nic s tou rakví neudělal.“ Drželi jste se dál od rakve z které proudil chlad. Když jste se trochu přiblížili tak snad co krok se o pár stupňů ochladilo. Obešli jste celou místnost, ale žádný další východ jste nenašli. Což moc neodpovídalo podle toho jak v chodbě táhlo. Od rakve to být nemohlo. Sice z ní táhl chlad, ale ne vítr. Takže tu někde musel být nějaký další východ, ale skrytý? Nebo zavalený podle toho, že místnost vypadala jako přírodně vytvořená jeskyně. Tak jste se vydali zpátky, znovu jste překročili ostatky u vchodu a šli jste chodbou zpátky. „Co když řekne mistr abychom to nechali na pokoji?“ ptala se. „Jo vypadá to vážně divně a pochybně, ale na druhou stranu mi připadá jako škoda to tady jen tak nechat.“ Pronesla. Po chvíli jste se vrátili do hlavní místnosti, kde odpočíval mistr. Měl zavřený oči a vypadal docela uvolněně. Ale když jste k němu přistoupili tak otevřel oči a podíval se na vás. „Tak brzy zpátky?“ divil se. „Už vás to tu začalo nudit?“ zdálo se, že ho nenapadlo, že by jste mohl najít něco zajímavého.

Telltale - 29. prosince 2019 16:37

soukromá zpráva od Telltale pro Tian a Li Navrhl jsi obryni pomoc při boji s bestií. Žena nepatrně pohnula hlavou, ale nespouštěla oči z bestie. „To nebude potřeba. Boj je zbytečný. Vysvětlím vám to později. Teď běžte.“ Řekla vám. Bestie se pohnula do strany, jako kdyby přemýšlela, že maskovanou ženu obejde, ale ta se pohnula taky a znovu se ji postavila. Bylo divné, že neútočila i když žena byla slabší. Doběhli jste ke schodům a spěchali nahoru, kde jste ocitli v místnosti, která jako kdyby nepatřila ke stejné budově do které jste přišli. A co víc. Nebyli jste tu samy. Místnost byla obložena z černého a bílého mramoru se zlatým zdobením. Banery, které tu vyseli byli jako nové. Nic tady nenasvědčovalo tomu, že by to tu bylo staletí opuštěné. Místnost byla poměrně velká a z venku sem proudilo dost světla. Na zemi leželi polštáře a uprostřed místnosti byl koš na oheň u kterého seděli další lidé a očividně si zrovna pekli nějakého.... ptáka. Nebo to aspoň ptáka připomínalo, ale bylo to příliš velké. Možná nějaká bestie. Jako první se ze země zvedl plešatý mnich. Tedy když přišel blíž tak jste si uvědomili, že na to aby to byl chlap tak měl příliš jemné rysy. Byla to žena mnich. „Zdravím a vítejte bratře a sestro.“ Spojila ruce a uklonila se vám. „A je mi líto, že jste další obětmi této proradné pasti. Přidejte se prosím k ohni.“ Pobídla vás. „Jmenuji se Zhu-a.“ Představila se. Její úroveň byla Spirit Realm 9. Další u ohniště byl malý kluk, který vypadal jako kdyby přišel z nějaké západní země. Mohlo mu být tak dvanáct? „Hm už jsem si myslel, že lidstvo vymřelo když sem tak dlouho nikdo nový nepřišel.“ Řekl trochu ironicky. Co vás překvapilo bylo, že také byl na Spirit Realmu 9. Další byl mladý muž asi vašeho věku s dlouhými černými vlasy a honosném modro bílém hávu, podle látky z dobré rodiny, přesto právě všem rozléval šálek čaje a už připravoval šálky i pro vás. Ale servis který používal byl už docela potlučený a i on byl na Spirit Realmu 9. Seděl tu dál i starší bělovlasý muž v trochu divném plášti, ale i on měl úroveň Spirit Realm 9. To už bylo vážně trochu divné. A poslední člen, žena, která seděla stranou a kouřila z dýmky, vypadala poněkud divoce. Rudé vlasy, trochu spoře oděná a potetovaná. A stejně jako ostatní na Spirit Realmu 9. „Dovolte abych všechny představila. Tedy ten chlapec je Hidun. Tento mladý muž se jmenuje Mizunu.“ Ukázala na muže s čajem. „Tento moudrý muž je Keo. A ta necudná žena s rudými vlasy je Shineo.“ u poslední zněla Zhu-a trochu naštvaně a ledabyle ukázala palcem na zmíněnou ženu. Ta na ní udělala nějaký posuněk, nevěděli jste co to bylo zač, ale rozhodně nic slušného. Všichni se na vás dívali a asi čekali až se představíte, ale to se za vámi znovu objevila ta obryně s maskou. Jako duch, ani jste neslyšeli kroky. „Už to začíná být únavné.“ Pronesla a prošla kolem vás aby se usadila u ohně. „A to je Riaa.“ Dodala Zhu-a. Shineo Hidun Zhu-a Keo Mizunu

Xiang Mu - 29. prosince 2019 16:46

Rakvička Kouknu na Lok nejsem si jistý ani jeden jsem neměli zkušenosti. " No kdyby se chtěli dostat k tomu tak pak je v tom něco co je mělo chránit a proto to útočník neotevřel a nesahal na to asi by mu to sakra ublížilo..." Usměju se. " Pokud mistr řekne abychom to nechali na pokoji.... tak vymyslíme jak to bud přepravit jinám nebo tak kdo ví taky to tu nechci jen tak ležet na druhou stranu to že to je omotané.... leda bby ty řetězy přinesl až někdo potom aby to deaktivoval... možná ten útočník tu obranu přemohl uvěznil jí uvnitř a ty řetězy..." zamumlu ale přeci jen se rozhodnu vrátit pro případy ošklivostí je lepší jít ve více tedy aspoň s mistrem. " Naopak začalo to být zajímavé našli jsem takovou věc a tak trochu nevíme co s tím... tak jsem si říkali jestli se nechete jít podívat s náma... ." je pravda že zvědavost úrovně milion nechtěla moc čekat na druhou stranu ledová mlha znamenala že uvnitř bude něco ošklivě studeného a omrznout se mi nechtělo.

Taiyin Tian (太陰天) - 31. prosince 2019 13:37

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Past? Na radu ženy jsme vyběhli po schodech nahoru aniž by na nás bestie zaútočila, což bylo...mírně řečeno divné. Co pak bylo ještě divnější byl fakt, že jsme se ocitli v místnosti plné lidí, kteří tu vlastně neměli co dělat. Nějaká holohlavá dívka na nás začala mluvit, ale osobně jsem jí ignoroval a namísto toho se začal procházet po okolí a s nepřítomným výrazem si ho prohlížet. Všichni jsou Spirit Realm 9 Poznamenal jsem si pro sebe. Takže...hmmm. Zamručel jsem a poškrábal se na hlavě. Jestli to chápu správně, otočením toho krystalu nás Li přenesla do nějakého, uzavřeného mini světa, který nemůžeme opustit, a ve kterém není dostatek energie na to, abychom dokázali kultivovat dál, než na 9. Spirit realm je to tak? Zkusil jsem si okamžitě potvrdit své podezření a rozhlédl se po okolí znovu, tentokrát však pomocí mé schopnosti hledat aury. Jak dlouho už jste tady a co všechno jste zkoušeli pro únik? Doplnil jsem další otázku.

Lai Li - 31. prosince 2019 17:46

soukromá zpráva od Lai Li pro V zajímavé společnosti Všechno se odehrálo hrozně rychle, za Tianem se objevila nějaká žena a poslala nás nahoru. Poněkud jsem nechápala, jak chce sama porazit bestii, ale i tak jsem rychle zacouvala na schody a následně šla za Tianem nahoru. Byla jsem opatrná a tak jsem preventivně dopředu začala pátrat po živých bytostech nahoře a jejich stavu. Co jsme, ale nahoře potkali bylo bez pochyby překvapení, několik lidí každý zřejmě z jiné oblasti a jinak starý, ale všichni na stejné úrovni. První mluvící řekla něco o pasti a tak jsem se lehce zamračila a začala přemýšlet, co přesně ta „past“ obnáší. Následně jsem poslouchala, jak se postupně představovali. Následně jsem se zdvořile uklonila. “Já jsem Li a můj společník je Tian“ Představila jsem preventivně oba, protože jsem měla obavy z Tianova pochopení zdvořilosti a přisedla jsem si k nim. Tian se následně začal vyptávat a zkoumat naši situaci. Otázky jsem zatím nechávala na něm, přece jen jsem věděla, že díky svému bláznoství/genialitě mnohdy ví víc než ostatní.

Telltale - 31. prosince 2019 18:43

Mu Mistr se podíval na tebe a pak na Lok. Zvedl se. „Dobrá děti. Ukažte mi co jste našli.“ Pobídl vás. Vedli jste ho chodbou, kterou jste se předtím vydali. Mistr se v rozbořené hale rozhlížel. „Vy jste tu nebyl?“ ptala se Lok. „Ne. Ne. Jak jsem říkal byl jsem zraněný. Neměl jsem na nějaké zkoumání zrovna sílu. Takže netuším jaká tajemství tato místa skrývají. Říkal jsem si, že pro vás to bude zajímavější.“ Pronesl. „Zajímavější?“ divila se. „Jistě. Copak by vás tohle místo zajímalo kdybych řekl, že jsem to tady už celé prošel?“ pousmál se. Lok na to neodpověděla. Samozřejmě proč zkoumat tajemství, která už někdo odkryl? Zavedli jste ho pak do tajné chodby, když jste začali narážet na kostry tak mistr zvážněl a nepromluvil ani, když jste ho dovedli k rakvi. Chvíli ji zpovzdálí obcházel. „Tak co myslíte mistře?“ nevydržela to Lok. „Hm... po pravdě nemám tušení co to je.“ Přiznal mistr klidně. Šel k tomu blíže, ale každý krok byl pomalejší až se nakonec zastavil asi tři metry od něj a byl zadýchaný. Zase začal ustupovat. „Ale ať je to cokoliv je to na vyšší úrovni než jsem já. Čím blíž k tomu jdete tím víc jde vnímat síla té věci uvnitř a je těžší a těžší se k tomu přiblížit. “Vevnitř je podle mě něco aspoň na úrovní Sky Realmu nebo dokonce možná Emperor Realmu.„ Ustoupil až k vám a otřel si čelo. “Rozhodně můžu, ale říct jedno. Ani s mou úrovní Realmu se až k truhle nedostanu. Takže ji bude moci otevřít jen někdo silnější. Co s ní chcete udělat?„ zeptal se vás mistr už s klidným dechem. Lok se podívala na tebe a pokrčila rameny, že neví.

Telltale - 31. prosince 2019 18:44

soukromá zpráva od Telltale pro Tian – Li Mizunu se k vám vydal a každému podal šálek čaje, byl to prostý zelený čaj. Pak si šel sednout k ohni a začal v poklidu popíjet svůj šálek čaje. Tian samozřejmě jako vždy zcela svůj, se ani neobtěžoval je pozdravit nebo se představit. Což naštěstí napravila Li, protože zachytila přinejmenším dva zamračené pohledy. Ti přicházeli od nejstaršího muže a kupodivu i od toho nejmladšího. Zhu-a se také posadila k ohni na jeden z polštářů a to jestli se také posadíte bylo zcela na vás, ale přinejmenším budete jediný kdo zůstane stát. „Nejsem si tak ani úplně jistá, že je to past. Spíš si myslím, že toto místo k něčemu sloužilo, ale tak nějak jsme uvízli na mrtvém bodě.“ Řekla a podívala se na Kea. „Není to tak, že by tu nebyl dostatek energie a my se nemohli dostat na vyšší úroveň.“ Řekl pomalu a usrkl čaje. „Jako spíš tak, že jakmile se dostaneme na Eart Realm tak tohle místo z nás tu energii vycucne a Bestii dole to posílí.“ Vysvětlil. „A i když je to jen jedna úroveň Realmu pořád je to dost podstatný rozdíl v síle.“ Ozval se chlapec Hidun. „A zabít to je sakra těžké.“ Ozvala se potetovaná Shineo. „Není to totiž skutečné. Ne úplně. Zkusili jsme po ní jít všichni. Jenže jakmile jsme vlezli dolů, tak se najednou rozmnožila jako krysa a na každého z nás byla jedna. Potvora hnusná.“ Odplivla si stranou. Zhu-a nakrčila nad tím čelo, ale nic nahlas neřekla. Očividně se ty dvě nemuseli. Hidun pak zvedl jeden prst. „Samozřejmě jsme to zkoušeli porazit.“ Druhý prst. „Zkoušeli jsme jít na bestii všichni najednou. Zkoušeli jsme uniknout okny. Nejde to. Neživé věci skrz můžou nebo mrtvé, ale nic živého. Prohledali jsme každou píď tohohle místa. Nic. Zkoušeli jsme uniknout dveřmi. Také to nejde. Stejný problém jako okna. Snažili jsme se dostat ke krystalu, ale ten ta bestie chrání víc než cokoliv.“ Vzdychl. „A pokud jde o čas.“ ozval se Mizunu.„ Není moc slušné ptát se na věk.“ Poznamenal. „Čas tu utíká jinak. Nejspíš rychleji než venku. Já jsem tu nejdéle takže nejstarší.“ Řekl skoro hrdě malej Hidun. „Pravda. Hidun tu byl jako první, když jsem přišla.“ Pronesla Zhu-a. „Po pěti letech mě už nebavilo to počítat.“ Dodal Keo. „Čas je tu divný.“

Xiang Mu - 01. ledna 2020 10:33

Krabička Dovedeme mistra zpátky a po pravdě nám neřekne moc i když taky dost zaprvé cokoliv to je je to obrovsky silné a nedá se k tomu dostat kvůli tomu chladu možná proto to tu i zůstalo, že se ani ten útočník k tomu nedostal. Tak jako tak stojíme před problémem co vlastně s tím chceme dělat. " No není moc možností co s tím dělat pokud se k tomu nikdo z nás ani nedostane vlastně jen zkusím pár věcí...." kouknu se po místnosti a zkusím prvně poslat lano ejstli ho taky zastaví nějaká síla nebo ne pošlu ho jen po kraji nechci o něj moc přijít. Jako další věc zkusím pokud je mezi rakvičko ua stropem dost místa najít nahoře nějaký uchytný bod a osobně vyzkoušet jestli je pole i se shora jako že asi bude a když vše selže vrátím se vedle lok a mistra. " Mno tudy cesta nevede je pak jediná otázka když z toho energie utíká... co to bude dělat s kultivací?" kouknu na oba co kdyby tohle technicky byla malá baterka... " Nebo to je uplná hloupost?" zeptám se mistra

Tanshi Rei - 06. ledna 2020 17:32

Hop sem hop tam, kde ten kámen mám Společně s Junem jsem sledoval, jak kámen zasyčel. I má předtucha se potvrdila, je to prostě buď nehorázně horké, nebo spíše kyselina. Rozhodně by to nebylo zrovna hezké tam spadnout. Chvíli jsem nad tím vším uvažoval a pak jsem si dlouze povzdechl. "Nechce se mi nějak extra riskovat, na druhou stranu, když už je tu tolik nástrah, abychom mohli na druhou stranu, tak je pravděpodobné, že je tam něco cenného, co by se nám mohlo hodit. Navíc, kdo neriskuje nic nezíská." Prohlásil jsem nakonec a protáhl jsem se. Fyzičku jsem měl dobrou a s držením balancu jsem na tom taky nebyl úplně nejhůř. Jsem obratný a rychlý tohle bych měl zvládnout. "Tak jo June, pokud se něco posere kryj mě. Uvidíme, jak to půjde." S tím jsem se rozběhl a začal rychle ale s rozvahou přeskakovat po jednotlivých kamenech na druhou stranu. Dával jsem si pozor kam skáču ať sebou necáchnu do vody a raději jsem zvolil třeba delší trasu, která byla schůdnější, než nějakou, kde bych si nebyl přeskokem jistý.

Telltale - 10. ledna 2020 00:26

soukromá zpráva od Telltale pro Xun You I když mistr Gen nebyl zrovna nejsilnější a jeho techniky nebyli zrovna silné, brzy jsi pochopil, že jeho zájem na vašem studiu je opravdový. Snažil se vás naučit vše co věděl a cvičit s vámi vše co jste potřebovali. Přesto toto bylo poprvé co se rozhodl vás vzít na výpravu, měli jste týden na přípravu a pak jste se měli sejít u brány odkud jste měli jít do divočiny. Bohužel ti nebylo dáno. Zrovna den před tím než jste měli vyrazit tvůj malý bratr onemocněl a ty jsi dlouho seděl u jeho lůžka a hrál pro něj na flétnu. Když jsi se druhý den probudil bylo už ráno pryč. Spěchal jsi k bráně, ale stráže ti jen k tvé lítosti sdělili, že mistr Gen už před pár hodinami odešel. Vrátil jsi se domů, aspoň s myšlenkou, že přinejmenším se tvému bratrovi udělalo lépe. Sice pořád nebyl zdravý a bude muset ležet v posteli, ale už ho netrápili horečky. „Neměl jsi někde být?“ ozval se za tebou hlas, když jsi vešel na vnitřní nádvoří vašeho sídla. Ve středu byla fontána u které byli posazené kamenné lavičky ze které se zrovna zvedala tvoje vzdálená sestřenice Kami. Byla jen asi o půl roku mladší než ty, krásná, talentovaná s podivnou osobností. Nikdy jsi nedokázal určit jaká vlastně je. Občas byla velmi milá a něžná, ale jindy se dokázala chovat jak fůrie. Bez mrknutí oka na tebe dokázala svalit vinu za něco co jsi neudělal, ale v druhé chvíli zase ošetřovat tvůj potlučený loket. Jako kdyby se nemohla rozhodnout jestli tě má ráda nebo ne. „Měla jsem za to, že jsi měl dnes odejít. Oh...“ přiložila si překvapeně prst k ústům. „Neříkej, že jsi to promeškal?“ utahovala si z tebe. Takže asi takovou měla dneska náladu.

Taiyin Tian (太陰天) - 11. ledna 2020 15:36

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Zavření v neznámé místnosti Poslouchal jsem jejich vyprávění jenom tak na půl ucha a zároveň si prohlížel okolí pomocí svého vnitřního oka, abych se ujistil, že tu nezachytím stopy po nějaké auře, kterou bych mohl použít k vyvození dalšího vodítka. Asi jako vězení. Zabručel jsem, když někdo zmínil, že to tu dřív někomu k něčemu sloužilo. Pokud jste tu nenašli žádný poklad nebo staré svazky, které si chcete ovšem nechat pro sebe. Dodal jsem vzápětí, aniž bych si uvědomil jak neslušně ta věta vlastně zněla. Taky, pokud ta bestie chrání krystal, dá se předpokládat, že se právě v něm schovává klíč. Zkusili jste ty potvory prostě zadržet a nechat jednoho z vás proklouznout ke krystalu? Nebo na něj zaútočit z dálky? Třeba by se ty bestie obětovali pro jeho záchranu. Uvažoval jsem dál nahlas a procházel se po místnosti. Zajímaly mě zejména stěny a sloupy, jestli se na nich nedá objevit nějaká text, nebo třeba tajný spínač nebo něco podobného. Pokud bych náhodou nic nenašel, tak s povzdechem zamířím do středu místnosti, posadím se a začnu zakomponovávat své nové poznatky z venkovního světa do své kultivační techniky ve snaze ji vylepšit. Přece jen, času mám očividně dost, tak ho můžu zkusit trávit něčím konstruktivním.

Lai Li - 18. ledna 2020 20:46

soukromá zpráva od Lai Li pro Rozpovídaný Tian Počlivě jsem poslouchala vše, co nám přítomní říkali a do toho jsem se zabývala kontrolou jejich zdravotního stavu a vlastně prohledáváním okolí, takže jsem pravděpodobně působila poněkud roztěkaně. Mlčela jsem. Co ovšem bylo největší překvapení, byl Tian, který se rozmluvil a začal se ptát na spoustu otázek, Překvapeně jsem na něj koukala a usrkla trochu horkého čaje. "Zdá se, že pořád něco zkouší Tiane" Ukázala jsem prstem na Rii. "Aspoň předpokládám podle jejího zranění" Načež jsem na chvíli ztichla a upila čaje. "Akorát by mě zajímalo, co myslíte tím, že ta bestie není úplně skutečná? Jsem si totiž zatraceně jistá, že ta bestie je naživu a životní síla se sama od sebe neobjeví ani nevznikne...natož aby se rozmnožila" Momentálně jsem se lehce mračila a snažila se vycítit zdroj spirituální nebo životní energie. "Respektive... řekli jste že jakmile je někdo na earth realmu tak ho toto místo vysaje, jak přesně to vypadá?" Zvedla jsem se a zamířila se podívat z okna, aby mi neviděli do zamyšleného obličeje.

Telltale - 02. února 2020 11:04

Xiang Mu Začal jsi experimentovat co by šlo udělat. Zkusil jsi vrhnout vpřed svou zbraň. Letěla jen kousek, než ji síla odrazila a lana skončila nehybně na zemi. „Myslím, že to k sobě nepustí nic co má v sobě nějakou duševní energii.“ Ozvala se nečekaně Lok, sebrala kámen, který hodila. Kámen nic nezastavilo, narazil do rakve a spadl na zem. Zatvářila se spokojeně, ale hned se na to zamračila. „I když tohle nám k ničemu asi nebude.“ Dodala. Zkusil jsi to i ze shora, ale...kvůli tomu, že tvoje zbraň měla v sobě Spiirit Realm energii, tak nepronikla odnikud. Zeptal jsi se nakonec na to, jak by fungovala kultivace. Mistr se zamyslel. „Ne, není to hloupost. Ale nevím jestli to pro vás nebude příliš silné. Přinejmenším bychom to měli vyzkoušet v nějakém prostředí nad kterým máme kontrolu.“ Pronesl a sundal si prsten z prstu. „A Lok i ty jsi měla dobrý nápad.“ Pochválil i Lok, která se hned rozzářila. Něco dělal se svým dimenzionálním prstenem, než se rozmáchl a hodil ho k rakvi, když cinkl o rakev, tak se lehce zatřpytil a rakev byla vcucnuta dovnitř prstenu. Teprve teď jsi ucítil, jako kdyby ti někdo sundal závaží z ramen, tak hustá Duševní energie byla. „Teď ji budeme moci odnést. Přímo do města bych ji nebral, ale můžeme ji nechat tam kam míříme. Vlastně myslím, že to je ta nejlepší možnost.Po této výpravě tam budete moci chodit samy.“ Pronesl Mistr a šel zvednout prsten, který si navlékl zase na prst. Zarazil se a podíval se dolů na důlek, který po rakvi zůstal. „Hm... je tu nějaký nápis.“ Přišli jste se podívat, ale jazyku jsi nerozuměl. „Tomuhle trochu rozumím. Něco jako... zámek času? Zamčený čas?“ zamnul si bradu. „Co to znamená?“ ptala se Lok. „Netuším. Možná to zjistíme až jednou tu truhlu otevřeme.“ Tanshi Rei Jun rozhodil rukama. „A jak tě mám na dálku jako krýt?“ postěžoval si. Podíval se na kameny a pak na tebe a vzdychl. „Kdo chce tam, pomozme mu tam.“ Zamumlal a to jsi ty se už rozeběhl a skočil. Dopadl jsi na první vyčnívající kámen, jehož povrch byl sice trochu svažující, ale jinak poměrně rovný. Ohlédl jsi se na Juna, který držel v rukou svou zbraň a sledoval hladinu vody, kdyby se náhodou něco nevynořilo. Čím dál jsi byl tím víc byli kameny nerovnoměrné a ty jsi musel vynaložit všechnu sou sílu a šikovnost, aby jsi se na nich udržel. V jednu chvíli ti sklouzla noha a špičkou boty jsi zavadil o hladinu, naštěstí jsi se dostatečně rychle vytáhl nahoru. Přesto jsi měl do boty prožranou díru, ale furt lepší než přijít o prsty. Ke konci už z tebe lil pot, ale nakonec jsi se vyškrábal na druhou stranu na břeh a mohl si vydechnout. Druhá strana byla opravdu o hodně dál než se zdálo. Juna jsi pořád viděl, ale působil miličce. Ohlédl jsi se na stavbu, jen aby jsi si uvědomil, že vzdálenost opravdu zkreslovala velikost. Díry nebyli malé, dokonce ani velikosti normálního člověka, ale očividně by tudy mohl bez problémů projít na výšku přes dva a půl metru vysoký člověk a hned dva vedle sebe. A těch chodeb tu bylo desítky. Zamával jsi na Juna a ten se nejspíš teď mohl vydat za tebou. Jen můžeš doufat, že to zvládne, protože ke konci to vážně už nebylo snadné. Nahlédl jsi do nejbližší chodby, ta byla krátká a na jejím konci vedli směrem nahoru točivé schodiště. Sice by jsi asi rád se vydal na průzkum, ale musel jsi počkat na Juna. Zase jsi se otočil, jen aby jsi v té chvíli zahlédl, jak ve vodě mizí hřbetní ploutev a přinejmenším dvoumetrové hadovité tělo sebou mrsklo pod hladinou a zmizelo ti z dohledu.

Telltale - 02. února 2020 11:34

soukromá zpráva od Telltale pro Tian – Li Tian hledal jsi stopy po auře, ale po pravdě... byla všude. Tohle místo se duševní energií přímo dusilo. Samozřejmě, kromě duševní energie všech přítomných tohle místo bylo zakryto to kopule tvořené Duševní energií. Až tě z toho pohledu boleli oči. Tohle bylo dílo nějakého velmi mocného mistra, měl jsi skoro pocit, že ten někdo musel být určitě Emperor Realm. Duševní energie byla tak hustá, že proto nebylo možné, aby něco prošlo skrz. Byla to dokonalá koule, která končila těsně za okny a v polovině schodiště. To byl důvod proč ta bestie nešla nahoru. I kdyby chtěla, tak nemohla, nejspíš ti tohle drželo v nižších patrech. Shieno u zdi se nad Tienovým návrhem pohrdavě zachechtala. Všichni se na ní ohlédly. „Ty jsi chlapečku buď tak namyšlenej nebo jsi prostě idiot!“ pronesla a zabodla do něj svoje oči. „Myslíš si snad, že někdo z nás tady má nějakou techniku, kterou na jednu ránu zvládneme přizabít bestii, která je silnější než my? Ha?“ zvedla se a vydala se Tianovi. Tahle žena aspoň nebyla větší než on, jen o malinko menší. „A poslouchal jsi vůbec cucáku co ti tady ostatní říkali? Na každou osobu jeho osobní bestie a nevšímají si ničeho jiného než tebe. Už je ti to jasné?“ strčila do něj prstem. Riaa se najednou objevila u vás, zase jsi si ji nevšiml a dotkla se Shieno otevřenou dlaní na klíční kost a ta jako kdyby ji nějaká neviditelná síla odstrčila dozadu. „Nenarušuj osobní prostor ostatních lidí Shieno. Začínáš být znovu agresivní.“ Pronesla klidným hlasem. Shiena se zatvářila otráveně. „Ha! Sklapni ledová panno! Copak nikoho z vás nenasralo, že ten smrad naznačuje, že tu sedíme na prdeli a nic neděláme?!“ ukázala na Tiena, jako kdyby ho tím prstem snad chtěla probodnout. Zhu-a rychle zakryla rukama uši Hidunovi, který se pobaveně křenil, stejně slyšel dost. Ozval se Keo „Chlapec si jen ujasňuje situaci. Nemusíš být tak nedůtklivá.“ Shiena si odfrkla. „Víte co mi můžete vy bando....“ šla si znovu sednout ke zdi a odplivla si znechuceně na zem. Tian si pro trochu prohledávání šel nakonec sednout k ohništi a zkoušel pracovat na své kultivaci. Zkusil se napojit na Duševní Energii, která všude kolem plula, volná a nevyužitá, ale jako kdyby dostal kopanec elektřinou. Tohle bylo na něj příliš silné. Li zatím zajímá co myslí tím, že bestie není skutečná. „No samozřejmě je skutečná dost na to aby nás zabila.“ Odpověděl Mizunu, který smutně koukal na otlučenou čajovou soupravu, jako kdyby snad pro něj největší tragédie byla, že nemá pořádnou sadu a pořádný čaj. „Řekněme kde je teď? Normální bestie by nám stepovala na prahu a chtěla se sem dostat. Ale jakmile jsme na schodišti, tak nás přestane pronásledovat. A kam se podějí ostatní bestie? Když jsme čtyři, jsou čtyři, když jsme dva, jsou dvě. Kam se podějí ostatní? Už jsme se dostatečně přesvědčili, že však nejsou iluzemi.“ Keo si zamnul bradu. „Je však zajímavé, že ve vašem případě se objevila jen jedna. Ne dvě.“ Poznamenal a to všechny donutilo k přemýšlení. „Možná je to proto, že jsou příliš slabí a jedna na ně stačí?“ navrhl Hidun. „To je možné. Nebo je to prostě... chyba? Je pravda, že nikdo z nás sem nepřišel ve dvojci jako oni dva. Třeba to tak nemá být a má se sem chodit po jednom?“ Navrhla Zhu-a. „Jestli je to tak, tak jestli to má být k něčemu dobré, tak ti dva musí první zesílit.“ Odfrkla si Shiena. Li zatím šla k oknu a vyhlédla z něj. Viděla les a zeleň, ptáky, všechno vypadalo docela mírumilovně. Až na to, že jsi cítila, že vás obklopuje poměrně silná Duševní energie. Kultivovat zde muselo být náramně výživné, ale takové spojení by pro tebe momentálně bylo spíš nebezpečné. Duševní Energie, která tuto místnost obklopovala byla příliš silná.

Xiang Mu - 02. února 2020 14:06

Rakvička Kouknu na Lok " Vypadá to tak takže kdybychom sehnali fakt dlouhou tyč můžeme ty řetězy sundat?" koukni na ní jako že tohle je zajímavá metoda ale mistr pak zdůrazní že daná věc je dost silná jak na kultivaci při tom tak obecně. A že bude lepší to prozkoumat na bezpečnějším místě pak udělá něco co mě překvapí a trochu si vynadám že jsem na to nepřišel a to že tu rakev nechá dostat do prostorového prstenu. " zajímavé nevěděl jsem že tohle prsteny dokážou ... musí ten předmět být nehybný?" když předmět zmizí objeví se další nápis něco zámku času, nebo zamčeném času. " Divné ... časový zámek nebo zamčený čas... hmm to skoro chce zjistit co je klíčem. Ale spíš by mě zajimalo." kouknu na mistra i Lok. " Proč to zůstalo tady? Myslel sem že se k tomu nikdo nepřiblížil ale ... dá se to dostat do prstenu. Takže pokud pro to přišel ten kdo tu všechny pozabíjel, proč tu to je ještě? Nemohl to prostě vzít do prstenu? A nebo cokoliv je v tom měla být spása těch lidí ale neotevřelo se? Co když to čeká až bude nejhůř....hmm fakt by to chtělo zjistit co se tu přesně stalo....." podrbu se na hlavě. " Každopádně tady asi ta cesta končí takže...." rozhodím rukama a rozhlednu se.

Xun You - 02. února 2020 15:32

soukromá zpráva od Xun You pro Xun You Můj bratr onecmocněl a já se mu snažil hrát pro potěchu a rychlejší uzdravení. Bohužel jsem přitom ztratil pojem o čase a jak jsem zjistil, přišel jsem pozdě na sraz za mistrem Genem. Když jsem se vracel, tak jsem potkal svoji sestřenici, která hned se mnou navázala rozhovor. Ikdyž její slova nejsou nejmilejší, tak se na ni usměji a zdvořile se jí ukloním. A její utahování si ze mě přejdu, reagovat na takové věci je pod moji úroveň. "Buď zdráva Junior Sister Kami. Ano, měl jsem dnes odejít se svým mistrem Genem na výpravu z města. Leč bohužel jsem promeškal čas odchodu. Alespoň jsem, ale hrál svému nemocnému bratru, kterému se tak daří lépe. Jak se vede mé úžasné Junior Sister Kami? Odpočíváš tu ve svitu poledního slunce?"

Tanshi Rei - 02. února 2020 19:39

Kamarád ve vodě Podařilo se mi dostat na druhou stranu, bylo to namáhavé a těsné, což mi připomínala díra ve špičce boty. "Zatracená kyselina." Zavrčel jsem si pro sebe. Ale pořád to bylo lepší, než přijít o nohu. Na cestě zpět to bude chtít být opatrnější a rychlejší. Zamával jsem na Juna, že může vyrazit. Věřil jsem, že je dost zdatný, aby to zvládl na druhou stranu, ale pak přišlo to šplouchnutí a já zahlédl periferně tu ploutev a velký stín pod vodou. "Sakra!" Trhl jsem sebou. "June! Stůj nechoď tam něco je ve vodě! A je to velké!" Křikl jsem na něj, abych ho zastavil v pokusu přejít stejnou cestou, jako já. "Jsem na to sám." Lehce jsem se zamračil a přemýšlel. "Počkej na druhé straně! Je to moc velký risk, nejsme tam ve svém živlu a když jsme to přitáhli, tak teď projít nepůjde. Počkej tam a porozhlédnu se tady! Pokud se nevrátím tak do......maximálně půl hodiny zaběhni pro mistra.....ale já se vrátím!" Houknu na něj a ujistím se, že mi rozumí a že se s ním nebudu muset domlouvat posunky, snad to to jezero nezkresluje až tolik. Až pak jsem se vydal k nejbližšímu z obřích vchodů. Rozhodl jsem se podívat se jestli jsou nějak označeny, nebo rozlišeny, jestli je někde světlo, nebo tak. A taky jsem se podíval jestli tam někde není něco co by způsobovalo ono zkreslení pohledu na jezero, či nějaká jiná bezpečnější přechodová cesta. To, že je to zkouška tam neznamená, že je to třeba i zpět.

Lai Li - 08. února 2020 08:53

soukromá zpráva od Lai Li pro Čas na kultivaci Z povzdálí jsem starostlivě sledovala sledovala, jak Shiena vyjela po Tianovi a cítí se dotčeně, zatímco jsem zjišťovala své informace. Teprve, když Shiena vypadá opravdu naštvaně a jde pryč se po ní podívám. “Tianovo chování bych si osobně nebrala“ Pobaveně jsem se usmála. “Jeho vnímání světa je poněkud ….. jiné a co se týká vzájemné interakce mezi lidmi, tak nějaká etiketa či vychování je mimo jeho chápání.“ Povzdechla jsem si, vstala jsem si a zamířila za Tianem, který teď byl odhadem zmatený, zatímco jsem poslouchala zbytek jejich konverzace, která se odvíjela ve stylu „o nás, bez nás“. “Pokud jsme slabí, nezbývá nám než tedy zesílit… času evidentně máme dost, i když asi by bylo lepší si pospíšit“ Otočila jsem se na ostatní a zkontrolovala jak je na tom spirituální energie okolo. Jenže pak mi došlo, že já i Tian máme poněkud nezvyklé kultivační techniky. “Ale předem se omlouvám za nás za oba, naše techniky nejsoui zrovna konfortní pro lidi okolo. I když technika každého v jiném smyslu.“ Chytila jsem Tiana pod paží a začala jsem ho táhnout zpátky na schody zatímco jsem začala Tianovi tiše vysvětlovat, co mám v plánu. “Měli bychom jít spíš dál od nich, třeba na schody, kam ještě nepůjde bestie. Aspoň já na chvíli půjdu, zajímá mne jak na mou techniku zareaguje.... Později možná vyzkoušíme tvůj původní návrh na zlepšení kultivace, pokud nebude zbytí, ale zatím ne“ Omluvně jsem se podívala na lidi okolo, kteří nás před tím tak mile přijali a našla jsem si místo ke kultivaci a neomezovala jsem se v tom jakou energii od koho beru, jediné co jsem si hlídala bylo udržení bezpečné úrovně.

Taiyin Tian (太陰天) - 08. února 2020 15:16

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro V podivném prostoru Zatímco si na mě jedna z místních dívek, konkrétně polonahá zrzka zkoušela vylít svou frustraci, prohlížel jsem si s nehraným zaujetím strop a zkoumal jeho zvláštní strukturu. Eh, omlouvám se, říkala jsi něco? Zeptal jsem se trošku zmateně, když její výstup konečně skončil. Pravda, věděl jsem zcela přesně co tu hartusila, ale to neznamená, že bych jí nemohl trošku popíchnout. Než jsem se pak stihl vrátit k něčemu produktivnímu, začali doplňovat ostatní další informace a Li mě odtáhla stranou ke schodům a podělila se se mnou o svůj plán. Proč hned kultivovat? Zeptal jsem se s lehce pozvednutým obočím. když už jsme tu zavření mimo čas, můžeme toho využít a nejdřív zlepšit své kultivační techniky a potom teprve kultivaci. Zabručel jsem a usadil na schody, kde jsem zavřel oči, aby mě nerušil „hluk z okolí“ Co se plánu na následující období týkalo, byl jednoduchý. Využít zkušenosti, které jsem nasbíral z venkovního světa, stejně jako z aury lidí kolem mě a tohoto divného prostoru k doplnění mé kultivační techniky o další poznatky. Jakmile bych toho dosáhl, začal bych je využívat ke kultivaci na vyšší úroveň, konkrétně Spirit 9.

Telltale - 11. února 2020 20:56

Xiang Mu Mistr se pousmál. „Samy od sebe samozřejmě nemůžou. Je to takový menší trik.“ Odpověděl ti. „Nehybný? Oh ne... nemusí, ale nedoporučoval bych ti to dělat se živými bytostmi. V prstenech není žádný vzduch. Vše živé by se v mžiku udusilo.“ Varoval tě. „A samozřejmě také ten předmět nesmí klást odpor.“ Mistr nakonec měl nějaká esa v rukávu. Všichni jste se podívali na nápis. „Těžko říci. Vůbec vlastně nevíme co je tohle za místo. Chtělo by to najít nějaké listiny.“ Ozvala se Lok. „Tohle místo určitě má nějakou knihovnu. Třeba tam něco zbylo co by nám řeklo víc.“ Podívala se na tebe a mistra. Mu měl také jiné otázky, ale mistr je asi těžko dokáže zodpovědět. „Těžko říci. Už je to dávno. Možná se dá z tohohle místa něco vyčíst nebo možná ve městě v knihovně budou nějaké záznamy o významných místech okolo města.“ Mistr si zamnul bradu. „Ale kdyby to tak bylo tak by toto místo už bylo vypleněné. Každé nově objevené ruiny jsou brány hned útokem. Existuje příliš mnoho zapomenutých technik, vědění a artefaktů.“ Mistr se pomalu vydal zpátky. Lok si stoupla vedle tebe. „Lidé říkají, že náš mistr je ubohý. Že není silný a neumí nic moc techniky. Ale já si myslím, že je nejlepší ze všech.“ Řekla s úsměvem. Mistr se ošil a ohlédl se. „Jsem možná starý, ale ne hluchý drahá Lok. I když mě tvé mínění těší, radši to neříkej. Cítím se rozpačitě po takové chvále.“ Vyrazil dál a vy dva po chvíli váhání jste se vydali za ním. „Možná bychom se mohli jít podívat za ostatními a mrknout se po nějaké té knihovně?“ navrhla Lok. Tanshi Rei Všiml jsi si bestie ve vodě a hned jsi Juna varoval, ten zrovna doskočil a zavrávoral tak, že už v tobě hrklo, že spadne, ale podařilo se mu spadnout na kolena a obejmout kámen. „Chceš mě zabít?! Nehulákej na mě když zrovna skáču!“ slyšel jsi jeho odpověď, byl daleko takže jeho hlas zněl dost vzdáleně. „Co jsi říkal?!“ Znovu jsi mu zopakoval svoje slova a on se hned začal rozhlížet kolem. „Vůbec se mi to nelíbí!“ zavolal nakonec v odpověď a vydal se na cestu zpět. Naštěstí bestie se zatím neobjevila a tak jsi mohl vyrazit, když jsi viděl že je zase v bezpečí na druhé straně. První jsi obhlédl vchody, ale jeden působil jako druhý. Světlo tu žádné nebylo, přesto uvnitř nebyla úplná tma, spíš přítmí. Když jsi se soustředil vycítil jsi, že tudy proudí Duševní energie. Cítil jsi to ve větru, který tudy vanul a cítil jsi, že proudy Duševní energie míří směrem nahoru. Nedalo se nic dělat než vydat se nahoru, schody byli také poněkud nadprůměrně velké, ale zdolat je nebyl úplně problém. Šel jsi nahoru a skončil v dalším patře, ale po tom co ses trochu rozhlédl jsi zjistil, že patro neskrývá nic nového a tak jsi šel stále nahoru. Míjel jsi patra a cítil jsi, jak jsi se k něčemu blížil. Nakonec už trochu zadýchaný jsi došel na poslední patro. Cítil jsi čistý vzduch, ale také jsi cítil nahromaděnou duševní energii. Vyrazil jsi tím směrem a ocitl jsi se v kruhové místnosti. Ve stropu byla díra, kterým dovnitř proudilo sluneční světlo a ozařovalo strom. Působilo to trochu divně, když všude byla jen skála a kámen a najednou jsi viděl něco živého. Strom sám o sobě také vypadal podivně. Jeho listy měli lososovou barvu a i tráva pod nim měla stejnou barvu. Kolem dokola stromu byli rozestavěny sochy jakýchsi mnichů, který každý svíral ve zdvižených rukou kouli z které proudilo světlo. Znovu jsi cítil proudy vzduchu, které nesli Duševní energii a ty se obtáčeli právě kolem toho mystického stromu. Zároveň jsi, ale slyšel podivné kovové klepání, jako když někdo ostřím meče klepe o kámen.

Telltale - 11. února 2020 21:39

soukromá zpráva od Telltale pro Xun You Tvá rozporuplná sestřenice se zatvářila trochu nespokojeně, když od tebe získala takto vlažnou odpověď. „Ne tak docela. Vlastně jsem tu na tebe čekala.“ Odpověděla a pohodila vlasy, jako kdyby tím dávala najevo, že by jsi za to měl být vděčný. „Tvá nedochvilnost mi vlastně přišla docela vhod.“ Pousmála se. „Chtěla jsem ti totiž nabídnout jedinečnou příležitost. A to takovou, že půjdeš se mnou na výpravu.“ A pak jen tak mimochodem dodala. „Když tu se svým mistrem jsi zmeškal, určitě by se ti to hodilo aby tví spolužáci teď nebyli příliš napřed.“ Spojila si ruce za zády. „Určitě nechceš aby jsi za ostatními zaostával nebo je dokonce brzdil, že ne Elder Brother Xun You?“ znovu se usadila ke kašně a přehodila nohu přes nohu. „Naši průzkumníci při nedávné výpravě odkryli vchod do podzemí. Zrovna otec formuje výpravu na její prozkoumání. A tentokrát se účastním i já. A samozřejmě si mohu zvolit i doprovod. A zrovna mě napadlo, že zrovna tobě by se hodilo nasbírat nějaké zkušenosti z pobytu mimo město.“ Dívala se na tebe. Nedokázal jsi ji prokouknout. Myslela to dobře? Nebo se za tím něco skrývalo? I když Kami byla někdy zlomyslná, tak její masku někoho zlého narušovali i její výkyvy laskavosti. Ale přinejmenším nikdy se ti nesnažila doopravdy nějak vážně uškodit. A k tvému mladšímu sourozenci se chovala docela hezky. „Takže co říkáš?“ zeptala se nakonec a čekala na tvou odpověď.

Telltale - 12. února 2020 06:24

soukromá zpráva od Telltale pro Lai Li Snažila jsi se trochu uklidnit situaci s divokou ženštinou. Ta si odfrkla. „Tak ho to měli naučit jak když se cvičí zvíře. Praštit ho přes tlamu když udělá něco špatně. Však by se naučil.“ Jo ta si servítky moc nebere. Taiyin Tian Trochu jsi rusovlasou ženu provokoval, ta po tvém výroku na tebe zírala s vraždou očí, ale zatím se o nic nesnažila. Taiyin Tian a Lai Li Šli jste stranou a začali se domlouvat co budete dělat. Ostatní si vás nevšímali a jakoby se vám snažili poskytnou iluzi soukromí. Problém byl v tom, že místnost nebyla moc velká a nedalo se tu nikam moc skrýt. Tian navrhl, aby jste zlepšili svou kultivaci a kultivovali až pak a ty jsi souhlasila. Tak jste se do toho pustili. Díky Tianovi jste v podstatě nepotřebovali pokročilejší techniky. Jeho podivná, ale geniální mysl dokázala posunout hranice techniky aniž by potřeboval svitky. Jediné co potřeboval byl čas a sledovat. Čas utíkal. Z jednoho dne, byl druhý. Z druhého byl týden, týdne byli tři týdny. Nikdo z ostatních vás nerušil, věděli, že při tréningu je neslušné někoho rušit. Ostatní trávili čas tím, že odpočívali, povídali si nebo lovili. Z okna lovit bylo vážně umění. Naštěstí pro vás Mizunu měl luk. K šípu přivázal provaz a tak mohl lovit a přitáhnout k vám sestřeleného ptáka nebo nějakou vzdušnou bestii, kterou jste pak mohli pít. Pokud šlo o vodu, tak vystrčili ven z okna desku, kterou nechali nahnutou a dešťová voda stékala dolů do nádoby a tak jste měli i vodu. Šlo o hodně improvizace, ale fungovalo to. Občas se některý nebo víc najednou pokusili jít probít přes bestie, ale skončilo to tak, že se vrátili zranění nebo vyčerpaní a pak následovali dny kdy se zotavovali. Časem jste si na na ostatní zvykly a oni na vás. Po třech týdnech se podařilo Tianovi zvednout svou kultivační techniku o úroveň víš a o pár dní s tím pomohl i Li, které se také úroveň kultivační techniky zvedla. A tak jste mohli začít kultivovat. Po týdnu kultivace jste zjistili, že i když jste se na syrovou Duševní energii kolem nemohli přímo napojit, tak přesto jste z tohoto místa těžili a při kultivaci jste získávali o 5XP navíc. Samozřejmě jako první bylo potřeba aby jste si zvedli Realmy, takže jste mílovými kroky zlepšovali svůj Realm. Po půl roce jste se dostali na Spirit Realm 9. Pak jste se začali věnovat zlepšení svých technik. (Oběma vám dávám další půl rok čas na kultivaci, získání tak XP na vylepšení technik)

Xiang Mu - 14. února 2020 12:45

Knihovny Kouknu na mistra a překvapeně zamrkám. " Tryk říkáte tak ten bych chtěl docela znát." Nakloním lehce hlavu protože mě to stále zajímá. " Jak muže předmět klást odpor tedy tahle věc třeba měla docela slušné pole a je v prstenu takže...co je myšleno tím odporem." v hlavě se mi začali formovat otazky hodné skoro i testování " Souhlasím Lok náš mistr není ani zdaleka takový jak o něm říkají a možná o to jde..." ještě než odejdeme tak mi to přece jen nedá proč by nápis byl pod tou věcí není zamek vlastně ta dlaždice nebo něco pod ní a tak zkusmo zkusím zachytit nějaké proudy energie a pak si dřepnout prozkoumat napis případně dlažku s ním nějakým způsobem zvednou. Pokud to nevyjde tak se jen usměji a vydám se za mistrem a Lok. " Říkale knihovnu...no ano to by chtělo jenže... hmm prvně by to chtělo si překreslit ten znak a... pak..." usměji se a na Lok ¨Můžeme to zkusit. tedy oboje najít knihovnu i se vydat za ostatními jenže jsou dvě možné cesty můj navrh je si hodit korunou."

Taiyin Tian (太陰天) - 15. února 2020 12:24

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro V kultivační cele Vzhledem k tomu, že jsme byli zavření v jedné místnosti a o vodu i stravu se nám staral někdo jiný, neměli jsme v následujících měsících moc co jiného na práci, než se soustředit na vlastní sebezdokonalování a tak jsme dělali přesně to. Naštěstí okolní a jeho silná duševní síla byly dost zvláštní na to, aby mi pomohli prorazit s mou technikou na další úroveň což mi zpřístupnilo celou plejádu nových poznatků o fungování okolního světa a mého Soul Realmu. Když jsem je konečně zvládl všechny absorbovat podařilo se mi nejen prorazit na cílový 9. stupeň Spirit Realmu, ale také pomoci Li zdokonalit její vlastní techniku, pomocí které se brzy na 9. stupeň dostala taktéž. Co se týkalo zbylého času, věnoval jsem ho zkoumání nových možností, které jsem ve svém Soul Realmu objevil. První z nich byly mé oči, respektive můj soukromý šestý smysl. Jak jsem totiž zjistil, pomocí rozhovorů s ostatními, schopnost vnímat auru bytostí kolem sebe nebyla tak běžná jak jsem si předtím myslel, z čehož vyplývalo, že musela mít něco společného s mou kultivační technikou. Když jsem si tento fakt uvědomil, stačilo pouze sledovat její stopu, rozšířit a trošku poupravit proudění duševní energie v patřičných místech, abych se mohl na svět podívat novýma očima. Chtělo to spoustu času a práce, ale nakonec se mi podařilo tuto dovednost rozvinout na úroveň, kterou jsem nečekal ani já sám. Abych pak zvýšil naše šance na útěk, věnoval jsem se i bojovému umění. Konkrétně jsem hodně času věnoval rozvoji své jediné útočné techniky, o které jsem se domníval, že může být v kombinaci s mou nově nabytou jasnozřivostí velmi užitečná, v kombinaci s velmi jednoduchou, ale jak jsem doufal efektivní technikou, v rámci které jsem se naučil prolnout svou duševní energii s fyzickým tělem. Pravda, bylo to vyčerpávající, ale na druhou stranu mi to umožnilo na krátkou chvíli překonat limity mého jinak poměrně slabého těla. Zobrazit SPOILER Seer Vision I: V rámci zdokonalování své kultivační techniky se Tian naučil jak zdokonalit svou schopnost vnímat auru okolních bytostí a proměnit ji tak na samostatnou techniku, která mu umožňuje vnímat auru a sílu realmu bytostí kolem sebe, aniž by je předtím znal (Místo Ghost Bridge) Seer Vision II: S tím jak rostla přesnost Tianova vnitřního oka si začal uvědomovat, že kromě čisté energie do aury bytostí kolem něj prosakují i určité barvy. Netrvalo mu dlouho než si uvědomil, že tyto barvy korespondují s emocemi dotyčných bytostí, v nichž se naučil číst jako v otevřené knize (300 zk). Seer Vision III: Další velký skok v Tianově porozumění okolnímu světu nastal když zjistil, že úmysly bytostí kolem něj se do značné míry promítají do jejich aury ještě předtím, než přejdou ke skutečným činům, což mu dalo schopnost odhadovat úmysly bytostí kolem sebe a výrazně tak zlepšit svou reakční dobu v boji (400 zk) Silver Spear II: V průběhu své práce na bojových dovednostech Tian zdokonalil své stříbrné kopí, tak aby při jeho tvorbě neplýtval tak velkým množstvím energie. To mu umožňuje použít ho vícekrát během dne a zároveň zvýšit jeho průraznou sílu (200 zk) Silver Spear III: Druhé vylepšení Tianovi bojové techniky mu umožňuje ještě efektivnější koncentraci duševní energie do jeho stříbrného kopí. To mu umožňuje použít ho vícekrát během dne a výrazně zlepšit jeho průraznou sílu (400 zk) Soul Ignition I: Tianova nová bojová technika, které mu umožňuje nechat svou duševní sílu pomalu vyzařovat do svého těla a mírně tak zvýšit svou fyzickou sílu, rychlost a odolnost za cenu rychlejší únavy (500 zk) Soul Ignition II: Během svého tréninku Tian nezůstal pouze u ovládnutí naprostých základů této techniky, ale posunul o je krok dál tak, aby se naučil lépe kontrolovat energii, kterou do svého těla vyzařuje. Díky tomu dokáže výrazněji zvýšit své fyzické schopnosti za cenu rychlejší únavy (300 zk) Celkem: 2100 zk

Telltale - 15. února 2020 18:38

soukromá zpráva od Telltale pro Možnosti studia Shineo Boj s mečem – 100XP Affinity of Sword – 500XP Pomocí této techniky se můžete naučit a modifikovat útoky, které normálně bývají vhodné jen pro meč. (v případě naučení této techniky není potřeba už kupovat Boj s mečem) Dao of Dragon Dao of Dragon je zaměřena na hrubou sílu a jeden jediný element. Oheň, Voda, Led, Země, Světlo, Temnota, Jed, Kámen, Elektřina. Uživatel Dao of Dragon může využívat jen jeden z elementů a ostatní jsou mu zapovězeny. - Dragon Soft Tail – 300XP Flexibilní útok, jež vede k zadržení útoku protivníkova útoku a změnění jeho směru a následného útoku. - Dragon scales strength – 300XP Pasivní – Díky této pasivní technice se vaše kůže stane pevnější a odolnější, jako šupiny plaza. Čím vyšší úroveň techniky tím více jste odolnější. Bonus: Větší odolnost. Škrábance, štípance a útoky obyčejných lidí už pro vás nepředstavují problém. Hidun - Water Face – 300XP Pokryješ si tělo vrstvou duševní energie, která získá fyzické vlastnosti. A může tak mírně pozměnit tvoji podobu. Rysy tváře, zvýšit výšku či hmotnost a tak. Nefunguje na oblečení, to zůstává stále stejné. - One Yin Inner Energy – 300XP vženeš do svých svalů duševní energii, čímž je posílíš a zrychlíš tak svůj pohyb. Zhu-a Boj s holí – 100XP Affinity of Staff – 500XP Pomocí této techniky se můžete naučit a modifikovat útoky, které normálně bývají vhodné jen pro hůl. (v případě naučení této techniky není potřeba už kupovat Boj s holí) - Catching Foolish Fish – 300XP díky této technice můžeš útočit na všechny protivníky kolem sebe a rovněž i tvé ostatní techniky mají plošné účinky. Nesmí po tvém boku bojovat žádný spojenec (zasáhneš jej rovněž) - Cormorant Beak (Zobák Kormorána) – 300XP velice přesný bodný útok. Bonus k průraznosti a proniknutí obranou. - Balancing On Boat – 200XP dokážeš udržet rovnováhu i na značně nestálém povrchu a není snadné tě shodit k zemi. Keo - Affinity of weapons – 1500XP dokážete používat duševní zbraně, které jsou o Realm výše než vaše kultivace. Takříkajíc, když jste Spirit Realm tak dokážete používat Earth Realm zbraň. Mizunu Boj s lukem – 100XP Affinity of Bow – 500XP (v případě naučení této techniky není potřeba už kupovat Boj s lukem) - Spirit Arrov – 300XP Vložíte do střely trochu své duševní energie. Kromě toho, že tím šíp posílí průraznost, tak také vytvoří iluzi šípu a tak nepřítele zasáhnete dvakrát. - Clever arrow – 300XP Vámi vystřelený šíp pronásleduje cíl i kdyby třeba zaběhl za roh. Riaa - Shadow Cloak – 300XP Stín je vaším spojencem. Dokážete se zahalit do stínu a tak zmást nebo zmizet vašemu nepříteli. - Fast dance steps – 300XP Díky této technice dokážete rychle změnit svou pozici. V jednu chvíli jste před nepřítelem a v další jste za jeho zády. Dá se opakovat třikrát a pak čekat deset minut než se dá znovu použít.

Lai Li - 16. února 2020 10:19

soukromá zpráva od Lai Li pro Roční intenzivní trénink Hned ze začátku se Tian vrhl na zlepšování kultivační techniky a protože slíbil, že mi pak pomůže zlepšit i moji změnila jsem plány. Místo toho abych začala rovnou kultivovat, bavila jsme se s ostatními a rozhodla jsem se naučit se od nich pár nových technik. Nejsdílnější nakonec byla Riaa, která byla ochotná se nakonec podělit a trpělivě naučila dvě techniky. Poté, co Tian dokončil svou kultivační techniku se pustil do detailního zkoumání té mé a s jeho pomocí se mi nakonec podařilo prolomit mé pochopení techniky stejně jako technické provedení a tak došlo k razantnímu nárůstu v rychlosti mé kultivace. Nastal tedy čas kultivovat a já byla opravdu ráda, že jsou lidé kolem nás dost chápaví a nepřipomínkují způsobené nepohodlí. Poté, co jsem dosáhla na 9. spirit realm nastal čas na pokračování zlepšování a výuky technik. Zatímco se Tian začal ostatních vyptávat na nějaké divné barvy, co viděl a působil tak jako napůl blázen, zvolila jsem přátelštější přístup a nakonec se mi povedlo přesvědčit i normálně vysoce protivnou Shineo, aby mne něco málo naučila. I když dle mých domněnek pravděpodobně z důvodu, že konečně někdo její dovednosti ocenil. Zabývala jsem se též zlepšováním i svých stávajících technik a naučila jsem se tak výrazně přesněji a účiněji manipulovat s životní energií, nakonec jsem tak byla vlastně zamyšlená a zvažovala, nejde-li ukradená životní energie nějak uskladnit pro potřeby kultivace. Zobrazit SPOILER Life and Death cultivation technique (4) 600xp Pokročilá úroveň kultivační techniky dávající kultivaci možnost volit si zdroje své energie a efektivně je kombinovat a zaměňovat, včetně korigování následků pro okolí, což je zapotřebí jinak by se stávající silou techniky mohli snadno začít umírat běžní lidé při dlouhodobějším vystavení. Fast dance steps – 300XP Díky této technice dokážete rychle změnit svou pozici. V jednu chvíli jste před nepřítelem a v další jste za jeho zády. Dá se opakovat třikrát a pak čekat deset minut než se dá znovu použít. Shadow Cloak – 300XP Stín je vaším spojencem. Dokážete se zahalit do stínu a tak zmást nebo zmizet vašemu nepříteli. Dragon scales strength – 300XP Pasivní – Díky této pasivní technice se vaše kůže stane pevnější a odolnější, jako šupiny plaza. Čím vyšší úroveň techniky tím více jste odolnější. Bonus: Větší odolnost. Škrábance, štípance a útoky obyčejných lidí už pro vás nepředstavují problém. Wings of life and death level (2) = 200XP S touto technikou můžeš ošetřovat vážnější zranění, zastavit krvácení a zastavit vnitřní krvácení. Nepříteli tím způsobíš rychlou únavu. Tuto techniku můžeš použít celkově 7x za den. Ať už se jedná o léčení nebo způsobení únavy. Bonus: Ovládání toku životní Energie. Dokážeš ovládnout do jaké míry někoho ošetříš. Wings of life and death level (3) = 300XP Po zvládnutí základů manipulace s životní energií nastal čas naučit se jak životní energii ve větším měřítku brát a způsobit tak vážnější následky v podobě motání hlavy nebo mdlob. Fierce whirl (2) = 200XP Pomocí správných pohybů vějíře dokáže útok vějíře koncentrovat do nasměrovaného vzdušného víru mířícího na cíl místo klasického plošnějšího útoku. Tvůj útok způsobuje menší řezná zranění. Celkem: 2 200XP

Xun You - 19. února 2020 13:35

soukromá zpráva od Xun You pro Xun You Překvapeně pozvednu obočí a mírně otevřu ústa, když mi Kami prozradí, že tu na mě čekala. Začne mi, ale posléze říkat co mi chce a já ovládnu své překvapení, zatímco se dozvídám informace. Kami mi poví o tajemném odhaleném vchodu do podzemí mimo město a vše vykreslí jako velikou příležitost pro mě zesílit a poznat svět mimo hradby našeho města. Což mě nesmírně potěší, protože to opravdu vypadá jako dobrá věc. Srdíčko mi zaleje pořádná vlna radosti a já se na Kami vesele usměji. Rychle se jí také ukloním. "Děkuji Junior Sister Kami, že sis na mě vzpoměla. Je to vpravdě velkorysá nabídka a já ji moc rád přijímám." Vůbec nepřemýšlím nad tím, že by to Kami mohla myslet i ne-hezky. Vždyť je to přece úžasná nabídka, která ani nejde odmítnout! A pro mě je to úžasná příležitost poznat svět mimo naše město a zažít nějaké to dobrodružství. "Kdy vyrazíme? A kdo všechno se výpravy zúčastní?" Ptám se hned zvědavě své sestřenice. Doufám, že se všemi co se zúčastní budu dobře vycházet a výpravu si parádně užiji!

Tanshi Rei - 23. února 2020 09:53

Podivný strom Byl jsem rád, že Jun se dostal do bezpečí. Bude to takhle lepší. Alespoň bude riskovat jen jeden z nás. Zhluboka jsem se nadechl a zamířil k těm vchodům. Jen jsem přistoupil blíže už mě do nosu praštil závan duševní energie. "Páni, takhle silný? Kam asi vede." Zvědavost mi nedala a začal jsem tuhle stopu následovat. Vedla stále výš a výš. Ty obří schody byly zabíračka, ale nakonec jsem se nahoru přece jen vydrápal a zamířil chodbou, kterou šla duševní energie dál kupředu. "Ale co je jejím zdrojem, má to tu být přece opuštěné." Rozhlížel jsem se po stěnách a šel stále dál. A pak tam byla ta místnost, zůstal jsem stát těsně za okrajem chodby a fascinovaně hleděl na ten krásný strom, ze kterého vycházela duševní energie a ty sochy, které byly rozestavěny okolo. "Nádhera." Unikl mi úžaslý výdech a já zamířil blíže si to prohlédnout. Klapavý zvuk mi na klidu moc nepřidal, ale co jsem mohl dělat krom toho se dívat po původci. "Halo? Je tady někdo?" Promluvil jsem nahlas. Ruku jsem měl na rukojeti své katany a mířil ke kruhu. Hledal jsem původ těch zvuků, ale mé oči také přitahoval onen strom. Zajímalo mě, co je zač, ale Mistr, který by určitě věděl mi teď poradit nemohl, byl jsem na to sám.

Telltale - 03. března 2020 10:07

Xiang Mu Zajímal ses o jaký druh odporu mistr mluvil. „Jakýkoliv druh odporu. Tělesný, psychický. Ta rakev neměla žádný z těchto druhů odporu, nakonec je to neživý předmět.“ Odpověděl ti. Ještě než jste odešli, tak jsi se sklonil a začal prozkoumávat dlaždici na které rakev stála. Zkusil jsi pod její okraje zasunout prsty, ale jediné čeho jsi dosáhl bylo toho, že jsi si zlomil dva nehty. Zkusil jsi prozkoumat i proudy energie, ale kromě pomalu rozplývající se energie, která tu zbyla po podivné rakvi tak jsi nic necítil. Lok si promnula zátylek po tvé poznámce o překreslení a podívala se na mistra. „Nemáte náhodou tuž a svitek mistře?“ zeptala se. Ten se otočil a z prstenu vytáhl to co potřebujete. „Berte to jako lekci do budoucnosti. I taková věc, jako papír a tuha se vám na výpravě vždy hodí. Příště si je nezapomeňte vzít sebou.“ Doporučil vám a předal Lok to co chtěla. Ta se dívala nejistě na oba předměty a pak je vrazila tobě. „Já nejsem moc dobrá v kreslení. Moje ruce nejsou uzpůsobeny na tak jemnou práci.“ Pokrčila rameny. Oba čekali až dokončíš co jsi chtěl a pak jste se vydali zpět nahoru, ještě jsi si překreslil znak na banerech v rozpadlé místnosti než jste se vrátili do místnosti u vchodu. „Po pravdě bych raději šla za Reiem a Junem než za Li a Tianem.“ Přiznala váhavě. „Ne, že bych proti nim něco měla, ale s Tianem je... složité vyjít.“ Ale rozhodnutí kam budeš chtít jít nechala na tobě. Ale vzhledem k tomu, že tobě to bylo jedno, tak jsi se rozhodl řídit jejím přáním a tak jste se vydali za Junem a Reiem. Jak jste šli mohli jste si všimnout, že tahle chodba je mnohem více zdobená než tak kterou jste předtím šli. Když jste dorazili do místnosti mohli jste jen zírat. A ocitli jste se v jeskyni... nebo tak to aspoň působilo. Strop byl vysoký a všude byl kámen a v kameni byli vytesány řady.... a řady čehosi. Vypadalo to jako kamenné desky s vytesanými dírami, malými a pak jednou větší úplně dole. A nedaleko jste viděla na kameni sedět Juna. Když jste se přiblížili, tak se na vás ohlédl. Ale Reie jste nikde neviděli. „Zdravím.“ Řekl a zase se zadíval před sebe. „Vy už jste skončili?“ zeptal se se vzdychnutím. Ukázal prstem na vodu, která měla ne zrovna zdravou barvu. „Je to kyselina. Bacha na to. A navíc tam plave nějaká bestie. Sice jsem ji neviděl, ale Rei říkal že tam je.“ Informoval vás. „Přes můstek nemá cenu chodit. Ať už jdete jak dlouho chcete tak se vůbec nepřibližujete. Rei přeskákal přes kameny a je teď na druhé straně.“ Tanshi Rei Byl jsi uchvácen krásou tohoto místa a samozřejmě tě nejvíce přitahoval záhadný strom, jenže tě znervózňoval klapavý zvuk. A tak jsi udělal to jediné co tě napadlo... zavolal jsi. Což možná nebyl nejšťastnější nápad vzhledem k tomu, že jsi nevěděl kde jsi a ani co tady může číhat. Ale dosáhl jsi svého. Klapavý zvuk na chvíli přestal, ale pak se ozval rychle znovu a klepání bylo ještě rychlejší a stejně rychle se blížilo. Na světlo vycházející ve stropě se brzy vyloupla příšera. Bylo to velké asi jako větší pes, s kovovými pavoučíma nohama, místo obličeje to mělo pět obličejů, jako kdyby někdo na bestii přišil obličeje nemluvňat.Co bylo snad až zvrácené bylo to, že to mělo sukýnku, že to působilo, že to někdo snad zdobil jako panenku na hraní. Tak to bylo to klepání, to jak kovové nohy tvora dopadali na dlažbu a teď se to blížilo k tobě.

Telltale - 03. března 2020 11:13

soukromá zpráva od Telltale pro Lai Li – Taiyin Tian Čas letěl a vy jste se zatím docela zlepšili a seznámili jste se i s ostatními. Ukázalo se, že chlapec Hidun je tu opravdu nejdéle, už několik desítek let. Říkal, že sem přišel ještě v době, kdy tohle místo bylo obydlené. Důvod proč ho nikdo nepustil ven byl ten, že ne dlouho na to zde proběhl útok, ale o kterém moc nevěděl. Věděl jen, že se něco děje, ale nikdo nepřišel sem. Prej sem původně přišel krást. Druhým nejstarším obyvatelem zde byl Keo. Říkal, že tohle místo už bylo zpustošené když ho objevil, ale pořád ještě ne vyrabované. Všichni sem přišli vždy v rozmezí několik let či dekád. Jednoho dne se Shineo náhle zvedla a protáhla se. „Fajn. To by stačilo.“ Pronesla nahlas a všichni se na ní ohlédli. „Ti dva už jsou dost silní. Takže co kdybychom naplánovali útok ne?“ podívala se na vás dva. Zhu-a se tvářila nejistě. „Je to teprve chvíle co zesílili. Nebylo by lepší počkat než se to usadí?“ Shineo si odfrkla. „Jak jinak si mají zvyknout na novou sílu než tak, že ji použijí v boji? Ty jsi jen zase jako matka kvočna Zhu-a!“ mávla Shineo rukou. „Nezáleží to na těch dvou?“ zmínil Keo.

Telltale - 03. března 2020 11:27

soukromá zpráva od Telltale pro Xun You Kami se usmála, když jsi její nabídku přijal a pohodila hrdě vlasy. „Já vím, já vím.“ Pronesla spokojeně nad tvou chválou. Zeptal jsi se kdy odcházíte a kdo vše půjde. „Za dva dny. Brzy ráno. Na cestě budeme tři dny než dorazíme na místo.“ Odpověděla první na to kdy. „Doprovázet nás bude Elder Xun Lao, Elder Xun Sheon a pár naších bojovníků. A samozřejmě kromě nás dvou ještě další dva nadějní členové naší rodiny.“ Usmála se. „Ale to sám uvidíš. Dobře se připrav. Za dva dny v osm ráno se všichni sejdeme na vnitřním nádvoří hlavního sídla.“ Řekla ti nakonec než se rozloučila a odkráčela hrdě jako královna. Ty jsi šel do domu a jako první jsi zkontroloval svého malého bratra. Ten pořád ležel zabalený ve futonu a už vypadal mnohem lépe, ale znuděně. „Bratře!“ vypískl radostně, trochu ochraptěle. „Vítej zpět. Takže jsi to nestihl? Omlouvám se, že jsi výpravu zmeškal kvůli mě.“ Řekl posmutněle. „Zastihla tě Sister Kami?“ zeptal se. „Slyšela, že jsem nemocný tak mi přinesla nějaké léky. Řekl jsem ji o tom, že jsi zmeškal výpravu a ona říkala, že zrovna se na jednu chystá a tak... mě napadlo... zeptala se tě?“ Jestli jsi to tedy chápal správně, tak Kami sem původně nepřišla aby ti nabídla místo ve výpravě, ale aby navštívila tvého bratra? Zase to její divné chování.

Xiang Mu - 05. března 2020 14:10

Kamené uly Jun a vůbec Rozhodneme se nakonec pro cestu kterou volili Jun a Rei už proto že čistě technicky by Jun o rodu se znakem stromu v kruhu mohl něco tušit i když těžko říct. Narazíme na ně docela rychle jak se zdá Jun zůstal čekat před potokem plným kyseliny a bestie? Ta kombinace by mohla být opravdu nebezpečná na druhou stranu kůže takové bestie musí být na danou kyselinu odolná a tudíž v zavysloti na kyselině i dost silná. Jenže je otazko uco vlastně kyselian žere evidetně ne kamen protože ten vesele koukal nad zem. " Smrdí to jako kyselina hmmm a co vlastně rozpouští zkusili jste do ní něco nadrobit nebo tak?" zeptám se zvědavě protože mě to zajimá, " New dobře ted trochu vážně jestli říkáš že Rei šel tam tak.... proč ne ty?" napadne mě že to bude mít co dočinění se skákáním přes kameny ale s tím by se technicky dalo pomoc na druhou stranu... "Vlastně by mě zajímalo na mostě sou nějaké runy nebo jakto že se nepohneš? Vlastně zkusím jednu šílenost a vy mě musíte říct pokud se objeví bestie a taky pokud se z vašeho pohledu pohnu." bylo mi jasné že zkusili most přejít v před a nemělo to efekt jenže co když na něm někdo zkusí couvat? I tak ten experiment zkusím spíš pro potěchu a zjištění že taková cesta není abych se vrátil k Junovi. " Takže ... dvě otázky mimo první máš něco do čeho by se dala dát ta kyselina a nebylo by to sežrané.... a druhá otázka říká ti něco znak stromu v kruhu...technicky bych ti ho mohl i ukázat.... a třetí otázka .... co udělá kyselina když jí lokálně ochladíš nebo zahřeješ?" Kouknu na Juna i Lok zvědavě ano prudit bestii asi není úplně chytrý nápad ale je dobré byt připraven na případný boj.

Taiyin Tian (太陰天) - 08. března 2020 11:03

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro V pasti Během společného ročního tréninku s Li naše schopnosti poměrně dost narostli, až na samou hranici 9. Spirit Realmu a k tomu jsme získali několik nových technik, přičemž se projevil značný rozdíl v přístupu nás dvou. Zatímco já se soustředil na zdokonalování věcí, které ke mně přicházeli přirozeně z okolního světa, Li se učila dovednosti a techniky od lidí kolem nás. Nijak jsem necítil potřebu to komentovat a raději se soustředil na vlastní trénink až do okamžiku, než se věčně netrpělivá Shineo rozhodla, že už má čekání plné zuby a je načase vydat se do boje s bestiemi. Zajímavé bylo, že za celý rok nikoho ani nenapadlo vyzkoušet, jestli jejich teorie opravdu funguje a neobjeví se na podruhé i nám každému jedna bestie. Inu, co s dalo dělat. Vznešená mysl je klidná a stálá. Jen malí lidé se pořád za něčím honí a kvůli něčemu se rozčilují. Povzdechnul jsem zamyšleně a zvedl se z meditační pozice zpět na nohy, abych se lehce protáhl. Ale jinak ano, myslím si, že to můžeme zkusit. Zabručel jsem a pomalým krokem se vydal ke schodišti dolů. Jdeš Li? Zeptal jsem své společnice.

Lai Li - 08. března 2020 13:22

soukromá zpráva od Lai Li pro První pokus o cestu ven? Po roce neustálého tréninku, jsem si na společné soužití se všemi zvykla. Ve skutečnosti mi připadalo lehce nereálné, že se po roce vrátím ven a budu dál potkávat stejné lidi, pro které uplynulo sotva pár hodin. Jenže Shineo byla evidentně netrpělivá, těžko říct, jestli opravdu byla ve skutečnosti tak agresivní nebo jen měla opravdu velkou motivaci chtít se dostat zpět, ale tuto úvahu jsem si nechávala pro sebe. Ovšem Tian za dobu tady poněkud zvážněl a pronesl velmi drsnou poznámku na úkor uspíchané Shineo. “A co když se honí, protože na ni venku někdo nebo něco důležitého čeká? To přece nedělá člověka malým“ Ohradila jsem se a snad poprvé se zastala Shineo. “Můžeme to jít zkusit… Co je hlavním cílem?“ Otočila jsem se na ostatní. “Zabít bestie nebo dostat se ke krystalu?“ Docela podstatný detail, který znamenal rozdílný přístup boje.

Tanshi Rei - 11. března 2020 17:32

Prapodivný strážce Na mé zavolání bylo chvíli ticho a pak se začal klapavý zvuk blížit. Asi bych čekal cokoli, od monstra po nějakého starce, co to tu hlídá, ale to, co se ke mě začalo blížit jsem rozhodně nečekal. Přeběhl mi mráz po zádech. Bylo to....děsivé. A pokud bude chtít určitě to umí být i pěkně nebezpečné. Ucouvl jsem o pár kroků zpátky a levačkou uchopil jílec Raigy a zaujal bojové postavení, pro výchozí sek. "Ať jsi cokoli nepřibližuj se již více, nechci ti ublížit ani narušit toho místo. Jsem jen zvědavý poutník." Promluvil jsem dostatečně nahlas a snažil jsem svému hlasu dávat jistotu. Pevný úchop jílce katany mi pomáhal zůstat klidnější. Taky jsem se snažil vycítit, jaký realm by mohla ta bytost být pokud vůbec nějaký má. Zatím jsem se rozhodl držet si od toho bezpečnou vzdálenost mimo dosah jejích kovových nožiček. Koutkem oka jsem taky sledoval jestli se neblíží něco dalšího odjinud. Smysly jsem měl našpicované a uvažoval jsem, jak celou situaci vyřešit pokud možnost nenásilně.

Telltale - 20. března 2020 18:49

Xiang Mu Začal jsi Juna zaplavovat otázkami, což mělo za následek, že se mu na okamžik vyprázdnili oči. Je docela možné, že ho některé věci co jsi řekl nenapadli. „Nešel jsem, protože ty skoky jsou docela náročné. Kameny jsou nerovné a i Rei málem sklouzl a já jsem méně tělesně zdatný než on. A pak tu je samozřejmě ta bestie. Viděl ji jen Rei a od té doby se neukázala. Možná je to jedna z těch chytřejších bestií a tak čeká.“ Pronesl, promnul si zátylek. „A zkoušet co všechno ta kyselina sežere? Vážně ne... ne, že bych to nezkusil, ale zrovna nemám u sebe věci, které mi stojí za to je nechat zničit.“ Pokrčil rameny. Lok se šla podívat na kraj a podívala se do nebezpečné vody. „Přinejmenším můžeme říct, že ale vypadá ta voda moc hezky.“ Pronesla. Jun se na ní zadíval. „Co? I když je to nebezpečné nemůžeš říct, že není pěkná na pohled. Ty azurové kruhy kolem kamenů v kontrastu s tou žlutou...“ Bránila svůj výrok. „Ano ano. Hodné zvětšení na obraz.“ pronesl Jun jen proto, aby ji dal za pravdu. Ženy a jejich jiný pohled na věc. Radši se zase podíval na tebe. „Díval jsem se po runách, ale jsou skryté nebo jsou ze zpod pod mostem a tam se nedostaneme.“ Ty jsi zatím šel vyzkoušet svůj nápad jít pozpátku. Oba šli za tebou pozorovat tvůj pokus a Jun se tvářil skepticky. „No tak... přece to nemůže být tak jednoduch.... do hajzlu...“ Poslední slovo zamumlal, protože jsi udělal pár kroků vzad a neměl jsi pocit, že by na tebe něco působilo a podle výrazu Juna to fungovalo. Plácl se rukou do obličeje a zasténal. „Kdo kdy tvrdil, že v jednoduchosti je krása?“ potřásl hlavou. „Funguje to.“ Uznal a Lok se uculila. „Tedy Mu! Přechytračil jsi Juna! A to je nejchytřejší z naší třídy.“ Pochválila tě. Jun to nekomentoval, místo toho se otočil vzad a následoval tě. Lok vás taky napodobila a dostali jste se během chvíle na druhou stranu. Občas jsi uslyšel pod mostem nějaké šplouchnutí, ale jestli to byla bestie tak se neukázala. Na druhé straně tě Lok poplácala pochvalně po rameni a ty jsi se znovu otočil na Juna. „Mám sebou pár baněk, ale nevím jestli to sklo vydrží. Můžeme to zkusit.“ Řekl a vytáhl ze svého prstenu skleněný flakónek. Zmínil jsi taky znak stromu v kruhu. Zarazilo ho to a zamyslel se. „Počkej, počkej... to je mi povědomé. Strom v kruhu? Hmm... jakou barvu mělo pozadí? Strom v kruhu měli ve znaku mnohokrát. Vždy se lišili v maličkostech, ale nejvýraznější rozdíl byla barva pozadí.“ Poklepal si flakónkem na ret. Přiblížil se k okraji a opatrně se rozhlížel jestli někde poblíž pod vodou se něco nehýbe. „Myslím že ten banner byl červený... ne?“ podívala se na tebe Lok, ale nebyla si jistá. Jun si vyhrnul rukáv a chystal se nabrat do flakónku vodu. „Červené? Jestli je to tak, tak by se mohlo jednat o strážce vědění. Byl to kult, který sbíral vědomosti, ukrýval je a povoloval vstup jen vyvoleným. Údajně jejich sbírka by mohla zaplnit jednu celou malou zemi. Ale to byla nejspíš jen legenda. Stejně tak i to, že neustále měnili svou pozici. Že jejich sídlo se vždy ukázalo na jednom místě. Vstup byl povolen jen omezenému množství lidí a pak zmizeli a objevili se třeba desítky kilometrů daleko. Jak zvládli přestěhovat celou budovu je záhada dodnes. Ale v mnoha deníkách bylo popsáno, že když přišli později na místo tak nikde nic nebylo.“ Povídal zatím co se nakláněl dolů, aby opatrně nabral vodu. Lok valila oči. "To všechno víš z paměti?" divila se a Jun chvíli rozpačitě mlčel. "Pamatuji si všechno co jsem kdy přečetl." Přiznal. Ty jsi, ale něco pocítil a hlavně uviděl. Jako kdyby kousek od něj se lehce tetelil vzduch a pohyboval se směrem k Junovi.

Telltale - 20. března 2020 19:17

soukromá zpráva od Telltale pro Lai Li – Taiyin Tian Shineo po Tianově poznámce vyskočila naštvaně na nohy. „Já toho spratka zabiju!“ zavrčela naštvaně. Hidun byl hned u ní a snažil se ji uklidnit. A navíc se ji zastala i Li, takže se trochu uklidnila a jen si odfrkla. Tian se, ale prostě jen tak chystal jít na to, za to Li byla trochu opatrnější a ptala se na strategii. Zhu-a přikývla. „Dostat se ke krystalu. To je naše priorita.“ Řekla a rozhlédla se. „Ta bestie je vychytralá a nikomu to jen tak nedovolí. Jakmile vylezeme za bezpečnou zónu tak vytvoří pro každého z nás jednu svou kopii. Nebo tohle místo.“ Vzdychla. Keo si promnul vousy. „Nemyslím si, že něco bude jinak. I když nás je teď víc.“ Mizunu si oprášil neviditelná smítka prachu z oblečení. „Nikdy nevíš příteli. Tady ten mladý muž má jedinečnou mysl. Tentokrát mohou být věci jinak.“ Mizunu se zadíval na Tiana, ale nic dalšího neřekl. Zdálo se, že od něj něco očekává. „Moc na toho spratka nevsázej.“ Odfrkla si Shineo. Všichni jste se vydali dolů, připraveni se střetnout s bestií. Slyšeli jste první jedno vrčení, pak druhé, třetí. Když jste sešli dolů už tu čekali čtyři identické bestie, které stáli blízko krystalu a jejich ocasy se míhali vzduchem. Tian a i Li mohli vidět, jak se tvoří další a další bestie ve stejném počtu jako bylo vás. Ze stropu vyletěl černý oblak kouře, který jak dopadl na zem se zformoval do kočkovité bestie. Stát naproti tolika bestiím rozhodně nebyli příjemné. Vrčení bylo všudypřítomné, klapání drápů o kámen. Tian si mohl všimnout, že bestie i když mají drápy tak nezanechávají na vyleštěné podlaze jediný škrábanec. A oba jste mohli cítit, že odněkud ze shora přicházeli vlny duševní energie které vytvářeli ony bestie. Nebylo to tak, že by to dělala samotná bestie, ale něco v budově.

Telltale - 20. března 2020 19:48

Tanshi Rei Podivná bestie se po tvých slovech najednou zastavila. Dětské obličeje se na tebe jedna po druhé otáčeli, ale nedokázal jsi doopravdy určit co dělá. Nikdy jsi takovouto bytost neviděl. Vypadalo to jako napůl stroj, ale podle toho, že měla duševní energii tak jistě živá byla. Odhadnout její realm pro tebe nebylo nijak složité. Bohužel i když nebyla nejsilnější, tak pořád byla silnější než ty. Spirit Realm 4. Přesto z nějakého důvodu tvůj hlas na bestii působil. Najednou oči všech dětských tváří se otevřeli a uvnitř černých očních důlků žhnuly jedovatě zelené oči. Bestie se přesunula k soše jednoho z mnichů, vylezla po něm a usadila se na hlavě. Jak ta věc dokázala udržet balanc byla další záhada. V tu chvíli se baňka co nosila bestie na zadku zasyčela a ven vyletěl zelený oblak kouře. Neměl jsi ani čas pokusit se utéct. Cítil jsi, jak jsi kouř vdechl a tobě se zamotala hlava, ale to... bylo naštěstí všechno. Rozhlédl jsi se. Bestie stála pořád na soše, ale nehýbala se. Promnul jsi si oči, protože jsi měl pocit, že vidíš trochu rozestřeně. Okamžik se nic nedělo, když najednou se něco u soch pohnula... ne něco z nich vystoupilo. Z každé sochy vystoupil duch, který jako kdyby byl tvořený ze stínu a modrého ohně. Bylo jich přesně tolik kolik bylo soch. Dvanáct. Neslyšeně se vydali k tobě a pomalu tě obklopili. „Přišel jsi složit zkoušku poutníku?“ zazněla otázka, která zněla jako ozvěna a mírně rezonovala v tvé hlavě.

Xiang Mu - 22. března 2020 17:09

Chudák Jun " Rozumím uklouznutí by vážně nebylo nic moc...a myslím že hned potom by přišla ta bestie... i když pokud by se dala vytvořit správná třeba prostorová runa a vše se to nasálo do nějakého prstenu..." Mluvím nahlas protože to je jen ošklivá teorie způsobená tím že netuším o runách ale vůbec nic. Nakonec vyzkouším svou fintu s choděním pozpátku která hlavně k Junově překvapení funguje. Malinko se zasměji nad tím co řekla Lok a jen dodám. " Spíš štěstí možná jsem prostě málo studovaný a proto mě napadnou divná řešení problémů no...vlastně by mě zajímalo jestli to tak bude fungovat oboustranně pro případ že budeme potřebovat rychle pryč." dodám vesele a rozhodně to pro jistotu na druhé straně zkusím abych měl jasno jestli to tak fugnuej i nazpátek. Nakonec se ale dostaneme k tomu důležitému Jun opravdu ví něco o stromu v kruhu. Kouknu na Lok lehce si podrbu hlavu. " Jo ty bannery byli rudé nejspíš vlastně se pak klidně asi můžeme dojít podívat.,,,hmm ty june neříká ti v souvislosti s těmi strážci vědění něco jako Zámek času nebo zamčený čas?" Chci navrhnout testování když si všimnu něčeho co se chvěje kousek juna a pohybuje se to směrem k němu. " June bacha..." vykřiknu a spíš instinktivně odmotám lano a pokusím se jeho pomocí juna přemístit víc do bezpečí a víc od kraje kyselinového jezírka. " Co to sakra je." ukážu na tetelící se vzduch. " Dávejte pozor jestli toho tady není víc a drže se od kyseliny pro jistotu..."

Tanshi Rei - 22. března 2020 22:33

Zkouška? To, že ta podivná panenky byla o dvě třídy výše s realmem, než já mne nijak zvláště neuklidňovalo, ale v téhle situaci jsem si musel zachovat alespoň nějaký klid. Pokud zpanikařím posere se určitě všechno. Pomalu jsem se nadechl a chtěl něco dalšího říci. Než jsem otevřel však pusu, už se ta potvůrka zavěsila na jednu ze soch. "Sakra ta je rychlá." Dál jsem křečovitě svíral Raigu a napůl s pokrčenými koleny byl připravený se bránit. Ústup by byl možná moudrý ale v tenhle moment nepřicházel v úvahu, kdo ví, jak by to působilo. A pak najednou byl všude kouř. "Sakra....uhh uhhh....." Volnou rukou jsem se snažil rozehnat kouř a vykašlat ten, který jsem vdechl. "Do prčic, co to bylo? Byl otrávený?" První možnost, která mě napadla, když se mi zatočila hlava tak, že jsem musel přešlápnout v postoji, abych najednou neupadl. "Určitě muselo v tom kouři něco být." Přetřel jsem si rukávem volné ruky oči. Rozostřené vidění jasně napovídalo tomu, že ten kouř nebyl úplně v pohodě. "Ou.....ou ou....kruci...." Ucouvl jsem o krok, když najednou ze sochy vylezl ten podivně vypadající, ne moc sympatický duch a pak další a najednou byli všude kolem mě. Nevěděl jsem, kam se zrovna dívat. Kterého z nich si hlídat, jako prvního, takže jsem se pomalu otáčel po ose a rozhlížel kolem. "Dvanáct? Jako vážně? Jestli se do mě pustí, je ze mě lívanec.......hmmm dvanáct.....jako ročních období......Možná nějaké magické číslo?" Snažil jsem se uvažovat jasně. Myšlenky mi však sklouzly i k možnosti, že mám díky kouři jen halušky. Neměl jsem, jak to ale ověřit, takže zatím budu muset věřit, že je tohle vše realita a ti duchové si opravdu myslí, že jsem tu přišel složit nějakou zkoušku. Pomalu jsem se nadechl a slétl očima na toho, který promluvil, což bylo těžké, protože nikdo z nich vlastně nemluvil. Vše rezonovalo jen v mé hlavě, to byla další nezvyklá věc. "No popravdě.....prvotní záměr to nebyl, ale hádám, že nyní tomu už tak bude. O jakou zkoušku se přesně jedná?" Optal jsem se nakonec duchů, v naději, že se dozvím něco bližšího. Zvědavost zvítězila opět nad strachem.

Taiyin Tian (太陰天) - 13. dubna 2020 10:27

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Bitva s příšerami Zatímco na mě někteří nadávali a jiní do mě vkládali naděje, já dřepěl u jednoho ze sloupů v místnosti a prstem na něj obkresloval víření spirituální síly v jeho okolí. Byli to zajímavé a poměrně unikátní vzory. Takové, které jsem ve městě v životě neviděl a jejichž zakomponování do mé kultivační techniky ji posunulo na zcela novou úroveň. Jo půjdeme. Řekl jsem, jako by snad ostatní čekali na můj signál a stále nepřítomný jsem vyrazil dolů ze schodů. Na tváři jsem měl naprosto nepřítomný výraz, následek toho, že jsem hmotný svět kolem sebe víceméně ignoroval a prohlížel si ho skrze své Seer Vision. Jedna dvě, jedna dvě, jedna dvě... Začal jsem počítat, když jsme konečně dorazili do místnosti s krystalem a zjistili, že počet bestií opět odpovídá počtu bojovníků. Empirická zkušenost proti našim plánům a teoriím 1:0 Pousmál jsem se a zadíval se na strop. Zvláštní, když jsem přišel poprvé myslel jsem si, že je vytváří ten krystal. A on je sem přitom někdo spouští ze stropu. Pousmál jsem se a podíval se na příšerky abych zhodnotil barvu jejich emocí a prohlédl si stopu jejich duševní energie. No vy jste ale krasavci. Pustíte nás ke krystalu? Zeptal jsem se zdvořile.

Lai Li - 28. dubna 2020 12:57

soukromá zpráva od Lai Li pro Víc bestií než by si jeden přál Bez dalších dotazů jsem mlčky počkala, než vyrazíme a upřímně jsem netušila, co dole čekat. Tak jako tak ale nastalo nepříjemné překvapení. Bestii měl každý k dispozici jednu místo toho aby bylo o jednu potvoru méně. Zklamaně jsme si povzdechla a vzala do ruky svůj vějíř. ”A co když vezmeme krystal a ono to nepomůže?” Zamračila jsem se, protože jsem si všimla nečekaných proudů energie od stropu místo od krystalu. Zkoumavě jsem se rozhlédla po místnosti, jestli tam nenajdu nějakou jinou cestu nahoru, do prostor u stropu nebo o patro výše. ”Zabavíte je? Něco vyzkouším.” Odhodlaně jsem mávla vějířem pro zlepšení grifu a protažení, načež jsem se rozhodla, že více připravená již nebudu a rozhodla jsem se nasměrovat směrem ke krystalu vzdušný vír “Fierce Whirl”abych krystal odhodila stranou či s ním jinak pohnula a viděla jsem, jak to ovlivní nejen chování bestií ale i proudy energie ze shora a připravená případně uhnout pomocí pár rychlých kroků “Fast Dance Steps”. Pokud to nic neovlivnilo, začala jsem zvažovat, co by se mohlo stát, kdybych tím vzdušným vírem s přidáním plamenů poškodila strop, zatímco jsem aktivovala ohnivou runu na vějíři. Bojíte se ohně? Plošným ohnivým útokem jsem zaútočila na bestii přede mnou ve směru, kde jsem nebyl nikdo z mých společníků.

Telltale - 29. dubna 2020 17:35

Xiang Mu Když jsi najednou vykřikl varování, tak se Jun překvapeně otočil před sebe, ale ty jsi už reagoval. Vymotal jsi lano, a zrovna když jsi ho mrštil, aby se obmotalo kolem Juna, tak jsi viděl jak se mlžný opar před ním zhmotnil v obrovskou mordu plnou ostrých zubů. Provaz se omotal kolem pasu Juna a strhl jsi ho zpět skoro ve stejnou chvíli, jako když morda zaklapla a Jun zařval. Stačil jsi ho stáhnout dost na to, aby ho to nepřekouslo vejpůl, ale ne dost a to, aby se skousnutí vyhnul úplně. Jeho ruka zůstala v tlamě bestie a nejspíš kdyby bestie trhla hlavou tak nejen že by si Juna přitáhla, ale nejspíš by stáhla i tebe. Lok naštěstí byla dost duchapřítomná a vrhla se vpřed, rozmáchla se sekerou a zasekla ji bestii do oka. Ta otevřela tlamu a zavřela, mohl jsi tak Juna konečně přitáhnout, protože do teď mezi tebou a bestií zůstával natažený jak prádelní šňůra. Jun ti přistál u nohou, celý bledý a zpocený, ale celý. Dlaň měl ale skrz naskrz probodnutou, že šlo vidět skrz ní a hodně to krvácelo. Bestie sebou švihla zpátky do kyseliny, ale držela se pořád na blízku, viděli jste její hřbetní ploutev, ale ne na dlouho. Najednou se znovu zneviditelnila a potopila, takže jste nemohli vidět jak čeří vodu. V kyselině byla bestie úplně neviditelná. Lok se k vám stáhla a klekla si vedle otřeseného Juna a snažila se mu zavázat krvácející ruku. „Zatracená potvora! Tlamu má velkou jako kráva!“ zanadávala. „Sakra!“ ruce se ji trochu chvěli, jak se snažila Juna ošetřit. Bestie Spirit Realm 2 Tenshi Rei Zazněla tvá odpověď a duchové chvíli nic nedělali, pak se ale pomalu všichni pohnuli a v jejich rukou se začali zhmotňovat zbraně a stavěli se do bojových postojů. „Přišel jsi složit zkoušku poutníku?!“ zazněla otázka znovu a zdálo se ti, že už poněkud naštvaně. „Plenitel? Plenitel? Plenitel? Plenitel?“ zazněl tichý hlas odněkud a ozýval se stále dokola jako tiché varování. Hlas zněl spíš jako ženský šepot odkud z dálky.

Telltale - 29. dubna 2020 17:35

soukromá zpráva od Telltale pro Taiyin Tian – Lai Li Tian zmínil, že ty bestie přicházejí ze stropu což vyvolalo u ostatních překvapení. Nejspíš to nikdo nevěděl. „Ze stropu?“ zopakovala Zhu-a a podívala se tam. „Já nic nevidím.“ Pronesla. Jasně, že ne. Nikdo přece jen nevidí proudy tak jako ty a Lai Li. Lai Li zmínila co se stane, pokud krystal nic nevyřeší. „Tak pak jsme v prdeli.“ Odpověděla Shineo. „Dostali jsme se sem krystalem, musí to jít teda i zpátky.“ Tian zkusil bestie požádat o uvolnění cesty, dočkal se od nich mnohohlasného zamítavého zasyčení. Prohlédl si jejich emoce, podle všeho měli všechny stejnou. Nazlobenou a trochu nedočkavou. Nijak se jedna od druhé nelišili. Ostatní se vrhli dopředu aby bojovali, ty jsi sledoval. Zdálo se ti to, nebo jsi viděl něco co se pohybuje. Víc jsi se soustředil a snažil se zachytit co to je. Když jsi se na to zaměřil, tak se ti to vyjasnilo a viděl jsi, že od bestií směrem nahoru vedou drobné skoro neviditelné pramínky energie, skoro jako špagátky. (Lai Li je nevidí) Lai Li se zeptala ostatních jestli bestie zabaví. Ti kývly, nebo zahučeli v souhlas a vrhli se vpřed se svými zbraněmi. Shineo byla nejvíce dravá v boji, tasila svůj dlouhý meč a s výkřikem se vrhla vpřed na bestie, útočila rychle a drtivě, dokázala zabavit dvě bestie najednou, ty nestále proti její zbraně vysílali své ocasy a za třesknutí se srazili. Skoro jste cítili sílu těch úderů až u sebe. Vždy když se jedna z bestií chtěla odpoutat, tak na ni Shineo zaútočila a tak ji přesun znemožnila. Na druhou stranu tohle nevydrží dlouho, muselo to Shineo vysilovat. Hidun byl sice malý, ale obratný jako opice, vrhl se mezi bestie, kličkoval kolem nich nebo pod nimi, přeskakoval je a účinně se vyhýbal jejich hbitým ocasům a zabodával do nich dlouhé jehlice, které následně vybuchovali a bestie řvali až podlaha vibrovala. Zhu-a stála na místě, s rukou před sebou, očima zavřenýma a něco si mumlala, kolem ní se mezitím zvedl vichr energie, který kolem ní utvořil zlatý štít od kterého odráželi útoky bestií. V jedné chvíli najednou otevřela oči, které najednou vpadali jako kdyby zářili vlastním světlem. „HA!“ vykřikla jediné slovo a na hlavě ji námahou vystoupili žíly a ze zlatého štítu vyletělo obrovské množství zlatých orbů, které s třeskotem naráželi do bestií. Keo na svůj věk nezůstával pozadu a vyrovnal se obratnosti Hiduna, mizel a zase se objevoval a zanechával po sobě krvavé otevřené rány. Mizunu vyskočil do vzduchu a odnikud se zhmotnila bestie v podobě draka, ale vypadal spíš jako kdyby byl vytvořený z mraku. Mizunu na něm stál a dračí mrak se s ním pohyboval ve vzduchu a on mezitím vystřeloval na bestie šípy. Bestie když se ho snažili srazit dolů, tak jejich chapadla jen prošla skrz mrak a nijak mu neuškodila. Riaa zase v boji nepoužívala nic než jen své pěsti, přesto jedna její rána dokázala zvednout bestii ze země a odhodit zpátky. Ostatním se docela úspěšně dařilo bestie zaměstnat, ale i když na ně útočili ze všech sil, tak bestie získávali jen menší zranění, která je hned tak neudolají. A jedna bestie přesto zůstala na vás. Ta se vrhla vpřed na Lai Li, která použila Fierce Whirl a odhodila tak bestii zpátky, zanechala za sebou stopy po drápech, které zasekla do země aby ji to neodhodilo úplně. Dostala jsi ji dostatečně daleko od sebe, takže jsi nemusela uhýbat a zkusila jsi použít na bestii ohnivý útok. Bestie se vrhla vpřed ohni, nejspíš se ho nebála, ucítila jsi zápach spálené srsti, ale to bestii nezastavilo. Naštěstí jsi využila Fast Dance Steps a vyhnula jsi se ji, jenže kousek za tebou byl Tian, který se zatím do boje nezapojil a jen někam zíral.

Tanshi Rei - 29. dubna 2020 18:17

Zkouška Pomalu jsem se nadechl, když jsem viděl bojové postoje těch postav. Asi jsem je nechtíc popudil. Slétl jsem očima z jedné osoby na druhou. Ono tiché varování bylo.....ani nevím k čemu mi mělo být, ale zatím mi jeho plný význam unikal. Z tohohle neodejdu jen tak. Už jsem tady, takže není cesty zpět. "Kdo neriskuje nic nezíská. Došel jsem tak daleko, musí to mít důvod." Olízl jsem si suché rty a pohlédl na postavy. "Ano....přišel jsem složit zkoušku." Vydechl jsem nakonec a nejistě očekával, co přijde dál. Nebyl jsem si jistý, co za zkoušku to bude, jestli na mě zaútočí, nebo se stane něco úplně jiného a to bylo nejhorší. Ale už jsem rozhodnutí učinil. Snažil jsem se nevypadat výhružně. Byl jsem sice připraven se bránit a tasit Raigu, ale dokud mi nedají důvod nebudu zbytečně jednat agresivně. "Doufám, že to za ten risk stojí." Pozoroval jsem dál postavy.

Xiang Mu - 29. dubna 2020 20:14

Rybička Reakce byla správná ale sakra pomalá, překvapeně jsem pozoroval jak se před námi zjevila ta příšera plavající v kyselině a kousla Juna do ruky, už už hrozilo že nás oba stáhne do kyseliny naštěstí lok zachovala klid a uštědřila rybě ránu sekerou. Takže ryba pustila i tak měl Jun ruku srz naskrz. Bestie pustila a skočila zpátky do kyseliny kde zase zmizela. Fungovalo to snad tak že dokud byla od kyseliny nebyla vidět? Podívám se na Juna i Lok která ho ošetřuje. " No do..." zakleju. " Jo má velkou držku...Jak jsi na tom June... možná bychom se měli pokusit tě dostat za mistrem... jenže to musíme přes tu příšeru..." zamumlu už proto že s něčím co není v kyselině vidět se bude bojovat dost těžko. " Nemůžeme riskovat že na nás vlétne když budeme přecházet... možná se zkuste držet dál a ..." Dojdu k jezeru .... " a pokud uvidíte že mě chce něco kousnout tak ...víte co dělat." podrbu se na hlavě. " vlastně tak nízký realm.... myslíš june že s tím že s tím zraněním dokážeš udělat něco jako naladí nebo jinovatku nebo ty Lok nějakou alternativu abych viděl že se to blíží?"

Lai Li - 13. června 2020 08:27

soukromá zpráva od Lai Li pro I jedna bestie je moc Vše vypadalo nadějně, než mi jedna bestie skočila do cesty a já tak místo odhození krystalu musela odhodit bestii. Zamračila jsem se, tohle vůbec nevypadalo dobře. Ta potvora byla příliš rychlá než abych s ní mohla bojovat na přímo. Leda…. Použila jsem „Wings of life and death level“ s cílem tu potvoru co nejvíc utahat a ideálně ji zpomalit. Nepředpokládala jsem totiž, že by bestie byla tak laskavá a upadla do mdlob rovnou. Bez jakkéhokoliv dalšího zaváhání jsem pak poslala ohnivé kopí směr krystal a bylo mi jedno, jestli to případně bestie vykryje a případně si zapálí srst. Podle potřeby jsem pak byla připravená následně bestii/krystal opět zkusit odhodit pomocí fierce whirl aniž bych deaktivovala runu na svém vějíři, vzniklo mi tak slušný ohnivý vír.

Taiyin Tian (太陰天) - 13. června 2020 14:28

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Bitva o krystal Bestie nevypadaly příliš nakloněné tomu, že by mě ke krystalu pustili a tak jsem ustoupil kousek dozadu a nechal ostatní, aby s nimi válčili, zatímco já zamyšleně sledoval špagátky, které k nim vedly. Už chápu proč si nechtěli povídat, jsou to loutky... Zabručel jsem trošku rozmrzele, načež s očima stále upřenýma ke stropu a aktivním Soul Ignition jsem uskočil kus stranou, abych se vyhnul případné bestii, která skákala mým směrem. V tom případě by mě zajímalo, co se stane, když udělám tohle... Zamumlal jsem zamyšleně a hodil jedno ze svých kopí proti vláknu nejbližší bestie. Nedával jsem si sice moc šancí na úspěch, ale vyzkoušet se to muselo, abych mohl v případě úspěchu či neúspěchu postoupit k dalším možnostem.

Telltale - 03. července 2020 13:47

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Nakonec jsi se odhodlal a řekl jsi, že jsi přišel složit zkoušku. Jako kdyby jsi snad měl na vybranou. Stíny jako jeden se zase uvolní a kývnou hlavou. Jejich podoba se rozostře a začnou mizet. Jeden po druhém se vraceli do kamene. Ta podivná mlha se začala vytrácet a tobě se vyjasnil pohled. Zůstal jsi sám, jen za přítomnosti mlčenlivých soch, stromu a podivné bestie v sukni. Ta na tebe otočila jeden ze svých dětských obličejů a slezlo rychle ze sochy zpátky na zem. A vydalo se chodbou pryč, ale po chvíli se zastavila a znovu na tebe otočila jeden z obličejů. Zdálo se, že ji máš následovat. A vzhledem k tomu, že ti nich jiného nezbývalo tak jsi tak udělal. Sice by jsi mohl zkusit utéct, ale kdo ví jak by to dopadlo? A tak jsi příšerku následoval a ta tě vedla chodbami. Měl jsi pocit, že tě vedla nahoru a dolů a při tom jste se vraceli na to samé místo, nebo se ti to jen zdálo, protože chodby tu vypadali všechny stejně. Až nakonec se konečně zastavila a ty jsi stanul před jednou z mnoha východů. Tedy měl by to být východ ven, kdyby jsi před sebou místo výhledu na jeskyni s kyselinovou řekou neměl portál, který ti ukazoval květnaté pole, s modrou oblohou. Portál.

Telltale - 03. července 2020 13:54

Xiang Mu Jun se pořád trochu v šoku chvěl, ale když jsi ho oslovil, snažil se to setřepat. Posadil se a zhluboka se nadechl. „Jsem v pohod-dě.“ Řekl. „Když to nebude krvácet tak to zvládnu.“ Podíval se na teď obvázanou ruku. Lok udělala pěknou práci, asi s tím měla nějaké zkušenosti. V kovárně se nejspíš stávají kde jaké nehody. Lok ještě pohledem Juna zkontrolovala než se narovnala a tvářila se jak bohyně pomsty, asi ji štvalo, že ta potvora Juna zranila. „Chceš ji zkusit sejmout?“ zeptala se a potěžkala svou zbraň, jako kdyby tím říkala, že je připravena. Jun přemýšlel, postavil se a šel blíž ke kyselině, ale ne příliš blízko, jen aby viděl na vodu. „Nejspíš... bych ji dokázal zamrazit. Na pár sekund. Teoreticky bych takhle mohl tu bestii i na okamžik uvěznit na jednom místě.“ Pronesl. „Takže ji vylákáme zase ke břehu. Jak vyskočí, tak ji zmrazíš a my ji rozsekáme?“ zeptala se s nadějí Lok.

Telltale - 03. července 2020 14:12

soukromá zpráva od Telltale pro Lai Li Použila jsi Wings of life and death a chtěla jsi potvoru utahat. A i když jsi věděla, že jsi zasáhla, tak se nezdálo, že by ji to unavovalo. Pak jsi zaslechla jak Tian řekl, že jsou to loutky. Takže to na ně nefungovalo? Znovu jsi odhodila bestii, která se proti tobě zase vrhala a vyslala jsi proti krystalu ohnivé kopí. Tentokrát bestie nebyla dost rychlá a nespokojeně zařvala, když tvoje kopí narazilo do krystalu. Ale asi to nebyla dost silná rána, protože krystal se sice pohnul, ale objevilo se na něm jen pár prasklin. Vyžadovat víc úderů. Bestie se zase vyřítila k tobě, v tu chvíli kolem něj proběhl Hidun a zasadil mu ránu do boku a pádil dál, protože v patách měl taky jednu bestii, která působila docela frustrovaně. Bylo by to skoro snad směšné, kdyby tohle nebyla docela závažná situace. Tvoje bestie rozptýlená náhlým útokem, se na okamžik přestala zajímat o tebe a otočila se po směru kam utíkal Hidun. Najednou, ale všechny bestie ztuhly, slyšela jsi jak jedna zařvala a když jsi se otočila, viděla jsi že jedna bestie mizí jako kdyby byla tvořena z dýmu. Ostatní bestie, se přestali o vás zajímat a místo toho se vrhali k Tianovi. Taiyin Tian Ty jsi si pracoval ve svém vlastním světě zatím co kolem řádil boj, jak z bitevního pole. Bestie, která ti připadla snad vypadala i trochu zmateně, že jsi se o ní příliš nezajímal. Ale vnímal jsi ji dostatečně, aby jsi se jejím útokům vyhnul. A vyzkoušel jsi svůj pokus. Hodil jsi své kopí proti neviditelným vláknům, které spojovali bestie se stropem. Tvoje kopí projelo vláknem a přerušilo ho. Bestie zařvala, padla na zem a začala se vytrácet. Všechno najednou ztuhlo, jen na okamžik než ostatní bestie začali řvát až ti zalehlo v uších. Najednou se o své protivníky přestali zajímat a všechny se otočili na tebe. Což jen potvrdilo tvou teorii, na druhou stranu... všechny bestie se vydali k tobě.

Xiang Mu - 06. července 2020 10:20

Lekce rybaření 1.0 " Rozumím June... možná Lok mylsíš že by se ta rána dala vypalit ...kdyby to krvácelo hodně?" nadhodím otazku i když jak vidím je mi jasné že Lok má spíš teď v mysli pomstu. " Zkusíme jí sejmnout." Pousměju se " Ale návnada budu já... myslím že dokážu poznat že po mě jde trochu dřív než Jun... navíc pokud lano dostanu blízko můžu se přitáhnout od ní... a stejně jako jun jí pak můžu chytit lany...Navíc myslím že bude lepší když se do ní pak pustíte ... vlastně... je to šilené ale ... já zkusím jít blízko June ty kolem mě zkusíš udělat plošku ledu aby se ta svině smekla kdyby náhodou až jí uctím stáhnu se dozadu lanem které musím za něco chytit a pak jí já a jun zkusíme postupně držet ledem a lany a Lok bude plamená pomsta." snažím se najít místo kde bych měl v dosahu lano abych se mohl přitahnout a pak začne hra na rybáře.

Taiyin Tian (太陰天) - 06. července 2020 19:17

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Je ze mě svačinka Hozené kopí přeseklo provázky, kterými byla bestie vázaná ke stropu a ta spadla na zem jako podťatá a začala se vytrácet. Uh, jsi v pořádku? Zeptal jsem se jí starostlivě, protože co se jí dělo vypadalo docela nepříjemně, ale než jsem se mohl sehnout a zkusit jí pomoct, všiml jsem si že jsem se ocitl v pro mě nejméně oblíbené situaci. Ve středu pozornosti všech přítomných a hlavně, všech bestií, které na mě začali vrčet. Ale, já to tak nemyslel. Zkusil jsem se na ně přátelsky usmát a zamávat na nejbližší z nich, ovšem místo toho aby přijali mou omluvu vyrazili proti mně. No dobrá. Povzdechl jsem si a přátelský úsměv se z mé tváře vytratil, jak jsem provázal své tělo s duševní energií, abych aktivoval Soul Ignition a Seer Vision, abych mohl předvídat úmysl nejbližší bestie a uhnout mu rychlým úkrokem, kterým jsem se schoval za Lai Li. Kryj mě. Požádal jsem a hodil další kopí po provázcích nejbližší příšery.

Tanshi Rei - 09. července 2020 18:39

soukromá zpráva od Tanshi Rei pro Započatá zkouška Dost se mi ulevilo, když najednou ty podivné stíny zmizely a ta divná karikatura zase odpajdala dál. Ještě teď mě mrazilo. Na druhou stranu jsem stále ještě nevěděl, do čeho jsem se to sakra vlastně namočil. "Už není cesty zpět." Zhluboka jsem se nadechl. Pro uklidnění jsem sevřel jílec Raigy a zamířil za tím stvořením. Dlouho jsem váhal jestli zkusit na to stvoření promluvit, nebo jít jen mlčky. Byl jsem si téměř jistý, že už jsem se po pár minutách chůze chodbami ztratil a doufal jsem, že cesta zpět bude jednodušší. Překvapeně jsem se zastavil před portálem, který vedl na tu krásnou louku. Rozhlížel jsem se kolem. Nikde nebylo nic z toho, co jsem předtím potkal. Teď jsem byl před cestou někam úplně jinam. Zkusil jsem očima najít to stvoření, abych zjistil jestli pokračovalo tou cestou dál do portálu či nikoli. "Takže tam mám vstoupit?......Hmmm a čeho tam mám dosáhnout? Co je vlastně mou zkouškou? Zeptal jsem se vlastně ani nevím koho. Nakonec stejně pokud nepřišla žádná odpověď nezbývalo, než vstoupit do portálu a být ve střehu v očekávání, co se bude dít dál.

Lai Li - 12. července 2020 20:40

soukromá zpráva od Lai Li pro Živý štít K mému nemilému překvapení bestie na úbytek životní energie vůbec nezareagovala. Na druhou stranu se mi ale podařilo získat dostatek času, abych mohla zasáhnout krystal. Z nějakého důvodu se to bestii vůbec nelíbilo. Že bych byla na dobré cestě? Jenže pak se stalo několik těžko předvídatelných událostí. Nejdříve začala jedna bestie mizet a zbylé začaly řvát. Rychle jsem koukla směrem po Tianovi, který se stal terčem všech těch potvor zaráz. Otevřela jsem pusu, abych navrhla, že ho budeme všichni chránit, než nechá zmizet i zbytek těch poptvor. Jenže než jsem to udělala, Tian si ze mne udělal živý štít. Zoufale jsem mávla svým ohnivým vějířem za použití fierce whirl. Doufala jsem, že některé z těch potvor chytně kožich nebo je plošným útokem udržím od sebe dost dlouho, než nám pomohou ostatní. Zkuste jejich nepozornosti využít a vzít krystal, Hidune? Obrátila jsem se v zápalu dalšího mávnutí vějířem na nejrychlejšího ze skpiny.

Telltale - 29. července 2020 21:48

Xiang Mu Lok koukla znovu na Junovu ruku a zavrtěla hlavou. "Bude to v pohodě." řekla s jistotou a Jun si nestěžoval, tak asi zranění nebylo tak hrozné jak vypadalo. Navrhl jsi plán na ulovení bestie. Lok se podrbala na hlavě. "Co když tě to stáhne do té kyseliny?" dělala si starosti. "Navíc bychom měli zvážit možnost, že to umí plivat kyselinu. Neměli bychom stát na jednom místě jak sochy." mínil. Pak jste se pustili do tvého plánu. Lok se připravila se svou sekerou a ty jsi si stoupl blízko kraji a Jun udělal pár pohybů rukama než se nadechl s prsty u brady a začal z úst vyfukovat proud ledového vzduchu, který kolem tebe vytvořil náledí. Samozřejmě zem za tebou nechal být, aby jsi měl kam ustoupit a sám by jsi sebou na náledí nesekl. Teď jenom jak ji vylákat? Začal jsi do kyseliny házet oblázky a pozoroval jsi hladinu. Trvalo to pár minut, než jsi koutkem oka zahlédl pohyb. Pomalu jsi se tam zadíval a poznal jsi znovu to tetelení vzduchu. Bylo trochu divné, že i neviditelná ta bestie nečeřila vodu, ale asi na to měla nějaký trik. Lok si všimla kam se díváš, přimhouřila oči a připravila si zbraň, kývla na tebe že je připravena. Dál jsi dělal návnadu. Blížila se, teď když jsi věděl co je zač tak jsi dokonce rozeznával i obrysy. Když byla u břehu tak se potopila, chystala se vyskočit. Tentokrát se kyselina rostříkla a bestie se znovu zviditelnila. Dopadla ploutvemi a horní částí těla na zem a naštěstí pro vás, ji ploutve sklouzly po ledu a svalila se na bok místo toho, aby se do tebe pokusila zakousnout. Jun hned dělal znamení rukama a kolem zbytku těla co bylo ve vodě se zamrazilo. Bestie vydala dlouhé zavytí co znělo trochu jako volání velryby. Použil jsi na ní svoje lana, aby jsi ji udržel co nejdéle na místě a Lok se mohla vrhnout dopředu. Její sekera se mihla a zasekla se hluboko do krku bestie. Bolestně se vzepjala a málem ti unika, ale podařilo se ti ji udržet na místě. Lok znovu zaútočila a sekla, led zapraskal a bestie uvolnila tělo. Tah na tebe začal být mnohem silnější. Bestie zvedla hlavu směrem ke stropu a otevřela tlamu. Začala vydávat nějaký klokotavý zvuk. "Pozor! Myslím, že začne plivat kyselinu!" vykřikl Jun a dal se do pohybu. Lok zanadávala a dala se taky na ústup.

Telltale - 29. července 2020 22:11

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Příšerka nic neřekla ani neudělala. Jen stála a čekala. Takže jsi nakonec.... prošel. Necítil jsi nic. Možná jsi čekal pocit, jako kdyby jsi prošel pod vodopádem, nebo cítil nějaký odpor, ale nic. Prostě jsi udělal krok a ocitl jsi se někde jinde. Rozhlédl jsi se kolem. Stál jsi na pláni plném divokého kvítí. Slunce tě hřálo do zátylku a jemný větřík čechral vlasy. Bylo by to i příjemné, kdyby jsi nevěděl, že tě čeká jakýsi úkol o kterým jsi nic nevěděl. Chvíli jsi čekal, ale nic se nedělo. Znovu jsi se rozhlédl, nejspíš to vypadá tak, že si svůj úkol budeš muset najít sám. Napravo, pár minut chůze se nacházel pás lesa, kde by jsi se mohl ve stínů stromů skrýt před sluncem a zatím co nalevo možná půl hodinu chůze jsi viděl třpytící se vodní plochu a počasí rozhodně bylo jako stvoření pro vodní radovánky. Za tebou zase v dálce se vypínali hory s bílými špičkami, kde se držel pořád sníh a přímo před tebou vedla cesta skrz květinové pole a na obzoru bylo... jen další pole. Mohl jsi se vydat kamkoliv. A co bylo hlavního... jak jsi se ohlédl, zjistil jsi že portál je pryč. Takže zpátky jsi rozhodně nemohl.

Telltale - 29. července 2020 22:35

soukromá zpráva od Telltale pro Lai Li - Taiyin Tian Bestie se zaměřili na Tiana a tedy i na Li, protože za ní se Tian schoval. Zdálo se, že u něj asi žádná mužská hrdost neexistovala, že neměl problém se krýt za ženou. Bestie se, ale nad tím nepozastavili. Všechny se začali sbíhat na vás dva, což mělo za následek překvapená volání vašich spolubojovníků, protože to se ještě nikdy nestalo. Tian poslal kopí po nejbližší bestii, tedy proti tomu špagátu a znovu se mu ho povedlo zasáhnout. Bestie padla a začala mizet, ostatní bestie začali už skoro nepříčetně řvát. Li by je sama rozhodně nezvládla, kdyby se ji po boku neobjevili během mžiku ostatní. "Nevím jak to děláte, ale pokračujte!" Zvolal Keo. Li na oplátku zavolala na Hiduna. "Hai!" zaznělo od bestií, kde se nejspíš chlapec pohyboval. Teď jenom jste museli doufat, že bestie zvládnete udržet na uzdě než splní úkol. Trvalo to jen chvíli, než jste u krystalu uviděli malého Hiduna, který se rychle rozmáchl a udeřil do krystalu a pak ještě jednou. Krystal praskal. Bestie najednou byli zmatené. Chtěli se dostat k Tianovi, ale zároveň potřebovali bránit krystal a nevěděli co dřív. Po dalším úderu krystal vybouchl a vás zasáhlo ostré bílé světlo. Slyšeli jste od vašich spolubojovníků výtěžný výkřik, který vám pomalu odezníval v uších dokud nepadlo ticho. Třeli jste si oči a snažili se vyhnat z nich mžitky. Rozhlédli jste se. Pořád jste byli na tom samém místě, ale bestie nikde nebyli. Ale nikde nebyli ani vaši spolubojovníci. I když pohled na jisté množství kosterních pozůstatků na podlaze vám dávalo jistou představu kam zmizeli. Kromě koster, vás a střepů krystalu tu byl ještě někdo. U zbytků krystalu stál nějaký muž. Otočil se k vám a na tváři měl potměšilý úsměv. Li docela rychle ho poznala, podoba k malému Hiduonovi byla dost patrná. "Tak a je to. Udělali jste to dobře." pochválil vás mladý muže, který byl na úrovni Realmu Emperor 3!

Xiang Mu - 30. července 2020 19:43

Rybička plive kyselinku Nebyl to dobrý pocit dělat návnadu ale fungovalo to potvůrka vylezla a stala se viditelnou a jen díky prozíravosti s ledem jsem nebyl bez ruky nebo dalších částí mé osoby s kterými bych se nerad loučil. Jenže tohle byl teprve začátek lekce rybaření všech no co drželo potvoru na souši začalo povolovat což rozhodně nebylo dobře. A pak přišlo ještě něco horšího ta zatracená mrcha zvedla hlavu a v hrdle jí začalo klokotat bylo mi jasné že se chystá plivat. " June až budeš moc bodni jí do krku a mraz Lok jdi po těle." zavelí ma rozběhnu se proti příšeře konečně bude čas prověřit moje umění v boji. odmotám svoje lano. Cíl je jednoduchý a komplikovaný využiji toho že má potvora hlavu nahoru a zkusím se pomocí Body of flying monkey se zkusím opravdu hodně rychle dostat k potvoře a pak vezmu své lano a zkusím to co mě učili v klanu použiji lano abych jím omotal pusu potvoře a pak se zkusím dostat za ní lano se budu snažit držet omotané potvoře kolem hlavy a nutit jí aby měla hlavu co nejvíc zakloněnou a odhalila krk pro Juna aspoň tak by se art of submision mohla na chvilku aplikovat. Možná dost dlouho na to aby se Jun dostal skrz a kyselinu v potvoře zmrazil což by mohlo plyvání komplikovat.

Tanshi Rei - 31. července 2020 09:12

soukromá zpráva od Tanshi Rei pro Neznámo kde Dlouze jsem si povzdechl, když nic nenasvědčovalo tomu, kudy bych se měl vydat. Trošku zamračeně jsem se rozhlédl. Portál nikde, můj "průvodce" nikde, žádná jasná cesta ani cíl zkoušky, jen rozličná prostředí okolo. "Divná souhra náhod, že jsou tu taková směsice přechodů prostředí, možná to je součást zkoušky." Očima jsem přelétl jednotlivé možnosti. "Tak ať to máme za sebou." Zamumlal jsem pro sebe a rozešel jsem se kupředu směrem skrze květinové pole. "Možnosti po stranách jsou příliš lákavé, takže buď budou špatně, nebo nebezpečné. A šplhat do zasněžených hor je docela šílené. Nekonečné pole může být jen iluzí a vizuálně cestou k ničemu ale ve skutečnosti správnou cestou." Snažil jsem se vlastním hlasem sám sebe uklidnit, že jsem si vybral správně. Postupoval jsem obezřetně a snažil jsem se všímat si jestli jsem nevzbudil něčí pozornost, jestli kytky nevypouštějí třeba nějaký omamný pyl, nebo se v blízkosti nepohybuje nějaké stvoření s realmem. "Bude to asi dlouhá zkouška." Bezděky jsem stiskl rukojeť své katany, opět jsem pocítil jistou úlevu a uklidnění.

Taiyin Tian (太陰天) - 22. srpna 2020 10:31

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Ave Imperator? Následná bitva byla krátká o to však tvrdší. Poté co se mi nedopatřením podařilo zlikvidovat jednu z bestií se mým směrem vrhli všechny ostatní a tak jsem se schoval za Li, zatímco jsem útočil pomocí svých kopí na špagátky, kterými byly jednotlivé příšery připojené ke stropu. I tak bychom ale pravděpodobně skončili jako něčí žrádlo, kdyby se k nám velmi rychle nepřipojili ostatní s výjimkou Hiduna, který vyrazil zničit krystal. Sotva do něj několikrát udeřil krystal prasknul a následně vybuchl. Instinktivně jsem si zakryl oči a přikrčil se, abych se chránil před případnými střepy, ale místo nich přišlo jen ostré světlo a pak pohled na vybělené kostry našich ostatních společníků a mladíka s kultivací na ranku Emperor, který nás za něco chválil. Pomalu jsem vystoupil z poza zad Li a lehce naklonil hlavu, abych si ho mohl opatrně prohlédnout, včetně energií, které ho obklopovali. On je snědl? Zeptal jsem se Li a pohlédl na kosti okolo. Přece jen její schopnosti byly ke sledování případných přesunů životní energie vhodnější než moje. Mladíka samotného jsem pak téměř ignoroval.

Lai Li - 22. srpna 2020 19:09

soukromá zpráva od Lai Li pro Konec boje Najednou jsem měla pocit, že čas běží šíleně rychle. Soustředila jsem se, abych udržela bestie od Hiduna a zároveň od sebe. Zdálo se, že Tian shovávající se za mými zády je vyloženě vytáčel víc a víc s každou zmizelou bestií. Následně začal krystal víc a víc praskat, jak hidun rozšiřoval praskliny, které jsem na krystalu udělala já. O pár nadechnutí později byl konec a objevilo se ostré světlo. Naštvaně jsem mrkala a začala jsem být neklidná, protože jsem z ničeho nic přestala cítit životní energii našich společníků I bestií. Bylo to jako přijít o několik smyslů zaráz a když jsem konečně prohlédla, na místě našich společníků byly jen staré kosti. Zamračila jsem se na relativně mladého muže, který se na nás díval. Nemusela jsem být génius, abych poznala Hiduna, který evidentně zestárl a notně zesílil. Jako první se ozval Tian s velmi nesmysnou otázkou. Ne. Zavrtěla jsem hlavou. Tohle bylo jako nějaký divný vtip nebo jako by si s námi někdo hrál a zkoušel co dovedeme. Nebo jsme zničili nějakou past? Nedůvěřivě jsem si Hiduna prohlížela a doufala v rozumné vysvětlení. Jedinou nezpochybnitelnou věcí zůstávalo, že kdyby nás chtěl zabít, už to mohl dávno udělat. Byla to snad celé jen iluze? Jaký je smysl tohoto všeho? Zeptala jsem se klidně a zdvořile.

Telltale - 24. srpna 2020 19:16

soukromá zpráva od Telltale pro Lai Li – Taiyin Tian Hidun se uchechtl, když uslyšel otázku Tiana. „Ah... tvůj přítel je vážně divný. Je talentovaný, to jistě, ale moc bych se s ním netahal. Přivede tě to do hrobu.“ Pronesl a nohou šťouchl do střepu krystalu a pomalu se vydal k vám. Zastavil se pár kroků před vámi a podíval se na Lai Li. „Smysl? Pořád stejný co předtím. Byli jsme tam uvězněni.“ Kývl směrem k ostatkům. „Tihle zemřeli už dávno. To místo je udržovalo naživu a taky hlavně jejich víra. Věřili, že jsou živí tak byli. Náš malý parazit se nechtěl jen tak vzdát svých dojných krav.“ Pronesl a zvedl ruku směrem k ostatkům. Zvedl se slabý vítr, který pohnul vybělenými kostmi a zvedl je do vzduchu. Cítili jste proudění síly. Slabý vítr, který by neměl být dost silný na to, aby zvedl ostatky, je nadzvedl do vzduchu. Hidun pak ukázal rukou směrem ke dveřím a vítr začal je odnášet pryč. „Teď jsou jejich duše volné a můžou se vrátit do velkého kola.“ Pronesl a znovu se na vás podíval. „Pokud jde o mě, prostě jsem byl dost silný na to, abych za celou tu věčnost nezemřel. A díky jedné technice se mi dařilo ukládat stranou Realmy dřív než mi je parazit ukradl. Teď když jsem svobodný a už mi je nemůže odčerpat...“ Pokrčil rameny. „Tak by mě zajímalo jestli jste přišli na to co se tady děje. Před chvílí jste dostali ode mě další nápovědu, aby jste si mohli dát dvě a dvě dohromady.“ Chtěl vědět.

Telltale - 24. srpna 2020 19:38

soukromá zpráva od Telltale pro Xiang Mu Vydal jsi rozkazy, slyšel jsi od Juna syknutí i když nevíš kvůli čemu, ale udělal co jsi řekl. Zastavil se a začal znovu připravovat svoje zmrazení, zatím co Lok spěchala k bestii, aby ji zaútočila na tělo. Ty jsi se taky pustil do práce. Hodil jsi potvoře kolem tlamy smyčku, ta po tobě loupla okem, ale to jsi už jsi ji donutil nechat tlamu zavřenou. Vydala divný klokotavý zvuk a z nozder na tebe flusla kyselinu, jen tak tak se ti podařilo uskočit, ale pár kapek dopadlo na tvoje kalhoty z kterých se začalo kouřit. Naštěstí to nebylo moc velké množství kyseliny a většina byla v jejím krku, ale to, že dokázala ji chrlit z nosu věci trochu komplikovalo. Snažil jsi se držet hlavu bestie zakloněnou, ale bestie rozhodně nehodlala zůstat v klidu. Začala se vzpírat v jednu chvíli nárazem ploutve i odhodila Lok, která tím málem spadla do kiselinové řeky, naštěstí se ji podařilo zaseknout sekyru do země a svůj pád zastavit. Jun konečně přiskočil blíž a začal vyfukovat ledovou techniku na odhalený krk bestie. Besie vydala zvuk jako zraněná velryba a vzepjala se dozadu tak prudce až tě to zvedlo ze země a v tu chvíli znovu dopadla ploutvemi na zem a z nozder na tebe vyflusla další dávku kyseliny, jenže teď jsi nestál pevně nohama na zemi a bude těžší se tomu vyhnout.

Telltale - 24. srpna 2020 19:56

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Vybral jsi si cestu skrz pole, postupoval jsi obezřetně, ale nic se nezdálo, že by bylo špatně. Necítil jsi nic a ani neviděl. Po chvíli jsi začal slyšet funění, znělo to skoro jako když odfrkuje kůň, ale samotný zdroj jsi nikde neviděl. O chvíli později nebe proťalo zvířecí volání, připomínalo to hučení soba nebo něčeho podobného. Rozhlížel jsi se, než jsi konečně uviděl zdroj. To co jsi chvíli považoval za suché křoví se ukázalo jako paroží tvorů, kteří se zdáli jako svalnatější, hunatější a hlavně rohatější bratranec jelena. To množství parohů bylo neuvěřitelné, jak dokázali vůbec tu hlavu zvednou byl skoro zázrak. Zastavil jsi se a spočítal je. Bylo jich asi deset, bestie na Spirit Realmu 1 až 2. Ale to nebylo vše co tě zaujalo. Přesně ve středu stáda bylo stvoření, které se podobalo ostatním, ale nebylo. Vypadal jako dřevěná imitace, ale s ohromujícím zlatým parožím, které zářilo a třpytilo se. Bestie vypadala skoro skutečně, dřevo jejího těla i imitovalo srst, vypadala jako umělecké dílo... tedy kdyby se nehýbalo a nekrmilo se trávou jako ostatní. Takhle bestie byla na Spirit Realmu 5 ne moc silná, ale to paroží kterým se honosilo se zdálo hodnotné. Cítil jsi to. Bylo na něm něco jedinečného.

Xiang Mu - 25. srpna 2020 19:28

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Sprchování kyselinou? Jin syknul netušil jsem proč ale možná bly ještě dost zasažený tím kousnutím možná se se zuby dostal i jed nebo kyselina kdo ví rozhodně až bude po tomhle budeme se muset na něj podívat. celý zápas s rybou vypadal dobře byla přiškrcená takže to chvilku vypadalo že zvítězíme hlavně když se Junovi podařilo trochu příšerku zamrazit jenže mrcha se nechtěla nechat zabít tak snadno a začala sebou mlátit chudák lok málem skončila v kyselině ale naštěstí se stačila zaseknout a nespadla. Problém je že při tomhle rodeu mě poslala potvora do vzduchu zavěšeného na mém laně a vstříc se mi řítila kyselina. To by nebily úplně problém mít volné lano jenže to bylo stále kolem krku potvory. Nebylo tedy mnoho cest jak se vyhnout ale mohli se zmenšit škody zkusím se protočit na laně abych byl nohama na před a pak se vyslat jako projektil skrz kyselinu přímo směr hlava potvory.

Tanshi Rei - 26. srpna 2020 12:23

soukromá zpráva od Tanshi Rei pro Zkouška Doufal jsem a věřil, že jsem si vybral tu správnou cestu. Zvířecí volání mne upozornilo, že nejsem sám. Očima jsem prolétl okolím, až jsem se zastavil na keři suchých větví, které se pohnuly. Cukl jsem sebou a jen ohromeně sledoval, jak se z keře stal jelenu podobný tvor s bohatým parožím. "Páni.....a je jich tu více." Postupně jsem zaregistroval na deset těchto tvorů. Dotkl jsem se jejich duševní síly a zjistil, že jsou většinou Spirit Realm 1 nebo 2, to nebylo tak strašné, na druhou stranu bylo jich tu dost na to, abych byl opatrný a zbytečně je neprovokoval. A pak mě upoutala ta socha.....nádherný jelen opět s bohatým parožím. Jiný, než ti ostatní. Mohl to být vůdce stáda. Mohla to být jen bysta, ale to by se nesměla pohnout. Srdce mi splašeně bušilo. Rychlým dechovým cvičením jsem jej uklidnil a upnul pozornost na mohutnou bestii, které mělo Spirit Realm určitě alespoň 5.....znatelně více, než byla má úroveň. Musel jsem dobře volit kroky, nepochyboval jsem, že o mě bestie už vědí. Patrně se budou chovat, jako stádo a právě tento jedinec stádo povede a bude ho chránit. Sebral jsem veškerou odvahu a udělal pár kroků k tomuto nádhernému majestátnímu dřevěnému tvorovi. Měl jsem sto chutí sevřít Raigu a vytasit jí z pochvy, abych měl alespoň falešný pocit bezpečí, ale moc dobře jsem si uvědomoval, že je to špatný nápad a tak jsem se přinutil pustit jílec katany. Zastavil jsem se v uctivé vzdálenosti od tohoto fascinujícího tvora a pomalu jsem se nadechl. Ruce jsem pomalu roztáhl podél těla dlaněmi vzhůru v nenásilném gestu a pak jsem udělal to první, co mě napadlo, že je v takovou chvíli vhodné, za předpokladu, že je ten tvor alespoň trochu inteligentní. Pomalu a opatrně jsem se mu docela hluboce uklonil a setrval tak, až po chvíli jsem se odvážil trošku zvednout pohled, abych zjistil, jaký to mělo efekt. Něco uvnitř mi říkalo, že bojovat není ta správná cesta, že to jde i jinak. Rozhodl jsem se věřit svým instinktům a počkat, co bude následovat. Přece jen je to zkouška.

Taiyin Tian (太陰天) - 06. září 2020 16:58

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Nedostatek důvěry Hidunovu vysvětlení jsem nevěřil. Ne protože bych ho neměl rád, nebo tak něco, ale protože bylo plné neuvěřitelných mezer. Pokud ovládal tajnou techniku, která mu umožnila přežít, proč se o ni nepodělil s ostatními? Proč se o ni nepodělil s námi? Kdybych nedokázal zachytit ty spirituální nitě, které spojovali bestie s tím, co bylo nad námi nechal by nás zemřít taky? Ani jeden z těchto detailů nesvědčil příliš v jeho prospěch. Buď nám lhal a ostatní skutečně zabil sám a vysál jim energii, nebo mluvil pravdu a byl to oportunistický parchant toho nejhrubšího zrna. Na druhou stranu...to jsem byl i já. Přivede tě to do hrobu... Usmál jsem se a oči mi sklouzli nejprve na zaprášené kostry a pak někam ke stropu. Pořád mám pocit, že jsem bezpečnější společnost než ty kamaráde. Usmál jsem se v duchu a otočil se docela, abych si mohl důkladně prohlédnout náhodný stín v rohu místnosti. Znamená to, že je tu něco zavřené. Něco co se živí na lidech dost neopatrných aby sem přišli, něco co chce uniknout... Zamumlal jsem způsobem, který zněl spíš jako otázka. Třeba ty... Dodal jsem pro sebe v duchu a pak jsem se zarazil. Přece jen měli jsme tu ještě většího kandidáta na zrádce roku. Byli jste tu zavření celá staletí... Poznamenal jsem nesoustředěně, přešel ke stínu a dřepl si k němu. Náš mistr nás sem přivedl, říkal, že je to jeho tajné místo na kultivaci. Nechal nás volně se tu potulovat...prozkoumat toto místo... Začal jsem si na stěně kreslit náhodné symboly. Pokud sem opravu chodil jako mladý, musel vědět o nebezpečí, musel projít jednotlivé sály. Určitě neseděl jen za vstupními dveřmi, tak proč...

Lai Li - 12. září 2020 18:55

soukromá zpráva od Lai Li pro Ve víru otázek Nedůvěřivě jsem si Hiduna měřila. Těžko se mi věřilo někomu, kdo tu klidně mluvil o smrti ostatních, se kterými tu trávil spoustu času. Byl tu déle než oni a přežil. Možná mě přivede do hrobu, možná mě před ním zachrání Okomentovala jsem Tianovo nezvyklé chování. Na rozdíl od Hiduna jsem si byla jistá, že Tian mi úmyslně neublíží. Poslouchala jsem proslov a sledovala počínání, tiše beze slova. Když pak začal zkoumat, zda jsme pochopili o co jde naklonila jsem hlavu lehce na stranu a prověřila znovu jeho životné energii. Následoval Tian a jeho podezřívavé připomínky a když už někoho podezíral Tian, bylo co říct. Na co přesně umřeli? Podívala jsem se na kosti. Ostatně na vyřčení podezíravých otázek bylo už relativně pozdě, stejně jako hraní, že dotyčnému věřím. A proč jsi techniku, díky které jsi přežil nenaučil I ostatní? Vlastně, když bylo tak snadné porazit bestie, proč jsi na to za ty roky nepřišel a Tian sotva za pár okamžiků? Zkoumavě jsem se ptala, zatímco jsem opatrně zamířila hledat zbytky krystalu a prohlédnout si místnost. Zajímalo mě, která z místností to je – zda se schody či bez a zda v odraze něco ještě náhodou nesedí.

Telltale - 12. září 2020 19:13

soukromá zpráva od Telltale pro Xiang Mu Zhoupl jsi se a tvůj manévr se podařil. Střetl jsi se s proudem kyseliny, ucítil jsi pach spálené látky, z oblečení se ti kouřilo a kyselina se rychle prožrala skrz tvoje oblečení o boty a začala se ti zabodávat do kůže. V tu chvíli jsi nohama narazil do bestie. Přesněji jsi zasáhl měkkou část pod jejím krkem. Bestie se zalkla, doslova. Jun znovu použil svou ledovou techniku a zasáhl místo do kterého jsi před chvílí udeřil. Zhoupl jsi se zpátky a viděl jsi, že tohle byl konečný úder. Nevíš přesně co se stalo, ale krk bestie zmodral a najednou se roztříštil, jako kdyby byl ze skla. Hlava bestie upadla a ty jsi spolu s ní slítl na zem. Hlava bestie zůstala spoutána tvým lanem zatím co z pahýlu bestie se vyvalil proud krve a tělo se zhroutilo dozadu a spadlo do kyseliny, kde se zůstalo vnášet na hladině a jen občas sebou škublo. „Ha!“ pronesla výtěžně Lok a poplácala se po bicepsu. Ty jsi měl, ale jiné problémy. Pořádně tě páleli chodidla a lýtka, jak tě poleptala kyselina. „Jsi v pořádku?“ ozval se Jun, který šel k tobě. Lok se hned přestala radovat a taky spěchala k tobě, tentokrát už se starostlivým výrazem v obličeji. Získáno: 200XP

Telltale - 12. září 2020 19:24

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Zkusil jsi to nenásilnou cestou. Sice to byli bestie, ale vypadali poměrně mírumilovně. Nemluvě o tom, že zabít taková krásná stvoření by bylo spíš zločin. Poklonil jsi se bestiím a když jsi vzhlédl, tak jsi viděl, že se na tebe všechny dívají. Některé ještě pořád mleli tlamou, jak dojídali trávu a jiné zvědavě střihali ušima. Ta podivná, dřevěná bestie zahrabala nervózně kopytem v zemi, pak se rozhlédl po ostatních, kteří nakonec znovu pomalu skláněli hlavu a přestávali si tě všímat. Dřevěná bestie se uvolnila, ale pak najednou sklonila hlavu a namířila na tebe své mocné paroží a rozběhla se proti tobě. K tvému překvapení jsi se, ale necítil ohroženě. Sice jsi měl tendence uhnout, ale tvé instinkty nenapovídali žádné nebezpečí. Zůstal jsi stát. A jelen do tebe narazil, ale nic jsi necítil. Zamrkal jsi a měl jsi divný pocit. Zdálo se ti to nebo jsi trochu menší? Rozhlédl jsi se a všiml jsi si, že na tebe ostatní jeleni zase hledí. Podíval jsi se dolů a překvapením sebou trhl, protože jsi neviděl svoje chodila, ale kopyta. Zkroutil jsi oči nahoru, viděl jsi nad sebou klembu z parohů. Stal jsi se tou bestií? „Už jsou to staletí kdy někdo zvolil cestu míru, mladý koulouchu.“ Zaznělo ti v hlavě kupodivu stařecký hlas. „Copak vás vaší starší neučí, že bestie je nutné zabíjet vždy a za každých okolností? Co to tebe napadlo zkusit to po dobrém?“ zajímal se starý hlas a dal jsi se do pohybu. Začal jsi pomalu kráčet a tvé stádo tě následovalo.

Telltale - 12. září 2020 19:40

soukromá zpráva od Telltale pro Tian – Li Hidun se usmál a posadil se na zem, zcela uvolněn. „Zavřené? Ano.“ Odpověděl Tianovi. „Ale že chce ven? To si nemyslím. Za ty roky stačil spořádat tolik energie, že bych se nedivil, kdyby byl už na Tyran Spirit Realmu.“ Pronesl což vás zarazilo, protože jste nikdy neslyšeli o Tyran Spirit Realmu. Pokud víte tak nejvyšší Realm je Emperor. Tak o čem to Hidun mluvil? „Tvorové takovéto úrovně mohou srovnat se zemí celá města. Ale pořád trčí tady? Proč asi?“ pokrčil rameny. Zdá se, že to nevěděl. Tian se začal zabývat myšlenkou o tom jestli s tímhle vším nemá váš mistr něco společného. Hidun si začal hrát s kouskem křišťálu co zůstal z rozbitého krystalu. „Promiň mladíku. Nevím o čem to mluvíš. Pokud by sem někdo vlezl, tak se dotkne krystalu, to je skoro jisté jako že každý den vyjde slunce. Je to příliš velké lákadlo. A ocitl by se u nás. Nikdo jiný kromě vás tu dlouho nebyl.“ Pokrčil rameny. Li se zatím začala ptát na ostatní, na co umřeli. Hidun se zadíval do míst, kde ještě před chvílí leželi ostatky. „Bestie je zabili. Jenže si to neuvědomili. Zabili je, ale oni se pak zase zvedli a odešli nahoru myslíc si, že přežili jen o vlásek.“ Vzdychl, když se ptala na to proč se o techniku nepodělil s ostatními. „Ah ta nedůvěra a při tom jsme spolu tak dlouho žili. Skoro jako rodina.“ Poznamenal smutně. „Ale já na to přišel. Jenže nikdo z nás neměl možnost s tím něco udělat. Jak chceš zničit něco co nevidíš? Pokud to nevidíš a ani necítíš tak to neexistuje. Mohl bych prostor nad bestiemi rozsekávat jak bych chtěl, ale nic bych nezasáhl. A i když jsem si střádal duševní sílu, tak jsem na ní nemohl sáhnout. Pořád jsem byl na Spirit Realmu 9. Nemohl jsem nic udělat.“ Pronesl a pak si promnul zátylek. „A proč jsem se nepodělil? To mě vážně podezíráte z toho, že jsem je nechal vědomě umřít? Vážně dnešní děti jsou tak bezohledné a kruté.“ Zavrtěl hlavou. „Myslíte si snad, že jsem všechno uměl hned? Hmm? Když jsem sem přišel poprvé doopravdy jsem byl dítě. Přežil jsem tak dlouho díky jejich ochraně. Jenže pak už bylo pozdě. Mezitím už byli mrtví, nemohl jsem je nic neučit.“ Zdálo se, že jste ho svým podezíráním ohledně zabití jeho společníků trochu naštvali.

Xiang Mu - 12. září 2020 21:04

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Zařval jsem bolestí když jsem ucitil jak se kyselina dostává do nohou ale bylo to nejlepší co jsem v tu chvíli mohl dělat... Pak jsem nevnímal mnoho pro bolest tedy jsem si jist že jsem jí kopl a že se bestie nejspíš zadusila a pak najednou puf a hlava bestie byla pryč a kolem ní jen led dopadnu na zem a dony mě doslova nepříčetně pálí. Doslova hrcnu na zadek. " Zasraná kyselina..." Potřebuji vodu? Vzal jsem jí sebou? Určitě ano ... spíš instinktivně z prstenu vytáhnu čutoru a žačnu si nohy umívat. "Pálíto jak prase..." drčím se zatnutými zuby snažíc se tu kyselinu dostat pryč... " Možná led a oheň voda ředění? uvidíme?" zamručím a spíš si periferně všimnu těla bestie jak sebou škube na hladině jestli se potopí tak celá takhle patálie nebude mít takové plody... naštěstí mám své lano. I když to znamená že musím přemoc pálení potřebuji to tělo vytáhnout na pevninu kus od nás aspoň prozatím... tuhle kořist potopit nenechám...i když to znamená že se slzami v očích budu muset vydržet o nějakou dobu déle tu kyselinu.

Taiyin Tian (太陰天) - 13. září 2020 15:33

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Podzemí O mě se sice říkalo, že nedávám smysl, a po pravdě řečeno jsem ho často nedával ani sám sobě, ale v porovnání s Hidunem a jeho vysvětlením jsem mluvil naprosto jasně a srozumitelně. Nebo to bylo tím, že byla jeho kultivace tak vysoká, že mu dávali smysl některé věci, které někomu na Spirit Realmu smysl nedávali? Netušil jsem a ani jsem to vědět asi nechtěl, protože pozornost jsem ztratil někde uprostřed jeho proslovu, během kterého jsem se otočil zamyšleně k odchodu. Myslím, že jsme tu strávili až příliš mnoho času. Poznamenal jsem a naposledy jsem se pomocí svého mystického zraku podíval na místnost a roztříštěný krystal, než jsem pomalu vyrazil zpět na místo setkání. Opouštěl jsem toto místo se smíšenými pocity a ještě větším množstvím otázek než odpovědí. Otázek, které budu směřovat zejména na našeho mistra.

Tanshi Rei - 14. září 2020 12:44

soukromá zpráva od Tanshi Rei pro V jelení kůži Dech se mi tajil v očekávání, co přijde dál. Byl jsem nervózní, kdyby se celé to stádo rozběhlo, zadupali by mě do země, na to tata. Sebral jsem všechnu odvahu a rozhodl jsem se neutéct. Pak jsem zvedl pohled a spatřil, jak se na mě rozběhl ten obrovský jelen. "Sakra....sakra....sakra....bude ze mě plackaáááááá!!!!" Řval mi v hlavě hlásek a já se snažil přimět nohy k pohybu. Chtěl jsem uskočit stranou, ale nohu jsem posunul jen o pár milimetrů, když mi přelétl tvář stín poznání. "Necítím se v ohrožení. Bu-de to v pořádku......." Zatnul jsem zuby a pak jsem se s dlouhým výdechem trochu uvolnil. "Každá volba někam vede." Instinktivně jsme se trošku přikrčil, když do mě měl dřevěný jelen narazit a přimhouřil jsem oči. Ale žádná bolest, žádný náraz. Otevřel jsem oči a úlevně vydechl. Ale něco bylo jinak. Zdálo se mi, že jsem.....jiný....menší a mám...... "KOPYTA?!!!!" Vytřeštil jsem oči a pak rychle zakoulel nad sebe, dřevěné paroží. Nervózně jsem polknul. "Jsem jedním z nich?" Cítil jsem, jak se mé nohy téměř samy hýbou a vnímal jsem hlas v mé hlavě. "Mladí nedělají vždy to, co jim staří říkají." Musel jsem se nad pravdivostí téhle pranostiky pousmát. Raději nechci vědět, jak se usmívá jelen. "Nemyslím si, že bychom měli zabíjet bez rozmyslu, nezáležeje na tom jestli jsou to bestie, nebo lidé. Každý život má svou hodnotu." Snažil jsem se volit slova tak, jak jsem je cítil za správná. Nemělo cenu v něčem lhát, nebo se vytáčet.

Lai Li - 24. září 2020 17:56

soukromá zpráva od Lai Li pro [H1/] Výmluvy[/H1] Mlčky jsem poslouchala Hidunovo vyprávění a zaujala mne spousta věcí co řekl. Zaprvé nebylo možné aby dotyčným po úmrtí zůstávala životní energie, takhle její koloběh jednoduše nefungoval. Za druhé kde když se sem dostal jako malé dítě vzal tolik odborných znalostí a za třetí co myslel tím poprvé. Poslední kapkou pak bylo když zmínil, že tu náš mistr nebyl. Sice to znamenalo, že nás možná mistr neposlal sem jakožto krmení pro lokální bestii ale stále moje důvěra v něj zmizela. "Kruté? Copak jsme někomu ublížili? Nebrala bych si to osobně Hodině, přece jen pravda je taková, že nás sem opravdu někdo dovedl Povzdechla jsem si. Což mi připomíná, že bych možná mohli doprohlížet toto místo a popřemýšlet jak se po tak dlouhé době vrátíme domů Povzdechla jsem si znovu a opatrně zamířila kolem dokola místnosti a zkoumala kde původně byly schody, než jsem zamířila ven zpět do chodby.

Telltale - 24. září 2020 20:55

soukromá zpráva od Telltale pro Xiang Mu Oba tví spolužáci se k tobě seběhly, zatím co jsi si vodou snažil smýt kyselinu. Boty byli v čudu, rovnou jsi se shodil z nohou. Bolest trochu polevila, ale ne moc. Pohled na tvé nohy nebyl hezký, pokožku jsi měl místy zarudlou, jako nějakou mapu a kyselina se ti zvládla prožrat i kůží, naštěstí to nešlo, ale příliš do masa. Lok nevěděla jak pomoci, tak aspoň vytáhla svoji vodu a začala ti s tím pomáhat. „Zkusím něco... dejte pryč ruce.“ Pobídl vás Jun. Udělali jste to a Jun ti na nohy foukl ledový vítr. Voda na tvých nohou se okamžitě zamrazila, ale nijak tě to nezraňovalo. Příjemně to chladilo, no nebo to rozhodně byl lepší jak pálení. Měl jsi na nohou chladivou krustu z ledu. Jun chvíli čekal, pak pokývl hlavou a začal ti led sundavat. Zjistil jsi, že pálení bylo pryč. Nohy tě sice pořád boleli, ale už jsi necítil, jak se ti rozežírá maso. „Fajn. Teď ti to zavážeme.“ Řekl Jun, ale toho se už chopila Lok, která ti svýma... drsnýma rukama opatrně nohy obvazovala. „Dokážeš chodit?“ ptala se Lok a možná už se chystala tě vzít na záda.

Telltale - 24. září 2020 21:14

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Sice jsi se mohl v této podobě rozhlížet, ale nemohl jsi zastavit. Tělo vedla bestie v které jsi teď uvízl a snad se i časem dostaneš ven. „Ano. Mladí kolouškové jako ty mají vlastní hlavu. Děláte si vlastní názor. Ale ne vždy je dobré starší neposlouchat.“ Zazněla ti v hlavě odpověď. „V tomto případě jsi jednal dobře. Pokud by jsi nás napadl, tak bychom bojovali. Můj druh není agresivní. Ale mnoho dalších je. Buď kvůli tomu, že je ženou primitivní instinkt. Či zášť k lidskému druhu. Ti méně inteligentní vždy budou útočit pokud to mají v povaze.“ Zmlkl a chvíli nic neříkal. Vaše stádo postupovalo, blížili jste se k lesu. Nemáš však tušení kam tě vede. Nebo tedy vás. „Teď mi pověz mladý kolouchu. Čeho chceš dosáhnout. Co jsi si od tohoto sliboval?“

Xiang Mu - 25. září 2020 07:21

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Je čas udělat botám pápá Pohled na nohy byl neutěšivý i po zasahu s vodou bylo jasné že mám po botech a kdyby jen po botech ale také by se na mích nohou mohli slepí začít učit číst. Bylo to hrozné a palilo to jako děs. Snad jen díky Junově zásahu se to dalo tak nějak snést. Ale stále tu byl ten problém. Já nemám boty a co víc ta kyselina dál žere. Jun vyndá i obvaz a lok začne obvazovat moje nohy což sice vypadá docela skvostně ale jeden nevím proč si to neužiju. "Myslíte že to bude žrát dál.?" zeptám se trochu vyděšeně skutečně bych nerad byl bez nohou a tak sleduju hlavně jestli to nebude žrát obvaz. " To bude dobrý lok. Jen mi pomož se zvednout." zkusím se usmát a vstát jenže ono to není úplně tak dobrý protože ztatím sílu v nohou a prostě se zřitím na lok kterou při manevru obejm ua chvilku na ní zůstanu vyset. Jak jsme si najednou docela blízko tak se jen omluvně usměju a pokusím se trochu stabilizovat. " Ehm... je ta potvora na břehu?" měním téma tak rychle jak jen umím.

Telltale - 25. září 2020 21:17

soukromá zpráva od Telltale pro Li – Tian Hidun se zvedl a oprášil se. „S časem bych si starosti nedělal.“ Řekl. „Takže je to sbohem? Škoda, doufal jsem, že se se mnou půjdete podívat na toho parazita.“ Pokrčil rameny. „Takže, zase někdy?“ rozloučil se zatím co jste vyšli na chodbu. Hidun vyšel za vámi a zatím co vy jste se vydali hlouběji do útrob stavby on se vydal směrem, kterým jste přišli. Brzy jste přestali slyšet klapání jeho sandálů a pohltilo vás zase ticho. Vydali jste se tedy chodbou dál. Ušli jste několik metrů, jednou zahnuli a narazili jste na další dveře. Opatrně jste dovnitř nahlédli, ale místnost vypadala bezpečně. Vlastně se zdálo, že jste narazili na něčí pracovnu. Místnosti dominoval velký pracovní stůl, který byl kdysi asi honosný, ale teď byl matný a potlučený. Místnost rámovali police, které byli prázdné, některé zborcené, bylo zde hodně rozbitých baněk a skvrny po jejich vyteklým obsahu. Ale co zaujalo Li byli rostliny. Nevíš sice co se kdysi tady rozlilo, ale flora tady převzala moc, všude se tu táhli lehce purpurové trávy, které mírně světélkovali a mezi nimi kvetly krásné fialové květiny, které lehce cinkali, jako když se lehce cinkne do skleněného džbánu. Květiny rozhodně měli v sobě spirituální energii. Ne hodně, ale rozhodně víc než běžné léčivé bylinky. Stonek rostliny, ale končil ve změti krystalů, utrhnout ji asi nebude úplně snadné. Tedy ne tak aby jsi nesnížila její hodnotu. Zatím co se Li jistě uchvacovala rostlinami Tian se rozhlédl po místnosti, přešel ke stolu, který začal prohlížet. Otevřel šuplíky, ale byli prázdný, ale tiché ťuknutí napovědělo, že tam něco je. Po chvíli zjistil, že šuplík má falešné dno, které otevřel aby na něj zasvítila krásně zdobená lahvička z jakousi modrou esencí vířící uvnitř. Zvláštní bylo, že z lahvičky nevyzařovalo... vůbec nic.

Taiyin Tian (太陰天) - 26. září 2020 16:01

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Neznámá místnost Zamával jsem Hidunovi na rozloučenou a chvíli počkal, než se jeho kroky vzdálili, načež jsem následoval Li chodbou od krystalu dál. Po celém roce, který jsme strávili uvěznění v pasti neznámé bytosti mi okolní chodby připadaly...poněkud zvláštní, skoro až neznámé, a tak jsem se důkladně rozhlížel po okolí a snažil se z tohoto podivného místa vstřebat co nejvíce. Kvůli tomu jsem si málem ani nevšiml, že jsme dorazili do další místnosti, prapodivné pracovny, kterou už dlouho nikdo nepoužíval. Prosím, nesahej na žádný další krystal. Požádal jsem Li tónem, který s trochou představivosti mohl i připomínat náznak humoru, načež jsem se dal do prohledávání stolu, kde jsem našel podivnou lahvičku. Zajímavé... Zabručel jsem a opatrně, abych s jejím obsahem náhodou nezaštěrchal jsem ji zvedl výš ke světlu, abych si její obsah mohl prohlédnout. Proč schovávat něco, co nevyzařuje žádnou sílu...jsi prošlá? Nebo jsou moje smysly ještě moc slabé? Zeptal jsem se lahvičky, načež jsem si ji opatrně uložil do prstenu s tím, že se musím později pokusit odhalit její původ a účel. Následně jsem si důkladně prohlédl okolní místnost pomocí svých smyslů a pokud jsem nenašel nic zajímavého, začal jsem hledat další dveře.

Tanshi Rei - 03. října 2020 23:21

soukromá zpráva od Tanshi Rei pro Člen stáda? Byl to vážně zvláštní pocit být uvnitř té bestie, nečekal jsem, že je vlastně něco takového možná, ale vzhledem k tomu, kolik zvláštní věcí se ve světě děje, tak proč by asi nemohlo. "Netvrdím, že je vždy moudré neposlechnout rady starších a zkušenějších." Odpovím klidně k jelenovi. "Chápu vždy je vše individuální. Jsem názoru, že by se člověk měl nechat vést instinktem. Ty mu často řeknou více, než by očekával." Věřit tomu, co cítíš je vlastně návrat k základním dovednostem, které jsme už skoro ztratili. Raději jsem v tuhle chvíli nemyslel, jak se zase dostanu z toho jelena ven. Otázka, která mi byla posléze položena mne donutila se zamyslet a na chvilku odmlčet. Hledal jsem správná slova. "Čeho jsem chtěl dosáhnout? Co jsem si sliboval? Hmmm řekl bych, že mě vedla vpřed zvědavost a touha dozvědět se něco nového. Doufal jsem, že mi tahle cesta pomůže poodhalit tajemství, která se zde skrývala. Také jsem to bral, jako příležitost zesílit a ověřit si své vlastní schopnosti v praxi. Vlasntě jsem ani pořádně nevěděl, co bych měl od téhle zkoušky, jak bylo řečeno, očekávat. Doteď to asi nevím." Pousmál jsem se pro sebe. Nikdy bych neřekl, že potkám nějakou bestii, která bude takto inteligentní a normální.

Telltale - 12. října 2020 16:33

soukromá zpráva od Telltale pro Xiang Mu Jun zavrtěl hlavou. „Už by to mělo být v pohodě. Tohle už jen doznívá. Myslím...“ Pronesl a podíval se na tebe. „Měli bychom se vrátit za mistrem. Třeba s tím něco svede.“ Poznamenal. Lok ti pomohla na nohy, nohy tě zaboleli a svalil jsi se na Lok, která tě chytila, aby jsi neupadl. Voněla trochu po kovu a mýdlu, nebyla to úplně špatná kombinace. Taky jsi docela jasně cítil proti sobě její vnady, vlastně dobře zbrzdili tvůj dopad. Lok se na tebe usmála a nejspíš ji nenapadlo, že jsi vnímal „tolik“ věcí. Ohlédla se na potvoru. „Jen hlava. Tělo plave na hladině. Zdá se, že se jen tak nerozpustí. Ale od krku se kouří. Asi kvůli té otevřené ráně. Nakonec by ji to rozežralo, ale ne hned.“ Hodnotí. „Měli bychom ji vytáhnout na břeh. Můžeš použít svoje lana? Já s Junem ji pak vytáhneme. Ty si musíš šetřit nohy.“ Znovu se na tebe zadívala.

Telltale - 12. října 2020 16:33

soukromá zpráva od Telltale pro Tian – Li Tian zaujatě zkoumal lahvičku a mumlal si při tom. Zdálo se mu to nebo tekutina při zvuku jeho hlasu zavířila? Schoval ji nakonec do prstenu a začal zkoumat okolí svými smysly. Drobné úponky energie proudili z rostlin, které místnost oblehly. Dalo se předpokládat, že za jejich výskyt asi mohli chemikálie, které zde byli uskladněny a rozbity. Pak po staletích tím dali vniknout unikátní flóry. Hledal jsi dál, tohle místo muselo skrývat pořád dost pokladů. Chvíli jsi se rozhlížel než jsi narazil na další dveře na druhém konci místnosti. Ty vedli do další pracovny, která byla poměrně skromná. Další prázdné police a stůl, který už držel jen silou vůle. Očividně horší kvalita než ten předchozí. Přesto tvůj smysl tě varoval, že i tady se něco ukrývá. Začal jsi hledat, po nějaké chvíli jsi díky své citlivosti našel místo v kamenné podlaze. Byl to kamenný kvádr, který se dal zvednout potíž byla v tom, že i když jsi teď jasně viděl hrany, nebylo jak ho zvednout. Skrytý mechanismus? To bude trochu těžší.

Xiang Mu - 15. října 2020 12:57

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Bolest a jiné vjemi. "Nejspíš asi jo i pro případ že jich bude víc." To jsme to zase dopadli jedna jediná potvora a takový problém Cítím se docela sklapamě tedy dokud mě nepomohla lok zvednout a já jsem najednou nebyl sakra blízko pro až moc vjemů. Malinko zrudnu a chvilku vůbec nic nevnímám... " Eh co?" nejspíš mi to bude muset lok zopakovat a i tak to bude stát i trochu postavení se na vlastní abych nebyl v blízkosti těch dvou příjemných věcí. " Jo přitahnou lanem jasně to pujde jen opatrně vypadá to že v tom e ještě dost kyseliny." upozorním je zatímco se pokusím potvoru vytahnout stejně se pak budeme muset vratit k mistrovi a ano myslím že po téhle výpravě je čas na duležitý hovor s lok.

Taiyin Tian (太陰天) - 12. listopadu 2020 19:50

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Místnost za místností Tekutina v lahvičce se chovala poněkud zvláštně. Zdálo se, že reaguje na zvuk, ale zkoumat konkrétní mechanismy nebyl čas. Navíc, pořád to mohla být na zvuk reagující výbušnina a v takovém případě jí rozhodně bylo lépe v mém prstenu než v ruce, alespoň prozatím. Z místnosti jsme se pak následně vydali dveřmi do další, taktéž špatně udržované místnosti s hromadami napůl rozpadlého nábytku a tajnou skrýší, která se nacházela pod mohutným kamenným kvádrem. Ze začátku jsem se s ním pokusil pohnout rukama, ale kromě toho že nebyl pořádně za co chytit byl také neuvěřitelně těžký a tak jsem se rozhodl pro jiné řešení. Páčky...potřebujeme páčky... Zamumlal jsem poněkud nepřítomně směrem k Li, načež jsem se dal do poněkud chaotického prohledávání místnosti. Zejména skříní a dalších kusů nábytku ve snaze objevit nějaký skrytý mechanismus ovládající skrýš.

Telltale - 09. prosince 2020 21:28

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Bestie mlčela po tvé odpovědi a jen se pohybovala v čele svého stáda. Vstoupili jste do lesa, svět kolem tebe se rychle míhal, slyšel jsi šustění listí, praskání větví a dusání kopy. Bylo to zvláštně příjemné, poklidné. Mířili jste stále hlouběji do lesa, stromy houstly, světla ubývalo. „Brzy tam budeme.“ Ozval se po dlouhé době stařešina. „Tvá odměna. Splnil jsi zkoušku.“ Vysvětlil. „Tato zkouška může být splněna více způsoby. Ty jsi si zvolil neagresivní cestu. Když jsem na tebe běžel, mohl jsi bojovat. Neudělal jsi to. Tvé instinkty jsou dobré, ale ne vždy se na ně spoléhej srnečku.“ Před vámi se začalo objevovat světýlka a pomalu jich přibývalo. Působilo to jako lampiony. Brzy jsi si uvědomil, že to nejsou lampiony. Bestie zastavila, trochu jsi se zachvěl a ocitli jsi se zase ve svém těle. Bestie stála za tebou... zdála se... větší a majestátnější. Jelen kývl hlavou směrem před sebe a ty jsi se znovu otočil. Hleděl jsi na obrovský strom, který doslova pulzoval Spirituální energií. Strom byl obtěžkán velkými, oranžovými plody, které zářili. Právě to byli ta světla předtím. „Mateřský strom celého lesa. Zahyne strom, zahyne vše kolem. Její plody jsou plné Spirituální energie, která tě posune rychle na vyšší realm. Je ti dovoleno jedno utrhnout. Jakmile plod pozřeš, usedni mezi kořeny Matky stromu a začni kultivovat. Matka strom ti v tom pomůže.“

Telltale - 09. prosince 2020 21:40

soukromá zpráva od Telltale pro Xiang Mu Když jsi padl na Lok, tak tě chytila a poklepala tě po zádech, zdálo se, že ji tvá blízkost nevadila. Nebo si to neuvědomovala? „Dobře... já se vrátím pro mistra. Myslím, že bude lepší, když nebudeš moc na ty nohy šlapat.“ Zmlkl, když jsi se začal snažil vytáhnout bestii. „Co jsem teď říkal?“ vzdychl a vydal se zpátky přes most. Lok si stoupla vedle tebe. „Nech to na mě. Ty si sedni ať si ještě víc neuškodíš.“ Řekla a převzala lana. Namotala si je kolem ruky, pak přehodila kolem ramen a zabrala. Je pravda, že ona je silnější než ty. Přece jen se zaměřuje na brutální sílu a centimetr po centimetru začala mrtvolu táhnout ven z kyseliny. Brzy začala těžce oddychovat. Je jasné, že ta potvora nebude lehká. „Zvládneme ji... uff... naporcovat uufff...“ Vydechla. Přece jen je škoda nevytáhnout z bestie všechny suroviny. Navíc v blízkosti města žádnou takovou bestii jen tak nenajdete. Musí být extrémně vzácná. Ty jsi vnímal její ztěžklý dech, to jak se začíná potit a hlavně... jste právě samy.

Telltale - 09. prosince 2020 21:59

soukromá zpráva od Telltale pro Taiyin Tian – Lai Li Začal jsi pátrat po mechanizmu a mumlal směrem Li, ale ta se zdála zabraná do něčeho jiného takže jsi v tom byl sám. Hledal jsi kolem, prohledával všechna možná místa, ale nemohl jsi nic najít. Žádný tlačítko, páka, runa nebo cokoliv. Vrtalo ti to hlavou, zkusil jsi i prohledat zdi, poklepával jsi na kameny a zdálo se to jako zbytečná práce. Než se jeden z kamenů po tvém zaklepání lehce pohnul. Začal jsi do něj dloubat a po chvíli jsi zjistil, že kámen jde zamáčknout a jak ho pustíš zase se vysune ven. Ale nic se nestalo. Po nějaké době pátrání a když už jsi věděl co hledat, jsi našel celkem čtyři kameny co jsou zamáčknout. Předpokládal jsi, že je musíš stisknout v nějakém pořadí. Jenže v jakém?

Xiang Mu - 14. prosince 2020 21:23

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Lok Omluvně se na Juna usměju ale prostě si nemužu si pomoc. Pak se nabídne Lok že mi pomůže což ocením přeci jen ona má asi sílu nás všech dohromady takže si sednu a spíš jí sleduju při práci což mé mysli neprozpívá ale co už snažím se alespoň trochu upříst si trochu vnitřního klidu a dostat všechno to kolem pod kontrolu. " Počkej lok můžu ti pomoc i ze sedu nebo když to dokážeme někudy provléct tak můžeme použít kladku..." snažím se nabídnout ale asi marně navíc Práce lok ještě víc zaplní oblast její vůní. "Lok..." začnu opatrně snažím se zklidnit svou mysl protože věci které se musí vyřešit je nutno upříst v klidu abych se v nich neztratil. " Myslíš že by jsi měla až se vrátíme do města čas.... jako vyjít si... " odkašlu si " Jako myslím že nohy budou potřebovat a mít někoho kdo mě chytí ..." zkusím se usmát. " Samozřejmě bychom spolu s procházkou mohli dělat i něco co máš ráda aby to nebylo jen o tom mě rozchodit."

Taiyin Tian (太陰天) - 10. ledna 2021 20:15

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Místnost s kameny Li nevypadala, že se chce v nejbližší době do pátrání zapojit, a tak jsem se do toho musel pustit sám. Opatrně jsem prohlížel celou místnost, nejen pomocí svých fyzických smyslů, ale také pomocí těch, které jsem získal v rámci kultivace a hledal nějaké vodítko. Jenže, jak se zdálo, spíše než magie a mystika tu pracovali nějaké mechanismy a s těmi jsem si rady nevěděl. Naštěstí se na mě ale paní štěstěna usmála, když jsem našel jednu dlaždici, která se dala stisknout. Stisknout, ale bez jakéhokoliv efektu. Opatrně jsem ji tedy zmáčknul a rychle uskočil, načež jsem si prohlédl celou místnost a zaposlouchal se do ticha okolo. Nic se nedělo, naprosto vůbec nic. A tak jsem ji zmáčkl ještě jednou a když se ticho opakovalo, prošel jsem celou místnost znovu, přičemž jsem objevil tři další dlaždice. Hádanka byla jasná, ovšem její řešení už méně. Abych si ujasnil myšlenky, prošel jsem celou místnost ještě potřetí, tentokrát v naději, že najdu nějakou nápovědu k tomu, v jakém pořadí a jak dlaždice zmáčknout. Pokud by se mi to nepodařilo, jednoduše jsem začal zkoušet pořadí náhodně, dokud jsem nevyzkoušel všechny kombinace. Zase tolik jich nebylo.

Tanshi Rei - 18. ledna 2021 15:24

soukromá zpráva od Tanshi Rei pro Posvátná odměna Celou cestu jsem měl velice zvláštní pocit, byl jsem plný očekávání a zvědavosti. Strach už ustoupil někam do pozadí. Tak nějak jsem cítil, že to bude v pořádku. Lehce jsem se pousmál. "Někdy je bojovat potřeba, jindy má však ušetřený život mnohem větší hodnotu." Přikývl jsem na souhlas a zahleděl jsem se na ten krásný strom obsypaný plody. Úžasem jsem zůstal zírat a trvalo mi pár okamžiků, než jsem zjistil, že jsem opět sám sebou. Cítil jsem, jak mi buší srdce nedočkavostí. Jen zde být byla dostačující odměna. To, že mi bylo dovoleno utrhnout jeden z plodů byla neuvěřitelná pocta. Pomalu jsem vypustil vzduch z plic a ohlédl jsem se na svého průvodce. "Je mi ctí, že mohu spatřit samotné srdce lesa. Ale kde to vlastně jsme? Je toto stále stejný les u chrámu do kterého jsme vstoupil, nebo jsme jinde.....či snad jindy?" Neodpustil jsem si zvídavou otázku a až pak jsem pomalými kroky vyrazil ke kmeni stromu. Nespěchal jsem, užíval jsem si každý krok. Toto byl okamžik, který jsem si nikdy nemyslel, že zažiju. Sám pro sebe jsem se vděčně usmál. Zastavil jsem se na chvíli opět až u nižších větví, které byly obsypány plody. Chvíli jsem tu nádheru jen pozoroval a pak s posvátnou úctou jeden z plodů utrhl. "Děkuji ti Strážce za tvůj dar. I tobě matko." Sklonil jsem uctivě hlavu a pak jsem se poklonil hluboce stromu na znamení díku. Trvalo dalších pár okamžiků, než jsem se odhodlal do toho krásného plodu zakousnout a postupně jej celý sníst. Byl to zvláštní pocit, nechat sebou proudit energii. Tohle bylo dočista něco jiného, než jsem znal. Zamířil jsem ke kmeni stromu a pak zády k němu usedl mezi kořeny do trávy. Zhluboka jsem se nadechl a pomalu zavřel oči. Složil nohy do tureckého sedu, dlaně položil na kolena, vyrovnal jsem záda a začal jsem pravidelně dýchat abych mohl započít svou kultivaci.

Telltale - 08. února 2021 10:35

soukromá zpráva od Telltale pro Xiang Mu Lok se na tebe zamračila a pak na tvou nohu. „Já to zvládnu. Jen seď.“ Zabručela. Začal jsi nervózně mluvit a snažil jsi se ji pozvat ven, Lok sice nebyla z těch nejbystřejších lidí na světě, ale tohle pochopila. Trochu jsi ji tím překvapil, že ji podklouzla noha a pár centimetrů ji to stáhlo zpátky, než se znovu zapřela a zabrala, těch pár centimetrů co ztratila rychle získala zpět. Neodpověděla ti, místo toho zaťala zuby, zavrčela a táhla, táhla až konečně většina těla bestie skon čila na zemi a žiravina ji už nerozpouštěla. Pustila provaz a vydechla. Otřela si orosené čelo a promnula si otlačené dlaně. Nepokojně jsi čekal na její odpověď. Podívala se na tebe. Poškrábala se na nose a pak kývla hlavou. „Tak dobře.“ Nakonec souhlasila. „Můžeme se jít projít.“ Odvrátila se od tebe a dívala se na mrtvou bestii. „Ah myslím, že bychom z ní mohli získat docela slušnou kořist. Tenhle druh bestie v okolí není zrovna běžný. Navíc ta kůže určitě bude výborná pro zbroj. Odolná proti kyselině, vsadím se, že má i nějakou odolnost proti ohni.“ Poklepala na tělo.

Telltale - 08. února 2021 10:43

soukromá zpráva od Telltale pro Taiyin Tian Pustil jsi se do rozluštění hádanky. Zdá se, že ten kdo v této místnosti vládl se jen nespoléhal na mystické vědy. Mechanická hádanka bylo úplně něco jiného a rozhodně ne moc často používáno. Začal jsi hledat nějaké vodítka, ale nebylo to moc snadné když celé tohle místo bylo zaprášené a rozpadající se. Jestli tu nějaká vodítka byla, tak najít je by bylo ještě složitější než zkoušet kód namátkout. Nic jsi nenašel a tak jsi začal zkoušet pořadí. Když jsi stiskl dva kameny ve správném pořadí, uslyšel jsi jemné cvaknutí, ale pak jsi stiskl další špatné a uslyšel jsi jasný zvuk toho, jak se to něco zase vrátilo do původní polohy. Pokračoval jsi a poslouchal, zjistil jsi, že některé kameny bylo potřeba stisknout víc jak jednou. A pak po několikátém pokusu konečně jsi narazil na správnou kombinaci. Slyšel jsi, jak se za zdí něco hýbe a pak cvaknutí a velká dlaždice na zemi, se nadzvedla a trochu odsunula. Hned jsi se k ní vrhl a odsunul jsi úplně, aby jsi se podíval co skrývá. Bingo! Poklady! Velký krystal z kterého vyzařovala surová energie. Přívěšek, který když jsi pozorně prozkoumal vypadalo jako, že je uvnitř dimenzionální prostor. Prsten se zobrazením vrány, ale nic jsi z něj necítil, ale rozhodně nebyl obyčejný, jinak by ho přece neschovali, že? Kámen, který vypadal jako lávový. Také jsi z něj cítil spirituální energii, ale jen slabou. Netušil jsi k čemu to je. A nakonec kniha z které vyzařovala silná energie. Když jsi ji otevřel, tak ti písmo plavalo před očima. Nedokázal jsi ji číst, ale z pár znaků jsi poznal, že se jedná o nějakou techniku. Zobrazit SPOILER

Telltale - 08. února 2021 11:22

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Zeptal jsi se na toto místo. „Nacházíš se v jiném realmu. Tento svět vytvořil mudrc Shen Long před tisíci lety. Byl to přítel bestií, který nechtěl vidět, jak jsou některé druhy vyhubeny. Vytvořil tento ráj pro nás, pro ty, kteří byli poslední svého druhu, aby zde mohli žít pokojně beze strachu lovení lidmi. Válka mezi lidmi a bestiemi byla kdysi krutá a intenzivní. Spousta bestií, které neměli zájem o boj byli stejně zabíjeny, některé druhy zcela vymřely.“ Odpověděl ti. „Duše Shen Longa je spojena s tímto místem. Možná se s ním jednou setkáš.“ Odešel kousek stranou a svalil se do trávy. I když seděl vypadal důstojně a majestátně. „Teď jsi splnil jeden z úkolů. Jakmile ho dokončíš vrátíš se zpět do svého realmu. Ale toto místo od teď bude spojeno s tvým osudem. Jakmile nastane správný čas budeš sem přivolán znovu, aby jsi splnil druhou zkoušku. Buď proto připraven malý srnečku. Teď si odpočinu.“ Pronesl a když domluvil, tak zavřel oči. Záře z jeho očí a paroží pohasla a vypadalo to, jako kdyby zcela zdřevěněl. Kdyby jsi na něj zkusil mluvit, tak by ti už neodpověděl. Utrhl jsi plod, který jsi snědl. Byl plný sladké dužiny a měl jsi co dělat, aby jsi nebyl celý pokapaný. Jakmile jsi ho dojedl, cítil jsi v hrudi a žaludku silný tlak duševní energie. Hned jsi se šel usadit mezi kořeny. Viděl jsi a slyšel jsi jak kořeny stromů se kolem tebe začali pohybovat a obklopovat tě, dokud kolem tebe nevytvořili ochrannou kupoli. Začal jsi kultivovat. Cítil jsi, jak tě síla hřeje v žaludku a díky kultivaci jsi začal energii rozesílat skrz své meridiány. Během kultivace čas utíkal aniž by jsi ho vnímal. Nedokázal jsi určit jak dlouho to trvalo, jediné co jsi vnímal byla energie procházející tvým tělem. Světlo v tvém žaludku se postupně zmenšovalo, jak jsi ho rozesílal skrz tvé tělo. Cítil jsi, jak jsi prorazil neviditelnou bariéru tvé kultivace. Když už nic nezbylo otevřel jsi oči a cítil jsi se báječně. Cítil jsi, že je tvé tělo i kultivace mnohem silnější. Když jsi se zkontroloval zjistil jsi, že jsi prorazil na Earth Realm 2!

Tanshi Rei - 09. února 2021 08:25

soukromá zpráva od Tanshi Rei pro Rezervace pro bestie Kývl jsem hlavou na jelena, že rozumím, ale to on již odpočíval. "Tak útočiště pro bestie, které vytvořil mistr Shen Long. Až se vrátíme domů budu si muset o tom muži něco zjistit, zdá se, že měl správný pohled na věc." Pousmál jsem se pro sebe. Ovoce, které jsem jedl bylo sladké, dobré a taky výživné. Skoro jsem měl co dělat, abych ho dojedl. Šťáva i když jsem se snažil kapala, snad jsem se alespoň moc neumazal. Trochou vody z lahve jsem se zkusil alespoň v základu pak očistit a otřít ústa, no a pak již byl čas kultivovat, protože v břiše mi hořela příjemná energie, která se hlásila o své místo v mém těle. Nevím kolik času jsem tam pod tím stromem strávil a v danou chvíli mi to bylo úplně jedno, protože to bylo něco úplně jiného, než když jsem kultivoval sám. Tohle místo, strom, který se ke mě skláněl a ono zázračné ovoce, to vše mi přinášelo zvláštní pocit klidu a harmonie, který jsem jinde nezažil. Opravdu to bylo útočiště. A to, že bylo označeno pro mne za místo, kam se mohu vrátit, až nastane správný čas, bylo o to více potěšující, ne pro vidinu dalších plodu, ale pro svou samotnou podstatu. Taky to bylo asi poprvé, kdy jsem si mohl všimnout, že zářím, jako světluška. Když jsem se ze svého soustředění probral a pomalu jsem se postavil, cítil jsem se naprosto jinak. Mnohem silnější a s větší zásobou realmu. Cítil jsem, jak mnou má nová síla prostupuje a zjištění toho, že jsem dosáhl Earth realmu 2 mne samotného velice mile překvapila. "Páni." Vydechl jsem úžasle. S dalším nádechem jsem se obrátil čelem ke stromu a spícímu jelenovi a znovu jsem se hluboce uklonil. "Arigato ještě jednou za mocný dar a také za možnost se do této nádherné říše znovu podívat. Nezapomenu, co jsem se zde naučil a až nastane správný čas, budu určitě připraven." Pak jsem se znovu narovnal a tak nějak s jistým pocitem smutku cítil, že bude nejspíše čas odejít a vrátit se do svého realmu. Rozhlédl jsem se kolem jestli uvidím cestu z tohoto místa. Věřil jsem, že až přijde čas poznám sám, jak se sem opět dostat.

Xiang Mu - 10. února 2021 11:25

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Není romantičtějších míst než zdechliny bestii Když na mě Lok zabručí trochu nechápavě nakloním hlavu. Řekl jsem něco špatného? Kdo ví? Každopádně když po mém dotazu zacouve tak spíš instinktivně použiji své lano abych jí zachytil aby nesjela i s bestii zpátky i když to bude spíš zbytečné gesto. Pak přejde hovor na téma bestie sice nevím proč ta změna ,ale na druhou stranu bestie je asi aktuálnější. "No ano ta bestie asi nebude běžná ... vlastně by mě zajímalo jestli by se nedali udělat nějaké měchy na část téhle kyseliny ... hmm proti ohni myslíš že by ti to pomohlo směrovat tvůj oheň nebo tak?" Byla otázka kolik té kůže by se dalo využít i dalších věcích přeci jen je tu ještě Jun a já a nějak se musíme rozdělit o přemoženou bestii.

Telltale - 14. března 2021 18:24

soukromá zpráva od Telltale pro Xiang Mu Zavrtěla hlavou. „Těžko říci. Předpokládám, že když to odolá žiravině tak to odolá i ohni ne? Ah nevím...“ Pronesla a šla si sednout vedle tebe. Zkontrolovala tvoje nohy a pak se podívala na tebe. „Možná Jun bude vědět co a jak s těmi měchy. Protože opravdu šít neumím.“ Pousmála se. Ohlédla se. „Snad Jun přivede mistra rychle. Zdá se, že žiravina už nepůsobí, ale máš nohy pěkně oloupané. Radši se na ně moc nedívej.“ Doporučila ti. Okamžik mlčela. „Co myslíš, že ostatní? Myslíš že narazili také na něco neobvyklého?“ ptala se tě. „Vůbec myslela jsem si, že je tohle místo bezpečné když nás sem vzal mistr. Ale zase říkal, že tu dlouho nebyl... nedokáži říci jestli je dobře, že jsme tady nebo...jestli ne.“ Aktivovala svůj prsten a vytáhla z něj měch na vodu z kterého se napila a pak ho podala tobě. „A co by jsi řekl, že je v té černé bedně?“

Telltale - 14. března 2021 18:47

soukromá zpráva od Telltale pro Tanshi Rei Když jsi promluvil ke stromu, měl jsi pocit, že koruna stromu se zachvěla, ale nic dalšího se nestalo. Pro strom vůbec muselo být složité se pohybovat i když byl tak napuštěn duchovní silou. Rozhlédl jsi se a nebyl jsi si jistý co teď. Přiblížil jsi se k nehybnému jelenovi, který náhle otevřel oči a jeho paroží se znovu rozzářilo. Uslyšel jsi tiché vžžžuuum a najednou se před tebou objevil portál. „Na shledanou srnečku.“ Zaznělo v tvé hlavě a ať už jsi chtěl nebo ne, neviditelná síla tě prostrčila skrz portál a ty jsi se objevil... zpátky. Rozhlédl jsi se, malá podivná bestie s dětskou hlavou byla pryč, chodbami se jen proháněl vítr. Ale nesl sebou i zvuk hlasů. Vydal jsi se k jednomu z výklenků a vyhlédl jsi ven, zpět k mostu a dole jsi uviděl sedět Lok a Xianga a kousek od nich tělo nějaké bestie. Neslyšel jsi o čem se baví, ale nejspíš po boji odpočívali.

Tanshi Rei - 15. března 2021 19:37

Zpátky mezi přáteli Pousmál jsem se ještě naposledy pro sebe. Tenhle zážitek byl opravdu zvláštní a na náladě mi jen přidalo, když jsem spatřil Mua a Lok. Zamířil jsem klidnými kroky k nim. Když bude třeba slezu pár výklenků a pak zamířím k mostu za nimi. "Hej vy dva, co jste to tu vyváděli? A kde je Jun?" Rozhlédl jsem se kolem jestli ho někde poblíž neuvidím. Pak jsem trošku přidal do kroku, abych si mohl se svými spolužáky promluvit a zjistit, kde je můj společník a co se tu kruciš stalo. Tázavě jsem na ně slétl pohledem. "Doufám, že je v pořádku, když jsem ho tu tak nechal." Trošku mě zahryzalo svědomí a část dobré nálady mne opustilo.

Xiang Mu - 16. března 2021 08:14

soukromá zpráva od Xiang Mu pro Kyselina teorie a pak bůh ví Rozesměju se když začne Lok o tom že šít neumím i o tom že moje nožky jsou pěkně oloupané rozhodnu se jí poslechnout a raději se dívat na ní čistě pro případ. " Můžeme se zkusit vydat za mistrem nějak...přeci jen to docela trvá. A co se týká ostatních myslím si že taky narazili na divné věci po pravdě je tohle dost co by stálo za to tu ještě prozkoumat ale asi nebudeme mít ani čas ani možnosti. A co se bezpečnosti týká jediná bestie co jsme potkali mi je ta kyselinová a té jsme se mohli i vyhnout možná i když po pravdě by mě zajímalo jak dávno to je." řeknu zadumaně a pak se Lok zeptá co myslím že je v té rakvi " Tak to netuším dokud nezjistíme co znamení ten symbol. Musíme se ostatních zeptat jestli tu neviděli nějaké svitky nebo knihy. Každopádně stále mě trápí v hlavě to že všichni běželi k té rakvi... co když je to nějaká kapsa kam se mohli schovat co když je to obrovská prsten kam můžeš schovat i lidi? Co když je to brána? Ale pak je otázka kdo to zavřel a kdo to šel otevřít." pokrčím rameny. "Podle mě tu máme být jen netuším proč."

Xiang Mu - 16. března 2021 13:45

Čas se vrátit? Náš rozhovor s Lok je přerušen když se ze shora přiřítí Rei kouknu na něj a jen ukážu kolem. " Ale přešli most a pak se seznamovali s tou kyselinovou bestii co tu plavala... jen to trochu nedopadlo hold vzdušné manévry mi ještě nejdou." řeknu po pravdě a když má starost o Juna dodám. " Jun šel pro mistra kvůli mým nohám které měl i seznámení s kyselinou ještě trochu bližší... vlastně když jsi tady možná mi můžete oba pomoc a můžeme se vydat za nimi. Po mostě se musí jen couvat." řeknu a pak se ještě zamyšleně zeptám. " Co je tam nahoře?"

Tanshi Rei - 20. dubna 2021 11:30

Šokující novinky Nakloním hlavu na stranu a trošku překvapeně pozoruju Mua, který se mi snaží vysvětlit, co se tu vlastně stalo. Rozšíří se mi zorničky, když se rozvypráví o oné příšeře a o tom, jak dopadli. "Proč jste do té vody lezli? Řekl jsem Junovi ať počká na druhé straně." Vydechl jsem trošku flustrovaně nad tím, že mě vlastně neposlechl. "Je tam ta potvora ještě?" Ohlédl jsem se směrem k jezýrku. "Po mostě couvat? Aha tak v tom byl ten fígl zajímavé. Já to vzal po kamenech naštěstí bez setkání s tou bestií." Objasnil jsem spolužákovi a pak jsem došel až k nim. "Jo asi jim můžeme jít naproti. Snad tě mistr dá dohromady, je to vážné?" Slétl jsem očima na Muovy nohy, abych alespoň odhadem zjistil, jak hodně vážná jsou jeho zranění. "Tam? Hmmm nevím jistě, co všechno tam může být. Dostal jsem se jen do jedné místnosti, kde jsem podstoupil jakýsi druh zkoušky. Bylo to......velmi zajímavé." Usmál jsem se na Mua. Mí přátelé si mohli povšimnout, že na sobě nemám ani škrábnutí a pokud by se pokusili vnímat více auru, kterou vydá můj realm, všimli by si, že je jakási jiná, silnější. "Tak pojď pomůžu ti na nohy." Sehnul jsem se k Muovi a podal mu zároveň ruku, abych ho mohl vytáhnout na nohy a pořádně podepřít.

Xiang Mu - 30. dubna 2021 07:27

Trocha vysvětlení "Kdepak nikdo tam nelezl ta potvora vylezla ven a málem grybla Junovi ruku... no a taky uměla plyvat kyselinu... a tohle je tak nějak výsledek." opravím cverzi příběhu a pak si poslechnu co zsažil Rei. Ano vypadá trochu silnější možná? " Zkoušky? Hmm to mi našli jen velkou rakev a spoustu otázek...třeba o symbolech stromu v kruhu a tak...hmm co to vlastně bylo za zkoušku?" zeptám se zvgědavě spíš abych nemusel moc myslet na nohy přesto ale odpovím i na otazku ohledně jejich stavu. " Není to super ale není to nejhorší myslím že to bude v poho a na pomoc už mám Lok." usměju se " Ovšem jestli mě chcete oba dopajdat za mistrem tak mužeme."

Tanshi Rei - 03. května 2021 16:27

Pokec s Muem "Sakryš vy jste si tu teda užívali zábavy." Zavrtěl jsem nad tím vším hlavou ale pak se opět stočí hovor k mé zkoušce a také k tomu, co objevili oni. Tázavě jsem k nim slétl pohledem. Hrobce? Hmmm strom v kruhu? To zní trošku povědomě zajímalo by mě jestli to má spojitost. Zjistili jste komu ta hrobka patřila?" Optal jsem se Mua místo odpovědi a pak jsem se poškrábal na zátylku. "Co to bylo za zkoušku? Hmmmm......těžko říci co měla vlastně testovat, ale řekl bych, že to, jakou cestu životem volíš. Dost možná se jedná i o další skrytý význam, který jsem nepochopil." Více zatím záležitost nerozvádím. "Kde jste našli vlastně tu hrobku? Našli jste tam něco dalšího?" Nedá mi zvědavost, než se dál vyptávat. Pousměju se směrem k Muovi a Lok, je fajn, že mu kryje záda. Možná je tohle všechno dění sblížilo? Kdo ví. I na to bude čas se vyptat později. "Nebudu ti lhát dost mě zajímá, co jste tu objevili vy, ale na druhou stranu, měl by se na tebe Mistr podívat." Převrátil jsem na jazyku dvě strany jedné mince, které se nám nabízely.

Xiang Mu - 03. května 2021 16:53

" jo strom v kruhu bylo to na praporech cestou k té hrobce... čí to byl hrob nebo rakev nevíme prostě tam byla jen rakev ke které se nešlo dostat..." řeknu trochu zklamaně zdá se že Rei měl malinko víc štěstí. " Ty jsi na narazil na stejný symbol?" zeptám se zvědavě rád bych totiž tušil co v té rakvi je ale ... " Tak jako tak jsme neobjevili nic po čem bychom byli silnější ani žádné zkoušky spíš hromadu otázek." což byla pravda na rozdíl od Reie jsem ani já ani Lok nezesílili a já začal mít pocit že jsem si zase jednou vybral cestu která jako jedinému nic nepřinese.

Tanshi Rei - 03. května 2021 17:09

Pokec s Muem Zbystřil jsem svou pozornost na maximum, když se Mu trošku rozpovídal o tom, co zažili. Trošku mi zdá, že by to, co jsem zažil já a to co našli oni mohlo mít jistou spojitost. "Jakto že se k ní nešlo dostat? Byla tam snad nějaká bariéra, nebo další nástraha?" Optal jsem se Mua se zájmem a pak jsem mírně zavrtěl hlavou. "Nevybavuju si, že bych viděl takový symbol, ale na druhou stranu to, co jsem si zažil.....hmmmm dalo by se říci, že když jsem přišel tam nahoru bylo tam, něco co by se dalo nazývat kruhem a když jsem došel konce zkoušky, byl tam strom. Když to spojíš dohromady dává to váš symbol." Nakonec jsem si sedl vedle svých spolužáků, když jsme se zatím nikam nevydávali. "Bylo tam ještě něco dalšího? Když mluvíš o hromadě otázek? Hmmm kde je vlastně ta hrobka, nebo rakev? Třeba pokud se tam dostaneme všichni, mohli bychom přijít na něco, co jste předtím neviděli. Nebo se možná dostaneme dál díky tomu, že jsem složil onu zkoušku." Pokrčím rameny protože sám nevím jestli bychom něčeho takového byli schopni a jestli by to bylo, co k užitku. "Tohle místo je opravdu prazvláštní." Poznamenám spíše pro sebe, než k ostatním. "Vše však záleží na vás tedy hlavně na tobě Mu." Vzhledem k jeho stavu je on opravdu tím, který v tuto chvíli určuje naši cestu. Nehodlám ho tu nechat, nebo se vydat hledat to co našli jen dle nějakého popisu. Pořád jsou to mí spolužáci.

Xiang Mu - 03. května 2021 17:31

O hrobce "Tak něco kolem rakve je něco jako pole skrz které neprojde nic jak živého tak ne živého... jako by někdo nechtěl aby se k tomu kdokoliv dostal." řeknu a na Reiův zážitek jen pokrčím rameny. " Nevím tohle byl symbol někoho kdo byl tady kdysi bylo to na praporech a tak... jo a pak tam bylo něco o zamčeném čase ale to taky nedávalo smysl. Jak říká mdokud ten symbol nenajdeme někde a nezjsitíme komu patří nebo co se tady mohlo dít... pak je ta rakev stále jen nedostupná rakev...A nemusíme k ní ona pujde už se mnou... nevím jak ale mistrovi se jí podařilo dostat do prstenu... a já jednou přijdu na to co je vní i když si trochu říkám že když si někdo dal tu práci jí tak chranit možná bude lepší jí nechat zavřenou."

Tanshi Rei - 03. května 2021 17:47

O hrobce Překvapeně vykulím na Mua oči, když zmíní, že je ona rakev v jeho prstenu. Nakloním tázavě hlavu na stranu. "Páni nevěděl jsem, že ty prsteny jsou až takhle......mocné." Pak mi ale hlavou šrotuje spousta informací, které jsem obdržel od Mua ohledně dalších detailů, které zjistili. Na chvíli jsem zavřel oči a urovnával jsem si myšlenky. Když jsem znovu oči otevřel, výraz ve tváři mi strhnul a napnul se náhlým uvědoměním. "Opravdu by to mohla být......." Prudce jsem zamrkal a cítil jsem, jak mi stoupá tep a po zádech mi přeběhla husina. "Spíše, aby se k tomu dostal jen ten, který toho bude hoden. Nedostatek znalosti nebo zkušenosti může přinést záhubu, ta ochrana může počítat právě s tímto a vlastně chránit ty, kteří ještě nejsou připraveni." Začal jsem, ale pak jsem si olízl oschlé rty. "Dává to smysl....dává to mnohem větší smysl, než si myslíš Mu." Vydechl jsem ta slova skoro až užasle a s posvátnou úctou. "Zapadá to do sebe, to co mi říkáš a to, co jsem viděl, to co jsem zažil je to.....tohle místo je.....je úžasné! Takové, jaké jsme nikdo ještě nikdy neviděli a dost možná už nikdy ani neuvidíme!" Vyhrkl jsem s nadšeným vzrušením, které ze mě ve vlnách vyvěralo a explodovalo. Jednotlivé střípky mi konečně skládají celistvější obraz, který Mu ještě bohužel vidět nemůže, ne když mé myšlenky utíkají sem a tam a sbírají informace postupně do sebe. "Zamčený čas je.....dost přesný pojem toho, co se tu skrývá a co se týká toho symbolu. Pokud tu byl jen tenhle symbol myslím si, že vím komu patřil a tím pádem by mu mohla patřit i ta hrobka." Zadíval jsem se na spolužáka a mírně jsem se kousl do rtu, abych se trošku uklidnil. Každý špatně složený střípek teď mohl znamenat zkázu. "Myslím si, že naše cesty jsou svým způsobem kvůli tomu, co jsme si tu zažili propojené Mu." Vyslovil jsem to, co mi kanulo na jazyk, jako samozřejmé.

Xiang Mu - 03. května 2021 19:00
	Zážitky Poslechnu si Reie a mírně si povzdechnu. "Hmm čili by bylo docela dobré aby jsi mi řekl co jsi zažil protože tobě to dává smysl ale mě né." jedině snad že abych se dostal dovnitř budu muset postoupit celou zkoušku jako Rei. Nejspíš. I to je docela dobré vědět. " Nicméně dává smysl že tohle místo je celé propojené přeci jen to místo vznikalo najednou..."

Tanshi Rei - 05. května 2021 18:06

Povídání Mírně jsem Muovi přikývl a dlouze jsem vydechl. Ze sedu jsem pak na něj pohlédl a ještě naposledy jsem si utřídil informace, které jsem doposud poskládal. "Dostal jsem jednou z chodeb na místo, kde byl kruh ze soch a když jsem se přiblížil, jakoby vše ožilo, dokonce se objevilo nějaké podivné stvoření, nevím, kam bych jej zařadil. Tak či tak tato bytost mne vybídla, jestli jsem přišel složit zkoušku. Nakonec jsem to odsouhlasil, nějak jsem tušil, že stejně není moc na výběr. V tu chvíli jsem prošel nějakým.....já nevím, bylo to, jako bych prošel jakousi trhlinou do jiného světa. To je to o čem jsi mluvil zamčený čas, věřím, že těchhle míst je tu možná více, jsou odtrženy od našeho světa a bestie, které by zde jinak už neexistovaly si tam žijí své životy v poklidu. Potkal jsem se tam s jelenům podobnými bytostmi. Byli inteligentní Mu, fakt hodně. Zvolil jsem cestu míru a pokory a vůdce stáda mi pak pověděl pár věcí a řekl, že jsem splnil první ze zkoušek. Odvedl mě k ohromnému stromu, který plodil ovoce. Směl jsem jedno sníst a vstřebat jeho sílu. To proto jsem tak rychle postoupil v realmu bylo to až neuvěřitelné. Rozloučil se se mnou a já byl zpátky a šel jsem hledat vás ostatní. Můj osud se však s tím místem provázal, nejspíše jsem tam nebyl naposledy. A tohle? Tenhle chrám?" Rozpřáhl jsem ruce, abych obsáhl, co nejvíce z tohoto místa a celý jsem zářil úžasem a radostí. "Je to útočiště Mu! Útočiště pro bestie, které by vinou války mezi lidmi a bestiemi vyhynuly. Mudrc, který se postavil proti tomu jim vybudoval toto úžasné útočiště mimo to vše, aby je ochránil. Ne všechny bestie jsou krvelačné potvory, které nás chtějí roztrhat. A myslím si, že právě hrobku toho mudrce z nějakého důvodu máš v tom prstenu. Jeho jméno je Shen Long." Sleduji své spolužáky plný očekávání. "Proto jsou naše cesty propojené. Oba jsme s tímto místem každý jiným způsobem svázaní. Ta hrobka může být nesmírně důležitá." Doufal jsem, že jsem udělal správně, když jsem Muovi a Lok řekl o tom, co jsem si zažil.

Xiang Mu - 05. května 2021 18:47

O míru Poslechnu si Reie a lehce potřesu hlavou. " Nemyslím si že by tu bestie chtěli žít v míru možná kdysi ta co vyběhla na nás rozhodně mír nechtěla chtěla si schramsnout Juna.. navíc ta rakev co jsme našli byla spoutaná řetězy a prostě tam jen tak vysela.. jenže cestou k ní jsem našli lidské kostry jasně jich přibývalo když jsem se blížili k rakvi. Možná to byl nějaký kult nějaký spolek něco ale nevím jestli to co je zabíjelo přišlo pro rakev a nemohlo dál a nevím jestli k rakvi utíkali aby jí otevřeli a něco v ní jim pomohlo a nebo utíkali aby jí chránili...." pokrčím rameny. " Nevím u té rakve bylo napsano jen zamčený čas nebo tak něco.. víc nic žádné jméno prostě nic... musím si o tom přešíst víc než si budu jist zda to má smysl vůbec otevřít."

Tanshi Rei - 19. května 2021 10:52

O rakvi Zamyšleně jsem poslouchal Mua a bezděky jsem si začal mnout bradu. "Možná ne všechny, ale jsou takové, které ano. A nebo některé nedokážeme pochopit. Kdyby jsme sem nepřišli žila by ta bestie v jezírku v klidu a míru kdo ví, jak dlouho. To my zasáhli do jejich domova." Odvětil jsem a stočil oči k jezírku, kde se předtím ona bytost skrývala. Je zvláštní, že mne předtím nenapadla. Možná jsem měl jen štěstí. "Zní to docela děsivě." Pokývl jsem nad jeho úvahou a pak jsem hlasitě vypustil vzduch z plic. "Jestli tě napadne jak, pomůžu ti s tím. Máš pravdu, že se to ale musí dobře promyslet a více informací by docela bodlo. Třeba by něco mohl vědět náš mistr. Ale asi bych hledat informace o té rakvi dost opatrně. Aby ti jí někdo ve městě nezabavil v obavě, že by to mohlo být nebezpečné." Dokážu si živě představit, že některé mocnější rodiny, by si tenhle unikát rády zamkly u sebe v trezoru.

Taiyin Tian (太陰天) - 30. května 2021 17:24

soukromá zpráva od Taiyin Tian (太陰天) pro Průzkum podzemí Mechanická hádanka byla něco nového a...překvapivého. Příliš často jsem se nesetkával s problémy, které by mi nemohl pomoct vyřešit můj zrak a intuice, takže to bylo něco nového, vzrušujícího a zábavného. Začal jsem zkusmo mačkat jednotlivé kameny a když se ozvalo jemné cvaknutí, začal jsem experimentovat s různými kombinacemi, dokud se neozvalo cvaknutí hlasitější. Opatrně jsem se rozhlédl, jestli jsem náhodou nespustil nějakou smrtící past, ale jak se ukázalo, byl to jen mechanismus, který ukrýval skrýš s pokladem. Hmmmm, to není moc bezpečná skrýš. Zabručel jsem směrem k Li a shrábl to co jsem tam našel. Zvláštní kniha, krystaly a kameny. Nejvíc ze všeho mě upřímně lákala ta kniha, coby nový potencionální zdroj informací, ale rychle utíkající písmenka mi napovídala, že jsem na své vlastní cestě ještě nedošel dost daleko na to, abych si v ní mohl volně číst, a tak jsem celý poklad sbalil a pomalu vyrazil směrem ke dveřím. Možná bychom se měli vrátit? Zeptal jsem se Li, zatímco jsem si prohlížel stín ve vzdáleném rohu místnosti, načež jsem vyrazil cestou, o které jsem se domníval, že vede zpět k mistrovi.

Telltale - 09. června 2021 21:15

Tanshi Rei – Xiang Mu Lok si založila ruce na prsou, když chtěl Rei Mua zvedat na nohy a plácla ho přes ruku, jako nezbedné dítě. „Ty ho chceš stavět na nohy? Chceš, aby se mu i zbytek kůže přilepil k podlaze a odtrhl se? Ani na to nemysli!“ zpražila ho. Vy dva jste se pustili do diskuze o tom co se stalo a co jste zažili. Když Rei pronesl jméno mudrce Shen Longa, ucítili jste jak v jeskyni zavanul lehký, teplý vítr a Reie zabrnělo na zátylku. To co nemohl vědět bylo to, že Lok a Mu na okamžik mohli zahlédnout něco nad Reiovou hlavou. Vypadalo to jako.... obrys paroží? Ale v mžiku to zmizelo, stejně tak to mohla být světelná iluze či zavlnění prachu ve vzduchu. Lok na Reie okamžik zírala, pak se podívala na Mua a asi se rozhodla, že se tím teď zabývat nebude. „Kecat můžeme později o tom co se tu dělo nebo nedělo. Jdeme.“ Řekla a pak popadla Mua i přes jeho možné námitky do náruče a nesla ho v poloze nevěsty. Vyrazili jste k mostu. Po tom co jste prošli cestu pozpátku jste vyrazili k chodbě, ale než jste vešli, tak jste viděli Juna a mistra, jak za vámi míří. Oba měli znepokojené výrazy. Když mistr vyšel z chodby, tak se na okamžik překvapeně rozhlédl, ale pak hned pobídl, aby Lok položila Mua a podíval se na jeho nohy. Když se Mu a Lok podívali na Junovu ruku, tak mohli vidět, že rána byla zacelená, ale zůstala po ní rudá jizva, která vypadala docela citlivě. „Dobře, Mu. Teď se chvíli nehýbej, bude to trochu bolet.“ Řekl mistr a odhalil tvé popálené nohy. Vytáhl z prstenu mast a talisman. První ti namazal nohy mastí, která tě v ránách štípala. Pak sevřel mezi rukama talisman a začal něco mumlat. Talisman v jeho rukou se rozzářil lehce žlutým světlem a světlo z talismanu přešlo na jeho nohy. Štípání se směnilo v šimrání, ale nebylo to příjemné. Doslova jsi cítil, jak se ti roste nová kůže. Všichni sledovali hojení dokud mistr neskončil. Bolest i šimrání bylo pryč, když se Mu podíval na své nohy, tak byli zahojené, ale nová kůže která narostla byla hrubá a zvrásněná. „V tuhle chvíli nic lepšího nesvedu. V klanu ti to zvládnou dát do pořádku úplně.“ Řekl nakonec a talisman co měl se rozpadl na popel. Mistr si jen oprášil ruce a zvedl se. „Co se tu děti stalo?“ ptal se a znovu se rozhlédl. „To je divné. Když jsem tu byl před lety, tak tohle místo tu nebylo.“ Zamnul si vous a pak na druhém břehu viděl mrtvolu bestie. „Hmmm?! Bestie? Když jsem tu byl posledně necítil jsem přítomnost žádných bestií!“ zavrtěl hlavou lítostivě. „Je mi líto děti. Neměl jsem vás sem brát. To, že jsem to tady pořádně neprohledal vás mohl stát život.“ Zněl že opravdu litoval svého rozhodnutí. Pak ještě překvapeněji pohlédl na Reie. „Chlapče! Jak... jak je to možné? Kdy jsi postoupil na Earth Realm 2?“ Lok, Jun i mistr na něj zírali v šoku.

Telltale - 09. června 2021 21:40

Taiyin Tian – Lai Li Tian schoval co našel do svého prstenu a zdálo se, že nic dalšího tady k objevení nebylo. Lai Li nakonec po dlouhé době zkoumání podivné rostliny, zvládla utrhnout pár květů, aniž by se něco stalo a také si je schovala. Tian pak pobídl odchodu, vyšli jste ven z místnosti a rozhodli se, že se vrátíte. Otočili jste se a možná, kdyby jste se ohlédli, tak by jste si všimli, že dveře, kterými jste před chvíli prošli, zmizeli a místo nich tam byla jen pevná zeď. Po zpáteční cestě jste už neviděli nic zajímavého a ani na nic nenarazili. Dorazili jste do místnosti u vchodu, kde jste zanechali mistra, ale ten tu nikde nebyl. Tian si však svým ostřím pohledem mohl všimnout, že směrem z chodby, kam se vydala druhá skupina vedla krvavá cestička. I když cestička přímo ne. Jen tu a tam pár kapek krve, která ale byla rozhodně čerství. Je možné, že se druhé skupině něco stalo a mistr šel za nimi? Rozhodli jste se, že se za nimi také vydáte. Brzy jste dorazili na konce chodby, která ústila do kamenné jeskyně. V podstatě tu nic nebylo až na kamenný moc, který vedl přes podivně žlutozelenkavou vodu, která rozhodně nevypadala bezpečně. Na druhé straně však bylo do kamenné stěny vytesány podivné stavby s jedním vstupem a mnoha menšími otvory- Účel tohoto místa bylo neznámé. Ale za co jste hned u vchodu viděli všechny ostatní. Juna, Lok, Mu, Reie a mistra, který zrovna pomocí talismanu ošetřoval nohy Muovi, který nohy měl očividně poraněné od žíraviny. Čeho by jste si mohli rozhodně však všimnout bylo to, že Rei rozhodně už nebyl na úrovni Spirit Reamnu, ale na Eart Realmu. Vy samy jste sice postoupili na Spirit Realm 9, ale Rei vás rozhodně předčil.

Xiang Mu - 10. června 2021 07:41

Paroháč,nožičky a deprese Byvil mě přístup Lok i když byla drsná holka měla v sobě kus pečování a bylo mi jasné že nevstanu a pokud ano tak jen za cenu jedné rány přes hlavu. Kterou bych asi nerozdýchal. Navíc její prudkost se tak nějak vnesla i do toho že jsme nemohli mudrovat a anižř bych se nenadál byl jsem nesen. Chápu že odpor je v tu chvíli lehce marný a le i tak mi je dosti trapně. Dobrá ne tolik jako když se Reiovi objevili parohy ale tak nějak podobně jenže Reiovi parohy zmizeli a i když jsem chtěl jméno mudrce říct znovu čistě pro experiment byla tady jiná věc k řešení a to Lok. " Počítej s tím že až budu moc chodit tak ti tohle oplatím." usměju se i když úsměv mě přejde celkem hned dílem proto že nožky stále bolí. Když se setkáme s mistrem a Junem rád zjistím že Jun je v pořádku ale trochu mě neštymuje to co říká mistr. Ty místa tady nebyli? Roste snad tohle místo? Rei říkal něco o tom že tohle byla svatyně pro bestie... muže tohle místo narůstat podle toho jaké bestie tu jsou nebo se tu něco mění? Snad díky tomuhle zamyšlení přežiji hojící procesy o trochu lepe a dobrá částí proto že nechci ukazovat slabost před ostatními čistě pro jistotu. " Mistře to je v pořádku říkal jste že sem nemusíme chodit... a aspoň vím že se musím naučit lepší vzdušnou akrobacii...stejně jako že bojovat v týmu má výhody." pokusím se usmát. " Mimochodem jak je to dlouho co jste tu byl naposledy?" Jenže než se to stačím dovědět vypustí mistr další super bombu a to že Rei je na Earth realmu... nebudu lhát tohle je opravdu něco z čeho mi klanová kultivace pujde jako nic o to víc kořeněná tím že přijde i Tian a Li a ti samozřejmě také vypadají silnější...čili jediný kdo z tohohle výletu má zatím jen poleptané nohy jsem já. Snažím se překonat závan flustrace a aspoň nevypadat naštvaně

Tanshi Rei - 10. června 2021 08:18

Opětovné shledání "Tak pardon." Zvedl jsem ruce v obranném gestu, když mě Lok málem sežrala za pokus o přesun Mua a raději jsem si povídal tedy s ním. "Co to s ní je?" Zabručel jsem pro sebe, další překvapení přišlo, když se ti dva na mě koukali jako na posvátnou bestii. Naklonil jsem hlavu na stranu a tázavě se na ně zadíval. "He? Co na mě tak koukáte?" To už ale Lok velela k přesunu, který mě překvapil nejvíce. "Tak nejprve mě seřve, že ho chci přesouvat a teď k tomu sama vybí.....no do prdele." Překvapeně jsem sledoval, jak Lok kráčí s Muem pozpátku přes most. Chviličku jsem zaostal, abych přemohl touhu se té komické situaci zasmát a pak jsem vyrazil stejným způsobem pozpátku zanim. "Nějak moc se k Muovi má. Co se kruci stalo za tu chvilku, co jsem tu nebyl?" Hlodalo mi hlavou a vyskakovaly mi jen další otazníčky. Myšlenky však zaplašil Jun a Mistr, kteří se přiřítili k nám. Bedlivě jsem sledoval, jak léčil Mua bylo to něco fascinujícího. Velmi užitečné a zajímavé. Budu se muset zeptat mistra někdy, jak to vlastně dělá. "Mu má pravdu Mistře. Sami jsme se rozhodli to tu prozkoumat." Souhlasil jsem a doufal, že mistr nebude cítit takový pocit viny za naše zranění. Za zdmi města je to vždy nebezpečné. Věděli jsme, že se něco může stát. Naštěstí to dobře dopadlo, zvláště, když se přihnal zbytek naší skupiny. Na závěr přišlo něco, čemu jsem doufal, že se ještě chvíli vyhnu, ale mistr mě to na mě prostě vypálil. Zatvářil jsem se rozpačitě a poškrábal se nervózně ve vlasech. Koukalo na mě teď najednou moc očí. "Eh.....no víte Mistře to je.......tak.....no to bude asi na delší vyprávění.....zkrácená verze je asi ta, že jsem měl docela štěstí." Snažím se všechny uchlácholit alespoň nějakými informacemi a skrýt nervozitu za rozpačitý úsměv. Z toho všeho mě vysvobodila až Muova otázka. Najednou se přenesl opět můj zájem k tomuto místu a nasadil jsem zvídavý výraz. "Ano Mistře, jak je to dlouho? Tohle místo je.....zvláštní." Přidal jsem se a visel na svém učiteli pohledem v očekávání, že se dozvíme něco důležitého.

Taiyin Tian (太陰天) - 23. června 2021 19:51

Shledání Společně s Li jsme se vraceli tou samou cestou, kterou jsme do hlubin podzemí vešli. Cesta to nebyla dlouhá, přesto jsem si připadal, jako bych po ní nešel celé roky. Očima jsem přitom těkal ze strany na stranu a pozoroval vířivé proudy spirituální energie kolem, až bylo s podivem, že dokážu navigovat skrze spletitou síť chodeb a do ničeho nenarazit. Když jsme se dostali na místo, přivítala nás celá skupina včetně našeho starého mistra a zbylých spolužáků. Od pohledu na tom byl nejlépe pravděpodobně Rei, který vypadal nezraněný a jehož kultivace vyrostla až na Earth Realm 2. Naopak, nejhůř dopadl Mu, jehož kultivace se neposunula nikam, zato se mu však podařilo ošklivě se zranit. Dlouho jsme se neviděli. Zabručel jsem nepřítomní a prstem šťouchl do zdánlivě náhodně vybraného kusu kamene. To dlouho mohlo někomu znít zvláštně, ale pokud by se na mě a Li podívali, všimli by si, že opravdu vypadáme starší, asi tak o rok. Zvláštní, opravdu zvláštní. Přikývl jsem v reakci na mistrova slova. Vaše oblíbené místo na kultivaci... Přejel jsem prstem na další kámen a na mistra se stále ani nepodíval. Obývané bestií na Tyran Spirit Realmu, která vězní duše a parazituje na nich, dokud se nerozpadnou na prach. Další krok a další kámen. Mladík na Emperor Realmu, který do těchto zdí vstoupil před desítkami let...a vy jste o ničem z toho nevěděl. Otočil jsem se prudce a nečekaně s razancí, která u mě byla mírně řečeno nezvyklá, s očima upřenýma na mistra. Proč vám to nevěřím? Ta otázka postrádala typickou zasněnost a nepřítomnost. Naopak, byla tvrdá jako kamenné zdi chrámu, doprovázená nebezpečným vířením spirituální energie kolem mé maličkosti.

Tanshi Rei - 30. června 2021 23:24

Napružený Tian Zalétl jsem pohledem k přicházejícímu Tianovi a Li, byl trošku jiný, než když jsem ho viděl naposledy, ale tohle místo asi změnilo nějak každého z nás. To, jak se najednou choval bylo zvláštní, nepříjemné, nepřípustné. Instinktivně jsem se narovnal do plné výšky a postavil se napůl mezi mistra a Tiana. "Uklidni se, co to do tebe sakra vjelo?" Zamračil jsem se na svého spolužáka. I kolem mne zavířila varovně spirituální energie. "Myslím si, že si lze o všem promluvit v klidu. Každý jsme si tu něco zažili, něco podivného a asi každý z nás má hromadu otázek, na které nezná odpovědi, ale vyhrožovat našemu Mistrovi? Vážně?! Tomu, který nás byl, ochotný, jako jeden z mála něco naučit?!" Neúcta a nevděk, který Tian projevoval najednou vůči člověku, který se o nás postaral a učil nás, když ostatní se odvrátili zády, mne nenechávala chladným. Možná měl právo být kvůli něčemu naštvaný, ale to neznamená, že by se měl chovat takhle. "Takže můžeme si promluvit, jako spolužáci se svým Mistrem, nebo se tu serveme, jako banda malých děcek?" Zamračil jsem se na Tiana a zůstal jsem ve střehu dokud by jeho aura nepominula.

Xiang Mu - 03. července 2021 08:54

Věci co nedávají smysl. KDyž se vrátil Tian opravdu vypadal jako by se něco stalo a to že začal obvinovat mistra z toho že...sakra z čeho vlastně. Jak tady mohla být nějaká příšera co krade duše... možná kdysi ale teďted dost těžko jinak by asi duši neměl taky nebo přežil setkání s tak silnou potvorou? " Co je sakra Tyran spirit realm? A je ta bestie tady protože jestli jo tak je lepší zmizet než se hádat.... A co ten mladík? Našli jste nějaké zbytky něčeho nebo? A jak se jmenoval?" nedávalo to smysl Tian mluvil jako by ty věci zažil ale to přece trochu nešlo " Tak jako tak vážně myslíš že pokud by nám mistr chtěl ubližit nenašel by si snažší způsob? Rei zesílil tak že to překvapilo i mistra i vyj ste zesílili...to trochu nesvědčí tomu že by vám chtěl něco udělat nebo vás obětovat. Pokud by to udělat chtěl... úplně v pohodě by nás všechny zvládl zpoutat a ..." kouknu na mistra " Jen myslím že doba kdy tu mistr byl naposled je ..hodně dávno... a že se tohle místo může měnit i samo...jak jinak by tu přibili nové místnosti?"

Telltale - 27. července 2021 17:03

Všichni Lok se usmála, když ji Mu pohrozil, že ji tohle oplatí. „Zkusit to můžeš.“ Odpověděla pobaveně. Rei nechtěl moc říkat co se stalo a tak mistr pokývl hlavou. „V pořádku. Mít štěstí je někdy vážně dobrá věc.“ Nevyzvídal dál, nemusel být génius aby mu došlo, že to nechce prozrazovat. Přece jen ve světě kultivace je to nejdůležitější si to nejlepší schovávat pro sebe a ne se dělit. Ptali jste se na to, jak je to dlouho co tu mistr byl, ale než stačil odpovědět tak se vrátil Tian s Li a začal mistra obviňovat. Lok se zatvářila nasupeně a Jun zase zmateně. Mistr se podíval na Tiana a zatahal se klidně za vous, zdálo se, že obvinění Tiana se ho nijak nedotklo. „Myslím, že tady došlo k omylu, Tiane. Tohle není to místo ke kultivaci o kterém jsem mluvil. Tohle místo mělo být jen krátkou zastávkou, aby jste se tady děti mohli porozhlédnout a nasát trochu historie. K předešlé otázce, jak jsem tu byl dlouho.... před třemi měsíci. Než jsem vás sem chtěl zavést, tak jsem to sem přišel zkontrolovat aby tu nebyli žádné bestie, které by jste nezvládli. Přiznám se, že má kontrola byla spíš zběžná a jen když jsem se ujistil, že tu nečíhá žádná bestie, tak jsme se vrátil.“ Vysvětlil, zaplácal si jednou rukou na záda a šel se posadit na nejbližší kámen. „Říkáš bestie na Tyran Spirit Realmu? Odpusť tomuto neschopnému mistrovi. O Tyran Spirit Realmu se toho moc neví. V našem klanu jsou to jen legendy, Tyran Spirit Realm by měl být další Realm hned po Emperor Spirit Realmu, ale v našem klanu nikdy nikdo nedosáhl tak daleko takže se to stalo spíš zapomenutou legendou. Pokud je tu takto silná bestie, tak pokud chce tak ani kultivátor na vyšším Realmu než jsem já by ji nedokázal vycítit.“ Odmlčel se a jeho obočí se ustaraně stáhlo. „A říkal jsi, že tu je mladík na Emperor realmu? Je... doufám přátelský?“ ujišťoval se.

Taiyin Tian (太陰天) - 26. září 2021 21:07

Rozprava ve starém chrámu Ani Rei ani Mu se nedočkali mé odpovědi. Naopak, naprosto otevřeně jsem je ignoroval a plně se soustředil jen na mistra, s duševní energií koncentrovanou kolem mě do tenké, vysoce soustředěné vrstvy, jako bych se chystal v každé vteřině zaútočit. Ostatně, tomu napovídal i výraz v mých očích. Ovšem veškerá hrozba se rozplynula, sotva mistr pronesl první větu. Není? Aha... Zamumlal jsem a oči se mi stočili někam do rohu, kde jsem se zamračil na něco, co nikdo jiný neviděl, zatímco se má spirituální aura postupně rozplývala zpět do ztracena. Ta proměna byla náhlá, naprosto nesmyslná a dokonalá. Po tom soustředěném, nebezpečném Tianovi nebyla náhle ani památka. Zdálo se, že ta první věta bylo to jediné co mě zajímalo, protože zbytek z mistrova proslovu jsem ignoroval asi jako vždycky. S očima stále upřenýma na strop jsem si dřepl a natáhl se pro menší kámen, který se válel na podlaze, abych ho začal převracet v rukách, načež jsem střelil pohledem po Li a zase zpátky ke stropu. V reakci na mistrovu otázku jsem několik vteřin mlčel, jako bych ji přeslechl spolu se zbytkem jeho odpovědi předtím, než jsem z ničeho nic odpověděl. Ano, i ne. Záleží co to přátelský. Poznamenal jsem s lehkým úsměvem a hodil kámen znuděně k protější zdi. Své společníky nezabil, ale ani je neochránil. Nevaroval je před nebezpečím, o kterém věděl jenom on a použil je jako návnadu pro příšeru. Schoval se za jejich smrt, aby sám mohl žít a sílit. Je to, to co, znamená přátelský? Trošku se mi to plete. Znovu sem pokrčil rameny a začal si prstem malovat po vlhké podlaze nesmyslné obrazce.

Tanshi Rei - 27. září 2021 20:13

Zmatená situace Pozoroval jsem celou tu situaci, která vyvstala a byl jsem připraven našeho mistra bránit. Neměl jsem přece jen důvod mu nevěřit. Pokud jsem zde něco zažil, pak to, že díky naší návštěvě jsem zažil něco úžasného a zároveň zesílil, nebylo tedy, co bych mu zazlíval. Informace, které však chrlil Tian byly věru....překvapivé a zvláštní. Poslouchal jsem jej pozorně a mírně jsem si oddechl, když mistr s klidnou hlavou odpověděl, což Tiana upokojilo. taková změna u něj byla...překvapivá. "Pokud by byl skutečně nepřátelský, ať již ta bestie, nebo ta osoba, kterou jste potkali, nejspíše byste nyní už byli mrtví." Odvětil jsem a sám jsem se taky uvolnil a upokojil. Slétl jsem očima k mistrovi a pak zpátky k ostatním. "Myslím si, že se všichni shodneme, že toto místo je věru pozoruhodné a skrývá mnohá tajemství. Náš průzkum byl dobrovolný ať přinesl cokoli. Důležité je, že jsme všichni živí a relativně v pořádku." Zhodnotil jsem naší situaci a zamyslel jsem se nad tím, co Tian říkal. Zhodnotit, jaký ten člověk, o kterém mluvil byl, bylo obtížné, ale na okamžik mi přišlo, že i Tian je jiný, než byl, předtím, ale....to se mi asi jen zdálo. S otázkou v očích jsem se zaměřil na mistra, jestli bude odtud chtít odejít. Tak nějak jsem nepředpokládal, že by nám povolil, nebo vedl další průzkum tohoto místa, bylo až příliš....tajemné. "Stejně jsem rád, že jsem tady šel a nač jsem narazil." Lehce jsem se pousmál sám pro sebe. Byl to ten nejlepší zážitek, který si nyní ponesu v srdci již nadosmrti.

Xiang Mu - 01. října 2021 16:33

Zmatek nad zmatek to co Tian říkal znělo dost děsivě ale chyběla v tom nějaká vodítka. " Takže tu je jak příšera tak někdo kdo jí chtěl nalákat? Navíc ti mrtví neměli bychom je.. nevím pohřbít..." i když těch mrtvých tu přeci jen bylo o trochu víc. " Tak jako tak pokud tady pobíhá bestie jako návnada bude opravdu nejlepší se odsud vzdálit." Po pravdě setkaní se silnější bestii by bylo riskantní asi jen pro mě Lok a Jina.

Telltale - 14. října 2021 18:58

Skupina Tian odpověděl a zatím co jste mluvili tak mlčel a přemýšlel. Nakonec vzdychl. „Přátelský. Tím jsem mínil jestli pro nás představuje hrozbu. Takže ano. Pokud někdo neohrožuje přímo tebe nebo někoho na kom ti záleží tak je přátelský. To co dělá jiným lidem ti může být jedno.“ Pronesl a kývl hlavou. „Takový je prostě svět děti. Lidé získávají sílu různými způsoby. Až se dostanete do vyšších kruhů klanu, tak zjistíte, že důvěra a laskavost je vzácná věc. Ale pro své vlastní bezpečí by jste měli vždy předpokládat, že se vás ostatní snaží využít. To je jedna z východ toho žít na konci potravního řetězce. Všechny ty intriky jdou mimo vás a můžete tak vyrůst v decentní mladé dospělé.“ Vstal. „Když se tu potuluje někdo tak silný. Bestie a ještě cultivator raději půjdeme. Můžeme se za duše zemřelých pomodlit, ale nebudeme se zde nadále zdržovat, protože vás nemám jak ochránit.“ Kývl hlavou a začal vás rukama popohánět. Lok a Jun se na sebe podívali a váhavě vykročili. Lok se ohlédla na Mu a pak se podívala na jeho nohy, jako by zvažovala jestli by ho ještě neměla chvíli nést. „Vrátíme se zpět domů děti. Myslím, že pro teď bylo dobrodružství víc než dost. Navíc některým z vás na této úrovni kultivace už to místo kam jsem vás chtěl vzít už by nebylo tolik k užitku.“ Promluvil znovu mistr, který vás před sebe naháněl jak ovce, jako kdyby se bál že se mu najednou rozutečete.

Tanshi Rei - 15. října 2021 08:38

Návrat domů "Rozumím mistře." Kývl jsem na našeho starého učitele, který odsud chtěl již odejít. Sice bych zde rád zůstal a prozkoumal toto místo více. Ale cítil jsem, že s naším učitelem nyní moc nepohneme a navíc popsané nebezpečí zde bylo určitě skutečné. Takže nemělo smysl riskovat. Až přijde čas, znovu se se svými novými přáteli určitě shledám. Naposledy jsem se rozhlédl po místnosti, mírně jsem se usmál a pak zamířil za Mistrem. Bylo mi jen trochu líto těch, kterým se nepodařilo zlepšit svou úroveň realmu, nebo ne tolik, jako některým jiným z nás. Jim by určitě místo, o kterém Mistr hovořil prospělo. Bylo taky zvláštní vidět našeho učitele tak nesvého. Bylo však taky dobře, že dokáže odhadnout svou vlastní sílu. Důležitá vlastnost. Očima jsem slétl k Muovi, jestli zvládne jít sám. I kdyby ne tak, nějak předpokládám, že Lok by si ho stejně vzala na starosti. Co se mezi těma dvěma stalo v těchto zdech raději pustím z hlavy. Při průchodu zpět ven se stále rozhlížím a zkoumám očima vše okolo. Chci si z tohoto místa zapamatovat, co nejvíce. Přece jen byl to ten nejlepší zážitek, kterým jsem si zatím prošel.

Xiang Mu - 15. října 2021 10:41

Mistrova lekce měla své opodstatnění i když mi přišlo že tu jsou stále alespoň tři lidé ,kterým by se to místo hodilo. Ale na druhou stranu pokud se tady potuluje osoba o jaké mluví Tian bude lepší se vzdálit. Stejně tak bude lepší se vrátit i kvůli nohám a nikdo neříká ,že pak nebudu moc požádat mistra o další výlet zvláště proto ,že mám pocit, že pro některé z nás takový výlet nemá smysl. Tak jako tak mi tohle místo přineslo spíš frustraci a dobré varování ,že špatná volba vás muže hodit opravdu hodně dozadu v potravním řetězci. Kouknu se na ostatní a trochu mi přejede mráz po zádech, raději pomalu vydechnu a usměju se na Lok která vypadá že by mě byla schopná odsud odnést. "Jistě mistře ..." hlavou se mi honí hodně otázek ovšem najít na ně odpovědi bude dost těžké. A bude to vyžadovat spoustu času. Ale alespoň bude co dělat než se mi úplně zahojí nohy. Pomalu se zvednu a zkusím jít po svých ono je bolest vlastně dobrá jednomu pomuže se soustředit na kultivaci.

Taiyin Tian (太陰天) - 17. listopadu 2021 15:36

Odchod domů Tiše jsem naklonil hlavu na stranu, jako bych přemýšlel nad slovy našeho učitele. Nikomu nevěřit, každý vás bude chtít zneužít. Hádám, že to bude asi dobrá rada, ovšem týká se i jeho samotného? Tak trošku jsem v duchu pochyboval, že si sám mistr uvědomoval význam svých slov, nebo že jejich význam došel ostatním, ale mlčel jsem. Ostatní už svůj názor vyjádřili, takže se dalo pochybovat, že by se nechali přesvědčit teď. Navíc, já našel velmi obyčejný sloup, který mě v daný moment zajímal mnohem víc, než nějaké dohadování. Trošku jsem zbystřil teprve v momentě, kdy mistr zmínil modlitbu a naznačil, že je načase odejít. Modlitba? To jim nějak pomůže? Zeptal jsem se trošku zmateně, jako bych do té doby neposlouchal jediné slovo z toho, co ostatní řekli. Ovšem pak jsem jen pokrčil rameny a zařadil se vedle Li. Jí jsem mohl věřit, nebo mě taky chce využít? To byla zajímavá otázka. Možná jsem chtěl využít já ji a ani jsem o tom nevěděl? To bylo rozhodně něco nad čím bych se měl zamyslet někdy v budoucnu. Ovšem teď, teď jsem měl pocit, že jí můžu věřit víc než ostatním. Přece jen, ona tam byla celý ten rok se mnou a o nic se nepokusila. To bylo rozhodně důvěryhodnější, než všechna slova, která tu zazněla dohromady.

Bimba - 01. ledna 2022 19:04

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Telltale - 11. ledna 2022 19:50
	Prosím nemazat

Bimba - 24. ledna 2022 10:57
	Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovedete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba