Vypravěč - 05. ledna 2022 11:15

Štandartné ráno Ulica, Nixovo bistro Karin Vyzerá to ako ďalší obyčajný deň v Cronte. Medzi budovami vidíš ako chodia vozidlá a občas uvidíš vznášadlo ako preletí cez olivovú oblohu s rozptýlenými striebornými mrakmi. Ulice sú šedivé, veľa chodcov tu nie je, a ak áno, tak sa niekam ponáhľajú, ale ty más na čas, Keďže ideš na raňajky do Nixovho bistra. Nix je asi 1,5 metra vysoký humanoid s veľkými čiernymi očami, modrou pokožkou s oranžovými škvrnami a má štyri ruky. Niekoho môže jeho vzhľad odradiť, ale ako už jeho reputácia naznačuje má jedno z najlepších bistier v okolí a čo je najlepšie, za rozumné ceny. odkaz Otvoríš dvere, na ktorých zazvoní malý zvonček a Nix si ťa hneď všimne a zdvihne jednu ruku, v ktorej má ceruzku na pozdrav, v druhej má kalkulačku s ďalšími dvoma umýva nádobie. Zdá sa, že veľa ľudí tam teraz nie je, pretože väčšina už odišla do práce. Nazdar Karin ! Tak čo si dneska dáš ? Mäso s ryžu, sushi, nutričnú pastu na cestu alebo to necháš na mňa ? A čo sa týka tej nutričnej pasty už nám došla aj banánová. Sú tam v automate. Ukáže jednou rukou na automat, ktorý stojí na kraji miestnosti. A inak ako sa darí ? Počul som, že nový predseda mesta chce rozšíriť západnú časť mesta, takže prídu nový prisťahovalci ale chce aj zlepšiť mestskú políciu, tak uvidím ako sa to vyvinie. Zloží veci, a trochu si pretiahne ruky a čaká dáva si rukavice a berie si veci na naberanie jedla.

Karin Arianna Rinonová - 05. ledna 2022 15:13

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Nixovy mňamky U Nixe se nikdy nejde rychle rozhodnout. Všechna jídla mi tu připadají dobrá a taky krásně voní. Chvíli váhám, ale pak řeknu že to nechám na něm. Nix vždycky ví co mi bude chutnat navíc tuto možnost zvolím vždy když je rozhodování pro mě obzlášť těžké. Chvíli ještě poslouchám novinky z města, ale když se zmíní o policii tak se zaposlouchám víc, ale nic dalšího k tomu neřekne. Vím že je to s mím "výdělkem" trochu težší už teď když je policie napozoru. Ale pořád je celkem lehké je ovládnout když mě chytí. Vždy skočí na ten žvást i tom že tu někdo běžel a ta peněženka mu vypadla z kapsi. Jsou tak hloupý. Ale teď si už musím dávat větší pozor protože víc poldů najednou jentak neoblafnu. Toto mi běží v hlavě když čekám co Nix vykouzlí. Chodím sem už dlouho, ale stále mě překvapuje jaká senzační jídla umí vykouzlit za poloviční cenu. Než dostanu jídlo tak se koukám po ostatních. Všichni vypadají že nemají nic po čem bych zatoužila a tak se začnu zajímat o okno na ulici. Najednou vydím jak před podnikem postávají poldové. Doufám že nepůjdou dovnitř.

Vypravěč - 05. ledna 2022 15:48

Už sa to nesie ! Nixovo bistro Karin Keď to Nix začuje, hneď odpovie: Ide sa na to ! A v tom momente uvidíš ako tam začne pracovať v otvorenej kuchyni a pripravovať jedlo. Onedlho sa ti ocitne na stole Menší tanier so sushi, poriadna porcia pečených zemiakov s duseným a následne grilovaným veľkým kusom mäsa a posledný tanier s kúskom krémového koláča so želé navrchu. Nech sa páči a budú to 4 kredity. Opráši si ruky a v zapätí mu zazvonia hodinky na ruka a odbehne do zadu, pretože sa mu tam asi niečo pečie. Policajti sa chvíľku rozprávajú, ale potom tiahnu ďalej. Asi ešte nemajú prestávku. Ale tvoju pozornosť upúta vysoký muž v šedom dlhom kabáte so šedým klobúkom o trošku tmavšej farby. Príde pred dvere, trošku sa skloní a vstúpi do bistra. Musí mať aspoň 2 metre a 20 centimetrov. Sadne si k jednému zo stolov, dá si dole klobúk kabát a začne si čítať menu. Po pár minútach príde k baru a objedná si jahodovo-čokoládový koláč. Je vidieť, že aj jeho koža je sfarbená mierne do šedej farby a má na sebe čierne tričko. Je vidieť, že je veľmi dobre stavaný a svalnatý. Keď mu to Nix donesie, iba pokývne hlavou, dá peniaze a ide si sadnúť späť na svoje miesto.

Karin Arianna Rinonová - 05. ledna 2022 16:15

Tajný agent Mňam! Já věděla že to bude dobré. Zaplatím a sním vše. Chystám se k odchodu když vtom mi pohled spočine na podezřelém muži. Nejprve mě napadne jestli by z něj nebyl něaký ten kredyt, ale když očima spočinu na jeho těle tak mi dojde že na něj teda fakt nemám, kdyby mě chytil... Radši nehci ani pomýšlet. Zajímá mě jedno, je to pracháč,konkurence nebo jen normální muž co se tu jentak poflakuje. Nejhorší co mě napadá je že to bude polda v přestrojení nebo tajný agent. Ale což snažím se ho odhadnout když v tom se setkám s jeho pohledem. Rychle ucuknu očima a doufám že nezjistil že jsem se na něj dívala. Skrčím se za stolem a dělám jako že si čtu nápojoví lístek aby to vypadalo že můj pohled byl náhodný. Dostanu celkem žízeň a tak se doopravdy začtu do nápojového lístku a potom si odcházím objednat. Umínila jsem si totiž že se u objednávky na záhadného muže zeptám.

Vypravěč - 05. ledna 2022 17:12

Behemot Nixovo bistro Karin Daný muž si ťa nevšíma a pokračuje v jedení. Keď prídeš za Nixom, ten ti dá plechouku coly na účet podniku a prikloní sa bližšia k tebe a potichšie povie: To je Behemot. To je geneticky upravený človek pre vojnu. Niečo ako supervojak, len nemá vymytý mozog alebo nie je robot, či kyborg. Ale tento druh som naposledy videl v telke, keď dávali dokument z vojne o nezávislosť tých 3 baníckych planét vo vedľajšom sektore. Ale to bolo pred tridsiatimi rokmi, tak neviem kde sa tu berie. Možno pre niekoho pracuje, ale dávaj naňho pozor. Títo chlapíci môžu ohnúť titánové trámy, pretláčať sa s buldozérom alebo prežiť priamu strelu z pechotné pulzného dela do hrudníka. Medzitým si ten muž vytiahol PDA prečítal z neho niečo, dal ho späť do kapsáčových nohavíc a zapol si gombíky na tom vačku. Následne si trochu povzdychol vytiahol obálku, pozrel si ju, tak napol zastrčil do kabáta a zapozeral sa do okna na mesto. Mal na sebe ustaraný výraz a bol pred ním rozjedený koláč, z ktorého každú chvíľku odjedol.

Karin Arianna Rinonová - 05. ledna 2022 19:03

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Krádež Ještě jednou se kouknu po podezřelém, dopiju colu a odcházím. Mám přece práci. Jdu do nákupního centra. Je to celkem daleko, ale jestli chci něco získat tak musím máknout. Sice mám pořát dost kredytu z krádeží minulý týden, ale vydělávat se musí. Jdu si takhle po nákupáku a ani ne za hodinu mám už tři peněženky, 5 hodinek a tři pistole. Je divné kolik lidí tu má zbraň. Teď mě čekají nákupy. Moc ráda nakupuju z čerstvě vzdělaných peněz. Nakoupila jsem potřebné věci když před jedním obchodem vydím ležet kabelku. Moc se nerozmíšlím a beru ji. Jak jednoduché. Nesu ji jako by mi patřila takže to v klidu projde. Venku před obchodem ji otevřu.

Vypravěč - 05. ledna 2022 21:23

soukromá zpráva od Vypravěč pro Nepríjemné Stretnutie Pred obchodným centrom Karin Keď otvoríš tašku, uvidíš tam pár drobností a zapnutý GPS lokátor. A z okolia vidíš ako vystúpia miestny Gangstry na cele s Garrym Henricksnom Prezývaným aj Krysák. Má kybernetické ruky a oči v tvare slnečných okuliarov a zeleného mohawka. Iba sa na teba zaškerí a povie: No čo to tu máme. Naša malá zlodejka sa vidala na to jej „zarábanie“ do môjho rajonu. To ta ešte život neomrzel z minula, keď sme ťa nehali v tom smetiaku ? Ale neboj sa tento krát nebudeme taký zhovievavý.... A s pištolou v a teleskopickým obuškom sa k tebe približuje a aj zbytok jeho skupiny. Keď sa pozrieš, zbadáš, že ich je asi sedem.

Vypravěč - 05. ledna 2022 21:52

soukromá zpráva od Vypravěč pro Nový Kontrakt Bočná ulička Marven „Bam !“ Padol posledný výstrel a s ním aj posledný člen tejto skupiny na zabitie, aby si splnil kontrakt. Keď si si dokončil potrebné veci, vyšiel si zo starého skladiska do bočnej uličky, kde sú iba úzke cestičky medzi budovami šplhajúce sa do výšky. O pár minút ti zavibruje mobil, kde ti naskočia kredity na účet. A Následne ponuka na nový kontrakt. Tá cena je lákavá a chcú iba, aby si našiel jedného muža a získal od neho jeho PDA a dať ho do schránky na určenom mieste. Dávajú ti hodinu na rozmyslenie a posielajú aj detaily. ====================================================== Meno : Adam Grey Rasa: Varianta človeka - Behemot Vek – Neznámy Zamestnanie- Neznáme Bydlisko-Neznáme Aktuálna Lokácia – Pohybuje sa blízko neďalekého obchodného strediska Výzor- Dlhý šedý kabát, klobúk, šedá pleť, Výška : cca 230cm Upozornenie: Zbrane ho nezložia ====================================================== Z armady vieš, že Behemoti sú geneticky upravený ľudia pre vojnu a bojové účely, ale naprosledy boli nasadený 3 sektory odtiaľto pri zošalení jednej umelej inteligencie v továrenskom svete, pretože normálny vojaci tam mali priemernú dobu prežitia 28 Minút po pristaní. Dokážu byť vysoko nebezpečný a dokážu zniesť strašne veľké poškodenie tkaniva, kosti majú odolnejšie než kov a silu, že normálneho človeka dokáže pretrhnúť ako papier. A po tejto operácii Iron Heart boli zakázaný vo vojnách, kvôli „Prísne tajným záležitostiam“.

Karin Arianna Rinonová - 05. ledna 2022 22:07

Tajná zbraň Tohle se stát nemělo, ale čekala jsem že to přijde. Jinak bych už celý měsíc nenosila v kapse své bundy pepřák. Navíc mám u sebe nově tři zbraně. Můžu skusit tuhle noční můru už jednou provždy ukončit. Nacvičený pohybem vytáhnu z kapsi pepřák a na první pokus ho zasáhnu do toho jeho hloupého ksichtu. Nevím jestli bude fungovat protože je to podomácku vyrobené, ale na chvilku ho to určitě zdrží. Než se vzpamatuje proběhnu kolem něj a už si razím cestu davem na ulici. Konečně moje cesta. Předsebou mám schody na střechu jednoho prázdého domu, je to jedna z mích cestiček když mě honí policie. Očistijo za sebe tu proklatou kabelku. Nevím jestli mě ještě honí, ale pro jistotu to riskovat nebudu. Běžím dál po lávkách co jsem si udělala na střechách domů. Běžím a běžím střechy už se snižují protože se blížím ke garážím. Z nich pak vede žebřík dolů a o ulici dál je můj "příbytek". Běžím po střechách garáží když vidím že část mezi dvěma garážemi je probořená. Je to kousek pomyslím si a rozhodnu se to skočit.

Vypravěč - 05. ledna 2022 22:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pád Osudu Pri garážach Karin Keď skočíš, uvedomila si si, že si sa trošku prepočítala a padáš dole. Už si myslíš, že je po tebe, už sa ti prehráva pred očami celý život, všetko dobré a všetko zlé, čas s rodičmi, útok vlkodlaka, život na ulici, tie premeny, to čo sa dialo a dokonca aj to, na čo si vôbec nepamätáš... A zrazu je to tu: Dopadneš, ale zdá sa, že to nie je betón, ale do niekoho náruče. Je to ten z Nixovho bistra. Pozrie sa na teba, následne hore a nakoniec ťa postaví na zem. Premeria si ťa očami a povie trošku hrubším hlasom: Ty si tá, čo bola ráno v reštaurácii, že ? Pretože som sa rozprával s barmanom a hovoril mi, že ty si Rinonová. Pokiaľ áno, vedela by si mi povedať, kde je tvoj otec ? Je to veľmi dôležité... Poobzerá sa okolo a vytiahne z kabáta obálku s menom tvojho otca a ešte dodá A mimochodom, ja som Adam. Adam Grey.

Karin Arianna Rinonová - 06. ledna 2022 05:27

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Otec Jak to že zná jméno mého otce? Pomyslím si. Z toho úťeku mě bolí kotník a ještě k tomu se teď asi budu muset centru vyhýbat. A na tátu se mi fakt vzpomínat nechce. Kdyby viděl jak teď žiju tak by z toho moc radost neměl. Je mrtvý řeknu a snažím se nerozbrečet. Ale pak se vzchopím. Tady teď nikdo brečet nebude řeknu si. Karin Rinonová nikdy na ulici a obzvlášť před lidmi brečet nebude. Řeknu si. Jen nechápu jak sakra zjistil jméno. Jan Rinon přece nebyl niak slavný ne? Žil průměrný život s průměrnou prací. Tak nechápu ker to jméno vzal. Jeho šéf v práci ví že je mrtví a co by tedy po něm mohl chtít tento záhadný muž.

Det. Adam Fletcher - 06. ledna 2022 09:34

soukromá zpráva od Det. Adam Fletcher pro Obálka Pri garážach Karin, Adam To ma mrzí. Dám si dole klobúk, je vidieť, že nemám vlasy a pokračujem. Ja som sa s tvojím otcom poznal. Bol som osobný strážca jeho strýka, ktorý nedávno zomrel. Tak posledný rok a pol som hľadal tvojho otca, pretože asi pred dvadsiatimi piatimi rokmi býval ešte teraz zosnulého Alfreda Rinona, ale potom utiekol z domu, niekde sa zašil a už nebolo po ňom ani stopy. Potom ako som ťa oboznámil so situáciou, a ja som zistil okolnosti, tak jediné možné riešenie je to, že obálku dám tebe. Podám ti obálku. Je to dedičný list. Je to tam všetko vypísané, ale v skratke ti teraz môžem povedať, že si zdedila vilu, celkom veľkú sumu peňazí, mňa, misiu, ktorú musíš dokončiť po tvojom prastrýkovi a pozostatky už teraz neexistujúcej firmy, ktorá je neďaleko od tej vily. Trošku sa popravým a následne čakám, čo sa bude diať ďalej.

Karin Arianna Rinonová - 06. ledna 2022 17:58

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Dědictví Nevěděla jsem že nám strýčka, ale jestli po něm dostanu tolik peněz tak to beru. V rychlosti si přečtu dopis a píše se tam prakticky to samé co mi Grey řekl. Jen nevím jestli Grey ví úplně všechny okolnosti smrti mého otce. Ale, když nevěděl že je můj otec po smrti tak asi neví ani to o mě a příčinu smrti. Doufám. Moc lidí to co se se mnou každý měsíc děje neví a chci aby to tak i zůstalo. Každopádně se vila, peníze i osobní strážce budou hodit. Jen o té misi v tom dopise moc není. Celkem mě to znepokojuje. Ale což mohla by to být sranda. Zeptám se tedy Greye o co se jedná v té misi.

Det. Adam Fletcher - 06. ledna 2022 18:29

soukromá zpráva od Det. Adam Fletcher pro V pohybe Pri garážach Karin, Adam Tak jednoducho sa to vysvetliť nedá a lepšie by bolo by lepšie, keby sme to prebrali po ceste. Máš niečo, čo si chceš zobrať ešte zo sebou alebo niečo vyriešiť, než pôjdeme ? Pretože neviem, či sa sem v najbližšej dobe vrátiš. Musíme odísť už dnes, ale príde až za 14 hodín, takže si môžeš vybaviť, čo budeš potrebovať. Pripravím sa a budem Karin nasledovať, kam pôjde.

Karin Arianna Rinonová - 06. ledna 2022 19:58

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Příbytek Je jasné že si potřebuji uklidit věci co mám u sebe a vzít si jiné. Řeknu Greyovi že za hodinu a půl budu zpátky. A tak když je moje střešní cesta zničená půjdu normálně po ulici. Je to celkem daleko, ale když nasadím svižnější tempo a zkrátím cestu z hodiny na půl. Po střeše by to bylo za 15 minut ach jo. Ale svoje cestičky mohu opravit potom. Stojím před domem a odemykám dveře. Za ty roky jsem si koupila mini byt v podkroví jednoho domu. Vyjdu po schodech nahoru a doufám že si mě nikdo z lidí v domě nevšímá. Rychle odemknu, přivřu dveře, odložím si bundu a zavřu dveře. Takto to dělám často protože nechci aby někdo viděl ty škrábance na tapetách . Zbalím si nezbytné věci do batohu a přidám pistol nabytou mími speciálně vyrobenými nábojnicemi a vyrážím zpět na místo srazu.

Marwen Vochov - 06. ledna 2022 20:28

soukromá zpráva od Marwen Vochov pro Splněná práce a nová práce S klidnou precizností dokončuji poslední zakázku. Zlikvidovat nějaký gang okupující cizí skladiště pro mne nepředstavovalo závažný problém. Daná partička mne totiž nečekala a tak jsem drze nakráčel do skladiště. Tedy né, že bych přišel hlavním vchodem. Sice mi na životu příliš nezáleží, ale přeci jen nepáchám sebevraždu a tak jsem vlezl na střechu a přes ní skrz okno do skladiště, kde probíhala divoká párty. Tu jsem rozpustil dávkou s útočné pušky. Boj to nebyl férový. Banda opilých gangsterů bez vojenského výcviku proti muži střízlivému s vojenských. To nebyl férový boj. Přesto se ze skladiště ozývala zuřivá střelba se samopalů a pistolí. Na kterou odpovídali jednotlivé výstřely mé pušky. Poslední s gangsterů se moudře rozhodl spasit se útěkem. Nedostal se ovšem daleko moje kulka ho dostihla ve dveřích. "Úkol splněn. Gang zničen, takže svět bude zase trochu lepším místem. " konstatuji, když procházím skladištěm a kontroluji, jestli některý z mích nepřátel není jen raněn. Zběžná kontrola mne ujistí, že nejsou žádní přeživší. Takže potvrdím svému zaměstnavateli splnění zakázky a vyjdu ven. Venku si vyzvednu pouzdro na útočnou pušku, jelikož nerad chodím se zbraní po ulici. Takto mám na rameni pouzdro v kterém můžu nést cokoliv od hudebního nástroje přes prut na ryby až po zbraň. Procházím ve stínu vysokých budov a mířím do hospody. Než tam dorazím přijde mi ovšem další zakázka. Přečtu si její specifikaci a lehce se zamračím. "Tohle je dobře placený, ale bude těžký." povzdechu si a vyrazím k autu, kterým přejedu k obchodní centru. Pušku schovám do prostoru v kufru a vyrazím pěšky k centru nejdříve jej pomalu obcházím. Hledám muže který by odpovídal popisu.

Vypravěč - 07. ledna 2022 19:18

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cieľ zameraný Nákupné centrum Marwen Po kratšom hľadaní sa ti podarilo lokalizovať danú osobu. Sedí na terase v jednej kaviarni, pije niečo a číta si zo svojho PDA. Chvíľu ho pozoruješ a zdá sa, že na niečo čaká. Potom len zdvihne hlavu a chvíľku sa pozerá na oblohu cez presklenú strechu nákupného centra. Následne sa pozrie na hodinky a v tom si uvedomí, že asi niekam mešká a musí sa ponáhľať. Vytiahne kredity, položí ich vedľa PDA na stôl, schová peňaženku a zoberie si do vačku kredity miesto PDA. Toto je asi tvoj šťastný deň. Pre istotu sa pozrieš kam ide a vidíš ako vybehne von z centra a zoberie si taxík.

Vypravěč - 07. ledna 2022 19:48

soukromá zpráva od Vypravěč pro Nezvyčajný zákazník Pri garážach Jack Sedíš si v svojom taxíku pred obchodným centrom a počúvaš v rádiu, čo je nového, keď v tom pribehne a nasadne do auta väčší muž v šedom kabáte, so šedou pokožkou, výškou asi 2,3 metra a klobúkom. Hneď ako si sadne, tak povie blok D-17 Garáže a rýchlo. Zdá sa, že niekam ponáhľa. Je to celkom ďaleko, ale zdá sa, že kredity má už pripravené. Po ceste sa ťa spýta : Aký máš názor na korporácie a hlavne na tie zaniknuté. Je škoda, že sa niektoré kvalitné podniky neprebijú k väčšiemu úspechu. Trošku si ťa prezrie a dopovie: Lebo vyzeráš ako typ, čo by sa do jednej hodil, čo na to povieš ? Následne keď zastavíte na danom mieste, vystúpi a nechá ti tam celkom pekný bonus a k tomu odkaz. Keď ho otvoríš, je tam vnútri letenka na vesmírnu loď a odkaz : Toto je, keby si sa chcel pridať... Jack.

Vypravěč - 07. ledna 2022 20:00

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ešte jedna maličkosť Miesto Stretnutia Karin, Adam Dobre Karin, ja už potrebujem vyriešiť už len jednu maličkosť. Trochu sa prejdeme. Potrebujem si vyzdvihnúť balík. Prejdeme pár blokov a zastavím sa pri poštovej schránke. Otvorím ju a vytiahnem odtiaľ PDA. Dobre ja už mám vybavené všetko. Budeš ešte niečo potrebovať vyriešiť alebo niekoho navštíviť predtým než pôjdeme na loď ? Ak nie môžeme vyraziť, ale a áno, tak ešte máme dosť času na doriešenie nejakého toho problému. Skontrolujem PDA a následne si ho zapnem, zapíšem si niečo a zase ho schovám do kabátu.

Marwen Vochov - 07. ledna 2022 20:23

soukromá zpráva od Marwen Vochov pro Nákupní centrum Zrovna obcházím centrum, když zahlédnu svůj cíl. Nemůžu uvěřit svému štěstí. Právě sedí na terase v kavárně a na něco čeká. To je pozitivní, ještě se ujistit že to je vážně on. s tím zajdu do kavárny. Zatím, co menu použiji, jako krytí, abych si ověřil specifikaci mise a cíle. Teď hlavně neodcházej. prosím cíl v duchu, jelikož je mi jasné, že bych se musel zvednout a jít za ním. Což je naprosto proti zásadám skrytého postupu. Cíl je od speciální jednotky, takže raději budu předpokládat, že má výcvik v konspirační práci. Dokud se neprokáže opak. nabádám se k obezřetnosti, když se ujistím že je to vážně můj cíl. Já si objednám kávu a než mi jí donesou, zvědavě studuju co dobrého v kavárně ještě mají. No, chtělo by to něco slaného, ale to tu mít nebudou. povzdechnu si a periferním viděním sleduji svůj cíl. Zaznamenám, že sleduje oblohu. Nad čím asi uvažuješ. přemýšlím také, ale ani mne zatím nenapadne podívat se na oblohu. Dopiju svou kávu v okamžiku, kdy se muž podívá na hodinky a zvedá se k odchodu. Přesněji kopnu jí do sebe. Dojdu k baru a zaplatím. Díky tomu můžu relativně nenápadně pozorovat svůj odcházející cíl a nemůžu uvěřit tomu, co vidím. On zapomněl PDF na stole?! bleskově zaplatím dojdu oknu a zadívám se ven na oblohu a mimovolně při tom sebere PDF. To schovám do kapsy, pak vyjdu za svým cílem. Když ho vidím, jak nasedá do taxíku a spěšně odjíždí, rozezní se mi v hlavě poplašné zvony. Co, když je to naváděcí zařízení! s tím rychle opustím nákupní centrum. Rychlou chůzí, která se od klusu liší jen nepatrně, zamířím k autu. Jsem rozhodnutý se tohoto balíčku co nejrychleji zbavit a co víc odnést je pryč z místa, kde je tolik civilistů. No, tenhle balíček vážně hrozně smrdí. Čím dřív se jej zbavím tím lépe. plán je ten, že nasednu do auta a co nejrychleji jej odvezu na místo odevzdání.

Karin Arianna Rinonová - 08. ledna 2022 07:30

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Na palubu! Překvapilo mě že si ten balík nevizvedl za tu dobu co jsem byla pryč, ale rozhodnu se to nekomentovat. Jdu tedy za ním. Řeknu mu že už asi nic řešit nepotřebuji. Spravit svoje cestičky mohu až později. A momentálně mě nic jiného nenapadá. A tak Greovy řeknu že můžem jít. Zatímco jdeme na loď chci se z něj pokusit něco vytáhnout o misi. Ptám se ho, co budeme dělat? A jestli to bude nebezpečné?

Vypravěč - 08. ledna 2022 17:24

soukromá zpráva od Vypravěč pro Niečo tu smrdí. Na ceste k bodu odovzdania, Bod odovzdania. Marwen Hneď ako nasadneš, dupneš na plyn a ideš k miestu odovzdania čo najrýchlejšie. Keď prídeš na miesto, preskúmaš okolie a zdá sa, že je čisto. Prídeš k schránke a vhodíš tam PDA a odídeš do auta. Pre istotu sa premiestniš o 2 ulice ďalej, keď ti v tom príde Výplata a hlasová správa. Po menšom váhaní a skontrolovaní, či nemá vírus ju otvoríš a ozve sa hrubší hlas : Ďakujem, že si zaniesol moje PDA na určené miesto. Moje meno už asi vieš z kontraktu a ponúkam ti pracovať pre mňa. Viem znie to ako pracovať pre nejakú korpo-krysu, lenže ja mám informácie, ktoré by si mohol využiť. Poznal som sa s tvojou už zosnulou manželkou, bol som vtedy aj na tom večierku, kedy ste sa spoznali. Bol som bodyguard Alfreda Rinona – Majiteľa Gamateku a mám informácie o tom, kto bol za tým útokom. Ak máš záujem, dneska večer z letiska odchádza vesmírna loď Helion. Buď tam. Koniec hlasovej správy.

Vypravěč - 08. ledna 2022 17:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hurá na loď Neďaleko od letiska, Letisko Karin,Adam, potom už len Karin Po tvojom súhlase ste sa presunuli k letisku a tam Adam ukáže na jednu menšiu loď s názvom Helion. odkaz Touto pôjdeme. Už musíme počkať len na ostatok tímu. A čo sa misie týka, zatiaľ je na pláne dostať sa do vily a zistiť, čo sa dá vo firme spojazdniť. Ostatné veci budú objasnené neskôr. Čo sa nebezpečnosti týka, bude to celkom nebezpečné, ale aj preto budeme mať na to tým. Smerujete smerom k lodi a Adam ešte dodá : A mimochodom, ako vám mám hovoriť, keď ste už moja nadriadená ? Nastúpite do lodi. Adam skontroluje pár vecí a potom povie : Počkajte tu, ja musím ešte na niečo dozrieť a zatiaľ sa tu usaďte ako doma. WC je na vzadu a chladnička v kuchyni napravo. Adam odíde von z lode.

Vypravěč - 08. ledna 2022 18:29

soukromá zpráva od Vypravěč pro Niečo sa tu dobrého pečie Pekáreň Foxie Je to ďalší deň v Cronte. Ty si akurát dopiekla poslednú várku čokoládových perníkov ukladáš to na pult do košíkov. Posledné dni moc veľa zákazníkov nedošlo. Vlastne predaje sú poslednou dobou úplne mizerné, ale to nie je najmenšie, čo sa ti deje. Posledné dni sa ti sníva o vysokom šedom mužovi, ktorý sa ti vždy do určitej miery zjavý vo snoch a len sa prizerá, stojí tam a nič nerobí. Potom čosi vytiahne z dlhého kabáta, otočí sa tebe chrbtom a následne zmizne. Snažíš sa to hodiť za hlavu a sústrediť sa na prácu. Za tých pár hodín prídu asi iba dvaja zákazníci. Takto asi už dlho nevydržíš. Pomyslíš si, že treba niečo s tým urobiť, keď v tom ťa z rozplývania vyruší zvonček na dverách od obchodu. Do vnútra vstúpi asi 2,3 metra vysoký muž v šedom dlhom kabáte, šedou pleťou a klobúkom. Pozdraví hrubším hlasom a objedná si 2 Perníky. Jeden teraz a jeden so sebou. Keď mu to podávaš, cítiš, že je to dobrý muž, ale akoby ho niečo ťažilo. Medzitým si on vyťahuje peňaženku a ochutnáva perník. Trošku sa pousmeje a na stôl ti dá trochu viac kreditov ako je jeho cena a povie drobné si nechajte. Schová si druhý zabalený perník do kabátu, otočí sa a chystá sa odísť z obchodu, ale ty cítiš, že by si ho mala osloviť.

Eliška Foxie Jančíková - 08. ledna 2022 20:21

soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Pane? Pekárna Vysoký, šedý muž Poslední várka. Napadne mě, když skládám perník do košíku. Jen doufám, že to nebude poslední várka tohohle pekařství. Obchody nejdou nejlépe. Vlastně nejdou skoro vůbec. Mám čas přemýšlet. A to je ten problém. Vezmu jeden malý koláček a položím ho na talířku na zem. „Dobrou chuť.“ Popřeji – jen já sama vím komu. Zvednu se zrovna ve chvíli, kdy se otevřou dveře. „Dobrý den.“ Usměji se… úsměv mi však rychle ztuhne. To je on. Dojde mi. Stojím a zírám. Je skoro zázrak, že klienta obsloužím. Sleduji muže, odhodlávám se. Nakonec popadnu pár kousků pečiva, které by stejně vzalo za své a rychle ho zabalím. „Počkejte!“ Vyrazím ke dveřím. „Vezměte si to, prosím. “ Podám mu balíček.

Jack Taggart - 08. ledna 2022 21:37

soukromá zpráva od Jack Taggart pro Nová práce? Další den. Další den z mnoha. Nud, nuda, šeď, šeď. Jediná dobrá věc je tenhle pořad. Písničky na přání. A ke každé vzkaz. Od někoho pro někoho. Poslouchám a učím se. Tuhle skladbu mám rád. Rychlá, plná energie a jak už to bývá, má malinko pomalý rozjezd. Ale to vůbec nevadí. Čekám na ten okamžik kdy svou část dojede klavír a bubeník rozjede svoje parádní číslo. 5...4… Senzory zaregistrují rychle se přibližující humanoidní stín. Ke mě se přibližuje. 3...2… Už je zbytečně blízko. “Obsazeno!“ zavrčím, protože už vím, co přijde. 1… Bubeník se opře do bubnů ve stejnou chvíli kdy se otevřou dveře. “Blok D – 17.“ Potvrdím. Bubny jsou utlumeny. Před krátkou dobou bych dotyčnýho za takové vyrušení s chutí zabil, ale v té době by nebyl důvod. Stanici jsem našel před pár dny. Rozjedu taxi a dle přání zákazníka spěchám. Všichni spěchají. Všichni pořád spěchají. Je normální, že zákazníci mluví, ale tenhle mluví divně. Moc divně. Přes zrcátko si ho vyfotím. “Na rozjezd něčeho většího je blbá doba. Když začnete něco vyrábět, musíte být lepší a levnější, ale ti starší a mocnější vás nenechají a semelou. Nikdo nechce konkurenci. Ty co zanikly, jsou prostě pryč. Lidi si třeba stáhnou jiný korporace.“ Prohodím neutrálně to, co jsem nedávno slyšel v rádiu. “Já?“ podivím se “Rozjíždíte novou taxi službu? zeptám se a zastavím na určeném místě. Shrábnu kredity a kouknu na zbytek. “Verbíř. Takových už bylo.“ Zamumlám jen tak pro sebe a zarazím se při pohledu na poslední slovo. “Kurva.“ Sedím za volantem svého taxíku a zírám na letenku. Na datum platnosti. Zůstat v taxíku znamená mít klid. Odletět znamená...co vlastně? Dělat něco, kvůli čemu jsem byl vytvořen? Podívám se za chlapíkem.

Karin Arianna Rinonová - 09. ledna 2022 06:52

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Tým Nevěděla jsem že se mi se bude účastnit někdo další. Už i tak mi přijde divné pracovat ve dvojici. Ale což aspoň na mě zbyde míň práce. Řeknu Greyovi ať mi říká klidně Karin že je mi to jedno. Loď vypadá dobře jak z venku tak i potom zevnitř. Jakmile se Grey zmíní o ledničce tak dostanu žízeň. Vydávám se tedy k ledničce. Fakt mě zajímá jaký bude zbytek týmu. Do kuchyně se dostanu bez problémů. Je i o něco větší než ta v mém příbytku. Z ledničky si vezmu chlazenou vodu a usadím se na jednu ze sedaček v místnosti. Voda je krásně osvěžující a sedačka je vcelku pohodlná. Dopiji vodu a pak usínám.

Vypravěč - 09. ledna 2022 18:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhodnutie V taxíku Jack Pozrieš sa za mužom, ale on zabehol za najbližšiu budovu. Najprv sa pýtaš sám seba a zhodnocuješ celkovú situáciu, ale nakoniec dospeješ k tomu, že to môžeš omrknúť, ostatok dňa odpracuješ, večer si zoberieš so sebou všetko potrebné, nasadáš do auta a vyrážaš k letisku. Letenka po bližsom preskúmaní zdá akási podivná. Je tam iba dátum, čas a názov lode : Helion. Onedlho Zastavuješ pred letiskom a keď prejdeš cez budovu, vidíš na bočnej vzletovej ploche menšiu loď s nápisom Helion. Pozrieš sa na lístok, aby si skontroloval údaje a sedia, tak ideš bližšie k lodi. Zdá sa, že niekdo tam stojí. Je to ten muž, čo bol v taxíku. Keď k nemu prídeš povie ti: Tak si teda došiel. Naskoč do lode a počkaj tam. Ja potrebujem ešte niečo zariadiť plus musí dôjsť zvyšok týmu. Otázky zodpoviem potom. Následne muž odkráča od lode a zdá sa, že ešte niekam ide. Teraz môžeš nastúpiť do lode a zistiť, čo ťa čaká alebo sa vrátiť do taxíka a žiť ďalej ako do teraz.

Vypravěč - 09. ledna 2022 18:31

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ponuka Pekáreň Foxie Ďakujem, ale to ste nemusela... Odpovie muž, keď si ťa celú očami premeria, akobi niečo hľadal, tak povie: Je to celkom nezvyčajné sa to takto pýtať, ale nemávate nejaké divné sny alebo rozšírené cítenie poslednou dobou ? Ak áno nadvečerom by som sa ešte zastavil keby to nevadilo. Chytí dvere od obchodu, otvorí ich a ešte dodá: A mimochodom, moje meno je Adam, Adam Grey a rád som vás poznal. Následne odchádza z obchodu. Posledné čo vidíš je tom ako sa pozerá na hodinky a mizne za rohom najbližšej budovy. Cítila si z neho pocity ťažoby, smútku, zamyslenia a aj chvíľkového prekvapenia. Cítiš, že tomuto mužovi sa dá veriť, ale nikdy nemôžeš byť dosť opatrná.

Marwen Vochov - 09. ledna 2022 20:06

soukromá zpráva od Marwen Vochov pro Konec práce Velmi se mi uleví, když odevzdám PDA do schránky a rychle změním svou pozici. Během jízdy mi přijde potvrzení zakázky. Zprávě věnuji jediný pohled, abych se ujistil, že je zakázka splněna. Auto zastavím až o blok dál, kde zastavím a přečtu si zprávu. Zadavatel mi poslal namluvenou zprávu? To je neobvyklé. přijde mi to stejně podezřelé. Stejně, jako ona náhoda. Mračím se na zprávu a poté, co jí dvakrát proskenuji, abych se ujistil že mi přišla jen slova a nic jiného. Jak poslouchám zprávu začínám se čím dál víc mračit. Proč pořádá komedii? Bylo přece lehčí mi říct, abych PDF odnesl z bodu A do bodu B. vrtím hlavou, když můj zaměstnavatel se ukáže současně mojim cílem. Sakra mohl jsem celej ten barák odpálit raketou a nebo zamořit plynem. No, do odletu času dost. Nejdřív musím uklidit svou pušku, předpokládám že by mne s ní na vesmírnou loď nepustili. povzdechnu si a znovu nastartuji auto. Odjedu do jednoho ze zapadlých skladišť na okraji města. Jednomu z tuctových prodejců, kde prodám svou pušku i auto. Sice pod cenou, ale stále jsou to finance, které můžu použít jinde. Závislost na zbraních je ošklivá nectnost s kterou se musí bojovat. usměju se, když si vzpomenu na slova svého seržanta. Přesto je moje rameno nepříjemně prázdné a uklidní mne jen příjemná váha pistole u boku. Vybaven penězi a odhodlání zjistit, kdo může za smrt mé rodiny. Zamířím na kosmoport, kde se usadím v restauraci, nebo baru naproti místu odkud má odlétat ona loď na kterou jsem očekáván a čekám. Přitom v poklidu jím a nepiju, chci si zachovat čistou hlavu na setkání s novým zaměstnavatelem.

Eliška Foxie Jančíková - 09. ledna 2022 21:33

soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Tak tedy večer Pekárna Vysoký, šedý muž Měřím si muže. Stejně jako on zkoumá mě, já zkoumám jeho. Poslouchám. Soustředím se. Vnímám. Kdyby se snem nezačal on, začala bych sama. Takhle je to jednodušší. „Tak tedy večer.“ Souhlasím bez dalšího vyptávání. „Eliška.“ Přestavím se také, ale dveře už se stejně zavírají. Třeba mi vysvětlí ty sny a já se poprvé po dlouhé době pořádně vyspím. Napadne mě, když se vrátím ke své práci.

Jack Taggart - 09. ledna 2022 21:58

soukromá zpráva od Jack Taggart pro Vstříc novému Chlápek zmizí za barákem. Nebyl by problém za ním vyrazit a pokud neumí lítat, dohonit ho. Je zvláštní a moc ví. O mě. Ale může to být někdo, kdo ten den nebyl v práci a… Z vysílačky se ozve dispečerka. Další rito. Položím letenku na vedlejší sedadlo a vyrazím. Ten den je jízd ještě dost. Být člověk, jsem asi dost utahaný a vykoukaný. Odstavím auto před domem, kde mám pronajatý byt. No byt...špinavá díra, ale já moc nepotřebuju. To nic, co tam mám, se vejde do malého batohu. Pár komiksů, které jsem si koupil kvůli nenápadnosti. Přejedu taxikem na letiště. Pár lidí na mě během jízdy mávne a pak hrozí pěstí, když kolem nich bez povšimnutí projedu. U letiště zastavím na prvním volném místě a značky neřeším. “Helion.“ zamumlám jen pro sebe, když vidím loď na ploše. Zamyšleně ťukám letenkou na sklo. Na jedné straně špinavý byt, který nepotřebuju a špinavý taxík, který mě nudí. Na straně druhé… Zvětšováním si přitáhnu loď. Dlouhána u ní znám. Když přijdu až k němu, dlouhán hned spustí. Neřeknu na to nic. Neudělám ani žádné gesto, že jsem mu rozuměl. Jen nastoupím do lodi.

Vypravěč - 10. ledna 2022 19:17
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Uz sa skupina zacina skladat. Helion Jack, Karin Jack vstúpi do lodi a ako sa pozerá po lodi, tak zbadá Karin, ktorá sa akurát zobudila, pretože počula, ako sa otvorili pneumatické dvere.

Vypravěč - 10. ledna 2022 19:29
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Večera Helion Marven Ako večeriaš v reštaurácii, vidíš ako tvoj zamestnávateľ si to vykračuje von z letiska, obzerá sa a zmizne medzi budovami. Následne ti príde správa na mobil, že môžeš ísť na loď, on musí ešte niečo zariadiť a ostatok tímu už tam je.

Vypravěč - 10. ledna 2022 19:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Príchod onoho muža... zas Pekáreň Foxie Je večer, hviezdy už začínajú žiariť na nebi a ty čakáš toho muža a máš veľa očakávaní a ešte viac otázok. Keď v tom zbadáš figúru tesne pred tým, než by si vzdala to nekonečné čakanie. Príde do obchodu a povie: Dobrý večer, tak som tu. Vytiahne zariadenie podobné ovládaču na televízor, iba s obrazovkou a položí to na stôl. To je merač mozgových vĺn. Povie pokojným hlasom a dá si dole kabát. Pod ním má čierne tričko s krátkymi rukávmi a je vidieť, že je veľmi svalnatý a aj telo má šedé. Zoberie prístroj a povie Teraz sa prosím chvíľku nehýbte. Nebude to bolieť, iba to zabzučí. Priloží ti k spánku prístroj, ktorý trochu nepríjemne zabzučí a následne si ho zoberie k sebe a pozerá na výsledky. Po chvíľke skúmania výsledkov schová prístroj a povie. Ako som si myslel máte silný psychický potenciál, inak povedané v iných kultúrach máte magické nadanie. Ak chcete môžete ísť so mnou a rozvinúť svoj potenciál alebo tu môžete ostať pokračovať vo svojej práci. Ja vás do ničoho nútiť nebudem. Je to vaše rozhodnutie. Zoberie si bundu, oblieka sa s dopovie. Počkám vás vonku a dám vám chvíľu na rozhodnutie. Ja už onedlho vyrážam z tejto planéty preč, tak ak chcete pobaľte sa a príďte za mnou von, že vyrážame, alebo mi príďte povedať, že nemáte záujem. Muž odíde pred obchod.

Eliška Foxie Jančíková - 11. ledna 2022 18:38

soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Nabídka… Pekárna Vysoký, šedý muž Takže to celé byl vtip. Nepřijde. Pomyslím si… jen chvíli předtím, než se muž objeví. „Dobrý večer.“ Pozdravím – stále trochu překvapená, že se objevil. „No dobře… ale proč mi ho ukazujete.“ Pokrčím rameny, když mi ukáže měřič mozkových vln. Cože? On ho použije na mě?!!! Ztuhnu. Nechám se vyšetřit, jsem však připravená cuknout, jakmile bych ucítila sebemenší bolest. Nu dozvím se hodně… jen ne to, co mě opravdu zajímá. „Počkejte! A co ty sny? Zmizí… když půjdu?“ Chytím muže za paži. Nakonec ho však přeci jen nechám jít. Zůstanu stát a sleduji dveře. „Tak co vy na to? Mám?“ Pronesu do prázdna. Nic mě tu však nedržím. Rychle tedy zabalím tu trochu věcí, které mám… ale batoh nechám otevřený. „Pokud by se někdo chtěl přidat… tak šup dovnitř.“ Nabídku. Komu? Nejspíš svým představám. Zatímco čekám na jejich rozhodnutí, napíšu krátký mail na rozloučenou – ve kterém předávám byt i práci v pekárně. Zabalím všechno pečivo, které by se zkazilo (ať jdeme kamkoliv, budeme tam muset jíst). Naposledy se rozhlédnu. Zapnu batoh, vezmu velkou krabici plnou pochutin a vyjdu před obchod…

Karin Arianna Rinonová - 11. ledna 2022 20:27
	soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Člen týmu ? Zbudí mě něaký zvuk a když se podívám ke dveřím vidím že do lodi vchází cizí muž. Čekala jsem Greye. To bude asi člověk z toho jeho týmu. "Čau já jsem Karin, kdo jsi ty a co tě přivádí na loď?"Zeptám se neznámého.

Jack Taggart - 11. ledna 2022 22:08

soukromá zpráva od Jack Taggart pro První kontakt Automatické dveře tiše zahučí a odkryjí mi výhled na část interiéru. Ještě okamžik váhám, ale pak vkročím. A tím krokem ukončím jednu epizodu svého života. Rozhlédnu se po lodi. Viděl jsem mnohem lepší. Ale i horší. Na lodi mě přivítá dívka, nebo spíš mladá žena. Beze spěchu si ji prohlédnu od hlavy až k patě a zase zpět. Usměji se. I když se to dá vyložit i jak úšklebek. “Ahoj.“ Odložím batoh a znovu se rozhlédnu. Nikde nic nového. Tak nějak čekám, že světlo začne poblikávat a z šuplíku upadne držátko. Podívám se na Karin. “Jmenuju se Jack.“ představím se krátce a znovu se usměji “Ale pro přátele jsem...Jack.“ opět se ušklíbnu. “Jsem taxikář. Nebo spíš jsem byl. Taxík mám píchnutej před letištěm. Hned za cedulí Zákaz zastavení.“ řeknu ledabyle, jakoby mě osud auta vůbec nezajímal. “Hmmm…“našpulím rty v hraném zamyšlení “Co mě sem tak může přivádět? No stevard nejsem. Ty ano?“ zeptám se pobaveně.

Karin Arianna Rinonová - 12. ledna 2022 05:51

Taxikář Když se na mě usměje trochu mi z toho přejede mráz po zádech, ale což na to si zvyknu. "Pane taxikáři umíte pilotovat tuto loď?" Zeptám se ho. Jako fakt, Grey dal do týmu taxikáře. Na druhou stranu proč ne, budeme mít odvoz zdarma. "Ne stevardka fakt nejsem. Zasměju se. Od smrti mích rodičů je to po třetí co jsem se smála fakt od srdce. Klidně bych stevardka teď byla kdyby neumřeli. Trochu posmutním. Výkyvi nálad jsou od jejich smrti moje specialita. Ach jo jsem fakt strašná. za chvilku se ze mě stane nevirovnaný psychopat. Naštěstí největší nebezpečí z mé strany bude za necelý měsíc tak se nikdo nemusí bát to už snad budu zas demolovat svůj byt a ne pobýhat po vile a vraždit všechny koho potkám. Rozhodla jsem se jasně, Greiovi a ani Jackovi o své vlkodlačí podobě zatím říkat nebudu.

Jack Taggart - 12. ledna 2022 17:21

Na Lodi “Je to jako taxík.“ Pokrčím lhostejně rameny a posadím se na první vhodné místo. “Škoda. Postavu bys na to měla.“ prohodím nezávazně a začínám mít pocit, že témata hovoru rychle docházejí. “A co jsi teda zač, když ne stevardka?“ ptám se spíš proto, aby řeč nestála a nekoukali jsme na sebe jen tak. “Dlouhán mi k tomu sice nic neřekl, ale i tak jsem doufal, že mi tady někdo uvaří kafe.“ Postesknu si naoko.

Karin Arianna Rinonová - 12. ledna 2022 18:39

soukromá zpráva od Karin Arianna Rinonová pro Zlodějka "Jsem zlodějka. Ale lidi s kterými vycházím neokrádám."Nevím co k tomu dodat. Kdybych mu řekla proč tak by se mohl domyslet proč jsem jako jediná přežila ten útok. Nad jeho komplimentem se usměji. Je to od něj celkem hezké. Ale posluhovat mu tedy nebudu to zase ne. "Můžeš si uvařit sám jestli to zvládneš bez obsluhy." Řeknu a vypláznu na něj jazyk. Zvednu se z pohovky a ukážu mu malý kávovar ve skříni. "Řekni 5 věcí co ti vadí abych věděla jak tě hned pro začátek nenaštvat." Nebo taky naštvat pomyslím si. Chci udržet konverzaci a člověk nikdy neví. Chci s lidmi v týmu aspoň na začátku vycházet.

Jack Taggart - 12. ledna 2022 20:54

soukromá zpráva od Jack Taggart pro Zábava se rozjíždí “Tak zlodějka..“ Zopakuji zamyšleně. “No, musím přiznat, že jsem tohle označení ještě neslyšel. To jsi kapsářka nebo vybíráš banky nebo jakým způsobem?“ zeptám se zvědavě. Sám jsem toho v životě nemálo sebral, ale nikdy jsem o tom jako o krádeži nepřemýšlel. Prostě jsem si to vzal. “Jo, to je dobrý nápad. Neokrádat členy týmu. Myslím, že by to mohlo dost zamávat s jeho akceschopností, kdyby byla půlka po smrti.“ ušklíbnu se pobaveně “A ta představa – sáhnu po pušce a ona tam není, ani pistole není, nic není….hele to by ses mohla infiltrovat k nepříteli. Pěkně je okrást a ráno po nás můžou házet maximálně ošklivé pohledy.“ Zatvářím se naoko ublíženě. Jako když štěněti šlápneš na packu. “Vařit si kávu sám. Skvělý začátek. Opravdu.“ ušklíbnu se svým křivým provokativním úsměvem. A jakoby to nestačilo, vyplázneš na mě jazyk. Konverzaci to dodá hravosti a i to malé gesto zboří další ledy. “Hmm...šikovný jazyk. Ten asi umí věci. Na správném místě.“ mrknu na tebe uznale. Přejdu ke kávovaru. Ovládaní je jednoduché a zcela jasné. Výběr mi už tolik radosti neudělá. Oblíbená položka chybí. Každý automat na kávu, co jsem potkal, ty položky měl. Tenhle ne. Už už napřahuju ruku abych navolil záložní nápoj, když zaslechnu tvoje slova o pěti věcech. Ruku opět stáhnu a upřu na tebe čistě provokativní pohled. “To se mění v závislosti na situaci a lidech. Ale v tuhle chvíli mě fakt dokáže vytočit, když někam přijdu a musím si sám udělat kafe.“ Přijmu a využiji zcela jasnou nahrávku.

Vypravěč - 12. ledna 2022 22:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro Príchod onoho muža... zas Pekáreň Foxie Dobre, tak vyrazíme. Povedal Adam a začal ísť smerom k letisku. Po ceste ti hovorí: A čo sa týka tých snov, tak mám na to v lodi nejaké tabletky, ale to je iba vedľajší efekt toho, že máš psychické schopnosti. Keď sa to naučíš trochu ovládať alebo aspoň dokázať stabilizovať a vyrovnať psychické sily v tebe. Potom väčšinou tieto vedľajšie efekty zmiznú samé. Po chvíľu putovania ulicami zastanete pred letiskom. A sme tu. Ukáže na menšiu loď menom Helion. To je ona, tam ideme. Prídete k lodi a nastúpite. Tam uvidíš ženu a muža, ako už majú začatú konverzáciu a povie nech sa ideš trošku zoznámiť, že ešte čakáme na jednoho.

Vypravěč - 12. ledna 2022 22:18
	Už sú tu. Pekáreň Foxie, Karin, Jack Jack s Karin sa zdá sa dobre bavia, Keď v tom príde do vnútra Adam nasledovaný jednou ženou. Niečo je povie a ešte vyjde von, pozerá sa na hodinky a čaká ešte asi na niekoho.

Marwen Vochov - 13. ledna 2022 19:14

Nová práce Sleduji jak Adam odchází a poté i mobil na kterém pípne sms. Přeletím zprávu pohledem a zhodnotím, že můj zaměstnavatel mne viděl. Proč by ne, já se přeci neskrývám. Jsem na veřejném místě. v klidu večeřím a pozoruji loď s které vyšel. Vypadá sice malá, ale zas tak malá nebude. Stejně, tak vypadá, že to není řadová linková loď. Můj zaměstnavatel cestuje očividně rád rychle a nenápadně. Pro jistotu zaplatím. "Za chvíli by měli hlásit můj let a já budu muset běžet." vysvětlím servírce, ale od rozjedeného jídla nevstávám a v klidu dojím. Než se tak stane, můj zaměstnavatel se vrátí v doprovodu nějaké ženy. V ten okamžik vyrazím za ním. Potkám jej, jak stojí před lodí a hledí na hodinky. Hmm, neřekl kdy odlétá loď, pojem večer je dost široký. uvažuji když jdu k němu a přesvědčím se, že nemám zpoždění. Dojdu na dva metry od něj než jej oslovím. "Rád vás poznávám osobně pane Grey. Jestli jde o mne můžeme vyrazit. Nikdy jsem si příliš nepotrpěl na melancholii a nefixuji se ani na zbraně ani na věci. Takže nemám žádná zavazadla, kdyby jste zmínil že poletíme soukromou lodí, nejspíše bych si nějaké zavazadlo i pořídil." usměji se přátelsky na svého zaměstnavatele. Případně rovnou nastoupím do lodi.

Vypravěč - 13. ledna 2022 22:25

Všetci na palube ? Dobre, odlietame ! Helion Celý tým Potešenie je na mojej strane Odpovie Adam a trochu sa uchechtne. A čo sa týka zbraní, výbavy máme toho dosť a kufre sa nemusíte starať. A žmurkne na teba. Nastúpi do lodi za tebou a povie: Choď sa zoznámiť s tímom. Ja som hneď tam, len vzlietnem a nadstavím autopilota. Vnútro lodi je kompletne tlmené a umelá gravitácia zariadi, ako keby ste neboli ani vo vesmíre. Odíde do kabíny pilota a ty vstúpiš do opačnej miestnosti, kde uvidíš ostatok týmu.

Eliška Foxie Jančíková - 13. ledna 2022 23:28

Kdybych tak věděla, co mě čeká… Loď Karin, Jack Ať už mi Adam říkal cokoliv, neodpovím – pouze zamyšleně přikývnu. Nejsem si jistá, jak moc mu v tomhle věřím. Mám pocit, že tak trochu přehání. Ale kdo ví. Zadívám se do útrob lodi. Nadhodím si batoh na zádech a pevněji sevřu velkou krabici, kterou držím v rukách – nejspíš z nějakého pekařství. Chvíli váhám a pak vyrazím dál. Nevím, co čekat. Nevím, jak se chovat. Zdám se být úplně… obyčejná. Trochu se bojím, že ostatní poznají, že sem vlastně nepatřím. Tmavé rifle, pevné ale vzdušné boty na suchý zip a zelená sportovní bunda. Ne, rozhodně nevypadám jako někdo, kdo by sem patřil. Vlastně ani nevím, jak ty dva pozdravit. Vykat? Tykat? Počkat, jestli se ozvou první? Trochu zpomalím. Chci si je prohlédnout. Zkusit odhadnout, co si myslí…

Karin Arianna Rinonová - 14. ledna 2022 11:48

Kompletní tým Než Jackovi stačím cokoliv odpovědět do vnitř vstoupí Grey a jakási žena. Asi bude taky z týmu. "Ahoj" řeknu a usměji se na ní. Vypadá v pohodě. S lidmi z týmu asi konflikty (kromě toho kdo uvaří kafe) nebudou.Jak se jmenuješ? Zeptám se.Já jsem Karin.Představím se. Pohled mi padne na krabici.Co je v té krabici jestli mi to teda můžeš říct? A co děláš za povolání? Doufám že jí příval mích otázek moc nezaskočí. Pak ještě vstoupí jeden muž chvilku mluví s Greyem a pak Grey odchází a neznámí muž jde k naší malé skupince.

Marwen Vochov - 14. ledna 2022 20:09

Odlet Přikývnu a zamířím ke skupince v lodi. "Zdravíčko, dámy a pane. Jsem Volchov, váš spolu cestující." představím se přítomné společnosti a projdu kolem dívky s bednou. Prohlížím si skupinu a na tváři se mi objeví mírné překvapení, jelikož se jedná o celkem nesourodou skupinu. Překvapivě do skupiny zapadám, jelikož jsem průměrné postavy. Oblečen jsem do nenápadného kabátu, který mám rozepnutý a pod ním mám docela nevýrazné tmavé sportovní oblečení. Zvláštní věcí je, že mám na rukou tmavé rukavice. Pohybuji si sebevědomím krokem dravce. Na tváři mám několik jizev a krátké vlasy mám střežené do vojenského střihu. "Omlouvám se slečno, ale slyšel jsem váš dotaz. Moje profese je operativec." odpovím s přátelským úsměvem. Pokud je v okolí volné místo na sezení, tak usednu. "Máte ponětí kam letíme a proč?" zeptám se napřímo společnosti.

Jack Taggart - 14. ledna 2022 20:30

Seznámení Loď Helion Nadějná a hlavně zábavná konverzace zmizí s příchodem dalšího člena týmu. Tedy spíš členky. Zrzavé stvoření vypadá nejistě a zmateně. A Karin nelení a hned ji zasype otázkama. Koutek úst mi cukne v kratičkém úsměvu. “Minula ses povoláním, Karin. Měla jsi vyslýchat lidi. Co takhle lampičku a světlo do očí.“ řeknu pobaveně a na kávovaru navolím nápoj. “Ještě někdo kafe?“ zeptám se aniž bych se otočil a čekám co krabičky na bolavý žaludek vypadne. Zvuky co z něj lezou mě donutí o krok ustoupit. Nejsem si jistý jestli se to rozpadne a nebo rovnou vyletí do vzduchu. “Hádám, že v krabici bude něco, k čemu by se skvěle hodilo kakao. Ale to tenhle krám neumí.“ řeknu posmutněle “Tak snad bude to kafe trochu kloudný.“ A pak se objeví další člověk a ten malým sebevědomým rozhodně netrpí. Nakráčí mezi nás, jakoby mu to tady patřilo. Automat zapípá. Vezmu naplněný šálek a otočím se. “Černá káva s mlékem a dvěma cukry. Máte zájem, dámy? Nebo mám navolit něco jinýho.“ Pak se otočím na Nového. “Co přesně si mám představit pod pojmem operativec, Volchove?“ Zeptám se zvědavě. “Já jsem taxikář.“ řeknu pobaveně “A cíl téhle mise mi je zatím velkým neznámým.“ Moje oblečení rozhodně nevypadá, že bych se chystal do nějaké akce. Tmavé tričko, rifle, kecky a kožená bunda.

Eliška Foxie Jančíková - 14. ledna 2022 21:07

Tohle už je skoro dav Loď Karin, Jack „Zdravím.“ Usměji se. Úsměv musí stačit, protože zamávání nebo podání ruky, s plnýma rukama nezvládám. „Jsem Eliška.“ Mám takový zvláštní pocit, že dění kolem tak úplně nestíhám. Že slova plynou a než stihnu odpovědět, už jsou tu jiná. „To je v pořádku… mě to nevadí… klidně ať se ptá.“ Zavrtím hlavou, když se ozve tmavovlasý muž. Však se s tou hromadou otázek nějak poperu… tedy měla bych. „No ano, v té krabici je skutečně něco, k čemu by se hodilo kakao.“ Rozzářím se - tady jsem zkrátka na pevnější půdě. „Přinesla jsem… něco sladkého.“ Otevřu krabici. Podle obsahu to vypadá, že jsem buď vykoupila nebo vykradla nějaké malé ale dobře zásobené pekařství. Otočím se, když přijde poslední člen výpravy. I pro něj mám úsměv. Volchov? To je jméno, příjmení nebo přezdívka? Napadne mě. Nu i mě zajímá, co dělá operativec… tak mlčíma čekám na odpověď.

Marwen Vochov - 14. ledna 2022 21:29

Loď Když se mne muž zeptá, co přesně dělá operativec, můj přátelský úsměv dostane trhliny. Přesněji on zůstává na místě, ale celí zbytek obličeje, jako by se od něj chtěl distancovat. Pevně se na muže zadívám. To si ze mne dělá legraci? Vážně chce, abych to tu natvrdo řekl? uvažuji bleskově, po kratším zaváhání si povzdechnu. "Když se tak ptáš je to označení odvozené od špióna. Vztahující se k lidem, kteří něco aktivně dělají a byl adoptované některými polovojenskými agenturami. V takovém případě je to označení pro k boji vycvičený personál. Stačí vám to, tak?" zeptám se zdvořile, ale můj pohled jasně prezentuje, že dál to rozvádět nehodlám. Pak se zadívám na rukavice a dojde mi, jak scéna může působit. "Přesto nejsem zabiják." Přesněji nájemný vrah. opravím se v soukromí mé hlavy "Rukavice nosím, protože někteří lidé nemají rádi prostetické náhrady." dodám na vysvětlenou a sundám si rukavici. Odhalím kovou ruku, ale místo smrtonosné zbraně a nebo hrubé silné věci, se jedná o precizní náhradu levé ruky . "Ještě nějaké otázky?" zeptám se znovu přátelsky a obleču si rukavici.

Vypravěč - 14. ledna 2022 22:23
	Na ceste Helion Celý tým Ako tam vediete rozhovor, nakoniec príde do miestnosti aj Adam v tričku a povie : Potom si rozdeľte izby. Ja mám dvojku a pokiaľ sa chcete niečo spýtať, tak môžete, len jeden po druhom. Sadne si tiež na gauč a čaká na príval otázok.

Karin Arianna Rinonová - 14. ledna 2022 22:55

Pokoje Super takže vím jak se všichni jmenují. Je super v tom mít jasno. Nově příchozí se chová trochu povíšeně takže konflikty možná přecejen budou. Ani já nevěděla co je to operativec. Trochu se uchychtnu když slyším Jackovu reakci na moje neustálé otázky. Prostě chci vědět něco o lidech v týmu ať mám přehled. Všimnu si Jackovi ušlechtilé nabídky. Uvidíme jestli dokáže přenést přes srdce že mu kafe neudělám já, ale on mě. Přece jen kdyby ten stroj vybouchl tak to bude na Jacka . "Uděláš mi kávu taky prosím." Slušně ho požádám jako bych ještě před chvílí nenaznačila že mu kafe vařit nehodlám. Když Eliška otevře krabici začnu si říkat že to mají být zásoby cukru na rok a ne pečivo ke kávě. Pojem špión se mi moc nelíbí mám pocit že by to mohlo souviset s policií, ale nechám to být. Když se vrátí Grey a řekne nám ať si rozdělíme pokoje začnu přemýšlet jestli je tady taky něaký podobný trezoru kam by se vešel rozzuřený vlkodlak. Snažím se zpracovat zbytek toho co se řeklo a otázky zatím nemám.

Jack Taggart - 15. ledna 2022 00:58

Kdo je kdo Na lodi Zrzka je hotové sluníčko. Pořád se usmívá. A když se představí, pobaví mě to. “E-Liška. Krásné jméno. Já jsem Jack.“ Kývnu ti na pozdrav a postavím na stůl hrnek s kávou. Lištička mi je sympatická. Ne že by Karin nebyla, ale nepřinesla žádné dobroty. A neudělala mi kafe. “Jasně. Není problém. Mléko? Cukr?“ Vyptávám se Karin, když požádá o kafe. Nemám s tím problém, když u toho stojím. Dorazí i pan tajemný. Nabídne zodpovězení našich otázek. Přikývnu. Taky na něj přijde řada, ale nejdřív.. Otočím se na Vochovova, který právě začne mluvit. A okatě se mu nelíbí, že se ho vyptávám. Ale to je mi fuk. Chci vědět, kdo je co zač. Začne vysvětlovat a já ho se zájmem poslouchám. Když skončí a zeptá se, zda mi poskytnuté informace stačí, krátce se ušklíbnu. “Ne.“ Odhalíš tajemství rukavic. Pokud jsi čekal znechucený nebo vyděšený výraz, u mě jsi se ho nedočkal. “Za mě je nosit nemusíš. Tak máš protézu. A co?“ Pokrčím rameny. “Zní mi to divně. Vychovala tě polovojenská agentura, máš vojenský sestřih i chování, máš jizvy, nemáš ruku...ale zabiják nejsi.“ řeknu zamyšleně “To mi zní stejně logicky, jako že jsi vyrůstal mezi kuchaři, ale neumíš vařit.“

Eliška Foxie Jančíková - 15. ledna 2022 11:33

Operativec, taxikář a … Loď Karin, Jack, Volochov Když se výraz Volochova změní, zkoumavě se na něj zadívám. Prohlížím si ho – snad jako bych hledala… nebo už viděla víc než ostatní. Chvíli to vypadá, že se taky na něco zeptám, ale nakonec jen pokrčím rameny. Ruku si prohlédnu s neskrývaným zájmem. Dokonce udělám krok směrem k muži. „Páni.“ Usměji se. „Jaký v tom máš cit? Dokázal bys… třeba rozbít vajíčko?“ Zeptám se. Pak se trochu zarazím – možná jsem to já, kdo se teď moc vyptává. „Dortíček?“ Natáhnu k operativci krabici ve snaze zmírnit svoji nezdvořilost. „Je toho dost pro všechny…“ Otočím hlavu na ostatní. „A je to pro všechny.“ Dodám.

Marwen Vochov - 15. ledna 2022 14:35

Muž se rozhodl tahat rozumy? Že by se slečnou tvořili vyslýchací dvojici? Každopádně si špatně vyložil mé vysvětlení co je to operativec. Nejspíše si myslí, že mluvím o sobě. Prozatím nemá cenu mu to vyvracet. moje uvažování přeruší rudovlasá dívka očividný a upřímným zájmem o mou protézu. "Děkuji Eliško?" potenciálně proti očekávání si vezmu jeden z dortíků. "Mám v ní téměř stejně dobrý cit, jako v té původní. No, pokud se bavíme o vajíčku od normální slepice, tak ano dokázal. Byť se naopak snažím mezi prsty věci nedrtit." odpovím Elišce na otázky ohledně protézy přátelsky a ukousnu dortíku. Posílen cukrem se otočím k muži rozhodnut čelit jeho výslechu. "Rozhovor s vámi mne vážně baví. Zatím jsem odškrtl pořadí předsudků. Což tedy není vaše vina, já předsudky naplňuji, že? Chovám se nadutě a že myslím si, že jsem lepší než vy. Mám jizvy a protézu. Mám neobvyklou profesi pod, kterou si lze cokoliv představit. Vynechal jsem něco?" zhodnotím ruce založím na prsou a už nevypadám pobaveně a ani příliš přátelsky. Prostě konstatuji zřejmé. "Takže na vaši otázku a logickou úvahu odpovím stále stejně. Jsem operativec a nikoliv zabiják, nebo nájemný vrah chcete-li. Kdybych měl použít vaše přirovnání, tak si pletete kuchaře s cukrářem na základě toho, že oba používají kuchyň." dodám klidně. "Dobrá, nemám žádné zvláštní požadavky na ubytování. Stačí mi pokoj s topením a postelí." okomentuji bydlení. Poté se otočím na našeho hostitele. "Já mám řadu otázek. První kam letíme a proč? Druhá co tu dělám? Co je toto za lidi, očividně to nejsou vojáci a pokud agenti, tak to dobře skrývají. " zeptám se Grey napřímo, jelikož mne se nalákal informacemi a zatím to nevypadá, že by dával dohromady lovecký tým.

Karin Arianna Rinonová - 15. ledna 2022 22:23

Ruka Když Vochov odhalí že nemá ruku ani mě to moc nepřekvapuje. Po vysvětlení co je to operativec bych řekla že je to prostě ryziko povolání. Stejně jako u mě je ryziko je skončím za mřížemi. Když Vochov řekne že v ní má dobrý cit tak to už mě trochu překvapí. Myslela jsem že když máš protézu tak tam skoro žádný cit nemáš. Zaslechnu na co se Vochov ptal Greye a trochu se ušklíbnu. Já a voják nebo agent. Vždyť skoro každodeně zdrhám před policií a pracuji sama za sebe. "Ne, děkuji nesladím." Řeknu Jackovi. Dál poslouchám zajímavou debatu a říkám si že k tomu vlastně nemám co říct. Nejsem moc na sladké a tak si od Elišky nic nevezmu. Je to od ní milé že sem donesla i něco na chuť.

Jack Taggart - 16. ledna 2022 20:21

Kdo je kdo Nijak moc se protézu Vochova nezajímám. Ani nemusím. O vše se postará Lištička. Navolím kávu pro Karin a otočím se na Vochova. Z jeho postoje a výrazu je patrné, že už není tak přátelský a otevřený. A jeho slova to potvrdí. Pobaveně se ušklíbnu. “Víceméně ano. Pro tuto chvíli jsi řekl všechno. I když ty jizvy a protéza mi nevadí. Ale to jsem už řekl. Možná jsi to přeslechl. Nu...to se stává. Nikdo není dokonalý.“ Pokrčím rameny. “Dobře. Nejsi zabiják ani nájemný vrah. Jsi operativec. A tvoje specializace? Vědět co nejsi, je nám celkem k ničemu. A to přesto, že věřím, že jsi nebyl vybrán jen tak, do počtu.“ Řeknu už trochu kousavě. A pak se Vochov otočí s otázkama na Greye. Tím mě trochu překvapí. Nedělá na mě dojem člověka, který by dokázal komunikovat s dvěma lidma zároveň. A když se ho zeptá na nás je k rozepři jen krok. “Všichni jsme operativci." Odpovím dřív než Grey. "Karin z BéBéCHáDé. Eliška je z SD a já z TC.“ Řeknu s naprostým klidem a výrazem, který nemůže nechat nikoho na pochybách, že si z něj dělám legraci. Mezitím kávovar dokázal vytvořit další kávu. Podám ji Karin.

Det. Adam Fletcher - 17. ledna 2022 14:26

Celý tým Ako sedím a počúvam, Vochov na mňa niekoľko otázok. Skôr ako odpoviem, Jack odovie Vochovi a ja sa zatvárim trochu pobavene a poviem: Ako prvé letíme na planétu Feani na základňu operácii. Tam je zoznam vecí, čo máme spraviť. Následne, sa pozriem na celý tým a pokračujem: Každý, kto tu z vás je má určitý osobný cieľ alebo nezvyčajné nadanie, či určenie. V podstate mi pomôžete a ja vám poskytnem informácie, suroviny a podporu na dosiahnutie svojho určenia, cieľov, alebo rozvinutie svojho talentu. Misia spočíva nájsť jednu relikviu, čo bola z uschovaná Gamatekom pred niekoľkými tisícročiami v medzi tejto zóne. Vytiahne na stôl PDA (taký menší tablet) a ten premiesne hviezdnu mapu, kde niektoré sektory svietia na žlto,oranžovo, červeno a je tam pár čiernych. Potom ukáže na jeden sektor, ktorý svieti na čierno. Tu... Na mape si môžete všimnút popisky rôznych sektorov: Modro-zelená: Bezpečný sektor Žltá : Nízke nebezpečie - Záškodníci, bandity, občasné asteroidy... Oranžová: Stredné nebezpečie – Časté asteroidy, ozbrojené konflikty, pašerácke dráhy Červená: Vysoké nebezpečie – Asteroidové pásy, vojny, strediská organizovaného zločinu, nakazené oblasti mutagénnych ochorení... Čierna: Nebezpečie ??? : [Žiadne data neexistujú] Následne Adam pokračuje : A čo sa týka posádky: Marven, ty ako si už hovoril si „Operativec“, Eliška je Psychik, Jack je bývalí člen Gamateku, Karin je dôležitá pre Gamatek a ja som jej ohranka, vlastne teoreticky šéf ochranky a zastupujúci šéf bezpečnosti v Gamateku. Čakám na reakcie ostatných

Karin Arianna Rinonová - 18. ledna 2022 09:08

Planeta Feani Zasměju se Jackovu vtípku a začínám se trochu bát jestli tady k něaké hádce opravdu nedojde.Poslouchám co Grey říká. Na planetu Feani? O té jsem nikdy neslišela. Ale není se čemu divit když je černá. No tak to bude asi hodně nebezpečné. A asi toho máme zvládnout hodně když je na to potřeba seznam. Jo vím že už jsem Elišku zahlitila otázkami už po příchodu, ale nemůžu si vzpomenout co znamená psychik. "Co je to ten psychik?" Zeptám se Elišky. Jack byl člen Gamateku? Tak to znal možná mého prastrýčka kterého jsem neznala ani já. Je celkem smutné neznat svoje příbuzné. Jsem vážně zvědavá na tu misi.

Eliška Foxie Jančíková - 19. ledna 2022 20:02

Jiný svět? Loď všichni „Nedrtit.“ Usměji se. „To je rozhodně skvělý přístup.“ Zasměji se krátce. Očividně jsem nervózní ale snažím se být milá. Tím krátkým smíchem však přátelské atmosféra končí. Vochov a Jack si očividně potřebují poměřit pindíky. A u toho já být nemusím. I když Jackovo použití zkratek mě vlastně docela pobaví. Kdo ví, co znamenají? Přejdu ke stolu a položím na něj krabici s občerstvením. Ukážu na ní rukou – každý si může vzít. Trochu nejistě se rozhlédnu. Mám pocit, že sem nepatřím. Vlastně mi vyhovuje, že začne mluvit Adam… tedy vyhovovalo by mi to, kdyby vybral nějaké lehké, konverzační téma – třeba počasí. Jenže on mluví o našem úkolu, o nás. Dívám se na mapu. Vlastně to zní zajímavě… dobrodružně. A nic mě tu nedrží. Začínám mít chuť to zkusit. Šance mám minimální… ale možná bych pak na chvíli opravdu žila. Usměji se, jinak než před chvílí – tak nějak sama pro sebe. Zpět na zem mě vrátí otázka Karin. „Já…no…“ Zaváhám. „…až do teď jsem pracovala v pekárně.“ Přiznám.

Marwen Vochov - 19. ledna 2022 20:35

Loď Zkratky jimiž označí Jack sebe i zbytek posádky mne přinutí naklonit hlavu na stranu v přemýšlivém gestu. Hmm, zajímalo by mne co ty zkratky znamenají. Případně jestli je právě vymyslel a nebo se vážně používají. uvažuji a dívám se mu při tom klidně do očí. Jeho klid a plamínky v jeho očích mne ujistí, že si je právě vymyslel. "Mojí specializací ač mi to přijde nemilé jsou zbraně a boj. Umím používat, jak ty ruční, tak i na lodi. Stejně, tak kdyby bylo nutné umím obcházet elektronická zařízení, ikdyž na to přiznávám se nejsem expert. Stejně, tak umím zneškodňovat výbušniny, kdyby se ukázala nutnost. V tomto směru se nemusíte bát moje augmentace nemají souvislost s moji prací. Měl jsem řekněme dopravní nehodu." rozhodnu se projevit vstřícnost a neeskalovat dál konflikt mezi námi. Následně přenesu svou plnou pozornost na našeho zaměstnavatele. Hmm, tohle by mohlo být pro ostatní docela nepříjemné. Takhle napřímo je představit a odhalit. Možná by bylo vhodnější napříště nepoužívat věty spojené s konspirací a snažit se vyjádřit co nejpříměji. Mimochodem to se Jack nesetkal za dobu svého angažmá s agenty korporace a nebo se mne vážně jen snažil vyprovokovat? uvažuji zamyšleně než se rozhodnu pro přesnější vyjádření. "Omlouvám se, že operativec vám dostatečně nevysvětluje mou profesi. Bohužel, kdybych řekl bývalý voják, tak by to mohlo vést také k nedorozumění. Jelikož toho umím drobet víc než jen střílet." pronesu upřímně k ostatním. Dotaz Karin mne zaujme, jelikož si také nejsem jist, co si pod tím představit. Slyšel jsem divoké historky. Bude zajímavé zjistit v jaká je pravda. "Velmi mne těší." kývnu obecně všem k ostatním. "Čeká nás docela zajímavý výlet. " ukážu na mapu, kde je zobrazen náš dlouhodobější cíl. "Očekáváte nějaké problémy? Přesněji víte o někom, kdo po vás jde a nebo komu se vážně nelíbíte, nebo překážíte?" moje otázka směřuje ke Greyovy a Karin. Zatím, co se ptám v klidu pojídám dortík a nevypadá to, že by se mnou vyhlídka na cestu do neznámých míst sebeméně hnula.

Jack Taggart - 21. ledna 2022 09:15

Na lodi Grey vysvětluje a hádám, že všichni ho poslouchají. Když ukáže mapu s barvami, zapamatuji si ji. Pro všechny případy. “Šéf ochranky.“ řeknu zamyšleně. Je tady pro to, aby chránil Karin, pokud jsem to správně pochopil. Krátce se zadívám na Elišku. Rozhodně na mě nepůsobí dojmem, že by se o sebe dokázala v boji postarat. Ale třeba se pletu. Poslouchám co holky říkají, ale víc pozornosti má Vochov. “Skvělá sestava.“ ušklíbnu se pobaveně “Bodyguard, operativec, BéBéCháDé, pekařka a taxikář. Ale v každém z nás se skrývá něco víc.“ Vochov se konečně rozhodne odhalit co je vlastně zač. Uznale potřesu hlavou. “Takže bývalý voják s řadou dalších specializací. To zní velmi zajímavě.“ řeknu zamyšleně a asi poprvé nezaznívá z hlasu provokace. Mám pocit, že bych měl představit i sebe. “Jsem řidič. Dokážu odjet nebo odletět snad se vším. Snad se vším, co budeme potřebovat. A v boji se o sebe taky dokážu postarat.“ Vlastně to je docela zajímavý pocit. Mít opět nějaký úkol. Ne jen pořád jezdit s taxíkem odnikud nikam. Něco získat. A udržet ty lidi naživu. Vochov se začne vyptávat přímo na akci. Tak přihodím i svoji trošku. “Kdo všechno ví o naší misi? Vybavení bude tam, kam letíme? Za jak dlouho tam budeme?“ Ne že by ty otázky byly nějak extra důležité, ale nechci mlčet, když se Vochov vyptává.

Det. Adam Fletcher - 21. ledna 2022 19:16

Otázok a otázok Helion Celý tým Počúvam otázky a pokračujem v odpovediach. Karin: Psychik je človek alebo humanoid so silnou myslou a psychickou energiou. Je to niečo ako talent alebo nadanie a pri správnom tréninku dokáže byť ta energia využitá ako výborný pomocný aj komunikačný nástroj, k životu zachranújúcej liečbe alebo ako ničivá zbraň. Každý psychik je jedinečný a dokáže ovládať určité schopnosti alebo smery, kmoré môže ďalej rozvíjať a ja ich základoch sa učiť nové. Jack: Nie som si istý, ale ako to už býva, problémy si vždy nájdu cestu a čo s nepriateľských skupín týka, okrem nejakých banditov, záškodníkov, mafiánov a rôznych iných nepredvídateľných živlov asi nič A pokrčím plecami. Jack: O misii vieme iba my a Lumos. To je riadiaca AI na „zakladni“. Základňou myslím vilu a to, čo zostalo z firmy. Základné vybavenie je na základni a nejaké pohotovostné hračky mám aj tu na lodi. A budeme tam pri tejto rýchlosti tak do cca 12 hodín. Keď som hovoril o vybavení, ukázal som na dvere vľavo odo mňa. Tiež si zoberiem koláč, poďakujem a poviem, Jackovi: Ja si poprosím jeden instantný čaj. Je dole v prvom šuplíku.

Karin Arianna Rinonová - 21. ledna 2022 22:29

Tolik otázek jsem ani nečekala Grey na všechny otázky odpověděl zacož jsem ráda protože na žádnou z nich jsem neznala odpoveď. Tím že Eliška pracovala v pekárně se vysvětluje záhada kde vzala tolik dobrot. Nechci být nezdvořilá, ale jasně jsem si stanovila svůj limit ohledně cukru. A dnes už jsem ho všechen vyčerpala u Nixe v bistru. Když sním hodně cukru budu mít hodně energie a když se ve mě energie překupí může to vyvolat předčasnou proměnu a nerada bych si k těm dvěma nebožákům co jsem omylem zabila přidala další čtyři. Za ty vraždy se nesnáším, ale to bylo ještě v dobách kdy jsem se nemohla zavřít v pokoji a celý ho demolovat. Dopravní nehoda? To je zajímavé fakt jsem nečekala že by to nesouviselo s prací."Co znamená to tvoje BéBéCháDé?"Zeptám se Jacka. Vím že je to stejně něaká blbost, ale nadruhou stranu mě zajímá jeho odpověď. Už aspoň vím co znamená psychik. Proti ostatním ochranku nepotřebuji mám svoje zbraně. Potřebuji ji, ale sama před sebou. Lépe řečeno by ji přede mnou potřebovali ostatní. Eliška se mi zdá docela v pohodě možná jí to o své minulosti někdy potom řeknu.

Eliška Foxie Jančíková - 23. ledna 2022 21:54

Skupina… Loď všichni Nadechnu se, abych odpověděla – rychle mi však dojde, že Vochov nemůže mluvit se mnou. Jak mě jen mohlo napadnout, že zrovna já bych někomu překážela? Nebo že by se mě na to někdo ptal? Lehce se usměji své bláhovosti. Bývalý voják, který dokáže víc než jen střílet… je rozhodně zajímavý. Prohlížím si ho celou dobu, kdy mluví. Dokonce se přistihnu, že tajím dech. Je fascinující, vidět někoho takového… skoro jako by vykročil z nějakého dobrodružného příběhu. Z knihy nebo filmu? Ta představa je zoufale naivní a hloupá… rychle ji zaženu. Další, kdo promluví, je Jack. I na něho se zadívám. I z něho by se kde, komu zatajil dech. Pekelně hezký, drzý tím správně provokativním způsobem… A je to taxikář… a podle všeho taky pilot. Je to Adam, kdo mě ze zasnění vrátí zpět na zem. „To, co říká – je až moc vznosné. Nemám nijak velké schopnosti…“ Pokud mám tedy vůbec nějaké… Vlastně mám jen ten problém… který bych chtěla vyřešit… Letí mi hlavou. Trochu bezradně rozhodím rukama. Sama nevím, na co bych se zeptala – tak se jen přátelsky usměji na Karin – i mě by ta zkratka zajímala. Batoh však začíná tlačit. „Půjdu se vybalit.“ Oznámím. „Hned jsem tu.“ Dodám…

Jack Taggart - 24. ledna 2022 21:54

Poznávání Loď Zvědavě se zadívám na Elišku, když Grey začne vysvětlovat, v čem její nadání spočívá. “No, Lištičko. Z tebe ještě něco bude. Něco víc než pekařka.“ Ušklíbnu se pobaveně. I další odpovědi mě potěšili. Skoro nikdo o naší misi neví a nečeká se extra velký odpor. Co víc si přát. I když je otázka jak dlouho to bude trvat, než se to podělá. Nic na to neřeknu jen přikývnu a začnu chystat čaj. “BéBéCháDé.“ Zopakuji zkratku, když jsem dotázán. “Bohatým bral, chudým dával.“ Koutek úst mi cukne v krátkém úšklebku, který jste už všichni několikrát viděli a určitě ještě uvidíte. “Někde jsem to asi slyšel. Film? Možná? Nebo jsem to četl v komiksu. Ani nevím.“ Řeknu tak, jakoby mi to bylo jedno. Což taky je. “SD znamená sladké dortíky a TC zase Taxi city.“ Pokrčím rameny. Měla to být jen provokace na operativce. Svůj účel možná splnila. Možná ne. Tak či tak, už to pozbylo smyslu. Vezmu z automatu čaj a přenesu ho k Greyovi. Nad krabicí s dobrotama chvilku váhám. Vypadá to tak dobře, že bych se bez výčitek nepodělil s ostatními a sežral to sám. Vyberu si jeden. “Možná by nebylo na škodu říct si něco o sobě. Každýmu je asi fuk, jaký měl kdo dětství. Mě teda určitě. Ale spíš…“ Zamyšleně nakloním hlavu na stranu. “Nějaký strachy? Na strachu není nic špatnýho, ale bylo by fajn o tom vědět a podle toho se zařídit. Aby jsme pak nečuměli s hubou dokořán, jak se nám to sere pod rukama. Já třeba nesnáším psi a kočky. Obecně. Všechny. A jim příbuznou havěť.“ Tady jdou žerty stranou. Slova o zvířatech řeknu takovým způsobem, že tím nikoho nenechám na pochybách, co že se s daným zvířetem stane.

Marwen Vochov - 27. ledna 2022 17:05

Na lodi Trošku mne zamrzí, když si všimnu, že jsem zazdil Elišku, ale raději se k tomu nevracím. Defakto na to nemám čas, jelikož náš zaměstnavatel a nebo spíše majitel plánu a lodi začne odpovídat na otázky. Adam nám oznámí, že téměř nikdo o naší misi neví a nepřátele zatím nemáme. Poněkud překvapivé. Má pravdu oni se nějací nepřátelé objeví. souhlasím s tou myšlenkou a přikývnu. "Já jdu zkontrolovat vybavení mám pro vás nějaké nachystat?" zeptám se ostatních. Zastavím se ve dveřích a vyslechnu si Jacka. No, na můj vkus nějak moc vyzvídá. "Dobrá Jacku, nemáš rád zvířátka rozumím. Nepořizovat mazlíčky." prohlásím s pobaveným úsměvem. S tím zamířím do skladu.

Det. Adam Fletcher - 27. ledna 2022 19:31

Hurá do skladu! Helion Celý tým Pozriem sa na Elišku a poviem: Neboj na schopnosti príde čas. Keď sa ide vybaliť tak ešte dodám: Dobre a vyber si izbu. Eliška tam môže vidieť 5 dverí s číslami od 1 po 5 a na čísle 2 svieti panel na červeno. To znamená, že sú zamknuté. Na Jackov návrh poviem: Ja zatiaľ neviem o ničom, čoho by som sa bál. A čoho som sa bál kedysi, už sa teraz nebojím. Ako napríklad smrti. Pretože som umrel už asi 4-krát. Trochu sa poškriabem na mojej plešatej hlave a pokračujem v jedení koláča. Keď sa ma Marven spýta na výbavu tak poviem:Priprav tie, čo sú v skrinkách a nech všetci, čo majú pri sebe zbrane ich odovzdajú, nech sa urobí údržba a príprava vybavenia. Keď Marven príde ku skrinkám s výbavou, je tam pár astronautských oblekov, svetlice, základné bojové helmy, brnenia na hrudník s chráničami ramien, chrániče na lakte a kolená, plynové masky a filtre a nejaké základné veci. Čo sa týka arzenálu, je tam 1 útočná puška, 1 brokovnica, 2 samopaly, 4 pištole a jeden veľký revolver na nezvyčajne veľkú muníciu .80 caliber s poloprieraznou vysokovýbušnou muníciou. Pod ním je napísané na podstavci na ktorom je: „Venované Adamovi Greyovi za jeho zásluhy pri operácii Iron Heart“. Potom je ešte k všetkým zbraniam dosť munície.

Karin Arianna Rinonová - 28. ledna 2022 22:58

Vlkodlak a zbraň Už jsem se rozhodla. O svíce přeměnách v nejbližší době řeknu jednomu až dvěma lidem na této lodi. Ostatní se to dozví jen když to bude nutné. Není třeba aby všichni hned ze začátku věděli co jsem doopravdy zač. Teď už ty Jackovi tajuplné skratky dávají smysl. Přemýšlím. Čeho se vlastně bojím? Svích přeměn a toho jak nikdy nevím jaké napáchám škody a také toho kolik krve pak zůstane na mích rukou až se vzpamatuji. Ideální příležitost upozornit ostatní na malí problém kterému se možná nevyhneme. Jack nemá rád psy? Asi má nějakou alergii nebo něco takového. Vochov odejde zkontrolovat vibavení. A mě se moc nelíbí že mám odevzdat svoji zbraň, ale bez odmlouvání to udělám. Fakt nechápu jak se Greyovi povedlo tolikrát umřít, ale nebudu to komentovat. "Jsem vlkodlak, mám strach že někoho po přeměně omylem zabiju a celkově se bojím někoho zabít" Snažím se to říct jako by mi to bylo úplně jedno, ale moc se mi to nedaří. Čekám jak ostatní budou reagovat. Řekla bych že minimálně Grey to vezme s klidem. Jack asi s chlupatou krvelačnou bestií bude mít kvůli svému strachu ze zvířátek problém, ale uvidíme.

Jack Taggart - 31. ledna 2022 17:12

V týmu s chlupáčem Vochov vyrazí omrknout vybavení. Pokrčím rameny. “Nachystat.. koukni co tam je a pak to nějak rozhodíme.“ Na přiznání mých obav reaguje úsměvem. Nedivím se. Ono to možná k smíchu je. Jenže já mám pro tyhle obavy dobrý důvod. Prostě mě nemají rádi. V odpověď se jen ušklíbnu. Nijak zle. A pak to přijde. Kdyby někdo vytáhnul z batohu mourka nebo vlčáka, ztěžka by to mohlo být horší. Překvapeně zírám na Karin, která se právě přiznala k tomu, že je vlkodlak. O nich jsem jen četl. Zlepšené fyzické atributy. Stejně tak některé smysly. Nejspíš většina. Znovu se ušklíbnu. “No.. skvělá zpráva. A láká tě krev, co? Tu cítíš z dálky.“ Po očku mrknu na Lištičku. “Doufám, že nemáš svý dny. To by mohlo jednoho vlka pěkně rozdivočet.“ Otočím se zpět na Karin. “Se zabíjením si nedělej starosti. Když to udržíme pod pokličkou, tak by to mohlo proběhnout relativně v klidu. A jestli to začne lítat, nebudeš mít čas o tom přemýšlet a budeš zabíjet.“ řeknu tvrdě “A pak, až bude zase klid, se možná pozvracíš. Bude se ti to vracet ve snech. Ale jen do té doby, než dojde k dalšímu střetu. Tváře mrtvých ti pak splynou do jednoho chumlu a ty se buď zblázníš a to se s tím srovnáš.“ Pak se povzbudivě usměju. “Ale třeba to bude v pohodě a tebe využijeme jen jako perfektní čenich.“ Usměju se.

Eliška Foxie Jančíková - 02. února 2022 17:19

Trojka Loď všichni Nad Sladkými Dortíky jen pozvednu obočí. Muži mají potřebu dělat podobné vtipy – většinou s provokativním úšklebkem, který naznačuje, že vlastně vůbec nemluví o pečivu. Chvíli si Jacka prohlížím a uvažuji, jak své prohlášení myslel on. Na povídání o strachu nečekám – vyrazím k pokojům. Alespoň tak získám čas promyslet si svou odpověď. Vochovi však cestou odpovím. „Pokud mi něco nachystáš, budu ráda. Vůbec nevím…“ Zaváhám. „…vůbec nevím.“ Pokrčím bezradně rameny. Zároveň se lehce usměji – omluvně a trochu pobaveně nad ukázkou své neschopnosti. Bez dalších okolků zmizím ve dveřích s číslem 3.

Marwen Vochov - 06. února 2022 18:24

Ve zbrojnici Než vyrazím do skladu, zaznamenám informaci o tom, kolikrát náš zaměstnavatel zesnul. "Jsi umřel čtyřikrát?" podivím se zvědavě. Zajímavé, otázka zní jak definuje smrt. Jelikož za mrtvého se považuje člověk, kterého není možného oživit. uvažuji, co ty slova znamenají. Možná se jedná o klon? Zamyšleně kývnu Greiovy na znamení toho, že rozumím. Ve skladu probírám vybavením. Kontroluji skafandry, konkrétně jestli jsou nabyté a mají plnou zásobu kyslíku. Poté rychle pohledem přejedu plynové masky a zbroj. Zastavím se u zbraní a začnu nad nimi meditovat. No, takže pistole pro každého z nás a Grey má vlastní pistolku. Jaké další zbraně připravit? Pro mne útočnou pušku a uvidíme, až se někdo ozve. rozhodnu se a připravím tři pistole a k pouzdrům přidám dva zásobníky. "Dobrý, myslím že zbraně jsou připraveny. U pistolí stačí vzít pouzdro a v něm jsou dva zásobníky podle zvyku. Skafandry, taky neprůstřelný pláty, musíme upravit na osobu, co je bude chtít nosit." informuji Graie i ostatní. "Jelikož nevím, jaké zkušenosti se zbraněmi máte, tak jsem je zatím nepřipravoval. V nabídce máme brokovnici, dva samopaly a útočnou pušku." dodám spokojeně. "Eliško? Máš zkušenost se zbraněmi? " zeptám se rudovlasé dívky, jelikož ostatní jsme byli tak nějak součásti korporátů a tak předkládám, že minimálně s pistolemi umíme. "Zajímavé, takže ty nám tu říkáš, že nevíš jestli se dokážeš ovládnout když kolem bude krev?" zajímám se opatrně.

Vypravěč - 07. února 2022 08:17

Lykantropia Helion Celý tým Hmm... Hovoríš, že si vlkodlak ? Zdá sa, že máš.... Lykantropiu ! Áno lykantropiu. Tak sa to tuším volalo. Keď dorazíme na základňu, zbehnem do Ošetrovne a pozriem, či tam na to nemajú nejaké tabletky. A čo sa zabíjania týka, na to som tu ja. Stačí povedať. Keď Jack povie svoje komentáre, tak sa naňho trochu prísne pozriem a následne prejdem okolo Marwena pri skrinkách a k jeho poznámke poviem: Áno 4-krát. A vždy som mal to šťastie, že som sa z toho zregeneroval. Vieš Behemoti sú trochu odolnejší a dokážu sa zregenerovať z niektorých pre človeka smrtelných rán. Potom mne stačí iba revolver a náboje. Ostatné si rozdelte. Následne odídem do kokpitu skontrolovať, či je všetko v poriadku.

Vypravěč - 07. února 2022 08:31

soukromá zpráva od Vypravěč pro Batoh Helion – Izba 3 Eliška, Batoh Ako prídeš do izby, položíš batoh, trochu si vydýchneš, je to ceľkom veľká izba vzhľadom na to, že je to vesmírna loď. Steny sú kovové, ale nie je tam zima. Pod nohami máš jemný koberec, čo je po celej podlahe, je tam stôl so stoličkou, nočný stolík a posteľ. Je krásne mäkká. Zbadáš tam aj pár poličiek a nejaký ten úložný priestor, taká menšia skriňa. Keď otvoríš batoh máš tam svoje veci a .... záhradného trpaslíka ? Ano záhradného trpaslíka, vysokého asi 30 cm (25cm bez čapice). Chvíľočku sa naňho pozeráš a zrazu povie takým trochu starším vyšším hlasom: Čau Eliško, ako sa máš ?

Karin Arianna Rinonová - 07. února 2022 21:48

Lék? Umpřímě jsem tak trochu čekala že až to někdo z nich zjistí tak mě rovnou odpráskne. Kromě Greye samozřejmě ten nemůže protože jsem jeho nadřízená. Je skvělé že to vzali tak s klidem. "Je pravda že krev z otevřených ran vycítit dokážu aniž bych se přeměnila. Ale dokud se nepřeměním tak mě to nijak extra neláká." Aspoň to je na tom dobré. "Pár lidí už jsem zabila, ale bylo fakticky nepříjemné se vzpamatovat z přeměny a zjistit že asi metr od tebe jsou dvě mrtvoli." Bylo to vážně strašné v ten den jsem si řekla že nikoho dalšího nezabiju a zatím to dodržuji. "Někdy se ovládnout dokážu , ale když v sobě budu mít moc energie tak když tu krev uvidím přeměním se bez ohledu na to kolik jí je." Hrozné je že po přeměně už se ovládnout nedokážu. Nevěděla jsem že na to existují léky. No za zkoušku nic nedám a jestli je Grey opravdu najde rozhodně jsem ochotná je brát. Zbraň si prozatím nevybírá přece jen se mi nikoho zabíjet nechce.

Jack Taggart - 08. února 2022 12:01

Víc otázek než odpovědí Vtípek nevyšel. Aspoň u Elišky ne. Pokrčím rameny a Lištičku doprovodím pohledem. Čekám, jestli se otočí. Marně. Grey je divný. Jak vzhledem, tak slovy. I operativec si toho všiml. A zeptal se. Dřív než já. Zase. Jeho čtyři smrti radši nekomentuji. Něco jiného ale ano. “Co je to behemont?“ Výčet zbraní je… no jaký je. Nejdřív mě to trochu zklame, ale pak si uvědomím, že víc stejně není potřeba. “Tak jo. Pro každýho pistole. Jen asi víc zásobníků. Ty si vezmeš pušku. Já brokovnici a holky samopaly. Zpětný ráz brokovnice by s nima nejspíš zametl.“ říkám nejspíš, protože netuším, co vydrží naše Vlčice. Pak si uvědomím, že začínáme být dobrá zoo. Co mě však dostane je fakt, že Grey nevěděl, že je Karin vlkodlak. “Počkej. Potřebuju si ujasnit několik věcí.“ houknu na Greye, který už má namířeno do kokpitu. “Jsi její ochranka. Ona je tedy vlastně tvůj šéf, ale celou akci řídíš ty. Navíc, jako organizátor, co ví všechno o všech, jsi nevěděl, že je lykan?!“ Odpověď na tuhle otázku mě zajímá víc, než všechny ostatní. A abych mu nedal na výběr na co odpoví a na co ne, s ostatními vyčkám. Ale i Karin má zajímavé informace a podle toho , jak se tváří, i obavu, jak to vezmeme. “A tu krev, co dokážeš vycítit. Dokážeš vyčenichat i jeden určitý druh a nebo prostě jen krev?“

Eliška Foxie Jančíková - 08. února 2022 19:41

soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Jak je tohle možné? Helion – Izba 3 Batoh Jedna věc je věřit. Snít. Dodávat si tak sílu. Tušit ale nikdy nevidět. Dokud nevíte, je možné vše. Víra je krásná věc. Ale teď, když se moje víra zhmotnila, zažívám něco neskutečného. Je to jako dostat křídla. Vzlétnout. Poznat pravdu. Je to lepší než dokonalé. Lepší než doufání. Sleduji to malé stvoření a zapomínám dýchat. Všechno mi to dochází. Pomalu. Hodně pomalu. Vážně se to děje? V hlavě prolétám všechny ty chvíle, kdy jsem k nim mluvila… kdy jsme jim nechávala jídlo… představovala si je. Trhaně se nadechnu a s výdechem se usměji. „Přidal ses.“ Zhodnotím situaci – ve tváři vepsané štěstí. „To je tak skvělé.“ Zatetelím se. Plácám – jistě že plácám. Ale copak můžu jinak?

Vypravěč - 08. února 2022 21:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Trpaslík Helion – Izba 3 Eliška, Trpaslík Trpaslík sa na teba pozerá a odpovie trochu uštipačne: A to som mal akože umreť hladom ? Samozrejme že idem s tebou. A inak volaj ma Benben. Vyskočí z batoha, trochu sa poprechádza po posteli a poviem: Neviem síce kde to sme, ale pokiaľ tu bude niečo sladké na zjedenie, tak sa prispôsobím podmienkam. Pohladká sa po vyčnievajúcom bruchu a ešte dodá: A pokiaľ sem niekto príde, tak sa jednoducho zneviditeľním a bude. Následne zoskočí z postele a poprechádza sa po miestnosti.

Eliška Foxie Jančíková - 09. února 2022 18:03

soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Existují! Helion – Izba 3 Benben „Benben.“ Zopakuji a slabě se usměji. Mozek tohle všechno zpracovává… a pro mě je to lepší než uvidět jednorožce… protože tohle je něco, čemu jsem věřila celý život. Těší mě.“ „Jsme na vesmírné lodi.“ Vysvětlím. Na samé hranici vědomí se moji pozornost snaží získat nějaká myšlenka – zatím ji však nedokážu zachytit. „Zneviditelníš?“ Vykulím oči. „Wooow. To dokážeš?“ Zajímám se. A myšlenka si konečně najde cestu. Určitě má hlad… kdy jsem ho naposledy krmila? Najednou nic není důležitější. „Hned ti přinesu něco k jídlu!“ Vyhrknu.

Eliška Foxie Jančíková - 09. února 2022 18:07
	Nesmírně silná chuť na sladké… Helion všichni Po několika minutách se dveře mé kajuty otevřou a já z nich doslova vystřelím. Smykem zastavím u krabice s pečivem a začnu nabírat, co se mi rukou vejde. Na chvíli zvednu pohled, abych se na vás usmála a pak vyrazím zpět. Bez vysvětlení. Bez jediného slova.

Marwen Vochov - 09. února 2022 18:51

"Takže jsi nezemřel. Jen jsi byl čtyřikrát kriticky raněn." zkonstatuji nevzrušeně, když mi Gray vysvětlí, že měl štěstí a zregeneroval se. No, to je trošku nudnější odpověď než bych čekal. usměju se a sednu si na volné křeslo. "Podle mojich vědomostí je behemont něco, co už není úplně člověk. Daný jedinec byl přeměn na zbraň. Myšleno, že daný jedinec prošel úpravou. Takovou drobnou, kosti má pevnější než ocel, maso má velkou regenerační schopnost a díky vedlejšímu efektu má sílu, že by z nás udělal trhací kalendář. Celá tato sranda je silně nelegální a vždy to byl tajný vojenský výzkum. " odpovím klidně na otázku, co je to behemont. "Na, co potřebuješ u pistole víc zásobníků? Máš jeden ve zbrani a dva v pouzdře. Pokud chceš pořádat přestřelku je lepší si vzít nějakou pokročilejší zbraň. Pistole máme hlavně k sebeobraně. Víc jak dva zásobníky budeš muset nosit ve vestě a nebo po kapsách, kde budou nápadný. Zatím, co ty dva můžeš nosit v pouzdře u zbraně aniž by o tom věděli všichni okolo." oponuju Jackovy na téma počet zásobníků. To říká normální doktrína. Další náboje budeme mít v lodi a nebo naložíme do dalšího přepravního prostředku. Následuje Jackova otázka, kterou se snaží ujasnit kdo tu vlastně velí a proč. To je zajímavá otázka. Docela by mne taky zajímal vztah mezi nimi a celou touhle misí. nakloním zvědavě hlavu na stranu očekávaje odpovědi. Témě vlkodlak a krev mne příliš nezaujme. Naopak velmi mne zaujme Eliška, která se vřítí do místnosti sebere sladkosti a zmizí znovu ve svém pokoji. Opatrně se zvednu a přejdu ke dveřím jejího pokoje. Zaklepu a nahlédnu dovnitř. "Hele je všechno v pořádku?" nadhodím opatrně.

Det. Adam Fletcher - 10. února 2022 08:07

Ono je to vlastne takto... Helion Všetci Odpoviem ako prvé marwenovi: Dá sa to tak povedať, pokiaľ počítaš odseknutie hlavy, diera v hrudníku z priemerom 60centimetrov a kompletne zničené telo od pŕs dole, tak áno. Čo sa týka behemotov, tak máš pravdu. Potom odpovedám Jackovi : Nevedel som, že je Karin vlkodlak, pretože ako vás som ju stretol sotva pred dňom. Nechcel som moc o tom hovoriť ale dobre ako chcete. Karin sa dostala do pozície ešte len dneska a žiadne jej zdravotné záznamy nespomínali takúto kondíciu. A to, že to tu „riadim“ sa len zdá, ale vo skutocnosti plním rozkazy teraz už minulého a mŕtveho šéfa. To je všetko, čo teraz plánujem k tomu povedať. Pokračujem do kokpitu.

Vypravěč - 10. února 2022 08:19

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pozri na toto ! Helion – Izba 3 Eliška, Trpaslík Takže vesmírna loď hovoríš ? Hmm... tak to som na nej asi prvý krát. Yup. Dokážem to. Ty si ale zlatá... Keď dobehneš so sladkým na tanieri, Benben už sedí na stole a nad niečím premýšľa. Keď ťa uvidí, rozžiaria sa mu oči a s nadšením povie: Jéj ! Ďakujem. Položí si tanier vedľa seba na stole, už už sa idem doňho pustiť, keď vtom je počuť zaklopanie na dvere a otvorí ich Marwen a opatrne povie svoju otázku. Keď sa pozrieš späť na stôl zdá sa, že Benben je neviditeľný.

Vypravěč - 10. února 2022 08:23
	Čo sa tu deje ? Helion – Izba 3 Všetci, Hlavne Eliška a Marwen Ako Marwen príde k dverám, zaklope pootvorí a spýta sa jeho otázku, vnútri môže vidieť batoh položený na posteli, nejaké vybalené veci, Elišku ako stojí pri stole na ktorom sú položené koláče, na ktoré udivene zíza a následne sa pozrie na teba, späť na koláče a potom zas na teba.

Karin Arianna Rinonová - 10. února 2022 17:14

Co se stalo? Jackovi otázky jsou snad nekonečné. A prý kdo tu pořádá výslech. Každopádně na jeho otázku ohledně krve odpovím. "Ne, jen cítím pach krve a dokážu za ním jít." Samopal si klidně vezmu, ale brokovnici bych taky v klidu zvládla. Jen se mi stejně nechce nikoho zabíjet takže ho stejně použiji v případě nouze. Když se tu na chvilku objevila Eliška taky mi to připadalo divné, ale šel to řešit Vochov tak nevidím důvod proč bych tam měla chodit taky. Greyovi odsekli hlavu? Tak to budu mít vážně schopnou ochranku když to přežil. "To je pravda já taky nevěděla že mám firmu a kromě Greye neznám žádného jiného zaměstnance pokud tam ještě něaký je. Mynulí šéf byl můj prastrýc tak důvěřuji úsudku člena své rodiny" Usměju se na Jacka. Tomu se říká schopná šéfka pomyslím si pobaveně. Vážně by mě to zajímalo. Vůbec nevím kdo všechno pro mě pracuje tak by mi to možná mohl Grey říct.

Jack Taggart - 11. února 2022 23:54

Tajemství Dívám se na Marwa. Zkušenosti má a rozhodně ví, o čem mluví. Pokrčím rameny. “Dobře. Nechám to na tobě. Pistole, dva náhradní zásobníky a pak případně brokovnice.“ Přikývnu. Grey odchází. S Vochovem řešíme počty potřebných zásobníků. A taky naši krvelačnou bestii, co nechce zabíjet. A do toho se přiřítí naše psycho pekařka a sebere nám většinu dortíků. Překvapí mě tím. V krabici toho moc nezůstane. Navíc zmizí i poslední čokoládový dortík. Hodím po Lištičce vyčítavý pohled, ale ona se jen usměje a vzápětí zmizí ve své kajutě. Informace o Geyovi jsou zajímavé. To, že je ten pacholek, děsně tajemnej, skoupej na informace a těžko zabitelný je důležitá informace. A zbývá s ním probrat ještě hromadu věcí. S Greyem i Karin. Její slova mi do celé situace moc světla nevznesly. Dívám se za Lištičkou. Už za ní sice vyrazil Marw, ale já tam přece nemůžu chybět. Pootevřu dveře o kousek víc, abych tam také viděl a rozhlídnu se po kajutě. Přítomnost někoho dalšího, koho potřebuje nakrmit, ale ne nám o něm říct, je to jediné co mě napadlo.

Eliška Foxie Jančíková - 13. února 2022 13:29

Proč ten velký zájem o návštěvu mé kajuty? Helion všichni Dost mě překvapí, když někdo zaklepe a ještě víc, jak rychle ten někdo otevře dveře. Sotva jsem stihla položit sladkosti na stůl. Otočím se ke dveřím… a ke stolu… ke dveřím a ke stolu… těžko se divit, když se ve dveřích objevují nové a nové tváře… a protože přišli až teď, jde jim určitě jen a jen o dezert. Co jiné by je tu taky mohlo zajímat? Pro jistotu ještě jedonu zkonstroluji stůl... a zase dveře. Vypadám… no hodně překvapeně. „Mám hlad.“ Proberu se konečně. „Od pěti jsem na nohou.“ Vysvětlím. „Já…“ Začnu a zaváhám. „…to nebyla pozvánka sem.“ Rozhodím rukama. Nejistě přešlápnu. Těžko říct, jestli mě znervózňuje ten zájem, muži na prahu pokoje nebo prostě fakt, že letíme někam do vesmíru plnit úkol, který dost dobře nechápu… A nebo ten původ nervozity může být něco úplně jiného, naprosto ženského, nelogického… nebo kdo ví jakého…

Jack Taggart - 16. února 2022 17:22

O vlkodlacích.. Zamračím se. Ať se dívám, jak se dívám, nikde nikoho nevidím. Pro jistotu mrknu i na strop, ale ani tam se nekrčí. Zavrtím hlavou a pokrčím rameny. “No, tím se teda najíš.“ prohodím ironicky “Nechceš k tomu aspoň kafe? Nebo čaj?“ víc nenabízím, kávovar má dost omezené možnosti. Po upozornění se stáhnu. “Však taky nikam nelezu. Dokud mě nepozveš.“ pobaveně se ušklíbnu a vrátím se ke Karin. Sednu si naproti ní a hlavu si podepřu dlaní. “Tak povídej. Za jedno mi pár věcí na tobě nesedí. Třeba to, že jsi nevěděla, že máš nějakou firmu, ale víš, že jí šéfoval tvůj předek.“ zeptám se nijak zle či podezřívavě. Podle mě jsi nic nevěděla, a ten parchant Grey pustil jen malinko informací. “Jak jsi se stala vlkodlakem? A když se přeměníš, na jak dlouho to je?“ Začnu se pomalu ptát. Otázek mám víc, ale nechci nijak moc tlačit.

Karin Arianna Rinonová - 16. února 2022 22:49

Můj úžasný život Když jdou kluci proskoumat tajemství Eliščiny kajuty jen se ještě pohodlněji usadím a dopiju si kafe. Čekám jestli se něco bude dít. Když se vrátí Jack je jasné že to byl jen planý poplach, ale i přesto se ho zeptám. "Tak co, bylo to otrávené?" Ať se aspoň jednou můžu na něco zeptat já jeho. Doufám že Jack neočekává moc informací, protože Grey mi toho o firmě moc neřekl. "Popravdě jsem ani nevěděla že jsem měla prastrýčka natož něco o firmě, tohle jsem se dozvěděla až od Greye." Nejsem si jistá jestli je úplně dobrý nápad o sobě všecko hned vykecávat, ale aspoň Jack pochopí víc proč firmu vlastním já a ne můj otec. "Neřeknu ti to úplně do podrobností, protože si to sama už moc přesně nepamatuju, ale jednoho dne se náš soused pan Wiliams neovládl když šel k nám abychom mu zaplatili nájem. Zazvonil zrovna když mamka dělala oběd a omylem se řízla. Otevřela mu a on se prostě neovládl. Pak tam přišel táta. Byl víkend a já byla s kamarádkami venku. Přišla jsem tam když celý nepříčetný vybíhal z domu, napadl mě a pak už jsem se vzbudila v nemocnici. Nikdo to o něm nevěděl a já už ho potom nikdy neviděla. Doktoři to tenkrát nepoznali a já jsem pak byla sama překvapená když jsem to zjistila." To jakým způsobem jsem to zjistila už vědět nemusí. Vzpomínání na smrt mojich rodičů je celkem nepříjemné tak na ni další myšlenky zaženu. O přeměnách toho moc nevím, přesný čas jsem neměřila, ale zkusím mu na něco odpovědět. "Je to různé. Když je to kvůli měsíci tak je to většinou celou noc a s krví je to různé, ale většinou je to tak hodina nebo půl."

Jack Taggart - 17. února 2022 21:32

Otázky nekončí Pokrčím rameny a ušklíbnu se. “Čekal jsem tam černýho pasažéra. Něco jako modrooký blonďák. Metr devadesát, nějakých devadesát kilo… Ale nic. Nebyl ani ve skříni, ani pod postelí. Tak nevím.“ Pak už to moc veselé není. Ztráta rodičů a postupné přicházení na skutečnost, že není jako ostatní. Z obyčejné holky se, za jistých podmínek, stalo krvelačné vraždící monstrum. Ošklivý příběh a ošklivá budoucnost. Grey je hádanka. Dostal úkol, aby sehnal lidi, ale vypadá to, že o nich moc neví. Nebo ne o všech. “Co všechno víš o té firmě?“

Karin Arianna Rinonová - 18. února 2022 23:00

Firma "A co bys dělal kdyby tam někdo takoví byl?" Zeptám se s lehkým náznakem úsměvů. Nemám moc ráda mluvení o smrti mích rodičů, ale jsem ráda že jsem to řekla a snad se dalším otázkám na toto téma v nejbližší době vihnu. "O firmě vím jen to co jsem už řekla, Grey není zrovna typ někoho kdo by se namáhal jeho nové šéfce něco o firmě říct." Jen mi vrtá hlavou stále jedna věc. Jestli je Jack bývalí člen Gamateku je aspoň něaká šance že znal mého prastrýčka. " Když Grey říkal že jsi bývalí člen Gamateku znal jsi mého prastrýčka? A mohl bys mi aspoň ty říct něco o mojí vlastní firmě prosím?" Je celkem nanic když máte firmu a prakticky nic o ní nevíte.

Jack Taggart - 19. února 2022 17:18

Vzpomínky Otázka mě pobaví. I když se vlastně dala čekat. “Nevím.“ protáhnu se “Asi bych nechal naše střelce, aby z něj dostali co je zač. Přišlo by mi to děsně nefér, že ona si sem propašuje milence a já bych byl na suchu.“ušklíbnu se. Pak zvážním. Téma Gamateku moc úsměvné není. “Nic moc. Měl centrálu a kupu poboček. Já byl na jedný z nich. Zabývali jsme se výzkumem a výrobou zbraní a zbrojních systémů na bázi energie. Plazma, pulz a tak dále. Pak nás někdo napadl. Ne přímým útokem, ale sabotáž za pomoci výbušnin. Prostě jsme vylítli do vzduchu. Záchranářům trvalo dva dny než všechny dostali ven. Většinou to nemělo moc smysl. Prudké uvolnění nahromaděné energie dokončil dílo zkázy, kterou začala výbušnina. Z většiny lidí nezbylo nic.“ Pokrčím rameny. “Nevím kolik bylo poboček. Určitě jich bylo pár tajných. Nějaký výzkum, nebo testovací oblasti. A nevím vlastně ani, kdo za tím stojí. Ale jestli po nich půjdeš, z čiré zvědavosti bych se i přidal.“ řeknu vážně, i když si ten úsměv neodpustím.

Karin Arianna Rinonová - 19. února 2022 23:36

Zajímavé informace Pobaveně se ušklíbnu u jeho odpovědi, ale víc pak zvážním. Přece jen se tu jedná o moji firmu tak se informace budou hodit. Někdo je napadl? Tak takhle možná prastrýček zemřel. To je strašné že to takhle s tou firmou dopadlo a až dokončím misi pokusím se to dát dopořádku a najít viníka. Kdoví možná už pro mě nebude tak těžké někoho zabít. Obzvlášť když se to týká mé rodiny. Ten kvůli komu jsem teď tím čím jsem už taky leží v hrobě. Sice toho pořád lituji a nikdy si to nepřestanu vyčítat, ale nebyla to moje vina. Přeměna přišla nečekaně protože v té době kdy jsem ho šla hledat jsem ani nevěděla že jsem vlkodlak. "Jasně že je půjdu hledat jen co dokončím tuhle misi. Každopádně díky za informace, z Greye bych to asi jen tak nedostala." Pousměju se.

Marwen Vochov - 21. února 2022 18:05
	Na prahu kajuty Prohlášení Elišky, že to nebyla pozvánka do jejího pokoje. Jack pronese, další kousavou poznámku, které mi začínají vážně lést na nervy a odkráčí. Proč vlastně šel se mnou. ptám se sám sebe. "Omlouvám se, nechci narušovat tvoje soukromí. Jen jsem se chtěl zeptat, jestli umíš ovládat střelné zbraně?" zeptám se zdvořile a očividně neplánuji přímo vstoupit.

Eliška Foxie Jančíková - 21. února 2022 19:26
	Ve dveřích Helion Marwen Vochov Ještě jednou se otočím do kajuty a zpět. Zatřepu hlavou. „Střelné zbraně...“ Zopakuji jako bych se potřebovala utvrdit v tom, co bylo řečeno. „…ne, to bohužel neumím.“ Přiznám. „Vlastně neovládám žádné zbraně.“ Tváře mi zrůžoví. „Omlouvám se.“ Dodám jako by se snad měl Vochov zlobit.

Jack Taggart - 22. února 2022 16:49

Na dvou místech Spokojeně přikývnu. Její odhodlání jít po stopě se mi líbí. Nikdo dopředu nedokáže říct, kam nás cesta zavede. Jestli vůbec někam. Ale pár stop je a bude dobrá motivace najít další. Problémem se pak snadno může stát tajemný pan Grey. Skoupý na slovo a ještě víc na informace. Její ochranka. Člověk, který plní misi, i když je zadavatel po smrti. Proč? “Rádo se stalo.“ Usměju se. Otočím se směrem k Elišce a Vochovovi. “To si tam domlouváte rande? Nechceš nám ukázat, co jsi nám nachystal za výbavu, Marwe?“ Houknu zkusmo, i když spíš jen proto, že mám pocit, že jsme téma na hovor vyčerpali a čekalo by nás trapné ticho.

Marwen Vochov - 22. února 2022 17:31

Ve dveřích Když Eliška zopakuje, na co jsem se ptal, trpělivě čekám. Tak to nevypadá dobře. povzdechnu si v duchu. "Nevadí, až bude trochu čas naučím tě alespoň základy." odpovím a konejšivě se usmívám. Proč si myslí, že bych se mohl zlobit? Umět používat zbraň je výhoda pro lidi, žijící nahraně. Pro kuchařku je to nejspíše zbytečné, pravda. "Neboj se nezlobím se. Až bude trochu čas naučím tě alespoň základy sebeobrany. " na okamžik se zamyslím. Aha, tam by mohl být zádrhel s empatii. Nechtěl bych cítit zlobu a bolest lidí, kterým ubližuji. "Neučím tě způsoby, jak protivníkovy vzít zbraň aniž bys mu ublížila. Tedy jestli souhlasíš." usměji se povzbudivě na Elišku a to už se ozývá Jack. "Ne, číst umíš a zbraně poznáš. Pokud se postřelíš vyděl jsem lékarničku, takže se snaž nestřelit do hlavy."odpovím přes rameno kousavě.

Jack Taggart - 23. února 2022 15:43
	Ublížený Bezmocně rozhodím ruce, když slyším jeho odpověď. Podívám se na Karin a pobaveně se ušklíbnu. “No slyšela jsi ho?“ řeknu, jakoby omylem dost hlasitě, aby vše slyšel “Já se snažím a on je na mě hrubý. No nic.“ Zvednu se a chviličku otálím. “Jdu se podívat co nám zbrojný připravil za hračky.“ Prohodím do pléna a vyrazím ke skříňkám.

Eliška Foxie Jančíková - 23. února 2022 19:31

Boj, zbraně, kdo s koho Helion Marwen Vochov, ostatní Lehce se vykloním ze své kajuty, když se ozve Jack – přejedu ho zamyšleným pohledem. Nejistě se podrbu ve vlasech. Zadívám se na Vochova a znovu zopakuji: „Omlouvám se… asi vás zdržuji. Měl byste být… tam.“ Kývnu bradou ke zbytku skupiny. „Očividně máte jedinečné znalosti, které tady potřebuje víc lidí.“ Usměji se – tak trochu nejistě, tak trochu obdivně ale hlavně hodně ztraceně. „Budu vděčná za jakýkoliv trénink.“ Dodám vážně – protože tohle vážné je. „Ublížení bez zranění.“ Přikývnu jako bych chápala, jak to muž myslel a byla za to vděčná. „Vybalím si a přijdu.“ Slíbím.

Karin Arianna Rinonová - 23. února 2022 22:26

Na jedničce Jsem tu jediná komu připadá že jakmile spolu Jack a Vochov začnou mluvit tak hrozí hádka? Nevím proč, ale tenhle dojem mám už od chvíle kdy spolu promluvili poprvé.Ale jsem ráda že se hádce zatím úspěšně vyhýbají, to se musí odcenit."Ano slyším to a co s tím mám jako dělat?" Ušklíbnu se na Jacka. V hádce je vážně podporovat nehodlám to ať si vyříkají sami. Nevím co dělat a tak se zvednu a jdu si zabrat pokoj. Po cestě se usměju na Elišku a vyberu si pokoj číslo jedna. Batoh si hodím na zem a začnu si vybalovat.

Jack Taggart - 24. února 2022 15:56

Přednáška na střelné téma Karin mě nepodpoří. Což je možná dobře. Jde si zabrat kajutu. Na to je čas. Otevřu skříňky, které ukrývají naši výbavu. Zbroje, plynové masky a další nechám stranou. Zajímají mě jen zbraně. Spokojeně přikývnu, když vidím, co tu je. Zpět se vrátím jako pochodující zbrojnice. Ne stůl naskládám všechny zbraně, mimo toho brutálního revolveru. Ten nemáme k dispozici, tak co se o něj starat. Počkám až se zase sejdeme, abych nemusel dělat přednášku dvakrát. “Tak nejdřív to snazší. Pistole. Lady Finger od firmy Dalila. Malinko starší záležitost, ale velmi dobrá kvalita. Není poruchová. Velmi přesná. Zaměřovací systém v podobě kolimátoru na krátkou vzdálenost a až čtyřnásobné přiblížení na větší vzdálenost. V zásobníku je 18 nábojů. Samopal HX 42G. Opět vysoká přesnost a velmi dobrá kadence. Způsob střelby dávka a plný automat. Opět kombinace kolimátoru a zvětšování takřka totožné jako u pistole. Zásobník na 55 nábojů. Opět je to starší kousek, ale svého času velmi oblíbený. Útočná puška ASF 16. Do 300 metrů vysoká přesnost. Pak už to začíná trochu pokulhávat. Zaměřovací systém stále stejný. Kolimátor a optika. Běžná optika je 2,5, ale tuhle někdo vyměnil za lepší trojku. Bubnový zásobník na 70 nábojů, ale dá se ládovat i běžnými zásobníky. Když se podíváte na šachtu, zjistíte, že máte velký výběr možných zásobníků a limituje vás jen ráže. Ta je 7,62. U pistolí je ráže 9mm stejně jako u samopalu. A nakonec brokovnice. SG43-2. 17 nábojů v zásobníku. Běžně se používá buď běžná broková munice a nebo pevná výbušná. Zaměřovací systém kolimátor. Slušná přesnost na 50metrů. Je to hodně těžká zbraň a zpětný ráz stojí za to. Nicméně její účinnost…“ Mluvím klidně a věcně. Ze způsobu jakým mluvím, je jasné, že o zbraních něco vím.

Marwen Vochov - 26. února 2022 15:31

Směr přednáška Přátelsky se usměji na Elišku. "Jasně, promiň, že jsem rušil." s mírnou úklonou hlavy zamířím do centrální místnosti. No, snad jsem jí trochu uklidnil. uvažuju cestou a překvapeně se zadívám na Jacka. Promnu si unaveně oči a opřu se o přepážku. Co tímto sleduje? uvažuju a poslouchám výkladu, který k oněm zbraním má. Na tváři se mi usadí mírně pobavený úsměv. Jak jsem předpokládal o zbraních něco ví, alespoň že tak. zaraduji se vděčný za malé dobrodiní, co mne potkalo. Mezi tím dojdu ke Karin a podám jí její pistoli, která vypadá, jako nová. "Tady. Vyčistil jsem jí." prohlásím, jako by se nic nedělo. Poté se k naší sbírce zbraní. "Pokud bych mohl doporučit. Vyberte si nějaké zbraně a až přistaneme, někde kde bude volný prostor vyzkoušejte je. Zjistěte, jak vám sedí do ruky. Pažba, ručka, závěr, mířidla. To všechno se dá upravit, aby zbraně lépe seděli v ruce." přejdu ke stole na, kterém to vypadá, jako by jsme byli na nějakém veletrh zbraní. "Z bojových zkušeností bych uživatelům samopalů doporučil nepoužívat automat. Zbraně se, poté stávají neovladatelné. Pokud nemáte augmentace" kývnu na Adama "půjde první rána na cíl a od druhé se začnou zvedat. Zhruba čtvrtá pátá střela už půjde do oblak. Trojraná dávka není ideální, ale je výrazně lepší, pokud chcete zbraň ovládat. " podělím se o poznatky nabrané v boji i při výcviku s těmito zbraněmi. "Co se pistolí týče, ve skladu jsem viděl i menší zásobníky a pouzdra na ně. Pokud bychom potřebovali jít nějakým civilizovaným světem. V takovém případě bych doporučoval nenosit zbraně příliš veřejně. Většina lidí se v přítomnosti zbraní nectí dobře. Což tedy nechápu, ale to je jedno." Stejně je to většina času jen věc na opasku. Závislost na zbrani je hrozná nectnost. dodám v duchu. Ze stolu vezmu brokovnici. "Brokovnice je trošku vyjímečná zbraň v našem arzenálu. Ostatní zbraně jsou více méně jen pro osobní ochranu a nebo boj. Brokovnice se dá použít více způsoby. Dá se totiž použít k otvírání staršího tipu dveří. Pokud ustřelíte panty a nebo zámek, jdou pak vykopnout. " vysvětlím a opatrně zbraň vrátím na stůl a dám si pozor, abych na nikoho při tom nenamířil. "Pozitivní je, že máme minimálně dvě pistole navíc. Jelikož já i slečna Rinonová máme své osobní, takže nepředpokládám že bychom si brali ze zdejšího skladu a tak nějak předpokládám, že pan Grey je na tom stejně. " Profesionální vojáci, osobní strážci, ale i zabijáci mají rádi svoje zbraně o které se sami starají. "Každopádně Grey velmi by se hodilo něco pro boj zblízka. Například teleskopické obušky, ideálně doplněné o možnost je nabít, by se velmi hodili pro případ, že by bylo třeba někoho zneškodnit a nezpůsobit mu těžké zranění." informuji svého zaměstnavatele, co jsem ve skladu nenašel.

Karin Arianna Rinonová - 27. února 2022 21:24

Zbraně Vybalím si věci a jdu se kouknout Jestli už je někdo v kuchyni. Jsem překvapená když uvidím že tam Jack natahal snad všecky zbraně co našel. Já myslela že se šel kouknout co Vochov nachystal a ne že už začal zbrojit. "Díky" řeknu Vochovovi a zbraň si od něj vezmu. Je dobře že nás Jack informoval o zbraních co jsou k dispozici aspoň to nebudou muset řešit když zbraň budou potřebovat. Já nám radši tu svojí i když jsem ji na žádného člověka nepoužila. Občas s ní trénuju, ale všechny kdo kvůli mě zemřeli jsem zabila jaksi vlastnoručně. Jsem ráda když jé zbraním taky Vochov něco řekne aspoň bude ve všem naprosto jasno. Souhlasím s tím že by bylo dobré mít něco nablízko. Radši někoho zmlátím než zabiju, ale jestli bude zabíjení nutné tak s tím asi stejně nic neudělám. Můžu se jen snažit aby nebylo mrtvích víc než je nezbytně nutné

Eliška Foxie Jančíková - 02. března 2022 23:08
	Muž na odchodu… Helion Marwen Vochov, ostatní „To je v pořádku …“ Usměji se. „… myslím, že se teď budeme potkávat docela často.“ Pokrčím rameny. „Zkusím si na to zvyknout.“ Slíbím a zavřu dveře.

Eliška Foxie Jančíková - 02. března 2022 23:10
	soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Byl to jen sen? Helion Benben? Pomalu a nejistě se otočím. „Benbene?“ Zkusím to. Tak trochu čekám že už se skřítek neukáže. „Budu se tam muset vrátit…k ostatním… plánovat… a hlavně se učit střílet… bránit se….“ Vysvětluji – víc sama sobě.

Jack Taggart - 04. března 2022 23:48

Moudra na zbraňovým veletrhu Dívám se, jak Marw předává Karin pistoli. Trochu mě to zarazí a mám skoro chuť natáhnout ruku, jestli taky něco dostanu. Ale ovládnu se. Další bouchačka do arzenálu se hodí. Marw začne vysvětlovat. Docela mě to zaujme. “Úprava zbraní, aby lépe seděly v ruce. Dobrý nápad. Já to nikdy neřešil. Bral jsem je tak, jak jsem se k nim dostal. Ale když na to bude čas…“ Odsouhlasím i způsob palby. Tyhle věci je potřeba říci těm, kteří to neznají. Je to o zbytečném plýtvání municí a i o nebezpečí pro nás a případné civilisty. A z toho pramenící další problémy a další střelba. “Velikost zásobníků bych asi moc neřešil. Hádám, že ti jde o utajení zbraně. Osobně bych to řešil spíš nějakou bundou nebo kabátem a nechat si tak palebnou sílu. Já to docela chápu. Většinou to je o strachu. Jak by ses cítil ty, kdybys věděl, že já pistoli mám a ty ne? A jako bonus nemáš vůbec žádnou zbraň. To je asi dost špatný pocit. Tuplem, když tam nejsi sám a máš s sebou třeba dítě.“ O brokovnici se dohadovat nebudu. Ani o možnosti průniku dveřmi. Nechci mu zbytečně oponovat jen proto, abych si prosadil svou. Až přijde na otevírání dveří nějak se to vyřeší. O zbraních okatě něco ví a ví jak předat zkušenosti a znalosti. Mě by ani nenapadlo někomu něco vysvětlovat. Ale když s tím začal. “Ještě jedna věc. Vlastně dvě. První. Někdo má pistoli v natažených rukách. Je to blbost. Nemá to žádnou výhodu a hromadu nevýhod. Druhá věc. Nikdy nemiř kam se nedíváš. To si můžou dovolit profíci. Je to z toho důvodu, že když zahlédneš nepřítele, může se stát, že podvědomě, automaticky, zmáčkneš spoušť. A nejen že samozřejmě netrefíš, ale kule letí někam dopryče.“ Vytasím se se svou, asi jedinou poučkou, kterou jsem viděl na vlastní oči a není to moc dlouho. K boji nablízko se nevyjadřuji. Jen váhavě potřesu hlavou. S teleskopem se tahat nebudu. To radši další zásobník.

Vypravěč - 09. března 2022 07:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Lusk Helion – Izba č.3 Eliška Zrazu počuješ lusknutie a Benben sa zjaví na stolíku berie do rúk koláč. Hovoril so ti, že to viem. hovorí s plnou pusou. Strielať ? Bránit sa ? Však keď som bol v batohu nehovoril niekto, že máš magické nadanie ? Dokonca to cítim aj ja a to nie som nič extra, čo sa mágie týka. Ak by si chcela, môžem ťa nejaké základy naučiť, čo som sa naučil za tie roky. Prehltne posledné sústo a berie si ďalší koláč do rúk.

Eliška Foxie Jančíková - 10. března 2022 21:08

soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Je tu! Helion Když se skřítek zjeví, lehce cuknu hlavou. Na tohle si nejspíš nikdy nezvyknu. Hned se však rozzářím – za prvé proto, že je skutečný a za druhé, že se tak krásně nacpává mým koláčem. Jenže realita se rychle připomene. Nakrčím čelo. „Ale to přeci… nadání.“ Rozhodím rukama, jako by to byl nějaký vtip. „Copak jsem někdy něco… dokázala? Se neubráním ani rýmě.“ Vysvětluji. Zároveň však hlodá červ pochybnosti. A co kdyby… co kdybych vážně něco uměla? Co když opravdu… mám nadání… „Opravdu bys mě mohl něco naučit?“ Usměji se nejistě. „Co umíš ty?“

Vypravěč - 13. března 2022 19:37

soukromá zpráva od Vypravěč pro Problematika schopností Helion – Izba č.3 Eliška Škriatok sa usmeje a povie: Nepodcenuj sa. Za prvé vieš robiť tie najlepšie koláče v okolí, za druhé si veľmi dobrá a láskavá a ešte k tomu veľmi pekná. No čo mám k tomu dodať. No proste super žena. Po otázke sa Benben trochu zamyslí a povie: No vieš, ono je to trošku zložitejšie. Ja už viem čarovať od mala, pretože som škriatok, ale ty si človek, to znamená, že to musíš v sebe nájsť. Ak chceš môžem ti s tým pomôcť. Prvý krok by mal byť nájsť si nejakú motiváciu a začať s nejakou tou základnou meditáciou. Povie Benben, pričom sa hladká po brade.

Vypravěč - 13. března 2022 20:02

Loď na obzore Helion- Kokpit Všetci Počas toho ako majú Jack s Marwenom ich konverzáciu ohľadne arzenálu, zrazu vyjde Adam z kokpitu a vyzerá ceľkom znepokojene a povie: Poďte sa pozrieť toto musíte vidieť. Zavolá všetkých do kokpitu aj cez interkom tých, čo sú v izbách. Je tam dosť miesta pre všetkých. Ak tam prídete, môžete cez predné sklo vidieť obrovskú loď v otrasnom stave s nápisom Delta-C na boku. Toto je Relikt, z ktorého som zachytil S.O.S. Jedného z bývalých agentov Gamateku. Písal, že má fragment k lokalizátoru artefaktu. To je jedna z vecí na zozname. Otočí sa na Karin a ostatných. Chcete, aby sme tam išli teraz so šancou, že zachránime jedného agenta, pokračujeme v ceste na základňu stým, že sa sem vrátime neskôr lepšie vybavený a agent bude s najväčšou pravdepodobnosťou mŕtvy ? Následne čaká na vašu odpoveď. (Môžete teraz učiniť rozhodnutie, ktoré výrazne ovplyvní niektoré stretnutia a situácie v budúcnosti.)

Marwen Vochov - 16. března 2022 17:46

V kokpitu Přátelsky se, po prohlášen že on nikdy úpravy zbraní nikdy neřešil, usměji na Jacka. "Ano, to běžní uživatelé většinou neřeší. Ovšem věř mi, že díky malé úpravě, jakou je vyměněná pažbička rukojeti se výrazně zvedne pevnost držení zbraně. O pokročilých vylepšeních, jako jsou zaměřovače, lasery a baterky se vůbec nebavím. Ty dávají zbraním úplně jiný rozměr." vysvětluji ochotně a zním, jako nadšený obchodník který chce prodat lepší vybavení než kantor poučující žáky. Takže to bude tenhle tip rozhovoru. Závislost na zbraních je opravdu špatná věc. No, nic. Ohledně nošení zbraní nemá cenu se hádat. Je to jen věc vkusu. povzdechnu si v duchu, když promluví na téma strach ze zbraní. "Strach se zbraní je stejná hloupost, jako závislost na nich." pronesu vážně. "To, že někdo nemá pistoli neznamená, že ty jsi s pistolí ve výhodě. Občas to může být i naopak. Zeptej se třeba našeho zaměstnavatele. Tomu bude upřímně jedno jestli má protivník pistoli a nebo ne. Protivník si naopak myslet, že je ve výhodě a bude příliš sebejistý. Mysl je silnější než svaly. Mne taky trénovali v boji beze zbraně, proti zbrani. Vyžaduje to jen pevné nervy a načasování. Nic jiného." vysvětlím a než můžu pokračovat vstoupí Adam a prohlásí, že bychom něco měli vidět. Zamířím do kokpitu a jsem docela zvědav, co nás tam čeká. Velká loď a nebo spíše vrak, jenž se vznáší ve volném vesmíru před námi. Zadívám se na velkou loď a zamračím se.Hmm, co se mohlo stát? Piráti? Nehoda? Asteroid? Ta loď by měla mít přece záchranné moduly, ne? "Říkala sos zpráva proč a nebo před čím potřebuje zachránit?" zeptám se věcně Adama. Jestli se jedná jen o to, že je zavřený v nějaké části lodi, která je sice hermeticky uzavřená, ale nemá přístup k záchrannému modulu nemělo by to být těžké. Pokud je ovšem mezi námi a jím něco nepřátelského, možná by se víc vybavení hodilo. Na druhou stranu pokud má věc s našeho seznamu není důvod se tam nejít podívat. uvažuju zachmuřeně, jelikož se mi příliš nelíbí myšlenka boje v neznámé lodi na, které nemusí fungovat gravitace a podpora života.

Eliška Foxie Jančíková - 16. března 2022 21:09
	soukromá zpráva od Eliška Foxie Jančíková pro Možná stačí koláče… Helion Potěšeně se usměji. „Jsi hodný.“ Chvíli uvažuji, co říct dál. „A co když ti budu péct koláče a ty budeš kouzlit za mě?“ Navrhnu a lehce se té myšlence zasměji – moc dobře vím, že to nejde. Tohle musím zvládnout sama. „Dobře.“ Souhlasím. „Budu přemýšlet o té správné motivaci.“ Souhlasím… chvíli předtím než se ozve interkom…

Eliška Foxie Jančíková - 16. března 2022 21:52

V kokpitu Helion Všichni S mírně provinilým výrazem se k vám vrátím. „Omlouvám se… už jsem tu.“ Usměji se nejistě. Pohled na loď mě ohromí, doslova mi vyrazí dech. Zůstanu překvapeně zírat. Zapomenu dýchat. Ten výlet je skutečný. Je to opravdové. Vydechnu. Pohledem vás všechny přejedu – jako bych hledala odpovědi – jako bych se chtěla ujistit, že to taky vidíte… že jste stejně ohromeni jako já. Nejistě se usměji a zavrtím hlavou. Jsem bláhová. „Samozřejmě, že tam půjdeme.“ Pronesu, jakmile zazní otázka. „Půjdeme tam, že ano?“ Otočím se na vás. „Vždyť přeci… je tam člověk.“

Vypravěč - 16. března 2022 21:52

soukromá zpráva od Vypravěč pro Interkom Helion- Izba č.3 Eliška Keď mu povieš, že má kúzliť za teba, tak sa trochu pousmeje a povie: Ja dokážem udržovať Iba jedno kúzlo naraz. Takže by som nemohol byť neviditeľný a to je podľa mňa menší problém. Následne sa poškriabe za uchom a potom keď zaznie interkom tak ešte dodá: Už by si mala ísť. Asi ťa budú potrebovať a hlavne na seba dávaj pozor. Ja tu ostanem. Potrebujem si ešte niečo pripraviť na našu „výuku“. Mrkne s jedným okom, zoberie si ešte jeden koláč a ide pod posteľ a následne prejde pod skrinku a začne sa tam zariaďovať.

Karin Arianna Rinonová - 17. března 2022 06:43

Kokpit Vyslechnu si Jackovu a Vochovovu konverzaci o zbraních a jsem celkem ráda že o nich teď vím něco víc. Určitě se to někdy bude hodit. Když Grey zavolá z kokpitu trochu sebou trhnu. Že by na nás někdo hned na začátku útočil? Jak se však kouknu na loď je jasné že ta by na nás rozhodně útočit nemohla. Také bych chtěla vědět víc informací, ale jestli tam je člověk nesmíme ztrácet čas. "Jasně že tam půjdeme. Musíme tam jít. Přece ho tam nenecháme zemřít. " Obrátím se na Elišku. I kdyby bylo jedno procento ze sta že se nám podaří toho člověka zachránit chci to zkusit.

Jack Taggart - 17. března 2022 13:07

V kokpitu Nad označením „běžný uživatel“ se pousměju, ale nijak nekomentuju. Líbí se mi jak o tom mluví. Uznale našpulím rty. “Udělej to. Připrav ty zbraně. Nejdřív pro sebe. Pak pro holky. Pro mě to moc nemá smysl.“ ušklíbnu se, ale provokace v tom není. Jeho další slova mě dostanou. Nakloním hlavu na stranu a když zmíní Adama, kouknu na vteřinu ke kokpitu. “To dává smysl.“ řeknu váhavě. Na tohle téma by jsme mohli ještě hovořit, ale nic moc by se tím nezískalo. Pokud by se jím neztratilo. A je hloupé hádat se od teoretických situacích, které nastanou jen možná. K další diskuzi nedojde. Přeruší nám ji právě Adam, který svolá všechny, opravdu všechny do kokpitu. K mému úžasu nemá Lištička kolem pusy drobky od dortíků a dokonce a hnědé koutky od „mého“ čokoládového. Dívám se na vrak lodi. Snažím se odhadnout, co ji mohlo poškodit, že je z ní vrak. Jestli útok přišel zvenčí a nebo zevnitř. Chci se tam jít podívat, takže jsem rád, že do záchranné mise chtějí holky jít. Marw se přímo nevyjádřil, ale z jeho dotazu usuzuji, že i on do toho půjde rovnou. “Zjisti jaké jsou na lodi podmínky. Podpora gravitace a života. Složení vzduchu. A jaké tam jsou živočišné formy. Jestli jsou dveře zavřené, ať si vezmeme vybavení. A jestli náhodou neběží autodestrukční systém. A stáhni mapu. Ať tam nebloudíme. Jak jsou na tom s energií?“ Vysypu ze sebe otázky, na které by měl mít Adam už dávno připravené odpovědi.

Vypravěč - 24. března 2022 17:41

Informácie Helion- Kokpit Všetci Adam sa pozrie na všetkých a začne hovoriť informácie: Správa hovorila, že loď zachytila nejaká anomália, gravitácia funguje vo väčšine sektoroch, ale kyslík chýba asi v polovici lodi. S elektrinou je to ako kde. Agent je zaseknutý v jednej časti, kvôli Systémovému zlyhaniu triedy 5 v jeho a okolitých sektoroch. Hovoril ešte, že je niečo na palube, nejaká nákaza a mení to ľudí na monštrá. Pravdepodobne nejaký parazit. Hovoril, že sa skenoval v medicínskom oddelení, kde je akurát zavretý a poslal mi aj sken. Je čistý. Záchranné moduly tam už dávno nie sú. Toto je dosť starý vrak ešte z dôb Korporátnych vojen. Tak okolo 80-100 rokov. Našťastie má doky na pár lodí, takže by sme mali byť schopný zaparkovať celkom v pohode. Potom Dajte si brnenie na skafandre. Je to špeciálne upravené na tieto situácie. Plus zoberte si tieto kapsule. Podá vám všetkým nejaké kovové valčeky. Toto sú opravný nanoboti. V prípade, keby niečo prešlo cez brnenie a poškodilo vám skafandre. Potom mapa už je dávno nahratá a skafandre, prípadne aj prilby majú blastné HUD so všetkým, čo budete potrebovať. Autodestrukčný systém by ani nedokázal nabehnúť, kvôli tomu systémovému výpadku. Pozrie sa na vás ešte raz, či ste pripravený a povie. Dobre. Ja sa idem pripraviť. Vyrážame na rozkaz šéfky. Následne kývne na Karin.

Jack Taggart - 27. března 2022 18:17

První akce Poslouchám Adama a sem tam se podívám po ostatních. Vezmu si váleček a strčím ho do kapsy u bundy. Když skončí, začnu já. “Takže nářadí s sebou. Dobře. Ten agent? Co je to zač? Aspoň obličej. Ať to zbytečně nekoupí od nás. Paraziti, monstra...moc pěkný. Říkají nám senzory kolik jich tam je? Jak vypadají atakdále.“ Zeptám se Adama. Než mi odpoví, kouknu po děvčatech. “Vypadá to, že se budete učit za pochodu. První akce a hned takovej humus.“

Marwen Vochov - 27. března 2022 20:33

Směr zamořená loď Reakce Elišky mne upřímně zaskočí. Už dlouho jsem nepotkal nikoho, s takovou chutí pomáhat. usměji se pobaveně. Založím ruce na hrudi a čekám, jak se ostatní rozhodnout. Nijak na tom nemám zájem. Všechno má pro a proti . Karin potvrdí to, že vyrazíme zachránit muže. Adam rozhodne, že muže jdeme muže zachránit. "Jak si přejete. S dovolením půjdu, jako první. Připravím, skafandry a pomůžu vám je upravit. " pokrčím rameny a zamířím do skladu, kde máme skafandry. Začnu připravovat skafandry na náš výlet. Připravuji nejdříve svůj skafandr a poté se začnu věnovat ostatním. "Neznělo to, tak špatně. Třeba ty obludky nepřežijí ve vakuu." uvažuji pobaveně.

Eliška Foxie Jančíková - 30. března 2022 16:27

Jdeme na to… Helion Všichni Dívám se na nás, napjatě čekám – na každou reakci, každé slovo, gesto… čekám, jak se rozhodnete. Musíme tam jít. Je tam člověk. Živá bytost. Dýchající. Zoufalá. Sama. A já ho tam nenechám. Puklo by mi z toho srdce… nebo možná hlava. Adama sice vyslechnu, ale snažím se ho ignorovat – tedy ne to důležité, ale to děsivé. To, co nás tam čeká, jak hrozné a nebezpečné to může být. Převezmu kovový váleček. Dlouze vydechnu. Hledám odvahu. Tak jdeme na to. Jack si rozhodně nebere servítky… a nesnaží se nás uklidnit. Naopak mám z jeho slov pocit, že je vše horší než jen hrozné. Vrhnu na něj vyčítavý pohled. Nejistý a trochu ublížený. Moc dlouho to však netrvá, rychle se otočím a vyrazím pro svůj skafandr.

Karin Arianna Rinonová - 01. dubna 2022 19:34

Velká šéfka Napjatě poslouchám co na to Grey. Nákaza? Já už jsem monstrum takže se nemám čeho bát. Doufám že až si tam pro toho chudáka dojdeme tak bude na živu a žádné monstrum z něj nebude. Vezmu si od Greye váleček. Když řekne vyrážíme na rozkaz šéfky nenápadně se rozhlédnu jako bych hledala něakou jinou šéfku. Až teď jsem si totiž uvědomila že jestli se někomu něco stane tak za to mám zodpovědnost já. Cítím se trochu provinile když Vochov řekne že půjde první. To bych přece asi měla udělat já nebo ne? Přednám si svou zbraň z jedné ruky do druhé a povzbudivě se kouknu na Elišku. Zdá se mi to nebo je z toho trochu nervní.

Jack Taggart - 03. dubna 2022 09:55

Čekání na rokaz Marw se zachová podle očekávání. Jde všem nachystat věci. Souhlasně kývnu. Je dobře, že se stará. Tak nějak si tím každý najde svůj prostor. Eliška je vyděšená. Je to je to její první akce a hned takové svinstvo. Jemně ji položím ruku na rameno. “Jestli tam nechceš jít, nemusíš.“ Řeknu mírně. “Ale budeme mít vcelku dost velkou palebnou sílu. A když se budeš držet na prostředku a nikam nebudeš chodit sama, věřím, že to dokážeš.“ Snažím se jí dodat odvahu. Přesvědčit ji, že bude v bezpečí. I když to není tak docela pravda, s ohledem na to, že nevíme, co nás tam čeká. Pak se podívám na Karin a ušklíbnu se. “Légionnaires, vous êtes créés pour la mort, et je vous envoie là où elle meurt.“ Řeknu cizím jazykem a pobaveně se ušklíbnu. Krátce, provokativně. “Tak vydej rozkaz, Karin. Je to na tobě.“

Marwen Vochov - 07. dubna 2022 17:07

Přípravy Když si oblékám skafandr, pociťuji zvláštní neklid. Jako bych cítil krev proudit rychleji a moji smysli byli ostřejší. To mi ovšem nebrání se rychle a precizně oblékat, jak mne to učil dril. Než dojde Eliška už dopínám poslední části svého skafandru. Jediné, co nemám je přilba a rukavice. Nějak jsem vyšel ze cviku měl bych být oblečený za dvacet vteřin. uvažuji a klidní své vzrušení a nadšení. "Můžu ti pomoc." usměji se na dívku povzbudivě a zamířím k ní. "Hele, je zbytečné být nervózní. Já zažil už desítky výsadků na podobná plavidla, která přišla o atmosféru. Nikomu se tam nic nestalo." uklidňuji dívku a v duchu trochu lžu, jelikož velká část těch výsadků byla cvičná. Na druhou stranu nelžu úplně nikomu z mích druhů se nic nestalo. Přesto jsme se účastnil minimálně jedné záchranné operace a tak jsem vážně klidný. "Většinou je to otrava, jelikož musíme dávat pozor, abychom do ničeho ani nikoho nevrazili. Skafandry nás ochrání před většinou špatných věci a ty nanoboti zajistí, že ikdyby se něco pokazilo, tak se to nepokazí moc." usměju se na dívku povzbudivě. Nakloním hlavu na stranu a dojdu ke skříni se zbraněmi. Na záda si pověsím útočnou pušku. Nasadím si rukavice a s přilbou v podpaží klidně čekám na pokyny. "Budete někdo potřebovat pomoc s upravením pancířů na skafandru." zeptám se ostatních.

Karin Arianna Rinonová - 09. dubna 2022 06:45

Rozkaz Začnu se také oblékat do skafandru a ještě jednou zkontroluje že je moje pustil nabitá. Nad tím co Jack říká se zasměji. Je fajn mít v týmu někoho kdo dokáže aspoň částečně uvolnit atmosféru. "Dobře, jestli je vše připraveno můžeme jít. Jestli se tam někomu visloveně nechce nemusí a může zatím umít hrnky od kafe v kuchyni." Nevím proč by se tu měl někdo flákat jestli tam nechce. Ale chápu to. No nic, tak trochu doufám že půjdou všichni i když Eliška nevipadá moc jistě.

Eliška Foxie Jančíková - 24. dubna 2022 21:40

Pomoc s oblékání Helion Všichni Tváře mi zrudnou, když mi Vochov nabídne pomoc. Vlastně ani nevím proč. Nejspíš proto, že netuším, jak se správně obléct – jako by mi bylo 5. „Děkuji, to by bylo milé.“ Usměji se nejistě. „Nikdy?“ Zeptám se s lehnou stopou nedůvěry. Nemyslím si, že by mi muž lhal… jen mi mohl přikrášlit pravdu, abych se cítila klidnější. „Tohle vůbec nevypadá jako… mise, kde se nic nestane.“ Přiznám, co mě trápí. „Tedy jako… je tam živý člověk, takže tam musíme, to je jisté… ale… “ Začnu drmolit, ale rychle raději zmlknu. „Dobře. “ Přikývnu, když si vyslechnu i informaci o nanobotech. „Budu ti věřit… a kdyby to náhodou nevyšlo… tak tě budu chodit strašit.“ Usměji se opatrně. „Ale neboj – jen trochu – nejsem... tak zlá. “ „Já můžu. “ Otočím se na Karin.

Bimba - 01. června 2022 16:31

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Det. Adam Fletcher - 01. června 2022 22:03
	Coskoro sa bude pokracovat

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR