Vypravěčka - 10.Ledna 2005 12:23
Přišlo léto... horké a dusné, jaké do hor přichází jen jednou za několik let. Mezi horaly se tradovaly zkazky o takových létech... o létech, kdy mizí v lese muži beze stopy a kdy pak nachází jen jejich těla stažená z kůže. Za takových dní se v lesích probouzel Lovec... netvor, kterého nikdy nikdo nespatřil, ale tichý strach z něj se nesl každou nocí, kdy úplněk vycházel na horama. Nikdo nevycházel z domů a nidko za noci nechodil do lesa. Terve až po Novu zas bylo bezpečno.
Vypravěčka - 12.Ledna 2005 14:33

Den se probouzel zpěvem ptáků a rosou... nový den horkého léta. Po dusné noci každý uvítal chvíli ranního chládku, než slunce vyjde na obzoru a obejme krajinu svou horkou náručí.
Většina z vás se probudila kdesi na cestě... na tábořišti, kde včera znaveni horkem a dusnem jste složili hlavu. Ani ráno se necítíte o moc odpočatěji... mlha je teplá a vlhká.
Putujete sami po horách už několik dní, ať už zde hledáte cokoliv, nebo sem vaše kroky mířili z jakéhokoliv důvodu. Hory pohltí všechny a všechno... cesty po nich jsou nezmapované a kromě malých osad a vesnic tu není ani živáčka. Snad jen pár lovců, kteří se jen tak potloukají po lesích. Loupeživé bandy tu nejsou, skrz tato údolí nevedou žádné stezky, takže by tu nebylo ani koho okrádat...
Jen jednomu je třeba se vyhnout... kdesi v neprostupných lesích, údolích a kopcích se skrývá několik skřetích vesnic. Místní horalé s nimi měli potíže odjakživa, ale poslední léta je díky síle svých mečů a sekyr drží v uctivé vzdálenosti. O to však více se čas od času rozzuří boje mezi muži z jednotlivých klanů.
Vypravěčka - 12.Ledna 2005 14:37
Možná jste od místních zaslechli i útržkovitá vyprávění o Lovci, který se jednou za několik let objevuje hluboko v hustých lesích vysoko v horách. Zprávy jsou však velmi nejaksné a jen mlhavé... jen pár slov, co pár hraničářů přineslo dolů do údolí.
Alaris - 12.Ledna 2005 19:53
Celé dny na cestě, celé noci v lesích. Tak žiju já, Kruel. Horal narozený v jedné malá vesnici v lesích, už pár let dospělý, velký, silný a tvrdý, jak horalé bývají.
Hranatá tvář, která nikdy neviděla břitvu a strniště vousů je upravováno nožem, dlouhé tmavé vlasy zkrácené stejným způsobem, když příliš narostou a začnou překážet, modrošedé oči na podmračeném obličeji.
Na sobě koženou vestu, kterou se v horku ani nenamáhám zašněrovávat, kalhoty z hrubé látky a pevné boty.
Za opaskem nůž - nejlepší přítel horala v nouzi, při ruce sekera na dlouhé násadě a v ruce kopí vhodné stejně k vrhání jako pro držení.
Tak se vracím do rodné vesnice - ale než se vrátím domů, trochu si zajdu.
Mlok ze Mřelí - 12.Ledna 2005 20:01

Tak a je to tady.. zatim tma ale to nic neznamená.. slyším zpívat ptáky to je dobrý znamení.. Hmm..
Otevírám oči
Takže živej, paráda!
Usmál jsem se. Víc toho od dnešního rána nečekám.
Vstal jsem a podíval se na sebe. Nojo, chlape, jsem zvědav kdo bude chtít mít něco společnýho s Tebou Kůže šedivá, vlasy stříbrné, vysoká kostnatá postava, svalová hmota víceméně žádná. Pod velkým tmavým pláštěm halcím skoro celé tělo je vidět zbytek tmavé šupinové zbroje. Podívám se na svoje tenounké dlouhé prsty a ostré nehty. Vytáhnu krátký meč a zavzpomínám jak jsem k němu přišel. Usměju se a slunce se zaleskne v mých lehce zažloutlých a trochu špičetých zubech.
Hmmm.. ( jestli pochybujete že se tohle dá pomyslet, tak si to zkuste a uvidíte, že to funguje :D )
No, potřebuju něco sníst, zajímalo by mě, jestli se mi povede najít tu vesnici, jak řikali ti dřevorubci, že tu někde má bejt. Snad někoho ještě potkám cestou..
Popadl jsem pytel s věcma, přehodil si ho přes rameno a odcházím po tom co se mému laickému oku jeví jako cesta.
Goran - 13.Ledna 2005 09:28

"Zasraný vedro." Skopnu vztekle z postele vlčí kůži, do které se mi zamotaly nohy. "Se člověk pořádně nevyspí."
Vstanu z postele a protáhnu se, až to zakřupe. Kůže ve dveřích srubu je zaháknutá za celé léto otevřenými dveřmi a za normálních podmínek by měl z venku vanout svěží ranní chlad. Ale letošní léto je horké, jako už dlouho nebylo. Horké a dusné. Sotva jsem vstal, už po mém nahém svalnatém těle stékají čůrky potu. Je to nepříjemné, zvlášť v místech, kde jsou vedeny žlábky starých jizev na hrudi.
Tak, jak jsem, vyjdu před srub a pohlédnu z útesu na východ. Kdyby tam tak dneska chtělo zůstat. Vrátím se dovnitř a z podlahy u postele zvednu svůj těžký meč. Těžký je opravdu hodně, ale ne pro mě, jsem silný jako medvěd. Dojdu s ním zpátky před srub a cvičím seky a výpady. Bosé nohy na zatím ještě chladivém tmavém kameni, nahé tělo a ušlechtilá ocel v mých rukách. Ušlechtilá ocel v barvě mých očí. Rozpuštěné vlasy poletují vzduchem a za několik málo okamžiků začínají z jejich konečků odlétávat krůpěje potu. Nijak se nezabývám svojí nahotou, přestože vím, že se může dívat kdokoli. A vím, že se dívají. Však taky mají na co. Vědom si krásy svého těla si takové cvičení mohu dovolit. Asi za půl hodiny, kdy se slunce už vyhoupne nad východní rozeklané vrcholky skal, skloním svoji zbraň k zemi a odhrnu rukou vlasy, které se zachytily na jednodenním strništi na mé tváři. Opírám se o zbraň a zrychleně dýchám.
Dnešek mne očekává.
Alaris - 13.Ledna 2005 10:56
soukromá zpráva od Alaris pro Vypravěčka
Zajdu do jedné vesnice při cestě, kde žije můj strýc se svou manželkou. Moje sestra je vdaná, jinou rodinu nemám a tady jsem už pár let nebyl, tak se podívám, jak se jim vede. Možná poznám i několik dalších tváří, ale povhybuji o tom. Pět let je pět let.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 10:59
Goran
Vesnice se probouzí jako každého rána... všiml sis několila dívek, které sledovaly tvoje cvičení, když ses na ně ohlédl, tak na tebe jen mrkly a šly po své práci... té tu není nikdy málo. Pro muže ani pro ženy.
Noc byla vcelku poklidná, jen z jednoho srubu se celou noc ozýval dětský nářek a pláč. Nějmladší dcerka jednoho z horalů je nemocná. Už několik nocí proplakala v horečkách, které ne a ne ustoupit. Matka i otec již začínají mít obavu o život svého díťěte.
Před chvílí se pláč utišil. Dveře srubu se otevřely a do rána z nich vyšla štíhlá rusovlasá dívka. Ve vesnici ji zná každý. Zvedla ruce za hlavu a protáhla se. Pak se ještě otočila zpět do dveří, chvíli zřejmě něco říkala... až nakonec zamířila ke svému srubu na okraji vesnice.
Jako jedna z mála žije sama. Z celé vesnice má svůj srub jen ona, stařešina a pár mladých mužů, kteří si jeej postavily, aby si do něj mohli přivést ženu.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 11:11
Kruel, Goran
Kruel vstal brzy ráno, aby pokud možno dorazil do vesnice ještě za raního klidu, kdy slunce nepraží jak po zbytek dne.
Po nějaké době cesty se před ním otevřelo menší údolí na úpatí lesa, kde se rozprostírá horalská vesnice. První, co uviděl byl asi jeden z horalů, který po ránu cvičil své tělo s mečem... nutno říci, že nahý.
Stejně tak Goran si povšiml neznámého muže, jak přichází do jejich vesnice.
Alaris - 13.Ledna 2005 11:30
No konečně, už jsem myslel, že po těch letech netrefím. Ale vlastně to tady vypadá pořád stejně, stejné domy, stejná políčka, tamhletu studnu si taky pamatuju.
Přidám trochu do kroku, abych už konečně mohl shodit těžký vak z ramen a sednout si někam do stínu dřív, než začně pražit slunce.
Zajímalo by mě, jestli mě někdo pozná. Když jsem tu byl naposled, vlasy jsem měl krátké, místo vousů jen přerostlé chmíří na bradě a svaly nic moc.
Zato teď - dlouhé vlasy, občas holené strniště a postava zocelená pobytem v horách, během v lesích a odolávání rozmarům horského počasí. K tomu pořádná sekera, kopí nesrovnatelné s klackem, který jsem používal tehdy, pořádný luk a dobré boty - jen vesta a kalhoty vypadají stejně, kůže a hrubé plátno.
S těmito myšlenkami kráčím dál mezi dřevěné sruby a už na dvacet kroků zavolám na muže s mečem:
"Dobrý den vespolek! Jak to jde?!"
Goran - 13.Ledna 2005 11:57
Sleduju rusovlásku a moje už tak dost špatná nálada se kazí ještě víc. Čubka jedna, ani se nepodívá, neusměje ... copak neni normální?
Zamračeně se ohlédnu na cizince, který mě pozdravil. "Jako každý zatracený ráno v týhle díře ... jenom počasí je eště vo poznání horší." Odpovím hrubým hlasem Kruelovi a otočím se k němu zády, protože právě zacházím do srubu.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 12:01
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Dívka vypadá dost unaveně. Zřejmě probděla celou noc u nemocného děvčátka... a nebyla to noc první ani poslední.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 12:12
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Za nahým mužem vidíš, jak se pomalu probouzí vesnice. Muži i pár žen vychází ze svých srubů na denní světlo a za každodenní prací.
Rozeznáváš i strýcův srub... jeden z větších ve střední části vesnice.
Mezi světlovlasými horaly jsi zahlédl jednu dívku, jejíž vlasy mají barvu ohně.
Goran - 13.Ledna 2005 12:12
Sednu si na poctivou židli a odkrojím pořádný kus sušeného masa visícího pod stropem. Před sebe položím džbánek s kozím mlíkem a načatý bochník chleba.
Utrhnu chleba a zakousnu ho s masem. Pak si pořádně přihnu ze džbánu. "Fuuj." Vyprsknu mléko na podlahu. "Kyselý jak ta ..." Zakroutím hlavou a zajím tu nepříjemnou chuť dalším kusem masa.
Když dojím, zajdu se za srubn opláchnout k malému pramínku, který již téměř žádnou vodu nedává. Nicméně ve studánce pod ním ještě nějaká je. Nejdřív se tedy napiju a pak omyju své zpocené tělo. Vrátím se zpátky a hodím na sebe kalhoty a vestu. Nemá cenu ji zavazovat, tak vyjdu tak jak jsem, zpátky před srub, sednu si na okraj útesu a s nohama spuštěnýma do hlubiny přemýšlím, proč mne léčitelka nechce, když ostatní jo.
Alaris - 13.Ledna 2005 12:34
Než jsem stihl něco říct, nahý muž mi odsekl a zmizel ve srubu. Chtěl jsem se ho zeptat, proč ukazuje svůj malý ... takhle všem a neschovává ho radši v kalhotách, ale budu muset počkat.
Pokrčím jedním ramenem, neboť na druhém mi vysí plný vak, a zamířím ke strýčkovo domu. Cestou přeju každému v doslechu dobrého dne a párkrát se ohlédnu po rusovlásce.
Hmmm, někdo si přivedl zrzku z planin ... ? Vypadá hezky.
- pomyslím si přitom.
Když stanu před domem, který si ještě docela dobře pamatuju, zaklepu a zavolám:
"Haló, je někdo doma? To jsem já, Kruel."
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 12:45
Kruel
Většina z lidí ti přání oplatila. Někteří se zájmem, od jiných je to spíše zavrčení. Otočila se k tobě i rusovlasá dívka. V její světlé, jemné tváři tak rozdílné od obličejů horalských žen se zračí únava. Štíhlou rukou bez mozolů od práce si odhrnula pramen rusých vlasů z obličeje. Mírně, unaveně se usmála a popřála ti hezký den.Odešla ke srubu na okraji vesnice u lesa a zmizela ti v jeho dveřích.
Když jsi zabušil, chvíli se nic nedělo, apk ti otevřela jakási žena staředního věku... menší, statnější postavy a dlouhých světlých vlasů, kteoru nepoznáváš.
"Kruel?"
-zopakovala tázavě tvoje jméno.
"Koho tu hledáš?"
-zeptala se tě ne příliš jemným, ale vcelku vlídným hlasem.
Alaris - 13.Ledna 2005 12:52
Zarazím se - čekal jsem tetičku, možná některou z dcer ...
"Dobrý den. Hledám svého strýce Vareda."
- odpovím slušně. Poslední dobou jsem s lidmi moc často nemluvil, tak doufám že nepůsobím příliš neotesaně.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 12:54
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Včera večer dva z mladých chlapů z vesnice odešli přes les do sousední vsi za holkama... zatím jsi venku nezahlédl ani jednoho z nich... a ani teď nějak nepřicházejí, ačkoliv jindy po podobných výpravách se vždy chodí chlubit svými úspěchy.
Saitlin - 13.Ledna 2005 12:57
Probudila jsem se časně ráno v jednom z údolí na úpatí hor...
Dnes je ale krásné ráno... pomyslím si a začnu pomalu balit své věci do vaku...
komukoli by se nyní na tato místa naskytl pohled, spatří mladou ženu, jež má dlouhé vlasy kaštanové barvy vyčesány a svázány zvláštním způsobem tak aby jí nepřekážely, její pleť je od slunce lehce opálena a jasně zelené oči průběžně sledují okolí...
Postavu má pružnou a pěkně tvarovanou, na sobě koženou, vpředu sešněrovanou vestu, jež kopíruje tvar jejího těla, úzké kalhoty a podkolena vysoké, zašněrované boty...
K nohám má v pouzdrech připevněna ostří tak, aby v případe potřeby je mohla rychle použít, jsou lehčí než meče a také zřejmě ostřejší... u pasu nůž a malou skládací kuši...
Když dobalí vak, hodí si ho přes rameno a znovu se vydá na cestu...
Corigen - 13.Ledna 2005 12:59
Probudím se v mém provizorním tábořišti. Pohladím svého psa, který spal celou noc vedle mě a zahříval mě. Pak si hodím na záda vak s mým skromným majetkem a vydám se směrem k vesnici.
Popis: Corigen je mladá pohledná dívka. Dlouhé husté zlaté vlasy jí rozpuštěné spadají na záda a září v paprscích ranního slunce. Její tvář je příjemná na pohled, odráží se v ní vlídnost ale také smutek. V jejích hlubokých očích se dá číst, že v minulosti zažila něco strašného. Něco, co ji poznamenalo. Navždy.
Její šaty jsou prosté, ale pohodlné a látka zjevně něco vydrží. Před zimou ji chrání plášť, do kterého byla v noci celá zabalená. Nyní si ho upravila pro další pochod. Očividně je na cestách už dlouho, svědčí o tom její šat i samozřejmost, s jakou takto nocuje. Až se zdá, jakoby cesta byla jejím domovem.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 12:59
Kruel
Žena se na tebe usmála.
"Aha... tak ty seš Varedův synovec, tak poď dál."
Pak se otočila dovnitř.
"Varede, přišel se na tebe podívat tvuj synovec."
Vlídně tě vzala za paži a zavedla dovnitř. Tam sedí na židly tvůj strýc... změnil se hodně od doby, co jsi ho neviděl... zub času na něm zanechal své stopy... zrovna sedí u snídaně.
Když tě tvůj strýc uviděl...
"Ah... Kruel. Tak se vrátil, chlapče."
žena tě usadila ke stolu a postavila před tebe dřevěný hrnek mléka a chlebovou placku.
"Jen si vem, jistě máš po cestě hlad."
-pobídla tě.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:04
Tráva i zem je vlhká noční rosou, ze které se roztliny pokouší napít jak se zdá, než ji slunce bezmilosti vysuší.
Už i ráno je dusné a to slunce ještě ani pořádně nevystoupilo na obzor. Když se mlha zvedla je vidět modré nebe bez jediné ho mráčku... jindý hezký pohled znamená v dnešních dnech předzvěst dalšího horkého dne. Louky jsou vyprahlé a slunce se do nich za de opírá plnou silou bez trochy vlhkosti. Lesy jsou dusné a vznáší se v nich nepříjemné horké vlhko, jak se stromy snaží udržet si vláhu.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:05
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Jak kráčíš dál po něčem, co ti připadá jak cesta, ale stejně dobře to může být stezka vyšlapaná zvěří, zahlédla jsi cosi tmavého v zelené trávě kousek dál v lese.
Goran - 13.Ledna 2005 13:09
Kde můžou bejt? Jestli se nechali chytit ... sou na to pitomý dost. Hlavou se mi honí myšlenky na dva mladíky, kteří večer odešli na lov do sousední vesnice a už by měli být zpátky. A nevěřím tomu, že by si nechali ujít příležitost přijít se mi pochlubit. Houpu nohama nad propastí a hlavu mám obrácenou do směru, z něhož přišel ten horal. Tam někde na kraji lesa by se teď měli objevit i oni. Přece tam nezustanou na den. Jestli je tamní chlapi chytli, jsou v pěknym průseru. Čas od času plivnu do hlubiny a ulevím si sprostou nadávkou.
Corigen - 13.Ledna 2005 13:10
To, jak je zem vyprahlá mě mírně znepokojuje. Cítím, že zem žízní. Na moment se zamračím. Všude je to stejné...
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:14
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Včerejší noc vstoupil měsíc do úplňku... jeho kotouč zářil nad krajem jasným, bledým světlem na čisté obloze... a vyšel nad horama. K takovým nocím se vztahují zkazky o Lovci, který si hledá svou lidskou kořist v těchto lesích. Ale těmi ses nidky příliš nezabýval.
Alaris - 13.Ledna 2005 13:16
Při pohledu na známou tvář se usměju.
"Dobrý den, strýčku. Jak vidím, daří se ti stále dobře, nebo ne?", nadhodím otázku, shodím vak z ramene, sekeru, kopí i luk odložím ke zdi a posadím se na lavici.
"Děkuju, moc jsem toho od rána nejedl", odpovím ženě a dám si placku, kterou vydatně zapíjím mlékem.
"Tak co je tu nového?", nadhodím mezi sousty.
Vlastně od včerejšího oběda.
- dodám v soukromí své
Saitlin - 13.Ledna 2005 13:19
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Pokračuji dál v chůzi, ale znatelně zpomalím, během chůze si žačnu připravovat kuši, rozložím ji, zasadím šipku a napnu, k výstřelu lze okamžitě použít...
Poté se zastavím uplně... pokud ještě stále nevidím, co to v trávě je, začnu to pomalu obloukem obcházet a snažím se zjistit, zda je to nějaký tvor, či jen věc, jež mne zbytečně překvapila...
Kuši mám stále připravenu ke střelbě a druhou ruku držím těsně nad rukojetí ostří..
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:21
Kruel
Muže tvá přítomnost viditelně potěšila.
"Tak mě napadá, vyse ještě neznáte. To je má žena Kadyra."
-oznámil ti a rukou ukázal na ženu, která ti přidala další chlebovou placku a kousek špaku. Vlídně se na tebe usmívá.
"Vede se nám dobře... a co je nového? No, lidi se rodí a umírají, jako všude. "
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:23
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
To něco, co vidíš není u cesty, ale dál v lese... tak deset sáhů. Jestli chceš poznat, co to je, budeš muset sejít z cesty a jít se k tomu podívat.
Goran - 13.Ledna 2005 13:27
Tohle nicnedělání mi vydrží ještě dobrou půlhodinku. ... a jestli jsou v průseru, měl bych se na to vyrazit podívat. Vyšvihnu nohy na skalisko a vstanu. Původně zamýšlím jít se podívat tam, kde bydlí, ale vím, že tam nejsou. Prostě to vím. Takže mířím rovnou k domu našeho stařešiny.
Přestože k němu (a vlastně jedině k němu) cítím jistou úctu, neklepu. Nemám to ve zvyku. Prostě vstoupím do jeho domku.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:28
Corigen, Mlok
Kráčíte po něčem, co se dá považovat za cestu... je to úzká pěšina, která se chvílemi úplně ztrácí. Po chvíli jste si oba všimli, že na ní nejdete sami... vidíte jeden druhého a asi tak dvěstě yardů před sebou v jednom svahu jakousi postavu. Pěšina v těch místech vede na hranici pastviny a lesa, postava se zastavila a dívá se do lesa...
Saitlin - 13.Ledna 2005 13:34
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Sejdu z cesty, dávám si pozor, abych nebyla příliš hlučná... a jen velmi pomalu a obezřetně se blížím k tomu, co jsem před chvílí zahlédla, jsem připravena k obraně...
Snažím se rychle odhadnout co to v trávě leží...
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:34
Goran
Když jsi vešel do srubu stařešiny, udeřil tě do nosu štiplavý kouř jeho dýmky. Starý, shrbený a vrácčitý muž sedí oblečený v kůžích i v tomhle vedru na lavici a pokuřuje ze svojí dýmky. Jak jsi vešel, zvedl hlavu, vytáhl dýmku z pusy a pomlaskl.
"Tak co potřebuješ?"
-zeptak se starým, chraplavým, ale pořád ještě dostatečně silným hlasem. Nikdo ve vesnici neví, kolik jar už má na svých zádech.
Corigen - 13.Ledna 2005 13:34
Podívám se na neznámého muže (Mlok) a pak sklopí oči. Dák jdu mlčky, můj pes vedle mě.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:36
Corigen a Mlok
Neznámá postava chvíli hleděla do lesa, pak sešla z cesty a po několika krocích vám zmizela mezi stromy.
Alaris - 13.Ledna 2005 13:37
Oplatím ženě úsměv a poděkuju za další porci jídla, které do mě padá jak do bezedné propasti. Odhodlán nevyjídat své příbuzné si ale poručím přestat po druhé placce a polovině špeku.
"Venku jsem viděl nějakou zrzku, kdo to je? Jo, a ještě mě napdlo, rád bych tu pár dní zůstal, měli byste pro mě místo na noc? U nás mě nikdo nečeká a tyhle kůže ...", šťouchnu nohou do vaku, "tam ani nechci táhnout, radši bych je nechal tady. Jsou tam i pěkné kousky, kdybyste nějakou chtěli."
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:38
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Jak se přibližuješ, vypadá to, že v trávě tam někdo leží... zatím vidíš jen část boty.
Goran - 13.Ledna 2005 13:40
Nejdřív se trošku zakuckám a mé oči se zúží ve štiplavém kouři, než odpovím. "Nic ... já nic." Bez vyzvání usednu na židli u starcova stolu. Přestože ho uznávám, přijde mi normální si sednout.
Po chvilce pokračuju. "Ale myslím, že někdo odsud má problém." Řeknu mu, co vím a co si myslím o těch dvou nočních výletnících a že mám dojem, že se asi nechali chytit a že to s nimi tedy asi nebude dobrý. "Myslím, že by´ch se za nima měl někdo jít podívat. Sic tam mám taky nějaký ten vroubek, ale když tam přijdu ve dne, nikdo si nelajzne dělat mi obtíže." Dodám sebevědomě.
Mlok ze Mřelí - 13.Ledna 2005 13:41
.. kdybych vyměnil střelce a věží obsadil volnej sloupec, mohl bych bejval útočit na dámskym kříd..
He?
Leknutím sebou trhnu a chvilku zírám na osobu, co zapřičinila muj návrat do reality. Zamrkám a zavřu pusu. Snažím se pod pláštěm nahmátnout jílec meče, stisknu ho a trochu se uklidním.
Nějaká lidská ženština zdá se. Oh ty krásné vlasy..
Ač jsou její vlasy zlaté připomněly mi dávnou minulost, jednu drowskou dívku s nádherně stříbrnými dlouhými vlasy.. No nic, zaženu myšlenku a promluvím.
Ehm.. dobré jitro přeji, trochu jste mne vylekala, slečno..
Táhnu obočí a vyčkávám reakce. Mé bohaté předchozí zkušenosti s přístupem světa k temným elfům mi radí opatrnost. Zahlédnu jakousi temnou postavu, chvíli se dívá a mizí v lese.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:42
Kruel
Žena si od tebe vzala balík kůží, rozvázala jej a začala kůže prohlížet.
Strýc přikývl.
"To víš, že tu můžeš zůstat. Zrzka?"
-na chvíli se zamyslel.
"Aki. Ty už si ji asi nepamatuješ... když jsi odcházel, byla ještě malý děvče. No jo, už vyrostla... někteří rostou do krásy a jiní strárnou."
-trochu si povzdychl.
"Ale je z ní pěkná holka a šikovná... co se bylinek tejče, lepší nenajdeš."
Saitlin - 13.Ledna 2005 13:49
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Přijdu ještě o něco blíže... má ostražitost přecejen trochu poleví, ale i tak jsem relativně opatrná...
jdu k postavě (botě) stále ze stejného směru, když jsem u boty, trochu do ní žďuchnu nohou...
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:50
Goran
Stařec si vyslechl tvoje slova. Svraštělou rukou zatahal v zanmyšlení za špinavě šedý plnovous.
"Hmmmm.... snad máš pravdu. A není v tom nic horšího...letošní léto je horký a dusný... a úplněk vyšel nad horama. Víš, co to znamená..."
-podíval se na tebe. Když viděl tvůj výraz, přísně svraštil obočí a zavrtěl hlavou.
"Vim, co si o tom myslíš, maldý muži. Stejně bu´d opatrný."
-zabafal z dýmky a vyfoukl další obláček hustého dýmu. Přitáhl si kožešinu na vyhublé tělo.
Alaris - 13.Ledna 2005 13:52
"To jsem rád," řeknu obecně na všechno, ať už na možnost přespávat, nebo na to, že z malé pihovaté zrzky vyrostla taková hezká dívka. Pak mě napadne, co vlastně strýček říkal.
"Ale ty ještě nejsi tak starý, strýčku. Až se trochu ochladí, můžeme jít spolu na lov.
No, já se teď půjdu projít po vsi, podívat se co a jak ... díky za snídani."
Zvednu se od stolu, oběma věnuji ještě jeden úsměv a zamířím ke dveřím. Na můj vkus začíná být ve srubu příliš velké dusno, už jsem si odvykl mít přes den střechu nad hlavou.
Corigen - 13.Ledna 2005 13:52
Zvednu zrak a odpovím na pozdrav. Dobré jitro... pane Pozorně si ho prohlížím. Temný elf? Překvapení na mě není poznat. Zato se z mé tváře dá až překvapivě dobře číst, že jsem prožila něco, co mne poznamenalo. A nebyl to příjemný zážitek.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:53
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Když jsi před sebou rozhrnula křoví naskytl se ti pohled na místo, kde je lesní půda rozryta jak po nějakém boji a na trávě krvavé stopy. Vše, co jsi tu našla, je jedna bota a několik zakrvácených cárů látky... zřejmě z oblečení. O kousek dál se válí zrvavený nůž.
Goran - 13.Ledna 2005 13:53
"Povídačky." Potvrdím jediným slovem to, co stařec tuší z mého pohledu. "Vyrazím za chvíli, jen jsem chtěl vědět, co si o tom myslíte."
Vstanu a podívám se z malého okna, které do světnice nepropouští moc světla. "Přišel ňákej cizinec, uniklo mi včera něco, nebo sme tu nikoho nečekali?"
Jaghra Milr - 13.Ledna 2005 13:57

V lese se zavlní hromádka chrastí a pak se ozve dlouhé zívnutí:
"Uáághrr."
Konečně se vysoukám a nastavím novému dni svojí šedozelenou tvář.
Pomlaskam si a rozhlédnu se okolo.
"No tak to by jsme měli."
Zase zamlaskání
"No tak kam vyrazit, bodlo by něco teplejšího do žaludku, třeba něco z lidské ...... kuchyně."
Posadím se a opráším si plášť, který jsem měl pod hlavou.
Rozhlédnun se a začnu uvažovat o tom, kterou stranou je vlastně vesnice.
Po chvilce přemýšlení se tak nějak nasměruji a vykročím.
Cestou se i koukám po něčem k jídlu.
Jsem menší postavy. Jemně šedozelené kůže. Oblečen jsem do hnědých kalhot, které jsou už mírně potrhány a do haleny, která praní už neviděla asi od posledního deště. Přes to všechno je přehozen plášť zelené barvy a kolem hlavy je svinut šátek jako čelenka, víceméně jen na okrasu a možná pro to, aby mi nestékal pot do očí.
Vlasů mnoho nemám, jen krátký culík na temenu hlavy.
Celé mé nadělení je obuto v poměrně dobrých botách, ale mají jednu vadu, každá je jiné barvy. Jedna hnědá a druhá černá.
Co se týče zbraní, tak jich na sobě moc nemám, jen luk se šípy a krátkou šavli u boku a na druhém tesák. Když se mi někdo podívá na záda pod plášť, tak může zjistit, že mám ještě dvě dýky v pouzdrech.
Jinak se mi na zádech houpá torna na jednom popruhu.
Cánë - 13.Ledna 2005 13:59
Je opravdu krásné ráno. Chvíli mžourám do slunečních paprsků a sleduju jak se posouvají po nebi...zvláštní, nevzpomínám si, že bych usínala právě tady...moje myšlenky jsou ale zatím zastřené a omámené sny, které se jen zvolna mísí s realitou a pomalu mizí z mé mysli.
Vstanu, není proč se válet někde v lese. ..klatě... zavrčím, když se zvedám ze země. Celou noc jsem ležela na nějaké muldě a teď mám bolavé celé tělo.
Protáhnu se a široce zývnu. Když už stojím na nohách, hledám svých pět švestek... Hm, a taky jídlo by se hodilo zymyslím se a nálada ještě víc klesne. Mám hlad. V kapse něco sušeného...asi jabka, ale ta už se nedají ani rozkousat.
Rozhlížím se po něčem, co by se dalo sníst nebo vypít...jahody, maliny...potok..
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 13:59
Goran
Stařec se zamyslel.
"O žádném cizinci nevím, snad někdo, dko se vrátil..."
-řekl spíše pro sebe než tobě.
"No jo... povídačky, tak už běž a koukej se vrátit do soumraku."
Saitlin - 13.Ledna 2005 13:59
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Opomenutá opatrnost je náhle zpět...
Rychle si prohlížím okolí, nezahlédnu-li snad něco, či někoho dalšího kolem...
Přímo na rozryté prostranství však nevstoupím, pomalu je obcházím tak, abych si mohla vše důkladně prohlédnout...
Co se jen zde mohlo stát...Respektive, co tohle mohlo udělat?- zkouším najít stopy mířící z onoho místa...
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 14:06
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Našla jsi jen stopy mířící sem... stopy vedou z hloubi lesa na tohle místo... z místa žádné.
Mlok ze Mřelí - 13.Ledna 2005 14:07
Uf, takže "Chcípni ty zasranej hajzle" se dneska nekoná, teda alespoň zatim. Lidi jsou fajn rasa Široce se usměju. Zuby! stáhnu úsměv a odkloním svou tvář, aby nebyly vidět moje špičaté zuby. Obvykle si s nimi starosti nedělám, ale ta holka nevypadá zrovna vesele a já jí nechci nějak vyděsit.
"Ehm.. no zdá se, že máme sejný směr. Vadila by vám.. ehmm.. společnost?"
Jéé ale kouká opravdu divně, smutně.. doufám že její špatné zkušenosti nebyli moji příbuzní. Hmno.. snad ne, ostatně největší řeže nebyly s lidma ale s elfama. A navíc elfové vyhráli..
Stále stojím na svém místě, pod pláštěm stále držím krátký meč a čekám na odpověď.
Corigen - 13.Ledna 2005 14:15
Ne, nevadila. odpovím a pokusím se o úsměv. Moc se mi nepovede tak toho zase nechám. V mém nitru se odehrává boj. Slíbila jsi bojovat proti Temnotě! křičí jeden hlas. Ano, ale ne odsuzovat celou rasu. Kdyby mi chtěl ublížit, mohl to udělat. Už ses snad naučila, že musíš posuzovat každého zvlášť, ne? odpoví druhý. No... Žádná odpověď. Nemám žádný důvod nenávidět někoho, kdo mi neublížil. Naopak. Chová se docela...mile? dodám pro jistotu. Znovu se podívám na temného elfa. Abych nebyla nezdvořilá, jmenuji se Corigen. představím se.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 14:17
Kruel
Tvůj strýc i jeho žna se na tebe usmáli. Své věci si můžeš nechat už ve srubu, aby jsi je nemusel tahat celý den s sebou.
Vyšel jsi před jejich dům ven. Vidíš, že tvůj příchod do vesnice vzbudil zájemn hlavně u mladých dívek a několika mladých mužů, kteří tě sledují hodnotícím pohledem.
Muže z rána jsi zahlédl, jak vešel do jednoho ze starších srubů.
Saitlin - 13.Ledna 2005 14:24
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Obejdu místo boje a vrátím se zpět na cestu...
Tak tohle nevypadá dobře, co jsem to jen zaslechla o tom lovci? Hmm, to je jedno, rači rychle pryč...Myslím, že už v noci jsem měla hodně velký štěstí, přecejen jsem nenocovala příliš daleko...S těmito úvahamy rychle pokračiji v cestě...
Vše co jsem mohla zjistit, jsem se již z toho místa dozvěděla, tak není rozumné dále pokoušet osud... Ne dnes..
Goran - 13.Ledna 2005 14:25
Vesnice>
"Dobrá." Kývnu hlavou a vyjdu před stařešinův domek. No, bylo by lepší jít tam večer. Jednak bude přijatelněji a taky by se dalo spojit příjemný s užitečným. Rozhlédnu se po vesnici a o něčem zažertuji se skupinkou děvčat u studny. Pak ale přeci jen vyrazím. Obdivné pohledy dívek k nově příchozímu mi zase vykouzlí pohrdavý úšklebek na tváři, radši jdu.
Zajdu si do srubu pro věci, připnu si meč na záda a tamtéž připnu nepříliš dlouhý oštěp tak, že jílec meče mám nad pravým ramenem a oštěp je nad tím druhým. Takhle mi nebudou překážet v cestě. Ještě se u skalky napiju a vyrazím cestou ven z vesnice.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 14:30
CESTA
Veltaine se vrátila na cestu z lesa. Na pěšině zahlédla další dvě postavy... na první pohled muže a ženu. (Mlok a Corigen)
Z druhé strany přichází po louce směrem k cestě další žena (Cáne)
A bokem jste zahlédli na okaji lesa další nezřetelnou postavu (Milr)
Na to, že mají být hory pusté a prázdné se vás tu sešlo nějak hodně v jednu chvíli.
Mlok ze Mřelí - 13.Ledna 2005 14:37
Cesta kamsi, tam kde tuším vesnici
Corigen
Uvolním se, popadnu oběma kostnatýma rukama pytel a přehodim si ho přes rameno. Sice jsem svým drowským smyslem zachytil jakési myšlenkové pochody mé společnice, ale nedovedu je rozpoznat.
"Fajn, no mě řikaji Mlok." Usměju se na psa. "Pěkný zvíře, to se musí nechat. Hmm.."
Koukám na okolní les a snažím s nesejít z cesty. Kam asi jde?
"Vy jste místní? Bydlíte tu?"
Nikoho z objevivších se postav jsem si nevšiml.
Alaris - 13.Ledna 2005 14:37
Vesnice
S mladými dívkami jsem nepočítal, jejich zájem je neočekávaný, i když pochopitelný. Ale lepší než přijít mezi zamračené stařeny.
Usmívám se a občas nenápadně mrknu okolo, zda neuvidím rusovlásku.
Objevení předvádějícího se muže vyvolá na mé tváři lehký úšklebek.
"Předvádí se takhle často?", zeptám se nekonkrétně doufajíc, že mi některá z dívek odpoví, a sleduji Gorana koutkem oka.
Saitlin - 13.Ledna 2005 14:44
-Cesta kamsi-
Vyjdu na cestu, zdá se, že jsem značně zabraná do svých myšlenek, když však najednou uvidím tolik mně neznámých lidí, trochu zděšeně ucouvnu o několik kroků zpet a tam se zastavím...
Jej... tak tohle není zrovna nejlepší chvíle...ehmm..co teď??
trochu přešlapuji na místě, netvářím se nepřátelsk, jen poněkud nervózně a překvapeně...
Jaghra Milr - 13.Ledna 2005 14:44
Cesta
Když vidím, že jdou další osoby, tak se přikrčím k zemi a vytáhnu tesák.
"Nějak moc lidí."
Koukám na ně a přemýšlím, jestli by nebyl luk lepší.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 14:46
Vesnice
Goran se s dívkami moc nezdržoval, rychle odešel do svého srubu.
Jedna z dívek se podívala po cizinci.
"Jo... docela často."
-odpověděla a usmívá se na Kruela.
Než se však stačila dát s ním nějak víc do řeči, vyšel ze svého srubu Goran i se zbraněmi a zamířil přes vesnici, kolem Kruela, k lesu.
Cánë - 13.Ledna 2005 14:53
Louka - všem
Užívám si krásný den a brouzdám se po louce, je pěkné, najít podobné místo a hlavně to obvykle znamená, že není daleko vesnice.
Vidíte spíš dívku, drobnou a štíhlou, vypadá mladičce, snad šestnáct nebo sedumnáct. Je pohledná.
Je oděná v černém koženém korzetu, přes ramena hozený plášť, který taky býval černý. Kolem boků povlává kratičká černá suknice, navlečená přes přiléhavé černé kalhory pod kolena. Na boky spadlý masivní kožený opasek. Je bosa. Vysokými koženými botami pohupuje v rukou. Přes rameno přehozený vak.
Cánë - 13.Ledna 2005 14:57
Stále ještě louka
Měřím si všechny, které vidím, pohledem, ale mířím k nim. Žaludek kvílí, že bych pojedla i s trolem nebo drowem. Myslím si a uvažuju, jestli tohle místo bude mít nějaké jméno, nebo jenom pořadové číslo.
Alaris - 13.Ledna 2005 14:58
Vesnice
Usměju se při představě, že se Goranovi jeho výbava takhle houpá často. Má reakce bude trochu hlasitější, aby jí Goran nepřeslechl.
"Možná by mu některá z vás mohla ušít nějaký pytlík, aby si ještě náhodou neublížil ... jak jsem viděl, stačil by mu opravdu malý."
To už se nepokrytě zubím a čekám, jestli Goran předvede také něco jiného.
Vypravěčka - 13.Ledna 2005 15:14

Vesnice
Tři mladé horalky, které postvávají u studně, se při slovech mladého muže rozesmály. Pak se podívaly na Gorana... tohle přeci jen tak nenechá...
Většina z nich je statnější postavy, pro křehulky tu není místo. Všechny mají vlasy vyšisované od slunce a ruce zhrublé tvrdpu prací na polích nebo v hospodářství. Na sobě prosté oblešení... lněné haleny a sukně, dvě jsou bosy.
Od svého srubu zahlédl Kruel přicházet rusovlasou dívku. Vycházející slunce ji plane v rudých pramenech vlasů. Kráčí ladně a měkkce. Její chůze i držení těla vyzařují zvláštní ladnost, které ostatní žedy tady postrádají. Tvář má jemnou a půvabnou bez jediného kazu.Oblečená v jednoduchých šatech se šňěrovačkou, která jen zvýrazňuje její štíhlou postavu... dlouhé nohy, úzký pas... pevná ňadra rýsující se pod látkou. Opravdu se za ta léta změnila... Může jí být tak přes dvacet. Holky v jejím věku tady už mívají muže.
Pak jí uviděl přicházet i Goran.
Podívala se na oba muže klidnýma, zelenýma očima. A místo aby netrpělivě vzčkávala Goranovy odpovědi, jako ostatní dívky, sklonila se a začala nabírat vodu ze studně.
Corigen - 13.Ledna 2005 15:15
Cesta kamsi
Mlok
Ne. odpovím honem. Teda... jak se to vezme... Bydlím spíš tady než kdekoli jinde... dodám trochu zmateně. Já vlastně žádný domov nemám...
Pokud jsi opravdu hodně citlivý, pochvala mého psa mě potěšila. Tohle je jedna z mála cest, jak získat mou náklonost.
Corigen - 13.Ledna 2005 15:16
Cesta kamsi
Přítomnost dalších lidí zaznamenám, ale nijak to nedávám najevo. Čekám, co kdo udělá.
Mlok ze Mřelí - 13.Ledna 2005 15:21

Z čekání na odpověď Corigen mne cosi vytrhlo, onen známý hluboko zakořeněný pocit cizí přítomnosti, v spleti myšlenekovách pochodů okolních bytostí tak jasný proud. Zpozorněl jsem a rozhlédl se. Opět se ozval zděděný smysl pro cizí myšlenky, vypěstovaný u drowské rasy nutností přežít v dokonale tmavých podzemních jeskyních. V obrazu reality kolem mě který moje oči uviděly jsem spatřil vědomí letitého nepřítele, bytost, která by v mých černých očích nechala vzplanout ohnivé jiskry touhy spatřit rudou krev. To by se zřejmě všechno stalo, kdybych nebyl vychováván na povrchu lidskými pěstouny.
Zastavuji se, obočí se mi stahuje do hlubokého zamračení. V ruce se mi objevil krátký meč, ta však je stále skrytá pláštěm. Elf.. no ten mi tady chyběl.. u všech ďasů, doufám že tu nepoteče krev. A když, douám že nebude černá. Stojím a čekám co bude, očima sleduji elfku a preférním pohledem hledám vhodné místo, kam případně uskočim nebo za které se schovat.
Přikrčené Veltanie aMilra jsem si nevšiml.
Cánë - 13.Ledna 2005 15:34
Louka:
Zarazím se v chůzi...měřím si postavy od hlav k patám. Znovu se obezřetně vydám k nim...hm, lidi a......To s tou snídaní s kdečím jsem nemyslela tak doslova... trochu se zamračím při pohledu na darkelfa. Zamžourám do slunce...spíš oběd..., pokrčím odevzdaně rameny a sonduju ženy.
Kousek od nich se zastavím a po chvíli hopsání v trávě si navleču boty. Uvolněnou pravačkou zabloudím k dýce u pasu, ale nic neudělám. Jen pokračuju k nim. zastavím se na tři kroky od nich. Promluvím na Corigan: kam vede tahle cesta? a kývnu vpřed...
Mlok ze Mřelí - 13.Ledna 2005 15:47
Kdyby pohled mohol zabíjet, elfka by explodovala a její kousky by byly za hlasitého mlasknutí rozmetánky všude po okolí. Pomalu ustoupím o krok dozadu, zamrkám a pohlédnu na svět trochu obyčejnějším pohledem.
Zahlédnu obě nové postavy, jak váhavě postávají opodál. Nevěnuji jim však pozornost, soustředím se na elfku.
Cánë - 13.Ledna 2005 15:52
Co koukáš? zavrčím na drowa nedůvěřivě a zamračím se na něj, jak nejošklivěji dovedu. Ale vypadá to spíš směšně než strašidelně.
Corigen - 13.Ledna 2005 16:01
Jasně, nepřátelství mezi rasami... pomyslím si, když sleduji setkání Cánë a Mloka. Nezasahuji.
MH: Mlok
Já jsem odpověděla
Cánë - 13.Ledna 2005 16:02
Ten tmavej chlápek se mi moc nelíbí a on ze mně zrovna nadšenej taky není... nakrčím nos a podmračeně okokuju tu podivnou postavičku.
Jaghra Milr - 13.Ledna 2005 16:04
Znuděnej skrýváním pozoruji ty dva z rodu elfů.
Pomalu začnu polevovat ve skrytí a nudou začnu tesákem dloubat do země.
Zjevně čekám, jetli se požerou nebo ne.
Mlok ze Mřelí - 13.Ledna 2005 16:21
Louka
Proberu se ze svého soustředění a zjistím, že mi Corigen už dávno odpověděla. Chtěl jsem říct: To znělo jako kdyby jsi byla poutník, bez domova. Ani nevíš, jak si umím tvůj život představit, taky po světě chodím - sám, většina lidí co potkám se mne snaží zabít, z mé rasy už skoro nikdo nezbyl a vzpomínat nemám na co, pokud nechci aby se mi vrátily noční můry.
Ale neřeknu nic, přihmouhřeným pohledem se stále dívám na eflku a syknu "Fajn.. a pokud dovolíte, budu teď pokračovat v své cestě."
Vykročím a jako první odcházím po cestě směrem k Veltanii a Milrovi.
Cánë - 13.Ledna 2005 16:33
Znechuceně se za drowen dívám, pak si vzpomenu na svou otázku a znovu se obrátím ke Corigan. Ehm, promiňte...vypadáte o něco rzumněji než... mávnu rukou za drowem ..támhleten...takovej....hm... odfrknu podrážděně. Otřesu se. Pak se ale usměju. Kam že vede ta cesta? Myslím..bohužel...zrovinka tímhle směrem. Naznačím hlavou za sebe, ve směru, kterým odešli drow s druhou ženou.
Corigen - 13.Ledna 2005 17:14
Louka
Nevím. doufám, že do vesnice. odpovím Cánë a pak vykročím dál, za Mlokem. Mě rozumný připadá. Nevšimla jsem si, že by odsuzoval rasu jako celek a začínak konflikt... Samotnou mě to překvapilo, ale Mlok mi je sympatický. Zrychlím krok, zkusím ho dostihnout.
Cánë - 13.Ledna 2005 18:43
Cesta
Vyrazím zaraženě za tou ženou. Jdu pomalu, nespěchám, nemám ani kam a proč. Hm, moc toho nenamluví... promnu krk, ještě jednou se rozhlédnu. Občas nakopnu šutr na cestě. ...divnej den.
Goran - 14.Ledna 2005 07:07
Vesnice>
Jdu kousek od Kruela, když pronese svojí poznámku, ale jako by prošla mimo mne. Jen nesouhlasně zavrtím hlavou. Jakmile jsem však tak na dva kroky od něho, skočím stranou a prsty mé pravé ruky se sevřou okolo jeho krku, a noha se ocitne za jeho, takže za chvilinku oba ležíme na zemi. Kruel na zádech a já s obličejem těsně u jeho.
"Jmenuju se Goran ... a tohle už víckrát neříkej." Pak ale mojí pozornost víc, než muž pode mnou, upoutá zadeček zrzky naklánějící se ke studně. Teď nejde o život, takže mé soustředění je všude a nikde. A to je šance pro Kruela.
Alaris - 14.Ledna 2005 07:34
Vesnice
Jednu ruku mám nešikovně zkroucenou pod Goranovým tělem, takže stačí jen trochu přetočit a sevřít tu část soupořovo těla, o které jsem před chvílí mluvil. Zatím ně nijak silně.
Férový boj mi nikdy moc neříkal.
U přes ruku na krku se na Gorana usměju, mé šance jsou i přes nevýhodnou polohu celkem slušné.
"Kruel, těší mě. Jsem jen jednoduchý chlap, říkám co vidím. Když to neuvidím, nebudu o tom mluvit", vysvětlím Goranovi prostě.
Copak si neuvědomuje, jak směšně visící chlap vypadá?
"Takže, ty vstaneš a já tě pustím ...", přednesu svůj návrh na řešení této zapeklité situace.
Goran - 14.Ledna 2005 07:56
Vesnice>
"Samozřejmě ... když se postavím, nic jinýho ti nezbyde, nevejdu se ti do ruky." Rozchechtám se a povolím sevření na Kruelově krku. Rád bych ještě stiskl, než ho pustím úplně, ale nehodlám riskovat.
Vyprostím se z jeho sevření a zvednu se na nohy. Do hajzlu ... zasranej den. Opráším si kalhoty a otočím se ke Kruelovi zády připraven k odchodu. Pak přejdu k zrzce u studny. "Vezmu ti to." Oznámím jí prostě a popadnu její již naplněná vědra.
Corigen - 14.Ledna 2005 08:28
Počkej na mě, prosím. oslovím Mloka pokud se mi podaří ho dohnat.
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 11:22
..krucinál, už jsem myslel že.. jenže pak se ukázala ta elfka. Elfy má přece každý rád,jsou krásní, milí, roztomilí a hodní, teda alespoň pro lidi. Zatímco drow je sadistická stvůra... V hlavě se mu ozval hlásek a to nejen pro lidi, co?
Uslyšel jsem Corigeninu výzvu. Udiveně se zastavuji a otáčím. Zamračené obočí se zdvihá a můj výraz se úplně změní, po tváři se rozlil úsměv. "Rád"
Počkám až mne Corigen dožene a pomalu se vydám dál po cestě.
Mám najednou pocit, že v tom širokém a tmavém světě temných myšlenek existuje malinký a chatrný plamínek naděje, drobounké světýlko co se mihotá ve větru. Může snadno zhasnout, ale ta šance za to stojí. Snesu i tu elfku, zatnu zuby a dokud se mi nepokusí useknout ruce, zkusim to vydržet.
Saitlin - 14.Ledna 2005 12:12
cesta
Vydám se cestou směrem, jímž odešli Mlok a Corigen... Jdu poměrně svižným tempem...
třeba se mi je ještě podaří dohonit, nezdálo se, že by byli nějak nepřátelští a navíc asi, narozdíl ode mne vědí, kam jdou, tak proč se nepřipojit...
Vypravěčka - 14.Ledna 2005 12:20
Vesnice
Horalské dívky se při slovech Kruela zasmály, zvědavě sledovaly Gorana, jak na to hodlá reagovat, ale když ničemu dalšímu než krátké roztržce nedošlo, tak se otočily a odešly za svou prací. Ostaně už jim také patřilo několik přísných pohledů od jejich matek či otců.
Rusovlasá dívka se po celou dobu věnovala nabírání vody ze studně, jak by se nic nedělo. Jen při Kruelových slovech se mírně pousmála, ale její úsměv není pro ani jednoho z mužů vidět. jednak k nim stojí zády a jednak jí do tváře spadají prameny rudých vlasů... jejich délka jí sahá pod pas... těsně nad zadeček. Většinu vlasů má svázaných do volného copu, ale prameny kolem tváře jsou volné.
Když se Goran chopil jejích věder, tak jen pokrčila rameny.
"Díky."
-řekla neurčitým hlasem, ve kterém zaznívá únava. Na nic dalšího nečekala a vykročila ke svému domu.
Goran - 14.Ledna 2005 12:24
Vesnice>
Jdu za dívkou a celou cestu se kochám jejím zadečkem. Byl by to pro mě velmi příjemný pohled, kdybych příliš bolestně nevěděl, že tuhle zrzku jen tak nedostanu. Vědra jí zanesu do světnice a beze slova vyjdu, abych konečně vyrazil. Do vísky, kam včera ti dva odešli je to pořádný kus ... ale jsem rychlý.
Alaris - 14.Ledna 2005 12:30
vesnice
Zvednu se ze země, ze zvyku opráším rameno a rozhlédnu se po odcházejících dívkách.
Tak jsem se na začátek ukázal jako rváč. No, teď už to nespravím.
Vrhnu krátký pohled na odcházející dívku a Gorana nesoucího vědra s vodou.
Jakže to strýček říkal? Aki ... Nejmenuje se ona Akinvae ... Akineva ... no tak nějak. Goran nás už nepředstaví, ale někdo by mohl.
Rozhlédnu se, zda neuvidím někoho, komu bych mohl pomoci s prací, u které nebudu moc pocházet - třeba štípání dříví.
Jaghra Milr - 14.Ledna 2005 12:42
Cesta
Znuděný téměř už nekrytý u cesty čekám až příjdou ti šneci. Připadá mi že jdou hrozně pomalu.
V klidu se posadím a položím tesák na kolena a v rámci možností se opřu a čekám až mne dojdou.
Vypravěčka - 14.Ledna 2005 12:45
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki, jak by věděla, kam by ses jí rád díval... po několika krocích zpomalila a jde vedle tebe... Do svého domu tě nechala vejít jako prvního, pak čeká, až vědra postavíš a odejdeš. Neprohodila k tobě ani slovo, ani úsměv.
Její dům je z hezkého dřeva, dobře postavený a uklizený... když se jen přiblížíš, ucítíš jemnou vůni bylinek, kteou je celý srub prostoupen. Ve světnici je pořádek a čisto.
Když jsi vyšel, slunce již začíná pálit... den bude horký.
Cesta do sousední vesnice jde kousek lesem, a pak po jeho okraji. Les sám je hutý, neprostupný a půda kamenitá. Do vesnice to chůcí trvá tak tři hodiny... po cestě, ale to je pro podobné výpravy riskantní, takže muži volí raději cestu ne po pěšině, ale lesem... je sice delší a hůře schůdná... ale zas je menší šance, že budou zpozorováni.
Vypravěčka - 14.Ledna 2005 12:50
Vesnice
Goran hned vyšel z dívčina srubu a zamířil pryč z vesnice... k lesu.
Ve vesnici pracují snad všichni. Slunce už vystoupilo nad obzor a začíná pálit. Někdo, kdo by ocenil tvou pomoc se tu jistě najde. Několik mužů sebralo sekery a zamířilo také k lesu. Ačkoliv je nyní parné léto, zima na sebe v horách nenehchá dlouho čekat... a ani bozi nepomou tomu, koho zastihne nepřipraveného.
Cánë - 14.Ledna 2005 12:51
Cesta:
Dneska je den podivných stvoření, napřed elf s tmavou pletí, který na mne zlobně kouká, hm, pak žena, které připadal docela rozumný a teď... hledím na Jaghra, sedícího u cesty a nevěřím svým očím. ...šedozelený tvor s čelenkou na hlavě.... Přejdu raději na druhou stranu cesty, nedůvěřivě a ostražitě a stále po očku sleduju, jak se tvor u cesty zachová. Zrychlím krok.
Goran - 14.Ledna 2005 12:58
Mrcha nevděčná. Sjedu dívku pohledem a ač k tomu nemám důvod, usměju se.
Vyrazím přímo po cestě a to tak, že poklusem. Dneska nejdu za žádným cílem, který by mi mohl působit problémy a potřebuji být rychlý. Cestu lesem samozřejmě znám, ale to si nechám na jindy.
Alaris - 14.Ledna 2005 13:01
Lesů mám po těch měsících strávených mezi stromy dost, takže raději pomůžu někomu ve vesnici při práci ve stínu domu nebo alespoň stromu.
U toho se snažím zapříst rozhovor.
"Co má Goran s tou rusovláskou ... Aki, nebo jak se jmenuje?"
Vypravěčka - 14.Ledna 2005 13:03
Kruel
Muž, kterému pomáháš s prací na domě se na tebe podíval, pak se zasmál.
"No, on by s ní rád měl, ale nemá nic..."
Jaghra Milr - 14.Ledna 2005 13:13
Cesta
Protáhnu se a zívnu, přeci jen je dopoledne a to by měl každy rozumný tvor odpočívat.
Vylezu na cestu a protáhnu mé kosti. Přičemž zase zazívám a podívám se na Cánë:
"A dobrá paní."
Zní to trchu skřípavě, ale na goblina poměrně melodický hlas.
"Nevíte jestli se touto cestou dostanu do vesnice?"
Vypravěčka - 14.Ledna 2005 13:14
Ačkoliv je teprve brzké dopoledne a slunce sotva vystoupilo nad obzor, začíná připalovat. Opírá se do louky i cesty po okraji lesa.
Po nějaké době vidí ti, jež jsou na cestě proti sobě klusat mohutného muže v kalhotách, vestě a se zbraněmi.
Cánë - 14.Ledna 2005 13:15
Zastavím se, trochu leknutím, že to na mně promluvilo a dílem i zaskočena jeho zdvořilostí. Pokusím se o úsměv, trošku křečovitý. Hm, jistě...pane, myslím...totiž... náhle se vzpamatuju, Jak se to chováš?! napomenu se v duchu, odkašlu si. Jistě, ptala jsem se nějaké ženy a ta tvrdila, že ano, hm, vypadala důvěryhodně. Pokrčím rameny na důkaz své loajality k tvrzení zmíněné ženy. Kdo ví, co mne to popadne, snad špatné svědomí za to, jak hloupě jsem se zpočátku chovala, udělám dva opatrné krůčky ke goblinovi a vyhrknu: Můžeme jít společně, jestli...totiž, jestli vám to ovšem není proti mysli. Pozvednu jedno obočí a zahledím se zkoumavě na goblina.
Goran - 14.Ledna 2005 13:21
Klušu docela ostře a za chvíli jsem splavený jako kůň. K čertu s tím. Ale jsem na běh uvyklý, takže to pro mne až takový problém není. Nicméně malou pauzu uvítám, když vidím jít někoho po cestě proti a doběhnu kousek od skupinky, kde zastavím a odhodím mokré vlasy z jednoho ramene.
"Dohajzlu, co je tohle za grupu?" Zabručím si potichu a svážu si vlasy do uzlu, protože mne štve, jak se mi lepí na krk. Několikrát prudce oddechnu a čekám, až promluví cizinci.
Jaghra Milr - 14.Ledna 2005 13:27
Cesta
Když se dozvím, že to vede přeci jen do vesnice, tak se zaseknu:
"Aha, to bude asi vesnice horalů, že."
Když v tom ke mně dobíhá důkaz mého odhadu (Goran).
Ustoupím krok stranou a snažím se tvářit, že tu vůbec nejsem a pomalu začínám obhlížet kudy nejlépe zdrhnout.
Cánë - 14.Ledna 2005 13:31
Pozoruju, jak goblin couvá z cesty s nemalým překvapením a přemýšlým...hm, že by vyrážka?... brzo je ale moje obava zaplašena dusotem Gorana. Otočím se na něj s úsměvem, který lehce ochabne, vida spocenou tvář a zběsilý chvat. Dobrý den, pane, vy jste místní? Houknu na Gorana naivně, zubíc se jako sirotek s kasičkou.
Goran - 14.Ledna 2005 13:36
Na cestě>
Hrudník se mi zdvíhá a pod rozevřenou vestou se rýsují na hrudi pletence svalů a i břicho je vypracované. Podrbu se na zarostlé bradě a změřím si každého člena skupinky proti sobě zamračeným pohledem. Teda dámy nepříliš zamračeným, ale o to zachmuřenějším ty ostatní.
"Jo." Odpovím stroze dívce. "Neviděli ste tady dva chlapy v mym věku? A vůbec, co tady chcete?" Promluvím po chvíli lehce zadýchaně.
Saitlin - 14.Ledna 2005 13:49
cesta
U skupinky jdoucí kus předemnou vidím zastavit mohutného muže...
Z jeho dotazu zaslechnu pouze útržky, ale i to mi stačí, k tomu, abych po tom co jsem viděla pochopila, o co asi jde...
Ojoj, co těď? Tak nevím, mám muříci co vím, či se raději ztratit v lese, zatím mne zřejmě neviděl, třeba si mne nevšiml...
Ještě kousek popojdu po cestě, ale pak se zatavím, nerozhodně přešlapuji na místě...
Goran - 14.Ledna 2005 13:52
Cesta>
"Němý nejste, tak sakra mluvte." Vyjedu nervózně na nerozhodné tvory přede mnou a otázku směřuju hlavně k Cánë, protože ostatní vypadají dost zaraženě. "Co si mě tak prohlížíte, to ste nikdy neviděli horala?"
Cánë - 14.Ledna 2005 13:58
Hm, jste podstatně líp rostlej, než hoši z města... začnu medově, ale neusmívám se, jen si Gorana trochu pateticky prohlížím. Tak to budete asi opravdu horal...hm...místní? Je tu nějaká vesnice, blízko? Nebo běžíte už dlouho? Dkončím trochu ironicky.
Goran - 14.Ledna 2005 14:04
Na dívčinu lichotku naprosto nereaguju, tak nějak na to nemám náladu a čas. "Jo blízko ..." Ale mé upřesnění vzdálenosti těžko může někomu jinému než horalovi skutečnou vzdálenost napovědět. "Tak viděli ste je, nebo ne?" Trochu se na Cánë zamračím. "Jestli máte namířeno do vesnice, zbytek proberem večer. Dámy se můžou zeptat po Goranově srubu a ubytovat se, a vy vostatní ... vás stejně sežerou." Ušklíbnu se. "Tak víte něco, nebo úhněte."
Cánë - 14.Ledna 2005 14:08
Hm a kolik vám asi je? Nakrčím dotčeně nos.
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 14:09
Při první otázce jsem se snažil tvářit, že se mě vůbec netýká, ale ta hromada svalstva se odpovědi na svou otázku zdá se jen tak nevzdá. Těkám černýma očima ze strany na stranu a snažím se tvářit co nejmíň zajímavě. Tak, jak jen skoro dvoumetrový, pohublý a kostnatý dow urprostřed hlubokého lesa může být. Haha. No, nicméně ještě jednou risknu, jestli mi projde na otázku neodpovědět. Ohlédnu se abych zkontroloval, jestli je tam čistý vzduch, kdybych se chtěl ztatit a mé oči se potkají s nervózně přešlapující Veltanií. Podívám se zpět na horala a vyčkám, co se bude dít.
Goran - 14.Ledna 2005 14:12
Na cestě>
Zakroutím hlavou a vyrazím dál, neboť nemám čas se vybavovat. Ještě si odplivnu při pohledu na tu nezdravě vyhlížející drobnou kreatůru snažící se ukrýt mému pohledu a rozběhnu se.
Udělám ale pár kroků a všimnu si pohledu Veltaine, která se snaží za každou cenu dívat jinam, než na mě, ačkoli je to dost divný. Zastavím u ní, chytnu ji za ruku a hrubě k sobě přitáhnu. "Vidělas dva chlapy někde na týhle cestě? Horaly?"
Saitlin - 14.Ledna 2005 14:22
na cestě
trochu sebou cuknu když mne Goran chytí za ruku... nyjí jsem již značně nervózní, je vidět, že na takovéto chování přecejen nejsem zvyklá...jsem mnohem drobnější a menčí, než muž...
pohlédnu vzhůru do jeho tváře...
"Ehmm, no dva... no ono.."
začnu se rozhlížet po okolí, jak kdybych chtěla raději utéci...
"Já viděla... hmm, třeba to nebyl nikdo z těch co hledáš?"
Znovu k tobě vzhlédnu, tvářím se, jak kdybych od tebe čekala ránu...
Goran - 14.Ledna 2005 14:27
Na cestě>
A já se tvářím, jako bych byl schopen ti ji bez rozpaků dát. "Tak dohajzlu kdes je viděla? Doženu je a zjistím, jestli sou to voni."
Saitlin - 14.Ledna 2005 14:32
na cestě
Zaraženě na tebe znovu kouknu...již jsem se přecejen trochu uklidnila...
"Nebylo to na cestě..."
s těmito slovi se od tebe odvrátím...
"Bude asi lepší, když tě tam zavedu..."
trochu si povzdechnu a čekám, zda mne pustíš...
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 14:34
Na cestě
Poplašený výraz na mé tváři se změní, nad očima bez bělma se stáhne tmavé obočí v hluboké zamračení. Myšlenka na svoje vlastní bezpečí ustoupí do pořadí myšlence o bezpečí druhého, projede mnou vlna myšlené energie, jevím se větší a možná děsivější, pokud z drowů máte strach. Přistoupím k Goranovi a Veltanii a barbara oslovím: "To není zrovna moc milý přístup, chlape"
Goran - 14.Ledna 2005 14:35
Na cestě>
"Zavedeš? Myslíš, že na nás budou ti dva čekat? Jsi ženská ... budeš mě zdržovat. Mezitím můžou bejt přez les spátky a já je minu."
Pak se zadívám Veltaine do očí a trochu znejistím při tom, co tam vidím. "Cos viděla? Pojď, mluvit můžeme cestou!" Stále ji držím za ruku a vláčím ji s sebou směrem kterým jsem šel předtím. Ostatních si nevšímám.
Jaghra Milr - 14.Ledna 2005 14:40
Cesta
Když vidím, že horal je zaměstananý někým jiným, tak se začnu pomalu dekovat po cestě, při čemž se stále otáčím, jestli si to nerozmyslel.
Vypravěčka - 14.Ledna 2005 14:43
Mlok
Veltaine a horal jsou kus zpátky po cestě. Než k nim stihneš dojít, tak horal už Veltaine popadl a docela svižným krokem ji táhne pryč.
Saitlin - 14.Ledna 2005 14:44
na cestě
Podívám se smutně na Mloka, ale raději neříkám nic...
Jak jen ráda bych tu teď nebyla...
snažívám se jít co nejrychleji vedle Gorana, nejsem zrovna nadšená z toho, jak mne s sebou vleče...
"Myslím, že pokud to co jsem viděla, se stalo někomu z těch co hledáš, tak ten už rozhodně neuteče..."
slova pronesu jen tiše...
Alaris - 14.Ledna 2005 14:51
mezitím ve vesnici ...
Sekám dříví a přemýšlím, co teď budu dělat. Vracím se domů, ale tam mě nikdo a nic nečeká. Těch pár kamarádů co jsem měl se už určitě oženilo, stejně tak dívky, které se mi líbily jsou vdané a mají děti, o které se musí starat ...
Byl jsem opravdu dlouho sám, možná proto teď koukám po holkách víc, než bych si myslel. Když si to uvědomím, na chvíli ustanu v práci a schválně se rozhlédnu, zda okolo nějaké dívky nejsou. Pak se zas pustím do práce.
Vybral jsem si sám, jak budu žít. Já nejsem chlap, který by chtěl mít manželku, děti, starat se o ně a trávit večery v domě. Ne, to není nic pro mě. a kdo ví, jestli by mě nějaká holka vůbec chtěla.
Při takových myšlenkách mi jde práce dobře od ruky, takže okolí ani nevnímám.
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 14:55
Na cestě
Zamračeným pohledem se dívám na rychle se vzdalující se psotavy. Asi, protože místo očí mám jen černé kuličky a je těžké zjistit, kam mé panenky směřují. Ještě chvíli stojím na cestě, ale pak se otočím a vydám se k vesnici. Nic jiného mi nezbývá. Jak se uklidňuji, do očí se mi vrací bělmo a temný výraz v tváři ustupuje poněkud lidštějším rysům. I kdybych je dohnal, co bych mu mohl? Srazil by mne k zemi pár ranami pěsti, i když vydržim ledacos, že bych byl zrovna gladiátor se říct nedá. Podívám se na své kostnaté prsty, popadnu svůj vak a ubírám se k vesnici. Pokud Milr nejde rychle, tak ho doženu. ( předpokládám že Corigen jde zhruba semnou )
Cánë - 14.Ledna 2005 15:10
Když mne Goran s Veltaine minou obrátím se na Mloka. Zaraženě jej chvíli sleduji, nakonec se ale osmělím a s obavou v hlase jej znovu oslovím: Promiňte...hm, nevíte, co se děje? Poškrábu se za uchem. Hm, jdete taky...do vesnice? Znáte to tady?
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 17:38
Cesta
Cánë
"Hmm.."
Budeš se ovládat ne? Budeš pěkně milý hodný sympatický drow. Hahaha, to zní jak hloupě jako mokrej oheň. I když.. Zavzpomínám na směs co hoří i na vodě..
".. neznám, ale tušim že dál po cestě bude nějaká osada. Říkali mi to dřevorubci.." ti co neutekli nebo nepopadli sekery a pochodně ".. a navíct ten hromotluk šel docela na lehko."
Sevřu pytel a zamračím se. To jsem si nemohl odpustit, vsadím se, že by se tu objevil Satan a vzal by si mě do pekla, kdybych se usmál na elfa. To se prostě nedělá..
Corigen - 14.Ledna 2005 17:41
Po celou dobu mlčím a dívám se do země. Na jazyk se mi dere spousta věcí, které bych Mlokovi chtěla říct, ale něco mi říká, že nemám žádný důvod mu věřit. Žádný důvod kromě mého tušení.
V každém případě mi je jeho společnost příjemná.
Cánë - 14.Ledna 2005 17:56
Chvíli přešlapuju na místě. Divné, je to elf, ale není to elf...tváří se tak...zvláštně. Hm a máte tam namířeno taky? Protáhnu otázku a další mne svrbí na jazyku. odvahu, holka, odvahu... Zavřu na okamžik oči, jako bych se na něc soustředila nebo k něčemu odhodlávala...Vy jste elf?..totiž..hm, ehm..víte...já jen, jste jiný, nikdy...totiž..nikdy jsem nikoho takového neviděla...hehm...nene, nezlobte se, já...vážně.... soukám to ze sebe jak z chlupatý deky. Při tom divoce gestikuluju rukama a těkám pohledem. Na tvářích se mi objevil ruměnec...musím vypadat jako hlupák, když ani nepoznám příbuzný rod... Polknu...Totiž, nechtěla jsem se vás dotknout, jenom, mne to zajímalo, vite....no, jestli nechcete, nechte to plavat... vydechnu nervozně.
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 19:38
Cesta
Cánë
"Ano, mám tam namířeno taky, tedy ne tak uplně zrovna tam, ale.." těžko se popisuje tom že nevím kam jdu aniž bych to řekl tak natvrdo.. "ale zhruba tím směrem."
"A co se mého.." Otřepu se "..Elfovství týče, tak s vámi mám společné jen málo. Vy jste.." Zamávám rukama a lovím správné termíny "..krásní a milí a čestní, kdežto my jsme.. však víte.. každý to ví. Odkloním pohled. Podívám se na Corigen, jestli je v pořádku a povím:" Dejme se na cestu"
Cánë - 14.Ledna 2005 19:45
Při Mlokových slovech se ušklíbnu a nakonec se začnu upřímně a zvonivě smát. ...milí....čest...čestní.... klátím se vedle drowa smíchy. Hehm, pane, kde jste NA TOHLE přišel? Upřu na něj oči plné slz od smíchu. He..he..hm...pardon, to to byl vytip...ne, možná že někteří jou milí a čestní a všechno tohle, ale ...hehm...vzpomněla jsem si na někoho, komu se tenhle váš popis vůbec nepodobá a je to elf jako málokdo z nás. Do široka rozesmátá, držím se za bránici a rozdýchávám mlokova slova a pobaveně si ho prohlížím. Vy budete asi veselá kopa... zakroutím hlavou.
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 20:09
Už jsem se vydal na cestu, zastavím se ale a ohlédnu se na smějící se elfku. A zamračím se.
"Hmm.. když nejsou všichni elfové milí a čestní, možná nejsou všichni drowové stvůry, alespoň máte o čem přemýšlet slečno."
Otočím se zpět a odcházím. Doufám že ta vesnice není daleko.
Corigen - 14.Ledna 2005 21:29
Jdu vedle Mloka, dívám se do země. I já přemýšlím. Má pravdu. zvoní mi v hlavě. Já vím. Každý v sbě nese dobro i zlo, světlo i tmu. A je jen na něm, co pustí ven, čemu dá rozhodující slovo... zamumlám. Jsem zcela ponořena do svých myšlenek ani nevnímám, že mluvím nahlas.
Cánë - 14.Ledna 2005 21:56
Zakuckám se a doběhnu drowa. Stvůry, říkáte? Tak proto se tváříte na všechny tak kysele? Protože se cítíte ublíženej? Už se nesměju. Tak tos mně vytočil, panáčku, jestli tu chceš ze sebe dělat chudinku na úkor druhejch... podmračeně sleduju Mlokovu reakci.
Jaghra Milr - 14.Ledna 2005 22:00
Cesta
Nějak moc nechápu rozmluvu o stvůrách. Když se začnou bavit tímto způsobem, tak se jen trochu ublíženě otočím a pak vykročím na cestu ještě ttrochu rychleji.
"Stejně neměli pravdu."
Zažbrblám si do kroku.
Otázka je koho jsem tím myslel.
Mlok ze Mřelí - 14.Ledna 2005 22:27
Cesta
"Ssshhhhh" Prudce se otočím a ukážu na Cánë kostnatým prstem. Marčím se a rozlobně syknu svou odpověď:"Co ty víš, elfe, nesuď mne, to přísluší Bohu a ne tobě. Do toho jak se cítím ti nic není a věř mi že to ani nechceš vědět!" Zatracené elfká holka. Trochu se uklidním. Hmm.. ostatně nemohu jí mít za zlé že si to o mě myslí. "Necítím se ublíženj, jsem rád tím čím jsem, ale život mne naučil ostražitosti a hlavně nikdy nevěřit žádnému lesnímu elfovi, pokud semnou chceš vycházet, mluv na mě co nejméně. Nechci nikomu dělat problémy, chci se jen dostat do vesnice a pak dál za svým cílem..
Pak se zarazím, protože vlastně ani neznám její jméno.. ani toho goblina.. Doufám, že tam bude hospoda, v klidu u jídla se jsitě všicfhni trochu líp poznáme. Vydám se zas na cestu.
Cánë - 14.Ledna 2005 22:32
Cesta:
Hm, tak se hned nečertěte...nejsem lesní, vyrůstala sem ve městě...lesní jsou hrozně divní, to porád samý ach a ech... pokrčím rameny. Chvíli mlčím, ale nedá mi to. Snažím se s Mlokem udržet krok a po chvilce zase promluvím.
A nesoudím vás...co bych z toho ostatně měla.. a sjedu drowa hodnotícím, ne zrovna spokojeným pohledem.
Taeran - 14.Ledna 2005 22:43
Cesta
"A mam te, potvoro!!!"
ozve se z nedalekeho kere, z ktereho doslova vyletne mlada postava. Vzhledem vypada na elfa.
"Ty jsi mi ale dala prace..."
"zlobim" se na to co drzim za ocas v ruce..
Pri pohledu na ono zvire nechapete, co mohlo zpusobit muj hnev. Kuna. Obycejna kuna.
"Ty vajicka si odskaces mrcho..."
reknu do oci zmitajicimu se zvireti...
Dalsi scena probehne v dosti nechutnem stylu..
Kuna je skrz naskrz, proklata sipem a i snim je natazena do luku. Sip pak putuje na nedaleky strom. S efektivnim zadrncenim se zabodne a jeste dlouho se trese, aby mohl vypadnout a zabodnout se do zeme. Vytezoslavne se usmeju a otocim se smerem ke skupince, ze budu pokracovat v ceste.
Pak si vsimnu jejich prekvapeneho vyrazu, mozna i zhnuseneho.
"Eh..Dobry..hmm..den...poutnici.."
koktam a ma sebejistota je okamzite v prachu..
Jaghra Milr - 14.Ledna 2005 22:51
Cesta
Podívám se na Taeran:
"Dobrá rána......Budete ji jíst?"
Zeptám se. Zjevně nadšen vyhlídkou snídaně.
Cánë - 14.Ledna 2005 22:57
Dost nechutný, ...vy jste tu vykonavatel práva? obrátím svou pozornost se špatně skrývanou nervozitou na muže s elfím zjevem.
Taeran - 14.Ledna 2005 23:10
Otocim se na Cane a usmeji se. Muj usmev je okouzlujici a clovek by skoro zapomnel na nedavnou nechutnost..
"Akorat trestam tyhle zvirata za pojidani vajicek a slepic na mem pribytku.."
reknu prijemnym hlasem, ktery se ani trochu nepodoba predchozimu projevu.Uz dlouho jsem nevidel elfku... zasnim se na okamzik pri pohledu na divku, stojici prede mnou.
"A proc tu vy tak stojite??"
probudim se a rozhlednu se po ostatnich...
Corigen - 15.Ledna 2005 10:04
Tak to bylo hnusný. pomyslím si při pohledu na to, co Taeran udělal nebohé kuně a odvrátím pohled.
Jen se navzájem představujeme. odpovím na jeho otázku. Jsem Corigen, léčitelka. dodám.
Cánë - 15.Ledna 2005 20:53
cesta
Tak tohle je elf, i kdyby měly šutry mluvit...hm, hezkej.... na elfa se taky zčnu usmívat, culit a zubit, když si ale uvědomím, co dělám, stočím pohled jinam. Jooo, seznamujeme se je dobrá charakteristika toho, co se tu odehrává... pozoruju vršky stromů. ...a pořád lepší, seznamovat se s cizinci než s jejich zbraněmi. Zběžně okouknu vyzbrojení Corigan, Mloka, elfa i Jaghra někde za námi.
Taeran - 15.Ledna 2005 23:03
Cesta
Opetuji usmev a mily pohled Cane, ale kdyz uz to vypada, ze neco reknu, otocim se a usmeji se tez na Corigen.
"Taeran..hmm..povolani..asi lovec, ale spis pro vlastni obzivu..."
zazubim se a pohladim si cernou kuzi, ze ktere je usita cast rukavu. Jinak me obleceni je velmi pusobive. Usite z velmi jemnych materialu a zvirecich kozek. Ozbrojeny jsem jak uz jste mohli poznat lukem a za pasem mam pochvu s dlouhym mecem s na prvni pohled obycejnym jilcem, ale pak si krasne kovarske prace pri zakroucenych koncich. Pochva je vyrobena s jakesi sede kuze, ktera je mirne potrisnena krvi.
Jaghra Milr - 15.Ledna 2005 23:15
Cesta
Když vidím, že se mého dotazu nikdo nevšímá, tak vykročím ke kuně do lesa.
"K snídani bude dobrá."
Pomyslím si.
Cánë - 15.Ledna 2005 23:45
Sleduju Jaghra, jak najisto míří za vystřeleným zvířetem a raději se odvrátím na druhou stranu. Je mi blbě, jenom to pomyšlení na...tfuj.... Zašklebím se znechuceně, pak si ale vzpomenu, že hlad je krutý a na večery, kdy bych i za tohle dala nevímco. Zhluboka se nadechnu a obrátím se čelem ke Corigan a elfovi, co se představil jako Taeran.
Chvíli, snad ze slušnosti, postávám vedle nich, když vidím, jak si ti dva rozumí, pokusím se vytratit a pokračovat v cestě. Nemusí každej vesničan vědět, jak se jmenuju....hm a už vůbec ne čím se živím...
Vypravěčka - 16.Ledna 2005 11:55
Cesta
Slunce začíná už takhle po ránu docela připalovat a brzy máte žízeň. Naposled jste jedni včera večer a zásoby jídla nikdo z vás už nemá, takže začínáte mít i pořádný hlad.
Jak slunce vyšlo, vzduch se ruchle ohřívá.
Taeran - 16.Ledna 2005 12:41
"Pockejte, ma pani!!"
kriknu za Cane, ktera se snazi "nenapadne" odejit. "Jeste jsme se nepredstavili.." reknu, kdyz ji konecne dozenu. "Ja jsem Taeran a omlouvam se za to exempore s kunou.. I me abych se priznal bylo chvilemi dost zle.." ukazu sve krasne bile zuby a podam elfce ruku.
Cánë - 16.Ledna 2005 13:02
Cesta
Zarazím se...hm, nějak vycházím ze cviku..., ale když se obrátím na Taerana, usmívám se. Já jsem Canë, řeknu prostě a ušklíbnu se na poznámku o nevolnosti. Přijmu podávanou ruku poněkud rozpačitě a spěšně ji stisknu. Druhou rukou mávnu po cestě směrem k vesnici a omluvně pokrčím rameny: Já...už jsem chtěla jít...mám hlad..... kmitnu pohledem ke kuně, ..i přes to všechno. Zářivě se na Taerana usměju.
Taeran - 16.Ledna 2005 13:51
Take se zazubim a ukazu take smerem k vesnici "No snad se najime spolecne nekde tam v hostinci.. Co rikas??" prejdu "obratne" do tykani a opet se zarive usmeju..
Teda, uz jsem zapomnel co vubec slovo elfka znamena.. A kdyz je jeste tak krasna.. projede mi hlavou, kdyz probodavam pohledem ty krasne elfi oci. Pak se konecne vzpamatuju a ryhle reknu "A co je cilem tve cesty, krasna pani??" reknu nespoustic z ni zrak...
Cánë - 16.Ledna 2005 14:19
cesta:
Zrůžovím...krásná paní...zatím to bylo jenom: ty zmetku zlodějská, a teď krásná paní, to si dám líbit... Cestuju, říká se, že to prospívá, chtěla jsem to zkusit.
Je trochu nafoukanej a hlavně dost sebevědomej...ostatně jako všichni. Rozhlédnu se po cestě a znovu zachytím Taeranův pohled. Ráda přijmu tvoji společnost při jídle. Zní to poněkud upjatě a slovo „tvojí" vyslovuji s opatrností a neochotou. Tykačka...hm, vlastně proč ne, vykání je stejně přežitek... Naznačím pohledem, jestli bychom mohli jít a znovu opětuji jeho úsměv. Zubíme se tu jako blázni, už abych se najedla, nebo začnu šilhat.
Mlok ze Mřelí - 16.Ledna 2005 14:23
Cesta
Na druhého elfa nijak nereaguji. Dokud si nebude moc všímat on mě, nebudu si ho všímat taky a třeba mi to projde. Dva elfové jsou sice horší než jeden, ale zase se třeba budou starat o sebe navzájem a ne o mě. Hehe. Pomalým prokem přistoupím k Milrovi. Chvíli koukám, jak doluje kunu ze stromu a pak povím:"Ehm.. až dorazíme do hospody, dovolil by jste abych vás pozval na oběd? Pojďte semnou a s ostatníma do vesnice a tu kunu nechte.. erm.. být" Usměju se. Jedl jsem už horší věci, ale Corigen se netvářila zrovna nadšeně "Vidíte, ani neznám vaše jméno, já se jmenuju Mlok a pojďte už, ve dvou se rozuřenému davu s pochodněma lépe utíká. Hehe."
Tantalas (Tanis) - 16.Ledna 2005 14:46
Probuzení v lese má jednu velkou nevýhodu, než se člověk, v mém případě ne tak úplně člověk zorientuje, chvilku to trvá. copa mě to ksakru probudilo?? někdo de kolem mý paseky??? Copa to je??? pomaličku se vyhrabu z pod deky a proplížim se blíž k cestě, abzch se podíval, kdo to tu ruší klidně odpočívající pocestné
Jaghra Milr - 16.Ledna 2005 16:30
cesta
Pomalu dojdu ke kuně, vezmu nůž a začnu jí ztahovat. Práce je to obtížná, ale za pár let cviku se to člověk naučí.
Když dostahuji, vezmu kůži a očidstím jí a stočím do balíšku, který převázám trávou a dám jí do batohu.
Pak pokračuji ve zpracovávání kuny, vyvrhnuji, protože vnittřnosti nemám rád a zůstanemi čisté maso.
Pak si ještě vzpomenu, že vlastně je jedna věc, kterou by jsem si z vnitřností vzal. Sehnu se k zemi a v hromádce vyvrhnutých vnitřností najdu srdíčko. Trtochu ho očistím a rovnou hodím do pusy.
"Hmm, dobré. Moc dobré."
A pak vezmu maso a šíp co patří elfovi a ohlídnu se:
"Ti se tak vykecávají."
Šíp zasunbu pod batoh, do mého toulce je moc velký, a vezmu do jedné ruky nůž, který jsem opucoval od práce a jdu zpět k cestě. Opatrně, abych nezakopl, začnu odřezávat kousky masa a jíst je.
Takto dojdu k cestě.
Taeran - 16.Ledna 2005 17:29
Cesta
Nad zruzovenim se jen pousmeji.. Ze by to zabiralo?? Mozna ji pripadam moc nabubrely. To bych opravdu nechtel..Vyjdu zaroven s Cane. "No jak se to vezme.. Dlouho jsem cestoval a to take neni zrovna med.." reknu se zvlastnim pohledem do dali, jako bych uz neco zazil. "Ja jdu do te vesnice hlavne kvuli Mesici Lovce..Slysela jsi uz o tom, Cánë?" zeptam se pohravajic si s myslenkami. Je krasna, to opravdu je, ale co kdyz neni uplne duveryhodna... muj pohled sklouzne na Caneino telo, ve snaze najit tam nejake zbrane...
Cánë - 16.Ledna 2005 17:45
Cesta
Mmm, ne..o tom nic nevím. Zavrtím hlavou a se zájmem dodám: Co je to? Nějaký místní svátek? Pohlédnu na Taerana široce rozevřenýma šedomodrýma očima. Co si mně tak prohlíží..jen si nemysli, hošku, nemám nic, co by se ti mohlo hodit, kdybych měla, netrajdám po takových zapadákovech, jako je tohle....jo jo, nevinnej pohled..tak je to dobře, holka, ... přece bys mně mládenče neobral, jsem křehký stvoření...
U masivního opasku, spadlého přes útlé boky, je zastrčená v koženém pouzdře dýka, ale přes záda mám lehký plášť, pleská ve větru a pod ten nevidíš, nezdá se ale, že bych měla jinou zbraň. Přes rameno mám hozený vak, je nacpaný, ale víc nejde poznat.
Goran - 17.Ledna 2005 08:08
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Ještě chvíli jdu svými dlouhými kroky a dívka za mnou má co dělat, aby neklopýtla, ale mé hrubé držení má jednu výhodu, nenechal bych ji padnout. Teď ne. Jdu a přebírám si její slova. Pak se zastavím a obrátím ji k sobě. S pohledem upřeným do jejích očí pronesu suše a vzhledem k otázce, kterou pokládám, i neuvěřitelně nezaujatě:
"Jsou mrtví? Za to mi někdo zaplatí ... ti hajzlové, vždyť šlo jenom vo ženský." Chvíli čekám na odpověď a pak usoudím, že ji mohu dostat stejně dobře za chůze, tak trhnutím vybídnu Veltaine k další chůzi.
"Je to blízko srubů?" Zeptám se ještě.
Alaris - 17.Ledna 2005 08:32
Vesnice
Spokojen s tím, jak hromada dřeva vedle špalku narůstá odhrnu vlasy z čela a napiju se vody z dřevěného korbelu. Podasím se na špalek, abych nechal svaly na ramenou odpočinout.
"Aki je zasnoubená, nebo Gorana prostě nechce?", navážu na rozhovor, který jsem přerušil před hodinou, jako by se nic nedělo.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 09:50
Vesnice
Horal se na Kruela zadíval na okamžik nechápavě, pak si uvědomil, že muž tu dlouho nebyl, tak to nemůže vědět.
"Ne, Aki není s nikym."
-odpověděl stručně, jak je u málomluvných horalů zvykem.
Saitlin - 17.Ledna 2005 10:16
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Nechávám se vláčet, zřejmně bych proti tomu stejně mnoho nezmohla, ale když se Goran zastaví, pokusím se mu znovu vytrhnout...
"Mrtví?? Zřejmě, ale sobně nemyslím, že je vhodné to příliš zjišťovat..."- s mužem s nímž jdu se přecejen cítím trochu bezpečněji, ale i tak...
"U srubů?"- zopakuji mechanicky, až poté mi dojde...
"Nevím u jakých srubů, nejsem místní... žádné jsem ale neviděla..."
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 10:21
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Horal tě vláčí rychle, takže nyní jse na cestě v místech, kde sis všimla něčeho v lese... a kde jsi z cesty sešla, abys v lese našla stopy krve a boje.
Goran - 17.Ledna 2005 10:32
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Takže kus od vesnice ... zřejmě zdrhali ..." Zabručím si spíš pro sebe a poznámku o zjišťování nechám bez odezvy.
Když se mi dívka pokusí vytrhnout, zmáčknu její zápěstí, až ji to zabolí.
"Tohle už víckrát nezkoušej." Zavrčím a vycením na ni zuby.
"Ale když chceš, pustím tě. Tak padej, ať jsme tam." Uvolním sevření a postrčím ji vpřed.
Alaris - 17.Ledna 2005 10:37
Vesnice
"Hmmm.", zhodnotím Akiiny vztahy, znovu se napiju a zytek vody si naleju na obličej. Zatímco mi voda stáká po tvářích na hrudník, běžmí mi hlavou myšlenky.
Taková hezká holka ve vesnici plný chlapů je sama? Jak to dělá? U nás by si jí nějaký vzal, i když by nechtěla.
Vzpomenu si na jednu příhodu a pohlédnu na klouby zaťatých pěstí.
Goran nevypadal, že by se nějaké ptal. Budu se jí muset zeptat, jak si je drží od těla. Třeba je to čarodějka.
Usměju se nad tou představou, plivnu do dlaní, sevřu topůrko sekery a pustím se zase do práce. po chvíli mi to přeci jen nedá.
"Nikoho nechce, nebo o ní žádný chlap nestojí?"
Je více než jasné, že druhou možnost považuju za stejně pavděpodobnou jako déšť vína nebo černé slunce.
Saitlin - 17.Ledna 2005 10:43
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Když mi Goran pustí zápěstí, trochu si ho druhou rukou promnu...
Co já komu udělala...Nenamáhám se komentovat cokoli z toho, co říkal předtím, i tak jsem značně udýchaná...jen z hlavní cesty zabočím směrem k lesu...
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 10:44
Vesnice
Muž se Kruelovým slovům zasmál.
"Ale jo, takovej, co by vo ní stáli, je hodně... hlavně Goran. Ale vona žádnýho nechce."
Jak tam tak štípá Kruel dřevo, všiml si, že rusovláska vyšla ze svého srubu... vlasy má tentorkát rozpuštěné... padají jí až pod pas. Vidí ji, jak přišla k boku svého srubu, pod střechou tam má zavěšené bylinky, aby dobře uschly. Natáhla se po jednom svazku, ale zjistila, že nedosáhne...
Alaris - 17.Ledna 2005 10:54
Zaseknu sekeru do špalku. Sice se mi nechce přerušovat práci dvakrát za takovou chvilku, ale dřevo neuteče.
Zamířím k Aki, dlaně si otřu do kalhot a mokré vlasy shrnu z čela. Přemýšlím, jestli se jí mám zeptat nebo se rovnou nabídnout. Goran se neptá ...
Jak to mohla zavěsit tak vysoko?, napadne mě, ale vzápětí si uvědomím, že mohla požádat nějakého muže.
"Chceš pomoct?", ozvu se, když stojím kousek za ní.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 10:59
Vesnice
Aki se na Kruela otočila. Vypadá už docela odpočatě a vedro jakoby jí příliš nevadilo. Usmála se na něj.
"Ano. Můžeš mi to, prosím, podat."
-požádala a rukou ukázala na svazek bylinek zavěšený pod střechou. Je mnohem štíhlejší a jemnější postavy než místní ženy. Působí docela křehkým dojmem.
Goran - 17.Ledna 2005 11:02
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Když vidím, jak je dívky udýchaná, zmírním tempo, ale jen tak, aby trošku popadla dech. Jinak sebe i ji ženu, vzhledem k tomu vedru, nepřiměřeně rychle dál.
Alaris - 17.Ledna 2005 11:05
vesnice
Dívka byla zbytečně konkrétní, takže si přestanu pohrávat s myšlenkou, že bych jí zvdnul, aby na bylinky došáhla, natáhnu se a sundám svazek z trámů.
"Tady to je."
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 11:05
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Veltaine zamířila z cesty do lesa... když jsi šel za ní, po dvou krocích jsi v trávě uviděl cosi tmavého. Po dalších několika krocích rozeznáváš, že je to bota. Jak by tam někdo ležel... zbytek není vidět přes křoví.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 11:13
Vesnice
Rusovlasá dívka se na Kruela mírně usmála. Vzala si svazek usušených bylin z jeho rukou.
"Ty jsi Kruel?"
-zeptala se, ale spíše proto, aby se ujistila, než že by nevěděla.
Když se na ní muž podíval trochu nechápavě, tak dodala.
"Tvůj strýc mi o tobě vyprávěl. Já znám všechny tady."
Alaris - 17.Ledna 2005 11:22
vesnice
"Koukám, že strýček je rychlý. Sem tu teprve od rána a on ..."
Pak mi došlo, jak to asi Aki myslí.
"... aha, jako že ti o mě vyprávěl už dřív? Co povídal?"
Jsem zvědvý, málokdy slýchávám drby o sobě. Vlastně jsem ještě nikdy nikoho o sobě mluvit neslyšel od té doby, co se toulám v lesích.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 17.Ledna 2005 11:31
Ti, kteří jsou na cestě si jistě mohli všimnout někoho nového. Jede stejným směrem jako vy, protože vyjel zpoza zatáčky, kterou jste před chvílí prošli. Jede na krásném černém koni, kterému se v paprscích slunce krásně leskne srst.
Jezdec je oblečen ve velmi kvalitním oblečení. Kabátec černé barvy, šitý z nejdražších látek, stejně jako elegantní vesta. Kvalitní kalhoty a vlastně všechno vypadá pořádně drahé. Na první pohled šlechtic, jak má být. A nejen oblečením, ale i tím, jak sedí.
Mladá snad i příjemná tvář je držena v přísné arogantní grimase a nosík trochu nahoru. Dlouhé černé vlasy vzadu sepnuté do ohonu.
U pasu připnutý rapír.
Přijedu až k vám a z koně si vás prohlížím s opovržením v očích.
"Kam jdete." řeknu důrazně a dávám si pozor na výslovnost.
"Jsem baron z Terranie. Proto chci okamžitě znát odpověď." dopním ještě, aby vás náhodou nenapadlo mi nějak sprostě odseknout.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 11:39
Vesnice
Aki se mírně usmála, v jejím úsměvu je nyní i trocha záhadnosti.
"Ano, vyprávěl mi o tobě už dřív... byl jsi dlouho pryč. "
Chvíli si Kruela prohlížela.
"Změnil ses."
-konstatovala pak stručně. K otázke, co o něm strýc vyprávěl se zatím nevrátila.
Cánë - 17.Ledna 2005 11:43
Otočím se zběžně za baronovým hulákáním...moc se tu nevytahuj, mátoho, můžu ti vybrat popkladničku, jestli chceš, ale k povídání mám někoho zajímavěj...hm, stál by za obrání....uvidíme... Hned se ale obrátím zpět na Taerana a polohlasem prohodím: Cháska jedna šlechtická. Obyčejný „fírima" a myslí si kdoví co. Ovšem obávám se, že tady se svými tituly nepochodí... ušklíbnu se.
Alaris - 17.Ledna 2005 11:45
vesnice
Její úsměv mě dostává. Na svých cestách jsem viděl docela dost žen, ale žádná se na mě takto neusmívala. Vlastně ... až tak moc mladých žen jsem zase nepotkal, a téměř s žádnou nemluvil.
Ze zamyšlení mě vytrhne její poznámka.
"Vyrost´ sem", odpovím stručně. Co také jiného, vždyť má pravdu.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 11:55
Vesnice
Její úsměv je skutečně jiný, než úsměv žen, které jsi kdy viděl. Mezi rty se občas ukáží její drobné, bílé zoubky. Však přes všechen úsměv zůstává v jejích očích stopa únavy.
Podívala se nahoru pod střechu.
"Mohl bys mi podat ještě támhleten pytlík?"
-požádala tě a rukou ukázala na malý plátěný pytlík.
Alaris - 17.Ledna 2005 11:59
Natáhnu se a sundám jí ještě plátěný váček, na který mi ukázala.
"Proč si je věšíš tak vysoko? Nebylo by snadnější zavěsit tady takhle tyč a bylinky věšet na ní?"
Ukazuju prstem mezi trámy, přitom si uvědomím, co se mi na tom nezdálo - náš srub byl tak nízký, že jsem se ve dveřích často praštil do hlavy. Tenhle má střechu dost vysoko.
Goran - 17.Ledna 2005 12:07
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Jdu za Veltaine do lesa a když uvidím botu, pohybem ruky ji zastavím.
"Takže tady?" Udělám pár dalších kroků ke křoví a rozhrnu ho.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 12:08
vesnice
Dívka už chtěla odpovědět, když si od tebe brala plátěný sáček... ale nejdříve rozvázala tkanici a sáček otevřela. Výraz její tváře se změnil. Přestala se usmívat a povzdechla si.
"Zatraceně."
Vsunula ruku do váčku a když ji vytáhla, na dlani má jakousi šedivou řezanku... promnula ji mezi prsty a zbytky sušených bylin rozfoukal vítr.
"Takže dneska abych šla do lesa..."
-poznamenala spíš sama pro sebe.
Pak se obrátila k tobě.
"No... to není vůbec špatný nápad."
-zas se tak hezky usmála.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 12:11
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Když jsi rozhrnul křoví, naskytl se ti jiný pohled, než jsi čekal...
Zem je rozrytá stopama souboje, stopy krve. Tělo však žádné. Válí se tu jen ta bota a několik zkrvavených cárů šatů... a o kus dál leží nůž zbrocený krví... bezpečně jsi v něm poznal nůž jednoho z těch dvou.
Saitlin - 17.Ledna 2005 12:18
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Na znamení se automaticky zastavím...
"Ano, tady to je..."když vidím, že Goran pokračuje, rozejdu se opatrně za ním... rozhodně tu nehodlám zůstat sama...
Goran - 17.Ledna 2005 12:19
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Zatraceně!" Obrátím se zpátky na Veltaine.
"Je to všechno, cos tu objevila?" Zdvihnu ze země zakrvavený nůž a zasunu jej za opasek. Dojdu zpátky k dívce a podívám se jí do očí.
"Jestli je to všechno, můžeš jít ... do vesnice to do večera stihneš, ale dávej bacha." Pak zakroutím hlavou.
Se mnou v takovéhle náladě rozhodně není v bezpečí, ale toulat se tu sama, to je od ní čirý šílenství. "Kdo si?"
Alaris - 17.Ledna 2005 12:31
vesnice
Náhlá změna nálady mě překvapila, ale když se Aki zase usmála, upokojím se. Ale jen na chvilku.
Nerozmačkal jsem se nakenec já?
Snažím si vzpomenout, jak silně jsem pytlík vzal, ale v tu chvíli jsem myslel na něco úplně jiného. Chtěl jsme pomoct a místo toho přidělávám práci.
"Promiň, nevěděl, sem, že se na ně musí tak opatrně. Ale jestli hceš, tak půjdu do lesa s tebou, třeba odpledne, až nebude takové dusno."
Nejsem moc zvyklý se omlouvat a je to na mě poznat. Říkám to tak, jako by se nic nestalo, a dostat do hlasu provinilý tón se mi nedaří.
Saitlin - 17.Ledna 2005 12:42
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
"Ano, dá se říci že všechno..." - odpovím prochu překvapeně...
když se ke mne o točís a pohlédneš mi do očí, oplatím ti hrdým pohledem...
"Do vesnice nejdu, nejsem blázen toulat se tudy teď sama..." - odpověď je překvapivě rozhodná...
"Zůstanu s tebou, nebudu tě zdržovat, nejsem malý dítě..."- trochu pohodím hlavou, snad abych si dodala více sebedůvěry...
"Kdo jsem?"- tak tahle otázka mne silně vyvedla z míry...
"Jmenuji se Veltaine, tedy pokud vás to zajímá...a vy?"- a zvědavost zase vyhrála...
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 12:42
vesnice
Aki se na tebe podívala tázavě, když pochopila, co si myslíš, jen ti lehce položila ruku na rameno.
"Ale ne, ty jsi jim nic neudělal. Byly už prostě moc staré... Na bylinky se musí v noci... za dne za takových veder jsou zvadlé a nemají žádnou sílu."
-zase se trochu usmála, když ti to vysvětluje.
"Musím zajít za stařešinou..."
-otočila se k odchodu, směrem ke srubu, kde byl předtím i Goran.
"Myslím, že i ty by ses mu měl představit."
Goran - 17.Ledna 2005 12:49
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Já jsem Goran. Takže teď už ani krok, ať to tu moc nepošlapeš, Vel...taine." Řeknu dívce a snažím se neskomolit její jméno.
Pak se otočím a bez dalších slov začnu pročesávat okolí, půdu, stromy, všechno. Snažím se vyčíst, kolik mužů tu bojovalo a kterým směrem zmizeli.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 12:52
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stopy jsi našel jen jedny... stopy muže vedoucí z lesa na místo boje... a víc žádné.
Saitlin - 17.Ledna 2005 12:56
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
"Dobře, už ani krok..."- pronesu nyní již s úsměvem...
Zůstanu tam, kde jsem předtím stála a sleduji Gorna...
Tak to by mne zajímalo, co zjistí...
Alaris - 17.Ledna 2005 13:03
Vesnice
Oddechnu si, přeci jen nejsem tak nešikovný. A navíc to vypadá na noční procházku po lese ... to nezní špatně.
"Máš pravdu, půjdu tedy s tebou. Jen si skočím pro vestu."
Odběhnu zpět ke špalku, navléknu na sebe vestu a otočím se k odchodu.
"Dodělám to odpoledne", řeknu horalovi, kterému jsem pomáhal.
K Aki se vrátím volným krokem, abych nebyl u stařešiny zplavený. Stačí pár kroků v tohme dusnu a lilo by se mě proudem.
Věnuji rusovlásce upřímný úsměv.
"Můžeme jít."
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:14
vesnice
Dívka odložila bylinky na lavičku, kteou má u srubu. Ačkoliv žije sama její srub patří mezi ty větší. Zjevně má tady ve vesnici všeho dost.
Počkala na tebe, až sis došel pro vestu. Všiml sis. že některé dívky si tě prohlíží, jak chodíš po vesnici jen do půl těla... ale Aki se na tebe dívá pořád stejně. Jak by rusovlásce na mužích nezáleželo.
Společně jste vykročili ke stařešinově srubu.
Dívka zaklepala na dveře, než vešla dovnitř obrátila se k tobě.
"Počkej tady... "
-hlas má mírný, takže její slova zní docela jak by požádala.
Pak vešla dovnitř a zavřela zas za sebou.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:21
CESTA
Horko začíná být nesnesitelné... slunce pomalu stoupá po své dráze, může být tak několik málo hodin před polednem. Všichni, kdo na sobě mají tmavé oblečení, nebo šaty z kůže, pociťují horko nejvíce. Pot z vás jenom teče a vy cítíte žízeň na jazyku.
Vesnice pořád nikde.
Goran - 17.Ledna 2005 13:22
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Do hajzlu." Okomentuji absenci stop v místě boje.
"Můžeme jít." Zavolám na Veltaine a sám se přikrčený vydám zpátky po stopách muže.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:25
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stopy muže vedou z lesa k místu boje u cesty... vypadá to, jak by před něčím z lesa utíkal... nebo utíkal prostě jen k cestě. Takže když budeš pokračovat po stopách svýho kamaráda, budeš po nich směřovat do hloubi lesa.
Alaris - 17.Ledna 2005 13:25
vesnice
Stojím před srubem stařešiny a myslím si své. Za dnešek jsem už mluvil s více lidma než jidny za celý měsíc dohromady, a to není den ještě ani v polovině.
Stoupnu si do stínu pod převislou střechu.
Teď by se hodila nějaká řěka nebo jezírko, musim se zeptat, kde tu něco takového mají.
Cánë - 17.Ledna 2005 13:31
Sejmu plášť a zastavím se. Máte tady pořád takové vedro? Zatvářím se nešťastně a snažím se vyzout boty. Chvíli hopsám na místě, pak vykasám kalhoty nad kolena, jak nejvýš to jde. Popadnu nějakou pevně vypadající tenkou větvičku, stočím cop do drdolu a připevním. Odhalím tak zrůžovělou štíhlou šíji a špičaté uši. Pak chytím boty do jedné ruky a pokračuju v chůzi. Cestou si rozepínám korzet a jakmile se mi jej podaří rozvázat, sejmu jej a dál pokračuju jen ve světlé haleně, kalhotech vyhrnutých nad kolena a krátké suknici, kterou se mi sundavat nechce. Halena se lepí na spocené tělo a pod ní se jasně rýsuje vše, co k dívce patří.
Hnusné, odporné vedro, ááách, království za potok a soukromí...
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:33
vesnice
Dívka byla ve srubu docela dlouho, ale přes dveře není nic slyšet.
Když vyšla, tváří se poněkud nesouhlasně a nespokojeně. Na tebe se jen podívala...
"Můžeš jít dál."
Únava je na ní vidět zas o něco víc. Zamířila přes vesnici k lesu.
Alaris - 17.Ledna 2005 13:39
vesnice
Chtěl jsem ještě něco říct, ale když Aki odchází, nechám si svou otázku pro sebe a vstoupím do otevřených dveří.
V prvním okamžiku nevidím ve tmě vůbec nic, protože jsem oslněn sluncem. Takže čekám, ař si mé oči zvyknou na přítmí, abych do něčeho nevrazil.
Goran - 17.Ledna 2005 13:40
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Takže do lesa ... aspoň budem ve stínu." Pronesu k Veltaine zamyšleně.
"Pospěš!Že by zdrhal? Kravina.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:44
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Do nosu tě udeřil štiplavý kouř ze stařešinovy dýmky, když si tvé oči přivykly. Uviděl jsi shrbeného, vrásčitého muže, jak sedí na lavici a pokuřuje dýmku. Když jsi vešel, obrátil se k tobě a ukázal na lavici.
"Jen pojď dál, mladý muži."V rozhovoru se stařešinou jsi chvíli setrval. Ptal se tě na tvé zkušenosti a nakonec ti nezapomněl povědět.
"Dávej si pozor... v lesích v noci. Za takovejhlech veder se za úplňku probouzí v lesích Lovec... Goran se šel podívat po dvou mladícíh, on tomu nevěří... ale bojím se, že je už nenajde."
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:47
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Jdeš po stopách, na horkem zvadlé trávě vidíš sem tam stopy krve... ten, kdo tu utíkal, tak krvácel.
Podle stop můžeš odhadnout, jak běžel... zraněný... snažil se být rychlý, rozeznáváš místa, kde párkrát upadl.
Stopy vedou stále dál do lesa... směr je stranou od vesnice, kam měli mít namířeno.
Alaris - 17.Ledna 2005 13:48
soukromá zpráva od Alaris pro Vypravěčka
"Lovec, hmmm. V lesích se vyskytují různí tvorové.
Ale Aki říkala, že dnes v noci musí do lesa ..."Nechám větu nedořčenou, aby mi stařešina mohl říct svůj názor. Začínám tušit, proč byla tak nespokojená.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:53
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Stařešina si nepokrytě odplivl na zem.
"Já vím... říkala mi to. A já jsem jí řekl, že nikam nepujde. Estli chce na bylinky, tak dokud je světlo a Lovec spí. Ale Aki je tvrdohlavá... s ní zákazy nepohnou."Zavrtěl hlavou, ale přes všechno zlobení se na dívku, je vidět, že k ní chová sympatie i pro její tvrdohlavost. Pod vousy se snad i trochu usmívá.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:56
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Hlouběji v lese se stopy ztrácejí. Takže můžeš en odhadovat kudy se vydat.
Když ses zastavil a ohlédl na holku, která jde s tebou, vidíš, jak na ni z koruny jednoho stromů kape cosi červeného.
Alaris - 17.Ledna 2005 13:57
soukromá zpráva od Alaris pro Vypravěčka
"Když jsou vysušené sluncem, moc síly v nich asi není", zabručím si polohlasně pro sebe, protože nechci přímo odporovat starému muži.
"Co kdyby s ní jeden dva muži šli? Ona určitě o lovci ví a v noci by do lesa nešla, kdyby nemusela ..."Hájím dívku, kterou znám chvilku. Třeba je prostě jen tvrdohlavá ... ale tomu prostě nevěřím.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 13:57
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Goran se vydal po stopách muže hlouběji do lesa. V jednom místě se zastavil a rozhlíží se po dalších stopách. Pak se zadíval na okamžik na tebe. Ucítila jsi, jak ti na tvář dopadla nějaká kapka.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 14:00
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
"Až se Goran vrátí, tak se uvidí."-odpovědel muž pevně a rozhodně. Ač na to možná nevypadá, on je tady autorita.
Pak se ale na tebe podíval o něco vlídněji.
"Nemusíš se bát, samotná nepujde. Teď můžeš jít."
Goran - 17.Ledna 2005 14:06
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Veltaine ... nedívej se nad sebe a udělej pár kroků vzad!" přikážu dívce a jdu rychle k ní, abych jí zakryl ústa, pokud by to bylo nutné. Nepotřebuji, aby vykřikla.
"Pst!" Přejdu ke stromu a vyšplhám do větví.
Alaris - 17.Ledna 2005 14:09
vesnice
Rozloučím se se stařešinou a vyjdu ven na čerstvý, byť dusný vzduch.
Zacloním si oči, zda někde neuvidím rezavou hřívu vlasů, pak se vrátím zpět k romadě dřeva a sekeře.
Stejně jsem tu jen na pár dní, tak co bych se do toho pletl. Stejně se rozhodnou sami ...
Saitlin - 17.Ledna 2005 14:14
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
celu dobu tiše následuji Gorna, když na tváři ucítím kapičku, rychle ji setřu rukou...
na ruku se podívám zhruba ve stejnou chvíli, kdy mi Goran řekne, abych couvla...
ihned udělám několik kroků z pět, ale nad sebe se neopomenu podívat, již pohled na ruku a Gornaův výraz mi stačil ńa to, abych zůstala naprosto tiše...
nyní jen sleduji, co dělá...
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 14:30
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Jak jsi setřela kapku a podívala se na své prsty, vidíš na nich cosi červeného a lepkavého... rozmáznutého po prstech.
Corigen - 17.Ledna 2005 14:32
Sundál mi plášť a pokusím se narvat si ho do vaku. Jinak kráčím mlčky, hluboké smutné oči upřené kamsi před sebe. Myslí jsem kdesi daleko a podle mé tváře by se dalo usuzovat, že mé myšlenky nejsou zrovna příjemné. I když, zatím jste mě nikdo neviděl se usmát nebo se aspoň netvářit nešťastně. Nezdá se, že bych šlechticovu otázku vůbec zaregistrovala.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 14:32
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Vyšplhal jsi na strom... nahoře ve větvích jsi našel přivázanou mrtvolu člověka... nebo alespoň to, co z ní zbylo. Tělo se začíná ve vedru rozkládat a na odhaleném mase hodují mouchy. Tělo někdo ztáhnul z kůže... vidíš provazce masa a svalů... hlava chybí.
I když máš docela silný žaludek, tak z tohodle se ti udělalo špatně. Nic podobného jsi nikdy neviděl.
Goran - 17.Ledna 2005 14:41
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Doprdele, doprdele doprdele ..." Ozve se z koruny stromu.
"Jdi kus zpátky, tohle vidět nemusíš! Zmiz! Slyšíš? Vypadni. Najdu Tě." Mluvím tlumeně, ale rázně. Tak rázně, jak jen člověk přemáhající zvracení může.
Pak chvíli počkám a odříznu lano poutající torzo člověka ke stromu.
"Zasraný vedro." Zanadávám, když se maso pohne a kolem se rozletí hejna mušek. Nesnažím se ho zachytit, nechám ho padnout pod strom.
Jaghra Milr - 17.Ledna 2005 14:52
Cesta
Pokračuji v cestě směr vesnice. Obírám si kunu a pojídám. Když jí dooberu, tak vezmu kostičky a zahodím je.
"No to by bylo."
Pak se poškrábu na holé hlavě.
"Co bude k obědu."
Saitlin - 17.Ledna 2005 14:54
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Popojdu ještě kousek stranou, odtud nevidím na místo, kde jsem stála předtím, ale pořád ještě jsem schopna spatřit tvůj pohyb ve větvých...
"Nenecháš mne ale tady, že??"- stále hledím na své prsy špinavé od krve a druhou rukou se snažím setřít její zbytek ze své tváře ale spíše ji tak rozmazávám...
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 14:59
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Zahlédla jsi, jak se ve větvích pohnulo cosi tmavě rudého... na první pohled to připomíná lidské tělo, ve vteřině to dopadlo na zem, takže ti to zmizelo z pohledu.
Goran - 17.Ledna 2005 15:03
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Ne!" Odpovím pouze a snažím se se nadechnout za kmenem stromu. Když opět potlačím nutkání zvracet, dodám.
"Nenechám tě tady ... ale vezmu tě s sebou. Když budeš hodná." Sešplhám za shozeným tělem a zírám, zda by se z něčeho dalo usoudit, jestli to byl jeden z těch dvou. Chvíli uvažuji, zda bych neměl ponořit ruku do jeho hrudníku a zkusit zjistit, kdy dotyčný zemřel, ale upustím od toho. U zvířat sice vím, za jak dlouho vychladnou, ale v tomhle vedru a v tomhle smradu, ani se toho nedotknu.
Hledím naprosto fascinovaně na lidské torzo a zkoumám, jak ho sem mohl někdo dostat, aniž by dělal stopy, vždyť i tyhle cáry masa musí něco vážit. Je to břemeno, jako každé jiné. (Snažím se si to vsugerovat, ale pořád vidím zbytky někoho, s kým jsem vyrůstal.) Podívám se vzhůru, zda by se dalo lézt po větvích, ale zase se vrátím na zem.
"Dohajzlu, vždyť to museli být voni, horalové. Doprdele, ale proč tohle? To vodnesou."
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 15:09
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Tělo se žuchnutím spadlo na zem. Ozvalo se nechutné mlasknutí a ve větvích zůstal smrad rozkládajícího se masa.
Jediné, co jsi poznal je pásek, kterým bylo tělo ke stromu za nohy přivázané... pásek patřil tomu, čí byl i nůž.
Těžko říct, jak je staré... ale vzhledem k tomu, že jsi je naposled viděl včera večer...
Nikde žádné stopy, sám bez zátěže jsi lezl na strom s obtížemi, nevíš, jak by tam mohl někdo vyšplhat s takovou zátěží.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 15:11
Vesnice
Rudou hřívu vlasů jsi už nikde nezahlédl.
Horal tvojí pomoc ocenil.
Goran - 17.Ledna 2005 15:15
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Zemřel večer, nebo až ráno? Došli tam, nebo ne? A kde je ...? Bude lepší se zeptat." Zaznívá k Veltaine jenom moje bručení. Snažím se tělo obalit nějakým křovím. Není to sice moc účinné, ale víceméně je hromádka na zemi za chvíli zpola zakryta.
"Pocem ... pojď zpátky, potřebuju tě tady. Potřebuju plášť. Máš cestovní plášť, že jo?" Mluvím sice tónem, který nepřipouští, že by mohla mít nějaké připomínky, ale tentokrát je jiný, než na cestě, je v něm něco ... ano, lehce se chvěje. Snad znechucením.
Saitlin - 17.Ledna 2005 15:26
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Ne zrovna s velkým nadšením se vrátím na původní místo...
"Plášť??" - vypadne ze mne překvapeně...
"Ne nemám plášť... na co ho chceš..."- až poté se zadívám na polozakryté mrtvé tělo... zase o kousek couvnu...
"Aha"- vyslovím skoro šeptem...
Goran - 17.Ledna 2005 15:40
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Do tohohle ho nevezmu." Zauvažuju a zatahám se za cíp své vesty. Pak můj pohled padne na Veltainin vak a snad bych se i usmál, ale fakt mi není dobře.
"Máš to hodně plný? Ve vesnici ti to vrátěj." Na tomhle požadavku netrvám, ale možná bychom "to" měli vzít s sebou.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 17.Ledna 2005 15:46
Protože vedro začne být tak nesnesitelné, že bych musel v takovém oblečení umřít horkem, tak si sundám i já kabátec i vestu a pečlivě složené je dám do jezdecké brašny.
Toto všechno jsem zbládnul za malou chvilku a v sedle koně.
Pak, protože mi začíná docházet trpělivost přijedu blíž k těm, kterých jsem se tázal a křiknu na ně podrážděně: "Ptal jsem se na něco špíno! Žádám odpověď! Nebo vás nechám všechny zbičovat za pohrdání majestátem!"
Saitlin - 17.Ledna 2005 15:58
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
"Plný? Ne jen pár drobností..." - odpovím a lehce pokrčím nosík směrem k mrtvému...
"Ale tam ho asi těžko nacpeš...tedy pokud..."- s okamžitým nápadem přijde i naprosté zhnusení...
"To snad nechceš udělat..."- vyhrknu snad trochu moc zděšeně...
(můj vak je poměrně malý... tělo člověka se tam rozhodně nevejde a to asi ne ani po částech...)
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 16:02
Všichni včetně Veltaine a Gorana
Dusné horko najednou proťal ženský výkřik, který se ozval z hloubi lesa. Těžko říct, jak daleko může ta žena být, z cesty vidět není... ale její výkřik slyšet byl. Vyděšený a naléhavý.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 17.Ledna 2005 16:06
Výkřik změnil mou zlost v překvapení a rychle jsem zvážil všechny možnosti a nakonec jsem rychle vytasil rapír, který jsem měl u pasu, zvedl ho špičkou vzhůru a aniž bych se staral o něco dál, tak jsem vykřikl: "Omluvte mne! Musím zachránit ženu v nesnázích!"
Pokusil jsem se zvednout svého černého plnokrevníka na zadní, aby to vypadalo efektivně a pokud by se mi to všechno povedlo, tak ho popoženu přímo do lesa někam směrem k tomu výkřiku.
Goran - 17.Ledna 2005 16:08
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Neni celej ... ale asi máš pravdu." Zabručím, ale jen tak se nehodlám vzdát myšlenky vzít tělo s sebou. Nicméně smrad mne nakonec přesvědčí. Když zůstane tady, zvěř se o něho postará.
"K čertu s tim." Pokrčím rameny a zvednu se k odchodu.
"Půjdeme do lesa. Musíme dojít na pěšinu, která vede z naší vesnice tam, kam chtěli dojít, nebo odkud se vraceli. Nešel sám a pokud stejně dopadl i ten druhý, chci mít jistotu. Pokud ne, třeba mu pomůžeme." Pohlédnu na Veltaine a poprvé je v mých očích snad něco účasi, nebo lítosti.
Tohle není místo pro ženskou. Teď už ne.Počkám, až mne Veltaine dojde a co chvíli odplivávám, neboť mrtvolný pach cítím až v krku.
Cánë - 17.Ledna 2005 16:08
Pohlédnu polekaně na Taerana, ale na víc nečekám, nazuju boty, jak nejrychleji to půjde a svršky přehodím do levé ruky. Pravačkou vylovím tesák, zasunutý za opaskem na zádech. Rozhlédnu se po reakcích ostatních a jsem připravena skočit do lesa.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 16:10
les
Les je nepřehledý, zem nerovná, plná kamení a vývratů... a stromy husté. To zjistil Winnie po několika málo sázích, kdy jej do obličeje udeřila jedna z větví stromu až málem spadl z koně. Na tváři mu zůstal krví zarudlý šrám. Na koni se moc daleko nedostane, pokud nechce riskovat další podobný incident. Rozhodně ne klusem nebo cvalem. Pokud chce pokračovat na koni, bude se muset spokojit s koňskou chůzí.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 16:12
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Výkřik byl krátký, ale i tak jsi v něm stačil poznat hlas Aki. Vykřiknout jsi jí slyšel už několikrát... zvláště, když ses pokoušel o něco, co se jí nelíbilo. Ale tentokrát to znělo jinak.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 17.Ledna 2005 16:13
"Auuu! U všech pekelných psů!" vykřiknu bolestí a když si uvědomím, jaká je situace, tak seskočím z koně a chytnu ho levou rukou za uzdu, aby šel se mnou a rozeběhnu se po svých.
Pravou ruku znovu zdvihnu a ženu se, co mi jen nohy stačí s bojovým pokřikem, jak jsem to již několikrát slýchával.
Goran - 17.Ledna 2005 16:15
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Po dívčím výkřiku otočím hlavu ke své společnici a přidám do kroku.
"Kdepak, tady to fakt neni místo pro ženskou." Pronesu svoji myšlenku nahlas.
"... v našem směru." Bručím si už zase jen pro sebe a uvažuji, zda opravdu ten výkřik šel ze směru, kterým jdeme. Ale les je hustý a mohl výkřik zkreslit.
Držím se stop útěku toho, jež utéci nestihl a jdu proti nim. Buď do místa, kde jsou vidět stopy dvoje, nebo k lesní stezce spojující vesnice.
Pak mne ale něco dojde.
"Ten hlas znám ... to byla Akinwe" Mé nohy se rozběhnou samy od sebe. Ale stále se snažím nesetřást dívku za sebou a neběžím přímo za výkřikem, ale po stopách.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 16:17
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stopy v lese jsi ztratil chvíli před tím než jsi našel tělo.
Cánë - 17.Ledna 2005 16:18
Nemůže tam jít sám...a pak, kdyby umřel, nenechám jej přece napospas...hm, teda jeho věci... vstoupím do lesa a tak svižně jak mi to vedro dovoluje budu postupovat vpřed k místu, z něhož jsme zaslechli výkřik. Snažím se běžet alespoň poklusem, přeskakovat kameny a vývraty, oči na stopkách a uši našponované.
Jaghra Milr - 17.Ledna 2005 16:19
Cesta a les a kdo ví kde ještě
Když slyším výkřik, tak se jen trošičku usměji.
"Ale přeci nejsi jako ostatní."
Pokárám se.
Pak se otočím a jdu plynulým během za oběktem, jenž vydal tento křik.
Saitlin - 17.Ledna 2005 16:20
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Trochu si oddechnu, že se Goran rozhodne nebrat muže s sebou...
Když zaslechnu ženský výkřik, naprosto bez rozmyslu se Gorana chytím...
Tak tohle byl rozhodně hrdinskej kousek...Následuji Gorana stezkou a i když se rozběhne, snařžím se mu ze všech sil stačit...
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 16:22
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Při běhu se držíš směru, odkud výkřik odhadem přišel... nutno říct, že Veltaine ti v běhu docela slušně překáží. Rozhodně není tak rychlá jako ty.
Goran - 17.Ledna 2005 16:35
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Dělej! A dávej bacha. Nespouštěj mě z očí." Vykřiknu občas mezi funěním. Je pravda, že sám bych byl podstatně ryhclejší, ale snažím se Veltaine nesetřást a zároveň se pohybovat co nejrychleji.
Až v místech, kde tuším Akiin výkřik přidám a začnu se Veltaine ztrácet.
Snad jsem odhadl vzdálenost dobře.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 16:39
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
V odhadu jsi se nezmýlil... mezi stromy jsi zahlédl Aki... běží proti tobě. A když tě uviděla, ani nezměnila směr... nebo nezpomalila. Doběhla k tobě... zadýchaná, vyděšená. Její pleť je sice světlá, ale teď má tvář bledou jako nikdy.
"Gorane."-vydechla plačtivě, když zastavila na necelý krok před tebou.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 16:40
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Goran se ti nakonec vysmekl a po několila krocích ti zmizel mezi stromy. Bude ti chvíli trvat, než jej dohoníš... a nejspíš až on zastaví... a pokud nezmění směr.
Saitlin - 17.Ledna 2005 16:47
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Snažím se běžet co nejrychleji dovedu za Goranem a zárověň dávat pozor na ne zcela ideální cestou...
Když však Goran ještě zrychlí, nemám žádnou naději udržet se po jeho boku...během chvíle se dostane o značný kus přede mne a netrvá dlouho a já jej strácím z dohledu...
Snažím se alespoň běžet směrem, odkud myslím že zazněl výkřik a kde se mi Goran ztratil...
Goran - 17.Ledna 2005 16:52
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Natáhnu paži k Akinwe, jako bych ji chtěl přitáhnout k sobě v ochranném gestu a taky to udělám.
"Našla jsi ...?" Snažím se co nejmírněji formulovat to, o čem jsem přemýšlel za běhu.
"Neboj, už to bude v pořádku, jsem tady." Očima ale pátrám vzadu za sebou a snažím se vést Aki proti zvuku přibíhající Veltaine.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 17:01
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Rusovlasá dívka se od tebe poprvé nechala obejmout. Položila ti ruce na ramena dokonce se i mírně přitulila. Spíše než však jejím sympatiím to přičítej jejímu stavu.
"Jo... našla jsem... takže ty... taky..."-postupně ze sebe vysoukala.
Když ses začal ohlížet, tak nejdříve dotáhla hlavu. Pak se ale odtáhla úplně... zhluboka vydechla a vypadá už klidněji... ustoupila od tebe na krok.
"No... musíme se vrátit do vesnice... aby pro ně někdo přišel. Přece je takhle nenecháme v lese... a říct to stařešinovi."-mluví docela rázně a rozhodně.
Podívala se na tebe a vypadá, že je připravená jít zpátky.
Malewill Dart - 17.Ledna 2005 17:06
Ležím ve stínu pod strom, který musí pamatovat staletí. Je to nedaleko cesty, která by měla vést k vesnici. Snad půjde někdo kolem, ke komu bych se přidal, aby mi cesta lépe ubíhala. Odpočívám a nechce se mi dál v tomto prokletém horku. Vzpomínám na dobu před mnoha lety kdy jsem byl váženým šlechticem. Nejsem však nespokojený se současným stavem věcí. Jen to proklaté horko.
V tom zaslechnu výkřik. A je, něco se děje , pomyslím si, a vypadá to pro někoho na pěknej průšvih.
Goran - 17.Ledna 2005 17:07
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Jo." Odpovím na všechny otázky současně.
"Chtěl jsem ho vzít, ale neměli jsme nic, do čeho by se dal zabalit. Myslel sem, že tady třeba eště pomůžeme." Když vidím, kam Aki hledí, položím jí ruku na rameno.
"To je Veltaine ... neboj." Vedu rusovlásku vstříc rachotu rozrážených větví.
"To nejsou lidi ... horalové jako my ... a kvůli courám z jejich vesnice udělaj tohle. Odvedu vás domů a půjdu tam. Vyřídím to s nima. Seberu chlapy a vyrazíme. A když nepůjdou, pudu sám."
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 17:07
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie
I přes všechny překážky ses docela rychle prohnal lesem... mezi stromy před sebou jsi nakonec spatřil vysokého hromotluka a rusovlasou dívku, jak se pokouší vytrhnout z jeho náručí.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 17:09
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Dříve, než mohla Veltaine doběhnout, uslyšel jsi přibíhající kroky kousek bokem přímým směrem od cesty. Mezi stromy jsi zahlédl mladého muže, jak za sebou táhne koně.
Vypravěčka - 17.Ledna 2005 17:12
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki svojí ruku z tvé docela rázně vythla a zastavila se.
"Tohle nebyli žádní horalové... vím, jak to vypadá, když se porvete mezi sebou... spousta stop. Ale tady ani jedna."Dívá se na tebe dost tvrdě a přísně.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 17.Ledna 2005 17:12
soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Goran
Vyběhnu z lesa s mečem nad hlavou a bojovým pokřikem deroucím se mi z hrdla.
V druhé ruce držím uzdu svého koně.
Poté, co tě uvidím, se zarazím, ale jen na chvilku, trochu pomaleji pokračuji a křiknu na něj:
"Nech tu dívku! Jsem tu, abych ji zachránil!"
Goran - 17.Ledna 2005 17:13
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Když se mezi stromy objeví muž s koněm, nevěřícně na něho zírám. Zrovna v půli věty k Aki:
"Cos tady hleda...? Doprdele, co je to za pitomce?" Unikne mi mezi rty a sleduji, jak s koněm muž manévruje. Aki držím za rameno.
"Veltaine by tu už měla být ..."
Goran - 17.Ledna 2005 17:17
soukromá zpráva od Goran pro Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie
Nejprve zírám s otevřenými ústy na to, jak manévruješ s koněm mezi stromy a mumlám si cosi o pitomcích. V jedné ruce uzdu a ve druhé meč a blížíš se k nám. Sehnu se na zem pro první ulomenou větev a než stačíš dokončit svoji větu, mrštím jí proti lebce koně.
"To bylo na mě?" Vycením zuby a jen Akinwe tuší, že začíná být opravdu zle.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 17.Ledna 2005 17:21
soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Goran
Instinktivně se kryju a proto je možné že strhnu i uzdu koně a tak se mu povede uhnout.
Pak, když zjistím, že to nebylo na mě, tak se zatvářím zase mnohem statečněji a vypnu hruď.
"Ano. Na koho asi jiného hm? vypadá to, že ta dívka nechce jít s tebou. Slyšel jsem její výkřik a jako muž vznešených hodnot musím chránit její čest!" křiknu na tebe.
Taeran - 17.Ledna 2005 17:49
Uz uz chci odpovedet Cane, ale kdyz se vrhne do lesa, udelam to same. Sip se skoro automaticky dostane do ruky spolu s lukem a snazim se dohna elfku.
"Uz to zase zacina.."
pomyslim si s pozvednutym zrakem.
Ale bezim dal.
"nekdo tomu prece na kloub prijit musi, ne?? A s takovou peknou elfkou.."
usmeju se "pod vousy" a dal skacu obrstne pres kameny a jakoby nastrazene vetve.
Corigen - 17.Ledna 2005 19:20
Výkřik mě probere. Nesnažím se přemýšlet nad tím, co se děje a proč, prostě se okamžitě rozběhnu (sama nevím, kde jsem najednou vzala tu sílu) směrem, odkud přicházel. Třeba bude potřeba mých schopností... pomyslím si za běhu. Můj pes se žene vedle mě.
Mlok ze Mřelí - 17.Ledna 2005 19:34
Zůstávám jako poslední na cestě a pozoruju odbíhající bandu lidí. Copak sou uplně blbý? Takhle zařvat umim taky a tihle se mohou klidně naběhnout na pět nataženejch tětiv, heh.
Šlechticovu výzvu před chvílí jsem ignoroval, už jsem podobných slyšel dost.
Kašli na to ti řikám, dojdi do vesnice, kup zásoby a jdi hledat kryptu, co to má sakra za logiku hnát se směrem TAM kde někdo vykřikl hrůzou, heh? Logické je běžet ODTUD. Bah, blázne, budeš litovat uvidíš..
Pokusím se odhadnout vzádelnost výkřiku. Vstoupím do lesa, nesprintuji ale pomalým klusem se pokusím přiblížit se k tomu místu z boku, pokud možno potichu.
Malewill Dart - 18.Ledna 2005 09:17
Vstanu s ledovým klidem. Vsunu svůj dlouhý meč do pochvy, napnu luk a zkontroluji tětivu. Vezmu vak a zavěsím si ho na ramena. Založím šíp a klusem se rozběhnu směrem ke zdroji zvuku. Obezřetně se rozhlížím po okolí. Chvílemi zastavím a poslouchám zda nezaslechnu nepatřičné zvuky.
Nerad bych padl do pasti, pomyslím si. Bude však lepší když budu co nejblíže potížím, které by mne mohli jinak překvapit. Teď o nich vím a vím kde je hledat.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 09:24
v lese pro Gorana a barona
Ulomená větev koně sice trefila, ale jak s ním šlechtic škubnul, tak místo do hlavy, z boku do krku. Kůň poplašeně zaržál, pokusil se vzepjat na zadní, ale muž jej nakonec udržel.
Rusovlasá dívka obrátila oči v sloup a zatvářila se nechápavě.
"Tohle nemá cenu. Jdu do vesnice."
-odsekla horalovi a vypadá, že každým okamžikem se vydá zpět do lesa, odkud přišla.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 09:29
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie
Jako šlechtic jsi za svůj život viděl mnoho dívek a některé i urozené. Však tahle je snad nejpůvabnější stvoření, jaké jsi kdy spatřil. Jak by se v ní snoubila krása lidí a elfů tak, že v sobě skrývá to nejlepší z obou. Dlouhé rudé vlasy až pod pas, zelené jasné oči. Světlá pleť bez pih a... štíhlá postav... její dokonalost se nedá skrýt ani pod obyčejnými plátěnými šaty, jaké má na sobě.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 09:31
les pro Veltaine a Cáne
Obě jste doběhly na místo zhruba ve stejný okamžik, jen každá z jiného směru. Krom Gorana jste uviděly i mladou, rusovlasou dívku a o kousek dál muže v drahých šatech s koněm. Který vypadá, že má s Goranem nějaké neshody...
Goran - 18.Ledna 2005 09:38
V lese>
Pobaveně sleduji, jak se baron snaží udržet koně, a sahám za krk po rukojeti meče.
"To teda nejdeš! Sama ne!" Oznámím Aki a nechám meč tam, kde je. Chytnu jí znovu za rameno a otočím ji k sobě. "Nedovolím, aby se ti teď něco stalo. A nedovolím, aby se kvůli tobě něco stalo tý žábě, co jde za mnou. Teď na ní spolu počkáme a pak půjdu s tebou." Dívám se Aki do očí, planu vztekem a vůbec nevěnuji pozornost baronovi, který měl příležitost tuhle výměnu názorů si vyslechnout a dostat se tedy do obrazu. Ovšem i do výhodnější pozice pro případný souboj.
"Tak můžeme jít." Pronesu tiše, když vidím, že Veltaine je už u nás.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 09:49
Les
Zelené oči rusovlasé dívky se zúžily, jak je přimhouřila.
"Odvykni si už pro jednou mi říkat, co mám dělat, a co ne. Nebudu se tady zdržovat kvůli nějaký tvojí holce. V lese se vyznám líp než ty, takže máš smůlu. Protože já odcházím. Sama."
-mluví stále klidným hlase, ale každé slovo je pevné a tvrdé. Je na ní vidět, že horala má plné zuby.
Opatrně se podívala do lesa směrem k cestě odkud jsou slyšet další přibíhající lidé.
Mrštně se pak muži vysmekla... rychle a účelně... viditelně v tom má praxi. Pak už na nic nečeká, zamířila svižným krokem pryč mezi stromy. Sukni šatů má na bocích sešitou až od poloviny stehen, takže v pohybu ji nijak neomezuje ani nezpomaluje. Boty z jemné kůže do poloviny lýtek se do lesa také dost dobře hodí. Pod jejím krokem nepraskne ani větvička.
Goran - 18.Ledna 2005 09:58
V lese>
"Sakra!" Obrátím se na Veltaine, abych zjistil, jestli může okamžitě pokračovat a oznámím jí: "Našla toho druhýho. Jdeme." S tímto vykročím za Akinwe.
"A ty to ukliď!" Obrátím se na barona a opět vycením zuby. "Já se vo ní postarám." I když bych se radši postaral vo tebe, maškaro. Popoběhnu za Aki a docela mi vyhovuje, že má baron koně a že se tedy o něho nemusím starat, neboť naší rychlosti rozhodně nemůže v lese dosáhnout.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 10:01
Veltaine rozhodně není zvyklá se takhle honit po lese, když doběhla, zlomila se v pase a těžce oddychuje. Krk má vyprahklý a potřebovala by se napít. je nesnesitelné vedro a v lese i dusno až se jí dělají mžitky před očima. Takže hned schopná pokračovat není.
Od cesty sem pomalu přibíhají i další, včetně té elfky, se kterou Goran mluvil.
Saitlin - 18.Ledna 2005 10:08
Les
Když doběhnu na palouk, poněkud mne zarazí co vidím...jsem značně zadýchaná a znavená...nejsem zvyklá ne takovéto horko...
Raději si na místě sednu, poněkud se mi motá hlava...z místa kde sedím sleduji dění na palouku...
Oh.. tak to jsem nechtěla takhle se mezi ně plést...
momentálně nejsem schopna slova...
Kudy se asi jde do té vesnice...
Goran - 18.Ledna 2005 10:12
V lese>
"Vem ji ďas!" Ulevím si a není rozhodně jasné, jestli myslím paličatou Akinwe nebo pomalou Veltaine. "Mimo postel sou akurát pro zlost." Bručím si pro sebe a rozběhnu se za Aki. O Veltaine se postarají ostatní. Rozhodně nevypadali jako sourodá skupina, takže jí neublíží.
"Sakra počkej! Řekni mi, kdes ho našla, abych sem moh vzít chlapi, až pudem pro těla." Mluvím k záplavě rudých vlasů a tý parádně tvarovaný prdelce přede mnou. Ale občas si kontroluji, kde jsme, abych mohl výpravu pro těla s přehledem vést.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 10:24

soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se po několika krocích trochu uklidnila. Zhluboka se nadechla a vydechla... snad při vzpomínce na to, co našla v lese.
"Dobře... ukážu ti, kde je... pak se vrátíme do vesnice. A nedělej žádný hlouposti. Stařešina rozhodne, co se bude dělat dál. "Pak se rozběhla... běží ladně, jak nějaká laň... nebo liška... s ohonem rudých vlasů. Horké počasí jí jak se zdá příliš nevadí, zatímco všichni ostaní jsou zplavení, ona vypadá, jak by jí bylo docela příjemně.
Běh jí nečiní nejmenší potíže... to už jsi ohledně zjistil několkrát, když ti v lese utekla i přesto, že se považuješ za rychlého a vytvalého. Míváš proti ní jen jednu výhodu, zatímco ona křoví musí obíhat, ty to můžeš brát skrz... bez ohledu na šrábance po větvičkách.
Vyznat se v lese ji učil Eldar, muž, který s ní přišel před léty až sem do hor.
Zavedla tě na jedno místo v lese na druhou stranu od lesní cesty do sousední vesnice, než byl první mrtvý. Zůstala stát opodál s odvrácenou hlavou.
Goran - 18.Ledna 2005 10:26
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Žádný hlouposti ..." Zopakuji bručivě.
"Neměj obavy, zrzinko." Ušklíbnu se a rozběhnu se za ní.
Když mi ukáže místo, kde objevila druhé tělo, už vím, co mohu očekávat, tak chvíli zaváhám. Pak ale rozhrnu větve a sleduji, co našla.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 10:35
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Ani sis nemyslel, že je to možné, ale druhé tělo vypadá hůře než první. Zbyla z něj jen beztvará hromada cárů masa, z kterých vyčnívá vcelku nepoškozená ruka... až na to, že je bez kůže. Jak se zdá, nějaká zvěř už stačila část roztahat po okolí. Musela to být dost hnusná podívaná pro dívku...
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 10:45
Než zkrotím koně, tak se situace vyvine takovým způsobem, že spíš jen sleduji, co se děje. Za těmi dvěma se rozhodně neženu, ale všimnu si, že jiná dívka by mohla mít problémy.
Přijdu blíže k Veltaine a skloním se k ní.
"Jste v pořádku slečno?" optám se jí.
Goran - 18.Ledna 2005 10:53
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Nadechnu se, že si ulevím nějakým přisprostlým výrazem, ale jen jej zase polknu. Pak začnu v kruzích chodit po okolí a hledat nějaké stopy. Stále se ale snažím neztratit ze zorného pole Akinwe.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 11:07
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se dívá již docela klidně... těžko říct, jak tak křehké stvoření, může tohle snést. A mít ještě dost síly vypravit se sama po lese.
"To je marný... žádný stopy... jen o kus dál, jak utíkal."-řekla tichým hlasem. A má pravdu. Krom stop divokých zvířat, která už hodovala na mase a několika drobných stop Aki jsi tu žádné jiné nenašel.
"Tohle nebyli lidé. Ne, jako my."-řekla potichu spíše sama pro sebe.
Dusný les je za poledne tichý, bez zpěvu ptáků...
Cánë - 18.Ledna 2005 11:17
Les
Zpomalím, když vidím ten hlouček a proplétám se k nim už pomaleji. Tak stalo se tu něco? Těkám pohledem po přítomných a hledám důvot výkřiku. Kd to tady vlastně křičel? Takovýho křiku, až se vlasy ježily a teď jenom dva kohouti? Hm, jeden lepší jak druhej. Ušklíbnu se a chvíli čekám, jestli se něco dozvím.
Goran - 18.Ledna 2005 11:18
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Jsi bylinkářka, nemáš ponětí vo stopách." Odseknu dívce rozladěn z toho, že nic zajímavého nemůžu najít.
"Ale, dohajzlu, máš pravdu."Vrátím se k ní a podívám se na hromádku, která bývala horalem.
"Zvíře z člověka kůži nestáhne, je nad slunce jasnější, že to byli lidé. Pojď." Vezmu Akinve za paži a zamířím k vesnici.
Saitlin - 18.Ledna 2005 11:22
Les
"Ano, budu, děkuji vám, pane..."
- odpovím baronovi, ihned po odpovědi se začnu pomalu zvedat...
Takle lítat po lese, v tohle horku, já se snad zbláznila..
- trochu si povzdychnu, stále jsem značně unavená...
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 11:31
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
"Ve stopách se vyznám od doby, co mě to Eldar naučil... a to bylo dřív, než jsem uměla s bylinkama."-poznamenala stále klidně na tvoje odsekávání. Když jsi uznal, že má pravdu, jen se ušklídla a pokrčila rameny... tohle gesto docela stačí, větu "já jsem to říkala" už ani nemusí dodávat.
Z ruky se ti zas rázně vytrhla.
"Dej ty ruce pryč."-odsekla pro změnu zas ona tobě. Nikdy nemá ráda, když na ní někdo sahá... a popravdě, zvláště ty.
"Lovec..."-řekla jen jedno slovo na tvoje závěry... ale její hlas zní poněkud zlověstně.
Po nějaké době rychlé chůze jste uviděli okraj lesa... a za ním na louce koupající se ve slunci vesnici. Aki zamířila rovnou ke srubu stařešiny.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 12:25
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
O několik málo hodin později, když už je něco kolem poledního, jsi uviděl, jak se z lesa vynořila zrzka v doprovodu Gorana. Vypadá jinak... rozrušeně a neklidně. Jen se otočila po Goranovi, něco mu odsekla a zamířila rovnou za stařešinou.
Goran - 18.Ledna 2005 12:34
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Ale notak ..." Reaguji na její vyškubnutí a plácnu ji po zadečku.
"Lovec, lovec, ty tomu taky věříš?" Ušklíbnu se, ale pak mi něco napadne.
"Víš, co se o lovci říká? Lovec prý miluje krev panen ... mohl bych ti zachránit život." Nadhodím a zachechtám se.
"Já jsem lovec, a naše vesnice je plná lovců. I ta sousední, a jejich chlapi využili legendy a když naše zabili, myslí si, že to vyřeší tím, že nás budou chtít navést na povídačku." Pak trochu tiše dodám.
"Jenom po sobě sakra dobře uklidili stopy." Když Aki zamíří ke stařešinovi, mé kroky vedou k mému srubu. To, co jsem vyděl, potřebuje řádně spláchnout kořalkou. A já tam jednu takovou lhvinku schovanou mám.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 12:40
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Jak jsi ji plácnul, prudce se otočila a už to vypadalo, že každým okamžikem schytáš jednu facku. Nakonec si to rozmyslela, zřejmě pro to, abys sis to ještě nevyložil jako souhlas...
"Neměj péči, já se o sebe už postarám."-odpověděla jen na tvoji nabídku.
Když vycházíte z lesa, tak ti ještě stihla odpovědět na tvoje doměnky, než se vaše cesty rozdělily.
"Na povídačky nevěřím, ale taky neveřím, že to byl někdo z vedlejší vesnice. Promluvím se stařešinou, a pak se půjdu podívat k nim. Možná maj taky nějaký mrtví a mohli by mít stejně blbí nápady jako ty. "Pak už odešla a jen jsi ji ještě zahlédl, jak za sebou zavřele dveře stařešinova srubu. Jak procházíš vesnicí, všiml sis toho cizince... Kruela, jak se díval za Aki... a pak po tobě.
Ve vesnici teď začne být asi dost horko.
Alaris - 18.Ledna 2005 12:41
vesnice
Hromada dřeva vedle mě narostla do utěšených rozměrů, na měsíc zimního topení to snad bude stačit. Zarazím sekeru do špalku a v nejbližším korytě si opláchnu obličej i tělo zteplalou vodou. Přitom pořád po očku sleduji Aki a Gorana.
"Je čas na oběd," řeknu horalovi, i když tím zrovna nemyslím, že mě musí pohostit on. Přemýšlím o jiných věcech.
Že by šla do lesa za tím otrapou? Tomu se mi nechce věřit.
Goran - 18.Ledna 2005 12:53
Vesnice>
Dojdu ke svému srubu a ze skrýše u studánky vytáhnu docela vychlazenou láhev kořalky. Pořádně si přihnu.
Kdepak holčičko, k nim půjdu já. A nebude to příjemná návštěva. Stařík ji nepustí, tím jsem si jistej. A pojedu radši dřív, než ho zblbne, dyť vona ho má normálně v hrsti, jako všechny ostatní."
Opět zakloním hlavu a z láhve zmizí téměř čtvrtina obsahu. Otřepu se, zavřu ji a hodím do studánky. Nenamáhám se jejím ukrýváním. Pak se trošku opláchnu, vstanu a zamířím do stařešinova domku.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 13:25
les
Sice jsem to tady už zmínila, ale aby nedošlo k pochybnostem.
Všichni z vás už doběhli na místo v lesek, kde nejspíš dívka vykřikla. jediné, co jste však mohli spatřit je, jak se cosi rudého mihlo v lese a záda horala. Během dvou kroků zmizeli mezi stromy úplně. Všichni jste v tak horkém počasí během dost zadýchaní, zpocení a uhorčení.
Na malé mýtince je Veltaine a ten šlechtic.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 14:09
Když mi Veltaine řekla, že bude v pořádku, vysvětlil jsem si to po svém a jen jsem pokrčil rameny a otřel jsem si pot z čela.
"Je tedy pořádné horko." povím celkem jasnou skutečnost.
Pak přistoupím ke koni a odepnu malý kožený vak, který odšroubuji a trochu se napiji.
Hned poté, co odlepím ústa od vaku, tak se zkřiví ve škleb a postěžuji si: "Fuj! Je to odporně teplé."
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 14:31
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Jak jsi otvíral dveře stařešinavo srubu, zaslech jsi jeho hlas.
"... máš pravdu dítě. Za dne by měl být les bezpečný, ale stejně se drž z dosahu jeho stínů."Pak jsi uviděl rusovlasou dívku, jak sedí na patách u stařešiny, ruce položené na jeho klíně a na nich složenou hlavu. Sedávala tak už od mala... když vypravoval příběhy a ona mu naslouchala. Muž jí pohladil vysušenou rukou po rudách vlasech.
"Tak běž... ať tě duchové lesa ochraňují."Aki pak pružně vstala, protáhla se kolem tebe, aniž by se tě jen trochu dotkla a zamířila ven.
Stařešina pohlédl na tebe.
"Špatné zprávy přinášíš, Gorane..."
Goran - 18.Ledna 2005 14:42
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Dívka se kolem mne neprotáhla. Zastoupil jsem jí cestu a zcela rozhodně promluvil ke stařešinovi.
"Nepustím ji. Stačí to, co provedli chlapům."
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 14:56
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stařešina si povzdychl.
"Gorane... povídačky jsou jedna věc a mrtví druhá. Nebyli to lidé. V lese něco je... a probouzí se to jednou za několik let, když je léto horké a dusné. A úplněk měsíce vyjde nad hrama. Ty se nepamatuješ, ale já už zažil pár takových lét. Taková noc byla včera. Ti dva neposlechli, když jsem jim říkal, že nemají chodit do lesa... zabil je Lovec. A bude zabíjet dokud nepřijde Nov. Pak se vše zas uklidní."Na okamžik se odmlčel. Hovoří klidně, ale pevně. Jeho rozhodnutí zde paltí jako zákon.
"V sousední vsi se to musí dozvědět, je třeba je varovat, kdybys tam šel ty, tak budou jen další potíže. Akinwe nikdo neublíží. Nech ji jít. Ty seber několik mužů, přineste těla a vykopejte hroby.Takže ji teď pusť. " Aki čeká, až stařešina domluví, ale v její tváři vidíš nelibost k tomu, že ji zadržuješ.
Vypravěčka - 18.Ledna 2005 15:11
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Aniž by Aki vyšla, zašel do stařešinova srubu i Goran. I on vypadal nějak nesvůj... Něco se tu začíná dít. Oba už tam jsou nějak dlouho.
Saitlin - 18.Ledna 2005 15:28

les
Když se konečně postavím na nohy, rozhlédnu se po mýtině, jsem překvapena tím, kolik lidí se tu sešlo...
Chvíli se koukám na barona...
To je krásný kůň... ale ono by byl jakýkoli dobrý, jen nemuset jít v tom horku po svých...
Popojdu pár kroků a znovu se zastavím...
Ta doba ve mněstě se na mně vážně podepsala...
Obrátím se na Cánë s odpovědí...
"Myslím že vím co se tu stalo.... Tedy proč ten křik..."
- mluvím tak aby mne všichni co jsou na mýtině slyšeli...
"Ta dívka, co odešla s Goranem.."
- mávnu rukou směrem, kde jste viděli zmizet zrzku a horala...
"Zřejmě našla to samé, co my předtím..."
- na chvíli se odmlčím...
"My našli mrtvého muže...no zavražděného... ne zrovna v ... eeee ...nejlepším stavu..."
- celá věta se mi neříká zrovna nejlépe, ale doplnění posledních slov mi dá docela zabrat...navíc se při těch slovech do mé mysli vloudí představa toho co jsem viděla a znatelně zblednu...
Musím se párkrát zhluboka nadechnout, než pokračuji...
"Mohu vás na to místo zavést... třeba zjistíte více než my..."
- nervózně přešlapuji a čekám na odpověď...
Mlok ze Mřelí - 18.Ledna 2005 15:42

Jako poslední dorážím k mýtině, očekávám z nějakého roští déšť šípů a z bandy postávajících lidí moc moudrej nejsem.
Zajímavý, jak životadárné slunce umí bejt protivný. Navíc černá barva nejni moc vhodná na sluníčko. Je mi vedro, ale nic ze svého oděvu nesundám, to co je pod ním je jen moje věc a byl bych rád kdyby mé povolání ještě chvíli zůstalo utajeno. Hehe.
Pak Veltanie pronese svou řeč.
Hmm.. to by mne zajímalo jestli ti lidé byli zvaražděni způsobem terý jsem ještě neviděl. Když mne v minulosti zajali drowové, dělali chyceným elfům opravdu impozantní věci. A když mne pak zajali elfové, dělali drowum trochu jiné, nicméně stejně impozantní.. ehm.. věci. Mou tváří projede blestná grimasa. Štěstí že jsem tady, heh.
"Hmm.. nejsem si jistý jestli něco zjistím, ale viděl bych ta těla rád. A ne proto co teď elfy napadlo, jen bych chtěl vědět co přesně znamená Ne zrovna nejlepší stav v tomhle kraji. Pokud tedy nebude mít někdo něco proti, šel bych se tam podívat.."
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 16:04
Z řečí které se zde začínají rozvíjet nejsem zrovna nejmoudřejší, protože nevím o čem je přesně řeč.
"Chcete tedy říct, že někde tady jsou mrtvá nepohřbená těla?" zeptám se docela udiveně Veltaine.
Cánë - 18.Ledna 2005 16:05
Les
Chvíli si srovnávám slova Veltaine v hlavě. Mé pocity jsou velmi smíšené a tvářím se znechuceně. Rukávem haleny stírám pot s čela a oddychuju. Mrtvá těla, tam asi moc nezmůžeme a jestli nejsou v dobrým stavu...brrr, nesnáším cizí práci...
Když zaslechnu Mloka a jeho monolog, zachvěju se....proboha, nechce se mi pomyslet na to, na co narážel....je mi zle.
Z horka a vzrušení mi opravdu začíná být divně, ale snažím se slabost přemoci a znovu pohlédnu na Veltaine. Ty víš, co se jim stalo? Doveď nás na místo....
Nenechám tam to děvče jít s tím podivínem samotné... ohrnu nos a znovu otřu čelo. Položím Veltaine přátelsky ruku na rameno a pohlédnu jí do očí tak odhodlaně a přátelsky, jak to v dané chvíli dovedu.
Saitlin - 18.Ledna 2005 16:23
Les
nejdříve se podívám na muže v černém...
"Zavedu vás tam, něměl by to být problém, ale nevím co v tomto kraji znamená "ne zrovna nejlepší stav" já nejsem odtud, ale u nás se to dá brát jako dosti špatný stav..."
- uvedu věci na pravou míru...
"Oh ano pane, jsou tu nepohřbená těla..."
- odpovím zdvořile baronovi, ale z mých slov je znát lehká ironie... To že nejsou pohřbena není ten hlavní problém...
Oplatím Cánë přátelským úsměvem...
"Nevím co se jim stalo, ale nic dobrého a příjemného to rozhodně nebylo..."
- při té vzpomínce se trochu oklepu...
Corigen - 18.Ledna 2005 16:31
Zastavím se, celá udýchaná. Na divočinu jsem zvyklá, ale běhat v tomhle horku... Poslouchám Veltaine a zamyslím se. Mrtvola ne zrovna v nejlepším stavu? To snad ne... Chcíli se mi zdá, že mi snad z toho všeho bude zle, ale pak ten pocit zmizí. Už jsi snad viděla dost. A navíc - třeba bys mohla pomoct. Půjdu s vámi. řeknu a snažím se, aby z mého hlasu nebylo znát přemáhání.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 16:34
"U všech bohů! Co je toto za barbarskou zemi? Mám pocit, že jsem se vrátil o několik století zpět. Už vidím matku, jak se zděsí, až jí o něčem takovém jen řeknu." začnu si stěžovat na tento hrozný kraj, pak se ale trochu uklidním kouknu po ostatních, vypnu hruď a statečně pravím: "No, ale protože bychom měli splnit těm lidem alespoň to, co si zaslouží, tak bychom je měli jít pohřbít."
Netrvá to dlouho a znovu si to nějak rozmyslím.
"Ale v takovémhle horku asi budou pořádně smrdět už na dálku. Křehké dívky by tam ani neměly chodit." navrhnu a rovnou si to odkývám.
Corigen - 18.Ledna 2005 16:41
Podívám se na barona. Můj pohled, stále smutný na okamžik ztvrdl. Má ruka automaticky zajede k tesáku na opasku. Je jasné, co tím chci říct. Já nejsem křehká dívka. Už dávno ne.
Saitlin - 18.Ledna 2005 16:44
Les
Na Corugenina slova jen kývnu...
Poté se zadívám na barona, snad trochu ostřeji, než jsem měla původně v plánu...
"Pane, pokud dovolíte, nemyslím si, že toto je vhodné téma pro rozhovor s vaší matkou, předpokládám-li, že je to urozená žena...jako další věc, ti muži byli zřejmně horalé z místní vesnice a tak si myslím, že není třeba je pohřbít, ale spíše dopravit je tam, místní se již o pohřeb dle svých zvyků postarají a nakonec, pokud jde o mne, jsem žena a již jsem tam byla, navíc beze mne to těžko najdete, leda byste šel za nosem..."
- trochu přikrčím nosík... má slova jsou rozhodná a jistá...naprosto se ke mně nehodí...
Cánë - 18.Ledna 2005 16:45
Les
Přikývnu Corigen a už už chci pobídnout Veltaine k odchodu, když se otočím na barona: Tak to doma neříkejte, jinýma věcma se taky nechlubíte. V hlase není ani náznak uctivosti, ale přemáhám se a snažím se být alespoň věcná.
Dost řečí, kdo chce ať jde, bude se hodit každá ruka... zavelím a vykročím s Veltaine. Aby ho ďas spral, nejrači bych ho poslechla, nemám to za potřebí, nemám a nemám, jestli se sesypu..bože, tohle přece vydržím, pár mrtvol jsem už taky viděla...
Chtělo by to lopatu... zamumlám ještě.
Corigen - 18.Ledna 2005 16:50
Rozhodně vykročím za Veltaine. Křehká dívka! Kdyby věděl... pomyslím si ještě.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 16:52
"Až budu vyprávět o svých činech při dlouhých temných večerech, tak toto rozhodně nemohu vynechat." povím rázně na zmínky o mé matce.
"A jak se tak dívám po vás dámy, tak se zřejmě za křehké dívky nepovažujete, ale stejně to nebude hezký pohled. V takovém horku vypadá špatně i obyčejná mrtvola." vysvětlím jim své obavy, ale už chytnu koně za uzdu a pokud se vyráží, jdu také.
Corigen - 18.Ledna 2005 20:16
Nejsem tak nezkušená. Už jsem něco viděla. odpovím baronovi za chůze. Hlavou mi proběhne vzpomínka. Ano, bohužel. Zahledím se kamsi do dáli. Mé vzpomínky nejsou příjemné.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 20:24
Pokrčím rameny.
"No a máte nějaké hrozné tajemství, které z vás dělá tajemnou dámu a nechalo vám na mysli černou skvrnu." zachechtám se na Corigen, když dopovím rýpavou poznámku.
Rapír už mám dávno zpátky v pochvě, takže nyní mám pravou ruku volně u těla a levou rukou vedu koně.
Saitlin - 18.Ledna 2005 20:25
Les
"Nerada na to poukazuji, ale přišla jsem sem s tím horalem lesem a cestu zpět tamtudy nenajdu, nejsem místní, proto bych byla ráda, kdybyste mne zavedli na cestu, odtud už vím kudy dál k onomu místu..."
- konstatuji situaci a sleduji ostatní...
"Předpokládám, že vy jste se sem dostali z cesty?"
- položím dotaz...
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 20:29
Raději nechám Corigen a ukážu na místo, kde jsem vyběhl z lesa.
"Tudy stále rovně a dostaneme se na cestu." vysvětlím cestu Veltaine.
Corigen - 18.Ledna 2005 20:35
Sklopím oči. Bohužel ano...
Cánë - 18.Ledna 2005 20:43
Les
Trochu udiveně pohlédnu na veltaine, ale pak přikývnu následuji skupinku k cestě. Tam a zpět, tam a zpět....to je vedro, jestli to budem dlouho protahovat, zůstane po mně jenom vyschlá skořápka. K baronovu plácání nemám co dodat, jdu mlčky a sleduju okolní les.
Jak daleko je to z cesty? utrousím konverzačně k Veltaine.
Saitlin - 18.Ledna 2005 20:57
Les
"Tak tedy jdeme..."
- spíše konstatuji skutečnost a následuji barona, jež jede první směre, jež určil jako směr vedoucí k cestě, celou dobu si prohlížím okolí ...
Dnes se toho udílo už vážně dost...
"Musíme jít kus po cestě směrem od vesnice, místo souboje je prakticky vedle cesty a ten muž byl nedaleko od tamtud..."
- odpovím na dotaz Cánë
Perfektní popis, podle toho se musí ztratit naprosto každý.. ušklíbnu se v duchu...
Cánë - 18.Ledna 2005 21:17
Les
Co si o tom myslel ten horal, s nímž jste místo navštívila? Nic k tomu neřekl? Zamračím se při vzpomínce na muže, mizícího mezi stromy. Hm, nejspíš běžel do vsi pro muže, aby se o tělo postarali....divnej den a divnej kraj... Rozhlédnu se podmračeně po ostatních. A divní lidi.
Saitlin - 18.Ledna 2005 21:21
Les
Obrátím se na Cánë s odpovědí...
"On chtěl dopravit to tělo do vesnice, moc to nekomentoval, spíš vůbec..."
- když si celou situaci vybavím, znovu si sahnu na tvář a jakovych ji otřela...
Brrr, snad tam tu krev už nemám...
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 21:34
"Jak vlastně vypadalo to tělo?" nevydrží nakonec má zvědavost a musím se zeptat.
Cánë - 18.Ledna 2005 21:46
Les
Ale no tak, nejdřív nechcete „dámy" pustit do lesa a potom po jedné požadujete tak přesný popis té úděsné podívané?? Obořím se roztrpčeně na barona. To jste mi pěkný šlechtic. Když to chcete vědět, dozvíte se, ale až budeme na místě. Buran jeden, lidská šlechta nemá úroveň, nikdy neměla, ale je to čím dál horší.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 21:49
"Cha!" křiknu na Cánë.
"To se to najednou všechno mění, jak se hodí že? Všechny jste se tvářily jako nejstatečnější osoby světa a že tam musíme jít a najednou vadí i obyčejný popis?" spustím se smíchem na dívku.
"A navíc. Když to chci vědět teď, tak mi to pověz ženo!" doplním ještě a nejít zrovna lesem, tak si dupnu nožkou.
Saitlin - 18.Ledna 2005 21:55
Les
"Ty chceš?"
- otáži se značně ironicky...
"Chtít můžeš, ale mně se nechce..."
- nyní již značně odseknu...
"Jen si pěkně počkej, sám vše uvidíš na vlastní oči, to bude lepší nežli popis od hloupý holky..."
- sarkasmus zaznívá z každého slova... kdyby šel pěška, zřejmě mu s chutí podrazím nohy...
Cánë - 18.Ledna 2005 21:56
Les
Nic mu neříkej, má plné kalhoty a myslí si, že ho popis na tu scenérii nějak připraví. Kdo ví, možná že i zdrhne. Poklepu Veltaine po rameni a ani se neobtěžuji ztlumit hlas.
Šlechtic jeden zdegenerovanej, aby mu tak upad... ušklíbnu se zlobně. Na barona už se ani nepodívám. Hledím si své cesty a okatě jej ignoruji.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 22:00
"Jak se vůbec takhle opovažujete znevažovat šlechtický majestát?!" křiknu na holky, které se do mne pustily.
"Za prvé, jsem se vám představil, narozdíl od vás. Tudíž vy nemáte ani zdaleka právo mi tykat, když ani já jsem neuznal za vhodné toto přátelíčkování použít. Za druhé, přímo urážíte mou šlechtickou osobu. Jen si nemyslete. Já už toho viděl! Jen jsem chtěl vyvodit předběžné závěry, protože narodzdíl od vás! Mám vzdělání! A to kvalitní! dokončím svůj monolog a nasupeně kouknu po obou hlupačkách.
Saitlin - 18.Ledna 2005 22:08
Les
"Pokud jde o mne u vašeho představování jsem nebyla a proto nemám tu čest znát vaše jméno..."
odpovím posměšně...
"Pokud jde o urážky... to vy se zde pokoušíte rozkazovat, já vás ale nemám nejmenší důvod poslouchat..."
ušklíbnu se...
"A vaše vzdělání mne nezajímá... nemáte co soudit vám neznámé lidi..."
odseknu a pokračuji směrem k cestě vedle Cánë...
Cánë - 18.Ledna 2005 22:12
Les
Ošklivě se ušklíbnu a aniž bych se na barona otočila, prohodím nevinným tónem, spíš, jak bych mluvila k děcku. Měl byste si dávat pozor, panáčku, abyste při tom naparování nespad s koně. Moh by, aspoň bychom se trochu pobavili...třeba bych si i omylem kopla... při té myšlence se blaženě pousměju.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 22:21
"V tom případě. Baron Winnie Gerrard vin Terranie." představím se Veltaine přesně jak hlásá dvorská etiketa.
"A neustále pokračujtete v tom napadání majestátu. Kdybych neměl tak dobré srdce, tak vás nechám zbičovat obě dvě!" křiknu ještě, aby věděly, kdo je tady ten hodný.
Mlok ze Mřelí - 18.Ledna 2005 22:25
"No tak děti nehádejte se mi tu, je na to moc vedro. Pan hrábě tu není jedinej s kouskem vzdělání a elfovi by neškodilo krotit svuj jazyk. Nechci aby vás zaslechla příčina smrti toho chlápka."
Zvednu levé obočí a čekání na reakci si ukrátím chůzí směrem k cestě. Jedno se ale musí nechat, tahle skupinka se mi začíná líbit.
Saitlin - 18.Ledna 2005 22:33
Les
"Je mi ctí, mé jméno je Veltaine Arasin..."
- odpovím naprosto slušně a předvedu lehkou dvorní úklonu...
Při zmínce o byčování se však neudržím a rozesměji se...
"Pane, a teď nechci napadat váš majestát, ale tady myslím nejste v pozici, abyste vyslovoval nahlas myšlenky tohoto typu...
Sice nejsem místní, ale jsem si jista, že horalé si zrovna na toto nepotrpí..."
- nyní odpovídám naprosto vážně... má slova jsou míněna dobře, ale záleží na každém, jak si je vyloží...
poté mrknu na Mloka...
"Docela souhlasím, příčinu jeho smrti bych nechtěla poznat osobně..."
Cánë - 18.Ledna 2005 22:35
Les
Chvíli sleduju hrdost, s jakou se baron představuje. Mně ste taky nebyl představen, můžete to zopakovat i pro mně? Uculím se na barona zvědavě. Říkáte to TAK působivě, jako by měla následovat strhující a patetická historie. Pronesu vznosně i když s patrnou známkou sarkasmu. Pak se ale otočím na Mloka...chvíli jako bych přemýšlela co říct. Nakonec promluvím smířlivým tónem. Máte pravdu, i když pochybuju, že se tu ještě při tom randálu skrývá. Znovu se obrátím k baronovi a čekám, jestli zareaguje. Při tom se ale rozhlédnu po okolí a zabloutím pohledem mezi stromy, jako bych čekala, že se odněkud nějaká bestie opravdu vynoří.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 22:42
Slov Mloka si nevšímám, nebo to dělám.
Když se mi Veltaine představí a provede dokonce i dvorní úklonu, tak jí políbím na hřbet ruky se slovy: "Těší mne."
Pak, když pokračuje, tak se na chvilku zamyslím.
"No. A bohužel musím uznat, ale zřejmě máte pravdu. Zde v těchto podmínkách, to je s tímhle horší, ale nic to nemění na mém rozhodnutí. A stejně tak to nemění nic na tom, jak byste se všichni. VŠICHNI! Měli chovat k mé osobě, jako šlechtickému majestátu." povím pak a nenechám se přerušit Cánë, na kterou se pak otočím se slovy.
"Ale samozřejmě. Baron Winnie Gerrard vin Terranie. představím se a dělám, že jsem tu poznámku neslyšel.
Cánë - 18.Ledna 2005 22:47
Cánë z Ilanoru. Pronesu zcela vážně a předpisově se ukloním. Suveréně pohlédnu baronovi do očí a zdvořile se pousměju... Jako by to ani nebyla ta drzá elfka...
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 22:51
Stejně tak jako u Veltaine, políbím ruku i Cánë. A stejně ako ona, i já se jí dívám přímo do očí.
V tuto chvíli ani nevypadám jako ten arogantní a drzý mladý šlechtic, ale spíš jako elegantní mladý a vznešený muž.
Mlok ze Mřelí - 18.Ledna 2005 22:53
"Pane Barone Winnie Gerrard vin Terranie rád bych vás upozornil na malou skutečnost. Podívejte se na to takhle: zajímá se někdo o můj původ? Ne.. a proč? Protože tu nejsem doma, v podzemních chrámech bohyně Lolth by jste se možná k Mlokovi ze Mřelí choval jinak, nicméně co jsem tady? A vy tu také nejste doma, barone. Váš titul vás pojí se zemí kterou chráníte, tak na to myslete a pojďte, ať se někam pohneme. Klidně si vyžadujte úctu a vybrané chování, ale z toho VŠICHNI vyškrtněte mě, hm?"
Haha, když jsem naposled byl v podzemních chrámech bohyně Lolth, tak ne jako šlechtic, ale coby příští adept na obětní dýku. Zamrkám a otočím se, na odpověď nečekám, ať si to přebere jak chce.
Cánë - 18.Ledna 2005 23:02
Les
U Mlokových slov jsem se uculila. Ten chlapík je trochu nervozní, ale jinak sympaťák. Trochu nedůtklivej, ale co už... To je fakt, kdo z nás se tu může ohánět výhodami, kterých by se mu dostávalo v jeho rodné zemi nebo spřízněném společenství? A horalé, ať jsou jací chtějí, jsou především přímí lidé, ti se vás nebudou ptát na tituly,ale rovnou vás, ano, i vás, pane barone, nakopou, kam se jim zamane, pokud jim k tomu zavdáte příčinu. Zareaguju starostlivě směrem k baronovi. A už jsem zase ta sarkastická elfka s jiskřícíma očima.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 23:10
"No vidíte to. K vám jinak, ale ke mě s úctou a jako člověk na úctu zvyklý nemůžu jinak. A navíc. Bavím se tady s dámami a ne s vámi, po vás jsem nic takového nechtěl." povím směrem k Mlokovi s příjemným úsměvem na rtech.
"A pokud chcete jít rychleji, stačí říct, až vyjdeme na cestu, tak nasednu na koně a můžete si klidně běžet, ale nyní to jaksi rychleji nejde." doplním pak ještě na poznámku o chůzi.
Znovu se otočím zpět na Cánë.
"Nemusíte mi tu dávat poučování probůh! Já to vím! Jsem člověk vzdělaný! Ale jem zvyklý na úctu a i když vím, že ji zde nedostanu, tak ji budu vyžadovat, protože jsem prostě zvyklý. Je to jakobyste celý život chodila a pak po vás najednou chtěli, abyste chodila pozadu, protože to tak prostě tady chodí." povím jí.
Saitlin - 18.Ledna 2005 23:16
Les
Sleduji rozhovor ale výrazně se ho neúčastním, jen při mMlokových slovech pokývám hlavou...
Reaguji až na poslední baronova slova...
"V tom případě zřejmě chápete, proč od vás nehodláme přijímat rozkazy..."
odpovím naprosto klidným hlasem...
"Také nejsem zvyklá aby mi někdo velel..."
Cánë - 18.Ledna 2005 23:16
Les
Na okamžik se zamračím, ale nakonec se na barona široce usměju. A víte, že je s váma docela psina? Ušklíbnu se na něj šibalsky.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 18.Ledna 2005 23:27
Usměji se a přikývnu.
"Ano. Chápu to. A vy musíte chápat, že vám budu dávat zase další rozkazy." zkusím jí oplatit ten klidný tón.
Na Cánë se jen usměji a raději to nechám bez odpovědi.
Jaghra Milr - 18.Ledna 2005 23:52
Koukám na hádající se skupinku a jen kroutím hlavou. Zjevně se mi zdá zbytečné se představovat a tituly naprosto ignoruji.
Otočím se směrem na cestu a ukážu Veltaine:
"Na cestu rovnou za mnou."
A vydám se k cestě. Přeskakuji větve a je vidět, že mit onedělá žádné potíže se takto pohybovat v lese.
Alaris - 19.Ledna 2005 08:17
soukromá zpráva od Alaris pro Vypravěčka
vesniceNebýt zvědavý, byl bych už dávno mrtvý. Postím z hlavy oběd a zamířím okolo stařešinova srubu dál ke studni - nebo kamkoliv jinam, protože jak teď vidím, ke studni bych se dostal mnohem snáze jinudy.
Každopádně projdu pod oknem stařešinova srubu, pak se potichu otočím a posadím se do stínu, zády ke stěně. Zavřu oči a budu odpočívat, přitom však napínám sluch, abych se dozvěděl, o čem tam mluví.
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 08:20
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Slyšel jsi hlas stařešiny, jak Aki kamsi posílá. Do toho se vmísil Goran, který ji zakázal kamkoliv jít s tím, že ji nikam nepustí.
Pak opět mluví stařešina. Jeho hlas je tišší než ostatních, takže rozeznáváš jen každé druhé slovo. Ale jedno sis dohormady dát mohl... Ti dva zřejmě našli v lese nějaké mrtvé a stařešina jejich smrt přisuzuje čemusi v lese... Lovci. Aki by měla jít do sousední vesnice a Goran ji tam nechce pustit.
Goran - 19.Ledna 2005 09:33
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Půjdu s ní, aspoň kus cesty máme společný. K tomu mýmu nalezenýmu tělu." Promluvím opět pevně a je to zvláštní, že tak mluvím s člověkem, k němuž jedinému mám opravdovou úctu.
Pak vytáhnu zpoza opasku zakrvavený nůž a hodím jej na stůl před stařešinu..
"Byl to člověk. Ať už byl vedle z vesnice, nebo cizinec, to je jedno, ale byl zranitelnej. Měl stejnou krev, jako kdokoli jiný. Bojoval a byl zraněný. Jestli ovšem tímhle nožem nestahoval jeho majitele, což nepředpokládám. A jestli mne nepustíš do vesnice teď, poslechnu tě. Ale v noci půjdu. Chci vědět, jestli zemřeli už večer, nebo až když se vraceli. A vím, kde to zjistit. Mám svý zdroje."Měřím si Aki pohledem od hlavy k patě a jsem pevně rozhodnut jít s ní.
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 09:44

soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Nůž je zakrvácený po celé svojí délce... rukojeť stejně jako ostří.
Stařešina se na tebe podíval při posledních slovech přísně.
"V noci nikdo nikam nepůjde. Dva mrtví stačí."-mluví jasně a rázně. Nikdo ve vesnici si mu nedovolí odporovat... nikdo až na Aki.
"Já do lesa musím pro byliny. Jestli nepůjdu, to děvčátko zamře."-otočila se zpět ke starci její pohled je přímý a odhodlaný.
Muž si povzdychl.
"Musíš se naučit, že život jednoho je někdy cennější než druhého... když nepůjdeš, možná zemře ona. Když půjdeš a zemřeš ty, zemře pak daleko více lidí, protože nebude nikdo, kdo by je léčil."-jeho pohled sklouznul na tebe, jako jednoho z horalů, kteří si tenhle fakt uvědomují.
Aki zavrtěla hlavou.
"Já vím... ale .... co mám říct jejím rodičům? Že jejich holčička umře, protože.... protože jsem se bála jít do lesa? To ne. Půjdu.""Až se ostatní dozví, co se stalo... její otec Voren bude chtít jít s tebou, aby tě chránil."-snaží se jí přesvědčit.
"Ne, on má ženu a děti... musí chránit je. Jestli se mnou má někdo jít, ať je to některý ze svobodných. Na jejich životě nezávisí životy jiných."-trvá si rusovláska paličatě na svém.
"Moudře mluvíš."-řekl nakonec stařec rezignovaně, je jasné, že Aki dnes v noci do lesa půjde.
Nakonec se zas obrátil k tobě.
"Do vesnice půjde Aki. Už jsem řekl."
Saitlin - 19.Ledna 2005 09:46
Les
Zdá se, že nemám potřebu jakkoli odpovídat baronovi, má svoji pravdu a mě se dohadovat nechce...
Zamířím za goblinem směrem k cestě...
Snad když nás povede on, bude to rychlejší...a bez zbytečných dohadů...
Goran - 19.Ledna 2005 09:57
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Půjdu teda aspoň kus cesty s ní. To mi nemůže nikdo zakázat. A jestli půjde v noci do lesa ... vím o někom bez závazků. Jdu sehnat chlapy a pudem pro těla." Necítím se zrovna dobře, když takhle mluvím se stařešinou, ale on ví, že jej ctím a že jej poslechnu, jen nejsem zvyklý své názory říkat oklikami.
Je kravina, abys šla v noci dolesa kvůli malý žábě, zrzko, ale jestli mi to může pomoct se tam taky dostat, máš mojí podporu. Při Akiiných slovech o smrti dívenky jen pokývám hlavou.
"Taky by někdo měl promluvit s rodinama těch dvou, než je přinesem." Nadhodím při odchodu a doufám, že i tohle může přesvědčit staříka, aby nás večer pustil.
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 10:02
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stařešina přikývl.
"Já jim to řeknu."Když ses zmínil, že víš o někom bez závazků, všiml sis Akiina prosebného pohledu ke starci, ten jen zakroutil hlavou a dívka se ušklíbla.
Stařešina vám pak oběma ukázal, že můžete jít...
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 10:06
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Ve srubu se všichni ještě chvíli dohadovali. Aki nakonec přesvědčila stařešinu, že půjde v noci do lesa... ovšem s doprovodem některého z mladých mužů. Goran se toho bude chtít nejspíš ujmout sám. Teď oba zas vyšli. Goran má jít pro těla a Aki do sousední vesnice. Po tom všem, únava jak by z ní vyprchala... v jejím křehkém těle se musí skrývat silný duch.
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 10:21
družina
Lesem jste se dostali až zpět na cestu. Může být tak něco po poledni. Žízeň vás už všechny začíná zmánat. V takovém horku ani není divu... a hlady se vám svírá žaludek. Z nedostatku vody vás začíná bolet hlava.
Goran - 19.Ledna 2005 10:24
Opustín stařešinovu chatrč a začnu shánět pár volných rukou a nějaké pořádné pytle.
Při tomto počínání narazím i na Kruela. "Máš čas? Poď s náma." Navrhnu mu a po mé ranní nevrlosti není ani stopy. Nakonec, je to taky horal, sice přišel dnes ráno a v noci zemřeli dva naši, ale s tím, jak šel ráno rychle k zemi, by si s ním oni dva poradili. Nemám vůči němu nejmenší podezření.
Alaris - 19.Ledna 2005 10:27
vesnice
Otevření dveří mě vytrhle z klidného rozjímání, takže vstanu a obejdu srub. Když ale vidím, že Aki vychází s Goranem, nebudu se jí teď na nic ptát - ne dokud je poblíž ten neurvalec.
"A kam jdeme?", zeptám se Gorana.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 19.Ledna 2005 10:29
Ani já nehodlám znovu začínat rozhovor, ale když vejdeme na cestu a znovu se do mne opře sluníčko, tak se neubráním a zkonstatuji: "Fuj, to je horko."
Pak za chůze odpoutám od sedla kožený měch na vodu, odzátkuji a napiji se. Protože tam jsou poslední zásoby, tak si za chůze kapu i poslední kapky vody do nyní již mírně uspokojeného hrdla.
Vak poté opět zazátkuji a přidělám zpět k sedlu.
Goran - 19.Ledna 2005 10:34
Vesnice>
"Pro mrtvý." Odpovím prostě a můj výraz je docela znechucený. Viděl jsem už hodně, ale tohle bylo i na mě dost.
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 10:35
vesnice
Aki stojí vedle Gorana a nic neříká, jen se na Kruela podívala, v jejích očích je podívný, klidný smutek. Přikývla a dál čeká, až dá Goran dohromady dost mužů. Přidali se k němu další dva, takže případně i s Kruelem budou čtyři... to by mělo stačit.
Alaris - 19.Ledna 2005 10:43
Už se radši na nic neptám, jen přikývnu.
"Vezmu si jen pár věcí z batohu."
dojdu do strýčkova srubu a ze svého batohu vytáhnu měch na vodu, šátek a silné kožené rukavice. Goranův výraz byl více než výmluvný, nehodlám v tomhle vedru čuchat víc rozkládajícího se masa, než je nutné, a stejně tak ho brát do rukou.
Měch naplním čerstvou vodou a vyjdu ze dveří.
"Jdeme do lesa, vrátím se odpoledne," oznámím strýci a jeho ženě, aby na mě nečekali s obědem. Měl jsem si ho dát dřív.
Goran - 19.Ledna 2005 10:56
Vesnice>
Taky si zbalím svý věci, řádně se napiju, opět se vyzbrojím jako ráno a vrátím se za Aki. Když se sejdeme všichni, jen k ní promluvím. "Tak můžeme ..."
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 11:03
vesnice
Aki na Goranova slova přikývla... ani ona se nezapomněla pořádně napít. Žádné zbraně u sebe nemá, jen u pasu pověšený váček s nějakýma bylinkama.
Takže skupinka čtyř horalů a rusovlasé dívky vyrazila do lesa.
Po nějaké době cesty jste přišli na místo, kde našla tělo mrtvého Aki. Ukázala rukou na cosi zahrabaného pod větvemi. Kolem jsou stopy krve. Když to jeden z mužů rozhrnul, zakryl si rukou pusu, aby nezvracel. V trávě tam jsou cáry čehosi, co dřívě bývalo člověkem... v kusech masa se dá rozeznat jen jedna ruka... stažená z kůže. Hlava nejspíš chybí.
Alaris - 19.Ledna 2005 11:11
Poleju šátek vodou z měchu, zavážu si ho přes nos a ústa, navléknu rukavice a pak se teprve přiblížím. Chvíli se dívám na rudý chuchvalec a proti své vůli odaduje, co byla která část zač.
Raději se obrátím k ostatním horalům a jsem rád, že mi vidí jen do očí. Musím však polknout, než zvládnu promluvit vyprahlým hrdlem.
"... Vzal někdo z vás plátno nebo něco takového, v čem to můžeme odnést?"
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 11:15
horalé
Aki se na místě zdržet nehodlá... zůstala stát opodál, takový pohled stačí jednou za život.
"Já půjdu... uvidíme se ve vesnici."
-oznámila neurčitě směrem k vám a otočila se k odchodu do lesa... směrem k cestě.
Dva muži jsou na tom podobně jako Kruel. Místo odpovědi jen jeden znich přikývl a vyndal pytel, který přinesl.
Nikomu se však nechce začít s přípravou na odnesení.
Druhý jen pro sebe zakoktal.
"Lo... lovec, to byl von..."
Alaris - 19.Ledna 2005 11:23
Vzpomněl jsem si na své cesty a na vyprávění mužů, kteří byli v dalekých krajích ... jeden povídal o vysokých horách, kde žijí muži s holou hlavou. Oni své mrtvé rozsekávají a vyvrhují sami, nechávají jejich těla ležet na skalách, dokud zvěř a dravci neoberou kosti dočista. Jen tak totiž může duše mrtvého opustit tělo ...
S myšlenkou, že někteří pro své blízké musí snést mnohem horší věci vezu od horala pytel, kleknu k mrtvole a začnu jí nabírat. Nejdřív větší ... kusy, pak ten zbytek.
Cánë - 19.Ledna 2005 12:07
Cesta
Hlady už skoro šilhám. Kam sem se to zase uvrtala...žaludek se mi kroutí, jako divokej červ.... Zachvěju se. To mi ještě tak chybělo... Taerane? Otočím se na elfa a snažím se tvářit mile. Nemáš trochu vody při sobě? Na jídlo se ptát nebudu, jestli ta mrtvola vypadá tak, jak Veltaine říkala, stejně bych z něho nic neměla... Ale vzápětí mi výmluvně zakručí v břiše. Omluvně pohlédnu na Taerana a pokrčím rameny.
Goran - 19.Ledna 2005 12:12
V lese>
Beze slova pomohu Kruelovi s pytlem. Skloním se nad masem a roztáhnu pytel tak, aby Kruel mohl nandat dovnitř ten krvavý chuchvalec. Nemluvím, abych nemusel dýchat víc, než je nutné. Když vezmu pytel do ruky, abych ho nesl, nějak se mi nechce. "Vemte ňákej klacek, přivážem ten pytel na něj, abysme ho nemuseli nést přes rameno." Promluvím k těm dvěma dalším a kývnu na Kruela. Už vím, ke komu ve vsi patří. "Vítej zpátky, přišli sme vo dva chlapy, budeš potřebnej."
Nezapomenu ovšem z něho přejet na Akinwe a zamračit se. Proč s ním jedná líp než se mnou?
Alaris - 19.Ledna 2005 12:35
Nožem upravím vhodný kus dřeva, abych ho mohl provléknout oky pytle a mohli jsme mrtvolu nést dva.
"Řeč byla o mrtvolách. Kde jsou ty další?"
Doufám, že jich tu není moc. Přesvědčování sama sebe o nesmrtelnosti duše je tváří v tvář takovým obrazům dost náročné.
Vypravěčka - 19.Ledna 2005 12:39
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Vzhledem k časové posloupnosti vás teď přibrzdím... k druhé mrtvole dorazí dřív družina a vy se s nimi minete... takže nebude ani vadit týdenní Goranova absence.
Corigen - 19.Ledna 2005 14:40
Já myslím, že pan Mlok má pravdu. Tohle není náš kraj a měli bychom se mu přizpůsobit. Pak se obrátím na barona. Myslím, že jsem se vám už představovala, pane. Jmenuji se Corigen... Corigen Odnikud, fakt skvělej titul pomyslím si a dodám: ...a jsem léčitelka. Chápu, že jste zvyklý rozkazovat, ale já také patřím k těm, kteří nejsou zvyklí rozkazy plnit. Při představování, se pokusím o úklonu, ale moc se mi nepodaří.Z tónu mé řeči a z mé tváře je však poznat, že to nebylo úmyslně.
Saitlin - 20.Ledna 2005 10:15
les/cesta
Když jsme došli na cestu, na chvíli jsem se zastavil a rozhlédla...
Když vidím zatáčku před kterou mne Goran odchytl a donutil jít do lesa...
"Takže teď tamtudy..." ukáži na část cesty vedoucí směrem od vesnice...
Vypravěčka - 21.Ledna 2005 12:57
cesta
Pokračujete po cestě až do místa, kde vám Veltaine ukázala, abyste sestoupili z cesty a vedá vás do lesa. Po několika krocích vidíte před sebou v trávě botu,... vidíte jenm podrážku, protože zbytek zakrývá křoví.
Cánë - 21.Ledna 2005 14:48
Vedle cesty
Tááák a je to tu....jen se pořádně nadechnout a vyjít, pěkě statečně, nejsem, NEJSEM, žádná padavka! Lupnu klouby na ruce, zhluboka se nadechnu a pomalu postoupím vpřed. Jsem bledá, ale odhodlaná. Ústa pevně semknutá, rysy ve tváři ztvrdly a ruce svírám v pěst. Očima hledím strnule směrem k botě.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 21.Ledna 2005 15:10
Na Corigen se jen usměji.
"Těší mne." odpovím jí na její představení, potom, co pokračuje se musím usmát.
"No tak to vypadá, že jste snad všichni z divočiny. Protože kdybyste byli z civilizovaných zemí, tak tam poslouchají všichni." neodpustím si připomínku.
Následuje chvilka ticha, než přijdem k oné botě.
"No dámy. Tak jsme na místě, jak to tak vypadá. Jsem na to celkem zvědavý." povím hezky z vesela a statečně jdu blíže k botě, abych se mohl podívat do křoví.
Ač se snažím navenek vypadat statečně a vyrovnaně, tak se snažím zjistit, zda už cítím nějaký smrad a dokud to bude slabé, tak se nadechnout, abych se třeba nepozvracel a stejně tak se připravuji i duševně na nevšední zážitek.
Saitlin - 21.Ledna 2005 15:17
S naprostým klidem jdu směrem k botě...
Sleduji nejistotu a odhodlání ostatních, během chvilinky projdu kolem boty a zmizím za křovím...
Cánë - 21.Ledna 2005 15:36
křoví v lese
Sleduji trochu překvapeně suverenitu, s jakou se Veltaine vydala k botě a s nedůvěrou přivřu oči. Co je tohle zač?... Přestanu myslet na chvíli na mrtvolu a její možné odpudivé podoby a zaměřím svou pozornost k Veltaine...když mi zmizí ve křoví. Snažím se k ní proniknout zrakem a bezděčně sevřu v pravé ruce dýku...
Corigen - 21.Ledna 2005 15:38
Zhluboka se nadechnu a jdu dál k botě. Vypadám docela klidně.
Vypravěčka - 22.Ledna 2005 18:59
družina v lese
Udělali jste ještě několik kroků a rozhrnuli křoví. Zem je zdupaná a na několika místech jsou vidět hluboké stopy. Leží tu jedna bota a zakrvácená hadry...snad zbytky svršků, nic víc.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 22.Ledna 2005 19:06
Pohlédnu na to, co jsme našli a rychle se uklidním, abych mohl hezky z vesela pravit.
"No je to vskutku otřesný pohled." ušklíbnu se na dámy, které s tím tolik nadělaly.
Cánë - 22.Ledna 2005 19:12
les-křoví
Ten neodešel sám. Někdo nás předběhl...kdo o tom místě ještě věděl? Obrátím se na Veltaine, když si prohlížím rozšlapané místo. Pokleknu a pozoruju fleky a hadry. Hm, zblízka je to nechutnější... ušklíbnu se na barona a nabídnu mu, jestli si to chce taky vyzkoušet.
Saitlin - 22.Ledna 2005 19:19
les
Stojím opřená o strom, na okraji místa boje a čekám až sem všichni dojdete...
"Ale notak barone..."
- nasadím roztomilý úsměv, jenž okamžitě přejde ve vážný výraz...
"Tohle ještě není to, co jsem vám chtěla ukázat..."
- odpovím úsečně...
Až příliš na sobě nechal vidět, jak moc se mu ulevilo... Mno však ono ho ty úšklebky přejdou, z toho němám strach...
"O tomhle místě ví i Goran...ale tady nikdo mrtvý nebyl, je to kousek dál..."
- odpovím Cánë podstatně příjemnějším tónem...
Zamířím směrem, jímž jsem se odtud vydala s horalem, jdu pomalu aby mě všichni v tom horku stačili.... a přecijen, ani mně se tam příliš nechce...
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 22.Ledna 2005 19:24
"No tak dobrá, jdeme tedy. Jsem zvědavý." řeknu statečně, abych na sobě nedal znát žádné obavy ani nic jiného a vykročím hned za Veltaine.
Cánë - 22.Ledna 2005 19:26
les
Zvednu se a pokračuji za Veltaine. Jdu mlčky. Tak tohle máme za sebou a teď...teď to horší. Ušklíbnu se sama pro sebe. Kráčím klidněji a cítím se mnohem vyrovnaněji než před tím. Místo v křoví mne na obraz v lese trochu připravilo.
Corigen - 22.Ledna 2005 21:01
Jdu za Veltaine. Připravuji se na nechutný pohled, ale chci to vidět. Možná bych mohla pomoci... ne jemu, ale těm, co jsou ještě naživu...
Mlok ze Mřelí - 23.Ledna 2005 13:30
Chvíli koukám na botu a pak pozoruji, jak ostatním běhá po těle husé kůže, obličeje se jim stahují do pozoruhodných grimas a třesou se. Rád bych se šel už podívat dál, protože jsem zvědavý, ale nechci urazit jejich soucit a budit špatný dojem.
Hmno, duše majitele boty a červeného fleku se buď smaží v pekle nebo klidně spí. Všechno nechutné a hrůzné se tu už stalo, řekl bych, že teď mě tam čeká jen trochu netradiční pohled na tělo nějakého horala, nebo jeho kousky. Vtip proč chci těla vidět je v tom, že nemám zájem aby se něco podobného stalo mě nebo lidem okolo.
Jdu ve skupině co jde za Veltanie poslední.
Tobias Partridge - 23.Ledna 2005 14:33
Z ničeho nic se z jedné, z okolních houštin ozve bolestný výkřik, následovaný dost šťavnatou sprškou kledeb a nadávek. Netrvá to dlouho a z křoví se vydrápe mladík štíhlé, nikterak moc svalnaté postavy, oděný do kvalitních cestovních šatů, nyní však dosti neupravených, zablácených a rozedraných. Když vás uvidím, rozleje se po mé pohledné, ale nyní strhané tváři šťastný úsměv žíznivého člověka, který po dnech hledání konečně došel ke studni.
"Jé, ani nevíte, jak rád vás vidím... Už se tady tahám dva dny a nikde nikdo..."
- poupravím si popruh torny, kterou nesu přes jedno rameno na zádech a podívám, se koho, že jsem to vůbec potkal
Cánë - 23.Ledna 2005 15:13
les
Vyjeveně se otočím k mladíkovi. Zarazím se a chvíli si jej překvapeně prohlížím. Bezděčně sevřu dýku v ruce pevněji, ale napětí v paži zase povolí, když vidím mladíčka. Je rád že nás vidí? To ho přejde... Pohodím hlavou a ušklíbnu se. Co je na tom dobrého?...Tamhle je cesta... máchnu rukou přes rameno......pokračuj po ní a tvoje radost bude oprávněná. Zahučím a obrátím se zase směrem k Veltaine, abych pokračovala v cestě.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 23.Ledna 2005 15:34
"A odkud vlastně jdeš?" zeptám se zvědavě Tobiase.
"Že už dva dny bloudíš." nejde mi to pořád do hlavy.
Tobias Partridge - 23.Ledna 2005 15:42
"Vždy je krásný potkat někoho, jehož krása je jak slunečný den a jehož slovo pohladí jak dotek hedvábí."
- odvděčím se elfce[Canë] za její uvítaní ironickým úšklebkem
"Ze Stinné."
- odpovím ještě muži a zamířím k místu, kde má být cesta
Cánë - 23.Ledna 2005 15:50
Les
Ta mládež, je to čím dál drzejší, až ho potkám, ještě si to s ním vyřídím, náfuka malej...sotva se to chodit naučilo a už to paštěkuje. Na mladíkova slova se zamračím, ale hned na to zavrtím hlavou a už na něj nemyslím. Čekají nás jiné, závažnější věci...
Jaghra Milr - 23.Ledna 2005 17:01
"Hmm, bota a svršky, to je toho."
Poznamenám a pokrčím rameny, zjevně to není pohled, který by otřásl mojí psychikou.
"Majitel je kde?"
Vypravěčka - 23.Ledna 2005 17:06
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Tobias Partridge
Po několika desítkách sáhů jsi přišel až na cestu... dá-li se tomu tak říkat. Úzká pěšina jsoucí po okraji lesa... z jedné strany louka, z druhé strany les.
Je horký parný den, ani ptáci nezpívají.
Mlok ze Mřelí - 23.Ledna 2005 19:23
Místo roztrhaného či jinak neeticky upraveného těla se tu najednou objevil někdo úplně živej, hmm. Chvíli koukám jak si povídá se elfkou a baronem a brzy je mi uplně jasné, že slunečný den a dotek hedvábí nepatřilo mě. Kouknu na Veltanii, jestli stále jde směrem k mrtvole a pokud ano, tak jí následuji.
Povím Milrovi: "Erm.. no řekl bych že ať už je majitel kdekoliv tak nám to nepoví, ale to nejni vono, to prej teprv přijde."
Vyprahlé žíznivé zoufalství mne donutilo přihnout si z láhve hořkého alkoholického nápoje na horší časy. Tenhle nápoj není vyroben na boj s horkem, spíše naopak, ale lepší než nic.
Tobias Partridge - 23.Ledna 2005 19:44
soukromá zpráva od Tobias Partridge pro Vypravěčka
"No to je radost teda. Kam teď? Babo raď..."- zanadávám si sám pro sebe a vydám se třeba na pravo.
"Blbý slunko..."- ulevím si a vylovím z torny měch, abych se napil...
Saitlin - 23.Ledna 2005 20:49
Zastavím se a čekám, než se všichni domluví, že můžeme pokračovat...
Když se objeví Tobias, usměji se na něj a kývnu na pozdrav...
Chvíli lovím ve vaku a nakonec vytáhnu vodu, i když je zteplalá, hltavě se napiji a vše zase uklidím...
Sleduji dění kolem...
Corigen - 24.Ledna 2005 07:16
To je strašný vedro... motá se mi hlava. Využiju chvilky, kdy se ostatní baví s nově příchozím, sednu si, položím dlaně na zem a snažím se načerpat energii. Aspoň tolik, abych se udržela na nohou.
Goran - 24.Ledna 2005 07:24
V hloubi lesa>
Pomůžu Kruelovi navlíct pytel s cáry masa na klacek a odplivnu si. "Prej je zabíjení špinavá práce ... ale tohle ..." Měl jsem vzít tu kořalku s sebou.
Naprázdno polknu a docela bych se i napil, pití s sebou mám, ale teď bych nejspíš do krku nic nedostal.
"Tak dem." Kývnu na ostatní a je vidět, že tohle celý už chci mít za sebou.
Alaris - 24.Ledna 2005 07:51
v hloubi lesa u horalů
Než vezmu jeden knec klacku na rameno, znova smočím šátek ve vodě a pořádně si loknu, než voda příliš zteplá.
Znovu si zavážu šátek přes nos a ukážu Goranovi na druhý konec klacku.
"Vezmi to támhle."
Zvednu ... náklad a otočím se přes rameno.
"Tak kde jsou ty další mrtvoly?"
Možná by bylo jednodušší, kdyby šel první Goran, ale nestojím o to, aby se mi před nosem houpal vak s mrtvým tělem. Stejně počítám s tím, že se Goran bude se dvěma dalšími horaly střídat. Ne snad, že by bylo břemeno moc těžné, ale mít takový smrad pod nosem nevydrží nikdo moc dlouho.
"Tohle nebylo zabíjení", řeknu temně, ale dál myšlenku nerozvíjím. Radši kouokám pod nohy, abych o něco nezakopnul.
Goran - 24.Ledna 2005 08:23
V hloubi lesa>
Jdu za Kruelem a smrad z pohupujícího se pytle je více než nepříjemný. Občas mu řeknu kam jít a za chvíli se nechám vystřídat a předejdu ho.
"Chtělo by to najít hlavy." Bručím si pro sebe a stále přemýšlím, zda bych neměl zajít do tý vesnice, kam měli oba namířeno. Aspoň zjistit, zda tam došli. Pokud ano a zemřeli až ráno, bylo by ještě o dost pravděpodobnější, že je zabili horalé a chtěj nás jen navést špatným směrem. Pokud zemřeli už večer, stejně si myslím, že to byli horalé.
Vypravěčka - 24.Ledna 2005 08:30
Goran, Kruel
V rámci časové souslednosti vás te´d pozastavím. Družina šla k druhému tělu rovnou, zatímco Goran s Aki se vraceli do vesnice, mluvili se stařešinou... atd. Takže jste časově o dost napřed. Budete pokračovat, až oni vyřeší, co s tím tělem případně udělají.
Vypravěčka - 24.Ledna 2005 09:56
družina v lese
Veltaine vás zavedla hlouběji do lesa... už když se blížíte k čemusi zahrabanému ve větvích a listí, ucítili jste nasládlý zápach v horku se rozkládajícího masa. Z pod listí prosakuje krev.
Cánë - 24.Ledna 2005 12:47
Les
Začíná se mi motat hlava a před očima se objevily mžitky. Horko, stres a nepříjemný pach, to je na mne moc. Jsem bledá jako křída a chvějí se mi ruce. Zahledím se k místu a zastavím se. Opřu se zády o kmen stromu...srdce mi buší ve spáncích a svět okolo se před mýma očima rozpadá jako by byl z kostek, pokoušejí se o mně mdloby. Složím hlavu do dlaní a snažím se pravidelně dýchat. Promnu si obličej.
aaach, že jsem nešla do vesnice. Mohla jsem se zplna hrdla napít a tuhle misi si odpustit. jsem jak dítě, hrr sem, hrr tam....k čertu s mrtvolama a celým tím prokletým vedrem. ...Studená voda, jak krásně to zní...vydrž, bude... Nechám ostatní přejít a jakmile se můj stav zlepší, polknu na prázdno a pomalu je dojdu.
Corigen - 24.Ledna 2005 14:26
Zvednu se ze země a jdu za Veltaine. Ne, nesložím se. Ještě ne. Třeba později. říkám si, snažím se udržet při vědomí a pokud možno v trošku použitelném stavu. Podívám se na hromadu listí. Tak nevím, jestli to chci odkrývat. Já to rozhodně neudělám. Znovu se mi zatočí hlava. Opřu se o strom, položím ruce na jeho kůru, zavřu oči. Znovu se snažím načerpat aspoň trochu energie.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 24.Ledna 2005 15:52
Žízeň sice mám, ale ne takovou abych padal horkem, nebo bůhví čím, takže se plně soustředím na tu mrtvolu.
Vyschlo mi v hrdle při pomyšlení, co tam můžu spatřit, ale abych si zachoval hrdost, tak vykročím k tomu místu a snažím se dýchat, co nejméně, abych se nepozvracel jen z toho smradu.
Tvářím se, co možná nejvíc statečně, ale bojím se toho pohledu.
Chvilku zaváhám, ale vytasím rapír a začnu s jeho pomocí odstrkovat listy z toho těla.
Nikdy bych se něčeho takového nedotknul.
Koně jsem raději uvázal někde nedaleko, abych ho netahal s sebou.
Vypravěčka - 25.Ledna 2005 12:13
Baron začal svoji zbraní odhrabávat listí a větve. Rapír je na to příliš ostrý a tenký, spíše, než aby postupně odkrýval nevábné tajemství, tak se mu do hromady a toho, co je pod příkrovem, stále zapichuje.
Ale nakonec se mu to z části přece jen podařilo. Jedna z větších větví spadla a zvedlo se hejno much hodujících do té svíle na mase. Pod listím spočívá to, co dříve bylo zřejmě lidským tělem... krvavá změť masa bez kůže.
Pohled, ze kterého se vám začal zvedat žaludek... společně s zápachem a vedrem...
Cánë - 25.Ledna 2005 12:45
Les
Odvrátím se a zakryju si ústa, abych zabránila výkřiku i nevolnosti. Poodejdu stranou. Opřená o strom pomalu rozdýchávám ten pohled a především zápach a celkovou únavu.
Vodu....nesmíš se na to dívat tak osobně. Je to JEN kus masa... Ohlédnu se přes rameno ke krvavé hromadě.
Jak si je vlastně objevila? promluvím pomalu k Veltaine v naději, že tím zaplaším myšlenky a nepěkný obraz. Takže, o tomhle nikdo neví? Nikdo z vesnice?
Corigen - 25.Ledna 2005 12:57
Stále se opírám o strom. Z povzdálí se podívám a vzápětí toho zalituju. Co ho jenom mohlo TAKHLE zřídit? pomyslím si. Ne, nesložíš se, odlož to na jindy... pomalu klesnu na zem a prsty načrtnu ve vzduchu ochranný symbol dobrého Boha.
Jaghra Milr - 25.Ledna 2005 14:50
Zjevně ještě osvěžen po mé raní "svačince" dojdu k hromadě listí. Když vidím, jak se s tím baron párá, tak prostě vezmu do ruky a větve a haraburdí a začnu ho odendavat.
"Slaboty."
Pomyslím si při mé práci.
Mlok ze Mřelí - 25.Ledna 2005 17:14
Eh, bylo by sice krásné hrát na elfa divadýlko, jak mi mrtvola nevadí či jak si ji se zájmem prohlížím, ale na to nejsem dost dobrý herec. Vyhledám stín stromu, sednu si ke kmeni a vyčkávám, jak dopadne ohledávání kromádky listí. Hmm.. no je jasné že ho nezabilo žádné zvíře, tyhle věci dělaji jen tvorové s trochu větším mozkem. Ale tady žádná válka nezuří, proč by někdo stahoval horaly.. nechápu. Přes teochu chladnější stín stromu je mi stále vedro, zasním se o vědru studené vody co na mě, možná, čeká ve vesnici.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 25.Ledna 2005 19:32
Jsem rád, že přišel Jaghra, protože, kdybych měl pokračovat dál v této činnosti, tak bych se jistojistě pozvracel, odejdu tedy dál od toho těla, abych se mohl alesopň nadechnout poměrně čerstvého vzduchu a získal opět zdravější barvu a pohlédnu po ostatních, kteří na tom naštěstí nejsou o moc lépe, ale raději nic neříkám.
Vypravěčka - 26.Ledna 2005 11:24
Jaghra odhalil zbytek větví a sluneční paprsky procházející větvemi padly na znetvořené lidské, vypadá, jak by se choulil do sebe. Ve svalech jsou na několika místech patrné rány, hluboké a dlouhé jak od čepele. Celé je stažené dokonale z kůže... a hlava chybí.
Zem je zvlhlá krví, její pach brzy přiláká zvěř.
Cánë - 26.Ledna 2005 13:31
Les - mrtvola na dohled
Vypadá to jako ulovený lovec, ale ne pro maso. Zareaguju chraplavě na ten pohled. Chvěju se po celém těle, ale už jsem se otřepala z nejhoršího. Na to abych se přiblížila se ale rozhodně necítím. Lovec ulovený pro trofeje...pro zábavu. Uvědomím si zděšeně a znovu se odvrátím, když si vzpomenu na některá lidská obydlí, vyzdobená hlavami a kůžemi jelenů a srnců, divočáků a jiných zvířat.
Kdo, kdo může něco takového dělat, jaká stvůra? Zajímalo by mne, protáhnu pomalu, abych zamaskovala chvění hlasu, Jestli ta těla jsou jen muži, jestli jsou z jedné vesnice, co měli společného....mimo té strašné smrti. Dodám a polknu na sucho.
Corigen - 26.Ledna 2005 14:28
Proboha! Něco takového... kdo to mohl udělat? Zvíře určitě ne... zvířata znám a ta nelové pro zábavu ani pro trofeje. A člověk, který loví jiné lidi... Otřesu se, ale tu myšlenku nemůžu pustit z hlavy.
Jaghra Milr - 26.Ledna 2005 15:57
Les
Prohlýžím si mrtvolu a v tíživém vedru i mne zápach není příliš příjemný, tak trochu poodejdu.
Pak si něco uvědomím:
"Mohla by být svačinka. Příjde zvěř...."
Vytáhnu šíp z toulce a připravým luk. Nenatahuji. Jen ho mám v pohotovosti.
Mlok ze Mřelí - 26.Ledna 2005 20:04
"Hmno.. myslím že můžeme celekm bez obav coby příčinu smrti vyloučit sebevraždu." Zvednu levé obočí. "Mohli by jste ho teď.. ehm.. zase zaházet? Teda pokud nikodo u sebe nemá něco čim by šel vykopat alespoň trochu slušnej hrob." Pokusím se nezalitovat návrhu kopat hrob, do čehož mne nutí úmorné vedro. Ale hrob by měl být vykopán a tělo pohřbeno, tak se to prostě dělá..
Cánë - 26.Ledna 2005 20:19
Les
Pravda, sebevraždu můžeme vyloučit, pokud ovšem nevstoupil svému vrahovi do cesty záměrně nebo z vlastní nerozvážnosti...ale to je teď už jaksi jedno... Kývnu na Mloka, vděčná za to, že situaci trošku odlehčil. Ale myšlenka na kopání hrobu, ale především k pohřbívání těch zbytků, mi zase přinese slabost a znovu se dvrátím a usednu zády ke stromu. Měli bychom nález oznámit ve vsi. Zjevně o tyto ostatky někdo pečuje....teda....víte jak to myslím... Nakrčím nos a hledím upřeně do lesního porostu, hledajíce tam klid a rovnováhu.
Corigen - 26.Ledna 2005 20:38
Chápu. odpovím Cánë, napůl ponořena ve vlastních (nepřliš optimistických) myšlenkách. Co (stále se vzpírám použít Kdo) mohl tohle udělat?
Saitlin - 26.Ledna 2005 22:07
Sklesle si sednu o kus dál do trávy...
Jsem unavená, je mi horko a mám žízeň...
Proč zrovna já se vždy musím zamotat do něčeho takového...
Vypravěčka - 27.Ledna 2005 08:35
les
Nechci vás nějak moc honit, ale ocenila bych kvůli posunutí jry, kdybyste se rychle rozhodli, co budete s tělem dělat, nebo jestli tam budete několik dalších hodin jenom sedět. Obojí je v pohodě možné, ale potřebovala bych vědět, co budete dělat.
Cánë - 27.Ledna 2005 13:01
Les
Dobrá, vstanu nakonec, tady už nic nezmůžeme a nemáme čím pohřbít tělo. Měli bychom zajít do vesnice a někomu to oznámit. Opráším ze sebe marast nasbíraný sezením na zemi a odhodlaně se rozhlédnu po ostatních, i za cenu pohledu na maso. Otřesu se hnusem. Půjde někdo se mnou?
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 27.Ledna 2005 13:31
"No minimálně já. Už mi začíná kručet v břiše a ve vesnici se minimálně najím a napiji." povím Cane a hned vzápětí si uvědomím, že mluvit na tomto místě o jídle je trochu divné, no ale raději to tak nechám, alespoň to vypadá, že mi to opravdu nevadí.
"Můžeme klidně vyrazit ihned."
Vypravěčka - 27.Ledna 2005 13:35
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Tobias Partridge
Přišel jsi na cestu a zabočil dle svého uvážení... Po nějaké době chůze tě slunce nesnesitelně pálí, teče z tebe pot a jazyk se ti lepí na vysušené patro.
Uslyšel jsi zvuky z lesa, někdo míří z lesa k cestě.
Corigen - 27.Ledna 2005 15:06
Jdu s tebou. odpovím Cánë. Vydrž. Dojdeš do vesnice a tam se napiješ. Už to nebude dlouho trvat... doufám.
Tobias Partridge - 27.Ledna 2005 16:29
soukromá zpráva od Tobias Partridge pro Vypravěčka
Jenom se ušklíbnu a pokračuji dál.
Mlok ze Mřelí - 27.Ledna 2005 20:36
"No, já s tebou ROZHODNĚ nepůjdu, ale máš štěstí, že se zrovina teď seberu a půjdu taky do vesnice, takže máme stejnej směr. Čistě náhodou samozřejmě."
Usměju se, ale jen na jen na okamžik, začla mě už totiž z nedostatku tekutin pěkně bolet hlava.
Cánë - 27.Ledna 2005 20:51
Les
Usměju se na Mloka, nebýt tak unavená, určitě mám co dělat, abych se nazačala smát nahlas. Jo, jistě, jsem ráda, že máš stejnou cestu. Dodám vážně chápavým tónem k Mlokovi. Ještě se ohlédnu na Corigen a barona a vyrazím zpět k cestě, mnohem veseleji než sem. Myšlenka na vodu a něco k snědku mne do jisté míry osvěžila.
Taeran - 27.Ledna 2005 20:54
"O bohove.. Ten uz tu nejaky ten cas lezi... Pohrbime ho.. Musime ho pohrbit, at je to kdokoli..."
reknu a az teprve ted si mne vsimnete jak stojim opreny o svuj dlouhy luk, v ruce sip.
Pak si uvedomim ze ho nemame cim pohrbit..
"Mas pravdu Cane.. Je to smutne a ten pohled je vskutku ponekud nevabny... Jdu s tebou ma krasna pani.."
uklonim se s rukou na srdci, coz v podani lovce vypada ponekud komicky...
Corigen - 27.Ledna 2005 21:26
Podívám se na Mloka. To mě těší. odpovím mu a z mých očí je vidět, že to myslím upřímně. Pak vyjdu za Cánë.
Saitlin - 28.Ledna 2005 09:48
"I já půjdu s vámi, do vesnice jsem sice původně nechtěla jít, ale že by se mi zde chtělo potulovat samotné to ne..."
- odpovím a začnu se pomalu zvedat, motá se mi hlava a necítím se zrovna nejlépe...
Už aby jsme tam byli, jek jsem si jen mohla zapomenou nabrat vodu...
Vypravěčka - 28.Ledna 2005 14:38
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Tobias Partridge
Pokračuješ dál po cestě, trochu vody, co jsi u sebe ještě měl jsi žíznivě vypil už před delší dobou... a i tebe začíná trýznit hlad a žízeň.
Vypravěčka - 28.Ledna 2005 14:39
Vydali jste se tedy zpět k cestě, která by měla vést do vesnice. Tělo, nebo to co z něj zbylo, jste ponechali v lese.
Na cestu jste vyšli o trochu dál, než kde jste z ní sešli. Ve zdejších lesích se špatně odhaduje směr, pokud je neznáte.
Cánë - 28.Ledna 2005 14:52
Cesta
Jdu k vesnici a raději ani nemluvím. Pohroužená do myšlenek, jak a komu sdělit tuto zprávu, ale taky kdy a kde se co nejdřív a co nejlevnějc najíst a napít. Věci, které jsem ještě před časem ležérně nesla v rukou teď skoro vleču za sebou. Těším se na osvěžení jako snad ještě nikdy...
Corigen - 28.Ledna 2005 16:16
Kráčím téměř mechanicky za Cánë. Už zas jsem v myšlenkách kdesi daleko, pomáhá mi to zapimenout aspoň zčásti na to úmorné vedro.
Vypravěčka - 29.Ledna 2005 12:29
mimo hru
V pondělí vás přesunu do vesnice. Takže do té doby se můžete bavit na cestě. Tobias sice přijde do vesnice o chvíli dřív, ale pro jednoduchost to všem popíšu najednou.
Cánë - 30.Ledna 2005 13:53
Překvapeně se ohlédnu na Mloka. On..sám...a mluví s náma? I se mnou?...Hm. Nic nehledám. Náhodou jsem sem došla zrovna, když se většina z ostatních setkala na cestě. Pokrčím rameny a snažím se, aby to znělo pokud možno nenuceně.
I když teď, teď zrovna hledám potok chladivé osvěžující vody a talíř chutného jídla... Bezděčně olíznu rty a polknu nasucho.
Vengir - 30.Ledna 2005 16:49
ohlédnu se na mloka a řeknu hledám vodu a toho netvora
Jaghra Milr - 30.Ledna 2005 20:18
Neochotně mrtvolu zakryji a jdu k ostaníma. Cestou kopu do kamení.
"No..."
Začnu váhavě.
"...myslím, že by nebylo moudré, abych šel do vesnice. Možná bych se měl vrátit a ohlídat to tělo, aby ho někdo.... ehm, neznuctil více než je."
Zastavím a kouknu se na ostatní, jestli někdo vezme na vědomí moje slova.
Mlok ze Mřelí - 30.Ledna 2005 22:45
"Nikdo se přece někde nepotuluje jen tak náhodou ne? Tak tedy pověz co tě sem přivedlo, elfe."
Otočím se na Vengira:
"Netvora? Huh.. mohl by ste to trochu upřesnit? O jakém netvorovi je tady řeč?"
Pohlédnu na Jaghra
"Ale noták, já taky nevypadám jako přání na dobrounoc. Ale co? Maximálně nás vyženou, ne? Pojď, budeme kdyžtak utíkat spolu a ve senici bude čistá a chladivá voda.
Jaghra Milr - 30.Ledna 2005 23:32
Usměji se, jak jen goblin dokáže, takže to spíše vypadá jak nějaký škleb, na Mloka.
"No řekněme, že horalové zrovna moje lidi a kmen nemají moc v lásce."
Na chvíli se odmlčím a polknu:
"Ne, že by měli moji lidé v lásce mně, ale raději si vyberu hlídání mrtvoli. Než návštěvu v jejich vesnici. Třeba něco zajímavého najdu."
Povím skřípavým hlasem.
Cánë - 31.Ledna 2005 00:15
Nejistě se ohlédnu na Jaghra...co asi myslel tím..něco najdu.. ohrnu nos, ale zase se vzpamatuju. Pootočím se ještě víc, abych líp viděla na Mloka. Přání na dobrou noc..ale proč ne...hm, přesně to mi připomněl, když jsem ho viděla prvně....heh, ale nahlas bys mu to neřekla, co?..... Jdu si dál svou cestou, do hovoru se plést nebudu. Beztak nevim, jak situaci řešit, ne že bych se ještě nesetkala s nepřízní podobného druhu, ale tehdy to nemělo nic společného s mou rasou.... Pokradmou loupnu okem po svých nejbližších průvodcích, jako bych se polekala, aby mé myšlenky neodhalili...Už abysme tam byli, nakonec začnu být sentimentální...brrr.
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 08:48
technická
1) žádné barvy. Příšte barevný příspěvek bez milosti smažu.
2) Mlok
tady máš svůj příspvěvek, neukončil jsi tag a přepsal celou jeskyni kurzívou.
Na chvíli se zastavím a naberu dech, pak se zas vydám s hloučkem po cstě.
"Hmm.. a co ste sem vlastně přišli hledat?" Zeptám se opatrně. "Teda já jako že celou dobu co tu vandruju nic a najednou plno lidí, tak mě napadlo.. jestli třeba nehledáme to samý a nejsme už u cíle." což by se mi moc nelíbilo... teda ne že sme u cíle ale že hledáme to samý.. ježiš, sám sobě nemusim nic vysvětlovat, ne? Vždyť já vím jak jsem to myslel.. to bude tim vedrem.
Dávejte si na to pozor.
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 09:29
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Vengir
Tvůj příspěvek je odpod, nebýt toho, že už na něj další zareagovali, tak by ho okamžitě smazala.
Nauč se používat velká písmena na začátcích vět, uvozovky a tak dále. Je to hlavně tvoje vizitka, jak se tu prezentuješ.
Také si nějak nevzpomíná, že by ses někde popsal... takže to koukej napravit.
Corigen - 31.Ledna 2005 09:40
Putuji krajem a snažím se pomáhat lidem. Jinak nehledám nic. odpovím Mlokovi.
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 12:53
Po delší době chůze, když už jste skutečně vyčerpaní, žízniví a hladoví se nakonec cesta protáhla mezi kopci a otevřela do menšího údolí, kde se rozprostírá horalská vesnice. Dřevěné sruby, několik stodol, jedna stáj a studna... to je vše.
Většina domů je malých, ale můžete zde najít i několik větších, všechny jsou jenom přízemní, žádný z kamene.
Už na první pohled vidíte, že ve vesnici není něco v pořádku. Na návsi, u studny, stojí skupina mužů a o něčem se baví, jejich gesta vyjadřují neklid a můžete zahlédnout i sekery v jejich rukách. Zdá se, že mluví s někým, kdo je před nimi, oni jsou zády vaším směrem a nevidíte přes ně toho, kdo k nim nejspíš promlouvá.
Kolem vesnice je několik chudých políček a pastvina, kde je pár ovcí, koz a dvě krávy.
Cánë - 31.Ledna 2005 14:38
Rozhlížím se po vesnici a hledám cokoliv, co by připomínalo vodu. Vodu, vodu, vodu... prozpěvuju si vduchu. Zamířím přímo ke skupině mužů a zamumlám ke Corigen..Měli bychom najít někoho, kdo tomu šéfuje... a pokračuju dál.
Tobias Partridge - 31.Ledna 2005 16:25
Když se konečně dostanu do vsi, zamířím rovnou ke skupině mužů u studny
"Dobrý den, přátelé, kde tu najdu nějaké pohostinství?"
- vyloudím na své ztrhané tváři úsměv
Goran - 31.Ledna 2005 17:12
V lese>
Jdu lesem v čele malé skupinky nesoucí nevábně páchnoucí náklad a nenamáhám se zbytečnou opatrností. Je slunečný den a v tomhle vedru co může, to spí. Proč je jenom tak vedro i tady v lese?" Jdu přímo a poměrně svižně do míst, kde mi Veltaine Arasin ukázala první mrtvolu. Jen občas musím zpomalit, aby mě ostatní došli.
"Zasraný vedro a zasranej smrad, by se jeden ..." Co chvíli si ulevým a už tak dost špatný den se jentak nehodlá stát lepším.
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 18:12
horalé v lese
Goran celou skupinku nakonec dovedl i k druhé mrtvole. Ta vypadá o něco lépe než první, ale je také stažená z kůže a bez hlavy... alespoň že je v celku.
Eldenurin - 31.Ledna 2005 20:05
Když se probudím v tomto parném odpoledni ani mi není moc vedro...
Ještě, že jsem si lehnul pod ten strom....na tom sluníčku bych se asi uvařil...ale je to krásné, připomíná mi to tady náš Affrenský les.
Rozhlížím se po kraji jestli neuvidím nějaký kouř z vesnice kam bych se mohl vydat.
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 20:17
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Eldenurin
Vesnice musí být nedaleko. Sice kouř přímo nevidíš, protože je parný den a nebe modré, ale večer jsi šedavý proužek dýmu stoupající k obloze zahlédl z jednoho údolí na východ od tebe.
Eldenurin - 31.Ledna 2005 20:29
Pak se najednou plácnu do čela a vzpomenu si na včerejší večer kdy jsem zahlédl z východu slaboulinký kouř který vycházel z jednoho malinkýho oudolí. Ještě než vyrazím na cestu tak si trošku zacvičím, protáhnu si paže, hruď boky i nohy a trochu si zacvičím se šavlemy, pak se zbalím a odejdu směrem který jsem si zvolil.
Tak teda doufám, že to je vesnice kde někdo žije a ne nějaká vypálená a postupně dohořívající jako minule, tam už se opravdu nedalo nic dělat....chmm....
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 20:41
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Eldenurin
Dal ses na cestu... po nějaké době jsi z lesa vyšel na louku po jejímž okraji prochází pěšina... a po ní ses dostal až k okraji údolí v němž se rozprostírá vesnice... k okraji údolí a do zad nesourodé skupinky.
Corigen - 31.Ledna 2005 20:45
Má radost z pohledu na studnu se dá těžko vyjádřit. Asi ano. Ale nebylo by lepší se napřed napít? zeptám se Cánë a kývnu hlavou směrem ke studně. Sama nevím, jak jsem tu krátkou vzdálenost překonala, ale za chvilku už jsem u studny.
Eldenurin - 31.Ledna 2005 20:54

Když se procházím po kraji tak vzpomínám na svůj rodný Affrenský les a co asi dělá můj přítel a jak ochraňuje místo mne náš kmen...
No snad se tam nic vážného nestane po dobu mé nepřítomnosti...ale je to přece jen jeden z nejschopnějších lidí...nebudu si dělat starosti...
Když uvídím vesnici která nehoří tak se mé oko zlehka zvhlčí slzou a dojetím ale pak si přede mnou všimnu té podivné skupinky přede mnou.
Hmm...no mohl bych se jich zeptat na nějaké novinky odsud z kraje....ale když na ně zakřičím tak by si mohly myslet, že pocházím z nějakého buranova a když se za nimi rozběhnu tak si budou myslet, že sem nějaký lapka a zaůtočí na mě...na radši nasadím jen rychlejší tempo...
Vyjdu tedy rychleji za skupinkou a když jsem svým lehkým, rychlým a tichým krokem asi tak na 2 metry od nich jen pronesu...
Zdravím Vás dobrodruzi, mohu se zeptat zda nevíte něco o tomto kraji?
Když se otočíte tak uvidíte velkého elfa s červenými dlouhými vlasy o které zřejmě pořádně pečuje, na sobě mám červený plášť který mě halí jen trochu a černé kalhoty s páskem s prošitými pozlacenými nitemi, na zádech se mi pohupuje luk s toulcem šípů a po boku dvě šavle...můj hlas je vstřícný a úsměv napovídá mím čistým úmyslům.
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 20:55
Příchod lidí do vesnice nevyvolal u horalů právě kladnou odezvu.
Jeden z nich zastoupil dívkám cestu ke studni.
"Kdo ste a co chcete?"
-zeptal se hrubým hlasem, o gentlemanství je tu zjevně nic neučili.
Pak se otočil k Tobiasovi.
"Pohostinství? To jako hospodu... tu nemáme."
-odpověděl mu stručně.
Otočili se po vás i ostatní muži a rozestoupili se, vy jste mohli uvidět vyschlého, sterého muže zahaleného do zvířecích kožešin, jak se opírá o křivou hůl zdobenou peříčky a zvířecí lebkou. V druhé ruce drží kouřící dýmku.
Corigen - 31.Ledna 2005 21:02
Jmenuji se Corigen a jsem léčitelka. Snažím se pomáhat lidem jak to jen jde. Co chci... stačila by mi trocha vody. odpovím vesničanům unaveně.
Vypravěčka - 31.Ledna 2005 21:08
"Léčitelku máme."
-zareagoval pohotově horal. Zarostlý dlouhovlasý muž vcelku mohutné postavy oblečený jen v kalhotách.
Odplivl si na zem.
"Tak trocha vody..."
-začal vrčivě a vypadá, že si začne diktovat cenu.
Do toho se vmísil stařec.
"No tak... Vorne, pusť je ke studni."
-jeho hlas je sice chraplavý, ale stále silný a plný autority.
Horal sice něco zamručel, ale ustoupil a vy si můžete ze studny vytáhnout vodu a napít se.
Jaghra Milr - 31.Ledna 2005 21:48
"Do vesnice mne nedostane nikdo ani stádem volů."
-pomyslím si a od skupinky se prostě odpojím a jdu opět do lesa.
"Chtělo by to nějakou tu studánku."
-Vedu sám k sobě monolog.
"Možná i zase něco k snědku."
-pokračuji.
"No třeba budu mít trochu štěstí a narazím aspoň na nějajakou louži."
A začnu vzdálen od vesnice hledat konečně nějaké příšeří, kde by mohla být ještě voda.
"Zatracené vedro."
Cánë - 31.Ledna 2005 21:52
Vesnice
Cože? ne, nejsem zdejší, promiňte... otočím se na cizince, který nás dohnal. U flekatý ropuchy, co ji choval starej Kudla, já se omlouvám?? To už jsem opravdu hodně unavená...chtělo by to vodu...stín...odpočinek
Kývnu na Corigen a vrhnu se ke studni za ní. Hm, bejt tu sám, už si jednu chytil, svalovče...takhle se vytahovat na dámy... a to nemá ani koně...Nebýt tak utahaná, něco bych mu řekla, ale nestojí mi za tu námahu... Jsem na cestách. A teď bych nepohrdla trochou vody.. Zmoženě odpovím horalovi. Obrátím se na starce, který muže zadržel. Děkujeme, pane. Vy jste hlavou vesnice? Než odpoví, vmáčknu se mezi muže ke studni.
Eldenurin - 31.Ledna 2005 22:02
Když vidím tu scénu s horalem jež nechce pustit ani dámi ke studni se napít trochu mé oči posmutní ale pak si uvědomím, že k tomu asi bude mít nějaký důvod...
Když mi Cáne odpoví, že neni zdejší jen se na ni lehce usměji a ještě než doběhne ke studni ji chtnu za ruku a políbim...
Mé jméno zní Eldenurin krásná dámo...
pak její ruku zase pustím aby se mohla jít napít do studně, můj hlas je sametově jemný ale někde tam vzadu jakoby z dálky je slyšet jakoby plačtivý nářek kter značí mnohé útrapy kterými jsem byl nucen projít...
Saitlin - 31.Ledna 2005 22:19
Vesnice
Celou dobu jsem šla tiše za ostatními, no spíše se vlekla...
I během celého rozhovoru mlčím, jen když nás dojde Eldenurin, pousmeji se na něj a odpovím...
"Ne, ani já nejsem zdejší..."
- odpověď je tichá a je na mně vidět, že jsem hodně unavená...
Jak nejrychleji dokážu mířím ke studni hned za Cánë, cestou ještě poděkuji starci...
Eldenurin - 31.Ledna 2005 22:25
Také pozdravím súsměvem další krásnou ženu která mne pozdravila a potěšila svým úsměvem...znovu se představím ale tentokráte nahlas aby to slyšeli všichni kdož mě poslouchají...pak se podívám na starce...
Dobrý den přeji, mé jméno zní Eldenurin a jestli mě mé smysly neklamou tak se mi zdá, že Vás něco trápí...smím se zeptat co je ta věc?
Mlok ze Mřelí - 31.Ledna 2005 23:31
Když jim to řeknu, nebude se jim to líbit. Ne to nejde, prostě říct jim to nemužu. Ale zas když jim to neřeknu, taky se jim to bude líbit. Ale furt lepší jak první verze. Stojím a mlčím, snažím se předstírat že se mě otázka "co tady hledáte" netýkala. Pokusím se dostat ke studni a osvěžit to co zbylo z mého těla.
Goran - 01.Února 2005 07:14
V lese>
"Tak tady to je." Rozhrnu křoví. "A někdo tady ..." Zaseknu se, když vidím okolí zdupané a větve polámané. "... mrchožrouti." Dodám, ale to už je mi jasné, kdo to byl. Tlup s tak různorodejma stopama se po okolí moc netoulá. Zkoumám sice stopy, ale jen proto, abych se ujistil, že tu byla Veltaine s těma, jež jsem potkal na cestě.
Poradíme si s mrtvolou stejně jako s tou předešlou a já se pak obrátím na Kruela. "Pudeš s nima zpátky? Já eště počkám u cesty. Myslím, že bude lepší, když Akinve nepude domů sama. A jsem zvědav, co jí ti hajzlíci odvedle řekli." Odplivnu si a podvědomě se dotknu nože u pasu.
Vypravěčka - 01.Února 2005 08:33
vesnice
Horalové se rozestoupili a nakonec vás všechny nechali projít ke studni.
Když přišel Eldenurin, pohlady všech se na něj obrátili. Zdá se, že on je zaujal mnohem víc než všichni ostatní. Doknce si mezi sebou začali někteří něco tiše sdělovat. Zaslechnout můžete několik slov.
"Rudovlasý... přišel... Aki..."
Na všechny z vás se dívají ostražitě, sice ne přímo nepřátelsky, ale vaše přítomnost je rozhodně netěší. Jejich pozornosti neunikl nikdo z vás. Nechali vás napít, pak předstoupil stařec.
"Teď nám povězte, kdo jste a co tu děláte..."
-jeho hlas zní sice docela přátelsky, ale je jasné, že pokud dobře nezdůvodníte, proč by vás měli ve vesnici nechat... tak vám zřejmě docela rychle pomůžou z ní pryč.
Alaris - 01.Února 2005 08:36
les u mrtvoly
Když nakládáme druhé tělo, připadám si už otupělý, takže pracuji jako bych měl před sebou zvíře. Stop okolo jsem si všiml, Goran mi odpověděl dřív, než jsem se stačil zeptat.
v jednu chvíli jsem už chtěl souhlasit, že půjdu s ostatními do vesnice, když mi došlo, že Akinve je Aki, rusovlasá léčitelka, kterou chce Goran dostat do trávy. A také mě zajímá, kdo jsou to hajzlíci odvedle.
"Půjdu s tebou. Kdyby ti něco utrhlo hlavu, alespoň ve vesnici řeknu, co to bylo."
Navíc se mi nechce nést mrtvá těla, když můžu jít hledat hezkou dívku a zabránit ti, abys na ní šahal, proběhle mi hlavou, zatímco odzátkovávám měch a dávám si doušek vody.
"Chce někdo napít?", nabídnu ostatním, i když zbývá už jen čtvrtka.
Goran - 01.Února 2005 12:37
V lese>
"Díky." Napiju se od Kruela, ale pohled, který po něm hodím, rozhodně není nadšený. "Jak chceš ..." Pronesu jakoby nezaujatě, ale rty se mi stáhnou ve vzteklé grimase.
Jestli si myslíš, že jí dostaneš, budeš mít velkej problém, tuláku. "Ale jinak neměj starost, já hlavu jen tak neztrácím." Zazubím se a vypadá to, že mi vztek přechází stejně rychle, jako přišel.
Cánë - 01.Února 2005 12:40
Vesnice
Zaraženě se podívám na Eldenurina, trošku zrůžovím, protože něco podobného zrovna v tak napjaté situaci nečekám. Rychle se odvrátím a lačně se napiju vody. Hrst si vychrstnu na obličej a vlasy. Kdybych se tak mohla vykoupat.... nakonec stanu před starcem. Co mu mám říct? Pravda se mu nebude líbit ani nokomu kolem, je moc jednoduchá... Přejedu si rukama přes tvář a vlasy, abych využila ještě zbytek vody, který na nich ulpěl.
Jmenuji se Cánë a jsem elfka z lesů na severu. Nějaký čas jsem žila u příbuzných ve městě a teď se vracím domů. Odpovím uctivě starci. O tom co jsme našli raději pomlčím, zatím...nevypadají dostatečně mírumilovně na tak citlivé téma.
Vypravěčka - 01.Února 2005 12:45
Stařec dlouze potáhl z dýmky a vyfoukl oblak dýmu. Přísně a podezřívavě se zadíval na Cáne, jak by přemýšlel o jejích slovech.
"Hmm..."
-byla jeho jediná mručivá odpověď, nezdá se být zrovna přesvědčen.
Několik horalů se sekerami zůstalo stát kolem vás. Zjevně jsou k vám podezřívavý, co kdybyste přinášeli potíže.
Vypravěčka - 01.Února 2005 12:50
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Zbylí dva horalové se chopily pytlů s oběma těly. Ne zrovna s nadšením, ve tvářích jsou bledí a zadržují dech, ale přeci jen to byli jejich blízcích, takže spíše než nechuť je na nich vidět i otupělost po ztrátě dvou lidí, se kterými se znají celý život. Je jasné, že ve vesnici to vyvolá pozdvyžení. Čas od času tady muži umírají... v boji, na následky zranění, zavalení stromem nebo jinak... ale nikdy ne takhle. Nikdy ne bez hlavy a kůže, jen jako pohozený flák masa, jak kořist stažená z kůže.
Vydali se zpět do vesnice a vy jste zamířili k cestě, po které by se měla vracet Aki ze sousední vsi.
Alaris - 01.Února 2005 13:05
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
v leseŠkleb na Goranově tváři mi prozradil, že jsem udělal správně.
Na rozdíl od tebe poznám, kdy dívka o muže nestojí. A dokud o tebe Aki nebude stát ... Myšlenku nedokončím, šance, že by Aki někdy stála o Gorana mi přojde jen o málo větší, než že slunce vyjde na jihu. Neubráním se však jedné otázce:
"Ty´s jí nechal jít lesem samotnou, když se tu pohybuje nějaká potvora?"
Cánë - 01.Února 2005 13:13
Vesnice
Konečně... napadá mne při pohledu na nedůvěřivého starce...proč se tam zase nepodívat... hledím nevinně na muže kolem sebe...třeba už je ty hloupé nápady s tradicemi a blablabla...přešly... Pousměju se na starce. Ale nijak nespěchám, přesto se tu nezdržím dlouho, jestli jde o tohle... Uzavřu zklamaným tónem a přenechám prostor někomu dalšímu.
Corigen - 01.Února 2005 13:35
Jak už jsem řekla, jmenuji se Corigen. Putuji světem a snažím se pomáhat. Pokud ale moje přítomnost zde bude na obtíž, pocestuji dál. odovím starci. Co ještě dodat?
Vypravěčka - 01.Února 2005 13:43
Výrazy horalů rozhodně nevypoadají, že byste zde mohli zůstat... a taky u koho. Hospoda tu není.
Na odpověď Corigen stařešina zase jen zamručel, dál se k tomu nijak nevyjadřuje.
Goran - 01.Února 2005 14:26
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
"Šla po cestě ... a nechal sem jí, protože ... chtěla." ... sem musel. Můj výraz opět jasně napoví o nevoli, s níž jsem to dělal.
"Bejval bych šel sám a všechno mohlo bejt lepší. Rychlejší a ráznější. Mně by jen tak ..." Zahrozím pěstí směrem k sousední vesnici.
Vypravěčka - 01.Února 2005 14:33
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Po nějaké chvíli chůze se před vámi les otevřel a vy jste vyšli na cestu, po které měla jít Aki do sousední vsi.
Den se kloní už do odpoledne a slunce pořádně připaluje. Tráva je chuchá, den parný a les dusný. Vzduch se téměř ani nehne a máte pocit, že i na dýchání je horký, vidíte, jak se tetelí nad pěšinou.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 01.Února 2005 16:38
I já jsem se napil a pokud mi to jen trochu dovolili, tak jsem si naplnil i měch na vodu.
Snažil jsem se celou dobu mlčet, abych snad svými neuváženými slovy nepřidělal nějaké potíže, ale nyní to vypadá, že se začalo s představováním, tudíž se hrdě napřímím a vznešeně vyslovím:
"Baron Winnie Gerrard vin Terranie."
Svého koně opět chytím pevně za uzdu a ačkoliv nějakou úctu neočekávám, tak nechám vznešenost svého jména doznít a poté pokračuji:
"A přišel jsem kvůli jedné záhadě, která se donesla až na náš dvůr. Nějaký tajemný zabiják, který zabíjí vždy měsíc a pak opět zmizí. Nevím, co je na tom pravdy, ale přijel jsem se sem poohlédnout."
Eldenurin - 01.Února 2005 16:38
Když se na mě zadívají oči horalů tak trochu znejistím...
Tenhle pohled mi nepřipadá jako nějaký zvědavý...spíš jakoby se mnou něco bylo nebo kdybych jim někoho připomínal....
Pak postoupím směrem ke starci...
Mohu se zeptat kdo je ta dívka?...ta Aki? a proč se na mě Vaši muži tak podivně dívají?....ne že bych Vás chtěl nějak urazit ale ten jejich pohled není zvědavý....hmmm....
Když se starce ptám na pohledy mužů tak trochu ztlumím hlas aby to neslyšely úplně všichni ale jen ti co stojí u něj ale hlavně stařec...
Mlok ze Mřelí - 01.Února 2005 19:57
"Ehm, no já jsem nějakej Mlok.. Mlok ze Mřelí.. těší me. Já jsem sem přišel hledat jistou věc. Tedy já valstně nevím, jestli je tady, hledám ji už dlouho a nohy mne zavedly až sem, do hor. Jeskyně se na pláních obvykle nevyskytují.. hmno.." To sem teda zvědav jak tohle dopadne. Stojím a vyčkávám reakce, pokud žádná nepřijde, věnuji se zas vodě.
Alaris - 02.Února 2005 09:24
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
Vzhledem v vedru se snažím šetřit zbytek vody na později, až budu moct naplnit měch, a na Goranovo slova nejdřív jen zamručím. Po chvíli mi to ale stejně nedá.
"Byl jsem pár let pryč, to ste se za tu dobu začali mezi sebou takhle ... masakrovat?"Přitom napínám zrak, abychom Aki někde neminuli - nechce se mi v tomhle vedru chodit dál, než je nezbytně nutné.
Vypravěčka - 02.Února 2005 09:25
Eldenurin
Stařec si promnul bradu a zadíval se na tebe. Tvoje otáaka ho trochu překvapila.
"Aki... je naše bylinkářka a léčitelka."
-odpověděl stručně. Když ji neznáš, nebude ti o ní říkat nic víc.
Stařec si vyclechl i ostatní, prohlášení barona vyvolalo mezi horaly rozruch. Začali se dívat jeden na druhého a slyšíte výrazy jako...
"Lovec... zaboják... mrtví v lese."
Stařešina přikhouřil oči a zadíval se na něj, pak promluvil.
"Není dobré si zahrávat s tím, kdo přebývá v lese, mladíku."
Vypravěčka - 02.Února 2005 10:11
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Taeran
Jakého hostince???
Kdyby sis pořádně přečetl příspěvky, tak zjistíš, že většina postav stojí u studny ve vesnici. Nikde tam žádný hostinec není.
Když už píšeeš jednou za týden, tak alespoň koukej psát pořádně a k situaci. Svůj příspěvek oprav.
Taeran - 02.Února 2005 10:20
soukromá zpráva od Taeran pro Vypravěčka
Myslel jsem jakykoli hostinec.. Nemusis to hned mazat..
Vypravěčka - 02.Února 2005 10:53

soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Nějakou dobu jste s Kruelem čekali na cestě, možná jste se vydali Aki v ústrety. A pak jste ji uviděli, jak přichází po cestě. Slunce jí plane v rudých vlasech svázaných v týlu, že září jak pochodeň, v kontrastu s její jemně světlou pletí. Na sobě má šaty stejného střihu v jakých odešla, ale jiné. Úplně nové z bílé jelenice... nejjemnější a mejkvalitnější jaká snad může být. Sukně šarů ji sahá do poloviny lýtek, není na bocích sešitá, jen sešněrovaná od pasu do poloviny stehen, takže ji umožňuje volný pohyb a při kroku jí dohaluje nohy. Ze stejně jemné kůže má i nové boty do poloviny lýtek. Šaty má přepásané páskem z kovových destiček a řetízků. Její oblečení je dosti kvalitní a lovec i ten, kdo jej dělal se museli hodně snažit. Lepšín kůži ani jeden z vás dlouho neviděl.
Aki došla ladnou chůzí až k vám. Podívala se nejdřív na Gorana, pak na Kruela... a usmála se.
"Co vy dva? Co tu děláte?"V jejích očích jsou však vidět stopy po smutku a zamyšlení.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 02.Února 2005 11:22
"Nechci si s ním zahrávat, ale rád bych věděl více o něm. Pokud to je možné, můžeme si někde sednout a v kliku popovídat. V ideálním případě bych vás rád zbavil toho ... zabijáka." odpovím pak stařešinovi, celkem potěšen reakcí na má slova.
Vypravěčka - 02.Února 2005 11:28
Stařec se pohrdavě ušklíbnul a dva z horalů se dívají na barona se stále větší nedůvěrou.
"Ráno najdou mrtví a v poledne přijete tenhle hejsem a chce to vyřešit..."
-začalo jich několik mumlat pro sebe.
Stařešina si jedním gestem zjednal ticho.
"Žádný člověk Lovce neporazí, nebudu ti vykládat, co najdeš v lese, protože to neví nikdo. Nikdo ho neviděl a nezůstal živej, aby vo tom mohl povídat."
Alaris - 02.Února 2005 13:11
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
Na přicházející Aki se usmívám, bez ohledu na Gorana. A odpovím jako první:
"Šli jsme za tebou, aby se ti v lese něco nestalo."Vážně začínám uvažovat o tom, že si sundám vestu úplně. Jsem zvyklý na ledacos, ale tohle dusno je ubíjející.
Goran - 02.Února 2005 13:33
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
Goranovi jen bručivě odpovím.
"Nikdy takhle. Tohle je hnus a né vyřizování účtů."Když vidím Aki, usměju se.
"Šli sme pro těla a poslali je do vesnice, pak jsem šel dohlídnout na tvý bezpečí. Tak co? Dozvěděla ses něco ... vo těch dvou?" Zeptám se Akinve a toho, že změnila oblečení jsem si patrně nevšiml.
Cánë - 02.Února 2005 13:39
Vesnice
Stojím stranou a se zatajeným dechem sleduji situaci. Je mi maličko zle. Jednak od hladu a jednak z toho, jak přišla řeč zase na mrtvoly. Nějak mi to celé začíná docházet a doléhat na mne. Vypadám přepadle a unaveně.
Snaží se vám pomoct.... zamumlám neochotně na Baronovu obhajobu. Nikdo přece netrvrdí, že toho zabijáka chytí on sám, ale může vám pomoct. Protáhnu se a zakloním hlavu, abych viděla na nebe. Opět se zahledím na hlouček vesničanů. Když tom budete schopní a ochotní mluvit, můžeme vám pomoci svými nápady...víc hlav víc ví a mohlo by to pomoct.... když vidím neochotu vesničanů, rychle dodám..Neměli byste odmítat nabízenou pomoc. Leda by vám současná situace vyhovovala... nakrčím nos a usadím se do stínu studny.
Vypravěčka - 02.Února 2005 13:41
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se podívala na Kruela a usmála se znovu.
"Tomu říkám péče..."-nechala se slyšet, jen když jí to samé odpověděl i Goran, tak její odpověď doprovodil trochu jízlivý úšklebek jeho směrem.
Pak si trochu povzdychla.
"Ti dva do jejich vesnice ani nedošli... a také mají mrtvého... viděla jsem tělo, myslím, že je zabilo to samé."-zatvářila se pochmurně. Ale na dívku její křehkosti to nese dobře.
"Takže víc štěstí, že jsem tam šla já... oni si to totiž zase chtěli jít vyřídit s tebou."-zadívala se Gorana, jak by byl malý kluk.
Měkkou chůzí zas pokračuje dál, ani se pořádně nezastavila. Není na ní vidět, že by jí horko působilo nepříjemnosti. Zatímco vy jste zplavení, ona je stále čerstvá jak růže za úsvitu. Známky únavy z probdělé noci se už rozplynuly.
Vypravěčka - 02.Února 2005 13:48
Stařešina se po Cáne opodíval, jak na malou holčičku, která se plete mezi dospělé. Horalé si jejích slov nevšímají vůbec, tady není zvykem poslouchat ženy.
Stařec se vyjádřil ke všem jejím řečem jednou větou.
"Dokud nebude po novu, nikdo za noci do lesa nepůjde."
-jeho slova se týkají zjevně jen horalů, kteří si nedovolili nic namítnout.
Vy si můžete jít do lesa jak chcete, spíše není jaskné jestli budete mít jinou možnost, protože tady zatím nemáte kde zůstat.
Pak se k nim otočil znovu.
"Teď běžte po své práci a připravit hroby. Až se vrátí Aki, povím vám víc... do lesa ať bez mého vědomí nechodí nikdo ani za dne a dávejte pozor na děti."
-vydal pokyny a horalé se začali rocházet. Sice si vás přeměřují ještě sem tam pohledy, ale nakonec se všichni vzdálili a stařec se opíraje o hůl odbelhal do svého srubu.
Goran - 02.Února 2005 13:51
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Chtějí? Dobře, pak budou mít možnost." Na mé tváři se usadí stín a dívčiny předchozí věty jako bych neslyšel.
Rozhodně se mi nechce nechat Akinve s tím ... zbloudilcem, ale oni mne chtějí ... a já jim to potěšení udělám. Budou mě mít. Blíž, než jim bude milé. Odplivnu si a vyrazím směrem, z něhož přišla léčitelka.
Vypravěčka - 02.Února 2005 13:59
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Akinwe cosi procedila skrze zuby. Rychle se otočila, předešla Gorana a zastoupila mu cestu. Se svojí silou by jí mohl snadno odstrčit, ale zrovna ona ví, že to neudělá.
"Teď mě dobře poslouchej."-její hlas je silný a přísný. Vyzařuje z něj síla.
"Chtěli, ale já jsem jim to rozmluvila. Mají mrtvého. Taky. Stejně jako my. Mysleli jsi, že jsi ho zabil ty."-mluví pomalu a po každé větě dělá pauzu, aby slova dolehly ke Goranovým uším i joho mysli.
"Ala zabilo ho to, co zabilo naše. Jasné? Takže Teď se vrátíš s náma do vesnice a nechci nic slyšet. Přestaň se chovat jako malej spratek."-její hlas je ostrý, tohle myslí naprosto vážně. Jako křehká dívka si ke Goranovi dovoluje docela dost...
Goran - 02.Února 2005 14:15
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
Když Akinve spustí, rozcghechtám se jí do tváře.
"Ó jak jsi, šlechetná, zřejmě si mi zachránila život." Odpovím jí se smíchem, ale samozřejmě si uvědomuji, že se snažila zřejmě zachránit život těm psům.
Nevztáhnu na ní ruku, teď ne, jen udělám pár kroků mimo ni a vykročím svým zvoleným směrem. Smích ale ustal stejně rychle, jako přišel. Teď jsem zamračený a podrážděný.
Eldenurin - 02.Února 2005 14:19
Hm...takže tady řádí nějakej Lovec a zdá se mi, že Vy o tom něco víte?....
S touto otázkou se obrátím na ty které již znám a z mého hlasu je sylšet jakoby odhodlání něco podniknout...
Vypravěčka - 02.Února 2005 14:28
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki jen zavrtěla hlavou nad horalovou umíněností. V tvrdohlavosti si ale vzájemně nemají co vyčítat.
"Gorane... bude tě potřeba ve vesnici! Víš, co řekl stařešina."-zakřičela ještě za ním.
"Čert tě vem."-zarčela polohlasem sama pro sebe a rezignovaně zavrtěla hlavou. Otočila se pak ke Kruelovi.
"Tak půjdeme?"
Vypravěčka - 02.Února 2005 14:31
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Eldenurin
Horalové se sice rozešli, ale vidíš, že tebe si dále někteří zvědavě prohlížejí, občas na tebe ukáží a něco si říkají mezi sebou.
Všichni tady jsou spíše světlovlasí.
Cánë - 02.Února 2005 14:55
Vesnice
Vzhlédnu od studny k Eldurinovi. V lese řádí někdo nebo něco a loví to lidi. Nevíme jestli si vybírá nebo ne, ale každopádně je stáhne z kůže a zbaví hlavy... dokončuji s nakrčeným nosem a odporem v hlase. Zbytek zůstane ležet v lese.....tak mne napadaá, že ty ostatky snad nebyly ani ohlodané od zvěře...myslíte, že to nestihla nebo se toho tvora bojí? pozvednu obočí a opřu se hlavou o kolena....V břiše mi zakručí a na to se zamračím....A ke všemu musíme narazit na takové hrubiány..vesničani nevděční...
Alaris - 02.Února 2005 15:04
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
Poslouchám výměnu názorů mezi Aki a Goranem, nemůžu si přitom nevšimnout nového oblečení.
Takže Aki dostává dárky od sousedů? Není divu, že nemá zájem o namyšlenýho hlupáka.Když však Goran zamíří do sousední vesnice, začnu uvažovat jinak.
Gorane, ty pitomče ... "... počkej přeci!", zavolám za odcházejícím horalem.
"Jestli mají také mrtvého, bude mít každý muž v ruce sekeru. Myslíš, že tě budou poslouchat, když tam přijdeš a pustíš si hubu na špacír? A kolik jich zvládneš? Dva, tři?"Na otázku dívky zatím nereaguju.
Vypravěčka - 02.Února 2005 15:16
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki si povzdechla, ale na Kruelova slova přikývla. Jen ji už přestalo bavit Gorana přesvědčovat... přestalo ji to bavit už před několika lety. Podívala se za oběma muži a pokrčila rameny. Nové šaty jí sluší, padnou jí jak ulité z podle kvality i zdobení mají dost vysokou cenu.
Ještě jednou se na oba podívala, ale pka se otočila a zamířila zpět do domovské vesnice... s nimi nebo bez nich...
Goran - 02.Února 2005 15:53
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
"Jestli někoho budou poslouchat, sem to já ... to mi věř." Otočím se na Kruela.
"Nebo nevěř, čert to vem." Zavrčím a jdu svým směrem.
Saitlin - 02.Února 2005 16:17
Vesnice
Sleduji tiše celý rozhovor a nevmněšuji se, ani na baronovu ochranu, ani se nevyjádřím k tomu, co řekla Cánë...
Stojím trochu stranou, pohled skloněný, trochu pobledlá...
Nakonec ze sebe směrem ke starci vypravím...
"Promiňte, že vás ještě obtěžuji, moc děkuji za vodu, ale chtěla bych se zeptat, zda tu není možno u někoho přespat...já...odpracovala bych si to..."
- je znát že jsem hodně unavená a po tom co jsem dnes našla v lese i dost zoufalá, rozhodně tam, nechci ztrávit i dnešní noc...
Alaris - 02.Února 2005 16:26
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
"Jak myslíš", řeknu jen za odcházejícím Goranem, otočím se a dojdu Aki.
Zařadím se vedle ní, nic neříkám, jen se rozhlížím, abychom nebyli něčím překvapeni.
Tobias Partridge - 02.Února 2005 16:35
Stojím klidně opodál, ruce v kapsách a nechám všechny se vypovídat. Povídání o strašlivém a tejemném lovci přejdu jenom obrácením očí v sloup
Hrůza, nějakej medvěd jim tady požral pár chlapů a teď z toho ti vidláci mají bobky...
- probleskne mi hlavou. Do rozhovoru se zapojím, až když se začnou řešit praktičtější věci, třeba, kde přenocovat
"Taky bych rád spal pod střechou, pracovat se mě sice nechce, ale zaplatím..."
- nadhodím do vzduchu a vesele se zašklebím
Vypravěčka - 02.Února 2005 16:56
Jeden z horalů se zastavil a obrátil se na Veltaina a Tobiase, kteří se začali shánět po místě, kde by mohli složit hlavu.
Nejdřív jen pokrčil rameny a vypadá, že bude pokračovat v cestě, aniž by k tomu řekl něco víc, ale nakonec jim přeci jen odpověděl.
"Nevim."
-zazněla stručná odpověď.
Pokud budete chtít nocleh, budete muset hledat.
Cánë - 02.Února 2005 17:49
Vesnice
Ohlédnu se na Veltaine. Zkusíme se zeptat té léčitelky, mohla by být rozumnější... Pokrčím rameny a doufám, že i já budu mít kde složit hlavu....Pak se ale na něco upamatuju, vstanu a obrátím se na Taerana s nadějí v hlase...Myslíte, že bychom někteří mohli přenocovat u vás? Taerane?
Corigen - 02.Února 2005 20:39
Léčitelka Aki mě začala zajíma. Možná bysme se od sebe mohly vzájemně něco přiučit... pomyslím si. Rozhlédnu se po okolí a pokud to jde, sednu si někam do stínu. Přemýšlím.
Eldenurin - 02.Února 2005 20:53
Otočím se na Cánë a s úsměvem sobě vlastním jí příjemným medovým hlasem zdělím.
Mě nemusíš vykat Cánë, vždyť jsme oba elfové a tak proč ty formality a navíc od hezké tak hezké elfky jako ty bych si ani nemoh nechat vykat....
Ještě jednou se pousměju a pak koutkem oka se podívám na horaly kteří si mě pořád prohlížejí a tak mi to nedá a na Cánë jen mrknu na náznak toho aby mě omluvila a vydám se směrem k horalům.
Připomínám Vám někoho? jinak jmenuji si Eldenurin a chtěl bych se zeptat jestli bychom tady někde nemohli najít ubytování na jednu noc....
Mluvím klidně až se zdá, že snad spíš chlácholivě ale přátelsky a na tváři mám lehký úsměv, mé vlasy jemně vlají v tom teplym vánku a občas se až zalesknou.
Mlok ze Mřelí - 03.Února 2005 01:19
"Lovec lidí? Paráda, dycky sem toužil nechat se stáhnout z kůže zaživa, už jako malej kluk, heh." Hmm.. sarkasmus asi nebyl ta nejlepší volba humoru. "No myslím, že se s ním setkám brzy osobně. Pochybuju ovšem, že vám o něm budu vyprávět, protože i kdybych setkání přežil, bez pysků a kůže na hlavě se mluví dost špatně. Nicméně já jsem přišel abych prohledal zdejší hory, takže kdyby s nějaká výprava do lesa vydala, půjdu taky. Ovšem dovolím si podotknout že žádný holub ještě sokola z nebe nesundal." Usměju se kysele.
Goran - 03.Února 2005 07:20
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
Vyrazím tempem, které mi dovoluje to nesnesitelné vedro a po odcházející dvojici se ani neohlédnu.
"Dohajzlu, dohajzlu, dohajzlu ... jestli fakt maj taky mršinu, věci to pěkně komplikuje. Ale někdo tu hnusnou práci dělá ... a dělá ji někdo zranitelnej a tudíž i smrtelnej, a jestli to je pravda, pak si pro něj smrt příde." Bručím si pro sebe a přemýšlím o zakrvaveném noži, který jsem našel u prvního těla.
Byla na něm fakt krev útočníka?
Vypravěčka - 03.Února 2005 11:18
technická
Nikdo z vás z téhle vesnice není...
Vypravěčka - 03.Února 2005 11:31
Horal se na rudovlasého lefa podíval, je to starší muž, který už má svá nejlepší léta za sebou, ale v tvrdých podmínkách je zatím stále dostatečně silný.
Podrbal se ve strništi na bradě.
"Připomínáš mi holku."
-odpověděl po chvíli přemýšlení.
Nad otázkou o přenocování jen pokrčil rameny.
"Nevim, když vás u sebe někdo nechá..."
-rukou opsal gesto kolem dokola vesnice... s jasným významem, že on to rozhodně nebude, kdo vás nechá přenocovat.
Vypravěčka - 03.Února 2005 11:33
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Aki kráčí mlčky a docela svižně. Zlost, pokud jí cítila, ji docela rychle přešla. Takže po chvíli chůze se na tebe obrátila.
"Když mi uděláš tu příčku, upeču ti koláč."-navrhla ti s úsměvem výměnný obchod.
Vypravěčka - 03.Února 2005 12:06
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Zabrán do nadávek prošel jsi po cestě až k druhému údolí, kde se rozprostírá vesnice zhruba stejně velká jako ta vaše. Z okrake kopce vidíš obvyklé hemžení.
Goran - 03.Února 2005 12:26
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Vytáhnu oštěp a co nejrychleji a pokud možno nepozorovaně se snažím dostat mezi první sruby, adkud s oštěpem volně spuštěným v pravici vystoupím na volné prostranství.
Vypravěčka - 03.Února 2005 12:33
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Jeden z horalů si tě všiml už když ses pokoušel dostat mezi sruby. Zařval na ostatní... jediné slovo, tvoje jméno. Sám se chopil sekery a další tři udělali to samé. Tady nejsi vítán, zvláště se zbraní v ruce.
"Co chceš?"-zavrčel na tebe jeden z nich.
Goran - 03.Února 2005 12:57
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Už ani krok." Zavelím, když vidím, jak se ke mně blíží.
"Tenhle oštěp vás nezabije všechny, vím to, ale jestli někdo z vás chce jít do pekla jako první, ať udělá eště krok." Výhružně pokyvuji oštěpem v ruce.
"Chci vidět to tělo." Oznámím pak prostě.
"Jestli to neni jenom pohádka pro tu zrzku. Chci důkaz!"
Vypravěčka - 03.Února 2005 13:02
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Jeden z horalů procedil skrze zuby, že on by zase rád viděl tvoje tělo. Ale jeden staší ho okřikl.
"Aki ho už viděla."-odpověděl nesouhlasně, je jasné, že nechce ustoupit tak snadno. Ale nakonec svolil.
"Necháš tady zbraně a můžeš se na něj podívat, jinak táhni."
Goran - 03.Února 2005 13:05
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Kde je? Chci ho vidět, ale nenechám se kvůli němu zabít. Aspoň né teď. Zbraně si nechám." Trvám neúprosně na svém.
Vypravěčka - 03.Února 2005 13:12
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Z vesnice je jen Goran a Kruel nikdo jiný.
Vypravěčka - 03.Února 2005 13:13
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Horal jen zavrtěl hlavou. V okolí je vyhlášen za nejlepšího lovce, jeho krev sice není tak prudká jako ostatních, ale zas jeho slovo platí.
"Už jsem řekl, když chceš vidět tělo, slož zbraně."
Alaris - 03.Února 2005 13:24
soukromá zpráva od Alaris pro Vypravěčka
cesta lesemJsem rád, že Aki se zase usmívá. Je den, takže mě smrt dvou nebo tří mužů v lese netíží ... nebo jsem možná příliš uhřátý, než abych se tím chtěl teď a tady zabývat. Hory jsou domovem mnoha tvorů a většinou stačí nechat je být a sami odejdou ...
Slova rusovlásky mi přetrnou myšlení v polovině.
"Dobře, udělám ti jí, až přijdeme. Aby ses už nemusela tolik natahovat."Vypadáš přitom sice půvabně, ale jsi půvabná vždy. Navíc tu dlouho nebudu a zase by tě viděl jen Goran.Odvážu měch od opasku, ale než se napiju, nabídnu Aki.
"Chceš napít? Ještě mi tam trocha vody zbyla."A když už jsem se zastavil, sundám si vestu, abych jí neměl úplně propocenou. Stejně jí nenosím zašněrovanou.
Vypravěčka - 03.Února 2005 13:32
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Aki se stále usmívá.
"Díky. Pomůžeš mi tím."-věnovala ti půvabný a krásný úsměv, vítr si lehce hraje s jejími vlasy, které se jí uvolnily z copu.
Vzala si od tebe s vděčným úsměvem měch a trochu se napila, i tobě tam ještě zůstal voda na napití. Když svlékáš vestu, nepokrytě se na tebe zadívala a usmála se sama pro sebe, její pohled je trochu hodnotící.
Jinak se však nezastavuje a pokračuje dál po cestě do vsi.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 03.Února 2005 13:49
Do rozhovoru se moc dál nepřidávám, jen sleduji průběh děje.
"Ano, taktéž souhlasím s tou léčitelkou. Momentálně se k vám zřejmě budu muset připojit, jelikož stejně nemám jinou možnost. Sám nikam nepůjdu a na druhou stranu, vám mohu být ku prospěchu." vmísím se nyní do rozhovorů a mluvím spíše k slečnám, které znám už přeci jen trochu lépe.
Goran - 03.Února 2005 13:59
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Pojď si pro ně!" Položím si oštěp na na ruce a natáhnu je k horalovi.
Když to udělá, zaslouží si mojí důvěru.
Vypravěčka - 03.Února 2005 14:03
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Ostatní muži sevřeli pevněji rukojeti sekyr, Padla tam slova, aby to nedělal, že takovému bastardu jako jsi ty se nedá důvěřovat. Ale lovec se rozhodl jinak.
"My jsme vaše muže nezabili."-řekl jen naprosto vážným hlasem. Pak odložil svou sekeru, vykročil k tobě a natáhl ruku po oštěpu. Ostaní jsou připravení a napružení na tebe zaútočit při sebemenší známce podrazu.
Goran - 03.Února 2005 14:09
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Nechám muže vzít můj oštěp a roztáhnu ruce na znamení, že mu nehodlám ublížit.
"Jsi statečný muž ... nebo blázen, ale i to se mi líbí. Promluvím vážně." Meč zatím nechávám na zádech, nehodlám útočit a nehodlám mužům dát záminku pohybem k jeho rukojeti, aby zaútočili oni.
"Hned se mi zdálo divný, že by se vám to povedlo." Pravím posměšně a pohrdavě se podívám po ostatních.
"Ani já jsem v posledních dnech nikomu odsud nezkřivil chlup na těle. Pojďme." Vybídnu je a na meč na zádech stále pozapomínám.
Vypravěčka - 03.Února 2005 14:20
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Lovec se jen ušklíbnul. Na tvoje hodnocení ti neodpověděl.
"Meč si můžeš nechat, když na něj nebudeš šahat."-oznámil ti benevolentně.
"Jdeme."-ostatní sice nesouhlasně mručí, ale nedovolí si říct nic nahlas.
Zavedl tě na hřbitov za vesnicí, dva chlapi právě dokončili kopání hrobu a chystají se tam hodit jakýsi pytel. On je pohybem ruky zastavil a tobě naznačil, že se můžeš jít podívat.
Goran - 03.Února 2005 14:25
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Charakteristický zápach dává jasně tušit, co v pytli je, přesto se podívám.
"Kdy?" Zeptám se prostě a chystám se opustit hřbitov.
"Já jednoho sundaval ze stromu a druhej byl na zemi. Hnusný to bylo stejně, běda tomu, kdo to udělal." Kráčím zvolna po boku muže, jež nese můj oštěp.
"Můžu s tebou počítat, když po tom zabijákovi půjdu? Dám dohromady chlapy u nás, teda jestli to stařík povolí. Jak jste na tom vy?"
Vypravěčka - 03.Února 2005 14:29
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
V pytli je nastrkané tělo bez hlavy a kůže.
Lovec přikyvuje.
"Dneska v noci, našli sme ho na stromě."Pak se na tebe podíval docela chápavě a něco zavrčel, pro tentokrát není nadávka určena tobě.
"Jo, šel bych a všichni se mnou... ale náš stařík taky zakázal, prej zůstat ve vesnici a chránit jí." Odplivl si na zem.
"Šel bych hned, ale něco na tom je... aby dostal něktarou ženskou... to nedovilom."
Goran - 03.Února 2005 14:36
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"K čertu se ženskejma, zabíjí nám to chlapy, kdo je bude chránit pak?" Přikyvuju hlavou a vím, že u nás to bude stejný.
"Pak teda pudu sám." Řeknu rozhodně a chystám se opustit vesnici. Vezmu si od muže svůj oštěp. a zamířím k lesu. Nehodlám jít po cestě. Po několika krocích se ještě otočím a s despektem pronesu.
"Hodně štěstí ... při obraně." Zní to pohrdavě a odplivnutí to jen potvrdí. Pak vyrazím do lesa.
Jen doufám, že celý výjev sledovaly křepelky z týhle vísky a já mám další body.
Eldenurin - 03.Února 2005 14:46
Když mi horal zdělí koho mu připomínám jen se usměju a bez špetky náznaku toho, že by mě to urazilo což se říct nedá a se sladkým úsměvem mu zdělím.
" A Vy mě připomínáte někoho kdo se nezajímá o nic než o sebe ale přesto by mě zajímalo jakou holku Vám připomínám."
Vypravěčka - 03.Února 2005 14:54
Starší muž se zadíval na Eldenurina pátravěji, poznámka o lhostejnosti ho nechala klidným, ale tenhle cizinec se nějak moc vyptává.
"Zrzavou."
-odpověděl úsečně a doufá, že už bude mít pokoj.
Saitlin - 03.Února 2005 15:03
Znaveně si sednu do trávy, už toho mám pro dnes více než dost, nejříve mně ten horal honí lesem a teď, nebude ani kde přespat...
Tiše si povzdychnu...
Asi bude nejlepší počkat, až se vrátí Goran, třeba mi poradí, u koho by se dalo přespat...
Vypadám hodně přešle, bledá a unavená, dnešní den mi dal hodně zabrat a to ještě ani nezkončil...
Eldenurin - 03.Února 2005 15:03
Evidentně nejsem z těch co by se nechali jen tak odbýt a proto vyrukuji s další otázkou.
A nejmenuje se ta zrzka náhodou Aki?
Alaris - 04.Února 2005 08:20
soukromá zpráva od Alaris pro Vypravěčka
na lesní cestěVezmu si od Aki měch a dopiju zbytek vody. Vestu přehodím přes rameno, srovnám s dívkou krok a jdu vedle ní. Nic neříkám, jen přemýšlím.
Vypravěčka - 06.Února 2005 11:37
Kurel s dívkou kráčí dál po cestě až k vesnici. Tam si oba mohli všimnout menšího rozruchu, který tady vyvolali cizí lidé.
Horal, který mluvil s Eldenurinem se zahleděl kamsi za něj. Když se elf otočil spatřil vyšší, štíhlou dívku,... její vlasy jsou v barvě ohně a krve. Oblečená do jednoduchýcý šatů z nějjeměnší bílé jelenice. Mírná tvář jemných výrazů.... Dívka přišla do vesnice v doprovodu horala jen v kalhorách.
Aki se zastavila v půli kroku a zůstala stát... ostatní jakoby nevnímala, zahleděla se na rusovalsého muže. Když je vidíte proti sobě, jistá podoba se skutečně nedá zapřít.
Vypravěčka - 06.Února 2005 11:39
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Eldenurin
Vidíš přicházející dívku, slunce jí plane v rudých vlasech. Je štíhlá a v bílých šatech z kůže její postava vyniká... jemná bílá pleť a zelené jasné oči. Tahle dívka není horalka... ani náhodou. Je jemná a křehká... a v její tváři vidíš rysy elfí krve. Spanilá a půvabná.
Vypravěčka - 06.Února 2005 11:41
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Budeš v lese něco dělat, někam zamíříš, nebo se vrátíš do vesnice?
Eldenurin - 06.Února 2005 11:43
Když vidím takovou krásu mé oči se náhle jakoby zasní a vypadá to, že nemohu vydat ani hlásku...jako kdybych zapoměl jak se tvoří slova a věty. Pak lehce postoupím jako v transu směrem k dívce, pokleknu a políbím ji ruku a podívám se ji do očí, dlouze a hluboko.
"Zdravím Vás spanilá, mé jméno zní Eldenurin a Vy musíte být zřejmě Aki, před Vaší krásou se skláni a krása Affenského lesa, lesa který je pozůstatkem lesa Jediného...až tak jste krásná."
Vypravěčka - 06.Února 2005 11:52
Aki při pohledu na elfa také zůstala zaraženě stát, zjevně ji to překvapilo a zaskočilo... a ještě víc byla překvapena, když před ní poklekl a políbil ji na hřbet ruky.
Trochu rozpačitě a jemně se usmála.
"Ano, já jsem Aki..."
-zejvně neví, co by měla říct. Vlasy splaené do volného copu jí sahají až téměř pod zadek. Rukou si upravila jeden uvolněný pramen za ucho... takže jej odhalila... uši má lidské, oblé.
"Ráda tě poznávám... přicházíš z daleka?"
-po chvíli již zjevně nabyla zas svého klidu. Její hlas je jemný a vyrovnaný. V zelených očích má však stále zvláštní pohled.
Horalé se na oba dívají a jen pokývali hlavou. Chvíli si něco šeptali, několik z nich se ušklíblo... a šlo po své práci. Jen děti zůstaly na oba civět...
Vypravěčka - 06.Února 2005 12:18
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Eldenurin má štěstí, že u toho Goran není... viď. :o) Zajímalo by mne, co by dělal, kdyby se takhle elfík choval před Goranem... Povídej, přeháněj :o))
Eldenurin - 06.Února 2005 12:19
"Ó ano...pocházím až ze zbytku Jediného lesa...z Affesnkého lesa kde jsem byl šamanem a ochráncem kmene."
Již se zvednu a hledím dívce do očí, stále ji však držím za ruku, jemně a ostatních si zatím nevšímám, jsem fascinován.
Vypravěčka - 06.Února 2005 12:27
Aki se na elfa dívá se zájmem. Docela si jej prohlíží. Barva jeich vlasů jé téměř stejná a i jejich rysy se zdají být lehce podobné... Mírně se na něj usmívá, ruku nechala v jeho dlani.
"Nevypadáš jako šaman..."
-usoudila po chvíli.
"Já jsem léčitelka... proč jsi přišel?"
-zeptala se tázavě. Její oči jsou jasné jak smaragdy a klidné. Hlas mírný a trochu vážný.
Eldenurin - 06.Února 2005 12:36

Když Ako pronese, že nevypadám jako šaman tak se lehce usměju a zadívám se na ní hlubokým pohledem.
"Já si to také myslím avšak moji matku která byla také šamankou navštívili ve snu bohové a předurčily mi osud a proto jsem dostal jméno Eldenurin což znamená právě šaman-ochránce kmene....no a tak jsem se jím i stal."
Pak ji lehce přejedu palcem po hřbetě její jemné ručky.
"A proč jsem přišel? protože elfové šamani jsou známi tím, že dokážou ovládat své sny.....respektive své tělo ve snech no a mě také navštívily bohové a zdělili mi, že by mohl být konec světa a ramáda zla, že by vystoupila na povrch a, že bych se měl vydat a zničit Ištru, což byl hlavní Zlo, a nastolit zase pořádek....to se mi nakonec povedlo ale když jsme zase měli u nás mír tak mě nebavilo zůstávat jen u nás, chtěl jsem vyrazit na pomoc i ostatním co jí potřebují a tak jsem se začal toulat krajem..."
Když Aki vyprávím svůj příběh tak ani na chvilku neuhnu od jejich očí pohledem ale akorát se občas zasním.
Corigen - 06.Února 2005 13:18
Když řijde léčitelka, vstanu a přejdu k ní. Čekám, až domluví s Eldenurinem a zatím poslouchám jeho vyprávění. Naše osudy jsou si podobné a přitom tak rozdílné...
Cánë - 06.Února 2005 19:30
Pozorně naslouchám rozhovoru Eldenurina s léčitelkou. Jestli je tak vzatej každou ženskou, moc toho nenašamanuje.... kroutím si znuděně dlouhý pramen temných vlasů. Hm, takže toho ví dost, nechápu, proč se tak vyptával...Víte toho víc než my. Zdá se, že vy sám byste nám mohl celou situaci zde objasnit více než kdo jiný. Utrousím k Eldenurinovi, když na chvíli přestane mluvit.
Pak ale vstanu a popojdu k ženě, kterou tu nazývají Aki. Jmenuji se Cánë a spolu s ostatními jsem byla velmi kuse seznámena se svízelnou situací ve zdejším kraji. Jenomže lidé tady ve vesnici nesjou zrovna ... komunikativní. Možná, že Vy byste nám mohla říci více. Promluvím přátelsky, ale vážně k Aki.
Třeba bychom vám mohli pomoci. Ale jen v případě, že o to někdo tady stojí, protože zatím jsem ten dojem neměla. Zatím jsme se tu setkali jen s falešnou hrdostí a pýchou. Dokončím zklamaně a trochu dotčeně.
Eldenurin - 06.Února 2005 20:49
Otočím se s mírným úsměvem k Cánë jako bych věděl na co myslí.
"Bohužel nevím o co tady jde drahá Cánë, já jediné co vím je, že se snažím pomíhat lidem a všem kteří pomoc potřebují protože bych byl nerad aby ostatní viděli ty hrůzy co jsem zažil já...."
Cánë - 06.Února 2005 20:52
Jo, ale nemůžeš pomáhat někomu, kdo na tebe bere hůl, sotva otevřeš ústa... pokrčím rezignovaně rameny.
Eldenurin - 06.Února 2005 20:57
"Nemůžeš soudit lidi hned podle toho jak na tebe promluvěj....já se naučil lidi nesoudit lidi hned podle toho jak na tebe ze začátku mluví a chovají se k tobě....každý má k tomu přece jen svůj problém."
Cánë - 06.Února 2005 21:05
Ale právě to děláš...já nikoho neodsuzuju. Jen nastiňuju některé možnosti...a vzhledem k tomu, že nás místní klidně nechají napospas té potvoře v lese, aniž by nám podali nějaké informace, je můj odhad nejspíš až nehezky reaálný. Zamračím se. Odsuzuju, ...pche...nikoho neodsuzuju, frajírku. jsem taky elf a zažila jsem víc, než bys mi hádal... já chápu jejich postavení, ale jak tu stojíme a posedáváme, jsme na druhém břehu. A nevím jak ostatní, ale já nejsem ochotná se smířit s osudem žrádla kdoví čeho a dočasného bezpečí pro místní obyvatele. Odfrknu.
Eldenurin - 06.Února 2005 21:15
Podívám se na Cánë lehce podezřívavým ale vstřícným pohledem.
"Co dělám?... "Myslím, že nidko není ochoten se smířit s tím aby se stal žrádlem nějaký démonický potvory, sice nevím čím jsi prošla ale kdyby ti někdo řekl, že máš zachránit svět a vydat se sama do temnoty a bašty zla a utkat se se samotným arcimágem všeho Zla myslím, že bys měla trochu jiný pohled na svět...tím tě nechci nijak urazit, věřím, žes statečná dívka a dalo by se říct, že tvůj postoj k věci tomu nasvědčuje ale pochop trochu ty bezbrané lidi tady...ale dobrá respektuji tvůj názor a neberu ti ho ale buďme k sobě upřímní...pověz mi co víš ty protože je to se stalo určitě něco k čemu se zatím ani jeden z Vás nevyjádřil a všichni o tom zatím mlčíte....prosím."
Můj hlas je stále medově klidný a upřímný.
Cánë - 06.Února 2005 21:28
Podívám se na nebe a vypadá to, že se mne ten pohled opravdu uklidňuje. Povzdechnu si a s milým úsměvem opět pohlédnu na Eldenurina. Už jsem ti řekla, co vím. To je vše. Proto jsem tak znepokojená, protože ve srovnání se skutečností je to srovnatelné se zlým tušením, což, jak víš, je velmi málo. Blýsknu šedýma očima na Eldenurina. Kdyby mi někdo řekl to co tobě, nejspíš bych se na něj vykašlala, protože nejsem sebevrah.
Nejspíš se považuješ za chytřejšího, tak řekni, co máš vplánu?
Eldenurin - 06.Února 2005 21:35
"Drahá Cánë, nikdy bych se nepovažoval za chytřejšího a opravdu o tomto problému vím méně než ty a v plánu zatím nemám nic...ono vydat se do lesa jen tak nepřipraven není podle toho co říkají horalové opravdu nejlepší...nevím snad nějakou past nebo něco ale jinak si nedokážu představit před čím stojíme."
Můj pohled se mění v nejasný a je znát, že opravdu nevím co by se dalo dělat.
Cánë - 06.Února 2005 21:45
Jenomže zatím to vypadá, že do lesa budeme muset tak jako tak, bez ohledu na dokončení nebo nedokončení smysluplného plánu. A to je, oč tu běží. Proto se pozastavuji nad jistou dávkou bezohlednosti. Kdyby řekli, je tu takové a makové nebezpečí, ale nechat vás tu nechceme, pochopím to, ale vím, na co se zhruba připravit... Prohrábnu si nervózně vlasy a ulíznu si pár pramenů, neposlušně poletujících kolem bledé tváře, te´d lehce zrůžovělé debatou, za uši. Nechtěla jsem se tě dotknout...říkám, co si myslím, protože mlčení a posedávání kolem studny naši situaci nevyřeší. A já jsem hladová a utahaná, nemám náladu na řeči o právu místních, zaujmout jakýkoliv postoj k cizincům. Pohlédnu stále vzdorovitě, ale unaveněji, na Eldenurina a obrátím se ke studni. Přejdu k ní a naberu si ještě trochu vody...Tak nevím, jestli se na večer těšit nebo ne...
Eldenurin - 06.Února 2005 21:58
Když vyslechnu Cánë tak se bezeslova obrátí k Aki.
"Myslím Aki, že má Cánë pravdu....přece jen koukám a myslím, že ty to také poznáš, po dlouhé cestě znaveni a tak bych tě chtěl požádat jestli by tady nemohli někde najít nocleh....já bych jinak s tebou potřeboval vyřešit ještě nějaké věci ohledně toho Lovce."
Pak natočím hlavu jen tak zlehka k Cánë a mrknu na ni.
Cánë - 06.Února 2005 22:01
Zkuste se věnovat i tomu Lovci.... zamumlám s úšklebkem, ale zamrkám na Eldenurina zvesela a opřu se o studnu, abych viděla reakci vesničanky na elfovu prosbu ohledně ubytování.
Goran - 07.Února 2005 07:27
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Půjdu přímo do vesnice. Přes les jdu jen proto, kdyby mi náhoda položila do cesty nějaké přehlédnuté stopy.
No ten elfík by měl problémy. Musel by pak dlouho skákat kolem ohně, aby se dal dohromady. :-)) Dělám si srandu, Goran by mu řekl asi něco v tomhle smyslu.
"Jo, je pěkná ... něco, co nevíme, nám neřekneš?"
Vypravěčka - 07.Února 2005 08:19
Technická
Eldenurin, Cane
Chápu, že když tady jste, tak chcete hrát. Ale pokud se vaše postavy s někým baví, tak musíte počkat až zareaguje on, než začnete dělat něco jiného. Pak to totiž vypadá, že jste se na tu první věc vykašlali... a dotyčného už si nevšímáte.
Uvědomte si, že jste celý svůj rozhovor řešili před Aki.... a pomlouvat horaly před jedním zjejich vesnice mi nepřijde zorvna moc moudré.
Alaris - 07.Února 2005 08:21

dyž jsem přicházel s Aki do vesnice a viděl tkaovou spoustu cizinců, na chvíli jsem se zarazil.
Kde se tu najednou vzalo tolik elfů? A co tu chtějí?
Než jsem se stačil vzpamatovat, už jeden z nich, ten rusovlasý, klečí před Aki, drží jí za ruku a toká s ní. Volným krokem dojdu až k nim, naštvaný na sebe, že jsem zůstal stát a Aki je teď s toho elfa celá vedle.
No jo, hezkej ksichtík, dlouhý vlasy a líbezný řečičiky - chtěl bych tě vidět v lese, šamane.
Zastavil jsem se krok vedle Aki. Poslouchám, jak se začal bavit s další elfkou a stále víc nevěřím svým uším.
Co to žvaní, u lesních duchů? Jaký konec světa, jaké armády zla? Tenhle tajtrdlík že zničil zlo a natolil pořádek? Měl jsem ho kopnout do držky, dokud klečel.
Jsem stále víc a víc zamračený a naštvaný, že si mě ani jeden nevšímá, přestože se v lese vyznám už od pohledu.
No na tebe sme čekali, až nám půjdeš na pomoc ... bezbranné lidi? O čem o kecáš ty ... , hledám v paměti nejhorší nadávku, kterou jsem slyšel a už to nevydržím.
Postoupím dopředu.
"Dost těch keců! Co seš sakra zač, chytráku, spasitel světa? Svoje bezbranné lidi si strč do prdele", řeknu Eldenurinovi příkřa a jen tak mimochodem mávnu rukou směrem k horalům ve vesnici - nejsou zrovna jako Goran, ale je to jeden velkých chlap vedle druhého, znalí práce se sekerou, kopím a lukem. Což asi tenhle šaman - zachránce světa - neví.
Snažím se vychladnout, protože bych nerad, aby mě Aki viděla takhle naštvaného, nestává se mi to často. Ale svaly na rukou mám stejně zatnuté, jako bch chtěl Eldenurinovi vrazit jednu do zubů.
Nejsem ani tak svalnatý, jako spíš šlachovitý, přes šest stop vysoký horal, oblečený v kalhotách, u opasku tesák a přes rameno přehozenou vestu. Neučesané hnědé vlasy a strniště na bradě mi dávají vedle upraveného šamana drsnější vzhled.
Otočím se ke dvěma dalším dívkám (Canë a Corigen), které stojí poblíž, a už skoro v klidu řeknu: "Vy dvě nám taky chtete pomoct, nebo jen jdete náhodou kolem?"
Vypravěčka - 07.Února 2005 08:28

Aki poměrně prudce vytrhla ruku z Eldenurinova držení už na začátku, když se k tomu dosti nezdvořile přimíchala Cáne. Jen se na ní podívala a ušklíbla. Pomlouvat horaly před někým, kdo sice od pohledu není horal, ale žije v jejich vesnici a je jedním z nich se za moudré skutečně považovat nedá.
"Jste cizinci, nikdo se o vás starat nebude, ani já ne."
Pak se podívala poměrně ostře na Cáne.
"A ty děvenko, pokud chceš, aby ti někdo pomohl, dal ti najíst nebo jen vodu ze studny, tak si dávej pozor na jazyk. Ani pes nekousne ruku, která ho krmí."
S tímhle se otočila a zamířila směrem od vás. Její oči jsou sice stále klidné, ale přátelské city k vám také nechová... Její tvář je mírně podmračená.
Sotva byla pár kroků od vás přiběhlo k ní několik děvčátek ze vsi, prohlížejí si její šaty a vyptávají se jí. V jejich zájmu jsou také Akiiny vlasy, děvčátka začala o něco prosit... dokud Aki nepřikývla. Když zahlédnete její výraz zase se usmívá.
Děti se rozeběhly po louce a začaly trhat bílá kvítka.
Cánë - 07.Února 2005 09:53
Obrátím se na Aki. Urazit se je velice jednoduchý způsob, jak se nás zbavit. Nikdo vás tu nepomlouvá, paninko. Kdyby tu nebyl ten stařec, klidně by nás nechali chcípnout od vedra. Jako léčitelka, jak tu o vás mluví, byste měla mít trochu pochopení. Odfrknu podrážděně.
Zatím mi nepřipadlo, že bych měla šanci se někde najíst a odpočinout si, i kdybych se tu sladce usmívala a škemrala.
Pak se otočím na Kruela. Chvěji se hněvem, ale snažím se opanvat. Jdu jen kolem. To co jsem viděla mne znepokojilo a pokud je možnost a někdo o to stojí, ráda pomůžu, jak budu umět....Zatím to ale vypdá, že je tu nejspíš všechno vpořádku, mrtvoly v lese jsou běžný problém, i když to vypadá, jako by si někdo z okolí zdobyl svůj útulný domov lidskými trofejemi, hlavně, když se do toho nezamíchá nikdo cizí. Pokrčím rameny a ohlédnu se po ostatních.
Corigen - 07.Února 2005 09:56
Cestuji světem a snažím se pomáhat všem. Tedy pokud mají zájem. Nemám jiný důvod být přímo tady. odpovím Kruelovi unaveně. Pokud mě tu nebudou chtít, můžu jít zase svou cestou...
Vypravěčka - 07.Února 2005 09:58
Aki se na Cáne obrátila s milým úsměvem... až moc milým.
"Pořád ses nepoučila... drzoztí si nepomůžeš. Jsi cicí, proč by se o tebe měl někdo starat?"
Jen mírně zavrtěla hlavou.
"Chceš nám pomoct? A co umíš kromě mluvení?"
Na Kruela se Aki podívala se zájmem.
Cánë - 07.Února 2005 10:13
Pohlédnu na Aki a zavrtím hlavou. Ty léčíš, já dělám rány. Odpovím prostě. To vy to tu pořád nechápete. Netvrdím, že by se o mne měl někdo starat. Přišli jsme sem jako poutníci na svých cestách. Procházíme tudy a setkáváme se s tragickými událostmi, které místí postihly. Vím, že tu na nás nikdo nečeká, rozumím přístupu místních k takové hordě cizinců, jaká se tu sešla, ale když jsme se snažili být slušní, bylo to k ničemu. Skloním unaveně hlavu. Někteří tudy jen procházejí, jiní se tu sešli, aby se vám alespoň pokusili pomoct... Opět se ohlédnu na ostatní a máchnu k nim rukou. Jsou ochotni pomáhat a jediné co se zatím dozvěděli bylo krčení ramen a ofrky.
Vypravěčka - 07.Února 2005 10:19
Aki jen pozvedla obočí.
"Když chceš pomáhat, najdi si někoho, kdo o to stojí. Naše události se vás netýkají."
Pak se otočila. Odešla do svého srubu, za okmažik vyšla ven a zamířila k několila děvčátkům, které na ni již čekají. Jednomu z nich podala hřeben. Posadila se na kámen a rozpustila si vlasy... pročísla si je prsty... dlouhé a husté jí zplývají až pod zadek. Děti na ni nábožně hledí. Jedna z nich jí je začala opatrně pročesávat hřebenem, další tři pomáhají. Aki se mírně usmívá, zavřela oči a nastavila tvář slunci.
Pět horalů se vrátilo ze hřbitova za vesnicí s lopatama a rýčem.
Vypravěčka - 07.Února 2005 10:21
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Prošel jsi lesem... docela svižně a bokem se vrátil do vesnice.
Vidíš Aki, jak nechává děti hrát si se svými vlasy. Také sis všimnul jednoho muže, který má vlasy ve stejné barvě jalo léčitelka, a zdá se jí být i trochu podobný.
S tím se teď baví Kruel a vypadá že mu jednu natáhne.
Jinak tu jsou všichni cizinci i cizinky, které jsi potkal cestou.
Cánë - 07.Února 2005 10:27
Fajn. Když vám vlastní pýcha nedovolí přijmout podávanou ruku, pak potěž bůh, protože tu nejspíš brzo vymřete. zamumlám, když je Aki pryč. Doplním měch na vodu, hodím si věci na rameno, nazuju boty a obrátíms e k ostatním. Zdá se, že si tu vystačí sami. Mějte se a pokud se jim budete snažit pomoct, myslete na to, že tihle vás nechají pojít jako toulavá psiska. Oni jsou totiž nad naši pomoc POVZNESENÍ...Sbohem. Pokrčím rameny a zamířím k lesu, někam tam, kde zůstal Jaghra.
Alaris - 07.Února 2005 11:08
Do rozhovoru Aki a Canë se nezapojuju, nechci ženám skákat do řeči, i když se tvářím nesouhlasně. Když Canë odchází, řeknu nahas všem, co stojí okolo:
"Aby bylo jasno - v lese něco zabilo dva chlapy odsud a jednoho ze sousední vsi. Nevím, co to bylo. Nevíme ani, jestli je s čím pomáhat. Jestli něco, tak nejdřív musíme zjistit, co v lese je. Pak se teprv uvidí, co bude dál. Jasné?"
Rozhlédnu se po lidech a elfech okolo, zda mě pochopili.
Alaris - 07.Února 2005 11:09
soukromá zpráva od Alaris pro Vypravěčka
Oki, tohle ještě zaslechnout mohla.
Goran - 07.Února 2005 13:03
Vyjdu z lesa a pot ze mě jen lije. Přesto jdu stále svižně a mířím rovnou ke skupince dětí a Akinve. "Vopravdu maj mrtvýho." Promluvím, jako bych jí říkal něco nového a vůbec se nezabývám tím, že jí dávám jasně najevo, že jsem jí nevěřil. "Takže to dělá někdo cizí ..." Mimoděk pohlédnu ke skupince u studny, ale ušklíbnu se nad tím, že tihle to zaručeně nebyli.
Vypravěčka - 07.Února 2005 13:10
Aki se podívala na Gorana.
"Gorane..."
-okřikla ho, hovořit o mrtvých před dětmi jí nepřipadá jako dobrý nápad.
Děvčata mezi tím už Aki vlasy rozpletly a rozčesaly. Začínají jí do nich vplétat bílá kvítka.
Aki je trochu zklamala, když vstala, aby mohla s Goranem promluvit někde kousek od nich. Odvedla ho stranou, pak pokračuje. Že jí Goran nevěřil, ji až tak nepřekvapuje.
"Říkala jsem ti to."
-neopomněla mu však to připomenout.
"Stejně v noci půjdu do lesa, musím."
-pokývala odhodlaně hlavou.
Goran - 07.Února 2005 13:19
Následuji Aki kousek od dětí, které po mě házejí ne zrovna přátelské pohledy, když jim jí takhle odvádím. "Těším se." Řeknu pouze, místo přesvědčování, aby nikam nechodila. "Jdu taky. Jak je tomu děcku?" Z tónu poslední otázky je znát, že mě to až tolik nezajímá a pohled, s nímž sjíždím zrzku jasně napovídá, že své předchozí ujištění mě zaměstnává víc a je skutečně ze srdce.
Vypravěčka - 07.Února 2005 13:49
Aki pokrčila rameny.
"Spí... dokud nebudu mít bylinky, tak jí nepomůžu."
-je vidět, že ji to sice trápí, ale teď nemůže nic dělat.
Pak se na Gorana zahleděla zkoumavě.
"Do lesa pro bylinky, ne nikoho honit..."
-dívá se horala podezřívavě. Dobře ví, proč je Goran tak ochotný.
Dál se s ním bavit nijak zvlášť netouží.
"Půjdeme po soumraku."
-ujasnila ještě. Pak se vrátila zpět k dětem, které to potěšilo. Znovu si sedla, ani na ní není vidět, jak se cítí v tehle dnech.
Corigen - 07.Února 2005 14:06
Pokud se mi pofaří zaslecnout něco z rozhovoru o dítěti (nejspíš dívce), která je nemocná, nedá mi to a přejdu k Aki. Promiňte... Jsem také léčitelka a možná bych vám mohla pomoci. Mám také nějaké léčivé bylinky... řeknu váhavě. Nesetkala jsem se tady s moc vlídným přijetím a nechci zbytečně otravovat. Pokud o mě skutečně nestojí, dám jí pokoj.
Vypravěčka - 07.Února 2005 14:41
Aki, kterou zase děvčátka z vesnice zaujatě češou a ona trpělivě drží, vzhlédla ke Corigen.
Podívala se na ni, jakoby ji odhadovala.
"Jaké bylinky máš?"
-zeptala se pak neutrálně.
Corigen - 07.Února 2005 14:50
Záleží na to, které by byly potřeba. odpovím Aki. Sáhnu do své torny a vytáhnu z ní bylinky úhledně zabalené v šátku. Rozbalím ho a nabídnu Aki, ať se podívá.
Goran - 07.Února 2005 16:32
Už jsem byl na odchodu, když přišla Corigen se svou otázkou. "Jestli mi znemožníš jít s Aki v noci do lesa, hezulko, budu nucen si najít jinej program." Dívám se na dívku a hodnotím, co má pod tím hábitem.
Vzhledem k tomu, že předpokládám, že všechny obyčejnější bylinky by Akinve měla v zásobě, příliš nevěřím tomu, že Corigen má právě ty, které by Aki pomohly, tak se chystám k odchodu do svého srubu. "Tak po soumraku." Prohodím k Aki a vůbec se nazabívám možností, že by mě přišla vyzvednout ke mně. Prostě přijdu já.
Cestou k sobě si všimnu opodál sedící Veltaine Arasin a zamířím k ní. Když ji míjím, jen prohodím. "Škoda tak pěknou prdelku svěřovat tvrdý zemi ... bydlím támhle." Nečekám na její reakci a kráčím ke srubu.
Eldenurin - 07.Února 2005 19:14
Když na mě promluví Kruel, podívám se na něj pohledem smutným...
Kdybys tak prošel se svojí velkohubostí tím co já tak se z toho zblázníš človíčku...
Pak promluvím, můj hlas je klidný a výraz neutrální, nejsem naštvaný ale ani veselý.
"Proč taková slova, nevím co jsem ti udělal a rpoč tedy proti mě tak afektovaný....já se snažím jen pomoci a ne se tady hádat."
Eldenurin - 07.Února 2005 19:15
soukromá zpráva od Eldenurin pro Vypravěčka
jj mě to došlo bohužel pozdě ale co se dá dělat...za chyby se platí
Mlok ze Mřelí - 07.Února 2005 21:08
Koukám na dva elfy jak se hádaji, koukám na bylinky co předvádí Corigen, zkusim trochu zapnout mozek - au - v horku to nejde, nechám toho. Odpověď na otázkou jak horlaum pomůžeme když půjdeme do lesa a necháme se zabít se holt nedozvím. Začnu si pískat mou oblíbenou "karavanu mraků" a popíjim vodu s několika sušenými lísky, které jsem vylovil odkudsi z batohu plného věcí. "Až se nějak dohodnete co se bude dít, tak mi řekněte. Tim nechci předem naznačit že se rozhodnutí skupiny podřídím, ale zajdu to říct Jagrovi, aby věděl na čem je. A taky mu tam zanesu trochu vody." Mám zatraceně velkej hlad, jenže nemám skoro žádné peníze, hmno ale jíst se musí. Otočím se na náhodného holara poblíž:"Promiňte, pane, ale kde by tu člov... ee... chlápek jako já mohl sehnat něco k jídlu? "
Saitlin - 07.Února 2005 22:26
Tiše se zvednu ze země, jsem strašně unavená a taky hladová...
Právě teď je mi jedno, jak se mnou Goran jedná, hlavně, že budu mít kde přespat a třeba se moci i najíst...
Navíc stejně bude v noci s Aki...
Pomalu vyjdu směrem k jeho srubu...
Goran - 08.Února 2005 07:09

Když dojdu ke srubu, zamířím rovnou ke studánce u skalky. Shodím ze sebe vestu a naberu do rukou chladivou vodu a chrstnu si jí na hrudník a obličej. Několikrát to zopakuju a cítím se jako znovuzrozený. A co mi přidá i na náladě je to, že na hladině je ještě moje rozpitá láhev kořalky a z vody je docela vychlazená. Ještě tak půlka zbývá.
Vezmu lahev a dojdu do srubu. Vlastně spíš jen přez něj, dovnitř hodím jen zbraně a usednu do futer tak, že možná budu překážet Veltaine ve vstupu, ale když se bude snažit, dovnitř se dostane. Přiložím láhev ke rtům a řádně spláchnu dnešní zatracenej den.
"Vítej v mým doupěti, poupátko." Promluvím na přicházející dívku. Od někoho jiného by možná oslovení poupátko znělo příjemně a mile, ale ode mě rozhodně ne. Pohled, jímž svá slova doporovázím, jako by Veltaine svlíkal už před srubem. Když Veltaine nahlédne dovnitř, vidí opravdu spíše doupě, než cokoli jiného. Na stole je kus nakousaného bochníku chleba a rozpité, řádně zkyslé mléko, což sice přes džbánek zatím vidět nemůže, ale může ho cítit. Krom stolu a dvou židlí je vidět dveřním otvorem hromada vlčích kůží sloužící místo lůžka, skříň z napolo upadlýma dveřma, kterou beztak nepoužívám, o čemž svědčí sem a tam pohozené kusy oděvu. Dojem hodně neuklizeného obydlí dodává i vrstva špíny na ušlapané hliněné podlaze a na trámu pověšené lano a několik pytlíků.
Vypravěčka - 08.Února 2005 08:50
Aki se naklonila k bylinkám, ale opatrně, tak že se jeií vlasy v rukou holčiček z vesnice téměř nepohnuly. Zřejmě je už zvyklá. Děti se věnují vplétání a toho, co Aki dělá nebo s kým mluví si moc nevšímají.
Prohlédla si bylinky, k několika přivoněla, pak jen zavrtěla hlavou.
"Ne, tyhle mi nepomohou..."
Po chvíli přišel k léčitelce statný muž, ten který vás předtím nechtěl pustit ke studni. Ve tváři má zamračený výraz. Podíval se tázavě na Aki.
"Bude v pořádku?"
-zeptal se váhavě.
Aki se jen usmála povzbudivě a mírně.
"Bude, v noci půjdu do lesa pro byliny, které pomohou."
Horal zaťal zuby.
"Půjdu s tebou."
Dívka jen zavrtěla hlavou.
"Ne, Vorene... máš ženu a děti musíš chránit je. Půjde Goran."
Horal se na ni podíval a přikývl. Horalové moc mluvní nejsoua úsměvy také nejsou jejich silná stránka, takže jen něco zabručel o odešel.
Vypravěčka - 08.Února 2005 10:45
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Nechala jsi vesnici za zády.
Jak pomalu vychládáš, dochází ti, že to asi nebylo nejmoudřejší. Kde je Jaghra, nemáš tušení. Vodu sis sice doplnila, ale na jak dlouho může vydržet... navíc naposled jsi jedla včera... a kručení v žaludky začíná být už otravné. Ocitla ses sama v lese, ve kterém se nevyznáš a ve kterém podle všeho někdo nebo něco zabíjí.
Vypravěčka - 08.Února 2005 10:50
Horal se v první chvíli zarazil. Prohlíží si Mloka docela nepřátelsky... barva jeho pleti tu zřejmě nebude patřit mezi oblíbené... stejně jako všechno, co odbočuje od normálu.
"K Jídlu?"
-zamručel neochcotně... je vidět, že přemýšlí, jestli Mloka poslat někam rovnou, nebo co s ním. Na tolik cicinců tady nejsou zvyklí.
"No... maso vod nějakýho lovce a zbytek vod těch, co maj pole..."
Vypravěčka - 08.Února 2005 10:52
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Jaghra Milr
Zůstal jsi sám v lese... nic zvláštního, už jsi musel přežít horší věci. Ale horko je nepříjemné i pro tebe. Šupinatá kůže se ti rychle vysušuje, chtělo by to najít si nějaké místoi a zchladit se... a také to, co za noci zabilo toho chlapa... a stáhlo z kůže. S tím by ses potkat určitě nechtěl.
Corigen - 08.Února 2005 13:05
To je škoda. Ale kdybyste potřebovala, jsou vám k dispozici stejně jako mé léčitelské schopnosti. odpovím smutně Aki. Podívám se na ni a čekám. Budu jí k užitku, nebo mám odejít? Nabidku pomoci myslím upřímně, neříkám to proto, aby mě u sebe nechala.
Vypravěčka - 08.Února 2005 13:11
Aki se podívala na mladou ženu před sebou a mírně se usmála, trochu posmutněle.
"Potřebuji buď ty spávné byliny, nebo zázrak. Řekla bych ti, ať se na malou podíváš, když myslíš, že pomůžeš."
-pokračuje pak v řeči. Vlasy má dlouhé a bohaté, takže děti svojí práci hned tak nedokončí, ale bílé květy jí v rudých pramenech září jak perly a ladí se světlými jelenicovými šaty, každý z nich jí přidává na půvabu, ačkoliv tvář má zas mírně unavenou.
"Ale jsi tu cizí a její rodiče ti nebudou věřit."
-dokončila.
Pak se na Corigen ještě podívala.
"A jaké jsou ty tvé léčitelské schopnosti?"
Saitlin - 08.Února 2005 15:35
Zadívám se na Gorana, na jím pronesenou větu odpovím jen jednoduše...
"Děkuju..."
Zastavím až těsně u něj, ráda bych se skryla před pálícím sluncem do útrob srubu, jeho poněkud neupravený interier mne příliš nepřekvapuje a jak se zdá, v této chvíli mi ani nijak nevhodný nepřijde...
Počkám, zda mne Goran nechá vstoupit a trochu si odpočinout...
Cánë - 08.Února 2005 16:10
Vyjdu z zamračeně z vesnice. Minu Gorana jen s nějakým zamručením a zmizím v lese. Vypadá tak klidný...nebýt toho, co jsem viděla, snad bych ani nevěřila. Vracím se kousek po cestě, kudy jsme vstoupili do vsi a rozhlížím se po Jaghrovi. Sejdu z cesty kousek do lesa. Opřu se unaveně o kmen stromu a přemýšlím nad tím, co se te´d stalo. Přece se tam nevrátím a nebudu se jich prosit o milost...Beztak po mně hodí leda vidlema. Jsou to burani a nesnesitelní nafoukanci...u barona to chápu, ale u těchhle ubožáků... Povzdechnu si. Opět se kolem rozhlédnu, jestli nezaslechnu pohyb nebo nezahlédnu Jaghra.
Vypravěčka - 08.Února 2005 16:18
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Goblina nikde ani nevidíš, ani neslyšíš. Les je dusný a tichý, jen občas zazpívá nějaká pták, nebo zapraskají větvičky... jinak nikde ani živáčka.
Cánë - 08.Února 2005 16:22
soukromá zpráva od Cánë pro Vypravěčka
Les
Vrátím se k cestě, dřepnu k jejímu kraji a hledám jahody a jiné plody, které by mi mohly alespoň trochu ulevit od hladu.
Vypravěčka - 08.Února 2005 16:31
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Rostliny jsou v takovém vedru rády, že vůbec přežijí. těch pár jahůdek, které jsi našla je suchých a scvrklých. Těmi se rozhodně nenasytíš.
Cánë - 08.Února 2005 17:08
soukromá zpráva od Cánë pro Vypravěčka
Les
Ale sním je, konečně, když už jsem je našla...Jdu se projít kolem vesnice, zkusím si někde najít místečko na noc. Stačí seník, nějaký dolík...
Eldenurin - 08.Února 2005 17:20
Nad Kruelem nakonec jen v mysli mávnu rukou...
"Omluv mě, že nedokončím naši debatu ale na to se určitě najde čas a třeba do té doby změníš názor."
Pak se vydám směrem ke kameni na kterém sedí Aki, můj pomalý krok i výraz ve tváři napovídá tomu, že jsem si vědom tomu co jsem proved za nezdvořilost když jsem se začal bavit s Cánë při rozhovoru s Aki.
"Aki promiň mi to ale jsem ještě takový trochu zmatený z toho co se tu kolem mne teď děje....mohu se zeptat na co potřebuješ ty byliny? a kdybych snad mohl pomoci tak klidně řekni."
Vypravěčka - 08.Února 2005 17:27
Aki pomalu zvedla hlavu k Eldenurinovi, musí ji trochu zaklonit, neboť ona sedí téměř na zemi a on nad ní stojí. Mírně se usmála, nevypadá, že by se na něj zlobila. Chvíli si ho prohlížela, docela nepokrytě a se zájmem.
"Nic se nestalo."
-odpověděla pak docela mile a smířlivě.
"Všichni jou teď podráždění... já také. Ty bylinky potřebuji pro dcerušku jednoho z vesnice, má horkou nemoc a pokud bylinky mít nebudu, tak na horečku může brzy umřít."
-když hovoří o dívence, tak je v jejích očích stín.
Jedno z dětí ji objelo kolem krku a něco jí zašeptalo do ucha. Aki ho štíhlou rukou pohladila po plavých vláskách.
"Ale jistě, neboj... bylinky přinesu, a pak si zas budete hrát..."
-laskavě děvčátko konejší.
Eldenurin - 08.Února 2005 17:41
Trochu se pousměji a jsem rád, že se Aki nezlobí.
"Bylinky? a co jaké bylinky potřebuješ? já ti je kdyžtak pomohu najít..."
Pak se vesele usměji na děti, sehnu se a utrhnu nějaké květiny z kterých hbitě udělám krásný věneček který posadím dítěti které obajo Aki na hlavu a pohladím ho po tváři.
Snad aspoň ty děti nic netuší o tom nebezpečí...nebo jim to aspoň tak nepříde.
Vypravěčka - 08.Února 2005 17:46
Děvčátko se z počátku Eldenurina bálo, ale přeci jen je Aki docela podbný... alespoň v jejcih očí a navíc se nechová nepřáteslky, takže nakonec se po tváři pohladit nechalo.
Děti už léčitelčiny vlasy proplety kvítím celé... Aki se na ně usmála a poslala je zase si hrát. V tvrdých podmínkách hor děti nejsou rozmazlené a dospělé poslouchají... někdy na tom závisí jejich život, takže bez odmlouvání odběhly.
Aki se na kameni usadila pohodlně.
"Musím pro ně v noci do lesa... rostou na jednom místě..."
-pak se usmála.
"Jak mi chceš pomoci něco najít v těchto lesích, když se v nich ani nevyznáš... Pořád jsi mi ještě neřekl, jak ses sem dostal."
Eldenurin - 08.Února 2005 17:54
Když na mě Aki mluví tak se ještě pořád dívám za odbíhajícími dětmi pak ale se otočím na Aki a pohlédnu ji do očí...
"Možná se ti to bude zdát dosti otřepané ale když jsem tak bloudil světem a poznával nov= a nové lidi, přátele i nepřátele tak jsem se dostal až do tohoto krásného kraje a řekl jsem si, že se tu porozhlédnu, lesy mi připoměli mou domovinu ale když nyní slyším něco o nějakém Lovci tak sem si řekl, že tu ještě pobudu a pokusím se Vám nějak pomoci pokud to bude mořno a budete li chtít. A když už mluvíš o tom, že se v noci půjdeš podívat po těch bylinkách tak bych rád šel s tebou protože to myslím nebude moc bezpečné když půjdeš jen tak."
Corigen - 08.Února 2005 18:05

Chápu. odpovím Aki smutně. Při většině nemocí dokážu aspoň ulevit, kdy už ne vyléčit je úplně. Znám bylinky a většinou je dovedu najít, i když ne jako někdo, kdo na tom místě žije odmalička. Snažila jsem se naučit snímat kletby, ale nejsem si tím moc jistá. Stát se pochopitelně nic nemže, jenom... Snažila jsem se dlouho žít jen pro Světlo a doufat, že kletby už nejsou, že lidé jsou dobří... Ale to bych se s nimi nemohla stýkat. Vždy bude Tma a ti, kteří proti ní bojují. Radši kletby rychle zamluvím. Chvílemi mám pocit, že mi pomáhá sama příroda. Země... a voda... ...a magie. Nepoužívám ji, ale stále tam někde ve mě je. Síla, jejíž přesný rozsah neznám. A nevím, nakolik ji to ovlivnilo... Mé hluboké smutné oči se zahledí kamsi do dálky a objeví se v nich starý stín, stopy potlačovaného smutku. Pak se zas vrátím do současného světa a svítícího slunce Pravda, až moc, ale... a podívám se na Aki. U ní musí být ty děti v nejlepších rukou... pocítím k ní náhlou vlnu sympatie. Možná ta je důvodem, proč jsem k ní upřímnější, než normálně bývám. Přesto jsou věci, o kterých mluvit nebudu. S nikým.
Vypravěčka - 08.Února 2005 20:32
Aki se dívá na Eldenurina docela mírně, její zelené oči jsou klidné a jasné. Při jeho slovech jen přikývla, že rozumí, ale nijak víc je nekomentovala.
"Půjde se mnou Goran."
-ušklíbla se a je na ní vidět, jak je tímhle nadšená... velmi ironicky řečeno.
Corigen také vyslechla.
"V horách není čas na pocity, bu´d znáš lék a neztratíš hlavu, ani když ti krev stříká pod rukama, nebo má ten dotyčný smůlu... pokud se začneš zaobírat sentimentálnostmi o přírodě, moc platná nebudeš."
Eldenurin - 08.Února 2005 20:55
"Goran? toho ani ještě neznám ale svůj typ o tom kdo to je mám....nevím jaký je takže nehodlám ho soudit ale přeci jen bych byl radši kdybych s tebou mohl jít...možná budeš potřebovat pomoc a já bych byl nerad aby se ti něco stalo."
Můj hlas se mění z neutrálního na starostlivý.
Vypravěčka - 08.Února 2005 21:01
Aki se ušklíbla znovu.
"Goran mě ochrání před tím, co zabíjí v lese... jen by mě zajímalo, kdo mě bude chránit před Goranem."
-pohledem zabloudila přes elfovo rameno ke Kruelovi. Dobře ví, že ti dva si do oka nepadli. Pak nad tím jen pohodila hlavou a usmála se, nějak víc se tím zřejmě nezabývá ani netrápí.
Obrátila se zas k Eldenurinovi.
"Ale jistě, můžeš se mnou jít... Goran bude rád."
-v jejích slovech je citelná škodolibost. Ale na elfa se usmívá docela mile.
"A teď mi pověz něco o sobě... a tvém lidu, zdáš se mi známý... ale možná je to jen barvou vlasů."
-nakonec se zas vesele a zdánlivě bezstarostně usmála. jeden pramen Eldenurinových vlasů vzala mezi prsty a promnula.
Eldenurin - 08.Února 2005 21:09
Když vezme Aki můj pramen vlasů mezi své prsty může cítit jejich jemnost a já zase její hebké prsty ze kterých se mi krásně zatočí hlava.
"Můj lid nyní chrání můj nejlepší přítel a já jim slíbil, že se k nim jednou vrátím....v Affenském lese jsou hrozně milí elfové a máme tam spoustu slavností a také moc příběhů, děti je rády poslouchají dlouho do noci než je jejich matky pošlou spát...já děti zatím nemám a nemám ani ženu ani přítelkyni s kterou bych chtěl založit vlastní rodinu..."
Při slovech o přítelkyni se na Aki podívám nějak jinak než normálně, nějak hloubš do jejích očí a lehce se pousměji.
"Zatím bylo dost starostí s kterými jsem se musel vypořádat ale nebyl čas a tak svoje lidi považuji za svou rodinu a děti ostatních jsou tak trochu moje..."
Cánë - 08.Února 2005 21:38

Okolí vesnice
Trajdám chvíli kolem vsi. Okukuju, jak to tu vypadá a zrakem se snažím proniknout les, abych mohla alespoň zhruba odhadnout terén. Jen matně tápu ve své minulosti, kdy jsem žila mezi elfy na severu. Spoustu jsem toho už zapomněla...
Ale podmínky lesa se od života ve městě v některých věcech neliší. Zvuky a pachy tu jsou jen jasnější a ostřejší, některé cizí.
Měla bych zajít za tou Aki... rozvažuji v duchu. Vztek už docela vyprchal. Vím, že jsem měla pravdu, ale začínám si uvědomovat, že jsem své názory mohla vyjevit i jinak...jsem hold prchlivá povaha.... snažím se poměrně zbytečně obhájit své zbrklé jednání. Kdybych jim alespoň mohla nějak pomoct...prý co umíš....ať si počká a uvidí...umím se pohybovat tiše a dobře mluvit..když chci.. Ušklíbnu se, abych zaplašila pocit viny. Zhluboka se nadechnu...kdyby tam alespoň nebylo tolik lidí... Nakrčím znechuceně nos a zohnu se pro nějakou pěknou kytku na kraji lesa. Strčím si ji za výstřih.
Loudavě se vracím k vesnici, svádějíc během chůze těžký souboj sama se sebou...
Vypravěčka - 08.Února 2005 21:49
Aki Eldenurina poslouchala s nakloněnou hlavou. Chvíli se tvářila vážně, ale pak se rozesmála. Čistým a jasným smíchem.
"Vypravuješ to jak pohádku."
Vstala pak z kamene, s rozpuštěnými vlasy vypadá jak lesní víla... v bílých šatech na bocích sešněrovaných do poloviny stehen... zbytek sukně je volné, na bocích nesešité, aby měla volnost pohybu v lese potřebnou, a s květy vpletenými do vlasů.
"Půjdu se podívat na to děvčátko. A ty si odpočiň, pokud chceš jít v noci s námi."
- usmála se na elfa a otočila se k odchodu.
Pak si ještě na něco vzpomněla. A ohlédla se za Kruelem.
"S čím budeš chtít ten koláč? Mám jablka, lesní ovoce i tvaroh..."
Eldenurin - 08.Února 2005 22:11
Lehce se pousměji na popichování od Aki, že to vypravuji jako pohádku.
"Sem už takovej..."
pak se podívám po nějakym blízkym stromě a trávou pod nim kam bych si mohl lehnout.
"Já si lehnu někam pod strom tak mě pak vzbuďt Aki."
Pak odejdu k nejbližšímu stromu a lehnu si a usnu.
Goran - 09.Února 2005 07:24
Ještě chvíli si se zájmem prohlížím postávající Veltaine. Slušnej kousek ... hodně slušnej. Pak uhnu trochu nohama, aby mohla přijít a kývnu hlavou dovnitř. Když se prosmýkává kolem mě, plácnu jí po zadečku, ušklíbnu se a přihnu si opět z láhve.
"Co si zač? Kde ses tady vyskytla, hezulko?" Prohlížím si, jak se rozhlíží po místnosti, ale stále sedím bezpečně na zápraží. Asi bych si měl eště užít, než večer vyrazím. Pohled mlsnýho psa zpod mého obočí musí dívce prozradit, o čem přemýšlím.
Mlok ze Mřelí - 09.Února 2005 11:19
"Jo tak teda díky chlape," odpovím.
Odkudsi z vaku plného věcí vylovím prázdnou láhev, u které není vůbec dobré zkoumat, co v ní bylo dřív. Tedy pokud z ní chcete pít, naplním ji vodou ze studně, zavřu a zabalím do hadru. Ten si přehodím přes rameno. Ještě než to odnesu Jaghrovi, skusím najít, jak ten chlap řikal, nějaký farmáře. Podívám se po vesnici a vyhlídnu si nějakou chajdu s chlívkem. Pokud ji najdu, přijdu k ní, budu chvíli zevlit kolem a když nikde nikoho neuvidim, tak zaklepám na dveře. Ale za práh bez vyzvání nepolezu.
Vypravěčka - 09.Února 2005 11:30
Aki přikývla, otočila se a zamířila ke srubu s nemocným dítětem. Otázku ohledně koláče nechá Kruelovi na rozmyšlenou. Není to nic zásadního, aby na odpověď musela čekat. Jen cestou se ještě podívala směrem ke Goranově srubu na Veltain, která vchází dovnitř, trochu nechápavě zavrtěla hlavou...
"Že to máš za potřebí,..."
-řekla si tiše sama pro sebe, ale pak jen pokrčila rameny.
Zašla do srubu.
Po chvíli ze srubu, kam vešla Aki vyšla horalská žena, v ruce nese proutěný košík... spíše větší. Přišla s tím za Eldenurinem a Corigen.
"Aki řekla, že tohle mám dát vám."
-promluvila, z jejího hlasu je cítit, že s tím možná až tak nesouhlasí, ale dobře...
"Je to jídlo pro vás a ty další cizince."
Žena je spíše mladší, statnější postavy, zjevně matka již několika dětí. Vlasy má učesané do jednoduchého copu, na sobě prosté šaty a je bosa. Postavila před vás koš a otočila se k odchodu.
Alaris - 09.Února 2005 11:41
Postávám nealeko Aki tak, abych slyšel její rozhovory s Eldenurinem a Corigen, ale dlouho mě to bavit nebude.
Naberu vodu ze studny, opláchnu si obličej a pak na sebe vyleju celé vědro. Se zafrkáním zatřesu hlavou, pak vezmu vestu a zajdu do srubu svého strýce.
Za chvíli vyjdu zase ven, v ruce malou sekerku a provaz.
Chvíli se přehrabuju v hromadě suchých kmínků a větví, až nakonec vyberu jednu dlouhou tyč, se kterou se odeberu ke srubu Aki a začnu pracovat na závěsu pro bylinky.
Tu a tam pohlédnu na Gorana, Aki a Elderuina, ale nic neříkám - rád bych to měl do večera hotové.
Saitlin - 09.Února 2005 11:54
Prosmýknu se kolem Gorana, jeho pohled, ani plácnutí nekomentuju, jsem natolik unavená, že se jen složím na kožešiny a odpočívám...
Konečně stín, ujen na chvilku si sednu a odpočinu... To slunce vysává veškerou energii...
Tiše vzdychnu, hlavu sklopenou, Gorana sedícího ve dveřích a upíjejícího kořalku nesleduju...
Vypravěčka - 09.Února 2005 12:04
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Vrátila ses oklikou zpátky do vesnice.
Eldenurin a Corigen jsou ve stínu jednoho stromu a jedna z horalek jim přinesla nějaký košík.
Veltaine zašla do Goranova srubu a Kruel pracuje u jednoho většího srubu vedle lesa na okraji vesnice.
Ostatní se tak nějak poflakují okolo studny, stále ještě nerozhodně.
Cánë - 09.Února 2005 12:10
Doloudám se neochotně ke Corigen a Eldenurinovi. tvářím se trošku kysele a prkeně. Když dokráčím do stínu ke košíku a spatřím, co v něm je, polknu na sucho, ale opanuju se. Kde je ta... Aki? Zeptám se namahavě a na nikoho se nedívám. Ještě by poznali, že se budu ...tfuj..omlouvat... Trochu se šklebím a postávám hladově nad košíkem.
Goran - 09.Února 2005 12:31
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Sleduju, jak se Veltaine skládá na moje lůžko a usměju se.
Dnešní den neni tak úplně ztracenej, jak se původně zdálo. Zašpuntuju kořalku a přejdu místnost. Na mé chůzi je kombinace vedra a lihu mírně znát, ale zároveň jdou v mých krocích vysledovat známky zkušenosti s podobným stavem. Položím láhev docela hlučně na stůl a dojdu k ležící Veltaine.
Skloním se nad ní.
"Vodpovídat zrovna neumíš, ale seš pěkná." Zasměju se a nezaměnitelný kořalečný opar doprovází má slova i smích, který následuje. Zajedu prsty do upraveného účesu a olíznu dívce ucho.
"Fakt pěkná ..."
Vypravěčka - 09.Února 2005 12:42
V koši jsou naskládané chlebové placky, kus zabaleného sýra, kus špeku a maso. také nějaké ovoce a zelenine. Je toho slušná porce, bez potíží se z toho může najíst tak pět lidí.
Vypravěčka - 09.Února 2005 15:09
Aki po delší chvíli vyšla ze srubu, kam se horaslká žena zase vrátila. V sudu si umyla ruce a mohrýma dlaněma si otřela obličej. Voda jí po krku stéká trochu za šaty.
Pak zamířila ke svému srubu, kde už Kruel pracuje na přícce na sušení bylinek pod střechou.
Usmála se na něj. Zašla dovnitř do svého srubu. Je to jeden z větších, vypadá nově a upraveně. Už z venku je vidět, že je čistý a uklizený... a je cítit charakterictická vůně bylin.
Po chvíli vyšla zas ven. V rukách drží dva kameninové hrnečky. Jeden podala Kruelovi.
"Napij se, je to dobré na horko... akorát se to musí vypít vlažné."
-usmála se na něj vstřícně. Sama upila z druhého hrnku.
"Tak už sis rozmyslel, s čím ti mám ten koláš udělat?"
-zeptala se s úsměvem, slunce jí září v rudých vlasech, které v kontrastu splývají přes bílé šaty z jelenice.
Eldenurin - 09.Února 2005 16:39
Když žena přinese ten košík s jídlem tak se na ni usměju a s díky vezmu.
"Moc Vám děkujeme."
Pak nabídnu všem okolo mě a sám si vezmu dvě jablka které když sním tak si s nimi jen chvíli hraju a pak je hodím za sebe do trávy, nakonec se zase natáhnu a usnu.
Saitlin - 09.Února 2005 21:15
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Užívám si příjemného odpočinku a toho, že jsem mimo dosah nepříjemně pálících paprsků slunce...
Nejsem zvyklá na takové horko...už aby přišla noc a bylo chladněji...Ležím a oči mám zavřené, nějak jsem si ani nevšimla, že Goran došel až ke mně, zabrána do vzpomínek na domov, jsem přestala vnímat okolí...
Proberou mne až jeho slova a dotek, poměrně rychle se uhnu, sednu si až na okraj kožešiny, pokrčené nohy obejmu pažemi a bradu opřu o kolena, neotáčím se zpět na něj...
"Nejsem si jista, že vás zajímá, odkud vlastně jsem..." - odpovídám tiše, ale tak aby mne slyšel a rozuměl mi, pokud bude chtít...
Jsem překvapená jeho přítomností ve srubu, vím že je jeho a já se vetřela, ale nepředpokládala jsem, že opustí svoji láhev, natož že přestane sledovat Aki a muže, jenž se kolem ní teď motají...
Goran - 10.Února 2005 07:12

soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"A vodkud teda?" Pronesu chraplavě a vyloženě mě nezajímá, zda si je nebo není jistá tím, co chci.
"Nebo víš co? Řekneš mi to pak." Podívám se na ní a v jejích hnědých očích vidím pohled, který jsem již viděl.
Proboha, takhle se na mě dívala ta laň, zahnaná mezi skály. Její pohled těkal po možnostech úniku a snad i s prosbou po mě. Vůbec to nebylo lehké, zabít ji, ale co, vběhla tam sama. A já chtěl jíst. A týhle žábě neudělám nic špatnýho, tak co.Natáhnu ruku k jejímu obličejí a svými hrubými prsty jí přejedu po tváři. Při troše dobré vůle by se dalo říci, že jemně. Když ale mé prsty vjedou přes ucho do jejích vlasů, o jemnosti se rozhodně mluvit nedá. Chytnu ji hrubě za zátylek a za krk a smýknu jí na zem ke svým nohám. Prsty propletené složitým účesem. Její hlavu směruji přímo do míst, kde druhou rukou rozvazuji šněrování na kalhotech. Když sjedou kousek níž, je jasné, že jsem připraven ... a hrubé držení za krkem napovídá, že jsem připraven přidržet si jí, jak jen bude potřeba, když nebude rozumná.
"Nechceš asi, aby to, co vidíš, bylo poslední, co uvidíš na tomhle zasranym světě, že ne? Tak buď hodná holka!" Veltaine se sice cuká, ale síla mé paže ji přidrží tam, kde chci.
Alaris - 10.Února 2005 10:19
S díky a úsměvem si vezmu od Aki hrneček a napiju se, ať je v něm cokoliv. S úsměvem si otřu ústa a hrneček jí vrátím.
"Díky. Ještě chvíli a budu to mít hotový. Stoupni si sem a natáhni ruku, jak vysoko dosáhneš," říkám, když beru do ruky ohlazenou tyč a zkouším, kam jí na trámy umístit tak, aby na ní Aki sozáhla a přitom se o ní nepraštila do hlavy pokaždé, když půjde ven.
A zatímco zatloukám čepy do trámů, přemýšlím nad její nabídkou. "S tvarohem bude nejlepší. Aale pochutnám si na čemkoliv, co mi upečeš."
Vypravěčka - 10.Února 2005 10:29
Aki se na Kruela usmála. V hrnečku je vlažný nápoj z bylin, chuti je jasně cítit převažující máta... je osvěžující a když jej Kruel vypil, cítí, jak by se jeho tělo o poznání ochladilo.
Tyčku připevňuje na bok srubu, ne před jeho dveře. Aki odložila hrbečky na lavičku, kterou u srubu má a postavila se pod přečnívající střechu. Natáhla ruku do výšky, kde se jí bude pohodlně váčky uvazovat i sundavat.
"Asi takhle to bude dobré..."
-ukázala horalovi správnou výšku.
Pak přikývla.
"Dobře, tak s tvarohem... ten bude rychle hotový. Půjdu zadělat těsto a upeču ti ho v noci, až se vrátím z lesa..."
-znovu se mile usmála. Vzala svůj hrneček, ten ze kterého pil Kruel tam nechala a než zašla do svého srubu úplně postavila na lavičku ještě džbánek, zjevně určený pro něj.
Dveře srubu nechává otevřené.
Alaris - 10.Února 2005 10:47
Zatímco zatloukám hřeby do trámů, přemýšlím o jejích slovech.
"Jít v noci do lesa může být dost nebezpečný ..." zavolám za ní dovnitř, zatímco se snažím netrefit vlastní palec.
"Jestli tam fakt chceš jít, tak půjdu s tebou. Tak a je to."
S uspokojením odstoupím a pohlédnu na své dílo. Než se pustím do něčeho niného, vyzkoším ještě svou práci - zavěsím se na tyč a přitáhnu se až k bradě. Dřevo se sice rochu prohnulo, ale zůstalo na místě.
"Tak to bysme měli," řeknu sám pro sebe, odložím sekeru a zhluboka se napiju rovnou ze džbánku.
"Mmmm, to je dobrý. Díky."
Příjemně osvěžen se rozhlédnu po okolních srubech. Jen mimochodem jsem si povšiml, že Goran už na schodech nesedí a dveře jeho srubu jsou zavřené.
Vypravěčka - 10.Února 2005 11:02
Ze srubu se ozval Akin čistý hlas.
"Chodím v noci do lesa už hodně let, nemám strach..."
-její slova jsou pevná a odhodlaná.
"Chci tam jít a musím, Vorenova dceruška potřebuje lék."
Pak se na chvíli odmlčela a vykoukla ze srubu, podívala se na kruela docela pobaveně.
"Tak to už budu mít doprovod tří mužů..."
Všimla si Kruelova pohledu ke Goranovu srubu.
"Divím se jí, že k němu šla... ale kdo che kam..."
Trochu si povzdychla a pokrčila rameny.
Kolem pasu má uvázanou zástěru a ruce do poloviny předloktí od mouky.
Alaris - 10.Února 2005 11:21
Potěšilo mě, že Aki ani slovem neprotestovala proti mému návrhu doprovodit jí v noci do lesa. Alespoň budu klidnější. Ale tři muži?
"Ten potrhlý šaman je pro tebe muž?" zavolám pochybovačně.
"A kdo je ten třetí?"
Ptám se zbytečně, je to určitě Goran. Ale o kom te´d Aki mluví, kdo k němu šel, to nevím, zabýval jsem se prací a ne pokukováním po holkách ve vesnici. Udržím svou zvědavost na uzdě, sám uvidím, která od něj vyjde.
Posadím se ke do stínu před srub, zády se opřu o roubenou stěnu, vytáhnu nůž a začnu si čistit nehty. Přemýšlím o dnešních událostech, bylo jich hodně, a přitm je večer ještě daleko.
Vypravěčka - 10.Února 2005 11:27
Aki se nad Kruelovou otázkou ohledně šamana jen rozesmála.
"Ten třetí jsi ty."
-odpověděla místo toho na další otázku.
"Druhého jsi jmenoval sám a ten drvní je Goran."
-dokončila vysvětlení a ještě stále se smějící se vrátila do srubu ke svojí práci.
Slunce po své dráze již začalo klesat směrem k západu. Nabývá rudější barvya stíny se začínají prodlužovat, ale vedro neustává.
Všimli jste si, že skupina horalů se vydala za vesnici, kde na louce mezi vesnicí a lesem chystají velké hranice dřeva... po celé délce lesa kolem vesnice, v pravidelných vzdálenostech od sebe.
Corigen - 10.Února 2005 13:37
Přemýšlím nad tím, co mi Aki řekla. Má pravdu, ale... to nejsou jen sentimentálnosti. Žila jsem v přírodě dost dlouho na to, abych to poznala. Země je pro mě jako matka a pomáhá mi. možná to je... magií...? nechce se mi to moc přiznat, ale asi na tom něco bude. Ale nechce se mi tady začít vykládat o magii a o tom, proč jí nepoužívám. zabraná do myšlenek si nevšimnu Akiina odchodu. Když se zas vrátím do reality, uvidím ženu, která nám nese košík s jídlem. To je od Aki hezké... Prosím, vyřiďte jí, že děkuju. oslovím ji ještě než odejde. Nahlédnu dovnitř a podívám se po ostatních. Nevím jak oni, ale já už mám docela hlad.
Saitlin - 10.Února 2005 16:12
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Při Goranových slovech jen o něco zbledu a vyděšeně a jen krátce se zadívám do jeho očí, ale již toto zaváhání mne stojí drahocený čas, kdy jsem snad ještě mohla uniknout...
Při dotyku jeho prstů na mé tváři ucuknu, nezdá se, že by mi to bylo nějak příjemné, spíše naopak, velmi nepříjemné...
Proč jsem raději nezůstala venku na tom slunci? Jak já to dělám, že se dostávám do takovýchto průšvihů... Goranovi nedá příliš práce smýknout mnou na zem, dopadnu na všechny čtyři a zůstanu chvilku lehce přikrčená...Při jeho slovech mi přeběhne mráz po zádech, ale stejně jsem rozhodnuta se nevzdat, ne teď...
"Cos´ myslel tím hodná holka?" optám se tiše, ale na odpověď nečekám...
Vrhnu se prudce dopředu, nesnažím se hned postavit, prostě chci jen co nejrychleji a pokud možno co nejdál od něj... Bolestivého sevření na svém krku si snažím nevšímat a zbavit se tímto pohybem i jej...
Goran - 11.Února 2005 07:17
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Veltainin pokus mne zaskočí a to tak, že velmi. Ale pádná facka přes tvář by jí měla přivést k rozumu.
"Zkus hádat, děvko." Držení na krku změním na účinnější popadnutí za vlasy. Ozdoby, vpletené do účesu, dopadnou do prachu podlahy a já dívce prudce zakloním hlavu. Jak před ní tak stojím s kalhotama spuštěnýma, nemůže být pochyb o tom, co měl termín
hodná holka znamenat.
Alaris - 11.Února 2005 09:16
"Goran v noci v lese je pro tebe nebezpečnější než nějaký neznámý tvor," mluvím k Aki ve srubu, aniž bych otočil hlavu. Dívám se na horaly chystající dřevo a přemýšlím k čemu to bude.
Budu si muset promluvit se stařešinou o tom tvorovi v lese, nebo co to je.
Saitlin - 11.Února 2005 10:40
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
Snažím se využít chvíle překvapení, ale naneštěstí pro mne se Goran vzpamatuje příliš brzy...
Políček jsem nečekala a už vůbec ne tak surový, rána mne strazí zpět na zem a na tváři je stále ještě vidět rudý otisk jeho ruky...
Jakmile mne chytí za vlasy a zakloní hlavu vykřiknu, dál zůstávám tak jak mne drží, nyní klečím a nehýbu se, po tvářích mi stékají slzy...
Vypravěčka - 11.Února 2005 12:00
Aki vyšla ven a oprášila si ruce od mouky. Rozvázala zástěru a odložila ji, těsto již má asi zadělané.
"Jak se to vezme, u Gorana vím, co od něj mohu čekat... jde o to, jestli je horší známé nebo neznámé nebezpečí."
-hovoří o tom docela klidně, jak by mluvila o čemkoliv jiném, bežném. Lehce se usmívá.
Rozpustila si vlasy, které měla při práci v kuchyni sepnuté. Děti si daly asi záležet, protože květy v nich drží, i když je prohrábla rukou.
Podívala se na muže chystající hranice.
"Strážní ohně. Do novu budou hořet každou noc a nikdo nesmí z vesnice."
Alaris - 11.Února 2005 12:10
Podívám se na rusovlásku a na chvilku přemáhám nezvyklou touhu dotknout se jí.
"Nikdo nesmí z vesnice, ale pro tebe zákazy neplatí?" vzhlédnu k ní a vychutnávám si pohled zespodu na její ladné štíhlé tělo.
Goran - 11.Února 2005 12:14
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Hledím na plačící dívku u mých nohou a ... a pokleknu k ní.
"Tohle sem ... nechtěl. Promiň. Nikdy eště ... nechtěl sem to takhle." Koktám a vypadám překvapeně sám sebou.
Kde se to ve mě vzalo? Mám tohle zapotřebí? Pustím dívčiny vlasy a přejedu jí prsty po tváři, tohle opravdu jemné je. Dívám se na ní jako děcko na rozbitou hračku.
"Já ..." Vypadá to, že chci ještě něco dodat, ale zvednu se a s tlumeným
"Do hajzlu ..." vezmu ze stolu láhev a pořádně si přihnu. Stojím teď mězi dívkou a dveřma. Natáhnu ruku s lahví k Veltaine a jen řeknu:
"Na." Snad to má být omluva. Pak se k ní otočím zády.
"Můžeš tu zustat ... já tu v noci nebudu. Všechno jídlo, co tu najdeš, je tvoje." To už říkám mezi dveřma, když opouštím srub. U vchodu ještě vezmu své zbraně a zavřu za sebou dveře.
Vypravěčka - 11.Února 2005 12:14
Kruel
Aki se na tebe dívá svrchu, ale není v tom nic jiného než že jen stojí nad tebou. Stále se mírně usmívá.
"Já jsem moc tvrdohlavá... navíc někdy je zákaz třeba porušit, když se jedná o něčí život. Ale musela jsem souhlait, že si s sebou vezmu Gorana, aby na mě dával pozor. Stařešina ví, že kdyby mi to nedovolil, stejně bych v noci do lesa šla..."
-svojí tvrdohlavost zjevně nebere jako nějakou špatnou vlastnost. A k tomu, že by tajně utekla se doznává s klidem sobě vlastním.
Goran - 11.Února 2005 12:29
Vyšel jsem ozbrojen před srub a upravuji si kalhoty. První vhodný šutr vztekle nakopnu a jdu směrem ven z vesnice, do skal. Zasranej den ... chci bejt sám. Tam se posadím nad strž, nohy spustím volně dolů a dívám se do dáli.
Hlavou mi táhnou nejrůznější myšlenky. Mísí se mi v nich plačící dívka v mém srubu, pohled jejích očí i pohled laně, kterou jsem někde v těchto místech zabil. A vidím i těla zbavená kůže ... přesně tak, jako kdysi. Je to už hodně dávno a byl jsem několik dní na lovu. Je pravda, že ta loviště nepatřila naší vesnici, ale kdo by řešil takový kraviny. Tam jsem se s tím, co jsem viděl dnes, setkal poprvé. Tělo bez kůže a hlavy. Vyvrhlé vnitřnosti pod stromem, k němuž bylo přivázáno. Byl jsem ještě moc mladý na takový pohled. A dneska jsem si ověřil, že na takový pohled není člověk nikdy starý dost. Neřekl jsem o tom nikomu. Zasraný vedro.
Sedím a přemýšlím. Mám snad strach? Já? Vím, že dnešní noci bych šel do lesa i bez Akinve, musím.
Alaris - 11.Února 2005 12:38
Už jsem chtěl Aki odpovědět, když jsem si všiml naštvaného Gorana jak odchází ze svého srubu.
Že by jí nedostal? pomyslím si s nechutí při představě, jak si asi on představuje milování s dívkou.
"Goran se už do lesa hodně těší, když vyšel napřed," nadhodím.
Mlok ze Mřelí - 11.Února 2005 12:48
Pokud nikdo neprotestuje, vezmu si jídlo z koše. Pro sebe a trochu navíc. Pak vezmu svou skleněnou nádobu s vodou a jdu za Jaghrou do lesa.
Vypravěčka - 11.Února 2005 12:49
Aki se podívala za Goranem a úsměv jí přešel. Trochu se zamračila, pak jen zavrtěla hlavou.
"Nešel do lesa."
-odpověděla Kruelovi mimoděk.
Nadechovala a vypadala, že chce něco říct, nebo udělat... když stařešina otevřel dveře svého srubu a zavolal ji.
Akinwe se otočila a přikývla. Bez dalších slov nebo čehokoliv jiného šla za stařešinou. Tentokrát však do srubu za ním nevšla. Stařešina se opírá o svou hůl, v druhé ruce má nějaký vak z kůže a zamířil k lesu, Aki jde s ním.
Vypravěčka - 11.Února 2005 12:51
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Mlok ze Mřelí
Když jsi vyšel z vesnice, Jaghru nikde nevidíš... takže nevíš, kam za ním máš jít.
Saitlin - 11.Února 2005 12:51
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
I když mne už Goran nedrží a já mohu utéci nebo alespoň uhnout, stejně před jeho dotykem na mé tváři neucuknu, tak jako jsem to udělala chvíli předtím, snad ze strachu, že by přišla další rána, snad jen proto, že jsem vzala jeho omluvu vážně... Zadívám se do jeho očí, přestala jsem vzlikat, ale po tvářích mi stále stékají slzy...
Nabízenou lahev přijmu a nž se za ním zavřou dveře, jen tiše odpovím...
"Dobře..."Sklopím oči a posunu se opět na kožešinu, trochu se napiju a v sedě se schoulím, teď se mi rozhodně mezi ostatní nechce...
Goran - 11.Února 2005 12:59
Ze skaliska, na kterém sedím, nevidím na celou vesnici, jen na dvě hranice postavené u lesa. Budou si dělat vohýnky do novu a pak čekat pár let, snad deset, ale možná jenom rok, než zase dostanou znamení. A tím znamením může být smrt někoho z nich ... nebo jejich dětí, proč něco nedělaj? Jen kroutím hlavou a dál se věnuji svým úvahám.
Vypravěčka - 11.Února 2005 14:17
MIMO HRU
Vzhledem k tomu, že aktivita části z vás opadla, tak počítejte s první čistkou. Pokud chcete, aby vaše postava zůstala v jeskyni, tak zareagujte nebo mi dejte vědět.
Vypravěčka - 11.Února 2005 14:19
Čas postoupil... Aki se stařešinou jsou pryč už tak dvě, tři hodiny a stále se nevrací.
Slunce se už sklonilo za kopce na západě, vzduch se zatím ale stále neochlazuje. Začíná se smrtákat, zbývají tak dvě hodiny, než se setmí úplně.
Horalové již dokončili hranice po obvodu vesnice a jsou připraveni je zapálit.
Goran - 11.Února 2005 14:22
Sleduji slunce klonící se k odchodu z tohoto světa a dnešního dne a vymrštím své nohy, abych se vyhoupl na římsu, na nž sedím. Pak vykročím zpátky k vesnici.
Projdu přez prostranství se studní a jdu přímo ke stařešinově chatrči. Odhrnu kůži ze vchodu a vstoupím. Když nikde není, vyjdu ven a rozhlížím se po vsi.
Alaris - 11.Února 2005 14:34
Sedím u stěny srubu a čekám, až se Aki se stařešinou vrátí. Je mi trochu záhadou, kam se vydali takhle odpoledne sami dva, ale nechci jít za nimi jen tak, oba určitě ví co dělají, navíc ještě není noc a lesy jsou bezpečné, jak jen v tomto vedru můžou být.
Upíjím ze džbánku, který mi Aki nechala na lavici, když je prázdný, zanesu jí ho dovnitř.
Jak se zdá, koláč bude až zítra, večer půjde na bylinky a v noci péct nebude. O to víc se budu těšit.
Pak si uvědomím, že bych jí mohl pomoct ještě v jedné věci. Vyjdu opět před srub a začnu převěšovat pytlíky s bylinkami z trámu na novou závěsnou tyč. Dávám si pozor, abych je moc nedrtil.
Eldenurin - 11.Února 2005 14:42
Když se probudím, tkišťuji, že se již smráká k večeru...
No tak pospal jsem si a jsem probuzen do krásného večera....teda doufám, že krásného a, že se nic nestane...trochu se porozhlédnu po vesnici kde co je a vyrazím za Aki..
S touto myšlenkou se zvednu a vyrazím na oblhídku vesnice, když potkám nějaké děti tak s nimi chvíli zaskotačím.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 11.Února 2005 14:44
Stejně jako chvilku předtím jsem raději do rozhovoru nezasahoval, abych něco nepokazil. A možná to i přineslo ovoce, minimálně tedy jídlo.
Proto jsem si jako ostatní vzal nějaké jídlo z koše a najedl jsem se, pokud to bylo možné, tak jsem si i něco málo schoval na později.
Celou dobu jsem byl někde u děvčat, protože ty jediné tak nějak znám a ty jediné mi padly do oka.
Vypravěčka - 11.Února 2005 14:48
Eldenurin
Vesnice je docela velká, většinou malé sruby, ale i několik větších. Jedna velká studna na návsi a několik menších studánek u pár stavení. Nějaké ty stodoly, ohrady s dobytkem a podobně.
Kolem celé vesnice jsou teď rozmístěné hranice čekající na zapálení.
Děti jsi již nenašel.
Horalé taky chystají velký oheň uprostřed vesnice...
Saitlin - 11.Února 2005 14:58
Až teprve nyní se objevím ve dveřích srubu, hlavu trochu skloněnou, moc se po vesnici nerozhlížím, a zamířím přímo ke studánce, odkud bral před tím Goran lahev s kořelkou.
Jediný rozdíl, jakého si nyní můžete všimnout je, že teď mám dlouhé vlasy rozpuštěné a nepříliš upravené...
Kleknu si u studánky a několikrát si opláchnu tvář chladnou vodou...
Corigen - 11.Února 2005 15:38
Vezmu si z koše něco jídla a pak se projdu po vesnici. Klidně budu nocovat venku. Jsem na to zvyklá a noci jsou teplé... až moc. Hledám místo, kde bych se mohla uložit aniž bych překážela. Po krátké obhlídce vesnice se vrátím zpět ke studni, kde uvidím Veltaine. Zastavím se kousek od ní.
Saitlin - 11.Února 2005 15:56
Když zaslechnu, že ke mně někdo jde, jen letmo se ohlédnu, do tváře mi však nebylo vidět ani tak, protože mi ji kryjí volně splívající vlasy...
Sednu si vedle studánky a chladnou vodou si potřu i holé ruce, znovu opláchnu obličej a vlhkýma rukama zajedu i na krk...
Občas se zvědavě podívám po vesničanech stavějících hranice...
Tak dnes v noci nikam nepůjdu, den sám o sobě mi stačil...
Corigen - 11.Února 2005 19:36
Posadím se poblíž Veltaine. Myslím, že hranice je mají ochránit před tím, co obchází lesem. Oheň prý očišťuje. promluvím částečně k ní (všimla jsem si jejího zájmu o hranice) a částečně pro sebe.
Mlok ze Mřelí - 11.Února 2005 20:33
soukromá zpráva od Mlok ze Mřelí pro Vypravěčka
Chtěl bych aby moje postava zůstala v dobrodružství
Mlok ze Mřelí - 11.Února 2005 20:35
soukromá zpráva od Mlok ze Mřelí pro Vypravěčka
Když Jaghra nevidím za městem, půjdu k místu kde byla ta bota a tělo, protože říkal, že se bude potloukat někde tam.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 12.Února 2005 10:30
"Oheň může pomoct leda proti divoké zvěži." vmísím se do rozhovoru Corigen a Veltaine, i když ještě neměl ani moc šanci začít.
"To, co jsme našli nebyla práce zvířete, ale člověka. Nebo lépe řečeno nějakého člověku podobného stvoření, co přesně to je nevím. Odhaduji, že bude větší a silnější než obyčejní lidé, stejně tak rychlejší a je možné, že má vyspělejší výzbroj. Jinak mne nenapadá jiný důvod, proč by se ho tito lidé báli. Jsou podle mého názoru zvyklí na mnohá nebezpečí." začnu mluvit a místy pokrčím rameny.
Eldenurin - 12.Února 2005 11:25
Když tak obcházím tak se zajdu podívat i za trojicí co stojí u sebe, na barona Winnieho, Corigen a Veltaine...Zaslechnu také nějaká baronova slova a tak si udělám obrázek o tom co si povídají, přídu až k nim a vmísím se do rozhovoru.
"Myslím, že ty vatry jim, jak řekl baron, tolik nepomohou ale aspoň mají trochu větší pocit bezpečí...možná by nebylo od věci abychom aspoň my jsme jim vyšl vstříc a šli nasbírat aspoň trochu dřeva do lesa...přece jen by potřebovali pomoc...co vy na to?"
Corigen - 12.Února 2005 12:36
Kdyby byl jenom silnější a vyzbrojenější, snad by se s ním dalo domluvit. Ten...člověk musí být šílenec. otřesu se. A oheň může být i hranice. Hranice bráneného území... zamyslím se, ale pak radši zmlku. dostala jsem se příliš blízko k něčemu, o čem nechci mluvit.
Saitlin - 12.Února 2005 14:00
Až při Elderinurivových slobech zvednu hlavu, rukou prohrábnu vlasy, ale druhou stále ještě šplouchám rukou ve vodě studánky...
"Pomoct bychom asi měli, ale pokud jde o mne, já už dnes do lesa nejdu, zážitky dnešního dne mi bohatě stačily..."
- mluvím poměrně tiše a pomalu...
Tím, jak jsem nyní obrátila tvář na vás, si i v nastávajícím šeru můžete všimnout čerstvé podlitiny na tváři a rozseknutého rtu, ze kterého mi stále ještě trochu teče krev...
Ještě jednou otřu mokrou rukou tvář...
"Pokud jde o ty hranice, nemyslím, že mají jen vyvolávat pocit bezpečí, ti lidé zde žijí dlouho a tohle se zřejmně nestalo poprvé... Mají nějaký podstatnější důvod, proč tohle dělají..."
Corigen - 12.Února 2005 17:17
Tak jsem to nemyslela. Říkala jsem jen, že je nemusí ochraňovat fyzicky. Ale budiž, o kouzlech tady mluvit nehodlám... pomyslím si. Když Veltaine promluví, otočím se na ni a všimnu, že se jí nejspíš něco stalo. Kdo ti to udělal? zeptám se jí. Byla to cena střechy nad hlavou?
Saitlin - 12.Února 2005 18:37
Rychle, ale zároveň opatrně se dotknu tváře...
"To...To nic není..."
- chvíli trvá, než dokončím co jsem předtím chtěla říci...
Ryche zase sklopím hlav, aby mi nebylo vidět do obličeje, zdá se, že na tohle jsem rozhodně svojí předchozí odpovědí, ohledně hranic, upozornit nechtěla...
Jak kdyby nebylo jasné, kdo to tak asi mohl být...
Cánë - 12.Února 2005 19:35
Když je Aki ještě ve vsi, chci za ní zajít, ale pokaždé, když se k tomu odhodlám, mi zase někam zmizí nebo je uprostřed zdánlivě důležitého rozhovoru. Dřepím někde za stromem poblíž Eldenurina a jakmile Aki a stařešina zmizí v lese, uzmu si placku a najím se.
Měla bych jít za nimi.... myslím si, ale než spořádám placku a rozhodnu se, jsou pryč. Poslouchám rozhovory ostatních mlčky, jako bych ani nechtěla, aby o mně věděli.
Když spatřím Veltaine, ušklíbnu se, ale ne zlomyslně, spíš s náznakem nedávného hněvu a neblahých odhadů místních obyvatel.
Zejtra odejdu pryč, jakmile ráno vstanu, vypadnu odsaď...nikdo tu o nás nestojí, tak co tu budu šaškovat?... S touto myšlenkou se rozvalím pohodlněji pod stromem, akorád tak, abych měla přehled o situaci kolem ostatních poutníků.
Jaghra Milr - 12.Února 2005 23:00
soukromá zpráva od Jaghra Milr pro Vypravěčka
Po delší chůzi lesem jsem se nakonec schoulil do prolákliny v zemi kryté křovím.
"Aspoň trochu vyzraju na to sluníčko."Chvíli ležím a pak mne nepadne, že bych mohl ulovit něco k snědku.
Rozhlédnu se po blízkém okolí, jestli nenajdu zaječí noru nebo stopy po králíkovi.
Pak připravím oka a nalíčím je. Nakonec se vrátím zpět do své proláklinky, kde zaspím.
Tobias Partridge - 13.Února 2005 10:01
Tech: dneska du do nemocnice na operaci, takže bych rád omluvil svou asi týdení absenci.
Alaris - 14.Února 2005 07:53
Při převěšování Akiiných váčků s bylinkami mám střed vesnice a skupinu u studny jako na dlani, takže sleduji rozcuchanou Veltaine, barona, elfího šamana, Corigen i Cánë, jak se připravují, nebo spíš nepřipravují na noc.
Za chvíli jsem s prací hotov, v blízkém korytě se opláchnu a zajdu do srubu svého strýce. Když se za chvíli objevím, mám v ruce kopí a u pasu se mi houpe sekera. Také jsem si oblékl vestu, ale se šněrováním si nedělám starosti, ještě je stále příliš velké dusno.
U studny naplním měch vodou, přitom se podívám na postávající čtveřici barona, Corigen, Eldenurina a Veltaine.
"Tak už víte, co budete dělat?"
Goran - 14.Února 2005 07:59

Na sběr nočních bylin je dost brzy. Pomyslím si, když postávám před stařešinovým srubem, a odhrnu vlasy zacuchané do strniště na mé bradě. "Tak teda počkám ... tady se stejně nic jinýho nedělá ... než furt jenom čeká. Zabručím rozladěně, ale vím, že to není jen tady, vedle ve vesnici by chlapi taky šli ... kdyby mohli.
Posadím se na lavičku před srubem a můj pohled sjede k mému srubu, kde se u studánky sklání Veltaine. Zamračím se a pak raději zavřu oči. Když je otevřu, sklání se u ní ta druhá dívka, což by mi nevadilo, ale je tam i ten s tím dlouhým jménem. To se zamračím ještě víc. "Kamaráde, jestli mi vlezeš do boudy, nakopu ti tu tvojí urozenou prdel a zmuchlám tě a zahodim i s rodokmenem." Pronesu chraplavě sám k sobě a špičkou boty si něco kreslím do prachu před chalupou. Co tady takoví, jako je on, chtěj?
Raději už se tím nezabývám, sice kontroluji, zda Veltaine půjde zpátky a zda ji náhodou nebude následovat i baron, ale pak se raději zaobírám připravenými hranicemi. Dobrá práce ... těžko to někoho zastaví, ale kdo netouží být viděn, kolem ohňů neprojde. Akorát z toho bude zasraný vedro, jako by nebylo už teď. Odplivnu si a zahledím se k lesu. Kde může stařík bejt?
Saitlin - 14.Února 2005 08:26
Trochu překvapeně se obrátím na Kruela, nějak jseh ho přeslechla když přicházel...
"V plánu? To jako myslíš jít v noci do lesa..."
Dál sedím v trávě a cákmám rukou ve vodě studánky...
"Nevím jak ostatní, ale tam já dnes nejdu..."
Zakončím tiše...
Pokledem přejedu postransví ve středu vesnice, včetně stařešinova srubu, kde moji pozornost upoutá Goran... Když si však všimnu, že se dívá naším směrem, rachle se zase obrátím zpět...
Vypravěčka - 14.Února 2005 08:27
Když už je téměř tma, z lesa se vrátila Aki se stařešinou. Ten se sice opírá o hůl, ale vak nese Aki... tentokrát je prázdný.
Oba si všimli Gorana čekajícího na lavičce u stařešinova srubu. Aki vrátila vak starci a ten zašel rovnou do srubu. Gorana případně odbyl krátkým gestem.
"Potom."
Ve srubu se zavřel. Akinwe se vedle Gorana posadila na lavičku. Když vidí, jak se Goran mračí, bztáhla ruku a odhrnula mu jeden pramen vlasů z obličeje... trochu se na něj usmála. Goran si může všimnout, že dlaně má popsané runama, stejně tak se jeden runový nápis se jí vine od čela po hraně vlasů až na krk.
Vypravěčka - 14.Února 2005 08:50
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Co si pamatuješ, tak se na tebe usmála jen párkrát v životě... a aby se tě sama od sebe dotkla, když pomineš zašívání a zavazování ran, to pamatuješ jen jednou... je to tak pět let zpátky, byla zima a Aki se dlouho nevracela z lesa... šel ses za ní podívat a našel ji, jak spadla do jedné strže. Vytáhl jsi ji ven a odnesl do vesnice. Při pádu si zlomila nohu a nemohla jít... Když jsi jí nesl, držela tě kolem krku.
Goran - 14.Února 2005 09:06
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Když kolem mě prochází stařík, už se nadechuji, že promluvím, ale umlčí mě mávnutím ruky.
Jakmile si přisedne Akinve, trochu překvapeně se na ní podívám. Ještě více jsem překvapen, když se dotkne mojí tváře.
"Dneska není dobrý den ... bude bouřka z vedra." Pronesu zamračeně.
"Kde ste byli? Pro tu trávu v noci pudem, že jo?" Přehazuji si oštěp zabodnutý do země z ruku do ruky a zamyšleně pozoruji jeho hrot.
Když vzhlédnu, abych se pokochal pohledem na zrzku, všimnu si run.
"Co tohle znamená? Pro štěstí? Nechceš mi taky někam něco nakreslit?" Zeptám se žertem a je z toho znát, co si o podobných znameních myslím.
Vypravěčka - 14.Února 2005 09:41
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se podívala na nebe bez mrášku, na kterém začínají vycházet hvězdy.
"Myslím, že pršet nebude... "Pak se zase otočila k tobě, dívá se na tebe docela přátelsky, to se ti už dlouho nestalo.
"Stařešina mi vyprávěl o tom Lovci..."-trochu pokrčila rameny, zřejmě sama neví, co si o tom má přesně myslet.
"Jo, pro trávu půjdeme... až se trochu ochladí, teď je všechno zvadlé a bylo by to k ničemu."-jen se trochu ušklíbla nad tvým výrazem.
Co si o podobných znameních myslíš, ví naprosto přesně... ale podívala se na tebe docela s úsměvem.
"Tak nějak... Jestli chceš, až se převlíknu, tak ti něco namalovat můžu... ještě mi zbylo trochu barvy."
Vypravěčka - 14.Února 2005 10:18
Venku se už téměř setmělo... na bezmračneém nebi vyzházejí hvězdy... horko zatím neustupuje, ale začíná vát větřík směrem od hor.
A na nebi... nad obzorem horských vrzchů a lesů vychází měsíc... velký, kulatý úplněk, který ozařuje krajinu sinalým světlem... téměř mrtvolně bledým jasem.
Alaris - 14.Února 2005 10:22
Podívám se na Veltaine, která po Goranovo návštěvě vypadá pampeliška po silném větru. Nad jejím výběrem pokrčím rameny.
"Neříkám, že máš jít večer do lesa. Ale taky´s chtěla pomoct vesnici, ne? Takže se ptám, co máš v plánu."
Třeba kopnout Gorana? Vypadá to, že jsi mu dobrovolně dát nechtěla.
Ohlédnu se na dvojici na lavičce, kdy vidím, jak Aki Gorana hladí, radší se otočím zpět.
V holkách aby se pes vyznal, pomyslím si trochu mrzutě.
Goran - 14.Února 2005 10:28
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Bude bouřka." Pokračuji, jako bych vymetené nebe neviděl.
"Na déšť to sice nevypadá, ale něco je ve vzduchu. Takhle to bývá před bouřkou." Zahledím se do dáli.
"Ten Lovec je pohádka na strašení dětí. Je to bestie, ale je to člověk, zranitelnej a smrtelnej. Nevěřím, že může být něco víc. ... Už jsem se ... už jsem viděl hodně." Nedokončím nakousnutou myšlenku o tom, že jsem se s jeho řáděním nesetkal dnes poprvé a zamračím se víc, než jsem byl doposud.
Pak se ale usměju.
"Díky ... ale asi budeš muset hodně hledat, než najdeš místo, kam mi budeš moc kreslit ... holit se kvůli tomu nebudu." Ušklíbnu se. Vlastně je to docela příjemný úšklebek, myšlenka o Akiině hledání vhodného místa se mi velmi zamlouvá.
Vypravěčka - 14.Února 2005 10:43
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Akinwe zavrtěla hlavou.
"Pohádky nezabíjejí a nestahují z kůže... "Pak se na tebe zahleděla docela vážně. Aki si o tobě vždycky myslela svoje, nikdy ti moc nevěřila a tvoje boje nikdy neschvalovala. Ale teď v jejích očích můžeš teď vidět, že to myslí upřímně.
"Jestli je to člověk, to nevím... ale pokud je zranitelnej a smrtelnej, tak ho dostaneš."Pak se na tebe podívala, jak by věděla na co myslíš... trochu se ušklíbla, ale ani tohle není ve zlém.
"Nic hledat nebudu, namaluju tu ti na čelo nebo na rameno... A moc mě neprovokuj."Vstala, ještě se na tebe podívala... a odešla ke svému srubu. V bílých šatech z jelenice ve tmě svítí... tyhle se do nočního lesa vážně nehodí, pokud nechce být viditelná na hony daleko.
Goran - 14.Února 2005 11:05
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Já vím." Ujistím Aki v tom, že ho dostat hodlám, ale nedoprovodím to sebejistým úsměvem, jen vypadám ještě víc zamyšlený.
"I tak se těším." To už úsměvem doprovodím. Sice jejím symbolům nevěřím, ale mít pro štěstí něco od ní ... to potěší. A zvlášť ten proces vytváření.
V tomhle nepůjde ... Aki to zná. Pokývám hlavou, když dívka zajde do srubu, protože vím, že se jde převléci.
Vypravěčka - 14.Února 2005 11:22
Aki se nakonec od Gorana zvedla a zamířila ke svému srubu. Vlasy má stále rozpuštěné a pod měsíčním světlem svítí květy v jejích vlasech jak perličky.
Jen se rozhlédla po vesnici a vešla do svého srubu.
Stařešina otevřel dveře a podíval se na Gorana, ukázal mu, že může jít dovnitř.
"Tak co potřebuješ..."
-jeho hlas zní unaveně, ale je v něm cítit, že má zájem.
Goran - 14.Února 2005 12:44
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Zvednu se a vejdu za staříkem dovnitř srubu.
"Dneska v noci, až přivedu Aki zpátky, chci jít do lesa. Chci ... musím bojovat. Je období lovu, když nenalovíme nyní, nebudeme mít v zimě co do pusy. A přes den se lovit nedá. Musíme les vyčistit co nejdřív, nemáme čas do novu. Vy dobře víte, že zima je dlouhá a masa je zatím málo. Zabiju ho. Musím. Vím, že jej zabít lze." Dívám se na starce a přestože jindy bych utrousil sotva pár slov, teď pokračuji.
"Už jsem jeho řádění jednou viděl ... bylo to daleko a netýkalo se nás to. A vidět to nyní tady ... však víte. Nedovolím, aby zemřel někdo další ze vsi. Nikdy jsem to nikomu neříkal, abych nešířil strach a povídačky, které se o Lovci už tak šíří samy vod sebe ... Ani vám jsem to původně říct nechtěl, ale myslím, že byste to vědět měl. Už jsem měl tu čest ... a nechci to vidět znova. Budu bojovat." Opřu se rukama o stůl a hledím starci do vrásčité tváře.
Vypravěčka - 14.Února 2005 12:59

soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stařešina se usadil na lavici, zabafal z dýmky a vykoul na tebe štiplavý kouř.
Jeho čelo je svraštělé, je zamračený... přemýšlí a mne si vousy na bradě. Poslouchal celou tvojí dlouhou řeč.
"Tak ty chceš jít do lesa... hmm... dostat lovce.... hmmm..."-zopakoval mručivě.
Při tvých slovech o dřívější zkušenosti s jeho řáděním pozvedl obočí a zadíval se na tebe.
"Divím se, že nevěříš, když jsi to sám viděl... ale dobře. Až se s Aki vrátíš, tak můžeš jít do lesa."-svolil k tvému nápadu.
"Ale poslouhej mě dobře, není to člověk, nic s čím ses setkal. Neuvidíš ho, neuslyšíš... dokud nebude pozdě. Je to Lovec, lovec lidksých kořistí. Nikdy ho nikdo neviděl."-snaží se tě upozornit, i když sám nedoufá, že by to na tebe mělo nějaký efekt.
"Na Aki dávej pozor, ať se jí nic nestane, i kdyby se dělo cokoliv. Jasný?."-když mluví o tomhle, dívá se na tebe... dost přísně. Aby tě ani nenapadlo nechat Aki v lese samotnou a hnát se za přízrakem lovce.
Eldenurin - 14.Února 2005 13:02
Otočím se na Kruela bez nějakého náznaku nelibosti a hlasem který by se dal přirovnat malé říčce tekoucí mezi skalami mu zdělím jednu prostou věc.
"V plánu? no večer jdu s Aki do lesa na byliny pro to nemocné dítě a slyšel jsem, že jdeš taky? a Goran...ten prý také."
Pak přijdu trochu blíž ke kruelovi aby mě mohl slyšet jen on.
"Chci se tě na něco zeptat"
Pak se odmlčím a pošeptám mu něco...
Eldenurin - 14.Února 2005 13:03
soukromá zpráva od Eldenurin pro Alaris
Šeptám tak abys mě slyšel jen ty...
"Mezi náma, nemyslíš, že se Goran chová trochu podivně k ženám? podívej se na Veltaine jak vypadá."
Goran - 14.Února 2005 13:11
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Nic se jí nestane!" Prohlásím rozhodně a jsem rád, že jsem o svém úmyslu se staříkem promluvil a dostal jeho svolení. Pokud by se tak totiž nestalo, musel bych opravdu Aki opustit kus před vesnicí, abych zůstal v lese. A to bych nerad.
"Já jsem taky lovec. Uvidím ho. Uslyším, ucítím. Uvidíme, kdo z nás bude kořist." "Viděl jsem mrtvé muže ... to, že byli zbavení kůže neznamená, že to sice udělal stvůra, ale ne, že neměla podobu člověka. Jen musel být buď hodně silný, nebo jich muselo být víc. Mrtvola se hodně blbě nese, natož jí vytahovat na strom."
Vypravěčka - 14.Února 2005 13:27
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stařešina se na tebe dál přísně dívá.
"Hmmm...."Přeměřuje si tě pohledem.
"Jediné, co ti můžu říct, je to jakoby les ožil."Pak čeká, jestli ještě něco budeš chtít, nebo jestli půjdeš. přeměřuje si tě zkoumavým pohledem.
Saitlin - 14.Února 2005 13:34
Kdž vidím, jak se na mne Kruel podíval, rychle trochu rukou upravím vlasy...
"Pokud víš o čemkoli, s čím bych mohla pomoci, řekni, ráda to udělám..."
Je znát, že to co říkám jsem myslela naprosto vážně, i když ve tváři je velmi znatelná únava z dnešního dne...
Zajímalo by mne, co si myslí, že se v Goranově srubu stalo, dívají se na mne hodně shora...
Trochu posmutním, ale své myšlenky nevyslovím nahlas...
Goran - 14.Února 2005 13:53
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Dobře." Kývnu hlavou na znamení toho, že jsem zaregistroval jeho radu a vykročím ke dveřím.
V nich se ještě zastavím a otočím ke staříkovi, jako bych nevěděl, zda mám vyslovit svoji žádost nahlas.
"Moh byste potom zajít ke mně do srubu? Myslím, že by se hodily ňáký bylinky. Ta dívka, která tam je, je pod mojí ochranou. Dohlídněte, prosím, aby byla v bezpečí a může tam zustat, jak dlouho chce." Když mám prosbu za sebou, a byl to téměř nadlidský výkon, otočím se a vyjdu před srub. Zamířím ke studně. Chci si opláchnout obličej a napít se před výpravou.
Alaris - 14.Února 2005 14:14
Na Eldenurinovo tichoyu otázku jen pokrčím rameny a pohledem na okamžik sklouznu k Veltaine.
"To je jeho věc. V noci jdeme ... oba," odpovím mu.
"A co umíš? Vařit, nebo se starat o děti?" zeptám se Veltaine, zatímco jí přejíždím pohledem a dívám se na její oblečení a věci, jako bych o tom pochyboval.
Vypravěčka - 14.Února 2005 14:17
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Stařešina se na tebe podíval o něco víc přísněji.
"Dobře, Gorane... "-ale dívá se na tebe pohledem, že když jí nebudeš ubližovat ty, tak nejspíš nikdo.
Když jsi odcházel, tak jen seděl a pokuřoval z dýmky, vypadal do něčeho zabraný.
Corigen - 14.Února 2005 14:22
Na odpověď Veltaine pokrčím rameny a dál se nevyptávám. Když se Kruel nás všech zeptá na plány, podívám se na něj a znovu pokrčím rameny Zatím ne. Pomoc jsem nabízela a žádný zájem jsem nezaznamenala. Ráda bych tady přenocovala a pokud budu na obtíž, potáhnu dál. Pomohla bych ráda, ale nevím s čím. Další léčitelku už tady nikdo nepotřebuje a místní by mi nejspíš nevěřili... Je na mě vidět, že jsem unavená. moc ráda bych pomohla, ale vnucovat se nebudu.
Vypravěčka - 14.Února 2005 14:23
Horalé skončili s přípravou ohně uprostřed vesnice. I hranice po jejím obvodu už hoří.
Aki vyšla ze svého srubu v tmavozelených šatech a botech do poloviny lýtek vhodných do lesa. Vlasy má svázané do copu, aby jí nepřekážely.
Rozhlédla se a zamířila ke studni, kde je Goran.
"Tak co, chceš něco nakreslit? Pak vyrazíme."
-hlas má docela klidný, snad se i trochu usmívá. V lese se nikdy nebála a lesa se nebojí ani teď. Na její bílé kůži se černé runy rýsují docela jasně.
Saitlin - 14.Února 2005 14:44
"Co umím..."
- zopakuji po Kruelovi a na poměrně krátkou chvíli se zamyslím...
"Já, to že bych uměla vařit netvrdím, ale jsem schopna pomoct, co se týká dětí... nikdy jsem to nezkoušela..."
- pokrčím rameny...
"Nikdy jsem takové věci moc nepotřebovala..."
- skloním hlavu a na chvilku se zamyslím a tvářím se poněkud sklesle...
Alaris - 14.Února 2005 14:55
Nechápavě zavrtím hlavou nad odpovědí, která nic neřekla..
Takové jako ty znám - nechce říct co umí, protože nejlépe umí se jen přiživovat na ostatních, obírat mrtvoly nebo i zabíjet.
"Ještě´s mi neřekla, co vlastně umíš," upozorním Veltaine.
Třeba se v tobě pletu.
"Takže ty jsi léčitelka?" otočím se s otázkou na Corigen. "V lese se vyznáš?"
Goran - 14.Února 2005 14:57
Prohlížím si přicházející Aki a uznale pokývnu hlavou. Né, že by to, co měla na sobě před chvílí, nebylo hezký, ale tohle je o poznání lepší.
"Chci." Odpovím tiše a usměju se. Jakoby mimochodem zaměřím pohled ke Kruelovi. Teď sleduj, tuláku." A nastavím tvář Akinwe.
Corigen - 14.Února 2005 15:09
Ano, jsem. kývnu v odpověď Kruelovi. Nemůžu říct, že bych se nějak speciálně vyznala zrovna v tomhle lese, protože pořád cestuju, ale dost dlouho jsem žila v divočině a obecně se v přírodě neztratím. Kam tím míří?
Vypravěčka - 14.Února 2005 15:12
Horalé zapálili i velký oheň ve středu vesnice, takže na návsi u studny je docela slušně vidět.
Aki se tiše zasmála, když viděla Gorana.
Sedla si naproti němu, mezi sebe a něj položila malou misku, v ruce drží štěteček.
"Na tvář to nepůjde... do toho tvého strniště. Na čele... to bys vypadal divně."
-trochu se při té představě zasmála. Možná si z něj dělá trochu legraci.
"Takže si vyber... rameno, nebo krk... A co vlastně chceš nakreslit?"
Počasí se začíná trochu ochlazovat, ale jen neznatelně. Vidíte, jak vesničané vycházejí ze svých domů a s nejistotou a obavami se dívají na úplněk nad horami. Začínají si mezi sebou něco vyprávět...
Goran - 14.Února 2005 15:16
"Vyber si ty." Zakloním hlavu a odkryju tím Akinve prostor na krku i na rameni.
Hledím tak přímo na hladově zářící úplněk. "A dej si záležet, ať je moje kůže pěkná ... nehodlám jí prodat lacino, tak ať si můžu nasadit eště vyšší cenu." Sám se zasměju svému žertíku, v přítomnosti křehké dívky, která se mnou má jít do lesa, možná nemístnému.
Vypravěčka - 14.Února 2005 15:32
Akinwe sedí s Goranem kousek od studny, chvíli se rozmýšlela, pak po něm začala malovat... nejdřív po rameni.
Jeho žertíku se zasmála a trochu zavrtěla hlavou, zjevně jí to až tak nemístné nepřijde.
Vypravěčka - 14.Února 2005 15:35
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
"Dobře... "-souhlasila, chvíli se rozmýšlela, pak jsi ucítil studený dotyk úzkého štětce na rameni.
"Počítám, že když to nebude v rubách, tak se zlobit nebudeš..."-konstatovala a zdá se, že jí to docela i baví.
"Takže na tebe maluju, abys byl lákavější kořist... No, beřeš to s humorem"-ušklíbla se a pokračuje. Po chvíli jí to nedalo.
"Víš v čem je tvůj problém?"-kupodivu její tón ani není kousavý.
Goran - 14.Února 2005 15:46
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Já nemám problém." Docela si užívám její blízkost, ačkoli čím blíž je, tím blíž bych ji mít chtěl. Ale co, příležitost bude.
"Kde rostou ty kytky, co potřebuje ta holčina? Budeme do půlnoci zpátky?" Pak se zasměju a takovým provokativním tónem nadhodím.
"A nebudeš se bát, takhle v noci v lese? Se mnou? Sama?" Vyloženě jsem se rozhodl si s ní trochu hrát.
"No, ale když budu tak lákavá kořist, měl bych se bát spíš asi já, že jo?" Zasměju se nahlas.
Vypravěčka - 14.Února 2005 15:53
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
"Jsi děvkař."-odpověděla ti, i když ses neptal. Řekla to jen tak... mezi řečí.
Levou rukou si přidržuje tvojí paži, aby ses nepohnul a nerozmazal tak kresbu, kterou vytváří.
"Ty kytky rostou dost hluboko v lese, s půlnocí moc nepočítej... nejspíš se vrátíme až nad ránem."Trochu si povzdychla a podívala se na tebe.
"Ty si nikdy nedáš pokoj. S tebou se v lese bát nemusím... protože jsi moc pomalej. Navíc s tebou nebudu sama."Ušklíbla se na tebe, že tentorkrát zas ona dostene tebe...
"Půjde se mnou Kruel a ten elf."-její tón dává tušit, že se uvidí, kdo si s kým bude hrát...
"Copak ty se umíš bát?"-zeptala se docela upřímně, ale stále se usmívá.
Goran - 14.Února 2005 16:17

soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"No ... a ten problém?" Zeptám se na její prohlášení o tom, že jsem děvkař. Po chvilce doplním.
"Je spíš v tom, že to o sobě vím já, nebo že to ví ostatní? Většině těch holek to na závadu nepříde." "Až nad ránem?" Zamračím se.
"Měl jsem eště něco v plánu, ale ..." To říkám spíš sám pro sebe a Akinwe to možná i přeslechla, prtože hned následovala poznámka na moji rychlost.
"Já ti dám pomalej, to uvidíš, zrzko." Zasměju se.
Ale smích mi přejde po tom, co mi sdělí, že nejdeme sami.
"Uh ... co?" Cuknu sebou a vytrhnu se jí z držení. Štětec sjel na zadní část krku a do vlasů.
"To přece ... to je kravina. Kdo je s sebou chce? Takovýhle šašky ... dyť ..." Snad bych i pokračoval, kdyby mi nedošel dech. Pak jen dodám.
"... čím míň nás bude, tím nesnadnější bude nás najít .... ale co, čím nás bude víc, tím je menší pravděpodobnost, že si vybere právě tebe. .... Dohajzlu."Přes všechno, co se mě zmocnilo v tuhle chvíli, odpovím na její otázku ohledně strachu poměrně klidně.
"Nevím, nikdy jsem to nezkoušel."
Eldenurin - 14.Února 2005 16:21
S Kruelovým gestem se zřejmě spokojím a poodejdu dál k ohni, pohledem přitom zavadím o Aki jak maluje po Goranovi...trochu se zamylím a pak se opravdu vydám k ohni, občas se snažím zaslechnout co si povídají vesničané...možná se k někomu přiblížím ale teď ne, teď jen poslouchám a ohřívám se.
Vypravěčka - 14.Února 2005 16:31
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se usmála na tvojí odpovědí.
"Někdy si člověk prostě musí vybrat..."-řekla jakoby bez souvislosti.
"Pomalej..."-přisadila si znovu.
Když ses jí vytrhnul, tak jen zůstala sedět se štětcem v ruce. Povzdychla si a zavrtěla hlavou.
"Děvkař a horkokrevnej."-řekla si to tiše sama pro sebe.
"Tak už se uklidni."Podívala se na tebe vážně. Jak by přemýšlela, jestli ti má něco říct nebo ne.
"Víš proč jsi mě nikdy nedostal? Protože jsi děvkař. Jinak by tě měl člověk i docela rád."
Goran - 14.Února 2005 16:40
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Hmmm ... tak to je fakt problém." Zhodnotím její slova.
"A já myslel, že je to tím, že ztrátou panenství přestávají být víly vílami, bohyně ztrácejí nesmrtelnost a léčitelky svojí schopnost léčit." Zauvažuji a vypadá to, že o tom přemýšlím, ale v kotcích mi docela cuká, tekže to asi kdovíjak hluboká úvaha nebude. Každopádně ale Aki neřeknu, do které kategorie z těch tří ohrožených ji řadím.
Když se trochu uklidním, nechám ji pokračovat v započatém díle.
"Horkokrevnej děvkař .... bohové, kdo je u ní horkokrevnej?" Zakroutím hlavou a štětec se opět roztančí na mé kůži.
"A vůbec nejsem pomalej ..." Ušklíbnu se, ale na ní se zlobit nemůžu a ona to ví. Jsem opřený o ruce.
"No ty sis vybrala ... proč s náma dou? Ty se mě bojíš?"
Vypravěčka - 14.Února 2005 16:52
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se ušklíbla. A jak tě maluje, tak tě prostě trochu praštila.
"Nech toho... a nehýbej se."-zlobí se na tebe, ale můžeš cítit, že to nemyslí vážně.
Dlaní setřela šmouhu, kterou sisi udělal, jak ses jí prve vytrhnul. Dává si záležet, při kreslení se mírně usmívá. Kreslí ti po rameni a horní části paže, sice si tě přidržuje, i když ví, že když se cukneš, tak tě stejně nezadrží.
"Ty jsi u mě horkokrevnej. Dalo by se to nazvat i jinýma slovama, takže za tohle můžeš bejt rád.""Jdou s náma, protože chtějí. Bát se... a tebe."-podívala se na tebe posměšně a trochu vysunula bradu. Můžeš si všimnout, že i jí pocukávají koutky.
Goran - 14.Února 2005 17:01

soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Mírně ji chytnu za bradu a ještě trošku pozvednu, aby se mi dívala přímo do očí.
"Možná bys měla. Jsi hodně pěkná." Mé chycení bylo sice prudké, ale rozhodně ne hrubé. Usměju se na ní a pustím ji.
"To je dobrej důvod, proč je s sebou brát. Kdo ví, co sou zač. Stejně se budu spoléhat jenom sám na sebe. A vod tebe chci, aby ses spoléhala taky jenom na mě. Vím, že si paličatá, a to je taky ten mírnější výraz," vrátím jí její popíchnutí žertíkem uprostřed vážného hovoru.
", ale teď na umíněnost není místo. Potřebuju, abys mi věřila a abys poslouchala. Samozřejmě, to chci i jindy, ale ty víš, že když v lese bude něco, co tě může ohrozit, nic neudělám. Takže jsi v bezpečí, dokud budeš dělat, to co chi ... dneska." Moje promluva je opravdu vážně míněná a krom toho jedoho vtípku se jí dívám do očí naprosto vážně.
"Chci tě. Ale na to bude čas jindy. Chci tě a chci tě živou." Nevydržím už dlouho jen tak sedět.
"Už bysmě měli jít, jestli je to daleko, můžeme vyrazit klidně teď a dojdeme tam akorát." Kývnu směrem k planoucím hranicím.
Cánë - 14.Února 2005 17:08
Přiloudám se talky ke studni. Když mluví Corigen, pokývám hlavou. Jo, o naši pomoc tu zrovna moc zájem není. Mně je to jedno, dejte mi nějakou práci. S dětma jsem nemívala problémy, ale copak já vím, jaké tu máte děti? Třeba jim taky nebudu dost dobrá... Ušklíbnu se. Rači bych nějakou obyčejnou práci, copak já vím, co je v takové vesnici potřeba? Řekněte co potřebujete a já se do něčeho pustím. Pokrčím rameny ke Kruelovi a pozvednu obočí, čekajíc na reakci.
Vypravěčka - 14.Února 2005 17:15
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki pro jednou neucukla, když jsi ji chytil. Místo toho se ti dívá do očí.
"Na to zapomeň.""Gorane, už se konečně smiř s tím, že tě poslouchat nebudu. Možná ti budu věřit, ale nebudu tě poslouchat."-sice odporuje, ale je na ní vidět, že v případě ohrožení by se zachovala dobře.
"Prostě půjdeme do lesa, já seberu ty byliny a vrátíme se. Žádný blbosti, jasný."-neodpustila si upozornění.
"Vydrž, domaluju ocas a můžeme jít."-dokončuje kresbu na tvojí paži nad loktem.
Goran - 14.Února 2005 17:23
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Překvapeně se podívám na svou paži.
"By mě zajímalo, cos na mě nakreslila." Zasměju se.
"Dobře, ale budeme pospíchat, pak mám od starýho povolenej soukromej výlet." Pak, jako by mě něco napadlo, dodám.
"A neuvažuj o tom, že budeš schválně zdržovat. Když to nestihnu dneska nad ránem, pudu zejtra." Už se ošívám a je vidět, že už bych vyrazil. Ruku položím na oštěp, který leží za mnou.
"Mezi těma ohníčkama začíná bejt vcelku vedro, měli bysme se hnout."
Vypravěčka - 14.Února 2005 17:29
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
"Draka."-usmála se potěšeně... ruku se štetcem dala dolů.
Na svojí ruce áš černou barvou namalovaného draka s rozepjatými křídly. Jeho hlava je na rameni, pro roztažená křídla využila svalů na paži. A ocas draka končí nad loktem. Drak je zobrazen břichem nahoru.
"Vím, že půjdeš... Znám tě."Zvedla se a už chtěla jít, když se na tebe otočila.
"Dávej na sebe pozor."
Goran - 14.Února 2005 17:34
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Teď budu dávat pozor na tebe." Usměju se jí v odpověď a taky se zvedám.
Prohlížím si zvědavě tu část Akiina výtvoru, kterou vidím a doufám, že to hned tak nezmizí a nesmyje to pot dnes v noci. Zítra by se s tím dala dělat docela paráda před holkama ve vsi.
Ale k čertu s nima. Čím víc me Akinwe odmítá, tím víc mi zaměstnává. Je to divný, ale na jinou teď chuť nemám.
Vypravěčka - 14.Února 2005 17:45
Goran a Aki se zvedli.
Akinwe zamířila ke skupince, kde je Kruel a Eldenurin.
"Půjdeme."
-oanámila jenom jednoduše.
Goran když se trochu snaží, tak Akiin výtvor může vidět celý. Draka s roztaženými křídly od ramena až téměř po loket. Dívka si s tím zjevně vyhrála, drak vypadá dobře a je zachycený do detailů.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 14.Února 2005 17:45
Chvilku ještě tiše poslouchám a nyní se odhodlám se Kruela zeptat.
"Je možnost zde někde přespat? V lese se mi to nějak moc nezamlouvá. Hostinec jsem zde neviděl. Mám peníze, pokud by šlo o tohle a vlastně pokud to nepůjde jinak, tak bych i..." udělám chvilku pauzu podívám se nahoru na nebe, abych si stihl plně uvědomit to, co chci právě říci.
"Tak bych si to i nějak odpracoval. Umím všechno, co má mladý slušně vychovaný muž umět." seznámím ještě horala se všemi svými schopnostmi.
Goran - 14.Února 2005 17:48
Ke skupince, kde je Veltaine nejdu, vím, že mě nechce mít blízko sebe a nedivím se jí. Samotného mne to zaskočilo.
Místo toho jdu směrem k lesu a čekám u planoucích ohňů. Jejich záře tančí po mém těle a nakreslený drak na rameni a paži jako by se pohyboval. Je pěkná ... a eště k tomu šikovná. Usměju se.
Eldenurin - 14.Února 2005 17:50
Když zaslechnu Aki mluvit o odchodu mé oči se rozzáří a vyjdou vstříc osudu dnešní noci a krvavého úplňku...přijdu k Aki.
"Nuže já jsem připraven."
Není na mě znát, že se bojím ale spíše očekávání něčeho co jsem ještě neviděl.
Vypravěčka - 15.Února 2005 08:42
Aki na Eldenurinova slova jen přikývla. Rozhlédla se po skupince, která se spíš jen tak poflakuje u pramene, než aby byla k užitku. Lehce zavrtěla hlavou.
Pohled jí pak sklouzl na Corigen.
"Jestli chceš pomáhat, tak zkus přesvědčit Vorena a pohlídej jeho dcerku. V noci má horečky a blouzní. Žádné svoje byliny jí nedávej, ani nic nezkoušej. Kdyby se jí přitížilo, tak by sis to odnesla. Všechno potřebné najdeš už u ní ve srubu."
-hovoří sice klidně, ale myslí to vážně. Kdyby se Corigen poustila do vlastního léčení a s dítětem by se něco stalo, čekaly by ji vážné potíže.
Goran - 15.Února 2005 08:51
Jak tak stojím před hradbou ohňů, zkouším se dívat mezi jednotlívými planoucími hranicemi a zjišťuji, jak daleko je člověk oslněný žárem schopen vidět. Někdo by měl držet hlídku i za tou hradbou. Prolétne mi hlavou, ale nehodlám to někomu sdělovat. Teď jen už abychom vypadli a zmizeli v lese.
A když už to v noci nestihnu, mohl bych vyrazit s úsvitem aspoň na lov, snad by se něco přinýst dalo.
Alaris - 15.Února 2005 09:06
Když Aki malovala Goranovi na rameno draka, ohlédl jsem se jen jednou, když už mi připadalo jejich čekání dlouhé.
Najednou se k němu má ... no co, jsem holt jen přivandrovalec.
Corigen už nemám co říct, musí se rozhodnout sama. Ale baron a Cénë fakt nechápu.
"Nevim odkud ste, ale tady v horách nejsme zvyklý někomu přidělovat práci. Každej dělá to co umí a sám kouká, kde může být k užitku. Jestli si myslíte, že vám furt někdo bude říkat, co je třeba dělat, tak se vraťte do města.
Teď jdem do lesa s Aki. Jestli nemáte kde spát, zeptejte se mýho strejdy, možná vás uloží," mávnu rukou k jednomu ze srubů.
Já dneska v noci stejně spát nepůjdu, tak tam nějaké místo bude. Jestli je strejda nechá ...
"Můžem jít," kývnu na Aki, protože zjevně čeká už jen na mě.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 15.Února 2005 09:33
"Děkuji za informace." neoopomenu na slušné vychování a poděkuji, tyhle informace mi totiž opravdu konečně pomohly.
Rozhlédnu se po vesničce a pak zamířím ke srubu, ke kterému ukazoval Kruel.
Nejprve jen nerozhodně okukuji vchod a poté se rozhodnu zabouchat na dveře.
Vypravěčka - 15.Února 2005 11:46
Aki přikývla na Kruelova slova, pak zamířila za Goranem, který už netrpělivě postává u hraničních ohňů na okraji vesnice.
Podívala se jen na něj a pokračuje dál do lesa, tak nějak se neotáčí, aby zjistila, jestli ji všichni následují. Buď to ví, nebo na to spoléhá. Každopádně nejde nijak rychle, nepočítá s tím, že by ji Goran nechal jít první nebo někde hodně ve předu.
Jak v bílých šatech svítila, tak v těhle je v lese docela nenápadná, vypletla si i bílém květy z vlasů, aby nepřitahovaly nežádoucí pozornost, či pohledy...
Cánë - 15.Února 2005 12:27
Furt říkat? Opáčím podrážděně. Zatím mi tu NIKDO NIC neřekl. Ušklíbnu se. Nejsem holka z vesnice a nejsem místní. Copak já vím, jak to tu chodí? Zatím jsem nabídla svou pomoc a za to mi bylo spíláno, vyhrožováno a byla jsem vysmívaná. Už se bojím na ty lidi jenom podívat, aby se zase nějak nepohoršovali. Odfrknu ke Kruelovi. Když pak ale vidím Aki, přikývnu mu a pokrčím rameny. Když to nejlepší co umím, jdu taky. Dokončím odhodlaně a doběhnu Aki ještě ve vesnici.
Poslyšte, je mi fakt líto, že jsme se nepohodly, ráda bych to nějak odčinila, půjdu tedy s vámi. Vychrlím na ni spěšně a na důkaz svých slov se prostě vydám se skupinkou k lesu.
Cánë - 15.Února 2005 12:28
soukromá zpráva od Cánë pro Vypravěčka
Beru si zbraně. Jdu bez pláště a bez ostatních věcí.
Saitlin - 15.Února 2005 12:35
Zvednu se, ocáknu trochu ruku, jež jsem si hrála s vodou, jen na chvíli se zadívám za těni co odchází a zamířím pomalu ke Goranovu srubu...
Třeba když se budu hodně snažit, najdu tam i něco k jídlu... něco jíst přece musí... aspoň, že mám dnes v noci kde spát a snad budu mít i trochu klidu...
Netrvá dlouho a zmizím za dveřmi srubu...
Goran - 15.Února 2005 12:41
Když ke mně skupinka dochází, kývnu na Kruela, že akceptuju jeho přítomnost a elfa jen sjedu nedůvěřivým a zamračeným pohledem. Divnej. Když za námi doběhne i Cánë, jen se obrátím zády. O tý nemluvila ... ale asi taky chce jít, tak může, podle Akinwe. Nesouhlasně pokrčím rameny.
Svižným krokem doženu Akinwe a jdu jen kousek za ní. Tady je ještě v bezpečí. Mé úvahy se ubírají jiným směrem. A tím, co mou mysl zaměstnává, je rychlost toho, kdo včera v noci zabíjel. Pokud předpokládám, že šli spolu ... a oni šli, když prvního zabil, ten druhý stihl uběhnout pořádný kus cesty, než ho Lovec (pro jednoduchost ten výraz přijímám i já) dostihl. Takže žádný rychlík ... nebo si hrál. Lepší by byla ta první varianta. Pokyvuju hlavou a v ruce nesu volně svůj oštěp. Je těžší, než oštěpy bývají, ale o to rychlejc letí, když ho vrhne silná paže.
Corigen - 15.Února 2005 12:45
Dobrá. O nic se pokoušet nebudu. odpovím Aki. Po chvilce, když už skupinka odchází si vzpomenu, že nemám ani tušení, kdo je Voren. Chápu, proč nemám nic sama zkoušet. Nevím ani, co jí je a skutečně bych jí mohla přitížit. Nadšená nejsem, ale naprosto Aki chápu. Rozhlédnu se kolem, hledám někoho místního, koho bych se mohla zeptat.
Vypravěčka - 15.Února 2005 13:18
Léčitelka se podívala na Cáne nesouhlasně. Zjevně z dalšího člověka v lese nadšená není.
"Nikdo tě nebude tahat z potíží, do kterých se dostaneš. A snaž se jít potichu, nemusí celej les vědět, že jsme se někam vypravili."
-trochu podrážděně odsekla. Že se Cáne přidala bez jejího souhlasu, Aki moc nepotěšilo.
Ne příliš spokojený pohled hodila i po Kruelovi, jehož slova tohle způsobila.
Dál nechala Cáne za sebou. Všichni jste vyšli z bezpečí vesnice do lesní temnoty... les je hustý a stromy se za vámi po několika krocích uzavřely. Když se otočíte, brzy nevidíte ani záři ohňů. Aki nejde po žádné cestě, míří prostě do lesa... Srovnala krok s Goranem, aby byla na jeho úrovni.
Vypravěčka - 15.Února 2005 13:20
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se na tebe podívala.
"To už bych radši šla jenom s tebou..."-sykla tiše. Není to tím, že by snad byla tak nadšená z tvojí přítomnosti, ale je zvyklá chodit do lesa sama a cítíse teď divně. Možná je i trochu nervozní, ale to spíše z ní jen cítíš než aby sis to uvědomoval. Na venek vypadá klidně.
Goran - 15.Února 2005 13:24
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Co se dá ddělat ... chtěli jít." Zabručím suše, ale vypadá to, že v tom není jed, jen rezignovanost.
"Akorát víc práce."
Goran - 15.Února 2005 13:34
Kráčím vedle Akinve, občas něco utrousím, ale čím jsme hlouběji v lese, tím méně toho říkám. Když je někde místo, kde neprojdou dva, nikdy nepouštím Akinve před sebe. Vždy ji předejdu. Mé soustředění je jasně zřetelné a ruka na oštěpu pevná.
Alaris - 15.Února 2005 13:51
Na slova Cánë už nic neřeknu. Nečekal jsem, že se zrovna ona vydá s námi v noci do lesa.
Nechám Gorana jít s Aki a sám se držím spíš vzadu, oštěp v jedné ruce, druhou volnou. Když procházíme kolem ohňů, přivírám oči a odvracím hlavu, abych nešel do lesa oslněn. Měsíc sice svítí, ale pod korunami stromů i tak bývá tma.
V lese našlapuju opatrně, zatím držím krok, aby mi Goran s Aki neutekli, ale opozdím se za nimi asi dvacet kroků. Poslouchám zvuky nočního lesa. Lovci se často poznají podle zvuků, které nedělají.
Goran - 15.Února 2005 14:01
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Držím směr podle Aki, ale s každým krokem hlouběji do lesa, jako bych se jí vzdaloval. Ne fyzicky, ale ztrácím se, splývám s lesem duševně. Každý zvuk, který přebývá ... nebo každý, který chybí. Každý pach, sice jsou vedle Akinwe hodně cítit bylinky, ale co kdyby.
Jdu mírně přikrčen. Takhle mi nevidí mnoho lidí často, takhle se pohybuji v lese ... a v lese jsem zvyklý se pohybovat sám.
Vypravěčka - 15.Února 2005 14:07
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Z Akinwe není cítit taková ta vůně všech možnývch bylinek dohromady. Vlastně voní jen jemně... téměř neznatelně a příjemně.
Když se na ní chvílemi podíváš, zjistíš, že máte možná pár věcí společných... a mimo jiné i pohyb v lese. Sice to na ní není patrné na první pohled, ale je obezřetná. V rychlosti drží krok s tebou bez potíží, ale našlapuje tiše, její krok neslyšíš.
Les je zatím jako jindy... slyšíš vítr, šum a noční zvířata. Vše se zdá být v pořádku...
Vypravěčka - 15.Února 2005 14:09
Zvuky nočního lesa jsou zatím běžné... nic v nich neschází, ani nepřibývá.
Goran se drží poblíž Akinwe, zdá se být připravený na cokoliv.
Aki je tiše, nic neříká... V lese je o něco chladněji než bylo přes den, ale stále je dusno. Vítr vane jen trochu. Občas přinese pach lišky či zavytí vlka...
Eldenurin - 15.Února 2005 16:06
Jdu po boku Kruelovi a v rukách svírám své dvě šavle, když o ně, přes stín lesa, občas zavadí měsíční světlo které se snaží prodrat skrz větvě stromů, zablýsknou se ale tak nějak podivně, hlouběji, melodičtěji...je to zajímavé...Nic však neříkám, mé lehké elfí kroky nejsou skoro vůbec slyšet a jelikož na sobě nemám vlastně skoro nic tak sem ještě lehčí...stále poslouchám všechny zvuky lesa...
Ano zdá se mi tento les trochu jiný, takový jakoby plný napětí z toho co přichází....neni to normální....ten les se bojí....
Cánë - 15.Února 2005 16:15
Snažím se pohybovat tiše. Nemluvím a ostražitě se rozhlížím. Jsem rozhodnutá Aki i ostatní ochránit a snad jim i dokázat své schopnosti. Jdu za Aki a napínám sluch i zrak, připravená kdykoliv vystartovat se zbraní v ruce. Ale ne poplašeně jako zajíc. Pokouším se ty zvuky rozeznávat a sama žádné nevydávat....je to už dávno, kdy jsem se podobně pohybovala v lese. Ale terén jako terén, hlavní je dobře našlapovat a vyvažovat každý pohyb, každý nádech...
Mlok ze Mřelí - 15.Února 2005 20:16
soukromá zpráva od Mlok ze Mřelí pro Vypravěčka
Mohu se zeptat jak jsem dopadl? Chtěl jsem jít na místo kde sm nalezli mtvolu donýst Milrovi vodu, vidim že už je tma, ale co se semnou stalo nevidim. Kde teda jsem a co se semnou děje?
Alaris - 16.Února 2005 07:40
O něco se zpozdím, abych šel až za Eldenurinem, určitě alespoň pět kroků. Z jeho vytažených šavlí nemám dobrý pocit, nerad bych, aby mě seknul, až zakopne.
Bál bych se méně, když bych tu byl s Aki sám? Nejspíš ano. V téhle tmě bychom se při boji pomlátili mezi sebou. Kdo kdy viděl šamana se dvěma šavlemi ... běží mi hlavou myšlenky a raději odhaduju směr našeho pochodu, abych se později neztratil.
Goran - 16.Února 2005 08:25
To bylo keců ... Lovec ... ten les dýchá úplně normálně, všechno je, jak má být. Sýček houká klidně, volně. I ostatní noční zvířata vydávají klasické zvuky. Les žije ... a žije normálně. Jak to říkal stařík? Les jako by se probudil a zintenzívnil? Zatím nic takového. Ať už říká o Lovci jakékoli povídačky, na tohle si pozor dávat budu. Za normálních okolností bych spíš dával pozor, kdyby se les ztlumil a přikrčil, tohle bych podcenil. Nyní to neudělám.
Čas od času pohlédnu na Akinwe a otočím se i na ostatní, abych měl přehled. Je nás, na můj vkus, víc, než je zdrávo. Kdo ví, jak budou ti cizinci reagovat? Uvidíme ... nebo možná neuvidíme. Měsíční světlo dává dostatek možností očím a já se dívám.
Vypravěčka - 16.Února 2005 08:48
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Mlok ze Mřelí
Milra jsi hledal několik hodin, ale bez úspěchu. Na místo, kde byla bota ses sice nakonec dostal, ale on tam nikde není. Začalo se stmívat... než padne tma, do vesnice se vrátit nestíháš.
Vypravěčka - 16.Února 2005 09:01
Les je zatím klidný, vše je běžné a nevypadalo, že by se něco dělo...
Akinwe kráčí tiše a pružně, jde sice klidným krokem, ale docela rychle. Chvílemi se otočí na Gorana, na ty za sebou se moc neitáží, nejspíš je slyší.
Nejvíce slyšet je Cáne, zbytek z vás je, jak se zdá, na chůzi v lese zvyklý. Hlavně Goran, Aki a Kruel.
Směr se dá odhadnout jen těžko, Aki zjevně jde někam, kde to zná a kde se řídí po paměti. Jdete už docela dlouho. Kde se zhruba nacházíte už tuší jen Goran, Akinwe si je zjevně jistá...
Goran - 16.Února 2005 09:07
Dívám se po stromech kolem sebe, abych se ujistil, že opravdu vím, kde jsme. A rámcově to opravdu vím.
Trochu proklínám tu zatracenou kořalku, protože dýchat si tohle pod nos není pro člověka v lese zrovna ideální, zvlášť pro lovce ne, ale nejsem tady takhle poprvé a zachycuji i ostatní pachy poměrně dobře.
Co chvíli se podívám na Aki, abych odhadl, kam zamíří za nejbližším vývratem a držím se jejího směru.
Eldenurin - 16.Února 2005 09:24
Nesnažím se nikho dohánět či na někoho čekat, jdu si svým tempem ale tak abych stále viděl Aki nebo aspoň Gorana...
Je to ale stejně zajímmavý les, jednou bych se tudy chtěl procházet jen tak bezezbraní...možná se sem dnes podívám ve snu...
Vypravěčka - 16.Února 2005 09:25
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
V jednu chvíli vylétlo z jednoho stromu několik ptáků najednou. Všiml sisi, jak se tam Aki podívala a zarazila se.
Eldenurin si ničeho nevšiml, Cáne je v lese poněkud mimo... a Kruel je dost daleko v zadu, aby si všimnout mohl.
Aki se sice nezastavila, ale máš pocit, jak by v duchu strnula.
Goran - 16.Února 2005 09:33
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Že by? Ale tohle se stává. Samozřejmě tam také vzhlédnu, ale rozhodně jsem nestrnul. Jdu stále neměnným tempem, jen snad ještě tišším krokem, ačkoli je to nemožné.
Všechny mé smysly jsou napnuté, čekám na další známky. Zesílení šumu listí, intenzivnější vůně, dech lesa přecházející ve chvění. Tak nějak jsem si starcovo varování vysvětlil. Oštěp v mé ruce popojede o malinký kousek vpřed, aby jeho těžiště bylo ve vhodné poloze pro případ nutného vrhu.
Vypravěčka - 16.Února 2005 09:41
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Les je najednou tišší, všechno jakoby se skrylo, snažilo se být co nejméně nápadné.
Aki se stále dívá na srtom, ze kterého vylétli ptáci.
"Je tady..."-šeptla tiše. Ať se však rozhlížíš, jak chceš... nikdo nikoho v noční temnotě osvětlené jen trochou měsíčního světal mezi stromy nevidíš.
Vypravěčka - 16.Února 2005 09:43
Eldenurin, Goran i Kruel si v jednu chvíli uvědomili, že les ztichnul... vše se jakoby skrylo.
Cáne rozdíl v lesní atmosféře zatím nevnímá.
Eldenurin, který je Aki po Goranovi nejblíž si může všimnou toho, že ji zaujalo něco na jednom z vysokých stromů.
Goran - 16.Února 2005 09:54
Mírně pootočím hlavu k Akinwe. "Eště ne ... ale není daleko." Zašeptám, možná to může slyšet i Eldenurin, a posunu si ještě o kousek dopředu oštěp a snažím se ho vyvážit pro případný hod.
Ale hlavou mi táhne myšlenka, že takhle by to podle starcových slov být nemělo. Každopádně instinkty lovce mě varují vcelku jednoznačně a těm já věřím.
Vypravěčka - 16.Února 2005 10:01
Aki zavrtěla hlavou.
"Ne, je tady... nebo spíš byl..."
-mluví tiše, opatrně.
Zhluboka se nadechla a jde dál, vypadá zamyšleně.
"Jakoby les ožil..."
-zamumlala si tiše pro sebe. Její slova slyší jen Goran a může je zaslechnout ještě Eldenurin, ale zbytek už ne.
Goran - 16.Února 2005 10:09
Zavrtím hlavou, jako že nesouhlasím s termínem "ožil" a vykročím dál. Oštěp směřuje hrotem mírně k zemi, ale zatím jej ponesu tekhle, přestože jeho váha je pro mou paži v téhle poloze namáhavější. Mé oči jezdí mezi stíny lesa a můj dech není slyšet.
Saitlin - 16.Února 2005 10:59
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Když vstoupím do srubu, trochu se rozhlédnu po jeho interiéru...
Je tu opravdu strašný nepořádek...Trochu porovnám ten nejzjevnější, ale do velkého úklidu se nepouští, jsem dost unavená na to, abych se s něčím takovým dělala...
Sednu si ke stolu a ulomím si kousek chleba, odkrojím maso a v klidu se najím...
Pokud bude chtít někdo s něčím ode mne pomoci, může přijít a říci, nebudu se vnucovat...Když jsem najedená, přejdu ke kůžím, jež nahrazují postel, a sednu si, zbraně odložím vedle, tak abych je měla v dosahu a potom se pohodlně uložím na noc...
Vypravěčka - 16.Února 2005 11:05
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Do srubu za tebou přišel stařešina. Přišel a vešel bez klepání. jen se na tebe podíval, tváří se podmračeně, to můžeš poznat, i když je ve srubu tma.
Přišel k tobě a podal ti kus plátna namočeného v nějaké zelené břečce... trochu to páchne a studí.
"Dej si to na obličej. Můžeš tady zůstat."-jeho hlas je tichý a chraplavý, je to shrbený starý muž s dlouhým plnovousem obelčený v kůžích.
Vypravěčka - 16.Února 2005 11:32
Aki ani Goran se nezastavili. Aki se jen podívala ke stromu, ale jde dál. Drží se u Gorana nebo on u ní... těžko říct.
Saitlin - 16.Února 2005 12:25
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Trochu překvapeně se otočím, nikoho jsem nečekala a to ani Gorana, natož stařešinu, když ho ale uvidím, rychle se zvednu...
"Děkuji..."- vezmu od něj plátno, trochu zkroušeně sklopím hlavu...
"Já... omlouvám se, nechtěla jsem způsobit jakékoli potíže navíc..."- mluvím tiše, ale naprosto vážně, to co se stalo mne opravdu mrzí...
Vypravěčka - 16.Února 2005 13:34
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Stařešina se na tebe zamračil ještě víc.
"Každá holka tady ví, co znamená, když jde s chlapem do jeho domu... Goran tě tu nechá, jak dlouho budeš potřebovat, ale jinde by ti možná bylo líp. "-z jeho hlasu je cítit, že to ale moc neschvaluje. Rád by měl ve vesnici pořádek. Proti tobě osobně nic nemá, jen jsi cizí...
"No, myslim, že příště si dáě pozor..."-s tím se otočil k odchodu, pokud již nic nechceš.
Eldenurin - 16.Února 2005 15:30
Trochu se přikrčím a vyjdu trochu rychlejiza Aki ale ne abych ji úplně dohonil...ostří zbraní stále míří směrem dolů...vnímám vše a snažím se dávat dobrý pozor jak na Aki tak na les...
Je to tady...někde tu něco je a les je potichu...vnímá něco co tu být nemá.....cítím to...
Cánë - 16.Února 2005 15:52
Držím se skupinky a občas se rozhlédnu kolem sebe. Tlukot svého srdce cítím až v krku, oči doširoka rozevřené, dýku připravenou k útoku i obraně. Někde to tu tedy je...už jsem vyšla ze cviku, návrat domů, pokud se zdaří, by mi mohl jen prospět....zatím bych se ale spokojila s návratem do vesnice...po svých.
Alaris - 16.Února 2005 16:31
Při cházi jsem si vzpomněl, že jedno z těl viselo na stromě, alepsoň co jsem slyšel. Takže častěji než jindy zabloudím pohledem do korun stromů nad hlavou a hledám, zda neuvidím obrys proti světlejšímu nebi, i když moc šancí si nedávám.
Pokud dokáže obratně šplhat po stromech, může nás napadnout velmi nečekaně, uvažuju.
Své kopí držím hrotem vzhůru, nehodlám ve tmě vrhat a při případném střetu se chystám spíš bodat zespodu. A strach z neznámého ve mě narůstá ...
Vypravěčka - 16.Února 2005 17:33
Aki se s nedůvěrou podívala na zbraně v šamanových rukách.
"Není dobré tady pobíhat s tasenýma zbraněma."
-poznamenala tiše, jen otočila hlavu, aniž by se zastavila jde dál lesem.
V korunách srtomů nic a nikoho nevidíte... stromy jsou vysoké a husté, takže i kdyby se v nich někdo skrýval, tak jeho siluetu proti nebi rozhodně neuvidíte...
V lese je cítit jakási nervozita, zvířata jsou tichá, jak by tam vůbec ani nebyla...
Vypravěčka - 16.Února 2005 17:59
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie
Zabouchal jsi na dveře srubu, po chvíli ti otevřela světlovlasá horalská žena... spíše statnější postavy, tak středního věku. Zadívala se na tebe dost nedůvěřivě. Přeměřuje si tě pohledem od hlavy až k patě...
"Co... chcete?"
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 16.Února 2005 18:09
soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Vypravěčka
Vypadám trochu překvapeně, ale rychle se vzpamatuji.
"Eh... No... jmenuji se ba.... Winnie a ten mladík, myslím Kruel říkal, že by byla jistá možnost, že by se dalo přespat ve srubu jeho strýčka." dostanu ze sebe a přitom sleduji ženu a hádám, jak by to mohlo dopadnout.
Eldenurin - 16.Února 2005 20:49
Podívám se s porozuměním na Akinwe...
"Jo asi máš pravdu...já sem ale rád vždy připraven..."
Sice si odporuji ale své zbraně obratně uschovám ale jsem nebo se aspoň snažím být stále ve střehu.
Saitlin - 16.Února 2005 21:05
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
"Co myslíte tím jinde? Kde?"Trochu vyhrknu, ale pak se ihned zastydím...
"Já, děkuji, že smím zůstat ve vesnici... a pokud budu schopna, ráda bych s něčím pomohla, pokud bude potřeba..."Odpovídám stále se skloněnou hlavou...
Goran - 17.Února 2005 07:20
V lese>
Konečně to uklidil, i v měsíčním světle se to blejskalo jak vlčí kulky. Zvednu ze země sukovici a podám ji Eldenurinovi. "Tohle bude lepší. A dávej bacha i na tu hezulku." Hodím pohledem po Cánë a usměju se nad šlehnutím jejího pohledu, který chce snad odporovat, že se o sebe umí postarat sama.
Pak dlouhými kroky doháním Akinwe. Cestou kolem Kruela prohodím. "Něco je blbě." Když vidím, že je připraven případně bodat vzhůru, jen souhlasně přikývnu. "Dva byli na stromě, jeden na zemi." Víc neříkám a dojdu za Aki.
"Je to daleko?" Z otázky nezní strach, jen je cítit, že budu rád, až je všechny odvedu do vesnice a budu tu mít volný pole působnosti. Ale ten přivandrovalec by se mohl hodit, zatím se jeví docela dobře. Je dobře, že se vrátil, když jsme o ty dva přišli.
Vypravěčka - 17.Února 2005 09:18
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Šaman se na tebe stále podmračeně zahleděl, jeho oči jakoby propichují tmu i tebe.
"Někde jinde."-odpověděl krátce.
"Můžeš zůstat v Goranově srubu, s vesnicí to nemá nic společného."-dívá se na tebe podezřívavě.
"Co tady vlastně chceš dělat? Proč si sem přišla?" Potáhl z dýmky a vyfoukl do sruby obláčer šedého, štiplavého kouře.
Vypravěčka - 17.Února 2005 09:25
Akinwe kráčí zamyšleně, snad trochu zpomalila... občas se rozhlédne, ale jak ji Goran oslovil, v první chvíli si toho ani nevšimla... trochu sebou trhla a podívala se na něj.
"Ne, už to není daleko. Ale až na místo se mnou všichni nepůjdete, podupali byste všechny kytky. Půjde jen jeden, zbytek počká u mýtiny."
Goran - 17.Února 2005 09:37
"Dobře, půjdu s tebou." Odpovím a samozřejmost, s níž jsem vyloučil, že by snad mohl jít někdo jiný dává jasně tušit, že mě něco takového ani nenapadlo.
Nyní pustím Akinwe před sebe a následuji ji.
Vypravěčka - 17.Února 2005 10:10
Aki jen přikývla, nečekala, že by s ní Goran pustil kohokoliv jiného.
Otočila se na vás ostatní.
"Až tam budeme, ukáži vám místo, kde na nás počkáte."
Les se zase jakoby navrátil do svých běžných zvuků, ke svému životu, ale jen těžko se zbavujete pocitu, jak by v každém křoví cosi číhalo, sledovalo vás... připravovalo se ke skoku, chvílemi jak byste zaslechli křupnutí větvičky za vámi. Nebo poplašený hlas ptáka, který vylétl ze stromu. Napětí je téměř hmatatelné... kam sahá skutečnost a kam vás zavádí vaše fantazie rozjitřená obavami z neznámého.
Goran - 17.Února 2005 10:58
Cítím, jak se mi mírně zježily vlasy na zátylku a to není dobrý znamení. To, co se vznáší ve vzduchu, mi vůbec nedělá dobře. Ale snad je to jen strach ostatních, nehybně visící v povětří. Ne, tenhle strach není můj. Jsem ještě přikrčenější a těžko by případný útočník mohl odhadnout moji skutečnou velikost, která o poznání překračuje průměr.
Cánë - 17.Února 2005 13:10
Les
Polknu na sucho a přikývnu Aki. Nevím proč, ale vzpomněla jsem si na zbytky, které jsme dopoledne nalezli v lese. Zachvěju se při té vzpomínce a trošku polekaně se rozhlédnu.
Mlok ze Mřelí - 17.Února 2005 17:22
soukromá zpráva od Mlok ze Mřelí pro Vypravěčka
Zkusim se vrátit do vesnice, když padne soumrak.. tak se stále snažím dostat do vesnice.. prostě jdu tím směrem kde jí tuším. Poku je už opravdu pozdě, neni nic vidět a já jsem unavenejtak to někam zalomim a přespim v lese.
Eldenurin - 17.Února 2005 18:25
Když mi Goran hodí sukovici chytnu ji a kývnutím hlavy usoudím, že má zřejmě teď pravdu....přece jen tady nejsem doma a moc tento les neznám...pak opravdu zpomalím a nechám Kruela aby se dostal přede mě a já půjdu až po boku Cánë, přitom na ní povzbudivě mrknu a tiše pošeptám, že to může slyšet jen ona...
"Tenhle les se sice bojí ale neboj, dostanem se zpátky všichni."
Trochu se pousměju a dál kráčím a udržuji tempo tak abychom viděli alepsoň Kruela, Cánë kdyžtak trochu popoženu pohybem ruky.
Cánë - 17.Února 2005 18:39
Les
Na žerty zrovna nemám moc náladu, ale ušklíbnu se na Eldenurina, aby si nemyslel, že pro strach už ani nevnímám. By mně zajímalo, jestli To, co tu řádí je jenom jedno, nebo je toho víc....stádo, hejno nebo tlupa... zamyslím se, hned na to ale přidám do kroku, aby mne už Eldenurin nemusel pobízet.
Aki je dost vpohodě....není to tak špatná ženská....a hádat se s ní je taky radost.... Poslední myšlenky mi zvednou náladu. Pousměju se do tmy, která nás obklopuje a povzbuzeně zaostřím znovu pohled do některého křoví...doufám, že To nešlo pro své kamarády...
Goran - 18.Února 2005 07:18
Když Akinwe zastaví před mýtinou, kde hodlá zanechat ostatní, také zastavím a dívám se do temnoty. Paradoxně si myslím, že na nekryté mýtině budeme více v bezpečí, než v blízkosti stromů.
Dívám se střídavě na Kruela, Eldenurina a tu hezulku, co jde s námi, přestože nechápu, proč to chudák holka dělá, a do korun stromů, pod nimiž jsme zastavili. Samozřejmě taky uvažuji o tom, co a kolik toho je, přemýšlel jsem o tom už u prvních mrtvol vytažených na strom.
Když nic konkrétního nezachytím, jen prohodím k Eldenurinovi: "Vyndej ty svý hračky, tady se můžou hodit a můžeš se tu s nima vohánět. Ale schovej je prozatím do listí, ať se neblejskaj." Poslední věc už není doporučení, ale spíš rozkaz. Nevěřím tomu, že by neposlechl.
Pak se tázavě podívám na Aki, zda můžeme vyrazit.
Eldenurin - 18.Února 2005 12:23
Podívám se na Gorana a hodím mu nazpět jeho sukovici...pak vytáhnu své zbraně a opravdu je uschovám do listí...
"Asi máš pravdu Gorane...jsi přece jen zdejší a určítě víš víc než já ale rozkazovat mi nemusíš...."
Podívám se na něj ale normálně a přátelsky, o úsměv se nesnažím, v téhle situaci je to marné.
Goran - 18.Února 2005 12:32
V lese>
Zachytím klacek od elfa a opřu jej o nejbližší strom. Mě stačí můj oštěp a meč, co mám na zádech.
Odhrnu vlasy za ramen a svážu je vzadu na uzel. Nevím, čím to je, ale tuším, že se blíží chvíle, kdy by překážely.
Saitlin - 18.Února 2005 13:06
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Trochu zklamaně sleduji stařešinu a strach a posvátná úcta, jež jsem k němu zpočátku měla, pozvola mizí...
"Zůstanu zatím u Gorana..." prohlásím nakonec, sice tiše, ale dost rozhodně...
"A pokud jde o to, co hledám..." jen na chvíli se odmlčím a potom pokračuji...
"Jen jsem tudy procházela a asi bych i vaši vesnici minula, kdybych nepotkala Gorana a potom tu skupinku dobrodruhů... neznám je tak, jako neznám ani vás..." trochu přešlápnu, potom si pomalu sednu na kožešiny a na tvář si přiložím látku, co jsem dostala...
Pokud bude chtít, sedne si taky, nejsem tu doma natolik, abych mu nabízela místo... "A jestli to tedy výrazně nevadí, tak tu zatím, zůstanu, nechce se mi samotné cestovat, dokud je TO v lesích...."vypadá to, jako bych už se rozhodla...
Vypravěčka - 18.Února 2005 18:02
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Stařešina se na tyebe podíval dost zostra. V očích se mu zablýsklo, tvoje odpověď ho zjevně nepotěšila.
"Nikdo tě sem nezval, nikdo tady o tebe nestojí. Ani o ně, ani o tebe. Do Novu tu nebudeš."Zapomínáš, že on tady rozhoduje o osudech všech, ne ty, ne Goran, ale on. A zatím jsi na něj moc dobře nezapůsobila.
"Pokud mi do rána nebudeš schopná říct kdo jsi a co chceš, tak odsud odejdeš."-s tímhle se otočil a odešel... a bylo na něm dost patrné, že to msylí vážně.
Vypravěčka - 18.Února 2005 18:18
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie
Žena se na tebe dost výrazně zamračila.
Chvíli to vypadalo, že tě pošle pryč rovnou.
"Kde je Kruel?"-zeptala se .... a je vidět, že možnost tě poslat někam... ještě neopustila.
Vypravěčka - 18.Února 2005 18:19
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Corigen
Zeptala ses někoho ve vesnici a ten tě poslal k jednomu ze srubů... Voren je podle všeho tec nemocného děvčátka, kvůli kterému šla Aki do lesa.
Vypravěčka - 18.Února 2005 18:21
Aki se jen pohledem ujistila, že žádný z těch tří ji nehodlá následovat a dupat jí tak po místech, kam chodí na byliny již zřejmě léta...
Pak vykročila k mýtině... vyšla ze stromů na volné prostranství... a pokračuje přes něj dál... takže vám zas zmizela v lese na druhé straně mýtinky... Místo je zřejmě kousek dál.
Eldenurin - 18.Února 2005 20:41
Usoudím, že je opravdulepší čekat...očima přejíždím jak Kruela a Cánë tak i vše ostatní jako jsou stromy, jejich koruny, houští a vše co je kolem...Sednu si na bobek a ruce mám na svých zbraních...
Corigen - 18.Února 2005 21:16
Dojdu ke srubu, zhlubka se nadechnu a zaklepu. Pozitivní myšlení: nemá důvod ti nevěřit (ani věřit...), pomoc mu snad vadit nebude, ne? Sakra, mysli pozitivně, když nepřesvědčíš sama sebe, nemysli si, že přesvědčíš i někoho jinýho...
Vypravěčka - 18.Února 2005 21:22
Corigen
Otevřel ti vysoký mohutný muž.... kterého už znáš, to on byl hlavní z těch, kteří vás nechtěli pustit ke studni.
"Co chceš?"
-zeptal se poměrně tvrdým hlasem.
Goran - 19.Února 2005 13:04
V lese>
Obezřetným krokem přejdu mýtinu a sjedu pohledem její okraje. Křoviny na začátku lesa i koruny prvních stromů. Stále jsem přikrčený, jako bych měl každým okamžikem skočit.
Jdu zhruba tři kroky za Akinwe, teď jsem jí sice před sebe pustil, ale jsem připraven ji v případě nebezpečí strhnout na zem.
Corigen - 19.Února 2005 20:56
Posílá mě Aki, mám pohlídat vaši dceru... odpovím mu a sklopím oči. Pokud se nemýlím, tak to je jeden z těch, kteří nemají rádi cizince. Jestli je to tak, tak s tím asi nic nenadělám, pozitivn myšlení nepozitiví myšlení. pomyslím si ale hned tak to nevzdám...
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 20.Února 2005 18:49
soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Vypravěčka
Všimnu si jejího výrazu a chci použít takový ten neviňátkovský úsměv, abych ji přesvědčil, ale pak mne napadne, že to asi nebude zrovna nejlepší nápad, takže se má tvář zkroutila do pološklebu a pak se opět vrátila do normálu.
"No šel s několika lidmi do lesa. Chtějí tam něco vyřešit." odpovím pak věcně a krátce.
Saitlin - 20.Února 2005 23:12
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Po té, co stařešina odejde, ještě chvíli sedím a přemýšlím...
Asi jsem dnes poněkud mimo, jako vždy se mi podařilo vše tak nádherně spackat. A teď jak z toho všeho ven...Sednu si trochu pohodlněji, přitahnu si nohy k tělu, obejmu je rukama a o kolena si opřu bradu...
Možná bych jim měla říci pravdu o tom, kdo vlastně jsem... Zatím mi rozhodně nedůvěřují, Goran by mne zda zřejmně nechal, ale on není jediný na kom záleží můj pobyt v téhle vesnici...Tiše si povzdychnu a pomalu si lehnu na kožešiny...
Zítra jim řeknu pravdu... sice nepopulární, ale třeba ji snesou lépe než lži... tohle není město...Zabrána do svých myšlenek pomalu usínám...
Alaris - 21.Února 2005 08:55
"Nemusíme být všichni na jednom místě," řeknu a vydám se po okraji mýtíny, abych Gorana a Aki měl po levé ruce. S každým krokem mířím stále víc od stromů, pod kterými se dnes necítím dobře.
doufám, že se mi podaří mítinu obejít, abych alespoň tušil, kde Aki trhá své léčivé kytičky. Nepůjdu do lesa za nimi, ale přkrčím se za pařez a rozhlížím se okolo sebe a poslouchám.
Není vidět ani slyšet ... opřu se zády o pařez, zavřu oči a nosem nasaju vůni lesa.
Lidé na čich nespoléhají, třeba ho nemaskuje, doufám.
Cánë - 21.Února 2005 21:06
Les
Přikývnu do tmy Kruelovi a udělám pár opatrných kroků na opačnou stranu, ale ne moc daleko od Eldenurina. Sleduji chvíli mýtinu před námi, ale pak, snad ze strachu, se začnu rozhlížet i po stromech kolem nás. Snažím se stát a dýchat co nejtišeji.
Vypravěčka - 22.Února 2005 13:45
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki šla do lesa ještě docela slušný kousek... zastavila se až na jednom místě... Místo jehličnatých stromů tu rostou velké listnaté stromy... zem je pokryta trávou. Mezi listy prochází více měsíčního světla než procházelo mezi jehličnany.
Aki se na tebe otočila. Chvíli se na tebe dívala, jak by o něčem přemýšlela... pak se rozhlédla po stromech kolem sebe. Vykročila na trávu... dívá se na zem a vypadá, jak by hledala...
Vypravěčka - 22.Února 2005 13:51
Corigen
Horal se podrbal na vousem pokryté bradě... Prohlíží si tě dost nedůvěřivým a kritickým pohledem. Ale nakonec zřejmě nepředpokládá, že bys ohledně Aki lhala.. Takže tě pustil dovnitř.
"Fajn, pohlídat jí můžeš..."
Srub je docela uklizený, je to jedna větší světnice, kde je stůl, dvě lavice ... kamna. Dřevěná postýlka, kde leží malé děvčátko. U kamen stojí zřejmě jeho žena a cosi tam míchá. Dítě je neklidné, rudé v obličeji s čelem pokrytým kapkami potu.
Vypravěčka - 22.Února 2005 13:56
Baron
Žena se zamračila o něco víc.
"Kruel šel něco vyřešit do lesa a co ty?"
-podívala se na tebe jakoby vyčítavě, že on je v lese...a ty tady.
"Co tady děláš? Kdo seš?"
Corigen - 22.Února 2005 14:05
Děkuji. odpovím muži (Ne, fakt nevím proč, ale vyplatí se být zdvořilá) a vejdu do srubu. Přejdu k děvčátku a zkoumavě se ne něj podívám. Přemýšlím, co jí asi je.
Goran - 22.Února 2005 14:13
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Následuji Akinwe na okraj prostranství, na němž začínáhledat. Zatímco ona se věnuje trávě a zemi, já s oštěpem připraveným k hodu sleduji větve rozložitých stromů. Větve, po kterých se dá snadno pohybovat.
Nebezpečný místo ... zasraně nebezpečný. Zastavím se pod nejrozložitějším velikánem a čekám napjatě na sebemenší věc, která by sem nepatřila. Vím, že Aki teď snížila obezřetnost k okolí, ale já to svým počínáním vynahrazuji. Snad se i svojí polohou pod stromem snažím případného útočníka přimět k útoku na mě.
Pokud si vybíráš, jsem tady.
Vypravěčka - 22.Února 2005 14:26
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki zřejmě našla, co hledala. Než se však sklonila úplně, aby začala bylinky trhat, ohlédla se na tebe. Trochu se usmála.
Pak si klekla do trávy. Vidíš ji ze zadu... jak klečí, nebo spíše sedí na patách... spletené vlasy jí slývají po zádech a zadečku... zaujatá svou čiností.
Les je běžně tichý... nic zvláštního. Občas se ozve nějaké zvíře... pták. Zapraskají větvičky.
Vypravěčka - 22.Února 2005 14:31
Cáne, Eldenurin, Kruel
Goran s Aki odešli... vy jste se trochu rozmístili, ale ani na mýtině se necítíte o nic bezpečněji. Les je docela tichý... vlastně až příliš tichý. Jak by se něčeho obával. V jedné chvíli jste uslyšeli poplašený křik jednoho ptáka, několik jich vylétlo z větví na druhé straně mýtiny od vás... kudy odešla Aki s Goranem.
Vypravěčka - 22.Února 2005 14:47
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Když si přečteš pořádně moje přípsěvky, tak třeba zjistíš, že Aki a Goranem prosšli přes mítinu a na jejím druhém konci zase zmizeli v lese... na mýtině nejsou.
Cánë - 22.Února 2005 15:56
soukromá zpráva od Cánë pro Vypravěčka
Hm, není to jedno? Stejně je tam tma a my vidíme sotva před sebe, ale jestli na tom tolik záleží, můžu místo na mýtinu napsat přes mýtinu...
Cánë - 22.Února 2005 15:57
Les
Přikrčím se, polekaná křikem ptáků. Chvíli na to se zastydím za svou poplašenost, ale pro jistotu se ohlédnu a zrak zdvihnu i do koruny stromů. Po zádech mi přeběhl mráz...bestie zabíjí našim vlastním strachem... prolétne mi hlavou a s obavami se snažím pohledem proniknout přes mýtinu k Aki a Goranovi. Snad se nikomu nic nestane.
Vypravěčka - 22.Února 2005 16:04
Les na druhé starně mýtiny je stejně temný jako o vás. Gorana ani Aki nevidíte.
Eldenurin - 22.Února 2005 18:25
Když ptaci zakřičí jen sevřu své zbraně a otočím se na Kruela, pokud tam ještě vidím, a na Cánë...
"Možná by nebylo od věci se jít podívat trochu k nim, jestli se něco neděje...co vy na to?"
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 22.Února 2005 19:52
soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Vypravěčka
Podívám se na ženu trochu prosebně.
"Prosím promiňte mi, ale jsem velmi unaven a tak bych byl v lese spíš na obtíž a všechny bych jen zdržoval." zkusím ženě vysvětlit její první otázku.
"No a co tady dělám? No celý den jsem cestoval a v této vesnici jsem skončil. A přímo sem mne jak jsem říkal poslal Kruel. A kdo jsem? Jmenuji se Winnie a jsem dobrodruh." zkusím ještě omluvný úsměv, který by to snad mohl spravit.
Goran - 23.Února 2005 07:39
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Když lesem zaznějí běžné zvuky, na okamžik snad ještě zbystřím, pokud to jde.
Že by se zastavil a číhá? Ale pohled na Akinve je silnější než moje trpělivost, ta ostatně nebyla nikdy mojí silnou stránkou.
Udělám pár tichách kroků a pohladím dívku po rameni. Zamyšleně a nesoustředěně. Věnovat se jí a zároveň být ostražitý k lesu dohromady moc nejde. S jinou by to snad šlo, ale s Akinwe ne. Bojuji s touhou obrátit ji k sobě a položit do těch jejích kytek, ale nakonec jen pevněji sevřu oštěp, tlumeně zakleju a vrátím se zpátky ke stromu.
Alaris - 23.Února 2005 09:17
Ty čekáš na nás a my čekáme na tebe. Tak se ukaž ...
Když se ptáci rozlětí do tmy, přikrčím se připraven vyběhnout směrem k Aki a Goranovi. Ale vyčkávám, poslouchám a větřím jako pes.
Goran určitě zařve, když se něco bude dít, ať už to bude cokoliv.
Vypravěčka - 23.Února 2005 11:26
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Dotkl ses jejího ramene, otočila hlavu k tobě, ale neucukla... tentokrát ne. Na okamžik se zahleděla do tvých očí... snad se trochu i usmála. Na okamžik položila svojí dlaň na tvou ruku na jejím rameni. Pak tě zas pustila a dál se věnuje trhání bylin.
Cánë - 23.Února 2005 11:35
Les
Když zaslechnu Eldenurinův hlas, otočím se za ním a zavrtím hlavou. Pak se zase věnuji lesu a své „hlídce". Nevím sice, jestli mou odpověď postřehne, ale nechci mluvit. Nechci na sebe upozorňovat víc než je nutné.
Goran - 23.Února 2005 11:53
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Mé smysly sice při její reakci polevily, ale teď jsou opět napjaté. Teď jsem na lovu. Jen pozice kořisti mi nesedí. Nepřipouštím si ji a číhám, snad si i přeju, aby se to Něco ukázalo.
Eldenurin - 23.Února 2005 13:03
No tak nevím...že bych se tam za nimi vydal sám....ale vždyť je tam Goran...víc by nás možná mělo nějakou šanci.....Kruel by taky určitě šel....stihnem tam doběhnout?....ale co když zaůtočí sem a nikdo to ani nepostřehne.....
Hafo otázek se mi honí hlavou ale snažím se být soustředěný aspoň na zvůky a pohyby, či nějakou jinou změnu kolem.
Vypravěčka - 23.Února 2005 15:48
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Akinwe se po delší chvili zvedla a nějaké bylinky dala do většího váčku, co měla u pasu. Pak zamíříla k tobě.
"Než se vrátíme, chci najít ještě jednu rostlinu. Je hlouběji v lese, na skále."Její věta není otázka, je to zonámení. Je na ní vidět, že si sice už z části oddychla, ale na té zbývající kytce jí záleží.
Otočila se a vyšla směrem dál do lesa. Po dvou krocích obrátila hlavu, aby se ujistila, že ji následuješ.
Goran - 23.Února 2005 15:58
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Opravdu ji následuji a ani mne nenapadne volat ostatní.
Jen ať jsou, kde jsou ... jen ať poutají pozornost.Následuji ji obezřetně a stále hledím do korun stromů.
Vypravěčka - 24.Února 2005 12:02
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki po chvilkce srovnala krok na tvojí úroveň... možná spíše jde trochu za tebou a dívá se na tebe, jak by si tě prohlížela.
Nic neříká a vypadá už klidnější, i když je vidět, že je stále opatrná a dává si pozor na les kolem sebe.
Dovedla tě až pod jednu skálu, ze které vyrůstá několik zakrslých stromků a trsy trávy. V jednom z nich lze docela dobře vidět i přes noční tmu sytě rudý keřík s bobulemi.
Aki ukázala rukou směrem k němu.
"To je ono."Skála je vcelku vysoká, s ostrými výstupky a strmá. Kytka je až téměř nahoře.
Goran - 24.Února 2005 12:10
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Mám ti to křoví přinýst, hezulko?" Rukou už držím první výstupek na skále, ale rozhlížím se kolem, abych se ujistil, že všechno je v pořádku.
Nikdo neleze líp než já a jí tam pustit nehodlám. Očividně se mi nechce pouštět jí v tomhle přítmí šplhat po skále, ani ji nechávat samotnou dole.
Vypravěčka - 24.Února 2005 12:29
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
"Ne."-okřikla te Aki docela razantně.
"Křoví se nesmí nis stát, jiné tu nikde jinde neroste. Přines jen ty bobule."Podala ti na ně plátěný pytlík, abys je měl do čeho nasbírat.
"A dej pozor, ať je nerozmačkáš."-upozornila tě ještě. Sama zůstala stát po skálou, tomu že tam polezeš ty se nijak nebrání.
Nechat ji dole samotnou je skutečně docela riskantní. Kdyby se něco začalo dít... ona je dole sama a ty na skále.
Goran - 24.Února 2005 12:33
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"No jo ... porád ..." Zabručím rozmrzele a vezmu si od ní pytlík.
"To je sra..." Viditelně jsem chtěl dodat něco jiného, ale dokončím větu následovně.
"...nda, hned sem zpátky, zrzinko. Ala ať tě nenapadne hnout se odsud." Připnu oštěp na záda a lezu nahoru.
Kdyby se něco dělo, dolů to půjde rychle.
Vypravěčka - 24.Února 2005 12:39
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki jen s úsměvem zavrtěla hlavou.
"Neboj se, nikam nepůjdu."Sedla si se zkříženýma nohama do trávy a dívá se na tebe, jak lezeš nahoru.
Skále je zvětralá... musíš dávat pozor, na mnohe místech se výstupky dot tvýma rukama a nohama drolí. Kdo ví, jak se může k těm bobulím dostat ona, když je potřebuje.
Goran - 24.Února 2005 12:43
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Lezu sice rychle, ale docela obezřetně. Když se nějaký kámen uvolní, nebo drolí, vždy jej včas zachytím a položím do nějaké praskliny, nebo na výčnělek. Je vidět letitá zkušenost s lezením po skalách a kámen v téhle oblasti je všude dost podobný, takže vím, co kdy a kde udělá.
Zhruba ve dvou třetinách výstupu mi ale trocha drtě proklouzla a s drobným zaharašením se svezla dolů po skále. Přilepil jsem se ke kameni a strnul. Všechny smysly napjaté k prasknutí. Skoro nedýchám, když čekám, zda jsem něco svojí chybou způsobil, nebo ne.
Vypravěčka - 24.Února 2005 12:49
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Vše se zdá být běžné... les je v těchto místech hluboký, jen před skálou tvoří malou mýtinu na jejímž okraji sedí Aki.
Uslyšel jsi jak sypání, jak několik kamínků dopadlo až na zem. Aki se na tebe dívá. Strach o tebe nejspíš nemá... nemá jej nikdy o sebe a nemívá jej příliš ani o druhé. V horách pro to nebývá příliš místo.
Ani po tom se, jak se zdá nic nezměnilo...
Vypravěčka - 24.Února 2005 12:59
Eldenurin, Cáne, Kruel
V jednom okamžiku les ztichl a jeho zlověstné ticho protnul vyděšený lidský výkřik.
Výkřik přichází z opačné stran, než kam odešel Goran a Aki.
Goran - 24.Února 2005 13:04
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Vyšplhám až ke keři a začnu trhat bobule do pytlíku. Ten si pak zaháknu za opasek, pevně jej k němu přivážu a s volnýma rukama jdu zase dolů.
"Kurňa, mohla říct, že to drápe jak chycená veverka." ulevím si, když začne pálit škrábanec na zápěstí, který mi patrně způsobil keř. Nebolí to, ale jednoho to naštve. Nemám na to náladu.
Při výkřiku strnu, ale jen proto, abych se ujistil, že to je dost daleko. Pak neměnným tempem bezpečně slezu dolů.
Vypravěčka - 24.Února 2005 13:14
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se rozesmála.
"Nemáš chytat vever..."-větu nedořekla. V jejím tónu jsi ucítil, jak najednou strnula. I její smích zmizel ve zlomku vteřiny.
Všude kolem je ticho... slyšíš jen vítr ve větvích stromů a zvuk kamínků, jak slézáš, dolů. Pod sebou máš ještě stále tři čtvrtě skály... dobrých dvacet sáhů. Výkřik jsi zaslechl jen velmi slabý... vzdálený, kvůli němu se Akiin stav nezměnil... tak náhle.
Goran - 24.Února 2005 13:20
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Když zjistím, že Aki měla patrně jiný důvod, než ten výkřik, proč ztichla, zaposlouchám se do zvuků kolem, aniž bych ale přestal slézat. Dokonce spíš naopak slézám rychleji a nehledím již na nějaký ten padající kamínek. Lezu kousek stranou od Akinwe, neměl bych jí tedy ohrozit.
Vypravěčka - 24.Února 2005 13:30
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Les je tichý... hodně tichý, jak by v něm cosi číhalo.
Podíval ses na Aki... sedí na okaji mýtiny, vypadá ztuhlá... dívá se do jednoho místa v lese.
Jak se snažíš být rychlý, bez ohledu na kamínky... ucítil jsi bolest v dlani... pak horkou krev, jak stéká na kámen... o jednu z ostrýh hran kamene sis rozthl ruku...
Jsi asi pět sáhů nad zemí... zatím se nic něděje.
Goran - 24.Února 2005 13:43
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Nehledím na bolest a slezu ještě asi o sáh dolů, tam se odrazím od skály a skočím. V vzduchu se otočím, abych padal popředu, snad bych i chtěl vytáhnout oštěp, ale na to není čas. Snažím se dopadnout na nohy a pokud to nevyjde, tak padat mimo sáček s bobulemi.
Vypravěčka - 24.Února 2005 13:59
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Odrazil se, vtěřina ve vzduchu... pak ji ztěžka dopadl. Ucítil jsi tiché křupnutí v levém kotníku a noha se ti trochu podlomila, že jsi skončil na jednom koleně.
Začínáš cítit ostrou bolest, jak se probouzí v noze.
Aki se po tobě prudce otočila, jako bys ji polekal. Vyskočila na nohy... pružně a ladně... rychlým jedním pohybem se postavila.
Pak se zas ohlédla na místo, kam civěla celou dobu.Trochu plaše se rozhlédla kolem, jak by hledala...
"Je to pryč..."-řekla tichounce...vykročila k tobě. Stále se rozhlíží kolem...
"Jsi v pořádku?"- v jejím hlase můžeš cítit starost.
Goran - 24.Února 2005 14:05
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Dohajzlu." Syknu bolestí, ale než se Akinwe obrátí, už držím oštěp a opírám se o jeho konec. Hrotem mířím vzhůru, šikmo k lesu.
"Cos viděla?" Zeptám se, když vidím, že je vzduch čistý a ohnu se ke kotníku. Přejedu ho rukou a zmáčknu, jak to jenom jde. Zkouším, jestli bude držet.
Vypravěčka - 24.Února 2005 14:13
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki přišla až k tobě...
Po oštěpu stéká pramínek krve z tvojí dlaně. Léčitelka si povzdechla.
Klekla si před tebe a chtěla se na kotník podívat, když jsi tam začal strkat ruku, tak tě přes ní praštila.
"Dej tu tlapu pryč..."-sykla na tebe. Hlavu má skloněnou, takže do tváře jí nevidíš.
Jak jsi stisknul ucítil jsi silnou, tupou bolest. Ale zlomeného nejspíš nic mít nebudeš... kosti to vydržely, vypadá to spíš na pořádně podvrknuté.Dá se s tím chodit i běhat, když zatneš zubya zapomeneš na bolest.
Dotyk Akinwe je o poznání jemnější než ten tvůj.
"Viděla jsem... já nevím... prostě les... ale bylo tam něco... "-hovoří tiše... při slovech o nich sama přemýšlí, zatímco prohmatává tvůj kotník. Klečí před tebou... hlavu skloněnou, dotýká se tě...
Goran - 24.Února 2005 14:19
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"To je dobrý." Chytnu Akinwe za rameno a narovnám ji. Trocha krve z mé dlaně jí ulpěla na krku a na kazajce.
Udělám zkusmo pár kroků a pevně stisknu čelisti, snad je to bolest, ale dost možná i úsměv.
"Pude to. Tady máš ty bobule, až to přepálíš, taky bych si dal ..." Podám jí sáček s plody, které jsem přinesl.
Když se opět ujistím, že les je, jak má být, ještě něco dodám.
"Pak se mi na to mrkneš, kotě ... myslím, že jsem si i hnul s kyčlí ..." Plácnu ji krvavou tlapou po zadku a vykročím k lesu.
"Deme zpátky." Oznámím bez dalšího okecávání.
Vypravěčka - 24.Února 2005 14:29
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Postavil jsi jí.
Podívala se na tvou ruku, už tě chtěla zachytit a něco říct, když jsi od ní odstoupil.
Ještě ve chvíli, kdy jsi jí pytlík podávala se na tebe usmála. Ale jak jsi jí oslovil kotě, oči se jí zůžily a zatnula zuby. Plácnutí po zadku to ještě zhoršilo. Prudce se otočila a vrazila ti facku. Plnou silou jakou v sobě má... zjistil jsi že na svůj křehký vzhled je poměrně silná. Její drobná ručka je docela pádná.
"Tohle si nezvykej."-odsekla ti nepříjemným hlasem.
Obrátila se od tebe a vykročila zpátky. Vypadá nepřístupně, naštvaně.
Goran - 24.Února 2005 14:35
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Po facce zatřepu hlavou a zasměju se.
"Ale no tak ..." Při pohybu její ruky nebyl ani náznak, že bych jí hodlal zastavit. Sice jsem sebou škubl, ale hodně rychle jsem si uvědomil, kdo se mi chystá udeřit a že bych jí mohl ublížit.
"To bych si musel vodvyknout. Tyhle návyky už tady sou." Přejedu si krvavou dlaní zarostlou tvář.
"Jednou mě zabiješ. Ale těžko to může udělat někdo hezčí." Zasměju se, když kráčím za ní a sleduji očima všechno kolem.
V hlavě mi vrtá ten výkřik. Snažím se dát si dohromady, kde to tak mohlo být.
Vypravěčka - 24.Února 2005 14:37
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie
Žena se na tebe ještě chvíli mračila. Pak ale přikývla.
"Tak dobře... můžeš si lehnout vzadu za srubem pod přístřešek na seno."Aby si tě pustila pod střechu, na to to dosta nedůvěřuje. Ale je teplá letní noc... a ve srubech je stejně nesnesitelné dusno.
Cánë - 24.Února 2005 14:54
Les
Polekaně sebou škubnu a přikrčím se. Jedním skokem jsem u Eldenurina. Po zádech přeběhl mráz a srdce mi bije až v krku.
Proboha... unikne mi šeptem. Ohlédnu se směrem, kam odešla Aki s Goranem. Neměli bychom jít za nimi?...Na druhou stranu, zjistit, co páchá tyhle zvěrstva by nebylo od věci... Chvíli ztuhle čekám, jestli se Eldenurin nějak projeví a taky, co udělá Kruel na opačné straně mýtiny. Nebylo by dobré se teď víc trhat...
Vypravěčka - 24.Února 2005 15:26
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Akinwe sebou trochu cukla, když jsi řekl, že tě zabije... všiml sis toho na ní, i když jdeš za ní a ona nic neřekla. Trhla sebou a snad i pohnula hlavou, ale neotočila se.
"Nenávidím tě."-odsekla ti v odpověď.
"Jseš ten nejhorší, nejnesnesitelnější chlap, jakýho znám."-pokračuje... v jejím hlase je sice vztek, ale i něco jiného.
Pak si rezignovaně povzdychla. Otočila se k tobě a zastavila.
"Ukaž tu ruku. Alespoň ti to převážu, nebo se ti do toho dostane nějakej sajrajt a já s tím pak budu mít ještě víc práce."
Eldenurin - 24.Února 2005 18:33
Trhnu sebou a podívám se na Přiskakující Cánë...
"Myslím Cánë, že Kruel bude s nimi tady a my se pudem podívat po původu toho křiku...pojď se mnou a drž se u mě aby se ti nic nestalo...to bych si nikdy neodpustil!"
S těmito slovy chytnu své šavle a držím se při zemi, snažím se být trochu rychlejší než normálně ale tak aby mi Cánë stačila pokud půjde také za původem toho křiku.
Cánë - 24.Února 2005 18:36
Les
Nijak se mi nechce trhat od zbylé skupinky, ale sama zůstat taky nechci ani pustit Eldenurina samotného. Vyrazím za ním, chvějíc se po těle. V uších mi doznívá ten výkřik a fantazie s tím, co jsem viděla, pracuje na plné obrátky. V ruce tisknu mečík, ale ruku mám chladnou a ztuhlou. Děsí mne pomyšlení na to, co bychom mohli najít nebo potkat.
Vypravěčka - 24.Února 2005 21:47
Corigen
Muž stojí a dívá se na tebe, zjevně čeká, co budeš dělat. jsi pod přísným, hodnotícím dohledem. Každý tvůj pohyb, každé tvoje gesto...
Vypravěčka - 24.Února 2005 21:49
technická
Ráda bych upozornila nehrající jedince, že poslouží jako kořist pro Lovce.
Týká se to:
Vengir
Tobias
Taeran
Tantalas
Goran - 25.Února 2005 06:23
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Miluju tě." Zasměju se na její reakci o nenávisti.
"Jsi ta nejroztomilejší, nejráznější a nejnedotknutelnější ženská, co znám." Vrátím jí komplimenty a usmívám se.
"S tou pazourou počkej, nebo vostatní udělaj ňákou kravinu ..." Odbydu její starost mávnutím zakrvavenou rukou a zazubím se na ní.
Vedle ní pak vykročím směrem zpátky k mýtině.
Alaris - 25.Února 2005 07:57
Jestli něco nechci udělat, tak otočit se po výkřiku, i když mě k tomu instinkt nutí.
Kdo se mohl vydat teď do lesů? Určitě nikdo z vesnice, pokud nebyl tak hloupý jako Goran.
Pevně sevřu oštěp, i když sekera by teď možná byla lepší.
A zároveň napínám sluch, abych uslyšel jakýkoliv zvuk přicházející ze směru, kterým se vydali Aki a Goran. Zdá se, že jsou o hodně dál, než jsem myslel.
Na chvíli zavřu oči a velmi pmalu se zhluboka nadechnu nosem. Snažím se zachtit Goranův hořký pach v téhle dusné noci. A také ještě jeden ... pach, který nebudu znát.
Corigen - 25.Února 2005 08:14
Na moment se na muže podívám. Pokusím se o pevný pohled, ale pochopím, že to se mi asi nepodaří. Zas sklopím zrak směrem k holčičce. Přemýšlím, co jí asi je. Napadne mě, že bych se na to mohla zeptat muže, ale to je až krajní varianta. Nevypadá, že by mi moc důveřoval.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 25.Února 2005 09:28
soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Vypravěčka
Chvilku tam stojím, ale opravdu jen chvilku, protože se donutím něco říci, aby to nevypadalo divně.
"Mockrát vám děkuji." poděkuji nejslušněji jak to dovedu a ještě se mírně ukloním, ale samozřejmě ne moc.
Dojdu ještě pro koně, kterého jsem nechal pást se někde, kde mohl a přivážu ho vzadu u sebe někam, kde to bude možné. Sám se uložím na seno a pokud to zvládnu, tak se odeberu do říše snů.
Vypravěčka - 25.Února 2005 12:09

soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Dívá se na tebe. Jak jsi rukou mávnul, tak tě za ní chytla.
"Kašli na ostatní. Jen to zavážu."-řekla ti neústupně. Tvojí ruku drží ve svých dlaních. A pokud se jí vyloženě silou nevytrhneš, tak jí nepustí.
Podívala se na ránu a tiše sykla. Vzala pruh bílého plátna... tak nějak tohle patří k věcem, které u sebe nosí stále a dlaň ty převázala. Nic víc s tím teď dělat nebude. Plátno okamžitě začalo rudnout krví a rána pálit, ucítil jsi jemné škubání v dlani, pak se krvácení pomalu zastavuje.
Zvedla hlavu a ušklíbla se na tebe.
"Takhle to bude lepší..."Když už ses chtěl otočit a pokračovat v cestě, tak tě chytla za paži a zadržela. Do ruky ti podala ten pytlík s bobulema.
"Jsou pro tebe. Když to rozkoušeš, zastaví krvácení a ztlumí bolest... takže nic neucítíš. Budeš moc dělat všechno, jako bys nebyl zraněný. Rána se tím sice bude zhoršovat... ale o to se už postarám já. Lepší když budeš rozsekaný, než abys mi v lese umřel."Usmála se na tebe. Pak se od tebe odvrátila, a pokud ji nezadržíš tak pokračuje v cestě zpátky.
Goran - 25.Února 2005 12:17
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Vo ně mi nejde, ale když teď Lovec dostane někoho dalšího, někam se mi uklidí a nad ránem už ho nenajdu." Vysvětlím Akinwe své pohnutky, ale nechám si zavázat ránu. Zkusmo sevřu oštěp a když zjistím, že to půjde, spokojeně pokývám hlavou.
Když mi podá sáček s bobulema, jen na to nevěřícně zírám.
"Doufám, že je to aspoň dobrý ... ale přepálit by to šlo, že jo?" Následuji ji a zvykám si na pohyb s bolestí.
Už jsem zažil horší ... když mi kopla. Ale je to tak ... chycený veverky škrábou ... a neměl bych je chytat. Zopakuju si její slova a zaujatě sjedu její rezavé vlasy. Ale jen na okamžik, neboť teď mě zajímá hlavně les.
Vypravěčka - 25.Února 2005 12:26
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Jde o půl kroku před tebou.
"Ne, chutnají odporně... hořký a palčivý. A přepálit by to nešlo. Rozkousej to pořádně... i zrníčka uvnitř."-ubezpečila tě trochu pobaveným hlasem.
Jak kráčíš, les je tišší než obvykle... máš pocit, jakoby vás někdo sledoval. V jednu chvíli jsi zaslechl jak jedna větev zašustila, jak se pružně ohnula jakoby na ni doskočilo něco těžkého... a o moment později znovu, jak by se to aas odrazilo a skočilo dál.
Je v lese na straně Akinwe... kus zpátky.
Goran - 25.Února 2005 12:29
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Hodláš se mi mstít za ... to že jsem tak trochu děvkař?" Použiju její výraz a zasměju se. Že jsem zaznamenal zvuky po jejím boku na sobě nedám znát.
"Proč jsem pro to ..." V půli věty se odrazím a udělám tři čtyři skoky směrem, kde jsem vytušil čísi přítomnost, oštěp sjel v mé ruce tak, abych jím mohl mrštit, na bodání to není.
Vypravěčka - 25.Února 2005 12:38
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se ani neotočila.
"Ne, hodlám ti zachránit život... když se ty hodláš honit po lese za Lovcem. Ty nejsi tak trochu děvkař, ty jsi hodně děvkař... a mě to může být jedno."Odpovídá klidně, jak by zvuky v lese ani neslyšela, nebo si jich nevšímala.
Udělal jsi několik rychlých kroků. Před sebou vidíš jen les... zelené strony, jejich větve. Jedna se zdá být trochu uhnutá... jak by na ní bylo něco těžkého... ale nic nevidíš.
Aki tvoje prudká změna nijak zvlášť nepřekvapila. Jen se zastavila a dívá se na tebe.
Goran - 25.Února 2005 12:41
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Vrhnu oštěp tak sáh nad ohnutou větev. Vložím do hodu veškerý svůj um a větší část své síly. V kombinaci s těžkou přední částí oštěpu poletí hodně rychle a neměl by se moc vychýlit ze směru.
Jenom syknu, když opouští moji ruku, ale není to bolestí, spíš touhou zasáhnout. Druhá ruka sjede k tesáku za pasem. Myslím, že není čas vytahovat meč. A mezi stromy ani nijak zvlášť prostor.
Vypravěčka - 25.Února 2005 12:50
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
V momentě, kdy oštěp opustil tvojí ruku se větev vymrštila, jak by se z ní někdo nebo něco prudce odrazilo.
Oštěp se zarazil hluboko do stromu ve výšce asi tří sáhů nad zemí.
Jen jsi zahlédl jak by se les rychle pohnul... snad silueta tvora, ale nic nevidíš... jen les, jak on by byl tím lesem... jak by les ožil.
Aki se na to celou dobu dívá s podivným klidem. Pak aniž bycokoliv řekla, tak váhavě... pomalu vykročila směrem do lesa, podle všeho směrem, kam nejspíš ten tvor mohl zmizet.
Goran - 25.Února 2005 12:57
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Zorničky se mi doširoka roztáhnou, když se snažím zachytit ten rozvlněný vzduch, ten pohyb.
Jsi rychlej ... hodně rychlej. Bleskne mi hlavou. Když mi zmizí z dohledu ta lehce zkreslená podoba lesa, udělám pár kroků za ní.
Jakmile mi Akinwe míjí, zadržím ji za paži.
"Pudem ... za ostatníma." Pohledem vylétnu k oštěpu zabodnutému v kmeni stromu. Chvíli jako bych jej chtěl vzít, ale pak ho nachám být.
Teď na to není čas. A když ho nevezme on, vezmu si ho někdy příště. Stejně se sem mrknu a doma jich mám víc.Pak si všimnu dívčina klidu.
"Ty už jsi se s tím setkala, že jo?" Otočím ji k sobě a zahledím se jí do očí.
Vypravěčka - 25.Února 2005 13:07
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Zahlédl jsi jen jediný pohyb... pak už nic... zas jen les. Ticchý, zelený, hustý les ozářený jen nepřirozeně velkým úplňkem měsíce.
Aki se zastavila, když jsi ji zachytil. Vidíš, že dýchá docela rychle a jen povrchně... prudce. Hrudník se jí rychle zvedá a klesá, ale mlčí... aniž by vydala hlásku a v očích má celkem klid... snad až příliš vzhledem k situaci.
Vzhlédla k tobě a podívala se svýma jasně zelenýma očima do tvých. V měsíční světle je její pleť jak z perleti.
"Ano, dneska... říkala jsem ti to."Pak si povzdychla...
"... možná i dřív, měla jsem pocit, že mě něco sleduje..."
Goran - 25.Února 2005 13:16
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"A nebyl sem to já?" Zasměju se, ale je to dost křečovité. Neumím si představit, že by jí hrozilo nebezpečí a já nebyl u toho, abych ji chránil.
"No třeba to nezabíjí bezbranný ... ačkoli." Přejedu si po tváři, na níž ještě cítím pálivou facku.
"Pro mně taky není výzva zabít koloucha ... radši lovím kance." Trochu se usměju nad vědomím toho, že to klidně mohla vzít tak, že jsem se nevědomky nazval kancem.
"Měli bysme jít ... to dítě ..." Pokrčím rameny a vůbec se nestydím za to, že jsem zneužil nemocnou holčičku k tomu, abych přesvědčil Akinwe k poslušnosti a urrychlenému návratu do vesnice. Vím, že zodpovědnost a touha pomoci bližnímu ji povede zpátky. A já teď využiju všecho, abych ji dostal do bezpečí.
Vypravěčka - 25.Února 2005 13:25
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Akinwe jen trochu zamyšleně zavrtěla hlavou. Vypadá, že o tom stále přemýšlí... Vykročila zpět směrem odkud jste přišli, jen se ještě ohlédla.
"Ne... lovec zabíjí kořist. Já nejsem kořist, neutíkám."Na tvoje žertíky teď zjevně nemá náladu... jak by šli kolem ní, ani je neslyšela...
K poslušnosti jsi ji nepřesvědčil, vydala se na cestu zpět z vlastní vůle... ale nemůžeš se ubránit dojmu, že něco chystá... své vlastní plány.
Goran - 25.Února 2005 13:35
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Pak tedy zanech lovu ... a přijmi nabídku k souboji." Zakřičím do lesa, kde zmizel návštěvník. Je pravda, že o tom, že zabíjí jen kořist, jež je pro něho výzvou, jsem také přemýšlel. Ale o myšlence na to, že by lovil jen to, co utíká, trochu zapochybuju.
Po pár krocích ze zamyšlení vytáhnu z pytlíku jednu z bobulí, rozdrtím ji mezi stoličkami a s prskáním vyplivnu do mechu.
"Grrr ... co je to za svinstvo? Tfuj, to mám jíst dobrovolně?" Plazím jazyk a snažím se ho otřít rukou.
Vypravěčka - 25.Února 2005 13:42
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se rozhlédla po lese... který zůstal v odpověď na tvůj křik tichý.
Jak jsi bobuli rozkousnul, uctíl jsi chuť tak hořkou, až se tu pusa stáhla... palčivou a odpornou až ti málem vytryskly slzy z očí.
Aki se jen zasmála.
"Jo, budeš to jíst dobrovolně, až to bude jediný způsob jak dál bojovat, i když bys jinak padnul bolestí do bezvědomí..."Pak jen zavrtěla hlavou.
"To si říkáš chlap... a rozhodí tě jedna bobule..."
Goran - 25.Února 2005 13:49
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Jo, budu to jíst, až bude potřeba ... nerozhodí mě .. ale neni to k jídlu ... hnus jeden za..... Ale jestli to dokáže, co řikáš, asi mi to chutnat začne. Ale jinak tě ujišťuju, že bolest mě nepoloží." Zahučím v odpověď Akinwe a utáhnu sáček a dám ho zpátky na opasek. Uklidím i dýku a jdu jen s holýma rukama.
Proč mám ten dojem, že si ze mě ta zrzka jenom dělá srandu a že se jí líbí, když zuřím? A ty bobule sou stejně jenom svinstvo. Vona ví, že bolest překousnu, ale když si zobnu tohohle, budu si myslet, že to funguje. Ale je fakt pěkná ... Zakončím své úvahy stejně, jako pokaždé a s tlumeným mlasknutím mrknu na ten pevný zadeček přede mnou.
Vypravěčka - 25.Února 2005 15:05
Eldenurin s Cáne se vydali za zvukem. Kruel se přikrčil, ale nic necítí.
Z lesa se ozval další výkřik... tentokrát mnohem tišší, přidušený... který jakoby skončil v polovině.
Eldenurin - 25.Února 2005 15:29
Začínám trochu zrychlovat a zdá se, že mi je jedno co se skrývá za potvoru v lese...chci se jen dozvědět co se děje a to hned...jednu šavli si hodím zpět do pochvy a volnou rukou chytím Cánë za ruku aby se mi nestratila stále ji popoháním k větší rychlosti.
Cánë - 25.Února 2005 18:02
Připadám si jako malé dítě vlečené vůlí dospělého k nezáživným cílům. Mám sto chutí, šlápnout Eldenurinovi bolestivě na nohu, kopnout ho pod koleno nebo ho kousnout do ruky....ale ovládnu se. Není čas na dětinskost a potom...můžu ho ještě potřebovat.
Jakmile zaslechnu druhý výkřik, zblednu...jsem ráda, že je taková tma. Klopýtám, vlajíc za Eldenurinem jako korouhvička a zápolím mezi zděšením, zvědavostí a falešnou pýchou.
Goran - 28.Února 2005 07:21
Když zazní druhý výkřik, nezastavím se. S tesákem v ruce následuji Akinwe a rozhlížím se po lese.
"Co se tam, k čertu, děje? Teď byl tady ... je jich víc?" Přemýšlím hodně tlumeně, ale tak, aby to dívka slyšela. Už se blížíme k mýtině, ale tenhle zvuk byl mnohem dál. Zorničky mám rozšířené ve snaze zachytit cokoli.
Pot ze mě leje a není to jen horkem, dostávám se do varu a narůstá ve mě touha zabíjet, touha lovit a ulovit. Snažím se to ale potlačit, teď musím odvést Aki domů.
Před vstupem na mýtinu ale zastavím a rozhlédnu se po ní. Hledám naše, chci vidět, že se nic neděje.
Alaris - 28.Února 2005 08:17
Když se křoví rozestoupí a z lesa vyjde Goran, trochu se uklidním a vstanu.
Tihle dva jsou v pořádku, naštěstí. Kam ale jdou támhleti? dívám se směrem k utíkajícímu Eldenurinovi a Cánë. Pak si uvědomím, že jsem Aki neviděl a otočím se ke Goranovi
"Kde je Aki?" zeptám si potichu?
Goran - 28.Února 2005 12:31
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
"Je se mnou ... v bezpečí." Vyjdu na mýtinu a ohlédnu se na Akinwe. Má chůze je možná trošku těžší, ale nekulhám.
V nezraněné ruce držím tesák, tu zraněnou mám sevřenou v pěst.
"Viděl ... viděli sme to." Oznámím Kruelovi.
"Kam zmizel ten zrzek s holkou?"
Alaris - 28.Února 2005 12:45
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
"Utíkali támhle, za křikem," ukážu rukou směr, kterým odběhli šaman s dívkou.
"Kde´s to viděl? A co to je?"Z mého hlasu zní jak zvědavost, tak nepochopení. doteď jsem si mysle, že křik pochází od další oběti onoho tvora.
Goran - 28.Února 2005 13:56
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
Je vidět, že mi Kruelova otázka docela zaskočila a že si teprva utřiďuji myšlenky. Když jsem útočil, nezabýval jsem se tím, co přesně je tím, na koho útočím. Věděl jsem jen, že to zabíjí naše lidi, že je to nebezpečný pro Akinwe a že to chci dostat. Teď mluvím docela pomalu.
"Vlastně ... nevím. Bylo to rychlejší, než člověk ... a bylo vidět, kde to je, podle ohlých větví a ... takovýho jakoby rozmazanýho obrysu. Nikdy jsem neviděl tak maskovaný zvíře ... ani člověka. Jako by to bylo průhledný ..." Pak pokrčím rameny a odplivnu si.
"Taky sem myslel, že to zaútočilo, když jsem slyšel ten výkřik ... buď jsou dva, nebo tam zabíjelo něco jinýho ... každopádně teď to zjišťovat nebudu ... až Aki dovedu do tábora ..." Nechal jsem úmyslně konec otevřený, kdyby se Kruel chtěl přidat, ačkoli nevím, jestli ho s sebou chci, nebo ne.
Nezná to tu a spíš by se pletl, než co jiného. I když ... zatím se jevil užitečně.
Vypravěčka - 28.Února 2005 14:12
Ve chvíli, kdy se Aki s Goranem vrátili, jsou Eldenurin s Cáne už dávno pryč.
Aki přišla s Goranem, do její tváře není příliš ve tmně vidět, ale zdá se, že je klidná. A možná zamyšlená... jak by myšlankama byla někde trochu jinde, zdá se, ža však její pozornost k lesu nepolevila.... jen vás teď příliš nevnímá a neposlouchá.
Vypravěčka - 28.Února 2005 14:13
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Po bobuli ti v puse zůstala hořká, trpká pachuť, které se nemůžeš zbavit, je to, jak by ti dřevěněl jazyk. Ale také cítíš, jak bolest ve tvé noze a dlani zmizela. Ať došlápenš, jako by byl kotník v pořádku, nic necítíš.
Goran - 28.Února 2005 17:05
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Divný ... ale funguje to ... jestli mi po tom zdřevění jazyk, mohlo by to fungovat i na .... ale k čertu s tím, kdo to potřebuje? Začnou mi pocukávat koutky a s chutí si prohlédnu Akinwe.
Pak se však pohledem vrátím k lesu ... hlavně ke korunám stromů.
Alaris - 01.Března 2005 08:54
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
"Hmmm," zabručím v odpověď, zatímco si v hlavě rozebírám, co mi Goran řekl. Nelíbí se mi to, nelíbí se mi, že ač ho Goran viděl, ozýval se v lese další křik.
Pokud neměl vlčí mlhu, ale na to nevypadá."Jdu s váma, ty dva budu hledat až ráno, jetli se do té doby nevrátí."
Goran - 01.Března 2005 09:39
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
"Jo ... a zejtra v noci je pomstíme ..." Dodám s úšklebkem, co si myslím o těch dvou v lese, když Kruel zmíní hledání.
Když bude chtít, tyhle dva zabije.
Vypravěčka - 01.Března 2005 18:59
Eldenurin, Cáne
Běžíte lesem za zdrojem křiku... nebo se alespoň snažíte držet tento směr. Eldenurin za sebou Cáne spíš vleče, takže jí několik větviček pškně švihlo do nechráněných čístí těla... jedna její bílou tvář rozeskla od nosu po délce lícní kosti téměř až k uchu. Není to nic vážného... jen pár kapek krve a pálení...
Křik ustal a vy jste se ocitli na jedné menší mýtince. Těžko říct, kde jste... ani nevíte kudy dál a kudy zpátky... Rozhlížíte se kolem sebe a jasně cítíte, že něco není v pořádku... všude je ticho, mrtvolné ticho... zdá se vám, jak by se každý stín mohl pohnout směrem k vám... v mysli se vybavují obrazy zbytků lidského těla staženého z kůže.
Cánë - 01.Března 2005 19:08
K čertu, věděla jsem, že je pitomost se sem hnát...mračím se na tmu a začíná mne ovládat vztek. Jestli na mně teď něco vyskočí, rozsekám to na maděru, protože tohle je pěkně nepovedená vycházka. Krčím se na místě a ohlédnu se...nerada bych měla potvoru v zádech. Lehce se mi při vzpomínce na mrtvoly zvedl žaludek, tvář pálí a hněv je jen další emocí, zakrývající strach z neznámého nebezpečí. Proč jen jsem nestudovala raději magii...a že jsem mohla... Polknu. Přerývaně se nadechnu, jde to ztuha přes divoce bušící srdce...to byl zase nápad...
Eldenurin - 01.Března 2005 19:37
Podívám se nejdřív na Cánë a omluvím se jí za ty šrámy ale pak se přikrčím...
"Něco se děje Cánë a myslím,, že mi budem první kdo to zjistí, buď ve střehu a drž se u mě...nechci aby se ti něco stalo...."
Pomalu a přikrčen se dívám všude kolem, po stínech, po stromech a jejich korunách, naslouchám každému nepřirozenému zvuku...
Teď buďte s námi bohové...
Alaris - 02.Března 2005 09:53
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
Na tuhle poznámku už neřeknu vůbec nic, radši se otočím na Aki.
"Máš všechno, pro co´s přišla?"Z hlasu mi jasně zní, že bych odsud rád vypadl.
Vypravěčka - 02.Března 2005 20:41
všichni v lese
Napjaté ticho netrvalo dlouho... nad vrcholy stromů v lese se zvedl silný, nelidský skřek. Hlasitý výkři vítěztví, odporné zařvání, které se jak spár zatína až do morku kostí, ze kterého stydne krev v žilách a na těle vystupují krůpěje ledového potu.
Přeťal bezohledně nitky ticha, vytryskl z temnoty doprovázen poděšeným voláním zvířat a vzletem snad stovky ptáků, které probudil výkřik ze spánku. Jak by se dorážel od stromů a vracel se v tisících ozvěnách a podobách.
Eldenurin - 02.Března 2005 23:49
Začnu se rychle rozhlížet a stále se snažím hlídat si záda a Cánë...
Sakra, sakra...musíme najít ostatní....
"Cánë...tohle bylo dost divný...nikde nikdo jen ta potvora někde tady....musíme najít ostatní pojď..."
Pomalu a obezřetně se vydám zpět kudy jsme tak nějak přiběhly.
Goran - 03.Března 2005 12:50
V lese>
"Sakra ... Já tě dostanu!" Druhou část věty spíš zařvu, než že bych to říkal. Snad kvůli tomu, jak jsem se podvědomě otřásl, když skřek zazněl. Tohle se mi nestává často a nemám to rád.
Ruka svírající tesák se podvědomě sevře na rukojeti velmi pevně a udělám dva kroky k Akinwe.
Cánë - 03.Března 2005 13:15
Les
Tohle nás mělo rozdělit, to je přece jisté, jo, jo, jdeme, co tady... ještě jednou se rozhlédnu po mýtince a zvednu zrak ke stromům kolem ní. Hm.... přikývnu nezúčastněně a otočím se zpět. Potvora, unikla nám...kdo to asi odnesl tentokrát?... Odvaha se mi zase vrací, i když jen po kapkách.
Vypravěčka - 05.Března 2005 16:36
Cáne, Eldenurin
Otočili jste se a rozhlédli se po mýtině. Zjišťujete, že ať se rozhlížíte, jak chcete, mýtina vám ve všech směrech připadaá skoro stejná. Nevíte přesně kudy se vydat, kam zamířit...
Vypravěčka - 05.Března 2005 16:40
Goran, Kruel
Aki se podívala za řevem trochu vyplašeně, snad ztuhle a nervozně.
Pak se zadívala na Gorana, jak by čekala, jestli se s ní vrátí do vesnice, nebo se něco v něm zlomí a on vyběhne za tím... tvorem. Dívá se na něj docela zvědavě, odhaduje, co udělá.
Cánë - 05.Března 2005 17:17
Les
Chci běžet zpět. Zpět od mýtiny, k níž jsme došli. Ale zarazím se...zabloudili jsme, hm, pěkný tah, ty mlsná bestie... Jestli se pokusíme vrátit, ještě víc se zamotáme do lesa. zašeptám k Eldenurinovi a položím mu ruku na rameno. Obejdeme mýtinu, jestli nechceš stát na místě. Ale musíme přečkat noc v lese....hlavně už žádný úprk za křikem. Dodám poněkud káravým tónem.
Alaris - 07.Března 2005 08:55
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
mýtinaKdyž Goran zařval a Aki se na něj vyplašeně dívá, rozhodu se nečekat. Chce jít lovit, jen smysl pro povinnost ho drží u Aki - a jeho smyslu pro povinnost nevěřím.
"Jdeme, ať jsme odsud pryč," řeknu a vydám se přes mítinu zpět. Napadlo mě, že bych mohl vzít Aki za ruku, ale hned jsem to zavrhnul - ani jednomu by se to nelíbilo.
Eldenurin - 07.Března 2005 18:19
Podívám se s chápavým výrazem na Cánë.
"No a kudy tedy chceš jít...jdi...já pudu hned za tebou."
Sakra, proč sem to všechno zvoral....ten tvor bude chytřejší než sem myslel....
Goran - 10.Března 2005 08:50
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
Chřípí v mém nose se chvěje a opravdu to vypadá, že vyrazím do hlubin lesa.
Jediné štěstí, že Kruel vyrazil k vesnici a já jen počkal, až jej Akinwe bude následovat a jdu za nimi. Tesák stále v ruce a stále se ohlížím směrem, odkud zazněl výkřik. Snad chci, aby se ta bestie objevila, aby nás napadla. Čekám jen na záminku a doufám, vlastně možná ani nedoufám, že si toho Aki nevšimne.
Vypravěčka - 10.Března 2005 11:55
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se podívala na Gorana a jen zavrtěla hlavou. Ušklíbla se, před ní svoje nálady nesryje, i kdyby se o to nakrásně snažil. Místo toho, aby se tím dále zabývala, zamířila za Kruelem. Snad se mohlo zdát, jak by nad tím i mávla rukou... a Gorana pro tuhle noc pustila nadobro z patrnosti.
Vykročila směrem zpátky k vesnici.
Alaris - 10.Března 2005 13:17
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
Když Aki vykročí za mnou, zpomalím natolik, aby mě dohnala s pak půjdu kouosek před ní. Natahuju přitom nohy a dávám pozor, protože Aki se tu vyzná lépe.
Goran bude hlídat zadek ... ale jen jestli bude. I když teď má stejně v hlavě lovce.
Vypravěčka - 13.Března 2005 01:09
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Jaghra Milr
Výkřiky v lese a následné zařvání tě probudily.
Vypravěčka - 13.Března 2005 01:13
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Corigen
Muž i žena se na tebe dívají a viditelně čekají, co uděláš. Holčička leží v postýlce, je celá ropálená a na drobném čelíčku vystupují krůpěje potu. Ze spánku sebou cuká, jak blouzní v horečce. Chvílemi i zasténá.
Vedle postýlky je připravená mísa s vodou, plátno a pytlík nejspíše nějakých bylin.
Cánë - 13.Března 2005 09:42
Zavrtím hlavou...jak chceš.... utrousím unaveně a ydám se obejít mýtinu zprava. Cestou přemýšlím, jak nejlépe a nejbezpečněji strávit noc...vylézt na strom, schovat se do houští nebo jen tak bloumat po lese, dokud nás nepřemůže únava a doufat, že to, co tu pobíhá už si dneska užilo zábavy dost... Jdu podél palouku, obcházím jej zprava. Sem tam se rozhlédnu a hlídám si Eldenurina.
Jaghra Milr - 13.Března 2005 22:27
Absoulutně dezoirentovaný se drápu z podrostu a chytám se svého tesáku.
"Co to má být?"
Pronesu pro sebe a pak když se rozhlédnu pořádně.
"Sakra, to jsem spal dlouho."
Goran - 14.Března 2005 15:46
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
Jdu za Akinwe a opravdu hezčí zadeček může hlídat sotva. Tentokrát tomu ale nevěnuju přílišnou pozornost. Pohledem jsem sice v korunách stromů, ale stále našlapuji tak tiše a opatrně, jak jen člověk, který tráví většinu času v lese, může našlapovat.
Alaris - 15.Března 2005 09:16
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
Kráčím rychle a s tichou chůzí si teď nedělám starosti, zbytečně by zpomalovala.
Když lovec bude chtít, stejně nás najde. Kromě toho je v lese hodně lidí, kteří jsou hlučnější než my.
Corigen - 20.Března 2005 16:36
soukromá zpráva od Corigen pro Vypravěčka
Pohladím holčičku jemně po vláskách a zašeptám jí něco jako
To bude dobrý... doufám... pomyslím si. Vytvořím obklad, který jí přiložím na čelo a podívám se, jaké bylinky tam vlastně jsou.
Vypravěčka - 29.Března 2005 11:39
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Corigen
Část bylinek rozlišíš, ale jen matně, je z nich vytvořena směs, ze které většinu složení neznáš. Bylinky jsou suché a nadrcené, takže se jen těžko dá vůbec poznat, co se v nich skrývá. S jistotou jsi určila jen vůni dvou. Obě se používají na ztlumení horečky.
Dívenka je neklidná a blouzní. Čelo má horké a po drobném tělíčku ve shvění zimnice vystupují krůpěje potu. Její matka se věnuje přípravě jídla a uložení dalších dětí. Zatímco její otec tě stále sleduje nedůvěřivým pohledem.
Vypravěčka - 29.Března 2005 11:44
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Ve své chůzi se snažíš najít mez mezi rychlostí strachu, který tě nutí vypadnout odtud co nejdříve a opartností obav z toho, co může číhat v každém křoví.
Obešla jsi mýtinu zprava, obcházíš ji na jejím okraji, na okamžik tě zaujalo cosi na druhé straně v lese, otočila ses a něco tě lehce udeřilo do tváře... snad větev, ale na větev to bylo příliš měkké... podívala ses. Přímo v úrovni svých očí jsi spatřila bílou ruku... o něco drobnější než lidskou, jak po předlokrí přes dlaň a prsty stékají pramínky krva a odkapávají z konečků prstů.
Vypravěčka - 29.Března 2005 11:50
vesnice
Ti z vás, kteří zůstali ve vesnici se stali svědky zapálení poradního ohně, kolem kterého se shlukla většina horalů. Zvuk bubnů probudil bezpečně i spícího barona, Tobiase i ostatní.
Kolem ohně v uzavřeném půlkruhu sedí vesničané, ti v zadních řadách postávají, aby dobře viděli. Proti nim za ohněm se usadil ve velkém křesle z dřeva a paroží potaženém kožešinami stařešina. Po každé jeho ruce dva z horalů udeřily do bubnů a zvuk dlaní dopadajících na vypnutou kůži rozvířil těžký, noční vzduch.
Po chvíli je stařec zarazil třesoucím se gestem vyhublé, kostnaté paže. Přes veškerou svou vetchost těší se ve vesnici zřejmě velké úctě a vážnosti.
Cánë - 29.Března 2005 12:02
Les-ruka
Vykřiknu hrůzou, po těle mi přejel mráz a v mém výkřiku je všechno zděšení a obavy, které jsem v sobě celou dobu s falešnou pýchou zadržovala. Smýknu sebou a padnu na zem, abych se mohla překulit víc do boku. Čekám pohyb odkudkoliv, ale v hloubi mé mysli už rozřešení dávno existuje....další....
Zvedl se mi žaludek a je možné, že se neovládnu. Po celém těle se třesu jako osika. Neochotně pozvednu oči k ruce, abych zjistila skutečný původ.
Eldenurine, ....zachrčím do tmy, snad pro ten pocit sounáležitosti...že v tom nejsem sama. Eldenurine.....vyjeknu s počínající hysterií v hlase. Jako by mi můj vlastní hlas dodal odvahy, pevně vzhlédnu k majiteli ruky...
Tobias Partridge - 29.Března 2005 12:40
Ves
Kravál na návsi mě rozhodně není nijak příjemný, zvlášť, když bych zrovna ocenil spíš klid a spánek po namáhavém bloudění. Ke všemu to nevypadá, že by chtěli jen tak přestat, tak se rozhodnu alespoň zjistit, co bylo příčinou zasednutí k poradnímu ohni. Vylezu ze stodoly, ve které mi její majitel poskytl přístřeší a pomalým krokem se došourám na náves, zde se opřu o stěnu nějakého domu opodál a pozoruji dění u vatry.
Vypravěčka - 29.Března 2005 12:48
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Saitlin
Hluk na návsi probudil mimo jiné i tebe.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 29.Března 2005 16:15
Náves:
"Co to u všech stvoření temnot je?" zakleju a přetočím se na slámě na druhý bok, doufaje, že třeba usnu. Bohužel se nepovede. Bubny jsou hlasité a vesničani do nich třískají vytrvale dál. Naštvaně vstanu, ale pak si uvědomím, že tu jsem spíš jen hostem, takže se pokusím vydýchat svou zlobu a pak se pomalu vydat k ohni, abych se alespoň podíval, co se to tam děje.
Tam si všimnu dál od ostatních Tobiase. Vzpomínám si, jak jsme ho potkali tam v lese a pak ještě tady ve vesnici, tak k němu zamířím.
Zastavím se kousek od něj, nehodlám začínat rozhovor.
Tobias Partridge - 29.Března 2005 20:52
Náves
Barona sice zaznamená ihned, jakmile se zastaví kousek ode mě, ale nejprve se nezdá, že bych byl o něco víc hovornější, než on.
"Hroznej bordel..."
- nadhodím přeci jen nakonec do vzduchu a krátce se na muže otočím
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 29.Března 2005 21:13
Náves:
Kouknu k chlapci, který stojí nedaleko a tiše přikývnu.
"Jo. Hroznej. Nedá se přitom rámusu ani spát." odpovím Tobiasovi hodně potichu po chvíli a dál sleduji, co se to tam děje, přičemž udělám další krok k němu.
"No, ale aspoň by mohla být nějaká slavnost. U nás na panství jsme taky párkrát slavili u velkého ohně. Byli tam šašci, žongléři, polykači mečů a ti, co plivou oheň. Chtěl jsem si to také vyzoušet, ale otec si to nepřál. Prý se to nehodilo k mému postavení." rozpovídám se trochu a doufám, že si tu snad najdu někoho, s kým budu moct normálně mluvit. Samota mi nedělá dobře a když už nemůžu nikomu rozkazovat, tak alespoň ehm "kamarádit".
Tobias Partridge - 29.Března 2005 21:34
Náves
"Nevím... Připadá mě to na slavnost nějaký vážný.."
- prohodím k cizinci s úšklebkem na rtech
"Možná nějakej rituál, nebo tak něco, tady v horách se to prej ještě drží..."
- zkusím hádat a lehce pokrčím rameny, abych dal na jevo, že za tuhle doměnku bych opravdu ruku do ohně nevložil
Vypravěčka - 30.Března 2005 12:38
vesnice
Na gesto starého muže bubny umlkly a oči všech z vesnice se citelně upřely na něj. Všichni čekají, co jim poví. Přeci jen dva mrtví to není samo sebou a po vesnici se začínají šířit zvěsti, že nebyli jediní.
Starý muž promluvil slabým, chraplavým hlasem. Tobias a baron stojí příliš daleko na to, aby jej slyšeli. Pokud se budou chtít dozvědět, co se děje, o čem je řeč, budou muset přistoupit blíž.
Každopádně reakce na jeho slova pozorovat mohou. Mezi ženami spíše děs, snad panika a obavy. Muži vypadají spíše bojovně, ale je vidět, že ani oni si nejsou příliš jistí. Nerozumí a nechápou přesně, co se děje. Jsou si schopni poradit s divokou zvěří, se skřety či jinými hordami, ale to, co se dějě tady je nad jejich chápání, nad schopnosti jejich obrany.
Kolem dokola vesnice stále planou strážní vatry.
Vypravěčka - 30.Března 2005 12:41
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki jde volným krokem... nebo její krok se alespoň volným zdá být, ale ve skutečnosti je její tempo docela svižné. Z každého dívčina pohybu je vidět, že je na les zvyklá. Ví, jak se obléknout, aby splynula s lesní nocí. Ví, jak se pohybovat, aby její měkké podrážky zanechali co nejméně stop a způsobily co ejméně zvuku.
Stejně však uplynuly další zhruba dvě hodiny směrem k ránu, než jste se dostali do vám známějších částí lesa poblíž vesnice. Od té vás již dělí jen poslední hřeben, za kterým již se rozkládá údolí se vsí.
Jaghra Milr - 30.Března 2005 12:50
Les ruka
Když Canë začne křičet tak konečně zaměřím zdroj zvuku a začnu se šourat směrem k ní. Když se konečně došourám za její záda.
Odkašlu si:
"Ehm, ci se to tu děje?"
Na tváři mám nechápavý výraz.
Tobias Partridge - 30.Března 2005 13:05
Jakmile stařec začne mluvit a já zjistím, že stojím příliš daleko na to, abych rozuměl jeho slovům, pokrčím lehce rameny, letmo se otočím na barona a udělám několik kroků blíže k ohni, tak, abych rozuměl tomu, co starý muž říká.
Alaris - 30.Března 2005 13:15
soukromá zpráva od Alaris pro Goran
Kráčím za Aki tiše, přemýšlím, kam se mohli podít ti dva, co šli s námi. Ne že bych litoval případné smrti onoho šamana, ale byla by škoda, kdyby měli zemřít oba.
Corigen - 30.Března 2005 14:21
soukromá zpráva od Corigen pro Vypravěčka
Pokusím se jí pomoci bylinkami, soustředím se na to, co dělám a jejího otce si nevšímám. Své nadání nezkouším. Slíbila jsem to...
Cánë - 30.Března 2005 15:41
Les-ruka
Pokud jsem čekala něčí odpověď, nejspíš to nebyl zrovna Jaghra, protože tlumeně vyjeknu a prudce se otočím. Tvář mám bledou a vyděšenou, zdá se ale, že mi Jaghrův příchod ulevil. Pomalu se otočím zpět a kývnu hlavou k ruce, která se mi před chvílí zaklimbala před očima. Todle.... utrousím, jako bych se bála víc otevřít ústa.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 30.Března 2005 16:19
vesnice:
"No, to je taky pravda. Nikdo se tu nebaví a..." šeptám potichu Tobiasovi odpověď, ale všimnu si starce, který chce začít mluvit. Ztichnu a stejně nic neslyším, takže následuji Tobiase blíže k ohni.
Už nechci nic říct, protože to nemá cenu. Sem jen zvědavý, co poví stařec.
Goran - 30.Března 2005 17:12
soukromá zpráva od Goran pro Alaris
Když nás dělí pouhý poslední hřeben od vesnice, bojuji se stále silnější touhou vyrazit zpátky do hloubi lesa.
Teď už by došla i s ním ... ale ... Přidám do kroku a přiblížím se k těm před sebou.
Těmi dvěma se zaobírám také, ale jen z toho důvodu, že v jejich blízkosti bych teď očekával Lovce. Toužím se s ním opět setkat, a to co možná nejdříve. Ale zatím kráčím za Aki a Kruelem do vrchu a blížíme se k vesnici. Mé pohledy jsou stále stejně obezřetné, ale tesák v ruce nijak pevně nesvírám. Vlastně se jeho rukojeť lepí k zasychající krvi.
Saitlin - 01.Dubna 2005 08:46
soukromá zpráva od Saitlin pro Vypravěčka
Vesnice:
Jen pomalu se probírám ze spánku, ale jakmile zaslechnu hluk zvenčí, trochu překvapeně se přikrčím a rozhlédnu po srubu.
Rychle posbírám všechny své věci a vyjdu na náves, jdu až pomalu k ohním, abych slyšela, co říká stařešina. Zastavím se kousek od Barona...
Eldenurin - 02.Dubna 2005 13:04
Když slyším vyjeknutí a křik Cánë jen se k ní rozeběknu rychleji ale zjišťuji, že už tam někdo je, někdo koho se Cánë zřejmě nebojí a proto ji jen obejmu a přitisknu k sobě a do ucha ji jemně pošeptám...
"Pššt...neboj se už je to dobrý...sem tady s tebou, teď ti nikdo neublíží."
Pak se podívám na goblina ale zdá se, že se nesnažim o nějaký výraz prostě jen goblin kterých sem viděl stovky, jediné co se snad dá vyčíst na mých očích je fakt, že se nesnažím být nepřátelský ale naopak.
"A vy jste kdo příteli?"
Cánë - 02.Dubna 2005 13:51
Les - Eldenurin, Cánë a Jaghra
Polknu a mlčky ukážu na bledou ruku, kterou jsem před tím spatřila. Aniž se ohlédnu nebo jinak pohnu, zamumlám k Eldenurinovi. Přišel s náma po cestě, je vpohodě....a já už taky dodám nepřesvědčivě, ale rozhodně.
Když mne Eldenurin obejme, ještě se trošku třesu, ale těžko odhadnout, jestli nočním chladem nebo leknutím. Tep i dech se vracejí do normálu.
Ještě před chvílí ani živáčka...ehm..jistě doslova....a najednou tak rušno..už nám tu chybí jenom kapela a kejklíři....
Eldenurin - 03.Dubna 2005 11:32
Z méh přístupu se zdá, že to co mi Cánë řekla o Jaghrovi mě uklidnilo a stačí mi to, stále ji držim kolem pasu, možná když se naše oči setkají tak bys mohla vidět takovou zvláštní jiskru, takovou kdy bych tě nejradši objal víc a možná....
Jaghra Milr - 03.Dubna 2005 19:54
Les - Eldenurin, Cánë a Jaghra
Podívám se uraženě na Eldenurina:
"Já vás také pane neznám a kdyby tady slečna nekřičela, tak bych vás ani nepoznal, neboť bych asi prospal do rána."
Odpovím Eldenurinovi.
Kouknu na ruku.
"Hmm, to tělo ráno bylo horší. Někdo známej?"
Zeptám se prostě zjišťovace.
Cánë - 03.Dubna 2005 21:08
Ne...totiž, ještě jsem to...neprozkoumala...hm, doufám, že se nezlobíte, že jsem vás probudila.... kývnu hlavou k tělu a znechuceně k němu popojdu, abych konečně zjistila, jestli mrtvého nebude možné identifikovat...a taky doufám, že ste dobře povečeřel...tohle bych vidět nemusela..... probleskne mi hlavou při vzpomínce na veverku.
No, páni, tohle je snad nějaký konverzační večer u mrtvoly?.... Zběžně se ohlédnu na povedenou dvojici, kterou jsem nechala kousek za sebou, potřesu hlavou a s povzdechem hledám znaky, které by nám pomohly objasnit totožnost mrtvoly.
Vypravěčka - 04.Dubna 2005 10:57
les
Místo pod visící mrtvolou skutečně není vhodným místem pro rozvíjení románku, což Eldenurinovi asi nedochází.
Každopádně, když jste se na tělo lépe podívali, tedy odhrnuli několik větví, které výhled zastíraly... měsíční svit padl na tělo visící ve smyčce za nohy vytažené výš s přivázané ke kmeni stromu. Na zemi i na listech stromu je zasychající krev a v ústech začínáte cítit její železitou pachuť. Tělo je stažené z kůže ... a vyvržené jak zvíře. Nejspíš je jednalo o muže, na první pohled byl však podstatně menší než lidé. Tak sáh a půl... možná méně.
Cánë - 05.Dubna 2005 10:02
Les-mrtvola, Eldenurin, Jaghra, Canë
Bohové.... unikne mi, když konečně rozeznám postavu a její stav. Proč jsem se vlastně o tu ruku zajímala...proč...eeeeh, hnus.... odvrátím se a protáhnu se mezi Eldenurinem a Jaghrou. Někde za nimi se o přu o strom a pomalu rozdýchávám svůj zážitek.
Co dělal vnoci v lese...takový nedochůdče....asi dítě.... zamumlám a zhluboka, pomalu se nadechnu. Rukou přejedu obličej a po chvíli se zase narovnám. Rozhlídnu se po ztemnělém lese.
Tak fajn, už nikam nejdu....jestli mám spát....nebo odpočívat, zůstanu...no, tady ne, kousek dál bychom mohli popojít...
Zběžně se ohlédnu na mrtvolu...Zajímalo by mne, proč chce, abychom ty zohyzděné našli...proč je prostě nezmizí...copak je to problém, zahrabat?...A možná že jo...Nebo chce šířit strach, ale jenom strach? A proč, co z toho může mít? Potřesu hlavou. Co takhle někde dáchnout? ..Teda, někde, kousek stranou od tohodle.... kývnu k tělu.
Goran - 05.Dubna 2005 15:00
Les - blízko vesnice
Čím blže jsme k vrcholu poslední terénní vlny před vesnicí, jsem zamračenější. Světlo plamenů, jehož zář je již rozeznatelná na obloze, jako by s přízrakem, jež měla zahnat, zaháněla i můj klid. Bohové, jak já chci bojovat! Kráčím za Aki a Kruelem a jsem více než zamračený.
Do úst zkusmo hodím jednu z bobulí, které mám ve váčku a snažím se překonat tu odpornou chuť. Nedělám to kvůli bolesti, ačkoli ta se také ozývá, ale proto, abych si dokázal, že to zvládnu.
Jaghra Milr - 05.Dubna 2005 15:52
Les - mrtvola
Zkoumavím okem prohlédnu mrtvolu a zvrtím hlavou. Pak se skrčím a prsty se dotknu krve.
"Ehm, ehm. Myslím, že by jsme ho měli odříznout, Ať u tak nevysí. Bohužel já jsem moc malý, takže na něj nahoru nedosáhnu."
Řeknu a zkoumavým pohledem se podívám na Eldurina, jestli se chopí příležitosti být prospěšný.
Vypravěčka - 05.Dubna 2005 16:52
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se tiše usmála a ušklíbla sama pro sebe, když Goran zašátra ve váčku u pasu. neodpustila se otočit, aby spatřila jeho trpkostí a hořkostí zkřivenou tvář osvětlenou již plameny strážního ohně na kraji vesnice.
Lehce se usmála.
"Tak jsme zpátky. Půjdu malou s bylinkama." Oznámila s lehkostí sobě vlastní. Pak se ještě otočila ke Kruelovi.
"Ty můžeš počkat u mého srubu. Až se vrátím, upeču ti ten koláč."Svá slova ztvrdila přikývnutím. Jak je vidět, tak na sv´ůj slib nezapomněla. A kdo Akinwe zná, ví, že ona nezapomíná nikdy.
Vypravěčka - 05.Dubna 2005 17:01

vesnice
Všichni okolo vatry ve středu vesnice se ztišili, aby lépe mohli naslouchat tomu, co jim chce stařešina sdělit. I vy jste se přiblížili na doslech.
Stařešina si zapálil dýmku a dlouze z ní potáhl. Pak zamlaskal, nadechl se... a konečně promluvil.
"Jak víte, dneska našli dvě těla můžů z naší vesnice. Luka a Grona. Ze vsi odešli včera večer a nevrátili se. Vím, že máte strach i zlost. Že byste nejradši sebrali sekery a šli si to vyřídit s tim, kdo to udělal. Ale to nejde."
Mluví hlavně k mladým mužům, kterým jejich horká krev občas zatemňuje rozum. Vy, kteří stojíte až za vesničany jste si mohli povšimnout několika starších, kteří se souhlasným mručením přikyvují. Nikdo z nich zřejmě není tak starý jako stařešina, ale každých z nich má na zádech už pěkných pár křížků.
Stařešina pak ztišil hlas.
"To co se tu děje, se stává jednou za několik let. Když je léto horký a dusný jako tohle a mrtvolně bledej měsíc vyjde nad horama. To z kopců přivádí Lovce. Povídá se o něm, ale nikdo ho zatím neviděl. Přichází, aby lovil... lovil lidi. A zůstane až do novu. Do tý doby po setmění nikdo nevyjde za hranice vesnice."
Zamračeným přísným pohledem se rozhlédl po všech okolo. Ten, kdo snad chtěl protestovat, tak jej chuť přešla.
Eldenurin - 05.Dubna 2005 18:30
Poamlu si začínám víceméně vlastně uvědomovat situaci a podívám procházející Cánë pustím ke stromu, když si všimnu jak na mě Jaghra kouká dojde mi co by asi rád, nůže vyndám jednu šavli a pokud nedošáhnu na provaz tak začnu lézt pomalu na strom abych ji mohl odříznout.
Saitlin - 05.Dubna 2005 21:00
Vesnice
Ještě před tím, než stařešina promluvil, vyšla jsem tiše ze dveří srubu a zamířila k postupně se shlukujícím vesničanům, kde jsem se zastavila nedaleko barona.
Tobias Partridge - 05.Dubna 2005 23:15
Vesnice:
Tiše, ale s úsměvem který se pomalu začíná objevovat na mých rtech vyslechnu starcův proslov, když zkončí, obrátím se na Wienieho
"Fajn povídačka, co myslíš?"
- optám se tónem, ze kterého je jasné, že to pro mě není nic víc, než báchorka na postrašení důvěřivých horalů
Goran - 06.Dubna 2005 07:21

vesnice
Samozřejmě si všimnu pohledu, kterým Aki sleduje mé počínání, a hodně se snažím udržet na tváři nezúčastněný výraz. Ale pachuť v ústech je silnější a rty se mi stáhnou do znechuceného šklebu. Ale kupodivu škubání v poraněné ruce rázem ustalo. Na Aki se usměju, než se otočí zpátky k vesnici.
Když Akinwe s Kruelem vykročí mezi planoucí hranice, zastavím se a očividně rozmýšlím. Nejprve je na mě vidět náznak toho, že se ke vsi otočím zády a zmizím v lese, ale nakonec to neudělám a ještě za kruhem plamenů jdu po kraji lesa. Jednak se chci přesunout co nejblíže ke svému srubu a nebýt zbytečně zatěžován zvědavými otázkami a případnými nesmyslnými příkazy, a jednak mne zajímá, zda někdo to osvětlené divadýlko z lesa nesleduje. Velmi mi to usnadňuje to, že Kruel a Aki vstoupili mezi plameny a jsou plně zaujati jednání uprostřed vesnice. Jdu tiše tak dvacet sáhů v lese a hledím do korun stromů i za každý jednotlivý kmen.
Když jsem v úrovni svého srubu, vyjdu z lesa a zamířím mezi plameny přímo k němu. Tak jakpak hlídáte? Nemám v úmyslu nic jiného, než vzít si jeden z oštěpů ve srubu a vyrazit na lov. Zásoby nesou stopu toho, že letošní zima byla dlouhá a lovu jsem se zatím ani já, ani ostatní mladí, příliš nevěnoval. Jestli chceme mít v zimě co jíst, musíme lovit. Nic nás nemůže zdržet. A On už bude mít dneska dost. Jsem o tom tak nějak přesvědčen a tak se chystám vyrazit do svých obvyklých lovišť.
Alaris - 06.Dubna 2005 08:20
vesnice
Když se od nás Goran odpojí a zůstane pozadu, neotáčím se, je mi jasné, jaké jsou jeho úmysly. Místo toho se nesměle usměju na Aki a tiše, abych nerušil řeč stařešiny, řeknu:
"Celý den a půlku noci jsi byla na nohou a ještě budeš ... koláč i já počkáme do zítřka. Radši se pak běž vyspat."
Vypravěčka - 06.Dubna 2005 14:25
Goran
Les v nejbližším okolí vesnice je o něco udržovanější a řidší než dál od vsi. Stromy tu jsou prořezávané a klestí vysbírané od dětí. Nedělá tedy velké potíže se po okraji lesa podívat. Nikde jsi nikoho nenašel, ani nic podezřelého.
Strážní ohně osvětlují hranici vesnice kolem dokola. Les je v půlměsíci z jedné strany. Druhá strana se otevírá do údolí.
Veltaine si zahlédl venku, takže tvůj srub bude nejpíše prázdný a nikdo tě nebude rušit, až si půjdeš vzít kopí.
Několik mužů od ohně se po tobě otočilo, ale žádný z nich se za tebou nevydal. Naslouchají slovům stařešiny. Mluví však potichu, takže ty mu nerozumíš.
Vypravěčka - 06.Dubna 2005 14:29
Kruel
Aki se jen pousmála. Od shromáždění na návsi jste ještě dost daleko, než abyste jej rušili.
"Nejsem unavená a koláč jsem ti slíbila, za práci. A jak jsem slíbila, tak ho také dostaneš... k snídani."
Skutečně se nezdá být tak unavená, jak by člověk předpokládal po tom všem, co dělá a co dnes zažila. Nalezení mrtvého v lese, noční starost o holčičku a další noci výprava pro byliny. Někteří o ni říkají, díky jejím vlasům, že v sobě má sílu ohně. Jednak Akiiny vlasy v odrazech plamenů, jak by skutečně planuly a jednak vitalitu tedy rozhodně nepostrádá.
Oznámení o koláči ti řekla rozhodným a pevným hlasem. S její tvrdohlavostí nemá cenu smlouvat.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 06.Dubna 2005 19:42
Stále sleduji muže shromážděné kolem vatry a nezačnu se smát jen díky tomu, že si plně uvědomuji zdejší situaci.
Tobiasova poznámka mne ale opravdu dost pobavila.
Přikývnu a obrátím se k němu.
"To mi povídej. Ale já ji slyšel už předtím. Ani už nevím jak, ale dostala se až na dvory v naší vinařské oblasti a vlastně kvůli tomu jsem se sem vydal." skoro zašeptám Tobiasovi, aby mne neslyšel nikdo jiný.
Tobias Partridge - 06.Dubna 2005 20:18
Ves:
Tiše s pohledem stále se upírajícím na starce u ohně si vyslechnu Winnieho odpověď, vesele se ušklíbnu a neodpustím si přátelské rýpnutí
"Copak, dáma tvého srdce tě vyslala, abys zabil stvůru a dokázal tak svou lásku?"
- mluvím taktéž šeptem, aby mi neuniklo nic důležitého, co by mohlo být řečeno u vatry
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 06.Dubna 2005 20:41
Na tváři se mi oběví takový ten lišácký úsměv, který znamená jen to, že jsi hodně blízko. Jak hoří oheň, tak mi po tváři tancují stíny a vytvářejí tak zajímavou hru.
"No, ono spíš náš rod poslední dobou upadá a ztrácí na významu, proto jsem se odhodlal vykonat nějaký zajímavý hrdinský skutek, nejlépe hodně exotický, abych se stal mezi dámami populární a svatbou bych pak pomohl našemu rodu. Všechno je to politika. No a ani nevím, proč ti to vlastně všechno povídám. Ani nevím jak se jmenuješ. Asi jsem to zapomněl. No ale jinak, já jsem ehm. Winnie. Ano, to bude stačit. Titulem si tu ani neutřu zadek." ušklíbnu se ještě víc a je vidět, že jsem se přeci jen trochu změnil od odpoledne
Tobias Partridge - 06.Dubna 2005 21:10
Ves:
Po Winnieho slovech se tiše zasměji, potěšen, svým relativním úspěchem při hádání
"Tobias."
- udělám pár kroků k baronovi a podám mu ruku
"Titul nemám..."
- dodám ještě, jakoby mimochodem a pokrčím ledabyle rameny, zřejmě si z toho nic moc nedělám
Saitlin - 06.Dubna 2005 21:11
vesnice
Několikrát trochu nervózně přešlápnu, stále naslouchajíce slovům stařešiny a hlavně sledujíce reakce vesničanů.
Po té co si všimnu i tichého rozhovoru mezi baronem a mně zatím neznámým mužem, poodstoupím o kus stranou, je nevhodné sledovat cizí hovory.
Očima v davu pátrám po dalších, alespoň trochu povědomých tvářích.
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 06.Dubna 2005 21:14
Potřesu si rukou s Tobiasem.
"No, jak jsem řekl. Momentálně opravdu o nic nepřicházíš. A co tu vlastně děláš ty?" zeptám se ho na oplátku.
Bohužel jsme ale už trochu pozapomněl na to, že jsme tak blízko a můj šepot mohl být trochu hlasitější.
Tobias Partridge - 06.Dubna 2005 21:18
"Asi ne... A kdybych se sem nedostal, tak bych taky o moc nepřišel"
- narazímna to, jaký je to tu zapadákov a ironicky se ušklídnu
"Vracel sem se domů z učení..."
- odpovím
Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 06.Dubna 2005 21:30
Na chvíli jsem zticha a kouknu se znovu na přítomné a do ohně, pak se opět obrátím na Tobiase.
"Hm, a co jsi se učil? Astronomii? Filosofii? Matematiku, nebo tak?" zeptám se tě, abych nezůstával dlouho ticho a snažím se ukázat, že já přeci všechno tohle určitě umím.
Tobias Partridge - 06.Dubna 2005 21:47
Ves:
"Ne... hm... byl jsem v učení u písařského mistra."
- odpovím s lehkým pokrčením ramen
Goran - 07.Dubna 2005 08:01

Vesnice>
Přecházím kus od shromáždění a jediným pohledem se ujistím v ttom, že vím, o čem stařec k přítomným promlouvá.
To, že mezi přítomnými zahlédnu i Veltaine, mne vcelku vyhovuje. Pro to, co jsem večer zkoušel, se nemám zrovna dvakrát rád a nechci jí lézt zbytečně na oči. Dojdu do svého srubu, ukrojím si kus masa a z držáku vytáhnu jeden středně těžký oštěp. Lehčí než ten, co jsem měl v noci, ale těžší, než jsou oštěpy ostatních lovců ve vsi. Zasunu jej do pouzdra na zádech, zakousnu se do masa, utrhnu k němu kus chleba a vyrazím. U studánky se ještě pořádně napiju a opláchnu, docela mi to prospěje.
Z vesnice mizím v místě, kde půlkruh ohňů končí a k lesu se blížím obloukem. Vim, bylo by jednodušší zajít mezi skály a ulovit tam jednu dvě divoké kozy, ale to mám udělat já? Goran? Proč? Mám se bát jít do svých lovišť? Mám sám sobě přiznat strach? Co je to strach? K lesu kráčím rázně a mířím jím do míst, která znám, která jsou však poměrně blízko místům, kam mne zavedla Akinwe. Snad je to jen náhoda, snad podvědomí mne táhne tam, kde jsem zanechal svůj oštěp, který snad bude příležitost přinést si zpátky. Byl to dobrý oštěp. Teď ale kráčím k mokřinám, dle mého odhadu vzdáleným tak dvě míle od skalky, kde jsem natrhal s Aki ty nestravitelné bobule. Vím, že v mokřinách ryjí divočáci.
Alaris - 08.Dubna 2005 08:58
Nebudu se s Aki dál hádat, tahat lidi od práce, a zvláštš od takové, na které si pak pochutnám, nemám ve zvyku.
"Tak dobře. Já se ale půjdu prospat, dneka toho mám v nohách až dost. Uvidíme se ráno ..."
Ještě se podívám za odcházejícím Goranem a zavrtím hlavou.
Tak běž ... třeba má už lovec pro dnešní den kořisti dost.
S touto myšlenkou přecházím k strýcovo srubu, když vidím barona s nějakým mladým mužem a Veltaine, lehce pokynu hlavou, tedy pokud se naše pohledy setkají.
P5emýšlím, zda je strýc také venku, ale kde jinde by měl být? Jsou tu všichni, tohle je důležité.
S takovými myšlenkami vystoupám ke dveřím srubu a ještě naposled se ohlédnu, zda mi neutíká něco důležitého.
Vypravěčka - 12.Dubna 2005 10:13
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Vydal ses do lesa... ten vypadá, jak by se v něm nic nedělo. je tu o něco chladněji než mimo les, ale i tak... ani noci nejsou příliš osvěžující. Spíše těžké, vlhké. Posloucháš každý zvuk v lese, sleduješ každý pohyb. Však ať jsi bystrý jak chceš, nemůžeš přijít na stopu žádnému zvířeti. Jak by se všechna skryla před tím, co obchází lesy...
Goran - 12.Dubna 2005 10:20
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Dojdu až k mokřadům, kde očekávám divočáky ještě spíše než obvykle, neboť v tomhle vedru se budou chtít ve svých kalištích ochladit zaručeně ještě více, než kdy jindy.
Ale ani tady nic. Vztekle kopnu do kusu ležící větve tou nohou, u níž nehrozí další boest kotníku a stočím se směrem, kde jsme se setkali s Lovcem.
Ten oštěp chci zpátky. Je to divný, předtím byl les plný zvuků, ptáci létali, jako by jim přítomnost Lovce nevadila. Co je teď jinak? Přemýšlím usilovně a mračím se u toho tak, že bych viděsil i smečku démonů.
Snažím se rozeznat skaliska a stromy, kde jsme byli s Aki. Měl bych je najít.
Vypravěčka - 12.Dubna 2005 10:31
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Přišel si ke skaliskům... možná stejným, možná podobným. Nějakou chvíli již obcházíš les kolem a pátráš po svém oštěpu, ale nikde nic.
Možná jsi přišel ze špatné strany.
Goran - 12.Dubna 2005 10:41
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Znovu a znovu zkouším nalézt místo, kde jsem seskočil ze skalky a jít po našich stopách zpátky a nalézt místo našeho setkání s lovcem a strom, do kterého jsem zabodl svůj oštěp. Buď s ním, nebo bez něho.
Vypravěčka - 12.Dubna 2005 11:08
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Nakonec se ti podařilo najít vše stopy, tedy hlavně stopy tvého doskoku. A od toho místa i cestu. Zabralo to delší chvíli, ale nalezl jsi i strom, ve kterém měl tvůj oštěp skončit. Po oštěpu ovšem ani památka.
Goran - 12.Dubna 2005 11:11
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Prozkoumám větev, na níž stál Lovec i místo, kde byl můj oštěp zabodnut. Přejedu ho prsty a mé podmračení je horší, než hrůzné.
Takže zpátky půjdu bez oštěpu i bez kořisti ... takhle nechodím rád. Když si uvědomím, že úsvit je již blízko, vykročím zpátky k vesnici.
Vypravěčka - 12.Dubna 2005 15:07
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Našel jsi místo, kam se tvůj oštěp zabodl. tedy musel ses k němu vyšplhat. V lese je však velká tma... je noc a sem měsíční světlo moc nedosahuje. Bližší průzkum místa by to chtělo provést po svítání.
Jedna větev je nalomená, ale takhle po tmě o nic moc víš nezjistíš.
Vypravěčka - 12.Dubna 2005 15:12
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Corigen
V noci přišla Aki. Tiše zaklepala a vešla do srubu. Vevnitř je jen žena, otec děvčátka šel k poradnímu ohni, který hoří na návsi.
Vešla tiše, jen se na tebe podívala a lehce se usmála.
"Už to bude dobrý. Počkej tady."Její hlas je tichý.
Pak vytáhla nějaký sášek s bylinkou. Byliny jsou ještě čerstvé. Horalka zjevně ví, co má dělat, protože přinesla horkou vodu. Aki bylinky najemno natrhala a dala do hrnku s vodou. Chvíli nechala vyluhovat. Pak se obrátila k tobě. Protáhla se a najednou vypadá hodně unavená.
"Tohle jí nech vypít. Já už mám dnes dost, musím se vyspat." Pak se k tobě ještě přitočila a tiše ti šeptla.
"nechám tě tady. Ničeho se neboj, ty bylinky pomohou... děvčátku proti horečce a tobě k důvěře."
Corigen - 12.Dubna 2005 20:00
soukromá zpráva od Corigen pro Vypravěčka
Děkuju. usmála bych se, ale to už neumím. Přesto je na mě vidět, že mám opravdu radost a můj pohled je plný upřímné vděčnosti. Vím, že se nemusí starat o mou důvěru... Ona mi věří a já jí nechci zklamat.
Děvčátku dám bylinky vypít a pak se zamyslím. Ve vzpomínkách se vrátím do minulosti, do šťastných časů dětství i pozdějšího putování. Zůstávám ale pořád natolik ve skutečném světě, abych si všimla, kdyby se stav holčičky změnil.
Goran - 13.Dubna 2005 06:32
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Ne, že bych byl nějaký chcípáček, ale dneska už toho mám opravdu dost, proto se rozhodnu vrátit do vesnice. Dám přednost odpočinku, který budu zítřejší noci potřebovat, před průzkumem místa, kde bych snad mohl možná, pravděpodobněji však ne, něco najít. Život je holt otázkou priorit a kompromisů ... a tentokrát je pro mě prioritou dát se trochu dokupy.
Jdu k vesnici a úsvit mi přichází v ústrety.
Jaghra Milr - 13.Dubna 2005 11:52
soukromá zpráva od Jaghra Milr pro Vypravěčka
No já si zalezu někam u toho těla, aby jsem ho hlídal případně odlovil něco k snídani.
Vypravěčka - 15.Dubna 2005 10:09
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Přicházíš k vesnici... unavený, zbitý. V ústech nezbavitelná hořká pachuť.
Ve tvém srubu nejspíš bude spát Veltaine... takže nastává otázka, kam složíš hlavu.
Vesnice spí... je několik hodin před svítáním, na kraji ještě stále leží tma. jediný srub, kde vidíš světlo je srub Aki. Léčitelka podle všeho ještě pořád ... nebo už zase nespí.
Vypravěčka - 15.Dubna 2005 10:12
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Corigen
Dala jsi děvčátku bylinkový odvar. Musíš jí jej dávat opatrně, jen po lžičkách a foukat, aby si ji neopařila. Ale po hodině vidíš, že to začalo zabírat.
Její otec se vrátil od poradního ohně, podíval se na tebe a cosi zmručel. Ale krom obvyklé nevrčenosti, je tam i díl uznání. Rodiče jsou unavení po těžké celodenní práci. Brzy usnuli.
Ty jsi ji ještě dlouho hlídala, když holčička usnula vyčerpeným ale klidnějším spánkem. Nakonec i ty jsi nad ránem upala do snění, schoulená na lavici nedaleko děvčátka.
Goran - 15.Dubna 2005 10:38
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
Přejdu zamyšleně vesnicí. Ohně dohořívají a nikdo už nehlídá a mně to nepřipadá nemoudré. Také si nemyslím, že by teď hrozilo jakékoli nebezpečí. Unavený jsem hodně a hlavně mnou zmítá vztek.
Z lovu s prázdnou? Jsi ubožák, kamaráde. Ubožák. U b o ž á k! Pohlédnu ke svítícímu oknu v Akinwině srubu, ale jen ho minu.
Když dojdu ke svému, zajdu nejprve ke studánce a pořádně se opláchnu. Nezabývám se nikterak tím, že uvnitř může někdo spát, vlastně si to snad ani zatím neuvědomuju. Pořádně se napiju a opláchnu obličej i tělo.
Teprve když dojdu ke srubu a praštím oštěpem na zápraží, vzpomenu na možnou přítomnost Veltaine a ztiším se, každopádně i tak jsem už hluku nadělal dost. Nejprve mi bleskne hlavou takový nápad, ale jsem ak zbitý, že se uložím před srubem a zavřu oči.
Vypravěčka - 15.Dubna 2005 10:48
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Zem, na kterou ses uložil je tvrdá... a studená. Chad by ani tak nevadil v tomhle horkém počasí. Ale tvrdost kamení bez toho, abys měl pod sebou alespoň vlčí kůži.
Aki otebřela dveře svého srubu. Tvůj hluk ji zřejmě vyrušil. Občas míváš pocit, že když chce... slyší i ty nejjeměnjší zvuky. Ale když nechce, můžeš na ni volat, jak chceš.
Podívala se tvým směrem. Pak k tobě zamířila. oči už máš zavřené. jemně do tebe strčila nártem nožky.
"Jsi v pořádku?"Její otázka zní jako žiješ ještě, nebo už jsi umřel. Ale citelně má o tebe i obavu. Jako o každého tady.
Goran - 15.Dubna 2005 11:02
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
Podívám se na ní. Je to pěkný pohled.
"Jsi ... hezká." Zasměju se místo odpovědi a jí musí být jasné, že opravdu ještě žiji a že jsem to já.
"Potřeboval bych si vypláchnout pusu." Zhodnotím svůj zdravotní stav, na který se zřejmě ptala, po chvilce.
"A s tou pazourou to taky neni žádnej med." Ale nevypadá to, že bych se hodlal zvednout, nebo nějak překulit. Na tomhle se koulet nebudu, nicméně spát na tom dokážu.
Vypravěčka - 15.Dubna 2005 11:08
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se ušklíbla. Detaily její tváře sice nevidíš, ale znáš ji natolik dobře, že tohled odhadneš.
"Za pusu buď rád. Mohlo to být horší."Milá na tebe, jako vždy. I takhle nad ránem.
"Ale s tou ruku a kotníkem by to chtělo něco udělat. Až pominou účinky těch bobulí, zas to začne bolet."Dokončila již o něco mírněji.
"Ale nemysli si, že se sem butu tahat s vodou, světlem a fáčema."Doplnila zas stroze. Obrátila se k odchodu směrem ke svému srubu.
Goran - 15.Dubna 2005 11:13
soukromá zpráva od Goran pro Vypravěčka
"Bež spát. Ráno se zastavím." Odpovím a možná se i usměju.
"I s vodou." Dodám za odcházející Akinwe, ještě si ji prohlédnu a opět se uvelebím, dáli se tomu tak říkat, ke spánku.
Vypravěčka - 15.Dubna 2005 11:22
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
Aki se na tebe podívala a usmála se... trošičku. Udělala už jeden krok k odchodu, ale pak se ještě otočila. Hodila po tobě vlněnou deku, která se používá jako rohož, na přikrývání je dost tvrdá.
"Odpočiň si. Budeš to potřebovat."Pověděla ti místo přání hezkých snů a odešla k sobě.
Vypravěčka - 16.Dubna 2005 11:23
Ráno
Nakonec jste se všichni někde uložili.
Eldenurin s Cáně nedaleko mrtvoly. Cestu zpět by stejně nebyli v noci v lese schopni najít. Zbývá jen doufat, že se ráno probudí... se svou kůží na svém těle.
Ve vesnici stařešina ukončil poradní oheň a lidí se rozešli zpět do svých domovů... a vy tam, kde máte nocleh.
Kruel se vrátil ke svému strýci. A Goran si ustlal na houni na zápraží svého srubu, kde spí Veltaine.
Nad ránem se na krátkých málo hodin vzduch pročistil. Bývá nejchladnější z celého dne... tedy ve srovnání s výhní, jaká je přes den. Než si však člověk začne toto ochlazení vychutnávat, slunce se již probouzí na nebeské klentbě. Východ zbledl a sluneční bůh zapudil z oblohy i poslední z hvěz měsíční bohyně - jitřenku. Nebe je jak vymeté. Nekonečně modré, pozlacené paprsy. Ostré ranní slunce dopadlo i na malé údolí a spící vesnici. Už teď je schopné silně hřát. Snad jak by každým dnem horko nabíralo na síle.
Eldenurin - 16.Dubna 2005 11:33
Pomalu se probouzim a můj první pohled spočine na Cánë jestli je v pořádku a probouzí se také.
Cánë - 16.Dubna 2005 11:47
Les-mrtvola
Nechce se mi ani vstát, tvářím se spokojeně a ležím se zavřenýma očima, schoulená někde pod stromem. Pod víčky se mi promítají poslední události a vtom mi to dojde....
Prudce otevřu oči a posadím se. Zamžourám do slunečních paprsků, pronikajících mezi korunami stromů a několikrát zamrkám, aby svět přestal být rozmazaný.
pohlédnu na Eldenurina a pak na Jaghru, vyškrábu se mlčky na nohy a rozhlédnu se po mrtvole a zároveň hledám nějaký známý nebo povědomý bod v lese, který by mi prozradil naši polohu.
Díky všem bohům za to, že vůbec žijem.... zamračím se k mýtince a zhluboka se nadechnu. Vypadám docela rozrušeně....najednou zazpívá žaludek hladovou písničku a já si uvědomím, jak nepříjemné jsou myšlenky na jídlo na podobném místě. nakrčím nos, odvrátím se od mrtvoly a zahledím se do lesa.
Eldenurin - 16.Dubna 2005 16:17
Když zjistím, že Cánë je v pořádku tak mě to uklidní a já jen vstanu a trochu si zacvičím, nejdříve si protáhnu krouživým pohybem hlavu a paže, pak boky, třísla a nohy...udělám si několik dřepů, kliků a sedlehů a pak jsem trepv připraven na cestu. Když zaslechnu jak Cánë kručí v břiše jen se pousměji tomuto fakt, že jsme zapoměli na jídlo v této situaci, je to úsměv nikoliv pobavený ale spíše sarkastický..."Myslím, že bychom se měli najíst až ve vesnici....víte někdo kudy?"
Cánë - 16.Dubna 2005 16:42
Les-mrtvola
Zavrtím hlavou a ušklíbnu se. Ve vesnici...odfrknu...tam nám spíš naloží holí než jídlo. Zamračím se někam mezi stromy. Rozpustím si vlysy a bezmyšlenkovitě, jako by mne to mělo uklidnit, si je párkrát prohrábnu rukama a znovu spletu a upravím do, nejspíš, přijatelnější podoby.
Ohlédnu se na Eldenurina a Jaghru. Jenomže jíst bysme potřebovali..U všech démonů plešatejch, kde sehnat a nedostat a netratit?... Ale asi bychom měli ve vesnici ohlásit další nález...zamumlám neochotně a uhnu pohledem zase k mrtvému.
Ward Štítolam - 17.Dubna 2005 18:11
Vesnice
Je chladné ráno a na cestě ze severu se začalo ozývat dusání okovaných bagančat a cinkání.
Sem tam vzduchem proletí nějaká ta kletba či kletbička.
Pak se objeví bodec, za ním helma a pod helmou husté obočí a jiskřící černé oči, pak nos a spousta vousů, kroužků a sem tam kusu plechu na nožičkách, které dusají a jsou obuty do těžkých okovaných bot.
Je to trpaslík. Jeho hnědé vousy a dlouhé vlasy povlávají ve větru, na hlavě má šišák s bodcem.
Přez kroužkovou košili má navlečený těžký nepromokavý plášť, na zádech se mu houpe kulatý štít. V ruce třímá sekeru, kterou nese přes rameno a u pasu má připnuto válečné kladivo.
Dusá vesnicí a hledá hostinec...
Ward Štítolam - 17.Dubna 2005 18:20
Vesnice
Když žádnou hospodu nenajdu zklamaně si brblám pod nosem a mířím na náves.
"Tož kurva, trpaslik se tu tak dlho tulá a ke´d na vesnicu narazí, tak tu ani knajpa nejni. Tož to mě poser..." brblám.
..eeh, ještě že som si vzal alespoń troche piva sebou, tož sice bude teplé ak psí chcanky, ale furt lepší než jakási voda...
Pak si najdu nějakou lavici a sednu si na ní...
Goran - 18.Dubna 2005 07:38
Vesnice>
Cinkání na cestě mi probudilo. Jen jsem v lehu otevřel oči a sledoval tvora, který si to štrádoval do vesnice. Další. Zavrtím hlavou a pokusím se otočit na druhý bok.
"Sakra." Vstanu a kopnu do šutru, který jsem měl zřejmě celou noc pod žebry, když trpaslík zmizel z mého zorného pole.
První moje cesta je samozřejmě ke studánce a řádně se napiju. To vedro mi rozhodně nedělá dobře. Moc dlouho nepřemýšlím, neboť se dostaví pocit hladu. Odhrnu kůži ve dveřích a vlezu do srubu. Samozřejmě, že jdu hned pro jídlo, ale trochu mě rozhodí uklizená místnost. Nenašlapuji nijak tiše, jen, když si prohlížím spící Veltaine, mé kroky se ztiší. Pak ale mávnu rukou a odsunu židli. Usednu na ni tak, abych měl na očích krásku na houních a ukusuji maso. Ale pěkná je ... A probouzí se.
Alaris - 18.Dubna 2005 11:39
vesnice
Po dlouhé noci se probudím později, než jsem zvyklý, ale dnes ráno mě nic nehoní. Přesto zamrkám, vstanu, protáhnu ramena a vyjdu před srub, abych se opláchl v korytu s vodou.
Dívám se po vesnici, zvláště na Akiin srub, a jen tak mimoděk začichám.
Tak koláč pro mě ještě nepeče ... naštěstí. Po včerejšku by bylo jen dobře, kdyby se vyspala.
Škrunkání v žaludku si nevšímám, moje první jídlo bývá často až oběd nebo večeře, takže jsem zvyklý. Oplachuju si obličej a paže v chladné vodě a přemýšlím.
Co mě však zarazí je příchod trpaslíka, který se usadil na návsi. Podmračeným pohledem si ho prohlížím, zatímco mi voda stéká po bradě
Co ten tu chce? Hodně se to tu změnilo, co jsem byl pryč, tolik cizinců ...
Saitlin - 18.Dubna 2005 12:17
Vesnice
Probudí mne až kroky uvnitř srubu, trochu polekaně se posadím a zadívám se na Gorana sedícího u stolu. Stále ještě značně rozespalá.
"Já..."
- začnu nerozhodně, ale po chvilce se trochu uklidním, jen pomalu začnu sbírat své věci a dávat je do vaku.
Jak jsem jen mohla tak strašně dlouho spát a navíc být tak neopatrná...
"Omlouvám se, měla jsem být už pryč, ale nějak jsem... asi zaspala..."
- z hlasu je znát, že jsem stále dost nervózní...
Goran - 18.Dubna 2005 17:13
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Uklidilas mi tu." Promluvím chraplavě k Veltaine. Nejprve to zní téměř vyčítava, ale vzápětí dodám.
"Už to chtělo, co?" Zaujatě se na ní dívám, jak vyklouzla z mého lože a jak sbírá své věci a přežvykuji maso. Roztrženou rukou si promnu bradu a jako bych chtěl syknout bolestí, když mi ve strništi tvrdých vousů zůstané pár čerstvých krůpějí.
Bobule přestávají fungovat ... ale ta hnusná chuť zůstává. Co mi to provedla? "Na." Natáhnu jejím směrem ruku s kusem masa.
"Jez." Snad to měla být omluva za to, co jsem jí včera provedl. Lépe to prostě neumím.
"Bojíš se mě?"
Vypravěčka - 19.Dubna 2005 11:47
Vesnice se pomalu, nechotně probouzí. Lidé vycházejí ze svých příbytků, ale do práce se v takovém dusknu nikomu nechce. Ráno se vzduch sice trochu pročistil, ale slunce již zase začíná pálit.
Ze svého srubu vyšla i Aki. Rudovlasá dívka v šatech z bílé jelenice. Vydala se k domu, kde je nomcé děvčátko, aby zkontrolovala jeho stav. Cestou popřála všem dobrého rána a zdá se, jak by se po jejích slovech nálada mnohým vylepšila. Na ni se nikdo nemračí.
Zastavila se u Kruela a usmála se na něj.
"Koláč máš hotový. Tak si pro něj přijdi."
Popřála i jemu hezký den a zašla do srubu Vorena.
Eldenurin - 19.Dubna 2005 11:53
Usměju se na Cánë. "Tak jdem ale musíme najít cestu zpět." S tímto začnu hledat nějaký opěrný bod který by nás dovedl k vesnici, něco jako ulámané větvičky po kterých sme šli, podívat se kde je slunce a na kterou stranu roste mech...Snad to najdem, nerad bych tu jen tak strávil druhou noc, nebude to tak lehké zabít nebo chytit toho netvora.
Vypravěčka - 19.Dubna 2005 11:55
Eldenurin
Les sice již není tak nepřehledný jako v noci, ale ty to tu neznáš. Nakonec se vám podařilo najít vlastní stopy. A po nich jste došli až na místo, kde jste se dodělili od zbytku.
Cánë - 19.Dubna 2005 12:41
Les
Pohlédnu na Eldenurina a nějak se nehýbu z místa. nakonec se neochotně hnu k němu, ale loudám se a nezdá se, že by se mi chtělo do vesmice vracet...Měli bychom značit cestu...zamumlám sotva udělám pár kroků a zohnu se pro nějakou větvičku. Ohlédnu se za Jaghrou a rozhlédnu se kolem. Uměl bys značit cestu?.. vzhlédnu na Eldenurina a pět sjedu pohledem na klacík.
Podívám se vzhůru, abych podle slunce odhadla, kterým směrem jdeme od mrtvoly...
Alaris - 19.Dubna 2005 13:16
vesnice
Ačkoliv se to na sobě snažím nedat najevo, po Akiině prohlášení mi spadla brada údivem.
Jak to jenom stihla?
"Err ... ehh ... jistě, zastavím se," vykoktám ze sebe. "A dobré ráno ti přeji," dodám, když si uvědomím, že jsem zapomněl pozdravit.
Dívám se za ní když odchází, pohledem přejíždím po jejím těle oblečeném v jemné bílé kůži, na zadečku a nohách spočinu pohledem déle, stejně jako na zrzavé hřívě vlasů.
Moc hezká holka. Moc hezká ...
Při takových myšlenkách mi včerejší večer připadá jako vzdálený zlý sen a strach z nočního lesa mě netíží. Do večera daleko a den předemnou.
Dívám se za Aki, dokud mi nezmizí ve srubu, pak se opřu o stěnu a nožem si začnu čitit nehty.
Ward Štítolam - 19.Dubna 2005 14:14
...heh, tož kuká za ňou ak vyplašenej králejk, na ksichtu mu pozrit ide, že nejraděj by ju vzal a robata ji na slamě urobil...
pomyslím si, když uvidím pohled Kruela a sám pro sebe se usměju, pak si přihnu z měchu, zvednu se a vyrazím ke Kruelovi.
...tož pozreme sea , čo čudného sa tu děje...
"Dobrej mladej, povez mi, našla by sa tu nějaká robota pre trpaslíka?"
Alaris - 19.Dubna 2005 14:39
Zvednu hlavu od nehtů, byť jí nemusím zvedat moc vysoko a podívám se na trpaslíka, který mě oslovil.
Mladej, chmmm.
Aniž přestanu s manikůrou, odpovím Wardovi:
"Práce je vždycky dost, jde o to, co umíš."
Ward Štítolam - 19.Dubna 2005 16:05
"Tož co bych uměl, sekeru nemám od teho, že by som bol dřevorubec. Som válečník, ale tež ať ti pravdu povim su kovář..." řeknu nevesele Kruelovi
Alaris - 19.Dubna 2005 16:30
Stáhnu koutek v úšklebku nad Wardovými slovy.
"Tady bojují všichni, když je třeba. Myslím, že tady ve vesnici kovář není, budeš si muset najít něco jiného."
Eldenurin - 19.Dubna 2005 16:42
Můj pohled chvíly pátrá po všem okolo a při tom jen tak přemýšlivě promluvím k Cánë. "Dovedl ale chtělo by to najít něco barevného a mazlavého, něco aspoň jako borůvky...to snad najdem ale já osobně si myslím, že bychom to mohli najít cestu do vesnice jako první." S tímto se ale podívám po zemi po nějakých borůvkách.
Ward Štítolam - 19.Dubna 2005 17:49
ůPachá, tož to mi povedaj... a co yt takej junák a ničeho tu nerobí?
ušklíbnu se pobaveně...
Saitlin - 19.Dubna 2005 21:00
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
"Uklidila..." řeknu tiše a přestanu se přehrabovat ve vaku.
"Nevím, jestli chtělo, ale rozhodně to tomu neublížilo..." neodpustím si poznamenat, nyní již troch sebejistěji a o poznání klidněji. Na mém včerejším jednání se zřejmě podepsala hlavně únava a horko.
Zadívám se na Gorana, ale raději se neptám, vždyť mi může být jasné, co se stalo, jen trochu se zastydím, že já si tu klidně spala, zatímco jsem měla jít s ostatními.
Mlčky si vezmu kus masa a sednu zpět na kožešiny, kousek ukousnu, pohled však stále setrvává na Goranovi.
"Ne, nebojím..." odpovím nakonec.
"Myslíš, že kdybych měla strach, tak tu s klidem přespím?" neodpustím si pro změnu otázku já.
Goran - 20.Dubna 2005 07:16

soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
"Hmm ... myslím, že je to možný." Pokrčím rameny a opět si v duchu projdu, co se skrývá v lese.
Strach z Lovce může být větší než strach ze mě. Snad bych na něj i žárlil, ale vehnal mi do srubu takovouhle křepelku. Prohlížím si, jak Veltaine drobnými zoubky zpracovává maso a zasměju se.
"Nechceš to nakrájet?" Vezmu tesák za ostří a rukojetí napřed jí se k ní natáhnu. Když nedosáhnu, lehce jí jej hodím.
"Když jsem v noci přišel pro oštěpy, stařešina měl nějaký proslov. Přišel jsem o něco zajímavýho?" Zeptám se mezi sousty. Zbytky od masa odkládám různě po desce stolu a buď si neuvědomuju, nebo si uvědomovat nehodlám, že ta dívka tu uklízela. Otřu o stůl i trochu krve, která se mi opět vyřinula z rány.
"A poslyš ... pohybuješ se tu po horách dlouho? Moc asi ne, že ne?" Ujistím se při pohledu na její šaty a opět upravený účes, přestože jsem ji právě vzbudil.
"Vlastně by mě zajímala jiná věc. Jak dlouho jsi neměla chlapa?" Pronesu bez okolků a můj pohled hladí její nohy.
Sedí docela příhodně na těch kůžích. Stačilo by ...
Alaris - 20.Dubna 2005 09:43
ve vesnici před srubem
Chvíli se snažím pochopit, co těmi slovy trpaslík vlastně myslelk, jeho špatná výslovnost mi to zrovna neusnadňuje. Nakonec se ale rozhodnu nebrat 'junáka' jako urážku a odpovím mu s klidem:
"Včera sem přišel po pěti letech zpět, celý ten čas sem lovil zvířata a prodával jejich kůže."
Takže moje práce je k něčemu. Nezabíjím lidi jako ty, dodám v soukromí své hlavy.
Ward Štítolam - 20.Dubna 2005 14:16
"Tož to je dobré, ak umíš lovit, tož aspoň za něco stojíš, ale raz mi povedaj: co sa to tu robí? A lebo děje?" optám se...
MH: omlouvám se za tu špatnou větu...
Alaris - 20.Dubna 2005 14:43
Jestli jsi byl v noci v lese, tak jsi málem byl snídaní pro Lovce ... nebo spíš jednohubkou.
Usměju se při té myšlence, i když to není moc vtipné, lovec své oběti nepojídá a trpaslík by byl víc než na jedno kousnutí.
"Do lesa přišel nějaký tvor, který v noci zabíjí ty, kteří zůstnaou mezi stromy. A dost odporným způsobem," vyložím trpaslíkovi stručně celou situaci.
"Máš velké štěstí, že ses s ním dnes v noci nepotkal."
Ward Štítolam - 20.Dubna 2005 17:09
"tož to viem, že má velké štěstí, že sa se mnou v noci nesetkal..." odpovím sebevědomě...
Saitlin - 20.Dubna 2005 22:24

soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
vesnice"Máš pravdu mohla bych se bát, ale záleží na tom, čeho a proč..."- pronesu nyní již naprosto klidně, mezi tím, jak ukusuji kousky masa. Jakmile se optáš na to, zda nechci maso nakrájet, zadívám se na tebe více než jen překvapeně.
"Ne děkuji, zvládnu to když tak sama..."- nůž však ale neodmítnu, jak jej hodíš, chytím jej a místo poděkování se na tebe usměji.
"Oh, ani nevím, že jsi tu v noci byl... promiň..."- na okamžik sklopím oči.
"Ne, o nic jsi nepřišel, myslím, že dost dobře víš, o čem byla řeč, navíc, zatím žádná výrazná změna..."- při řeči sice můj pohled na stůl, kde odkládáš zbytky z masa, ale nijak to nekomentuji a ani se nezdá, že by mne to nějak tížilo.
Změnu tématu docela přivítám, jen mne malinko zarazí, proč tě zrovna tohle zajímá.
"Ne, nepohybuji se v horách dlouho, jen jsem procházela, ale když už jsem tady, snad alespoň k něčemu budu..."- odpovím dříve, než se vyptáváš dál. Další otázky však ve mne probudí vlnu nevole.
"Jak se mne můžeš vůbec na něco takového ptát? Co je ti vlastně do toho?"- vyhrknu trochu prudčeji, než bych měla. Je vidět, že se mne to opravdu dotklo, avšak nenamáhám se ti jakkoli odpovědět a tvých pohledů si také nevšímám.
Goran - 21.Dubna 2005 07:04

soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
vesnice>
Jen se usměju její nevoli.
"Jak se můžu ptát? Docela snadno. Zajímá mě to, tak jsem se zeptal." Odpovím naprosto upřímně a na její poznámku o užitečnosti dodám.
"No a když už jsme u toho, k něčemu bys tu být samozřejmě mohla." Jakpak asi vypadá pod těmi hadříky? Opět ukousnu pěkný kus masa a odtrhnu jej masivními čelistmi.
"Takže informace, zákazy, zákazy a zase zákazy." Zhodnotím pro sebe noční poradu u ohně.
"Nakonec dobře že tak, aspoň se mi v lese nikdo nebude plést." Ušklíbnu se.
Pak zamyšleně dodám.
"Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal. Viděl jsem ho ... ale vlastně neviděl. Můj oštěp je rychlý, ale on je rychlejší. Ve větvích se pohybuje jistě jako já na zemi. A loví kvůli trofejím ... to znamená, že bezbrannému by ublížit neměl ..." Ujasním si to, proč nezaútočil na Akinwe, když na mě čekala pod skálou. Mluvím částečně k sobě a částečně k Veltaine. Snažím se vymyslet pln, jak jej dostanu. Něco už v hlavě sice mám, ale snažím se dál.
A při těch myšlenkách mi trochu padá hlava.
"A někoho dostal ... dalšího ... dneska." Můj hovor je stále vláčnější a tišší. Hlava klesne na ruku položenou na desce stolu a přichází spánek.
Na kožešinách přitom sedí dívka s mým tesákem, která by možná mohla mít důvod mi ublížit, ale vím, že to neudělá. Nebo mi nenapadne, že bych měl mít strach. Dnešní noc byla náročná a s příchodem dne usínám.
Alaris - 21.Dubna 2005 08:23
ve vesnici před srubem
"Jo, to má," odpovím Wardovi.
"Ty bys moc daleko neutekl."
Ušklíbnu se při pohledu na něj, na železnou košili, těžké boty, kladivo. Pak se ale usměju, i když nevesele.
"Je tu jeden takový, co si myslí, že na Lovce stačí. Tedy myslel si to ... do dnešní noci."
Cánë - 21.Dubna 2005 12:50
Trochu nechápavě vzhlédnu k Eldenurinovi, svraštím čelo a nakonec jen potřesu hlavou. Ale my nepotřebujeme najít cestu JEN do vesnice, ale i zpět. Utrousím a začnu hledat stopy, které by mohly vést k vesnici...alespoň to zkouším.
Saitlin - 21.Dubna 2005 22:53
soukromá zpráva od Saitlin pro Goran
vesnice"Vlastně ano, promiň neměla jsem se ohradit tak příkře, asi jsem opravdu žila ve městě až příliš dlouho."- prohlásím klidně a z hlasu zaznívá lehký omluvný tón, pozdější poznámku o různých možnostech toho, s čím bych mohla pomoci, nekomentuju, jen se mlčky zadívám na Gorana, polohlasně pronášejícího své myšlenky.
Občas si ukrojím kousek masa, stále pohled upřený na svého společníka, mlčím, ale sleduji, co říká, dokud mu rozumím.
Je unavený, měla bych jej nechat odpočinout a sama stejně budu mudet navštívit místního stařešinu, abych vysvětlila svoji přítomnost tu, nemám zrovna zájem o to, aby mne vyhnali z vesnice.Přemítám ještě chvilku po tom, co Goran usnul, nakonec se však pomalu zvednu, své věci nechám ve vaku v rohu místnosti a pomalu, snažíc se být co nejtišší, i když tuším, že vyčerpaného horala jen tak nevzbudím, zamířím ke dveřím. U nich se jestě na okamžik zastavím a pohlédnu na onoho zvláštního muže.
Goran - 22.Dubna 2005 07:15
soukromá zpráva od Goran pro Saitlin
vesnice>
Snad mne vyrušily lehké kroky, možná jen pocit toho, že Veltaine prochází kolem, ale ještě unaveně vzhlédnu a usměju se na dívku ve dveřích.
Poté má hlava opět klesne a já se odevzdám spánku.
Corigen - 22.Dubna 2005 20:58
soukromá zpráva od Corigen pro Vypravěčka
Podívám se ještě jednou na děvčátko, ale vypadá už líp. Vděčně pomyslím na Aki a pak se podívám ven. Slunce už dávno vyšlo a ozářilo krajinu. Přestože vím, že zase bude příšerné horko, jsem tomu ráda. Bojím se Temnoty...
Ward Štítolam - 25.Dubna 2005 17:13
ve vesnici:
"Tož jasné, ke´d ide na potvora sám. Mosí vás byť viac. Tož chasník seš statnej, a viac vás nejni, Keď by vás bolo viac aj bych sa přidal, alebo možem isť hned..." řeknu neohroženě...
jakási potvora a všici su tu z nich na sračky..tož co už, třeba zobrat pár ogarů a vyrazit...
Alaris - 26.Dubna 2005 09:56
"Byly jsme tam dva ... no, tři schopní boje a dvě dívky. Třetí bojovník a jedna z holek v lese zůstali, protože utíkali někam do lesa."
Pro jistotu se rozhlédnu, zda jsem Eldenurina a Cánë někde nepřehlédl, i když pokud jsou někde ve srubu, budou ještě nejspíš vyspávat. Ale tenhle trpasličí vejtaha mě začíná štvát.
"Goran dnes v noci do lesa určitě půjde, a já taky, ... nejspíš. Lovec zabil už tři lidi ze dvou vesnic, dnes v noci možná dalšího.
Takže pokud se s ním chceš jít utkat, rád se půjdu podívat."
Kyselý úsměv v koutku úst dává jasně najevo, že v trpaslíkovo šance nevěřím ani v nejmenším.
Ward Štítolam - 26.Dubna 2005 13:01
"tož kurva, keď idet tak půjdem s váma...myslim, že čim viac nas bude, tim většej šanc máme no ne?" podívámse na Kruela vyzývavě.
"Tož a já su Ward Štítolam," a nabídnu člověku svou mohutnou pravici.
Alaris - 26.Dubna 2005 13:54
"Spíš dáme lovci víc na výběr ... ale uvidíš sám," odpovím trpaslíkovi a stisknu mu ruku.
"Kruel. Co tě sem vůbec přivedlo?"
Ward Štítolam - 26.Dubna 2005 13:58
"Tož fláká sa tak všude kolem, to vyš vjna skončila a raz su tací ako já bez roboty..." usměju se křivým úsměvem.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 12:24
Klid rána přerušil hrubý smích.
Přes kopec do vesnice přichází pět mužů. Podle jejich vzrůstu a oblečení jsou to horalové, ale dle barev lze snadno soudit, že z jiné vesnice.
V čele jde chlap o půl hlavy větší, než zbytek, což při jejich výšce už něco znamená. Přes širokou hruď se napíná nedostatečně sešněronavá vesta. Ozbrojený mohutnou sekyrou a právě jeho hrdlu patří smích, připomínající spíš hromobití či vrčení vztekhlého psa.
Dakší čtyři vypadají podpbně a poslední vede za ohlávku mulu či osla naloženého kožešinami.
Alaris - 27.Dubna 2005 12:49
Když zaslechnu smích, Wardovi už neodpovím. Místo toho zvednu hlavu a sleduju přicházející horaly.
Odkud jsou, že se tak smějí? To ještě neví, co se v noci stalo?
Dívám se, kam tahle skupina zamíří.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 12:59
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Alaris
Je to už dlouho, co jsi pryč. Ale něco o kmenových barvách ještě víš. A podle nich tihle pocházejí z kmenu žijícího ještě více na severu, v drsných podmínkách hor... a oni sami jsou ještě drsnější. Neurvalí a hrubí... k jiným, i svým ženám. Většinou válečníci nebo lovci, kteří když neuloví, přepadnou jinou vesnici.
Podle všeho ten v čele bude syn jejich náčelníka.
Goran - 27.Dubna 2005 13:23
Zdvihnu hlavu ze stolu a něco nesrozumitelně zavrčím. Probudily mě cizí zvuky, nepětřící do téhle vísky. Když si ale uvědomím, že vesnice je plná cizinců, zase mi hlava padne zpátky a hodlám pokračovat ve spánku. Potřebuju to.
Smích a hlasy se ale přibližují mně dochází, že jich je trochu mnoho na ty, kteří přišli včera a hlasy znějí horalštinou. Zvednu hlavu a poslouchám, zda je mi některý z těch hlasů povědomý. "Zasraný ráno." Vstanu a vyjdu před dveře svýho srubu, abych se podíval, co se děje.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 13:26
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Goran
O kmenových barvách něco víš... A podle nich tihle pocházejí z kmenu žijícího ještě více na severu, v drsných podmínkách hor... a oni sami jsou ještě drsnější. Neurvalí a hrubí... k jiným, i svým ženám. Většinou válečníci nebo lovci, kteří když neuloví, přepadnou jinou vesnici.
Podle všeho ten v čele bude syn jejich náčelníka. Znáš ho a také víš, že právě on si myslí již nějakou dobu na Aki.
Eldenurin - 27.Dubna 2005 13:29
"Máš pravdu Cánë...to víš, všechny ty události se na mě nějak moc hrnou....promiň.Lehce si oddechnu a začnu hledat nějaký klacíky a šišky a něco co by se dalo použít tak aby sme aspoň trochu našli cestu zpět a snad i nějaký opěrný bod který by mohli lidé z vesnice poznat...
Ward Štítolam - 27.Dubna 2005 13:47
Podívám se směrem k chlapům, a nenápadně mi ruka sjede k sekeře...
Goran - 27.Dubna 2005 14:19
U dveří vezmu opřený oštěp a vyjdu před srub. Nejdřív jen sleduju přicházející a obhlídnu situaci v táboře, ale pak k nim rázným krokem vykročím.
"Co, že ste vyrazili s těma kožešinama až k nám dolů? U vás tuhle zimu nebudou potřeba?" Promluvím na největšího z nich bez zbytečných pozdravů.
Vím, že výraz k nám dolů není v těchhle výškách přesný, přesto vím, že oni žijí severněji.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 14:34
Horalé se zastavili a do řeči s Goranem se vmísl muž, který jde po pravé straně prvnímu. Besklo mu v očích a na Gorana se zahleděl s neskrývaným odporem.
"Do toho ti nic neni. Se tě to netejká. Jediný, co můžeš udělat je přivíst vašeho starýho."
Odpověděl místo toho, kterého se Goran tázal.
Nevětší z nich se mezi tím rozhlédl po vesnici, jak by hledal někoho určitého. V tu chvíli se otevřely dveře srubu vedle něj a z nich vyšla zívající a protahující se Aki. Horal se zašklebil a vyšel proti ní.
Goran - 27.Dubna 2005 14:40
"Ptal se tě někdo na něco?" Podívám se na hovořícího muže a klouby na ruce svírající oštěp mi zbělí.
Když vyjde Akinwe a vůdce horalů vyjde přímo k ní, zkřížím jeho cestu a mezi něj a Aki se postavím. "Co tu chcete?" Zopakuji mu svojí otázku srozumitelněji, když jí před chvílí nepochopil.
Alaris - 27.Dubna 2005 14:42
Jakmile velký horal zamíří k Aki, nechám trpaslíka trpaslíkem, schovám nůž do pouzdra a přijdu blíže ke Goranovi, na pár kroků, dost daleko, abych se nezapojoval do zorhovoru, a dost blízko, abych mohl případně zakročit.
Dva takoví ... vypadá to, že se něco semele.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 14:48
Ke Goranovi ze zadu přišli tři ze zbylých čtyřech. Jeden zůstal stát a pohledem si měří Kruela.
jejich vůdce se Goranovi jen zašklebil do obličeje. Nepokrytě ukázal na Akinwe.
"Jí."
Odpověděl a v ten moment je jasné, k čemu mají sloužit přivezené kožešiny. Na zvířeti je jich naskládáno skutečně hodně a nejlepší kvality. Za takovou cenu by si mohl muž pořídit třeba tři ženy.
Aki se na horala podívala a jen zavrtěla hlavou. Zjevně se tahle situace neudála poprvé.
"Nejsem k mání."
Odpověděla se zarytostí v hlase, obešla Gorana a zamířila do středu vesnice ignorujíce cizí horaly.
Tohle chování od ženy si však muž nenechal líbit. Udělal rychlé dva kroky stranou a chytil Aki prudce za paži. Sevřel jí a trhnul s ní, aby si ji otočil čelem proti sobě. Je jasní, že síly má nejméně za dva.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 14:55
Pevně léčitelku drží a bez ohledu na její cukání si ji přitáhl těsně k sobě. Aki se vzpouzí a ve tváři má výraz se směsicí vzteku a odporu.
Zahleděl se jí do očí.
"Takhle se moje žena chovat nebude."
Promluvil, jako by jí už dívka měla být.
Aki cosi zavčela, ale není jí rozumět. Pak mu prostě a jednoduše plivla do obličeje. Mužova tvář zrudla. Zvedl druhou ruku a rozpřáhl se. Udeřil dívku prudce a surově do obličeje. Na rtech zazářila rudá krůpěj krve. Při úderu ji pustil a síla rány jí odhodila zpět. Dopadla do trávy a nezvedá se.
Muž vykročil k ní s viditelným úmyslem ji sebrat.
Eldenurin - 27.Dubna 2005 14:57
Když najdu nějaké takové šišky a tak tak začnu dělat značky jako na stopované ale jednou šavlí ještě pro jistotu do každého stromu jen lehce aby to vidělo jen moje oko udělám lehký zářez aby to také neuškodilo stromu který mám v respektu. Promiň Ty jehož dřevo pomáhá žít všem tady ve vesnici...ale jistě pochopíš mé počínání a až dopadnem toho kdo ti tu škosí tak se i tobě uleví... A takle jdu až k vesnici."Tak jdem Cánë....takle to snad půjde."
Alaris - 27.Dubna 2005 15:00
Rychlými kroky překonám vzdálenost, která mě dělí od vůdce skupiny seveřanů, postavím se bokem k němu a chytnu ho za zápěstí ruky, kterou Akli uhodil.
"Hej, takhle se u nás k dívkám nechováme," procedím přes zatnuté zuby. Je možná větší a silnější, ale kvůli tomu se ho bát nebudu.
Druhou ruku mám sevřenou v pěst, připraven mu jednu vrazit nebo se bránit.
Goran - 27.Dubna 2005 15:02
Jak jsem opřený o oštěp, vymrštím jeho rukojeť proti rozkroku jednoho z horalů stojících za mnou ve chvíli, kdy ten největší chytí Akinwe za paži. Vrhl bych se na něj, ale vím, že ti za mnou by byli nebezpeční.
Než stihne kdokoli zareagovat, snažím se v úderu pokračovat a rukou svírající oštěp praštit horala do brady.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 15:05
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
Dorazili jste do vesnice.
Vypravěčka - 27.Dubna 2005 15:05
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Eldenurin
Dorazili jste do vesnice.
Corigen - 27.Dubna 2005 15:10
Uslyším zvenku smích a hlasy. Podívám se ven z okna a... Jak se to k ní chová? Proč jí ubližuje? Myslí si, že když je muž, je automaticky vládce světa? Vyjdu ven... proč vlastně? Co myslíš, že proti němu zmůžeš? Chceš se tady zaplést do konfliktu? Vlastně opravdu nevím, proč, nebo co chci dělat, ale to si uvědomím až když stojím přede dveřmi.
Eldenurin - 27.Dubna 2005 15:14
Když z dálky spatřím co se děje ve vesnici udělám si rychlý obrázek toho co se asi stalo...hmm...kožešiny a Aki....Kruel s Goranem jsou hrubiáni ale jen tak by se neprali....o co tu jde?Mé srdce mi radí slézt dolů a pokusit se to diplomaticky vyřešit ale rozum stále nechce, jsou tu protichůdné myšlenky ale nakonec zvítězí rozum a proto si ze zad sundám svůj luk a založím do něj z mého toulce šíp, chvíly ještě pozoruji.Sice zrovna nemusim ty dva...hmm...přátele ale přece jen jsou o dost lepší než tamti....určitě a hlavně je tak Aki a to nedovolim aby se jí něco stalo. Vystřelím pod nohy toho co vypadá jako vůdce, toho který stojí nejblíž k Aki, toho co jí nejspíš něco udělal když leží bezvládně na zemi.
Ward Štítolam - 27.Dubna 2005 16:00
PYisko
ím a stoupnu si po bok Kruela, a jsem pYipraven zasáhnout: má okovaná rukavice je ochotna vylett proti komukoliv...
Saitlin - 27.Dubna 2005 18:07
Ještě než jsem zaslechla cizí hlasy, vyšla jsem před srub, avšak vidouc přicházející horaly, trochu jsem se zarazila a zůstala stát.
Díky tomu, mlčky sledujíce celou scénu, jsem byla přítomna rozhovoru, i tomu, co se odehrálo poté.
Až když horal uhodí Akinwe, odhodlám se a zamířím ke skupince, zastavím se a skloním se k dívce s tím, že jí snad budu schopna nějak pomoci, přeci jen nejsem zrovna léčitelka.
Tobias Partridge - 27.Dubna 2005 18:08
Ráno vstávám, donucen hlukem, který se ozývá z návsi, poměrně časně, i když tohle je můj úhel pohledu, vesničaná by to možná viděli jinak. Rozespale s vylouděným krajícem chleba se vykolíbám ven z chalupy, kde jsem našel nocleh a zamířím přímo ke studn, abych se po ránu opláchl. Ceszou po očku sleduji dění na návsi a taká se dívám, jestli někde nespatřím Winnieho, dalo se s ním celkem rozumě mluvit a já bych se jej rád zeptal na cestu, abych odtud mohl vypadnout...
Cánë - 27.Dubna 2005 18:10
Vesnice
Když vidím ten zmatek, bezděčně stisknu Eldenurinovu paži, pohledem stále visíc na rvačce. Zhluboka se nadechnu a kývnu hlavou. Zvednu k Eldenurinovi oči. Tak pojďme, musíme jim to říct, ale nejspíš bychom měli jít za Aki nebo někým takovým... zahledím se znovu ke vsi a zamračím se...co se to tu u všech potkanů...zase děje... zamumlám.
Corigen - 27.Dubna 2005 18:16
Když vidím, jak Aki leží na zemi a nevstává, nad ničím už víc nepřemýšlím a vyrazí. Kleknu si k ní a snažím se zjistit, jestli je v pořádku (a jestli ne jak jí můžu pomoct). Ani mě nenapadne, že by mě taky mohl někdo zastavit...
Eldenurin - 27.Dubna 2005 20:30
Chytnu Cánë za ruku aby ti náhodou nenapadlo jít dopředu, dotoho vytáhnu další šíp který zapíchnu do země abych ho mohl rychle vytáhnout."Nikam nechoď...teď si nás všimnou kvůli tomu šípu ale budou v šachu, než by sem doběhli tak budou všichni mrtvý...takle proti nim máme výhodu."Můj pohled značí zřejmou starost o ty dvě dívčiny...
Marcus Dario - 27.Dubna 2005 21:21
trochu opodál od ostatních sleduju se zájmem hádku mezi kýmsi koho jsem v životě neviděl... jsem poměrně mladý něco kolem 17 let menší vyzáblé postavy s tmavými vlasy a černou barvou kůže oblečení mám otrhané a v torně mám poměrně taky prázno u pasu připnutý krátký meč a dýku... na zátylku mám vytetovaný znak otroků který se neúspěšně snažím maskovat...
Cánë - 28.Dubna 2005 11:48
soukromá zpráva od Cánë pro Vypravěčka
Hledám způsob, jak bych mohla nepozorovaně útočníky obejít....kolem domu, kolem nějakých menších staveb, studny, křoví...abych je mohla pohlídat z jedné strany a případně nečekaně zaútočit...
Vypravěčka - 28.Dubna 2005 14:42
Eldenurin a Cáně jsou na vrcholu kopce... vcelku dobře na ráně. Za nimi je les a před nimi se otevírá údolí.
Celá situace se seběhla na okraji vesnice na jejich straně. Dostat se dolů z kopce k horalům bez toho, aniž by byli spatřeni je takřka nemožné. Šlo by to leda širokým obloukem, takže by Cáne musela obcházet polovinu vesnice. Může to samořejmě zkusit, ale je velká pravděpodobnost, že do té doby již bude po všem.
Veltaine a Corigen se obě sklonily nad léčitelkou více méně ve stejnou chvíli. Ostatní jsou příliš zabráni sebou, než aby nějak reagovali.
Aki má rozbitá ústa, ze rtů jí teče krev. Na tváři již promodrává silná pohmožděnina, kde se její obličej setkal s rukou horala. Ale příčinou jejího bezvědomí zřejmě bude kámen, na který poadla hlavou... ze rány na spánku jí teče krev a zasychá na plochém kameni.
Vypravěčka - 28.Dubna 2005 14:48
První, kdo začal otevřeně na příchod horalů reagovat, byl Goran. Praštil jednoho z mužů, kteří stáli za ním oštěpem do rozkroku. Ten to zjevně nečekal, chytil se za citlivá místa a zavyl. Skácel se na zem. Goran tak neviděl, jak největší z nich udeřil Aki.
Další se už nerozpakovali a vrhli se na Gorana, než stihl v útoku pokračovat. Jeden z nich se prostě odrazil a skočil po Goranovi s úmyslem na něj padnout celou vahou a srazit jej na zem. Goran koutkem oka zachytil Akinwe ležící na zemi.
Kruel na tom byl podobně. Chytl statného chlapa za zápěstí, ale ten se nijak nerozpakoval. Místo odpovědi na Kruelova slova rovnou mách druhou rukou zaťatou v pěst míře na Kruelovu bradu. Horal má delší ruce než kruel. Takže pokud se Kruel bude chtít ráně uhnout dozadu, bude muset chlapa pustit.
Eldenurin
Chvilku ti zabere než natáhneš tětivu na luk a založíš šíp. Tvojí akci mám v patrnosti. Přijde na řadu příště.
Goran - 29.Dubna 2005 08:29
Upustím oštěp na zem, když po mě skočí horal, aby mne srzil k zemi. Jasný .. jasný, když za mnou stáli, s tímhle počítat museli a byli připraveni zaútočit. Otáčím se k vrhnuvšímu se muži.
"Nééééé!" Zavyju, když zahlédnu, že Akinwe leží na zemi.
Přes to všechno instinkty bojovníka jasně říkají, že bych jí nepomohl, kdybych se teď snažil k ní dostat. A hlavně, ještě jsem ani nedokončil obrat k útočícímu muži a už cítím, jak mi naráží na rameno. Vím, že už bych mu neuhnul, proto se snažím využít jeho pohybu, rychlosti a váhy, a padám v jeho směru dříve, než se o mě nějak zbrzdí. Rukou jej chytám za lem vesty nebo za krk (podle toho, co se mi podaří nahmátnout), táhnu ho za sebou, čímž mu přidávám rychlost ještě větší a snažím se o to, abych ho nasměroval hlavou šikmo k zemi a praštil s ním pořádnou silou.
Na nic jiného reagovat nedokáži, takže to vypadá, že i pokud bych tohoto vyřadil, budu mít veliké problémy s tím dalším.
Alaris - 29.Dubna 2005 09:33
Tak fajn, hochu
Nehodlám s někým o hlavu větším než já bojovat fér způsobem. Přikrčím se a zároveň švihnu volnou rukou nahoru, abych se vyhnul ráně mířící na mojí čelist.
Je mi jasné, že ranou do hlavy nebo do břicha takového chlapa nevyřadím a delším boji bych určitě prohrál. Takže když jsem v té správné výšce, odrazím se kupředu, abych svého protivníka nabral kolenem do rozkroku.
Corigen - 29.Dubna 2005 15:27
Rychle začnu hledat po kapsách kus látky nebo něco, čím bych mohla Aki zastavit krvácení. Snažím se jí pomoci jak to jen v těchto podmínkách dokážu (a radši bez použití mých schopností, na to bude až moc času jestli to bude komplikovanější než to vypadá.)
Saitlin - 01.Května 2005 21:15
Letmým pohledem zhodnotím situaci. Boj je až příliš blízko, než aby bylo dobré pokoušet se Aki pomoci přímo tu. Na chvíli se zadívám na Corigen, něž promluvím přímo k ní, nevšímajíc si prozatím ostatních, ani zvuků boje probíhajícího vedle nás.
"Měly bychom ji přenést někam stranou, tohle není zrovna nejvhodnější místo. Tedy pokud s ní můžeme pohnout. A pokud budeš potřebovat s čímkoli pomoci, řekni..."
Ward Štítolam - 02.Května 2005 14:03
Reaguji jen chvilnku po Kruelovi. Rozběhnu se k horalům a na nějakého vyššího zaútočím skloněnou hlavou. Přilbou mu narazím do žalludku nebo níž, ale v té chvíli už mám v ruce bitevní sekeru a chystámse na obranu. Pokud budu mít čas zkusím ještě někoho sundat na plocho svou dvoubřitkou..
Vypravěčka - 03.Června 2005 14:29
Aki má ránu na hlavě od pádu na káme... ten už je celý rudý její krví a ta stéká po vlasech na rameno. Je v těžkém bezvědomí. Ale dýchá pravidelně a srdce jí bije. Obyčejný kus látky na zastavení krvácení stačit nebude.
Vypravěčka - 03.Června 2005 14:32
Hlavnímu z horalů se vedle nohy zabodnul šíp. Ten něco zavrčel a smýknul Kruelem stranou než stohl dokončit svůj výpad prosti jeho rozkroku. V podstatě jej odhodil a pustil, aby si uvolnil ruce. Něco nesrozumitekně zavrčel a v okamžiku se mu v ruce objevila jeho sekera.
Ze rvačky na pěsti se díky vystřelenému šípu stal ozbrojený boj. Tohle si horalé berou osobně.
Vypravěčka - 03.Června 2005 14:36
Goran i horal, který se na něj vrhnul se oba válí na zemi. Goran je na tom o něco lépe. Nějakou tu ránu svého mohutného těla o zem snese, sice ho zabolelo v zádech a ozvalo se i tlumené křupnutí namáhaných obratlů, ale bolest teď ani nevnímá.
Druhý padnul díky Goranově nesměřování na zem hlavou napřed. Dutá rána ho vychýlila ze soustředění. Do bezvědomí sice nepadl, ale podle nekoordinovaných pohybů se dá soudit, že není zrovna při sobě. Zůstal ležet na Goranovi. Ten je sice jeho tělem chráněný, ale zároveň mu horal pokoušející se vyškrábat na nohy, docela překáží.
Vypravěčka - 03.Června 2005 14:38
Ward se rozeběhl proti jednomu z horalů, jako beran. V něm tento způsob útoku vzbudil spíše úsměv. Až překvapivě pružně na někoho jeho velikosti uskočil stranou, takže trpaslík proběhnul... než se stačil zastavit a otočit, horal už stojí připravený se sekerou a zubí se. Zjevně z boje má spíše zábavu.
Corigen - 03.Června 2005 21:21
Máš asi pravdu. odpovím Veltaine a pokusím se Aki opatrně přenést někam, kde bych ji mohla ošetřit efektivněji.
Eldenurin - 06.Června 2005 02:15
Sakra
Jen zavrtím hlavou nad tím jací jsou ti horalové nezpůsobní hulváti a blbci.
No když to chcete řešit takle...
Bez jediného slova povstanu a znovu založím šíp a začnu scházet rychlejším krokem dolu do vesnice tak abych měl odstup od chumlu a mohl střílet, avšak ne do chumlu...
"TAK A DOST"
Snažím se překřičet vřavu která je již zřejmě pěkně rozjetá. Čekám na nějaký správný okamžik kdy by se nějaký jejich horal oddělil nebo kdyby se snad rozeběhl na mne, pak bych vystřelil...mířil bych na bedra.
Alaris - 06.Června 2005 11:16
Který ... pitomý troll, hledám chvíli tu nejhorší nadávku pro střelce onoho šípu.
Zvednu se ze země na nohy, vytasím tesák, abych se mohl bránit proti sekeře, ale držím si odstup cizího horala.
"Tohle neni dobrý boj. Nás je víc, bude moc mrtvých," zavrčím na náčelníka druhé skupiny. Nepochybuji o tom, že horalé z vesnice by Aki bránili za cenu životů, ale taky se mi nechce umřít jako první.
Vypravěčka - 06.Června 2005 14:38
Horalové z vesnice si povšimli rozruchu, ale místo rovnou na místo boje, zamířili nejdříve do svých srubů pro sekery... či podobné zbraně.
Cizí horalové však nevypadají, že se hodlají vzdát. Přeci jen s něčím podobným počítali. Navíc jsou si dost sebejistí, patří mezi nejlepší a nejtvrtdší válečníky v kraji.
Horal, kterého Goran prve praštil se začíná vzpamatovávat, Staví se na nohy a i on sáhl po sekeře. Jeden se válí na Goranovi. Jejich náčelník bojuje s kruelem.
Další se postavil trpaslíkovi který na něj zaútočil. Pátý a poslední zatím nemá protivníka na blízko a rozhlédl se po kopci, po tom kdo vystřelil šíp. Spatřil Eldenurina. Sebral Goranův oštěp, připravil si jej k hodu.
Vypravěčka - 06.Června 2005 15:32

soukromá zpráva od Vypravěčka pro Kenzie Tichošlápek
Téměř po týdením bloudění v těhle zatracených horách jsi dnes ráno konečně mezi stromy zahlédl šedavý proužek dýmu. Konečně!
Zásoby jídla ti už docházejí, čerstvou studánku jsi také nějakou dobu neviděl. V lese je zatracené vedro a dusno... a ke všemu tě v noci probudil křik. Čísi vyděšený, bolestný křik... který náhle utichl. Zvířata jsou zalezlá, jak by se krajem pohyboval predátor. A tobě se vybavují povídačky, které jsi o těchto horách zaslechl před léty... Povídačky o lovci lidí, který se ve zdejších lesích objevuje za dusných, horkých lét jako je tohle...
Zamířil jsi tedy za kouřem. Došel jsi do jednoho malého údolí, skrytého mezi skalnatými svahy. Sotva se před tebou rozevřelo, ještě ani nejsi na okraji lesa, zaslechl jsi zvuk boje. Nebe je jasné... bez jediného mráčku a slunce už takhle dopoledne pálí s děsivou silou. Další prokletě horký den.
Před sebou vidíš chumel bojujících mužů. Nelze rozeznat kdo ke komu patří. Jisto jistě rozeznáváš jen jedno... jeden z horalů, o tom, že je to horal nemůže být pochyb... vysoký muž širokých ramen s hrubými plavými vlasy, v koženém oblečení... v ruce má ošťep, stojí k topě více méně zády, čelem se postavil proti rudovlasému muži, který se blíží k vesnici z druhé strany s nataženým lukem a založeným šípem.
Kousek za horalem proti sobě stojí dva muži. Jeden se sekerou v ruce je o více jak hlavu vyšší než druhý, který právě tasil tesák.
Bokem od nich se na zemi válí tři muži. Jeden se zdvíhá, rozhlíží kolem, když vidí ozbrojené, sahá po sekeře. Druhý leží na břiše, vypadá dosti zmateně, hrabe se na nohy, pod ním leží třetí muž, zády na zemi.
Pak vidíš ještě jednoho horala, na kterého zaútočil "beraním" způsobem trpaslík. Horal se mu uhnul, rovněž tasil sekeru. Připraven se bránit dalšímu útoku.
Kus za nimi, směrem k vesnici leží někdo na zemi, ale kdo nevidíš, ve výhledu ti zaclání dvě ženy, které se nad ním sklánějí.
Kenzie Tichošlápek - 06.Června 2005 15:37
soukromá zpráva od Kenzie Tichošlápek pro Vypravěčka
Blížím se rychlím krokem blíž k rusovlasemu muži
že by snad další tyr v těchto končinách jsem připarven vrhnout se na pomoc svému krajanovi, na což usuzuju z barvy jeho vlasů, která je podobná té mé.
Vypravěčka - 06.Června 2005 15:42
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Kenzie Tichošlápek
K rudovlasému muži se namáš jak dostat. Mezi tebou a jím je celé prostranství, kde se boj odehrává. Bokem to obejít nemůžeš, on již vyšel z lesa, je na volném prostranství.
Kenzie Tichošlápek - 06.Června 2005 15:58
soukromá zpráva od Kenzie Tichošlápek pro Vypravěčka
Jdu tedy do vesnice a než tam dorazím, najdu si v lese pořádnou sukovici,která mi padne do ruky a cvičně s ní pákrát máchnu. Pokud neodhadnu ke které straně patří onen muž, jehož považuji za svého krajana, rozhlédnu se, abych zjistil co dělají místní vesničani. Počkám chvíli, abych viděl, na koho budou útočit. Až to zjistím, vrhnu se na nejbližšího horala, který je zjevně podle jednání místních agresorem. Podle toho, v jaké bude pozici a situaci ho vezmu bud sukovicí zezadu do zátylku nebo se přikčím a uštědřím mu pořádnou ránu pod kolena
Kenzie Tichošlápek - 06.Června 2005 16:41

Z lesa na opačné straně osady než je právě muž s lukem se vynoří postava muže, jehož výšku byste mohli odhadnou okolo 190 cmVypadá na opravdu kus pořádného chlapa,ale přitom se pohybuje lehce a pružně..jeheho zářivě rudé až měděné dlouhá vlasy jsou na na pravém spáknu spletyny v silý cop, v levém uchu má náučnici na níž se na zlatám řetízku houpe modrý drahý kámen, který ladí s barvou jeho očí. Jeho silnou svalnatou postavu halí podivný úbor. Přes bílou (tedy kdysi) košili je přehozen pléd modrozeleně kostkovaný ( tunika, která se navléhá přes jedno rameno a splíbá podél těla, je opásaná opaskem a končí ve tvaru kiltu-skotské suknice). Košile i pléd jsou propocené a špinavé dlouhým pobytem v lese. Na zádech je připevněm dlouhý meč. v ruce držím sukovici rozhlíží se po situaci ve vesnici.
Kenzie ty pitomče, kam ses to zase dostal, to srdí pořádnym výpraskem
Zhodnotím situaci a až je zřejmé, kteří jsou vesničani, přidám se na jejich stranu.
Třeba mi dají aspon napít a nechají mě tu vydechnout, když jim pomůžu
Cánë - 06.Června 2005 17:51
Na okamžik pozvednu oči vsloup, ale pak se seberu a snažím se dostat k Aki a ostatním ženám. Snažím se při tom využít nastálého zmatku a vřavy a toho, že pozornost cizích horalů je teď obrácena na jejich stávající protivníky a bezprostřední nebezpečí.
Cánë - 06.Června 2005 17:53
soukromá zpráva od Cánë pro Vypravěčka
Pokud budu mít tu možnost, popadnu nějaké polínko nebo silnější klacek, který unesu a kterým bych mohla být schopná pádně některého z cizích horalů praštit.
Eldenurin - 06.Června 2005 23:50
soukromá zpráva od Eldenurin pro Vypravěčka
Vidím toho horala co se připravuje k hodu?
Vypravěčka - 07.Června 2005 14:35
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Cánë
ˇBuď poběžíš rovnou k Aki, která je několik sáhů bokem od bojujících, nebo se budeš shánět po klacku, kterým bys mohla praštit horala a snažit se k němu přiblížit.
Jinak počítej s tím, že oni tě uvidí.
Takže jak se rozhodneš? Co vlastně budeš dělat?
K Aki se můžeš dostat bez potíží, ale zároveň provést obě dvě věci možné příliš není.
Vypravěčka - 07.Června 2005 14:37
soukromá zpráva od Vypravěčka pro Eldenurin
Vidíš, postavil se a o půl kroku vykročil proti tobě. Zatím vyčkává, úrotože jsi se pokusil začít vyjednávat. Nebo možná jen až se přiblížíš na vhodnější vzdálenost... kdo ví.
Ward Štítolam - 07.Června 2005 20:51
Zavrčím a otočím se...neslušně, velmi neslušně zandávám a rozvážně vykročím proti horalovi se svou dvoubřitkou drženou obouruč...
Eldenurin - 07.Června 2005 21:50
Když si všimnu horala který si začal chstat oštěp zřejmě k vrhu a dokonce zřejmě proti mě jen se zastavím a lehce skloním luk, ale narovnám si ho tak abych ho měl na jeho stranu kde on stojí.
"Můžete mi vysvětlit proč se musíte prát? to Vás to tak baví? kdybyste radši dělali něco užitečnějšího...třeba si navzájem pomáhali a ne se tady prali...já nechci žádnou krev a žádné mrtvé...toho už sem viděl spousty takže bych tě porposil abys ten oštěp zase položil a rozumně sme se mohli domluvit."
Na mé tváři je znát, že se opravdu všechno snažím vyřešit slovy než akcí a krví...
Cánë - 08.Června 2005 22:51
soukromá zpráva od Cánë pro Vypravěčka
Dobrá, jdu tedy k Aki, i když, jak se zdá, je o ni postaráno, nebylo by zrovna chytré se do rvačky moc míchat, protože zatímco moje rána by byla k smíchu, jejich by mi nejspíš slušně pocuchala fasádu.
Jdu k Aki, abych zjistila, jak je na tom.
Cánë - 08.Června 2005 22:53
Měkce se rozeběhnu směrem k Aki. Koutkem oka jen sleduju vývoj rvačky, aby mi neunikl nebezpečně prudký pohyb ke mně, ale nezapojuji se.
Goran - 13.Června 2005 07:15
Pokrčím ruku a uchopím pevně horala ležícího na mě za krk. Druhou rukou se snažím sevřít jeho koženou vestu někde na boku, protože k rozkroku se nedostanu a pokusím se ho odmrštit proti nohám vzpamatovávajícího se soupeře, kterého jsem zasáhl rukojetí oštěpu.
Je pravda, že stisk na krku není rozhodně jemný a ani odhození nebude příjemné ani šetrné. Svaly na mých pažích se napínají.
Rasek - 17.Června 2005 07:47
Když jdu po cestě a prozpěvuji si najednou uslyším hrozné výkřiky. Jdu tím směrem a tam uvidím jak se pere nějaký horal a barbal. Z povzdálí se na to dívám a nezasahuji. Zpozoruji ale osobu. Ženu, rozhodnu se, že za ní půjdu.