Život na zámku
hrálo se Měsíčně
od: 17. dubna 2008 21:42 do: 14. října 2009 21:59
Dobrodružství vedl(a) Lai
| |
 | jen pro zvané |
| |
| Nastává další znuděné ráno na sídle. Snídaně je připravena na přesně danou dobu a musí se jí učastnit každý, čili i Kijin. Matka už podruhé zvoní na zvonek, protože se Kijin zdržel a otec hrabe do táců, protože má hlad. Ale snaží se počkat na Kijina.Reizo je už dávno vzhůru a stojí opodál připraven na příkazy, které mu mají dát po každé snídani a do té doby tam musí stát a sledovat, jak jedí. |
| |
 | soukromá zpráva od Reizo pro Jako vždy se poslušně postavím ke stěně a jako každé ráno se modlím, aby mi nekručelo v břiše. Paní po mě pak hází nepříjemné pohledy. Musím jako zvíře čekat, dokud nedojí celá ta jejich rodinka a potom vyslechnou ukoly na další den. Ovšem je to lepší, než žít na ulici a tak neprotestuji a trpělivě čekám na denní ukoly. Neopírám se o zed, ale nestojím ani v pozoru, spíš jen tak přenesenou váhou na jedný noze a rukama za zády. To je zase den..jedl bych po ránu jako vlk a oni mě tu nechají zbytečně stát každý den a pak na mě nahrne každý z nich takových úkolů, že by jednomu šiblo. |
| |
 | Vůbec se nenamáhám na společnou snídani přijít včas. I když nám to moc nevychází takhle snídat spolu, ale předpokládám, že stejně rodičům zavolá brzo někdo z práce a budou muset hned odejít. A já už si zvyknul. Hodím na sebe černou košili, kožené kalhoty a bundu plnou cvočků a řetízků, věci, které na mě obzvlášť máma nevidí moc ráda, ale to mi může být jedno. Doploužím se o půl hodiny později, můj pozdrav zazní s dost ironickým podtónem. Ušklíbnu se, sednu ke stolu a začnu se rýpat ve snídani. Přitom přemýšlím, čím zabít dnešní nudný den. Možná bych si mohl vybrat nové auto...zase. |
| |
| Jen co se Kijin objeví, slízne od matky i otce spršku o včasném chození, jak ho to vychovali a taky o tom, že takto to nikam nedotáhne. Ovšem od nich to zní dost jako paradox. V půlce jídla musí otec odejít dřív a tak do konce snídaně je tam jen matka s Kijim. Dojedí a už se matka chystá zaúkolovat Reiza, když jí zavolá telefon, dá papírek Kijimu a ukáže na Reiza, na to se vzdálí a něco domlouvá přes telefon. Reizo stále stojí a jen čeká, zda bude mít dneska nějakou práci či ne. Na papírku je spousta ukolu a nejen pro Reiza, ale pro všechny, jako nákup, dojít pro další šaty, připravit šaty na určitou hodinu, uklidit, připravit večeři na pátou a taky příchod hostů, tří, na společnou večeři. O této návštěvě neměl ovšem Kijin ani ponětí a nejspíš to bude zase taková ta dozahovací večeře. |
| |
| Nehnu ani brvou když oba rodiče jeden po druhém zmizí. Rýpu se dál ve snídani a až pak se podívám na papírek, který mi matka dala. "Hmm že by měla přijít nějaká dáma? Co kdybychom ji překvapili?" ušklíbnu se a vzápětí se ukáže jak to myslím, když lístek zmačkám a hodím do konvice s čajem. "Dneska máš volno Reizo. Relativně...myslím že spolu půjdeme koupit nové auto, mám zrovna náladu," obrátím se na jediného člověka tady v domě, se kterým se dá mluvit. Ne že bych už neměl aut plnou garáž ale jsem rozmazlený a taky to dělám trochu na truc našim. |
| |
| Snídani jako vždy, jen v jiném pořadí, dneska nejdřív pán a potom paní opustí snidani a zadávání úkolů přenechají na Kijinovi. Podívám se na něj s pozvednutým drzým obočím a čekám, co z něj vypadne. Vypadá, že mu to moc nejede a přesto já bych jedl a jak rád. Přečte si papírek a poznamená něco o překvápku. Nechápu a tak pokrčím rameny. Vzápětí zmačká papír a hodí do čaje. Vyprsknu smíchy a už se těším, až si zase bude ta otravná ženská nalývat čaj, ta co mě má nastarosti a stále se jí něco nelíbí. Ted mi nejčastěji kritizuje moje rudé vlasy, ale pán ani paní na to nic neřekli, myslím, že si toho ani nevšimli. Dostanu svůj příkaz a tím je volno. Uvolněně se odlepím od stěny a přejdu ke stolu a před Kijinem začnu jíst zbytky od nedojedené snídaně. " Hm...takže jdeme na další káru....ty to máš už jako hračky....sbíráš určitou značku a nebo se necháš dneska inspirovat tvarem. " drze tykám Kijinovi, i když to si dovolím jen, když jsem s ním sám. Je mi jedno, zda mě seřve či ne, budu tu ještě nějakou dobu a stejně se pak vrátí, třeba byt jen pro zlepšení nálady a upřímný názor. " Můžem vyrazit až nasnídám....mám jít v uniformě či mi dovolíš se převlíknout? " podívám se po něm a roztáhnu rty do úsměvu, přitom rukama připravuji na pečivo jedno osmahnutý vejce, na to skládám zeleninu a celý to poleji kečupem, opravdu mám chutě až nechutné. Celý tento komplet do sebe snažím narvat najednou a tak to vypadá, jako bych týden nejedl. |
| |
| Chvíli Reiza sleduju, jak si chystá svou podivnou kombinaci, ale nijak mě to nepřekvapuje. Vypadá opravdu hladově... "Dneska se asi nechám inspirovat rozsahem tachometru," ušklíbnu se. Miluju rychlost. Občas se zdá že bych byl schopný se proto v autě zabít. "Máš hlad viď? Takže si ho ještě chvíli nech." Následuje další úšklebek, když seberu Reizovi jídlo a popadnu ho za límec, abych ho odtáhnul do garáže. "Nebudeme se zdržovat kvůli zbytečnostem," osvětlím mu, když odemknu jedno ze svých zlatíček, černého jaguára. Dělám to ve skutečnosti jen abych Reiza potrápil. Jsem totiž moc zlobivý kluk. |
| |
| " Hm...." zahuhlám na to, podle čeho se bude autíčko vybírat a znova zhltnu další sousto. V tom mi Kijin sebere jídlo a než stačím protestovat, tak mě táhne pryč. Rukama natahuji ke stolu a stihnu ještě sebrat kousek salámu, než je stůl s jídlem daleko od mých rukou. Kousek honem s ním cestou do garáže. Nasednu do černého jaguára a ušklíbnu se. " Prý zbytečnosti..sám si narve břicho a mě potom sebere i mojí snídani.....krkoune." nařknu ho,ale moc dobře ví, že to nemyslím vážně. " Počkej, za to mi koupíš pořádný oběd...a ted už jed. " vybídnu ho a zapnu si pás, protože jízda s Kijinem je vždy o život zvláště v této jeho náladě. Ale nebojím se, a on to ví. |
| |
| Nasednu do auta a na rozdíl od Reiza se s pásy nezatěžuju. Pokuty stejně platí naši a jinak mi o nic nejde. "Nevyskakuj si," strčím do svého sluhy ještě než nastartuju a rychle se rozjedu, abych si pojistil, že mi ránu neoplatí. "Nic nedostaneš, dneska tě nechám hladovět, jako neposlušného psa," ušklíbnu se, když už v plné rychlosti jedeme po silnici k nejbližší prodejně. Rád ho trápím, to on ví. Jsem totiž opravdu zkažený. |
| |
| Strčí do mě za nařknutí krkounem a poté se rozjede, takže jen zapluji do sedačky a mám dojem, že v případě nárazu by mě ani ty pitomý pásy nezachránily. Jeho hrozbám se však směji. " To mě jako bude hlídat jako psa..ještě řekni, že si mě uvážeš na vodítko...jsi praštěnej...ale stejně prima zaměstnavatel. " utahuji si dál a dráždím ho, protože mě se jeho zkaženost líbí a rozhodně před ním nebudu klopit uši jako všichni kolem. A možná proto si spolu společný chvilky užíváme, každý po svém. Vypláznu na něj jazyk, protože na mě ted nemůže atím naznačím, že se i přes zákaz najím. "Kijine.....kolik už máš porshe...tam ten tacháč je vysoko....myslíš, že najdem něco lepšího?" zeptám se, protože porsche se mi jako auta líbí a zvláště temnějších barev. |
| |
| Při té představě Reiza na vodítku se mi na tváři usadí potutelný úsměv. Neměl by říkat podobné věci, dobře ví, že bych to mohl vyzkoušet. Pokud se tedy Reizo nechá, ale on je celkem poslušný, dobře se hodí na psíka. "Nejsem prima zaměstnavatel, jsem krutý pán, to ještě poznáš," zazubím se na něj a sešlápnu plyn ještě rázněji, takže nás rychlost ještě víc zatlačí do sedadla. "Nechci porsche už mě nudí. Spíš si pořídím nového Bentleye," zazubím se a opravdu za chvíli zastavím před prodejnou. Jsou to luxusní anglická auta a na jejich ceně je to pořádně vidět. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Zastaví prudce a tak se zblízka zdravím z palubní deskou, ale naštěstí se nepraštím. Odpoutám se a vystoupím. Čekám na Kijina a jdeme společně do prodejny. Dívám se po autech, hlavně po tachometrech a barvách. Najdu krásné luxusní černé, s tachometrem k 200. " Co tohle, nelíbí se ti?" jeden z posledních modelů dlouhá limuzína. |
| |
| "Moc se nesměj, nebo hned po autu koupím obojek," ušklíbnu se. A proč ne že? Jakmile vletím do prodejny, zapomenu se dívat po cenách. Sice tohle dělám natruc našim, ale i tak auta prostě miluju. "Tohle? To má zadek jako štýrský valach s tím by se dost blbě driftovalo," zasměju se když si prohlídnu co se zalíbilo Reizovi. "Co tenhle miláček?" posadím se na kapotu stříbrného sporťáku. Prodavač přitom jen stiskne rty, ale zná mě a nedovolí si mi cokoli vyčítat nebo zakazovat. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Vybere jiné, stříbrné a já se směji prodavači, jak se tváří. " Jo....stříbrné....takovýto odstín ještě nemáš....kolik že má na tacháči?" drze otevřu auto a vlezu do něj. " Tak pojd, vyzkoušej to...já řidičák nemám. " pobídnu ho a pohodlně se do auta usadím. " Hm..kvalita....tak devět bodů z deseti...málo místa pro nohy. " zhodnotím mu auto a už se škrábu z auta, abych ho obešel ještě z venku. |
| |
| Zasměju se jeho poznámce. Reizo má v sobě tolik života...asi proto s ním rád trávím čas. "No jo ale všeho moc škodí víš?" reaguju na jeho slova a hned se vydám za ním do auta. "Řekl bych že tuhle krasavici na dvě stě pade vytáhnu," zavrním a vzápětí Reiza nakopnu, když si stěžuje na málo místa na nohy, přičemž se sám praštím, protože měl ve skutečnosti pravdu. "Líbí se mi, myslím že si ji nechám zabalit," otočím se nejdřív na Reiza a pak na prodavače. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Kijin vypadá rozhodnutě a tak mu jeho nápad odsouhlasím kývnutím hlavy. " A dejme stříbnou holku do zlatého papíru, jinak to není správně zabalený dáreček. " poškádlím prodavače a přejdu ke Kijinovi. " Tak autičko bychom měli a dál.....já jsme stále pro to jídlo." zkouším Kijina navnadit, protože tu trochu jsem už dávno strávil a hlad začínám opravdu mít. |
| |
| Zavrčím na Reiza, že se směje mému utrpení, ale je to jen tak na oko. Pak se vydám vyřídit formality okolo nového auta a nechám svého společníka bez povšimnutí. Když je všechno zařízeno, teprve se k němu vrátím a kývnu mu aby šel za mnou. Zase nasednu do auta, ale ještě nestartuju. "Já nevím mohli bychom pobuřovat lidi na nějakém večírku. Ale nakrmeno nedostaneš hladový pes je víc zuřivý," zazubím se na něj. Moc mě to baví. Jen tak ho trápit nepřestanu. "Jiný návrh?" dám mu ještě šanci vybrat něco zábavnějšího. |
| |
| Zase odmítne návrh jít na jídlo a tak se naoko urazím. " Aby tě jednou ten pes nehryznul a nedal si místo žrádla tebe " zavrčé, a zůstanu sedět. Na jiný návrh jen tak něco zamumlám. Moje naštvání ale netrvá dlouho a tak se po pár minutách na Kijina otočím. " Ty víš o nějaký pařbě? Pokud někde něco je, tak jedem, lepší než se jen tak courat po městě a nebo můžeme nějakou tu pařbu uspořádat. " navrhnu a zašklebím se, jako by mě ani né před pěti minutama nevytočil. |
| |
| Na jeho výhružku se jen ušklíbnu. "Ty by jsi mě kousnul? To bychom ti pak museli k tomu obojku pořídit i náhubek...a očkovat tě proti vzteklině," zazubím se nevinně a konečně šlápnu na plyn. Reiza očividně s nápadem večírku souhlasí. Jak by taky ne. Snad tam budou nějaké pěkné slečny...no určitě... "Tak teď co by jsi upřednostňoval? Snobský dýchánek, nebo pořádnou pařbu v klubu?" zeptám se ještě když zastavíme na křižovatce. Oboje má své pro a proti. Rád dělám rozbroje na snobských večírcích, ale taky rád prostě divočím na normální chlastačce. A tak nechám vybrat Reiza. |
| |
| Konečně se rozjede a tak jen ztěží stíhám se pořádně opřít, ale směji se. Zastavíme na křižovatce a já hned vyhrknu , snad bez přemýšlení. " snobárny mám dost, bude až zase někdo k vám příjde...pojd na pořádnou pařbu, tam jsou ty správný holky, co dají a nekecají o životním prostředí. " zachlámu se a nad představou pěkný babi se oblíznu ret. Otočím se na něj a jen co se rozjede, tak do něj strčím. " Co dát sázku, kdo udělá větší bordel...a vítěz bude ..... týden poslouchat bez keců...přistoupíš na to a nebo se bojíš být můj sluha? " lákám ho k sázce a představuji si, jak snadno nad Kijinem vyhraji. |
| |
| S jeho výběrem souhlasím, takže jakmile zase šlápnu na plyn zamířím k baru o kterém vím, že se to tam dneska pořádně rozjede. "Hele máš zakázáno jíst tak co kdybych ti zakázal i slečny...upřímně, stejně ti zase všecky sbalím před nosem," zazubím se suverénně. Nad jeho nabídkou se nemusím ani moc rozmýšlet. Mám své nekonečné ego a to mi nedovolí zachovat se zbaběle. "Já a bát se? Ani náhodou! Proč bych se měl bát, když to vyhraju. Ale ty mi děláš sluhu přece pořád, myslím že je to trochu nefér sázka...pokud vyhraju, budeš chodit týden na vodítku a bez řečí, co ty na to?" ušklíbnu se. Tohle bude zábava. |
| |
| Otočím se na Kijina a vypláznu jazyk. " Jo holky by jsi mi chtěl zakázat....tak to bych ti neradil..jídlo zkousnu aněco si vemu..třeba i tajně...ale holky...to radši nech to soutěžení před nosem, protože já tomu zase tolik nevěřím, ty Romeo. " zašklebím se a poznámku o klukách pro ted raději spoklnu. Kijin souhlasí se sázkou jen napůl, protože mě chce v případě prohry vodit na vodítku. " Dobře..budu bez kecání tvůj pes...ale nesmí se podvádět a cokoliv mi zakazovat..pro ted v baru, at je to fér. " souhlasím a už ho nechám řidit až k baru. |
| |
| "Jsi ale pěkný sukničkář co? Bez jídla vydržíš ale bez holky ne. No uvidíme, kdo si uloví hezčí," ušklíbnu se a je jasné že nepochybuju o svém úspěchu. Vždycky mě holky braly a já nemám důvod se bát, že by se to změnilo. "Tak dobře to zní jako dohoda. Dnes to bude moc zábavné," zasměju se a pořádně na to šlápnu (čili přirazím plyn až na podlahu), takže jsme za chvíli u klubu. "Vystupovat a jde se na to," promnu si ruce. Zamknu auto a vydám se na obhlídku okolí. Jsem zvědavý co míní Reizo vyvádět ale míním ho v tom trumfnout za každou cenu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Vystoupíme a já jen potěšeně sleduji, jak si mne ruce. To tak..nějakého čokla ti dělat..ani za nic.....stačí že dělám blba u tvých rodičů....tady tě porazím..tady jsem doma...milý páníčku. zašklíbnu se a vypadá to, že boj to bude krutý. Vejdu do baru a pozdravím přítomný jako starý známý. Hned si před Kijinem vemu brambůrek a naschvál ho před ním sním a hned se začnu řechtat. " Tak...od ted?" zeptám se a je jasné, že jednoduché to mít vůbec nebude. |
| |
| Vrazím do klubu jako velká voda a rovnou plácnu po zadku nejbližší krasavici. Ta se nejdřív podrážděně otočí ale když si mě prohlídne rychle se na mě nalepí. Zašklebím se na Reiza, který mě provokuje, ale to mi nevadí, já mu ukážu jak to umím roztočit. Se mnou se vsázet neměl. "Od teď," ušklíbnu se. Zajímalo by mě jakou bude mít strategii. Já se hned zamíchám do davu a začnu si kolem sebe tvořit dav slečen. Přeci jen jsem mu slíbil, že mu všechny dámy přeberu. Nespouštím ho ale z očí, kdyby náhodou začal něco vyvádět, nesmím zůstat pozadu. |
| |
| Dokonce mu už nevadí, že jím a hledí si dívek. Jak jsem čekal, bude kolem sebe dělat hloučky holek, ale co z toho, jen bude středem pozornosti holek, ale neudělá bordel. Nechám ho odejít a mávnu za ním rukou. Kývnu na barmana a něco mu pošeptám. Zasměje se a podá mi celou láhev saké. Napiji se ani se nezdržuji nějakým rozléváním či ohříváním. Jednoduše ho piji jako jiný alkohol. Vemu drze první holku od stolu, kde se zrovna líbá se svým klukem a vstoupím s ní na taneční plochu. Rozbalím to tam a holka se chvili zdráhá, ale po chvili se přidá a jedeme dost erotický vnaděný tanec, čímž dost přitahujeme pozornost. Do toho do sebe i do ní klopím alkohol. |
| |
| Koutkem oka sleduju, jak Reizo vyvádí s tou slečnou...zadanou slečnou, a podvědomě se zamračím. Já sám jsem sice obklopený davem slečen ale tohle...tohle se mi vůbec nelíbí. Měl bych mu ukázat jak to umím roztočit. Chvíli ještě dělám jakoby nic a pak vlítnu k mixážnímu pultu a za chvíli jsem s DJem jedna ruka. Nechám ho tam hodit něco pořádně divokého a vyskočím pak na jeden ze stolů. "Dneska na můj účet pijou všechny zdejší dámy!" zakřičím. Ty se nedají pobízet a za chvíli má každá nějaké to pití a je jich kolem mě ještě víc. "Pořádně si zatancujem holky...ale nebude to jen tak nějaký taneček....co jedna sklenička, to jeden kus oblečení dolů....nenechte se pobízet," ušklíbnu se, sám do sebe kopnu kalíšek sake a zahodím zatím jen svoji bundu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Změní se písnička a já zaslechnu, co to Kijin hlásí. Zasměji se až se zakuckám a zeptám se jí, zda chce jít taky. Zavrtí hlavou a tak se sehnu a něco jí zašeptám. Přikývne a tak jí vemu její hlavu a přímo na podiu jí zatlačím do kleku. Než se kdokoliv naděje, na tváři mám blažený výraz a ta přiopilá dívka mi tam vykuřuje. Jen zvednu prst směrem ke Kijinovi a ukážu prostředníček a na to vypláznu jazyk. V tom ke mě přilítne její kluk a začne mi nadávat a chce jí ode mě odstrčit. Přidržím jí hlavu tak, aby zůstala na místě a její kluk jí slízne přímo do nosu, až se mu zlomí. začnu se řechtat a nechám dívku dokončit její práci. Svoje vyvrcholení dám najevo dost nahlas, že na moment přehluším i muziku. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Nakonec na mě ale ukáže to nehezké gesto a já se vzpamatuju. Přeci se nevzdám...ani kvůli tomuhle ne. Na chvíli zmiznu a když se zase vrátím, nesu si pistoli a několik nožů z nichž jeden držím v ruce. No počkej... pomyslím si v duchu a za pár sekund přišpendlím jednu ze slečen, která už je jen ve spodním prádle, noži k baru. A pak začnu střílet do lahví s alkoholem kolem ní. Dívka ječí, někteří kolem mě se mě pokouší uklidnit ale blízko se neodváží. A já se jen usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dívka ho okamžitě začne hladit a já využiji překvapení a vemu mu zbran. " Tak ated to zkus s rušením. " vidím, jak ten jeho dav se k němu nepřiblíží a tak v klidu zkontroluji náboje. Dívka mu prohrábne kapsy a podá mi náboje. Nabiji zbran naplno a zkouškově vystřelím. Trefím dívku přesně, do její pravé ruky a na to mu podám zbran. " Předhon mě a tref se líp..a ty se miláčku snaž. " na to dívka Kijinovi rozepne příklopec a chystá se vykouřit i jeho. Já v klidu odejdu a dojdu si pokecat s klukem se zlomeným nosem. Netrvá to dlouho a už se v zadním koutě peru asi s dalšíma třema týpkama, nejspíš kámoši té střelené. Původně chtěli jít na Kijina, ale stále mu sloužím a tak se rozhodnu kluky zaměstnat, aby se Kijin mohl předvést. Nevěřím, že by do dívky střelil. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jistěže jsem neměl ani v nejmenším v úmyslu se trefit do té dívky a tak mi poskočí srdce leknutím, když ji Reizo střelí. Nejdřív je ve mě malá dušička a docela se děsím, co by tan idiot mohl udělat příště. Tohle už přestává být legrace. "Ty idiote!" zařvu nakonec, když přirozeně nejistotu vystřídá vlna vzteku. Dívka, která mi rozepla kalhoty dostane botou do čela. O takovou já nestojím a už vůbec ne tady a takhle. Zapnu si kalhoty a rozejdu se k postřelené dívce, která je očividně v šoku. Uvolním ji a obléknu. Krvácení alespoň dočasně zastavím kusem její košile. Ona si to nezasloužila, byť bych byl schopný tohle udělat, ale někomu, kdo si to zaslouží, ale ona se jen připletla v nevhodnou dobu na nevhodné místo. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Mezitím barman zavolal policii a jak přišel, viděl Kijina ošetřovat dívku a mě se v dálce prát. Dal si dohromady naskytující se dvě a dvě a zavolal ještě záchranku. Přijeli nastejno a tak doktoři vzali dívku, která na tom nebyla vážně, jen šok a po krátkém pobytu v nemocnici bude propuštěná a na mě se při bitce pustili i policajti. Skončí to tak, že jsem odveden a dva kluci z rvačky taky. Při zatýkání se nebráním, vím, že to už nemá cenu. A tak kolem Kijina projdu v poutech a jen na něj mrknu. " Klid....ti kluci po tobě nepůjdou...asi.." víc nestačím říct či vysvětlit a odvedou mě z baru. Ožralá dívka se vrátí ke svému chlapci se zlomeným nosem a i oni se odeberou na pohotovost. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Reizo schytá nakládačku a i když je mi ho pořád tak trochu líto, vztek převládá a říkám si, že si to zaslouží. Jeho slova moc nevnímám jen se zvednu a vydám se rychle k autu, než si mě někdo všimne. Vzhledem k tomu, že mě Reizo pořádně naštval, nemíním ho z toho teď tahat. Příjdu si pro něj zítra, jen ať se vyspí v lochu, prospěje mu to. Ta jeho horká hlava tam snad trochu vychladne. Rychle naskočím do auta a rozjedu se domů. Tam se jakoby nic osprchuju a vydám se spát. Naši jsou stejně kdoví kde. Ti se jen zítra zase jednou podiví až se doví, co se v baru stalo...a co musí zaplatit. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Vrátí mě do cely a párkrát si sami kopnou, ale jen tak preventivně. Vím, že to umí líp. Jednou jsem tu byl i z podezření ze znásilnění, které mi nedokázali. Nemohli, já to nebyl, ale jejich chování jsem si užil svoje. Položím se na postel a zavřu oči. Vím, že tu můžu nějakou dobu zůstat, ale rodinka na mě ctí a tak nejspíš odškodní tu dívku a mě z vězení po pár dnech nechají propustit, nebo spíš zaplatí kauci, která je už ted dost vysoká. V tuto chvili mě to nezajímá, padnu na pelest a usnu, alkohol, rvačka a výslech mě unavili a počítám, že budu spát celý den, možná déle. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Dostanu sice trochu nadáno za to, co jsme vyváděli, ale naši mají spíš starost než vztek, jako vždy. Když je vše zařízeno nasednu do nového auta a vyrazím nejdřív koupit slíbený obojek a vodítko. A taky bičík. Protože co se stalo si Reizo vypije do poslední kapky. Navečer se objevím na policii, že si jdu pro Reiza. Všecko už je zařízené. Rozhodně se může těšit, že si svou roli pejska odpyká. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dovedou ho k mé cele a otevřou jí. " Tak tady je, je váš. " řekno a odejdou. Já klidně dál spím na kavalci, ruce za hlavou a na sobě oblečení z večera, jen boty mám pohozený pod kavalcem. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Vstávat pse prašivá přišel si pro tebe tvůj pán," zavrčím na něj. Než se pořádně probudí zapnu mu kolem krku obojek s ostny a připnu černé vodítko. Bičíkem si zvednu jeho tvář k sobě. "Prohrál jsi Reizo, takže teď odsud pěkně půjdeš po čtyřech a na týden budeš jenom obyčejný pes," ušklíbnu se. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Kijin má ještě něco a to se mi vůbec nelíbí. Zvednu hlau a zadívám se na něj. Jak bičík..jak prohrál...jsem udělal největší bordel.....hm..příště musíme ujasnit více pravidla....dobrá...dneska jsem prohrál, ale příště... teprve ted mi dochází, co to po mě chce. " Ty jsi se zbláznil, já za tebou nepůjdu po čtyrech....jako dobře, prohrál jsem, ale po čtyrech....a dej ten bič někam, jsi s tím trapnej." Na to cuknu vodítkem, posadím se na zem a bez většího respektu si začnu obouvat boty. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Pravidlo číslo jedna je: Uděláš co ti řeknu, beze slova námitek a každou neposlušnost si odpykáš," řeknu temně a z mých očí srší blesky. Nedělám si vůbec legraci. Zaplatí za to, že mě tak vyděsil, že zranil tu dívku, že je drzý, že mám pocit že ho vůbec neznám... Ani nepočkám až si zaváže boty a trhnu vodítkem. Půjde za mnou i kdybych ho měl vléct za sebou jako pytel brambor. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Trhne vodítkem a já padnu na ty čtyři. skloním hlavu a kousnu se do spodního rtu vztekem. Vím, že na něj nemůžu a tak se za ním jako ten pes po čtyrech rozejdu, jedna bota zůstavá v cele. Procházíme ven a já slyším ostatní vězně, jak lákají Kijina, aby mě k nim do cely půjčil, že s pejskem to ještě nedělali. Nevšímám si toho a jen se dívám Kijinovi na nohy. Dokonce se mi smějou i policajti. Nepostupuji moc rychle, neumím chodit po čtyrech a tak se vodítko i přes mojí chuzi občas napne. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Kdykoli se loudá, trhnu vodítkem a nijak se nekrotím, takže to nepochybně není vůbec příjemné. Jakmile ho dotáhnu před budovu otevřu kufr auta a odepnu mu vodítko. "Psy jezdí tady, nechci mít zasviněné potahy," oznámím mu chladně a strčím ho směrem ke kufru. Kdyby ho náhodou napadlo odmlouvat, spražím ho předem zlým pohledem, který jasně říká, aby to ani nezkoušel. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dojdeme k autu a místo dveří slyším otevření kufru. Postavím se na nohy a podívám se na kufr a potom na Kijina. To nemůže myslet vážně...ale myslí....zatrolená sázka...holka....všechno. Nedívám se zrovna přátelsky a ze rtu mi už teče krev. Zadívám se na jeho vodítko v ruce a ušklíbnu se. docela si zahráváš...moc si věříš...aby jsi nenaletěl...a radši se modli, abych ti ukázal pravý život já a né někdo jiný...nic příjemného to není. Nic však nahlas neřeknu a vlezu do kurfu. Posadím se tam, nebo spíš položím a plnej vzteku čekám, dokud nezavře. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Zabouchnu kufr a nasednu do auta. Jedu stejně rychle jako vždy a věřím že to s Reizem vzadu dost hází. Ještě zastavím abych koupil svému pejskovi pár dalších věcí. Bude tuhle roli hrát doopravdy ne tak jak jsem původně zamýšlel. Když dorazíme domů, nechám služebnictvo všecko odnést do mého pokoje a až pak otevřu kufr. "Tak pojď psisko, jdeme. Ode dneška budeš bydlet se svým pánem v pokoji. Buď rád že tě nenechám venku v boudě," zavrčím a čekám až půjde za mnou, což může po té jízdě chvíli trvat. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jede jako blázen a já se chytám všemožně, stejně moje nehty kloužou po koberci a moje tělo se vždy naplno narazí do auta. Nehlesnu nahlas ani jednou, natož abych ho volal. Jen tím stoupá můj vztek, a sám nevím, kolik toho vydržím. Několikrát zastaví, ale trvá to, než otevře. Musím zavřít oči, pálí mě denní světlo. Jo u tebe.....tak to si užiješ...jen počkej..až se vzpamatuju...nesmím....sakra..nesmím mu ublížit.....mám ho chránit.....před ostatníma..a přede mnou taky. posadí se a celé tělo mě bolí. Dokonce mám podezření, že mám naražený žebra a nejen je. Jen zkřivím obličej bolestí, ale postavím se jdu za ním, ovšem zase jen po dvou. Nemíním ani v nejmenším tady u něj jít na čtyři. I tak je moje chůze vratká a je jako kdybych měl vsobě několik promile. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ani to nezkoušej. Mysli nejen na to, že jsi prohrál sázku, ale že jsem tě mohl nechat ve vězení s pěkným dluhem za ublížení na zdraví," neodpustím si výhružku a aniž bych se na něj znovu podíval, vedu ho do svého pokoje. Tam už je u postele pro něj nachystaná předložka a dvě misky, jedna s codou a jedna s obyčejnými psími granulemi. Má tam taky míček, což je prostě provokace. Teď už mu ale musí být jasné že to myslím opravdu vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jednu výhodu to má, a to, že se mi jde lépe. Vejdem do jeho pokoje a to co spatřím způsobí můj šok. Ne...tohle si snad dělá legraci..to nemůže myslet vážně. Postavím se na dvě a vzdorovitě se postavím proti Kijinovi. " Tohleto už přeháníš, nemysli si, že ti tu budu dělat čokla a žrát nějaké prašivé granule a hrát si s míčkem jako idiot. ...tohle v sázce nebylo....a ublížení na zdraví by jsi měl ty, kdybych tam nebyl. " zařvu na něj, ale i když je ve mě zcela patrný vztek, nevztáhnu proti němu ani prst. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Znovu ho šlehnu bičíkem po tváři na přesně stejné místo jako poprvé, rozdmíchávajíc tak bolest z předchozí rány. "Co by se mi stalo byla by jen moje chyba...neprosím se tě aby jsi mě bral pod svá ochranná křídla, nepotřebuju tě!" zařvu, jak má raněná pýcha prožívá agónii. "Teď uděláš co budu chtít, nebo vypadni, vypadni odsud a už se nevracej!" Nepřestávám křičet. Bojím se že je toho schopný, jen tak mě opustit. Nakonec co pro něj jsem? Jen ubožák, který ve svém bohatství nemá nic, je chudší než on, dítě ulice. Ale moje pýcha...moje pýcha za mě mluví. Jen ať táhne raději pryč, než tohle... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dokonce na mě vyštěkne, at vypadnu. " Fajn....jak chceš." řeknu chladně, odstrčím ho od sebe a vyjdu ven, za sebou prásknu dveřmi. Jde se mi blbě, stále ještě cítím tu pitomou jeho jízdu a moje tělo velmi zle vzpomíná na kufr. S každým krokem se stávám chladnější a začínám přemýšlet. Super..mám padáka...a ted mě čeká vězení a vše, co na mě ti jeho milý rodičové mají...doprdele...zkousni to a vrat se. zastavím se na schodech a vrátím se zpátky. Otevřu dveře a beze slova vejdu. Nedívám se mu do očí, musel bych mu jednu vrazit a jen před ním klesnu na kolena a pak na čtyři. Nic neřeknu, vím, že ted má navrh, ačkoliv to neví. Tvář mě stále pálí, ale to je asi to nejmenší. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Sednu si na postel, jako zhroucená loutka. Opravdu mě jen tak opustí? Jistě...co pro něj jsem...nic...nic než spoustu peněz. Ale ty mu nevynahradí jeho hrdost. Chvíli jen tak sedím a dívám se do prázdna a když už nečekám, že se to stane, dveře se otevřou a on se vrátí. Zvednu k němu pohled, když se vrátí na všecky čtyři. "Jsi hodný pes...věděl jsem že jsi...hodný pes..." řeknu mdlým hlasem a podivně se usměju, když ho pohladím po vlasech. To ale neznamená, že bych si cokoli rozmyslel. Všecko bude tak jak jsem si to vymyslel, nic mu neslevím. Vlastně teď obzvlášť ne. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dotkne se m v pohlazení a škubnu hlavou před jeho dotykem. Nehlad mě...nedotýkej se mě....vůbec....smradě...jedno. Dokonce od něj ustoupím, aby na mě nemohl, aby se mě už vice nedotknu. Dokonce může uslyšet, jak slabě zavrčím nevolí, že tu vůbec musím klečet. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Musíš mít hlad můj pejsku, jen se najez, jsou to výběrové granule, budeš mít po nich skvělou srst," přisunu mu špičkou boty blíž misku s granulemi, které vůbec nevypadají nijak lákavě. "A pak pejsánku půjdeš spinkat, pěkně u pánových nohou na předložce. Na procházku půjdeme až zítra jsem unavený," oznámím mu. Zvednu se a zamknu dveře a než se vadám vysprchovat, dám Reiza zase na vodítko a přivážu ho k noze postele. Pak odejdu do koupelny a nechám ho v pokoji samotného. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Znova mě připoutá na vodítko a uváže k posteli. Jen se posunu tak, aby to mohl zavázat, ale větší spolupráci nečiním. Jen co odejde do koupelny, může slyšet ránu. Odkopnu od sebe celým svým vztekem granule, až miska se odrazí od zdi a přelítne celou místnost. Granule samozřejmě vylítnou ven a v misce nezůstane jediná. Já sám si lehnu k noze postele, kde jsem uvázaný. Zavřu oči a snažím se zapomenout, nevnímat, co se to ted se mnou děje. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Cítím se podivně zrazený...snad si se mnou celou dobu jen hrál...a proč bych se tomu měl divit? Tak teď, dokud můžu, mu to stonásobně oplatím. Když se vrátím do pokoje neujde mi převrácená miska. Jen pokrčím rameny. "Ty budeš hladovět. Ještě rád si je posbíráš z každé mezírky kam zapadly," ušklíbnu se. Přejdu k vypínači a zhasnu. Neodvážu ho, to by mi tak scházelo. Bude se mu tak spát zle a to taky chci. Uložím se do měkké postele s zavřu oči. Vím že ale dlouho neusnu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Po nějaké době, kdy si myslím, že spí, od sebe odkopnu zabloudilou granuly. " Spí....a ani neupustí svýho pitomýho čokla vyvenčit...a vadí mu to..kdepak.....jemu je jedno, zda mu mazlíček chcípne.....určitě mu předemnou koupili plno hraček jako jsem já....je to jen bohatý chlapeček, co se nudí......jsem mu jedno jako špína na botě. " hovořím polohlasně do tmy, zatímco podle mě Kijin spí. Rukou zajedu ke karabině a odepnu se, ale zůstanu sedět u postele a poslouchám jeho dech. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pak najednou promluví, očividně pod dojmem, že jsem usnul. Slyším jeho slova a ta se do mě zakousávají jako ostré tesáky. Je jako ostatní...možná i horší, Jen mě podvedl s mnohem větší elegancí. Myslel jsem...věřil jsem mu... Mám chuť se zvednout a udeřit ho, o to víc, když uslyším cvaknutá karabiny. Chci ho praštit, znovu a znovu a znovu... Místo toho se jen schoulím do klubka. Co na tom záleží...je to všecko jedno... Ale zítra...zítra mu to dám vypít. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Po zkontrolování se otočím a odejdu na záchod. Nešel jsem pěkně dlouho a chtělo se mi už v tom pitomém kufru. Po odskočení se vrátím na místo a zase se zapnu. Usnu stále opřený o postel, jako bych večer nikde nebyl. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Vstávat psisko," kopnu do něj, když se zvednu z postele. Obléknu se v koupelně, dám se dohromady a nanesu si jemný make up. Vezmu jeho misku a připoutám ho zase na vodítko. Pak trhnu a vedu ho do jídelny, kde si beze slova sednu ke stolu a začnu snídat. Reizo dostane zase jen granule, všichni v sídle mají zákaz dát mu cokoli jiného. A narozdíl od něj, oni mě poslouchají. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Příjde a zase si mě upoutá na vodítko. Neřekne ani slovo a už se mnou trhá, tentokrát jdu od začátku po čtyrech až do jídelny. Znova mi strčí ty granule a sám si jí, co mu nandali. Znova misku od sebe odkopnu a zadívám se na jídlo, co má na talíři. Než se naděje, tak mu jako had seberu kolečko salámu a po kolenou se vzdálím od něj na délku vodítka. Rychle se snažím salám sníst. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Půjdeme tě vyvenčit, musím si někam zajít, tak půjdeš se mnou," oznámím mu, když jsem spokojeně najezený. Zvednu se a projedu si rukou vlasy. Protáhnu se jako kočka a znovu škubnu vodítkem, a znovu ho nakopnu, to za ten salám. Pak se vydám ven a běda mu jestli se pokusí nejít po čtyřech. Zamířím ulicí k městu, kde bydlí někdo u koho si mám vyzvednout další věcičky pro mého mazlíčka, přesně pro něj na míru. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro To mě už táhne ven a tak chvili jdu po třech, než se rozejdu po čtyrech, bolest se snažím jednoduše rozchodit. Zastavím před dveřma ven. " Kijine.....copak nemužu lézt po čtyrech jen u tebe...proč mě táhneš ještě ven." protestuji ,ale po dalších škubnutí se rozejdu po čtyrech. Je mi ze sebe blbě, ale jemu nedám tu radost, aby mě viděl pokořeného, né uplně. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Mlč, psi nemluví," přikážu mu ostře. Teď s sebou sice nemám bičík, ale nakopnout ho můžu vždycky. Nejdeme daleko, jen k domu kde bydlí jeden můj známý, pár ulic od nás. Přivážu Reiza u plotu před domem a nesmlouvavým pohledem mu dám najevo, že by tu měl být ve stejné pozici až se vrátím. "Čekej, budu brzo zpět," přikážu mu a vydám se pro své objednané hračky. Bude litovat, že mě kdy takhle zradil... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Spatřím holčičku s jídlem a zavolám na ní. " Ahojky...mohla by jsi mi dát kousek....nejedl jsem skoro dva dny...prosím...." udělám na ní zkušený psí pohled a holčička si všimne šlinci na tváři. Přejede mi po ní prstem a potom mi předá celou svéjí svačinu, hned na to odběhne. " Díky...jsem tvůj dlužník. " zavolám za ní a pustím se do jídla. granule..ani mě nehne. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Když vyjdu ven mám něco zabaleného a pak obojek. Ale zvláštní obojek. Je na něm připevněná nějaká krabička a dva kovové kolíky, které z ní čouhají můžou naznačovat, co je to za obojek. Sundám Reizovi ten ostnatý, který měl doteď a připevním ten nový. Cvakne pojistka a dokud nebudu chtít já, tenhle zázrak z krku nesundá. Neřeknu nic, jen mu zase připevním vodítko a vydám se na ulici a pak do parku. "Budeme trochu cvičit poslušnost, co říkáš Reizo? Budeš aportovat míček," oznámím mu, když ho v parku odepnu. A pak skutečně hodím míček a čekám, že ho přinese. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Znova mě dá na vodítko a vyrazíme do parku. Jeho slova se mi nelíbí a už vůbec ne, že mě odepne a hodí míček. Otočím se na něj a zatukám si na čelo. " Ty jsi se fakt pomátnul, řekl jsem ti, že pro míček ti běhat nebudu...už tak bych řekl, že poslouchám víc, než co obsahovala sázka. " posadím se na zemi a odmítám se hnout za nějakým pitomým míčkem. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Kdepak Reizo. Sázka byla že budeš dělat psa. A tohle k tomu patří. A ty ho ještě rád přineseš," ujistím ho. Nahmatám v kapse ovladač a stisknu tlačítko. V tu chvíli Reizovi obojek uštědří elektrický šok. Je zatím nastavený na nejnižší míru ale i tak je to pořádná pecka. Po tom jak se choval neposlušně mi bylo jasné že jen bičík mi na něj nebude stačit a tohle byla pojistka. A teď jsem moc spokojený, že se na něm můžu vyřádit. Když jsem v jeho očích jen zbohatlický spratek se svými rozmary, tak tuhle roli budu hrát řádně. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Konečně dostanu pod kontrolu tělo i prsty. Zadívám sen a Kijina a kleknu si před něj, nevím proč, ale věřím, že mi to sundá. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Klekne si přede mě a já se na něj stále dívám krutě, jako bych neměl vůbec v úmyslu udělat o co mě žádá. "Máš pravdu. Já nejsem jako ty..." řeknu nakonec, stisknu tlačítko, pojistka cvakne a já mu jemně obojek sundám a nechám ho dopadnout na zem. Tvářím se podivně. Vím že jsem nad ním prohrál na plné čáře, ale co...ať si dělá co chce. Neumím být krutý jako on, i když bych se mu chtěl z celého srdce pomstít za jeho zradu. Nechám ho tam klečet a vydám se zpět domů. Jakmile vkročím na chodník hodím ovladač k obojku na zem a rozdrtím ho podpatkem, než pokračuju ve své cestě. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Odejde a nechá mě tam. Sedím ještě chvili než vstanu a vemu obojek do ruky. Cestou se stavím u známého aten mi dá na sekeru něco k jídlu. Najím se a teprve pak se vrátím ke Kijinovi. Před vchodem si všimnu ovládání, jen do něj kopnu a vejdu dál. Díky pomoci služebných najdu Kijina velmi rychle. Bez otázek k němu hodím obojek, vemu ho za ruku a odtáhnu do koupelny. Zamknu a pustím vody. Opřu se o dveře a dívám se na něj. " Jak jsi to myslel...nejsem jako ty...jaký podle tebe jsem?" sleduji ho a ruce mám zkřížený na hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Moje zbožné přání je ale zmařeno velmi záhy, když Reizo vtrhne do mého pokoje, popadne mě za ruku a zatáhne do koupelny. Nejdřív se dost polekám, nevěřím mu už a tak nevím co zamýšlí. Ale zdá se, že chce prostě mluvit. Znovu se ve mně probudí vztek a já zatnu ruce v pěst. "Jsi hnusný zrádce, manipulátor, který ubližuje lidem bez mrknutí oka. Jsi prostě a jednoduše hajzl to jsi! A teď mě pusť, nemám ti už co říct," křičím na něj vztekle. Nechci aby viděl, jak mě ranilo, co si o mě myslí, protože to byl můj jediný opravdový přítel... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Velmi lehce ho chytím a prudce se s ním otočím,tažek on skončí na dveřích a já mu stisknu hrdlo tak, jako on mě škrtil obojkem. " Jo...jsem hajzl, hnusnej blbej hazjl z ulice, který si o tobě myslí, že jsi jen zbohatlický fracek,...a kterej tě hlídá, když ty sladce spíš....a kterej naivně doufal, že v něm uvidíš něco jiného než jen špínu z ulice...doprdele, proč já tě mám vůbec rád. " pustím ho a zavřu vodu. " Jdi si pobrečet, já se jdu sbalit....nebudu někde, kde mě považujou za zrádce. " hodím po Kijinovi klíč a jen čekám, až zdrhne, protože jsem na něj hnusnej. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Jak můžeš něco takového říct?! Jak vůbec můžeš říct že mě máš rád? Hraješ si s lidmi...jako..." nedokončím větu, jen zavrčím, vrhnu se na něj a začnu do něj hlava nehlava bušit pěstmi. Jsou to rány příliš slabé, než aby mu způsobili nějakou velkou bolest. "Slyšel jsem tě...a to co říkáš teď to jen potvrzuje. Jsem pro tebe jen zbohatlický fracek, drží tě tu jedině peníze a výhružky mých rodičů...ale už se nemusíš bát jsi volný, jdi si kam chceš. Zařídím to, aby tě nechali být...tak si jdi!" zařvu. Odemknu a vyběhnu z koupelny. Běžím až ven, na zahradu. Už ho nechci nikdy vidět. Navíc jsem se před ním dokonale znemožnil a odhodil svou hrdost. Jsem hlupák....nic takového už nikdy neudělám... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Vykřne poslední slova a uteče. Zůstanu v koupelně, zírám se za ním. Slyšel mě...on mě slyšel...doprčic..já jsem debil...jsem byl vzteklej......tohle slyšet neměl...blbě si to vyložil..a můžu si za to sám. Už kolikrát jsem spolknul hrdost a dokáži to i ted, zvlášt když slyšel plno věcí, co neměl. Projdu dům, do svého kumbálu a sbalím si. Moc toho nemám, takže se to vejde do většího batohu. Nandám to na záda a znova ho začnu hledat. Najdu ho na zahradě, potichu k němu dojdu a zezadu ho obejmu tak, aby nezdrhnul. Neukáži se mu, jen k němu potichu mluvím. " Ty jsi nic nepochopil....a nevěříš mi, ale to je jedno. ..s nikým si nehraji a moc dobře jsi věděl, že tě beru jako bohatého kluka, ....to mi však nebránilo v tom doufat, že by jsme si mohli rozumět a být kámoši, .....opravdu tě mám rád, jinak bych tě nebránil...k tomu mě nedonutí ani tvoje prachy, ani tvoje rodiče..... jo, včera jsem mluvil hnusně...a není pro to omluva, ale vztek mě mění a člověk pak říká věci, co jich lituje.....jenže mě to pomohlo a zjistil jsem, že mi na tobě záleží.....proto jsem večer neutekl a zůstal u tebe." přiznám ,ale pohlazení raději zamlčím. Místo toho skloním hlavu a dám mu pusu na krk, rozloučení. Pustím ho a ustoupím. " Měj se dobře Kijin-san, a jestli mi někdy odpustíš, přijd mezi nás, špínu. " na to se otočím a odcházím pryč. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Kdyby mě nechytil byl bych mu utekl, ale tohle se mi vůbec nelíbí, takže se ho snažím odstrčit vší silou. Brzy mě ale jeho slova donutí uklidnit se a jen ho poslouchat. Dotek jeho rtů skoro nevnímám, což je jen dobře, jinak bych ho nejspíš praštil. Jen teď nevím, co si mám myslet. "Neviním tě...jsi prostě jako ostatní...a už nevěřím tomu co říkáš...čas kdy jsem ti slepě důvěřoval, jen tobě, už pominul...tohle všecko..jen další lži..." jinak by jsi mě tu nechtěl nechat...samotného...už zase jen samotného... Otočím se a vydám se zpět k domu. I kdybych chtěl, nemám právo ho zastavit. A já už mu opravdu nedovedu věřit. Dávám svou důvěru nesnadno a když je zrazená těžko se získává zpět. I když Reizo je jediný koho mám. Byl... |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Několik dní zůstal Kijin sám a samota na něj dopadala čím dál více. Rodiče za ním chodili a hlavně matka a snažila si hrát na rodiče, ale o moc se to nezměnilo. Jednou ráno než byl čas na snídani zaním došel otec. " Kijine, trápíš se kvůli zrádci, zapomen na něj, našli jsme jednu prima rodinu, je tam chlapec tvého věku a taky dívka o něco mladší. ..... je to lepší než ten kluk, byla chyba ho k tobě dát jako kamaráda......nejspíš si měl štěstí, jednou jsem ho u tebe večer načapal, jak mě spatřil, tak utekl .....je dobře, že je pryč....a ted se obleč, za hodinku vyrazíme na tu návštěvu. " pohladí Kijina po vlasech a odejde se nasnídat. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jednou ráno u snídaně, mi naši řeknou, že půjdeme navštívit nějakou snobskou rodinku. Jen se zamračím. "Nepotřebuju aby jste mi dohazovali přátele. Kdybych je chtěl, našel bych si je sám. Běžte sami, já nemám zájem," zavrčím, sním poslední sousto a vydám se do svého pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Nejsi v pokoji moc dlouho a vtrhne tam tvá matka. " Kijine...zlatíčko. " posadí se k tobě a veme tě za ruku. " My víme, že si někoho najdeš, ale ted jsi smutný a mě to trápí. Nechci vidět svého chlapečka smutného. " pohladí tě po vlasech a usměje se. " Jen se tam stavíme a hned pojedeme, nebudeme tam dlouho. " dá ti pusu na čelo a nekompromisně tě chytne. Je to matka a ačkoliv jí moc nemusíš za to, že nemá čas, máš jí rád. Usměje se na tebe a drží tě, a tak nakonec do toho auta s nima sedneš. Dojedete do jednoho z domů, který se nedávno prodával a sluha majitelů už vás vítá. Je to krásný domek, ale podle zahrady je jasné, že se nedávno přistěhovali. Sluha (starší muž s nagelovanými vlasy a místy místo černých šedými) vás uvede do obývacího pokoje. Tam už je smíšená rodinka, kdy matka je japonka a otec evropan a jejich míšenci děti. Kluk kratších vlasů, míšenec a v hiphopovém oblečení a dívka vystrojená v krátkých šatičkách a s dlouhými červeně nabarvenými vlasy, jako měl Reizo. Posadíte se nejsdříve do křesel a matka tě stále drží za ruku. Pak se kluk, který se předtaví jako Kai, požádá, aby jsi šel s ním do pokoje a tvoje matka se na tebe prosebně podívá, že nemůžeš couvnout. Dívka, Lin, jde s vámi do pokoje. V pokoji ti Kai ukazuje nějakou střílečku a zatímco Lin se na tebe dívá a usmívá se. Snaží se navázat konverzaci. " Jak trávíš celý dny,...jaký tady jsou lidi.....co rád děláš?" vypadá to, že oba mají snahu a jsou na tebe milý. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Přesto s nimi musím jít do jejich pokoje, ale vyjde mi to nastejno, jako kdybych musel poslouchat nudnou konvezaci rodičů. Opřu se o zeď a založím ruce na hrudi, abych dal najevo, že jsem tu skutečně jen protože musím. "Co rád dělám? Rád rozhazuju peníze svých drahých rodičů a šukám děvky jako jsi ty," odpovím té slečně tak, aby jí došlo, že v žádném případě nemám náladu s ní konverzovat. Může být milá jak chce, já nebudu. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Kai se zvedne od hry a veme svojí sestru za ruku. " Asi by jsi taky rád šel, klidně tě hodíme kam chceš, máš zájem. " Lin stále zadržuje slzy, a pofnukává za tvá tvrdá slova. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Měli by jste se naučit rozpoznávat, kdy o vás nikdo nestojí, ušetříte si pak hodně hořkosti," ušklíbnu se na nabídku svezení. Vezmu to částečně pěšky a částečně vlakem, stejně nikam nespěchám...teda jen pryč odsud. "Radím vám dobře, nepleťte se mi do cesty," řeknu místo rozloučení a vydám se pryč, pěšky ke vzdálenější stanici Shinkanzenu. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Jdeš sám dál a kdyby jsi se otočil, všimnul by jsi si, že oba se na tebe dívají a jejich rodiče z jiného okna a ani na jedné tváři není náznak smutku či pláče, spíš podivný smích. Lin něco říká do mobilu. Blížíš se k vlakové stanici a přepadá tě pocit, že tě někdo sleduje, ovšem jak koukám, nikoho nevidíš. Zahned do stanice a ucítíš stisk kolem ramen. " No ahojky, spratku." uslyšíš něčí hlas a jen co se stačíš podívat, tak u tebe stojí jeden z hromotluků, z kterými si Reizo tenkrát v klubu mlátil, dokonce má ještě monokl od jeho pěsti. On se na tebe směje a v momentě ti přitskne chloroform k nosu. Drží ho tak silně, že spíše se nadechuješ, než aby jsi dech zadržoval. A tak během momentu ztratíš vědomí. Probereš se na místě, kde světlo dodávají jen úzká okna u stropu, je tu šero a tma. Stěny jsou vlhké a ty ležíš na matraci páchnoucí močí. Ruce i nohy svázané a přivázané do kotrmelce, v ústech roubík. Chvili je ticho a pak se ozve otevření dveří. Ozvou se dva hlasy, jeden dívčí a druhý mužský. Nejdříve je nemůžeš zařadit, ale potom jsou ti jasné, je to Lin a ten zmlácený muž z klubu. " Šlo to jako po másle, víš jistě, že to vyjde?" "No jasně, že jo, ten jeho sluha brzo chcípne a on to ani nezjistí." " Super, dal mi děsnou nakládačku a to jsem jen řekl, že je Kijin rozmazlený bohatý debil a že ho stejně nikdo brzo nebude a tenhle jeho bodyguard to slyšel a šel postřelit tu holku...copak jsem mohl, když tam byli policajti?" " to nešlo, byl mazanej, ale myslím, že on to ani neviděl." V průběhu poslední věty se znova otevřou dveře a ozve se hlas Kaie. " Je to fakt debil, ten jeho pes byl asi jedinej, kdo ho bránil a záleželo mu na něm, protože jeho rodiče nám nevěří." "Jak nevěří." "Prý se o sebe postará a jsou na služební cestě a nemají čas se těmito děstskými hry zabývat." V tom se všichni šíleni začnou smát. Osvětlí tě světlo a vejde hromotluk. Přejde k tobě a kopne tě do žeber. " Vstávej, fracku...máš mizerný rodiče.....nevěří, že jsi v naší moci...takže já budu ještě hodný, protože mě těší, že si to vše odskáče ten hazjl, a dám ti na výběr. Vyber si sám, co pošleme tvým rodičům....ouško, prstíček?" usmívá se jako uchyl a uvolní ti roubík, aby jsi mohl mluvit. V jeho ruce se leskne velká řeznická kudla. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Probudím se na odporném páchnoucím místě, svázaný. Proč mě nikdy nenapadlo, že by se mohlo něco takového stát? Proč jsem si vždycky připadal v bezpečí..? Teď je to jiné. Teď jsem sám... Slyším jejich slova jakoby z dálky a jen pomalu si začínám uvědomovat jejich význam i když to mi nepomáhá abych opravdu pochopil. Po chvíli mi dojde alespoň to, že tohle má co dělat s Reizem a že tihle chtějí výkupné po mých rodičích. No jistě rodiče to berou jako vtip. Nestarají se o mě... "Jste pěkní srabové...to se vám to mluví když jste v přesile a já svázaný. Holt když člověk nemá mozek a myslí svalem, nenajde jiné řešení. Je to skoro smutné. Pokud chcete peníze, což nechápu, protože tady ta štětka jich má sama že neví co s nima, můžete si být jistí, že mí drazí rodičové vám nic nedají. Jsem jim ukradený. Jak překvapivé že?" ušklíbnu se. Nemám skoro vůbec strach. Dřív bych měl ale teď ani nemám vlastně za co bojovat. I když budu bojovat do posledního dechu. Když mě zabijou neumřu alespoň jako zbabělec. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Trvá to a je slyšet, jak šoupou tělo po schodech dolů. Objeví se Kai a vleče tělo tvého bývalého kamaráda, Reiza. Je nejspíš omráčený, protože ze spánku mu teče krev a je tam natrhnutá rána. Kai ho dovleče naproti a ruce sváže a pověsí ke stropu, takže Reiza visí za ruce nahoře a jeho nohy klečí, ovšem bezvládně. " Dáme vám chvilku na rozloučení a pak uvidíme, kolik toho tvůj pes vydrží, aby tě dál chránil...a měl jsi ho naučit plížit, v tom křoví mu to nešlo." Kai s Linou odejde a hromotluk do tvého břicha jen kopne a odejde. Zase se směje. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Kdo jsou že si myslí, že můžou zjizvit moji krásnou tvář? Jestli tam zůstane sebemenší šrám přísahám že vstanu z hrobu a budu je strašit až do skonání světa. "Zaplatím vám, když mě necháte jít," řeknu chladně, ale z tváře mi pořád žhne vztek. Zaplatím...a pak si vás najdu a zničím vás... Vzápětí ale zmlknu, když poslouchám co říkají...až když dovlečou Reizovo bezvládné tělo dojde mi význam jejich slov. On za mnou šel aby mě zachránil? Ne to je nemožné, musela to být jen náhoda...ale i přesto když ho vidím tak zlomeného, přes všecku bolest a vztek...nechci aby se mu něco stalo. už když ho vidím takhle tak mě z toho bolí u srdce. "Počkejte!" zavolám na ty bastardy, kteří se mají k odchodu. Nemůžu to takhle nechat. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Nožem si hraje a jezdí zatím tupou stranou po jeho krku. " Ale copak....rozmyslel jsi se, tak copak máme poslat tvým rodičům...a nebo máš pro nás jiný návrh? To kvůli němu?" zabodne špičku do Reizovi hrudi tak, aby porušila jen kůži. Zůstane mu tam malá červená tečka. " Tak mluv, máš na to minutu. " ultimátum je stanoveno a ted je to jen na Kijinovi. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Nechte ho jít a pak si se mnou dělejte co chcete. Pošlete mým rodičům třeba mou hlavu na stříbrném podnose. Ale jeho do toho netahejte. Dokážete ještě alespoň dodržet dohodu ne? Udělám co budete chtít," řeknu pevně. Hrdost je ta tam. Na mě stejně nezáleží, protože můj život je zbytečný. I když myšlenka na mé tělo v bolestech a zohyzděné není nejpříjemnější...ale přeci jen...Reizo si zaslouží žít víc než já. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Ustoupí a zase se vrácí k Reizovi. " Ovšem ty jsi pro nás cenný, z tebe budou prachy, co bychom z toho měli, zabít tě. To on je pro nás bezcenný.....nemá ani vindru a jediný, proč je tu, že tě má nejspíš nějak rád či co.....a tak to chceme využít a pak...čistě náhodou...na něj všechno padne...tvůj únos....tvé případné zmrzačení a nebo i tvá smrt....ale nebude se trápit dlouho, jedy jsou dneska tak krásná věc. " zasměje se a dýkou zvedne jeho hlavu. " Bude ho škoda....líbí se mi víc než ty. .. a já si tak ráda hraji. " prudce se otočí až Reizovi rozpárá triko a objeví se rudá čára od ostrý dýky. " Tak naposled, víš , co máme z tebe poslat a nebo tě tu mám nechat at si s ním naposledy promluvíš? O samotě? " na tváři má úsměv, který rozhodně není milý a hezký. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Sleduju ji a mám chuť se na ni vrhnout a rozsápat ji, kdyby to jen bylo možné. "Říkám ti, že moji rodiče vám nedají nic. Ale já můžu jejich konta vysát do posledního centu. Nech ho jít a dám vám to všecko...jejich peníze...moje peníze, moje auta...já svoje slovo držet umím, navíc jste v přesile. Pokud ho zabijete, pokud mu ublížíte, nedostanete nic...a ať už z toho vyváznu živý nebo ne, pomstím se...." zavrčím. Vím že jestli ne přistoupí na tohle nemám už v podstatě šanci. Mě na penězích už nesejde. Reizo je jediný, komu na mě kdy záleželo. Proto teď musím za něj bojovat, jako on dřív bojoval za mě, ať už to bylo z citu, nebo z nutnosti. S ním můj život nebyl tak zbytečný. A za to mu dlužím. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Slabě sem doléhá sluneční světlo a vypadá to, že oni odešli, možná se radí. Po asi deseti minutách Reizo pohne prsty, začíná se probírat. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Chvíli jen tak ležím a zírám do prázdna. Cítím krev na své tváři. Uslyším Reizův pohyb a sevře se mi hruď. Bylo by lepší kdyby zůstal v bezvědomí. "Promiň...nakonec ti nedokážu být nijak užitečný, nijak ti pomoct ani teď , když jde o život," řeknu tiše, ani mi moc nesejde na tom, jestli to uslyší. Neodpustil jsem mu ještě. Ale nechci aby zemřel. Obzvlášť když to pak bude jen a jen moje chyba. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Zjistím to po chvili, že je to Kijin. " Doprdele..." zekleji podruhé. " Jak....co sakra? ....Tak tohle mi nevyšlo." zvednu hlavu a zadívám se na své ruce. Postavím se na nohy,spíš na špičky a snažím se uvolnit ruce. Aniž bych se na něj podíval, promluvím teprve ted k němu. " Kijine.....hele....nevím jak to provedu ted...ale hned, jak se odtud dostanu...z těch zasraných pout...tak tě uvolním a ty musíš utéct.....jasný?" vypadá to, že se mi to povede, ale v poslední chvili ztratím rovnováhu a vše ztratím. "Kurva..už " zakleji a začnu znova. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Nemůžu se na něj dívat tak zavřu oči. Když otevřu pusu abych promluvil, polykám vlastní krev. "Bez tebe nikam nepůjdu. Navíc...je to beznadějné," řeknu jenom potichu aniž bych otevřel oči. Nevím nejspíš jsem se už vzdal. Můžu snad udělat něco víc? Alespoň ze všech sil napnu svaly, aby provazy povolily, ale je mi jasné, že to bude k ničemu. Tak hloupí zase nejsou. Ale nic víc teď dělat nemůžu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Vzpomenu si na ty akční hrdiny a tak napnu veškeré síly a zkusím se přitáhnout. No tak...ty hajzlové ho chtějí zabít...nedovolím, aby mu zkřivili jediný vlasek...už....musím to dokázat. Znova se zapřu a nohy vymrštím, ovšem nahoru je nehodím a tak za chvili zase stojím na špičkách a zkouším se uvolnit. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Neřeknu už nic, ale po tvářích mi začnou stékat slzy. Mám stejně na tváři přilepené vlasy krví a ve tmě nic neuvidí. Navíc v takovouhle chvíli, i hrdý člověk jako já má snad právo na slzy. A já už se vzdávám. Oni jsou všeho schopní a já nevidím cestu ven. Přál bych si aby se Reizo zachránil, nic víc, ale nemůžu pro to nic udělat...jsem tak směšný a ubohý v komedii někoho jiného... Už jen dál ležím, odevzdaně se zavřenýma očima. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Teprve ted si všimnu zdi a tak se k ni natáhnu a po nohách , zapřený ruce se zkouším z toho dostat. Provaz se do mě zařezává, ale já se nevzdávám. Povede se mi dostat do vzduchu, asi dva metry, možná víc a uvolnit smyčku natolik, že povolí a mě se uvolní ruka. V ten moment ztratím oporu a spadnu, jedna ruka stále svázaná. Ozve se hlasité křupnutí a já zasténám bolestí. Rameno je v háji. Prudce dýchám a zkouším se zvednout, každý pohyb rukou bolí, nemůžu se o to ani opřít. Kousnu se do rtů a natáhnu na špičky, bolí to jako svině, ale já se nevzdám. Jak se uvolní druhá ruka, padnu vysíleně k zemi. Ruku mám nepoužitelnou, ale nemám čas. Zvednu se a přejdu ke Kijinovi. " Tak a ted ty.....zkus se posadit a povolit co nejvíc provazy. " poradím mu a jednou rukou mu pomůžu do sedu. Jen co tak je, sednu si tak, aby se opřel a začnu bojovat jednou rukou s jeho provazy. Jde to pomalu, ale povolují. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Prudce otevřu oči. "Jsi v pořádku?" dokážu ze sebe dostat až ve chvíli, kdy je u mě. Nevěřím že se mu to podařilo...jsem trochu mimo, zmatený, ale udělám co mi řekne a ze všech sil napnu provazy, co mě poutají, abych se osvobodil. Utečeme odsud...oba...to je moje jediná myšlenka. Vlastně ne ještě myslím na něco...pomsta... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Poslechne mě a pomáhá mi. Po dlouhé době mi pomáhá, usměji se i přes bolest a nevolnost. Konečně povolí uzly a netrvá to dlouho a Kijin je volný. Z krku sundám roubík a otřu mu krev z tváře. "Tak ..to je jednoduší část....ted musíme odtud. " Vstanu a ruku stále držím tak nějak divně před sebou a vyhozenou. Rozhlížím se, odkud jinudy odtud, než dveřmi. " Zvládneš se dostat tam nahoru?" ukáži na okna asi dva a půl metru nad zemí, která jsou úzká a zavřená. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Sleduju okna, která Reizo navrhuje jako způsob úniku. "Těmi se odsud oba nedostaneme, ne s tvojí tukou. Ty běž. Vyzvednu tě. Jsem tvůj pán a tohle je rozkaz. Běž a zachraň si život. Mě nic neudělají, potřebují mě vyměnit za výkupné. Rychle," řeknu pevně a vydám se k oknu. Nebudu poslouchat žádné ale a taky to dávám jasně najevo. Dlužím mu to a navíc je to pravda. Můj život není v nebezpečí jako jeho. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Přilepím nás za dveře tak, aby až otevřou nás neviděli a naslouchám. Po chvili se nahnu ke Kijinovi. " Ty jsi můj pán...hele, to znamená, že mě bereš zpátky?" vypláznu na něj jazyk a i přes ohromnou bolest a situaci se snažím zlepšit mu náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Na jeho slova se zamračím. Vím že se snaží to odlehčit ale na to opravdu nemám náladu. "Zapomeň na to, sám jsi odešel," zavrčím. A moje oči jasně říkají, že by na tohle téma dál neměl mluvit. "Co chceš udělat? Probojovat se? Myslíš že můžem? Jeden zraněný a jeden slaboch...proti kdoví kolika..." šeptám. Já sám si to s nimi milerád rozdám, ale chci aby byl Reizo v pořádku a tohle je riskantní... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nic neslyším a tak zraněnou rukou ho chytnu, sice to bolí až mi skoro slzí oči, ale nechci ho tu nechat a nebudu riskovat, že se mi někde uraženě zastaví. Opatrně otevřu dveře a nakouknu dovnitř. Stále nikoho nevidím a to se mi nelíbí. Popoběhnu a táhnu za sebou Kijina. Zavřu za námi tiše dveře a schováme se za skřín, odkud sleduji dveře vedoucí do schodů a ven, je tu dost světla a tak dost riskujeme. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Když mě popadne mám první tendenci se mu vytrhnout a taky sebou nejdřív řádně škubnu, ale nakonec radši zůstanu v klidu. Neměl bych riskovat, že nás kvůli mé hlouposti chytnou. Za chvíli jsme za dveřmi a nikde nikdo. Je to docela podezřelé a hádám že Reizo si myslí to samé. Ale taky...koho by napadlo, že se odtamtud dostaneme? Já sám jsem to považoval za nemožné. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jak jsme částečně schovaný, pustím ho a opřu se o stěnu. Ruka bolí jako tisíc čertů a obličeji mám bolest. Zkusím si nasadit rameno, ale nejde mi to a tak to vzdám, nechci ze sebe vydat hlásku. Znova ho zraněnou rukou chytnu, ale ted se od bolesti chvěje a nedrží ho pevně. Kdyby chtěl, jednoduše se mi vytrhne. Situaci zhodnotím jako nevýhodnout a tak se vydám dál. Nemám ale sebemenší představu, kam vůbec jdu. Vyjdeme pomalu po schodech nahoru a stále se rozhlížím. Nikde nikdo, jde mi z toho hlava kolem, přece by nás nenechali jen tak. Spatřím dveře ven a rychle se vydám k nim, Kijina kontroluji jako i okolí. Dostaneme se ke dveřím,ale jsou zamčený. Rozhlížím se, co ted. Nikde nic nevidím, jen další dveře, asi troje a za každými může někde být i nemusí. " Co ted?" zeptám se, protože sám nevím. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Nechám se Reizem vláčet jako hadrová panenka a srdce mi buší, jak mám hrůzu z toho, že se někde objeví některý z únosců a my budeme v pasti. Nakonec dorazíme k několikerým dveřím. Reizo zkusí jedny...zamčené. Pokrčím rameny a přejdu k dalším a dalším. Aniž bych se na Reiza otočil, otevřu pak ty, za kterými se zdá být největší ticho. A modlím se aby vedly ven... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jsou tu ještě jedny dveře, ale za nimi je nějaký hluk. Přejdu k nim a naslouchám, když v tom někdo zamkne dveře, kterýma jsme sem přišli a je slyšet ženský hlas. (Lin) |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Než ale cokoli řeknu, zaklapnou za námi dveře a někdo zamkne. Lin...ta děvka... Chytím Reiza za tričko a už se nesnažím nic předstírat. Upírám na něj oči plné strachu. "Je po všem že..?" řeknu tiše. Je cítit, že se třesu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jdu dál a opatrně k sobě tisknu Kijina a hladím ho po boku, abych ho uklidnil. pomalu otevřu dveře a nakouknu. Je tam plno klecí, přístrojů a ty tisknou prachy. Jen na to zírám, ale dál jsou další dveře s názvem Východ. " VIdíš to, máme štěstí. " zašeptám mu do ucha a dám mu na něj pusu. Vyrazím ke dveřím ven. At jsou otevřený..at jsou otevřený. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Navíc mám moc velký strach. Už jsem zapomněl, co mi Reizo udělal. Teď mě chrání, přesto všechno... Když se dostaneme ke dveřím, které by snad mohly být východem, moc nevěřím, že bychom opravdu mohli být zachráněni. Mám strach že je to past, proto se Reiza nepustím a jdu jen pomalu a nejistě... Ať už to peklo skončí... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Přikrčím se více a Kijina skrčím sebou. Dveře se otevřou a jsme venku. Okamžitě vyrazím dopředu a hned na to, jak jsme dost od baráku, dostanu se za něj a kryji mu záda. " Běž Kijine....běž. " špitnu mu do ucha a pustím ho, aby mohl běžet. Já s teou rukou nemůžu, každý pohyb bolí víc a víc. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pak otevře dveře a...na mě dýchne svoboda. Konečně... Rozeběhneme se pryč...pryč...strach mě ještě neopustil. Za chvíli ale Reizo zpomalí a chce abych utíkal sám. On mě sice pustí, ale já pořád držím jeho tričko. "Ani nápad, bez tebe nejdu nikam," odmítnu. Zatáhnu ho za tričko, jako to dělají malé děti, ale teď jsem moc vyděšený abych moc myslel nad tím co dělám. "I kdybych tě měl nést..." Nevím jestli ještě může...ale nenechám ho tu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nejede rychle a tak o nás ještě nevědí, přesto srdce se mi skoro zastaví, když jedou skoro těsně nás. Chvili po tom, co projedou, zvednu se a i pomůžu Kijinovi. " Musíme do metra...pak...pak už nás nedostanou....znám to tam..žil jsem tam asi dva roky." přiznám částečně, co mám za sebou a s Kijinem v objetí se rozeběhnu směrem k metru. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jakmile jsou pryč ještě není po všem, musíme utíkat dál. Nemám ani sílu zeptat se ho, co myslel tím že žil v metru...vlastně ani nemám právo se ptát. Jen poslušně běžím. Ani nemám na výběr, když mě Reizo pořád drží. A mám dost velký strach abych chtěl běžet a hodně rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jen se naposledy otočím, než s Kijinem zmizíme do metra, slyším, jak vystupují a jejich hlasy, běží za námi, v metru stoupá panika. Stále si Kijina hlídám a běžím za ním. Jak seběhnem schody, odražená kůlka mě prolítne kolem hlavy tak těsně, že mě zraní. Pocítím palčivou bolest a klesnu na kolena. Ztrácím sílu běžet dál. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Vběhneme do metra a v momentě kdy už doufám, že se nám podaří ztratit zasáhne Reiza střela. Zděšeně k němu kleknu. Zdá se, že je to jen škrábnutí, ale on je na pokraji sil. Ani já na tom nejsem nejlíp ale přetáhnu si jeho zdravou ruko přes ramena a vytáhnu ho na nohy. "Musíme jít, nevzdávej se," zašeptám, že mě není v tom hluku ani slyšet. Vydám se kam mě nohy nesou. Reizo je těžký a já mám málo síly. Kdyby tak přistavil vlak kam bychom se mohli schovat...do té doby se pokusím zamíchat do davu... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro V tom přijede vlak a tak nastoupíme a já jen vidím, jak starší muž, co šel za námi, padá k zemi raněn. Kulka nás minula jen tak tak. Vlak zavře dveře a já s Kijinem se dívám, jak ta holka spolus jedním klukem jen klepou na dveře a pak ustoupí, protože vlak jede. " Kijine...díky. " špitnu mu do ucha a opřu se zády o stěnu vlaku. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Nakonec se nám ale podaří nastoupit do vlaku, ale ještě zahlédnu, jak trefili nějakého starého muže. Sevře se mi hruď. Opřu se vedle Reiza a sesunu se k zemi. Upírám vyděšený pohled někam do prázdna. Ani na Reizova slova nereaguju. Tohle všechno bylo na mě opravdu moc. Možná toho zvládnu hodně ale tohle... A pak si uvědomím že i když jsem unikl, vracím se domů, kde mě nikdo nečeká. Rodiče, kteří by mě klidně nechali zabít jsou pryč. Zase budu docela sám, není tu nikdo, kdo by mi pomohl nabrat zpět jistotu a z toho je mi ještě hůř. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jedeme až na konečnou. Jak se blíží stanice, pohladím ho, a všimnu si zranění. " Kijine..pojd....musíme odtud..bude konec." snažím se promluvit ,ale nevím, zda mě vnímá. Nakonec ho přestanu objímat, stoupnu si před něj a jeho ruce si postupně dám kolem krku. Zdravou rukou ho chytnu pod zadkem a vytáhnu si ho na sebe tak, že mu dělám stoličku. " Drž se mě...." ani sám nevím, kde na to beru sílu, ale vím, že brzo bude i po této, a do té doby nás musím dostat do bezpečí. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Proberu se alespoň trochu, když mě Reizo zvedne. Trochu pevněji se ho chytím okolo krku, už je mi jedno, jestli tohle bude vypadat divně, jinak bych se odsud asi nedostal a jezdil tím vlakem pořád dokola. "Tvoje ruka..."zaprotestuju jenom tiše, ale nijak se nebráním. Pořád jsem moc mimo. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Zastavím až u počmáraných dveří, zádama do nich strčím a vejdu dovnitř. je to tu malé, jedna malá místnost s matrací a hadry, několik plakátů a taky jsou tu papíry, staré noviny a krabice. Vedle je menší místnost, kde je prasklé zrcadlo, rozbité umyvadlo a zrezlý straý kohoutek. Přejdu k matraci a položím na ní Kijina. " Tak vítej u mě doma. " zašeptám a jen co je Kijin v bezpečí na mé matračce, opřu se o zed o plakát s lebkou a prudce oddechuji. " Časem seženu něco lepšího, ale ted je to lepší být tady. " Zdravou rukou si přejíždím po rameni a hledám sílu si zkoušet nasadit rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Rozhlédnu se po Reizově "domově" a jímá mě hrůza. Sice jsem ho nechtěl vzít na milost ale takhle...tak přece nemůže žít... "To je...hrůza..."řeknu tiše a rozhlížím se poděšeně okolo. Postavím se, sotva se držím na nohou, ale s pomocí zdi se mi to daří. "Tady nemůžeme zůstat...ani jeden z nás...a ty musíš do nemocnice, hned," nezní to jako rozkaz a ani není. Můj hlas je mdlý. Ale míním si trvat na svém. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Sotva jde a já nedokáži odtrhnout oči. Vstanu a přejdu k němu, obejmu ho kolem ramen, posadím se spadnutím na matraci a jeho strhnu sebou až mi spadne do klína. " Seženu něco lepšího....ale ted musíme být tady...hledají nás...prosím..vydrž..aspon do večera..zatím zavři oči a spi. " nechám ho ležet na mé hrudi a hladím po vlasech. " Ehm..ty asi rameno nenasadíš, co?" podotknu a následně to zkusím. Zvedu svojí ruku, bolí to a je slyšet, jak syčím bolestí, kloub tře o kost, ale do svých míst nezapadne. Povolím a zhluboka dýchám. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Do té doby mi tu omdlíš. A co já si jako myslíš že pak budu dělat? Stopneme si taxi, zaveze nás až k nemocnici, vstávej," řeknu už pevnějším hlasem. Jediný důkaz toho, jak jsem byl ještě před chvílí mimo, jsou moje ruce, které se opravdu hodně třesou a tak je raději zatnu v pěst. Sice mám na Reiza pořád vztek ale nemůžu ho nechat zraněného....a ani ho nemůžu nechat žít v tomhle pelechu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro "Hai....hai." jen souhlasím, a pokouším se vstát. Povede se mi to a pak nabídnu zdravou ruku Kijinovi. " Chceš pomoct a nebo to zvládneš?" druhou rukou skoro nehnu, hýbe se jen podle pohybů těla. Tak jdeme pokračovat....snad nebudou hledat v nemocnicích, ale i tak, stejně....i když o to nestojí,..budu ho chránit...prostě nemůžu jinak.....i když mě trápí....nevzdám a nedovolím, aby mu ublížili. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "To ty potřebuješ pomoc," zamračím se a vyrazím z toho jeho kutlochu. Očividně už se nestarám o to, kde by mohl kdo být, věřím, že jsme jim utekli. Jdu rychle zase na ulici, jen tak aby mě Reizo stíhal a pak mávnu na taxi. Sice jsme oba špinavý, otrhaní a já mám tvář od krve, ale snad mi nechali alespoň nějaké peníze. Začnu prohledávat kapsy. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro To už stojí Kijin u silnice a stopuje. Stoupnu si vedle něj a rozhlížím se. Prohledává kapsy a to už staví taxík. Otevřu mu dveře a počkám až nastoupí a sám si sednu až po něm. " Nemocnice, tu nejbližší." řeknu řidiči a ten se rozjede. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Reizo nahlásí cíl a tak se nemusím nic starat, jen se k němu natočím zády, očividně nemám v úmyslu se s ním bavit. Popravdě jsem pořád ještě docela v šoku. Jakmile zastavíme u nemocnice, nechám Reiza vystoupit ale sám zůstanu v autě. "Já s tebou nepůjdu. Koukej je nechat ať tě dají dohromady a pak...vrať se domů," řeknu a přibouchnu mu dveře taxíku před nosem. Pak vybídnu řidiče aby co nejrychleji vyrazil. Tím domů jsem nemyslel ten jeho pelech a podle způsobu jakým jsem to řekl mu to musí být jasné. Byla to totiž prosba. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Padnu zádama na chodník, je mi jedno, že lidi mě obchází obloukem, zavřu oči a jen se divím, jak to, že ještě dýchám. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jen odstrkuju vyděšené služebné. Pouze jim přísným hlasem oznámím, že kdyby přišel Reizo ať mu dají jeho starý pokoj a za chvíli uteču do svého pokoje, kde se zamknu. Ani mě nenapadne jít do sprchy. Zhroutím se na postel a k smrti vyčerpaný hned usnu. Nechci teď vnímat svět. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jen co odejde, napíši lístek a strčím ho pod dveře. Na to se odeberu do vého pokoje. Nemám sebou věci, nic. Posadím se na postel a hlavu opřu o kolena. Vše je jako dřív a není...je to jako před tou hádkou....jako bych byl zase v té prašivé cele a čekal, až si pro mě dojde a potrestá. At mě klidně zabije....je mi to jedno..stejně mi nevěří a já jeho důvěru už nezískám. zavřu oči. V nemocnici jsem pobyl jen po dobu, než jsem se probral na kapačkách a s narovnaným ramenem. Vyrval jsem to a zdrhnul. Ještě mám na rukou náplasti od výživy. Na lístku: Tak jsem ve svém pokoji a čekám na Váš rozsudek. Až budete mít náladu, přijdte. Reizo |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Otevřu svou zásuvku u postele a vytáhnu svou pistoli. Bez ní se už ani nehnu. A s ní se taky pomstím. Jen to musím dobře promyslet. Když vycházím z pokoje, najdu Reizův lístek. Nechápu co tím myslí a tak ho hodím do koše. Hlavně že je zpět a v pořádku. Vydám se na snídani a při té příležitosti řeknu naší hlavní služebné aby Reiovi dávala práci jako ostatním. Už nebude můj ochránce ale bude tu dál pracovat a bydlet. Nechci aby žil v tom, co jsem viděl. To si nezaslouží. Dojdu do jídelny a dám se do jídla. Musím vymyslet za kým zajdu aby mi pomohl s mou pomstou. Jinak to udělám sám. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Do pokoje vstoupí služebná a at koukám makat, že mě nikdo zadarmo živit nebude. Nechápu to a chci se ohradit a pak mi to dojde. To je ten jeho pitomej trest, nejspíš tu budu dělat slouhu. Přemýšlím, zda znova nevzít dráhu, ale ted ho chci mít aspon chvili na očích a tak jen zabručím souhlas, vstanu a rozejdu se do kuchyně. Projdu jídelnou a na Kijina se jen zběžně podívám. Je umytý a vypadá zase jako dřív, a tak se jen otočím a zmiznu v kuchyni. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jakmile se nasnídám, požádám svého sluhu aby jel se mnou do města. Nemůžu teď nikam chodit sám nebylo by to bezpečné ani se zbraní sám. Vezmu si dostatek peněz a s pomocí nich zamýšlím sehnat informace o těch, kteří mě tak ponížili. Až o nich budu vědět dost, jednoho po druhém je v nestřeženém okamžiku zničím. A když mě při tom zabijí co na tom sejde. Reizo už je zase v bezpečí doma ohrožuju jen sebe a to je mi jedno. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Po každém únosu svojí obět zabijí a jako vždy to odnese nějaký chudý, na kterého padnou důkazy. Postupujete dál a jeden chlápek vám slíbí, že pokud chcete, veme vás do hlavního stanu, neboli tam, kde vše plánují a zdržují se tam. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Nabídku toho muže jít na jejich centrálu si schovám ale zatím jí nevyužiju, protože to by bylo až moc nebezpečné. Jakmile mám tyhle informace, rozhodnu se prozkoumat si každého zvlášť. Potřebuju najít čas kdy je jisté že budou sami, abych si na ně mohl někde počkat. Přeci jen jsem na to sám a netroufnu si jít na ně nějak moc okatě. Raději zvolím zbabělecký útok zezadu. Snad se mi podaří zjistit rozvrhy alespoň těch dvou hlavních grázlíků. Bez nic se to stejně celé zhroutí. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Probádáváš několik dní a skoro nejsi doma. Zjistíšl ale plno zajímavých věcí: Kai - chodí do jednoho klubu, kde paří s partičkou a rád soupeří ve videohrách. Taky je ulítlý na riziko a některé hry zkouší tajně v zadní části města, která je opuštěná a prodává drogy. Lin- chodí do obchodů, chová se jako hodná holčička, ale ráda dráždí a taky chodí do klubů a velmi jednoduše sbalí kluka a pak ho využije. Někteří jí říkají černá vdova, kluk s ní nevydrží déle než měsíc a ten ,co má ted se k této hranici blíží. Jejich jakoby rodiče jsou často pryč, Kai bývá na videohrách a Lin se stará o domácnost a taky si tam vodí často kluky. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jednoduchý plán, stačí jen najít ten správný okamžik. Budu čekat dny, týdny, i měsíce a budu je mít pořád pod drobnohledem. Je to teď můj jediný cíl, protože už opravdu nemám jiný zájem než se pomstít. Chození po klubech a podobné věci už mě nezajímají a stejně pro mě teď nejsou bezpečné. A bez Reiza by to stejně nebylo ono. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Po týdnu se dovíš, že následující den nejspíše chlápci pro tebe chytnou Linova kluka, aby jsis s ním promluvil a tak se máš ráno v sedm ráno dostavit na pátou stanici metra. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Brzy se mé očekávání naplní a je mi řečeno že dostanu kluka Lin. Sbalím si daný den věci a hlavně svou pistoli, tu nejdůležitější věc pro tento den. Vezmu si s sebou auto, které jsem nechal speciálně upravit proti kulkám. Pak vyrazím na dané místo. Tentokrát už sám. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Dojdeš za nimi a zmizíte před okolním světem. " Tak tady je...co s ním máme ted dělat, zvládneš ho už sám?Za doprovod či ublížení jsou prachy navíc. " hovoří hlavní a přitom ti předává hromotluka absolutně zneškodněného. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Zvládnu to sám, díky," ušklíbnu se. Počkám než zmizí a pak kluka zavedu hlouběji do tunelu a usadím do výklenku ve stěně. Vytáhnu pistoli a dám si záležet aby slyšel jak ji odjišťuju. "Neboj se...nic se ti nestane, pokud uděláš co chci. Vytočím teď na tvém mobilu tvoji přítelkyni a ty jí řekneš aby jste se setkali za hodinu v té opuštěné budově nedaleko parku. Vymysli si jakou chceš výmluvu ale přesvědč ji. Pak budeš volný," řeknu mu svůj plán a abych mu dodal na váze přitisknu mu pistoli ke spánku. Pak rozvážu roubík, aby mi mohl odpovědět. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Jde poslušně s tebou a nejspíš se v této pozici necítí nejlépe. jak uslyší odjištění zbraně, trhne sebou a viditelně couvne. ALe nemá pořádně kam a tak moc dobře vnímá zbran a tvá slova, na která horlivě přikyvuje. Jak mu sundáš roubík, počká na telefon a jak ho dostane, počká na hlas přítelkyně. " Lin...já...mohli bychom se sejít ...Já vím, že ted není vhodná doba ani čas..ale já ..potřebuji tě vidět...kde? No..v té opuštěné budově nedaleko parku..víš kde...jo tam, tak za hodinu...jo..ne.není to kravina....jo buud tam a sám..zatím. " rozloučí se a je jen slyšet, jak to Lin zaklapla. " Tak prý příjde." oznámí a potí se. Má strach, co bude dál. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Jestli příjde, pak tě příjdu rozvázat, ale jestli jsi kecal, tak tu budeš svázaný dokud nechcípneš," zasměju se a zase mu vrátím roubík. ak se vydám na místo schůzky a najdu si post tak, abych byl dobře schovaný a zároveň mohl hezky střílet přímo ke vchodu. Jsem docela vyklepaný. Nevím jestli ji dokážu zabít. Ale myslím že nic jiného už mě v životě nežene...nemám nic než tu pomstu. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Dorazíš na místo schůzky dřív a tak máš dost času se připravit na příchod Lin. Příjde skoro na čas a doprovází jí z obou stran dva kluci s narvanými kapucemi. Za nimi jdou další tři a drží se pohromadě. Lin básní něco o prima mejdanu. Bohužel z tvého směru je Lin kryta kluky či holkama, prostě osobami s kapucemi na hlavách, tak ani jedný pořádně nevidíš do tváře kromě Lin, která jde jako velká hvězda. Jednu chvili jako by se dívala na tebe, ale hned je zase krytá tělem jiného.Otevře dveře a vejdou do budovy. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Než mám volno na střelbu tak zmizí v budově. Nevadí. Bude muset vyjít ven. A potom ji zastřelím, i kdybych měl zabít ty všechny co jsou s ní. Musím rychle mířit a rychle střílet. Druhou šanci už nedostanu. Jakmile se takhle rozhodnu zamířím zase na východ a čekám, až se Lin a její společníci zas objeví. Až budou ve dveřích budu mít největší šanci. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Je slyšet, jak nadává, když ho tam neobjeví. Na to se otevřou dveře a zase ve stejném seskupení vyjdou. Lin mezi dvěma a za ní tři.jdou rychle pryč. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Ale třese se mi ruka. Nikdy jsem ani nepřemýšlel nad tím skutečně někoho zabít. Jenže te´d....co na tom sejde? Mám jen pár sekund a každá z nich je cenná. Zesílím stisk na pistoli a stisknu spoušť. DOufám pevně že kdo padne k zemi bude Lin. Musel bych jinak střílet znovu a nejsem si jistý, že toho budu schopný. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Postava na zemi se stále hýbe a krev se kolem ní rozlývá. Tvůj pokus zastřelit Lin nevyšel, utekla velmi rychle kryta druhou osobou pryč z parku. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Co jsem to udělal...já někoho zabil....nevinného člověka....jen kvůli té děvce...ale ani ji bych neměl právo zabít...kami-sama já opravdu někoho střelil... probíhá mi hlavou. Věděl jsem že to bude těžké ale ty pocity teď...vylezu ze svého úkrytu a rozběhnu se k telefonní budce. Anonymně zavolám záchranku a pak se odpotácím někam do parku, kde se usadím na lavičku a schoulím do klubka. Ne na tohle já nemám...jenže...co teď budu dělat? |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Příjmou tvojí zprávu a za chvili z lavičky slyšíš, jak přijíždí. Ale houkačka utichne a jak odjíždí, už nehouká. V dálce se objeví červená hlava Reiza, ale nevidí tě. Spíše se po někom ohlíží jako by tě hledal, ale není to jistý. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Teď stejně na ničem nesejde. Kromě toho, že jsem k ničemu a moje existence je jen přítěží pro tenhle svět jsem teď někomu vzal život... Zvednu se a vydám se...kam sám nevím. Pořádně nevidím...nevnímám, můj pohled je prázdný. Možná by bylo lepší kdybych tu už nebyl....ale nevím jestli mám na tohle odvahu. I když...teď necítím skoro nic... |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Vytáhnu z kapsy několik bankovek a není to malá částka a vtisknu mu je do dlaně. "Chci něco, co mi pomůže zapomenout...zapomenout na všechno...když mi to seženeš, dám ti víc," zašeptám. Když už jsem tady tak to zkusím. A nebo mě tu zabijou. Zasloužil bych si to. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Přitáhne si tě a položí ruku rovnou mezi tvoje nohy. "Udělám ti dobře.....a na vše zapomeneš." v druhé ruce se objeví maličké pilulky. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne díky, jednak mám rád dívky a navíc chci zapomnění...které trvá, ne pomíjivé jako tohle," zakroutím hlavou. Pak očima sjedu k pilulkám. Je mi jedno co mi prodá. Může mě to třeba zabít, i to je zapomnění. Věčné... A já si jiným způsobem vzít život netroufnu. Teď. Ale myslím že brzy...brzy by mě moje vědomí stáhlo na dno. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro " A tady máš bonus." kluk mu dá pusu na rty a odběhne, aby ho náhodou nechytli poldové či konkurence. Jak se rozhlédneš, to místo je najednou bezčlovíčka. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jakmile uslyším sirénu přeběhne mi mráz po zádech. Přitisknu svůj poklad k sobě. Ať je to cokoli... Rozběhnu se ulicí pryč jen ať jsem co nejdál od sirén...jsem vrah na útěku... Hledám místo kde bych si mohl koupit něco k pití, aby pilulky šli lépe do krku. Cokoli to je, snad pak zapomenu. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Zase vběhneš mezi lidi, pracující a i bavící se, na rušnou ulici. Všude jsou krámky a obchody se vším možným a tak i obchody s pitím a jídlem. lidi kolem tebe jdou a někdy do tebe i vrazí, neuhýbají se a ty začínáš být mezi nimi ztracený. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Sednu si tam na špinavou zem a nasypu si do dlaně několik pilulek. Tak uvidíme co to se mnou provede... Hodím si je do pusy a zapiju, aby mi neuvízly v krku. Teď už zbývá jen čekat, jestli kluk splnil co jsem chtěl. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Vidíš rodiče, jak se sklání nad postýlkou a točí s hračkou co máš jako malý, vidíš Reiza, jak se sklání nad tebou v tém polospánku a přeje ti dobrou noc s pusou na tvář. Vidíš služebnou, jak ti nese snídani a přeje ti dobrou chut. Tvé první auto, první hračku a nejvíce pak začnou běhat vzpomínky, jak jsi byl plný života, veselý a byl jsi se svým kámošem. Užíváš si své delirium, přitom tvé tělo se sune po špinavé stěně, přestává vnímat a bije a potí se, jak na něj droga působí. Dal jsi si pořádnou dávku a tak se vše změní v šílené škleby a omdlíš. A jak ztratíš vědomí, tvůj osud je zpečetěn. Celou dobu v bězvědomí na tebe utočí lin, Kai, rodiče, všichni, koho jsi znal a nejvíce slyšíš Reiza a jeho hlas.A je čím dál hlasitější a zřetelnější, nejde nijak odehnat. A stále dokola opakuje, aby jsi si přestal blbnout a probudil se. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Ale po chvíli všechno zmizí a přechází ty zlé vzpomínky. Začnu se třást a škubat sebou jako umírající zvíře. V koutku úst mám pěnu jako by už se mnou byl opravdu konec. Je mi zle...hrozně zle. Reizův hlas mi zní v hlavě. Zacpu si uši, nechci ho slyšet. Přicházím k sobě ale pořád ho slyším. Jakmile se probudím první co ucítím je vlna nevolnosti. A tak se otočím do rohu místnosti a zvracím. Jedna hrst prášků a už jsem jako dokonalý feťák. Příště menší dávku... |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Máš stále několik prášků, vlastně dost na to, aby jsi se dokázal i zabít. Vzdáleně slyšíš něčí hlasy, ale nevíš, zda je to pravda či ještě doznívající halucinace. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Vytáhnu další hrst pilulek. Přemýšlím co bude, až dojdou. Můžu ještě toho kluka najít? Třeba mi je prodá i někdo jiný... Nevím kde jsem upustil lahev s pitím a tak si hodím prášky do pusy jen tak. Polykat se budou asi trochu hůř ale půjde to. A já chci zapomenout...nechci se probudit znovu do tohohle světa...i noční můry jsou lepší než tohle, protože to není skutečné. Skutečný svět je ta nejhorší noční můra. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Necítím, jak ti, co tam vešli si tě prohlížejí a nakonec tě vemou a odnesou. Jsi mimo a štastný. Znova se ale jako předtím krásné změní na děsivé a ještě horší než předtím, vidíš mrtvolu toho, co jsi zastřelil, jak jde k tobě a vyčítá ti to a znova je to Reiza. Je střelený, zastřelený do hlavy a je celý od krve. Hovoří na tebe, at se probudíš, at se probereš. jak se tak stane, zjistíš, že už nejsi na záchodcích, ale na něčem měkkém a po zaostření ti dojde, že je to postel. Nemáš oblečení, jsi jen v trenkách a před tebou je sklenice s vodou a tvoje prášky. nevíš, kde jsi, ale doma to není. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Když se konečně proberu, je mi pořád, nebo spíš zase, pořádně zle, ale te´d už snad ani nemám co zvracet. Chvíli uvažuju, jestli to udělat znovu, ale ta poslední vize mě přesvědčí abych s tím počkal. Mezitím mi dojde že na sobě skoro nic nemám a jsem na nějakém cizím místě. "Co...kde..?" dokážu ze sebe pouze dostat a rozhlížím se se skelným pohledem v očích. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Jak se ti zaostřuje zrak, můžeš si všimnou kolem použitých kondomů staršího data a taky kousek od prášků je další balík, nový, nechápeš, jak jsi si ho nemohl nevšimnout. Jak se podíváš na dveře, jsou zamřené zvenku. Probíráš se jak to jen jde, ale tělo tě neposlouchá, jsi jako ožralej. Pod postelí se válí vibrátory a dokonce i pouta a různé věcičky na zvrhlosti růžných zákazníků. Pomalu ti dochází , kde jsi a co budeš dělat. Kurvu. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Chce se mi smát. Já který jsem ještě nedávno žil v přepychu...ale ano...tohle je perfektní. Budu dělat co se mi hnusí a za to si budu dopřávat svých pár sekund štěstí když dostanu své pilulky. Tohle je můj trest a já si uvědomuju že je mi to jedno. Když tu budu muset zůstat a prodávat se jako děvka...je to dokonalé pro někoho tak odporného jako já. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Přejde k tobě a přejede rukou po tvém těle až mezi nohy. " Jsi hezký, klučík." zašeptá a jeho tlustá ruka obejme tvojí. Nestačíš si ani dát další dávku a zalehne tě. Násilně do tvých úst strčí svůj jazyk a líbá tě. Rukou tě drží a druhou stahuje tvoje trenky a hned na to svoje. Nečeká ani se nesnaží na tebe brát ohled. Jeho penis se dotýká toho tvého a jeho tělo se potí přímo na tebe, krůpěje padají z jeho vlasů do tvé tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jsem navěky poskvrněný tak už je jedno, jestli se mi stane něco co mě tak znechucuje, že se mi obrací žaludek. Vlastně bych se měl stát prvotřídní děvkou aby všichni viděli jak jsem hnusný a špinavý. Ale teď...teď jen hledím do prázdna, jsem jako loutka. Smířený s tím co se stane. je mi to už jedno. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Trochu se nadvzvedne a otočí ta tak, aby jsi k němu byl zády, znova tě zalehne a už se jeho penis blíží k tvému otvoru. Otevřou se dveře a chlap na chvili přestane. Po chvili začne z tebe slejzat a nechápavě kroutí rukou. Reiza mu podá lístek, chlap si ho přečte a odstrčí tě. Zakroutí v nesouhlas a odejde. Reiza sám je nepůl těla a zůstavá v pokoji i po té, co chlap odejde. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Už jsem v duchu připravený že do mě vnikne i jeho penis i když se třesu hrůzou při tom pomyšlení. Ale nakonec mě pustí a odejde. Přestože jsem s tím byl smířený, myslím že se mi trochu ulevilo. Padnu zpět na postel tak jak jsem byl, čili tváří dolů a ani se nehnu, tudíž si ani nevšimnu, že do pokoje přešel někdo koho znám. Asi jediný člověk v tomhle světě který pro mě ještě něco znamená. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Pohlede se vrátím k posteli a na hocha, který mi byl přidělen. Na stole jsou prášky, které znám. Ale mám dojem, že znám i jeho. Přejdu k posteli a pohladím ho po zádech. Jen zlehka, najdu jeho trenky a začnu mu je navlíkat. " Hele...to bude fajn.....ted budeš pod mým velením a ..." zarazím se, když se na hochovu tvář podívám blíže a ze strany. " Kijine....co tu proboha děláš?" dostanu ze sebe překvapním a prudce ho proti sobě otočím, chci mu vidět do očí. Už z pohledu očí poznám, zda v sobě má prášky či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Rei...zo..." zašeptám sotva slyšitelně. Proč tady je? Ne zrovna on...nechci aby mě on viděl takhle...proč si mě nemůže pamatovat hrdého a krásného, čistého. Proč musí vidět co se ze mě za tak krátkou dobu stalo? Ale on stál na začátku toho všeho tak asi musí stát i na konci... Zavřu oči. Nechci aby viděl můj prázdný pohled a nechci vidět jeho výraz. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Pohladím ho po tváři. " Jo..jsem to já....Kijine...kolik jsi toho měl? Kolik jsi vzal těch prášku?" Obratným pohybem ho obleču, v tom nemám jediný problém a zvednu ho do sedu. Podepřu jeho hlavu a otevřu násilím jeho oči, abych viděl vliv prášků. Stačí mi jen chvilka a zase jeho víčka pustím. Obejmu ho a rozhlížím se kolem, rukou ho hladím. " Co se to s tebou stalo? Jak jsi mohl skončit tady? šeptám spíš pro sebe. Prudce natáhnu ruku, jako kdybych ho chtěl zničehonic praštit, místo toho shodím prášky i skleničku, až se rozstříští o zem a prášky rozsypou. " Parchanti....." vydechnu, očividně mi to pomohlo a tak můžu dál Kijina hladit. " Kijine...chceš tu zůstat?" zašeptám tiše, protože ho nechci odněkud brát, kde třeba chce být. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro To jak se k němu tisknu vypovídá o tom, že jsem na tom opravdu zle, protože jindy jsem opravdu citlivý na doteky. Na jeho dotazy nereaguju, až na ten poslední. "Já...já už...nemám kam jinam bych šel..." zašeptám. Opravdu je jedno jestli je nechám zneužívat moje tělo tady nebo umřu někde na ulici. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nereaguje, začínám mít strach, ale nakonec aspon na něco odpoví. Fajn..aspon trochu vnímá. pohladím ho a přitisknu na svojí holou hrud. " Ale máš...půjdeš se mnou..spolu....tady by jsi jenom umřel...a já nedovolím, aby můj přítel umřel. Né, nikdo, koho mám rád, neumře tady na tom místě plného zvěrstev." odpovím rázně. Dál ho objímám. Až se probere, zase ode mě odejde a mě odkopne..ale to je jedno....stejně tě mám rád...moc rád, Kijine. sehnu se a dám mu pusu do vlasů. " Půjdeš se mnou?" zeptám se, nechci ho nikam vláčet nedobrovolně. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "To nejde...nemůžu jít s tebou...jsem špinavý...jsem zrůda...ty nesmíš...nesmíš se..." Co to už nedodám. Nedovedu to. Mám málo síly, je mi zle a pláč mi brání pořádně mluvit. Ale nechci aby byl Reizo nešťastný znovu kvůli mně. I když hádám že to, že je tady znamená že už je. Ale nemusí být ještě víc. Nechci aby se zahazovala se špínou jakou jsem se stal. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nechám ho poslouchat mé bijící srdce, vnímat teplo mého těla. Zlehka zvednu jeho bradu, chci se mu dívat do očí. Chci, aby pochopil, že mluvím pravdu. "Vážím si tě...Kijin-san." zašeptám a otřu mu slzy. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ty nevíš...co jsem udělal...ty nevíš jaký jsem...jsem odporný...neměl by ses mě vůbec dotýkat...některá špína nejde smýt," nenechám se přesvědčit. Ale v mém stavu to není divné. "Pořád ti jen ubližuju...je čas aby to skončilo..." zašeptám. Třesu se jako by mi byla hrozná zima, ale to nevnímám. Je to jen hrůza...zoufalství... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Skloním se a políbím ho na ouško. " Řeki mi, co o tobě nevím." zašeptám jen pro něj. Nechvátám a trpělivě čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Jak mě může Reizo ještě držet v náruči, když to vidí? "Podívej kde jsem skončil a v jakém stavu..." dodám, jako bych se bál že se neumí pořádně dívat, že si to neuvědomuje. "Víš já...já...já jsem...někoho jsem..." zlomí se mi hlas. nemůžu to ani vyslovit... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Skloním se znova a pevněji ho na sebe přitisknu. " Ty si vyčítáš, že jsi....zastřelil Kaie? Já....viděl jsem to, byl jsem nedaleko a sledoval jsem práci záchranářů....obdivuji tě, že jsi se jim dokázal postavit...ted se přeci nesmíš vzdát a zhroutit." pohladím ho po tváři. " Jsem tu u tebe, nenechám tě příště jít do toho samotného....a jeho smrt si nevyčítej...zasloužil si jí a umírají nevinější a nikdo se pro ně tak moc netrápí." špitám a utěšuji. Jen tiše doufám, že se nezeptá, proč jsem tam byl. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne ne...je to jenom a jenom moje chyba...ty za nic nemůžeš, vždyť to víš..." ujistím ho a trochu se od něj odtáhnu, takže se teď o něj opírám jen čelem. Snažím se trochu sebrat, alespoň utřu slzy ale není mi vůbec dobře. Po chvíli ale Reizo řekne něco, co mě dokonale šokuje. "Cože? Kaie? Chceš říct že to byl Kai! Panebože! To myslíš vážně?! " řeknu už konečně opravdu nahlas. Očividně nevím, jestli být v šoku, zoufalý, nebo se vztekat. Nevím jestli to můžu Reizovi věřit ale snad by mi nelhal. Přesto...proč jsem tedy tady?! |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Po mém vyslovení, koho zabil, mluví nahlas a vypadá v šoku. Zvednu mu obličej a zadívám se mu do očí. " Nelžu ti...Kijine, dokázal jsi se postavit těm, kteří ti ublížili.....a sám. Máš v sobě víc odvahy, než si uvědomuješ. ...Nemáš zapotřebí skončit tady...tady končí trosky, né ty." hovořím klidně a sehnu se k němu. Naše rty jsou jen kousek od sebe. " Pojd se mnou odtud." zašeptám tichou prosbu. Neskončíš tady..nesmíš....to nemůžeš....nedovolím to. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Zajedu si prsty do vlasů a mám na sebe vztek. "Já to nevěděl myslel jsem že...sice jsem pořád někomu vzl život ale Kei si to zasloužil...já...jsem takový ubožák...jak jsem mohl takhle dopadnout?" Je vidět že už když nic jiného nejsem vůbec smířený se situací, očividně mi začíná docházet do čeho jsem se to dostal. Reizo zopakuje svou nabídku a tentokrát jen mírně přikývnu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Hladím ho po vlasech a on po chvili přikývne na mojí nabídku. Mám chut ho políbit, ale vzhledem kde jsme, to neudělám a narovnám se. " Nejsi ubožák..výčitky svědomí dokáži hodně.....a zvlášt, pokud si něco tak moc vyčítáš..jsi citlivý..i když se chráníš tou svojí neústupnosti. " přejedu po jeho paži. Zlehka ho políbím do vlasů. " Půjdeme.....zařídím, aby tě odtud pustili....a společně opustíme tohle hnusné doupě." Pevně ho obejmu a přitáhnu na sebe. Přichází k sobě a tak vím, že mě za chvili odstrčí, chci si tento moment využít do poslední možné chvíle. Určitě mu brzo dojde, že je přede mnou nahý a já jen v kalhotech. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Děkuju Reizo...jsi jediný koho mám...kdo mě ještě neopustil, i když jsem se k tobě nechoval nejlíp..." řeknu očividně si uvědomujíc hloupost svého jednání. Jsem rád že mě ještě nezatratil. Půjdu s ním...je jedno kam jen pryč odsud... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pak si uvědomím že jsem Reizovi tak blízko a přitom jsem nahý a je to hodně divné, takže se hned odtáhnu, obléknu se a obmotám si kolem těla alespoň prostěradlo. Ne že bych se styděl, přeci jen je Reizo taky kluk, ale takhle se na sebe přece nemůžeme lepit. A taky je mi zima. To asi po těch drogách. Raději už nic neříkám, netuším jak to tu chodí, jen mám strach aby co Reizo bude pryč zase někdo nepřišel. Teď už bych rozhodně v klidu nebyl. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Přejdu ke dveřím a vyndám klíč. Na pár minut zmizím a vrátím se, nesu Kijinovo oblečení. Položím ho na postel a potom i klíč. " Jdu za šéfem...až to vyřídím, příjdu." odpovím a upravím si kalhoty. Padají mi a je znát, že pod nimi nic nemám. Upravím si vlasy a vyrazím z pokoje za šéfem. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Až teď si uvědomuju že netuším co tu Reizo vlastně dělá ale jedno je mi jasné...je tu kvůli mně. Zas jsem jednou něco kapitálně spackal... Stulím se na posteli a doufám že až někdo příjde bude to Reizo a vezme mě odsud, někam daleko... |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Doléhá do pokoje zvuk z chodby a ostatních pokojů. Většinou je slyšet pláč a nebo slastné vzdychání zákazníků. Mohutné dveře se štítkem se jménem jsou také pootevřené, a někdo drží kliku. Odtud je slyšet mužský hlas a taky Reizo. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Trochu se zkusím zaposlouchat v naději, že zaslechnu jak na tom jsou. Dveře jsou otevřené, snad už jde a je to všechno domluvené. Tohle místo je hrozné a já chci co nejdřív odsud. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Je dlouho ticho. " Beru, pokud mu to řekneš a on s tím bude souhlasit." Otevřou se dveře víc a vypadá to, že půjdou ven. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Raději se honem odklidím zpět do pokoje a potichu zavřu. Sednu si na postel a čekám na Reiza až mi řekne co to doopravdy mělo znamenat. Uvnitř ale vím že si něco nalhávám. Tohle je normální bordel a taková cena je něco, co je tu nejběžnější. Každopádně pokud by to bylo tak...nedovolil bych to. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Otočím se na Kijina a posadím se vedle něj na postel. " Tak jsem to vyjednal...můžeš odejít. ...Teda je tu podmínka, že musíš souhlasit i ty, abych za tebe platil já. Oni peníze od tebe nepříjmou. " řeknu narovinu a dívám se Kijinovi do očí. Už jsem s tím skončil...ale já....nedovolím, aby jsi zažíval to, co já...zažil jsis dost, a já ještě jedno číslo zvládnu. mé oči jsou pevně přesvědčeny, že to Kijin příjme. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Snaží se mě obelstít... "Souhlasím. Pokud budeš platit penězi, které ti později můžu vrátit. S jiným druhem obchodu nesouhlasím, nic než peníze nemám," řeknu pevně. Už jsem na tom trochu líp, alespoň dost na to, abych si byl schopný v tomhle stát na svém. Sám jsem se do tohohle dostal tak nedovolím aby za mě Reizo trpěl. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Chytnu ho za ruce a zadívám se na něj. " Věř mi....já tu cenu zaplatit dovedu..ty ne...a jestli nezaplatíme, tak nebudeš moct odejít." můj hlas ho prosí, prosím svého kamaráda. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne. Tohle nechci. Copak tomu nerozumíš? Je to moje chyba že jsem tady a jestli za to má někdo platit tak jedině já. Už jednou jsi kvůli mě málem umřel. Nedovolím aby jsi ještě pro mě trpěl. Nikdy rozumíš? Jestli to uděláš, tak tady dobrovolně zůstanu, takže to k ničemu nebude," řeknu hlasem který nepřipouští námitky. Nechci tu zůstat. Je mi z toho místa zle mám z něj hrůzu. Ale už nedovolím aby kvůli mě někdo nevinný trpěl o to míň jediný člověk co pro mě ještě něco znamená. Jediný koho mám. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Nedovolím aby kvůli mě Reizo podstoupil něco tak odporného. Doufám že to půjde rozhodně tu nechci zůstat. Vždyť si stejně stěžoval že mu pak ujde zisk. Takhle dostane ty peníze o které přijde....a třeba i víc. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Muž se rozejde ke Kijinovi a postaví se k posteli. "Tak ty jsi tu ten , co drží kasu...ani bych to do tebe neřekl...co budu jednat přes prostředníka, ...uděláme dohodu spolu. " zašklebí se a mávne na svojí ochranku. Než se naději, chytnou mě a odtáhnou mě do rohu. Jeden mě chytne za ruce a donutí kleknout, zatímco druhý si sundavá kalhoty. Drží mi ruce nahoře a postaví se tak, že Kijin může vidět jen ochranky záda a moje nohy mezi jeho. Nevidí, co tam dělám, i když je to jasné i podle zvuků, které vydávám. Ten se staženýma kalhotama začíná mít brzo blažený výraz ve tváři a v ruce se ocitnou moje rudé vlasy, jak mě za ně tahá. Šéf nehlídá svojí ochranku, jen se zubí na Kijina. " Tak nabídni za sebe cenu, než se domluvíme, hoši se pobaví." říká s úsměvem a čeká, co Kijin za sebe navrhne. " Vem v potaz, jsi sladkej, pěknej a ještě panic....to vše jsou peníze navíc." připomene mu jen tak mimochodem. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Nechte ho být sakra! Přestaňte ho týrat!" zařvu na něj. Chvíli hledám po kapsách a nakonec najdu kreditku. "Máte mít všecko co mám na účte. Plus můžete mít nádherné auto...tak ho nechte být," hodím mu kreditku pod nohy. Na účtu mám dost a naštěstí to není můj jediný. Nemůžu se dívat ani poslouchat k čemu Reiza nutí.. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jeden o ochranky tiše zasténá a trhne. V ruce mu zůstane hrst mých vlasů. Padnu k zemi a klečím před nim na čtyrech, zatímco druhý si začne rozepínat kalhoty. Uspokojený vytáhne zbran a namíří mi s ní do obličeje. Jen si sám začnu beze slov sundavat kalhoty. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Můžete dostat všechny moje šperky...a další auto. Co by jste řekl na ferari? Jen s tím už přestaňte..!" Stisknu zuby a přesto se nemůžu na Reiza přestat dívat. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Mám kalhoty u kolen, když mě uspokojený drapne a vytáhne zase do kleku. Nedívám se na něj a jen klečím s hlavou skloněnou. Druhý dojde pro plácačku speciální pro lepší vzrušení a postaví se tak, aby to Kijin viděl. Já nechci...aby to viděl...pojdme jinam....ne..neříkejte mu nic. opatrně se na Kijina podívám a potom skloním hlavu. V ten moment na můj zadek dopadne plácačka a zůstane po ní červená rýha. Prohnu se a zasténám. Zasměje se a začne mě švihat po zadku, zádech a občas mě švihne i přes penis, snažím se nesténat moc nahlas, přesto zůstavají červené stopy na mé kůži. Šéf si užívá ten pohled a pak zakroutí hlavou. " Ten kluk vydrží hodně.....možná by za to ferrari stál...Kijin-chan..nabízej...jde ti o kamaráda." pohladí Kijina po vlasech, jako po svém majetku, jeho pohlazení tahá a je nepříjemné. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Nezáleží mi na penězích. Dám vám víc. Vyberu účet svých rodičů...jen ho nechtě jít," zaúpím. Naši mají nespočet účtů a ke většině mám přístup. A když jim z jednoho zmizí peníze bude jim to stejně jedno. Tak jako je jim jedno že jsem zmizel. Beztak jsou určitě stále pryč. Chci jen aby pustili Reiza...aby s tím přestali... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Je těžké slyšet, za kolik si mě kdo cenní, ale lepší než když jsem tenkrát šel i za pár jenů. Znova mě švihnou a tentokrát přes varlata, zasténám a trhnu sebou. Více mě vytánou na nohy a jeden mi roztáhne nohy. Plácačkou jezdí mezi nohama a čeká, zda může pokračovat či dohoda bude uzavřena. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Pokud víte kdo jsem, velmi snadno mě najdete. Moje rodina je velmi známá. Příliš na to abych se mohl schovat," řeknu mu. Doufám že mu to bude stačit, protože jinak to už asi nevydržím, s tím, co Reizovi dělají... Zatínám ruce v pěst a snažím se neudělat nic hloupého. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Pustí mě a plácačku odhodí směrem ke Kijinovi. Neřeknou nic, ale mají vlastní mínění. Odejdou a nechají otevřeno. Zůstanu ležet a prodýchávám to, jak jsem dostal nařezáno. Jen co slyším, jak za nimi zavřou dveře od kanceláře, zvednu se na čtyři a doplazím se pro své kalhoty. Začnu je na sebe nandavat, jen poslouchám, co bude Kijin dělat. Čekám, že se zase urazí a uteče, jako vždy. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Jsi v pořádku? zeptám se ho nejistým roztřeseným hlasem. "Promiň Reizo...odpusť mi to...prosím tě..." Skloním hlavu a přestanu ho hladit ale moje ruka zůstane položená na jeho vlasech. Snažím se potlačit slzy, které se mi už zase derou do očí. Znovu kvůli mě mu ublížili... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Přestane mě hladit, přesto jeho ruka u mě zůstává. Má skloněnou hlavu a mám dojem, že bude brečet. Natáhnu k němu ruku a obejmu ho. Pomalu se posadím a přitáhnu ho k sobě. " odpuštěno......jsme volný....díky době....to já děkuji....vypadneme?" zašeptám mu do ucha a jen ho k sobě tisknu. Rány po těle jsou jen červené, nevypadá to, že by p onich mělo něco zůstat. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Pojďme...odsud...pryč," přikývnu. Nic jiného si nepřeju víc než opustit tohle hrozné místo, kde mě i Reiza málem znásilnili. Ty obrazy z mysli ještě dlouho nedostanu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Procházíme chodbami a je slyšet chlapecké vzdychání i pláč a taky jednoho naříkat, nejspíše jeho poprvé. Přitisknu Kijina na sebe a rukou vyjedu na jeho ucho, aby to neslyšel. Vyjdeme na ulici a já s ním v náručí pěšky mířím k němu domů. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Domů musíme, musím jim dát peníze které jsem slíbil...musím? Nejspíš ano. Reizo mi zakryje uši když procházíme domem, kde se ozývá spoustu děsivých zvuků...lidské hlasy ve spoustě situací, které jim nezávidím ani trochu. Kolik je tu kluků kteří jsou jako byl já? Najednou mám chuť vykoupit je všechny. Ale takový svět prostě není. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dorazím tam asi po půl hodině chůze a přitom ho ani jednou nepoložím ze své náruče. Stále ho k sobě tisknu a je mi jedno, že jdu do půl těla nahý a na těle jsou vidět rány od hračky ochránců šéfa bordelu. Jen co jsem s ním před domem, otevřu ho a donesu ho k němu do koupelny. Tam ho teprve postavím. " Dáš si vanu, Kijin-chan?" zeptám se a stále ho rukama přidržuji za ramena, aby si neublížil. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Zvládnu to...díky..." ujistím ho. Bylo by to pro mě jen další potupa a to už bych asi nezvládnul. "Jdi se taky dát do pořádku..." řeknu potichu. Pořád se cítím hodně provinile za to, co mu udělali...a to kvůli mně. Ani nevím jak mu to všechno vynahradím. Ani to co jsem za něj tomu otrokáři slíbil není dost. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Už to vypadá, že tam budu celou dobu, když se skloním a pohladím ho po tváři. " Budu čekat venku, kdyby něco, tak zařvi a nestyd se. Mezi přáteli stud a hrdost nepatří." mrknu na něj a opustím ho, aby se mohl očistiti. Sám zavřu dveře a opřu se o stěnu, trpělivě čekám, až se opláchne. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Snažím se být rychlý ale nejde to. Jednak se musím neustále přidržovat zdi abych se vůbec udržel na nohou, a navíc mám hrozný pocit že jsem špinavý...jakkoli se dřu, mýdlem stokrát znovu a znovu...pořád se toho pocitu nemůžu zbavit. nejspíš se ani nikdy nezbavím. Konečně vylezu ze sprchy a svého oblečení se ani nedotknu. Obleču si čistý župan, je mi o trochu líp. Pak se vydám zs Reizem, nemůže se o mě pořád starat, musí se postarat o sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Vyleze a tak se odlepím od stěny. Přejdu k němu a pomůžu mu k posteli. " Mám tu zůstat a nebo mám odejít. Já bych tu rád zůstal a zkontroloval, že jsi v pořádku. ..víš, možná ti bude blbě z těch drog." hovořím a pohladím ho po vlasech. Usměji se a jsrm rád, že nevyzvídá, kde jsem se tam vzal. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Bylo mi už hůř to zvládnu. Jdi se postarat o sebe, potřebuješ sprchu, najíst se, odpočinout si, já to zvládnu," ujistím ho. Už pro mě udělal dost. Já mu ani nemůžu pomoct, jen ho můžu dál tady nedržet. Stejně myslím budu nějakou dobu vyspávat všechen ten šok, takže ho tu nebudu potřebovat. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Hned se oddálím a posadím se u postele. Jsem připravený tu být, hlídat ho, dokud neusne. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne oni ti ublížili...jdi se o sebe postarat...převléknout se, vyspat se v čisté posteli...prosím," trvám na svém. Pomohl mi, obětoval se pro mě a já si chci být jistý, že bude v pořádku, než zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Sehnu a zašklebím se. " Jen tak se mě ale nezbavíš.....už od tebe neodejdu...nemůžu nechat svého nejlepšího přítele v průšvihu a ve stavu, kdy mě potřebuje." pohladím ho po vlasech a narovnám se. Mé oči čekají na jeho odpověd, na devadesát procent kladnou. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Neboj se, nechci aby jsi někam odešel...je mi líto že jsem tě vyhodil byl jsem hloupý..." omluvím se tiše a zavřu oči. V pravém slova smyslu jsem ho nevyhodil, odešel sám, ale bylo to kvůli mně. Raději byl kdoví kde, než se mnou... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dřív než stačí zaprotestovat či mě odstrčit, odejdu do koupelny. Nemám sebou žádné věci, vše jsem si minule sbalil a pak nechal na mém novém pracovním místě, ale to nevadíl. Svléknu kalhoty, víc toho nemám a vlezu do vany. Opláchnu se a vydrhnu, přesto na sobě stále cítím místa, kam mě udeřili. Párkrát syknu ,ale není to nic víc než projev nad štípanou bolestí. Obléknu se zase do kalhot a zapnu je na ten jediný skoro držící knoflík. Vrátím se ke Kijinovi a zadívám se, jestli už spí či ne. " už jsem tu. " zašeptám tiše, abych ho případně nevzbudil. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Reizo..." začnu a zdá se, že chci ještě něco dodat ale slova se změní v šepot a rozplynou se ve vzduchu. Pak už mě obejme spánek a já nedovedu svou myšlenku udržet, uletí jako motýl. Hlavně že vím že reizo je v pořádku tady a já už teď nevnímám nic, přišel sen. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Leží v posteli, ale i tak si najdu drze místečko a položím se vedle něj. Obejmu ho, ale spíš abych ho chránil a zavřu oči. Dlouho neusínám a jen poslouchám okolní zvuky. Kdyby někdo čekal na moje usnutí, zaútočil by. Ale nikde se nic neozve a tak uprostřed noci usnu, jen v sotva oblečenách kalhotech a s rukou kolem Kijina. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Reizo spí, pravidelně oddechuje a na zádech má stále stopy po vykupování Kijina. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Reizo spí, pravidelně oddechuje a na zádech má stále stopy po vykupování Kijina. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Otočím se k němu a prohlédnu si ustaraně jeho tvář. Pak se tiše zvednu a vydám se do kuchyně, kde od služebných dostanu tác se snídaní pro nás oba. Odnesu ho do pokoje a položím ho na noční stolek. Pak tiše jako myška vlezu zpět do postele a zavřu oči, než se Reizo probere. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Je mi dobře. Co ty?" zeptám se opatrně, pořád trochu vyvedený z míry. Říct že mi je dobře je sice trochu přehnané, ale nechci mu dělat starosti. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Pohladím ho po vlasech a jen tak mu dám pusu do vlasů, než ho pustím úplně. " Mě je lépe...sice tělo trochu bolí, ale zvládám to. ... dneska dojdu za šéfem a předám mu ty věci...ty tam už nechod." a posadím se na posteli s tím, že se protáhnu, až mi kalhoty sjedou na podbřišek. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ty už tam nepůjdeš," řeknu rázně. Kdo ví, co by mu udělali. Sice mě to místo děsí, ale bude to jen chvilička. Nemíním nic riskovat. Jakoby nic se natáhnu pro tác se snídaní a postavím ho Reizovi na klín. "Teď se najez," vyzvu ho a doufám, že tohle téma už nebudeme rozebírat. Nechci na to víc myslet. ty hrozné věci, co se nám staly... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Natáhne se pro tác a postaví mi ho na klín. Zadívám se na snídani a na tváři se objeví úsměv. " Oh...arigato....dáš si se mnou?" drapnu hned první sousto a sním ho, ovšem hned na to ke Kijinovi přisunu tác. " Nerad jím sám..." zaprosím a doufám, že na dobré slovo si se mnou dá. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Nabídne mi, ať se najím s ním a já jen trochu nepřítomně přikývnu. "Jo...jasně," souhlasím a vezmu si nějaké pečivo. Můj žaludek se pořád necítí nejlépe, takže uždibuju jen po maličkých kouscích, abych Reizovi nedělal starost, ale nemusel hned letět na záchod tu snídani vrátit. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nechám jídlo jídlem a přisunu se k němu. " Kijin-kun.....já...mrzí mě ta naše hádka...kdybych tenkrát nebyl tak tvrdohlavý, nestalo by se ti nic z toho....odpustíš mi?" poprosím ho o odpuštění, nechci, aby cokoliv z toho bylo už mezi námi. A já chci slyšet od něj, ted bez drog či rozčílení, zda je mi schopný odpustit. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne díky, jsem v pohodě," odmítnu, i když v pohodě zdaleka nejsem, ale na co mu přidělávat další starosti. "Je to moje chyba...byl jsem na tebe fakt jak na psa a zašel jsem moc daleko. Naštval jsi s právem. Do všech těch průserů jsem se dostal sám, bez cizí pomoci. Spíš bych měl já chtít tvoje odpuštění, protože jsi skončil na tom místě...a taky jsi mě z toho musel tahat," zakroutím hlavou nad svou pitomostí. Vždycky jsem byl rozmazlený fracek...až teď si to uvědomuju...jak špatně jsem žil... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Pohladím ho po tváři a usměji se. " Nevracejme se k tomu, budme zase prostě přáteli...já ti nic nevyčítám...stejně jsi můj kamarád a ...mám tě rád takovýho, jaký jsi...paličák, tvrdohlavec a ješita...ale stejně vím, že kdyby bylo třeba, můžu se na tebe spolehnout." hovořím a přitom si ho prohlížím. " Takže nemáš hlad? Co večer někam vyrazit a nebo ted nemáš náladu? " zeptám se, protože nechci, aby se on mě omlouval. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Promiň," řeknu znovu, i když říká, že je všechno v pořádku, pro mě není nic v pořádku. Zeptá se mě, jestli chci večer někam jít a já chvíli mlčím, než řeknu přesně to, co mám na mysli. "Chtěl bych pryč...pryč odsud, někam daleko od toho všeho co se stalo, od tmy která mi zahaluje mysl...od hrůzy kterou cítím," přiznám, ale myslím, že k němu už můžu mluvit naprosto upřímně. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Znova se omluví a tak to už nechám být. Jen ho hladím po vlasech a nechávám ho vydechnout. Po nějaké době promluví a odpoví, co by chtěl. Poslouchám to pečlivě a též i já po jeho odpovědi chvili mlčím. " Můžeme vyrazit na cestu....jet do Ameriky, do Evropy a nebo jen tak na jiný ostrov...dál na sever....pojedu s tebou..po zaplacení můžeme vyrazit...pokud chceš.." odpovím pomalu a v hlavě si srovnávám, zda by to šlo. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ty bys...opravdu? Já tě nemůžu nutit...ale já sám chci daleko pryč od všeho...opravdu bych chtěl," řeknu s povzdechem. Dokonce si pak opřu čelo o jeho rameno. Jsem unavený, pořád zmatený, opravdu nejen že chci ale taky potřebuju pryč. Ale Reizo možná nechce odsud...a se mnou...nutit ho nemůžu. Ale on je jediný, koho mám. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Skloním se k němu a přičichnu si k jeho vlasům. Líbí se mi jeho vůně. " Kdybych to nemyslel vážně, neřeknu to....vemu tě do Tokya, tam se ztratíme....všemu a každému.....pojedu s tebou, pokud budeš stát o jednoho trhlouše, co tě ve všem podpoří." šeptám svojí odpověd, přesto je v hlase vážnost a upřímnost. " Vyrazit můžeme už dnes večer, aspon se po cestě prospíme." navrhnu mu svůj plán, protože pokud chce odejít, měl by co nejdříve. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Děkuju ti... řeknu nejdřív a zase na chvíli mlčím. Potřebuju to vstřebávat postupně. "Dnes? Ano...to bude dobré...ale v tom případě musím odnést ty peníze...co nejdřív," řeknu s trochou úzkosti v hlase. Zvednu se a odtáhnu se od něj abych se připravil. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Souhlasí s dnešním placením a zní trochu sklesle. Zvedne se a já ho velmi nerad pustím. Dívám se, jak se připravuje a nehnu se z místa. " Nemám tam opravdu jít s tebou...můžeme potom hned vypadnout.." a dívám se na něj. Chtěl bych ho ještě chvili objímat, ale už tu není a kdo ví, kdy zase bude. A tak jen stále vnímám jeho vůni, kterou mám ted chvili tak blízko u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne, nechci aby ses tam ještě někdy vrátil," řeknu mu pevným hlasem. Obléknu se a vydám se sebrat všechny nutné věci. "Měl bych být zpátky rychle...neboj se, nic se mi nestane," ujistím ho. ne nemůžu si tím být jistý, ale chci jít sám. Pak se tedy vydám vyrovnat svůj "dluh" chci to mít rychle z krku. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Podnik je pořádný kus od domova a tak to nějakou dobu trvá, než se tam dostaneš. Pustí tě dovnitř a zavedou tě za šéfem. Sedí za stolem a před stolem stojí mladičký kluk a klepe se. "Prosím...ještě jednu dávku...udělám dvakrát tolik zákazníků....jen...jen chci ještě dávku." prosí a ve tváři má zoufalství. Šéf ho přehlíží a zaměří se pohledem na Kijina. Neřekne nic, jen posunkem mu řekne, že může dál. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Ne tohle není moje věc... "Přinesl jsem, co jsem slíbil, auto máte venku," řeknu jen a počkám, až všechno zkontroluje. Snad to bude brzo chci odsud pryč a to rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Příjde jeho poskok a řekne, že auto je v pořádku. Přikývne a znova se otočí na Kijina a pomalu k němu jde. Naznačí, že se ho dotkne na rameni, ale pak ruku natáhne ke klukovi, který se více klepe a už klečí a prosí."Mám mu vyhovět? Co myslíš?" zeptá se a klučina se k tobě připlazí a líbá ti nohy, rukama zkušeně a roztřeseně postupuje po nohách nahoru. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Opovažte se ho kdy znovu dotknout. Reizo je můj přítel...není ničí hračka," odseknu. Pak se muž zaměří na tu ubohou trosku, jakou jsem sám ještě nedávno byl a klučina se na mě pověsí, musí být zoufalý. Mám chuť ho popadnout za ruku a odtáhnout pryč, ale jak bych mu mohl pomoct. On má absťák po droze... "A on taky ne..." otočím se zase na šéfa a konečně se mi podaří vykouzlit opravdu zlý pohled, zatímco klukovi položím ruku na hlavu, i když v jeho stavu to asi bude k ničemu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jak se do hry dostane klučina a pocítí na hlavě dotek a zvedne hlavu. Jeho oči prosí jen o to jedno, o dávku. je silně závislý a nejspíše udělá cokoliv, aby jí dostal. Šéf se zarazí nad pohledem a dotekem. " Copak, chceš ho taky,.....řekni cenu a může být tvůj...u mě je vše naprodej....úplně vše....je to zboží." a po jeho slovech si uvědomíš, že i tebe takto bral. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Sundám si z rukou prsteny a z krku strhnu řetízek. "Nic víc nemám..." řeknu a myslím, že je to příliš málo, ale jsem připravený ho opravdu popadnout a utéct. Už se sem nemíním vracet. A jeho tu nenechám. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Klučina se dívá střídavě na tebe a střídavě na šéfa, nechápe co se děje a neví, od koho dávku dostane. Šéf uzná, že ty cennosti jsou dobrý a tak souhlasně přikývne. " Dobrá, tak si ho vem....stejně na jeho živení spotřebuješ mnohem víc, než jsi zaplatil sám za sebe....a mě tím jen ušetříš prachy na drogy pro ostatní." na to vás oba gestem vykáže ven. Klučina z toho pochopí jen to, že je ted prodaný tobě. Rukama jde nahoru a po pase." Udělám cokoliv řeknete...cokoliv...prosím, jednu dávku...jen jednu...umím všechno....podstoupím cokoliv...prosím." zoufale prosí Kijina o to, co prosil předtím vedoucího podniku. Dokonce mu začne rozepínat kalhoty, aby mu ukázal, že si dávku zaslouží. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "To je dobrý, všechno už bude dobrý, nic takového dělat nemusíš," ujistím ho. Popadnu ho za zápěstí a rychle se vydám zpátky domů, tentokrát pěšky. Budu s ním muset něco udělat, vyléčit ho...tedy nechat ho vyléčit...to budou další peníze...ale nevadí, těch mám pořád dost, nemohl jsem ho tam nechat... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Počkej jen si zajdu pro peníze hned jsem tu," ujistím ho. Dávám pozor, abych nenarazil na Reiza a jdu do svého pokoje pro kreditku abych ho mohl zavést někam na léčení. Když jsem si ho vzal na starost chci mu vážně pomoct. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Podaří se vám dostat se domů a jak se ocitne v autě, jen se rozhlíží. Jak slyší peníze, zpozorní a příkývne. Podaří se ti proklouznout barákem a nikoho nepotkáš, až je to divné. Kreditku máš v ruce a tak můžeš pokračovat ve svém plánu. Jak se vrátíš k autu, spatříš v něm červenou hlavu Reiza, který je k tobě zády a snaží se klučinu od sebe odstrčit, přitom klučina je nahý a sápe se po něm. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Kreditka mi vypadne z prstů a já nakonec doběhnu k těm dvěma a Reiza od kluka odstrčím, dost nepěkně klučinu šoupnu do auta a zabouchnu za ním dveře. "Nemohl jsem ho tam nechat..." promluvím na Reiza a stisknu rty. Asi se bude zlobit ale je mi to jedno. Vrátím se pro kartu, abych mohl dokončit, co jsem začal. Ten kluk potřebuje aby se o něj někdo postaral a to rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nechápu to a tak se jen na Kijina podívám, pohledem žádám vysvětlení. Jen mi řekne, že ho tam nemohl nechat. " Nemůžeš odtamtud vzít každého...a tenhle je už závislej....skoro by si to se mnou rozdal, kdybych mu jenom tu dávku slíbil....to chceš ted zachránit celý svět?" vyjedu po něm a rozejdu se za ním. Veme ze země kartu a já ho chytnu otočím k sobě. " Co s ním ted chceš dělat? Se na něj podívej....se tam nabízí jen za trochu heráku." a ukáži k autu, kde klučina sedí, neobléknul se a jen nás sleduje zoufalýma očima, zase se klepe a není to jen zimou. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Vytrhnu ruku z Reizova sevření. "Já vím...ale prostě jsem nemohl...jen tak ho nechat...postarám se o něj, neboj se," ujistím ho. Pak rychle nasednu do auta a vycouvám ze dvora. Zavezu ho do dobré léčebny...možná se snažím trochu vynahradit to, že jsem zabil... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dorazíte k léčebně a jelikož je normální den, je otevřeno a tak můžeš zaparkovat kdekoliv. Klučina stále sedí nahý na zadním sedadle a choulí se tam. Očima si prohlíží dům a neví, co si myslet. " Tady já budu pracovat....za dávku...dostanu tady dávku?" ze zoufalství už brečí, nejspíše má už nějaké bolesti. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Neboj se tady ti dají co potřebuješ, jen se oblékni a počkej tu na mě, hned se pro tebe vrátím," řeknu mu. Raději ho v autě zamknu aby zas nezkoušel hlouposti a jdu mu vyřídit pobyt a zaplatit. Přinejhorším jim připlatím aby se zbytečně neptali a hezky se o něj postarali. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro V léčebně narazíš na příjemný doktory, kteří za zaplacené služby slíbí, že se o něj postarají a podle toho, co řekneš, mu dají tak dva měsíce od očisty a pak nejméně rok či dva sledovat. Ptají se, jak dlouho ho tu necháš a taky se ptají, co vše má sebou a co bude potřebavat. Též se zeptají na jméno, věk a kdo za něj bude mít odpovědnost. Po zodpovězení otázek jdou s tebou k autu a vyzvednou si klučinu, a odvedou ho do pokoje. Můžeš jít i snimi a vidět, že pokoj vypadá spíš trochu jako cela, ale kvůli odvykání je to nejspíše nutná. I přesto je tu snaha, aby to vypadalo útulně, ale není tu nic, čím by se mohl zranit. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Skutečné jméno hocha neznám, ale bude stejně lepší, když nebudou znát jeho pravé jméno, pokud nějaké má, takže mu vymyslím jméno Nekozumi Nakagawa, je to první co mě napadlo. Když ho pak odvádějí jdu s ním, abych se rozhlédnul po pokoji, kde bude. "Víš, teď mi to asi budeš mít za zlé...že tě tu nechávám, ale jednou až budeš svobodný...třeba mi za to budeš i vděčný. Tak mi to odpusť. Oni se tu o tebe dobře postarají," řeknu mu a stisknu mu rameno, než se s ním rozloučím. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Doktoři ho nakonec odtáhnou a Kijina zase na druhou stranu. Vysvětlí, že to ted bude kruté, ale že to zvládne. Jak se zavřou dveře, klučina na ně začne mlátit a brečet. Prosí, vyhrožuje, nabízí se, zkouší se prodat za svobodu, za dávku, za cokoliv, aby byl venku. Po chvili jeho křik utichne a jen usedavě pláče. A to je podle doktorů dobré znamení. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Bude to v pořádku, neměj strach...sbohem," řeknu jenom potichu, ale on mě stejně určitě nevnímá. Povzdechnu si a vydám se zase k autu abych dojel domů pro věci a pro Reiza jestli se mnou bude chtít jet. Teď se na mě bude asi pěkně zlobit a připravuju se na to, že to od něj schytám hned jak přijedu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Dorazíš domů a tam nikdo není. Jen jsou už tvoje věci sbalené a je tam i malý batoh Reiza. Ale Reizo v pokoji Kijina není. Pokud ho bude Kijin hledat, najde ho v kuchyni, jak jí oběd a netváří se zrovna radostně. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pak se vydám najít Reiza a zjistím, že zrovna obědvá. Podle jeho výrazu je mi jasné, že se zlobí. Zůstanu stát ve dveřích, nevím co mu říct. Opravdu jsem toho kluka nemohl jen tak opustit...a teď nevím jak se mám chovat...snad si mě všimne a seřve mě aspoň rychle, abych věděl, na čem jsem. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Odstrčím talíř a počkám si, až se posadí. " Tak co, dokázal sis, že se o něj postaráš? A co bude ted...budeme ho chodit navštěvovat, nebo jedeš s ním, já jestli si mám zase vybalit a nebo jestli to mám celkově zrušit." hovořím chladně, protože to, co provedl, je podle mě dětinkost. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Jsi pěkně bezcitný abys věděl. Je to můj kluk, ty se o něj nemusíš vůbec starat," řeknu rozzlobeně. Pak se vydám uraženě k lednici abych si na cestu vzal i dostatek jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Dělal jsem to jenom pro toho kluka," řeknu tvrdohlavě, stojím si za svým. Naštěstí pak Reizo dodá, že je rád a já se tedy trochu uklidním. Pokračuju v tom, co jsme začal a naberu dost jídla pro nás oba do začátku. "Takže..." otočím se pak na něj. Nevím co teď. Sbaleno je...ale co dál? |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Pustím ho a on si pokračuje v tom, co začal. Jak máme sbaleno, usměji se. " No ted..můžeme vyrazit...zjistíme spoje, koupíme lístek a jedeme směr Tokyo...jak se ti to zamlouvá?" zeptám se a jídlo držím v ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Zamlouvá, až na jednu věc, povezu nás tam já," řeknu pevným hlasem. Alespoň jedno své autíčko z těch, co mi zbyla, to nejoblíbenější, si rozhodně vezmu s sebou, jinak bych to nepřežil. Na co se kodrcat vlakem? Nečekám na Reizovu odpoěď a vydám se nanosit věci do auta. Mám jich hodně tak stejně budu muset jít několikrát. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Začnu tam dávat své věci a hned na to mu pomůžu s jeho věcma. Pak ho při poslední várce chytnu a přitáhnu. " A hotel necháš na mě a ubytování a nebo to chceš taky zařídit ty?" zeptám se a přitom ho pustím, protože se určitě zase vyvlíkne. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Prostě tam přijedeme a uvidíme, něco se najde," pokrčím rameny. Moc mě tohle netrápí. Vydám se zkontrolovat, jestli mám všechno a rodičům nechám dopis, ve kterém vysvětluju, že mám problémy a rozhodnul jsem se sebrat jinde. Vím že jim se jen uleví, beze mě a taky že mi budou dál posílat peníze, což potřebuju, protože já chci žít v přepychu. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nechám ho teda donést zbytek věcí a zatímco on dává lístek rodičům,já se loučím s ostatníma v kuchyni. Každý dostane objetí či pusu. Pak nasednu do auta a nechám Kijina řidit."případně tě vystřídám, až nebudeš moci." řeknu, ale vím, že on by svého miláčka neopustil a bude to své milované autíčko řidit celou dobu. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Reizo za chvíli příjde a navrhne, že mě vystřídá, až nebudu moct, ale já se jen ušklíbnu. "Neboj se, zvládnu to, svého miláčka si obstarám sám," ujistím ho a dupnu na plyn, až kola zaskřípou. Rychlost mi vždycky zvedne náladu a alespoň budeme na místě brzo. Cestu si ale užiju. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Cestou řádí a já ho pozbuzuji a zkouším, co vše si na silnici dovolí. " Ty to svoje autičko nešetříš....budeme dál kupovat auta i v Tokyu?" zeptám se a pak se k němu nahnu a při jízdě ho schválně pošimrám na uchu. |
| |
| Cesta se vám vydaří a jedete plynule a rychle. Ano, i přes to všechno Kijin řídí dobře a tak se brzo ocitnete za svojí půlkou cesty. Počasí se ale zhorší a zatáhne. Spustí se prudký déšt a musíte chtě nechtě zpomalit. Dést padá na auto a nevypadá to, že by přestal, spíše je stále hustčí a hustší. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Moc dlouho mě to ale nebaví, takže se s potutelným úsměvem otočím na Reiza. "To je nuda co? Co takhle rally v dešti?" ušklíbnu se. Asi jsem už zapomněl na všechny ty problémy, co jsem si nadělal, protože dupnu na plyn až vody v gejzírech vystřelí od kol a rozjedu se zase plnou rychlostí. Očividně mě to hodně baví, ale tohle auto je spíš sporťák, není na tohle moc uzpůsobené...přesto věřím ve své schopnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Místo aby však díky počasí Kijin zpomalil, zrychluje. Otevřu oči a začnu se smát. " Jo závod.....tak at to píská." pozbudím ho a raději už oči nezavírám a sleduji vozovku před námi. Kijin to zvládá, ačkoliv auto protestáje. Držím se palibku a jásám. " Jo.....to to je jízda...jsi blázen Kijine...ale stejně tě mám rád." křičím nadšením. Jedeme a dést přidává na hustotě, až je vidět jen sotva metr před sebe. I tak se směji a užívám si toho, na nebezpečí nemyslím. Až do doby, než gumy zradí a jedna praskne. Dostaneme smyk a já se pevně chytnu držáku a palubky. Kijin má dobré reakce, výborné a daří se mu auto dát zpátky do klidu. Skoro se mu to podaří, když se před námi objeví zničehonic auto, které jsme neměli šanci vidět. Spatřím ho dřív než Kijin. Vidělo nás nejspíše taky pozdě a tak i druhé auto brzdí pozdě. Skočím Kijinovi do řízení a snažím se naše auto strhnout stranou. Provlíknu se přitom pásy a zastíním jeho tělo svým od volantu. " Kijine bacha." vykřiknu těsně před nárazem. Auto se dostane do dalšího smyku, točí se a pak zapůsobí kluzká vozovka, strhne nás ze silnice a tím se auto začne kutálet. Je vše strašně rychlý a tak nestihnu se ani stáhnout a zůstanu před Kijinem. Auto zastaví na střeše a hrozí, že bouchne. Kijin je pomlácený, má zlomenou ruku a nejspíše slabý otřes mozku. Já ležím před ním, pás zaříznutý do břicha a nohy zaklíněné mezi sedačkou a dveřma, omlácený od volantu a řadící páky. Mám jediné štěstí, že jsem se na radičku nenabodnul, i tak pásy udělali své. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Déšť je čím dál hustší, ale nic si z toho nedělám. Tedy do chvíle než auto poskočí, ozve se rána a jde do smyku. Není to poprvé, takže ho po chvíli dokážu celkem hezky vybrat. Otočím se na Reiza, ale ten zírá dopředu s vytřeštěnýma očima, pak na mě zařve, strhne volant a zaštítí mě vlastním tělem. Cítím bolest...a snad jakoby až pak si uvědomím náraz...a kutálející se auto, které nakonec skonči na střeše. Do ruky mi vystřeluje prudká bolest, s hlavou je to ještě horší. Možná jsem si tohle tak trochu přál...a teď si uvědomuju jaký jsem byl strašný sobec, protože Reizo...Reizo si tohle přece nezaspoužil... "Reizo..." zašeptám sotva slyšitelně. Bolest mi ochromuje tělo, ale přesto zvládnu uvolnit své pásy, přičemž se znovu praštím do zlomené ruky. O mnoho opatrněji uvolním i zraněného reiza, i když to jde pomaleji, pásy jsou asi zaseklé, ale nakonec se mi to podaří. Po chvíli s pomocí silných kopanců se mi podaří i otevřít dveře. Popadnu Reiza zdravou rukou a pomáhat si musím tou zlomenou, což bolí tak, že mám chvílemi pocit, že opravdu omdlím. Nakonec se mi podeří i s ním vyplazit dost daleko od auta, abychom byli v bezpečí a až teprve pak upadnu do bezvědomí. |
| |
| Jen co se dostanete z auta, ozve se ohlušující rána a auto se ocitne v plamenech. Poslední, co Kijin vidí před omdlení je obraz hořícího auta a lidí, kteří vystupují z druhého auta a jeden běží k vám. Skončíte oba v nemocnici v Tokyu. Jelikož našli doklady Kijina, dostane plnou péči a soukromí pokoj. Probere se, ruku má v sádře, hlavu ovázanou a ošetřený všechny rány. Hned jak se Kijin probere, je u něj sestřička a kontroluje, jak vnímá a zda si pamatuje. Taky jakou škodu způsobila rána do hlavy ajak vážný to byl otřes mozku. Je stále na přístrojích a po probrání a zkontrolování jeho stavu je sestřička vypne. Pokoj Kijina je krásný, má tu i stolek a výhled z dost velkého patra. Má tu i televizi a další vymoženosti. Možná ho překvapí, ale je tu i jeho matka, ovšem s mobile u ucha. Jen co vidí, že se probral, na chvili ho odloží a obejme ho. " Měla jsem o tebe strach." řekne jako kdyby říkala nákup a dá mu pusu. Hned na to jí začne zvonit mobil a tak ho zvedne, ale posadí se k posteli a hladí Kijina po ruce. Reizo měl u sebe jen doklady, ale žádné peníze a tak je umístěný na normálním pokoji. I on je ostředný, má zašité rány na břiše, ovázaný obě nohy a také hrudník, kde měl nalomená nějaká žebra od volantu. Po probrání jeho u něj nikdo není, jen jsou tam další tři další pacienti, kteří se na něj dívají. Jeho okno je naopak v nízkém podlaží. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pomalu se rozhlédnu a uvědomím si, že jsem pochopitelně v nemocnici. A taky, je tu moje matka... Stáhnu ruku, po které mě hladí. Taky se o mě zajímá, jen když se jí to hodí. Pomalu vstanu z postele, i když se mi div nepodlomí nohy. přesto se ale dokulhám ke dveřím a nenechám se zastavit. Na chodbě odchytím první sestru. "Kde je Reizo, ten rudovlasý kluk, co byl se mnou? Jak je na tom?" vyptávám se hned. Snad se neopováží mi neodpovědět. maminka jim už jistě dala na srozuměnou, kdo jsem. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Naopak sestřička jak tě vidí, tak tě podepře a snaží se tě odvést zpátky do pokoje. " Máte odpočívat....takto se neuzdravíte......ten klučina je v pořádku, byl také zraněný,ale už je z nejhoršího venku...je v pokoji a vy by jste měl taky." a dál s Kijinem jde zpátky, přímo ho tlačí do pokoje a do postele zpátky. Proberu se s bolestí po celém těle. Nechápu kde jsem, a pomalu mi to začíná docházet. Rozeznávám nemocnici, ten pach a taky prostředí. Co se stalo....nabourali do nás....a pak....sjeli ze silnice...a....a Prudce se posadím. " Kijin!" vykřiknu a rozhlížím se kolem sebe. Ale můj soused se mi jen směje, ani ho neznám. Do bořicha a do hrudi se dostaví bolest, až zachrčím a nemůžu chvili popadnout dech. Položím si ruku na hrud, ale tam je obvaz. Chci se postavit, ale nemám cit v nohách. Odrhnu deku a vidím, že jsou obě zraněné. Kijine......snad....snad jsi aspon ty v pořádku. posmutním a zadívám se ke dveřím. Vím, že mě pozorují, přesto se pomalu spouštím nohy z postele s tím, že se na ně postavím a zjistím, kde Kijin je. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Chci ho k sobě do pokoje, se stejným servisem. Jestli s tím bude mít někdo problém, promluvte si s mou matkou," kývnu k pokoji, kde zmiňovaná jako vždy stále krafá do telefonu, jako by se nechumelilo. No co, dokud platí. Vrátím se na lůžko až teprve až mi slíbí, že sem Reiza přesunou. Musím mu zajistit tu nejlepší péči. Je to moje chyba že...že jsme teď tady...zase jsem mu ublížil... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Zaměstnanci nemocnice za chvili na pokoj nesou další postel, ještě jeden stolek a taky přistaví berle k posteli. Donesou i zprávu pro doktory, kde je Reizův chorobopis. V pokoji se postavím na nohy a ihned padnu k zemi bolestí a s tichým prokřupáním. Soused se na mě dívá a pak hovoří něco o tom, že mě přivážou. Jen k němu zvednu pohled a začnu se plazit ke dveřím. V tom se otevřou dveře a objeví se sestřička s kolečkovým křeslem. Zadívám se na ní. " Kijin.....kde?" Jen si povzdechne"v pořádku. Hned ho uvidíš." odbyde mě a na to mě zřízenci posadí do křesla. Vemou všechny moje věci a jedeme z pokoje. Než dorazím na pokoj, ještě mi nohy zkontrolujou, a dají mi tam pevnější dlahu.Jen co otevřou dveře od pokoje, spatřím Kijina a chci vstávat. " Kijine..." a pevná ruka sestřičky mě zase posadí do křesla. Jen heknu a snažím se nedat najevo bolest, co dělají moje žebra. Z křesla mě položí na postel, přikrejou a odjedou. Ihned se otočím na Kijina. " Jsi v pořádku....já se o tebe bál." a ani neregistruji, žeje tam Kijinova matka, dokud nepromluví. Pustí mobil stranou a začne na mě jak jsem mohl její dítě ohrozit a ted si ještě vybírám na ně nemocenskou, jak mi to strhnou z platu a že mě zažalujou, protože jsem to byl já, kdo řidil a způsobil nehodu. Otočím se na ní a hledím jí do očí. Neuhnu pohledem a jsem připraven po jejím monologu se do ní pustit. Nikdo na mě nebude řvát před Kijinem. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Já jsem v pořádku, promiň...zase jsem ti ubližil..." řeknu a zní to, jako bych měl na krajíčku. pak se ale ozve moje matka a ve mně se čím dál víc hromadí vztek. Zdravou rukou do ní nevybíravě š´touhnu, aby utichla a začnu řvát já na ni. "Reizo za nic nemůže. Řídil jsem já a je to jen moje chyba. Nebýt jeho, byl bych pořád sám, ani bych nevěděl, jaké to je, mít přátele, nebo vůbec blízkého člověka, protože ty a táta pomalu nevíte, že máte syna. Kašlu vám na vaše prachy, jestli si ymslíte, že mě tím umlčíte a budu váš hodný chlapeček bez problémů. I když vás moje problémy stejně nezajímají, dokud nepoškodí vaši pověst. Jestli se budeš dál navážet do jediného člověka, co kdy stál při mě, tak si piš, že toho budeš litovat. Možná jsi moje matka, ale nechováš se tak!" jakmile skončím, klesnu vyčerpáním na lůžko a zhluboka oddechuju. Zase mi třeští hlava...ale řekl jsem to, co jsem měl už dávno... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Chci si promluvit s Kijinem, ale jeho matka na mě vříská. Už se nadechuji, abych jí to vrátil, ale promluví Kihin Dokonce jí odstrčí a křičí na ní. Zastává se mě a já na něj zírám stejně vykuleně jako matka. Jak skončí, jeho matka je v šoku, ale já vidím, jak klesne na lůžko. Ihned odhrnu deku a posadím se na posteli. " Kijine.....lehni si...odpočin si...já...já tam za tebou..." a už se zase chystám stoupnout na nohy. Matka se probere z šoku a vlepí Kijinovi facku. "Jsi rozmazlený, počkej, to si s tebou potom vyřídím. a ty, ....hledej si práci." zakřičí a hned na to odejde z pokoje. Ovšem matka je matka a tak at je naštvaná sebevíc, nikdy Kijina neopustí a i když to neřekne, splní jeho slova a nechá mě být. Jen co odejde, postavím se na nohy a ihned jdu k zemi, chytnu se Kijina lůžka a přitáhnu se k němu, snažím se nohy moc nepoužívat. Přitáhnu se nahoru a jak jsem u něj, obejmu ho a je mi jedno, jak bude protestovat. Potřebuji ho obejmout stejně jako on ted potřebuje odpočívat. " To ....díky..to pro mě nikdo neudělal....zastal jsi mě, a přitom o mě víš větší špínu, než tvojí rodiče." zašeptám a dál ho tisknu na své zraněné tělo. Je mi jedno, že to bolí, chci být ted s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Mám v očích slzy vzteku a oslepuje mě i bolest. Snad proto si nevšimnu, že Reizo vstal, dokud se neocitne u mě na posteli a neobejme mě. Nijak neprotestuju, naopak opětuju jeho obětí a do očí se mi hrnou další slzy, jsem rád, že to te´d nemůže vidět. "Nebuď hloupý...musíš ležet..." dostanu ze sebe přeci jen po chvíli, ale nepustím ho. Uvědomuju si, že mám jen jeho...a přitom mu pořád ubližuju... "Neboj se, ať si říká kdo chce, já tě znám dobře a posterám se o tebe," dodám pak i když to teď zní dost nereálně... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Uklidnuje mě, že se o mě postará. " Já vím, ....s tebou zvládnu všechno." a položím hlavu na jeho rameno. " Lehni si, položím se s tebou a odpočívej, at jsi brzo zdráv." zašeptám a pak ho opatrně položím. Sám se posunu tak, abych se položíl vedle něj. Otřu mu slzy a znova ho obejmu a lehnu si vedle něj. " Díky, že tu můžu být s tebou...na pokoji." zašeptám a pak už jen ležím a hladím ho po boku, dokud sám Kijin neusne či mě neodstrčí. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Já se omlouvám...za to co jsem ti způsobil...a děkuju, že jsi mě neopustil..." řeknu tiše a víc se stulím, aby mi neviděl do tváře. Říct něco takového je pro mě hodně těžké, ale po tom všem, co jsem mu dělal bych měl být alespoń trochu upřímný. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Tuším, že to bylo těžké pro něj říct a já si vážím jeho upřímnosti. " Kijine, nic si ale nevyčítej.....nemáš se proč omlouvat ani jsi mi nic nezpůsobil...kdybych nechtěl, neudělám to...a věř, že já ...já tu pro tebe budu, budu tě chránit vlastním tělem jak to jen půjde....protože já......" Sakra..přiznej mu, že ho miluješ, u jeho spící postele ho pozoruješ a několikrá si na něj myslel při uspokojování...ne..to nemůžu. napomenu se a tak jen vydechnu s posledními slovy, které nevystihují naplno to, co k němu cítím. " Mám tě rád, Kijin-kun." zašeptám a pak už jen krátce dýchám do jeho vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Reizo mě ujistí, že je všechno v pořádku...tak on to ale vidí pořád. "Děkuju ti...budu se snažit být lepší kamarád," slíbím aniž bych otevřel oči. Když mi řekne, že mě má rád, jenom se trochu usměju. Mám ho taky rád ale to ví, i když to neřeknu, zvlášť po tom co jsem řekl před chvílí. Únava mě opravdu zmáhá...kéž bych mohl brzy usnout... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Sem tam ho políbím do vlasů a rukou ho hladím tak, jak ted můžu. Chci, aby se mu dobře usnulo, i když netuším, zda se nám to povede. " Jak to bude ted....Kijine? Tvá matka o nás ví, pojedeme dál či zůstaneme v Tokyu?" zašeptám tiše, mám dojem, že nespí a hnedtak neusne. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ještě nevím...ale ona by mě stejně našla...podle kreditky," odpovím ospalým a tichým hlasem. Už mi to moc nemyslí, jak jsem rozespalý a sotva mluvím. Reizo by si měl taky odpočinout, je na tom hůř než já. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Ležím vedle něj a dál ho objímám a hladím. Pomalu mě zmáhá únava,ale snažím se udržet co nejdéle. Tak blízko mě k sobě ještě nepustil....začínám být rád, že jsme se vybourali.....Kijin je ted se mnou a dobrovolně. pomyslím si a usměji se. Natisknu se na něj a tiše spokojeně zamumlám. Zranění, bolest a pocit bezpečí s Kijinem dokážou to, že usnu. A i ve spánku ho objímám a nechci ho pustit. |
| |
| MH: Budeš ještě chtít tady hrát a nebo nějaký problém a chce to PJ? Já že jsme opět v odpadu, tak kdyby aspon jednou za měsíc či dva sem přišel jeden příspěvek..smutně koukám...byl bych moc rád. |
| |
| MH: Hra pozastavena pro maturitu spoluhráče. |
| |
| Tak máme po matuře, chci se jen zeptat, jak to vypadá na tvojí aktivitu, zda tam mám dát domluvený termín či to mám nechat jednou měsíčně? |
| |
| Spíte oba a oba to pořebujete jako sůl. Sestřičky vás tam příjdou zkontrolovat a jak vás spatří, něco si pošeptají, ale pak vás jen přikrejou a odejdou od vás, oba nechají na jednom lůžku. Matka je stále na chodbě a telefonuje. Přijede dokonce i otec, ale oba spolu rozmlouvají venku a vy je nemůžete slyšet. nakonec se domluvi s personálem a odejdou. Probudíte se oba až k večeru, šero je ve vašem pokoji a díky zlomeninám a ošetření jste se nehýbali a tak ted dost pocitujete oba bolest z přeleženin, které se vám staly. ano, pěkně vás proženou mravenci, jen co se vám vrátí cit do rukou a krku. Chvili potom přejde sestřička, bez nějakých servítek veme Reiza na vozík a převeze ho do jeho postele. Pak oba dostanete jídlo, dokonce se vás zeptají, zda chcete obsluhu či to zvládnete sami a Kijinovi sdělí, že tu má oba rodiče a chtějí s ním osamotě mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Sakra" zavrčím, když se snažím trochu protáhnout. Pohled mi padne na Reiza. Spal celou noc vedle mě...no ne že by mi záleželo na tom co si sestřičky myslí, stejně se jim mozek dá pár tisíci yenů vypláchnout. Což se vsadím, že moji rodiče taky dělají. Než se rozkoukám, přesunou Reiza na jeho postel. Jen se na něj ušklíbnu. Taky už nejsem tak rozklepaný a snad je všecko trochu lepší. Když mi oznámí, že se mnou chtějí mluvit rodiče, jen pokrčím rameny. Snad nečekají, že za nima v tomhle stavu půjdu. Jestli něco chtějí musí přijít. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Pak nám sdělí, že s ním chtějí rodiče mluvit osamotě a Kijinovi je to jedno. " Tak...mohl bych se jet projet po nemocnci." přistoupím a jen se zase za pomoci dostanu na vozík a s jednou sestřičkou vyjedeme ven. Jen tak učiním, vejdou dovnitř jeho rodiče. " Co to jako mělo být? Co se tu objímáte jako dva milenci? Takhle si představuješ svůj život...vedle někoho, jako je on? Vzpamatuj se, měl by jsi se konečně probrat. Mohl by ses zapojit a třeba si najít práci, nebo dívku....ale né, ty budeš stále blbnout? Nepočítej, že tě budeme takto stále podporovat." vyjede po tobě otec a matka přikyvuje. Oba mají v tento moment vypnutý telefonu. Vypadají, že se jim nelíbí ani tvůj psychický stav, ani fyzický. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Rodiče vletí dovnitř a hned spustí. No jo nelíbilo se jim, kdyby byl chlapeček na kluky. Přitom vidím, jak otec občas kouká na svoje modely...ale ne jsme prostě vysoce postavená rodina...máme pověst. "I kdybych třeba byl gay, vám do toho nic není. Reizo je jediný, kdo při mě stál, když jsem se octnul na dně. Jediné, co jste udělali vy je, že jste mě sem přišli seřvat, abych vám nepoškodil pověst," zavrčím a spražřím je nenávistným pohledem. ANi jeden si nevzpomněl, že jsem jejich syn, pokud zrovna neměli chuť a nikdy se nestarali o to, co mě trápí, proto si nepřipadám povinován je jakkoli respektovat. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Pak se matka sehne, sedne si na postel a pohladí tě po vlasech. " Ki-chan....ty máš na víc...on je jen tvůj sluha....je z chudiny a pro peníze ....které máš....udělá vše.Já vím, že to ted nevidíš.....ale nebud hloupý...my to s tebou myslíme dobře...jsi náš syn...a chceme, aby jsi vedl spokojený život....a třeba jednou...ze mě bude i babička tvých krásných dětí." hovoří sladce, přitom otec tě přímo vraždí očima. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Pak se matka sehne, sedne si na postel a pohladí tě po vlasech. " Ki-chan....ty máš na víc...on je jen tvůj sluha....je z chudiny a pro peníze ....které máš....udělá vše.Já vím, že to ted nevidíš.....ale nebud hloupý...my to s tebou myslíme dobře...jsi náš syn...a chceme, aby jsi vedl spokojený život....a třeba jednou...ze mě bude i babička tvých krásných dětí." hovoří sladce, přitom otec tě přímo vraždí očima. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Můžu si spát s kým chci, do toho vám nic není...ať je mezi mnou a jím cokoli, není to vaše věc. Kde jste byli, když jsem ležel na ulici, na pokraji svých sil a potřeboval pomoc? Kašlali jste na mě! Byl to Reizo, kdo se o mě vždycky postaral. Takže ho přestaňte urážet. Myslíte si, že prachy jsou všecko, ale sakra, je to pěkně málo. Prachy člověku život nekoupí!" řvu na ně jako smyslů zbavený. Sice jsem ani nepomýšlel na to, že bych mohl s Reizem něco mít, ale teď ě baví, když si myslí, že spolu jsme jako milenci. Jen ať jsou šokovaní... Sice peníze mám rád...mám rád přepych...ale po tom všem už mi na nich záleží dost málo na to, abych rodičům dál podlézal. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Otec stojí a jen to chvili sleduje, po matčině odchodu je několik minut ticha. " Reizo je placený za tvojí ochranu a dost štědře. Věděli jsme, že jsi na drogách. Myslíš, že nevíme, odkud jsi se vykoupil? My víme, co se děje s našimi účty. A opakuji, s našimi. Odted se živ jak chceš. Uvidíme, jak se Reizo o tebe bude starat a bude tvůj kamarád, když mu seberu jeho plat." řekne otec ortel a zavolá sestru. Jen co sestra příjde, ukáže na vybavení kolem tebe. " Tohle odvezte a jeho vemte na obyčejný pokoj, odted budu za něj platit jen standart, žádný přepich a až bude zdravý, dejte mi zprávu a já si pro něj přijedu." řekne a na to odejde. Sestra se chvili dívá, a pak začne připravovat tvůj odvoz i Reiza na obyčejný pokoj, kde budou další tři pacienti. Jeden se zlomenýma nohama a další po operacích. |
| |
| soukromá zpráva od Cesta pro Otec stojí a jen to chvili sleduje, po matčině odchodu je několik minut ticha. " Reizo je placený za tvojí ochranu a dost štědře. Věděli jsme, že jsi na drogách. Myslíš, že nevíme, odkud jsi se vykoupil? My víme, co se děje s našimi účty. A opakuji, s našimi. Odted se živ jak chceš. Uvidíme, jak se Reizo o tebe bude starat a bude tvůj kamarád, když mu seberu jeho plat." řekne otec ortel a zavolá sestru. Jen co sestra příjde, ukáže na vybavení kolem tebe. " Tohle odvezte a jeho vemte na obyčejný pokoj, odted budu za něj platit jen standart, žádný přepich a až bude zdravý, dejte mi zprávu a já si pro něj přijedu." řekne a na to odejde. Sestra se chvili dívá, a pak začne připravovat tvůj odvoz i Reiza na obyčejný pokoj, kde budou další tři pacienti. Jeden se zlomenýma nohama a další po operacích. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro On to věděl. Můj otec to všechno věděl a bylo mu to jedno...čekal jsem hodně, ale tohle ne...moje nenávist k němu ještě vzrostla. Stejně se tohle stalo, když jsem byl na útěku. Peníze co mám budou stačit abych s Reizem někde začal znovu, daleko od nich....budu se muset naučit přežít, budu si muset najít práci, což s emi nijak moc nelíbí...ale nechci už na ně nikdy víc spoléhat...jsem pro ně jen překážka...nenávidím je. Jakmile se uzdravíme, nikdo tu už o nás neuslyší, o to s epostarám. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Není nám rozumět, ale je jasný, že se hádáme. Řve na mě a já na něj. Dokonce se snažím postavit, ale on mě shodí zpátky do křesla, až se ve tváři objeví grimasa bolesti. Víc nevidíš, dostaneš se do pokoje a tam čekáš asi další deset minut, než přivezou i mě. Pomůžou mi posadit na postel a odejdou. Zůstanem na pokoji a já hledím před sebe, v obličeji rudý jako moje vlasy. Na Kijina se ani nepodívám, rukama svírám deku. Ostatní pacienti na nás koukají a už si začínají něco říkat. Jeden, co má zlomený nohy, se tě pokusí oslovit. "Dobrý den...chci vás pozdravit..na našem pokoji....a popřát vám brzké uzdravení...koukám, taky nějaké to zranění, jak z nějaké nehody." zasměje se tiše, ale přitom sleduje, zda se někdo neurazí. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Chvíli na pokoji čekám, ani se nepodívám po ostatních pacientech. Když přivezou Reiza, je vzteklý a vůbec se na mě nedívá. Ignoruju někoho, kdo nás pozdravil, skoro ho ani nevnímám. Instinktivně se krčím, jako zvíře a čekám, jestli na mě Reizo bude křičet...měl bych se mu asi omluvit...ale bojím se, že bych ho ještě víc rozčílil. Asi jsem neměl rodiče nechat při tom, že spolu něco máme, dokážu si představit, co mu otec řekl... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Muž i přes naše mlčení stále zkouší hovor až to nevydržím a hodim po něm vlastní polštář. Nejsem vůbec jemný a tak muži se spustí krev z nosu. " Drž hubu." vyjedu po něm a prudce se otočím na Kijina. Změřím ho pohledem a nejradši bych si s ním ted promluvil o samotě, né před tady těma dalšíma pitomýma svědkama. "Musíme si promluvit....spolu...sami..co nejdřív." a zase se otočím a položím se na postel . Je mi jedno, že nemám polštář, skoro skřípu zuby vztekem a po celém pokoji je najednou klid. Ani si ten chlap nestěžuje, že mu teče krev a jen se jí snaží v tichosti zastavit. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Na jeho slova nic neřeknu, ale beru je na vědomí. Přesto s enesnažím zavolat sestřičku, nebo nám jakkoli poskytnout tu příležitost, být sami. Ne hned. Chci počkat, až trochu vychladne...kdo ví, jak by to jinak dopadlo. Bolest mi sice už po tom všem tolik nevadí, ale nevyhledávám ji. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Posadím se zase na posteli a odhodím peřinu, takže hledím na svoje zraněné nohy. Nemohu odejít jen tak a tak se zadívám na Kijina, který se propadá někam, kde já nejsem. " Změnil jsem názor......jsou mi šumák...pojd sem....a neříkej mi, že nemůžeš. Můžeš." a na podporu mých slov po něm hodím jednu svojí botu. Netrefím ho jako toho chlapa, bota dopadne těsně vedle jeho hlavy. A Kijin až moc dobře ví, že kdybych chtěl, tak mu ted teče krev jako tomu chlapovi. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pomalu se zvednu, zatočí se mi hlava, ale přesto se opatrně vydám k němu, s mírně svěšenou hlavou, jako provinilec, co jde na popravu. Ani přesto ze sebe nedokážu dostat ani slůvko, i když s emu opravdu chci omluvit a vysvětlit mu to. Ale to asi nemá cenu...nechám ho, aby mi ji natáhnul, aspoň se mu uleví a já pak zase budu pokračovat sám. .. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jen co je u mě. chytnu ho pevně za zápěstí a strhnu ho k sobě na postel. Jen se posunu nohama tak, aby mohl sedět vedle mě. Dívám se na něj a nechám mu malou chvilku, jestli třeba nezačne mluvit. Natáhnu k němu ruku, jako bych mu jí chtěl vrazit, místo toho ho chytnu za vlasy a přitáhnu k sobě. Než se naděje, políbím ho a neptám se na dovolení. Dostane se mu pořádného políbení se vším a to přede všema a od kluka. Pak ho pustím a od sebe odstrčím. " At máš pro rodiče vysvětlení, jaký to je." řeknu naštvaně a pohledem uhnu stranou. Musím se hodně ovládat, abych ho tu nezmlátil za to, co jsem si vyslechl. I když podvědomě vím, že polovina věcí není pravda a jen si to vymyslel jeho otec. " Takže.....přišel jsem o práci a prý mám vypadnout od tebe...prý jsi mě vyhodil ty...je to tak, Kijine? Proč jsi jim nakecal, že jsme milenci? Nikdy jsi ode mě nesnesl ani pitomý obejmutí jako od kamaráda a jim nakecáš, že spolu chrápem?.....já jsem zařekl lásku k tobě, abych udržel naše přátelství a jsem ochotný pro tebe podstoupit všechno....a ty....co vše mi tvůj otec jen nakecal a co jiného je pravda?" už se mu zase dívám do očí a jen co položím otázku, přitáhnu si ho tak blízko, jak jen to jde.. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pokusím se od něj odtáhnout, ale on si mě drží blízko a mluví a mluví...ze začátku chci něco namítnout, ale pak řekně věci, které mi vezmou vítr z plachet. Zapomínám na lidi okolo, na celý svět....vzpoenu si na každý okamžik, na všecko, co jsme zažili a je mi dost úzko, když si uvědomím, jak to musel Reizo celou tu dobu vnímat s tím, co ke mně údajně cítí. Ale jak by mohl, je to taková hloupost...myslel jsem si, že bude uražený, že jsem rodiče v té představě nechal ale... Podlomí se mi nohy a bradou se praštím o kovový okraj postele, protože mě Reizo pořád drží. Mezi zuby cítím krev. Nevím co mám říct a tak jen klečím a dívám se tak nějak do prázdna...zmatený a ztracený... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Místo toho se mi zhroutí a praští se o postel. Zírá do prázdna a tak mi je jasný, že z něj nejspíš už nic nedostanu. Praštím do postele, abych se uklidnil a pak Kijina vytáhnu na svojí postel. Nezdá se, ale nějakou tu sílu mám. Jak je u mě na posteli, položím si ho na rameno a otevřu mu ústa, abych se podíval, zda má všechny zuby. Vypadá to, že má vše, jen se kousnul při tom nárazu do rtu. Ze svého nemocničního trikotu urvu kus rukávu a namočím ho do sklenky, kterou tu máme na pití. Studený obklad položím Kijinovi na rty. " Drž...nebo ti to oteče." řeknu a místo další rány Kijina ošetřuji. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Ucítím obklad a automaticky poslechnu Reizův rozkaz. Pomalu si začínám uvědomovat, že bych mu na to měl asi něco říct... "Promiň já...to oni si mysleli, já jim to nepotvrdil, ani nevyvrátil, nevěděl jsem, že bys...vždycky jsi byl můj jediný přítel, jediný, komu na mě záleželo, to jsem jim taky řekl, takže mi vzali peníze...a..." zaseknu se. Mluvím jako stroj, dívám se někam mimo Reiza a teď už nevím, co dodat...nevím jak reagovat na to, co mi řekl... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Jak se zasekne, nečekám ani chvili a zatlačím mu na spodní čelist tak, že musí ústa zavřit a tím mu mokrý rukáv více smočí zranění. " Drž hubu, Kijine." syknu a ještě chvili mu držím pant, než ho pustím. Dívá se mimo mě, a tak mu natočím hlavu tak, že se naše pohledy setkají. " Neměl jsi to nikdy vědět.....nemusíš se ted přemáhat, jak jsem řekl, vyměnil jsem to za přátelství." a zmírním oční kontakt, takže může pohledem zase uhnout. Neptám se ho už na nic, ani mu nic neříkám, jen mu otevřu ústa, vyndám kus mého oblečení a zatímco látku namočím, zkotroluji, zda ještě krvácí a znova přiložím studený obklad. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Omlouvám se, po všem, co jsi pro mě udělal jsme tě zase zklamal," řeknu tiše, než si lehnu a zavřu oči. Takže až teď jsem zůstal docela sám. Nemůžu už po Reizovi nic chtít. Ublížil jsme mu a být v mé přítomnosti pro něj stejně znamená jen spoustu starostí. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Chvili jen tak ležím, ale nakonec to nevydržím. Vstanu a začnu se přesouvat k němu. Každý krok neskutečně bolí, přesto se dostanu až k němu a vemu si svojí botu. Posadím si u něj naposteli a otočím ho tak, abych na něj viděl. " Kijine.....máš nápad, kde by nám mohli dát práci?" můj se pomalu uklidnuje. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pak mi ale vyrazí dech, co řekne dál a já s ena něj pomalu otočím. "Nám?" zeptám se jen, jako idiot. Prostě tak nějak...nejde mi do hlavy, že by chtěl ještě něco mít se mnou...myslel jsem, že se nadobro naše cesty rozejdou... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Uklidním se, když nenajdu nic, co by způsobilo ztrátu paměti a zase se pohodlněji posadím. " Ano.....mám pár známých....a možná by nám mohli dát práci..nebude to nic za velkou částku, ale abychom přežili, to by vyjít mohlo. Budeme se muset uskromnit....tak mám se zeptat?" dívám se na něj a usměji se. Už nejsem tolik naštvaný, stejně mi to na něj zlobit dlouho nejde. "Nebo sis myslel, že se mě tak rychle zbavíš...kdepak...ted jen poznáš, co je to žít jako já." a ta myšlenka mě docela potěší. Co docela, vlastně dost. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Uklidním se, když nenajdu nic, co by způsobilo ztrátu paměti a zase se pohodlněji posadím. " Ano.....mám pár známých....a možná by nám mohli dát práci..nebude to nic za velkou částku, ale abychom přežili, to by vyjít mohlo. Budeme se muset uskromnit....tak mám se zeptat?" dívám se na něj a usměji se. Už nejsem tolik naštvaný, stejně mi to na něj zlobit dlouho nejde. "Nebo sis myslel, že se mě tak rychle zbavíš...kdepak...ted jen poznáš, co je to žít jako já." a ta myšlenka mě docela potěší. Co docela, vlastně dost. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Pořád ještě mám nějaké peníze, nespoléhal jsem na ně...ale nevydrží to věčně...takže práci budem potřebovat...oba..." souhlasim bez většího nadšení. Jistě samostatnost ano, ale práce...to nikdy nebylo pro mě...ale snad to zvládnu. Podíval jsem se už na samé dno lidských možností a tam mě zavedl ten život v přepychu. Už si to nechci zopakovat. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nohy mě bolí a ta představa, že budu muset jít zase zpátky, se mi nelíbí. "Nezbavíš se mě...a já od tebe nechci....pořád mě to k tobě táhne....a ted jsi obzvlášt ohrožený." zasměji se a pohladím ho. Jen si nemysli....ted.....to bude jiný, než že já budu poslouchat ty tvoje příkazy....ted...budeš muset poslechnout ty mě. Narovnám se a zadívám se na něj. " Takže jasný jo? Nebo máš ještě nějaký otázky. A ptej se radši hned, protože jindy takovou náladu mít asi nebudu." řeknu narovinu a dívám se na něj. Nevím, co s ním moje přiznání udělalo, ale ted to řešit nechci. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Dobře...tak dobře..." dostanu ze sebe jenom. Asi bych měl taky poděkovat, ale slova díků mi nějak váznou v krku, nejsem na ně moc zvylý a tak zas jen sklopím hlavu jako zbitý pes a raději už mlčím. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne to ne, jsem ti...vděčný. Jen prostě...po tomhle všem není moc důvodů se radovat z čehokoli...jsem unavený," povzdechnu si. Nechci, aby si myslel, že je něco špatně s jeho plánem. Jen prostě..schytal jsem teď tolik facek, že už toho mám prostě plné zuby... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro " Dobře...tak si odpočin." řeknu nakonec a zadívám se na svojí postel. Je tak daleko, a mě se na ty nohy nechce. Zda by byl se mnou..kdybych o ty nohy přišel...né....to by on nezvládl. dojde mi smutná realita. Sehnu se a dám mu pusu do vlasů, než se bolestně ppostavím na nohy a vracím se do své postele. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Zavřu oči...ale myslím, že po tom všem jen tak neusnu, i když moje tělo po tom zoufale volá. Už nebude žádný luxus...žádné pohodlí, žádné jistoty...stát na vlastních nohách...musím to dokázat...ale teď mě to děsí. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Nastane noc, ale ani jeden z vás nespíte. V noci má najednou Kijin pocit, že se nad ním někdo sklání, ale když se zadívá, nikoho nevidí. Reizo leží na své posteli a nemůže se pohybovat rychle a tak to on být nemůže. Třeba jen sestřička či už švihlá fantazie. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Pokusím se zaměřit pohled do tmy a rozeznat, jestli tam někdo opravdu je. Snad to jsou jen nějaké noční stíny...měl bych spát... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Chvíli jen ležím a nevnímám...než m dojde.... Začnu se nahlas smát...nejspíš všechny probudím, ale směju se jako blázen a nemůžu přestat... Tak oni mě vydědili, abych jim nedělal ostudu, ale tím, že už nejsem pod jejich vlivem ke mně pustili vnější svět. Na luxusním pokoji by se tohle nestalo. Už vidím ty titulky: Milionářský synek gay, na drogách a zmrzačený. A mě je to jedno, jsem rád, že je to naštve...třeba jim dojde že udělali chybu...ano velkou chybu...už ve chvíli kdy mě poprvé svěřili chůvě... |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro "Ne nic...všechno je v pořádku, perfektně v pořádku," odpovím Reizovi a je to hlas, ke kterému si myslím dost dobře dokáže přiřadit můj typický zákeřnýúšklebek. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro Po nějaké době se ozve Reizo a já s ejen zase uchechtnu. "Jo foťák...je to moc zábavné, moc," řeknu jen...nemám chuť něco vysvětlovat, pokud mu to nedošlo. |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro Po zbytek noci se už nic nestane. |
| |
| soukromá zpráva od Kijin Nobara pro |
| |
| soukromá zpráva od Reizo pro po jídle dají závěsy pryč a prochází doktor. U Kijina a i Reiza nenajde žádné zhoršení a řekne, že pokud vše půjde dobře, tak půjdou do domácího léčení. Jen co doktor odejde, zadívám se na Kijina. " Asi bych měl schánět nocleh...at se máme kde léčit." usmívám se, ale pohled je vážný. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR